Z PADNÕ MORAVA. VlastivÏdn sbornìk roënìk III., 1999

Z¡PADNÕ MORAVA VlastivÏdn˝ sbornÌk roËnÌk III., 1999

1

V›ZVA REDAK»NÕ RADY Je naöÌm cÌlem, aby obsah Z·padnÌ Moravy byl co nejpest¯ejöÌ a†neobsahoval jen p¯ÌspÏvky pracovnÌk˘ obou archiv˘. ObracÌme se proto na vöechny z·jemce o†historii naöeho regionu z†¯ad ve¯ejnosti, kte¯Ì chtÏjÌ sv˝m kvalitnÌm p¯ÌspÏvkem obohatit n·ö Ëasopis, aby jej zaslali na n·sledujÌcÌ adresy: St·tnÌ okresnÌ archiv, Na Potoce 21/23, 674 01 T¯ebÌË, tel. a†fax 0618/845759 St·tnÌ okresnÌ archiv, U†MalÈho lesa 4, p. p. 146, 591 01 éÔ·r n. S·z., tel. 0616/21723. OtiötÏnÈ p¯ÌspÏvky budou honorov·ny. RedakËnÌ rada

ISSN 1211-8931

2

ÈLÁNKY HRDELNÕ SOUDY NA éœ¡RSKU - II. »¡ST Ivan ätarha, Moravsk˝ zemsk˝ archiv Brno

Vedle hrdelnÌho soudu v†JimramovÏ, o†jehoû existenci po roce 1729 jsme nenalezli û·dnÈ zpr·vy, p¯eËkaly reformu Karla VI. na celÈm ûÔ·rskÈm okrese jen Ëty¯i soudy. Z†nich nejstaröÌ byl asi hrdelnÌ soud ve éÔ·¯e nad S·zavou, kter˝ je vöak z·roveÚ soudem, o†jehoû p˘sobenÌ se bohuûel dochovalo nejmÈnÏ doklad˘. éÔ·rsk˝ hrdelnÌ soud je jednÌm z†m·la soud˘, jehoû poË·tek je zcela p¯esnÏ dokumentov·n. Dne 18. Ëervna 1293, listinou vydanou v†Praze, vyÚal totiû kr·l V·clav II. Ëleny ûÔ·rskÈho kl·ötera a†kl·öternÌ poddanÈ z†K¯iûanova, HornÌ BobrovÈ a†NovÈho MÏsta na MoravÏ z†kompetence sv˝ch ˙¯ednÌk˘ a†stanovil, aby hrdelnÌ z·leûitosti z†tohoto ˙zemÌ byly souzeny v†mÏsteËku éÔ·¯e.1 Od nejstaröÌch dob n·leûel pravdÏpodobnÏ mÏstsk˝ soud ve éÔ·¯e do obvodu vrchnÌho pr·va mÏsta Brna, kde nalÈz·me nauËenÌ do éÔ·ru jiû p¯ed rokem 1355. Doloûena jsou vöak pouze nauËenÌ v†civilnÏpr·vnÌch z·leûitostech.2 NejstaröÌ doklady o†hrdelnÌch procesech probÌhajÌcÌch p¯ed ûÔ·rsk˝m soudem poch·zÌ aû ze 16. stoletÌ. V†lÈtÏ roku 1572 Ñsv˘j konec vzala a†byla u†mÏsta éÔ·ru sp·lena velk· ËarodÏjniceì Marta Nejezchlebov·.3 V†roce 1610 ûaloval ûÔ·rsk˝ rycht·¯ V·clav Lorenc Jana äidla a†obvinil jej z†kr·deûe u†podruha Martina Maröe ve SvÏtnovÏ. Podle nauËenÌ brnÏnskÈho vrchnÌho pr·va mÏl ûalobu prok·zat. VÌce o†sporu nevÌme. V†roce 1612 vydala brnÏnsk· rada do éÔ·ru nauËenÌ, jak m· soud postupovat p¯i projedn·v·nÌ ur·ûky na cti. Dne 14. ledna 1615 vyölo pak z†Brna nauËenÌ ve sporu mezi Havlem Tapalem, pÌsa¯em a†poddan˝m pana Tom·öe SobÏhrda z†Kozlova, a†rybnik·¯em Tom·öem Fijalkou. éalobce mÏl obvinÏnÌ prok·zat, ponÏvadû ho vöak neprok·zal, byl obvinÏn˝ osvobozen a†propuötÏn z†vÏzenÌ na hrdelnÌ z·pis. Odeöel tedy se z·vazkem, ûe se za svÈ uvÏznÏnÌ nebude nikomu mstÌt.4 PoslednÌ hrdelnÌ proces, v†nÏmû û·dali éÔ·rötÌ o†nauËenÌ v†BrnÏ, zn·me z†roku 1657. V†z·¯Ì tohoto roku se dostali do ûÔ·rskÈho vÏzenÌ Ji¯Ìk Koudelka ze Strûanova a†sestra jeho manûelky LÌdy Mariana, dcera strûanovskÈho rycht·¯e. Ji¯Ìk Koudelka se oûenil s†LÌdou, pozdÏji ji vöak opustil a†ûil s†jejÌ sestrou Marianou. Podle rozsudku brnÏnskÈho vrchnÌho pr·va z†25. z·¯Ì mÏl b˝t ÑmeËem popravnÌm sùat bejti a†tak konec ûivota svÈho vzÌti, ûivot pak i†s†hlav˘ zakop·n bejti m·ì, a†to vöe z†milosti pr·va. Aû 3. prosince 1657 ozn·mila ûÔ·rsk· rada vyplnÏnÌ rozsudku. SouËasnÏ û·dala jmÈnem vrchnosti o†milost pro Marianu, kter· mÏla dvÏ malÈ dÏti. VrchnÌ pr·vo û·dosti vrchnosti vyhovÏlo a†Mariana tak nebyla trest·na.5 Aû do roku 1729 byl obvod ûÔ·rskÈho hrdelnÌho soudu pravdÏpodobnÏ totoûn˝ s†obvodem panstvÌ ûÔ·rskÈho kl·ötera. Z†p˘vodnÌho rozs·hlÈho ˙zemÌ hrdelnÌho soudu se vöak postupnÏ, jak vÌme z†p¯edeölÈ Ë·sti studie o†hrdelnÌch soudech na éÔ·rsku, vyËlenily samostatnÈ soudy pro jednotliv· panstvÌ. Z†nich nejstaröÌ byl samostatn˝ hrdelnÌ soud v†K¯iûanovÏ, doloûen˝ jiû v†polovinÏ 14. stoletÌ. Spolu s†nÌm se od éÔ·ru odpojila i†oblast DolnÌ a†HornÌ BobrovÈ. NÏkdy na konci 15. stoletÌ, kdyû novomÏstskÈ panstvÌ zÌskali PernötejnovÈ, se od éÔ·ru oddÏlilo tÈû NovÈ MÏsto. K†obvodu soudu vöak jeötÏ poË·tkem 17. stoletÌ n·leûely vedle ûÔ·rskÈho okolÌ i†jihomoravskÈ vesnice n·leûejÌcÌ ke kl·öternÌmu panstvÌ. V†roce 1604 jsou v†obvodu ûÔ·rskÈho soudu doloûeny Hruöovany u†Brna p¯ÌsluöejÌcÌ ke ûÔ·rskÈmu hrdelnÌmu soudu asi jen do roku 1617. V†tÈmûe roce byl k†hrdelnÌmu soudu ve VyökovÏ odlouËen i†KuËerov. Z†vlastnÌho ûÔ·rskÈho panstvÌ pak soudu z¯ejmÏ podlÈhaly vedle éÔ·ru HodÌökov, J·my, Ji¯Ìkovice, Kotlasy, Lhotka, ObyËtov, Kaly, PoËÌtky, Pokojov, RadÚovice, RousmÏrov, SklenÈ, SazomÌn, VatÌn, Nov· Ves a†VysokÈ. JeötÏ v†pr˘bÏhu 3

17. stoletÌ, po z·niku hrdelnÌch soud˘ v†HornÌ i†v†DolnÌ BobrovÈ, p¯eöel z¯ejmÏ do obvodu ûÔ·rskÈho hrdelnÌho soudu obvod panstvÌ RadeöÌn, tedy vedle obou Bobrov˝ch Bobr˘vka, Bohdalec, Braniöov, Miroöov, DolnÌ a†HornÌ OleöÌnka, PodolÌ, RaËice, ÿeËice, HornÌ (Opatsk·) RoûÌnka, RadeöÌnsk· Svratka a†Zvole, po z·niku hrdelnÌho soudu v†NovÈm VeselÌ asi i†veselsk˝ statek, tedy vedle VeselÌ B¯ezÌ, BudeË, MatÏjov, Ostrov nad Oslavou a†⁄jezd. äibenice st·la jiûnÏ od mÏsta v†trati nazvanÈ jeötÏ v†map·ch stabilnÌho katastru U†spravedlnosti. Z†obdobÌ po roce 1729, kdy se ˙zemnÌ obvod ûÔ·rskÈho hrdelnÌho soudu pravdÏpodobnÏ znaËnÏ rozöÌ¯il, vÌme o†hrdelnÌmu procesu z†roku 1744. Tehdy byl rozsudkem praûskÈ apelaËnÌ rady ve éÔ·¯e souzen˝ Pavel ävanhala odsouzen k†jednoroËnÌm ve¯ejn˝m pracÌm v†ûelezech a†poutech.6 Doklady o†dvou hrdelnÌch procesech ve éÔ·¯e m·me z†poslednÌho roku Ëinnosti ûÔ·rskÈho soudu ñ z†roku 1753. Jde o†nejmladöÌ zjiötÏnÈ doklady o†p˘sobenÌ hrdelnÌho soudu ve éÔ·¯e, rozsudky v†tÏchto dvou p¯Ìpadech vydal novÏ z¯Ìzen˝ apelaËnÌ soud v†BrnÏ. DevÏtat¯icetilet· Magdalena äilh·nkov· byla pro zabitÌ svÈ nemanûelskÈ dcery odsouzena k†dvouletÈmu obecnÌmu dÌlu a†t¯icetilet˝ Josef Zob·Ë z†VÏcova pro kr·deû 27 zlat˝ch odsouzen na öibenici. Po û·dosti o†milost mu byl tento trest zmÏnÏn na dva roky pevnostnÌch pracÌ.7 O†obvodu ûÔ·rskÈho hrdelnÌho soudu po roce 1729 se m˘ûeme jen dohadovat. Z¯ejmÏ doölo k†odpojenÌ jihomoravsk˝ch vesnic ûÔ·rskÈho kl·ötera, naopak p¯iËlenÏny byly z¯ejmÏ mÏsteËka a†vesnice radeöÌnskÈho a†novoveselskÈho panstvÌ a†podle poslednÌho zn·mÈho procesu takÈ panstvÌ novomÏstskÈ. Pokud po roce 1729 p¯estal p˘sobit hrdelnÌ soud v†JimramovÏ, pak i†obvod panstvÌ Jimramov a†RoûÌnka. Soud p˘sobil jako vÏtöina hrdelnÌch soud˘ na MoravÏ do reforem Marie Terezie uskuteËnÏn˝ch v†letech 1752ñ1753. PodstatnÏ vÌce doklad˘ neû o†soudu ûÔ·rskÈm se n·m dochovalo o†druhÈm hrdelnÌm soudu, kter˝ p¯eËkal reformu Karla VI. z†roku 1729, o†soudu v†K¯iûanovÏ. RozhodnutÌm kr·le V·clava II. z†roku 1293 mÏli b˝t kl·öternÌ poddanÌ z†moravskÈ Ë·sti kl·öternÌho panstvÌ, do nÌû n·leûel vedle NovÈho MÏsta i†K¯iûanov, souzeni v†mÏsteËku éÔ·¯e.8 K¯iûanovsk˝ soud se vöak velmi brzy osamostatnil. Jeho samostatn· p˘sobnost je totiû doloûena jiû v†polovinÏ 14. stoletÌ. V†brnÏnskÈ pr·vnÌ knize pÌsa¯e Jana, sepsanÈ asi v†roce 1355, je do K¯iûanova mezi nÏkolika sentencemi vydan˝mi z¯ejmÏ v†civilnÏpr·vnÌch z·leûitostech tÈû nauËenÌ t˝kajÌcÌ se vraûdy.9 Z†druhÈ poloviny 16. stoletÌ zn·me nÏkolik p¯Ìpad˘, kdy prost¯ednictvÌm k¯iûanovskÈho soudu öly do Brna û·dosti o†nauËenÌ v†hrdelnÌch sporech projedn·van˝ch v†DolnÌ a†HornÌ BobrovÈ. Doklady hrdelnÌch proces˘ projedn·van˝ch v†K¯iûanovÏ n·m zaËÌnajÌ aû rokem 1611, kdy zde byli souzeni koËÌ Jan a†Voröila P¯Ìseck· obvinÏnÌ z†cizoloûstvÌ. Jan byl sùat, Voröila po porodu vymrsk·na na 5 mil od mÏsteËka. V†srpnu 1614 byl v†K¯iûanovÏ podle rozhodnutÌ brnÏnskÈho vrchnÌho pr·va jako zlodÏj obÏöen na öibenici V·clav KaËka z†JenÌkova. Marek Homolka, souzen˝ v†K¯iûanovÏ v†roce 1616, byl z†rozhodnutÌ tÈhoû pr·va p¯ed·n svÈ vrchnosti. NÏkdy v†tÈûe dobÏ soudili v†K¯iûanovÏ zlodÏje Blaûka Kytova. Z·vÏr procesu s†nÌm se vöak nedochoval. TotÈû se t˝k· procesu s†Matouöem Teklem, souzen˝m pro kr·deû v†roce 1651. V†roce 1677 byl v†K¯iûanovÏ sùat äimon Kytlin, kterÈmu bylo prok·z·no ËarodÏjnictvÌ ñ namÌch·nÌm nÏjak˝ch pr·ök˘ do pitÌ umo¯il Jakuba äalbabu z†Kundratic a†jeho dobytek. V†roce 1683 st·li p¯ed k¯iûanovsk˝m soudem Jakub äafa¯Ìk a†Frantiöek Pr·öek obvinÏnÌ ze zabitÌ Pavla SmrËky. Pouze k†ÑpoloviËnÌmu pardusuì byli v†roce 1684 odsouzeni AlûbÏta, manûelka V·clava ¯eznÌka, a†jejÌ zeù Samuel Pa¯Ìzek obvinÏnÌ z†cizoloûstvÌ. Pro stejnÈ provinÏnÌ byla v†roce 1690 souzena Markyta PrlÌkov· z†o¯echovskÈho dvora a†v†roce 1692 Dorota Verov·. Jen velmi m·lo doklad˘ se zachovalo o†procesech, v†nichû figurovali v†roce 1695 Honza NÏmec (kr·deû), v†roce 1697 far·¯ Jan Vilhert (ËarodÏjnictvÌ ñ zap¯ÌËinil pomrznutÌ obilÌ a†vÌna), v†roce 1698 ovË·k Ji¯Ìk Je¯·bek (kr·deû) a†mlyn·¯ka Kate¯ina (vraûda manûela). UrËit˝m meznÌkem ve v˝voji hrdelnÌho soudu k¯iûanovskÈho byl rok 1709, kdy bylo radÏ kr·lovskÈho mÏsta Brna zak·z·no vyd·vat nauËenÌ do poddansk˝ch mÏst a†mÏsteËek 4

a†mÌstnÌ hrdelnÌ soudy se zaËaly povinnÏ obracet se û·dostÌ o†nauËenÌ na praûskou apelaËnÌ radu. BÏûnou Ëinnost hrdelnÌho soudu, aû na Ëasto ËasovÏ velmi dlouhodobÈ projedn·v·nÌ jednotliv˝ch p¯Ìpad˘, vöak tato zmÏna neovlivnila. Z†dalöÌch v†K¯iûanovÏ projedn·van˝ch p¯Ìpad˘ byla v†letech 1714ñ1716 souzen· Kate¯ina Pelik·nka za prok·zanÈ otr·venÌ svÈho manûela nÏjak˝m pr·ökem, byla odsouzena praûskou apelacÌ na 2 roky panskÈho nebo obecnÌho dÌla. V†letech 1721ñ1725 byl v†K¯iûanovÏ souzen far·¯ BartolomÏj Nedovalen˝ pro zn·silnÏnÌ sluûebnÈ. V†letech 1723ñ1724 souzenÌ Ji¯Ì K¯iv·nek a†BÏta Ho¯Ìnkov· obvinÏnÌ z†cizoloûstvÌ byli osvobozeni a†propuötÏni na reverz. V†roce 1724 se p¯ed k¯iûanovskÈ pr·vo dostala Judita KaÚovsk· podez¯el· z†vraûdy novorozenÏte, v†letech 1724 a†1726 st·li p¯ed k¯iûanovsk˝m soudem tkadlec Jakub HornÌËek se sv˝mi syny a†övec Jakub Autrata obvinÏnÌ z†kacÌ¯stvÌ (drûenÌ zak·zan˝ch knih). Vöichni byli potrest·ni vÏzenÌm. V†roce 1727 byl obvinÏn Vincenc Holomek ze zabitÌ Ji¯Ìho Kose a†v†tÈmûe roce za p¯epadenÌ Jany LasenickÈ z†PolnÈ sùat a†vpleten do kola Jakub SkarpÌöek. Za vraûdu sladovnickÈho tovaryöe Jana Bartoöe byl sùat v†roce 1729 soukenick˝ tovaryö Jakub R˘ûiËka. Obvod k¯iûanovskÈho hrdelnÌho soudu tvo¯ily p˘vodnÏ vesnice k¯iûanovskÈho panstvÌ, jak se mÏnil postupnÏ jeho obvod. V†roce 1560 to pravdÏpodobnÏ byly Sviny, JÌvovÌ, Pikarec, Kundratice, SklenÈ nad Oslavou, Radenice, DolnÌ Libochov· a†HornÌ Libochov·, 10 v†roce 1611 vedle K¯iûanova Sviny, JÌvovÌ, Kundratice, SklenÈ nad Oslavou, Radenice, HornÌ Bory a†DolnÌ Bory,11 po roce 1687 asi tÈû Kadolec a†O¯echov. V†roce 1729 se obvod podstatnÏ rozöÌ¯il. RestrikcÌ Karla VI. zaniklo nÏkolik sousednÌch hrdelnÌch soud˘, z†jejichû obvod˘ byla Ë·st vesnic p¯ipojena ke k¯iûanovskÈmu hrdelnÌmu soudu. Ten od roku 1729 tvo¯ilo mÏsteËko K¯iûanov a†vsi HornÌ Bory, JÌvovÌ, Kadolec, Kundratice, O¯echov, SklenÈ nad Oslavou, Radenice, Sviny a†Dobr· Voda z†panstvÌ K¯iûanov, mÏsteËka Budiöov a†Tasov a†vsi Hodov, Kamenn·, N·rameË, Oslava, HolubÌ Zho¯ a†dÌl Studnice z†panstvÌ Budiöov, mÏsteËko Str·ûek a†vsi Bojanov, Jemnice, DolnÌ Libochov·, HornÌ Libochov·, Moravec, Pikarec, Radkov a†Velebo¯ z†panstvÌ Moravec a†vesnice Hab¯Ì, MoraveckÈ Janovice, Mezibo¯Ì, Mitrov, MoraveckÈ Pavlovice, RadÚoves a†Nov· Ves ze statku Mitrov. PanstvÌ Budiöov sice ˙zemnÏ s†k¯iûanovsk˝m panstvÌm nesouviselo, n·leûelo vöak stejnÏ jako K¯iûanov, na rozdÌl od bliûöÌ VelkÈ BÌteöe, k†brnÏnskÈmu kraji. PrvnÌm dokladem o†p˘sobnosti k¯iûanovskÈho hrdelnÌho soudu po zmÏnÏ jeho obvodu v†roce 1729 byl proces z†roku 1733 s†k¯iûanovsk˝m kram·¯em Michalem Liökou obvinÏn˝m z†vraûdy Martina Dost·la. ObvinÏnÌ mu vöak nebylo prok·z·no, proto byl osvobozen. V†roce 1735 byli apelaËnÌm soudem odsouzeni k†obÏöenÌ, pozdÏji vöak omilostnÏni a†vypovÏzeni z†monarchie, Franc Jozl a†Tom·ö Zeman, kter˝m byla prok·z·na kr·deû v†DolnÌ RozsÌËce. V†roce 1737 byli pro kr·deû na z·mku ve ViöÚovÈm souzeni k¯iûanovsk˝m hrdelnÌm soudem Jan PospÌöil a†Josef ÿÌha z†Bohdalova. Rozsudek nad tÏmito zlodÏji se vöak nedochoval. V†roce 1740 odsoudil k¯iûanovsk˝ soud ÿÌhu T˘mu a†MatÏje Koö·bka k†obecnÌmu Ëi panskÈmu dÌlu pouze pro povÏru, aË byli obvinÏni z†ËarodÏjnictvÌ. V†roce 1747 skonËil v†K¯iûanovÏ na öibenici MatÏj Bor˘vka z†HolubÌ Zho¯e, jeho spoleËnice Kate¯ina byla odsouzena k†roku ve¯ejn˝ch pracÌ. D˘vodem byly kr·deûe. V†letech 1745ñ1747 byl v†k¯iûanovskÈm vÏzenÌ Jan V·lek obvinÏn˝ z†kr·deûÌ. Rozsudek se sice nedochoval, lze vöak p¯edpokl·dat, ûe Jan V·lek byl stejnÏ jako jeho spoleËnÌk Vav¯inec LaötoviËka, souzen˝ v†Kunöt·tÏ, odsouzen na öibenici. PoslednÌ hrdelnÌ procesy probÌhaly v†K¯iûanovÏ pravdÏpodobnÏ v†prvnÌ polovinÏ pades·t˝ch let. Pro kr·deûe zde byli v†roce 1750 obÏöeni Frantiöek Svoboda a†Ji¯Ì Friml. DalöÌ zlodÏji souzenÌ v†tomto roce k¯iûanovskÈ vÏzenÌ p¯eûili. Pavel ävanhala, kter˝ slÌbil, ûe se s†poökozen˝m porovn·, byl pouze vymrsk·n z†panstvÌ, Pavel Klimeö byl pak p¯ed·n hrdelnÌmu soudu v†TiönovÏ. DalöÌ obvinÏnÌ, kte¯Ì poË·tkem pades·t˝ch let stanuli p¯ed k¯iûanovsk˝m pr·vem, byli p¯ed·v·nÌ hrdelnÌmu soudu ve éÔ·¯e.12 Ale jeötÏ v†roce 1753 byla v†K¯iûanovÏ odsouzena dvacetilet· Mariana Str·ûnick·, kter· u†sv˝ch rodiË˘ ve Str·ûku usmrtila nepodv·z·nÌm pupeËnÌ öÚ˘ry 19. kvÏtna 1752 svou nemanûelskou dceru. MÏla b˝t sùata, po û·dosti o†milost jÌ byl trest snÌûen na dva roky pevnostnÌch pracÌ.13 5

O†k¯iûanovskÈm vÏzenÌ m·me ¯adu zpr·v. PravdÏpodobnÏ bylo podobnÏ jako v†jin˝ch mÌstech na radnici. P¯ed rokem 1737 mÏlo mÏsteËko katovnu za Mezi¯ÌËskou branou, kterou prodalo pohodnÈmu Ferdinandu Ledvinkovi. O†p¯ÌpadnÈ existenci vlastnÌho kata vöak nem·me doklady. V†nejstaröÌ dobÏ asi vykon·val popravy a†˙trpnÈ v˝slechy v†K¯iûanovÏ brnÏnsk˝ kat, pozdÏji si K¯iûanovötÌ vyp˘jËovali kata z†VelkÈ BÌteöe, v†roce 1735 je doloûena p˘sobnost kata z†IvanËic. PopraviötÏ bylo v†mÌstÏ zvanÈm äibenÌk nebo äibenice, pran˝¯ st·val na n·mÏstÌ. O†VelkÈ BÌteöi, p˘vodnÏ zemÏpanskÈm mÏstÏ, m˘ûeme p¯edpokl·dat, ûe zÌskala soudnÌ pr·vo jiû ve 13. stoletÌ. PÌsemnÏ je toto pr·vo dokumentov·no v†polovinÏ 14. stoletÌ, kdy velkobÌteösk˝ mÏstsk˝ soud soudil i†hrdelnÌ zloËiny.14 Snad od poË·tku podlÈhal velkobÌteösk˝ soud vrchnÌmu pr·vu ve mÏstÏ BrnÏ, postupnÏ se vöak od tohoto pr·va zcela osamostatnil. V†roce 1396 si velkobÌteösk· vrchnost ñ Jan a†Jind¯ich Mezi¯ÌËtÌ z†Lomnice ñ vymÌnila souzenÌ hlavnÌch hrdelnÌch zloËin˘, tedy ûh·¯stvÌ, zn·silnÏnÌ, kr·deûÌ a†vraûd, ale v†15. stoletÌ jiû mÏstsk˝ soud tyto zloËiny soudil bez zasahov·nÌ vrchnosti. Pro hrdelnÌ zloËiny se stal dokonce soudem koneËn˝m. NejstaröÌ konkrÈtnÌ doklad hrdelnÌho procesu p¯ed velkobÌteösk˝m soudem poch·zÌ z†roku 1419. Souzen˝ Petr Smerlaib byl pro rouh·nÌ p¯ibit jazykem k†pran˝¯i a†d·n mu do rukou n˘û, aby se s·m mohl osvobodit u¯ÌznutÌm jazyka.15 Od roku 1556 pak zachycuje vÏtöinu proces˘ probÌhajÌcÌch ve VelkÈ BÌteöi Smoln· kniha velkobÌteösk·. V†knize zachycenÈ procesy z†let 1556ñ1615 otiötÏnÈ v†edici tÈto knihy16 zde uv·dÌm pouze nejstruËnÏjöÌmi ˙daji: 1556 Jan Rejra z†KomÌna, kr·deûe a†loupeûe ñ smrt VanÏk Spiv·Ëek z†Prahy, kr·deûe ñ smrt 1557 Beneö Chadalka-Dr·bek, loupeûe a†mordy ñ smrt Anna »eökov·, kr·deûe ñ smrt 1558 Maöek (Matouö) äpiËka, kr·deûe a†loupeûe ñ smrt 1559 Jakub, syn Mikul·öe z†DaËic, kr·deûe a†loupeûe ñ smrt V·clav MuöÌn, kr·deûe, hrozba vyp·lenÌm a†zabitÌm p¯ÌbuznÈho ñ smrt Tom·ö äopele, pobitÌ, zp˘sobil smrt ñ smrt VÌtek äilhav˝, hudec z†Ku¯imi, mordy a†loupeûe ñ smrt Hynek (Tisult), hudec, mordy a†loupeûe ñ smrt 1562 Barab·ö V·p z†Lh·nic, kr·deûe ñ smrt Jan Han·k, mordy a†loupeûe ñ smrt Urban Han·k, kr·deûe ñ smrt 1563 Pavel äpalda z†Lomnice, kr·deûe, loupeûe, snaha o†vyp·lenÌ kostela, mordy ñ smrt Prokeö Trksa z†VelkÈ BÌteöe, kr·deûe a†loupeûe ñ smrt Jan Vondr·Ëek z†N·mÏötÏ nad Oslavou, zn·silnÏnÌ, kr·deûe, vyloupenÌ kostela ñ smrt Kryötof äpl˝chal z†N·mÏötÏ nad Oslavou, vyloupenÌ kostela ñ kolem probit 1567 Martin z†ValaöskÈho Mezi¯ÌËÌ, kr·deûe, loupeûe a†mordy ñ smrt 1568 Tom·ö Pelech ze Svatoslavi, mordy, loupeûe ñ vpleten do kola 1569 Ji¯Ì Nemeökal z†KoöÌkova, mord, uloudÏnÌ manûelky a†bigamie ñ meËem sùat 1570 Jan Ky·Ëek z†KvaËic, mordy, loupeûe a†kr·deûe ñ Ëtvrcen b. d. V·vra BoudnÌk, kr·deûe a†lesnÌ pych ñ smrt B·rta (Partl), pas·k z†BÌtova, mordy ñ smrt Maöek Valeöust˘v z†Tasova, kr·deûe a†loupeûe ñ rozsudek neuveden 1571 Jan z†BÌt˝öky (VeverskÈ), mordy, loupeûe a†kr·deûe ñ smrt Martin Roh·Ë, mordy, loupeûe a†vraûdy tÏhotn˝ch ûen ñ smrt Jakub Prchal, loupeûe a†p¯Ìprava k†vyp·lenÌ mÏsteËka Lomnice ñ trh·n kleötÏmi, ¯ez·ny p·sy z†tÏla, sm˝k·n na popraviötÏ a†up·len17 6

1572

1576

1577 1579

1591

Bureö z†Tiönova, ûh·¯stvÌ ñ trh·n kleötÏmi, d¯en, sm˝k·n na popraviötÏ a†up·len Anna Prchalov·, p¯Ìprava k†vyp·lenÌ mÏsteËka Lomnice ñ up·lena BartoÚ z†Lomnice, mordy, loupeûe a†kr·deûe ñ kolem l·m·n a†do nÏho vpleten Anna Maöt·lkov· z†N·mÏötÏ, vÏdÏla o†tom, ûe Ludmila Klimentka p¯ipravila umo¯enÌ panÌ Mandy z†N·mÏötÏ ñ smrt Ludmila Klimentka, umo¯enÌ panÌ Mandy z†N·mÏötÏ vlitÌm vody z†psa a†koËky do bot ñ smrt Dorota Vitouökov· z†Tasova, zhotovovala prach ze slep˝ch koËek a†ps˘ a†jedovat˝ch zub˘, ûab a†rtuti a†umo¯ila vÌce lidÌ a†dobytka se sv˝mi spoleËnicemi a†prov·dÏla dalöÌ Ë·ry ñ smrt Anna Rouskov·, Ëarov·nÌ vodou va¯enou ze zem¯el˝ch, slep˝ch koËek a†ötÏÚat a†umo¯enÌ lidÌ a†dobytka s†dalöÌmi spoleËnicemi ñ rozsudek neuveden Dorota z†Litomyöle, umo¯enÌ panÌ Kate¯iny VaneckÈ z†VanËe Ëarovnou vodou ñ smrt ÿeh·k z†PozÔatÌna, zamordov·nÌ muûe Zuzany z†PozÔatÌna z†jejÌho n·vodu a†cizoloûstvÌ ñ smrt obÏma Havel z†Jasenice a†Pavel çuh˝kal z†Jasenice, mlatci, kr·deûe panskÈho obilÌ ñ smrt ÿeh·k Neöpor z†VÌcenic, kr·deûe ñ smrt Marta Doleûalov· z†B¯ezky, umo¯enÌ souseda vodou ze slep˝ch koùat a†nek¯tÏÚat ñ smrt MarkÈta Koutn· z†Jasenice, zhotovenÌ prachu ze slep˝ch vrabc˘, ze psÌ hlavy a†mozku, umo¯enÌ ËlovÏka a†Ëarov·nÌ dobytku ñ smrt Doböov· z†Jasenice, zhotovenÌ prachu z†nek¯tÏÚat a†psÌch lejn a†umo¯enÌ pana Ji¯Ìka VaneckÈho z†VanËe a†jeho manûelky ñ smrt MarkÈta çuh˝kalka z†Jasenice, umo¯enÌ ËlovÏka a†mo¯enÌ dobytka a†rozn·öenÌ prachu ze slep˝ch koùat, nek¯tÏÚat a†slep˝ch vrabc˘. P¯iznala se i†k†jeûdÏnÌ v†povÏt¯Ì na h¯eblÌch spolu s†jin˝mi ûenami, trh·nÌ ko¯enÌ a†dÏl·nÌ prachu z†nÏho pro mo¯enÌ dobytka. Prachem ze sp·len˝ch t¯Ìsek rovnÏû mo¯ily dobytek ñ smrt LÌda z†Ocmanic, Ëarov·nÌ dobytku, umo¯enÌ vlastnÌho muûe a†jin˝ch osob ñ smrt Anna Rohovsk· ze Lhotic, Ëarov·nÌ dobytku, umo¯enÌ vlastnÌho muûe a†napom·h·nÌ vraûdÏ ñ smrt MarkÈta äkeroubkov·, umo¯enÌ ËlovÏka ñ smrt Salka Kejtov· z†NalouËan, p¯Ìkaz k†umo¯enÌ ËlovÏka ñ smrt Anna Strakov· z†Jasenice, dÏl·nÌ ko¯enÌ a†prachu k†odnÌm·nÌ mlÈka dobytku a†umo¯enÌ dÌtÏte ñ smrt Dorota Doleûalov· z†»ikova, umo¯enÌ konÌ a†odnÌm·nÌ mlÈka dobytku ñ smrt LÌda K¯iËkov· z†NalouËan, umo¯enÌ dÌtÏte ñ smrt LÌda Kundelkov· z†»ikova, ˙mysl a†umo¯enÌ lidÌ a†dobytka ñ smrt Dorota Bimkov· z†»ikova, umo¯enÌ dobytka a†˙mysl umo¯it rycht·¯e ñ up·lena Apolena Sedl·kov·, umo¯enÌ lidÌ a†odnÌm·nÌ mlÈka dobytku ñ smrt Dorota UhlÌ¯ov·, umo¯enÌ lidÌ a†Ëarov·nÌ dobytku ñ smrt JÌra Kotek z†Ovesn˝ Lhoty, kr·deûe, loupeûe a†mordy ñ smrt Anna Kalaöov· z†MÏ¯Ìna, vraûda novorozenÏte ñ smrt Josef SpÏv·Ëek, loupeûe, mordy, vraûdy tÏhotn˝ch ûen ñ rozsudek neuveden Matouö DeËka, mordy, vraûdy tÏhotn˝ch ûen, loupeûe ñ rozsudek neuveden Prokeö Valeö, mordy, vraûdy tÏhotn˝ch ûen ñ rozsudek neuveden V·vra Vejnarka, mordy a†loupeûe ñ rozsudek neuveden Pavel, syn MatÏjk˘v z†Tasova, kr·deû vËel ñ up·len Jan Kop¯iva z†NalouËan, kr·deûe ñ up·len Anna Kop¯ivov· z†NalouËan, kr·deûe ñ utopena VÌtek »ern˝ z†JÌvovÈho, vraûdy, loupeûe a†kr·deûe ñ rozsudek neuveden Jan KaÚka, vraûdy, loupeûe a†kr·deûe ñ vpleten do kola 7

Markyta Bezouökov· z†Jinoöova, ûh·¯ka ñ utopena 1592 Pavel Sklen·¯, jinak Fandl ze StarÈho MÏsta pod Landötejnem, kr·deûe ñ obÏöen VaöÌn z†Pyöela, smilstvo ñ sùat LÌda z†Pyöela, smilstvo ñ utopena Adam z†Kralic, smilstvo ñ sùat Dorota, dcera Matouöe Tkadlce z†Kralic, smilstvo ñ vymrsk·na a†cejchem znamen·na 1594 VÌtek, syn Vondry past˝¯e z†B¯ezejce, kr·deû ñ obÏöen 1595 Jan Marek z†»astotic, vraûda a†loupeû ñ rozsudek neuveden 1598 Tobi·ö Brandejsk˝, kr·deûe ñ rozsudek neuveden 1604 Anna ze Lhotic, smilstvo ñ utopena 1605 Jan MartÌk, past˝¯ z†Pyöela, kr·deûe a†smilstvo ñ rozsudek neuveden 1613 Linhart Fric ze Seldorfu, kr·deûe ñ rozsudek neuveden 1615 Josef z†Mohelna, vraûdy, loupeûe a†kr·deûe ñ rozsudek neuveden Anna z†Mal˝ch HostÏr·dek, vraûdy, kr·deûe a†loupeûe ñ smrt V·clav DÏÔorej z†Veversk˝ch KnÌnic, podvody ñ rozsudek neuveden V·clav Ruda, kucha¯ z†Hradce Kr·lovÈ, spolu˙Ëast na kr·deûi ñ rozsudek neuveden Havel Tom·nek z†Ketkovic, smilstvo ñ rozsudek neuveden MatÏj »erho z†IvanËic, kr·deû ñ rozsudek neuveden V·clav VeËe¯˘ z†VÌcenic, kr·deû v†kostele ñ rozsudek neuveden. V†roce 1626 byla ve VelkÈ BÌteöi zaloûena ÑKniha sententiarum, totiû vejpovÏdÌ pr·vnÌch p¯i pr·vÏ mÏsta zdejöÌho vynesenejchì.18 I†kdyû s†nÏkolikalet˝m p¯ekr˝v·nÌm zhruba navazuje na smolnou knihu, m· odliön˝ charakter. ZatÌmco ve smolnÈ knize byly z†vÏtöÌ Ë·sti zapisov·ny jen ˙trpnÈ v˝povÏdi, v†tÈto knize p¯evaûujÌ ñ jak je jiû z†jejÌho n·zvu patrnÈ ñ ortely Ëi rozsudky velkobÌteöskÈho soudu. V†prvnÌch letech jsou zde zaps·ny tÈû ûaloby a†odpory obvinÏn˝ch, od poloviny t¯ic·t˝ch let p¯evl·dajÌ pouhÈ rozsudky a†aû od sklonku 17. stoletÌ, kdy se velkobÌteösk· mÏstsk· rada zaËala obracet o†nauËenÌ k†praûskÈ apelaci, je v†knize ops·na zpravidla podstatn· Ë·st veökerÈ korespondence t˝kajÌcÌ se jednotliv˝ch spor˘. Z†t¯ic·t˝ch let 18. stoletÌ je pak v†knize jeötÏ nÏkolik velmi struËn˝ch z·znam˘ o†öesti hrdelnÌch procesech. Vedle tÈto knihy p¯ib˝v· ve velkobÌteöskÈm archivu takÈ aktovÈho materi·lu t˝kajÌcÌho se jednotliv˝ch hrdelnÌch spor˘.19 Proto je toto dalöÌ obdobÌ velkobÌteöskÈho hrdelnÌho soudu obdobÌm mnohem podrobnÏji a†lÈpe zdokumentovan˝m neû obdobÌ staröÌ omezenÈ na pomÏrnÏ stereotypnÌ z·pisy hrdelnÌch v˝slech˘. éalobcem v†prvnÌch dvou procesech zachycen˝ch v†knize v˝povÏdÌ byl ˙¯ednÌk veverskÈho panstvÌ Samuel Bodor. Dne 13. ledna 1626 ûaloval b˝valÈho rycht·¯e VeverskÈ BÌt˝öky Pavla KoûiönÌka, ûe propustil z†vÏzenÌ Ji¯Ìka PolesnÈho obvinÏnÈho a†odsouzenÈho ke ztr·tÏ hrdla pro vraûdu. ⁄¯ednÌk ûaloval na mÌstÏ vrchnosti ñ Zikmunda svobodnÈho p·na z†Tieffenbachu, jemuû n·leûelo panstvÌ veverskÈ a†¯ÌËanskÈ. Spor byl p¯enesen na velkobÌteösk˝ soud z¯ejmÏ proto, ûe ûalovan˝m byl rycht·¯ z†VeverskÈ BÌt˝öky, tedy ˙¯ednÌ osoba zasedajÌcÌ na tamnÌm hrdelnÌm soudÏ. PonÏvadû vöak ûalobce obvinÏnÈmu neprok·zal vinu, rozhodl 2. Ëervence bÌteösk˝ soud, ûe se obûalovan˝ m· oËistit pr·vnÌ p¯Ìsahou. Z·roveÚ obûaloval veversk˝ ˙¯ednÌk Matouöe Berdu z†VeverskÈ BÌt˝öky z†vraûdy, kterÈ se dopustil na n·vod zmÌnÏnÈho Ji¯Ìka PolesnÈho. ObvinÏn˝ byl odsouzen k†popravÏ meËem, ale dostal od vrchnosti milost. Dne 7. ¯Ìjna 1626 ûaloval p¯ed bÌteösk˝m soudem V·clav Hlava b˝valÈho rycht·¯e z†Miroslavsk˝ch KnÌnic BartonÏ, ûe v†h·dce zabil Jana Kroupu. Obûalovan˝ prok·zal, ûe k†zabitÌ doölo ne˙myslnÏ. MÏl se proto podle v˝povÏdi soudu ze 17. ˙nora 1627 oËistit p¯Ìsahou a†stanovena mu n·sledujÌcÌ pokuta: Ñp¯ednÏ: V†pokutÏ 30 h¯iven, Ëtouce kaûdou po 64 gr. alb., coû ËinÌ 64 zl. poËtu moravskÈho, manûelce zabitÈho odpovÌdati. Na niû hned p¯i tejto vejpovÏdi 20 zl. poloûiti a†potomnÏ roËnÏ po 20 zl. p¯i HromnicÌch do vyplnÏnÌ pokl·dati a†odvozovati, 8

druhÈ: P¯i mÏstÏ zdejöÌm po Ëty¯i dny, totiû po dvÏ nedÏle a†dva Ëtvrtky o†trhu p¯ed domem radnÌm s†nahou zbranÌ zdviûenou za t¯i hodiny st·vati, naposledy: Z·pisem takov˝m ujistiti, ûe se pro tuto svou nynÏjöÌ neöùastnou p¯Ìhodu nad û·dn˝m vymstÌvati ani s·m, ani skrze û·dnÈho jinÈho, nechce a†nemÌnÌ.ì Z†dalöÌch ve VelkÈ BÌteöi probÌhajÌcÌch proces˘ jsou zachov·ny ˙trpnÈ v˝slechy ve smolnÈ knize. Z†vÏtöÌ tlupy zlodÏj˘, lupiË˘ a†mord˝¯˘ byli v†srpnu 1628 v†BÌteöi vysl˝ch·ni äebesta Steûbick˝ a†Zuzana PöeniËkov·. PrvnÌ byl kolem zabit, pol·m·n a†do nÏho vpleten, druh· byla sùata. Filip ZajÌËek byl pro kr·deû obÏöen a†V·clav é·k z†KonÏöÌna, kter˝ se dopustil menöÌ kr·deûe, byl vypovÏzen z†panstvÌ. ÿada dalöÌch Ëlen˘ tlupy, jejichû seznam se zachoval v†korespondenci hrdelnÌho soudu, byla souzena p¯i jin˝ch pr·vech. V†letech 1629ñ1630 byli velkobÌteösk˝m hrdelnÌm soudem odsouzeni mord˝¯ a†lupiË Tom·ö Bezouöka a†mohelensk˝ rektor Jakub Pol·Ëek, falöovatel listin a†peËeti. Oba byli t·z·ni na muËidlech a†jejich ˙trpn· vyzn·nÌ jsou zaps·na ve smolnÈ knize. Pol·Ëek û·dal Zikmunda z†Tieffenbachu, z†jehoû podnÏtu byl ûalov·n, o†milost, ta mu vöak byla odmÌtnuta. V†kvÏtnu 1630 byl vysl˝ch·n a†popraven meËem Jan Turek äkrpa. Na muËenÌ se p¯iznal ke kr·deûÌm. Z†jeho procesu je vöak zachov·n jen v˝slech ve smolnÈ knize, v˝povÏÔ pr·va chybÌ. Dne 30. b¯ezna 1632 byl velkobÌteösk˝m soudem odsouzen Urban KrejËÌ pro smilstvo a†zbÏhnutÌ a†18. Ëervna 1635 V·clav B¯ounek z†Mohelna a†jeho dcera Kate¯ina pro krvesmilstvo. Urban KrejËÌ byl popraven, B¯ounek s†dcerou dostali od vrchnosti milost. Z†obou proces˘ jsou v†knize zaps·ny jen v˝povÏdi. V†z·¯Ì 1636 byl souzen pro vraûdu a†kr·deû V·clav Konvizsk˝ z†Kralic, kter˝ byl podle rozsudku z†25. z·¯Ì kolem l·m·n, zabit a†pak do nÏho vpleten. Podobn˝ pr˘bÏh jako soud s†V·clavem Konvizsk˝m mÏly i†dalöÌ procesy, zachycenÈ v†knize v˝povÏdÌ. Pod·me zde proto jen jejich struËn˝ v˝Ëet: V†srpnu 1636 ûaloval rycht·¯ Jan PlaËek AlûbÏtu Halaöku z†Mohelna pro smilstvo. V˝povÏdÌ z†25. srpna byla zmrsk·na u†pran˝¯e, vyp·len jÌ cejch a†vypovÏzena na 6 mil z†n·mÏöùskÈho panstvÌ. Dne 19. ˙nora 1637 byl sùat pro zbÏhnutÌ z†panstvÌ a†loupeûe Tom·ö Kozel ze St¯Ìteûe. Dne 13. prosince 1638 byl obûalov·n a†o†den pozdÏji sùat pro vraûdu manûelky Tom·ö Papouöek z†VÌcenic. Dne 14. Ëervna 1639 byl obvinÏn ze zap·lenÌ dÏdiny Studence a†obûalov·n p¯ed velkobÌteösk˝m pr·vem Tom·ö Chalupa ze Studence. Vina mu nebyla prok·z·na, proto soud rozhodl, aby se oËistil p¯Ìsahou. V†¯Ìjnu 1640 ûaloval rycht·¯ Pavel Oleönick˝ Marinu, dceru JÌry past˝¯e z†»ikova, pro smilstvo a†vraûdu novorozenÏte. Podle ortele z†8. ¯Ìjna mÏla b˝t zahrab·na a†probita kolem. Vrchnost ji vöak omilostnila a†potupn˝ ortel zmÏnila na popravu meËem. Rozsudkem z†25. z·¯Ì 1643 byl äimon Sedl·k z†Mohelna odsouzen pro spolu˙Ëast na nÏjak˝ch mordech. MÏl po Ëty¯i nedÏle st·t p¯ed mohelensk˝m kostelem v†dobÏ möe s†nah˝m meËem a†d·t 10 zl. k†mohelenskÈmu kostelu. Vrchnost rozsudek schv·lila aû 9. prosince. Dne 28. ¯Ìjna 1648 byl pro ËarodÏjnictvÌ odsouzen k†popravÏ meËem ätÏp·n »ech z†Okarce. JeötÏ p¯ed popravou vöak zem¯el ve vÏzenÌ, takûe velkobÌteöötÌ mÏöùanÈ p¯iöli o†podÌvanou na jednu popravu. Dne 24. ledna 1650 byl odsouzen Kyli·n Lachota z†Bystrce pro kr·deû k†obÏöenÌ, vrchnost mu vöak zmÏnila trest na popravu meËem. Dne 20. Ëervence tÈhoû roku byl k†popravÏ meËem odsouzen Ji¯Ìk äabata ze Studence pro cizoloûstvÌ s†vdovou Annou Har·kovou z†tÈûe vsi. Vrchnost mu vöak na prosbu jeho manûelky darovala ûivot. Dne 17. Ëervence 1652 byl pro vraûdu, loupeû a†kr·deûe odsouzen k†obÏöenÌ a†popraven Ji¯Ìk Kram·¯. 9

O†dva roky pozdÏji, 17. Ëervence 1654, byla pro podvod a†smilstvo sùata Kate¯ina, hospodsk· z†KoöÌkova. Podvodu se dopustila tÌm, ûe si nechala napsat dopis o†˙mrtÌ svÈho manûela, kter˝ od nÌ odeöel, aby mohla ûÌt s†jin˝m muûem. Dne 19. z·¯Ì 1658 byl po ûalobÏ rycht·¯e Ji¯Ìka PivoÚky pro vraûdu, loupeû a†kr·deûe odsouzen k†popravÏ provazem Vojta Vomick˝. JeötÏ p¯ed tÌmto soudnÌm rozhodnutÌm, 22. srpna 1658, vysl˝chal hrdelnÌ soud velkobÌteösk˝ BartonÏ, vol·ka z†kralickÈho dvora, kterÈho rycht·¯ Petr Polensk˝ vinil z†obcov·nÌ s†kr·vou. Podle ortelu z†18. ¯Ìjna mÏl b˝t Ñza ûiva na hranici i†s†tou dotËenou kr·vou od mistra popravnÌho zabitou a†rozsekanou vloûen a†sp·lenì. Vrchnost mu 8. listopadu ortel zmÏnila tak, ûe byl sùat a†potom teprve sp·len. Dne 25. dubna 1668 byl pro smilstvo a†kr·deû odsouzen VÌt, syn Martina NÏmce z†B¯eznÌka. MÏl po t¯i nedÏle v†dobÏ möe st·t a†kleËet v†kostele a†p¯ed kostelem bÌteösk˝m s†obnaûen˝m meËem. Vrchnost mu trest snÌûila tak, ûe mÏl Ñjen jednou s†nah˝m meËem p¯i möi svatÈ v†kostele a†po möi a†k·z·nÌ p¯ed kostelem pod krucifiksem st·tiì. Dne 21. b¯ezna 1672 byl odsouzen a†4. dubna meËem popraven pro vraûdu a†smilstvo Jan, ovË·ck˝ pacholek z†Jinoöova. T˝û den byla pro stejnÈ provinÏnÌ a†zahubenÌ plodu sùata Just˝na Kaöparov· z†KrokoËÌna. V†n·sledujÌcÌm roce, 18. ¯Ìjna 1673, byl vynesen krut˝ ortel nad pansk˝m pacholkem Janem Karhanem pro kr·deû, smilstvo a†obcov·nÌ s†dobytkem. MÏla mu b˝t uùata prav· ruka a†se zabitou a†rozsekanou klisnou za ûiva up·len. JeötÏ t˝û den ho vrchnost ñ Jan Filip hrabÏ z†Wertenberku ñ omilostnila tak, ûe byl sùat a†potom sp·len. Rozsudek byl vykon·n 25. ¯Ìjna. Tento i†n·sledujcÌ t¯i ortely byly schv·leny, respektive zmÏnÏny, vlastnoruËnÌm podpisem majitele panstvÌ v†knize v˝povÏdÌ. Dne 30. srpna 1684 byla odsouzena pro smilstvo a†zabitÌ novorozenÏte a†6. z·¯Ì sùata Rozina z†Kozlova. Dne 25. Ëervna 1685 byl odsouzen k†vymrsk·nÌ u†pran˝¯e, vyvedenÌ z†mÏsta a†vypovÏzenÌ z†panstvÌ pro kr·deû Ond¯ej, syn panskÈho ËÌha¯e na N·mÏöti Martina. Vrchnost mu odpustila vymrsk·nÌ a†stanovila trest 6 nedÏl pr·ce v†poutech na äpilberku. ObvinÏn˝ se vöak po vykon·nÌ trestu znovu dostal pro kr·deû p¯ed bÌteösk˝ soud, kde nad nÌm byl vykon·n p˘vodnÌ rozsudek. Dne 22. srpna 1692 byla odsouzena a†5. z·¯Ì sùata pro smilstvo a†zabitÌ novorozenÏte Judita Matouökova ze Lh·nic. Z·znam o†jejÌ popravÏ je poslednÌm dokladem samostatnosti hrdelnÌho soudu ve VelkÈ BÌteöi. V†dalöÌch zachycen˝ch sporech doölo jednak ke zmÏnÏ procesnÌho ¯ÌzenÌ ñ obvinÏnÌ byli vysl˝ch·ni formou ot·zek a†odpovÏdÌ, jednak ortely i†ostatnÌ nauËenÌ v†hrdelnÌch sporech vyd·vala praûsk· apelaËnÌ rada.20 V†Ëervnu 1699 dodali öpilberötÌ muöket˝¯i do velkobÌteöskÈho vÏzenÌ svobodnÈho dvo¯·ka z†HornÌho B¯ezÌ Jana S˝koru, jinak H·lu. Byl obvinÏn, ûe zbil sluûebnou aû k†smrti ve snaze o†zabitÌ jejÌho plodu. Z·roveÚ bylo bÌteöskÈmu soudu na¯Ìzeno û·dat o†nauËenÌ v†tomto sporu praûskou apelaËnÌ radu. BÌteöötÌ si do knihy v˝povÏdÌ na prvnÌ mÌsto z·pis˘ o†soudu nad Janem H·lou vepsali dekret zemskÈho tribun·lu z†24. prosince 1677 o†zp˘sobu vyn·öenÌ rozsudk˘ a†o†pr·vu odsouzen˝ch poû·dat do Ëtrn·cti dn˘ po publikov·nÌ rozsudku o†milost.21 Proces s†Janem H·lou se vlekl velmi dlouho. ObvinÏn˝ dlouho popÌral vinu. Aû 19. z·¯Ì pod pohr˘ûkou ˙trpnÈho t·z·nÌ se p¯iznal. Podle rozhodnutÌ apelaËnÌ rady z†13. listopadu mÏl b˝t Ñk koni p¯iv·z·n, nÌm aû na rozhranÌ, neboliûto mÌsto popravnÌ smejk·n, tam p¯ednÏ jemu prav· ruka uùata, pak on meËem na hrdle trest·n, na kolo poloûen a†tak do povÏt¯Ì vyzdviûen b˝tiì. Odsouzenec podal û·dost o†milost, kter· byla vyslyöena. Bylo mu prominuto sm˝k·nÌ konÏm a†utÏtÌ pravÈ ruky. Popraven byl 28. kvÏtna 1700.22 JeötÏ t˝û rok byl z†na¯ÌzenÌ Kristi·na hrabÏte z†Rogendorfu dv˘r po Janu S˝korovi, jinak H·lovi, v†HornÌm B¯ezÌ, kter˝ûto Ñskrzev· svÈ zlÈ p¯eËinÏnÌ p¯i v˝sadnÌm hrdelnÌm pr·vÏ mÏsta VelkÈ Byteöe justicirov·n jestì, rozdÏlen. Polovina byla odprod·na Janu Oulehlovi, dvo¯·ku v†Hab¯Ì, pro jeho syna BartolomÏje, druh· polovina z˘stala v†H·lovÏ rodÏ.23 10

ApelacÌ do Prahy i†moûnostÌ û·dat o†milost se znaËnÏ prodluûovaly a†takÈ prodraûily hrdelnÌ procesy. V†procesu s†Janem H·lou vydalo velkobÌteöskÈ pr·vo 106 zl. 14 kr. Zaplatil je svobodn˝ dvo¯·k Jan Oulehla, kter˝ koupil polovinu H·lova dvora. K†dalöÌm proces˘m opÏt jen struËnÏ: Dne 26. z·¯Ì 1699 byl velkobÌteöskÈmu pr·vu dod·n pro vraûdu Ond¯eje Nunv·¯e z†Byst¯ice pod LopenÌkem vandrovnÌ tovaryö Jan K¯oupal. Podle rozsudku praûskÈ apelace z†28. Ëervna 1700 byl odsouzen na p˘l roku ve¯ejn˝ch pracÌ. Dne 25. kvÏtna 1703 se obÏsil ve VlËatÌnÏ sirotek ÿÌha. PonÏvadû i†odstranÏnÌ sebevraha byla pr·ce mistra popravnÌho, byl i†tento p¯Ìpad projedn·v·n hrdelnÌm soudem, kter˝ mÏl provÏ¯it okolnosti sebevraûdy. V†¯Ìjnu 1703 se dostali p¯ed velkobÌteösk˝ hrdelnÌ soud Mikul·ö Svoboda, rycht·¯ a†hostinsk˝ z†KonÏöÌna, a†jeho manûelka Zuzana. Byli obvinÏni, ûe p¯ijali vÏci, ukradenÈ t¯ebÌËskÈmu ûidovi. Podle rozsudku praûskÈ apelace byl Svoboda odsouzen na Ëtvrt roku obecnÌch nebo pansk˝ch pracÌ v†ûelezech.24 Dne 2. z·¯Ì 1713 byli k†praûskÈ apelaci ûalov·ni z·blatsk˝ mlyn·¯ V·clav T·borsk˝ a†jeho sestra Anna, vdova po Janu Vostalovi z†T¯ebÌËe, pro smilstvo. Podle rozsudku z†27. dubna 1714 mÏli b˝t oba ÑmeËem na hrdle trest·niì. T·borskÈmu byl trest zmÏnÏn Ñv pÏtiletnÌ obecnÌ aneb panskÈ dÌloì. Trest si skuteËnÏ odpracoval. Z†vÏzenÌ byl propuötÏn aû 24. prosince 1722.25 Dne 13. Ëervna 1715 byl hrdelnÌm pr·vem velkobÌteösk˝m vysl˝ch·n pansk˝ hajn˝ z†Pyöela äimon ÿih·nek, obvinÏn˝ z†vraûdy nÏjakÈho budiöovskÈho poddanÈho. Aû 7. ¯Ìjna 1717 vydala apelaËnÌ rada ortel, znÏjÌcÌ na dva roky nucen˝ch pracÌ v†poutech a†ûelezech. ObvinÏn˝ rozsudek p¯ijal. Z†vÏzenÌ byl propuötÏn 17. ¯Ìjna 1719.26 Dne 22. ¯Ìjna 1716 byl obvinÏn Tom·ö Str·dal z†Miroslavsk˝ch KnÌnic ze ûh·¯stvÌ. Jak je z¯ejmÈ z†v˝kazu ökod, vyp·lil znaËnou Ë·st vesnice. Ortel z†20. dubna 1717 byl proto p¯Ìsn˝: Ñpro takovÈ tÏûkÈ p¯eËinÏnÌ svÈ jin˝m ku p¯Ìkladu a†strachu, sobÏ pak k†zaslouûilÈmu trestu, na hranici postaven a†tak za ûiva sp·len b˝ti m·ì. Delikvent podal û·dost o†milost, kterÈ bylo vyhovÏno. ObvinÏn˝ byl sùat a†potom jeho tÏlo sp·leno na hranici.27 PoË·tkem 18. stoletÌ vyölo nÏkolik patent˘ proti potulujÌcÌm se cik·n˘m a†za Ñprotulov·nÌì byly stanoveny nejp¯ÌsnÏjöÌ tresty. TakÈ p¯ed velkobÌteösk˝ soud se dostal v†lednu 1718 cik·n V·clav Kuvalsk˝ Ëi Doleûal. Kdyû mu bylo sdÏleno, ûe podle cÌsa¯sk˝ch i†zemsk˝ch patent˘ propadl hrdlem, poû·dal o†milost. ApelaËnÌ rada vöak rozhodla, ûe cÌsa¯ nem˘ûe udÏlit milost, pokud nebyl vyd·n hrdelnÌ rozsudek. Ten vydala 30. Ëervna 1718 sama: cik·n m· b˝t Ñprovazem na hrdle potrest·n podle pr·vaì. BÌteöötÌ museli rozsudek publikovat. Odsouzen˝ zprvu prohlaöoval, ûe nebude rekurovat, ûe visÌ vöichni jeho p¯ÌbuznÌ, aù tedy visÌ on takÈ, nakonec vöak podal û·dost o†milost a†byl pouze vypovÏzen ze zemÏ.28 V†roce 1719 dodal znojemsk˝ krajsk˝ ˙¯ad velkobÌteöskÈmu soudu dva obvinÏnÈ z†panstvÌ mimo obvod velkobÌteöskÈho soudu. BÌteöötÌ se br·nili jejich p¯evzetÌ a†û·dali zajiötÏnÌ ˙trat soudnÌho ¯ÌzenÌ, nakonec vöak museli uposlechnout na¯ÌzenÌ krajskÈho ˙¯adu. PrvnÌm z†obvinÏn˝ch byl Martin BartoÚ z†Radkovic na myslibo¯ickÈm panstvÌ, kterÈmu bylo kladeno za vinu ûh·¯stvÌ. Na p¯Ìkaz apelaËnÌ rady vytrpÏl obvinÏn˝ nÏkolik forem muËenÌ od pouhÈ pohr˘ûky katem, p¯es öÚ˘ru Ëi svazov·nÌ, paleËnice a†taûenÌ aû po muËenÌ ohnÏm. K†niËemu se vöak nep¯iznal, a†proto byl osvobozen a†28. b¯ezna 1721 na reverz propuötÏn.29 DalöÌm souzen˝m velkobÌteösk˝m pr·vem byl V·clav »ern˝ z†Olbramkostela na znojemskÈm panstvÌ obvinÏn˝ v†roce 1719 ze zast¯elenÌ hajnÈho. TakÈ on vydrûel muËenÌ, kterÈ bylo na¯Ìzeno bez horkÈho tr·penÌ, proti p¯edeölÈmu obvinÏnÈmu vöak dostal p¯ed taûenÌm ûeleznÈ boty. Proto byl rozhodnutÌm apelaËnÌ rady ze dne 17. prosince 1722 z†vÏzenÌ propuötÏn na reverz, ûe Ñkdykoliv jemu od pr·va ozn·meno bude, ku pr·vu postaviti se chceì.30 V†roce 1720 zaËal velkobÌteösk˝ hrdelnÌ soud projedn·vat kr·deûe, kter˝ch se dopustili 11

Pavel Frank, tkadlec z†T¯esova, past˝¯sk˝ pacholek äimon Leû·Ëek, propuötÏn˝ voj·k Jan Kistlinger, Marina Frankov·, Marina Kistlingerov· a†Franc ÿe¯ucha. PrvnÌ t¯i mÏli b˝t podle rozsudku apelaËnÌ rady ze 3. b¯ezna 1721 Ñprovazem na hrdle trest·ni, Marina Francka öest nedÏl na obecnÌm neb pansk˝m dÌle v†poutech a†ûelezÌch, krom nedÏl a†sv·teËnÌch dn˘v, Marina pak Kistlingerov· Ëtvrt lÈta na naddotËen˝ zp˘sob pracovati, potom od mÏsta BÌteöe vypovÏdÏna b˝ti m·ì, Franc ÿe¯ucha byl rozhodnutÌm apelace ze 4. srpna 1721 osvobozen a†propuötÏn na hrdelnÌ z·pis. Cestou milosti byl trest odsouzen˝ch k†smrti zmÏnÏn na dvouletÈ nucenÈ pr·ce v†poutech a†ûelezech, v†souvislosti s†Ëeskou korunovacÌ Karla VI. jim pak byl zbytek trestu prominut. Pavel Frank vöak mezitÌm (26. ledna 1722) zem¯el ve vÏzenÌ, äimon Leû·Ëek 2. Ëervna 1722 z†vÏzenÌ uprchl. Zem¯elÈho Pavla Franka nechali bÌteöötÌ zahrabat katem na popravnÌm mÌstÏ, to jim vöak bylo 30. dubna 1722 apelaËnÌ radou tvrdÏ vytknuto, ÑponÏvadû ta jemu publikovan· milost ten p¯edeöl˝ ortel zcela zmÏnila. Z†tÈ p¯ÌËiny on, Pavel Frank, tak jako jin˝ podle vÌry a†stavu jemu rovn˝ ËlovÏk pochov·n b˝ti mÏlì.31 V†roce 1723 se dostali p¯ed velkobÌteösk˝ hrdelnÌ soud b˝val˝ pansk˝ myslivec ve ValËi Mikul·ö Proch·zka a†past˝¯sk˝ pacholek MatÏj SlavÌk obvinÏnÌ z†¯ady kr·deûÌ. MatÏj SlavÌk byl po ˙trpnÈm t·z·nÌ osvobozen, Mikul·ö Proch·zka mÏl b˝t podle rozsudku apelaËnÌ rady z†11. Ëervna 1726 Ñprovazem na hrdle trest·nì. ObvinÏn˝ podal û·dost o†milost, kterou apelaËnÌ rada 3. ¯Ìjna 1726 postoupila cÌsa¯skÈmu dvoru. CÌsa¯ mu cestou milosti zmÏnil trest na Ëty¯i roky nucenÈ pr·ce na galejÌch. VelkobÌteöötÌ ho podle rozhodnutÌ tribun·lu p¯ibitÈho v†okovech na voze museli dopravit na shromaûdiötÏ, kter˝m byl brnÏnsk˝ hrad äpilberk.32 V†roce 1727 byl na velkobÌteöskÈm hrdelnÌm soudÏ projedn·v·n zloËin smilstva s†p¯Ìbuzn˝m. Rozsudek praûskÈ apelaËnÌ rady nad AlûbÏtou KaËanovou, kdyû jejÌ spoluvinÌk V·clav Ben·tsk˝ zbÏhl z†panstvÌ, znÏl Ñjeden po¯·d zbÏhl˝ rok (krom nedÏlnÌch a†sv·teËnÌch dn˘v) na obecnÌm neb panskÈm dÌle v†poutech a†ûelezÌch pracovati m·ì.33 Dne 8. ˙nora 1729 byl k†ËtvrtletnÌmu obecnÌmu nebo panskÈmu dÌlu odsouzen pro kr·deû ovcÌ daleöick˝ past˝¯ Josef Bochal. 34 Mimo procesy konËÌcÌ rozsudkem, projedn·val velkobÌteösk˝ hrdelnÌ soud ¯adu dalöÌch p¯Ìpad˘, o†nichû se zpravidla zachovaly pouze v˝slechy. Tak v†roce 1700 byl Jan Tr·vnÌËek z†N·mÏötÏ obvinÏn p¯ed velkobÌteösk˝m soudem z†pytl·ctvÌ, o†rok pozdÏji byl n·mÏöùskou vrchnostÌ posl·n k†hrdelnÌmu soudu Mikul·ö Nekuda z†Ocmanic Ñskrze Ë·ryì, v˝slech se vöak t˝kal p¯edevöÌm pytl·ctvÌ a†kr·deûe obilÌ, kter˝ch se dopustil jeho otec. V†tÈmûe roce byli pro kr·deû vysl˝ch·ni star˝ H˘lka z†He¯manova a†MatÏj Kolouöek, kter˝ slouûil v†MohelnÏ. V†roce 1702 se dostala p¯ed hrdelnÌ soud Kate¯ina Kubkov· pro smilstvo, v†roce 1703 byli vysl˝ch·ni Pavel Chalupa a†Ferenc Kadlec ze Zahr·dky pro loupeû v†N·mÏöti a†hrabÏnËina dÏveËka Justina pro smilstvo. V†roce 1705 byl p¯ed velkobÌteösk˝m hrdelnÌm soudem projedn·v·n poû·r v†dÏdinÏ Smrku, z†jehoû zaloûenÌ byla obvinÏna nÏjak· Dorota. V†roce 1707 vyöet¯oval velkobÌteösk˝ hrdelnÌ soud pudmistra, öaf·¯e a†rycht·¯e z†KnÌnic, obvinÏn˝ch z†kr·deûe panskÈho obilÌ. V†tÈmûe roce bylo öet¯eno zabitÌ koöÌkovskÈho rycht·¯e Alexandra Kova¯Ìka p¯i posvÌcenÌ. V†roce 1709 vyöet¯oval velkobÌteösk˝ hrdelnÌ soud kr·deû ve Zho¯i, v†tÈmûe roce byl vyöet¯ov·n t¯in·ctilet˝ chlapec Pavel pro kr·deû na z·mku a†souËasnÏ soud öet¯il poû·r v†KralicÌch. V†roce 1712 byl obvinÏn Jan Haloska z†Bochovic, ûe zap·lil stodolu Janu PospÌöilovi z†HroznatÌna, a†v†tÈmûe roce souzena Magdalena Kr·lÌkov· z†N·mÏötÏ pro cizoloûstvÌ. V†roce 1713 vyöet¯oval velkobÌteösk˝ hrdelnÌ soud Marianu Hor·Ëkovou, kter· ukradla 50 burgundsk˝ch tolar˘ ûidovi Jakubovi Abrah·movi, Ji¯Ìho Nov·ka obvinÏnÈho z†kr·deûe ve chvalËovskÈm ml˝nÏ, o†rok pozdÏji France Svobodu a†Jana Jon·öe pro kr·deû na znojemskÈm jarmaku, vesmÏs bez hrdelnÌch rozsudk˘. V†roce 1715 st·la p¯ed velkobÌteösk˝m pr·vem vdova Markyta Jaökov· z†Jakubova. Soud mÏl zjistit, zda se zakl·d· na pravdÏ tvrzenÌ, ûe naöla ve stodole poklad. O†dva roky pozdÏji byl Vojta Kazatel, pacholek z†KramolÌna, obvinÏn ze zatajenÌ n·lezu, kdyû naöel v†lese penÌze a†prodal je ûidovi v†DaleöicÌch. V†tÈmûe roce byl vysl˝ch·n Ji¯Ì Dvo¯·Ëek, podez¯e12

l˝ z†kr·deûe. Od 20. dubna 1717 do 5. kvÏtna 1718 byl ve velkobÌteöskÈm vÏzenÌ z†p¯Ìkazu vrchnosti MatÏj Kadera ze Smrku. K†obûalobÏ vöak nedoölo. Z†rozhodnutÌ vrchnosti byl p¯ed·n jako voj·k k†regimentu prince Leopolda LotrinskÈho.35 V†roce 1722 se dostal p¯ed velkobÌteösk˝ soud rojetÌnsk˝ past˝¯ JÌra Dlaöka obvinÏn˝ z†kr·deûe ovcÌ. BÏhem procesu vöak vyölo najevo, ûe kradenÈ ovce prod·val polnÌ hospod·¯ dvora v†Okarci Jan Vesel˝. Z·leûitost z¯ejmÏ uzav¯ela vrchnost. K†vlastnÌmu procesu nedoölo ani po v˝slechu äimona Kukala, kter˝ se p¯iznal, ûe zabil a†oloupil kamar·da z†»ech. V†roce 1724 byl vysl˝ch·n AntonÌn Bumb·lek, kter˝ zabil p¯i rvaËce v†opilstvÌ bratra. V†tÈmûe roce prov·dÏl velkobÌteösk˝ soud ¯adu v˝slech˘ t˝kajÌcÌch se Mikul·öe MalÈho Ëi Gabriela souzenÈho v†RosicÌch pro kr·deû ve ml˝nÏ pod Velk˝m Polem. V†roce 1726 byl vysl˝ch·n MatÏj Franta pro chov·nÌ kacÌ¯sk˝ch knih, v†tÈmûe roce komorn· Kate¯ina Schleicherov· pro kr·deû na n·mÏöùskÈm z·mku, v†roce 1728 vyslouûilci Tom·ö Hadraba a†Jakub Kokt·Ëek pro kr·deûe, LudvÌk Chmelka pro kr·deû obilÌ a†V·clav V·lka z†OsovÈho pro zabitÌ. Vöechny tyto p¯Ìpady byly asi uzav¯eny bez hrdelnÌho rozsudku.36 Obvod velkobÌteöskÈho hrdelnÌho pr·va tvo¯ilo n·mÏöùskÈ panstvÌ, moûn· k†nÏmu pat¯ili i†poddanÌ nÏkter˝ch sousednÌch mal˝ch stateËk˘. V†roce 1437 to byly asi pouze N·mÏöù nad Oslavou, Velk· BÌteö, ZÚ·tky, »astotice, Zahr·dka, Ocmanice, NalouËany, »ikov, Z·blatÌ, B¯ezka a†He¯manov.37 Jak se rozr˘stalo n·mÏöùskÈ panstvÌ, rostl z¯ejmÏ i†obvod velkobÌteöskÈho soudu. Jiû v†roce 1492 pat¯il k†velkobÌteöskÈmu soudu asi KrokoËÌn, v†roce 1522 Jedov, v†roce 1526 KoöÌkov, Lh·nice, HlubokÈ, B¯eznÌk a†Kuroslepy, v†roce 1538 NÌhov, v†roce 1570 Batouchovice, 1573 Kralice, Jasenice, Jakubov a†Lhotice, aû v†roce 1628 k†nÏmu kromÏ jiû uveden˝ch z¯ejmÏ pat¯ily Mohelno, B¯ezskÈ, HartvÌkovice, KojatÌn, Kladeruby, KonÏöÌn, KoöÌkov, Kozlany, KramolÌn, K¯ovÌ, Lhotka, Lhotice, Okarec, Otradice, Pop˘vky, PozÔatÌn, Pucov, Pyöel, NovÈ Sady, Smrk, Studenec, Studnice, T¯esov, VaneË, VÌcenice, Bochovice, HroznatÌn a†VlËatÌn.38 Rok 1729, jak vÌme jiû z†p¯edeölÈho v˝kladu, znamenal v˝znamnou zmÏnu v†rozsahu ˙zemnÌ p˘sobnosti jednotliv˝ch hrdelnÌch soud˘ zp˘sobenou tÌm, ûe znaËn˝ poËet mÈnÏ v˝znamn˝ch soud˘ byl zruöen. Obvodu velkobÌteöskÈho hrdelnÌho soudu se vöak tato reorganizace hrdelnÌch soud˘ vzhledem k†rozsahu n·mÏöùskÈho panstvÌ v˝raznÏji nedotkla. Od roku 1729 k†velkobÌteöskÈmu hrdelnÌmu soudu n·leûely opÏt vöechny obce n·mÏöùskÈho panstvÌ vyjma mÏsteËka Mohelna a†vsÌ Kladeruby, KramolÌn a†Lh·nice. Obvod hrdelnÌho soudu se tedy na rozdÌl od ostatnÌch soud˘ jeötÏ zmenöil.39 Koncem roku 1729 se dostal p¯ed velkobÌteösk˝ hrdelnÌ soud Jan Rauö, syn svobodnÌka ze Zho¯e, kter˝ bodl noûem äimona Svobodu. ⁄zemnÏ n·leûel proces do K¯iûanova, soud vöak probÏhl a†byl uzav¯en ve VelkÈ BÌteöi. ObvinÏn˝ byl propuötÏn na reverz, v†nÏmû slÌbil, ûe se nebude mstÌt za uvÏznÏnÌ, zaplatil pr·vu ˙traty 15 zl. 40 kr., zranÏnÈmu musel zaplatit 20 zl. odökodnÈho a†navÌc zaplatit lazebnÌka, kter˝ zranÏnÈho lÈËil.40 V†roce 1730 byla ve VelkÈ BÌteöi uvÏznÏna Dorota Havelkov· ze Lhotic podez¯el· z†vraûdy novorozenÏte. ObvinÏnÌ jÌ vöak nebylo prok·z·no, proto apelaËnÌ rada 9. ledna 1731 rozhodla, aby byla z†vÏzenÌ propuötÏna.41 V†roce 1731 byl p¯ed velkobÌteösk˝m soudem obvinÏn V·clav Vavrouöek z†VysokÈ Lhoty v†»ech·ch z†kr·deûe konÌ. Rozsudek, vynesen˝ 17. srpna 1731 velkobÌteösk˝m soudem, znÏl na ËtvrtletnÌ obecnÌ dÌlo a†pak vypovÏzenÌ z†panstvÌ. OdsouzenÈmu se vöak po öesti t˝dnech poda¯ilo uprchnout.42 O†rok pozdÏji, v†roce 1732, byl ve VelkÈ BÌteöi souzen ovË·ck˝ pacholek Josef Vesel˝. StejnÏ jako vöichni obvinÏnÌ v†procesech od roku 1723 se p¯iznal bez ˙trpnÈho v˝slechu ke kr·deûÌm. Rozsudkem apelaËnÌ rady z†12. z·¯Ì 1732 byl odsouzen Ñk dvouletnÌmu obecnÌmu aneb panskÈmu dÌlu v†poutech a†¯etÏzÌchì.43 PomÏrnÏ sloûit˝ hrdelnÌ proces s†nÏkolika zlodÏji, bÏhem nÏhoû musela velkobÌteösk· rada korespondovat s†hrdelnÌmi soudy v†TiönovÏ, Kunöt·tÏ, JevÌËku a†JihlavÏ, probÌhal ve VelkÈ BÌteöi v†roce 1733. Z†vÏtöÌ zlodÏjskÈ tlupy zde byli souzeni past˝¯ Jan SnÌd·lek 13

nebo PospÌöil a†ËeledÌn AntonÌn PospÌöil, oba z†K¯ovÌ. Jan PospÌöil byl dne 2. b¯ezna 1733 odsouzen rozsudkem apelaËnÌ rady k†p˘lletnÌmu obecnÌmu dÌlu v†ûelezech a†poutech, AntonÌn PospÌöil byl propuötÏn.44 V†roce 1735 byl ve VelkÈ BÌteöi uvÏznÏn Jind¯ich NÏmec, dvo¯·k z†Otradic, kter˝ zabil v†palÌrnÏ opilÈho Ji¯Ìka äirokÈho z†Kralic. Vzhledem k†okolnostem, za nichû k†vraûdÏ doölo, rozhodla 7. ˙nora 1735 apelaËnÌ rada, ûe obvinÏn˝ Ñod tÈ proti nÏmu zaraûenÈ vyhled·vajÌËnosti osvobozen b˝ti m·ì.45 Tento osvobozujÌcÌ rozsudek je p¯edposlednÌm dochovan˝m rozhodnutÌm praûskÈ apelaËnÌ rady. VÏtöina dalöÌch ve VelkÈ BÌteöi projedn·van˝ch p¯Ìpad˘ byla buÔ uzav¯ena rozhodnutÌm samotnÈho velkobÌteöskÈho soudu, nebo ölo o†pouhÈ v˝slechy bez hrdelnÌho obvinÏnÌ. VelkobÌteösk˝m hrdelnÌm soudem byl odsouzen v†roce 1735 Fabi·n Patelka z†HartvÌkovic pro kr·deû na Ëtvrt roku obecnÌho dÌla. V†tÈmûe roce byl Jan SlavÌk, vulgo Bub·Ëek, obvinÏn˝ z†kr·deûÌ, uzn·n za nevinnÈho a†propuötÏn z†vÏzenÌ.46 V†roce 1742 se dostala p¯ed velkobÌteösk˝ soud Anna Moudr· z†VÌcenic obvinÏn· z†vraûdy novorozenÏte. Ve spisech o†tomto p¯Ìpadu se zachovaly z·znamy o†hlasov·nÌ vöech osmi radnÌch, zasedajÌcÌch na soudÏ, o†trestu. Prim·tor V·clav Porubka navrhl 4 mÏsÌce vÏzenÌ a†obecnÌho dÌla, AntonÌn VodiËka p˘l roku nebo 3 mÏsÌce, Jan Fiala dokonce dva roky. Nakonec se vöak pr·vo p¯iklonilo k†n·zoru, ûe vina nebyla jednoznaËnÏ prok·z·na, a†obvinÏn· byla osvobozena. V†roce 1743 byl propuötÏn na reverz z†vÏzenÌ Jakub Tr·vnÌËek z†B¯eznÌka obvinÏn˝ ze zabitÌ t¯ebÌËskÈho ûida Jacoba Zumplacha. Osvobozen a†propuötÏn z†vÏzenÌ byl takÈ krejËovsk˝ pomocnÌk Josef Varh·nek, rod·k z†PlznÏ, obvinÏn˝ z†kr·deûe na k¯iûanovskÈm z·mku.47 Vöechny dalöÌ ve t¯ic·t˝ch a†Ëty¯ic·t˝ch letech projedn·vanÈ p¯Ìpady p¯ed velkobÌteösk˝m hrdelnÌm soudem skonËily bez rozsudku. V†roce 1731 byla vysl˝ch·na Anna Vokurkov·, mlyn·¯ka z†HartvÌkovic, pro ur·ûku vrchnosti, o†rok pozdÏji Matouö Schneider obvinÏn˝ z†kr·deûe, v†roce 1733 Lorenc Novotn˝ se dvÏma spoleËnÌky pro kr·deû ryb a†pobitÌ hajnÈho, v†roce 1734 bÌteösk˝ soud vyöet¯oval okolnosti kr·deûe nebo ztr·ty st¯Ìbrn˝ch p¯edmÏt˘, ke kterÈ doölo v†BrnÏ, a†klenoty byly prod·v·ny ve VelkÈ BÌteöi. V†tÈmûe roce byla projedn·v·na kr·deû na n·mÏöùskÈm z·mku, v†roce 1735 vyöet¯ov·n Jan ChmelÌËek, kter˝ ne˙myslnÏ zast¯elil svou tetu Justinu, o†rok pozdÏji vojensk˝ vyslouûilec V·clav Koöù·l obvinÏn˝ z†kr·deûe, v†roce 1739 Jan Oömera se spoleËnÌky ze Zho¯e obvinÏnÌ z†ËarodÏjnictvÌ, v†roce 1746 Maxmili·n Kutnohorsk˝, kantor z†HradËan u†Tiönova, obvinÏn˝ z†vlastnictvÌ nÏjakÈ ËarodÏjnickÈ knÌûky, v†roce 1747 past˝¯i z†Lh·nic, KoöÌkova a†P¯ibyslavic obvinÏnÌ z†kr·deûe ovcÌ a†prasat, v†roce 1748 velkobÌteösk· rektorka Kate¯ina Hlouökov· vysl˝chan· ve vÏci rvaËky ûen.48 PoslednÌ procesy a†v˝slechy p¯ed velkobÌteösk˝m soudem probÌhaly v†letech 1750ñ 1755. V†û·dnÈm z†nich vöak nebyl vynesen hrdelnÌ rozsudek. »·st proces˘ mÏla spÌöe charakter p¯estupku rozhodnutÈho v˝nosem krajskÈho ˙¯adu ve ZnojmÏ. V†roce 1750 byly ve VelkÈ BÌteöi projedn·v·ny noËnÌ rvaËky. Dne 7. prosince 1751 byla rozhodnutÌm apelaËnÌ rady, kterÈ je z·roveÚ poslednÌm dokladem korespondence velkobÌteöskÈho soudu s†praûskou apelaËnÌ radou, propuötÏna z†vÏzenÌ Marie Kvapilov· z†Bochovic obvinÏn·, ûe byla pro kr·deû vypovÏzena hrdelnÌm soudem ve VelkÈ Byst¯ici ze zemÏ a†na Moravu se vr·tila. V†tÈmûe roce byla Marie Kaûm·rov· z†NÌhova odsouzena za ukr˝v·nÌ dezertÈra Frantiöka Holela z†VelkÈ BÌteöe. T¯i dny musela st·t na pran˝¯i s†cedulÌ o†svÈ vinÏ a†pak nastoupit na pÏt let nucen˝ch pracÌ. Tento rozsudek vydal zemsk˝ ˙¯ad kr·lovskÈ reprezentace a†komory v†BrnÏ. V†roce 1753 byli tul·ci Daniel M¸hlfeit, Martin älosar a†V·clav HavlÌËek odsouzeni ke Ëty¯t˝dennÌm ve¯ejn˝m pracÌm a†pak vyhoötÏni z†panstvÌ a†o†rok pozdÏji byl odsouzen nÏjak˝ VodiËka za nedbal˝ doprovod Terezy MaryökovÈ k†osmi dn˘m ve¯ejn˝ch pracÌ.49 V†dobÏ, kdy Velk· BÌteö hledala nauËenÌ v†BrnÏ, pouûÌvala s†nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ k†poprav·m brnÏnskÈho kata. Od roku 1626 brala BÌteö ˙dajnÏ kata z†VelkÈho Mezi¯ÌËÌ. V†roce 1657 byl pak p¯ijat za velkobÌteöskÈho mistra popravnÌho Martin Svoboda, kter˝ 14

byl katem jeötÏ v†roce 1675, kdy byl uvÏznÏn pro opilstvÌ a†v˝trûnosti a†propuötÏn na reverz. V†roce 1706 byl popravËÌ mistr Martin, buÔ t˝û nebo syn v˝öe jmenovanÈho, ve vÏzenÌ proto, ûe Ñp¯echov·val vöelikÈ ökodlivÈ lidi proti v˘li jich opatrnostÌ p. p. p·n˘v radnÌchì. Z†¯Ìjna 1726 se pak zachovaly doklady o†zap˘jËenÌ mistra ostrÈho meËe do K¯iûanova.50 Popravy odsouzenc˘, s†v˝jimkou utopenÌ, se konaly jiû poË·tkem 15. stoletÌ U†äibenice ñ Galgenperk, pozdÏji Na Spravedlnosti, kter· byla vpravo od silnice z†VelkÈ BÌteöe do VelkÈho Mezi¯ÌËÌ. Pran˝¯ st·l, jak dokazujÌ starÈ veduty mÏsta, uprost¯ed n·mÏstÌ. HrdelnÌ soud ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ byl poslednÌm z†hrdelnÌch soud˘ éÔ·rska, kter˝ p˘sobil aû do vyd·nÌ reskriptu Marie Terezie z†21. ledna 1754, podle nÏhoû z˘staly na MoravÏ v†Ëinnosti jen hrdelnÌ soudy v†kr·lovsk˝ch mÏstech. V˝znamn˝ mÏstsk˝ soud p˘sobil ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ jiû ve 14. stoletÌ. Ve sloûitÏjöÌch pr·vnÌch z·leûitostech hledal tento soud nauËenÌ v†kr·lovskÈm mÏstÏ JihlavÏ. NauËenÌ, vydan· jihlavsk˝m vrchnÌm soudem do VelkÈho Mezi¯ÌËÌ v†letech 1380ñ1561, jsou ops·na ve velkomezi¯ÌËskÈ knize n·lez˘ vyööÌho pr·va.51 Kniha zachycuje 80 n·lez˘ vrchnÌho pr·va, z†toho prvnÌch 20 latinsk˝ch, dalöÌ ËeskÈ. VÏtöina n·lez˘ se t˝k· spor˘ civilnÏpr·vnÌch, od poË·tku 16. stoletÌ je v†knize zachyceno i†nÏkolik nauËenÌ v†z·leûitostech hrdelnÌch. Jiû v†roce 1502 jihlavskÈ vrchnÌ pr·vo rozhodlo, aby podruhovi, kter˝ uËinil n·silÌ svÈ nedospÏlÈ svÏ¯enkyni, byly odÚaty prsty a†potom aby byl Ëtvrcen. StejnÈho procesu se asi t˝k· n·sledujÌcÌ nauËenÌ, jak˝ proces zachovat p¯i ˙trpnÈm t·z·nÌ. Mimo¯·dn˝ hrdelnÌ p¯Ìpad byl ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ ¯eöen v†roce 1505. Dvan·ctiletÈ dÌtÏ zabilo dvÏ mladöÌ dÏti. Podle rozsudku jihlavskÈho vrchnÌho soudu bylo utopeno. 52 V†roce 1538 byla ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ souzena LÌda Arnoötova, kter· se dopustila vraûdy novorozenÏte. Byla zaûiva zakop·na a†proraûena k˘lem. Sedl·k Jakub z†Pavlova, souzen˝ v†roce 1550 pro krvesmilstvo s†dcerou, byl u†pran˝¯e na h¯betÏ aû po p·s od¯en, potom za mÏstem up·len. O†osm let pozdÏji byl v†obvodu velkomezi¯ÌËskÈho soudu ñ v†PavlovÏ ñ projedn·v·n nÏjak˝ mord. Velkomezi¯ÌËötÌ se v†tÈto souvislosti ptali v†JihlavÏ, majÌ-li se podle poruËenÌ vrchnosti soudu v†PavlovÏ z˙Ëastnit. VÌce o†procesu nenÌ zn·mo.53 HrdelnÌ z·leûitostÌ byla i†sebevraûda. V†roce 1555 se v†lese obÏsil vandrovnÌ pacholek. Velkomezi¯ÌËötÌ û·dali o†jihlavskÈho kata k†odklizenÌ sebevrahova tÏla, museli vöak poseËkat, neboù jihlavsk˝ kat byl pr·vÏ ve SlavonicÌch. PoslednÌ hrdelnÌ proces, zachycen˝ v†citovanÈ velkomezi¯ÌËskÈ knize, probÏhl v†roce 1559. ObvinÏn˝m byl hroba¯, kter˝ svlÈkal do hrobu pochovan· mrtv· tÏla. Podle prvnÌho rozsudku mÏl b˝t t·z·n mistrem popravËÌm, potom sùat.54 Nep¯ÌmÈ zpr·vy o†nÏkter˝ch hrdelnÌch procesech, p¯ÌpadnÏ o†provinÏnÌch, kterÈ soudily hrdelnÌ soudy, nalÈz·me v†Ñknize n·lez˘ a†vejpovÏdÌì z†druhÈ poloviny 16. stoletÌ.55 V†knize p¯evl·dajÌ rozhodnutÌ v†civilnÏpr·vnÌch z·leûitostech o†poz˘stalostech, dluzÌch a†podobnÏ a†rozsudky rycht·¯skÈho pr·va ve vÏci n·¯k˘, pomluv a†v˝trûnostÌ. Jsou zde vöak zachyceny i†spory, ¯eöenÈ p¯ed mÏstsk˝m soudem, avöak neukonËenÈ hrdelnÌm rozsudkem, n˝brû omilostnÏnÌm s†vypovÏzenÌm z†mÏsta, panstvÌ, p¯ÌpadnÏ s†pouhou pokutou. V˝povÏdi, na jejichû z·kladÏ byl obvinÏn˝ vypovÏzen, nebo se dokonce mohl oËistit pokutou, se nejËastÏji t˝kaly smilstva a†cizoloûstva. Z†formulace v˝povÏdÌ se zd·, ûe v†¯adÏ tÏchto p¯Ìpad˘ nebyl v˘bec zah·jen hrdelnÌ proces. DalöÌ rozs·hl· skupina se t˝k· kr·deûÌ. Zde se ËastÏji objevuje zmÌnka o†˙trpnÈm v˝slechu, kter˝ byl souË·stÌ hrdelnÌho procesu, v†textu je zd˘razÚov·no, ûe obvinÏn˝ propadl hrdlem, s†p¯ihlÈdnutÌm k†p¯Ìmluv·m a†z·ruk·m mÏöùan˘ nebo na z·kladÏ rozhodnutÌ vrchnosti vöak byl omilostnÏn. Tak JÌra, öenk˝¯ u†Jelen˘, a†VÌtek Pras·tko byli v†roce 1574 pro kr·deûe vypovÏzeni z†panstvÌ, za stejn˝ p¯estupek byl vypovÏzen z†panstvÌ o†rok pozdÏji Jan Slan˝ z†Bohdalova. V†tÈmûe roce byli omilostnÏni Ji¯Ìk Nejedl˝ z†B¯ezÌ a†Anna Bedn·¯ka obvinÏnÌ z†cizoloûstva. V†roce 1581 byl Tom·ö Hol˝ z†Hodova pro kr·deû panskÈho obilÌ vypovÏzen z†panstvÌ, stejnÏ skonËila i†Anna Polka obvinÏn· z†vraûdy novorozenÏte. Barbora, dcera JÌry 15

Tkalce z†TeleËkova, mÏla b˝t v†roce 1592 pro ûh·¯stvÌ up·lena, byla vöak propuötÏna na reverz.56 V†roce 1608 byl Pavel Hopersk˝, kter˝ zbÏhl od vrchnosti, potrest·n vÏzenÌm a†pokutou 30 zl. mÌöeÚsk˝ch. V†tÈmûe roce byli Petr, syn V·clava Fabr˝ho, a†Dorota Jakubice z†OlöÌ, obvinÏnÌ ze smilstva, propuötÏni na rukojmÌ. V†roce 1609 byla Kate¯ina SadÌlkov· pro smilstvo a†vraûdu novorozenÏte odsouzena jihlavsk˝m vrchnÌm pr·vem ke ztr·tÏ hrdla, ale vrchnost jÌ dala milost. TakÈ v†hrdelnÌm z·pise z†roku 1613 na Ji¯Ìka Kosa¯e, past˝¯e z†Oslavy, kter˝ provozoval v†pansk˝ch lesÌch myslivost, je pozn·mka, ûe mÏl b˝t trest·n na hrdle, byl vöak pouze vypovÏzen na 6 mil z†panstvÌ. Na rukojmÏ byl v†roce 1613 propuötÏn hodovsk˝ past˝¯ V·vra obvinÏn˝ z†ËarodÏjnictvÌ. Lucie, manûelka Vav¯ince NÏmce z†Oslavice, obvinÏn· rovnÏû z†Ëarov·nÌ, byla propuötÏna na slib, ûe nebude ökodit na zdravÌ lidem ani dobytku. Jan Berka, vypovÏzen˝ pro kr·deûe, mÏl b˝t po n·vratu do mÏsta t·z·n mistrem popravnÌm a†popraven. I†jemu se poda¯ilo zÌskat rukojmÌ a†byl proto propuötÏn.57 Dne 28. Ëervence 1701 vyöel z†praûskÈ apelaËnÌ rady ortel, podle nÏhoû mÏli b˝t ûidÈ Juda z†Ok¯Ìöek a†Jon·ö z†Ma¯Ìûe, kte¯Ì 3. ˙nora vykradli kupce Tom·öe Bergmana ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ, obÏöeni. éidÈ se ˙dajnÏ pokusili podle reskriptu Leopolda I. z†roku 1677 poû·dat o†milost, velkomezi¯ÌËsk· rada vöak jejich rekurz nepostoupila p¯Ìsluön˝m ˙¯ad˘m. Na tento postup si stÏûovala ûidovsk· obec, ale bezv˝slednÏ. Dne 9. listopadu 1701 byli oba delikventi popraveni.58 O†t¯ech dalöÌch hrdelnÌch procesech ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ m·me zpr·vu v†p¯ehledu soudnÌch v˝daj˘ velkomezi¯ÌËskÈho hrdelnÌho soudu z†let 1701ñ 1716. V†roce 1712 zde byl souzen pro kr·deû dalöÌ ûid, o†dva roky pozdÏji pro vraûdu novorozenÏte AlûbÏta Prokopov· a†v†roce 1517 za loupeûe na silnicÌch Martin Han·Ëek.59 PravdÏpodobnÏ poslednÌ hrdelnÌ proces se ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ uskuteËnil v†roce 1754, kdy zde byli souzeni cizoloûnÌci t¯icetilet· sluûka Barbora KonËikov· a†ûid Jakub Lˆbl, oba z†VelkÈho Mezi¯ÌËÌ. Barbora byla odsouzena na jeden rok pevnostnÌch pracÌ, ûid byl po zaplacenÌ 200 zl. pokuty propuötÏn.60 JeötÏ v†16. stoletÌ bralo VelkÈ Mezi¯ÌËÌ kata z†Jihlavy, poË·tkem 17. stoletÌ mÏlo jiû svÈho kata, kterÈho zap˘jËovalo i†do VelkÈ BÌteöe. PoË·tkem 18. stoletÌ byl velkomezi¯ÌËsk˝m katem V·clav Vokurka, katovskÈ ¯emeslo prov·dÏl i†jeho str˝c Karel Vokurka. Katovna st·vala na ÑOstr˘vkuì, za ¯ekou v†blÌzkosti mÏstskÈ br·ny. Domek se dosud naz˝v· katovnou. V†Muzeu Velkomezi¯ÌËska je uloûen ˙dajn˝ kat˘v meË. VÏzenÌ bylo podle mÌstnÌ tradice ve sklepenÌch radnice, kde pr˝ b˝vala vedle dalöÌch muËÌcÌch n·stroj˘ tÈû Ñûelezn· pannaì. Pran˝¯e st·valy na rohu radnice a†druh˝ ˙dajnÏ p¯ed kostelem. Pran˝¯ na rohu radnice jeötÏ poË·tkem tohoto stoletÌ p¯ipomÌnal zde zazdÏn˝ ûelezn˝ kruh. äibenice b˝vala v†Ë·sti mÏsta Karlov nad mÏstem smÏrem k†Brnu, kde je dosud ulice Na Spravedlnosti. POZN¡MKY 1 CDM IV, Ë. 319. Viz tÈû J. äEB¡NEK, Archivy zruöen˝ch kl·öter˘ moravsk˝ch a†slezsk˝ch, Brno 1932, Ë. 346. 2 Srovn. M. FLODR, Pr·vnÌ kniha mÏsta Brna z†poloviny 14. stoletÌ, sv. I, 1990, edice Ë. 80, 108, 449 a†518. 3 MZA Brno, f. G†12 ñ Cerroniho sbÌrka, sign. II/232, fol. 505. 4 AMB, rkp. Ë. 72, fol. 168, 399, 504 a†508vñ509. 5 TamtÈû, f. Akta purkmistrovsk·, kart. 8, M†4, 2017. 6 SOkA éÔ·r n. S., f. AM K¯iûanov, kart. 4, Ë. 180. 7 MZA Brno, f. C†5 ñ ApelaËnÌ soud Brno, sign. S†3 a†Z†2. 8 CDM IV, s. 404, Ë. 319. 9 M. FLODR, c. d., edice Ë. 368, 369 a†372. CelkovÏ je do K¯iûanova urËeno 20 sentencÌ. 10 ZDB XXVIII, Ë. 26. 11 ZDB XXXIV, Ë. 58. 12 PodrobnÏji srovn. I. äTARHA, HrdelnÌ soud mÏsteËka K¯iûanova. VVM, 43, 1991, s. 129ñ138.

16

13 MZA Brno, f. C†5, sign. S†2. 14 M. FLODR, c. d., edice Ë. 32 a†399. DalöÌ sentence do VelkÈ BÌteöe jsou pod Ë. 25, 139, 148, 224, 387, 424, 462, 484, 485, 555 a†595. 15 Srovn. B. BRETHOLZ, Einige Br¸nner Rechtspr¸che f¸r HeinrichsñBitesch aus dem 15. Jahrhundert (1419ñ1564), Zeitschrift des deutschen Vereins f¸r die Geschichte M‰hrens und Schlesiens, 4/1900, s. 406. 16 Srovn. Smoln· kniha velkobÌteösk· 1556ñ1636. K†vyd·nÌ p¯ipravili AntonÌn VerbÌk a†Ivan ätarha pro nakladatelstvÌ Blok v†BrnÏ, 1973, 270 stran. 17 BlÌûe viz I. äTARHA, O†vyp·lenÌ Lomnice v†roce 1571. In: VlastivÏdnÈ p¯ÌspÏvky z†Lomnicka, Lomnice u†Tiönova 1971, s. 18ñ20. 18 Srovn. »ern· kniha mÏsta VelkÈ BÌteöe. K†vyd·nÌ p¯ipravili AntonÌn VerbÌk, Ivan ätarha a†Edmund Knesl, Brno, Blok 1979. 19 SOkA éÔ·r n. S., f. AM Velk· BÌteö, sign. 16, fasc. I. 20 »ern· kniha mÏsta VelkÈ BÌteöe, s. 37ñ85. 21 TamtÈû, s. 85ñ86. 22 TamtÈû, s. 85ñ111. Srovn. tÈû MZA Brno, f. C†5, sign. H†47. 23 A. KRATOCHVÕL, SvobodnÈ dvory na MoravÏ od 17. stoletÌ podnes, »MMZ 10, 1910, s. 8. 24 »ern· kniha mÏsta VelkÈ BÌteöe, s. 111ñ131. TÈû SOkA éÔ·r n. S., f. AM Velk· BÌteö, sign. 16, fasc. VI. 25 »ern· kniha, s. 131ñ133 a†sign. 16, fasc. VII. 26 TamtÈû, s. 143ñ153 a†fasc. VII. 27 TamtÈû, s. 153ñ164 a†fasc. VIII. 28 TamtÈû, s. 164ñ173 a†fasc. VIII. 29 TamtÈû, s. 173ñ189 a†fasc. IX. 30 TamtÈû, s. 189ñ208 a†fasc. IX a†XI. 31 TamtÈû, s. 208ñ227 a fasc. X. 32 TamtÈû, s. 225ñ226, 228ñ238 a†fasc. XII. Pokyny, jak p¯ed·vat odsouzenÈ na galeje ve fasc. XIII. 33 SOkA éÔ·r n. S., f. AM Velk· BÌteö, sign. 16, fasc. XIII. 34 TamtÈû, fasc. XIV. 35 TamtÈû, fasc. V, VI, VII, VIII a†IX. 36 TamtÈû, fasc. XI, XII a†XIV. 37 ZDB XII, 188. 38 L. HOS¡K, Historick˝ mÌstopis zemÏ moravskoslezskÈ, Brno 1938, s. 140ñ148. 39 Srovn. I. äTARHA, Reforma hrdelnÌho soudnictvÌ v†roce 1729 ve ZnojemskÈm kraji. JiûnÌ Morava 1973, s. 168. 40 SOkA éÔ·r n. S., f. AM Velk· BÌteö, sign. 16, fasc. XIV. 41 TamtÈû, fasc. XV, kr·tk˝ pamÏtnÌ z·pis viz »ern· kniha, s. 239. 42 TamtÈû, fasc. XIV, kr·tk˝ pamÏtnÌ z·pis viz »ern· kniha, s. 238. 43 TamtÈû, fasc. XV a†»ern· kniha, s. 239. 44 TamtÈû, fasc. XIV a†»ern· kniha, s. 239. 45 TamtÈû, fasc. XVI. 46 TamtÈû, fasc. XVI a†»ern· kniha, s. 240. 47 TamtÈû, fasc. XVI a†XVII. 48 TamtÈû, fasc. XV, XVI a†XVII. 49 TamtÈû, fasc. XVIII. 50 TamtÈû, fasc. VI a†XIII. 51 J. F. SVOBODA, Velkomezi¯ÌËsk· kniha potaz˘v a†n·lez˘ vyööÌho pr·va p·n˘ jihlavsk˝ch 1380ñ 1561, Selsk˝ archiv, 12ñ15, 1919ñ1922. 52 TamtÈû, 14, 1921, s. 31ñ40. 53 TamtÈû, s. 57ñ64. 54 TamtÈû, 15, 1922, s. 17ñ23. 55 SOkA éÔ·r n. S., f. AM VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, rkp. Ë. 5. 56 TamtÈû, fol. 250ñ275. 57 TamtÈû, fol. 206ñ247. Srovn. tÈû J. F. SVOBODA, »arodÏjnÌci a†ËarodÏjnice p¯ed mÏstsk˝m pr·vem velkomezi¯ÌËsk˝m v†XVI. a†XVII. stol., Selsk˝ archiv, 15, s. 27ñ28. 58 PodrobnÏji M. äTINDL, Velkomezi¯ÌËsk· exekuce z†roku 1701. éidÈ a†baroknÌ spoleËnost v†zrcadle hrdelnÌho procesu. In: éidÈ a†Morava. SbornÌk p¯ÌspÏvk˘ p¯ednesen˝ch na konferenci konanÈ 12. listopadu 1997 v†KromÏ¯Ìûi, KromÏ¯Ìû 1998, s. 12ñ21. 59 SOkA éÔ·r n. S., f. AM VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, sign. III F/21. 60 MZA Brno, f. C†5, sign. S†2.

17

K†DÃJIN¡M A†STAVEBNÕ PODOBÃ TVRZE V†PROSETÕNÃ Jaroslav SadÌlek, ARCHAIA Brno

Vesnice ProsetÌn leûela dosud z†hlediska pozn·nÌ jejÌ historie ponÏkud stranou z·jmu. D˘vodem byla snad jejÌ poloha na v˝chodnÌm okraji rozlehlÈho ûÔ·rskÈho okresu, znaËnÏ vzd·len· od okresnÌho mÏsta. P¯esto pr·vÏ dÌky svÈ poloze ñ na hranici dvou okres˘ v†souËasnosti a†d¯Ìve dvou panstvÌ ñ p¯edstavuje z†historickÈho pohledu velice zajÌmav˝ objekt vhodn˝ k†d˘kladnÈmu rozboru. ZejmÈna proto, ûe dosud zn·mÈ skromnÈ archivnÌ prameny dokl·dajÌ v†ProsetÌnÏ sloûit˝ majetkov˝ v˝voj ve st¯edovÏku a†zejmÈna v†dobÏ p¯edbÏlohorskÈ, kdy se zde nakr·tko utvo¯il suverÈnnÌ feud·lnÌ stateËek s†rezidenËnÌm sÌdlem ñ tvrzÌ. Pr·vÏ problematika tvrze, jejÌ lokalizace, rekonstrukce stavebnÌ podoby a†zejmÈna urËenÌ doby vzniku a†dalöÌho v˝voje objektu jsou hlavnÌm tÈmatem tohoto p¯ÌspÏvku. DosavadnÌ literaturou byla tvrz ponÏkud opomÌjena. Bylo to d·no zejmÈna ˙trûkovit˝m dochov·nÌm pÌsemn˝ch zmÌnek o†jejÌ existenci a†rovnÏû skuteËnostÌ, ûe byla povaûov·na za zcela zaniklou bez stavebnÌch, p¯ÌpadnÏ terÈnnÌch poz˘statk˘. Jiû v†polovinÏ 19. stoletÌ se jejÌ existencÌ zab˝val amatÈrsk˝ archeolog, pozdÏjöÌ kustod MoravskÈho zemskÈho muzea v†BrnÏ, Moritz Wilhelm Trapp. Ten p˘sobil v†50. a†60. letech jako vychovatel u†hrabÏte DubskÈho v†LysicÌch. ObËas z¯ejmÏ takÈ pob˝val na DubskÈho letnÌm sÌdle v†RozsÌËce a†p¯i tÈ p¯Ìleûitosti proch·zel okolÌ Oleönice. SvÈ historickÈ poznatky zve¯ejÚoval p¯ev·ûnÏ v†brnÏnskÈm Notizen-Blattu. ProsetÌn navötÌvil v†r·mci dokumentace hradu Louky. Tvrz, jejÌû poz˘statky zde jiû nezachytil, povaûoval za ˙toËiötnou fortifikaci na ochranu venkovsk˝ch obyvatel zbudovanou po z·niku hradu Louky. 1 Pozornost vÏnoval ProsetÌnu takÈ Jan Tenora v†mÌstopise kunöt·tskÈho soudnÌho okresu zpracovanÈm roku 1903 v†cyklu VlastivÏdy moravskÈ. Ve svÈ stati shrnul dostupnÈ poznatky k†dÏjin·m vesnice, mnohdy nep¯esnÏ interpretovanÈ. O†tvrzi se zmiÚoval jen okrajovÏ, nepokouöel se ji ani lokalizovat.2 Z†Tenorovy stati vych·zejÌ pozdÏji i†vöechny dalöÌ pr·ce vÏnovanÈ problematice moravsk˝ch feud·lnÌch sÌdel. Z†Tenorova mlËenÌ k†poloze a†stupni dochov·nÌ tvrze usuzovali pozdÏjöÌ auto¯i, ûe budova zanikla beze zbytk˘ a†jejÌ poloha nenÌ zn·ma.3 P¯es tato tvrzenÌ je tradice o†poloze tvrze v†ProsetÌnÏ dosud ûiv·, z†jejÌ stavby se dokonce dochovaly skromnÈ poz˘statky v†podobÏ sklepnÌch prostor. Studiu tÏchto zbytk˘ se poprvÈ vÏnoval aû autor tohoto Ël·nku ve svÈ kr·tkÈ pr·ci, v†nÌû shrnul z·kladnÌ informace k†dÏjin·m ProsetÌna a†zhodnotil charakter dochovanÈho zdiva.4 Ves ProsetÌn m· charakter velkÈ eliptickÈ n·vesovky rozloûenÈ p¯i prameniöti pravob¯eûnÌho p¯Ìtoku ¯ÌËky HodonÌnky. VlastnÌ z·stavba je umÌstÏna na hranÏ zv˝öenÈ terasy. Rozlehl· n·ves byla jiû v†pr˘bÏhu 18. stoletÌ druhotnÏ zastavÏna drobnou domk·¯skou z·stavbou. Takto je vesnice zachycena jiû na katastr·lnÌ mapÏ stabilnÌho katastru z†roku 1826 (obr. 1). SouËasn· modernÌ z·stavba se soust¯eÔuje hlavnÏ podÈl silnice k†Oleönici, intravil·n tak v˝raznÏji neporuöuje. Ten si dosud zachov·v· sv˘j historick˝ charakter. Poloha nÏkdejöÌ prosetÌnskÈ tvrze je obyvateli vesmÏs ud·v·na do mÌst domu Ëp. 25. Ten zaujÌm· zhruba st¯ed severnÌ ¯ady z·stavby, vlevo od cesty k†evangelickÈmu kostelu a†h¯bitovu. Are·l domu umÌstÏn˝ oproti n·vsi na v˝raznÈ zv˝öenÈ terase si v†podstatÏ zachoval svoji dispozici zachycenou jiû mapou stabilnÌho katastru. V†nynÏjöÌ podobÏ p¯edstavuje trojk¯Ìdl˝ rozvrh s†obytnou budovou v†pr˘ËelÌ v†sousedstvÌ plochostropÈho vjezdu, kter˝ ji oddÏluje od v˝mÏnku. Dv˘r je ze stran obklopen hospod·¯sk˝mi budovami a†d¯Ìve b˝val uzav¯en takÈ stodolou. Zachov·v· tak charakteristick˝ typ vesnickÈ usedlosti na z·padnÌ MoravÏ, objevujÌcÌ se p¯ev·ûnÏ od poloviny 18. stoletÌ.5 Za zbytky tvrze jsou povaûov·ny dvÏ sklepnÌ prostory situovanÈ pod p¯ednÌ Ë·stÌ v˝chodnÌho k¯Ìdla, tedy pod objekty v˝mÏnku. ZadnÌ hospod·¯sky vyuûÌvan· Ë·st k¯Ìdla podsklepena nenÌ (obr. 2). 18

1. Poloha tvrze na katastr·lnÌ mapÏ stabilnÌho katastru z†roku 1826.

SuterÈnnÌ prostory jsou p¯ÌstupnÈ p¯Ìm˝m vstupem zvenËÌ po d¯evÏnÈm schodiöti ˙stÌcÌm do jiûnÌho sklepa. Vstup do sklepa severnÌho je veden po zdÏnÈm schodiöti z†p¯edsÌÚky v˝mÏnku. JiûnÌ z†obou sklepnÌch mÌstnostÌ je v˝raznÏ obdÈlnÈho p˘dorysu o†stran·ch 6,5 a†3,4 metru. Je zaklenuta p˘lkruhovou valenou klenbou z†lomovÈho kamene s†v˝razn˝mi otisky prken öalov·nÌ. Hmota klenby je do prostory sklepa vloûena dodateËnÏ, jak napovÌdajÌ v˝raznÈ sp·ry mezi nÌ a†obÏma Ëely. SkuteËnost, ûe zde nejde pouze o†mikrof·zi v†r·mci jednÈ etapy v˝stavby, o†dodateËnÈ vloûenÌ klenby po zbudov·nÌ svisl˝ch nosn˝ch stÏn a†zast¯eöenÌ stavby, jak b˝valo konstrukËnÌm zvykem, ukazujÌ svislÈ sp·ry ve öpalet·ch vstupu do v˝chodnÌ, dnes zasypanÈ prostory. Zdivo klenby navÌc se öpaletami otvoru nenÌ lÌcov·no, naopak zde Ë·steËnÏ ustupuje. Hmota klenby tak vytv·¯Ì segmentov˝ p·s p¯ech·zejÌcÌ do jejÌho pl·ötÏ v†podobÏ troj˙helnÈ v˝seËe. Obdobn· v˝seË je umÌstÏna takÈ nad vstupnÌm schodiötÏm. JiûnÌ Ëelo klenby, konstruovanÈ rovnÏû z†lomovÈho kamene, ËlenÌ novÏji prolomenÈ obdÈlnÈ sklepnÌ okÈnko umÌstÏnÈ pod vrcholem klenby. V†dolnÌ partii vpravo se otvÌr· nÌzk˝ a†pomÏrnÏ ˙zk˝ vstup zaklenut˝ segmentem. Je vyzdÏn z†kamene, nevykazuje stopy mladöÌho vyl·m·nÌ. Tento, asi po dvou metrech zasypan˝ otvor, je povaûov·n za poz˘statek podzemnÌ chodby vedoucÌ z†tvrze smÏrem k†jihu. Za jejÌ pokraËov·nÌ je pokl·d·na Ë·st lochu zjiötÏnÈho roku 1911 p¯ed evangelickou ökolou.6 Tradice hovo¯Ì jeötÏ o†nÏkolika dalöÌch chodb·ch, kterÈ se z†objektu tvrze paprskovitÏ rozbÌhaly, jejich existence se dokl·d· Ëast˝m propad·nÌm terÈnu v†jejÌm okolÌ. V†severnÌ stÏnÏ sklepa byl umÌstÏn otvor spojujÌcÌ jiûnÌ prostoru s†menöÌm sklepem na severu. NynÌ je druhotnÏ rozöÌ¯ena vyl·m·nÌm zdiva, dolnÌ partie otvoru jsou zazdÏny. 19

2. P˘dorysnÈ zamÏ¯enÌ sklepnÌch prostor v˝chodnÌho k¯Ìdla domu Ëp. 25 ñ poz˘statk˘ tvrze. »ernÈ plochy znaËÌ gotickÈ zdivo, örafovanÈ renesanËnÌ a†teËkovanÈ zdivo z†18. stoletÌ. »·rkovanÏ vyznaËen rozsah nadzemnÌch konstrukcÌ z·padnÌho k¯Ìdla ñ v˝mÏnku, teËkovanÏ pravdÏpodobnÏ pokraËov·nÌ obvodovÈho zdiva tvrze.

Zbytky otvoru vykazujÌ zaklenutÌ segmentem. V†jeho zdivu jsou patrny stopy dodateËnÈho vloûenÌ klenby severnÌ prostory, konstrukËnÏ shodnÈ s†poz˘statky v†jiûnÌm sklepÏ. RovnÏû zde je otvor ve hmotÏ klenby ponÏkud öiröÌ. MenöÌ severnÌ sklÌpek o†ploöe 3◊4 metry je zaklenut p˘lkruhovÏ valenou klenbou shodnÈho charakteru i†p˘vodu s†klenbou jiûnÌ. Celek je poruöen vestavbou opÏrnÈ zdi schodiötÏ v†z·padnÌm koutÏ. P¯ÌkrÈ kamennÈ schodiötÏ ˙stÌ do malÈ p¯edsÌÚky v˝mÏnku. ZakreslenÌm lÌce nadzemnÌch konstrukcÌ do zamÏ¯enÌ sklepnÌch prostor zjiöùujeme nejmenöÌ moûnou öÌ¯ku obvodovÈho zdiva suterÈn˘. JiûnÌ stÏna tak vykazuje öÌ¯ku 1,3 metru, zatÌmco stÏna z·padnÌ po odeËtenÌ hmoty vloûenÈ klenby pouze 0,8ñ0,9 metru. Nejv˝raznÏjöÌ rozdÌl byl zjiötÏn u†v˝chodnÌ stÏny, kde po odeËtenÌ öÌ¯ky zb˝v· jen 0,3ñ0,4 metru. Je to d·no mladöÌm p˘vodem nadzemnÌch konstrukcÌ v˝chodnÌ stÏny domovnÌho k¯Ìdla zbudovanÈ bez pouûitÌ staröÌho zdiva tvrze. ZnaËnÏ torzovitÈ dochov·nÌ prosetÌnskÈ tvrze, vykazujÌcÌ jiû po zbÏûnÈm ohled·nÌ v˝raznÈ stopy nÏkolika stavebnÌch etap, neumoûÚuje samo o†sobÏ spolehlivou rekonstrukci jejÌho vzniku a†podoby. Poznatky z†terÈnnÌho pr˘zkumu je proto nutno doplnit podrobnou archivnÌ reöeröÌ. Doba vzniku ProsetÌna a†poË·tky mÌstnÌho vladyctvÌ, stejnÏ jako n·sledn˝ v˝voj majetkov˝ch pomÏr˘, nejsou dÌky pozdnÌm pÌsemn˝m zmÌnk·m doloûeny. P¯i pokusu urËit nejstaröÌ historii prosetÌnskÈ tvrze je nutno vyuûÌt analogiÌ a†celkovÈ rekonstrukce v˝voje na hornÌm toku Svratky. 20

3. SchÈmatickÈ zn·zornÏnÌ majetkov˝ch pomÏr˘ na hornÌ Svratce v†polovinÏ 14. stoletÌ. 1 ñ PernötejnovÈ, 2 ñ cÌrkevnÌ statky, 3 ñ ProsetÌn, 4 ñ p·ni z†Lomnice, 5 ñ Kunöt·ti, 6 ñ DaleËÌnskÈ zboûÌ, 7 ñ LetovickÈ panstvÌ, 8 ñ Sebranick˝ statek, 9 ñ OsovötÌ Ronovci, 10 ñ vladyckÈ statky, 11 ñ zemsk· hranice, 12 ñ hranice panstvÌ. B†ñ Byst¯ice nad Pernötejnem, P†ñ Pernötejn, D†ñ DaleËÌn, J†ñ Jimramov, S†ñ SnÏûnÈ (NÏmeckÈ), O†ñ Oleönice, K†ñ Kunöt·t, Le ñ Letovice, Lo ñ Lomnice. (Zpracov·nÌ a†kresba autor.)

Vych·zÌme-li z†dosud zjiötÏn˝ch skuteËnostÌ, m˘ûeme p¯edpokl·dat vznik ProsetÌna v†dobÏ kolem poloviny 13. stoletÌ. Byl zaloûen na ˙zemÌ nÏkdejöÌho oleönickÈho ˙jezdu vymezenÈm ve zn·mÈm falzu fundaËnÌ listiny benediktinskÈho kl·ötera v†OpatovicÌch nad Labem.7 Na z·padÏ byl ohraniËen ¯ekou Svratkou, a†to zhruba v†˙seku od dneönÌho Jimramova po ätÏp·nov nad Svratkou, p¯ÌpadnÏ NedvÏdici, kde sousedil s†˙jezdem doubravnick˝m. NejpozdÏji v†polovinÏ stoletÌ sem pronikali od jihu osÌdlenci vedenÌ rodem erbu k¯Ìdla pÌöÌcÌm se zde po Lomnici na Tiönovsku. SouËasnÏ byla krajina osÌdlov·na od z·padu Pernötejny, kte¯Ì sem vstupovali s†prospektorsk˝mi z·jmy dan˝mi Ëetn˝m v˝skytem v†tÈ dobÏ znaËnÏ aktu·lnÌho kovu ñ st¯Ìbra.8 P¯estoûe oblast mezi HodonÌnkou a†Svratkou byla ve znaËnÈ mÌ¯e osÌdlov·na p·ny z†Lomnice, jiû na poË·tku 14. stoletÌ sem pronikl vliv doubravnickÈho kl·ötera a†spolu s†nÌm i†majetkovÈ z·jmy Pernötejn˘. Jiû v†tÈto dobÏ se jim z¯ejmÏ poda¯ilo uchv·tit celou oblast aû po ¯ÌËku HodonÌnku na v˝chodÏ spolu s†vlastnÌm kolonizaËnÌm j·drem ñ Moravskou OleönicÌ. Z·roveÚ s†ustupujÌcÌmi majetkov˝mi vlivy doubravnickÈho kl·ötera ve prospÏch Pernötejn˘ byl ukonËov·n vlastnÌ proces feudalizace dominiÌ. Na pernötejnskÈm statku se do 14. stoletÌ utvo¯ila dvÏ kolonizaËnÌ p·sma. PrvnÌ, zaujÌmajÌcÌ ˙zemÌ nÏkdejöÌho doubravnickÈho ˙jezdu, s†centry na PernötejnÏ a†v†Byst¯ici, a†druhÈ, pouze ¯Ìdce osÌdlenÈ, ve vyööÌch poloh·ch na NovomÏstsku. PrvnÌ z†oblastÌ byla po obvodu Ñolemov·naì statky drobnÈ ölechty, zatÌmco druh· drûbu niûöÌch feud·l˘ prakticky postr·dala. Na Pernötejnsku se vladyck· drûba kumulovala v†nÏkolika p·smech. Jiû v†pr˘bÏhu 1. poloviny 13. stoletÌ se utv·¯ely samostatnÈ statky 21

podÈl ¯eky Svratky, jejich vznik zde souvisel s†postupem kolonizaËnÌ vlny proti toku ¯eky z†nÌûe poloûen˝ch ˙zemÌ na jihu. SÌdla drobnÈ ölechty jsou zde prov·zena pozdnÏ rom·nsk˝mi cÌrkevnÌmi stavbami. Druhou skupinou jsou statky v†tÏsnÈm okolÌ hradu Pernötejna, kterÈ jsou reliktem nÏkdejöÌ sluûebnÈ organizace Pernötejn˘. Skupina drobn˝ch vladyck˝ch drûav na z·padnÌm okraji Byst¯icka vznikla ve 14. stoletÌ rozpadem vÏtöÌho a†kompaktnÏjöÌho ˙zemÌ doubravnickÈho kl·ötera. AlodnÌ stateËky zde jsou poz˘statkem staröÌho manskÈho kl·öternÌho systÈmu.9 PoslednÌ v˝raznou skupinou rozt¯ÌötÏnÈ vladyckÈ drûby bylo p·smo na levÈm b¯ehu Svratky, t·hnoucÌ se od ProsetÌna k†Jimramovu (obr. 3). MÌstnÌ ölechta zde drûela pouze menöÌ dÌl vesnice Ëasto se omezujÌcÌ pouze na alodnÌ dvorec. Zbyl· Ë·st vesnice z˘st·vala v†majetku Pernötejn˘. Vznik zdejöÌ vladyckÈ drûby lze spojit s†drobn˝mi dary pernötejnskÈ nobility sluûebnÏ z·vislÈ ölechtÏ, p¯ÌpadnÏ man˘m, udÌlen˝mi v†podobÏ hmotn˝ch statk˘.10 PÌsemn˝mi prameny je ProsetÌn zmiÚov·n poprvÈ aû roku 1390, kdy se uv·dÌ spolu s†daleËÌnsk˝m panstvÌm jako souË·st pernötejnskÈ drûavy. Na tomto zboûÌ zapisuje VilÈm z†Pernötejna svÈ manûelce Aneûce z†Potötejna vÏno 1 000 kop groö˘. KromÏ vlastnÌho daleËÌnskÈho statku figurujÌ v†deskovnÌm vkladu vesnice svrateckÈho levob¯eûÌ mezi UbuöÌnem a†RoveËn˝m.11 Ze zmÌnky o†ProsetÌnÏ lze nep¯Ìmo odvodit existenci menöÌho vladyckÈho statku, neboù VilÈm drûel pouze dÌl vsi. Aneûka z†Potötejna zem¯ela p¯ed rokem 1406. Toho roku byl jiû VilÈm ûenat podruhÈ, a†to s†Annou, sestrou Jaroslava ze äternberka. VÏno 50 kop groö˘ jÌ zajistil na vsÌch v†okolÌ RoveËnÈho a†ProsetÌna.12 P¯i intabulaci opomnÏl VilÈm pouze Ë·steËnou drûbu ProsetÌna a†sv˘j omyl napravil v†n·sledujÌcÌm roce, kdy zapsal AnnÏ zboûÌ na mÏsteËku MoravskÈ Oleönici, a†to ve v˝öi ceny dvora v†ProsetÌnÏ, kter˝ zde drûel blÌûe nespecifikovan˝ Jan.13 TÌmto zemskodeskovnÌm vkladem vstupuje do dÏjin prosetÌnsk· drobn· ölechta.14 Prakticky veökerÈ pr·ce vÏnovanÈ nejstaröÌm dÏjin·m ProsetÌna sem kladou na poË·tku 15. stoletÌ uv·dÏnÈho Blaûeje Racka z†PrasetÌna a†jeho synovce Jana.15 V†jejich p¯ÌpadÏ ölo o†Ëleny v˝chodoËeskÈho vladyckÈho rodu erbu lekna majÌcÌ spoleËnÈ p¯edky s†rodem z†Mrdic a†He¯manova MÏstce.16 Racek z†PrasetÌna se zmiÚuje jiû roku 1384, kdy mu byl zaps·n blÌûe nespecifikovan˝ statek a†Ëemuû odporoval Jeöek z†Janovic na R˝ma¯ovsku.17 Roku 1406 koupil Blaûej ¯eËen˝ Racek z†PrasetÌna od Kate¯iny z†RoûÔ·lovic ves Dambo¯ice s†tvrzÌ na Kyjovsku. Na toto zboûÌ p¯ijal Blaûej vz·pÏtÌ svÈho synovce Jana z†PrasetÌna na spolek.18 Jeho syn Ji¯Ìk Racek zÌskal bÏhem husitsk˝ch v·lek sousednÌ Archlebov. Postupn˝m rozprodejem svÈho majetku na éd·nicku okolo poloviny 15. stoletÌ rod z†jiûnÌ Moravy mizÌ. Proti ztotoûÚov·nÌ predik·tu Rack˘ z†PrasetÌna s†ProsetÌnem na Byst¯icku hovo¯Ì hned nÏkolik fakt˘. P¯edevöÌm jejich vztah k†Byst¯icku nenÌ nijak doloûen, nezachovaly se p¯ÌmÈ zmÌnky o†drûbÏ v†tomto kraji. Rod je sem umÌsùov·n pouze na z·kladÏ podobnosti predik·tu. Pr·vÏ tato skuteËnost vöak ztotoûnÏnÌ nejvÌce zpochybÚuje. ZatÌmco v†predik·tech rodu se setk·v·me v˝luËnÏ s†formou ÑPrassetynì, ProsetÌn na pernötejnskÈm dominiu je zlistiÚov·n ve tvaru ÑProssyetynì (roku 1390), roku 1408 je zmiÚov·n knÏz Filip Ñin Prossecinì a†rovnÏû listina z†roku 1407 p¯ev·dÏjÌcÌ z·ruku na zboûÌ v†MoravskÈ Oleönici uv·dÌ ÑCuria in Prossyetynì.19 J. Piln·Ëek ztotoûÚuje Racky z†Mrdic a†Dambo¯ic s†ProsetÌnem u†SkutËe na Chrudimsku.20 Tato, na prvnÌ pohled niËÌm nepodloûen· domnÏnka, vöak obsahuje re·ln· fakta. KromÏ blÌzkosti vsi s†nÏkdejöÌm st¯ediskem rodu ñ Kostelcem u†He¯manova MÏstce a†zanikl˝mi Mrdicemi ñ je d˘leûit· takÈ skuteËnost, ûe podoba ProsetÌn je v†jeho p¯ÌpadÏ novotvarem z†poË·tku 20. stoletÌ. Aû do konce 19. stoletÌ nesla ves pojmenov·nÌ PrasetÌn, konkrÈtnÏji HornÌ a†DolnÌ, p¯Ìp. Velk˝ a†Mal˝.21 Aû do husitsk˝ch v·lek byl souË·stÌ rozlehlÈ drûby podlaûickÈho kl·ötera, po jeho z·niku p¯eöel jako souË·st z·pisnÈho statku zruöenÈho kl·ötera do drûby hradu Koöumberka.22 ZdejöÌ drobn˝ feud·lnÌ statek s†tvrzÌ nezmiÚuje ani A. Sedl·Ëek, ani J. Tepl˝ v†nejnovÏjöÌ pr·ci o†v˝voji majetkov˝ch pomÏr˘ na Chrudimsku ve 13. a†14. stoletÌ.23 Jedinou pracÌ, v†nÌû jsou vladykovÈ z†PrasetÌna a†mÌstnÌ tvrz uv·dÏni, je studie K. V. Ad·mka.24 Ten uv·dÌ jako drûitele PrasetÌ22

na a†sousednÌho HoletÌna v†dobÏ okolo poloviny 15. stoletÌ V·clava z†PrasetÌna. ⁄daje o†jeho osobÏ jsou dochov·ny pouze ve skuteËsk˝ch mÏstsk˝ch knih·ch, nelze se proto p¯esvÏdËit o†podobÏ jeho peËeti a†tÌm takÈ o†vztahu k†vladyk˘m z†Mrdic. P¯Ìbuzensk˝ vztah je vzhledem k†blÌzkosti obou statk˘ pravdÏpodobn˝. Po vylouËenÌ rodu Rack˘ z†PrasetÌna z†dÏjin naöeho ProsetÌna je moûno zamÏ¯it pozornost na Ëleny drobnÈ ölechty, kter· zde skuteËnÏ sÌdlila. JejÌ existence je nep¯Ìmo doloûena jiû deskovnÌm vkladem z†roku 1390, kdy zde PernötejnovÈ drûeli pouze Ë·st vesnice.25 Zbyl˝ dÌl byl v†alodnÌm vlastnictvÌ mÌstnÌho rodu. Tvo¯il jej pouze dvorec, kter˝ byl roku 1407 majetkem vladyky Jana.26 K†jeho osobÏ nem·me dalöÌch zpr·v. VilÈm z†Pernötejna, v˝znamn· osobnost p¯edhusitskÈ doby, zem¯el nÏkdy mezi lety 1422 a†1426, pravdÏpodobnÏ blÌûe k†druhÈmu datu.27 PanstvÌ p¯evzal jeho syn Jan, kter˝ proslul v†n·sledujÌcÌm obdobÌ jako v˝znamn˝ velitel husitsk˝ch vojsk. Po smrti svÈ prvnÌ manûelky Barbory z†Valdötejna se nÏkdy na p¯elomu 30. a†40. let 15. stoletÌ podruhÈ oûenil. Jeho druhou ûenou byla Bohunka z†Lomnice, dcera Jana z†Lomnice.28 SÚatkem zÌskal zpÏt d¯ÌvÏjöÌ pernötejnsk· zboûÌ, hrady Zubötejn a†Pyöolec. Bohunce zapsal roku 1447 vÏno 300 kop groö˘ na vsÌch HodovÏ a†HrbovÏ na Velkomezi¯ÌËsku a†500 kop na vesnicÌch RoveËnÈm, TresnÈm, ProsetÌnÏ, K¯tÏnovÏ a†Hanebnici. Tyto vesnice pat¯ily vesmÏs Pernötejn˘m, kromÏ ProsetÌna, kde deskovnÌ vklad zmiÚuje dv˘r, kter˝ byl v†drûbÏ Budiöova nejmenovanÈho syna, a†dvoul·novou usedlost v†majetku vdovy po zem¯elÈm JilvÌnovi.29 JmenovanÈ osoby nejsou blÌûe specifikov·ny, k†osobÏ Budiöe se pravdÏpodobnÏ v·ûe ml˝n u†HodonÌna, kter˝ zmiÚuje Jan z†Lomnice v†roce 1416 p¯i prodeji louckÈho panstvÌ Janu Ozorovi z†Boskovic. Ml˝n zde slouûil pouze pro urËenÌ polohy prod·vanÈ louky, nebyl souË·stÌ vkladu a†neleûel tedy na ˙zemÌ hradu Louky.30 Za prvnÌho Ëlena prosetÌnskÈ drobnÈ ölechty, o†nÏmû m·me pÌsemnÈ zmÌnky, lze tak povaûovat Jana, ûijÌcÌho na poË·tku 15. stoletÌ. Jeho synem byl z¯ejmÏ d·le uv·dÏn˝ Budiö, kter˝ byl roku 1447 jiû mrtev. Jeho syna z†deskovnÌho vkladu z†tohoto roku jmenovitÏ nezn·me, byl jÌm vöak nejspÌöe Janek z†ProsetÌna, kter˝ koupil 22. ˙nora roku 1462 od Adama z†Blaûejovic spolu se svojÌ manûelkou MarkÈtou za 44 h¯iven groö˘ dv˘r v†BlaûejovicÌch.31 Listina, kterou prod·v· Adam ÑopatrnÈmu muûi Jankovi z†ProsetÌna a†poctiv˝ ûenÏ MarkgytÏ manûelce jeho, dietom jehoÖì sv˘j dv˘r, je v†origin·le na pergamenu dochov·na v†MoravskÈm zemskÈm archivu v†BrnÏ, peËeti obou ˙ËastnÌk˘ transakce, stejnÏ jako vöech svÏdk˘ z†okolnÌch vladyck˝ch rodin, byly vöak v†pr˘bÏhu dalöÌch let zniËeny. N·rok na blaûejovick˝ dv˘r si Ëinil takÈ Hynek ze Zvole, kter˝ pohnal Jana Budiöe roku 1464 pro 30 h¯iven. P¯estoûe Jan drûel dv˘r jiû dva roky, dosud nesplatil sjednanou sumu. Proto jej vz·pÏtÌ pohnal Adam z†Blaûejovic.32 NenÌ zn·mo, zda Jan dluh splatil, 13. ledna roku 1467 kupuje vöak od Michka z†DomanÌnka jeho dv˘r v†DomanÌnku za sumu 103 zlat˝ch a†15 kop 4 groöe.33 Tento dv˘r podrûela prosetÌnsk· ölechta i†v†n·sledujÌcÌm stoletÌ. V†roce 1542 koupil dvo¯·k Jan Budiö z†DomanÌnka dv˘r po zem¯elÈm bratru Duchkovi od sv˝ch synovc˘ V·clava, Jana a†Ji¯Ìka za 200 kop groö˘. JeötÏ po deseti letech jim vöak Jan Budiö dluûil 20 kop. Duchkova dcera Kunhuta se roku 1543 provdala za trpÌnskÈho rycht·¯e Petra.34 Z†roku 1682 se dochoval dokument popisujÌcÌ zniËenÌ kupnÌ listiny Jana Budiöe, respektive od¯ez·nÌ jejÌch peËetÌ övÈdsk˝mi voj·ky, uloûenÈ aû do t¯icetiletÈ v·lky na domanÌnskÈm svobodnÈm dvo¯e nesoucÌm jeötÏ v†z·vÏru 17. stoletÌ pojmenov·nÌ ÑBudiöovsk˝ì. VlastnÌ listina byla naötÏstÌ zachr·nÏna a†odkoupena od ävÈd˘ byst¯ick˝m mÏöùanem Janem Mark˘ za jeden tolar.35 Na prosetÌnskÈm stateËku hospoda¯il zatÌm Jan »ern˝ z†ProsetÌna. Jeho p¯Ìbuzensk˝ vztah s†Jankem Budiöem nenÌ p¯Ìmo d·n, byl vöak z¯ejmÏ jeho bratrem. Jak je patrno i†z†dalöÌch ˙daj˘, bylo jmÈno Jan u†prosetÌnskÈho rodu pomÏrnÏ bÏûnÈ. Jan »ern˝ projevil jiû z·hy snahu po rozöÌ¯enÌ svÈho drobnÈho panstvÌËka. Jiû v†b¯eznu 1458 koupil od Jana z†Pernötejna pÏt zpustl˝ch podsedk˘ s†p¯Ìsluön˝mi Ëtvrtl·nov˝mi pozemky ve »ty¯ech Dvorech za sumu 14 h¯iven groö˘.36 Listina, kter· se dochovala pouze 23

ve formÏ opisu,37 je dosud nejstaröÌ zmÌnkou o†»ty¯ech Dvorech. ⁄daj o†pust˝ch podsedcÌch posouv· jejich vznik pravdÏpodobnÏ do 14. stoletÌ, kdy byly zaloûeny v†r·mci poslednÌ f·ze kolonizaËnÌho procesu uskuteËÚovanÈho na zbylÈ, mÈnÏ hodnotnÈ, p¯ÌpadnÏ od j·dra staröÌch vesnic znaËnÏ vzd·lenÈ, p˘dÏ. V†p¯ÌpadÏ »ty¯ Dvor˘ doölo k†vyjmutÌ Ë·sti pluûiny z†p˘vodnÌho prosetÌnskÈho katastru a†na jejÌm ˙zemÌ k†zaloûenÌ novÈho, oproti staröÌmu nepomÏrnÏ menöÌho, sÌdliötÏ. K†jejich vzniku snad p¯ispÏl i†z·nik tradovanÈho vesnickÈho sÌdliötÏ v†nev˝hodnÈ poloze v†jihoz·padnÌm cÌpu katastru.38 ZpustnutÌ Ëty¯dvorsk˝ch podsedk˘ lze p¯iËÌst d˘sledk˘m husitsk˝ch v·lek v†kraji. ZdejöÌ majitelÈ podsedk˘ pat¯ili k†tÏm z·moûnÏjöÌm. Dokladem je zejmÈna rozloha pozemk˘, kterou se prakticky srovn·vali s†ostatnÌm vesnick˝m obyvatelstvem.39 Pro zv˝raznÏnÌ svÈ osobnosti si Jan »ern˝ z†ProsetÌna n·zev »ty¯ Dvor˘ p¯ipojil ke svÈmu dosavadnÌmu predik·tu. Takto vystupuje jeötÏ roku 1486, kdy zastupoval spolu s†Jakubem FiÚ·skem z†DoubravnÌka a†OleöniËky zem¯elÈho Martina Hrom·dku z†⁄stÌ a†jeho jmÈnem a†se svolenÌm jeho manûelky Machny ze Vöechovic prod·vali dv˘r ve VeselÌ u†DaleËÌna.40 VÌce zmÌnek o†osobÏ Jana »ernÈho nenÌ zn·mo. Je pravdÏpodobnÈ, ûe z·hy zem¯el bez dÏdic˘ a†jeho statek p¯ipadl Pernötejn˘m. Jiû Jan z†Pernötejna si bÏhem svÈho ûivota zÌskal povÏst zkuöenÈho hospod·¯e. Od poloviny 15. stoletÌ lze sledovat jeho pokusy zvelebovat v·lkami zniËen· panstvÌ. V†obdobÌ, kdy feud·l p¯edstavoval jeötÏ p¯edevöÌm v·leËnÌka, jsou tyto pokusy vÌce neû ojedinÏlÈ. Janovy prvnÌ hospod·¯skÈ aktivity komplexnÏ rozvinul jeho syn VilÈm, nejv˝znamnÏjöÌ osobnost p¯elomu 15. a†16. stoletÌ, kter˝ sv˝m ekonomick˝m p¯Ìstupem ke spr·vÏ panstvÌ znaËnÏ p¯edstihl svoji dobu. PrvotnÌ akcÌ dosud mladÈho VilÈma bylo udÏlenÌ od˙mrti obyvatel˘m ProsetÌna Ñve Ëtvrtek po Nov˝m lÈtÏ lÈta 1453ì, tj. 4. ledna. SvÈ obdarov·nÌ spolu se sv˝m bratrem Vratislavem rozöÌ¯il roku 1482 na vöechny vesnice prosetÌnskÈ rychty. älo o†vsi ProsetÌn, »ty¯i Dvory, K¯tÏnov a†HodonÌn.41 Zdrojem pro pozn·nÌ charakteru a†soci·lnÌ ˙rovnÏ prosetÌnskÈho feud·lnÌho sÌdla by mohl b˝t urb·¯ pernötejnskÈho panstvÌ sepsan˝ v†dobÏ tÏsnÏ p¯ed rokem 1500. Bohuûel se tento pramen dochoval pouze ve formÏ velice struËnÈho v˝pisu zprost¯edkovanÈho moravsk˝m archiv·¯em A. BoËkem. VlastnÌ urb·¯, uloûen˝ v†depozit·¯i na z·mku v†éeleticÌch na Znojemsku, byl zniËen katastrof·lnÌ povodnÌ roku 1850. ZdejöÌ z·mek jej v†tomto osudu kr·tce nato n·sledoval.42 K†roku 1500 se v·ûÌ chronicky zn·mÈ listiny, jejichû prost¯ednictvÌm odpouötÌ VilÈm z†Pernötejna vöem obcÌm panstvÌ povinnost Ëepovat panskÈ vÌno. Roku 1515 p¯islibuje tÏmto obcÌm plat 4 groöe za mÌli p¯i voûenÌ pansk˝ch ryb.43 Tato privilegia se samoz¯ejmÏ t˝kala rovnÏû i†ProsetÌna. PoslednÌm a†pro budoucÌ v˝voj nesmÌrnÏ d˘leûit˝m privilegiem udÏlen˝m ProsetÌnu Pernötejny byla listina Vratislava z†Pernötejna sepsan· 5. kvÏtna 1557 na éidlochovicÌch, jÌû prop˘jËuje ProsetÌnsk˝m k†volnÈmu uûÌv·nÌ panskÈ lesy p¯ilÈhajÌcÌ k†jejich polÌm, jejichû rozsah zde p¯esnÏ vytyËuje.44 Jiû ve 40. letech 16. stoletÌ doch·zÌ z†d˘vodu n·hlÈ finanËnÌ krize k†postupnÈmu rozprodeji rozs·hl˝ch statk˘ Pernötejn˘. PrvnÌm z†velk˝ch panstvÌ na hornÌ Svratce, prodan˝m v†d˘sledku tÈto krize, bylo panstvÌ louckÈ. K†tomu doölo 28. Ëervna 1557, tedy kr·tce po udÏlenÌ zmÌnÏnÈho privilegia. Ke statku hradu Louky, zÌskanÈmu Pernötejny roku 1496, byly p¯ipojeny i†vesnice leûÌcÌ na levÈm b¯ehu Svratky, kterÈ byly v†majetku p·n˘ z†Pernötejna jiû p¯ed touto koupÌ. PanstvÌ zÌskal za sumu 7 000 kop groö˘ od Vratislava z†Pernötejna hrabÏ Kryötof z†Hardeka, drûitel panstvÌ letovickÈho. SouË·stÌ zÌskanÈho zboûÌ bylo kromÏ zpustlÈho hradu Louky takÈ mÏsteËko Oleönice a†dalöÌch 22 vsÌ nebo jejich Ë·stÌ.45 Po smrti Kryötofa z†Hardeka, poch·zejÌcÌho z†rakouskÈho rodu Prueschink˘, p¯evzali roku 1558 moravsk· zboûÌ jeho brat¯i. Volf DÏt¯ich zÌskal Letovice a†Hanuö Fridrich Louku, k†nÌû p¯ipojil roku 1560 sousednÌ kunöt·tskÈ panstvÌ, kterÈ koupil od Maty·öe Mince ze Z·ruöic.46 Jako drûitel Louky je Hanuö Fridrich doloûen roku 1561.47 24

HrabÏ Hanuö Fridrich byl jiû v†dobÏ koupÏ louckÈho panstvÌ ve vysokÈm vÏku. Roku 1575 sepsal na sebranickÈ tvrzi z·vÏù, v†nÌû odk·zal panstvÌ kunöt·tskÈ a†louckÈ sv˝m dcer·m, Barbo¯e a†AlûbÏtÏ, s†podmÌnkou, aby jejich matka AlûbÏta de Monesis zde mohla uûÌvat doûivotnÌ rentu.48 Hanuö Fridrich zem¯el roku 1580. AlûbÏta z†Hardeka spravovala obÏ panstvÌ jeötÏ roku 1582, do roku 1584 je sestry prodaly svÈmu bratranci Janovi z†Hardeka, Kladska a†Mochlandu.49 Jan z†Hardeka drûel Louku a†Kunöt·t aû do roku 1590, kdy je prodal JohannÏ EvÏ z†Lichtenötejna, vdovÏ po Janovi z†Boskovic, s†nÌmû drûela d¯Ìve t¯ebovskÈ panstvÌ.50 Jan z†Boskovic zem¯el roku 1589. Jeho osobou vym¯ela takÈ v˝znamn· moravskot¯ebovsk· vÏtev rodu. JeötÏ p¯ed svojÌ smrtÌ odk·zal t¯ebovskÈ panstvÌ svÈmu synovci Ladislavu Velenovi ze éerotÌna. Manûelce JohannÏ EvÏ ponechal z¯ejmÏ jen nÏjakÈ d˘chody.51 Po ztr·tÏ t¯ebovskÈho statku si Johanna zakoupila panstvÌ kunöt·tskÈ a†louckÈ, kter· se dosud uv·dÏla oddÏlenÏ. Protoûe byla jiû v†letech, vyû·dala si od cÌsa¯e Rudolfa II. pr·vo svobodnÏ odk·zat svÈ statky. To jÌ bylo postoupeno 1. ¯Ìjna 1590.52 PoslÈze se vöak jeötÏ jednou vdala. JejÌm manûelem se stal Jind¯ich, mladöÌ purkrabÌ z†DonÌna, kter˝ pustil roku 1593 silnÏ zadluûenÈ panstvÌ éehuöice ve v˝chodnÌch »ech·ch a†koupil jihomoravsk˝ statek Sokolnice s†tvrzÌ.53 Psal se poslÈze i†po Kunöt·tÏ, p¯estoûe jej nikdy nedrûel. 8. Ëervence 1596 sepisuje Johanna Eva na Kunöt·tÏ svoji z·vÏù, jejÌmû prost¯ednictvÌm odkazuje ÑÖ statek svuoj kunstatskej s†mÏsteËkami, vesnicemi k†nÏmu p¯in·leûitejmiÖ urozenÈmu vl·dyce, panu Mikul·öovi Maty·öovskÈmu z†Maty·öovic a†na ProsetÌnÏÖ za jeho vÏrnÈ sluûby, kter˝û jest neboûtÌku dobrÈ pamÏti p·nu, panu Janovi z†Boskovic a†na T¯ebov˝Ö od mladosti vÏrnÏ vykon·val, tÈû i†mnÏ po smrti tÈhoû neboûtÌkaÖ mocnÏ d·v·m a†porouËÌm, aby t˝û pan Mikul·ö Maty·öovsk˝ z†Maty·öovic a†na ProsetÌnÏ ihned po smrti mÈ v†ten statek nap¯ed psanejÖ se v†nÏj uv·zal a†moc bude to vöeckno beze vöÌ p¯ek·ûky p¯·tel mejch, pana Jind¯icha mladöÌho purkrabÌ z†DonÌna, manûela mÈho milÈhoÖì Po jejÌ smrti bude nucen Mikul·ö Maty·öovsk˝ zaplatit jejÌ schovance AlenÏ älejnickÈ ze älejnic, dce¯i Jana älejnice ze älejnic, 10 000 zlat˝ch a†polovinu klenot˘ st¯Ìbrn˝ch a†zlat˝ch. TakÈ ElenÏ T¯eötÌnskÈ z†Lamberka, manûelce Davida »ernohauze z†Neudorfu, ˙¯ednÌka panstvÌ, 200 zlat˝ch a†kdyby se jich nedoûila, tak jejÌm dÏtem Danielovi a†MagdalenÏ. TakÈ sirotkovi jÌ vychov·vanÈmu ñ Ernstlovi z†Vostu ñ 1 000 zlat˝ch.54 Absence Jind¯icha z†DonÌna v†z·vÏti ukazuje, ûe se snad jiû tehdy projevovaly manûelskÈ spory, kterÈ pozdÏji vyvrcholily v†rozchod. JeötÏ poË·tkem roku 1598, 6. ledna, zapisuje Johanna manûelovi 20 000 zlat˝ch na oleönickÈm statku, jiû 3. b¯ezna byl vöak vklad zruöen.55 Tehdy z¯ejmÏ doölo k†rozchodu obou. Jind¯ich odeöel na sv˘j statek Mikulovice, kde zem¯el roku 1603.56 Johanna Eva prodala kunöt·tskÈ a†louckÈ panstvÌ svÈmu p¯ÌbuznÈmu Karlovi z†Lichtenötejna, kter˝ je vz·pÏtÌ postoupil Pavlu Katar˝novi z†Kataru, vlastnÌcÌmu tehdy kromÏ DaleËÌna a†Jimramova rozlehlÈ pernötejnskÈ panstvÌ.57 OdstÏhovala se do Brna, kde ûila v†domÏ brnÏnskÈho mÏöùana Kryötofa ävonce.58 Zde zem¯ela roku 1601 a†byla pochov·na v†rodinnÈ hrobce Boskovic˘ v†minoritskÈm kl·öte¯e.59 Prost¯ednictvÌm z·vÏti Johanny Evy z†Lichtenötejna jsme se dostali k†osobÏ Mikul·öe Maty·öovskÈho z†Maty·öovic. Tento feud·l p¯edstavoval d˘leûit˝ meznÌk v†dÏjin·ch ProsetÌna. Zaslouûil se o†renesanci prosetÌnskÈho feud·lnÌho statku. Je proto nutno se s†jeho osobou sezn·mit ponÏkud podrobnÏji. Dosud bylo zn·mo jen velice omezenÈ mnoûstvÌ informacÌ. P¯i podrobnÏjöÌm studiu nepublikovan˝ch nebo h˘¯e dostupn˝ch pramen˘ bylo zÌsk·no znaËnÈ mnoûstvÌ ˙daj˘ obsaûen˝ch p¯ev·ûnÏ v†nepublikovan˝ch p˘honn˝ch knih·ch brnÏnskÈ a†olomouckÈ c˙dy. PoË·tky Mikul·öe Maty·öovskÈho na MoravÏ je t¯eba hledat jiû v†60. letech 16. stoletÌ. Jeho p¯Ìchod sem je spojen s†v˝raznou imigracÌ uherskÈ ölechty, podnÌcenou zejmÈna zv˝öenou expanzÌ tureck˝ch hord v†Uhr·ch v†50. letech 16. stoletÌ.60 Rod Maty·öovsk˝ch p¯edstavuje jednu z†neËetn˝ch v˝jimek, kdy se zde uhersk˝ ölechtick˝ rod pomÏrnÏ dob¯e uchytil a†p¯eûÌval i†v†dalöÌch stoletÌch. Na Moravu p¯ÌchozÌ V·clav Kolenec z†Maty·öovic zÌskal roku 1567 inkol·t a†pozdÏji p˘sobil jako purkrabÌ na Jind¯ichovÏ Hradci.61 25

S†osobou Mikul·öe Maty·öovskÈho se setk·v·me v†roce 1587, kdy jiû z¯ejmÏ p˘sobil jako ˙¯ednÌk na moravskot¯ebovskÈm panstvÌ. éivil se rovnÏû jako pr·vnÌk a†z†tohoto titulu jmenovanÈho roku zastupoval Juditu Plesnicarovou z†Plzence v†jejÌm sporu o†statek Vinary na P¯erovsku. V†z·leûitosti tohoto statku vystupuje jeötÏ roku 1593, kdy jej prod·v· sovineckÈmu ˙¯ednÌku Joachymu Pivcovi z†HradËan a†Klinötejna.62 Po ztr·tÏ t¯ebovskÈho statku p¯eöel Mikul·ö s†Johannou Evou na Kunöt·t, kde vykon·val opÏt funkci ˙¯ednÌka a†spr·vce velkostatku. Zde je prvnÏ zmiÚov·n roku 1591, kdy jej Johanna jmenuje sv˝m z·stupcem v†z·leûitosti vkladu jejÌho urËitÈho zboûÌ v†éidlochovicÌch do zemsk˝ch desek.63 Kdy zÌskal Mikul·ö ProsetÌn nenÌ z†pramen˘ z¯ejmÈ. Je velice pravdÏpodobnÈ, ûe k†tomu doölo jiû kr·tce po jeho p¯Ìchodu na Kunöt·tsko. P¯estoûe jej na v˝öe uvedenÈ listinÏ Johanna na ProsetÌnÏ neuv·dÌ, a†nezmiÚuje se o†nÏm ani blanensk˝ ˙¯ednÌk Ji¯Ìk Sk¯iv·nek v†Mikul·öovi adresovanÈ korespondenci z†roku 1595, je velice pravdÏpodobnÈ, ûe zde jiû sedÏl.64 Mikul·öovy osudy na prosetÌnskÈm statku odkr˝vajÌ ËetnÈ z·pisy v†brnÏnsk˝ch p˘honech z†doby okolo roku 1600. Jejich p¯ev·ûn· Ë·st se t˝k· Ëast˝ch spor˘ Mikul·öe Maty·öovskÈho s†jeho sousedem Pavlem Katar˝nem z†Kataru. éivotnÌ osudy Katar˝novy v†poslednÌch desetiletÌch 16. stoletÌ jsou velice zajÌmavÈ a†pro pozn·nÌ soci·lnÌ a†majetkovÈ charakteristiky renesanËnÌ niûöÌ ölechty znaËnÏ p¯ÌnosnÈ. Z·vratn˝ vzestup postavenÌ nÏkdejöÌho velkostatkovÈho ˙¯ednÌka vladyky od konce 80. let 16. stoletÌ, kdy postupnÏ skupoval rozs·hl· panstvÌ nejen na VysoËinÏ, zejmÈna zisk hradu Pernötejna a†sousednÌch statk˘ DaleËÌna, Jimramova, Louky a†Kunöt·tu, ËÌmû vytvo¯il rozlehl˝ komplex, prakticky jen tÏûko srovnateln˝ s†ostatnÌmi soudob˝mi feud·lnÌmi drûavami, byl trnem v†oku v˝öe postaven˝m osob·m v†zemi. Ty se snaûily zastavit Katar˝n˘v vzestup a†pokud moûno i†zap¯ÌËinit ztr·tu jeho dosavadnÌho majetku. Jednou z†variant bylo zpochybnÏnÌ jeho ölechtickÈho stavu. K†pr·vnÌmu ˙toku na jeho osobu doölo aû po jeho smrti roku 1600. Ze stran vyööÌ feudality byla patrna snaha o†diskreditaci jeho osobnosti jeötÏ za Katar˝nova ûivota. Typickou uk·zkou je prohl·öenÌ Johanny Evy z†Lichtenötejna v†z·¯Ì roku 1599 v†BrnÏ, kdy uvedla ke Katar˝novÏ manûelce Kate¯inÏ JankovskÈ z†Vlaöimi, ûe zatÌmco ona je ÑdobrÈho stavu rytÌ¯skÈho, sama si vzala chlapaì. Pavel Katar˝n i†Kate¯ina Jankovsk· vz·pÏtÌ pohnali svÏdky tohoto prohl·öenÌ Mikul·öe Maty·öovskÈho a†jeho manûelku Alenu Maty·öovskou ze älejnic, ûe nechtÏjÌ svÏdËit v†Katar˝n˘v prospÏch.65 Do tÏchto let spadajÌ takÈ poË·tky spor˘ o†prosetÌnskÈ lesy. Roku 1599 pohnal Pavel Katar˝n Mikul·öe Maty·öovskÈho, ûe nechce Ñn·leûitÏ obnoviti hranice, dÏlÌcÌ grunty mÈ ke vsi HodonÌnu a†grunty jeho ke vsi ProsetÌnuì. Kr·tce nato pohnal opÏt Pavel Kataryn Mikul·öe, Ñûe jest lÈta minulÈho 1598 o†velikonocÌch skrze öaf·¯e svÈho Blaûka, JÌru N·dvornÌka, VÌtka ätÏtinu, Petra Handlku, Ji¯Ìka äutolanova, lidi poddanÈ svÈ ze vsi ProsetÌna osmset öindela jeötÏ nevystrouhanÈho V·clavovi StaÚkovi ze vsi HodonÌna poddanÈmu mÈmu v†lese mÈm dÏdiËnÈm slove P·leniötÏ pobrali a†do vsi ProsetÌna odvÈsti dal, pr·va k†tomu nemajeì.66 Mikul·ö kr·tce nato pohnal Katar˝na, Ñûe poddan˝m m˝m ze vsi ProsetÌna v†lese slove Odpadulka Hodonsk˝ho v†Skali v†tÈ stranÏ, kter·ûto je podÈl rolÌ prosetÌnsk˝ch aû po Sklabsk˝ ûlab a†cestu aû do vody Hodonky, kde k†hranicÌm »ty¯dvorsk˝m p¯ipadajÌ nad poli t˝chû poddan˝ch a†grunt˘ mejch, kde hranice sdÏlan˝ jsou, d¯ÌvÌ ku pot¯ebÏ jejich zbÌrati a†odvozovati br·nÌ, pr·va k†tomu nemajeì.67 P¯ÌËiny ke spor˘m mezi obÏma sousedy vznikaly takÈ dÌky nejasnostem v†kupnÌ smlouvÏ kunöt·tskÈho a†louckÈho panstvÌ z†roku 1598. KupnÌ listina nenÌ dnes p¯Ìstupn·, proto si nelze uËinit obraz o†velikosti prod·vanÈho zboûÌ, zejmÈna do jakÈ mÌry se dot˝kalo majetk˘ prosetÌnskÈho statku. Je vöak jistÈ, ûe na patron·t prosetÌnskÈho kostela a†na ml˝n pod vsÌ si Ëinil n·rok Pavel Katar˝n stejnÏ jako Mikul·ö Maty·öovsk˝.68 DalöÌ spory z†konce 90. let nejsou pro objasnÏnÌ historie prosetÌnskÈho panstvÌËka tolik podstatnÈ. T˝kajÌ se zejmÈna svÏdectvÌ na trhov˝ch smlouv·ch. K†up¯esnÏnÌ majetkov˝ch pomÏr˘ a†zp˘sobu hospoda¯enÌ na feud·lnÌch panstvÌch p¯ispÌv· vöak p˘hon Mikul·öe Ma26

ty·öovskÈho, kter˝ ûaluje Pavla Katar˝na pro dluh 30 zlat˝ch za 3 mÏ¯ice ovsa, kterÈ mu loÚskÈho roku prodal. SouËasnÏ jej poh·nÌ pro dalöÌch 7 mÏ¯ic ovsa, kterÈ mÏl jeötÏ jako kunöt·tsk˝ ˙¯ednÌk uskladnÏny na sebranickÈ tvrzi a†kterÈ mu Pavel po koupi Kunöt·tu sebral.69 Kr·tce nato, 22. ˙nora roku 1600, Pavel Katar˝n zem¯el, aniû dospÏl k†narovn·nÌ spor˘ s†Mikul·öem Maty·öovsk˝m. Ten hned n·sledujÌcÌho roku obnovuje proces s†poruËnÌky Katar˝nov˝ch nezletil˝ch syn˘ Jana a†Petra Janem Vaneck˝m z†JemniËky a†Janem Odkolkem z†Oujezdce.70 KromÏ v˝öe uvedenÈho je poh·nÌ takÈ pro nez·konnou drûbu louckÈho panstvÌ, na nÏû si Ëinil n·rok. PoruËnÌci ihned nato p¯evedli Mikul·öovu ûalobu na osobu Karla z†Lichtenötejna.71 Mikul·ö si dÏlal n·rok takÈ na statek kunöt·tsk˝. Odvol·val se na smlouvu s†Lichtenötejnem dohodnutou za jeho kr·tkÈ drûby Kunöt·tu v†roce 1598. Je z¯ejmÈ, ûe Kunöt·tem jiû na poË·tku uvedenÈho roku disponoval jeho syn z†prvnÌho manûelstvÌ Jan Maty·öovsk˝, kter˝ jej 6. ledna 1598 pronajal.72 Pro ËetnÈ dluhy poh·nÏl Mikul·ö takÈ svÈho n·stupce v†˙¯ednickÈ funkci na kunöt·tskÈm panstvÌ Davida »ernohauze z†Neudorfu, sedÌcÌho Ñna svobodn˝m mlejnÏ lubensk˝mì u†nedalekÈ Oleönice.73 S†p¯Ìbuzn˝mi Johanny Evy z†Lichtenötejna se pro dluhy soudila takÈ Alena Maty·öovsk·.74 NenÌ p¯esnÏ zn·mo, jak dlouho Mikul·ö Maty·öovsk˝ ProsetÌn drûel. Kunöt·tskÈ panstvÌ, s†nÌmû bylo jiû trvale slouËeno panstvÌ louckÈ, jinak zvanÈ takÈ oleönickÈ, postupujÌ synovÈ Pavla Katar˝na Petr a†Jan 10. kvÏtna 1603 Karlovi z†Lichtenötejna. Tento v˝znaËn˝ feud·l, jehoû zboûÌ tvo¯ilo jiû d¯Ìve znaËnou majetkovou z·kladnu, dokonale vyuûil p¯Ìleûitosti, kter· se mu po zmÏnÏ n·boûenskÈho sm˝ölenÌ naskytla, a†vhodnÏ smÏ¯ovan˝m postojem a†politickou angaûovanostÌ zapoËal rozöi¯ovat dosavadnÌ statky. DÌky snadn˝m zisk˘m po pobÏlohorsk˝ch konfiskacÌch vybudoval v†kr·tkÈ dobÏ nejrozs·hlejöÌ panstvÌ na ˙zemÌ Moravy, kterÈ spolu s†majetky Dietrichötejn˘ vÌce neû dvojn·sobnÏ p¯evyöovalo ostatnÌ velk· panstvÌ. Kunöt·t vöak dlouho nepodrûel. Jiû 24. Ëervna n·sledujÌcÌho roku jej prodal ¯ÌöskÈmu v˝bÏrËÌmu danÌ ätÏp·nu ämÌdovi z†Freihofenu.75 Maty·öovsk˝ sedÏl na ProsetÌnÏ aû do svÈ smrti. Zem¯el nÏkdy p¯ed rokem 1610 a†prosetÌnsk˝ statek p¯ipadl snad na z·kladÏ uv·dÏnÈ smlouvy z†roku 1598 zpÏt Karlu z†Lichtenötejna. Ten jej spolu se sv˝mi bratry Maxmili·nem a†Gundakarem prodal 13. b¯ezna 1610 za sumu 8 000 zlat˝ch Bed¯ichu DrahanovskÈmu z†PÏnËÌna. Hospod·¯sk˝ rozsah panstvÌ struËnÏ charakterizuje kupnÌ smlouva vloûen· tÈhoû roku do zemsk˝ch desek. Z·klad prosetÌnskÈho statku tvo¯ila Ñtvrz a†ves ProsetÌn s†kostelnÌm podacÌm, s†dvorem popluûnÌm, s†pivovarem, mlejnem, rybnÌkem, s†lidmi platnejmi i†neplatnejmi, usedlejmi i†neusedlejmi, s†sirotky p¯Ìtomnejmi i†sbÏhlejmi, s†lesy, s†h·ji, s†chrastinami, s†potoky, lukami, zahradami, s†ötÏpnicemi, s†chmelnicemi, s†mezemi i†hranicemi, s†platy st·l˝mi i†bÏûn˝miÖì.76 Bed¯ich Drahanovsk˝ z†PÏnËÌna zÌskal v†dobÏ okolo roku 1600 DolnÌ ml˝n ve Svit·vce, kde nad·le sedÏl a†kde se poprvÈ uv·dÌ 16. ledna 1603.77 Na ProsetÌnÏ sedÏl pouze kr·tce, 26. dubna 1611 d·v· ProsetÌnsk˝m privilegium svobodnÈho prodeje soli, avöak i†toto bylo seps·no na Svit·vce.78 N·roky na ProsetÌn si vöak jiû od roku 1610 Ëinila d¯ÌvÏjöÌ manûelka Mikul·öe Maty·öovskÈho Alena älejnicov· ze älejnic, kter· se po jeho smrti provdala za Jana éalkovskÈho ze éalkovic, majitele blanenskÈho statku a†statk˘ Dobromilice a†Brodek. Jeho manûelkou byla jiû roku 1610, kdy se psala jeötÏ po ProsetÌnÏ. Tento predik·t je ve spojenÌ s†jejÌm jmÈnem doloûen takÈ blÌûe nedatovanou pamÏtnÌ deskou s†erbem älejnic˘, uloûenou dnes v†p¯edsÌni kostela sv. Michaela archandÏla v†OtaslavicÌch.79 PozdÏji se psala po DobromilicÌch a†Brodku, kde takÈ sÌdlila, a†ProsetÌn se snaûila zÌskat zpÏt pro svÈ dÏti z†prvnÌho manûelstvÌ: Apolenu, AlûbÏtu a†Ladislava Maty·öovskÈ. Z†celkovÈ sumy 8 000 zlat˝ch, kterÈ mÏla Bed¯ichu DrahanovskÈmu za ProsetÌn zaplatit, uhradila pouze Ë·stku 960 zlat˝ch. Pro jejÌ liknavost v†placenÌ ji pak roku 1612 Bed¯ich poh·nÌ.80 27

Roku 1614 prodal Jan éalkovsk˝ Dobromilice a†n·sledujÌcÌho roku takÈ Blansko. PotÈ o†nÏm i†o†jeho manûelce AlenÏ veökerÈ zpr·vy mizÌ. JeötÏ roku 1613 od nÏj Alena zÌskala tzv. J·chymovsk˝ d˘m v†Brodku, to je vöak poslednÌ zmÌnka o†jejÌ osobÏ.81 Z¯ejmÏ tehdy zÌskal prosetÌnskÈ panstvÌ ätÏp·n ämÌd, kter˝ je poslÈze p¯ipojil ke Kunöt·tu. JeötÏ roku 1619 byl vöak ProsetÌn uv·dÏn jako samostatn˝ statek.82 O†jeho p¯ipojenÌ ke Kunöt·tu se z¯ejmÏ postarala prvnÌ v·leËn· lÈta, kdy doölo ke znaËnÈmu zpustoöenÌ zejmÈna oleönickÈho dÌlu panstvÌ. Jako jednu z†p¯ÌËin je moûno uvÈst rabov·nÌ polskÈho vojska ke konci roku 1620 v†okolÌ Byst¯ice a†na Tiönovsku.83 PoökozenÌ ProsetÌna muselo b˝t znaËnÈho rozsahu, neboù p¯i odhadu kunöt·tskÈho panstvÌ roku 1631 se zde uv·dÌ t¯etina usedlostÌ pust˝ch, pust· a†Ñzkaûen·ì byla i†tvrz. ZnaËnÈ ˙hony doznal i†p¯ilehl˝ dv˘r, kter˝ nenÌ v†odhadu v˘bec uveden a†to ani mezi dvory velkostatku.84 P¯estoûe byl ätÏp·n ämÌd luter·nskÈho vyzn·nÌ, dÌky sv˝m Ëetn˝m p˘jËk·m cÌsa¯i si vyslouûil jeho n·klonnost. NenÌ takÈ divu, vûdyù cÌsa¯sk˝ dluh Ëinil v†z·vÏru 400ñ500 tisÌc zlat˝ch. CÌsa¯ se jej snaûil zË·sti uhradit darov·nÌm panstvÌ VelkÈ NÏmËice a†Lukov roku 1625.85 ätÏp·n tak unikl n·sledk˘m por·ûky stavovskÈho povst·nÌ, ale pouze v†jejich prvnÌ f·zi. Kdyû odmÌtl p¯ijmout katolickou vÌru a†d·l trval na svÈ dosavadnÌ vÌ¯e, ani vÏrnost cÌsa¯i nezabr·nila jeho nucenÈ emigraci. Nakonec, z¯ejmÏ dÌky jeho vysokÈmu vÏku, mu byl pobyt na MoravÏ povolen a†on p¯esÌdlil na hrad Lukov, kam si s†sebou p¯evezl takÈ kunöt·tsk˝ archiv. Ten obsahoval kromÏ ËetnÈho ˙¯ednÌho materi·lu takÈ urb·¯ panstvÌ z†roku 1604 a†jin˝, staröÌ, z¯ejmÏ z†16. stoletÌ. ätÏp·n na LukovÏ zem¯el roku 1632 a†cel˝ archiv vzal z¯ejmÏ za svÈ p¯i vyp·lenÌ hradu ävÈdy roku 1643.86 Kunöt·tskÈ panstvÌ odkoupil z¯ejmÏ jiû roku 1631 Jind¯ich älik z†N·choda. V†ProsetÌnÏ byla kromÏ farnÌho kostela pouze pust· tvrz.87 DalöÌ osudy ProsetÌna jsou tak spjaty s†kunöt·tsk˝m panstvÌm, jehoû byly v†dalöÌch dvou stoletÌch nedÌlnou souË·stÌ. V†jeho drûbÏ se vyst¯Ìdali p¯ÌsluönÌci novÈ pobÏlohorskÈ ölechty p¯ev·ûnÏ zahraniËnÌho p˘vodu: korutanötÌ LamberkovÈ, ImbsenovÈ, HonrichsovÈ, p¯ÌpadnÏ Coudenhove-HonrichsovÈ. Zpr·vy o†ProsetÌnÏ v†tÈto dobÏ prakticky mizÌ.88 Zpustl˝ prosetÌnsk˝ dv˘r byl po t¯icetiletÈ v·lce postoupen mÌstnÌm usedlÌk˘m. Roku 1678 jej z¯ejmÏ drûel blÌûe neurËen˝ ätÏp·n.89 PoslÈze, z¯ejmÏ jiû na poË·tku 18. stoletÌ, bylo staveniötÏ dvora rozdÏleno na dvÏ usedlosti. ObÏ Ë·sti byly v†drûenÌ rodu ätÏp·nk˘. Polovinu statku zÌskal roku 1745 Pavel Juren, se ätÏp·nky sp¯ÌznÏn˝, a†vystavÏl si zde n·sledujÌcÌho roku novou usedlost. JeötÏ v†2. polovinÏ 18. stoletÌ zde byly patrny z¯Ìceniny tvrze a†dvora, jejichû konstrukce z¯ejmÏ do novÏ vystavÏn˝ch budov nebyly pojaty, poslouûily pouze jako zdroj stavebnÌho materi·lu.90 K†˙plnÈmu odstranÏnÌ poz˘statk˘ doölo z¯ejmÏ v†souvislosti se zaloûenÌm evangelickÈho kostela ihned po vyhl·öenÌ toleranËnÌho patentu v†roce 1781. Ten byl postaven na parcele za nÏkdejöÌm dvorem, n·leûejÌcÌm d¯Ìve k†hospod·¯skÈmu p¯ÌsluöenstvÌ tvrze, vedle b˝valÈho rybnÌka.91 P¯Ìstupov· cesta ke kostelu byla proraûena are·lem dvora a†proch·zela p¯Ìmo staveniötÏm tvrze. JejÌ zbytky bylo tak nutno odstranit, byly pojaty do novostaveb obytn˝ch budov usedlostÌ, zË·sti z¯ejmÏ takÈ do zdiva kostela. Charakter p¯ÌzemnÌch prostor v˝mÏnku, zbudovan˝ch nad suterÈnem tvrze, ukazuje na pozdnÏ baroknÌ, spÌöe vöak aû na klasicistnÌ st·¯Ì. StabilnÌ katastr z†roku 1826 ukazuje jiû prakticky dneönÌ stav budov (viz obr. 1). ZnaËnÏ torzovit˝ stav zachov·nÌ stavebnÌch poz˘statk˘ prosetÌnskÈ tvrze nedovoluje spolehlivÏ nastÌnit dobu jejÌho vzniku a†n·sledn˝ stavebnÌ v˝voj. Podle zjiötÏn˝ch skuteËnostÌ lze datovat v˝stavbu tvrze nejpozdÏji jiû do 15. stoletÌ. Dokl·dal by to nep¯Ìmo takÈ n·lez dvou st¯Ìbrn˝ch mincÌ, kor·l˘, kamennÈho ostÏnÌ dve¯Ì, lidskÈ kostry, poh·r˘ a†zejmÈna kachle s†reliÈfnÌ v˝zdobou, p¯edstavujÌcÌ rytÌ¯e v†brnÏnÌ. Doölo k†nÏmu p¯i p¯estavbÏ budov ve 2. polovinÏ 18. stoletÌ Frantiökem Jurenem. Kachle, zdobenÈ postavami rytÌ¯˘ v†pl·tovÈm brnÏnÌ, jsou typickÈ pro 15. stoletÌ, mohou se vöak vyskytovat jeötÏ ve stoletÌ n·sledujÌcÌm, i†kdyû v†menöÌm mÏ¯Ìtku.92 St¯edovÏk· stavba nemusela b˝t opevnÏn·. Nejednalo by se tak p¯Ìmo o†tvrz, p¯estoûe po stavebnÌ str·nce se od nÌ nijak neliöila. ChybÏla pouze sloûka terÈnnÌho opevnÏnÌ, kte28

rou by v†jejÌm p¯ÌpadÏ nahrazovala dominantnÏjöÌ poloha na terÈnnÌ hranÏ nad n·vsÌ. RovnÏû zapojenÌ do jednÈ ¯ady usedlostÌ nenÌ nijak netypick˝m projevem. Lze se s†nÌm setkat u†celÈ ¯ady st¯edovÏk˝ch i†renesanËnÌch tvrzÌ. Nam·tkou lze jmenovat nap¯Ìklad K¯iûÌnkov nebo RozsÌËku u†Oleönice, zde jde o†tvrze renesanËnÌ. Vrchol ve svÈ stavebnÌ podobÏ zaujÌmala prosetÌnsk· tvrz za drûby statku Mikul·öem Maty·öovsk˝m z†Maty·öovic. Podle dochovan˝ch zbytk˘ lze soudit na jejÌ rozlehlejöÌ dispozici, z¯ejmÏ tzv. öestiprostorovou, kde ˙zk· vstupnÌ chodba ukonËen· Ëernou kuchynÌ zaujÌmala st¯ednÌ trakt budovy, a†byly z†nÌ p¯Ìstupny prostory po obou jejÌch stran·ch. MÌru pojetÌ st¯edovÏkÈ stavby do renesanËnÌ budovy povrchov˝m pr˘zkumem bez archeologickÈho v˝kopu nezjistÌme, dochovanÈ prostory vöak vÏtöÌ st·¯Ì vykazujÌ. P¯edstavujÌ patrnÏ st¯ednÌ vstupnÌ trakt renesanËnÌ tvrze. Budova tvrze byla zakomponov·na do jednoho z†dvornÌch k¯Ìdel. NedÌlnou souË·stÌ prosetÌnskÈho dvora byl, kromÏ ¯ady st·jÌ, konÌren a†s†nimi spojenÈho hospod·¯skÈho vybavenÌ, takÈ menöÌ pivovar, zabezpeËujÌcÌ pouze pot¯ebu majitele statku. Tradice jej situuje do mÌst sousednÌho domu Ëp. 26. Existence historicky doloûenÈho rybnÌka doplÚuje plasticky obraz drobnÈho renesanËnÌho feud·la ñ podnikatele, hospoda¯ÌcÌho ve vlastnÌ reûii na malÈm stateËku. Funkci renesanËnÌho dvora zabezpeËoval öaf·¯. JmÈno prosetÌnskÈho öaf·¯e zn·me, byl jÌm roku 1599 jist˝ Blaûek.93 Na p¯Ìkladu ProsetÌna byl nastÌnÏn v˝voj drobnÈho feud·lnÌho statku v†obdobÌ vrcholnÈho a†pozdnÌho st¯edovÏku a†prvnÌho stoletÌ novovÏku aû do obdobÌ t¯icetiletÈ v·lky, kter· znamenala do znaËnÈ mÌry z·nik niûöÌ nobility. ZajÌmav˝ je zejmÈna majetkov˝ v˝voj drobnÈho st¯edovÏkÈho vladyky, postupn˝ p¯erod malÈho ölechtickÈho sÌdla v†ekonomicky prosperujÌcÌ renesanËnÌ statek a†jeho n·sledn˝ z·nik v†bou¯liv˝ch dob·ch po por·ûce stavovskÈho povst·nÌ. ZnaËnÏ komplikovanÈ prolÌn·nÌ jednotliv˝ch p¯edstavitel˘ drobn˝ch ölechtick˝ch rod˘ na Byst¯icku si pro podrobnÏjöÌ pozn·nÌ majetkovÈho v˝voje na niûöÌ feud·lnÌ ˙rovni û·d· dalöÌ podrobnÈ studium, stejnÏ jako d˘kladnÏjöÌ pozn·nÌ v˝voje ölechty, jejÌho majetku a†sÌdelnÌ struktury drobnÈ feud·lnÌ drûavy v†pr˘bÏhu 16. a†17. stoletÌ. V˝teËnÈ p¯edpoklady pro takto zamÏ¯enou pr·ci poskytuje rod Maty·öovsk˝ch, na jehoû jednotliv˝ch Ëlenech lze sledovat vzestup drobnÈ ˙¯ednickÈ ölechty v†dobÏ p¯ed BÌlou horou a†z·vratn˝ soci·lnÌ a†majetkov˝ r˘st v†dalöÌch letech 17. stoletÌ. Zpracov·nÌ dÏjin rodu v†danÈm obdobÌ spolu se studiem jeho sÌdelnÌ kultury by tak bylo znaËnÏ p¯ÌnosnÈ.94 POZN¡MKY 1 M. TRAPP, Burg Louka bei Oels und M‰hren. Notizen-Blatt der hist. stat. Section 1864, s. 86ñ88. 2 J. TENORA, Kunöt·tsk˝ okres. VlastivÏda moravsk·. MÌstopis, Brno 1903, s. 138ñ140. 3 L. HOS¡KñM. ZEMEK, Hrady, z·mky a†tvrze v†»ech·ch, na MoravÏ a†ve Slezsku. I. dÌl. JiûnÌ Morava, Praha 1981, s. 197. V. NEKUDAñJ. UNGER, Hr·dky a†tvrze na MoravÏ, Brno 1981, s. 245. 4 J. SADÕLEK, Poz˘statky tvrze v†ProsetÌnÏ. Hl·ska 7, Ë. 4, 1996, s. 41ñ43. T›é, ProsetÌn. P¯ehled v˝zkum˘ ArcheologickÈho ˙stavu AV »R 1993ñ1994. Brno 1997, s. 231ñ232. 5 V. FROLEC, Kontinuita a†diskontinuita vesnickÈ stavebnÌ kultury na z·padnÌ MoravÏ. In: Rodn· zemÏ. SbornÌk k†100. v˝roËÌ MuzejnÌ a†vlastivÏdnÈ spoleËnosti v†BrnÏ a†k†60. narozenin·m PhDr. VladimÌra Nekudy, CSc, Brno 1988, s. 468ñ469. 6 M. äIMSOV¡, »tenÌ o†ProsetÌnÏ, rukopis 1975, s. 2. 7 CDB I, s. 368, Ë. 386. Vznik falza, datovanÈho do roku 1073, souvisÌ se znovuvysvÏcenÌm kl·öternÌho kostela sv. Vav¯ince roku 1163. Viz V. HRUB›, T¯i studie k†ËeskÈ diplomatice, Praha 1936, s. 138. 8 F. HOFFMANN, JihlavskÈ pr·vo, HavlÌËk˘v Brod 1959, s. 20. 9 J. TEPL›, PernötejnovÈ ve 13. a†14. stoletÌ, Pardubice 1996, s. 20. L. HOS¡K, T¯i nezn·mÈ listiny kl·ötera doubravnickÈho z†14. stoletÌ. Od Hor·cka k†PodyjÌ 9, 1931ñ32, s. 118. 10 ZDB I, s. 2, Ë. 24. J. SADÕLEK, Nezn·m· ves Hanebnice na Oleönicku. VlastivÏdn· roËenka St·tnÌho okresnÌho archivu v†Blansku 97, Blansko 1998, s. 9. 11 ZDB VII, s. 194, Ë. 809. 12 F. HOFFMANN, VilÈm z†Pernötejna. Pokus o†portrÈt moravskÈho p·na husitskÈ doby. »MM 87, 1968, s. 167. ZDB VIII, s. 235, Ë. 336.

29

13 ZDB IX, s. 258, Ë. 93. 14 F. »ERN›, Ukazatel jmen k†latinsk˝m zemsk˝m desk·m brnÏnsk˝m a†olomouck˝m, Brno 1914, s. 307, povaûuje zmÌnÏnÈho Jana za sedl·ka, nikoliv za p¯ÌsluönÌka feud·lnÌ t¯Ìdy. 15 Nap¯. J. TENORA, c. d., s. 139. 16 A. SEDL¡»EK, »eskomoravsk· heraldika II., Praha 1925, s. 178, 285. 17 ZDO IV, s. 149, Ë. 490. 18 ZDB VIII, s. 242, Ë. 458, 459. 19 ZDB VIII, s. 242, Ë. 458; VII, s. 194, Ë. 809; CDM XIV, s. 41ñ42, Ë. 36; ZDB IX, s. 258, Ë. 93. 20 J. PILN¡»EK, StaromoravötÌ rodovÈ, Brno 1996, s. 77. 21 A. PROFOUS, MÌstnÌ jmÈna v†»ech·ch, jejich vznik, p˘vodnÌ v˝znam a†zmÏny. DÌl 3., Praha 1951, s. 456. 22 A. SEDL¡»EK, Hrady, z·mky a†tvrze kr·lovstvÌ ËeskÈho. DÌl I., Praha 1993, s. 192, 98. 23 TamtÈû, zejmÈna s. 92ñ93, kde je zmiÚov·no opevnÏnÌ u†Cej¯ova na katastr·lnÌm ˙zemÌ PrasetÌna. J. TEPL›, Feud·lnÌ pozemkov· drûba v†p¯edhusitskÈm Chrudimsku, Pardubice 1997, soupis vladyck˝ch statk˘ na s. 60ñ107 ProsetÌn neobsahuje. 24 K. V. AD¡MEK, HoletÌn, osada okresu hlineckÈho. PAM 16, 1896, s. 96ñ99. Tvrz v†PrasetÌnÏ, nynÏjöÌm ProsetÌnÏ, st·vala v†mÌstech ökoly, p¯i jejÌû stavbÏ byly odstranÏny dochovanÈ poz˘statky opevnÏnÌ. PodrobnÏji jsou historickÈ zmÌnky o†vladyk·ch z†PrasetÌna rozebr·ny v†Ad·mkovÏ pr·ci Chrudimsko, kter· nebyla v†dobÏ zpracov·nÌ tÈmatu k†dispozici. 25 Viz pozn. 11. 26 Viz pozn. 13. 27 F. HOFFMANN, VilÈm z†Pernötejna, s. 165. 28 P. VOREL, V˝voj pozemkovÈ drûby p·n˘ z†Pernötejna v†15.ñ17. stoletÌ. In: PernötejnovÈ v†Ëesk˝ch dÏjin·ch, Pardubice 1995, s. 18ñ19. 29 ZDB XII, s. 367, Ë. 588. 30 ZDO VIII, s. 326, Ë. 555: ÑÖitem pratum iaceus ex oppozito Molendini BudissijÖì. 31 MZA Brno, f. G†2, sign. 29/1. 32 PK IV, s. 97, Ë. 410; s. 135, Ë. 653. 33 MZA Brno, f. G†2, NS, 13. 1. 1467. SvÏdky prodeje dvora ÑopatrnÈmuì Jankovi Budiöovi z†ProsetÌna, jeho manûelce MarkÈtÏ a†dÏtem byli V·clav MnÌöek z†RojetÌna, Janoö VÏtÌn z†NÌhova a†RozseËe, Strachota ze SmrËku a†VÏûnÈho, VanÏk z†OleöniËky, Maöek z†UjË˘vka a†Jan z†JanoviËek. 34 SOkA éÔ·r n. S., f. AM Byst¯ice nad Pernötejnem, i. Ë. 101, MÏstsk· kniha 1441ñ1554, fol. 89, 109, 93. V†mÏstsk˝ch knih·ch byst¯ick˝ch je dochov·na ¯ada ˙daj˘ k†rodu i†z†druhÈ poloviny 15. stoletÌ. 35 MZA Brno, f. G†2, sign. 91/1. Listina d·na na Byst¯ici 14. ledna 1682. SvÏdectvÌ pod·vajÌ Luk·ö Min·¯ a†Jakub Proch·zka. TÈû I. äTARHA, Maöek z†Drnovic a†UjË˘vka. VlastivÏdn· roËenka St·tnÌho okresnÌho archivu v†Blansku 1983, s. 42. 36 MZA Brno, f. B†1, F†52. L. HOS¡K, K†dÏjin·m svobodn˝ch dvor˘ na MoravÏ. Rodokmen 3, 1948, s. 2. Hos·k odkazuje na v˝öe uveden˝ pramen, opis transakce zde vöak nebyl nalezen. 37 Neobsahuje tedy peËetÏ ˙ËastnÌk˘ transakce a†p¯Ìtomn˝ch svÏdk˘, opÏt tedy nep¯ispÌv· k†¯eöenÌ vztah˘ prosetÌnskÈho rodu. 38 Z. BOH¡», ⁄jezdy a†Lhoty. Historick· geografie 12, 1974, s. 9, 10. J. SADÕLEK, Nezn·m· ves Hanebnice. VlastivÏdn· roËenka St·tnÌho okresnÌho archivu v†Blansku 97, s. 8ñ10. 39 F. MATÃJEK, Podsedek na MoravÏ. VVM 22, 1970, p¯Ìl. Ë. 1, s. 29, 47. 40 A» XVI, s. 296 Ë. 342. MZA Brno, f. G†10, Ë. 894, fol. 2v. Prodej byl realizov·n 2. z·¯Ì 1486: ÑMy Jakub Finiasek z†DubravnÌka a†z†OleöniËky Jan Czierny z†Prosetina a†Ctyrz Dvoruov vyzn·v·me tÌmto listemÖì 41 MZA Brno, f. G†2, sign. 372/8. Je uveden pouze struËn˝ obsah listiny, p¯edloûen˝ p¯i odhadu kunöt·tskÈho panstvÌ roku 1631. A» XVI, s. 239, Ë. 256. 42 MZA Brno, f. G†1, Ë. 10132. M. TRMA», Ztracen˝ pernötejnsk˝ urb·¯. Tiönovsko, ¯Ìjen 1983, s. 206ñ207. 43 A» XVI, s. 553ñ554, Ë. 748; XVII, s. 224ñ225, Ë. 1010. 44 MZA Brno, f. G†2, sign. 425/2: ÑÖ na gruntech sv˝ch dÏdiËn˝ch, v†lesech m˝ch, od PadÏlk˘v Hodonsk˝ch v†Skali v†tÈ stranÏ, kter·û leûÌ podle rolÌ prosetÌnsk˝ch aû po Sklabsk˝ ûlab a†cestu, aû do vody Hodunky, kde k†hranicem »ty¯dvorsk˝m p¯ipadajÌ, a†od polÌ jejich, kde hranice zdÏlan˝ jsou, aby sobÏ ku pot¯ebÏ svÈ, a†sice k†û·dnÈ jinÈ d¯Ìvi k†stavenÌ, k†palivu, k†plot·m, k†svÏtidl·m, i†k†jin˝m pot¯eb·m, sekajÌce z†lesu domu vyv·ûeti, list drhnouti, tr·vu ûÌti, aneb sÌci, vöelijak˝ dobytek p·sti, a†to ku pot¯ebÏ svÈ obr·titi mohliÖì Listina se dochovala v†nÏkolika opisech. Byla p¯ÌËinou pozdÏjöÌch Ëast˝ch spor˘ vrchnosti s†ProsetÌnsk˝mi, kter˝m byly roku 1678 prop˘jËenÈ lesy zabr·ny. K†narovn·nÌ sporu doölo aû v†letech 1931 a†1932, viz SOkA éÔ·r n. S., f. AO ProsetÌn, i. Ë. 4, 5.

30

45 SOA LitomÏ¯ice, poboËka éitenice, f. LobkovicovÈ roudniËtÌ ñ rodov˝ archiv, sign. P†15/48. 46 J. PILN¡»EK, c. d., s. 377ñ378. E. JANOUäEK, PamÏti mÏsta Letovic, Letovice 1995, s. 38. ZDO XXVII, s. 427ñ428, Ë. 60. 47 J. VIäINKA, DÏjiny mÏsteËka Oleönice, Oleönice na MoravÏ 1996, s. 21. 48 J. ZBÕRAL, Hrad Louka na vrchu Hradisku u†Oleönice. Selsk˝ archiv 13, 1920, s. 71. 49 ZDB XXXI, s. 231, Ë. 82, ZDO XXX, s. 267, Ë. 138. Vklad do desek byl proveden aû v†letech 1591 (louckÈ panstvÌ) a†1593 (kunöt·tskÈ panstvÌ). V†roce 1582 zakazovala AlûbÏta Ëesk˝m brat¯Ìm v†Kunöt·tÏ Ëinnost, stejnÏ jako roku 1584 Jan z†Hardeka v†Oleönici. BlÌûe J. TENORA, c. d., s. 41 a†J. VIäINKA, c. d., s. 22. 50 ZDO XXX, s. 284, Ë. 152. Vklad do desek byl realizov·n dodateËnÏ roku 1594 (kunöt·tskÈ panstvÌ). Vklad louckÈho statku byl proveden roku 1597. 51 A. CZERNY, Der politische Bezirk M‰hrisch Tr¸bau, M‰hrisch Tr¸bau 1904, s. 137. 52 ZDB XXXIII, s. 332, Ë. 32. Ke vkladu doölo aû roku 1601. 53 Ott˘v slovnÌk nauËn˝ 7, 1893, s. 835. T. äIMEK, Hrady, z·mky a†tvrze v†»ech·ch, na MoravÏ a†ve Slezsku. VI. dÌl. V˝chodnÌ »echy, Praha 1989, s. 569. 54 ZDB XXXIII, s. 332ñ334, Ë. 33. Vklad do desek proveden roku 1601. 55 ZDB XXXII, s. 297, Ë. 39. 56 Ott˘v slovnÌk nauËn˝ 7, 1893, s. 835. 57 J. HONC, Faleön˝ moravsk˝ rytÌ¯ pan Pavel Katar˝n z†Kataru a†Rubinsteina a†konfrontace ËeskÈ kancel·¯e v†Praze a†moravsk˝ch stav˘ 1588ñ1613. Listy GHS, 5. ¯ada, 1977, s. 70. K†prodeji doölo 30. Ëervna 1598 ñ J. PILN¡»EK, c. d., s. 138. 58 PB XXXII, fol. 115, 118 ñ MZA Brno, f. A†3, Ë. 759. 59 V. PINKAVA, Hrady, z·mky a†tvrze moravskÈ. DÌl I. Olom˙cko, Brno 1927, s. 51. 60 Z. POKLUDA, Majetek uherskÈ ölechty v†Ëesk˝ch zemÌch v†15.ñ20. stoletÌ. »MM 98, 1979, s. 305. J. PURäñM. KROPIL¡K, P¯ehled dÏjin »eskoslovenska. DÌl I/2, Praha 1982, s. 126. 61 Ott˘v slovnÌk nauËn˝ 16, 1900, s. 1002. H. EDLEN VON KADICH, Siebmachers grosses und allgemeines Wappenbuch in einer neuen, vollstandig geordneten und reich vermehrte Auflage. Der M‰hrische Adel, N¸rnberg 1899, s. 77. Ve skuteËnosti byl p¯ijat 15. ¯Ìjna 1567 jako erbovnÌk do rytÌ¯skÈho stavu, viz V. KLECANDA, P¯ijÌm·nÌ do rytÌ¯skÈho stavu v†zemÌch Ëesk˝ch a†rakousk˝ch na poË·tku novovÏku. »asopis archivnÌ ökoly 6, 1928, s. 100. Na staröÌ p˘vod rodu Mikul·öe Maty·öovskÈho by takÈ ukazovalo oslovenÌ ÑurozenÈmu vl·dyceì ve vkladu z·vÏti Johanny Evy, kterÈ bylo uûÌv·no aû od t¯etÌ generace od pov˝öenÌ do rytÌ¯skÈho stavu ñ TamtÈû, s. 27. 62 ZDO XXX, s. 166, Ë. 27a; s. 282, Ë. 149. 63 MZA Brno, f. G†2, sign. 509/4, 26. 10. 1591, Kunöt·t. 64 MZA Brno, f. G†10, kopi·¯ éalkovskÈho, Ë. 893. TÈû J. SKUTIL, Z†nejstaröÌ blanenskÈ korespondence. Letopisy mÏsta Blanska 1, 1969, s. 6. PB XXXI, fol. 336 ñ MZA Brno, f. A†3, Ë. 758. 65 J. HONC, c. d., s. 72. PB XXXII, fol. 112, 118. ÑÖ poh·nÌm Alenu Maty·öovskou ze älejnic a†zatykuji ji u†Mikul·öe Maty·öovskÈho z†Maty·öovic a†na ProsetÌnÏ, manûela jejÌho, na gruntech jeho tu ve dvo¯e v†ProsetÌnÏ, kdeû byt sv˘j m·Öì 66 PB XXXII, fol. 30, 112, 114. 67 PB XXXII, fol. 123. 68 PB XXXII, fol. 112, 113. ÑÖ poh·nÌm Mikul·öe Maty·öovskÈho z†Maty·öovic a†na ProsetÌnÏ, ûe drûÌ kostelnÌ podacÌ ve vsi ProsetÌnÏ, ku kterÈmuûto kostelnÌmu podacÌ j· podle sml˙vy trhovÈ lÈta p·nÏ 1598 v†p·tek po pam·tce sv. Jana K¯titele BoûÌho o†statek Kunöt·tsk˝ mezi mnou a†panem Karlem z†Lichtenötejna uËinÏnouÖì 69 PB XXXII, fol. 122, 123. 70 PB XXXIII, fol. 15, 16 ñ MZA Brno, f. A†3, Ë. 760. J. HONC, c. d., s. 70. 71 PB XXXIII, fol. 14, 35. 72 PB XXXIII, fol. 37, 38, 39, 40, 41, 42. J. PILN¡»EK, c. d., s. 288. 73 PB XXXIII, fol. 5, 43. 74 PB XXXIII, fol. 21, 22. 75 J. HONC, c. d., s. 80. V. FIALOV¡, Invent·¯ hradu Lukova z†let 1631ñ1634. Naöe Valaösko 6, 1940, s. 12. 76 ZDB XXXIV, s. 409, Ë. 60. 77 MZA Brno, f. G†2, sign. 170/2. 78 MZA Brno, f. G†2, sign. 372/8 (struËn˝ v˝tah). V†archivu obce ProsetÌna je dochov·n origin·l listiny na pergamenÏ, spolu s†nÏkolika mladöÌmi opisy. Drahanovsk˝ d·v· ProsetÌnsk˝m privilegium na zlepöenÌ jejich finanËnÌho stavu. 79 J. SKUTIL, Historie p¯edbÏlohorskÈho velkostatku Blansko. SbornÌk OkresnÌho muzea Blansko 91, 1991, s. 18ñ19. E. NE»ASOV¡, EpigrafickÈ pam·tky rytÌ¯˘ éalkovsk˝ch, drûitel˘ Blanska

31

v†letech 1568ñ1615. SbornÌk Muzea Blansko 98, 1998, s. 44, 58. N·pis na pamÏtnÌ desce je dochov·n v†podobÏ ÑALINA SSLEIINICZOWA Z†SSLEYNICZ NA PROSETINIE DRUHA MANZIELKAì. 80 PO XXXVIII, fol. 384v, 385v. 81 F. SPURN›, Hrady, z·mky a†tvrze v†»ech·ch, na MoravÏ a†ve Slezsku. II. dÌl. SevernÌ Morava, Praha 1983, s. 56. J. SKUTIL, Historie p¯edbÏlohorskÈho velkostatku, s. 19. E. NE»ASOV¡, EpigrafickÈ pam·tky, s. 44. 82 F. HRUB›, Moravsk· ölechta r. 1619, jejÌ jmÏnÌ a†n·boûenskÈ vyzn·nÌ, »MM 46, 1922, s. 151. 83 F. MATÃJEK, Morava za t¯icetiletÈ v·lky, Praha 1992, s. 33. F. HRUB›, MoravskÈ korespondence a†akta z†let 1620ñ1636. DÌl 1, Brno 1934, s. 41ñ42, 204ñ208. 84 L. HOS¡K, Odhad statku Kunöt·tskÈho r. 1631. Od Hor·cka k†PodyjÌ 8, 1930ñ31, s. 212, 214ñ 216. O†znaËnÈm zpustoöenÌ Oleönicka hovo¯Ì rovnÏû i†listina z†roku 1638, jÌû potvrzuje nov˝ majitel Kunöt·tu Jind¯ich älik Oleönici starÈ v˝sady ñ J. SKUTIL, OleönickÈ pergameny, Oleönice na MoravÏ 1965, s. 15. 85 F. MATÃJEK, Morava za t¯icetiletÈ v·lky, s. 88, 90, 195. V. FIALOV¡, Invent·¯, s. 2. 86 V. FIALOV¡, Invent·¯, s. 6ñ12. J. KOHOUTEK, Hrady jihov˝chodnÌ Moravy, ZlÌn 1995, s. 56. 87 ZDO XXXVII, s. 571, Ë. 45. 88 I. äTARHAñR. äTÃP¡N, Z·mek Kunöt·t na MoravÏ, Brno 1994, s. 9ñ12. 89 MZA Brno, f. F†62, Ë. 1. 90 ÑV kraji BrnÏnskÈm na panstvÌ KunstadtskÈm v†obci a†dÏdinÏ ProsetÌnÏ za starod·vn˝ch Ëas˘v grunt neb mÌsto Jurnovo bejvalo, buÔ to nÏjakou tvrzÌ aneb nÏjak˝m slovutn˝m dvorem (To jest byl z·mek neb tvrze pana Jana »ern˝ho, b˝val˝ho p·na obce ProsetÌna a†ätyr dvor˘). PonÏvadû toho gruntu sou rozdÏleni dva gruntovÈ, tÈû i†takÈ starÈ zdi a†zbo¯eniny toho dostateËnÏ dokazujÌ a†vysvÏdËujÌ.ì ñ K. »ERM¡K, PamÏti kantora Tom·öe Jurna (1750ñ1827), »·slav 1904, s. 7ñ9. 91 ÑPÏknÏ kostel jsme si postavili podle naöÌ zahrady nad halt˝¯emì ñ dopis Martina Jurena z†roku 1783. ÑKostel m·me vystavenÈ na panskÈ zahradÏ u†chalt˝¯aì ñ dopis tÈhoû Jurena synovi roku 1785. Viz M. äIMSOV¡, c. d., s. 122ñ123. 92 Kronika obce ProsetÌna zaloûen· roku 1923. ObecnÌ archiv ProsetÌn, s. 95. Za konzultaci k†problematice datov·nÌ nedochovanÈho kachle dÏkuji MUDr. ZdeÚku Hazlbauerovi z†Prahy a†PhDr. Ji¯Ìmu Doleûelovi z†ArcheologickÈho ˙stavu AV »R v†BrnÏ. 93 J. V¡LKA, Hospod·¯sk· politika feud·lnÌho velkostatku na p¯edbÏlohorskÈ MoravÏ, Praha 1962, s. 56ñ70, 128. PB XXXII, fol. 114. 94 Po odevzd·nÌ p¯ÌspÏvku do tisku byly zjiötÏny dalöÌ informace k dÏjin·m vladyckÈho rodu ProsetÌnsk˝ch a rovnÏû i k osobÏ Mikul·öe Maty·öovskÈho. Tyto budou zve¯ejnÏny v samostatn˝ch pracÌch.

