Z p ra v od a j
Šípek ZO ČSOP Český Krumlov Naším posláním není svět měnit, ale nabízet možnosti, jak ho zachovat. číslo 5/2004 ročník XVII. ________________________________________________________________________________
VÝSLEDKY ANKET „ROPÁK 2003“ A „ZELENÁ PERLA 2003“ aneb něco pro zasmání, kdyby to nebylo tak smutné... Celkem 109 členů nezávislé Komise ze 126 rozhodlo o vítězi 12. ročníku ankety „Ropák roku“ o antiekologický čin (osoba, která se prosazováním nějaké stavby či záměru, vydáním rozhodnutí či budováním stavby nejvíce zasloužila o poškození životního prostředí) a 9. ročníku ankety „Zelená perla roku“ o antiekologický výrok. Členy Komise jsou např. ekolog Ivan Dejmal, sociolog Jan Keller, filozof Erazim Kohák, písničkáři Jaroslav Hutka a Pepa Nos, teatrolog Vladimír Just atd. Titul Ropák 2003 získal 1) Ing. Jaromír Schling, poslanec PS P ČR (ČSSD) - Ústecký kraj a ČR (330 bodů) - za podání pozměňovacího návrhu k novele zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, který označuje rozvoj a modernizaci vodní cesty po Labi od Pardubic ke státní hranici se SRN a po Vltavě od Třebenic po soutok s Labem za veřejný zájem a zároveň konstatuje, že pokud tato vodní cesta leží ve zvláště chráněném území přírody, nevztahují se na ni zákazy, uvedené v zákoně o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.; druhá část návrhu se díky senátorům do zákona nakonec nedostala, neboť jejím přijetím by došlo k prvnímu narušení dikce zákona o ochraně přírody a krajiny a z řek by se staly „vodní dálnice“, - za podporu výstavby dvou jezů na dolním Labi podáváním různých pozměňovacích návrhů ve sněmovně, - za opakovaný návrh na zrušení Ministerstva životního prostředí jako nepotřebného resortu vznesený při diskusi o novele zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí,
-
neboť MŽP prý neúměrně zdržuje schvalování koncepcí a přípravu mnoha staveb; navíc navrhl zrušit celý zákon, za podporu návrhu zákona o výstavbě dálnic a rychlostních silnic, přestože tento zákon nesplní svůj hlavní cíl, tj. urychlení výstavby těchto komunikací; navíc vláda zákon nepodpořila, neboť zasahuje do tří jiných zákonů.
Zelenou perlu 2003 získal 1) Petr Martiňák, starosta Horních Tošanovic a koordinátor Iniciativy R48 (186 bodů) „Myslím, že neexistuje jen přirozená migrace, ale i umělá. Těch pár medvědů či vlků by se tedy dalo podle mého názoru čas od času přepravit do jiných oblastí.“ (návrh na zamezení migrace zvěře přes rychlostní silnicí R48 na Ostravsku, který má ušetřit finance za vybudování mostních přechodů pro zvěř nad silnicí, tzv. ekoduktů) z článku Přechody pro zvěř jsou potřebné, ale moc drahé (Týdeník Frýdecko-Místecko, 9. 12. 2003) V anketě Ropák 2003 se na dalších dvou místech umístili: 2) Jaroslav Foldyna, zástupce hejtmana Ústeckého kraje (ČSSD) – ÚK a ČR (315 bodů) - za prosazování výstavby dvou vodních stupňů na dolním Labi v Malém Březně v CHKO České středohoří a v Prostředním Žlebu v CHKO Labské pískovce; jejich realizace bude stát nejméně šest miliard korun, přestože byl prokázán jejich negativní vliv na poslední český úsek Labe s přirozeným tokem a s řadou mokřadů, kde se vyskytují desítky zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů; postižený úsek Labe má přitom být zařazen do evropské soustavy NATURA 2000; proti výstavbě je i Ministerstvo životního prostředí (záporně hodnotí vlivy na životní prostředí a nepovolilo výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny), vedení obou CHKO, desítky občanských sdružení a nejméně patnáct tisíc občanů, navíc jde o dopravně nereálný záměr, neboť je zde výkonově nevyužitá železniční doprava a staví se dálnice D8, z hlediska finančního jde o neefektivní stavby, což potvrdil i Nejvyšší kontrolní úřad a zpráva Světové banky, a v Německu se s dalším zvětšováním plavební hloubky v blízké budoucnosti nepočítá, - za prosazování urychlené výstavby dálnice D8 přes CHKO České středohoří a přírodní park Východní Krušné hory bez ohledu na platnou ekologickou legislativu a nepředložení všech potřebných dokladů investorem - Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, které tak zpomaluje příslušná správní řízení, navíc podporoval předložit a schválit speciální zákon o dálnici D8, - za opakované zařazování ekologických sdružení a občanů s ekologickým cítěním mezi ekoteroristy. 