32

KNIéNÕ KULTURA VE VELK…M MEZIÿÕ»Õ V†PÿEDBÃLOHORSK…M OBDOBÕ Lenka Prudkov·, Knihovna akademie vÏd »R, Praha

Studium mÏöùanskÈ kultury v†ranÈm novovÏku se v†poslednÌch letech st·le ËastÏji dost·v· do pop¯edÌ z·jmu historik˘ nejen v†zahraniËÌ, ale i†v†Ëesk˝ch zemÌch.1 Zvl·ötÏ v˝zkum jednÈ jejÌ sloûky ñ kniûnÌ kultury ñ jiû dos·hl takovÈho stupnÏ pozn·nÌ, kter˝ dovoluje nejen srovnat Ëten·¯skÈ z·jmy obyvatel r˘zn˝ch region˘, ale takÈ vyslovit nÏkterÈ zobecÚujÌcÌ z·vÏry o†charakteru a†v˝vojov˝ch tendencÌch tÈto oblasti p¯edbÏlohorskÈ mÏöùanskÈ kultury. DosavadnÌ b·d·nÌ o†kniûnÌ kultu¯e se soust¯edilo zejmÈna na vÏtöÌ a†v˝znamn· mÏsta »ech a†Moravy (Praha, Olomouc, J·chymov a†Louny), kter· p¯edstavovala centra tehdejöÌho kniûnÌho obchodu a†v†p¯Ìpadech Prahy a†Olomouce z·roveÚ i†st¯ediska dom·cÌ tiska¯skÈ produkce. Ovöem i†v†menöÌch a†mÈnÏ v˝znamn˝ch lokalit·ch m˘ûe b˝t obraz kniûnÌ kultury zajÌmav˝. V˝zkum Ëten·¯sk˝ch z·jm˘ obyvatel st¯ednÌch a†mal˝ch sÌdel vËetnÏ obchodnÌch vazeb tamnÌch knihkupc˘ m˘ûe totiû obohatit naöe znalosti o†region·lnÌ zvl·ötnosti a†specifika a†p¯ispÏt tak k†plastiËtÏjöÌmu ch·p·nÌ celÈ problematiky. MenöÌ mÏsta mÏla oproti hlavnÌm centr˘m obchodnÌho a†kulturnÌho ûivota p¯edbÏlohorsk˝ch »ech vûdy ztÌûenou moûnost kontakt˘ s†nov˝mi myölenkov˝mi a†kulturnÌmi podnÏty. Do jakÈ mÌry byli obyvatelÈ mÏst, jeû byla hlavnÌm centr˘m dÏnÌ geograficky a†nÏkdy i†kulturnÏ vzd·lena, schopni a†ochotni novÈ ideovÈ proudy akceptovat a†jak˝ byl jejich horizont pozn·nÌ ñ to je stÏûejnÌm bodem n·sledujÌcÌch ˙vah. Mezi p¯edbÏlohorsk· mÏsta menöÌho v˝znamu, ovöem s†bohatou kulturnÌ tradicÌ a†z·zemÌm, pat¯ilo takÈ poddanskÈ mÏsto VelkÈ Mezi¯ÌËÌ. N·boûensk˝ a†kulturnÌ ûivot mezi¯ÌËsk˝ch obyvatel proöel osobit˝m (a Ëasto hektick˝m) v˝vojem, jehoû bezprost¯ednÌ smÏ¯ov·nÌ bylo soustavnÏ ovlivÚov·no z·sahy majitel˘ mezi¯ÌËskÈho panstvÌ. Zastavme se kr·tce u†nejd˘leûitÏjöÌch moment˘, kterÈ p¯Ìmo Ëi skrytÏ p˘sobily na duchovnÌ ovzduöÌ ve mÏstÏ. Pronik·nÌ protestantismu do VelkÈho Mezi¯ÌËÌ b˝v· spojov·no s†vlivy blÌzkÈ Jihlavy, jejÌû obyvatelÈ v†d˘sledku svÈ p¯ev·ûnÏ nÏmeckÈ jazykovÈ orientace p¯ijali Lutherovy myölenky z·hy za svÈ. V†û·dnÈm p¯ÌpadÏ vöak neölo o†bezv˝hradnÈ a†rychlÈ p¯ijetÌ luter·nstvÌ v†jeho p˘vodnÌ podobÏ ñ ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ aû do 70. let 16. stoletÌ vedle sebe neruöenÏ ûijÌ obyvatelÈ r˘zn˝ch vyzn·nÌ. Tuto koexistenci a†celkovÏ tolerantnÌ ovzduöÌ naruöuje aû ctiû·dostiv· ölechtiËna Alena Mezi¯ÌËsk· z†Lomnice, kter· se sv˝mi aktivitami v†n·boûensk˝ch ot·zk·ch snaûila usmÏrnit ûivot mÏsta ve prospÏch protestantismu. P¯Ìkladem n·m m˘ûe b˝t sjezd okolnÌ moravskÈ ölechty, kter˝ se konal v†roce 1576 pod Alenin˝m patron·tem na mezi¯ÌËskÈm z·mku s†cÌlem p¯ijmout augöpurskou konfesi nebo o†dva roky mladöÌ zaloûenÌ luter·nskÈho Ñgymnasia illustraeì. Ovöem protirefomace na sebe nenechala dlouho Ëekat. Do VelkÈho Mezi¯ÌËÌ pronik· jiû v†poslednÌm desetiletÌ 16. stoletÌ, kdy se mezi¯ÌËskÈho panstvÌ ujali novÌ majitelÈ ñ ZdenÏk Berka a†Ladislav Berka z†DubÈ. Jejich snahy o†zmÏnu n·boûenskÈ orientace VelkÈho Mezi¯ÌËÌ se setk·valy s†promÏnliv˝m ˙spÏchem, nelze vöak pop¯Ìt, ûe katolictvÌ jiû soustavnÏ ovlivÚovalo tv·¯ mÏsta aû do BÌlÈ hory. VnÏjöÌ projevy tohoto sloûitÈho v˝voje dok·zala dosavadnÌ literatura celkem uspokojivÏ postihnout, ale jen okrajovÏ byla zkoum·na recepce nov˝ch podnÏt˘ v†öiröÌch vrstv·ch mezi¯ÌËsk˝ch mÏöùan˘.2 Zjistit vnit¯nÌ str·nku tÏchto jev˘, zejmÈna myölenkov˝ a†z·jmov˝ obzor mÌstnÌch obyvatel, snad m˘ûe pomoci pr·vÏ pohled na jednotlivÈ oblasti p¯edbÏlohorskÈ kniûnÌ kultury v†tomto mÏstÏ. Nedoceniteln˝ pramen pro pozn·nÌ intelektu·lnÌch a†z·jmov˝ch priorit mezi¯ÌËsk˝ch obyvatel p¯edstavujÌ knihy a†knihovny v†jejich osobnÌm vlastnictvÌ. Budu sledovat zejmÈna Ëetnost v˝skytu knih v†mÏöùansk˝ch dom·cnostech, jejich mnoûstvÌ a†skladbu a†pokusÌm se r·mcovÏ urËit i†vztah jejich majitel˘ ke knih·m v†p¯ÌpadÏ dÏdick˝ch odkaz˘. PotÈ 33

nahlÈdneme do dÌlen mezi¯ÌËsk˝ch kniha¯˘, jeû knihy nejen opat¯ovali vazbou, ale takÈ obstar·vali jejich n·kup na blÌzk˝ch i†vzd·lenÏjöÌch trzÌch. P¯es zprost¯edkovatelskou roli knihkupc˘ se dostaneme aû ke vzniku knih v†tiska¯sk˝ch oficÌn·ch. S†Velk˝m Mezi¯ÌËÌm je spojeno jmÈno tiska¯e ätÏp·na äefr·nka, kter˝ zde v†letech 1558 a†1583 vytiskl dva spisy ñ jedin· vyd·nÌ, kter· dnes ze äefr·nkovy tiska¯skÈ Ëinnosti zn·me. K†˙plnosti n·Ërtu obrazu kniûnÌ kultury ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ sch·zÌ snad jen z·leûitosti t˝kajÌcÌ se eventu·lnÌ liter·rnÌ tvorby v†tomto mÏstÏ a†badatelskÈ pozornosti by nemÏly uniknout takÈ nemÈnÏ zajÌmavÈ zpr·vy o†VelkÈm Mezi¯ÌËÌ v†soudobÈ literatu¯e ñ tato oblast se snad v†budoucnu doËk· samostatnÈho zpracov·nÌ. Knihy a†knihovny v†mÏöùansk˝ch dom·cnostech ⁄daje o†knih·ch v†majetku mÏöùan˘ se vyskytujÌ p¯edevöÌm ve dvou typech pramen˘ ñ v†knih·ch köaft˘ a†v†knih·ch invent·¯˘. KöaftovnÌ z·pisy zachycujÌ test·torovu poslednÌ v˘li, podle nÌû mÏl b˝t po smrti jeho majetek rozdÏlen. Mezi tÏmito ustanovenÌmi nejsou v˝jimkou ani p¯·nÌ t˝kajÌcÌ se knih, aù uû jednotlivin Ëi knihovnÌch celk˘. Texty köaftovnÌch odkaz˘ jsou cennÈ zejmÈna z†hlediska pozn·nÌ soudobÈho vztahu ke knih·m, velikost a†sloûenÌ test·torovy knihovny n·m v†p¯Ìpadech köaftovnÌch odkaz˘ z˘st·v· vÏtöinou skryta.3 Knihy köaft˘ byly ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ vedeny jiû od roku 1519, ovöem prvnÌ ˙daj o†odkazu knih poch·zÌ aû z†roku 1572. Tehdy Matouö Puöka¯ vyj·d¯il p¯·nÌ, aby se po jeho smrti Ëesk· bible a†Spanenbergova postila dostaly do rukou jeho str˝ce a†zbytek knih (blÌûe neurËen˝ch) mÏl p¯ijmout Matouö˘v pastorek. StejnÏ obecnÏ ñ Ñvöecky knihyì ñ znÌ texty i†dalöÌch köaftovnÌch odkaz˘ z†let 1590 a†1596, kterÈ vyznÌvajÌ vûdy ve prospÏch nejbliûöÌch jmenovitÏ urËen˝ch p¯Ìbuzn˝ch.4 Teprve na konci 16. stoletÌ a†zejmÈna v†poslednÌch letech p¯ed BÌlou horou (1591, 1610, 1616, 1617, 1619) se st·le ËastÏji objevujÌ p¯esnÏji formulovan· p¯·nÌ test·tor˘ t˝kajÌcÌ se titul˘ konkrÈtnÌch knih, jeû dosvÏdËujÌ osobnÏjöÌ vztah mÏöùan˘ k†jejich knih·m. Mezi zvl·öù v˝mluvnÈ pas·ûe köaft˘ pat¯Ì i†p¯Ìsluön· Ë·st poslednÌ v˘le mezi¯ÌËskÈho knÏze MatÏje Posthumia z†roku 1591. Ten p¯i rozdÏlov·nÌ svÈho majetku vÏdomÏ opomnÏl svÈho nejstaröÌho syna Ond¯eje, Ñnebo on vÌ, ûe jest sv˘j dÌl velik˝ nad jinÈ vöecky dÌtky vzal, na penÏzÌch i†na knÌûk·ch, kterÈû za sebou m·ì ve prospÏch mladöÌho (tehdy asi osmiletÈho) syna MatÏje. Pr·vÏ jemu Posthumius odk·zal vöechny svÈ zb˝vajÌcÌ knihy, zejmÈna latinskÈ, aby se ñ dle otcova p¯·nÌ ñ mohl vÏnovat studiu.5 K†roku 1620 m·me dokonce ojedinÏl˝ doklad o†existenci lÈka¯sky zamÏ¯enÈ knihovny, jejÌû obsah ani velikost vöak bohuûel nezn·me. Majitelkou tÈto knihovny byla lazebnice Kate¯ina äpiczerov·, kter· tyto Ñknihy lÈka¯skÈ i†jinÈ pot¯eby vöelikÈì odk·zala svÈmu vnukovi.6 UvedenÈ p¯Ìpady köaftovnÌch odkaz˘ knih naznaËujÌ postupnou zmÏnu vztahu jejich majitel˘ k†tomuto druhu svÈho majetku. PonÏkud neosobnÌ p¯Ìstup ke knih·m, kterÈ p¯edstavovaly jistou penÏûnÌ hodnotu, dozn·v· od poË·tku 17. stoletÌ zmÏn. Knihy b˝vajÌ nejen darov·ny Ñpro pam·tkuì blÌzkÈ osobÏ, ale st·vajÌ se i†prost¯edkem k†ovlivnÏnÌ budoucnosti dÏdice, aù uû ölo o†v˝kon povol·nÌ Ëi studium. PonÏkud jin˝ typ ˙daj˘ o†knih·ch p¯in·öejÌ knihy invent·¯˘, kterÈ zaznamen·vajÌ soupis celÈho majetku po smrti jeho vlastnÌka. K†inventarizaci takto osi¯elÈho majetku p¯istupovala mÏstsk· rada vÏtöinou v†p¯ÌpadÏ, kdy neexistoval köaft a†vyvst·vala tak pravdÏpodobnost sirotËÌho nebo od˙mrtnÌho jedn·nÌ. P¯i zevrubnÈm popisu mÏöùanskÈ dom·cnosti neunikly pozornosti inventarizujÌcÌ komise samoz¯ejmÏ ani knihy, kterÈ p¯edstavovaly takÈ bezpeËnÏ uloûenou finanËnÌ hodnotu, zvl·ötÏ ölo-li o†rozmÏrnÈ a†v˝pravnÈ svazky. Na rozdÌl od köaftovnÌch z·pis˘, kde se knihy objevujÌ jen tehdy, vÏnoval-li jim test·tor zvl·ötnÌ pozornost, svÏdËÌ z·znamy o†knih·ch v†mÏstsk˝ch invent·¯Ìch o†Ëetnosti jejich v˝skytu v†dom·cnostech a†o†velikosti a†skladbÏ tÏchto kniûnÌch celk˘ daleko objektivnÏji. 34

Proto se mÏstskÈ invent·¯e staly pro sledov·nÌ kniûnÌ kultury v˝chozÌm pramenem a†dovolujÌ mi pokusit se o†r·mcovÈ srovn·nÌ mezi¯ÌËskÈho prost¯edÌ s†jin˝mi mÏsty v†»ech·ch a†na MoravÏ, pro kter· byl podobn˝ v˝zkum jiû proveden. Moûnosti komparace mezi¯ÌËsk˝ch knihoven s†jin˝mi regiony v†mÈnÏ obecn˝ch hlediscÌch (soci·lnÌ sloûenÌ majitel˘ knihoven, procentu·lnÌ zastoupenÌ obor˘ v†knihovn·ch apod.) jsou tÈmÏ¯ mizivÈ kv˘li relativnÏ nÌzkÈmu poËtu knih a†knihoven ñ nep¯imÏ¯en· zobecnÏnÌ by mohla vÈst k†neû·doucÌm zkreslenÌm. Z·pisy v†mezi¯ÌËskÈ knize invent·¯˘, vedenÈ od roku 1567, jsou v†souladu s†jazykov˝m charakterem mÏsta vedeny Ëesky. N·zvy cizojazyËn˝ch knih zapisoval ˙¯ednÌk povÏ¯en˝ inventarizacÌ buÔto v†origin·lnÌm znÏnÌ, nebo je p¯eloûil s†dodatkem ÑnÏmecky, latinskyì. TakÈ velikost knihy (form·t) vûdy peËlivÏ zaznamenal, ale jiû podstatnÏ menöÌ pozornost vÏnoval uvedenÌ autora spisu a†jen v˝jimeËnÏ povaûoval za nutnÈ uvÈst ˙daje o†mÌstÏ a†datu vyd·nÌ knihy. V†mezi¯ÌËsk˝ch invent·¯Ìch jsem od roku 1568, kdy se objevuje prvnÌ z·znam, aû do BÌlÈ hory zaznamenala celkem 21 kniûnÌch celk˘, jejichû velikost je znaËnÏ promÏnn·. TÈmÏ¯ v†polovinÏ p¯Ìpad˘ ñ desetkr·t ñ jde o†jednotliviny a†malÈ soubory do t¯Ì knih.7 V†öesti invent·¯Ìch jsem objevila st¯ednÏ velkÈ knihovny (4 aû 25 knih) a†jen dva mÏöùanÈ ñ Jakub Kment a†Pavel Kulh·nek ñ vlastnili knihovny o†velikosti kolem 40 svazk˘. Mezi nejrozs·hlejöÌ knihovnÌ celky (nad 100 exempl·¯˘) mohu za¯adit pouze jedin˝ mezi¯ÌËsk˝ libr·¯ z†roku 1616 pat¯ÌcÌ Pavlu Jelenovi, kter˝ obsahuje celkem 140 svazk˘ knih. Ve dvou p¯Ìpadech mi obecnÏ formulovan˝ invent·rnÌ z·znam (Ñsud jeden, v†kter˝mû jest plno list˘v a†spis˘v rozliËn˝chì, Ñknihy nÏkterÈì apod.) nedovoluje zjistit velikost knihovny a†stranou tohoto ËlenÏnÌ z·mÏrnÏ ponech·v·m dalöÌ libr·¯ z†roku 1616 (Tobi·öe Martinidese) ËÌtajÌcÌ na 233 svazk˘ ñ jak se pozdÏji zmÌnÌm, tato knihovna m· patrnÏ jin˝, neû mÏöùansk˝ charakter. AlespoÚ r·mcovÏ lze ¯Ìci, ûe s†p¯elomem 16. a†17. stoletÌ velikost mezi¯ÌËsk˝ch knihoven ñ nikoli vöak jejich poËet ñ vzr˘st·. Za vöe hovo¯Ì skuteËnost, ûe jedinÈ t¯i rozs·hlÈ knihovny poch·zÌ z†let 1615ñ1616. CelkovÏ nÌzk˝ poËet mezi¯ÌËsk˝ch knihoven vöak v†û·dnÈm p¯ÌpadÏ nesignalizuje mal˝ z·jem mÌstnÌch obyvatel o†knihy.8 Knihy v†mezi¯ÌËsk˝ch invent·¯Ìch nach·zÌme pr˘mÏrnÏ v†kaûdÈm ËtvrtÈm invent·¯i (ve 26,5 %†invent·¯˘), coû vyznÌv· ve prospÏch mezi¯ÌËsk˝ch mÏöùan˘ p¯ed obyvateli Berouna (17 %) i†Loun (15 %).9 ZajÌmav˝ obraz nabÌzÌ pohled na tematickou skladbu knih v†dom·cnostech mezi¯ÌËsk˝ch mÏöùan˘. Budeme si vöÌmat vöech knih z†invent·¯˘ aû na nejvÏtöÌ libr·¯ mÏöùana Pavla Jelena z†roku 1616, jehoû kniûnÌ soubor se liöÌ nejen svou strukturou, ale i†velikostÌ, jeû p¯evyöuje poËet knih ve vöech zb˝vajÌcÌch knihovn·ch. Pokud bychom brali v†˙vahu i†tento jedin˝ a†z†pohledu ostatnÌch knihoven netypick˝ soubor, doölo by k†nebezpeËnÈmu zkreslenÌ celÈ ˙vahy o†tendencÌch Ëten·¯sk˝ch z·jm˘ mezi¯ÌËsk˝ch obyvatel. Ve zb˝vajÌcÌch dvaceti knihovn·ch je jmenovitÏ zaznamen·no devades·t knih, z†toho öest exempl·¯˘ p¯edstavujÌ rukopisy. V†naprostÈ p¯evaze jde o†literaturu n·boûenskou a†moralistnÌ, pouh˝ch pÏt tisk˘ je se svÏtskou tematikou. Mezi¯ÌËskÈ knihovny takÈ mÏly tÈmÏ¯ jednolit˝ Ëesk˝ jazykov˝ charakter, neboù jen pouhÈ Ëty¯i knihy zcela jistÏ poch·zÌ z†produkce nÏmeck˝ch zemÌ. P¯i bliûöÌm pohledu na skladbu n·boûenskÈ literatury vidÌme, ûe obyvatelÈ VelkÈho Mezi¯ÌËÌ stejnÏ jako nap¯. PraûanÈ vÏnovali v†r·mci n·boûenskÈ literatury nejvÏtöÌ pozornost bibli, p¯ÌpadnÏ jejÌm Ë·stem (10 biblÌ, 6 Nov˝ch z·kon˘ a†1 Star˝ z·kon). Mezi¯ÌËskÈ mÏöùany vöak vÌce neû mravouËnÈ texty postil, jeû byly v†Ëesk˝ch zemÌch po bibli druhou nejËtenÏjöÌ skupinou n·boûenskÈ literatury,10 zaujaly hudebnÌ tisky. Mezi kancion·ly a†zpÏvnÌky, kter˝ch jsem nalezla celkem osm exempl·¯˘, nechybÌ ani produkce Jednoty bratrskÈ ñ nap¯Ìklad zn·m· Blahoslavova Musika. Vedle obecnÈho v˝voje, kter˝ smÏ¯oval k†oblibÏ hudebnÌ produkce, mohl tento v˝razn˝ z·jem do jistÈ mÌry souviset i†s†ËinnostÌ mÌstnÌho liter·tskÈho bratrstva.11 Na jeho hmotnÈ zabezpeËenÌ (m·me doklad o†finanËnÌm krytÌ v˝roby n·kladnÈho kancion·lu z†roku 1571) pamatovala ve sv˝ch köaftech ¯ada mezi¯ÌËsk˝ch 35

mÏöùan˘.12 Ze zb˝vajÌcÌ n·boûenskÈ literatury, kter· byla v†tomto prost¯edÌ bohatÏ Ëtena (apokryfnÌ knihy, ûalt·¯e, katechismy a†nejr˘znÏjöÌ modlitby) jiû û·dnÈ dalöÌ dÌlo, jeû by v˝raznÏji zastiÚovalo ostatnÌ, nevystupuje. KonfesijnÌ orientace n·boûensk˝ch dÏl v†mÏöùansk˝ch dom·cnostech je p¯ev·ûnÏ novoutrakvistick· a†luter·nsk·. JednoznaËnÏ vöak p¯evl·d· umÌrnÏn˝ smÏr protestantstvÌ ñ v†mezi¯ÌËsk˝ch dom·cnostech bychom spisy bojovn˝ch nÏmeck˝ch reform·tor˘ KalvÌna, ale i†Melanchtona nenaöli. Dokonce i†Spanenbergovu Postilu, tolik Ëtenou v†jin˝ch mÏstech, nach·zÌme zde jen dvakr·t, stejnÏ jako dÌla Martina Luthera, kter˝ se nap¯. v†Lounech objevuje v†pÏtinÏ vöech knihoven (ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ jen v†jedinÈ).13 Jedn· se o†Lutherovy knihy O†svobodÏ k¯esùanskÈ a†O†ustanovenie sluûebnÌkuov cÌrkve.14 NavÌc mezi¯ÌËskÈ prost¯edÌ v†obou p¯Ìpadech Lutherov˝ch dÏl akceptovalo ËeskÈ p¯eklady, coû je ve srovn·nÌ s†Prahou, OlomoucÌ i†Louny jev netypick˝.15 StejnÈ zastoupenÌ jako dÌla Lutherova majÌ v†mezi¯ÌËsk˝ch libr·¯Ìch i†spisy humanisty Erasma RotterdamskÈho, p¯iËemû v†p¯ÌpadÏ K·z·nÌ o†nesmÌrnÈm milosrdenstvÌ se opÏt jedn· o†Ëesk˝ p¯eklad a†druhÈ dÌlo s†n·zvem Paraclesis je nÏmeck˝ origin·l, kter˝ ovöem do Ëeötiny tehdy nebyl p¯eloûen.16 V†r·mci n·boûenskÈ literatury byly tedy mÏöùan˘m ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ ñ na rozdÌl od jin˝ch mÏst ñ bliûöÌ ËeskÈ verze zahraniËnÌch protestantsk˝ch dÏl a†p˘vodnÌ Ëesk· n·boûensk· produkce. Stranou jejich z·jmu p¯itom nez˘staly ani spisy poch·zejÌcÌ z†prost¯edÌ a†tiska¯sk˝ch dÌlen Jednoty bratrskÈ, jeû jsou zastoupeny Ëty¯mi polemick˝mi dÌly, dvÏma kancion·ly a†dvÏma rukopisy. Ve srovn·nÌ s†n·boûenskou literaturou je zastoupenÌ svÏtsky zamÏ¯enÈ literatury ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ podstatnÏ chudöÌ. Ta se v†podstatÏ omezuje na t¯i pr·vnÌ spisy (blÌûe neurËen· zemsk· z¯ÌzenÌ a†mÏstsk· pr·va), dvÏ latinskÈ gramatiky a†jedno dÏjepisnÈ dÌlo (jde o†anonymnÌ spis z†veleslavÌnskÈ tisk·rny s†n·zvem Historia ûidovsk·). V†mezi¯ÌËsk˝ch knihovn·ch nenÌ ani stopy po tehdy popul·rnÌch kosmografiÌch, Ëesk˝ch a†svÏtov˝ch kronik·ch, cestopisech a†z·bavnÈ literatu¯e. S†v˝jimkou polemicky zamÏ¯en˝ch spis˘ Jednoty bratrskÈ tu nenajdeme ani aktu·lnÏ ladÏn· dÌla. TÈmÏ¯ bez odezvy u†mezi¯ÌËsk˝ch mÏöùan˘ takÈ z˘stala historicko-vzdÏlavatelsk· produkce VeleslavÌnovy tisk·rny, kter· nap¯Ìklad v†Praze zaujala v˝sadnÌ postavenÌ. DodateËnÈ urËenÌ mÌsta vyd·nÌ nÏkter˝ch knih p¯esto dokazuje, ûe obchodnÌ kontakty s†Prahou v†tÈto oblasti spÌöe p¯evaûovaly. Jak naznaËuje skladba knihoven, mÌstnÌm obyvatel˘m v†16. stoletÌ sch·zel v˝raznÏjöÌ vzdÏlavatelskopozn·vacÌ z·jem, kter˝ by p¯ekraËoval hranici n·boûenskÈ problematiky. TakÈ v˝skyt ökolnÌ antickÈ a†filologickÈ literatury je minim·lnÌ (pouze dvÏ latinskÈ gramatiky), coû vzhledem k†rychlÈmu opot¯ebenÌ a†uûitkovosti tohoto druhu literatury nemusÌ svÏdËit o†tom, ûe ökolnÌ v˝uka hloubÏji nepronikla mezi öiröÌ vrstvy mÏstskÈho obyvatelstva. Bohuûel nem·me dosud ani bliûöÌ informace o†zastoupenÌ mÌstnÌch mladÌk˘ mezi studenty zdejöÌho luter·nskÈho gymn·zia.17 Pr˘mÏrnÈ zastoupenÌ n·boûenskÈ literatury v†soudob˝ch libr·¯Ìch v†ËeskÈm i†v†evropskÈm mÏ¯Ìtku se pohybuje mezi 25 %†(v rozs·hlejöÌch kniûnÌch souborech ˙¯ednÌk˘, lidÌ ve svobodn˝ch profesÌch a†patrici·tu) a†50 %†(p¯edevöÌm v†menöÌch libr·¯Ìch ¯emeslnÌk˘).18 »ten·¯sk˝ z·jem mezi¯ÌËsk˝ch obyvatel, kter˝ se tÈmÏ¯ v˝hradnÏ orientuje na moralistnÌ a†tradiËnÌ n·boûenskou literaturu, je tedy ponÏkud netypick˝. PodobnÏ jako v†Praze a†v†Lounech (nemluvÏ jiû o†Olomouci) takÈ ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ zakotvila v†p¯edbÏlohorskÈ dobÏ v†öiröÌm povÏdomÌ luter·nsk· tradice. Z·jem o†protestantskÈ n·boûenskÈ smÏry ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ nebyl ovöem patrnÏ tak intenzivnÌ, jak se domnÌvala staröÌ literatura. Z·roveÚ jsem nenalezla jedin˝ doklad o†p¯etrv·vajÌcÌm husitskÈm povÏdomÌ v†podobÏ postil Jana Husa Ëi ChelËickÈho. SpÌöe neû p¯Ìm˝ vliv jazykovÏ nÏmeckÈ luter·nskÈ Jihlavy na Ëten·¯skÈ z·jmy mezi¯ÌËsk˝ch mÏöùan˘ je nutnÈ vyzvednout podnÏty tiska¯skÈ produkce Jednoty bratrskÈ. V†blÌzkÈm okolÌ mÏsta se nalÈzaly nejen bratrskÈ sbory, ale i†n·mÏöùsk· a†pozdÏji kralick· knihtisk·rna. TakÈ p¯i zaloûenÌ mezi¯ÌËskÈ luter·nskÈ ökoly se ölechta inspirovala bratrsk˝m ivanËick˝m uËiliötÏm a†zd· se, ûe ani v†pozdÏjöÌch letech mezi obÏma ˙stavy neexistovala 36

neprostupn· konfesijnÌ zeÔ, neboù v†80. a†90. letech mezi obÏma ökolami bez p¯ek·ûek p¯ech·zÌ hned dva uËitelÈ.19 NavÌc v†mÏstÏ p˘sobilo i†nÏkolik knÏûÌ s†blÌzk˝m vztahem k†JednotÏ bratrskÈ, jenû p¯ÌpadnÏ mohli stejnÏ jako mÌstnÌ uËitelÈ bratrskou literaturu zprost¯edkovat.20 Zd˘razÚov·nÌ silnÈ tradice luter·nstvÌ s†kalvÌnsk˝mi prvky na ˙kor nepatrnÈho vlivu Jednoty bratrskÈ v†Mezi¯ÌËÌ, kterÈ se objevuje nap¯Ìklad v†pr·ci Josefa Z·vodskÈho,21 bude patrnÏ nutnÈ v†tÏchto ohledech poopravit. Nap¯Ìklad knihovna Jakuba Kmenta z†roku 1616, kterÈho Z·vodsk˝ kv˘li jeho angaûovanosti v†n·boûensk˝ch sporech s†majitelem panstvÌ Berkou z†DubÈ charakterizuje jako exponovanÈho luter·na, obsahuje sice dva jiû zmÌnÏnÈ Lutherovy spisy, ale zato hned t¯i polemickÈ trakt·ty obhajujÌcÌ uËenÌ Jednoty bratrskÈ a†navÌc i†dva shodnÈ rukopisy s†n·zvem Spis Bratra MatÏje PoustevnÌka psan˝.22 Opakovan˝ v˝skyt tÏchto bratrsk˝ch rukopis˘ v†KmentovÏ poz˘stalosti dokonce naznaËuje i†jinou neû Ëten·¯skou roli (nap¯. zprost¯edkovatelskou) tohoto mezi¯ÌËskÈho mÏöùana. Stopy protireformaËnÌch vliv˘ v†podobÏ katolick˝ch knih jsem zjistila pouze v†jedinÈ, avöak nejrozs·hlejöÌ, mÏöùanskÈ knihovnÏ z†roku 1616 o†144 svazcÌch, jejÌmû majitelem byl Pavel Jelen.23 Postava tohoto z·moûnÈho mÏöùana, kter˝ podlehl protireformaËnÌm tlak˘m a†konvertoval ke katolictvÌ, si zaslouûÌ naöi bliûöÌ pozornost. Rodina Jelen˘ ñ v†tomto p¯ÌpadÏ brat¯i V·clav a†Mikul·ö JelenovÈ ñ pat¯ila ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ jiû od poloviny 16. stoletÌ k†tÏm, jejÌû ËlenovÈ se tradiËnÏ angaûovali v†mÏstskÈ spr·vÏ a†vybudovali si znaËnÈ hmotnÈ z·zemÌ, o†nÏû takÈ ne˙prosnÏ bojovali v†Ëetn˝ch soudnÌch sporech. Tato prvnÌ generace rodiny Jelen˘ o†kniûnÌ bohatstvÌ jeötÏ p¯Ìliön˝ z·jem neprojevovala, jak ukazuje invent·¯ majetku Pavlova str˝ce V·clava Jelena z†roku 1589.24 O†studiÌch Pavla Jelena, kter· mohla mÌt z·sadnÌ v˝znam pro budov·nÌ jeho skvÏlÈ knihovny, se mi zatÌm nepoda¯ilo nic zjistit ñ jeho jmÈno se neobjevuje mezi univerzitnÌmi studenty ani v†Praze ani v†zahraniËÌ. Od roku 1587 m·me doloûen Pavl˘v st·l˝ pobyt ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ, kde se ujal vÏtöÌ Ë·sti rozs·hlÈho rodovÈho majetku a†v˝hodnÏ se oûenil.25 Z·hy potÈ jiû pravidelnÏ a†nast·lo zasedal v†mÏstskÈ radÏ a†z†aktivnÌho ûivota ve mÏstÏ jej vy¯adila aû smrt v†roce 1606. Kr·tce p¯edtÌm se Pavel Jelen pokusil zabezpeËit sv˘j majetek köaftovnÌm po¯ÌzenÌm, v†nÏmû vöak, snad vzhledem k†dalöÌmu znaËnÈmu majetku (jmenujme jen dva domy a†velkÈ mnoûstvÌ klenot˘), nevÏnoval svÈ knihovnÏ zvl·ötnÌ pozornost. Avöak ani Pavl˘v köaft nezabr·nil spor˘m, kterÈ se kr·tce po jeho smrti o†rozs·hl˝ jelenovsk˝ majetek rozho¯ely mezi dÏdici ñ zejmÈna mezi znovu provdanou vdovou a†jejÌmi dÏtmi. Z†tÏchto d˘vod˘ doölo k†prvnÌmu soupisu tohoto majetku jeötÏ tÈhoû roku, kde jiû nach·zÌme takÈ struËn˝ ˙daj o†Jelenov˝ch knih·ch, totiû Ñco jest v†jednom i†druhym domÏ sou speËetÏny vöecknyì.26 PatrnÏ proto, ûe majetkovÈ vztahy mezi poz˘stal˝mi nebyly vyjasnÏny ani deset let po JelenovÏ smrti, p¯istupuje roku 1616 mÏstsk· rada k†inventarizaci a†p¯emÌstÏnÌ tÈto rozs·hlÈ knihovny ËÌtajÌcÌ 140 svazk˘ do budovy radnice.27 Knihy jsou v†soupise d˘slednÏ ËlenÏny tehdy obvykl˝m zp˘sobem podle svÈ velikosti ñ nejd¯Ìve p¯ich·zÌ na ¯adu rozmÏrnÈ foliovÈ form·ty a†aû na z·vÏr byly seps·ny knihy öestn·cterkovÈho rozmÏru. Z†hlediska jazykovÈho jednoznaËnÏ p¯evaûuje latina (kolem 90 exempl·¯˘), 34 dÏl je Ëesky psan˝ch, 11 nÏmeck˝ch, zastoupen je i†¯eck˝ (4 dÌla) a†hebrejsk˝ jazyk (1). Z·pisov· praxe se neliöÌ od p¯edchozÌch z·znam˘ knih ñ ËastÏji neû mÌsta a†rok vyd·nÌ je zachycen pouze autor. ReprezentativnÌ soubor knih obsahoval takÈ osm rukopis˘, z†toho jeden n·boûenskÈho obsahu a†jeden vÏnovan˝ civilnÌmu pr·vu (Civilium sententiarum). Zb˝vajÌcÌch öest rukopis˘ tvo¯Ì rozmÏrnÈ kancion·ly. Mezi Jelenov˝mi knihami najdeme takÈ prvotisk latinskÈ bible z†roku 1480, jehoû provenienci je nutno hledat v†zahraniËÌ. Odtud poch·zÌ i†p¯ev·ûn· vÏtöina Jelenov˝ch knih, neboù asi jen Ëtvrtina jeho knihovny je jazykovÏ a†p˘vodem Ëesk·. Mezi Ëesk˝mi n·boûensky zamÏ¯en˝mi knihami (24) nach·zÌme ve vÏtöÌ mÌ¯e neû v†jin˝ch skupin·ch jiû takÈ knihy katolickÈ (Ëesk˝ p¯eklad dÌla Johanna Pistoria Enchyridion neboliûto WruËka nebo protibratrskou polemiku ËeskÈho jezuity V·clava äturma).28 Vedle 37

1. TitulnÌ list libr·¯e mezi¯ÌËskÈho mÏöùana Pavla Jelena z†r. 1616, in: SOkA éÔ·r n. S., f. AM VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, kniha Ë. 7, fol. 67 (foto M. Fiedler).

nich se zcela p¯irozenÏ nach·zÌ i†protestansk· dÌla Urbana Rhegia, Johanna Avenaria a†dalöÌch. Pozoruhodn· je v†tomto souboru i†svÏtsky zamÏ¯en· Ëesk· literatura ñ vedle slovnÌk˘ a†aritmetik tu sporadicky m˘ûeme vystopovat i†Jelen˘v z·jem o†z·bavnou literaturu (TragÈdie äimona LomnickÈho z†BudËe) a†p¯Ìleûitostnou poezii. D˘vodem k†za¯azenÌ jednÈ z†b·snick˝ch sbÌrek byla patrnÏ osobnÌ vazba s†osobou, jÌû byl b·snick˝ sbornÌk vÏnov·n ñ tato sbÌrka verö˘ byla vyd·na v†roce 1594 na oslavu svatby VÌta Dentulina.29 Tento muû Ëty¯i roky p¯ed sv˝m sÚatkem (a vyd·nÌm sbÌrky) studoval na mezi¯ÌËskÈm gymn·ziu a†bÏ38

hem studiÌ bylo k†nav·z·nÌ oboustrann˝ch kontakt˘ s†p¯ednÌm mÏöùanem Pavlem Jelenem jistÏ dost p¯ÌleûitostÌ. NemÈnÏ zajÌmav˝ obr·zek p¯edstavujÌ zb˝vajÌcÌ dÌla zahraniËnÌho p˘vodu. NÏkolik antick˝ch dÏl a†ökolsk· literatura upomÌnajÌ na Jelenovu ökolnÌ ñ patrnÏ velmi kvalitnÌ ñ pr˘pravu. Jmenujme jen Ëty¯i slovnÌky a†gramatiky latiny, dvÏ gramatiky a†jeden katechismus v†¯eËtinÏ a†dokonce jedna gramatika hebrejskÈho jazyka nÏmeckÈho reform·tora Johanna Claja. SvÈ mÌsto v†JelenovÏ knihovnÏ mÏla i†historick· dÌla humanist˘ Sabellica, Georga Fabricia a†Sebastiana Franca, spisy zab˝vajÌcÌ se filozofiÌ a†logikou a†takÈ blÌûe neurËenÈ dÌlo italskÈho humanisty Laurentia Vally (Laurentii Vallensis libri). TakÈ spisy Erasma RotterdamskÈho nejsou v†tÈto knihovnÏ v˝jimkou (celkem Ëty¯i exempl·¯e). Z†Erasmova dÌla si Pavel Jelen vybÌral zejmÈna spisy filozofickÈ (Colloquia familiaria, Apophthegmata) a†takÈ jazykovÏdnÈ dÌlo s†n·zvem De recta latini graeciue sermonis pronunciatione. Je aû zar·ûejÌcÌ, jak impozantnÌ soubor n·boûenskÈ literatury ze zahraniËnÌch tisk·ren dok·zal tento mezi¯ÌËsk˝ mÏöùan bÏhem svÈho ûivota nashrom·ûdit. V†tÈto skupinÏ knih jednoznaËnÏ p¯evaûujÌ dÌla a†koment·¯e nÏmeck˝ch protestantsk˝ch teolog˘ (Corvin, Spanenberg, Selneccer, Cruciger, Chytraeus a†dalöÌ). Jelenov˝m oblÌben˝m autorem byl patrnÏ nÏmeck˝ filozof Lucas Loss, jehoû dÌla jsou zastoupena hned öestkr·t, d·le humanista Linacrus (2x), Philip Melanchton (4x) a†pak Martin Luther se sedmi teologick˝mi spisy, biblick˝mi koment·¯i a†pÌsnÏmi. KalvÌna bychom v†tÈto stejnÏ jako v†ostatnÌch mezi¯ÌËsk˝ch knihovn·ch hledali marnÏ, ovöem Zwingliho spis De vera et falsa religione tehdejöÌho majitele patrnÏ zaujal. Knihovna Pavla Jelena p¯edstavuje zajÌmav˝ celek i†z†hlediska mÌsta vyd·nÌ jednotliv˝ch tisk˘. V˝bÏrovÏ zjiötÏn· impresa knih, kter· jsem dohledala v†dostupn˝ch bibliografÌch, ukazujÌ, ûe tyto knihy poch·zÌ z†r˘zn˝ch mÌst »ech a†Moravy (Praha, Olomouc, Litomyöl) a†nÏmeck˝ch a†öv˝carsk˝ch mÏst (Lipsko, Frankfurt, Basilej). O†studiÌch Ëi p¯Ìpadn˝ch cest·ch Pavla Jelena nejsem schopna ¯Ìci zatÌm nic urËitÈho, s†jistotou vöak m˘ûeme od 80. let doloûit jeho pobyt v†Mezi¯ÌËÌ, kde byl plnÏ v·z·n sv˝mi povinnosti mÏstskÈho radnÌho a†spr·vce rozs·hlÈho majetku. V†p¯ÌpadÏ vzniku tÈto knihovny proto jiû musÌme vzÌt v†˙vahu zprost¯edkovatelskou ˙lohu mezi¯ÌËsk˝ch knihkupc˘ a†kniha¯˘, ale jak ukazuje p¯Ìpad Dentulinovy b·snickÈ sbÌrky, nelze podcenit ani osobnÌ p¯·telskÈ vazby a†takÈ dovozy knih p¯Ìmo ze zahraniËÌ. PoslednÌ libr·¯, na kter˝ bych r·da pouk·zala, poch·zÌ stejnÏ jako p¯edchozÌ z†roku 1616.30 Charakter tÈto knihovny o†233 svazcÌch vöak nenÌ ˙plnÏ jednoznaËn˝. Soupis knih s†n·zvem ÑLibri Thobiae Martinidis. Knihy po nebo[ûtÌkovi] Tobi·öovi Martinov˝m, kterÈ VÌt Sever˝n˘ od sebe na rathaus odvedl, Anno 1616ì je bohuûel to jedinÈ, co prameny o†osudu tÏchto knih sdÏlujÌ. Tobi·ö Martinides patrnÏ poch·zel z†VelkÈho Mezi¯ÌËÌ (rodina Martinides˘ je tu doloûena). Avöak jedin˝ zlomkovit˝ ˙daj, kter˝ o†Tobi·öovÏ ûivotÏ m·me zatÌm k†dispozici, je z·pis v†heidelberskÈ univerzitnÌ matrice, kde byl 19. b¯ezna 1587 zaps·n mezi mÌstnÌ studenty.31 Mezi¯ÌËskÈ prameny o†jeho osobÏ mlËÌ, stejnÏ tak nem·me zatÌm doklady o†jeho dalöÌch studiÌch Ëi p˘sobenÌ v†»ech·ch. V†letech 1605ñ1610 je jako rektor na mezi¯ÌËskÈm gymn·ziu uv·dÏn blÌûe neurËen˝ Martinides PlzeÚsk˝.32 KromÏ zmÌnÏnÈho Tobi·öe vöak m˘ûe jÌt takÈ o†mÏstskÈho pÌsa¯e Davida Martinidese, kter˝ je v†mezi¯ÌËsk˝ch pramenech sporadicky uv·dÏn s†p¯Ìdomkem Ñrektor starÈ ökoly mezi¯ÌËskÈì. V†jakÈm p¯ÌpadnÈm p¯ÌbuzenskÈm pomÏru oba tito MartinidesovÈ byli (Ëi zda nejde o†tutÈû osobu) a†z†jak˝ch d˘vod˘ byla knihovna v†roce 1616 p¯emÌstÏna do budovy radnice, nejsem v†tÈto f·zi zkoum·nÌ schopna ¯Ìci. Skladba tÈto knihovny a†naznaËen· spojitost s†gymn·ziem mÏ vöak vede k†domnÏnce, ûe se zde setk·v·me buÔ s†osobnÌ knihovnou ökolmistra, kter· vöak plnÏ slouûila pot¯eb·m mÌstnÌch student˘, nebo dokonce jde p¯Ìmo o†institucion·lnÌ knihovnu zmÌnÏnÈho luter·nskÈho gymn·zia. Toto kdysi vÏhlasnÈ uËiliötÏ mÏlo v†roce 1616 dobu svÈho rozkvÏtu jiû za sebou. P¯ÌËi39

2. TitulnÌ list libr·¯e p¯ipsanÈho Tobi·öi Martinidesovi z†r. 1616, in: SOkA éÔ·r n. S., f. AM VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, kniha Ë. 7, fol. 71 (foto M. Fiedler).

nou ˙padku gymn·zia byly ostrÈ protireformaËnÌ kroky nov˝ch majitel˘ panstvÌ na konci 90. let 16. stoletÌ ñ jednÌm z†nich bylo i†kr·tkodobÈ uzav¯enÌ gymnazi·lnÌ budovy. I†p¯es tyto p¯ek·ûky se od poË·tku stoletÌ da¯ilo v˝uku na ökole sporadicky obnovovat. JejÌ hlavnÌ role vöak v†tÈto dobÏ spoËÌvala spÌöe neû ve vzdÏl·v·nÌ ml·deûe v†udrûov·nÌ odporu mezi¯ÌËsk˝ch mÏöùan˘ v˘Ëi protireformaËnÌm snah·m, a†tak v†roce 1614 p¯istoupil ZdenÏk Berka k†razantnÌ akci ñ na jeho p¯Ìkaz byla budova ökoly n·silnÏ otev¯ena a†Ë·st jejÌho invent·¯e odnesena Ëi zniËena.33 Tlak na definitivnÌ uzav¯enÌ ökoly byl od tÈ doby jiû trval˝ a†je moûnÈ, ûe v†tÏchto pohnut˝ch souvislostech doölo takÈ k†zabavenÌ a†soupisu knihovny (aù uû 40

ökolnÌ nebo osobnÌ po smrti mÌstnÌho rektora). O†bÏûn˝ postup obvykl˝ v†mezi¯ÌËskÈm prost¯edÌ, kdy b˝val majetek p¯emÌstÏn na radnici kv˘li pr·vnÌm nejasnostem, jako sirotËÌ majetek nebo i†z·stava,34 v†tomto p¯ÌpadÏ nejspÌö nejde. Prameny mlËÌ o†jak˝chkoli majetkov˝ch jedn·nÌch Ëi sporech ohlednÏ tÈto knihovny mezi p¯Ìpadn˝mi poz˘stal˝mi a†stejnÏ podez¯ele p˘sobÌ skuteËnost, ûe kromÏ libr·¯e nebyl zinventarizov·n û·dn˝ dalöÌ majetek Tobi·öe Martinidese. Ponechme zatÌm stranou ˙vahy o†tom, zda se opravdu jedn· o†knihovnu luter·nskÈho gymn·zia nebo o†soukromou knihovnu tamnÌho rektora, a†podÌvejme se blÌûe na jejÌ skladbu. V†obou moûn˝ch p¯Ìpadech totiû tato knihovna slouûila öirokÈmu okruhu mezi¯ÌËsk˝ch student˘ a†nep¯Ìmo tak ovlivÚovala kulturnÌ z·zemÌ celÈho mÏsta. O†vnit¯nÌch pomÏrech a†vzdÏl·vacÌm systÈmu na mezi¯ÌËskÈm gymn·ziu nevÌme ñ aû na v˝Ëet jmen profesor˘ a†nÏkter˝ch student˘ ñ tÈmÏ¯ nic. Ideov˝m autorem studijnÌho zamÏ¯enÌ ökoly byl v†jejÌch poË·tcÌch mezi¯ÌËsk˝ rod·k p˘sobÌcÌ v†Praze Adam Huber z†Riesenpachu. ⁄daje o†existenci samostatnÈho ökolnÌho ¯·du, jejû mÏla pro mÌstnÌ gymn·zium v†roce 1590 vydat Zuzana Heltov·, nejsou podloûeny prameny a†pravdÏpodobnÏ se jedn· o†nespr·vnou interpretaci znÏnÌ mÌstnÌho ÑpolicejnÌho po¯·dkuì z†tÈhoû roku, jehoû ustanovenÌ se t˝kajÌ i†mezi¯ÌËsk˝ch student˘.35 Kvalita a†rozsah v˝uky na tomto uËiliöti vöak nepopiratelnÏ stoupala ñ jedna ze zpr·v souËasnÌk˘ informuje o†tom, ûe v†dobÏ nejvÏtöÌho rozkvÏtu gymn·zia v†90. letech 16. stoletÌ byla zajiötÏna v˝uka celÈho tzv. quadriennia, v†podstatÏ tedy vzdÏl·nÌ na ˙rovni univerzitnÌho bakal·¯skÈho gradu filozofickÈ fakulty.36 Jak vypl˝v· ze skladby knihovny z†roku 1616 nenÌ tento soudob˝ ˙daj ani zdaleka p¯ehnan˝. V†knihovnÏ, kter· obsahuje tÈmÏ¯ v˝hradnÏ ökolskou literaturu, jsou zastoupena vöechna dÌla nutn· k†zajiötÏnÌ takto rozs·hlÈ v˝uky. Z·klad a†nejvÏtöÌ Ë·st tÈto knihovny tvo¯Ì teologicky a†filologicky zamÏ¯enÈ knihy, coû m˘ûe do jistÈ mÌry souviset s†luter·nskou orientacÌ gymn·zia. Monument·lnÌm dojmem p˘sobÌ zejmÈna zastoupenÌ filologickÈ literatury (15 %), kterÈ je v†¯adÏ ohled˘ nap¯Ìklad naprosto srovnatelnÈ s†tehdejöÌ ökolnÌ knihovnou v†J·chymovÏ, jeû mÏla p¯ibliûnÏ o†120 svazk˘ knih vÌce.37 PovöimnÏme si nejd¯Ìve latinsk˝ch p¯ÌruËek, kterÈ zprost¯edkovaly z·kladnÌ jazykovou pr˘pravu na partikul·rnÌch i†vyööÌch ökol·ch. V†mezi¯ÌËskÈm libr·¯i jsem napoËÌtala celkem 21 latinsk˝ch gramatik a†slovnÌk˘ (pro srovn·nÌ ñ v†J·chymovÏ jich mÏli k†dispozici 15), p¯iËemû je tento soubor v†r·mci ËeskÈho prost¯edÌ zastoupenÌm nÏkter˝ch knih ponÏkud netypick˝. TradiËnÌ Melanchtonova gramatika, kter· byla v†»ech·ch a†na MoravÏ nejrozöÌ¯enÏjöÌ, je v†naöem libr·¯i zastoupena jen dvakr·t a†ve stejnÈm poËtu se objevuje z·kladnÌ gramatika Aelia Don·ta. Naopak mezi mezi¯ÌËsk˝mi p¯ÌruËkami latinskÈho jazyka nach·zÌme spis Laurenzia Vally Elegantiae Latini sermonis a†veleslavÌnsk˝ tisk Tyrocinium Latinae Linguae ñ jejich v˝skyt je v†ËeskÈm prost¯edÌ spÌöe v˝jimeËn˝.38 Vedle p¯evaûujÌcÌch protestantsk˝ch autor˘ latinsk˝ch p¯ÌruËek (Georg Sturm, Theodor Gaza) se objevuje i†Despauterova gramatika, jiû ve svÈm vzdÏl·vacÌm procesu vyuûÌvali jezuitÈ. V˝uce ¯eckÈho jazyka byl vyhrazen Ëas v†nejvyööÌ t¯ÌdÏ gramatickÈho studia. V†poËtu jazykovÏ ¯eck˝ch p¯ÌruËek (1 slovnÌk, 11 gramatik) se n·ö fond shoduje s†J·chymovem. Mezi jejich autory nach·zÌme nejen obvykl· ñ Melanchton, Crussius, Marcus Terentius Varo ñ ale i†mÈnÏ zn·m· jmÈna. Mezi¯ÌËtÌ studenti mÏli p¯i studiu ¯eckÈho jazyka k†dispozici takÈ evangelia, ûalmy a†b·snÏ v†tomto jazyku, jejichû Ëetba v†pokroËilÈm stadiu vzdÏl·v·nÌ navazovala na probranou z·kladnÌ gramatiku a†slovnÌ z·sobu. Ke slovu se dostal i†vrchol tehdejöÌch filologick˝ch studiÌ, jÌmû byla hebrejötina. StejnÏ jako v†libr·¯i Pavla Jelena jde i†v†tomto p¯ÌpadÏ o†gramatiku nÏmeckÈho protestanta Johanna Claja. Po zvl·dnutÌ nejd˘leûitÏjöÌch gramatick˝ch jev˘ se p¯istupovalo k†ËetbÏ hebrejsk˝ch ûalm˘ ñ takÈ ty jsem v†naöem libr·¯i podchytila. V†r·mci teologickÈ literatury, kter· poch·zÌ p¯ev·ûnÏ z†nÏmeckÈho protestantskÈho prost¯edÌ, p¯evaûujÌ exegetick· dÌla, koment·¯e, ûalmy a†katechismy (jednou se objevuje i†KalvÌn) ñ kupodivu vöak nenach·zÌme ani jednu bibli Ëi alespoÚ jejÌ Ë·st. 41

Na studium gramatiky a†z·kladnÌ biblickÈ literatury navazovaly ve dvou nejvyööÌch t¯Ìd·ch dalöÌ dvÏ ˙zce souvisejÌcÌ disciplÌny ñ dialektika a†rÈtorika. Partikul·rnÌ ökoly mÏly jen v†ojedinÏl˝ch p¯Ìpadech seznamovat se z·klady tÏchto obor˘, jejich systematickÈ pozn·nÌ mÏly zvÌdav˝m û·k˘m poskytnout aû univerzity. V˝bÏr knih z†dialektiky a†rÈtoriky, kter˝ m˘ûeme v†tÈto knihovnÏ sledovat, je p¯itom znaËnÏ reprezentativnÌ. V†souladu s†dobov˝mi tendencemi jsou jen m·lo zastoupena Aristotelova dÌla ñ zde celkem t¯emi dÌly, z†toho dvakr·t jde o†komentovanÈ edice. V†r·mci spis˘ vÏnovan˝ch dialektice majÌ v†mezi¯ÌËskÈm libr·¯i ñ vedle dÏl Johanna Piscatoria, Caspara Rudolpha, Philipha Melanchtona a†dalöÌch ñ v˝znamnÈ postavenÌ spisy Petra Rama (4), kterÈ byly v†tÈto dobÏ zak·z·ny na vÏtöinÏ katolick˝ch i†protestantsk˝ch univerzit ÿÌöe, avöak na praûskÈm uËenÌ si zÌskaly svÈ stoupence.39 PÏti aû deseti exempl·¯i jsou pokryty i†dalöÌ obory ñ historie, pr·vo, aritmetika i†hudebniny. O†nÏco vÌce jsou zastoupeny teoretickÈ spisy o†b·snickÈm umÏnÌ a†takÈ b·snickÈ sbÌrky. DÌla antick˝ch b·snÌk˘ samoz¯ejmÏ p¯evaûujÌ nad soudob˝mi dÌly (z tÏch jmenujme snad jen Hexametrum Caspara Cropacia obsahujÌcÌ invektivy proti éid˘m a†Turk˘m). Vergilius je zastoupen desetkr·t, Horatius t¯ikr·t ñ p¯iËemû vedle obvykl˝ch v˝bor˘40 se zde objevuje i†soubornÈ vyd·nÌ jeho dÌla, a†v†neposlednÌ ¯adÏ sem takÈ pat¯Ì Euripidova a†Terentiova dramata. Z†antick˝ch autor˘ je nutnÈ jeötÏ uvÈst Platona, Ezopa, Ëi Demosthena, jejichû dÌla se, tak jak je obvyklÈ i†jinde, objevujÌ spÌöe sporadicky.41 ZmÌnku si jeötÏ zaslouûÌ v˝raznÈ zastoupenÌ Ciceronov˝ch dÏl, kter· byla v†tehdejöÌch ökol·ch studov·na z†¯ady form·lnÌch i†obsahov˝ch hledisek. V†mezi¯ÌËskÈm libr·¯i jich najdeme celkem dvacet dva, p¯iËemû v†J·chymovÏ jich byla asi jen polovina. Tento soubor Ciceronov˝ch dÏl p¯edstavuje pr˘¯ez tÈmÏ¯ celou jeho tvorbou, vyskytuje se v†nich Ëasto i†vÌcero exempl·¯˘ jednoho spisu (Epistolae familiares tu m·me hned pÏtkr·t v†r˘zn˝ch vyd·nÌch ñ jednou v†nÏmeckÈm jazyku). Mezi nejËastÏjöÌ mÌsta vyd·nÌ knih, u†nichû byla moûn· bliûöÌ identifikace a†dohled·nÌ ˙daj˘ o†vyd·nÌ, pat¯Ì samoz¯ejmÏ p¯ev·ûnÏ nÏmeckÈ zemÏ (Strasburg, Frankfurt, Wittenberg), nÏkdy takÈ mÏsta dom·cÌ (Praha, Olomouc) a†v†ojedinÏl˝ch p¯Ìpadech i†francouzsk· (Lyon) a†öv˝carsk· (Basilej). O†dalöÌch osudech knihovny nem·me û·dnÈ zpr·vy. Jen v†kl·öternÌ knihovnÏ kapucÌn˘ v†BrnÏ se dochovala kniha s†rukopisn˝m exlibris Davida Martinidese.42 Jde o†Dictionarium Latinobohemicum Petra Dasypodia, jenû se objevuje i†v†naöem knihovnÌm soupisu. Snad i†struËnÈ sezn·menÌ s†obsahem tÈto kvalitnÌ knihovny m˘ûe alespoÚ naznaËit jejÌ bohatost a†snad i†z·sadnÌ v˝znam. Pokud dalöÌ v˝zkum skuteËnÏ prok·ûe, ûe jde o†ökolnÌ knihovnu, jde pak o†z·vaûn˝ objev. KromÏ J·chymova, kter˝ se vöak svou kulturnÌ orientacÌ v˝raznÏ liöil od ostatnÌch mÏst Ëesk˝ch zemÌ, nem·me pro naöe ˙zemÌ dosud k†dispozici ñ kromÏ ojedinÏl˝ch doklad˘ o†fungov·nÌ ve¯ejn˝ch a†ökolnÌch knihoven43 ñ podobn˝ ˙daj o†existenci takto rozs·hlÈ knihovny navÌc s†jejÌm soupisem. I†v†tom p¯ÌpadÏ, ûe ölo o†soukromou knihovnu ökolmistra, si zaslouûÌ hluböÌ rozbor a†srovn·nÌ s†podobn˝mi knihovnami ökolnÌch mistr˘, kterÈ by teprve plnÏ osvÏtlily jejÌ v˝znam a†dosah. Kniha¯skÈ ¯emeslo P¯i budov·nÌ nadpr˘mÏrnÏ velk˝ch, ale i†tÏch menöÌch knihovnÌch soubor˘, hr·ly d˘leûitou zprost¯edkovatelskou roli knihkupci a†kniha¯i. ObÏ tato povol·nÌ Ëasto spl˝vala, a†tak kniha¯i knihy nejen nabÌzeli k†prodeji, ale z·roveÚ je ve sv˝ch dÌln·ch na poû·d·nÌ opat¯ovali i†vazbou. Kniha¯skÈ ¯emeslo vych·zelo jiû zcela z†popt·vky kniûnÌho trhu ñ p¯edbÏlohorötÌ kniha¯i pracovali na zak·zku, aniû by se vÏtöinou zajÌmali o†to, zda rozöi¯ujÌ knihy toho Ëi onoho n·boûenskÈho t·bora.44 Ve vÏtöÌch kniha¯sk˝ch dÌln·ch vznikaly vazby ve velkÈm ñ jednak jednoduchÈ nakladatelskÈ vazby, kterÈ zad·val u†kniha¯e tiska¯, a†pak individu·lnÌ vazby knih, jeû poûadoval z·kaznÌk. ObchodnÌ vazby kniha¯˘ a†invent·¯e jejich knihkupeck˝ch sklad˘ jsou zatÌm nejvÌce zn·my pro rudolfÌnskou Prahu, Ë·steËnÏ i†pro Olomouc a†Brno.45 Jak· vöak byla 42

situace kniha¯˘ mimo nejd˘leûitÏjöÌ obchodnÌ centra a†trasy a†jakÈ obchodnÌ kontakty dok·zali nav·zat, zatÌm p¯Ìliö nevÌme. Prameny vztahujÌcÌ se k†mezi¯ÌËsk˝m kniha¯˘m nejsou co do pozn·nÌ rozsahu jejich obchodnÌho z·zemÌ p¯Ìliö sdÌlnÈ. Na rozdÌl od vÏtöÌch mÏst n·m zde sch·zÌ soupisy jimi nabÌzen˝ch knih, kterÈ se dochovaly nap¯Ìklad pro Prahu nebo Olomouc, a†k†dispozici nem·me ani invent·¯e jejich dÌlen nebo dokonce i†sklad˘. Po nesmÏl˝ch moûn˝ch poË·tcÌch kniha¯skÈho ¯emesla v†polovinÏ 15. stoletÌ, kdy je ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ doloûen kniha¯ V·clav,46 doch·zÌ k†rozvoji tohoto ¯emesla aû ve druhÈ polovinÏ stoletÌ n·sledujÌcÌho. P¯ed rokem 1571 se o†Ëten·¯skÈ pot¯eby a†p¯·nÌ mezi¯ÌËsk˝ch mÏöùan˘ staral kniha¯ Vondra Cejpek. Jeho köaft z†roku 1571 obsahuje d˘leûit˝ doklad mÌstnÌho kniûnÌho obchodu s†Prahou.47 Mezi¯ÌËsk˝ kniha¯ Cejpek se ve svÈ poslednÌ v˘li p¯iznal k†dluhu ve v˝öi Ëty¯ kop za osm nesv·zan˝ch biblÌ, kterÈ na ˙vÏr odebral od zn·mÈho praûskÈho tiska¯e Ji¯Ìho Melantricha. V†köaftu vöak z·roveÚ p¯ipomÌn· i†dluhy mezi¯ÌËsk˝ch obyvatel, z†nichû Jan Frejtich mu byl povinov·n t¯emi kopami za bibli a†mezi¯ÌËsk˝ knÏz äimon Kaplan za v·z·nÌ knih dvÏma kopami. Tyto ˙daje svÏdËÌ nejen o†knihkupeckÈ Ëinnosti kniha¯e Cejpka, ale i†o†˙vÏrovÈm odbÏru z†dÌlen v˝znamn˝ch knihtiska¯˘. V†neposlednÌ ¯adÏ tu m·me doloûeny dalöÌ knihy a†snad i†knihovny v†mezi¯ÌËsk˝ch dom·cnostech, o†kter˝ch köafty i†invent·¯e mlËÌ. Dluh u†Melantricha, kter˝ mÏl b˝t podle Cejpkova p¯·nÌ vyrovn·n po prodeji zmÌnÏn˝ch biblÌ, byl vöak podstatnÏ vÏtöÌ, neû mezi¯ÌËsk˝ kniha¯ v†köaftu p¯iznal. Po n·hlÈ CejpkovÏ smrti Ji¯Ì Melantrich poûadoval (a sv˘j n·rok doloûil Ñcedulemiì) dalöÌch 26 kop, kterÈ mu takÈ byly z†Cejpkovy poz˘stalosti ¯·dnÏ vyplaceny. ÿadu cenn˝ch ˙daj˘ o†v˝öi n·klad˘ na vazbu a†n·kup knih, o†kter˝ch se dozvÌd·me z†Cejpkova köaftu, doplÚuje dalöÌ z·znam z†roku 1580. Tehdy u†nejmenovanÈho tiska¯e zakoupila mÏstsk· rada v†zastoupenÌ ökolmistra Ëty¯i ökolnÌ knÌûky v†hodnotÏ 1 kopy a†4 groö˘ pro sirotka vÏnujÌcÌho se ökolnÌm povinnostem.48 Zd· se, ûe Melantrichovy zkuöenosti s†mezi¯ÌËsk˝mi kniha¯i byly neradostnÈ. äest let po vypo¯·d·nÌ Cejpkova dluhu se dozvÌd·me o†dalöÌm dluhu mezi¯ÌËskÈho kniha¯e u†Melantricha. Tentokr·t vöak ölo o†vysokou Ë·stku 289 kop, pro kterou byl kniha¯ Jakub Fiöer z†Mezi¯ÌËÌ v†roce 1577 pohn·n p¯ed praûsk˝ soud.49 Kniha¯ Jakub topÌcÌ se patrnÏ v†dluzÌch si tÈhoû roku vyp˘jËil 50 kop od mezi¯ÌËskÈho knÏze Valentina, ale ani jemu nebyl schopen penÌze vr·tit, a†tak byl zapleten do dalöÌho soudnÌho sporu.50 Na zaË·tku 17. stoletÌ m·me doloûen pobyt hned t¯Ì kniha¯˘ ñ Maty·öe NovobydûovskÈho, Mo¯ice Tila a†Hanse,51 avöak o†jejich obchodnÌ a†¯emeslnÈ Ëinnosti se nedochovaly û·dnÈ podrobnÏjöÌ zpr·vy. KatolickÈ vyzn·nÌ kniha¯e Maty·öe, kter˝ provozoval svÈ ¯emeslo spoleËnÏ s†manûelkou Dorotou, mu dopomohlo zÌskat ve mÏstÏ postiûenÈm protireformaËnÌmi snahami Berky z†DubÈ i†funkci radnÌho a†v†roce 1614 dokonce primase. 52 ObchodnÌ vztahy s†Prahou jsou jedin˝m doloûiteln˝m obchodnÌm spojenÌm mezi¯ÌËsk˝ch kniha¯˘. Byly patrnÏ daleko intenzivnÏjöÌ, neû n·m dovolujÌ poznat prameny ñ v˝mluvn˝m dokladem je i†skladba mÏöùansk˝ch knihoven, ve kter˝ch se dvakr·t objevuje bible vytiötÏn· Melantrichem. Vedle skuteËnosti, ûe VelkÈ Mezi¯ÌËÌ leûelo na obchodnÌ trase mezi Prahou a†Brnem, zde mohla svou roli (alespoÚ v†poË·tcÌch) sehr·t i†osoba mezi¯ÌËskÈho p·na Zikmunda Helta z†Kementu (Ü 1564). Ten podstatnou Ë·st svÈho ûivota str·vil ve vysok˝ch ˙¯ednÌch funkcÌch v†Praze a†podÌlel se na vyd·nÌ nÏkolika knih v†MelantrichovÏ tiska¯skÈ dÌlnÏ.53 Mezi¯ÌËtÌ kniha¯i, zejmÈna Fiöerova typu, mÏli patrnÏ öiröÌ okruh p˘sobnosti neû jen v†nejbliûöÌm okolÌ VelkÈho Mezi¯ÌËÌ. V˝hodnÈ postavenÌ mÏsta na obchodnÌ spojnici mezi »echami a†Moravou jistÏ sk˝talo dostatek p¯ÌleûitostÌ k†rozöÌ¯enÌ obchodnÌch aktivit i†do jin˝ch lokalit. Z·roveÚ vöak nem˘ûeme vylouËit ani jejich dalöÌ obchodnÌ Ëinnost i†v†jinÈ oblasti (kram·¯sk˝ obchod). P¯esto vöak ¯ada poznatk˘ ñ Fiöerovy rozs·hlÈ penÏûnÌ transakce a†existence dokonce t¯Ì kniha¯˘ p¯ibliûnÏ v†tÈmûe obdobÌ ñ naznaËuje pomÏrnou vyspÏlost mÌstnÌho kniûnÌho 43

trhu a†rozs·hlejöÌ spot¯ebnÌ z·zemÌ. Vedle dom·cnostÌ mezi¯ÌËsk˝ch mÏöùan˘ musÌme od 80. let 16. stoletÌ hledat d˘leûitÈ odbytiötÏ knih v†pot¯eb·ch student˘ a†ökolnÌch mistr˘, kte¯Ì p¯ich·zeli (a po Ëase zase odch·zeli) na novÏ zaloûenÈ gymn·zium povÏstnÈ svou kvalitou po celÈ zemi. Tiska¯ ätÏp·n äefr·nek Mezi knihkupce m˘ûeme v†podstatÏ za¯adit i†mÌstnÌho knihtiska¯e ätÏp·na äefr·nka. Jeho tiska¯skÈ privilegium z†roku 1556 mu totiû zajistilo nejen v˝hradnÌ pr·vo na tisk ËeskÈho p¯ekladu latinskÈho dÌla Sebastiana Castellia Dialogi sacri po dobu t¯Ì let, ale i†na jeho prodej.54 V†pozadÌ vyd·nÌ äefr·nkova privilegia v†dobÏ, kdy st·le p¯etrv·val p¯Ìsn˝ st·tnÌ dohled nad tiska¯sk˝mi aktivitami po ne˙spÏönÈm povst·nÌ stav˘ v†roce 1547, stojÌ opÏt vlivn· postava Zikmunda Helta z†Kementu, jenû tehdy zast·val ˙¯ad mÌstokanclÈ¯e kr·lovskÈ kancel·¯e. ZmÌnÏn· Castelliova ökolsko-vzdÏlavatelsk· kniha spat¯ila svÏtlo svÏta ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ v†roce 1558 a†jejÌ nadpr˘mÏrnÏ kvalitnÌ typografickÈ provedenÌ svÏdËÌ o†äefr·nkovÏ vynikajÌcÌ znalosti tiska¯skÈho ¯emesla.55 Doklady jeho dalöÌ Ëinnosti na poli ËernÈho umÏnÌ vöak m·me aû z†roku 1583, kdy vytiskl v˝pravn˝ jednolist s†n·zvem Labyrint, oslavujÌcÌ moravskÈ rody p·n˘ z†Boskovic a†p·n˘ ze éerotÌna.56 Pro lÈta, jeû ubÏhla mezi vytiötÏnÌm obou spis˘, m·me äefr·nk˘v pobyt ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ doloûen z·pisy v†mÏstsk˝ch knih·ch, v†nichû vystupuje v†roli mÏstskÈho pÌsa¯e a†svÏdka v†poslednÌch po¯ÌzenÌch sv˝ch spolumÏöùan˘. P¯estoûe jeho tisk·rnu nelze bÏhem tÈto doby povaûovat za zaniklou, hypotÈzy o†jejÌ spojitosti se ökolnÌ knihtisk·rnou, kter·

3. Tiska¯skÈ privilegium mezi¯ÌËskÈho tiska¯e ätÏp·na äefr·nka z†r. 1556, in: S⁄A Praha, Salbuch Ë. 286, fol. 55vñ56r (fotoarchiv Knihovny AV »R).

44

mÏla b˝t z¯Ìzena v†d˘sledku ölechtickÈho sjezdu v†roce 1576, stejnÏ jako pokusy nÏkter˝ch badatel˘ o†lokalizaci äefr·nkovy tisk·rny, je nutnÈ odmÌtnout jako nepodloûenÈ.57 Ani jeden z†tisk˘ poch·zejÌcÌ z†äefr·nkovy tiska¯skÈ Ëinnosti jsem nenalezla v†mezi¯ÌËsk˝ch knihovn·ch. Tato skuteËnost vöak nenÌ p¯Ìliö zar·ûejÌcÌ, uvÏdomÌme-li si brzkÈ datum vytiötÏnÌ Castelliova dÌla (1556) spoleËnÏ s†faktem, ûe s†budov·nÌm vÏtöÌch knihoven v†tomto mÏstÏ musÌme poËÌtat nejd¯Ìve od 80. let. TakÈ Labyrint patrnÏ smÏ¯oval do zcela jinÈho typu knihoven. Jeho vytiötÏnÌ si objednala Kunka z†Boskovic a†jedin˝ dnes zn·m˝ exempl·¯ dochovan˝ v†roûmberskÈm archivu v†T¯eboni svÏdËÌ o†adresnÈm öÌ¯enÌ tohoto jednotlistu mezi ölechtickÈ rodiny. P¯estoûe äefr·nkovo p˘sobenÌ v†oblasti knihtisku bylo nesoustavnÈ a†nenalezlo patrnÏ öiröÌ ohlas mezi mÌstnÌmi obyvateli, z˘st·v· existence tisk·rny v†tomto mÏstÏ z·vaûn˝m faktem. P¯i z·vÏreËnÈ ˙vaze nad kniûnÌ kulturou ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ je nutnÈ mÌt na pamÏti, ûe dobovÈ prameny (z naöeho pohledu navÌc Ñnep¯esnÈì) postihujÌ jen zlomek tehdejöÌ reality. I†tak vöak m˘ûeme o†charakteru kniûnÌ kultury v†tomto regionu ¯Ìci to podstatnÈ. SledovanÈ libr·¯e ukazujÌ, ûe z·jem p¯ev·ûnÈ vÏtöiny jejich majitel˘ se tÈmÏ¯ v˝hradnÏ soust¯edil na n·boûenskou literaturu umÌrnÏnÈho protestantskÈho smÏru. Kroky ze strany vrchnosti, podnikanÈ ve prospÏch luter·nstvÌ, Ëi naopak katolictvÌ, nemÏly na skladbu knihoven jejich poddan˝ch v˝raznÏjöÌ vliv. Knihy v†majetku mezi¯ÌËsk˝ch mÏöùan˘ svÏdËÌ o†osobnÌm smÏ¯ov·nÌ, kterÈ tÌhlo k†aktu·lnÌm ot·zk·m n·boûenskÈ vÌry. Do jejich horizontu aû na nÏkolik v˝jimek nepronikly rozvÌjejÌcÌ se û·nry historickÈ, beletristickÈ Ëi vzdÏlavatelsko-pouËnÈ. P¯estoûe Jednota bratrsk· nemÏla ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ natolik silnÈ postavenÌ, aby zde vznikla samostatn· obec, ze sloûenÌ knihoven mezi¯ÌËsk˝ch obyvatel vypl˝v·, ûe o†jejÌm uËenÌ tu bylo celkem dobrÈ povÏdomÌ. Sledovat soci·lnÏ majetkovÈ pozadÌ jednotliv˝ch Ëten·¯˘ nebylo v†r·mci tÈto studie bohuûel moûnÈ. AlespoÚ r·mcovÏ vöak lze ¯Ìci, ûe v˝öe majetku nebyla rozhodujÌcÌm Ëinitelem p¯i n·kupu knih. ZmÌnky o†knih·ch nach·zÌme Ëasto i†v†dom·cnostech ¯emeslnÌk˘ a†naopak v†majetku velmi z·moûn˝ch mÏöùan˘ se Ëasto nach·zel jen minim·lnÌ soubor knih, Ëi dokonce v˘bec û·dnÈ. MajetkovÈ z·zemÌ vöak bylo jiû nutn˝m p¯edpokladem p¯i tvorbÏ tak rozs·hlÈ knihovny, jakou byla nap¯Ìklad knihovna Pavla Jelena. KniûnÌ soubor tÈto velikosti patrnÏ odr·ûÌ nejen osobnÌ z·jem, ale takÈ majitelovu snahu reprezentovat se. VrchnostenskÈ z·sahy podpo¯ily kniûnÌ kulturu ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ zejmÈna ve dvou oblastech. Na prvnÌm mÌstÏ stojÌ pl·novit· akce Zikmunda Helta z†Kementu, jeû vedla v†polovinÏ 16. stoletÌ ke vzniku knihtiska¯skÈ dÌlny ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ. Podcenit nelze ani jeho p¯ÌpadnÈ podnÏty v†oblasti mÌstnÌho kniûnÌho obchodu, kterÈ vöak nem·me zatÌm doloûeny prameny. PatrnÏ daleko v˝raznÏjöÌm impulsem v†tomto smÏru bylo zaloûenÌ luter·nskÈho gymn·zia ve mÏstÏ Alenou Mezi¯ÌËskou z†Lomnice. V†dob·ch nejvÏtöÌho rozkvÏtu tÈto instituce v†90. letech 16. stoletÌ do mÏsta p¯ich·zela ¯ada student˘ i†uËitel˘, jeû nutnÏ pot¯ebovali ke svÈmu studiu ¯adu knih. Na rozvoj kniûnÌho obchodu ukazujÌ takÈ obchodnÌ spekulace mÌstnÌch kniha¯˘ a†jejich zv˝öen˝ poËet na prahu 17. stoletÌ. MnoûstvÌ knih v†dom·cnostech mÏöùan˘ v†tÈto dobÏ nijak dramaticky nenar˘st·, a†tak rozvinut˝ kniûnÌ obchod naznaËuje existenci dalöÌch odbÏratel˘ knih (aù uû z†¯ad mÏöùan˘ Ëi student˘), o†nichû dnes prameny mlËÌ. DalöÌ b·d·nÌ o†kniûnÌ kultu¯e ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ by se tedy v†budoucnu mohlo zamÏ¯it pr·vÏ na oblast mezi¯ÌËskÈho ökolstvÌ, zejmÈna ve spojenÌ se zmÌnÏnou knihovnou Tobi·öe Martinidese. Zpracov·nÌ doklad˘ o†mÌstnÌch studentech, jejich liter·rnÌ Ëinnosti vztahujÌcÌ se k†Mezi¯ÌËÌ a†soudobÈ zpr·vy o†luter·nskÈm gymn·ziu by snad takÈ dodaly obsah ponÏkud pr·zdnÈmu a†literaturou tradovanÈmu rËenÌ o†ÑslavnÈm gymnasiu illustraeì.

45

POZN¡MKY 1 V˝sledky dosavadnÌho b·d·nÌ vËetnÏ p¯ehledu literatury vztahujÌcÌ se k†dÏjin·m mÏöùanskÈ kultury shrnul J. PEäEK, MÏöùansk· vzdÏlanost a†kultura v†p¯edbÏlohorsk˝ch »ech·ch 1547ñ1620, Praha 1993, s. 5ñ16. 2 J. Z¡VODSK›, Reformace a†protireformace ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ, VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1937. M. BENEäOV¡, Latinsk· luter·nsk· akademie ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ, VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1968. 3 J. PEäEK, Knihy a†knihovny v†köaftech a†invent·¯Ìch poz˘stalostÌ NovÈho MÏsta praûskÈho v†letech 1576ñ1620. FHB 2, 1980, s. 248. 4 SOkA éÔ·r n. S., f. AM VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, kniha Ë. 3, fol. 55v, 135r, 160v. 5 O†osudech MatÏje Posthumia ml. viz J. HEJNICñJ. MARTÕNEK, RukovÏù humanistickÈho b·snictvÌ v†»ech·ch a†na MoravÏ. DÌl 4, Praha 1973, s. 235. 6 SOkA éÔ·r n. S., f. AM VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, kniha Ë. 3, fol. 230r. 7 P¯idrûuji se Peökova kvantitativnÌho ËlenÏnÌ mÏöùansk˝ch knihoven (KniûnÌ kultura, s. 69). 8 KöaftovnÌ odkazy n·s v†Ëetn˝ch p¯Ìpadech ubezpeËujÌ o†existenci dalöÌch nejmÈnÏ osmi knihoven ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ, z†nichû nÏkterÈ (nap¯. knÏze MatÏje Posthumia) dosahovaly patrnÏ znaËn˝ch rozmÏr˘. 9 J. PEäEK, c. d., s. 68. 10 TamtÈû, s. 81. 11 Srovnej J. PEäEK, PostavenÌ hudebnÌho ûivota v†mÏöùanskÈ kultu¯e p¯edbÏlohorsk˝ch »ech. HudebnÌ vÏda 24/2, 1987, s. 147ñ153. 12 Z·moûn˝ mÏöùan a†radnÌ Andreas Chmel v†roce 1571 vÏnoval 53 mÌöeÚsk˝ch kop na dokonËenÌ kancion·lu pro mezi¯ÌËskÈ liter·rnÌ bratrstvo. SOkA éÔ·r n. S., f. AM VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, kniha Ë. 3, fol. 59r. 13 O. FEJTOV¡ñJ. PEäEK, Martin Luther in den Bibliotheken bˆhmischer B¸rger um 1600. Zur Rezeption und Wirkung von Luthers Lehre. Bohemia 37/2, 1996, s. 328. 14 Knihopis Ëesk˝ch a†slovensk˝ch tisk˘ od doby nejstaröÌ aû do konce XVIII. stoletÌ. (red. Z. TOBOLKAñF. HOR¡K), Praha 1925ñ1967, Ë. 5113, Ë. 5125. (d·le jen Knihopis) 15 J. PEäEK, MÏöùansk· kulturaÖ, s. 73. P. VOIT, MÏöùanskÈ knihovny v†Olomouci p¯ed BÌlou horou. VVM 33, 1981, s. 204. 16 Knihopis, Ë. 2349ñ2350. Verzeichnis der im deutschen Sprachbereich erschienenen Drucke des XVI. Jahrhunderts, Stuttgart 1986, Ë. E†3271ñ3319. 17 ObecnÏ srovnej F. PALACK›, Obyvatelstvo Ëesk˝ch mÏst a†ökolnÌ vzdÏl·nÌ v†16. a†na zaË·tku 17. stoletÌ. »s»H 18, 1970, s. 345ñ370. NÌzk˝ v˝skyt jazykovÏdnÈ literatury v†menöÌch mÏstech (Louny ñ 2 knihovny z†pades·ti) ukazuje takÈ pr˘zkum O. FEJTOV…ñJ. PEäKA, Gramatiky a†slovnÌky v†mÏöùansk˝ch knihovn·ch p¯ed BÌlou horou. Miscellanea 10/2, 1993, s. 339ñ368. 18 J. PEäEK, MÏöùansk· kulturaÖ, s. 81. 19 Jde o†Eli·öe Rubeculu a†Jana RychnovskÈho, viz J. HOLINKOV¡, MÏstsk· ökola na MoravÏ v†p¯edbÏlohorskÈm obdobÌ, Praha 1967, s. 67. 20 O†zp˘sobu öÌ¯enÌ bratrsk˝ch knih vÌce M. DA“KOV¡, Cedule ¯ezanÈ na p¯Ìjem knih z†kralickÈ tisk·rny. »MM 68, 1948, s. 78ñ97. 21 J. Z¡VODSK›, c. d. 22 Invent·¯ Kmentova majetku ñ SOkA éÔ·r n. S., f. AM VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, kniha Ë. 7, fol 76rñv., J. Z¡VODSK›, c. d., zejmÈna s. 52, 57. 23 SOkA éÔ·r n. S., f. AM VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, kniha Ë. 7, fol. 67rñ80v. 24 SOkA éÔ·r n. S., f. AM VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, kniha Ë. 7, fol. 26v. 25 SOkA éÔ·r n. S., f. AM VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, kniha Ë. 5542, fol. 106rñ107v. 26 SOkA éÔ·r n. S., f. AM VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, kniha Ë. 7, fol. 52 v. 27 Seznam Jelenov˝ch knih byl poprvÈ publikov·n v†RoËence krajinskÈho muzea ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ 1922, s. 162ñ164 a†struËnÏ se jejich struktury dotkl i†J. Z¡VODSK›, c. d., s. 66. 28 Knihopis, Ë. 16.005 a†Ë. 13.878. 29 J. HEJNICñJ. MARTÕNEK, RukovÏù humanistickÈho b·snictvÌ v†»ech·ch a†na MoravÏ. DÌl 2, Praha 1966, s. 39. 30 SOkA éÔ·r n. S., f. AM VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, kniha Ë. 7, fol. 71rñ73v. 31 H. KUNSTMANN, Die N¸rnberger Universit‰t Altdorf und Bˆhmen, Kˆln 1963, s. 208. Martinidesovo jmÈno uv·dÌ takÈ J. V. äIM¡K, Studenti z†»ech, Moravy a†Slezska na nÏmeck˝ch universit·ch v†XV.ñXVIII. stoletÌ. »»M 74, 1905, s. 419. 32 J. HOLINKOV¡, c. d., s. 71 neuv·dÌ k¯estnÌ jmÈno a†ani na ostatnÌch moravsk˝ch ökol·ch jmÈno Tobi·öe Ëi Davida Martinidese nezmiÚuje. 33 J. Z¡VODSK›, c. d., s. 49. 34 Viz nap¯. kniha köaft˘ ñ SOkA éÔ·r n. S., f. AM VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, kniha Ë. 3, fol. 139v, 217r. 35 Viz SOkA éÔ·r n. S., f. AM VelkÈ Mezi¯ÌËÌ ñ cechy vöeobecnÏ, i. Ë. 1. J. F. SVOBODA (ed.),

46

Z†cechovnÌch truhlic moravsk˝ch. SbÌrka moravsk˝ch a†slezsk˝ch cechovnÌch pam·tek archivnÌch I. P¯Ìloha SelskÈho archivu. VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, Ë. 37, s. 82ñ85. Vyd·nÌ ökolnÌho ¯·du z†roku 1590 (tÈhoû roku byl vyd·n i†zmÌnÏn˝ policejnÌ po¯·dek) uv·dÌ J. Z¡VODSK›, c. d., s. 47ñ48 a†J. HOLINKOV¡, c. d., s. 41 bez uvedenÌ pramene, o†nÏjû sv· tvrzenÌ opÌrajÌ. (Za upozornÏnÌ na spojitost mezi ˙dajn˝m ökolnÌm ¯·dem a†policejnÌm po¯·dkem srdeËnÏ dÏkuji Mgr. Martinu ätindlovi.) 36 Tohoto vzdÏl·nÌ ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ ˙dajnÏ dos·hl Maty·ö Borbonius, viz M. SVATOä, Cesta za vzdÏl·nÌm doktora medicÌny Maty·öe Borbonia. AUCñHUCP 35, 1995, s. 32. 37 H. STURM, Die B¸cherei der Lateinschule zu St. Joachimsthal, Komotau 1929. T›é, Die St. Joachimsthaler Lateinschulbibliothek aus dem 16. Jahrhundert (Mit Katalog), Stuttgart 1964. J. HEJNIC, Die St. Joachimsthaler Lateinschulbibliothek nach dem Jahre 1620. In: Res Slavica. Festschrift f¸r Hans Rothe zum 65. Geburtstag, 1994, s. 529ñ535. I. HLAV¡»EK, »esk˝ kontext j·chymovskÈ knihovny. SbornÌk NM v†Praze, A†39, 1986, s. 43ñ53. 38 O. FEJTOV¡ñJ. PEäEK, Gramatiky a†slovnÌky v†mÏöùansk˝ch knihovn·ch p¯ed BÌlou horou. Miscellanea 10/2, 1993, s. 345ñ346. 39 M. SVATOä (red.), DÏjiny University Karlovy 1347/48ñ1622. I. dÌl, Praha 1995, s. 232. 40 M. FLODR, Die griechische und rˆmische Literatur in tschechischen Bibliotheken im Mittelalter und der Renaissance, Brno 1966, s. 54. 41 DÏjiny University Karlovy 1347/48ñ1622. I. dÌl, s. 231. 42 V. DOKOUPIL, Soupisy tisk˘ 16. stoletÌ z†fond˘ UniversitnÌ knihovny v†BrnÏ. I. Kl·öternÌ knihovna kapucÌn˘ v†BrnÏ, Brno 1955, Ë. 121. DalöÌ vlastnick˝ p¯Ìpisek z†roku 1626 svÏdËÌ o†tom, ûe tuto knihu koupil dÏkan v†PolnÈ. 43 L. éIVN›, Ve¯ejnÈ knihovny, jejich v˝voj a†spr·va, Praha 1919, s. 14ñ15. P¯ehled ökolnÌch knihoven p¯in·öÌ I. HLAV¡»EK, P¯ÌspÏvky k†p¯edbÏlohorsk˝m dÏjin·m chebsk˝ch institucion·lnÌch knihoven. In: Knihtisk a†kniha v†Ëesk˝ch zemÌch od husitstvÌ do BÌlÈ hory, Praha 1970, s. 196. 44 B. NUSKA, K†pojmu kniha¯ v†praûskÈm knihvazaËstvÌ a†kniûnÌm trhu druhÈ pol. 16. stoletÌ. Documenta Pragensia 10/1, 1990, s. 257ñ279. 45 B. NUSKA, Die Beziehungen des bˆhmischen Renaissance-bucheinbandes zu den Nachbarl‰ndern. Zentralblatt f¸r Bibliothekswesen 75/11, 1961, s. 481ñ494. Z. WINTER, ÿemeslnictvo a†ûivnosti XVI. vÏku v†»ech·ch (1526ñ1620), Praha 1909, passim. Z. äIME»EK, K†problematice kniûnÌho obchodu na sklonku 15. a†v†16. stoletÌ. In: Knihtisk v†BrnÏ a†na MoravÏ, Brno 1987, s. 148ñ158. 46 SOkA éÔ·r n. S., f. AM VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, kniha Ë. 1, fol. 161r ñ k†roku 1446 zmÌnka o†MargaretÏ, vdovÏ po kniha¯i V·clavovi. 47 SOkA éÔ·r n. S., f. AM VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, kniha Ë. 3, fol. 30r. 48 V. KR»M¡ÿ, Sirotci ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ p¯ed 300 lety, VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, s. d., s. 17. 49 Z. WINTER, c. d., s. 267. Z. äIME»EK, c. d. O†Melantrichov˝ch podnikatelsk˝ch aktivit·ch blÌûe F. RACHLÕK, Melantrich ñ obchodnÌk. RoËenka Ëeskoslovensk˝ch knihtiska¯˘ 13, 1930, s. 23ñ34. 50 SOkA éÔ·r n. S., f. AM VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, kniha n·lez˘, fol. 112v. 51 SOkA éÔ·r n. S., f. AM VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, kniha Ë. 5544, fol. 19v. S⁄A Praha, »DK ñ Morava, Ë. 4607. 52 SOkA éÔ·r n. S., f. AM VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, Kniha n·lez˘, fol. 244v. R. LIäKA (red.), Zlomek n·boûenskÈ kroniky z†doby 1554ñ1604. RoËenka KrajinskÈho musea ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ 1923, s. 18. 53 A. HOREäOVSK¡, Liter·rnÌ mecen·östvÌ Zikmunda Helta z†Kementu (1514ñ1564) v†zrcadle soudob˝ch tisk˘, diplomov· pr·ce FF UK, 1998, s. 37ñ38. 54 S⁄A Praha, Salbuch Ë. 286, fol. 55vñ56r. Knihopis, Ë. 1471. 55 M. BOHATCOV¡, Setkali se v†Labyrintu (éerotÌnsk˝ lev a†boskovick˝ h¯eben). In: HusitstvÌ ñ reformace ñ renesance. III. dÌl, Praha 1994, s. 859ñ870. 56 Knihopis, Ë. 64. 57 Rozbor pramenn˝ch ˙daj˘, kterÈ mÏ k†tÈto domnÏnce vedou, a†p¯ehled p¯ÌsluönÈ literatury vztahujÌcÌ se k†äefr·nkovi p¯in·öÌm ve studii s†n·zvem ätÏp·n äefr·nek, tiska¯ z†VelkÈho Mezi¯ÌËÌ. In: SbornÌk k†osmdes·tin·m Dr. Mirjam BohatcovÈ, 1999 (v tisku).

47

JOSEF STANISLAV MENäÕK, MÃäçAN JEMNICK› POZN¡MKY K†éIVOTU A†DÕLU ZdenÏk Fiöer, MoravskÈ zemskÈ muzeum Brno

V†jednom z†dopis˘ adresovan˝ch v†roce 1857 Frantiöku SkopalÌkovi do Z·hlinic u†HulÌna Josef Stanislav MenöÌk, nev˝znamn˝ ˙¯ednÌk na moravskÈm mÌstodrûitelstvÌ v†BrnÏ, psal: ÑP¯Ìteli! Kdybych V·m m˘j ûivotopis sdÏlit mÏl, nestaËilo by ani 500 arch˘ k†tomu. ñ Jsem p¯es 40 let st·r, m·m t¯etÌ ûenu, 2 dÌtky, Liduöku 4 a†Julka 11 let starÈ. Procestovav Multany, Valachii, Besar·bii, Rusko, Polsko, Slovensko, Uhersko, dostal jsem se do Rakous za knihvedoucÌho, kde jsem do roku 1848 setrvav, byl n·sledkem rozmÌöek ze sluûby d·n, v†Uhersku zajatÖ Aû d·-li B˘h a†sejdeme-li se dohromady, oböÌrnÏ V·m vöe povÌm.ì 1 M˘ûeme litovat, ûe p˘vodce listu nebyl tehdy sdÌlnÏjöÌ. Po mnoha desetiletÌch totiû MenöÌk˘v ûivot z˘st·v· st·le skryt v†tÈmÏ¯ neproniknutelnÈm oparu. Nejistota panuje uû u†jeho z·kladnÌch ûivotnÌch dat. PrvnÌ informaËnÌ n·stin, v†nÏmû se o†dotyËnÈm hovo¯Ì, Riegr˘v slovnÌk nauËn˝,2 sotva deset let po jeho smrti nezn· ani mÌsto, ani datum narozenÌ. Nep¯esnÏ uv·dÌ rovnÏû datum MenöÌkova ˙mrtÌ (1863), kterÈ n·slednÏ p¯ebÌrala dalöÌ odborn· literatura, ale kterÈ, jak v†z·vÏru up¯esnÌme, bylo mylnÈ. PodobnÏ t·pe nejnovÏjöÌ vlastivÏda MoravskobudÏjovicko ñ Jemnicko.3 CtÌ sice obecnÏji uzn·vanÈ datum MenöÌkova narozenÌ (kolem roku 1811), ale datum smrti posouv· na 6. 2. 1869. Ve stejn˝ch rozpacÌch stojÌme nad vlastnÌmi ûivotnÌmi osudy sledovanÈ osobnosti. Do roku 1848 o†nich vÌme skuteËnÏ jen mizivÏ m·lo. V†dalöÌm obdobÌ aû do MenöÌkovy smrti ˙daj˘ o†nÏco p¯ib˝v· p¯edevöÌm v†souvislosti s†jeho liter·rnÌm dÌlem, z†kterÈho si ovöem trvalejöÌ hodnotu zachovala pouze pr·ce vych·zejÌcÌ ze sbÏru lidov˝ch povÏstÌ a†poh·dek z†okolÌ Jemnice. MenöÌkovi vÏnovalo pozornost p¯edevöÌm nÏkolik region·lnÌch autor˘ ve 20. a†30. letech 20. stoletÌ. Co se z†pracÌ Frantiöka Jecha,4 Bohuslava Pernici5 a†Josefa Vr·ny6 m˘ûeme o†dotyËnÈm dozvÏdÏt?

1. Pohled na mÏsto Jemnici.

48

MenöÌkovo ml·dÌ a†prvnÌ muûn· lÈta jsou spojena s†JemnicÌ, kdysi v˝znamn˝m kr·lovsk˝m mÏstem na jihoz·padÏ Moravy, v†prvnÌ polovinÏ 19. stoletÌ d·vno hospod·¯sky upadl˝m a†bez vÏtöÌho v˝znamu. Rod·kem ale nebyl, neboù ˙dajnÏ nenÌ zaps·n v†tamnÌ farnÌ matrice. Do obce se p¯istÏhoval nÏkdy p¯ed rokem 1814, kdy si Jemnici zvolil za svÈ p˘sobiötÏ Josef˘v otec Jan, krejËovsk˝ mistr. Zprvu rodina bydlela na domÏ Ë. 88, kde se 7. 12. 1814 narodil Josef˘v bratr Jan Nepomuk Ambroû a†2. 4. 1816 sestra Frantiöka Mariana; matkou obou byla Mariana MenöÌkov·, rozen· Hronov·. JeötÏ v†roce 1816 otec koupil d˘m Ë. 29, v†nÏmû ke t¯em ratolestem rodiË˘m p¯ibyli dalöÌ potomci: Ji¯Ì (26. 12. 1817) a†Marie Apolonia (2. 2. 1821). N·ö Josef Stanislav byl patrnÏ nejstaröÌ syn, Ëemu by nasvÏdËovala skuteËnost, ûe roku 1846 mu otec majetkovÏ postoupil d˘m Ë. 29, v†nÏmû cel· rodina po t¯i desetiletÌ ûila. Z·klady vzdÏl·nÌ zÌskal Josef v†Jemnici, pozdÏji mÏl studovat ve ZnojmÏ na tamnÌm gymn·ziu. Pak ˙daje o†nÏm mizÌ. [Z dopisu zaslanÈho F. SkopalÌkovi je z¯ejmÈ, ûe p¯ed rokem 1848 delöÌ dobu pob˝val v†cizinÏ. Podle F. Jecha z†cest posÌlal dom˘ cennÈ kameny, kvÏtiny a†vz·cnÈ druhy ovocn˝ch strom˘. Z˘st·v· ot·zkou, co jej k†cest·m vedlo. Byla to vandrovnick· lÈta, cesty za obchodem Ëi nÏco jinÈho? NevÌme fakticky, jakÈ vzdÏl·nÌ skuteËnÏ zÌskal a†jakÈ ûivotnÌ povol·nÌ si vyvolil.] Po letech mlËenÌ se s†jeho jmÈnem setk·v·me v†roce 1848. V†Ebreichsdorfu v†Uhr·ch, kde byl zamÏstn·n jako ˙ËetnÌ v†p¯·delnÏ bavlnÏnÈ p¯Ìze, mu dne 18. 2. 1848 zem¯ela prvnÌ ûena AlûbÏta Pauzov·. [OpÏt F. Jech upozornil, ûe Ebreichsdorf leûÌ u†VÌdeÚskÈho NovÈho MÏsta. Podle ˙daj˘ z†dopisu SkopalÌkovi byl do roku 1848 nÏkde v†RakousÌch knihvedoucÌm ñ m˘ûeme p¯edpokl·dat ve vÏtöÌm mÏstÏ; z†mÌsta vöak musel pro nÏjakÈ rozmÌöky odejÌt. Tehdy se patrnÏ kdesi v†Uhr·ch v†nejmenovanÈ tov·rnÏ stal ˙ËetnÌm.] Na revoluci, kter· v†polovinÏ b¯ezna 1848 vypukla s†plnou silou a†zachv·tila celou monarchii, nemÏl pÏknÈ vzpomÌnky. Zprvu se dostal ñ proË? ñ do uherskÈho zajetÌ, pak z†nÏj byl blÌûe nezn·m˝m zp˘sobem vysvobozen, aby se n·slednÏ objevil v†metropoli ¯Ìöe. Byla to ovöem cesta z†bl·ta do louûe. Pr·vÏ za jeho pobytu vypuklo v†¯Ìjnu ve VÌdni dalöÌ povst·nÌ postupnÏ potlaËenÈ vl·dnÌmi vojsky. K†tomu SkopalÌkovi ve v˝öe citovanÈm dopise sdÏloval: ÑMusel jsem volky nevolky celÈmu ¯·dÏnÌ p¯Ìtomen b˝ti.ì Brutalita, s†nÌû voj·ci proti mÏöùanstvu a†student˘m postupovali, v†nÏm i†po letech vyvol·vala nep¯ÌjemnÈ pocity: ÑKdyû sobÏ na to vzpomenu, vûdy se mÏ hrudÌ ot¯ase.ì Na bezpeËnÏjöÌ p˘du se dost·v·me teprve v†z·vÏru roku 1848, kdy se MenöÌk vr·til zpÏt do Jemnice. V†malÈ mÏstskÈ spoleËnosti zaujal relativnÏ sluönÈ mÌsto ñ stal se mÏstsk˝m pÌsa¯em. Dne 1. 6. 1851 se znovu oûenil. Jeho dalöÌ chotÌ se stala AlûbÏta, dcera zem¯elÈho ¯eznickÈho mistra v†Jemnici Jakuba SuöickÈho a†jeho manûelky Frantiöky. Z†manûelstvÌ se narodila dcera AlûbÏta (10. 1. 1854). [VidÌme, jak m·lo re·ln˝ch ˙daj˘ o†MenöÌkovi zn·me. V†citovanÈm dopise F. SkopalÌkovi sdÏluje, ûe je ûenat pot¯etÌ a†ûe m· dvÏ dÏti, Ëty¯letou LÌdu (tj. AlûbÏtu narozenou poË·tkem roku 1854) a†jeden·ctiletÈho syna Julia ñ ovöem z†kterÈho manûelstvÌ?] Nov· ûivotnÌ etapa zaËÌn· pro MenöÌka ˙dajnÏ bÏhem roku 1854.7 StÏhuje se do Brna, kde pracuje jako niûöÌ ˙¯ednÌk postupnÏ v†nÏkolika funkcÌch p¯i moravskÈm mÌstodrûitelstvÌ.8 SoubÏûnÏ spolupracuje s†redakcÌ Moravsk˝ch novin s†konkrÈtnÌm ˙kolem zÌsk·vat p¯ÌspÏvky od venkovsk˝ch dopisovatel˘. Po nÏkolika letech sotva pades·tilet˝ v†moravskÈ metropoli umÌr·, podle nÏkter˝ch 6. 2. 1863, podle jin˝ch 6. 2. 1869. Za svÈho ûivota byl MenöÌk Ëlenem mnoha spolk˘. Uzn·v·n byl jeho podÌl na zaloûenÌ Ëten·¯skÈho spolku v†Jemnici roku 1849. Byl Ëinn˝ v†KatolickÈ jednotÏ zaloûenÈ roku 1848, po p¯estÏhov·nÌ do Brna v†Matici moravskÈ. Zn·mo bylo rovnÏû jeho ËlenstvÌ ve spolku na ochranu zvÌ¯at. Auto¯i ûivotopisn˝ch ˙daj˘ provedli takÈ rekapitulaci MenöÌkov˝ch liter·rnÌch pracÌ Ëi spÌöe pokus˘. J. Vr·na s†nÌm spojuje ÑSlovo k†obËan˘m jemnick˝mì, let·k z†roku 1832, jehoû prost¯ednictvÌm autor nab·d· jemnickÈ mÏöùany, aby peËovali o†mÏstsk˝ les ÑJavorì, kter˝ by se mohl st·t z·kladem jejich budoucÌho blahobytu. Po lÈtech se k†tÈmatu vr·til, 49

kdyû 20. 2. 1856 v†BrnÏ vydal text darovacÌ listiny kr·le Jana LucemburskÈho t˝kajÌcÌ se zmÌnÏnÈho mÏstskÈho lesa. Listinu editoval v†latinskÈm origin·le doplnÏnÈm Ëesk˝m p¯ekladem. Jistou proslulost mu zÌskalo nÏkolik spisk˘ s†rozliËn˝mi n·mÏty psan˝ch Ëesky i†nÏmecky. Roku 1854 v†Jind¯ichovÏ Hradci vydal p¯eklad nÏmeckÈ knÌûeËky O. Khuena ÑKoÚskÈ maso se m˘ûe jÌstiì a†o†rok pozdÏji nÏmeckou pr·ci namÌ¯enou proti t˝r·nÌ zvÌ¯at ÑJamnitzer Sagen zur Warnung und Belehrung gegen die Tierqu‰lereiì (roku 1862 v†p¯ekladu K. M¸llera Ëesky pod titulem ÑDÌtÏ, zach·zej dob¯e se zvÌ¯atyì, vyd·no opÏt v†Jind¯ichovÏ Hradci). Roku 1858 MenöÌk p¯ipravil k†tisku kuriÛznÌ dÌlko ÑPravdivÈ p¯ÌbÏhy o†lidech na pohled mrtv˝ch, za ûiva pochovan˝ch a†v†hrobÏ obûivl˝chì. KoneËnÏ roku 1859 je to drobn· knÌûeËka ÑBl¸thenknospen aus Mariens Ehrenkranze von vaterl‰ndischen Pilgern gewundenì, vydan· roku 1862 pod kratöÌm Ëesk˝m n·zvem ÑKytiËka z†Mari·nskÈho sl·vovÏnceì. Na rozdÌl od tÏchto d·vno zapomenut˝ch pracÌ svÏdËÌcÌch o†autorovÏ malÈ liter·rnÌ invenci z˘st·v· dodnes ûiv· MenöÌkova sbÌrka poh·dek a†povÏstÌ z†okolÌ Jemnice vydan· v†roce 1856. DalöÌ obsahovÏ podobnou sbÌrku autor sestavil z†poh·dek a†povÏstÌ zÌskan˝ch z†jin˝ch oblastÌ, mj. z†HanÈ. KoneËnÏ literatura uv·dÌ, ûe ve farnÌm archivu jemnickÈm z˘stal zachov·n MenöÌk˘v rukopis o†minulosti a†p¯Ìtomnosti Jemnice, spÌöe struËnÈ kronik·¯skÈ v˝pisy neû souvislÈ vypr·vÏnÌ o†osudech mÏsta, k†nÏmuû MenöÌk p¯ilnul a†k†nÏmuû se vûdy hl·sil i†v†titulatu¯e sv˝ch spis˘ p¯Ìdomkem ÑmÏöùan Jemnick˝ì. K†˙daj˘m staröÌ literatury m˘ûeme p¯i¯adit jeötÏ celkovou charakteristiku MenöÌkova dÌla z†doby novÏjöÌ, jak ji podala Eva Doupalov·9 v†slovnÌku sbÏratel˘ a†vydavatel˘ moravsk˝ch lidov˝ch povÏstÌ: ÑVöechny dostupnÈ materi·ly zd˘razÚujÌ v˝raznou MenöÌkovu osvÏtovou a†kulturnÌ Ëinnost. V†Jemnici zaloûil Jednotu Ëten·¯stva sv. VÌta a†pravidelnÏ p¯ispÌval do Kl·celov˝ch Moravsk˝ch novin. Byl Ëlenem Moravsko-slezskÈ spoleËnosti pro hospod·¯stvÌ, pozn·nÌ p¯Ìrody a†zemÏ, d·le Ëlenem FrauendorfskÈ zahradnickÈ spoleËnosti v†Bavorsku a†Ëlenem nÏkolika dalöÌch organizacÌ. S†velkou energiÌ pracoval v†Moravsko-slezskÈm ochrannÈm spolku pro osoby z†vÏzenÌ propuötÏnÈ a†pro ml·deû mravnÏ zanedbanou, coû byl spoleËn˝ z·jem MenöÌk˘v i†Kuld˘v. S†Kuldou se st˝kal p¯i jeho p˘sobenÌ v†HobzÌ. ZajÌmal se o†ot·zky ochrany zvÌ¯at a†ochrany p¯Ìrody a†jeho Ëinnost v†tÈto oblasti byla ocenÏna vl·dou udÏlenÌm st¯ÌbrnÈ medaile. V†BrnÏ pracoval v†novÏ ustavenÈ Matici moravskÈ,10 Ëinn˝ byl i†v†JednotÏ katolickÈ. Byl spÌöe pÌsm·kem neû spisovatelem, p¯ekl·dal n·boûenskÈ a†jinÈ nauËnÈ spisky z†nÏmËiny.ì * Zd·nlivÏ omezen˝ soubor informacÌ o†J. S. MenöÌkovi, nez¯Ìdka v†literatu¯e opakovan˝ch a†p¯ebÌran˝ch, lze po desetiletÌch podstatnÏ rozöÌ¯it. Ukazuje se, ûe MenöÌk po sobÏ zanechal daleko vÌce stop, neû by se mohlo soudit podle dosavadnÌch ˙daj˘. S†malou v˝jimkou prakticky vöechny jsou spojeny s†MenöÌkov˝m ûivotem po roce 1848 na MoravÏ, zejmÈna v†Jemnici a†v†BrnÏ. PrvnÌ okruh nov˝ch informacÌ souvisÌ se zaloûenÌm »ten·¯skÈ jednoty sv. VÌta v†Jemnici, podÌlem MenöÌka na spolkovÈ Ëinnosti a†s†jeho dopisovatelstvÌm do Moravsk˝ch novin vyd·van˝ch v†BrnÏ. Druh˝ se vztahuje k†MenöÌkov˝m vlastivÏdn˝m a†historick˝m z·jm˘m, p¯edevöÌm k†pokusu zpracovat dÏjiny Jemnice. P¯ÌsluönÈ ˙daje se dochovaly zvl·ötÏ ve spisech MoravskoslezskÈ hospod·¯skÈ spoleËnosti v†BrnÏ, zejmÈna jejÌ historicko-statistickÈ sekce. DalöÌ ˙daje p¯in·öÌ MenöÌkova angaûovanost ve vÌdeÚskÈm spolku na ochranu zvÌ¯at. KoneËnÏ poslednÌm v†pr·ci zachycen˝m okruhem je MenöÌkova korespondence. Jde nap¯. o†dva ojedinÏlÈ dopisy urËenÈ Aloisi VojtÏchu äemberovi (1807ñ1882), kter˝ spolu s†F. M. Kl·celem pat¯Ì ke klÌËov˝m postav·m moravskÈho n·rodnÌho hnutÌ ve Ëty¯ic·t˝ch lÈtech 19. stoletÌ. D·le je to nÏkolik list˘ adresovan˝ch dalöÌmu stoupenci n·rodnÏ ËeskÈho 50

2. TitulnÌ list MenöÌkov˝ch ÑPravdiv˝ch p¯ÌbÏh˘ì.

hnutÌ na MoravÏ a†snad i†MenöÌkovu blÌzkÈmu p¯Ìteli, MatÏji MiköÌËkovi (1815ñ1892). JistÏ nejcennÏjöÌ je velk˝ soubor dopis˘ zasÌlan˝ch Frantiöku SkopalÌkovi (1822ñ1891), jednÈ z†nejzn·mÏjöÌch osobnostÌ selskÈho stavu na MoravÏ v†druhÈ polovinÏ minulÈho stoletÌ. R·zovit˝ han·ck˝ sedl·k zah·jil pr·vÏ ve druhÈ polovinÏ 50. let oslniv˝ spoleËensko-politick˝ vzestup, na jehoû poË·tku bylo provedenÌ scelenÌ pozemk˘ v†rodnÈ vsi Z·hli51

nicÌch, v†roce 1861 volba starostou a†z·roveÚ zvolenÌ poslancem moravskÈho zemskÈho snÏmu. MenöÌk vöak jiû nezaûil SkopalÌkovo zvolenÌ do ¯ÌöskÈ rady (1879). * NÏkdy v†listopadu, nejpozdÏji v†prosinci roku 1848, se vracel po p¯est·l˝ch ˙trap·ch uherskÈho pobytu a†vÌdeÚskÈho povst·nÌ Josef Stanislav MenöÌk do Jemnice. MÏsto v†tu dobu ËÌtalo p¯ibliûnÏ 1 500 obyvatel (z toho 300 ûidovsk˝ch) ûijÌcÌch ve dvoustech domech. Z†poËtu asi 320 k¯esùansk˝ch dom·cnostÌ se jich 54 ûivilo zemÏdÏlstvÌm, 7 ¯emesly, 250 kombinovalo oba zp˘soby obûivy; u†zb˝vajÌcÌch zamÏstn·nÌ nenÌ zn·mo. äedes·t ûidovsk˝ch dom·cnosti podobnÏ provozovalo r˘znÈ ûivnosti a†¯emesla. MÏsto a†panstvÌ Jemnici drûel od roku 1841 markrabÏ Alfons Pallavicini.11 Jak tamnÌ komunita proûÌvala bou¯liv˝ rok 1848, dosud nevÌme. DajÌ se p¯edpokl·dat spÌöe podnÏty zvenËÌ, kterÈ mÏstskÈ a†nap˘l vesnickÈ obyvatelstvo pomalu absorbovalo. Je p¯edËasnÈ hovo¯it o†n·rodnostnÏ (Ëesky) velmi probudilÈm charakteru mÏsta pouze na z·kladÏ ˙daj˘ pamÏtnÌ knihy tvrdÌcÌ (retrospektivnÏ), ûe toho roku vznikl v†Jemnici spolek LÌpa slovansk·.12 Dodejme, ûe ÑLÌpa slovansk·ì byl prvnÌ Ëesk˝ politick˝ spolek ustaven˝ 30. dubna 1848 v†Praze. JejÌm ˙kolem a†˙kolem jejÌch stejnojmenn˝ch poboËek, zakl·dan˝ch na r˘zn˝ch mÌstech »ech a†Moravy, bylo Ñchr·nÏnÌ konstituËnÌho ûivota a†˙plnÈ jeho rozvinutÌ v†Ëesk˝ch zemÌch, bdÏnÌ nad uskuteËnÏnÌm ˙plnÈ rovnopr·vnosti ËeskÈho jazyka s†nÏmeck˝m v†zemskÈ spr·vÏ i†ve ökol·ch v†»ech·ch, opatrov·nÌ samostatnosti Koruny ËeskÈ p¯ed snahami nÏmeckÈho spolku a†z·konnÌ upevnÏnÌ a†rozöÌ¯enÌ slovanskÈ vz·jemnosti a†sbrat¯enÌ vöech slovansk˝ch kmen˘.ì PrvnÌ projev organizovanÈho n·rodnÏ ËeskÈho ûivota v†Jemnici musÌme skuteËnÏ spojit se jmÈnem J. S. MenöÌka. Ten si jistÏ jiû p¯ed b¯eznem 1848 uvÏdomil svou n·rodnÌ identitu a†revoluce jeho ËeskÈ cÌtÏnÌ patrnÏ jeötÏ prohloubila. V†mÏsÌcÌch p¯edch·zejÌcÌch n·vratu do Jemnice se nez¯Ìdka ocitl p¯Ìmo ve vÌru ud·lostÌ rozhodujÌcÌch o†budoucnosti habsburskÈ monarchie. Naopak po n·vratu do Jemnice, zd· se, se setkal s†malomÏstskou spoleËnostÌ bez p¯ÌliönÈho politickÈho a†n·rodnostnÌho pohybu. Pokusil se totiû ñ v†duchu se sv˝m sm˝ölenÌm ñ zaloûit v†Jemnici vlasteneck˝ spolek. NaötÏstÌ jsme o†jeho z·mÏru podrobnÏ informov·ni z†dopisu datovanÈho do 9. b¯ezna 1849 a†adresovanÈho Aloisi VojtÏchu äemberovi, p¯ednÌmu moravskÈmu vlastenci, profesoru ËeskÈ ¯eËi a†literatury na StavovskÈ akademii, dlouh· desetiletÌ p˘sobÌcÌ v†Olomouci, od ¯Ìjna 1847 p¯enesenÈ do Brna (kde takÈ äembera jiû ve 30. letech pracoval). V†˙vodu dopisu jemnick˝ vlastenec pÌöe: ÑPo velkÈm boji se mnÏ poda¯ilo zde v†Jemnici vlasteneck˝ spolek shrom·ûdit, kter˝ bohuûel teprv 15 oud˘ ËÌt·. SpoleËnost naöe bude jejÌ prvnÌ sch˘zku 1 ho dubna b. r. v†ËÌt·rnÏ pro tu vûdy ustanovenÈ slavit, p¯i kter˝ se zp˘sob a†pravidla, p¯i kter˝ch spoleËnost vzr˘st a†dozr·t m·, p¯ednesou, a†od spolu˙d˘ potvrzejÌ. Aû do dneöka drûÌme pÏt slovansk˝ch Ëasopis˘, a†co nejspÌö na Moravsk˝ noviny p¯edplatÌme.ì13 PrvnÌ vlasteneck˝ spolek v†Jemnici byl ofici·lnÏ zaloûen aû dne 1. 4. 1849 z†iniciativy nÏkolika jemnick˝ch soused˘. Ty z¯ejmÏ n·rodnÏ ËeskÈ cÌtÏnÌ sbliûovalo jiû d¯Ìve, jak svÏdËÌ ˙daj o†odbÏru nÏkolika Ëesky tiötÏn˝ch (dobovÏ slovansky) Ëasopis˘ Ëi novin. Nebylo to bez problÈm˘. MenöÌk v†zmÌnÏnÈm dopise äemberovi sdÏluje, ûe Ñp¯i vzniku naöÌ spoleËnosti se n·m sem a†tam nemalÈ p¯ek·ûky dÏjou, a†my proti nam·h·nÌ zlomysln˝ch usmÏv·Ëk˘ n·silnÏ bojovat musÌmeì. P¯edevöÌm vöak chce od äembery rady a†zodpovÏzenÌ nÏkolika ot·zek: Jak novÏ zaloûen˝ spolek naz˝vat? M˘ûe oËek·vat podporu od brnÏnskÈho a†dalöÌch vlasteneck˝ch spolk˘? Zda Ñnaöe spoleËnost zde i†v†okolÌ takovou moc provozovat m˘ûe, aby se p¯i ˙¯adech vöe v†mate¯skÈm jazyku naöinc˘m p¯edn·öelo, a†aby vöecky svÏdeËnosti slovansky, by je n·ö lid rozumÏl, psanÈ b˝t musely?ì14 Chce rovnÏû vÏdÏt, zda k†prospÏchu spoleËnosti mohou vyd·vat drobnÈ tisky a†prod·vat je, zda mohou Ñnutitì mÏstskou kasu, aby spolku p¯edpl·cela brnÏnskÈ (ËeskÈ) noviny, a†koneËnÏ, ûe chtÏjÌ za drobn˝ poplatek p˘jËovat knihy, a†zda k†tomu musÌ b˝t nÏjakÈ povolenÌ od ˙¯adu. P¯i posl·nÌ spolku mÏl MenöÌk na mysli nejen kulturnÌ, ale i†moûnÈ politickÈ p˘sobenÌ 52

spolku, p¯edevöÌm p¯i uplatnÏnÌ rovnosti mate¯skÈho jazyka s†nÏmËinou na ˙¯adech, skuteËnÏ tak, jak mÏly v programu politickÈ ÑLÌpy slovanskÈì. Doba ovöem nebyla p¯Ìzniv· takovÈmu z·mÏru. Revoluce pomalu skomÌrala na uhersk˝ch bojiötÌch, st·le z¯etelnÏji se prosazovala konzervativnÌ politika cÌsa¯skÈho dvora p¯esvÏdËivÏ podporovan· bod·ky vÌtÏzÌcÌch vl·dnÌch vojsk. Moûn·, ûe v†den, kdy datoval sv˘j dopis, MenöÌk vÏdÏl o†rozehn·nÌ ¯ÌöskÈho snÏmu n·rod˘ habsburskÈ monarchie (7. 3. 1849), kter˝ v†KromÏ¯Ìûi p¯ipravoval prvnÌ demokratickou ˙stavu ¯Ìöe, i†o†vyhl·öenÌ vnucenÈ, tzv. oktrojovanÈ, ˙stavy. Spolek se nakonec pojmenoval Ñ»ten·¯sk· jednota sv. VÌtaì na pamÏù slavnosti (Ñbarchanì) od starod·vna slavenÈ v†den jmenovanÈho svÏtce.15 Jeho vznik p¯ivÌtal na str·nk·ch Moravsk˝ch novin anonymnÌ autor v˝slovnÏ hovo¯ÌcÌ o†zakladatelskÈ ˙loze Josefa MenöÌka. D·le ponÏkud kostrbatÏ pokraËoval, ûe cÌlem spolku Ñm· b˝t oûivov·nÌ ochablÈ n·rodnosti moravskÈ ËtenÌm knÏh a†Ëasopis˘ Ëesk˝ch, a†zaloûenÌm, pokud sÌly k†tomu staËÌ, malÈ knihovny a†spolu knÏhp˘jËovny ËeskÈ pro Jemnici a†okolÌ. AË jinde spolkovÈ takovÌ nic nemajÌ do sebe neobyËejnÈho, nem˘ûeme neobraceti z¯etel vlastimil˘v na tuto nast·vajÌcÌ jednotu v†konËinÏ vlasti naöÌ, kdeûto jsou sama sobÏ z˘stavena, slab˝mi vl·dnouc silami, zajistÈ podpory vlasteneckÈ odjinud pot¯ebÌ m·, aby opÏt neochabla a†nezaöla.ì16 V†z·vÏru vyz˝v· autor ve¯ejnost, aby spolek podpo¯ila penÏûnÌmi dary a†knihami. V˝zva byla skuteËnÏ vyslyöena17 a†od d·rc˘ bylo do poË·tku mÏsÌce Ëervna zasl·no vÌce jak 300 knih. MenöÌk s·m daroval 74 svazk˘. Aktivita spolku nebyla vöem po chuti. Vadilo p˘jËov·nÌ knih v†Jemnici smÏrovanÈ i†do selskÈho okolÌ, vadila nezast¯enÏ n·rodnÏ Ëesk· orientace jeho ËinovnÌk˘. Jeden z†nich, ne-li s·m MenöÌk, si zaË·tkem Ëervna v†Moravsk˝ch novin·ch posteskl: ÑSotva d·v·me slabÈ znamenÌ ûivota od sebe, jiû protivnÌci na n·s soËÌ. MrzÌ jich to zap˘jËov·nÌ knÏh, neboù by r·di, aby ten lid selsk˝ trval v†nevÏdomosti a†niËeho neËetl, my vöak soudÌme naopak a†vynasnaûÌme se vöemoûnÏ, aby chuù ku ËtenÌ se v†nÏm budila a†on nez˘stal za sousedem nÏmeck˝m, jsa od p¯irozenosti rovn˝mi schopnostmi nad·n, jak tento.ì Autor p¯ÌspÏvku poslÈze bojovnÏ konËÌ: ÑNep¯·telÈ lidu naöeho pravda n·m budou v†tomto chtÏti p¯ek·ûeti, ale ned·me se, aù si n·s v†podez¯enÌ uv·dÏjÌ a†soËÌ na n·s, jak chtÌ.ì18 P¯es dÌlËÌ averze poËet Ëlen˘ spolku vzr˘stal. Na konci kvÏtna 1849 ËÌtal p¯es 30 ˙d˘19 a†do konce roku p¯istoupili ËetnÌ dalöÌ. Byla mezi nimi takÈ ¯ada p¯ednÌch mÏöùan˘, vËetnÏ starosty Antona Bauera a†prvnÌho radnÌho Jana Hanouska, stejnÏ jako p¯ÌsluönÌci mÏstskÈ honorace, k†nÌû jistÏ pat¯il poötmistr AntonÌn Köwend Ëi lÈka¯ Philip.20 MenöÌk nov˝ trend p¯ÌvÌtal v†Moravsk˝ch novin·ch. Podle nÏj ÑsvÌt· jiû, a†slunce vyd· oblaûujÌcÌ paprsky, ûe zkvitnou a†zazelenajÌ se nivy slovanskÈ. Jinak bylo, jinak a†lÈpe bude. Kdyû jsme neutonuli a†neum¯eli v†noci dvÏstÏletÈ, coû bychom se ob·vali nynÌ, kdyû n·m vych·zÌ slunce nebeskÈ? Jen sjednocenost, setrvalost a†bratrskou up¯Ìmnost!ì21 Svou nadöenou tir·du psal MenöÌk koncem listopadu 1849. Za necelÈ t¯i mÏsÌce, v†polovinÏ ˙nora 1850, z†mÌsta p¯edsedy Ëten·¯skÈho spolku odstupuje. BliûöÌ d˘vody nezn·me, m˘ûeme je pouze tuöit pr·vÏ ve zmÏnÏ sloûenÌ ËlenskÈ z·kladny. P¯istoupenÌ p¯ednÌch mÏöùan˘ sice znamenalo zv˝öenÌ v·ûnosti a†prestiûe spolku, ale z·roveÚ n·r˘st vlivu lidÌ sv˝m postavenÌm spÌöe konzervativnÌho sm˝ölenÌ a†postoj˘. PodobnÏ se d· uvaûovat o†Ñst¯etu z·jm˘ì vypl˝vajÌcÌm z†MenöÌkova sluûebnÈho postavenÌ mÏstskÈho pÌsa¯e ve vztahu k†p¯edstavitel˘m mÏsta. V†pozadÌ mohl b˝t rovnÏû nÏjak˝ politick˝ n·tlak, jemuû bylo n·rodnÏ ËeskÈ hnutÌ st·le vÌce vystaveno a†s†nÌmû byl J. S. MenöÌk rozhodnÏ spojen.22 NaznaËuje to nakonec kr·tk· zpr·va z†Moravsk˝ch novin: ÑPan Jan [spr·vnÏ m· b˝t Josef] MenöÌk sloûil ˙¯ad sv˘j co starosta naöÌ Jednoty sv. VÌta. On to neuËinil proto, aby snad p¯estal pracovati na poli n·rodnÌm, n˝brû naopak, aby v†soukromnosti tÌm prospÏönÏj pro vlast p˘sobiti mohl, kdyby i†snaûenÌ jeho Ëern˝m nevdÏkem se opl·celo. On z˘stane tak jak aû po dnes byl na vzdor vöemu pron·sledov·nÌ vÏrn˝ vlasti svÈ.ì23 Co se odehr·valo s†Ëten·¯skou jednotou po odchodu jejÌho zakladatele? Nad·le v†nÌ pracovali Frantiöek Fedra, jednatel, a†Jan JelÌnek, pokladnÌk, oba ve zmÌnÏn˝ch funkcÌch moûn· ode dne zaloûenÌ spolku. P¯edsedou spolku p¯ibliûnÏ od roku 1854 byl öaf·¯ Anto53

nÌn JelÌnek, zn·m˝ milovnÌk hudby, prosazujÌcÌ v†Ëinnosti jednoty spolkov˝ zpÏv. Spolek ˙dajnÏ zanikl v†roce 1866, kdy ovöem jiû MenöÌk nÏkolik let neûil. Vznik a†poË·teËnÌ obdobÌ Ëinnosti spolku jsme mohli blÌûe poznat p¯edevöÌm z†p¯ÌspÏvk˘ zasÌlan˝ch do tehdy vlastnÏ jedin˝ch Ëesk˝ch novin na MoravÏ, tj. do Moravsk˝ch novin. ZpravodajstvÌ z†Jemnice vöak nebylo omezeno jen jednÌm tÈmatem. Naopak, v†letech 1849ñ1851 se v†mÏstÏ objevilo nÏkolik dopisovatel˘ obËasnÏ informujÌcÌch o†r˘zn˝ch ud·lostech. Jeden z†nich skr˝vajÌcÌ se pod öifrou ÑF.ì mohl b˝t jednatel Ëten·¯skÈho spolku Frantiöek Fedra. »etnÈ Ël·nky zaslal autor skr˝vajÌcÌ se pod öifrou ÑA. L.ì, ¯ada dalöÌch byla bez jakÈhokoli podpisu. Pod nÏkolika Ël·nky se öiframi ÑM.ì Ëi ÑJ. M.ì tuöÌme naopak Josefa Stanislava MenöÌka. Vedle citovan˝ch zpr·v psal nap¯. v†z·¯Ì 1849 o†z·sluh·ch kaplana Josefa HoleËka na obnovÏ zniËenÈho kostela sv. Jakuba v†PodolÌ, 24 v†listopadu tÈhoû roku o†nebezpeËÌ alkoholismu,25 v†prosinci o†sch˘zi jemnickÈho liter·rnÌho bratrstva.26 ZaË·tkem roku 1850 poznamen·v· odchod inspektora Karla Jappa jako novÈho okresnÌho komisa¯e do HustopeËÌ,27 jeötÏ v†lednu lituje neopatrnÈho zach·zenÌ s†puökami v†selsk˝ch rodin·ch vedoucÌho nez¯Ìdka k†post¯elenÌ zvÏdav˝ch dÏtÌ.28 V†b¯eznu vzpomÌn· prvnÌho v˝roËÌ udÏlenÌ oktrojovanÈ ˙stavy a†oslavy s†tÌm spojenÈ v†Jemnici,29 jindy zase komentuje poË·tek ˙¯adov·nÌ novÈho okresnÌho soudu.30 MenöÌkovi snad p¯ÌsluöÌ autorstvÌ zpr·vy z†¯Ìjna 1851 zajÌmavÈ sdÏlenÌm o†p¯ÌpravÏ ËeskÈho divadla v†Jemnici.31 MenöÌka novina¯ina l·kala.32 Bezprost¯ednÏ po p¯Ìchodu do Brna jej od roku 1857 nach·zÌme jako spolupracovnÌka redakce MoravskÈho n·rodnÌho listu (od roku 1858 opÏt s†p˘vodnÌm titulem ÑMoravskÈ novinyì) ¯ÌzenÈho po lÈta Leopoldem Hansmannem, zn·m˝m moravsk˝m liter·tem. MenöÌk se snaûil zÌsk·vat p¯ÌspÏvky p¯edevöÌm od venkovsk˝ch dopisovatel˘, nap¯. od v†˙vodu zmiÚovanÈho Frantiöka SkopalÌka. Jemnick˝ mÏöùan mÏl navÌc s·m liter·rnÌ, ¯eknÏme spÌöe spisovatelskÈ, ambice. PoprvÈ do nich d·v· nahlÈdnout v†lednu 1851 v†dopise adresovanÈm ¯editelstvÌ MoravskÈ n·rodnÌ jednoty v†BrnÏ (od roku 1854 p¯ejmenovan· na Matici moravskou).33 ZmÌnÏn˝ spolek, vzeöl˝ z†myölenek revoluce a†kromÏ¯ÌûskÈho snÏmu, mÏl vyd·vat knihy, zakl·dat venkovskÈ knihovny a†podporovat ökoly. Jednu Ë·st svÈho dopisu MenöÌk vÏnuje pr·ci N·rodnÌ jednoty a†pod·v· n·vrh, jak ji zefektivnit. P¯edevöÌm v†˙vodu listu oznamuje, ûe zapoËal skl·dat dÌla nauËnÈho a†z·bavnÈho obsahu a†ûe nÏkter· hodl· dokonËit jeötÏ v†˙noru toho roku. PÌöe pr·ci zab˝vajÌcÌ se kulhavkou u†ovcÌ, jinou o†tr˝znÏnÌ dobytka (vlastnÏ Ñdvan·ct povÌdek k†v˝straze a†ku kratochvilnÈmu ËtenÌ pro milou ml·deûì), nebo jak by se mohlo zvelebit vËela¯stvÌ. RovnÏû chce zpracovat r˘zn· vlastivÏdn· dÌla: PovÌdky z†okolÌ jemnickÈho, dÏjepis mÏsta Jemnice, a†koneËnÏ m· v†˙myslu sestavit sbÌrku star˝ch vlastnÌch jmen. SdÏluje, ûe jsou to dÌla Ñprvotin· a†jednoduchÈ, kterÈ jsem skrze mnoh· lÈta sem a†tam sesbÌral a†nynÌ, kdyû mÏ pr·zdnÈ hodiny p¯ejÌ, dohromady kladuì.34 Z†n·stinu MenöÌkova ûivota vÌme, ûe sv˘j spisovatelsk˝ program v†budoucnosti pomalu uskuteËÚoval. N·s blÌûe zajÌm· p¯edevöÌm z·mÏr zpracovat ÑDÏjepis mÏsta Jemniceì. MenöÌkovo vlastenectvÌ bylo totiû ˙zce spojeno s†lok·lnÌm patriotismem dotyËnÈho, s†jeho hlubok˝m osobnÌm vztahem k†Jemnici a†jejÌmu okolÌ, s†pozn·v·nÌm dÏjin mÏsta. Z·jem o†historii projevoval od ml·dÌ. AlespoÚ v†listÏ ze dne 2. 8. 1854 adresovanÈm historicko-statistickÈ sekci do Brna uv·dÌ, ûe svou historickou dokumentaci zamÏ¯enou na dÏjiny mÏsta Jemnice vede jiû po dvacet let s†velk˝m ˙silÌm a†nemal˝mi n·klady. Moûn·, ûe tÈto orientaci napomohlo ËasnÈ MenöÌkovo sezn·menÌ se s†latinsk˝m spisem Mars Moravicus (Pragae 1677), jehoû autor, Tom·ö Peöina z†»echorodu, vidÏl poË·tky Jemnice uû za ¯Ìmsk˝ch Ëas˘. A†psal-li d·le, ûe za knÌûete Svatopluka byla Jemnice velkou pevnostÌ, za jejÌmiû valy velkomoravsk· vojska odr·ûela ˙toky Frank˘, jak romanticky se asi musely odrazit tyto smyölenky (coû ovöem prok·zala doba daleko pozdÏjöÌ) v†duöi vnÌmavÈho, dozr·vajÌcÌho mladÌka, teprve hledajÌcÌho svÈ ûivotnÌ cÌle a†uplatnÏnÌÖ ZmÌnÏn· sekce byla jednÌm z†odbor˘ dob¯e zn·mÈ MoravskoslezskÈ spoleËnosti pro zvelebenÌ orby, p¯ÌrodoznalectvÌ a†vlastivÏdy zaloûenÈ roku 1770. Historicko-statistick· sekce sama vznikla ku konci roku 1849, Ëinnost zah·jila 10. 1. 1850 a†na v˝znamu zaËala nab˝54

vat od ledna n·sledujÌcÌho roku, kdy v†jejÌm Ëele stanul Christian díElvert (1803ñ1896), v˝znamn· osobnost nÏmeckÈho historickÈho b·d·nÌ na MoravÏ. Sekce od Ëervna 1855 vyd·vala periodikum (Notizen-Blatt der historisch-statistischen SektionÖ) a†obs·hlejöÌ Spisy historicko-statistickÈ sekce (v obdobÌ 1856ñ1896).35 D˘leûitÈ bylo, ûe vedenÌ spoleËnosti sekci otev¯elo pouËenÏjöÌm z·jemc˘m o†oblast historie poch·zejÌcÌm aù z†Ëesk˝ch nebo nÏmeck˝ch oblastÌ. »lenem sekce se tak v†prvnÌ polovinÏ 50. let stal rovnÏû Josef Stanislav MenöÌk. Z†list˘ adresovan˝ch na vedenÌ sekce vypl˝v·, ûe byl aktivnÌm dopisovatelem.36 Uû v†prvnÌm dopise z†22. 4. 1854 prezentuje svÈ mÌnÏnÌ, ûe by bylo vhodnÈ zdokumentovat ned·vnou z·sadnÌ promÏnu hospod·¯skÈho systÈmu, tj. provÈst abecednÌ soupis nebo tabulkovÈ p¯ehledy robotnÌch des·tk˘, p¯Ìjm˘ ze zahrad, dobytka, podÌlu penÏûnÌch a†natur·lnÌch odvod˘ ned·vn˝ch poddan˝ch. Z·jem o†statistiku byl u†nÏj asi trvalejöÌ, neboù dne 2. 8. 1854 chtÏl zn·t poËty krav, vol˘, konÌ, ovcÌ a†prasat na MoravÏ a†ve Slezsku. O†nÏkolik dn˘ pozdÏji (20. 8. 1854) û·dal vedenÌ sekce o†urËenÌ nÏjakÈho mladÈho muûe, nejlÈpe nez·moûnÈho studenta, kter˝ by o†pr·zdnin·ch za p¯Ìslib bydlenÌ, pranÌ, stravov·nÌ a†mal˝ honor·¯ MenöÌkovi kreslil r˘znÈ re·lie z†Jemnice a†okolÌ. Zadavatel by je chtÏl Ë·steËnÏ vyuûÌt p¯i vyd·nÌ dÏjin Jemnice, Ë·steËnÏ by je dal k†dispozici sekci. Dopis byl zajÌmav˝ jeötÏ z†jinÈho d˘vodu. MenöÌk pro jihoz·padnÌ Moravu navrhoval z¯ÌzenÌ jakÈsi fili·lky historicko-statistickÈ sekce, jejÌû ËlenovÈ by pracovali ve mÏstech JaromÏ¯ice, MoravskÈ BudÏjovice, DaËice, Slavonice a†TelË, d·le v†mÏsteËk·ch Vranov, BÌtov, VratÏnÌn a†MrakotÌn, a†koneËnÏ ve vesnicÌch UngarËice (= UherËice), PÌsnice, Velk· Lhota, StarÈ HobzÌ, Budkovice a†Police. Za p¯edsednictvÌ a†vedenÌ hrabÏte Collalta z†UngarËic by se pak ËlenovÈ fili·lky sch·zeli nejmÈnÏ jednou roËnÏ a†pod·vali o†svÈ Ëinnosti a†v˝sledcÌch podrobnou zpr·vu na hlavnÌ ¯editelstvÌ do Brna. Podle MenöÌka ÑDurch derlei Filialsectionen m¸flte die Vaterlandsgeschichte dann gehˆrig vertraten, und der Central Section viele Hilfsquellen und grosse Erleichterung verschaft werden.ì A†hned navrhuje nÏkolik osob (knÏûÌ a†uËitel˘), kte¯Ì by mohli b˝t Ëleny poboËnÈ fili·lky. Myölenka jistÏ zajÌmav·, pro dobu vzniku ale obtÌûnÏ akceptovateln·.37 NemÈnÏ zajÌmavÈ jsou MenöÌkovy informace z†korespondence za rok 1855. V†listÏ z†5. 8. se zmiÚuje o†n·lezu jak˝chsi star˝ch rytÌ¯sk˝ch podkov, ostruh a†jin˝ch maliËkostÌ z†lokality ÑModr·ck˝ kopecì. Bohuûel vÏtöina vÏcÌ byla pol·m·na a†nehodÌ se pro lepöÌ sbÌrku, upozorÚoval pisatel. Jak vypl˝v· z†jinÈho mÌsta tÈhoû dopisu, MenöÌk nÏkterÈ vÏci posÌlal do Frantiökova muzea v†BrnÏ. Jednalo se o†staroûitnosti a†uk·zky rud z†jemnickÈho okolÌ. Dne 28. 8. poslal opis n·pisu z†vÏûnÌho zvonu d¯ÌvÏjöÌho frantiök·nskÈho kl·ötera v†Jemnici s†prosbou o†jeho rozluötÏnÌ. PodobnÏ MenöÌk z·soboval Ëinnost obnovujÌcÌ zemsk˝ archiv v†BrnÏ. V†roce 1857 daroval nÏjakÈ listiny a†spisy, knihy a†dokonce jakÈsi mince38 a†v†d·rcovstvÌ pokraËoval rovnÏû v†n·sledujÌcÌch letech. Za sv˘j p¯Ìstup byl v†roce 1859 jmenov·n archivnÌm korespondentem zmÌnÏnÈho ˙stavu.39 V†projevech MenöÌkova vztahu k†minulosti nechybÏla ani ochrana pam·tek. ZajÌmavÏ se prezentoval v†souvislosti se slavnostÌ Ñbarchanì. PovÏstÌ zahajoval svou sbÌrku ÑMoravsk˝ch n·rodnÌch poh·dek a†povÏstÌì z†roku 1856 a†v†z·vÏru si neodpustil apel na jemnickÈ mÏöùany (s. 16ñ17): ÑChr·m SvatovÌtsk˝, tento velebn˝ pomnÌk tak znamenit˝ch dÏj˘v mÏstsk˝ch, tato peËeù, jÌûto darov·nÌ lesa kr·lem na vÏËnÈ Ëasy stvrzeno jest, tato mil· upomÌnka na nÏkdejöÌ sl·vu a†d˘leûitost mÏsta naöeho ñ stojÌ jako ctihodn˝, ale opuötÏn˝ öedivec, a†nakloÚuje h¯bet sv˘j k†sesutÌ!!! CtÏnÌ rod·ci! P·ni mÏöùanÈ! NahlÈdnÏteû ve starÈ z·pisky a†zvÌte, coû chr·mu SvatovÌtskÈmu dluûni jste. Bez prodlÈv·nÌ p¯ihlÌûejteû spojen˝mi silami k†tomu, byste co nejd¯Ìv a†co nejlÌp povinnost svou v†ohledu tomto vykonali, aby V·m svÏdomitÌ soudobnÌci a†potomci nevyt˝kali nevdÏk!ì MenöÌkovu korespondenci s†historicko-statistickou sekcÌ rovnÏû prostupujÌ obËasnÈ zmÌnky o†dÏjin·ch Jemnice (ÑPokus k†historii mÏsta Jemniceì), jejichû p˘vodcem byl Franc Fedra. Byly zap˘jËeny (autorem?, MenöÌkem?) ¯editelstvÌ sekce do Brna a†MenöÌk se pak 55

po lÈta dom·hal navr·cenÌ dÌla. Kdo byl autor tÏchto dalöÌch dÏjin Jemnice40 psan˝ch v†ËeskÈ ¯eËi blÌûe nevÌme, ale snad jej lze ztotoûnit s†MenöÌkov˝m vrstevnÌkem Frantiökem Fedrou (nar. 1802), kter˝ p˘sobil jako jednatel jemnickÈho Ëten·¯skÈho spolku. MenöÌk se o†jejich obsahovÈm pojetÌ vyjad¯oval nep¯Ìliö pochvalnÏ. V†dopise ze dne 2. 8. 1854 neupÌr· sice Fedrovi dobrou v˘li p¯i zpracov·nÌ, ale dÌlko hodnotÌ jako neuspo¯·dan˝ konvolut r˘zn˝ch materi·l˘ a†˙daj˘, mnohdy nevÏryhodn˝ch a†do znaËnÈ Ë·sti vymyölen˝ch. PodobnÏ se vyjad¯uje v†listÏ z†3. 11. 1857, kdy z·roveÚ tvrdÌ, ûe on s·m vlastnÌ Ëetn· autentika nabÌzejÌcÌ bohatou l·tku pro zpracov·nÌ osud˘ mÏsta Jemnice, kter· vöechna MenöÌk skuteËnÏ pouûÌv· k†seps·nÌ ke konci se ch˝lÌcÌch jemnick˝ch dÏjin podan˝ch ve slovanskÈ, tj. ËeskÈ ¯eËi. NenÌ t¯eba pochybovat, ûe podkladov˝ materi·l ke svÈmu stÏûejnÌmu dÌlu MenöÌk sh·nÏl po desetiletÌ, ûe jej soust¯eÔoval s†pÌlÌ a†l·skou a†ûe za leckterÈ listiny a†pÌsemn· akta drûen· v†soukromÌ zaplatil i†jistÈ sumy. »asto se takÈ obracel na vedenÌ sekce se û·dostmi o†zap˘jËenÌ literatury a†materi·l˘ (a naopak neopomenul zaslat do spolkovÈ knihovny jeden Ëi vÌce v˝tisk˘ kaûdÈho dÌla, jehoû byl autorem). PrvnÌ n·znaky k†budoucÌmu shrnutÌ patrnÏ dokl·d· nÏmeck˝ ÑAusz¸ge und Notizen zur Verfassung der Stadt Jamnitzì41 datovan˝ do roku 1845. Jsou to vlastnÏ na nÏkolika str·nk·ch po¯ÌzenÈ v˝pisky MenöÌkovi dostupnÈ literatury vztahujÌcÌ se k†Jemnici, TelËi a†BÌtovu. V†archivu mÏsta Jemnice je dochov·n rovnÏû dalöÌ nÏmeck˝, tentokr·te nedatovan˝, MenöÌk˘v rukopis o†rozsahu 18 list˘, v†nÏmû se autor pokusil o†souvislejöÌ v˝klad dÏjin mÏsta.42 ZaËÌn· mÌstopisn˝mi ˙daji a†n·slednÏ pokraËuje v†chronologick˝ch z·znamech konËÌcÌch rokem 1588. Zda se dalöÌ Ë·st rukopisu ztratila, Ëi zda v˘bec MenöÌk po onom datu pokraËoval, se uû ned· zjistit. PodobnÏ ËasovÈ za¯azenÌ rukopisu a†doba vzniku je nejist·. MÏlo jÌt o†soubÏûn˝ p¯eklad ËeskÈho origin·lu, byla nÏmeck· verze odloûen˝m staröÌm pokusem, nebo vznikala v†dobÏ, kdy Ëesk˝ text byl uû hotov? V†korespondenci zasÌlanÈ historicko-statistickÈ sekci pÌöe MenöÌk vûdy jen o†sv˝ch Ëesky (Ñv moravskÈ ¯eËiì) psan˝ch dÏjin·ch Jemnice. O†˙myslu sepsat ÑDÏjepis mÏsta Jemnice pro milovnÌky historickÈ vÏdy naöÌ milÈ vlasti a†obzvl·öt okolÌ JemnickÈhoì se zmiÚoval prvotnÏ v†dopise na ¯editelstvÌ MoravskÈ n·rodnÌ jednoty v†˙noru 1851. Nebyl si sv˝mi vÏdomostmi jeötÏ p¯Ìliö jist˝. SdÏloval: Co se t˝Ëe ostatnÌch zam˝ölen˝ch pracÌ, pom˘cky mu chybÏt nebudou, Ñco se ale dÏjepisu mÏsta Jemnice t˝k· a†sbÌrky jmen vlastnÌch, tu ovöem velice prosit musÌm, aby mÏ slavnÈ ¯editelstvo s†materi·lnÌ silou podporovat r·Ëilo.ì O†t¯i roky pozdÏji m· daleko p¯esnÏjöÌ p¯edstavu. V†dopise historicko-statistickÈ sekci z†2. 8. 1854 p¯ikl·d· (Ëesk˝) n·vrh na obsahovÈ pojetÌ dÏjin Jemnice. Chce v†nich mÌt prvnÌ Ë·st mÌstopisnou (pro mÏsto s†okolÌm: p˘vod jmÈna, polohu a†hranice, horopis, vodopis, p˘dnÌ pomÏry, podnebÌ, nerosty atd., pro mÏsto zvl·öù poËet dom˘ a†obyvatelstva, hradby a†br·ny, n·mÏstÌ, ulice, v˝znamn· stavenÌ, ale i†spolky, fundace, öpit·ly, trhy, pr˘mysl a†obchod) a†Ë·st dÏjepisnou, vypr·vÏjÌcÌ vlastnÌ pr˘bÏh historick˝ch ud·lostÌ. Samostatn· kapitola mÏla b˝t vÏnov·na ûidovskÈ obci a†jin· jakÈmusi p¯ehledu toho, v†Ëem by mÏsto pot¯ebovalo Ñvylepöitì (MenöÌk uv·dÌ ökolu, opravu kostela sv. VÌta, vydl·ûdÏnÌ n·mÏstÌ a†ulic, iluminaci mÏsta v†noci, vod·rnu, vysazov·nÌ ovocnÈho stromovÌ p¯i silnicÌch a†v†z·vÏru si rovnÏû p¯eje z¯ÌzenÌ obecnÌ a†ökolnÌ knihovny). Co vöe z†toho je obsaûeno v†obs·hlÈm MenöÌkovÏ rukopisu43 (o 240 ËÌslovan˝ch stran·ch velkÈho form·tu) nazvanÈm ÑMinulost a†p¯Ìtomnost mÏsta Jemniceì autorem oznaËenÈm jako Ë·st I. s†osmi obrazy (ilustracemi)? NÏkolik stran v†˙vodu rukopisu chybÌ. Je pravdÏpodobnÈ, ûe v†tÈto Ë·sti mÏly b˝t obsaûeny z·kladnÌ mÌstopisnÈ ˙daje o†mÏstÏ, podobnÏ jako tomu bylo u†nedatovanÈ nÏmeckÈ verze. Pr·ce zaËÌn· bezprost¯ednÏ ud·lostmi roku 1092 (Ñ14. z·¯Ì. B¯etislav II. slavnÏ uveden byl do Prahy a†na stolecì). PodobnÏ nejasn˝ je z·vÏr pr·ce ñ MenöÌk konËÌ z·pisem z†roku 1816. D· se p¯edpokl·dat, ûe autor chtÏl dle p˘vodnÌho n·Ërtu dÏjiny mÏsta dovÈst aû do svÈ souËasnosti, p¯inejmenöÌm do p¯elomov˝ch ud·lostÌ revoluËnÌch let 1848ñ 1849. U†rukopisu rovnÏû chybÌ obrazov· dokumentace. 56

Jak bylo v˝öe konstatov·no, ˙vaha o†dÌle se zrodila d·vno p¯ed rokem 1848, v†letech 1850ñ1851 autor chtÏl p¯istoupit ke zpracov·nÌ, konkrÈtnÏjöÌ obsahovÈ pojetÌ vöak bylo formulov·no aû v†roce 1854 a†nÏkdy ke konci roku 1857 se pr·ce ch˝lila ke konci. Moûn·, ûe ji MenöÌk dokonËil v†roce 1858 a†d·le ji chtÏl jiû jen dÌlËÌm zp˘sobem doplÚovat, jak by svÏdËilo obËasnÈ ponech·nÌ volnÈho mÌsta u†nÏkter˝ch rok˘. ObsahovÏ MenöÌk postupuje chronologicky, poznamen·v· ud·losti, k†nimû zÌskal nÏjak˝ materi·l, rok po roce. SpÌöe neû vypr·vÏcÌ dÏjiny MenöÌk p¯edkl·d· jakÈsi an·ly z†dÏjin mÏsta, obËas doplnÏnÈ p¯episy nÏkter˝ch listin a†dokument˘, aù v†ËeskÈm, nÏmeckÈm Ëi latinskÈm jazyce. Z·roveÚ pro staröÌ obdobÌ, kde se mu nedost·v· konkrÈtnÌch zpr·v z†minulosti Jemnice, si Ëasto vypom·h· zachycenÌm ud·lostÌ, osob a†dat z†celon·rodnÌ historie. »Ìm blÌûe k†autorovÏ souËasnosti, tÌm mÈnÏ je pomocn˝ch fakt˘ a†naopak roste poËet ˙daj˘ bezprost¯ednÏ se dot˝kajÌcÌch Jemnice a†ûivota jejÌch obyvatel. KoneËn· redakce MenöÌkova stÏûejnÌho dÌla, na nÏmû pracoval snad polovinu ûivota, byla nakonec pomÏrnÏ jednoduch·. Svou koncepcÌ z˘stalo vzd·leno pojetÌ naznaËenÈmu autorem v†roce 1854 v†dopise historicko-statistickÈ sekci. Bylo cennÈ v†tom, co MenöÌk s·m zd˘razÚoval a†na Ëem si z¯ejmÏ hodnÏ zakl·dal (nap¯. oproti rukopisu F. Fedry), tj. ûe dÌlo vych·zelo z†autentick˝ch materi·l˘, ûe p¯edkl·danÈ ˙daje byly doloûeny z†valnÈ Ë·sti historick˝mi prameny. Nem˝lil se: Svou faktografiÌ z˘st·v· cennÈ dodnes, neboù mnohÈ z†toho, co mÏl MenöÌk k†dispozici, vzalo bÏhem Ëasu za svÈ.44 J. S. MenöÌk nez˘stal zahledÏn pouze do vlastnÌho b·d·nÌ. V†roce 1857 vydal za nemal˝ch finanËnÌch obÏtÌ pr·ci svÈho p¯Ìtele Jana Kypty, uËitele na dÌvËÌ ökole v†TelËi, nazvanou ÑStruËn˝ dÏjepis mÏsta a†panstvÌ TelËeì.45 Vz·pÏtÌ se na nÏj obr·til rolnÌk Frantiöek SkopalÌk: ChtÏl zpracovat dÏjiny svÈ rodnÈ obce Z·hlinic a†prosil o†radu, jak si poËÌnat. MenöÌk v†odpovÏdi slibuje, ûe po¯ÌdÌ bÏhem Ëasu nÏjakÈ v˝pisky ze zemskÈho archivu, kam m· p¯Ìstup, a†zaöle mu je.46 SoubÏûnÏ s†dÏjinami mÏsta Jemnice J. S. MenöÌk pracoval na jinÈ pr·ci, rovnÏû avÌzovanÈ v†p˘vodnÌm autorskÈm z·mÏru z†roku 1851. MÏl to b˝t spis o†mÌstnÌch slovansk˝ch jmÈnech, k†nÏmuû sbÌral po lÈta pr˘bÏûnÏ materi·l. NÏco ze sv˝ch znalostÌ sdÏloval v†srpnu 1855 A. V. äemberovi, kter˝ jej poû·dal o†vysvÏtlenÌ n·zv˘ nÏkter˝ch tratÌ pro jednu ze sv˝ch zam˝ölen˝ch studiÌ. MenöÌk ûadateli sliboval: ÑTuto zimu, d·-li mÏ B˘h zdravÌ, vöecky mÏ¯iËnÈ starÈ a†novÈ knihy projdu a†co tam v†nÏmeck˝ch knih·ch p˘vodnÌch slovansk˝ch jmen ñ pojmenov·nÌ tratÌ, les˘, rybnÌk˘ atd. ñ s†mojÌm mÌnÏnÌm sestavÌm.ì47 Ve stejnÈm dopise adres·ta prosil o†zasl·nÌ vöech zmÌnek o†Jemnici. Z·roveÚ äemberovi posÌl· star˝ urb·¯ a†chce, aby jej dotyËn˝ brzy poslal zp·tky, neboù Ñkniha tato bude mÏ ku sestavenÌ jemnickÈ historie velmi prospÏön·ì. 57

Z·jem o†historickou problematiku vöak nepohlcoval zcela MenöÌk˘v voln˝ Ëas. Jako vzdÏlanec se öirok˝mi z·jmy se p¯ÌleûitostnÏ vÏnoval b·snÏnÌ, dodejme nep¯Ìliö povedenÈmu. Jeden z†pokus˘ zve¯ejnil v†kalend·¯i Moravan na rok 1855 pod n·zvem ÑLibeËekì (= rostlina, jÌû dÌvky a†ûeny p¯isuzovaly magickou moc p¯i zÌsk·nÌ l·sky druhÈho pohlavÌ): 48 NevÏrn˝ hoch sliby ruöÌ, Jeho dÏva smutn·, bled· S†utr·penou chodÌ duöÌ, Pro srdeËko libËek hled·. P¯eubohÈ dÏvÏ krut·, DÏsn· ˙zkost srdce svÌr·, Proto pracnÏ libËek kut·, Vypudiù chtÌc z†prsou ötÌra. MyslÌù, kdyû si libËek vloûÌ V†d˘lek srdce o†svÌt·nÌ, ée tÌm nevÏrnÈ svÈ zboûÌ K†sobÏ nazpÏt zas p¯ih·nÌ.

DÏvo! NespasÌ tÏ vÌra! Pro l·sku jiû nesou m·ry. L·sce, kdyû ti odumÌr·, Nepomohou û·dnÈ Ë·ry. Jeho l·sku, kter· zhnila, NeroznÌtÌ tvoje lkanÌ. VÏrnost, co se rozruöila, Neobr·tÌ bÏdov·nÌ. Doutn·-li v†nÏm jiskra v¯el·, NesmÌö na ni slzy lÌti, Sice utopÌö ji zcela ñ Budeö mrtv˝ popel mÌti.

DalöÌ veröotepeckÈ pokusy jemnickÈho patriota se t˝kaly vztahu ËlovÏka a†svÏta zvÌ¯at.49 L·ska k†nim a†z·roveÚ boj na jejich ochranu proti dosti ËasnÈmu tr˝znÏnÌ ze strany majitel˘ tvo¯ily jednu z†v˝razn˝ch str·nek MenöÌkovy osobnosti. Uû v†z·¯Ì 1849 psal MenöÌk do Moravsk˝ch n·rodnÌch novin, ûe chce na jejich str·nk·ch zve¯ejÚovat p¯ÌspÏvky vztahujÌcÌ se k†lÈËbÏ dobytka.50 V†˙noru 1851 nabÌzel vedenÌ MoravskÈ n·rodnÌ jednoty nÏkterÈ spisky zamÏ¯enÈ proti tr˝znÏnÌ dobytka. Z·jem o†hum·nnÌ zach·zenÌ se zvÌ¯aty MenöÌka koneËnÏ p¯ivedl k†ËlenstvÌ ve ÑVÌdeÚskÈm centr·lnÌm spolku proti t˝r·nÌ zvÌ¯at,ì jedinÈ organizace svÈho druhu na ˙zemÌ ¯Ìöe. Do VÌdnÏ obËas zajÌûdÏl ke spolkov˝m sch˘zÌch a†p¯ispÌval i†do spolkovÈho listu ÑP¯Ìtel zvÌ¯atì; Ëasopis vych·zel od roku 1856.51 Za svou Ëinnost zÌskal st¯Ìbrnou z·sluûnou medaili Jednoty dolnorakouskÈ pro ochranu zvÌ¯at. JistÏ nejvÌce se cÌtil ocenÏn v†roce 1860, kdy mohl hovo¯it v†Dr·ûÔanech na sjezdu spolk˘ pro ochranu zvÌ¯at shrom·ûdÏn˝ch z†nÏkolika evropsk˝ch zemÌ. Samoz¯ejmÏ se MenöÌk v†danÈm smÏru angaûoval p¯edevöÌm v†dom·cÌm moravskÈm prost¯edÌ, kde ñ podobnÏ jako v†jin˝ch zemÌch monarchie ñ byla moûnost zaloûit poboËnou fili·lku VÌdeÚskÈho centr·lnÌho spolku proti t˝r·nÌ zvÌ¯at. ÑJ· jsem poloûil na MoravÏ a†v†»ech·ch z·klad ku z¯ÌzenÌ Jednot pro obranu ûivoËiöstva a†ölechtÏnÌ srdce. M·m d˘kaze o†tom v†ruk·ch,ì52 sdÏloval s†jistou p˝chou SkopalÌkovi v†listu z†25. 8. 1857. Z†jin˝ch MenöÌkem zaslan˝ch list˘ stejnÈmu adres·tovi vypl˝v· rostoucÌ averze odesilatele v˘Ëi Ëinnosti centra ve VÌdni: ÑVÌdeÚan˘m jde vÌce o†penÌze neû o†p˘sobenÌ dobrÈ vÏci. Jim z·leûÌ na tom, aby jejich Ëiny, cizÌma mozoly zÌskanÈ pro svoji z·sluhu rozk¯iËeli po vöech konËin·ch zemÏ. Aû budem samostatnÌ a†j· prvnÌ zpr·vu naöeho p˘sobenÌ pod·m, nesmlËÌm ani nejmenöÌ, co MoravanÈ v†tÈ vÏci poslouûili. Aù se celÈmu svÏtu oËi otev¯ou, VÌdeÚanÈ nic jinÈho nezasluhujÌ. Oni l·kajÌ, m·mÏjÌ lid ku svÈmu prospÏchu ËetnÈmu. (To ovöem V·m jedinÏ svÏ¯uji pod pokliËkou. Drûte vÏc za zubama.)ì (†Dopis ze 4. 7. 1857.) V˝sledek mohl b˝t jedin˝ ñ MenöÌk smÏ¯oval k†zaloûenÌ samostatnÈho spolku proti t˝r·nÌ zvÌ¯at pro oblast Moravy. Ñ»tÏte, ûe v†MoraviËce 9 fili·lek a†5 delegacÌ s†818 Ëleny, v†RakousÌch 3 fil. a†5 delegacÌ, v†»ech·ch 3 fil. a†4 deleg., v†Uhr·ch 2 fil. a†3 delegace a†v†Sedmihradech 1 deleg. zaraûenÈ jsou. MoraviËka vynik· nade vöemi. ProË m· ostat po zadu, proË nem· se st·ti samostatnou Jednotou? Postar·me se o†to, a†douf·m, ûe se udrûÌme. Jenù my jedinÏ, my se m˘ûem honosit, ûe jsme ˙st¯ednÌ jednotu na nohy postavili, jin·Ëe by byla buÔ klesla, neb pochroum·na Ëi pozadu kulhala.ì53 58

Dopisy Frantiöku SkopalÌkovi do Z·hlinic, z†nichû uû bylo nejednou citov·no (celkem 33 list˘ z†let 1857ñ1860), jsou nejobs·hlejöÌm souborem autentick˝ch MenöÌkov˝ch materi·l˘.54 Sezn·menÌ obou zprost¯edkoval Beneö Method Kulda, vlasteneck˝ knÏz, kterÈho MenöÌk znal z†doby jeho kr·tkÈho p˘sobenÌ ve StarÈm HobzÌ (1850). TakÈ SkopalÌk a†Kulda se znali dlouh· lÈta.55 MenöÌk z·hy vyuûil SkopalÌka pro distribuci sv˝ch spis˘ na Holeöovsku, naopak zase pom·hal p¯i ¯eöenÌ potÌûÌ se dvÏma z·hlinick˝mi sousedy, kte¯Ì odmÌtali SkopalÌkem navrhovanÈ scelenÌ pozemk˘ v†Z·hlinicÌch. PoslÈze se po boku SkopalÌka ˙Ëastnil poutÌ na Host˝n, dodnes jedno z†nejzn·mÏjöÌch kultovnÌch mÌst Moravy.56 Jednalo se o†blÌzkÈ a†d˘vÏrnÈ p¯·telstvÌ. MenöÌk d·v· v†listech obËas n·hlÈdnout do osobnÌch pocit˘ a†n·zor˘, o†nichû jinak vÌme jen velmi m·lo: ÑPan p. Kulda mÏ mnoho o†VaöÌ vzdÏlanosti, n·rodomilnosti vypravoval, d·lej podotknouce, kterak se snaûÌte, vöe co dobrÈ a†ölechetnÈ podporujete a†neunavenÏ na poli n·rodnosti skutkem, pÌsmem a†slovem pracujete. Taky mÏ û·dal, abych V·m odeslal Ëasopis p¯Ìtele zvÌ¯at a†ponavrhl V·s za ˙da p¯i ˙st¯ednÌ jednotÏ vÌdeÚskÈ pro ölechtÏnÌ mravu a†ochranu ûivoËiöstva. To jsem vöe uËinil, vöak pro dneöek V·m diplom a†prvnÌ 3 ËÌsla letoönÌho roËnÌku odeslat nemohu, an mÏ doöly a†j· se teprv do VÌdnÏ o†nÏ obr·tÌm, V·m pak vöe odeölu. Jen hleÔte pro tuto d˘leûitou a†ölechetnou vÏc, jÌû duöÌ hospod·¯stvÌ jmenovat m˘ûem, mnoho ˙d˘ zÌskati a†mÏ co nejspÌö udati, abych pak V·s co tamnÌho deleg·ta ozn·mil a†vaöe z·sluhy k†ocenÏnÌ ponavrhl. Dalej V·m odesÌl·m 5 v˝tisk˘ m˝ch n·rodnÌch poh·dek, d˘vÏ¯uje se na Vaöi n·rodolibou podporu, an vÏc ta mnÏ velikÈ obÏti stojÌ.ì (Dopis z†19. 5. 1857.) ÑMÏ dopisov·nÌ a†liternÌ pr·ce tak Ëasem v·ûou, ûe mnohokr·te ani najÌst se nemohu. Na sp·nek, jejû sobÏ kaûd˝ snad nade vöecko libuje, musÌm tak Ëasto appelovat, drû co drû, st˘j co st˘j; jin˝ sobÏ hovÌ a†j· musÌm pracovat. A†co za vdÏk? SpisovatelstvÌ je ûebr·ctvÌ a†odmÏna jeho surov˝ nevdÏk. M·m proto ruce zaloûiti a†k†tomu p¯ihlÌûeti?ì (Dopis z†4. 7. 1857.) ÑStran tÏch knih jen toto: SpisovatelstvÌ je ûebr·ctvÌ a†odmÏna jeho surov˝ nevdÏk. Kdybych nepsal pro d˘leûitost a†uûiteËnost vÏci v†prospÏch n·roda a†vlasti, nepsal bych jistÏ; radÏj bych zaloûil ruce a†dÌval jak se vÏci kolem mÏ toËÌ. Sp·t ale nechci, neb se n·m den d·vno Ëekan˝ vyjasnil. ñ P¯i poh·dk·ch jsem neblaze pochodil ñ TelË jsem kv˘li p¯Ìteli tiskem vydal. P¯ÌbÏhy tyto, na vöestrannÈ donucov·nÌ vydaje, tuöÌm, ûe se mÏ nimi jak s†jin˝mi pr·ci povede. Staniû se ñ aù budoucnost soudÌ o†obÏtivÈm vlastenectvÌ mÈm a†vidÌ zisk, jejû jsem sobÏ tÌmto zÌskal. Bylo by VaöÌ z·sluhy hodnÈ, aby jste dÏjepis obce Z·hlinic sestavil. NÏco l·tky V·m mohu odeslat z†st¯edovÏku, z†v·lky Tatar˘ a†ävÈd˘, kde Z·hlinice a†okolÌ zpustoöeno, vydrancov·no a†v†popel obr·ceno bylo. Tradice V·m snad taky nÏco zachovala a†mÌstnÌ pam·tky v†tom pomohou. K†tomu by jste mohl p¯ipojit poh·dky z†okolÌ a†budem mÌt knihu hotovou, jmÈnem VaöÌm zasvÏcenou. ñ OËi se mÏ p¯ivÌrajÌ, svÌËka doho¯uje a†papÌr doch·zÌ, tedy s†Bohem ûite a†veselÈ mysli buÔte, co V·m srdeËnÏ p¯eje V·ö p¯Ìtel a†ctitel J. MenöÌk.ì (Dopis z†10. 12. 1857.) ÑJosef Franta äumavsk˝, proslul˝ Slovan a†jazykozpytec, je vËera pohroben. Tak se tratÌme kmenovci jeden po druhÈm, je n·s jiû mal· hrstka a†rozpt˝lÌme i†my se, tak veta po n·rodnosti. Jak Vy se snaûÌte blahobyt n·rodnosti v†rolnictvÌ a†skrze za¯ÌzenÌ jinÈho r·znÈho hospoda¯enÌ zaraziti, tak snaûÌm j· se, dokuÔ mÏ srdce bije, skrze ölechtÏnÌ srdce a†brouöenÌ rozumu blahobyt ËlovÏËenstva vesmÏs a†ve vlasti obzvl·öù co sÌle staËÌ docÌliti.ì (Dopis z†24. 12. 1857.) ÑLeopold Hansmann, redaktor naöich novin, je naöinec, rod·k V·ö z†Kvasic; mimo redakci je cÌs. kr·l. kancelistou p¯i politick˝m ˙¯adÏ na starÈm BrnÏ a†profesorem anglickÈ a†vlaöskÈ ¯eËi na re·lce starobrnÏnskÈ. Z†toho posoudÌte, kterak my sobÏ v†potu tv·¯e pernÏ chlÈb n·ö vydob˝vati, dnem a†nocÌ se klopotit musÌme. Vöe ËlovÏk pro ËlovÏka a†to m·lo ûivobytÌËko. Jak sobÏ mnoh˝ v†teplÈm loûi hovÌ, sem tam se v·lÌ, mÏ pak odbila 5t· r·no, 59

v†chladnÈ jizbÏ pracuji, abych vöem jen zadost uËinil, neb m·m list˘ k†odpovÌd·nÌ jak kram·¯ obr·zk˘ na pouti.ì (Dopis z†28. 1. 1858.) ÑStran p¯edplacenÌ na noviny buÔte bez starostÌ. J· m·m p¯ÌËinu celoroËnÏ nep¯edplatiti, neb nejsme jeötÏ aû posud v†ËistÈm proudu s†naöimi novinami. Jedn· se dÌlem, by je st·t p¯evzal, naËeû by bez kolku vych·zeli, dÌlem, aby redakci ¯·dnÏ obsazena a†po¯·dnÏ honorovanÈ bylo. Aû po dnes nedostal ani redaktor ani j· jednatel, ne¯ku-li dopisovatelovÈ st·l˝ û·dn˝ honor·¯, aË n·s to mnoho Ëasu a†noËnÌho bdÏnÌ stojÌ ñ ovöem mile r·di to dÏl·me pro bratry svÈ milÈ, pro vlast a†vÏc nutnou, ale jÌsti se chce kaûdodenÏ, kdyû jin·k sluûba str·vÌ se bdÏnÌm a†jin˝m nam·h·nÌm.ì (Dopis z†26. 2. 1858.) ÑNo, na ten sv. Host˝n a†Velehrad! ViÔte, to se spolu jako j· tÏöÌte? Bude to pro n·s pastva ûivota, hud·nÌ nebeskÈ, tÏöidlo rajskÈ, posila ûiv· a†uvÌt·nÌ bratrskÈ. HleÔte jen naöinc˘ mnoho shrom·ûdit, abychom o†vÏcech, kterÈ se v†prospÏch n·rodnosti st·ti majÌ, se doradili a†v†vz·jemnÈm rokov·nÌ uzav¯Ìti mohli, jak a†kterak se to st·ti m·.ì (Dopis z†20. 5. 1858.) ÑProsÌm V·s pro l·sku vlastenskou, nedÏlejte moc k¯iku, ûe my vlastenci a†nÏkolik vlastensk˝ch knÏûÌ s†n·mi putovat bude. Kdyby se to mnozÌ öv·bovÈ dozvÏdÏli, hned ¯eknou: Ty ponesou panslavista v†k¯Ìûku na Host˝n, by tam panslavistick˝ kongres drûeli.ì (Dopis z†5. 6. 1858.) ÑJ· se nehnÏv·m ani kdyû p¯ÌËinu m·m se zlobiti neb ned˘vÏ¯ovati. Proto taky nenechte sobÏ na mysli, ûe bych se na V·s hnÏval, an jste m˘j dobr˝ drah˝ p¯Ìtel, jej sobÏ co takovÈho v·ûiti umÌm. Kdyû V·m i†nepÌöu, tak p¯ec s†V·mi ûiju, pro V·s pracuji, o†V·s a†blaho Vaöe peËuji. Nedostal-li jste jeötÏ co konserv·tor a†dopisovatel zemskÈho archivu diplom, toû jej co nevidÏt dostanete, neb jsem V·s pro tamnÌ okres navrhnul. Dostanete i†mnoho vz·cn˝ch knih historickÈho obsahu zdarma, je do knihovny57 tamnÌ co klenot uloûiti m˘ûete; neb s†tejma knihami m·lo kter· venkovsk· knihovna se bude moci honositi.ì (Dopis z†8. 3. 1859.) Po sezn·menÌ se SkopalÌkem MenöÌk na Holeöovsko skuteËnÏ nÏkolikr·t zavÌtal. PotvrzujÌ to denÌkovÈ z·znamy jinÈho zn·mÈho tamnÌho vlastence Daniela Slobody, evangelickÈho pastora na RusavÏ v†Host˝nsk˝ch hor·ch, p˘vodem Slov·ka.58 MenöÌk ho p¯iöel navötÌvit nap¯. 22. 6. 1858 a†v†SlobodovÏ doprovodu si prohlÈdl Host˝n. VeËer tÈhoû dne si MenöÌka z†Rusavy odvezl dom˘ SkopalÌk. N·vötÏvy se patrnÏ opakovaly vÌcekr·te. Sloboda zase u†MenöÌka p¯espal p¯i svÈ t¯ÌdennÌ n·vötÏvÏ Brna 3.ñ5. 7. 1861. Hostitel jej doprov·60

zel po nÏkter˝ch pamÏtihodnostech a†poslednÌ den vz·cnou n·vötÏvu vyprovodil aû k†vlaku. V†SlobodovÏ denÌku je zachov·n jeötÏ jeden zajÌmav˝ z·pis z†6. 9. 1858: ÑPriöel na veËer Valter, pÌsar u†MenöÌka v†BrnÏ, sbÌr· povÏsti atd. Na druh˝ den r·no odeöel.ì NaznaËuje dalöÌ pouto pojÌcÌ brnÏnskÈho vlastence s†Holeöovskem, kterÈ bylo vlastnÏ d˘vodem prvotnÌho sezn·menÌ MenöÌka se SkopalÌkem. V†roce 1856 vyöly v†BrnÏ ÑMoravskÈ n·rodnÌ poh·dky a†povÏsti z†okolÌ JemnickÈhoì, sebranÈ MenöÌkem a†vydanÈ B. M. Kuldou jako II. dÌl ÑPoh·dek a†povÏstÌ n·roda moravskÈhoì. Inspiraci zÌskal MenöÌk od Kuldy, kter˝ ve zmÌnÏnÈ edici, jÌû byl duchovnÌm p˘vodcem, vydal v†letech 1853 a†1854 jako jejÌ prvnÌ dÌl ÑMoravskÈ n·rodnÌ poh·dky a†povÏsti z†okolÌ roûnovskÈhoì. Na rozdÌl od MenöÌkov˝ch ostatnÌch, d·vno zapomenut˝ch pracÌ, si sbÌrka poh·dek a†povÏstÌ uchovala trvalou hodnotu jako zdroj p˘vodnÌho vypr·vÏcÌho lidovÈho folkloru. Jednotliv· ËÌsla jsou za¯azov·na do st·le nov˝ch a†nov˝ch antologiÌ,59 i†kdyû liter·rnÌ kritika k†nim byla nez¯Ìdka nemilostiv·. Pro öpatnou Ëeötinu a†dalöÌ proh¯eöky je nap¯. ve svÈ souhrnnÈ knize o†moravskÈ literatu¯e odsoudil Miloslav H˝sek.60 Celkov˝ r·z MenöÌkovy sbÌrky vystihl O. Sirov·tka a†M. är·mkov· v†˙vodu jednÈ z†antologiÌ, kdyû uvedli: ÑMenöÌkovy sbÌrky jako by se drûely metody Ëasopis˘ a†sbornÌk˘ z†prvnÌ poloviny 19. stoletÌ. ChybÌ v†nich p¯ÌsnÏjöÌ a†urËitÏjöÌ p¯edstava folklÛrnÌho vypr·vÏnÌ a†tradice, neusilujÌ o†p˘vodnost a†pramennou vÏrnost, podobajÌ se pestrÈ sn˘öce historick˝ch zpr·v a†povÏstÌ, n·boûensk˝ch legend a†povÌdek, komick˝ch p¯ÌbÏh˘ a†anekdot i†autentick˝ch lidov˝ch poh·dek, povÏstÌ a†povÏreËn˝ch povÌdek.ì61 Ve svÈ dobÏ sbÌrka jist˝ ˙spÏch mÏla. MenöÌk, povzbuzen˝ druh˝m vyd·nÌm z†roku 1858, pokraËoval v†dalöÌm sbÏru lidov˝ch poh·dek a†povÏstÌ a†v†letech 1861ñ1862 mohl p¯ed Ëten·¯e p¯edstoupit s†nov˝m souborem nazvan˝m ÑMoravskÈ poh·dky a†povÏstiì. Vych·zely postupnÏ v†BrnÏ v†nÏkolika samostatn˝ch seöitech. ZÌskan˝ materi·l se d· rozdÏlit dle mÌsta p˘vodu na öest oddÌl˘. MÌstem prvnÌho byla TelË s†okolÌm, druhÈho DaËicko, t¯etÌ byly zpÏvohry a†skl·d·nÌ z†HanÈ (ËerpanÈ z†Gallaöovy M˙zy moravskÈ), Ëtvrt˝ obsahoval texty z†Benetic, p·t˝ a†öest˝ oddÌl tvo¯ily povÏsti z†Holeöovska. Z˘st·valo dosud nejasnÈ, odkud MenöÌk zÌskal podklady z†Holeöovska. OdpovÏÔ nach·zÌme pr·vÏ ve SkopalÌkovÏ korespondenci. Po nav·z·nÌ prvnÌho kontaktu mezi obÏma muûi, spojenÈho s†distribucÌ poh·dek z†MenöÌkova prvnÌho vyd·nÌ, se MenöÌk v†dopise z†19. 6. 1857 svÏ¯il, ûe chce vydat Ñh·daËky n·rodu naöehoì. ProsÌ: ÑNemohl by jste mÏ je v†tamnÌm okolÌ sebrat?ì A†v†dopise ze 4. 7. 1857 SkopalÌka p¯Ìmo instruuje: ÑP¯i VaöÌ n·rodnÌ zn·mosti a†naöinc˘ p¯ÌznÏ nebude V·m Ëas od Ëasu tÏûko h·danky nasbÌrati a†sepsati. V†kaûdÈ rodinÏ nÏkterÈ panujÌ. NejlÌp, kdyû uËitelovÈ dÌtk·m uloûÌ, by kaûdÈ doma napsalo h·danky rodinnÈ. ProzatÌm by mnÏ bylo spomoûeno as 50ñ60ti, aby I. seöitek n·rodnÌch h·daËek brzy vyöel. Proto bylo by mÏ nejmilejöÌ, by jste sobÏ neobtÏûoval onÈ proston·rodnÌ sepsati a†mÏ co moûn· brzy odeslati.ì P¯Ìtel SkopalÌk byl vst¯Ìcn˝ a†skuteËnÏ shromaûÔoval a†hlavnÏ rychle zasÌlal (prvnÌ soubor jeötÏ v†Ëervenci 1857, za nÏjû MenöÌk dÏkuje v†dopise z†25. 7. 1857) r˘znÈ h·danky a†¯Ìkadla, kterÈ MenöÌk spÌöe vyuûil v†z·bavnÌ rubrice Moravsk˝ch novin, na jejichû redakci se podÌlel. PodobnÏ poû·dal o†podchycenÌ poh·dek a†obyËej˘, coû SkopalÌk rovnÏû p¯islÌbil. Nap¯. 20. 3. 1858 z†Brna apeluje: ÑNezapomeÚte mÏ sepsat ty obyËeje svadebnÌ, k¯esnÌ, ˙vodnÌ a†poh¯ebnÌ!ì MenöÌk dokonce 26. 8. 1858 z†Brna pÌöe, ûe dopis posÌl· po nÏjakÈm Valterovi, kterÈho vysÌl· ke sbÌr·nÌ n·rodnÌch povÌdek, pÌsnÌ, po¯ekadel a†obyËej˘: ÑProsÌm V·s, jdÏte mu na ruku radou i†skutkem v†prospÏchu vlasti p¯i tomto n·rodnÌm kon·nÌ,ì konËÌ. Nakonec se v†MenöÌkovÏ knize objevilo 47 ËÌsel vybran˝ch z†lidovÈho folkloru Holeöovska. Z†valnÈ Ë·sti je, ne-li vöechny, po¯Ìdil a†zaslal z·hlinick˝ SkopalÌk.62 P¯i p¯ÌpravÏ druhÈho svazku poh·dek a†povÏstÌ se MenöÌk obr·til v†¯Ìjnu 1860 jeötÏ na jinÈho p¯Ìtele. é·dal jej p¯edevöÌm o†˙vod ke sbÌrce, jejÌû prvnÌ seöit, obsahujÌcÌ z·znamy z†TeleËska, vyöel v†b¯eznu 1861. OnÌm p¯Ìtelem byl MatÏj MiköÌËek, zn·m· postava moravskÈho n·rodnÌho ûivota, ˙ËastnÌk povst·nÌ ve VÌdni v†kvÏtnu 1848 a†n·slednÏ Slo61

vanskÈho sjezdu a†s†nÌm souvisejÌcÌch revoluËnÌch bou¯Ì v†Ëervnu 1848 v†Praze. MiköÌËek se rovnÏû ñ a†podstatnÏ d¯Ìve neû MenöÌk ñ zajÌmal o†lidov˝ folklor. V†letech 1843ñ1847 vydal nÏkolik svazk˘ povÏstÌ, poh·dek a†bajek moravskÈho lidu; k†problematice se vracel i†v†pozdÏjöÌch letech. V˘Ëi MenöÌkovÏ sbÌrce (ovöem posmrtnÏ) byl znaËnÏ kritick˝: ÑMenöÌkovy mnohÈ öpr˝my a†nedostatky p˘sobily u†ËtenÌ a†p¯eËÌt·nÌ tak, ûe n·sledkem mÈho jich na hlas p¯edËÌt·nÌ ûena m· a†mÈ 13 letÈ dÏvËe nejednou pro nehor·zn˝ smÌch aû slze prolÌvaly. M· zajistÈ MenöÌk mÌstami nehor·zn˝ sloh, ¯ekl bych pantokov˝.ì Proto se radÏji vzdal celkovÈho zhodnocenÌ MenöÌkova dÌla: ÑAle prosÌm V·s, bolÌ mne uû nynÌ hlava, ob·v·m se, ûe by mi po MenöÌkovi pukla. Je to u†nÏho vöe poheb·no jako koudel: tu kus poh·dky, kus povÏsti, zas kousek öpr˝mu, kousek vtipu = opravdov˝ galimaty·ö.ì63 Za ûivota obou ale mezi nimi panovaly korektnÌ vztahy doloûenÈ Ëty¯mi MenöÌkov˝mi dopisy z†let 1860ñ1861 dochovan˝mi v†MiköÌËkovÏ poz˘stalosti.64 V†nich se odr·ûÌ uvolnÏnÌ politick˝ch pomÏr˘ v†habsburskÈ monarchii po vyd·nÌ ¯ÌjnovÈho diplomu v†roce 1860 znamenajÌcÌ obnovenÌ ˙stavnosti. MenöÌkovy myölenky se toËily kolem voleb do moravskÈho zemskÈho snÏmu, kdy uvaûoval o†MiköÌËkovi jako o†jednom z†moûn˝ch kandid·t˘ za TelË a†okolÌ: ÑKdyû Vy p¯ijdete do snÏmu, buÔte jist˝, ûe V·s pouËÌme co a†kterak, nem·te se co b·ti. »lovÏka, kter˝ nenÌ spolumÏöùan, nevolte, takov˝ se nech· lehko ohnout, on necÌtÌ, co obyvatele mÏst tlaËÌ, takov˝ k¯iËÌ jen od plic, nic nejde od srdce, on nem· potomky, aby jich blaho mu na srdci leûelo. Tedy rada m·: Volte koho volte, volte jen nÏkoho z†Vaöeho st¯edu, muûe poctivÈho, muûe, kter˝ pevnÏ a†p¯esvÏdËenostÌ st·t ostane, bub·k˘ a†Mikol·ö˘ se nebojÌ a†kter˝ se taky pouËiti d· od n·s.ì MenöÌkovo psanÌ z†31. 3. 1861 urËenÈ MiköÌËkovi je dosud jeho poslednÌ zn·m˝ pÌsemn˝ projev. Co se s†nÌm d·lo v†poslednÌch mÏsÌcÌch ûivota, z˘st·v· opÏt skryto. Noviny Moravan pak p¯inesly 19. 2. 1862 zpr·vu, ûe Josef MenöÌk zem¯el 6. ˙nora toho roku.65 A†MoravskÈ noviny zaË·tkem dubna 1862 ze sezenÌ moravskÈho zemskÈho v˝boru sdÏlovaly, ûe vdovÏ po zem¯elÈm ingrosistovi zemskÈ ˙Ët·rny Josefu MenöÌkovi povolila se podpora 50 zlat˝ch.66 é·dnÈ noviny, û·dn˝ Ëasopis nenaöly mÌsto pro jeho nekrologÖ * Josef Stanislav MenöÌk mÏl öirokÈ a†rozmanitÈ z·jmy hospod·¯skÈ, dobroËinnÈ, kulturnÌ a†vlastivÏdnÈ. Pod svÈ jmÈno hrdÏ a†z¯ejmÏ i†s†jistou p˝chou uv·dÏl ËlenstvÌ v†mnoha spolcÌch. P¯emÌra osobnÌch z·lib spolu s†nedostatkem nad·nÌ mu z·roveÚ br·nila v†nÏkterÈ oblasti vÌce vyniknout. Hl·sil se vûdy k†moravskÈmu, n·rodnÏ ËeskÈmu vlastenectvÌ. NeurËoval jeho duchovnÌ proudÏnÌ, spÌöe pat¯il k†muû˘m druhÈho sledu naplÚujÌcÌm n·rodnÌ myölenky a†smÏrov·nÌ v†konkrÈtnÌch regionech a†s†urËit˝mi omezen˝mi cÌly. D˘leûit˝ byl z†tohoto pohledu p¯edevöÌm MenöÌk˘v urËujÌcÌ podÌl na zaloûenÌ »ten·¯skÈ jednoty sv. VÌta v†Jemnici. S†nÌ spojoval ñ pokud to doba dovolila ñ i†omezenÈ p˘sobenÌ politickÈ, zejmÈna ve smyslu Ëesko-nÏmeckÈ jazykovÈ rovnopr·vnosti. JistÏ lze ocenit MenöÌk˘v hum·nnÌ p¯Ìstup ke zvÌ¯at˘m vËetnÏ prvotnÌho podÌlu na zaloûenÌ spolk˘ bojujÌcÌch na MoravÏ organizovanÏ proti t˝r·nÌ zvÌ¯at. PodobnÏ byl filantropem snaûÌcÌm se pomoci sirotk˘m nebo lidem z†tehdejöÌch n·pravn˝ch za¯ÌzenÌ. Na z·padnÌ MoravÏ pat¯il k†zakladatel˘m region·lnÌ vlastivÏdnÈ pr·ce podmÌnÏnÈ trval˝m vztahem k†mÏstu jeho ml·dÌ i†muûnÈho vÏku ñ Jemnici. Projevem zmÌnÏnÈho patriotismu se stal MenöÌk˘v pokus o†prvnÌ komplexnÏjöÌ zpracov·nÌ dÏjin Jemnice. VÏdÏl, ûe historickÈ pozn·nÌ nenÌ vÏcÌ intuice, ûe je naopak t¯eba pracovat s†p˘vodnÌmi prameny, a†uvÈst je do jist˝ch vztah˘. Proto mohl zaujmout kritickÈ stanovisko k†nedostateËnÏ o†p˘vodnÌ materi·ly op¯enÈ pr·ci svÈho Ñkonkurentaì F. Fedry. S·m vöak nep¯ekroËil f·zi materi·lnÌho hromadÏnÌ fakt˘; byl je sice schopen ut¯Ìdit, ne vöak jiû kriticky zpracovat a†p¯edevöÌm nÏjak souvisleji vyloûit. Pozoruhodn· pak byla jeho myölenka vytvo¯it region·lnÌ vlastivÏdnou organizaci se zpravodaji v†mÏstech a†na vesnicÌch napom·hajÌcÌ utv·¯et vztah k†vlasti a†n·rodu. 62

Jemnick˝ patriot mÏl takÈ cit pro to, co m˘ûeme nazvat dokumentacÌ souËasnosti. Nakonec pr·vÏ jejÌm prost¯ednictvÌm, sbÏrem lidov˝ch poh·dek a†povÏstÌ, do nichû nejednou vkl·dal lok·lnÌ historickÈ ˙daje a†obËas didaktickÈ Ëi mravouËnÈ prvky, p¯ekonal bariÈru Ëasu a†nezmizel v†p¯ev·ûnÏ anonymnÌ mase sv˝ch souËasnÌk˘. MenöÌkovo celkovÈ p˘sobenÌ a†jeho liter·rnÌ Ëinnost dob¯e charakterizuje slovo ÑpÌsm·kì. SkuteËnÏ tkvÏl sv˝mi ko¯eny hluboko v†lidovÈm prost¯edÌ, k†nÏmuû se vracel i†obracel ve sv˝ch pÌsemn˝ch projevech a†p¯·telsk˝ch stycÌch. Proto takÈ nezanechal hluböÌ stopy ve vlasteneckÈ spoleËnosti v†BrnÏ, zato vöak byl vst¯ÌcnÏ p¯ijÌm·n ve venkovskÈm prost¯edÌ Holeöovska. RovnÏû MenöÌk˘v autorsk˝ projev vËetnÏ aû kuriÛznÌho v˝bÏru a†rozptylu tÈmat svÏdËÌ spÌöe pro spojenÌ s†romantick˝m prost¯edÌm autodidakt˘, neû se svÏtem vzdÏlanÏjöÌ liter·rnÌ a†uËeneckÈ soudobÈ moravskÈ spoleËnosti. K†tÈ byl ovöem silnÏ p¯itahov·n a†snaûil se v†nÌ zaujmout p¯ÌsluönÈ mÌsto prost¯ednictvÌm svÈho spolka¯enÌ, jehoû oslniv˝ v˝Ëet mÏl zast¯Ìt a†nahradit MenöÌk˘v nedostateËn˝ liter·rnÌ a†odborn˝ talent. S†tÌmto dÌlËÌm vymezenÌm a†s†omezenostÌ jÌm dosaûen˝ch v˝sledk˘ lze v†z·vÏru ¯Ìci, ûe Josef Stanislav MenöÌk, stejnÏ jako mnozÌ mu podobnÌ v†¯adÏ jin˝ch mÏst a†mÏsteËek Moravy, svou pracÌ a†sv˝m konkrÈtnÌm zp˘sobem p¯ispÌval k†vytvo¯enÌ n·rodnÌho a†soci·lnÌho vÏdomÌ ËeskÈ spoleËnosti na MoravÏ. POZN¡MKY 1 SOkA KromÏ¯Ìû, f. C†1 ñ poz˘stalost Frantiöka SkopalÌka, k. 15, sloûka 46, dopis J. S. MenöÌka z†25. 8. 1857. 2 Riegr˘v slovnÌk nauËn˝, dÌl 10, Praha 1873, s. 406. 3 R. ZEJDA, SpisovatelÈ, publicistÈ a†p¯ekladatelÈ. In: VlastivÏda moravsk·, MoravskobudÏjovicko, Jemnicko, Brno 1997, s. 483. 4 F. JECH, Soupis osob liter·rnÏ, vÏdecky neb umÏlecky Ëinn˝ch, kterÈ se v†okrese mor. budÏjovickÈm narodily nebo v†nÏm ûily. In: SbornÌk vlastivÏdn˝ch statÌ o†politickÈm okrese mor.-budÏjovickÈm. MoravskÈ BudÏjovice 1927, s. 236ñ237. 5 B. PERNICA, PÌsemnictvÌ na z·padnÌ MoravÏ, P¯erov 1938, s. 35ñ36. 6 J. VR¡NA, Rod·ci jemniËtÌ a†doËasnÌ obËanÈ Jemnice. Od Hor·cka k†PodyjÌ. VlastivÏdn˝ sbornÌk z·padnÌ Moravy, roË. 13, 1937, s. 71. 7 Na z·kladÏ MenöÌkovy korespondence s†historicko-statistickou sekcÌ v†BrnÏ se domnÌv·m, ûe p¯estÏhov·nÌ se uskuteËnilo pozdÏji. Vöechny dopisy z†let 1854 a†1855 (poslednÌ z†2. 11. 1855) jsou datov·ny v†Jemnici. Teprve prvnÌ zn·m˝ dopis z†roku 1856 je datov·n 1. 11. v†BrnÏ. MenöÌk se tedy do Brna p¯estÏhoval patrnÏ v†prvnÌm pololetÌ roku 1856. 8 V†kvÏtnu 1857 pracoval v†expedici moravskÈho mÌstodrûitelstvÌ, v†roce 1859 je uv·dÏn jako mÌstodrûitelsk˝ kancelista. J. Wieser (In: Agenda mor. stav. zemskÈho v˝boru od roku 1849 aû 1859, Brno 1861, s. 93) v†seznamu ˙¯ednÌk˘ za rok 1861 uv·dÌ J. S. MenöÌka jako Ñakcesistuì s†pozn·mkou Ñp¯idÏlen k†sluûb·m u†m. st. ˙Ët·rny zemskÈì. 9 E. DOUPALOV¡, SlovnÌk sbÏratel˘, vydavatel˘ a†zpracovatel˘ moravsk˝ch lidov˝ch povÏstÌ. Separ·t AUPO ñ Facultas Paedagogica. Philologica IV, 1987 ñ »esk˝ jazyk a†literatura 6. Olomouc 1987, s. 149. 10 DosavadnÌ literatura MenöÌk˘v podÌl na Ëinnosti Matice moravskÈ silnÏ p¯eceÚovala. Nebyl ani v†jejÌch sluûb·ch, jak se objevilo, nebyl dokonce ani jejÌm Ëlenem. Jako dobr˝ vlastenec o†spolku samoz¯ejmÏ vÏdÏl, v†poË·tcÌch jeho Ëinnosti se takÈ na nÏj obr·til se û·dostÌ o†pomoc p¯i realizaci vlastnÌch liter·rnÌch pracÌ. PozdÏji, uû za pobytu v†BrnÏ, se angaûoval p¯i sh·nÏnÌ p¯ÌspÏvk˘ pro kalend·¯ Koleda, kter˝ Matice v†50. letech vyd·vala. AlespoÚ v†dopise z†3. 11. 1857 sdÏloval, ûe pro Koledu na rok 1859 m· k†dispozici rukopis ÑMilujte nep¯·tele svÈì od Jana Jav˘rka, uËitele ve éÔ·ru. DalöÌ p¯ÌspÏvky mu p¯islÌbil uËitel Jan Kypta z†TelËe, uËitel Karel KlÌma a†Jan Steyskal, solicit·tor v†BrnÏ (MZA Brno, f. G†83 ñ Matice moravsk·, k. 3, sloûka III f/2). O†zÌsk·v·nÌ p¯ÌspÏvk˘ pro Koledu se zmiÚoval rovnÏû v†nÏkter˝ch dopisech Frantiöku SkopalÌkovi. O†nÏjakÈm v˝znamnÏjöÌm podÌlu J. S. MenöÌka na Ëinnosti Matice moravskÈ se nezmiÚuje ani J. äEB¡NEK v†z·sadnÌ pr·ci Archiv MoravskÈ n·rodnÌ Jednoty a†Matice moravsk·. »MM, roË. 63/64, 1940, s. 5ñ82. 11 B. SMUTN›, Jemnice. In: VlastivÏda moravsk·, MoravskobudÏjovicko, Jemnicko, Brno 1997, s. 700. 12 StaröÌ literatura hovo¯ila o†Ëten·¯skÈm spolku sv. VÌta, kterÈmu se nÏkdy ¯Ìkalo ÑLÌpa slovansk·ì, p¯ÌpadnÏ, ûe snad byly v†Jemnici spolky oba (F. JECH). NejnovÏjöÌ vlastivÏda MoravskobudÏjo-

63

vicko, Jemnicko (ss. 287 a†702) pak pro rok 1848 zn· jen spolek ÑLÌpu slovanskouì. D·le uveden˝ cit·t z prohl·öenÌ ÑLÌpy slovanskÈì z 30. 4. 1848 p¯inesly nap¯. KvÏty, roË. 15, 1848, Ë. 53, s. 230. 13 Liter·rnÌ archiv Pam·tnÌku n·rodnÌho pÌsemnictvÌ v†Praze, poz˘stalost A. V. äembery. 14 Nelze pochybovat, ûe MenöÌkovo vlastenectvÌ a†n·rodnÌ cÌtÏnÌ bylo v†Jemnici a†okolÌ silnÏ orientov·no na prosazenÌ rovnopr·vnosti Ëeötiny s†nÏmËinou. Ve svÈ nejzn·mÏjöÌ knize MoravskÈ n·rodnÌ poh·dky a†povÏsti z†okolÌ JemnickÈho (Brno 1856) si neodpustil v†˙vodu na s. 8 n·sledujÌcÌ kritickou pozn·mku na adresu jemnick˝ch mÏöùan˘: ÑObyvatelovÈ mÏsta i†okolÌ jsou MoravanÈ kte¯Ìû nepochopujÌce ˙lohu rodinnÈho vychov·nÌ a†chybnÏ soudÌce o†pravÈ vzdÏlanosti, zhusta na ökodu nenahraditelnou d·vajÌ dÌtky svÈ na v˝mÏnu do rodin nÏmeck˝ch v†tÏch rocÌch vÏku, kdy se m· pevn˝ z·klad ve vlastnÌ rodinÏ a†ökolou kl·sti. DÌtky takovÈ zp˘sobem tÌmto ovöem nauËÌ se drmoliti nÏmËinu, jiûto by niû·dn˝ sk¯Ìtek po nich napsati nedovedl, ale rozum jich ost·v· temn˝ a†srdce pustÈ, z†Ëehoû politov·nÌ hodn· bezr·znost a†malichern· mÏlkost ve sm˝ölenÌ i†jedn·nÌ naöich moravsk˝ch mÏst venkovsk˝ch pochodÌ.ì 15 Slavnost p¯ipomÌnala ˙dajn˝ pobyt kr·lovny Eliöky P¯emyslovny v†Jemnici roku 1315, kam jÌ postupnÏ Ëty¯i poslovÈ p¯inesli zpr·vu o†vÌtÏzstvÌ jejÌho manûela kr·le Jana LucemburskÈho nad odbojn˝m Mat˙öem »·kem TrenËiansk˝m. V†dobÏ MenöÌkovÏ s†nÌ ve¯ejnost sezn·mil anonymnÌ autor v†kalend·¯i Rozumn˝ rolnÌk na rok 1843, s. 26ñ27. Popis slavnosti v†roce 1849 p¯inesly MoravskÈ noviny, roË. 2, Ë. 144 z†26. 6. MenöÌk s·m jejÌ popis zve¯ejnil v Ëasopisu LumÌr, 3, 1853, s. 544ñ547. O v˝klad p˘vodu slavnosti se naposledy pokusil P. VEDRA, NetradiËnÌ pohled na slavnost Barchan v Jemnici. NaöÌm krajem. VlastivÏdnÈ ËtenÌ o jihoz·padnÌ MoravÏ, roË. 8, 1997, s. 27ñ32. 16 MoravskÈ noviny, roË. 2, 1849, Ë. 65 z†21. 3., s. 319. 17 Nap¯. »ten·¯sk˝ spolek v†Humpolci daroval 8 zl. st¯. Knihy zaslali: A. V. äembera 20 svazk˘, B. M. Kulda 40 sv., atd. P¯ehled d·rc˘, mezi nimiû byli rovnÏû jemniËtÌ mÏöùanÈ Frantiöek Fedra (25 sv.), Jan JelÌnek (5 sv.) Ëi Jan MenöÌk (5 sv.), uve¯ejnily opakovanÏ MoravskÈ noviny, roË. 2, 1849, Ë. 133 z†13. 6. a†Ë. 257 z†9. 11. D·le N·rodnÌ noviny, roË. 2, 1849, Ë. 131 z†6. 6. 18 MoravskÈ noviny, roË. 2, 1849, Ë. 127 z†5. 6. 19 TamtÈû, Ë. 123 z†31. 5. 20 TamtÈû, Ë. 277 z†2. 12. 21 TamtÈû, Ë. 277 z†2. 12. 22 StejnÏ tak jeho odstoupenÌ mohlo b˝t v†souvislosti se zmÏnou zamÏstn·nÌ. V†˙noru 1851 byl totiû ˙¯ednÌkem p¯i C. k. okresnÌm soudÏ v†Jemnici, p¯iËemû tyto org·ny se utv·¯ely v†prvnÌ polovinÏ roku 1850. V†dopise z†2. 8. 1854 adresovanÈm na historicko-statistickou sekci do Brna se podepisuje jako ÑPrivatbeamteì, tj. soukrom˝ ˙¯ednÌk. 23 MoravskÈ noviny, roË. 3, 1850, Ë. 45 z†23. 2. 24 MoravskÈ noviny, roË. 2, 1849, Ë. 216 z†21. 9. 25 TamtÈû, Ë. 268 z†22. 11. 26 TamtÈû, Ë. 279 z†5. 12. 27 MoravskÈ noviny, roË. 3, 1850, Ë. 3 z†4. 1. 28 TamtÈû, Ë. 13 z†16. 1. 29 TamtÈû, Ë. 56 z†8. 3. 30 TamtÈû, Ë. 153 ze 7. 7. a†Ë. 174 z†1. 8. 31 MoravskÈ noviny, roË. 4, 1851, Ë. 242 z†11. 10. Ovöem jiû o†dva roky d¯Ìve autor skryt˝ pod öifrou (ñlñ) v†novin·ch sdÏloval, ûe ÑHorlivou ËinnostÌ p. MenöÌka, p¯ednosty Jednoty, co nevidÏt n·rodnÌ divadlo se u†n·s z¯ÌdÌ.ì MoravskÈ noviny, roË. 2, 1849, Ë. 257 z†9. 11. 32 MenöÌk dopisoval jeötÏ do Hospod·¯sk˝ch novin, vyd·van˝ch F. S. Kodymem v†Praze. Nap¯. v†roËnÌku 6 za rok 1855 jsou otiötÏny jeho kr·tkÈ p¯ÌspÏvky VelikÈ fazole (s. 65ñ66), SlepiËÌ kuku¯ice (s. 66ñ67) a†uk·zka z†knihy KoÚskÈ maso m˘ûe se jÌsti (s. 373ñ374). DalöÌ roËnÌk Hospod·¯sk˝ch novin p¯inesl upozornÏnÌ na jeho Poh·dky a†povÏsti n·roda MoravskÈho (s. 444). 33 MZA Brno, f. G†83 ñ Matice moravsk·, k. 1, sloûka IñA. Dopis nenÌ datov·n, jeho ËasovÈ za¯azenÌ vöak umoûÚuje odpovÏÔ sekret·¯e spolku Chytila. 34 V†odpovÏdi z†8. 2. 1851 sekret·¯ spolku Josef Chytil sdÏluje, ûe by se snad spisek o†kulhavce, o†tr˝znÏnÌ dobytka a†povÌdky z†okolÌ jemnickÈho daly pouûÌt pro kalend·¯ Koleda, kter˝ jednota pr·vÏ tou dobou zaËala vyd·vat. 35 Viz I. BARTE»EK, Christian díElvert, spisy historicko-statistickÈ sekce a†ediËnÌ pokusy k†dÏjin·m Ëesk˝ch zemÌ 17. stoletÌ. FHB 14, 1990, s. 301ñ325. 36 MenöÌkova korespondence je dochov·na z†let 1854ñ1858 a†uloûenav MZA Brno, f. G†82 ñ Hospod·¯sk· spoleËnost, k. 463, sloûka korespondence z†let 1854ñ1855, a†k. 464, korespondence z†let 1856ñ1858. MenöÌk vöak nezaslal û·dn˝ p¯ÌspÏvek do Notizen-Blattu. O jeho Ëinnosti se v uvedenÈm periodiku pouze kr·tce zmÌnil Christian díElvert v roce 1856 (Ë. 12, s. 95), kdy si posteskl, jak zanedbanÈ je b·d·nÌ o dÏjin·ch mÏst na jihoz·padÏ Moravy (nap¯. u Znojma, TelËe,

64

DaËic) a ûe snad v lepöÌ lze doufat pouze u Jemnice z·sluhou pilnÈ pr·ce pana MenöÌka. 37 V†odpovÏdi z†11. 10. 1854, p¯iloûenÈ k†MenöÌkovu dopisu, vedenÌ sekce n·vrh odmÌtlo s†odkazem na dobu po p¯ijetÌ novÈho spolkovÈho z·konu. 38 P. CHLUMECK›ñJ. CHYTIL, StruËn· zpr·va o†moravskÈm zemskÈm archÌvu za rok 1857, Brno 1861, ss. 23, 25 a†27. 39 Pr˘vodce po St·tnÌm archivu v†BrnÏ, Brno 1954, s. 40 ñ pozn. 222, s. 42. 40 PrvnÌm skuteËn˝m pokusem o†v˝klad dÏjin Jemnice byla pr·ce J. E. HORK…HO, Geschichte des Stadt Jamnitz in M‰hren. Archiv f¸r Geographie, Historie, Staats- und Kriegskunst, roË. 2, 1821, Ë. 27ñ28, s. 105ñ108 aû po Ë. 62ñ63, s. 245ñ248. 41 SOkA T¯ebÌË, f. AM Jemnice, i. Ë. 149. 42 TamtÈû, i. Ë. 148. 43 Je to t˝û, o†nÏmû jsou pravidelnÈ zmÌnky ve staröÌ i†novÏjöÌ literatu¯e. P˘vodnÏ byl po dlouh· desetiletÌ uloûen ve farnÌm archivu Jemnice (jeötÏ na konci 30. let), pak se origin·l dostal nÏjakou cestou do soukrom˝ch rukou. V†SOkA T¯ebÌË se nach·zÌ jeho xeroxov· kopie. 44 Naposledy vyuûila MenöÌkov˝ch ˙daj˘ E. NOV¡»KOV¡, MÏstsk· samospr·va v†Jemnici a†jejÌ ˙Ëast na vzpour·ch proti vrchnosti. ZM, roË. II., 1998, s. 61ñ82, zvl·ötÏ s. 65 a†70. 45 V†dopise F. SkopalÌkovi z†28. 9. 1857 MenöÌk pÌöe, ûe takovÈ dÏjiny by mÏla mÌt kaûd· osada. Dod·v·, ûe ke KyptovÏ pr·ci p¯ipojil dvÏ b·chorky z†MiköÌËkovy sbÌrky poh·dek a†povÏstÌ (na s. 72 »ertovo sÌdlo u†StudenÈ, na s. 77 Kov·¯ z†Mr·kotÌna). 46 SOkA KromÏ¯Ìû, f. C†1 ñ poz˘stalost F. SkopalÌka, k. 15, sloûka 46, dopis z†25. 8. 1857. Po ËtvrtstoletÌ SkopalÌk skuteËnÏ vydal pozoruhodnÈ ÑPam·tky obce Z·hlinicì (Brno 1884, 1885). 47 Je to druh˝ dochovan˝ dopis z†p˘vodnÏ jistÏ bohatöÌ vz·jemnÈ korespondence. Uloûen v†OkresnÌm muzeu VysokÈ M˝to, poz˘stalost A. V. äembery, i. Ë. 5156. 48 Moravan, kalend·¯ na rok obyËejn˝ 1855, roË. IV, 1854, s. 163. 49 P¯Ìtel zvÌ¯at, roË. 4, 1859, s. 21 (p¯Ìloha pro ml·deû, pod n·zvem ÑProsba ËervÌkaì). 50 MoravskÈ n·rodnÌ noviny, roË. 1, 1849, Ë. 11 z†13. 9. 51 V†roce 1857 vych·zel mÏsÌËnÏ p¯i rozsahu 8 stran a†n·kladu 1 500 v˝tisk˘. MenöÌk v˝znamnÏ p¯ispÏl do roËnÌku IV, 1860, kdy nÏkolika Ël·nky brojil proti u¯ez·v·nÌ uöÌ a†ocas˘ u†ps˘ (s. 26), d·le û·dal, aby nebyli tr·peni netop˝¯i (s. 32), a†protestoval proti chyt·nÌ s˝korek (s. 34). 52 SOkA KromÏ¯Ìû, f. C†l†ñ poz˘stalost F. SkopalÌka, dopis ze 4. 7. 1857. 53 TamtÈû, dopis z†20. 5. 1858. 54 MenöÌkova korespondence uloûen· v†SOkA KromÏ¯Ìû patrnÏ rovnÏû nenÌ ˙pln·, jak naznaËujÌ poËty zachovan˝ch dopis˘ za jednotliv· lÈta: 1857 ñ 10 list˘, 1858 ñ 17, 1859 ñ 3, 1860 ñ 3, 1861 ñ 0, 1862 ñ 0. 55 Zp˘sob nav·z·nÌ kontakt˘ s†MenöÌkem SkopalÌk vysvÏtluje v†nedatovanÈm a†patrnÏ i†neodeslanÈm dopise B. M. Kuldovi. SOkA KromÏ¯Ìû, fond C†1 ñ poz˘stalost F. SkopalÌka, i. Ë. 106 ñ neza¯azenÈ dopisy. 56 Prost¯ednictvÌm SkopalÌka a†poutÌ na Host˝n se MenöÌk sezn·mil takÈ s†¯adou dalöÌch osobnostÌ z†Holeöovska. V†dopisech p¯Ìteli p¯ÌpomÌnal Ëasto rolnÌka Fuxu z†T¯ebÏtic; jmenovanÈ vsi napom·hal ¯eöit jak˝si sloûit˝ spor o†obecnÌ pastviny. VdÏku se ovöem nedoËkal, spÌöe opaku, jak si rozho¯ËenÏ stÏûoval SkopalÌkovi v†nedatovanÈm dopise z†roku 1860. MenöÌk mÏl rovnÏû nÏjak˝ podÌl na zaloûenÌ Ëten·¯skÈho spolku v†HoleöovÏ, vlastnÏ prvnÌho ËeskÈho spolku, povolenÈho (14. 6. 1861) na MoravÏ po vyd·nÌ ¯ÌjnovÈho diplomu. Byl rovnÏû jeho Ëlenem. Za nemalÈ z·sluhy o†spolek MenöÌkovi holeöovötÌ p¯·telÈ nechali za nÏj po smrti slouûit 21. 2. 1862 z·duönÌ möi v†hlavnÌm farnÌm chr·mÏ v†HoleöovÏ. Viz Moravan, roË. 1, 1862, Ë. 15 z†19. 2. 57 Z. FIäER, Han·ck˝ sedl·k SkopalÌk a†poË·tky ve¯ejn˝ch knihoven na Holeöovsku. Duha, 1991, Ë. 3, s. 6ñ8. 58 DenÌky Daniela Slobody uloûeny v†SOkA P¯erov, f. Rukopisy. 59 Nap¯. E. KILI¡NOV¡, O†st¯ÌbrnÈ podkovÏ, Brno 1986, nebo E. JENER¡L, PovÏsti a†vypravov·nÌ z†MoravskobudÏjovicka, T¯ebÌË 1996. 60 M. H›SEK, Liter·rnÌ Morava v†letech 1849ñ1885, Moravsk· Ostrava 1911, s. 97. 61 O. SIROV¡TKAñM. äR¡MKOV¡, MoravskÈ n·rodnÌ poh·dky a†povÏsti, Brno 1983, s. 9. 62 Na p¯ÌpadnÈ SkopalÌkovo autorstvÌ bez ud·nÌ pramene upozornil B. SLAVÕK, Han·ckÈ pÌsemnictvÌ, Olomouc 1941, s. 172. 63 MZA Brno, f. G†55 ñ poz˘stalost MatÏje MiköÌËka, k. 2, sloûka rukopisy, nedatovan˝ list blÌûe neurËenÈmu adres·tovi. Ze zmÌnky o†MiköÌËkovÏ dce¯i jej lze za¯adit do roku 1865. 64 TamtÈû, k. 4, sloûka MenöÌk. Dopisy jsou datov·ny 25. 10. 1860, 10. 3. 1861 a†31. 3. 1861. U†nedatovanÈho ËtvrtÈho dopisu lze dle obsahu soudit, ûe byl naps·n v†b¯eznu 1861. 65 Moravan, roË. 1, 1862, Ë. 15 z†19. 2. TotÈû datum ˙mrtÌ p¯inesl Opavsk˝ BesednÌk, roË. 1, 1861ñ 1862, Ë. 50, s. 397. 66 MoravskÈ noviny, roË. 15, 1862, Ë. 29 z†8. 4.

65

»TEN¡ÿSKO-PÃVECK› A†OCHOTNICK› SPOLEK BUDIVOJ V†MORAVSK›CH BUDÃJOVICÕCH ñ ZROZENÕ, éIVOT A†Z¡NIK Lenka Smetanov·, St·tnÌ okresnÌ archiv T¯ebÌË

Ve¯ejn˝ ûivot mÏst byl ve druhÈ polovinÏ 19. stoletÌ nerozluËnÏ spjat se spolkovou ËinnostÌ. Nejinak tomu bylo i†v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch. Neoabsolutismem umlËenÈ ve¯ejnÈ dÏnÌ se zaËalo pozvolna probouzet poË·tkem 60. let 19. stoletÌ, kdy byla ÿÌjnov˝m diplomem z†r. 1860 a†Schmerlingovou ˙stavou z†26. 2. 1861 obnovena ˙stavnost. SkuteËnÈ uvolnÏnÌ ve¯ejnÈho ûivota p¯ineslo vyd·nÌ spolkovÈho a†shromaûÔovacÌho z·kona z†15. 11. 1867 a†˙stavy z†21. 12. tÈhoû roku, kter· obsahovala z·kladnÌ z·kon o†obËansk˝ch pr·vech. PrvnÌm spolkem, kter˝ se v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch ustavil, byl »ten·¯sk˝ spolek, pozdÏji zvan˝ Budivoj. Prameny pro jednotliv· obdobÌ jeho existence se dochovaly velmi nerovnomÏrnÏ. NejmÈnÏ jich m·me pro dobu vzniku a†prvnÌch dvaceti let jeho Ëinnosti. V†zachovanÈm spolkovÈm archivu jsou archiv·lie p¯ev·ûnÏ aû od 80. let 19. stoletÌ. NenÌ jasnÈ, zda se z·znamy o†spolkovÈ Ëinnosti v†prvnÌch dvaceti letech existence spolku nepo¯izovaly, Ëi se ztratily.1 Z†nejstaröÌho obdobÌ se dochovaly stanovy a†ojedinÏlÈ protokoly valn˝ch hromad ze 70. let 19. stoletÌ. Pro obdobÌ 1883ñ1946 obsahuje spolkov˝ archiv mimo jinÈ protokoly v˝borov˝ch sch˘zÌ, ˙ËetnÌ knihy, knihy Ëlen˘ a†torzo spolkovÈ korespondence. Od poË·tku 20. stoletÌ je dalöÌm, i†kdyû omezen˝m zdrojem informacÌ tisk. Prostor vÏnovan˝ Budivoji byl z·visl˝ na oblibÏ spolku u†redaktora. Mal· Ë·st pramen˘ se dochovala i†v†archivnÌch fondech okresnÌch ˙¯ad˘ MoravskÈ BudÏjovice a†Znojmo. I. ZrozenÌ SamotnÈmu vzniku spolku p¯edch·zelo obËasnÈ po¯·d·nÌ tzv. slovansk˝ch besed. »esk· spoleËnost se poË·tkem 60. let 19. stoletÌ sch·zela ve WeiglovÏ kav·rnÏ2 na dolnÌm n·mÏstÌ. PÌöe o†tom tehdejöÌ moravskobudÏjovick˝ kronik·¯ Frantiöek Proch·zka: ÑRoku 1862 se drûela v†BudÏjovicÌch prvni slovanska Beseda, a†sice v†kafirni vedle poöte. V†one se deklamovale nasledujici basnÏÖ3 Coû velky poËet hostu p¯itahlo a†vöeobecne oblibe naöloÖ Roku 18.. se z¯idil v†teteû kafirni Ëtena¯sky spolek z†ooo 4 Ûdu, majice knihy a†novine. Roku 18.. se z¯idil slovansky zpevacky spolek, ktery oooo5 Ûdu poËita, a†zpiva velmi zda¯ile.ì6 Stanovy spolku schv·lilo mÌstodrûitelstvÌ v†BrnÏ 11. 8. 18647 a†od ¯Ìjna tÈhoû roku byly vybÌr·ny ËlenskÈ p¯ÌspÏvky.8 PonÏkud zmaten· je situace kolem p˘vodnÌho n·zvu spolku. Ofici·lnÏ se jmenoval Ñ»ten·¯sk˝ spolek v†Mor. BudÏjovicÌchì a†ne, jak b˝v· Ëasto nep¯esnÏ uv·dÏno, Budivoj. Spolek uûÌval oznaËenÌ »ten·¯sk˝ spolek slovansk˝, kterÈ ovöem nebylo ˙¯ednÏ schv·len˝m n·zvem.9 Podle Ëesko-nÏmecky psan˝ch stanov z†r. 1864 bylo ˙Ëelem spolku ÑrozöÌ¯enÌ pravÈho vzdÏl·nÌ v†niûöÌch t¯Ìd·ch obyvatelstva, a†bavenÌ spoleËenskÈ v†mÌstnostech k†tomu zvl·ötÏ ustanoven˝ch ËÌt·nÌm knih, Ëasopis˘, novin a. j.ì Jeho ËlenovÈ byli skuteËnÌ a†ËestnÌ (ti byli voleni) a†st·t se jimi mohl Ñkaûd˝ ¯·dn˝ obËanì. K†jejich pr·v˘m pat¯ilo: kdykoliv pouûÌvat knihovnu v†mÌstnosti spolkovÈ a†mimo mÌstnost nejdÈle na jeden mÏsÌc, volit a†b˝t volen, Ëinit n·vrhy, ˙Ëastnit se valn˝ch hromad; naopak k†povinnostem: p¯i vstupu do spolku sloûit vklad 1 zlat˝ a†prvnÌ den kaûdÈho mÏsÌce platit p¯ÌspÏvek 40 krejcar˘ (ËestnÌ ËlenovÈ neplatili), ¯Ìdit se stanovami a†podporovat v˝voj spolku. Ve sv˝ch sporech se odvol·vali ke starostovi (v p¯ÌpadÏ nespokojenosti se starostov˝m rozhodnutÌm se mohli odvolat ke st·tnÌm ˙¯ad˘m). Pokud chtÏl nÏkdo ze spolku vystoupit, byl povinen ozn·mit tuto skuteËnost v˝boru, kter˝ s·m mohl vyluËovat z†¯ad spolku v†p¯ÌpadÏ opakovanÈho neplacenÌ mÏsÌËnÌch p¯ÌspÏvk˘. 66

Kaûd˝ Ëlen mÏl pr·vo ˙Ëastnit se valnÈ hromady, kterou jednou roËnÏ svol·val starosta. Usn·öenÌschopn· byla v†p¯ÌpadÏ p¯Ìtomnosti alespoÚ dvou t¯etin vöech Ëlen˘. Jestliûe jÌ chtÏl nÏkdo p¯edloûit n·vrh, musel si zajistit podporu nejmÈnÏ dalöÌch 7 Ëlen˘ a†pÌsemnÏ to ozn·mit starostovi nejpozdÏji Ëtrn·ct dnÌ p¯ed zased·nÌm. P¯i hlasov·nÌ pak rozhodovala prost· vÏtöina hlas˘ vöech p¯Ìtomn˝ch, v†p¯ÌpadÏ rovnosti hlas˘ starosta (ke zmÏnÏ stanov byla nutn· dvout¯etinov· vÏtöina). Valn· hromada volila ËestnÈ Ëleny spolku a†ze svÈho st¯edu sedmiËlenn˝ v˝bor, kter˝ mÏl b˝t kaûd˝ rok obmÏÚov·n vylouËenÌm (losem) 3 sv˝ch Ëlen˘ a†volbou Ëlen˘ nov˝ch (ovöem vylouËenÌ se mohli ihned uch·zet o†novou volbu). V˝bor pak na t¯i roky zvolil Ñhodnost·¯stvoì: starostu, n·mÏstka, pokladnÌka a†jednatele. Jeho ËlenovÈ se mÏli sch·zet alespoÚ jednou mÏsÌËnÏ a†spravovat veökerÈ spolkovÈ z·leûitosti: p¯ijÌmat novÈ Ëleny, obstar·vat knihy, noviny, obrazy atd., vËetnÏ p¯edmÏt˘ nutn˝ch pro spolkovou mÌstnost, rozesÌlat knihy, Ëasopisy a†noviny jednotliv˝m Ëlen˘m. Pokud se jedn·nÌ z˙Ëastnili 4 v˝bo¯i, mohli uû p¯ijÌmat rozhodnutÌ. O†kaûdÈm v˝borovÈm sezenÌ mÏl b˝t veden protokol. Stanovy pamatovaly i†na vymezenÌ pravomocÌ jednotliv˝ch funkcion·¯˘. Starosta peËoval o†¯·dn˝ v˝voj spolku a†jeho majetku Ña co moûn· ˙plnÈ dos·hnutÌ jeho ˙Ëeluì, zastupoval spolek na ve¯ejnosti, urËoval dny kon·nÌ v˝borov˝ch sch˘zÌ a†valn˝ch hromad, dbal na dodrûov·nÌ stanov a†po¯·dek v†mÌstnostech, staral se o†mimo¯·dnÈ z·leûitosti. Za svou Ëinnost byl zodpovÏdn˝ valnÈ hromadÏ. V†dobÏ jeho nep¯Ìtomnosti ho zastupoval n·mÏstek. PokladnÌk vedl ˙Ëty, vybÌral p¯ÌspÏvky, vypl·cel bÏûnÈ v˝lohy a†zodpovÌdal se p¯Ìmo starostovi. Do kompetence jednatele pat¯il v˝kon pÌsemn˝ch pracÌ a†pÈËe o†knihovnu. V˝bor i†funkcion·¯i se zodpovÌdali valnÈ hromadÏ. Podle z·vÏreËnÈho ustanovenÌ stanov mohl b˝t spolek zruöen, jestliûe s†tÌm souhlasily dvÏ t¯etiny vöech Ëlen˘. V†tom p¯ÌpadÏ by spolkovÈ jmÏnÌ p¯ipadlo ökolnÌ knihovnÏ v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch, pokud by valn· hromada nerozhodla jinak.10 Podle Jana FuntÌËka, kter˝ zÌskal informace od pamÏtnÌka far·¯e Frantiöka Dost·la,11 byli zakladateli »ten·¯skÈho spolku soudnÌ p¯ÌruËÌ Emanuel Weidenhoffer, kaplan Eduard Sedlisk˝, bernÌ ofici·l MatÏj Krampla a†barvÌ¯ Jan Tr·vnÌËek (vöichni z†Moravsk˝ch BudÏjovic). Na rozdÌl od n·s mÏl FuntÌËek k†dispozici nedochovan˝ ÑSeznam p·n˘ Ëlen˘ »ten·¯skÈho spolku slovanskÈho v†Mor. BudÏjovicÌchì12 veden˝ od r. 1864. Uv·dÌ, ûe bÏhem mÏsÌc˘ ¯Ìjna, listopadu a†prosince 1864 do ¯ad spolku vstoupilo 54 osob. Z†nich bylo 41

1. Spolkov˝ prapor.

67

mÌstnÌch a†13 Ñp¯espolnÌchì ñ z†BlÌûkovic, Budkova, »astohostic, Kolovratu,13 Lesonic, Litoho¯e, Lukova, Nimpöova, Nov˝ch Syrovic, Prahy, Vesce a†ZvÏrkovic. Byli mezi nimi ˙¯ednÌci, knÏûÌ, uËitelÈ, ûivnostnÌci, rolnÌci, lÈka¯.14 NejpoËetnÏjöÌ zastoupenÌ (25 osob) mÏli ve spolku ûivnostnÌci (peka¯, ¯eznÌci, hostinötÌ, barvÌ¯, pernÌk·¯, zednick˝ mistr, sklen·¯, koûeönÌk, ¯emen·¯, kupci, mydl·¯, koûeluzi, holiË). RolnÌk˘ do nÏj vstoupilo 5 a†zbytek p¯ipadl na p¯ÌsluönÌky inteligence (˙¯ednÌky, knÏze, uËitele,Ö). VÏta ve stanov·ch: Ñ»lenem spolku m˘ûe b˝ti kaûd˝ ¯·dn˝ obËan,ì nebyla jen pr·zdn˝m gestem. »ten·¯sk˝ spolek se neuzav¯el profesnÏ ani konfesijnÏ. Hned mezi prvnÌmi Ëleny byla osoba ûidovskÈ vÌry ñ obchodnÌk Josef Lˆwenthal. (V n·sledujÌcÌch obdobÌch se Ëleny spolku st·vali vedle katolÌk˘ takÈ evangelÌci a†izraelitÈ.) Aû na AlûbÏtu ChmelÌËkovou, vdovu po lÈka¯i, vstoupili do jeho ¯ad v˝hradnÏ muûi. JedinÈ, co mohlo br·nit ve vstupu do spolku, byla v˝öe z·pisnÈho 1 zlat˝ a†40 krejcar˘ mÏsÌËnÌho p¯ÌspÏvku. Nebylo v†sil·ch ÑkaûdÈho ¯·dnÈho obËanaì tuto Ë·stku uhradit. A†tak tyto finanËnÌ poûadavky p¯irozenÏ omezily jeho otev¯enost na st¯ednÌ a†vyööÌ vrstvy obyvatelstva mÏsta. II. éivot 1. Dotvo¯enÌ koncepce spolku »ten·¯sk˝ spolek pat¯il od poË·tku k†hlavnÌm organiz·tor˘m spoleËenskÈho ûivota mÏsta. Stanovy, kterÈ vymezovaly jeho Ëinnost, p¯estaly tÏmto ˙Ëel˘m brzy vyhovovat. A†tak uû dva roky po zaloûenÌ spolku iniciovali ËlenovÈ jejich zmÏnu. Tentokr·t pouze Ëesky psanÈ stanovy z†29. 4. 1866 schv·lilo moravskÈ mÌstodrûitelstvÌ 12. 5. 1866. PrvnÌ v˝raznou zmÏnou bylo p¯ejmenov·nÌ na Ñ»ten·¯sko-zpÏv·ck˝ spolek ,Budivojë v†Mor. BudÏjovicÌchì a†rozöÌ¯enÌ p˘vodnÌho ˙Ëelu o†ÑbavenÌ spoleËenskÈ zvl·ötÏ zpÏvem v†mÌstnostech k†tomu urËen˝chì. Spolek tak podchytil dalöÌ velmi oblÌbenou formu spoleËenskÈ z·bavy ñ zpÏv. NovÏ p¯ibyli ËlenovÈ ˙ËinkujÌcÌ, kte¯Ì nemuseli platit z·pisnÈ 1 zlat˝ ani mÏsÌËnÌ p¯ÌspÏvek 30 krejcar˘. ÑÖ takov˝m Ëlenem vöak m˘ûe b˝ti jedinÏ zpÏv·k od sbormistra co takov˝ uznan˝, od nÏhoûto spolek oËek·v·, ûe vznik a†rozkvÏt spolku jinak˝m zp˘sobem podporovati bude.ì Jejich povinnostÌ bylo ˙Ëastnit se zkouöek Ña p¯i z·bav·ch od spolku uspo¯·dan˝ch zpÏvem spolu˙Ëinkovatiì, jinak mohli b˝t vylouËeni. V˝bor byl rozöÌ¯en na 9 Ëlen˘, z†nichû 8 volila valn· hromada a†dev·t˝m se stal sbormistr zvolen˝ ˙ËinkujÌcÌmi Ëleny. V˝bor, stejnÏ jako p¯edtÌm, volil ze svÈho st¯edu ËinovnÌky spolku. Sbormistr cviËil zpÏv·ky, ¯Ìdil zpÏv p¯i z·bav·ch, peËoval o†hudebniny, h·jil a†zastupoval zpÏv·ck˝ odbor. OstatnÌ ustanovenÌ stanov z˘stala bez vÏtöÌch zmÏn.15 Ale i†takto upravenÈ stanovy se postupem Ëasu staly nedostaËujÌcÌmi. O†pot¯ebÏ zmÏnit je se zaËalo hovo¯it v†r. 1885. Tehdy navrhl Josef Limanovsk˝ rozöÌ¯it ˙Ëel spolku o†po¯·d·nÌ hudebnÌch a†divadelnÌch p¯edstavenÌ a†o†rok pozdÏji byl s†Eduardem AdamÌkem povÏ¯en jejich p¯epracov·nÌm.16 Stanovy pak byly podruhÈ a†naposledy zmÏnÏny v†r. 1893. Jejich Ëistopis datovan˝ dnem 23. 3. 1893 schv·lilo moravskÈ mÌstodrûitelstvÌ 6. 2. 1894. Byly ps·ny Ëesky a†z˘staly v†platnosti aû do rozpuötÏnÌ Budivoje v†r. 1946. OpÏt se zmÏnil n·zev a†˙Ëel spolku: Ñ»ten·¯sko-pÏveck˝ a†ochotnick˝ spolek ,Budivojë v†Mor. BudÏjovicÌch m· sÌdlo v†Mor. BudÏjovicÌch a†˙Ëelem jeho jest: VzdÏl·vati Ëlenstvo Ëetbou knih a†Ëasopis˘, p¯edn·ökami, zpÏvem, hudbou a†po¯·d·nÌm ve¯ejn˝ch divadelnÌch her, d·le pÏstovati uölechtilou spoleËenskou z·bavu, jak v†uzav¯en˝ch mÌstnostech, tak i†po¯·d·nÌm v˝let˘.ì D·le byla pozmÏnÏna organizaËnÌ struktura Budivoje. DosavadnÌ Ëlenstvo doplnili ËlenovÈ knihovnÌ, kte¯Ì mÏli pr·vo v˝p˘jËky knih ze spolkovÈ knihovny. Museli zachov·vat knihovnÌ ¯·d a†platit p¯imÏ¯en˝ p¯ÌspÏvek urËen˝ valnou hromadou. Jin· pr·va ani povinnosti nemÏli. Pr·va skuteËn˝ch Ëlen˘ byla rozöÌ¯ena o†moûnost Ñbr·ti s†sebou do mÌstnostÌ a†z·bav spolkov˝ch odrostlÈ Ëleny svÈ rodiny a†hostyì.17 Do ¯ad ˙ËinkujÌcÌch Ëlen˘, kte¯Ì nad·le nemÏli pasivnÌ ani aktivnÌ volebnÌ pr·vo, p¯ibyli herci spolkov˝ch divadelnÌch p¯ed68

stavenÌ. V†r·mci spolku pak ˙ËinkujÌcÌ vytvo¯ili odbory: pÏveck˝, hudebnÌ a†divadelnÌ. Ty vedli odbornÌ ¯editelÈ, resp. sbormistr, kapelnÌk a†reûisÈr, kte¯Ì byli automaticky Ëleny spolkovÈho v˝boru. PÏveck˝ a†hudebnÌ odbor se mohly slouËit a†stejnÏ tak jedna osoba mohla b˝t souËasnÏ ¯editelem vöech odbor˘. (Bohuûel, prameny zachycujÌcÌ jejich Ëinnost se nedochovaly.) ⁄pravou proöel i†oddÌl o†ukonËenÌ ËlenstvÌ. K†vystoupenÌ ze spolku uû nestaËilo pouhÈ ozn·menÌ ve v˝boru, ale bylo nutnÈ takÈ vr·tit Ëlenskou legitimaci. V˝bor mohl vyluËovat ze spolku jak pro neplacenÌ p¯ÌspÏvk˘, tak v†p¯Ìpadech opakovanÈho poruöov·nÌ Ëlensk˝ch povinnostÌ a†vÏdomÈho poökozov·nÌ z·jm˘ spolku nebo p¯i ohroûov·nÌ jeho dobrÈ povÏsti. DalöÌch nÏkolik zmÏn zaznamenala Ë·st o†valnÈ hromadÏ. TermÌn kon·nÌ ¯·dnÈ valnÈ hromady byl stanoven na leden (obvykle se konala na T¯i kr·le ñ 6. 1.). Mimo¯·dn· valn· hromada mohla b˝t svol·na kdykoliv, a†to buÔ v˝borem, nebo na pÌsemnou û·dost s†ud·nÌm d˘vodu nejmÈnÏ 15 opr·vnÏn˝ch Ëlen˘. Za ˙Ëasti minim·lnÏ jednÈ t¯etiny vöech opr·vnÏn˝ch Ëlen˘ byla valn· hromada usn·öenÌschopn·. Jestliûe se pot¯ebn˝ poËet Ëlen˘ v†urËenou hodinu nedostavil (a to se st·valo, hlavnÏ v†pozdÏjöÌ dobÏ, velmi Ëasto), byl zaË·tek jedn·nÌ odsunut o†hodinu pozdÏji. Pak uû k†pr·voplatnÈmu hlasov·nÌ staËila p¯Ìtomnost pouze jednÈ Ëtvrtiny opr·vnÏnÈho Ëlenstva. SnÌûenÌ nutnÈho poËtu p¯Ìtomn˝ch Ëlen˘ z†p˘vodnÌch dvou t¯etin na jednu t¯etinu bylo z¯ejmÏ reakcÌ na malou ˙Ëast na valn˝ch hromad·ch. V˝bor spolku byl volen na jeden spr·vnÌ rok a†kromÏ 9 Ëlen˘ zvolen˝ch valnou hromadou ho tvo¯ili takÈ sbormistr, kapelnÌk a†reûisÈr jako z·stupci jednotliv˝ch odbor˘. V˝bor sloûen˝ z†p¯edsedy, n·mÏstka, jednatele, pokladnÌka, hospod·¯e, knihovnÌka a†¯editel˘ odbor˘ se mÏl sch·zet pravidelnÏ jednou za mÏsÌc. Ale ve skuteËnosti se dvan·ctkr·t Ëi vÌcekr·t za rok seöel v˝bor jen v˝jimeËnÏ. Naopak v†nÏkter˝ch letech se neseöel v˘bec nebo jen jednou Ëi dvakr·t. V˝bor byl usn·öenÌschopn˝ v†p¯ÌpadÏ p¯Ìtomnosti vÏtöiny sv˝ch Ëlen˘. NovÏ byly vymezeny takÈ kompetence jednotliv˝ch funkcion·¯˘. P¯edseda zastupoval spolek navenek, ¯Ìdil valnÈ hromady, svol·val a†¯Ìdil v˝borovÈ sch˘ze, bdÏl nad provedenÌm jejich usnesenÌ, prohlÌûel doölou poötu a†podepisoval spolu s†jednatelem Ëi p¯Ìsluön˝m ËinovnÌkem veökerÈ spolkovÈ listiny. ZodpovÌdal se v˝boru a†spolu s†nÌm valnÈ hromadÏ. N·mÏstek zastupoval podle pot¯eby p¯edsedu a†mÏl pak vöechna jeho pr·va a†povinnosti. Jednatel se staral o†spolkovÈ pÌsemnosti, vedl protokoly o†sch˘zÌch a†spolkovou knihu. PokladnÌk spravoval spolkovÈ finance. ValnÈ hromadÏ p¯edkl·dal podrobn˝ ˙Ëet a†rozpoËet na p¯ÌötÌ rok. Na kaûdÈ v˝borovÈ sch˘zi mÏl struËnÏ informovat o†stavu spolkov˝ch penÏz. Jeho pr·ci kontrolovali valnou hromadou zvolenÌ 2 revizo¯i ˙Ët˘. V†kompetencÌch hospod·¯e byl dohled nad spolkovou mÌstnostÌ, Ëasopisy a†spolkov˝m jmÏnÌm, kterÈ podrobnÏ evidoval. D·le se staral o†dennÌ pot¯eby spolku. P¯Ìmo jemu byli pod¯Ìzeni sluhovÈ spolku a†ËlenovÈ byli povinni db·t jeho opat¯enÌ. Prvo¯adou povinnostÌ knihovnÌka byla spr·va knihovny. Vedl seznam knih, Ëasopis˘, hudebnin a†z·znamy o†jejich v˝p˘jËk·ch. OdbornÌ ¯editelÈ (sbormistr, kapelnÌk a†reûisÈr) spravovali sv˘j odbor. UrËovali kon·nÌ zkouöek a†¯Ìdili produkce. Ve v˝boru pod·vali n·vrhy na opat¯enÌ pot¯ebn˝ch dÏl nebo n·stroj˘ a†na po¯·d·nÌ z·bav a†jejich program. Zvl·ötnÌ oddÌl stanov pojedn·val o†spolkovÈ knize a†knize p¯·nÌ. Spolkov· kniha mÏla obsahovat seznam veökerÈho Ëlenstva a†struËnou kroniku spolku, vÈst ji mÏl jednatel. Seznamy Ëlenstva se n·m dochovaly, ale chybÌ v†nich avizovanÈ kronik·¯skÈ z·pisy. V†dochovan˝ch pramenech nenÌ o†û·dnÈ kronice zmÌnka, takûe tato Ë·st stanov nebyla z¯ejmÏ nikdy naplnÏna. Kniha p¯·nÌ mÏla b˝t st·le vyloûena ve spolkovÈ mÌstnosti, aby do nÌ ËlenovÈ mohli zapisovat sv· p¯·nÌ, n·vrhy a†stÌûnosti. Ty pak do osmi dn˘ mÏli vy¯Ìdit p¯ÌsluönÌ funkcion·¯i spoleËnÏ s†p¯edsedou nebo v†z·vaûnÏjöÌch p¯Ìpadech na nejbliûöÌm v˝borovÈm sezenÌ. Vy¯ÌzenÌ mÏlo b˝t v†tÈûe knize zve¯ejnÏno. Ani tato kniha se nedochovala. NovÏ se ve stanov·ch z†r. 1893 objevuje ustanovenÌ o†spolkovÈm praporu. ÑKdykoliv spolek vystoupÌ korporativnÏ, m˘ûe uûÌvati spolkovÈho praporu. PraporeËnÌka a†jeho dva poboËnÌky volÌ od p¯Ìpadu k†p¯Ìpadu v˝bor z†veökerÈho Ëlenstva.ì O†tom, ûe se p¯Ìliö Ëasto 69

nepouûÌval, svÏdËÌ ˙smÏvn· situace z†listopadu 1903. Prapor nebyl k†nalezenÌ, a†tak v˝bor povÏ¯il spolkovÈho hospod·¯e, aby ho naöel, prohlÈdl a†¯·dnÏ uloûil. Hospod·¯ ho nakonec objevil na p˘dÏ a†uloûil na d˘stojnÏjöÌ mÌsto v†ËÌt·rnÏ.18 Prapor je podÈlnÏ rozdÏlen na dvÏ poloviny. V†hornÌ ûlutÈ (zlatÈ) Ë·sti je naöit bÌl˝ (st¯Ìbrn˝) n·pis ÑBudÏvojì v†dolnÌ modrÈ bÌl· (st¯Ìbrn·) lyra. Rubov· strana je stejnÏ jako lÌcov· rozdÏlena na ûlutou a†modrou polovinu a†jsou na nÌ patrny proöitÈ obrysy n·pisu a†lyry. Prapor je lemov·n ûluto-bÌl˝mi (zlatost¯Ìbrn˝mi) t¯·snÏmi.19 K†¯eöenÌ spor˘ mezi Ëleny byl zaveden smÌrËÌ soud, proti jehoû rozhodnutÌ nebylo odvol·nÌ. V†p¯ÌpadÏ z·niku spolku mÏlo b˝t jeho veökerÈ jmÏnÌ p¯ed·no jinÈmu ËeskÈmu spolku v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch Ñsv˝m ˙Ëelem ,Budivojië nejbliûöÌmu. Kdyby takovÈho spolku v†M. BudÏjovicÌch nebylo a†bÏhem t¯Ì let takÈ nevznikl, budiû jmÏnÌ zaniklÈho spolku vyjma knihy a†hudebniny zpenÏûeno a†uloûeno u†ËeskÈ Vz·jemnÈ z·loûny v†Mor. BudÏjovicÌch jakoûto zvl·ötnÌ nadace, kterouû z·loûna tato aû do zaloûenÌ novÈho spolku s†Budivojem stejnÈho neb jemu tendencÌ podobnÈho spravovati m·. Knihy a†hudebniny buÔteû tÈûe z·loûnÏ za t˝mû ˙Ëelem do opatrov·nÌ odevzd·ny.ì20 2. »innost spolku Jak uû bylo ¯eËeno v†˙vodu, pro prvnÌ dvacetiletÌ Ëinnosti spolku nem·me k†dispozici mnoho pramen˘. Podle kronik·¯e F. Proch·zky bylo v†letech 1865 a†1866 po¯·d·no nÏkolik dalöÌch slovansk˝ch besed.21 M˘ûeme p¯edpokl·dat, ûe brzy po svÈm zaloûenÌ si zaËal Ëten·¯sk˝ spolek budovat svoji knihovnu a†odebÌrat noviny a†Ëasopisy, coû si stanovil jako sv˘j hlavnÌ ˙kol a†dÏlal tak po celou dobu svojÌ existence. Ani jinÈ spolkovÈ Ëinnosti se z¯ejmÏ nijak z·sadnÏ neliöily od obdobÌ n·sledujÌcÌch. Ale teprve od 80. let 19. stoletÌ je m˘ûeme pomÏrnÏ dob¯e rekonstruovat z†dochovan˝ch pramen˘. V†80. letech po¯·dal Budivoj kaûdoroËnÏ nÏkolik taneËnÌch z·bav, koncert˘, hr·l divadlo, p˘jËoval knihy. Jeho ËlenovÈ se ale, stejnÏ jako po celou dobu jeho trv·nÌ, nesch·zeli jen p¯i ofici·lnÌch p¯Ìleûitostech. »asto je bylo moûno vidÏt ve spolkovÈ mÌstnosti nad partiËkou karet, domina, kuleËnÌkem Ëi v†lÈtÏ u†kuûelnÌku. P¯Ìjem z†toho mÏl jak hostinsk˝, u†kterÈho mÏl Budivoj svoji spolkovou mÌstnost, tak i†samotn˝ spolek, kter˝ za tyto aktivity vybÌral r˘znÈ poplatky. NesmÌme ovöem Ëleny spolku podezÌrat, ûe se ve spolkovÈ mÌstnosti odd·vali v˝hradnÏ Ëinnostem v˝öe zmÌnÏn˝m. »etli takÈ noviny a†Ëasopisy, kterÈ tu mÏli vyloûeny, a†p˘jËovali si knihy ze spolkovÈ knihovny. V˝znamnou ud·lostÌ byla pro spolek n·vötÏva hudebnÌho skladatele ZdeÚka Fibicha v†lÈtÏ r. 1884. Budivoj uspo¯·dal prost¯ednictvÌm svÈho mÌstop¯edsedy JUDr. Eduarda äpatinky koncert u†BÌlÈho konÌËka ve prospÏch mÌstnÌho odboru ⁄st¯ednÌ matice ökolskÈ. KromÏ ZdeÚka Fibicha se ho z˙Ëastnili i†skladatelÈ Jind¯ich z†Kaan˘ a†Karel Kova¯ovic. V†z·¯Ì 1884 udÏlil spolek Z. Fibichovi ËestnÈ ËlenstvÌ. (Uû r. 1881 bylo ËestnÈ ËlenstvÌ udÏleno hudebnÌmu skladateli Frantiöku Nerudovi, kter˝ nÏkolikr·t navötÌvil v Moravsk˝ch BudÏjovicÌch svÈho p¯Ìtele E. äpatinku.) Fibich pozdÏji vÏnoval ÑSlavnÈmu Ëten. pÏveckÈmu spolku ,Budivojië v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌchì skladbu JarnÌ romance.22 Podle zpr·vy v†tisku z†r. 1929 vÏnoval takÈ Karel Kova¯ovic svoji skladbu LÌpa ÑSlavnÈmu hudebnÌmu odboru Budivoje v†Mor. BudÏjovicÌchì, kterou mÏli poprvÈ provÈst hudebnÌci spolku v†nedÏli 25. 3. 1884.23 Budivoj se nepodÌlel na ve¯ejnÈm ûivotÏ mÏsta pouze po¯·d·nÌm vlastnÌch akcÌ. V†jeho p¯edstavenstvu, ale i†mezi ¯adov˝m Ëlenstvem, bylo mnoho ve¯ejnÏ Ëinn˝ch lidÌ, kte¯Ì nap¯. jako ËlenovÈ zastupitelstva a†mÏstskÈ rady p¯Ìmo ovlivÚovali spr·vu Moravsk˝ch BudÏjovic. Tito lidÈ mÏli samoz¯ejmÏ zv˝öen˝ z·jem, aby se spolek ˙Ëastnil r˘zn˝ch oficialit a†svojÌ ˙ËastÌ tak vyj·d¯il podporu ËeskÈmu vedenÌ mÏsta.24 I†kdyû byl Budivoj nepolitickou kulturnÌ organizacÌ, v†tak malÈm mÏstÏ se nemohl vyhnout zaujÌm·nÌ postoj˘ k†mÌstnÌ politice. Jednou z†takov˝ch oficialit, kterÈ se spolek z˙Ëastnil, bylo otev¯enÌ novÈ ökolnÌ budovy v†z·¯Ì r. 1888. älo o†ud·lost o†to v˝znamnÏjöÌ, ûe stavbu novÈ ökolnÌ budovy 70

2. N·rodnÌ d˘m (foto archiv).

v†letech 1887ñ1888 vyuûila nÏmeck· strana jako z·minku k†poslednÌmu v·ûnÈmu, ale ne˙spÏönÈmu ˙toku proti ËeskÈmu obecnÌmu p¯edstavenstvu Moravsk˝ch BudÏjovic.25 Slavnost vysvÏcenÌ ökolnÌ budovy byla spojena s†oslavou jubilea Ëty¯icetiletÈ vl·dy cÌsa¯e Frantiöka Josefa a†Budivoj se na jejÌm organizov·nÌ v˝znamnou mÏrou podÌlel. V†p¯edveËer slavnosti proöel mÏstem lampionov˝ pr˘vod. HlavnÌ oslava zaËala v†nedÏli 9. 9. dopoledne vysvÏcenÌm ökolnÌ budovy, pokraËovala spoleËn˝m obÏdem v†hostinci u†BÌlÈho konÌËka a†odpoledne se obecenstvo z†celÈho okolÌ seölo na n·rodnÌ slavnosti v†H·ji. Cel˝ program byl ukonËen vÏneËkem.26 D˘leûitou roli sehr·l Budivoj jako inici·tor a†podporovatel vzniku nÏkolika dalöÌch Ëesk˝ch spolk˘. Na 9. 5. 1889 svolal spolkov˝ v˝bor do s·lu mÏstskÈ radnice sch˘zi, na kterÈ navrhl zaloûenÌ TÏlocviËnÈ jednoty Sokol. Dne 7. 7. 1889 sehr·l spolek ve prospÏch z¯izovanÈ jednoty divadelnÌ p¯edstavenÌ MalomÏstskÈ tradice a†zatanËil Kr·lovniËky v†s·le u†BÌlÈho konÌËka. Podle Frantiöka äusty byli hlavnÌmi inici·tory zaloûenÌ Sokola p¯edseda Budivoje a†starosta mÏsta Josef Purcner, mÌstop¯edseda JUDr. Eduard äpatinka a†jednatel Eduard AdamÌk. Na ustavujÌcÌ valnÈ hromadÏ 13. 7. 1889 byl pak äpatinka zvolen starostou a†AdamÌk n·ËelnÌkem Sokola. Do p¯edsednictva a†v˝boru Sokola byli vesmÏs zvoleni ËlenovÈ Budivoje a†Sokol se tak z†poË·tku stal jakousi jeho Ñfili·lkouì.27 71

Je zajÌmavÈ, ûe po zaloûenÌ Sokola najednou jakoby Ëinnost Budivoje ustala. PoslednÌ z·pis o†sch˘zi v˝boru je z†26. 6. 1889, na kterÈ bylo rozhodnuto po¯·dat zmÌnÏnÈ divadelnÌ p¯edstavenÌ ve prospÏch Sokola. Bez jakÈhokoliv vysvÏtlenÌ n·sleduje z·pis z†19. 1. 1892. Tedy od poloviny r. 1889 do zaË·tku r. 1892 se spolkov˝ v˝bor neseöel a†nebyly ani kon·ny valnÈ hromady. Zd· se, ûe veökerÈ sÌly byly vrûeny na budov·nÌ tÏlocviËnÈ jednoty. M˘ûeme tak soudit podle jejÌ knihy protokol˘. V˝bor Sokola, jehoû Ëleny byla i†Ë·st p¯edsednictva Budivoje, se sch·zel pravidelnÏ i†nÏkolikr·t za mÏsÌc. Sokol tak na Ëas z¯ejmÏ suploval roli Budivoje. »lenstvo Ëten·¯sko-zpÏv·ckÈho spolku asi nemÏlo pot¯ebu nutit v˝bor k†Ëinnosti a†˙Ëastnit se valn˝ch hromad. Sokol jim hned od poË·tku svojÌ existence nabÌdl rovnocennou formu vyûitÌ. BÏûn· Ëinnost v†Budivoji, jako bylo p˘jËov·nÌ knih nebo sch·zenÌ se ve spolkovÈ mÌstnosti, patrnÏ p¯eruöena nebyla. Podle ˙Ët˘ byly v†uvedenÈm obdobÌ vybÌr·ny ËlenskÈ p¯ÌspÏvky a†odebÌr·n tisk. Valn· hromada Budivoje se seöla aû 23. 3. 1893. K†nÏkolikaletÈ absenci v˝borov˝ch sch˘zÌ se nevyj·d¯ila. K†dispozici nem·me ani jednatelskou zpr·vu, takûe v†ot·zce p¯ÌËin uvedenÈho stavu jsme odk·z·ni jen do oblasti teoriÌ. Sokol ale nebyl prvnÌm spolkem, u†jehoû zrodu Budivoj st·l. Uû v†r. 1882 se podÌlel na ustavenÌ OkraölovacÌho spolku. Vöech 9 podpis˘ na jeho stanov·ch z†10. 2. 1882 pat¯ilo Ëlen˘m Budivoje, mimo jinÈ Eduardu äpatinkovi a†Josefu Purcnerovi. TakÈ v†z·pisu valnÈ hromady z†2. 4. 1882 nach·zÌme mezi 12 zvolen˝mi Ëleny v˝boru 8 Ëlen˘ Budivoje. 28 V†r. 1883 byl v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch vytvo¯en mÌstnÌ odbor ⁄st¯ednÌ Matice ökolskÈ v†Praze, kter· podporovala ËeskÈ ökolstvÌ. Ve spolkovÈ mÌstnosti Budivoje probÏhla 23. 9. 1883 jeho ustavujÌcÌ valn· hromada a†»ten·¯sko-zpÏv·ck˝ spolek Budivoj se stal jednÌm z†jeho prvnÌch Ëlen˘.29 OpÏt se mezi funkcion·¯i mÌstnÌho odboru ⁄. M. ä. objevili ËelnÌ p¯edstavitelÈ spolku,30 kter˝ pak podporoval matiËnÌ Ëinnost sbÌrkami a†vÏnov·nÌm Ë·sti zisku ze sv˝ch akcÌ. Budivoji je takÈ p¯ipisov·n podÌl na zaloûenÌ prvnÌho ËeskÈho penÏûnÌho ˙stavu ve mÏstÏ, Vz·jemnÈ z·loûny, v†r. 1869. Podle F. Jecha vzeöla tato iniciativa pr·vÏ z†¯ad spolku. HlavnÌm zakladatelem z·loûny byl MatÏj Krampla, Ëlen Budivoje, a†v†ustavujÌcÌm v˝boru byli i†jeho dalöÌ ËlenovÈ. UstavujÌcÌ valn· hromada se seöla 15. 4. 1870. Vz·jemn· z·loûna pak po celou dobu existence spolku poskytovala Budivoji veökerou podporu. V†90. letech asistoval Budivoj p¯i vzniku dalöÌho spolku. Byl to r. 1892 zaloûen˝ éensk˝ pÏveck˝ a†vzdÏl·vacÌ spolek Eliöka Kr·snohorsk·. V†prosinci 1891 ho spoluzakl·dal v˝znamn˝ Ëlen Budivoje Jan FuntÌËek, ¯editel dÌvËÌ mÏöùanskÈ ökoly, za vydatnÈ pomoci JUDr. Eduarda äpatinky. DefinitivnÏ se ûensk˝ spolek ustavil na valnÈ hromadÏ 24. 4. 1892. Oba spolky nav·zaly tÏsnou spolupr·ci, kter· trvala po celou dobu jejich existence. V˝znamn˝m, a†nejen pro Budivoj, byl r. 1893. Vz·jemn· z·loûna tehdy dokonËila stavbu N·rodnÌho domu (zvanÈho takÈ BesednÌ d˘m nebo zkr·cenÏ Beseda). V†r. 1892 vykoupila z·loûna 3 sousednÌ domy v†dneönÌ PurcnerovÏ ulici a†na jejich mÌstÏ postavila novou budovu. KromÏ kancel·¯Ì v†nÌ z¯Ìdila s·l, nÏkolik vÏtöÌch mÌstnostÌ, restauraci a†pozdÏji takÈ hospod·¯skÈ budovy ñ d¯evnÌky, jatka, chlÈvy a†r. 1894 jeötÏ kuûelnu a†zahradnÌ salon.31 Do N·rodnÌho domu p¯esÌdlil Budivoj a†spolkovÈ mÌstnosti tu mÏl aû do svÈho z·niku v†r. 1946. Otev¯enÌ N·rodnÌho domu bylo pro mÏsto ud·lostÌ. Na mÌstnÌ pomÏry velkolepou slavnost zorganizoval Budivoj spoleËnÏ se spolky Eliökou Kr·snohorskou a†Sokolem. ZaËala v†sobotu 9. 9. slavnostnÌm veËerem v†N·rodnÌm domÏ, kde promluvili knÏz V·clav Kosm·k, b˝val˝ aktivnÌ Ëlen Budivoje, Jan FuntÌËek a†Eduard AdamÌk. Po proslovech vystoupila Kmochova kolÌnsk· hudba a†bylo sehr·no divadelnÌ p¯edstavenÌ. Druh˝ den v†nedÏli 10. 9. byla po budÌËku slouûena p¯ed N·rodnÌm domem möe svat·, na kterÈ opÏt promluvil V. Kosm·k. V†poledne byl v†N·rodnÌm domÏ banket s†p¯Ìpitky. Pak odeöli ˙ËastnÌci oslav pr˘vodem z†Besedy do H·je, kde zhlÈdli ve¯ejnÈ cviËenÌ TÏlocviËnÈ jednoty Sokol, kterÈho se z˙Ëastnily i†sousednÌ jednoty z†JaromÏ¯ic nad Rokytnou, Jemnice a†Znojma. CviËilo 62 sokol˘ v†7 druûstvech. P¯ijely i†sokolskÈ deputace (kterÈ se z˙Ëastnily slavnostnÌho pr˘vodu) z†DaËic, Dukovan, Pelh¯imova, Rychnova nad KnÏûnou, T¯ebÌËe, T¯eötÏ, 72

Sokola vÌdeÚskÈho a†Tyröe ve VÌdni. VeËer se vöichni vr·tili s†lampiony do N·rodnÌho domu, kde byl na z·vÏr cel˝ch oslav uspo¯·d·n ples. Spolek Eliöka Kr·snohorsk· zajistil v˝zdobu s·lu a†bufet. Kmochova hudba se v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch zdrûela jeötÏ i†11. 9. na improvizovan˝ veËÌrek. Slavnost vynesla 53 zlat˝ch a†90 krejcar˘. Polovinu zisku si ponechal Budivoj a†o†druhou polovinu se rozdÏlil Sokol s†Eliökou Kr·snohorskou. 32 V†90. letech doölo k†hromadnÈmu zakl·d·nÌ nov˝ch spolk˘. Na jejich vzniku uû Budivoj nemÏl tak v˝znamn˝ podÌl jako d¯Ìve, ale ¯adu z†nich podporoval ñ hlavnÏ p˘jËov·nÌm svÈ spolkovÈ mÌstnosti (nap¯. 2. 10. 1893 rozhodl v˝bor Budivoje, ûe ËlenovÈ Sokola budou mÌt kaûdou sobotu p¯Ìstup do ËÌt·rny, kam se umÌstÌ poprsÌ Tyröe a†F¸gnera; 1. 1. 1900 dovolil Klubu cyklist˘ z¯Ìdit si v†ËÌt·rnÏ svÈ sÌdlo). BÏhem 90. let »ten·¯sko-pÏveck˝ a†ochotnick˝ spolek Budivoj pomÏrnÏ ˙zce spolupracoval p¯i po¯·d·nÌ spoleËensk˝ch akcÌ, jako byly taneËnÌ z·bavy, plesy, divadla, v˝lety aj., s éensk˝m pÏveck˝m a†vzdÏl·vacÌm spolkem Eliöka Kr·snohorsk·, TÏlocviËnou jednotou Sokol a†mÌstnÌm odborem ⁄. M. ä. v†Praze. Po¯·dal i†vlastnÌ samostatnÈ akce pro svÈ Ëleny. Jejich nejËastÏjöÌ formou byly veËÌrky vzdÏl·vacÌho nebo z·bavnÈho charakteru. Od 1. 10. 1896 zaËalo v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch ˙¯adovat okresnÌ hejtmanstvÌ. Z¯ÌzenÌ politickÈho okresu bylo impulsem pro rozvoj mÏsta. S†nov˝mi ˙¯ady vznikla nov· pracovnÌ mÌsta a†p¯edevöÌm p¯iöli novÌ lidÈ, hlavnÏ z†¯ad inteligence, kte¯Ì se zapojili do ve¯ejnÈho ûivota mÏsta. NÏkte¯Ì z†nich rozöÌ¯ili ¯ady Budivoje. »·st z†nich zaËala Ëe¯it vûdy trochu stojatÈ mÌstnÌ vody. Do prvnÌho desetiletÌ 20. stoletÌ vstoupil Budivoj zcela poklidnÏ. Nezd·lo se, ûe by v†nejbliûöÌch letech mohlo nÏco naruöit klidnou malomÏstskou atmosfÈru moravskÈho okresnÌho mÏsta. Ale zmÏny se nevyhnuly ani mÏstu ani Budivoji. »innost spolku se nijak neliöila od Ëinnosti v†p¯edeölÈm desetiletÌ, byla jen mÈnÏ intenzivnÌ. Budivoj zaËal Ñztr·cet dechì. Iniciativu p¯ebÌralo Ñjeho dÌtÏì TÏlocviËn· jednota Sokol, kter· se pomalu ale jistÏ st·vala hlavnÌm hybatelem ve¯ejnÈho dÏnÌ mÏsta. Mezi Ëleny Sokola bylo na rozdÌl od Budivoje mnohem vÌce p¯ÌsluönÌk˘ mladöÌ generace s†pest¯ejöÌ soci·lnÌ skladbou a†tento spolek dok·zal oslovit mnohem öiröÌ okruh lidÌ. Svoji roli jistÏ sehr·la i†vÏtöÌ p¯itaûlivost sokolskÈho programu, kter˝ v†sobÏ zahrnoval tradiËnÌ zp˘soby kulturnÌho vyûitÌ nabÌzenÈ Budivojem obohacenÈ o†tÏlocviËnou sloûku. Budivoj se ale odmÌtal vzd·t sv˝ch pozic. V†r. 1903 Sokol slavnostnÏ otev¯el vlastnÌ mÌstnosti v†sokolovnÏ na dneönÌ TyröovÏ ulici, a†tak se jeötÏ vÌce odpoutal od Budivoje, od kterÈho si nynÌ p˘jËoval jen jeviötÏ v†N·rodnÌm domÏ pro sv· divadelnÌ p¯edstavenÌ.33 A†tak generaËnÌ a†n·zorov· propast mezi obÏma spolky zaËala nar˘stat. NapÏtÌ eskalovalo v†r. 1905 v†souvislosti s†obecnÌmi volbami. P¯ed volbami na podzim 1905 se ustavila v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch Ñn·rodnÏ pokrokov· stranaì mlad˝ch, kterou vedl not·¯ Jaroslav Palliardi. Tato skupina vystoupila na zdejöÌ pomÏry velmi razantnÏ proti dosavadnÌmu konzervativnÌmu vedenÌ mÏsta v†Ëele se starostou Jakubem Urbancem a†v†obecnÌch volb·ch zvÌtÏzila. Proti pr˘bÏhu voleb se Ñsta¯Ìì sice odvolali, ale ty byly legalizov·ny v†˙plnÈm rozsahu a†starostou mÏsta se stal Eduard Blaûek.34 Protoûe politick˝ a†kulturnÌ ûivot mÏsta byl velmi silnÏ prov·z·n, doölo v†z·pÏtÌ ke generaËnÌ roztrûce i†ve spolkovÈm ûivotÏ, kter˝ se takÈ zaËal dÏlit na starÈ a†mladÈ. K†definitivnÌmu rozkolu na poli spolkovÈm doölo na valn˝ch hromad·ch Budivoje 6. 1. a†Sokola 7. 1. 1906. V†Budivoji mÏla velmi bou¯liv˝ pr˘bÏh a†neobeöla se bez vz·jemn˝ch ˙tok˘ a†obviÚov·nÌ. HlavnÌ spor se vedl o†p¯ijetÌ 3 nov˝ch Ëlen˘ tÏsnÏ p¯ed kon·nÌm valnÈ hromady, kte¯Ì posilovali konzervativnÌ k¯Ìdlo vedenÈ b˝val˝m starostou mÏsta J. Urbancem a†p¯edsedou Budivoje JUDr. Jind¯ichem Pickou. Z†jejÌho z·pisu se dozvÌd·me: ÑNa n·vrh doktora V·ni hlasuje se o†tÏch t¯ech prv˝ch Ëlenech rukou. P¯edseda oznamuje, ûe jsou p¯ijati. Na to nastala vöeobecn· h·dka a†k¯ik. P¯edseda navrhuje, aby kon·ny byly volby. Navrhuje Urbance Jana a†äË·vu Frant. za ËÌtatele hlas˘. Za hluku p¯ijato. Dr. V·Úa prohlaöuje, ûe nebylo konstatov·no, ûe vÏtöina je pro p¯ijetÌ t¯Ì p·n˘. P¯edseda tvrdÌ, ûe bylo. Jakub Urbanec k¯iËÌ, aby se hlasovalo jeötÏ jednou. Not·¯ (Palliardi ñ pozn. LS) û·d·, aby se hlasovalo lÌstky ñ nep¯Ìpustno. FuntÌËek napomÌn· ku klidu a†navrhuje, aby se hlasy 73

poËÌtaly nebo, aby provedena zkouöka opaËn·. KoneËnÏ utvo¯ily se na û·dost p¯edsedy dvÏ skupiny. Skupina pro p¯ijetÌ ËÌtala 32 a†proti 21 hlas˘. Na to p¯edËÌt· Mar·k kand. listinu strany oposiËnÌ, provedeny volby a†sch˘ze p¯eruöena za ˙Ëelem skrutinia a†kon·na draûba Ëasopis˘Ö Not·¯ se hl·sÌ ke slovu a†vyt˝k· p¯edsedovi, ûe jej na¯kl, ûe nedost·l v†obecnÌch volb·ch ËestnÈmu slovu a†chce pod·vati vysvÏtlenÌ, leË p¯edseda mu odÚal slovo, jelikoû toto vÌc do Budivoje nepat¯Ì. VolnÈ n·vrhy: Fabeö Jos. navrhuje, aby Budivoj vzal svou knihovnu ze sokolovny zpÏt, coû nebylo p¯ijato (v sokolovnÏ byla z¯Ìzena ve¯ejn· ËÌt·rna, kterÈ zap˘jËily svoje knihy nÏkterÈ zdejöÌ spolky ñ pozn. LS). Mar·k navrhuje, aby byl reûisÈrem jmenov·n p. Palliardi a†Budivoj hr·l divadla ve prospÏch stavebnÌho fondu sokolovny. P¯edseda nep¯ipouötÌ hlasov·nÌ o†tomto n·vrhu a†za velikÈho hluku valnou hromadu ukonËuje.ì35 BudÏjovick˝ list Naöe noviny, kterÈ byly orientov·ny ÑpokrokovÏì, vylÌËily pr˘bÏh valnÈ hromady mnohem dramatiËtÏji: ÑÖ Pro n·vrh p. dra V·ni je vÏtöina. To vöak nevadÌ nestrannÈmu p¯edsedovi nestrannÈho spolku, aby prohl·sil, ûe valn· hromada vlastnÏ se usnesla, ûe zmÌnÏnÌ ËlenovÈ jsou p¯ijati. Nov· bou¯e odporu. Not·¯ p. Palliardi protestuje a†û·d· hlasov·nÌ souhlasnÈ s†p. drem V·Úou dle jmen. Dr. Picka jako akademicky vzdÏlan˝ obËan odpovÌd· ur·ûkou, ûe p. not·¯ Palliardi poruöil ËestnÈ slovo. MarnÏ û·d· p. not·¯, aby nestrann˝ p. p¯edseda podal d˘kazy. (V d˘kazech a†paragrafech uk·zal se dr. Picka slab˝.) Dru Pickovi sekundujÌ jeho stranÌci. Povst·v· nov· veliËina: pan Jakub Urbanec, b˝val˝ p˘lmistr. HroznÏ a†majest·tnÏ s†holÌ v†ruce vysoko nad hlavou, udÏluje si slovo. BÏda kaûdÈmu, kdo neposlechne a†nelekne se hole! A†takÈ jej poslechli jeho vÏrnÌ a†na Z·loûnÏ z·vislÌ a†p¯i novÈm hlasov·nÌ n·vrh p. dra V·ni zamÌtliÖ P¯ikroËeno k†volb·m. Pausu mezi sËÌt·nÌm hlas˘ vyplnili nÏkte¯Ì p·novÈ ze z·loûenskÈ partaje po¯·d·nÌm 3kr·lov˝ch dostih˘ v†nad·vk·ch a†sprosù·ctvÌÖ Jakub Urbanec odplivuje a†vol·: ,Me m·me dome a†penize, uËiteli a†˙¯ednÌci sÛ ûebr·ci!ëÖ Volby dopadly tak, jak si p¯·la vÏtöina Urbanec, Picka &†spol. Dr. Picka zachr·nÏn jako p¯edseda za cenu cti spoluobËan˘, spolek tÌm vöak poh¯benÖ To se stalo lÈta P·nÏ 1906 v†den T¯Ì kr·l˘! Stanovisko kaûdÈho vzdÏlanÈho ËlovÏka je po tom, co se stalo, jasn˝m. Ve spolku, kter˝ m· b˝ti nestrann˝m, kde vöak mÌsto vzdÏl·nÌ dost·v· se Ëlen˘m jen ur·ûek, kde jsou napad·ny celÈ stavy, kde se bojuje mÌsto d˘vody nad·vkami a†holÌ, v†takovÈm spolku pro vzdÏlanÈho a†pokrokovÈho ËlovÏka mÌsta nenÌ!!ì36 Tolik Naöe noviny. Kdyû p¯i volbÏ spolkovÈho v˝boru zvÌtÏzila konzervativnÌ

3. »lensk˝ lÌstek spolku.

74

kandid·tka, rozhodla se p¯ibliûnÏ dvacetiËlenn· skupina kolem Jaroslava Palliardiho ze spolku vystoupit. Sv˘j ˙mysl ozn·mila pÌsemnÏ a†jejich dopis z†10. 1. 1906 otiskly Naöe noviny.37 Tohoto p¯Ìkladu n·sledovalo nÏkolik dalöÌch jedinc˘. JeötÏ p¯edtÌm vystoupila na valnÈ hromadÏ 7. 1. devÌtiËlenn· skupina kolem JUDr. J. Picky ze Sokola. Bou¯liv˝ pr˘bÏh valnÈ hromady mÏl jeötÏ nÏkolik doher v†pr˘bÏhu roku. P¯edseda spolku J. Picka byl odsouzen okresnÌm soudem pro ur·ûku na cti, kterou zp˘sobil na valnÈ hromadÏ not·¯i J. Palliardimu. DelöÌ dobu takÈ trvalo neû se definitivnÏ ustavil spolkov˝ v˝bor, protoûe Ë·st Ëlen˘ ze spolku vystoupila a†Ë·st nabÌzenÈ funkce odmÌtla. Nastal ale takÈ p¯Ìliv Ëlenstva. Pat¯ilo k†dobrÈmu tÛnu vstoupit buÔ do Budivoje nebo do Sokola, a†tak ve¯ejnÏ demonstrovat, kdo pat¯Ì do jakÈho t·bora. Dne 22. 2. 1906 byla z†ve¯ejnÈ ËÌt·rny v†sokolovnÏ odnesena knihovna Budivoje.38 PotÈ se kontakty mezi obÏma spolky omezily vÌce mÈnÏ na vz·jemnÈ napad·nÌ v†tisku a†po¯·d·nÌ konkurenËnÌch akcÌ, kdy se jeden druhÈmu snaûily p¯et·hnout co nejvÌc obecenstva. Protoûe nynÌ mÏl Sokol p¯Ìstup do N·rodnÌho domu uzav¯en, musel si v†sokolovnÏ postavit vlastnÌ jeviötÏ, takûe mÏsto zÌskalo druhou reprezentativnÌ divadelnÌ scÈnu. SeËteno a†podtrûeno, poË·tkem r. 1906 bylo dokonËeno rozdÏlenÌ budÏjovickÈ ve¯ejnosti, kterÈ zaËalo v†souvislosti s†obecnÌmi volbami na podzim r. 1905. Ve mÏstÏ se vytvo¯ily dva t·bory: konzervativnÌ Ñstar˝ch p·n˘ì a†pokrokov˝ Ñmlad˝chì. Proti sobÏ nynÌ st·ly Budivoj podporovan˝ Vz·jemnou z·loûnou, jako centrum konzervativc˘, a†Sokol podporovan˝ MÏstskou spo¯itelnou, jako centrum pokrok·¯˘. Tato polarizace budÏjovickÈ spoleËnosti se nÏjakou dobu udrûela, ale Ëasem zaËala mizet, a†oba spolky k†sobÏ opÏt naöly cestu. Na Budivoj mÏly ud·losti let 1905ñ1906 jak öpatn˝, tak dobr˝ vliv. NegativnÌ bylo, ûe jeho ¯ady opustila Ë·st schopn˝ch a†aktivnÌch Ëlen˘. Pozitivem bylo, ûe Budivoj soust¯edil vöechny svoje sÌly a†dok·zal se vybiËovat k†aktivnÌ Ëinnosti, kter· uû pozvolna upadala. V†konkurenËnÌm boji o†to, kdo p¯it·hne vÏtöÌ pozornost mÏstskÈ spoleËnosti, byl Budivoj Sokolu po nÏjak˝ Ëas rovnocenn˝m soupe¯em. Ale toto vzepÏtÌ sil bylo jednÌm z†poslednÌch. Zkr·tka Budivoj splnil svoji roli Ñbuditeleì ve¯ejnÈho ûivota Moravsk˝ch BudÏjovic a†na jeho mÌsto se tlaËili jeho n·stupci. Nast·valo dlouhÈ obdobÌ stagnace a†postupnÈho odchodu z†historickÈ scÈny. Nebylo uû v†sil·ch spolku plnit n·roky, kterÈ kladla vyvÌjejÌcÌ se spoleËnost na ve¯ejn˝ ûivot. Budivoj se st·le vÌce uzavÌral a†st·val se jakousi uzav¯enou elitnÌ spoleËnostÌ, kter· ûila ze starÈ sl·vy. 3. Stagnace Koncem prvnÌho desetiletÌ 20. stoletÌ se Budivoj kromÏ soupe¯enÌ se Sokolem vÏnoval i†bÏûnÈ spolkovÈ Ëinnosti. Na pamÏù 10. v˝roËÌ ˙mrtÌ jednoho ze sv˝ch nejv˝znamnÏjöÌch Ëlen˘ JUDr. Eduarda äpatinky uspo¯·dal 5. 4. 1908 slavnostnÌ veËer s†proslovy, pÏveck˝mi, hudebnÌmi, recitaËnÌmi a†divadelnÌmi v˝stupy.39 V†tÈto dobÏ ËastÏji nar·ûÌme v†z·pisech o†sch˘zÌch v˝boru na usnesenÌ, kter· se pokouöela zavÈst pravidelnÈ spolkovÈ veËÌrky. Nap¯. v†r. 1908 to byl pokus o†zavedenÌ sobotnÌch Ñp¯·telsk˝chì veËÌrk˘ s†hudbou a†deklamacemi a†ËtvrteËnÌch ÑdebatnÌchì veËÌrk˘, Ñp¯i kterÈmû hra v†karty m· b˝ti vylouËenaì, ale tyto pokusy nenach·zely opakovanÏ mezi Ëlenstvem kladn˝ ohlas a†v†lepöÌm p¯ÌpadÏ se ujaly jen na Ëas. Z·jem Ëlen˘ spolku o†jakoukoliv kulturnÌ Ëinnost zaËal upadat a†naopak se trvale udrûovala z·liba ve h¯e v†karty, kuleËnÌku atd. jako hlavnÌ n·plÚ spolkovÈ Ëinnosti. Logicky se tedy v†r. 1908 na Ëas ujaly hudebnÌ p¯·telskÈ veËÌrky, zatÌmco debatnÌ veËÌrky bez karet byly hned v†z·rodku ignorov·ny a†neprosadily se. Spolek sice zaËal polevovat ve vlastnÌ organiz·torskÈ Ëinnosti, ale zatÌm se nad·le ˙Ëastnil akcÌ po¯·dan˝ch jin˝mi spolky, samoz¯ejmÏ mimo Sokola. ZaË·tek druhÈho desetiletÌ 20. stoletÌ se pro Budivoj nijak v˝znamnÏ neliöil od p¯edch·zejÌch let. V†r. 1911 p¯istoupil za Ëlena Matice gymnasijnÌ, kter· se snaûila zÌskat finanËnÌ p¯ÌspÏvky na podporu ve mÏstÏ pr·vÏ z¯ÌzenÈ st¯ednÌ ökoly, o†niû usilovaly MoravskÈ BudÏjovice od r. 1897. St·tnÌ ˙¯ady schv·lily teprve n·vrh na otev¯enÌ obecnÌho re·lnÈho gymn·zia, kterÈ se MoravskÈ BudÏjovice zav·zaly financovat z†vlastnÌch prost¯edk˘. MÏst75

skÈ zastupitelstvo zÌskalo pro gymn·zium mezi obËany ¯adu p¯Ìznivc˘, mezi nimiû byl i†Budivoj. Do ûivota spolku, stejnÏ jako do ûivota celÈho mÏsta, zas·hla prvnÌ svÏtov· v·lka. V†lÈtÏ 1914 odloûil spolek oslavu 50 let svÈho trv·nÌ Ñvzhledem na nynÏjöÌ dobu aû na rokì. V†prosinci tÈhoû roku bylo rozhodnuto o†odebÌr·nÌ Wiener Journal kv˘li zpr·v·m z†bojiötÏ. NÏkte¯Ì ËlenovÈ byli povol·ni do zbranÏ. Na valnÈ hromadÏ 6. 1. 1915 se Budivoj usnesl: ÑÖ svÈ Abrahamoviny d˘stojn˝m zp˘sobem po¯·d·nÌm akademie oslavit ñ kter·ûto slavnost ale pro vöeobecn˝ v·leËn˝ stav pro p¯ÌötÏ odloûena byla.ì CelkovÏ se bÏhem prvnÌch v·leËn˝ch let spolkov· Ëinnost omezila na p˘jËov·nÌ knih a†Ëasopis˘ a†tradiËnÌ hranÌ karet. OûivenÌ nastalo v†r. 1917, kdy 14. 6. vystoupilo pod hlaviËkou Budivoje »eskÈ kvarteto a†23. 10. houslista VladimÌr H·jek. V˝tÏûky obou koncert˘ byly vÏnov·ny ve prospÏch v·leËn˝ch vdov a†sirotk˘.40 V·lka smazala zbytky rozpor˘ mezi Budivojem a†Sokolem. Oba spolky uspo¯·daly spoleËnÏ koncert »eskÈ filharmonie. VystoupenÌ, pl·novanÈ jeötÏ v†rakousko-uherskÈ monarchii, bylo odehr·no 4. 11. 1918 uû v†novÏ vzniklÈm st·tÏ, »eskoslovenskÈ republice.41 Ovöem ani po v·lce Budivoj svoji Ëinnost nijak zvl·öù nezintenzÌvnil. PodÌlel se sice nad·le na akcÌch jin˝ch spolk˘, ale s·m se organiz·torsky tÈmÏ¯ neprojevoval. Typickou ËinnostÌ Ëlen˘ z˘st·vala hra v†karty. Na valnÈ hromadÏ v†r. 1920 to p¯edseda spolku Jan Urbanec zd˘vodnil: ÑÖ ûe jsou to n·sledky v·lky neb po celou dobu v·lky byli, jak zn·mo, za starÈ rak. vl·dy lidi mnohdy nevinnÏ inkvisov·ni a†trest·ni mnohdy za nevinnÏ pronesenÈ slovo a†tak, aby se takovÈ mnohdy osudnÈ konversi vyhnulo, se radÏji hr·lo ñ tak se hra vûila, kromÏ tÈho ale vybran˝m karetn˝m bylo spolku umoûnÏno mÌstnosti p¯i tak velkÈ drahotÏ plnÏ vyt·pÏti.ì42 Byl to tak trochu alibismus, protoûe karty byly mezi Ëleny velmi popul·rnÌ dlouho p¯ed v·lkou a†karetnÈ vûdy tvo¯ilo v˝znamn˝ p¯ÌspÏvek do spolkovÈ pokladny. Aù uû byly p¯ÌËiny tohoto stavu jakÈkoliv, Budivoj zÌskal n·lepku spolku karbanÌk˘, kterÈ uû se nezbavil. Ve 20. letech po¯·dal Budivoj pro svÈ Ëleny obËas z·bavy, koncerty, divadla atd. Po dlouhÈ dobÏ se takÈ vzchopil k†zorganizov·nÌ nÏkolika velk˝ch slavnostÌ. Tou prvnÌ byla v†r. 1924 oslava 60 let Ëinnosti spolku, kter· mÏla vynahradit neuskuteËnÏnÈ oslavy pades·tin. ÑOslava 60tÈho v˝roËÌ spolku Budivoje budiû d˘stojn· ñ nikoliv v˝st¯ednÌ ñ jak n·leûÌ spolku, kter˝ m· velikÈ z·sluhy o†utvrzenÌ n·rodnÌho cÌtÏnÌ v†mÏstÏ naöem v†dob·ch, kdy n·rod n·ö byl pod ja¯mem nÏmeck˝m.ì HlavnÌm nedÏlnÌm oslav·m tradiËnÏ p¯edch·zel sobotnÌ divadelnÌ veËer. MÌstnÌ ochotnÌci sehr·li 20. 12. 1924 hru Josef Kajet·n Tyl. NedÏlnÌ program zah·jily fanf·ry z†opery Libuöe hranÈ z†kostelnÌ vÏûe. V†N·rodnÌm domÏ pak n·sledovala hudebnÌ akademie se slavnostnÌm projevem Jana FuntÌËka o†historii spolku.43 O†slavnost ale zdejöÌ ve¯ejnost neprojevila velk˝ z·jem, coû svÏdËÌ o†st·le upadajÌcÌ autoritÏ Budivoje. K†uû zmiÚovanÈ karetnÌ v·öni Ëlen˘ se vr·tila valn· hromada 6. 1. 1925: ÑNa pozn·mku tÈhoû p. Ëlena (J. Fabeöe ñ pozn. LS), ûe v†,Budivojië se ponejvÌce pÏstuje hra v†karty, podot˝k· p¯edseda, ûe je Ëlen˘m ˙plnÏ volno jak˝mkoliv zp˘sobem sluönÏ se bavit. NabÌdne-li se nÏkter˝ Ëlen, ûe uspo¯·d· p¯edn·öky nebo nÏco podobnÈho, bude jeho n·vrh s†povdÏkem p¯ijat a†snaha jeho podporov·na.ì44 P¯edseda Jan Urbanec Ñuhodil h¯ebÌk na hlaviËkuì, Budivoji chybÏl organizaËnÌ duch. Mezi Ëleny se nenaöel nikdo, kdo by byl ochoten soustavnÏ organizovat vzdÏl·vacÌ Ëi kulturnÌ akce jako v†p¯edch·zejÌcÌch letech. OrganizaËnÏ zdatnÌ jedinci pracovali v†jin˝ch spolcÌch. Na n·sledujÌcÌ valnÈ hromadÏ v†r. 1926 si opÏt J. Fabeö stÏûoval: ÑNa konec pronesl p. Jos. Fabeö n·zor, ûe se v†mÌstnosti spolkovÈ hrajÌ karty, ûe dokonce lidÈ v†mÏstÏ naz˝vajÌ spolek tento: karbanick˝ ,Budivojë.ì P¯edseda ho odk·zal na svoji loÚskou odpovÏÔ a†na situaci se nic nezmÏnilo.45 O†postupujÌcÌm ˙padku spolku svÏdËila takÈ dalöÌ skuteËnost. Od r. 1924 zaËalo b˝t spolkovÈ p¯edsednictvo voleno aklamacÌ a sloûenÌ v˝boru se tÈmÏ¯ nemÏnilo. »inovnÌci si zaËali sami uvÏdomovat nemohoucnost spolku. ÑT¯ebaûe dnes nem· ,Budivojë uû toho v˝znamu, jak˝ mÏl p¯ed p˘l stoletÌm, p¯ece se snaûÌ, aby podporoval uölechtilÈ snahy jak jednotlivc˘, tak i†spolk˘ ve mÏstÏ st·vajÌcÌch. A†tak v†mÌstnostech spolkov˝ch, jistÏ nejlepöÌch ve mÏstÏ, kÈû sch·zejÌ se zase ËlenovÈ, aby po dennÌ pr·ci a†starostech 76

4. N·kres spolkovÈ peËeti z†r. 1893 a†razÌtka spolku.

pook¯·li a†spoleËnÏ na rozkvÏtu ,Budivojeë pracovali.ì46 ZmiÚovan· podpora jin˝m spolk˘m uû nebyla ani tak v†rovinÏ organiz·torskÈ, jako spÌö finanËnÌ. Budivoj pravidelnÏ p¯ispÌval nap¯. na Matici gymnasijnÌ a†olomouckÈmu muzeu. Spolek sice nebyl aktivnÌm organiz·torem ve¯ejnÈho ûivota mÏsta, ale v†jeho mÌstnostech se nad·le sch·zela Ë·st ve¯ejnosti aù uû u†karet nebo na divadle (Budivoj poskytoval jeviötÏ spolk˘m i†divadelnÌm spoleËnostem). O†svÈ mÌstnosti velmi peËoval a†na jejich ˙drûbu a†vylepöov·nÌ vÏnoval nem·lo prost¯edk˘. DalöÌ velkou akcÌ, kterou Budivoj ve 20. letech uspo¯·dal, bylo odhalenÌ pamÏtnÌ desky spisovateli V·clavu Kosm·kovi na jeho rodnÈm domku v†MartÌnkovÏ. V†z·pisu sch˘ze spolkovÈho v˝boru z†21. 1. 1928 Ëteme: ÑProf. Jech vzpomÌn· jednoho z†nejstaröÌch Ëlen˘ ,Budivojeë b˝valÈho kaplana budÏjovickÈho spisovatele P. V·clava Kosm·ka. PravÌ, ûe jeho rodn˝ domek v†MartÌnkovÏ m· b˝t majitelem nynÏjöÌm p¯estavÏn. M· za to, ûe by majitel domku si vÌce v·ûil, kdyû by na nÏm byla pamÏtnÌ deska V. Kosm·ka. P¯imlouv· se, aby ,Budivojë dal iniciativu k†zasazenÌ tÈto desky. Z·roveÚ bude jedn·no s†majitelem, aby p¯i p¯estavbÏ zachov·n byl p˘vodnÌ r·z domku. N·vrh p¯ijat jednohlasnÏ a†pp. Beschaner a†Novotn˝ se uvolujÌ, ûe zdarma obstarajÌ desku mramorovou a†örouby, coû p¯edseda s†dÌkem p¯ijÌm·.ì47 Majitelka domku Antonie JanÌËkov· souhlasila s†˙myslem spolku, a†tak k†slavnostnÌmu odhalenÌ desky s†n·pisem ÑZde se narodil 5. z·¯Ì 1843 V·clav Kosm·k, n·rodnÌ spisovatel. SvÈmu Ëlenu ,Budivojë v†Mor. BudÏjovicÌch, 10. VI. 1928ì doölo tÈhoû dne u†p¯Ìleûitosti sjezdu hasiËskÈ ûupy Ë. XXX v†MartÌnkovÏ. Za Budivoj se z˙Ëastnilo 25 Ëlen˘ s†praporem, ÑsleËny Ëlenkyì byly obleËenÈ v†n·rodnÌch krojÌch. P¯ijet mÏl i†b·snÌk Otokar B¯ezina, ale omluvil se a†zaslal do MartÌnkova pozdravn˝ dopis.48 Hned v†n·sledujÌcÌm roce po¯·dal Budivoj v†r·mci kon·nÌ krajinskÈ v˝stavy sjezd rod·k˘ a†p¯·tel MoravskobudÏjovicka. V†sobotu 20. 7. 1929 se hostÈ i†mÌstnÌ seöli v†N·rodnÌm domÏ na vzpomÌnkovÈm veËeru. Do Moravsk˝ch BudÏjovic se sjela ¯ada b˝val˝ch ve¯ejnÏ Ëinn˝ch osob a†o†setk·nÌ s†nimi projevili zdejöÌ obyvatelÈ velk˝ z·jem. Program pokraËoval v†nedÏli 21. 7. v†kostele sv. JiljÌ möÌ za mrtvÈ rod·ky a†p¯·tele, p¯i nÌû byla provedena slavnostnÌ möe rod·ka a†hudebnÌho skladatele JaromÌra Herleho. Po spoleËnÈm obÏdÏ se v†N·rodnÌm domÏ seöli vlastivÏdnÌ pracovnÌci z·padnÌ Moravy. P¯edn·öeli jim deleg·t Svazu Ësl. muzeÌ v†Praze J. F. Svoboda a†ökolnÌ inspektor St. Mar·k, redaktor vlastivÏdnÈho Ëasopisu Od Hor·cka k†PodyjÌ, kter˝ d¯Ìve p˘sobil jako odborn˝ uËitel na budÏjovick˝ch ökol·ch. Po sch˘zi n·sledovala prohlÌdka krajinskÈ v˝stavy a†muzea.49 77

V†˙ter˝ 4. 3. 1930 se Budivoj p¯ipojil k†celorepublikov˝m oslav·m 80. narozenin prezidenta T. G. Masaryka uspo¯·d·nÌm akademie s†p¯edn·ökou a†hudebnÌmi ËÌsly pro Ëleny a†jejich hosty.50 Ve 30. letech se situace ve spolku nezmÏnila. V˝bor byl nad·le volen aklamacÌ a†o†valnÈ hromady nejevilo Ëlenstvo p¯ehnan˝ z·jem. Jen m·lokter· z†nich mohla b˝t zah·jena v†p˘vodnÌm termÌnu. PravidelnÏ se jejÌ zaË·tek odkl·dal pro nedostateËn˝ poËet p¯Ìtomn˝ch. V†r. 1932 uspo¯·dal spolek 30. 7. na poËest svÈho Ëlena JaromÌra Herleho oslavu jeho 60. narozenin.51 NadÏji na oûivenÌ Ëinnosti p¯ineslo v†r. 1935 z¯ÌzenÌ akademickÈho odboru, kterÈ iniciovali studenti. Podle jednacÌho ¯·du odboru se jeho Ëleny mohli st·t studenti nebo absolventi st¯ednÌch a†vysok˝ch ökol, kte¯Ì byli Ëleny Budivoje. Odbor se mÏl sch·zet pouze v†dobÏ pr·zdnin na vysok˝ch ökol·ch. Zruöit ho mohla valn· hromada Budivoje, a†v†tom p¯ÌpadÏ by jeho jmÏnÌ p¯eölo do pokladny spolku. Odbor chtÏl v†dobÏ pr·zdnin po¯·dat p¯edn·öky, debaty, Ñvychov·vati k·dr ochotnÌk˘, kte¯Ì by s†nadöenÌm pro pravÈ umÏnÌ se cviËili pro po¯·d·nÌ divadel a†koncert˘ s†opravdu umÏleckou ˙rovnÌ, po¯·dati sluönÈ z·bavy, odpolednÌ Ëaje, snad i†ples s†akademickou ˙rovnÌ, v˘bec tedy p¯ispÌvati ke kulturnÌmu povznesenÌ Ëlen˘ odboru i†ve¯ejnosti takov˝mi prost¯edky, jak˝ch si vyû·d· doba a†okolnostiì. Uû 10. 6. 1935 zorganizovali akademici recitaËnÌ z·vody, kter˝ch se z˙Ëastnila ¯ada student˘ a†studentek st¯ednÌch ökol z†okolÌ. Na p¯elomu r. 1935 a†1936 uspo¯·dal odbor jeötÏ nÏkolik p¯edn·öek a†veËÌrk˘, ale pak jeho Ëinnost ustala.52 V†r. 1936 se spolek 17. 6. z˙Ëastnil uvÌt·nÌ prezidenta Edvarda Beneöe v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch ÑkorporativnÏ se spolkov˝m praporemì, koupil prezident˘v obraz a†upsal ze svÈho jmÏnÌ 1 000 korun na p˘jËku na obranu st·tu.53 Jinak podle jednatelskÈ zpr·vy za r. 1936 ÑuplynulÈho roku spolek z†d˘vod˘ ˙sporn˝ch û·dnÈ Ëinnosti na poli vzdÏl·vacÌm nevyvinulì.54 Tat·û vÏta je i†v†jednatelskÈ zpr·vÏ za r. 1937. R. 1938 p¯inesl ¯adu ud·lostÌ, s†kter˝mi se musel Budivoj vyrovnat. V†p·tek 15. 4. 1938 byl do Moravsk˝ch BudÏjovic p¯esunut hraniË·¯sk˝ prapor Ë. 3. MÌstnÌ obyvatelstvo uvÌtalo voj·ky na BÌlou sobotu ñ 16. 4. Budivoj zap˘jËil praporu svoji spolkovou mÌstnost v†N·rodnÌm domÏ jako d˘stojnickou jÌdelnu. ÑMnozÌ z†d˘stojnÌk˘ navötÏvovali Budivoj i†veËer a†sezn·mili se s†Ëetn˝mi naöemi Ëleny. I†potom, kdyû jiû nemÏli 3. hraniË·¯i v†Budivoji svoji jÌdelnu, navötÏvoval Budivoj velitel 3. hraniË·¯˘ p. plukovnÌk Josef Sk·la a†besedoval s†Ëleny Budivoje.ì Vojensk· p¯Ìtomnost ve mÏstÏ byla p¯ijÌm·na pozitivnÏ, coû bylo vzhledem k†ud·lostem p¯irozenÈ. Pak p¯iöla Mnichovsk· dohoda a†n·lada se zmÏnila. ÑZa dramatick˝ch dn˘ z·¯ijov˝ch a†¯Ìjnov˝ch 1938 p¯ich·zeli dennÏ nÏkte¯Ì ËlenovÈ do spolkovÈ mÌstnosti veËer a†sed·vali v†˙plnÈ tmÏ, ponÏvadû bylo na¯Ìzeno p¯ÌsnÈ a†˙plnÈ zatemnÏnÌ. Po mnichovskÈ dohodÏ asi druh˝ neb t¯etÌ den byly ze spolkovÈ mÌstnosti odstranÏny obrazy obou president˘ (TGM a†Beneöe) a†sice hospod·¯em spolku panem Frant. ZajÌcem, takûe Budivoj byl jednÌm z†prvnÌch z†Mor. BudÏjovic, kter˝ obraz obou tÏchto muû˘ odstranil d¯Ìve, neûli p¯iöel rozkaz vl·dy k†odstranÏnÌ obrazu Dr. Beneöe z†˙¯ednÌch mÌstnostÌ, neboù vöichni ËlenovÈ spolku, kte¯Ì Budivoj skoro dennÏ navötÏvovali, jiû nÏkolik let p¯ed katastrofou ost¯e kritisovali Ëinnost obou tÏchto pro n·ö n·rod neblah˝ch muû˘, zejmÈna pak katastrof·lnÌ zahraniËnÌ politiku Dr. Beneöe.ì55 Tento radik·lnÌ obrat v†postojÌch k†b˝valÈ politickÈ reprezentaci je vzhledem k†p¯edchozÌ Ëinnosti spolku p¯ekvapujÌcÌ. Vyplynul z¯ejmÏ ze zkl·m·nÌ z†v˝voje politickÈ situace na podzim 1938. Jednatelsk· zpr·va sice hovo¯Ì o†kritice politiky E. Beneöe a†dokonce i†T. G. Masaryka uû nÏkolik let p¯ed r. 1938, ale tato slova znÏjÌ nevÏrohodnÏ v†porovn·nÌ s†Ëiny spolku. Budivoj se aktivnÏ ˙Ëastnil uvÌt·nÌ obou prezident˘ p¯i jejich n·vötÏv·ch ve mÏstÏ, organizoval oslavy jejich narozenin, ve spolkovÈ mÌstnosti vyvÏsil jejich portrÈty, vöe bez nÏjakÈho n·znaku nesouhlasu nebo donucenÌ. Nad partiËkou karet Ëi nad novinami se jistÏ ve spolkovÈ mÌstnosti seölo nÏkolik nespokojenc˘, kte¯Ì si spoleËnÏ zanad·vali na pomÏry a†kter˝ch s†vyhrocujÌcÌ se politickou situacÌ z¯ejmÏ p¯ib˝valo, ale oznaËit spolek v†podstatÏ za odp˘rce obou prezident˘ bylo vzhledem k†jeho minulosti nepravdivÈ. 78

III. Z·nik Po tomto politickÈm extempore p¯estal spolek vyvÌjet jakoukoliv vzdÏl·vacÌ Ëi kulturnÌ Ëinnost a†jeho ËlenovÈ se sch·zeli uû jen u†karet Ëi jin˝ch her a†u†ËtenÌ novin a†Ëasopis˘, kterÈ spolek nad·le odebÌral. BÏhem druhÈ svÏtovÈ v·lky se konala jen jedna valn· hromada 6. 1. 1940, kterÈ se z˙Ëastnilo pouh˝ch 9 Ëlen˘ spolku. Spolkov˝ v˝bor se naposledy seöel 15. 1. 1941. Podle z·pis˘ v†˙ËetnÌ knize fungoval spolek i†za v·lky, ale jen velmi omezenÏ. Prop˘jËoval svÈ mÌstnosti k†po¯·d·nÌ divadelnÌch p¯edstavenÌ, koncert˘ a†taneËnÌch hodin. Nad·le p¯ispÌval na Matici gymnasijnÌ, MuzejnÌ spolek v†Olomouci a†dobroËinnÈ ˙Ëely. Po skonËenÌ v·lky se spolkov˝ v˝bor seöel 28. 5. 1945. ÑP¯edseda zah·jil sch˘zi, uvÌtal p¯ÌtomnÈ a†projevil radost z†naöeho n·rodnÌho osvobozenÌ, kterÈ umoûnilo i†Budivoji, ûe se po vÌceletÈ p¯est·vce opÏt sch·zÌ.ì V˝bor rozhodl, ûe knihovna spolku bude rozdÏlena. Z·bavnÈ knihy budou d·ny do mÏstskÈ knihovny a†vÏdeckÈ knihy do muzea. D·le mÏlo b˝t postar·no o†˙klid a†obnovu spolkov˝ch mÌstnostÌ a†o†zÌsk·nÌ nov˝ch Ëlen˘ (k 28. 5. 1945 mÏl 32 Ëlen˘).56 Ale na valnÈ hromadÏ 24. 2. 1946 vystoupil Frantiöek Jech: ÑUv·dÌ velkÈ z·sluhy Budivoje v†ËeöstvÌ v†Mor. BudÏjovicÌch a†z·roveÚ konstatuje, jak jednotlivÈ spolky p¯Ìmo z†Budivoje vzeölÈ, aneb Budivojem k†Ëinnosti vyvolanÈ, p¯evzaly d¯ÌvÏjöÌ öirokÈ pole p˘sobnosti budivojskÈ. Na Ëem d¯Ìve pracoval Budivoj ve mÏstÏ osamocen, na tom pracuje nynÌ nÏkolik jeho dÏdic˘ a†n·stupc˘; tÌm, ûe se specializovali pouze na urËitÈ pracovnÌ ˙seky, zintensivnÏli svou Ëinnost ve sv˝ch oblastech. Budivoj je jimi ve svÈ Ëinnosti vyst¯Ìd·n a†doplnÏn. TÌm je posl·nÌ Budivoje naplnÏno a†vytËen˝ cÌl dosaûen. Pro Budivoj nast·v· nejvhodnÏjöÌ doba, aby svou z·sluûnou a†Ëestnou pr·ci korunoval i†Ëestn˝m a†z·sluûn˝m koncem. Prof. Jech proto navrhuje rozejÌtÌ se spolku a†majetek spolkov˝ vÏnovati ku podpo¯e vybudov·nÌ KrajinskÈho musea, sv˝m posl·nÌm Budivoji nejbliûöÌho. TÌm zakonËÌ Budivoj svou Ëinnost i†v†intencÌch budivojsk˝ch zakladatel˘ a†jeho nejlepöÌch pracovnÌk˘Öì57 Valn· hromada Jech˘v n·vrh schv·lila. Ve¯ejnost byla s†rozpuötÏnÌm spolku sezn·mena v†9. ËÌsle NaöÌ demokracie 1. 3. 1946, kde F. Jech shrnul struËnÏ v˝znam spolku. Muzeum zÌskalo od Budivoje 21 538 korun a†od OkresnÌ hospod·¯skÈ z·loûny 20 000 korun za prodej invent·¯e Budivoje, coû byla v˝znamn· finanËnÌ pomoc pro jeho pov·leËnou obnovu.58 Tak se uzav¯ela bohat· 82let· historie prvnÌho ËeskÈho spolku v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch. I V. D o d a t k y 1. P¯ehled ËinovnÌk˘ spolku P¯edseda: obdobÌ

jmÈno, povol·nÌ

obdobÌ

jmÈno, povol·nÌ

1864ñ1865 1866 1867ñ1869 1870ñ1900

nenÌ zn·m Valentin BeËv·¯, knÏz nenÌ zn·m Josef Purcner, rolnÌk a†starosta mÏsta

1901ñ1904 1905ñ1908 1909ñ1912 1912ñ1914 1915ñ1946

Jan SlameËka, soudnÌ rada Jind¯ich Picka, advok·t Cyril BilÌk, knÏz Jan Drahor·d, obchodnÌk Jan Urbanec, koûeluh

obdobÌ

jmÈno, povol·nÌ

obdobÌ

jmÈno, povol·nÌ

1864ñ1877 1878 1915ñ1932 1879ñ1881 1882ñ1898 1899

nenÌ zn·m Eduard äpatinka, advok·t Cyril BilÌk, knÏz nenÌ zn·m Eduard äpatinka Josef Pˆssl, hrabÏcÌ tajemnÌk

1900ñ1904 1905ñ1908 1909ñ1914 1933 1934ñ1946

Jaroslav Palliardi, not·¯ Josef Fabeö, tov·rnÌk Jan Urbanec, koûeluh Miloö Svoboda, bernÌ rada Josef Frantiöek, katecheta

MÌstop¯edseda:

79

Jednatel: obdobÌ

jmÈno

obdobÌ

jmÈno

1864ñ1865 1866 1867ñ1877 1878 1879ñ1881 1882 1883ñ1884 1885 1886 1887ñ1893 1894 1895 1896 1897ñ1898

nenÌ zn·m Frantiöek Panic nenÌ zn·m Karel LudvÌk nenÌ zn·m Karel LudvÌk Josef Limanovsk˝ Karel LudvÌk Josef Limanovsk˝ Eduard AdamÌk »enÏk äplÌchal Frantiöek Sluka Jind¯ich Picka Zikmund D˝Ëek

1899 1900ñ1905 1906ñ1908 1909ñ1912 1912 1913 1914 1915ñ1922 1923 1924 1925ñ1929 1930ñ1941 1945ñ1946

Jind¯ich Picka Frantiöek Duöek Cyril BilÌk Frantiöek Stˆger Cyril BilÌk Frantiöek Stˆger Josef Nejez Frantiöek Stˆger Josef Frantiöek AntonÌn Svoboda Josef Frantiöek Rudolf Svozil ñ odstoupil Flori·n Zan·öka

obdobÌ

jmÈno

obdobÌ

jmÈno

1864ñ1882 1883ñ1884 1885 1886ñ1892 1893 1894ñ1895 1896ñ1897 1898

nenÌ zn·m Frantiöek Vaöek Julius H·jek Eduard AdamÌk Josef Worel Jan Buk·Ëek Frantiöek Sluka Jan V·Úa

1899ñ1900 1901ñ1903 1904ñ1906 1907ñ1923 1923 1924ñ1939 1939ñ1946

Jan FuntÌËek Alois VÈvoda Josef Jahoda Jan JÌrovec Josef Frantiöek Frantiöek ZajÌc Josef Frantiöek

PokladnÌk:

DalöÌmi spolkov˝mi ËinovnÌky byli revizo¯i ˙Ët˘, hospod·¯ a†knihovnÌk, kterÈ pro nedostatek mÌsta nejmenuji. V†r. 1928 byl ustaven spolkov˝m archiv·¯em Frantiöek Jech. 2. SpolkovÈ mÌstnosti PrvnÌ spolkovou mÌstnost mÏl Ëten·¯sk˝ spolek ve WeiglovÏ kav·rnÏ, kde byl zaloûen. PozdÏji se jeho ËlenovÈ sch·zeli v†»erm·kovÏ hostinci (p¯estavÏn na N·rodnÌ d˘m) a†v†80. letech u†BÌlÈho konÌËka. ÑZa p¯ÌËinou surovostÌ a†nad·vek jakÈ se opakujÌ v†poslednÌ dobÏ se strany är·mkovy, nelze spolkovou mÌstnost u†p. är·mka dÈle ponechatiÖì Kdyû se spolek s†majitelem BÌlÈho konÌËka Ferdinandem är·mkem rozeöel v†r. 1886 ve zlÈm, naöel si novÈ ˙toËiötÏ v†MittnerovÏ kav·rnÏ, odkud se v†r. 1893 p¯estÏhoval do novÏ postavenÈho N·rodnÌho domu, kde z˘stal aû do svÈho rozpuötÏnÌ v†r. 1946. Na provoz, ˙drûbu a†vylepöov·nÌ spolkov˝ch mÌstnostÌ vÏnoval Budivoj Ë·st svÈho rozpoËtu. Ale jak n·m dosvÏdËujÌ z·pisy ve spolkov˝ch knih·ch, ne vöichni ËlenovÈ a†n·vötÏvnÌci mÌstnostÌ si toho v·ûili. ÑP¯es to, ûe p¯ipevnÏny jsou tabulky s†n·pisy a†ûe rozestavena jsou pliv·tka, vedou se d·le stÌûnosti na pliv·nÌ po podlaze.ì (1902) ÑUsneseno d·ti vyvÏsiti n·pisy v†mÌstnostech spolkov˝ch upozorÚujÌcÌch, aby nov· podlaha parketov· nebyla zneËiöùov·na pliv·nÌm a†h·zenÌm odpadk˘ na ni.ì (1910)59 3. »lenstvo V†r. 1864 mÏl spolek 54 Ëlen˘. Jejich poËet pak kolÌsal od 24 v†r. 1878 do 119 r. 1896. Od r. 1892 neklesl pod 50, kromÏ r. 1945 kdy jich bylo 36. Aû do r. 1896 byli v†Budivoji nejpoËetnÏji zastoupeni ûivnostnÌci (¯emeslnÌci, obchodnÌci, hostinötÌ). Po z¯ÌzenÌ okresnÌho ˙¯adu v†r. 1896 vstoupili do spolku mnozÌ z†jeho ˙¯ednÌk˘ a†v˝znamnÏ zmÏnili profesnÌ sloûenÌ spolku. ZatÌmco v†r. 1870 byl pomÏr mezi ûivnostnÌky a†p¯ÌsluönÌky inteligence (˙¯ednÌci, st·tnÌ zamÏstnanci, uËitelÈ, far·¯i, advok·ti, lÈka¯i) 41:21 (59:30 %), tak r. 1896 byl 52:57 (44:48 %). V†n·sledujÌcÌch obdobÌch uû 80

z˘stal pomÏr mezi obÏma skupinami vcelku vyrovnan˝ (p¯ÌsluönÌci inteligence mÌrnÏ p¯evaûovali). »leny Budivoje byli jak mÌstnÌ, tak i†obyvatelÈ okolnÌch obcÌ a†jin˝ch mÌst »ech a†Moravy. Ti pak hlavnÏ z†d˘vodu, ûe se z†Moravsk˝ch BudÏjovic odstÏhovali, ale po nÏjakou dobu nad·le z˘st·vali Ëleny spolku. PodÌl p¯espolnÌch Ëlen˘ nebyl nijak zanedbateln˝, pr˘mÏrnÏ se pohyboval kolem 12 %, v†nÏkter˝ch letech p¯es·hl 20 %†a†trvale se sniûoval od 30. let, kdy nap¯. r. 1931 klesl na 2,3 %. P¯estoûe spolek deklaroval svoji otev¯enost, zd· se, ûe ûeny nebyly do ¯ad Ëlenstva zrovna vÌt·ny. PrvnÌ zn·mou Ëlenkou je z†r. 1864 AlûbÏta ChmelÌËkov·, vdova po lÈka¯i. DalöÌ ûeny vstoupily do Budivoje aû v†r. 1893, byly to uËitelky Z. Wiedermannov·, M. KrejË˘ a†J. ÿe¯uchov·. KromÏ let 1901, 1904 a†1918 uû se ûeny trvale objevovaly mezi Ëlenstvem (1893ñ1905 1ñ4 %, 1906ñ1909 5ñ6 %, 1910ñ1920 1ñ5 %, 1921ñ1945 4ñ18 %). NejvÏtöÌ poËet Ëlenek (16) mÏl Budivoj v†r. 1930. NejËastÏji do nÏj vstupovaly uËitelky. V†r. 1906 se objevuje nov· Ñkategorieì Ëlenek ñ choù. Z¯ejmÏ v†souvislosti s†generaËnÌ roztrûkou ve mÏstÏ zaËaly do spolku vstupovat manûelky nÏkter˝ch Ëlen˘, aby podpo¯ily svÈ muûe. Tato praxe z˘stala zachov·na. »lenstvÌ ve spolku bylo, alespoÚ po dobu trv·nÌ monarchie, prestiûnÌ z·leûitostÌ. KromÏ nÏkolika starost˘, J. Purcnera, J. Urbance, J. Picky, E. Blaûka, a†jin˝ch zajÌmav˝ch osobnostÌ, nap¯. V. Kosm·ka, J. Palliardiho, Z. WiedermannovÈ, M. KrejË˘ aj., byl v†letech 1909ñ1918 Ëlenem i†okresnÌ hejtman Alois Minks. Byl uv·dÏn jako Ñnejmenovan˝ì a†byl mu p¯izn·n statut zakl·dajÌcÌho neplatÌcÌho Ëlena. Jeho ËlenstvÌ skonËilo vynucen˝m odchodem z†funkce i†z†mÏsta v†listopadu 1918. V˝znamnÏ ovlivnil Ëinnost spolku jeho dlouholet˝ mÌstop¯edseda E. äpatinka, a†to nejen jako organiz·tor hudebnÌho a†divadelnÌho ûivota.60 »estnÌ ËlenovÈ: rok udÏlenÌ 1871? 1881 1884 1885 1907

1931

jmÈno, povol·nÌ Frantiöek A. Urb·nek, hudebnÌ nakladatel Frantiöek Neruda, hudebnÌk ZdenÏk Fibich, hudebnÌ skladatel Valentin BeËv·¯, kanovnÌk Jan SlameËka, soudnÌ rada Frantiöek Dost·l, dÏkan Jan Drahor·d, obchodnÌk Jakub Urbanec, koûeluh Frantiöek Vaöek, lÈka¯ Jan FuntÌËek, ökolnÌ inspektor JaromÌr Herle, sbormistr

4. Knihovna, noviny a†Ëasopisy KromÏ po¯·d·nÌ divadelnÌch p¯edstavenÌ, p¯edn·öek, koncert˘, vzdÏl·vacÌch a†z·bavn˝ch veËÌrk˘, kuûelkov˝ch z·pas˘ a†jin˝ch druh˘ spoleËenskÈ z·bavy, nabÌzel Budivoj Ëlen˘m svoji bohatou knihovnu. Obsahovala dÌla ËeskÈ i†svÏtovÈ kr·snÈ literatury, odbornÈ studie, nap¯. z†historie, Riegr˘v SlovnÌk nauËn˝, VlastivÏdu moravskou, ale i†lehËÌ û·nry, takûe vybrat si v†nÌ mohl kaûd˝ Ëten·¯. Pro svÈ divadelnÌky opat¯il spolek ¯adu her. V†r. 1894 obsahovala knihovna 444 kniûnÌch a†Ëasopiseck˝ch titul˘. R. 1901 uû jich bylo 532. Podle seznamu z†r. 1904 zap˘jËil Budivoj do ve¯ejnÈ knihovny, kterou spoleËnÏ se Sokolem z¯Ìdil v†sokolovnÏ, 693 knih. Po rozkolu v†r. 1906 si je vzal zpÏt. V†r. 1912 p¯es·hl poËet titul˘ 750. Vedle knih odebÌral spolek pro svÈ Ëleny Ëasopisy a†noviny. ZatÌmco Ëasopisy vÏtöinou nechal vyvazovat a†za¯adil je do knihovny, noviny na konci roku vydraûil a†zÌskal tak Ë·st prost¯edk˘ na jejich dalöÌ n·kup. Ve spolkovÈ mÌstnosti mÏli z·jemci k†dispozi nap¯. »asopis Matice moravskÈ, SvÏtozor, Zlatou Prahu, KvÏty, Naöi dobu, Obzor, HumoristickÈ listy, 81

Moravskou orlici, N·rodnÌ listy, LidovÈ noviny, Rozhledy, éivnostnÌka, Hlas, nÏkterÈ region·lnÌ tisky jako Hlasy ze z·padnÌ Moravy, JihlavskÈ listy, Buditele a†¯adu dalöÌch. V†80. a†90. letech 19. stoletÌ odebÌral Budivoj kromÏ Ëesk˝ch i†nÏmeckÈ noviny Presse a†Br¸nner Beobachter. NabÌdka tisku byla z·visl· na dobovÈ situaci, ale kromÏ obdobÌ druhÈ svÏtovÈ v·lky byla vûdy velmi pestr·. 5. P¯Ìjmy a†vyd·nÌ Pravideln˝ p¯Ìjem mÏl Budivoj z†Ëlensk˝ch p¯ÌspÏvk˘ (mÏsÌËnÌ p¯ÌspÏvek 1864ñ1866 40 kr., 1866ñ1920 30 kr./60 h, od r. 1920 1 KË), draûeb novin, karetnÈho a†kuleËnÈho, kterÈ se staly stabilnÌm a†velmi podstatn˝m p¯ÌspÏvkem do rozpoËtu a†kterÈ Ëasto vyrovnaly i†p¯ev˝öily p¯Ìjem z†Ëlensk˝ch p¯ÌspÏvk˘. »·st penÏz poch·zela z†dar˘, v˝nos˘ divadel, koncert˘ a†jin˝ch akcÌ, po r. 1893 z†poplatku za pron·jem mÌstnostÌ a†jeviötÏ v†N·rodnÌm domÏ. ZnaËnou Ë·st sv˝ch finanËnÌch prost¯edk˘ vyd·val Budivoj na koupi knih a†tisku, na provoz, ˙drûbu a†renovaci spolkov˝ch mÌstnostÌ, na dobroËinnÈ ˙Ëely ñ p¯ispÌval nap¯. ⁄st¯ednÌ Matici ökolskÈ, Matici gymnasijnÌ, olomouckÈmu muzeu, d·le na po¯·d·nÌ kulturnÌch akcÌ, rozöi¯ov·nÌ spolkovÈho invent·¯e ñ mj. si po¯Ìdil i†nÏkterÈ hudebnÌ n·stroje. Zcela p¯irozenÏ spolek investoval i†do hranÌ karet a†kuleËnÌku ñ koupÏ nov˝ch karet, opravy kuleËnÌku atd. P¯Ìjmy i†vyd·nÌ spolku se zv˝öily po r. 1893, kdy Budivoj zÌskal st·lÈ vlastnÌ mÌstnosti v†N·rodnÌm domÏ. PoslednÌ schodek v†hospoda¯enÌ byl zaznamen·n v†r. 1891. Od tohoto roku uû spolek trvale vykazoval zisk. V. S h r n u t Ì Budivoj m· v†historii Moravsk˝ch BudÏjovic svoje nezastupitelnÈ mÌsto. Ve druhÈ polovinÏ 19. stoletÌ pomohl rozproudit ve¯ejn˝ ûivot mÏsta. Pat¯il k†hlavnÌm organiz·tor˘m kultury a†inicioval zakl·d·nÌ dalöÌch spolk˘. Splnil tak svoji buditelskou ˙lohu. V†90. letech 19. stoletÌ ho z†pozic zaËal vytlaËovat Sokol, kter˝ p¯evzal definitivnÏ jeho roli v†r. 1906, kdy doölo k†rozdÏlenÌ budÏjovickÈ ve¯ejnosti na t·bor pokrokov˝ a†konzervativnÌ, do jehoû Ëela se postavil Budivoj. PrvnÌ svÏtov· v·lka ukonËila soupe¯enÌ mezi obÏma spolky, ale Budivoj uû nenaöel dost sil, aby se stal opÏt jednou z†hlavnÌch hybn˝ch sil ve¯ejnÈho ûivota mÏsta. P¯estoûe se nad·le zapojoval do organizov·nÌ r˘zn˝ch akcÌ a†nabÌzel ve¯ejnosti jednu z†nejvÏtöÌch knihoven ve mÏstÏ, nezabr·nil vlastnÌ stagnaci. BÏhem druhÈ svÏtovÈ v·lky Ëinnost Budivoje natolik ochabla, ûe spolek na valnÈ hromadÏ v†r. 1946 rozhodl o†svÈm rozpuötÏnÌ, p¯iËemû sv˘j majetek daroval obnovujÌcÌmu se muzeu, a†opustil tak se ctÌ historickou scÈnu. POZN¡MKY 1 NemÏl je ani J. FuntÌËek, kdyû r. 1924 zpracoval dÏjiny spolku. 2 E. JENER¡L, MoravskobudÏjoviËtÌ v˝ËepnÌci, MoravskÈ BudÏjovice 1994, s. 140ñ142: V†domÏ Ë. 4 na dneönÌm n·m. MÌru byla od r. 1840 kav·rna Karla Weigla, kterou od r. 1861 vedl jeho syn Jan. 3 Proch·zka neuv·dÌ, o†kterÈ b·snÏ ölo. U†letopoËt˘ vynechal poslednÌ dvÏ ËÌslice, kterÈ neznal. 4 Z¯ejmÏ autorova znaËka pro nezn·m˝ poËet Ëlen˘. 5 TotÈû. 6 SOkA T¯ebÌË, f. AM MoravskÈ BudÏjovice (AM MB), i. Ë. 280, Proch·zkova kronika IV, s. 218ñ 219. K†hodnovÏrnosti kroniky existujÌ opr·vnÏnÈ v˝hrady, ty se ale t˝kajÌ spÌöe staröÌho obdobÌ. Srovn·me-li v†textu uvedenÈ ˙daje s†jin˝mi prameny (stanovy, pozn·mky J. FuntÌËka), lze Proch·zkovi vÏ¯it. CitujÌ ho F. JECH, Obr·zky z†dÏjin Moravsk˝ch BudÏjovic. In: Pades·tiletÌ mÏstskÈ spo¯itelny v†Mor. BudÏjovicÌch 1875ñ1924, MoravskÈ BudÏjovice 1925, s. 97; F. JECH, DvÏ n·vötÏvy T. G. Masaryka v†Mor. BudÏjovicÌch. In: XXVII. v˝roËnÌ zpr·va st·tnÌho ËeskoslovenskÈho re·lnÈho gymnasia v†Mor. BudÏjovicÌch za ökolnÌ rok 1937ñ38, MoravskÈ BudÏjovice 1938, s. 2; J. FIäER, PomÏry n·rodnostnÌ a†kulturnÌ v†Mor. BudÏjovicÌch p¯ed z¯ÌzenÌm st¯ednÌ ökoly. In:

82

Dvacet pÏt let a†XXV. v˝roËnÌ zpr·va st·tnÌho ËeskoslovenskÈho gymnasia v†Mor. BudÏjovicÌch za ökolnÌ rok 1935ñ36, MoravskÈ BudÏjovice 1936, s. 11 (Fiöer Proch·zku p¯Ìmo cituje, Jech sice z†jeho z·znam˘ vyöel, ale neodk·zal na nÏ). 7 SOkA T¯ebÌË, f. »ten·¯sko-pÏveck˝ a†ochotnick˝ spolek Budivoj MoravskÈ BudÏjovice (f. Budivoj), k. 3, i. Ë. 16, Stanovy 1864. (F. JECH, Obr·zkyÖ, s. 96, uv·dÌ, ûe spolek byl form·lnÏ zaloûen aû 23. 7. 1865, informace se ned· ovÏ¯it.) 8 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 4, i. Ë. 31, Pozn·mky J. FuntÌËka k†historii spolku. F. JECH, Obr·zkyÖ, s. 96 (Jech zpracoval svoji staù na z·kladÏ FuntÌËkov˝ch pozn·mek). 9 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 3, i. Ë. 16, Stanovy 1864. JmÈno Budivoj bylo k†n·zvu p¯id·no aû r. 1866. N·zev »ten·¯sk˝ spolek slovansk˝ uv·dÌ FuntÌËek, kter˝ ho p¯evzal z†nedochovanÈho ÑSeznamu p·n˘ Ëlen˘ »ten·¯skÈho spolku slovanskÈho v†Mor. BudÏjovicÌchì. (Podle FuntÌËka i†F. JECH, Obr·zkyÖ, s. 97). StejnÈ oznaËenÌ je i†na spolkovÈ z·lepce ve stanov·ch z†r. 1866. 10 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 3, i. Ë. 16, Stanovy 1864. 11 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 4, i. Ë. 31. Tuto informaci p¯evzal i†F. JECH, Obr·zkyÖ, s. 97. 12 Seznam existoval jeötÏ r. 1924. Tehdy mÏl FuntÌËek zpracov·vajÌcÌ dÏjiny spolku k†dispozici archiv Budivoje. Kdy se ztratil, nenÌ zn·mo. JmÈna prvnÌch Ëlen˘ se dochovala dÌky jeho v˝pisk˘m z†tohoto seznamu a†nedajÌ se jinde ovÏ¯it. Ale na z·kladÏ porovn·nÌ ostatnÌch FuntÌËkov˝ch v˝pisk˘ a†pozn·mek s†dochovan˝mi prameny, je FuntÌËek vÏrohodn˝m zdrojem. 13 Dnes souË·st obce Litoho¯. 14 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 4, i. Ë. 31. FuntÌËek uv·dÌ 50 jmen: E. Weidenhoffer, soud. p¯ÌruËÌ, M. Krampla, bernÌ ofici·l, J. Svoboda, not·¯, F. Panic, okr. kancelista, Hynek Herle, poöt. expeditor, V. Urb·nek, asistent, K. Lenert, ˙¯ednÌk velkostatku v†LesonicÌch, F. Simandl, ¯editel velkostatku, A. Simandl, hospod·¯sk˝ p¯ÌruËÌ, M. T·bor, myslivec, R. R·jeck˝, d˘stojnÌk v. v., V. BeËv·¯, far·¯, E. Sedlisk˝, kaplan, F. Stiller, far·¯ v†Litoho¯i, F. Embert, far·¯ v†LukovÏ, uËitelÈ: M. Fedra, Litoho¯, J. NÏmec, N. Syrovice, F. Barouö, J. Sobotka, A. Knesl, peka¯, ¯eznÌci: J. Meöke, H. Mottl, J. Mittner, hostinötÌ: J. »erm·k, F. Fousek, M. Ambroû, J. Smetana, ». Ludl, barvÌ¯ J. Tr·vnÌËek, pernik·¯ J. Mittner, zednick˝ mistr J. Svoboda, sklen·¯ M. äplÌchal, koûeönÌk F. Ber·nek, ¯emen·¯ F. Mittner, kupci: A. Rozenberg, J. Lˆwenthal, E. Kobsa, mydl·¯ A. Pompe, holiË K. Fiöer, koûeluhovÈ: M. Tokstein, F. ätÈgr, J. OsvaËil, rolnÌci: V. Urb·nek, J. Proch·zka, J. Koton, J. Konvalina, starosta BlÌûkovic, V. Pet¯ÌËek, starosta ZvÏrkovic, lÈka¯ Ji¯Ì Hadinger, hudebnÌ nakladatel v†Praze F. A. Urb·nek, vdova po lÈka¯i A. ChmelÌËkov·. (Pokud nenÌ uvedeno jinak, byli tito lidÈ z†Moravsk˝ch BudÏjovic.) 15 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 3, i. Ë. 16, Stanovy 1866. 16 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 1, i. Ë. 1, Protokoly o†sch˘zÌch v˝bor˘, z·pis 25. 2. 1885, 10. 1. 1886. 17 HostÈ byli definov·ni jako osoby, kterÈ nemajÌ v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch trvalÈ bydliötÏ (v˝bor mohl povolit v˝jimku). MÏl je uvÈst skuteËn˝, Ëestn˝ nebo ˙ËinkujÌcÌ Ëlen a†p¯edstavit je p¯edsedovi nebo v˝boru. Mohli se ˙Ëastnit spolkov˝ch z·bav, pouûÌvat spolkovÈ Ëasopisy a†museli respektovat spolkov˝ ¯·d. 18 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 1, i. Ë. 3, Protokoly o†sch˘zÌch v˝borov˝ch, z·pis 20. 11., 18. 12. 1903. 19 Prapor je vystaven v†Muzeu ¯emesel ZMM v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch. DÏkuji pracovnÌk˘m muzea za pomoc p¯i jeho fotografov·nÌ. 20 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 3, i. Ë. 16, Stanovy 1893. 21 SOkA T¯ebÌË, f. AM MB, i. Ë. 280, Proch·zkova kronika IV, s. 218. 22 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 1, i. Ë. 1, z·pisy 4. 5., 5. 9. 1884; F. JECH, Obr·zkyÖ, s. 107ñ108. Podle spolkov˝ch z·znam˘ mÏl koncert probÏhnout 5. 7. 1884, ale F. JECH, Soupis osob liter·rnÏ, vÏdecky neb umÏlecky Ëinn˝ch, kterÈ se v†okrese mor. budÏjovickÈm narodily nebo v†nÏm ûily. In: SbornÌk vlastivÏdn˝ch statÌ o†politickÈm okrese mor. budÏjovickÈm, MoravskÈ BudÏjovice 1927, s. 262 uv·dÌ 31. 8. 1884. Jinou skladbu Missa brevis vÏnoval Fibich budÏjovickÈmu far·¯i, Ëlenu Budivoje, V. BeËv·¯ovi. 23 Demokrat a†T¯ebÌËsk˝ kraj, Ë. 25, 21. 6. 1929, s. 4. Ze skladby se podle novin zachovalo jen torzo. 24 »eöi vyhr·li volby a†ovl·dli radnici v†r. 1882. 25 PodrobnÏji F. JECH, PamÏtnÌ kniha mÏsta MoravskÈ BudÏjovice, rkp., s. 47ñ50; J. JAN¡K, Po vzniku obecnÌ samospr·vy. In: DÏjiny Moravsk˝ch BudÏjovic, T¯ebÌË 1997, s. 195; M. äPLÕCHALOV¡, äkola v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch. In: Pam·tnÌk k†öedes·tiletÈmu jubileu ökolnÌ budovy b˝val˝ch n·rodnÌch ökol v†Mor. BudÏjovicÌch, MoravskÈ BudÏjovice 1948, s. 5. 26 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 1, i. Ë. 1, z·pis 22. 8. 1888. FinanËnÌ ztr·tu slavnosti krylo mÏsto. H·j ñ lesÌk u†plov·rny. 27 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 1, i. Ë. 1, z·pis 26. 6. 1889; f. TÏlocviËn· jednota Sokol MoravskÈ BudÏjovice (f. Sokol), neusp., Protokoly o†sch˘zÌch v˝bor˘, z·pis 13. 7. 1889; F. JECH, PamÏtnÌ knihaÖ, s. 51; F. äUSTA, 1889ñ1899 N·stin desÌtiletÈ pr·ce v†Sokole budÏjovskÈm. In: 1889ñ

83

1899 Deset let sokolskÈ pr·ce tÏlocviËnÈ jednoty ÑSokolì v†Mor. BudÏjovicÌch, MoravskÈ BudÏjovice 1899, s. 5ñ6. 28 SOkA T¯ebÌË, f. OkraölovacÌ spolek MoravskÈ BudÏjovice, neusp., stanovy schv·lenÈ 23. 2. 1882. Protokol valnÈ hromady 2. 4. 1882. 29 SOkA T¯ebÌË, f. MÌstnÌ odbor ⁄st¯ednÌ Matice ökolskÈ MoravskÈ BudÏjovice, neusp., Protokoly o†v˝borov˝ch sch˘zÌch, z·pis 23. 9. 1883. 30 Nap¯. E. äpatinka, p¯edseda, J. Purcner, jednatel, J. Limanovsk˝, pokladnÌk. 31 F. JECH, PamÏtnÌ knihaÖ, s. 36 ñ Vz·j. z·loûna, s. 54ñ56 ñ E. Kr·snohorsk·, s. 57 ñ N·r. d˘m. 32 SOkA T¯ebÌË, f. Sokol, Protokoly o†sch˘zÌch v˝bor˘, z·pis 13. 7. 1889; f. Budivoj, k. 1, i. Ë. 1, z·pis 2. 10. 1893. 33 Sokolovnu vybudovalo ÑDruûstvo pro vystavenÌ tÏlocviËny pro tÏl. jedn. Sokol v†Mor. BudÏjovicÌchì ustavenÈ 16. 9. 1896. Zakl·dali ho opÏt p¯ednÌ ËlenovÈ Budivoje. Stavba byla otev¯ena n·rodnÌ slavnostÌ Sokola a†ve¯ejn˝m ûupnÌm cviËenÌm ve dnech 11. a†12. 7. 1903. 34 PodrobnÏji J. JAN¡K, DÏjinyÖ, s. 183ñ84; L. SMETANOV¡, Ve¯ejn˝ ûivot v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch v†letech 1900ñ1914, dipl. pr·ce FF UK, Praha 1997, s. 35ñ39. 35 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 1, i. Ë. 3, z·pis 6. 1. 1906. 36 Naöe noviny, Ë. 3, 12. 1. 1906, s. 3. 37 TamtÈû. Origin·l in: SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 3, i. Ë. 21. 38 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 1, i. Ë. 3, z·pis 9. 3. 1906. 39 TamtÈû, z·pis 11. 3. 1908, 6. 1. 1909; Moravsk˝ jih, Ë. 18, 13. 3. 1908, s. 3, Ë. 21, 3. 4. 1908, s. 4; Str·û Ë. 15, 10. 4. 1908, s. 5. 40 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 1, i. Ë. 3, z·pis 23. 12. 1914, 6. 1. 1915, 10. 5., 8. 6., 24. 6., 6. 9. 1917. 41 TamtÈû, z·pis 1. 9. 1918, 6. 1. 1919. 42 TamtÈû, z·pis 6. 1. 1920. 43 TamtÈû, z·pis 9. 4. 1924 (citace), 23. 12. 1924. 44 TamtÈû, z·pis 6. 1. 1925. 45 TamtÈû, z·pis 6. 1. 1926. 46 TamtÈû, z·pis 6. 1. 1927. 47 TamtÈû, z·pis 21. 1. 1928. 48 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 3, i. Ë. 19, opis dÏkovnÈho dopisu majitelce z†22. 5. 1928 (Budivoj upozorÚuje, ûe vlastnÌk domu na sebe nebere û·dnÈ z·vazky, protoûe o†˙drûbu desky bude peËovat spolek a†deska z˘st·v· majetkem spolku); k. 1, i. Ë. 3, z·pis 9. 5., 5. 6., 29. 7. 1928 (citace). 49 TamtÈû, z·pis 9. 7., 7. 10. 1929, 6. 1. 1930, k. 3, i. Ë. 19, Program sjezdu. 50 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 1, i. Ë. 3, z·pis 18. 2. 1930; k. 3, i. Ë. 19, Program akademie. 51 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 1, i. Ë. 3, z·pis 26. 7. 1932, 6. 1. 1933. 52 TamtÈû, z·pis 27. 12. 1935, 6. 1. 1936; k. 3, i. Ë. 22, Akademick˝ odbor Budivoje (Citace z†N·vrhu prozatÌmnÌ smlouvy, kter· byla souË·stÌ dopisu z†20. 4. 1935 podepsanÈho V. Schilbergrem a†M. Venhodou); k. 3, i. Ë. 22, programy akcÌ; i. Ë. 24 recitaËnÌ z·vody; k. 1, i. Ë. 3, z·pis 6. 1. 1936. 53 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 1, i. Ë. 3, z·pis 12. 6. 1936. 54 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 1, i. Ë. 4, z·pis 6. 1. 1937. 55 TamtÈû, z·pis 6. 1. 1939, zapsal jednatel R. Svozil, advok·t. 56 TamtÈû, z·pis 28. 5. 1945. 57 TamtÈû, z·pis 24. 2. 1946. 58 Naöe demokracie 12/II, 22. 3. 1946, s. 5. 59 SOkA T¯ebÌË, f. Budivoj, k. 1, i. Ë. 1, Protokoly o†sch˘zÌch v˝bor˘, z·pis 13. 9. 1886; i. Ë. 3, z·pis 11. 4. 1902, 19. 10. 1910. 60 PodrobnÏji F. JECH, PamÏtnÌ knihaÖ, s. 36, F. JECH, Obr·zkyÖ, s. 98ñ100, F. JECH, SoupisÖ, s. 262, J. JAN¡K, DÏjinyÖ, s.178ñ179.

84

POLITICK¡ STRUKTURA TÿEBÕ»E V†MEZIV¡LE»N…M OBDOBÕ ñ I. »¡ST (1918ñ1929) Petr JiËÌnsk˝, St·tnÌ okresnÌ archiv T¯ebÌË

Vznikem »eskoslovenskÈ republiky v†roce 1918 se jiû plnÏ vyvinutÈ ËeskÈ spoleËnosti dostalo takÈ vlastnÌho st·tu. V†nÏm mohla, t¯ebaûe omezov·na existencÌ poËetn˝ch, zprvu velmi neloaj·lnÌch (resp. k†p¯edeölÈmu st·tu loaj·lnÌch) menöin, realizovat svÈ p¯edstavy o†nejvhodnÏjöÌm uspo¯·d·nÌ spoleËnosti. Ovöem nakolik jiû byla Ëesk· spoleËnost politicky a†soci·lnÏ diferencovan·, natolik r˘znÈ byly i†jejÌ p¯edstavy. Politick˝ ûivot prvnÌ ËeskoslovenskÈ republiky byl velmi bohat˝ a†vyznaËoval se soupe¯enÌm velkÈho aû nep¯ehlednÈho mnoûstvÌ vÏtöÌch Ëi menöÌch politick˝ch stran. Existenci tak velkÈho poËtu stran v˝raznÏ napom·hal i†volebnÌ systÈm, kter˝ byl, jak v†p¯ÌpadÏ voleb parlamentnÌch, tak i†obecnÌch, zaloûen na d˘slednÏ uplatÚovanÈ z·sadÏ pomÏrnÈho zastoupenÌ. Protoûe politickÈ strany hr·ly ve ve¯ejnÈm ûivotÏ prvnÌ republiky opravdu mimo¯·dnou ˙lohu, nem˘ûeme se vyhnout, chceme-li pozn·vat toto d˘leûitÈ obdobÌ naöich dÏjin, takÈ studiu stranicko-politickÈho systÈmu, a†to i†na region·lnÌ ˙rovni. Pokud se t˝k· dosavadnÌho zkoum·nÌ danÈho tÈmatu, m·me k†dispozici p¯edevöÌm pr·ce MejzlÌkovy pokr˝vajÌcÌ dÏjiny KS», dÏlnickÈho hnutÌ a†nejv˝znamnÏjöÌho t¯ebÌËskÈho podniku, d·le pr·ce Jan·kovy zab˝vajÌcÌ se ekonomick˝mi a†soci·lnÌmi problÈmy T¯ebÌËe i†celÈ z·padnÌ Moravy za hospod·¯skÈ krize v†prvnÌ polovinÏ t¯ic·t˝ch let. PoË·tk˘m i†sklonku republiky jsou vÏnov·ny pr·ce S˝korovy. Tato literatura je zaloûena na solidnÌ pramennÈ b·zi, nese vöak velmi v˝raznou peËeù doby, v†nÌû vznikla, hlavnÏ pokud jde o†v˝kladovou linii a†hodnocenÌ zjiötÏn˝ch fakt˘. ZejmÈna pr·ce MejzlÌkovy je nÏkdy nutnÈ konfrontovat p¯Ìmo s†prameny, ze kter˝ch vych·zejÌ.1 Jako prameny mi poslouûily zpr·vy okresnÌho hejtmana zasÌlanÈ p¯ÌsluönÈmu nad¯ÌzenÈmu zemskÈmu ˙¯adu v†BrnÏ, bohuûel nesoustavnÏ dochovanÈ, a†p¯edevöÌm v˝sledky voleb do N·rodnÌho shrom·ûdÏnÌ a†t¯ebÌËskÈho mÏstskÈho zastupitelstva. Stranou jsem ponechal anal˝zu ËetnÈho region·lnÌho stranickÈho tisku (Hor·cko, Jiskra, Str·û, Demokrat, DÏlnickÈ listy aj.) a†zkoum·nÌ r˘zn˝ch odborov˝ch, kulturnÌch, tÏlov˝chovn˝ch a†hospod·¯sk˝ch organizacÌ a†spolk˘, vÌce Ëi mÈnÏ spjat˝ch s†politick˝mi stranami. Na z·kladÏ tÏchto pramen˘ a†s†uveden˝mi v˝hradami jsem se pokusil v†z·kladech nastÌnit politickou strukturu T¯ebÌËe v†danÈm obdobÌ. I. PolitickÈ strany v†T¯ebÌËi p¯ed vznikem republiky Politick˝ z·pas v†mÏstÏ T¯ebÌËi od poloviny 19. stoletÌ aû do poË·tku 90. let probÌhal tÈmÏ¯ v˝hradnÏ mezi Ëesk˝m a†nÏmeck˝m n·rodnÌm hnutÌm.2 P¯ÌsluönÌci nÏmeckÈ menöiny pat¯ili p¯ev·ûnÏ k†nejz·moûnÏjöÌm vrstv·m ve mÏstÏ, coû jim zaruËovalo p¯i existujÌcÌm volebnÌm pr·vu zaloûenÈm na principu zastoupenÌ jmÏnÌ p¯i obecnÌch volb·ch rozhodujÌcÌ pozici. Tato situace trvala do roku 1882, kdy Ëesk· strana (po intermezzu v†letech 1867ñ1873) definitivnÏ ovl·dla t¯ebÌËskou radnici. NÏmeck· strana pak zÌsk·vala mÌsta v†obecnÌm zastupitelstvu kompromisem s†Ëeskou stranou aû do roku 1903, odkdy se jejÌ p¯ÌsluönÌci v†obecnÌm zastupitelstvu jiû neobjevujÌ. V†prvnÌ polovinÏ 80. let tak v†T¯ebÌËi skonËilo do tÈ doby urËujÌcÌ soupe¯enÌ ËeskÈ a†nÏmeckÈ strany a†tÌm se otev¯ela cesta politickÈ diferenciaci v†ËeskÈm t·bo¯e a†vzniku nov˝ch stran a†hnutÌ. Tento proces probÌhal samoz¯ejmÏ v†n·vaznosti na v˝voj v†Ëesk˝ch zemÌch v˘bec, ale protoûe v†T¯ebÌËi jiû v†tÈto dobÏ mizÌ ËeskÈ stranÏ sjednocujÌcÌ protivnÌk, odr·ûÌ t¯ebÌËsk· situace pomÏrnÏ bezprost¯ednÏ situaci celkovou. T¯ebÌËsk· n·rodnÌ strana, jejÌû organizaËnÌ z·kladnou byl v†roce 1873 zaloûen˝ Politick˝ spolek v†T¯ebÌËi, se zaËala rozkl·dat na staroËeskou a†liber·lnÏjöÌ mladoËeskou Ë·st 85

poË·tkem 90. let. Kdyû se potom v†roce 1891 ustavila lidov· strana coby moravsk· obdoba mladoËech˘, vznikl hned n·sledujÌcÌho roku v†T¯ebÌËi ñ jako jejÌ organizace ñ Politick˝ spolek pro politick˝ okres t¯ebÌËsk˝. NejkonzervativnÏjöÌ Ë·st n·rodnÌ strany vytvo¯ila v†roce 1896 na MoravÏ katolickou stranu n·rodnÌ a†potÈ vznikla jejÌ Katolickopolitick· jednota v†T¯ebÌËi s†P. Arnoötem Tvar˘ûkem v†Ëele. Jiû dva roky p¯ed tÌm, roku 1895, byl v†T¯ebÌËi vytvo¯en pod vedenÌm obuvnickÈho dÏlnÌka Jana JÌlka Spolek katolick˝ch dÏlnÌk˘ pod ochranou sv. Josefa, tedy opÏt rok po litomyölskÈm ustavujÌcÌm sjezdu k¯esùansko-soci·lnÌ strany. K†t¯ebÌËsk˝m p¯edstavitel˘m staroËeskÈ strany pat¯ili zejmÈna starosta Jan Fr. Kubeö a†jeho n·mÏstek, zemsk˝ poslanec dr. Julius Kofr·nek. Jednota n·rodnÌ strany v†obecnÌm zastupitelstvu byla poprvÈ poruöena roku 1897 zvolenÌm 4 Ëlen˘ za katolickou stranu n·rodnÌ. Od roku 1903 pak bylo zastupitelstvo tvo¯eno 3 stranami, mezi nimiû se postupnÏ mÏnil pomÏr sil ve prospÏch stran lidovÈ (pozdÏji pokrokovÈ lidovÈ) a†katolicko-n·rodnÌ na ˙kor staroËech˘. ZmÏnÏnÈ pomÏry se odrazily i†na zmÏnÏ v†Ëele radnice, starostou byl po odstoupenÌ J. F. Kubeöe v†roce 1907 zvolen Ëlen moravskÈ lidovÈ strany advok·t dr. Karel P¯erovsk˝. Na poË·tku 20. stoletÌ si takÈ ûivnostnictvo zaËalo vytv·¯et svÈ politickÈ hnutÌ. V†T¯ebÌËi byl zaloûen Politick˝ klub ËeskÈho ûivnostnictva pro Moravu se sÌdlem v†T¯ebÌËi, ale o†jeho dalöÌ Ëinnosti se n·m nedost·v· zpr·v. Ve druhÈ polovinÏ 19. stoletÌ se T¯ebÌË st·vala jednÌm z†nejd˘leûitÏjöÌch pr˘myslov˝ch center z·padnÌ Moravy. V†souvislosti s†tÌmto procesem se zde takÈ rozvÌjelo a†postupnÏ sÌlilo dÏlnickÈ hnutÌ. ZpoË·tku v†nÏm uplatÚoval jist˝ vliv Spolek katolick˝ch tovaryö˘ zaloûen˝ roku 1868, avöak brzy, zejmÈna od let osmdes·t˝ch, zcela p¯evl·dlo dÏlnickÈ hnutÌ socialistickÈho smÏru. V†roce 1893 vznik· soci·lnÏdemokratick· politick· organizace Politick˝ spolek Pokrok pro Moravu se sÌdlem v†T¯ebÌËi, jehoû p¯edsedou byl zvolen Josef NÏmec. Po rozötÏpenÌ v†ËeskoslovanskÈ soci·lnÌ demokracii na autonomistickÈ a†centralistickÈ k¯Ìdlo ve druhÈm pÏtiletÌ 20. stoletÌ zÌskali v†T¯ebÌËi p¯evahu centralistÈ, aË v†mÏ¯Ìtku cel˝ch Ëesk˝ch zemÌ mÏli s†v˝jimkou Slezska celkem nepatrnou podporu. V†roce 1910 byl t¯ebÌËsk˝ okresnÌ v˝konn˝ v˝bor soci·lnÌ demokracie vedenÌm strany rozpuötÏn a†centralistÈ a†autonomistÈ mÏli nad·le jiû svÈ vlastnÌ samostatnÈ organizace. Z†obdobn˝ch pohnutek, kterÈ vedly k†rozkolu v†soci·lnÌ demokracii ñ tedy pomÏr k†n·rodnostnÌ ot·zce a†k†Ëesk˝m st·topr·vnÌm snah·m, vzniklo jiû v†roce 1897 hnutÌ n·rodnÌch dÏlnÌk˘ jako z·klad novÈ strany n·rodnÏsoci·lnÌ, jejÌmû spoluzakladatelem byl t¯ebÌËsk˝ rod·k Alois Simonides. Uû dva t˝dny po prvnÌ sch˘zi n·rodnÌho dÏlnictva v†Praze byla jeho ˙st¯edÌm svol·na do T¯ebÌËe proti protist·topr·vnÌmu prohl·öenÌ soci·lnÌch demokrat˘ sch˘ze politick˝ch stran, jÌû p¯edsedal typograf Josef Jahoda. N·rodnÌ soci·lovÈ pak v†T¯ebÌËi zakl·dali svoje organizace vzdÏl·vacÌ, odborovÈ a†v†roce 1899 Politick˝ klub n·rodnÌ strany dÏlnictva ËeskoslovanskÈho na MoravÏ se sÌdlem v†T¯ebÌËi. Po vypuknutÌ prvnÌ svÏtovÈ v·lky byla Ëinnost politick˝ch stran ochromena. Situace se zmÏnila v†roce 1917 a†v†roce 1918 uû hr·ly strany v˝znamnou roli ve ve¯ejnÈm ûivotÏ. V†˙noru 1918 vznikla spojenÌm nÏkolika obËansk˝ch stran »esk· st·topr·vnÌ demokracie, v†T¯ebÌËi svolal jejÌ ustavujÌcÌ sch˘zi na 4. kvÏtna 1918 ¯editel ökol Josef Vacek. Ze strany n·rodnÏsoci·lnÌ vznikla v†dubnu »esk· strana socialistick·. ObecnÌ zastupitelstvo se za v·lky nemohlo obnovovat p¯irozenou cestou ñ volbami. Proto bylo v†z·¯Ì 1918 doplnÏno 16 nov˝mi Ëleny ñ po 4 z·stupcÌch stran soci·lnÏdemokratickÈ, ËeskÈ socialistickÈ, st·topr·vnÏ demokratickÈ a†katolicko-n·rodnÌ.3 Ta se jeötÏ t˝û mÏsÌc spojila s†k¯esùansko-soci·lnÌ stranou v†»s. stranu lidovou. II. PolitickÈ strany v†T¯ebÌËi v†prvnÌch letech republiky (1918ñ1920) V†lÈtÏ a†zaËÌnajÌcÌm podzimu roku 1918 byla jiû vojensk· por·ûka ⁄st¯ednÌch mocnostÌ neodvratn· a†neodvratn˝m se takÈ jevil vnit¯nÌ rozpad rakousko-uherskÈ monarchie. Dne 13. Ëervence 1918 se ustavil N·rodnÌ v˝bor Ëeskoslovensk˝, sloûen˝ ze z·stupc˘ 86

politick˝ch stran, majÌcÌ za cÌl vytvo¯enÌ samostatnÈho st·tu. V†jeho r·mci pak byla soci·lnÌmi demokraty a†Ëesk˝mi socialisty 6. z·¯Ì utvo¯ena Socialistick· rada, kter· zorganizovala na 14. ¯Ìjna velkou demonstraËnÌ st·vku, p¯i nÌû bylo protestov·no proti v˝vozu potravin z†Ëesk˝ch zemÌ a†v†nÏkter˝ch mÏstech vËetnÏ T¯ebÌËe (za ˙Ëasti osmi aû deseti tisÌc shrom·ûdÏn˝ch) byla ¯eËnÌky form·lnÏ vyhl·öena Ëeskoslovensk· (v T¯ebÌËi dokonce: socialistick·) republika. P¯edsedou t¯ebÌËskÈho n·rodnÌho v˝boru, kter˝ 28. ¯Ìjna a†ve dnech n·sledujÌcÌch ¯Ìdil na okrese p¯evrat, se stal ËlovÏk s†mimo¯·dnou autoritou mezi sv˝mi spoluobËany, v˝znamn˝ sokolsk˝ pracovnÌk a†gymnazi·lnÌ profesor tÏlocviku, Jan M·chal. OkresnÌ n·rodnÌ v˝bor mÏl 24 Ëlen˘, z†nichû bylo 15 z†T¯ebÌËe a†1 z†Podkl·öte¯Ì. Mezi nimi bylo postavenÌ Ëesk˝ch socialist˘, soci·lnÌch demokrat˘, st·topr·vnÌch demokrat˘ a†lidovc˘ p¯ibliûnÏ vyrovnanÈ. PozdÏji vyslali do n·rodnÌho v˝boru 4 svÈ z·stupce i†soci·lnÌ demokratÈ centralistÈ. Vytvo¯enÌ »eskoslovenskÈ republiky bylo vyvrcholenÌm snah vöen·rodnÌch, stalo se vöak takÈ p¯ÌleûitostÌ k†d˘raznÏjöÌmu prosazov·nÌ poûadavk˘ dÏlnictva reprezentovanÈho p¯edevöÌm socialistick˝mi stranami. Radik·lnÌ dÏlnickÈ poûadavky zaznÏly v†T¯ebÌËi jiû nÏkolik dnÌ po p¯evratu na t·boru lidu 3. listopadu. Soci·lnÌ demokrat Otto Rydlo se zde vyslovil nejen pro osmihodinovou pracovnÌ dobu a†pozemkovou reformu, ale vyhl·sil i†poûadavek socialistickÈ republiky, za ËeskÈ socialisty promluvil Jind¯ich ätulÌk. N·lada doby tÏmto poûadavk˘m p¯·la i†profesor M·chal je jmÈnem n·rodnÌho v˝boru podpo¯il. SÌlu a†vliv t¯ebÌËskÈho dÏlnictva ukazuje takÈ to, ûe si prosadilo osmihodinovou pracovnÌ dobu jiû 9. prosince, tedy deset dnÌ p¯ed jejÌm vöeobecn˝m zavedenÌm z·konem N·rodnÌho shrom·ûdÏnÌ.4 V†T¯ebÌËi doch·zelo k†dalöÌmu sbliûov·nÌ dÏlnick˝ch stran, p¯edevöÌm obou soci·lnÏdemokratick˝ch. K†opÏtnÈmu spojenÌ soci·lnÌch demokrat˘ autonomist˘ a†centralist˘ doölo v†T¯ebÌËi snad jeötÏ d¯Ìve neû na celost·tnÌ ˙rovni, protoûe prosincovÈho sjezdu soci·lnÌ demokracie v†Praze se z˙Ëastnila i†Frantiöka DoËekalov· (v T¯ebÌËi p¯ezdÌvan· ÑRud· M·ryì), vedoucÌ postava t¯ebÌËsk˝ch centralist˘.5 V†prvnÌ polovinÏ roku 1919 se t¯ebÌËsk· soci·lnÌ demokracie radikalizovala. Bylo to d·no jednak sloûit˝mi hospod·¯sk˝mi pomÏry (koncem ledna bylo v†T¯ebÌËi jiû tisÌc nezamÏstnan˝ch) a†jednak osobnÌ orientacÌ a†autoritou mÌstnÌch v˘dc˘. Tento proces probÌhal s†postupn˝m vyhraÚov·nÌm levicovÈho proudu v†soci·lnÌ demokracii, kter˝ v†jejÌ t¯ebÌËskÈ organizaci zcela p¯evl·dl. TÌm ovöem padly v†roce 1918 öiroce diskutovanÈ sluËovacÌ tendence socialistick˝ch stran. PÏkn˝ doklad o†tom m·me i†v†T¯ebÌËi, kde se 16. b¯ezna konaly dvÏ ve¯ejnÈ sch˘ze ñ Ës. socialist˘ a†soci·lnÌch demokrat˘. HlavnÌm ¯eËnÌkem na soci·lnÏdemokratickÈ byl öÈfredaktor Pr·va lidu Josef StivÌn, v†tÈto dobÏ jeden z†v˘dËÌch politik˘ tvo¯ÌcÌ se levice soci·lnÌ demokracie. Nejprve mluvil o†situaci v†Rusku, kde ÑvÌtÏzstvÌ soci·lnÌ revoluce je zajiötÏno a†nutno se za nÌ dÌvati jako za cÌlem, po nÏmû jest n·m kr·Ëetiì. NynÌ p¯ich·zÌ doba revoluËnÌ taktiky, ÑËek·nÌm posilujÌ se mÏöù·ci proti n·m, a†proto nutno uËiniti rozhodn˝ krok. Jdem k†nim s†poûadavkem, aby uËinili to, co se jiû zadrûeti ned·, dobrovolnÏ a†po dobrÈmÖ (kdyû) nebudou chtÌti vyhovÏtiÖ uËinÌme z†dvojÌ moûnosti, jeû se n·m nask˝t· ñ buÔ p¯evzÌti vl·du sami a†tÌm rozehnati i†n·rodnÌ shrom·ûdÏnÌ, nebo odvolati svÈ ministry a†tÌm vstoupiti do rozhodnÈ opozice se vöemi pozdÏjöÌmi d˘sledky p¯ÌpadnÏ i†revolucÌ ñ to, co za dan˝ch pomÏr˘ bude nejlepöÌm pro n·s a†n·ö program.ì BlÌûÌcÌ se obecnÌ volby pak majÌ b˝t uk·zkou sÌly. P¯es tato radik·lnÌ slova hodnotil okresnÌ komisa¯ MenËÌk StivÌnovu ¯eË jako klidnou a†vÏcnou na rozdÌl od n·sledujÌcÌ ¯eËi Rydlovy. Sch˘ze se z˙Ëastnilo necel˝ch 300 osob. Na sch˘zi Ës. socialist˘ za ˙Ëasti nejmÈnÏ pÏti set lidÌ mluvil vedle Jind¯icha ätulÌka jeden z†nejv˝znamnÏjöÌch politik˘ strany dr. Emil Franke a†jeho ¯eË se nesla v†duchu polemiky s†politikou soci·lnÌ demokracie a†jejÌho tvo¯ÌcÌho se levÈho k¯Ìdla. Vyslovuje sice takÈ rozs·hlÈ hospod·¯skÈ poûadavky jako ÑvyvlastnÏnÌ dol˘, bank a†urËit˝ch podnik˘ 87

pr˘myslov˝chÖ Trv·me na konfiskaci a†ne v˝kupu tÏchto podnik˘Öì a†oznaËuje socialistickÈ cÌle obou stran za stejnÈ, avöak ÑnesouhlasÌme s†prost¯edky soci·lnÏ demokratick˝mi k†jich dosaûenÌì. »s. socialistick· strana se m· orientovat nejen na dÏlnÌky, ale i†na ˙¯ednÌky a†ûivnostnÌky, kte¯Ì Ñbyli v·lkou taktÈû vrûeni do ¯ad prolet·¯sk˝chì.6 Jiû p¯edtÌm na zaË·tku b¯ezna vöak doölo v†T¯ebÌËi k†ostrÈmu konfliktu mezi soci·lnÌmi demokraty na jednÈ stranÏ a†lidovci a†Ës. socialisty na stranÏ druhÈ. V†koûeluûskÈm oddÏlenÌ tov·rny firmy Karel Budischowsky a†synovÈ v†T¯ebÌËi-BorovinÏ, kde bylo zamÏstn·no asi 500 dÏlnÌk˘, zaËala st·vka proti tomu, ûe asi 20 k¯esùansko-soci·lnÌch dÏlnÌk˘ odmÌtlo vstoupit do soci·lnÏdemokratickÈ odborovÈ organizace, ke kterÈ se hl·sila p¯ev·ûn· vÏtöina zdejöÌho dÏlnictva. Na to se menöina teroru, jak byly podobnÈ p¯Ìpady oznaËov·ny, podrobila kromÏ dÏlnÌka Jana Vajdy, kter˝ byl na doporuËenÌ okresnÌho hejtmana p¯e¯azen na jinou pr·ci. OkresnÌ hejtman Josef Nov·k si poËÌnal v†celÈm sporu znaËnÏ nerozhodnÏ. Po nalÈh·nÌ k¯esùansk˝ch soci·l˘ a†Ës. socialist˘ odvol·vajÌcÌch se na organizaËnÌ svobodu vydal vyhl·öku podporujÌcÌ jejich stanovisko, po n·tlaku soci·lnÌch demokrat˘ vöak netrval na jejÌm vyvÏöenÌ v†tov·rn·ch a†odk·zal je i†tov·rnÌky na vz·jemnou dohodu. Vyhl·öka pak vyvÏöena nebyla.7 Ve vzruöenÈ atmosfÈ¯e byly p¯ipravov·ny oslavy PrvnÌho m·je. Podle nÏkter˝ch zpr·v panovaly v†T¯ebÌËi obavy z†bolöevickÈho p¯evratu pl·novanÈho ˙dajnÏ na 1. kvÏten, podle okresnÌho hejtmana byly vöak takovÈ obavy p¯ehnanÈ, coû i†samotn˝ pr˘bÏh PrvnÌho m·je potvrdil. V†tento den se v†T¯ebÌËi konaly Ëty¯i t·bory lidu a†to n·m d·v· moûnost srovnat p¯ibliûn˝ pomÏr sil mezi stranami podle poËtu ˙ËastnÌk˘. Soci·lnÏdemokratickÈho t·bora se z˙Ëastnilo asi 4 tisÌce lidÌ, t·bora strany Ës. socialistickÈ 3 tisÌce, t·bora stran n·rodnÏdemokratickÈ (od b¯ezna nov˝ n·zev st·topr·vnÏdemokratickÈ strany) a†agr·rnÌ 2 tisÌce (zde vöak patrnÏ bylo mnoho ˙ËastnÌk˘ z†venkova) a†koneËnÏ lidoveck˝ t·bor byl navötÌven asi tisÌcovkou p¯Ìznivc˘. T·bory probÏhly v†klidu a†¯eËnÌci vesmÏs zd˘razÚovali z·sluhy svÈ strany o†republiku. ObÏ socialistickÈ strany zopakovaly svoje programy v†duchu teze o†stejn˝ch cÌlech, ale rozdÌln˝ch prost¯edcÌch.8 V†polovinÏ Ëervna 1919 se pak konaly dlouho oËek·vanÈ obecnÌ volby, a†to na z·kladÏ radik·lnÏ demokratizovanÈho volebnÌho ¯·du. VolebnÌ pr·vo bylo vöeobecnÈ, p¯ÌmÈ, rovnÈ a†tajnÈ. AktivnÌ volebnÌ pr·vo mÏly osoby od 21 let, pasivnÌ pak od 26 let vÏku. PoprvÈ dostaly moûnost volit i†ûeny. Volilo se podle z·sad pomÏrnÈho zastoupenÌ na z·kladÏ v·zan˝ch kandid·tnÌch listin. »ervnovÈ volby byly prvnÌmi volbami v†novÈ republice a†protoûe N·rodnÌ shrom·ûdÏnÌ a†z†nÌ vzeöl· vl·da byly sestaveny na z·kladÏ poslednÌch voleb do ¯ÌöskÈ rady v†roce 1911, p¯itahovaly tyto obecnÌ volby jeötÏ vÏtöÌ pozornost neû obvykle. TakÈ v†T¯ebÌËi byly obecnÌ volby netrpÏlivÏ oËek·v·ny. P¯edevöÌm socialistickÈ strany si od voleb v†nov˝ch podmÌnk·ch slibovaly z·sadnÌ zmÏnu vlivu na mÏstskou spr·vu. V†T¯ebÌËi se mÏlo volit öestat¯icetiËlennÈ obecnÌ zastupitelstvo, kterÈ pak mÏlo zvolit dvan·ctiËlennou mÏstskou radu. Kandid·tnÌ listiny podalo pÏt stran. Kandid·tku »s. soci·lnÏ demokratickÈ strany dÏlnickÈ vedl obuvnick˝ dÏlnÌk Fr. Brodsk˝ a†na dalöÌch mÌstech byli mimo jinÈ obuvniËtÌ dÏlnÌci Jan NÏmec, Fr. DoËekal, Emil Beneö, dÏlnice Fr. DoËekalov· a†koûeluh Viktor Hamûa. P¯ednÌ aktivistÈ strany Otto Rydlo a†Ladislav ÿeznÌËek kandidovat nemohli, obÏma bylo totiû teprve t¯iadvacet let. V†Ëele kandid·tky »s. strany socialistickÈ byl jiû zmiÚovan˝ spr·vce okresnÌ nemocenskÈ pokladny Jind¯ich ätulÌk a†za nÌm n·sledovali mj. obuvnick˝ dÏlnÌk Josef Mordych, v˝robce obuvi a†odborn˝ uËitel Jan Syrov˝ (otec hrdiny od Zborova gener·la SyrovÈho) a†v˝robce obuvi Josef VanÏk. Na kandid·tce »s. strany lidovÈ byli na prvnÌch t¯ech mÌstech kav·rnÌk Fr. Svoboda, obuvnÌk Alois P·nek a†cestmistr Karel Hudec. Jako Ëtvrtou podali svoji kandid·tku z·stupci »eskÈ strany pokrokovÈ (realistickÈ). Tato strana byla velice oslaben· po ˙noru roku 1918, kdy jejÌ v˝znamnÏjöÌ Ë·st vstoupila do novÏ vytv·¯enÈ st·topr·vnÌ demokracie, pozdÏjöÌ n·rodnÌ demokracie. NynÏjöÌ realistick· strana ˙zce spolupracovala s†»s. stranou socialistickou, se kterou takÈ na poË·tku 88

roku 1920 splynula. V†Ëele jejÌ kandid·tky byl profesor klasickÈ filologie na t¯ebÌËskÈm gymn·ziu Jaroslav Hrab·k, na dalöÌch mÌstech byli mj. uËitelÈ AntonÌn Hobza a†Libuöe DoËekalov·, obchodnÌk Jan Kriötof a†odborn˝ uËitel Fr. Br˘ûa. KoneËnÏ p·tou kandid·tkou byla kandid·tka »s. n·rodnÌ demokracie. Vedl ji okresnÌ soudce dr. Josef Janouöek a†po nÏm n·sledovali obchodnÌk Alois ätouraË, advok·t dr. Fr. Kröka, knihkupec Otokar Kubeö a†hostinsk˝ Adolf Brancovsk˝. Jistou p¯edstavu o†stran·ch n·m mohou poskytnout ˙daje o†poËtech jejich kandid·t˘ a†soci·lnÌm sloûenÌ kandid·tek. Soci·lnÌ demokratÈ kandidovali 54 osob, z†drtivÈ vÏtöiny dÏlnÌk˘. Mezi 38 kandid·ty strany socialistickÈ bylo takÈ hodnÏ dÏlnÌk˘, mimo nich vöak mÏli v˝raznÈ zastoupenÌ i†uËitelÈ, ûivnostnÌci, ˙¯ednÌci a†z¯Ìzenci. Na lidoveckÈ kandid·tce, kter· ËÌtala 21 osob, byli dÏlnÌci, ûivnostnÌci a†1 uËitelka. Nenajdeme zde û·dnÈho duchovnÌho, coû je p¯ÌznaËnÈ pro protiklerik·lnÌ dobovou atmosfÈru. Z†10 kandid·t˘ realistickÈ strany bylo 6 uËitel˘ a†profesor˘, d·le obchodnÌk, v˝robce obuvi, zednick˝ mistr a†obchodnÌ cestujÌcÌ. 1. Karel P¯erovsk˝, starosta T¯ebÌËe v†letech 1907ñ N·rodnÌ demokracie byla stranou vyööÌch 1919. spoleËensk˝ch vrstev a†to je z¯ejmÈ i†z†jejÌ pÏtadvacetiËlennÈ t¯ebÌËskÈ kandid·tky: soudce, advok·t, prim·¯ nemocnice, evangelick˝ far·¯, nÏkolik obchodnÌk˘ a†ûivnostnÌk˘. NeobjevujÌ se vöak mezi nimi majitelÈ vÏtöÌch t¯ebÌËsk˝ch tov·ren. VolebnÌ strany mÏly moûnost svÈ kandid·tky p¯ed volbami form·lnÏ tzv. sdruûit, coû mÏlo v˝znam pro p¯idÏlov·nÌ mand·t˘ ve druhÈm skrutiniu. V†T¯ebÌËi tohoto postupu vyuûila strana Ës. socialist˘ se stranou realistickou. Dne 15. Ëervna se tedy po ostrÈ p¯edvolebnÌ kampani uskuteËnily volby, jejichû v˝sledky jsou v†n·sledujÌcÌ tabulce. Pro srovn·nÌ uv·dÌm tÈû v˝sledky jednotliv˝ch stran na MoravÏ a†v†Ëesk˝ch zemÌch v˘bec v†mÏstech s†10 aû 20 tisÌci obyvateli, mezi nÏû podle poslednÌho sËÌt·nÌ lidu T¯ebÌË n·leûela (11 651 obyvatel v†roce 1910).9 † volebnÌ strana soc. dem. Ës. soc. lid. pokr. (real.) n·r. dem. ostatnÌ celkem

poËet hlas˘ 2 267 1 466 1 395 197 791 ñ 6 116

% 37,1 24,0 22,8 3,2 12,9 ñ 100,0

poËet mand·t˘ v†OZ 13 9 8 1 5 ñ 36

obce s†10ñ20 000 obyvateli v†%†(ze 100% Ëesk˝ch hlas˘) Morava ËeskÈ zemÏ 39,0 35,3 13,4 26,4 17,7 7,5 1,0 0,1 15,8 20,7 13,1 10,0 ±100 ±100

Kdyû v†poslednÌch dvou sloupcÌch p¯iËteme ke kaûdÈ z†velk˝ch stran dvÏ aû t¯i procenta z†hlas˘ zÌskan˝ch ostatnÌmi stranami, m˘ûeme pomÏrnÏ dob¯e porovn·vat t¯ebÌËskÈ v˝89

sledky s†v˝sledky ve srovnateln˝ch mÏstech Ëesk˝ch zemÌ. SocialistickÈ strany (poËÌt·meli k†nim i†realisty ˙zce spolupracujÌcÌ s†Ës. socialisty) dos·hly sv˝mi zhruba 65 %†hlas˘ v˝sledku odpovÌdajÌcÌmu celoËeskÈmu pr˘mÏru, v†r·mci Moravy tÈmÏ¯ o†10 %†nadpr˘mÏrnÈmu. P¯edevöÌm dÌky v˝raznÈmu v˝sledku Ës. socialist˘, v†nÏmû se z¯ejmÏ odrazila velk· aktivita jejich t¯ebÌËsk˝ch p¯edstavitel˘ po Ëas v·lky a†v†dobÏ pop¯evratovÈ, zejmÈna J. ätulÌka. Velkou roli v†tom asi sehr·l i†ten fakt, ûe t¯ebÌËötÌ soci·lnÌ demokratÈ pat¯ili v†r·mci svÈ strany k†tÏm radik·lnÏjöÌm, ËÌmû patrnÏ odradili mnoho potenci·lnÌch voliË˘. P¯i pohledu do t·bora obËansk˝ch stran je dob¯e patrn· p¯edevöÌm slab· podpora n·rodnÌ demokracie, kterÈ snad Ë·st inteligence odËerpala strana realistick·. Strana lidov·, jejÌû sÌla spoËÌvala z†celost·tnÌho hlediska p¯edevöÌm na MoravÏ, dos·hla i†v†tomto srovn·nÌ mÌrnÏ nadpr˘mÏrnÈho v˝sledku. CelkovÏ zÌskaly t¯ebÌËskÈ obËanskÈ strany p¯es jednu t¯etinu hlas˘. Dne 28. Ëervna pak byla na sch˘zi obecnÌ2. Jaroslav Hrab·k, starosta T¯ebÌËe v†letech ho zastupitelstva volena mÏstsk· rada. K†tÈto 1919ñ1924. volbÏ se jednotlivÈ strany opÏt mohly sdruûit do vÏtöÌch blok˘, kter˝m byla p¯idÏlena mÌsta v†mÏstskÈ radÏ pomÏrn˝m zp˘sobem, a†vlastnÌ volba radnÌch pak byla provedena uvnit¯ tÏchto blok˘. V†T¯ebÌËi se sdruûily obÏ obËanskÈ strany a†n·rokovaly mÌsto 1. starostova n·mÏstka, kter˝m byl zvolen Ëlen strany n·rodnÏdemokratickÈ. Z†dalöÌch t¯ech Ëlen˘ rady p¯ipadajÌcÌch tÏmto stran·m byli zvoleni dva lidovci a†jeden n·rodnÌ demokrat. Lidovci se p¯es svoje silnÏjöÌ zastoupenÌ z¯ejmÏ cÌtili vzhledem k†vöeobecnÈ situaci, jsouce ocejchov·v·ni jako odp˘rci rozbitÌ monarchie, slaböÌmi partnery ve srovn·nÌ s†n·rodnÌmi demokraty, a†tak jim ustoupili. Soci·lnÌ demokratÈ s†Ës. socialisty si pravdÏpodobnÏ nechtÏli vz·jemnÏ p¯epustit mÌsto starosty, a†proto jÌm zvolili jedinÈho z·stupce realist˘. Tak se stalo, ûe starostou a†jeho prvnÌm n·mÏstkem se stali ËlenovÈ stran s†nejmenöÌ voliËskou podporou. Zvolen· mÏstsk· rada tedy vypadala takto: za stranu realistickou starosta prof. Jar. Hrab·k, za soci·lnÏdemokratickou 2. n·mÏstek starosty Jan NÏmec a†ËlenovÈ rady Fr. Brodsk˝, Viktor Je¯·bek a†Vincenc Stohandl, za socialistickou ËlenovÈ rady J. ätulÌk, J. VanÏk, uËitel BohumÌr Svoboda, za n·rodnÌ demokracii 1. n·mÏstek dr. J. Janouöek a†Ëlen dr. Fr. Kröka a†koneËnÏ za lidovce ËlenovÈ rady Alois Jakubsk˝ a†Karel Hudec.10 TakÈ v†celost·tnÌm mÏ¯Ìtku tyto obecnÌ volby potvrdily svoji d˘leûitost, kdyû vzhledem k†vÌtÏzstvÌ socialistick˝ch stran byla po volb·ch zmÏnÏna vl·da a†mÌsto Kram·¯ovy vöen·rodnÌ koalice vytvo¯ena Tusarova koalice rudo-zelen·. Na podzim roku 1919 vedla z·kladnÌ dÏlÌcÌ linie mezi stranami v†T¯ebÌËi jiû mezi soci·lnÌ demokraciÌ, resp. jejÌ levicÌ (kterÈ ovöem v†T¯ebÌËi prakticky spl˝vajÌ), a†ostatnÌmi stranami, coû n·m dob¯e ukazujÌ t¯ebÌËskÈ oslavy prvnÌho v˝roËÌ republiky 28. ¯Ìjna. Byly po¯·d·ny oddÏlenÏ dva t·bory lidu, kaûd˝ navötÌven˝ asi 4 tisÌci ˙ËastnÌky. ZatÌmco t·bor vöech politick˝ch stran kromÏ soci·lnÌ demokracie ÑvyznÏl pro vz·jemnou spolupr·ci vöech stranì, t·bor soci·lnÌch demokrat˘ ÑvyznÏl pro politiku t¯ÌdnÌ a†republiku socialistickouì.11 Toto rozdÏlenÌ bylo v†T¯ebÌËi potvrzeno ud·lostmi, kterÈ se p¯ihodily o†nÏkolik dnÌ pozdÏji. Jejich podstata byla stejn· jako v†b¯eznu. Dne 4. listopadu probÌhalo v†BudischowskÈho tov·rnÏ jedn·nÌ mezi dÏlnick˝mi d˘vÏrnÌky a†zamÏstnavateli o†tom, zda se ma90

jÌ v†podniku uzn·vat vöechny odborovÈ organizace nebo jen soci·lnÏdemokratickÈ. Jedn·nÌ bylo p¯eruöeno a†mÏlo pokraËovat t˝û den po skonËenÌ pr·ce. Neû vöak k†nÏmu mohlo dojÌt, Ñvraziloì do obuvnick˝ch dÌlen 36 koûeluh˘ pod vedenÌm obuvnickÈho dÏlnÌka Jana NÏmce, druhÈho starostova n·mÏstka, kter˝ prohl·sil, ûe si p¯ejÌ v†tov·rnÏ jen soci·lnÏdemokratickou odborovou organizaci. ÑProhl·öenÌ to vzbudilo odpor organizacÌ jin˝ch a†doölo ku slovnÌm potyËk·m a†nad·vk·m i†fyzickÈmu n·silÌÖ Soci·lnÌ demokratÈ rozd·vali p¯ihl·öky ku podeps·nÌÖ a†hrozili vyhazovem tomu, kdo nepodepÌöe. N·tlaku podlehlo asi 40 osob.ì OkresnÌ hejtman si stejnÏ jako v†b¯eznu poËÌnal nerozhodnÏ a†odmÌtl s†poukazem na b¯eznovÈ zkuöenosti vydat vyhl·öku na ochranu organizaËnÌ svobody. Vydal ji aû na p¯Ìm˝ pokyn zemskÈ spr·vy politickÈ. TakovÈto p¯Ìpady soci·lnÏdemokratickÈho Ñteroruì se st·valy po celÈ republice a†koncem roku se staly p¯ÌËinou v·ûnÈ vl·dnÌ krize, kter· byla zaûehn·na aû vyd·nÌm vl·dnÌho na¯ÌzenÌ, jÌmû se v†podobn˝ch p¯Ìpadech z¯izovaly rozhodËÌ dÏlnickÈ soudy s†p¯ednostou okresnÌho soudu v†Ëele.12 V†prvnÌch letech republiky bylo velmi silnÈ protiklerik·lnÌ hnutÌ. Nejen socialistickÈ strany vedly tzv. kulturnÌ boj za omezenÌ vlivu katolickÈ cÌrkve a†tento boj se samoz¯ejmÏ obracel takÈ proti sÌle p¯edstavujÌcÌ politick˝ katolicismus ñ »s. stranÏ lidovÈ. Dokladem kulturnÌho boje v†T¯ebÌËi jsou ud·losti 14. ledna 1920. Toho dne vniklo do novodvorskÈ obecnÈ ökoly asi 200 katolick˝ch rodiË˘ veden˝ch redaktorem lidoveckÈho t˝denÌku Str·û är·mkem a†jednÌm knÏzem kapucÌnskÈho kl·ötera a†û·dalo navr·cenÌ k¯Ìûe, kter˝ v†poslednÌch dnech ve svÈ t¯ÌdÏ sejmul uËitel Josef Posejpal. Demonstranti vyslali takÈ deputaci k†hejtmanovi, kter˝ p¯islÌbil svol·nÌ mÌstnÌ ökolnÌ rady. Na to ovöem ohl·sil Otto Rydlo hejtmanovi kon·nÌ protidemonstrace, jÌû se k†veËeru z˙Ëastnilo asi 4 000 osob a†na nÌû mluvili Ñ¯eËnÌci vöech svobodomysln˝ch stran i†uËitelÈ, jmenovitÏ uËitel Posejpal, jemuû byly uspo¯·d·ny ovaceì. Na tento t·bor Ñse dostavili takÈ dÏlnÌci katoliËtÌ, kte¯Ì odporovali tak, ûe doölo ku praËce v†hlouËcÌchì. Situace se uklidnila, aû kdyû katoliËtÌ dÏlnÌci odeöli a†uspo¯·dali si vlastnÌ t·bor. V†˙noru pak byly sejmuty k¯Ìûe ve vöech ökol·ch vËetnÏ gymn·zia. Protesty rodiË˘ ze strany lidovÈ byly okresnÌm ökolnÌm v˝borem zamÌtnuty.13 Dne 29. ˙nora 1920 p¯ijalo N·rodnÌ shrom·ûdÏnÌ ˙stavu a†na jejÌm z·kladÏ byly na duben vyps·ny prvnÌ parlamentnÌ volby v†»eskoslovenskÈ republice. Volby do poslaneckÈ snÏmovny probÏhly 18. dubna, volby do sen·tu o†t˝den pozdÏji. JednotlivÈ strany dos·hly v†T¯ebÌËi tÏchto v˝sledk˘ (pro porovn·nÌ uv·dÌm i†v˝sledky stran na MoravÏ a†ve Slezsku v†relativnÌm vyj·d¯enÌ):14 volebnÌ strana soc. dem. Ës. soc. lid. n·r. dem. ûivn. rep. nÏm. s. d. ûid. pokr. soc. ost. nÏm. celkem

poËet hlas˘ do posl. sn.

%†

2 174 945 1 588 719 191 46 21 81 133 87 5 985

36,3 15,8 26,5 12,0 3,2 0,8 0,4 1,4 2,2 1,5 ±100

poËet hlas˘ podle Nikod. pos. sn. sen. 2 125 1 992 954 623 1 587 1 580 581 552 190 184 15 40 115 ñ 27 84 134 ñ 77 45

volby do PS v obcÌch nad 5 tis. obyv. v†%†Mor. a Slez. 41,9 13,4 15,5 18,4 5,5 2,3 3,0

Na prvnÌ pohled je z¯ejm˝ obrovsk˝, vÌce neû t¯etinov˝ ˙bytek hlas˘ pro Ës. socialisty ve srovn·nÌ s†obecnÌmi volbami p¯ed deseti mÏsÌci. Tento rozdÌl vynikne jeötÏ vÌce, uvÏdomÌme-li si, ûe realistick· strana mezitÌm s†Ës. socialistickou splynula a†jejÌch tÈmÏ¯ dvÏ stÏ hlas˘ z†obecnÌch voleb mÏlo Ës. socialisty posÌlit. Tato strana mÏla z¯ejmÏ ze vöech vÏtöÌch stran relativnÏ nejmÈnÏ p¯esvÏdËen˝ch p¯Ìznivc˘ a†pravdÏpodobnÏ takÈ tÌm, ûe byla ve srovn·nÌ s†ostatnÌmi stranami m·lo programovÏ vyhranÏn·, p¯it·hla v†roce 1919 mnoho poten91

ci·lnÌch voliË˘ stran v†t¯ebÌËsk˝ch obecnÌch volb·ch nekandidujÌcÌch nebo v†dobÏ jejich kon·nÌ jeötÏ neexistujÌcÌch. Nepatrn˝ pokles poËtu hlas˘ pro soci·lnÌ demokraty byl asi zp˘soben odlivem hlas˘ k†nÏmeck˝m soci·lnÌm demokrat˘m a†Modr·Ëkov˝m pokrokov˝m socialist˘m, kte¯Ì se jiû v†dubnu 1919 odötÏpili od soci·lnÌ demokracie jako jejÌ protikomunistickÈ k¯Ìdlo, p¯esto v˝sadnÌ postavenÌ soci·lnÌ demokracie tÌm nebylo nijak zpochybnÏno. Jist˝ ˙bytek hlas˘ lze takÈ zaznamenat u†n·rodnÌch demokrat˘, naopak lidovci zaznamenali ze vöech stran nejvÏtöÌ p¯Ìr˘stek hlas˘. Lidov· strana ˙spÏönÏ p¯ekonala prvnÌ vlnu kulturnÌho boje a†v†celozemskÈm i†celost·tnÌm mÏ¯Ìtku jeötÏ mnohem v˝raznÏji posÌlila. CelkovÏ socialistickÈ strany oslabily, zatÌmco obËanskÈ posÌlily p¯edevöÌm z·sluhou strany lidovÈ a†ûivnostenskÈ, kter· mÏla asi v˝razn˝ podÌl na propadu Ës. socialist˘. Protoûe vÏkov· hranice aktivnÌho volebnÌho pr·va do poslaneckÈ snÏmovny byla 21 let, kdeûto do sen·tu 26 let, d·vajÌ n·m NikodÈmovy ˙daje moûnost urËenÌ podÌlu osob do 26 let vÏku na voliËstvu jednotliv˝ch stran. Z†tohoto srovn·nÌ je patrnÈ, ûe uveden· skupina se v†nejvÏtöÌ mÌ¯e nach·zela mezi voliËi Ës. socialist˘, v†menöÌ mÌ¯e u†soci·lnÌch demokrat˘, zatÌmco u†n·rodnÌch demokrat˘ jich bylo malÈ mnoûstvÌ a†mezi voliËi lidovc˘ a†ûivnostnÌk˘ se takovÌ voliËi tÈmÏ¯ nevyskytovali. V†tÏchto volb·ch byl z†T¯ebÌËe zvolen sen·torem za stranu lidovou öestapades·tilet˝ obuvnick˝ dÏlnÌk Jan JÌlek, v†roce 1896 jeden ze spoluzakladatel˘ VöeodborovÈho sdruûenÌ katolickÈho dÏlnictva, od roku 1906 zemsk˝ poslanec zvolen˝ ve vöeobecnÈ kurii a†od roku 1918 Ëlen revoluËnÌho N·rodnÌho shrom·ûdÏnÌ. Zpr·vy o†oslav·ch PrvnÌho m·je 1920 m˘ûeme vyuûÌt ke srovn·nÌ s†akcemi konan˝mi p¯ed rokem. Na rozdÌl od roku 1919 t·bor lidu nepo¯·dali n·rodnÌ demokratÈ. Soci·lnÏdemokratick˝ t·bor byl navötÌven asi 5 tisÌci osob, t·bor Ës. socialist˘ asi 4 tisÌci a†t·bor strany lidovÈ mÏl 2 aû 3 tisÌce ˙ËastnÌk˘.15 Dne 20. Ëervna 1920 dala o†sobÏ v†T¯ebÌËi vÏdÏt t·borem lidu i†Republik·nsk· strana ËeskoslovenskÈho venkova. P¯ijela v†silnÈm sloûenÌ ñ mluvili ministr StanÏk, poslanci MalÌk, Stoupal a†tajemnÌk Marek, p¯esto se t·bora lidu z˙Ëastnilo pouze 800 lidÌ, z†nichû bylo z¯ejmÏ mnoho z†venkova. I†tak byl pr˘bÏh t·bora Ñvelice ûiv˝, Ëasto v˝k¯iky p¯eruöovan˝ì, s†¯eËnÌky polemizoval Otto Rydlo, kter˝ Ñdokazoval, ûe pozemkov· reforma je dÌlem socialist˘, nikoliv agr·rnÌk˘ì.16 V†roce 1920 probÌhal dalöÌ bou¯liv˝ v˝voj v†nejsilnÏjöÌ stranÏ v†republice ñ v†soci·lnÌ demokracii. Uû v†prosinci 1919 se marxistick· levice ustavila jako zvl·ötnÌ proud ve stranÏ a†na sjezdu v†z·¯Ì 1920 utvo¯ila pak samostatnou »eskoslovenskou soci·lnÏ demokratickou stranu dÏlnickou ñ levici. Velice aktivnÌ byla levice v†T¯ebÌËi. Stala se st¯ediskem tohoto hnutÌ na z·padnÌ MoravÏ. Velkou posilou pro t¯ebÌËskÈ levicovÈ hnutÌ byl n·vrat Augustina Klimenta z†Ruska na ja¯e 1920, kter˝ jiû p¯ed v·lkou pracoval v†r˘zn˝ch soci·lnÏdemokratick˝ch organizacÌch. Brzy se stal redaktorem mÌstnÌho stranickÈho t˝denÌku Jiskra, pozdÏji odborov˝m tajemnÌkem a†horlivÏ propagoval ruskou ¯Ìjnovou revoluci.17 K†dalöÌmu zintenzÌvnÏnÌ Ëinnosti t¯ebÌËskÈ levice soci·lnÌ demokracie doölo v†letnÌch mÏsÌcÌch. Jeho v˝razem se stalo rozhodnutÌ z†11. Ëervna o†z¯ÌzenÌ dÏlnickÈ rady v†T¯ebÌËi po vzoru Kladna (ÑNechù T¯ebÌË stane se moravsk˝m Kladnem!ì, Ëteme v†rezoluci z†tÈto sch˘ze.) O†v˝znamu dÏlnick˝ch rad promluvil v†T¯ebÌËi 24. Ëervna organiz·tor ËeskoslovenskÈ komunistickÈ strany v†Rusku a†protivnÌk legiÌ Alois Muna a†4. Ëervence p¯edstavitel kladenskÈ levice AntonÌn Z·potock˝.18 Dne 11. Ëervence 1920 se konala v†T¯ebÌËi okresnÌ konference soci·lnÌ demokracie, kter· zvolila nov˝ okresnÌ v˝bor. OkresnÌm d˘vÏrnÌkem se stal z·stupce radik·lnÌ levice Viktor Hamûa.19 Volby do okresnÌ dÏlnickÈ rady v†T¯ebÌËi se uskuteËnily 4. a†5. z·¯Ì. Kandid·tka byla jenom jedna a†bylo na nÌ 30 kandid·t˘ Ñmezi nimi asi 15 vysloven˝ch leviË·k˘Ö 7Ö dostalo se na kandid·tku proti svÈ v˘li: jsou to lidÈ umÌrnÏnÏjöÌì. Nikdo z†kandid·t˘ nebyl Ëlenem jinÈ neû soci·lnÏdemokratickÈ strany. Pro tuto kandid·tku hlasovalo 5 094 ˙ËastnÌk˘ voleb, proti bylo jen 112 hlas˘. Tento v˝sledek a†velkÈ mnoûstvÌ voliË˘ vysvÏtluje spr·vce 92

okresnÌ spr·vy politickÈ dr. MenËÌk tÌm, ûe Ñbyl v†nedÏli k†volbÏ sehn·n kdekdo, ûe volily i†ûeny dÏlnÌk˘ zamÏstnan˝ch sice v†T¯ebÌËi, ale bydlÌcÌch ve znaËnÈ vzd·lenosti od mÏstaÖ vedenÌ ostatnÌch politick˝ch stran vydalo povel volby se nez˙Ëastniti; p¯esto dosti velk˝ poËet p¯ÌsluönÌk˘ jejich byl v†poslednÌ chvÌli terorem donucen k†˙ËastenstvÌ na volbÏì. P¯edsedou dÏlnickÈ rady se stal A. Kliment.20 DÏlnick· rada i†jejÌ uûöÌ v˝bor se na sv˝ch zased·nÌch vÏnovala r˘zn˝m hospod·¯sk˝m a†soci·lnÌm ot·zk·m, ale vyvrcholenÌm jejÌ Ëinnosti bylo p˘sobenÌ v†dobÏ pokusu levice o†p¯evrat. DÏlnick· rada se chopila v†T¯ebÌËi organizov·nÌ gener·lnÌ st·vky 10. prosince na protest proti postupu st·tnÌch org·n˘ a†vedenÌ soci·lnÌ demokracie ve sporu o†Lidov˝ d˘m a†majetek strany. DÏlnick· rada si dokonce vynutila p¯eruöenÌ provozu t¯ebÌËskÈ elektr·rny, a†tak byly nuceny zastavit pr·ci na nÌ z·vislÈ podniky, v†nichû vÏtöina dÏlnictva st·vkovat nechtÏla. Celkem tak st·vkovalo nebo bylo p¯inuceno st·vkovat asi 3 000 dÏlnÌk˘. Odpoledne se konal asi Ëty¯tisÌcov˝ t·bor lidu, na nÏmû promluvili J. NÏmec, O. Rydlo, A. Kliment, odborov˝ tajemnÌk Fr. BÌlek, V. Hamûa a†Fr. Smejkal z†JaromÏ¯ic. K†p˘vodnÌm poûadavk˘m p¯ibyly i†poûadavky politickÈ a†v˘dcovÈ hnutÌ se zaËali p¯ipravovat na p¯evzetÌ moci. T¯ebÌËsk· dÏlnick· rada si poËÌnala energicky a†samostatnÏ, pl·novala obsazenÌ okresnÌ politickÈ spr·vy, bernÌho ˙¯adu, poöty, n·draûÌ a†elektr·rny. Kdyû se okresnÌ politickÈ spr·vÏ poda¯ilo soust¯edit nÏkolik set voj·k˘ a†ËetnÌk˘, byl 14. prosince obsazen DÏlnick˝ d˘m, sÌdlo dÏlnickÈ rady, vöichni v˘dcovÈ byli pozat˝k·ni a†bylo znemoûnÏno vyd·v·nÌ Jiskry. Druh˝ den nastoupila vÏtöina dÏlnictva pr·ci. NejaktivnÏjöÌ protagonistÈ pokusu o†p¯evrat byli poslÈze odsouzeni nebo postiûeni v˝povÏdÌ ze zamÏstn·nÌ. TÏmito ud·lostmi vzrostla p¯ehrada mezi soci·lnÏdemokratickou levicÌ a†ostatnÌmi stranami. V†T¯ebÌËi byla na podporu st·tnÌch org·n˘ organizov·na tzv. sokolsk· str·û a†mÌstnÌ p¯ed·ci Ës. socialist˘ J. ätulÌk a†J. VanÏk dali natisknout plak·ty, kter˝mi vyz˝vali dÏlnÌky, aby se nez˙ËastÚovali gener·lnÌ st·vky. Soci·lnÏdemokratick· pravice si v†T¯ebÌËi koncem roku vytvo¯ila svoji vlastnÌ organizaci. Jiû od poË·tku roku 1920 v†T¯ebÌËi existovala mÌstnÌ organizace pokrokov˝ch socialist˘ Fr. Modr·Ëka, kte¯Ì se kv˘li spor˘m s†levicÌ se soci·lnÌ demokraciÌ rozeöli jiû v†roce 1919.21 Na zased·nÌ mÏstskÈho zastupitelstva 22. prosince doölo ke zmÏnÏ ve funkci prvnÌho starostova n·mÏstka. MÌsto n·rodnÌho demokrata dr. Josefa Janouöka, kter˝ byl p¯e¯azen na novÈ p˘sobiötÏ do Brna, zvolily sdruûenÈ strany lidov· a†n·rodnÏdemokratick· lidovce Karla Hudce.22 I†tato zmÏna odr·ûÌ zesÌlenÈ postavenÌ strany lidovÈ a†oslabenÌ n·rodnÌch demokrat˘. Potvrdila takÈ ˙stup protikatolickÈ vlny zastÌnÏnÈ poslednÌmi ud·lostmi. Por·ûkou komunistickÈho hnutÌ zma¯enÌm jeho pokusu o†p¯evrat skonËilo v†republice obdobÌ revoluËnÌho rozmachu, kdy se pomÏrnÏ öirokÈmu okruhu dÏlnictva zd·lo, ûe p¯emÏny po vzoru sovÏtovÈho Ruska nejsou daleko. III. Stabilizace systÈmu stran (1921ñ1925) Na poË·tku roku 1921 je moûno sledovat dozvuky prosincov˝ch ud·lostÌ. ProbÌhaly procesy s†v˘dci komunistickÈho hnutÌ a†vöechny politickÈ strany jejich postup odsuzovaly. V†T¯ebÌËi se konala 16. ledna manifestace vöech politick˝ch stran kromÏ soci·lnÌ demokracie ñ levice navötÌven· asi 5 tisÌci zejmÈna venkovsk˝mi ˙ËastnÌky, kter· schv·lila rezoluci, v†nÌû se vöechny strany zav·zaly nep¯ipustit dalöÌ rozvratnÈ pokusy.23 Prosincov· por·ûka levici soci·lnÌ demokracie sice do velkÈ mÌry izolovala od ostatnÌch stran, ale nadlouho ji to neoslabilo. PotvrzujÌ to i†v˝sledky voleb do z·vodnÌ rady v†nejvÏtöÌ t¯ebÌËskÈ tov·rnÏ ñ tov·rnÏ BudischowskÈho. Soci·lnÏdemokratick· kandid·tka zÌskala 901 hlas, zatÌmco Ës. socialistÈ a†lidovci jen 96 hlas˘.24 Dne 20. ˙nora svolala soci·lnÏdemokratick· levice v†T¯ebÌËi ve¯ejnou sch˘zi, na nÌû za ˙Ëasti 1 500 lidÌ promluvil kromÏ okresnÌho d˘vÏrnÌka Toufara i†poslanec Jaroslav RouËek o†ÑpendrekovÈì demokracii v†»eskoslovensku.25 SÌla komunist˘, jak byli jiû nynÌ Ëasto naz˝v·ni, se uk·zala i†p¯i oslav·ch PrvnÌho m·je. Jejich t·bora se z˙Ëastnilo na 4 000 osob, kdeûto t·bora spojen˝ch stran Ës. socialist˘, soci·lnÏdemokratickÈ pravice a†Modr·Ëkov˝ch pokrokov˝ch socialis93

t˘ pouze 2 000 lidÌ. Z†minul˝ch ud·lostÌ vyöla posÌlena strana lidov·, jejÌû t·bor se poËetnostÌ rovnal komunistickÈmu. Shrom·ûdÏnÌ agr·rnÌk˘ p¯i z¯ejmÈ ne˙Ëasti venkova bylo navötÌveno asi jen 60 lidmi a†ukazovalo tak podporu tÈto strany v†mÏstÏ T¯ebÌËi.26 DosavadnÌ komunistickÈ hnutÌ zÌskalo pevnou organizaËnÌ strukturu ustavenÌm komunistickÈ strany na sjezdu v†Praze 14. aû 16. kvÏtna 1921, jehoû se z†T¯ebÌËe ˙Ëastnil A. Kliment. NÏkolik dnÌ nato bylo na plen·rnÌ sch˘zi mÌstnÌ organizace ozn·meno 600 ˙ËastnÌk˘m, ûe se stala souË·stÌ novÈ strany. Sch˘ze takÈ zvolila Ottu Rydla deleg·tem na moskevsk˝ kongres Kominterny.27 Po svÈm n·vratu z†Ruska uspo¯·dal Rydlo ¯adu p¯edn·öek, v†nichû, jak pÌöe okresnÌ hejtman, ÑlÌËil pomÏry politickÈ v†barv·ch r˘ûov˝ch; pomÏry hospod·¯skÈ snaûil se ovöem vylÌËit podobnÏÖ V†soukrom˝ch hovorech ovöem ñ jak d˘vÏrnÏ jsem s†urËitostÌ zjistil ñ jest jinÈho n·zoru, Ëehoû znateln˝m v˝razem jest jeho snaha p¯evÈsti tÏûiötÏ pr·ce komunistickÈ strany na pole hospod·¯skÈ a†na tomto poli zÌskati stranÏ vliv takov˝, aby politick· moc byla pak jen v˝slednicÌ situace hospod·¯skÈÖ strana komunistick· nevzrostlaÖ na zdejöÌm okresu poËetnÏ a†nenÌ ani posÌlena hmotnÏ ani ideovÏ.ì28 Tento dojem potvrzuje i†˙¯ednÌ zpr·va z†prosince, kdy se k†v˝roËÌ loÚsk˝ch ud·lostÌ konala ve¯ejn· sch˘ze, kterÈ se z˙Ëastnilo jen asi 300 lidÌ a†z†nÌû ze ÑÖ znaËnÈ ochablosti p¯i projevech souhlasu lze pozorovati vzr˘stajÌcÌ nechuù k†dosud obvykl˝m komunistick˝m projev˘mì. KomunistÈ se pokouöeli zÌsk·vat i†jinÈ vrstvy neû dÏlnickÈ, jak vypl˝v· ze sch˘ze 31. prosince 1921, kter· byla po¯·d·na jako protest proti sniûov·nÌ plat˘ st·tnÌm zamÏstnanc˘m. Z˙Ëastnilo se jÌ Ñasi 600 osob, z†velkÈ vÏtöiny dÏlnÌk˘, nÏco uËitel˘, ze st·tnÌch ˙¯ednÌk˘ skoro û·dn˝.ì Promluvil Rydlo, jehoû ¯eË Ñbyla jednÌm, ale pr˘hledn˝m l·k·nÌm do komunistickÈ strany a†nezvykle opatrn· a†mÌrn·ì.29 V†letech 1921 a†1922 po odvr·cenÌ nebezpeËÌ p¯ÌmÈho komunistickÈho p¯evratu, kterÈ ostatnÌ strany sbliûovalo, mohlo opÏt dojÌt k†vÏtöÌm spor˘m mezi konzervativnÌ lidovou stranou a†stranami Ñpokrokov˝miì. P¯ÌËinou byly rozdÌlnÈ n·zory na pomÏr cÌrkve a†ökoly. V†T¯ebÌËi byly k†tÏmto ot·zk·m uspo¯·d·ny 28. srpna 1921 dva t·bory lidu. Na t·boru strany lidovÈ po¯·danÈm souËasnÏ v†celÈ republice byla asi 4 tisÌci ˙ËastnÌky p¯ijata rezoluce vyslovujÌcÌ se Ñpro katolickou ökolu a†katolickou mravnÌ v˝chovu dÏtÌì. Druh˝ t·bor po¯·dan˝ stranou republik·nskou a†domovin spoleËnÏ s†Ës. socialisty, soci·lnÌmi demokraty, modr·Ëkovci a†legion·¯i, na nÏmû byla ˙Ëast o†nÏco slaböÌ, ÑsmÏ¯oval proti zklerikalizov·nÌ ökoly a†pro rozluku cÌrkve od st·tuì. KomunistÈ se akce nez˙Ëastnili.30 Dne 22. ledna konala pak Matice cyrilometodÏjsk· v†T¯ebÌËi ve¯ejnou sch˘zi Ñza volnou katolickou ökoluì. Z˙Ëastnilo se jÌ p¯es 3 000 lidÌ a†hned p¯i volbÏ p¯edsednictva sch˘ze doölo ke konfliktu, kdyû se doûadovali Ñp¯ÌtomnÌ komunistÈ s†ËetnÏ p¯Ìtomn˝mi uËiteli a†uËitelkami, aby p¯edseda byl zvolen z†jejich ¯ad, kdyû se tak nestalo, ztropili hlukì. HlavnÌm ¯eËnÌkem byl olomouck˝ katecheta dr. Hrachovsk˝, kter˝ poûadoval, aby byly z¯izov·ny konfesion·lnÌ ökoly pro katolickÈ dÏti, a†to na n·klady st·tu stejnÏ jako laickÈ ökoly pro dÏti ostatnÌ. ÿeË byla Ëasto p¯eruöov·na souhlasem jeho stranÌk˘. K†polemice s†nÌm se p¯ihl·sil Otto Rydlo, kter˝ se p¯i tom dopustil ÑnesluönÈho osobnÌho v˝padu proti obËanskÈ i†knÏûskÈ cti jeho, coû mÏlo vz·pÏtÌ [za n·sledek] dlouhotrvajÌcÌ hluËnÈ protesty lidovc˘, takûe dalöÌ slova Rydlova zanikalaì. Po odpovÏdi dr. HrachovskÈho se pokusil ÑokresnÌ ökoldozorce Vacek obh·jiti stanovisko pokrokovÈho uËitelstva, vzdal se vöak pro st·le trvajÌcÌ hluk slova. »tenÌ rezoluce zaniklo v†hluku, a†proto skonËil p¯edsedaÖ sch˘zi, neboù bylo se ob·vati sr·ûek mezi obÏma t·bory.ì31 V†tomto roce pak byl p¯ijat tzv. mal˝ ökolsk˝ z·kon, podle nÏhoû bylo n·boûenstvÌ povinn˝m p¯edmÏtem pro ty dÏti, kterÈ rodiËe z†tohoto p¯edmÏtu sami neodhl·sili. Od konce roku 1921 zas·hla »eskoslovensko hospod·¯sk· krize, kter· trvala aû do roku 1923, kdy p¯eöla ve stagnaci a†rok 1924 jiû byl rokem oûivenÌ. Krize se projevila takÈ v†T¯ebÌËi, a†to omezov·nÌm a†zastavov·nÌm v˝roby v†podnicÌch a†s†tÌm spojen˝m obrovsk˝m vzr˘stem nezamÏstnanosti. Podle mÏstskÈho kronik·¯e bylo na t¯ebÌËskÈm okrese v†lednu 634 nezamÏstnan˝ch, v†Ëervnu 1 073, v†z·¯Ì tento poËet dos·hl dvou tisÌc a†na kon94

ci roku bylo uû 3 588 nezamÏstnan˝ch. P¯itom velk˝m problÈmem bylo, ûe lidÈ, kte¯Ì byli nezamÏstnanÌ dÈle neû 6 mÏsÌc˘, ztr·celi n·rok na podporu, nap¯Ìklad na konci srpna z†dvou tisÌc nezamÏstnan˝ch pobÌralo podporu pouze 1 190. Pr·vÏ tento fakt povaûoval okresnÌ hejtman za nejvÏtöÌ nebezpeËÌ pro ve¯ejn˝ klid a†po¯·dek, a†proto û·dal o†vypl·cenÌ podpor bez ËasovÈho omezenÌ.32 Na tomto pozadÌ probÌhal politick˝ z·pas. Kaûd· strana se snaûila zÌskat nezamÏstnanÈ pro svoji koncepci ¯eöenÌ situace. KomunistÈ se pokouöeli vytvo¯it v˝bory nezamÏstnan˝ch, v†nichû by mÏli nejvÏtöÌ vliv.33 UËinit si p¯edstavu o†pomÏru sil mezi stranami v†tÏchto letech n·m mohou opÏt pomoci zpr·vy o†pr˘bÏhu t·bor˘ lidu na PrvnÌho m·je. V†roce 1922 byl nejvÏtöÌm t·bor strany lidovÈ, jehoû se z˙Ëastnilo p¯es 4 000 osob. Z†mÌstnÌch ¯eËnÌk˘ zde vystoupili tajemnÌk Petr är·mek a†p¯edseda lidovÈ jednoty (tedy organizace strany) Alois Jakubsk˝. T·bor komunistickÈ strany Ñbyl letos znaËnÏ slaböÌ neûli loni; zvl·ötÏ ˙Ëast z†venkova byla znaËnÏ menöÌ; ˙ËastnÌk˘ bylo nejv˝öe 3 000, mezi tÌm mnoûstvÌ dÏtÌÖì KromÏ odborovÈho tajemnÌka BÌlka mluvil poslanec Merta, kter˝ se vedle vöech obvykl˝ch poûadavk˘ vyslovil pro ÑspojenÌ se vöeho pracujÌcÌho lidu bez rozdÌlu n·rodnosti a†vyzn·nÌ v†jednotnou frontu p¯ipravenou k†boji za poûadavky proletari·tuì. NejslaböÌm byl t·bor Ës. socialist˘, jejich oslav PrvnÌho m·je se ˙Ëastnilo rok od roku mÈnÏ p¯Ìznivc˘, tentokr·t asi 400. Tento trend byl potvrzen i†1. kvÏtna 1923, kdy se manifestace Ës. socialist˘ z˙Ëastnilo jen necel˝ch 200 osob. Prvom·jov˝ch akcÌ se v†tomto roce ovöem ˙Ëastnilo celkovÏ mÈnÏ lidÌ. Lidoveck˝ t·bor mÏl asi 3 000 ˙ËastnÌk˘ a†komunistick· akce byla navötÌvena necel˝mi 2 000 p¯Ìznivc˘, kte¯Ì p¯ijali ¯eË redaktora Doleûala z†Brna Ñpouze s†mÌrn˝m potleskem bez jak˝chkoliv projev˘ souhlasu mezi ¯eËÌì.34 Komunistick˝ ¯eËnÌk sice volal 1. kvÏtna 1922 po jednotnÈ frontÏ, ale to komunist˘m nebr·nilo pokusit se v†Ëervnu Ñvedeni zn·m˝m Rydlem hlukem a†nad·vkamiì rozbÌt sch˘zi soci·lnÌch demokrat˘. Sch˘ze pak takÈ musela b˝t p¯edËasnÏ ukonËena.35 KomunistickÈ n·vrhy na utvo¯enÌ jednotnÈ fronty byly vedoucÌmi p¯edstaviteli ostatnÌch stran vÏtöinou odmÌt·ny, na mÌstnÌ ˙rovni vöak tomu tak vûdy b˝t nemuselo. Dne 14. z·¯Ì 1922 se v†T¯ebÌËi konal Ëty¯tisÌcov˝ t·bor lidu, na kterÈm ¯eËnÌci stran komunistickÈ, soci·lnÏdemokratickÈ, Ës. socialistickÈ a†lidovÈ rozebÌrali tÌûivou situaci v†borovinskÈm podniku firmy Budischowsk˝ a†propouötÏnÌ dÏlnictva, p¯iËemû Ñvöemi ¯eËnÌky vol·no bylo po jednotnÈ frontÏ celÈho proletari·tu bez ohledu na politickÈ nebo n·boûenskÈ p¯esvÏdËenÌÖì Dne 19. listopadu pak byla kon·na ve¯ejn· sch˘ze, jejÌmû programem bylo utvo¯enÌ jednotnÈ prolet·¯skÈ fronty. ⁄Ëastnilo se jÌ asi 500 osob a†mluvili na nÌ ¯eËnÌci t¯Ì stran ñ za komunisty Kliment, za Ës. socialisty redaktor Vejvoda a†za pokrokovÈ socialisty Kreml·Ëek. ⁄¯ednÌ zpr·va o†tÈto sch˘zi ukazuje rozdÌly mezi ˙ËastnÌky v†p¯Ìstupu k†jednotnÈ frontÏ. ZatÌmco Kliment zd˘razÚoval, ûe ÑkomunistÈ jdou do jednotnÈ fronty bez v˝hrad uzn·vajÌce tÌûivÈ postavenÌ dÏlnictvaì, Vejvoda upozorÚoval, ûe Ës. socialistÈ Ñz˘stanou v†jednotnÈ frontÏ jen potud, pokud budou uplatÚov·ny pouze z·jmy dÏlnictva a†rozhodnÏ se op¯ou, kdyby snad akce mÏla prospÌvat politick˝m cÌl˘m nÏkterÈ ze stranì. »s. socialistÈ vöak nezast·vali vöichni stejnÈ stanovisko: ÑKdeûto tento ¯eËnÌkÖ naznaËoval dosti z¯ejmÏ ned˘vÏru, druh˝ ¯eËnÌk tÈûe strany Maurer horoval pro jednotnou frontu.ì Na konci sch˘ze pak byl Ñzvolen v˝bor pro jednotnou frontu jednomyslnÏ a†naprosto chladnÏì.36 Ale pokusy o†jednotnou frontu nakonec ztroskotaly a†komunistick· strana byla v†roce 1923 v†˙tlumu, coû vysvÌt· ze zpr·v o†slabÈ ˙Ëasti na jejÌch akcÌch v†T¯ebÌËi.37 D·le probÌhal politick˝ z·pas mezi Ñpokrokov˝miì stranami a†stranou lidovou, jÌû byla Ëasto p¯ipomÌn·na p¯edp¯evratov· minulost. V†tomto z·pase si zvl·ötÏ aktivnÏ poËÌnali Ës. socialistÈ. P¯i oslav·ch v˝roËÌ bitvy u†Zborova 2. Ëervence 1922 nap¯Ìklad do pr˘vodu vypravili Ñalegorick˝ v˘z p¯edstavujÌcÌ svÏcenÌ dÏl za vl·dy rakouskÈ. U†napodobenÈho dÏla st·li dva rakouötÌ voj·ci a†knÏz, kter˝ krop·Ëem dÏlo to svÏtil.ì TakÈ p¯ed ¯Ìjnov˝mi obecnÌmi volbami v†roce 1923 se na t¯ebÌËskÈm okrese jevily Ñtendence po spojenÌ vöech 95

pokrokov˝ch kandid·tek proti stranÏ lidovÈì, kdyû lidovci opÏt po¯·dali manifestaËnÌ sch˘ze pro konfesion·lnÌ ökoly.38 Po cel˝ rok 1924 je patrn· slab· ˙Ëast na akcÌch po¯·dan˝ch politick˝mi stranami. I†p¯i tak v˝znamnÈ p¯Ìleûitosti jako byl 1. celost·tnÌ sraz komunistick˝ch Spartakov˝ch skaut˘ pr·ce se v†T¯ebÌËi v†Ëervnu ofici·lnÌho pr˘vodu ˙Ëastnilo jen 1 400 lidÌ, p¯iËemû jeötÏ p¯ed dvÏma dny Ñpo¯adatelÈ prohlaöovali, ûe se z˙ËastnÌ nejmÈnÏ 7 000 lidÌ. Na celÈ slavnosti byla patrn· deprese.ì V†tÏch dnech zorganizovaly dvÏ akce Obec legion·¯sk· a†Sokol ve spojenÌ s†organizacemi Ës. socialist˘ a†soci·lnÌch demokrat˘ ñ 26. Ëervence tryznu padl˝m ve svÏtovÈ v·lce a†27. Ëervence t·bor lidu s†programem V˝znam svÏtovÈ v·lky pro n·rod Ëesk˝. Na obou shrom·ûdÏnÌch byla ˙Ëast Ñuboh· (asi 300 osob)ì. TakÈ komunistick˝ t·bor lidu 17. Ëervence, na nÏmû ¯eËnili p¯edseda mÌstnÌ organizace Toufar a†poslanec Sedorjak o†demonstraci ve SvaljavÏ, p¯i nÌû byli zast¯eleni t¯i rolnÌci, mÏl asi jen 400 posluchaË˘, Ñz toho dobr· polovina passant˘ a†nedobrovoln˝ch posluchaË˘ì. Pouze protidrahotnÌ t·bor lidu 10. z·¯Ì organizovan˝ odbory vöech stran mÏl vyööÌ ñ Ëty¯tisÌcovou ñ ˙Ëast a†takÈ na oslavÏ 28. ¯Ìjna po¯·danÈ Ñvöemi st·totvorn˝mi stranamiì byla Ñ˙Ëast Ëetn·ì, komunistickÈ ve¯ejnÈ sch˘ze tento den se vöak z˙Ëastnilo jen 280 osob.39 Vöechny dobovÈ politickÈ spory se do jistÈ mÌry odr·ûely i†v†pr·ci obecnÌho zastupitelstva. Jeho komunistiËtÌ ËlenovÈ se nap¯Ìklad snaûili zma¯it p¯ijetÌ rozpoËtu na rok 1922, kdyû dvakr·t demonstrativnÏ opustili sch˘ze, na kter˝ch se mÏlo o†rozpoËtu jednat. V†poslednÌm dni roku 1922 pak komunistÈ svolali ve¯ejnou sch˘zi, p¯i nÌû ¯eËnÌk ˙toËil Ñs neobyËejnou p¯ÌkrostÌì na Ës. socialisty a†Ñvinil je jako stranu vedoucÌ z†r˘zn˝ch pochybenÌ a†nep¯ÌstojnostÌ v†obecnÌ spr·vÏì a†vyz˝val, aby zemsk˝ v˝bor vyslal komisi k†p¯ezkoum·nÌ obecnÌch ˙Ët˘. Tyto projevy mÏly i†soudnÌ dohru, protoûe v†nich Ñbyly vysloveny dokonce pochybnosti o†osobnÌ integritÏì nÏkter˝ch Ëlen˘ Ës. socialist˘ a†tyto Ñneshody mezi socialistick˝m blokem zastupitelstva potrvaly pak namnoze aû do samÈho konce p˘sobnosti sboruÖì40 Tato sch˘ze takÈ dokumentuje konec komunisty inspirovan˝ch snah o†vytvo¯enÌ jednotnÈ fronty dÏlnick˝ch stran. V†roce 1923 doölo takÈ k†velk˝m spor˘m mezi stranou lidovou a†stranami ostatnÌmi o†zvony na vÏûi farnÌho kostela u†sv. Martina. älo o†to, zda zvony jsou majetkem katolickÈ cÌrkve Ëi mÏsta, a†kam tedy majÌ plynout poplatky za zvonÏnÌ, zda do obecnÌ pokladny jako dosud nebo cÌrkvi. Zvl·ötÏ bou¯livÈ bylo jedn·nÌ o†tÈto ot·zce na sch˘zi zastupitelstva 13. prosince 1923. O†Ëty¯i dny pozdÏji ËlenovÈ zastupitelstva za stranu lidovou ozn·mili sloûenÌ mand·t˘, protoûe shled·vali, ûe Ñjako uû p¯i Ëetn˝ch jin˝ch p¯Ìleûitostech, bylo i†p¯i jedn·nÌ o†vÏûi a†zvonech postupov·no proti nim ze strany socialistickÈho bloku nejenom p¯Ìk¯e, n˝brû pr˝ dokonce i†bez zachov·nÌ spoleËensk˝ch foremì. Jako dalöÌ d˘vod rezignace lidovci ud·vali minutÌ z·konnÈ doby p˘sobenÌ obecnÌho zastupitelstva. Z†tohoto d˘vodu lidovce v†p¯ÌötÌch dvou mÏsÌcÌch takÈ n·sledovaly dalöÌ strany, a†tak v†b¯eznu 1924 bylo zastupitelstvo rozpuötÏno a†v†Ëele mÏsta pak st·li jako vl·dnÌ komisa¯i postupnÏ b˝val˝ starosta dr. Karel P¯erovsk˝, advok·t dr. Fr. ÿeh˘¯ek a†poslÈze jako p¯edseda spr·vnÌ komise soudce dr. Otakar Jakubsk˝.41 VöeobecnÈ obecnÌ volby konanÈ v†¯Ìjnu 1923 nebyly totiû v†T¯ebÌËi uskuteËnÏny, protoûe probÌhala jedn·nÌ o†jejÌm slouËenÌ s†dosud samostatn˝mi p¯edmÏstsk˝mi obcemi Podkl·öte¯Ìm a†éidovskou obcÌ. SlouËenÌ bylo nakonec provedeno rozhodnutÌm vl·dy z†23. prosince 1924 proti v˘li obou menöÌch obcÌ, kterÈ proti tomu podaly protest. P¯es tyto protesty se slouËenÌ uskuteËnilo a†29. b¯ezna se konaly volby v†jednotnÈ obci T¯ebÌË. Do mÏstskÈho zastupitelstva kandidovalo devÏt volebnÌch stran. Kandid·tku Ës. socialist˘ vedl majitel menöÌ obuvnickÈ tov·rny Josef VanÏk, po odchodu J. ätulÌka z†komun·lnÌ politiky nejv˝znamnÏjöÌ postava tÈto strany v†T¯ebÌËi. Mezi kandid·ty bylo nÏkolik legion·¯˘ stejnÏ jako na kandid·tce soci·lnÌch demokrat˘, kter· mÏla v†Ëele odbornÈho uËitele Fr. PrchlÌka. Najdeme zde i†Aloise Kreml·Ëka, byvöÌho p¯edstavitele t¯ebÌËsk˝ch pokrokov˝ch socialist˘, jejichû Ë·st pod vedenÌm Fr. Modr·Ëka se na ja¯e roku 1923 vr·tila do soci·lnÏdemokratickÈ strany. Oproti volb·m v†roce 1919 se mezi jejich kandid·ty vyskytujÌ 96

i†z¯Ìzenci a†takÈ profesor. Ani komunistick· kandid·tka nebyla sloûena v˝luËnÏ z†dÏlnÌk˘. Komunisty vedl A. Kliment, kter˝ se stal hlavnÌ postavou t¯ebÌËsk˝ch komunist˘ po odchodu Otty Rydla poË·tkem roku 1924 do Prahy, kde byl postaven do Ëela stranickÈho sekretari·tu pro agr·rnÌ hnutÌ. V†Ëele kandid·tky n·rodnÌ demokracie st·l ambiciÛznÌ advok·t dr. Frantiöek é·k a†na p·tÈm mÌstÏ kandidovala vdova po roku 1924 zem¯elÈm Janu M·chalovi. Lidovci mÏli v†Ëele vrchnÌho cestmistra Karla Hudce, na t¯etÌm mÌstÏ pak sen·tora JÌlka. Na rozdÌl od voleb v†roce 1919 na jejÌ kandid·tce najdeme i†t¯i katolickÈ duchovnÌ. Kandid·tka skupiny ûidovsk˝ch voliË˘ byla vedena majitelem koûeluûny dr. Juliem Subakem a†byla sloûena p¯ev·ûnÏ z†obchodnÌk˘. Na nepolitickÈ kandid·tce Za rozkvÏt T¯ebÌËe byla jen dvÏ jmÈna ñ na prvnÌm mÌstÏ soudce dr. O. Jakubsk˝, kter˝ byl do tÈ doby v†Ëele mÏsta jako p¯edseda spr·vnÌ komise, syn starÈho lidoveckÈho pracovnÌka Aloise JakubskÈho. PoslednÌ dvÏ strany kandidovaly v†T¯ebÌËi poprvÈ. Kandid·tku »s. ûivnostensko-obchodnickÈ strany st¯edostavovskÈ vedl obuvnÌk Josef Matouöek a†kandid·tku Republik·nskÈ strany zemÏdÏlskÈho a†malorolnickÈho lidu not·¯ dr. Karel Proch·zka. 42 VolebnÌ kampaÚ se vyznaËovala zvl·ötÏ siln˝m bojem mezi stranou lidovou a†stranami ostatnÌmi (n·rodnÌ demokratÈ vyz˝vali k†volbÏ protisocialistickÈ i†protiklerik·lnÌ), Ëehoû dokladem bylo i†nÏkolik ûalob podan˝ch po volb·ch na lidoveck˝ t˝denÌk Str·û pro ur·ûky na cti.43 Volby dopadly takto:44 volebnÌ strana soc. dem. Ës. soc. lid. n·r. dem. ûivn. rep. ûid. vol. kom. nepol. real. celkem

poËet hlas˘ 339 1 324 2 170 446 597 101 298 2 490 329 8 094

%† 4,2 16,4 26,8 5,5 7,4 1,2 3,7 30,8 4,1

poËet mand·t˘ 1 6 10 2 3 0 1 11 2

±100

36

mand·ty v†r. 1919 13 9 8 5

1 36

P¯i hodnocenÌ v˝sledk˘ voleb a†jejich porovn·v·nÌ s†minul˝mi musÌme mÌt na pamÏti, ûe poËet voliË˘ byl zhruba o†dva tisÌce vÏtöÌ dÌky voliË˘m z†Podkl·öte¯Ì a†éidovskÈ obce. Na prvnÌ pohled je z¯ejmÈ, ûe t¯ebÌËötÌ soci·lnÌ demokratÈ se po rozchodu s†komunisty propadli do bezv˝znamnosti, zatÌmco komunistÈ se stali nejsilnÏjöÌ stranou a†p¯ekonali tak krizi minul˝ch let. »s. socialistÈ zaznamenali proti obecnÌm volb·m v†roce 1919 v˝raznou ztr·tu, ËÌmû potvrdili sv˘j v˝sledek z†voleb parlamentnÌch. V†t·bo¯e obËansk˝ch stran si polepöili lidovci, naopak n·rodnÌ demokratÈ naprosto propadli a†zÌskali mÈnÏ hlas˘ neû strana ûivnostensk·, kter· pr·vÏ jim odvedla rozhodujÌcÌ Ë·st voliËstva. ⁄spÏch takÈ zaznamenala nepolitick· kandid·tka, jejÌû oba ËlenovÈ byli zvoleni do zastupitelstva. Po volb·ch se rozpoutala horeËn· z·kulisnÌ vyjedn·v·nÌ o†osobÏ p¯ÌötÌho starosty, o†nichû jsme pomÏrnÏ dob¯e informov·ni zpr·vou okresnÌho hejtmana, kter˝ se tÏchto jedn·nÌ takÈ ËinnÏ ˙Ëastnil. R˘znÈ animozity mezi jednotliv˝mi stranami byly natolik silnÈ, ûe se zprvu zd·lo tÈmÏ¯ jistÈ, ûe bude zvolen hlasy socialistick˝ch stran dr. Jakubsk˝ z†nepolitickÈ kandid·tky. Pak vöak vystoupili komunistÈ se sv˝m kandid·tem Klimentem, na coû reagoval obËansk˝ blok (n·rodnÌ demokratÈ, lidovci a†ûivnostnÌci) vyhl·öenÌm kandidatury dr. é·ka. »s. socialistÈ a†jedin˝ zvolen˝ soci·lnÌ demokrat sice mnoho chuti k†volbÏ komunisty nemÏli, vyslovili se vöak pro nÏj, pokud bude protikandid·tem vöeobecnÏ neoblÌben˝ dr. é·k nebo nÏjak˝ lidovec. Na intervence okresnÌho hejtmana i†jin˝ch osob se obËansk˝ blok rozhodl spokojit se s†prvnÌm n·mÏstkem a†umoûnit zvolenÌ Ës. socialisty starostou, toto rozhodnutÌ se vöak dr. é·kovi poda¯ilo za pomoci vlivnÈho tov·rnÌka Hasska zvr·tit. 97

»s. socialistÈ nakonec byli ochotni volit z†obËanskÈho bloku kohokoliv mimo dr. é·ka a†dr. Jakubsk˝ dokonce nabÌzel svoji rezignaci za p¯edpokladu, ûe se za nÏj do zastupitelstva dostane kompromisnÌ kandid·t majÌcÌ öanci na zvolenÌ. Vöechno vöak bylo zbyteËnÈ, dr. é·k nebyl ochoten ustoupit. P¯i volbÏ 29. dubna pak byli kandidov·ni na starostu 4 uchazeËi a†z†nich pak p¯i uûöÌ volbÏ porazil Augustin Kliment dr. é·ka pomÏrem hlas˘ 18 ku 16 p¯i dvou abstencÌch (z¯ejmÏ z†nepolitickÈ kandid·tky). PrvnÌm n·mÏstkem byl zvolen lidovec Karel Hudec a†2. n·mÏstkem Ës. socialista Josef VanÏk. D·le se Ëleny rady stali za komunisty Fr. Brodsk˝, Jan BulÌËek a†Ant. Toufar, za lidovce Karel Pokorn˝ a†Jan JÌlek, za Ës. socialisty BohumÌr Svoboda, za n·rodnÌ demokraty dr. é·k, za ûivnostnÌky Karel älachta a†koneËnÏ z†nepolitickÈ kandid·tky dr. Jakubsk˝.45 O†novÈm starostovi hejtman pÌöe, ûe Ñjest to ËlovÏk charakternÌ a†Ëestn˝ sm˝ölenÌ umÌrnÏnÈhoÖ V†soukromÈm hovoru prohl·sil mi, ûe dal se zvoliti jen z†rozkazu a†ûe dlouho nemÌnÌ starostou z˘stati.ì46 Augustin Kliment opravdu dlouho staros3. Augustin Kliment, starosta T¯ebÌËe v†roce tou nez˘stal. Kdyû mu byl totiû podmÌneËnÏ prominut zbytek trestu za ˙Ëast v†prosinco1925 (foto ZMM T¯ebÌË, r. 1920). v˝ch ud·lostech roku 1920 spojen˝ se ztr·tou volebnÌho pr·va, byl v†dobÏ trv·nÌ podmÌnky pro jin˝ delikt odsouzen a†krajsk˝ soud v†JihlavÏ 25. kvÏtna 1925 proto na¯Ìdil v˝kon zbytku p˘vodnÌho trestu. I†po odvol·nÌ zvÌtÏzil pr·vnÌ n·zor, ûe nov˝m odsouzenÌm Kliment znovu pozbyl volitelnost a†nemohl tedy b˝t zvolen ani Ëlenem zastupitelstva. Dne 2. z·¯Ì 1925 se konaly novÈ volby starosty a†jeho n·mÏstk˘, v†nichû byl zvolen starostou Ës. socialista Josef VanÏk proti n·rodnÌmu demokratovi MatÏji Koutkovi pomÏrem hlas˘ 19 ku 16. O†1. n·mÏstkovi musel rozhodnout los, kdyû komunista Toufar i†lidovec JÌlek zÌskali v†uûöÌ volbÏ po 18 hlasech. Los rozhodl pro Toufara. Druh˝m n·mÏstkem se pak stal komunista Brodsk˝. ZajÌmavÈ je, ûe proti nÏmu kandidujÌcÌ lidovec Hudec zÌskal pouhÈ 2 hlasy p¯i 16 abstencÌch, coû spolu s†faktem, ûe jiû p¯i volbÏ 1. n·mÏstka kandidoval v†prvnÌm kole proti JÌlkovi, naznaËuje jistÈ r˘znice mezi lidovci. Za odstupujÌcÌho starostu pak komunistÈ zvolili Ëlenem rady Karla JelÌnka.47 To se vöak jiû blÌûily parlamentnÌ volby vypsanÈ na listopad 1925. Podle svÏdectvÌ okresnÌho hejtmana byly mnohem klidnÏjöÌ neû volby p¯ed pÏti roky a†ani nep¯it·hly tolik pozornosti, t¯ebaûe v†T¯ebÌËi agitovalo nÏkolik poslanc˘ a†takÈ lidoveck˝ ministr spravedlnosti dr. Josef Dolansk˝. Lidov· strana byla sice do jistÈ mÌry oslabena letnÌ Marmaggiho afÈrou, p¯esto byly jejÌ sch˘ze nejËetnÏji navötÌveny. NejvÏtöÌ agitaci tiskem pr˝ prov·dÏli Ës. socialistÈ.48 P¯ed volbami se od n·rodnÌ demokracie odötÏpila N·rodnÌ strana pr·ce a i kdyû nakonec nezÌskala û·dn˝ mand·t, v†T¯ebÌËi tak nev˝znamnou ˙lohu nesehr·la. Uspo¯·dala zde p¯ed volbami dvÏ ve¯ejnÈ sch˘ze a†zamÏ¯ovala se p¯edevöÌm na st·tnÏ zamÏstnaneckÈ vrstvy voliËstva. Na sch˘zi 21. ¯Ìjna ¯eËnil p¯ed asi 600 posluchaËi dr. Jaroslav Str·nsk˝, kter˝ kritizoval koaliËnÌ vl·du za to, ûe stavÌ z·jem stran nad z·jem st·tu, a†zd˘raznil Masaryko98

vo heslo Ñneb·t se a†nekr·stì. ÑÿeË p¯eruöovan· mÌsty nÏkolikr·te nevÏcn˝mi a†nemÌstnÌmi v˝k¯iky mÌstnÌch n·rodnÌch demokrat˘ nalezla bou¯livÈho souhlasu p¯Ìtomn˝chÖ Mezi p¯Ìtomn˝mi bylo z¯Ìti mnoho st·tnÌch zamÏstnanc˘ organizovan˝ch v†koaliËnÌch stran·ch, kte¯Ì ûivÏ aplaudovali.ì Druh· sch˘ze se konala 25. ¯Ìjna za ˙Ëasti asi 400 osob a†mluvil na nÌ dr. Jan Herben. Hejtman hodnotil sch˘zi opÏt jako velmi ˙spÏönou. MÌstnÌ organizace byla pr˝ zaloûena teprve minul˝ t˝den, ale ÑËÌt· jiû dnes vÌce Ëlen˘ neûli organizace soci·lnÏ demokratick·Ö Strana n·rodnÏ demokratick· se zde pozvolna rozkl·d·.ì Podle tÈto zpr·vy byli zakladateli mÌstnÌ organizace N·rodnÌ strany pr·ce uËitel äirok˝, knihkupec Kubeö a†gymnazi·lnÌ profesor Nov·k.49 Volby se konaly 15. listopadu 1925 a†strany dos·hly v†T¯ebÌËi tÏchto v˝sledk˘:50 volebnÌ strana soc. dem. Ës. soc. lid. n·r. dem. ûivn. rep. nÏm. s. d. ûid. vol. kom. nÏm. k¯. s. nÏm. agr. nÏm. n. s. n. s. p. Kaderka agr. konz. celkem

poËet hlas˘ posl. sn. 354 1 097 2 216 273 717 107 17 208 2 587 10 3 40 353 35 32 8 049

%† 4,4 13,6 27,5 3,4 8,9 1,3 0,2 2,6 32,1 0,1 0,04 0,5 4,4 0,4 0,4 ±100

poËet hlas˘ sen·t

%

†

272 917 1 993 269 687 82 15

3,9 13,2 28,7 3,8 9,9 1,2 0,2

2 186 15 20 44 398

31,5 0,2 0,3 0,6 5,7

36 6 934

0,5 ±100

nad 5 tis. ob. ñ posl. sn. M., S. 11,5 10,0 13,7 5,4 5,2 1,8 6,7 2,8 13,4 6,5 3,4 4,8 4,6 0,1 0,5

»echy 10,5 17,3 6,1 12,0 6,0 2,2 7,3 1,5 13,9 5,6 2,6 4,4 2,6 0,01 0,4

Tyto volby se konaly jenom osm mÏsÌc˘ po volb·ch obecnÌch, proto je zajÌmavÈ sledovat, k†jak˝m p¯esun˘m doölo za tak kr·tkou dobu. Strany komunistick·, lidov· a†soci·lnÏdemokratick· potvrdily svoje postavenÌ celkem nepatrn˝m p¯Ìr˘stkem poËtu hlas˘. K†v˝raznÏjöÌm zmÏn·m doölo pomÏrn˝m ˙spÏchem N·rodnÌ strany pr·ce, kter· spoleËnÏ s†ûivnostnÌky mÏla z¯ejmÏ hlavnÌ podÌl na ztr·t·ch n·rodnÌch demokrat˘ a†Ës. socialist˘, u†nichû se asi opÏt jako v†roce 1920 uplatnil faktor mal˝ch stran odv·dÏjÌcÌch vÏtöÌ poËet jejich mÈnÏ st·l˝ch p¯Ìznivc˘. Ze srovn·nÌ v˝sledk˘ voleb do snÏmovny a†do sen·tu vypl˝v·, ûe vÌce mlad˝ch voliË˘ do 26 let mÏly socialistickÈ strany, kdeûto strany obËanskÈ jich mÏly mÈnÏ. U†sen·tnÌho v˝sledku N·rodnÌ strany pr·ce snad m˘ûeme vyslovit domnÏnku, ûe byl zp˘soben hlasy ûidovsk˝ch voliË˘, kte¯Ì nemÏli Ñsvojiì sen·tnÌ kandid·tku. V†prvnÌ polovinÏ dvac·t˝ch let doölo v†T¯ebÌËi k†ÑusazenÌì struktury hlavnÌch politick˝ch stran jejich rozdÏlenÌm na t¯i silnÏjöÌ (komunistÈ, lidovci, n·rodnÌ socialistÈ) a†t¯i slaböÌ (n·rodnÌ demokratÈ, ûivnostnÌci, soci·lnÌ demokratÈ). I†kdyû v†dalöÌch letech doch·zelo mezi nimi i†k†v˝raznÏjöÌm p¯esun˘m voliËskÈ p¯ÌznÏ, toto z·kladnÌ schÈma z˘stalo po celou dobu trv·nÌ prvnÌ ËeskoslovenskÈ republiky zachov·no. IV. PolitickÈ strany v†dobÏ hospod·¯skÈ stability (1926ñ1929) Druh· polovina dvac·t˝ch let se vyznaËuje pomÏrnou hospod·¯skou stabilitou a†v†politickÈm ohledu na nejvyööÌ ˙rovni vl·dou bez socialistick˝ch stran, kterÈ dosud ve vöech vl·d·ch hr·ly d˘leûitou roli. V†T¯ebÌËi se n·m k†tomuto obdobÌ zachovalo bohuûel mÈnÏ ˙¯ednÌch zpr·v neû z†obdobÌ jin˝ch. V†Ëervnu 1926 doölo k†p¯ijetÌ dvou v˝znamn˝ch z·kon˘. Jednak zavedenÌ pevn˝ch agr·rnÌch cel na obilÌ a†jinÈ zemÏdÏlskÈ produkty a†jednak z·kon o†˙pravÏ plat˘ duchoven99

stva cÌrkvÌ a†n·boûensk˝ch spoleËnostÌ ñ o†tzv. kongrui. P¯i jejich p¯ijetÌ si navz·jem vypomohly agr·rnÌ a†katolickÈ strany, kterÈ se na tomto z·kladÏ staly hlavnÌmi silami r˝sujÌcÌ se vl·dy ÑpanskÈ koaliceì, jeû pak v†¯Ìjnu vznikla. TÌm se socialistickÈ strany dostaly do opozice, coû vedlo k†jejich opÏtnÈmu sblÌûenÌ. JeötÏ v†dobÏ p¯Ìpravy obou z·kon˘ se proti nim zvedla vlna odporu. PrvnÌ z·kon mÏl mÌt totiû za n·sledek zvyöov·nÌ cen potravin a†druh˝m z·konem se d·le odkl·dala moûnost p¯ijetÌ odluky cÌrkve od st·tu. NÏkolik dnÌ p¯ed schv·lenÌm obou z·kon˘ probÏhly dva protesty proti nim i†v†T¯ebÌËi. Dne 14. Ëervna se konala ve¯ejn· sch˘ze po¯·dan· Ës. socialisty, soci·lnÌmi demokraty, »s. obcÌ legion·¯skou a†cÌrkvemi Ëeskoslovenskou a†Ëeskobratrskou. ÿeËnÌk Ës. socialist˘ Julius KopeËek, p¯ÌsedÌcÌ moravskÈho zemskÈho v˝boru, volal Ñkomunisty ke zmÏnÏ taktiky v†parlamentÏ, k†pozitivnÌ pr·ci a†k†jednotnÈmu socialistickÈmu öiku na p˘dÏ st·tuì. StejnÏ tak soci·lnÌ demokrat Remunda ze Znojma vyt˝kal komunist˘m Ñnepraktickou jejich politiku a†v†z·jmu dÏlnictva vybÌzÌ k†pozitivnÌ pr·ci na p˘dÏ republikyì. O†t˝den pozdÏji, 21. Ëervna, se uskuteËnil t·bor lidu svolan˝ odborov˝mi organizacemi vöech t¯Ì socialistick˝ch stran ñ tedy komunist˘, Ës. socialist˘ a†soci·lnÌch demokrat˘ ñ a†¯eËnÌci se opÏt vyslovili pro jednotn˝ postup sv˝ch stran.51 Na poË·tku roku 1926 se v†T¯ebÌËi objevujÌ, i†kdyû na kr·tkou dobu, »eskoslovenötÌ faöistÈ. Tento politick˝ smÏr sem uvedl sedmn·ctilet˝ student brnÏnskÈ elektrotechniky Jaroslav PodsednÌk, kter˝ se na studiÌch v†BrnÏ uû v†listopadu 1925 stal Ëlenem faöistickÈ organizace. V†lednu pak p¯ijel do T¯ebÌËe jeho spoluû·k, kter˝ byl v†BrnÏ Ñorganiz·toremì faöist˘, a†rozdÏlenÌm funkcÌ zaloûil v†T¯ebÌËi odboËku faöistickÈho spolku. P¯edsedou se stal obuvnick˝ mistr v†borovinskÈ tov·rnÏ Fr. PodsednÌk, jeho syn Jaroslav jednatelem a†Adolf Jirovsk˝ organiz·torem. Dne 4. dubna se pak seöel tento spolek na sch˘zi, jÌû se z˙Ëastnilo 11 osob. Pak uû o†faöistech v†T¯ebÌËi û·dnÈ ˙¯ednÌ zpr·vy nehovo¯Ì, aû v†z·¯Ì 1927 se ve zpr·vÏ okresnÌ spr·vy politickÈ uv·dÌ, ûe Ñve zdejöÌm okresu nejsou dosud û·dnÈ organizace faöistickÈ ani Omladiny N·rodnÌ obce faöistickÈ, jakoû v˘bec toto hnutÌ se nesetk·v· zde s†valn˝mi sympatiemiì.52 K†dalöÌmu politickÈmu konfliktu doölo v†T¯ebÌËi 15. listopadu 1926, kdyû komunistÈ rozbili n·rodnÏdemokratickou ve¯ejnou sch˘zi. Ze 700 ˙ËastnÌk˘ bylo 500 komunist˘, kte¯Ì Ñk¯ikem a†hvÌzdotemì znemoûnili sen·toru dr. Baxovi pronÈst jeho ¯eË, a†sch˘ze musela proto b˝t rozpuötÏna. N·rodnÌ demokratÈ pak uspo¯·dali pouze Ëlenskou sch˘zi v†uzav¯enÈ mÌstnosti.53 PolitickÈ strany vöak mÏly brzy moûnost zmÏ¯it svÈ sÌly ve volb·ch. NejvyööÌ spr·vnÌ soud totiû n·lezem z†22. listopadu 1926 zruöil rozhodnutÌ vl·dy z†roku 1924 o†slouËenÌ T¯ebÌËe, éidovskÈ obce a†Podkl·öte¯Ì, ËÌmû vyhovÏl stÌûnostem obou mal˝ch obcÌ. T¯ebÌËskÈ mÏstskÈ zastupitelstvo bylo na poË·tku roku 1927 rozpuötÏno a†byla jmenov·na spr·vnÌ komise v†Ëele s†dosavadnÌm starostou Josefem VaÚkem. Na 10. dubna pak byly vyps·ny novÈ obecnÌ volby v†kaûdÈ z†rozlouËen˝ch obcÌ zvl·öù. K†volb·m nebylo mezi politick˝mi stranami tentokr·t mnoho chuti a†zpoË·tku snad bylo vyjedn·v·no dokonce o†jednotnÈ kandid·tce. Tato jedn·nÌ vöak ztroskotala, protoûe svoje kandid·ty prosazovala i†N·rodnÌ strana pr·ce a†takÈ rozpory mezi socialistick˝mi a†obËansk˝mi stranami byly na to p¯Ìliö velkÈ. Agitace se pr˝ vÏtöinou obracela proti »s. stranÏ n·rodnÏsocialistickÈ (to byl nov˝ n·zev Ës. socialist˘ od brnÏnskÈho sjezdu v†z·¯Ì 1926) a†proti komunist˘m. Zvl·öù ostr˝ boj se vedl mezi stranou pr·ce a†n·rodnÌ demokraciÌ. SocialistickÈ strany neprov·dÏly p¯Ìliö intenzÌvnÌ agitaci Ñjsouce p¯esvÏdËeny, ûe svÈ drûavy uh·jÌì. S†vÏtöÌmi ambicemi neû dosud öla do voleb soci·lnÌ demokracie, kter· pr˝ zaznamenala v†poslednÌ dobÏ ÑpozoruhodnÈ organizaËnÌ pokrokyì.54 Ve volb·ch kandidovalo 8 stran: n·rodnÌ socialistÈ ñ prvnÌ na kandid·tce Josef VanÏk, komunistÈ ñ pokr˝vaË Ant. Toufar, lidovci ñ sen·tor JÌlek, n·rodnÌ demokratÈ ñ dr. é·k, soci·lnÌ demokratÈ ñ odborn˝ uËitel Fr. PrchlÌk, N·rodnÌ strana pr·ce ñ vrchnÌ poötovnÌ kontrolor Rudolf Voömera, ûivnostnÌci ñ peka¯ Josef Zimola a†republik·ni ñ not·¯ dr. Karel Proch·zka. P¯ed volbami se sdruûily vöechny obËanskÈ strany (lidovci, n·rodnÌ demokratÈ, ûivnostnÌci a†republik·ni) a†n·rodnÌ socialistÈ se stranou pr·ce. 100

JednotlivÈ strany zÌskaly:55 volebnÌ strana soc. dem. n·r. soc. lid. n·r. dem. ûivn. rep. kom. n. s. p. ûid. vol. nepol. celkem

poËet hlas˘ 332 1 311 1 573 570 571 101 2 011 329

%† 4,9 19,3 23,1 8,4 8,4 1,5 29,6 4,8

6 798

±100

poËet mand·t˘ mand·ty v†r. 1925 1 1 7 6 9 10 3 2 3 3 0 0 11 11 2 0 1 2 36 36

P¯i srovn·v·nÌ s†v˝sledky minul˝ch voleb musÌme mÌt na pamÏti, ûe poËet voliË˘ byl odlouËenÌm Podkl·öte¯Ì a†éidovskÈ obce menöÌ. VÏtöina stran si ve srovn·nÌ s†parlamentnÌmi volbami svÈ pozice udrûela, z¯ejm˝ pokles je vidÏt u†strany lidovÈ, jÌû z¯ejmÏ nejvÌce uökodil kongruov˝ z·kon, a†u†strany komunistickÈ, kter· patrnÏ utrpÏla tÌm, ûe za ni nekandidovala takov· siln· osobnost, jakou byl p¯ed dvÏma lety Augustin Kliment. Hlasy lidovc˘ z¯ejmÏ zÌskali p¯ev·ûnÏ n·rodnÌ demokratÈ, jejichû zlepöenÌ je neËekanÏ velkÈ, a†hlasy komunist˘ n·rodnÌ socialistÈ. N·rodnÌ strana pr·ce si svÈ hlasy v†podstatÏ udrûela. Volba mÏstskÈ rady se pak konala 25. dubna. K†nÌ sdruûili svÈ hlasy n·rodnÌ socialistÈ, komunistÈ, z·stupci N·rodnÌ strany pr·ce a†soci·lnÌch demokrat˘ a†k†tÏmto stran·m se p¯idali i†ûivnostnÌci. V†tÈto skupinÏ byl volen starosta, kter˝m byl zvolen opÏtovnÏ J. VanÏk proti komunistovi Toufarovi pomÏrem hlas˘ 13 ku 11. Toufar pak stejnÏ neuspÏl ve snaze zÌskat funkci 2. n·mÏstka, kter˝m se stal ûivnostnÌk Zimola. Lidovci s†n·rodnÌmi demokraty potom jednomyslnÏ zvolili 1. n·mÏstkem sen·tora JÌlka. »leny rady byli d·le zvoleni za n·rodnÌ socialisty B. Svoboda, za komunisty Ant. Toufar, LudvÌk Navr·til, Jan KlÌma, Jan BulÌËek, za lidovce Karel Zinkaizl a†Karel DusÌk, za n·rodnÌ demokraty dr. é·k a†za stranu pr·ce Karel KaËer.56 V†letech 1927 a†1928, kdy byla st·le u†moci vl·da tzv. panskÈ koalice, po¯·daly i†v†T¯ebÌËi opoziËnÌ socialistickÈ strany ¯adu protestnÌch akcÌ. Proti novelizaci z·kona o†soci·lnÌm pojiötÏnÌ byla namÌ¯ena ve¯ejn· sch˘ze po¯·dan· 9. prosince 1927 komunisty, soci·lnÌmi demokraty a†n·rodnÌmi socialisty. Za ˙Ëasti 600 osob byla v†tÈto vÏci schv·lena rezoluce a†v†pr˘bÏhu sch˘ze byli ¯eËnÌci Ëasto aplaudov·ni. Dne 30. ledna pak konali n·rodnÌ socialistÈ a†jinÈ ÑpokrokovÈì organizace sch˘zi za p¯edsednictvÌ starosty T¯ebÌËe Josefa VaÚka proti zam˝ölenÈmu novÈmu ökolskÈmu z·konu, kter˝ mÏl vyjÌt vst¯Ìc poûadavk˘m lidovc˘. T·bor lidu 4. dubna 1928 tentokr·t za p¯Ìtomnosti 1 200 lidÌ byl opÏt po¯·d·n Ñproti zhoröenÌ a†za zlepöenÌì soci·lnÌho pojiötÏnÌ a†z˙Ëastnily se ho vöechny t¯i socialistickÈ strany. Ty pak takÈ spoleËnÏ po¯·daly t·bor lidu 17. z·¯Ì Ñproti zdraûenÌ cukru a†vöech ûivotnÌch pot¯ebì, kterÈho se z˙Ëastnilo jiû na 2 000 lidÌ, a†projevy ¯eËnÌk˘ ÑodmÏÚov·ny byly hluËn˝m souhlasemì.57 Komunistick· strana byla v†tÈto dobÏ ve z¯etelnÈ krizi. Komunistick· internacion·la vyvÌjela na vedenÌ strany tlak, aby organizovalo revoluËnÌ akce, p¯estoûe k†tomu v†republice nebyly podmÌnky. TakÈ ËlenovÈ a†funkcion·¯i strany neopl˝vali û·dnou velkou aktivitou. Na sch˘zi v˝konnÈho v˝boru XV. kraje komunistickÈ strany 25. z·¯Ì 1927 v†T¯ebÌËi bylo konstatov·no Haisem z†praûskÈho ˙st¯edÌ strany, ûe Ëinnost v†tomto kraji poklesla na minimum, a†zvl·ötÏ bylo odsuzov·no öpatnÈ placenÌ Ëlensk˝ch p¯ÌspÏvk˘, kterÈ pr˝ v†kraji pokleslo na polovinu. Opr·vnÏnost tÏchto stÌûnostÌ byla potvrzena 5. listopadu p¯i oslavÏ deseti let ruskÈ revoluce. Tato oslava byla kon·na Ñv mÏ¯Ìtku velmi nepatrnÈmì formou d˘vÏrnÈ sch˘ze se 70 ˙ËastnÌky, na kterÈ tajemnÌk Fr. BÌlek z†Prahy pronesl Ñ¯eË velmi umÌrnÏnouì. Ze zpr·v ze srpna 1928 se pak dozvÌd·me, ûe komunistick˝ Mezin·101

rodnÌ vöeodborov˝ svaz postupuje smÌrnou taktikou, aby neodradil dÏlnictvo od komunismu, a†ûe Ëasto postupuje v†dohodÏ s†n·rodnÏsocialistickou »eskou obcÌ dÏlnickou. V†komunistickÈ stranÏ vznikla proti politice Kominterny opozice, jejÌû ËlenovÈ byli vÏtöinou po V. sjezdu strany v†˙noru 1929 z†komunistickÈ strany vylouËeni, zÌskali vöak vliv v†nÏkter˝ch hospod·¯sk˝ch podnicÌch strany. V†T¯ebÌËi byl nap¯. z†p¯edstavenstva potravnÌho druûstva Vz·jemnost-VËela vylouËen A. Kliment, kter˝ vöak jinak naprostou vÏtöinu mÌstnÌch komunist˘ zÌskal pro Ñbolöevizovanouì linii strany. Jiû v†srpnu 1928 byli z†komunistickÈ strany vylouËeni pomÏrnÏ v˝znamnÌ funkcion·¯i Toufar, Frula, Navr·til a†DoËekalov·.58 Podporu stran mezi dÏlnictvem borovinsk˝ch tov·ren fy Budischowsk˝, resp. Busi, n·m mohou uk·zat v˝sledky voleb do z·vodnÌch v˝bor˘. V†koûeluûnÏ obdrûeli komunistÈ v†srpnu 1928 5 mand·t˘ stejnÏ jako v†z·¯Ì 1929, n·rodnÌ socialistÈ r. 1928 2 a†r. 1929 3 mand·ty, lidovci 4. Josef VanÏk, starosta T¯ebÌËe v†letech 1925ñ v†r. 1928 1, zatÌmco o†rok pozdÏji byli jiû bez mand·tu. Soci·lnÌ demokratÈ se do v˝1939. boru ani jeden rok nedostali. V†obuvnickÈ tov·rnÏ obsadili komunistÈ v†¯Ìjnu 1929 7 mÌst (d¯Ìve jen 5), n·rodnÌ socialistÈ 1 mÌsto, soci·lnÌ demokratÈ 3 (d¯Ìve 4) a†lidovci 1 mÌsto v†z·vodnÌm v˝boru.59 V†¯Ìjnu 1929 se konaly dalöÌ parlamentnÌ volby. VolebnÌ agitace byla pomÏrnÏ prudk·, soci·lnÌ demokratÈ se obraceli proti ÑbolöevizovanÈì komunistickÈ stranÏ, vöechny opoziËnÌ strany napadaly samoz¯ejmÏ strany dosavadnÌ vl·dnÌ koalice, kterÈ se navz·jem takÈ neöet¯ily, zvl·ötÏ kdyû strany republik·nsk· a†lidov· byly hlavnÌmi konkurentkami v†boji o†venkovskÈ voliËe.60 P¯i srovn·nÌ s†v˝sledky obecnÌch voleb roku 1927 (viz tabulka na n·sledujÌcÌ stranÏ) m˘ûeme pozorovat velmi v˝raznÈ ˙bytky hlas˘ u†n·rodnÌch demokrat˘ a†menöÌ u†ûivnostnÌk˘, lidovc˘ a†komunist˘. ZnaËnÈ zlepöenÌ zaznamenali soci·lnÌ demokratÈ. NejvÏtöÌ zmÏnou je vöak tÈmÏ¯ tisÌcov˝ vzr˘st poËtu hlas˘ pro n·rodnÌ socialisty, na kterÈm se z¯etelnÏ nejvÏtöÌ mÏrou podÌlel fakt, ûe jejich kandid·tku do snÏmovny vedl starosta VanÏk. N·rodnÌm socialist˘m pomohly tÈû hlasy voliË˘ b˝valÈ N·rodnÌ strany pr·ce, kter· se s†nimi p¯ed volbami slouËila. Druh˝ zvolen˝ poslanec z†T¯ebÌËe komunista Kliment svÈ stranÏ k†v˝raznÏjöÌmu v˝sledku nepomohl. Sen·torem byl opÏt zvolen lidovec JÌlek. VÏtöÌ poËet voliË˘ do 26 let m˘ûeme opÏt zaznamenat (jako v†letech 1920 a†1925) u†socialistick˝ch stran, zvl·ötÏ z¯etelnÈ to je u†n·rodnÌch socialist˘, naopak obËanskÈ strany jich mÏly vÌce mÈnÏ zanedbateln˝ poËet. Politickou scÈnu T¯ebÌËe druhÈ poloviny dvac·t˝ch let charakterizuje strm˝ n·r˘st podpory strany n·rodnÏsocialistickÈ, kter· se na p¯elomu dvac·t˝ch a†t¯ic·t˝ch let, p¯edevöÌm z·sluhou starosty VaÚka, stala stranou nejsilnÏjöÌ. P¯echodnou veliËinou v†tÈto dobÏ byla v†T¯ebÌËi na svÈ cestÏ od n·rodnÌch demokrat˘ k†n·rodnÌm socialist˘m N·rodnÌ strana pr·ce.

102

Dne 27. ¯Ìjna 1929 t¯ebÌËötÌ voliËi hlasovali takto:61 volebnÌ poËet strana hlas˘ p. sn. soc. dem. 492 n·r. soc. 2 261 lid. 1 545 n·r. dem. 307 ûivn. 477 rep. 131 nÏm. s. d. 9 ûid. vol. 43 kom. 1 901 nÏm. k¯. s. 27 nÏm. agr. 30 kat. zem. D. Gewerbep. D. Arb.Wirt. polskÈ str. DNSAP D.Volksverb. Hlink. æud. DNP NOF 0 celkem 7 223

%† 6,8 31,3 21,4 4,3 6,6 1,8 0,1 0,6 26,3 0,4 0,4

0 ±100

poËet hlas˘ sen·t 435 1 667 1 470 298 511 104 12

%† 7,0 26,8 23,7 4,8 8,2 1,7 0,2

1 613 20 33

26,0 0,3 0,5

20

0,3

18 10

0,3 0,2

6 211

±100

okr. z. 1928 521 1 572 1 573 394 527 137

zem. z. 1928 499 1 444 1 527 369 548 98 8

1 594

1 552 55 6 63 55 41 72 12 45

6 318

±100

POZN¡MKY 1 J. MEJZLÕK, DÏlnickÈ hnutÌ na z·padnÌ MoravÏ do zaloûenÌ KS», HavlÌËk˘v Brod 1957. J. MEJZLÕK, DÏlnickÈ hnutÌ na T¯ebÌËsku v†letech 1917ñ1938, Brno 1962. J. MEJZLÕK, DÏjiny Z·vod˘ Gustava Klimenta T¯ebÌË-Borovina, T¯ebÌË 1972. J. JAN¡K, Boje nezamÏstnan˝ch na z·padnÌ MoravÏ v†zimÏ 1935ñ1936, SMM, 82, 1963, s. 48ñ69. J. JAN¡K, K†poË·tk˘m boj˘ nezamÏstnan˝ch v†T¯ebÌËi v†roce 1931, SMM, 79, 1960, s. 166ñ174. J. JAN¡K, Nov˝ dokument k†14. ¯Ìjnu 1918 v†T¯ebÌËi, VVM, 13, 1958, s. 245ñ248. J. JAN¡K, Soci·lnÏ ekonomick· struktura z·padnÌ Moravy a†velk· hospod·¯sk· krize, Brno 1970. J. JAN¡K, V˝voj nezamÏstnanosti na T¯ebÌËsku v†t¯ic·t˝ch letech, VlastivÏdn˝ zpravodaj (T¯ebÌË), 1966, Ë. 4, s. 22ñ27. J. S›KORA, Baùa proti jednotnÈ a†lidovÈ frontÏ na T¯ebÌËsku, SMM, 79, 1960, s. 157ñ165. J. S›KORA, Boj KS» na T¯ebÌËsku za jednotnou a†lidovou frontu v†roce 1938, SbornÌk pracÌ PedagogickÈho institutu v†BrnÏ, 1961, s. 3ñ98. J. S›KORA, N·rodnÌ v˝bory na T¯ebÌËsku v†roce 1918, SbornÌk pracÌ PedagogickÈho institutu v†BrnÏ, 11, 1963, ¯ada spoleË. vÏd Ë. 3, s. 99ñ127. J. S›KORA, T¯ebÌËsk· dÏlnick· rada ve dnech prosincovÈ gener·lnÌ st·vky v†roce 1920, VVM, 32, 1980, s. 265ñ275. J. S›KORA, ⁄silÌ KS» na jihoz·padnÌ MoravÏ o†jednotu lidu na obranu republiky za kvÏtnovÈ krize roku 1938, SbornÌk pracÌ pedagogickÈ fakulty UJEP v†BrnÏ, 1969, ¯ada spol. vÏd Ë. 5, s. 35ñ73. 2 K†v˝voji do r. 1914 J. JAN¡K, T¯ebÌË. DÏjiny mÏsta II, Brno 1981. StruËn˝ p¯ehled v˝voje do r. 1918 P. JI»ÕNSK›, Politick· struktura T¯ebÌËe v†meziv·leËnÈm obdobÌ 1918ñ1938, diplomov· pr·ce FF MU, Brno 1996, s. 9ñ28. Zde i†dalöÌ literatura. 3 SOkA T¯ebÌË, f. AM T¯ebÌË (AMT), i. Ë. 620, k. 404. 4 Viz literatura uveden· v†pozn. 2. 5 Protokol XII. ¯·dnÈho sjezdu »eskoslovenskÈ soci·lnÏ demokratickÈ strany dÏlnickÈ konanÈho ve dnech 27., 28., 29. a†30. prosince 1918 v†Repres. domÏ v†Praze. Praha b. d. (1919), s. 219ñ239. Seznam ˙ËastnÌk˘ sjezdu. 6 MZA Brno, f. B†40 ñ Prezidium zemskÈho ˙¯adu (PZ⁄), Ë. j. 3466, 3467/19. 7 P. JI»ÕNSK›, P¯Ìpady soci·lnÏ demokratickÈho Ñteroruì v†T¯ebÌËi v†roce 1919, ZM 1, 1997, s. 130ñ131. 8 SOkA T¯ebÌË, f. OkresnÌ ˙¯ad T¯ebÌË ñ prezidi·lnÌ spisy (PO⁄), katalog. Ë. (k. Ë.) 51, 55/19. P. JI»ÕNSK›, c. d., 1996, s. 34, 122. 9 SOkA T¯ebÌË, f. O⁄, k. 302, VolebnÌ z·leûitosti 1919. ⁄daje poslednÌch dvou sloupc˘ tabulky Ëerp·m z†»sl. statistika, sv. 1., Praha 1922, s. 42*ñ43*. 10 SOkA T¯ebÌË, f. O⁄, k. 302, VolebnÌ z·leûitosti 1919. 11 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 132/19.

103

12 P. JI»ÕNSK›, c. d., 1997, s. 132ñ133. 13 MZA Brno, f. B†40 ñ PZ⁄, Ë. j. 736/20. V. NIKOD…M, PamÏtnÌ kniha mÏsta T¯ebÌËe I, rkp. (uloûena v†SOkA T¯ebÌË, f. AMT, i. Ë. 398), s. 419. 14 ⁄daje v†1. sloupci jsou z†J. BARTOäñJ. SCHULZñM. TRAPL, Historick˝ mÌstopis Moravy a†Slezska v†letech 1848ñ1960. Sv. XII. okresy: T¯ebÌË, Mor. BudÏjovice, DaËice, Ostrava 1990, s. 44. Od tÏchto ˙daj˘ se sice ˙daje v†V. NIKOD…M, c. d., s. 421ñ423, o†nÏco liöÌ, protoûe vöak jsou zde uvedeny v˝sledky voleb do sen·tu, uv·dÌm je takÈ. ⁄daje v†poslednÌm sloupci z†»sl. statistiky, s. 64ñ65. Tato procentu·lnÌ vyj·d¯enÌ jsou sice na rozdÌl od 3. sloupce poËÌt·na ze souhrnu hlas˘ pouze Ëesk˝ch stran, vzhledem k†nepatrnÈmu poËtu voliË˘ nÏmeck˝ch stran v†T¯ebÌËi d·vajÌ n·m vöak 3. a†6. sloupec dobrou moûnost srovn·nÌ. 15 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 143/20. V†origin·le u†Ës. socialist˘ z¯ejmÏ chybnÏ uvedeno 400. 16 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 145/20. 17 J. MEJZLÕK, c. d., 1957, s. 214, 221. J. MEJZLÕK, c. d., 1962, s. 34ñ35, J. KODEä, Gustav Kliment, Praha 1986, s. 14ñ22. Augustin (Gustav) Kliment se stal pozdÏji v˝znamn˝m komunistick˝m Ëinitelem a†odborov˝m funkcion·¯em, v†letech 1948ñ1952 byl ministrem (postupnÏ: pr˘myslu, tÏûkÈho pr˘myslu, tÏûkÈho strojÌrenstvÌ). 18 J. MEJZLÕK, c. d., 1962, s. 37ñ38. Rezoluce otiötÏna v†J. MEJZLÕK, c. d., 1957, s. 225ñ226. SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 146, 147/20. 19 J. MEJZLÕK, c. d., 1962, s. 38. 20 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 150/20. K†pr˘bÏhu prosincov˝ch ud·lostÌ d·le: SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 149/20. MZA Brno, f. B†40 ñ PZ⁄, Ë. j. 11566/20. J. MEJZLÕK, c. d., 1957, s. 228n. J. MEJZLÕK, c. d., 1962, s. 38n. J. S›KORA, c. d., 1980, s. 265ñ275. P. JI»ÕNSK›, c. d., 1996, s. 50ñ52 a†p¯ÌsluönÈ pozn·mky. 21 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 175/21. 22 V. NIKOD…M, c. d., s. 436. 23 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 171/21. 24 J. MEJZLÕK, c. d., 1962, s. 54. 25 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 179/21. 26 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 197/21. 27 J. MEJZLÕK, c. d., 1962, s. 58. SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 155/21. MejzlÌk uv·dÌ datum kon·nÌ plen·rnÌ sch˘ze 20. 5., v†˙¯ednÌ zpr·vÏ je 21. 5. 28 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 206/21. 29 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 228, 236/21. 30 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 158/21. 31 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 172/21. 32 V. NIKOD…M, c. d., s. 477. SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 246/22. 33 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 355/23. Na ve¯ejnÈ sch˘zi nezamÏstnan˝ch 6. 2. 1923. 34 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 263/22, 337/23. 35 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 243/22. 36 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 279, 291/22. 37 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 297, 359, 307/23. 38 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 272/22, 303, 304/23. 39 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 392, 399, 413, 411, 418/24. 40 V. NIKOD…M, c. d., ss. 456ñ457, 476ñ477. 41 TamtÈû, s. 502ñ504. A. B. HERZ¡N, P¯edstavitelÈ mÏsta T¯ebÌËe. DÌl druh˝ 1787ñ1946, rkp., T¯ebÌË 1954, (uloûeno v†SOkA T¯ebÌË). 42 SOkA T¯ebÌË, f. AMT, k. 427, Volby 1925. 43 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 430/25. 44 SOkA T¯ebÌË, f. AMT, k. 427, Volby 1925. 45 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 454/25 a†f. AMT, k. 427, Volby 1925. 46 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, 454/25. Hejtman dokonce pÌöe o†svÈm p¯esvÏdËenÌ, ûe Klimenta jen ÑneöùastnÈ pomÏry rodinnÈ zahnalyÖ do strany komunistickÈ, kterou pro existenci nynÌ nem˘ûe opustitiì. (Kdyû se Kliment vr·til z†v·lky, jeho ûena pr˝ ûila s†jin˝m muûem. SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 741/32.) Toto tvrzenÌ do jistÈ mÌry vyvracÌ p¯edeöl· hejtmanova charakteristika Klimenta z†8. 1. 1925, kdy ve zpr·vÏ pÌöe, ûe Kliment Ñjest komunistou z·sadnÌmì, potvrzuje vöak takÈ, ûe je ÑseËtÏl˝ a†obratn˝, p¯itom vöak p¯Ìstupn˝ d˘vod˘m a†konciliantnÌì. SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 470/25. 47 SOkA T¯ebÌË, f. AMT, k. 427, Volby 1925. 48 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 435, 436, 437/25. V†T¯ebÌËi se v†tÈto souvislosti 26. Ëervence konal protestnÌ t·bor lidu svolan˝ Ës. socialisty a†ÑostatnÌmi pokrokov˝mi organizacemiì proti Ñzasahov·nÌ papeûskÈ stolice do naöich z·leûitostÌì za ˙Ëasti 600 p¯Ìtomn˝ch. Na t·boru se spolupodÌ-

104

leli soci·lnÌ demokratÈ, »s. obec legion·¯sk·, cÌrkve Ëeskoslovensk·, Ëeskobratrsk· a†pravoslavn· a†¯eËnilo nÏkolik uËitel˘. MZA Brno, f. B†40, PZ⁄, Ë. j. 9053/25. 49 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 476/25. 50 SOkA T¯ebÌË, f. O⁄, k. 411. Zaokrouhluji na desetiny procent. Tentokr·t vöak 100 % tvo¯Ì vöechny strany, i†strany n·rodnostnÌch menöin. PoslednÌ dva sloupce z »sl. statistika, sv. 31, Praha 1926, s. 68ñ69. 51 MZA Brno, f. B†40 ñ PZ⁄, Ë. j. 7249, 7550/26. 52 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 491, 494/26 a†528/27. 53 MZA Brno, f. B†40 ñ PZ⁄, Ë. j. 9540/27. 54 SOkA T¯ebÌË, PO⁄, Ë. j. 509/27. ». SAMEä, PamÏtnÌ kniha mÏsta T¯ebÌËe II, s. 46ñ47, rkp., (uloûena v†SOkA T¯ebÌË, f. AMT, i. Ë. 399) (citace). 55 SOkA T¯ebÌË, f. AMT, k. 302. VolebnÌ vÏci 1927. 56 TamtÈû. 57 MZA Brno, f. B†40 ñ PZ⁄, Ë. j. 16167/27, 1587, 5341, 14528/28. 58 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 531, 532/27 (cit·t), 553/28, 566/29, 621/30. Srov. i†k†p¯edeölÈmu J. MEJZLÕK, c. d., 1962, s. 115ñ134. 59 SOkA T¯ebÌË, f. O⁄, i. Ë. 600, k. 56. 60 SOkA T¯ebÌË, f. PO⁄, k. Ë. 618/29. Zde zpr·vy o†volebnÌch sch˘zÌch. 61 SOkA T¯ebÌË, f. O⁄, k. 414. Uv·dÌm i†v˝sledky voleb do okresnÌho a†zemskÈho zastupitelstva, kterÈ se konaly 2. 12. 1928. Je t¯eba mÌt na pamÏti, ûe aktivnÌ volebnÌ pr·vo bylo na rozdÌl od voleb do poslaneckÈ snÏmovny 24 let. TamtÈû, k. 413.

105

Z¡NIK MLYN¡ÿSK›CH éIVNOSTÕ V†OKRESE TÿEBÕ» V†LETECH 1949ñ1960 Eva Nov·Ëkov·, St·tnÌ okresnÌ archiv T¯ebÌË

Jen m·lo staveb bylo tak citlivÏ zasazeno do p¯ÌrodnÌho prost¯edÌ jako ml˝ny. Na ¯ek·ch JihlavÏ a†OslavÏ byly postaveny v†nejmalebnÏjöÌch z·koutÌch krajiny a†splynuly s†nÌ jako jejÌ p¯irozen· souË·st. JinÈ st·valy u†potok˘ a†pot˘Ëk˘ nebo se odr·ûely v†klidn˝ch hladin·ch rybnÌk˘, jejich vesel˝ klapot oûivoval zelenÈ louky v†okolÌ. Kaûd˝ ml˝n mÏl tradiËnÌ sp·dovou oblast, svÈ mleËe, kte¯Ì pravidelnÏ dojÌûdÏli z†okruhu 15 aû 20 kilometr˘. R·di tam i†nocovali. Pro mnohÈ mleËe byl pobyt ve ml˝nÏ jednÌm z†nejp¯ÌjemnÏjöÌch z·ûitk˘ roku. NÏkterÈ ml˝ny slouûily svÈmu ˙Ëelu i†nÏkolik stoletÌ. Nejednou byly p¯i taûenÌ vojensk˝ch oddÌl˘ i†vyp·leny a†na Ëas zpustly. Ale protoûe byly nepostradatelnÈ, musely b˝t obnoveny. Aû v†tomto stoletÌ bÏhem kr·tkÈho obdobÌ deseti let zanikly tÈmÏ¯ vöechny. Budovy sice stojÌ, ale vÏtöinou buÔ opuötÏnÈ nebo slouûÌ jen k†bydlenÌ Ëi jinÈmu ˙Ëelu. Snad û·dn˝ jin˝ lidsk˝ v˝tvor nep˘sobÌ v†krajinÏ tak smutnÏ, jako opuötÏn˝ ml˝n. V†tÈto pr·ci je vÏnov·na v†r·mci sledovanÈho procesu zvl·ötnÌ pozornost osud˘m zejmÈna dvou ml˝n˘: Ramachova na Sta¯eËskÈm potoce u†obce Heraltice a†Theimerova na ¯ece OslavÏ u†Kuroslep.1

1. Ramach˘v ml˝n u†obce Heraltice v†70. letech minulÈho stoletÌ.

106

Proces likvidace mlyn·¯sk˝ch ûivnostÌ v†letech 1949ñ1960 V†r·mci cÌlevÏdomÈ likvidace soukromÈho sektoru po roce 1948 byly zn·rodÚov·ny podle z·kon˘ Ë. 115/48 Sb. a†Ë. 118/48 Sb. i†ml˝ny. RuöenÌ ml˝n˘ vöak muselo probÏhnout tak, aby bylo zajiötÏno n·mezdnÌ mletÌ pro obyvatele. TehdejöÌ velkov˝roba jeötÏ nebyla schopna pokr˝t celou spot¯ebu. Proto bylo nutno zpracovat tzv. rajonizaci, p¯i nÌû byly ml˝n˘m p¯idÏleny ˙zemnÌ obvody, ve kter˝ch zajiöùovaly n·mezdnÌ mletÌ. Ve sledovanÈm obdobÌ pat¯ily obce z†v˝chodnÌ Ë·sti t¯ebÌËskÈho okresu k†novÏ z¯ÌzenÈmu okresu Velk· BÌteö (existoval v†letech 1949ñ1960), od roku 1960 byly opÏt vËlenÏny do okresu T¯ebÌË. Vzhledem k†tomu, ûe k†nim pat¯ily i†Kuroslepy, kde leûÌ Theimer˘v ml˝n, bylo nutno zab˝vat se likvidacÌ ml˝n˘ i†v†okrese Velk· BÌteö. Proces zn·rodÚov·nÌ lze nejlÈpe sledovat pomocÌ archivnÌch materi·l˘ z†fond˘ okresnÌch n·rodnÌch v˝bor˘ v†obou okresech. Je zajÌmavÈ, ûe ONV ke zn·rodÚov·nÌ p¯istupovaly v†nÏkter˝ch ohledech odliönÏ ñ podle mÌstnÌch podmÌnek a†schopnostÌ sv˝ch pracovnÌk˘. TakÈ dochovan˝ archivnÌ materi·l z†fond˘ obou ONV se liöÌ v˝povÏdnÌ hodnotou dochovan˝ch pÌsemnostÌ. T¯ebÌËsk˝ fond je sice obs·hlejöÌ, ale torzovitÏjöÌ. O†poË·teËnÌ f·zi procesu se z†nÏho nelze nic dozvÏdÏt. Tzv. rajonizace ml˝n˘ byly zpracov·v·ny ned˘slednÏ, nekvalifikovanÏ a†musely b˝t po reakci obyvatel i†dvakr·t p¯epracov·v·ny. Na druhÈ stranÏ se zde vÌce p¯ihlÌûelo k†poûadavk˘m jednotn˝ch zemÏdÏlsk˝ch druûstev, kter· v†okamûiku likvidace poûadovala objekty i†s†vybavenÌm do n·jmu a†v†z·vÏreËnÈ f·zi do vlastnictvÌ. RozumnÏjöÌ p¯Ìstup zemÏdÏlskÈho odboru ONV, kter˝ tÏmto snah·m nebr·nil, ale spÌöe je podporoval, ponÏkud i†zmÌrnil nep¯ÌznivÈ dopady likvidace ml˝n˘ na obyvatelstvo jejich sp·dov˝ch oblastÌ. ONV T¯ebÌË na rozdÌl od velkobÌteöskÈho vÏnoval znaËnou pozornost strojnÌmu za¯ÌzenÌ ml˝n˘ a†poûadoval, aby z˘stalo pokud moûno v†okrese. V†okrese Velk· BÌteö probÌhal proces zn·rodÚov·nÌ ml˝n˘ po poË·teËnÌm v·havÈm p¯Ìstupu (zp˘sobenÈm z¯ejmÏ pochybnostmi o†prospÏönosti likvidace ml˝n˘) rychleji, cÌlevÏdomÏji, ale s†vÏtöÌm pochopenÌm pro zabezpeËenÌ vöech pot¯eb n·mezdnÌho mletÌ. Rajonizace ml˝n˘ probÌhala ˙spÏönÏji. I†zde p¯ebÌrala v†z·vÏreËnÈ f·zi nÏkter· JZD objekty ml˝n˘ do vlastnictvÌ. Na majitele ml˝n˘ nebyly br·ny û·dnÈ ohledy ani v†okrese T¯ebÌË, ani v†okrese Velk· BÌteö. Zn·rodÚov·nÌ ml˝n˘ v†okrese T¯ebÌË NejstaröÌm dokladem ve fondu ONV T¯ebÌË, kter˝ se t˝k· zn·rodÚov·nÌ ml˝n˘, je opis seznamu ml˝n˘ po¯ÌzenÈho pro pot¯eby KNV v†JihlavÏ z†24. 3. 1950. Z†35 ml˝n˘ zde uveden˝ch byly dva pod n·rodnÌ spr·vou: ml˝n Hammerschmied v†HrotovicÌch (pracoval pro n·rodnÌ podnik St¯edomoravskÈ ml˝ny) a†b˝val˝ ûidovsk˝ majetek Brettschneider v†KnÏûicÌch (pracoval pro n·rodnÌ podnik Moravskoslezsk· spoleËnost). NÏkter˝m obcÌm zajiöùovaly n·mezdnÌ mletÌ ml˝ny v†SudicÌch a†OcmanicÌch, kterÈ tehdy pat¯ily k†okresu Velk· BÌteö. PrvnÌ dochovanÈ doklady o†ruöenÌ ml˝n˘ jsou v˝mÏry KNV o†zastavenÌ provozu tÏchto ûivnostÌ: Bohumil Smejkal, Trnava ñ Jan Plott, Pokojovice ñ JiljÌ Mikeö, Pokojovice ñ Karel Dobrovoln˝, Petrovice ñ Evûen Tkan˝, »·slavice ñ Stanislav Vrba, Ok¯Ìöky ñ Maxmili·n »aj·nek, »erven· Lhota ñ J. Dvo¯·k, Opatov ñ Aneûka Davidov·, Daleöice ñ AntonÌn Dvo¯·k, P¯ibyslavice ñ Frantiöek VyskoËil, ÿÌmov ñ Jan Kr·lÌk, Sta¯eË ñ J. Vidourek, ÿÌmov ñ Otto Pyrochta, T¯ebenice ñ V·clav PazdernÌk, Vladislav ñ Frantiöek Volter, V˝Ëapy ñ VilÈm Hammerschmied, Hrotovice ñ n·rodnÌ spr·va. Na kaûdÈm v˝mÏru bylo uvedeno toto zd˘vodnÏnÌ: ÑProveden˝m öet¯enÌm bylo zjiötÏno, ûe v†r·mci hospod·rnÈho vyuûitÌ v˝robnÌch zdroj˘ pro plnÏnÌ hospod·¯sk˝ch ˙kol˘ se nejevÌ pot¯eba, aby uveden˝ ml˝n byl d·l v†provozu.ì V†Ëervnu a†Ëervenci 1951 byly ml˝ny v†okrese za¯azeny do t¯Ì kategoriÌ: Ab ñ mÏly z˘stat v†provozu, 107

B†ñ mÏly z˘stat v†klidu a†jen v†p¯ÌpadÏ pot¯eby mohly b˝t zpÏt za¯azeny do provozu, C†ñ mÏly b˝t zastaveny. Do kategorie Ab byly navrûeny tyto ml˝ny: v†OpatovÏ (Urb·nk˘v), ve Svatoslavi, Chlumu, P¯edÌnÏ, ÿÌmovÏ (Radkovsk˝), Vladislavi (Je¯·bk˘v), KonÏöÌnÏ, PleöicÌch a†PetrovicÌch. Ml˝ny v†»ÌchovÏ, HornÌm ⁄jezdÏ, KoûichovicÌch, »ÌmÏ¯i a†ÿÌpovÏ mÏly b˝t za¯azeny do kategorie B. NejvÌce ml˝n˘ mÏlo b˝t za¯azeno do kategorie C: v†»ervenÈ LhotÏ, P¯ibyslavicÌch, PetrovicÌch (»erven˝ ml˝n), HeralticÌch, ÿÌmovÏ (VyskoËil˘v), Pt·ËovÏ (T·borsk˝), Vladislavi (PazdernÌk˘v), T¯ebenicÌch, dva ve StarËi (VyskoËil˘v a†Kr·lÌk˘v), v†Ok¯Ìök·ch (Vrb˘v, dalöÌ Mol·k˘v byl jiû dlouho mimo provoz), v†PokojovicÌch, OpatovÏ (Dvo¯·k˘v), ÿÌmovÏ (ViÔourk˘v) a†»·slavicÌch. Do kategorie C†se nelogicky dostala ¯ada ml˝n˘ s†modernÌm technick˝m vybavenÌm. PovÏ¯enÌ pracovnÌci z¯ejmÏ nedok·zali sladit poûadavek ponechat v†provozu co nejmÈnÏ ml˝n˘, ale takov˝ch, aby pokryly pot¯ebu n·mezdnÌho mletÌ, s†rajonizacÌ. Na zastavenÌ provozu ml˝n˘ reagovaly mnohÈ obce a†JZD û·dostmi o†p¯e¯azenÌ k†jinÈmu ml˝nu, neû jim byl p¯idÏlen. Nap¯. MNV v†MarkvarticÌch, ChlÌstovÏ a†PokojovicÌch û·daly o†p¯idÏlenÌ zpÏt ke svÈmu tradiËnÌmu ml˝nu v†HeralticÌch. Pod tlakem ONV v†T¯ebÌËi p¯istoupil KNV v†JihlavÏ na p¯e¯azenÌ ml˝n˘: PazdernÌkova ve Vladislavi ze skupiny C†do B, Voltrova ve V˝Ëapech a†Ramachova v†HeralticÌch ze skupiny C†do skupiny Ab a†ml˝nu v†PleöicÌch bylo povoleno mletÌ pro obec HartvÌkovice. JZD »Ìchov smÏlo opravit HubÌk˘v ml˝n (n·jemce L. »erm·k) a†p¯evzÌt jej do spr·vy. V†Ëervenci 1951 bylo vypracov·no dalöÌ ÑrozhraniËenÌì obcÌ pro n·mezdnÌ mletÌ. Zde jiû bylo uvedeno pouze 10 ml˝n˘: ve Svatoslavi, PetrovicÌch, P¯edÌnÏ, ÿÌmovÏ, HornÌm ⁄jezdÏ, Vladislavi, KonÏöÌnÏ, DaleöicÌch, SlavÏticÌch a†T¯ebÌËi-Podkl·öte¯Ì. Vöechny uvedenÈ ml˝ny byly oznaËeny jako Ñb˝val˝ soukrom˝ ml˝nì, pouze Hospod·¯skÈ druûstvo v†T¯ebÌËi-Podkl·öte¯Ì mÏlo jinÈ postavenÌ.2 Touto rajonizacÌ ONV nejen naruöil p˘vodnÌ sp·dovÈ oblasti jednotliv˝ch ml˝n˘, ale p¯edevöÌm nep¯ihlÌûel k†re·ln˝m moûnostem obyvatel dopravit se k†nim. OpÏt n·sledovaly û·dosti MNV a†JZD o†p¯e¯azenÌ k†jin˝m ml˝n˘m logicky tak zd˘vodnÏnÈ, ûe nebylo moûno nevyhovÏt. NÏkter· JZD projevila z·jem o†pron·jmy ml˝n˘ v†okolÌ, kterÈ nemÏly b˝t podle rozhodnutÌ ONV provozov·ny. Nap¯. v†OpatovÏ byly dva ml˝ny a†oba byly zruöeny. JZD s†˙spÏchem poû·dalo o†pron·jem Urb·nkova ml˝na. Byl mu vymÏ¯en n·jem 654 korun ËtvrtletnÏ. Pro dalöÌ obdobÌ 1952ñ1953 schv·lila rada ONV spoleËn˝ n·vrh Hospod·¯skÈho druûstva v†T¯ebÌËi a†hospod·¯skÈho refer·tu ONV o†n·mezdnÌm mletÌ v†10 ml˝nech. Mezi nimi byly i†ml˝ny za¯azenÈ ve skupinÏ C, kterÈ byly jiû zastavenÈ: v†HeralticÌch, P¯ibyslavicÌch, T¯ebÌËi-JejkovÏ, Vladislavi (Je¯·bk˘v), PleöicÌch, V˝Ëapech, ÿÌmovÏ, P¯edÌnÏ, Svatoslavi a†PetrovicÌch. Mimo tyto provozovala dalöÌ 3 ml˝ny JZD: Drexler˘v ve SlavÏticÌch, Urb·nk˘v v†OpatovÏ a†»erm·k˘v v†»ÌchovÏ. Jako rezerva byly do skupiny B†za¯azeny ml˝ny v†KoûichovicÌch, »ÌmÏ¯i, KonÏöÌnÏ, ÿÌmovÏ, Chlumu, HornÌm ⁄jezdÏ. V†provozu pro pot¯eby n·mezdnÌho mletÌ z˘stalo tedy 13 ml˝n˘ a†6 v†tzv. rezervÏ. Rada ONV konstatovala, ûe mimo provoz z˘stalo 24 ml˝n˘. Do tohoto poËtu byly zahrnuty i†ml˝ny zaniklÈ jiû d¯Ìve. Ani tato rajonizace dlouho nevydrûela. DalöÌ byla vypracov·na jiû poË·tkem z·¯Ì 1952. Byly v†nÌ vymezeny sp·dovÈ oblasti pouze 9 ml˝n˘. NovÏ se mezi nimi objevil ml˝n v†T¯ebenicÌch a†zase chybÏly ml˝ny v†PleöicÌch a†P¯ibyslavicÌch. Od z·¯Ì 1952 se objevujÌ z·pisy o†p¯ed·v·nÌ nepouûÌvan˝ch stroj˘ ml˝n˘ ze skupiny C. Stroje z†podkl·öterskÈho ml˝na v†T¯ebÌËi byly p¯ed·ny do Homolkova ml˝na v†T¯ebÌËiJejkovÏ, Je¯·bkova ve Vladislavi a†RadkovskÈho v†ÿÌmovÏ. Dne 27. 7. 1953 rozeslal hospod·¯sk˝ odbor ONV v†T¯ebÌËi b˝val˝m majitel˘m 12 ml˝n˘ v˝mÏr o†zastavenÌ provozu s†tÌm, ûe byly uzn·ny za nevyhovujÌcÌ ve smyslu usnesenÌ vl·dy z†6. 6. 1953. Jejich prostory mÏly b˝t vyuûity jako skladiötÏ obilÌ, stroje demontov·ny a†p¯emÌstÏny jinam. Jednalo 108

se o†ml˝ny: ve StropeöÌnÏ, DaleöicÌch, StarËi, vöechny t¯i ml˝ny v†ÿÌmovÏ, HornÌm ⁄jezdÏ, TrnavÏ, PokojovicÌch, T¯ebenicÌch, »·slavicÌch a†Dvo¯·k˘v v†OpatovÏ.3 OpÏt n·sledovaly stÌûnosti a†û·dosti obcÌ o†p¯e¯azenÌ k†jin˝m ml˝n˘m, neû jim byly urËeny. Znovu musela b˝t vypracov·na nov· rajonizace (24. 8. 1953), do kterÈ byl za¯azen jeötÏ jeden ml˝n. Mezi tÏmito stÌûnostmi je odv·ûnÈ odvol·nÌ mlyn·¯e Oty Pyrochty z†T¯ebenic (dÏlnÌka KVP) adresovanÈ KNV v†JihlavÏ. Pan Pyrochta protestoval proti rozhodnutÌ odebrat mu stroje, protoûe je koupil na ˙vÏr v†Ë·stce 17 000 korun novÈ mÏny u†spo¯itelny v†HrotovicÌch. Poûadoval, aby mu stroje byly ponech·ny do doby Ñneû by z†pr·ce sv˝ch rukou ˙vÏr zaplatilì. KNV postoupil vy¯eöenÌ tohoto protestu ONV v†T¯ebÌËi. OdpovÏÔ ONV nenÌ p¯iloûena. P¯es ne˙spÏönost vöech snah zabezpeËit pot¯eby n·mezdnÌho mletÌ ke spokojenosti obyvatel, dal ONV 27. 4. 1956 pokyn k†demont·ûi ml˝nsk˝ch stroj˘ v†tÏchto ml˝nech: PaleËkovÏ v†KoûichovicÌch, Kr·lÌkovÏ ve StarËi, RamachovÏ v†HeralticÌch, PazdernÌkovÏ ve Vladislavi, »aj·nkovÏ v†»ervenÈ LhotÏ, Dvo¯·kovÏ v†P¯ibyslavicÌch, »erm·kovÏ v†BransouzÌch, MytiskovÏ v†ÿÌpovÏ a†o†nÏco pozdÏji i†PaulasovÏ v†OpatovÏ. Koncem Ëervna 1956 upozorÚoval vedoucÌ pr˘myslovÈho odboru, ûe majitelÈ nechtÏjÌ d·t souhlas k†demont·ûi. ONV p¯esto pokyn k†demont·ûi znovu potvrdil s†tÌm, ûe stroje budou vyuûity p¯edevöÌm v†okrese T¯ebÌË a†teprve potom se smÌ p¯esunout do jin˝ch mÌst. JZD rychle projevila z·jem o†örotovnÌky, pokud je ml˝ny v†jejich obci mÏly. Likvidaci dalöÌch ml˝n˘ z¯ejmÏ podpo¯ilo n·hlÈ ohl·öenÌ n. p. St¯edomoravskÈ ml˝ny o†z·vadnosti mouky z†p¯edÌnskÈho ml˝na. Mouka byla velmi naho¯kl· a†zatuchl· a†podle v˝sledk˘ laboratornÌho öet¯enÌ krajskÈ hygienicko-epidemiologickÈ stanice pln· bakteriÌ a†plÌsnÌ a†napaden· roztoËi. Ml˝n v†P¯edÌnÏ byl okamûitÏ uzav¯en. N·sledujÌcÌ kontroly v†dalöÌch ml˝nech objevily dalöÌ z·vadnÈ vzorky mouky urËenÈ ke konzumaci. 4 Z·vÏreËn· f·ze likvidace ml˝n˘ v†okrese T¯ebÌË byla schv·lena radou ONV 20. 11. 1959. Podle z·kona Ë. 118/48 Sb. a†ve znÏnÌ z·kona Ë. 64/1951 Sb. byly zn·rodnÏny tyto ml˝ny: ñ Svobod˘v v†PleöicÌch ñ cel˝ objekt vËetnÏ obytn˝ch mÌstnostÌ a†strojnÌho za¯ÌzenÌ. Objekt byl p¯ed·n JZD, stroje ONV v†T¯ebÌËi. ñ Homolk˘v v†T¯ebÌËi-JejkovÏ ñ cel˝ objekt bez obytnÈ budovy, kter· byla od ml˝na oddÏlena. Zn·rodnÏno bylo i†strojnÌ za¯ÌzenÌ a†parcely, vöechno ve prospÏch uûivatele Jihlavsk˝ch ml˝n˘ a†pek·ren. ñ NovotnÈho v†PetrovicÌch ñ cel˝ objekt vËetnÏ obydlÌ a†strojnÌho za¯ÌzenÌ. Objekt p¯evzalo JZD v†NovÈ Vsi, stroje ONV. ñ Dvo¯·k˘v v†P¯ibyslavicÌch ñ cel˝ objekt vËetnÏ bytu a†strojnÌho za¯ÌzenÌ byl zn·rodnÏn ve prospÏch Jihlavsk˝ch ml˝n˘ a†pek·ren. ñ é·k˘v ve Svatoslavi ñ cel˝ objekt s†bytem p¯evzalo JZD, strojnÌ za¯ÌzenÌ ONV. ñ Sk·l˘v v†P¯edÌnÏ ñ objekt vËetnÏ obytnÈ budovy p¯evzalo JZD, stroje ONV. ñ Ramach˘v v†HeralticÌch ñ objekt s†bytem byl p¯ed·n JZD, strojnÌ za¯ÌzenÌ ONV. ñ Voltr˘v ve V˝Ëapech ñ cel˝ objekt byl zn·rodnÏn ve prospÏch uûivatele V˝kupnÌho z·vodu T¯ebÌË, kter˝ se dohodl s†mÌstnÌm JZD o†vyuûitÌ hospod·¯sk˝ch budov. ñ Je¯·bk˘v ve Vladislavi ñ zn·rodnÏn objekt vËetnÏ strojnÌho za¯ÌzenÌ ve prospÏch uûivatele Jihlavsk˝ch ml˝n˘ a†pek·ren, bez obytnÈ budovy. Majitelce byl povolen p¯Ìstup na parcelku, kde mÏla zelin·¯skou zahr·dku. VÏtöina majitel˘ ml˝n˘ poû·dala o†vyËlenÏnÌ obytnÈ budovy Ëi bytu, nÏkte¯Ì o†kousek parcely. Byt byl ponech·n majitel˘m jejkovskÈho a†vladislavskÈho ml˝na. Mlyn·¯i z†Heraltic a†Svatoslavi nepoû·dali o†nic. Zn·rodnÏn nebyl ml˝n majitele RadkovskÈho v†ÿÌmovÏ, neboù o†nÏj neprojevil z·jem û·dn˝ socialistick˝ podnik.5 Zn·rodÚov·nÌ ml˝n˘ v†okrese Velk· BÌteö PrvnÌ archivnÌ doklad t˝kajÌcÌ se zn·rodÚov·nÌ ml˝n˘ v†okrese Velk· BÌteö je z†12. 11. 1949. Je to p¯Ìkaz KNV v†BrnÏ k†zpracov·nÌ seznamu ml˝n˘ a†jejich zaËlenÏnÌ do socialis109

tickÈho sektoru.6 V†odpovÏdi ONV ze dne 24. 11. 1949 p¯evl·d· praktick˝ p¯Ìstup ñ v†p¯ipojenÈm seznamu nenÌ û·dn˝ z†21 ml˝n˘ za¯azen do socialistickÈho sektoru. Vöechny mÏly b˝t zaËlenÏny do JZD a†d·le slouûit svÈmu ˙Ëelu ve sv˝ch tradiËnÌch sp·dov˝ch oblastech jako doposud. Ani jeden ml˝n nebyl jeötÏ pod n·rodnÌ spr·vou. ONV v†û·dnÈm p¯ÌpadÏ nenavrhoval likvidaci nÏkterÈho z†ml˝n˘, existence vöech byla hospod·¯sky opodstatnÏn· a†nutn·. Podle p¯iloûenÈho seznamu provozovaly ûivnost ml˝ny v†tÏchto obcÌch: B¯eznÌku, Kuroslepech, HartvÌkovicÌch, KralicÌch, JedovÏ, MohelnÏ (dva), OcmanicÌch, VanËi, SudicÌch a†NalouËanech (tyto obce jsou od r. 1960 souË·stÌ okresu T¯ebÌË), d·le v†K¯iûÌnkovÏ, K¯ovÌ, P·novÏ, NÌhovÏ, RadoökovÏ, VlkovÏ, ⁄jezdÏ a†ve VelkÈ BÌteöi (dva). V†pozn·mce je informace, ûe û·dn˝ z†tÏchto ml˝n˘ nezamÏstn·v· nad 10 zamÏstnanc˘. P¯iËlenÏnÌ pod St¯edomoravskÈ ml˝ny p¯ipadalo v†˙vahu jen u†ml˝n˘ SmutnÈho ve VelkÈ BÌteöi a†Theimerova v†Kuroslepech. U†poslednÌho byl uveden i†örotovnÌk na vodnÌ pohon, ale bylo zde i†upozornÏnÌ, ûe v†p¯ÌpadÏ realizace p¯ehrady na ¯ece OslavÏ bude zatopen. DalöÌ p¯Ìpis KNV z†9. 8. 1950 k†tzv. socializaci ml˝n˘ byl velmi striktnÌ, v†podstatÏ ölo o†prov·dÏcÌ pokyny ke zn·rodnÏnÌ vöech soukrom˝ch ml˝n˘ i†ml˝n˘ pod n·rodnÌ spr·vou (tehdy to byl b˝val˝ RouËk˘v ml˝n v†RadoökovÏ) a†ml˝n˘ pronajat˝ch. Na tento p¯Ìpis reagovalo ONV Velk· BÌteö velmi rychle, jiû 21. 8. 1950 p¯edloûilo n·vrh socializace ml˝n˘. Referent uvedl, ûe celkov· kapacita ml˝n˘ byla asi 1 000 vagon˘ roËnÏ. Z†toho pro pot¯eby obchodnÌho mletÌ 700 vagon˘ a†nejmÈnÏ 280 vagon˘ pro n·mezdnÌ mletÌ. Vzhledem k†tomu, ûe pro pot¯eby obchodnÌho mletÌ staËila kapacita 8 ml˝n˘, bylo tedy moûnÈ nÏkterÈ zastavit. MletÌ a†örotov·nÌ bylo povoleno jen tÏmto ml˝n˘m: v†SudicÌch (J. Fritz), JedovÏ (R. Hlouöek pod n·rodnÌ spr·vou), Kuroslepech (S. Theimer), MohelnÏ (Volavkov·), NalouËanech (S. Je¯·bek), VanËi (B. Dobrovoln˝), K¯ovÌ (V. Porubka), ⁄jezd (S. Svoboda). Celkem 21 obcÌm nebyl p¯idÏlen û·dn˝ ml˝n. Jejich obyvatelÈ si mÏli mÏnit obilÌ za mouku v†nejbliûöÌm skladiöti. DalöÌ postup zn·rodÚov·nÌ ml˝n˘ byl ¯eöen 6. 10. 1950 na poradÏ v†BrnÏ svolanÈ KNV. Tentokr·t okres Velk· BÌteö jako jedin˝ ohl·sil, ûe jiû 4. 9. zastavil provoz 13 ml˝n˘. Byly mezi nimi i†ml˝ny zasahujÌcÌ sp·dovou oblastÌ do t¯ebÌËskÈho okresu: mohelensk˝, hartvÌkovick˝, kralick˝, ocmanick˝ a†sudick˝. Jiû v†prosinci (28. 12. 1950) byla na KNV projedn·na druh· etapa socializace, tj. delimitace soukrom˝ch ml˝n˘ na jednotlivÈ sektory, kterÈ mÏly socializaci provÈst. Ml˝ny byly za¯azeny do t¯Ì skupin. Ml˝ny ze skupiny A†mÏl socializovat n. p. St¯edomoravskÈ ml˝ny Brno, Ab hospod·¯sk· skladovacÌ druûstva a†Ac »eskoslovenskÈ st·tnÌ statky. Ml˝ny za¯azenÈ do skupiny B†mÏly k†1. 1. 1951 zastavit provoz a†Ñb˝t d·ny do kliduì a†do jednoho roku se mÏlo rozhodnout, budou-li zlikvidov·ny nebo za¯azeny do nejvyööÌ kategorie A†a†ponech·ny v†provozu. Ml˝ny skupiny C†mÏly b˝t zlikvidov·ny. Do skupiny B†byly 30. 7. 1951 ofici·lnÏ za¯azeny ml˝ny v†obcÌch: K¯ovÌ, Kuroslepech, NalouËanech, JedovÏ, B¯eznÌku, MohelnÏ (Volavk˘v), VanËi a†⁄jezdÏ. Ze skupiny C†do skupiny B†byl p¯e¯azen ml˝n v†RadoökovÏ. Do zvl·ötnÌ (nejniûöÌ) skupiny D†byl za¯azen ml˝n ve Zbraslavi. Z˘stal v†provozu z†nutnosti soci·lnÌ podpory majitele.7 Koncem srpna 1951 provedlo ONV Ñrayonov·nÌì ml˝n˘, p¯i nÏmû byly ml˝n˘m s†povolen˝m mletÌm urËeny tzv. atraktnÌ obvody. D˘sledkem tÈto rajonizace bylo urychlenÌ likvidace Ñselsk˝chì ml˝n˘. Nap¯. technicky velmi dob¯e vybavenÈmu TheimerovÏ ml˝nu v†Kuroslepech byla z˙ûena sp·dov· oblast pouze na 6 obcÌ (Kuroslepy, Senorady, Sedlec, Pop˘vky, Kladeruby a†Biskoupky). V†b¯eznu 1952 bylo do skupiny A†z†23 ml˝n˘ existujÌcÌch v†roce 1950 za¯azeno jen 10 ml˝n˘, kterÈ mÏly z˘stat v†provozu, do skupiny B†4 ml˝ny a†7 do skupiny C, tedy k†uzav¯enÌ. Omezov·ny v†provozu zaËaly b˝t i†ml˝ny skupiny Ab ñ 28. 4. 1952 navrhlo Hospod·¯skÈ druûstvo v†N·mÏöti nad Oslavou na z·kladÏ pokyn˘ mimisterstva vnit¯nÌho obchodu zastavit na obdobÌ od 15. 5. do 1. 8. 1952 provoz ve vöech selsk˝ch ml˝nech. Jiû 29. 5. 1952 zaslal KNV p¯Ìkaz k†novÈ rajonizaci z†d˘vod˘ ˙spory 110

Okres Velk· BÌteö RozdÏlenÌ okruh˘ pro zemÏdÏlskÈ ml˝ny ñ v˝hledov˝ pl·n do roku 1960.

Obr. 2.

111

elektrickÈ energie. V†provozu mÏly z˘stat jen ty ml˝ny, u†kter˝ch vzd·lenost ke spot¯ebiteli nep¯ekraËovala 18 km. Na podzim tohoto roku uû nebylo ani ml˝n˘m s†nejlepöÌm strojnÌm za¯ÌzenÌm a†nejvyööÌ kapacitou p¯idÏleno obchodnÌ mletÌ se zd˘vodnÏnÌm, ûe v˝robnÌ kapacita St¯edomoravsk˝ch ml˝n˘ je jiû dostateËn·. V˝razn˝m meznÌkem v†likvidaci mlyn·¯sk˝ch ûivnostÌ byla rajonizace v†roce 1956. P¯edch·zelo jÌ 14. 4. 1956 jedn·nÌ z·stupc˘ ONV ve VelkÈ BÌteöi se St¯edomoravsk˝mi pek·rnami n. p. Brno. Jednalo se o†ml˝nech ve VanËi, JedovÏ, SudicÌch, NalouËanech a†Kuroslepech (vöechny tyto obce pat¯Ì od r. 1960 k†okresu T¯ebÌË). PotÈ byla vypracov·na rajonizace ml˝n˘ na obdobÌ 1956ñ1960.8 Proces likvidace ml˝n˘ byl v†podstatÏ ukonËen v†roce 1959. Dne 30. 7. 1959 na zased·nÌ rady ONV ve VelkÈ BÌteöi byl mimo po¯ad schv·len p¯evod zb˝vajÌcÌch ml˝n˘ do spr·vy st·tu: ñ ml˝ny v†MohelnÏ a†VelkÈ BÌteöi z˘staly dosavadnÌmu uûivateli St¯edomoravsk˝m ml˝n˘m, ñ ml˝n v†Kuroslepech byl proti p˘vodnÌmu z·mÏru postoupen V˝kupnÌmu z·vodu v†N·mÏöti nad Oslavou, ñ ml˝ny v†JedovÏ, VanËi, SudicÌch a†NalouËanech p¯ipadly JZD v†tÏchto mÌstech.9 Podnik˘m p¯ejÌmajÌcÌm ml˝ny bylo p¯Ìpisem ministerstva potravin·¯skÈho pr˘myslu ze dne 28. 7. 1959 sdÏleno, ûe nenÌ dovoleno propl·cet za¯ÌzenÌ, kterÈ je ze zn·rodnÏn˝ch ml˝n˘ demontov·no. Z·kaz byl od˘vodnÏn tÌm, ûe ölo o†ml˝ny, kterÈ byly zn·rodnÏny buÔ podle z·kona Ë. 115/48 Sb. nebo Ë. 118/48 Sb. Pokud vöak nebyl nÏkter˝ z†ml˝n˘ zn·rodnÏn podle tÏchto z·kon˘ a†vyskytly se p¯ek·ûky ze strany nÏkterÈho majitele ml˝na, vyd· ministerstvo na podkladÏ û·dosti p¯ejÌmajÌcÌho podniku v˝mÏr o†rozsahu zn·rodnÏnÌ, kter˝m bude demontovanÈ za¯ÌzenÌ dodateËnÏ zn·rodnÏno. Na 9. zased·nÌ rady ONV 27. 4. 1960 byl definitivnÏ proces zn·rodnÏnÌ ml˝n˘ podle z·kona Ë. 118/48 Sb. v†okrese Velk· BÌteö ukonËen. BÏhem procesu likvidace mlyn·¯sk˝ch ûivnostÌ zaniklo i†SpoleËenstvo mlyn·¯˘. T¯ebÌËskÈ spoleËenstvo bylo zruöeno jiû v˝nosem zemskÈho n·rodnÌho v˝boru z†1. 10. 1946 a†ËlenovÈ p¯evedeni do SpoleËenstva mlyn·¯˘ v†JihlavÏ. ⁄st¯ednÌ akËnÌ v˝bor N·rodnÌ fronty v˝nosem ze dne 28. 12. 1948 uloûil spoleËenstv˘m, aby veöker˝ majetek, a†to i†za¯ÌzenÌ a†finanËnÌ prost¯edky, p¯edala Svazu Ës. ûivnostenstva v†Praze, Opletalova 4. SpoleËenstvo v†T¯ebÌËi ve skuteËnosti existovalo aû do roku 1953. Podle seznamu po¯ÌzenÈho 13. 6. 1949 za ˙Ëelem vybÌr·nÌ Ëlensk˝ch p¯ÌspÏvk˘ mÏlo 54 Ëlen˘. P¯edsedou spoleËenstva byl Vl. Moll.10 Oba majitelÈ sledovan˝ch ml˝n˘ v†Kuroslepech a†HeralticÌch byli v·ûen˝mi Ëleny t¯ebÌËskÈho spoleËenstva. Sylvestr Theimer z†Kuroslep od 18. 1. 1923 a†Rudolf Ramach z†Heraltic od 18. 6. 1935. V†seznamu tovaryö˘ je v†letech 1935ñ1941 uvedeno 7 tovaryö˘ vÏtöinou s†delöÌ praxÌ, kterÈ zamÏstn·val S. Theimer. Je to tÈmÏ¯ nejvÏtöÌ poËet zamÏstnanc˘ v†r·mci Ëlen˘ t¯ebÌËskÈho spoleËenstva.11 Oba sledovanÈ ml˝ny jsou takÈ uvedeny mezi ml˝nsk˝mi podniky v†reprezentativnÌ publikaci »eskoslovenskÈ mlyn·¯stvÌ, kterou vydal ⁄st¯ednÌ svaz obchodnÌch ml˝n˘ v†republice »eskoslovenskÈ v†roce 1936. UrËitou p¯edstavu o†ekonomickÈm postavenÌ majitel˘ ml˝n˘ je moûnÈ vydedukovat z†v˝öe Ëlensk˝ch p¯ÌspÏvk˘ spoleËenstva na rok 1950. VÏtöina z†tehdejöÌch 53 Ëlen˘ platila nejniûöÌ stanovenÈ p¯ÌspÏvky ve v˝öi 500 a†650 korun, t¯i ËlenovÈ 1 000 korun a†10 Ëlen˘ nad 1 000 korun. NejvyööÌ Ëlensk˝ p¯ÌspÏvÏk platil Irkas v†»ÌmÏ¯i (1 450 korun). Rudolf Ramach z†Heraltic platil 1 000 korun. Theimer˘v ml˝n v†Kuroslepech nenÌ uveden, protoûe v†tÈ dobÏ se poËÌtalo s†jeho rychl˝m zn·rodnÏnÌm. Likvidace t¯ebÌËskÈho SpoleËenstva mlyn·¯˘ probÌhala pomalu a†s†potÌûemi. SpoleËenstvo totiû povÏ¯ilo vrchnÌho ˙ËetnÌho tajemnÌka ONV ve VelkÈ BÌteöi B¯etislava Mal·ska odborn˝m provedenÌm likvidace. Ten p¯ijal odmÏnu, ale pr·ci za ni nevykonal. I†kdyû spisov˝ materi·l spoleËenstva byl jiû 17. 3. 1951 p¯ed·n okresnÌmu sekretari·tu Svazu Ës. 112

ûivnostnictva jako pr·vnÌmu n·stupci, spoleËenstvo st·le jeötÏ mÏlo 52 Ëlen˘ a†tÈmÏ¯ 6 000 korun jmÏnÌ. Ale jiû mÏsÌc potÈ byl p¯ed·n vöechen zb˝vajÌcÌ majetek b˝valÈho spoleËenstva ñ 21 330 korun v†novÈ mÏnÏ (tj. 7 362 korun ve v·zanÈ mÏnÏ) Svazu Ës. ûivnostnictva.12 Osudy Ramachova ml˝na Ramach˘v ml˝n leûÌ pod obcÌ Heraltice na Sta¯eËskÈm potoce, u†rybnÌka, s†kulisou zadumanÈho tmavÈho lesa v†pozadÌ. MÏsteËko Heraltice bylo ve st¯edovÏku sÌdlem rodu p·n˘ z†Heraltic a†v˝znamn˝m trûiötÏm. NenÌ tedy divu, ûe prvnÌ pÌsemn· zmÌnka o†ml˝nÏ poch·zÌ jiû z†roku 1366. Tehdy udÏlil markrabÏ Jan Hechtovi z†Rosic Ë·st tvrze, 4 1/2 l·nu a†ml˝n v†HeralticÌch. V†roce 1390 zÌskala ml˝n s†polovinou tvrze, dvorem, rybnÌky a†loukou éidovka Barucha jako z·stavu za svÈ pohled·vky od Hecht˘ z†Rosic. Tento majetek prodala brat¯Ìm Filipovi a†Dobeöovi z†VÌckova. NÏkolik dalöÌch stoletÌ se v†pramenech û·dnÈ zmÌnky o†ml˝nÏ neobjevujÌ. Heraltice vöak byly v†roce 1468 v†Ëesko-uherskÈ v·lce zniËeny vojskem Maty·öe KorvÌna. Cel˝ kraj byl velmi zpustoöen, nÏkolik osad v†okolÌ zaniklo. TakÈ ml˝n z¯ejmÏ zpustl. V†minulÈm stoletÌ se obec Heraltice v†d˘sledku znaËnÈho p¯Ìr˘stku obyvatel velmi rozrostla. NovÈ domy p¯ib˝valy i†smÏrem k†vesnici Pokojovice. V†blÌzkosti ml˝na vyrostla nov· osada Podeml˝nem, pozdÏji nazvan· ˙¯ednÏ Podheraltice. Ml˝n p¯estal b˝t samotou. Podle pozemkovÈ knihy platili mlyn·¯i vrchnosti v†Brtnici 30 zlat˝ch roËnÏ. Tento plat byl stanoven roku 1775. V†roce 1812 byl majitelem ml˝na Frantiöek VyskoËil. Ml˝n p¯ed·val svÈmu synovi Ferdinandovi roku 1857.13 DalöÌmi majiteli ml˝na se stali v†roce 1874 manûelÈ Jana a†Frantiöek SouËkovi. Ml˝nskou usedlost koupili s†loukou, pastvou a†zahradou u†panskÈho lesa. Mlyn·¯ Frantiöek SouËek z¯ejmÏ p¯edËasnÏ zem¯el, neboù v†pozemkovÈ knize je zaznamen·n p¯evod vlastnickÈho pr·va na nezletilÈ dÏti: Terezii, Marii, Bernardu, Jind¯icha a†Karolinu SouËkovy. NejstaröÌ dcera Terezie se provdala v†roce 1900 za Rudolfa Ramacha, kter˝ poch·zel z†mlyn·¯skÈho rodu ze Ctidruûic na Znojemsku. Nov˝ majitel byl povinen vyplatit Ëty¯i mladöÌ sourozence svÈ manûelky, kaûdÈho jednou pÏtinou hodnoty ml˝nskÈ usedlosti. V†roce 1933 bylo do pozemkovÈ knihy vloûeno vlastnickÈ pr·vo na novÈ majitele ñ stejnojmennÈho syna Rudolfa Ramacha a†jeho manûelku Antonii Ramachovou.14 Podle informacÌ syna tohoto poslednÌho majitele a†mlyn·¯e Rudolfa Ramacha (narozen roku 1937) jeho otec v†letech 1936ñ1937 ml˝n zrekonstruoval. Pr·ce provedla firma brat¯Ì K¯ivsk˝ch. P˘vodnÏ jednoduchÈ technickÈ vybavenÌ bylo do roku 1948 rozöÌ¯eno o†pöeniËnou stolici s†dvojÌm sloûenÌm, ûitnou dvouv·lcovou, loupaËku a†örotovnÌk. P¯i ml˝nÏ byla tradiËnÏ pila. Do ml˝na jezdili obyvatelÈ zejmÈna tÏchto obcÌ: Heraltic, Pokojovic, ChlÌstova, ätÏmÏch a†mÈnÏ z†Opatova, Zaöovic, KnÏûic, Chaloupek a†HvÏzdoÚovic. Mlyn·¯ Ramach pracoval ve ml˝nÏ s·m. ObËas mu pom·hal bratr, zejmÈna kdyû dostal zak·zku obchodnÌho mletÌ. V†obdobÌ druhÈ svÏtovÈ v·lky p¯enechal pila¯skou licenci övagrovi, kter˝ bydlel v†sousednÌ vsi PokojovicÌch. JeötÏ po roce 1945 byl ml˝n rozöÌ¯en, aniû by majitel tuöil, ûe po lÈta bude spl·cet dluhy z†rekonstrukce majetku, kter˝ mu uû nebude pat¯it. V†roce 1951 dostal Rudolf Ramach v˝mÏr o†zn·rodnÏnÌ ml˝na: budovy, strojnÌho za¯ÌzenÌ a†2,21 ha pozemk˘. Ml˝n byl za¯azen do kategorie C, tedy k†zastavenÌ Ëinnosti a†zruöenÌ. Ale jeho technickÈ vybavenÌ, jako jedinÈho ml˝na v†okrese T¯ebÌË, mÏlo z˘stat na mÌstÏ jako nutn· rezerva KNV pro mimo¯·dnÈ ud·losti. V†pr˘zkumu o†vybavenosti ml˝n˘ provedenÈm 19. 6. 1952 byl Ramach˘v ml˝n takto zhodnocen: ÑMl˝n st¯ednÌ velikosti, za¯ÌzenÌ z·novnÌ, ihned provozuschopnÈ. Za¯Ìzen na mletÌ pöenice i†ûita, jednu stolici dvoup·rovou a†ûitnou dvouv·lcovou, loupaËku, örotovnÌk, p¯ÌsluönÈ za¯ÌzenÌ vysÈvacÌ a†t¯ÌdÌcÌ, mÌchaËka na mouku i†na otruby a†v˝mÏny. SkladovacÌ prostor p¯imÏ¯en˝. Pohon ml˝na elektrick˝ a†vodnÌ. Kapacita 100 q†t˝dnÏ.ì Ml˝n byl ihned zastaven. Avöak tlak ze strany n·rodnÌch v˝bor˘ nÏkter˝ch obcÌ p¯i neöùastn˝ch rajonizacÌch ml˝n˘ si vymohl obËasnÈ obnovenÌ provozu: v†roce 1952 pro 113

3. PoslednÌ heraltick˝ mlyn·¯ Rudolf Ramach.

Heraltice a†KnÏûice, v†letech 1953ñ1954 i†Pokojovice, HvÏzdoÚovice, ChlÌstov a†ätÏmÏchy. Potom byl ml˝n opÏt zastaven. Dne 20. 4. 1956 se dotazoval KNV v†JihlavÏ pr˘myslovÈho odboru v†T¯ebÌËi, zda souhlasÌ s†p¯e¯azenÌm ml˝na v†HeralticÌch z†kategorie B†do C†a†s†demont·ûÌ strojnÌho za¯ÌzenÌ s†tÌm, ûe by uvolnÏnÈ prostory vyuûil V˝kupnÌ podnik v†T¯ebÌËi. V†tomto p¯ÌpadÏ by byl ml˝n vyökrtnut z†rezerv KNV. Tento n·vrh se vöak nerealizoval a†stroje ve ml˝nÏ z˘staly. DefinitivnÌ z·nik ml˝na byl potvrzen rozhodnutÌm rady ONV v†T¯ebÌËi ze dne 20. 11. 1959.15 Ml˝n byl zn·rodnÏn s†bytem, pozemky a†strojnÌm za¯ÌzenÌm. Objekt s†bytem a†pozemky ve prospÏch JZD a†stroje ve prospÏch ONV. Ty vöak p¯ece jen z˘staly ve ml˝nÏ jako mimo¯·dn· rezerva dokonce aû do roku 1985 (podle informace syna Rudolfa Ramacha). Mlyn·¯ Rudolf Ramach byl (mimo obdobÌ, kdy byl provoz ml˝na obnoven) zamÏstn·n nejd¯Ìve u†podniku Vodovody jako dÏlnÌk. »asto Ëistil kÛje tzv. heraltickÈho vodovodu v†lesÌch za 780 korun mÏsÌËnÏ. V†obdobÌ zabijaËek si p¯ivydÏl·val jako ¯eznÌk ñ samouk. Po definitivnÌ likvidaci ml˝na pracoval se t¯emi stejnÏ postiûen˝mi mlyn·¯i v†t¯ebÌËskÈm HomolkovÏ ml˝nÏ aû do odchodu do d˘chodu v†roce 1960. Podle vypr·vÏnÌ p¯Ìbuzn˝ch byl mlyn·¯ Ramach p¯Ìm˝ a†rozöafn˝ ËlovÏk. P¯i likvidaci ml˝na tÈmÏ¯ jako jedin˝ nepoû·dal ani o†ponech·nÌ bytu a†zahr·dky. Jeho syn vypr·vÏl, jak otec takÈ odmÌtl podepsat kondolenËnÌ listinu po smrti J. V. Stalina. Rodina Ramachova z˘stala bydlet ve svÈm ml˝nÏ. Uû jÌ vöak nepat¯il, a†tak jej kromÏ bytu neudrûovala. Velk· budova zaËala ch·trat. Na ONV si uvÏdomili, ûe se nevyplatÌ investovat do tak velkÈho a†p¯itom st·tem nevyuûÌvanÈho objektu. V†roce 1960 nabÌdli mlyn·¯i budovu k†odkoupenÌ za 36 000 korun. Rudolf Ramach pÌsemnÏ odmÌtl se zd˘vod114

nÏnÌm, ûe st·tu nic neprodal, a†tak od nÏj nemÌnÌ ml˝n kupovat. Po Ëase na p¯ÌsluönÈm odboru ONV usoudili, ûe nejrozumnÏjöÌ a†nejlevnÏjöÌ ¯eöenÌ bude vr·cenÌ ml˝na b˝valÈmu majiteli zdarma. Rudolf Ramach zem¯el v†roce 1969. Ve ml˝nÏ z˘stala bydlet jeho manûelka. Pokud ûila, jezdili lidÈ z†okolnÌch vesnic do ml˝na örotovat. Nikdo z†ostatnÌch Ëlen˘ rodiny zde jiû nebydlel. Koncem osmdes·t˝ch let synova rodina ml˝n prodala. NovÌ majitelÈ budovy nÏkdejöÌho ml˝na zrekonstruovali a†zmodernizovali pro pot¯eby bydlenÌ. Dnes jiû jen klidn· hladina rybnÌka p¯ipomÌn· vÌce neû p˘ltisÌciletou tradici zaniklÈho ml˝na. Historie Theimerova ml˝na Theimer˘v ml˝n byl postaven v†poh·dkovÈm z·koutÌ ¯eky Oslavy u†obce Kuroslepy pod zalesnÏnou sk·lou Sk¯ipinou, kde jiû v†obdobÌ neolitu lidÈ vybudovali zn·mÈ opevnÏnÈ sÌdliötÏ Ñna Hradisk·chì.16 V†pramenech se objevuje poprvÈ roku 1387, kdy jej Jeöek z†N·choda prodal s†Ë·stÌ svÈho majetku v†Kuroslepech Jind¯ichovi a†P¯ibkovi ze äelenberka. Po roce 1603 zpr·vy o†ml˝nÏ mizÌ, pravdÏpodobnÏ zpustl. Ml˝n, kter˝ st·l prokazatelnÏ na dneönÌm mÌstÏ pod Sk¯ipinou, byl postaven mlyn·¯em Josefem Stejskalem. Ten uzav¯el v†roce 1788 smlouvu s†majitelem n·mÏöùskÈho panstvÌ hrabÏtem Karlem VilÈmem Haugwitzem, podle kterÈ koupil za 38 zlat˝ch od hrabÏte kus pozemku na Sk¯ipinÏ a†na nÏm smÏl s†povolenÌm vrchnosti postavit svÈmu synovi Frantiökovi na vlastnÌ n·klady ml˝n o†dvou sloûenÌch. Zav·zal se za syna, ûe povede ¯·dn˝ ûivot, nebude u†sebe p¯echov·vat tul·ky, potulnÈ pÏvce a†takÈ nebude pytlaËit. PrvnÌch öest let mÏl platit vrchnosti 50 zlat˝ch roËnÏ, v†dalöÌch letech 60 zlat˝ch. Frantiöek Stejskal p¯ed·val ml˝n jiû o†t¯ech sloûenÌch svÈmu stejnojmennÈmu synovi v†roce 1827. Po smrti tohoto majitele prodali dÏdicovÈ ml˝n Robertu JarolÌmovi, mlyn·¯i z†Tuleöic, s†12 mÏ¯icemi polÌ a†4 mÏ¯icemi pastvin za 18 000 zlat˝ch. Dcera Roberta JarolÌma se provdala za Sylvestra Theimera a†p¯evzala se sv˝m manûelem ml˝n do vlastnictvÌ v†roce 1922. To uû byla p¯i ml˝nÏ i†pila, kterou p¯istavÏl Robert JarolÌm.17 Sylvestr Theimer pracoval do roku 1924 jako ˙¯ednÌk u†obilnÌho ˙stavu, do tÈ doby hospoda¯il na ml˝nÏ jeho tch·n. Po p¯evzetÌ ml˝na p¯istoupil Sylvestr Theimer k†jeho velkolepÈ rekonstrukci. P˘vodnÌ objekt zbo¯il a†n·kladem 600 000 korun nechal vystavÏt nov˝. Pr·vÏ zaËalo obdobÌ hospod·¯skÈ krize, byla nouze o†dobrou pracovnÌ p¯Ìleûitost. Na stavbÏ ml˝na pracovalo aû 80 lidÌ. Do roka byl objekt postaven. Nov˝ ml˝n byl vybaven 5 sloûenÌmi (5 p·ry v·lc˘), mlecÌ dÈlka byla celkem 3 metry. P¯i ml˝nÏ byla pila s†v˝konem 150 ccm3 obchodnÌho ¯eziva. Se Ëleny rodiny pracovalo p¯i ml˝nÏ, pile a†hospod·¯stvÌ 12 aû 14 lidÌ. Ml˝n dost·val pravidelnÏ obchodnÌ mletÌ. MÏl i†öirokou sp·dovou oblast n·mezdnÌho (selskÈho) mletÌ: vÏtöinu z†obcÌ Ketkovic, Kralic, dvorce VelkÈ Pole, Jinoöova, VÌcenic, Sedlece, Pop˘vek, Kladerub, Senorad, Kuroslep a†n·mÏöùskÈho z·mku. V†menöÌ mÌ¯e dojÌûdÏli do ml˝na lidÈ z†VelkÈ BÌteöe, Hodova, Oslavan, NovÈ Vsi, Sudic, Rapotic, Jakubova, Studence, Lh·nic a†B¯eznÌku. Syn Drahoslav (narozen v†roce 1920) se u†otce vyuËil a†potom absolvoval dvouletou mlyn·¯skou pr˘myslovku v†B¯eclavi. SpoleËnÏ s†otcem pracoval do roku 1954. Rodina Theimerova mÏla vöechny p¯edpoklady k†tomu, aby v†roce 1945 vidÏla svou budoucnost optimisticky. Ml˝n byl ve velmi dobrÈm stavu, modernÏ vybaven, jeden z†m·la v†okolÌ, kter˝ st·le dost·val zak·zky obchodnÌho mletÌ. PrvnÌ pohroma p¯iöla ve formÏ tzv. milion·¯skÈ d·vky (85 000 korun). DalöÌ p¯iöla v†b¯eznu 1948, kdy vyho¯ely hospod·¯skÈ budovy u†ml˝na. Bylo nutno je co nejrychleji znovu vystavÏt. Za tÏchto okolnostÌ nebylo moûno splatit tzv. mimo¯·dnou d·vku z†nadmÏrn˝ch p¯Ìr˘stk˘ k†majetku vymÏ¯enou BernÌm ˙¯adem v†T¯ebÌËi v†roce 1947. Sylvestr Theimer poû·dal 18. 5. 1948 BernÌ spr·vu v†T¯ebÌËi o†prodlouûenÌ lh˘ty k†p¯izn·nÌ mimo¯·dnÈ d·vky.18 DalöÌ odvol·nÌ podal 16. 10. 1950 jiû k†ONV ve VelkÈ BÌteöi. Poukazoval na to, ûe cena strojnÌho za¯ÌzenÌ ml˝na byla p¯ecenÏna uvedenou sumou 500 715 115

4. Theimer˘v ml˝n po p¯estavbÏ.

korun, kdeûto hodnota pro p¯edpis mimo¯·dnÈ d·vky byla 287 612 korun. D·le upozornil, ûe jeho podnik m· b˝t zapojen do socialistickÈho sektoru a†on, protoûe nem· hotovÈ finanËnÌ prost¯edky, bude nucen zatÌûit jej ˙vÏrem. Za t¯i dny, po nÏkolika jedn·nÌch, podepsal na finanËnÌm refer·tu KNV v†BrnÏ prohl·öenÌ, ûe svÈ odvol·nÌ proti mimo¯·dnÈ jednor·zovÈ d·vce bere bezpodmÌneËnÏ zpÏt. Kuroslepsk˝ ml˝n pat¯il k†nejvÏtöÌm a†nejmodernÏjöÌm ml˝nsk˝m podnik˘m v†okrese Velk· BÌteö. I†p¯es ztr·tu obchodnÌho mletÌ, kter· p¯inesla znaËnÈ omezenÌ provozu, probÌhajÌcÌ proces zn·rodnÏnÌ a†existenËnÌ nejistotu, byl ml˝n ekonomicky ˙spÏön˝ (ovöem s†minim·lnÌm poËtem pracovnÌch sil) aû do roku 1954. ZnaËn˝m zatÌûenÌm vöak byly vysokÈ spl·tky dluh˘. Syn Sylvestra Theimera Drahoslav nikdy nep¯evzal ml˝n do svÈho vlastnictvÌ. Do roku 1954 se ûivil jako zamÏstnanec u†svÈho otce. Rokem 1954 podle jeho slov historie ml˝na skonËila. Potom mu bylo jako absolventovi mlyn·¯skÈ pr˘myslovÈ ökoly nabÌdnuto zamÏstn·nÌ u†Hospod·¯skÈho druûstva v†N·mÏöti nad Oslavou. Byl synem vesnickÈho boh·Ëe, mÏl rodinu, a†tak p¯ijal nabÌdku sluönÈho mÌsta. Dalo by se ¯Ìci, ûe mÏl ötÏstÌ. Pracoval ve svÈm oboru, dostal na starost technick˝ dozor nad ml˝ny. Jeho otec nakonec dostal pr·ci v†JZD Kuroslepy. Tam byli r·di, ûe zÌskali ËlovÏka, kterÈmu mohou svÏ¯it ˙ËetnictvÌ. Dne 29. 9. 1959 byl v†kuroslepskÈm ml˝nÏ proveden soupis o†rozsahu zn·rodnÏnÌ majetku manûel˘ Theimerov˝ch. Snad stojÌ za zmÌnku, ûe i†soupis veökerÈho za¯ÌzenÌ, kterÈ ve ml˝nÏ jeötÏ bylo, vyhotovili 3. 7. 1959 Drahoslav Theimer, zamÏstnanec St¯edomoravsk˝ch ml˝n˘, a†jeho otec, b˝val˝ majitel Sylvestr Theimer. St¯edomoravskÈ pek·rny, n. p. Rosice u†Brna daly po dohodÏ s†V˝kupnÌm z·vodem v†N·mÏöti souhlas, aby byl kuroslepsk˝ ml˝n p¯ed·n V˝kupu pro mÌch·nÌ krmiv. Obyvatel˘m obcÌ, kte¯Ì jezdili do tohoto ml˝na, bylo navrûeno, aby jezdili do VelkÈ BÌteöe, Mohelna, Oslavan nebo DolnÌch Kounic. Theimerovi z˘stali bydlet v†obytnÈ budovÏ p¯i ml˝nÏ. Platili n·jem 79 korun mÏsÌËnÏ. Polnosti, kterÈ dosud vlastnili, darovala panÌ Theimerov· st·tu, aby mladöÌ syn nemÏl po116

tÌûe s†p¯ijetÌm na st¯ednÌ ökolu. V†roce 1969 se jim poda¯ilo znovu si koupit obytnou budovu a†zahr·dku na zeleninu za 15 000 korun. Dluhy po milion·¯skÈ d·vce spl·celi aû do roku 1979. Drahoslav Theimer s†manûelkou dodnes bydlÌ ve svÈm ml˝nÏ. NenÌ uû funkËnÌ, ale je to st·le jejich rodovÈ sÌdlo. Kousek zemskÈho r·je v†kouzelnÈm z·koutÌ ¯eky Oslavy. Oni sami, milÌ a†p¯ÌvÏtivÌ lidÈ, se svÈmu ml˝nu nÏjak podobajÌ. P¯ed nÏkolika lety p¯evzal jejich synovec pozemky, kterÈ k†ml˝nu n·leûely, a†obhospoda¯uje je. Rozs·hlÈ objekty nÏkdejöÌho ml˝na jsou velmi dob¯e udrûov·ny. Vöe, co se t˝k· mlyn·¯skÈ tradice, je peËlivÏ ochraÚov·no. Mal· turbÌna st·le vyr·bÌ proud. V†t˝dnu je to klidn˝, tich˝ kout nad ¯ekou Oslavou. OûÌv· kaûdou sobotu a†nedÏli, kdy se cel· rodina sjÌûdÌ. Nejen proto, aby se na chvilku vr·tila dom˘, ale p¯edevöÌm aby pomohla ml˝n udrûovat a†obhospoda¯ovat pozemky. Po roce 1989 bylo opÏt v†oblasti sledovanÈ v†tÈto pr·ci zaloûeno nÏkolik mlyn·¯sk˝ch ûivnostÌ: v†TasovÏ (majitel Evûen Stejskal), v†OcmanicÌch tzv. Struûsk˝ ml˝n (majitel Old¯ich Padrta) a†v†B¯eznÌku (majitelka Marie Skokanov·). POZN¡MKY 1 V˝bÏr dvou sledovan˝ch ml˝n˘ ñ potoËnÌho a†na ¯ece OslavÏ ñ ovlivnila skuteËnost, ûe aû dosud p¯itahovaly vÏtöÌ pozornost badatel˘ ml˝ny na ¯ece JihlavÏ. Nap¯. ä. POKORN¡, Historick˝ v˝voj mlyn·¯stvÌ a†ml˝n˘ na ¯ece JihlavÏ v†t¯ebÌËskÈm okrese, diplomov· pr·ce FF MU Brno 1991 a†A. DVOÿ¡KñK. TOMEK, Historie Dvo¯·kova ml˝na v†P¯ibyslavicÌch. NaöÌm krajem, roË. 2, 1990, s. 66ñ70. 2 Z·kladnÌm zdrojem informacÌ pro studium tÈto problematiky byly p¯edevöÌm fondy ONV okres˘ T¯ebÌË a†Velk· BÌteö uloûenÈ v†SOkA T¯ebÌË a†éÔ·r n. S. SOkA T¯ebÌË, f. ONV T¯ebÌË, kart. 258, i. Ë. 439. 3 TamtÈû, kart. 272. Dne 22. 1. 1954 byla radou ONV projedn·na zevrubn· zpr·va o†v˝sledku v˝zkumu vodnÌch dÏl a†energetick˝ch za¯ÌzenÌ ve ml˝nech. 4 TamtÈû, kart. 259. P¯Ìpisy OkresnÌho svazu spot¯ebnÌch druûstev z†¯Ìjna 1956 o†laboratornÌch öet¯enÌch. 5 TamtÈû, kart. 272. Rada ONV T¯ebÌË na zased·nÌ dne 20. 11. 1959 schv·lila ukonËenÌ zn·rodÚovacÌho procesu ml˝n˘ v†okrese. 6 SOkA éÔ·r n. S., f. ONV Velk· BÌteö, kart. 177, i. Ë. 287. 7 TamtÈû. 8 TamtÈû, kart. 43, Zn·rodnÏnÌ ml˝n˘ v†letech 1956ñ1960. 9 TamtÈû, kart. 13, Z·pis 20. sch˘ze rady ONV. 10 SOkA T¯ebÌË, f. SpoleËenstvo mlyn·¯˘ T¯ebÌË, i. Ë. 19. 11 TamtÈû, Kniha Ëlen˘ a†tovaryö˘, i. Ë. 5. 12 TamtÈû, i. Ë. 19. 13 MZA Brno, Pozemkov· kniha panstvÌ Brtnice, obec Heraltice, i. Ë. 9408, fol. 50. TamtÈû, Dominik·lnÌ PK, i. Ë. 0118, fol. 7. 14 Katastr·lnÌ ˙¯ad T¯ebÌË, Pozemkov· kniha obce Heraltice, kn. vl. Ë. 50. 15 SOkA T¯ebÌË, f. ONV T¯ebÌË, kart. 272. 16 PravÏk T¯ebÌËska, MVS Brno 1986, s. 216. 17 Katastr·lnÌ ˙¯ad T¯ebÌË, Pozemkov· kniha obce Kuroslepy, kn. vl. Ë. 19a. Bylo Ëerp·no i†z†rodinnÈho archivu a†vzpomÌnek pana Drahoslava Theimera. 18 SOkA T¯ebÌË, f. BernÌ spr·va T¯ebÌË, kart. 120, i. Ë. 155.

117

TRAMPSK… HOSPODY NA TÿEBÕ»SKU Karel Altman, ⁄stav pro etnografii a†folkloristiku AV »R Brno

Etnologick· studia mnohovrstevnÈho fenomÈnu zvanÈho tramping se zamÏ¯ujÌ nejen na historii a†souËasnost tohoto hnutÌ, ale se stejn˝m zaujetÌm zkoumajÌ tento jev jako svÈr·znou kulturu, kter· se rozvinula ve specifickÈm prost¯edÌ Ëesk˝ch zemÌ a†pronikla i†na Slovensko. Tramping je souËasnÏ zp˘sobem tr·venÌ volnÈho Ëasu pomÏrnÏ vyhranÏnÈ skupiny obyvatel i†formou jejich relativnÏ neform·lnÌho sdruûov·nÌ. V†r·mci tÏchto b·d·nÌ prov·dÏn˝ch v†poslednÌch letech v†prost¯edÌ z·padnÌ Moravy, zvl·ötÏ pak v†takzvanÈm Troj¯ÌËÌ, jsem se zamÏ¯il mimo jinÈ takÈ na problematiku trampsk˝ch hospod. Staù o†nich jsem vypracoval na z·kladÏ vlastnÌch terÈnnÌch v˝zkum˘ konkrÈtnÌch objekt˘, studia pÌsemn˝ch pramen˘, kronik, denÌk˘ neboli canc·k˘, tiötÏn˝ch pamÏtÌ a†memo·r˘, trampsk˝ch periodik, samostatn˝ch spis˘ a†knih a†s†vyuûitÌm vzpomÌnek pamÏtnÌk˘ z†¯ad tramp˘ i†obyvatel mÌst ve sledovanÈ oblasti a†podle v˝povÏdi vlastnÌch aktivnÌch nositel˘ trampingu, z†nichû nejvÌce jsem zav·z·n öerifovi trampskÈ osady Zlat· podkova II Igoru KuËerovi, zvanÈmu Drobek. Etnologick· studie vÏnovan· hostinsk˝m za¯ÌzenÌm, kter· zÌskala neofici·lnÌ oznaËenÌ Ñtrampsk· hospodaì, se neobejde bez ˙vodnÌ charakteristiky prost¯edÌ, v†nÏmû se takto charakterizovanÈ objekty nalÈzajÌ, v†naöem p¯ÌpadÏ ve zmÌnÏnÈ trampskÈ oblasti zvanÈ tradiËnÏ Troj¯ÌËÌ. Tramping se obecnÏ rozvÌjÌ v†r˘zn˝ch oblastech vhodn˝ch k†tomu ˙Ëelu, to znamen· tam, kde jsou lesy, romantickÈ sk·ly, trampskÈ osady nejËastÏji najdeme kolem ¯ek a†potok˘. D˘leûitou podmÌnkou je relativnÏ snadn· dostupnost takovÈho mÌsta, nap¯Ìklad vlakem spojujÌcÌm tuto oblast s†mÏstem, kde bydlÌ vÏtöina z†tramp˘. Na jiûnÌ MoravÏ od poË·tku trampingu bylo a†dodnes je trampsk˝ch oblastÌ nÏkolik, p¯iËemû nÏkterÈ jsou z†r˘zn˝ch d˘vod˘ opouötÏny, jinÈ opÏt nalÈz·ny. V†souËasnosti z¯ejmÏ nejvÌce oblÌbenou a†nejhojnÏji vyhled·vanou trampskou oblastÌ na z·pad od Brna jsou ˙dolÌ t¯Ì ¯ek ñ Jihlavy, Oslavy a†RokytnÈ, kter· jsou od sebe nep¯Ìliö vzd·lena a†dohromady zahrnujÌ znaËnÏ rozs·hlÈ ˙zemÌ. Jeho specifikem je i†to, ûe se zde setk·vajÌ trampovÈ nejen z†Brna, ale takÈ z†T¯ebÌËe, mÏstskÈho centra na opaËnÈm smÏru. Jejich ¯ady pak vydatnÏ posilujÌ mladÌ t·bornÌci z†mÏst a†mÏsteËek v†bezprost¯ednÌm okolÌ ñ z†N·mÏötÏ nad Oslavou, Vladislavi, IvanËic a†takÈ z†mÌst b˝valÈho rosicko-oslavanskÈho revÌru. Trampsk· historie v†tÈto oblasti se zaËÌn· zhruba v†polovinÏ dvac·t˝ch let, kdy hlubokÈ ˙dolÌ ¯eky Jihlavy objevili trampovÈ, nikoli vöak ze vzd·lenÈho Brna, n˝brû z†T¯ebÌËe. Ti zde takÈ zakl·dali prvnÌ trampskÈ osady ñ Rio de la Plata, Ohniv·ci, Fafejta ñ a†stavÏli i†prvnÌ chaty. Ve svÈ Ëinnosti pokraËovali po celou dobu meziv·leËnÈ republiky, ale takÈ bÏhem druhÈ svÏtovÈ v·lky, kdy se zde uû zaËali setk·vat s†trampy p¯ijÌûdÏjÌcÌmi i†z†opaËnÈ strany od Brna.1 Tramping zde pak pokraËoval i†po roce 1945 a†p¯est·l tu i†pades·t· lÈta, kdy byl nejvÌce potÌr·n. StruËnÏ a†v˝stiûnÏ toto obdobÌ formuloval pamÏtnÌk z†jednÈ z†nejstaröÌch brnÏnsk˝ch osad Old Boys: ÑPolitick· situace byla napjat· a†represivnÌ reûim postihoval tvrdÏ vöe, co nepovolil. Tramping zav·nÏl z·padnÌ ideologiÌ, a†proto byl neû·doucÌ.ì2 V†öedes·t˝ch letech, zvl·ötÏ na jejich konci, doch·zelo obecnÏ k†novÈmu rozmachu trampskÈho hnutÌ v†souvislosti s†liberalizacÌ spoleËensk˝ch pomÏr˘ a†novou vlnou z·jmu o†tento specifick˝ zp˘sob ûivota v†p¯ÌrodÏ, nepochybnÏ povzbuzen˝ i†tehdejöÌ liter·rnÌ i†filmovou produkcÌ. Rozvoji trampingu nezabr·nily ani ztÌûenÈ podmÌnky za normalizace, kdy vedle klasickÈho trampov·nÌ vznikaly i†do znaËnÈ mÌry kompromisnÌ podoby pobytu v†p¯ÌrodÏ ñ od povolov·nÌ v˝stavby Ëasto rozs·hl˝ch chatov˝ch osad na mÌstech tradiËnÌho trampingu, p¯es takzvanÈ chalup·¯stvÌ aû po rozvÌjenÌ aktivit podobn˝ch trampingu pro118

st¯ednictvÌm ofici·lnÌch organizacÌ, nap¯Ìklad klub˘ ochr·nc˘ p¯Ìrody, specializovan˝ch organizacÌ SSM Ëi Svazarmu a†jin˝ch institucÌ. I†v†Troj¯ÌËÌ se po spoleËensk˝ch promÏn·ch po roce 1989 otev¯ela nov· kapitola trampingu. ZnaËn· Ë·st tramp˘ p¯ivÌtala novÈ pomÏry, neboù ÑÖ padl komunistick˝ reûim a†otev¯ela se cesta k†volnÈmu trampov·nÌ. Nov· svoboda dala vzniknout nov˝m osad·m, stejnÏ jako po roce 1945.ì Avöak s†nov˝mi majetkov˝mi vztahy, zvl·ötÏ pak restitucemi doned·vna st·tnÌch les˘, kterÈ zÌskaly novÈho soukromÈho vlastnÌka, doch·zÌ k†postih˘m jinÈho druhu, tentokr·t nemotivovan˝m ideologicky a†politicky. SouËasnÏ doölo ke vzr˘stu moci st·tnÌch organizacÌ ochr·nc˘ p¯Ìrody, kterÈ proti trampingu vystupujÌ nekompromisnÏ.3 K†tÏmto negativ˘m nÏkte¯Ì trampovÈ p¯i¯azujÌ i†skuteËnost, ûe skonËilo obdobÌ levn˝ch, st·tem dotovan˝ch potravin, coû je ˙dajnÏ odrazuje od ËastÏjöÌho vyjÌûdÏnÌ do tradiËnÌch mÌst trampingu, kter· sice jsou v†p¯ÌrodÏ, ale souËasnÏ takÈ vybavena mnoha za¯ÌzenÌmi sk˝tajÌcÌmi obvykle öirok˝ sortiment n·poj˘ a†nÏkdy i†jÌdel. Z¯ejmÏ proto je i†dnes tramping p¯ece jen ponÏkud kritick˝ k†st·vajÌcÌm pomÏr˘m tak, jak to Ëinil za vöech reûim˘. V†letnÌm ËÌsle Ëasopisu OslavskÈ boudy v†roce 1996 nap¯Ìklad jeden z†tramp˘ napsal: ÑLid trampsk˝ nynÌ zaËne vychutn·vat volnÈho pobytu v†p¯ÌrodÏ mocn˝mi douöky. NicmÈnÏ vemte si na svÈ vandry zase o†nÏco vÌce financÌ neû loni, hlavnÏ pojedete-li k†nÏmeck˝m, nebo i†jin˝m hranicÌm, je tam po¯·dnÏ draho. Utahov·nÌ opask˘ nakonec udÏl· z†trampÌ¯˘ p¯ÌsnÈ vegetari·ny, neboù se budou ûiviti rostlinnou stravou, zkr·tka co les dal.ì4 Jakkoli trampovÈ od samÈho poË·tku svÈho hnutÌ vyzn·vali vzneöenÈ ide·ly zdravÈho pobytu v†p¯ÌrodÏ, ani oni se zde nikdy neobeöli bez pat¯iËnÈho obËerstvenÌ, mezi nÌmû nechybÏly ani alkoholickÈ n·poje ñ pivo, rum Ëi jinÈ lihoviny. Ve svÈm slangu je ovöem ironicky naz˝vali Ñjedyì a†takÈ pro jejich objedn·v·nÌ vymysleli pat¯iËnÏ humorn˝ obrat: ÑVolte svÈ jedy!ì PopÌjenÌ tÏchto n·poj˘ bylo oded·vna souË·stÌ posezenÌ u†t·borovÈho ohnÏ, potlach˘ i†rozmanit˝ch dalöÌch slavnostÌ a†kv˘li tomuto obËerstvenÌ trampovÈ Ëasto mÌ¯ili do hostinsk˝ch za¯ÌzenÌ v†obcÌch v†blÌzkosti sv˝ch stabilnÌch osad Ëi obvykl˝ch mÌst t·bo¯enÌ. Nap¯Ìklad na str·nk·ch spoleËnÈ kroniky Sdruûen˝ch trampsk˝ch osad T¯ebÌË je mnoûstvÌ bodr˝ch z·pis˘ o†ÑpivnÌch radov·nk·chì, kter˝m se trampovÈ r·di odd·vali. T¯eba v†roce 1966 sem uËinila trampsk· osada Zambezi z·pis n·sledujÌcÌho znÏnÌ: ÑNaöe osada je proslul· sv˝m nekompromisnÌm protialkoholick˝m postojem, v†nÏmû n·m pom·h· povstaleckÈ heslo ,Mor hoë. KromÏ toho je zn·m· naöe z·les·ck· opatrnost, protoûe kdyû n·s nÏkam zvou, informujeme se nen·padnÏ, jestli je tam hospoda, jak˝ majÌ pÌvo a†jestli je v†jejÌ blÌzkosti dobr˝ t·bo¯iötÏ.ì5 O†tom, ûe nÏkte¯Ì trampovÈ nebyli a†nejsou pr·vÏ abstinenti, ale naopak zdatnÌ rekordmani v†pitÌ, svÏdËÌ mimo jinÈ i†ponÏkud pr˘hlednÈ, byù jinotajnÈ nar·ûky v†nejr˘znÏjöÌch pojedn·nÌch p¯Ìmo na str·nk·ch jejich tisku. Nap¯Ìklad kdyû 4. listopadu roku 1998 oslavil pÏtat¯ic·tÈ narozeniny öerif osady Kobra Karel Foral alias Kobra, Ñdrsn˝mi trempÌ¯iì zvan˝ tÈû Hombre, sloûili mu kamar·di pÌseÚ neboli vy¯v·vaËku s†n·zvem NenalijÛ, jejÌû vznik i†urËenÌ glosovali gratulanti slovy: ÑUrËitÏ o†tÈto pÌsni jeötÏ uslyöÌte, neboù mistrnÏ odhaluje rouöku tajemstvÌ naöeho trampskÈho rekordmana. Do dalöÌch extrÈmnÌch v˝kon˘ a†zÌsk·nÌ novÈ ¯ady pivnÌch ,Bivoj˘ë na ˙dolÌ Oslavky mu p¯ejeme nezniËitelnÈ zdravÌ a†st·le stejnou nest·rnoucÌ ûÌzeÚ.ì6 Z†tÏchto zmÌnek je patrnÈ, ûe pij·ckÈ v˝kony nejsou trampy p¯Ìliö odsuzov·ny, ba naopak vcelku oceÚov·ny, stejnÏ jako tomu b˝valo u†jin˝ch relativnÏ neform·lnÌch kolektiv˘ prakticky od st¯edovÏku.7 PitÌ se nevyh˝bali ani sta¯Ì trampovÈ poch·zejÌcÌ z†nejstaröÌ generace zakladatel˘ trampingu v†Troj¯ÌËÌ.8 N·vötÏva trampskÈho hostince b˝vala pravidelnou souË·stÌ vÌkendovÈho t·bo¯enÌ, aù uû p¯Ìmo v†p¯ÌrodÏ Ñpod öir·kemì nebo na vlastnoruËnÏ postavenÈ chatÏ. Tramp Pavel Dufek, p¯ezdÌvan˝ œ·bel, lÌËil svÈ trampov·nÌ v†Ëasech na zaË·tku öedes·t˝ch let, kdy byly pracovnÌ soboty a†do p¯Ìrody se vyr·ûelo rovnou ze zamÏstn·nÌ aû v†sobotu odpoledne a†odjÌûdÏlo se veËer v†nedÏli: ÑPo obÏdÏ a†˙klidu n·sledovala nezbytn· n·vötÏva kant˝ny u†Vydrova 119

ml˝na p¯ed odchodem do Ketkovic. V†KetkovicÌch jsme samoz¯ejmÏ navötÌvili hostinec pana Sl·vka MohelskÈho. Teprve v†podveËer jsme se p¯esouvali na n·draûÌ do Rapotic a†odtud vlakem dom˘.ì9 Nejeden tramp se stal p¯Ìmo pravideln˝m hostem, ötamgastem, nÏkterÈ z†mnoha vyhl·öen˝ch a†oblÌben˝ch hospod v†oblasti Troj¯ÌËÌ. Nap¯Ìklad o†zmÌnÏnÈm Pavlu Dufkovi a†Frantiöku PavlÌËkovi, zvanÈm G·bl, napsal pamÏtnÌk Jim Sekyrka: ÑOba byli v†öedes·t˝ch letech se sv˝mi kytarami pravideln˝mi hosty u†StarÈ kant˝ny u†Vydrova ml˝na.ì10 Tramp˘m, kte¯Ì se stali kmenov˝mi hosty takovÈho podniku, kam zajÌûdÏli tÈmÏ¯ kaûd˝ vÌkend po celou sezonu a†leckdy i†bÏhem celÈho roku, b˝valo takÈ ze strany provozovatel˘ podniku vych·zeno vst¯Ìc p¯i po¯·d·nÌ jejich festivit. ExistujÌcÌ hostinsk· za¯ÌzenÌ, jak se rozvinula ve 20. stoletÌ, tedy È¯e, v†jejÌmû pr˘bÏhu vznikl i†tramping, jsou nejr˘znÏjöÌho typu, p¯iËemû p¯i jejich charakteristice nepochybnÏ z·leûÌ na celkovÈm r·zu a†urËenÌ podniku, jeho ˙Ëelu i†sortimentu poskytovanÈho obËerstvenÌ a†sluûeb. Tak i†v†moravskÈm prost¯edÌ nalezneme hostince a†hospody, restaurace, kav·rny, pivnice a†vin·rny, hotely, bary, bufety i†dalöÌ specifickÈ typy hostinsk˝ch podnik˘. P¯i dÏlenÌ tÏchto za¯ÌzenÌ podle mÌsta, v†nÏmû existujÌ, mluvÌme o†mÏstsk˝ch a†venkovsk˝ch za¯ÌzenÌch. NÏkdy b˝vajÌ r˘znÈ typy tÏchto podnik˘ jeötÏ p¯esnÏji oznaËov·ny takÈ podle soci·lnÌho, profesnÌho Ëi spoleËenskÈho za¯azenÌ host˘, kte¯Ì je navötÏvujÌ v†p¯ev·ûnÈ vÏtöinÏ, anebo tvo¯Ì v˝raznou skupinu n·vötÏvnÌk˘. Tak existujÌ nap¯Ìklad dÏlnickÈ hospody na p¯edmÏstÌch, studentskÈ kav·rny ve st¯edu univerzitnÌch mÏst, v˝letnÌ hostince v†atraktivnÌch letoviscÌch Ëi turistickÈ z·kladny s†obËerstvenÌm v†horsk˝ch oblastech. Na z·kladÏ tohoto principu oznaËov·nÌ m˘ûeme mluvit takÈ o†Ñtrampsk˝ch hospod·chì. ÑTrampsk· hospodaì je tudÌû specifick˝m hostinsk˝m za¯ÌzenÌm, kterÈ zÌskalo svÈ oznaËenÌ od tÏch, kte¯Ì ji navötÏvujÌ s†cÌlem rozvÌjenÌ svÈr·zn˝ch trampsk˝ch aktivit, tedy od tramp˘ sam˝ch. NenÌ to tedy vyhranÏn˝ typ hostinskÈho podniku, na jakÈ jsou tato za¯ÌzenÌ obvykle ËlenÏna ñ jako zmÌnÏnÈ pivnice, vin·rny, kav·rny, restauranty, hotely, automaty

Kresba Jura Canc·k (Ji¯Ì Proch·zka).

120

atd. TakzvanÏ trampskou hospodou se m˘ûe st·t hostinsk˝ podnik rozmanitÈho typu. Od mÏstskÈho hostince p¯es p¯edmÏstskou hospodu s†taneËnÌm s·lem, venkovskou krËmu aû po kiosek vybaven˝ zahr·dkou p¯Ìmo v†p¯ÌrodÏ Ëi v†chatovÈ osadÏ. V†z·sadÏ vöak lze rozliöovat dva druhy trampsk˝ch podnik˘, na kterÈ se dÏlÌ hostinsk· za¯ÌzenÌ, pravidelnÏ navötÏvovan· trampy. Za prvnÌ druh povaûujeme podniky p¯Ìmo ve mÏstÏ, odkud vÏtöina tramp˘ poch·zÌ, kde bydlÌ a†kde se sch·zejÌ k†rozvÌjenÌ svÈ vlastnÌ specifickÈ z·bavy, aniû by vyrazili do mÌst svÈho obvyklÈho t·bo¯enÌ. Jsou to mÏstskÈ hostince a†hospody, kde vedenÌ podniku nebr·nÌ tramp˘m pÏstovat jejich z·bavu, po¯·dat setk·nÌ s†hudbou, zpÌv·nÌm Ëi dokonce s†tancem, jakÈsi mÏstskÈ potlachy. Tak v†pades·t˝ch a†öedes·t˝ch letech a†z¯ejmÏ i†pozdÏji postupnÏ prosluly jako trampskÈ hospody v†T¯ebÌËi t¯i podniky: Na Pol·nce neboli U†UhlÌ¯˘, U†DoËekal˘ a†Na Sta¯eËce. O†jejich oblibÏ a†vztahu host˘ k†tomuto prost¯edÌ nepochybnÏ svÏdËÌ i†p¯ezdÌvky, kter˝ch se tÏmto krËm·m dostalo a†jimiû je naz˝vajÌ ve sv˝ch vzpomÌnk·ch i†sami trampovÈ: hospodÏ U†DoËekal˘ se p¯ezdÌvalo V†prdeli, krËmÏ Na Sta¯eËce pak U†öpinav˝ho cecku (podle Ëistoty nep¯Ìliö dbalÈ hospodskÈ). Do tÏchto lidov˝ch Ëi vyslovenÏ dÏlnick˝ch hospod nejeden t¯ebÌËsk˝ tramp zamÌ¯il po skonËenÌ zamÏstn·nÌ kaûd˝ den, a†tudÌû tu byl regulÈrnÌm ötamgastem, coû s†sebou neslo celou ¯adu v˝hod pro rozvoj a†organizaci zdejöÌho trampingu. TrampovÈ byli v†tÈmÏ¯ kaûdodennÌm kontaktu, tedy i†mimo vÌkend, a†setk·vali se tu ËlenovÈ r˘zn˝ch osad, kterÈ naopak do p¯Ìrody zajÌûdÏly na rozmanit· mÌsta. Proto pr·vÏ zde mohla nejsn·ze vzniknout sjednocujÌcÌ organizace ñ SpojenÈ trampskÈ osady T¯ebÌË. DalöÌm druhem trampskÈ hospody jsou podniky p¯Ìmo v†oblastech trampov·nÌ, p¯edevöÌm venkovskÈ hosp˘dky ve vesnicÌch v†blÌzkosti tradiËnÌch trampsk˝ch t·bo¯iöù, srub˘ a†chat, v˝letnÌ zahradnÌ restaurace a†hostince v†atraktivnÌch mÌstech v†p¯ÌrodÏ, kam mnohdy jeötÏ p¯ed trampy nebo souËasnÏ s†nimi zajÌûdÏli z†mÏsta v˝letnÌci. A†d·le r˘znÈ kant˝ny v†chatov˝ch osad·ch a†sezonnÌ kiosky s†v˝Ëepem piva, n·levem lihovin a†obvykle pouze se studen˝m obËerstvenÌm. Samy venkovskÈ hostinskÈ podniky navötÏvovanÈ trampy byly nejËastÏji lidovÈ vesnickÈ hosp˘dky, kde bylo moûnÈ se obËerstvit pouze pitÌm a†jen m·lokdy i†stravou, a†to vÏtöinou jenom ze studenÈ kuchynÏ. Podle vzpomÌnek pamÏtnÌk˘ sk˝taly tyto hospody, spjatÈ nejednou s†dom·cÌm hospod·¯stvÌm provozovatele, zvl·ötÏ v†letech meziv·leËn˝ch, ale vÏtöinou hluboko do let öedes·t˝ch a†sedmdes·t˝ch, ponejvÌce stravu z†dom·cÌch zdroj˘ hostinskÈho ñ vajÌËka a†uzeniny, nanejv˝ö oh¯ÌvanÈ konzervy. M˘ûeme ¯Ìci, ûe jako trampskÈ hospody vynikly zvl·ötÏ venkovskÈ hostince Ëi hospody existujÌcÌ ve vesnicÌch v†tÏsnÈ blÌzkosti nebo uprost¯ed oblasti, kde se rozvÌjÌ tramping. Hosp˘dky na venkovÏ tradiËnÏ p¯edstavovaly prost¯edÌ v†mnohÈm ohledu tolerantnÏjöÌ neû sk˝tala obdobn· za¯ÌzenÌ p¯Ìmo ve mÏstech a†na jejich p¯edmÏstÌch, kter· zaËastÈ byla pod ost¯ejöÌm dohledem st·tnÌho apar·tu. NÏkterÈ venkovskÈ hostince v†tomto ohledu p¯Ìmo prosluly, jako nap¯. hospoda U†Zelenk˘ v†Kozlanech, povaûovan· za Ñnejzn·mÏjöÌ trampskou hospodu na Jihlavceì,11 Ëi v†souËasnÈ dobÏ restaurace U†Mohelsk˝ch v†KetkovicÌch. PochopitelnÏ ne kaûd˝ venkovsk˝ hostinec v†naöÌ oblasti Troj¯ÌËÌ je trampskou hospodou. Trampskou se st·v· hospoda tehdy, kdyû sem trampovÈ chodÌ pravidelnÏ, mnozÌ z†nich se st·vajÌ ötamgasty, rozvÌjejÌ zde svÈ dalöÌ svÈr·znÈ aktivity, prostÏ, kdyû jim nenÌ br·nÏno ze strany hostinskÈho a†jeho person·lu Ëi ze strany ostatnÌch n·vötÏvnÌk˘ podniku tyto aktivity rozvÌjet. TakovÈ z·tiöÌ umoûÚuje tramp˘m nejen neruöenÈ setk·v·nÌ, ale takÈ po¯·d·nÌ rozmanit˝ch festivit ñ od spoleËnÈho hranÌ a†zpÌv·nÌ, koncert˘ trampsk˝ch kapel, aû po trampskÈ plesy a†b·ly atd. Tak jako vöechny ostatnÌ typy hostinsk˝ch za¯ÌzenÌ, i†trampskÈ hospody podlÈhajÌ promÏn·m. Nejsou zde vöak d˘leûitÈ ˙pravy stavebnÌ, ale mnohem spÌöe zmÏny majitele Ëi provozovatele podniku. Trampsk˝ charakter hospody z·visÌ v†mnohÈm pr·vÏ na vztahu hostinsk˝ch k†tramp˘m. K†ztr·tÏ r·zu trampskÈ hospody a†jejÌ opÏtovnÈ p¯emÏnÏ v†¯adov˝ podnik, navötÏvovan˝ tÈmÏ¯ v˝hradnÏ starousedlÌky ze sousedstvÌ, p¯ÌpadnÏ turisty a†chata¯i, doch·zÌ tehdy, kdyû nov˝ majitel Ëi provozovatel podniku nevych·zÌ tramp˘v vst¯Ìc. 121

Proto takov· promÏna zpravidla nastane velmi rychle, ze dne na den, kdy se doned·vna vyhl·öen· trampsk· hospoda stane obyËejn˝m venkovsk˝m hostincem. StaËÌ, kdyû nov˝ hostinsk˝ zruöÌ starou v˝zdobu p¯ipomÌnajÌcÌ dosavadnÌ trampsk· setk·nÌ v†tomto podniku, odstranÌ zavÏöenÈ placky, zar·movanÈ diplomy a†obrazy s†trampskou tematikou a†stejnÏ tak d· tramp˘m najevo, ûe nejsou p¯Ìliö vÌt·ni. NetrpÌ jejich poËetnÏjöÌ spoleËnost v†hostinci, br·nÌ jim v†jejich specifickÈ z·bavÏ, nedovoluje jim hr·t a†zpÌvat v†podniku jejich pÌsnÏ nebo dokonce po¯·dat v†s·le hostince jejich koncerty a†b·ly. Zvl·ötÏ v†poslednÌ dobÏ se zd·, ûe trampsk˝ch hospod ponÏkud ub˝v·. SouvisÌ to nejen se z¯etelnÏ se sniûujÌcÌm poËtem nositel˘ trampingu, kter˝ch je oproti let˘m p¯ed listopadem 1989 mÈnÏ, ale takÈ s†ned·vn˝mi z·sadnÌmi zmÏnami v†drûenÌ tÏchto podnik˘, jeû byly z†valnÈ vÏtöiny restituov·ny a†privatizov·ny, ËÌmû Ëasto zmÏnily majitele nebo provozovatele. A†zvl·ötÏ v†poslednÌch nÏkolika m·lo letech se cel· tato ûivnost ocitla v†ponÏkud stÌsnÏnÏjöÌch pomÏrech kv˘li ˙bytku n·vötÏvnÌk˘ a†pravideln˝ch host˘ v†d˘sledku ekonomickÈ krize, jejÌû vinou dokonce mnohÈ podniky krachujÌ a†zanikajÌ. Sami trampovÈ majÌ p¯edstavu o†pomÏrnÏ ned·vn˝ch dob·ch jako o†Ëasech, kdy trampsk˝ch hospod ñ ˙tuln˝ch, vyhl·öen˝ch a†vst¯Ìcn˝ch venkovsk˝ch hosp˘dek s†dom·cÌ atmosfÈrou a†velmi levn˝m pivem i†pokrmy ñ bylo podstatnÏ vÌce. äerif Drobek, p¯Ìtel mnoha trampsk˝ch pamÏtnÌk˘, si na z·kladÏ jejich vypr·vÏnÌ a†vzpomÌnek udÏlal vlastnÌ, ponÏkud idylick˝ obraz Ëas˘ minul˝ch desetiletÌ, Ñkdy po celÈ vlasti byly roztrouöeny nejr˘znÏjöÌ hosp˘dky drsnÈho a†romantickÈho j·draì.12 Na z·kladÏ p¯edchozÌch v˝zkum˘ m˘ûeme podat obraz hostinsk˝ch za¯ÌzenÌ v†jednotliv˝ch obcÌch v†oblasti Troj¯ÌËÌ, zvl·ötÏ pak tÏch, kterÈ se vztahujÌ k†trampskÈmu hnutÌ, byù jde o†lÌËenÌ neucelenÈ, ponÏkud kusÈ. Kralice Hostinec U†N·draûÌ v†KralicÌch je trampy Ëasto navötÏvov·n, neboù ve zdejöÌ ûelezniËnÌ stanici mnozÌ z†nich vystupujÌ z†vlaku. Tento podnik je tak prvnÌm mÌstem, kde se trampovÈ obËerstvujÌ po dlouhÈm cestov·nÌ a†p¯ed nam·hav˝m putov·nÌm na mÌsto svÈho t·bo¯enÌ, p¯edevöÌm na osady a†na chaty na ¯ÌËce Chvojnici a†na ¯ece OslavÏ. Hostinec vöak nenese zn·mky trampskÈ p¯Ìtomnosti. Rapotice KuriÛznÌ miniaturnÌ hosp˘dka p¯Ìmo na n·draûÌ v†RapoticÌch, trampy zkr·cenÏ zvan˝ch Rap, b˝vala mÌstem, kde se trampovÈ rychle obËerstvovali p¯ed tÌm, neû se vydali na trasu smÏ¯ujÌcÌ p¯es Ketkovice s†klasickou trampskou hospodou U†Mohelsk˝ch do ˙dolÌ ¯eky Oslavy, nebo lesnÌ stezkou do nedalek˝ch Sudic s†dvÏma hospodami a†odtud na ¯ÌËku Chvojnici. Rapotick· hosp˘dka je vöak uû tÈmÏ¯ dva roky uzav¯ena v†d˘sledku malÈ rentability, a†tudÌû kroky tramp˘ smÏ¯ujÌ rovnou do Ketkovic nebo do Sudic. Rapotick˝ z·jezdnÌ hostinec uprost¯ed obce b˝v· trampy navötÏvov·n spÌöe v˝jimeËnÏ, neboù je stranou jejich obvykl˝ch pochod˘ a†nadto se nach·zÌ ponÏkud vzd·lenÏ od ûelezniËnÌ stanice. Ketkovice Za nejvÏhlasnÏjöÌ a†trampy nejËastÏji navötÏvovanou hospodu v†oblasti Troj¯ÌËÌ je povaûov·n hostinec U†Mohelsk˝ch v†KetkovicÌch. Je na p¯ÌhodnÈm mÌstÏ na frekventovanÈ trase obvyklÈho trampskÈho putov·nÌ od ûelezniËnÌ stanice Rapotice do oblasti tradiËnÌho t·bo¯enÌ na OslavÏ kolem Vydrova a†SenoradskÈho ml˝na a†chata¯skÈ osady pod Ketkov·kem. Tato skuteËnost se kupodivu neprojevuje ve v˝zdobÏ hostince, kter˝ postr·d· jakÈkoli atributy trampsk˝ch aktivit, coû je z¯ejmÏ d˘sledkem nep¯Ìliö vst¯ÌcnÈho postoje hostinskÈho a†souËasnÏ majitele tohoto podniku. Trampy vöak toleruje, i†kdyû s†nimi nekomunikuje pr·vÏ srdeËnÏ, je jimi sam˝mi povaûov·n za grobi·na, kter˝ vöak m· znaËn˝ smysl pro humor, byù ponÏkud drsn˝ a†Ëern˝, a†tudÌû je jimi velmi oblÌben.

122

Sudice V†malÈ obci Sudice uprost¯ed lesa se nach·zejÌ dvÏ hospody naproti sobÏ po obou stran·ch komunikace proch·zejÌcÌ vesnicÌ. Je to typick˝ venkovsk˝ hostinec U†FranËic˘, p¯ezdÌvan˝ U†komunisty, a†hostinec U†Sokola, z¯Ìzen˝ z¯ejmÏ po roce 1989 v†prostor·ch obytnÈho domu s†v˝raznÏ antikomunistickou v˝zdobou spoËÌvajÌcÌ v†parodicky striktnÌm udrûov·nÌ ofici·lnÌch atribut˘ p¯edlistopadovÈho reûimu (zar·movan· podobizna prezidenta Hus·ka, znaky, diplomy a†Ëestn· uzn·nÌ s†rud˝mi hvÏzdami, srpy a†kladivy atd.). TrampovÈ navötÏvujÌ obÏ hospody, ËastÏji vöak hostinec U†Sokola, kde je moûnost p¯ÌjemnÈho posezenÌ na zahr·dce. SvÈ velkÈ z·bavnÌ akce v†SudicÌch ale rozvÌjejÌ v†protÏjöÌm hostinci U†FranËic˘, kde je rozlehl˝ taneËnÌ s·l, kter˝ naopak postr·d· Sokol. Senorady Hostinec v†Senoradech m· mnohaletou tradici trampskÈ hospody, mÌsta rozvÌjenÌ öirokÈho spektra trampsk˝ch aktivit, od pravidelnÈ n·vötÏvy za ˙Ëelem obËerstvenÌ, p¯es koncertov·nÌ trampsk˝ch kapel i†sÛlist˘, aû po velkÈ oslavy s†˙ËastÌ Ëlen˘ mnoha sp¯·telen˝ch osad. K†tÈto trampskÈ hospodÏ se vztahuje cel· ¯ada ud·lostÌ a†p¯Ìhod dokl·dajÌcÌch, ûe jde o†v˝znamnÈ mÌsto v†ûivotÏ trampsk˝ch osad v†blÌzkÈm ˙dolÌ ¯eky Oslavy. V†souËasnÈ dobÏ vöak senoradsk· hospoda nenese stopy trampskÈ p¯Ìtomnosti, neboù po ned·vnÈ zmÏnÏ majitele a†provozovatele doölo k†v˝raznÈ promÏnÏ interiÈru. Avöak tento stav je z¯ejmÏ doËasn˝, neboù trampovÈ sem ËetnÏ p¯ich·zejÌ i†nad·le, jsou velmi vst¯ÌcnÏ p¯ijÌm·ni a†provozovatelÈ podniku p¯edem poËÌtajÌ s†jejich pravidelnou n·vötÏvou zvl·ötÏ v†letnÌm obdobÌ, kdy by se podnik mÏl st·t mÌstem mnoh˝ch trampsk˝ch z·bav (country z·bavy, trampskÈ b·ly, koncerty trampsk˝ch kapel, trampskÈ vep¯ovÈ hody atd.) nejen v†samÈm lok·lu, ale i†na novÏ otev¯enÈ zahr·dce ve dvo¯e. Kant˝na pod Ketkov·kem Jedna z†nejnavötÏvovanÏjöÌch trampsk˝ch hospod je oded·vna d¯evÏn· chata, zvan· Kant˝na pod Ketkov·kem, s†posezenÌm na malÈ krytÈ verandÏ nebo na lavicÌch u†stol˘ okolo stavenÌ. M· r·z improvizovanÈho hostince. StojÌ uprost¯ed chatovÈ kolonie na mÌstÏ tradiËnÌho trampskÈho t·bo¯enÌ na OslavÏ, jehoû je centrem, u†cesty v†z·toËinÏ, podle kterÈ se jÌ takÈ nÏkdy ¯Ìk· Kant˝na v†zat·Ëce. Je situov·na na frekventovanÈ trase mezi Senoradsk˝m ml˝nem a†obcÌ Senorady. Po restituci pat¯Ì hostinskÈmu SlavÌkovi z†NovÈ Vsi, kter˝ ji pronajÌm·. Je charakteristickÈ, ûe v†poslednÌch dvou letech byla Kant˝na zav¯en·, neboù jejÌ provozov·nÌ nebylo rentabilnÌ a†podnik zkrachoval. Podle tvrzenÌ znalc˘ mÌstnÌch pomÏr˘ p¯ispÏla k†poklesu trûeb nejen vöeobecnÏ nep¯Ìzniv· hospod·¯sk· situace a†krize, ale takÈ skuteËnost, ûe ochran·¯i p¯Ìrody zak·zali stanov·nÌ na blÌzkÈ TrhanskÈ louce.13 Cena kant˝ny byla odhadnuta na 189 000,ñ KË, coû je suma znaËnÏ p¯evyöujÌcÌ moûnosti z·jemc˘ o†provozov·nÌ tohoto podniku, mezi nimiû nechybÏjÌ sami trampovÈ, kte¯Ì si ji velmi oblÌbili. Nadto k†opÏtovnÈmu povolenÌ provozov·nÌ tohoto podniku by bylo zapot¯ebÌ n·kladnÈho vybudov·nÌ soci·lnÌho za¯ÌzenÌ. Uzav¯enÌ podniku se negativnÏ projevilo i†ve skuteËnosti, ûe kdosi rozkradl r˘znÈ p¯ÌsluöenstvÌ tohoto podniku, zvl·ötÏ pak d¯evÏnÈ lavice a†stoly umÌstÏnÈ nast·lo kolem chaty. Od poË·tku kvÏtna roku 1999 je opÏt otev¯ena, zatÌm o†vÌkendech, ale v†sezonÏ poËÌtajÌ novÌ n·jemci s†celot˝dennÌm provozem. Kant˝na pod Ketkov·kem je vöak uû druh˝m podnikem svÈho druhu v†tÏchto konËin·ch. P¯edch·zelo jÌ obdobnÈ stavenÌ u†nedalekÈho Vydrova ml˝na na starÈ trampskÈ stezce mezi hradem Levnovem, zvan˝m Ketkov·k, a†Malou sk·lou, dnes jiû ¯adu desetiletÌ zbo¯enÈ. Kolem DaleöickÈ p¯ehrady MnoûstvÌ trampsk˝ch hospod b˝valo kdysi i†ve vesnicÌch kolem ¯eky Jihlavy, a†to v†Ëasech, kdy jejÌ ˙dolÌ nebylo zatopeno Daleöickou p¯ehradou a†tento ˙sek ¯eky pat¯il k†nejvyhled·vanÏjöÌm mÌst˘m trampov·nÌ v†Troj¯ÌËÌ. K†nejvÏhlasnÏjöÌm podnik˘m pat¯ila hospoda 123

v†Kozlanech, mÌstÏ tradiËnÌho setk·v·nÌ tramp˘ a†dÏjiöti jejich velk˝ch ples˘ a†r˘zn˝ch slavnostÌ. Ale trampovÈ vyhled·vali i†hostince ve Vladislavi, Dukovanech, HartvÌkovicÌch a†MohelnÏ. TrampskÈ hospody ve vesnicÌch kolem ¯eky Jihlavy vzaly za svÈ v†osmdes·t˝ch letech. NÏkterÈ z†nich zanikly, jinÈ p¯estaly b˝t trampy pravidelnÏ navötÏvov·ny a†staly se obvykl˝mi hostinci venkovsk˝ch vesnic a†mÏsteËek. To je p¯Ìpad hostinc˘ v†MohelnÏ, Dukovanech, Vladislavi, HartvÌkovicÌch a†jinde. Jedin˝ vesnick˝ hostinec povaûovan˝ dodnes za trampskou hospodu je v†KonÏöÌnÏ. V†Kozlanech byla Zelenkova hospoda zbo¯ena v†roce 1988. Studenec Za trampskou hospodu lze povaûovat i†n·draûnÌ bufet v†ûelezniËnÌ stanici ve Studenci, kde z†vlaku oded·vna vystupovali zvl·ötÏ trampovÈ z†Brna a†z†Rosicka, ale takÈ z†T¯ebÌËe, pokud neöli na t·bo¯iötÏ okolo ¯eky Jihlavy pÏöky. N·draûnÌ bufet ve Studenci je Ëasto vyhled·v·n trampy dodnes. Snad nikdy vöak nenavötÏvovali a†nenavötÏvujÌ hostinec p¯Ìmo v†obci Studenec, kter· je situov·na na opaËnou stranu, neû b˝valo ˙dolÌ ¯eky Jihlavy. VenkovskÈ hostince slouûily tramp˘m jako mÌsto spoleËnÈho setk·nÌ, kde si oded·vna d·vali sraz a†po¯·dali r˘znÈ vlastnÌ akce. Nap¯Ìklad v†roce 1997 lÌËil poË·tek trampskÈho vzpomÌnkovÈho ohnÏ, po¯·danÈho osadou Rove¯i, aktivnÌ ˙ËastnÌk Lucan: ÑUû z†tradice a†takÈ z†piety jsme zah·jili v†saloonu U†Mohelsk˝ch v†KetkovicÌch, kde se vöichni kamar·di ve zlat˝ch dob·ch trampingu setk·vali a†takÈ louËili.ì 14 TrampskÈ hospody byly vûdy takÈ mÌstem, kde se trampovÈ vz·jemnÏ seznamovali a†kde vznikala jejich Ëasto mnohalet· Ëi dokonce celoûivotnÌ p¯·telstvÌ.15 VenkovskÈ hosp˘dky trampovÈ nÏkdy naz˝vali v†duchu svÈho specifickÈho slangu akcentujÌcÌho jejich p¯edstavy o†DivokÈm z·padÏ. Nap¯Ìklad Lucan se zmiÚuje o†hostinci v†Senoradech jako o†ÑsenoradskÈm sallonuì,16 stejnÏ jako b˝v· naz˝v·n hostinec U†Mohelsk˝ch v†KetkovicÌch. O†srdeËnÈm vztahu tramp˘ k†venkovsk˝m hospod·m, jejich majitel˘m a†souËasnÏ v˝ËepnÌk˘m, stejnÏ jako k†obvykl˝m kmenov˝m host˘m z†¯ad domorodÈho obyvatelstva, s†nimiû se zde mohli pravidelnÏ setk·vat, svÏdËÌ i†vym˝ölenÌ a†udÌlenÌ p¯ezdÌvek tÏmto hostinsk˝m za¯ÌzenÌm. Nap¯Ìklad hostinci U†Zelenk˘ v†Kozlanech ¯Ìkali trampovÈ, ale z¯ejmÏ nejen oni, v˝hradnÏ p¯ezdÌvkou U†b·by. Hostinec pat¯il v†pades·t˝ch letech manûel˘m Marii a†Viktorovi Zelenkov˝m, velk˝m p¯Ìznivc˘m trampingu, a†proto trampy velmi v·ûen˝m, kterÈ znal snad kaûd˝, kdo kdy zavÌtal do kozlanskÈho ˙dolÌ ¯eky Jihlavy. P¯ezdÌvka vznikla potÈ, co se vedenÌ podniku musela ujmout Marie Zelenkov· za pomoci sv˝ch t¯Ì dcer ñ trampy vzpomÌnan˝ch jako Ma¯enka, Marta a†Jitka ñ potÈ, co byl hostinsk˝ Viktor Zelenka ve vÏku pades·ti let neËekanÏ povol·n do v˝konu vojenskÈ sluûby k†oddÌl˘m PTP, k†takzvan˝m Ëern˝m baron˘m. Hospodsk· Zelenkov· byla trampy zv·na Ñb·baì nebo dokonce Ñb·ba tramp˘ì a†jejÌ p¯ezdÌvka dala novÈ p¯Ìzvisko i†celÈmu podniku.17 V†souËasnosti je z¯ejmÏ nejvyhl·öenÏjöÌ trampskou hospodou v†celÈm Troj¯ÌËÌ ketkovick· restaurace U†Mohelsk˝ch, p¯estoûe sv˝m charakterem a†svou v˝zdobou trampy naprosto nep¯ipomÌn·, nijak se neliöÌ od jin˝ch venkovsk˝ch hostinc˘. V†pohostinnÈm prost¯edÌ restaurace U†Mohelsk˝ch se zaËÌnajÌ Ëi konËÌ v˝pravy a†takÈ zde p¯i trampsk˝ch slavnostech a†podnicÌch Ëek·vajÌ spojky jako doprovod host˘ ze vzd·len˝ch mÌst a†neznal˝ch zdejöÌho kraje.18 Ve venkovsk˝ch hostincÌch s†vhodn˝mi prostorami, zadnÌmi mÌstnostmi Ëi dokonce velk˝mi s·ly, trampovÈ oded·vna po¯·dali rozmanitÈ festivity. Vedle neform·lnÌho setk·nÌ a†posezenÌ u†piva s†kamar·dy z†osady Ëi s†p¯·teli z†dalöÌch trampsk˝ch osad z†blÌzkÈho i†vzd·lenÏjöÌho okolÌ, spojenÈho Ëasto se spont·nnÌm spoleËn˝m zpÏvem trampsk˝ch pÌsnÌ za hranÌ na kytary, bendûa, tamburÌny, harmoniky a†jin˝ch n·stroj˘, umoûÚovala hostinsk· za¯ÌzenÌ kon·nÌ i†vÏtöÌch akcÌ, kterÈ trampovÈ po¯·dali sami pro sebe, ale v†p¯Ìstupu na nÏ 124

nebr·nili ani mÌstnÌm obËan˘m sympatizujÌcÌm s†jejich hnutÌm. Trampi zde organizovali i†r˘znÈ podniky pro velk˝ poËet ˙ËastnÌk˘. »ast· byla nap¯Ìklad vzpomÌnkov· setk·nÌ, takzvanÈ osadnÌ sleziny, trampskÈ plesy a†b·ly a†jinÈ z·bavy, nÏkterÈ po¯·danÈ v†tradiËnÌch termÌnech, nap¯Ìklad trampskÈ mikul·öskÈ nadÌlky a†podobnÈ veselice a†dokonce i†trampskÈ svatby. Ovöem skladba trampsk˝ch z·bav a†soutÏûÌ, p¯i nichû se jejich ˙ËastnÌci neobeöli bez sv˝ch oblÌben˝ch hospod, byla jeötÏ öiröÌ. TrampskÈ b·ly a†plesy, dokonce pravidelnÈ, kaûdoroËnÌ neboli tradiËnÌ, byly vûdy po¯·d·ny i†v†mal˝ch hosp˘dk·ch ve vesnicÌch v†oblasti Troj¯ÌËÌ a†je tomu tak dodnes. O†tom, ûe tyto plesy rozhodnÏ nemajÌ charakter elitnÌho podniku pro uzav¯enou spoleËnost, ale ûe jde o†vyslovenÏ lidovou veselici, srovnatelnou s†vesnick˝mi z·bavami a†taneËnÌmi vÏneËky hasiË˘ a†mÌstnÌch sportovc˘, svÏdËÌ mimo jinÈ i†skuteËnost, ûe sami trampi svÈ b·ly naz˝vajÌ Ñtrampsk˝mi tancovaËkamiì.19 Tyto plesy, merendy a†tancovaËky mÌvajÌ pat¯iËnÏ trampsk˝ r·z ñ ˙ËastnÌci jsou obleËeni ve slavnostnÌch trampsk˝ch oblecÌch, tanËÌ se na trampskou hudbu.20 Jinak trampi p¯ebÌrajÌ atributy obvykl˝ch festivit v†prost¯edÌ vesnic i†mÏst, mÌvajÌ obvyklÈ obËerstvenÌ, vyhlaöujÌ vÌtÏze taneËnÌch soutÏûÌ, po¯·dajÌ tombolu. Na zaË·tku roku 1999 uspo¯·daly trampskÈ osady Tul·ci a†VlË·ci druh˝ roËnÌk JubilejnÌ trampskÈ merendy v†hosp˘dce U†FranËic˘ v†SudicÌch. Pr˘bÏh celÈ povedenÈ akce barvitÏ vylÌËil liter·rnÏ zdatn˝ Igor KuËera: ÑDom·ckÈ prost¯edÌ zdejöÌho lok·lu s†mal˝m s·leËkem pro omezen˝ poËet host˘ dÏl· na tÈto akci jakousi vÌce dom·ckou atmosfÈru, kter· by se snad mohla jaksi p¯iblÌûit sv˝m j·drem tÏm vyhl·öen˝m p¯ed mnoha lety, kdy po celÈ vlasti byly roztrouöeny nejr˘znÏjöÌ trampskÈ hosp˘dky drsnÈho romantickÈho j·dra. V†p˘l sedmÈ Vlajkou zah·jili tul·ËtÌ PupÌnci a†doprovodnou ¯eËÌ kamar·d ZdenÏk z†VlË·k˘. DobrovolnÈ vstupnÈ i†v†natur·liÌch stejnÏ jako loni d·valo tuöit, ûe nadch·zejÌcÌ tombola bude jaksepat¯Ì zajÌmav·. A†taky ûe byla. Natur·lie byly opravdu vydatnÈ, objevila se zde i†pytlovan· mouka Ëi brambory, prostÏ klasika. Cel˝ s·l ovl·dla muzika, tanec, dobr· n·lada a†p¯ÌjemnÈ kamar·dskÈ prost¯edÌ. Do hry opÏt vstupuje ZdenÏk Sedl·Ëek, mimo jinÈ sponzor sbÏru odpadk˘, a†vyhlaöuje pro n·s velice p¯Ìjemnou a†uûiteËnou zpr·vu, v˝tÏûek z†merendy bude zË·sti vÏnov·n na otop v†s·le a†zbytek na sbÏr odpadk˘ ñ chv·lyhodnÈ, kamar·di po¯adatelÈ, za to V·m pat¯Ì dÌky!! Je tu tombola, bohat· do rozmanitosti i†obsahu, a†mimo jinÈ tÈûe vesel·, neboù jejÌ n·plnÌ se rozesm·l nejeden ˙ËastnÌk merendy. K†jÌdlu je i†vynikajÌcÌ gul·ö ,VlË·kë za vskutku nek¯esùansky nÌzk˝ penÌz a†i†zde se ukazuje, ûe VlË·ci umÌ nejen organizovat, ale i†dob¯e kuchtit. V†hranÌ se st¯ÌdajÌ PupÌnci, Louisiana a†nakonec d·v· k†dobru tÈûe nÏco padochovsk· Haluza, kter· se vr·tila ze zimnÌho p¯echodu P·lavy. Z·bava pokraËuje do hlubokÈ noci za zpÏvu tkliv˝ch pÌsnÌ p¯i tanci i†jinÈm veselenÌ. Merenda skonËila velmi ˙spÏönÏ dÌky dobrÈ pr·ci organiz·tor˘, fajn prost¯edÌ a†celkovÏ podmanivÈ atmosfÈ¯e celÈho veËera.ì21 PosezenÌm v†trampskÈ hospodÏ konËÌ i†nejËetnÏji navötÏvovanÈ memori·ly, vzpomÌnkov· setk·nÌ po¯·d·n· kaûdoroËnÏ jiû po mnoho let, nez¯Ìdka i†nÏkolik desetiletÌ, na pamÏù zesnul˝ch tramp˘, co Ñodeöli na vÏËn˝ vandrì. Nap¯Ìklad hospoda U†Zelenk˘ v†Kozlanech proslula od öedes·t˝ch let jako mÌsto zimnÌch memori·l˘ zvan˝ch prostÏ Max vÏnovan˝ch pam·tce tohoto trampa a†dalöÌch zem¯el˝ch kamar·d˘. Od konce osmdes·t˝ch let toto setk·nÌ konËÌv· zpravidla v†trampskÈ hospodÏ v†sousednÌm KonÏöÌnÏ. TakÈ 21. ˙nora roku 1999 se uskuteËnila jiû 47. vzpomÌnkov· akce na trampa Maxe, kterÈ se z˙Ëastnilo p¯es sto tramp˘. Po ukonËenÌ memori·lu, na kterÈm zapl·l oheÚ u†pamÏtnÌch desek pod obcÌ Kozlany u†DaleöickÈ p¯ehrady, zapÏnÌ Vlajky a†vzpomÌnkov˝ch pÌsnÌ, kr·tkÈm proslovu a†dalöÌch pÌsniËk·ch, z†nichû ta poslednÌ byla vÏnov·na ÑstarÈ dobrÈ Jihlavceì, jejÌû koryto zmizelo v†hlubin·ch DaleöickÈ p¯ehrady, se trampovÈ p¯esunuli pr·vÏ do trampskÈ hospody v†KonÏöÌnÏ.22 S†trampsk˝mi hospodami jsou spjaty i†ponÏkud skromnÏjöÌ a†komornÏjöÌ vzpomÌnkovÈ akce podstatnÏ mÈnÏ rozs·hlÈ neû memori·l na poËest legend·rnÌho Maxe. Nap¯Ìklad 6. ˙nora roku 1999 v†poledne zaho¯el na t·bo¯iöti poblÌû LesnÌho Jakubova ÑvzpomÌnkov˝ oh˝125

nek na kamar·dku Janu a†kamar·da MedvÏdaì, po¯·dan˝ trampsk˝mi osadami T. B. C. a†Idaho z†Brna. Na nÏm se seölo kolem pades·ti tramp˘. PotÈ, co po minutÏ ticha zahr·li kamar·di zesnul˝ch nÏkolik pÌsnÌ a†uctili jejich pam·tku zap·lenÌm svÌËek u†pamÏtnÌch desek, odebrala se velk· Ë·st ˙ËastnÌk˘ memori·lu do pohostinstvÌ v†RosicÌch.23 S†tÌm, ûe vzpomÌnkovÈ veËery na zem¯elÈ trampy probÌhajÌ zË·sti pr·vÏ v†hostincÌch a†nejednou do pozdnÌ noci, se ˙ËastnÌci ani referenti o†tÏchto akcÌch nijak netajÌ, nepovaûujÌ to za nÏco p¯esp¯Ìliö negativnÌho. Kdyû se ve dnech 5. a†6. b¯ezna roku 1999 konalo Ñsetk·nÌ kamar·d˘ì, kte¯Ì se seöli, aby uctili pam·tku Rudy a†ZdeÚka NeËasov˝ch, referoval o†tomto memori·lu Jim Sekyrka bodr˝mi slovy: ÑV p·tek od 19 hodin se v†hospodÏ U†Mohelsk˝ch v†KetkovicÌch seöli trampovÈ r˘znÈho vÏku a†pohlavÌ, aby si p¯i dobrÈm moku a†hezk˝ch trampsk˝ch pÌsnÌch vzpomenuli na oba dobrÈ kamar·dy, kte¯Ì p¯edËasnÏ odeöli na vÏËn˝ vandr. Setk·nÌ probÌhalo v†dobrÈ n·ladÏ aû do pozdnÌch noËnÌch hodin. DruhÈho dne v†sobotu se ti, co vydrûeli, a†dalöÌ p¯ÌchozÌ kamar·di po 10. hodinÏ rannÌ seöli u†chaty zb˝öovsk˝ch tramp˘. Kamar·d Danda zap·lil symbolick˝ oheÚ, kamar·d Luboö nÏkolika vÏtami na oba kamar·dy vzpomenul a†pak p¯iöli ke slovu HejkalovÈ a†jejich n·stroje. Po ˙vodnÌ Vlajce n·sledovaly dalöÌ kr·snÈ trampskÈ pÌsnÏ. St¯Ìdali se muzikanti, st¯Ìdaly se n·stroje a†melodie, ale n·lada byla po celÈ dopoledne dobr·.ì24 Do hostinc˘ se p¯esouv· i†Ë·st trampsk˝ch akcÌ obsahovÏ pest¯ejöÌch, bÏhem nichû se sem jejich ˙ËastnÌci p¯ich·zejÌ obËerstvit. Nap¯Ìklad zmÌnÏn· akce Oslavsk˝ Rampuö·k, zimnÌ t·bo¯enÌ v†lednu 1999, se neobeöla bez sobotnÌho obÏda u†Mohelsk˝ch v†KetkovicÌch, odkud pak trampovÈ vyrazili na Ñv˝ölapì k†Vydrovu a†SenoradskÈmu ml˝nu a†zpÏt na mÌsto nocov·nÌ.25 StejnÏ tak vedou p¯es tyto hostince i†trampskÈ v˝pravy, stejnÏ jako t¯eba turistickÈ d·lkovÈ pochody, vËetnÏ tÏch organizovan˝ch pro öiröÌ trampskou komunitu nejen z†tradiËnÌho Brna, T¯ebÌËe a†mÏst a†vesnic kolem Troj¯ÌËÌ, ale i†z†nejr˘znÏjöÌch mÌst republiky. Vedle trampsk˝ch hospod ve vesnicÌch oblasti Troj¯ÌËÌ a†jejÌm okolÌ po¯·dajÌ trampovÈ svÈ slavnosti a†r˘znÈ z·bavnÌ akce i†v†jin˝ch hostinsk˝ch za¯ÌzenÌch, kter· leckdy nelze povaûovat za trampskÈ hospody. Nap¯Ìklad v†kulturnÌch domech a†hostincÌch ve mÏstech pomÏrnÏ vzd·len˝ch od mÌst tradiËnÌho t·bo¯enÌ, a†to nejen v†BrnÏ a†T¯ebÌËi, odkud poch·zÌ valn· Ë·st tramp˘ smÏ¯ujÌcÌch do Troj¯ÌËÌ, ale takÈ v†menöÌch mÌstech ñ Oslavanech, PadochovÏ, Zb˝öovÏ, Zast·vce, RosicÌch, BabicÌch. Nap¯Ìklad jubilejnÌ 30. roËnÌk veËer˘ trampsk˝ch pÌsnÌ se uskuteËnil 27. b¯ezna roku 1999 v†s·le KulturnÌho domu v†BabicÌch u†Rosic.26 A†uû 4. prosince roku 1998 se konala v†Ñcountry saloonuì PamÌr ve Zb˝öovÏ tradiËnÌ Ñv·noËnÌ slezinaì, po¯·dan· tamÏjöÌ trampskou osadou 60. mÌle.27 Jin˝m takov˝m mÌstem ve Zb˝öovÏ je tamÏjöÌ DÏlnick˝ d˘m, v†jehoû s·le se nap¯Ìklad 13. ˙nora roku 1999 konal tradiËnÌ trampsk˝ b·l. Tramp Jim Sekyrka o†jeho pr˘bÏhu napsal: ÑV nabitÈm s·le se st¯Ìdaly zb˝öovskÈ trampskÈ skupiny Rove¯i, Maranta a†HejkalovÈ. KromÏ hezk˝ch trampsk˝ch pÌsnÌ p¯ispÏla ke spokojenosti p¯Ìtomn˝ch i†bohat· tombola. Kdyû doznÏly poslednÌ akordy, do svÌt·nÌ uû zb˝valo jenom p·r hodin. Rozch·zeli jsme se s†dobr˝m pocitem, ûe trampovÈ se umÌ bavit i†v†s·le, nejenom u†t·bor·ku. Kamar·di, dÏkujeme a†tÏöÌme se na dalöÌm b·le nap¯esrok!ì28 Trampsk˝ ples zapad· do skladby festivit po¯·dan˝ch v†tradiËnÌ plesovÈ sezonÏ ve Zb˝öovÏ, st¯edisku, odkud poch·zÌ mnoûstvÌ velmi aktivnÌch nositel˘ trampingu v†oblasti Troj¯ÌËÌ i†jinde. Pro jejich velk˝ poËet je moûnÈ uspo¯·dat natolik svÈr·znou akci i†v†pomÏrnÏ malÈm mÏsteËku, jak˝m je pr·vÏ Zb˝öov. Je p¯ÌznaËnÈ, ûe nejeden provozovatel hostinskÈho podniku naopak trampy vÌtal. P¯edevöÌm v†letnÌch mÏsÌcÌch v˝raznÏ zvyöovali p¯Ìjmy hostince, ale Ëinili tak Ëasto po cel˝ rok, byù v†chladnÏjöÌm obdobÌ, kdy se na tramp jezdÌ p¯ece jen mÈnÏ Ëasto, jistÏ v†menöÌ mÌ¯e neû v†sezonÏ. Ale kromÏ toho pr·vÏ trampovÈ mnohdy rozvÌjenÌm svÈ z·bavy ñ zpÏvem a†hrou na hudebnÌ n·stroje, p¯ÌpadnÏ jin˝mi aktivitami ñ p¯itahovali do podniku dalöÌ hosty a†nadto mÏli nositelÈ trampingu sympatie hostinsk˝ch takÈ proto, ûe i†oni byli p¯Ì126

znivci jejich kultury, hudby a†zpÏvu Ëi jinÈ z·bavy, nebo dokonce sami mÏli trampskou minulost. Zvl·ötÏ p¯·telskÈ vztahy s†obsluhou mÏli trampovÈ nap¯Ìklad ve zmiÚovanÈm hostinci U†Zelenk˘ v†Kozlanech. MnozÌ z†nich pat¯ili k†nejvÏrnÏjöÌm ötamgast˘m tohoto podniku, neboù sem zajÌûdÏli pravidelnÏ v†sobotu naveËer t˝den co t˝den.29 O†tÏsn˝ch a†srdeËn˝ch vztazÌch, jakÈ udrûovali trampi s†nejednÌm provozovatelem pohostinstvÌ v†Troj¯ÌËÌ, svÏdËÌ i†prost· skuteËnost, ûe si s†v˝ËepnÌkem tykali a†oslovovali jej k¯estnÌm jmÈnem, p¯ÌpadnÏ p¯ezdÌvkou, stejn˝m zp˘sobem, jak˝m on naz˝val je.30 Trampi, kte¯Ì byli st·l˝mi hosty podniku, se tÏöili i†zvl·ötnÌ d˘vÏ¯e obsluhy, coû dokl·d· skuteËnost, ûe jim mnohde nalili, aniû mÏli na ˙tratu, tedy na dluh neboli na sekyru. V†Kozlanech U†Zelenk˘ mÏli k†tomu ˙Ëelu velkou knihu, do nÌû zapisovali dluhy nejen mÌstnÌch soused˘, ale takÈ tramp˘ p¯ijÌûdÏjÌcÌch Ëasto ze vzd·len˝ch mÌst, z†Brna. ÑBrÚ·ci byli bez penÏz, kdyû pak brali, tak zaplatili,ì vzpomÌn· na Ëasy pades·t˝ch a†öedes·t˝ch let Marie Koudelkov·, zvan· MaÚka, kdysi Ëlenka osady BÌl· kanoe. TakÈ mnozÌ dalöÌ obyvatelÈ vesnic blÌzk˝ch trampsk˝m oblastem byli tramp˘m p¯ÌznivÏ naklonÏni a†ti v†nich naöli dobrÈ p¯·tele, kte¯Ì jim vych·zeli vst¯Ìc a†pom·hali jim v†p¯Ìpadech nouze. Tak tomu byli i†v†Troj¯ÌËÌ. Kup¯Ìkladu v†Ëase nep¯ÌznÏ poËasÌ je nech·vali p¯esp·vat u†sebe v†p¯ÌbytcÌch nebo v†p¯Ìhodn˝ch hospod·¯sk˝ch stavenÌch. Nap¯Ìklad o†Karlu é·kovi, obyvateli Kozlan, napsal pamÏtnÌk a†kronik·¯ Jura Canc·k: ÑByl to ËlovÏk zlatÈho srdce. Z˙ËastÚoval se vöech trampsk˝ch seölostÌ v†kozlanskÈ hospodÏ a†nesËetnÏkr·t nechal u†sebe ve stodole trampy p¯enocovat, i†kdyû z†toho mÏl v†tÏch dob·ch temna pades·t˝ch let st·lÈ nep¯Ìjemnosti. Jeho vztah ke kamar·d˘m, jezdÌcÌm do Kozlan byl takov˝, ûe se mu zaËalo ¯Ìkat ,t·ta tramp˘ë.ì31 P¯irozen˝m mÌstem nejËastÏjöÌho bezprost¯ednÌho kontaktu tramp˘ s†mÌstnÌmi obyvateli byly pr·vÏ venkovskÈ hostince a†hospody. V†jejich prostor·ch s†nimi navazovali a†udrûovali rozmanitÈ kontakty, a†jak jsme uk·zali, vedle posezenÌ u†piva a†besedov·nÌ o†r˘zn˝ch z·leûitostech zajÌmajÌcÌch obÏ skupiny n·vötÏvnÌk˘ tÏchto podnik˘ doch·zelo k†setk·v·nÌ tramp˘ s†vesniËany i†p¯i rozvÌjenÌ trampsk˝ch festivit, p¯i z·bav·ch, merend·ch a†tancovaËk·ch. Ve venkovsk˝ch hostincÌch si umÏli trampi zÌskat mÌstnÌ pravidelnÈ hosty i†samotnÈ öenk˝¯e r˘zn˝mi zp˘soby. Vedle specifickÈ z·bavy a†humoru, trampsk˝ch ûert˘, takzvanÈ kanady, p¯edevöÌm pak sv˝m zpÏvem trampsk˝ch pÌsnÌ za hudebnÌho doprovodu kytary, harmoniky, bendûa Ëi mandolÌny. Trampsk˝ kronik·¯ Lucan vzpomÌnal na svÈ trampov·nÌ s†pozdÏji p¯edËasnÏ zesnul˝m Janem Gaidoöem, zvan˝m Kotva, v†pades·t˝ch a†öedes·t˝ch letech, s†nÌmû Ëasto zavÌtal do hostince v†Kozlanech: ÑHr·val na kytaru a†zpÌval bÏûnÈ trampskÈ pÌsniËky, ale jeho hlavnÌ reperto·r tvo¯ily pÌsniËky o†mo¯i a†n·mo¯nÌcÌch. Jednou jsme jich napoËÌtali celkem sedmapades·t. VzpomÌn·m se smutkem, jak jsme spolu o†podzimnÌch sobot·ch hr·vali ,Cestu mo¯emë, ,Mo¯sk˝ho vlkaë nebo ,JaponeËkuë, ,äanghajë a†celou ¯adu dalöÌch. A†kdyû se k†n·m p¯idali dalöÌ kamar·di, tak se Svobodova hospoda mÏnila v†p¯ÌstavnÌ krËmu a†trampÌci ve smutnÈ n·mo¯nÌky, opÏvujÌcÌ sv˘j tvrd˝ ûivot. A†to vûdycky Kotva zv˝öen˝m a†procÌtÏn˝m hlasem zpÌval ,Ö samoten a†opuötÏn˝ v†tm·ch, pot·cÌ se kor·b na vln·chë a†pak jsme hodili poetickou a†smutnou ,JaponeËkuë a†mÌstnÌ dÏdci n·m posÌlali mal˝ pan·ky.ì32 Vedle bÏûnÈ komunikace v†podobÏ debatov·nÌ tramp˘ s†mÌstnÌmi sousedy nad sklenicÌ piva, p¯ÌpadnÏ spoleËnÈho zpÏvu pÌsnÌ, kterÈ znaly obÏ skupiny n·vötÏvnÌk˘ hospody, se trampi ˙Ëastnili i†jinÈ krËemnÈ z·bavy. U†Zelenk˘ v†Kozlanech dokonce uzavÌrali s·zky s†mÌstnÌm Ñcirkus·kemì panem é·kem, zdali rozkous· sklenici od piva, jindy se vsadili, zda vydrûÌ, kdyû mu budou sk·kat ze stolu na b¯icho. Nutno dodat, ûe v†obou uveden˝ch p¯Ìpadech svou s·zku pan é·k vyhr·l.33 V†nÏkter˝ch mÌstech se trampovÈ sûili s†celou vesnickou komunitou, vedle muûsk˝ch ötamgast˘, s†nimiû se znali z†trampsk˝ch hospod, takÈ s†jejich ûensk˝mi protÏjöky. Trampsk˝ pamÏtnÌk Lucan ve sv˝ch vzpomÌnk·ch lÌËil nap¯Ìklad jednu ze senoradsk˝ch selek, jak ji poznal v†pades·t˝ch a†öedes·t˝ch letech. Je p¯ÌznaËnÈ, ûe o†nÌ mluvil jako o†tetÏ 127

VyhnaliËce, jak jÌ nepochybnÏ oslovoval, a†d·le ji a†jejÌho manûela ñ ponÏkud hrabalovsky ñ charakterizoval slovy: ÑMoc hodn· panÌ, pravidelnÏ n·s s†klukama a†s†Peginem zv·vala k†nim dom˘ na psÌ hody a†jejÌ muû Vaöek byl vochlasta, bet·lnej k·moö a†bubenÌk mÌstnÌ kapely.ì34 TakÈ v†Kozlanech byli trampi zv·ni na ÑpsÌ hodyì do nejednÈ dom·cnosti, nap¯Ìklad do rodiny Ñcirkus·kaì é·ka.35 Vst¯ÌcnÈ prost¯edÌ venkovsk˝ch hospod se odrazilo i†v†liter·rnÌ tvorbÏ nÏkter˝ch tramp˘. Zvl·ötÏ pak s†oblibou b˝v· lÌËena Kant˝na pod Ketkov·kem. SvÈ pocity, vztahujÌcÌ se k†tÈto svÈr·znÈ trampskÈ hospodÏ, vyj·d¯il i†Igor KuËera v†autobiografickÈ povÌdce ÑMiluju toì za¯azenÈ do souboru prÛz V˘nÏ tul·ck˝ch ohÚ˘. ÑJe lÈto. Louka pod Ketkov·kem se podob· pl·ûi tichomo¯sk˝ch ostrov˘. SlunÌËko n·s p·lÌ p¯es ozÛnovou dÌru, kolem splavu leûÌ spocen˝ mrtvoly chytajÌcÌ karcinogennÌ paprsky, je to jako grilov·nÌ za ûiva. Po nÏkolikahodinovÈ dopolednÌ t˙¯e ˙dolÌm shazuju us·rnu u†Kant˝ny a†zalamuju si palce s†lidma, kter˝ tak dob¯e zn·m. ,Jedno pivoë, ¯Ìk·m skoro nep¯ÌtomnÏ a†svalÌm se do stÌnu pod p¯Ìst¯eöek zakr˝vajÌcÌ tyto ˙tulnÈ konËiny, jeû lÈta hladÌ trampy sv˝m zvl·ötnÌm a†niËÌm nenahraditeln˝m dotekem. Blahod·rn˝ mok mi dod·v· novÈ sÌly a†za chvÌli jiû p¯izvukuji do pÌsnÏ jednomu z†tÏch kr·snÏ st¯elenejch nadöenc˘ v†zelen˝m, co tu brnk· jen tak pro sv˝ potÏöenÌ, pro vöechny p¯ÌtomnÈ kamar·dy a†vlastnÏ z†radosti plnÈ ûivota, svobody a†volnosti. Tak jeötÏ jedno a†p˘jdu se na chvÌli p¯idat k†tÏm grilujÌcÌm se fanatik˘m u†splavu, t¯eba tam taky potk·m nÏjak˝ zn·m˝, vûdycky je jich tu jako much.ì36 ProblÈmy spjatÈ s†prodejem tohoto podniku v†letech 1997 a†1998 paroduje i†Ivan Svoboda, zvan˝ Kid, letit˝ trampsk˝ pamÏtnÌk a†liter·t, popul·rnÌ p¯edevöÌm voln˝m cyklem povÌdek o†vodnÌku Bohuöovi, vodnici Luize a†jejich dÏtech BobinÏ a†Bobeöovi z†¯eky Oslavy, publikovan˝ch na str·nk·ch Ëasopisu OslavskÈ boudy i†ve sbornÌku V˘nÏ tul·ck˝ch ohÚ˘, prvnÌm svazku kniûnice LesnÌ ozvÏny (Brno 1996). Tak byla v†jarnÌm ËÌsle Ëasopisu OslavskÈ boudy otiötÏna Svobodova povÌdka ÑKant˝na na prodejì. ZaËÌn· slovy: ÑZaË·tkem lÈta se Bohuö dovÏdÏl, ûe je na prodej Kant˝na pod Ketkov·kem. ,Kdybychom mÏli, Luizo, penÌze, hned bych to koupil, vÌö jak˝ by to bylo terno? J· kant˝nsk˝, ty kant˝nsk·, Bobeö s†Bobinou by rozn·öeli pivo, t¯eba i†do chat. TrempÌci by se u†n·s nacucali jako houby a†v†noci, aû by od n·s odch·zeli, Bobina by je nav·dÏla s†lucerniËkou do ¯eky, tam bychom je utopili a†jejich duöiËky nacpali do jejich z·lohovan˝ch lahv·Ë˘. No jo, ale kde vzÌt tÏch 189 000, co ta Kant˝na stojÌ?ë posteskl si Bohuö a†upil puökvorcovou ko¯alkuÖì37 Existenci venkovsk˝ch hostinc˘, kde trampi nebyli p¯ezÌr·ni Ëi pouze trpÏni, ale naopak srdeËnÏ vÌt·ni, oni sami oded·vna povaûovali za velmi v˝znamnou pro rozvÌjenÌ svÈho hnutÌ a†vlastnÌho specifickÈho zp˘sobu tr·venÌ volnÈho Ëasu, svÈ kultury. NÏkterÈ podniky se staly tÈmÏ¯ kultovnÌmi mÌsty a†jejich ˙loha v†rozvoji trampingu v†oblasti byla velice oceÚov·na a†nÏkdy povaûov·na p¯Ìmo za klÌËovou. Trampi ji umÏli n·leûitÏ zhodnotit, mnohdy i†po letech s†nostalgick˝m vzpomÌn·nÌm i†s†nezbytn˝m Ëasov˝m odstupem, kdy si uvÏdomili, co vöechno pro nÏ jejich oblÌben· venkovsk· hospoda znamenala. SvÏdËÌ o†tom i†slova p¯ednÌ osobnosti trampingu na BrnÏnsku a†T¯ebÌËsku Jury Canc·ka, kter˝mi vzpomÌnal na hospodu U†Zelenk˘ v†Kozlanech, kam trampi Ëasto smÏ¯ovali uû od poË·tku pades·t˝ch let: Ñ⁄mrtÌm babiËky ZelenkovÈ v†roce 1987 a†Viktora Zelenky v†roce 1988 a†zbo¯enÌm hospody v†tomtÈû roce skonËila jedna z†kapitol trampingu na Jihlavce. Z˘stala jen vzpomÌnka na tyto vz·cnÈ lidi, kte¯Ì spÌ vÏËn˝m sp·nkem na h¯bit˘vku v†KonÏöÌnÏ.ì38 POZN¡MKY 1 Srov. J. CANC¡K, Trampsk· historie ¯eky Jihlavky, Padochov 1997, s. 3ñ7. 2 OslavskÈ boudy 3, 1996, Ë. 2, s. 2. 3 Srov. K. ALTMAN, K†problematice trampingu na BrnÏnsku. In: SpoleËenstvÌ dÏtÌ a†kultura, Str·ûnice 1997. 4 DROBEK, Ahoj kamar·di a†kamar·dky! OslavskÈ boudy 3, 1996, Ë. 3, s. 2.

128

5 Kronika S.T.O. T¯ebÌË. Dokument v†soukromÈm drûenÌ. 6 OslavskÈ boudy 5, 1998, Ë. 4, s. 17. 7 Srov. K. ALTMAN, KrËemnÈ Brno, Brno 1993, s. 21ñ42. 8 K†nim pat¯il i†Stanislav HamzÌk, zvan˝ An˝zek, öerif osady Silver Star, kter˝ zaËal trampovat v†roce 1927 a†vyjÌûdÏl do p¯Ìrody i†ve velmi pozdnÌm vÏku jako sedmdes·tilet˝ kmet. Trampsk˝ kronik·¯ Lucan na nÏj vzpomÌnal slovy: ÑP¯ed trailem by ho nezastavil ani Ëert. MyslÌm, ûe mÏl r·d tuto partu star˝ch kamar·d˘ (osadu Diagon·la Y†v†sedmdes·t˝ch letech ñ pozn. K. A.) a†nechtÏl nechat trampov·nÌ, i†kdyû byl hodnÏ nemocnej a†opÌral se o†sukovici. NÏkter˝ trampy jsme p¯ed nÌm i†tajili, protoûe byly n·roËnÈ, ale on by öel do vöeho. Jednou zapomnÏl doma lÈky, tak jsme zh·nÏli ekvivalenty po vöech chat·ch pod KonÏöÌnem. MÏli jsme strach o†jeho zdravÌ, ale on se jen sm·l a†dÌky zubnÌ protÈze ¯Ìk·val: ,»o se kluËi öerete.ë A†tak, pokud to ölo, chodil s†n·ma, jeho ûena Boûka mu nachystala do eöus˘ ku¯e, rejûu a†podobn˝ diety a†Petecovi, kterej se pro nÏho stavoval, ¯Ìk·vala: ,NÈ aby tam na Ëundru nÏco chlastalë.ì LUCAN, Kamar·di z†nebesk˝ho b·ru. OslavskÈ boudy 5, 1998, Ë. 4, s. 19ñ20. 9 P. DUFEK (œ¡BEL), Jak jsem zaËÌnal s†trampingem. OslavskÈ boudy 6, 1999, Ë. 1, s. 22. 10 J. SEKYRKA, œ·blovy vzpomÌnky. OslavskÈ boudy 6, 1999, Ë. 1, s. 21. 11 Srov. J. CANC¡K, c. d., Padochov 1997, s. 13. 12 DROBEK, Trampsk· merenda 2. roËnÌk ñ Sudice. OslavskÈ boudy 6, 1999, s. 1, s. 15. 13 Trhansk· louka nese sv˘j n·zev podle takzvan˝ch Trhan˘, trampskÈ osady, kter· zde byla v†pades·t˝ch a†öedes·t˝ch letech, a†po nÌ se tu t·bo¯ilo po dlouh· desetiletÌ aû do roku 1989, kdy ochran·¯i vymohli z·kaz stanov·nÌ. 14 LUCAN, 7. Ëervna ñ vzpomÌnkov˝ oheÚ ñ Rove¯i. OslavskÈ boudy 4, 1997, Ë. 2, s. 18. 15 Nap¯Ìklad tramp Lucan vzpomÌn·, jak se v†öedes·t˝ch letech sezn·mil s†jinou v˝raznou trampskou osobnostÌ, Milanem äebestou, zvan˝m Michec: ÑJ· jsem se s†nÌm osobnÏ sezn·mil nÏkdy brzo zaË·tkem let öedes·t˝ch, kde jinde neû U†Zelenk˘ v†Kozlanech, p¯i p¯Ìleûitosti Maxe. Tehdy jeötÏ nebyla skupina a†Michec sedÏl u†stolu s†Vasilem. Byli tam brzo, nÏkdo je vzal z†Brna autem. S†Vasilem uû jsme se znali, a†tak jsem za nÏma p¯isedl, Vasila za chvilku volal Viktor (hospodsk˝ Zelenka), a†tak jsme s†Michecem dali ¯eË. My jsme se uû od vidÏnÌ trochu znali, kdyû jsem ¯ekl, ûe jsem ze Zast·vky, vypr·vÏl mnÏ o†Tondovi a†R˘ûence, byli taky Zast·veË·ci a†mÏli chatu, spÌö orlÌ hnÌzdo, ve skal·ch na St¯ÌbrÚ·ku. Byli Zelinkovi a†kluci s†nÏma k·moöili a†neû mÏli chaty, tak k†nim jeden Ëas jezdÌvali. Taky o†Ëundrech a†r˘znejch srand·ch na JokohamÏ, jak se vÏtöinou mezi trampama vypr·vÌÖì LUCAN, Milan äebesta-Michec, Kamar·di z†nebesk˝ho b·ru. OslavskÈ boudy 6, 1999, Ë. 1, s. 20. 16 LUCAN, VzpomÌnky z†us·rny. OslavskÈ boudy 4, 1997, Ë. 1, s. 5. 17 Srov. J. CANC¡K, c. d., s. 13. Ovöem podle slov jin˝ch trampsk˝ch pamÏtnÌk˘, nap¯. Josefa Hrubeöe a†Marie KoudelovÈ, hostinec U†Zelenk˘ vedla a†obsluhovala sama Marie Zelenkov· i†potÈ, co se jejÌ muû vr·til z†v˝konu vojenskÈ sluûby dom˘, p¯estoûe ten byl v†podniku tÈmÏ¯ neust·le p¯Ìtomen. Sed·val a†rozpr·vÏl s†ostatnÌmi hosty, jen obËas pomohl roznÈst pivo. 18 Igor KuËera, zvan˝ Drobek, öerif osady Zlat· podkova II, kter· ve dnech 22. 1ñ24. 1. 1999 po¯·dala druh˝ roËnÌk OslavskÈho Rampuö·ka, lÌËil poË·tek tÈto vÌkendovÈ akce slovy: ÑV p·tek 21. ledna jsme se svornÏ seöli U†Mohelsk˝ch v†KetkovicÌch, abychom zde zah·jili spojkami druh˝ roËnÌk zimnÌho t·bo¯enÌ s†n·zvem Oslavsk˝ Rampuö·k.ì DROBEK, 22. 1ñ24. 1. Oslavsk˝ Rampuö·k, 2. roËnÌk. OslavskÈ boudy 6, 1999, Ë. 1, s. 15. 19 Srov. OslavskÈ boudy 6, 1999, Ë. 1, s. 16. 20 Nap¯Ìklad 14. ˙nora roku 1999 po¯·dala ÑtradiËnÌ b·lì trampsk· osada SpÌcÌ b˘vol v†restauraci U†SlavÌk˘ v†NovÈ Vsi. Zahr·la zde trampsk· kapela Voraz z†Oslavan zn·m· Ñsv˝mi pÏkn˝mi pÌsnÏmi v†interpretaci dobr˝ch muzikant˘ì. Srov. OslavskÈ boudy 6, 1999, Ë. 1, s. 16. 21 DROBEK, Trampsk· merenda, 2. roËnÌk ñ Sudice. OslavskÈ boudy 6, 1999, ss. 1, 15ñ16. 22 Srov. PETR (T. O. Kobra), OslavskÈ boudy 6, 1999, Ë. 1, s. 16. 23 Srov. PETR (T. O. Kobra), OslavskÈ boudy 6, 1999, Ë. 1, s. 15. 24 J. SEKYRKA, OslavskÈ boudy 6, 1999, Ë. 1, s. 17. 25 Srov. DROBEK, 22. 1.ñ24. 1., Oslavsk˝ Rampuö·k, 2. roËnÌk. OslavskÈ boudy 6, 1999, Ë. 1, s. 15. 26 Srov. OslavskÈ boudy 6, 1999, Ë. 1, s. 17. 27 O†pr˘bÏhu celÈ akce informoval Igor KuËera (Drobek) na str·nk·ch Oslavsk˝ch boud: ÑV ˙tulnÈm prost¯edÌ se jako vûdy zaplnil s·l do poslednÌho mÌsteËka, setkalo se zde mnoho zn·m˝ch kamar·d˘, dojeli i†drsnÌ trampÌ¯i z†Prahy, v†plnÈ polnÌ zimnÌ v˝bavÏ. Po osmÈ hodinÏ zah·jili Vlajkou slezinu zn·mÌ pardi ze Zb˝öova ñ Rove¯i, kte¯Ì mimo jinÈ letos oslavili jiû t¯icÌtku svÈho trv·nÌ. PoslÈze öerif äedes·tky kamar·d Zuzana vöechny p¯ivÌtal a†p¯ipomenul letoönÌ dvac·tÈ v˝roËÌ zaloûenÌ osady. A†potom uû se hr·lo, zpÌvalo, tancovalo, veselilo a†tlachalo. Kolem p˘lnoci se vyhlaöovala bohat· tombola a†kdo nevyhr·l, p¯iöel si na svoje i†jin˝m zp˘sobem. Slezina potom pokraËovala v†bujarÈm veselenÌ aû do rannÌch hodin, kdy opouötÏli saloon poslednÌ mohyk·ni

129

p¯·telskÈho setk·nÌ. DÏkujeme äedes·tce za vyda¯enou akci a†za rok na PamÌru zase ahoj!ì OslavskÈ boudy 5, 1998, Ë. 4, s. 16. 28 J. SEKYRKA, OslavskÈ boudy 6, 1999, Ë. 1, s. 16. 29 ObdobnÏ vzpomÌnal na trampskou hospodu v†nedalek˝ch HartvÌkovicÌch Milan Ok¯ina, kter˝ sem zajÌûdÏl z†Brna v†pades·t˝ch letech. 30 Nap¯Ìklad Lucan vzpomÌnal, ûe si nÏkte¯Ì trampovÈ tykali s†hostinsk˝m Zelenkou z†trampskÈ hospody v†Kozlanech, kterÈmu ¯Ìkali Viktor. Srov. LUCAN, Milan äebesta-Michec, Kamar·di z†nebesk˝ho b·ru. OslavskÈ boudy 6, 1999, Ë. 1, s. 20. 31 J. CANC¡K, c. d., s. 13. 32 LUCAN, Jan Gaidoö-Kotva, Kamar·di z†nebesk˝ho b·ru. OslavskÈ boudy 4, 1997, Ë. 1, s. 23. 33 VzpomÌnky Josefa Hrubeöe z†osady White Star. 34 LUCAN, VzpomÌnky z†us·rny. OslavskÈ boudy 4, 1997, Ë. 1, s. 5. 35 V˝povÏÔ Marie KoudelkovÈ, zvanÈ MaÚka, z†osady BÌl· kanoe. 36 V˘nÏ tul·ck˝ch ohÚ˘. LesnÌ ozvÏny sv. 1. Brno 1996, s. 4ñ5. 37 I. SVOBODA, Kant˝na na prodej. OslavskÈ boudy 6, 1999, Ë. 1, s. 22. 38 J. CANC¡K, c. d., s. 13.

130

MATERIÁLY ARCHEOLOGICK… N¡LEZY VLTAVÕNŸ NA MORAVÃ Milan Vok·Ë, T¯ebÌË

DÌky sv˝m vhodn˝m vlastnostem (vysok· homogenita, lasturnat˝ lom a†ostrÈ hrany vytvo¯en˝ch n·stroj˘) byly vltavÌny vhodnou surovinou pro v˝robu ötÌpanÈ industrie. OjedinÏle byly pouûÌv·ny k†v˝robÏ ötÌpanÈ industrie jiû v†obdobÌ mladÈho paleolitu (lokality Gudenushˆhle a†Willendorf II v†DolnÌm Rakousku) a†d·le v†neolitu aû eneolitu. NÏkterÈ dalöÌ zp˘soby opracov·nÌ vltavÌn˘ (provrt·nÌ, brouöenÌ) byly zn·my snad od neolitu, zcela jistÏ pak v†historickÈ aû recentnÌ dobÏ. Na MoravÏ doölo k†objevu vltavÌn˘ roku 1878 (lokalita Koûichovice-ÑKrochotyì) a†do souËasnosti byly n·lezy vltavÌn˘ zaregistrov·ny na katastru asi 90 obcÌ v†okresech T¯ebÌË, Znojmo a†Brno-venkov. V˝voj pozn·nÌ moravsk˝ch vltavÌn˘ a†jejich charakteristika jsou jiû podrobnÏ zpracov·ny.1 Brzy po objevu moravsk˝ch vltavÌn˘ se rozvinula öirok· diskuse na tÈma, zda jde o†produkty p¯ÌrodnÌ Ëi umÏlÈ. P¯ÌrodnÌ p˘vod mohly podpo¯it mimo jinÈ i†vltavÌny opracovanÈ v†pravÏku nebo zÌskanÈ z†archeologick˝ch lokalit. Proto se po nich zaËalo usilovnÏ p·trat. Koncem 19. stoletÌ se nÏkolik takov˝ch n·lez˘ skuteËnÏ poda¯ilo uËinit. Byl mezi nÏ ¯azen valounek vltavÌnu z†Oslavan-ÑLuûÌì a†malÈ j·dro z†Dukovan.2 JeötÏ do konce 19. stoletÌ

1. Oblast jihoz·padnÌ Moravy: A†ñ p¯ÌrodnÌ v˝skyty vltavÌn˘, B†ñ p¯ibliûn· hranice souvisle osÌdlenÈho ˙zemÌ v†pravÏku, C†ñ celÈ kusy vltavÌn˘, D†ñ jadÈrka z†neolitu, E†ñ ostatnÌ ötÌpanÈ vltavÌny.

131

pat¯Ì n·lez vltavÌnu na ÑRÈnÏì u†IvanËic a†z¯ejmÏ i†v†BlahutovicÌch (okres Nov˝ JÌËÌn). ArcheologickÈ n·lezy vltavÌn˘ zÌskanÈ do poloviny 20. stoletÌ sepsal J. Skutil.3 Do souËasnÈ doby se dÌky intenzivnÌm sbÏr˘m poËet opracovan˝ch vltavÌn˘ jeötÏ zv˝öil a†nÏkterÈ pr·ce registrujÌ jiû desÌtky kus˘ p¯Ìpadn˝ch vltavÌnov˝ch artefakt˘.4 PodnÏtem k†p¯edloûenÈ pr·ci byly p¯edevöÌm novÈ n·lezy vltavÌnov˝ch artefakt˘ v†pr˘bÏhu poslednÌch let a†p¯ekvapiv· zjiötÏnÌ o†staröÌch archeologick˝ch n·lezech vltavÌn˘. SOUPIS LOKALIT Blahutovice-ÑHinterfeldeì (okres Nov˝ JiËÌn) Podle J. Skutila byl v†trati ÑHinterfeldeì (ZadnÌ pole) na sÌdliöti kultury s†line·rnÌ a†Ñnordickouì keramikou nalezen fragment vltavÌnovÈ Ëepele spoleËnÏ s†obsidi·nov˝m j·drem.5 Z†tratÏ ÑHinterfeldeì (a takÈ z†blÌzk˝ch poloh ÑDubsk˝ ml˝nì a†ÑPÌskovnaì) existuje i†nevelkÈ mnoûstvÌ keramickÈho materi·lu kultury s†moravskou malovanou keramikou II. stupnÏ a†kultury n·levkovit˝ch poh·r˘, jakoû i†v˝znamn˝ n·lez pazourkovÈ d˝ky ze staröÌ doby bronzovÈ. VelkÈ mnoûstvÌ ötÌpanÈ industrie zhotovenÈ z†glacigennÌch silicit˘ (pazourk˘) m˘ûe naznaËovat dÌlensk˝ charakter neolitick˝ch aû eneolitick˝ch osad.6 N·lez skuteËnÏ vltavÌnovÈho artefaktu nelze zcela vylouËit, zvl·ötÏ kdyû uv·ûÌme, ûe oblast s†p¯ÌrodnÌmi v˝skyty vltavÌn˘ je vzd·lena asi 120 km jihoz·padnÌm smÏrem od lokality, zatÌmco obsidi·n, rovnÏû na lokalitÏ nalezen˝, poch·zÌ ze vzd·lenosti min. 300 km. Bohuûel bez modernÌ revize nem˘ûeme vylouËit ani z·mÏnu vltavÌnu s†jin˝m druhem sklovitÈho materi·lu (nap¯. lahvov˝m sklem Ëi struskou).7 DolnÌ VÏstonice (okres B¯eclav) Podle drobnÈ zmÌnky v†literatu¯e byl r. 1926 ve stanici Ñlovc˘ mamut˘ì (Pavlovien) nalezen vltavÌn podobn˝ pravÏk˝m n·lez˘m vltavÌn˘ z†Willendorfu II a†Gudenusovy jeskynÏ (Rakousko).8 Bohuûel nezn·me bliûöÌ charakteristiku n·lezu, jeho n·lezovÈ okolnosti ani mÌsto souËasnÈho uloûenÌ. TakÈ v†tomto p¯ÌpadÏ se mohlo jednat o†z·mÏnu s†jin˝m druhem sklovitÈho materi·lu (obsidi·n, struska, umÏlÈ sklo). Dukovany (okres T¯ebÌË) VÏtöina p¯edpokl·dan˝ch vltavÌnov˝ch artefakt˘ z†Dukovan poch·zÌ z†mÌst jejich p¯ÌrodnÌch v˝skyt˘ v†ostr˘vcÌch ötÏrkopÌsk˘, kterÈ se t·hnou od z·padnÌho okraje Dukovan podÈl silnice vedoucÌ smÏrem na b˝valou obec Skryje.9 Podle n·zoru vÏtöiny sbÏratel˘ jde o†velice bohatÈ v˝skyty vltavÌn˘. Daleko mÈnÏ jsou z†ploch ötÏrkopÌsk˘ a†jejich nejbliûöÌho okolÌ zn·my archeologickÈ n·lezy reprezentovanÈ ¯Ìdce roztrouöen˝mi n·lezy ötÌpanÈ industrie z†obdobÌ mladÈho paleolitu10 a†d·le n·lezy ötÌpanÈ industrie (v surovinovÈm spektru jednotlivÏ zastoupeny i†obsidi·n, k¯iöt·l a†plazma), brouöenÈ industrie (sekerky) a†keramiky z†neolitu (kultura s†moravskou malovanou keramikou ñ nepublikov·no). NÏkde v†prostoru uveden˝ch sediment˘ s†vltavÌny byl uËinÏn n·lez vltavÌnu, kter˝ popsal a†fotograficky zdokumentoval F. Dvorsk˝.11 Popisovan˝ vltavÌn je dnes bohuûel nezvÏstn˝. Podle fotodokumentace ölo o†kuûelovitÈ, jednopodstavovÈ j·dro o†v˝öce asi 15 mm s†10 negativy po odötÌpnut˝ch Ëepelk·ch po obvodu. Na vrcholu je patrn˝ zbytek p˘vodnÌ ot¯elÈ skulptace. Jeho moûnou kresebnou rekonstrukci zobrazuje obr. 3:8. DalöÌ exempl·¯ jadÈrka m˘ûe b˝t drobn˝ vltavÌn kvadratickÈho tvaru (obr. 3:6). Nalezl jej autor Ël·nku r. 1992 na ÑOulehlovÏ poliì (1 km z·padnÏ od obce) v†mÌstÏ oznaËenÈm v†ZM 1:10 000 mapa 24ñ33ñ18 (157 mm od V†s. Ë. a†290 mm od J†s. Ë.). M· hmotnost 1 g, v˝öka vltavÌnu je 11 mm. Barva je hnÏdozelen·. Hmotnost p˘vodnÌho vltavÌnu se pohybovala snad mezi 10ñ20 g. Na b·zi kusu je patrn˝ zbytek p˘vodnÌ mÏlce jamkovitÈ skulptace. Zb˝vajÌcÌ plochy nesou asi 8 negativ˘ po drobn˝ch ˙ötÏpech. Povrch oötÌpan˝ch ploch je matn˝ a†z†malÈ Ë·sti je recentnÏ poökozen. 132

DalöÌch 20 ks moûn˝ch vltavÌnov˝ch artefakt˘ z†p¯ÌrodnÌch lokalit vltavÌn˘ u†Dukovan podchytil a†zdokumentoval J. Kov·rnÌk.12 Uv·dÌ v˝razn· ökrabadla ñ 4 ks, drasadla ñ 2 ks, rydla ñ 2 ks, jadÈrka ñ 2 ks13 a†nejvÌce ˙ötÏpy ñ 7 ks. Z†toho 11 ks m· matn˝ oötÌpan˝ povrch bez lesku. Podle uvedenÈho autora mohou pat¯it do obdobÌ paleolitu, zb˝vajÌcÌ kusy s†leskem snad do neolitu aû eneolitu. V†polovinÏ cesty z†Dukovan do b˝val˝ch SkryjÌ byl nalezen v†70. letech M. Weinlichem opracovan˝ vltavÌn.14 Podle vyobrazenÌ jde o†vltavÌn ov·lnÈho tvaru o†dÈlce 35 mm. MenöÌ Ë·st povrchu je oötÌp·na a†nese 3 v˝raznÏjöÌ negativy mikroËepelek. Dukovany-ÑMejtniceì (okres T¯ebÌË) V†souËasnÈ dobÏ nezvÏstn˝ je n·lez ÑmalÈho nukleovitÈho exempl·¯e vltavÌnu pravdÏpodobnÏ jiû prehistoricky obitÈhoì. Byl nalezen v†50. letech V. Oulehlou v†trati ÑMejtniceì u†Dukovan.15 ZmÌnÏn· traù leûÌ asi 1 km jihoz·padnÏ obce na jiûnÌm ˙boËÌ t·hlÈho h¯betu. Podle v˝öe zmÌnÏn˝ch autor˘ zde leûÌ stanice szeletienu, kterou vöak novÏjöÌ revize lokality nepotvrdila.16 NejistÈ stopy osÌdlenÌ z†neolitu uv·dÌ I. Mr·zek.17 Na lokalitÏ chybÌ vltavÌnonosnÈ sedimenty (nejbliûöÌ jsou 700 m†severnÏ od lokality), vltavÌn se tedy nach·zÌ ve druhotnÈ poloze (p¯enesen˝ v†pravÏku nebo zemÏdÏlsko-technick˝mi pracemi?). He¯manice (okres T¯ebÌË) ñ v†souËasnosti zanikl· obec, dnes k. ˙. obce Rouchovany Podle J. Skutila byl v†He¯manicÌch zÌsk·n povrchov˝ n·lez vltavÌnu.18 Uveden˝ kus je z¯ejmÏ shodn˝ s†ojedinÏl˝m vltavÌnem, kter˝ nalezl u†obce V. »apek.19 Omylem byl d·n do souvislosti s†n·hodn˝mi n·lezy kamennÈ industrie v†okolÌ obce. Nejist˝ je takÈ vztah k†n·lezu keramiky kultury s†moravskou malovanou keramikou (tzv.ÑhranatÈ uchoì).20 Bohuûel nezn·me p¯esnou lokalizaci n·lezu vltavÌnu21 a†v†nejbliûöÌm okolÌ He¯manic chybÌ i†vltavÌnonosnÈ sedimenty (relativnÏ bohatÈ lokality vltavÌn˘ leûÌ nejblÌûe ve vzd·lenosti 1 km u†SkryjÌ, Rouchovan a†Korduly). V†p¯ÌpadÏ nalezenÈho vltavÌnu se spÌöe jedn· o†p¯ÌrodnÌ v˝skyt. IvanËice-ÑRÈnaì (okres Brno-venkov) ZajÌmav˝, ale dnes jiû nezkontrolovateln˝, n·lez vltavÌnu uv·dÏn˝ nÏkdy v†souvislosti s†pravÏk˝m osÌdlenÌm poch·zÌ z†rozs·hlÈho n·vröÌ ÑRÈnaì jihov˝chodnÏ od IvanËic.22 Dle ˙stnÌho sdÏlenÌ J. Kniese nalezl ornitolog V. »apek ve ötÏrcÌch na kopci ÑRÈnaì vltavÌnov˝ valounek.23 VltavÌn byl zÌsk·n koncem minulÈho stoletÌ, tedy jeötÏ p¯ed zalesnÏnÌm lokality, kter· tehdy byla obdÏl·v·na jako pole. P¯i ovÏ¯ov·nÌ naleziötÏ zjistil F. Dvorsk˝ asi 50 m†nad hladinou ¯eky Jihlavy24 ostr˘vek ötÏrkovit˝ch sediment˘.25 UvedenÈ sedimenty odpovÌdajÌ pleistocÈnnÌm ötÏrk˘m s†vltavÌny v†oblasti z·padnÏ od IvanËic. Tzv. ÑniûöÌ terasaì leûÌ v†nadmo¯skÈ v˝öce 250ñ280 m, relativnÌ v˝öka nad ¯ekou Jihlavou je 40ñ70 m.26 Lokalita je zn·ma p¯edevöÌm jako hradisko lidu velatickÈ kultury a†slovansk˝m osÌdlenÌm. NechybÌ ani n·lezy z†mladöÌho obdobÌ paleolitu, osÌdlenÌ kultury s†line·rnÌ keramikou a†kultury jeviöovickÈ.27 N·lez vltavÌnu z¯ejmÏ indikuje spojovacÌ lokalitu mezi pleistocÈnnÌmi v˝skyty ötÏrk˘ s†vltavÌny v†oblasti z·padnÏ od IvanËic (Biskoupky aû Letkovice)28 a†v†oblasti jihov˝chodnÏ od IvanËic (MoravskÈ Br·nice29 a BratËice30). TakÈ tento vltavÌn m˘ûeme vylouËit z†archeologick˝ch n·lez˘. Les˘Úky (okres T¯ebÌË) Podle J. Kov·rnÌka byl na sÌdliöti kultury s†moravskou malovanou keramikou, f·ze Ibñ IIa, oznaËovanÈ jako Les˘Úky I†(500 m†severoz·padnÏ od obce), nalezen neopracovan˝ vltavÌn o†hmotnosti 55 g.31 NejbliûöÌ p¯ÌrodnÌ v˝skyty vltavÌn˘ jsou 1 km jiûnÏ od lokality u†DolnÌch Laûan32 a†1,5 km 133

2. Lokalita Mohelno-ÑBoleniskaì. V˝sek z†mapy 1:10 000. 1 ñ vltavÌn Ë. 2, 2 ñ vltavÌn Ë. 3, 3 ñ vltavÌn Ë. 4, 4 ñ vltavÌn Ë. 5, A†ñ prostor vltavÌnonosn˝ch sediment˘, B†ñ stanice szeletienu, C†ñ sÌdliötÏ kultury MMK.

severov˝chodnÏ od lokality u†Les˘nÏk.33 TakÈ v†blÌzkÈm severoz·padnÌm okolÌ n·lezu po obou stran·ch silnice do äebkovic vystupujÌ hruböÌ ötÏrky podobnÈ vltavÌnonosn˝m, z†nichû by vltavÌn mohl poch·zet. VltavÌn byl nalezen p¯Ìmo v†mÌstÏ archeologick˝ch n·lez˘ v†ornici, kter· leûÌ na spra134

öovÈm podloûÌ.34 VltavÌn m˘ûe souviset se sÌdliötÏm kultury s†moravskou malovanou keramikou, nelze vöak vylouËit ani jeho prim·rnÌ v˝skyt. Mohelno-ÑBoleniskaì (okres T¯ebÌË) Lokalita leûÌ asi 1,5 km severov˝chodnÏ od obce na vrcholu plochÈho n·vröÌ u†lesa v†nadmo¯skÈ v˝öce asi 375 m. MÌsto tvo¯Ì rozhranÌ katastr˘ Mohelna, Lh·nic a†Senorad.35 Situaci naleziötÏ zachycuje obr. 2. ätÏrkopÌsky bohatÈ na vltavÌny zaujÌmajÌ rozs·hlou plochu na temeni n·vröÌ. Ve ötÏrcÌch se z†vÏtöÌ Ë·sti rozkl·d· rozlehl· stanice szeletienu reprezentovan· rozpt˝len˝mi n·lezy ötÌpanÈ industrie a†intaktnÌ vrstvou pod ötÏrkovitou ornicÌ v†jiûnÌ Ë·sti stanice.36 NeolitickÈ n·lezy jsou dosti ¯ÌdkÈ, vÏtöÌ koncentraci lze pozorovat v†severnÌ Ë·sti lokality na okraji n·vröÌ a†jeho severov˝chodnÌm svahu. NeolitickÈ n·lezy z†uvedenÈ koncentrace p¯edstavujÌ keramickÈ zlomky n·dob, ötÌpan· i†brouöen· kamenn· industrie a†mazanice ze zahlouben˝ch objekt˘, pat¯ÌcÌch staröÌmu (I.) i†mladöÌmu (II.) stupni kultury s†moravskou malovanou keramikou. Toto sÌdliötÏ jiû bylo publikov·no, ovöem bez bliûöÌ lokalizace.37 ZnaËn· Ë·st paleolitick˝ch i†neolitick˝ch n·lez˘ je takÈ rozpt˝lena mezi r˘zn˝mi neevidovan˝mi sbÏrateli vltavÌn˘. Z†tÈto lokality je v†literatu¯e uv·dÏn vysok˝ poËet pravdÏpodobn˝ch vltavÌnov˝ch artefakt˘ i†kusy zcela jednoznaËnÈ:38 vltavÌn ñ Ë. 1: NejstaröÌm n·lezem je celotvar kapkovitÈho vltavÌnu (hmotnost asi 45 g). Naöel jej F. ävestka v†tÏsnÈ blÌzkosti paleolitickÈ stanice.39 Tento kus m˘ûeme zcela vylouËit ze skupiny archeologick˝ch n·lez˘ vltavÌn˘ (celotvar vltavÌnu v†prostoru jejich p¯ÌrodnÌho v˝skytu). ñ Ë. 2: P¯esvÏdËiv˝ doklad ötÌp·nÌ vltavÌn˘ v†neolitu zÌskal R. KlÌma v†jihoz·padnÌ Ë·sti tratÏ ÑBoleniskaì (obr. 2:1). Jde o†drobnÈ vltavÌnovÈ jadÈrko (v˝öka 13 mm), na jehoû dors·lnÌ ploöe je patrno asi 6 negativ˘ po pravideln˝ch mikroËepelk·ch, ventr·lnÌ Ë·st kryje p˘vodnÌ skulptace. OdtÏûen˝ povrch je skelnÏ leskl˝ bez patinace. 40 ñ Ë. 3: DalöÌ mÈnÏ v˝razn˝ artefakt je siln˝ ˙ötÏp se stopami p¯edchozÌ preparace.41 Jde pravdÏpodobnÏ o†onen ˙ötÏp, Ë·steËnÏ upraven˝ jako ökrabadlo, kter˝ byl nalezen v†tÏsnÈ blÌzkosti neolitickÈho sÌdliötÏ (obr. 2:2).42 ñ Ë. 4: P¯ibliûnÏ ve st¯edu sÌdliötÏ kultury s†moravskou malovanou keramikou (viz obr. 2:3) byl nalezen r. 1987 (n·lezce F. Herz·n) kor·l zhotoven˝ provrt·nÌm diskovitÈho vltavÌnu hnÏdÈ barvy o†pr˘mÏru asi 25 mm.43 V†publikaci tohoto n·lezu chybÌ bohuûel dalöÌ podrobnÈ ˙daje (nap¯. chemickÈ sloûenÌ, hustota a†vnit¯nÌ pnutÌ). P¯i dalöÌm zkoum·nÌ uvedenÈho n·lezu44 se objevila moûnost, ûe m˘ûe jÌt o†kor·l zhotoven˝ z†umÏlÈho skla nap¯. v†dobÏ latÈnskÈ. SkuteËnÏ v†öiröÌm okolÌ n·lezu kor·lu se naöly ¯Ìdce roztrouöenÈ kusy keramiky a†p¯eslen z†latÈnskÈho obdobÌ (nepublikov·no). Kor·l je nepr˘hledn˝, pouze na nejuûöÌch mÌstech prosvÌt· ûlutohnÏdÏ. Povrch je pokryt velmi jemnou, teprve poËÌnajÌcÌ skulptacÌ. Provrt nese stopy po vrt·nÌ a†jeho povrch je ponÏkud odliön˝ od ostatnÌho povrchu kor·lu. Podle nÏkter˝ch autor˘ mohl vltavÌnov˝ kor·l slouûit snad jako osobnÌ ozdoba zhotoven· jiû v†neolitu (kultura s†moravskou malovanou keramikou).45 ñ Ë. 5: Ploch˝ ˙ötÏp vltavÌnu se zbytky p˘vodnÌho povrchu (odötÌpnutÈ plochy jsou matnÈ, obr. 3:9) naöel P. DoËkal ve ötÏrcÌch v†blÌzkosti sÌdliötÏ kultury s†moravskou malovanou keramikou (obr. 2:4). Tento kus n·leûÌ mezi moûnÈ vltavÌnovÈ artefakty. ñ Ë. 6: Ve sbÌrce vltavÌn˘ p. B¯inka (Moravsk˝ Krumlov) je uloûen oötÌpan˝ vltavÌn. Je to asi Ëtvrtina p˘vodnÏ ov·lnÈho kusu se 3 negativy po mikroËepelk·ch, ventr·lnÌ stranu kryje p˘vodnÌ jamkovit· aû ot¯el· skulptace (obr. 3:5). OötÌpan˝ povrch je skelnÏ leskl˝. NenÌ vylouËeno, ûe se jedn· o†vltavÌnov˝ pseudoartefakt. ñ Ë. 7: Ve sbÌrce vltavÌn˘ ZMM v†T¯ebÌËi (i. Ë. 4585) je uloûen drobn˝ ploch˝ vltavÌn j·drovitÈho tvaru o†velikosti 17◊14◊10 mm s†5 negativy po mal˝ch ˙ötÏpech (obr. 3:3). 135

OötÌpan· plocha je silnÏ korodovan· a†pokryt· jemnou poËÌnajÌcÌ skulptacÌ. Tento jemnÏ skulptovan˝ povrch je typick˝ pro vltavÌny zjiötÏnÈ v†pleistocÈnnÌch teras·ch nÏkter˝ch vodnÌch tok˘ (nap¯. Oslava, Jihlava). VltavÌn tak m˘ûe b˝t artefakt souvisejÌcÌ se zdejöÌ paleolitickou stanicÌ. ñ Ë. 8ñ15: Mimo to poch·zÌ z†Mohelna Ëty¯i dalöÌ moûnÈ vltavÌnovÈ artefakty (1 drasadlo, l†rydlo a†2 vltavÌny s†retuöÌ) a†ze Lh·nic, kam Ë·st lokality ÑBoleniskaì katastr·lnÏ n·leûÌ, jeötÏ t¯i dalöÌ ñ drasadlo a†vltavÌny s†retuöÌ.46 Mohelno-ÑSk¯ipinaì (okres T¯ebÌË) Zn·m˝ n·lez vltavÌnu pouûÌvanÈho v†pravÏku zÌskal V. Gross z†v˝öinnÈho sÌdliötÏ nad ¯ekou Oslavou ñ ÑSk¯ipinyì u†Mohelna (2 km severnÏ od obce). P¯i objevu byl uloûen v†ÑmalÈ ËernÏ leötÏnÈ n·dobceì v†objektu jeviöovickÈ kultury spoleËnÏ s†hlinÏnou hlavou plastiky b˝Ëka a†charakteristickou keramikou.47 VltavÌn v·ûÌ asi 85 g, m· tvar pravidelnÈho disku a†je ot¯el˝ vodnÌm transportem.48 Ze Sk¯ipinskÈho hradiska jsou mimo jeviöovickÈ n·lezy zn·ma osÌdlenÌ: kultury s†line·rnÌ keramikou (+ ö·reck˝ stupeÚ), s†vypÌchanou keramikou, s†moravskou malovanou keramikou II. stupnÏ, kultury n·levkovit˝ch poh·r˘, n·lezy kanelovanÈ keramiky, z†obdobÌ popelnicov˝ch polÌ, doby halötatskÈ, latÈnskÈ, mladöÌ doby ¯ÌmskÈ a†doby mladohradiötnÌ.49 Na vrcholovÈ ploöe hradiska se snad nach·zÌ relikt ötÏrkovitÈ terasy ¯eky Oslavy s†moûn˝m obsahem vltavÌn˘(?).50 P¯ÌrodnÌ v˝skyt vltavÌn˘ je zn·m z†katastru obce Kuroslep na levÈm b¯ehu ¯eky Oslavy p¯Ìmo proti ÑSk¯ipinskÈmu hradiskuì51 a†dalöÌm je bohatÈ naleziötÏ v†trati ÑBoleniskaì u†Mohelna (viz v˝öe) vzd·lenÈ asi 2 km jihov˝chodnÏ od lokality. Je velice pravdÏpodobnÈ, ûe ÑSk¯ipinsk˝ vltavÌnì zÌskal pravÏk˝ ËlovÏk z†nedalek˝ch lokalit (tomu nasvÏdËuje diskovit˝ tvar a†ot¯el˝ povrch vltavÌnu ñ analogickÈ kusy jsou zastoupeny na naleziötÌch podÈl ¯eky Oslavy). SpoleËn˝ v˝skyt plastiky b˝Ëka a†vltavÌnu v†n·dobce v†objektu m˘ûe b˝t povaûov·n za doklad jeho kultovnÌho vyuûitÌ.52 Oslavany-ÑLuûeì (okres Brno-venkov) Mezi archeologickÈ n·lezy vltavÌn˘ je ¯azen vltavÌn z†trati ÑLuûeì severov˝chodnÏ od Oslavan. V†prostoru uvedenÈ tratÏ nalezl r. 1883 V. »apek mal˝ nepravideln˝ vltavÌnov˝ valounek.53 J. Knies zde popisuje sÌdliötÏ kultury s†moravskou malovanou keramikou a†n·lezy kultury s†line·rnÌ keramikou. Materi·l kultury s†moravskou malovanou keramikou reprezentuje zvl·ötÏ keramika s†Ëervenoûlutou malbou a†r˝sovanou v˝zdobou, kamenn· brouöen· a†ötÌpan· industrie. V†materi·lu ötÌpanÈ industrie jsou zastoupeny i†Ëepelky z†obsidi·nu. SÌdliötÏ lze datovat do kultury s†moravskou malovanou keramikou, f·ze Ia. Z†ÑLuûÌì jsou takÈ zn·my ¯ÌdkÈ n·lezy ötÌpanÈ industrie z†mladöÌho paleolitu a†vypÌchanÈ keramiky.54 Nalezen˝ kus je Ëasto citov·n jako doklad vyuûÌv·nÌ vltavÌn˘ jiû v†mladöÌ dobÏ kamennÈ (neolitu). Proti tomuto tvrzenÌ vöak svÏdËÌ existence ostr˘vku vltavÌnonosn˝ch sediment˘ (potvrzeno n·lezem vltavÌnu r. 1999) na lokalitÏ, do nÏhoû Ë·steËnÏ zasahuje i†neolitickÈ sÌdliötÏ kultury s†moravskou malovanou keramikou.55 Nov˝ p¯ÌrodnÌ v˝skyt vltavÌn˘ p¯Ìmo na lokalitÏ potvrzuje p¯edpoklad, ûe vltavÌn z†r. 1883 ve skuteËnosti poch·zÌ ze zdejöÌ pleistocÈnnÌ terasy ¯eky Oslavy. To podporujÌ i†novÈ n·lezy vltavÌn˘ v†pleistocÈnnÌch ötÏrcÌch podÈl ¯eky Oslavy u†Kuroslep,56 »uËic57 a†severnÏ od samotn˝ch Oslavan u†ZaraûenskÈho dvora.58 ZmiÚovanÈ lokality ovÏ¯enÈ v†poslednÌch letech vytv·¯Ì pleistocÈnnÌ terasov˝ systÈm vltavÌnonosn˝ch sediment˘ sledujÌcÌ souËasn˝ tok ¯eky Oslavy, k†nÏmuû n·leûÌ i†vltavÌn z†popisovanÈ lokality. VltavÌn byl objeven roku 1883, tzn. v†dobÏ, kdy lokality vltavÌn˘ v†okolÌ Oslavan jeötÏ nebyly zn·my. NejbliûöÌ zn·mÈ lokality byly Mohelno-ÑBoleniskaì a†Dukovany.59 Proto se uvaûovalo o†tom, ûe byl na mÌsto n·lezu donesen neolitick˝m ËlovÏkem z†tehdy zn·m˝ch p¯ÌrodnÌch v˝skyt˘ vltavÌn˘. 136

TakÈ cel˝, neötÌpan˝ tvar vltavÌnu podporuje jeho p¯ÌrodnÌ p˘vod. Nejd˘leûitÏjöÌm faktem vöak z˘st·v·, ûe vltavÌn poch·zÌ z†povrchovÈho sbÏru na mÌstÏ p¯ÌrodnÌho v˝skytu vltavÌn˘ a†neolitickÈho sÌdliötÏ, nikoliv ze zahloubenÈho archeologickÈho objektu. Tento kus n·m tedy rozöi¯uje poËet vltavÌn˘ z†p¯ÌrodnÌch v˝skyt˘ podÈl ¯eky Oslavy a†m˘ûeme jej vylouËit z†archeologick˝ch n·lez˘ vltavÌn˘. Rouchovany-ÑOleön·ì (okres T¯ebÌË) Zcela p¯esvÏdËiv˝ doklad vltavÌnu opracovanÈho v†pravÏku nalezl autor Ël·nku p¯i povrchovÈm sbÏru vltavÌn˘ v†r. 1997. N·lez byl uËinÏn v†polnÌ trati ÑHe¯manick·ì, kter· leûÌ po levÈ stranÏ silnice do Dukovan na n·vröÌ nad prav˝m b¯ehem potoka Oleön·, asi 1 km severov˝chodnÏ od obce. N·vröÌ zË·sti pokr˝v· tenk· vrstva pleistocÈnnÌho ötÏrkopÌsku (terasa potoka Oleön·), kter˝ je svahov˝mi pohyby rozvleËen po vÏtöÌ ploöe. Ve ötÏrkopÌsku jsou relativnÏ hojnÈ vltavÌny p¯ev·ûnÏ valounkovit˝ch tvar˘ se staröÌ ot¯elou aû poËÌnajÌcÌ novou skulptacÌ. Poloha n·lezu v†ZM 1:10 000 mapa 24ñ33ñ17 je 203 mm J†s. Ë. a†65 mm V†s. Ë. Opracovan˝ vltavÌn byl nalezen v†hlinitÈ ornici mimo ostr˘vek ötÏrkopÌsk˘ (asi 20 m†severoz·padnÏ od jeho okraje). P¯Ìmo v†mÌstÏ n·lezu vltavÌnu i†v†jeho öiröÌm okolÌ se naöly zlomky keramick˝ch n·dob a†nepoËetn· ötÌpan· industrie zhotoven· z†rohovce typu Krumlovsk˝ les I. i†II. variety (KL I†a†II) a†z†k¯emiËit˝ch hmot v†hadcÌch ñ plazmy. Byla zjiötÏna takÈ brouöen· industrie, a†to malÈ sekerky lichobÏûnÌkovÈho tvaru. Tento archeologick˝ materi·l poch·zÌ z†obËas poruöovan˝ch zahlouben˝ch objekt˘ pat¯ÌcÌch k†sÌdliöti kultury s†moravskou malovanou keramikou (nepublikov·no). ArcheologickÈ objekty uvedenÈho sÌdliötÏ byly zachyceny na nÏkolika mÌstech zvlnÏnÈ ploöiny mezi ¯ÌËkou Oleön· a†obcÌ Rouchovany na ploöe asi 1◊1 km. P¯i melioracÌch prov·dÏn˝ch v†pr˘bÏhu 80. let (v trati ÑOuvaryì ñ 1,2 km severov˝chodov˝chodnÏ od obce a†d·le v˝chodnÏ od kravÌna b˝valÈho JZD) byla poruöena ¯ada objekt˘, kterÈ se sv˝m invent·¯em hl·sÌ do I. stupnÏ kultury s†moravskou malovanou keramikou (ZMM T¯ebÌË, p¯Ìr. Ë. 11/98). Opracovan˝ vltavÌn je oötÌp·n do tvaru mÌrnÏ asymetrickÈho kuûelovitÈho j·dra (obr. 3:2). Po celÈm obvodu nese 14 negativ˘ po odraûen˝ch mikroËepelk·ch (dÈlka negativ˘ je 1ñ2 cm). Na vrcholu jadÈrka je patrn˝ zbytek p˘vodnÌho povrchu, kter˝ je lehce ot¯el˝ s†relikty staröÌ skulptace (ov·lnÈ jamky). RozmÏry vltavÌnu ñ 19◊17◊15 mm. J·dro v·ûÌ 6,3 g. Hmotnost pouûitÈho vltavÌnu se pohybovala asi v†10ñ30 g. Barva je olivovÏ zelen·. OötÌpan˝ povrch je lehce zmatovÏl˝, neleskl˝. Na zhotovenÌ jadÈrka byl pouûit typick˝ vltavÌn pro lokalitu Rouchovany (mÌrnÏ ot¯el˝ povrch se zbytky staröÌ skulptace, olivovÏ zelen· barva a†hmotnost asi 10ñ30 g). VltavÌnovÈ j·dro pat¯Ì ke ötÌpan˝m artefakt˘m z†mladöÌ doby kamennÈ (kultura s†moravskou malovanou keramikou), bohuûel vöak nepoch·zÌ z†archeologickÈho objektu, ale z†povrchovÈ vrstvy ornice, coû je nutnÈ vzÌt v†˙vahu p¯i jeho dalöÌm hodnocenÌ. V†literatu¯e je pops·no dalöÌch 7 ks moûn˝ch vltavÌnov˝ch artefakt˘ (2 ökrabadla, 2 vltavÌny s†retuöÌ a†po jednom kusu rydla, j·dra a†˙ötÏpu).60 NevÌme vöak, ze kterÈ p¯ÌrodnÌ lokality vltavÌn˘ poch·zÌ (na katastru obce jich je nÏkolik). Na vÏtöinÏ z†nich je zn·mo takÈ neolitickÈ osÌdlenÌ kultur s†moravskou malovanou keramikou a†snad i†s†line·rnÌ keramikou (nepublikov·no). Skryje (okres T¯ebÌË) ñ v†souËasnosti zanikl· obec, dnes k. ˙. obce Dukovany B˝val· obec Skryje byla povaûov·na za jedno z†nejbohatöÌch naleziöt vltavÌn˘.61 TakÈ odtud m·me zpr·vy o†n·lezech opracovan˝ch vltavÌn˘. Podle nejstaröÌ zpr·vy zÌskal F. ävestka dva kousky vltavÌn˘ (hmotnost 0,35 g†a†0,48 g) u†z¯Ìceniny hradu Rabötejna (z¯ejmÏ polnÌ traù ÑNa Raböt˝nÏì 1,5 km v˝chodnÏ od b˝valÈ obce). J. Skutil je srovn·v· s†mikroartefakty z†obsidi·nu.62 Zda ölo o†drobnÈ ˙ötÏpky nebo spÌöe o†mikroËepelky, jiû nelze zjistit. 137

UloûenÌ tÏchto kus˘ nenÌ zn·mo. V†trati ÑNa Raböt˝nÏì, odkud snad oba kusy poch·zÌ, se nach·zÌ sÌdliötÏ kultury s†line·rnÌ keramikou a†p¯Ìmo z†hradu Rabötejna existujÌ i†n·lezy kultury s†moravskou malovanou keramikou.63 Ve sbÌrce vltavÌn˘ v†ZMM T¯ebÌË (i. Ë. 258) je uloûen vltavÌn z†lokality Skryje (obr. 3:4). VltavÌn m· tvar malÈho j·dra (v˝öka asi 10 mm) se zbytkem p˘vodnÌho ot¯elÈho povrchu a†s†5 negativy po ˙ötÏpcÌch a†Ëepelk·ch. OötÌpan˝ povrch je matn˝, bez lesku a†Ë·steËnÏ je recentnÏ poökozen. Jeho p¯i¯azenÌ k†vltavÌnov˝m artefakt˘m je problematickÈ (povrchov˝ sbÏr bez lokalizace). DalöÌ n·lezy uv·dÌ ze SkryjÌ J. Kov·rnÌk.64 Jsou to n·sledujÌcÌ kusy: rydlo, vltavÌn s†retuöÌ a†d·le ˙ötÏp s†v˝raznou skulptacÌ, kter˝ nalezl na sÌdliöti kultury s†line·rnÌ keramikou u†obce. SlavÏtice (okres T¯ebÌË) V†severnÌm okolÌ obce jsou lokality povÏstnÈ snad nejkr·snÏjöÌmi vltavÌny na MoravÏ s†v˝raznÏ vyvinutou hlubokou skulptacÌ (tzv. ÑSlavÏtiËtÌ jeûciì). MÈnÏ zn·mÈ jsou sedimenty s†redeponovan˝mi omlet˝mi vltavÌny podÈl pravÈho b¯ehu potoka Oleön· jiûnÏ od obce.65 V†pravÏku ölo o†hustÏ osÌdlen˝ mikroregion, coû potvrzuje nÏkolik sÌdliöt kultur s†line·rnÌ a†moravskou malovanou keramikou, poh¯ebiötÏ nositel˘ kultury zvoncovit˝ch poh·r˘ a†n·lezy z†mladöÌch obdobÌ pravÏku.66 VltavÌnovÈ mikroj·dro (obr. 3:11) a†Ëepelka (obr. 3:10) byly nalezeny p¯i povrchovÈm sbÏru v†letech 1970ñ1985 na lokalitÏ vltavÌn˘ u†b˝val˝ch pÌskoven (pops·na d·le).67 Ze SlavÏtic jsou zjiötÏny jeötÏ dalöÌ moûnÈ artefakty, a†to vltavÌnov· ökrabadla ñ 3 ks, vltavÌny s†retuöÌ ñ 4 ks, a†dokonce 8 ks vltavÌnov˝ch ˙ötÏp˘.68 NejvÏtöÌ poËet hluboce skulptovan˝ch vltavÌn˘ je nalÈz·n v†okolÌ b˝val˝ch pÌskoven v†trati ÑNa pÌsk·chì (ÑU kapliËkyì) asi 1 km severoseveroz·padnÏ od obce po obou stran·ch silnice do Daleöic (†ZM 1:10 000 mapa 24ñ33ñ12, 145 mm S†s. Ë., 290 mm J†s. Ë.). Z†tÏchto mÌst je zn·mo sÌdliötÏ kultury s†moravskou malovanou keramikou, poh¯ebiötÏ kultury zvoncovit˝ch poh·r˘ a†mladohradiötnÌ poh¯ebiötÏ z†11. stoletÌ.69 SÌdliötnÌ objekty a†hrobovÈ j·my jsou zahloubeny p¯Ìmo do ötÏrkopÌsËit˝ch vrstev s†relativnÏ vysok˝m obsahem n·padnÏ skulptovan˝ch vltavÌn˘. P¯i hloubenÌ Ëetn˝ch sÌdliötnÌch a†hrobov˝ch objekt˘ musely tedy vltavÌny upoutat pozornost pravÏkÈho ËlovÏka, jak to potvrzuje n·lez vltavÌnovÈho mikroj·dra a†Ëepelky. Na z·vÏr je nutno se jeötÏ zmÌnit o†dalöÌm ötÌpanÈm vltavÌnu ze sbÌrky P. DoËkala. VltavÌn poch·zÌ z†polnÌ tratÏ ÑZa kov·rnouì, asi 100 m†na sever od obce, vlevo od silnice do Daleöic. ProzatÌm odtud nenÌ zn·m û·dn˝ archeologick˝ materi·l, ale jen 200 m†v˝chodnÏ od n·lezu, vpravo od silnice do Daleöic leûÌ sÌdliötÏ kultury s†line·rnÌ keramikou.70 Popisovan˝ kus (obr. 3:1) je menöÌ, j·dro zhotovenÈ z†vltavÌnu p˘vodnÏ ov·lnÈho tvaru m· rozmÏry 31◊21◊20 mm. Na dorz·lnÌ stranÏ jsou patrny 4 delöÌ negativy po odötÌpan˝ch Ëepelk·ch. Ventr·lnÌ stranu kryje p˘vodnÌ povrch se zbytky staröÌ ot¯elÈ skulptace. Povrch oötÌpan˝ch ploch je matn˝ a†barva vltavÌnu hnÏdozelen·. Slavice-ÑAchteleì (okres T¯ebÌË) PolnÌ traù ÑAchteleì leûÌ 500 m†z·padnÏ od obce na mÌrnÈm n·vröÌ vpravo od silnice do Mikulovic. ÑAchteleì jako lokalitu vltavÌn˘ znal jiû p¯ed rokem 1883 F. Dvorsk˝. Za dobu vÌce jak sto let dos·hl poËet nasbÌran˝ch kus˘ nÏkolika tisÌc a†naleziötÏ je obvykle povaûov·no za nejbohatöÌ v†r·mci moravsk˝ch v˝skyt˘ vltavÌn˘.71 VÏtöina zde nalezen˝ch archeologick˝ch artefakt˘ je rozpt˝lena mezi celou ¯adou sbÏratel˘ vltavÌn˘ a†jejich revize je proto velice nesnadn·. Chronologicky nejstaröÌ n·lez z†lokality je sek·Ë z†valounu krevele(?), kter˝ snad n·leûÌ do obdobÌ st¯ednÌho paleolitu. DalöÌ ojedinÏlÈ n·lezy patinovanÈ ötÌpanÈ industrie pat¯Ì do mladöÌho paleolitu. NejpoËetnÏjöÌ 138

materi·l je z†obdobÌ neolitu. Jsou to ¯Ìdce nalÈzanÈ kusy ötÌpanÈ industrie (vyrobenÈ z†rohovce typu Krumlovsk˝ les I†a†II, plazmy i†k¯iöt·lu), brouöen· industrie a†zvÏtralÈ zlomky keramiky. Vöechny tyto n·lezy, stejnÏ jako pravÏk˝ objekt poruöen˝ r. 1997 ve v˝chodnÌ Ë·sti lokality, m˘ûeme datovat do obdobÌ kultury s†moravskou malovanou keramikou.72 Mezi n·lezy opracovan˝ch vltavÌn˘ vynik· z·vÏsek zhotoven˝ z†nepravidelnÏ diskovitÈho vltavÌnu. Pouûit˝ vltavÌn je typick˝ pro naleziötÏ ÑAchteleì (hrubÏ jamkovit· skulptace a†olivovÏ zelen· barva). P¯i z˙ûenÈm vrcholu je pravideln˝ provrt o†pr˘mÏru 4 mm, jehoû stÏny nesou stopy koroze. M˘ûe jÌt o†artefakt z†pravÏku (neolitu?).73 Nelze vöak vylouËit jeho p˘vod z†ranÏhistorickÈ Ëi jeötÏ pozdÏjöÌ doby. V†souËasnosti je uloûen ve sbÌrce vltavÌn˘ MoravskÈho zemskÈho muzea (i. Ë. T†14). Ke ötÌpan˝m vltavÌn˘m m˘ûe n·leûet i†menöÌ kus s†nÏkolika nev˝razn˝mi negativy (jde o†zlomek j·dra?). OötÌpanÈ plochy jsou skelnÏ lesklÈ. Je uloûen jako vltavÌnov˝ artefakt v†expozici vltavÌn˘ v†ZMM T¯ebÌË.74 Ve sbÌrce vltavÌn˘ v†ZMM T¯ebÌË a†v†nÏkolika soukrom˝ch sbÌrk·ch je uloûeno z†lokality ÑAchteleì vÌce vltavÌn˘ s†oötÌpan˝mi hranami, nebo dokonce s†retuöÌ po celÈm obvodu a†vltavÌnov˝ch ˙ötÏp˘, kterÈ p˘sobÌ dojmem pravÏk˝ch artefakt˘. Je nepochybnÈ, ûe jde o†pseudoartefakty vzniklÈ p¯i zemÏdÏlsko-technickÈm obdÏl·v·nÌ p˘dy. TypickÈ vltavÌny pro lokalitu ÑAchteleì majÌ ostrohrannÈ st¯epinovitÈ tvary a†hlubokou skulptaci povrchu podporujÌcÌ vznik mnoha pseudoartefakt˘ prakticky nerozliöiteln˝ch od skuteËn˝ch pravÏk˝ch artefakt˘. Slavice-ÑKosteln·ì (okres T¯ebÌË) P¯ekvapiv˝ vltavÌn naöel r. 1997 t¯ebÌËsk˝ sbÏratel J. Mikeö asi 500 m†severov˝chodnÏ od Slavic vlevo od silnice do T¯ebÌËe na zn·mÈ lokalitÏ vltavÌn˘.75 Jde o†vltavÌn, kter˝ je vybrouöen do tvaru lichobÏûnÌku s†fasetovan˝mi plochami a†zaoblen˝mi rohy (obr. 3:7). Na vybrouöen˝ch ploch·ch, kterÈ jsou matnÈ (ale nekorodovanÈ!), m˘ûeme pozorovat pouze zbytky nejhluböÌch skulptaËnÌch jamek p˘vodnÌho ËlenitÈho povrchu. RozmÏry vltavÌnu jsou 25◊20◊10 mm a†hmotnost je 6 g. Z†lokality zn·me pouze ojedinÏlÈ n·lezy ötÌpanÈ industrie z†neolitu (pouûitÈ suroviny jsou rohovec typu Krumlovsk˝ les I†a†II a†plazma). Velmi ËastÈ jsou n·lezy recentnÌho antropogennÌho materi·lu, dokonce i†vzorky miner·l˘ ze zanikl˝ch soukrom˝ch sbÌrek r˘zn˝ch sbÏratel˘, kte¯Ì lokalitu sledujÌ. Je tedy moûnÈ, ûe brouöen˝ vltavÌn souvisÌ s†nÏkter˝mi z†uveden˝ch vzork˘ miner·l˘. Tento ojedinÏl˝ brouöen˝ vltavÌn je z¯ejmÏ recentnÌho p˘vodu. VysoËany (okres Znojmo) P¯i archeologickÈm v˝zkumu ÑPalliardiho hradiskaì (2 km severnÏ od obce) byl v†sondÏ na severnÌ stranÏ vnit¯nÌho are·lu spoleËnÏ s†kamennou industriÌ (ötÌpan· i†brouöen·) jeviöovickÈ kultury nalezen r. 1959 menöÌ valounek vltavÌnu.76 V†souËasnosti je uloûen v†geologickÈ sbÌrce Muzea VysoËiny v†JihlavÏ pod i. Ë. GM 1811. VltavÌn m· tvar elipsoidu (valounku) o†rozmÏrech 3◊2◊1,5 cm a†hmotnosti 9,8 g. Barva je olivovÏ zelen·. Povrch, kter˝ je matnÏ ot¯el˝, pokryt˝ jemn˝mi n·razov˝mi trhlinkami (Ñsrpkyì), jen mÌsty je zachov·na staröÌ skulptace tvo¯en· ov·ln˝mi jamkami, prozrazuje p˘vod vltavÌnu ze svahov˝ch sediment˘ holocÈnnÌho st·¯Ì. Nalezen˝ vltavÌn odpovÌd· bÏûn˝m n·lez˘m na moravsk˝ch lokalit·ch (olivovÏ zelen· barva a†ot¯el˝ povrch se zbytky staröÌ skulptace). ÑPalliardiho hradiskoì je typick· skalnat· ostroûna nad meandrem ¯eky éeletavky osÌdlen· zvl·ötÏ v†obdobÌ jeviöovickÈ kultury a†v†dobÏ mladohradiötnÌ. ZÌsk·ny byly takÈ n·lezy kultury s†vypÌchanou a†kanelovanou keramikou ze staröÌ i†mladöÌ doby bronzovÈ a†pozdnÏhalötatskÈ.77 Nalezen˝ vltavÌn je v˝znamn˝ p¯edevöÌm mÌstem n·lezu, kterÈ je mimo oblast p¯ÌrodnÌch v˝skyt˘ vltavÌn˘. Na ploöe hradiska takÈ chybÌ ötÏrky, z†nichû by vltavÌn mohl p¯Ìpad139

nÏ poch·zet, naopak mÌsty vystupuje skalnÌ podklad aû na povrch. NejbliûöÌ bezpeËnÏ zjiötÏnÈ v˝skyty vltavÌn˘ jsou poblÌû Lukova u†Moravsk˝ch BudÏjovic ve vzd·lenosti asi 15 km od lokality78 a†d·le na lokalitÏ Radessen v†RakouskÈm Waldviertelu ve vzd·lenosti asi 20 km od lokality.79 VltavÌn z†ÑPalliardiho hradiskaì byl obyvateli hradiska bezpochyby donesen snad z†v˝öe uveden˝ch lokalit, nebo z†dosud nezn·m˝ch v˝skyt˘ v†JemnickÈ kotlinÏ.80 Vysok˝ poËet moûn˝ch vltavÌnov˝ch artefakt˘ uv·dÌ J. Kov·rnÌk.81 Registruje mimo jiû v˝öe citovanÈ tyto lokality: Daleöice (okres T¯ebÌË) ñ 2 ks, Kordula ñ 1 ks, ProsimÏ¯ice ñ 1 ks, RybnÌky ñ 1 ks, Slatina ñ 8 ks a†Suchohrdly u†Znojma (vöe okres Znojmo) ñ dokonce 23 ks moûn˝ch vltavÌnov˝ch artefakt˘. Vöechny n·lezy poch·zÌ z†mÌst p¯ÌrodnÌch v˝skyt˘ vltavÌn˘ a†z†oblasti bohatÈ p¯edevöÌm neolitick˝m osÌdlenÌm. V†literatu¯e je zmÌnÏno jeötÏ nÏkolik dalöÌch vltavÌnov˝ch artefakt˘ z†moravsk˝ch lokalit, bohuûel bez dalöÌch podrobnostÌ nebo vyobrazenÌ. V†roce 1981 naöel M. Prchal na poli u†vsi ätÏp·novice (okres T¯ebÌË) odötÏpek vltavÌnu olivovÏ zelenÈ barvy (uloûen v†expozici MÏstskÈho muzea v†T˝nÏ nad Vltavou). N·lez je ¯azen do mezolitu, p¯ÌpadnÏ neolitu(?).82 DalöÌ dva ˙dajnÏ opracovanÈ vltavÌny poch·zÌ z†lokality T¯ebÌË-ÑVÌdeÚsk˝ rybnÌkì.83 JednÌm z†nich je ˙ötÏp (obr. 3:12), kter˝ je uloûen ve sbÌrce M. Kosa (»eskÈ BudÏjovice). Vz·cnÈ n·lezy vltavÌnov˝ch n·stroj˘, a†to noûÌk˘ a†öipek (!), z†okolÌ Dukovan, T¯ebÌËe a†MoravskÈho Krumlova kr·tce zmiÚuje J. Oswald.84 TakÈ R. äimon vidÏl z†T¯ebÌËska ÑdvÏ kr·snÏ opracovanÈ pilky z†vltavÌnu, velmi pravdÏpodobnÏ neolitickÈì. Byly vöak ztraceny jiû v†pr˘bÏhu pades·t˝ch let.85 Z·vÏr P¯edem musÌme z†archeologick˝ch n·lez˘ vltavÌn˘ vylouËit nÏkterÈ staröÌ n·lezy cel˝ch neötÌpan˝ch kus˘ (lokality Oslavany, IvanËice, Mohelno-ÑBoleniskaì a†He¯manice?). Tyto vltavÌny byly nalezeny jeötÏ na konci minulÈho stoletÌ na mÌstech leûÌcÌch mimo tehdy zn·mou oblast p¯ÌrodnÌch v˝skyt˘ vltavÌn˘, zato vöak v†krajinÏ bohatÈ pravÏk˝m osÌdlenÌm, zejmÈna neolitick˝m. Proto se u†nich p¯edpokl·dalo, ûe vltavÌny sem byly zavleËeny pravÏk˝m ËlovÏkem. V†pr˘bÏhu 60.ñ90. let se oblast p¯ÌrodnÌch v˝skyt˘ vltavÌn˘ rozöÌ¯ila o†¯adu nov˝ch lokalit na Oslavansku, IvanËicku, Moravskokrumlovsku a†Znojemsku. NovÈ lokality reprezentujÌ pleistocÈnnÌ ötÏrky s†¯Ìdce rozpt˝len˝mi vltavÌny. P¯Ìmo z†mÌst nebo nejbliûöÌho okolÌ tÏchto nov˝ch lokalit poch·zÌ vÏtöina staröÌch n·lez˘ cel˝ch vltavÌn˘, kterÈ byly spojov·ny s†archeologick˝mi n·lezy. DalöÌ n·lez celÈho vltavÌnu z†Les˘Úek, kter˝ byl zÌsk·n povrchov˝m sbÏrem na neolitickÈm sÌdliöti nedaleko p¯ÌrodnÌch v˝skyt˘ vltavÌn˘, m˘ûe souviset jak s†archeologick˝m materi·lem, tak i†s†prim·rnÌmi v˝skyty. ProzatÌm chronologicky nejstaröÌ n·lezy vltavÌn˘ poch·zÌ z†lokalit v†DolnÌm Rakousku. Jsou datov·ny do obdobÌ st¯ednÌho paleolitu ñ mousteriÈnu (Gudenushˆhle) a†do mladöÌho paleolitu ñ aurignacien, gravettien (Willendorf II).86 NenÌ vylouËeno, ûe i†nÏkterÈ p¯ÌpadnÈ vltavÌnovÈ artefakty z†jihoz·padnÌ Moravy pat¯Ì do obdobÌ st¯ednÌho aû mladöÌho paleolitu.87 Do mladöÌho paleolitu by bylo moûnÈ s†jistou rezervou za¯adit i†n·lez z†pavlovienskÈ stanice v†DolnÌch VÏstonicÌch. VÌce kus˘ moûn˝ch ötÌpan˝ch artefakt˘ z†vltavÌn˘ poch·zÌ z†povrchov˝ch sbÏr˘ na ploöe nÏkolika mlado- i†pozdnÏpaleolitick˝ch stanic situovan˝ch p¯Ìmo v†mÌstech nebo v†bezprost¯ednÌm okolÌ jejich p¯irozenÈho v˝skytu. PaleolitickÈ stanice pat¯Ì obdobÌ szeletienu (Mohelno-ÑBoleniskaì, Dukovany), pravdÏpodobnÏ i†aurignacienu (Slatina, Suchohrdly ñ okres Znojmo) a†tÈû do pozdnÌho paleolitu (ätÏp·novice). Jako velice perspektivnÌ lokalita se jevÌ Mohelno-ÑBoleniskaì, kde se rozlehl· stanice szeletienu rozkl·d· p¯Ìmo v†ploöe bohatÈho v˝skytu vltavÌn˘. Mimo nejist˝ artefakt (obr. 3:3) zde vöak dalöÌ vltavÌny ¯azenÈ do paleolitu postr·d·me. 140

Z†mladöÌho obdobÌ paleolitu (magdaleniÈn aj.) a†z†mezolitu na moravsk˝ch naleziötÌch vltavÌnovÈ artefakty nezn·me. Mimo pozdnÌho paleolitu n·m chybÌ i†soudobÈ stopy osÌdlenÌ v†celÈ oblasti p¯ÌrodnÌch v˝skyt˘ vltavÌn˘. Pouze u†problematickÈho odötÏpku ze ätÏp·novic se uvaûuje o†jeho dataci do mezolitu aû neolitu. VÏtöina p¯esvÏdËiv˝ch artefakt˘ z†vltavÌn˘ n·leûÌ obdobÌ neolitu. Osady z†tÈto doby se Ëasto zakl·daly v†bezprost¯ednÌ blÌzkosti Ëi p¯Ìmo v†mÌstÏ bohat˝ch p¯ÌrodnÌch zdroj˘ vltavÌn˘ (nap¯. lokality Dukovany, Les˘Úky, Mohelno, Slavice, SlavÏtice, Skryje, ätÏp·novice, Rouchovany v†okrese T¯ebÌË, Slatina, Suchohrdly v†okrese Znojmo). Nepotvrzena z˘st·v· moûnost vyuûÌv·nÌ vltavÌn˘ lidem kultury s†line·rnÌ keramikou (Blahutovice?, Skryje?). Jednak jde o†starÈ n·lezy, dnes jiû tÏûko kontrolovatelnÈ, jednak je v†mÌstech osad kultury s†line·rnÌ keramikou Ëasto zjiötÏna p¯Ìtomnost materi·lu kultury s†moravskou malovanou keramikou. JednoznaËnÏ byly vltavÌny pouûÌv·ny v†obdobÌ kultury s†moravskou malovanou keramikou (zvl·ötÏ bÏhem I. stupnÏ uvedenÈ kultury), i†kdyû nikdy nedos·hly tak öirokÈho pouûitÌ jako nap¯. obsidi·n (importovan˝ na lokality jihoz·padnÌ Moravy ze vzd·lenosti asi 400 km) nebo dalöÌ zajÌmav· surovina rozöÌ¯en· v†oblasti jihoz·padnÌ Moravy ñ k¯iöù·l. Lze tak usuzovat z†toho, ûe v†nÏkolikatisÌcov˝ch souborech ötÌpanÈ industrie v†TÏöeticÌchKyjovicÌch a†na KramolÌnÏ-ÑHradiskuì nebyl dosud nalezen ani jeden vltavÌnov˝ artefakt, p¯estoûe leûÌ v†blÌzkosti jejich bohat˝ch prim·rnÌch zdroj˘. Typick· vltavÌnov· mikroj·dra poch·zÌ z†Rouchovan, Mohelna-ÑBolenisekì, Dukovan a†ze SlavÏtic. Tato mikroj·dra majÌ zcela shodnÈ analogie v†artefaktech z†obsidi·nu (na jihoz·padnÌ MoravÏ vyuûÌv·n p¯edevöÌm v†kultu¯e s†moravskou malovanou keramikou f·ze Ia) a†z†k¯iöù·lu (byl masovÏ vyuûÌv·n zvl·ötÏ na T¯ebÌËsku v†kultu¯e s†moravskou malovanou keramikou od f·ze Ib aû do z·vÏreËnÈho obdobÌ uvedenÈ kultury). NÏkter· mikroj·dra (nap¯. SlavÏtice, Rouchovany, Mohelno-ÑBoleniskaì) byla nalezena v†r·mci sÌdliöt kultury s†moravskou malovanou keramikou nebo v†jejich tÏsnÈm sousedstvÌ. JinÈ vltavÌnovÈ artefakty neû j·dra jiû nejsou tolik pr˘kaznÈ (nap¯. vltavÌny s†retuöÌ, ˙ötÏpy a†rozötÌpnutÈ kusy), vÏtöinou je nelze blÌûe chronologicky za¯adit (neolit ñ eneolit?) a†je nutnÈ poËÌtat i†s†moûnostÌ vzniku pseudoartefakt˘, na coû poukazujÌ nÏkte¯Ì auto¯i.88 Do hmotnÈ n·plnÏ jeviöovickÈ kultury z†mladöÌho eneolitu n·leûÌ dva celÈ vltavÌny poch·zejÌcÌ z†v˝öinn˝ch sÌdliöù ñ ÑPalliardiho hradiskaì u†VysoËan a†ÑSk¯ipinyì u†Mohelna. VysoËansk˝ exempl·¯ poch·zÌ z†archeologickÈ vrstvy. Jelikoû na ploöe ÑPalliardiho hradiskaì zcela chybÌ sedimenty, musel b˝t vltavÌn na lokalitu donesen z†oblasti jejich p¯ÌrodnÌch zdroj˘. Unik·tnÌ vltavÌn z†hradiska ÑSk¯ipinaì u†Mohelna byl nalezen p¯Ìmo v†keramickÈ n·dobÏ uloûenÈ ve v˝plni objektu spoleËnÏ se zvÌ¯ecÌ plastikou. I†tento vltavÌn byl na v˝öinnou polohu z¯ejmÏ donesen. Oba celÈ, neötÌpanÈ vltavÌny mÏly z¯ejmÏ jinÈ vyuûitÌ neû surovina pro v˝robu ötÌpanÈ industrie. N·lez ze ÑSk¯ipinyì ukazuje spÌöe na symbolick˝, kultovnÌ nebo i†jin˝ v˝znam vltavÌn˘ v†pravÏku. Z†pozdÏjöÌch obdobÌ pravÏku a†protohistorie archeologickÈ n·lezy vltavÌn˘ na MoravÏ zatÌm nezn·me, ale to m˘ûe b˝t zavinÏno pouze nedostateËn˝m stavem v˝zkumu. BezpeËnÏ nelze za¯adit provrtan˝ kus z†Mohelna-ÑBoleniskì (m˘ûe se jednat o†umÏlÈ sklo?), kter˝ je ¯azen do n·plnÏ kultury s†moravskou malovanou keramikou, ani dalöÌ provrtan˝ vltavÌn ze Slavic-ÑAchtelÌì slouûÌcÌ asi jako z·vÏsek. Podle malÈho, pravidelnÈho provrtu, kter˝ m· lehce korodovanou stÏnu, a†prost¯edÌ n·lezu m˘ûe n·leûet aû dobÏ historickÈ (st¯edovÏku?). VylouËit vöak nelze ani jeho pravÏk˝ p˘vod. Brouöen˝ vltavÌn ze Slavic-ÑKostelnÈì mohl slouûit takÈ jako ozdoba nebo se jedn· o†nedohotoven˝ p¯edmÏt. Jeho p˘vod bude asi zcela recentnÌ. VltavÌny bezpeËnÏ pouûÌvanÈ v†pravÏku nevyboËujÌ z†celkovÈho standardu moravsk˝ch vltavÌn˘. MajÌ p¯ev·ûnÏ matn˝, ot¯el˝ povrch se zbytky staröÌ skulptace (nap¯. vltavÌny z†VysoËan, Rouchovan, Mohelna-ÑSk¯ipinyì aj.), kter˝ prozrazuje, ûe byly zÌsk·ny z†povrchovÈ vrstvy svahov˝ch hlÌn s†menöÌ p¯ÌmÏsÌ vltavÌnonosn˝ch ötÏrk˘. Tyto hlÌny jsou 141

3. SlavÏtice ñ 1, 10, 11; Rouchovany ñ 2; Mohelno ñ 3, 5, 9; Skryje ñ 4; Dukovany ñ 6, 8; Slavice 7; T¯ebÌË ñ 12 (kreslil M. Vok·Ë a†P. DoËkal).

142

¯azeny do pleistocÈnu aû holocÈnu. Jen opracovanÈ vltavÌny ze Slavic jsou skulptov·ny, takûe mohly b˝t zÌsk·ny v˝kopem z†vltavÌnov˝ch ötÏrk˘ pod povrchovou vrstvou. Celkov˝ poËet jednoznaËn˝ch vltavÌnov˝ch artefakt˘ dosahuje v†souËasnosti 12 ks. P¯ipoËteme-li k†tomu jeötÏ moûnÈ, mÈnÏ pr˘kaznÈ, vltavÌnovÈ artefakty popsanÈ v˝öe, dostaneme mnoûstvÌ asi 112 ks. Toto mnoûstvÌ je zanedbatelnÈ vzhledem k†asi 20ñ30 000 ks vltavÌn˘ nalezen˝ch dosud na moravsk˝ch lokalit·ch. Ot·zku pravÏkÈho aû historickÈho vyuûitÌ vltavÌn˘ na MoravÏ m˘ûeme prozatÌm uzav¯Ìt konstatov·nÌm, ûe ölo o†vyuûitÌ n·hodnÏ nalezen˝ch kus˘, kterÈ se soust¯edilo p¯Ìmo do mÌst a†bezprost¯ednÌho okolÌ p¯ÌrodnÌch v˝skyt˘ vltavÌn˘ v†nÏkolika obdobÌch pravÏku aû doby historickÈ. POZN¡MKY 1 M. TRNKAñS. HOUZAR, MoravskÈ vltavÌny, BrnoñT¯ebÌË 1991. 2 F. DVORSK›, O†vltavÌnech moravsk˝ch. Museum Francisceum Annales, 1898, s. 71ñ72. 3 J. SKUTIL, PravÏkÈ n·lezy vltavÌn˘. VVM 4, 1949, s. 90ñ97. 4 A. PÿICHYSTAL, VltavÌn jako surovina v†pravÏku. In: M. TRNKAñS.HOUZAR, MoravskÈ vltavÌny, BrnoñT¯ebÌË 1991; J. KOV¡RNÕK, PravÏkÈ vltavÌnovÈ n·stroje z†jiûnÌ a†jihoz·padnÌ Moravy. P¯ÌrodovÏdn˝ sbornÌk Z·padomoravskÈho muzea v†T¯ebÌËi, 18, 1992; I. MR¡ZEK, DrahÈ kameny v†pravÏku Moravy a†Slezska, Brno 1996. 5 SKUTIL, PravÏkÈ n·lezyÖ, s. 4. 6 V. JAN¡K, Lengyelsk· keramika z†KotouËe u†ätramberka a†poË·tky eneolitu v†oderskÈ Ë·sti MoravskÈ br·ny. PravÏk, Nÿ 7/1997, s. 177ñ121. 7 PÿICHYSTAL, VltavÌn jako surovinaÖ, s. 14. 8 F. äVESTKA, SbÏratelsk˝ p¯ÌspÏvek k†ot·zce moravsk˝ch vltavÌn˘. P¯Ìroda 34, 1941, s. 137, SKUTIL, PravÏkÈ n·lezyÖ, s. 2. 9 TRNKAñHOUZAR, MoravskÈ vltavÌny, s. 63. 10 P. KOäçUÿÕKñJ. KOV¡RNÕKñZ. MÃÿÕNSK›ñM. OLIVA, PravÏk T¯ebÌËska, Brno 1986, s. 105. 11 DVORSK›, O†vltavÌnechÖ, s. 18. 12 KOV¡RNÕK, PravÏkÈ vltavÌnovÈÖ, s. 176ñ179. 13 Jde o†jadÈrka totoûn· s†n·lezem F. DvorskÈho a†z†Dukovan-ÑMejtniceì(?). 14 PÿICHYSTAL, VltavÌn jako surovinaÖ, obr. 4. 15 J. SKUTILñV. OULEHLA, SolutrÈnsk· stanice v†Dukovanech na MoravÏÖ ArcheologickÈ rozhledy 13, 1961, s. 11. 16 Viz pozn. Ë. 10, s. 43. 17 MR¡ZEK, DrahÈ kamenyÖ, s. 17. 18 SKUTIL, PravÏkÈ n·lezyÖ, s. 93. 19 TRNKAñHOUZAR, MoravskÈ vltavÌny, s. 63. 20 SKUTIL, PravÏkÈ n·lezyÖ, s. 93. 21 NevÌme, zda vltavÌn poch·zÌ z†mÌst pravÏkÈho sÌdliötÏ nebo z†plochy p¯ÌrodnÌch v˝skyt˘. 22 N·lez vltavÌnu zmiÚujÌ DVORSK›, O†vltavÌnech moravsk˝ch.., s. 62; SKUTIL, PravÏkÈ n·lezy vltavÌn˘Ö, s. 93ñ94; TRNKAñHOUZAR, MoravskÈ vltavÌny, s. 94. 23 E. BURKART, M‰hrens Minerale und ihre Literatur, Praha 1953, s. 281. 24 To je asi v†nadmo¯skÈ v˝öce 250ñ260 m. 25 DVORSK›, O†vltavÌnech moravsk˝chÖ, s. 62. 26 I. MR¡ZEKñV. LANDAñP. äKRDLA, VltavÌnovÈ ötÏrky v†oblasti z·padnÏ od IvanËic na MoravÏ. P¯ÌrodovÏdn˝ sbornÌk Z·padomoravskÈho muzea v†T¯ebÌËi 31, 1977, tab. 1. 27 L. BELCREDIñM. »IéM¡ÿñP. KOäçUÿÕKñM. OLIVAñM. SALAä, ArcheologickÈ lokality a†n·lezy okresu Brno-venkov, Brno 1989, ss. 16, 42, 68, 98, 174. 28 Viz pozn. Ë. 26. 29 S. HOUZAR, VltavÌn z†Moravsk˝ch Br·nic. Acta Mus. Moraviae, Sci. geol. 83, 1998, s. 53ñ57. 30 TRNKAñHOUZAR, MoravskÈ vltavÌny, s. 61. 31 KOV¡RNÕK, PravÏkÈ vltavÌnovÈ n·strojeÖ, s. 175. 32 S. HOUZAR, Geologick· stavba, nerosty a†tÏûba nerostn˝ch surovin. In: VlastivÏda moravsk·, MoravskobudÏjovicko, Jemnicko, Brno 1997, s. 42. 33 TRNKAñHOUZAR, MoravskÈ vltavÌny, s. 66. 34 VltavÌn mohl b˝t na mÌsto n·lezu p¯esunut nap¯Ìklad svahov˝mi pohyby z†v˝öe poloûen˝ch ötÏrkovit˝ch sediment˘. 35 TRNKAñHOUZAR, MoravskÈ vltavÌny, s. 67.

143

36 Viz pozn. Ë. 10, s. 39ñ43. 37 E. KAZDOV¡, TÏöetice-Kyjovice I., staröÌ stupeÚ kultury s†moravskou malovanou keramikou, Brno 1984, s. 242. 38 T. »ERVEN›ñJ. FROHLICH, ArcheologickÈ n·lezy vltavÌn˘. In: SbornÌk refer·t˘ 5. konference o†vltavÌnech v†»esk˝ch BudÏjovicÌch 20.ñ21. ¯Ìjna 1987, »eskÈ BudÏjovice 1990, s. 40; J. KOV¡RNÕK, PravÏkÈ vltavÌnovÈ n·strojeÖ, s. 174ñ184; M. OLIVA, VltavÌnovÈ artefakty z†Mohelna. ArcheologickÈ rozhledy 48, 1996, s. 511ñ512. 39 SKUTIL, PravÏkÈ n·lezyÖ, s. 92. 40 OLIVA, VltavÌnovÈ artefaktyÖ, s. 511ñ512. 41 TamtÈû, s. 512. 42 I. MR¡ZEKñF. HERZ¡N, Neolitick˝ öperk z†moravskÈho vltavÌnu. Geologick˝ pr˘zkum 31, 1989, s. 25. 43 TamtÈû, s. 25ñ26. 44 V†souËasnosti je kor·l uloûen ve sbÌrce p. äevËÌka (Praha), kterÈmu dÏkuji za moûnost studovat tento n·lez. 45 MR¡ZEK, DrahÈ kameny.., s. 42. 46 KOV¡RNÕK, PravÏkÈ vltavÌnovÈ.., s. 176ñ177. 47 SKUTIL, PravÏkÈ n·lezyÖ, s. 92ñ93; J. LYS¡K, PooslavÌ a†PojihlavÌ, T¯ebÌË 1997, s. 36. 48 Nebo je vltavÌn ohlazen lidskou ËinnostÌ(?). 49 Viz pozn. Ë. 10, s. 216ñ219. 50 S. HOUZARñB. KAFKAñS. NEHYBAñM. VOK¡», VltavÌnonosnÈ sedimenty v†okolÌ N·mÏötÏ nad Oslavou. P¯ÌrodovÏdn˝ sbornÌk Z·padomoravskÈho muzea v†T¯ebÌËi 31, 1997, s. 126. 51 TamtÈû, s. 126ñ127. 52 »ERVEN›ñFROHLICH, ArcheologickÈ n·lezyÖ, s. 40. 53 J. KNIES, Zpr·vy o†nÏkter˝ch neolitick˝ch sÌdliötÌch na MoravÏ, osada u†Oslavan. »asopis VlasteneckÈho MusejnÌho Spolku v†Olomouci 13, 1896, s. 66. 54 BELCREDIñ»IéM¡ÿñKOäçUÿÕKñOLIVAñSALAä, ArcheologickÈ lokalityÖ, ss. 21, 48. 55 ätÏrky zde popisuje jiû KNIES, Zpr·vy o†nÏkter˝ch neolitick˝ch sÌdliötÌchÖ, s. 66. 56 HOUZARñKAFKAñNEHYBAñVOK¡», VltavÌnonosnÈÖ, s. 126ñ127. 57 F. äVESTKA, Nov· lokalita vltavÌn˘, P¯Ìroda 39, 1947, s. 67. 58 TRNKAñHOUZAR, MoravskÈ vltavÌny, s. 68. 59 DVORSK›, O†vltavÌnech moravsk˝chÖ, s. 60ñ61. 60 KOV¡RNÕK, PravÏkÈ vltavÌnovÈÖ, s. 177. 61 TRNKAñHOUZAR, MoravskÈ vltavÌnyÖ, s. 69. 62 SKUTIL, PravÏkÈ n·lezyÖ, s. 94. 63 Viz pozn. Ë. 36, s. 237ñ238. 64 KOV¡RNÕK, PravÏkÈ vltavÌnovÈÖ, ss. 175, 177. 65 TRNKAñHOUZAR, MoravskÈ vltavÌnyÖ, s. 70. 66 Viz pozn. Ë. 36, s. 238. 67 »ERVEN›ñFROHLICH, ArcheologickÈ n·lezyÖ, s. 40. 68 KOV¡RNÕK, PravÏkÈ vltavÌnovÈÖ, s. 176ñ177. 69 Viz pozn. Ë. 36, s. 238. 70 J. KOV¡RNÕK, NovÏ zjiötÏnÈ lokality pravÏkÈho osÌdlenÌ jihoz·padnÌ MoravyÖ, P¯ehled v˝zkum˘ za rok 1977, Brno 1980, s. 115ñ116. 71 TRNKAñHOUZAR, MoravskÈ vltavÌny, s. 70. 72 Viz pozn. Ë. 36, s. 238ñ239. 73 MR¡ZEK, DrahÈ kamenyÖ, s. 42. 74 OstatnÌ vltavÌnovÈ Ñn·strojeì vystavenÈ spoleËnÏ s†popisovan˝m kusem, kterÈ poch·zÌ z†r˘zn˝ch lokalit na T¯ebÌËsku, jsou z¯ejmÏ pseudoartefakty vzniklÈ p¯i zemÏdÏlskÈm zpracov·nÌ p˘dy. 75 TRNKAñHOUZAR, MoravskÈ vltavÌny, s. 70. 76 VltavÌn uv·dÌ I. MR¡ZEKñL. REJL, DrahÈ kameny v†pravÏku »eskomoravskÈ vrchoviny. In: DrahÈ kameny »eskomoravskÈ vrchoviny, Brno 1991, s. 103. 77 V. PODBORSK›ñV. VILDOMEC, PravÏk Znojemska, Brno 1972, s. 230ñ231. 78 TRNKAñHOUZAR, MoravskÈ vltavÌny, s. 67. 79 V. BOUäKA, P·dov· pole vltavÌn˘. P¯ÌrodovÏdn˝ sbornÌk Z·padomoravskÈho muzea v†T¯ebÌËi 31, 1997, s. 16. 80 Nap¯. nejist˝ n·lez vltavÌnu u†Jemnice ñ ˙stnÌ sdÏlenÌ S. Houzara, 1998. 81 KOV¡RNÕK, PravÏkÈ vltavÌnovÈÖ, s. 176. 82 »ERVEN›ñFROHLICH, ArcheologickÈ n·lezyÖ, s. 40. 83 TamtÈû. 84 J. OSWALD, MeteoritickÈ sklo, Praha 1942, s. 6.

144

85 R. äIMON, O†vltavÌnech z·padnÌ Moravy, rkp. pro sbornÌk 2. konference o†vltavÌnech, Praha 1958, s. 22. 86 J. BAYER, Ein Moldavit aus dem diluvium der Gudenushˆhle. Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft 51, 1921, (s. 160). 87 KOV¡RNÕK, PravÏkÈ vltavÌnovÈ n·strojeÖ, s. 180. 88 TamtÈû, s. 180; OLlVA, VltavÌnovÈ artefakty z†MohelnaÖ, s. 512.

ST¡TNÕ OKRESNÕ ARCHIV TÿEBÕ» otev¯el 1. ledna 1999 v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch novou poboËku. Jsou v†nÌ deponov·ny archivnÌ fondy z†MoravskobudÏjovicka, Jemnicka, JaromÏ¯icka a† éeletavska. Kontakt: St·tnÌ okresnÌ archiv T¯ebÌË PoboËka MoravskÈ BudÏjovice TovaËovskÈho sady 186 676 02 MoravskÈ BudÏjovice tel., fax: 0617/423 476 ⁄¯ednÌ dny: PONDÃLÕ, STÿEDA 8ñ17 HODIN

145

⁄MRTNÕ Z¡PISY V†NEJSTARäÕ MATRICE FARNOSTI VELKOMEZIÿÕ»SK… 1657ñ1665 (EDICE) Martin ätindl, St·tnÌ okresnÌ archiv éÔ·r nad S·zavou

⁄VOD P¯estoûe p˘vodnÌ v˝znam cÌrkevnÌch matrik, jakoûto evidence udÏlen˝ch sv·tostÌ a†z†nich plynoucÌch p¯irozen˝ch a†duchovnÌch vazeb, dneönÌmu ËlovÏku st·le vÌce unik·, neztr·cejÌ tyto obs·hlÈ seznamy ÑûivotnÌch meznÌk˘ì nic ze svÈ bohatÈ v˝povÏdnÌ hodnoty. Pr·vÏ jejÌ z·sluhou se opakovanÏ st·vajÌ p¯edmÏtem nejr˘znÏjöÌho studia, kterÈmu poskytujÌ ¯adu jedineËn˝ch genealogick˝ch, demografick˝ch, ale i†obecnÏ soci·lnÌch a†historick˝ch ˙daj˘. Tak¯ka nep¯etrûitÈ uûÌv·nÌ matriËnÌch z·znam˘ vöak p¯edstavuje v·ûnÈ ohroûenÌ jejich fyzickÈho stavu a†klade tak z·roveÚ zv˝öenÈ n·roky na ochranu a†hled·nÌ zp˘sob˘ jejich dalöÌho uchov·nÌ. Jednou z†forem, kter· m˘ûe p¯ispÏt k†ochranÏ tÏchto vz·cn˝ch pÌsemn˝ch pam·tek bez toho, aniû by omezovala jejich badatelskÈ vyuûitÌ, jsou tiötÏnÈ edice. PeËlivÈ vyd·nÌ öet¯Ì nejen vlastnÌ origin·l, ale p¯edevöÌm rozöi¯uje moûnosti jeho dalöÌho spoleËenskÈho vyuûitÌ. Je vlastnÏ p¯Ìpravou dobovÈho pramene k†historickÈmu zpracov·nÌ, jeho kritick˝m zhodnocenÌm i†doplnÏnÌm o†dalöÌ dobovÈ re·lie, jichû se vyd·van˝ pramen dot˝k·. Edice ˙mrtnÌch z·pis˘ z†nejstaröÌ matriky velkomezi¯ÌËskÈ farnosti m· p¯ed sebou stejnÏ vytËen˝ cÌl. Vedena snahou o†ochranu nam·hanÈho origin·lu se z·roveÚ pokouöÌ p¯iblÌûit alespoÚ dÌlËÌ celek cenn˝ch ˙daj˘ co nejöiröÌ badatelskÈ ve¯ejnosti a†v†neposlednÌ ¯adÏ takÈ upozornit na jejich v˝povÏdnÌ ˙skalÌ i†nespornÈ pramennÈ hodnoty.1 ⁄mrtnÌ z·pisy z†let 1657ñ1665 p¯edstavujÌ nejstaröÌ pokus o†systematickou evidenci zem¯el˝ch na ˙zemÌ velkomezi¯ÌËskÈ farnosti. Jsou zde vlastnÏ, tak jako v†mnoha jin˝ch farnostech, t¯etÌm v˝honkem soudobÈ matriËnÌ praxe, kter· tradiËnÏ up¯ednostÚovala zaznamen·nÌ vykonan˝ch k¯t˘ a†sÚatk˘. Zav·dÏnÌ ˙mrtnÌch z·pis˘ se v†katolickÈ cÌrkvi odvÌjelo od vyd·nÌ tzv. ¯ÌmskÈho ritu papeûem Pavlem V. z†16. Ëervna roku 1614, kterÈ doplÚovalo staröÌ matriËnÌ ustanovenÌ tridentskÈho koncilu. V†d˘sledku st·vajÌcÌch n·boûensk˝ch a†politick˝ch pomÏr˘ v†Ëesk˝ch zemÌch nemÏla ovöem nov· opat¯enÌ p¯Ìleûitost k†podstatnÏjöÌmu rozvoji. Teprve s†n·vratem mÌrov˝ch dob se otvÌral voln˝ prostor k†jejich naplnÏnÌ. Ani ten vöak nebyl dlouho dostateËnÏ vyuûit. Po¯izov·nÌ ˙mrtnÌch z·pis˘ z˘st·valo ve vÏtöinÏ farnostÌ zanedb·vanou agendou, kter·, pokud se uprost¯ed 17. stoletÌ v˘bec vedla, vykazovala ¯adu nejr˘znÏjöÌch nedostatk˘ od neËitelnosti aû po vÏcnÈ omyly.2 V†okamûiku, kdy byl 25. ˙nora 1657 po¯Ìzen ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ prvnÌ ˙mrtnÌ z·znam, mÏla zdejöÌ duchovnÌ spr·va s†vedenÌm matrik jiû svÈ letitÈ zkuöenosti. PrvnÌ snahy o†evidenci udÌlen˝ch sv·tostÌ zde lze totiû spojovat s†dynamickou obnovou katolickÈ vÌry probÌhajÌcÌ v†duchu Tridentina a†pozdÏjöÌch diecÈznÌch synod. NovÈ katolickÈ duchovenstvo zah·jilo vedenÌ matriËnÌ agendy nejspÌöe hned po roce 1597, nebo pozdÏji od roku 1614. S†ohledem na tehdy platnÈ z·sady vöak z˘st·vala omezena pouze na k¯estnÌ a†snad i†na oddacÌ z·pisy. P¯esnou podobu nejstaröÌch matriËnÌch z·znam˘ vöak dnes bohuûel nezn·me, ÑponÏvadû lÈta 1619 p¯edeöl· kniha, kter·û p¯i kostele poz˘st·vala, od ouhlavnÌch nep¯·tel cÌrkve svatÈ, totiûto kalvÌn˘v a†sekty rozmanitÈ, za nepo¯·dnÈho knÏze Samuele Koso¯sk˝ho, toho Ëasu spr·vce kostela meze¯ÌckÈho, k†zma¯enÌ a†k†zahynutÌ jest p¯iölaì. S†takov˝m z·palem komentoval p¯eruöenÌ matriËnÌ praxe jejÌ pozdÏjöÌ obnovitel mezi¯ÌËsk˝ dÏkan a†kanovnÌk olomouckÈho kostela Ond¯ej OrlÌk z†Laziska. To se jiû psal 10. srpen roku 1621. VlastnÌ po¯izov·nÌ k¯estnÌch z·pis˘ zaËalo aû 24. ˙nora roku 1622. K†nim se pak od 10. kvÏtna 1622 p¯idruûily z·znamy udÏlen˝ch sv·tostÌ manûelstvÌ.3 UdanÈ skuteËnosti prozrazujÌ, ûe nejstaröÌ dochovan· matrika velkomezi¯ÌËskÈ farnosti p¯edstavuje tzv. matriku smÌöenou, v†nÌû jsou evidov·ny vöechny t¯i druhy z·pis˘. Sama 146

o†sobÏ tvo¯Ì objemn˝ foliant o†433 listech (873 ËÌslovan˝ch stran·ch) ruËnÌho papÌru, v·zan˝ do d¯evÏn˝ch desk o†rozmÏrech 33◊20 cm. Pevnou vazbu kryje bÌl· vep¯ovice zdoben· slepotiskov˝mi ornamenty a†rostlinn˝mi motivy ve tvaru r·mu. Soudrûnost svazku p˘vodnÏ navÌc posilovaly dvÏ mosaznÈ spony na koûen˝ch pantech, dnes uû Ë·steËnÏ poökozenÈ. H¯bet knihy, kter˝ je ˙vazky rozdÏlen do öesti polÌ, nese v†prvnÌm poli na nalepenÈ okrovÏ bÈûovÈ k˘ûi dvou¯·dkov˝ n·pis MATRICA /†BAPTISATORU[M], ve druhÈm pak rovnÏû na lepenÈm zelenoöedÈm koûenÈm ötÌtku dvou¯·dkovÈ vroËenÌ AB ANNO 1621 USQUE / /AD ANNO 1669. Rukopis tvo¯Ì v†souËasnÈ dobÏ souË·st sbÌrky matrik (E 67) MoravskÈho zemskÈho archivu v†BrnÏ, kde je takÈ uloûen a†evidov·n pod invent·rnÌm ËÌslem 16 442.4 Vnit¯nÌ skladba matriky odpovÌd· jejÌmu uûitÌ, p¯iËemû od poË·tku respektovala rozdÏlenÌ podle druhu sv·tostÌ do relativnÏ samostatn˝ch oddÌl˘. Z·znamy o†vykonan˝ch k¯tech z†doby od 24. 2. 1622 do 18. 1. 1669 jsou po¯Ìzeny na stran·ch 1ñ626, Ñpoznamen·nÌ vzdavk˘v, totiû kte¯Ì v†stav svatÈho manûelstvÌ vstupujÌì pak pro obdobÌ mezi 10. 5. 1622 a†30. 11. 1668 na stran·ch 630ñ867. Aû na sam˝ z·vÏr bÏhem kr·tkÈho ˙dobÌ od 25. 2. 1657 do 17. 1. 1665 p¯istupujÌ takÈ ˙daje ˙mrtnÌ, kterÈ kryjÌ zb˝vajÌcÌ strany 856ñ870. V†¯azenÌ z·pis˘ p¯evaûuje posloupnost chronologick·, s†v˝jimkou z·znam˘ k¯estnÌch a†oddacÌch. Tam, Ñpokavadû [by] pot¯eba nastalaÖ tÌm sn·ze v†tuto knihu se najÌti mohloì, bylo od 1. Ëervna roku 1643 up¯ednostÚov·no p¯ehlednÏjöÌ ËlenÏnÌ abecednÌ. K¯tÏnci a†ûenichovÈ s†rodn˝mi jmÈny stejnÈho poË·teËnÌho pÌsmene ¯adÌ se zde nejprve v†oddÌlech pod p¯Ìsluön˝mi literami a†potom zase v†ËasovÈm po¯·dku.5 VedenÌ ˙mrtnÌch z·pis˘ bÏhem kr·tkÈho obdobÌ let 1657ñ1665 podstatnÏjöÌm v˝vojem neproölo. Z·kladnÌ podoba ¯·dkovÈho z·znamu udan· za dÏkan·tu M. Jakuba Vav¯eka vydrûela prakticky aû do ledna roku 1665. Jedinou podstatnÏjöÌ zmÏnou v†jejich vedenÌ bylo poË·tkem roku 1658 nahrazenÌ dosavadnÌ Ëeötiny jiû bÏûnÏ uûÌvanou latinou. ObsahovÏ se z·pisy p¯idrûovaly z·kladnÌho dobovÈho schÈmatu tvo¯enÈho datem poh¯bu, poh¯bÌvacÌ formulÌ (poh¯ben jest, sepultus est), identifikacÌ zem¯elÈho a†mÌstem jeho p˘vodu (exÖ). V†konkrÈtnÌch p¯Ìpadech se vöak do znaËnÈ mÌry odliöovaly podle osoby neboûtÌka nebo podle dostatku informacÌ a†ochoty po¯izovatele z·pisu. Nez¯Ìdka byly proto s†odkazem na nadepsan· z·hlavÌ pomÌjeny souË·sti datace, obËas tÈû chybÏjÌ stereotypnÌ formule o†poh¯benÌ. PatrnÏ z†moment·lnÌ neznalosti vznikala vynechan· mÌsta pro pozdÏjöÌ doplnÏnÌ k¯estnÌch jmen poh¯ben˝ch. Rozs·hlou ök·lu moûnostÌ poskytovala vlastnÌ identifikace, kter· pouze z¯Ìdka z˘st·vala omezena na samotnÈ jmÈno. »astÏji b˝vala doplnÏna p¯ÌjmenÌm, p¯Ìzviskem, p¯Ìbuzensk˝m pomÏrem k†zn·mÏjöÌm p¯ÌsluönÌk˘m rodiny. Velmi Ëasto ji rozöi¯ovalo udanÈ povol·nÌ Ëi spoleËenskÈ postavenÌ, kterÈ dobovÏ kolÌsalo na pomezÌ profese a†p¯ÌjmenÌ. Naopak spÌöe v˝jimeËnÏ se v†souvislosti s†osobami objevovaly ˙daje o†jejich st·¯Ì Ëi zp˘sobech, jimiû opustily pozemsk˝ svÏt. UrËenÌ p˘vodu, pokud nemÏlo pot¯ebu pouk·zat na p¯Ìmo odliönou n·rodnost zem¯elÈho, se bÏûnÏ spokojovalo s†ud·nÌm mÌsta poslednÌho pobytu zp¯esnÏnÈho nanejv˝ö o†n·zev p¯ÌsluönÈ Ëtvrti nebo domu.6 Z˘st·v· ot·zkou, kdo samotnÈ ˙mrtnÌ z·pisy po¯izoval. »Ì ruka od poË·tku roku 1658 psala do matriky ˙hlednou humanistickou polokurzÌvou, do nÌû soudobÈ novogotickÈ prvky pronikaly jen dÌky nelatinizovan˝m p¯Ìzvisk˘m a†mÌstnÌmu ËeskÈmu n·zvoslovÌ? Z†vlastnÌho vedenÌ matriky lze s†jistotou vylouËit velkomezi¯ÌËskÈ dÏkany. Ve farnosti mnohdy trvale ani nesÌdlili a†v†pr˘bÏhu let 1658ñ1665, kdy se rukopis nezmÏnil, se zde vyst¯Ìdali nejmÈnÏ Ëty¯i. Obdobn˝ z·vÏr plyne takÈ z†cirkulace zdejöÌch kaplan˘. TÏch p¯i kostele sv. Mikul·öe v†uvedenÈm obdobÌ slouûilo trvaleji osm a†p¯echodnÏ dokonce dvan·ct. V†letech 1624ñ1642 zapisovali do matriky celkem prokazatelnÏ mezi¯ÌËtÌ zvonÌci. S†reformou z·pis˘ a†jazykov˝m obratem k†latinÏ v†roce 1643 vöak jejich funkce vzala z¯ejmÏ za svÈ. PozdÏjöÌmu obnovenÌ podÌlu tÏchto sluûebnÌk˘ na po¯izov·nÌ z·znam˘ by snad nasvÏdËovaly jen nejstaröÌ ˙mrtnÌ z·pisy z†poË·tku roku 1657 charakterizovanÈ novogotickou Ëeötinou a†ponÏkud tÏûkop·dnÏjöÌm duktem. I†je vöak od kvÏtna tÈhoû roku trvale nahradila ˙hledn· ruka vzdÏlance, jemuû se zmÏnou letopoËtu nedÏlalo potÌûe p¯ejÌt na evidenci latinskou.7 Vzhledem k†tomu, ûe peËliv˝ pÌsa¯ svÈ jmÈno nikde neprozradil, nezb˝v· neû se poku147

sit jej odhadnout. S†kaûdodennÌm chodem farnosti byly, vyjma jiû vylouËen˝ch Ëinitel˘, spojeny jeötÏ dvÏ dalöÌ osoby: varhanÌk a†rektor ñ Karel Agerak a†Ji¯Ì Albrecht Biberius. Oba dlouholetÌ sluûebnÌci mezi¯ÌËskÈho kostela, kte¯Ì mohli vÈst svÏdomitÏ takÈ matriËnÌ agendu. Rektor Biberius byl v†tÈto dvojici vöak p¯eci jen staröÌ (p¯ipomeÚme, ûe z·pisy nezn·mou rukou se zaËÌnajÌ v†ostatnÌch Ë·stech matriky objevovat jiû od poloviny Ëty¯ic·t˝ch let, kdy bylo mladöÌmu varhanÌkovi zhruba patn·ct let) a†jeho nutnÈ klasickÈ ökolenÌ bezesporu jistÏjöÌ. RovnÏû trv·nÌ Biberiovy kariÈry, vËetnÏ jejÌho z·vÏru poznamenanÈho vlekl˝mi neshodami s†vedenÌm farnosti, ËasovÏ koresponduje s†rozpÏtÌm ˙hledn˝ch z·pis˘ a†jejich zd·nlivÏ nelogickou smÏnou za katastrof·lnÌ rukopis kaplana Nigrina. S†oporou v†tÏchto ûivotnÌch osudech pana Ji¯Ìho Albrechta se lze snad opr·vnÏnÏ domnÌvat, ûe pr·vÏ jemu vdÏËÌ nemal· Ë·st mezi¯ÌËskÈ matriky za svoji nezvykle kultivovanou ˙pravu a†po lÈta dodrûovan˝ ¯·d.8 * Bez ohledu na konkrÈtnÌ osobu autora p¯edstavujÌ velkomezi¯ÌËskÈ ˙mrtnÌ z·pisy z†let 1657ñ1665 historicky zajÌmav˝ celek. Ve srovn·nÌ se situacÌ v†ostatnÌch moravsk˝ch farnostech n·leûÌ sv˝m Ëasov˝m z·bÏrem mezi staröÌ evidence, kterÈ v†polovinÏ 17. stoletÌ vznikaly ve v˝znamnÏjöÌch st¯ediscÌch cÌrkevnÌ spr·vy a†¯adily se tak bezprost¯ednÏ za nejranÏjöÌ matriky svÈho druhu ñ Olomouc (1590), Jihlava (1626). Vöech 479 po¯Ìzen˝ch z·znam˘ badateli nabÌzÌ obsahovÏ mnohostrannou v˝povÏÔ o†osudech nejmÈnÏ 481 zem¯el˝ch osob (jedenkr·t jsou spoleËnÏ zaps·na dvojËata a†jednou sourozenci) a†¯ady dalöÌch souËasnÌk˘ s†nimi spojen˝ch. Matrika je tak v†prvÈ ¯adÏ jedineËn˝m pramenem pro studia genealogick· a†prosopografick· objasÚujÌcÌm nejen z·kladnÌ ûivotnÌ meznÌky a†p¯ÌbuzenskÈ vztahy jednotlivc˘, ale takÈ jejich aktu·lnÌ spoleËenskou situaci. Spolehliv˝m zdrojem informacÌ m˘ûe b˝t mezi¯ÌËsk· ˙mrtnÌ matrika i†v†ohledu topografickÈm. »etn˝mi odkazy na jednotliv· p˘sobiötÏ detailnÏ mapuje oblast svÈho teritori·lnÌho z·bÏru a†st·v· se tak dokladem o†existenci, p¯ÌpadnÏ stavu, nejr˘znÏjöÌch mÌstnÌch Ë·stÌ a†za¯ÌzenÌ. V†neposlednÌ ¯adÏ vyd·van˝ celek vykresluje historick˝ obraz o†dosahu a†˙rovni soudobÈ duchovnÌ pÈËe.9 Pr·vÏ s†˙rovnÌ duchovnÌ spr·vy ve svÏ¯enÈm obvodu do znaËnÈ mÌry souvisÌ vÏtöina ˙skalÌ p¯edkl·danÈho pramene. Pr˘mÏrn˝ch 59 zem¯el˝ch za rok nenÌ rozhodnÏ p¯irozen˝m ˙bytkem farnosti, kterou ob˝v· okolo 2 300 duöÌ. ZjevnÈ disproporce vykazuje i†srovn·nÌ zem¯el˝ch nespornÏ ve mÏstÏ a†na venkovÏ (423:53), p¯iËemû pomÏr ûijÌcÌch v†obou prost¯edÌch byl nejmÈnÏ 3:2. Z·vÏr tÏchto ukazatel˘ je z¯ejm˝ a†potvrzujÌ ho i†dobovÈ ˙daje. Mezi¯ÌËsk· matrika zem¯el˝ch a†s†nÌ takÈ soudob˝ klerus byly v†polovinÏ 17. stoletÌ schopny registrovat v†optim·lnÌm p¯ÌpadÏ pouze ˙mrtÌ obyvatel z†mÏsta. Z†nejbliûöÌho okolÌ pak jenom ta, kter· konËila na zdejöÌm h¯bitovÏ. Jin˝ stav duchovnÌ spr·vy p¯i rozsahu tehdejöÌ farnosti, kam po t¯icetiletÈ v·lce pat¯ily dalöÌ Ëty¯i neobsazenÈ farnÌ obvody s†celkov˝m poËtem 27 vsÌ, a†p¯i jejÌm sporÈm obsazenÌ dÏkanem se dvÏma kaplany ani nebyl dosaûiteln˝. JeötÏ poË·tkem sedmdes·t˝ch let proto nezb˝valo mezi¯ÌËskÈmu p·teru nic jinÈho neû rezignovanÏ p¯iznat, ûe ÑfarnÌci z†vesnic jsou na h¯bitovÏ poh¯bÌv·ni dle z·sad sedl·k˘ bezevöeho nejmenöÌho ozn·menÌ svÈmu far·¯iì.10 MajÌ-li tedy mezi¯ÌËskÈ z·pisy zem¯el˝ch slouûit jako sonda, pak jenom coby vzorek mÏstskÈ populace. I†s†tÌmto omezenÌm vöak z˘st·vajÌ materi·lem, kter˝ ˙spÏönÏ odol·v· detailnÏjöÌmu statistickÈmu zpracov·nÌ. V†˙plnosti zachycen˝ch sedm let je p¯edevöÌm p¯Ìliö nepatrnou v˝seËÌ z†dlouhodobÏjöÌch proces˘. NavÌc vÏtöina ukazatel˘ (povol·nÌ, p˘vod, vÏk) nenÌ sledov·na soustavnÏ. Z†¯ady sporn˝ch nebo v˘bec nespecifikovan˝ch p¯Ìpad˘ vystupujÌ v†dobovÈ praxi pouze vyhled·vanÈ extrÈmy. U†kategorie vÏku jsou to nÏkolikadennÌ novorozenci nebo ÑstoletÈì sta¯eny, mezi p¯ÌËinami smrti pak jen n·hl· nebo n·siln· sejitÌ se svÏta. V˝povÏdnÌ hodnota matriky jako demografickÈho pramene tÌmto Ñv˝bÏremì prudce kles·. DoplÚkovÏ, ale p¯esto velmi zajÌmavÏ, mohou ˙mrtnÌ z·znamy p¯ispÏt takÈ k†¯eöenÌ nÏkter˝ch problÈm˘ ze soci·lnÌch dÏjin. AlespoÚ tÏch, jeû by se t˝kaly migra148

cÌ nebo ûivota menöinov˝ch skupin obyvatel, kterÈ narozdÌl od jin˝ch pramen˘ zcela nep¯ehlÌûejÌ. Z†¯ady ploön˝ch v˝zkum˘ se nabÌzÌ t¯eba jeötÏ filologick˝ pohled na promÏnu prostÈho p¯Ìzviska v†p¯ÌjmenÌ a†jistÏ by se naöly dalöÌ. P¯es sv· urËit· omezenÌ z˘stanou mezi¯ÌËskÈ ˙mrtnÌ z·pisy totiû trvalou z·sob·rnou informacÌ. Bude pak z·leûet pouze na invenci badatele, nakolik vhodnÈ ot·zky p¯ed tento pramen postavÌ.11 * P¯i p¯episov·nÌ textu bylo postupov·no podle obecn˝ch z·sad transkripce a†jejÌch pravidel p¯episu latinsk˝ch a†Ëesk˝ch text˘.12 »lenÏnÌ edice se snaûilo ctÌt nejen jazyk, ale i†strukturu origin·lu vËetnÏ po¯adÌ zp¯eh·zen˝ch z·znam˘. Pro snaûöÌ orientaci byla zpracov·na p¯Ìloha Ë. II pod·vajÌcÌ p¯ehled chronologickÈ posloupnosti z·pis˘. V†edici byly ponech·ny pouze z·pisy ˙mrtnÌ s†origin·lnÌmi odkazy na dalöÌ pokraËov·nÌ textu, vmÌsenÈ rubriky oddacÌ jsou citov·ny v†pozn·mk·ch. Podoba vöech osobnÌch jmen s†v˝jimkou grafickÈho zdvojov·nÌ hl·sek autenticky respektuje p¯edlohu bez dalöÌho sjednocenÌ. Zachov·ny z˘staly i†latinizovanÈ formy Ëesk˝ch p¯ÌjmenÌ. Upravena byla pouze kvantita samohl·sek a†uûitÌ velk˝ch pÌsmen podle z·sady, ûe udan· profese hraje p¯i chybÏjÌcÌm p¯ÌjmenÌ roli p¯Ìzviska, a†tudÌû je namÌstÏ jejÌ psanÌ s†velk˝m pÌsmenem. UûitÌ velk˝ch pÌsmen u†ostatnÌch n·zv˘ se ¯Ìdilo platn˝mi jazykov˝mi pravidly. Edice spolu s†textov˝mi pozn·mkami uûÌv· dvojÌ druh pÌsma. Origin·lnÌ text je tiötÏn standartnÌm pÌsmem, koment·¯ vydavatele kurzÌvou, ËÌsla a†pÌsmena pozn·mek jsou naznaËena indexem. äkrtnut˝ text v†origin·lu uvozujÌ lomenÈ z·vorky (< >), vynechan˝ text p¯eruöovan· Ë·ra (_ _†_†_). DoplÚky vydavatele jsou ohlaöov·ny hranat˝mi z·vorkami ([ ]), vËetnÏ upozornÏnÌ na chyby origin·lu ([!]) nebo jeho nejistÈ ËtenÌ ([?]). Text origin·lu prov·zÌ dvojÌ pozn·mkov˝ apar·t. Pozn·mky textovÈ oznaËovanÈ abecednÌmi indexy komentujÌ rozdÌly p¯episu a†p¯edlohy, p¯ÌpadnÏ informujÌ o†dochov·nÌ origin·lu. Pozn·mky vÏcnÈ indexovanÈ ËÌslicemi p¯ibliûujÌ dobovÈ re·lie, na z·kladÏ dneönÌho spr·vnÌho ËlenÏnÌ lokalizujÌ p¯edlohou vöechna zmÌnÏn· mÌsta a†identifikujÌ alespoÚ v˝znamnÏjöÌ, origin·lem zd˘raznÏnÈ osoby. Na z·vÏr edice byl jako p¯Ìloha Ë. I†p¯ipojen p¯ekladov˝ rejst¯Ìk ¯emesel a†ostatnÌch profesÌ, kter˝ zachycuje vöechna origin·lem zmÌnÏn· povol·nÌ vËetnÏ soci·lnÌch kategoriÌ typu Ñpodruhì ñ Ñûebr·kì spojen˝ch se specifick˝m zp˘sobem obûivy. Rejst¯Ìk odkazuje na ËeskÈ p¯eklady a†p¯Ìsluön˝ mÏsÌc v†danÈm roce.13 POZN¡MKY K†⁄VODU 1 R. NOV›, Edice a†pomocnÈ vÏdy historickÈ. Documenta Pragensia 15, 1997, s. 9. Z†podobn˝ch edicÌ srovnej: J. MENDELOV¡, Matrika narozen˝ch kostela sv. Jind¯icha na NovÈm MÏstÏ praûskÈm (1584ñ1600). Edice. Praha 1992, 232 s. 2 V. BARTŸNÃK, Historick˝ v˝voj matrik. »asopis RodopisnÈ spoleËnosti (»RS) 12, 1940, s. 10ñ 11. E. MAUR, V˝voj matriËnÌho z·pisu v†»ech·ch. Historick· demografie 6, 1972, s. 42. S. LAP»ÕK, N·stin historickÈho v˝voje matrik s†p¯ihlÈdnutÌm k†regionu st¯ednÌ a†severnÌ Moravy. RoËenka St·tnÌho okresnÌho archivu v†Olomouci 2 (21), 1993, s. 84ñ85. 3 M. äTINDL, Sv. Jan Sarkander. P˘sobenÌ a†kult ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ. VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1995, s. 9ñ13. T›é, Patrimoni·lnÌ pÈËe o†duchovnÌ tv·¯ poddanskÈho mÏsta. (VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1592ñ1676). In: M. MACKOV¡, Poddansk· mÏsta v†systÈmu patrimoni·lnÌ spr·vy. ⁄stÌ nad OrlicÌ 1996, s. 165ñ 166. MZA Brno, f. E†67, i. Ë. 16442, pag. 0ñ1, 630. 4 PrvnÌ popis matriky po¯Ìdil ve t¯ic·t˝ch letech tohoto stoletÌ K. JANÕ»EK, Z†mezi¯ÌËsk˝ch archiv˘ 17. a†18. stoletÌ. PrvnÌ matrika farnÌ, 1622ñ1669. In: Historie pro souËasnost. P¯Ìloha Zpravodaje mÏsta VelkÈho Mezi¯ÌËÌ 1983ñ1984, s. 177ñ186. 5 Cit·ty srovnej: MZA Brno, f. E†67, i. Ë. 16442, pag. 289, 629. AbecednÌ ËlenÏnÌ z·pis˘ k¯estnÌch a†oddacÌch: TamtÈû, pag. 290 a†704. 6 K†soudobÈmu vedenÌ ˙mrtnÌch matrik srovnej: V. BARTŸNÃK, ⁄mrtnÌ matrika fary sv. Martina z†let 1660ñ1670. »RS 9ñ10, 1937ñ38, s. 85ñ86. A. BLASCHKA, Die Personenstandsregister im Protektorat Bˆhmen und M‰hren. Prag 1941, s. XXIX. 7 MZA Brno, f. E†67, i. Ë. 16442, pag. 705ñ851, 856ñ870. SOkA éÔ·r n. S., f. AMñVM, kn. Ë. 11592, fol. 103. K. JANÕ»EK, Z†mezi¯ÌËsk˝chÖ, s. 181, 184ñ185. ZvonÌci se po roce 1658 rov-

149

nÏû st¯ÌdajÌ ñ 2. 9. 1662 umÌr· Ji¯Ì Fendrych (pag. 866) a†v†prosinci tÈhoû roku se objevuje zvonÌk Jan (pag. 867) ñ pÌsmo z·pis˘ se vöak nemÏnÌ. 8 SOkA éÔ·r n. S., f. AMñVM, kn. Ë. 11592, fol. 103. K. Agerak narozen 17. 2. 1629, srovnej MZA Brno, f. E†67, i. Ë. 16442, pag. 141. M. äTINDL, Patrimoni·lnÌ pÈËeÖ, s. 169. Prameny a†literaturu k†J. A. Biberiovi srovnej ve vÏcn˝ch pozn·mk·ch k†edici, pozn. Ë. 18. 9 SrovnatelnÈ st·¯Ì vykazujÌ ˙mrtnÌ matriky v†UniËovÏ (1650), MikulovÏ (1654), BrnÏ (1655), äternberku (1657). Srovnej: A. BLASCHKA, Die PersonenstandsregisterÖ, s. 3ñ85. S. LAP»ÕK, N·stinÖ, s. 93ñ102. E. KORDIOVSK›, Soupis nejstaröÌch matrik B¯eclavska v†MoravskÈm zemskÈm archivu. MuzejnÌ zpravodaj II, 1990, s. 44ñ53. K†pramennÈ hodnotÏ matrik: E. CIMMERMANNOV¡, Matrika ako historick˝ prameÚ. Historick˝ Ëasopis 22, 1974, s. 77ñ82. A. KO»IäOV¡, Pramenn· hodnota cÌrkevn˝ch matrÌk. Slovensk· archivistika 16, 1981, Ë. 1, s. 81ñ86. 10 MZA Brno, f. G†1, Ë. 9081. SOkA éÔ·r n. S., f. Fa⁄ñDÏ⁄ VM, i. Ë. 1, fol. 4ñ11. 11 I. GIEYSZTOROWA, Badania demograficzne na podstawie metryk parafialnych. Kwartalnik historii kultury materialnej 10, 1962, s. 109ñ114. E. MAUR, CÌrkevnÌ matriky jako historick˝ pramen (se zvl·ötnÌm z¯etelem k†historickÈ demografii). SAP 20, 1970, s. 427ñ433, 445ñ456. M. NODL, RanÏ novovÏkÈ mÏstskÈ migrace: perspektivy, tendence a†metodickÈ podnÏty nÏmeckÈho b·d·nÌ 70. aû 90. let. FHB 18, 1997, s. 291ñ298. S. KOWALSKA, Forschungen zur Sozialstruktur auf Grund von Personenstandsakten (Untersuchungsmethode und Problematik). Jahrbuch f¸r Wirtschaftsgeschichte 4, 1964, s. 181ñ183. 12 J. äEB¡NEK, Z·klady pomocn˝ch vÏd historick˝ch I. Latinsk· paleografie. Praha 1961, s. 75ñ79. Empfehlungen zur Edition fr¸hneuzeitlicher Texte. Archiv f¸r Reformationsgeschichte 72, 1981, s. 301ñ307. J. KAäPAR, ⁄vod do novovÏkÈ latinskÈ paleografie se zvl·ötnÌm z¯etelem k†Ëesk˝m zemÌm I. Praha 1987, s. 157ñ161. Za jazykovou korekturu edice autor dÏkuje Mgr. D. Navr·tilovÈ. 13 MÌstopisnÈ ˙daje vych·zejÌ z: B. NOV¡KOV¡, ZemÏpisn˝ lexikon »R. Obce a†sÌdla IñII. Praha 1991, 1225 s. P¯ehled obcÌ a†jejich Ë·stÌ v†okrese éÔ·r nad S·zavou 1995. Brno 1996, 34 s. Rejst¯Ìk byl sestaven za pomoci: I. P. de CARRACH, Thesaurus linguarum Latinae ac Germanicae scholastico ñ literariusÖ I.ñII. Vindobona 1777, 1044 a†611 s. LB, sv. 1ñ16. A. HADRAVOV¡, Paulerinus (Pavel éÌdek): Liber viginti arcium (ff. 185rañ198rb). Praha 1997, 90 s. MZA Brno, f. D†1, sign. L†257. SOkA éÔ·r n. S., f.AMñVM, kn. Ë. 5542, fol. 114ñ136. SEZNAM ZKRATEK AMB AMñVM APA Ë. Fa⁄ñDÏ⁄ VM fol. i. j. k. kn. l. LB m. mÏst. mez. MZA o. okr. pozn. p˘v. r. s. sign. SOkA srov. S⁄A v. z.

150

ñ Archiv mÏsta Brna ñ Archiv mÏsta VelkÈ Mezi¯ÌËÌ ñ Archiv praûskÈho arcibiskupstvÌ ñ ËÌslo ñ FarnÌ a†dÏkansk˝ ˙¯ad VelkÈ Mezi¯ÌËÌ ñ folio ñ invent·rnÌ ñ jih, jiûnÏ ñ karton ñ kniha ñ lÈta ñ Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum ñ mÌstnÌ ñ mÏstsk˝ ñ mezi¯ÌËsk˝ ñ Moravsk˝ zemsk˝ archiv ñ obec ñ okres ñ pozn·mka ñ p˘vodnÌ, -Ï ñ rok ñ strana; sever, -nÏ ñ signatura ñ St·tnÌ okresnÌ archiv ñ srovnej ñ St·tnÌ ˙st¯ednÌ archiv ñ v˝chod, -nÏ ñ z·pad, -nÏ

EDICE pag. 856 Anno 1664 27. maii sepulta est filia Marianna Ioannis PernÌk·¯ ex civitate. Eodem die sepultus est älot˝¯ Stephanus ex civitate. 31. maii sepultus est Balthasar NÏmec ex civitate. Iunius 2. iunii sepultus est Georgius, filius Petri inquilini apud Venceslaum LedameöËan ex civitate. 6. iunii sepulta est Anna, uxor Nicolai äkrlovsk˝ ex civitate. 7. sepulta est Anna, uxor Georgii VanÏk ex pago Oslavice.1 Eodem die sepultus est Antonius, filius Catharinae, viduae inquilinae apud Dol·k ex eodem pago. 18. iunii sepultus est filius Eliae Krˆ, pan[n]ificis ex civitate. 21. iunii sepultus est Vilhelmus, filius Mathaei Straka ex pago Kousky.2 30. iunii sepulta est Magdalena, filia <Mar> Laurentii Lanka ex OsovÌ3 pago. Iulius 1. iulii sepultus est Georgius Hoffman ex civitate. 6. iunii sepultus est Andreas Belehradsk˝ ex civitate. 19. iulii sepulti sunt duo filii Adamus et Beniamin Henrici Francisci Winter,4 capitanei ex civitate. 23. iulii sepultus est tertius filius Iacobus supra dicti domini Henrici Francisci Winter,a 4 capitanei Mezericensis. 30. iulii sepulta est filia Annae molitorisae viduae, inquilinae apud Ioannem Pater ex civitate. Augustus 23. augusti sepulta est Dorotha,b uxor Pauli Kosour ex pago VosovÌ.3 September 6. septembris sepultus est filius Venceslaus Ioannis Sl·dek ex civitate. 10. septembris sepulta est Rozina, uxor Andreae Iz·k, pan[n]ificis ex civitate. 22. septembris sepultus est Kanbar submersus ex civitate. 27. septembris sepulta est Anna Barabaöka ex Oslavice.1 October 4. octobris sepulta est filia Georgii HlinËa, figuli ex civitate. 10. octobris sepultus est infans Thomae Hroba¯ ex civitate. Eodem die sepulta est Dorothaea Viti NapoËetku ex Oslavic[e].1 13. octobris sepulta est filia Ioannis inquilini ex Lhotky.5 November 1. novebris sepulta est Ludmila PunËochov·, vidua ex civitate. 6. novembris sepulta est uxor Ioannis T¯eöËÌk ex civitate. 13. novembris sepultus est Christophorus Tuchpratrc, 6 ex civitate, senator in consulatu. 15. novembris sepulta est vidua Sal·tka ex civitate. 23. novembris sepulta est Dorothaea, uxor Ioannis RybnÌk·¯ ex civitate. Eodem die sepultus est Andreas, filius Mathiae Opavsk˝ ex civitate. 24. novembris sepulta est Anna, filia Sebastiani BlÌskovsk˝ ex civitate. a†

Vinter. Dorothae. c† Tuch Pratr. Z·pis p¯ips·n jako margin·lie. b†

151

December 13. decembris sepultus [est] socius Ioannis Klaner, pan[n]ificis inter hereticos7 ex civitate. 16. decembris sepultus [est] Iacobus Scriba Mislicensis,8 qui mortuus apud viduam Ursulam Polonisam ex civitate. 21. decembris sepulta est filia Dorothaea Nicolai Fabri ex civitate. Annus 1665 sequitur <8> Ianuarius 8. ianuarii sepultus est filius Ioannis Buriani, valcha¯ ex civitate. 9. ianuarii sepulta est vidua Sk¯iv·nkov· ex civitate. 11. ianuarii sepulta est Iudith, uxor Melicheoris HamernÌk ex civitate. 14. ianuarii sepultus est Ioannes TuËek, senex ex civitate. 15. ianuarii sepulta est Iuhanna Zaludkov·, vetula 120 annorum ex civitate. 17. ianuarii sepultus est Foelix Sojka, mendicus iste hieme periit ex civitate. Eodem die sepulta est Iulianna Balc·rkov·, gibbosad vidua ex civitate. pag. 857 A†die 30. augusti anno 1663e consignatio est posita mortuorum sepultura. Anno 1663 30. augusti sepulta est Eva, ancilla Georgii Brand ex civitate. September Anno 1663. 6. septembris sepultus est filius Mathaei Mlyn·¯ ex civitate. 9. septembris sepulta est filia Pauli Victorini ex civitate. 18. septembris sepultus est filius Paulus Galli ZajÌc ex civitate. 25. septembris sepultus est parens uxoris Nicolai R·novesel˝ ex civitate. 26. septembris sepultus est filius Melicheoris, pastoris ex Parva parte9 in civitate. October 3. octobris sepulta est vidua Form·nkov· ex civitate Catharina. 18. octobris sepultus est Ioannes P¯Ìhoda, textor ex civitate. 20. octobris sepulta est uxor Rozina Fajtl, ruËnÌk·¯ ex civitate. 31. octobris sepulta est Ludmila Hotoöka, vidua ex civitate. November 6. novembris sepultus est filius Ioannes Martini Sl·dek ex civitate. 8. novembris sepulta est filia eiusdem Martini Sl·dek ex civitate. 14. novembris sepultus est Vilhelmus, myslivec submersus ex vivario.10 December 4. decembris sepulta est filia Lucae Kudrna, Zuzanna, ex civitate. 5. decembris sepultus est Christophorus Sal·t, pan[n]ifex ex civitate. 9. decembris sepulta est Zuzana P¯Ìhodka, vetula ex civitate. 12. decembris sepulta est Catharina P¯Ìhodka, filia Ludmilae Pr·delsk˝ ex civitate. 23. decembris sepulta est filia Marianna, inquilina apud Ioannem Dolezal ex Raclavic.11 Annus 1664 Anno 1664 3. ianuarii sepulta est Marianna, filia Ioannis P¯Ìhodae ex civitate. Anno 1664 8. ianuarii sepultus est Ioannes Georgius, öpulirmochrf ex arce illustrissimi comitis.12 d†

Gybosa. Text nadpisu rozdÏlen literou ÑXì nadepsanou p˘vodnÏ pro abecednÌ ËlenÏnÌ oddÌlu z·pis˘ oddacÌch. f† äpulir Mochr. e†

152

Eodem die sepulta est filia Dorothaea Bartholomei Buchta ex civitate. Anno 1664 19. ianuariig sepulta est filia Catharina Ioannis P¯Ìhoda ex civitate. Anno 1664 22. ianuarii sepulta est filia Catharina Andreae, pan[n]ificis ex civitate. Anno 1664 23. ianuarii sepulta est filia Ioannis Hlouöek ex civitate. Anno 1664 24. ianuarii sepultus [est] filius Ioannis Buriani, lictoris ex civitate. Februarius Anno 1664 3. februarii sepultus est Martinus SouËek ex civitate. Anno 1664 6. februarii sepulta est filia Catharina Annae älot˝¯censis ex civitate. Anno 1664 12. februarii sepultus est Ioannes Gloss ex civitate. Anno 1664 18. februarii sepulta est filia Elizabeth Caspari äpaËek ex civitate. Anno 1664 21. februarii sepulta est Dorothaea, uxor Georgii Prandh ex civitate. Anno 1664 24. februarii sepulta est filia Ioannis Gloss ex civitate. Eodem die sepulta est filia Nicolai Vot˝pka, textoris ex civitate. Anno 1664 27. februarii sepulta est filia Svatoöi Podvala, molitoris ex civitate. pag. 858 Martius Anno 1664 5. martii sepultus est filius Eliae Krˆl,i pan[n]ificis ex civitate. Anno 1664 8. martii sepulta est filia Svatoöi Podvala, molitoris ex civitate. Anno 1664 9. martii sepultus est filius Venceslai Jandae, lanionis ex civitate. Anno 1664 12. martii sepulta est filia Thobiae Uber, tibialistae ex civitate. Anno 1664 15. martii sepulta est filia Iacobi KomÌnek, pan[n]ificis ex civitate. Anno 1664 16. martii sepultus est filius Christiani Kotte ex civitate. Anno 1664 18. martii sepulta est filia Andreae Belehradsk˝ ex civitate. Anno 1664 21. martii sepultus est Melicheor Z·meËnÌk ex civitate. Anno 1664 22. martii sepultus est Iohannes, filius Mathiae, molitoris in molendino com[m]unitatis13 inactatus [!].j Anno 1664 23. martii sepultus est infans Georgii Just, pistoris ex civitate. Anno 1664 24. martii sepultus est infans Viti Holotae [Ö!] illustrissimi domini domini comitis.12 Anno 1664 26. martii sepultus [est] filius Paulus Mathaei Buchtae, textoris ex civitate. April 2. aprilis sepulta est filia Zuzanna Thomae HviûÔ, sutoris ex civitate. Eodem die sepultus est filius Bratholomeus Galli Tesa¯ ex civitate. 3. aprilis sepulta est filia Christiani Gottek ex civitate. 5. aprilis sepulta est filia Catharina Iacobi Tubicinis ex civitate. 15. aprilis sepultus est Daniel Albrecht ex civitate. Eodem die sepultus est filius Andreas Iohannis TruËae ex civitate. Eodem die sepulta est filia Georgii Zblatsk˝ ex civitate. Eodem die sepulta est filia viduae Ursulae Polonisae ex civitate. 16. aprilis sepultus est Daniel Albrecht ex civitate.l Eodem die sepulta est filia Elizabeth Ioannis Raichold ex civitate. Eodem die sepultus [est] filius Iohannes Melicheoris, pastoris ex civitate. 23. aprilis sepulta est vetula Catharina JabloÚovsk· ex hospitali.14 g†

N·zev mÏsÌce p¯ips·n dodateËnÏ pod ¯·dkem. V†z·pisu z†30. 8. 1663 uv·dÏn jako Brand, srov. pag. 857. V†z·pisu z†18. 6. 1664 uv·dÏn jako Krˆ, srov. pag. 856. j† Spr·vnÏ inactato. k† V†z·pisu z†16. 3. 1664 uv·dÏn jako Kotte, srov. pag. 858. l† Opakovan˝ z·pis z†15. 4. 1664. h† i†

153

Eodem die sepultus est Iacobus, filius sartoris apud Marcum in Parva parte.9 Eodem die sepultus est infans Iohannis, pastoris ex Oslavic[e].1 27. aprilis sepultus est Paulus MotyËka, senex ex Superiori15 civitate. Eodem die sepulta est Eva, filia Anreae Vondrka ex civitate. Eodem die sepultus est filius Mathiae, molitoris ex com[m]unitatis molendino.13 28. [aprilis] sepulta est filia Elizabetha Venceslai Kotvin, pan[n]ificis ex civitate. 29. aprilis sepulta est filia Catharina Ioannis Fabri Studen˝ ex civitate. 30. aprilis sepultus [est] filius Iacobus Danielis Albrecht ex civitate. Maius 1. maii sepulta est Iulianna, filia Marci Pokr˝vaË, quae servivit apud smigmatorem in civitate. 5. maii sepultus est filius Henrici Francisci Winter,m,4 capitanei Mezericensis. 8. maii sepultus est Martinus, filius Venceslai Mr·zek, lanionis ex civitate. 12. maii sepulta est Catharina Oborn·, quae inventa est submersa.n 13. maii sepultus est Georgius »erm·k, sutor ex civitate. 16. maii sepulta est Anna, filia Martini ävih·lek ex Oslavice.1 18. maii sepultus est Laurentius, filius Pauli Kromkae, pan[n]ificis ex civitate. Eodem die sepulta est Marianna, filia Mathiae, pastoris ex Oslavice.1 22. maii sepultus est Ioannes Iacobus, filius Georgii Gross alias Cveka¯ ex civitate. Eodem die sepulta est Marianna, filia Georgii Poöek Fabri ex civitate. 26. maii sepultus est ex arce23 Ioannes Folkner. Eodem die sepulta est filia Iustina Georgii Slab˝ ex pago Raclavic[e].11 Eodem die sepulta est Catharina, filia Laurentii Lanka ex pago OsovÌ.3 Vide supra cetera in folio precedenti.o pag. 859 Consignatio sepulturarum anno 1658 a†die 28. aprilis. 28. aprilis sepultus est infans generosi domini Ioannis Tursk˝16 ex civitate. 30. aprilis sepulta est Magdalena, ancilla Georgii MiköÌËek ex civitate. Maius 1. maii sepultus est Andreas Partl, sutor ex civitate. 4. maii sepulta est filia Caspari äpaËek ex civitate. 6. maii sepulta est Cunegundis, inquilina Nicolai Fabri ex civitate. 15. maii sepulta est Maria Elizabeth, filiola Venceslai Francisci Orlovsk˝ ex civitate. 19. maii sepulta est Margaretha, uxor Georgii Hoffman ex civitate. Iunius 2. iunii sepultus est filius Andreas Stephani Claudii ex civitate. Anno 1658 6. iunii sepulta est filia Pauli Victorini ex civitate. Iulius 7. iulii sepulta est uxor Agnes Bartholomei, inquilini in domo Pokr˝vaË[e] ex civitate. 16. iulii sepulta est uxor Catharina Mathiae Tabellarii ex eodem domo. 31. iulii sepultus est Valentinus Brann˝ ex inferiori porta17 in civitate. Augustus 10. augusti sepulta est Dorothaea Kov·¯ka, obstetrix ex civitate. 17. augusti sepultus est Ioannes, filius Thomae Holoubek ex civitate. m†

Vinter. Z·pis veps·n dodateËnÏ aû po 18. kvÏtnu 1664. o† Pozn·mka veps·na na ¯·dek z·pisu o†poh¯bu Jana Folknera. n†

154

18. augusti sepulta est filia inquilini ex domo Kohoutianae ex civitate. 21. augusti sepultus est alter filius ex geminis, Laurentius, Thomae Holoubek ex civitate. 22. augusti sepultus est PytlÌk ex pago Kousky.2 30. augusti sepulta est filiusp Ioannes Viti Holomek ex civitate. September 28. septembris sepulta est UtÌkalka, vetula ex hospitali.14 29. septembris sepultus [est] filius Franciscus domini Henrici Francisci Winter,4 capitanei. 30. septembris sepultus est infans Andreae Pan[n]ificis ex domo balneatoris. October 4. octobris sepultus est filius submersus Georgii Chrom˝, molitoris sub civitate. 6. octobris sepultus est Marcus Kom·rek, murarius ex civitate. 8. octobris sepultus est Georgius Belehradsk˝, molitor ex civitate. 14. octobris sepultus est Clemens, senex mendicus ex civitate. Anno 1658 20. octobris sepultus est Venceslaus Trnka ex civitate. November 6. novembris sepulta est uxor Ioannis Plachetsk˝q ex civitate. 9. novembris sepultus est Nicolaus Podvala, molitor ex civitate. 10. novembris sepulta est inquilina Viti Fila ex pago OsovÌ.3 15. novembris sepultus est infans Carolus, filius Mathaei Buchta ex civitate. pag. 860 Anno 1658 die 25. novembris sepultus est Christophorus Kinberger, miles ex Austria. [December]r Anno 1658 die 6. decembris sepulta est mater Venceslai Mr·zek, Dorotaea ex civitate. Anno 1658 11. decembris sepulta est vetula Kudrnka ex civitate. Anno 1658 15. decembris sepultus est filius Ioannes Georgius Ioannis Georgii Winter. Anno 1658 21. decembris sepultus est alter filius Nicolaus Georgii Ioannis Winter, coci ex civitate. Annus 1659 Anno 1659 5. ianuarii sepultus est infans Martini Caprol ex civitate. Anno 1659 6. ianuarii sepulta est filia _†_†_†_s Thobiae Uher ex civitate. Anno 1659 18. ianuarii sepulta est filia Dorothaea Bartholomaei Mikol·öek ex OsovÌ.3 Anno 1659 27. ianuarii sepultus est Martinus äv·b, capral ex civitate.t Anno 1659 29. ianuarii sepultus est Georgius Op·lka alias Kalivoda ex civitate. Februarius Anno 1659 3. februarii sepultus est Venceslaus ZahradnÌk ex civitate. 11. februarii sepultus est Ioannes Karas, leitenantius ex civitate. 15. februarii sepultus [est] filius infans Melicheoris, pastoris ex civitate. 22. februarii sepulta est filia _†_†_†_u Ioannis Sk¯iv·nek ex civitate. 23. februarii sepultus est filius Bartholomaei Buchta ex civitate. 27. februarii sepulta est mater uxoris Georgii Roubal ex civitate.

p†

P˘vodnÏ filia. Plachetck˝. ProsincovÈ z·pisy bezprost¯ednÏ navazujÌ na poslednÌ z·znam listopadov˝. s† Vynech·no mÌsto pro doplnÏnÌ k¯estnÌho jmÈna zem¯elÈ. t† Srovnej z·pis z†5. 1. 1659. u† Vynech·no mÌsto pro doplnÏnÌ k¯estnÌho jmÈna zem¯elÈ. q† r†

155

Martius Anno 1659 5. martii sepultus est alter filius Bartholomaei Buchta ex civitate. 11. martii sepultus est infans Ioannis KvasniËka, vietoris ex civitate. 12. martii sepulta est Anna, uxor Georgii Alberti Biberii,18 rectoris ex civitate. Eodem die sepultus est infans Georgii »erm·k, sutoris ex civitate. 13. martii sepultus est senex Vala ÿez·Ëv ex civitate. Eodem die sepultus est infans Ioannis Lictoris ex civitate. 19. martii sepulta est Elizabet, mater Iacobi Sl·dek, vetula ex civitate. 23. martii sepultus est filius _†_†_†_u Georgii Just ex civitate. 24. martii sepultus est infans _†_†_†_u Georgii Proch·zka, figuli ex civitate. 29. martii sepulta est uxor Ioannis Hork˝ ex Oslavice.1 Aprilis Sepulta est 1. aprilis filia Zuzanna Ioannis Sk¯iv·nek ex civitate. 4. aprilis sepultus est parens uxoris Christiani Konv·¯ ex civitate. 11. aprilis sepultus est infans Augustinus Melicheoris Z·meËnÌk ex civitate. 17. aprilis mortua est filia Ioannis ätuksa ex Oslavice.1 pag. 861 Anno 1659 26. aprilis sepultus est filius Petri äoth ex civitate. Eodem die sepulta est filia Ioannis MenËÌk ex civitate. 29. aprilis sepulta est uxor Venceslai Turek ex civitate. Maius 12. maii sepulta est filiaw Sigismundi Post¯ihaË ex civitate. Eodem die sepulta est filia Zuzanna Georgii Zlat˝. 15. [maii] sepultus est filius Franciscus Nicolai Fabri ex civitate. 26. [maii] sepultus est filius Ferdinandus Sigismundi Post¯ihaË ex civitate. Iunius 19. iunii sepulta est Iustina, vidua post Georgium Victorini ex civitate. 23. iunii sepulta est filia Marianna Georgii Komascae ex civitate. 29. iunii sepulta est filia Veronica Ioannis Mach·Ëek ex civitate. Iulius 8. iulii sepultus est filius Paulus Stephani älot˝¯ ex civitate. 12. iulii sepulta est filia Venceslai Mr·zek ex civitate. 14. iulii sepultus est filius Georgii Kolovr·tek ex civitate. 21. iulii sepulta est vetula Kodeöka ex civitate. Augustus 12. augusti sepulta est filia Iustina Thobiae Uber ex civitate. 18. augusti sepultae sunt duae filiae Georgii Pan[n]ificis ex domo »epersk˝ ex civitate. 19. augusti sepultus est filius Mathias Iacobi änobl ex civitate. 20. augusti sepultus est filius Georgii Drahanovsk˝ nomine Rudolphus ex civitate. 24. augusti sepultus est Ioannes Smigmator ex civitate. September 3. septembris sepultus est filius Georgii Zambersk˝ ex civitate. 6. septembris sepultus est filius Codescianae filiae ex civitate. v†

P¯ÌjmenÌ doplnÏno nad ¯·dkem. P˘vodnÏ Ö sepultus Ö filius.

w†

156

Eodem die sepulta est filia Anna Catharinae PeËovÈ ex civitate. 11. septembris sepultus est filius Ioannes Georgius Henrici Francisci Winter,4 capitanei. October 3. octobris sepulta est uxor Thomae Budiöovsk˝ ex civitate. 4. octobris sepultus [est] filius Caroli de Wolgenstain19 ex civitate. 10. octobris sepultus est infans Hork˝ _†_†_†_x ex Oslavice.1 25. octobris sepulta est filia Viti Holomek ex civitate. pag. 862 November 3. novembris sepultus est unus mendicus coecus ex hospitali.14 13. novembris sepulta est Catharina, filia Mathiae Iambor ex civitate. 17. novembris sepulta est filia Nicolai R·novesel˝ ex civitate. 29. novembris mortuus est et sepultus Venceslaus »·da ex civitate. December Anno 1660 Ianuarius mensis incipitur 1. ianuarii sepultus est Ioannes Dobö˘v ex civitate. 3. ianuarii sepulta es[t] obsterix vetula Vostruûnice ex civitate. 12. ianuarii sepultus est filius Casparus Pauli KomÌnek ex civitate. 19. ianuarii sepultus est infans Melicheoris, pastoris ex civitate. 21. ianuarii sepultus est infans Ioannis Burö˘v ex civitate. 26. ianuarii sepulta est filia Nicolai äaf·¯ ex civitate. Februarius 6. februarii sepulta est Magdalena, filia Ioannis Pelik·n ex civitate. 8. februarii sepultus est Ioannes Petr˘v ex civitate. 19. februarii sepulta est Apollonia T·borkov· ex hospitali14 civitatis. Martius 5. martii sepulta est Anna, uxor Mathaei Molitoris ex civitate. 8. martii sepulta est filia Marianna Ioannis Hork˝ ex civitate. 16. martii sepulta est filia Polexina Ioannis SlavÌk ex civitate. 21. martii sepultus est Andreas figulus Vesel˝ ex xenophio [!].y Aprilis 3. aprilis sepultus est infans Georgii »erm·k ex civitate. 7. aprilis sepultus est Ioannes Hlinka, figulus ex civitate. Eodem die sepultus est socius Ioannes ämoc, vietoris ex civitate. 8. aprilis sepulta est uxor Mathiae Kop¯iva ex civitate. 9. [aprilis] sepultus est infans Bartholomaei äimk˘v ex civitate. 21. [aprilis] sepulta est filia Venceslai Je¯·bek, sutoris ex civitate. 22. [aprilis] sepulta est filia Anna Nicolai Vot˝pka, textoris ex civitate. Maius 19. maii sepulta est filia Magdalena Georgii Duchek ex civitate. 24. maii sepulta est Martha Polexina, uxor Sigismundi Part, post¯ihaË ex civitate. 30. maii sepulta est Anna, uxor Venceslai ämoc ex civitate. x† y†

Vynech·no mÌsto pro doplnÏnÌ k¯estnÌho jmÈna zem¯elÈho. Spr·vnÏ Ñex xenodochioì (ze öpit·lu), srov. pozn. Ë. 14.

157

pag. 863 Iunius Anno 1660 13. iunii sepulta est filia Zuzanna Georgii Just ex civitate. Iulius 13. iulii sepulta est filia Francisca Lucretia Georgii Translatoris ex civitate. 26. iulii sepultus est infans Iacobus [!]z Fajtl, ruËnÌk·¯ ex civitate. 27. iulii sepulta est Ursula KomÌnkov· ex civitate. 30. iulii sepulta est filia _†_†_†_aa Nicolai Fabri alias Leba ex civitate. Augustus 4. augusti sepultus est Michael Dominik ex civitate. 14. augusti sepultus est Georgius Roubal subitaneae mortuus recidit de pavimento. September 10. septembris sepultus est ex pago Lhotky5 senex KoblÌûek. 13. septembris sepultus est Andreas Tich˝,20 primator Mezericensis. 19. [septembris] sepulta est Catharina OvËaËka apud Thomam Kapoun ex Nov˝ch Dvor˘.21 October 10. octobris sepulta est filia infans Thomae Budiöovsk˝ ex civitate. 12. octobris sepulta est filia Rozina Pauli »Ìûek ex civitate. 15. octobris sepulta est mater Nicolai Sartoris ex civitate Inferiori.22 November 23. novembris sepultus [est] Iacobus Komasko, senex ex civitate. Eodem die sepulta est filia Elizabeth Ioannis, pastoris ex civitate. 25. novembris sepulta est Anna, vetula inquilina apud Ioannem StehlÌËek. December 8. decembris sepulta est Anna PlaËkov· ex hospitali civitatis.14 12. decembris sepulta est Margaretha, vetula coeca ex hospitali.14 19. decembris sepulta est filia parva Viti Holomek ex arce.23 27. decembris sepultus est Ioannes äam·nek ex Oslavice.1 Annus 1661 3. ianuarii sepulta est Dorothae[a] »ermaËka ex civitate. 11. ianuarii sepultus [est] generosus dominus Bernardus24 in ecclesia sancti Nicolai.25 22. ianuarii sepulta est Iudith, vetula ex hospitali14 in civitate. 31. ianuarii sepulta est filiola Bartholomaei Buchta ex civitate. Februarius 2. februarii sepulta est filia Elizabeth Georgii Fendrich, campanatoris ex civitate. 9. februarii sepulta est filia Dorothaea Catharina Georgii CveËka¯ ex civitate. 12. februarii sepultus est filius Balthazar Ioannis Tru[h]l·¯bb ex civitate. 25. februarii sepulta est filia Dorothaea Iuhannae filiae Georgii Alberti Biberii.18 pag. 864 Martius 9. martii sepulta est Cristina, vetula apud Iacobum HladÌk ex civitate. z†

Spr·vnÏ nejspÌöe gen. Iacobi. Vynech·no mÌsto pro doplnÏnÌ k¯estnÌho jmÈna zem¯elÈ. bb List prodÏravÏl˝. aa

158

10. martii sepulta est filia Ioannis RybnÌk·¯ ex civitate. 13. martii sepultus est Lucas Zmrzl˝ ex civitate. 14. martii sepulta est Anna, uxor Eliae Pan[n]ificis ex civitate. 26.cc martii sepultus est filius Georgius Ioannis MenËÌk ex civitate. 27. martii sepultus est filius Mathias Danielis Tasovsk˝ ex civitate. Aprilis 3. aprilis sepultus est infans inquilinae apud Ioannem Ml·til ex civitate. 5. aprilis sepulta est filia Dorothaea Ludmilae Plachetsk˝,dd viduae ex civitate. 18. aprilis sepultus est filius Iacobi Sl·dek nomine Georgius ex civitate. 19. aprilis sepultus est Iosephus T·borka ex hospitali14 civitatis. Maius 15. maii sepultus est senex Rozounek ex civitate. 20. maii sepultus est infans unius meretricis inquilinae apud RybnÌk·¯ in Parva parte.9 29. maii sepulta est filia Laurentii Dol·k ex civitate. Iunius Anno 1661 2. iunii sepultus [est] filius Ioannes Ludovicus Andreae Belehradsk˝. 7. iunii sepulta est filia Elizabeth Thomae Budiöovsk˝ ex civitate. Eodem die sepultus est unus puer ex pago Raclavic[e]11 unius militisae. 9. iunii sepulta est Barbara, uxor Venceslai Bedn·¯ ex civitate. 26. iunii sepultus est filius Thomae Z·viscae ex civitate. 29. iunii sepultus est ex hospitali14 mendicus Ioannes BÏlodomsk˝. Iulius 2. iulii sepulta est filia Ursula Georgii Ryba, molitoris ex civitate. 6. iulii sepultus est filius Mathias Andreae NesmÏrsk˝ ex civitate. 21 [?]. iulii sepulta est mater Georgii Zblatsk˝ ex civitate. Augustus 1. augusti sepulta est soror uxoris Clementis Sk¯iv·nek ex civitate. 6. augusti sepulta est filia _†_†_†_ee Venceslai TaflÌ¯ ex civitate. 8. augusti sepultus est infans Stephanus, filius Venceslai Pacovsk˝ ex civitate. 21. augusti sepulta est filia Marianna Bartholomaei Mikol·öek ex OsovÌ3. 27. augusti sepulta est uxor Martha Ioannis SvinËae ex civitate. September 2. septembris sepultus est infans Ioannis Barab·ö ex Oslavice.1 5. septembris sepultus est filius Georgii äpor ex civitate. 11. septembris sepultus est Christophorus, frater scribae redituum26 ex civitate. 29. septembris sepultus est Paulus Hlouöek ex civitate, vicinus annorum 89. pag. 865 October 1. octobris sepulta est mater uxoris Thobiae Araza ex civitate. 12. octobris sepultus est Georgius Hotoö, civis ac lanio ex civitate. 23. octobris sepultus est Marcus Pacovsk˝, sutor ex civitate. 30. octobris sepultus est filius Ioannis Klembfer ex civitate. cc

Opraveno z†p˘vodnÌ 25. Placheck˝. ee Vynech·no mÌsto pro doplnÏnÌ k¯estnÌho jmÈna zem¯elÈ. dd

159

November 3. novembris sepulta est vetula Vranka apud Dorothaeam Obstetricem ex civitate. 4. novembris sepulta est uxor Martini Kyselo, funarii ex civitate. 13. novembris sepulta est Sibilla, virgo una ex mendicis de hospitali.14 December 1. [decembris] sepultus est infans Ioannis Bureö ex civitate. 9. decembris sepultus est filius Georgii Pirhaus ex civitate. 19. decembris sepultus est Ioannes Lanka ex Oslavice.1 21. decembris sepultus est infans Ioannis Kampan ex civitate. Annus 1662 3. ianuarii sepulta est uxor Zuzanna Ioannis Tice, tubicinis. Eodem die sepultus est Venceslaus Sl·dek com[m]unitatis ex civitate. 7. ianuarii sepulta est uxor Ioannis, pastoris ex Lhotka.27 21. ianuarii sepultus est infans Christiani Nigrarii Tele ex civitate. 29. ianuarii sepulta est uxor Magdalena Novotn˝ ex Vrchovec.28 31. ianuarii sepulta est ancilla Anna Viti PeËa ex civitate. Februarius 4. februarii sepulta est inquilina Viti M·öa ex civitate. 6. februarii sepulta est uxor Ludmila Mathiae SolniËka ex civitate. 13. februarii sepulta est filia Georgii KoblÌûek ex Lhotky.5 20. februarii sepulta est Anna Houserka ex Oslavice.1 21. februarii sepultus est Martin Kyselo, funarius ex civitate. Eodem die sepulta est vetula KubÌËkov· ex hospitali14 civitatis. Martius 2. martii sepulta est filia Eufrozina Pauli Victorini ex civitate. 10. martii sepultus est JelÌnek, faber ex civitate. Eodem die sepultus est filius Franciscus Henricus Davidis Coci ex civitate. 13. martii sepulta est quaedam mulier muta ex Oslavice.1 14. martii sepulta est Anna, uxor Martini VoleöÌnsk˝ ex civitate. 30. martii sepultus est Paulus KomÌnek, sartor ex civitate. Eodem die sepultus est Ioannes, filius Mathaei Pracha¯ ex civitate. Aprilis 3. aprilis sepultus est Ioannes UtÌkal, adolescens lanio ex civitate. 14. aprilis sepultus est Valentinus Dvo¯·k ex Lhotka27 mortuus subitaneae. pag. 866 Maius 7. maii sepulta est filia Elizabeth Melicheoris Havelka ex civitate. Eodem die sepultus est filius Venceslaus Georgii Kolovr·tek ex civitate. 18. maii sepultus est filius Mathaeus Georgii molitoris polentarii. 19. maii sepultus est Ioannes TuËek iunior ex civitate. 21. maii sepultus est Mathias Pt·ËnÌk ex pago Petr·veË.29 22. maii sepultus est inquilinus apud Stephanum Claudi ex civitate. 28. maii sepulta est mater Venceslai Vietoris ex civitate. 29. maii sepulta est filia Magdalena Andreae Iz·k ex civitate. Iunius 12. iunii sepultus est filius Georgius Melicheoris Havelka ex civitate. 160

12.ff iunii sepultus est filius _†_†_†_gg Viti PeËa ex civitate. 14.hh sepultaii est filia Thomae Proch·zka ex civitate. 15. iunii sepulta est Elizabeth, uxor Iosephi Pacovsk˝ ex civitate. 20. iunii sepultus est filius Georgius Pauli ÿeho¯ka ex civitate. 21. iunii sepulta est filia Elizabetha Viti M·öa, sutoris ex civitate. 27. iunii sepulta est filia Ioannis Borovka ex Oslavice.1 Iulius 2. iulii sepulta est Dorotaea, uxor Mathiae Opavsk˝ ex civitate. 3. iulii sepulta est filia Rozina Georgii Hoffman ex civitate. 13. iulii sepultus est filius Carolus Stephani Kuchmasteri ex civitate. Eodem die sepultus [est] filius Iacobus Mathiae BÌl˝ Pata submersusjj ex civitate. 16. iulii sepulta est filia Magdalena inquilinae Annae apud Matheam Korandam ex civitate. 21. iulii sepulta est filia _†_†_†_gg Mathaei Koranda, pan[n]ificis ex civitate. Augustus 2. augusti sepulta est filia _†_†_†_gg Auri Fabri ex civitate. 3. augusti sepultus est Ioannes Nave30 Italus ex civitate. 8. augusti sepulta est filia Zuzanna Caroli Agerag, organistae ex civitate. 13. augusti sepultus [est] filius Iacobus in provisae tempestate31 submersus Georgii Komascae. 18. augusti sepulta est filia Dorothaea Venceslai Pacovsk˝, sutoris ex civitate. 22. augusti sepultus est filius Thobias Pauli äaöek ex civitate. Eodem die sepulta est filia Sebastiani Kom·rek ex Raclavic.11 23. augusti sepulta est filia Anna Stephani Kochmasteri illustrisimi domini comitis.12 27. augusti sepulta est uxor Ioannis Muzik Zuzanna alias Kotl·¯ ex civitate. 28. augusti sepultus est infans filiae ävih·lek ex Oslavice.1 31. augusti sepultus est filius Ioannes Nicolai Kosa¯ ex civitate. September 1. septembris sepultus est filius Christianus Ioannis Fimbrych ex civitate. 2. septembris sepultus [est] Georgius Campanator ex civitate. pag. 867kk 17. septembris sepulta est Anna, uxor Galli HavlÌËek ex civitate. 19. septembris sepultus est filius Ignatius Georgii »erm·k ex civitate. October 7. octobris sepulta est filia Anna Ioannis MenËÌk ex civitate. 11. octobris sepulta est filia Mariae Dorothaea Ioannis ätolmasteri illustrissimi domini comitis.12 ff

P˘vodnÏ 13. Vynech·no mÌsto pro doplnÏnÌ k¯estnÌho jmÈna zem¯elÈ, -ho. P˘vodnÏ 15. ii P˘vodnÏ sepultus. jj Dops·no dodateËnÏ nad ¯·dek. kk Z·hlavÌ str·nky je nadeps·no literou ÑZì pro abecednÌ ËlenÏnÌ oddÌlu z·pis˘ oddacÌch, opat¯eno p¯Ìsluön˝mi rubrikami a†jednÌm sÚateËnÌm z·znamem: Annus, mensis et dies Nomina sponsorum Nomina testium Asistens et locus copulatorum 1644 die 17. augusti Zachari·ö Sendrack˝ Mikol·ö Hr˘za P. Maty·ö Kostka Kate¯ina änoblov· MatÏj älinc Daniel Opavsk˝ Jakub[?] LazebnÌk gg hh

161

19. octobris sepultus es[t] Venceslaus Borovka ex pago Oslavice.1 Eodem die sepultus est unus miles occisus a†rusticis Croata nationis. 30. octobris sepultus est Daniel Opavsk˝, smigmator ex civitate. November 1. novembris sepulta est Iuhanna, soror Rozunkian[ae?]ll ex civitate. 12. novembris sepultus est filius Lucas Martini Maöek ex Petr·veË.29 14. novembris sepulta est Rozina H·lov·, vidua ex civitate. Eodem die sepultus est filius Andreas Danielis Albrecht ex civitate. 15. novembris sepulta est Ludmila, uxor Venceslai LedameöËan ex civitate. 19. novembris sepultus est filius Nicolaus Viti PeËa, trium dierum ex civitate. December 14. decembris sepultus est infans Ioannis Campanatoris ex civitate. 19. decembris sepulta est uxor Sabina Georgii Raichold ex civitate. Eodem die sepultus est Ioannes Ioannis Mach·Ëek ex civitate. 21. decembris sepultus est Mathias Pelik·n ex civitate. 27. decembris sepulta est Anna äaf·¯ka ex praedio32 illustrissimi domini comitis. Eodem die sepultus est infans inquilinae apud Venceslaum JelÌnek ex civitate. Annus 1663 Anno 1663mm 4. ianuarii sepulta est uxor Dorothaea Martini Brann˝ ex civitate. 5. ianuarii sepultus est famulus Mathaeus Huö˘v ex civitate. 11. ianuarii sepultus est Georgius Rzoun ex civitate. 13. ianuarii sepulta est uxor Dorothaea Bartholomaei HrdliËka ex civitate. 21. ianuarii sepultus est Ioannes Ml·til ex civitate. 26. ianuarii sepultus est filius Paulus Thomae Form·nek ex civitate. 28. ianuarii sepulta est vetula apud Venceslaum Mr·zek. pag. 868 Februarius Anno 1663 7. februariinn sepultus est infans Martini Kuùa, pan[n]ificis ex civitate. 12. februarii sepultus est Georgius ävih·lek ex pago Oslavice.1 13. februarii sepultus est Georgius Tibialistaeoo apud Ioannem Arcularium ex civitate. 18. februarii sepulta est filia Iuhanna Andreae äarapatka ex civitate. 25. februarii sepultus est filius Maximilianus Georgius Vilhelmi Temler ex civitate. 28. februarii sepulta est Mariae Salomena apud Georgium Henricum Opingk, rithmasterum. Martius 3. martii sepultus [est] Ioannes K¯iv˝, mendicus ex civitate. 5. martii sepulta est Marianna, filia Georgii Roubal ex civitate. 9. martii sepulta est Magdalena Strakov· ex pago Lhotky.5 20. martii sepultus est Ioannes äaöek cum uxore sua ex civitate. 26. martii sepultus [est] Ioannes Ploc ex civitate. 27. martii sepultus [est] Ioannes Roudsk˝ ex civitate. 30. martii sepulta est vetula Cidlinsk· ex civitate. Aprilis 4. aprilis sepultus est Ioannes Simor·d, senex ex pago Oslavice.1 ll mm nn oo

Text p¯ekryt inkoustovou kaÚkou. VroËenÌ nadeps·no nad ¯·dkem. Datum dne doplnÏno dodateËnÏ pod ¯·dkem. Fibialistae.

162

10. aprilis sepultus est Paulus Molitoris ex civitate. 14. aprilis sepulta est filia Magdalena Ioannis Opilionis apud Z·viökam ex civitate. 16. aprilis sepulta est filia Marianna Melicheoris JelÌnek ex civitate. 23. aprilis sepulta est filia Ioannis SvinËae, molitoris ex civitate. Maius 1. maii sepultus est filius Nicolaus Ionae Hroba¯ ex civitate. 14. maii sepultus [est] Mathias älot˝¯ ex civitate. 16. maii sepulta est filia Martini Hork˝ ex Oslavice.1 Iunius 1. iunii sepulta est filia Ioannis Opilionis ex praedio decanali.33 2. iunii sepultus est Nicolaus Kopeck˝ ex civitate. 4. iunii sepultus est Thomas Z·viöka ex civitate. Eodem die sepulta est Dorothaea, obsterix ex hospitali.14 19. iunii sepulta est uxor Ioannis Boemi ex Superiori15 civitate. 22. iunii sepulta est [!]pp Mathiae Jambor alias Smejkal ex civitate. 26. iunii sepultus est infans filius unius peregrini Boemi Novoarcensis.34 Iulius 8. iulii sepultus est Georgius Zlat˝, pan[n]ifex ex civitate. Eodem die sepulta est uxor Mathaei R˘ûiËka, textoris ex civitate. 13. iulii sepulta est filia Catharina Mathiae MaleËek ex civitate. 18. iulii sepulta est ancilla Anna apud Venceslaum ämoc ex civitate. Augustus 1. augusti sepulta est filia Venceslai Mr·zek, lanionis ex civitate. 9. augusti sepulta est filia Dorothaea Ioannis ätolmasteri ex civitate. 23. augusti sepultus est Bartholomeus Pokr˝vaË ex civitate. 28. augusti sepultus est filius Iacobus Christophori Post¯ihaË ex civitate. pag. 869 Ex civitate. 25. februarii 1657 poh¯ben jest Matouö, mlyn·¯ ze sladovÈho mlejna35 z†mÏsta Meze¯ÌËe. 14. februarii [poh¯ben jest] Jan PeËa, soused mez¯Ìck˝. 27. februarii [poh¯bena jest] star· TuËkov· z†Karlova,36 souseda mez¯Ìck·. 28. februarii poh¯bena jest cerka Ond¯eje PaleËka, souseda meze¯ÌckÈho. Martius 7. martii poh¯ben jest Jan DoËkal z†Petr·vËe.29 14. martii poh¯bena jest star· St¯evlÌËkov· z†mÏsta. 20. martii poh¯bena jest star· Nov·Ëkov· z†Voslavice.1 Tohoû dne poh¯beno jest pachole Tom·ö z†domu MiköÌËkovÈho z†mÏsta. Aprilis 1. dne aprilis poh¯bena jest mlad· sleËna jmÈnem Marie Andl[Ö?]37 JejÌ Milosti pana hrabÏte12 z†Kounic. 6. aprilis poh¯bena jest star· Anna KlanÌrka z†mÏsta. 12. [aprilis] poh¯ben jest Matouö Hejtm·nek z†mÏsta.

pp

Opomenut p¯Ìbuzensk˝ vztah (p¯Ìp. jmÈno) zem¯elÈ.

163

16. [aprilis poh¯ben jest] syn Jana [?]qq Saka,rr mÏötÏnÌna zdejöÌho, jmÈnem Rudolph, vÏku svÈho toliko majÌc 2 dni. 18. [aprilis] um¯el [jest] Christianus, reitknecht pana hrabÏte12 z†Kounic, p·na zdejöÌho sluûebnÌk, vÏku svÈho majÌc okolo 30. 23. aprilis um¯ela jest Anna, dcera Matouöka Kov·¯e z†mÏsta. [Maius] 21. maii um¯el [jest] syn·Ëek V·clava V[Ö..?]ss z†mÏsta jmÈnem Ji¯Ìk. Tohoû dne um¯ela [jest] manûelka Ji¯Ìka Slab˝ho z†Raclavic.11 Tohoû dne um¯ela [jest] dcerka Rozina Jana Hlada z†Voslavice.1 [Iulius] Anno 1657 8. iulii um¯ela jest manûelka V·vry Tich˝ho jin·Ëe Pol·Ëka z†mÏsta. 15. iulii um¯el jest Ji¯Ìk KomÌnek, soused zdejöÌ. 28. iulii um¯el [jest] Ji¯Ìk ViktorÌn jin·Ëe Kram·¯, soused zdejöÌ. [Augustus] 20. augusti um¯ela jest dcerka V·clava Tich˝ho z†mÏsta. 31. augusti um¯ela jest dcerka Samuele PospÌöilovÈho z†mÏsta, Mariana, majÌc vÏku svÈho sedm dnÌ. [September] Anno 1657 7. septembris um¯el [jest] syn·Ëek äebesti·na, podruha u†Holavy z†mÏsta. 9. septembris um¯el [jest] Mikol·ö BonÏk, soukenÌk z†mÏsta. 13. septembris um¯ela jest dcerka Dorotka äkaloudov˝, soukenÌkov˝ z†Vrchovce,28 z†mÏsta. Anno 1657 24. septembris um¯el [jest] syn·Ëek Tom·öe Holoubka, hrnËÌ¯e z†mÏsta. 27. septembris um¯el [jest] syn·Ëek Mikul·öe Vot˝pky, tkadlce z†mÏsta. [October] 7. octobris um¯ela [jest] matka Jana MenËÌka manûelky z†mÏsta. 9. octobris um¯elo [jest] pachol·tko LÌdy, jak u†Jana Ml·tila slouûila, z†mÏsta, kter· se zmrhala. pag. 870 18. octobris um¯ela [jest] manûelka AlûbÏta V·clava »Ìûka z†mÏsta. 22. octobris um¯el [jest] Ji¯Ìk äùastn˝, tkadlec, prost¯elen˝ z†mÏsta. November Um¯el [jest] 4. novembris jeden ve öpit·li,14 jenû mÌval nemoctt sv. Valent˝na. 8. novembris um¯el [jest] syn·Ëek jmÈn[em] Jan Jakuba änobla z†mÏsta. Tohoû dne um¯el [jest] syn·Ëek jmÈnem äimon BartonÏ Mikol·öka z†VosovÌho.3 26. novembris um¯ela [jest] dcerka jmÈnem Kate¯ina V·clava Kal·ba z†mÏsta. 30. novembris um¯ela [jest] Anna Kohoutka, vdova z†mÏsta. Anno 1658 Anno 1658 4. ianuarii sepulta [est] uxor Marianna Georgii VanÏk ex Oslavice.1 9. ianuarii sepulta [est] Anna, uxor Ioannis Ml·til ex civitate. qq rr ss tt

Snad pana. Shaka nebo Ssaka. Text neËiteln˝ vlivem rozpitÈho inkoustu. NÏmoc.

164

15. ianuarii sepultus est Paulus Pazdera ex civitate. Anno 1658 23. ianuarii sepultus est unus coecus ex hospitali14 in civitate. 24. ianuarii sepultus est filius Martini KlobuËnÌk z†Mal˝ str·nky9 ex civitate. 27. ianuarii sepulta est mater Danielis Albrecht ex civitate. Februarius 9. februarii sepultus est filius Thobiae Araza ex civitate. 11. februarii sepultus est Gallus Kom·rek ex Raclavic.11 12. februarii sepultus est Nov·Ëek ex pago Oslavice.1 14. februarii sepultus est Venceslaus Kal·b ex civitate. 16. februarii sepulta est Anna HrnËÌ¯ka, inquilina Georgii Hoffman ex civitate. 19. februarii sepultus est infans Venceslai Jandae ex civitate. Eodem die sepultus est Vitus MÏ¯Ìnsk˝ ex civitate. 24. februarii sepulta est Anna Filipka, vidua ex civitate. Eodem die sepultus est infans Iacobi Liscae ex civitate. Martius 4. martii sepultus est filius Thomas Georgii äpor. 8. martii sepultus est Gregorius Minkus ex civitate. 19. martii sepulta ex [!]uu uxor Ioannis Dvo¯·Ëek ex civitate. Anno 1658 24. martii sepultus est infans Georgii KratochvÌle, figuli ex civitate. Aprilis 15. aprilis sepulta est uxor ÿezaËii, inqulini Danielis Tasovsk˝ ex civitate. 22. aprilis mortuus et sepultus [est] infans Zuzanna Ioannis Sk¯iv·nek ex civitate. 23. aprilis sepultus est infans Georgius Pauli Barthonidis ex civitate. 24. aprilis sepulta est uxor Georgii Canka¯ ex civitate. Eodem die sepultus est infans Georgius Venceslai Pacovsk˝ ex civitate. Nota bene. Quere residua in sexto folio supra notatos sepultos. VÃCN… POZN¡MKY K†EDICI 1 Oslavice (Voslavice, okr. éÔ·r n. S.) ñ o. 2 km jz. od VelkÈho Mezi¯ÌËÌ, souË·st mez. panstvÌ, p¯ifa¯ena tamtÈû, sÌdlem venkovskÈho soudu a†panskÈho dvora, r. 1657 evidov·no 17 hospod·¯˘ a†4 poustky. MZA Brno, f. C†2 (sign. K†1), f. D†1 (sign. L†257). SOkA éÔ·r n. S., f. Fa⁄ñDÏ⁄ VM, i. Ë. 1, fol. 8a. 2 K˙sky (Kousky, m. Ë·st o. VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, okr. éÔ·r n. S.) ñ o. 4 km v. od VelkÈho Mezi¯ÌËÌ, souË·st mez. panstvÌ, p¯ifa¯ena tamtÈû, r. 1657 evidov·ni 4 hospod·¯i. MZA Brno, f. D†1, sign. L†257. SOkA éÔ·r n. S., f. Fa⁄ñDÏ⁄ VM, i. Ë. 1, fol. 8a. 3 OsovÈ (OsovÌ, VosovÌ, okr. éÔ·r n. S.) ñ o. 3,5 km j. od VelkÈho Mezi¯ÌËÌ, souË·st mez. panstvÌ, p¯ifa¯ena tamtÈû, r. 1657 evidov·no 5 hospod·¯˘ a†1 poustka. MZA Brno, f. D†1, sign. L†257. SOkA éÔ·r n. S., f. Fa⁄ñDÏ⁄ VM, i. Ë. 1, fol. 8b. 4 Winter z†Winterfeldu, Jind¯ich Frantiöek ñ hejtman mez. a†miroslavskÈho panstvÌ v†l. 1660ñ 1668. Srov. tÈû Ji¯Ì Jan Winter v†z·pisech z†15.ñ21. 12. 1658. A. KRATOCHVÕL, VlastivÏda moravsk· II. Vel.-Mezi¯ÌËsk˝ okres. Brno 1907, s. 78. RoËenka KrajinskÈho muzea ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ. VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1922, s. 82. J. PILN¡»EK, StaromoravötÌ rodovÈ. Brno 1996, s. 512. SOkA éÔ·r n. S, f. AMñVM, kn. Ë. 11592, fol. 44. 5 Lhotky (Lhotka, m. Ë·st o. VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, okr. éÔ·r n. S.) ñ o. 3,5 km v. od VelkÈho Mezi¯ÌËÌ, souË·st mez. panstvÌ, p¯ifa¯ena tamtÈû, r. 1657 evidov·no 7 (9 ?) hospod·¯˘ a†4 poustky. MZA Brno, f. D†1, sign. L†257. SOkA éÔ·r n. S., f. Fa⁄ñDÏ⁄ VM, i. Ë. 1, fol. 8b. 6 Wertner Tuchpratr (Tuchbr‰ter), Kryötof ñ p¯ednÌ mez. mÏöùan, drûitel mÏst. pr·va od 11. 3. 1660, v†l. 1661ñ1664 Ëlenem mÏst. rady, majitel domu za HornÌ br·nou, post¯ihaË. SOkA éÔ·r n. S., f. AMñVM, kn. Ë. 8 (fol. 9), 1027/II (fol. 61b, 70b), 11591 (fol. 511b). uu

Spr·vnÏ est.

165

7 P¯es opakovanÈ ˙silÌ katolick˝ch vrchnostÌ a†farnÌ spr·vy nebyla rekatolizace na poË·tku öedes·t˝ch let 17. stoletÌ ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ a†jeho okolÌ dosud dokonËena. JeötÏ r. 1661 je ve mÏstÏ p¯ipomÌn·no vÌce neû 17 stoupenc˘ pÏti nekatolick˝ch vyzn·nÌ a†zhruba stovka nekatolÌk˘ na venkovÏ. M. äTINDL, Patrimoni·lnÌ pÈËe o†duchovnÌ tv·¯ poddanskÈho mÏsta. (VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1592ñ1676). In: M. MACKOV¡, Poddansk· mÏsta v†systÈmu patrimoni·lnÌ spr·vy. ⁄stÌ nad OrlicÌ 1996, s. 163ñ 172. S⁄A Praha, f. APA I, i. Ë. 2977, recepta November 1661, k. Ë. 824. 8 Miroslav (Mislic, okr. Znojmo) ñ mÏsteËko 11 km j. od Mor. Krumlova, pov˝öeno r. 1533, st¯ediskem stejnojmennÈho panstvÌ, od r. 1661 souË·st majetku Rudolfa z†Kounic (srov. pozn. Ë. 12). L. HOS¡K, Historick˝ mÌstopis zemÏ moravskoslezskÈ. Brno 1938, s. 125ñ127. 9 Mal· str·nka (Pars parva) ñ p¯edmÏstÌ ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ leûÌcÌ za ¯ekou Balinkou smÏrem na T¯ebÌË, s†mÏstem spojeno ¯adou mostk˘ a†Malostranskou br·nou, p¯ipomÌn·no jiû r. 1543. A. KRATOCHVÕL, VlastivÏda moravsk· II. Vel.-Mezi¯ÌËsk˝ okres. Brno 1907, s. 34ñ38. 10 Obora (vivarium) ñ dominium VelkÈ Mezi¯ÌËÌ na poË·tku öedes·t˝ch let 17. stoletÌ zahrnovalo dvÏ panskÈ obory, tzv. velkou zhruba se 100 kusy zvÏ¯e a†malou, kde se pohybovalo okolo 20 kus˘. MZA Brno, f. C†2, sign. K†1. 11 DolnÌ Radslavice (Raclavice, m. Ë·st o. VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, okr. éÔ·r n. S.) ñ o. 4 km v. od VelkÈho Mezi¯ÌËÌ, souË·st mez. panstvÌ, p¯ifa¯ena tamtÈû, r. 1657 evidov·ni 2 hospod·¯i a†4 poustky. MZA Brno, f. D†1, sign. L†257. SOkA éÔ·r n. S., f. Fa⁄ñDÏ⁄ VM, i. Ë. 1, fol. 8b. 12 z†Kounic, Rudolf ñ hrabÏ, cÌsa¯sk˝ rada a†komo¯Ì, nejvyööÌ moravsk˝ zemsk˝ sudÌ, majitel panstvÌ mez. v†l. 1649ñ1665, od r. 1661 tÈû panstvÌ Miroslav a†statku KobylÌ (srov. pozn. Ë. 8), syn Fridricha z†K., zakladatel ËeskÈ vÏtve Kounic˘, zem¯el 20. 4. 1664. Srov. tÈû pozn. Ë. 34. A. KRATOCHVÕL, VlastivÏda moravsk· II. Vel.-Mezi¯ÌËsk˝ okres. Brno 1907, s. 66ñ68. F. HRUB›, Lev VilÈm z†Kounic. BaroknÌ kavalÌr. Brno 1987, s. 58. M. ZAORALOV¡, Rodinn˝ archiv Kounic˘ (1272) 1278ñ1960 I. Invent·¯e a†katalogy fond˘ MZA v†BrnÏ, sv. 30. Brno 1998, s. 6. 13 Ml˝n obecnÌ (molendinum civitatis) ñ ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ na MalÈ str·nce (srov. pozn. Ë. 9) o†2 sloûenÌch, p˘v. tzv. Bucht˘v, obcÌ zakoupen r. 1614, pronajÌm·n, r. 1664 mimo provoz, r. 1684 prod·n J. SedlinskÈmu. A. KRATOCHVÕL, VlastivÏda moravsk· II. Vel.-Mezi¯ÌËsk˝ okres. Brno 1907, s. 116. V. MAKOVSK›, O†velkomezi¯ÌËsk˝ch ml˝nech a†mlyn·¯Ìch II. VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1983ñ1990, nestr. strojopis. 14 äpit·l (hospital, xenodochium) ñ ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ p¯i kostele sv. K¯Ìûe leûÌcÌm nedaleko DolnÌ br·ny (srov. pozn. Ë. 17). P˘v. mÏst., od r. 1563 panskou fundacÌ pro 12 nemajetn˝ch starc˘. A. KRATOCHVÕL, VlastivÏda moravsk· II. Vel.-Mezi¯ÌËsk˝ okres. Brno 1907, s. 124ñ126. M. äTINDL, Patrimoni·lnÌ pÈËe o†duchovnÌ tv·¯ poddanskÈho mÏsta. (VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1592ñ1676). In: M. MACKOV¡, Poddansk· mÏsta v†systÈmu patrimoni·lnÌ spr·vy. ⁄stÌ nad OrlicÌ 1996, s. 164 a†169. 15 HornÌ mÏsto (Civitas superior) ñ p¯edmÏstÌ ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ leûÌcÌ na z. smÏrem k†JihlavÏ, od mÏsta oddÏleno tzv. HornÌ br·nou, p¯ipomÌn·no jiû r. 1387. A. KRATOCHVÕL, VlastivÏda moravsk· II. Vel.-Mezi¯ÌËsk˝ okres. Brno 1907, s. 34ñ37. 16 Tursk˝, Jan ñ osobu se nepoda¯ilo blÌûe identifikovat. 17 DolnÌ br·na (Porta inferior) ñ ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ uzavÌrala vstup do mÏsta z†v. smÏru od Brna, z·roveÚ tvo¯ila ˙stÌ ulice DolnÌ (PanskÈ, dnes KomenskÈho) na p¯edmÏstÌ zvanÈ DolnÌ mÏsto (srov. pozn. Ë. 22). Dosud dochov·na. K. JANÕ»EK, Historie hradebnÌch bran ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ. In: Pohledy do historie a†souËasnosti VelkÈho Mezi¯ÌËÌ. VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1980ñ1983, s. 149, 156ñ159. 18 Biberius, Ji¯Ì Albert (Albrecht) ñ spr·vce a†rektor mez. ökoly v†l. 1656ñ1670, od r. 1650 majitelem domu v†DolnÌ (KomenskÈho) ulici. A. KRATOCHVÕL, VlastivÏda moravsk· II. Vel.-Mezi¯ÌËsk˝ okres. Brno 1907, s. 102. RoËenka KrajinskÈho muzea ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ. VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1922, s. 91ñ92. R. DO»KAL, Kuk·tko velkomezi¯ÌËskÈ 3. VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1947, s. 74. SOkA éÔ·r n. S., f. AMñVM, kn. Ë. 7 (fol. 256b), 1027/II (fol. 76), 5543 (fol. 184b). 19 Wolkenstein (Wolgenstein) z†Wolkensteinu, Karel ñ d˘chodnÌ a†kontribuËnÌ pÌsa¯ mez. panstvÌ v†l. 1650ñ1682, v†l. 1678ñ1680 vicehejtmanem tÈhoû panstvÌ. P˘v. rod·k z†Prahy, od r. 1650 zakoupen ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ, mÏst. pr·vo p¯ijal 15. 11. 1663, v†l. 1674ñ1682 drûitel vornÌho dvoru, r. 1677 naz˝v·n jako urozen˝ vladyka. A. KRATOCHVÕL, VlastivÏda moravsk· II. Vel.-Mezi¯ÌËsk˝ okres. Brno 1907, s. 78. RoËenka KrajinskÈho muzea ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ. VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1922, s. 86. J. PILN¡»EK, StaromoravötÌ rodovÈ. Brno 1996, s. 444. SOkA éÔ·r n. S., f. AMñVM, kn. Ë. 8 (fol. 10), 1027/II (fol. 10), 11591 (fol. 383, 398). MZA Brno, f. C†8, sign. W†141.

166

20 Tich˝, Ond¯ej ñ p¯ÌsluönÌk rozvÏtvenÈ rodiny Tich˝ch, r. 1638 purkmistr, r. 1640 a†1644 rycht·¯, v†l. 1651ñ1660 prim·tor, majitel domu na n·mÏstÌ, post¯ihaË. SOkA éÔ·r n. S., f. AMñVM, kn. Ë. 7 (fol. 132), 8 (fol. 4), 5543 (fol. 107ñ109). 21 NovÈ Dvory (m. Ë·st o. Martinice, okr. éÔ·r n. S.) ñ samota 3 km sv. od VelkÈho Mezi¯ÌËÌ, jeden ze 4 pansk˝ch dvor˘ tehdejöÌho mez. dominia (srov. pozn. Ë. 32). A. KRATOCHVÕL, VlastivÏda moravsk· II. Vel.-Mezi¯ÌËsk˝ okres. Brno 1907, s. 272. MZA Brno, f. C†2, sign. K†1. 22 DolnÌ mÏsto (Civitas inferior) ñ p¯edmÏstÌ ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ leûÌcÌ na v. smÏrem k†Brnu, od mÏsta oddÏleno tzv. DolnÌ branou (srov. pozn. Ë. 17), p¯ipomÌn·no jiû r. 1407. A. KRATOCHVÕL, VlastivÏda moravsk· II. Vel.-Mezi¯ÌËsk˝ okres. Brno 1907, s. 34ñ37. 23 Z·mek (arx) ñ Ëtvrù ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ rozloûen· v†okolÌ z·mku ñ hradu, naz˝van· tÈû P¯edhradÌ, p¯ipomÌnan· jiû r. 1444. A. KRATOCHVÕL, VlastivÏda moravsk· II. Vel.-Mezi¯ÌËsk˝ okres. Brno 1907, s. 34 a†41. 24 Bernard ñ osobu se nepoda¯ilo blÌûe identifikovat, nenÌ vöak totoûn· s†Bernardem Gottfriedem (Wernerem), p˘v. z†Brna, jemuû bylo mÏst. pr·vo udÏleno 28. 6. 1660. NeËitelnÈ n·hrobnÌ kameny z†presbyt·¯e kostela byly v†r. 1885 uûity na dlaûbu pr˘jezdu farou. A. KRATOCHVÕL, VlastivÏda moravsk· II. Vel.-Mezi¯ÌËsk˝ okres. Brno 1907, s. 79. B. BURIAN ñA.PLICHTA, Kostely a†kaple farnosti velkomezi¯ÌËskÈ. VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1947, s. 22. SOkA éÔ·r n. S., f. AMñVM, kn. Ë. 8, fol. 9. 25 Kostel svatÈho Mikul·öe (ecclesia sancti Nicolai) ñ farnÌ chr·m ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ, souË·st v. fronty n·mÏstÌ. R. 1598 rekonciliov·n, v†l. 1606ñ1780 pod patron·tnÌm pr·vem olomouck˝ch (arciñ)biskup˘ s†v˝jimkou l. 1649ñ1676, kdy pr·vo uchv·tili p·ni z†Kounic (srov. pozn. Ë. 12). M. äTINDL, Patrimoni·lnÌ pÈËe o†duchovnÌ tv·¯ poddanskÈho mÏsta. (VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1592ñ1676.) In: M. MACKOV¡, Poddansk· mÏsta v†systÈmu patrimoni·lnÌ spr·vy. ⁄stÌ nad OrlicÌ 1996, s. 165ñ 172. 26 Srov. pozn. Ë. 19. 27 Lhotka ñ zde pouze jin· podoba jmÈna o. Lhotky (srov. pozn. Ë. 5), nikoli Lhotka (m. Ë·st o. Ruda, okr. éÔ·r n. S.), kter· byla souË·stÌ farnosti Tasov. SOkA éÔ·r n. S., f. Fa⁄ñDÏ⁄ VM, i. Ë. 1, fol. 28b. Srov. tÈû jmÈna hospod·¯˘ in: MZA Brno, f. D†1, sign. L†257. 28 Vrchovec ñ p¯edmÏstÌ ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ leûÌcÌ s. od mÏsta na svazÌch stejnojmennÈho kopce nad ¯ekou Oslavou, oddÏleno tzv. Vrchoveckou br·nou, p¯ipomÌn·no jiû r. 1541. A. KRATOCHVÕL, VlastivÏda moravsk· II. Vel.-Mezi¯ÌËsk˝ okres. Brno 1907, s. 34ñ36. 29 Petr·veË (okr. éÔ·r n. S.) ñ o. 3,5 km jv. od VelkÈho Mezi¯ÌËÌ, souË·st prebendnÌho statku mez. fary, p¯ifa¯ena tamtÈû, r. 1657 evidov·no 6 hospod·¯˘ a†2 poustky. G. WOLNY, Die Markgrafschaft M‰hren VI. Br¸nn 1842, s. 333ñ335. MZA Brno, f. D†1, sign. L†257. SOkA éÔ·r n. S., f. Fa⁄ñDÏ⁄ VM, i. Ë. 1 (fol. 10b), i. Ë. 71. 30 Navee (Nawee) z†Vlach (Italus), Jan K¯titel (Batista) ñ p¯ÌsluönÌk italskÈ minority ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ, usedl˝ zde jiû r. 1641, do r. 1654 majitel domu na DolnÌm mÏstÏ, od r. 1654 pak domu na KarlovÏ. UmÌr· r. 1667. SOkA éÔ·r n. S., f. AMñVM, kn. Ë. 7 (fol. 201b), 5542 (fol. 123b), 11591 (fol. 383). 31 NeËas (tempestas) ñ mÌnÏna vich¯ice spojen· s†krupobitÌm, kter· 11. 8. 1662 zas·hla mÏsto a†poniËila ¯adu st¯ech a†dom˘. Jakub Komasko byl uvrûen do potoka touto vich¯icÌ. AMB Brno, f. MitrovskÈho sbÌrka rukopis˘, Hofferiana Ë. 64, fol. 121b. 32 Pansk˝ dv˘r (praedium comitis) ñ v†obdobÌ Rudolfa z†Kounic (srov. pozn. Ë. 12) k†mez. dominiu n·leûely celkem 4 panskÈ dvory: VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, K¯eptov, NovÈ Dvory (srov. pozn. Ë. 21) a†Oslavice, kterÈ se podÌlely na zemÏdÏlskÈ produkci velkostatku. MZA Brno, f. C†2, sign. K†1. 33 DÏkansk˝ dv˘r (praedium decanale) ñ samota 3 km jv. od VelkÈho Mezi¯ÌËÌ na katastru DolnÌ Radslavice (srov. pozn. Ë. 11), od r. 1637 souË·stÌ prebendnÌho statku mez. fary (srov. pozn. Ë. 29) spolu s†polnostmi, lukami a†lesem, r. 1641 Ë·steËnÏ odprod·n vrchnosti, r. 1672 jeötÏ zpustl˝ a†pobo¯en˝. A. KRATOCHVÕL, VlastivÏda moravsk· II. Vel.-Mezi¯ÌËsk˝ okres. Brno 1907, s. 356. SOkA éÔ·r n. S., f. AMñVM, kn. Ë. 11592, fol. 15. TamtÈû, f. Fa⁄ñDÏ⁄ VM, i. Ë. 1, fol. 10b. 34 NovÈ Z·mky (Nov˝ Z·mek, Arx Nova, m. Ë·st o. K¯inec, okr. Nymburk) ñ statek v†»ech·ch, 11 km sv. od Nymburka, r. 1654 zÌskan˝ spolu s†panstvÌm »esk· LÌpa Rudolfem z†Kounic (srov. pozn. Ë. 12) sÚatkem (1643 ?) s†MariÌ AlûbÏtou z†Valdötejna, dcerou Albrechta z†Valdötejna, zem¯elou 28. 9. 1662. A. SEDL¡»EK, MÌstopisn˝ slovnÌk historick˝ kr·lovstvÌ »eskÈho. Praha 1998, s. 655. F. HRUB›, Lev VilÈm z†Kounic. BaroknÌ kavalÌr. Brno 1987, s. 200. SOkA éÔ·r n. S., f. AMñVM, kn. Ë. 11592, fol. 102.

167

35 Ml˝n sladov˝ ñ ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ v†Ml˝nskÈ ulici, p¯ipomÌn·n jiû r. 1530, v†l. 1582ñ1707 drûen vrchnostÌ a†pronajÌm·n k†mletÌ obilÌ na v˝robu panskÈho sladu. V. MAKOVSK›, O†velkomezi¯ÌËsk˝ch ml˝nech a†mlyn·¯Ìch I. VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1983ñ1988, nestr. strojopis. 36 Karlov ñ p¯edmÏstÌ ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ leûÌcÌ v. od p¯edmÏstÌ DolnÌ mÏsto (srov. pozn. Ë. 22) smÏrem k†Brnu, p¯ipomÌn·no jiû r. 1491. A. KRATOCHVÕL, VlastivÏda moravsk· II. Vel.-Mezi¯ÌËsk˝ okres. Brno 1907, s. 34ñ37. 37 z†Kounic, Marie Andl. ñ dcera Rudolfa z†Kounic (srov. pozn. Ë. 12) a†Marie AlûbÏty z†Kounic, rozenÈ z†Valdötejna (srov. pozn. Ë. 34). PÿÕLOHA I Rejst¯Ìk ¯emesel a†ostatnÌch profesÌ (Zachycuje hesla jak v†˙loze jmÈna, tak v†doplÚujÌcÌch ˙dajÌch o†profesi. Odkazuje na Ëesk˝ p¯eklad a†p¯Ìsluön˝ mÏsÌc v†danÈm roce ñ ËÌslo mÏsÌce/z·vÏreËnÈ dvojËÌslÌ letopoËtu.) ancilla arcularius balneator bedn·¯ bi¯ic brann˝ campanator canka¯ capitaneus caprol, capral cÌvka¯ cocus cveka¯ dÏveËka dodavatel faber famulus figulus funarius hejtman hrnËÌ¯ hroba¯ inquilinus, inquilina klobouËnÌk konöel konv·¯ kosa¯ kotl·¯ kov·¯ kram·¯ krejËÌ kucha¯, spr·vce kuchynÏ kuchmaster lanio lazebnÌk leitenantius lictor mendicus miles, militisa mlyn·¯, mlyn·¯ka molitor, molitorisa murarius mydl·¯ myslivec

168

viz dÏveËka viz truhl·¯ viz lazebnÌk ñ 3/59, 4/60, 6/61, 5/62 ñ 3/59, 1/64 ñ 7/58, 1/63 viz zvonÌk ñ 4/58 viz hejtman viz voj·k ñ 1/64 viz kucha¯ ñ 2/61, 5/64 ñ 4/58, 1/62, 7/63, 8/63 ñ 7/60 viz kov·¯ viz sluha viz hrnËÌ¯ viz provaznÌk ñ 9/58, 9/59, 5/64, 7/64 ñ 9/57, 2/58, 3/58, 3/59, 3/60, 4/60, 10/64 ñ 5/63, 10/64 viz podruh, podruhynÏ ñ 1/58 ñ 9/60, 11/64 ñ 5/59 ñ 8/62 ñ 8/62 ñ 4/57, 3/62 ñ 7/57 ñ 10/60, 3/62, 4/64 ñ 12/58, 3/62, 7/62, 8/62 viz kucha¯, spr·vce kuchynÏ viz ¯eznÌk ñ 9/58 viz voj·k viz bi¯ic viz ûebr·k viz voj·k, voj·kynÏ ñ 2/57, 10/58, 11/58, 3/60, 7/61, 5/62, 4/63, 9/63, 2/64, 3/64, 4/64, 7/64 viz mlyn·¯, mlyn·¯ka viz zednÌk ñ 8/59, 10/62, 5/64 ñ 11/63

obstetrix opilio organista ovËaËka pannifex pastor past˝¯, past˝¯ka peka¯ pernÌk·¯ pÌsa¯ pistor piötec podruh, podruhynÏ pojezdn˝ pokr˝vaË porodnÌ b·ba posel post¯ihaË pracha¯ primator provaznÌk pt·ËnÌk rector reitknecht rektor rithmaster ruËnÌk·¯ rybnÌk·¯ ¯ezaË ¯eznÌk sartor scriba senator sl·dek sluha smigmator soukenÌk sutor öaf·¯, öaf·¯ka ölot˝¯ öpulÌrmachr ötolba, podkonÌ ötolmaster övec tabellarius tesa¯ textor tibialista tkadlec translator trubaË truhl·¯ tubicen tuchprater valcha¯ varhanÌk vietor voj·k zahradnÌk

viz porodnÌ b·ba viz past˝¯, past˝¯ka viz varhanÌk viz past˝¯, past˝¯ka viz soukenÌk viz past˝¯ ñ 2/59, 1/60, 9/60, 11/60, 1/62, 4/63, 6/63, 9/63, 4/64, 5/64 ñ 3/64 ñ 5/64 ñ 9/61, 12/64 viz peka¯ ñ 2/63, 3/64 ñ 9/57, 2/58, 4/58, 5/58, 7/58, 8/58, 11/60, 4/61, 5/61, 2/62, 5/62, 7/62, 12/62, 12/63, 6/64, 7/64, 10/64 ñ 4/57 ñ 7/58, 8/63, 5/64 ñ 8/58, 1/60, 11/61, 6/63 ñ 7/58 ñ 5/59, 5/60, 8/63, 11/63 ñ 3/62 viz konöel ñ 11/61, 2/62 ñ 5/62 viz rektor viz pojezdn˝ ñ 3/59 viz voj·k ñ 7/60, 10/63 ñ 3/61, 5/61, 11/64 ñ 4/58 ñ 10/61, 4/62, 8/63, 3/64, 5/64, viz krejËÌ viz pÌsa¯ viz konöel ñ 4/61, 1/62, 11/63, 9/64 ñ 1/63 viz mydl·¯ ñ 9/57, 9/58, 8/59, 3/61, 7/62, 2/63, 7/63, 12/63, 1/64, 3/64, 4/64, 5/64, 6/64, 9/64, 12/64 viz övec ñ 1/60, 12/62 ñ 7/59, 5/63, 2/64, 5/64 viz cÌvka¯ ñ 10/62, 8/63 viz ötolba, podkonÌ ñ 5/58, 3/59, 4/60, 10/61, 6/62, 8/62, 4/64, 5/64, viz posel ñ 4/64 viz tkadlec viz piötec ñ 9/57, 10/57, 4/60, 7/63, 10/63, 2/64, 3/64 viz dodavatel ñ 1/62, 4/64 ñ 2/61, 2/63 viz trubaË viz post¯ihaË ñ 1/65 ñ 8/62 viz bedn·¯ ñ 11/58, 1/59, 2/59, 6/61, 10/62, 2/63 ñ 2/59

169

ñ 4/59, 3/64 ñ 10/58 ñ 2/61, 9/62, 12/62 ñ 10/58, 11/59, 6/61, 11/61, 3/63, 1/65

z·meËnÌk zednÌk zvonÌk ûebr·k

PÿÕLOHA II Chronologick˝ sled ˙mrtnÌch z·pis˘ s†odkazem na paginaci origin·lu 1657, ˙nor 25. 1658, duben 28. 1663, srpen 30. 1664, kvÏten 27.

170

ñ 1658, duben 24. ñ 1663, srpen 28. ñ 1664, kvÏten 26. ñ 1665, leden 17.

pag. 869ñ870 pag. 859ñ868 pag. 857ñ858 pag. 856

PÿESTAVBA TÿEBÕ»SK… BAZILIKY V†LETECH 1725ñ1733 Petr Tureck˝, T¯ebÌË

Tato pr·ce je pokusem o†p¯ehled stavebnÌ Ëinnosti z†let 1725ñ1733. Vych·zÌm p¯edevöÌm z†archivnÌch pramen˘ uloûen˝ch v†MZA Brno, fondu Velkostatek T¯ebÌË.1 Velmi cennÈ jsou zejmÈna pokyny a†smlouvy stavitele Frantiöka Maxmili·na KaÚky t˝kajÌcÌ se p¯estavby t¯ebÌËskÈ baziliky. »·steËnÏ byly zpracov·ny »eÚkem Sameöem jiû v†roce l934. V†jeho pr·ci vöak nebyly uvedeny vöechny dnes zn·mÈ prameny. T¯ebÌËsk˝ z·mek, p˘vodnÏ kl·öter, byl zaloûen v†roce 1101 p¯emyslovsk˝mi ˙dÏln˝mi knÌûaty Old¯ichem BrnÏnsk˝m a†Litoldem Znojemsk˝m. DomnÏnka, ûe na mÌstÏ dneönÌ baziliky sv. Prokopa st·l kostel zasvÏcen˝ sv. Benediktu, nebyla dosud archeologick˝m v˝zkumem jasnÏ prok·z·na.2 PoË·tek v˝stavby baziliky je badateli kladen do poloviny 13. stoletÌ.3 DÏjiny kl·ötera byly jako v†mnoha jin˝ch p¯Ìpadech velmi pohnutÈ. V†roce 1468 doölo k†poökozenÌ objektu p¯i oblÈh·nÌ mÏsta Maty·öem KorvÌnem. V†roce 1491 kl·öter p¯ipadl VilÈmovi z†Pernötejna. Po roce 1502 byly provedeny z·kladnÌ opravy a†doölo ke zbo¯enÌ velkÈ vÏûe.4 Kolem roku 1560 p¯ipadla T¯ebÌË Osovsk˝m z†Doubravice. Ti zapoËali s†p¯estavbou kl·ötera na z·mek. Na Valdötejny p¯eöel majetek v†roce 1628, kdyû Kate¯ina z†Valdötejna, vdova po Smilu OsovskÈm, postoupila panstvÌ svÈmu bratru Adamovi z†Valdötejna.5 ValdötejnovÈ zde z˘stali aû do roku 1945. V˝sledky dosavadnÌho b·d·nÌ T¯ebÌËskou bazilikou se zab˝valo jiû mnoho badatel˘. Jejich z·jem se vöak soust¯edil vÏtöinou na rom·nsko-gotickou Ë·st stavby. ProblÈmem bylo vroËenÌ zaloûenÌ baziliky, postup pracÌ, za¯azenÌ do v˝vojovÈho kontextu, stavebnÌ postup hutÏ Ëi hutÌ apod. To jsou ot·zky, kterÈ souvisÌ velice tÏsnÏ nejen s†prokazatelnÏ p˘vodnÌmi Ë·stmi stavby, jako je nap¯. krypta, ale s†celkovou tv·¯nostÌ kostela. Zde se objevujÌ problÈmy, protoûe nevÌme p¯esnÏ, co vöe bylo v†18. stoletÌ p¯estavÏno Ëi zmÏnÏno. BaroknÌ p¯estavby se Ë·steËnÏ dotkl ve svÈ pr·ci AntonÌn Bartuöek.6 Bohuûel vöak uvedl jako jedinou v˝znamnou zmÏnu v†interiÈru novou klenbu a†osazenÌ pilÌ¯˘ v†hlavnÌ lodi baroknÌmi plastikami svÏtc˘. VÌce se tÈmatem zab˝val Viktor Kotrba.7 I†on na prvnÌm mÌstÏ uv·dÌ p¯edevöÌm novÈ sklenutÌ kostela, kterÈ p¯edch·zelo postavenÌ opÏrn˝ch pilÌ¯˘ k†obvodnÌm zdÌm hlavnÌ lodi.8 Situace na p¯elomu 17. a†18. stoletÌ byla pro t¯ebÌËskou baziliku kritick·. Do roku 1704 slouûila k†hospod·¯sk˝m ˙Ëel˘m. V†kostele se nach·zely s˝pky, byty, kuchynÏ. Situace zaËala b˝t ne˙nosn· a†v†roce 1696 (za hrabÏte Karla Ferdinanda z†Valdötejna) bylo zah·jeno jedn·nÌ o†snesenÌ klenby. Na ja¯e 1697 klenbu dva nezn·mÌ stavitelÈ zË·sti podep¯eli a†snesli (jeden z†nich poch·zel ze ät˝rska).9 Kostel byl zakryt öindelovou st¯echou, podlaha byla vydl·ûdÏna cihlami. V†roce 1704 dal opravit Jan Karel z†Valdötejna presbyt·¯.10 Z¯Ìdil zde z·meckou kapli sv. Prokopa. S†˙plnou p¯estavbou vöak zaËal aû Jan Josef z†Valdötejna. Podle ». Sameöe se zapoËalo uû v†roce 1724 jeötÏ bez povolenÌ od biskupskÈ konzisto¯e v†Olomouci. 11 Kaple sv. Prokopa byla od ostatnÌch Ë·stÌ kostela oddÏlena zdÌ. Ty byly st·le vyuûÌv·ny k†hospod·¯sk˝m ˙Ëel˘m. Po jiûnÌ stranÏ mezi t¯emi pilÌ¯i byla z¯Ìzena pansk· kuchynÏ a†pr·delna, prvnÌ patro (tribuna) bylo vyplnÏno byty spojen˝mi se z·mkem. V†p¯ÌzemÌ severnÌ vÏûe byla pek·rna, pozdÏji zde mÏl byt z·meck˝ muöket˝r. ZeÔ mezi ostatnÌmi pilÌ¯i tvo¯ila sklepy ñ lednici. Naho¯e se nach·zel byt z·meckÈho purkrabÌho. PilÌ¯e nebyly zachov·ny v†celÈ v˝öce, na jiûnÌ stranÏ byla vöechna okna zazdÏn·, hornÌ okna byla zakryt· st¯echou. Ta se nach·zela v˝öe neû dnes. VÏû st·la jedna ñ severnÌ, druh· byla strûena. 171

Sameö uv·dÌ, ûe Valdötejn uzav¯el smlouvu s†KaÚkou 30. 9. 1727.12 KaÚka ale jiû v†roce 1725 specifikuje poûadavky pro zah·jenÌ stavby, muselo tedy jiû k†nÏjakÈ, alespoÚ p¯edbÏûnÈ, smlouvÏ dojÌt.13 Sameö d·le zmiÚuje zpr·vu z†10. 5. 1728.14 Hlavice mÏly b˝t provedeny z†malty kv˘li nedostatku penÏz, stejnÏ tak i†ûebra se mÏla napodobit z†cihel a†malty. MÏla b˝t zhotovena kordonov· ¯Ìmsa, aby se zakryly starÈ ÑdrahocennÈì hlavice. Sameö d·le vyvozuje z†KaÚkov˝ch pokyn˘ ohlednÏ st¯echy, ûe ta mohla b˝t na severnÌ lodi sloûitÏjöÌ.15 TakÈ se zab˝v· cÌrkevnÌ komisÌ (z¯Ìzena 26. 3. 1726), kter· mÏla dohlÈdnout na souËasn˝ stav a†navrhnout povolenÌ oprav. Komise ¯eöila zmÏnu zasvÏcenÌ, kterÈ p˘vodnÏ p¯in·leûelo P. Marii.16

1. Jeden z†pilÌ¯˘ v†hlavnÌ lodi s†patrn˝m zbytkem p˘vodnÌ hlavice. Kv·dr umÌstÏn˝ pod plintem je novÏ osazen.

D·le se Sameö zab˝v· stavebnÌ ËinnostÌ v†roce 1728. StavÏlo se leöenÌ pro velkou klenbu a†probÌhaly p¯ÌpravnÈ pr·ce na opÏrn˝ch pilÌ¯Ìch. Sameö zmiÚuje obavy polÌra pouötÏt se do klenby bez p¯Ìm˝ch pokyn˘ KaÚky. Do konce Ëervence jiû byla klenba hotov·. Pracovalo se po obou stran·ch zdÌ hlavnÌ lodi od presbyt·¯e k†severnÌ vÏûi. äest opÏrn˝ch pilÌ¯˘ bylo pokryto kamenn˝mi deskami. V†srpnu byla upravena okna v†hlavnÌ lodi (6 na severnÌ a†9 na jiûnÌ stranÏ). V†z·¯Ì byl vyËiötÏn presbyt·¯ a†nat¯en kamennou barvou. HlavnÌ st¯echa byla poloûena jiû v†roce 1727. Sameö cituje smlouvu KaÚky s†kamenick˝m mistrem A. M¸llerem z†31. 8. 1726 a†rozebÌr· situaci kolem dlaûby kostela. Rok 1731 je rokem dokonËenÌ nejd˘leûitÏjöÌch pracÌ, kromÏ dvou vÏûÌ. VÏûe mÏla postavit dcera pr·vÏ zem¯elÈho J. J. Valdötejna, Marie Anna, na svÈ n·klady. V†lÈtÏ 1732 byla jiû jedna vÏû zast¯eöena.17 172

Sameöem necitov·ny jsou poûadavky F. M. KaÚky na poË·tku stavby z†roku 1725, kterÈ podepsal s·m stavitel, coû p¯Ìmo dokl·d· KaÚkovu ˙Ëast jiû dva roky p¯ed seps·nÌm smlouvy z†30. 9. 1727. Sameö Ëerpal informace pro rok 1726 z†listu hejtmana Kispala a†z†nÏho takÈ vyvozuje KaÚkovu ˙Ëast na stavbÏ v†tÈto dobÏ. Byla mu tÈû zn·ma smlouva mezi KaÚkou a†kamenick˝m mistrem A. M¸llerem. NynÌ je k†dispozici 5 smluv podepsan˝ch p¯Ìmo KaÚkou ñ vyhotovenÌ v˝kres˘, n·vrh na p¯estavbu, zhodnocenÌ pracÌ, dohoda s†tesa¯sk˝m mistrem, pokyny polÌrovi stavby.18 Jednalo se o†z·kladnÌ pr·ce ñ p¯edevöÌm odstraÚov·nÌ nevhodn˝ch za¯ÌzenÌ z†interiÈru, n·vrh na rozöÌ¯enÌ oken a†poûadavky zesoumÏrnÏnÌ v˝zdoby pilÌ¯˘, novÈ st¯echy a†provedenÌ sanktusnÌku. KaÚka p¯i n·vötÏvÏ zjistil poruöenÈ z·klady, takûe na¯Ìdil jejich opravu. Tato skuteËnost dokazuje, ûe jiû v†tÈto dobÏ musel stavitel T¯ebÌË navötÏvovat. DalöÌm v†literatu¯e dosud neuveden˝m pramenem je KaÚkova zpr·va z†25. 2. 1727, kde se zmiÚuje o†oprav·ch v†interiÈru a†nutnosti sjednocenÌ pilÌ¯˘. Z†roku 1728 uv·dÌ Sameö zpr·vu datovanou 10. 5. podepsanou opÏt KaÚkou. DalöÌ postup pracÌ vyvozuje ze zpr·v z·meckÈho purkrabÌho Jakuba H¸bsche. NynÌ je zn·ma i†dohoda KaÚky s†tesa¯sk˝m mistrem W. Kˆhlerem a†zpr·va o†souËasnÈm stavu stavby ze 6. 9. 1728 podepsan· opÏt KaÚkou. V†nÌ se zmiÚuje o†uzav¯enÌ velkÈ klenby a†vyztuûenÌ klenutÌ. To vöe se m· na podzim toho roku sjednotit. Ve zpr·vÏ se takÈ hovo¯Ì o†zhotovenÌ dvan·cti apoötol˘ a†o†snÌûenÌ st¯echy, zmÌnÏno je i†nedodrûenÌ KaÚkov˝ch pokyn˘ ze strany polÌra. »innost z†roku 1729 popsan· Sameöem se shoduje s†prameny zde uveden˝mi, i†kdyû mu asi takÈ nebyly zn·my. ZejmÈna nov· dohoda s†kamenick˝m mistrem A. M¸llerem ze 17. 5. 1729. Jedn· se o†zhotovenÌ pilÌ¯˘ v†hlavnÌ lodi, bank·l˘, zdobenÌ apod. Ze dne 27. 7. 1729 poch·zÌ vy˙Ëtov·nÌ kamenick˝ch pracÌ uû proveden˝ch. DozvÌd·me se, ûe kamenick· pr·ce byla 19. 8. 1729 polÌrem ohodnocena a†zaplacena. To znamen·, ûe nedoölo k†˙plnÈmu p¯eruöenÌ kontaktu s†tÌmto kamenick˝m mistrem (jak vypl˝v· ze Sameöova v˝kladu),19 protoûe smlouva na k·men z†pernötejnskÈho lomu poch·zÌ z†22. 7. 1729. Z†roku 1730 uv·dÌ Sameö smlouvu KaÚky s†kamenick˝m tovaryöem Michaelem Goltem20 a†smlouvu na dod·vku dlaûdic z†hruböickÈho lomu mezi purkrabÌm a†kamenÌkem V·clavem Liökou.21 Pro tento rok nynÌ p¯ib˝v· vy˙Ëtov·nÌ proveden˝ch kamenick˝ch pracÌ z†9. 1. 1730 podepsanÈ Johanem Janouökem. Jedn· se o†pr·ce na pilÌ¯Ìch uvnit¯ kostela. D·le jsou zde uvedeny KaÚkovy pokyny z†18. 5. 1730. Jedn· se o†soupis kv·dr˘, desek a†jin˝ch pracÌ, kterÈ majÌ b˝t jeötÏ provedeny. Z†roku 1731 uvedl Sameö prosincov˝ ÑV˝pis ze stavebnÌho ˙Ëtu t¯ebÌËskÈhoì. V†naöem p¯ehledu se v†tomto roce objevuje nÏkolik dokument˘ ñ p¯edbÏûn˝ rozpoËet na stavbu vÏûÌ, poûadavek kamenickÈho mistra Goltsche na dalöÌ pr·ce, smlouva mezi KaÚkou a†tesa¯sk˝m mistrem a†Ëty¯i dokumenty s†nepotvrzen˝m datem. V†tÈto dobÏ pravdÏpodobnÏ jeötÏ nebyly zcela dokonËeny vÏûe. Z†tÏchto pramen˘ Ëerpal ve svÈ pr·ci A. éambersk˝.22 Uv·dÌ, ûe ˙pravy trvaly nejmÈnÏ do roku 1733.23 Zd˘razÚuje, ûe strany lodi byly rozdÌlnÈ, jejich vzhled byl sjednocen odsek·nÌm. V†boËnÌch lodÌch byla rozöÌ¯ena okna a†postaveno z·padnÌ pr˘ËelÌ. P¯ipomÌn· takÈ d˘leûit˝ moment ñ pouûÌv·nÌ p˘vodnÌch kv·dr˘. KaÚka p¯Ìmo zd˘razÚoval nutnost zachov·nÌ star˝ch tvar˘. NÏkterÈ kamennÈ Ë·sti vznikaly tedy podle p˘vodnÌch p¯edloh. Ochoz v†pat¯e na jiûnÌ stranÏ byl souË·stÌ z·mku. VnÏjöÌ stÏna byla snesena a†zakonËena novou ¯Ìmsou. éambersk˝ se domnÌv·, ûe oblouËkov˝ vlys pod touto ¯Ìmsou byl vytvo¯en v†tÈûe dobÏ.24 D·le ¯eöÌ ot·zku, k†Ëemu vlastnÏ slouûila z·padnÌ p¯edsÌÚ. KaÚkova klenba nesoucÌ hudebnÌ k˘r vych·zÌ podle éamberskÈho z†p˘vodnÌho z·mÏru.25 éambersk˝ uvaûuje o†z·padnÌm chÛru s†kryptou, ze kterÈ potom mohla vzniknout nynÏjöÌ p¯edsÌÚ. Jednou z†dosud nevyjasnÏn˝ch ot·zek je podÌl Santiniho Ëi jeho myölenek na stavbÏ t¯ebÌËskÈ baziliky, dÌle jeho û·ka F. M. KaÚky. V†literatu¯e26 je uv·dÏn jako v˝vojovÏ blÌzk˝ kl·öternÌ kostel NarozenÌ P. Marie v†Roudnici nad Labem pat¯ÌcÌ augustini·n˘m-kanovnÌk˘m. Inici·torem stavby byl knÌûe Filip Lobkovic. Roudnick˝ proboöt V·clav Pot˘Ëek (kter˝ se znal s†O. Broggiem) snad formulo173

2. SevernÌ pilÌ¯ nesoucÌ k˘r s†polygon·lnÌ p¯Ìporou (vlevo). JiûnÌ pilÌ¯ nesoucÌ k˘r s†v·lcovou p¯Ìporou (vpravo).

val poûadavek, aby se stavÏlo podle ÑstarÈ man˝ry a†antikvityì.27 KaÚka se na stavbÏ v†Roudnici podÌlel jako poradce.28 Ve smlouvÏ z†30. 9. 172729 Ëteme: ÑÖ ûe tak dlouho, pokud bude prov·dÏna stavba kostela na MoravÏ, na senior·tnÌm panstvÌ t¯ebÌËskÈm, podnikne tam (KaÚka ñ pozn. P. T.) kaûd˝ rok dvakr·t ñ a†to na ja¯e a†v†lÈtÏ ñ cestu a†tuto kostelnÌ stavbu (aby byla znovu restaurov·na ve star˝ch form·ch kr·snÏ, p¯ÌjemnÏ a†pevnÏ) prohlÈdne, pat¯iËnÏ k†tomu zhotovÌ pot¯ebnÈ pl·ny.ì30 V†tÈto dobÏ vstupuje takÈ do KaÚkov˝ch sluûeb Frantiöek Ign·c PrÈe. Kontrakt s†nÌm byl sjedn·n den po uzav¯enÌ smlouvy o†T¯ebÌËi. Z†tÈto smlouvy vypl˝v·, ûe nÏkterÈ KaÚkovy povinnosti p¯eöly na tohoto stavitele ñ ÑÖ pro vöechny moje budovy v†Praze i†mimo Prahu, aù jsou to kostely, z·mky, dvory a†jinÈ budovy, kterÈ pot¯ebujÌ pl·ny, nejen vyhotovovat tyto pl·ny bez dalöÌch m˝ch n·klad˘ a†Ëinit n·vrh a†s†dobrozd·nÌm, jak hodl· tyto budovy co nejkr·snÏji nebo nejuûiteËnÏji udÏlat, n˝brû i†vykon·vat dozorÖ Bude takÈ povinen ty pl·ny, kterÈ majÌ d˘leûitost, ukazovat panu KaÚkovi, radit se s†nÌm, jakoû i†KaÚkou navrûenÈ nebo projektovanÈ vÏci prov·dÏt.ì33 Auto¯i stati konstatujÌ, ûe F. I. PrÈe u†vÏtöiny staveb zahajovan˝ch po roce 1727 vystupuje jako spoluautor.34 (O tÈto skuteËnosti se zmiÚuji proto, ûe pl·ny pro t¯ebÌËskou baziliku, zejmÈna z·padnÌ pr˘ËelÌ, nejsou zn·my.) KaÚka pracoval ve sluûb·ch Valdötejn˘ jiû od let 1713ñ171433 a†je tedy pravdÏpodobnÈ, ûe k†myölence zachov·nÌ Ñstar˝ch tvar˘ì doölo po vz·jemnÈ dohodÏ stavitele se stavebnÌkem. Z·vÏr DÌky tÏmto dokument˘m m·me tedy moûnost uËinit si p¯edstavu o†tom, jak pr·ce na opravÏ baziliky postupovaly. Bez tohoto cennÈho dokladu bychom mohli jen velice tÏûko rozpoznat KaÚk˘v vliv i†jinde neû na z·padnÌch vÏûÌch, ve vysok˝ch lomen˝ch ark·d·ch nesoucÌch k˘r, Ëi v†klenbÏ hlavnÌ lodi. NovÈ jsou svazkovÈ pilÌ¯e nesoucÌ ark·dy mezi hlavnÌ 174

a†obÏma boËnÌmi lodÏmi. Na mnoh˝ch pozorujeme osek·nÌ, zmÏnu v†dekoraci. Toto p¯izp˘sobenÌ odpovÌd· poûadavku tvarovÈ jednoty a†symetriËnosti. DomnÌv·m se, ûe nedoölo k†v˝razn˝m zmÏn·m v†tvaru u†dvou polygon·lnÌch pilÌ¯˘ spojujÌcÌch chÛr s†obÏma lodÏmi. ChÛr nebyl tolik poökozen, na pilÌ¯Ìch nejsou patrnÈ stopy po opracov·nÌ. TakÈ kamenickÈ znaËky se objevujÌ pouze na tÏchto dvou pilÌ¯Ìch (kameny na ostatnÌch pilÌ¯Ìch mohou b˝t p˘vodnÌ, se znaËkami na vnit¯nÌ stranÏ). Podle jejich p˘dorysu mohly b˝t upraveny i†ostatnÌ pilÌ¯e, zejmÈna spojujÌcÌ hlavnÌ loÔ s†jiûnÌ boËnÌ lodÌ. TakÈ hlavice nesoucÌ ark·dovÈ oblouky byly patrnÏ zruöeny ñ zbytky po nich jsou vidÏt opÏt na pilÌ¯Ìch spojujÌcÌch jiûnÌ boËnÌ loÔ s†lodÌ hlavnÌ ñ snad kv˘li vyrovn·nÌ v˝öek. Stopa po hlavici (plintus?) se nach·zÌ nap¯. na druhÈm pilÌ¯i epiötolnÌ strany od chÛru. ZnaËnÏ zvÏtral˝ zbytek kruhovÈho p˘dorysu neodpovÌd· celÈ koncepci pilÌ¯e. I†¯Ìmsa ñ jejÌ zbytek zde, Ëi na jin˝ch pilÌ¯Ìch tÈto strany ñ obÌh· obvod jen zË·sti. Snad obÌhala p˘vodnÏ kolem celÈho obvodu a†spolu s†hlavicemi tvo¯ila v˝zdobu pilÌ¯˘. PilÌ¯e nesoucÌ k˘r se vz·jemnÏ odliöujÌ. Jejich spodnÌ Ë·sti aû k†hlavicÌm se zdajÌ b˝t p˘vodnÌ. SevernÌ pilÌ¯ je ËlenÏn polygon·lnÌmi p¯Ìporami, jiûnÌ je tvo¯en v·lcovou p¯Ìporou. Je to dost radik·lnÌ poruöenÌ polygon·lnÌho ËlenÏnÌ uûitÈho na vöech ostatnÌch pilÌ¯Ìch. A. éambersk˝ vyslovil domnÏnku, ûe snad p˘vodnÏ mohla b˝t takto pojata cel· jiûnÌ boËnÌ loÔ. V†dobÏ st¯edovÏkÈ v˝stavby baziliky by neölo o†nic v˝jimeËnÈho, dovedeme si vöak p¯edstavit, ûe by tato asymetriËnost mohla v†baroknÌ epoöe nelibÏ p˘sobit. S†takov˝m tvarov˝m (a v˝ökov˝m) sjednocenÌm se setk·v·me i†v†obou boËnÌch lodÌch. P¯estoûe rozezn·v·me tu a†tam urËitÈ zmÏny, rekonstruovat p˘vodnÌ podobu je dnes prakticky nemoûnÈ. V†kaûdÈm p¯ÌpadÏ po KaÚkovÏ p¯estavbÏ vypad· hlavnÌ loÔ i†obÏ boËnÌ mnohem ÑgotiËtÏjiì (ve smyslu vrcholnÈ gotiky), neû asi p˘sobila p˘vodnÌ rom·nsko-gotick· podoba. D·-li se to tak nazvat, doölo tu k†jakÈmusi baroknÌmu purismu. Vzhledem k†tomu, ûe je zn·ma KaÚkova spolupr·ce se Santinim, m˘ûeme nÏkterÈ Santiniho form·lnÌ principy vzt·hnout i†na KaÚku, ale pouze v†obecnÈ rovinÏ. U†Santiniho staËÌ uvÈst nap¯. poutnÌ kostel sv. Jana NepomuckÈho na ZelenÈ ho¯e u†éÔ·ru nad S·zavou (1719ñ1722), kde je symetrie nad¯azena ostatnÌm form·lnÌm princip˘m. StejnÏ tak u†jeho p¯estaveb st¯edovÏk˝ch kl·öter˘. Je t¯eba si uvÏdomit, ûe st¯edovÏk· v˝stavba baziliky probÌhala v†nÏkolika etap·ch, vyst¯Ìdalo se zde nÏkolik stavebnÌch hutÌ. NejprogresivnÏjöÌ byla huù prvnÌ, kter· musela z†nezn·m˝ch p¯ÌËin odejÌt (snad ze strachu z†mongolsk˝ch n·jezd˘).34 Odeöla tedy pravdÏpodobnÏ od hotovÈ v˝chodnÌ Ë·sti. HlavnÌ loÔ byla asi konzervativnÏjöÌ, uvaûovalo se z¯ejmÏ o†plochostropÈm zakonËenÌ.35 KaÚka je naposled doloûen v†souvislosti se stavbou roku 1733. Dne 20. 3. tohoto roku zde byl na prohlÌdce a†jiû 16. 4. podepsal v†Praze p¯ehled dalöÌch pracÌ pot¯ebn˝ch k†dostavbÏ vÏûÌ a†celÈho pr˘ËelÌ.36 P¯estavba t¯ebÌËskÈ baziliky spad· do vrcholnÈ doby KaÚkova dÌla a†z·roveÚ se jiû ohlaöuje zvolnÏnÌ v†jeho aktivit·ch. Podle mÈho n·zoru jeho p¯estavba je vynikajÌcÌ pr·vÏ v†onom sjednocenÌ stavby v†jeden ¯·d. SvÏdËÌ o†jeho velmi vysokÈm vzdÏl·nÌ a†znalosti gotickÈ architektury. Ani dnes vlastnÏ jeötÏ nedok·ûeme v†mnoh˝ch p¯Ìpadech odliöit p˘vodnÌ Ë·sti od KaÚkov˝ch. Chronologick˝ p¯ehled pramen˘ z†let 1725ñ1731 (Prameny jsou uloûeny v†MZA Brno, fondu Velkostatek T¯ebÌË, K†449.) ñ 1725, ¯Ìjen 27. Seznam materi·lu pot¯ebnÈho pro p¯estavbu kostela (kniha 1, fol. 33a, b). D¯evo mÏlo b˝t dod·no dle urËenÌ tesa¯skÈho mistra z†Duchcova, d·le mÏly b˝t dod·ny cihly na hlavnÌ klenbu a†k†p¯estavbÏ pansk˝ch prostor na d˘stojnickÈ (als Officir). ÑJe t¯eba 100 s·h˘ kamene na zdivo, 50 s·h˘ v·pence, 50 r·z˘ (Schok) prken, 30 kus˘ (robern). Vöe se bude kontrolovat podle odvedenÈ pr·ce.ì Podeps·n F. M. KaÚka. 175

ñ 1726, duben 2. Popis jednotliv˝ch pracÌ, odstraÚov·nÌ nevhodn˝ch d¯ÌvÏjöÌch staveb (kniha 1, fol. 20añ23b, 19a). DozvÌd·me se zde nep¯Ìmo o†v˝kresu, kter˝ se nezachoval. ZmÏny jsou popisov·ny s†odkazy k†jednotliv˝m Ë·stem v˝kresu. älo o†p¯estavÏnÌ lokajsk˝ch pokoj˘, z¯ÌzenÌ mÌstnosti pro p¯Ìvod vody z†dvorskÈ font·ny (pravdÏpodobnÏ dneönÌ kaöna p¯ed hlavnÌm vstupem do z·mku ñ pozn. P. T.). D·le mÏl b˝t zruöen purkrabsk˝ byt nach·zejÌcÌ se nad levou boËnÌ lodÌ kostela (levou stranou je patrnÏ myölena strana severnÌ ñ pozn. P. T.). Zruöen mÏl b˝t takÈ byt muöket˝ra nach·zejÌcÌ se ve starÈm vestibulu (z·padnÌ p¯edsÌni ñ pozn. P. T.) a†mÏl se postavit mimo kostel vedle bytu pÌsa¯e (bez n·kresu nelze urËit p¯esnou polohu ñ pozn. P. T.). Vöechny tyto pr·ce mÏly b˝t ukonËeny v†lÈtÏ. D·le se mÏly odklidit starÈ, nepot¯ebnÈ p¯ÌËky a†z¯Ìdit leöenÌ pro klenbu nad hlavnÌ lodÌ, takÈ do lÈta. Bylo nutno p¯ipravit cihly pro budoucÌ klenutÌ. Tesa¯skÈ pr·ce a†z·soba materi·lu se mÏly opÏt ¯Ìdit podle pokyn˘ tesa¯skÈho mistra z†Duchcova. K†provedenÌ kostelnÌ klenby se mÏl vyj·d¯it jeötÏ pozdÏji. Podeps·n F. M. KaÚka. Pokyny byly schv·leny J. J. Valdötejnem.

3. Uk·zka dokumentu z†2. 4. 1726 s†KaÚkov˝m podpisem.

176

ñ 1726, srpen 27. P¯ehled jiû proveden˝ch pracÌ a†n·vrh pracÌ dalöÌch (kniha 1, fol. 34añ 37a). Purkrabsk˝ byt byl strûen, pansk· kuchynÏ takÈ, vËetnÏ komor (kuchynÏ st·la v†jiûnÌ lodi kostela ñ pozn. P. T.). Nov· mÏla b˝t z¯Ìzena mÌsto d¯ÌvÏjöÌch lokajsk˝ch mÌstnostÌ. Nov˝ lokajsk˝ pokoj mÏl b˝t na z·meckÈm dvo¯e (in dem Schlosshof ñ jedn· se o†b˝val˝ ambit? ñ pozn. P. T.). D·le mÏly b˝t strûeny podlahy. V†mÌstÏ, kde st·la kuchynÏ, se nach·zely t¯i pilÌ¯e, kterÈ byly zË·sti zniËeny ñ kv˘li nimû byla hlavnÌ zeÔ kostela aû o†15 palc˘ poklesl· (cca 40 cm ñ pozn. P. T.). BoËnÌ klenba na tÈto stranÏ (smÏrem k†ambitu ñ pozn. P. T.) byla vysunut·. Kv˘li tomu povolila i†hlavnÌ klenba a†bylo nutnÈ ji zbourat. Ve sklepÏ se nach·zela voda ñ pravdÏpodobnÏ doölo k†podm·ËenÌ z·klad˘. KaÚka tedy zd˘razÚuje nalÈhavost a†nutnost splnit pokyny jÌm danÈ co nejd¯Ìve. T¯i pilÌ¯e se mÏly zaËÌt opravovat pomocÌ nov˝ch kv·dr˘ ñ a†to od z·klad˘. Materi·l mÏl dodat kamenick˝ mistr (A. M¸ller ñ pozn. P. T.). VnÏjöÌ zdi kostela ñ ty pod purkrabsk˝m bytem (severnÌ Ë·st ñ pozn. P. T.) ñ byly kv˘li vlhkosti poökozeny jiû od z·klad˘. Bylo tedy nutnÈ zaËÌt u†nich. MÏla se vyrovnat Ë·st pilÌ¯e proti jejich hlavnÌmu oblouku (u p¯edsÌnÏ nebo u†vÌtÏznÈho oblouku? ñ pozn. P. T.). D·le se muselo zaËÌt pracovat na zdi proti z·meckÈmu dvoru (jiûnÌ Ë·st, obÏ boËnÌ lodi byly tedy silnÏ poökozeny ñ pozn. P. T.). D·le bylo nutnÈ vyklidit d˘stojnickÈ komory pod tzv. cÌsa¯sk˝m pokojem (nebo takÈ hudebnÌm k˘rem ñ pozn. P. T.), totÈû u†zdi nad introitem (myölen asi z·padnÌ vchod ñ pozn. P. T.). ObÏ boËnÌ klenby byly dÌky silnÈmu vÏtru Ë·steËnÏ spadlÈ. D·le se mÏly p¯ipravit p¯Ìpory k†velkÈ klenbÏ. Tam, kde st·l purkrabsk˝ byt, mÏla z˘stat st¯echa ñ pod hornÌmi okny kostela. Z¯Ìzen˝mi (asi nov˝mi ñ pozn. P. T.) okny m· b˝t p¯iv·dÏno svÏtlo k†prost¯ednÌm okn˘m. (Ö das Dach angezeigtermassen unter denen oberen Kirchenfenstern wie solches k¸nftighin verbleiben solle, mit denen Erkerenfenstr, die das Licht auch in die mittleren Fenster communicieren, einzurichten.) SpodnÌ okna v†levÈm boËnÌm klenutÌ kostela (severnÌ? boËnÌ loÔ ñ pozn. P. T.) 16 1/2 palce (43,5 cm ñ pozn. P. T.) öirok· a†5 stop (158 cm ñ pozn. P. T.) vysok· d·vala p¯Ìliö m·lo svÏtla. Aby bylo v†kostele vÌce svÏtla, musela mÌt okna öÌ¯ku nejmÈnÏ do 4 stop (126,5 cm ñ pozn. P. T.). Proti z·meckÈmu dvoru se mÏly zazdÌt dve¯e, kterÈ byly pod kuchyÚsk˝m oknem, a†symetricky s†tÌmto prorazit nov· okna. St¯ednÌ okna na levÈ stranÏ kostela mÏla z˘stat kv˘li p¯Ìliö velkÈmu prolomenÌ ve stejnÈ velikosti jako dosud. Na öÌ¯ce hornÌch oken se KaÚka jeötÏ hodlal dohodnout s†vrchnostÌ po prohlÌdce. HlavnÌ pilÌ¯e bylo t¯eba srovnat s†vnit¯nÌmi (asi klenebnÌmi pasy ñ pozn. P. T.), aby byly symetrickÈ v†sÌle a†formÏ (Ö die Hauptkirchenpfeiler in ihrer Ausf¸hrung, verziehrung der Stucke und verschieden alten Gesimbsen sehr ungleich, dass einerseits die Pfeiler viel st‰rker als anderen wie dann auch unter denen Spitzbogen die Gesimbser und Capitel einer hˆher das andere niedriger, also bei der st‰rkeren Seiten zu bleiben mich entschlossen, wodurch die andererseits geschw‰chte und unterbrochene Pfeiler durch Zulegung gleiche Simmetrie verst‰rket und gleichfˆrmig gemacht werden). Formou je mÌnÏno tedy i†zdobenÌ. RozdÌlnÈ byly asi p˘vodnÏ velikosti a†tvar hlavic pilÌ¯˘. D·le zd˘razÚuje nutnost zaËÌt se st¯echou nad presbyt·¯em. Bylo nutnÈ dodat tesa¯i n·kres k†provedenÌ malÈ vÏûiËky (pravdÏpodobnÏ sanktusnÌku ñ pozn. P. T.). VÏûiËka mÏla b˝t pobita pozinkovan˝m plechem (verzinken Blech). D·le se zjistilo, kdyû nechal KaÚka zkontrolovat naruöen˝ pilÌ¯ v†z·kladech, ûe z·klad hlubok˝ 2 stopy (63 cm ñ pozn. P. T.) nasedl na jÌlovit˝ podklad. TÌm byla poruöena klenba. T¯i poruöenÈ pilÌ¯e se musely podezdÌt jeötÏ do konce roku. Podpis chybÌ. ñ 1726, srpen 31. Smlouva F. M. KaÚky s†tesa¯sk˝m mistrem Christianem Eckertem (Eckertz) z†Duchcova (kniha 1, fol. 25a, b). MÏ¯eno od malÈho ötuku (dem kleinen Stuck) nad velk˝m olt·¯em aû do st¯edu ñ 36 stop po 2 zl. 45 kr., ËinÌ 49 zl. 30 kr. Za st¯echu a†krov mÏ¯eno na dlouhÈ stranÏ 64 stop, za 88 zl. 177

KlempÌ¯skÈ vybavenÌ za 30 zl. ñ od malÈ vÏûe po presbyt·¯. D·le 260 stop dubov˝ch svornÌk˘ (eicherne Schliessen) za 6 zl. 30 kr. Za strûenÌ dvou star˝ch st¯ech nad presbyt·¯em a†proti olt·¯i ñ 5 zl. Za krov velkÈ st¯echy kostela (vor das grosse Kirchendach) 2 stopy po 3 zl. Nad postrannÌ klenbou p¯ed polovinou st¯echy i†s†ark·dov˝mi okny 2 stopy po 1 zl. 15 kr. (48 Duthen?) a†do hlavnÌ klenby po 1 kr. 3 d. za 1 zl. 1/2 kr. Pro vestibul je t¯eba udÏlat st¯echu s†krovem, 2 stopy po 2 zl. Podeps·n F. M. KaÚka a†Christian Eckertz. ñ 1726, srpen 31. Kontrakt s†kamenick˝m mistrem A. M¸llerem z†Duchcova (kniha 1, fol. 15añ1a). Bylo dojedn·no: 1 stopa kamennÈho kv·dru (Schuch Quaderstein in viereck) na zeÔ po 12 kr. Po jednom ûl·bku (Hohlkehl) 1 stopu velkÈm a†1 1/2 stopy na zeÔ za 18 kr. Za 1 desku stopu velkou s†(karnis oder Rundstab) 2 stopy do zdi za 24 kr. Jednu stopu velk˝ sokl udÏlan˝ z†kv·dru (so mit einem Quadret und Rundstab gemacht wird, gleich die alten Stein) stejnÏ jako star˝ k·men, rovnÏû 1 1/2 stopy a†2 stopy do zdi za 24 kr. Potom za jednu desku z†bÌlÈho mramoru (in das Viereck ñ myöleno jako dlaûba ñ pozn. P. T.) 2 stopy ñ 36 kr. D·le plat mistrovi dennÏ po 36 kr. a†tovaryöovi po 33 kr. K·men budou odklÌzet 4 dÏlnÌci. N·¯adÌ obstar· ctÏnÈ panstvo, taktÈû i†v˝daje za kov·¯e. Nab·d· se takÈ k†¯·dnÈmu mÏ¯enÌ pilÌ¯˘ provazem (mit dem Spagat gemessen). Co se t˝Ëe zdoben˝ch Ë·stÌ ñ tzn. ostÏnÌ dve¯Ì apod., bude dohodnuto s†jin˝m kamenick˝m mistrem. Podeps·n F. M. KaÚka a†Anthoni M¸ller, Steinmetzmeister. ñ 1726, z·¯Ì 2. Pokyny od KaÚky pro polÌra (kniha 1, fol. 54añ55b). 1) PodezdÌt zniËenÈ pilÌ¯e a†obloûit je kamenn˝mi kv·dry. 2) RozöÌ¯it spodnÌ okna v†levÈ Ë·sti kostela dle udan˝ch rozmÏr˘. NasmÏrovat pilÌ¯e proti jejich hornÌm p·s˘m (Ö die Pfeiler so fiel als mˆglich gegen denen oberen Gurten einrichte). 3) V†boËnÌ zdi pravÈ Ë·sti kostela zazdÌt spodnÌ okna a†dve¯e, naho¯e pod postrannÌmi oblouky nov· okna prolomit a†v†obou (boËnÌch ñ pozn. P. T.) lodÌch zlepöit k¯ÌûovÈ klenby. 4) N·sledujÌ pokyny pro n·denÌky. Nakonec je nutnÈ z¯Ìdit u†kuchynÏ odpad a†pec pro kucha¯e (zkr·ceno ñ pozn. P. T.). ñ ?†1726, Dotaz na postup dalöÌch pracÌ adresov·n KaÚkovi (kniha 1, fol. 32a, b). Jednalo se o†tesa¯skÈ pr·ce, nÏjak˝ kus (St¸ck) u†velkÈho olt·¯e vzadu 32 lokt˘ dlouh˝ a†19 lokt˘ öirok˝ (25◊15 m†ñ pozn. P. T.). Vöechno bylo jiû p¯ipraveno, Ëekalo se na dalöÌ pokyny k†pr·ci. D·le se jednalo o†malou vÏû (sanktusnÌk? ñ pozn. P. T.) a†z·klady. PolÌr byl jiû takÈ hotov. DokonËen byl i†byt purkrabÌho, lokajskÈ pokoje a†z†vÏtöÌ Ë·sti i†kuchynÏ. MÏlo se zaËÌt s†bytem muöket˝ra. VöeobecnÏ bylo m·lo pr·ce a†kamenick˝ mistr nevÏdÏl, co m· dÏlat. Kolem bylo nÏco m·lo kamene, kter˝ mohl b˝t vyuûit p¯i stavbÏ kostela (zkr·ceno ñ pozn. P. T.). ñ 1727, ˙nor 25. KaÚkova zpr·va o†souËasnÈm stavu stavby (kniha 1, fol. 40añ42b). 1) PilÌ¯e jiû byly opraveny. 2) SpodnÌ okna byla proraûena, vnÏjöÌ zeÔ opravena, takÈ pilÌ¯e, proti nimû byly z¯Ìzeny hornÌ pasovÈ klenebnÌ oblouky (klenebnÌ pasy ñ pozn. P. T). U†nich byla rozöÌ¯ena okna (kv˘li svÏtlu). OstatnÌ vedoucÌ do kaple, depozit·¯e a†sakristie toho nemÏla zapot¯ebÌ. 3) Na druhÈ stranÏ p¯i vchodu do z·meckÈho dvora (ambitu ñ pozn. P. T.), tam, kde st·la star· z·meck· kuchynÏ, byla vytlaËena zeÔ o†37 palc˘ (97 cm ñ pozn. P. T.) smÏrem k†z·meckÈmu dvoru (ambitu ñ pozn. P. T.). JejÌ podchycenÌ bylo zkontrolov·no olovnicÌ. 4), 5) Opakuje nutnost novÏ zaklenout boËnÌ loÔ. 6) PilÌ¯e se mÏly sjednotit na obou stran·ch. Na levÈ stranÏ mÏl z˘stat vchod do kostela (severnÌ p¯edsÌÚ s†port·lem ñ pozn. P. T.). PilÌ¯e musely b˝t postaveny symetricky, nemÏly vöak b˝t jednotnÈ s†v·lcov˝mi klenebnÌmi p¯Ìporami (der linkersiets in Eingang der Kirchen sich zu halten, durch welche Gleichformierung nicht allein diese rechthand stehende Pfeiler gegeneinander in gleiche Simetrie sondern auch ihre St‰rcke haben werden, jedoch solche nicht weiter als die oberen Pedestal, wor¸ber die runden S‰¸len zu den Gewˆlb gehen, continuiret werden). 7) Nad levou boËnÌ lodÌ, kde byl purkrabsk˝ byt, byly zhotoveny novÈ klenebnÌ pasy, p¯Ìpory nad nimi se mÏly zazdÌt. OstatnÌ Ë·sti purkrabskÈho bytu nad star˝m vstupem do kostela 178

(severnÌ p¯edsÌÚ? ñ pozn. P. T.) se mÏly strhnout a†k·men vyuûÌt pro opÏrnÈ pilÌ¯e (Strebpfeilern). Vchod byl zatÌm ponech·n zakryt˝ prkny. Klenba pod hudebnÌm k˘rem byla zniËen· a†nebezpeËn·, proto ji bylo nutnÈ podezdÌt. Musely se takÈ vyklidit cÌsa¯skÈ pokoje. Podeps·n F. M. KaÚka. ñ 1728, kvÏten 10. Pokyny, kterÈ ten den zanechal KaÚka pracovnÌk˘m na stavbÏ t¯ebÌËskÈho z·meckÈho kostela (kniha 1, fol. 1añ3a). 1) PilÌ¯e byly zv˝öeny do v˝öky hlavic. MÏlo dojÌt jeötÏ k†zaËiötÏnÌ a†provedenÌ kordonovÈ ¯Ìmsy ve v˝öce hlavic, aby nedoölo k†poökozenÌ starÈ kamenickÈ pr·ce. 2) Co se t˝kalo hlavnÌ klenby, bylo nutnÈ ji jeötÏ zesÌlit. Na hlavicÌch (pilÌ¯˘? ñ pozn. P. T.) uËinit zdobenÌ dle starÈ podoby (Ö den Gewˆlb von von Capitel an von stein, das ¸brige aber den antiviren form nach alles wohl und zierlich von Kalk und Ziegel gemacht wird) ñ bude zhotoveno jemnÏ v·pnem a†cihlami. éeleznÈ kleötÏ v†klenutÌ bylo nutnÈ zazdÌt. 3) Neû se p¯ikroËilo ke klenbÏ, byly vyzdÏny a†vyv·ûeny opÏrnÈ pilÌ¯e nad st¯echami boËnÌch lodÌ. 4) HornÌ okna, ta proti z·mku, kter· byla dosud zazdÏna a†zakryta v˝ökou st¯echy, se musela odkr˝t a†st¯echa byla snÌûena. DÌky tomu mohla b˝t na tÈto stranÏ okna lehk· a†zasklen·. 5) Okna v†hlavnÌ lodi po levÈ stranÏ bylo nutnÈ vyrovnat s†ostatnÌmi ñ aby se dos·hlo rovnomÏrnosti ñ a†to i†v†osvÏtlenÌ kostela. 6) HlavnÌ pilÌ¯e se mÏly ozdobit na hlavicÌch buÔ pyramidami nebo sochami. KamenÌci se zab˝vali nÏkolika usekan˝mi star˝mi ¯Ìmsami (z¯ejmÏ se jednalo o†¯Ìmsy kolem pilÌ¯˘ ñ pozn. P. T.). 7) V†tomto roce mÏla b˝t dokonËena hlavnÌ klenba aû k†cÌsa¯skÈmu pokoji (tj. smÏrem k†z·padu ñ pozn. P. T.). D·l se mÏlo pokraËovat zbrojnicÌ (R¸st Cammer), kter· byla nad nÌm, a†potom hlavnÌ fas·dou (mÌnÏno je z·padnÌ pr˘ËelÌ ñ pozn. P. T.), vËetnÏ dvou vÏûÌ. Jedna byla zbo¯en·, druh· byla vidÏt (Ö nichtmind wie die Haupt ñ Faciada samt t¸rmen, von welchen ein zu sehen, der andere aber vˆllig niederbrochenÖ). Toto se mÏlo zbourat a†znovu vyprojektovat. Bylo nutnÈ zaËÌt s†nov˝m vchodem a†takÈ s†˙pravou p¯Ìjezdu ke kostelu. 8) Dojedn·nÌ dlaûby (zkr·ceno ñ pozn. P. T.). 9) Bylo na Ëase domluvit tvar a†velikost oken v†piano nobile, zda majÌ b˝t odliön· od kostelnÌch oken nebo z˘stat, jak jsou. Podeps·n F. M. KaÚka. ñ 1728, kvÏten 10. KaÚkova dohoda s†tesa¯sk˝m mistrem Wentzlem Kˆhlerem (kniha 1, fol. A†28, B†24). 1) BoËnÌ st¯echa smÏrem na malÈ n·mÏstÌ (Seitendach auf klein Platz) obn·öela 18 s·h˘ (34 m†ñ pozn. P. T.) dÈlky. MÏlo se takÈ pouûÌvat starÈ d¯evo a†pokr˝vat dvojit˝mi öindeli. Na r˝ny byly pot¯ebnÈ dubovÈ uz·vÏrky ñ 1 s·h po 2 zl., na kostel tedy 36 zl. 2) 6 r·kosov˝ch strop˘ (Rohrboden) po 1 zl. 30 kr. 3) Popis pracÌ na hlavnÌ st¯eöe kostela (zkr·ceno ñ pozn. P. T.). Bylo nutnÈ zakr˝t strany proti n·dvo¯Ì ñ 17 s·h˘ (32 m†ñ pozn. P. T.) po 2 zl. 34 kr. Podeps·n F. M. KaÚka. ñ 1728, z·¯Ì 6. Zpr·va, jak byly splnÏny pokyny z†10. 5., a†co je t¯eba udÏlat na podzim 1728 (kniha 1, fol. 6añ8a). Bylo moûnÈ uzav¯Ìt velkou klenbu aû po tzv. cÌsa¯sk˝ pokoj a†vystavÏt z†obou stran opÏrnÈ pilÌ¯e do pot¯ebnÈ v˝öky nad st¯echy (die beiderseits stehende Strebpfeiler in die benˆtigte Hˆhe ¸ber die D‰cher ausgef¸hrt, das Gewˆlb mit der lunettenbindung der antiquen Form nach auf die Eisen aufzulegen in Bewerkstellung), klenutÌ mÏlo b˝t provedeno dle starÈ formy. Vyztuûit je ûelezem, kterÈ se potom zaËistÌ hrub˝m v·pnem a†na podzim se vöe sjednotÌ. Nebyly splnÏny vöechny poûadavky. DalöÌ pokyny se t˝kaly zdobenÌ hlavic pilÌ¯˘ v†hlavnÌ lodi. ÑM· b˝t zhotoveno 12 apoötol˘ ze s·dry, po öesti na kaûdÈ stranÏ, pr·vÏ takov˝ch, jakÈ byly k†vidÏnÌ v†Praze, v†T˝nskÈm chr·mu na StarÈm MÏstÏ (Ö die 12 Apostel, gleich solche zu Prag in der Alt stadter Teyn Kirchen zu sehen). Nevyjdou tak draze jako kamennÈ.ì D·le KaÚka p¯ik·zal prorazit proti z·mku hornÌ kostelnÌ okna d¯Ìve zazdÏn· a†snÌûit v˝öku st¯echy. Vysok· st¯echa mÏla b˝t od kostela oddÏlena poû·rnÌm ötÌtem. Bylo nutnÈ chr·nit prostor mezi okny a†öindelovou st¯echou proti deöùovÈ vodÏ, proto se musela udÏlat 179

pod st¯echou zÌdka na jednu cihlu. OpÏrnÈ pilÌ¯e, kterÈ byly vedeny nad st¯echou, bylo t¯eba vyrovnat. KaÚka se nepohodl s†polÌrem. Vytkl mu, ûe dal k·men nerozumnÏ na öpici novÈ st¯echy i†nad star˝ vchod. Tuto chybu musel s·m na vlastnÌ n·klady spravit a†zav·zat se, ûe jiû nÏco podobnÈho neudÏl· a†bude vÌce db·t na po¯·dek. DalöÌ pokyny se t˝kaly pr·ce kolem stavby, aby se mohlo zaËÌt s†fas·dou a†vÏûemi. Klenba u†tzv. cÌsa¯skÈho pokoje a†zdi proti kostelu se mÏly strhnout (zkr·ceno ñ pozn. P. T.). Podeps·n F. M. KaÚka. ñ ?†1728, Seznam pracÌ od kamenickÈho mistra, kterÈ bylo t¯eba dohodnout s†panem stavitelem (kniha 2, fol. 26a). Nebyla jeötÏ hotova klenba v†hlavnÌ lodi, öpalety oken, aj. (zkr·ceno ñ pozn. P. T.). ñ 1729, kvÏten 17. Dohoda KaÚky s†Antoni M¸llerem (kniha 1, fol. 9añ11a). Kamenick· pr·ce dohodnut· pro hlavnÌ pilÌ¯e i†na prvnÌ pilÌ¯e po levÈ stranÏ p¯ed hlavnÌm olt·¯em. él·bky (Hollkehlen) po 18 kr. 24 stop. PodezdÌvka (Zoccali) po 24 kr. 22 stop. Kv·dry po 24 kr. 225 stop. Na ostatnÌch pilÌ¯Ìch ûl·bky 28 stop, podezdÌvka 24 stop, kv·dry 294 stop. D·le ûl·bky 24 stop, podezdÌvka 22 stop, kv·dry 257 stop. D·le ûl·bky 28 stop, podezdÌvka 24 stop, kv·dry 355 stop. Nakonec ûl·bky 24 stop, podezdÌvka 22 stop, kv·dry 236 stop. (Jednalo se vûdy o†mnoûstvÌ materi·lu na jeden pilÌ¯? ñ pozn. P. T.). D·le nasadit vÌce kv·dr˘ na pilÌ¯ u†hudebnÌho k˘ru po 12 kr. 139 stop. Pod nÌm potom podezdÌvka (quadret Zoccoli) po 24 kr. 13 stop. Ve dvou oknech pod k˘rem zhotovit 2 novÈ bank·ly, kamennÈ ostÏnÌ a†oblouky po 12 kr. 37 stop. Na druhÈ stranÏ v†pÏti pilÌ¯Ìch kamennÈ kv·dry po 12 kr. 49 stop. U†presbyt·¯e na dvou boËnÌch zdÏn˝ch sloupech kv·dry po 12 kr. 9 stop. Hned v†prvnÌch obloucÌch po levÈ stranÏ novÈ ûl·bky nebo oblouky (Ö item gleich in ersten bogen linkerseits neue eingesetzte Hollkehlen oder Bˆgen St¸ckÖ) po 18 kr. 38 stop. Mezi okny proti z·mku, v†boËnÌ lodi (jiûnÌ ñ pozn. P. T.), vnit¯nÌ dva pilÌ¯e ve zdi a†kamennÈ kv·dry po 12 kr. 42 stop. él·bky po 18 kr. 8 stop. U†pÏti oken proti z·meckÈmu n·dvo¯Ì bank·ly a†desky po 12 kr. 354 stop. SmÏrem dovnit¯, mezi dvÏ okna, kv·dry po 12 kr. 138 stop. Pod hudebnÌm k˘rem novÈ dvojitÈ ûl·bky, klen·k a†(Lunetenstein ñ klenebnÌ k·men? ñ pozn. P. T.). N·sledujÌ poËty kv·dr˘ na tato zaklenutÌ: oznaËenÈ jako prvnÌ aû t¯in·ct· luneta ñ celkem 175 stop 7 palc˘. Na levÈ stranÏ 6 vnÏjöÌch pilÌ¯˘ novÏ zakryt˝ch deskami (Linkerseits auswendige 6 Pfeiler mit Platten neu eindecketÖ) 20 stop po 18 kr. Dohromady 120 stop. D·le 6 oken za 2 zl. Na druhÈ stranÏ proti z·mku takÈ 6 oken. Za kordonovou ¯Ìmsou mezi pilÌ¯i u†starÈho önekovÈho schodiötÏ proti ˙¯adu (severnÌ strana ñ pozn. P. T.) po 12 kr. 15 stop 6 palc˘. Za 6 kamenn˝ch k¯Ìû˘ v†st¯eönÌch oknech proti ˙¯adu 15 zl. (Ö vor 6 steinere Kreuz auf die Dachferster gegen dem Rendamt acordiret 15 flÖ). Na tÈto stranÏ je takÈ 7 kus˘ bank·l˘ za 1 zl. 12 kr. D·le 4 kamennÈ v·lcovÈ sloupy, vËetnÏ hlavice, do starÈho okna p¯ed presbyt·¯em za 3 zl., celkem 12 zl. Za zhotovenÌ kamennÈ r˝ny mezi kostelem a†z·mkem z†roböickÈho kamenolomu (Robschitzer Steinbruch) po 27 kr. 83 stop. Tento v˝mÏr byl dohodnut za p¯Ìtomnosti stavitele KaÚky, pana velitele a†pana purkrabÌho. ñ 1729, Ëervenec 27. Vy˙Ëtov·nÌ kamenick˝ch pracÌ proveden˝ch A. M¸llerem (kniha 1, fol. 12a). 278 stop kv·dr˘ po 12 kr., za 55 zl. 36 kr. él·bky (Hollkehl mit Rundstab und quaderetÖ) a†kv·dry, mÏ¯eno pod star˝mi pilÌ¯i 26 stop po 24 kr., za 10 zl. 24 kr. Na dl·ûdÏnÌ kamennÈ dlaûdice 36 kr. za loket, za 150 lokt˘ ËinÌ 90 zl. Klenba pod hudebnÌm k˘rem 61 stop po jednÈ stopÏ za 30 kr., ËinÌ dohromady 30 zl. 30 kr. Tato pr·ce jiû byla ˙kolov·na a†tato se jeötÏ mÏla ˙kolovat: na zaË·tku 3 (Lˆnnet-bogen) do klenby v†hudebnÌm k˘ru za kaûd˝ 30 kr., dohromady 13 zl. 30 kr., a†36 stop v·lcov˝ch sloup˘ zhotoven˝ch pod lizÈnami (Ö unter die LesenenÖ), tam, kde st·la star· zeÔ. TakÈ do hudebnÌho k˘ru, za kaûdou stopu 36 kr., dohromady 21 zl. 36 kr. Celkem 221 zl. 36 kr. Podeps·n kamenick˝ mistr Antoni M¸ller. 180

MezitÌm tato popsan· kamenick· pr·ce byla dne 19. 8. 1729 ohodnocena polÌrem, p¯izv·n byl pan hrabÏcÌ pÌsa¯ a†suma byla zaplacena. ñ 1730, leden 9. Vy˙Ëtov·nÌ novÏ proveden˝ch pracÌ (kniha 2, fol. 15a, b). VymÏ¯en· kamenick· pr·ce byla p¯esunuta do poloviny roku 1729. Z†hlavnÌho olt·¯e smÏrem vpravo na prvnÌ prost¯ednÌ pilÌ¯, ûl·bk˘ 9 stop, kv·dr˘ 6 stop. Na 1 rohov˝ pilÌ¯ 3 stopy podezdÌvky, ûl·bk˘ 3 stopy, kv·dr˘ 28 stop. Jeden prost¯ednÌ pilÌ¯ ñ ûl·bk˘ 3 stopy, 9 palc˘. Na spodnÌ stranÏ rohovÈ okno ñ öpice (z·klenek? ñ pozn. P. T.), vËetnÏ rohovÈho kv·dru ñ 24 stop. Vnit¯nÌch öpalet 20, vnÏjöÌch 9, celkem 29 stop. Pak na levÈ stranÏ, na prost¯ednÌch prvnÌch pilÌ¯Ìch: na prvnÌm ûl·bk˘ 8 stop 6 palc˘, na druhÈm ûl·bk˘ 23 stop, na t¯etÌm 26 stop 6 palc˘. Na pilÌ¯i ve zdi podezdÌvky 15 stop, ûl·bk˘ 5 stop 6 palc˘, kv·dr˘ 45 stop. Potom na 2 rohov˝ch pilÌ¯Ìch ve zdi 5 stop ûl·bk˘, na prvnÌm prost¯ednÌm pilÌ¯i 3 stopy 9 palc˘. Na zeÔ 4 stopy 6 palc˘. Zvenku na ¯Ìmse (carnies) 7 stop, ûl·bk˘ 7 stop. (Celkem 260 stop 3 palce ñ pozn. P. T.) Podeps·n Johan Janouöek. ñ 1730, kvÏten 18. Soupis zhotoven˝ch kv·dr˘, desek a†dalöÌch pot¯ebn˝ch pracÌ, kterÈ bylo t¯eba udÏlat (kniha 1, fol. 18a). MÏlo b˝t zhotoveno 807 stop 5 palc˘ ve star˝ch kv·drech. (Wieviel in alten Quader und Schossblatten verfertiget seinÖ). ZaË·tek pod klenbou 56 stop 4 palce (Unter die anfenger die Zockel oder Postamenten 3 St¸ck ein jedes 2 Schuch 9 zoll breit, ein Schuh 4 Zoll hoch, zusammen 10 Schuh Gollonen auf dem musicalischen ChorÖ). Na hudebnÌm k˘ru 32 stop 3 (Gesimber) mezi (Gollonen ñ ¯Ìmsy mezi sloupy? ñ pozn. P. T.) naho¯e, k†zaË·tku klenutÌ. Co se t˝kalo oken, bylo t¯eba udÏlat 5 stop 6 palc˘ vnÏjöÌch öpalet dÈlky a†1 stopu 6 palc˘ öÌ¯ky, dohromady 8 stop. Podle st¯ednÌho bank·lu, kter˝ je 5 stop a†8 palc˘ dlouh˝ (1,6◊0,21 m†ñ pozn. P. T.) a†öirok˝ 1 stopu (0,3 m†ñ pozn. P. T.), se budou mÏ¯it ostatnÌ okna. (Ö Vor die Colonen, so dreifach rundirt mit 2 kleinen Eck Lazinen vor 1 Schuh accordirt 24 kr.). Za kamennou ¯Ìmsu, kter· jde 3 stopy do zdi a†(Sagma) bylo dohodnuto jiû d¯Ìve zaplatit 4 zl. Podeps·n F. M. KaÚka. ñ 1731, Ëerven 28. P¯ibliûn˝ n·vrh ceny dvou vÏûÌ t¯ebÌËskÈho z·meckÈho kostela (kniha 2, fol. 32a, 33a). VÏûe mohly b˝t provedeny pod vedenÌm polÌra, vËetnÏ (Ö derselbe sothane Thurne nebst 8 Maurer Gesellen sambt der Faciada zwischen denen beiden ThurnenÖ) v†pr˘bÏhu 2 let, aû do t¯etÌho lÈta, kdy by se udÏlalo klenutÌ a†˙plnÈ zaËiötÏnÌ. PolÌr by dost·val t˝dennÌ mzdu v†roce 1731 od 1. 5. do konce prosince za 35 t˝dn˘ t˝dnÏ 5 zl., celkem 175 zl. V†letech 1732 a†1733 by dostal za celÈ dva roky 520 zl. Celkem 8 zednÌk˘m od 24. 4. 1731 do konce prosince, tedy za 120 dn˘ (dennÏ po 24 kr.) 384 zl. V†letech 1732ñ1733 za 240 dn˘ 768 zl. Za 4 st·lÈ pomocnÌky v†pr˘bÏhu t¯Ì let po 10 kr., dohromady 240 zl. Celkov· suma tÏchto v˝daj˘ 2 087 zl. KamenickÈ pr·ce: bylo nutnÈ zhotovit 2 414 stop kamenn˝ch kv·dr˘ po 12 kr. za 482 zl. 48 kr. podle n·vrhu kamenickÈho mistra, ale byl i†protin·vrh, podle kterÈho by bylo moûnÈ zaplatit 360 zl. 184 stop (Stafeln) po 26 kr. za 79 zl. 44 kr., protin·vrh ñ 70 zl. Nov˝ port·l ñ 97 zl., protin·vrh ñ 80 zl. ⁄prava prken za 193 zl., protin·vrh ñ 160 zl. HlavnÌ ¯Ìmsy na fas·dÏ a†2 vÏûe za 971 zl. 30 kr., protin·vrh ñ 800 zl. Za (Paraper B‰nckl) na k˘r 157 zl., protin·vrh ñ 120 zl. Za r˘znÈ maliËkosti 126 zl. 30 kr., protin·vrh ñ 90 zl. Celkem 2 101 zl. 32 kr., protin·vrh ñ 1 680 zl. Pro truhl·¯e za zhotovenÌ dvou vÏûÌ ñ 340 zl., protin·vrh ñ 250 zl. Celkem za vöe 3 534 zl. 32 kr., protin·vrh ñ 4 017 zl. (zde je asi chyba, protoûe vych·zÌ 3 610 zl., a†to je nelogickÈ, neboù Ë·stka je vyööÌ neû u†n·vrhu ñ pozn. P. T.). K†tomu bylo p¯id·no pro kamenÌka do konce dubna 1731 na jiû dokonËenÈ pr·ce 217 zl. 48 kr., kov·¯i a†provaznÌkovi 41 zl. 48 kr., celkem za 259 zl. Z˘stalo 3 758 zl. D·le jsou zde vypoËÌt·v·ny jednotlivÈ kusy n·¯adÌ, h¯ebÌk˘ apod. Podeps·n Thomas Lud. Jischa a†Frantz Ondratchek. 181

ñ 1731, srpen 3. Poûadavek kamenickÈho mistra J. M. Goltsche na dalöÌ pr·ce podepsan˝ KaÚkou (kniha 1, fol. 46añ47a). KamennÈ kv·dry pod hlavnÌ ¯Ìmsu: k†tomu bylo pot¯eba na kaûd˝ roh i†k†vÏûÌm 4,5 stopy, zhruba 1 500 stop po 9 kr. za 225 zl. (Staffeln) 184 stop za 24 kr. ñ tj. 72 zl. 36 kr. Port·l dle velkÈho v˝kresu za 80 zl. Za ötÌt 40 zl., 5 gotick˝ch pyramidov˝ch knoflÌk˘ (5 gotische Piramidknˆpf) za 8 zl. HlavnÌ ¯Ìmsa na fas·dÏ a†vÏûÌch obn·öela 495 zl. 48 kr. Na parapet hudebnÌho k˘ru mÏly p¯ijÌt (Chimage-Platten) 26 stop po 36 kr. za 15 zl. 36 kr. DvÏ hlavice pod klenutÌm hudebnÌho k˘ru za 8 zl., za sokl 6 zl. 30 kr. U†olt·¯e malÈ sloupky za 33 zl., velk˝ bank·l pod velk˝m oknem (Ö mit der Sagma) ñ 12 zl. MenöÌch 12 bank·l˘ za 42 zl. Celkem 1 068 zl. 54 kr. D·le bylo nutnÈ myslet jeötÏ na (Ö die steineren RinnenÖ) kamennÈ r˝ny z†obou stran mezi vÏûemi za 34 zl. 51 kr. P˘vodnÌ suma ñ 1108 zl. 45 kr. Podeps·n F. M. KaÚka. Na rozdÌl od p¯edeölÈho v˝poËtu, kter˝ byl proveden 28. 6. 1731, je o†573 zl. 15 kr. niûöÌ. Podeps·n Michael Goltsch, Steinmetzmeister. ñ ?†1731. Nedatovan· Ë·st zpr·vy o†pracÌch na vÏûÌch kostela (kniha 1, fol. 17a). Jedna vÏû byla vyzdÏna aû do v˝öe hlavnÌ ¯Ìmsy. Jiû mohl zaËÌt pracovat truhl·¯. U†druhÈ vÏûe se mÏlo vyzdÌt jeötÏ 7 s·h˘. U†port·lu zb˝valo vyklenout zbytek klenby nad hudebnÌm k˘rem. KamenÌk jiû udÏlal ¯Ìmsu. Ke zhotovenÌ mal˝ch sloup˘ u†olt·¯e a†jin˝ch vÏcÌ bylo pot¯eba jeötÏ 1 200 stop kv·dr˘ (zkr·ceno ñ pozn. P. T.). POZN¡MKY 1 Rozs·hlou studii zab˝vajÌcÌ se celkov˝m v˝vojem stavby t¯ebÌËskÈ baziliky vypracoval A. éAMBERSK›, nebyla vöak dosud publikov·na. Pr·vÏ tento autor mÏ upozornil na vz·cnÈ archivnÌ prameny a†pomohl mi p¯i jejich studiu. 2 J. KUTHAN, »esk· architektura v†dobÏ poslednÌch P¯emyslovc˘, Vimperk 1994, s. 407. 3 J. KUTHAN, c. d., s. 407ñ421. 4 A. éAMBERSK›ñJ. UHLÕÿ, Bazilika b˝valÈho opatstvÌ benediktin˘ v†T¯ebÌËi, T¯ebÌË 1995. 5 TamtÈû, s. 15. 6 A. BARTUäEK, T¯ebÌË ñ metropole z·padnÌ Moravy, Praha 1959, s. 30. 7 V. KOTRBA, »esk· baroknÌ gotika, Praha 1976, s. 91. 8 TamtÈû, s. 91. 9 ». SAMEä, Opravy opatskÈho chr·mu t¯ebÌËskÈho v†letech 1725ñ1732, T¯ebÌË 1934, s. 3. 10 TamtÈû, s. 4. 11 TamtÈû, s. 5. 12 TamtÈû, s. 6. 13 Viz Seznam materi·lu pot¯ebnÈho pro p¯estavbu kostela z†27. 10. 1725. 14 ». SAMEä, c. d., s. 6. 15 TamtÈû, s. 7. 16 TamtÈû, s. 8. 17 TamtÈû, s. 18n. 18 Viz popis jednotliv˝ch pracÌ ze 2. 4. 1726, 27. 8. 1726, 31. 8. 1726 (2◊) a†2. 9. 1726. 19 ». SAMEä, c. d., s. 12. 20 TamtÈû, s. 19. 21 TamtÈû, s. 13. 22 A. éAMBERSK›ñJ. UHLÕÿ, c. d. 23 TamtÈû, s. 19. 24 TamtÈû, s. 27. 25 TamtÈû, s. 27. 26 V. KOTRBA, c. d. P. MACEKñP. VL»EKñP. ZAHRADNÕK, Maxmili·n KaÚka ÑIN REGNO BOHEMIAE AEDILIS FAMOSISSIMUSì, UmÏnÌ XXXXII, 1992, s†180ñ225. 27 V. KOTRBA, c. d., s. 89. 28 TamtÈû, s. 89. 29 SOA Praha, f. RA ValdötejnovÈ, i. Ë. 3759, sign. IVñ19/IIIñ40. 30 P. MACEKñP. VL»EKñP. ZAHRADNÕK, c. d., s. 206. 31 SOA Praha, f. RA ValdötejnovÈ, i. Ë. 3759, sign. IVñ19/IIIñ40.

182

32 P. MACEKñP. VL»EKñP. ZAHRADNÕK, c. d., s. 206. 33 TamtÈû, s. 188. D¯Ìve ValdötejnovÈ spolupracovali s†architektem A. Canevallem. KaÚka byl p¯ijat do sluûeb Jana Josefa mezi lÈty 1713ñ1714, nenÌ vöak zn·mo, proË k†tomu doölo. 34 A. éAMBERSK›ñJ. UHLÕÿ, c. d., s. 18. 35 TamtÈû, s. 25. 36 P. MACEKñP. VL»EKñP. ZAHRADNÕK, c. d., s. 208.

183

FARNOST FRYäAVA POD é¡KOVOU HOROU V†MATRI»NÕCH Z¡ZNAMECH ñ II. »¡ST Ivo Filka, Region·lnÌ muzeum éÔ·r nad S·zavou

PolesÌ ve FryöavÏ Fryöava a†T¯i StudnÏ pat¯ily k†novomÏstskÈmu panstvÌ, kterÈ bylo od roku 1699 v†majetku ⁄stavu ölechtiËen v†BrnÏ (Br¸nner adeliges Damenstift). Tento ˙stav sÌdlil v†ÑPal·ci ölechtiËenì na KobliûnÈ ulici (dnes Etnografick˝ ˙stav MoravskÈho zemskÈho muzea). V†roce 1861 mÏlo novomÏstskÈ panstvÌ 10 008 jiter (5 760 ha) les˘. Spr·va les˘ byla rozdÏlena na 6 revÌr˘ (polesÌ) spravovan˝ch lesnÌky (revÌrnÌky ñ Revierj‰ger) a†2 podlesÌ spravovan· podlesnÌmi (Jungj‰ger nebo Unter-Fˆrster). VrchnÌ spr·va byla v†NovÈm MÏstÏ veden· nadlesnÌm (Oberj‰ger). Ve staröÌ dobÏ byl jeho titul lesnÌ pojezdn˝ (Waldbereiter). RevÌry byly v†KonÌkovÏ, Pasek·ch, Milovech, K¯iû·nk·ch, Her·lci (vlastnÏ na Bruöovci) a†FryöavÏ. PodlesÌ pak byla na Z·tok·ch (myslivna u†K¯Ìdel) a†v†LÌönÈ. Na celÈm novomÏstskÈm velkostatku bylo 23 hajn˝ch.1 Spr·va les˘ se ovöem postupnÏ vyvÌjela. ZatÌm nejstaröÌ zn·mou zpr·vu pod·v· K¯oupal˘v pl·n z†roku 1741.2 Podle nÏj byly vrchnostenskÈ revÌry pouze ve V¯Ìöti, Her·lci a†Bruöovci. PozdÏji uv·dÏnÈ revÌry na KocandÏ nebo v†Her·lci byly ve skuteËnosti na Bruöovci u†Her·lce. ZaË·tkem 19. stoletÌ byl revÌr v†MoravskÈ Svratce p¯eloûen˝ pozdÏji do Moravsk˝ch K¯iû·nek. Kolem roku 1810 bylo, pravdÏpodobnÏ jen kr·tce, podlesÌ na T¯ech StudnÌch. V†polovinÏ 19. stoletÌ byl nadlesnÌ na Milovech. V†NovÈm MÏstÏ byl tehdy lesnÌ pojezdn˝. MyslivectvÌ se uËilo jako ¯emeslu. BudoucÌ myslivec se zpravidla uËil t¯i roky u†staröÌho zkuöenÈho myslivce, princip·la. Myslivec se uËil buÔ vöemu, co k†myslivosti pat¯ilo, i†lovu na vysokou ñ tzv. ÑvyööÌmu mysliveckÈmu umÏnÌì, a†byl z†nÏho myslivec Ñjelen˘ znal˝ì, nebo se uËil pouze lovu na pernatou zvÏ¯ a†v˝cviku ps˘ ñ ÑniûöÌmu mysliveckÈmu umÏnÌì, a†byl z†nÏho ÑptaËÌ myslivecì. PtaËÌ myslivec nesmÏl nosit tes·k a†trubku. Po vyuËenÌ se vyd·val mysliveck˝ ml·denec, tak jako u†jin˝ch ¯emesel, na vandr (na zkuöenou). Po n·vratu z†vandru, zpravidla po t¯ech letech, se mysliveck˝ ml·denec teprve st·val myslivcem. V†uËenÌ se musel budoucÌ myslivec sezn·mit s†mysliveck˝mi zvyky a†obyËeji i†r˘zn˝mi rËenÌmi a†pr˘povÌdkami, kter˝mi se myslivci oslovovali na lovu a†ve sluûbÏ. Mysliveck˝ uËeÚ nesmÏl nosit po dobu uËenÌ tes·k. V†prvnÌm roce smÏl nosit brokovnici, kulovnici teprve ve druhÈm roce, kdy mÏl tÈû za povinnost opatrovat a†cviËit loveckÈ psy. Po skonËenÌ uËebnÌch let sezval princip·l okolnÌ myslivce k†slavnosti tzv. ÑozbrojenÌ myslivceì. Slavnost probÌhala dle pevnÈho zvykovÈho ritu·lu. VyuËenec p¯iöel p¯ep·s·n opaskem bez tes·ku a†princip·l oslovil p¯ÌtomnÈ: ÑälechetnÌ, velectÏnÌ a†vz·cnÌ p·novÈ a†soudruzi! PonÏvadû p¯Ìtomn˝ N. N. t¯i roky u†mne prodlel, aby se uölechtilÈmu myslivectvÌ vyuËil a†t˝û o†nÏm pot¯ebn˝ch z·klad˘ u†mne si zjednal, propouötÌm ho z†uËenÌ a†hodl·m ho podle starÈho mysliveckÈho obyËeje ozbrojen˝m uËiniti.ì Pak se obr·til k†novÈmu myslivci a†dal mu mal˝ polÌËek se slovy: ÑToto trpÌö ode mne a†jenom ode mne a†od jinÈho trpÏti uû nebudeö!ì Pak podal princip·l novÈmu myslivci tes·k se slovy: ÑPod·v·m ti tvou poboËnÌ zbraÚ, nikoli vöak pro neuûiteËnÈ rvaËky v†hospod·ch, n˝brû abys ji uûÌval k†Ëemu n·leûÌ, totiû k†h·jenÌ svÈ cti, jakoû k†h·jenÌ p·na, jemuû slouûiti budeö, hlavnÏ vöak abys se ctÌ zbraÚ tu vedl p¯i lovu, kterÈmu jsi ûivot zasvÏtil.ì Nov˝ myslivec si tes·k zavÏsil na opasek a†p¯ÌtomnÌ mu blahop¯·li. P¯itom se troubilo na rohy. Pak n·sledovala hostina, p¯i kterÈ zasedl nov˝ myslivec uû mezi staröÌ, a†jedl a†pil s†nimi. Od princip·la dostal mysliveck˝ ml·denec vysvÏdËenÌ opat¯enÈ podpisem a†peËetÌ, ve kterÈm bylo pops·no, jak se vyzn· v†hlavnÌch Ñfundamentechì, totiû ve v˝cviku a†pr·ci 184

se psy, ve stopov·nÌ zvÏ¯e, rozpozn·v·nÌ vlastnostÌ dravc˘ a†jejich stop, jak umÌ ¯Ìditi lovy a†ötvanice, jak˝m je praktikusem ve st¯elbÏ a†jak rozumÌ lesnÌmu hospod·¯stvÌ. Tyto v˝uËnÌ mysliveckÈ listy b˝valy naps·ny na pergamenu a†mnohdy velmi pÏknÏ zdobeny loveck˝mi v˝jevy. Ve St·tnÌm okresnÌm archivu ve VyökovÏ je uloûen v˝uËnÌ list Jana Kryötofa Hentschela, kter˝ poch·zel ze starÈho mysliveckÈho rodu ve Slezsku. P¯ÌsluönÌci tohoto rodu se jako myslivci vyskytovali po celÈ MoravÏ. Jan Kryötof a†jeho syn Frantiöek byli myslivci ve FryöavÏ. List byl naps·n nÏmecky, na pergamenu. K†listinÏ byly p¯itiötÏny peËetÏ myslivc˘, kte¯Ì listinu podepsali. Uv·dÌm zde Ëesk˝ p¯eklad tÈto listiny: ÑNa panstvÌ Vysoce urozenÈho P·na, pana AntonÌna Pavla, svatÈ ¯Ìöe ÿÌmskÈ hrabÏte von Braida z†Ronseco a†Cornigliano, p·na panstvÌ RaËic, Drnovic a†Morkovic. Na vÏdomost d·v·m j· Jan Josef Hentschel, panstvÌ RaËickÈho toho Ëasu ¯·dnÏ ustanoven˝ vrchnÌ myslivec: Platnost tohoto ve¯ejnÈho listu p¯ed kaûd˝m, zvl·ötÏ kde toho pot¯ebÌ, ûe ukazatel a†vlastnÌk jeho, poËestn˝ Jan Kryötof Hentschel, narozen˝ v†Ond¯ejovicÌch v†c. k. Slezsku, u†mne t¯i roky po sobÏ n·sledujÌcÌ vyööÌmu a†niûöÌmu lesnickÈmu a†mysliveckÈmu umÏnÌ ¯·dnÏ se vyuËil a†p¯ipomenutÈ roky jako poctiv˝ a†Ëestn˝ uËeÚ splnil. Vöe, co u†tohoto uölechtilÈho umÏnÌ vÏdÏt, rozumÏt a†nauËit se jest pot¯ebÌ, up¯ÌmnÏ a†dychtivÏ si osvojil, ano jako vÏrn˝, posluön˝, snaûiv˝, piln˝, bohabojn˝ uËeÚ se uk·zal, takûe j· na nÏm kromÏ ˙plnÈ spokojenosti zvl·ötnÌm potÏöenÌm mohu se honosit. PonÏvadû mne nynÌ po uplynulÈ uËebnÌ dobÏ sluönÏ û·dal, aby byl za vyuËenÈho prohl·öen, coû j· mu radÏji urychlit, neû od¯Ìci mohu, tak jsem dneönÌho dne jmenovanÈho Jana Kryötofa Hentschela podle obvyklÈho ob¯adu v†p¯Ìtomnosti tÏch zde doû·dan˝ch p·n˘ soudruh˘ slavnÈho mysliveckÈho umÏnÌ prohl·sil za vyuËenÈho a†opr·vnÏnÈho svÈ ötÏstÌ ve svazku c. k. dÏdiËn˝ch zemÌ si hledat, rozum v†tomto umÏnÌ jeötÏ vûdy dokonaleji si osvÌtit. Tak p¯ijde p¯itom na vöechny a†kaûdÈho, jiû slavnÈmu mysliveckÈmu povol·nÌ jsou odd·ni, jehoû stavu a†d˘stojnosti Ëleny jsou, aby uctivÈ a†sluûebnÏ p¯·telskÈ prosebnÈ û·dosti jiû jmenovanÈho Jana Kryötofa Hentschela n·pomocnou a†dobrou v˘li poskytli a†ji co nejlÈpe doporuËili. TotÈû j· v˘Ëi kaûdÈmu, jak se stavovsky sluöÌ vykonat ubezpeËuji. K†˙plnÈmu potvrzenÌ vöeho jsem toto pÌsemnÈ vysvÏdËenÌ spolu s†tÏmi doû·dan˝mi myslivci vlastnÌ rukou podepsal a†p¯itisknutou peËetÌ potvrdil. Tak se stalo na z·mku v†RaËicÌch dne 20. ¯Ìjna 1789.ì NejvÏtöÌ rozkvÏt mysliveckÈho ¯emesla nastal v†18. stoletÌ. Tehdy existovaly dvÏ skupiny myslivc˘. Jednu tvo¯ili myslivci v·zanÌ poddansk˝m pomÏrem ke svÈ vrchnosti, kte¯Ì setrv·vali na p¯ÌsluönÈm panstvÌ a†mysliveckÈ ¯emeslo se Ëasto v†jejich rodech dÏdilo. Z†rod˘ bez poddansk˝ch z·vazk˘ poch·zeli svobodnÌ myslivci, kte¯Ì svÈ sluûby nabÌzeli na r˘zn˝ch panstvÌch. MysliveckÈ ¯emeslo se v†tÏchto rodech prakticky vûdy dÏdilo a†jejich p¯ÌsluönÌci byli roztrouöeni po velmi rozs·hlÈm ˙zemÌ. Myslivci n·leûeli vûdy k†jakÈsi vyööÌ vrstvÏ, kter· se nÏkdy k†poddan˝m chovala znaËnÏ pov˝öenÏ. Mezi myslivci v†minulosti kolovala ¯ada povÏr. Celou ¯adu si jich zapsal nÏmecky do knihy, kterou nazval ÑSimpatisische schriftenì, Frantiöek Hentschel, pozdÏjöÌ revÌrnÌk ve FryöavÏ, v†dobÏ svÈho uËenÌ asi v†letech 1822ñ1825. Uvedu zde Ëesk˝ p¯eklad nÏkolika povÏreËn˝ch p¯edpis˘: ÑBez chybov·nÌ st¯Ìleti: Na Zelen˝ Ëtvrtek p¯ed slunce v˝chodem utni planou t¯eöni a†paûbu k†ruËnici udÏlej, tak nikdy s†tÈto ruËnice nechybÌö. Kule, kter˝mi vöe st¯elÌö a†nikdo tÏ neost¯elÌ: ZÌskej t¯Ìsku nebo d¯evo, do kterÈho hrom ude¯il a†dej kousek do kule. Tehdy tÏ û·dn˝ ËlovÏk neost¯elÌ, ale d¯evo nesmÌ b˝t smoËeno. LitÌ kulÌ, s†kter˝miû vöechno zas·hneö: Na Velk˝ p·tek p¯ed slunce v˝chodem odlej 3 nebo 5 kulÌ, s†kter˝mi nechybÌö.ì3

185

V†druhÈ polovinÏ 18. stoletÌ byla ve FryöavÏ myslivna (revÌr) na Ëp. 66 na kopci severnÏ od obce smÏrem k†Her·lci. Myslivna byla na tomto ËÌsle do zaË·tku 20. stoletÌ. Podle nep¯Ìm˝ch zpr·v v†matrik·ch tu v†polovinÏ 18. stoletÌ pravdÏpodobnÏ slouûil jako revÌrnÌk Jan JelÌnek a†snad i†Ign·c Weis. V†matrik·ch se totiû doËÌt·me, ûe roku 1792 zem¯ela bez pomoci p¯i sbÌr·nÌ hub v†lese Anna, svobodn· 68 let star· dcera b˝valÈho fryöavskÈho myslivce Jana JelÌnka, byla nalezena mrtv· po t¯ech dnech. V†r. 1810 pak zem¯ela v†myslivnÏ Ëp. 66 Johanna, 71 let star· vdova po revÌrnÌku Ign·ci Weisovi. Dle z·znam˘ her·leck˝ch farnÌch matrik byl v†letech 1769ñ1774 myslivcem (revÌrnÌkem) na Ëp. 66 ve FryöavÏ V·clav »echal (manûelka Kate¯ina). V†letech 1775ñ1789 byl uv·dÏn na myslivnÏ Ëp. 66 myslivec Ign·c »echal (manûelka Mariana). V†n·sledujÌcÌm roce byl jiû Ign·c »echal revÌrnÌkem v†K¯iû·nk·ch. Je moûnÈ, ûe v†tÈ dobÏ p˘sobili ve FryöavÏ dva myslivci, protoûe r. 1777 byl zaps·n do matriky jako kmotr Ign·c Han·k, myslivec z†Fryöavy. Po Ign·ci »echalovi se stal fryöavsk˝m revÌrnÌkem Frantiöek »echal. StejnÏ jako jeho stejnojmenn˝ otec b˝val i†on myslivcem v†Bruöovci-Pasek·ch Ëp. 24 (v matrik·ch je zde doloûen k†r. 1773, jedn· se o†hamr Bruöovec u†Moravsk˝ch K¯iû·nek oznaËen˝ tak uû na K¯oupalovÏ pl·nu z†r. 1741). V†roce 1791 zem¯ela Frantiöku »echalovi na FryöavÏ v†myslivnÏ Ëp. 66 manûelka Josefa, pouh˝ mÏsÌc po jejÌ smrti se znovu oûenil s†Viktorii, dcerou Tom·öe H·jka, kov·¯e a†kostelnÌka ve FryöavÏ na Ëp. 45. Frantiöek »echal zem¯el v†Ëp. 66 roku 1798 ve st·¯Ì 56 let. Vdova po nÏm se znovu provdala a†nejmladöÌ dcera z†jeho prvnÌho manûelstvÌ Barbora z¯ejmÏ i†nad·le ûila v†myslivnÏ. V†z·pisu jejÌ svatby (1803) s†Josefem OlejnÌkem, mÏöùanem v†Hlinsku, bylo totiû uvedeno jako jejÌ bydliötÏ Ëp. 66 ve FryöavÏ. Po zem¯elÈm Frantiöku »echalovi nastoupil na fryöavsk˝ revÌr Kryötof Hentschel. Jmenoval se vlastnÏ Jan Kryötof, ale z¯ejmÏ pro odliöenÌ od svÈho dospÏlÈho syna, myslivce stejnÈho jmÈna, byl vöude uv·dÏn pouze jako Kryötof a†jeho syn pak jako Jan. Kryötof Hentschel (1735ñ1808) byl rod·kem z†Ond¯ejovic ve Slezsku, kde byl jeho otec, tÈû Jan Kryötof, myslivcem na Ëp. 1. Na novomÏstskÈ panstvÌ p¯iöel s†manûelkou Annou MariÌ a†8 dÏtmi (3 dcery a†5 syn˘) roku 1788 a†nejprve p˘sobil jako revÌrnÌk v†Her·lci (vlastnÏ Bruöovci). RevÌrnÌkem ve FryöavÏ byl od r. 1798. Roku 1803 nebo zaË·tkem r. 1804 se Kryötof Hentschel stal revÌrnÌkem na Z·tok·ch u†K¯Ìdel a†zde takÈ roku 1808 zem¯el. Kryötof˘v syn Jan (1769ñ1824) se vyuËil myslivcem roku 1789 u†svÈho p¯ÌbuznÈho Jana Josefa Hentschela, vrchnÌho myslivce panstvÌ RaËice u†Vyökova (viz v˝öe uvedenÈ plnÈ znÏnÌ jeho v˝uËnÌho listu). Jan Hentschel se po svÈm otci stal r. 1798 revÌrnÌkem v†Her·lci a†byl jÌm jeötÏ v†kvÏtnu 1802. Uû v†Ëervenci 1802 byl myslivcem u†svÈho otce ve FryöavÏ. Zde se oûenil s†Josefou, dcerou fryöavskÈho rycht·¯e Jana Ehrenbergera. Ve stejn˝ den, tedy 9. 2. 1802, se vd·valy i†dvÏ sestry Jana Hentschela ñ Antonie za Frantiöka Br·zdu, mlyn·¯e v†Her·lci Ëp. 3 (H·n˘v ml˝n), a†Johanna za Josefa Ehrenbergera, pozdÏjöÌho rycht·¯e ve FryöavÏ. T¯etÌ ze sester byla uû od roku 1797 provd·na v†Her·lci Ëp. 79 za Jana Br·zdu. Jan Hentschel p¯eöel pozdÏji spolu s†otcem na Z·toky, po jeho smrti odeöel do Brna, kde se vydal na dr·hu st·tnÌho ˙¯ednÌka. K†myslivosti se vr·til aû jeho syn Frantiöek narozen˝ r. 1806 na Z·tok·ch. K†˙¯ednickÈmu mÌstu p¯i st·tnÌm knihvedenÌ pomohl Janu Hentschelovi pravdÏpodobnÏ jeho bratr Ign·c (nar. 1779), kter˝ byl v†tÈ dobÏ obsluûn˝m myslivcem (Kr·lovo Pole Ëp. 1) hrabÏte LaûanskÈho, mÌstodrûÌcÌho v†BrnÏ. PozdÏji byl Ign·c revÌrnÌkem v†B¯ezovÈ u†Litovle.4 Na novomÏstskÈm panstvÌ z˘stal ze syn˘ Kryötofa Hentschela jeötÏ Vincenc (nar. 1781). Do panskÈ sluûby nastoupil jako mysliveck˝ ml·denec r. 1800. Hned n·sledujÌcÌ rok byl odveden na vojnu ke sboru polnÌch myslivc˘. Asi r. 1804 se z†vojny vr·til a†byl p¯idÏlen novomÏstskÈmu purkrabstvÌ jako stavitelsk˝ p¯ÌruËÌ (NovÈ MÏsto se tehdy vzpamatov·valo ze zhoubnÈho poû·ru z†20. 5. 1801). R. 1805 byl Vincenc Hentschel jmenov·n lesnÌm 186

p¯ÌruËÌm. Potom, co si odbyl lÈta vandru, p˘sobil jako obsluûn˝ myslivec c. k. apelaËnÌho prezidenta hrabÏte Petra He¯mana z†Bl¸megen. Po n·vratu na novomÏstskÈ panstvÌ p¯evzal po zem¯elÈm otci revÌr na Z·tok·ch u†K¯Ìdel. Do r. 1828 byl revÌrnÌkem v†K¯iû·nk·ch, pak se stal nadlesnÌm a†r. 1829 lesnÌm pojezdn˝m v†NovÈm MÏstÏ. Do penze odeöel r. 1848. Tehdy mu bylo 67 let.5 Po Kryötofu Hentschelovi nastoupil na fryöavsk˝ revÌr Josef ProtivÌnsk˝. PoprvÈ je v†matrik·ch zmiÚov·n r. 1804 a†naposledy r. 1808. Myslivci tohoto p¯ÌjmenÌ byli v†letech 1830ñ1835 uv·dÏni v†myslivnÏ Z·toky u†K¯Ìdel. Mezi lety 1808ñ1823 nenÌ v†matrik·ch uveden û·dn˝ revÌrnÌk. Aû r. 1823 se ve FryöavÏ ûenil tamnÌ revÌrnÌk Josef Heissig, syn Jana Heissiga, mlyn·¯e ve Wiese? v†pruskÈm Slezsku. Bral si schovanku Bernarda Smetany, öaf·¯e fryöavskÈho dvora Ëp. 40. Jako fryöavsk˝ revÌrnÌk je doloûen jeötÏ r. 1825. V†letech 1826ñ1837 ho matriky zaznamenaly jako revÌrnÌka v†Pasek·ch a†r. 1839 v†Z·tok·ch u†K¯Ìdel. V†r. 1834 byl poprvÈ uveden fryöavsk˝ revÌrnÌk Jan PavlÌk s†manûelkou Josefou, dcerou Tom·öe VÏcovskÈho, mÏöùana v†NovÈm MÏstÏ. Naposledy byl zmÌnÏn r. 1838. N·sledujÌcÌho roku byl jiû na FryöavÏ revÌrnÌkem Karel Barger. Jeho manûelka Anna byla dcerou V·clava Rumpolta, mlyn·¯e na RumpoltskÈm ml˝nÏ Ëp. 8 v†Bruöovci u†Her·lce. [Rumpoltsk˝ ml˝n st·val vlevo od silnice KadovñHer·lec nedaleko mÌsta, kde se napojuje cesta od Fryöavy. Cesta z†Fryöavy vych·zÌ okolo starÈho revÌru Ëp. 66 a†Ëp. 113. Ml˝n byl r. 1761 prod·n Janu Rumpoltovi a†jeho rod tu ûil tÈmÏ¯ po celÈ 19. stoletÌ. PoslednÌm majitelem ml˝na byl Alois Svoboda. Ten r. 1898 ml˝n prodal novomÏstskÈmu velkostatku. Ml˝n pak byl zbo¯en a†pozemky os·zeny lesem. Po b˝valÈm ml˝nÏ tu z˘stal pouze mal˝ rybnÌk.]6 Karel Barger byl naposledy uveden jako revÌrnÌk ve FryöavÏ r. 1846, pak zde byl revÌrnÌkem Frantiöek Hentschel. PrvnÌ z·znam o†nÏm jako revÌrnÌkovi poch·zÌ z†r. 1851. Frantiöek Hentschel (1806ñ1881) se narodil v†myslivnÏ na Z·tok·ch u†K¯Ìdel jako syn Jana Hentschela a†vnuk b˝valÈho fryöavskÈho revÌrnÌka Kryötofa Hentschela. V†BrnÏ Frantiöek Hentschel vychodil c. k. ¯·dnou hlavnÌ ökolu (k. k. Normal-Hauptschule), kterou ukonËil s†v˝born˝m prospÏchem 12. 9. 1822 za ¯editele Frantiöka Kohlasse.7 Hned 15. 9. 1822 vstoupil do mysliveckÈho uËenÌ ke svÈmu str˝ci Vincenci Hentschelovi, revÌrnÌku v†K¯iû·nk·ch. V†tÈto dobÏ si zaËal zapisovat mysliveckÈ povÏry, z†nichû nÏkterÈ byly uvedeny v˝öe. Za vyuËenÈho byl prohl·öen 1. 6. 1824 a†stal se mysliveck˝m ml·dencem (Waidjung), 1. 4. 1828 byl jmenov·n lesnick˝m pÌsa¯em (Forstschreiber), 1. 4. 1832 podlesnÌm (Jungj‰ger) a†1. 1. 1833 revÌrnÌkem Ëili lesnÌm (Rewierj‰ger). RevÌrnÌkem byl v†Her·lci, K¯iû·nk·ch a†nakonec ve FryöavÏ. PoprvÈ se oûenil s†vlastnÌ sest¯enicÌ Josefou, dcerou Ign·ce Hentschela, obsluûnÈho myslivce hrabÏte LaûanskÈho. Ta r. 1867 zem¯ela a†tÈhoû roku poû·dal Frantiöek Hentschel o†svÈ penzionov·nÌ. NovomÏstsk˝ velkostatek jeho û·dosti vyhovÏl k†22. 9. 1867 a†p¯iznal mu penzi 460 zl. r. Ë. roËnÏ.8 Z†myslivny Ëp. 66 se Frantiöek Hentschel odstÏhoval do n·jmu v†JÌlkovÏ statku Ëp. 5. Zde ûil se svojÌ hospodynÌ MariÌ PazdernÌkovou, kter· u†nÏho slouûila uû v†myslivnÏ. Na JÌlkovÏ statku se Marii PazdernÌkovÈ narodily 3 dÏti (Marie, Frantiöek ñ brzy zem¯el a†Adolf [1874ñ 1967], ¯ÌdÌcÌ uËitel v†BohuÚovÏ a†Zvoli), kter˝m byl otcem pr·vÏ Frantiöek Hentschel. NarozenÌ prvnÌ dcery v†r. 1868 bylo ponÏkud zastÌr·no a†odbylo se v†brnÏnskÈ porodnici. DalöÌ dvÏ dÏti se uû narodily na JÌlkovÏ statku. V†roce 1874 se Frantiöek Hentschel se svojÌ hospodynÌ oûenil a†dÏti legitimoval. V†roce 1876 se narodil jeötÏ syn Frantiöek (1876ñ1959, ¯ÌdÌcÌ uËitel ve éÔ·¯e), a†to uû ve vlastnÌm domÏ Ëp. 56 ve FryöavÏ. Frantiöek Hentschel zem¯el r. 1881, d˘m z˘stal v†majetku vdovy Marie HentschelovÈ rozenÈ PazdernÌkovÈ aû do jejÌ smrti r. 1924. Pak d˘m vlastnila rodina Smetanova a†brzy potom KoöÌkova. Bratr revÌrnÌka Frantiöka Hentschela AntonÌn slouûil nÏjak˝ Ëas tÈû na novomÏstskÈm panstvÌ, r. 1838 byl lesnÌm pÌsa¯em v†NovÈm MÏstÏ na Ëp. 126 (vrchnostensk˝ d˘m, tzv. Halina). Jeho manûelkou byla Barbora, dcera novomÏstskÈho lesnÌho pojezdnÈho Maty·öe 187

Neise. Hrob jejÌ matky Marie (ps·na Neysz) z†r. 1858 s†litinov˝m k¯Ìûem je dosud zachov·n na h¯bitovÏ v†Her·lci. Po odchodu revÌrnÌka Frantiöka Hentschela do penze nastoupil na jeho mÌsto Frantiöek Duöek. Jeho osoba je nejzajÌmavÏjöÌ, nepoda¯ilo se mi vöak zjistit vöechny podrobnosti o†jeho ûivotÏ. UrËit· pamÏù o†nÏm z˘stala v†mÌstÏ dodnes, i†kdyû uplynulo jiû sto let od jeho smrti. Frantiöek Duöek se narodil 10. Ëi 11. 10. 1811 v†DolnÌ DobrouËi nedaleko ⁄stÌ nad OrlicÌ. Jeho otec Karel Duöek byl r. 1851 uv·dÏn jako obyvatel a†r. 1853 jako v˝mÏnk·¯ v†DolnÌ DobrouËi. Jeho matkou byla Anna, rozen· BartoÚov·. JmÈno Duöek nebo DusÌk (Dussek, Dussik) se v†oblasti Orlick˝ch hor a†PodkrkonoöÌ velmi Ëasto vyskytuje. Jeho nositelÈ byli velmi dob¯e zn·mi v†hudebnÌ historii. TakÈ revÌrnÌk Frantiöek Duöek byl hudebnÏ nad·n a†ovl·dal nÏkolik hudebnÌch n·stroj˘. Frantiöek Duöek p˘sobil asi 4 roky na revÌru v†K¯iû·nk·ch a†pak na podlesÌ Z·toky u†K¯Ìdel. Zde byl urËitÏ v†r. 1851. Tohoto roku se poprvÈ ûenil, svatba se konala ve FryöavÏ. Bral si devaten·ctiletou Marii, dceru Filipa Svobody, domk·¯e a†öenk˝¯e na Ëp. 42 ve FryöavÏ. Jde o†Filipa Svobodu, zakladatele tohoto fryöavskÈho hostince a†majitele p˘ll·nu na Ëp. 113 vedle revÌru. Marie byla nejstaröÌ z†jeho 11 dÏtÌ. PoslednÌ z†nich se narodilo aû po jejÌm provd·nÌ. Duökov˝m se 26. 1. 1852 narodila v†myslivnÏ Z·toky dcera AdolfÌna Marie. Za 8 dnÌ po narozenÌ dcery zem¯ela jejÌ matka Marie na neötovice. Frantiöek Duöek dal pak z¯ejmÏ dceru k†jejÌmu dÏdovi a†b·bÏ ve FryöavÏ, ale zde jiû 18. 3. 1852 ve st·¯Ì necel˝ch dvou mÏsÌc˘ zem¯ela na z·pal plic. PodruhÈ se Duöek oûenil 7. 2. 1853. Svatba se konala v†OleönÈ (do tÈto farnosti pat¯ila myslivna Z·toky) a†nevÏstou byla BalbÌna, 39 let star· dcera Karla Zickela, sedl·ka v†⁄jezdu u†Olomouce. Matkou nevÏsty byla Barbora, dcera AntonÌna Schafa. Tato volba nevÏsty ze znaËnÏ vzd·lenÈho mÌsta se d· vysvÏtlit ze z·pisu o†svatbÏ Duökovy dcery r. 1878, kde byl svÏdkem pravdÏpodobnÏ bratr BalbÌny DuökovÈ Jan Zickel, naduËitel v†Bo¯itovÏ u†Blanska. NaduËitelem tu byl pln˝ch 40 let od r. 1839 do r. 1879, kdy zem¯el. Je moûnÈ, ûe toto ukazuje na zjiötÏnÌ Duökova p˘vodnÌho povol·nÌ. HudebnÌ skladatel Otakar äÌn o†nÏm pÌöe, ûe byl p˘vodnÏ uËitelem. Se svojÌ druhou ûenou BalbÌnou mÏl Duöek jedinou dceru ñ Marii Ot˝lii, kter· se narodila v†myslivnÏ Z·toky 1. 2. 1854. Roku 1867 se stal Duöek revÌrnÌkem ve FryöavÏ na Ëp. 66. Po roce (26. 10. 1868) zde zem¯ela jeho ûena BalbÌna ve vÏku 55 let na ochrnutÌ plic. Duöek jiû z˘stal vdovcem a†na hrob svÈ druhÈ ûeny ve FryöavÏ nechal zhotovit kamennou plastiku andÏla, kter· je zde dosud a†na z·dech nese rok zhotovenÌ 1869. V†roce provd·nÌ svÈ dcery (1878) odeöel revÌrnÌk Frantiöek Duöek do v˝sluûby. éil potÈ ve FryöavÏ v†Ëp. 7, kterÈ pat¯ilo Marii Kal·bovÈ, rodaËce z†NovÈ Vsi. Ta pak byla oznaËov·na jako jeho hospodynÏ. V†r. 1887 Kal·bov· zem¯ela ve vÏku 47 let na tuberkulÛzu. Duöek si zakoupil d˘m Ëp. 33, do kterÈho se p¯estÏhoval. Zde se jeho hospodynÌ stala tehdy Ëtrn·ctilet· Frantiöka Jeûov· z†K¯Ìdel. Ta u†nÏho z˘stala aû do jeho smrti. Z†tohoto ËÌsla se takÈ asi dva mÏsÌce p¯ed Duökovou smrtÌ provdala za Josefa Plisku, tesa¯skÈho pomocnÌka ve FryöavÏ Ëp. 103. B˝val˝ revÌrnÌk Frantiöek Duöek zem¯el 6. 1. 1898 ve vÏku 86 let (seölost vÏkem a†vodnatelnost). MÏl slavn˝ poh¯eb s†k·z·nÌm. Na tento poh¯eb p¯ispÏlo ¯editelstvÌ novomÏstskÈho velkostatku 10 zl. (celkem st·l 14 zl. 80 kr.).9 Hrob Duöka, jeho ûeny a†dcery si pozdÏji p¯ivlastnila jeho poslednÌ hospodynÏ Frantiöka Pliskov·-Jeûov· (1874ñ1954), kter· zde m· dnes desku se sv˝m jmÈnem (pravdÏpodobnÏ obr·cenou desku Duökov˝ch), a†jsou zde pochov·ni i†jejÌ p¯ÌbuznÌ VeselötÌ z†Ëp. 105. Frantiöek Duöek zast·val nÏjak˝ Ëas ve FryöavÏ funkci varhanÌka. P¯i poh¯bech hr·val na varhany J. Markvardt a†pak Frantiöek Duöek. Roku 1887 je v†knize Ñötolyì p¯i poh¯bu jeho hospodynÏ Kal·bovÈ pozn·mka, ûe Duöek zast·v· funkci varhanÌka. Podle ökolnÌ 188

kroniky sloûil k†1. 4. 1877 naduËitel Jan Fiöer sluûbu varhanÌka, za coû pak byl napad·n ze strany fary. VarhanÌkem pak byl Frantiöek JÌlek (narozen r. 1846) ze statku Ëp. 5, Duök˘v vyuËenec. Frantiöek JÌlek tuto funkci zast·val jeötÏ r. 1914, kdy tak byl oznaËen p¯i ˙mrtÌ manûelky. V†r. 1882 najal Svobod˘v hostinec Ëp. 42 ve FryöavÏ otec hudebnÌho skladatele Otakara äÌna (narodil se v†RokytnÏ r. 1881), kter˝ na FryöavÏ proûil dÏtstvÌ. Duöek ho zde uËil z·klad˘m hudby. O. äÌn na nÏho vzpomÌn·: ÑA p¯·nÌ svÈmu jsem dal ihned pr˘chod, bÏûe k†tatÌnkovi a†ûebronÏ: ,TatÌnku, j· se chci uËit hr·ti na housle u†pana Duöka, prosÌm V·s.ë TatÌnek, aË pilnÏ zamÏstn·n obsluhou host˘, zavedl mne k†panu Duökovi, kter˝ ovöem byl p¯Ìtomen a†mne si vzal na starost. Star˝ öediv˝ p·n, sedmdes·tnÌk, lesnÌk ve v˝sluûbÏ, skoro slep˝, neobyËejnÏ dobr˝ a†laskav˝, byl nadöen˝m hudebnÌkem. MÏl mnoho n·stroj˘, na nÏû na vöechny dob¯e hr·l. KlavÌr, housle, cello, kytaru, flÈtnu ñ vöe ovl·dal se stejnou dokonalostÌ dobrÈho hudebnÌka-nadöence. P¯ijal mne ovöem r·d za svÈho uËnÏ a†smluvili jsme prvnÌ hodinu ihned na p¯ÌötÌ jitroÖ DruhÈho dne vst·val jsem ve 4 hodiny r·no a†rychle se oblÈknuv spÏchal jsem do hodiny. LeË pan Duöek jeötÏ spal a†j· jsem byl hospodynÌ odk·z·n aû na osmou hodinu. To bylo zklam·nÌÖ Neû doËkal jsem se a†zapoËal se uËiti na housle, neznaje jeötÏ ani jedinÈho pÌsmenkaÖ Nebudu popisovati, jak jsem se uËil, jen podotknu, ûe jsem z·hy hr·l kromÏ houslÌ i†klavÌr. Na FryöavÏ b˝valo vÌce dobr˝ch hudebnÌk˘. B˝val tam pan F. Kosek, uËitel a†varhanÌk, kter˝ za mÈho dÏtstvÌ byl jiû mrtev, pak poötmistr p. F. Illek (JÌlek), rolnÌk, rovnÏû varhanÌk, kter˝ byl nadöen˝ muzikant. MÏl dva klavÌry, kr·snÏ improvisoval, ovl·dal hudebnÌ teorii, harmonii a†kontrapunkt, miloval Mozarta a†zvl·ötÏ jeho ,Kouzelnou flÈtnuë. Jak· l·ska k†hudbÏ poutala toho muûe, kter˝ v†nedÏli zasedl ke klavÌru a†sv˝ma upracovan˝ma a†mozolnat˝ma rukama hr·l Mozartovy son·ty nebo spoleËnÏ s†panem far·¯em Kolencem Ëty¯ruËnÏ nÏkterou symfonii. »asto hr·vali jsme spoleËnÏ, pan Illek klavÌr, pan far·¯ cello a†j· housle, pan Duöek d·val pozor, taktoval a†upozorÚoval. Pan lesnÌ Gabesam, kter˝ hr·l na citeru, a†pan ¯ÌdÌcÌ Jokl (V·clav Jokl, bratr zn·mÈho vypravÏËe humoristick˝ch historek Petra Jokla z†Cikh·je, byl spr·vcem ökoly ve FryöavÏ v†letech 1886ñ1914), aË nebyl muzik·lnÌ, ale p¯·l hudbÏ, byli naöimi posluchaËi. Pod okny b˝valo ovöem vûdy posluchaË˘ hojnÏ. Ale mimo n·s bylo a†jest podnes na FryöavÏ hudebnÌk˘ dosti. Snad kaûd˝ muzicÌruje. Jsou tam houslistÈ, ,foukaËië a†hr·Ëi na ,tahacÌ harmonikuë. A†fryöavötÌ KoudelovÈ jsou svou kapelou zn·mÌ po celÈm novomÏstskÈm okreseÖì10 Mezi vyuËence revÌrnÌka Duöka m˘ûeme jistÏ za¯adit i†Frantiöka é·ka (1869ñ1923), rod·ka z†Fryöavy a†uËitele v†BohumÌnÏ, Frenöt·tu a†KojetÌnÏ. Jeho otec, rovnÏû Frantiöek, poch·zel z†Blatin a†byl krejËÌm ve FryöavÏ na Ëp. 48. SvÏdkem na jeho svatbÏ ve FryöavÏ byl zmiÚovan˝ Frantiöek JÌlek. NejstaröÌ syn uËitele Frantiöka é·ka, opÏt Frantiöek (1897ñ1962) narozen˝ v†BohumÌnÏ, byl dirigentem opernÌho orchestru v†Gˆteborgu ve ävÈdsku. Po Duökovi se stal revÌrnÌkem ve FryöavÏ Konr·d KratochvÌl. Byl synem Konr·da KratochvÌla, lÈka¯e v†Stoizendorf (pravdÏpodobnÏ StojeËÌn, souË·st »eskÈho Rudolce). Jeho manûelka Marie byla dcerou Ond¯eje Hanika, revÌrnÌka v†Bukovince u†K¯tin. Hned v†prosinci 1878 se KratochvÌlovi narodila dcera Berta a†to na Ëp. 113 vedle myslivny, kter· v†tÈ dobÏ pravdÏpodobnÏ nebyla jeötÏ Duökem vyklizena. PoslednÌ z·znam o†revÌrnÌku KratochvÌlovi je ve fryöavsk˝ch matrik·ch r. 1880. V†r. 1887 zde uû byl dalöÌ revÌrnÌk. KratochvÌl na novomÏstskÈm panstvÌ z˘stal i†nad·le. Aû do konce devades·t˝ch let byl poruËnÌkem dÏtÌ zem¯elÈho fryöavskÈho revÌrnÌka Frantiöka Hentschela (1806ñ1881). V†r. 1887 je prvnÌ zmÌnka o†fryöavskÈm revÌrnÌku Rudolfu Gabessamovi (narozen asi r. 1858), tehdy se v†NovÈm MÏstÏ ûenil. Vzal si Antonii, dceru Frantiöka JelÌnka, novomÏstskÈho mÏöùana na Ëp. 31. Na FryöavÏ se mu narodily v†rozmezÌ let 1890ñ1898 Ëty¯i 189

dÏti (2 dcery a†2 synovÈ). Jeden ze syn˘ zde i†zem¯el. Jeho syn Hubert Frantiöek (narozen r. 1892) navötÏvoval ve ökolnÌm roce 1906ñ1907 3. t¯Ìdu re·lky v†NovÈm MÏstÏ, v†n·sledujÌcÌm roce uû mezi û·ky re·lky nebyl. Znamenalo by to, ûe r. 1907 opustili pravdÏpodobnÏ jeho rodiËe NovomÏstsko.11 Rudolf Gabessam poch·zel z†mysliveckÈho rodu. Jeho otec Frantiöek Gabessam (roku 1890 uû neûil) byl revÌrnÌkem na myslivnÏ Hod˘nce u†OleöniËky (osada ätÏp·nova nad Svratkou). Matka PavlÌna byla rozen· Emingerov· z†Velatic na BrnÏnsku (ûila jeötÏ r. 1894 v†NedvÏdici). GabessamovÈ slouûili jako myslivci na ¯adÏ mÌst. V†r. 1861 jich bylo na MoravÏ öest. Byl to zmiÚovan˝ Frantiöek Gabessam na Hod˘nce (panstvÌ Pernötejn ñ majitel VladimÌr Mitrovsk˝), na tÈmûe panstvÌ jako adjunkt lesnÌho ˙¯adu v†HodonÌnÏ u†Kunöt·tu Eduard Gabessam, v†Lomnici u†Tiönova (panstvÌ Lomnice ñ majitel Alois hrabÏ Serenyi) byl adjunktem Osvald Gabessam, v†BukovicÌch (panstvÌ »ern· Hora ñ majitel Moric hrabÏ Fries) byl revÌrnÌkem Ferdinand Gabessam, v†äaraticÌch (panstvÌ Sokolnice se statky Blaûovice a†Tu¯any ñ majitel VladimÌr Fryöavsk˝ revÌrnÌk Rudolf Gabessam. Mitrovsk˝) byl podlesnÌm Eustach Gabessam. Ten je z¯ejmÏ totoûn˝ s†Eustachem Gabessamem, revÌrnÌkem ve LhotÏ, kter˝ byl r. 1890 ve FryöavÏ kmotrem dcery Rudolfa Gabessama. NejspÌöe ölo o†revÌrnÌka v†DolnÌ nebo tÈû Z·¯iËnÌ LhotÏ (panstvÌ R·jec a†statek Blansko). V†DobronicÌch (statek TavÌkovice na Hrotovicku ñ majitel Fridrich Michael F¸rstenberg) byl nadlesnÌm Alois Gabessam.12 Po Rudolfu Gabessamovi byl revÌrnÌkem ve FryöavÏ asi od r. 1907 Alois Lausch. Ve ökolnÌ kronice je tento fryöavsk˝ revÌrnÌk uveden v†letech 1911ñ1912. NenÌ mnÏ zn·mo, zda je totoûn˝ s†revÌrnÌkem Aloisem Lauschem, kter˝ byl r. 1861 v†LÌönÈ a†k†r. 1878 a†1880 v†Her·lci. V†tomto p¯ÌpadÏ by musel b˝t znaËnÏ st·r. Snad jde o†otce a†syna. DalöÌm fryöavsk˝m revÌrnÌkem se stal Karel Tich˝, kter˝ zde byl z¯ejmÏ uû r. 1908 adjunktem. Z†matriËnÌch z·znam˘ jsou zn·ma i†jmÈna nÏkter˝ch fryöavsk˝ch hajn˝ch. Tak r. 1787 byl hajn˝m Josef Dvo¯·k z†Ëp. 38, v†roce 1791 pak Ji¯Ì Marek. D·le jsou zmiÚov·ni hajnÌ Jan Pt·Ëek v†letech 1818ñ1819, Jan Fiömon 1819ñ1824 a†Jan Plocek 1819ñ1826. Za revÌrnÌka Frantiöka Hentschela se asi r. 1853 stal hajn˝m jeho bratranec Josef Ehrenberger z†Ëp. 103. Byl jÌm aû do svÈ smrti r. 1868. Hajn˝mi ve FryöavÏ byli p¯ed r. 1877 Josef Moravec z†Ëp. 40, v†letech 1879ñ1890 Josef ÿ·dek (1895 je snad na Blatk·ch), r. 1882 Josef Sl·ma, r. 1898 AlbÌn ÿ·dek (syn hajnÈho na Blatk·ch) a†v†letech 1899ñ1900 Jan S·dovsk˝. Podle matrik fary Her·lec byl v†letech 1777 aû 1788 na Ëp. 29 (pat¯ilo ke ml˝nu Ëp. 30) ve FryöavÏ Josef »echal oznaËovan˝ jako podruh (n·jemnÌk), krejËÌ, n·jemn˝ myslivec Ëi 190

myslivec bez revÌru. Byl bratrem revÌrnÌka Frantiöka »echala a†r. 1777 si vzal Marii Annu, dceru mlyn·¯e Jakuba JelÌnka. Ve FryöavÏ je jeötÏ v†letech 1782ñ1785 na Ëp. 55 Tobi·ö Vokurka, myslivec bez revÌru. Byl synem Ign·ce Vokurky, myslivce v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch, a†na Fryöavu se r. 1782 p¯iûenil. PravdÏpodobnÏ ölo o†myslivce na vandru, kter˝ zde z˘stal. Na Ëp. 64 byl r. 1785 a†1786 AntonÌn Klouda opÏt myslivec bez revÌru. Ve T¯ech StudnÌch Ëp. 7 se r. 1811 ûenil ve vÏku 50 let Josef »echal, mladöÌ myslivec. V†roce 1813 se mu narodil syn Josef a†to je poslednÌ zmÌnka o†tÈto rodinÏ a†tÌm i†p¯edpokl·danÈm podlesÌ ve T¯ech StudnÌch. Jako hajnÌ jsou uv·dÏni ve T¯ech StudnÌch roku 1794 Jan Loub, v†letech 1811ñ1824 Jan Sl·ma, ËtvrtnÌk a†hajn˝, a†r. 1822 hajn˝ Jann˘. »echalovÈ byli z¯ejmÏ p˘vodnÏ poddan˝mi myslivci na novomÏstskÈm panstvÌ. Toto jmÈno se zde ovöem vyskytovalo v†öiröÌm okruhu (Fryöava, Moravsk· Svratka, Her·lec a†K¯iû·nky) i†s†jin˝m povol·nÌm. Pansk˝ dv˘r na FryöavÏ Ëp. 40 Na K¯oupalovÏ pl·nu novomÏstskÈho panstvÌ z†r. 1741 je na FryöavÏ vyznaËen pansk˝ dv˘r. Dv˘r zÌskal v†r. 1771 Ëp. 40 a†pat¯ilo k†nÏmu i†Ëp. 39. V†matrik·ch fary Her·lec je r. 1773 zmiÚov·n zdejöÌ öaf·¯ Jan Havliö. R. 1776 je tu öaf·¯em Josef KubÌk. Po nÏm tuto sluûbu zast·val Kristi·n Mlejnek. Prv· zmÌnka o†nÏm je z†r. 1797 a†poslednÌ z†r. 1807. V†r. 1811 se vdova po nÏm Terezie, rozen· Marö·lkov· z†DlouhÈho, na FryöavÏ v†Ëp. 34 znovu provdala za V·clava VeselskÈho z†Blatin. Zd· se, ûe Kristi·n Mlejnek opustil panskou sluûbu a†brzy nato zem¯el. Jeho ˙mrtÌ nenÌ ve fryöavsk˝ch matrik·ch zaznamen·no. Jeho ûena Terezie byla r. 1809 uvedena jako domk·¯ka. R. 1823 zem¯ela na souchotiny jeho dvacetilet· dcera Frantiöka na Ëp. 34, v†z·pisu byl jejÌ zem¯el˝ otec oznaËen jako z·meËnÌk. V†letech 1823ñ1826 je uv·dÏn öaf·¯ Bernard Smetana. Jeho manûelka Veronika byla dcerou ¯eznÌka Proch·zky z†NovÈho MÏsta. V†letech 1837ñ1839 byl Smetana öaf·¯em v†NovÈm MÏstÏ. Po nÏm je v†z·pisech z†let 1837ñ1842 öaf·¯em jeho zeù Frantiöek Ehrenberger (mÏl za ûenu jeho dceru Frantiöku), syn rycht·¯e Jana Ehrenbergera. R. 1843 byl uû Frantiöek Ehrenberger öaf·¯em v†NovÈm MÏstÏ. Z†ostatnÌch zamÏstnanc˘ panskÈho dvora ve FryöavÏ jsou zmiÚov·ni r. 1775 pansk˝ past˝¯ Martin Pitka (tehdy zem¯el) a†r. 1779 tÈû past˝¯ V·clav KubÌk. P¯i dvo¯e byli ovöem i†panötÌ dr·bovÈ. Z†tÏch jsou v†matrik·ch Tom·ö Star˝ Ëi Sta¯Ìk r. 1824 a†1825, Josef Loub, pansk˝ dr·b a†vyslouûil˝ kanon˝r pod patentem (poch·zel ze T¯ech StudnÌ), v†letech 1832ñ 1834, a†Jan Popelka, kter˝ r. 1842 zem¯el na souchotiny. V†roce 1817 byl zaznamen·n prv˝ izraelita na FryöavÏ. Byl to Marek Schˆn s†manûelkou Evou rozenou Godfinovou. Tehdy se mu narodila dcera Mariana na Ëp. 39 a†Marek Schˆn je oznaËen jako pacht˝¯ (n·jemce). SchˆnovÈ byli uû koncem 18. stoletÌ usazeni v†Her·lci. PolesÌ SklenÈ PolesÌ p¯Ìsluöelo ke ûÔ·rskÈmu panstvÌ. PanstvÌ pat¯ilo ûÔ·rskÈmu cisterci·ckÈmu kl·öteru aû do jeho zruöenÌ r. 1784, pak bylo do r. 1826 spravov·no moravsk˝m n·boûensk˝m fondem. Od tohoto roku do r. 1831 vlastnil panstvÌ Josef Vratislav z†Mitrovic, nejvyööÌ marö·lek kr·lovstvÌ ËeskÈho. V†letech 1831ñ1854 byl majitelem Frantiöek Josef z†Dietrichötejna-Proskova-Leslie. Po jeho smrti pat¯ilo panstvÌ v†letech 1854ñ1858 knÌûeti Josefu z†Dietrichötejna. V†letech 1858ñ1862 bylo panstvÌ v†prozatÌmnÌ spr·vÏ knÌûete Maxmili·na z†Dietrichötejna. R. 1862 byl cel˝ dietrichötejnsk˝ majetek rozdÏlen na 4 dÌly. Statky Polnou, P¯ibyslav, éÔ·r a†Vojn˘v MÏstec zdÏdila Klotilda, knÏûna z†Dietrichötejna, provdan· za Edvarda hrabÏte Clam-Gallase. Po jejÌ smrti r. 1899 bylo toto panstvÌ rozdÏleno na dva dÌly. Poln· a†P¯ibyslav se dostaly do drûenÌ hrabÏnky Klotildy FestetitschovÈ rozenÈ Clam-GallasovÈ a†dÌl se éÔ·rem a†Vojnov˝m MÏstcem zdÏdila Edvardina knÏûna Khevenh¸llerov·-Metschov·. 191

V†r. 1861 mÏlo panstvÌ éÔ·r a†statek NovÈ VeselÌ lesnÌ rozlohu 9 090 jiter (5 231 ha). V†Z·mku éÔ·¯e (dneönÌ éÔ·r nad S·zavou 2) byl lesnÌ pojezdn˝. PolesÌ (revÌry) byla v†Cikh·ji, SklenÈm, Najdeku, Pol·ku (myslivna u†Ostrova) a†NovÈm VeselÌ. PodlesÌ byla v†Jam·ch a†äkrdlovicÌch. Na celÈm panstvÌ bylo 25 lesnÌch hajn˝ch. 13 Pansk· myslivna ve SklenÈm b˝vala do zaË·tku 19. stoletÌ v†obci na Ëp. 29. J. F. Svoboda uv·dÌ Ëp. 24. Jde o†omyl nebo tiskovou chybu. V†roce 1804 koupil b˝valou myslivnu Ëp. 29 Jan KubÌk a†revÌr byl p¯emÌstÏn do novÈho stavenÌ za obcÌ Ëp. 46. Dnes je i†toto stavenÌ starou myslivnou a†v†jeho blÌzkosti je postavena myslivna nov·. V†r. 1789 byl na myslivnÏ Ëp. 29 revÌrnÌk Karel N·dhera (manûelka Mariana rozen· Bayerov·). PoslednÌ zmÌnka o†tomto revÌrnÌku ve SklenÈm je r. 1797. Za nÏho zde byl hajn˝m Ji¯Ì Marek z†Ëp. 12. N·sledujÌcÌ revÌrnÌk Kloss byl uveden nep¯Ìmo. R. 1800 byla kmotrou revÌrnice FilipÌna Klossov·. V†letech 1800ñ1806 je zapisov·n hajn˝ Frantiöek Reissig na Ëp. 42 a†v†letech 1807ñ 1814 domk·¯ a†hajn˝ Jakub Z·brö tÈû na Ëp. 42. Na revÌru ve SklenÈm i†FryöavÏ byli tÈû mysliveËtÌ ml·denci. Ti se ovöem do matrik dostali jen velmi m·lo. Je to pochopitelnÈ. Byli tu jen p¯echodnÏ a†byli svobodnÌ. V†r. 1795 nejmenovan˝ mysliveck˝ ml·denec naöel v†lesnÌm rybnÌËku utonulÈ dvan·ctiletÈ dÏvËe, Annu, dceru Ji¯Ìka VodiËky z†Ëp. 19. V†r. 1804 a†1805 je zaps·n jako kmotr Josef Halouska, mysliveck˝ ml·denec ve SklenÈm. Od r. 1813 do r. 1819 je nep¯Ìmo zapisov·n revÌrnÌk Norbert Volavka. V†r. 1813 se vd·vala jeho dcera Mariana za Jana, syna Frantiöka Vaöka, sedl·ka ve SklenÈm Ëp. 18. U†tohoto z·pisu je poprvÈ v†matrik·ch uvedena nov· myslivna Ëp. 46. V†letech 1814, 1817 a†1819 byli kmotry jeho syn V·clav a†dcera Kate¯ina. V†letech 1820ñ1822 byl revÌrnÌkem Josef Zicka (Sycka). Jeho manûelkou byla Barbora, dcera Jana Jon·ka Ëi Jan·ka, hajnÈho v†RaËÌnÏ. RevÌrnÌk Jan Skopa je doloûen nep¯Ìmo r. 1823. Tehdy se na Ëp. 46 narodil Frantiöek, nemanûelsk˝ syn Kl·ry, svobodnÈ dcery Jana Skopa, revÌrnÌka ve SklenÈm. Jako otec je zaznamen·n Frantiöek »ih·Ëek, podlesnÌ v†KnÌnicÌch, panstvÌ äebetov na Boskovicku. Jde moûn· o†stopu mysliveckÈho ml·dence na vandru. O†dalöÌm revÌrnÌkovi je opÏt nep¯Ìm· zmÌnka r. 1826. Tehdy byla kmotrou Anna, dcera Jana Volavky, revÌrnÌka ve SklenÈm. Jde z¯ejmÏ o†p¯ÌbuznÈho zde uû zmiÚovanÈho revÌrnÌka Norberta Volavky. V†r. 1827 je jedin· zmÌnka o†dalöÌm vrchnostenskÈm revÌrnÌkovi ve SklenÈm Josefu Hudtzovi, kter˝ tehdy zem¯el ve st·¯Ì 27 let. P¯ÌËina smrti je v†matrice velmi tÏûko Ëiteln·. Snad ölo o†p¯Ìpad zast¯elenÌ. R. 1829 zde byl revÌrnÌkem V·clav Tesa¯ (manûelka Frantiöka, dcera Frantiöka Rudolfa, mlyn·¯e v†OpatovicÌch ñ dneönÌ okres P¯erov). Tesa¯ uû r. 1831 zem¯el, po nÏm nastoupil VilÈm Kvizda. O†revÌrnÌku Kvizdovi je poslednÌ zmÌnka r. 1836 a†r. 1839 matriËnÌ z·pisy uv·dÏjÌ jako revÌrnÌka Frantiöka Vaö·tka. Vaö·tko byl na revÌru ve SklenÈm kolem 20 let. Jeho prvnÌ ûena Frantiöka, dcera äimona Mifky, familianta a†hajnÈho v†PolniËce, zem¯ela ve SklenÈm r. 1848. Vaö·tko se znovu oûenil s†Barborou, dcerou Josefa Hofmanna, öevcovskÈho mistra v†Z·mku éÔ·¯e. Z†Ëast˝ch matriËnÌch z·pis˘ narozenÌ dÏtÌ a†zvl·ötÏ ze z·pis˘ k†jeho dospÏlÈ dce¯i AnnÏ lze soudit, ûe revÌrnÌk Frantiöek Vaö·tko zem¯el mezi roky 1859ñ1861. Zem¯el a†poh¯ben byl z¯ejmÏ mimo fryöavskou farnost. Z·pis o†jeho ˙mrtÌ Ëi poh¯bu v†tÏchto matrik·ch nenÌ. Vaö·tkova dcera Anna byla Ëasto kmotrou, r. 1859 se jÌ narodila nemanûelsk· dcera Marie Anna. Jako otec je zaznamen·n Josef Pol·k ze SklenÈho. V†r. 1864 se jÌ narodila druh· nemanûelsk· dcera Frantiöka, koneËnÏ r. 1865 se Anna provdala pr·vÏ za zmiÚovanÈho Josefa Pol·ka. Za revÌrnÌka Vaö·tka jsou zaps·ni v†matrik·ch dva mysliveËtÌ ml·denci: 11. 4. 1839 192

se v†myslivnÏ Ëp. 46 Ñnajednou z†niËeho nicì st¯elil 19 let star˝ mysliveck˝ ml·denec Mauritz Tietze z†Hranic na MoravÏ. Moûn·, ûe tato sebevraûda mÏla romantickÈ pozadÌ nebo p˘sobila p¯Ìkladem. Dva mÏsÌce potom 22. 6. 1839 Ñz pomatenÌ smysl˘ utonulaì 25 let star· Josefa, svobodn· nemanûelsk· dcera Barbory, dcery Josefa P·lky, domk·¯e na Ëp. 50. Dle z·pisu byla nalezena aû 27. 6. a†poh¯bena o†dva dny pozdÏji. Druh˝m mysliveck˝m ml·dencem ve SklenÈm byl Karel Feig, kter˝ byl r. 1842 svÏdkem na svatbÏ. R. 1860 byl ve SklenÈm hajn˝m AntonÌn Loub. K†roku 1861 byl sklensk˝m revÌrnÌkem Frantiöek Skala. Jeho manûelka Antonie byla dcerou AntonÌna Schmiedka, mlyn·¯e v†Auersitz?. On s·m byl rovnÏû synem mlyn·¯e ñ Jana Skaly v†Lukavci ve Slezsku. PoslednÌ zmÌnka o†tomto revÌrnÌkovi je z†r. 1864. V†r. 1861 byl ve SklenÈm adjunkt AntonÌn Kiwiss. O†dalöÌm revÌrnÌku se matriky zmiÚujÌ poprvÈ r. 1871. Byl jÌm Frantiöek N·dhera, syn Josefa N·dhery, revÌrnÌka v†DobroutovÏ u†PolnÈ. Jeho ûena Marie byla dcerou Frantiöka Musila, gruntovnÌka v†BorovÈ (dnes HavlÌËkova Borov·). N·dhera ve SklenÈm zem¯el r. 1875. Na myslivce z†tohoto rodu lze narazit v†r˘zn˝ch dob·ch na ûÔ·rskÈm a†polenskÈm panstvÌ. Jak je uvedeno v˝öe, byl ve SklenÈm koncem 18. stoletÌ revÌrnÌkem Karel N·dhera. V†r. 1833 se ûenil Josef N·dhera, revÌrnÌk v†PolniËce Ëp. 120. Snad jde o†otce sklenskÈho revÌrnÌka. Byl synem V·clava N·dhery, vrchnostenskÈho nadlesnÌho. V†r. 1861 byl podlesnÌm v†J·m·ch Emanuel N·dhera. R. 1876 byl revÌrnÌkem ve SklenÈm Karel J¸thner, syn Adolfa J¸thnera, lÈka¯e v†MnichovÏ (okres Cheb). Manûelka revÌrnÌka J¸thnera Adelheid (AdlÈta) byla dcerou Josefa Webra, revÌrnÌka v†Hanik·ch u†Liberce. Ve SklenÈm se J¸thnerovi narodili t¯i synovÈ a†vöem byl za kmotra z¯ejmÏ p¯Ìbuzn˝ Adolf Weber, revÌrnÌk na KocandÏ. PoslednÌ zmÌnka o†tomto revÌrnÌkovi ve SklenÈm je z†r. 1881. Tento p¯ehled myslivc˘ ve FryöavÏ a†SklenÈm dob¯e dokl·d· jejich p¯esuny za sluûbou ve velmi rozs·hlÈm okruhu. Ve staröÌ dobÏ to byly i†cesty na zkuöenou (vandr), kterÈ je p¯iv·dÏly do velmi vzd·len˝ch mÌst, kde se pak trvale usazovali. NÏkterÈ zajÌmavÈ doplÚky a†p¯ÌËiny ˙mrtÌ K†mysliveckÈmu rodu Hentschel˘: ZajÌmav˝ byl znaËnÏ öirok˝ okruh styk˘ tÏchto myslivc˘. Vincenc Hentschel se ûenil znaËnÏ pozdÏ, uû jako lesnÌ pojezdn˝ v†NovÈm MÏstÏ, jeho manûelkou byla Kate¯ina, dcera Jakuba Selingera, krejËovskÈho mistra v†BartoöovicÌch u†P¯Ìbora na MoravÏ. Jejich dcera (narozena 1835, zem¯ela v†dÏtskÈm vÏku) mÏla za kmotry Frantiöka Seengera, d˘chodnÌho novomÏstskÈho panstvÌ, a†Annu, manûelku Fridricha Ballinga, spr·vce ûeleznÈho hamru ve V¯Ìöti. U†Vincence Hentschela ûily tÈû dcery jeho bratra Ign·ce ñ Josefa, kter· se provdala za svÈho bratrance Frantiöka Hentschela, a†Anna, kter· se provdala za AntonÌna Preislera, hajnÈho v†K¯iû·nk·ch. Syn manûel˘ Preislerov˝ch, tÈû AntonÌn, revÌrnÌk v†N˝rovÏ u†Kunöt·tu, se r. 1863 ûenil ve FryöavÏ a†bral si Kate¯inu Marii, dceru Vincence DomanskÈho, soukenÌka v†Byst¯eci u†Lanökrouna v†»ech·ch. Kate¯ina Marie ûila tehdy u†p¯·tel ve FryöavÏ na Ëp. 66 (myslivnÏ). TÏmi p¯·teli byli revÌrnÌk Frantiöek Hentschel a†jeho manûelka. K†domu Ëp. 56 ve FryöavÏ: Tento d˘m stojÌ na pravÈ stranÏ silnice od éÔ·ru a†NovÈho MÏsta a†b˝val od tÈto strany prvnÌm domem v†obci. Dnes je p¯ed nÌm nov· z·stavba. Kolem r. 1790 byl na domÏ tesa¯ Jakub Mrkos. V†r. 1815 je na domÏ zmiÚov·n AntonÌn JÌlek, domk·¯ a†kol·¯, s†manûelkou Annou rozenou Pt·Ëkovou. Poch·zel z†JÌlkova statku Ëp. 5. Roku 1847 se jeho dcera Anna provdala za tesa¯e Josefa Baötu, kter˝ si v†domÏ z¯Ìdil hospodu. Po jeho smrti se vdova Anna znovu provdala za Josefa NÏmce. Od tÏchto NÏmc˘ d˘m koupil r. 1874 b˝val˝ re193

vÌrnÌk Frantiöek Hentschel. Za Hentschel˘ byl na domÏ Ëp. 56 podruh Karel Han·k s†rodinou. Byl zednÌkem a†vypom·hal p¯i hospod·¯stvÌ. Byli tu v†podruûÌ nebo ve sluûbÏ i†jinÈ osoby ñ Anna, vdova po Frantiöku Ehrenbergerovi, Anna Baötov·, rodaËka z†tohoto domu, oznaËen· jako sluûebn·, se z†odtud r. 1883 vd·vala. V†tomto domÏ zem¯ela r. 1884 Josefa, manûelka Osvalda Arlova (syn v†prvnÌ Ë·sti zmiÚovanÈho trafikanta). K†rodinÏ Marie PazdernÌkovÈ-HentschelovÈ, druhÈ ûeny fryöavskÈho revÌrnÌka Frantiöka Hentschela: Marie Hentschelov· rozen· PazdernÌkov· se narodila r. 1838 v†MalÈm RatmÌrovÏ Ëp. 14. V†RatmÌrovÏ byly ûeleznÈ hutÏ panstvÌ Nov· Byst¯ice (u Jind¯ichova Hradce). Otcem Marie HentschelovÈ byl Josef PazdernÌk, tovaryö p¯i hamrech v†MalÈm RatmÌrovÏ, a†jejÌm dÏdem byl tÈû tovaryö p¯i hamrech v†NovÈ Byst¯ici, Maty·ö. Rodina Josefa PazdernÌka odeöla na panstvÌ novomÏstskÈ, kde byl Josef zamÏstn·n p¯i ûelezn˝ch hamrech v†K¯iû·nk·ch. Mimo zmiÚovanou dceru mÏl jeötÏ nÏkolik nezjiötÏn˝ch dÏtÌ. Z†nich jeden syn pracoval v†ûelezn˝ch hutÌch nÏkde v†Uhr·ch a†dalöÌ tÈû p¯i hutÌch v†Traisen v†Rakousku. Josef PazdernÌk odeöel na v˝mÏnek pr˝ z†d˘vodu svÈho oslepnutÌ, snad byl slÈvaËem. PobÌral i†jak˝si d˘chod z†podp˘rnÈ bratrskÈ pokladny z¯ÌzenÈ p¯i ûelezn˝ch hutÌch na novomÏstskÈm velkostatku. Tento p¯ÌspÏvek pr˝ mu nestaËil ani na tab·k. éil (zem¯el r. 1893 ve vÏku 80 let) spolu se svojÌ ûenou MariÌ, dcerou äimona Rubyho, sedl·ka v†MalÈm RatmÌrovÏ (zem¯ela r. 1897 ve vÏku 82 let), u†dcery Marie HentschelovÈ ve FryöavÏ.14 K†Marii, dce¯i fryöavskÈho revÌrnÌka Frantiöka Duöka: Duökova dcera Marie, kterÈ bylo v†dobÏ matËiny smrti 14 let, pr˝ byla tÈû jako jejÌ otec nadan· hudebnice a†byla snad kdesi na vychov·nÌ. Muselo by se tak st·t v†letech 1871ñ 1875 nebo 1875ñ1878. V†letech 1868, 1869, 1871 a†1875 jsou totiû ve fryöavsk˝ch matrik·ch Marie Duökov· se sv˝m otcem uv·dÏni jako kmot¯i. Je moûnÈ, ûe ve skuteËnosti byla vychov·na u†Filipa (zem¯el r. 1876) a†Anny (zem¯ela r. 1878) Svobodov˝ch na Ëp. 113, rodiË˘ prvÈ manûelky revÌrnÌka Duöka. Za jejich p¯ÌbuznÈho Karla Svobodu se tÈû Marie Duökov· ve FryöavÏ 4. 3. 1878 provdala. Karel Svoboda byl l·nÌkem a†hostinsk˝m v†ÿÌËk·ch u†Domaöova Ëp. 1. Byl synem AntonÌna Svobody, familianta a†kov·¯e v†DomaöovÏ, a†jeho manûelky Ros·lie, rozenÈ KˆnigsmarkovÈ ze éÔ·ru. AntonÌn Svoboda byl bratrem Filipa Svobody z†Fryöavy a†jejich manûelky byly rovnÏû sestry. Jejich otec äimon Kˆnigsmark se s†rodinou p¯estÏhoval r. 1842 z†»el·kov na Klatovsku do éÔ·ru.15 Dne 23. 12. 1878 se Marii SvobodovÈ rozenÈ DuökovÈ a†Karlu Svobodovi v†ÿÌËk·ch narodila dcera Marie Terezie. Podle vzpomÌnek se jejich manûelstvÌ nevyda¯ilo. Marie Svobodov·-Duökov· zem¯ela na FryöavÏ 18. 1. 1888 u†svÈho otce na Ëp. 33 jako choromysln· a†jejÌ dcera tÈû brzy zem¯ela. Jako p¯ÌËina smrti je uvedena Ñvnit¯nÌ nezhojiteln· nemocì. JejÌ manûel Karel Svoboda ovöem v†tÈto dobÏ ûil tÈû ve FryöavÏ (jako soukromnÌk), byl Ëlenem zdejöÌ mÌstnÌ ökolnÌ rady a†uû r. 1884 je mÌsto nÏj v†ÿÌËk·ch Ëp. 1 hostinsk˝m Frantiöek Kr·lÌk.16 Je moûnÈ, ûe Marie Svobodov·-Duökov· byla ponÏkud ûivÏjöÌho temperamentu. Domaöovsk˝ far·¯ zapsal do matriky p¯i narozenÌ dcery k†jejÌmu jmÈnu Ñv˘bec zn·m·ì. TÏmito dvÏma slovy si Ëasto ulevovali p·ni far·¯i p¯i z·pisu dÏtÌ svobodn˝ch matek. DalöÌ zpr·vy o†Karlu Svobodovi a†jeho dce¯i nejsou v†matrik·ch Domaöova ani Fryöavy. Ke sklenskÈmu revÌrnÌkovi Kvizdovi: Kvizda mÏl z¯ejmÏ velmi dobrÈ styky s†˙¯ednÌky nejen polensko-ûÔ·rskÈho panstvÌ, ale i†okolnÌch statk˘. Z†myslivny Ëp. 46 se r. 1833 vd·vala Anna, dcera zem¯elÈho d˘chodnÌho panstvÌ Poln· Ond¯eje Pfeisera, a†brala si Karla Seengera, nadlesnÌho v†Kr·snÈm. Ten byl synem hamerskÈho spr·vce ve V¯Ìöti Frantiöka Seengera (manûelka Frantiöka rozen· Herberg) a†je z¯ejmÏ totoûn˝ s†Karlem Seengerem, vrchnostensk˝m pÌsa¯em v†LÌönÈ, 194

kter˝ byl r. 1823 svÏdkem ve FryöavÏ. SvatebnÌmi svÏdky byli Josef Schleisser, zplnomocnÏnec panstvÌ v†JimramovÏ, a†Frantiöek Vika, vrchnÌ v†JimramovÏ. Hamersk˝ spr·vce Frantiöek Seenger s†manûelkou Frantiökou byli r. 1804 kmotry ve FryöavÏ. Z†tÈto rodiny poch·zel i†Frantiöek Seenger, d˘chodnÌ v†NovÈm MÏstÏ. S†manûelkou Kate¯inou a†synem Frantiökem byli r. 1833 a†1834 kmotry dÏtÌ fryöavskÈho revÌrnÌka Jana PavlÌka. Po jednom z†tÏchto Seenger˘ (d˘chodnÌm nebo hamerskÈm spr·vci) byl pojmenov·n d˘l na ûeleznou rudu Seenger u†DlouhÈho, ve kterÈm zaËala tÏûba r. 1831. 17 Manûelka revÌrnÌka Kvizdy byla dcerou Frantiöka M¸llera, b˝valÈho c. k. d˘chodnÌho komornÌch statk˘ v†äebetovÏ na Boskovicku. JejÌ sestra Aloisie ûila v†myslivnÏ ve SklenÈm a†zde se takÈ r. 1834 vdala za Frantiöka Motze, nadlesnÌho v†Milovech, syna Jana Motze, lesnÌho pojezdnÈho. SvatebnÌm svÏdkem byl novomÏstsk˝ lesnÌ pojezdn˝ Vincenc Hentschel. Za zmÌnku stojÌ tÈû kmot¯i dvou syn˘ revÌrnÌka Kvizdy narozen˝ch ve SklenÈm. Byli to Jan Lillie, dietrichötejnsk˝ ˙ËetnÌ v†Z·mku éÔ·¯e, a†Frantiöka, manûelka Josefa Lillie, pokladnÌho d˘lnÌho ˙¯adu v†Ransku. Z†rodopisu uËitele a†malÌ¯e V·clava JÌchy (1874ñ1950): Jeho otec tÈû V·clav byl uËitelem v†Byst¯ici nad Pernötejnem a†r. 1876 se stal naduËitelem ve SklenÈm. Jeho manûelkou byla Frantiöka, dcera Frantiöka NÏmce, l·nÌka ve FryöavÏ. V·clav JÌcha st. (v matrik·ch ps·n Icha) byl synem Frantiöka JÌchy, n·denÌka v†LÌsku v†»ech·ch. Jeho matka Anna byla rozen· Cais. Ve SklenÈm bydlela rodina v†tehdejöÌ ökole Ëp. 60. Zde se jim narodily 4 dÏti (Julie 1877, Vincenc 1879, Frantiöka 1881 ñ zem¯ela uû r. 1883 a†Am·lie 1882, kter· se r. 1915 provdala v†Praze za hudebnÌho skladatele Otakara äÌna). Ve SklenÈm z˘stala rodina do r. 1889, kdy odeöla do ätÏp·nova. DalöÌ zajÌmavosti vyËtenÈ z†matrik: V†r. 1847 se ûenil Bed¯ich Binko, rod·k z†Ëp. 150 na n·mÏstÌ ve éÔ·¯e (dnes zbo¯eno). MÏl tehdy z¯ejmÏ rodiËi zakoupen˝ celol·n ve SklenÈm Ëp. 18. Vzal si öestn·ctiletou Frantiöku, sluûebnou kucha¯ku v†domÏ sv˝ch rodiË˘. Byla nemanûelskÈho p˘vodu a†vnuËkou Tobi·öe Vokurky, revÌrnÌka na velehradskÈm panstvÌ. Ten je pravdÏpodobnÏ totoûn˝ s†myslivcem bez revÌru, zmiÚovan˝m ve FryöavÏ v†letech 1782ñ1785. Ve SklenÈm se jim narodili dva synovÈ: Hubert Bed¯ich r. 1847 a†r. 1852 druh˝, kter˝ zem¯el hned v†den porodu. V†r. 1855 zem¯ela Frantiöka, manûelka Bed¯icha Binka, na ÑvysÌlenÌì a†r. 1857 ji n·sledoval i†Bed¯ich Binko na Ñumo¯enÌ n·sledkem vdovskÈho z·rmutku ñ tÏûkomyslnostì. Jejich syn Hubert Binko na Ëp. 18 ve SklenÈm ûil uû jen jako ËtvrtnÌk a†zd· se, ûe se neoûenil. Ovöem v†letech 1868ñ1880 mÏl se svojÌ dÏveËkou Josefou Suökovou sedm dÏtÌ. O†vystÏhovalectvÌ do Ameriky svÏdËÌ z·pis z†r. 1894. Tehdy Anna Nov·kov·, dcera Jana Baöty, domk·¯e ve FryöavÏ, kter˝ byl v†tÈto dobÏ v˝mÏnk·¯em v†Americe, p¯ivezla z†Ameriky dceru a†nechala ji ve FryöavÏ pok¯tÌt. Otec VojtÏch Nov·k, b˝val˝ kol·¯ ve FryöavÏ, ûil v†tÈto dobÏ v†Badenu u†VÌdnÏ. V†matrik·ch najdeme i†¯adu sebevraûd. Ke cti zdejöÌch far·¯˘ je t¯eba poznamenat, ûe ve vöech p¯Ìpadech aû na jeden neodep¯eli katolick˝ poh¯eb a†v†z·pisech do matriky uvedli Ñz pomatenÌ smysl˘ì. Pouze r. 1855 byl 34 let star˝ domk·¯ ze T¯Ì StudnÌ poh¯ben fryöavsk˝m hrobnÌkem V·clavem Chmelem. Katolick˝ poh¯eb mu byl odep¯en, protoûe v†noËnÌ dobÏ ve fryöavskÈm ml˝nÏ Ñukradl z†lakoty 7 mÏ¯ic ovsa v†cenÏ 37 groö˘ì a†ze strachu p¯ed prozrazenÌm se obÏsil. NÏkter· ˙mrtÌ jsou i†ponÏkud kuriÛznÌ, jako r. 1847 17 let star˝ Josef Fischmon, syn ËtvrtnÌka ze T¯Ì StudnÌ, byl Ñv·ûnÏ zasaûen neöùastn˝m v˝st¯elem z†pistole a†zem¯el na vykrv·cenÌ ì, r. 1898 Ñzabila se p¯i p·du v†opilstvÌì 31 let star· ûena domk·¯e a†tkalce ve FryöavÏ a†r. 1899 zem¯ela Josefa Sobotkov·, 9 let star· dcera podruha ve FryöavÏ ñ Ñchytly se od ohnÏ na pastvÏ na nÌ öatyì. V†dalöÌm p¯ÌpadÏ se snad jedn· o†v·pencov˝ lom a†ne d˘l. 195

AntonÌn Koudela 43 let star˝ podruh z†Kad˘vku ÑutrpÏl 29. 5. 1894 tÏûkÈ poranÏnÌ v†dole p. Fr. JÌlka a†zem¯el brzy na to n·sledkem vykrv·cenÌì. POZN¡MKY 1 Forst-Schematismus f¸r M‰hren und Schlesien, Olomouc 1861, s. 31ñ32. 2 K¯oupal˘v pl·n novomÏstskÈho panstvÌ, Hor·ckÈ muzeum v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ. 3 Archiv autora. 4 RodnÈ listy, ovÏ¯enÈ opisy z†r. 1834, archiv autora. 5 é·dost o†penzi Vincence Hentschela z†r. 1848, archiv autora. 6 J. F. SVOBODA, VlastivÏda moravsk·, NovomÏstsk˝ okres, Brno 1948, s. 364. 7 VysvÏdËenÌ Frantiöka Hentschela z†r. 1822, archiv autora. 8 é·dost o†penzi Frantiöka Hentschela z†r. 1867, archiv autora. 9 Kniha ötoly na fa¯e ve FryöavÏ. 10 O. äÕN, Z†Fryöavy. In: Almanach Hor·ckÈ krajinskÈ v˝stavy v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ 1925, s. 113. 11 »tvrt· (t¯in·ct·) v˝roËnÌ zpr·va c. k. vyööÌ re·lnÌ ökoly v†NovÈm MÏstÏ za ökolnÌ rok 1906ñ7, NovÈ MÏsto, s. 67 a†P·t· (Ëtrn·ct·) v˝roËnÌ zpr·va c. k. vyööÌ re·lnÌ ökoly v†NovÈm MÏstÏ za ökolnÌ rok 1907ñ8, s. 51. 12 Forst-Schematismus f¸r M‰hren und Schlesien, s. 9, 7, 3, 13, 43. 13 TamtÈû, s. 33. 14 Ze vzpomÌnek a†rodokmenu sestavenÈho Adolfem Hentschelem r. 1901, archiv autora. 15 Z·pisky Hynka Leskoura ze éÔ·ru, kopie v†archivu Region·lnÌho muzea ve éÔ·¯e nad S·zavou (orig. SOkA éÔ·r n. S., f. Rodinn˝ archiv Letovsk˝ch). 16 Podle vzpomÌnky Adolfa Hentschela a†matrik fary Domaöov. 17 M. KREPS, éelez·¯stvÌ na éÔ·rsku, Brno 1970, s. 174.

196

INSTRUKCE PRO OBECNÕ ZAMÃSTNANCE MÃSTA SVRATKY PÿÕSPÃVEK K DÃJIN¡M OBECNÕ SAMOSPR¡VY NA PÿELOMU 19. A 20. STOLETÕ Miroslav KruûÌk, St·tnÌ okresnÌ archiv éÔ·r nad S·zavou

MÏsto Svratka leûÌ na Ëesko-moravskÈ zemskÈ hranici na levÈm b¯ehu ¯eky Svratky v†nadmo¯skÈ v˝öce 632 m. Jeho jmÈno je p¯evzat˝m jmÈnem ¯eky (naz˝v·na v†minulosti tÈû ävarcava Ëi Zvratka), kterÈ vzniklo z†toho, ûe tato ¯eka Ëasto zvracela sv˘j tok. Svratka je starobyl· osada, jejÌû p˘vod sah· patrnÏ aû do 13. stoletÌ. PrvnÌ pÌsemn· zmÌnka je z†roku 1350, roku 1867 byla osada pov˝öena na mÏsto. Roku 1900 zde byly 194 domy a†1 409 obyvatel, roku 1930 pak 250 dom˘ a†1 321 obyvatel.1 Svratka leûÌ v†»ech·ch, po roce 1850 pat¯ila k†soudnÌmu okresu Hlinsko a†politickÈmu okresu Chrudim, v†letech 1949ñ1960 ke spr·vnÌmu okresu Hlinsko, od roku 1960 je souË·stÌ okresu éÔ·r nad S·zavou. ObecnÌ pÌsemnosti z†obdobÌ 1850ñ1945 jsou pomÏrnÏ dob¯e zachov·ny. Ve fondu Archiv mÏsta Svratka, uloûenÈm ve St·tnÌm okresnÌm archivu éÔ·r nad S·zavou, se mj. nalÈzajÌ zajÌmavÈ instrukce pro obecnÌ zamÏstnance z†poË·tku 20. stoletÌ, kterÈ zde otiskujeme spolu s†kr·tk˝m pojedn·nÌm o†samospr·vn˝ch zamÏstnancÌch jako p¯ÌspÏvek k†dÏjin·m samospr·vy naöich obcÌ. 1. N·stin pr·vnÌho postavenÌ samospr·vn˝ch zamÏstnanc˘ Nezbytnou podmÌnkou toho, aby obec mohla dob¯e plnit ˙koly svÏ¯enÈ jÌ z·konem, byla existence urËitÈho apar·tu obecnÌch zamÏstnanc˘, kte¯Ì vedli kancel·¯skou Ëinnost, dbali na bezpeËnost v†obci, spravovali obecnÌ majetek atd. RozvÏtvenost tohoto apar·tu z·visela v†prvnÌ ¯adÏ na velikosti obce a†mÌstnÌch pomÏrech. Velmi vöeobecnÏ mluvilo o†obecnÌch zamÏstnancÌch obecnÌ z¯ÌzenÌ pro »echy v†ß†32: ÑZastupitelstvo m· obecnÌ radÏ p¯idati jist˝ poËet osob s†pot¯ebou se srovn·vajÌcÌ, kterÈ by konaly pr·ce, jeû jÌ dle samostatnÈ i†dle p¯enesenÈ p˘sobnosti konati n·leûÌ.ì2 ObecnÌ zastupitelstvo (p¯ed r. 1918 obecnÌ v˝bor) mÏlo takÈ stanovit jejich poËet, p¯Ìjmy, zp˘sob jmenov·nÌ a†vzetÌ pod p¯Ìsahu a†p¯iznat jim n·leûitÈ v˝sluûnÈ. ObecnÌmu zastupitelstvu bylo takÈ ponech·no stanovenÌ podmÌnek smlouvy a†sluûebnÌch p¯edpis˘, jimiû se tito zamÏstnanci mÏli ve svÈ Ëinnosti ¯Ìdit.3 PomÏry obecnÌch zamÏstnanc˘ se podrobnÏ zab˝val z·kon ze dne 29. 5. 1908 Ë. 35 zemskÈho z·konÌku, kter˝ byl novelizov·n z·konem ze dne 23. 7. 1919 Ë. 443 Sb. z. a†n., jÌmû upravujÌ se sluûebnÌ pomÏry ˙¯ednÌk˘ p¯i obcÌch v†»ech·ch, na MoravÏ a†ve Slezsku. Z†tohoto z·kona p¯ipomeneme nÏkolik d˘leûit˝ch ustanovenÌ. V†prvnÌ ¯adÏ je t¯eba uvÈst, ûe tento z·kon se nevztahoval na vöechny obecnÌ zamÏstnance. Z†jeho p˘sobnosti byli vylouËeni z¯Ìzenci urËenÌ k†v˝konu pod¯adnÏjöÌch pracÌ (pÌsa¯i za dennÌ plat, cest·¯i atd.). Paragraf 2 z·kona stanovil, ûe obecnÌm ˙¯ednÌkem m˘ûe b˝t jen ten, kdo je st·tnÌm obËanem R»S, je svÈpr·vn˝ a†prok·zal zp˘sobilost k†˙¯adu. Co se t˝Ëe poûadavk˘ na kvalifikaci, pro obor sluûby Ñ˙ËetnÌ a†pokladniËnÌì bylo nutnÈ prok·zat ˙spÏönÈ absolvov·nÌ nÏkterÈ ve¯ejnÈ vyööÌ obchodnÌ ökoly, vyööÌ re·lky Ëi vyööÌho gymn·zia, p¯iËemû vöak doklad o†vykonanÈ maturitnÌ zkouöce nebyl vyûadov·n. ⁄¯ednÌkem pro obor sluûby ÑmanipulaËnÌì mohl b˝t ten, kdo prok·zal schopnost ˙¯ad zast·vat, bylo mu nejmÈnÏ 20 let a†vystudoval alespoÚ 4 t¯Ìdy st¯ednÌ ökoly nebo ökolu mÏöùanskou. 4 Jak bylo jiû v˝öe uvedeno, rozhodnutÌ, kolik ˙¯ednick˝ch mÌst a†pro jak˝ obor bude vytvo¯eno, bylo plnÏ v†kompetenci obecnÌho zastupitelstva (v˝jimky byly u†obcÌ nad 5 000 obyvatel). ⁄¯ednÌk byl zastupitelstvem volen na z·kladÏ provedenÈho konkurzu. Na uvolnÏnÈ ˙¯ednickÈ mÌsto mÏl b˝t do t¯Ì mÏsÌc˘ vyps·n nov˝ konkurz a†zpr·va o†nÏm mÏla b˝t zve¯ejnÏna v†˙¯ednÌm vÏstnÌku a†v†alespoÚ jednom dennÌm listÏ vych·zejÌcÌm v†»ech·ch. V†ozn·menÌ mÏly b˝t obsaûeny vöechny poûadavky, sluûebnÌ p¯Ìjmy a†takÈ minim·lnÏ Ëtrn·ctidennÌ lh˘ta k†pod·nÌ û·dosti. Vybran˝ ˙¯ednÌk byl nejd¯Ìve ustanoven na 1 rok 197

prozatÌmnÏ, a†jestliûe se osvÏdËil, byl po roce ustanoven definitivnÏ. Jmenov·nÌ provedlo obecnÌ zastupitelstvo. Ve zkuöebnÌ dobÏ 1 roku mohl b˝t ˙¯ednÌk propuötÏn s†t¯ÌmÏsÌËnÌ v˝povÏdnÌ lh˘tou. Jestliûe nebyl ve zkuöebnÌ lh˘tÏ propuötÏn, nab˝val v†podstatÏ automaticky n·rok na definitivu. UstanovenÌ ˙¯ednÌka bylo fakticky provedeno doruËenÌm listiny o†jmenov·nÌ s†uvedenÌm vöech n·leûitostÌ. Z·roveÚ mu mÏl b˝t vyd·n ÑsluûebnÌ ¯·dì vypoËÌt·vajÌcÌ vöeobecnÈ povinnosti vypl˝vajÌcÌ ze sluûebnÌho pomÏru.5 P¯i nastoupenÌ sluûby sloûil ˙¯ednÌk p¯Ìsahu do rukou starosty, jemuû byl takÈ odpovÏdn˝. Nezbytnou souË·stÌ z·kona byla ustanovenÌ o†disciplin·rnÌm ¯ÌzenÌ. Byly stanoveny tyto disciplin·rnÌ tresty: 1. domluva, 2. pÌsemn· d˘tka, 3. penÏûit· pokuta do 200 KË, 4. odnÏtÌ n·roku na zv˝öenÌ platu, 5. nucenÈ d·nÌ do v˝sluûby se snÌûenÌm v˝sluûnÈho aû o†30 %, 6. propuötÏnÌ ze sluûby bez n·roku na v˝sluûnÈ. NejvyööÌ tresty mohly b˝t uloûeny pouze, kdyû: a) ˙¯ednÌk odep¯el po slovnÌm i†pÌsemnÈm vyzv·nÌ vykon·vat svoje ˙¯ednÌ povinnosti nebo se bez ¯·dnÈ omluvy vzd·lil z†˙¯adu na dobu delöÌ neû 8 dn˘, b) ˙myslnÏ hrub˝m zp˘sobem poruöil svÈ povinnosti ke ökodÏ obce, c) choval se p¯es jiû uloûen˝ menöÌ disciplin·rnÌ trest tak, ûe ztr·cel ve¯ejnou v·ûnost. Bylo-li na ˙¯ednÌka uËinÏno ozn·menÌ, projedn·vala jej disciplin·rnÌ komise jmenovan· obecnÌm zastupitelstvem, kter· mÏla nejmÈnÏ 6 Ëlen˘. Ta vyslechla svÏdky i†obvinÏnÈho a†prostudovala listiny vztahujÌcÌ se k†p¯Ìpadu, kterÈ jÌ poskytnul starosta obce. Zastupitelstvo pak na z·kladÏ zpr·vy tÈto komise rozhodlo o†vinÏ, pop¯. trestu. Po dobu disciplin·rnÌho ¯ÌzenÌ mohl starosta ˙¯ednÌka suspendovat, rozhodnutÌ o†jeho propuötÏnÌ n·leûelo zastupitelstvu.6 ObecnÌ zamÏstnanci odch·zeli do penze minim·lnÏ po 35 letech sluûby, p¯iËemû museli prok·zat, ûe jsou bez vlastnÌho zavinÏnÌ dalöÌ sluûby neschopnÌ. Na v˝sluûnÈ nemÏl n·rok ten, kdo se vzdal sluûby dobrovolnÏ nebo kdo byl z†disciplin·rnÌch d˘vod˘ propuötÏn. Za doby republiky byla zjevn· snaha p¯iblÌûit postavenÌ obecnÌch ˙¯ednÌk˘ i†po finanËnÌ str·nce co nejvÌce postavenÌ ˙¯ednÌk˘ st·tnÌch. 2. ObecnÌ zamÏstnanci mÏsta Svratky do roku 1945 Svratka nebyla velk˝m mÏstem a†velikostÌ nevynikal ani apar·t obecnÌch zamÏstnanc˘. P¯ed rokem 1850 vedl pÌsemnou agendu vÏtöinou rycht·¯, vÏtöÌ pÌsemnÈ pr·ce vykon·val uËitel. Obec zamÏstn·vala i†dva sluhy, kte¯Ì vykon·vali mimo jinÈ bezpeËnostnÌ sluûbu, a†od konce 18. stoletÌ tÈû obecnÌho hajnÈho. Od roku 1845 se v†obecnÌch ˙Ëtech objevuje v˝plata ˙ËetnÌmu, kter˝ zast·val veökerÈ kancel·¯skÈ pr·ce. PozdÏji je uv·dÏn jako obecnÌ tajemnÌk. 7 Na p¯elomu 19. a†20. stoletÌ zaznamen·v·me ve Svratce 6 funkËnÌch mÌst obecnÌch zamÏstnanc˘. Byli to: tajemnÌk, str·ûnÌk, hajn˝, ponocn˝, lamp·¯, vod·k. V†nÏkter˝ch p¯Ìpadech vykon·vala vÌce tÏchto funkcÌ jedna osoba (nap¯. sluûba ponocnÈho +†sluûba lamp·¯e). Na poslednÌ t¯i funkce se takÈ nevztahovala ustanovenÌ v˝öe uveden˝ch z·kon˘, neboù ölo v†podstatÏ o†z¯Ìzence. Pokud se poda¯ilo zjistit, byli v†obdobÌ po roce 1850 starosty:8 Eduard StanÏk 1871ñ 1877, Frantiöek Such˝ 1877ñ1880, Alois Svoboda 1880ñ1889 (v letech 1880ñ1881 jako ˙¯adujÌcÌ radnÌ), Jan TuËek 1889ñ1898, Jan Novotn˝ 1898ñ1903, obvodnÌ lÈka¯ MUDr. V·clav Z·ruba 1903ñ1908, LudvÌk H·jek 1908ñ1917. V†srpnu 1917 bylo obecnÌ zastupitelstvo bez ud·nÌ d˘vodu rozpuötÏno a†na jeho mÌsto nastoupila spr·vnÌ komise v†Ëele s†LudvÌkem Loubem. Roku 1919 bylo zvoleno novÈ zastupitelstvo, starostou se stal Jind¯ich S·dovsk˝ 1919ñ1923 a†po nÏm n·sledovali LudvÌk Loub 1923ñ1931 a†Josef Kyncl 1931ñ1945. NejodpovÏdnÏjöÌ pr·ci v†celÈm obecnÌm apar·tu zast·val tajemnÌk. Jak vypl˝v· z†otiskovanÈ instrukce, vedl veökerou obecnÌ agendu, spisovou i†˙ËetnÌ. Instrukce ¯eöÌ situace, kterÈ mohly p¯i pr·ci tajemnÌka vzniknout. Zvl·ötnostÌ je dodatek o†p¯ÌpadnÈ sluûbÏ tajemnÌka jako varhanÌka v†kostele (bod 13) ukazujÌcÌ na to, ûe takov˝ soubÏh funkcÌ u†tehdejöÌho tajemnÌka nebo u†jeho p¯edch˘dce existoval. V†roce 1871 vybÌral obecnÌ v˝bor novÈho tajemnÌka. KoneËn˝ v˝bÏr ze dvou kandid·t˘ ponechal na starostovi StaÚkovi. Ten vybral Leopolda StirskÈho z†Hlinska, kter˝ byl 198

30. 5. 1872 po roËnÌ zkuöebnÌ lh˘tÏ ustanoven definitivnÏ s†platem 300 zl. Z¯ejmÏ se dob¯e osvÏdËil, neboù z·hy mu bylo p¯id·no na 365 zl., od roku 1875 pobÌral jiû 500 zl. roËnÏ a†navÌc dostal k†uûÌv·nÌ svobodn˝ byt v†radnici. V†roce 1887 podal Stirsk˝ rezignaci, kter· byla obecnÌm v˝borem p¯ijata. Bylo rozhodnuto vypsat konkurz a†vyhl·sit jej v†obci a†okolÌ formou inzer·tu v†novin·ch. O†velkÈm z·jmu o†tuto pr·ci svÏdËÌ 33 podanÈ û·dosti, mezi nimiû nechybÏla ani ta od b˝valÈho tajemnÌka StirskÈho. Nov˝m obecnÌm tajemnÌkem byl vöak jednomyslnÏ zvolen Josef Jankele, devÏtadvacetilet˝ not·¯sk˝ ˙¯ednÌk z†PoliËky. ZaËÌnal opÏt s†platem 300 zl., od roku 1889 pobÌral 365 zl. a†od roku 1894 465 zl. Od roku 1899 v˝plata tajemnÌkovi z†obecnÌch ˙Ët˘ mizÌ a†stejnÏ tak mizÌ i†jmÈno Josefa Jankeleho z†obecnÌch pÌsemnostÌ. Nov˝ tajemnÌk ustanoven nebyl a†veökerou obecnÌ agendu vedl nad·le patrnÏ starosta Novotn˝, jemuû bylo roËnÏ vypl·ceno 240 K†za pÌsa¯skou pr·ci. Za novÈho starosty, MUDr. Z·ruby, se na tomto mÌstÏ setk·v·me s†LudvÌkem S·dovsk˝m, nikoliv ale v†postavenÌ tajemnÌka. V†z·pise o†sch˘zi obecnÌho v˝boru dne 15. 2. 1903 o†tom Ëteme: ÑUsneseno, aby LudvÌk S·dovsk˝ jako v˝pomocn· ˙¯ednÌ sÌla p¯i zdejöÌ obci byl ustanoven, ponÏvadû mÌsto tajemnÌka na z·kladÏ mÌstnÌch pomÏr˘ systemisovati nelze.ì 9 K†tomuto z·vÏru dovedla p¯edstavitele obce nejspÌö snaha po maxim·lnÌch ˙spor·ch v†obecnÌch v˝dajÌch v†dobÏ zaËÌnajÌcÌ krize hospod·¯stvÌ samospr·vn˝ch svazk˘. VelkÈ mnoûstvÌ pÌsemnÈ agendy donutilo vöak brzy obecnÌ v˝bor ke zmÏnÏ postoje. Instrukce z†roku 1906 je urËena pro definitivnÌho tajemnÌka a†to znamen·, ûe k†opÏtnÈ systemizaci mÌsta doölo v†obdobÌ 1904ñ1906. DefinitivnÌm tajemnÌkem se stal LudvÌk S·dovsk˝. ZaËÌnal s†pomÏrnÏ nÌzk˝m platem 350 K, ale uû roku 1911 pobÌral 700 K, roku 1922 7 300 KË a†pro rok 1928 pro nÏho bylo poËÌt·no s†odmÏnou 12 000 KË. S·dovsk˝ ovöem û·dal daleko razantnÏjöÌ zv˝öenÌ vzhledem k†dlouholetÈ praxi, podal stÌûnost k†OkresnÌmu ˙¯adu v†Chrudimi a†ten mu upravil plat podle tabulek pro st·tnÌ ˙¯ednÌky na celkov˝ch 25 850 KË roËnÏ. V†mÏstskÈ radÏ toto opat¯enÌ jistÏ nevyvolalo zrovna bou¯i radosti, podala proti nÏmu nÏkolik odvol·nÌ, ale neuspÏla, a†musela S·dovskÈmu vypl·cet upravenou mzdu aû do roku 1935, kdy odeöel do v˝sluûby. Pak dost·val jako v˝sluûnÈ 7 000 KË a†natur·lnÌ plat 12 m3 palivovÈho d¯eva roËnÏ. V†roce 1935 byl na jeho mÌsto p¯ijat B. Hejtm·nek s†n·stupnÌm platem 9 600 KË. PostavenÌ obecnÌho tajemnÌka lakonicky shrnul LudvÌk S·dovsk˝ ve v˝kazu obecnÌch zamÏstnanc˘ z†roku 1920, kde v†pozn·mce uvedl: ÑM· v†obci nejvÌce pr·ce a†nejmenöÌ plat.ì10 Od roku 1916 v†souvislosti s†n·r˘stem pÌsemnÈ agendy je najÌm·na pomocn· pÌsa¯sk· sÌla na smluvnÌ plat. Roku 1920 je takto nap¯. uv·dÏna sleËna R˘ûena Kynclov· s†platem 720 KË roËnÏ. DalöÌm d˘leûit˝m zamÏstnancem byl obecnÌ str·ûnÌk. Jeho povinnostÌ bylo nejen udrûov·nÌ po¯·dku, ale byl z·roveÚ i†obecnÌm sluhou, kter˝ mj. doruËoval ˙¯ednÌ obsÌlky a†vyhlaöoval ˙¯ednÌ rozhodnutÌ vybubnov·nÌm po mÏstÏ. Byly na nÏho kladeny speci·lnÌ n·roky, zejmÈna pokud ölo o†p¯ÌkladnÈ vystupov·nÌ a†spo¯·dan˝ ûivot. KromÏ penÏûitÈ odmÏny dost·val str·ûnÌk sluûebnÌ odÏv, uûÌval zdarma obecnÌ byt a†kousek obecnÌho pole. Z†roku 1920 m·me takÈ zpr·vu, ûe mÏl n·rok na l†m3 palivovÈho d¯eva z†obecnÌho lesa. P¯i v˝bÏru byli up¯ednostÚov·ni vyslouûilÌ voj·ci. V†nÏkter˝ch letech (nap¯. 1872, 1878) byl ustanovov·n jeötÏ druh˝ str·ûnÌk, ale tato opat¯enÌ nemÏla patrnÏ trvalejöÌ charakter, a†od 80. let se setk·v·me pouze s†jednÌm str·ûnÌkem. Ze 70. a†80. let zn·me jmÈno str·ûnÌka ätÏp·nka. Ten pobÌral nejprve 30 zl., od roku 1883 pak 85 zl. Roku 1907 bylo sluûnÈ stanoveno na 400 K†a†roku 1924 byl str·ûnÌk˘v p¯Ìjem 2 310 KË (zast·val z·roveÚ i†sluûbu vod·ka). Dne 1. 6. 1906 byl na toto mÌsto ustanoven Frantiöek Kyncl, kter˝ slouûil k†plnÈ spokojenosti aû do 30. let. ObecnÌ les byl pro mÏsto d˘leûit˝m zdrojem p¯Ìjm˘ a†z†toho takÈ vypl˝vala v·ha p¯ikl·dan· sluûbÏ obecnÌho hajnÈho. Jeho ˙kolem bylo zejmÈna chr·nit les, zabraÚovat ökod·m a†dohlÌûet na pr·ce. P¯ednost mÏli opÏt vyslouûilÌ voj·ci. Ve staröÌ dobÏ nenÌ o†hajn˝ch mnoho zpr·v, ale zn·me nap¯. v˝öi jejich roËnÌch odmÏn (p˘vodnÏ 60 zl., od 90. let 100 zl., r. 1907 300 K, od r. 1921 1 500 KË). KromÏ penÏûitÈ odmÏny mÏl hajn˝ n·rok na rozs·hlÈ natur·lnÌ poûitky. Od roku 1889, kdy zem¯el dosavadnÌ hajn˝ Josef ÿ·dek, byl obecnÌm 199

hajn˝m ve Svratce AntonÌn ChmelÌËek, domk·¯ Ë. 74. Jeho osobnÌ spis, zachovan˝ ve starÈ mÏstskÈ registratu¯e, tvo¯Ì, stejnÏ jako u†ostatnÌch zamÏstnanc˘, vÏtöinou û·dosti o†zv˝öenÌ platu.11 Byl nejdÈle slouûÌcÌm svrateck˝m obecnÌm zamÏstnancem, do v˝sluûby odeöel 1. 1. 1932 po 42 letech aktivnÌ sluûby jako osmdes·tilet˝ sta¯ec. Tehdy mu bylo p¯izn·no v˝sluûnÈ ve v˝öi 4 080 KË a†6 m3 palivovÈho d¯eva roËnÏ, kterÈ pobÌral jeötÏ roku 1943 v†˙ctyhodnÈm vÏku 92 let. PonÏkud vÏtöÌ pestrostÌ vykon·vajÌcÌch osob se vyznaËovala sluûba ponocnÈho. Byla to fyzicky pomÏrnÏ n·roËn· sluûba, pracovnÌ doba byla stanovena od 21.00 do 03.00 hod. Zvl·ötnÌ d˘raz byl kladen na to, aby se ponocn˝ po dobu sluûby nezdrûoval v†hostincÌch a†n·levn·ch. Plat ponocnÈho nebyl p¯Ìliö vysok˝: v†roce 1874 mu obecnÌ v˝bor stanovil odmÏnu 50 zl. roËnÏ, roku 1900 to bylo 120 K, roku 1911 180 K†a†od roku 1923 500 KË. Od obce navÌc dost·val sluûebnÌ pl·öù a†boty. Protoûe ponocn˝ st¯eûil zejmÈna soukrom˝ majetek obËan˘, vybÌrala obec od kaûdÈho majitele domu na ponocnÈho urËit˝ p¯ÌspÏvek. Roku 1891 se obecnÌ v˝bor usnesl, ûe jeho ËlenovÈ budou od placenÌ p¯ÌspÏvku osvobozeni, pouze ti, kte¯Ì vlastnÌ 2 domy, zaplatÌ p¯ÌspÏvek z†jednoho domu. Se sluûbou ponocnÈho byla person·lnÏ spojena sluûba lamp·¯e. Jeho ˙kolem bylo ¯·dnÏ Ëistit, rozsvÏcet a†zhasÌnat veökerÈ svÌtilny ve Svratce. Uû v†roce 1874 se obecnÌ v˝bor rozhodl instalovat ve mÏstÏ 3 velkÈ a†3 menöÌ petrolejovÈ svÌtilny. Zpr·vu o†jejich skuteËnÈm osazenÌ m·me ovöem aû z†roku 1878, kdy byla takÈ lamp·¯i vymÏ¯ena odmÏna 10 zl. roËnÏ. Uû n·sledujÌcÌho roku tuto pr·ci prov·dÏl ponocn˝, ale za odmÏnu pouh˝ch 5 zl. Roku 1900 bylo lamp·¯stvÌ ohodnoceno Ë·stkou 30 K, od roku 1904 56 K, roku 1912 80 K, roku 1921 120 KË. V†roce 1905 bylo ve Svratce 14 svÌtilen. Ve 20. letech po zavedenÌ elektrickÈho osvÏtlenÌ ztratila pr·ce lamp·¯e opodstatnÏnÌ. V†roce 1874 se stal ponocn˝m Karel Novotn˝, Ë. 43. To je na dlouh˝ch 30 let jedinÈ jmÈno, kterÈ zn·me, aû roku 1905 byl na z·kladÏ provedenÈho konkurzu p¯ijat V·clav ätÏp·nek. Byl to z¯ejmÏ staröÌ ËlovÏk, neboù p¯i pr·ci mu mÏl pom·hat syn. Od 5. 9. 1907 vykon·val obÏ funkce Josef ChmelÌËek. Na toho si obËanÈ zaËali z·hy stÏûovat, protoûe pr˝ ¯·dnÏ neobch·zÌ mÏsto a†nepÌsk· hodiny, takûe uû n·sledujÌcÌho roku je nejprve napomÌn·n a†poslÈze propuötÏn pro Ñ˙plnou nespolehlivostì. Na uvolnÏnÈ mÌsto nastoupil MatÏj S·dovsk˝, kter˝ z·roveÚ vykon·val i†pr·ci vod·ka. Jak se uk·zalo, ani jeho jmenov·nÌ ponocn˝m nebylo pro mÏsto trefou do ËernÈho. Dne 8. 7. 1915 na nÏho p¯iölo ud·nÌ od EmÌlie BureöovÈ, majitelky hostince a†obchodu d¯ÌvÌm ve Svratce, ûe jÌ ponocn˝ delöÌ dobu v†noci odcizuje d¯ÌvÌ ze skladu. Minulou noc byl p¯istiûen p¯Ìmo p¯i Ëinu Jind¯ichem Bureöem. S·dovsk˝ byl vysl˝ch·n, p¯iznal se vöak jen ke kr·deûi, p¯i nÌû byl chycen, ˙Ëast na ostatnÌch kr·deûÌch pop¯el a†odmÌtl podepsat protokol. MÏstsk· rada jej n·slednÏ z†obecnÌch sluûeb propustila za tÏûkÈ poruöenÌ povinnostÌ. Po nÏm se sluûby ujal jiû jednou propuötÏn˝ Josef ChmelÌËek, kter˝ doËasnÏ zast·val i†sluûbu vod·ka namÌsto str·ûnÌka Kyncla, povolanÈho k†vojsku. ChmelÌËek byl opÏt propuötÏn roku 1926 a†opÏt pro naprostou neschopnost k†sluûbÏ. Do roku 1928 pak slouûil Frantiöek ÿ·dek, Ë. 60, za plat 5 KË dennÏ. Pr·vÏ nÌzkÈ finanËnÌ ohodnocenÌ bylo d˘vodem, proË sluûbu sloûil, takûe jeho n·stupce Frantiöek Such˝ ml., Ë. 71, dost·val zprvu uû 8 KË a†od roku 1930 10 KË dennÏ. PoslednÌm z†obecnÌch zamÏstnanc˘ byl vod·k. Zajiöùoval hlavnÏ neust·l˝ p¯Ìsun kvalitnÌ pitnÈ vody pro obyvatelstvo. Jeho pr·ce byla d˘leûit· takÈ z†hlediska protipoû·rnÌ ochrany. Pro p¯Ìpad ohnÏ bylo d˘leûitÈ mÌt po mÏstÏ dostatek pouûiteln˝ch vodnÌch zdroj˘. Vöestrann· pÈËe o†kaöny, vodnÌ n·drûe a†pumpy byla tedy svÏ¯ena vod·kovi, v†90. letech 19. stoletÌ za 20 zl. roËnÏ, od roku 1910 za 50 K†a†od roku 1919 za 200 KË. V†roce 1920 byla tato sluûba slouËena se sluûbou str·ûnÌka. Roku 1894 bylo vod·ctvÌ svÏ¯eno policejnÌmu str·ûnÌkovi, ale ne nadlouho. P¯ed rokem 1908 zast·val tuto sluûbu LudvÌk Bureö, kter˝ byl toho roku propuötÏn a†novÏ p¯ijat Josef ÿ·dek. Roku 1912 byl na z·kladÏ konkurzu definitivnÏ ustanoven MatÏj S·dovsk˝. Po jeho propuötÏnÌ roku 1915 p¯evzal provizornÏ povinnosti vod·ka ponocn˝ Josef ChmelÌËek a†po svÈm n·vratu z†fronty pak str·ûnÌk Kyncl, jemuû uû vod·ck· sluûba z˘stala. 200

V†roce 1933 byli obecnÌ zamÏstnanci 4: tajemnÌk LudvÌk S·dovsk˝, 58 let, 30 let sluûby, do penze mÏl jÌt v†roce 1935; str·ûnÌk Frantiöek Kyncl, 65 let, 27 let sluûby +†v·leËn· lÈta, zast·val z·roveÚ mÌsto ökolnÌka na mÌstnÌ mÏöùanskÈ ökole, mohl uû odejÌt do penze, ale nechtÏlo se mu, protoûe by se zmenöil jeho p¯Ìjem; lesnÌ hajn˝ Josef Paseka, 54 let, ve sluûbÏ od roku 1932, plat 10 KË dennÏ; ponocn˝ Frantiöek Such˝, ve sluûbÏ od roku 1928, plat takÈ 10 KË dennÏ. TajemnÌk a†str·ûnÌk byli penzijnÏ pojiötÏni.12 Tito lidÈ tedy zajiöùovali jednotlivÈ funkce obce. Z†uvedenÈho p¯ehledu je patrnÈ, jak bÏhem Ëasu nar˘staly v˝daje spojenÈ se zajiötÏnÌm chodu obce jako spr·vnÌ jednotky poskytujÌcÌ sv˝m obyvatel˘m urËitÈ sluûby. Z·roveÚ se zde odr·ûÌ snaha po ˙spor·ch ve v˝dajÌch vyj·d¯en· spojov·nÌm nÏkter˝ch funkcÌ. Instrukce jsou pro n·s zajÌmav˝m pramenem. äÌ¯Ì z·bÏru postihujÌ tÈmÏ¯ vöechny obory p˘sobnosti obce, d·vajÌ n·m nahlÈdnout hloubÏji do jejÌho kaûdodennÌho ûivota, pod·vajÌ zajÌmavÈ informace mj. o†chodu obecnÌho ˙¯adu, o†veden˝ch pÌsemnostech, o†zp˘sobu vy¯izov·nÌ agendy atd. 1906, kvÏten 1. Svratka ObecnÌ v˝bor ve Svratce vyd·v· instrukci pro obecnÌho tajemnÌka. (SOkA éÔ·r nad S·zavou, f. AM Svratka, i. Ë. 54)

Instrukce pro obecnÌho (definitivnÌho) tajemnÌka ve Svratce. 1. Povinnost sluûebnÌ. ObecnÌmu tajemnÌku n·leûÌ konati: a) pr·ce pÌsa¯skÈ, b) pr·ce ˙ËetnÌ, c) vedenÌ obecnÌ pokladny. a) Pr·ce pÌsa¯skÈ: UstanovenÈmu obecnÌmu tajemnÌkovi n·leûÌ konati veökerÈ pr·ce pÌsa¯skÈ v†˙¯ednÌ z·leûitosti obecnÌ a†v†obor p˘sobnosti obce spadajÌcÌ, a†v˘bec vÈsti celou agendu obecnÌho ˙¯adu, a†sice: 1) ¯·dnÏ vÈsti podacÌ protokol, jednacÌ protokol o†sch˘zÌch obecnÌho v˝boru, mÌti v†po¯·dku matriku p¯ÌsluönÌk˘ a†cizinc˘, seznam vydan˝ch Ëeled. a†pracovnÌch knÌûek, 2) ve vojensk˝ch z·leûitostech: konati z·znamy v†p¯ihlaöovacÌ knize o†pobytu vojska a†zemÏbrany, zhotovovati a†v†po¯·dku mÌti seznamy domobraneckÈ a†odvodnÌ. TajemnÌk vy¯izuje doölÈ a†jemu doruËenÈ dopisy ˙¯ednÌ, ale nenÌ opr·vnÏn dopisy takovÈ podepisovati. D·le jest tajemnÌkovi mÌti v†po¯·dku spisovnu obecnÌ. bñc) Pr·ce ˙ËetnÌ a†vedenÌ pokladny. ObecnÌ tajemnÌk jest ˙ËetnÌm a†pokladnÌkem a†n·leûÌ mu tudÌû: 1) ˙Ëtovati obecnÌ p¯Ìjmy a†v˝daje, vÈsti pokladnÌ denÌk, dluûnÌ knihu, 2) zhotovovati v†pat¯iËn˝ Ëas obecnÌ ˙Ëty, a†spolu se starostou obecnÌ rozpoËty. 3) VÈsti a†kaûdoroËnÏ upravovati a†doplÚovati invent·¯ obecnÌho majetku. TajemnÌkovi jest svÏ¯ena k†vedenÌ pokladna obecnÌ, pro kterou p¯ijÌm· placenÈ n·jemnÈ z†obec. majetku, p¯ir·ûky, ökolnÌ platy, strûenÈ obnosy za tr·vy, d¯ÌvÌ, hlÌnu apod., z†pokladny zase vypl·cÌ a†zapravuje obecnÌ v˝daje. D·le n·leûÌ obecnÌmu tajemnÌkovi vÈsti pokladnu ˙stavu chud˝ch a†pokladnu ökolnÌ a†zhotovovati ˙Ëty ˙stavu chud˝ch a†ökolnÌ. VÈsti a†˙Ëtovati nadaci P. M. Fiöera pro chudÈ, jakoû i†vÈsti a†˙Ëtovati nadaci P. V·clava KuËery, osobnÌho dÏkana pro chudÈ ökolnÌ dÌtky. TajemnÌk m· klÌËe od dolnÌho oddÏlenÌ pokladny. JakÈ v˝daje majÌ se vypl·ceti z†obecnÌ pokladny toliko na poukaz starosty. Z†pokladny obecnÌ m˘ûe vypl·ceti tajemnÌk obnosy pouze p. starostou pouk·zanÈ, a†to: ˙Ëty za pr·ce ¯emeslnÈ, za dod·vky r˘zn˝ch pot¯eb, ˙Ëty obchodnÌk˘, mzdu dÏlnÌk˘m, a†jinÈ, vyjma obecnÌm v˝borem urËitÏ stanoven˝ch plat˘, sluûnÈho, mzdy obecnÌm z¯Ìzenc˘m, placenÌ a†zasÌl·nÌ p¯edepsanÈho ökolnÈho, danÌ a†d·vek z†obecnÌho majetku, pojistnÈ na obecnÌ budovy, kterÈû vyd·nÌ ihned p¯Ìmo a†jednotlivÏ k†v˝platÏ starostou poukazov·ny b˝ti nemusÌ, n˝brû aû p¯i ˙ËetnÌ uz·vÏrce jÌm vidov·ny a†stvrzeny budou. Ku vöem p¯Ìjm˘m a†vyd·nÌm musÌ b˝ti ¯·dnÈ doklady. Na v˝platu mzdy dÏlnÌk˘m zhotoven musÌ b˝ti seznam 201

s†oznaËenÌm doby pracovnÌ. Seznam m· b˝ti od dohlÌûitele na pr·ci dÏlnÌk˘ potvrzen, a†dÏlnÌci pak musÌ osobnÏ mzdu p¯ijmouti proti stvrzenÌ podpisem v†seznamu. 2. ZodpovÏdnost a†ruËenÌ obecnÌho tajemnÌka za spr·vnÈ vedenÌ agendy obecnÌ a†pokladny. P¯i vedenÌ obecnÌ agendy jest tajemnÌk zodpovÏdn˝m: a/ za spr·vnÈ vy¯izov·nÌ veöker˝ch pÌsemn˝ch z·leûitostÌ mu svÏ¯en˝ch, aby vûdy v†urËit˝ a†ustanoven˝ Ëas a†co nejd¯Ìve byly spisy pat¯iËnÏ vy¯izov·ny, aby n·sledkem opomenutÌ jeho vinou obecnÌ z·jmy nebyly poökozeny. P¯i vedenÌ pokladny. b/ TajemnÌk jest zodpovÏdn˝m za spr·vnÈ vedenÌ pokladny a†zhotovenÌ ˙Ët˘ a†ruËÌ sloûenou kaucÌ v†p·du, ûe vyskytly by se a†zjiötÏny byly v†obecnÌch ˙Ëtech nespr·vnosti a†z·vady ku ökodÏ obecnÌho d˘chodu nebo obËan˘, jest povinen tajemnÌk zjiötÏnÈ obnosy nahraditi. c/ V†pokladnÏ (odd. dolnÌ) uloûeny b˝ti musÌ st·le penÌze na hotovosti, pokladnÌ denÌk obecnÌ, ökolnÌ a†˙stavu chud˝ch, dluûnÌ kniha, n·jemnÈ smlouvy, draûebnÌ protokoly a†jinÈ d˘leûitÈ listiny, jakoû i†˙Ëty obecnÌ, ˙stavu chud˝ch, ökolnÌ a†nadacÌ i†s†doklady za poslednÌ rok, a†jest povinnostÌ tajemnÌka b˝ti opatrn˝, aby niËeho jeho vinou jak z†pokladny, tak ze spisovny se neztratilo. P¯i ˙ËetnictvÌ. d/ b˝ti bedliv na dluûnÌky, aby obecnÌ d˘chod o†pohled·vky z†opomenutÌ vËasnÈho opat¯enÌ k†jich vym·h·nÌa u†dluûnÌk˘ nep¯iöel. DluûnÈ pohled·vky ¯·dnÏ z˙Ëtovati a†dluûnÌky o†zaplacenÌ d˘raznÏ upomÌnati. Po druhÈ bezv˝slednÈ upomÌnce d· se dluûnÌkovi upomÌnka soudnÌ, not·¯sk· neb od advok·ta, naËeû teprve vym·hati se m· pohled·vka cestou soudnÌ. 3. Kauce tajemnÌka. Jako z·ruku za spr·vnÈ vedenÌ pokladny a†˙Ët˘ obecnÌch sloûiti musÌ tajemnÌk kauci rovnajÌcÌ se v˝öi roËnÌho sluûnÈho, a†sice buÔ v†hotovosti, anebo v†cenn˝ch papÌrech. 4. Co nemusÌ tajemnÌk konati TajemnÌk nenÌ povinen konati pr·ce jakÈkoliv, kterÈ do p˘sobnosti a†˙¯ednÌ z·leûitosti obecnÌ nespadajÌ a†nen·leûÌ, aù by byly od kohokoliv poûadov·ny. TakÈ nenÌ povinen s·m strany obesÌlati anebo spisy jim doruËovati, kancel·¯ si Ëistiti apod., coû jest zase povinnostÌ obecnÌho sluhy. 5. ⁄¯ednÌ doba (hodiny) pro tajemnÌka ⁄¯ednÌ hodiny, a†sice ve vöednÌ dny, jsou vûdy od 8 1/2 do 12 hod. dopoledne a†od 2 do 6 hod. odpoledne. V†nedÏli a†ve v˝roËnÌ sv·tky klid, vyjma, ûe by od vyööÌch ˙¯ad˘ bylo na nedÏli nÏjakÈ jedn·nÌ ustanoveno anebo nÏjak· nutn·, bezodkladn· z·leûitost se mÏla vy¯Ìditi. 6. SluûnÈ tajemnÌka (p¯Ìdavek sluûnÈho) V˝öe sluûnÈho pro tajemnÌka ustanovena jest obecnÌm v˝borem. SluûnÈ jest splatnÈ v†mÏsÌËnÌch lh˘t·ch pozadu. D·le m· tajemnÌk n·roky na zv˝öenÌ sluûnÈho v†dalöÌch vydrûen˝ch letech. 7. PÌsa¯skÈ a†˙ËetnÌ vÌcepr·ce V†p¯ÌpadÏ, ûe by naskytlo se a†pot¯ebÌ bylo vÌce pracÌ pÌsa¯sk˝ch a†˙ËetnÌch, neû by je mohl tajemnÌk v†˙¯ednÌch hodin·ch vykonati, jako: sËÌt·nÌ lidu, soupisy o†vyöet¯en˝ch ökod·ch ûivelnÌch, znovu z¯ÌzenÌ obecnÌch matrik, zah·jenÌ akce k†nÏjakÈmu podniku apod., pokud by nebyly pr·ce ty jinÈmu p¯idÏleny, obdrûÌ tajemnÌk za pr·ce takovÈ, aù pÌsa¯skÈ Ëi

a†

ToutÈû rukou p¯ips·no Ñnebo zajiötÏnÌì.

202

˙ËetnÌ, kterÈ buÔ s·m mimo ˙¯ednÌ hodiny vykon·, nebo si k†nim pomocnou sÌlu p¯ibÈ¯e, n·hradu, jÌû v˝öi obecnÌ v˝bor ustanovÌ. RovnÏû p¯i vÌcepracÌch ˙ËetnÌch, jako draûb·ch na d¯ÌvÌ, obdrûÌ tajemnÌk p¯Ìsluönou Ë·st akcidentu. 8. Komu jest tajemnÌk pod¯Ìzen TajemnÌk jest pod¯Ìzen obecnÌmu starostovi neb jeho n·mÏstkovi a†zodpovÏdn˝ ze svÈ sluûby jest obecnÌmu zastupitelstvu. 9. Opat¯enÌ a†ustanovenÌ pro nedbalÈ kon·nÌ povinnosti a†vedenÌ obecnÌ agendy Kdyû by tajemnÌk agendu nedbale vedl, spisy opoûdÏnÏ vy¯izoval a†öpatnÈ a†ne˙plnÈ z·znamy v†knih·ch, matrik·ch zapisoval, a†vöelikÈ jinÈ z·vady ve vedenÌ agendy obecnÌ shled·ny byly, bude od starosty neb jeho n·mÏstka poprvÈ napomenut, coû kdyby bylo bezv˝sledn˝m, napomenut bude podruhÈ, a†sice jiû s†v˝strahou penÏûitÈ pokuty, kter· p¯i opÏtnÈm neuposlechnutÌ se mÏstskou radou a†s†vÏdomÌm obecnÌho v˝boru tajemnÌku k†zaplacenÌ uloûÌ, a†p¯i dalöÌm pokutov·nÌ se dvojn·sob zvyöuje. 10. SesazenÌ tajemnÌka Pak-li by tajemnÌk pro nedbalÈ kon·nÌ povinnosti sluûebnÌ musel b˝ti jiû po t¯etÌ pokutov·n, p¯edloûÌ se obecnÌmu v˝boru n·vrh na usnesenÌ, aby tajemnÌk byl ze sluûby sesazen. RovnÏû kdyby vyskytlo se a†zjiötÏno bylo zpronevÏ¯enÌ obecnÌch penÏz, jest to p¯ÌËinou pro sesazenÌ tajemnÌka, kter˝ takÈ zpronevÏ¯elou Ë·stku z†kauce, pokud na to staËÌ, nahraditi musÌ. O†sesazenÌ tajemnÌka m· se obecnÌ v˝bor usnÈsti vÏtöinou hlas˘. 11. O†v˝povÏdi Obec nem˘ûe tajemnÌka definitivnÏ ustanovenÈho vypovÏdÏti nebo z†mÌsta sesaditi, kdyû by pro to û·dnÈ p¯ÌËiny nebylo. TajemnÌk m˘ûe vypovÏdÏti sluûbu obci na jeden mÏsÌc p¯edem kdykoliv, ale jest povinen v†p¯ÌpadÏ, kdyû toho starosta nebo obecnÌ v˝bor û·d· neb za nutnÈ uzn·, setrvati ve sluûbÏ tak dlouho, neû novÏ ustanoven˝ tajemnÌk nastoupÌ, coû vöak nejdÈle ve lh˘tÏ 2 mÏsÌc˘ st·ti se m·. V†tom p¯ÌpadÏ z˘stane kauce tajemnÌka uloûena aû do prozkoum·nÌ a†schv·lenÌ ˙Ët˘ obecnÌch, kterÈ by za t˝û bÏûn˝ rok zhotoveny a†schv·leny jeötÏ nebyly, a†û·dn· z·vada ve vedenÌ ˙ËetnictvÌ a†pokladny se nenalezne, v†kterÈmû p¯ÌpadÏ se kauce do jednoho roku vr·tÌ. 12. O†dovolenÈ tajemnÌku Dovolenou obecnÌmu tajemnÌkovi k†jeho osobnÌm z·leûitostem apod. na dobu jednoho dne (vöednÌho) m˘ûe d·ti obecnÌ starosta a†musÌ se tajemnÌk z†tÈ p¯ÌËiny u†starosty opovÏdÏti. Dovolenou na dobu do 3 dn˘ m˘ûe povoliti mÏstsk· rada a†na dobu delöÌ obecnÌ v˝bor a†jest t¯eba o†to pÌsemnou od˘vodnÏnou û·dost podati. 13. Dodatek, co se t˝Ëe spojenÌ mÌsta tajemnÌka se sluûbou varhanÌka Pokud jest s†mÌstem obecnÌho tajemnÌka spojeno tÈû mÌsto varhanÌka p¯i zdejöÌm chr·mu P·nÏ, m˘ûe tajemnÌk kdykoliv a†kter˝ Ëas toho zapot¯ebÌ jako na poh¯by, cÌrkevnÌ kostelnÌ ob¯ady, slavnosti, hru na varhany p¯i möi sv. a†p¯i poûehn·nÌ apod. volnÏ si vykon·vati, v†Ëemû û·dn· p¯ek·ûka se mu od obecnÌho p¯edstavenstva ani zastupitelstva Ëiniti nebude. Ve Svratce dne 1. kvÏtna 1906. L. S.

MUDr. V·clav Z·ruba starosta

203

1906, kvÏten 1. Svratka ObecnÌ v˝bor ve Svratce vyd·v· sluûebnÌ instrukci pro obecnÌho str·ûnÌka. (SOkA éÔ·r nad S·zavou, f. AM Svratka, i. Ë. 54)

Instrukce pro obecnÌho str·ûnÌka ve Svratce. ß†1 ObecnÌ str·ûnÌk ve Svratce jest z·roveÚ i†obecnÌm sluhou a†sluûebnÌ jeho povinnostÌ jest: a/ jako str·ûnÌka: starati se o†po¯·dek v†obci, p¯ihlÌûeti, aby klid a†po¯·dek v†ulicÌch mÏsta Svratky byl udrûov·n. Vûdy, kdykoliv toho jest zapot¯ebÌ, jest str·ûnÌk povinen spolup˘sobiti p¯i policii mravnostnÌ, ËelednÌ, trûnÌ, stavebnÌ, poû·rnÌ apod. TakÈ musÌ b˝ti str·ûnÌk v˝pomocn˝ c. k. Ëetnictvu, kdyû jeho intervence bude c. k. Ëetnictvo pot¯ebovati a†û·dati. ObecnÌ str·ûnÌk jest povinen spolup˘sobiti p¯i exekucÌch, kdyû toho exekutor poû·d·, jakoû i†z˙Ëastniti se p¯i komisÌch, a†jest tÈû povinen b˝ti k†ruce mÌstnÌmu policejnÌmu komisa¯i, kdyû toho t¯eba. I†jinak jest obecnÌ str·ûnÌk povinen st·ti starostovi neb jeho n·mÏstkovi k†dispozici v†z·leûitosti obecnÌ sluûby, kdykoli je toho t¯eba. b/ Jako sluhovi obecnÌmu n·leûÌ str·ûnÌku konati: KaûdodennÏ dopoledne a†odpoledne vËas don·öeti z†poöty doölÈ dopisy starostovi neb jeho n·mÏstkovi a†vy¯ÌzenÈ dopisy zase z†obecnÌ kancel·¯e na poötu don·öeti, ku kterÈmuû doruËov·nÌ jest kniha podacÌ a†dodacÌ, aby û·dn˝ dopis nemohl str·ûnÌk ztratiti. ObecnÌ str·ûnÌk jest povinen doruËovati stran·m spisy, obesl·nÌ, platebnÌ rozkazy na danÏ a†p¯ir·ûky, jakoû i†jinÈ listiny. M·-li b˝ti doruËen spis proti potvrzenÌ, musÌ str·ûnÌk toho db·ti, aby podpis byl uËinÏn stranou vlastnoruËnÏ a†vûdy datum doruËenÌ oznaËeno. ObecnÌ str·ûnÌk musÌ: vybÌrati ökolnÌ plat ve Svratce a†v†p¯iökolen˝ch osad·ch Karlöt˝nÏ a†Cik·nce. Ve¯ejn· ozn·menÌ od obecnÌho ˙¯adu ohlaöovati s†bubnem po mÏstÏ a†sice v†mÌstech, aby vöichni obËanÈ mohli vyhl·öenÌ ¯·dnÏ slyöeti. Nalepovati ˙¯ednÌ a†na obecnÌ ˙¯ad doölÈ vyhl·öky apod. »istiti mÏstskou kancel·¯ (tj. zametati, smejËiti, okna Ëistiti), zat·pÏti v†kancel·¯i, don·öeti palivo a†b˝ti obec. tajemnÌku p¯i pot¯eb·ch kancel·¯sk˝ch vûdy k†ruce. P¯i sch˘zÌch obecnÌho v˝boru vyt·pÏti s·l, jakoû i†k†jin˝m ve¯ejn˝m sch˘zÌm nebo p¯edn·ök·m, kdyû se mu to od starosty uloûÌ. ß†2 SluûebnÌ doba SluûebnÌ doba ¯·dn· obec. str·ûnÌka a†sluhy jest odÖb hod. rannÌ do 9. hod. veËernÌ, kdy nastupuje zase sluûba ponocnÈho. SluûebnÌ doba mimo¯·dn· jest, kdyû toho jest zapot¯ebÌ, aù jest to v†kteroukoliv dobu.c ß†3 SluûnÈ a†natur·lnÌ poûitky obecnÌho str·ûnÌka V˝öi sluûnÈho pro obecnÌho str·ûnÌka ustanovÌ obecnÌ v˝bor. Z·kladnÌ v˝öe sluûnÈho roËnÏ jest 400 K†a†20 K†na v˝sluûnÈ. SluûnÈ vypl·cÌ se v†mÏsÌËnÌch lh˘t·ch pozadu. Byt pro str·ûnÌka jest ve starÈ radnici Ëp. 7 a†sest·v· z†1 svÏtnice, z†1 komory, z†kolny a†p˘dy, kterÈ m˘ûe str·ûnÌk pro sebe a†rodinu s·m jen svobodnÏ uûÌvati, ale jest povinen udrûovati byt v†po¯·dku a†ËistotÏ. D·le prop˘jËeno jest str·ûnÌku k†uûÌv·nÌ kousek pole (ve v˝voze) Ë. k. 300, 301 a†302, celkem v˝mÏry 23 a†16 m2. Str·ûnÌk obdrûÌ sluûebnÌ oblek a†sice kaûd˝ rok 1 soukennÈ kalhoty, kaûd˝ rok 1 Ëepici, na 3 roky 1 kab·t soukenn˝, na 6 rok˘ 1 pl·öù soukenn˝, kaûd˝ rok obdrûÌ na 1 boty a†podöitÌ hotovÏ 26 K.d Oblek z˘st·v· obecb†

NenÌ vyps·n Ëasov˝ ˙daj. Cel˝ ß†2 je v†textu p¯eökrtnut a†je k†nÏmu p¯ipojena stejnou rukou psan· pozn·mka: ÑP¯i ËtenÌ a†schv·lenÌ tÈto instrukce ve sch˘zi obecnÌho v˝boru dne 3. kvÏtna 1906 bylo usneseno ß†2 t˝kajÌcÌ se sluûebnÌ doby vypustiti, ponÏvadû sluûebnÌ doba ned· se p¯esnÏ urËiti a†ustanoviti, n˝brû sluûebnÌ doba jest povinn· vûdy dle pot¯ebÌ a†okolnostÌ.ì d† ToutÈû rukou p¯ips·na pozn·mka: ÑDle usnesenÌ obecnÌho v˝boru ze dne 3. kvÏtna 1906 nem· b˝ti str·ûnÌk po vojensku uniformov·n a†m· b˝ti pro nÏho vkusn˝ oblek dle jinÈho kroje po¯Ìzen. ProvÈsti m· mÏstsk· rada.ì c†

204

nÌm majetkem, pokud doba, pro nÌû jest po¯Ìzen, neuplyne. D·le obdrûÌ str·ûnÌk par·dnÌ klobouk a†öavli s†pochvou a†¯emenem, kterÈû vöak z˘st·v· vûdy obecnÌm majetkem. Par·dnÌ klobouk a†v˝zbroj m˘ûe nositi str·ûnÌk jen ve sv·teËnÌ dny, o†slavnostech a†p¯i d˘leûitÈm ¯ÌzenÌ, jakoû i†ve dnech v˝znamn˝ch. ß†4 ObecnÌ vÏzenÌ Str·ûnÌku n·leûÌ mÌti dozor na obecnÌ vÏzenÌ, kterÈ p¯i jeho bytÏ se nalÈz·, a†udrûovati jej v†ËistotÏ. Str·ûnÌk nenÌ opr·vnÏn s·m o†svÈ v˘li nÏkoho zav¯Ìti do vÏzenÌ, n˝brû uËiniti tak m˘ûe pouze k†rozkazu starosty neb jeho n·mÏstka, pop¯ÌpadÏ k†rozsudku obecnÌho p¯edstavenstva. ß†5 ObmezenÌ sluûebnÌ povinnosti ObecnÌ str·ûnÌk jest povinen konati vöe, co mu starosta nebo jeho n·mÏstek, pop¯ÌpadÏ Ëlen p¯edstavenstva nebo v˝boru uloûÌ, pokud se vÏc obecnÌ z·leûitosti t˝Ëe, ale nenÌ povinen ve vÏcech soukrom˝ch slouûiti. Za obesÌl·nÌ stran k†nÏjakÈmu rovn·nÌ, jeû bylo od strany vyû·d·no, obdrûÌ str·ûnÌk 20 h, jeû m· zaplatiti ten, kdo obesl·nÌ si vyû·dal. TakÈ za vyhlaöov·nÌ bubnem v†soukrom˝ch z·leûitostech m˘ûe si d·ti od obËan˘ platiti. ß†6 Jak˝ musÌ str·ûnÌk b˝ti Str·ûnÌk musÌ b˝ti zachoval˝, st¯Ìdm˝, vÈsti ûivot po¯·dn˝ a†tak se chovati, jak na jeho postavenÌ se p¯ÌsluöÌ; musÌ b˝ti obecnÌho p¯edstavenstva posluön˝ a†b˝ti k†obËan˘m zdvo¯il˝. Znalost ve ËtenÌ a†psanÌ nezbytna.e ß†7 Komu jest str·ûnÌk pod¯Ìzen ObecnÌ str·ûnÌk jest pod¯Ìzen˝ starostovi neb jeho n·mÏstkovi a†zodpovÏdn˝ obecnÌmu v˝boru. ß†8 V˝sluûnÈ (penze) str·ûnÌkovi Pro st·¯Ì a†neschopnost ke sluûbÏ zajistÌ se v˝sluûnÈ pro obecnÌho str·ûnÌka tak, ûe p¯ihl·öÌ jej obec k†zemskÈmu pojiöùovacÌmu fondu cÌsa¯e Frantiöka Josefa I. v†Praze se vkladem 20 K†roËnÏ. M·-li b˝ti pojiötÏnÌ uËinÏno bez v˝hrady, nebo s†v˝hradou, z·leûÌ na dohodnutÌ se se str·ûnÌkem. ß†9 O†obapolnÈ v˝povÏdi Kdyby obecnÌ str·ûnÌk nekonal svÈ povinnosti ¯·dnÏ a†spr·vnÏ, nebyl posluön˝ nebo vedl nepo¯·dn˝ ûivot, m˘ûe mu obecnÌ v˝bor na z·kladÏ platnÈho usnesenÌ sluûbu kdykoliv vypovÏdÏti, aniû jest k†tomu na nÏjakou lh˘tu v·z·n. Kdyby chtÏl se str·ûnÌk sluûby s·m vzd·ti, musÌ d·ti p¯edem na jeden mÏsÌc v˝povÏÔ. V†obou p¯Ìpadech pojiötÏnÈ vklady pro v˝sluûnÈ str·ûnÌku z˘st·vajÌ. TakÈ v†obou p¯Ìpadech musÌ str·ûnÌk v˝zbroj a†oblek sluûebnÌ, pokud jest majetkem obce, odvÈsti,f nebo cenu tÈhoû nahraditi. Danou v˝povÏÔ ze strany obce m· p¯edch·zeti dvakr·te napomenutÌ obecnÌho str·ûnÌka k†¯·dnÈmu kon·nÌ povinnostÌ, naËeû teprve m· se obecnÌ v˝bor o†v˝povÏdi usnÈsti. UchazeËi o†mÌsto obecnÌho str·ûnÌka musÌ b˝ti obsah tÈto sluûebnÌ instrukce ˙plnÏ zn·m a†p¯i nastoupenÌ sluûby obdrûÌ str·ûnÌk opis. Ve Svratce dne 1. kvÏtna 1906. MUDr. V·clav Z·ruba starosta e† f†

PoslednÌ vÏta doplnÏna p¯i schvalov·nÌ instrukce obecnÌm v˝borem 3. 5. 1906. PozdÏji toutÈû rukou doplnÏno Ñv po¯·dkuì.

205

Tato sluûebnÌ instrukce byla ve sch˘zi obecnÌho v˝boru dne 3. kvÏtna 1906 s†vylouËenÌm ß†2, upravenÌm ß†3 a†dodatkem k†ß†6 v†celÈm obsahu po p¯eËtenÌ schv·lena a†z·roveÚ usneseno, aby na obsazenÌ mÌsta novÈho obecnÌho str·ûnÌka vyps·n byl dom·cÌ konkurz. L.S.

MUDr. V·clav Z·ruba starosta

1906, kvÏten 3. Svratka ObecnÌ v˝bor ve Svratce vyd·v· sluûebnÌ instrukci pro obecnÌho lesnÌho hajnÈho. (SOkA éÔ·r n. S., f. AM Svratka, i. Ë. 54)

Instrukce pro obecnÌho lesnÌho hajnÈho ve Svratce. ß†1 ObecnÌ hajn˝ k†dohlÌdce na les jest ustanoven˝ a†zvolen˝ obecnÌm v˝borem. ß†2 Povinnost sluûebnÌ HajnÈmu n·leûÌ mÌti dozor na obecnÌ les, aby û·dn· ökoda a†kr·deû se v†nÏm nestala. D·le p¯in·leûÌ hajnÈmu: a) mÌti dohled na obecnÌ hlinÌky a†pÌseËnÌk, b) vÈsti a†dohlÌûeti na pr·ce p¯i vysazov·nÌ stromk˘ v†lese, pr·ce ve ökolce, jakoû i†pÏstovati lesnÌ ökolku, c) spolup˘sobiti p¯i cejchu. P¯i dohledu na les musÌ hajn˝ vykonati cel˝m obecnÌm lesem nejmÈnÏ dvakr·te dennÏ obch˘zku. TakÈ p¯ÌleûitostnÏ m· zabraÚovati ökod·m a†kr·deûÌm na polÌch a†luk·ch. P¯ÌsnÏ zak·z·no jest hrab·nÌ stlanÌ v†lese, o¯ezov·nÌ a†olamov·nÌ smrËÌ; nenÌ dovoleno klestÌ h·kem l·mati a†v˘bec nesmÌ û·dn˝ do lesa s†h·kem, sekerou a†pilou b˝ti p¯ipuötÏn, kdo by tam d¯ÌvÌ ku k·cenÌ koupenÈ nemÏl, a†pouze s†˙myslem dÏlati ökodu do lesa öel. TakÈ vyûinov·nÌ tr·vy v†lese, neprodanÈ, na nedovolen˝ch mÌstech jest zak·z·no. KaûdÈmu p¯istiûenÈmu m· hajn˝ n·stroj zabaviti. TakÈ nesmÌ se v†lese, obzvl·öù v†mladin·ch, p·sti dobytek. P¯i vysazov·nÌ stromk˘, pr·ci ve ökolce, jakoû i†jin˝ch lesnÌch pracÌch m· vûdy hajn˝ zhotoviti seznam zamÏstnan˝ch dÏlnÌk˘ s†ud·nÌm doby pracovnÌ k†v˝platÏ mzdy. Ku pr·ci musÌ b˝ti jedn·ni dÏlnÌci ¯·dnÌ a†jejich pracovnÌ doba spr·vnÏ musÌ b˝ti zaps·na. TakÈ jest povinnostÌ hajnÈho: a) Ëiniti ochrannÈ opat¯enÌ proti lesnÌm brouk˘m a†ökodlivÈmu hmyzu, lÌËiti na nÏ k˘ry, klestÌ apod., a†brouky pak sbÌrati, b) chr·niti uûiteËnÈ ptactvo a†zvÏ¯. Pak-li by nÏkdo p¯i chyt·nÌ pt·k˘ nebo vybÌr·nÌ ptaËÌch hnÌzd byl p¯istiûen, musÌ hajn˝ na nÏho u†obecnÌho starosty uËiniti ozn·menÌ, aby ök˘dce mohl b˝ti potrest·n. Dozor na hlinÌky. Kdo odv·ûeti chce hrnËÌ¯skou hlÌnu, musÌ si d¯Ìve opat¯iti u†obecnÌho ˙¯adu a†zaplatiti povolovacÌ lÌstek (boletu) a†odevzdati jej hajnÈmu. Hajn˝ musÌ vÈsti dozor nad odv·ûenÌm hlÌny a†zaznamen·vati, kdo kolik f˘r hlÌny odveze, kterÈû z·znamy po uplynutÌ kaûdÈho 1/4 roku u†obecnÌho ˙¯adu p¯edloûÌ. TakÈ musÌ mÌti dozor na to, aby hlÌna hrnËÌ¯sk· nebyla do ciziny vyv·ûena, coû jest p¯ÌsnÏ zak·z·no, a†kaûd˝ p¯estupek takov˝ ohl·siti. Dozor na pÌseËnÌk a†hliniötÏ u†cihelny. P¯i dÏl·nÌ cihel zjistiti a†mÌti v†evidenci, jak˝ poËet kdo si cihel udÏlati dal, aby mohl mu b˝ti poplatek dle toho vymÏ¯en. TakÈ mÌti dozor a†zaznamen·vati kolik f˘r pÌsk˘ a†hlÌny maznice, kdo z†obËan˘ odveze. ß†3 Oznamov·nÌ ökod, kr·deûÌ, pokutov·nÌ Hajn˝ musÌ za kaûdÈ ËtvrtletÌ p¯edkl·dati v˝kaz jmen osob p¯i ökodÏ nebo kr·deûÌch lesnÌch p¯istiûen˝ch, s†kter˝mi zavede obecnÌ p¯edstavenstvo trestnÌ ¯ÌzenÌ pro lesnÌ pych. 206

VÏtöÌ kr·deûe a†ökody musÌ b˝ti oznamov·ny hned. Pak-li by û·dn˝ v†nÏkterÈm ËtvrtletÌ p¯istiûen nebyl, m· to hajn˝ tÈû starostovi nebo jeho n·mÏstkovi ozn·miti. ß†4 SluûebnÌ doba Hajn˝ musÌ dohlÌûeti na les a†lesnÌ pr·ce, konati obch˘zky vûdy, kdy toho t¯eba jest, aby ökod·m a†kr·deûÌm se zabr·nilo a†ök˘dce postiûen b˝ti mohl. P¯i öpatnÈm poËasÌ, v·nicÌch v†zimnÌ dobu, kdyû jisto jest, ûe lidÈ do lesa jÌti nemohou, nemusÌ hajn˝ pravidelnÈ obch˘zky v†lese konati. ß†5 SluûnÈ hajnÈho SluûnÈ hajnÈho, jehoû v˝öe z·leûÌ od usnesenÌ obecnÌho v˝boru, jest nynÌ: 1. hotovÏ roËnÏ 240 K. SluûnÈ vypl·cÌ se v†mÏsÌËnÌch lh˘t·ch pozadu. Toto sluûnÈ se snÌûiti nem˘ûe. 2. poË·tkem kaûdÈho roku p¯ÌspÏvek na boty hotovÏ 12 K. D·le obdrûÌ kaûdÈho roku: 3. 5 %†akcidentu ze zaplacenÈ hrnËÌ¯skÈ hlÌny, pÌsku a†mazanice, 4. jednu t¯etinu z†lesnÌch pokut, 5. za sbÌr·nÌ lesnÌch brouk˘ odmÏnu 10 K†(nasbÌranÈ brouky musÌ b˝ti v†lahvÌch p¯ineseny), 6. dostane k†vyûnutÌ jeden dÌl tr·vy v†lese v†cenÏ 4 K, 7. n·hradou za stelivo, kterÈ d¯Ìve mohl si pro svoji pot¯ebu nahrabati, obdrûÌ 10 K†roËnÏ, 8. p¯i dozoru na pr·ce lesnÌ v†dobÏ s·zenÌ a†jinÈ dostane 1 K†20 h†dennÏ p¯Ìdavku mzdy, 9. takÈ za jinÈ pr·ce, kterÈ mimo sluûbu pro obec vykon·, obdrûÌ zaslouûenou mzdu, 10. za spolup˘sobenÌ p¯i hlavnÌm prodeji d¯ÌvÌ na stojatÏ (cejchu) obdrûÌ obvyklou odmÏnu z†akcidentu. ß†6 Komu jest hajn˝ pod¯Ìzen Hajn˝ jest pod¯Ìzen˝ starostovi neb jeho n·mÏstkovi a†zodpovÏdn˝ za svoji sluûbu obecnÌmu v˝boru. TakÈ uzn·vati musÌ naddozor ustanovenÈho lesnÌho hospod·¯e, znalce, a†¯Ìditi se podle jeho pokyn˘ a†rad co se t˝Ëe lesnÌho hospod·¯stvÌ. ß†7 O†oboustrannÈ v˝povÏdi Kdyû by hajn˝ svou sluûbu zanedb·val a†svÈ povinnosti ¯·dnÏ a†svÏdomitÏ nekonal, m˘ûe jej obecnÌ v˝bor po platnÈm usnesenÌ kdykoliv sluûby zbaviti, p¯iËemû na û·dnou lh˘tu nenÌ v·z·n. TakovÈ usnesenÌ m· p¯edch·zeti d¯Ìve dvakr·te napomenutÌ. V†tom p¯ÌpadÏ, kdyby s†vÏdomÌm obecnÌho hajnÈho nÏjak· ökoda, nebo kr·deû byla v†lese uËinÏna, a†on ji zamlËel nebo ˙platek p¯ijal, bude potrest·n, a†ökodu musÌ nahraditi, kdyû by ök˘dce k†tomu p¯idrûen b˝ti nemohl. Hajn˝ m˘ûe z†jak˝chkoliv vlastnÌch pomÏr˘ d·ti obci ze sluûby v˝povÏÔ na jeden mÏsÌc p¯edem. V†jarnÌ dobu, poËÌnaje od 1. dubna aû do 31. kvÏtna, musÌ ve sluûbÏ vydrûeti, neû lesnÌ pr·ce se ukonËÌ. ß†8 Jak˝ musÌ hajn˝ b˝ti ObecnÌ hajn˝ musÌ vÈsti ûivot po¯·dn˝, b˝ti st¯Ìdm˝ a†ohlednÏ kon·nÌ svÈ sluûebnÌ povinnosti ku vöem obËan˘m b˝ti nestrann˝. TakÈ nesmÌ hajn˝ pro sebe niËeho z†lesa, co mu nepat¯Ì a†d·no mu nebylo, vzÌti. ß†9 Cejch P¯i k·cenÌ a†odv·ûenÌ z†lesa koupenÈho d¯ÌvÌ musÌ hajn˝ dohlÌûeti, aby kaûd˝ jen co jeho jest, k·cel a†odv·ûel. ß†10a Hajn˝ bude vzat do p¯Ìsahy a†obdrûÌ sluûebnÌ odznak.

207

ß†10b Dodatek Ku poË·teËnÌmu obsazenÌ mÌsta obecnÌho hajnÈho. Na obsazenÌ mÌsta hajnÈho vypÌöe se dom·cÌ konkurz pod podmÌnkami: 1. zdejöÌ p¯Ìsluönost, 2. zachovalost, 3. st·¯Ì p¯es 25 rok˘, 4. vyslouûilÌ vojÌni majÌ p¯ednost. MÌsto obsadÌ se pro 1 rok provizornÏ a†po uplynutÌ 1 roku osvÏdËenÈ sluûby trvale. V˝sluûnÈ zajistÌ se hajnÈmu p¯ihl·öenÌm jeho k†zemskÈmu pojiöùovacÌmu fondu cÌsa¯e Frantiöka Josefa v†Praze. Ve Svratce dne 3. kvÏtna 1906. Starosta: MUDr. V·clav Z·ruba 1905, ˙nor 15. Svratka ObecnÌ v˝bor ve Svratce vyd·v· sluûebnÌ instrukci pro ponocnÈho. (SOkA éÔ·r n. S., f. AM Svratka, i. Ë. 54)

SluûebnÌ ¯·d pro ponocnÈho. 1. SluûebnÌ povinnostÌ obecnÌho ponocnÈho jest: v†dobu noËnÌ mÌti bedliv˝ dohled na mÏsto, obch·zeti vöemi ulicemi, i†nejpostrannÏjöÌmi, a†p¯itom noËnÌ hodiny, poËÌnaje od 9. veËer do 3. hod. r·no, obvykl˝m pÌsk·nÌm spr·vnÏ oznamovati. 2. P¯i zpozorov·nÌ nebo vypuknutÌ poû·ru ihned poplach uËiniti a†k†zamezenÌ jeho v†poË·tcÌch vöemoûnÏ p¯ispÏti. 3. BdÌti nad klidem noËnÌm a†netrpÏti pouliËnÌch v˝trûnostÌ. 4. Sluûba nast·v· hodinou 9. veËer a†konËÌ 3. hod. rannÌ. V†Ëas nutnosti m˘ûe b˝ti doba ta prodlouûena. 5. Ponocn˝ musÌ b˝ti st¯Ìdm˝, nesmÌ se v†hostincÌch nebo v†jin˝ch mÌstnostech po Ëas sluûebnÌ zdrûovati. 6. Z·roveÚ jest mu bdÌti i†nad majetkem obËan˘. P¯i zpozorov·nÌ podez¯el˝ch osob, noËnÌch kr·deûÌ neb i†jin˝ch podez¯el˝ch vÏcÌ ozn·menÌ ihned na p¯ÌsluönÈm mÌstÏ uËiniti. 7. V†Ëas ûnÌ nebo sucha mÌti p¯Ìsn˝ dozor nad spr·vn˝m kon·nÌm zavedenÈ obËanskÈ hlÌdky poû·rnÌ.g 8. P¯i vypuknutÌ ohnÏ v†sousednÌ nÏkterÈ obci nesmÌ se ze svÈ obce vzd·liti. 9. Ponocn˝ jest ze sv˝ch sluûebnÌch v˝kon˘ zodpovÏdn˝ obecnÌmu v˝boru a†pod¯Ìzen˝ starostovi obce mÏsta Svratky. ObecnÌ ˙¯ad ve Svratce dne 15. ˙nora 1905. L.S.

Starosta: Dr. V·clav Z·ruba

Tento sluûebnÌ ¯·d byl ve sch˘zi obecnÌho v˝boru ve Svratce dne 25. ˙nora 1905 schv·len.

g†

ToutÈû rukou psan˝ pozdÏjöÌ dodatek: ÑDodatek (usnesenÌ obecnÌho v˝boru 27. 7. 1908). DÏti a†uËÚovÈ nejsou k†tÈto hlÌdce p¯ipuötÏni. Ponocn˝ nesmÌ konati hlÌdku za obËany.ì

208

1905, ˙nor 15. Svratka ObecnÌ rada ve Svratce vyd·v· sluûebnÌ instrukci pro obecnÌho lamp·¯e. (SOkA éÔ·r n. S., f. AM Svratka, i. Ë. 54)

SluûebnÌ ¯·d pro lamp·¯e. SluûebnÌ povinnostÌ obecnÌho lamp·¯e jest: 1. RozsvÏcovati a†¯·dnÏ Ëistiti veökerÈ po mÏstÏ Svratce v†ulicÌch z¯ÌzenÈ a†umÌstÏnÈ svÌtilny, jichû poËet podle stavu v†roce 1905 jest 14, a†umÌstÏny jsou: 1. u†Ë. domu 1 (u fary na cestÏ ku ökole) 2. na domÏ Ë. 92 (Em. Geiger) 3. na domÏ Ë. 87 (He¯. äteiner) 4. na domÏ Ë. 81 (poöta) 5. u†domu Ë. 15 (Jos. Novotn˝ ñ ulice k†Her·lci) 6. na domÏ Ë. 20 (Karel Kosteleck˝) 7. na hlavnÌm mostÏ kamennÈm 8. p¯ed domem Ë. 56 (u mostu na RaËanech) 9. p¯ed domem Ë. 70 (II. u†mostu na RaËanech) 10. u†domu Ë. 164 (Jan Mach) 11. na domÏ Ë. 45 u†kaöny (Vinc. Bureö) 12. p¯ed domem Ë. 41 u†kaöny (Fr. Halamka) 13. p¯ed domem Ë. 144 u†kaöny na podmÏstÌ 14. p¯ed domem Ë. 194 (ulice k†Cik·nce) 2. V†p¯ÌpadÏ, ûe by se poËet svÌtilen rozmnoûil, musÌ i†novÈ svÌtilny lamp·¯ obsluhovati. 3. »as k†osvÏtlov·nÌ ¯ÌdÌ se dle svÏtlosti MÏsÌce a†dle pot¯eby. P¯ikazuje se a†ukl·d· na pamÏù, aby se za öera nesvÌtilo a†petrolejem nepl˝tvalo, n˝brû osvÏtlov·nÌ na nejnutnÏjöÌ pot¯ebu obmezovati. 4. SvÌtilny n·roûnÌ nebo p¯i kaön·ch umÌstÏnÈ, a†sice: u†ËÌs. postupnÈho: 4, 7, 11, 12, 13, 14 uvedenÈ rozsvÏcovati se musÌ ËastÏji, neû svÌtilny v†ulicÌch postrannÌch, kterÈ jen za ˙plnÈ tmy se rozsvÏcujÌ. P¯i tom rozhodovati jest dluûno tÈû dle st·vajÌcÌho poËasÌ kup¯., kdyû jest bl·tivo nebo n·ledÌ neb jinak cesty jsou nesch˘dnÈ, jest t¯eba osvÏtlovati mÏsto vöemi lampami. 5. SvÌtilny udrûovati se musÌ v†po¯·dku a†ËistotÏ a†musÌ se uhasÌnati, a†nikoliv nech·vati je nedostatkem petroleje doho¯Ìvati. 6. Petrolej, cylindry, knoty a†jinÈ pot¯ebnÈ vÏci dod·vajÌ zdejöÌ pp. obchodnÌci na ˙Ëet obce k†poukazu p. starosty. 7. Ze sluûebnÌch v˝kon˘ jest lamp·¯ zodpovÏdn˝ obecnÌmu v˝boru a†pod¯Ìzen˝ starostovi obce mÏsta Svratky. ObecnÌ ˙¯ad ve Svratce dne 15. ˙nora 1905. L. S.

Starosta: Dr. V·clav Z·ruba

SluûebnÌ tento ¯·d schv·len byl ve sch˘zi mÏstskÈ rady dne 16. ˙nora 1905. Dodatek k†sluûebnÌmu ¯·du pro lamp·¯e ve Svratce.h h†

Dodatek p¯ipojen jeötÏ r. 1905 nedlouho po schv·lenÌ instrukce.

209

K†ËÌslu 5. OdporuËuje se, aby v†lamp·ch udrûov·n byl petrolej vûdy Ëerstv˝ a†Ëist˝, a†nikoliv star˝, nedoho¯el˝ petrolej Ëerstv˝m dolÈvati, ponÏvadû se tÌm petrolej zkazÌ, a†vyd·v· pak öpatnÈ svÏtlo. NalÈvati se m· tudÌû do lampy tolik petroleje, co k†jednomu kaûdÈmu osvÏtlenÌ staËÌ. 1908, Ëervenec 26. Svratka ObecnÌ v˝bor ve Svratce vyd·v· sluûebnÌ instrukci pro vod·ka. (SOkA éÔ·r n. S., f. AM Svratka, i. Ë. 54)

SluûebnÌ instrukce pro vod·ka ve Svratce. ß†1 PovinnostÌ obecnÌho vod·ka ve Svratce jest: Ëistiti vöecky ve Svratce st·vajÌcÌ kaöny, k†nim z¯ÌzenÈ vodovody, jÌmaËe pramen˘, pumpy a†studnÏ obecnÌ. TaktÈû kdyû by nov· kaöna, pumpa apod. pro zavedenÌ pitnÈ vody se z¯Ìdila, p¯idÏluje se vod·kovi. ß†2 Kaöny Ëistiti mimo zimnÌ dobu nejmÈnÏ jednou za 2 mÏsÌce, pumpy a†studnÏ jednou za p˘l roku. Ve zvl·ötnÌch p¯Ìpadech se ËiötÏnÌ vodnÌch n·drûek dle pot¯eby i†ËastÏji musÌ vykon·vati. »istiti kan·lek od pumpy u†ökoly. ß†3 V†zimÏ vysek·vati n·ledÌ u†ökoly a†kaöen. ß†4 Starati se, aby vûdy dostatek vody bylo v†kaön·ch a†aby vodovody a†pumpy v†dobrÈm stavu se nach·zely. ß†5 Vod·k m· si z¯Ìditi polohopisn˝ pl·n potrubÌ vöech vodovod˘ a†vÈsti si z·znamy a†p¯ehled o†stavu a†oprav·ch potrubÌ vodovod˘, aby starÈ a†jiû öpatnÈ trubky mohly vËas nahraûeny b˝ti nov˝mi, a†tak se p¯eruöenÌ vedenÌ vody p¯edeölo, a†takÈ aby naskytnuvöÌ se z·vada mohla b˝ti snadno vyöet¯ena a†oprava rychleji provedena. ß†6 MÌti na starosti, aby kaöny a†pumpy byly na zimu vËas a†¯·dnÏ obloûeny. ß†7 MenöÌ pr·ce p¯i oprav·ch kaöen, vodovod˘ apod., kterÈ vod·k s·m m˘ûe provÈsti, m· vykon·vati ze sluûby. HotovÈ v˝lohy p¯i tom zaplatÌ obec. ß†8 Vod·k musÌ b˝ti st¯Ìdm˝ a†Ëistotn˝. ß†9 Vod·k m· poslouchati obecnÌho starostu a†toho, komu odbor vody opat¯ov·nÌ jest k†p˘sobnosti p¯idÏlen.i ß†10 Kdyû by vod·k öpatnÏ a†nespolehlivÏ sluûbu konal a†dle tÈto instrukce se ne¯Ìdil, bude sluûby zbaven, o†Ëemû dle okolnostÌ uËinÌ opat¯enÌ obecnÌ p¯edstavenstvo se schv·lenÌm obecnÌho v˝boru. ß†11 Plat vod·ka jest poËÌnaje od 1. kvÏtna 1908 50 K†roËnÏ. Mimo¯·dnÈ pr·ce budou mu zvl·öù dle ocenÏnÌ placeny. Ve Svratce dne 26. Ëervence 1908.

Starosta: Lud. H·jek

Tyto instrukce byly obecnÌm v˝borem ve sch˘zi dne 27. Ëervence 1908 upraveny a†schv·leny. L. S.


i† Text ß†9 znÏl p˘vodnÏ: ÑKdyû by nedbalostÌ vod·ka vyskytl se nedostatek vody v†tÈ kterÈ kaöni, m˘ûe mu za to uloûena b˝ti obecnÌm p¯edstavenstvem pokuta odÖ doÖì Tento p˘vodnÌ text byl jeötÏ p¯ed projedn·nÌm instrukce v†obecnÌm v˝boru p¯eökrt·n a†nahrazen nov˝m znÏnÌm.

210

Dodatek (ß 12) dle usnesenÌ obecnÌho v˝boru p¯i ustanovenÌ vod·ka dne 25. ledna 1912. Vod·kovi ukl·d· se za povinnost ¯·dnÈ obkl·d·nÌ kaöen na zimu a†p¯i mrazech kaûd˝ den v†kaön·ch p¯i stÏn·ch prosek·vati led. Ve Svratce dne 30. ledna 1912. L. S.


POZN¡MKY 1 K†dÏjin·m Svratky vÌce K. V. AD¡MEK, MÏsto Svratka. PAM XX, 1902ñ1903, s. 51ñ60; V. OLIVA, Svratka. ÿada obraz˘ z†n·boûensk˝ch mÌstnÌch dÏjin. SbornÌk historickÈho krouûku, IX., 1908, s. 49ñ57, 157ñ167, X., 1909, s. 49ñ60, 146ñ158, XI., 1910, s. 40ñ47, 173ñ182; F. SADOVSK›, Svratecko. SmÏr VysoËiny, 1967, Ë. 17ñ27, s. 2. 2 Citov·no dle: V. KLOUBEK, ObecnÌ z¯ÌzenÌ zemÌ republiky »eskoslovenskÈ se vöemi z·kony k†tomu se vztahujÌcÌmi a†s†p¯Ìsluönou judikaturou aû do doby nejnovÏjöÌ, Praha 1929, s. 99. V†»ech·ch ölo o†z·kon Ë. 7 zemskÈho z·konÌku ze dne 16. 4. 1864, jÌmûto se vyd·v· z¯ÌzenÌ obecnÌ a†¯·d volenÌ v†obcÌch, na MoravÏ to byl z·kon Ë. 4 z. z. ze dne 15. 3. 1864. ObÏ normy si byly velmi podobnÈ, v†moravskÈm obecnÌm z¯ÌzenÌ upravoval tuto problematiku ß†31. 3 Touto problematikou se podrobnÏ zab˝v· nap¯. F. SCHWARZ, V˝klad z·kona obecnÌho, dÌl I, Praha 1898, s. 702ñ705. 4 V. KLOUBEK, c. d., s. 571ñ572. 5 V. KLOUBEK, c. d., s. 577ñ580. 6 V. KLOUBEK, c. d., s. 584, k†tomu takÈ F. HEITER, P¯ÌruËka k†obecnÌmu z¯ÌzenÌ moravskÈmu a†slezskÈmu, T¯ebÌË 1934, s. 64ñ65. 7 Pouûito ˙vodu k†invent·¯i fondu AM Svratka, SOkA éÔ·r n. S., zpracoval Ji¯Ì PetrlÌk. 8 Do roku 1890 se nÏkdy objevuje vedle termÌnu Ñstarostaì takÈ oznaËenÌ ÑmÏöùanostaì nebo Ñpurkmistrì. 9 SOkA éÔ·r n. S., f. AM Svratka, i. Ë. 233, kniha Ë. 130, Z·pisy ze sch˘zÌ obecnÌho v˝boru 1903ñ 1907, s. 3. 10 SOkA éÔ·r n. S., f. AM Svratka, i. Ë. 58, karton Ë. 1, V˝kaz obecnÌch ˙¯ednÌk˘ a†z¯Ìzenc˘ ve mÏstÏ Svratce 1920. 11 SOkA éÔ·r n. S., f. AM Svratka, i. Ë. 57, karton Ë. 1, ObecnÌ zamÏstnanci ñ osobnÌ spisy. 12 Informace o†obecnÌch zamÏstnancÌch byly p¯evzaty zejmÈna z†tÏchto materi·l˘ ve fondu AM Svratka: osobnÌ spisy zamÏstnanc˘, z·pisy obecnÌho v˝boru, v˝kazy obecnÌch zamÏstnanc˘, v˝roËnÌ obecnÌ ˙Ëty.

211

PÿÕSPÃVEK K†MÕSTOPISU »ESK…HO AMAT…RSK…HO DIVADLA V†OKRESE TÿEBÕ» Stanislava ätÏp·nkov·, MÏstskÈ kulturnÌ st¯edisko T¯ebÌË

V†letoönÌm roce InformaËnÌ a†poradenskÈ st¯edisko pro mÌstnÌ kulturu ˙tvar ARTAMA v†Praze vydalo publikaci Cesty ËeskÈho amatÈrskÈho divadla, ve kterÈ kolektiv teatrolog˘ pod vedenÌm prof. PhDr. Jana CÌsa¯e zachytil tendence v˝voje amatÈrskÈho divadla v†jednotliv˝ch historick˝ch etap·ch. V†souËasnÈ dobÏ se p¯ipravuje dalöÌ dÌl, kter˝ bude vÏnov·n v˝znamn˝m amatÈrsk˝m soubor˘m a†jejich p¯Ìnosu ËeskÈmu divadlu. Projekt, mapujÌcÌ celou oblast neprofesion·lnÌho divadla v†»eskÈ republice, zavröÌ MÌstopis ËeskÈho amatÈrskÈho divadla. ZatÌmco prvnÌ dva svazky musÌ nutnÏ zobecÚovat a†vöÌmat si jen mimo¯·dn˝ch skuteËnostÌ a†ud·lostÌ, kterÈ ovlivnily v˝voj amatÈrskÈho divadla, ÑMÌstopisì by mÏl zaznamenat neprofesion·lnÌ divadelnÌ aktivity v†jednotliv˝ch mÌstech. Tuto obs·hlou pr·ci, vyûadujÌcÌ mnohdy velmi n·roËnÈ hled·nÌ podklad˘ v†r˘zn˝ch pramenech, nemohl vykonat t˝m odbornÌk˘, ale bylo nutnÈ poû·dat o†spolupr·ci kronik·¯e, archiv·¯e, pracovnÌky kulturnÌch institucÌ a†pamÏtnÌky v†obcÌch. Z†jednotliv˝ch okres˘ byli vybr·ni garanti, kte¯Ì se obraceli se û·dostÌ o†informace na spolupracovnÌky v†mÌstech. V†okrese T¯ebÌË bylo moûno dÌky pochopenÌ vedoucÌ refer·tu kultury okresnÌho ˙¯adu PhDr. K. LisÈ oslovit starosty mÏstsk˝ch a†obecnÌch ˙¯ad˘ a†poû·dat je o†pomoc p¯i zpracov·nÌ podklad˘ z†jejich obcÌ. Ze 173 obcÌ okresu T¯ebÌË zareagovalo na v˝zvu 62 starost˘ a†kronik·¯˘. Na z·kladÏ Ël·nk˘ v†mÌstnÌm tisku se ozvalo i†nÏkolik pamÏtnÌk˘. OdpovÏdi na v˝zvu byly velmi r˘znorodÈ ñ od struËn˝ch zpr·v aû po solidnÌ publikace (éeletava, Police). DalöÌm zdrojem informacÌ o†ochotnickÈm divadle byla povolovacÌ ¯ÌzenÌ ve fondech okresnÌch ˙¯ad˘ T¯ebÌË a†MoravskÈ BudÏjovice, kter· jsou uloûena v†SOkA T¯ebÌË. Cenn· je i†dokumentace b˝valÈho OkresnÌho kulturnÌho st¯ediska v†T¯ebÌËi. Vzhledem k†velmi kr·tkÈmu ËasovÈmu limitu vymezenÈmu ke zpracov·nÌ materi·lu nebylo moûnÈ v†plnÈ öÌ¯i vyuûÌt archivnÌ prameny. V†tomto p¯ehledu jsou zahrnuty pouze ty obce, jejichû divadelnÌ historie je alespoÚ r·mcovÏ zpracov·na. P¯es veökerou snahu nenÌ moûnÈ doloûit vöechna data pÌsemn˝mi z·znamy a†mnohdy se musÌ vych·zet i†ze vzpomÌnek pamÏtnÌk˘. P¯esto se MÏstskÈmu kulturnÌmu st¯edisku (MÏKS) v†T¯ebÌËi poda¯ilo shrom·ûdit a†zpracovat velmi cennÈ ˙daje z†divadelnÌ historie z†vÌce neû 30 obcÌ a†mÏst naöeho okresu. Vzhledem k†tomu, ûe v†p¯ipravovanÈm MÌstopise ËeskÈho amatÈrskÈho divadla nem˘ûe b˝t zdaleka zve¯ejnÏna zpracovan· verze MÏKS v†plnÈ öÌ¯i, p¯edkl·d·me ji ve¯ejnosti naöeho regionu prost¯ednictvÌm sbornÌku Z·padnÌ Morava. Divadlo jako umÏleck˝ druh m· svoje specifika ñ je to umÏnÌ probÌhajÌcÌ vlastnÏ jen v†Ëase p¯edstavenÌ ñ na rozdÌl nap¯. od literatury Ëi v˝tvarnÈho umÏnÌ nem˘ûeme tedy vych·zet z†Ñmateri·lnÌhoì artefaktu. K†dispozici jsou pouze texty (a to jen nÏkterÈ) divadelnÌch her, ale z†nich nem˘ûeme vydedukovat podobu inscenace. V†ochotnickÈm divadle navÌc nejsou k†dispozici kritiky a†zpr·vy, kterÈ by n·m podobu inscenace p¯iblÌûily. V˝zkum se m˘ûe zamÏ¯it pouze k†zjiötÏnÌ nÏkter˝ch fakt˘, z†nichû se dajÌ alespoÚ Ë·steËnÏ rekonstruovat neprofesion·lnÌ divadelnÌ aktivity v†naöem okrese. M˘ûeme nap¯. zjistit, kterÈ spolky a†organizace se p¯ev·ûnÏ tÈto Ëinnosti vÏnovaly a†v†jakÈ mÌ¯e, kde se divadlo hr·lo, kterÈ hry p¯evaûovaly v†reperto·ru soubor˘. DivadelnÌ Ëinnosti se vÏnovaly jednak spolky specializovanÈ jen na tuto Ëinnost (tÏch bylo pomÏrnÏ m·lo), jednak spolky a†organizace, jejichû Ëinnost divadlo pouze doplÚovalo ñ tÏm slouûilo i†jako zdroj finanËnÌch prost¯edk˘ pro jejich hlavnÌ n·plÚ. Mezi spolky tohoto typu pat¯ily tÏlov˝chovnÈ organizace Sokol, Orel, DÏlnick· tÏlocviËn· jednota Ëi 212

Sbor dobrovoln˝ch hasiË˘. Velmi Ëasto se divadlu vÏnovaly mÌstnÌ odbory N·rodnÌ jednoty, SdruûenÌ venkovskÈ omladiny, Ëten·¯skÈ a†vzdÏl·vacÌ spolky. V˝znamn˝ byl i†podÌl student˘, kte¯Ì hr·vali Ëasto o†pr·zdnin·ch. Po roce 1948 se tÈto Ëinnosti ujaly osvÏtovÈ besedy a†organizace Svazu ml·deûe. P¯i ökol·ch p˘sobily dÏtskÈ divadelnÌ krouûky. Na vesnicÌch se divadlo hr·valo vÏtöinou v†hostincÌch, pozdÏji i†v†sokolovn·ch, orlovn·ch, ve ökol·ch i†v†p¯ÌrodÏ. Reperto·r soubor˘ byl velmi pestr˝ a†zahrnoval velkou ök·lu divadelnÌch her. Vedle tÏch, kterÈ se uû dnes na jeviöti neobjevujÌ (u mnoh˝ch je problematickÈ zjistit i†jmÈno autora), se hr·la i†dom·cÌ a†svÏtov· klasika (ta jen sporadicky). K†nejvÌce uv·dÏn˝m titul˘m pat¯ily nap¯. veselohry Eliöky PeökovÈ Furiant a†DiblÌkova dceruöka, Raupachova truchlohra Mlyn·¯ a†jeho dÌtÏ, Kosm·kova hra Jakou naöel Jakub metlu na zlou Teklu, TatÌnkovy juchty K. MalÌnskÈho, Lapen˝ Samsonek F. X. Svobody. OblÌbenÈ byly ätolbovy a†äamberkovy veselohry, z†dÌla J. N. Nestroye se hr·l Ëasto Zl˝ duch Lumpacivagabundus. Z†klasiky se nejËastÏji objevovaly hry z†vesnickÈho prost¯edÌ ñ Maryöa brat¯Ì MrötÌk˘, Jir·skova Vojnarka, StroupeûnickÈho Naöi furianti, dramatizace H·lkovy povÌdky Na statku i†v†chaloupce. Z†ruskÈ klasiky se objevil nap¯. Gogol˘v Revizor, kterÈho inscenovali studenti mÏstskÈho re·lnÈho gymn·zia v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch. »echovovu aktovku MedvÏd uvedli ochotnÌci v†P¯ibyslavicÌch, moravskobudÏjoviËtÌ studenti hr·li MoliÈrova Scapinova öibalstvÌ. JaromÏ¯iËtÌ ochotnÌci si troufli inscenovat i†operu VilÈma Blodka V†studni. Bylo by zbyteËnÈ rozepisovat se o†tom, jak velk˝ vliv mÏlo divadlo na utv·¯enÌ ËeskÈ spoleËnosti ñ tento fakt je dostateËnÏ zn·m. Mnohdy se vöak zapomÌn· na to, ûe ochotnickÈ divadlo tvo¯ilo öirokou z·kladnu pro rozvoj profesion·lnÌho divadla. OchotnickÈ divadlo je specifickou odnoûÌ divadelnÌ kultury ñ je z·leûitostÌ konkrÈtnÌho mÌsta, ve kterÈm vedle kulturnÏ-z·bavnÌ funkce splÚuje i†funkce mimoestetickÈ. Je mÌstem setk·v·nÌ, vytv·¯enÌ spoleËensk˝ch vazeb mezi p¯ÌsluönÌky obce (tÏch, kte¯Ì se aktivnÏ podÌlejÌ na pr·ci souboru a†jejich div·ky), jednÌm ze stavebnÌch kamen˘ obËanskÈ spoleËnosti. Proto douf·me, ûe tento p¯ÌspÏvek k†historii ochotnickÈho divadla bude inspirovat novÈ z·jemce o†tuto tematiku k†dalöÌm publikacÌm. M†Õ†S†T†O†P†I†S Budiöov Po roce 1900 hr·lo v†obci ochotnickÈ divadlo nÏkolik skupin ñ v†letech 1900ñ1903 byl hlavnÌm inici·torem Vincenc Eichler. OchotnÌci hr·li v†roce 1902 3◊ a†potom jeötÏ v†roce 1903 a†1909. Od roku 1904 vyvÌjel v†BudiöovÏ Ëinnost mÌstnÌ odbor N·rodnÌ jednoty, kter˝ nacviËil a†realizoval v†letech 1905ñ 1908 celkem 8 p¯edstavenÌ. Odbor hr·l divadla aû do roku 1919. V†roce 1907 hr·li studenti äamberkovo Jeden·ctÈ p¯ik·z·nÌ. Od r. 1920 p¯evzala divadelnÌ Ëinnost TJ Sokol.1 Tohoto ochotnickÈho divadla se t˝k· vzpomÌnka uËitele Mo¯ice Schafera v†publikaci My jsme ËeötÌ muzikanti od Frantiöka HorkÈho. DivadelnÌ krouûek Sokola nap¯. 31. 12. 1927 sehr·l operetu Z†Ëesk˝ch ml˝n˘. Velk˝ ˙spÏch mÏly v†roce 1927 operety Kr·ska ze äumavy, Mamselle Nitouche a†Polsk· krev. V†roce 1933 (10. 12.) bylo v†mÌstnÌ sokolovnÏ divadelnÌ p¯edstavenÌ hry Str˝c Motal od Fr. KÚourka a†25. 2. 1935 sehr·li ochotnÌci hru Do Ameriky. V†r·mci oslav odhalenÌ pomnÌku T. G. Masaryka dne 14. 8. 1938 se uskuteËnilo p¯edstavenÌ StroupeûnickÈho Naöich furiant˘. Tato ochotnick· p¯edstavenÌ byla realizov·na pod vedenÌm M. Schafera, vzdÏlavatele spolku.2 DalöÌ zpr·vy o†divadelnÌ Ëinnosti jsou aû z†50t˝ch let: v†roce 1953 p¯edvedli û·ci mÌstnÌ ökoly inscenaci hry »tver·k hastrman, o†rok pozdÏji DSO Sokol HervÈho Mamselle Nitouche a†v†roce 1955 mÌstnÌ organizace »SM Tvrdohlavou ûenu od J. K. Tyla. V†letech 1956ñ 1963 nastudovali mÌstnÌ ochotnÌci (od r. 1958 divadelnÌ soubor osvÏtovÈ besedy) 10 premiÈr (mj. P. PetroviË ñ Uzel, M. StehlÌk ñ Hej pane kapelnÌku). 213

DÏtskÈ divadlo: û·ci mÌstnÌ ökoly nastudovali v†pr˘bÏhu let 1953ñ1973 celkem 10 inscenacÌ (mj. Princezna se zlatou hvÏzdou na Ëele, Ferda Mravenec, OtvÌr·nÌ stud·nek, BrouËci). Jedno divadelnÌ p¯edstavenÌ bylo hr·no jeötÏ v†r. 1981.3 »echtÌn PrvnÌ zmÌnka o†amatÈrskÈm divadle poch·zÌ z†r. 1906. Tehdy ochotnÌci sehr·li Nerudovu Prodanou l·sku a†Studentsk˝ trojlÌstek K. äim˘nka.4 DalöÌ zpr·va o†ochotnickÈm divadle je z†r. 1919 ñ v†obecnÌ kronice, je zaznamen·no, ûe v˝nos z†p¯edstavenÌ Ñagr·rnÌho dorostuì (200 KË) byl vÏnov·n na knihovnu. V†roce 1928 byly sehr·ny ÑËty¯i vhodnÈ scÈnyì u†p¯Ìleûitosti deseti let st·tnÌ samostatnosti. MÌstnÌ osvÏtov· komise a†TJ Sokol v†tomto roce sehr·ly v†deseti p¯edstavenÌch sedm hodnotn˝ch her. V†letech 1932ñ1938 p¯edvedli ËlenovÈ Sokola öest inscenacÌ. V†obdobÌ okupace hr·li pod hlaviËkou hasiË˘. U†p¯Ìleûitosti vyhl·öenÌ samostatnosti »eskoslovenska a†na oslavu narozenin T. G. Masaryka (k 97. v˝roËÌ narozenÌ) uspo¯·dala v†roce 1947 divadelnÌ p¯edstavenÌ VlËÌ m·ky mÌstnÌ osvÏtov· beseda.5 »Ìchov Ve fondu OkresnÌho ˙¯adu v†T¯ebÌËi se nach·zÌ û·dost ochotnÌk˘ z†»Ìchova z†r. 1906 o†povolenÌ dvou divadelnÌch p¯edstavenÌ: R. Kavky ñ Proces o†hubiËku +†Krimin·lnÌk a†A. Lokaye ñ Archa Noemova.6 Ochotnick· p¯edstavenÌ v†obci p¯ipravovala mÌstnÌ organizace Sokola (inici·torem byl Jan Vidl·k) a†mÌstnÌ spolek hasiË˘. Hry vybÌrali a†reûÌrovali vÏtöinou uËitelÈ. Hr·lo se v†hostinci U†Veleb˘ nebo ve ökole, pouûÌvalo se p¯enosnÈ jeviötÏ vyrobenÈ v†⁄jezdÏ u†Brna. Ve ökole se hr·vala dÏtsk· divadla pod vedenÌm mÌstnÌch uËitel˘ jedenkr·t za dva roky. V†obdobÌ od roku 1945 do roku 1960 sehr·li mÌstnÌ ochotnÌci nejmÈnÏ 15 inscenacÌ pod vedenÌm ¯ÌdÌcÌch uËitel˘ Lemberka a†Huta¯e.7 Daleöice V†roce 1885 byl v†DaleöicÌch zaloûen Ëten·¯sk˝ krouûek ÑLidumilì, k†jehoû aktivit·m pat¯ila i†divadelnÌ Ëinnost. V†roce 1923 byla postavena sokolovna s†modernÏ vybaven˝m jeviötÏm (od r. 1928 i†elektrick˝m osvÏtlenÌm). Podle z·pisu v†kronice mÏla v†r. 1926 velk˝ ˙spÏch inscenace hry Pasek·¯i. DalöÌ z·znamy se dochovaly z†let 1938ñ1939, kdy se hr·lo ËinohernÌ i†loutkovÈ divadlo. P¯ed v·lkou i†bÏhem v·lky hr·li hasiËi v†hostinci U†Stejskal˘ a†TJ Sokol v†sokolovnÏ. DivadelnÌ soubor osvÏtovÈ besedy nacviËil v†letech 1965ñ1971, 1981, 1983 a†1985 po jednÈ inscenaci v†sezonÏ. PotÈ tento soubor p¯ipravoval estr·dnÌ po¯ady, kterÈ mÏly velk˝ ˙spÏch i†v†jin˝ch obcÌch okresu. Po roce 1989 se soubor rozpadl. Hry v†letech 1935ñ 1990 reûÌrovali: VÌtÏzslav M·cha, p. Hlavica, Jan Koz·k, manûelÈ Tom·ökovi, Josef TampÌr, Jan Holoubek, Jan Kovacs a†Jaroslava KuËerÚ·kov·.8 Deöov PrvnÌ zmÌnka o†ochotnickÈm divadle je zaznamen·na v†mÌstnÌ kronice v†roce 1925. Tehdy TJ Sokol sehr·la 26. a†28. ¯Ìjna operetu BÌl˝ lev. »lenovÈ TJ Sokol hr·li divadlo v†obci v†letech 1925ñ1948 a†Jednota Ës. Orla od r. 1930 do r. 1948. Po roce 1948 organizovala ochotnickÈ divadlo mÌstnÌ osvÏtov· beseda, kter· zanikla r. 1990. Jednu inscenaci sehr·li (r. 1970) i†ËlenovÈ Svazarmu. DÏtskÈ divadlo p¯ipravovali uËitelÈ mÌstnÌ ökoly (prvnÌ z·znam v†kronice z†r. 1925). Osobnosti, kterÈ se podÌlely na ochotnickÈm divadle: z†TJ Sokol ñ uËitel Karel MatÏjka, Edmund Peöl a†Jan Pop, z†Jednoty Ës. Orla ñ Frantiöek KrejËÌ, Josef KosÌk, Jan Peöl a†Jan Moltaö a†z†osvÏtovÈ besedy ñ uËitelka Matulov·, Edmund Peöl, Jan Moltaö.9

214

Hodov NejstaröÌ zmÌnka o†divadelnÌm p¯edstavenÌ v†obci je v†obecnÌ kronice: dne 18. 2. 1906 sehr·li ochotnÌci hru od V. NejedlÈho Sv·tek Filipojakubsk˝. O†rok pozdÏji si po¯Ìdili dekorace a†oponu od akademickÈho malÌ¯e Josefa SuchÈho z†KolÌna. V†letech 1908ñ1920 sehr·li hodovötÌ ochotnÌci öest inscenacÌ, mj. Pan MÏsÌËek obchodnÌk a†Jeden·ctÈ p¯ik·z·nÌ. V†letech 1924ñ1925 zde hr·l divadelnÌ p¯edstavenÌ mÌstnÌ odbor N·rodnÌ jednoty (13 inscenacÌ). MÌstnÌ ochotnÌci realizovali i†v†letech 1936ñ1962 celkem 12 p¯edstavenÌ. PomÏrnÏ Ëasto hr·li i†û·ci mÌstnÌ ökoly.10 HornÌ ⁄jezd PrvnÌ ochotnickÈ p¯edstavenÌ se v†obci z¯ejmÏ hr·lo v†roce 1924 ñ pod vedenÌm ¯ÌdÌcÌho uËitele Bobka p¯edvedli ochotnÌci fraöku Ide·ly manûelstvÌ. Na koledu sehr·lo ûactvo zdejöÌ ökoly hru ätÏdr˝ veËer po pÏti letech. V†letech 1924ñ1944 hr·ly ochotnickÈ divadlo ökolnÌ dÏti, Omladina, hasiËi, Odbor Masarykovy leteckÈ ligy, Svaz jun·k˘-skaut˘ R»S (celkem 19 inscenacÌ). V†letech 1961ñ1968 pracoval v†obci divadelnÌ krouûek osvÏtovÈ besedy, kter˝ pod vedenÌm J. Berouna nastudoval 11 inscenacÌ ñ mj. ätechovo T¯etÌ zvonÏnÌ, OstrovskÈho Nem· kocour po¯·d posvÌcenÌ, Jir·skovu Lucernu aj. Z·kladnÌ ökola v†obci hr·la divadlo v†r. 1967.11 Hrotovice PrvnÌ ochotnickÈ p¯edstavenÌ bylo sehr·no v†roce 1895 v†s·le hospody U†DolnÌho rybnÌka, jejÌmû vlastnÌkem byl Leopold Nesveda. Po roce 1900 se pro divadelnÌ p¯edstavenÌ vyuûÌval s·l obecnÌ hospody (pozdÏji hotel Jon·ö). DÏtskÈ divadlo se hr·lo od roku 1910 ñ poprvÈ pod vedenÌm uËitelky V·chovÈ dÏti nacviËily poh·dku Popelka. OchotnickÈ divadlo hr·ly TJ Sokol, Orel a†Sbor dobrovoln˝ch hasiË˘. V†letech 1936ñ1948 bylo nastudov·no 16 inscenacÌ. V†obdobÌ 1949ñ1982 sehr·ly dÏti 11 p¯edstavenÌ, na nichû se podÌleli mÌstnÌ uËitelÈ a†pÌ. Eliöka Klementov·, hereËka ze souboru dospÏl˝ch. V†pov·leËnÈ dobÏ vedli ochotnick˝ soubor MUDr. Otto Kopl (1949ñ1963) a†Ji¯Ì Berger (1968ñ1981). PoslednÌm ochotnick˝m p¯edstavenÌm byla Goldoniho Mirandolina v†roce 1981.12 Jakubov V†letech 1910ñ1937 realizovalo v†JakubovÏ SdruûenÌ venkovskÈ omladiny 36 divadelnÌch inscenacÌ. Vedle Omladiny zde hr·l divadla v†obdobÌ 1919ñ1938 Republik·nsk˝ dorost. Ochotnick· p¯edstavenÌ po¯·dali i†mÌstnÌ hasiËi, ale o†jejich Ëinnosti se nedochovala û·dn· dokumentace. ZajÌmavÈ je, ûe n·roËnÈ hry realizovaly vöechny tyto organizace spoleËnÏ (Lucerna, PanÌ Marj·nka matka pluku, Psohlavci). Na divadelnÌm dÏnÌ se podÌlela i†Domovina a†N·rodnÌ jednota. Po otev¯enÌ kulturnÌho domu v†roce 1962 se hr·lo pod reûijnÌm vedenÌm J. Sk·ly mnoho inscenacÌ a†po¯·dal se tu divadelnÌ festival pro soubory z†okolÌ.13 JaromÏ¯ice nad Rokytnou JaromÏ¯ice nad Rokytnou majÌ bohatou divadelnÌ tradici ñ prvnÌ zmÌnka o†divadle, kterou se poda¯ilo zjistit, poch·zÌ z†roku 1898, kdy Spolek odborn˝ch sdruûenÌ Svornost p¯edvedl v†hostinci J. Neugebauera hru T¯istat¯icett¯i. Tento spolek po¯·dal celkem pravidelnÏ p¯edstavenÌ v†letech 1898ñ1908, jak o†tom svÏdËÌ povolovacÌ listiny OkresnÌho ˙¯adu T¯ebÌË ñ jedn· se o†21 titul˘. Od roku 1910 zaËala vyvÌjet divadelnÌ Ëinnost DÏlnick· tÏlocviËn· jednota v†JaromÏ¯icÌch ñ v†letech 1910ñ1924 sehr·la 32 p¯edstavenÌ. Vedle tÏchto spolk˘ s†bohatou ËinnostÌ 215

hr·ly jeötÏ BesÌdka uËÚ˘, Spolek koûedÏlnÌk˘, TJ Sokol, N·rodnÏ soci·lnÌ jednota ÑSvatopluk »echì, Jednota sv. Josefa, VolnÈ sdruûenÌ ochotnÌk˘, Jednota Ës. Orla, DivadelnÌ odbor Ës. socialist˘ a†soc. demokrat˘, »s. soci·lnÏdemokratick· strana dÏlnick· a†komunistick· strana. NÏkterÈ organizace po¯·daly p¯edstavenÌ jen sporadicky. Jednota sv. Josefa realizovala v†letech 1936ñ1947 23 inscenacÌ, z†toho 5 z†nich hr·ly dÏti a†ml·deû. V†letech 1960ñ1976 vyvÌjely Ëinnost divadelnÌ soubory TJ Sokol, osvÏtovÈ besedy a†Z·kladnÌ ökoly JaromÏ¯ice. V†roce 1967 sehr·l jedno p¯edstavenÌ Sokol a†v†letech 1969ñ1973 hr·l i†dÏtsk˝ soubor osvÏtovÈ besedy. DÏtsk˝ divadelnÌ spolek ZDä JaromÏ¯ice vystupoval zaË·tkem 70. let. V†obdobÌ 1985ñ1989 zaËal opÏt vyvÌjet Ëinnost. DÏtsk˝ divadelnÌ soubor MÏstskÈho kulturnÌho st¯ediska v†JaromÏ¯icÌch hr·l v†roce 1993 a†1995 a†soubor dospÏl˝ch uvedl v†roce 1998 inscenaci hry M. Mihury Maribel a†podivn· rodina. V†JaromÏ¯icÌch se hr·lo i†loutkovÈ divadlo v†letech 1960ñ1967 (25 inscenacÌ), potom v†letech 1972ñ1973 (4 inscenace), 1996ñ1998 (8 inscenacÌ). ZatÌm poslednÌ inscenacÌ byla poh·dka Oklaman˝ hastrman (listopad 1998).14 Jemnice PrvnÌ zmÌnky o†ochotnickÈm divadle ve mÏstÏ nach·zÌme v†mÏstskÈ kronice ñ v†roce 1879 sehr·la v†hostinci U†Sedl·Ëk˘ p¯edstavenÌ nÏmeck· divadelnÌ spoleËnost. V†roce 1904 zaËali hr·t ËeskÈ divadlo studenti ñ dochoval se z·znam o†p¯edstavenÌ T¯etÌho zvonÏnÌ v†restauraci F. Augusty. V†roce 1906 se v†Jemnici konala ustavujÌcÌ valn· hromada divadelnÌch ochotnÌk˘; jejich prvnÌm divadelnÌm p¯edstavenÌm byla inscenace hry Karel HavlÌËek Borovsk˝. DivadelnÌ Ëinnost zaËaly vyvÌjet postupnÏ i†tyto organizace: Klub ml·deûe n·rodnÏsoci·lnÌ HavlÌËek, Spolek divadelnÌch ochotnÌk˘, DÏlnick· tÏlocviËn· jednota, »s. soci·lnÏdemokratick· strana dÏlnick·, dramatick˝ odbor Sokola a†studujÌcÌ ml·deû. V†letech 1967ñ1970 hr·l ochotnick· divadla DivadelnÌ soubor Sokol Jemnice a†v†roce 1968 divadelnÌ soubor OsvÏtovÈ besedy Jemnice. V†70. a†80. letech hr·l nepravidelnÏ dÏtsk˝ divadelnÌ soubor ZDä Jemnice. DÏtsk˝ loutk·¯sk˝ soubor osvÏtovÈ besedy a†Zä Jemnice hr·l divadla v†roce 1982.15 KnÏûice Podle Domovopisu J. VeËe¯i byl jiû v†roce 1893 v†KnÏûicÌch divadelnÌ krouûek s†25 Ëleny. OchotnÌky vedl mlyn·¯ R·Ëek a†hr·lo se v†hostinci U†Novotn˝ch. P¯ed 1. svÏtovou v·lkou byly v†obci jiû ochotnickÈ spolky SdruûenÌ venkovskÈ omladiny a†N·rodnÌ jednoty, kterÈ mezi sebou soupe¯ily v†poËtu inscenacÌ i†v†jejich kvalitÏ. Po v·lce obnovilo Ëinnost SdruûenÌ venkovskÈ omladiny (od r. 1931 Jednota Ës. Orla). DivadelnÌ Ëinnosti se vÏnovala i†novÏ ustaven· tÏlov˝chovn· organizace Sokol ñ hr·lo se v†hostinci U†Dohnal˘ a†v†sokolovnÏ. DivadelnÌ p¯edstavenÌ po¯·daly i†dalöÌ organizace: dramatick˝ odbor Charity, mÌstnÌ jednota Republik·nskÈho dorostu, divadelnÌ krouûek poû·rnÌk˘, Spolek chovatel˘ drobnÈho zvÌ¯ectva a†SdruûenÌ rodiË˘ a†p¯·tel ökoly. Sokol mÏl od roku 1931 i†loutkovÈ divadlo. Hr·lo se na speci·lnÏ vyrobenÈm jeviöti v†sokolovnÏ tÈmÏ¯ kaûdÈ nedÏlnÌ odpoledne. Za v·lky jeviötÏ sp·lili voj·ci. P¯i ZDä KnÏûice pracoval v†letech 1964ñ1968 dÏtsk˝ divadelnÌ krouûek pod vedenÌm uËitele Josefa Macka.16 Kojetice Podle z·znamu v†obecnÌ kronice bylo sehr·no prvnÌ ochotnickÈ p¯edstavenÌ v†obci (Doktor Kalous) 23. 5. 1897. Organiz·torem, reûisÈrem i†hercem divadelnÌho souboru byl pan Hruöka, p¯ednosta ûelezniËnÌ stanice. V†letech 1900ñ1909 hr·li o†pr·zdnin·ch studenti, Sbor dobrovoln˝ch hasiË˘ od roku 1904. Ochotnick˝ krouûek provozoval divadla v†letech 1918ñ1920 a†v†roce 1919 hr·l i†agr·rnÌ dorost. 216

V†roce 1920 byl v†obci zaloûen Sokol a†vöichni ochotnÌci p¯eöli do tÈto organizace. Otev¯enÌm sokolovny v†roce 1928 zÌskalo divadlo st·lou, dob¯e vybavenou scÈnu, kde se hr·lo aû do roku 1988. Celkem bylo uvedeno 128 titul˘. V†letech 1973ñ1976 se soubor z˙ËastÚoval okresnÌch p¯ehlÌdek a†v†roce 1976 vystoupil na krajskÈ p¯ehlÌdce ve SpytihnÏvi. Zde zÌskal cenu za nejlepöÌ ûensk˝ hereck˝ v˝kon. Dlouholetou reûisÈrkou souboru byla Vlasta äest·kov·. V†letech 1975, 1977 a†1988 hr·li dÏtskÈ divadlo û·ci z†mÌstnÌ ökoly. V†roce 1981 byla zpracov·na kronika ochotnickÈho divadla v†KojeticÌch, jejÌû souË·stÌ je i†fotodokumentace, plak·ty, novinovÈ v˝st¯iûky a†chronologie uveden˝ch titul˘.17 LipnÌk PoË·tky ochotnickÈho divadla v†LipnÌku se datujÌ do 20. let, kdy byl v†obci zaloûen Sokol a†postavena sokolovna. ZpoË·tku byli v˘dËÌmi osobnostmi amatÈrskÈho divadla Fr. Jakub, Fr. Skoumal, Rudolf äabata a†Josef MrÚa. V†dobÏ v·lky reûÌroval divadla mÌstnÌ uËitel ätambera. DivadelnÌ Ëinnost byla nejintenzivnÏjöÌ v†letech 1945ñ1950, kdy bylo v†obci nÏkolik ochotnick˝ch spolk˘. OsvÏdËen˝mi reûisÈry byli Karel PlÈha a†Josef Nevrzal. Z·znamy o†divadelnÌch p¯edstavenÌch z†obdobÌ 1946ñ1977 vedl K. PlÈha, je v†nich uvedeno 50 odehran˝ch inscenacÌ. U†nÏkter˝ch p¯edstavenÌ je dokonce fotodokumentace a†zachovaly se i†plak·ty. V†souËasnÈ dobÏ zaËal pracovat ml·deûnick˝ divadelnÌ soubor ñ v†Ëervnu 1998 zahr·l poh·dku Marie HolkovÈ Popelka.18 Litoho¯ PrvnÌ zmÌnka o†ochotnickÈm divadle je z†roku 1911 ñ tehdy mÌstnÌ odbor N·rodnÌ jednoty uvedl v†hostinci F. Bˆhma hru Vl·da tmy. DalöÌ z·znam o†divadelnÌ Ëinnosti se dochoval v†knize protokol˘ mÌstnÌho Sokola: prvnÌm p¯edstavenÌm byla veselohra V†Ëerv·ncÌch svobody. V†letech 1919ñ1925 byla v†tÈto knize zaznamen·na realizace 28 inscenacÌ! Avöak rokem 1925 z·znamy v†knize konËÌ ñ dokumenty z†Ëinnosti spolku byly za 2. svÏtovÈ v·lky zniËeny. Divadlem se zab˝val i†mÌstnÌ Sbor dobrovoln˝ch hasiË˘ ñ z·znamy jsou aû od roku 1939 (hasiËi vöak hr·li uû p¯ed tÌmto datem, neboù podle z·znam˘ Sokola v†roce 1923 p˘jËili jeviötÏ hasiË˘m). V†letech 1939ñ1959 uvedl divadelnÌ soubor hasiË˘ 21 inscenacÌ. Vedle hasiË˘ a†TJ Sokol provozoval v†obci divadelnÌ p¯edstavenÌ i†mÌstnÌ odbor N·rodnÌ jednoty. V†roce 1960 byl zruöen s·l v†mÌstnÌm hostinci a†tÌm byla divadelnÌ Ëinnost v†obci ukonËena. DivadelnÌ p¯edstavenÌ po¯·dala i†mÌstnÌ ökola. PrvnÌ z·znam ve ökolnÌ kronice poch·zÌ z†r. 1926 ñ 9. kvÏtna sehr·ly dÏti divadelnÌ kus Zlat˝ p·s. DalöÌ z·znamy jsou z†let 1931, 1933, 1937, 1960 a†1963 ñ v†tÏchto letech bylo sehr·no pÏt inscenacÌ. 19 MartÌnkov N·rodnÌ jednota v†MartÌnkovÏ uvedla v†roce 1918 v†hostinci p. OlivovÈ hru éensk· vojna. O†rok pozdÏji studenti z†obce sehr·li Jir·skovu Vojnarku. Podle dochovanÈ knihy z·pis˘ bylo v†MartÌnkovÏ zaloûeno v†roce 1920 SdruûenÌ venkovskÈ omladiny, kterÈ uvedlo 30. 1. 1921 prvnÌ divadelnÌ p¯edstavenÌ hry Jakou naöel Jakub metlu na zlou Teklu. Hru napsal mÌstnÌ rod·k ñ spisovatel V·clav Kosm·k. V†letech 1920ñ1938 SdruûenÌ venkovskÈ omladiny uvedlo celkem 28 inscenacÌ. Z†let 1940ñ1960 chybÌ z·znamy v†obecnÌ kronice. Podle ˙stnÌho vyj·d¯enÌ pamÏtnÌk˘ bylo realizov·no nÏkolik p¯edstavenÌ v†letech 1946ñ1950 z·sluhou Karla PlÈhy (ten pozdÏji p˘sobil v†LipnÌku, kde vedl divadelnÌ soubor). SdruûenÌ venkovskÈ omladiny hr·valo divadla v†hostinci U†Kopal˘, kde mÏlo svoje jeviötÏ. Po 2. svÏtovÈ v·lce byla divadelnÌ p¯edstavenÌ hr·na v†sokolovnÏ.20 217

Mikulovice PrvnÌ z·znamy o†ochotnickÈm divadle v†MikulovicÌch jsou z†let 1901ñ1905. Tehdy ochotnÌci a†studenti sehr·li 6 divadelnÌch p¯edstavenÌ (mj. Chud˝ pÌsniËk·¯, Prodan· l·ska, V·clav HrobËick˝ z†HrobËic). V†roce 1921 byl v†MikulovicÌch zaloûen Republik·nsk˝ dorost, kter˝ po¯·dal z·bavy a†divadelnÌ p¯edstavenÌ. V†roce 1931 byla zaloûena mÌstnÌ osvÏtov· komise. NejvÏtöÌ podÌl na kulturnÌm rozvoji obce mÏli uËitelÈ ñ mezi nejv˝znamnÏjöÌ pat¯il VladimÌr Sov·k, kter˝ v†obci uËil tÈmÏ¯ 30 let. DalöÌ z·znamy o†divadelnÌch p¯edstavenÌch jsou z†let 1933ñ1969. V†obdobÌ let 1933ñ 1944 sehr·li ochotnÌci 21 inscenacÌ. Jiû v†roce 1946 se v†obci opÏt nacviËovala divadla. Aktivita ochotnÌk˘ jeötÏ stoupla, nap¯. v†letech 1947 a†1948 byly t¯i premiÈry roËnÏ. V†obdobÌ 1957ñ1967 byla Ëinnost ochotnickÈho divadla p¯eruöena. Obnovena byla jen na kr·tkou dobu v†letech 1968ñ1969. PoslednÌ premiÈrou byl MoliÈr˘v Chud·k manûel v†roce 1969. Po roce 1970 hr·ly obËas divadlo uû jen dÏti.21 MladoÚovice DivadelnÌ Ëinnost v†MladoÚovicÌch byla spojena se SdruûenÌm venkovskÈ omladiny, kterÈ bylo zaloûeno v†roce 1908. OchotnÌci se p¯edstavili hrou Obrazy z†Lurd, potom n·sledovala inscenace hry Viktorka, veselohra Mistr BedrnÌk a†jeho chasa a†p¯ed 1. svÏtovou v·lkou byla uvedena i†hra Ladislava StroupeûnickÈho Naöi furianti. Kdyû Omladina po v·lce obnovila Ëinnost, hr·la opÏt i†divadla. Ale v†roce 1921 byla Omladina p¯emÏnÏna v†Orla a†od tÈ doby zpr·vy o†ochotnickÈm divadle konËÌ. DalöÌ obdobÌ ochotnickÈ Ëinnosti zaËalo v†roce 1930. Podle vypr·vÏnÌ pamÏtnÌk˘ b˝valy pravidelnÏ v†sezonÏ nastudov·ny dvÏ hry, kterÈ mÏly reprÌzy i†v†okolnÌch obcÌch. V†letech 1942ñ1944 se zapojil do Ëinnosti divadelnÌho spolku ing. Kosteleck˝, nadöen˝ ochotnÌk z†Brna. V†roce 1944 se p¯estalo hr·t. V†pov·leËnÈ dobÏ byla nastudov·na uû jen jedna inscenace pod hlaviËkou osvÏtovÈ besedy ñ poslednÌ ochotnickÈ divadlo bylo hr·no v†MladoÚovicÌch v†roce 1963.22 MoravskÈ BudÏjovice PrvnÌ zpr·va o†ochotnickÈm divadle v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch je z†roku 1838 ñ dne 8. 5. posÌlal syndik Bernard Schlesinger hl·öenÌ o†spoleËnosti z†mÌstnÌ honorace, kter· chtÏla hr·t divadlo ve prospÏch chudinskÈho fondu a†jin˝ch dobroËinn˝ch ˙Ëel˘. Ochotnick˝ soubor mÏl zpoË·tku jen 7 Ëlen˘. Nejprve se hr·lo v†kav·rnÏ u†Karla Weigela. HlavnÌ organiz·tor, kav·rnÌk Karel Weigel, musel neust·le bojovat s†˙¯ady o†povolenÌ produkce. V†roce 1872 bylo z·sluhou ¯editele ökoly Jana Jav˘rka z¯Ìzeno ökolnÌ divadelnÌ jeviötÏ. äkolnÌ p¯edstavenÌ podnÌtila ml·deû v†hasiËskÈm sboru; v†roce 1877 sehr·li prvnÌ p¯edstavenÌ Tylovy fraöky EnöpÌgl, aneb kaûdou chvÌli jinÈ Ëtver·ctvÌ. OchotnickÈ divadlo nÏkolikr·t zmÏnilo jeviötÏ, aû v†roce 1893 otev¯el spolek Budivoj prvnÌ st·lÈ jeviötÏ v†N·rodnÌm domÏ. ÿada dalöÌch spolk˘ hr·la ochotnickÈ divadlo na r˘zn˝ch mÌstech, st·lejöÌ byla Ëinnost v†N·rodnÌm domÏ a†sokolovnÏ. BadatelÈ zab˝vajÌcÌ se ochotnick˝m divadlem v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch zjistili, ûe mÌstnÌ ochotnÌci sehr·li vÌce neû 700 her, p¯i jejichû n·cviku se vyst¯Ìdalo p¯es 60 reûisÈr˘ a†na 800 ochotnÌk˘. NejvÌce inscenacÌ uvedl Sokol (240), pak dramatick˝ odbor Sboru dobrovoln˝ch hasiË˘ (90), Orel (57), soci·lnÌ demokratÈ (26), Jednota Palack˝ (21), Re·lnÈ gymn·zium (19), moravskobudÏjoviËtÌ studenti (18) atd. Od roku 1838 aû do souËasnosti hr·lo ochotnickÈ divadlo ve mÏstÏ celkem 85 mÌstnÌch spolk˘, organizacÌ a†institucÌ. LÈta aktivnÌ Ëinnosti se st¯Ìdala s†lÈty, kdy se nehr·lo v˘bec. V†prvnÌ polovinÏ roku 1996 byla zaloûena I. Dramatick· moravskobudÏjovick· koËovn· hereck· spoleËnost Evûena Humpla, kter· tÈhoû roku uvedla poh·dku Dlouh˝, äirok˝ a†Bystrozrak˝. SouËasnÏ zaËala pracovat Ochotnick· scÈna p¯i mÏstskÈm kulturnÌm st¯e218

disku ñ prvnÌm p¯edstavenÌm byla Nejkr·snÏjöÌ v·lka, kter· mÏla premiÈru 29. 11. 1996. OchotnickÈ divadlo v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch zaËalo novou Èru. Reûii se od 60. let vÏnovali nejvÌce Jan Hor·k, ZdenÏk Vondr·Ëek a†Bohuslav Strnad ñ ten byl i†v˝born˝m scÈnografem, r·d spolupracoval s†¯adou ochotnick˝ch soubor˘ t¯ebÌËskÈho okresu.23 Myslibo¯ice Krouûek divadelnÌch ochotnÌk˘ byl v†Myslibo¯icÌch zaloûen v†roce 1905. Z·sluhu na jeho zaloûenÌ mÏl profesor Fiala. V†obdobÌ 1921ñ1926 tento krouûek realizoval celkem 18 inscenacÌ. V†letech 1929 a†1930 p¯ipravila Ëty¯i divadelnÌ p¯edstavenÌ TJ Sokol. Potom hr·ly spoleËnÏ (1933ñ1936) Krouûek divadelnÌch ochotnÌk˘ a†TJ Sokol. V†roce 1937 uvedl TJ Sokol pÏt inscenacÌ. V†letech 2. svÏtovÈ v·lky i†v†pov·leËnÈm obdobÌ vyvÌjeli v†obci bohatou Ëinnost jak dospÏlÌ ochotnÌci, tak i†ökolnÌ ml·deû, ale nikde se o†nÌ nedochovaly û·dnÈ z·znamy.24 N·mÏöù nad Oslavou V†N·mÏöti nad Oslavou vyvÌjelo po roce 1900 divadelnÌ Ëinnost nÏkolik spolk˘, zejmÈna TJ Sokol, kter· sehr·la v†letech 1901ñ1909 12 p¯edstavenÌ, a†Katolick· jednota, kter· ve stejnÈm obdobÌ uvedla 10 inscenacÌ. D·le zde hr·li studenti a†OkraölovacÌ a†zalesÚovacÌ spolek. KulturnÌ ûivot se soust¯eÔoval v†hotelu Zur Post, kde byl jedin˝ s·l vhodn˝ pro divadelnÌ produkce. Zde hr·li ËlenovÈ N·rodnÌ jednoty. Po roce 1926, kdy byla vystavÏna sokolovna, hr·la sokolsk· scÈna ËinohernÌ i†loutkov· p¯edstavenÌ pod reûijnÌm vedenÌm VilÈma Lahody, VladimÌra PokornÈho a†dalöÌch. P¯ed uzav¯enÌm Ëinnosti Sokola na zaË·tku v·lky bylo zaloûeno Divadlo mlad˝ch pod vedenÌm vlasteneckÈho uËitele Jind¯icha äevËÌka. SouËasnÏ hr·la Mal· scÈna strany lidovÈ pod vedenÌm kaplana Aloise KuËery. Po v·lce pokraËovalo Divadlo mlad˝ch ˙spÏönÏ pod vedenÌm nov˝ch reûisÈr˘: Klus·Ëka, PapÌrnÌka a†Brauna. VyvrcholenÌm Ëinnosti byla inscenace lok·lnÌ hry Jan Sokol z†Lamberka (auto¯i äevËÌk a†PapÌrnÌk), hr·lo se i†v†z·meckÈm parku a†soubor hostoval v†okolnÌch obcÌch. Na Ëinnost Divadla mlad˝ch pozdÏji nav·zal soubor mÏstskÈ osvÏtovÈ besedy pod vedenÌm Jarky ChlandovÈ, hr·li zde dospÏlÌ i†dÏti. Soubor se z˙ËastÚoval soutÏûÌ a†p¯ehlÌdek v†obou vÏkov˝ch kategoriÌch. V†souËasnÈ dobÏ hraje soubor p¯i mÏstskÈm kulturnÌm st¯edisku ñ p¯edevöÌm poh·dky pro dÏti.25 N·rameË PrvnÌ zmÌnka o†divadelnÌ Ëinnosti v†obci je z†roku 1903. Tehdy mÌstnÌ ochotnÌci sehr·li hru Rekrut˝rka v†KocourkovÏ. MÌstnÌ odbor N·rodnÌ jednoty nacviËil v†letech 1905ñ1907 t¯i inscenace. DalöÌ informace lze Ëerpat z†retrospektivnÌho z·pisu v†obecnÌ kronice, kter˝ je vÏnov·n historii ochotnickÈho divadla. Zde je uvedeno, ûe obvykle byla sehr·na dvÏ divadelnÌ p¯edstavenÌ roËnÏ, prvnÌ premiÈra b˝vala o†V·nocÌch (vÏtöinou na ätÏp·na), druh· o†VelikonocÌch (obvykle na VelikonoËnÌ pondÏlÌ). ReûisÈry b˝vali vÏtöinou uËitelÈ ñ zejmÈna Veselsk˝, Stelsig, Hornych. PozdÏji reûÌrovali F. Nov·Ëek a†J. Nov·Ëek. V†roce 1929 bylo u†p¯Ìleûitosti 25. v˝roËÌ zaloûenÌ poû·rnÌho sboru sehr·no prvnÌ p¯edstavenÌ na p¯ÌrodnÌm jeviöti v†prostoru ÑDoubÌì ñ inscenace hry Pasek·¯i. O†nÏkolik let pozdÏji zde byla uvedena hra ZelenÈ kr·lovstvÌ, dalöÌ, Klicper˘v Zl˝ jelen, aû v†roce 1958 (reûie J. Hork˝). Po roce 1950 bylo podle pamÏtnÌk˘ hr·no na mÌstnÌm jeviöti mnoho ochotnick˝ch p¯edstavenÌ ñ mj. Hadri·n z†ÿÌms˘, Naöi furianti, Lucerna, Noc na KarlötejnÏ.26

219

NovÈ Syrovice Jiû 13. 1. 1907 hr·li ochotnÌci z†Nov˝ch Syrovic hru Furiant v†s·le panÌ KonvalinovÈ. MÌstnÌ TJ Sokol uvedla v†roce 1922 v†hostinci J. Pauka hru »ernÈ oËi. DalöÌ z·znamy o†divadelnÌ Ëinnosti v†obci jsou aû z†let 1949ñ1953; v†letech 1949, 1950 a†1952 se hr·lo loutkovÈ divadlo pod vedenÌm uËitel˘ mÌstnÌ ökoly. V†roce 1953 se hr·lo dÏtskÈ divadlo ñ poh·dka Jak mr·z Ëaroval. V†roce 1955 vznikla v†obci osvÏtov· beseda ñ jejÌ divadelnÌ soubor sehr·l hru F. X. Svobody PoslednÌ muû. V†roce 1967 hr·li ËlenovÈ »SM a†v†letech 1967ñ1971 TJ Sokol NovÈ Syrovice. V†obci se hraje od roku 1956 do souËasnosti dÏtskÈ divadlo, û·ci z†mÌstnÌ ökoly sehr·li celkem 15 premiÈr.27 Nov· Ves V†letech 1929ñ1933 sehr·li mÌstnÌ ochotnÌci 17 inscenacÌ. DalöÌ zpr·vy o†divadelnÌ Ëinnosti jsou aû z†obdobÌ po 2. svÏtovÈ v·lce. V†roce 1948 byl uveden StroupeûnickÈho V·clav HrobËick˝ z†HrobËic. V†letech 1948ñ1969 se hr·lo 9 inscenacÌ. V†roce 1963 p¯edvedli ochotnÌci z†NovÈ Vsi na p¯ehlÌdce lidovÈ umÏleckÈ tvo¯ivosti v†LipnÌku DaÚkovu Svatbu sÚatkovÈho podvodnÌka (reûie F. Durda, ¯ÌdÌcÌ uËitel).28 Odunec PrvnÌ zmÌnka o†ochotnickÈm divadle v†obci se nach·zÌ v†obecnÌ kronice, v†z·pise z†roku 1923 ñ v†tomto roce si ml·deû po¯Ìdila jeviötÏ za 1 273 KË. PrvnÌ divadelnÌ p¯edstavenÌ se hr·lo v†roce 1924. V†letech 1924ñ1937 nastudovali ochotnÌci pod vedenÌm spr·vce ökoly Adolfa Maöi 16 inscenacÌ. SdruûenÌ agr·rnÌho dorostu sehr·lo v†letech 1936ñ1937 dvÏ inscenace. Pod vedenÌm ¯editele ökoly Jaroslava PokornÈho hr·li divadla (1961ñ1967) mÌstnÌ poû·rnÌci, mj. inscenace her Rodinn· vojna, Pantofle a†kord, Chud·k manûel, a†z˙Ëastnili se i†p¯ehlÌdek amatÈrskÈho divadla v†okrese. Podle ökolnÌ kroniky hr·valy i†dÏti (1963, 1964, 1966).29 Ok¯Ìöky V†roce 1900 byl do okresnÌho spolkovÈho katastru zaps·n »ten·¯sk˝ spolek Ok¯Ìöky, kter˝ se vÏnoval ochotnickÈmu divadlu. V†letech 1901ñ1909 uvedl 22 inscenacÌ. MÌstnÌ odbor N·rodnÌ jednoty hr·l v†letech 1907ñ1909, divadlu se vÏnoval i†krouûek student˘ v†roce 1906.30 Po zaloûenÌ Sokola v†roce 1912 doölo ke splynutÌ spolku s†mÌstnÌ sokolskou jednotou.31 OchotnickÈ divadlo z˘stalo jednou z†aktivit Sokola Ok¯Ìöky dodnes. PrvnÌ konkrÈtnÌ vystoupenÌ dokumentuje ökolnÌ divadlo ñ dochoval se plak·t k†p¯edstavenÌ hry J. K. Hraöeho L·ska k†vlasti, kterÈ se konalo 2. 12. 1911 v†obecnÌm hostinci.32 S†v˝jimkou v·leËn˝ch let se ökolnÌ divadlo hr·lo (podle z·znamu ve ökolnÌ kronice) aû do roku 1958. Od roku 1922 se hr·lo v†novÏ vybudovanÈ sokolovnÏ.33 PrvnÌ doklad o†sokolskÈm divadle poch·zÌ z†roku 1924 ñ okresnÌ hejtmanstvÌ povolilo uspo¯·dat p¯edstavenÌ Na selskÈm gruntÏ a†Maryöa.34 Ve t¯ic·t˝ch letech nastala doba rozmachu ochotnickÈho divadla ñ nejËastÏji hr·la TJ Sokol, ale i†dalöÌ spolky: Sbor dobrovoln˝ch hasiË˘, mÌstnÌ skupina KatolickÈ ml·deûe, mÌstnÌ osvÏtov· komise a†mÌstnÌ sdruûenÌ »s. ûivnostensko-obchodnickÈ strany st¯edostavovskÈ. NejËastÏji se hr·lo v†sokolovnÏ, ale p¯edstavenÌ se konala i†v†mÌstnÌm hostinci a†hotelu.35 Od 50. let organizovala ochotnickÈ divadlo p¯i TJ Sokol hereËka a†reûisÈrka panÌ Bohumila Hekrlov·, kterou v†90. letech vyst¯Ìdali Ji¯Ì Podhr·zsk˝ a†VladimÌr DoËkal. Ok¯Ìösk˝ soubor se z˙ËastÚoval Ëasto okresnÌch divadelnÌch p¯ehlÌdek. V†80. letech se v†Ok¯Ìök·ch konaly okresnÌ p¯ehlÌdky dÏtsk˝ch divadelnÌch soubor˘. 220

Loutk·¯sk˝ krouûek MÌstnÌho kulturnÌho st¯ediska Ok¯Ìöky GutaperËa byl aktivnÌ v†letech 1993ñ1995. Police PrvnÌ zmÌnka o†ochotnickÈm divadle v†Polici je z†28. 10. 1919 ñ TJ Sokol uvedla hru N·sledky dostavenÌËka. Podle z·pisu v†obecnÌ kronice sehr·ly dÏti na ja¯e roku 1926 divadelnÌ p¯edstavenÌ hry Zlat· nit. V†roce 1928 n·sledovala Krakonoöova medicÌna a†1931 Kouzeln˝ prsten. V†meziv·leËnÈm obdobÌ byl Ëinn˝ divadelnÌ spolek Sokola. NejvÏtöÌ rozmach ochotnickÈho divadla v†Polici nastal po 2. svÏtovÈ v·lce, kdy byl adaptov·n kulturnÌ d˘m. PrvnÌ premiÈrou na jeviöti kulturnÌho domu byl OËistec od Z. Rhona (6. 3. 1948). Po roce 1951 vznikla osvÏtov· beseda, pod jejÌû hlaviËkou od roku 1956 pracoval divadelnÌ soubor, kter˝ zah·jil Ëinnost inscenacÌ hry L. StroupeûnickÈho Naöi furianti. SoubÏûnÏ s†dospÏl˝mi hr·ly i†dÏti z†mÌstnÌ ökoly. V†roce 1957 zaËali hr·t zamÏstnanci mÌstnÌho kamenolomu divadlo v†p¯ÌrodÏ. DivadelnÌ soubor osvÏtovÈ besedy v†Polici byl aktivnÌ aû do roku 1990 pod vedenÌm reûisÈr˘: Jind¯icha Svobody, Karla Bartoöe, Jana éiûky, MUDr. Emila Vandase a†Aloise Kasala. Od roku 1975 do jeho z·niku v†roce 1990 soubor reûÌrovala VÏra Tobolkov·. Od roku 1962 se hr·la ÑletnÌì a†ÑzimnÌì divadla. ÑLetnÌì byla uv·dÏna v†z·meckÈ galerii. Polick˝ soubor se pravidelnÏ z˙ËastÚoval okresnÌch divadelnÌch p¯ehlÌdek a†Ëasto hostoval v†obcÌch t¯ebÌËskÈho okresu.36 P¯edÌn PrvnÌ zmÌnka o†ochotnickÈm divadle poch·zÌ z†80. let minulÈho stoletÌ ñ studenti sehr·li dvÏ p¯edstavenÌ p¯i zakl·d·nÌ Ëten·¯skÈho spolku H·lek. Roku 1903 se podle pamÏtnÌk˘ hr·lo divadlo p¯i p¯Ìleûitosti zaloûenÌ spolku OsvÏta, od tÈ doby se hr·lo pravidelnÏ nÏkolikr·t do roka v†hostinci U†Nov·k˘ pod vedenÌm uËitele Vincence Sk·ly. MÌstnÌ odbor N·rodnÌ jednoty sehr·l v†letech 1906ñ1909 Ëty¯i p¯edstavenÌ. Za 1. svÏtovÈ v·lky divadelnÌ Ëinnost v†obci ochabla, ale jiû v†roce 1918 byl zaloûen Ëten·¯sko-pÏveck˝ spolek Domov. Jeho ËlenovÈ hr·li p¯edstavenÌ v†hostinci U†Nov·k˘. »lenovÈ OsvÏty hr·li U†Rambousk˘. V†kronice bohuûel chybÌ p¯esnÏjöÌ ˙daje o†poËtu her, titulech apod. Po 2. svÏtovÈ v·lce ñ v†letech 1946ñ1947 ñ hr·l Ochotnick˝ divadelnÌ krouûek Tyl a†divadelnÌ soubor MÌstnÌ osvÏtovÈ rady P¯edÌn, d·le se hr·lo divadlo pod hlaviËkou: Sokola, »ervenÈho k¯Ìûe, Sboru dobrovoln˝ch hasiË˘ a†osvÏtovÈ besedy ñ nÏkdy se organizace spojovaly, a†pak se dÏlily o†v˝tÏûek z†p¯edstavenÌ. PrvnÌm reûisÈrem byl Vincenc Sk·la, kter˝ v†souboru pracoval aû do roku 1939, po nÏm tu byl opÏt uËitel Jan äindel·¯ a†dalöÌ. PÌsemnÈ z·znamy v†kronik·ch jsou z†let 1947ñ1989 a†zaznamen·vajÌ 41 titul˘ hran˝ch jak dospÏl˝mi, tak dÏtmi. Tyto zpr·vy jsou vöak znaËnÏ torzovitÈ.37 P¯ibyslavice NejstaröÌ zpr·va o†divadelnÌ Ëinnosti v†obci se nach·zÌ ve fondu OkresnÌho ˙¯adu T¯ebÌË. Podle nÌ sehr·li ochotnÌci z†P¯ibyslavic v†letech 1901ñ1907 Ëty¯i inscenace. Potom hr·l divadla mÌstnÌ odbor N·rodnÌ jednoty ñ v†letech 1906ñ1908 uvedl 5 inscenacÌ a†v†obdobÌ 1918ñ1928 (podle z·znam˘ v†obecnÌ kronice) dokonce 18. V†roce 1923 si po¯Ìdil novÈ jeviötÏ. V†poË·tcÌch ochotnÌky reûÌrovala uËitelka M. M¸llerov·, pozdÏji Libuöe Vackov· a†Jaroslav Such·nek. Federace dÏlnick˝ch tÏlov˝chovn˝ch jednot realizovala 11 inscenacÌ, hasiËi 6, Omladina a†KatolickÈ ûeny 7 a†ökolnÌ dÏti 3 inscenace. Zpr·vy o†jednotliv˝ch p¯edstavenÌch jsou z†let 1921ñ1990.38

221

Radoöov PrvnÌ zpr·va v†obecnÌ kronice o†ochotnickÈm divadle v†obci uv·dÌ, ûe 28. 10. 1928 sehr·la mÌstnÌ Omladina v†hostinci Josefa Peöka divadelnÌ hru Aù ûije ta naöe republika. DalöÌ z·znamy v†kronice jsou z†let 1929ñ1949 ñ Spolek katolickÈ omladiny, hasiËi, ökolnÌ dÏti, Odbor lidovÈ ml·deûe, Odbor ml·deûe »eskoslovenskÈ strany lidovÈ a†mÌstnÌ osvÏtov· rada uvedly celkem 21 divadelnÌch p¯edstavenÌ. Potom uû hr·li (koncem 70. a†v†80. letech) jen pion˝¯i na Mezin·rodnÌ den ûen (vÏtöinou poh·dky).39 RudÌkov Podle retrospektivnÌho z·pisu v†rudÌkovskÈ kronice st·la u†zrodu ochotnickÈ tradice v†obci ml·deû. V†roce 1919 uvedla v†p¯ÌrodÏ pod vedenÌm uËitele Leopolda Hol·nka hru J·noöÌk. V†obci byly dva spolky, kterÈ se vÏnovaly divadlu ñ Sokol a†Orel. »lenovÈ Sokola hr·li v†hostinci U†Krul˘, ËlenovÈ Orla v†hostinci U†Jur˘, na jeviöti, kterÈ se muselo stavÏt. Po postavenÌ sokolovny a†orlovny se hr·lo v†jejich prostor·ch. V†sokolovnÏ nacviËoval hry pan LudvÌk Paûourek, v†orlovnÏ pan AntonÌn Chalupa. V†obdobÌ 2. svÏtovÈ v·lky divadelnÌ Ëinnost ustala ñ obnovena byla aû po roce 1945. Vedle soubor˘ Sokola a†Orla hr·ly i†dÏti pod vedenÌm ¯editelky ökoly Marie PlachetskÈ. V†roce 1952 byla zruöena Jednota Ës. Orla a†divadlo se hr·lo jen v†sokolovnÏ. DÏtsk˝ divadelnÌ soubor ZDä RudÌkov hr·l v†letech 1968ñ1971. äkolnÌ dÏti hr·ly i†pozdÏji, ale nepravidelnÏ. V†roce 1971 vznikl soubor p¯i organizaci SSM, jehoû vedenÌ se ujala Emilie äkola¯ov·. Divadlo se hr·lo i†pod hlaviËkou mÌstnÌ osvÏtovÈ besedy (1981ñ1988). PoslednÌm p¯edstavenÌm ochotnickÈho divadla v†obci byla 28. 6. 1989 inscenace hry Kopretinka.40 Studenec PrvnÌ pÌsemn· zmÌnka o†ochotnickÈm divadle je z†roku 1909 ñ Sbor dobrovoln˝ch hasiË˘ sehr·l v†hospodÏ U†MejzlÌk˘ hru Sta¯Ì bl·zni. Do roku 1914 se ˙dajnÏ hr·lo kaûd˝ rok. V†obdobÌ mezi svÏtov˝mi v·lkami bylo uvedeno 18 titul˘, nÏkterÈ byly i†opakov·ny. K†90. v˝roËÌ zruöenÌ roboty byla v†roce 1938 hr·na Robota, ve kterÈ ˙Ëinkovalo tÈmÏ¯ 100 herc˘. V†roce 1948 byla hra opakov·na (hr·lo se na n·vsi). Divadla se hr·la od roku 1933 v†sokolovnÏ, od poË·tku 2. svÏtovÈ v·lky opÏt v†hostinci U†MejzlÌk˘. Po v·lce ñ v†letech 1947ñ1948 ñ realizovala t¯i inscenace Jednota Ës. Orla. Celkem bylo po 2. svÏtovÈ v·lce uvedeno 30 inscenacÌ ñ hr·li ochotnÌci z†hasiËskÈho sboru, dorosteneck· samospr·va Sokola a†û·ci z·kladnÌ ökoly. Od roku 1979 reûÌroval divadla Miloslav Svit·Ëek.41 T¯ebÌË PoË·tky ochotnickÈho divadla v†T¯ebÌËi jsou spjaty s†ËinnostÌ MÏöùanskÈ besedy, zaloûenÈ v†roce 1861. Je doloûeno, ûe nap¯. v†roce 1864 se hr·la t¯i p¯edstavenÌ v†are·lu mÏstskÈho pivovaru. Od roku 1871 se hr·lo v†BesednÌm domÏ (pozdÏji N·rodnÌ d˘m) na KarlovÏ n·mÏstÌ v†T¯ebÌËi. Nov˝m podnÏtem pro ochotnickou Ëinnost bylo z¯ÌzenÌ gymn·zia v†roce 1871. StudujÌcÌ vysok˝ch ökol z†T¯ebÌËe se sdruûili v†KomitÈt studujÌcÌch t¯ebÌËsk˝ch, kter˝ se pozdÏji p¯ejmenoval na Akademick˝ klub. Studenti hr·li p¯edevöÌm o†pr·zdnin·ch. Koncem 19. a†poË·tkem 20. stoletÌ provozovala divadelnÌ Ëinnost ¯ada spolk˘, nÏkterÈ jako svou hlavnÌ Ëinnost, jinÈ jako doplnÏk dalöÌch aktivit. Kolem roku 1900 byly nejaktivnÏjöÌ: Jednota katolick˝ch tovaryö˘, z·bavnÌ odbor N·rodnÏ vzdÏl·vacÌ dÏlnickÈ besedy

222

Palack˝, Spolek katolick˝ch dÏlnÌk˘ a†Akademick˝ feri·lnÌ klub. D·le hr·l z·bavnÌ odbor ÿemeslnickÈ besedy, DÌvËÌ pÏveckÈ sdruûenÌ Vesna, TJ Sokol, SdruûenÌ divadelnÌch ochotnÌk˘ a†UmÏleck· besÌdka. PrvnÌm spolkem s†v˝hradnÏ divadelnÌ ËinnostÌ byla Ochotnick· divadelnÌ jednota Tyl. V†roce 1930 byl ustaven divadelnÌ odbor Sokola, kter˝ se ochotnickÈmu divadlu vÏnoval aû do roku 1941, kdy byl Sokol rozpuötÏn. V†letech 1930ñ1941 sehr·l tento spolek 59 inscenacÌ a†124 p¯edstavenÌ. Po roce 1945 obnovila Ëinnost Sokolsk· scÈna, prvnÌ p¯edstavenÌ se hr·lo 15. 12. 1945. PrvnÌ reûisÈrkou Sokola byla p. Reisingerov·, po nÌ p¯evzal reûii a†vzdÏl·vacÌ Ëinnost divadelnÌk˘ Jan Charv·t. V†roce 1946 p¯iöel do souboru uËitel Josef Gerûa, kter˝ reûÌroval vedle J. Charv·ta skupinu mlad˝ch. Sokolsk· scÈna skonËila Ëinnost v†roce 1951 (po reorganizaci spolkovÈ Ëinnosti) a†ËlenovÈ p¯eöli do divadelnÌho souboru (DS) z·vodnÌho klubu (ZK) INGSTAV a†od roku 1953 pak DS ZK UP z·vod˘. Soubor v†50. letech dosahoval skvÏl˝ch v˝sledk˘ ñ vyvrcholenÌm byla ˙Ëast na XXVI. Jir·skovÏ HronovÏ s†inscenacÌ »apkova LoupeûnÌka v†reûii J. Gerûi. V†roce 1958 se DS ZK UP z·vod˘ rozötÏpil a†vzniklo DivadelnÌ studio Domu osvÏty Bed¯icha V·clavka a†DS ZK ZKG. DivadelnÌ studio zaniklo v†roce 1965. V†T¯ebÌËi-BorovinÏ p˘sobil DivadelnÌ krouûek Baùov˝ch zamÏstnanc˘, kter˝ pak pokraËoval jako DS ZK T¯ebÌË-Borovina. Po J. Gerûovi, kter˝ do souboru p¯iöel po rozpadu SokolskÈ scÈny, vedla a†reûÌrovala DS Lea Sedl·¯ov· aû do roku 1987, kdy soubor ukonËil svou Ëinnost. V†letech 1975ñ1985 hr·l p¯i JednotnÈm klubu pracujÌcÌch (JKP) T¯ebÌË soubor AmatÈrsk· scÈna v†Ëele s†reûisÈrem ZdeÚkem Vondr·Ëkem. V†roce 1979 zaloûil Jaroslav Dejl DS Mlad· scÈna rovnÏû p¯i JKP T¯ebÌË. Soubor dos·hl v˝born˝ch v˝sledk˘, zvl·ötÏ v†hranÌ divadla pro dÏti (˙Ëast na n·rodnÌ p¯ehlÌdce divadelnÌch soubor˘ hrajÌcÌch pro dÏti v†roce 1980 aj.). Mlad· scÈna se rozpadla v†roce 1988 (odchod Ëlen˘ na vysokÈ ökoly) a†J. Dejl pokraËoval s†nov˝m souborem ñ Dramatick˝m klubem. TakÈ tento soubor se pravidelnÏ z˙ËastÚoval krajsk˝ch a†n·rodnÌch soutÏûÌ a†p¯ehlÌdek ñ k†nej˙spÏönÏjöÌm pat¯ily jeho inscenace Aucassina a†Nicoletty a†Shakespearova Snu noci svatoj·nskÈ, se kter˝mi se z˙Ëastnil Jir·skova Hronova, Wolkerova ProstÏjova a†dalöÌch p¯ehlÌdek. Soubor ˙Ëinkoval i†v†zahraniËÌ. V†60. letech p˘sobilo p¯i OkresnÌ knihovnÏ v†T¯ebÌËi DivadÈlko poezie Slabik·¯, kterÈ v†roce 1962 zÌskalo prvenstvÌ v†kategorii divadel poezie na WolkerovÏ ProstÏjovÏ. Slabik·¯ zanikl po roce 1968 v†d˘sledku normalizace. Za zmÌnku stojÌ i†fakt, ûe v†T¯ebÌËi vzniklo po roce 1940 Hor·ckÈ divadlo jako prvnÌ st·l· krajov· scÈna u†n·s ñ na jeho vzniku mÏl znaËn˝ podÌl AntonÌn Sk·la, osvÏtov˝ inspektor pro jihoz·padnÌ Moravu. A. Sk·la byl prvnÌm dramaturgem Hor·ckÈho divadla a†od roku 1946 byl spr·vcem divadelnÌho oddÏlenÌ MoravskÈho zemskÈho muzea v†BrnÏ. O†poË·tcÌch loutkovÈho divadla v†T¯ebÌËi nejsou bohuûel pÌsemnÈ z·znamy ñ podle pamÏtnÌk˘ zde asi v†letech 1940ñ1946 p˘sobila Loutkov· scÈna (LS) ÿÌöe Guliverova, kterou vedl BohumÌr Kröka. Na ni nav·zala v†roce 1953 St·l· loutkov· scÈna O⁄NZ ÿÌöe Gulliverova, kter· hr·la v†DomÏ pion˝r˘ a†ml·deûe v†T¯ebÌËi. Hr·lo se marionetami, vodiËi a†speak¯i byli oddÏleni, uûÌvaly se i†ÑartistickÈ loutkyì. Po smrti B. Kröky se v†roce 1964 soubor rozpadl. V†T¯ebÌËi-BorovinÏ p˘sobila LS Radost, kterou vedl Miloö KruûÌk st. a†kter· hr·la rovnÏû s†marionetami. Na Ëinnost tohoto souboru nav·zal Miloö KruûÌk ml. ñ zaloûil LS PlamÌnek, maÚ·skovÈ divadlo, kterÈ dodnes pracuje v†T¯ebÌËi-BorovinÏ. MaÚ·skovou scÈnu (MS) ZdravÌËko, kter· takÈ hraje do dneönÌch dn˘, zaloûil v†roce 1967 p¯i OsvÏtovÈm domÏ B. V·clavka MUDr. Miloö Blaha. MS ZdravÌËko ˙spÏönÏ reprezentovala t¯ebÌËskÈ loutk·¯stvÌ na n·rodnÌch a†celon·rodnÌch p¯ehlÌdk·ch, vystupovala i†v†zahraniËÌ a†jejÌ inscenace nat·Ëela »s. televize. V†souËasnÈ dobÏ pracuje p¯i ZdravÌËku Skupina 3 +†1 a†dÏtsk˝ soubor DÏti ZdravÌËka. 223

V†letech 1974ñ1979 p˘sobil p¯i ZK ZGK T¯ebÌË LS Marioneta, v obdobÌ 1975ñ1982 vyvÌjel Ëinnost soubor RolniËka, jehoû vedoucÌm byl Frantiöek Krul, sbÏratel loutek. Mj. provozoval i†rodinnÈ loutkovÈ divadlo. Od roku 1984 pracuje p¯i okresnÌm domÏ dÏtÌ a†ml·deûe DLS Gong pod vedenÌm uËitelky Jany ChocholouöovÈ.42 éeletava V†roce 1880 byl v†éeletavÏ zaloûen hasiËsk˝ spolek a†pozdÏji (r. 1908) TJ Sokol, kterÈ se vÏnovaly ochotnickÈ Ëinnosti. Po vzniku republiky »eskoslovenskÈ zaloûili divadelnÌ krouûek i†ûeletavötÌ ûivnostnÌci a†o†pr·zdnin·ch hr·vali studenti. V†obdobÌ protektor·tu se hr·lo pod hlaviËkou okupanty trpÏnÈho N·rodnÌho souruËenstvÌ. Po v·lce hr·val Sokol, Svaz ml·deûe, hasiËi, osvÏtov· beseda a†ökolnÌ dÏti. Nejd¯Ìve se p¯edstavenÌ konala v†pivovarskÈm s·le, v†roce 1925 si vybudovali ûivnostnÌci jeviötÏ v†p¯ÌzemÌ radnice. Hr·lo se i†v†dalöÌch s·lech a†nakonec v†s·le novÈho kina. NÏkolik p¯edstavenÌ bylo uvedeno v†p¯ÌrodÏ ñ u†Havliöova ml˝na, v†SokolskÈ zahradÏ a†v†pion˝rskÈm t·bo¯e u†Mr·kotÌna. DivadelnÌ Ëinnost nejËastÏji organizovali uËitelÈ a†¯editelÈ mÌstnÌ ökoly. V†roce 1933 se v†éeletavÏ zaËalo hr·t i†loutkovÈ divadlo, kterÈ s†dÏtmi nastudoval ¯editel ökoly Josef KopeËek. PonÏkud upravenÈ jeviötÏ slouûilo ochotnÌk˘m jeötÏ i†po v·lce. V†tomto obdobÌ se hr·lo i†ökolnÌ divadlo pod vedenÌm zejmÈna tÏchto uËitel˘: Marie Jur·nkovÈ, KvÏty KrotkÈVodiËkovÈ a†Dagmar Tesa¯ovÈ (poslednÌ p¯edstavenÌ nastudovala v†roce 1980).43 POZN¡MKY 1 SOkA T¯ebÌË, f. OkresnÌ ˙¯ad (O⁄) T¯ebÌË, i. Ë. 1663ñ1672 N, k. 449ñ472. 2 V˝pisy z†jednacÌch protokol˘ a†valn˝ch hromad dobrovoln˝ch hasiË˘ v†BudiöovÏ. 3 Zpracoval KAREL PAVLÕ»EK z†˙daj˘ uveden˝ch v†obecnÌ kronice. 4 SOkA T¯ebÌË, f. O⁄ T¯ebÌË, k. 464ñ464, i. Ë. 1669 N. 5 Zpracov·no ze zpr·vy starosty JOSEFA NOVOTN…HO. 6 SOkA T¯ebÌË, f. O⁄ T¯ebÌË, k. 461ñ463, 1669 N. DalöÌ informace Ëerp·ny od kronik·¯e ZDE“KA LAUERMANNA. 7 Informace starosty FRANTIäKA KÿÕéE. 8 Zpracov·no ze zpr·vy JAROSLAVY KU»ER“¡KOV… a†JOSEFA OKÿINY ze souboru OsvÏtovÈ besedy Daleöice. Dokumentace MÏstskÈho kulturnÌho st¯ediska (MÏKS) T¯ebÌË. 9 Zpracov·no z†˙daj˘ starosty JANA FIALY a†obecnÌ kroniky. 10 Zpracov·no ze zpr·vy kronik·¯e FRANTIäKA KOM¡RKA. 11 Pouûity ˙daje ze zpr·vy kronik·¯e KARLA KRULY a†z†dokumentace MÏKS T¯ebÌË. 12 Zpracov·no ze zpr·vy EVY URB¡NKOV…, vedoucÌ MÏKS Hrotovice a†kronik·¯e JAROSLAVA DO»EKALA. 13 Zdrojem informacÌ byla zpr·va kronik·¯e JOSEFA »URDY. 14 SOkA T¯ebÌË, f. O⁄ MoravskÈ BudÏjovice, k. 84ñ89, i. Ë. 308 N. D·le bylo vyuûito zpr·vy TEREZIE RYGLOV… z†JaromÏ¯ic nad Rokytnou. Dokumentace MÏKS T¯ebÌË. 15 SOkA T¯ebÌË, f. O⁄ MoravskÈ BudÏjovice, k. 87ñ98, i. Ë. 308 N. Zpr·va kronik·¯e VLADIMÕRA NOV¡»KA. Dokumentace MÏKS T¯ebÌË. 16 O. PEJCHAL, Historie ochotnickÈho divadla v†KnÏûicÌch, KnÏûice, OsvÏtov· beseda 1984, s. 1ñ 27. 17 SOkA T¯ebÌË, f. O⁄ T¯ebÌË, k. 449ñ472, i. Ë. 1663ñ1672 a zpr·va starosty J. äest·ka. 18 Zpracov·no ze zpr·vy MIROSLAVA »ECHA z†LipnÌka. 19 SOkA T¯ebÌË, f. O⁄ MoravskÈ BudÏjovice, k. 90, i. Ë. 308 N. D·le vyuûito ˙daj˘ ze zpr·v MARIE WOLHEIMOV…, obecnÌ kronik·¯ky, FRANTIäKA SMETANY, kronik·¯e Sboru dobrovoln˝ch hasiË˘ (zpracoval i†z·znamy z†protokolnÌ knihy Sokola) a†JIÿINY VODI»KOV…, ¯editelky Zä v†Litoho¯i. 20 SOkA T¯ebÌË, f. O⁄ MoravskÈ BudÏjovice, k. 94, i. Ë.308 N, d·le bylo vyuûito zpr·vy LADISLAVA VENHODY, starosty a†kronik·¯e MartÌnkova. 21 ObdobÌ let 1901ñ1905 zpracov·no z†pramen˘ SOkA T¯ebÌË, f. O⁄ T¯ebÌË, k. 451ñ460, i. Ë. 1664ñ

224

1668. D·le Ëerp·no ze zpr·vy kronik·¯ky VLADIMÕRY KUNSTOV… a†starosty obce FRANTIäKA PAVÕKA. 22 Zpracov·no ze zpr·vy starosty obce JANA CHLOUPKA. 23 Zpracov·no ze zpr·vy kronik·¯e mÏsta FRANTIäKA VLKA. 24 Ke zpracov·nÌ bylo vyuûito ˙daj˘ obecnÌho kronik·¯e BOHUMILA FIALKY. 25 ObdobÌ 1900ñ1909 zpracov·no z†pÌsemnostÌ SOkA T¯ebÌË, f. O⁄ T¯ebÌË, k. 449ñ472, i. Ë. 1663ñ 1672 N. D·le vyuûito zpr·vy kronik·¯e mÏsta JIÿÕHO PAPÕRNÕKA. 26 LÈta 1905ñ1907 byla zpracov·na z†fondu SOkA T¯ebÌË, f. O⁄ T¯ebÌË, k. 459ñ466, i. Ë. 1668ñ 1670. D·le bylo vyuûito zpr·vy starosty obce PAVLA NOV¡»KA. 27 Zpracov·no z†˙daj˘ obecnÌ kronik·¯ky VÃRY DURDOV…. 28 SOkA T¯ebÌË, f. O⁄ MoravskÈ BudÏjovice, k. 88 a†96, i. Ë. 308 N†(lÈta 1907ñ1922), pro dalöÌ obdobÌ bylo vyuûito zpr·vy VÃRY DUNDOV…, kronik·¯ky obce, a†dokumentace MÏKS T¯ebÌË. 29 SOkA T¯ebÌË, f. N·rodnÌ ökola Odunec, i. Ë. 52. VÏtöina informacÌ byla zÌsk·na ze zpr·vy obecnÌ kronik·¯ky ANEéKY BURIANOV…. 30 SOkA T¯ebÌË, f. O⁄, T¯ebÌË, k. 449ñ472, i. Ë. 1663ñ1679. Z·znamy o†Ëinnosti Ëten·¯skÈho spolku a†mÌstnÌho odboru N·rodnÌ jednoty. TamtÈû, f. O⁄ T¯ebÌË, p. Ë. 67, Ë. 131. 31 ObecnÌ ˙¯ad Ok¯Ìöky, ObecnÌ kronika, dÌl 1., Zpravodaj z†Ok¯Ìöek 1961, Ë. 3. 32 SOkA T¯ebÌË, AO Ok¯Ìöky, i. Ë. 2. 33 TamtÈû, f. MÏöùansk· ökola Ok¯Ìöky, i. Ë. 368, 369. 34 TamtÈû, f. AO Ok¯Ìöky, k. 44, i. Ë. 42 (r. 1924). 35 TamtÈû, k. 44, 45, i. Ë. 42 a†k. 48, 49, i. Ë. 43, 44. OstatnÌ informace ze vzpomÌnek pamÏtnÌk˘. Zpracov·no ze zpr·vy obecnÌ kronik·¯ky Mgr. JANY HUDCOV…. 36 NejstaröÌ zpr·va v†SOkA T¯ebÌË, f. O⁄ MoravskÈ BudÏjovice, k. 94, i. Ë. 308 N. Zpracov·no podle zpr·vy kronik·¯e obce JOSEFA KAL¡äKA, kter˝ vych·zel z†I.ñIII. dÌlu obecnÌ kroniky a†z†p¯Ìlohy zpravodaje Policko ñ 30 let divadelnÌho souboru. 37 SOkA T¯ebÌË, f. O⁄ T¯ebÌË, k. 461ñ470, i. Ë. 1669ñ1972 N, Z·znam o†Ëinnosti mÌstnÌho odboru N·rodnÌ jednoty. Zpr·va HELENY SK¡LOV…, kronik·¯ky obce P¯edÌn. 38 SOkA T¯ebÌË, f. O⁄ T¯ebÌË, k. 451ñ469, i. Ë. 1664ñ1671, Z·znamy o†divadle z†let 1901ñ1908. Zpracov·no ze zpr·vy starosty obce ROMANA VRBKY a†kronik·¯e EMILA äKORPÕKA. 39 ⁄daje Ëerp·ny ze zpr·vy Mgr. ALENY PEäT¡LOV… z†Radoöova. 40 Zpracov·no ze vzpomÌnek kronik·¯ky ANEéKY STÿECHOV… (retrospektivnÌ z·pis v†obecnÌ kronice). 41 ⁄daje Ëerp·ny ze zpr·vy obecnÌho kronik·¯e JAROMÕRA MATÃJKY. 42 SOkA T¯ebÌË, f. O⁄ T¯ebÌË, k. 449ñ472, i. Ë. 1663ñ1672 (lÈta 1900ñ1909). SOkA T¯ebÌË, archiv DS ZK ZKG T¯ebÌË-Borovina a†dalöÌ dosud nezpracovanÈ materi·ly o†ochotnickÈm divadle v†T¯ebÌËi. PÌsemn· a†obrazov· dokumentace Ëinnosti SokolskÈ scÈny a†MS ZdravÌËko (v majetku ZdeÚka Zimmermanna). Soukrom˝ archiv Jana Charv·ta, T¯ebÌË. Dokumentace MÏKS T¯ebÌË. älÈpÏje kultury z·padnÌ Moravy, Ë. 4, MÏKS T¯ebÌË 1993, 70 s. M. MATOUäEK, T¯i desÌtky loutk·¯sk˝ch jar v†T¯ebÌËi, MÏKS T¯ebÌË, 1996, 27 s. Z. HARTMANN, Dvacet loutk·¯sk˝ch setk·nÌ v†T¯ebÌËi, OKS BV T¯ebÌË, 1986, 37 s. 43 B. VR¡NA, Z†historie ûeletavskÈho divadelnictvÌ, MLK éeletava 1997, 28 s.

225

TÿIC¡T… P¡T… V›RO»Õ ZALOéENÕ HOR¡CK… GALERIE V†NOV…M MÃSTÃ NA MORAVÃ ñ I. »¡ST Josef Chalupa, Hor·ck· galerie NovÈ MÏsto na MoravÏ

V†roce 1987 jsem k†blÌûÌcÌmu se 25. v˝roËÌ zaloûenÌ Hor·ckÈ galerie v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ zpracoval komentovan˝ soupis v˝stavnÌ Ëinnosti. Pokusil jsem se zaznamenat rovnÏû aktivity pracovnÌk˘ Hor·ckÈho muzea smÏ¯ujÌcÌ do oblasti v˝tvarnÈho umÏnÌ, kterÈ p¯edch·zely vzniku galerie a†poslÈze probÌhaly paralelnÏ s†ËinnostÌ galerie, aù jiû ve spolupr·ci nebo samostatnÏ. Z†galerijnÌ pr·ce je ve¯ejnostÌ vnÌm·na p¯edevöÌm Ëinnost v˝stavnÌ, a†proto se domnÌv·m, ûe zmÌnÏn˝ materi·l m˘ûe b˝t zajÌmav˝ i†po desetiletÈm odstupu, a†p¯epracovan˝ jej p¯ipisuji letoönÌmu jiû 35. v˝roËÌ zaloûenÌ Hor·ckÈ galerie. Soupis v˝stavnÌ a†expoziËnÌ Ëinnosti je uveden chronologicky od poË·tku, s†prehistorick˝m exkurzem, v†koment·¯i k†v˝stav·m jsem se zamÏ¯il v†prvnÌ Ë·sti pouze na obdobÌ do mÈho p¯Ìchodu do Hor·ckÈ galerie, tj. do konce roku 1976. ⁄silÌ muzejnÌch pracovnÌk˘, v˝tvarnÌk˘ a†p¯·tel v˝tvarnÈho umÏnÌ, aby v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ byla otev¯ena galerie v˝tvarnÈho umÏnÌ, bylo v†roce 1964 korunov·no ˙spÏchem. NÏkolikalet· ˙spÏön· v˝stavnÌ aktivita Hor·ckÈho muzea v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ, zamÏ¯en· do oblasti v˝tvarnÈho umÏnÌ, a†p¯edevöÌm podpora a†pomoc socha¯e Vincence MakovskÈho nakonec p¯esvÏdËily funkcion·¯e okresu a†otev¯enÌ Hor·ckÈ galerie v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ k†1. kvÏtnu 1964 se stalo skutkem. Galerie byla okresnÌm za¯ÌzenÌm, coû byla v˝jimeËn· z·leûitost, uvÏdomÌme-li si, ûe v†tÈ dobÏ jeötÏ trvala snaha veökerÈ instituce, p¯edevöÌm kulturnÌho charakteru, centralizovat do éÔ·ru nad S·zavou. Snaha vybudovat z†tohoto hospod·¯sky a†spoleËensky zaostalÈho vysoËinskÈho mÏsteËka okresnÌ mÏsto se promÌtla negativnÏ v†dalöÌm v˝voji b˝val˝ch okresnÌch mÏst Byst¯ice nad Pernötejnem, VelkÈ BÌteöe, VelkÈho Mezi¯ÌËÌ a†NovÈho MÏsta na MoravÏ. Byla to p¯edevöÌm tradice socha¯sk·, Ëasto p¯ipomÌnanÈ rodiötÏ Jana ätursy a†Vincence MakovskÈho, krajin·¯sk· (Josef Jambor, Old¯ich BlaûÌËek) a†v†neposlednÌ ¯adÏ levicovÏ orientovanÈ kulturnÌ snahy spolku Hor·k, na jehoû p¯edn·ökovou a†v˝stavnÌ Ëinnost nav·zalo Hor·ckÈ muzeum. To vöe pak, poloûeno na misku vah, rozhodlo ve prospÏch NovÈho MÏsta na MoravÏ jako sÌdla okresnÌ galerie. Za aktivnÌ podpory funkcion·¯˘, zejmÈna p¯edsedy tehdejöÌho MÏstskÈho n·rodnÌho v˝boru (MÏNV) v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ Josefa Konvalinky, byly pro galerijnÌ ˙Ëely uvolnÏny dvÏ a†poslÈze t¯i mÌstnosti v†budovÏ radnice. CelÈ druhÈ patro na MÏNV slouûilo po deset let v˝stavnÌm ˙Ëel˘m Hor·ckÈ galerie. PracovnÌky muzea v†Ëele s†¯editelkou VÏrou VeËe¯ovou a†za pomoci Ëlen˘ muzejnÌ rady byla na d˘kaz opr·vnÏnosti vzniku galerie ve v˝stavnÌch prostor·ch instalov·na v˝stava z†dÏl zap˘jËen˝ch ze sbÌrek Hor·ckÈho muzea, M¸llerovy galerie (sbÌrka odk·zan· ¯ÌmskokatolickÈ cÌrkvi a†Ë·steËnÏ instalovan· na fa¯e) i†od v˝tvarnÌk˘. Na tuto v˝stavu nav·zala 26. Ëervence 1964 otev¯en· st·l· expozice Hor·ckÈ galerie instalovan· ve dvou mÌstnostech prvnÌho patra novomÏstskÈho z·mku, v†nÏmû v†tÈ dobÏ sÌdlilo lesnÌ uËiliötÏ a†lesnÌ z·vod. DÌla do st·lÈ expozice byla instalov·na za osobnÌ ˙Ëasti autora n·vrhu Vincence MakovskÈho ¯editelem MoravskÈ galerie v†BrnÏ Ji¯Ìm HluöiËkou. J. HluöiËka napsal rovnÏû ˙vodnÌ slovo do katalogu st·lÈ expozice a†pronesl slavnostnÌ projev p¯i jejÌm otev¯enÌ. Vydan˝ katalog ûel neobsahuje soupis vystaven˝ch dÏl a†reprodukovan· dÌla nebyla totoûn· s†vystaven˝mi. Podle vzpomÌnek pamÏtnÌk˘ ñ VÏry VeËe¯ovÈ a†Jind¯icha Zezuly ñ se poda¯ilo Ë·steËnÏ rekonstruovat podobu tÈto st·lÈ expozice: V†prvnÌ mÌstnosti byla vystavena dÌla staröÌch rod·k˘ a†umÏlc˘ z†Hor·cka, ve druhÈ 226

1. Dr. HluöiËka zahajuje st·lou expozici, 1964.

dÌla mladöÌch, ûijÌcÌch. N·vötÏvnÌci mÏli moûnost zhlÈdnout dÌla Jana ätursy: Pakosta, Matka, PÌseÚ hor, Messalina (ze sbÌrek Hor·ckÈho muzea), Puberta, Hr·Ë na ninÏru (z·p˘jËka z†N·rodnÌ galerie v†Praze); Old¯icha BlaûÌËka: NovÈ MÏsto na MoravÏ, Kamenick· dÌlna (z·p˘jËka z†M¸llerovy galerie); Karla NÏmce: Z†Ochozy (perokresba ze soukromÈho majetku); Frantiöka äÌra: Starosta Chl·dek, PortÈt mladÈho muûe (ze sbÌrek Hor·ckÈho muzea); Josefa Jambora: T·nÌ na Milovech, Je¯·by u†Bohdalce; Julia Pelik·na: Matka, mramor (zap˘jËeno od autora). Ve druhÈ mÌstnosti byla instalov·na dÌla Vincence MakovskÈho: VÌtÏzstvÌ RudÈ arm·dy, Alois a†VilÈm MrötÌkovÈ, Hlava republiky, PortrÈt panÌ Ondr·ËkovÈ, PortrÈt panÌ Proch·zkovÈ; Bohdana Laciny: Kytice nad st¯echami, Halas, Trnky (grafika); Jana Blaûka: D·öenka; Vlastimila VeËe¯i: DÌvka s†jabloÚovou vÏtvÌ; Arnoöta KoöÌka: BabiËka; obrazy od AntonÌna Proch·zky a†Lenky Proch·zkovÈ (ze sbÌrek MoravskÈ galerie). Josef Jambor a†Bohdan Lacina svÈ obrazy galerii darovali a†vytvo¯ili z·rodek vznikajÌcÌho galerijnÌho sbÌrkovÈho fondu. Lze jen litovat, ûe zap˘jËen· dÌla od ûijÌcÌch autor˘ nebyla pozdÏji zakoupena. V†textu katalogu p¯ipomnÏl J. HluöiËka bohatou v˝tvarnou tradici na Hor·cku, objasnil z·mÏr a†budoucÌ perspektivy Hor·ckÈ galerie. Ve funkci prvnÌho ¯editele galerie nastoupil Jind¯ich Zezula, absolvent St¯ednÌ umÏleckopr˘myslovÈ ökoly v†BrnÏ, s†vlastnÌmi v˝tvarn˝mi ambicemi, s†kr·tkodobou zkuöenostÌ z†pracovnÌho pomÏru v†OkresnÌm osvÏtovÈm domÏ ve éÔ·ru nad S·zavou. Bez zkuöenostÌ v†galerijnÌ pr·ci, neznal˝ mÌstnÌch pomÏr˘, obr·til se o†pomoc a†radu na Moravskou galerii v†BrnÏ a†krajskou galerii v†JihlavÏ. Hor·ckÈ muzeum ponÏkud alogicky pokraËovalo ve svÈm pl·nu v˝stavnÌ Ëinnosti v†oblasti v˝tvarnÈho umÏnÌ (F. äÌr), teprve po Ëase byly v˝stavy Hor·ckÈho muzea, zamÏ¯enÈ nap¯Ìklad na uûitÈ umÏnÌ (sklo), realizov·ny po dohodÏ ve v˝stavnÌch prostor·ch galerie. Hor·ck· galerie vstupovala do prvnÌho roku svÈ existence bez v˝stavnÌho pl·nu, bez ujasnÏnÈ koncepce, bez jak˝chkoliv p¯edchozÌch zkuöenostÌ. V˝stavnÌ ËinnostÌ se galerie 227

v†poË·tcÌch svÈ existence nejen prezentovala na ve¯ejnosti, ale v†podstatÏ se prost¯ednictvÌm v˝stav formovala jako za¯ÌzenÌ, ujasÚovala a†vymezovala svÈ posl·nÌ nejen v†oblasti kulturnÏ v˝chovnÈ, ale i†jako odborn· instituce, jejÌmû ˙kolem je pÈËe o†v˝tvarnÈ hodnoty minulosti i†p¯Ìtomnosti, jejich podchycenÌ, dokumentace, zpracov·nÌ a†p¯edevöÌm uchov·nÌ ve sbÌrkov˝ch fondech. V˝stavnÌ Ëinnost pak p¯edstavuje pouze vyËnÌvajÌcÌ Ë·st celÈho ledovce galerijnÌho posl·nÌ a†˙lohy galerie v†oblasti v˝tvarnÈho umÏnÌ regionu, onu Ë·st, kterou se prezentuje ve¯ejnosti. Byla-li aktivita Hor·ckÈho muzea ve v˝stavnÌ Ëinnosti, s†v˝jimkou dvou let p¯ed zaloûenÌm galerie, soust¯edÏna na p¯Ìpravu jednÈ, hlavnÌ sezonnÌ v˝stavy, a†to na zn·mou v˝tvarnou osobnost regionu, galerie byla za¯ÌzenÌm, kterÈ mÏlo zabezpeËit st·lou v˝stavnÌ Ëinnost. PonÏvadû chybÏl vlastnÌ v˝stavnÌ pl·n, byla galerie nucena s·hnout po tom, co se nabÌzelo. P¯es vöechny poË·teËnÌ obtÌûe m˘ûeme ¯Ìci, ûe od samÈho poË·tku lze ve sledu uspo¯·dan˝ch v˝stav vysledovat ˙silÌ o†vytvo¯enÌ v˝stavnÌ koncepce, kter· by odr·ûela v˝stavnÌ dÏnÌ v†regionu, p¯ipomnÏla mÌstnÌ i†celost·tnÌ v˝tvarnÈ tradice a†souËasnÏ öÌ¯ila mezi zdejöÌ ve¯ejnostÌ soudobÈ modernÌ umÏnÌ. PrvnÌ v˝stava byla p¯evzata z†OblastnÌ galerie v˝tvarnÈho umÏnÌ VysoËiny v†JihlavÏ ñ tvorba ZdeÚky HeritesovÈ. P¯i sledov·nÌ n·sledujÌcÌch titul˘ m˘ûeme hodnotit prvnÌ volbu kladnÏ. V˝stava ËÌtajÌcÌ 46 pl·ten s†figur·lnÌ tematikou a†n·mÏty z†cest po Francii, Bulharsku, KubÏ a†It·lii byla nesporn˝m obohacenÌm kulturnÌho ûivota na NovomÏstsku a†navÌc uk·zala, ûe pr·vÏ vytvo¯en· galerie umoûnÌ ve¯ejnosti pozn·nÌ tvorby i†jin˝ch neû jen mÌstnÌch autor˘. Obecenstvo zvÏdavÈ na prvnÌ akci navötÌvilo galerii v†hojnÈm poËtu, p¯ijetÌ v˝stavy vöak bylo rozpaËitÈ. N·sledovala v˝stava fotografiÌ Miloöe SpurnÈho p¯evzat· z†MoravskÈ galerie na doporuËenÌ ¯editele J. HluöiËky. InstalaËnÏ byla v˝stava znaËnÏ problematick·, chybÏly zkuöenosti s†adjustov·nÌm fotografiÌ. V˝stavou fotografiÌ, ËerpajÌcÌch n·mÏtovÏ z†VysoËiny, galerie uk·zala, ûe se nehodl· omezovat pouze na oblast tzv. vysokÈho umÏnÌ. V˝stava byla navötÌvena p¯edevöÌm fotoamatÈry. V†dobÏ, kdy se galerie dost·vala teprve do öiröÌho povÏdomÌ ve¯ejnosti, je hodnocenÌ prvnÌch v˝stav velmi sloûitÈ. Byly nov·torskÈ a†do NovÈho MÏsta na MoravÏ p¯inesly oûivenÌ kulturnÌho ûivota, souËasnÏ vöak proti sobÏ galerie hned na poË·tku popudila konzervativnÏjöÌ obecenstvo, kterÈ se povaûovalo za nositele zdejöÌch v˝tvarn˝ch tradic. Teprve v˝stava z†kreseb Josefa Jambora odpovÌdala mÌstnÌm p¯edstav·m o†galerii. V˝stava byla rovnÏû prvnÌ akcÌ p¯ipravovanou p¯Ìmo pro Hor·ckou galerii. ⁄vodnÌ text katalogu napsal dlouholet˝ sekret·¯ SdruûenÌ v˝tvarn˝ch umÏlc˘ Moravy v†HodonÌnÏ a†osobnÌ Jambor˘v p¯Ìtel Jan Andrys. V˝stava, realizovan· jiû ve t¯ech v˝stavnÌch s·lech na MÏNV, p¯edstavila ve¯ejnosti zajÌmavou z·vÏreËnou Ë·st umÏlcovy tvorby, tzv. babickÈ kresby. VykroËenÌ do novÈho roku (1965) nebylo zrovna nejöùastnÏjöÌ. P¯evzat· v˝stava z†praûskÈ NovÈ sÌnÏ p¯edstavila v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ krajin·¯skou tvorbu Jaroslava ä·mala. MalÌ¯ Ëerpal n·mÏtovÏ z†krajiny pod ValeËovem, na prahu »eskÈho r·je. Jeho krajiny se vyznaËujÌ d˘razem na kontrastnÌ plochy omezenÈ barevnosti, jednoduchou geometrizacÌ krajiny, inklinujÌcÌ k†pevnÈ, spÌöe ke grafickÈ neû malÌ¯skÈ v˝stavbÏ obrazu. ZjednoduöenÌ a†stylizace reality ä·malov˝ch obraz˘ nebyly novomÏstsk˝m obecenstvem pochopeny a†p¯ijaty. JeötÏ nÏkolik let se oznaËenÌ Ñö·malovötinaì pouûÌvalo jako negativnÌ ocenÏnÌ vöeho, k†Ëemu novomÏstötÌ n·vötÏvnÌci galerie nemohli najÌt cestu. OdsouzenÌ galerie na z·kladÏ v˝stavy bylo patrnÏ rovnÏû zp˘sobeno opomenutÌm ˙mrtÌ novomÏstskÈho malÌ¯e Aloise PodlouckÈho, ätursova vrstevnÌka, kter˝ dlouh· lÈta p˘sobil na zdejöÌm gymn·ziu. DobovÈ prosazov·nÌ snah odpout·vajÌcÌch se v†malÌ¯stvÌ od popisu reality se projevilo takÈ v†region·lnÌ tvorbÏ, i†kdyû Ëasto ölo pouze o†povrchnÌ p¯evzetÌ form·lnÌch postup˘. Na n·sledujÌcÌ v˝stavÏ z†dÌla ZdeÚka NovotnÈho se p¯edvedly v†galerii vöechny malÌ¯skÈ smÏry dvac·tÈho stoletÌ. Autor, eklekticky napodobujÌcÌ jednotlivÈ Ñismyì, jak mÏl moûnost se s†nimi sezn·mit v†pr·vÏ vych·zejÌcÌch publikacÌch, sehr·l v†tÈ dobÏ ˙lohu propag·tora a†populariz·tora modernÌho umÏnÌ. 228

S†odstupem shled·v·me, ûe z†jeho vlastnÌ tvorby je nejkvalitnÏjöÌ malba vytvo¯en· v†realistick˝ch intencÌch. V˝znam, jak˝ vöak sehr·la jeho, z†dneönÌho pohledu jen z¯Ìdka akceptovateln·, tvorba v†ÑmodernÌm duchuì, byl v†tÈ dobÏ nedoceniteln˝. Nebyl-li ä·mal v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ p¯ijat obecenstvem i†proto, ûe nebyl zdejöÌ, Novotn˝ jako hor·ck˝ region·lnÌ malÌ¯, tedy Ñn·öì, nemohl b˝t tak jednoduöe zamÌtnut. Historicky v˝znamnou byla peËlivÏ p¯ipraven·, prvnÌ vskutku samostatn· a†navÌc kolektivnÌ, v˝stava V˝tvarnÌci Hor·cka. Zachoval se z·pis z†jedn·nÌ poroty ze dne 21. dubna 1965 (p¯edsedou byl zvolen ak. malÌ¯ ZdenÏk Novotn˝, ËlenovÈ poroty: Miroslav RoötÌnsk˝, ak. malÌ¯ Pavel Kop·Ëek ñ za radu galerie; ak. socha¯ Ji¯Ì Marek ñ za krajskou organizaci »eskoslovenskÈho svazu v˝tvarn˝ch umÏlc˘ v†BrnÏ; ak. malÌ¯ Boh. Kr·tk˝, Otto Stritzko, PhDr. Jaroslav KaËer ñ za Moravskou galerii; Josef K¯Ìûek ñ za odbor kultury ONV, inspektor). Komise postupovala vy¯azovacÌ metodou ve t¯ech kolech a†vy¯adila kolem 60 pracÌ. V˝sledn˝ soubor ËÌtal 73 dÏl od 27 autor˘. S†povzdechem m˘ûeme pouze konstatovat, ûe s†tak rigorÛznÌm v˝bÏrem se jiû v†galerii nikdy p¯i p¯ÌpravÏ kolektivnÌch v˝stav nesetk·me. Vybran˝ soubor byl instalov·n na poËest 20. v˝roËÌ osvobozenÌ »eskoslovenska. V†˙vodnÌm slovÏ p¯i zah·jenÌ v˝stavy se PhDr. Jaroslav KaËer zam˝ölel nad ˙koly a†posl·nÌm galerie v†hranicÌch jejÌ p˘sobnosti i†nad vystaven˝m souborem, zda snad nebyly nepr·vem vy¯azeny a†opomenuty hodnoty. NÏkterÈ myölenky ani po letech neztratily na svÈ platnosti. Zd˘raznil, ûe: ÑÖ Rozumn· a†uv·ûliv· dramaturgie orientuje pl·n v˝stav tak, aby poskytovala informace ËelÌcÌ izolovan˝m lok·lnÌm p¯edstav·m. Teprve souvislost dod·v· v˝znam kaûdÈmu vystoupenÌ mÌstnÌmu. Konfrontace ñ vÏdomÌ o†kvalit·ch vznikajÌcÌch jinde ñ se tak st·v· zhodnocov·nÌm lok·lnÌ tvorbyÖì V†Ë·sti hovo¯ÌcÌ o†˙kolech a†z†toho vypl˝vajÌcÌch obtÌûÌch zaznÏla i†prorock· slova: ÑGalerie vöak p¯edevöÌm je povinna stanovit mÏ¯Ìtka. Je povinna urËovat vysokou mor·lnÌ normu kvality a†ta je internacion·lnÌ. Proto p¯i kaûdÈm zvaûov·nÌ hodnot nutno nekompromisnÏ vylouËit lok·lnÌ ohledy. Respektov·nÌ takov˝ch z·sad nedovoluje ovöem galerii d˝chat poklidem. Jejich uskuteËÚov·nÌ v†praxi p¯in·öÌ nesn·ze, tÏûkosti, sporyÖ Nesn·öenlivost ve vÏci kritiky je podstatnou souË·stÌ programu galerie.ì SouËasnÏ vöak dr. KaËer rozebÌr· a†zd˘razÚuje v˝znam öirok˝ch hranic v˝tvarnÈho n·zoru: ÑÖ V†tom smÏru mÏla by b˝t galerie nanejv˝ö tolerantnÌ. Jak jinak byla by s†to pod·vat nezjednoduöen˝, vÏcn˝ obraz o†(v kaûdÈ dobÏ komplikovanÈm) profilu dÏjin v˝tvarnÈho umÏnÌ.ì Na v˝stavÏ byla zastoupena dÌla A. Dvo¯·kovÈ, F. Buk·Ëka, R. Hanycha, B. Laciny, Z. NovotnÈho, F. Emlera (grafika), A. Smaûila, E. RannÈho, M. RoötÌnskÈho, L. VojtkovÈ, J. Zezuly; socha¯˘ V. MakovskÈho, A. KoöÌka, V. VeËe¯i, R. Magniho; sklo E. Ber·nka, fotografie M. Matouöka; z†öiröÌho regionu ñ z†T¯ebÌËe ñ V. Tomana. Ve vystavenÈm souboru byla i†dÌla neûijÌcÌch autor˘ J. Jambora, A. PodlouckÈho, J. PolanskÈho. Z†v˝stavy byla vybr·na pomÏrnÏ rozs·hl· kolekce dÏl schv·len˝ch poslÈze n·kupnÌ komisÌ MoravskÈ galerie v†BrnÏ k†zakoupenÌ do sbÌrek Hor·ckÈ galerie. TÌmto n·kupem se do galerijnÌch sbÌrek v¯adila i†dÌla ûijÌcÌch region·lnÌch v˝tvarnÌk˘. DalöÌ akviziËnÌ Ëinnost Hor·ckÈ galerie byla v†budoucnu metodick˝m vedenÌm MoravskÈ galerie omezena na pouh˝ch sedm autor˘ (J. ätursa, V. Makovsk˝, K. Pokorn˝, J. Jambor, B. Lacina, K. NÏmec a†O. BlaûÌËek). OmezenÌ sledovalo udrûenÌ kvality sbÌrkovÈho fondu. V†n·sledujÌcÌm obdobÌ se v†galerijnÌ v˝stavnÌ Ëinnosti prolÌn· ˙silÌ o†p¯edstavenÌ souËasn˝ch v˝tvarn˝ch snah s†prezentacÌ tradiËnÌch, historiÌ provÏ¯en˝ch a†uzn·van˝ch hodnot v†kontextu ËeskÈho v˝tvarnÈho umÏnÌ, a†pak snaha o†zhodnocenÌ, p¯ÌpadnÏ p¯ehodnocenÌ tvorby mÌstnÌch autor˘, kter· se v†povÏdomÌ zdejöÌ ve¯ejnosti stala jedin˝m, i†kdyû nespr·vn˝m mÏ¯Ìtkem hodnot. TÈmÏ¯ pravideln˝m kaûdoroËnÌm zpest¯enÌm v˝stavnÌho profilu byly akce p¯ipravenÈ Hor·ck˝m muzeem a†realizovanÈ v†prostor·ch galerie. Muzeum se zcela pochopitelnÏ zamÏ¯ilo na umÏleckÈ ¯emeslo, uûitÈ umÏnÌ a†etnografii. V†pr˘bÏhu let byly realizov·ny v˝stavy p¯ipomÌnajÌcÌ v˝robu hutnÌho skla na VysoËinÏ (1965), tradice tkalcovstvÌ a†n·vaz229

nost na modernÌ textil (1966), kouzlo hor·ck˝ch v˝öivek (1967). KromÏ uveden˝ch v˝stav pokraËovalo vöak Hor·ckÈ muzeum i†s†realizacÌ nÏkolika v˝stav v˝tvarnÈho zamÏ¯enÌ, kterÈ byly uspo¯·d·ny v†aule gymn·zia, pop¯ÌpadÏ v†s·le JednotnÈho klubu pracujÌcÌch. Vyuûilo p¯itom p¯edevöÌm vlastnÌ sbÌrkovÈ fondy shrom·ûdÏnÈ p¯ed vznikem galerie (Ji¯Ì éidlick˝ ñ 1965, V·clav JÌcha ñ 1966). Na p¯ÌpravÏ v˝stav, realizaci katalogu a†instalaci se tÈmÏ¯ pravidelnÏ podÌlel v†muzeu Ji¯Ì äebek, jemuû se poda¯ilo soust¯edit bohat˝ dokumentaËnÌ materi·l k†dÌlu a†ûivotu hor·ck˝ch umÏlc˘ i†historii NovÈho MÏsta na MoravÏ. N·sledujÌcÌ v˝bÏr v˝stavnÌch titul˘ v†galerii byl po zÌskan˝ch zkuöenostech v†prvnÌm roce a†negativnÌm ohlasu ve¯ejnosti uv·ûlivÏjöÌ. Byli vybÌr·ni auto¯i, v†jejichû ûivotÏ a†tvorbÏ byla urËit· vazba na hor·ck˝ region. VÏtöinou se jednalo o†osobnosti a†dÌla, k†nimû se i†v†budoucnu bude galerie pravidelnÏ vracet. Tyto v˝stavy vöak majÌ pr˘kopnick˝ charakter, ponÏvadû poprvÈ mapujÌ neprozkouman˝ v˝tvarn˝ terÈn. Vzhledem k†nedostateËnÈmu person·lnÌmu obsazenÌ po odbornÈ str·nce se galerie obracÌ o†pomoc p¯i p¯ÌpravÏ katalog˘ a†v˝stav na odbornÈ pracovnÌky kolegi·lnÌch institucÌ, p¯edevöÌm Moravskou galerii v†BrnÏ, D˘m umÏnÌ mÏsta Brna, OblastnÌ galerii v˝tvarnÈho umÏnÌ VysoËiny v†JihlavÏ aj. V˝bÏr öedes·ti osmi obraz˘ z†dÌla AntonÌna Proch·zky p¯ipravila pro galerii Bronislava Gabrielov·. K†v˝stavÏ byl vyd·n podrobn˝ katalog s†pÏti ËernobÌl˝mi reprodukcemi, kter˝ kromÏ ˙vodnÌho slova obsahuje ûivotopisnÈ ˙daje, seznam vystaven˝ch dÏl, p¯ehled umÏlcov˝ch v˝stav a†soupis literatury o†jeho ûivotÏ a†tvorbÏ. Vystaven· dÌla byla zap˘jËena z†N·rodnÌ galerie v†Praze, MoravskÈ galerie a†Muzea mÏsta Brna. V†textu katalogu i†v˝bÏru pracÌ byla vyzvednuta tvorba z†let 1921 aû 1924, kdy p˘sobil AntonÌn Proch·zka na novomÏstskÈm gymn·ziu a†vytvo¯il v†tÈ dobÏ dÌla, kter· se stala jeho osobit˝m p¯ÌspÏvkem ËeskÈmu malÌ¯skÈmu kubismu (T¯eönÏ na podnose, »ten·¯ka, DÌvka s†vÏneËkem, Student, DÌvka s†kvÏtinami aj.). Soubor obraz˘ byl doplnÏn kolekcÌ kreseb a†grafick˝ch list˘. N·sledujÌcÌ v˝stava kreseb Jana ätursy, p¯ipraven· na z·vÏr roku 1965, byla prvnÌm rozs·hl˝m zve¯ejnÏnÌm socha¯ovy tvorby kreslÌ¯skÈ v†jeho rodiöti. PeËlivÏ vybran· kolekce kreseb ze sbÌrek MoravskÈ galerie i†jejÌ instalace a†podrobn˝ katalog se zasvÏcen˝m

2. Z†v˝stavy A. Proch·zky, Ëervenecñsrpen 1965.

230

textem PhDr. Heleny Kus·kovÈ-KnozovÈ se vöak nesetkaly s†oËek·van˝m ohlasem a†p¯ijetÌm ve¯ejnostÌ. V˝stavu zhlÈdlo pouze dvÏ stÏ osob. N·vötÏvnost byla patrnÏ ovlivnÏna volbou termÌnu, kdy se ukonËujÌ p¯ed n·stupem zimy zahradnÌ pr·ce. V˝stava p¯ipraven· k†85. v˝roËÌ narozenÌ a†40. v˝roËÌ ˙mrtÌ Jana ätursy n·zornÏ uk·zala, ûe nelze spolÈhat na kulturnÌ tradice v†povÏdomÌ ve¯ejnosti, ale vzhledem k†znaËnÈmu poËtu p¯istÏhovalÈho obyvatelstva bude nutnÈ novÈ div·ky galerie teprve vychovat. Na SpurnÈho fotografickou v˝stavu nav·zala galerie zp¯ÌstupnÏnÌm souboru fotografiÌ Miroslava Matouöka ze éÔ·ru nad S·zavou. Jedin˝ umÏleck˝ fotograf p˘sobÌcÌ v†regionu na souboru 58 fotografiÌ p¯edloûil ve¯ejnosti v˝sledky svÈ pr·ce ukazujÌcÌ smÏ¯ov·nÌ od zachycenÌ okamûik˘ vöednÌho dne ke krajin·¯sk˝m kompozicÌm, k†nimû byl inspirov·n malebnostÌ VysoËiny. V†r·mci v˝stavy byla uspo¯·d·na beseda s†autorem, na nÌû zvala n·vötÏvnÌky samostatnÏ vydan· pozv·nka. PravidelnÏ po¯·dan˝mi besedami v†dobÏ kon·nÌ v˝stav, pokud moûno za ˙Ëasti autora, zah·jila galerie svou systematickou v˝chovu n·vötÏvnÌk˘. Jiû ve druhÈm roce po zaloûenÌ galerie (1966) byla uspo¯·d·na v˝stava z†p¯Ìr˘stk˘ galerijnÌ sbÌrky. PodnÏtem k†tomuto Ëinu byla p¯edevöÌm mor·lnÌ povinnost (alespoÚ tak to bylo pociùov·no) zve¯ejnit autorskÈ dary Josefa Jambora a†Bohdana Laciny a†rovnÏû uk·zat, ûe galerijnÌ ˙koly nejsou vyËerp·ny realizacÌ v˝stav, ale ûe hlavnÌm cÌlem je soust¯edit a†uchovat ve sbÌrk·ch v˝tvarn· dÌla vznikl· v†regionu a†pochopitelnÏ prezentacÌ jiû zÌskan˝ch p¯Ìr˘stk˘ uk·zat, jak˝m smÏrem se Ëinnost zaloûenÈ galerie ubÌr·. Na v˝stavÏ byla zastoupena dÌla zÌskan· prvnÌmi n·kupy (O. BlaûÌËek, Z. Novotn˝, V. Toman, grafika E. RannÈho a†A. Smaûila aj.). Na v˝stavu prezentujÌcÌ na ve¯ejnosti sbÌrkov˝ fond nav·zala galerie opÏt aû v†roce 1973 (V˝tvarnÈ umÏnÌ na Hor·cku) a†pak po pÏti letech ñ 1978 (Ze sbÌrek galerie), 1983 (Z p¯Ìr˘stk˘ galerijnÌch sbÌrek) a†mimo¯·dnÏ 1984 (Pohled do galerijnÌch sbÌrek). NÏkterÈ v˝stavnÌ tituly ponech·v·m bez öiröÌho koment·¯e. Z†n·zvu a†termÌnu kon·nÌ je patrn˝ obsah v˝stavy. Jedn· se nap¯Ìklad o†putovnÌ v˝stavu ze sbÌrek MoravskÈ galerie vÏnovanou souËasnÈ ËeskoslovenskÈ grafice a†reprÌzov·nÌ Ëlensk˝ch v˝stav Svazu Ëeskoslovensk˝ch v˝tvarn˝ch umÏlc˘ z†OblastnÌ galerie VysoËiny v†JihlavÏ. P¯i tÏchto v˝stav·ch se v†letech 1966 a†1967 p¯edstavili v†galerii auto¯i öiröÌho region·lnÌho z·bÏru, nejen pouze ze ûd·rskÈho okresu. PatrnÏ za nejv˝znamnÏjöÌ autorskou v˝stavu v†roce 1966 bychom mohli oznaËit v˝bÏr z†dÌla Eduarda MilÈna, i†kdyû k†v˝stavÏ nebyl vyd·n samostatn˝ katalog a†ze strohÈ dokumentace lze jen stÏûÌ rekonstruovat podobu v˝stavy. Autor se osobnÏ z˙Ëastnil instalace a†pro pozv·nku vytvo¯il kresbu ñ pohled na NovÈ MÏsto na MoravÏ. P¯i zah·jenÌ promluvil tehdejöÌ inspektor odboru kultury ONV Josef K¯Ìûek, jehoû dlouholetÈ pravidelnÈ recenze v†LidovÈ demokracii napom·haly publicitÏ galerijnÌ Ëinnosti. J. K¯Ìûek se rovnÏû podÌlel na p¯ÌpravÏ a†realizaci n·sledujÌcÌ posmrtnÈ v˝stavy obraz˘ akademickÈho malÌ¯e Aloise PodlouckÈho. V˝znamnÈ bylo pedagogickÈ p˘sobenÌ A. PodlouckÈho na novomÏstskÈ re·lce, kde od nÏho zÌskala cel· ¯ada budoucÌch malÌ¯˘ prvnÌ zasvÏcenÌ do malÌ¯skÈho ¯emesla, za vöechny p¯ipomeÚme Bohdana Lacinu. Text katalogu vöak postr·d· kritickÈ zhodnocenÌ a†za¯azenÌ PodlouckÈho dÌla do krajin·¯skÈ tvorby na VysoËinÏ a†zhodnocenÌ zmÌnÏnÈ tvorby fotografickÈ, kterou lze A. PodlouckÈho za¯adit mezi pr˘kopnÌky krajin·¯skÈ fotografie na VysoËinÏ. V†n·sledujÌcÌm roce (1967) p¯ipravila galerie dvÏ v˝stavy sv˝ch kmenov˝ch autor˘: Old¯icha BlaûÌËka k†nedoûit˝m osmdes·tin·m a†ex libris a†p¯Ìleûitostnou grafiku Karla NÏmce. P¯ed vznikem galerie pat¯ili oba umÏlci k†autor˘m, jimû pravidelnÏ vÏnovalo pozornost ve svÈ v˝stavnÌ Ëinnosti Hor·ckÈ muzeum. V†Ë·sti jeho expoziËnÌch mÌstnostÌ nad·le z˘stala instalov·na BlaûÌËkova sÌÚ, expozice odkazu Karla NÏmce byla Ë·steËnÏ redukov·na, aû musela v†roce 1971 ustoupit instalaci z†dÏjin dÏlnickÈho hnutÌ na NovomÏstsku. BlaûÌËkova v˝stava, p¯ipraven· jeho synem doc. PhDr. Old¯ichem BlaûÌËkem, nav·zala na muzejnÌ v˝stavu z†roku 1962. Ve vydanÈm katalogu byly p¯etiötÏny Ë·sti t¯Ì d¯Ìve vyda231

n˝ch staröÌch statÌ p¯ednÌch Ëesk˝ch historik˘ a†kritik˘ v˝tvarnÈho umÏnÌ, kte¯Ì O. BlaûÌËka osobnÏ znali a†pat¯ili k†jeho p¯·tel˘m: AntonÌna MatÏjËka (text z†roku 1938), Jana KvÏta (text z†roku 1953) a†JaromÌra PeËÌrky (z roku 1963). V†uvedenÈm katalogu vystaven˝ch pracÌ jsou zahrnuta i†dÌla z†expozice v†BlaûÌËkovÏ sÌni, vybÌzejÌcÌ tÌmto zp˘sobem k†n·vötÏvÏ muzea. O†v˝stavÏ Karla NÏmce si lze stÏûÌ vytvo¯it p¯edstavu; bylo p¯i nÌ vyuûito pr·vÏ vydanÈ monografie z†pera Ji¯Ìho äebka se soupisem grafickÈho NÏmcova dÌla. V˝stava byla p¯ipravena ve spolupr·ci s†Hor·ck˝m muzeem, na v˝bÏru pracÌ, instalaci a†zah·jenÌ se podÌlel J. äebek. Ve v˝stavnÌ dramaturgii byla zcela nov˝m poËinem v˝stava t¯Ì brnÏnsk˝ch v˝tvarnÌk˘: malÌ¯˘ Vilmy LeskovÈ a†Bed¯icha Petrovana a†socha¯e Ladislava MartÌnka. PoslednÌ ze jmenovan˝ch p˘sobil jako profesor na St¯ednÌ umÏleckopr˘myslovÈ ökole v†BrnÏ a†kaûdoroËnÏ zajÌûdÏl se sv˝mi û·ky do ätursova rodiötÏ, kde navötÏvovali socha¯skou expozici ve ätursovÏ sÌni v†Hor·ckÈm muzeu (v pozdÏjöÌch letech pravidelnÏ depozit·¯ Hor·ckÈ galerie, v†nÏmû byly uloûeny plastiky Karla PokornÈho a†Vincence MakovskÈho). P¯i jednÈ z†tÏchto n·vötÏv se zrodila koncepce uv·dÏnÈ v˝stavy. Socha¯skÈ pr·ce MartÌnkovy, û·ka V. MakovskÈho, jehoû vliv je v†Ë·sti tvorby patrn˝, a†Lacinovou imaginacÌ ovlivnÏn· pl·tna Vilmy LeskovÈ, ËerpajÌcÌ n·mÏtovÏ i†z†vysoËinskÈ krajiny, obdobnÏ jako pastely a†oleje Bed¯icha Petrovana, se v˝stavnÏ vz·jemnÏ doplÚovaly a†vytvo¯ily obdivuhodn˝ homogennÌ celek, jehoû spoleËn˝m znakem byla inspirace p¯Ìrodou. CitlivÏ napsan˝ text v†katalogu od Aleny KoneËnÈ byl pro div·ky vhodn˝m a†pot¯ebn˝m n·vodem ke vnÌm·nÌ vystavenÈho souboru. V†˙silÌ o†p¯iblÌûenÌ souËasn˝ch v˝tvarn˝ch region·lnÌch tendencÌ ve¯ejnosti pokraËovala galerie v˝stavou z†dÌla Miroslava RoötÌnskÈho. V†˙vodu katalogu se pokusil Josef K¯Ìûek obh·jit a†vysvÏtlit modernÌ malÌ¯stvÌ. M. RoötÌnsk˝ pat¯Ì k†autor˘m, jejichû p¯Ìchod na VysoËinu souvisÌ s†budov·nÌm éÔ·rsk˝ch strojÌren a†slÈv·ren. NeovlivnÏn mÌstnÌ krajin·¯skou tradicÌ byl inspirov·n budov·nÌm pr˘myslovÈho gigantu éÔasu, v†nÏmû nach·zÌ pracovnÌ uplatnÏnÌ jako v˝tvarnÌk a†poslÈze jako vedoucÌ v˝tvarnÏ propagaËnÌho oddÏlenÌ. Na v˝stavÏ p¯edvedl v˝sledky svÈ tv˘rËÌ Ëinnosti za pÏtiletÈ obdobÌ 1962 aû 1967. Ve vystavenÈm souboru dominovaly figur·lnÌ kompozice inspirovanÈ prost¯edÌm hutÌ a†tov·rnÌch hal, z†novÏjöÌch pak pl·tna ovlivnÏn· silnÏ dÌlem B. Laciny (OtvÌr·nÌ stud·nek, Zimy). Ve¯ejnost figur·lnÌ kompozice z†pracovnÌho prost¯edÌ i†obrazy symbolicky vyjad¯ujÌcÌ dÏnÌ v†p¯ÌrodÏ p¯ijala dle oËek·v·nÌ rozpaËitÏ. V˝znam tvorby M. RoötÌnskÈho v†r·mci regionu v†obdobÌ öedes·t˝ch let Ëek· doposud na svÈ zhodnocenÌ. AË zmÌnÏn· v˝stava byla p¯ips·na 20. v˝roËÌ ⁄norov˝ch ud·lostÌ (1968), autor se pro svou aktivitu v†roce 1968 musel v˝stavnÏ odmlËet, vÏnoval se p¯edevöÌm pr·ci na v˝tvarnÈm ¯eöenÌ interiÈr˘ ve spolupr·ci s†architektem. Z†Ostravy p¯evzat· v˝stava V·clava Rabase je prvnÌ akcÌ v†galerii, dÌky nÌû se mÌstnÌ ve¯ejnosti p¯edkl·d· dÌlo pat¯ÌcÌ ke klasick˝m hodnot·m ËeskÈho krajin·¯stvÌ. PozdÏji v†osmdes·t˝ch letech na tuto v˝stavu nav·ûe programovÏ vÏtöÌ poËet v˝stav v˝znamn˝ch krajin·¯˘. V˝stava V. Rabase byla v˝znamn· i†tÌm, ûe p¯edstavila d˘stojnou formou a†s†odpovÌdajÌcÌm ohlasem dÌlo umÏlce, kter˝ nemÏl sv˝m ûivotem a†tvorbou p¯Ìmou vazbu k†hor·ckÈmu regionu. AËkoliv je moûnÈ namÌtnout, ûe Rabasova pl·tna byla i†pro konzervativnÏjöÌ obecenstvo p¯ijateln·, uplyne nÏkolik let, neû se opÏt objevÌ na v˝stavnÌm programu autorsk· v˝stava bez vnit¯nÌ n·vaznosti na region·lnÌ tradice. N·sledujÌcÌ v˝stava je jiû p¯ipravov·na pod novou institucion·lnÌ hlaviËkou. NedostateËnÈ person·lnÌ obsazenÌ galerie a†postupnÏ se rozvÌjejÌcÌ spolupr·ce galerie a†muzea a†v†neposlednÌ ¯adÏ prvnÌ proud integraËnÌch snah v†muzejnÌ oblasti (sluËov·nÌ muzeÌ v†r·mci okresu) vedly muzeologickÈ st¯edisko p¯i MoravskÈm muzeu v†BrnÏ v†roce 1967 k†n·vrhu na slouËenÌ Hor·ckÈ galerie a†Hor·ckÈho muzea v†jednu organizaci. ONV ve éÔ·ru nad S·zavou jako z¯izovatel obou za¯ÌzenÌ s†n·vrhem souhlasil a†k†1. Ëervnu 1968 vznikla jejich slouËenÌm nov· spoleËn· organizace Hor·ckÈ muzeum a†galerie v†NovÈm MÏstÏ na 232

MoravÏ. Do funkce ¯editele obou slouËen˝ch za¯ÌzenÌ nastoupil 1. ¯Ìjna 1968 JUDr. Mirko Rosenbaum. PrvnÌ Ëty¯i roky existence Hor·ckÈ galerie jsou poznamen·ny nedostatkem zkuöenostÌ, neznalostÌ mÌstnÌho vkusu a†tradice, coû se projevilo p¯edevöÌm v†prvnÌm roce, ale rovnÏû nedocenÏnÌm a†vlastnÏ nepochopenÌm posl·nÌ galerie jako instituce ze strany nad¯Ìzen˝ch org·n˘, z†Ëehoû vyplynulo nedostateËnÈ materi·lnÌ, ekonomickÈ a†person·lnÌ zabezpeËenÌ galerie. P¯ehlÌûenÌ galerie bylo zp˘sobeno rovnÏû jejÌm umÌstÏnÌm mimo okresnÌ mÏsto, s†ËÌmû se galerie pot˝kala jeötÏ ¯adu let. P¯esto kaûd· v˝stavnÌ akce byla v†ûivotÏ okresu a†p¯edevöÌm NovÈho MÏsta na MoravÏ v˝znamnou ud·lostÌ, aù jiû byla kladnÏ Ëi z·pornÏ p¯ijata, ovlivÚovala dalöÌ estetickÈ cÌtÏnÌ a†vkus obyvatelstva i†öiröÌ div·ckÈ obce. Od poË·tku byly galerijnÌ v˝stavy vyuûÌv·ny v†r·mci ökolnÌ v˝uky v˝tvarnÈ v˝chovy. U†nÏkter˝ch v˝stav tvo¯ila ökolnÌ ml·deû vÏtöinu n·vötÏvnÌk˘. V˝sledky tohoto p˘sobenÌ se projevily aû po letech, kdy se n·vötÏvnost oproti prvnÌm let˘m existence galerie ztrojn·sobila. V˝stavnÌ aktivita Hor·ckÈho muzea, vyvolan· ˙silÌm doloûit opr·vnÏnost zaloûenÌ galerie, pokraËovala pravidelnÏ v†dobÏ letnÌch pr·zdnin, ale ze spoleËnÏ po¯·dan˝ch v˝stav i†akcÌ, k†nimû galerie prop˘jËila svÈ v˝stavnÌ prostory, bylo z¯ejmÈ, komu tato Ëinnost n·leûÌ. SlouËenÌm obou institucÌ se tato problematika vy¯eöila. Galerie i†v†r·mci novÈ organizace pokraËovala ve svÈm v˝stavnÌm programu. Na letnÌ sezonu p¯ipraven˝ Hor·ck˝ salon 1968 byl p¯ips·n 50. v˝roËÌ zaloûenÌ republiky. äestiËlenn· komise vybrala pr·ce od pÏtadvaceti autor˘ (mnoh˝m z†nich se pak na desetiletÌ dve¯e galerie uzav¯ely). Na v˝stavÏ mÏli auto¯i rovnomÏrnÈ zastoupenÌ pracÌ. Z†v˝stavy byla vybr·na opÏt dÌla k†zakoupenÌ do galerijnÌch sbÌrek. Na podzim byla p¯ipravena rozs·hl· v˝stava z†dÌla »eÚka Dobi·öe. Vystaven˝ soubor ËÌtajÌcÌ 77 pracÌ byl prvnÌm profilov˝m vystoupenÌm autora v†rodnÈm kraji. PeËlivÏ proveden˝ v˝bÏr z†dÏl od roku 1957 z†tzv. cik·nskÈho obdobÌ aû po tvorbu stylizujÌcÌ krajinu do symbolick˝ch znak˘ nebo kladoucÌ d˘raz na imanentnÌ vlastnosti barvy v†obrazech blÌûÌcÌch se nefigurativnÌmu projevu byl ve¯ejnostÌ p¯ijat kupodivu velmi kladnÏ a†mnoh· dÌla vystaven· v†galerii si n·vötÏvnÌci po zakonËenÌ v˝stavy zakoupili. Na z·vÏr roku 1968 byla p¯ipravena v˝stava knihvazaËsk˝ch pracÌ Bohuslava Plevy, bratra zn·mÈho spisovatele J. V. Plevy, a†karikatur Rudolfa Puch˝¯e, novomÏstskÈho rod·ka, uËitele pedagogickÈ fakulty brnÏnskÈ Univerzity J. E. PurkynÏ. S†jeho karikaturami se setk·vali pravidelnÏ Ëten·¯i krajskÈho listu Rovnost. Autor v†nich tepal p¯eûÌvajÌcÌ malomÏöù·ckÈ zlozvyky, ale nejednou se ost¯e vyj·d¯il i†k†aktu·lnÌm mezin·rodnÌm ud·lostem. Sv˝mi karikaturami doplnil i†p¯edv·leËn· vyd·nÌ mÌstnÌho Ëasopisu, byl rovnÏû prvnÌm ilustr·torem MalÈho Boböe J. V. Plevy a†vytvo¯il celou galerii karikatur v˝znamn˝ch osobnostÌ z†Hor·cka (Makovsk˝, NÏmec, Lacina aj.). R. Puch˝¯ se aktivnÏ ˙Ëastnil akcÌ brnÏnskÈ LevÈ fronty a†podÌlel se na jejÌm p˘sobenÌ v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ v†r·mci besed a†p¯edn·öek spolku Hor·k. B. Pleva vytvo¯il ¯adu osobitÏ ztv·rnÏn˝ch kniûnÌch vazeb, je rovnÏû autorem vazby pamÏtnÌ knihy Hor·ckÈho muzea a†galerie. N·sledujÌcÌ rok (1969) zah·jila galerie svou Ëinnost neobvyklou akcÌ v˝chovnÈho zamÏ¯enÌ. Ve v˝stavnÌch prostor·ch instalovala putovnÌ v˝stavu UNESCO nazvanou MalÌ¯stvÌ 1900ñ1925 sest·vajÌcÌ z†90 adjustovan˝ch reprodukcÌ v˝znamn˝ch dÏl svÏtov˝ch malÌ¯˘ zachycujÌcÌch ve vybran˝ch pracÌch v˝voj od impresionismu po surrealismus. K†v˝stavÏ vydan˝ katalog byl pouze v†angliËtinÏ. Galerie operativnÏ nechala vytisknout alespoÚ seznam vystaven˝ch reprodukcÌ s†uvedenÌm z·kladnÌch dat u†autor˘. V˝stavu zah·jil nov˝ ¯editel JUDr. Mirko Rosenbaum a†dÌky jeho p¯edn·ökovÈ aktivitÏ zhlÈdl v˝stavu vÏtöÌ poËet n·vötÏvnÌk˘ (rekreanti, ökolnÌ ml·deû) a†byly dokonce uspo¯·d·ny Ëty¯i z·jezdy staröÌch û·k˘ ze ökol z†VelkÈho Mezi¯ÌËÌ do NovÈho MÏsta na MoravÏ. Koncepci v˝stavy bylo moûnÈ vytknout absenci osobnostÌ a†dÏl ËeskÈho v˝tvarnÈho umÏnÌ, a†tÌm p¯edvedenÌ souvislostÌ a†vliv˘. V˝stava bez n·vaznosti na naöe umÏnÌ p˘sobila na ve¯ejnost ponÏkud exoticky. 233

AËkoliv byla tato v˝stava v˝jimeËn· a†nepoda¯ilo se jiû v†p¯ÌötÌch letech instalovat ani v†reprodukcÌch dÌla evropsk˝ch malÌ¯˘, mÏla v†novomÏstskÈm prost¯edÌ a†ve v˝stavnÌ koncepci stanovenÈ Dr. M. Rosenbaumem z·sadnÌ v˝znam. Uk·zala, ûe je zapot¯ebÌ aktivizovat p¯edn·ökovou a†vzdÏl·vacÌ Ëinnost galerie. Dodnes je moûnÈ vyslechnout od pamÏtnÌk˘, tehdy student˘ Ëi û·k˘ novomÏstsk˝ch ökol, jak siln˝m dojmem na nÏ tehdy v˝stava zap˘sobila, aË jim svÏtovÈ malÌ¯stvÌ p¯iblÌûila pouze v†reprodukcÌch. PoprvÈ v†galerii se v†tomto roce p¯edstavil ve¯ejnosti rozs·hlou v˝stavou malÌ¯ a†grafik AntonÌn Smaûil. V†osmaosmdes·ti vystaven˝ch pracÌch byly zastoupeny vöechny tematickÈ okruhy, s†nimiû se pak setk·v·me na umÏlcov˝ch dalöÌch v˝stav·ch. (Ryb·¯i ñ ËerpajÌcÌ z†prost¯edÌ jiûnÌch »ech, N·ves ñ zachycujÌcÌ tv·¯ vysoËinsk˝ch, jihoËesk˝ch, slovensk˝ch i†zahraniËnÌch vesniËek, krajinu VysoËiny, T·borska, Mikulovska aj.). V†samostatnÏ p¯ipravenÈ v˝stavÏ z†dÌla Frantiöka Kav·na se pokusil Dr. M. Rosenbaum o†podchycenÌ umÏlcova dÌla v†soukromÈm majetku v†oblasti regionu. V˝stava sama, aË se setkala s†velmi kladn˝m p¯ijetÌm u†ve¯ejnosti, vöak pot¯ebn˝m d˘sledn˝m zhodnocenÌm malÌ¯ovy tvorby nebyla. Hutn˝m textem, kter˝ si ovöem rovnÏû nekladl za cÌl zhodnotit z†odstupu Kav·novo dÌlo, doprovodila katalog PhDr. Anna Masarykov·, kter· v˝stavu rovnÏû zah·jila. V†r·mci oslav 75. v˝roËÌ zaloûenÌ re·lky v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ byla p¯ipravena v˝stava z†pracÌ Josefa Jambora. Na v˝stavu se poda¯ilo soust¯edit 94 obraz˘, kreseb a†akvarel˘ z†let 1908 aû 1962, jak dokl·d· seznam vystaven˝ch pracÌ. V†JamborovÏ pÌsemnÈ poz˘stalosti se dochoval takÈ p¯Ìpravn˝ materi·l pro katalog (vËetnÏ makety) k†tÈto v˝stavÏ. PodrobnÈ zpracov·nÌ ûivota i†dÌla, vËetnÏ soupisu, jehoû autorem je Ji¯Ì äebek, svÏdËÌ o†peËlivÈ p¯ÌpravÏ, z·jmu a†d˘vÏrnÈ znalosti celÈ problematiky. K†realizaci katalogu vöak z†nepochopiteln˝ch d˘vod˘ v†dobÏ poËÌnajÌcÌ normalizace a†konsolidace nedoölo. Veöker· Ëinnost v†roce 1970 je v†zachovanÈ dokumentaci galerie doloûena velmi torzovitÏ. O†prvnÌ v˝stavÏ v†roce, jeû byla vÏnov·na tvorbÏ malÌ¯e Jana Blaûka a†socha¯e Jana Habarty, kte¯Ì spoleËnÏ p˘sobili jako profeso¯i na St¯ednÌ umÏleckopr˘myslovÈ ökole v†UherskÈm Hradiöti, se z†dokumentace nedovÌme v˘bec nic. J. Blaûek, rod·k z†K¯Ìdel, se patrnÏ p¯edstavil novomÏstskÈ ve¯ejnosti jiû v†lÈtÏ 1956 v˝stavou v†kreslÌrnÏ z·kladnÌ ökoly a†jeho prost¯ednictvÌm uspo¯·dalo Hor·ckÈ muzeum poË·tkem roku 1963 v˝stavu NovÈ tvary n·stroj˘ a†p¯Ìstroj˘. Ve sbÌrk·ch galerie se nach·zÌ akvarel expresivnÌ barevnosti poch·zejÌcÌ z†tÈ doby a†patrnÏ zakoupen˝ po v˝stavÏ v†roce 1970. Lze-li z†nÏj usuzovat na tv·¯ v˝stavy, pak p¯evl·daly pr·ce stylizujÌcÌ krajinu, s†v˝razn˝mi konturami a†expresivnÌmi barvami, kterÈ vyst¯Ìdaly obdobÌ impresivnÌch krajin a†popisn˝ch û·nrov˝ch v˝jev˘. N·sledovala v˝stava z†umÏleckÈ poz˘stalosti Vincence MakovskÈho, kterou darovala umÏlcova rodina st·tu (smlouva ze dne 7. 2. 1968) s†podmÌnkou, ûe v†jeho rodiöti bude vybudov·n pam·tnÌk. St·t zastoupen˝ Jihomoravsk˝m KNV p¯edal poz˘stalost do spr·vy KrajskÈho st¯ediska st·tnÌ pam·tkovÈ pÈËe a†ochrany p¯Ìrody v†BrnÏ a†to ji deponovalo v†Hor·ckÈm muzeu a†galerii v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ. Teprve v†roce 1984 byla poz˘stalost p¯evedena do spr·vy Hor·ckÈ galerie. V†roce 1971 byl cel˝ soubor restaurov·n a†instalov·n na v˝stavÏ s†tÌm, ûe se jedn· o†dÌla urËen· pro Pam·tnÌk Vincence MakovskÈho. Vydan˝ rozs·hl˝ katalog, zpracov·vajÌcÌ chronologii socha¯ova dÌla a†p¯in·öejÌcÌ mnoho cenn˝ch informacÌ ze ûivota V. MakovskÈho, byl pracÌ J. äebka. Pouze podrobn˝ katalog je svÏdectvÌm o†vystaven˝ch dÌlech. V†dokumentaci opÏt chybÌ jedin· fotografie, kter· by zaznamenala podobu v˝stavy. PrvnÌ MakovskÈho v˝stava tak rozs·hlÈho charakteru oûivila opÏt z·jem o†zÌsk·nÌ celÈho z·mku pro galerijnÌ ˙Ëely. Z·pis z†jedn·nÌ muzejnÌ rady ze dne 16. 6. 1970 uv·dÌ, ûe bylo p¯islÌbeno uvolnÏnÌ pÏti mÌstnostÌ I. patra z·mku pro galerii. Do konce roku 1970 byly skuteËnÏ uvolnÏnÈ prostory galerii p¯ed·ny. Do z·mku byly p¯emÌstÏny plastiky V. MakovskÈho, obrazy z†depozit·¯e galerie na MÏNV, kter˝ svou velikostÌ jiû svÈmu ˙Ëelu nevyhovoval, Ë·steËnÏ plastiky Karla PokornÈho. V†˙noru a†b¯eznu mÏly b˝t poökozenÈ plastiky K. PokornÈho opraveny. Monument·lnÌ plastiky MakovskÈho, PokornÈho a†ätursy 234

byly uloûeny v†p˘dnÌm prostoru z·mku. V†tÈto dobÏ byly prostory z·mku galerii smluvnÏ pronajaty. Za ˙Ëasti z·stupc˘ MÏNV, ONV, LesnÌho z·vodu, pozdÏji KNV a†dalöÌch probÌhalo jedn·nÌ ze ˙Ëelem uvolnÏnÌ celÈho z·meckÈho objektu pro galerii. KolektivnÌ v˝stava p¯ipsan· 25. v˝roËÌ osvobozenÌ republiky a†nazvan· Setk·nÌ hor·ck˝ch umÏlc˘ nav·zala na obdobnÈ akce v†letech 1965 (20. v˝roËÌ osvobozenÌ) a†1968 (50. v˝roËÌ vzniku »SR). V˝stava byla velmi seriÛznÏ p¯ipravena. Po¯adatelÈ kladli d˘raz na kvalitu vystaven˝ch pracÌ. V†˙vodu katalogu p¯ipomÌn· Dr. M. Rosenbaum v˝stavu UNESCO, kter· poskytla mÌstnÌ umÏnÌmilovnÈ ve¯ejnosti p¯ehled hlavnÌch proud˘ modernÌho malÌ¯stvÌ poË·tku stoletÌ. Hovo¯Ì o†souËasn˝ch tendencÌch a†neopomene p¯ipomenout, ûe ÑÖ tvorba hor·ck˝ch v˝tvarn˝ch umÏlc˘ se pohybuje v†mezÌch tradiËnÌch v˝razov˝ch prost¯edk˘,Ö teprve socha¯sk· tvorba Vincence MakovskÈho a†malÌ¯skÈ pr·ce Bohdana Laciny znamenajÌ pr˘lom smÏrem k†modernÌm proud˘m. Od tÈ doby hor·ckÈ malÌ¯stvÌ a†socha¯stvÌ osciluje mezi realistick˝m a†modernÌm umÏleck˝m n·zorem a†je faktem, ûe vyznavaË˘ modernÌch smÏr˘ p¯ib˝v·, jak to dosvÏdËuje i†naöe setk·nÌ 1970.ì P¯ipomÌn· vöak, ûe pro hodnotu dÌla je urËujÌcÌ jeho umÏleck· kvalita. V˝bÏr pracÌ i†p¯Ìstup k†celÈ akci p¯ipomÌn· prvnÌ kolektivnÌ v˝stavu v†roce 1965. Osmn·ct zastoupen˝ch autor˘ p¯edstavovalo vöechny v˝tvarnÈ generace. NejstaröÌm malÌ¯em byl ZdenÏk Novotn˝ (narozen˝ roku 1901) a†nejmladöÌm v˝tvarnice Libuöe Vojtkov· (narozen· v†roce 1939). TradiËnÌmu krajin·¯stvÌ se vÏnovali Rudolf Hanych, Josef Kosinka, Alois Luk·öek, Pavel Kop·Ëek, AntonÌn Smaûil, kvÏtinov˝mi z·tiöÌmi byl zastoupen Frantiöek Buk·Ëek, mezi Ñmodernistyì m˘ûeme za¯adit kromÏ Bohdana Laciny »eÚka Dobi·öe, Miroslava RoötÌnskÈho, R˘ûenu Magniovou (batika), Jind¯icha Zezulu a†Libuöi Vojtkovou, grafikou byl zastoupen Ji¯Ì äebek, ze socha¯˘ Arnoöt KoöÌk, Vlastimil VeËe¯a a†Rostislav Magni. MnozÌ ze zastoupen˝ch autor˘ se pak na delöÌ dobu v˝stavnÏ odmlËeli: Kosinka, Magniovi, RoötÌnsk˝, äebek, Vojtkov·. Pro nÏkterÈ ze zb˝vajÌcÌch znamen· n·sledujÌcÌ obdobÌ z·vratn˝ konjunktur·lnÌ vzestup, ve¯ejnÈ ocenÏnÌ jejich pr·ce tituly, vliv v†komisÌch a†institucÌch, souËasnÏ vÏtöinou za cenu snÌûenÌ kvality jejich vlastnÌ tvorby. Rok 1971 byl zah·jen v˝stavou z†tvorby ZdeÚka NovotnÈho k†umÏlcov˝m sedmdes·tin·m. MalÌ¯ vystavoval v†galerii jiû v†roce 1965, jednalo se tenkr·t o†p¯evzatou v˝stavu. NynÌ byla v˝stava p¯ipravena samostatnÏ Hor·ckou galeriÌ. Katalog form·tu A4 s†t¯in·cti ËernobÌl˝mi reprodukcemi a†oslavn˝m textem Josefa K¯Ìûka vöak p˘sobÌ ponÏkud rozpaËitÏ. O†jejÌm ohlasu nejsou zachov·ny z·znamy, patrnÏ p¯ÌznivÏjöÌho p¯ijetÌ se v˝stavÏ dostalo p¯i reprÌzov·nÌ ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ, kde malÌ¯ ûil. I†n·sledujÌcÌ v˝stava z†dÌla Rudolfa Hanycha byla do v˝stavnÌho programu za¯azena vzhledem k†umÏlcov˝m pÏtaöedes·tin·m. Na prvnÌ samostatnÈ v˝stavÏ se malÌ¯ p¯edstavil 56 obrazy, kterÈ se vÏtöinou pravidelnÏ objevujÌ na vöech n·sledujÌcÌch v˝stav·ch v†pÏtilet˝ch intervalech i†v†osmdes·t˝ch letech. I†tuto v˝stavu zah·jil J. K¯Ìûek (katalog v†dokumentaci chybÌ). N·sledovala kr·tkodob· v˝stava v˝tvarnÈho projevu ökolnÌch dÏtÌ p¯ipraven· ve spolupr·ci se z·kladnÌmi ökolami. PoprvÈ byly v†galerii vystaveny dÏtskÈ pr·ce. O†jejich tematickÈm zamÏ¯enÌ, kvalitÏ ani instalaci se nezachovala dokumentace, ale poËetn· n·vötÏvnost 1 223 osob svÏdËÌ o†spr·vnosti jejÌho za¯azenÌ do v˝stavnÌho programu. K†obdobn˝m v˝stav·m, Ëasto s†tematick˝m urËenÌm, se pak bude galerie pravidelnÏ vracet. V†systematickÈm seznamov·nÌ ve¯ejnosti s†modernÌm umÏnÌm pokraËovala galerie v˝stavou z†dÌla Karla JÌlka. Na v˝stavÏ bylo instalov·no 42 krajin a†22 kreseb a†akvarel˘. äùastn· byla rovnÏû realizace malÈho katalogu, m˘ûeme-li tak nazvat dvoulist s†˙vodnÌm textem Dr. M. Rosenbauma, vzpomÌnkou spisovatele »estmÌra Je¯·bka a†umÏleckou konfesÌ Karla JÌlka. Na vloûenÈm listu byl uveden seznam vystaven˝ch pracÌ a†umÏlcova biografie. V˝stavu zah·jil ¯editel MoravskÈ galerie Ji¯Ì HluöiËka. CenovÏ levn· skl·daËka napom·hala v†pochopenÌ zcela novÈho v˝tvarnÈho pojetÌ krajiny VysoËiny ñ nazÌranÈ z†jakÈhosi nadhledu ñ barevn˝ch kompozic p¯ipomÌnajÌcÌch leteckÈ z·bÏry. HlavnÌ v˝stavou Hor·ckÈho muzea a†galerie v†roce 1971 vöak byla akce, na nÌû tehdejöÌ 235

3. V˝stavnÌ prostory galerie na radnici v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ (v˝stava K. PokornÈho, 1972).

¯editel soust¯edil veökerou svou energii ñ »lovÏk a†krajina na VysoËinÏ. Z†d¯ÌvÏjöÌho p˘sobenÌ Dr. M. Rosenbauma v†SocialistickÈ akademii byla zn·ma jeho Ëinnost a†p¯edn·ökov· aktivita zamÏ¯en· na propagaci ekologickÈho hnutÌ za zachov·nÌ kr·s VysoËiny. Ve svÈ p¯edn·ökovÈ Ëinnosti pokraËoval i†ve funkci ¯editele Hor·ckÈho muzea a†galerie. ZamÏ¯il se zejmÈna na vztah ËlovÏka ke krajinÏ a†vyuûÌval ke sv˝m z·mÏr˘m takÈ p¯Ìklady z†inspirativnÌho vlivu VysoËiny na v˝tvarnÈ umÏnÌ. Rosenbaum˘v vlastnÌ vztah k†v˝tvarnÈmu umÏnÌ vych·zel a†byl urËov·n jeho vlastnÌ amatÈrskou krajin·¯skou tvorbou, kterou ve¯ejnÏ prezentoval aû po svÈm odchodu do d˘chodu. Vyhl·öenÌm Chr·nÏnÈ krajinnÈ oblasti éÔ·rskÈ vrchy 27. 6. 1970 na é·kovÏ ho¯e za ˙Ëasti prezidenta republiky LudvÌka Svobody a†realizacÌ v˝stavy »lovÏk a†krajina na VysoËinÏ bylo mnohaletÈ ˙silÌ Dr. Mirko Rosenbauma zavröeno. V˝stava na mnoûstvÌ dokument·rnÌch fotografiÌ, p¯Ìrodnin i†ûiv˝ch expon·t˘ n·zornÏ p¯edvedla ohroûenÌ krajiny a†p¯Ìrody ËlovÏkem, jejÌ postupujÌcÌ devastaci i†moûnost, jak tomu zabr·nit, ökody napravit a†zachovat p¯Ìrodu a†kr·sy krajiny budoucÌm generacÌm. AË tato akce nemÏla vyloûenÏ galerijnÌ charakter, pro pochopenÌ celkov˝ch snah i†dramaturgie v˝stav muzea a†galerie pod vedenÌm Dr. M. Rosenbauma mÏla v˝znam z·sadnÌ a†s†odstupem doby ji m˘ûeme hodnotit dokonce jako pr˘kopnickou v†oblasti ekologickÈ osvÏty. N·zornÏ p¯edvÈst ve¯ejnosti v˝vojovÈ promÏny v†ËeskÈm v˝tvarnÈm umÏnÌ, jakousi obdobu v˝stavy UNESCO, se galerii poda¯ilo realizovat v˝stavou ze sbÌrek St¯edoËeskÈ galerie v†Praze. V˝stava nazvan· »eskÈ umÏnÌ XX. stoletÌ byla redukovan˝m v˝bÏrem z†expozice tÈto galerie na z·mku Nelahozeves, kterou p¯ipravil jiû v†roce 1967 Ji¯Ì Kohoutek. V†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ byla v˝stava realizov·na patrnÏ z·sluhou Ji¯Ìho äebka, ûijÌcÌho v†Praze, kter˝ vyuûil sv˝ch kontakt˘ i†moûnosti uskuteËnit z·p˘jËku z†expozice v†Nelahozevsi v†zimnÌch mÏsÌcÌch, kdy byl objekt pro ve¯ejnost uzav¯en. J. äebek napsal do katalogu, vydanÈho pro tuto v˝stavu, hutn˝ text, v†nÏmû naËrtl v˝vojovÈ tendence ËeskÈho umÏnÌ od devades·t˝ch let minulÈho stoletÌ p¯es Osmu, TvrdoöÌj236

nÈ, UmÏleckou besedu, soci·lnÌ umÏnÌ, surrealisty, malÌ¯e stojÌcÌ mimo n·zorovÈ proudy (Trampota, Kr·l aj.), p¯es dÌla ohlaöujÌcÌ faöistickÈ nebezpeËÌ (Filla, »apek aj.), skupinu Sedm v†¯Ìjnu, Skupinu 42 aû po skupinu Ra. DÌlem Bohdana Laciny a†Vincence MakovskÈho (pr·ce ze surrealistickÈho obdobÌ) byla v†r·mci vystavenÈho souboru naznaËena i†n·vaznost na nejpokrokovÏjöÌ umÏlce hor·ckÈho regionu. Jen v˝jimeËnÏ byla na v˝stavÏ zastoupena dÌla vznikl· kolem roku 1950. P¯edevöÌm z†prostorov˝ch d˘vod˘ bylo nutnÈ v˝bÏr ËasovÏ omezit a†nebylo vyuûito nabÌzenÈ moûnosti p¯edvÈst v˝voj aû do souËasnosti. Mimo¯·dnost tÈto v˝stavy byla jak v†jejÌm öirokÈm ËasovÈm z·bÏru, tak v†kvalitÏ vybran˝ch pracÌ a†poskytnutÈ moûnosti v˝chovnÈho vyuûitÌ. Rok 1972 zah·jila galerie v˝stavou z†dÌla Karla PokornÈho. PrvnÌho zve¯ejnÏnÌ Ë·sti socha¯ovy poz˘stalosti deponovanÈ v†Hor·ckÈm muzeu a†galerii v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ se ujal PhDr. Jaroslav KaËer z†MoravskÈ galerie v†BrnÏ. Po umÏlcovÏ smrti byla poz˘stalost urËena pro expozici PokornÈho pam·tnÌku v†Kravsku na znojemskÈm okrese. Krajsk· spr·va pam·tkovÈ pÈËe a†ochrany p¯Ìrody v†BrnÏ jako spr·vce poz˘stalosti nechala podstatnou Ë·st plastik zrestaurovat, a†kdyû z·mÏr expoziËnÌho vyuûitÌ nemohl b˝t realizov·n, byla vypracov·na nov· koncepce (u jejÌhoû zrodu st·l ˙dajnÏ i†V. Makovsk˝ p¯ed svou smrtÌ) vybudovat v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ socha¯skou expozici z†dÏl Jana ätursy, Karla PokornÈho a†Vincence MakovskÈho. DÌlo K. PokornÈho se jevÌ v†tÈto koncepci jako svornÌk myslbekovskÈ realistickÈ tradice, kterÈ z˘stal Pokorn˝ po cel˝ sv˘j ûivot vÏrn˝, s†dÌlem V. MakovskÈho, zejmÈna s†jeho pov·leËn˝m obdobÌm. Ze t¯Ì socha¯sk˝ch poz˘stalostÌ deponovan˝ch v†tÈ dobÏ v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ ñ ätursa v†muzeu, Makovsk˝ s†Pokorn˝m v†galerii, je PokornÈho poz˘stalost, jako soubor dokumentujÌcÌ autor˘v umÏleck˝ v˝voj, nejucelenÏjöÌ a†po proveden˝ch restaur·torsk˝ch oprav·ch i†nejzachovalejöÌ. Poz˘stalosti obou novomÏstsk˝ch rod·k˘ jsou z†hlediska autorskÈ v˝vojovÈ ¯ady kusÈ a†mnoh· dÌla jsou ve velmi öpatnÈm, mnohdy i†torz·lnÌm stavu. Vystaven˝ soubor z†dÌla K. PokornÈho p¯esvÏdËivÏ dok·zal opr·vnÏnost zam˝ölenÈho expoziËnÌho vyuûitÌ vöech t¯Ì socha¯sk˝ch soubor˘ i†mÌsto dÌla Karla PokornÈho mezi tvorbou Jana ätursy a†Vincence MakovskÈho. (K Ë·steËnÈ kr·tkodobÈ realizaci uvedenÈho z·mÏru doölo v†roce 1981 p¯i otev¯enÌ nov˝ch v˝stavnÌch prostor v†prvnÌm pat¯e tzv. zadnÌho z·meckÈho traktu. V†d˘sledku pokraËujÌcÌch rekonstrukËnÌch pracÌ byla tato socha¯sk· expozice koncem roku 1981 opÏt uzav¯ena.) Dramaturgick˝m obohacenÌm v˝stavnÌ Ëinnosti byla v˝stava obraz˘, kreseb a†art protis˘ akademickÈho malÌ¯e LudvÌka Voneöe. Galerie p¯edstavila ve¯ejnosti autora, rod·ka z†T¯ebÌËe, kter˝ se usadil v†BrnÏ, ale svÈ kontakty s†rodnou VysoËinou nep¯eruöil, a†vûdy se hl·sil mezi hor·ckÈ umÏlce. PravidelnÏ se z˙ËastÚoval v˝stav v†PoliËce, T¯ebÌËi a†JihlavÏ. NefigurativnÌ barevnÏ p˘sobivÈ kompozice byly vzhledem k†aplikaci v†technice art protisu ve¯ejnostÌ kladnÏ p¯ijaty. ⁄spÏch v˝stavy dÏtsk˝ch pracÌ z†roku 1971 byl zopakov·n i†v†roce 1972. O†v˝stavÏ je zachov·no svÏdectvÌ pouze ve v˝kazech o†n·vötÏvnosti, zhlÈdlo ji 1 006 platÌcÌch n·vötÏvnÌk˘. AË se uv·dÏn˝ poËet m˘ûe zd·t nÌzk˝, p¯ekvapÌ n·s, ûe u†n·sledujÌcÌ v˝stavy z†dÌla Frantiöka Buk·Ëka je uvedeno pouze 979 platÌcÌch div·k˘. K†tÈto v˝stavÏ byl vyd·n katalog s†kultivovan˝m textem Dr. M. Rosenbauma, v†nÏmû zhodnotil tvorbu vÏnovanou p¯edevöÌm kvÏtinov˝m z·tiöÌm. F. Buk·Ëek byl zn·m novomÏstskÈ ve¯ejnosti jiû z†doby p¯ed vznikem galerie i†z†v˝stav ve éÔ·ru nad S·zavou, o†to vÌce zar·ûÌ nÌzk· n·vötÏvnost na po¯·danÈ v˝stavÏ. HlavnÌ akcÌ sezony se stala v˝stava z†dÌla Ji¯Ìho Trnky. Pat¯il k†v˝tvarnÌk˘m, kte¯Ì si VysoËinu oblÌbili a†pravidelnÏ se sem vraceli. Od v·leËnÈ doby zajÌûdÏl J. Trnka s†rodinou do SnÏûnÈho, zamiloval si okolÌ Svratky, Milovy, Odranec, SamotÌn. Helena Trnkov· pak udrûovala st·lÈ kontakty s†Hor·ck˝m muzeem a†dÌky nÌ se poda¯ilo p¯ipravit a†realizovat i†prvnÌ umÏlcovu posmrtnou v˝stavu (J. Trnka zem¯el 30. 12. 1969). Vzhledem k†problematickÈ prezentaci tabuizovan˝ch umÏlc˘ v†obdobÌ konsolidace, k†nimû byl na z·kladÏ 237

svÈ spoleËenskÈ angaûovanosti v†z·vÏru svÈho ûivota p¯i¯azen takÈ J. Trnka, byla v˝stava i†p¯es sv˘j komornÌ charakter pr˘kopnick˝m Ëinem. Poda¯ilo se z†rozpt˝lenÈho Trnkova dÌla soust¯edit 12 obraz˘, 10 origin·lnÌch loutek, 9 plastik a†vÏtöÌ poËet ilustracÌ (ke Star˝m povÏstem Ëesk˝m A. Jir·ska, Poh·dk·m H. Ch. Andersena, brat¯Ì Grimm˘, »esk˝m poh·dk·m J. Hor·ka aj.). V˝stavu zah·jil a†katalog doprovodil ˙vodnÌm slovem Tom·ö VlËek. N·sledujÌcÌ v˝stava Arnoöta KoöÌka a†Jind¯icha Zezuly, hodnocena z†odstupu let, vyznÌv· velmi rozpaËitÏ. OpoûdÏnÈ p¯ipomenutÌ socha¯ov˝ch pades·tin (A. KoöÌk se narodil 13. 5. 1920 v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ) a†doplnÏnÌ v˝stavy malbou J. Zezuly, prvnÌm rozs·hlejöÌm ve¯ejn˝m vystoupenÌm v†galerii, v†nÌû p¯edtÌm p˘sobil jako ¯editel, nebylo nejöùastnÏjöÌm n·padem. RozpaËitÏ vyznÌv· jiû katalog s†textem PhDr. Frantiöka Dvo¯·ka o†A. KoöÌkovi a†Rosenbaumov˝m textem vÏnovan˝m J. Zezulovi. Rosenbaum v†textu neopomnÏl zd˘raznit, ûe ÑZezulovy pr·ce jsou vÌcemÈnÏ doplÚujÌcÌ, i†kdyû nemÈnÏ d˘leûitou Ë·stÌ celkovÈ expoziceì. Oba autory spojovalo nov·torskÈ pojetÌ zvolenÈ tematiky. U†A. KoöÌka se projevilo geometrizacÌ tvar˘, vyuûitÌm pohybliv˝ch mechanism˘ na zp˘sob mobil˘ v†plastice a†pouûitÌm r˘zn˝ch materi·l˘. U†J. Zezuly upuötÏnÌm od popisnÈho ztv·rnÏnÌ krajiny, vyuûitÌm st¯ÌdmÈ barevnosti lazurnÌch ¯Ìdk˝ch olejov˝ch barev aplikovan˝ch na pl·tno zp˘sobem akvarelovÈ malby. V†listopadu 1972 se po delöÌ dobÏ objevily ve v˝stavnÌch prostor·ch opÏt fotografie. V˝stava vybran˝ch a†vÌtÏzn˝ch pracÌ z†pravidelnÏ po¯·danÈ fotosoutÏûe Cena VysoËiny byla nespornÏ obohacenÌm v˝stavnÌho programu galerie. Ve spolupr·ci s†OkresnÌm kulturnÌm st¯ediskem (OKS) ve éÔ·ru nad S·zavou byla komisÌ ve sloûenÌ: p¯edseda VilÈm Reichmann, ËlenovÈ Jan Beran (KrajskÈ kulturnÌ st¯edisko), Miroslav Matouöek, JUDr. Mirko Rosenbaum, Petr Br·zda (OKS) vybr·na v˝stavnÌ kolekce 150 fotografiÌ. SoutÏû obeslalo 137 autor˘ tisÌcem fotografiÌ. Bylo tedy z†Ëeho vybÌrat. Katalog uv·dÏjÌcÌ ocenÏnÈ autory (hlavnÌ cena Jaroslav Pavliö, dalöÌ ing. Rostislav Koöù·l, Petr äikula, Miloö Spurn˝, Jaroslav Kynar aj.) a†reprodukujÌcÌ nÏkterÈ pr·ce svÏdËÌ o†vysokÈ ˙rovni celÈ akce. Na z·vÏr roku pat¯ily v˝stavnÌ prostory uûitÈmu umÏnÌ. Na v˝stavÏ skl·¯skÈ tvorby Frantiöka VÌznera a†tapisÈriÌ Bohdana Mr·zka spolupracovala s†Hor·ck˝m muzeem a†galeriÌ PhDr. Ji¯ina Medkov· z†MoravskÈ galerie v†BrnÏ. Bylo-li spojenÌ autor˘ KoöÌka a†Zezuly v†jeden v˝stavnÌ celek problematickÈ, v†p¯ÌpadÏ VÌznera a†Mr·zka m˘ûeme hovo¯it o†öùastnÈ volbÏ. DÌlu obou autor˘ byl ponech·n jejich vlastnÌ prostor, vz·jemnÏ se neruöila, ba naopak. ChladnÈ preciznÌ sklenÏnÈ artefakty se jisk¯ivÏ odr·ûely na pozadÌ tepl˝ch, opÏt ¯emeslnÏ dokonal˝ch, tapisÈriÌ. V˝stava byla nespornÏ obohacenÌm a†oûivenÌm Ëinnosti obou slouËen˝ch za¯ÌzenÌ, coû se projevilo i†ve vyööÌ n·vötÏvnosti na p¯elomu let 1972/1973. K†v˝znamnÈ akci, kter· bude mÌt pro dalöÌ v˝voj obou za¯ÌzenÌ ñ muzea i†galerie ñ v†budoucnu osudov˝ v˝znam, doölo na podzim v†roce 1972. ÿeditel Dr. Rosenbaum se rozhodl zruöit st·lou expozici ve dvou s·lech z·mku, otev¯enou od roku 1964, a†instalovat ve vöech prostor·ch, tedy ve Ëty¯ech mÌstnostech prvnÌho patra, Pam·tnÌk n·rodnÌho umÏlce Vincence MakovskÈho. Toto rozhodnutÌ se uk·zalo jako p¯edËasnÈ. V†budovÏ z·mku nebyly v†tÈ dobÏ provedeny pot¯ebnÈ rekonstrukËnÌ pr·ce, v˝stavnÌ s·ly nebyly vyt·pÏnÈ a†Pam·tnÌk, jehoû otev¯enÌm hodlal Dr. Rosenbaum zakonËit svÈ ¯editelskÈ obdobÌ p¯ed odchodem do d˘chodu, byl kr·tce nato jeho n·stupcem Jind¯ichem Greplem uzav¯en. ObdobÌ, v†nÏmû p˘sobil ve funkci ¯editele slouËen˝ch za¯ÌzenÌ Hor·ckÈho muzea a†galerie JUDr. Mirko Rosenbaum, m˘ûeme oznaËit za obdobÌ stabilizace v˝stavnÌ Ëinnosti. Uv·ûlivÏjöÌ a†pouËen· dramaturgick· koncepce usilovala o†zp¯ÌstupnÏnÌ modernÌho v˝tvarnÈho umÏnÌ. Neobjevily se û·dnÈ extrÈmnÌ v˝st¯elky ve v˝stavnÌ Ëinnosti, ba naopak, byl kladen d˘raz na kvalitu vystaven˝ch dÏl p¯i kolektivnÌch v˝stav·ch Hor·ck˝ salon 1968, Setk·nÌ hor·ck˝ch umÏlc˘ (1970), Cena VysoËiny (1972). P¯edchozÌ lektorsk· praxe Dr. Rosenbauma se projevila p¯i vyuûitÌ v˝stav EvropskÈ malÌ¯stvÌ 1900ñ1925, »eskÈ malÌ¯stvÌ XX. stoletÌ a†dalöÌch. 238

Dr. Rosenbaum m· nemal˝ podÌl na deponov·nÌ socha¯sk˝ch poz˘stalostÌ Karla PokornÈho a†Vincence MakovskÈho v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ a†prosazenÌ koncepce socha¯skÈ expozice ätursa ñ Pokorn˝ ñ Makovsk˝. Z·sluhou Dr. Rosenbauma byly zÌsk·ny pro ˙Ëely galerie dalöÌ v˝stavnÌ prostory v†novomÏstskÈm z·mku. KladnÏ lze hodnotit takÈ obnovenÌ spolupr·ce s†aktivisty muzea, zejmÈna Ji¯Ìm äebkem, jehoû bohatÈho osobnÌho archivu a†dokumentace bylo vyuûito p¯edevöÌm p¯i zpracov·nÌ katalogu k†v˝stavÏ z†MakovskÈho dÌla a†poslouûil i†p¯i otev¯enÌ Pam·tnÌku n·rodnÌho umÏlce Vincence MakovskÈho na z·mku. SpojenÌm galerie a†muzea v†jednu instituci byla vylouËena p¯edchozÌ muzejnÌ v˝stavnÌ Ëinnost v†oblasti v˝tvarnÈho umÏnÌ, kterou muzeum do tÈ doby rozvÌjelo paralelnÏ vedle v˝stav galerie tÈmÏ¯ jako konkurenËnÌ akce. MuzejnÌ v˝stavy byly za¯azeny do jednotnÈho pl·nu a†realizov·ny ve spoleËn˝ch v˝stavnÌch prostor·ch. Na p¯ÌpravÏ v˝stav se podÌleli vöichni pracovnÌci slouËenÈ instituce. P¯i hodnocenÌ Rosenbaumova obdobÌ je moûnÈ hovo¯it o†upevnÏnÌ pozice Hor·ckÈho muzea a†galerie mezi kulturnÌmi za¯ÌzenÌmi okresu, vzr˘st· v˝znam galerie, vstupuje do öiröÌho povÏdomÌ ve¯ejnosti neohraniËenÈho pouze Nov˝m MÏstem na MoravÏ. PoË·tkem roku 1973 odeöel JUDr. Mirko Rosenbaum do d˘chodu, ale sv˝m textem doprovodil jeötÏ katalogy k†v˝stav·m, kterÈ byly p¯ipravov·ny s†p¯edstihem v†roce 1972. Do funkce ¯editele Hor·ckÈho muzea a†galerie byl jmenov·n Jind¯ich Grepl, do tÈ doby pracovnÌk OKS ve éÔ·ru nad S·zavou, absolvent JAMU v†BrnÏ, s†nÌmû se jiû v†minul˝ch letech setk·v·me p¯i realizaci kulturnÌch program˘ v†r·mci vernis·ûÌ. Zah·jenÌ v˝stavnÌ Ëinnosti v†roce 1973 zkomplikovala epidemie slintavky a†kulhavky. Otev¯enÌ v˝stavy olej˘ a†kreseb A. F. StehlÌka nazvanÈ Z†cest malÌ¯e po sovÏtskÈ zemi muselo b˝t o†Ëtrn·ct dn˘ odroËeno a†v˝stava byla realizov·na v†aule gymn·zia. Tato situace p¯imÏla patrnÏ po¯adatele k†doplnÏnÌ v˝stavy o†amatÈrskÈ pr·ce uËitel˘ v˝tvarnÈ v˝chovy ze ûÔ·rskÈho okresu. Cel· v˝stava p˘sobila pravdÏpodobnÏ panoptik·lnÌm dojmem. StehlÌkovy pr·ce z†cest, a†nebyly pouze ze SovÏtskÈho svazu, ale pohotov˝ autor zvl·dl jeötÏ zachytit sv· putov·nÌ krajinou MalÈho Boböe, jsou povrchnÌmi z·znamy propagaËnÌho charakteru. V†textu katalogu ¯editel gymn·zia J. MadÏra p¯ipomnÏl v˝voj SSSR od roku 1917 do souËasnosti, neboù v˝stava byla vÏnov·na 50. v˝roËÌ vzniku SovÏtskÈho svazu. Dr. Rosenbaum ve svÈm textu doslova podlehl expanzivnÌ aktivitÏ StehlÌkovÏ, o†nÌû pÌöe s†oslavnou, pro Rosenbauma netypickou, nekritiËnostÌ. Ve v˝stavnÌch prostor·ch galerie na MÏNV byla v†˙noru zah·jena v˝stava »eskÈ soci·lnÌ umÏnÌ ze sbÌrek MoravskÈ galerie v†BrnÏ. Bohat˝m zastoupenÌm autor˘, v†jejichû tvorbÏ se odr·ûÌ soci·lnÌ tematika (malÌ¯i: J. »apek, F. Folt˝n, K. JÌlek, J. Kojan, P. KotÌk, J. Kr·l, F. Muzika, A. Pelc, V. Rada, F. S¸sser; socha¯i: O. Gutfreund, J. KubÌËek, J. Lauda, K. Pokorn˝; grafika: F. Duöa, H. Bocho¯·kov·, P. Dilinger, J. Rambousek, V. Silikovsk˝, K. ätika aj.), pod·vala v˝stava öirok˝ obraz soci·lnÌch tendencÌch v†ËeskÈm v˝tvarnÈm umÏnÌ 20. a†30. let naöeho stoletÌ. V˝stava za¯azen· do pl·nu jeötÏ Dr. Rosenbaumem nav·zala vlastnÏ sv˝m pojetÌm na akci ze sbÌrek St¯edoËeskÈ galerie, tentokr·t vöak v†ËasovÏ a†tematicky z˙ûenÈm z·bÏru. ÿeditel Jind¯ich Grepl ihned po svÈm n·stupu rozvinul v˝stavnÌ aktivitu galerie i†mimo hranice okresu. Jiû v†˙noru byla p¯ipravena a†realizov·na v˝stava ze sbÌrek Hor·ckÈ galerie v†PodunajskÈm muzeu v†Kom·rnÏ. Vystaven˝ soubor byl ve¯ejnosti v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ potÈ zp¯ÌstupnÏn v†polovinÏ dubna. Galerie poprvÈ p¯edstavila v˝sledky svÈ akviziËnÌ a†sbÌrkotvornÈ Ëinnosti i†mimo oblast svÈho p˘sobiötÏ. Na v˝stavu bylo vybr·no 47 dÏl od 27 autor˘. Z†instalovanÈho souboru bylo z¯ejmÈ, ûe ke kmenov˝m v˝tvarnÌk˘m galerie pat¯Ì O. BlaûÌËek, J. Jambor, V. Makovsk˝, K. Pokorn˝, kte¯Ì byli zastoupeni vÏtöÌm poËtem dÏl. Absence dÌla J. ätursy je vysvÏtliteln· jeho tehdejöÌ st·lou expozicÌ ve ätursovÏ sÌni v†muzeu. V†Ëervnu byla p¯ipravena v˝stava z†dÏtsk˝ch v˝tvarn˝ch pracÌ s†n·zvem DÏtsk· kresba, kter· se setkala tradiËnÏ s†velkou n·vötÏvnostÌ. 239

PoËetn˝m souborem pracÌ (83 dÏl) se poprvÈ v†galerijnÌch prostor·ch p¯edvedl p¯i p¯Ìleûitosti sv˝ch pades·tin novomÏstsk˝ rod·k akademick˝ malÌ¯ Pavel Kop·Ëek (galerie se sice podÌlela jiû v†roce 1968 na p¯ÌpravÏ Kop·Ëkovy v˝stavy, ale p¯Ìmo v†galerii vystavoval P. Kop·Ëek v†takovÈm rozsahu poprvÈ). Obs·hl˝ katalog k†v˝stavÏ s†dvaceti reprodukcemi doprovodil textem Dr. M. Rosenbaum. Hovo¯Ì o†autorovi a†jeho tvorbÏ vÏcnÏ, bez zbyteËnÈho patosu a†nadhodnocov·nÌ dÌla. HlavnÌ akcÌ sezony se stala v˝stava SocialistickÈ v˝tvarnÈ umÏnÌ Hor·cka, kter· mÏla dok·zat konsolidaci v†oblasti v˝tvarnÈho umÏnÌ na okrese. Katalog z†v˝stavy je dokumentem dobovÈ politickÈ a†kulturnÌ situace. V†duchu tehdejöÌ stranickÈ politiky je naps·n ˙vodnÌ text podepsan˝ vedoucÌm tajemnÌkem OV KS» Rudolfem Hegenbartem a†p¯edsedou ONV ing. Old¯ichem PospÌöilem. Po odbornÈ teoretickÈ str·nce se pokusil objasnit a†vysvÏtlit souËasn˝ stav hor·ckÈho umÏnÌ PhDr. A. B. Kr·l, CSc. Text je kompilacÌ ˙tÏk˘ do prad·vnÈ minulosti a†citacÌ stranick˝ch materi·l˘ s†Ëast˝m odvol·nÌm na plnÏnÌ z·vÏr˘ XIV. sjezdu KS». Na pÌsemnou v˝zvu obeslalo v˝stavu sv˝mi pracemi öestn·ct autor˘. Komise sloûen· ze z·stupc˘ stranick˝ch org·n˘, odboru kultury ONV, v˝tvarnÌk˘ (Hanych, Luk·öek), ¯editele galerie a†teoretika PhDr. A. B. Kr·le, CSc. vy¯adila tvorbu R˘ûeny MagniovÈ a†Josefa Kosinky se zd˘vodnÏnÌm, ûe obeslanÈ pr·ce neodpovÌdajÌ z·mÏr˘m v˝stavy. Pak provedla v˝bÏr, o†jehoû Ñobjektivnostiì vypovÌd· poËet pracÌ, kter˝mi byli jednotlivÌ auto¯i zastoupeni. VÏtöinou se pohyboval kolem 5 aû 7 pracÌ. Oba ËlenovÈ poroty pak byli zastoupeni 15 pracemi. Z·vÏrem roku byla realizov·na reprÌza brnÏnskÈ posmrtnÈ v˝stavy z†dÌla Bohdana Laciny. Autor nebyl ve¯ejnosti v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ nezn·m˝. Jiû v†roce 1963 p¯ipravilo muzeum jeho v˝stavu, k†nÌû byl vyd·n samostatn˝ katalog s†textem Ji¯Ìho HluöiËky, s†devaten·cti reprodukcemi ve vlastnÌ autorovÏ grafickÈ ˙pravÏ. Lacina pat¯il k†umÏlc˘m,

4. Ze zah·jenÌ v˝stavy P. Kop·Ëka, 1973 (stojÌcÌ zprava ñ J. Grepl, JUDr. M. Rosenbaum, P. Kop·Ëek, F. Buk·Ëek).

240

kte¯Ì st·li u†zrodu galerie a†byl zastoupen obrazem Kytice nad st¯echami, jenû galerii daroval, a†grafick˝mi listy ve st·lÈ expozici. Samostatn· v˝stava v†galerijnÌch prostor·ch vöak byla realizov·na aû po malÌ¯ovÏ smrti (k LacinovÏ tvorbÏ se galerie opÏt vr·tila aû v†roce 1982 rozs·hlou v˝stavou, reprÌzovanou poslÈze v†HodonÌnÏ, Karlov˝ch Varech a†Praze). Na p¯elomu roku pat¯ily v˝stavnÌ s·ly muzeu, kterÈ p¯ipravilo, i†vzhledem k†uvedenÈmu obdobÌ, velmi ˙spÏönou v˝stavu Hor·ckÈ lidovÈ hraËky (p¯i instalaci v˝stavy byl vybran˝mi expon·ty ovlivnÏn budoucÌ pracovnÌk galerie a†poslÈze samostatn˝ v˝tvarnÌk Petr Br·zda, kter˝ ve svÈ tvorbÏ hraËek nav·zal na mÌstnÌ tradice). Rok 1974 zah·jila galerie v˝stavou z†grafickÈho dÌla Maxe ävabinskÈho, kterÈ bylo vybr·no ze sbÌrek MoravskÈ galerie v†BrnÏ. K†v˝stavÏ byl vyd·n samostatn˝ katalog s†deseti reprodukcemi a†hodnotÌcÌm textem PhDr. Heleny KnozovÈ-Kus·kovÈ. V˝stava mÏla pomÏrnÏ vysokou n·vötÏvnost (1 558 osob), kter· ve srovn·nÌ s†n·sledujÌcÌ v˝stavou SouËasn· slovensk· grafika (zhlÈdlo ji pouze 580 osob) svÏdËÌ o†tradiËnÏjöÌm zaloûenÌ novomÏstskÈho publika i†dramaturgickÈm omylu v†za¯azenÌ dvou v˝stav grafiky po sobÏ. Rozs·hl· v˝stavnÌ aktivita rozvinut· ¯editelem J. Greplem i†mimo hranice okresu a†dokonce ve spolupr·ci s†ministerstvem vnitra mimo hranice republiky (Bulharsko, Polsko, NÏmeck· demokratick· republika, MaÔarsko ñ profilovÈ v˝stavy hor·ck˝ch v˝tvarnÌk˘) a†rovnÏû zah·jenÈ rekonstrukËnÌ pr·ce v†z·meck˝ch prostor·ch vedly ¯editele ke snaze o†opÏtovnÈ osamostatnÏnÌ galerie, neboù soubÏûnÈ obstar·v·nÌ pot¯eb muzea a†jeho ponÏkud odliönÈho provozu i†z·jm˘ pociùoval jako svazujÌcÌ, omezujÌcÌ a†pro rozvoj galerie brzdÌcÌ prvek. Navrhl proto odboru kultury ONV za podpory region·lnÌho oddÏlenÌ N·rodnÌ galerie v†Praze rozdÏlenÌ obou institucÌ. Nad¯ÌzenÈ org·ny s†n·vrhem souhlasily. Od 1. kvÏtna 1974 se stala Hor·ck· galerie v˝tvarnÈho umÏnÌ (HGVU) v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ samostatnou organizacÌ, v†jejÌmû Ëele st·l ¯editel Jind¯ich Grepl. SÌdlem HGVU byl z·mek v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ, v˝stavnÌ prostory na MÏNV byly vr·ceny do uûÌv·nÌ n·rodnÌmu v˝boru. ÿeditelkou samostatnÈ organizace Hor·ckÈ muzeum v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ byla opÏt jmenov·na VÏra VeËe¯ov·. K†des·tÈmu v˝roËÌ zaloûenÌ HGVU byla ve spolupr·ci s†N·rodnÌ galeriÌ p¯ipravena v˝stava z†dÌla AntonÌna Chitussiho. V˝stava byla jiû realizov·na ve v˝stavnÌch prostor·ch z·mku. DÌlo A. Chitussiho k†p¯ipomenutÌ malÈho galerijnÌho jubilea nebylo vybr·no n·hodnÏ. Chitussi byl prvnÌm malÌ¯em, jeötÏ p¯ed AntonÌnem SlavÌËkem, kterÈho upoutala krajina »eskomoravskÈ vrchoviny, jeû se stala vedle jiûnÌch »ech jeho hlavnÌ krajin·¯skou inspiracÌ. Nejen klasick· Chitussiho krajinomalba, ale i†zah·jenÌ v˝stavnÌ Ëinnosti v†prostor·ch z·mku p¯il·kaly mnoûstvÌ n·vötÏvnÌk˘. N·sledujÌcÌ v˝stava skl·¯sk˝ch artefakt˘ Jaroslava Svobody a†fotografiÌ Miroslava Matouöka vych·zela jeötÏ z†pl·nu v˝stav slouËen˝ch za¯ÌzenÌ a†muzeum se na jejÌ realizaci podÌlelo. V˝stava nav·zala na p¯edchozÌ v˝stavy uûitÈho umÏnÌ a†naznaËila, ûe i†v†budoucnu majÌ v˝stavy s†touto problematikou v†galerii svÈ opr·vnÏnÈ mÌsto. InstalaËnÏ byla uveden· v˝stava znaËnÏ problematick·, galerie nemÏla do¯eöen zp˘sob instalace fotografiÌ a†na dlouhou dobu bude instalov·nÌ kreseb, fotografiÌ a†podobnÈho expoziËnÌho materi·lu prov·dÏno poloamatÈrsk˝m zp˘sobem. I†p¯es tyto potÌûe mÏla v˝stava dobr˝ ohlas mezi ve¯ejnostÌ, kter˝ se projevil takÈ v†n·vötÏvnosti. N·sledujÌcÌ fotografick· v˝stava Cena VysoËiny 1974, realizovan· v†z·vÏru roku, byla ve¯ejnostÌ p¯ijata velmi chladnÏ. Vzhledem k†p¯edchozÌ akci i†n·vötÏvnosti Ceny VysoËiny 1972, vöak nelze hovo¯it o†˙plnÈm nez·jmu o†fotografii, spÌöe opÏt o†nevhodnÈm dramaturgickÈm za¯azenÌ dvou fotografick˝ch v˝stav po sobÏ. V˝stava prezentovala opÏt v˝sledky celost·tnÌ soutÏûe vybranÈ odbornou porotou. Vydan˝ katalog vöak dokl·d· ponÏkud niûöÌ ˙roveÚ oproti p¯edch·zejÌcÌmu roËnÌku. Nap¯ÌötÏ byla cel· akce realizovan· pravidelnÏ po dvou letech ñ tedy jakÈsi fotografickÈ bien·le ñ p¯enesena do VelkÈho Mezi¯ÌËÌ, kde ji po¯·daly Jednotn˝ klub pracujÌcÌch VysoËina, OKS ve éÔ·ru nad S·zavou a†Krajsk· odborov· rada v†BrnÏ. Na poË·tek roku 1975 byla opÏt za¯azena v˝stava dÏtsk˝ch v˝tvarn˝ch pracÌ s†n·zvem 241

DÏti a†jejich svÏt. Galerie k†v˝stavÏ vydala barevn˝ plak·t s†reprodukcÌ dÏtskÈ kresby. V˝stava zah·jila cyklus t¯Ì v˝stav, kter˝mi chtÏla galerie oslavit 30. v˝roËÌ osvobozenÌ »eskoslovenska. V†zam˝ölenÈ koncepci mÏla galerie postupnÏ ve¯ejnosti p¯edvÈst vöechny v˝tvarnÈ generace od dÏtÌ aû po renomovanÈ umÏlce. Po dÏtskÈ kresbÏ n·sledovala v˝stava V˝tvarn˝ projev mlad˝ch, na nÌû byly soust¯edÏny pr·ce absolvent˘ st¯ednÌch umÏleckopr˘myslov˝ch ökol ûijÌcÌch v†okrese a†Ëlen˘ tzv. Studia mlad˝ch p¯i OkresnÌm domÏ pion˝r˘ a†ml·deûe ve éÔ·ru nad S·zavou, kterÈ vedl pracovnÌk galerie Petr Br·zda. Za¯azenÌ a†realizace tÈto v˝stavy do pl·nu galerie byla patrnÏ ovlivnÏna p¯edchozÌm zamÏstn·nÌm vöech tehdejöÌch odborn˝ch pracovnÌk˘ galerie, kte¯Ì zaËÌnali jako metodiËtÌ pracovnÌci v†okresnÌm kulturnÌm st¯edisku, kde se vÏnovali pr·vÏ z·jmovÈ umÏleckÈ Ëinnosti ñ v˝tvarn˝m obor˘m. I†po p¯Ìchodu do galerie se podÌleli Petr Br·zda a†Jind¯ich Zezula na vedenÌ amatÈrsk˝ch v˝tvarn˝ch krouûk˘ a†rozvoji z·jmovÈ umÏleckÈ Ëinnosti. Dochovan˝ katalog z†v˝stavy V˝tvarn˝ projev mlad˝ch je dokladem rozpaËitÈho vyznÏnÌ celÈho z·mÏru a†zcela jasnÏ hovo¯Ì proti realizaci amatÈrsk˝ch v˝tvarn˝ch v˝stav v†galerii. T¯etÌ v˝stavou zam˝ölenÈ koncepce byl Hor·ck˝ salon 1975. ⁄vodnÌ text katalogu opÏt podepsali tehdejöÌ nejvyööÌ funkcion·¯i okresu Rudolf Hegenbart, vedoucÌ tajemnÌk OV KS», a†ing. Old¯ich PospÌöil, p¯edseda ONV. KromÏ Ëtrn·cti autor˘, kte¯Ì na v˝zvu v˝stavu obeslali sv˝mi pracemi, byla vystavena takÈ dÌla neûijÌcÌch umÏlc˘ ze sbÌrek galerie. Dochovan· dokumentace svÏdËÌ o†stejnÈ rozpaËitosti, s†jakou jsme se setkali u†p¯edchozÌ v˝stavy. Z†celkovÏ zam˝ölenÈ v˝stavnÌ trilogie vyznÏla pro svou bezprost¯ednost nejlÈpe v˝stava dÏtsk˝ch pracÌ. Do dÏtskÈho svÏta se n·silnÈ ideologizaci ûivota nepoda¯ilo proniknout. V†letnÌm obdobÌ se v†galerii poprvÈ p¯edstavil rozs·hlou v˝stavou malÌ¯ »enÏk Dobi·ö. Rod·k z†UbuöÌna nedaleko Jimramova nalezl po obdobÌ, v†nÏmû zachytil svÏt mÏstskÈ periferie a†d˘vÏrnÏ zn·mÈ prost¯edÌ cik·nsk˝ch dÏtÌ, jak je poznal za dlouh· lÈta pobytu v†BrnÏ, sv˘j osobit˝ v˝raz ve zjednoduöenÌ re·ln˝ch motiv˘ vysoËinskÈ krajiny do stylizovan˝ch znak˘, kterÈ z˘st·vajÌ srozumitelnÈ a†ËitelnÈ i†konzervativnÌ Ë·sti n·vötÏvnÌk˘ a†souËasnÏ jsou p¯ijÌm·ny i†druhou Ë·stÌ publika hl·sÌcÌ se k†modernÌmu umÏnÌ. V†r·mci region·lnÌho malÌ¯stvÌ byl »enÏk Dobi·ö, aË autodidakt, vedle Bohdana Laciny a†Karla JÌlka t¯etÌ osobnostÌ, kter· dok·zala samostatnÏ ztv·rnit podnÏty z†vysoËinskÈ krajiny, aniû z˘stala v†zajetÌ jejich re·lnÈho opisu. Nejv˝znamnÏjöÌ v˝stavou roku se vöak nespornÏ stalo p¯ipomenutÌ pades·tÈho v˝roËÌ ˙mrtÌ socha¯e Jana ätursy. PeËlivÏ p¯ipraven· v˝stava s†luxusnÌm katalogem, v†n·kladu dvou tisÌc v˝tisk˘ s†osmat¯iceti reprodukcemi a†obs·hl˝m podrobn˝m popisem vystaven˝ch pracÌ, byla dÌlem PhDr. Heleny KnozovÈ-Kus·kovÈ z†MoravskÈ galerie v†BrnÏ. Jedin˝m nedostatkem v˝stavy bylo poËetnÈ zastoupenÌ dÏl v†podobÏ s·drov˝ch model˘. DramaturgickÈ za¯azenÌ mimo turistickou sezonu se projevilo v†n·vötÏvnosti, kter· by patrnÏ v†letnÌm obdobÌ byla mnohem vyööÌ. Z·vÏr roku pat¯il prvnÌ samostatnÈ v˝stavÏ Jind¯icha Zezuly. V˝stava zaznamenala autor˘v kvalitativnÌ v˝voj, k†nÏmuû napomohla nespornÏ p¯edchozÌ v˝stava spoleËnÏ s†dÌlem Arnoöta KoöÌka. Pl·tna vytvo¯en· uvolnÏn˝m expresivnÌm rukopisem ËerpajÌcÌm n·mÏtovÏ p¯ev·ûnÏ z†vysoËinskÈ krajiny byla osobit˝m p¯etvo¯enÌm podnÏt˘ z†Lacinovy, JÌlkovy, Dobi·öovy tvorby, ale i†z†dalöÌch dÏl, s†nimiû se J. Zezula p¯i svÈ pr·ci v†galerii setkal. Bylo zcela pochopitelnÈ, ûe kontakt s†tvorbou autor˘, jejichû v˝stavy galerie realizovala, nahrazoval Zezulovi vysokoökolsk· studia a†tolik pot¯ebnou konfrontaci n·zor˘. PoË·tkem roku realizovala galerie v˝stavu zap˘jËenou ministerstvem kultury z†BulharskÈ lidovÈ republiky nazvanou Bulharsk· kresba. MimosezonnÌ za¯azenÌ titulu, pro novomÏstskÈ prost¯edÌ navÌc s†malou atraktivnostÌ, se setkalo zcela pochopitelnÏ s†nez·jmem ve¯ejnosti. N·vötÏvnost musela b˝t zachr·nÏna ökolnÌ ml·deûÌ, v†r·mci ökolnÌ v˝uky byly po¯·d·ny besedy nad v˝stavou. Koncem roku 1975 byl Jind¯ich Grepl jmenov·n do funkce inspektora odboru kultury 242

ONV a†vedenÌm galerie byl povÏ¯en odborn˝ pracovnÌk Petr Br·zda, absolvent brnÏnskÈ St¯ednÌ umÏleckopr˘myslovÈ ökoly. PonÏvadû v˝stavnÌ program na rok 1976 byl jeötÏ sestaven J. Greplem a†vÏtöina materi·l˘ byla p¯ipravena v†p¯edstihu, je cel˝ rok silnÏ poznamen·n jeho osobnostÌ. Z†podnÏtu PhDr. H. KnozovÈ-Kus·kovÈ byla Hor·ckou galeriÌ p¯evzata v˝stava Frantiöka MalÈho z†brnÏnskÈho Domu umÏnÌ. V†krajskÈm denÌku Rovnost se tenkr·t objevila odsuzujÌcÌ kritika z†pera Josefa VeselÈho, kter· mÏla za n·sledek p¯Ìkaz k†uzav¯enÌ v˝stavy v†Hor·ckÈ galerii. Uzav¯enÌ v˝stavy bylo pro ve¯ejnost zd˘vodnÏno rekonstrukËnÌmi pracemi, v†p¯Ìkazu se ofici·lnÏ hovo¯Ì o†nesrozumitelnosti vystaven˝ch surrealistick˝ch dÏl. Oproti brnÏnskÈ v˝stavÏ byla novomÏstsk· redukov·na tÈmÏ¯ na t¯etinu p˘vodnÏ vystaven˝ch dÏl, aby dle instalaËnÌch moûnostÌ byl zachycen autor˘v v˝voj od roku 1934 do roku 1975. K†uzav¯enÌ v˝stavy a†k†z·kazu prodeje katalogu nebyl û·dn˝ rozumn˝ d˘vod. V†historii galerie je tento p¯Ìpad v˝jimeËnou ud·lostÌ, kter· charakterizuje dobu, v†nÌû k†nÌ doölo. N·sledujÌcÌ v˝stava AntonÌna Smaûila Moje krajiny byla malÌ¯ovou druhou v˝stavou v†galerii (prvnÌ v†roce 1969). Tentokr·t k†nÌ byl vyd·n Ëty¯tisÌcov˝m n·kladem luxusnÌ katalog s†t¯iat¯iceti reprodukcemi, z†nichû öestn·ct bylo barevn˝ch. Textem doprovodili katalog PhDr. J. Kolaja a†b·snÌk Ladislav StehlÌk. KromÏ rozs·hlÈho soupisu p¯edchozÌ v˝tvarnÌkovy v˝stavnÌ aktivity a†vöech novinov˝ch recenzÌ byly v†katalogu otiötÏny b·snÏ Pavla Koyöe, Ladislava StehlÌka a†Frantiöka Branislava. V˝stava byla poslÈze realizov·na v†Muzeu revoluËnÌho hnutÌ v†T·bo¯e a†Galerii v˝tvarnÈho umÏnÌ v†HodonÌnÏ. N·sledovala v˝stava Frantiöka Emlera p¯evzat· z†Domu p·n˘ z†Kunöt·tu v†BrnÏ (p¯edtÌm byla realizov·na v†JZD Pr·Ëe na Znojemsku). F. Emler zakoupil chalupu na KuklÌku nedaleko SnÏûnÈho a†ve svÈm malÌ¯skÈm i†grafickÈm dÌle ËerpajÌcÌm z†hor·ck˝ch masopust˘ a†krajinn˝ch motiv˘ okolÌ SnÏûnÈho se v¯adil mezi malÌ¯e, kter˝m VysoËina uËarovala. Z†galerijnÌho hlediska m˘ûeme za nejhodnotnÏjöÌ v˝stavu roku 1976 oznaËit v˝stavu p¯ipravenou ze sbÌrek N·rodnÌ galerie v†Praze. V˝stava »eskÈ malÌ¯stvÌ prvnÌ poloviny 19. stoletÌ byla jedineËnou p¯ÌleûitostÌ zhlÈdnout v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ dÌla rodiny M·nesovy, F. X. Proch·zky, K. Postla, A. Machka, F. TkadlÌka, J. Navr·tila, A. Bub·ka, A. Kos·rka a†dalöÌch malÌ¯˘, s†nimiû se do otev¯enÌ st·lÈ expozice v†AneûskÈm kl·öte¯e mohl div·k setkat jen v˝jimeËnÏ. Vystaven˝ soubor byl doplnÏn o†dÌla Frantiöka L. äÌra ze sbÌrek Hor·ckÈho muzea. P¯ÌznaËnÈ je, ûe k†tÈto v˝stavÏ byl vyd·n pouze dvoulist a†na kulÈru seznam vystaven˝ch obraz˘. Z·vÏr roku pat¯il opÏt velkoryse p¯ipravenÈ v˝stavÏ ñ tentokr·t z†obraz˘ Aloise Luk·öka. PremiÈru mÏla v˝stava v†DomÏ umÏnÌ mÏsta Brna. Katalog stejnÈho form·tu a†rozsahu a†stejnÈho n·kladu jako ke SmaûilovÏ v˝stavÏ vydala opÏt Hor·ck· galerie. Textem doprovodili katalog Rudolf Hegenbart, vedoucÌ tajemnÌk OV KS», dÌlo hodnotili ZdenÏk »ubrda a†Jind¯ich Grepl. V˝stavu navötÌvilo, i†p¯es nep¯ÌznivÈ obdobÌ jejÌho za¯azenÌ v†termÌnu mimo sezonu, rekordnÌ mnoûstvÌ 2 970 div·k˘. Hodnotit obdobÌ 1973 aû 1976, po kterÈ p˘sobil v†galerii ve funkci ¯editele Jind¯ich Grepl, nenÌ jednoduchÈ. Z†hlediska dalöÌho rozvoje galerie se jevÌ jako nejv˝znamnÏjöÌ Ëin tohoto obdobÌ, ûe pro galerijnÌ ˙Ëely byl p¯evzat od St·tnÌch les˘ do majetku ONV ve éÔ·ru nad S·zavou novomÏstsk˝ z·mek a†bylo zapoËato s†jeho rekonstrukcÌ (p¯evedenÌ objektu z·mku do spr·vy galerie bude provedeno aû v†roce 1986). Neuv·ûen˝m a†ukvapen˝m Ëinem vöak bylo p¯enech·nÌ v˝stavnÌch prostor uûÌvan˝ch do tÈ doby galeriÌ MÏNV v˝boru pro administrativnÌ ˙Ëely. UrychlenÈ p¯emÌstÏnÌ galerie do devastovanÈho objektu z·mku, kter˝ byl navÌc p¯evzat od b˝valÈho majitele a†uûivatele za velmi nev˝hodn˝ch podmÌnek (Ö ûe bude lesnÌm z·vodem objekt nad·le uûÌv·n, zachov·n statut podnikov˝ch byt˘ lesnÌho z·vodu, jejichû spr·vu p¯evezme nov˝ majitel, atd.), vedlo v†mnoha n·sledujÌcÌch letech ke zbyteËnÏ vynaloûen˝m finanËnÌm Ë·stk·m na dÌlËÌ ˙drûb·¯skÈ pr·ce. VyslovenÏ chybou byla ûivelnost v†prov·dÏnÌ stavebnÌch pracÌ bez promyölenÈ koncepce a†¯·dnÈ projektovÈ dokumentace ve snaze urychlenÏ uûÌvat prostory k†v˝stavnÌm ˙Ëel˘m. 243

OpÏtovnÈ rozdÏlenÌ obou institucÌ na samostatnÈ muzeum a†galerii mÏlo zejmÈna pro rozvoj galerie ñ budov·nÌ sbÌrkovÈho fondu, rozöÌ¯enÌ person·lnÌho obsazenÌ ñ velk˝ v˝znam. Z†v˝stavnÌ Ëinnosti lze hodnotit kladnÏ akce uspo¯·danÈ ve spolupr·ci s†N·rodnÌ galeriÌ a†Moravskou galeriÌ v†BrnÏ vÏtöinou zamÏ¯enÈ na ovÏ¯enÈ klasickÈ v˝tvarnÈ hodnoty. Z†v˝stav orientovan˝ch na tvorbu region·lnÌch v˝tvarnÌk˘ lze hodnotit kladnÏ, kromÏ p¯evzatÈ v˝stavy Bohdana Laciny, vystavenÈ soubory z†dÏl Jaroslava Svobody a†Miroslava Matouöka, »eÚka Dobi·öe a†Jind¯icha Zezuly. VÏtöinou byly tyto v˝stavy realizov·ny za pomoci p¯izvan˝ch teoretik˘, coû svÏdËÌ o†snaze zv˝öit ˙roveÚ odbornÈ pr·ce. JejÌ nedostatky zaznamen·v·me jak ve zpracov·nÌ a†uloûenÌ sbÌrek v†tÈ dobÏ, tak v†celkovÈ dokumentaci galerijnÌ Ëinnosti za sledovanÈ obdobÌ. Do v˝stavnÌho programu zmiÚovanÈho obdobÌ silnÏ zasahovalo ideologickÈ oddÏlenÌ OV KS». Aktivita galerie byla pod tlakem zamÏ¯ena na propagaci urËitÈho okruhu v˝tvarnÌk˘ bez ohledu na kvalitativnÌ str·nku v˝tvarn˝ch dÏl. I†v†tÈto nelehkÈ dobÏ se poda¯ilo realizovat nÏkolik jiû zmÌnÏn˝ch z·sluûn˝ch titul˘. Od svÈho zaloûenÌ a†zejmÈna svou v˝stavnÌ ËinnostÌ si galerie ve ve¯ejnÈm povÏdomÌ svÈ mÌsto vybudovala. Srovn·nÌm n·vötÏvnosti v†prvnÌch letech a†v†dneönÌ dobÏ zjiöùujeme, ûe se projevilo dlouholetÈ p˘sobenÌ galerie v†jejÌm n·r˘stu tÈmÏ¯ o†trojn·sobek. Pro v˝chovu ve¯ejnosti k†ch·p·nÌ umÏnÌ se jevÌ jako nejoptim·lnÏjöÌ pravidelnÈ paralelnÌ po¯·d·nÌ v˝stav staröÌho umÏnÌ, kterÈ je ve¯ejnost ochotna akceptovat, s†tvorbou p¯in·öejÌcÌ novÈ form·lnÌ Ëi obsahovÈ v˝boje. ProbÌhajÌcÌ rekonstrukËnÌ pr·ce v†objektech z·meckÈho are·lu postupnÏ vytv·¯ejÌ z†pomÏrnÏ znaËnÏ zdevastovan˝ch hospod·¯sk˝ch objekt˘ prostory vybavenÈ pro odbornÈ pot¯eby, pro v˝stavnÌ, expoziËnÌ a†kulturnÏ ve¯ejnou Ëinnost galerie. Snahou vöech zainteresovan˝ch je, aby vytvo¯ili takovÈ podmÌnky pro dokumentaci a†vnÌm·nÌ v˝tvarnÈho umÏnÌ v†Hor·ckÈ galerii, aby byly odpovÌdajÌcÌ a†na ˙rovni galeriÌ novÈho stoletÌ.

244

245

246

247

NOV… OBECNÕ SYMBOLY OKRESŸ TÿEBÕ» A†éœ¡R NAD S¡ZAVOU VÌt K¯esadlo, St·tnÌ okresnÌ archiv éÔ·r nad S·zavou

Z·kon »eskÈ n·rodnÌ rady Ë. 367/1990 Sb. o†obcÌch (obecnÌm z¯ÌzenÌ), kter˝ ve svÈm ß†5 d·v· vöem obcÌm »eskÈ republiky moûnost uûÌvat znak a†prapor, podnÌtil z·jem mnoha obcÌ o†zÌsk·nÌ vlastnÌch obecnÌch symbol˘. Nejinak tomu bylo i†na t¯ebÌËskÈm a†ûÔ·rskÈm okrese. Tento p¯ÌspÏvek se snaûÌ p¯inÈst ucelen˝ p¯ehled vöech nov˝ch obecnÌch symbol˘, tedy znak˘ a†prapor˘, v†t¯ebÌËskÈm a†ûÔ·rskÈm okrese schv·len˝ch k†1. 1. 1999. Obce jsou ¯azeny abecednÏ podle jednotliv˝ch okres˘. U†vöech obcÌ je uveden ofici·lnÌ popis znaku Ëi praporu tak, jak byl schv·len Parlamentem »R, p¯ÌpadnÏ »eskou n·rodnÌ radou. D·le je p¯ipojeno zd˘vodnÏnÌ podoby znaku Ëi praporu vych·zejÌcÌ z†p˘vodnÌho zd˘vodnÏnÌ, kterÈ kaûd· obec p¯ikl·dala k†û·dosti o†udÏlenÌ znaku Ëi praporu. Autorem zd˘vodnÏnÌ byl vÏtöinou tv˘rce n·vrh˘ obecnÌch symbol˘. JmÈno autora je uvedeno v†z·vÏru spolu s†datem udÏlenÌ znaku Ëi praporu. Informace pouûitÈ v†tomto Ël·nku byly Ëerp·ny p¯edevöÌm ze sbÌrky dokument˘ ke vzniku a†udÏlenÌ nov˝ch znak˘ a†prapor˘ (registratura MZA) poskytnut˝ch PhDr. Ivanem ätarhou, ¯editelem MZA Brno a†Ëlenem podv˝boru pro heraldiku PoslaneckÈ snÏmovny, p¯ÌpadnÏ byly doplnÏny p¯edstaviteli jednotliv˝ch obecnÌch Ëi mÏstsk˝ch ˙¯ad˘. OKRES TÿEBÕ» BUDKOV Popis znaku: V†modrÈm ötÌtÏ vyr˘stajÌcÌ st¯Ìbrn· patrov· vÏû s†gotickou Ëernou prolomenou branou, se t¯emi okny a†Ëervenou stanovou st¯echou zakonËenou st¯Ìbrnou lucernou a†Ëervenou vÏûiËkou, dole p¯eloûen· zk¯Ìûen˝mi zlat˝mi obiln˝mi klasy. V†Ëerven˝ch koutech ötÌtu st¯ÌbrnÈ öikmÈ a†kosmÈ b¯evno. Zd˘vodnÏnÌ: Znak obce vych·zÌ p¯edevöÌm z†historie obce. HlavnÌ figurou je nejstaröÌ stavba v†obci ñ vÏû z·mku, b˝valÈ tvrze. ZemÏdÏlsk˝ charakter obce symbolizujÌ dva zk¯ÌûenÈ klasy. Br·na je zobrazena v†baroknÌ ˙pravÏ. T¯i pruhy, Ëerven˝, st¯Ìbrn˝ a†Ëerven˝, odkazujÌ na znak majitel˘ panstvÌ ñ rod Berchtold˘, za jejichû p˘sobenÌ v†BudkovÏ vznikly dominantnÌ stavby v†obci. Autor n·vrhu: Miroslav Magni Datum udÏlenÌ: 4. 6. 1998 HROTOVICE Popis znaku: V†modrÈm ötÌtÏ st¯Ìbrn· vÏû s†proraûenou branou, dvÏma okny nad sebou a†s†Ëervenou valbovou st¯echou, prov·zen· dvÏma dole p¯ek¯Ìûen˝mi zlat˝mi obiln˝mi klasy. V†patÏ ötÌtu jsou t¯i st¯ÌbrnÈ vlnitÈ pruhy. Popis praporu: Modr˝ list s†vodorovn˝m Ëerven˝m pruhem o†öÌ¯ce 1:20 öÌ¯ky listu, vzd·len˝m 1:5 od hornÌho okraje listu. Ve st¯edu zb˝vajÌcÌho dalöÌho modrÈho pole jsou t¯i bÌlÈ vlnitÈ pruhy o†jednom vrcholu a†jednÈ prohlubni. Pruhy i†mezery mezi pruhy jsou öirokÈ 1:20 öÌ¯ky listu. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. 248

Zd˘vodnÏnÌ: HlavnÌ znakov· figura ñ vÏû ñ a†barva ötÌtu odkazujÌ na erb rodu Zahr·deck˝ch ze Zahr·dek, jehoû ËlenovÈ p¯estavÏli v†16. stoletÌ hrotovickou tvrz na z·mek. Zk¯ÌûenÈ zlatÈ klasy p¯ipomÌnajÌ snop ze starÈ hrotovickÈ peËeti ze 17. stoletÌ. T¯i st¯ÌbrnÈ vlnky byly p¯evzaty z†erbu rodu Hrut˘, zakladatel˘ Hrotovic. Prapor vych·zÌ ze znaku. Autor n·vrhu: Ji¯Ì Kraus Datum udÏlenÌ: 13. 6. 1995 JAROMÃÿICE NAD ROKYTNOU Popis znaku: V†modrÈm ötÌtÏ na zelenÈm tr·vnÌku leûÌcÌ jelen p¯irozenÈ barvy se zlat˝mi parohy a†kopyty. Popis praporu: List tvo¯Ì dva vodorovnÈ pruhy, modr˝ a†zelen˝, v†pomÏru 2:1. Na st¯edu p¯es pruhy hnÏd˝ leûÌcÌ jelen se ûlut˝mi parohy a†kopyty. Zd˘vodnÏnÌ: ZnakovÈ privilegium nebylo JaromÏ¯icÌm nikdy udÏleno. Na vöech sv˝ch dochovan˝ch peËetÌch uûÌvalo mÏsto symbol leûÌcÌho jelena. Tento symbol si mÏsto vtÏlilo i†do svÈho znaku, kter˝ v†minulosti uûÌvalo, jeho dochovan· zobrazenÌ se vöak v†nÏkter˝ch detailech rozch·zejÌ. Pro nov˝ ofici·lnÌ znak mÏsta se stalo vzorem vyobrazenÌ mÏstskÈho znaku na starÈ, nynÌ jiû zbo¯enÈ, radnici, kde v†modrÈm ötÌtÏ leûel na zelenÈm tr·vnÌku Ëerven˝ jelen. Prapor pak byl odvozen ze znaku. Autor n·vrhu: Robert Keprt Datum udÏlenÌ: 3. 4. 1996 KRAMOLÕN Popis znaku: V†zelenÈm ötÌtÏ st¯ÌbrnÈ kosmÈ vlnitÈ b¯evno prov·zenÈ naho¯e st¯Ìbrnou sekerou se zlat˝m top˘rkem, k¯Ìûem p¯eloûenou st¯Ìbrnou kramlÌ, dole zlat˝m dvakr·t lomen˝m bleskem. Popis praporu: Zelen˝ list s†bÌl˝m vlnit˝m hornÌm pruhem o†öÌ¯ce 1:5 dÈlky listu, v†hornÌ vlajÌcÌ Ë·sti kosmo poloûen· bÌl· sekera se ûlut˝m top˘rkem podloûen· bÌlou kramlÌ, v†dolnÌ ûerÔovÈ Ë·sti dvakr·t lomen˝ ûlut˝ blesk. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Star· obecnÌ peËeù KramolÌna nesla obraz zk¯ÌûenÈ sekery a†tesa¯skÈ kramle, tato kramle byla v†jistÈm smyslu mluvÌcÌm znamenÌm, nar·ûejÌcÌm na jmÈno obce. Spolu se sekerou pak oba n·stroje vyjad¯ovaly hlavnÌ zamÏstn·nÌ obyvatel KramolÌna, kte¯Ì byli p¯ev·ûnÏ d¯evorubci a†tesa¯i. Rozs·hlÈ lesy totiû obklopujÌ KramolÌn ze vöech stran. Proto je i†barva ötÌtu navrûena jako zelen·. Vlnit˝ kosm˝ pruh symbolizuje k¯ivolak˝ tok ¯eky Jihlavy a†Daleöickou vodnÌ n·drû na nÌ. Blesk v†dolnÌ Ë·sti ötÌtu p¯ipomÌn· elektr·rnu, stojÌcÌ pod p¯ehradnÌ zdÌ v†tÏsnÈm sousedstvÌ KramolÌna. Znak tedy vyjad¯uje zemÏpisnou polohu obce stojÌcÌ na levÈm b¯ehu a†jejÌ d·vn˝ i†souËasn˝ v˝znam. Prapor vych·zÌ ze znaku. Autor n·vrhu: Ji¯Ì Louda Datum udÏlenÌ: 17. 10. 1997 MORAVSK… BUDÃJOVICE Popis znaku: Ve zlatÈm ötÌtÏ st¯Ìbrn· kv·drov· hradba s†cimbu¯Ìm a†ËernÏ prolomenou branou, v†nÌû je zlat· vytaûen· m¯Ìû a†po stran·ch otev¯en· zlat· vrata s†Ëern˝m kov·nÌm. Nad hradbou se zvedajÌ dvÏ st¯ÌbrnÈ kv·drovÈ vÏûe s†cimbu¯Ìm, kaûd· s†jednÌm, ËernÏ prolomen˝m oknem. Nad branou je zlat˝ ötÌt se dvÏma zk¯Ìûen˝mi ostrvemi, o†nÏjû se levou rukou opÌr· zbrojnoö v†brnÏnÌ, drûÌcÌ v†pravÈ zvednutÈ ruce tasen˝ meË, vöe p¯irozenÈ barvy. 249

Popis praporu: List tvo¯Ì t¯i svislÈ pruhy, bÌl˝, ûlut˝ a†bÌl˝, v†pomÏru 1:2:1. Ve ûlutÈm pruhu dvÏ ËernÈ zk¯ÌûenÈ ostrve o†öesti sucÌch, jejichû öÌ¯ka se rovn· 1/12 öÌ¯ky praporu. Zd˘vodnÏnÌ: Znak udÏlil mÏstu kr·l Vladislav II. roku 1498, bohuûel popis v†jeho erbovnÌm privilegiu nesouhlasÌ, ba dokonce je v†rozporu s†vyobrazenÌm, jeû je p¯ipojeno. V†praxi se vöak vûdy uûÌvala podoba takov·, jak· je v†privilegiu zobrazena, nikoli takov·, jak stanovÌ popis. A†proto byl mÏstu schv·len nov˝ popis znaku odpovÌdajÌcÌ uûÌvanÈmu zobrazenÌ. Prapor je odvozen ze znaku a†odpovÌd· jeho barv·m. Oba bÌlÈ pruhy vyjad¯ujÌ dvÏ vÏûe mÏstskÈho znaku, ostrve ve ûlutÈm poli mezi nimi jsou erbem p·n˘ BÌtovsk˝ch z†Lichtenburka, jejichû ötÌtek je nad br·nou ve znaku a†kte¯Ì v†dobÏ udÏlenÌ znaku byli p·ny mÏsta. Tento ötÌtek je pro MoravskÈ BudÏjovice charakteristick˝. Autor n·vrhu: Ji¯Ì Louda Datum udÏlenÌ: 19. 2. 1998 POLICE Popis znaku: V†Ëerveno-ËernÏ kosmo dÏlenÈm ötÌtÏ zlat˝ korunovan˝ lev s†Ëervenou zbrojÌ nesoucÌ p¯es pravÈ rameno st¯Ìbrn˝ sloup. Pod levou p¯ednÌ tlapou kosmo poloûen˝ st¯Ìbrn˝ ötÌtek, v†nÏm Ëerven· uùat· supÌ hlava se zlat˝m zob·kem a†Ëerven˝m jazykem. Popis praporu: Kosmo dÏlen˝ list s†Ëernou ûerÔovou a†Ëervenou vlajÌcÌ Ë·stÌ. Uprost¯ed ûlut˝ korunovan˝ lev s†Ëervenou zbrojÌ nesoucÌ p¯es pravÈ rameno bÌl˝ sloup. Pod levou p¯ednÌ tlapou kosmo poloûen˝ bÌl˝ ötÌtek, v†nÏm Ëerven· uùat· supÌ hlava se ûlut˝m zob·kem a†Ëerven˝m jazykem. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Podoba znaku vych·zÌ z†dÏjin obce a†tamnÌho renesanËnÌho z·mku. BerchtoldovÈ, kte¯Ì sÌdlili na Polici v†letech 1633ñ1821, jsou zastoupeni sv˝m p˘vodnÌm rodov˝m znamenÌm, zlat˝m korunovan˝m lvem. StejnÏ tak vöechny ostatnÌ barvy byly odvozeny z†jejich erbu z†r. 1627 a†pozdÏjöÌch variant. Lev vöak nem·v· meËem, ale nese sloup, symbol renesanËnÌ architektury polickÈho z·mku. Jeho stavebnÌky, TavÌkovskÈ z†TavÌkovic, prezentuje rodov˝ ötÌtek, o†nÏjû se lev opÌr· (ÑsupÌ hlava s†krkemì). Barvy erbu TavÌkovsk˝ch literatura nezn·, zvoleny byly tak, aby ladily s†celkem a†neporuöily heraldick· pravidla. ShodnÏ ¯eöen˝ n·vrh praporu opakuje kompozici v†souladu se z·sadami a†zvyklostmi vexikologickÈ tvorby. Autor n·vrhu: Miroslav Pavl˘ Datum udÏlenÌ: 4. 6. 1998 TÿEBÕ» Popis praporu: List praporu tvo¯Ì t¯i vodorovnÈ pruhy, Ëerven˝, bÌl˝ a†Ëerven˝, v†pomÏru 2:3:2. Ve st¯edu bÌlÈho pruhu t¯i ËernÈ k·pÏ z†mÏstskÈho znaku. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Prapor je odvozen z†mÏstskÈho znaku.1 Autor n·vrhu: Lubor Herz·n Datum udÏlenÌ: 15. 7. 1993 V›»APY Popis znaku: V†zelenÈm ötÌtÏ dva k†sobÏ obr·cenÌ Ë·pi p¯irozen˝ch barev vyr˘stajÌcÌ z†modrÈ vlnitÈ paty ötÌtu. 250

Zd˘vodnÏnÌ: N·vrh znaku obce vych·zÌ z†p˘vodnÌ peËetÏ, kterou obec uûÌvala od nejstaröÌch dob, v†peËetnÌm poli proti sobÏ dva stojÌcÌ Ë·pi. Toto peËetnÌ znamenÌ bylo povaûov·no za obecnÌ znak a†jako obecnÌ znak nakresleno i†do obecnÌ kroniky. Autor n·vrhu: Ivan ätarha Datum udÏlenÌ: 29. 3. 1995 OKRES éœ¡R NAD S¡ZAVOU BLÕZKOV Popis znaku: Modro-st¯ÌbrnÏ dÏlen˝ ötÌt. Naho¯e dva zlatÈ zk¯ÌûenÈ ovesnÈ stvoly. Dole v†zelenÈm hrotu zlat˝ utrûen˝ vztyËen˝ lÌskov˝ o¯Ìöek. Popis praporu: List tvo¯Ì t¯i vodorovnÈ pruhy, modr˝, ûlut˝ a†zelen˝, v†pomÏru 2:1:2. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: N·vrh obecnÌho znaku vych·zÌ ze souËasnosti, z†toho, co je pro obec nejvÌce typickÈ. BlÌzkov dnes tvo¯Ì jednu obec spoleËnÏ s†osadou DÏdkov. ObÏ obce leûÌ pod DÏdkovskou horou, v†obci BlÌzkov p¯evl·d· pÏstov·nÌ ovsa, mÌstnÌ kaple je zasvÏcena sv. V·clavu, mezi jehoû atributy pat¯Ì mimo jinÈ i†klasy, v†okolÌ DÏdkova je les. Za symboly byly proto navrûeny dva klasy ovsa a†lÌskov˝ o¯Ìöek, oba ve zlatÈ barvÏ, podklad pro BlÌzkov modr˝ (na n·vsi dva rybnÌky), pro DÏdkov zelen˝ (les), hora DÏdkov je symbolicky zn·zornÏna heraldickou figurou ñ öpicÌ. Prapor obce vych·zÌ z†tohoto barevnÈho provedenÌ znaku obce. Symboly ze znaku byly nahrazeny pruhy a†pro zjednoduöenÌ listu praporu byly pouûity pruhy vodorovnÈ. Autor n·vrhu: Pavel Vrba Datum udÏlenÌ: 4. 6. 1998 BOBRŸVKA Popis znaku: Ve st¯ÌbrnÈm ötÌtÏ se zelen˝m lemem pos·zen˝m zlat˝mi liliemi Ëern˝ sedÌcÌ bobr. Popis praporu: BÌl˝ list s†Ëern˝m svisl˝m pruhem öirok˝m 1/3 öÌ¯ky listu, jehoû osa je v†1/3 dÈlky listu od ûerÔovÈho okraje. BÌlÈ ûerÔovÈ a†vlajÌcÌ pole zasahujÌ do ËernÈho pruhu dvÏma rovnoramenn˝mi pravo˙hl˝mi troj˙helnÌky se spoleËn˝m vrcholem ve st¯edu ËernÈho pruhu. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Na nejstaröÌ obecnÌ peËeti je zobrazen bobr (dosud vöak interpretovan˝ jako sedÌcÌ pes). Bobr byl vzat jako z·kladnÌ motiv pro obecnÌ znak. D·le bylo p¯ihlÈdnuto k†moûn˝m v˝klad˘m n·zvu obce ñ od bobra, od Avar˘ ñ Ñobr˘ì (prad·vn˝ch obyvatel naöich zemÌ a†stavitel˘ megalitick˝ch objekt˘), nebo snad od kmene obr (obrana), ev. i†od habr˘ Ëi m˝ta. Ava¯i jsou ve znaku zastoupeni volbou ËernÈ a†zelenÈ barvy (Ëern· a†zelen· ñ viz prapor ve Vexikologii, 1995, Ë. 95), habr opÏt volbou tÏchto barev (Ëern· jako barva kmene a†zelen· jako barva koruny), m˝to zaöpiËatÏl˝mi k˘ly na praporu (k˘l jako evokace cesty, k¯ÌûenÌ jako vlastnÌ vyj·d¯enÌ m˝ta) a†obrana k¯ÌûenÌm tÏchto k˘l˘. Zlat· a†Ëern· barva je pak p¯evzata ze znaku ölechtickÈho rodu Pivc˘ z†HradËan a†Klimötejna, jejichû ËernÈ volskÈ rohy jsou kladeny buÔ na zlat˝, nebo modr˝ ötÌt (PivcovÈ se uû roku 1585 p¯ipomÌnajÌ v†obci ñ patrnÏ drûeli zdejöÌ rychtu ñ a†jejich potomci pod zmÏnÏn˝m jmÈnem dodnes v†Bobr˘vce ûijÌ, jejich vazbu na zdejöÌ kraj p¯ipomÌn· mj. i†n·zev nep¯Ìliö vzd·lenÈ obce Pivcova, dnes Str·neck· Zho¯). ZaöpiËatÏlÈ k˘ly na praporu symbolizujÌ bobrem p¯ehryza251

n˝ kmen. äpice obou jeho Ë·stÌ vytv·¯ejÌ v†liniÌch ond¯ejsk˝ k¯Ìû jako symbol zdejöÌho kostela sv. BartolomÏje, jednoho z†dvan·cti apoötol˘ ñ odtud dvan·ct liliÌ v†n·vrhu znaku, odvozen˝ch z†lilie v†erbu jednoho z†rod˘, jeû se po Bobr˘vce psali. Autor n·vrhu: Robert Keprt Datum udÏlenÌ: 19. 5. 1998 BOHDALOV Popis znaku: Ve zlatÈm ötÌtÏ Ëern· zub¯Ì hlava s†polovinou zelenÈ houûve v†levÈ nozd¯e, mezi rohy ËernÈ zk¯ÌûenÈ ostrve. Popis praporu: élut˝ list s†Ëernou zub¯Ì hlavou s†polovinou zelenÈ houûve v†levÈ nozd¯e, mezi rohy ËernÈ zk¯ÌûenÈ ostrve. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Obec Bohdalov se p¯ipomÌn· jiû v†r. 1349. Nezachovaly se û·dnÈ jeho peËeti se znakem. Teprve z†poslednÌ t¯etiny 19. stoletÌ vÌme, ûe Bohdalov uûÌval na peËeti zemskÈho znaku moravskÈho. Jedin˝ doklad o†znaku, kter˝ pr˝ Bohdalov uûÌval, je malba Karla Gˆdela z†poË·tku 20. stoletÌ. Je na nÌ v†modrÈm ötÌtÏ Ëern· zub¯Ì hlava enface se zelenou houûvÌ v†levÈ nozd¯e, po pravÈ stranÏ hlavy je hnÏd· d¯evÏn· palice a†nad nÌ st¯Ìbrn· ËÌöe, po levÈ stranÏ hnÏd˝ sud s†Ëern˝mi obruËemi p¯i hornÌm a†dolnÌm okraji a†s†otvorem uprost¯ed. O†skuteËnÈm uûÌv·nÌ takovÈho znaku se vöak nezachovaly û·dnÈ stopy. Toto znamenÌ se velmi podob· peËetÌm mÏsteËek NedvÏdice a†Str·ûku. TakÈ obÏ tato mÌsta mÏla na ötÌtÏ zub¯Ì hlavu p·n˘ z†Pernötejna odliöenou pouze houûvÌ v†levÈm ch¯ÌpÌ a†po stran·ch k†rozezn·nÌ mÏsteËek menöÌmi doplÚujÌcÌmi prvky (vrö, otka, keser, medvÏdÌ tlapa). Tato podobnost p¯ipomÌn· shodnÈ peËeti u†skupin vesnic, jimû je na nÏkter˝ch panstvÌch dala vrchnost hromadnÏ po¯Ìdit. PatrnÏ takÈ zde ölo o†peËetnÌ znamenÌ danÈ t¯em mÏsteËk˘m z·roveÚ p·ny z†Pernötejna asi v†1. polovinÏ 16. stoletÌ. P˘vodnÏ to patrnÏ nebyl znak, n˝brû jenom znamenÌ na peËeti, kterÈ u†mÏsteËek nabylo pozdÏji p˘sobenÌm tradice mimodÏk povahy znaku. U†Bohdalova se z¯ejmÏ znamenÌ neuûÌvalo a†upadlo v†zapomenutÌ. N·vrh znaku vych·zÌ z†Gˆdelovy kresby, zub¯Ì hlava je vöak poloûena na zlat˝ ötÌt, coû vÌce odpovÌd· heraldickÈ z·sadÏ kl·st barvu na kov, stejnÏ tak p·ni z†Pernötejna mÏli ve znaku zub¯Ì hlavu ve zlatÈm ötÌtÏ. Oproti GˆdelovÏ pojetÌ chybÌ doprovodnÈ prvky po stran·ch zub¯Ì hlavy, ötÌt je naopak doplnÏn zk¯Ìûen˝mi ostrvemi p·n˘ z†Ronova, kte¯Ì byli majiteli bohdalovskÈho panstvÌ na p¯elomu 14. a†15. stoletÌ. Autor n·vrhu: Jaroslav Homolka Datum udÏlenÌ: 4. 6. 1998 BORY Popis znaku: Ve zlatÈm ötÌtÏ vyko¯enÏn· borovice, prov·zen· po obou stran·ch öiökou, vöe p¯irozen˝ch barev. Popis praporu: List tvo¯Ì t¯i svislÈ pruhy, ûlut˝, zelen˝ a†ûlut˝, v†pomÏru 3:2:3. Ve ûlut˝ch polÌch po jednÈ ËervenÈ borovÈ öiöce. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Bory se skl·dajÌ ze dvou obcÌ, HornÌch a†DolnÌch Bor˘, jeû byly slouËeny v†jedinou obec 1. 1. 1972. Tehdy k†nÌ byla p¯ipojena i†blÌzk· osada Cyrilov. Na razÌtku MNV v†HornÌch Borech byla po 2. svÏtovÈ v·lce borovice jako mluvÌcÌ znamenÌ, DolnÌ Bory mÌvaly na razÌtk·ch p¯ed v·lkou postavu svÏtce, z¯ejmÏ patrona mÌstnÌho kostela a†obce ñ sv. JiljÌ. 252

Pro obecnÌ znak je jako hlavnÌ erbovnÌ znamenÌ zvolena borovice jako p¯irozenÈ mluvÌcÌ znamenÌ, prov·zena dvÏma borov˝mi öiökami, jeû vyjad¯ujÌ, ûe obec vznikla spojenÌm p˘vodnÏ dvou samostatn˝ch obcÌ HornÌch a†DolnÌch Bor˘. Osada Cyrilov nebyla nikdy samostatnou obcÌ a†ve znaku proto pro ni nenÌ û·dn˝ symbol. Borovice a†öiöky jsou p¯irozenÈ barvy, zlat· barva ötÌtu je barvou zralÈho obilÌ a†symbolizuje zemÏdÏlsk˝ r·z obce. Prapor obce m· z·kladnÌ barvy znaku, ûlutou a†zelenou. Zelen˝ pruh uprost¯ed symbolizuje zeleÚ borovÈho jehliËÌ a†jeho centr·lnÌ poloha vystihuje polohu borovice uprost¯ed ötÌtu. BorovÈ öiöky p¯edstavujÌcÌ obÏ p˘vodnÏ samostatnÈ obce jsou na praporu ËervenÈ; jejich p¯irozen· hnÏd· barva by na praporu neodpovÌdala zcela poûadavk˘m vexikologie, a†je proto nahrazena Ëervenou, kter· je p¯irozenÈ barvÏ borov˝ch öiöek nejbliûöÌ. Autor n·vrhu: Ji¯Ì Louda Datum udÏlenÌ: 12. 5. 1997 BYSTÿICE NAD PERNäTEJNEM Popis praporu: List praporu tvo¯Ì t¯i vodorovnÈ pruhy, ûlut˝, modr˝ a†ûlut˝, v†pomÏru 2:1:2. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: MÏsto m· ve znaku zlat˝ ötÌt s†modr˝m (podle privilegia z†roku 1580 modrÈ neb lazurovÈ barvy) svisl˝m pruhem, v†pravÈ polovici p˘l zub¯Ì hlavy, v†levÈ p˘l orlice, obÏ ËernÈ barvy. MÏsto ˙dajnÏ v†minulosti uûÌvalo modro-ûlutÏ p˘len˝ prapor. »ernou barvu vypustilo na protest proti ofici·lnÌm barv·m cÌsa¯sk˝m. Tento prapor, jehoû uûÌv·nÌ potvrzujÌ jen sta¯Ì pamÏtnÌci, si mÏsto dalo do vyhl·öky Ë. 3/93 o†symbolech mÏsta Byst¯ice nad Pernötejnem z†1. 12. 1993. DodateËnÏ vöak bylo zjiötÏno, ûe stejn˝ prapor uûÌv· v†»R ¯ada mÏst (nap¯. Milevsko, PoË·tky). Proto mÏsto zmÏnilo prapor tak, aby vych·zel z†podoby znaku, ale vypustilo z†nÏj ËernÈ figury. Autor n·vrhu: Ivan ätarha Datum udÏlenÌ: 29. 3. 1995 DOLNÕ ROéÕNKA Popis znaku: Ve st¯ÌbrnÈm ötÌtÏ Ëerven˝ k˘l se zlat˝mi plameny, prov·zen˝ vpravo naho¯e Ëern˝mi zk¯Ìûen˝mi ostrvemi, vlevo naho¯e Ëern˝mi hornick˝mi kladÌvky. Popis praporu: List tvo¯Ì t¯i svislÈ pruhy, bÌl˝, Ëerven˝ a†bÌl˝. Na ûerÔovÈm bÌlÈm zk¯ÌûenÈ ËernÈ ostrve, na st¯ednÌm ËervenÈm ûlut˝ oheÚ se t¯emi plameny a†na bÌlÈm vlajÌcÌm zk¯Ìûen· Ëern· hornick· kladÌvka. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Plameny jsou mluvÌcÌm znamenÌm ñ jmÈno DolnÌ RoûÌnky je pravdÏpodobnÏ odvozeno od rozûÌn·nÌ str·ûnÌch ohÚ˘. Obec totiû podobnÏ jako sousednÌ Roûn· (p˘vod n·zvu shodn˝) leûÌ na starÈ cestÏ z†Moravy do »ech p¯es Pernötejn, Byst¯ici n. P. a†PoliËku. Zk¯ÌûenÈ ostrve jsou p¯evzaty od jednoho ze dvou rod˘, kterÈ se psaly po RoûÌnce (druh˝ rod mÏl znamenÌ jinÈ). Z†erbu tohoto rodu je odvozena i†barva plamen˘. A†koneËnÏ st¯Ìbrn˝ ötÌt s†Ëerven˝m k˘lem jsou odkazem na erb hrabat Mitrovsk˝ch (ovöem v†obr·cen˝ch barv·ch, po¯adÌ barev zmÏnÏno z†estetickÈho hlediska), kte¯Ì dali DolnÌ RoûÌnce dneönÌ kulturnÌ r·z a†celkovou podobu (p¯estavba z·mku, v˝znamn˝ romantick˝ park s†kaplÌ, obeliskem a†umÏlou z¯Ìceninou kostela, jedinou na MoravÏ). Zk¯Ìûen· hornick· kladÌvka symbolizujÌ rozvoj obce po roce 1955, kdy se tÏûbou uranu stala DolnÌ RoûÌnka zn·mou v†celÈ republice. Prapor je odvozen ze znaku. Autor n·vrhu: Robert Keprt Datum udÏlenÌ: 3. 4. 1996 253

HAMRY NAD S¡ZAVOU Popis znaku: Ve zlatÈm ötÌtÏ öikmo poloûen· kamenick· palice k¯Ìûem p¯eloûen· hamernick˝m ûelÌzkem, oba n·stroje ËernÈ s†hnÏd˝mi top˘rky. Popis praporu: élut˝ list se öikmo poloûenou kamenickou palicÌ k¯Ìûem p¯eloûenou hornick˝m ûelÌzkem, oba n·stroje ËernÈ s†hnÏd˝mi top˘rky. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Vzhled obecnÌho znaku se opÌr· o†jeho obecnou stylizaci vöeobecnÏ zn·mou a†ztv·rnÏnou v†obci. Tinktury znaku, zlat·, Ëern· a†p¯irozen· barva d¯eva, byly zvoleny dle p¯·nÌ obce a†plnÏ vyhovujÌ a†odpovÌdajÌ z·sad·m a†pravidl˘m heraldiky. ObecnÈ figury znaku ñ tedy zk¯Ìûen· kladÌvka ñ p¯edstavujÌ tradiËnÌ mÌstnÌ ¯emesla, jedno kladivo p¯edstavuje tradici hamernickou a†druhÈ tradici kamenickou. Autor n·vrhu: Ladislav Pokorn˝ Datum udÏlenÌ: 4. 6. 1998 CHLUMÃTÕN Popis znaku: Ve zlatÈm ötÌtÏ pod st¯Ìbrno-ËervenÏ kosmo dÏlenou hlavou zelen˝ kopec (chlum). Zd˘vodnÏnÌ: V†patÏ ötÌtu znaku bylo pouûito mluvÌcÌho znamenÌ jednoho vrchu ñ chlumu, jeho zelen· barva zachov·v· p¯irozen˝ vzhled chlumu, a†tak lÈpe vyjad¯uje n·zev obce. V†hlavÏ ötÌtu pak byly pouûity barvy dvou nejv˝znamnÏjöÌch drûitel˘ ChlumÏtÌna ñ p·n˘ z†Pardubic a†Kinsk˝ch. KladenÌ barev, totiû ËervenÈ heraldicky vlevo a†st¯ÌbrnÈ vpravo, vych·zÌ ze skuteËnosti, ûe jak historick· podoba erbu p·n˘ z†Pardubic, tak erbu Kinsk˝ch, p¯edstavuje st¯Ìbrnou figuru z†heraldicky pravÈho okraje ötÌtu v†ËervenÈm poli. Autor n·vrhu: Ji¯Ì NÏmeËek Datum udÏlenÌ: 19. 5. 1998 J¡MY Popis znaku: Zeleno-st¯ÌbrnÏ polcen˝ ötÌt, vpravo vynik· p˘l st¯ÌbrnÈho kozla s†Ëernou zbrojÌ, v†hornÌ Ë·sti levÈho pole t¯i Ëern· b¯evna. Popis praporu: List tvo¯Ì zelen· ûerÔov· Ë·st s†polovinou bÌlÈho kozla s†Ëernou zbrojÌ, vynikajÌcÌ z†vlajÌcÌ Ë·sti, tvo¯enÈ sedmi vodorovn˝mi pruhy, st¯ÌdavÏ bÌl˝mi a†Ëern˝mi, v†pomÏru 1:1:1:1:1:1:6. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Podkladem pro vytvo¯enÌ znaku a†praporu byla peËeù s†p˘lkou kozla, kter· byla obci p¯idÏlena jiû roku 1667, a†erb p·n˘ z†Kunöt·tu se t¯emi Ëern˝mi b¯evny ve st¯ÌbrnÈm ötÌtÏ. K†rodu p·n˘ z†Kunöt·tu totiû n·leûel BoËek z†Ob¯an, kter˝ osadu J·my roku 1252 daroval novÏ vzniklÈmu ûÔ·rskÈmu kl·öteru (prvnÌ zmÌnka o†obci). Zelen· barva ve znaku p¯edstavuje lesy, kterÈ pokr˝valy ˙zemÌ, na kterÈm byly J·my zaloûeny. Prapor byl odvozen ze znaku. Autor n·vrhu: Jaroslav Homolka Datum udÏlenÌ: 17. 10. 1997 KÿIéANOV Popis znaku: Ve st¯ÌbrnÈm ötÌtÏ ËernÈ orlÌ k¯Ìdlo se zlat˝m jetelov˝mi lÌstky zakonËen˝m perizoniem, uprost¯ed s†k¯Ìûkem.

254

Popis praporu: List tvo¯Ì dva vodorovnÈ pruhy, bÌl˝ a†Ëern˝. V†ûerÔovÈ polovinÏ perizonium jetelov˝mi trojlÌstky k†ûerdi a†k¯Ìûkem k†vlajÌcÌ Ë·sti, v†bÌlÈm pruhu ËernÈ, v†ËernÈm ûlutÈ. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: K¯iûanov nedostal znakovÈ privilegium, a†proto se p¯i tvorbÏ znaku vych·zelo ze sfragistickÈho materi·lu. Od nejstaröÌ peËeti z†15. stoletÌ aû po razÌtka z†20. stoletÌ se uûÌvalo jednotnÈ znamenÌ, a†to perizonium se sedmi pery poloûenÈ na ötÌt. Barvy k¯iûanovskÈho znaku nebyly zn·my, podle erbu vrchnosti ñ p·n˘ z†Lomnice, kter˝m K¯iûanov n·leûel ñ by mÏlo jÌt o†st¯Ìbrn˝ ötÌt s†Ëern˝m k¯Ìdlem a†zlat˝m perizoniem. ObecnÌ znak vych·zÌ z†tvarovÈ kompozice (vËetnÏ poËtu per) k¯Ìdla zobrazovanÈho na peËetÌch. Stylizace m˘ûe b˝t p¯esto velice voln·. V†p¯ÌpadÏ K¯iûanova vyvst·v· takÈ problÈm p¯ÌpadnÈ shody a†moûnÈ z·mÏny se znaky Lomnice, Oleönice, RadostÌna nad Oslavou a†Ku¯imi. Tomu je moûnÈ p¯ÌpadnÏ p¯edejÌt buÔto striktnÌm dodrûov·nÌm jednÈ stylistickÈ podoby znaku, nebo p¯id·nÌm novÈho prvku, kter˝ se sice na peËetÌch nevyskytuje, ale nenalÈz· se ani na znacÌch v˝öe zmÌnÏn˝ch lokalit. Vzhledem k†tomu, ûe se obecnÈ perizonium zakonËenÈ trojlisty velmi Ëasto zobrazuje s†k¯Ìûem, byl zvolen tento symbol, kter˝ je v†tomto p¯ÌpadÏ z·roveÚ i†jak˝msi mluvÌcÌm znamenÌm, jako onen nov˝ prvek do staröÌ, p˘vodnÌ podoby znaku. Prapor byl odvozen ze znaku. Autor n·vrhu: Ladislav Pokorn˝ Datum udÏlenÌ: 4. 6. 1998 MÃÿÕN Popis znaku: Ve zlatÈm ËervenÏ lemovanÈm ötÌtÏ Ëerven· prav· ruka se st¯Ìbrn˝m ruk·vem, pod nÌ t¯i (2, 1) ËernÈ dol˘ obr·cenÈ k·pÏ se st¯Ìbrnou podöÌvkou. Popis praporu: List tvo¯Ì t¯i vodorovnÈ pruhy, Ëerven˝, ûlut˝ a†Ëerven˝, v†pomÏru 1:3:1. V†ûerÔovÈ Ë·sti ûlutÈho pole t¯i (2, 1) ËernÈ k·pÏ s†bÌlou podöÌvkou. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Podoba obecnÌho znaku vych·zÌ z†peËeti obce a†znaku, kter˝ obec neofici·lnÏ pouûÌvala. TÌmto znakem byl Ëerven˝ ötÌt se t¯emi hnÏd˝mi mniösk˝mi kapucemi, ötÌt byl zlatÏ cizelov·n, nad ötÌtem byla prav· ruka viditeln· z†h¯betnÌ strany s†Ë·stÌ ruk·vce. Kapuce symbolizujÌ p¯Ìsluönost mÏsteËka k†benediktinskÈmu kl·öteru v†T¯ebÌËi, ruka hrdelnÌ pr·vo obce. BarevnÈ provedenÌ vzniklo v†roce 1727 a†neodpovÌd· plnÏ souËasn˝m heraldick˝m pravidl˘m, proto byly zmÏnÏny tinktury ñ mÌsto hnÏd˝ch kapucÌ ËernÈ kapuce (benediktini nosili ËernÈ obleËenÌ), mÌsto ËervenÈho ötÌtu zlat˝ ötÌt, a†d·le byl nahrazen zlat˝ okraj a†cizelov·nÌ Ëerven˝m lemem okolo. Prapor byl odvozen ze znaku. Autor n·vrhu: Pavel Vrba Datum udÏlenÌ: 19. 2. 1998 MILASÕN Popis znaku: Ve st¯ÌbrnÈm ötÌtÏ öikmo poloûenÈ pootev¯enÈ rty. Popis praporu: BÌl˝ list se dvÏma öikm˝mi Ëerven˝mi pruhy, öirok˝mi 1/4 öÌ¯ky listu, oddÏlen˝mi bÌl˝m pruhem öirok˝m 1/8 öÌ¯ky listu. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Znak obce vych·zÌ z†n·zvu obce. Lidov· tradice v†nÏm vidÌ Mil˝ñsyn. Aù uû je p˘vod n·zvu jak˝koli (nap¯. k¯estnÌ jmÈno), objevuje se v†nÏm skuteËnÏ spoleËn˝ ko¯en slov mil˝, milovat. Proto byly jako symbol l·sky pro MilasÌn zvoleny pr·vÏ ËervenÈ d·mskÈ rty. Jsou 255

v†öikmÈ poloze, tj. natoËeny k†srdci. »erven· barva je p¯irozenou barvou rt˘ a†navÌc je i†v†n·zvu jednÈ z†mÌstnÌch tratÌ (Na ËervenÈ). I†dalöÌ mÌstnÌ tratÏ smÏ¯ujÌ k†ËervenÈ barvÏ (Na str·ûi, Na str·ûovÏ, Na ostraûÌch, V†p·lenin·ch, P·leniny), ch·peme-li Ëervenou jako barvu ohnÏ. BÌl· barva byla zvolena p¯edevöÌm z†d˘vod˘ v˝tvarn˝ch. Prapor volnÏ p¯ejÌm· öikmÈ rty naznaËenÈ do podoby dvou pruh˘. Je tÌm naznaËenÈ i†vÏËnÈ p¯ibliûov·nÌ se a†blÌzkost vöech mil˝ch. SouËasnÏ odkazuje i†na lidovou tradici, podle nÌû Ë·st p˘vodnÌho MilasÌna zanikla (v˝chodnÏ od dneönÌ z·stavby pamÏtnÌci p¯ipomÌnajÌ rozor·vanÈ z·klady staveb). Z†obou Ëerven˝ch pruh˘ pak jeden p¯edstavuje MilasÌn dneönÌ, druh˝ jeho zaniklou Ë·st. Autor n·vrhu: Robert Keprt Datum udÏlenÌ: 9. 12. 1996 MIROäOV Popis znaku: Ve st¯ÌbrnÈm ötÌtÏ Ëern˝ vykraËujÌcÌ k˘Ú s†Ëerven˝m uzdÏnÌm a†sedlem na ûlutÈ pokr˝vce. Popis praporu: BÌl˝ list se t¯emi Ëtvercov˝mi poli o†stranÏ rovnÈ jednÈ polovinÏ öÌ¯ky listu, Ëern˝m v†hornÌ ûerÔovÈ Ë·sti, Ëerven˝m uprost¯ed listu a†ûlut˝m v†dolnÌ vlajÌcÌ Ë·sti. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Znak byl odvozen z†podoby obecnÌho razÌtka asi z†poslednÌ Ëtvrtiny 19. stoletÌ, na nÏmû byl zobrazen osedlan˝ k˘Ú stojÌcÌ na tr·vnÌku. Prapor vych·zÌ z†barev znaku. Autor n·vrhu: Robert Keprt Datum udÏlenÌ: 4. 6. 1998 MORAVECK… PAVLOVICE Popis znaku: Ve st¯ÌbrnÈm ötÌtÏ se zelen˝m odsazen˝m k˘lem t¯i (2, 1) Ëerven· jablka. Popis praporu: BÌl˝ list se t¯emi Ëerven˝mi jablky pod sebou s†osou na ËtvrtinÏ dÈlky listu. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Na zdejöÌ tvrzi, o†kterÈ vöak prameny a†literatura mlËÌ, sÌdlila drobn· mÌstnÌ ölechta, pÌöÌcÌ se po PavlovicÌch. V†jejÌm znaku nezn·m˝ch barev byla t¯i jablka. Znak obce vych·zÌ pr·vÏ z†tohoto znaku. Uprost¯ed posunut˝ (odsazen˝) k˘l upomÌn· zdejöÌ lesnÌ traù Z·lomÌ. Prapor byl odvozen ze znaku. Autor n·vrhu: Robert Keprt Datum udÏlenÌ: 17. 10. 1997 (znak), 19. 5. 1998 (prapor) NOV… MÃSTO NA MORAVÃ Popis praporu: List nakoso dÏlen˝, hornÌ pole ûlutÈ, dolnÌ ËervenÈ, na t¯etin·ch listu jsou postaveny odvr·cenÈ vina¯skÈ noûe. DÈlka Ëepele noû˘ je 1/10 öÌ¯ky listu a†st¯enky 2/10 öÌ¯ky listu. »epele jsou bÌlÈ, st¯enky hnÏdÈ. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Prapor vych·zÌ z†barev a†Ë·sti figur mÏstskÈho znaku.2 Autor n·vrhu: Ji¯Ì äebek Datum udÏlenÌ: 7. 5. 1992

256

NOV… VESELÕ Popis praporu: List tvo¯Ì dva vodorovnÈ pruhy, ûlut˝ a†Ëerven˝. DolnÌ m¯Ìûovan˝ t¯emi svisl˝mi a†dvÏma vodorovn˝mi pruhy, öirok˝mi 1/24 dÈlky listu. Na svislÈ bÌlÈ pruhy navazujÌ v†hornÌm pruhu ËervenÈ svislÈ ¯etÏzy, dosahujÌcÌ k†hornÌmu okraji listu, kaûd˝ ze t¯Ì kruhov˝ch a†dvou spojovacÌch Ël·nk˘. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Prapor vych·zÌ z†hlavnÌch tinktur znaku,3 zlatÈ, st¯ÌbrnÈ a†ËervenÈ. Aby byla vylouËena z·mÏna s†jin˝mi prapory, byly zvoleny jako doplÚujÌcÌ obecnÈ figury m¯Ìû a†¯etÏz. Autor n·vrhu: ZdenÏk KubÌk Datum udÏlenÌ: 4. 6. 1998 NYKLOVICE Popis znaku: Zeleno-ËernÏ polcen˝ ötÌt, vpravo zlat˝ kolovrat, vlevo vynik· polovina st¯ÌbrnÈ osmihrotÈ hvÏzdy, prov·zenÈ mezi hroty Ëty¯mi zlat˝mi chleby s†odkrojenou patkou. Popis praporu: Zelen˝ list s†bÌl˝m poloeliptick˝m polem, jehoû delöÌ osu tvo¯Ì ûerÔov˝ okraj. BÌlÈ pole je poloûenÈ na ûlutÈ poloeliptickÈ pole sahajÌcÌ do poloviny dÈlky listu, jehoû kratöÌ osu tvo¯Ì tÈû ûerÔov˝ okraj. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Do pravÈ poloviny polcenÈho ötÌtu je poloûen zlat˝ kolovrat jako p¯ipomÌnka zdejöÌch sedl·k˘, kte¯Ì n·hornÌ planinu kolem Nyklovic osÌvali lnem. V†levÈ polovinÏ ötÌtu je rozprost¯ena poloviËnÌ osmicÌp· hvÏzda. HvÏzda sama byla zvolena podle tvaru zdejöÌ pluûiny. Mezi hroty hvÏzdy byly souËasnÏ vloûeny chleby se zlatou k˘rkou a†st¯Ìbrnou st¯Ìdkou na pamÏù rodu P·n˘ ñ P·nk˘, zdejöÌch rycht·¯˘, jejichû potomkem je i†souËasn˝ starosta Ji¯Ì Heger. P·n je dnes jiû polozapomenut˝ v˝raz pro polotovar vznikajÌcÌ p¯i v˝robÏ chleba. Symbol chleba p¯ipomÌn· i†ztv·rnÏnÌ praporu. Autor n·vrhu: Robert Keprt Datum udÏlenÌ: 7. 5. 1997 (znak), 4. 6. 1998 (prapor) OBY»TOV Popis znaku: V†ËervenÈm ötÌtÏ pod st¯Ìbrn˝m b¯evnem oddÏlenou hlavou st¯Ìbrn· ûelva se zlat˝m krun˝¯em. Hlava ötÌtu 3◊ zlato-ËervenÏ polcena, v†nÌ Ëty¯i lvi opaËn˝ch barev. Popis praporu: List tvo¯Ì ûerÔov· Ë·st se ûlut˝m karÈ nad Ëerven˝m Ëtvercov˝m polem a†dva vodorovnÈ pruhy, Ëerven˝ a†ûlut˝. V†karÈ Ëerven˝ lev. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: N·vrh znaku vych·zÌ z†erbu ölechtickÈho rodu Heitschmann˘, kter˝ se jako jedin˝ ˙zce v·ûe k†dÏjin·m obce ñ HeitschmannovÈ od prvnÌ poloviny 15. stoletÌ tÈmÏ¯ do naöich dn˘ drûeli zdejöÌ rychtu, chr·nÏnou pam·tkov˝m ˙stavem, a†jejich potomci po p¯eslici v†ObyËtovÏ jeötÏ ûijÌ. Ve zlato-ËervenÏ ËtvrcenÈm ötÌtÏ Heitschmann˘ vidÌme Ëty¯i vpravo hledÌcÌ nekorunovanÈ lvy st¯Ìdav˝ch barev. Na p˘dorysu ûelvy byl v†18. stoletÌ J. Santinim obnoven zdejöÌ kostel, odtud figura ûelvy ve znaku. Prapor je odvozen ze znaku obce. Autor n·vrhu: Robert Keprt Datum udÏlenÌ: 4. 6. 1998

257

OSOV¡ BÕT›äKA Popis praporu: BÌl˝ list s†Ëernou zub¯Ì hlavou. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Prapor je odvozen ze znaku4 prost˝m p¯enesenÌm heraldickÈ figury a†barev na list praporu. Autor n·vrhu: Ladislav Pokorn˝ Datum udÏlenÌ: 17. 11. 1998 PROSATÕN Popis znaku: Ve st¯ÌbrnÈm ötÌtÏ zelen˝ zkr·cen˝ klÌn, v†nÏm zlat˝ kvÏt smetanky lÈka¯skÈ (pampeliöky). Popis praporu: BÌl˝ list se dvÏma kosm˝mi pruhy, ûlut˝m a†zelen˝m. äÌ¯ka polÌ na ûerÔovÈm okraji je v†pomÏru 2:1:2. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: P¯i absenci sfragistickÈho materi·lu vych·zÌ znak z†n·zvu mÌstnÌ tratÏ ÑNa smet·nk·chì a†ze skuteËnosti, ûe celou obec oddÏluje na dvÏ protilehlÈ Ë·sti hlubok˝ ûleb. Barva kvÏtu smetanky byla volena jako p¯irozen· ñ ûlut·. Prapor je odvozen z†barev znaku. Autor n·vrhu: Robert Keprt Datum udÏlenÌ: 17. 10. 1997 RODKOV Popis znaku: V†modrÈm ötÌtÏ st¯Ìbrn˝ hrot se zelen˝m lipov˝m listem. Popis praporu: Modr˝ list s†bÌl˝m ûerÔov˝m klÌnem s†vrcholem ve st¯edu vlajÌcÌho okraje. Do bÌlÈho klÌnu je poloûen zelen˝ rovnoramenn˝ troj˙helnÌk s†vrcholem ve dvou t¯etin·ch dÈlky listu a†z·kladnou ve vzd·lenosti 1/10 listu od ûerÔovÈho okraje. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Do obecnÌho znaku byl p¯evzat lipov˝ list jako tradiËnÌ znamenÌ obecnÌho razÌtka. List byl poloûen na hrot jako mluvÌcÌ znamenÌ ñ n·zev obce v†minulosti totiû kolÌsal mezi Rodkov, Rotkov, Radkov a†Hrotkov. A†pr·vÏ poslednÌ jmÈno v†sobÏ nese hrotek ñ mal˝ hrot. Hrot se takÈ objevuje v†erbu Hozlauer˘ z†Hozlau, ölechtickÈho rodu, za nÏhoû proûÌvala dÏdina Rodkov dobu svÈho nejvÏtöÌho rozkvÏtu. Erb Hozlauer˘ tvo¯Ì Ëerveno-bÌle polcen˝ ötÌt s†polcen˝m hrotem st¯Ìdav˝ch barev. Barvy obecnÌho znaku byly p¯evzaty z†p¯Ìrody ñ modr· je barvou nebe, zelen· barvou strom˘ a†tr·vy a†bÌl· barvou snÏhu. Zelen· je p¯irozenou barvou lipovÈho listu. N·vrh praporu vych·zÌ z†obecnÌho znaku, hrot je na vlajkovÈm listÏ p¯ejat v†podobÏ klÌnu, zelen˝ lipov˝ list ze znaku nahrazuje klÌn zelen˝. Autor n·vrhu: Robert Keprt Datum udÏlenÌ: 9. 12. 1996 (znak), 12. 5. 1997 (prapor) S¡ZAVA Popis znaku: »erveno-mod¯e zlat˝m öikm˝m vlnit˝m b¯evnem s†Ëernou ostrvÌ dÏlen˝ ötÌt. Popis praporu: List rozdÏlen˝ öikm˝m ûlut˝m vlnit˝m pruhem s†Ëernou ostrvÌ dlouhou 1/3 dÈlky listu na Ëervenou ûerÔovou a†modrou vlajÌcÌ Ë·st. élut˝ pruh m· dva vrcholy a†dvÏ prohlubnÏ. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3.

258

Zd˘vodnÏnÌ: Podoba obecnÌho znaku a†praporu vych·zÌ ze symbolickÈho vyj·d¯enÌ polohy obce na ¯ece S·zavÏ na Ëesko-moravskÈm pomezÌ a†Ë·steËnÏ takÈ z†erbu vrchnosti. Jako obecnÈ znakovÈ figury bylo tedy uûito vlnovitÈho öikmÈho b¯evna ñ ¯eky (symbol S·zavy). D·le ËernÈ ostrve ze znaku vrchnosti (p·n˘ z†Lichtenburka) a†tinktury ñ Ëervenou a†modrou (symbolizujÌcÌ zemskÈ barvy »ech a†Moravy) a†zlatou z†erbu vrchnosti. Autor n·vrhu: Ladislav Pokorn˝ Datum udÏlenÌ: 4. 6. 1998 SNÃéN… Popis znaku: Ve st¯ÌbrnÈm ötÌtÏ vyr˘stajÌ z†ËervenÈho srdce t¯i zelenÈ ratolesti je¯abiny se dvÏma trsy Ëerven˝ch plod˘. Na boËnÌch vÏtÈvk·ch stojÌ dvÏ rozk¯ÌdlenÈ, p¯ivr·cenÈ kvÌËaly p¯irozenÈ barvy se zlatou zbrojÌ. Popis praporu: List tvo¯Ì dva vodorovnÈ pruhy, bÌl˝ a†zelen˝, ve st¯ednÌ Ë·sti osm Ëerven˝ch kruhov˝ch polÌ o†pr˘mÏru 1/14 öÌ¯ky listu umÌstÏn˝ch do kruhu tak, ûe protilehlÈ jsou umÌstÏny na rozhranÌ pruh˘. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Znak vych·zÌ z†podoby znamenÌ dochovanÈho na otisku nejstaröÌ obecnÌ peËeti z†roku 1727 a†z†jeho tradiËnÌho v˝kladu, jak se dotv·¯el v†pr˘bÏhu Ëasu. Prapor vych·zÌ z†barev znaku. TerËe p¯ipomÌnajÌcÌ je¯abiny symbolizujÌ mÌstnÌ Ë·sti obce SnÏûnÈ: SnÏûnÈ, Milovy, V¯Ìöù, Blatiny, PodlesÌ, Kr·tkou a†SamotÌn, d·le Ë·sti obce pojmenovanÈ mÌstnÌmi n·zvy nebo v†budoucnu p¯ipojenÈ obce p¯ÌpadnÏ jejich Ë·sti. Autor n·vrhu: Ji¯Ì BartoÚ Datum udÏlenÌ: 4. 6. 1998 STR¡NECK¡ ZHOÿ Popis znaku: V†ËervenÈm ötÌtÏ na st¯ÌbrnÈ kv·drovÈ hradbÏ s†cimbu¯Ìm stojÌ st¯Ìbrn˝ holub se zlatou zbrojÌ a†krkem prost¯elen˝m zlat˝m öÌpem se st¯Ìbrn˝m ope¯enÌm, prov·zen˝ naho¯e dvÏma zlat˝mi k·pÏmi. Popis praporu: List tvo¯Ì pÏt vodorovn˝ch pruh˘, Ëerven˝, ûlut˝, Ëerven˝, bÌl˝ a†Ëerven˝, v†pomÏru 10:9:2:9:10. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Znak vych·zÌ z†historie obce, jako jeho z·klad byl vzat erb Str·neck˝ch ze Str·nce, kte¯Ì vlastnili obec v†p¯edbÏlohorskÈ dobÏ, a†to od roku 1557 do roku 1620, kdy jim byl majetek zkonfiskov·n pro ˙Ëast na protihabsburskÈm povst·nÌ. Str·neËtÌ dali obci i†jejÌ dneönÌ n·zev. Erbem Str·neck˝ch byl holub prost¯elen˝ öÌpem a†toto znamenÌ tvo¯Ì z·klad novÈho znaku. Holub je v†tomto znaku postaven na hradebnÌ zeÔ p¯ipomÌnajÌcÌ nÏkdejöÌ tvrz, na nÌû Str·neËtÌ sÌdlili. MniöskÈ k·pÏ p¯ipomÌnajÌ to, ûe od konce 13. stoletÌ s†jistou p¯est·vkou pat¯ila Str·neck· Zho¯ proboöstvÌ v†blÌzkÈm MÏ¯ÌnÏ, v†jehoû znaku jsou t¯i mniöskÈ k·pÏ, a†to v†ËervenÈm poli. Prapor obce opakuje barvy znaku: Ëerven· je barvou ötÌtu, ûlut· je barva k·pÌ a†st¯ely, bÌl· p¯edstavuje holuba a†hradebnÌ zeÔ. Autor n·vrhu: Ji¯Ì Louda Datum udÏlenÌ: 19. 5. 1998

259

äKRDLOVICE Popis znaku: Zlato-mod¯e Ëernou ostrvÌ o†t¯ech (2, 1) sucÌch dÏlen˝ ötÌt. Popis praporu: List tvo¯Ì dva vodorovnÈ pruhy, ûlut˝ a†modr˝. Uprost¯ed od ûerÔovÈho pole do vlajÌcÌho okraje Ëern· ostrev se t¯emi suky (2, 1), smÏ¯ujÌcÌmi k†vlajÌcÌmu okraji. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Znak obce ideovÏ vych·zÌ ze znaku p·n˘ z†Lichtenburka (zk¯ÌûenÈ ËernÈ ostrve ve zlatÈm poli), koloniz·tor˘ zdejöÌho kraje. DolnÌ modrÈ pole charakterizuje vodnÌ hladinu VelkÈho D·¯ka. Prapor vych·zÌ ze znaku. Autor n·vrhu: Vlastimil Ber·nek Datum udÏlenÌ: 19. 2. 1998 VELK… MEZIÿÕ»Õ Popis znaku: V†ËervenÈm ötÌtÏ zlatÈ vypuklÈ perizonium ukonËenÈ jetelov˝mi trojlÌstky a†prostrkanÈ sedmi st¯Ìbrn˝mi pery. Popis praporu: List tvo¯Ì t¯i svislÈ pruhy, bÌl˝, Ëerven˝ a†bÌl˝, v†pomÏru 1:5:1. Ve st¯ednÌm pruhu ûlutÈ vypuklÈ perizonium ukonËenÈ jetelov˝mi trojlÌstky a†prostrkanÈ sedmi bÌl˝mi pery. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: VelkÈmu Mezi¯ÌËÌ nebyl znak nikdy ofici·lnÏ udÏlen. Na sv˝ch peËetÌch mÏsto uûÌvalo ötÌt se sedmi pery vyr˘stajÌcÌmi z†pruûiny, pruûina byla nÏkdy prov·zena r˘ûicÌ nebo sluncem. Kdyû se z†peËetnÌho znamenÌ vyvÌjel znak, zvolilo mÏsto Ëerven˝ ötÌt a†na nÏm sedm st¯Ìbrn˝ch per se zlatou pruûinou, pod nÌ pÏticÌpou r˘ûici. Ta byla jeötÏ na peËetÌch z†19. stoletÌ, pozdÏji byla z†erbu vypuötÏna. Prapor byl odvozen ze znaku. Autor n·vrhu: Old¯ich Inochovsk˝ Datum udÏlenÌ: 4. 6. 1998 VÃéN¡ Popis znaku: »erven˝ ötÌt se zelenou patou o†t¯ech hrotech. Na st¯ednÌm hrotu stojÌ st¯Ìbrn· vÏû s†cimbu¯Ìm a†dvÏma pr·zdn˝mi okny, prov·zen· vpravo zlat˝m jablkem, vlevo zlat˝m kop¯ivov˝m listem. Pod vÏûÌ st¯ÌbrnÈ paleËnÈ kolo. Popis praporu: List tvo¯Ì t¯i vodorovnÈ pruhy, Ëerven˝, bÌl˝ a†Ëerven˝, se zelen˝m ûerÔov˝m klÌnem sahajÌcÌm do st¯edu listu. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Ve znaku i†praporu jsou zastoupeny Ëty¯i b˝valÈ samostatnÈ obce a†Ëty¯i souËasnÈ mÌstnÌ Ë·sti. DneönÌ VÏûnou tvo¯Ì katastry nÏkdejöÌch obcÌ VÏûn·, JabloÚov, PernötejnskÈ Janovice a†Lhota (ta zanikla jeötÏ p¯ed p¯ipojenÌm jejÌho katastru k†VÏûnÈ). DneönÌ mÌstnÌ Ë·sti tvo¯Ì v˝öe zmÌnÏnÈ d¯Ìve samostatnÈ obce, zaniklou obec Lhotu nahrazuje osada Ples vznikl· kolem jabloÚovskÈho ml˝na. St¯Ìbrn· barva je p¯edpokl·danou p¯irozenou barvou vÏûe zdejöÌho str·ûnÌho hr·dku, po kterÈm obec z¯ejmÏ zÌskala svoje jmÈno. »erven· barva ötÌtu je barvou bojovou a†navazuje tak na obrannou funkci vÏûenskÈho hr·dku. Zelen· barva je barvou les˘, ve kter˝ch vznikla i†zanikla Lhota. Pilovit· Ë·ra oddÏlujÌcÌ patu hovo¯Ì opÏt o†LhotÏ (symbol pily ñ kolonizace lesnÌho ˙zemÌ) a†souËasnÏ vyjad¯uje horsk˝ r·z obce. VlastnÌ VÏûnou zastupuje ve znaku vÏû jako mluvÌcÌ znamenÌ, PernötejnskÈ Janovice kop¯ivov˝ list (d¯ÌvÏjöÌ n·zev 260

Kop¯ivnÈ JanoviËky), JabloÚov jablko z†obecnÌho razÌtka (na kterÈm byla cel· jabloÚ) a†Ples ml˝nskÈ kolo. KlÌn na praporu je mluvÌcÌm znamenÌm ñ p¯i vyvÏöenÌ praporu jako vlajky zÌsk·v· podobu pÌsmene V†jako monogramu jmÈna obce. Autor n·vrhu: Robert Keprt Datum udÏlenÌ: 7. 5. 1997 VÕR Popis znaku: V†modro-ËervenÏ dÏlenÈm ötÌtÏ naho¯e kapr, dole doleva poloûen· radlice, obojÌ st¯ÌbrnÈ. Popis praporu: List tvo¯Ì t¯i vodorovnÈ pruhy, Ëerven˝, bÌl˝ a†modr˝, v†pomÏru 3:1:3. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Star· obecnÌ peËeù mÏla ve znaku krojidlo (radlici) a†po stran·ch pÏt hvÏzd, novÏjöÌ peËeù pak mÏla ve st¯edu svisle krojidlo, po stran·ch stylizovanou kvÏtinu. V†obecnÌ kronice je otisk gumovÈho razÌtka s†heraldicky vpravo plujÌcÌ rybou (kaprem). Na z·kladÏ tÏchto podklad˘ byly do znaku p¯evzaty jako obecnÈ figury krojidlo a†ryba (kapr). Z†tinktur byly voleny Ëerven·, modr· a†st¯Ìbrn·, barvy a†kov nejËastÏji se u†tÏchto figur vyskytujÌcÌ. V†p¯ÌpadÏ obecnÌho praporu se vych·zelo z†tinktur znaku. Auto¯i n·vrhu: Ladislav Pokorn˝ (znak), ZdenÏk KubÌk (prapor) Datum udÏlenÌ: 4. 6. 1998 ZUBÿÕ Popis znaku: Ve st¯ÌbrnÈm ötÌtÏ na zelenÈm tr·vnÌku mezi dvÏma listnat˝mi stromy p¯irozen˝ch barev Ëern· zub¯Ì hlava se zlatou houûvÌ pod t¯emi (1, 2) Ëerven˝mi hvÏzdami. Popis praporu: List tvo¯Ì t¯i svislÈ pruhy, zelen˝, bÌl˝ a†zelen˝, v†pomÏru 1:2:1. V†bÌlÈm pruhu Ëern· zub¯Ì hlava s†Ëerven˝m jazykem a†ûlutou houûvÌ. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce je 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: Znak vych·zÌ ze starÈ obecnÌ peËeti, kterou Zub¯Ì dostalo od novomÏstskÈ vrchnosti v†roce 1749. Znak symbolizuje jednak n·zev obce ñ jde tedy o†mluvÌcÌ znamenÌ, jednak lesnat˝ r·z p¯ev·ûnÈ Ë·sti katastru. NaznaËuje, ûe p˘vodnÏ nejrozöÌ¯enÏjöÌ, p¯ÌpadnÏ nejv˝znamnÏjöÌ, d¯evinou byl st·le se vyskytujÌcÌ buk ñ proto listnatÈ stromy. HvÏzdiËky byly z¯ejmÏ pouze ryteckou ozdobou bez urËitÈ symboliky, jsou vöak pouûity i†na sgrafitu na budovÏ obecnÌho ˙¯adu (i kdyû narozdÌl od peËeti se¯azeny v†jednÈ ¯adÏ), proto je lze ve znaku akceptovat. Prapor byl odvozen ze znaku. Autor n·vrhu: Ivan ätarha Datum udÏlenÌ: 12. 1. 1996 (znak), 19. 5. 1998 (prapor) éœ¡R NAD S¡ZAVOU Popis praporu: List je kosmo dÏlen˝ na ËervenÈ ûerÔovÈ a†ûlutÈ vlajÌcÌ pole. Na uhlop¯ÌËky listu jsou poloûeny ËernÈ ostrve 5/6 dÈlky listu dlouhÈ o†öesti sucÌch. PomÏr öÌ¯ky k†dÈlce listu 2:3. Zd˘vodnÏnÌ: N·vrh praporu vych·zÌ z†figur a†barev mÏstskÈho znaku.5 »erven· a†zlat· barva upomÌn· na rodov˝ erb Dietrichötejn˘ (kardin·l Frantiöek z†Dietrichötejna pov˝öil roku 1607 éÔ·r na mÏsto). Zk¯ÌûenÈ ostrve pak odkazujÌ na erb p·n˘ z†Lichtenburka, kte¯Ì pat¯ili k†fund·tor˘m ûÔ·rskÈho kl·ötera. 261

Autor n·vrhu: Ivan ätarha Datum udÏlenÌ: 26. 4. 1996 POZN¡MKY 1 Popis znaku T¯ebÌËe: V†ËervenÈm ötÌtÏ st¯ÌbrnÈ b¯evno, v†nÏm t¯i ËernÈ benediktinskÈ k·pÏ. 2 Popis znaku NovÈho MÏsta na MoravÏ: »erveno-zlatÏ kosmo polcen˝ ötÌt. Ve ötÌtÏ zpÏt hledÌcÌ zlat˝ lev mezi dvÏma vina¯sk˝mi noûi, noûe korunov·ny knÌûecÌ korunou. 3 Popis znaku NovÈho VeselÌ: Ve zlatÈm ötÌtÏ st¯Ìbrn· m¯Ìû s†Ëerven˝m ¯etÏzem drûen· dvÏma Ëerven˝mi lvy. 4 Popis znaku OsovÈ BÌt˝öky: Ve st¯ÌbrnÈm ötÌtÏ Ëern· zub¯Ì hlava. 5 Popis znaku éÔ·ru nad S·zavou: Ve ËtvrcenÈm ötÌtÏ v†1. Ëerveno-zlatÏ kosmo dÏlenÈm poli dva korunovanÈ vina¯skÈ noûe, v†2. modrÈm poli öikmÈ b¯evno lazurovÈ barvy s†t¯emi zlat˝mi öesticÌp˝mi hvÏzdami, nad b¯evnem Ëern· orlice nesoucÌ prsnÌ ötÌtek p·n˘ z†Kunöt·tu, pod b¯evnem zlat· inici·la W, v†3. Ëerveno-zlatÏ polcenÈm poli vpravo 6 st¯Ìbrn˝ch kuûelek (4, 2), vlevo dvÏ ËernÈ zk¯ÌûenÈ ostrve o†öesti sucÌch, v†4. st¯ÌbrnÈm poli P. Maria s†dÏù·tkem stojÌcÌ u†studny.

262

DISKUSE P¯ÌspÏvky v†tomto oddÌle nabÌzÌ nÏkolik n·zor˘ na tvorbu obecnÌch symbol˘ a†komun·lnÌ heraldiku v˘bec a†volnÏ tak navazujÌ na p¯edchozÌ p¯ehled nov˝ch obecnÌch symbol˘ na t¯ebÌËskÈm a†ûÔ·rskÈm okrese. K†danÈmu tÈmatu se vyj·d¯ili ñ PhDr. Ivan ätarha, Ëlen podv˝boru pro heraldiku p¯i PoslaneckÈ snÏmovnÏ »R a†autor nÏkolika n·vrh˘ obecnÌch symbol˘; Mgr. Robert Keprt, nejËastÏjöÌ tv˘rce obecnÌch symbol˘ ve jmenovan˝ch okresech; Mgr. Martin ätindl, vedoucÌ poboËky SOkA éÔ·r nad S·zavou ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ. JednotlivÈ p¯ÌspÏvky p¯edstavujÌ n·zory jejich autor˘ a†nemusÌ se tedy shodovat s†n·zory redakce. K†diskusi o†komun·lnÌ heraldice Vyd·nÌm z·kona Ë. 367/1990 Sb. o†obcÌch (obecnÌm z¯ÌzenÌ) doölo k†z·sadnÌ zmÏnÏ v†dosavadnÌm pohledu na mÏstskou a†obecnÌ heraldiku. Podle dosavadnÌho n·zoru na tuto problematiku mÏla dosud pr·vo uûÌvat znak pouze mÏsta, p¯ÌpadnÏ obce spravovanÈ mÏstsk˝mi n·rodnÌmi v˝bory, a†mÏsteËka, kter˝m byly p¯ed rokem 1918 znaky udÏleny nebo kterÈ dlouhodobÏ tyto znaky uûÌvaly. Podle ß†5 citovanÈho z·kona mohou totiû Ñobce, jejich org·ny a†organizace uûÌvat znak a†prapor obceì. V†tÈmûe paragrafu je stanoveno, ûe Ñpokud obec nem· historick˝ znak a†prapor, mohou jÌ b˝t na jejÌ n·vrh p¯edsednictvem »eskÈ n·rodnÌ rady udÏlenyì. Po rozdÏlenÌ republiky p¯evzal kompetenci udÏlov·nÌ znak˘ a†prapor˘ p¯edseda poslaneckÈ snÏmovny. V†roce 1991 byla p¯i tehdejöÌ »eskÈ n·rodnÌ radÏ ustavena heraldick· komise, p˘sobÌcÌ nynÌ pod n·zvem podv˝bor pro heraldiku, kter˝ je souË·stÌ v˝boru pro vÏdu, vzdÏl·nÌ, kulturu, ml·deû a†tÏlov˝chovu. Podv˝bor je sloûen z†odbornÌk˘ ñ heraldik˘, vexilolog˘ a†v˝tvarnÌk˘, rekrutujÌcÌch se p¯edevöÌm z†archiv˘, muzeÌ a†knihoven. V†Ëele podv˝boru stojÌ p¯edseda, kter˝m je volen˝ poslanec. Podv˝bor p¯edevöÌm dohlÌûÌ na to, aby n·vrhy znak˘ a†prapor˘ odpovÌdaly z·sad·m heraldickÈ a†vexilologickÈ tvorby a†nebyly shodnÈ se znaky a†prapory jiû uûÌvan˝mi. To se m˘ûe vyskytnout p¯edevöÌm v†n·vrzÌch prapor˘, tvo¯en˝ch pouze geometrick˝m uspo¯·d·m barev uûit˝ch ve znaku. Pokud nemajÌ ËlenovÈ podv˝boru k†n·vrh˘m û·dn˝ch p¯ipomÌnek, je stanoven z·vazn˝ slovnÌ popis (blason) znaku a†praporu. Pokud ËlenovÈ majÌ z·sadnÏjöÌ p¯ipomÌnky, jsou tlumoËeny obci. NejËastÏji je doporuËov·na osobnÌ konzultace s†nÏkter˝m z†Ëlen˘ podv˝boru. P¯i tvorbÏ nov˝ch znak˘ se obce nejËastÏji opÌrajÌ o†starÈ obecnÌ peËeti. Ty nejstaröÌ majÌ ñ kromÏ barev ñ vÏtöinou i†z·kladnÌ atributy znaku, to znamen·, ûe byly poloûeny do ötÌtu. TakovÈto symboly dostaly nap¯Ìklad vöichni rycht·¯i pernötejnskÈho panstvÌ jiû v†roce 1689. MladöÌ peËeti vöak b˝vajÌ pro p¯ÌmÈ p¯enesenÌ figur do novÏ udÏlovanÈho znaku h˘¯e pouûitelnÈ. Velmi vhodnÈ je pouûÌt do znaku tak zvanÈho mluvÌcÌho znamenÌ ñ nap¯Ìklad Bory borovici, Bobr˘vka bobra, Zub¯Ì hlavu zubra Ëi V˝Ëapy Ë·pa, s†trochou nads·zky lze za mluvÌcÌ znamenÌ oznaËit i†mÌrnÏ pootev¯enÈ rty v†novÏ udÏlenÈm znaku obce MilasÌn symbolizujÌcÌ slovo mil˝. Velmi Ëasto se obce vracÌ do svÈ historie a†za¯azujÌ do n·vrhu znaku urËitÈ figury z†erbu svÈ nejv˝znamnÏjöÌ vrchnosti. Nelze vöak udÏlit obci pouh˝ vrchnostensk˝ znak, i†kdyû jde o†ölechtick˝ rod d·vno vym¯el˝. »astÈ je takÈ p¯ejÌm·nÌ barev vrchnostenskÈho erbu do novÈho znaku obce. V†obcÌch s†farnÌm kostelem jsou Ëasto do n·vrhu obecnÌho erbu za¯azov·ny atributy 263

svÏtc˘ ñ patron˘ mÌstnÌho kostela. P¯ÌpustnÈ jsou pouze atributy, nikoliv postavy svÏtc˘, kterÈ se nÏkdy objevujÌ v†peËetnÌm poli staröÌch obecnÌch peËetÌ. Z†dalöÌch pro tvorbu obecnÌho znaku pouûiteln˝ch symbol˘ lze vyuûÌt r˘znÈ v˝znamnÈ stavby nebo p¯ÌrodnÌ ˙tvary v†obci. Tyto figury vöak musÌ b˝t obecnÈ a†maxim·lnÏ stylizovanÈ. Nelze pouûÌt nap¯Ìklad skuteËnou kresbu mÌstnÌho z·mku, n˝brû pouze stylizovan˝ symbol z·meckÈ budovy. KoneËnÏ lze ñ jak tomu bylo na ¯adÏ staröÌch peËetÌ ñ vyuûÌt symbol hlavnÌho zamÏstn·nÌ obyvatelstva. Typick· jsou hornick· kladÌvka pro d˘lnÌ Ëinnost, vinn˝ hrozen pro vina¯stvÌ, ovce pro salaönictvÌ. Velmi Ëasto v†peËetÌch uûÌvan· radlice je pr·vÏ pro velmi ËastÈ uûitÌ p¯i schvalov·nÌ nov˝ch znak˘ nepr˘chodn·. Znaky totiû musÌ b˝t jedineËnÈ, nelze udÏlit znak, kter˝ byl jiû udÏlen jinÈ obci. Ivan ätarha ⁄cta a†cit chybÌ i†v†heraldice Vztah k†blÌzkÈmu se projevuje r˘znÏ. Rub: nÏkdy se vzdaluje. A†lÌc: v†myölenk·ch jsme svobodnÌ. Svobodn· v†hranicÌch srdce je i†l·ska: dok·ûe volnÏ lÈtat vesmÌrem, chodit bos· po zapr·öen˝ch cest·ch svÏta i†stavÏt mosty z†kamen˘, kvÏt˘ a†blankytu. L·ska jako tÈmÏ¯ vÏËn˝ pohyb k†cÌli, pohyb, kter˝m jsme se v†pl·Ëi narodili a†kter˝m se vracÌme do nezn·maÖ SkuteËnost je naöe m·lo. M·lo, co vÌme. M·lo, co m˘ûeme zmÏnit. A†tak si srdce hled· vlastnÌ dr·hy pro svoje hvÏzdy. Z†bezmocnÈ touhy b˝t st·le se svou partnerkou nosÌv·me u†sebe jejÌ fotografii nebo kamÌnek, kterÈho se dotkla. Vejdou se do kapsy jako malinkÈ zrcadlo, do kterÈho jako do studny spouötÌme vÏdÈrka pro odlesk v†Ëase naöich samot. Odlesk nenÌ z·¯ sama, ale m˘ûe b˝t pozorov·n z†mÌst, ze kter˝ch z·¯ neuvidÌme nikdy. Symboly jsou starÈ jako my, i†zvÌ¯ata majÌ svoje p¯edstavy, sny bdÏlosti. DÌv·me-li se znovu a†znovu na fotografii partnerky, nerozpl·Ëe a†nerozz·¯Ì n·s fotograf, a†bezprost¯ednÏ ani vztah k†fotografii, jen partnerka sama. VöÌm·me si, ûe je fotografie ËernobÌl· nebo barevn·. P¯ÌpadnÏ v†tÛnech noci, ve kterÈ vytouûenou tv·¯ vykresluje vÌc naöe fantazie. StejnÏ je to i†s†obecnÌmi znaky a†prapory. Na prvnÌ pohled pro n·s nenÌ d˘leûitÈ kdo, dokonce ani jak ñ prvo¯ad˝ je n·ö vztah. Ale i†kdyû kr·sa nenÌ podmÌnkou, stÏûÌ si na ni budeme stÏûovat ñ proË bychom si stÏûovali na radost? Ot·zka jak se n·m tak vracÌ se vöÌ vahou a†z·vaûnostÌ i†pro obecnÌ znak a†prapor. Jak nenÌ ale jen mÌra kvality: je to i†cesta k†nÌ. Rovn· nebo k¯ivolak·. Na konci s†propastÌ pro ryby nebo letiötÏm pro orly. Kaûd˝ erb a†kaûd˝ prapor m· t¯i sudiËky, kterÈ mu spoleËnÏ d·vajÌ do vÌnku tv·¯. NÏkdy jsou spolu ve sporu a†po dohadech jedna ze sudiËek prosadÌ svou, jindy se vyslovÌ jen jedna z†nich a†dalöÌ dvÏ jen svornÏ souhlasÌ. Autor, obecnÌ (mÏstskÈ) zastupitelstvo, parlament v†Praze. Autor p¯edkl·d·, obec zvaûuje, co p¯ijato b˝t m˘ûe, a†parlament rozhoduje o†tom, co p¯ijato nebude. Doby, kdy naöe dÏtstvÌ prov·zely poh·dky o†sudiËk·ch, byly skromnÏjöÌ neû dneönÌ, do kter˝ch se vkr·dajÌ stÌny televiznÌho polosvÏta, i†p¯es noblesnÌ öat fantazie, plnÈ princezen a†princ˘. Ve skuteËnosti b˝vali kr·lovÈ hrdÌ na znaky prostÈ, se ötÌty dÏlen˝mi jedinou Ëarou. Posv·tnÈ pro nÏ byly vlajky s†k¯Ìûem nebo dvÏma pruhy. I†ta nejmenöÌ obec je ale dnes Ëasto n·roËnÏjöÌ neû kr·l, pokud jde o†honosnost svÈho symbolu. Ne vûdy ale v†kraji heraldickÈm uöla dosti dlouhou cestu ñ st·v· se, ûe touha po kvalitÏ p¯in·öÌ jejÌ opak. RannÌ rozespalÈ oko nÏkdy jen zvolna zaËÌn· rozezn·vat kontury v†heraldickÈ komnatÏ a†kvalitu nepozn·v·. Touha po zmetcÌch je ze strany nÏkter˝ch obcÌ silnÏjöÌ neû rozbou¯enÈ mo¯e. NÏkterÈ autorovy plachetnice nakonec doplujÌ i†v†blescÌch a†hromech ke sluneËnÌmu pob¯eûÌ a†jinÈ klesnou ke dnu. Nejen ve v˝chozÌm p¯Ìstavu autora hraje podstatnou roli osnova tvorby: koncepce. Nelze mlËet o†inspiraci jako daru nebes ñ i†m˙zy si nÏkdy hrajÌ na schov·vanou. Na molu stojÌ 264

i†znalost jako schopnost kl·st spr·vnÈ ot·zky, rozezn·vat podstatnÈ od jen v˝znamnÈho. TakÈ jako moûnost srovn·nÌ, kter· je p¯edpokladem, ne z·rukou, pro rozezn·v·nÌ povedenÈho od nepovedenÈho. AËkoli i†laik˘m se Ëas od Ëasu poda¯Ì vytvo¯it geni·lnÌ a†vkusn˝ projekt, je jmÈno autora obvykle klÌËem k†dobrÈmu v˝sledku, zejmÈna proto, ûe koncepce jednotlivc˘ se ñ zvl·ötÏ u†prapor˘ ñ liöÌ aû natolik, ûe je lze oznaËit za protich˘dnÈ. Z·rukou jistoty vnÌmavosti nenÌ ani dÈlka praxe. MalÌ¯ pokoj˘ m˘ûe malovat o†roky dÈle neû gÈnius. A†gÈniovi staËÌ k†˙spÏchu jen nÏkolik vte¯in, jedin˝ tah ötÏtcem. Ide·l heraldika nenÌ ale (jen) dokonal˝ malÌ¯ ñ m·-li v˝tvarnÈ cÌtÏnÌ, v†podstatÏ to staËÌ ñ je jÌm spÌöe dÏd vöevÏd. V†jednÈ ruce mikroskop a†v†druhÈ dalekohled. Druh· sudiËka ñ obec ñ mÌv· n·lady r˘znÈ. NÏkdy p¯izn·v· autorovi plnou svobodu, jindy ho jak vÏznÏ stavÌ ke zdi. Z·jem obce o†˙roveÚ v˝sledku nem˘ûe b˝t nikdy ke ökodÏ vÏci; narozdÌl od zp˘sobu, kter˝m z·jem prosazuje. Obec jako inspir·tor se m˘ûe dÏlit s†autorem doslova o†kaûdou hroudu svÈho duchovnÌho katastru a†v†darovanÈ hlÌnÏ se nÏkdy objevÌ sen hrnËÌ¯ov˝ch dlanÌ nebo zlat˝ t¯pyt. I†obec mo¯eplavec, ukazujÌcÌ p¯ibliûn˝ smÏr plavby ñ p˘lnoc nebo poledne, za p¯Ìzniv˝ch okolnostÌ m˘ûe navigovat dob¯e. Obvykle ale pracuje s†mikroskopem vÌce neû s†dalekohledem. Jsou vöak i†jinÈ role, kterÈ obec nÏkdy p¯ijÌm· za svÈ ve sv˘j neprospÏch: autor (s heraldikem jako sluûkou), detektiv (s apriornÌ p¯edstavou, ûe autor chce poökodit obec, poölapat jejÌ tradice nebo ji rovnou podvÈst) a†dÌtÏ (se slepou vÌrou v autority). Jsou to vztahy nevyv·ûenÈ, zaloûenÈ vÏdomÏ nebo nevÏdomÏ na pÌsku ne˙cty k†autorovi. NÏkterÈ st¯ety mezi autorem a†obcÌ jsou na zaË·tku tÈmÏ¯ pravidlem: nap¯Ìklad, kdyû n·vrh znaku ñ praporu nekopÌruje svoje p¯edch˘dce, a†to i†p¯edch˘dce z†dneönÌho pohledu velmi chabÈ. JakÈkoli vysvÏtlov·nÌ m˘ûe b˝t ˙spÏönÈ jen za p¯edpokladu, ûe se obÏ strany snaûÌ nejen mluvit, ale takÈ naslouchat. Jindy m˘ûeme vzpomÌnat na »apkovu poh·dku o†pejskovi a†koËiËce, kterak pekli dort: p¯Ìliö mnoho dobr˝ch jednotlivostÌ. Kde d˘vÏra autorovi nechybÌ zastupitel˘m od zaË·tku, mnoh˝m dalöÌm zaËÌn· chybÏt, kdyû n·vrhy nejsou schv·leny v†heraldickÈ komisi na prvnÌ pokus. Ale i†to se nÏkdy heraldik˘m st·v·. TakÈ snaha zapojit v†co nejvÏtöÌ mÌ¯e ve¯ejnost do projedn·v·nÌ znaku a†praporu a†opakovanÈ p¯et¯·s·nÌ tÈto ot·zky na nesËetn˝ch sch˘zÌch zastupitelstva paradoxnÏ nesklÌzÌ vav¯Ìny. Svoboda respektujÌcÌ svobodu druhÈho je rozletem nadÏjÌ. P¯ehnan· demokracie ale vede ke stagnaci nebo rozvratu. Setkal jsem se na T¯ebÌËsku s†obcÌ, kter· chtÏla vybrat znak dokonce referendem ñ vyuûila k†tomu dobu parlamentnÌch voleb. Ale protoûe ne vöichni jejÌ obËanÈ jsou heraldiky znalÌ, a†stÏûÌ lze ty mÈnÏ znalÈ k†jejÌmu studiu donutit, po hlasov·nÌ, do kterÈho sv˝mi n·vrhy p¯ispÏli i†ËetnÌ mÌstnÌ nadöenci, zastupitele nejprve polil ledov˝ pot a†potÈ celou z·leûitost k†ledu uloûili. A†obec dodnes û·dn˝ znak nem·. Ne kaûd˝ si totiû uvÏdomuje, ûe vlastivÏdn˝ pracovnÌk, malÌ¯ a†heraldik jsou rozdÌlnÈ profese. Jinak o†starostech a†zastupitelÌch platÌ, a†to nap¯ÌË vöemi velikostnÌmi kategoriemi naöich obcÌ a†mÏst, ûe jsou mezi nimi lidÈ r˘znÌ. Pro nÏkterÈ je vlastnÌ Ëest samoz¯ejmostÌ, pro jinÈ zbyteËn˝m luxusem, nehodÌcÌm se do dneönÌ modernÌ doby. Moûn· je m˘j pohled zkreslen˝, ale zd· se mi, ûe tÏch druh˝ch p¯ib˝v·. Parlament, p¯esnÏji jeho odborn· komise, je sudiËkou kr·lovskou. NejsvobodnÏjöÌ: z·kladnÌ pravidla hry jsou d·na odbornostÌ, vöechna dalöÌ pravidla si vöak komise ukl·d· sama. RozhodnutÌ pro nebo proti jde za odbornost nejprve do jednotnÈ koncepce, kter· omezuje nap¯. volbu barevnosti, u†znak˘ vyluËuje celÈ skupiny heraldick˝ch figur, a†to i†ty, kterÈ z†naöich dÏjin dob¯e zn·me, a†u†prapor˘ urËuje jejich tvar. Unifikaci, kdy celek p˘sobÌ dojmem stylovÈ jednotnosti, je Ë·steËnÏ obÏtov·na svoboda a†fantazie. UrËitou protiv·hou je skuteËnost, ûe komise bez v˝jimky neschvaluje prapory, kterÈ jiû vlastnÌ jin· obec u n·s, aby nemohlo dojÌt k†z·mÏnÏ. TotÈû platÌ i†o†nov˝ch obecnÌch znacÌch. 265

To ale nenÌ vöe: komise m· dvan·ct Ëlen˘. Dvan·ct vkus˘ a†dvan·ct n·zor˘. A†nÏkdy pr·vÏ subjektivnÌ pocit tÈto sudiËky vyslovuje rozhodujÌcÌ verdikt: ano ñ ne. A†tak ani znak, jehoû ned·vno schv·len· obdoba existuje, nÏkdy nem· öanci na ˙spÏch. MÌru vlastnÌ svobody hledalo umÏnÌ vûdycky. Hled· ji i†dnes. Nelze vöak bezpeËnÏ rozeznat, kdy z·mÏrnÏ a†kdy podvÏdomou autocenzurou. Jsem p¯esvÏdËen, ûe pro dneönÌ jazyk znak˘ a†prapor˘ by mÌra svobody mÏla b˝t vÏtöÌ neû je, samoz¯ejmÏ p¯i zachov·nÌ odbornosti. Co nejvÏtöÌ svoboda vyuûÌt vöeho dobrÈho, odseknut· p¯esnÏ v†hranÏ od moûnosti tÈhoû zneuûÌvat, je klÌËem ke hvÏzd·m. K†tolikr·t zmÌnÏnÈ kvalitÏ. A†stejnÏ tak jsem p¯esvÏdËen, ûe by mÌra svobody mÏla b˝t menöÌ neû dnes, pokud jde o†pr·ce pr˘mÏrnÈ aû k†pl·Ëi. A ûe st·t, kter˝ slovenskÈmu n·rodu v roce 1975 umoûnil vlastnÌ heraldickou cestu, moravskÈmu p¯inejmenöÌm od roku 1991 dluûÌ ot·zku. Sen svobodn˝ch nenÌ snem o rozvodu. Je o svatbÏ: ne z donucenÌ ñ z l·sky. TakovÈ jsou moje sny. A†jak· je skuteËnost? PomÏrnÏ Ëasto doch·zÌ k†nepochopenÌ vztah˘ p¯i zrodu znaku a†praporu ze strany obce ñ mÏsta. MnohÈ obce nechtÏjÌ nebo nedovedou pochopit, ûe heraldick· komise, kter· bÏhem nÏkolika hodin, obvykle v†jedinÈm dni, musÌ projednat desÌtky û·dostÌ, objektivnÏ nem· Ëas hledat pro obec ide·lnÌ n·hradu za odmÌtnut˝ n·vrh. NenÌ to ani jejÌ posl·nÌ. Je na autorovi, aby nov˝m n·vrh˘m vÏnoval jejich Ëas i se z·zemÌm dalöÌho hled·nÌ a vyzr·v·nÌ. Heraldick· komise proto takÈ nikdy netrv· na akceptov·nÌ jÌ navrûen˝ch z·sah˘ obecnÌm zastupitelstvem. MnohÈ obce vöak p¯i prvnÌm zklam·nÌ d·vajÌ p¯ednost moûnÈmu ¯eöenÌ p¯ed dobr˝m ¯eöenÌm. NÏkdy i†z†neochoty riskovat dalöÌ t˝dny Ëek·nÌ, aËkoli v˝sledn˝ ˙spÏch stejnÏ jako v˝sledn· prohra v†symbolech udÏlen˝ch p¯edsedou PoslaneckÈ snÏmovny je pravdÏpodobnÏ bude prov·zet po staletÌ. Budeme-li srovn·vat situaci Moravy a†»ech s†jin˝mi zemÏmi, zjistÌme, ûe jsme na tom relativnÏ velmi dob¯e. NejvÏtöÌ mezist·tnÌ rozdÌly v†komun·lnÌ heraldice b˝vajÌ opÏt u†prapor˘ ñ v†naöÌ Ë·sti Slezska po neuvÏ¯itelnÏ kr·tkÈ dobÏ deseti let uû tÈmÏ¯ nenajdeme obec bez vlastnÌho znaku a†praporu (t˝k· se to i†obcÌ nejmenöÌch, pod 100 obyvatel), zatÌmco v†polskÈ Ë·sti Slezska komun·lnÌ prapory v˘bec nemajÌ. VhodnÈ je takÈ podÌvat se na komun·lnÌ prapory na Slovensku, v†Rakousku a†v†NÏmecku, nebo porovnat s†naöimi staröÌmi prapory z†doby p¯ed rokem 1990. I†kdyû ve srovn·nÌ se svÏtem lze nalÈzt st·ty, kde majÌ kvalitnÌ auto¯i vÌce moûnostÌ, v†û·dnÈm st·tÏ sousedÌcÌm s†Moravou a†»echami nevznikly podmÌnky pro tak kvalitnÌ pr·ci jako u†n·s. Po tomto srovn·nÌ, s†vÏdomÌm, ûe tuctovost nÏkter˝ch u†n·s schv·len˝ch prapor˘ hraniËÌ v†dan˝ch nadstandartnÌch podmÌnk·ch s†pod¯adnostÌ, Ëemuû se p¯i poËtu schvalovan˝ch znak˘ stÏûÌ m˘ûeme divit, nezb˝v·, neû naöÌ heraldickÈ komisi vyslovit jeden velk˝ dÌk za z·sluûnou, ne vûdy vdÏËnou pr·ci. I†kdyû n·s heraldiky heraldick· komise nÏkdy po¯·dnÏ Ñötveì, kdyû nesdÌlÌ n·ö n·zor, hraje roli dobrÈho öÈfa a†j· s·m bych mohl uvÈst konkrÈtnÌ p¯Ìpady, kdy mne prvotnÌ rozËarov·nÌ ze zamÌtnut˝ch n·vrh˘ vedlo k†hled·nÌ novÈ inspirace, nov˝ch tvar˘ a†nov˝ch v˝sledk˘, lepöÌch neû byly ty prvnÌ. Robert Keprt Heraldika jako tradice DemokratickÈ principy se s†v˝sadami stavovsk˝ch elit vyluËujÌ. Pokud se v†d˘sledku historickÈho v˝voje ocitnou na jednom poli, potom nutnÏ doch·zÌ k†jejich vz·jemnÈmu popÌr·nÌ. BuÔ bezezbytku nefungujÌ principy rovnosti, nebo elity ztr·cejÌ na svÈ v˝luËnosti. V†podobnÈm pomÏru k†sobÏ stojÌ tradice obou systÈm˘. Tam, kde trvale p¯evl·dl odkaz ÑburûoaznÌchì a†dalöÌch revolucÌ, podstatn· Ë·st stavovsk˝ch tradic zach·zÌ na ˙bytÏ. Jejich ostatek m· urËitou öanci na dalöÌ p¯eûitÌ, ovöem za cenu svÈho maxim·lnÌho rozöÌ¯enÌ, kterÈ nerespektuje p˘vodnÏ vymezen˝ r·mec spoleËensk˝ch mezÌ. Z˘st·v· do budoucna 266

otev¯enou ot·zkou, zda nakonec i†tato cesta nevede k†naprostÈmu rozmÏlnÏnÌ historicky dan˝ch pravidel, a†tÌm i†k†z·niku poslednÌch poz˘statk˘ samotn˝ch tradic. P¯Ìkladem dosud ûiv˝ch projev˘ stavovskÈ kultury je i†heraldick· tradice, kde dnes dominuje oblast heraldiky komun·lnÌ. M· svÈ minulostÌ utv·¯enÈ z·sady, kterÈ d¯Ìve skuteËnÏ slouûily k†oznaËenÌ jednÈ ze spoleËensk˝ch skupin. NÏkdejöÌ v˝sada mÏst a†mÏsteËek (jako kdysi v˝jimeËnÈho stavu) byla teprve p¯ed ned·vnem v†souladu se z·klady demokracie rozöÌ¯ena na vöechna lidsk· sÌdliötÏ s†titulem samospr·vnÈ obce.1 V†d˘sledku zavedenÌ prakticky vöeobecnÈho pr·va na uûÌv·nÌ znaku se komun·lnÌ heraldika dnes promÏnila ve v˘bec nejûivÏjöÌ odnoû heraldickÈ tradice. V†ûivotaschopnÈ odvÏtvÌ, kterÈ st·le viditelnÏji urËuje smÏr, jÌmû se nap¯ÌötÏ bude nejspÌö heraldika odvÌjet. Tento z·sadnÌ p¯esun v˝vojovÈho tÏûiötÏ na nositele, mezi nimiû navÌc p¯evaûujÌ subjekty s†heraldickou tradicÌ dosud nespojenÈ, vöak v†sobÏ skr˝v· jedno v·ûnÈ nebezpeËÌ. Hrozbu v˝öe zmÌnÏnÈho rozdrobenÌ heraldick˝ch princip˘ a†s†nÌm i†˙padku heraldiky samÈ. P¯edkl·dan˝ diskusnÌ p¯ÌspÏvek nechce b˝t proklamativnÌm up¯enÌm pr·va obcÌ na vlastnÌ znak. Je z¯ejmÈ, ûe i†v†tÈ nejmenöÌ obci m· znak, pokud je symbolem mÌstnÌch tradic a†posilou zdravÈho patriotismu, svÈ nezastupitelnÈ mÌsto. ZaplÚovanÈ ¯·dky se pouze snaûÌ Ëelit vytv·¯enÌ nezvykl˝ch novotvar˘ a†uplatÚov·nÌ obcÌm Ñstavovskyì nep¯ÌsluöejÌcÌch nebo v†dom·cÌm prost¯edÌ cizorod˝ch figur, kterÈ necitlivÏ pomÌjejÌ dosavadnÌ v˝voj a†p¯ispÌvajÌ tak nejen k†degradaci obecnÌch znak˘ na pouh· reklamnÌ loga, ale i†k†naruöov·nÌ zdÏdÏn˝ch heraldick˝ch praktik. V˝sek obecnÌch znak˘ jen ze dvou z·padomoravsk˝ch okres˘ je bohuûel takovÈho v˝voje dokladem (pootev¯enÈ rty, lem).2 Zd· se, ûe zcela ˙Ëinn˝ prost¯edek proti tÏmto tendencÌm nem· ani parlamentnÌ podv˝bor pro heraldiku. TÌm spÌö se tento hlas obracÌ ke vöem, kte¯Ì do komun·lnÌ heraldiky a†jejÌho utv·¯enÌ vstupujÌ: k†tv˘rc˘m n·vrh˘, k†Ëlen˘m obecnÌch samospr·v a†koneËnÏ i†k†samotn˝m schvalovatel˘m. Dbejme na citlivÈ spojenÌ lok·lnÌch pot¯eb a†heraldick˝ch, p¯ÌpadnÏ sfragistick˝ch tradic. Ned·vejme p¯ednost originalitÏ p¯ed po lÈta osvÏdËovan˝m dÏdictvÌm p¯edk˘. Jenom ono totiû na sebe v·ûe p˘sobivost symbolu a†hloubku vnÌmanÈho domova. Tam, kde dÏdictvÌ postr·d· pot¯ebnou jedineËnost, buÔme origin·lnÌ v†jeho dalöÌm vyuûitÌ, v†kompozici Ëi strukturov·nÌ tÏch nejtypiËtÏjöÌch prvk˘. A†pokud mÌstnÌ tradice chybÌ? Pak respektujme tradice n·rodnÌ a†volme figury ˙mÏrnÈ v˝znamu obce. Pouze v†tÏchto mezÌch hledejme svobodn˝ prostor pro zodpovÏdnÈho tv˘rce. JedinÏ tÌmto p¯Ìstupem totiû m˘ûeme zajistit, aby komun·lnÌ heraldika z˘stala nad·le d˘stojn˝m pokraËovatelem heraldiky rytÌ¯skÈ a†p¯edevöÌm heraldikou samou. Martin ätindl POZN¡MKY 1 Z·kon »NR Ë. 367/1990 Sb., ß†5. 2 Srovnej V. KÿESADLO, NovÈ obecnÌ symboly okres˘ T¯ebÌË a†éÔ·r nad S·zavou. ZM 3, 1999, s. 248ñ262.

267

DROBNOSTI NÃKOLIK POZN¡MEK K†STAVEBNÕMU V›VOJI Z¡MKU V†LUK¡CH NAD JIHLAVOU Ji¯Ì UhlÌ¯, T¯ebÌË

P¯irozen˝m d˘sledkem v†souËasnosti probÌhajÌcÌ stavebnÌ obnovy z·mku v†Luk·ch je snaha hledat odpovÏÔ na nezodpovÏzenÈ ot·zky jeho stavebnÌho v˝voje. Z·mek pat¯Ì k†¯adÏ Ñnen·padn˝chì pansk˝ch sÌdel rozeset˝ch po naöem venkovÏ, kterÈ ve svÈ vÏtöinÏ z˘staly mimo z·jem umÏnovÏdnÈho b·d·nÌ. Tato skuteËnost vede ve svÈm d˘sledku k†absenci region·lnÌch dÏjin umÏnÌ v†souhrnn˝ch pracÌch z†dÏjin ËeskÈho v˝tvarnÈho umÏnÌ. Ani tento p¯ÌspÏvek nem· pr·vo b˝t ch·p·n jako vyËerp·vajÌcÌ studie danÈho n·mÏtu. P¯ÌspÏvek se omezuje na to, aby na pozadÌ obecn˝ch historick˝ch ud·lostÌ a†s†novÏ zjiötÏn˝mi poznatky z†pramen˘ naËrtl nÏkterÈ moûnÈ souvislosti spojenÈ se stavebnÌm v˝vojem z·mku v†Luk·ch. Luka jako souË·st t¯ebÌËskÈho benediktinskÈho kl·ötera K†nejstaröÌm dÏjin·m Luk nad Jihlavou se vztahuje nÏkolik dat, kter· se opÌrala o†dnes jiû dok·zan· falza a†omyly.1 MÌsto leûÌ v†kraji, kter˝ byl, stejnÏ jako o†nÏco nÌûe po proudu ¯eky leûÌcÌ P¯ibyslavice, zemÏpansk˝m majetkem. Kam aû tÌmto smÏrem zasahoval tzv.

1. Pohled na z·mek Luka, litografie A. F. Kunikeho.

268

T¯ebeËsk˝ les, v†jehoû st¯edu byl na samÈm poË·tku 12. stoletÌ zaloûen ˙dÏln˝mi p¯emyslovsk˝mi knÌûaty benediktinsk˝ kl·öter, p¯esnÏ nevÌme. Ve v˝Ëtu obcÌ v†tzv. falzu zakl·dacÌ listiny kl·ötera nejsou Luka jeötÏ uvedena.2 PoprvÈ se jejich jmÈno uv·dÌ v†prvnÌ polovinÏ 13. stoletÌ v†souvislosti s†druhou kolonizaËnÌ vlnou, kter· byla v·z·na na poË·tky tÏûby st¯Ìbra v†oblasti Jihlavy. Luka byla tehdy jednÌm ze st¯edisek kolonizace.3 Existuje vöak hmotn˝ d˘kaz, kter˝ dokl·d·, ûe Luka existovala jiû na rozhranÌ 12. a†13. stoletÌ. Je jÌm Ë·steËnÏ zachoval· rom·nsk· vÏû luckÈho kostela, jejÌû vznik klade V·clav Richter pr·vÏ do tohoto obdobÌ.4 T¯ebÌËsk˝ kl·öter zÌskal svÈ zboûÌ nejen nÏkoliker˝m nad·nÌm, ale i†vlastnÌ kolonizaËnÌ ËinnostÌ. Zisk severnÌ Ë·sti kraje p¯i moravsko-ËeskÈ hranici pravdÏpodobnÏ souvisel se zaloûenÌm mÏ¯ÌnskÈho proboöstvÌ v†roce 1298.5 V†tÈ dobÏ kl·öternÌ panstvÌ p¯ekroËilo na prav˝ b¯eh ¯eky Jihlavy u†Luk osadami P¯edbo¯Ì, SvatoslavÌ a†snad Kbelkou.6 Zhruba po polovinÏ 14. stoletÌ jsou jiû Luka zmiÚov·na v†nÏkolika listin·ch. Z†nich je z¯ejmÈ, ûe osud Luk byl spojen s†osudem t¯ebÌËskÈho kl·ötera, a†to aû do jeho z·niku. NejstaröÌm pÌsemn˝m dokladem o†Luk·ch je zmÌnka o†far·¯i Petrovi de Luka z†roku 1378.7 DalöÌ listiny, kterÈ se tÈû vztahujÌ k†Luk·m, p¯edznamen·vajÌ ˙padek kl·ötera, kter˝ do obdobÌ husitsk˝ch v·lek vstupoval hospod·¯sky znaËnÏ oslaben dlouholet˝mi boji mezi markrabaty Joötem a†Prokopem. Jeho neutÏöenou hospod·¯skou situaci dokl·d· nap¯. listina olomouckÈho biskupa Jana z†roku 1400, kterou biskup zastavil poplatky z†kostel˘ v†»ervenÈ LhotÏ, Kamenici, Zho¯i, Luk·ch a†KonÏöÌnÏ Zikmundovi, knÏzi olt·¯e sv. MagdalÈny v†kostele sv. Jakuba v†BrnÏ. Kl·öter mÏl na vsi Luk·ch p˘jËku 20 kop groö˘ i†u†Jihlavsk˝ch.8 V†listopadu 1476 û·d· opat MatÏj purkmistra a†konöely jihlavskÈ, aby upustili od nucenÌ kl·öternÌch poddan˝ch z†Luk a†Kozlova k†odv·ûenÌ v·pennÈho kamene nal·manÈho na kl·öternÌch gruntech, neboù vÏc byla urovn·na p¯ed podkomo¯Ìm a†kl·öter uzav¯el na kr·lovsk˝ rozkaz p¯ÌmÏ¯Ì.9 Luka v†drûenÌ svÏtsk˝ch feud·l˘ ñ vznik samostatnÈho panstvÌ Hospod·¯sk· krize kl·ötera se d·le prohlubovala a†nakonec vedla k†zastavov·nÌ celÈho kl·öternÌho majetku jednotliv˝m svÏtsk˝m feud·l˘m. Roku 1490 zastavil kr·l Vladislav kl·öternÌ statky VilÈmovi z†Pernötejna za 15 000 uhersk˝ch zlat˝ch. Takovou z·stavu nemohl kl·öter splatit a†jeho majetek se tak dostal do rukou Pernötejn˘. Uû v†roce 1491 vyplatil VilÈm vÏtöinu z·stavnÌch list˘ opat˘ Trojana a†MatÏje. Po VilÈmovÏ smrti v†roce 1521 se vlastnÌkem T¯ebÌËe stal jeho syn Jan. Podle dohody z†roku 1525 postoupil kl·öternÌ zboûÌ, tedy i†Luka, svÈmu zeti Janu Jet¯ichovi, synu Arkleba »ernohorskÈho, ËÌmû toto zboûÌ p¯eölo definitivnÏ do svÏtsk˝ch rukou.10 Ze sirotËÌch register z†roku 1538 veden˝ch za Jana Jet¯icha i†z†pernötejnskÈho urb·¯e z†roku 1556 se dozvÌd·me, ûe v†Luk·ch se konaly vesnickÈ soudy, v†r·mci n·pravnickÈho systÈmu zde byl jeden man i†z·kupnÌ rycht·¯.11 T¯ebÌËskÈ panstvÌ se na kr·tk˝ Ëas vr·tilo Pernötejn˘m, ale pak p¯eölo na Buri·na OsovskÈho z†Doubravice, kter˝ roku 1560 prodal Janu Zahr·deckÈmu ze Zahr·dek od panstvÌ oddÏlenÈ vsi Luka, P¯edbo¯, VotÌn, Kozlov, Studnice a†pustou Rych˝¯ku. Vznikl tak samostatn˝ statek Luka.12 PanstvÌ Luka PoË·tky existence samostatnÈho panstvÌ Luka jsou charakterizov·ny nejen z·vratn˝m majetkov˝m vzestupem nÏkter˝ch katolick˝ch rod˘ usazen˝ch na MoravÏ v†druhÈ polovinÏ 16. stoletÌ, ale tÈû Ëast˝m st¯Ìd·nÌm jednotliv˝ch drûitel˘ panstvÌ. Nejprve synovÈ Jana Zahr·deckÈho Arnoöt, Old¯ich a†Smil prodali roku 1584 Luka Matouöi Gr˝novi ze ätirberka a†na Str·nk·ch. V†kupnÌ smlouvÏ se poprvÈ objevuje zmÌnka o†hospod·¯skÈm st¯edisku panstvÌ: ÑÖ totiû tvrz a†ves Louky s†dvorem popluûnÌm, s†mlejnem pod tvrzÌ a†s†dvorem äimanovsk˝m za kostelemÖì13 Z†doby drûenÌ velkostatku Matouöem Gr˝nem, konkrÈtnÏ z†roku 1607, vöak m·me i†jinou zpr·vu, totiû o†tom, ûe se do luckÈho z·mku vloupal zlodÏj.14 TermÌny tvrz i†z·mek se tedy vyskytujÌ tÈmÏ¯ ve stejnÈ dobÏ, a†jak d·le zjistÌme, oznaËovaly stejn˝ objekt. Jen stÏûÌ se tehdy mohlo jednat o†z·mek v†pravÈm smyslu slova, 269

tedy o†samostatnÏ stojÌcÌ budovu, u†nÌû p¯evl·d· ˙Ëel obytn˝ a†reprezentaËnÌ nad ˙Ëelem obrann˝m, vÌme-li, ûe prvnÌ z·mek jako takov˝ byl postaven ve Florencii aû v†15. stoletÌ. V†naöem p¯ÌpadÏ se mohlo jednat o†postupnÏ stavebnÏ upravovanou tvrz. Luck˝ statek byl Matouöi Gr˝novi za ˙Ëast na stavovskÈm povst·nÌ zkonfiskov·n a†udÏlen VÌtovi Jind¯ichu hrabÏti Thurnovi. Ten jej roku 1635 poruËil svÈ dce¯i Blance PolyxenÏ, provdanÈ za majitele sousednÌ Brtnice hrabÏte Rombalta Collalta. V†letech 1711 aû 1720 pat¯ila Luka Janu Kryötofovi ÿÌkovskÈmu z†Dob¯ic. V†tÈto dobÏ podle dnes jiû nezvÏstnÈ listiny z†roku 1711 mÏl b˝t z·mek v†Luk·ch neobydlen.15 Od ÿÌkovskÈho koupil statek tehdejöÌ hejtman jihlavskÈho kraje AntonÌn hrabÏ z†Gellhorna, kter˝ roku 1737 p¯enechal Luka za 133 400 zlat˝ch hrabÏti Maxmili·nu Kounicovi. KounicovÈ v†Luk·ch KounicovÈ se koncem 17. a†poË·tkem 18. stoletÌ dostali do pop¯edÌ spoleËenskÈho ûivota nejen na MoravÏ, ale v†celÈ monarchii. V†tÈ dobÏ takÈ budovali ve velkÈm stylu svÈ hlavnÌ sÌdlo ve SlavkovÏ. Z†Kounic˘ se do baroknÌ kultury Moravy zapsali zejmÈna zemsk˝ hejtman Maxmili·n Old¯ich (1679ñ1746) a†kanclÈ¯ Marie Terezie a†diplomat evropskÈho v˝znamu V·clav AntonÌn (1711ñ1794). KounicovÈ pat¯ili na MoravÏ v†18. stoletÌ k†nejosvÌcenÏjöÌm aristokrat˘m a†jako jedni z†prvnÌch se pokouöeli i†o†manufakturnÌ podnik·nÌ.16 Maxmil·n Old¯ich Kounic, otec Antonie QuestenberkovÈ a†nov˝ majitel Luk, z¯Ìdil se svolenÌm cÌsa¯e Karla VI. kounicovsk˝ fideikomis, kter˝ byl pozdÏji p¯enesen na velkostatek JaromÏ¯ice nad Rokytnou. ÿada ne˙spÏch˘ v†manufakturnÌm podnik·nÌ, rozs·hl· stavebnÌ Ëinnost, sbÏratelsk· v·öeÚ a†budov·nÌ rozs·hlÈ obrazovÈ galerie byly d˘vody znaËn˝ch finanËnÌch potÌûÌ Kounic˘. PravdÏpodobnÏ proto prodal roku 1768 V·clav Kounic Luka, pov˝öen· od roku 1755 na mÏsteËko, Josefu von Widmannovi za 154 000 zlat˝ch. Z·mek v†Luk·ch v†promÏn·ch Ëasu Interpretovat kusÈ historickÈ zpr·vy o†existenci jakÈsi tvrze Ëi z·mku v†Luk·ch, kterÈ se poprvÈ objevujÌ v†pÌsemn˝ch pramenech konce 16. stoletÌ, je obtÌûn˝ ˙kol. Analogicky lze p¯edpokl·dat, ûe po cel˝ st¯edovÏk plnil funkci spr·vnÌho st¯ediska rom·nsk˝ kostel z†p¯elomu 12. a†13. stoletÌ. Tomu odpovÌd· i†poloha kostela na nevysokÈ ostroûnÏ chr·nÏnÈ Ë·steËnÏ ¯ekou a†do nÌ se vlÈvajÌcÌm potokem. PodobnÏ tomu bylo v†nedalek˝ch P¯ibyslavicÌch. RovnÏû zde byl spr·vnÌm centrem provincie pansk˝ tribunov˝ kostel podÈlnÈho typu s†dob¯e patrnou fortifikaËnÌ funkcÌ a†obydlÌm pro spr·vce provincie. PodÈln˝ch rom·nsk˝ch kostel˘ je v†okolÌ obou mÏsteËek nÏkolik.17 Jestliûe V. Richter dostateËnÏ prok·zal neexistenci jakÈhosi zaniklÈho hradu u†Luk, pak musÌme p¯edpokl·dat to, co jiû bylo naznaËeno, totiû ûe zdejöÌ p˘vodnÌ rom·nsk˝ kostel plnil ve st¯edovÏku, podobnÏ jako v†P¯ibyslavicÌch, funkci spr·vnÌho st¯ediska.18 Pot¯eba vybudov·nÌ novÈho spr·vnÌho st¯ediska novÏ vzniklÈho statku mohla nastat aû nÏkdy po roce 1500, tedy v†dobÏ, kdy zde jiû zanikla kl·öternÌ spr·va. MusÌme se tedy vr·tit k†jiû uvedenÈ citaci z†kupnÌ smlouvy z†roku 1584. Ta n·m pom·h· identifikovat mÌsto, kde tato tvrz st·la. Ve smlouvÏ se doslova pÌöe: ÑÖ s†mlejnem pod tvrzÌ, s†pivovarem a†s†dvorem äimanovsk˝m za kostelemÖì Vezmeme-li si na pomoc identifikaËnÌ studii luckÈho velkostatku z†roku 1867, pak uvidÌme, ûe ml˝n a†pivovar jsou situov·ny na pravÈm b¯ehu ¯eky Jihlavy pod souËasn˝m z·mkem, zatÌmco äimanovsk˝ dv˘r je na levÈm b¯ehu ¯eky.19 P˘vodnÌ tvrz byla postavena na kamennÈm ostrohu, kter˝ je moûno spolu se zbytky p˘vodnÌho zdiva spat¯it ve sklepnÌch prostor·ch souËasnÈho z·mku. Z†p˘vodnÌ tvrze jsou dochov·ny jen nepatrnÈ fragmenty (s Ë·stÌ lomenÈho oblouku) v†z·kladovÈm zdivu, kterÈ jsou postaveny z†hrubÈho lomovÈho kamene kladenÈho do malty. Z†nadzemnÌ Ë·sti se nedochovalo nic, takûe o†podobÏ tvrze nem˘ûeme ¯Ìci nic urËitÈho. TÏûko lze vöak p¯edpokl·dat, ûe by novÌ svÏtötÌ drûitelÈ vybudovali na svÈm nep¯Ìliö prosperujÌcÌm a†zadluûenÈm statku honosnÈ renesanËnÌ sÌdlo. SpÌöe lze uvaûovat o†malÈm a†postupnÏ budovanÈm venkovskÈm panskÈm sÌdle jednoduchÈho p˘dorysu se znaËnÏ rustifikovan˝mi architektonick˝mi prvky, na je270

2. IdentifikaËnÌ pl·n Luk z†r. 1830.

hoû vzhledu se mohly projevit doznÌvajÌcÌ p¯edstavy o†nutnosti jeho obrannÈho zabezpeËenÌ. Zcela jistÏ odpovÌdala architektura p˘vodnÌho objektu skrovn˝m finanËnÌm moûnostem Ëasto se st¯ÌdajÌcÌch drûitel˘. Podrûme si tedy v†p¯edstavÏ obraz pozdnÏ st¯edovÏkÈ tvrze, upravovanÈ postupnÏ podle pot¯eby jednotliv˝ch majitel˘. Vûdyù v†p¯ÌpadÏ, ûe by zde vskutku st·l renesanËnÌ z·mek, nelze p¯edpokl·dat, ûe by nap¯. stylovÈ renesanËnÌ architektonickÈ prvky z˘staly nepovöimnuty pozdÏjöÌmi stavebnÌky. P¯ipomeÚme si, ûe v†r. 1711 se o†budovÏ mluvÌ jako o†Ñz·mku opuötÏnÈmì. Kdyû se ve Ëty¯ic·t˝ch letech 18. stoletÌ rozhodli KounicovÈ vybudovat v†Luk·ch svÈ venkovskÈ sÌdlo (nebo loveck˝ z·mek), umoûnil jim z¯ejmÏ zch·tral˝ stav budovy rozhodnout se pro jejÌ zbour·nÌ a†vybudov·nÌ novÈho a†stylovÏ jednotnÈho sÌdla v†duchu pozdnÌho baroka. Vybudov·nÌ tohoto sÌdla spad· do obdobÌ, kdy hlavnÌm kounicovsk˝m stavitelem byl V·clav Petruzzi (1700ñ1753).20 Zast·val funkci stavebnÌho ¯editele a†vedle toho navrhoval nÏkterÈ stavby nebo jejich Ë·sti. ZdenÏk KudÏlka mu (pouze) na z·kladÏ srovn·vacÌ metody p¯isuzuje autorstvÌ z·meckÈ kaple v†Luk·ch a†n·slednÏ i†˙Ëast na ˙prav·ch z·mku z†doby kolem roku 1745.21 »asovÏ se stavba z·mku v†Luk·ch v·ûe k†dalöÌ etapÏ 271

3. Pl·n pr˘ËelÌ z†r. 1767 od Pilipa Priba.

v˝stavby hlavnÌho kounicovskÈho sÌdla ve SlavkovÏ kolem roku 1720, kdy po urËitÈm p¯eryvu zavinÏnÈm smrtÌ Dominika Ond¯eje, obnovil stavebnÌ Ëinnost jeho n·stupce Maxmili·n Old¯ich. Projektem stavby slavkovskÈho z·mku byl povÏ¯en italsk˝ architekt Domenico Martinelli (1650ñ1718). Kdyû tehdejöÌ zemsk˝ hejtman hrabÏ Maxmili·n Old¯ich Kounic p¯iöel s†myölenkou na modifikaci p˘vodnÌch Martinelliho pl·n˘, svÏ¯il jejich realizaci architektovi Ign·ci Valgginimu. Stavbu vöak nad·le prov·dÏl i†¯Ìdil Petruzzi, kter˝ znal d˘vÏrnÏ Martinelliho dÌlo a†jeho pl·ny kompilativnÏ vyuûÌval (spÌöe vöak zneuûÌval) i†na jin˝ch kounicovsk˝ch stavb·ch. Srovn·vacÌ metodou (a jinou moûnost zatÌm nem·me) dojdeme ve vÏci moûnÈho Petruzziho podÌlu na stavbÏ luckÈho z·mku ke stejnÏ nejistÈmu v˝sledku jako jiû Z. KudÏlka. SkuteËnost, ûe Petruzziho jmÈno nebylo na jaromÏ¯ickÈm panstvÌ, pod jehoû spr·vu Luka spadala, nezn·mÈ, dokl·d· nap¯. ta skuteËnost, ûe kdyû v†roce 1752 um¯el, nechala ho hrabÏnka Questenberkov·, sestra knÌûete V·clava Kounice, poh¯bÌt na n·klady panstvÌ.22 I†kdyû nach·zÌme v†Petruzziho pl·nech (nap¯. v†pl·nu zahradnÌho pr˘ËelÌ z·mku v†Bzenci) mnoho architektonick˝ch ¯eöenÌ shodn˝ch s†hlavnÌm pr˘ËelÌm z·mku v†Luk·ch (nap¯. p˘dorys, ¯eöenÌ fas·dy i†hlavnÌho vstupu), nic to nedokazuje, neboù podobn· ¯eöenÌ jsou u†n·s jiû od konce 17. stoletÌ bÏûn·. Stavba z·mku v†Luk·ch navÌc spad· do obdobÌ, kdy na MoravÏ ub˝v· monument·lnÌch ˙kol˘ pro architekturu, d˘sledkem Ëehoû byl pak odchod tv˘rËÌch osobnostÌ ze zemÏ. Drobnou stavebnÌ produkci pak realizovali stavitelÈ a†zedniËtÌ mist¯i. Tomu odpovÌd· i†n·lez stavebnÌho pl·nu ¯eöÌcÌho 272

hlavnÌ vstup do z·mku v†Luk·ch. Tento pl·n byl roku 1998 nalezen ve sbÌrce map a†pl·n˘ uloûenÈ v†z·mku v†JaromÏ¯icÌch nad Rokytnou. Na pl·nu z†roku 1767 je podeps·n ÑPilib Pribì (!), zednick˝ mistr v†NovÈm VeselÌ. Datov·nÌ pl·nu otvÌr· nov˝ pohled na dobu, po kterou KounicovÈ z·mek v†Luk·ch stavÏli, a†souËasnÏ p¯ed n·s znovu stavÌ ot·zku Petruzziho ˙Ëasti na jeho stavbÏ. Kdy zapoËali KounicovÈ stavbu luckÈho z·mku, zatÌm nevÌme. KudÏlk˘v ˙daj o†tom, ûe se Petruzzi podÌlel na stavbÏ z·meckÈ kaple jiû v†roce 1734, je podez¯el˝.24 Kdyby se totiû zapoËalo se stavbou jiû ve t¯ic·t˝ch letech 18. stoletÌ, pak by, podle datace novÏ nalezenÈho pl·nu, trvala kounicovsk· stavebnÌ Ëinnost aû do doby prodeje Luk Widmann˘m (1767), kdy byl Petruzzi jiû patn·ct let mrtev. NovÏ nalezen˝ Prib˘v pl·n dÌlËÌho architektonickÈho ¯eöenÌ hlavnÌho vchodu luckÈho z·mku je obdobou Ñmartinelliovsk˝chì architektonick˝ch prvk˘ vyskytujÌcÌch se i†na nÏkter˝ch dalöÌch kounicovsk˝ch stavb·ch, nap¯. na z·padnÌm pr˘ËelÌ zahradnÌho k¯Ìdla slavkovskÈho z·mku Ëi na pl·nech zahradnÌho pr˘ËelÌ bzeneckÈho z·mku. Jsou to hlavnÏ sloupy nebo p¯Ìpory nesoucÌ ˙zk˝ balkon nad vchodem, v†p¯ÌpadÏ Luk konkrÈtnÏ osm kamenn˝ch sloup˘ s†hladk˝mi d¯Ìky a†nezdoben˝mi hlavicemi, kterÈ dosahujÌ do prvnÌho patra a†nesou ˙zk˝ balkon. Balkon s·m zabÌr· öÌ¯i t¯Ì francouzsk˝ch oken umÌstÏn˝ch v†hlavnÌm z·meckÈm pr˘ËelÌ. Z†dneönÌho stavu je z¯ejmÈ, ûe Prib˘v pl·n byl realizov·n in natura. Ot·zku, jak vlastnÏ z·mek v†Luk·ch po odchodu Kounic˘ vypadal, n·m m˘ûe zË·sti odpovÏdÏt m·lo zn·m· litografie dobovÈho pohledu na Luka od Adolfa Friedricha Kunikeho (1777ñ1838), ve svÈ dobÏ oblÌbenÈho kreslÌ¯e z·meck˝ch sÌdel. Litografie nenÌ datovan·, ale m˘ûeme p¯edpokl·dat, ûe vznikla kolem roku 1800. V†tÈ dobÏ hospoda¯ili na Luk·ch jiû tÈmÏ¯ 40 let WidmannovÈ a†o†jejich stavebnÌch ˙prav·ch z·mku nevÌme zatÌm tÈmÏ¯ nic. Na litografii je z·mek zachycen tÈmÏ¯ ËelnÏ, z†hlavnÌ budovy vystupujÌ dvÏ kr·tk· boËnÌ k¯Ìdla a†p˘sobÌ ucelen˝m dojmem venkovskÈho panskÈho sÌdla. Klidn· plocha hlavnÌho pr˘ËelÌ je ËlenÏna systÈmem vodorovn˝ch a†svisl˝ch v†omÌtce proveden˝ch hladk˝ch p·s˘. Z·mek m· dvÏ patra a†mansardovou st¯echu osazenou ¯adou vik˝¯˘ opat¯en˝ch pultov˝mi st¯Ìökami. HlavnÌ fas·da je vertik·lnÏ dÏlena jiû zmÌnÏn˝mi p·sy, p¯iËemû podle roviny oken je st¯ednÌ Ë·st s†hlavnÌm vstupem sedmios· a†obÏ postranÌ t¯ÌosÈ. Okna jsou zar·mov·na obyËejn˝mi öambr·nami, pouze v†prvnÌm pat¯e jsou ozdobena ne˙pln˝mi frontony. SouËasn· podoba se vöak od tÈto, zachycenÈ na Kunikeho litografii, znaËnÏ liöÌ. ObecnÏ se soudÌ, ûe ke zmÏn·m doölo po poû·ru z·mku v†roce 1870.25 JeötÏ na identifikaËnÌm pl·nu z†roku 1835 je z·mek v†p˘dorysu zakreslen s†uzav¯en˝m n·dvo¯Ìm.26 Na identifikaËnÌm pl·nu z†roku 1867 je jiû budova z·mku volnÏ propojena s†parkem. Budova st·jÌ, kter· tomuto propojenÌ br·nila, je zde, na rozdÌl od stavu zachycenÈm na staröÌm pl·nu, ve st¯edu proraûena, takûe vznikly dvÏ samostatnÈ budovy, st·je a†kolna na koË·ry. Tento pl·n je souË·stÌ invent·rnÌ knihy luckÈho panstvÌ, kter· obsahuje tÈû mj. i†popis z·mku doplnÏn˝ p˘dorysn˝mi pl·ny p¯ÌzemÌ a†dvou pater.27 Zd· se, ûe v†pr˘bÏhu p¯estavby z·mku doznala nejvÏtöÌch zmÏn jeho zahradnÌ fas·da, kdy mezi kr·tk· boËnÌ k¯Ìdla byla nad vstupnÌ halou umÌstÏna zimnÌ zahrada p¯Ìstupn· z†prvnÌho patra (1867, 1900). Kdy byla nahrazena souËasnou terasou nenÌ zn·mo. ZmÏn doznala i†v˝zdoba fas·dy pr˘ËelÌ. Ve zmÌnÏnÈm invent·¯i je, na rozdÌl od podoby na Kunikeho litografii, k†roku 1867 v˝zdoba pops·na tak (Ñve francouzskÈm stylu s†korintsk˝mi hlavicemi,ì kdy liseny byly nahrazeny pilastry), ûe prakticky odpovÌd· dneönÌ podobÏ. Zcela z·sadnÏ se zmÏnila pohledov· dominanta z·mku, kdyû byla st¯echa mansardov· vymÏnÏna obyËejnou st¯echou sedlovou. K†tÈto zmÏnÏ doölo ˙dajnÏ po zmÌnÏnÈm poû·ru. Z·vÏrem m˘ûeme konstatovat, ûe pokud se zhruba do roku 1800 na architektu¯e z·mku v†Luk·ch projevovala snaha po jednotnÈ koncepci, p¯iËemû zde nelze vylouËit urËitÈ vlivy tv˘rËÌch osobnostÌ, pak po tomto roce znamenala kaûd· architektonick· zmÏna jen postupnou v˝tvarnou degradaci.

273

POZN¡MKY 1 Viz falzum listiny SpytihnÏvovy z†roku 1197, podle kterÈ mÏla b˝t vesnice na Louce vymÏnÏna za ves Zho¯, CDM I., Ë. 327, s. 348. Viz d·le J. äEB¡NEK, ModernÌ padÏlky v†moravskÈm diplomat·¯i BoËkovÏ do roku 1036, »MM, LX, 1936, s. 52. StejnÏ tak se naöich Luk net˝k· ˙daj v†tzv. zakl·dacÌ listinÏ staroboleslavskÈ kapituly, podle nÌû knÌûe B¯etislav vÏnoval kapitule ves Nalouce, CDB I., Ë. 238, s. 358. P¯ekon·ny jsou i†˙daje, kterÈ k†Luk·m do r. 1493 uv·dÌ Wolny, zvl·ötÏ n·zor, ûe u†mÏsteËka Luka zanikl hrad (Ëi ves) HradiötÏ a†osada Sedlec, G. WOLNY, Markgrafschaft M‰hren, III. Bd., s. 263. Od Wolneho p¯evzal tyto ˙daje J. SOJKA, Zbytky hradu HradiötÏ u†Luk n. Jihl. Od Hor·cka k†PodyjÌ, XIV, 1937/38, s. 158. V. RICHTER ve svÈ pr·ci K†nejstaröÌm dÏjin·m Luk u†Jihlavy, »SPS, 46, 1938, s. 210ñ214, podrobil tyto ˙daje rozboru a†dok·zal, ûe zbytky hradu HradiötÏ na tzv. Pahorku (zalesnÏn· kÛta 606 SV od Luk) neexistujÌ. Nep¯esnÈ jsou i†˙daje L. HOS¡KA, Historick˝ mÌstopis Moravy a†Slezska, Ostrava 1967, s. 116, kterÈ se vztahujÌ ke staröÌm dÏjin·m Luk. 2 Opis Kosmovy kroniky, kter˝ vznikl v†t¯ebÌËskÈm kl·öte¯e, viz Kosmova kronika Ëesk·, Praha 1972, s. 226ñ234. 3 V. SVÃR¡K, K†nejstaröÌm dÏjin·m obce Kozlova do roku 1560 na pozadÌ osudu T¯ebÌËskÈho panstvÌ. VlastivÏdn˝ sbornÌk VysoËiny, sv. 8, 1992, s. 23n. 4 V. RICHTER, c. d., s. 212. 5 CDM V., Ë. 94, s. 97. 6 V. SVÃR¡K, c. d., s. 24. 7 CDM XI., Ë. 110, s. 99 a†Ë. 118, s. 107. 8 V. SVÃR¡K, c. d., s. 27. 9 F. HOFFMANN, K. KÿESADLO, MÏstsk· spr·va I., Invent·¯e, sv. I., OkresnÌ archiv Jihlava 1971, s. 40, i. Ë. 178. 10 V. SVÃR¡K, c. d., s. 27, J. UHLÕÿ a†kol., DÏjiny T¯ebÌËe, I., Brno 1972, s. 27. 11 MZA Brno, f. F†200 ñ Velkostatek T¯ebÌË, i. Ë. 122. 12 V. SVÃR¡K, c. d., s. 29. 13 M. ROHLÕK (ed.), MoravskÈ zemskÈ desky, III., 1567ñ1641, Praha 1957, s. 161ñ162, Ë. 232. 14 A. J. P¡TEK, VlastivÏda moravsk·, Jihlavsk˝ okres, Brno 1901, s. 188n. 15 TamtÈû, s. 190, A. PROKOP, Die Markgrafschaft M‰hren, IV. Bd., Wien 1904, s. 1213. 16 J. V¡LKA a†kol., UmÏnÌ baroka na MoravÏ a†ve Slezsku, Praha 1996, s. 26. 17 J. UHLÕÿ, ZemÏpanskÈ P¯ibyslavice, T¯ebÌË 1998, s. 54. 18 V. RICHTER, c. d., s. 214. 19 MZA Brno, f. C†14, kniha Ë. 325. 20 L. PEDUZZI, V·clav Petruzzi, stavitel Kounic˘, VVM 45, 1993, s. 56n. 21 A. J. P¡TEK, c. d., s. 195. Uv·dÌ zde rok 1734. 22 L. PEDUZZI, c. d., s. 60. 23 Pl·n byl objeven aû v†souvislosti s†touto pracÌ v†z·mku v†JaromÏ¯icÌch n. R. ve SbÌrce map a†pl·n˘, i. Ë. 01178, 44◊52 cm, tuû a†barva, mÏ¯Ìtko v†loktech, signov·no Pilib Prib Maurer Meister in Neu Weflel 1767. 24 Viz A. J. P¡TEK, c. d., s. 191. Anna a†AntonÌn z†Gellhorna p¯enechali Luka Maxmili·nu Kounicovi roku 1737 za 115 000 zl. Podle stejnÈho autora byli manûelÈ z†Gellhorna staviteli votivnÌ kaple Panny Marie PomocnÈ v†z·meckÈm parku. NevyluËuji moûnost, ûe s†p¯estavbou zapoËali jiû oni. 25 ZatÌm jedin˝ ˙daj o†tomto poû·ru jsem nalezl v†obecnÌ kronice Luk, v†Ë·sti psanÈ Ant. Urb·nkem. 26 SOkA Jihlava, f. SbÌrka map a†pl·n˘, odd. mapy katastr·lnÌ, i. Ë. U†Ia, 5ñ94 (r. 1835). 27 MZA Brno, f. C†14, i. Ë. 325.

274

DÃJINY äKOL VE VLADISLAVI A†HOST¡KOVÃ Jitka Padrnosov·, St·tnÌ okresnÌ archiv T¯ebÌË

DÏjiny ökoly ve Vladislavi do roku 1945 Charakteristickou stavbou vÏtöiny naöich obcÌ je bezesporu ökolnÌ budova. V†menöÌch vesnicÌch se skromnÏ choulÌ na konci ¯ady obydlen˝ch dom˘, jinde zase pyönÏ ËnÌ nade vöemi budovami a†vyööÌ je uû pouze kostelnÌ vÏû. Bez ohledu na mohutnost a†velikost budovy spojuje obÏ n·leûit· hrdost tÏch, kte¯Ì se o†zaloûenÌ vlastnÌ ökoly p¯edevöÌm zaslouûili. NejvÌce nov˝ch ökol zaËalo vznikat v†poslednÌch dvaceti letech 18. stoletÌ a†v†prvnÌ t¯etinÏ 19. stoletÌ. ZnaËnou mÏrou k†tomu p¯ispÏla cÌsa¯ovna Marie Terezie spolu se sv˝m synem Josefem II., kte¯Ì prosadili v†sedmdes·t˝ch letech 18. stoletÌ reformu ökolstvÌ a†jejÌm prost¯ednictvÌm zavedli povinnou ökolnÌ doch·zku. Do tÈ doby byly ökoly spojov·ny s†farnÌ spr·vou, a†proto i†jejich sÌdlo ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ souviselo se sÌdlem fary. To ovöem vedlo k†omezenÈ n·vötÏvÏ v˝uky, kterÈ se z˙ËastÚovalo pouze nÏkolik dÏtÌ ze samotnÈ farnÌ obce, a†rodiËe ze vzd·lenÏjöÌch obcÌ si rozhodnÏ nel·mali hlavu posÌl·nÌm sv˝ch ratolestÌ do nÏkolik kilometr˘ vzd·lenÈ ökoly. N·hle vöak veöel v†platnost Vöeobecn˝ ökolnÌ ¯·d (1775), kter˝ stanovil povinnÈ vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ od öesti let a†z·roveÚ povÏ¯il p¯Ìsluön· mÌsta, jimiû byly vrchnostenskÈ ˙¯ady, mÏstskÈ rady i†soukromÈ osoby, dohlÌûenÌm na plnÏnÌ tÈto povinnosti a†sankcionov·nÌm tÏch, kte¯Ì nov˝ ökolnÌ ¯·d nechtÏli respektovat. TakÈ proto zaËali obyvatelÈ z†obcÌ vzd·lenÏjöÌch od centra farnosti û·dat o†povolenÌ vlastnÌ ökoly. Nutno podotknout, ûe ˙¯ady i†vrchnost vÏtöinou û·dostem jednotliv˝ch obcÌ vyöly vst¯Ìc a†novÈ, nejËastÏji jednot¯ÌdnÌ, budovy rostly doslova jako houby po deöti. Co se asi odehr·valo za jejich zdmi, jak· v†sobÏ skr˝vajÌ tajemstvÌ, kolik dÏtskÈho smÌchu se jimi neslo a†kolik pl·Ëe? PojÔme teÔ na chvÌli poodhalit rouöku Ëasu a†nahlÈdnout pod ni. Setk·me se s†daty, ud·lostmi, ale p¯edevöÌm se setk·me s†obyËejn˝mi lidmi, s†jejich starostmi i†radostmi. Vladislav se statutem mÏsteËka nepat¯ila k†obcÌm s†novÏ z¯Ìzenou ökolou. Vzhledem k†tomu, ûe duchovnÌ spr·va zde mÏla svÈ centrum (prvnÌ zmÌnka o†fa¯e poch·zÌ z†roku 1358), m˘ûeme za¯adit ökolu ve Vladislavi ke ökol·m tradiËnÌm a†jejÌ poË·tky kl·st do poloviny 14. stoletÌ.1 Ovöem se samotnou postavou zdejöÌho uËitele se setk·v·me v†pramenech mnohem pozdÏji. V†roce 1617 byla v†JaromÏ¯icÌch nad Rokytnou uzav¯ena svatebnÌ smlouva mezi pansk˝m sl·dkem Danielem a†Johannnou, dcerou v˝znamnÈho jaromÏ¯ickÈho mÏöùana äebesty·na DospÏly. Kaûd˝ pr·vnÌ poËin, k†nÏmuû uzav¯enÌ manûelstvÌ pat¯Ì, si od nepamÏti vyûaduje p¯Ìtomnost svÏdk˘. V†tomto p¯ÌpadÏ je mezi nimi uveden rovnÏû Daniel rektor a†dalöÌ ze Ñsoused˘v vladislavsk˝chì.2 Z†toho je zcela z¯ejmÈ, ûe ve Vladislavi v†p¯edbÏlohorskÈm obdobÌ p˘sobil ve funkci uËitele zmÌnÏn˝ Daniel. Ot·zkou vöak z˘st·v·, zda-li uËil na farnÌ ökole Ëi na ökole mÏstskÈ. RozdÌl mezi tÏmito dvÏma ökolami spoËÌval p¯edevöÌm ve spr·vnÌ oblasti. ZatÌmco farnÌ ökola spadala v˝hradnÏ pod pravomoc cÌrkevnÌch institucÌ, mÏstskou ökolu ¯Ìdila rada p¯ÌsluönÈho mÏsta Ëi mÏsteËka. Dosazovala do ökoly spr·vce, uËitele i†poduËitele, zabezpeËovala chod celÈ ökoly a†finanËnÌ zajiötÏnÌ uËitel˘. FenomÈn mÏstskÈ ökoly pat¯Ì k†v˝razn˝m charakteristick˝m rys˘m obdobÌ p¯ed t¯icetiletou v·lkou. Tato instituce v˝znamnÏ p¯ispÏla k†öÌ¯enÌ vzdÏlanosti i†reformnÌch n·boûensk˝ch proud˘.3 Smutn˝ a†ponur˝ v·leËn˝ Ëas panujÌcÌ po t¯icet let za sebou zanechal nesmÌrn˝ ˙padek nejen v†oblasti vzdÏlanosti. ⁄roveÚ vedenÌ v˝uky znaËnÏ poklesla a†jen pozvolna se do existujÌcÌch ökol znovu navracel ûivot. DalöÌmi zn·m˝mi uËiteli p˘sobÌcÌmi p¯ed terezi·nsk˝mi reformami ve Vladislavi byli Frantiöek Jiskra, jehoû jmÈno se uv·dÌ v†roce 1729, a†Josef Doleûal, kter˝ roku 1764 zast·val post spr·vce ökoly. Na sklonku 18. stoletÌ zem¯el ve Vladislavi uËitel Frantiöek VlËek 275

a†po nÏm nastoupil Martin éelivsk˝.4 Oba poslednÏ jmenovanÌ uËitelÈ jiû vedli v˝uku v†novÏ postavenÈ ˙ËelovÈ budovÏ. Aû do roku 1788 totiû probÌhalo vyuËov·nÌ v†obecnÌm domÏ Ëp. 5 a†toho roku vyrostla ve Vladislavi z·sluhou p¯edstavitel˘ obce, kter· s†pomocÌ n·boûenskÈho spolku stavbu financovala, zcela nov· ökola. V†nejstaröÌ ökolnÌ kronice je tato budova pops·na jako d˘m s†jednou uËebnou, se dvÏma obytn˝mi mÌstnostmi pro uËitele, jednou kuchynÌ se spÌûÌ, mal˝m dvorem, st·jÌ pro dva kusy hovÏzÌho dobytka, bez k˘lny na d¯ÌvÌ a†s†malou zahr·dkou.5 Od roku 1791 mÏla ökola takÈ svÈho patrona, jÌmû byla t¯ebÌËsk· vrchnost. P¯ed tÌmto datem byl hrabÏ z†Valdötejna uv·dÏn pouze jako patron kostela a†lok·lie.6 V†roce 1799 nastoupil na mÌsto po zem¯elÈm spr·vci ökoly Frantiöku VlËkovi uËitel Martin éelivsk˝, kterÈmu ve vykon·v·nÌ uËitelskÈho povol·nÌ zabr·nila roku 1827 smrt. AË to znÌ ponÏkud zvl·ötnÏ, je tomu skuteËnÏ tak. UËitel éelivsk˝ zem¯el 23. Ëervence ve zmÌnÏnÈm roce. Kdyû vedl svÏ¯enÈ dÏti z†Vladislavi, ze Smrku a†z†Host·kova na gener·lnÌ zkouöku z†n·boûenstvÌ, ranila jej na podkl·öterskÈm mostÏ mrtvice.7 Z†doby p˘sobenÌ Martina éelivskÈho ve vladislavskÈ ökole se n·m dochovala fasse o†uËitelov˝ch p¯Ìjmech, vyd·nÌch a†povinnostech, jeû musel uËitel plnit. Podle fasse, kterou éelivsk˝ podal koncem Ëervna 1822, sest·valy p¯Ìjmy uËitele ze ökolnÈho, roËnÌho platu vypl·cenÈho n·boûensk˝m fondem, koled od p¯ifa¯en˝ch obcÌ, platu od samotnÈ vladislavskÈ obce a†z·roveÚ dost·val od cÌrkve st·l˝ plat za varhanickou sluûbu. KromÏ toho uËiteli jeötÏ n·leûela urËit· Ë·stka za hranÌ na poh¯bech a†fundaËnÌch möÌch. Z†tÏchto p¯ijat˝ch financÌ vöak byl povinen podle dvorskÈho na¯ÌzenÌ z†roku 1787 odevzdat 12 zlat˝ch na ËiötÏnÌ ökoly. UËiteli n·leûely takÈ natur·lie z†Vladislavi, Smrku a†Host·kova, odkud dost·val ûito, pro ökolu dod·vala t¯ebÌËsk· a†n·mÏöùsk· vrchnost spolu s†vladislavskou obcÌ mÏkkÈ d¯evo na topenÌ. O†posek·nÌ a†dovoz d¯eva se starali obyvatelÈ p¯iökolen˝ch obcÌ.8 DalöÌ fasse poch·zÌ z†roku 1836 a†p¯edkl·dal ji n·stupce Martina éelivskÈho jeho syn Josef, kter˝ otci vypom·hal s†vyuËov·nÌm jiû od roku 1819 a†¯·dn˝m uËitelem byl jmenov·n v†¯Ìjnu 1827.9 Z†tÈto fasse se uû dozvÌd·me i†informace o†poËtu dÏtÌ. TÏch ökolou povinn˝ch bylo ve ökolnÌm roce 1835ñ1836 zaps·no celkem 120. Z†celÈho poËtu bylo podle na¯ÌzenÌ z†roku 1786 osvobozeno 12. Do ökoly tedy doch·zelo 108 dÏtÌ. äkolnÌ plat ovöem uËitel dost·val pouze od 73 û·k˘, protoûe rodiËe zb˝vajÌcÌch 35 dÏtÌ nemohli pro chudobu ökolnÈ zaplatit. O†dvacet let pozdÏji (1856) p¯edloûil uËitel Josef éelivsk˝ fassi, podle nÌû ökolu navötÏvovalo jiû 132 dÏtÌ, p¯iËemû v˝uka se odb˝vala v†jedinÈ uËebnÏ. I†p¯es obrovsk˝ poËet dÏtÌ v˝uka tehdy probÌhala po cel˝ rok v˝hradnÏ dopoledne, pouze v†zimnÌch mÏsÌcÌch doch·zeli û·ci na Ëty¯i hodiny i†odpoledne. VyuËov·nÌ bylo vedeno, jak uv·dÌ fasse, Ñv moravskÈ ¯eËiì. P¯i tak vysokÈm poËtu dÏtÌ se nelze divit vladislavskÈmu uËiteli, ûe na vlastnÌ n·klady p¯ijal uËitelskÈho pomocnÌka. TÌm byl Jan KuËera, kter˝ nastoupil v†z·¯Ì 1864. Josef éelivsk˝ platil svÈho pomocnÌka z†vlastnÌch financÌ a†rovnÏû mu poskytoval stravu a†obleËenÌ, byt a†topivo dost·val KuËera od obce.10 Od podzimu roku 1869 byl Jan KuËera p¯eloûen do St¯Ìûova, kde p˘sobil jako samostatn˝ uËitel. V†z·¯Ì tÈhoû roku byl po cel˝ch pades·ti letech ËinnÈ sluûby Josef éelivsk˝ penzionov·n. V†polovinÏ listopadu 1869 byl provizornÌm uËitelem ve Vladislavi ustanoven Frantiöek Pacal a†o†t¯i roky pozdÏji byl jmenov·n skuteËn˝m uËitelem.11 A†pr·vÏ poslednÏ uveden˝ jiû spojil svoje p˘sobenÌ s†novou ökolou, kter· se plnÏ vymanila z†podruËÌ cÌrkve. Doölo k†tomu v†roce 1867, kdy vzniklo Ministerstvo kultu a†vyuËov·nÌ, kterÈ p¯edloûilo nov˝ ökolsk˝ z·kon. V†platnost tento z·kon vyöel v†roce 1869 ñ dosavadnÌ trivi·lnÌ farnÌ ökoly se p¯emÏnily na ökoly obecnÈ. Aû dosud dohlÌûel na chod ökoly v†obci ökolnÌ dozorce, po p¯ijetÌ z·kona vznikaly mÌstnÌ ökolnÌ rady, kterÈ dbaly p¯edevöÌm na respektov·nÌ ökolsk˝ch z·kon˘ a†na¯ÌzenÌ. Ve Vladislavi tu prvnÌ, ustanovenou 19. ˙nora 1871, tvo¯ili: uËitel Frantiöek Pacal, far·¯ Dominik »ern˝, vladislavsk˝ kov·¯ Frantiöek ätÏtina (p¯edseda), rolnÌk ze Smrku Frantiöek Novotn˝ (mÌstop¯edseda) a†ËlenovÈ Josef ämarda, hospodsk˝ z†Vladislavi, a†host·kovsk˝ rolnÌk Frantiöek VlËan.12 éivot vladislavskÈ ökoly byl v†sedmdes·t˝ch letech 19. stoletÌ opravdu velmi pestr˝. Od poË·tku ökolnÌho roku 1873ñ1874 p˘sobila ve Vladislavi industri·lnÌ uËitelka AdÈla 276

Wagnerov· a†rovnÏû nastoupil zatÌmnÌ uËitel Jan Dokulil.13 Star· budova z†nep·len˝ch cihel vöak jiû nevyhovovala pot¯eb·m, kterÈ si vyû·daly vysokÈ poËty û·k˘, ani nesplÚovala n·roky kladenÈ na ˙roveÚ vzdÏl·nÌ. I†proto se snaûila vladislavsk· obec prosadit stavbu novÈ ökolnÌ budovy. Ta byla dokonËena na mÌstÏ starÈ ökoly v†z·¯Ì roku 1876, ovöem ˙klid budovy i†bezprost¯ednÌho okolÌ st·le pokraËoval. Z†tohoto d˘vodu p¯istoupil uËitel Pacal k†nouzovÈmu ¯eöenÌ celÈ situace. PrvnÌ t¯Ìda byla umÌstÏna v†obecnÌm domÏ Ëp. 8 a†pro druhou t¯Ìdu poskytl mÌstnost V·clav Slan˝ ve svÈ p¯·delnÏ.14 TÌm vöak problÈmy rozhodnÏ neskonËily, poduËitel Jan Dokulil byl k†1. prosinci 1876 p¯eloûen do Roûnovsk˝ch Pasek a†Frantiöek Pacal musel vyuËov·nÌ rozdÏlit do polodennÌch blok˘. Doposud totiû pat¯ila vladislavsk· ökola mezi jednot¯Ìdky ovöem s†mimo¯·dnÏ vysok˝m poËtem û·k˘. Koncem dubna 1877 vydala Zemsk· ökolnÌ rada v†BrnÏ v˝nos, jÌmû povolila rozöÌ¯enÌ zdejöÌ ökoly na ökolu dvojt¯ÌdnÌ.15 V†z·¯Ì 1877 se û·ci koneËnÏ doËkali otev¯enÌ novÈ jednopatrovÈ ökolnÌ budovy, kterou financovaly obce Vladislav a†Smrk. Host·kov se poËÌnaje ökolnÌm rokem 1877ñ1878 odökolil. V†p¯ÌzemÌ se nach·zela jedna uËebna a†byt naduËitele, v†pat¯e pak byly dvÏ uËebny a†mal· mÌstnost vyhrazen· k†˙schovÏ uËebnÌch pom˘cek.16 RozöÌ¯enÌ ökoly se odrazilo i†v†rozöÌ¯enÌ v˝uky. V†lednu 1877 byla pod·na û·dost o†povolenÌ v˝uky nÏmeckÈho jazyka p¯i druhÈ t¯ÌdÏ a†zemsk· ökolnÌ rada tuto û·dost schv·lila.17 Jedinou nep¯Ìjemnou skuteËnostÌ vöak st·le z˘st·val fakt, ûe celou v˝uku vedl pouze naduËitel Frantiöek Pacal. PoË·tkem ökolnÌho roku 1878ñ1879 se koneËnÏ vy¯eöila i†tato z·leûitost a†mÌsto zatÌmnÌho poduËitele nastoupil AntonÌn Jirovsk˝.18 K†rozvoji a†r˘stu ˙rovnÏ vladislavskÈ ökoly p¯ispÏly i†dary nÏkter˝ch obyvatel. V†roce 1880 daroval 20 zlat˝ch na knihy a†uËebnÌ pom˘cky pro chudÈ dÏti Frantiöek Novotn˝ ze Smrku, o†nÏkolik let pozdÏji dostala ökola darem od t¯ebÌËskÈho knihkupce J. Lorenze uËebnÌ pom˘cku pro v˝uku zlomk˘, majitel vladislavskÈ p¯·delny M. E. Schwarz rovnÏû poskytl finanËnÌ obnos na koupi pom˘cek pro chudÈ dÏti a†dokonce nÏkdejöÌ û·k zdejöÌ ökoly a†b˝val˝ n·mo¯nÌk AntonÌn NoûiËka vÏnoval vlastnoruËnÏ vyroben˝ d¯evÏn˝ model lodi.19 PoË·tkem devades·t˝ch let zaslala Vladislav do Brna k†zemskÈ ökolnÌ radÏ û·dost o†rozöÌ¯enÌ ökoly na trojt¯ÌdnÌ, kterou rada v†dubnu 1894 schv·lila a†na¯Ìdila z¯ÌzenÌ mÌsta naduËitele, jednoho uËitele a†jednoho poduËitele. Vzhledem k†nedostatku uËitelsk˝ch sil vöak byla ökola ofici·lnÏ rozöÌ¯ena aû na poË·tku ökolnÌho roku 1895ñ1896. Ovöem bezm·la dvÏ stÏ dÏtÌ nebylo moûno vmÏstnat pouze do dvou t¯Ìd, proto po jmenov·nÌ Josefa Coufala v˝pomocn˝m uËitelem v†¯Ìjnu 1894 se vyuËovalo ve t¯ech t¯Ìd·ch. V†kvÏtnu n·sledujÌcÌho roku vöak byl J. Coufal p¯eloûen a†nezbylo neû slouËit û·ky do dvou t¯Ìd.20 Teprve koncem Ëervence 1895 byl ustanoven uËitelem ve Vladislavi Frantiöek Brabenec a†s†nov˝m ökolnÌm rokem se jiû vyuËovalo ve t¯ech t¯Ìd·ch.21 Na sklonku ökolnÌho roku 1904ñ1905 na vlastnÌ û·dost odeöel do penze po öestat¯iceti letech ökolnÌ sluûby dosavadnÌ ¯ÌdÌcÌ uËitel Frantiöek Pacal a†vedenÌm ökoly byl prozatÌmnÏ povÏ¯en Frantiöek Brabenec. Zemsk· ökolnÌ rada v†BrnÏ v˝nosem z†13. z·¯Ì 1905 jmenovala naduËitelem Bed¯icha Sobotku, kter˝ se ujal svÈho novÈho postu v†polovinÏ ¯Ìjna 1905.22 DÏjiny ökoly vöak netvo¯Ì pouze p¯ÌjemnÈ okamûiky, setk·v·me se i†s†nep¯Ìjemn˝mi ud·lostmi, ke kter˝m pat¯Ì i†ta n·sledujÌcÌ. Kr·tce p¯ed v·noËnÌmi sv·tky roku 1908 zaËalo ve ökolnÌ budovÏ ho¯et, dÌky duchap¯Ìtomnosti B. Sobotky a†rychlosti vladislavsk˝ch hasiË˘, jejichû velitelem byl uËitel Frantiöek Brabenec, nedoölo k†velk˝m materi·lnÌm ztr·t·m. Poû·r zp˘soben˝ öpatn˝m stavem kamen, kterÈ st·ly ve druhÈ t¯ÌdÏ, poökodil podlahu v†tÈto uËebnÏ a†strop ve t¯ÌdÏ v†p¯ÌzemÌ.23 V†kvÏtnu n·sledujÌcÌho roku zem¯el spr·vce ökoly Bed¯ich Sobotka a†na jeho mÌsto byl zemskou ökolnÌ radou jmenov·n s†platnostÌ od ökolnÌho roku 1909ñ1910 Frantiöek Brabenec.24 Ve Vladislavi ¯Ìdil ökolu aû do roku 1915, kdy byl v†lednu vzat do vyöet¯ovacÌ vazby do Brna. Koncem kvÏtna byl z†vazby propuötÏn a†vr·til se zpÏt do Vladislavi, na vedenÌ v˝uky se vöak jiû nepodÌlel, protoûe OkresnÌ ökolnÌ rada v†T¯ebÌËi na¯Ìdila v†polovinÏ ledna p¯eloûenÌ F. Brabence do Heraltic, tam se mÏl 277

Nov· mÏöùansk· ökola ve Vladislavi, kter· byla slavnostnÏ p¯ed·na 15. 9. 1935.

po n·vratu z†Brna do 15. Ëervna p¯estÏhovat. ÿÌdÌcÌm vladislavskÈ ökoly byl jmenov·n Ferdinand Vollas, dosavadnÌ uËitel v†HeralticÌch, kter˝ se spr·vy ujal 16. Ëervna 1915.25 PoËty ökolou povinn˝ch dÏtÌ neust·le nar˘staly, nap¯Ìklad ve ökolnÌm roce 1920ñ1921 bylo zaps·no 211 û·k˘, proto takÈ koncem Ëervence 1923 podala vladislavsk· obec û·dost k†zemskÈ ökolnÌ radÏ o†povolenÌ poboËky p¯i t¯etÌ t¯ÌdÏ, v†nÌû by jinak bylo 90 dÏtÌ. Koncem srpna 1923 byla poboËka schv·lena, a†tak vedenÌ ökoly spolu s†obcÌ znovu hledalo provizornÌ prostory pro jednu uËebnu, kter· byla nakonec umÌstÏna na radnici.26 Po odchodu Ferdinanda Vollase (1925) jmenoval okresnÌ ökolnÌ v˝bor zatÌmnÌm spr·vcem ökoly Karla Samka, kter˝ ve Vladislavi uËil od roku 1910. Za jeho spr·vy byla ve ökolnÌm roce 1925ñ1926 opravena st¯echa na ökolnÌ budovÏ. ÿÌdÌcÌm uËitelem se pak na z·kladÏ v˝nosu zemskÈ ökolnÌ rady z†30. Ëervna 1927 stal dosavadnÌ uËitel ve Studenci Frantiöek KabonÏk.27 Hned v†prvnÌm roce svÈho p˘sobenÌ ve Vladislavi mÏl plnÈ ruce pr·ce se za¯izov·nÌm hladkÈho pr˘bÏhu n·vötÏvy prvnÌho ËeskoslovenskÈho prezidenta T. G. Masaryka ve Vladislavi p¯i p¯Ìleûitosti Masarykovy cesty na Moravu v†kvÏtnu 1928. ÿÌdÌcÌ uËitel prezidentovi p¯edloûil takÈ ökolnÌ kroniku, do nÌû se Masaryk r·d podepsal.28 OpÏt vzrostly poËty û·k˘ a†bylo nutnÈ se tÌmto problÈmem zab˝vat. Znovu putovala z†Vladislavi do Brna û·dost o†povolenÌ poboËky. Rada podpo¯ila otev¯enÌ zatÌmnÌ t¯Ìdy a†Vladislav byla ve ökolnÌm roce 1928ñ1929 vedena jako trojt¯ÌdnÌ obecn· ökola, na nÌû se vyuËovalo podle osnov pro ökoly Ëty¯t¯ÌdnÌ.29 TÌm se vöak tento problÈm nevy¯eöil a†jedn·nÌ pokraËovala. V†roce 1930 p¯i p¯Ìleûitosti osmdes·t˝ch narozenin T. G. Masaryka darovalo obecnÌ zastupitelstvo ve Vladislavi 900 000 KË na stavbu novÈ jubilejnÌ mÏöùanskÈ ökoly, kter· mÏla nÈst prezidentovo jmÈno. Z¯ÌzenÌ mÏöùanskÈ ökoly ve Vladislavi povolila zemsk· ökolnÌ rada v˝nosem ze dne 1. Ëervna 1931 a†k†p¯iökolen˝m obcÌm pat¯ily kromÏ Smrku takÈ obce St¯Ìûov, »ÌmÏ¯, Host·kov, KonÏöÌn a†SlaviËky. VlastnÌ stavba vöak byla zah·jena aû o†t¯i roky pozdÏji v†roce 1934.30 MezitÌm Vladislav rok co rok û·dala o†povolenÌ poboËek, takûe v†roce 1930ñ1931 se vyuËovalo jiû v†pÏti t¯Ìd·ch. V˝nosem z†25. Ëer278

vence 1932 byla vladislavsk· ökola rozöÌ¯ena na Ëty¯t¯ÌdnÌ, byly ponech·ny poboËky p¯i druhÈ i†t¯etÌ t¯ÌdÏ, v˝uka tak byla vedena podle osnov pro öestit¯ÌdnÌ ökoly.31 V†roce 1934 zah·jila firma Plach˝ a†spol. z†N·mÏötÏ nad Oslavou stavebnÌ pr·ce a†15. z·¯Ì 1936 byla mÏöùansk· ökola ve Vladislavi slavnostnÏ otev¯ena. Ve stejnÈm ökolnÌm roce doölo ke zmÏnÏ v†organizaci obecnÈ ökoly, kter· byla od poË·tku roku 1936ñ1937 rozöÌ¯ena na pÏtit¯ÌdnÌ a†prozatÌm spr·vnÏ nespadala pod ¯editele mÏöùanskÈ ökoly.32 Tato situace se zmÏnila na ja¯e 1939, kdy st·vajÌcÌ ¯editel obecnÈ ökoly odeöel do d˘chodu a†spr·va byla svÏ¯ena ¯editeli mÏöùanskÈ ökoly Ladislavu MatÏjkovi.33 PoË·tkem Ëervence roku 1941 se zvedla hladina ¯eky Jihlavy natolik, ûe zaplavila ökolnÌ dv˘r a†mÌstnosti v†suterÈnu mÏöùanskÈ ökoly. NaötÏstÌ vöak nevznikly velkÈ ökody.34 V·leËn· doba s†sebou nep¯inesla û·dnÈ v˝raznÏjöÌ ud·losti, kterÈ by se dotkly vladislavskÈ ökoly. Po¯·daly se nejr˘znÏjöÌ sbÌrky lÈËiv˝ch rostlin, starÈho papÌru a†kovu, v†hodin·ch ûensk˝ch ruËnÌch pracÌ pletly dÌvky ponoûky pro voj·ky na frontÏ a†z†˙sporn˝ch d˘vod˘ dokonce ökoly nedost·valy ani d¯evo a†uhlÌ na topenÌ. Uû v†pr˘bÏhu dubna 1945 se ve ökole nevyuËovalo pro blÌzkost fronty. äkolnÌ budovu vyuûÌvali v†tÈto dobÏ nÏmeËtÌ a†maÔarötÌ voj·ci spolu s†Vlasovci. Ve st¯edu 9. kvÏtna 1945 dorazil do Vladislavi p¯edvoj RudÈ arm·dy a†mÏsteËko bylo osvobozeno.35 V†osvobozenÈ zemi znovu nastal Ëas rozvoje jednotliv˝ch oblastÌ ûivota. Vladislavsk· ökola zaËala ps·t novou kapitolu sv˝ch dÏjin, v†nÌû se odr·ûela neust·l· snaha po reformÏ ökolstvÌ. Teprve rok 1960 p¯inesl nov˝ ökolnÌ z·kon, podle kterÈho se z†d¯ÌvÏjöÌ mÏöùanskÈ a†n·rodnÌ ökoly stala ökola z·kladnÌ. A†tak zdejöÌ ökola aû do dneönÌch dn˘ slouûÌ svÈmu ˙Ëelu a†svÏdomitÏ plnÌ svÈ posl·nÌ. DÏjiny ökoly v†Host·kovÏ Host·kovsk· obec pat¯ila oded·vna k†vladislavskÈmu farnÌmu i†ökolnÌmu obvodu. Jiû poË·tkem sedmdes·t˝ch let 19. stoletÌ, kdy Vladislav ¯eöila problÈmy s†nevyhovujÌcÌ ökolnÌ budovou a†jednalo se o†stavbÏ ökoly novÈ, zaslal Host·kov spolu s†ValdÌkovem, doposud p¯iökolen˝m k†Budiöovu, û·dost k†ZemskÈ ökolnÌ radÏ do Brna o†povolenÌ vlastnÌ ökoly se sÌdlem v†Host·kovÏ. Rada vöak sv˝mi v˝nosy z†¯Ìjna 1873 a†˙nora 1874 nepodpo¯ila vznik novÈ ökoly a†jako hlavnÌ d˘vod uvedla nedostatek uËitelsk˝ch sil. Host·kovötÌ se nenechali odradit a†svoji û·dost zaslali k†mÌst˘m nejvyööÌm ñ Ministerstvu kultu a†vyuËov·nÌ. Tentokr·t z·vÏr jedn·nÌ znÏl mnohem p¯ÌznivÏji: v˝nosem ministerstva z†28. listopadu 1874 byla samostatn· ökola v†Host·kovÏ povolena. Se stavbou se zapoËalo v†roce 1876 a†od 1. z·¯Ì 1877 jiû nemusely zdejöÌ dÏti doch·zet do Vladislavi.36 Nebylo to vöak poprvÈ, co host·kovsk· drobotina nemusela do vladislavskÈ ökoly. Od roku 1831 vyuËoval v†domÏ Ëp. 11 u†Jirovsk˝ch Augustin Hradeck˝, kter˝ zde p˘sobil aû do svÈho odchodu do Budiöova v†roce 1833. Dva roky nato p¯iöel Martin Krula a†vyuËoval zde aû do roku 1839. Tentokr·t se v˝uky v†domÏ u†Folt˝n˘ Ëp. 17 z˙ËastÚovaly i†dÏti z†ValdÌkova. PoslednÌm z†tÏchto uËitel˘ byl v†obci Josef KotalÌk. Do Host·kova p¯iöel v†roce 1839, tehdy jako uËebna slouûila mÌstnost v†domÏ Ëp. 12 ñ u†äkorpÌk˘. Po jeho odchodu do Koûichovic roku 1842 znovu zaËaly host·kovskÈ dÏti doch·zet do Vladislavi. Vöichni tito uËitelÈ se stravovali v†Host·kovÏ tzv. po¯Ìdkou. To znamenalo, ûe kaûd˝ den mÏli v†jinÈm domÏ p¯ipravenÈ jÌdlo a†v†tom samÈm domÏ i†spali. O†ûivobytÌ uËitel˘ se vöak vûdy starali pouze obyvatelÈ tÏch dom˘, z†nichû doch·zely dÏti na v˝uku. KromÏ toho dost·val jeötÏ kaûd˝ uËitel zvl·ötnÌ plat ve v˝öi jednoho groöe za û·ka t˝dnÏ. Host·kovötÌ vöak byli v†dobÏ, kdy zde zmiÚovanÌ uËitelÈ p˘sobili, st·le souË·stÌ vladislavskÈho ökolnÌho obvodu, a†proto museli platit ökolnÈ rovnÏû do Vladislavi.37 Nov· ökolnÌ budova byla postavena v†roce 1877 stavitelem Tebichem z†T¯ebÌËe a†prvnÌm uËitelem se stal Frantiöek Kosteleck˝, d¯ÌvÏjöÌ uËitel dÌvËÌ mÏöùanskÈ ökoly v†T¯ebÌËi. V†Host·kovÏ nep˘sobil dlouho, roku 1880 byl p¯eloûen do Jinoöova a†na jeho mÌsto nastoupil Cyril Doleûal.38 Tento uËitel û·dal obec a†MÌstnÌ ökolnÌ radu v†Host·kovÏ o†p¯idÏlenÌ ladem leûÌcÌho pozemku p¯ed ökolou. V†Ëervnu 1884, za starosty a†p¯edsedy ökolnÌ rady Ji¯Ìho ZelnÌËka, ökola tento pozemek zÌskala a†zaloûila zde park.39 Po odchodu C. Doleûala 279

se v†z·¯Ì 1889 ujal spr·vy ökoly Karel Bl·ha, uËitel, kter˝ zaloûil ökolnÌ kroniku, do nÌû opsal a†upravil i†pozn·mky p¯edchozÌho uËitele. S†platnostÌ od 1. ledna 1903 bylo v˝nosem ZemskÈ ökolnÌ rady v†BrnÏ zavedeno vyuËov·nÌ ûensk˝ch ruËnÌch pracÌ a†jejich prvnÌ uËitelkou se stala Anna PapÌrnÌkov·.40 PoËet û·k˘ se neust·le zvyöoval stejnÏ jako n·roky na v˝uku, vûdyù ve ökolnÌm roce 1909ñ1910 navötÏvovalo ökolu 85 dÏtÌ, proto byla v†listopadu 1909 otev¯ena poboËka na dobu zimnÌch mÏsÌc˘. Vzhledem k†nedostatku prostoru ve ökole umÌstili Host·kovötÌ druhou uËebnu v†domÏ u†Doleûal˘ Ëp. 19, uËitelkou se v†tÈto druhÈ t¯ÌdÏ stala Marie Bl·hov·.41 Jiû na ja¯e 1910 povolila zemsk· ökolnÌ rada celoroËnÌ poboËku a†o†dva roky pozdÏji byla host·kovsk· ökola rozöÌ¯ena na ökolu dvout¯ÌdnÌ.42 Dlouho se vöak dvÏ t¯Ìdy v†Host·kovÏ neudrûely, v˝nosem OkresnÌho ökolnÌho v˝boru v†T¯ebÌËi ze srpna 1922 byla druh· t¯Ìda zruöena a†na host·kovskÈ ökole se nad·le vyuËovalo pouze v†jednÈ t¯ÌdÏ.43 V†polovinÏ dvac·t˝ch let se ujala sv˝ch povinnostÌ nov· mÌstnÌ ökolnÌ rada v†Ëele s†Frantiökem MejzlÌkem z†Host·kova a†nastaly nesmÌrnÈ problÈmy. Nov˝ p¯edseda odmÌtal zaplatit v·pno na vybÌlenÌ t¯Ìdy, nepovolil ani stavbu kamen ve t¯ÌdÏ, takûe spr·vce ökoly Frantiöek Beran byl nucen kv˘li zimÏ zav¯Ìt uËebnu. Na OkresnÌm ökolnÌm v˝boru v†T¯ebÌËi se seölo velkÈ mnoûstvÌ stÌûnostÌ na Frantiöka MejzlÌka nejen ze strany uËitele, proto bylo p¯edsedovi host·kovskÈ ökolnÌ rady doporuËeno, aby podal rezignaci, a†potÈ se nov˝m p¯edsedou stal dosavadnÌ mÌstop¯edseda Josef äkorpÌk.44 Pravou p¯ÌËinou tÏchto spor˘ byl vztah uËitele Frantiöka Berana k nÏkter˝m obyvatel˘m obce. ÿÌdÌcÌ Beran se po svÈm p¯Ìchodu do Host·kova v†roce 1924 snaûil v†co nejkratöÌ dobÏ ökolu, kter· doposud praktikovala zvyklosti z†doby p¯ed vznikem samostatnÈho »eskoslovenska, p¯edÏlat na p¯Ìkladnou pokrokovou Ëeskoslovenskou ökolu, v†nÌû vl·dl duch demokracie a†rovnosti. Narazil ovöem na nechuù zdejöÌch obyvatel cokoliv mÏnit a†zvl·ötÏ takov˝m podivn˝m zp˘sobem. Nelze se nap¯Ìklad divit v˝roku mÌstnÌch lidovc˘, kdyû se uËitel snaûil odstranit z†vyuËov·nÌ v†dobÏ monarchie povinnou a†naprosto bÏûnou modlitbu. Frantiöek Beran to zaznamenal i†do ökolnÌ kroniky. ÑJak ovöem zdejöÌ lidovci majÌ pokrokovou ökolu r·di, dokazuje ned·vn˝ v˝rok jednoho z†nich: Jen kdyû se umÌ dÌtÏ pomodlit ñ na to ostatnÌ nakaölat!ì (Uûito bylo ovöem v˝razu vpravdÏ ÑlidovÈhoì.)45 Nakonec se vztahy obecnÌch p¯edstavitel˘ a†uËitele Ë·steËnÏ urovnaly a†v†z·¯Ì 1928 mohla b˝t opravena alespoÚ st¯echa. P¯esto stav ökolnÌ budovy nebyl pr·vÏ uspokojiv˝. A†to vedlo mimo jinÈ k†tomu, ûe se ve ökolnÌm roce 1932ñ1933 snaûil ValdÌkov o†p¯eökolenÌ k†N·ramËi. TÏsnÏ p¯ed v·nocemi 1932 OkresnÌ ökolnÌ v˝bor v†T¯ebÌËi schv·lil û·dost valdÌkovsk˝ch obyvatel, ovöem tomu se snaûili vöemoûnÏ zabr·nit Host·kovötÌ. P¯emluvili valdÌkovskÈ p¯edstavitele, aby sami podali proti rozhodnutÌ ökolnÌho v˝boru odvol·nÌ k†ZemskÈ ökolnÌ radÏ do Brna, a†tak se rovnÏû stalo. V†dubnu 1933 brnÏnsk· ökolnÌ rada zruöila na¯ÌzenÌ okresnÌho ökolnÌho v˝boru.46 S†opravou ökoly se vöak i†nad·le ot·lelo. Uû v†roce 1934ñ1935 byla ökolnÌ budova p¯irovn·na k†pastouöce z†d˘vodu naprostÈho nez·jmu obce. OkresnÌ ökolnÌ v˝bor na¯Ìdil, aby MÌstnÌ ökolnÌ rada v Host·kovÏ spolu s†obcÌ zah·jila okamûitÏ p¯Ìpravy na stavbu chybÏjÌcÌch toalet a†ökolnÌho kabinetu, kter· byla p˘vodnÏ pl·nov·na jiû ve ökolnÌm roce 1926ñ1927. Cel· z·leûitost se ovöem znovu pozdrûela, protoûe ValdÌkov opÏt podal û·dost o†p¯eökolenÌ. Proti na¯ÌzenÌ schvalujÌcÌmu p¯eökolenÌ se tentokr·t odvolala mÌstnÌ ökolnÌ rada, spr·va ökoly a†obec Host·kov. D˘vodem tÏchto spor˘ byla zmiÚovan· p¯Ìstavba ökoly. P˘vodnÌ rozpoËet byl totiû tÈmÏ¯ deset let star˝ a†finance, kterÈ sloûily obÏ obce, pouûil Host·kov na svÈ ˙Ëely a†vyp˘jËen˝ obnos dosud nevr·til. ValdÌkovötÌ nechtÏli dopl·cet na stavebnÌ ˙pravy a†û·dali od Host·kova ˙rok z†p˘jËky. Kdyû zemsk· ökolnÌ rada opÏt vyhovÏla û·dosti a†zruöila p¯eökolenÌ ValdÌkova do N·ramËe, odmÌtal ValdÌkov nad·le jak·koliv jedn·nÌ t˝kajÌcÌ se zlepöenÌ stavu ökolnÌ budovy. Znovu do situace zas·hl OkresnÌ ökolnÌ v˝bor v†T¯ebÌËi, kter˝ na¯Ìdil okamûitÈ zah·jenÌ stavebnÌch ˙prav. Pl·ny na p¯estavbu ovöem v†Ëervenci 1936 neschv·lila stavebnÌ komise OkresnÌho ˙¯adu v†T¯ebÌËi a†s†mnoha p¯ÌpomÌnkami a†doplÚky je vr·tila zpÏt, snaha o†p¯estavbu ch·trajÌcÌ ökolnÌ budovy se opÏt zhroutila.47 Stav celÈ ökoly vöak byl natolik öpatn˝, ûe v†lÈtÏ 1937 zapoËal nov˝ ¯ÌdÌcÌ uËitel Adolf Svoboda s†adaptacÌ budovy a†vöechny pr·ce vedl s·m.48 280

V†dobÏ v·lky se û·ci z˙ËastÚovali sbÏru lÈËiv˝ch plod˘, starÈho ûeleza a†jin˝ch kov˘, papÌru a†dalöÌch surovin a†v†tÏchto aktivit·ch pokraËovali i†po skonËenÌ druhÈ svÏtovÈ v·lky. VlastnÌ gener·lnÌ oprava ökoly byla provedena pod vedenÌm ¯editelky Anny äuterovÈ aû o†pr·zdnin·ch v†roce 1952. V†tÈto dobÏ se takÈ spr·va ökoly snaûila o†rozöÌ¯enÌ na dvout¯ÌdnÌ, kterou se stala s†platnostÌ od 1. z·¯Ì 1952. Vzhledem k†tomu, ûe v†samotnÈ ökolnÌ budovÏ nebyla vhodn· mÌstnost, byla nouzovÏ z¯Ìzena uËebna v†domÏ Otakara ZelnÌËka Ëp. 40.49 V†roce 1977 si v†Host·kovÏ p¯ipomnÏli stÈ v˝roËÌ otev¯enÌ vlastnÌ ökoly. Netrvalo vöak dlouho a†pro neust·le se sniûujÌcÌ poËet û·k˘ byla ökola uzav¯ena. PoslednÌm ökolnÌm rokem, kdy se v†budovÏ rozlÈhal k¯ik a†smÌch ökolou povinn˝ch dÏtÌ a†kdy se rozd·vala vysvÏdËenÌ, byl rok 1979ñ1980. S†nov˝m ökolnÌm rokem pak znovu zaËali Host·kovötÌ posÌlat svoje dÏti do Vladislavi, do obce, z†nÌû se p¯ed vÌce neû sto lety Host·kov vyökolil. POZN¡MKY 1 L. HOS¡K, Historick˝ mÌstopis Moravy a†Slezska v†letech 1848ñ1960, Ostrava, 1967, s. 119. 2 SOkA T¯ebÌË, f. AM JaromÏ¯ice nad Rokytnou, Kniha smluv svatebnÌch, i. Ë. 1990. 3 J. HOLINKOV¡ ve svÈ studii MÏstsk· ökola na MoravÏ v†p¯edbÏlohorskÈm obdobÌ, Praha 1967, p¯edpokl·d· na MoravÏ existenci aû 200 mÏstsk˝ch ökol, z†nichû na z·kladÏ pramen˘ dok·zala 113 ökol. Je velice pravdÏpodobnÈ, ûe i†ve Vladislavi mÏstsk· ökola v†tomto obdobÌ existovala. 4 SOkA T¯ebÌË, f. N·rodnÌ ökola Vladislav (d·le jen Nä Vladislav), i. Ë. 256, s. 11. 5 SOkA T¯ebÌË, f. Nä Vladislav, i. Ë. 255, nefoliov·no. 6 TamtÈû. 7 Viz pozn. 4. 8 Viz pozn. 5. 9 SOkA T¯ebÌË, f. Nä Vladislav, i. Ë. 256, s. 12. 10 Viz pozn. 5. 11 TamtÈû. 12 SOkA T¯ebÌË, f. Nä Vladislav, i. Ë. 256, s. 10. 13 TamtÈû, s. 13ñ14. 14 TamtÈû, s. 15. 15 TamtÈû, s. 17. 16 TamtÈû, s. 16ñ17. 17 TamtÈû, s. 20. 18 TamtÈû, s. 25. 19 TamtÈû, ss. 26, 46, 58ñ59. 20 TamtÈû, s. 82ñ88. 21 TamtÈû, s. 90ñ91. 22 TamtÈû, s. 129ñ132. 23 TamtÈû, s. 140. 24 TamtÈû, s. 142ñ150. 25 TamtÈû, s. 175ñ179. 26 TamtÈû, s. 254ñ257. 27 TamtÈû, s. 273ñ297. 28 TamtÈû, s. 303. 29 TamtÈû, s. 307ñ309. 30 TamtÈû, ss. 322, 359. 31 TamtÈû, s. 327ñ345. 32 TamtÈû, s. 375ñ377. 33 TamtÈû, s. 401. 34 SOkA T¯ebÌË, f. Nä Vladislav, i. Ë. 257, s. 12. 35 TamtÈû, s. 123. 36 SOkA T¯ebÌË, f. Nä Host·kov, ökolnÌ kronika, i. Ë. 108, s. 1. 37 TamtÈû, s. 2. 38 TamtÈû, s. 3. 39 TamtÈû, s. 6. 40 TamtÈû, s. 7. 41 TamtÈû, s. 46ñ47. 42 TamtÈû, s. 54

281

43 TamtÈû, s. 100. 44 TamtÈû, s. 117. 45 TamtÈû, s. 110. 46 TamtÈû, s. 182ñ183. 47 TamtÈû, s. 189ñ199. 48 TamtÈû, s. 212ñ213. 49 TamtÈû, s. 262.

MĚSTSKÝ ÚŘAD VELKÉ MEZIŘÍČÍ nabízí obrazovou publikaci Antonína Dvořáka

VELKÉ MEZIŘÍČÍ NA DOBOVÝCH POHLEDNICÍCH I. 1897–1922 Obsah: Úvod. Z dějin Velkého Meziříčí. Charakteristika druhé poloviny 19. a začátku 20. století. Vznik, vývoj a sběratelství pohlednic. Velké Meziříčí na pohlednicích z let 1897–1922. Účastníci výroby a prodejci pohlednic. Charakteristiky, zajímavosti a poznámky ke skupinám pohlednic. Obrazová část. Velké Meziříčí na konci 20. století. Doplňující údaje k pohlednicím reprodukovaným v obrazové části. Výběr literatury. Formát B4, barevná obálka, 137 stran (100 stran obrazových příloh), cena 90 Kč. Distribuce: Městský úřad Velké Meziříčí Radnická 29/1, 594 01 Velké Meziříčí tel. 0619/50 11 11, fax. 0619/52 16 57

282

⁄SILÕ MÃSTA VELK… BÕTEäE O†ZALOéENÕ MÃSTSK… SPOÿITELNY A†JEJÕ OSUDY DO VZNIKU PRVNÕ REPUBLIKY Eva Matejov·, Moravsk˝ zemsk˝ archiv Brno

Snaha velkobÌteöskÈ obce a†jejÌch p¯edstavitel˘ o†z¯ÌzenÌ mÏstskÈ spo¯itelny sah· aû do roku 1896.1 Pr·vÏ v†tomto roce se pod vlivem vzr˘stu n·rodnÌho uvÏdomÏnÌ rozhodl obecnÌ v˝bor ve VelkÈ BÌteöi p¯ijmout n·vrh na z¯ÌzenÌ mÏstskÈ spo¯itelny. RovnÏû byla zvolena zvl·ötnÌ komise, kter· mÏla do p¯ÌötÌ sch˘ze obecnÌho v˝boru p¯edloûit stanovy a†jednacÌ ¯·d ke schv·lenÌ a†pak n·vrh na uhrazenÌ n·klad˘ prvnÌho za¯ÌzenÌ a†reûie. Je nutno p¯ipomenout, ûe v†tÈ dobÏ jiû existovala ve VelkÈ BÌteöi ObËansk· z·loûna s†ruËenÌm neobmezen˝m2 a†nÏmeck˝ penÏûnÌ ˙stav pod n·zvem Spar- und Vorschusskassa in Gross Bittesch.3 Tento poslednÏ jmenovan˝ ˙stav byl ˙stavem vÌcemÈnÏ soukrom˝m, v˝dÏleËn˝m podnikem nÏkolika jednotlivc˘, a†proto nevyhovoval pot¯eb·m vöech obyvatel. TÏmto pot¯eb·m mÏla slouûit pr·vÏ nov· spo¯itelna. AËkoliv snaha a†˙silÌ vytvo¯it tento penÏûnÌ ˙stav byly velikÈ, p¯esto nebyly odmÏnÏny ˙spÏchem. Tehdy byl silnÏjöÌ vliv a†z·jem nÏkter˝ch v˝znaËn˝ch obËan˘ VelkÈ BÌteöe na obËanskÈ z·loûnÏ a†nÏmeckÈ Sparkasse a†pr·vÏ jejich ˙silÌm bylo realizov·nÌ vzniku mÏstskÈ spo¯itelny odd·leno o†jedno desetiletÌ. Aû 19. srpna 1905 se konala v˝borov· sch˘ze obce, kde se opÏtnÏ projedn·valo z¯ÌzenÌ mÏstskÈ spo¯itelny. ObecnÌ v˝bor se vÏtöinou deseti hlas˘ usnesl, aby mÏstsk· spo¯itelna byla z¯Ìzena. Opakovalo se tak usnesenÌ z†20. z·¯Ì 1896. Dne 17. ¯Ìjna 1905 byly jednomyslnÏ schv·leny stanovy spo¯itelny a†s†v˝jimkou jednoho hlasu byl schv·len takÈ jednacÌ ¯·d a†obnos garanËnÌho fondu ve v˝öi 16 000 K. Obec totiû mÏla po z¯ÌzenÌ spo¯itelny ruËit sv˝m jmÏnÌm za vklady ukl·danÈ do spo¯itelny a†za ˙roky tÏchto vklad˘. RovnÏû byla obec p¯ipravena poskytnout Ë·stku 1 600 K†na za¯ÌzenÌ spo¯itelny a†d·t k†dispozici zdarma mÌstnost pro ˙¯adov·nÌ, a†to aû do doby, kdy bude spo¯itelna mÌt vÏtöÌ rezervnÌ fond a†bude schopna platit obci n·jem. ObecnÌ zastupitelstvo podalo tedy 23. kvÏtna 1906 c. k. moravskÈmu mÌstodrûitelstvÌ v†BrnÏ û·dost o†z¯ÌzenÌ mÏstskÈ spo¯itelny, kter· byla schv·lena v˝nosem zemskÈho v˝boru ze dne 20. ledna 1906. ObecnÌ p¯edstavenstvo v†tÈto û·dosti takÈ p¯ipomnÏlo usnesenÌ obecnÌho v˝boru ze dne 8. dubna 1906, kdy byl stanoven garanËnÌ fond zv˝öen˝ na obnos 20 000 K, coû bylo rovnÏû schv·leno zemsk˝m v˝borem.4 C. k. mÌstodrûitelstvÌ vöak tuto û·dost obecnÌho zastupitelstva mÏsta Velk· BÌteö zamÌtlo5 s†od˘vodnÏnÌm, ûe z¯ÌzenÌ spo¯itelny nenÌ nutnÈ, jelikoû ve VelkÈ BÌteöi je jiû spo¯itelnÌ a†z·loûensk˝ spolek a†v†okolÌ VelkÈ BÌteöe je dostateËn˝ poËet spo¯itelnÌch a†˙vÏrnÌch ˙stav˘.6 Proti tomuto v˝mÏru bylo moûnÈ podat do Ëty¯ mÏsÌc˘ odvol·nÌ u†ministerstva vnitra. P¯edstavenstvo VelkÈ BÌteöe vyuûilo tÈto moûnosti odvol·nÌ a†takÈ vyvr·tilo p¯ek·ûky podanÈ c. k. moravsk˝m mÌstodrûitelstvÌm. Ve VelkÈ BÌteöi byla sice v†tÈ dobÏ Spo¯itelnÌ a†˙vÏrnÌ pokladna, ale ta byla ustanovena na z·kladÏ z·kona o†v˝dÏlkov˝ch spoleËnostech a†byla z¯Ìzena pouze ve prospÏch soukrom˝ch majitel˘ podÌlnÌch list˘, o†Ëemû se ministerstvo mohlo svojÌ dozorËÌ mocÌ p¯esvÏdËit, a†dokazovala to rovnÏû roËnÌ bilanËnÌ zpr·va.7 Naopak obecnÌ spo¯itelna by byla ˙stavem vöeobecnÏ prospÏön˝m. ObecnÌ zastupitelstvo poznamenalo, ûe ve VelkÈ BÌteöi existoval jeötÏ jeden soukrom˝ penÏûnÌ ˙stav ñ ObËansk· z·loûna s†ruËenÌm neobmezen˝m, kter˝ ale od svÈho zaË·tku pro nedostateËnÈ dodrûov·nÌ stanov a†hlavnÏ pro nedostatek dozoru, p¯edevöÌm st·tnÌho, laboroval a†po velk˝ch ztr·t·ch a†zniËenÌ existence sv˝ch Ëlen˘ v†roce 1908 ztroskotal. D·le obecnÌ zastupitelstvo takÈ pop¯elo ve svÈm odvol·nÌ tvrzenÌ, ûe v†okolÌ VelkÈ BÌteöe jsou jistÈ penÏûnÌ ˙stavy a†je jich dostateËn˝ poËet. Z·loûenskÈ a†spo¯itelnÌ spolky tzv. Raiffeisenky, jakÈ byly v†6 km vzd·lenÈm K¯ovÌ nebo v†7 km vzd·lenÈ OsovÈ BÌt˝öce, 283

existovaly pro p¯esnÏ vymezenÈ p˘sobiötÏ, nemohly a†nesmÏly p¯ekroËit hranice svÈho lok·lnÌho p˘sobenÌ, a†tedy nemohly b˝t prospÏönÈ pro Velkou BÌteö. Zlomky kontribuËensk˝ch fond˘ v†okolÌ VelkÈ BÌteöe8 se v˘bec nemohly povaûovat za modernÌ penÏûnÌ ˙stavy, jak ostatnÏ dokazoval v˝kaz moravskÈho zemskÈho v˝boru i†z·kon o†nich.9 DalöÌm d˘vodem zamÌtnutÌ û·dosti bylo dle mÌstodrûitelstvÌ, ûe ve VelkÈ BÌteöi a†okolÌ je m·lo p¯Ìzniv˝ch podmÌnek k†prospÏchu spo¯itelny. Toto tvrzenÌ bylo vöak vyvr·ceno obecnÌm zastupitelstvem porovn·nÌm s†mÏstysem K¯iûanovem. K¯iûanov, leûÌcÌ v†tÈmûe politickÈm, ale jinÈm soudnÌm okrese, mÏl stejnÈ pomÏry jako mÏsto Velk· BÌteö, nap¯Ìklad v˝öi p¯Ìm˝ch danÌ, katastr·lnÌ rozlohu a†bonitu p˘dy, pomÏry n·rodohospod·¯skÈ a†dopravnÌ, stejn˝ podÌl ûivnostÌ10 i†stejnÈ okolÌ. K¯iûanov mÏl ale samoz¯ejmÏ menöÌ poËet obyvatel neûli Velk· BÌteö. PenÏûnÌ pomÏry byly jinak ˙plnÏ stejnÈ a†p¯esto bylo K¯iûanovu povoleno z¯Ìdit obecnÌ spo¯itelnu uû v†roce 1902. AËkoliv mÏl v†tomto roce jiû t¯i penÏûnÌ ˙stavy: vz·jemnou obËanskou z·loûnu, z·loûnu kontribuËenskÈho fondu a†z·loûnu ûivnostenskou. Ministerstvo vnitra vöak sv˝m rozhodnutÌm ze dne 2. dubna 1909 zamÌtlo rekurz obecnÌho zastupitelstva mÏsta VelkÈ BÌteöe podan˝ proti v˝nosu mÌstodrûitelstvÌ ze dne 13. prosince 1907 ohlednÏ mÏstskÈ spo¯itelny. Nebyla uzn·na za pot¯ebnou a†neoËek·val se takÈ jejÌ zd·rn˝ v˝voj. Avöak ve smyslu ministerskÈho v˝nosu byl vznesen dotaz, nebylo-li by moûnÈ a†neodpovÌdalo-li by spÌöe z·jm˘m mÏsta, kdyby zde byla z¯Ìzena sbÏrna a†platebna nÏkterÈ vÏtöÌ spo¯itelny z†okolÌ VelkÈ BÌteöe, zvl·ötÏ tehdy, kdyby mÏsto Velk· BÌteö na z·kladÏ stanov mohlo mÌt p¯imÏ¯en˝m dÌlem ˙Ëast na spr·vnÌch p¯ebytcÌch hlavnÌho ˙stavu. Toto rozhodnutÌ bylo p¯edstavenstvu obce dod·no aû 8. listopadu 1909. Ani nynÌ vöak, po tak velkÈm ˙silÌ, se obecnÌ zastupitelstvo nechtÏlo vzd·t myölenky na mÏstskou spo¯itelnu. Velk· BÌteö byla sÌdlem okresnÌho soudu a†v†celÈm okrese nebyla û·dn· spo¯itelna. Ve mÏstÏ byla sice Spo¯itelnÌ a†˙vÏrnÌ pokladna, ale ta, jak jiû bylo uvedeno, byla spoleËenstvem zaloûen˝m na z·kladÏ z·kona o†v˝dÏlkov˝ch spoleËenstvech a†obor jejÌ p˘sobnosti byl omezen˝. ObecnÌ zastupitelstvo ve svÈ opÏtnÈ prosbÏ jeötÏ p¯ipomnÏlo ˙spÏch k¯iûanovskÈ spo¯itelny a†zav·zalo se plnit a†dodrûovat veökerÈ p¯edpisy spojenÈ se spo¯itelnou a†˙¯adov·nÌm v†nÌ. TakÈ vysvÏtlilo nevhodnost vytvo¯enÌ fili·lky k¯iûanovskÈ spo¯itelny mÌsto vlastnÌho spo¯itelnÌho ˙stavu tÌm, ûe K¯iûanov je pouze mÏstys, zatÌmco BÌteö je okresnÌ mÏsto a†mimo to nem· s†K¯iûanovem p¯ÌmÈho poötovnÌho a†telefonnÌho spojenÌ a†ani neleûÌ v†jednom soudnÌm okrese. é·dost byla zasl·na mÌstodrûitelstvÌ v†b¯eznu 1910. Aû 3. ¯Ìjna 1910 p¯iöel dlouho oËek·van˝ dopis od OkresnÌho hejtmanstvÌ ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ, kde bylo sdÏleno obecnÌmu p¯edstavenstvu mÏsta VelkÈ BÌteöe, ûe mÌstodrûitelstvÌ sv˝m v˝nosem ze dne 25. z·¯Ì 1910 povolilo dle usnesenÌ obecnÌho v˝boru ze dne 20. ledna 1906 z¯ÌzenÌ mÏstskÈ spo¯itelny ve VelkÈ BÌteöi, za kterou bude ruËit obec cel˝m sv˝m jmÏnÌm a†ponese veökerÈ n·klady na z¯ÌzenÌ a†spr·vu tohoto ˙stavu s†v˝hradou pozdÏjöÌ n·hrady, a†kromÏ toho poskytne obec za vklady a†jejich z˙roËenÌ u†spo¯itelny zvl·ötnÌ garanËnÌ fond ve v˝öi 20 000 K. Z·roveÚ byly schv·leny p¯edloûenÈ stanovy podle znÏnÌ revidovanÈho v˝tisku. Po patn·ctiletÈm usilov·nÌ bylo koneËnÏ mÏstu VelkÈ BÌteöi povoleno z¯Ìdit mÏstskou spo¯itelnu. RovnÏû byla dot·z·na Spo¯itelnÌ a†˙vÏrnÌ pokladna ve VelkÈ BÌteöi, za jak˝ch okolnostÌ by bylo moûno p¯evzÌt jejÌ finanËnÌ z·vazky. Nov· spo¯itelna pak p¯evzala jejÌ pasiva i†aktiva podle bilance k†31. prosinci 1910. Od 1. ledna 1911 zaËala ˙¯adovat spo¯itelna v†mÌstnostech spo¯itelnÌ pokladny jiû na sv˘j ˙Ëet. TÌm zaËala nov· kapitola v†dÏjin·ch spo¯itelnictvÌ ve mÏstÏ. JeötÏ 28. prosince 1910 se seöla v˝borov· sch˘ze obce, kter· projednala p¯edloûenÌ rozpoËtu na spr·vnÌ rok 1911, volbu 12 Ëlen˘ v˝boru mÏstskÈ spo¯itelny, schv·lenÌ stanov jednacÌho, sluûebnÌho a†penzijnÌho ¯·du mÏstskÈ spo¯itelny a†takÈ schv·lenÌ v˝p˘jËky 20 000 K†pro garanËnÌ fond. 284

V†ustavujÌcÌ sch˘zi v˝boru dne 31. prosince 1910 byl zvolen p¯edsedou v˝boru i†¯editelstvÌ AntonÌn Mach·Ëek, n·mÏstkem VladimÌr KotÌk a†p¯ednostou kancel·¯e Frantiöek Melkus. PokladnÌkem pro prvnÌ Ëas z˘stal b˝val˝ pokladnÌk ˙vÏrnÌ pokladny Vincenc Seka, ˙ËetnÌ pr·ce vykon·valo zvolenÈ ¯editelstvÌ samo. Spo¯itelna ˙¯adovala vÏtöÌ Ë·st prvnÌho roku svÈ Ëinnosti v†˙¯adovnÏ likvidovanÈ pokladny. V†˙noru 1911 byl p¯ijat za ˙ËetnÌho Stanislav Chovanec a†rovnÏû bylo zapoËato s†podrobn˝m p¯ejÌm·nÌm aktiv ˙vÏrnÌ pokladny. Na sch˘zi obecnÌho v˝boru dne 4. Ëervna 1911 bylo usneseno, aby nov· spo¯itelna p¯evzala dluhy mÏsta, kterÈ dosud dluûila obec Spo¯itelnÌ a†˙vÏrnÌ pokladnÏ ve VelkÈ BÌteöi. TÏchto dluh˘ mÏla Velk· BÌteö koncem roku 1910 celkem v†Ë·stce 110 068 K†8 hal.11 Koncem roku 1911 se spo¯itelna p¯estÏhovala do novÏ upraven˝ch mÌstnostÌ na radnici, kdyû p¯ed tÌm z†nich byl p¯eloûen bernÌ ˙¯ad do domu Ë. 85, kter˝ se nach·zÌ na n·mÏstÌ ve VelkÈ BÌteöi. Spr·vnÈ hospoda¯enÌ spo¯itelny v†prvnÌm roce svÈ Ëinnosti dokazoval i†p¯Ìr˘stek na vkladech v†celkovÈ v˝öi 171 683 K†82 hal. Od roku 1912 aû do prvnÌ poloviny roku 1914 se Ëinnost spo¯itelny rozvÌjela k†˙plnÈ spokojenosti vöech. Avöak po vyhl·öenÌ v·lky Srbsku a†vypuknutÌ 1. svÏtovÈ v·lky doölo k†ot¯esu zatÌm klidnÈho hospod·¯skÈho ûivota. Projevem tohoto neklidu u†penÏûnÌch ˙stav˘ bylo hromadnÈ vybÌr·nÌ vklad˘. Z†tÏchto d˘vod˘ musela Spo¯itelna mÏsta VelkÈ BÌteöe, stejnÏ jako vÏtöina penÏûnÌch ˙stav˘, pouûÌt proti zneklidnÏn˝m vkladatel˘m moratoria, kterÈ vyhl·sila rakousk· vl·da pro postiûenÈ ˙stavy. Spo¯itelna vyuûÌvala v˝hod moratoria jen u†vkladatel˘, kte¯Ì svÈ vklady ze strachu vybÌrali celÈ, zatÌmco ostatnÌm vkladatel˘m poskytovala moûnost v˝plat bez omezenÌ a†bez v˝povÏdi.12 HromadnÈ vybÌr·nÌ vklad˘ vöak netrvalo dlouho, a†tak omezenÌ v˝plat vklad˘ bylo z·hy zruöeno. Nakonec spo¯itelna p¯es tÌûivou situaci v†tomto roce vykazovala opÏt p¯Ìr˘stek vklad˘, jenû Ëinil 175 000 K. Situace ve spo¯itelnÏ nebyla v†tÏchto v·leËn˝ch letech nikterak lehk·. Spo¯itelna byla neust·le nucena upisovat v·leËnÈ p˘jËky, kter˝mi se st·tnÌ spr·va snaûila odËerp·vat stoupajÌcÌ poËet voln˝ch hotovostÌ spo¯itelny. Tak jen v†roce 1915 musela spo¯itelna upsat za sebe a†za vkladatele v·leËnÈ p˘jËky v†nomin·lnÌ hodnotÏ 521 400 K.13 KromÏ tÏchto v˝daj˘ musela spo¯itelna postr·dat takÈ sedm pracovnÌk˘, kte¯Ì konali domobraneckou povinnost. P¯es vöechny tyto p¯ek·ûky vklady u†spo¯itelny stouply, a†to za rok 1917 a†1918 tÈmÏ¯ o†1,5 milionu korun. St·tnÌ p¯evrat 28. ¯Ìjna 1918 zastihl spo¯itelnu ve VelkÈ BÌteöi zcela nep¯ipravenou. P¯i vkladech v†celkovÈ v˝öi 3 471 410 K†88 hal byla ke konci roku 1918 cel· t¯etina umÌstÏna ve v·leËn˝ch p˘jËk·ch, zatÌmco mezi klientelou byly rozp˘jËeny necelÈ t¯i ËtvrtÏ milionu korun. Je nutnÈ takÈ zd˘raznit, ûe od srpna 1916, kdy odeöel ze spo¯itelny ˙ËetnÌ, nemÏla spo¯itelna mimo pokladnÌka û·dnÈho ˙¯ednictva a†˙ËetnÌ a†bilanËnÌ pr·ce obstar·vali volenÌ funkcion·¯i. P¯es vöechny potÌûe, kterÈ Spo¯itelnu mÏsta VelkÈ BÌteöe p¯i vzniku novÈ republiky potkaly, poda¯ilo se jÌ zd·rnÏ problÈmy p¯ekonat a†vstoupit s†jist˝mi zkuöenostmi a†el·nem do obdobÌ prvnÌ republiky. POZN¡MKY 1 »esk· spo¯itelna a. s., podnikov˝ archiv Klobouky u†Brna, f. Spo¯itelna mÏsta Velk· BÌteö ñ Bu 14/60, i. Ë. 1, 20. z·¯Ì 1896. 2 TamtÈû, zaloûen· roku 1870 iniciativou bÌteösk˝ch obËan˘ ñ J. Jokla, dr. Wachtla, J. Bonitase, J. DrobnÈho, J. Porupky. 3 TamtÈû, zaloûen· roku 1873 a†vedena v†ËistÏ nÏmeckÈm duchu. 4 TamtÈû, v˝nos ze dne 28. dubna 1906, Ë. 33058. 5 TamtÈû, v˝nos ze dne 13. prosince 1907. 6 TamtÈû, Spo¯itelnÌ a†z·loûensk˝ spolek v†K¯ovÌ, zaloûen˝ 1897 a†v†OsovÈ BÌt˝öce 1897. 7 TamtÈû.

285

8 TamtÈû, i. Ë. 4 ñ vztahujÌcÌ se na obce Osov· BÌt˝öka, B¯ezÌ, Ondruöky, Sk¯in·¯ov, Vlkov, BorovnÌk, RozseË, MileöÌn, VidonÌn, RojetÌn. 9 TamtÈû, i. Ë. 1. 10 TamtÈû, zejmÈna zemÏdÏlstvÌ ve spojenÌ s†drobn˝m ¯emeslem. 11 TamtÈû, dluh na mÏöùanskou ökolu ñ 43 750 K, dluh na öpit·l 2 300 K, smÏnka Hirökron 1 000 K, smÏnka oboru pro chov b˝k˘ 2 000 K, ûelezniËnÌ fond 1 000 K, koupÏ domu Ëp. 85 ñ 39 418 K 9 hal, garanËnÌ fond spo¯itelny 20 000 K. 12 TamtÈû, obchodnÌ zpr·va za rok 1914. 13 TamtÈû, p¯i stavu vklad˘ 1 976 902 K†31 hal.

Gymn·zium VelkÈ Mezi¯ÌËÌ nabÌzÌ

ALMANACH 100 LET GYMN¡ZIA VE VELK…M MEZIÿÕ»Õ Obsah: I. Minulost z†pramen˘ II. Minulost ve vzpomÌnk·ch III. äkola dnes IV. Seznamy V. Obrazov· p¯Ìloha Form·t B4, barevn· ob·lka a†p¯Ìloha, 335 stran, cena 80 KË.

Distribuce: Gymn·zium VelkÈ Mezi¯ÌËÌ Sokolovsk· 27, 594 01 VelkÈ Mezi¯ÌËÌ tel. +420 619 52 28 39, 52 28 49 fax. +420 619 52 16 00 http://www.gvm.cz, e-mail: ö[email protected]

286

VELKOSTATK¡ÿ A†LESNÕK JUDr. FRANTIäEK MARIA ALFR…D HARRACH Gustav Novotn˝, Historick˝ ˙stav AV »R Brno

Frantiöek Harrach se narodil dne 26. 7. 1870 v†Traunkirchenu v†HornÌch RakousÌch jako syn AlfrÈda Karla Harracha a†Anny rozenÈ LobkowiczovÈ. Dostalo se mu nejpeËlivÏjöÌ v˝chovy a†vöetrannÈho vzdÏl·nÌ. Studoval nejprve v†letech 1881 aû 1889 na gymn·ziu ve VÌdni, potÈ v†letech 1889 aû 1893 na tamÏjöÌ univerzitÏ pr·va. Pak cestoval Ñpo vöech dÌlech starÈho svÏtaì a†poznal i†Indii, Habeö a†Saharu. O†svÈm ûivotÏ a†z·ûitcÌch si psal v†letech 1883 aû 1937 denÌky a†v†roce 1890 vydal ve VÌdni cestopis s†n·zvem Tagebuch einer Reise um die Adria.1 Jako pÏtadvacetilet˝ vzdÏlan˝ a†zcestoval˝ muû se v†roce 1895 ujal spr·vy zdÏdÏnÈho velkostatku Aschach se statkem Stauf v†HornÌch RakousÌch a†velkostatku Janovice (Janowitz) u†R˝ma¯ova se statkem Rabötejnem na severnÌ MoravÏ. NesvÏ¯ensk˝ velkostatek Janovice mÏ¯il na poË·tku 20. stoletÌ asi 8 917 ha, z†toho bylo 8 175 ha les˘. Asi 189 ha polÌ drûeli n·jemci, lesy v†osmi revÌrech a†asi 178 ha luk obhospoda¯oval velkostatek ve vlastnÌ spr·vÏ. Na velkostatku d·le pracoval parostrojnÌ pivovar, dvÏ parnÌ a†jedna vodnÌ pila ve vlastnÌ spr·vÏ, zatÌmco ûelez·rny byly pronajaty.2 F. Harrach udrûoval ˙zkÈ vztahy s†vÌdeÚsk˝m dvorem, zvl·ötÏ s†n·slednÌkem tr˘nu Frantiökem Ferdinandem, kterÈho dokonce jako tajn˝ rada, komo¯Ì a†Ñp¯idÏlen˝ autoordonanËnÌ d˘stojnÌkì vÏrnÏ a†marnÏ kryl sv˝m vlastnÌm tÏlem p¯ed vraûedn˝mi v˝st¯ely v†Sarajevu.3 Jinak vöak F. Harrach platil ve VÌdni za rebelanta a†pokrok·¯e. St·l jako Ëlen historickÈ ËeskÈ ölechty v†¯ad·ch zast·nc˘ pr·v zemÌ Koruny ËeskÈ a†spolupracoval s†dr. Frantiökem Ladislavem Riegrem, dr. Karlem Kram·¯em, Frantiökem StaÚkem a†Vlastimilem Tusarem. Politicky nevystupoval, p¯estoûe byl v†letech 1905 aû 1914 poslancem moravskÈho zemskÈho snÏmu. Svou pr·vnickou aprobaci doplnil F. Harrach jeötÏ soukrom˝m studiem lesnictvÌ. NavötÏvoval odbornÈ p¯edn·öky a†pouËnÈ exkurze a†vstoupil do lesnick˝ch organizacÌ. Se sv˝m studiem to vöak nemÏl lehkÈ, protoûe mÏl öpatn˝ zrak a†vÏtöina text˘ mu musela b˝t p¯edËÌt·v·na. V†oborech pr·va a†lesnictvÌ vöak platil p¯ed 1. svÏtovou v·lkou ve velkostatk·¯sk˝ch kruzÌch za autoritu. Jako ¯·dn˝ hospod·¯ a†spr·vce rodinnÈho majetku vyhledal F. Harrach nejlepöÌ moravskÈ a†slezskÈ lesnÌky a†udÏlal z†nich svÈ r·dce. Spolupracoval nap¯. s†lichtenötejnsk˝m vrchnÌm lesnÌm radou Juliem Wiehlem,4 s†dr. Hermannem Reussem,5 s†c. k. lesnÌm radou a†¯editelem velkostatku ve Str·ûnici Maxem Hrdliczkou,6 s†ing. Waldemarem Mareschem,7 s†ing. Karlem äroglem8 a†s†vrchnÌm lesnÌm radou a†¯editelem velkostatku Leopoldem Angerem.9 Dopisoval si i†s†lichtenötejnsk˝m lesnÌm ˙¯ednÌkem, redaktorem a†vydavatelem schematism˘ knÌûecÌho majetku Franzem Kraetzlem, lesnÌkem Karlem Ko¯istkou, lesmistrem v†BrannÈ Ferdinandem Reichem, rektorem VysokÈ ökoly zemÏdÏlskÈ v†BrnÏ prof. dr. Teodorem Dohnalem,10 profesorem pÏstÏnÌ les˘ lesnickÈho odboru tÈûe ökoly ing. Josefem Konöelem,11 profesorem lesnÌ tÏûby a†lesnÌho pr˘myslu tÈhoû odboru stejnÈ ökoly ing. Josefem Opletalem12 a†s†mnoh˝mi dalöÌmi.13 Harrachov˝mi zamÏstnanci byli v†JanovicÌch lesnÌ rada Rudolf Rieger14 a†lesmistr Wilhelm Dittrich15 a†ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ lesmistr Vav¯inec Hor·Ëek16 a†lesnÌ rada a†¯editel velkostatku V·clav äkva¯il.17 Na janovickÈm velkostatku vymÏnil F. Harrach ¯editele ûelezn˝ch hutÌ za lesnÌka a†postaral se o†zmÏnu hospod·¯skÈho vyuûitÌ tÏchto aû dosud hospod·¯sky mrtv˝ch les˘, kde se nap¯. smrkovÈ uûitkovÈ d¯ÌvÌ dost·valo z†vysok˝ch poloh p¯Ìliö pozdÏ k†po¯ezu na vlastnÌch pil·ch. Prosadil u†svÈho otce AlfrÈda Harracha stavbu prvnÌ gravitaËnÌ dr·hy v†historick˝ch zemÌch s†asi 11 km tratÏ a†za¯ÌzenÌmi pot¯ebn˝mi k†p¯ekon·nÌ znaËn˝ch v˝öko287

v˝ch rozdÌl˘. KromÏ toho dal v†janovick˝ch lesÌch z¯Ìdit sÌù lesnÌch cest a†silnic. VysokÈ investice naötÏstÌ vyvolaly rychl˝ r˘st v˝nos˘. F. Harrach d·le prosazoval p¯irozenou obnovu lesa z†biologickÈho a†finanËnÌho hlediska a†pod¯Ìdil z·sady hospod·¯skÈ ˙pravy les˘ poûadavk˘m podrostnÌho hospod·¯stvÌ.18 Z†hospod·¯sky d¯ÌmajÌcÌch Janovic se stal modernÌ, ruön˝ a†ûivotem kypÌcÌ podnik, kde vyvÌjely Ëinnost nejen t¯i jiû zmÌnÏnÈ pily, ale i†elektr·rna a†ml˝n na t¯Ìslovou k˘ru. Mlad˝ velkostatk·¯ pietnÏ p¯estavÏl i†z·mek v†reprezentativnÌ rodinnÈ sÌdlo a†prov·dÏl zahradnicko-architektonickÈ ˙pravy jeho okolÌ. Po smrti svÈho str˝ce, matËina bratra, gener·lnÌho inspektora a†marö·la rakousko-uherskÈ arm·dy Rudolfa knÌûete Lobkowicze, kter˝ zem¯el dne 9. 4. 1908, zdÏdil F. Harrach nesvÏ¯ensk˝ velkostatek VelkÈ Mezi¯ÌËÌ se statkem Str·neck· Zho¯. Na rozdÌl od prve uv·dÏn˝ch ucelen˝ch severomoravsk˝ch komplex˘ byl velkomezi¯ÌËsk˝ velkostatek pozemkovÏ rozt¯ÌötÏn˝ a†mÏl i†zcela odliönÈ hospod·¯skÈ pomÏry. Jeho rozloha Ëinila asi 6 426 ha, z†toho polÌ 1 383 ha, luk 296 ha, zahrad asi 13 ha, pastvin na 206 ha, les˘ 4 264,5 ha a†rybnÌk˘ kolem 247 ha. K†velkostatku pat¯il i†pivovar, dva lihovary, parnÌ pila, dvÏ cihelny, Ëty¯i ml˝ny a†parnÌ brusÌrna d¯ÌvÌ.19 Velkomezi¯ÌËsk˝ z·mek se stal Harrachov˝m hlavnÌm a†nejmilejöÌm sÌdlem, v†nÏmû mimo jinÈ z¯Ìdil i†muzeum vöech obor˘ v˝tvarnÈho a†slovesnÈho umÏnÌ (viz d·le). Na svÈm novÈm majetku se F. Harrach vyzbrojen˝ cenn˝mi zkuöenostmi znovu pustil s†neutuchajÌcÌ energiÌ do dÌla. Do cesty se mu vöak postavily t¯i obrovskÈ p¯ek·ûky: smrt jeho druhÈ panÌ, nemoc a†vypuknutÌ 1. svÏtovÈ v·lky. Celou v·lku prodÏlal nejprve jako d˘stojnÌk automobilovÈho sboru, kdy se ocitl tÈmÏ¯ na vöech front·ch (v Srbsku, It·lii, Makedonii, Turecku a†Rumunsku), poslÈze, od roku 1916, jako setnÌk domobrany. Po svÈm n·vratu se opÏt chopil zvelebov·nÌ velkostatku a†obnovil styky s†lesnÌmi odbornÌky. V†samostatnÈ »eskoslovenskÈ republice se stal jednÌm z†p¯ednÌch p¯edstavitel˘ ölechty, dovedl se orientovat v†novÏ nast·lÈ situaci a†pochopil osudovou nutnost pozemkovÈ reformy, p¯estoûe ho aû p¯Ìliö citelnÏ postihla. Z†p˘vodnÌ rozlohy asi 15 950 ha mu z˘stalo asi 9 312 ha, tj. zhruba 62 %. V†roce 1930 p¯edal z†janovickÈho velkostatku asi 4 235 ha les˘ do majetku st·tu a†z†velkomezi¯ÌËskÈho odstoupil asi 410 ha les˘ a†na 1 510 ha polÌ a†luk.20 RybnÌky si ponechal. P¯estoûe zaplatil 13,1 milion˘ korun na d·vk·ch z†majetku, obnovil Ëinnost pil, stavÏl lesnÌ silnice, urychloval dokonËenÌ novÈ hospod·¯skÈ osnovy, zav·dÏl motorov· vozidla poh·nÏn· d¯evoplynem a†odstraÚoval lesnÌ ökody zap¯ÌËinÏnÈ snÏhem a†vÏtrem. F. Harrach se neomezil jen na lesnictvÌ, ale rozöÌ¯il okruh svÈ p˘sobnosti i†na zemÏdÏlstvÌ a†rybniËnÌ hospod·¯stvÌ, z¯ejmÏ tÌm spÌöe, ûe musel rentabilnÏ hospoda¯it na zmenöenÈm majetku. Z†jeho tajnÈ korespondence se mj. dozvÌd·me, ûe v†roce 1921 vyhroûovali nÏkte¯Ì zamÏstnanci velkomezi¯ÌËskÈho velkostatku komunistick˝m p¯evratem. Josefa Koz·ka, osobnÌho hospod·¯skÈho tajemnÌka velkostatku, kter˝ mÏl jeho plnou d˘vÏru, v†dopisech mj. vyz˝v·, aby sledoval a†potÌral vöechny projevy komunismu Ñv nynÏjöÌm vedenÌ ekonomie (Bˆser, »·slavsk˝)ì. Dokonce Koz·ka od 1. 1. 1922 jmenuje vrchnÌm spr·vcem ekonomie na velkostatku.21 Do Ëty¯ic·t˝ch let minulÈho stoletÌ zmizely na MoravÏ rybnÌky o†celkovÈ rozloze p¯es 30 000 ha z†d˘vodu jejich p¯emÏny na v˝nosnÏjöÌ pole a†louky a†z†d˘vodu vysok˝ch stavebnÌch a†udrûovacÌch n·klad˘. JednotlivÈ rybnÌky a†rybniËnÌ systÈmy z˘staly vlastnÏ jen v†pro zemÏdÏlstvÌ mÈnÏ p¯Ìzniv˝ch zemÏpisn˝ch oblastech s†horöÌ bonitou p˘dy a†drsnÏjöÌmi klimatick˝mi podmÌnkami, tedy nap¯. na z·padnÌ MoravÏ. NovÈ reformy a†neobyËejn˝ pokrok jihoËeskÈho rybnÌk·¯stvÌ v†osmdes·t˝ch letech 19. stoletÌ, o†kter˝ se p¯edevöÌm zaslouûil Ñnestor modernÌho rybnÌk·¯stvÌì Josef äusta, to vöe naölo sv˘j ohlas i†na MoravÏ. O†dosaûenÌ novÈ vysokÈ ˙rovnÏ v†dosavadnÌm hospod·¯stvÌ se zde zaslouûili nap¯. E. Srb v†TelËi, J. Zopf na Moravci, T. FojtÌk v†BudiöovÏ a†M. PavlÌËek ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ. Ti vöichni novÏ reorganizovali provoz, upravili Ñobs·dku dle p¯irozenÈ v˝robnostiì rybnÌk˘, sestavili obhospoda¯ovacÌ pl·ny a†pouûÌvali prost¯edky zvyöujÌcÌ p¯irozen˝ v˝nos. Nemalou z·sluhu na zvelebenÌ rybniËnÌho hospoda¯enÌ mÏl i†jedin˝ Ëesk˝ oborov˝ Ëasopis s†n·288

zvem »eskomoravsk˝ ryb·¯, vych·zejÌcÌ od poË·tku naöeho stoletÌ ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ za redakce F. VeselÈho. »asopis nep¯estal vych·zet ani v†tÏûk˝ch dob·ch 1. svÏtovÈ v·lky a†stal se p¯edch˘dcem ˙st¯ednÌho Ëasopisu »eskoslovenskÈ jednoty ryb·¯skÈ.22 Podle v˝sledk˘ öet¯enÌ St·tnÌho ˙¯adu statistickÈho z†roku 1924 se nach·zelo nejvÌce rybnÌk˘ a†baûin v†p¯irozenÏ zemÏdÏlskÈ krajinÏ Ë. 10 s†n·zvem »eskomoravsk· vysoËina, a†to 3 862 ha, a†z·roveÚ v†chud˝ch krajÌch obiln·¯sko-brambor·¯skÈ v˝robnÌ oblasti. Z†vÌce jak 75 %†p¯ipadaly rybnÌky na intenzivnÏ hospoda¯ÌcÌ velkostatky. Daleko za nimi byly obce, druûstva, jinÈ ve¯ejnÈ korporace, n·jemci a†drobnÌ majitelÈ. Z†celkovÈ plochy rybnÌk˘ bylo obhospoda¯ov·no 84 %†a†hlavnÌ chovnou rybou se stal kapr, velmi p¯Ìbuzn˝ t¯eboÚskÈmu, n·sledovan˝ lÌnem a†ötikou. V¯ele se doporuËoval cand·t a†pstruh.23 PrvnÌ skupinu tvo¯ily rybnÌky na »eskomoravskÈ vrchovinÏ leûÌcÌ v†nadmo¯skÈ v˝öce nad 550 m. n. m. ñ rybnÌk·¯stvÌ v†»eskÈm Rudolci, ChroustovÏ, NovÈm MÏstÏ na MoravÏ, éÔ·¯e nad S·zavou, NovÈ ÿÌöi, PopelÌnÏ, DaËicÌch a†JihlavÏ. U†druhÈ skupiny se v†letech 1918 aû 1925 dosahovalo vzhledem k†niûöÌ nadmo¯skÈ v˝öce lepöÌ produkce ve v˝taûn˝ch i†hlavnÌch rybnÌcÌch. HlavnÌ rybnÌky slouûily k†produkci konzumnÌ ryby, ve v˝taûn˝ch se odchov·vala n·sada s†vÏtöÌ intenzitou r˘stu. NejniûöÌ p¯Ìr˘stky u†v˝taûn˝ch a†hlavnÌch rybnÌk˘ tÈto skupiny v†tomto obdobÌ dosahovala rybnÌk·¯stvÌ v†T¯ebÌËi, K¯iûanovÏ, RadeöÌnÏ, Moravci, Bobr˘vce, N·mÏöti nad Oslavou, OsovÈ BÌt˝öce, LhotÏ, BudiöovÏ, MiroöovÏ, ZnojmÏ a, bohuûel, i†rybnÌk·¯stvÌ ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ. Uv·dÏlo se, ûe na vinÏ tohoto jevu byla Ñöpatn· spr·va v†minul˝ch letechì, d·le slabÈ p¯ikrmov·nÌ a†slabÈ hnojenÌ. Pr˘mÏrn˝ hektarov˝ p¯Ìr˘stek u†velkomezi¯ÌËsk˝ch rybnÌk˘ Ëinil u†v˝taûn˝ch rybnÌk˘ pr˘mÏrnÏ 60 kg (nejniûöÌ 24 kg a†nejvyööÌ 76 kg), u†hlavnÌch rybnÌk˘ pr˘mÏrnÏ 50 kg (nejniûöÌ 24 kg a†nejvyööÌ 65 kg). NejlepöÌho pr˘mÏru bylo dosaûeno u†v˝taûnÌk˘ v†Bobr˘vce a†u†hlavnÌch rybnÌk˘ ve ZnojmÏ bez ohledu na t¯ecÌ rybnÌky a†na rozdÌln˝ hospod·¯sk˝ turnus. Podle stavu k†roku 1925 pat¯ilo velkomezi¯ÌËskÈ rybnÌk·¯stvÌ mezi nejvÏtöÌ na MoravÏ, do skupiny s†v˝mÏrou nad 250 ha, v†kterÈ vöak zaujalo poslednÌ mÌsto za éÔ·rem, Valticemi, Studenou a†TelËÌ. Tato v˝mÏra Ëinila 277,23 ha, konzumnÌho kapra se vylovilo asi 6 706 kg, lÌna asi 433 kg a†asi 492 kg drav˝ch ryb.24 K†pÈËi o†hospod·¯sk˝ stav rybniËnÌ kultury pat¯ilo odstraÚov·nÌ tvrdÈho porostu a†bahna na dnÏ a†okrajÌch rybnÌk˘. Pokud nepomohla jednoduch· meliorace, tedy vysek·v·nÌ ÑobtÌûnÈ tvrdÈ flÛryì a†vystokov·nÌ Ëi vyvezenÌ bahna, sahalo se k†zimov·nÌ nebo radik·lnÏjöÌmu letnÏnÌ rybnÌk˘ se souËasnou ˙pravou dna. V†prvÈm p¯ÌpadÏ se rybnÌk ponech·val kv˘li okysliËenÌ bÏhem zimy na suchu, v†druhÈm p¯ÌpadÏ se plocha vysuöila, obdÏlala a†osela nÏjakou zemÏdÏlskou plodinou. Velkomezi¯ÌËsk˝ podnik letnil v†roce 1920 celkem 6,2 ha z†celkovÈ rozlohy rybnÌk˘, v†roce 1921 to bylo 3,9 ha, v†roce 1922 celkem 11,4 ha, v†roce 1923 se jednalo o†3,8 ha, v†roce 1924 to bylo 2,4 ha a†koneËnÏ v†roce 1925 podnik letnil 3,7 ha.25 Z†uveden˝ch ËÌsel vypl˝v·, ûe se v†tÈto oblasti letnily p¯edevöÌm hlavnÌ rybnÌky jen v†malÈm rozsahu, tj. pouze 0,9 aû 4,1 %†celkovÈ v˝mÏry rybnÌk˘ velkostatku. F. Harrach jeötÏ na konci roku 1925 sjednal bliûöÌ styk se sekcÌ pro plemen·¯skou biologii ZemskÈho v˝zkumnÈho ˙stavu zoologickÈho v†BrnÏ. Aû dosud byl sekci v†letech 1923 aû 1925 velkostatkem posÌl·n k†pokus˘m kap¯Ì pl˘dek. Dne 5. 6. 1926 vöak na popud velkostatku p¯ednosta sekce doc. dr. ing. Jaroslav K¯Ìûeneck˝ se sv˝mi spolupracovnÌky dr. ing. Borisem Kostomarovem,26 profesorem St·tnÌ ryb·¯skÈ ökoly ve VodÚanech, dr. ing. Vasilijem »erÚajevem a†dr. Janem Podhradsk˝m zah·jili öiröÌ vÏdeckÈ studium p¯irozen˝ch produkËnÌch podmÌnek rybnÌk˘ velkostatku znaËnÏ od sebe vzd·len˝ch a†p¯ÌrodovÏdecky zajÌmav˝ch. Toto studium mÏlo p¯ispÏt ke zv˝öenÌ jejich dosud nÌzkÈ produkce a†k†reorganizaci a†racionalizaci jejich obhospoda¯ov·nÌ. Cel˝ projekt byl financov·n F. Harrachem. ZpoË·tku se uvaûovalo o†periodickÈm prov·dÏnÌ rozboru vody v†letnÌm obdobÌ, zkouök·ch planktonu a†studiu zvÌ¯eny dna. NepoËetn˝ kolektiv vöak brzy poznal, ûe takov˝ ˙zk˝ v˝zkum nestaËÌ a†ûe je pot¯eba soustavnÈho pozorov·nÌ zmÏn po dobu nejmÈnÏ dvou let. P¯esto byla pÈËÌ a†za p¯ispÏnÌ Frantiöka Harracha, kter˝ poskytl mÌstnosti, a†dr. Emila Bayera, profesora VysokÈ ökoly zemÏdÏlskÈ a†vedoucÌho HydrobiologickÈ stanice brnÏnsk˝ch vy289

sok˝ch ökol v†Lednici,27 prof. dr. Jana Zav¯ela a†V. äulce, kte¯Ì zap˘jËili Ë·sti za¯ÌzenÌ, literaturu a†p¯ispÏli sv˝mi radami, z¯Ìzena improvizovan· laborato¯ obsazen· dvÏma v˝zkumnÌky. Laborato¯ mÏla t¯i stoly pro chemickÈ rozbory a†byla vybavena analytick˝mi v·hami, mikroskopem, luËebninami, p¯Ìsluön˝m sklenÏn˝m n·dobÌm a†dvÏma stoly pro akv·ria. V†prvnÌm roce svÈ pr·ce se kolektiv v˝zkumnÌk˘ zamÏ¯il na soustavnÈ prozkoum·v·nÌ rybnÌk˘ VrkoË (o rozloze asi 9,24 ha), NetÌnskÈho (o rozloze 41,6 ha) a†Ëty¯ mal˝ch rybnÌËk˘ ñ lÌhnÌ, kterÈ leûely mezi nimi. D¯evÏn· bouda s†p¯Ìstroji st·la pod hr·zÌ VrkoËe asi 15 minut ch˘ze od obce NetÌn. Pro pohyb na hladin·ch rybnÌk˘ byli v˝zkumnÌci vybaveni vorem a†pro pohyb mezi rybnÌky motocyklem. Pr·ce prov·dÏnÈ stanicÌ v†letech 1926 aû 1927 vedly k†vöeobecnÈmu prozkoum·nÌ vöech 58 vÏtöinou nebesk˝ch rybnÌk˘ na rulovÈm podkladÏ, s†jÌlov˝m nebo pÌsËit˝m dnem (neposkytujÌcÌm dostatek p¯irozenÈ potravy), s†mohutn˝mi kamenn˝mi hr·zemi, r˘znÈ velikosti s†celkovou plochou asi 260 aû 266 ha, v†nadmo¯skÈ v˝öce od 425 do 650 metr˘. Z†dobovÈ broûury se dozvÌd·me, ûe Ñjsou tu celÈ skupiny rybnÌk˘ obklopen˝ch lesy, uzav¯en˝ch proti vÏtr˘m, nap·jen˝ch z†chladnÏjöÌch lesnÌch potok˘, nebo otev¯enÈ z†Ë·sti nebo zcela vanoucÌm vÏtr˘m (p¯ev·ûnÏ severnÌm a†severoz·padnÌm ñ pozn. G. N.), odliönÈ vöak lokalitou, charakterem vody a†p˘dy.ì DalöÌ pr·ce v˝zkumnÌk˘ se zamÏ¯ovala na studium vzr˘stu pl˘dku. Vöechny rybnÌky rozdÏlili na skupiny podle povahy okolÌ a†umÌstÏnÌ a†typickÈ rybnÌky tÏchto skupin (v celkovÈm poËtu 14) slouûily jako pokusnÈ objekty k†dalöÌmu podrobnÈmu studiu.28 Na z·kladÏ v˝sledk˘ dvouletÈ v˝zkumnÈ pr·ce vzniklo v†roce 1928 rozs·hlÈ dobrozd·nÌ s†n·zvem Posudek o†rybniËnÌm hospod·¯stvÌ velkomezi¯ÌËskÈm na z·kladÏ hydrobiologickÈho prozkumu v†lÈtech 1926ñ1928. Toto dobrozd·nÌ bralo z¯etel na hospod·¯skÈ v˝sledky, na hled·nÌ Ëinitel˘ ke zv˝öenÌ produkce rybnÌk˘ a†chovu ÑmoravskÈho hor·ckÈhoì kapra na Velkomezi¯ÌËsku, nabÌdlo i†hospod·¯sk˝ pl·n letnÏnÌ rybnÌk˘ a†nakonec doporuËilo trvalou Ëinnost v˝zkumnÈ stanice. Nejen posudek s†p¯Ìsluön˝mi n·vrhy dok·zal, ûe se cel˝ projekt v†praxi dob¯e osvÏdËil. Vûdyù nap¯. v†roce 1929 se produkce rybnÌk˘ Ñve zboûÌ trûnÌmì zv˝öila ve srovn·nÌ s†rokem 1925 o†asi 220 %†a†Ñreûie rybnik·¯sk· p¯evedena byla z†passiva 50 000 KË na aktivum okrouhle 180 000 KË.ì29 V˝sledky projektu vzbudily pochopitelnÏ velk˝ z·jem majitele velkostatku, kter˝ se rozhodl zajistit trvalou finanËnÌ podporu dalöÌho chodu v˝zkumn˝ch pracÌ, takûe nakonec dne 27. 12. 1928 p¯etvo¯il tuto stanici na st·lou, p¯estoûe rok 1928 Ñnebyl z†d˘vod˘ technick˝ch a†osobnÌch pr·vÏ p¯Ìzniv˝m pro pr·ci na stanici.ì NejvÏtöÌ pozornost vÏnoval jejÌ kolektiv kontrolnÌm zkouök·m. Od ledna 1929 nesla stanice n·zev Ryb·¯sko-hydrobiologick· stanice Frantiöka Harracha ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ a†F. Harrach vydal i†zvl·ötnÌ v˝nos, kter˝ stanovil normy pro person·l stanice i†pro jejÌ finanËnÌ zabezpeËenÌ. V†zimÏ 1929/30 se poda¯ilo dosavadnÌ provizornÌ stanici dobudovat, takûe stanice pak mÏla dvÏ svÏtlÈ mÌstnosti v†administrativnÌ budovÏ velkostatku ñ biologickou a†chemicko-fyzik·lnÌ laborato¯ s†temnou komorou a†telefonem, d·le pak i†chatku u†pokusn˝ch rybnÌËk˘.30 SlavnostnÌ otev¯enÌ stanice probÏhlo dne 16. 6. 1930 za ˙Ëasti z·stupc˘ brnÏnsk˝ch a†praûsk˝ch vysok˝ch ökol, majitel˘ sousednÌch velkostatk˘, ve¯ejn˝ch Ëinitel˘ a†z·stupc˘ tisku. P¯i tÈto p¯Ìleûitosti p¯ednesli svÈ projevy nap¯. F. Harrach, V. äkva¯il, J. K¯Ìûeneck˝ a†B. Kostomarov. SouË·stÌ oslav byl i†slavnostnÌ obÏd s†p¯Ìpitky na velkomezi¯ÌËskÈm z·mku.31 P¯ednostou stanice byl i†nad·le J. K¯Ìûeneck˝, jeho z·stupcem B. Kostomarov, st·lou odbornou silou V. »erÚajev a†asistentem VilÈm (Willy) Nowak.32 V†roce 1930 z¯Ìdila stanice na sousednÌm velkostatku Moravec na n·klady jeho majitele polnÌ laborato¯ pro studium biochemismu v˝voje a†vzr˘stu kapra od vyt¯enÌ a†pro kontrolu planktonu a†chemismu vod. Na poË·tku z·¯Ì 1930 napsal F. Harrach profesorskÈmu sboru VysokÈ ökoly zemÏdÏlskÈ v†BrnÏ dopis, v†nÏmû p¯ipomnÏl z¯ÌzenÌ st·lÈ v˝zkumnÈ stanice ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ a†pokraËoval: ÑP¯·l bych si, aby tato stanice byla v†ûivÈm styku s†vÏdeck˝mi institucemi a†z·roveÚ i†pod jejich jistou kontrolou. Z†toho d˘vodu jsem se rozhodnul vytvo¯iti pro stanici poradnÌ Sbor ze z·stupc˘ naöich vysok˝ch ökol a†vÏdeck˝ch a†odborn˝ch organisacÌ. 290

ObracÌm se na V·s, slovutnÌ p·novÈ, se û·dostÌ, abyste za sv˘j slavn˝ profesorsk˝ sbor vyslali jednoho Ëlena do tohoto sboru. Tento sbor bude se sch·zeti podle pot¯eby jednou neb dvakr·te roËnÏ. O†svÈm statutu a†jednacÌm ¯·du rozhodne tento sbor s·m p¯i prvÈ ustavujÌcÌ sch˘zi.ì Rektor ökoly T. Dohnal ve svÈm dopise ze dne 27. 10. 1930 odpovÏdÏl, ûe profeso¯i ÑoceÚujÌ s†up¯Ìmnou radostÌ v˝znamn˝ Ëin slovutnÈho pana velkostatk·¯e, kter˝ vykonal z¯ÌzenÌm staniceì, ûe ÑvÌtajÌ proto s†radostÌ jeho p¯·nÌ, aby tento v˝zkumn˝ ˙stav byl ve styku se zdejöÌ vysokou ökolouì a†ûe Ñzvolili jednomyslnÏ za svÈho z·stupce v†poradnÌm sboru jeho stanice pana prof. Em. Bayera, ¯editele zoologickÈho ˙stavu zdejöÌ vysokÈ ökoly.ì33 Stanici tedy od podzimu 1930 ¯Ìdil poradnÌ sbor. V†nÏm se seölo t¯in·ct muû˘ ñ F. Harrach, V·clav äkva¯il, lesnÌ rada a†od roku 1925 ¯editel velkostatku, jako jeho z·stuce, jiû zmÌnÏn˝ Emil Bayer za VäZ v†BrnÏ a†za Moravskou p¯ÌrodovÏdeckou spoleËnost, prof. MUDr. et PhDr. Carl I. Cori za P¯ÌrodovÏdeckou fakultu nÏmeckÈ univerzity v†Praze, doc. dr. L. Drastich za »eskoslovenskou biologickou spoleËnost v†BrnÏ, prof. dr. Old¯ich V. Hykeö za Vysokou ökolu zvÏrolÈka¯skou v†BrnÏ, prof. dr. Julius Kom·rek za P¯ÌrodovÏdeckou fakultu Univerzity Karlovy v†Praze, prof. dr. V. Langhans za Landwirtschaftliche Abteilung der Prager Deutschen technischen Hochschule se sÌdlem v†DÏËÌnÏñLibverdÏ, doc. dr. Karel Sch‰ferna za Vysokou ökolu zemÏdÏlskÈho a†lesnÌho inûen˝rstvÌ »VUT v†Praze, velkostatk·¯ v†JiËÌnÏvsi Schlick za Reichsverband der deutschen Fischereivereine in Bˆhmen, doc. MUDr. dr. techn. ing. AntonÌn Schˆnfeld, ¯editel St·tnÌho v˝zkumnÈho ˙stavu pro ryb·¯stvÌ a†hydrobiologii v†Praze, za »eskoslovenskou akademii zemÏdÏlskou, ing. V·clav äusta za »eskoslovenskou ˙st¯ednÌ jednotu ryb·¯skou a†prof. dr. VladimÌr ⁄lehla za P¯ÌrodovÏdeckou fakultu Masarykovy univerzity v†BrnÏ. Ve statutu stanice se mj. pravilo, ûe Ñ˙kolem poradnÌho sboru je raditi, vÈsti a†kontrolovati stanici v†jejÌ pr·ci v˝zkumnÈ.ì V†obdobÌ let 1928 a†1929 napsali zamÏstnanci stanice V. »erÚajev, B. Kostomarov a†W. Nowak celkem devÏt Ël·nk˘ a†do roku 1931 to bylo jiû osmn·ct Ël·nk˘ uve¯ejnÏn˝ch nap¯. ve VÏdÏ p¯ÌrodnÌ, »eskoslovenskÈm ryb·¯i, P¯ÌrodÏ, Ryb·¯skÈm vÏstnÌku, VÏstnÌku a†SbornÌku »eskoslovenskÈ akademie zemÏdÏlskÈ i†v†nÏkolika prestiûnÌch zahraniËnÌch Ëasopisech.34 Do poloviny roku 1938 to bylo celkem 92 Ël·nk˘ opublikovan˝ch v†Ëesk˝ch i†zahraniËnÌch odborn˝ch Ëasopisech. Ve dnech 18. aû 22. 8. 1929 po¯·dali pracovnÌci stanice pÏtidennÌ ryb·¯sk˝ kurs na MoravÏ prvnÌ po roce 1918. Pro dvacet Ëty¯i posluchaËe tu ve dvaceti t¯ech p¯edn·ök·ch vystoupilo osm odbornÌk˘. Ve dnech 4. aû 6. 12. 1929 ve spolupr·ci s†Vesnou a†s†Odbornou hostinskou ökolou v†BrnÏ uspo¯·dala stanice ÑpropagaËnÌ akci pro konsum ryby a†speci·lnÏ moravskÈho hor·ckÈho kapraì, kter· mÏla podpo¯it prodej tÈto ryby v†tehdejöÌm zemskÈm hlavnÌm mÏstÏ BrnÏ.35 Stanice mÏla d·le slouûit bÏûn˝m pot¯eb·m rybniËnÌho hospod·¯stvÌ velkomezi¯ÌËskÈho velkostatku a†celÈ okolnÌ oblasti a†st·t se vÏdeck˝m centrem celÈho z·padomoravskÈho rybnÌk·¯stvÌ. Mimo to vöak organizovala i†pr˘zkum hornÌ Vltavy a†¯ÌËky Balinky u†VelkÈho Mezi¯ÌËÌ, ¯Ìdila studium externÌch badatel˘ a†studovala exteriÈr kapra i†z†hlediska jeho potravin·¯skÈ, uûitkovÈ Ëi kuchyÚskÈ hodnoty. V†roce 1930 stanice vypracovala zvl·ötnÌ metodiku, podle nÌû jejÌ pracovnÌci zah·jili sbÏr vzork˘ ryb z†r˘zn˝ch rybnÌk·¯sk˝ch oblastÌ. TÌm se dospÏlo ke ÑzboûÌznaleckÈmuì pr˘zkumu kapra a†ke standardizaci v†rybnÌk·¯skÈ produkci. V˝sledky b·d·nÌ pak vedly k†doplnÏnÌ a†opravÏ dosavadnÌho systÈmu mÏ¯enÌ zavedenÈho »eskoslovenskou ˙st¯ednÌ ryb·¯skou jednotou. Nov˝ systÈm pak vystihoval celou skuteËnou uûitkovou hodnotu ryby. V†n·vaznosti na proveden˝ prvotnÌ hydrobiologick˝ pr˘zkum zpracovala stanice z·znamy o†obhospoda¯ov·nÌ velkomezi¯ÌËsk˝ch rybnÌk˘ za poslednÌch dvacet let. Stanice tak chtÏla dospÏt ke spravovÏdnÈmu podkladu obhospoda¯ov·nÌ tÏchto rybnÌk˘ a†p¯ispÌvala tak vlastnÏ k†vybudov·nÌ modernÌ rybnÌk·¯skÈ spravovÏdy v˘bec. V†roce 1931 se v˝zkumnÌci vÏnovali srovn·vacÌmu pokusu s†hnojenÌm rybnÌk˘ superfosf·tem a†v·pnÏnÌm. VÏnovala se vöak i†menöÌm detailnÌm v˝zkum˘m, jako nap¯. vlivu svÏtla, ultrafialov˝ch paprsk˘ a†radioaktivity na v˝voj pl˘dku a†nÏkter˝m dalöÌm mikrokli291

matick˝m a†mikrofyzik·lnÌm studiÌm na rybnÌcÌch. D·le se preferoval chov rak˘ v†rybnÌcÌch. V. »erÚajev zkonstruoval p¯Ìstroj na odbÏr vzork˘ vody z†r˘zn˝ch hloubek k†chemick˝m rozbor˘m a†ke studiu planktonu, nov˝ mÏ¯ÌcÌ st˘l pro studium exteriÈru kapra a†spolu s†J. K¯Ìûeneck˝m mÏ¯Ìtko na zjiöùov·nÌ exteriÈru kapra podle metody zavedenÈ na stanici.36 V†roce 1934 se poda¯ilo z¯Ìdit modernÌ s·dky pod z·mkem ve VelkÈm Mez¯ÌËÌ, v†roce 1935 pokraËovala v˝stavba ÑvelkolepÈì pstruh·rny. Po roce 1930 vyprodukovalo rybniËnÌ hospod·¯stvÌ velkostatku na 250 q†ryb roËnÏ bez n·sad, v˝nos Ëinil asi 90 kg z†hektaru. Jednalo se o†kapra (hor·ckÈho lys·ka vysokoh¯betÈho, p˘vodem z†HaliËe a†dovezenÈho z†NÏmecka), d·le o†ötiku, cand·ta, lÌna a†pstruha. V†soudobÈm tisku se psalo: ÑRozs·hlÈ t¯ecÌ rybnÌky jsou u†rybnÌka zvanÈho VrkoË. Odtud se n·sada rozv·ûÌ do v˝taûnÌk˘ I. ¯·du, kde je ponech·na 4 aû 5 t˝dn˘, pak se p¯esadÌ do v˝taûnÌk˘ II. ¯·du, kde z˘stane do jara, nezakomoruje-li se na podzim do speci·lnÌch komor.ì 37 Byl to t¯Ìlet˝ hospod·¯sk˝ turnus, tzv. p¯izp˘soben˝ Dubravi˘v-Dubisch˘v systÈm. F. Harrach tedy dal stanici vybudovat, dotoval ji a†ponechal vÏdeck˝m pracovnÌk˘m svobodu ve volbÏ tÈmat. Pod vedenÌm J. K¯ÌûeneckÈho se prosadila i†v†mezin·rodnÌch kruzÌch.38 F. Harrach proslul v†lesnick˝ch kruzÌch jako Ñzn·m˝ p¯Ìtel dom·cÌho lesnictvÌ a†lesnictvaì jako vzorn˝ zamÏstnavatel a†Ñotcovsk˝ p¯Ìtelì sv˝ch zamÏstnanc˘. Nebylo tedy divu, ûe se objevil i†mezi z·stupci a†reprezentanty lesnictva p¯i otevÌr·nÌ prvnÌho lesnickÈho kurzu pro praktickÈ lesnÌky v†divadelnÌm s·le VysokÈ ökoly zemÏdÏlskÈ dne 17. 6. 1929. äkola tak z·roveÚ oslavila svÈ desetiletÈ trv·nÌ.39 N·sledujÌcÌho roku vÏnoval F. Harrach tÈto ökole 1 000 KË na po¯ÌzenÌ zlatÈho rektorskÈho ¯etÏzu, coû rektora a†profesorsk˝ sbor pohnulo k†rozhodnutÌ podÏkovat F. Harrachovi ve¯ejnÏ v†novin·ch. 40 Mimo oblast lesnictvÌ pracoval F. Harrach, u†vÏdomÌ tradiËnÌ povinnosti k†n·rodu a†lidu, i†na poli kulturnÌm a†humanitnÌm. Jiû p¯ed 1. svÏtovou v·lkou se angaûoval ve funkci p¯edsedy Mezin·rodnÌ ligy pro potÌr·nÌ obchodu s†dÌvkami, d·le pracoval ve Spolku pro ot·zky vystÏhovalectvÌ a†stal se Ëeln˝m pracovnÌkem rakouskÈho »ervenÈho k¯Ìûe. Po v·lce byl zvolen p¯edsedou »eskoslovenskÈho ËervenÈho k¯Ìûe ve velkomezi¯ÌËskÈm okrese, pracoval v†MasarykovÏ lize proti tuberkulÛze, v†okresnÌ pÈËi o†ml·deû, v†éivÏ (brnÏnskÈm spolku pro ochranu zvÌ¯at). V†obvodu velkostatku podporoval chudÈ, sbory dobrovoln˝ch hasiË˘ i†sportovnÌ organizace. Byl Ëlenem Spolku p¯·tel staroûitnostÌ, spoleËnosti n·rodopisnÈ a†spoleËnosti numizmatickÈ, vÌdeÚskÈ i†praûskÈ Besedy, »eskoslovenskÈho klubu automobilovÈho, JezdeckÈho klubu v†BrnÏ, SpoleËenskÈho klubu v†Praze a†v†mnoha dalöÌch, Ëasto kuriÛznÌch spolcÌch. Od roku 1895 byl F. Harrach Ëlenem nÏmeckÈho Moravsko-slezskÈho lesnickÈho ökolskÈho spolku v†BrnÏ (M‰hrisch-schlesischer Forstschulverein),41 kter˝ zaloûil bzeneck˝ nadlesnÌ a†lesnÌ inspektor Johann Friedrich Bechtel42 a†kter˝ hlavnÏ vydrûoval vyööÌ lesnick˝ ˙stav se sÌdlem nejprve v†⁄sovÏ, pak na Sovinci a†nakonec v†HranicÌch na MoravÏ. Z†ÑneobyËejnÈ l·sky k†lesnickÈmu dorostuì se zde z·hy stal Ëlenem v˝boru a†p¯ÌsedÌcÌm u†maturitnÌch zkouöek. Po roce 1918 se stal zakl·dajÌcÌm Ëlenem ⁄st¯ednÌ jednoty ËeskoslovenskÈho lesnictva (a pozdÏji i†jejÌm Ëestn˝m Ëlenem) a†jednÌm z†prvnÌch Ëlen˘ ⁄st¯ednÌho v˝boru Voln˝ch sdruûenÌ lesnÌch spr·v. Nakonec ho toto sdruûenÌ jmenovalo dne 23. 5. 1930 sv˝m protektorem. Byl tÈû Ëestn˝m Ëlenem »eskoslovenskÈ mysliveckÈ jednoty, mÌstop¯edsedou Svazu moravsk˝ch velkostatk·¯˘ a†p¯edsedou jeho ryb·¯skÈ sekce. Za svÈho Ëlena ho p¯ijala, jako jedinÈho majitele les˘, »eskoslovensk· akademie zemÏdÏlsk· (roku 1937), »eskoslovensk· zemÏdÏlsk· jednota a†»eskoslovensk· ˙st¯ednÌ jednota ryb·¯sk·. Sv˝mi lesnick˝mi, ryb·¯sk˝mi, d¯eva¯sk˝mi a†mysliveck˝mi expon·ty obesÌlal celost·tnÌ i†krajinskÈ v˝stavy a†Ëasto pracoval ve funkci v˝stavnÌho p¯edsedy. NechybÏl ani na mezin·rodnÌch lesnick˝ch kongresech v†ÿÌmÏ roku 1926, ve Stockholmu roku 1929 a†v†Budapeöti roku 1936, aby svou p¯ÌtomnostÌ poslouûil odbornÏ i†spoleËensky dobrÈ povÏsti naöeho lesnictvÌ i†st·tu. F. Harrach p¯edn·öel ml·deûi o†dÏjin·ch a†o†n·boûenstvÌ. V†letech 1886 aû 1927 pÏstoval poezii v†nÏmeckÈm jazyce,43 v†letech 1895 aû 1936 psal divadelnÌ hry, povÌdky z†cest 292

po severnÌ Africe (1924), znal naöi i†svÏtovou literaturu a†zpamÏti citoval rozs·hlÈ pas·ûe z†klasik˘. Na janovickÈm z·mku shrom·ûdil na Ëty¯i tisÌce svazk˘ knih a†s†oblibou navötÏvoval v˝stavy star˝ch tisk˘ a†obraz˘. S·m sbÌral a†na velkomezi¯ÌËskÈm z·mku shromaûÔoval obrazy francouzsk˝ch, italsk˝ch a†öpanÏlsk˝ch mistr˘, d·le rytiny, skicy, mince, miniatury, cÌnovÈ n·dobÌ, historickÈ odÏvy, zbranÏ a†zbroj, sklo, porcel·n, lastury, miner·ly, trofeje, soöky, ËÌnskÈ zlatolaky, japonskÈ v·zy, p¯edmÏty z†vykop·vek, inkun·bule a†starÈ tisky, n·bytek (podle R. Haöi nap¯. sk¯ÌÚ ze ûelvoviny, sk¯ÌÚ s†v˝jevy ze ûivota sv. V·clava, psacÌ stolek Marie Antoinetty a†sk¯ÌnÏ ze Slovenska, Holöt˝nska a†z†Balk·nu). Na sv˝ch cest·ch (i jako rekonvalescent) studoval F. Harrach architekturu a†umÏleckÈ pam·tky a†seznamoval se i†s†n·boûensk˝mi ot·zkami. Ovl·dal francouzötinu, angliËtinu, nÏmËinu a†italötinu, cizÌ mu vöak nebyla ani öpanÏlötina, polötina, srbochorvatötina a†tureËtina, a†dokonce se orientoval i†v†nÏkter˝ch arabsk˝ch a†africk˝ch n·¯eËÌch. Za svÈho ûivota dos·hl i†Ëetn˝ch poct. Byl jmenov·n cÌsa¯sk˝m komo¯Ìm (1894) a†tajn˝m radou (1914). Mezi svÈ ËestnÈ Ëleny ho poËÌtal ¯·d MaltÈzsk˝ch rytÌ¯˘44 a†¯·d NÏmeck˝ch rytÌ¯˘. Byl vlastnÌkem bavorskÈho ÿ·du sv. Michala II. t¯Ìdy (1912), v·leËn˝ch vyznamen·nÌ z†let 1916 a†1917 a†velkok¯Ìûe papeûskÈho ÿ·du sv. Silvestra (1929). Bohuûel byl tÈû poslednÌm muûsk˝m potomkem moravskÈ vÏtve rodu. Ze sv˝ch t¯Ì manûelstvÌ mÏl t¯i dcery, z†nichû dvÏ se do roku 1937 jiû provdaly. Na ve¯ejnosti se objevil naposled 5. 5. 1937, kdy ve spoleËnosti svÈ nejmladöÌ dcery Alice navötÌvil koncert Hlaholu ve velkomezi¯ÌËskÈ sokolovnÏ. Jeho osobnÌ lÈka¯ MUDr. Otakar Sch¸ck mu s†ohledem na srdeËnÌ slabost, kter· komplikovala jeho dlouhodobÈ onemocnÏnÌ cukrovkou a†acetonuriÌ, nedoporuËil lÈËenÌ v†PodÏbradech a†odeslal ho do jihlavskÈ nemocnice.45 Zde vöak v†p·tek 14. 5. 1937 o†p˘l p·tÈ zem¯el. Jako bezprost¯ednÌ p¯ÌËina smrti bylo uvedeno ochrnutÌ srdce. Odeöla tak pozoruhodn· osobnost, aristokrat znal˝ ide·l˘ duöevna, kr·sna a†dobra, ËlovÏk hluboce vÏ¯ÌcÌ, mecen·ö a†lidumil, ËlovÏk, kter˝ v†lese vidÏl BoûÌ dÌlo, kter˝ si byl vÏdom toho, ûe jako smrtelnÌk jednou vöe pozemskÈ ztratÌ, a†proto nemÏ¯il ûivot na penÌze. Ve svÈ poslednÌ v˘li z¯Ìdil tÈû stipendium Ñpro chudÈho moravskÈho studenta n·rodnosti ËeskÈì urËenÈ pro podporu na studiÌch lesnickÈho odboru VysokÈ ökoly zemÏdÏlskÈ v†BrnÏ. Na velkomezi¯ÌËskÈ z·meckÈ vÏûi, radnici a†n·mÏstÌ, fa¯e, gymn·ziu, sokolovnÏ i†na dalöÌch budov·ch zavl·ly ËernÈ prapory. Rakev se zesnul˝m byla po dva dny vystavena ve starÈ z·meckÈ kapli a†Ëestnou str·û u†nÌ drûeli harrachovötÌ lesnÌ ˙¯ednÌci. Poh¯eb se konal v†˙ter˝ 18. 5. 1937 za velkÈ ˙Ëasti smuteËnÌch hostÌ. Mezi nimi byl rektor VysokÈ ökoly zemÏdÏlskÈ v†BrnÏ prof. ing. A. Dyk s†dÏkany jejÌho lesnickÈho a†zemÏdÏlskÈho odboru dr. Knopem a†dr. Hoöpesem, d·le prvnÌ n·mÏstek brnÏnskÈho starosty P. Fanfrdla, okresnÌ hejtman K. Michalica, p¯edseda ⁄st¯ednÌho v˝boru VolnÈho sdruûenÌ lesnÌch spr·v L. Anger, z·stupce ⁄st¯ednÌ jednoty ËeskoslovenskÈho lesnictva V. Hor·Ëek a†mnozÌ dalöÌ p¯edstavitelÈ ökol, korporacÌ, ˙¯ad˘ a†velkostatk˘. Poh¯ebnÌ ob¯ady vedl, nejprve na n·dvo¯Ì, brnÏnsk˝ biskup ThDr. Josef Kupka. Mohutn˝ smuteËnÌ pr˘vod se pak vydal za zvuk˘ fanf·r na cestu mÏstem do kostela sv. Mikul·öe. P¯ed rakvÌ kr·Ëel biskup s†23 duchovnÌmi, po stran·ch rakev doprov·zeli lesnÌci s†vÏnci a†blÌzcÌ p¯ÌbuznÌ, za rakvÌ pak kr·Ëely deputace spolk˘ (dorostu »ervenÈho k¯Ìûe, Orla, hasiË˘, skaut˘, katolick˝ch spolk˘, pÏveckÈho spolku Hlahol) a†ökol. Po ob¯adech v†kostele se pr˘vod vydal k†hranicÌm mÏsta. Zde se se zesnul˝m za vöechny rozlouËil prof. A. Dyk, vrchnÌ lesnÌ rada L. Anger a†dalöÌ. Rakev byla p¯enesena do poh¯ebnÌho automobilu, kter˝ ji p¯evezl k†rodinnÈ lobkowiczkÈ hrobce, umÌstÏnÈ poblÌûe obce NetÌn u†rybnÌka VrkoË, kde byla rakev lesnÌky uloûena. 46 V†nejr˘znÏjöÌch Ëesk˝ch a†nÏmeck˝ch novin·ch se objevily desÌtky nekrolog˘ a†na velkomezi¯ÌËskÈ ¯editelstvÌ velkostatku doruËila poöta stovky kondolencÌ, v†kter˝ch z·stupci spolk˘, firem a†institucÌ, ale i†jednotlivci vyjad¯ovali svou soustrast s†˙mrtÌm tohoto neobyËejnÈho muûe.47

293

POZN¡MKY 1 Srovnej MZA Brno, f. G†393 ñ RA Harrach˘ (1408ñ1949), invent·¯ A. HamernÌkovÈ, s. 61ñ93. 2 Srovnej Hospod·¯sk˝ slovnÌk nauËn˝ 2 (ChñM), 1909, s. 164. D·le srov. Beschreibung der Dom‰ne Janowitz mit besonderer R¸cksicht auf ihre Forste. Verhandlungen der Forstwirte von M‰hren und Schlesien (d·le jen Verhandlungen), 47, 1896, s. 255ñ294, W. DITTRICH, Die Waldbahn aufder Alfred Graf Harrachíschen Domaine Janowitz. TamtÈû, s. 294ñ342, Bericht ¸ber die 50. Versammlung des m‰hrisch-schlesischen Forstvereins in Rˆmerstadt-Janowitz am 26., 27. und 28. Juli 1896. TamtÈû, s. 375ñ535, a†MZA Brno, f. G†393 ñ RA Harrach˘, i. Ë. 1427, k. 96 a†97, poz˘stalost po manûelovi, 1931ñ1937, fol. 1078, velkostatek Janovice, z·mek, obec, z·meck˝ invent·¯, ûelez·rny, zahradnictvÌ, pivovar, lesnÌ hospod·¯stvÌ, zemÏdÏlstvÌ, dÏlnickÈ a†ËinûovnÌ domy, chudobinec, opatrovna. 3 Srovnej nap¯. J. GALANDAUER, Frantiöek Ferdinand díEste, Praha 1993, s. 212ñ217, J. PERNES, éivot pln˝ nep¯·tel, Praha 1994, s. 229ñ230, 236ñ249 a†J. KOTÕK, Krev n·slednÌka, VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1994, nestr. 4 O†J. Wiehlovi viz nap¯. J. FRI» a†kol., VelkÈ vzory naöeho lesnictvÌ, Praha 1958, s. 144ñ147. 5 O†H. Reussovi viz nap¯. G. NOVOTN›, Zapomenut˝ nÏmecko-Ëesk˝ lesnÌk Hermann Reuss. Lesnick· pr·ce, 75, 1996, Ë. 2, s. 70. 6 O†M. Hrdliczkovi viz nap¯. K†sedmdes·tin·m lesnÌho rady a†¯editele velkostatku Maxe Hrdliczky. InformaËnÌ list ⁄st¯ednÌho v˝boru Voln˝ch sdruûenÌ lesnÌch spr·v, 15, 1936, Ë. 6, s. 15ñ17. 7 O†W. Mareschovi viz nap¯. J. FRI» a†kol., c. d., s. 226ñ228, G. NOVOTN›, LesnÌ rada a†¯editel velkostatku ing. Waldemar Maresch 1872ñ1939. Jind¯ichohradeck˝ vlastivÏdn˝ sbornÌk, 10, 1998, s. 48ñ53. 8 O†K. äroglovi viz nap¯. J. FRI» a†kol., c. d., s. 184ñ187, G. NOVOTN›, VrchnÌ lesnÌ rada ing. dr. techn. h. c. Karel ärogl 1860ñ1938. Historick˝ sbornÌk St·tnÌho okresnÌho archivu Vyökov, 1, 1999, v†tisku. 9 O†L. Angerovi viz nap¯. J. FRI» a†kol., c. d., s. 237ñ239. 10 Viz MZA Brno, f. G†393, i. Ë. 960, k. 75, dopis z†roku 1930. 11 Viz MZA Brno, f. G†393, i. Ë. 1091, k. 83, dopis J. Konöela F. Harrachovi ze dne 27. 1. 1926. Pozval ho na sch˘zi ZemskÈ lesnÌ inspekce v†BrnÏ na p·tek 29. 1. 1926, kde se mÏlo projednat zah·jenÌ uzn·vacÌ semen·¯skÈ akce na lesnÌch velkostatcÌch a†dalöÌ kroky pro zlepöenÌ kvality lesnÌho osiva v†semen·¯sk˝ch obchodech. O†J. Konöelovi viz G. NOVOTN›, Josef Konöel, v˝znamn˝ lesnÌk, profesor lesnickÈ fakulty a†lexikograf. LesnictvÌ-Foresty, 40, 1994, s. 332ñ334. 12 Viz MZA Brno, f. G†393, i. Ë. 1180, k. 85, pozv·nÌ na inauguraci rektora. 13 Viz MZA Brno, f. G†393, ˙vod invent·¯e a†i. Ë. 915ñ1357, k. 74ñ90. 14 R. Rieger absolvoval v†roce 1861 lesnickou ökolu v†⁄sovÏ, od roku 1862 byl Ëlenem MoravskoslezskÈho lesnickÈho spolku, v†r. 1901 byl vyznamen·n Z·sluûn˝m zlat˝m k¯Ìûem s†korunou, v†r. 1911 pak RytÌ¯sk˝m k¯Ìûem Frantiöka Josefa. Viz tÈû Decorierungsfeier in Janowitz. Verhandlungen, 1901, s. 380ñ381 a†Forst- und Dom‰nenrat Rudolf Rieger +. Verhandlungen, 1916, s. 95ñ 98. 15 W. Dittrich byl Ëlenem MoravskoslezskÈho lesnickÈho spolku od roku 1885. 16 O†V. Hor·Ëkovi viz nap¯. MZA Brno, f. F†209 ñ Velkostatek VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, i. Ë. 572, k. 192, 194ñ 195. 17 O†V. äkva¯ilovi viz nap¯. J. FRI» a†kol., c. d., s. 151ñ152, MZA Brno, f. F†209, i. Ë. 572, k. 192. 18 Viz pozn·mka Ë. 2. 19 ParnÌ brusÌrnou d¯ÌvÌ se pravdÏpodobnÏ mÌnÌ celulÛzka zpracov·vajÌcÌ brusnÈ d¯ÌvÌ Ëili vl·kninu (Schleifholz). O†velkostatku viz J. OBRäLÕKñJ. ÿEZNÕ»EKñV. VOLD¡N, St·tnÌ archiv v†BrnÏ, pr˘vodce po archivnÌch fondech, 3, Praha 1966, s. 241ñ244 (literatura) a†MZA Brno, f. F†209, invent·¯ fondu Velkostatek VelkÈ Mezi¯ÌËÌ od A. HamernÌkovÈ, Brno 1968. Na samostatn˝ Ël·nek poslouûÌ zevrubn˝ materi·l ve fondu MZA Brno, f. G†393, i. Ë. 1427, k. 96ñ97. 20 Viz J. VOéENÕLEK, P¯edbÏûnÈ v˝sledky ËeskoslovenskÈ pozemkovÈ reformy, Praha 1930, s. 865. 21 Viz MZA Brno, f. F†209, i. Ë. 572, k. 195. 22 Viz B. V¡CLAVÕK, N·stin v˝voje a†souËasnÈho stavu rybnÌk·¯stvÌ moravskÈho, Brno 1926, s. 5ñ6. 23 TamtÈû, s. 7ñ9. 24 TamtÈû, s. 19ñ27. 25 TamtÈû, s. 28ñ33. 26 B. Kostomarov se narodil v†CharkovÏ a†v†roce 1927 obh·jil na VSé v†BrnÏ doktorskou pr·ci s†n·zvem P¯ÌspÏvek k†ot·zce, jsou-li ryby schopny vyuûitkovati ûivin rozpuötÏn˝ch ve vodÏ. 27 Viz E. BAYER, Biologick· stanice Ëesk˝ch vysok˝ch ökol brnÏnsk˝ch v†Lednici. In: V. NOV¡Kñ R. HAäAñJ. KONäELñF. CHMELAÿ, Pam·tnÌk vysokÈ ökoly zemÏdÏlskÈ v†BrnÏ k†10. v˝roËÌ jejÌho zaloûenÌ 1919ñ1929, Brno 1930, s. 34ñ35. O†E. Bayerovi viz nap¯. VÏstnÌk »AZ, 11, 1935,

294

s. 633 a†TamtÈû, 21, 1947, s. 431ñ434. 28 Viz Ryb·¯sko-hydrobiologick· stanice Frantiöka Harracha ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ na MoravÏ, VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1931, s. 9, 14ñ23, 37ñ38. 29 TamtÈû, s. 34 30 Jejich vybavenÌ viz TamtÈû, s†7. 31 TamtÈû, s. 31ñ40. 32 W. Nowak absolvoval Karlovu univerzitu a†na velkomezi¯ÌËskÈm velkostatku p˘sobil od 1. 2. 1931 jako vÏdeck· sÌla s†platem 7 200 KË a†pozdÏji 13 405 KË. Viz MZA Brno, f. F†209, i. Ë. 572, k. 194. 33 Viz Archiv Mendlovy zemÏdÏlskÈ a†lesnickÈ univerzity (AMZLU) Brno, f. Rektor·t A†7, k. 40, dopis psan˝ na stroji, Ë. j. 2137, doölo 5. 9. 1930. Viz d·le pozn·mka Ë. 10. 34 Viz Liter·rnÌ Ëinnost stanice do roku 1931. In: Ryb·¯sko-hydrobiologick· stanice, s. 29ñ30. 35 TamtÈû, s. 27. 36 TamtÈû, s. 23 a†26. 37 Viz ñbrñ, RybniËnÌ hospod·¯stvÌ velkostatku Fr. Harracha ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ. LidovÈ noviny, 43, 1935, Ë. 625, sobota 14. 12. 1935 r·no, p¯Ìloha VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, s. 2. 38 O†tÈto jedinÈ badatelskÈ stanici na MoravÏ viz nap¯. B. KOSTOMAROV, Ryb·¯sko-hydrobiologick· stanice ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ. P¯Ìroda, 22, 1929, s. 341ñ351, V. TEJROVSK›, K†otev¯enÌ Ryb·¯skoñhydrobiologickÈ stanice Frantiöka Harracha ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ. P¯Ìroda, 23, 1930, s. 283ñ285, J. KÿÕéENECK›, Nov· v˝zkumn· stanice ryb·¯sko-hydrobiologick· zaloûen· Fr. Harrachem ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ na MoravÏ. »s. ryb·¯, 1930, s. ?, J. KÿÕéENECK›, Frantiöek Harrach jako zakladatel Ryb·¯sko-hydrobiologickÈ stanice ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ na MoravÏ. VÏstnÌk »AZ, 14, 1938, s. 253ñ257 (tam dalöÌ literatura). 39 Viz Lesnick· pr·ce, 8, 1929, s. 680ñ683, G. NOVOTN›, PrvnÌ lesnick˝ kurz a†jubilejnÌ oslavy na lesnickÈm odboru VysokÈ ökoly zemÏdÏlskÈ v†BrnÏ v†pam·tnÈm roce 1929. DÏjiny vÏd a†techniky, 1, 1999, v†tisku. 40 Viz Z·pis o†¯·dnÈ sch˘zi plen·rnÌho profesorskÈho sboru VysokÈ ökoly zemÏdÏlskÈ v†BrnÏ konanÈ dne 24. Ëervna 1930 o†15 hodinÏ, AMZLU, f. Rektor·t A†5, k. 22. Kr·tk˝ dÏkovn˝ dopis odeöel z†rektor·tu ökoly pod Ë. j. 2188 dne 15. 9. 1930 a†nach·zÌ se v†MZA Brno, f. G†393, i. Ë. 960, k. 75. 41 Viz celkem pravidelnÈ zpr·vy o†nÏm ve zmÌnÏnÈm ËtvrtletnÌku Verhandlungen der Forstwirte von M‰hren und Schlesien. D·le tÈû J. OBRäLÕKñJ. ÿEZNÕ»EKñV. VOLD¡N, St·tnÌ archiv v†BrnÏ, pr˘vodce, s. 387ñ388. 42 Viz o†nÏm G. NOVOTN›, Johann Friedrich Bechtel a†jeho p˘sobenÌ na velkostatku Bzenec. Slov·cko, 37, 1995, s. 153ñ171. 43 P¯ekladatelem Harrachov˝ch b·snÌ do Ëeötiny byl prof. JaromÌr JedliËka. 44 Harrach˘v str˝c hrabÏ Rudolf Hardegg byl velkop¯evorem maltÈzskÈho ¯·du pro »echy a†Rakousko. 45 Viz ÿeditelstvÌ velkostatk˘, Zem¯el Frantiöek Harrach. Velkomezi¯ÌËsko, 19, 1937, Ë. 21 (sobota 22. 5. 1937), s. 2. 46 Viz J. KÿÕéENECK›, ⁄mrtÌ Frantiöka Harracha. VÏstnÌk »AZ, 13, 1937, s. 563ñ564, Za zesnul˝m Frantiökem Harrachem. »s. les, 17, 1937, Ë. 16, s. 107ñ108, L. A., Protektor Frantiöek Harrach Ü†Franz Harrach. InformaËnÌ list (PublikaËnÌ org·n ⁄st¯ednÌho v˝boru voln˝ch sdruûenÌ lesnÌch spr·v), 1937, Ë. 8, s. 1ñ5, B. KREJ»Õ, Za Frantiökem Harrachem. Str·û, 39, 1937, Ë. 22 (T¯ebÌË dne 27. 5. 1937), s. 3, R. HAäA, Za zem¯el˝m velkostatk·¯em Fr. Harrachem. VÏstnÌk »AZ, 14, 1938, Ë. 2, s. 248ñ253. 47 Viz MZA Brno, f. G†393, i. Ë. 1425, k. 95, kondolence a†nekrology, fotodokumentace poh¯bu, tamtÈû, i. Ë. 1426, k. 96

295

ZPRÁVY Z¡CHRANN… ARCHEOLOGICK… V›ZKUMY NA TÿEBÕ»SKU V†ROCE 1997 Ani v†roce 1997 neustala stavebnÌ Ëinnost, a†tak doch·zelo k†naruöov·nÌ a†niËenÌ dalöÌch archeologick˝ch lokalit. Tento Ël·nek navazuje na podobnou staù, ve kterÈ byla pod·na informace o†v˝zkumech v†letech 1995ñ1996. Nejprve se zmÌnÌm o†v˝zkumech, kterÈ byly zah·jeny jiû v†minul˝ch letech a†byly v†tomto roce ukonËeny. Jednalo se o†dohled na stavbÏ vodovodnÌho p¯ivadÏËe do Jemnice, kde jiû nebyla naruöena û·dn· archeologick· situace a†dokonËenÌ v˝zkumu p¯i rekonstrukci inûen˝rsk˝ch sÌtÌ v†T¯ebÌËi-Z·mostÌ, kde byla hlavnÏ nalÈz·na novovÏk· a†mÈnÏ jiû st¯edovÏk· keramika.1 ProbÌhaly i†dalöÌ v˝zkumy pat¯ÌcÌ do obdobÌ neolitu, kam pat¯Ì dva prozkoumanÈ objekty z†T¯esova a†jeden objekt z†äebkovic-HoleËka. ObÏ lokality pat¯Ì kultu¯e s†moravskou malovanou keramikou. Jako jiû tradiËnÏ nejvÌce n·lez˘ pat¯Ì do obdobÌ st¯edovÏku. Jednalo se o†v˝zkum na stavbÏ supermarketu Delvita v†T¯ebÌËi, hradebnÌho p¯Ìkopu s†mostem v†Jemnici a†dvora StarÈ radnice v†N·mÏöti, T¯ebÌËi-kl·öte¯e a†v†are·lu dvora ve LhotÏ-KluËovÏ. K†zajÌmav˝m n·lez˘m bezesporu pat¯Ì i†v˝zkum dvou ûensk˝ch kostrov˝ch hrob˘ patrnÏ z†12.ñ13. stoletÌ uvnit¯ kostela v†KralicÌch nad Oslavou. Vedle zmÌnÏn˝ch akcÌ probÏhlo i†nÏkolik dalöÌch z·chrann˝ch a†povrchov˝ch v˝zkum˘ a†byly sledov·ny i†stavby, kde nedoölo k†naruöenÌ archeologick˝ch situacÌ a†objekt˘. Jemnice ñ park·nov˝ p¯Ìkop ñ stavba lÈk·rny P¯i p¯estavbÏ tov·rnÌho objektu na provoz lÈk·rny doölo k†vytÏûenÌ park·novÈho p¯Ìkopu a†k†odhalenÌ konstrukce mostovky p¯es park·nov˝ p¯Ìkop. Doölo zde k†zasyp·v·nÌ tohoto p¯Ìkopu odpadem, ve kterÈm se vyskytovala st¯edovÏk· a†renesanËnÌ keramika spolu s†novovÏkou a†nejmodernÏjöÌ keramikou z†19. a†20. stoletÌ. P¯Ìkop byl zpoË·tku zan·öen postupnÏ, patrnÏ nÏkdy od 18. stoletÌ po ztr·tÏ svÈ funkce a†v†pr˘bÏhu 19. stoletÌ byl zasyp·n odpadem aû k†vrcholu oblouku mostu. Kralice ñ kostel DalöÌ vÏtöÌ v˝zkum probÏhl v†kostele v†KralicÌch nad Oslavou. P¯i hloubenÌ odvlhËovacÌch kan·lk˘ byly odkryty dvÏ lidskÈ kostry. Po prozkoum·nÌ se zjistilo, ûe obÏ pat¯Ì ûen·m. ObÏ byly bez jak˝chkoliv milodar˘ nebo stop po rakvÌch. Vzhledem k†tomu, ûe spodnÌ z†nich byla poruöena pr˘bÏhem zdiva, musÌ b˝t tedy staröÌ neû stavba kostela a†snad tedy pat¯Ì do obdobÌ 12.ñ13. stoletÌ. Z†tÈto doby zde byla v†minul˝ch letech prozkoum·na Ë·st kostrovÈho poh¯ebiötÏ.2 Lhota-KluËov Na lokalitÏ probÌhala v˝stavba dvou vep¯Ìn˘ asi na ploöe 1 ha. HlavnÌm d˘vodem pro provedenÌ z·chrannÈho archeologickÈho v˝zkumu byla skuteËnost, ûe are·l dvora Lhota je poz˘statek po p˘vodnÌ ZSO Lhota a†v†mÌstech dneönÌho dvora st·vala i†tvrz, jejÌû zbytky byly patrnÈ jeötÏ v†minulÈm stoletÌ. Bohuûel se nepoda¯ilo lokalizovat ani tvrz ani ZSO Lhota. JednÌm z†d˘vod˘ mohla b˝t skuteËnost, ûe p¯Ìmo pod asi 30 cm mocnou vrstvou nep¯Ìliö kvalitnÌ ornice, vystupovalo mÌsty aû na povrch skalnatÈ podloûÌ. Bylo pouze zÌsk·no nÏkolik zlomk˘ nev˝raznÈ keramiky st¯edovÏkÈho st·¯Ì. Tvrz je v†pÌsemn˝ch pramenech p¯Ìmo uvedena poprvÈ v†roce 1376 a†spolu se vsÌ zanikla nÏkdy mezi lety 1630 a†1637. Jedin˝m poz˘statkem po nich je dneönÌ dv˘r, v†jehoû are·lu nebo v†blÌzkÈm okolÌ se nach·zely. JeötÏ koncem 19. stoletÌ bylo patrnÈ tvrziötÏ obehnanÈ valem, ale dnes jiû tyto zbytky neexistujÌ, a†tudÌû nenÌ moûno urËit p¯esnÏjöÌ mÌsto, kde tvrz p˘vodnÏ st·vala.3 N·mÏöù ñ Star· radnice V†zadnÌ Ë·sti are·lu StarÈ radnice doölo ve dvornÌm traktu k†terÈnnÌm ˙prav·m, p¯i kter˝ch byla p¯i kop·nÌ kan·lku podÈl obvodovÈ zdi budovy na dvo¯e severnÏ od pr˘jezdu poruöena patrnÏ renesanËnÌ odpadnÌ vrstva se zlomky keramiky, kachl˘, kostÌ a†skla. NejstaröÌ keramika poch·zela z†p¯elomu 15. a†16. stoletÌ. Bohuûel nedoölo k†ozn·menÌ poruöenÌ archeologickÈ situace ze strany investora ñ mÏsta, ale aû na z·kladÏ upozornÏnÌ n·hodnÈho n·vötÏvnÌka z†Prahy, kter˝ mÏ o†tomto informoval dopisem. Lokalita byla d·le sledov·na, ale kromÏ klenutÈho sklepenÌ patrnÏ z†19. stoletÌ jiû nedoölo k†naruöenÌ archeologick˝ch situacÌ.

296

äebkovice-HoleËek ñ SPT Telecom NovÏ objevenÈ sÌdliötÏ patrnÏ souvisÌ s†jiû d¯Ìve objeven˝m sÌdliötÏm v†trati ÑHoleËekì, kterÈ se nach·zÌ na protilehlÈm jiûnÌm svahu nad b˝val˝m rybnÌkem asi 150 m†severnÏ od objevenÈ lokality. Z†tohoto sÌdliötÏ poch·zÌ ze staröÌch n·lez˘ i†cel· menöÌ n·dobka a†d·le pak ötÌpan· i†brouöen· industrie a†zlomky keramiky. Po orbÏ lze na zoranÈm poli zjistit v˝raznÏ se r˝sujÌcÌ tmavÈ objekty. JmenovanÈ sÌdliötÏ je ¯azeno do II. stupnÏ kultury s†moravskou malovanou keramikou.4 P¯i prov·dÏnÌ v˝kop˘ byl v†trati ÑHoleËekì poruöen sÌdliötnÌ objekt II. stupnÏ kultury s†moravskou malovanou keramikou. Jednalo se o†mÏlk˝ mÌsovitÏ zahlouben˝ ov·ln˝ objekt o†1,5 m†a†hloubce 0,5 m. V˝plÚ objektu tvo¯ila p¯ev·ûnÈ Ëern· hrudkovit· zemina s†kousky mazanice, uhlÌky a†kera-

Poloha jednotliv˝ch lokalit: 1 ñ T¯esov, 2 ñ äebkovice-HoleËek, 3 ñ N·mÏöù n. O., 4 ñ Jemnice, 5 ñ T¯ebÌË ñ Delvita, T¯ebÌË ñ kl·öter, 6 ñ Kralice n. O., 7 ñ Lhota-KluËov.

297

mick˝mi zlomky. Objekt byl ze t¯etiny zniËen pr˘bÏhem v˝kopu a†r˝soval se v jeho stÏnÏ pod asi 25 cm mocnou vrstvou ornice. Z†v˝plnÏ poch·zÌ pouze nÏkolik keramick˝ch zlomk˘ ñ zlomek ze dna mÌsy na noûce a†nÏkolik v˝dutÌ. Povrchov˝m sbÏrem byl jeötÏ zÌsk·n zlomek okraje. Objekt m· pravdÏpodobnÏ souvislost s†jiû d¯Ìve objeven˝m sÌdliötÏm nach·zejÌcÌm se na protÏjöÌm jiûnÌm svahu. T¯ebÌË ñ kl·öter V†¯Ìjnu p¯i v˝kopech pro kamerov˝ rozvod p¯ed z·mkem a†bazilikou byl na nÏkolika mÌstech zachycen pr˘bÏh kamenn˝ch zdÌ, kterÈ vöak vzhledem k†velice kr·tk˝m ˙sek˘m, nemohou b˝t jednoznaËnÏ interpretov·ny. Byla nalezena takÈ keramika z†15. stoletÌ a†zlomky lidsk˝ch kostÌ, kterÈ nepochybnÏ souvisÌ s†oblÈh·nÌm kl·ötera v†roce 1468. P¯i v˝kopu pro hromosvod v†z·meckÈm p¯Ìkopu byla takÈ nalezena keramika a†lidskÈ kosti souvisejÌcÌ s†rokem 1468. T¯ebÌË ñ ul. Smila OsovskÈho ñ supermarket Delvita P¯i v˝stavbÏ supermarketu Delvita byly na ja¯e 1997 v†obdobÌ ˙norñduben p¯i zemnÌch pracÌch naruöeny archeologickÈ situace. Vzhledem k†exponovanosti parcely tÏsnÏ za hradbami mÏsta na p¯edmÏstÌ Jejkov jsem oËek·val naruöenÌ p¯edevöÌm st¯edovÏk˝ch archeologick˝ch situacÌ. Tento p¯edpoklad se i†potvrdil. Avöak vzhledem k†pouûitÈ stavebnÌ technologii zaloûenÈ na hloubkovÈ ûelezobetonovÈ pilot·ûi nedoölo k†ploönÈmu odkryvu, kter˝ by umoûnil detailnÏjöÌ pozn·nÌ lokality. Na druhÈ stranÏ vöak nedoölo ke zniËenÌ a†vybagrov·nÌ p¯Ìpadn˝ch archeologick˝ch situacÌ. VrtanÈ piloty neposkytovaly û·dnÈ pouûitelnÈ profily a†umoûnily pouze hrub˝ odhad v˝skytu podloûÌ v†hloubce okolo 2,5ñ4 m†od st·vajÌcÌho povrchu. KulturnÌ vrstvy se nach·zely pouze v†p¯ednÌ Ë·sti lokality v†blÌzkosti uliËnÌ Ë·ry. P˘vodnÌ terÈn prudce klesal smÏrem k†¯ece, kde byly patrnÈ aû 4 m†mocnÈ novodobÈ nav·ûky. St¯edovÏkÈ kulturnÌ vrstvy tedy byly zachyceny pouze ve v˝kopech pro inûen˝rskÈ sÌtÏ a†pro betonovÈ konstrukce. Byla zachycena a†zdokumentov·na st¯edovÏk· vrstva z†15.ñ16. stoletÌ silnÏ naruöen· modernÌmi a†novovÏk˝mi z·sahy. Ve v˝chodnÌ polovinÏ lokality pak byly prozkoum·ny zbytky pravdÏpodobnÏ po d¯evÏnÈm objektu zaniklÈm poû·rem, jak tomu nasvÏdËovaly zbytky mazanice koncentrujÌcÌ se na ploöe asi 4◊3 m. Byly zde takÈ nalezeny zlomky keramiky a kachl˘ pat¯ÌcÌ do 15.ñ16. stoletÌ. T¯esov ñ SPT Telecom R˝ha pro telefonnÌ kabel mezi Kozlany a†T¯esovem naruöila kulturnÌ vrstvu s†objektem z†obdobÌ neolitu. Pod asi 30ñ40 cm vrstvou ornice se nach·zel objekt ov·lnÈho p˘dorysu o†pr˘mÏru asi 2 m†a†hloubce 0,5 m. V˝plÚ objektu obsahovala nepoËetnÈ zlomky keramiky a†Ë·st k¯iöù·lovÈ Ëepelky. Podle materi·lu lze usuzovat, ûe pat¯Ì kultu¯e lidu s†moravskou malovanou keramikou. Od zahloubenÈho objektu pokraËovala d·le v†dÈlce asi 5 m†kulturnÌ vrstva o†sÌle asi 20 cm. V˝plÚ objektu ani kulturnÌ vrstva se neliöily a†mÏly ËernohnÏdÈ zabarvenÌ. Byl uskuteËnÏn i†systematick˝ povrchov˝ pr˘zkum nÏkter˝ch dalöÌch lokalit. Jednalo se o†neolitickÈ sÌdliötÏ ätÏp·novice-Pansk· niva, halötatskÈ sÌdliötÏ a†lokalitu Hradisko u†JaromÏ¯ic nad Rokytnou, latÈnskÈ sÌdliötÏ u†Les˘nÏk, äebkovic a†V˝Ëap. N·lezy ze st¯edovÏku poch·zÌ z†pansk˝ch sÌdel Kufötejn, Sedleck˝ hrad a†ZSO Ostr· Louka. Petr Oböusta POZN¡MKY 1 P. OBäUSTA, ArcheologickÈ v˝zkumy na T¯ebÌËsku v†letech 1995 a†1996. ZM 2, 1998, s. 189. 2 V. FIALOV¡, Historicko-archeologick˝ v˝zkum tvrze a†kostela v†KralicÌch n. O. v†r. 1957. »MorM ñ vÏdy spoleËenskÈ XLII, 1958, s. 70ñ72. 3 F. DVORSK›, VlastivÏda moravsk·, Hrotovsk˝ okres, Brno 1916, s. 166. 4 J. KOV¡RNÕK, NovÈ archeologickÈ n·lezy z†okolÌ JaromÏ¯ic nad Rokytnou, okr. T¯ebÌË, PV A⁄ Brno 1975, s. 93, tab. 75:1ñ3.

298

ST¡TNÕ OKRESNÕ ARCHIV TÿEBÕ» V†ROCE 1998 Nejd˘leûitÏjöÌ ud·lostÌ v†roce 1998 pro t¯ebÌËsk˝ okresnÌ archiv bylo dobudov·nÌ jeho poboËky v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch. Budova starÈho skladiötÏ v†TovaËovskÈho sadech, zakoupen· t¯ebÌËsk˝m okresnÌm ˙¯adem za 2,6 mil. KË pro pot¯eby archivu, byla n·kladem 4,8 mil. KË v†I. etapÏ rekonstruov·na a†16. Ëervna slavnostnÏ otev¯ena. V†Ëervenci pak pracovnÌci archivu spoleËnÏ se dvÏma brig·dnÌky p¯estÏhovali do nov˝ch prostor tÈmÏ¯ 600 bm archivnÌho materi·lu uloûenÈho dosud v†nevyhovujÌcÌch prostor·ch moravskobudÏjovickÈho z·mku. Z†t¯ebÌËskÈ centr·ly se nynÌ postupnÏ p¯esouvajÌ i†dalöÌ fondy vztahujÌcÌ se k†MoravskobudÏjovicku a†Jemnicku. Celkov· ˙loûn· kapacita trojpodlaûnÌ budovy je asi 2 500 bm. Od poË·tku roku 1999 je poboËka obsazena dvÏma pracovnÌky a†slouûÌ ve¯ejnosti. V†dalöÌch letech by ve II. etapÏ mÏla probÏhnout adaptace p¯ednÌ Ë·sti objektu. PracovnÌci archivu vÏnovali velkou pozornost p¯edarchivnÌ pÈËi. Byl uskuteËnÏn pr˘zkum spisoven nÏkter˝ch mÏstsk˝ch a†obecnÌch ˙¯ad˘. U†nÏkolika z†nich bylo nutnÈ ihned provÈst proökolenÌ. ArchivnÌ ökolenÌ byla takÈ uspo¯·d·na pro mate¯skÈ, z·kladnÌ, uËÚovskÈ a†st¯ednÌ ökoly a†pro pracovnÌky akciov˝ch spoleËnostÌ a†spoleËnostÌ s†ruËenÌm omezen˝m. Celkem bylo uskuteËnÏno 44 skartacÌ, p¯i nichû bylo od 34 ˙¯ad˘ a†institucÌ, p¯edevöÌm ökol a†obecnÌch ˙¯ad˘, p¯ijato p¯es 20 bm novÈho materi·lu. Archiv·¯i d·le pokraËovali v†revizÌch a†inventarizov·nÌ fond˘. Uspo¯·d·ny byly pÌsemnosti fond˘ ObecnÌ ˙¯ad P¯Ìötpo, FarnÌ ˙¯ad Krhov, Poz˘stalost Frantiöka Jecha a†»ten·¯sko-pÏveck˝ a†ochotnick˝ spolek Budivoj MoravskÈ BudÏjovice. PlnÏny byly takÈ celost·tnÌ ˙koly, nap¯. zp¯esÚov·nÌ poËÌtaËovÈ datab·ze archivnÌch fond˘, soupis peËetÌ, soupis materi·l˘ k†problematice nÏmeck˝ch v·leËn˝ch zajatc˘ a†soupis pÌsemnostÌ t˝kajÌcÌch se ûidovskÈho majetku. ObecnÌm starost˘m a†kronik·¯˘m, zejmÈna novÏ ustanoven˝m, poskytovali pracovnÌci archivu konzultace o†vedenÌ obecnÌch kronik. Kronik·¯i se takÈ mohli z˙Ëastnit z·jezdu zorganizovanÈho pro nÏ archivem. Pro ve¯ejnost, û·ky, studenty a†uËitele z·kladnÌch ökol bylo uspo¯·d·no nÏkolik p¯edn·öek. V archivu se takÈ konaly vöechny p¯edn·öky Akademie vÏd t¯etÌho vÏku. ZajiötÏnÌm v˝stav archivnÌch dokument˘ archiv·¯i pom·hali p¯i oslav·ch historick˝ch v˝roËÌ mÏst Hrotovic, N·mÏötÏ nad Oslavou a†Moravsk˝ch BudÏjovic. SpoleËnÏ se St·tnÌm okresnÌm archivem ve éÔ·¯e nad S·zavou a†MuzejnÌ a†vlastivÏdnou spoleËnostÌ v†BrnÏ vydal t¯ebÌËsk˝ archiv druhÈ ËÌslo vlastivÏdnÈho sbornÌku Z·padnÌ Morava, na nÏmû se pracovnÌci archivu podÌleli takÈ autorsky. Archiv byl za cel˝ rok 1998 navötÌven 105 badateli, kte¯Ì uskuteËnili 272 n·vötÏv. ArchivnÌ knihovna se rozrostla o 163 knih. Petr JiËÌnsk˝

299

ST¡TNÕ OKRESNÕ ARCHIV éœ¡R NAD S¡ZAVOU V†ROCE 1998 St·tnÌ okresnÌ archiv éÔ·r nad S·zavou se vÏnoval v†roce 1998 p¯edevöÌm p¯edarchivnÌ pÈËi na obcÌch. Aû na nÏkterÈ v˝jimky se poda¯ilo p¯evzÌt pÌsemnosti b˝val˝ch n·rodnÌch v˝bor˘, vzrostl i†poËet skartaËnÌch dohlÌdek u†ostatnÌch subjekt˘. Celkem bylo uskuteËnÏno 69 skartaËnÌch ¯ÌzenÌ, p¯i kter˝ch bylo do archivu p¯evzato 40 bm pÌsemnostÌ. Archiv spravoval k†31. 12. 1998 celkem 1 695 fond˘ o†rozsahu 2 671 bm. KromÏ bÏûn˝ch instrukt·ûÌ a†konzultacÌ s†pracovnÌky spisoven se rovnÏû uskuteËnil semin·¯ pro zemÏdÏlskÈ organizace. Archiv se snaûil rovnÏû udrûet kontakt s†likvid·tory b˝val˝ch JZD s†cÌlem zÌskat jejich pÌsemnosti. Dostatek Ëasu byl vÏnov·n tÈû zpracov·nÌ archiv·liÌ. Zpracov·no bylo 20 bm pÌsemnostÌ. Zp¯ÌstupnÏny byly fondy okresnÌch v˝bor˘ odborov˝ch svaz˘, drobnÈ fondy obcÌ a†jednotn˝ch zemÏdÏlsk˝ch druûstev. D·le pokraËovaly inventarizaËnÌ pr·ce na fondech Archiv mÏsta NovÈho MÏsta na MoravÏ, Archivu mÏsteËka Jimramova a†OkresnÌho n·rodnÌho v˝boru VelkÈ Mezi¯ÌËÌ. Na pot¯ebnÈ ˙rovni byly zabezpeËov·ny na vöech t¯ech archivnÌch pracoviötÌch ˙koly souvisejÌcÌ s†badatelskou agendou. Z†hlediska obsahovÈho zamÏ¯enÌ i†v†tomto roce p¯evl·dalo studium region·lnÌch dÏjin. Archiv navötÌvilo v†uplynulÈm roce 189 badatel˘, kte¯Ì uskuteËnili celkem 866 badatelsk˝ch n·vötÏv. Na stejnÈ ˙rovni pak byl poËet opis˘ a†v˝pis˘ po¯Ìzen˝ch pro obËany a†instituce (68), dotaz˘ a†reöeröÌ bylo celkem 135, poskytnuto bylo 29 z·p˘jËek a†9 v˝p˘jËek archiv·liÌ. KulturnÏ v˝chovnÈ Ëinnost archivu se rozvÌjela dle poûadavku ve¯ejnosti a†institucÌ. Jiû tradiËnÏ byla bohat· ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ a†VelkÈ BÌteöi, kde se archivnÌ pracoviötÏ podÌlela na Ëty¯ech v˝stav·ch. Archiv·¯i se vÏnovali tÈû publikaËnÌ Ëinnosti v†odborn˝ch Ëasopisech a†mÌstnÌm tisku. HojnÏ vyuûÌv·na byla rovnÏû archivnÌ knihovna. P¯Ìmo v†knihovnÏ bylo zap˘jËeno 264 svazk˘ knih, mimo knihovnu pak 46. Nakoupeno bylo 530 nov˝ch knih za tÈmÏ¯ 70 tis. KË. Velk· pozornost byla vÏnov·na tÈû hmotnÈmu zajiötÏnÌ archivu. Nejrozs·hlejöÌ investicÌ byla v˝mÏna oken, n·tÏr st¯echy a†oprava topnÈho systÈmu ve ûÔ·rskÈ centr·le. Z†technickÈho hlediska pak doölo k†vybavenÌ archivu poËÌtaËi a†scannery. Zora Prokeöov·

300

K†»INNOSTI Z¡PADOMORAVSK…HO MUZEA V†TÿEBÕ»I V†ROCE 1998 Z·padomoravskÈ muzeum v†T¯ebÌËi s†poboËkou v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch a†expozicÌ v†Jemnici p¯edstavuje region·lnÌ instituci zab˝vajÌcÌ se dokumentacÌ p¯ÌrodnÌch a†spoleËensk˝ch pomÏr˘ na jihoz·padnÌ MoravÏ, zvl·ötÏ v†okolÌ T¯ebÌËe, Moravsk˝ch BudÏjovic, N·mÏötÏ nad Oslavou a†Jemnice. V˝sledky svÈ pr·ce prezentuje muzeum ve¯ejnosti nÏkolika zp˘soby: prost¯ednictvÌm st·l˝ch, celoroËnÏ p¯Ìstupn˝ch expozic (t¯ebÌËskÈ malovanÈ betlÈmy, d˝mky, historie, etnografie, vltavÌny, miner·ly a†horniny, novÏ se p¯ipravujÌ Chr·nÏn· ˙zemÌ T¯ebÌËska), po¯·d·nÌm dlouhodob˝ch i†kr·tkodob˝ch v˝stav a†tÈû publikov·nÌm v†odbornÈm, popul·rnÏ-nauËnÈm nebo dennÌm tisku (P¯ÌrodovÏdn˝ sbornÌk Z·padomoravskÈho muzea, Ëasopis NaöÌm krajem, region·lnÌ tisk, KulturnÌ zpravodaj aj.). V˝stavnÌ Ëinnost v†roce 1998 se uskuteËÚovala jednak formou v˝p˘jËek kolekcÌ ZMM jin˝m muzeÌm a†institucÌm (d˝mky do VysokÈho M˝ta, Prachatic, »eskÈho TÏöÌna a†betlÈmy do BuËovic, Strakonic a†St¯ednÌ zahradnickÈ ökoly v†BrnÏ, podobnÏ se p¯ipravuje i†kolekce vltavÌn˘), jednak formou z·p˘jËek, jichû bylo v†roce 1998 celkem 76 (nap¯. v˝stava PamÏù zvuku, kolekce d˝mek Peterson, v˝stava PtaËÌ vejce, v˝stava Zelen· kr·sa mechorost˘, z·p˘jËky pro v˝stavu Muzeum v†muzeu a†pro veletrh, v˝stavy VelkÈ pr·dlo, Casanova, »eskÈ loutkovÈ divadlo, Kabelky a†vÏjÌ¯e, F. B. ZvÏ¯ina, Abeced·rium aj.). T¯etÌm zp˘sobem prezentace jsou korouhve a†stÏûejnÌ v˝stava ke 100. v˝roËÌ zaloûenÌ muzea ñ ÑMuzeum v†muzeuì. TradicÌ se jiû stalo po¯·d·nÌ ¯emeslnickÈho jarmarku v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch ñ v†roce 1988 to byl jiû öest˝. Prezentaci pam·tkovÈho objektu, vlastnÌ z·meckÈ budovy (sÌdla muzea), zlepöila nov· instalace interiÈru vstupnÌho prostoru. D˘raz byl poloûen na estetickou p˘sobivost p¯i dodrûenÌ odpovÌdajÌcÌ kapacity pot¯ebnÈ k†vystavenÌ i†uloûenÌ p¯edmÏt˘ z†prodejnÌ nabÌdky muzea. V†r·mci tzv. mal˝ch grant˘ Ministerstva kultury »R se v†konkurzu poda¯ilo ZMM prosadit projekt na realizaci st·lÈ expozice Chr·nÏn· ˙zemÌ T¯ebÌËska. Byla otev¯ena u†p¯Ìleûitosti Mezin·rodnÌho dne muzeÌ v†kvÏtnu 1999. Do konkurzu nadace Open Society Fund byl vypracov·n projekt Zanikl· a†zanikajÌcÌ ¯emesla. Na z·kladÏ toho vyöla v†r·mci programu trojdÌln· publikace ÑBr·na muzea otev¯en·ì, urËen· pro muzejnÌ lektory a†ökoly. Publikace ve formÏ pracovnÌch list˘ a†metodick˝ch pozn·mek usiluje o†propojenÌ ökolskÈ v˝uky s†pracÌ muzeÌ, ve kter˝ch se nach·zejÌ expozice star˝ch ¯emesel. V˝znamnou prezentaËnÌ akcÌ byl III. veletrh muzeÌ »R (opÏt ve spolupr·ci s†Muzeem TÏöÌnska). Na veletrhu byl podeps·n projekt Matra ñ o†spolupr·ci Asociace Ëesk˝ch a†moravskoslezsk˝ch galeriÌ a†holandskÈ asociace muzeÌ. TradiËnÏ probÏhl jarnÌ a†podzimnÌ cyklus p¯edn·öek (Elba ostrov drahokam˘; ZlatÈ horeËky, aneb drahÈ kovy v†historii lidstva; P¯ÌrodnÌ kr·sy a†zajÌmavosti dunajskÈ delty; AntickÈ, st¯edovÏkÈ a†renesanËnÌ pam·tky severnÌ a†st¯ednÌ It·lie; ManovÈ ve sluûb·ch t¯ebÌËskÈho kl·ötera; »eötÌ faöistÈ a†jejich pokus o†puË v†lednu 1933; Zelen· kr·sa mechorost˘; Pruskorakousk· v·lka 1866; Putov·nÌ za p¯Ìrodou JiûnÌ Ameriky ñ Venezuela; ArcheologickÈ v˝zkumy na T¯ebÌËsku v†roce 1997; TajemstvÌ t¯ebÌËskÈ baziliky). »innost muzea se st·le vÌce zamÏ¯uje na dÏtskÈho n·vötÏvnÌka. V†oblasti spolupr·ce se ökolami se staly jiû pravideln˝mi programy pro dÏti mate¯sk˝ch a†z·kladnÌch ökol pod vedenÌm lektorky ZMM (programy spojenÈ s†v˝stavami, velikonoËnÌ program, kladnÏ hodnocenou akcÌ bylo vystoupenÌ dÏtÌ pod vedenÌm lektorky ZMM na KarlovÏ n·mÏstÌ ñ Ñéiv˝ betlÈmì). V†souladu s†finanËnÌmi moûnostmi ZMM byly rozöi¯ov·ny sbÌrky o†n·kupy (J. Kreml·Ëek, J. DoËekal, C. Bouda, F. B. ZvÏ¯ina, O. Stritzko, V. JÌcha, V. Pajurek, L. Nov·k, vy¯ez·van˝ betlÈm p. France, vzorky vltavÌn˘ aj.), d·le o†archivnÌ a†p¯ÌrodovÏdnÈ sbÏry a†dary (obrazy, fotografie, miner·ly, horniny aj.). V†r·mci pÈËe o†sbÌrky pokraËovali odbornÌ pracovnÌci spoleËenskovÏdnÈho i†p¯ÌrodovÏdnÈho oddÏlenÌ v†inventarizaci sbÌrkov˝ch fond˘. Nad·le probÌhaly z·chrannÈ archeologickÈ v˝zkumy, povrchovÈ a†leteckÈ prospekce archeologick˝ch lokalit a†jejich ochrana. Darem byl zÌsk·n program na zpracov·nÌ fondu star˝ch tisk˘ BACH OLOMOUC. Zpracov·na byla i†t¯etÌ Ë·st RozöÌ¯enÈ pasportizace hrad˘ a†z·mk˘ a†strategie z·chrany, ˙drûby, vyuûitÌ a†propagace st·tnÌch hrad˘ a†z·mk˘ pro MK »R. Dle Ëasov˝ch a†finanËnÌch moûnostÌ se ˙Ëastnili odbornÌ pracovnÌci muzea nejr˘znÏjöÌch semin·¯˘, buÔ jako ˙ËastnÌci (setk·nÌ muzejnÌch archeolog˘ ve SpiöskÈ NovÈ Vsi, semin·¯ St¯Ìbrn· Jihlava, Musaionfilm, Etologick· konference ve Dvo¯e Kr·lovÈ, semin·¯ zoolog˘ aj.) nebo lekto¯i (nap¯. ve st¯edisku ekologickÈ v˝chovy Chaloupky). Celkov· n·vötÏvnost v†roce 1998 Ëinila 41 852 osob vËetnÏ vernis·ûÌ, v˝stav, expozic a†kulturnÏv˝chovn˝ch akcÌ. (PoboËku v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch navötÌvilo celkem 14 933 z·jemc˘.) Jana BeËkov·

301

Z†»INNOSTI HOR¡CK…HO MUZEA Hor·ckÈ muzeum v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ, od roku 1992 souË·st slouËen˝ch NovomÏstsk˝ch kulturnÌch za¯ÌzenÌ, zah·jilo provoz v†objektu starÈ radnice po dlouhodobÈ rekonstrukci probÌhajÌcÌ v†letech 1989ñ1993. Ve sloûitÈ ekonomickÈ situaci se z†BVV poda¯ilo zap˘jËit vitrÌny do vÏtöÌ Ë·sti prostor a†bez n·klad˘ na v˝tvarn˝ n·vrh a†instalaci otev¯Ìt expozici lidovÈ kultury i†Ë·st expozice mÏstsk˝ch dÏjin (ûelez·¯stvÌ a†skl·¯stvÌ, ökolnÌ t¯Ìda z†1. republiky). Lyûa¯sk· expozice vyûadovala jiû finanËnÌ prost¯edky a†realizovala se podle p¯edstav z¯izovatele na ˙kor souËasnÈ muzejnÌ prezentace. P¯es ¯adu nedostatk˘ a†nedokonËenost expozic oceÚujÌ n·vötevnÌci z·mÏr vytvo¯it muzeum podle z·sady Ñpro kaûdÈho nÏcoì a†Ñdot˝kat se expon·t˘ je dovolenoì (instalace vÏtöÌch p¯edmÏt˘ v†nezasklen˝ch vitrÌn·ch, vyuûitÌ hraËek, posezenÌ ve ökolnÌ t¯ÌdÏ a†lyûa¯skÈ hospodÏ). NejvÏtöÌ z·jem je o†pohybliv˝ figur·lnÌ soubor s†pracovnÌmi a†ûertovn˝mi v˝jevy zn·m˝ pod n·zvem Ñmlejnek z†VÌruì, zp¯ÌstupnÏn˝ v†prostoru dvora bÏhem letnÌ sezony z·roveÚ se sklepnÌ mineralogickou expozicÌ. Od Ë·steËnÈho otev¯enÌ objektu v†Ëervenci roku 1993 do roku 1998 bylo uspo¯·d·no 42 v˝stav, z†toho t¯i Ëtvrtiny z†vlastnÌch sbÌrek (z p¯evzat˝ch v˝stav u†jednÈ zpracovalo Hor·ckÈ muzeum historickou Ë·st a†dalöÌ doplnilo vlastnÌm materi·lem). PostupnÈ zp¯ÌstupÚov·nÌ st·l˝ch expozic umoûnilo rozöÌ¯it v˝stavnÌ pl·ny o†mimoregion·lnÌ tematiku. ReciproËnÏ muzeum v†roce 1998 p¯ipravilo scÈn·¯ a†sbÌrkovÈ fondy pro v˝stavu modrotisku v†Podhor·ckÈm muzeu a†Rezervaci lidovÈho stavitelstvÌ VysoËina, dalöÌ pomoc byla poskytnuta obci K¯iû·nky p¯i z¯izov·nÌ pamÏtnÌ sÌnÏ. V†uvedenÈ dobÏ vydalo za¯ÌzenÌ dvÏ publikace zpracovanÈ muzejnÌm pracovnÌkem, sedm pohlednic, dopisnÌ papÌr s†vedutou mÏsta a†autorsky se podÌlelo na zpracov·nÌ Ëty¯ mÌstnÌch publikacÌ. NedostateËn˝ z·jem o†ediËnÌ nabÌdku kompenzujeme rozöi¯ov·nÌm p¯edmÏt˘ souvisejÌcÌch s†expoziËnÌm zamÏ¯enÌm muzea (modrotisk, d¯evo, sklo). ⁄silÌ o†zv˝öenÌ p¯Ìjm˘ se na druhÈ stranÏ negativnÏ promÌtlo do odbornÈ Ëinnosti vzhledem k†tomu, ûe kromÏ Ëty¯ mÏsÌc˘ hlavnÌ sezony zajiöùovali muzejnÌ pracovnÌci i†provoz a†celoroËnÏ se vÏnovali evidenci trûeb. Z†kulturnÌch akcÌ se jiû tradiËnÏ po¯·d· autobusov˝ z·jezd po pam·tk·ch NovomÏstska u†p¯Ìleûitosti Dn˘ evropskÈho dÏdictvÌ, otvÌr·nÌ mlejnku p¯i zah·jenÌ n·vötÏvnickÈ sezony 7. kvÏtna a†demonstrace textilnÌch technik v†r·mci mÏstskÈ slavnosti Nova civitatis konanÈ prvnÌ p·tek v†mÏsÌci Ëervenci. Vnit¯nÌ Ëinnost za¯ÌzenÌ se vedle pr·ce se sbÌrkov˝m fondem zamÏ¯ila na zajiötÏnÌ konzervace a†akvizice pro expoziËnÌ ˙Ëely. V†roce 1998 nebyly poprvÈ p¯idÏleny finanËnÌ prost¯edky na konzervaci a†n·kup sbÌrek, p¯esto p¯ibylo 705 kus˘, z†toho 273 darovan˝ch trojrozmÏrn˝ch expon·t˘. »·st evidence musela b˝t p¯esunuta do dalöÌho roku vzhledem k†tomu, ûe po odchodu dvou ze t¯Ì odborn˝ch pracovnÌk˘ bylo nezbytnÈ udrûet chod za¯ÌzenÌ vËetnÏ realizace osmi pl·novan˝ch v˝stav. Vedle person·lnÌch a†kompetenËnÌch z·leûitostÌ je nejz·vaûnÏjöÌm problÈmem nevhodnÈ uloûenÌ sbÌrek, kterÈ pro nedostatek investic nevy¯eöila ani gener·lnÌ rekonstrukce objektu. Zdenka Chochol·Ëov·

302

BÕTEäSK… MUZEUM A†ROK 1998 MÏstskÈ muzeum ve VelkÈ BÌteöi z˘st·v· v†roce 1998 st·le malou z·lohovou organizacÌ vËlenÏnou p¯Ìmo do rozpoËtu mÏsta. Ovöem nÏkterÈ nedostatky projevujÌcÌ se kv˘li absenci samostatnÈ subjektivity muzea se p¯ece jen da¯ilo dÌlem napravovat prost¯ednictvÌm MuzejnÌ nadace VelkobÌteöska. Ta vöak v†n·vaznosti na novÏ vydanou legislativu musela do konce roku ukonËit svou existenci, proto muzeum iniciovalo vznik MuzejnÌho spolku VelkobÌteöska, kter˝ byl ustaven uprost¯ed roku. Sdruûuje p¯·tele a†p¯Ìznivce muzea, kte¯Ì majÌ z·jem o†zachov·nÌ tohoto skromnÈho muzejnÌho za¯ÌzenÌ a†öiröÌ rozvoj jeho Ëinnosti v†r˘zn˝ch oborech. Spolek navazuje tÈû na posl·nÌ a†cÌle d¯ÌvejöÌ nadace. MuzejnÌ spolek jiû jednou v†BÌteöi fungoval, zaloûili jej BÌteöanÈ ve dvac·t˝ch letech spoleËnÏ s†muzeem. Zanikl v†letech pades·t˝ch. Po kr·tkÈm desetiletÌ okresnÌho muzea takÈ jeho Ëinnost v†roce 1960 utichla a†existence muzea se stala na p·r desetiletÌ nejistou. NynÌ jde p¯edevöÌm o†to, aby bylo moûno pokraËovat v†restaurov·nÌ vytypovan˝ch muze·liÌ a†ve vyd·v·nÌ vlastivÏdn˝ch publikacÌ, protoûe to zatÌm z¯izovatel muzea neumoûÚuje. V†roce 1998 investovala nadace do sbÌrek a†kniûnÌho fondu muzea p¯es 30 000 KË. Minul˝ rok s†osmiËkou na konci s†sebou nesl p¯ipomenutÌ mnoh˝ch mÌstnÌch v˝roËÌ, z†nichû dvÏ byla v˝znamnÏjöÌho r·zu. P¯ednÏ 400. v˝roËÌ zaloûenÌ ËeskobratrskÈho kostelÌka Karlem st. ze éerotÌna, na jehoû mÌstÏ nynÌ muzeum sÌdlÌ. Tuto oslavu muzeum pojalo v†nadregion·lnÌ öÌ¯i. Z˙Ëastnily se jÌ p¯ednÌ osobnosti protestantsk˝ch cÌrkvÌ i†vÏdeckÈ kapacity prezentujÌcÌ se bÏhem dvou p¯edn·ökov˝ch dn˘. D·le se jednalo o†590. v˝roËÌ udÏlenÌ pln˝ch mÏstsk˝ch pr·v VelkÈ BÌteöi panem Lackem z†Krava¯. Za ˙Ëasti region·lnÌch historik˘ se odehr·la v†muzeu debata, kter· sklidila velk˝ ohlas ve¯ejnosti. Celkem muzeum uspo¯·dalo asi dvacÌtku akcÌ. BÏhem sezony byla zajiötÏna pr˘vodcovsk· Ëinnost s†v˝kladem o†region·lnÌ historii, avöak byly uspo¯·d·ny i†soutÏûnÌ po¯ady v†r·mci ökolnÌch v˝prav nebo prezentov·ny vlastnÌ dokument·rnÌ po¯ady. V˝stavnÌ plochu muzea navötÌvilo 1 752 lidÌ, z†toho 880 n·vötÏvnÌk˘ tvo¯ila ml·deû, zbytek dospÏlÌ. ZahraniËnÌch n·vötÏvnÌk˘ bylo 14 (USA, ävÈdsko, Francie, Rakousko, NÏmecko, äv˝carsko). V†publikaËnÌ Ëinnosti byla zah·jena p¯Ìprava vyd·nÌ sbornÌku k†400. v˝roËÌ Ëeskobratrsk˝ch oslav ve VelkÈ BÌteöi. V†region·lnÌm tisku vyölo 38 Ël·nk˘ s†muzejnÌ tÈmatikou, 2 Ël·nky byly otiötÏny v†odborn˝ch Ëasopisech a†na 2 dalöÌch m· muzeum spolu˙Ëast. Byla vypracov·na bibliografie pro Moravsk˝ zemsk˝ archiv v†BrnÏ. Mimo n·vötÏvy v†expozici navötÌvilo muzeum dalöÌch 631 osob. Z†toho 105 kv˘li poradenskÈ pomoci (71 badatel˘ a†34 student˘ ohlednÏ diplomov˝ch, roËnÌkov˝ch a†semin·rnÌch pracÌ). BadatelÈ p¯ijeli i†ze zahraniËÌ. DalöÌch 526 osob p¯iölo do muzea v†z·leûitostech konzultacÌ, akvizic, knihovny, mÏstskÈ pam·tkovÈ zÛny, kontrol, ˙drûby a†technicko-hospod·¯sk˝ch vÏcÌ. Silva Smutn·

303

MUZEUM SILNIC A†D¡LNIC V†ROCE 1998 Pr˘mÏrn˝ p¯epoËten˝ stav pracovnÌk˘ muzea byl 8, coû zahrnuje i†pr˘vodce. Vzhledem k†vykon·vanÈ Ëinnosti to byl poËet naprosto nedostateËn˝. V†budovÏ z·mku navÌc zaËaly probÌhat opravy statiky budovy financovanÈ majitelkou. Rozsah pracÌ nebyl zn·m p¯edem, p˘vodnÌ p¯edpoklad provedenÌ pracÌ mimo sezonu se nepoda¯il dodrûet, protoûe bylo t¯eba tuto Ëinnost prov·dÏt souËasnÏ ve vöech patrech v˝chodnÌho k¯Ìdla. D˘sledkem bylo urychlenÈ vyklÌzenÌ dotËen˝ch prostor, coû si vyû·dalo p¯esuny sbÌrkov˝ch p¯edmÏt˘ v†depozit·¯Ìch muzea a†znamenalo to i†omezenÌ v˝stavnÌch s·l˘. BouracÌ pr·ce s†sebou p¯inesly dalöÌ nep¯Ìjemnosti, zvl·ötÏ rozöÌ¯enÌ prachu po celÈ budovÏ, kterÈmu ani sebepeËlivÏjöÌ ˙klid nedok·zal zabr·nit. ZtÌûeno bylo rovnÏû vyhled·v·nÌ sbÌrkov˝ch p¯edmÏt˘, aù uû na v˝stavy nebo pro badatele, protoûe provizornÌ umÌstÏnÌ p¯edmÏt˘ v†nÏkter˝ch p¯Ìpadech znemoûÚovalo p¯Ìstup. AkviziËnÌ Ëinnost stejnÏ jako v†p¯edchozÌch letech zahrnovala fotodokumentaci r˘zn˝ch ud·lostÌ a†akcÌ, aù uû po¯Ìzenou vlastnÌmi silami nebo zakoupenÌm fotografiÌ od jin˝ch fotograf˘. StejnÏ byly po¯Ìzeny i†videoz·znamy. VlastnÌ ËinnostÌ se v†d˘sledku z·chrannÈho archeologickÈho sbÏru sbÌrky muzea rozöÌ¯ily o†zlomky keramiky, zvl·ötÏ kachl˘, uûitn˝ch p¯edmÏt˘ a†dalöÌch n·lez˘ ze 14.ñ16. stoletÌ. OddÏlenÌ pozemnÌch komunikacÌ zÌskalo darem Silnic JiËÌn soubor projekt˘ v˝stavby a†oprav silnic, most˘ apod. z†obdobÌ let 1887ñ1950, celkem 7,7 bÏûn˝ch metr˘ archivnÌho materi·lu. KoupÌ bylo zÌsk·no nÏkolik model˘ most˘, textilnÌ v˝robky, knihy a†dalöÌ p¯edmÏty. Pr·ce se sbÌrkami byla omezena opravami z·mku, proto v†tomto roce nebyla prov·dÏna evidence 2. stupnÏ. Do poËÌtaËovÈ datab·ze byla p¯ev·dÏna p¯Ìr˘stkov· kniha, prozatÌm je zaps·no 6 137 z·znam˘. Dodavatelsky byl restaurov·n betlÈm Plachetsk˝ch. Poda¯ilo se ponÏkud zlepöit depozit·rnÌ reûim n·kupem odvlhËovaËe a†p¯it·pÏnÌm v†depozit·¯i zbranÌ. Pro ve¯ejnost byla celoroËnÏ p¯Ìstupna Galerie synagoga, kde kromÏ st·lÈ v˝stavy Magen David o†velkomezi¯ÌËsk˝ch éidech probÏhlo 9 v˝stav: ätÏdr˝ veËer nastal, Hled·nÌ andÏla, VÏci a†lidÈ, Z†poh·dky do poh·dky, Studenti a†absolventi ateliÈru textilnÌ tvorby VäUT, CÌna¯stvÌ ñ zapomenutÈ ¯emeslo, Hommage à†Casanova, Fotografie Eva Lys·kov· a†Jan BranË, SvÏtci v†lidovÈm kalend·¯i. NejvÏtöÌ ˙spÏch zaznamenala v˝stava ilustracÌ akad. malÌ¯e Josefa Kreml·Ëka Z†poh·dky do poh·dky. Expozice na z·mku byly otev¯eny od 1. 5. do 31. 10., v˝stava Nezn·m· IndonÈsie trvala aû do 15. 11. Na poË·tku sezony byly otev¯eny stejnÈ expozice jako v†p¯edchozÌm roce, to znamen· DÌlo Ji¯Ìho Marka, Kr·sa lastur, Naöi pt·ci, Z†mo¯Ì a†oce·n˘, Letec ing. Jan »erm·k, Mosty historickÈ a†souËasnÈ, ManÈvry +†Sarajevo, navÌc jeötÏ v˝stava model˘ letadel Ñ80 let ËeskoslovenskÈho letectvÌì. Od 7. srpna byla v†d˘sledku oprav z·mku uzav¯ena Kr·sa lastur, Naöi pt·ci, Z†mo¯Ì a†oce·n˘, Jan »erm·k, zatÌmco zb˝vajÌcÌ prostory byly p¯Ìstupny za poloviËnÌ vstupnÈ. KromÏ toho se i†na z·mku (v p¯ÌzemÌ) st¯Ìdaly kr·tkodobÈ v˝stavy, kter˝ch bylo celkem 5: Izrael ve fotografiÌch, JaponskÈ laky, V˝roËÌ udÏlenÌ mÏstsk˝ch pr·v, VËela¯sk· v˝stava a†Nezn·m· IndonÈsie. Z†v˝stav byla nej˙spÏönÏjöÌ VËela¯sk· v˝stava, kterou za necel˝ mÏsÌc trv·nÌ (3. 9.ñ27. 9.) zhlÈdlo cca 1 600 osob. Z·mek a†synagogu navötÌvilo celkem 10 856 osob. Prost¯ednictvÌm z·p˘jËek se muzeum podÌlelo na v˝stav·ch: Dudy v†»ech·ch a†na MoravÏ (putovnÌ v˝stava na nÏkolika mÌstech), VÏci a†lidÈ (éÔ·r nad S·zavou), LÈka¯i, lÈky, lÈËitelÈ (Brno), Mosty, brody, cesty, l·vky (Roztoky u†Prahy, Slan˝), Hor·ck· v˝öivka (NovÈ MÏsto na MoravÏ), BetlÈmy (Vyökov). KromÏ bÏûn˝ch muzejnÌch v˝stav bylo uspo¯·d·no i†nÏkolik propagaËnÌch akcÌ. Dne 17. 5. v†r·mci Mezin·rodnÌho dne muzeÌ byl vstup zdarma. Na n·dvo¯Ì z·mku se konalo 21. 6. setk·nÌ historick˝ch vozidel, kterÈ navötÌvilo celkem 2 461 osob. Akce byla obohacena o†atrakci ñ rozebÌr·nÌ a†skl·d·nÌ vozidla CitroÎn 2 CV, n·slednÏ byl vytvo¯en rekord v†poËtu dÏtÌ, kterÈ se vejdou do tohoto vozidla. K†590. v˝roËÌ udÏlenÌ mÏstsk˝ch pr·v uspo¯·dalo muzeum 26. 7. na n·dvo¯Ì z·mku celodennÌ akci s†n·zvem Z·meck˝ den. Celkov· n·vötÏvnost byla 2 315 n·vötÏvnÌk˘. Pro dÏti do 15 let byla uspo¯·d·na soutÏû o†nejlepöÌ figurku darovnÌka. Tyto figurky byly vystaveny v†synagoze v†pr˘bÏhu v˝stavy SvÏtci v†lidovÈm kalend·¯i, kde stejnÏ jako p¯ed rokem n·vötÏvnÌci vyhodnotili nejlepöÌ figurku. Skupin·m z·jemc˘ byl poskytnut v˝klad p¯i prohlÌdce mÏsta. Ve spolupr·ci s†Genealogickou a†vlastivÏdnou spoleËnostÌ byly uspo¯·d·ny dvÏ p¯edn·öky. Muzeum se podÌlelo na p¯ÌpravÏ v˝stavy Ko¯eny ûidovskÈho n·roda v†»ech·ch a†na MoravÏ, kter· probÏhla v†Izraeli (v Tel Avivu, JeruzalÈmÏ a†HaifÏ) a†v†pr˘bÏhu roku byla p¯esunuta do New Yorku.

304

Byly vypracov·ny podklady pro dÏjiny amatÈrskÈho divadla na Velkomezi¯ÌËsku jako souË·st pr·ce celost·tnÌho rozsahu. Pro Pam·tkov˝ ˙stav Brno byla zpracov·na III. etapa pasportizace pam·tek t˝kajÌcÌ se z·mku ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ. BadatelÈ navötÌvili muzeum celkem ve 117 n·vötÏv·ch, d·le bylo zodpovÏzeno 10 dotaz˘ telefonicky a†2 pÌsemnÏ. Studovan· tÈmata byla skuteËnÏ r˘znorod·, aù uû z†dÏjin literatury, umÏnÌ, dopravy, z†dÏjin obecnÏ i†z†dÏjin regionu. D·le se badatelsk˝ z·jem soust¯edil na jednotlivÈ p¯edmÏty nebo typy p¯edmÏt˘ z†muzejnÌch sbÌrek ñ cechovnÌ prapory, kachle, zbranÏ, japonskÈ laky, textilnÌ sbÌrky, äaökovy tisky, dÌlo Jakuba Demla a†Ji¯Ìho Marka. Jako kaûdoroËnÏ byl z·jem zamÏ¯en i†na dÏjiny VelkÈho Mezi¯ÌËÌ, a†to zvl·ötÏ na problÈmy udÏlenÌ mÏstskÈho pr·va v†souvislosti se slaven˝m v˝roËÌm, na heraldiku, dÏjiny jednotliv˝ch dom˘, soch, kaplÌ, k¯Ìû˘ a†dalöÌch objekt˘ ve mÏstÏ a†okolÌ a†na v˝znamnÈ osobnosti mÏsta. DalöÌ okruh badatel˘ se zab˝val dÏjinami d·lnice, d·lniËnÌho mostu VysoËina, historick˝mi mosty apod. MuzejnÌ knihovna m· celkem 9 643 svazk˘, z†toho studijnÌ fond zahrnuje 8 008 knih a†Ëasopis˘. Celkem bylo zap˘jËeno 109 ks knih a†Ëasopis˘. Marie Ripperov·

»INNOST MUZEA V†BYSTÿICI NAD PERNäTEJNEM ZA ROK 1998 Muzeum navötÌvilo 3 957 n·vötÏvnÌk˘, z†toho bylo 2 757 dÏtÌ, ponejvÌce ve ökolnÌch v˝prav·ch. Muzeum spolupracuje s†cestovnÌ kancel·¯Ì ÑKupka tourì ve éÔ·¯e nad S·zavou a†dÌky tomu k†n·m jezdÌ z·jezdy z†celÈ republiky. Pro ökoly v†Byst¯ici nad Pernötejnem po¯·d·me po dohodÏ s†uËiteli odbornÈ tÈmatickÈ p¯edn·öky. Bylo pod·no 86 v˝klad˘ v†expozicÌch a†6 odborn˝ch p¯edn·öek na tÈma ÑCechovnÌ z¯ÌzenÌ a†zanikl· ¯emeslaì a†ÑPartyz·nskÈ hnutÌ a†odboj na Byst¯ickuì. P¯i tÏchto p¯edn·ök·ch promÌt·me û·k˘m videokazety o†Ës. letcÌch v†Anglii, p¯i p¯edn·ök·ch o†tÏûbÏ uranu promÌt·me videokazety s†touto tematikou a†v†budoucnu bude n·ö fond obohacen o†8 videokazet ÑZanikl· ¯emeslaì. Muzeum uspo¯·dalo 2 vlastnÌ v˝stavy: ÑCo nosily naöe babiËkyì ze sbÌrkovÈho fondu muzea a†ÑDrahÈ kamenyì ze sbÌrek soukromÈho sbÏratele. D·le se podÌlelo na realizaci celost·tnÌ v˝stavy ÑSlavnosti bramborì, jejÌû Ë·st probÌhala i†v†Byst¯ici nad Pernötejnem a†na v˝stavÏ k†80. v˝roËÌ republiky ÑZa svobodn˝ st·tì ve éÔ·¯e nad S·zavou, pro kterou poskytlo nÏkolik expon·t˘. Muzeum vlastnÌ odbornou knihovnu, ze kterÈ zap˘jËuje z·jemc˘m, p¯edevöÌm badatel˘m a†student˘m, odbornÈ knihy a†Ëasopisy. V†r. 1998 bylo zap˘jËeno 186 titul˘ a†vy¯Ìzeno 62 badatelsk˝ch dotaz˘. Poskytujeme takÈ odbornÈ konzultace student˘m st¯ednÌch a†vysok˝ch ökol pro diplomovÈ a†dizertaËnÌ pr·ce. VstupnÈ zdarma do muzea poskytujeme n·vötÏvnÌk˘m ve dnech 18. 5. (Den muzeÌ) a†4. 12. (sv. Barbory ñ den otev¯en˝ch dve¯Ì v†HornickÈ expozici). V†mÏsÌci dubnu byly expozice na 2 t˝dny uzav¯eny z†d˘vod˘ malov·nÌ. V†¯Ìjnu se 1 pracovnice muzea z˙Ëastnila kaûdoroËnÌho semin·¯e konzerv·tor˘ v†Kop¯ivnici. Alena KratochvÌlov·

305

éœ¡RSK… REGION¡LNÕ MUZEUM V†ROCE 1998 P¯i loÚskÈm hodnocenÌ Ëinnosti naöeho muzea na str·nk·ch tohoto sbornÌku jsme pouk·zali na kladnÈ aspekty jeho souËasnÈho umÌstÏnÌ a†rozöÌ¯enÌ ve¯ejn˝ch kontakt˘, coû se odrazilo v†nejvyööÌ n·vötÏvnosti za celou dlouhou ¯adu let. Potvrdil se takÈ p¯edpoklad, ûe bylo v†tomto smÏru dosaûeno urËitÈho vrcholu. P¯es pokraËujÌcÌ prostorovÈ a†technickÈ provizorium bylo i†v†roce 1998 p¯ipraveno jeden·ct v˝stav, z†toho pouze t¯i importovanÈ. Celkov· n·vötÏvnost vöak byla v˝raznÏ niûöÌ neû v†roce 1997, v†p¯epoËtu aû o†39 % (to znamenalo asi 7 000 n·vötÏvnÌk˘). P¯i celoroËnÌm provozu z˘staly na p¯ibliûnÏ stejnÈ ˙rovni sezonnÌ v˝kyvy. StabilnÌ byl i†z·jem ökol z†mÏsta a†blÌzkÈho okolÌ. Tematicky nejvÌce zaujaly v˝stavy ÑExpedice »Ìnaì (doplnÏn· kr·tkodobÏ i†o†v˝stavku bonsajÌ) a†ÑNechte na hlavÏì (z provenience novojiËÌnskÈho muzea ñ pokr˝vky hlavy). Zklam·nÌm byl mal˝ z·jem o†v˝stavu ke 120. v˝roËÌ mÏstskÈho hasiËskÈho sboru, zvl·ötÏ kdyû uv·ûÌme jejÌ za¯azenÌ do exponovanÈho obdobÌ konce Ëervna a†obecnou popularitu hasiË˘. Ve druhÈ polovinÏ roku byla ˙spÏön· v˝stava ke 100. v˝roËÌ ûeleznice v†naöem mÏstÏ. Naproti tomu jsme byli zklam·ni pouze pr˘mÏrn˝m z·jmem o†v˝stavu k†80. v˝roËÌ vzniku samostatnÈho »eskoslovenska. ObËansk· ve¯ejnost se v†tomto p¯ÌpadÏ projevila skuteËnÏ dosti lhostejnÏ, p¯ich·zely p¯ev·ûnÏ ökoly. V†r·mci v˝mÏny byly zap˘jËeny do jin˝ch muzejÌ v˝stavy ÑNezn·m· IndonÈsieì, ÑBorneo ñ perla tropickÈ Asieì a†ÑVÏci a†lidÈì. Bylo to vesmÏs v†r·mci jihomoravskÈho regionu (Znojmo, ProstÏjov, Jihlava, Mikulov, VelkÈ Mezi¯ÌËÌ). Jejich souË·stÌ byly podle poûadavk˘ i†odbornÈ p¯edn·öky. U†z·jmov˝ch organizacÌ a†sdruûenÌ p¯Ìmo ve mÏstÏ byl z·jem o†p¯edn·öky a†besedy prakticky nulov˝. V˝jimkou byli opÏt pouze ûÔ·rötÌ skauti, kte¯Ì uspo¯·dali nÏkolik besed s†historickou, mÌstopisnou a†speci·lnÌ tÈmatikou. Jak se ukazuje, tato forma ÑosvÏtyì bez atraktivnÌho technickÈho z·zemÌ v†podstatÏ doûÌv·. StabilnÌ z·jem o†sluûby odborn˝ch pracoviöù muzea projevovali studenti st¯ednÌch a†vysok˝ch ökol v†r·mci mimoökolnÌ aktivity (SO») a†zpracov·nÌ semin·rnÌch nebo roËnÌkov˝ch pracÌ. Pomoc byla poskytnuta i†nÏkolika soukrom˝m badatel˘m. Tematika byla opÏt p¯edevöÌm region·lnÏ historick·, ale takÈ p¯ÌrodovÏdn· a†speci·lnÌ (ûivnosti, drobn· v˝roba, mÌstopis mÏsta apod.). Jednalo se ¯·dovÏ o†nÏkolik desÌtek jednotlivc˘, kter˝m bylo umoûnÏno takÈ prezenËnÌ vyuûitÌ sbÌrkovÈ knihovny a†archivu muzea. VÏtöinou to byly opakovanÈ konzultace spojenÈ s†pomocÌ p¯i ˙prav·ch koneËnÈho textu. Za ˙spÏch povaûuje Region·lnÌ muzeum mÏsta éÔ·ru n. S. vyd·nÌ ÑStruËn˝ch dÏjin éÔ·ru nad S·zavouì ñ p¯ÌruËky urËenÈ nejöiröÌ laickÈ ve¯ejnosti. JejÌ obsah byl p¯izp˘soben bÏûnÈ pot¯ebÏ Ñpro ökolu a†d˘mì. Vych·zeli jsme ze zkuöenostÌ Ëasto se opakujÌcÌch dotaz˘ a†z†faktu, ûe v†obs·hlejöÌch Ëty¯svazkov˝ch dÏjin·ch mÏsta se vÏtöina z·jemc˘ h˘¯e orientuje. KromÏ toho jsou jiû dnes m·lo dostupnÈ, stejnÏ jako p¯edv·leËn˝ IX. dÌl MoravskÈ vlastivÏdy J. F. Svobody nebo prvnÌ ucelenÈ dÏjiny mÏsta a†kl·ötera zpracovanÈ na poË·tku stoletÌ B. Droûem. NovodobÈ dÏjiny byly v†naöem pojetÌ zpracov·ny s†pouûitÌm ¯ady dobov˝ch dokument˘ a†z·pis˘ v†mÏstskÈ kronice. Naöe rozsahem nevelk· pr·ce se setkala s†ûiv˝m ohlasem ve¯ejnosti, s†pozitivnÌ i†negativnÌ kritikou, coû jsme uvÌtali jako d˘kaz opravdovÈho z·jmu o†dÏjiny mÏsta. U†p¯Ìleûitosti 80. v˝roËÌ vzniku »eskoslovenskÈ republiky byla vyd·na dÌky podpo¯e okresnÌho ˙¯adu takÈ drobn· publikace ÑZa svobodn˝ st·tì, obsahujÌcÌ kromÏ obecn˝ch historick˝ch skuteËnostÌ z†1. svÏtovÈ v·lky a†Ës. odboje i†datovou chronologii, ˙plnÈ texty hlavnÌch dobov˝ch dokument˘ a†uk·zky autentick˝ch text˘ z†denÌk˘ mÌstnÌch ˙ËastnÌk˘ tÏchto ud·lostÌ (voj·k˘ a†legion·¯˘ z†regionu). V†souËasnÈ dobÏ Region·lnÌ muzeum st·le oËek·v· do¯eöenÌ sv˝ch provoznÌch problÈm˘ ñ p¯edevöÌm zÌsk·nÌ dalöÌch depozit·rnÌch prostor v†blÌzkosti hlavnÌho pracoviötÏ na ûÔ·rskÈ Tvrzi. PotÏöitelnou skuteËnostÌ se stala rostoucÌ d˘vÏra staröÌch obËan˘ mÏsta, kte¯Ì n·m poskytli ¯adu nov˝ch akvizic, p¯edevöÌm drobn˝ch dom·cÌch p¯edmÏt˘, textiliÌ, knih, Ëasopis˘ i†rodinn˝ch dokument˘, z†velkÈ Ë·sti jako dary. Jaroslav ävoma

306

RECENZE A ZPRÁVY O LITERATUØE B. NEBOJSA, Jak to bylo s†partyz·ny. Tiönov, SURSUM 1998, 108 stran +†foto p¯Ìloha. N·klad 2 000 ks, cena 88 KË. Publikace je kniûnÌ podobou seri·lu Ël·nk˘, kter˝ vych·zel v†RT VysoËina v†dubnuñËervenci 1995. Autor tento z·klad doplnil a†rozöÌ¯il o†pÏt zcela nov˝ch kapitol a†pod n·zvem ÑOhlasy a†slovnÌ p˘tkyì p¯ipojil jeötÏ v˝bÏr z†polemick˝ch dopis˘ a†novinov˝ch Ël·nk˘ reagujÌcÌch na jeho pr·ci. Recenzovan· kniha nenÌ knihou ËistÏ historickou, pat¯Ì spÌöe do okruhu publicistick˝ch dÏl. Tomu odpovÌd· i†jejÌ styl, jehoû hlavnÌm cÌlem je zÌskat a†strhnout Ëten·¯e. Autor vynechal vöe, co by mohlo Ëten·¯e nudit. Zde m·m na mysli zejmÈna absenci ˙vodu, v†nÏmû by se autor pokusil vypo¯·dat se s†prameny, jichû bylo p¯i zpracov·nÌ tÈmatu pouûito. V†pr·ci je uv·dÏna cel· ¯ada nov˝ch fakt˘ a†nov˝ch interpretacÌ Ëerpan˝ch z†velkÈ Ë·sti ze vzpomÌnek pamÏtnÌk˘. OsobnÌ vzpomÌnky jsou vöak subjektivnÌm, a†tedy m·lo spolehliv˝m pramenem, a†jestliûe majÌ b˝t pouûity pro historickou pr·ci, musÌ se konfrontovat mezi sebou navz·jem a†nejlÈpe jeötÏ s†p˘vodnÌmi prameny ˙¯ednÌ povahy. Z†textu nevypl˝v·, zda autor takovouto pramennou kritiku provedl, a†m·me-li soudit pouze z†p¯ipojenÈho seznamu pramen˘ a†literatury, prameny ˙¯ednÌ povahy z˘staly zcela stranou jeho z·jmu. Pro knihu je typick˝ sugestivnÌ styl s†Ëast˝mi ¯eËnick˝mi ot·zkami, kter˝ Ëten·¯e vtahuje do dÏje a†ned·v· mu vydechnout. Jednostrann· orientace na negativnÌ aspekty odbojovÈho hnutÌ ale zp˘sobuje, ûe se text na mnoha mÌstech svou formou p¯Ìliö neliöÌ od ideologick˝ch text˘ normalizaËnÌho obdobÌ, jeû zde autor p¯Ìk¯e odsuzuje. Nebojsa v†z·vÏru textu uv·dÌ, ûe si je vÏdom i†pozitivnÌch str·nek partyz·nskÈho hnutÌ a†chce p¯ispÏt k†objektivnÌmu pohledu na problematiku. Ve svÈ knize se o†nich ovöem nezmiÚuje, text vyznÌv· zcela negativnÏ a†nask˝t· se tedy ot·zka, zda lze k†vyv·ûenÈmu pohledu na dÏjiny p¯ispÏt vyd·v·nÌm jednostrannÏ zamÏ¯en˝ch pracÌ. JednÌm z†cÌl˘ knihy bylo vyvolat polemiku o†sledovanÈm tÈmatu. To se skuteËnÏ poda¯ilo a†v˝bÏr z†Ëten·¯sk˝ch reakcÌ a†autorov˝ch odpovÏdÌ na nÏ je p¯ipojen na z·vÏr knihy. SpÌöe neû o†solidnÏ a†vÏcnÏ vedenou diskusi jde vöak z†obou stran o†prezentaci vyhrocen˝ch stanovisek a†nez¯Ìdka o†pouhÈ osobnÌ invektivy. K†rychlÈmu sp·du textu p¯ispÌv· takÈ autorovo zcela jasnÈ vidÏnÌ problÈm˘. JednajÌcÌm osob·m jsou zde p¯isouzeny zcela jasnÈ p¯edpoklady a†pohnutky a†Ëten·¯ p¯ijÌm· jednoznaËnÈ soudy, o†nichû uû nenÌ t¯eba pochybovat. Je velmi snadnÈ urËit, kdo je dobr˝ a†kdo je öpatn˝. »ernÈ je opravdu ËernÈ a†bÌlÈ opravdu bÌlÈ. Zpravidla ale to, co je jednoznaËnÈ, nemusÌ b˝t pravdivÈ. Textu by takÈ prospÏla vÏtöÌ mÌra historickÈho myölenÌ. »iny vykonanÈ v†tÏûkÈ dobÏ v·lky by nemÏly b˝t posuzov·ny dneönÌmi mÏ¯Ìtky, ale psychikou a†myölenÌm ËlovÏka poloviny Ëty¯ic·t˝ch let. Velk˝ psychick˝ tlak a†neust·l· atmosfÈra strachu, charakteristick· pro dobu v·lky, je v†knize Ëasto spÌöe vzd·lenou kulisou neû vöudyp¯Ìtomn˝m pocitem ovlivÚujÌcÌm jedn·nÌ lidÌ. Kniha ÑJak to bylo s†partyz·nyì rozhodnÏ stojÌ za p¯eËtenÌ. P¯es uvedenÈ nedostatky p¯in·öÌ ¯adu nov˝ch fakt˘ a†pohled˘. VyvozenÈ z·vÏry nenÌ moûno p¯ejÌmat mechanicky, Ëten·¯ by mÏl o†p¯edkl·dan˝ch faktech s·m p¯em˝ölet a†kriticky je hodnotit. Kniha, i†diskuse kolem nÌ, je ostatnÏ dokladem toho, jak stejn· fakta mohou b˝t r˘znÏ nazÌr·na. Pro mnohÈ se tak kniha m˘ûe st·t vhodnou cviËebnicÌ kritickÈho myölenÌ. Miroslav KruûÌk I. äTARHAñP. SVOBODA, Zub¯Ì u†NovÈho MÏsta na MoravÏ. Minulost a†souËasnost. Zub¯Ì, ObecnÌ ˙¯ad 1998, 85 s. N·klad neuveden, cena 70 KË. Publikace, kterou obec Zub¯Ì vydala u†p¯Ìleûitosti 650. v˝roËÌ prvnÌ pÌsemnÈ zmÌnky, zaujme uû na prvnÌ pohled n·paditou a†kvalitnÏ zpracovanou ob·lkou. KvalitnÌ zpracov·nÌ je pro knihu charakteristickÈ, aù uû jde o†grafickou ˙pravu, Ëi o†samotn˝ text. Ten je ËlenÏn do osmi kapitol postihujÌcÌch jednak v†chronologickÈm sledu v˝voj vesnice od nejstaröÌch dob do souËasnoti, jednak nÏkterÈ d˘leûitÈ fenomÈny v†ûivotÏ obce. Kaûd· kapitola je pak d·le ËlenÏna na kratöÌ Ëi delöÌ odstavce vÏnovanÈ jednotliv˝m dÌlËÌm tÈmat˘m. Knihu otevÌr· lyricky ladÏn˝ ÑPrologì, kter˝ je jak˝msi vyzn·nÌm vesnici a†jejÌm obyvatel˘m, minul˝m i†souËasn˝m. V†˙vodnÌ kapitole n·s auto¯i nejd¯Ìve seznamujÌ se z·kladnÌmi mÌstopisn˝mi a†polohopisn˝mi ˙daji a†d·le struËnÏ vykreslujÌ obraz zdejöÌho kraje, pokrytÈho pomeznÌm hvoz-

307

dem, p¯ed poË·tkem kolonizace a†samotn˝ pr˘bÏh osÌdlov·nÌ ve 13. a†14. stoletÌ s†d˘razem na kolonizaËnÌ Ëinnost p·n˘ z†Pernötejna. DalöÌ kapitola, nazvan· ÑZa p·n˘ z†Pernötejna a†Dubsk˝ch z†T¯ebomyslicì, je uû plnÏ vÏnov·na Zub¯Ì. Je zde p¯ipomenuto BoËkovo falzum, kterÈ posouvalo prvnÌ zmÌnku o†Zub¯Ì aû do roku 1247. ZmÏny ve velikosti a†uspo¯·d·nÌ vesnice jsou dokumentov·ny ˙daji z†nejstaröÌch pernötejnsk˝ch knih, z†urb·¯e novomÏstskÈho panstvÌ z†roku 1587 a†z†pozemkovÈ knihy panstvÌ z†p¯elomu 16. a†17. stoletÌ. O†pozemkovÈ knihy se opÌr· takÈ dalöÌ kapitola ÑZa pobÏlohorsk˝ch vrchnostÌì, kter· ovöem Ëerp· i†z†celozemsk˝ch soupis˘ ñ l·nov˝ch rejst¯Ìk˘, terezi·nskÈho katastru a†urbari·lnÌ fase. DozvÌme se v†nÌ o†n·sledcÌch t¯icetiletÈ v·lky, o†vzr˘stu vesnice v†18. stoletÌ, o†obecnÌ peËeti, ale takÈ o†robotnÌch povinnostech zdejöÌch obyvatel a†o†jejich problÈmech a†postojÌch v†oblasti n·boûenskÈ. Kapitola ÑPo josefinsk˝ch reform·chì se nejprve obs·hle vÏnuje vylÌËenÌ d˘sledk˘ toleranËnÌho patentu. P¯es silnou rekatolizaci se v†Zub¯Ì, stejnÏ jako v†mnoha obcÌch na NovomÏstsku, udrûelo silnÈ protestantskÈ n·boûenskÈ povÏdomÌ, kterÈ se v†roce 1782 projevilo masivnÌm vystupov·nÌm z†katolickÈ cÌrkve. Na ˙dajÌch josefinskÈho a†poslÈze stabilnÌho katastru je pak dokumentov·n stav obce na konci feudalismu. NechybÌ ani plastick˝ popis obce podle nejstaröÌ zuberskÈ katastr·lnÌ mapy z†roku 1835. Sled kapitol postihujÌcÌch chronologicky v˝voj obce uzavÌr· ÑNÏkolik pohled˘ do novÏjöÌch dÏjinì. Nalezneme zde vöe podstatnÈ z†v˝voje vesnice po roce 1850: p¯ehled o†v˝voji obyvatelstva, zpr·vy o†vystÏhovalectvÌ do Ameriky, ˙daje o†zdejöÌ ökole, kapliËce, mÌstnÌm hasiËskÈm sboru, obecnÌm domÏ, v˝voji silniËnÌho a†ûelezniËnÌho spojenÌ, zamÏstn·nÌ obyvatel, ¯emeslech a†ûivnostech, o†ud·lostech prvnÌ a†druhÈ svÏtovÈ v·lky a†jejich odrazu v†mÌstnÌch pomÏrech, o†elektrifikaci obce apod. Zvl·ötnÌ oddÌl, jehoû text je proloûen dobov˝mi citacemi, je vÏnov·n obecnÌ kronice. ChybÏt nem˘ûe ani mÌstnÌ povÏst o†zuberskÈm kostele. T¯i z·vÏreËnÈ textovÈ kapitoly jsou zamÏ¯eny tematicky. PrvnÌ z†nich p¯ibliûuje Zub¯Ì jako oblÌbenÈ a†vyhled·vanÈ letovisko a†p¯ipomÌn· turistickÈ zajÌmavosti a†pamÏtihodnosti vesnice i†jejÌho okolÌ. DalöÌ p¯in·öÌ v˝klad o†zubersk˝ch mÌstnÌch a†osobnÌch jmÈnech. Zvl·ötnÌ pozornost je zde vÏnov·na rozvÏtven˝m rod˘m Jink˘ a†Svobod˘. T¯etÌ pak p¯ipomÌn· tradici Martinsk˝ch hod˘, kterÈ se v†obci slavÌ dodnes, a†tÌm ukazuje, ûe Zub¯Ì m· kromÏ zajÌmavÈ minulosti i†ûivou souËastnost. Z·sluûnou pr·ci odvedli auto¯i i†p¯i sestavov·nÌ bohat˝ch p¯Ìloh. Nejrozs·hlejöÌ z†nich, ÑZuberskÈ domy a†jejich majitelÈì, p¯ehlednÏ uv·dÌ domy postavenÈ do roku 1945 a†zmÏny jejich vlastnÌk˘ od prvnÌch zmÌnek aû po souËasnost. D·le jsou p¯ipojeny mj.: v˝voj poËtu dom˘ a†obyvatel, p¯ehled rycht·¯˘, p¯ehled p¯edstavitel˘ obce po roce 1850, p¯ehled spr·vc˘ mÌstnÌ ökoly, situaËnÌ pl·n vesnice, dobovÈ i†souËasnÈ fotografie a†rekonstrukce uspo¯·d·nÌ obce v†minul˝ch stoletÌch. Samoz¯ejmostÌ je seznam pouûit˝ch pramen˘ a†literatury. Text knihy je oûiven faksimiliemi nÏkter˝ch p˘vodnÌch pramen˘ a†zda¯il˝mi kresbami Pavla Svobody. Kniha, vznikl· vesmÏs na z·kladÏ p˘vodnÌch archivnÌch pramen˘ a†psan· Ëtiv˝m jazykem, je d˘stojn˝m p¯ÌspÏvkem k†v˝öe zmÌnÏnÈmu v˝roËÌ. P¯i souËasnÈm oûivenÌ z·jmu o†dÏjiny obcÌ m˘ûe navÌc slouûit jako urËit˝ metodick˝ n·vod pro ostatnÌ vesnice, jak si p¯i zpracov·nÌ podobn˝ch publikacÌ poËÌnat. Miroslav KruûÌk J. äVOMAñI. FILKA, P¯ehlednÈ dÏjiny éÔ·ru nad S·zavou od nejstaröÌch dob do roku 1980. éÔ·r nad S·zavou, MÏstsk˝ ˙¯ad 1998, 162 s., obraz. p¯Ìlohy nestr. N·klad 3500 ks, cena 69 KË. TÈmÏ¯ po sto letech od vyd·nÌ prvnÌch (a takÈ dosud poslednÌch) struËn˝ch dÏjin ûÔ·rskÈho kl·ötera a†mÏsta (B. Droû, 1903) se ûÔ·rskÈ ve¯ejnosti dost·v· do rukou publikace o†dÏjin·ch mÏsta od nejstaröÌch dob aû do roku 1980. Auto¯i si vytkli za cÌl Ñoûivit a†podpo¯it z·jem o†dÏjiny mÏsta a†nabÌdnout je ve¯ejnosti v†ucelenÈ a†p¯ÌstupnÈ podobÏì, jak pÌöÌ v†˙vodu. Je na Ëten·¯Ìch, aby posoudili, jak se jim to poda¯ilo. Publikace je ËlenÏna do 20 kapitol, z†nichû je polovina vÏnov·na zestruËnÏnÈ historii kl·ötera a†mÏsta, a†to aû do r. 1784, kdy byl kl·öter zruöen. Ve zhuötÏnÈ podobÏ, oproötÏnÈ od vysvÏtlov·nÌ komplikovan˝ch ot·zek doprov·zejÌcÌch sloûit˝ v˝voj kl·ötera a†jeho vztahu k†mÏstu, seznamujÌ auto¯i se z·kladnÌmi faktografick˝mi ˙daji od prvnÌ zmÌnky o†zdejöÌ krajinÏ v†listinÏ knÌûete Vladislava aû do r. 1784. Tento zjednoduöen˝, p¯Ìstupn˝ v˝klad p¯ivÌt· jistÏ kaûd˝ laick˝ z·jemce o†rychlou orientaci v†datech a†ud·lostech. T¯i n·sledujÌcÌ kapitoly jsou vÏnov·ny obdobÌ od zruöenÌ kl·ötera do 2. svÏtovÈ v·lky. SeznamujÌ

308

se struËn˝m v˝vojem spr·vy mÏsta, osudem ûÔ·rskÈho velkostatku, politick˝m, hospod·¯sk˝m a†stavebnÌm rozvojem mÏsta i†s†jeho bohat˝m spolkov˝m ûivotem. Staù ÑéÔ·r v†dobÏ okupace a†druhÈ svÏtovÈ v·lkyì nabÌzÌ v†mnohÈm zcela novÈ pohledy a†fakta, o†nichû se v†uplynul˝ch desetiletÌch spÌöe mlËelo (nap¯. n·vötÏva lorda Runcimana v†r. 1938, opevÚov·nÌ mÏsta v†˙noru 1945, ud·losti kvÏtnov˝ch dn˘ roku 1945, v·leËnÈ ökody apod.). Zb˝vajÌcÌ kapitoly pojedn·vajÌ o†rozvoji mÏsta v†letech 1945ñ1980. Pod·vajÌ obraz o†politickÈm, spoleËenskÈm a†ve¯ejnÈm ûivotÏ, o†rozvoji hospod·¯stvÌ, infrastruktury a†ûivotnÌ ˙rovnÏ, o†v˝stavbÏ, v˝voji obyvatelstva, seznamujÌ s†r˘zn˝mi zajÌmavostmi. Kladem tÈto Ë·sti knihy je, ûe s†p¯ev·ûnou vÏtöinou uveden˝ch informacÌ se v†takto ucelenÈ, byù zhuötÏnÈ podobÏ setk·v· Ëten·¯ prakticky poprvÈ. Z†celÈ publikace je z¯ejm· snaha autor˘ po co nejvÏtöÌm objemu co nejobjektivnÏjöÌch informacÌ na co nejmenöÌ ploöe, coû m· pochopitelnÏ neblah˝ vliv na Ëtivost zejmÈna druhÈ Ë·sti knihy, kter· je p¯eplnÏna daty, fakty, ËÌsly a†ud·lostmi. VÏci by urËitÏ prospÏl spÌö samostatnÏ uveden˝ p¯ehled dat a†ud·lostÌ. Zcela chybÌ pozn·mkov˝ apar·t (zejmÈna pro z·jemce o†hluböÌ studium dÏjin mÏsta), rejst¯Ìky, p¯ehled pouûit˝ch pramen˘ a†literatury. Publikaci doprov·zÌ ¯ada zajÌmav˝ch ËernobÌl˝ch fotografiÌ a†barevn· p¯Ìloha, bohuûel ani v†tomto p¯ÌpadÏ auto¯i neuvedli d˘slednÏ prameny, z†nichû jsou uve¯ejnÏnÈ reprodukce zhotoveny. äkoda, ûe r˘znÈ jazykovÈ a†technickÈ chyby v†textu ponÏkud sniûujÌ cenu jinak obsahovÏ p¯ÌnosnÈho dÌla pro region·lnÌ historickou literaturu. SvÏdËÌ to o†zjevnÈ ËasovÈ tÌsni, jÌû byli p¯i tvorbÏ a†zejmÈna p¯ÌpravÏ tisku auto¯i pravdÏpodobnÏ vystaveni. Jana Fuksov· J. PADRNOSOV¡ñB. BULÕN, Historie jemnickÈho ökolstvÌ. Sto let od postavenÌ ökolnÌ budovy 1898ñ 1999. Jemnice, Z·kladnÌ ökola 1998, 70 s. N·klad 1 000 ks, cena neuvedena. Jak jiû samotn˝ n·zev napovÌd·, byla tato region·lnÌ publikace vyd·na u†p¯Ìleûitosti stÈho v˝roËÌ postavenÌ ökolnÌ budovy. Je rozdÏlena do pÏti kapitol, kterÈ na sebe sv˝m obsahem navazujÌ. V†textu prvnÌ kapitoly Jitka Padrnosov· nejprve seznamuje Ëten·¯e ve struËnosti s†poË·tky vzdÏlanosti a†ökol ve mÏstÏ Jemnici od skromn˝ch poË·tk˘ aû ke sklonku 16. stoletÌ, kdy se objevuje prvnÌ pÌsemn· zmÌnka o†jemnickÈm uËiteli. Od roku 1596, kdy lze doloûit s†naprostou jistotou existenci mÏstskÈ ökoly, pod·v· obraz v˝voje ökolstvÌ jiû podrobnÏji. Za pomoci autentick˝ch archivnÌch pramen˘ dokumentuje ûivot tÈto instituce aû do roku 1898, kdy mÏstskÈ zastupitelstvo rozhodlo vzhledem k†poökozenÌ jednÈ z†uËeben poû·rem v†roce 1896 a†celkovÏ öpatnÈm stavu budovy postavit ökolu novou, modernÏjöÌ. K¯esùansk· Ëesk· ökola nebyla vöak zdaleka jedinou vzdÏl·vacÌ institucÌ v†Jemnici. PoËetn· ûidovsk· komunita v†tomto mÏstÏ mÏla jiû od roku 1604 svoji vlastnÌ konfesijnÌ ökolu, jejÌû historii struËnÏ pod·v· Jitka Padrnosov· ve svÈm druhÈm p¯ÌspÏvku nazvanÈm ÑNÏmeck· ûidovsk· ökolaì. Autorkou t¯etÌho p¯ÌspÏvku je rovnÏû Jitka Padrnosov·. Nazvala ho Ñäkoly jemnickÈho soudnÌho okresuì. MÏsto Jemnice bylo oded·vna p¯irozen˝m spr·vnÌm, spoleËensk˝m a†duchovnÌm st¯ediskem. Je sÌdlem ˙plnÈ z·kladnÌ ökoly, kde od roku 1898 zÌsk·vajÌ svÈ vzdÏl·nÌ nejen jemnickÈ dÏti, ale i†dÏti z†okolnÌch obcÌ. V†abecednÌm po¯adÌ jsou zde uvedeny z·kladnÌ informace o†ökol·ch v†jednotliv˝ch obcÌch. O†uËitelÌch a†jejich metod·ch pr·ce a†o†û·cÌch a†jejich p¯Ìstupu k†v˝uce vypovÌd· mnoûstvÌ zajÌmav˝ch, v˝stiûn˝ch a†mnohdy i†humorn˝ch pozn·mek v†t¯ÌdnÌch katalozÌch. UrËitÏ ty nejlepöÌ z†nejlepöÌch vybrala Jitka Padrnosov· do kratiËkÈho p¯ÌspÏvku nazvanÈho p¯ÌznaËnÏ ÑVesele ze ökolnÌch katalog˘ì. PoslednÌ z†p¯ÌspÏvk˘ ÑStoletÈ v˝roËÌ ökolnÌ budovy 1898ñ1998ì navazuje tematicky na ˙vodnÌ Ë·st. Tam, kde Jitka Padrnosov· historii ökoly v†roce 1898 konËÌ, Bed¯ich BulÌn svoji staù zaËÌn·. Zachycuje v†nÌ vöechny nejd˘leûitÏjöÌ okamûiky existence ökoly p¯es obdobÌ prvnÌ republiky, protektor·tu, pov·leËnÈho obdobÌ aû do osmdes·t˝ch let. Prostory ökoly se staly v†letech 1994ñ1998 tÈû doËasn˝m sÌdlem jemnickÈho MÏstskÈho vÌceletÈho gymn·zia. V†z·vÏru je uveden p¯ehled uËitel˘ ökoly od roku 1898, kter˝ tak spoleËnÏ s†obdobn˝m p¯ehledem zpracovan˝m Jitkou Padrnosovou pod·v· p¯ehled o†vyuËujÌcÌch jiû od roku 1775. Tato nevelk· publikace, kterou vydala Z·kladnÌ ökola v†Jemnici v†n·kladu 1 000 kus˘, je urËitÏ dobr˝m p¯ÌspÏvkem k†historii jemnickÈho ökolstvÌ. JejÌm kladem je bezesporu nejen kvalitnÌ vyuûitÌ archivnÌch pramen˘, ale i†skuteËnost, ûe slovo tiötÏnÈ je zde velmi dob¯e doplnÏno zda¯il˝mi fotografiemi, kterÈ popisovanÈ ud·losti vhodnÏ dokumentujÌ. Zora Prokeöov·

309

O. HNÕZDIL, MÏ¯Ìn. 1298ñ1998. 700 let. MÏ¯Ìn, ObecnÌ ˙¯ad 1998, 292 s. N·klad neuveden, cena 100 KË. V. MAKOVSK›ñF. POKORN›, BlÌzkov-DÏdkov v†promÏn·ch Ëasu. 700 let. 1298ñ1998. BlÌzkov, ObecnÌ ˙¯ad 1998, 182 s. N·klad 600 ks, cena 100 KË. V. MAKOVSK›ñL. VLACH, Str·neck· Zho¯ (Koch·nov ñ Frank˘v Zho¯ec ñ Nov· Zho¯) vËera a†dnes. 700 let. 1298ñ1998. Str·neck· Zho¯, ObecnÌ ˙¯ad 1998, 181 s. N·klad 1200 ks, cena 70 KË. P¯i proËÌt·nÌ tÏchto t¯Ì pracÌ m· ËlovÏk pocit, ûe si auto¯i vzali za vzor nÏjakou vlastivÏdnou publikaci vydanou nÏkdy mezi lÈty 1900ñ1930. Tehdy pr·vÏ vych·zely z†pÌle zaslouûil˝ch mÌstnÌch badatel˘ a†jejich nepochybnÈ l·sky k†rodnÈmu kraji podobnÈ broûury. NÏco star˝ch dÏjin, jejichû popis se opÌr· o†VlastivÏdu moravskou, a†potom jiû mozaika sestaven· ze z·pis˘ v†gruntovnicÌch a†kronik·ch obecnÌch, farnÌch i†ökolnÌch, z†popis˘ mÌstnÌch pam·tek a†pamÏtihodnostÌ, z†lÌËenÌ dÏjin a†Ëinnosti nejd˘leûitÏjöÌch spolk˘ (hlavnÏ hasiË˘, spolku to v†mÏsteËk·ch a†obcÌch tÈmÏ¯ vûdy nejpoËetnÏjöÌho, nejaktivnÏjöÌho a†nepochynÏ i†nejpot¯ebnÏjöÌho), z†v˝Ëtu ûivnostÌ a†podnik˘ provozujÌcÌch svou Ëinnost v†minulosti i†souËasnosti, z†kr·tk˝ch medailonk˘ slavn˝ch rod·k˘ atd., atd. Vznikla tak Ëtiv·, jistÏ zajÌmav·, pro obyvatele a†rod·ky nepochybnÏ atraktivnÌ publikace, kde se mohli doËÌst i†o†sv˝ch p¯Ìm˝ch p¯edcÌch. Auto¯i skuteËnÏ s†nevöednÌ pÌlÌ sesbÌrali velkÈ mnoûstvÌ zajÌmav˝ch informacÌ z†minulosti d·vnÈ (kde musÌ, aË nejsou profesion·lnÌ historici, Ëasto p¯ekonat nemalÈ p¯ek·ûky v†podobÏ öpatnÏ Ëiteln˝ch a†namnoze i†kurentem psan˝ch dokument˘), ale hlavnÏ minulosti ned·vnÈ a†ze souËasnosti (kterÈ by Ëasto jinak zapadly). Takto je tomu i†v†tÏchto t¯ech publikacÌch a†nepochybuji, ûe hlavnÏ pro svÈ informace z†ned·vnÈ minulosti a†souËasnosti budou jednou cenÏny jako d˘leûit˝ pramen region·lnÌch dÏjin. Bohuûel trpÌ tyto pr·ce zrovna tÌm, ËÌm trpÏly jiû jejich p¯edv·leËnÈ p¯edch˘dkynÏ. Nejsou to vlastnÏ dÏjiny obce, ale jedn· se o†jakousi v˝roËnÌ kroniku. Jednotliv· tÈmata nejsou d·na navz·jem do souvislostÌ, takûe doch·zÌ k†jistÈ rozt¯ÌötÏnosti, nÏkter· tÈmata jsou traktov·na podrobnÏ (jistÏ zde m· sv˘j vliv i†poËet dochovan˝ch pramen˘), nÏkter· jen povrchnÏ, takûe publikace jsou trochu nevyv·ûenÈ. A†p¯edevöÌm zde nenÌ pozn·mkov˝ apar·t, takûe nÏkdy nelze p¯esnÏ urËit, odkud je kter· informace zÌskan·. Cel· publikace se tak ned· oznaËit za standartnÌ historickou pr·ci. Je to ökoda, neboù nemal· pr·ce autor˘ vöech publikacÌ je tÌm znehodnocen·. Kladem vöech t¯Ì publikacÌ je ovöem bohat· obrazov· p¯Ìloha, zvl·ötÏ u†MÏ¯Ìna, kde dobovÈ fotografie mÏsteËka jsou velice informativnÌ. U†MÏ¯Ìna je tÈû nutno pochv·lit pomÏrnÏ velkou kapitolu vÏnovanou ökolstvÌ. Z·vÏrem by snad ölo moûn˝m budoucÌm autor˘m podobn˝ch pracÌ poradit, aby se obr·tili na pracovnÌky okresnÌch a†region·lnÌch muzeÌ a†archiv˘, kte¯Ì jim jistÏ poradÌ a†pomohou, aby ˙roveÚ tÏchto regionalistick˝ch pracÌ byla vyööÌ. Frantiöek Gregor L. JAäEK, DÏjiny Kralic, 80 s. N·klad a†cena nevedeny. Ze skoupÈ tir·ûe nenÌ jasnÈ, kdo publikaci vydal, snad autor s·m. Pod takov˝mto n·zvem by si z·jemce o†historii obce p¯edstavil pÏknou fundovanou knihu. NenÌ tomu tak. ZatÌmco u†jiû zmÌnÏn˝ch publikacÌ o†MÏ¯ÌnÏ, Str·neckÈ Zho¯i a†BlÌzkovÏ-DÏdkovÏ auto¯i nepochybnÏ znajÌ dosavadnÌ literaturu, podÌvali se i†do pramen˘ a†jejich pr·ce jsou plny zajÌmav˝ch informacÌ, zde, v†DÏjin·ch Kralic, je vöe jen nahozeno, jen jaksi Ñletem svÏtemì, s†v˝jimkou p¯edlouh˝ch opsan˝ch seznam˘ majitel˘ dom˘ a†uËitel˘. NÏkterÈ kapitolky jsou tak kr·tkÈ a†obecnÈ, ûe aû nic ne¯ÌkajÌcÌ. Autor snad jen opsal p·r Ë·stÌ z†obecnÌ Ëi jinÈ kroniky. P¯itom o†KralicÌch existuje pomÏrnÏ bohat· literatura, takûe vytvo¯enÌ sluönÈ kompilace by nebyl problÈm. Takto to vypad·, ûe tuto literaturu autor ani nezn· a†jen narychlo a†öpatnÏ sestavil p·r fragment˘. äkoda promarnÏnÈ p¯Ìleûitosti. Frantiöek Gregor

INFORMACE O†REGION¡LNÕ A†VLASTIVÃDN… LITERATUÿE Z†LET 1998 A†1999 Almanach Zä Leandra »echa 860, NovÈ MÏsto na MoravÏ, 1969ñ1999. NovÈ MÏsto na MoravÏ 1999, Zä L. »echa 860, 50 s. N·klad 600 ks, cena 50 KË. Drobn· publikace vydan· u†p¯Ìleûitosti 30. v˝roËÌ otev¯enÌ ökoly. Kr·tkÈ texty prov·zenÈ barevn˝mi fotografiemi seznamujÌ Ëten·¯e struËnÏ s†historiÌ ökoly, se vzpomÌnkami b˝val˝ch uËitel˘ a†se sou-

310

Ëasn˝m ûivotem ökoly, na z·vÏr je uveden seznam pedagogick˝ch pracovnÌk˘ a†vöech absolvent˘ ökoly. F. X. BART¡K, NenÌ na svÏtÏ vesnice, jiû miloval bych vÌceÖ Kolekce b·snÌ. Nyklovice, ObecnÌ ˙¯ad 1998, nestr. N·klad a†cena neuvedeny. SbÌrka v˝pravn˝ch b·snÌ v†reprezentativnÌ grafickÈ ˙pravÏ vÏnovan· NyklovicÌm prov·zen· ¯adou barevn˝ch (autor M. SlamÏnÌk) i†ËernobÌl˝ch historick˝ch fotografiÌ. 40 let Z·kladnÌ ökoly v†DolnÌch LouËk·ch. DolnÌ LouËky, ObecnÌ ˙¯ad 1998, 20 s. N·klad a†cena neuvedeny. V†roce 1998 si v†DolnÌch LouËk·ch p¯ipomnÏli 40. v˝roËÌ otev¯enÌ novÈ ökolnÌ budovy, p¯i tÈto p¯Ìleûitosti vznikla takÈ drobn· broûurka struËnÏ seznamujÌcÌ Ëten·¯e s†dÏjinami ökoly v†obci p¯ed i†po postavenÌ novÈ budovy. Divadlo a†divadelnictvÌ na MoravÏ. Knihy a†Ël·nky 1993ñ1997, soupis premiÈr a†recenzÌ. Zpracovala Ivana Plan·. Olomouc, St·tnÌ vÏdeck· knihovna 1998, 312 s. N·klad 300 v˝tisk˘, cena neuvedena. V˝bÏrov· region·lnÌ bibliografie vÏnovan· Ëinnosti moravsk˝ch profesion·lnÌch scÈn i†amatÈrskÈ divadelnÌ tvorbÏ. PrvnÌ Ë·st bibliografie si vöÌm· dÏjin a†souËasnosti moravskÈho divadelnictvÌ, samostatn˝m oddÌlem je p¯ehled divadelnÌch osobnostÌ Moravy, jejichû tvorba byla nebo je spjata s†regionem. Druh· Ë·st p¯edkl·d· chronologick˝ p¯ehled premiÈr profesion·lnÌch divadel Moravy v†sezon·ch 1992/1993ñ1996/1997, jejich recenzÌ i†nÏkter˝ch dalöÌch ohlas˘. D¯evÏn· plastika 98 éÔ·r nad S·zavou. éÔ·r nad S·zavou, MÏstsk˝ ˙¯ad a†Klub v˝tvarn˝ch umÏlc˘ Hor·cka 1998, nestr. N·klad a†cena neuvedeny. Obrazov· publikace p¯ipomÌnajÌcÌ jiû 6. roËnÌk mezin·rodnÌho socha¯skÈho sympozia konanÈho v†roce 1998 ve éÔ·¯e nad S·zavou. Pr˘vodnÌm slovem doplnil Jan DoËekal. B. FIäER, Lidov· pÌseÚ na Polensku. Poln·, Linda 1998, 48 s. N·klad 300 v˝tisk˘, cena neuvedena. SbornÌk lidov˝ch pÌsnÌ, popÏvk˘ a†¯Ìkanek z†PolnÈ a†blÌzkÈho okolÌ sesbÌran˝ch polensk˝m uËitelem a†folkloristou Bohuslavem Fiöerem (1906ñ1980). HasiËsk· kronika okresu éÔ·r nad S·zavou. Zpracovali JUDr. Miroslav ÿepisk˝, Karel Herold a†Frantiöek Trojan. éÔ·r nad S·zavou, SdruûenÌ hasiË˘ »ech, Moravy a†Slezska okresu éÔ·r nad S·zavou 1998, 455 s. N·klad 1 000 ks, cena 350 KË. V˝pravn· publikace zachycujÌcÌ vznik a†v˝voj organizovanÈho hasiËstva na ûÔ·rskÈm okrese a†historii, Ëinnost a†sloûenÌ jednotliv˝ch sbor˘ fungujÌcÌch na ˙zemÌ okresu. A. HOREäOVSK¡, Liter·rnÌ mecen·östvÌ Zikmunda Helta z†Kementu (1514ñ1564) v†zrcadle soudob˝ch tiska¯˘. Diplomov· pr·ce FF UK Praha 1998, 68 s. Diplomov· pr·ce sleduje liter·rnÌ z·jmy a†kulturnÌ styky mÌstokanclÈ¯e Kr·lovstvÌ ËeskÈho a†majitele velkomezi¯ÌËskÈho panstvÌ Zikmunda Helta z†Kementu tak, jak se projevovaly na pozadÌ jÌm podporovanÈ tiska¯skÈ produkce. M. HORYNA, Jan Blaûej Santini-Aichel. Praha, Univerzita Karlova 1998, 487 s. N·klad 3 000 ks, cena 1 450 KË. V˝pravn· monografie o†ûivotÏ a†dÌle v˝znamnÈho baroknÌho stavitele, doplnÏn· ¯adou ËernobÌl˝ch fotografiÌ, katalogem Santiniho staveb a†jejich pl·n˘ a†rozs·hl˝m p¯ehledem literatury. P. CH“OUPEKñZ. MATÃJKA, Sta¯eË v†promÏn·ch vÏk˘, Sta¯eË, ObecnÌ ˙¯ad, 16 s. N·klad 1 000 ks, cena neuvedena. Nevelk·, skromn· broûurka byla urËena jen jako doplnÏk k†v˝stavÏ o†dÏjin·ch obce, Ëemuû odpovÌd· i†jejÌ obsah se struËn˝mi dÏjinami obce v†datech, rodokmeny t¯ech ölechtick˝ch rod˘, kterÈ hloubÏji zas·hly do dÏjin obce, drobn˝m Ël·nkem o†otev¯enÌ dvou kostelnÌch hrobek z†roku 1968, p¯ehledem starost˘ a†nÏkolika fotografiemi. SkuteËnÏ jen upomÌnka na probÏhlou akci. JubilejnÌ almanach k†100. v˝roËÌ postavenÌ kostela. K†vyd·nÌ p¯ipravila Ing. Daniela éenat·, NovÈ MÏsto na MoravÏ, FarnÌ sbor »eskobratrskÈ cÌrkve evangelickÈ 1998, 49 s. N·klad neuveden, cena 100 KË. K†p¯Ìleûitosti 100. v˝roËÌ postavenÌ evangelickÈho kostela v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ vznikla celobarevn· publikace vÏnovan· nejen historii zmÌnÏnÈho kostela, ale i†minulosti a†souËasnosti evangelickÈ cÌrkve v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ.

311

H. JURMAN, Byst¯icko. Turisticko-vlastivÏdn˝ pr˘vodce obcemi a†jejich okolÌm. Tiönov, SURSUM 1997, 260 s. N·klad neuveden, cena 159 KË. H. JURMAN, éÔ·rsko. Turisticko-vlastivÏdn˝ pr˘vodce obcemi a†jejich okolÌm. Tiönov, SURSUM 1998, 207 s. N·klad neuveden, cena 149 KË. DalöÌ z†¯ady pr˘vodc˘ vyd·van˝ch tiönovsk˝m nakladatelstvÌm SURSUM svojÌ vnÏjöÌ podobou i†vnit¯nÌm ËlenÏnÌm navazujÌ na jiû d¯Ìve vydanÈ NovomÏstsko (P. Svoboda, 1996). KaûdÈ obci je vÏnov·na kr·tk· staù obsahujÌcÌ z·kladnÌ statistickÈ ˙daje (poËet obyvatel, nadmo¯sk· v˝öka, poloha), struËnou historii obce, turistickÈ zajÌmavosti a†v˝znamnÈ rod·ky. ObÏ publikace oûivujÌ barevnÈ p¯Ìlohy. K. KU»A, MÏsta a†mÏsteËka v†»ech·ch, na MoravÏ a†ve Slezsku, III. dÌl KolÌnñMiro. Praha, Libri 1998, 952 s. N·klad 4 000 ks, cena 970 KË. T¯etÌ dÌl encyklopedie vöech lokalit na ˙zemÌ »R, kter· majÌ nebo v†minulosti mÏly statut mÏsta Ëi mÏsteËka. V†jednotliv˝ch svazcÌch jsou mÏsta ¯azena abecednÏ bez ohledu na p¯Ìsluönost k†historickÈmu ˙zemÌ »ech, Moravy nebo Slezska. Text o†kaûdÈm mÏstÏ je rozËlenÏn do jednotliv˝ch oddÌl˘ p¯ehlednÈho heslovitÈho charakteru. Texty jsou oûiveny ¯adou ËernobÌl˝ch fotografiÌ, map a†znak˘ jednotliv˝ch sÌdel. V†tomto svazku najdeme i†tato hesla: KonÏöÌn, K¯iûanov a†MÏ¯Ìn. P. MAREKñL. SOLD¡N, Karel Dost·l-Lutinov bez m˝t˘, p¯edsudk˘ a†iluzÌ. T¯ebÌË, Arca JiMfa 1998, 471 s. N·klad a†cena neuvedeny. Kniha vÏnovan· d˘leûitÈmu p¯edstaviteli KatolickÈ moderny. K. Dost·l-Lutinov sice p˘sobil na st¯ednÌ a†severnÌ MoravÏ (Nov˝ JiËÌn, ProstÏjov), ale jeho styky s†osobnostmi naöeho regionu (J. Florian, J. Deml, O. B¯ezina) ËinÌ tuto knihu zajÌmavou i†pro z·jemce o†region·lnÌ historii. A. MATÃJKOV¡-RYBKOV¡, Sbohem, a†dÌky. VlastnÌm n·kladem, T¯ebÌË 1998, 36 s. textu a†7 s. fotografick˝ch p¯Ìloh. N·klad 1 000 ks, cena neuvedena. AutorËiny vzpomÌnky na rodinu, zn·mÈ a†p¯·tele nejen v†T¯ebÌËi z†let dvac·t˝ch aû pades·t˝ch. E. MELMUKOV¡, Patent zvan˝ toleranËnÌ. Praha, Mlad· fronta 1999, 240 s.†+†8 s. barevnÈ p¯Ìlohy. N·klad neuveden, cena 189 KË. Dlouhou cestu k†vyd·nÌ toleranËnÌho patentu cÌsa¯em Josefem II., ale i†ûivot nekatolÌk˘ po vyhl·öenÌ patentu, lÌËÌ tato kniha zpracovan· nejen na z·kladÏ dosud vydanÈ literatury, ale p¯edevöÌm studia velkÈho mnoûstvÌ archivnÌch pramen˘. éivot nekatolÌk˘ p¯ed a†po vyd·nÌ patentu je pops·n na ¯adÏ konkrÈtnÌch p¯Ìpad˘ Ëasto i†z†oblasti »eskomoravskÈ vysoËiny. Obec Roûn· 1349ñ1999 ñ 650 let. Sbor dobrovoln˝ch hasiË˘ 1879ñ1999 (120 let). Roûn·, ObecnÌ ˙¯ad 1999, 57 s. N·klad a†cena neuvedeny. ⁄tl· broûura vydan· u†p¯Ìleûitosti prvnÌ pÌsemnÈ zmÌnky o†obci p¯ibliûuje na z·kladÏ informacÌ z†kronik struËnÏ historii obce a†mÌstnÌho hasiËskÈho sboru. J. POMETLOV¡, DÏjiny ökoly v†BohdalovÏ. Diplomov· pr·ce VäP Hradec Kr·lovÈ 1999, 94 s. +†33 p¯Ìloh. P¯ehled dÏjin mÌstnÌ ökoly do r. 1948 doplnÏn˝ vzpomÌnkami pamÏtnÌk˘, obrazov˝mi p¯Ìlohami a†tabulkami. M. C. PUTNA, »esk· katolick· literatura 1848ñ1918. Praha, Torst 1998, 801 s. N·klad a†cena neuvedeny. Pr·ce vskutku impozantnÌ. AË je tato kniha vÏnov·na katolickÈ literatu¯e jako celku, dÌky tv˘rc˘m ûijÌcÌm na z·padnÌ MoravÏ je pro z·jemce o†region·lnÌ dÏjiny, hlavnÏ dÏjiny literatury a†kultury v˘bec, nepostradateln·. VelkÈ a†z·sadnÌ kapitoly jsou vÏnov·ny Josefu Florianovi a†jeho staro¯ÌöskÈmu DobrÈmu dÌlu a†Jakubu Demlovi, ale narazÌme zde na vÌce jmen z†regionu, jako nap¯. V. Kosm·k Ëi O. B¯ezina. RoËenka mÏsta VelkÈho Mezi¯ÌËÌ. 590 let od udÏlenÌ pln˝ch mÏstsk˝ch pr·v. Upravili a†sestavili Ing. J. ävec a†V. Makovsk˝. VelkÈ Mezi¯ÌËÌ, MÏstsk˝ ˙¯ad 1998, 104 s. N·klad 2 000 ks, cena 15 KË. Vskutku z·sluûn· publikace mapujÌcÌ nejen dÏnÌ ve mÏstÏ v†jednom roce. Z·jemce zde nalezne informace o†samospr·vÏ a†jejÌ Ëinnosti, o†volb·ch v†minulÈm roce a†sloûenÌ novÈho zastupitelstva, o†p¯Ìjmech a†vyd·nÌch mÏsta, o†v˝stavbÏ a†rozvoji mÏsta, o†sluûb·ch, ökolstvÌ, kultu¯e (pozoruhodn· je Ëinnost Jupiter klubu a†jeho p¯idruûenÈ organizace VlastivÏdnÈ a†genealogickÈ spoleËnosti V. Mezi¯ÌËÌ) a†sportu, zrovna tak jako kalend·¯ chystan˝ch akcÌ. Jako jistou prÈmii m˘ûeme ch·pat oddÌl

312

OkÈnko do historie se StruËn˝mi dÏjinami VelkÈho Mezi¯ÌËÌ z†pera PhDr. M. RipperovÈ (i kdyû mÏsto by si zaslouûilo samostatnÈ ÑvelkÈì dÏjiny). B. SAMEK, UmÏleckÈ pam·tky Moravy a†Slezska 2 (JñN). Praha, Academia 1999, 780 s. N·klad neuveden, cena 450 KË. Druh˝ svazek rozs·hlÈho encyklopedickÈho dÌla, kterÈ öÌ¯Ì svÈho z·bÏru, d˘kladnostÌ zpracov·nÌ a†mnoûstvÌm ˙daj˘ zaujÌm· v†naöÌ umÏleckohistorickÈ literatu¯e zcela v˝jimeËnÈ mÌsto. Mezi 317 abecednÏ se¯azen˝mi souborn˝mi hesly, kter· zpracov·vajÌ 481 lokalit na ˙zemÌ Moravy a†Slezska v†rozmezÌ pÌsmen J†aû N, najdeme i†mnoho pam·tek z†t¯ebÌËskÈho a†ûÔ·rskÈho okresu. J. SKUTIL, Petr K¯iËka. Kralice nad Oslavou, MuzejnÌ spolek pro uchov·nÌ bratrsk˝ch pam·tek a†tisk˘ 1997, 158 s. N·klad neuveden, cena 80 KË. Monografie o†ûivotÏ a†dÌle v˝znamnÈho ËeskÈho b·snÌka, kter˝ proûil svoje dÏtstvÌ na »eskomoravskÈ vysoËinÏ. L. SMETANOV¡, Ve¯ejn˝ ûivot v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch v†letech 1900ñ1914. Diplomov· pr·ce FF UK Praha 1997, 98 s., 24 p¯Ìloh. Pr·ce popisuje ve¯ejn˝ ûivot v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch v†letech 1900ñ1914. NejvÏtöÌ pozornost je vÏnov·na mÏstskÈ samospr·vÏ a†kultu¯e. D·le je pod·na n·rodnostnÌ a†konfesijnÌ charakteristika obyvatelstva a†podrobnÏ je zkoum·n hospod·¯sk˝, spolkov˝ a†sportovnÌ ûivot mÏsta. 100 let Sboru dobrovoln˝ch hasiË˘ v†PetrovicÌch. Petrovice, Sbor dobrovoln˝ch hasiË˘ 1998, 40 s. N·klad 200 ks, cena neuvedena. StruËnÈ vylÌËenÌ vzniku a†Ëinnosti Sboru dobrovoln˝ch hasiË˘ v†PetrovicÌch po 100 let jejich existence doplnÏnÈ ¯adou ËernobÌl˝ch fotografiÌ. 100 let trati HavlÌËk˘v BrodñéÔ·r nad S·zavou. 45 let trati BrnoñHavlÌËk˘v Brod. 1898ñ1953ñ 1998. Tiönov, Tiönovsk˝ ûelezniËnÌ spolek, 1998, 60 s. N·klad 700 ks, cena 50 KË. Vöem p¯Ìznivc˘m ûeleznice je urËena drobn· publikace, kter· vznikla u†p¯Ìleûitosti v˝roËÌ otev¯enÌ dvou tratÌ probÌhajÌcÌch naöÌm regionem. Auto¯i publikace (I. Filka, Z. H·jek, J. Kosteleck˝ a†M. VaöÌËek) p¯iblÌûili Ëten·¯i historii zmÌnÏn˝ch tratÌ i†se zevrubn˝m popisem jejich pr˘bÏhu a†uvedenÌm vöech lokomotiv, kterÈ se za 100 let na tratÌch objevily. Cel· publikace je doslova nabita mnoûstvÌm ËernobÌl˝ch i†barevn˝ch fotografiÌ. 150 let pÏveckÈho sboru Svatopluk éÔ·r nad S·zavou 1848ñ1998. éÔ·r nad S·zavou 1998, nestr. N·klad a†cena neuvedeny. ⁄tl· broûurka p¯ipomÌnajÌcÌ kr·tce historii a†Ëinnost pÏveckÈho sboru Svatopluk, jehoû poË·tky spadajÌ jiû do revoluËnÌho roku 1848. J. äIDLO, Z†historie Ostrova aneb Co v†kronice nenajdete. Ostrov nad Oslavou, ObecnÌ ˙¯ad 1998, 40 s. N·klad neuveden, cena 20 KË. PrvnÌ ze zam˝ölenÈ ¯ady drobn˝ch publikacÌ p¯ibliûujÌcÌch historii Ostrova nad Oslavou a†v†öiröÌm kontextu i†celÈho novoveselskÈho statku, kterou zpracoval mÌstnÌ kronik·¯ Josef äidlo s†vyuûitÌm Ëast˝ch citacÌ dobov˝ch dokument˘. J. äVOMA, Za svobodn˝ st·t. éÔ·r nad S·zavou, Region·lnÌ muzeum 1998, 91 s. N·klad a†cena neuvedeny. Publikace vydan· u†p¯Ìleûitosti v˝stavy v†Region·lnÌm muzeu ve éÔ·¯e nad S·zavou k†80. v˝roËÌ ukonËenÌ prvnÌ svÏtovÈ v·lky a†vzniku samostatnÈ »eskoslovenskÈ republiky. StruËnou formou je zde vylÌËena cesta ke vzniku novÈho st·tu i†pr˘bÏh prvnÌ svÏtovÈ v·lky, doplnÏn˝ uk·zkami z†pamÏtÌ ˙ËastnÌk˘ v·lky poch·zejÌcÌch ze ûÔ·rskÈho okresu. J. TREFULKAñT. FORALñV. äTOLFA, Mohelensk· step, T¯ebÌË, Arca JiMfa 1998, 152 s. N·klad a†cena neuvedeny. Kniha je vÏnov·na hlavnÏ kvÏtenÏ mohelenskÈ stepi a†historie se jen dot˝k· v†p¯edmluvÏ J. Trefulky. ä. VAäÕ»KOV¡, DÏjiny sokolskÈho hnutÌ ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ. Diplomov· pr·ce VäP Hradec Kr·lovÈ 1999, 90 s. Autorka si vöÌm· vöech historick˝ch meznÌk˘, kterÈ ovlivnily v˝voj ÑSokolaì ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ (1868, 1889, 1941, 1951, 1968, 1991). Stranou neponech·v· ani jeho kulturnÌ aktivity a†medailony nejv˝znamnÏjöÌch osobnostÌ. Pr·ci vhodnÏ doplÚuje jmenn˝ a†mÌstnÌ rejst¯Ìk.

313

Vlkov. InformaËnÌ broûura. Vlkov, ObecnÌ ˙¯ad 1998, 24 s. N·klad a†cena neuvedeny. StruËn˝ pohled do ûivota obce a†Ëinnosti obecnÌho zastupitelstva ve VlkovÏ ve volebnÌm obdobÌ 1994ñ1998. Zahrady a†parky v†»ech·ch, na MoravÏ a†ve Slezsku. Praha, Libri 1999, 521 s. N·klad 4 000 v˝tisk˘, cena 350 KË. Katalog pam·tek zahradnÌho umÏnÌ na ˙zemÌ naöeho st·tu doplnÏn˝ terminologick˝m a†dendrologick˝m slovnÌkem. V†knize najdeme i†takov· mÌsta jako Budiöov, Budkov, DolnÌ RoûÌnka, Dukovany, JaromÏ¯ice nad Rokytnou, Jemnice, Jinoöov, K¯iûanov, Moravec, N·mÏöù nad Oslavou, Pernötejn, T¯ebÌË, VelkÈ Mezi¯ÌËÌ a†éÔ·r nad S·zavou. éena kr·sn· n·ramnÏ. Soubor svatojansk˝ch k·z·nÌ a†jin˝ch spis˘ z†doby opata V·clava Vejmluvy. P¯ipravil kolektiv pod vedenÌm prof. dr. Milana KopeckÈho. éÔ·r nad S·zavou, SpoleËnost Cisterciana Sarensis 1998, 269 s., obraz. p¯Ìlohy nestr. N·klad 500 ks, cena 250 KË. ModernÌ edice baroknÌch tiötÏn˝ch k·z·nÌ (i s†Ëesk˝mi p¯eklady nÏmeck˝ch a†latinsk˝ch text˘), kter· byla pronesena p¯i oslav·ch 500. v˝roËÌ trv·nÌ ûÔ·rskÈho kl·ötera konan˝ch roku 1735. Tato edice volnÏ navazuje na knihu ÑMedotekoucÌ sl·va na h˘¯e Libanuì, kter· obsahovala edici svatojansk˝ch k·z·nÌ pronesen˝ch v†poutnÌm kostele na ZelenÈ ho¯e v†letech 1727ñ1736, kter· vyöla jiû v†roce 1995. »l·nky v†odborn˝ch Ëasopisech: T. BOROVSK›, Zakladatelsk· pr·va ûÔ·rskÈho kl·ötera do poË·tku 16. stoletÌ. »MM CXVII, 1998, Ë. 2, s. 323ñ340. D. CENDELÕN, TerÈnnÌ pr˘zkum zaniklÈ st¯edovÏkÈ komunikace na z·padnÌm BrnÏnsku. VVM LI, 1999, Ë. 1, s. 48ñ57. D. HODE»EK, Pozn·mky ke genealogii p·n˘ z†Mezi¯ÌËÌ. Se z¯etelem k†dÏjin·m N·mÏötÏ nad Oslavou 14. a†poË·tku 15. stoletÌ. VVM LI, 1999, Ë. 2, s. 170ñ172. P. JI»ÕNSK›, 100 let vlastivÏdnÈ pr·ce v†okrese T¯ebÌË. P¯ehled v˝voje muzeÌ MoravskÈ BudÏjovice, Jemnice, Hrotovice, JaromÏ¯ice nad Rokytnou. In: XXV. MIKULOVSK… SYMPOZIUM 14.ñ15. ¯Ìjna 1998. 100 let VlastivÏdy moravskÈ a†vlastivÏdnÈ pr·ce na MoravÏ. Mikulov, Brno (1999), s. 135ñ 141. E. MATEJOV¡, VlastivÏdn· produkce na VelkobÌteösku. In: XXV. MIKULOVSK… SYMPOZIUM 14.ñ 15. ¯Ìjna 1998. 100 let VlastivÏdy moravskÈ a†vlastivÏdnÈ pr·ce na MoravÏ. Mikulov, Brno (1999), s. 149ñ152. J. SADÕLEK, Nezn·m· tvrz u†Bohdalova (okr. éÔ·r nad S·zavou). VVM LI, 1999, Ë. 2, s. 150ñ155. J. SADÕLEK, Nezn·m· ves Hanebnice na Oleönicku (P¯ÌspÏvek k†dÏjin·m osÌdlenÌ regionu). VlastivÏdn· roËenka SOkA Blansko 97, 1998, s. 5ñ12. L. SMETANOV¡, 100 let vlastivÏdnÈ pr·ce v†okrese T¯ebÌË. P¯ehled v˝voje muzeÌ MoravskÈ BudÏjovice, Jemnice, Hrotovice, JaromÏ¯ice nad Rokytnou. In: XXV. MIKULOVSK… SYMPOZIUM 14.ñ 15. ¯Ìjna 1998. 100 let VlastivÏdy moravskÈ a†vlastivÏdnÈ pr·ce na MoravÏ. Mikulov, Brno (1999), s. 143ñ148. K. STR¡NSK›ñV. USTOHAL, Hamry a†hutÏ na ¯ece Svratce od Brna po é·kovu horu. Z†dÏjin hutnictvÌ, sv. 25, 1996, s. 22ñ27. K. STR¡NSK›ñV. USTOHAL, Hamry a†hutÏ na ¯ece Fryö·vce ñ p¯ÌspÏvek k†jejich lokalizaci. Z†dÏjin hutnictvÌ, sv. 26, 1997, s. 45ñ51. J. äOUäA, Selsk˝ archiv a†»asopis pro dÏjiny venkova ñ publikaËnÌ org·ny ËeskÈho agr·rnÌho dÏjepisectvÌ. In: PodÌl Frantiöka Kutnara a†agr·rnÌho dÏjepisectvÌ na formov·nÌ obrazu ËeskÈ minulosti, Semily 1998, s. 77ñ94. M. äTINDL, Velkomezi¯ÌËsk· exekuce z†roku 1701. In: éidÈ a†Morava. SbornÌk z†konference konanÈ v†listopadu 1997 v†KromÏ¯Ìûi, KromÏ¯Ìû 1998, s. 12ñ21.

314

M. VÕTEK, Z†rodinnÈ kroniky prof. PhDr. Inocence Arnoöta Bl·hy. VVM LI, 1999, Ë. 1, s. 40ñ47. M. ZAORALOV¡, Kapitoly z†dÏjin P¯ibyslavic. »·st 2. VVM LI, 1999, Ë. 1, s. 20ñ32. VÌt K¯esadlo, Frantiöek Gregor

V›BÃROV¡ BIBLIOGRAFIE DIPLOMOV›CH PRACÕ Tato bibliografie p¯in·öÌ p¯ehled diplomov˝ch pracÌ z†dÏjepisu obh·jen˝ch na kated¯e historie FilozofickÈ fakulty Univerzity PalackÈho v†Olomouci v†letech 1952ñ1998, kterÈ majÌ vztah k†dÏjin·m okres˘ T¯ebÌË a†éÔ·r nad S·zavou. P¯ehled byl zpracov·n na z·kladÏ kartotÈky diplomov˝ch pracÌ uloûenÈ v†Archivu Univerzity PalackÈho. Za pomoc p¯i vyhled·v·nÌ dÏkuji pracovnÌk˘m zmÌnÏnÈho archivu, zejmÈna jeho ¯editeli PhDr. Pavlu Urb·ökovi. Josef BLAHA, Josef Vratislav Monse, b. d. Lambert HANZAL, Agr·rnÌ hnutÌ v†»eskoslovensku v†letech 1918ñ1938 s†p¯ihlÈdnutÌm k†b˝valÈmu okresu DaËice, 1971. Rudolf JELÕNEK, V˝voj ËeskÈho ökolstvÌ na Moravskokrumlovsku, b. d. Milada KINCOV¡, »eskÈ ˙vÏrnÌ spolky na MoravÏ p¯ed prvnÌ svÏtovou v·lkou, 1982. Miloö KOUÿIL, Hospod·¯skÈ pomÏry na panstvÌ VilÈma z†Pernötejna, 1956. Miroslav KRUéÕK, Hospoda¯enÌ obcÌ Svratka, NÏmeckÈ a†Jimramov v†letech 1880ñ1939, 1997. Heda MINAÿÕKOV¡, V˝voj nezamÏstnanosti v†moravsk˝ch okresech v†letech 1930ñ1935, 1981. Karla MUéN¡, P¯ÌspÏvek k†dÏjin·m k. p. éœAS éÔ·r nad S·zavou v†letech 1951ñ1970, 1987. VÏra NEBOLOV¡, Vznik a†v˝voj JZD v†JimramovÏ, 1984. Ond¯ej NOV¡»EK, Kapitoly z†hospod·¯sk˝ch a†soci·lnÌch dÏjin mÏsteËek Mohelna a†Tasova ve druhÈ polovinÏ 16. a†na poË·tku 17. stoletÌ, 1998. R. NOVOTN¡, Soci·lnÌ pomÏry textilnÌch dÏlnÌk˘ dom·cÌch na MoravÏ na sklonku 19. st., b. d. Ji¯ina PAVLÕ»KOV¡, Spr·vnÌ, hospod·¯sk˝, politick˝ a†kulturnÌ v˝voj politickÈho okresu Moravsk˝ Krumlov v†letech 1848ñ1960, 1983. Ji¯Ì PONÕéIL, MladoËesk˝ politik a†publicista Karel Ad·mek, 1995. Jind¯ich SCHULZ, V˝voj Ëesko-moravskÈ hranice do v·lek husitsk˝ch, 1966. Igor VOTOUPAL, Hospod·¯sk· situace JaromÏ¯ic nad Rokytnou v†17. stoletÌ, 1986. Magda WASSERBAUEROV¡, Historick˝ pr˘zkum objekt˘ umÌstÏn˝ch v†souboru lidov˝ch staveb a†¯emesel VYSO»INA, 1987. Miroslav KruûÌk

SEZNAM ZKRATEK A» AM AMB AO AUC AUPO f† CDB CDM »»H »MM »MMZ »MorM

Archiv Ëesk˝ Archiv mÏsta/mÏsteËka Archiv mÏsta Brna Archiv obce Acta Universitatis Carolinae Acta Universitatis Palackianae Olomucensis ArchivnÌ fond Codex diplomaticus et epistolaris Bohemiae Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae »esk˝ Ëasopis historick˝ »asopis Matice moravskÈ »asopis MoravskÈho muzea zemskÈho »asopis MoravskÈho muzea

»s»H FHB GHS MZA PAM PB PK PO SMM SOA SOkA S⁄A VVM ZDB ZDO ZM

»eskoslovensk˝ Ëasopis historick˝ Folia historica Bohemica Genealogicko-heraldick· spoleËnost Moravsk˝ zemsk˝ archiv Pam·tky archeologickÈ a†mÌstopisnÈ P˘honnÈ knihy kraje brnÏnskÈho P˘honnÈ knihy P˘honnÈ knihy kraje olomouckÈho SbornÌk Matice moravskÈ St·tnÌ oblastnÌ archiv St·tnÌ okresnÌ archiv St·tnÌ ˙st¯ednÌ archiv VlastivÏdn˝ vÏstnÌk moravsk˝ ZemskÈ desky kraje brnÏnskÈho ZemskÈ desky kraje olomouckÈho Z·padnÌ Morava

315

kronika JOSEF FRANTIäEK SVOBODA ñ 125. V›RO»Õ NAROZENÕ V†letoönÌm roce si p¯ipomÌn·me 125. v˝roËÌ narozenÌ vöestrannÈho vlastivÏdnÈho pracovnÌka, n·rodopisce, region·lnÌho historika, archiv·¯e a†muzejnÌka Josefa Frantiöka Svobody. Jeho ûivot i†dÌlo jsou tÏsnÏ spjaty s†regionem z·padnÌ Moravy. Kaûd˝, kdo se zab˝v· dÏjinami tohoto ˙zemÌ, narazÌ na nÏkterou z†jeho pracÌ, kterÈ jsou v†mnoha ohledech stÏûejnÌ a†dodnes nep¯ekonanÈ. J. F. Svoboda se narodil 11. ˙nora 1874 v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch. Jeho otec byl krejËÌm a Svoboda si z†domu odnesl pochopenÌ pro lidovÈ umÏnÌ a†v˝robky venkovsk˝ch ¯emeslnÌk˘. Studoval na gymn·ziu v†T¯ebÌËi a†po jeho absolvov·nÌ se rozhodl pro kariÈru finanËnÌho ˙¯ednÌka. Nejprve nastoupil k†BernÌmu ˙¯adu v†HrotovicÌch (1896ñ1897), odkud p¯eöel do NovÈho MÏsta (1897ñ1912) a†poslÈze do VelkÈho Mezi¯ÌËÌ (1912ñ 1925). V†roce 1925 odeöel v†hodnosti bernÌho ¯editele do v˝sluûby a†p¯estÏhoval se do Prahy. Ve vöech mÌstech, jimiû za svoji ˙¯ednickou dr·hu proöel, zanechal svoje nesmazatelnÈ stopy. Svobodovi ölo o†kulturnÌ a†hospod·¯skÈ povznesenÌ kraje a†z†toho vych·zela i†jeho bohat· publicistick· Ëinnost. Tu zah·jil sv˝mi p¯ÌspÏvky do M·öov˝ch Jihlavsk˝ch list˘. V†NovÈm MÏstÏ pak zaloûil (1903) a†redigoval Ëtrn·ctidenÌk OzvÏna z†NovomÏstska, do nÏhoû s·m hojnÏ p¯ispÌval. Zaloûil a†s†Janem Tomanem vyd·val Tomanovu knihovnu p¯ÌruËek, v†nÌû vyölo 26 praktick˝ch spisk˘. S·m Svoboda napsal nÏkolik praktick˝ch p¯ÌruËek pro jedn·nÌ s†˙¯ady. Roku 1905 st·l takÈ u†zrodu p¯edn·ökovÈho sdruûenÌ, kterÈ si vytklo za cÌl p¯edn·ökami povznÈst ûivot v†okolnÌch vesnicÌch. Mnoho Ëasu vÏnoval organizaci a†budov·nÌ Hor·ckÈho muzea, jeû bylo v†letech p¯ed prvnÌ svÏtovou v·lkou na velmi dobrÈ ˙rovni. Shrom·ûdil zde hmotnÈ projevy r·zovitÈ hor·ckÈ kultury i†bohat˝ krajov˝ archivnÌ materi·l. Roku 1912 p¯eöel J. F. Svoboda do VelkÈho Mezi¯ÌËÌ a†takÈ tam pokraËoval ve svÈ bohatÈ Ëinnosti. S†A. VeËe¯ou zaloûil t˝denÌk Velkomezi¯ÌËsko, v†nÏmû publikoval mnoho cennÈho krajovÈho materi·lu. V†letech prvnÌ svÏtovÈ v·lky byl redaktorem nakladatelstvÌ A. äaöka, kde vydal t¯i roËnÌky Hor·ckÈho kalend·¯e (1913ñ1915) a†takÈ dvÏ ËasovÈ publikace pro ml·deû: Ze ûivota a†pracovny mistra Mikul·öe Alöe (1913) a†DvÏ doby naöeho malÌ¯stvÌ (1924), jimiû chtÏl naznaËit, jak˝m zp˘sobem by se mÏlo popularizovat ËeskÈ umÏnÌ mezi ml·deûÌ. Po smrti Vincence Praska p¯evzal Ëasopis Selsk˝ archiv, kter˝ vyd·val v†letech 1914ñ1923 a†poslÈze jej spojil s†»asopisem pro dÏjiny venkova. V†SelskÈm archivu publikoval mnoûstvÌ Ël·nk˘ k†region·lnÌm dÏjin·m, n·rodopisu i†muzejnictvÌ, zejmÈna z†oblasti z·padnÌ Moravy a†otiskl zde takÈ mnohÈ cennÈ prameny. SbÏr a†vyuûÌv·nÌ archivnÌch pramen˘ dovedly Svobodu k†teoretick˝m ˙vah·m o†archivnictvÌ smÏrovan˝m zejmÈna k†budov·nÌ tzv. krajinsk˝ch archiv˘, kterÈ mÏly shromaûÔovat a†uchov·vat materi·l v†menöÌch ˙zemnÌch obvodech. NÏkolik teoretick˝ch Ël·nk˘ z†archivnÌ problematiky otiskl v†letech 1919ñ1922 na str·nk·ch SelskÈho archivu. Ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ d·le uspo¯·dal KrajinskÈ muzeum a†shrom·ûil p¯i nÏm bohat˝ archiv. V†roce 1924 redigoval II. roËnÌk sbornÌku Od Hor·cka k†PodyjÌ, p¯ispÌval do nejr˘znÏjöÌch Ëasopis˘, publikacÌ, roËenek, sbornÌk˘. Byl takÈ zkuöen˝m fotografem a†p¯ÌruËkami propagoval amatÈrskou fotografii.

316

Po odchodu do Prahy nep¯estal v†pilnÈ pr·ci. Stal se Ëlenem rady a†jednatelem N·rodopisnÈ spoleËnosti ËeskoslovenskÈ a†tajemnÌkem redakce N·rodopisu lidu Ësl. V†tÈto edici vydal jako prvnÌ Ë·st III. dÌlu MoravskÈ Hor·cko jednu ze sv˝ch stÏûejnÌch pracÌ ñ kritickou srovn·vacÌ studii LidovÈ umÏnÌ v˝tvarnÈ. »etn˝mi studiemi p¯ispÌval do N·rodopisnÈho vÏstnÌku ËeskoslovanskÈho. V†oblasti n·rodopisu byl Svoboda pr˘kopnÌkem nov˝ch pracovnÌch metod zaloûen˝ch zejmÈna na peËlivÈm rozboru archivnÌch pramen˘. TÏmito postupy doöel k†z·vÏr˘m, kterÈ se v˝raznÏ liöily od romantick˝ch n·zor˘ na lidovou kulturu zast·van˝ch jeho souËasnÌky. P¯i zaloûenÌ Svazu Ëesk˝ch muzeÌ roku 1919 byl zvolen Ëlenem ÑMusejnÌ radyì. Jeho praktickÈ zkuöenosti vyuûila p¯i organizaci kancel·¯e »esk· akademie zemÏdÏlsk· a†ZemÏdÏlskÈ muzeum. V†roce 1932 byl zvolen Ëlenem ArcheologickÈ komise »eskÈ akademie vÏd a†umÏnÌ. V†tÈto dobÏ uû byl uzn·van˝m odbornÌkem v†n·rodopisu a†muzejnictvÌ a†platil za nejlepöÌho znalce MoravskÈho Hor·cka. Proto bylo pr·vÏ jemu svÏ¯eno zpracov·nÌ soudnÌch okres˘ NovÈ MÏsto a†éÔ·r v†r·mci mÌstopisnÈ ¯ady VlastivÏdy moravskÈ. Svoboda k†pr·ci p¯istoupil s†maxim·lnÌ peËlivostÌ a†jak éÔ·rsk˝ okres (1937), tak i†NovomÏstsk˝ okres (vyöel aû po autorovÏ smrti, r. 1948) vynikajÌ rozsahem zpracovanÈ l·tky. Jde o†do tÈ doby nejzda¯ilejöÌ svazky VlastivÏdy moravskÈ. Byla to zejmÈna nezmÏrn· pÌle a†cÌlevÏdomost, kter· umoûnila Svobodovi vypracovat se z†neökolenÈho ochotnÌka na uzn·vanÈho odbornÌka. Od studia se nenechal zl·kat jin˝mi z·jmy a†nezpychl hned po prvnÌch ˙spÏöÌch. Uû v†ml·dÌ se nauËil vöednÌ, tichÈ, realistickÈ kulturnÌ pr·ci a†k†tomu, aby se vÏnoval studiu rodnÈho Hor·cka, byl veden jiû rodinn˝mi a†rodov˝mi tradicemi. Kr·tce po jeho smrti o†nÏm F. Mach·Ëek v†Ëasopise SpoleËnosti p¯·tel staroûitnostÌ napsal: ÑZ¯Ìdka kdy najdeme takov˝ souhlas mezi pracovnÌm zamÏ¯enÌm a†charakterem osobnosti jako to bylo u†naöeho starÈho pana ¯editele. Tak jako vzd·lenÏjöÌ pozorovatelÈ z†pr·ce, tak jsme jej znali i†z†osobnÌho styku: jako pracovnÌka ne˙navnÈho, ale vz·cnÏ pokornÈho a†aû p¯Ìliö skromnÈho, nÏkdy aû na ˙jmu vÏci, jÌû slouûil. A†proto na nÏho nikdo nezapomeneme, kdo jsme mÏli ötÏstÌ s†nÌm pracovat.ì Josef Frantiöek Svoboda zem¯el v†Praze 28. b¯ezna 1946. Miroslav KruûÌk

317

V›ZNAMN… éIVOTNÕ JUBILEUM VELKOBÕTEäSK…HO ARCHIV¡ÿE 19. ledna 1999 se doûil v†plnÈ svÏûesti osmdes·ti let JaromÌr KotÌk. Narodil se ve VelkÈ BÌteöi, vystudoval ReformnÌ re·lnÈ gymn·zium ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ, kr·tce pracoval jako barvÌ¯ modrotisku, byl ˙¯ednÌkem pojiöùovny Sl·via, za druhÈ svÏtovÈ v·lky byl tot·lnÏ nasazen v†Rakousku. Po ukonËenÌ vysokoökolskÈho studia na FilozofickÈ fakultÏ Masarykovy univerzity v†BrnÏ pracoval jako promovan˝ pedagog a†historik na st¯ednÌch a†z·kladnÌch ökol·ch v†UniËovÏ a†VelkÈ BÌteöi, v†letech 1969 aû 1980 byl ¯editelem ökoly p¯i DÏtskÈ psychiatrickÈ lÈËebnÏ ve VelkÈ BÌteöi. V†letech 1956 aû 1968 p˘sobil profesion·lnÏ na archivnÌch pracoviötÌch ve VelkÈ BÌteöi a†VelkÈm Mezi¯ÌËÌ a†k†tÈto svÈ z·libÏ se vr·til i†po odchodu do d˘chodu v†roce 1981. Od tÈto doby st·le jeötÏ pracuje na mal˝ ˙vazek jako spr·vce depozit·¯e archivu ve VelkÈ BÌteöi. Sv˘j ûivot spojil nejen a†archivem, ale na cel· dlouh· lÈta i†s†velkobÌteösk˝m muzeem, kde p˘sobil tÈmÏ¯ 40 let jako kustod. Je kronik·¯em mÏsta, kroniku pÌöe, aË to znÌ neuvÏ¯itelnÏ, jiû od roku 1945. Poznatky a†zkuöenosti, zÌskanÈ za dlouh· lÈta p¯i zpracov·v·nÌ a†studiu archivnÌch pramen˘, zajÌmavostÌ z†region·lnÌ historie, jakoû i†tÈmata diktovan· dobou, se promÌtly do jeho rozs·hlÈ publikaËnÌ Ëinnosti. Jeho historickou pr·ci p¯edstavuje rovnÏû velice rozs·hl· p¯edn·ökov· Ëinnost a†cel· ¯ada uskuteËnÏn˝ch besed. JaromÌr KotÌk byl a†bezesporu je v˝znamnou osobnostÌ kulturnÌho a†spoleËenskÈho ûivota VelkÈ BÌteöe. Do dalöÌch let mu p¯ejeme mnoho zdravÌ, svÏûesti, pohody a†dostatek Ëasu k†historickÈ a†badatelskÈ pr·ci. V˝bÏr z†bibliografie J. KotÌka: ñ Velk· BÌteö 550 let mÏstem. Pohledy do dÏjin mÏsta VelkÈ BÌteöe. Brno 1958. ñ Velk· BÌteö za okupace. Letopis 1938ñ1945. Brno 1945. ñ VelkÈ Mezi¯ÌËÌ. Proch·zka jednÌm mÏstem VysoËiny. Brno 1967. ñ Poû·rnÌci ve VelkÈ BÌteöi 1872ñ1972. Brno 1972. ñ OsvobozenÌ VelkobÌteöska Rudou arm·dou 1945. VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1980. ñ OsvobozenÌ Velkomezi¯ÌËska Rudou arm·dou 1945. VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1980. ñ KvÏten 1945 ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ. VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1981. ñ Velk· BÌteö, 575 let mÏsta. VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1983. ñ PoË·tky lidov˝ch milicÌ na éÔ·rsku. Jihlava 1983. ñ BÌteöskÈ historky a†povÏsti. Brno 1992. ñ Krev n·slednÌka. VelkÈ Mezi¯ÌËÌ 1994. ñ Vöelicos z†minulosti VelkÈ BÌteöe a†okolÌ. Brno 1994. ñ VelkÈ BÌteö docela ned·vno 1938ñ1968. Brno 1995. ñ Letopisy rodu Haugwitz˘. Brno 1997. Zora Prokeöov·

318

ZA KARLEM HOR¡KEM T¯in·ctÈho listopadu 1998 zem¯el ve vÏku öedes·ti osmi let promovan˝ historik Karel Hor·k, archiv·¯, jedineËn˝ specialista na historick˝ pr˘zkum v˝chodoËesk˝ch les˘. Narodil se 22. b¯ezna 1930 v†BrnÏ. Po maturitÏ na re·lnÈm gymn·ziu v†roce 1949 vystudoval historii a†archivnictvÌ na FilozofickÈ fakultÏ Masarykovy univerzity v†BrnÏ. V†Ëervnu 1953 nastoupil jako odborn˝ archiv·¯ do ZemÏdÏlskolesnickÈho archivu ve éÔ·¯e nad S·zavou. Od roku 1956 byl pracovnÌkem ûd·rskÈ poboËky St·tnÌho archivu v†TelËi a†od dubna 1960 p¯eöel do St·tnÌho archivu v†BrnÏ. V†roce 1963 byla poboËka zruöena a†Karel Hor·k byl nucen ze st·tnÌho archivu odejÌt. Jeho dalöÌ p˘sobiötÏ bylo v†⁄stavu pro hospod·¯skou ˙pravu les˘ ve Zvolenu ñ poboËka Hradec Kr·lovÈ, p¯i Ëemû mu bylo umoûnÏno z˘stat na odlouËenÈm pracoviöti ve éÔ·ru nad S·zavou. Tento ˙stav pot¯eboval odbornÈho historika pouze v†prvnÌ etapÏ ˙kol˘ pro podchycenÌ historie les˘, lesnÌho hospod·¯stvÌ a†zmÏn majitel˘. Karel Hor·k se vöak vypracoval odbornÏ tak, ûe pokraËoval v†pr·ci i†v†dalöÌch letech p¯i plnÏnÌ speci·lnÌch ˙kol˘ pro hospod·¯skou ˙pravu les˘. P¯i svÈ badatelskÈ Ëinnosti a†p¯i pr·ci na zadan˝ch ˙kolech nach·zel ¯adu problÈm˘, kterÈ se mu zd·ly zajÌmavÈ a†vhodnÈ pro n·slednÈ zpracov·nÌ. T˝kaly se nap¯Ìklad v˝voje dopravy d¯eva na Rychnovsku, hospoda¯enÌ na panstvÌ Rokytnice, les˘ na éd·rsku, spot¯eby paliva v†ûelez·rn·ch, pÏstov·nÌ lnu holandsk˝m zp˘sobem atd. CizÌ mu nebyly ani ot·zky genealogickÈ a†dÏjiny rodiötÏ jeho rodiË˘ ñ TetÏtice a†Prasklice na KromÏ¯Ìûsku. Sledoval rovnÏû problematiku k¯esùansko-soci·lnÌho a†politickÈho hnutÌ. Na odpoËinek odeöel v†roce 1990. V†letech 1992 aû 1994 byl zamÏstn·n na poloviËnÌ ˙vazek ve St·tnÌm oblastnÌm archivu v†Z·mrsku. Karel Hor·k byl bezesporu vynikajÌcÌm znalcem fond˘ v˝chodoËesk˝ch velkostatk˘, jeho elabor·ty o†v˝voji les˘ pro lesnÌ hospod·¯skÈ celky v˝chodnÌch »ech se staly v˝znamn˝m pramenem dÏjin ËeskÈho lesnictvÌ. Se ûÔ·rsk˝m z·mkem a†archivnictvÌm byl spojen vÌce neû 35 let. V†Karlu Hor·kovi jsme vöichni ztratili ËlovÏka skromnÈho, pilnÈho, poctivÈho a†ve vöem solidnÌho, na kterÈho budeme dlouho vzpomÌnat. Zora Prokeöov·

319

OBSAH »†l†·†n†k†y: ätarha Ivan, HrdelnÌ soudy na éÔ·rsku ñ II. Ë·st . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SadÌlek Jaroslav, K†dÏjin·m a†stavebnÌ podobÏ tvrze v†ProsetÌnÏ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prudkov· Lenka, KniûnÌ kultura ve VelkÈm Mezi¯ÌËÌ v†p¯edbÏlohorskÈm obdobÌ . . . . . . . . . . . Fiöer ZdenÏk, Josef Stanislav MenöÌk, mÏöùan jemnick˝. Pozn·mky k†ûivotu a†dÌlu . . . . . . . . . Smetanov· Lenka, »ten·¯sko-pÏveck˝ a†ochotnick˝ spolek Budivoj v†Moravsk˝ch BudÏjovicÌch ñ zrozenÌ, ûivot a†z·nik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JiËÌnsk˝ Petr, Politick· struktura T¯ebÌËe v†meziv·leËnÈm obdobÌ ñ I. Ë·st (1918ñ1929) . . . . . . Nov·Ëkov· Eva, Z·nik mlyn·¯sk˝ch ûivnostÌ v†okrese T¯ebÌË v†letech 1949ñ1960 . . . . . . . . . . Altman Karel, TrampskÈ hospody na T¯ebÌËsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . M†a†t†e†r†i†·†l†y: Vok·Ë Milan, ArcheologickÈ n·lezy vltavÌn˘ na MoravÏ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ätindl Martin, ⁄mrtnÌ z·pisy v†nejstaröÌ matrice farnosti velkomezi¯ÌËskÈ 1657ñ1665 (edice) . Tureck˝ Petr, P¯estavba t¯ebÌËskÈ baziliky v†letech 1725ñ1733 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Filka Ivo, Farnost Fryöava pod é·kovou horou v†matriËnÌch z·znamech ñ II. Ë·st . . . . . . . . . . . KruûÌk Miroslav, Instrukce pro obecnÌ zamÏstnance mÏsta Svratky (P¯ÌspÏvek k†dÏjin·m obecnÌ samospr·vy na p¯elomu 19. a†20. stoletÌ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ätÏp·nkov· Stanislava, P¯ÌspÏvek k†mÌstopisu ËeskÈho amatÈrskÈho divadla v†okrese T¯ebÌË . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Chalupa Josef, T¯ic·tÈ p·tÈ v˝roËÌ zaloûenÌ Hor·ckÈ galerie v†NovÈm MÏstÏ na MoravÏ ñ I. Ë·st (1964ñ1976) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . K¯esadlo VÌt, NovÈ obecnÌ symboly okres˘ T¯ebÌË a†éÔ·r nad S·zavou . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3 18 33 48 66 85 106 118

131 146 171 184 197 212 226 248

D†i†s†k†u†s†e: ätarha Ivan, K†diskusi o†komun·lnÌ heraldice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263 Keprt Robert, ⁄cta a†cit chybÌ i†v†heraldice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264 ätindl Martin, Heraldika jako tradice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 266 D†r†o†b†n†o†s†t†i: UhlÌ¯ Ji¯Ì, NÏkolik pozn·mek k†stavebnÌmu v˝voji z·mku v†Luk·ch nad Jihlavou . . . . . . . . . . Padrnosov· Jitka, DÏjiny ökol ve Vladislavi a†Host·kovÏ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Matejov· Eva, ⁄silÌ mÏsta VelkÈ BÌteöe o†zaloûenÌ mÏstskÈ spo¯itelny a†jejÌ osudy do vzniku prvnÌ republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Novotn˝ Gustav, Velkostatk·¯ a†lesnÌk JUDr. Frantiöek Maria AlfrÈd Harrach . . . . . . . . . . . . . .

283 287

Z†p†r†·†v†y: Oböusta Petr, Z·chrannÈ archeologickÈ v˝zkumy na T¯ebÌËsku v†roce 1997 . . . . . . . . . . . . . . . JiËÌnsk˝ Petr, St·tnÌ okresnÌ archiv T¯ebÌË v†roce 1998 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prokeöov· Zora, St·tnÌ okresnÌ archiv éÔ·r nad S·zavou v†roce 1998 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BeËkov· Jana, K†Ëinnosti Z·padomoravskÈho muzea v†T¯ebÌËi v†roce 1998 . . . . . . . . . . . . . . . Chochol·Ëov· Zdenka, Z†Ëinnosti Hor·ckÈho muzea v†roce 1998 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Smutn· Silva, BÌteöskÈ muzeum a†rok 1998 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ripperov· Marie, Muzeum silnic a†d·lnic v†roce 1998 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . KratochvÌlov· Alena, »innost muzea v†Byst¯ici nad Pernötejnem za rok 1998 . . . . . . . . . . . . . . ävoma Jaroslav, éÔ·rskÈ region·lnÌ muzeum v†roce 1998 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

296 299 300 301 302 303 304 305 306

268 275

R e c e n z e † a † z p r · v y † o † l i t e r a t u ¯ e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 307 K†r†o†n†i†k†a: KruûÌk Miroslav, Josef Frantiöek Svoboda ñ 125. v˝roËÌ narozenÌ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 316 Prokeöov· Zora, V˝znamnÈ ûivotnÌ jubileum velkobÌteöskÈho archiv·¯e . . . . . . . . . . . . . . . . . . 318 Prokeöov· Zora, Za Karlem Hor·kem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 319

320

VlastivÏdn˝ sbornÌk 321 roËnÌk III., 1999

Z¡PADNÕ MORAVA VlastivÏdn˝ sbornÌk roËnÌk III., 1999

Adresa redakce: St·tnÌ okresnÌ archiv Na Potoce 21/23 674 01 T¯ebÌË tel. a fax: 0618/845759

St·tnÌ okresnÌ archiv U MalÈho lesa 4 591 01 éÔ·r nad S·zavou tel.: 0616/217 23 fax: 0616/28414

Ob·lka: Josef Hrubeö Technick˝ redaktor: Jaroslav Krejzla Vydala: MuzejnÌ a vlastivÏdn· spoleËnost v BrnÏ pro okresnÌ archivy T¯ebÌË a éÔ·r nad S·zavou N·klad: 500 v˝tisk˘ Tisk:

KIRAMO, s.r.o., Brno

ISSN 1211-8931 322

Vydala MuzejnÌ a vlastivÏdn· spoleËnost v BrnÏ pro St·tnÌ okresnÌ archivy T¯ebÌË a éÔ·r nad S·zavou

RedakËnÌ rada: Mgr. VÌt K¯esadlo ñ v˝konn˝ redaktor PhDr. Eva Nov·Ëkov· PhDr. Frantiöek Gregor Mgr. Zora Prokeöov· Mgr. Martin ätindl Mgr. Petr JiËÌnsk˝ 323

324

Z PADNÕ MORAVA. VlastivÏdn sbornìk roënìk III., 1999

Recommend Documents