3) Ing. Martin Pecina, náměstek ministra průmyslu a obchodu – ČR (204 bodů) - za zodpovědnost za zpracování návrhu nové státní energetické koncepce do roku 2030 ve spolupráci s velkými energetickými firmami, která v doporučované zelené variantě předpokládá rozšíření těžby hnědého uhlí s případným zrušením územních ekologických limitů a se zbouráním některých severočeských obcí jako jsou Černice a Horní Jiřetín, předpokládá současně i výstavbu dalších jaderných bloků a uhelných elektráren a podíl spotřeby energie z obnovitelných zdrojů ve výši pouhých deseti procent. V anketě Zelená perla 2003 jsou na dalších dvou místech tyto výroky: 2) Martin Pecina, náměstek ministra průmyslu a obchodu (169 bodů)
„Prostě se postaví v Temelíně, tam jsou na to lidé zvyklí. Nová elektrárna jim tak dalece vadit nebude. Postaví si nové fotbalové hřiště a bude to naprosto bez problémů.“ z článku Elektrárnu za hřiště (Týden, 18. 11. 2003) 3) Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (147 bodů)
2
„Musíme vůči takovým událostem udržovat odstup a nezávislost. Až potom budeme žádat od vedení elektrárny vysvětlení, proč se porucha stala... Někdy ale nejdou podobné závady vysvětlit, digitální systémy jsou potvory.“ z článku Temelín odstavila další porucha (Mladá fronta DNES, 26. 11. 2003) Výsledky anket byly zveřejněny na tiskové konferenci v Brně v 11 hodin a na soirée v HaDivadle. Ankety podpořily: Nadace Partnerství Brno, Moravská banka vín Brno a Víno Marcinčák Mikulov. Jako přílohu ke své tiskové správě Děti Země připojily pořadí zbývajících kandidátů ankety ROPÁK 2003: 4) Ing. Petr Bendl, hejtman Středočeského kraje a stínový ministr dopravy (ODS) - ČR (189 bodů) - za podporu splavnění Labe až do Pardubic výstavbou dvou jezů v chráněných územích a plavebního stupně Přelouč přes biocentrum Slavíkovy ostrovy s desítkami zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, - za prosazování splavnění Vltavy do Českých Budějovic, včetně lodních zdvihadel na vodních dílech Slapy a Orlík a plavebních komor u jezů Hluboká a České Vrbno, - za podporu výstavby průplavu Dunaj – Odra – Labe, včetně multimodálního terminálu v Břeclavi jako prvního stupně propojení řek Moravy a Dunaje přes cenné lužní lesy a plánovanou ptačí oblast dle soustavy NATURA 2000.
5) PhDr. Jiří Vlach, zástupce hejtmana Jihočeského kraje (US-DEU) – Jihočeský kraj (104 bodů) -
za podporu výstavby mamutího střediska zimních sportů Chlum s mnoha sjezdovkami, běžeckými tratěmi, lanovkami, parkovišti, hotely a dalšími stavbami v části stávajícího vojenského výcvikového prostoru Boletice a v budoucím ptačím území soustavy NATURA 2000 za téměř dvě miliardy korun, přestože jde o přírodně cennou lokalitu s řadou lesních komplexů s výskytem mj. dvou desítek chráněných druhů ptáků dle směrnice Rady EU o ptácích, téměř padesáti zákonem chráněných druhů rostlin a s více než stovkou druhů zanesených v Červeném seznamu, za opakovanou snahu zabránit vyhlášení nové CHKO Novohradské hory.
6) Ing. Pavel Schneider, generální ředitel Povodí Odry, s. p. – Moravskoslezský kraj (96 bodů) - za prosazování výstavby přehrady Nové Heřminovy za více než dvě miliardy korun na řece Opavě i přes
protesty nejen místních občanů; přehrada má zatopit dotyčnou obec s 260 obyvateli, i když protipovodňová ochrana města Krnova a dalších obcí touto stavbou je velmi sporná a i když existují levnější a krajinářsky přijatelnější alternativní opatření; Povodí Odry ještě plánuje vybudovat vodní nádrže například v Horní Lomné na říčce Lomná a v Bukovci na řece Olši.
7) Ing. Jiří Hanuš, poslanec PS P ČR (KDU-ČSL) – ČR (88 bodů) -
za hlavní zodpovědnost za návrh zákona o výstavbě dálnic a rychlostních silnic spolu s poslanci Hanou Orgoníkovou (ČSSD), Vlastimilem Dlabem (KSČM) a Soňou Markovou (KSČM), jehož hlavním cílem má být urychlení výstavby těchto komunikací, přestože jde nepřímo o novelu správního řádu, stavebního zákona a soudního správního řádu; tento návrh omezuje právo na soudní ochranu, neboť o umístění komunikace rozhodne zákonodárná moc a ne moc výkonná, dochází ke zkrácení lhůt pro podávání odvolání a k automatickému odejmutí odkladného účinku rozhodnutí, zákon nemá obecný charakter, ale řeší vyjmenované komunikace v předem určených koridorech, omezuje aplikaci zákona o vlivu na životní prostředí v případě porovnání různých variant, zasahuje do vlastnických práv apod.
8) RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje (ODS) – Jihočeský kraj (84 bodů) -
za zodpovědnost při prosazování střediska zimních sportů Chlum v části vojenského prostoru Boletice a v budoucím území soustavy NATURA 2000, i když se zde nacházejí desítky chráněných druhů živočichů (zejména ptáků) a rostlin, za prosazování dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic, přestože její průchod přes dolní Posázaví kritizují některé místní obce a občanská sdružení z hlediska trvalého narušení rekreační a přírodně-estetické funkce této krajiny.
9) RNDr. Miloš Kužvart, poslanec PS P ČR (ČSSD) – ČR (67 bodů)
3
-
za podíl na nepřijetí novely zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, jejímž cílem bylo umožnit vznik evropské soustavy NATURA 2000 o ochraně ptáků a stanovišť, neboť při hlasování v listopadu 2003 chyběl jeden (jeho) hlas.
10) RNDr. Pavel Pavlík, hejtman Libereckého kraje (ODS) – Liberecký kraj (57 bodů) - za podporu výstavby čtyřproudové rychlostní silnice R35 v trase Turnov – Jičín v těsné blízkosti obou částí CHKO Český ráj i přes protesty veřejnosti, řady občanských sdružení a obcí a navzdory existenci jižní varianty přes část Středočeského kraje, která se této oblasti vyhne a která je k přírodě šetrnější.
11) Ing. Pavel Štefka, náčelník generálního štábu Armády ČR – Jihomoravský kraj (32 bodů) -
za zodpovědnost při prosazování výstavby dvacet pět metrů vysokého radaru protivzdušné obrany NATO (pod názvem Sokolnice – 2WI22002) s vrcholovou kopulí o průměru dvaceti metrů u obce Sokolnice blízko památkové zóny bojiště bitvy u Slavkova, a to přes odpor místních obyvatel, téměř dvaceti okolních obcí, Národního památkového ústavu a vyznavačů napoleonské historie v celé Evropě; objekt může narušit krajinný ráz širšího okolí, zejména v dálkových pohledech a vůči historickým a přírodním dominantám, jako je například chráněná kulturní památka Mohyla míru.
12) Ing. Michal Rabas, zástupce hejtmana Pardubického kraje (ODS) – Pardubický kraj (19 bodů) -
za podporu umístit severní variantu rychlostní silnice R35 kolem České Třebové do nového územního plánu kraje, i když na rozdíl od jižní varianty kolem Litomyšle prochází hodnotnou krajinou, v těsné blízkosti řady obcí, hlukem zasáhne nejvíce občanů, má menší rozsah dopravní obslužnosti a je asi o šest miliard korun dražší.
Další pořadí v anketě ZELENÁ PERLA 2003: 4) Martin Pecina, náměstek ministra průmyslu a obchodu (139 bodů):„Spořit elektřinu? Přestaneme svítit nebo co?“ výrok z jednání se zástupci Hnutí DUHA a Sdružení CALLA na MPO k návrhu státní energetické koncepce (16. 7. 2003) 5) Jaromír Schling, poslanec za ČSSD (138 bodů): „Ostatně soudím, že ministerstvo životního prostředí má být zrušeno. Chraňme prosím přírodu, nikoliv ministerstvo životního prostředí.“ (k diskusi o návrhu novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí) ze sněmovního tisku č. 354 na www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/022schuz/s022169.htm (Poslanecká sněmovna P ČR, 22. schůze, 21. 10. 2003) 6) Jiří Čepelka, starosta Ústí nad Orlicí (118 bodů): „Rozhodnutí pouze na základě skutečně objektivních technických, finančních, ekologických či dopravně technických faktů je nereálné, a proto musí nutně přijít na řadu i hledisko politické.“ zdůvodnění, proč při hlasování zastupitelů Pardubického kraje navrhuje doporučit severní variantu rychlostní silnice R35, přestože z odborného hlediska je nejlépe hodnocena jižní varianta, kterou také prosazuje i MŽP, z článku Čepelka: Smysl má jen severní trasa... (Mladá fronta DNES-PaK, 12. 12. 2003) 7) Jaroslav Foldyna, zástupce hejtmana Ústeckého kraje za ČSSD (114 bodů): „Zákon o vlivu staveb na životní prostředí totiž dává ekologům příliš mnoho možností, jak blokovat dostavbu dálnice. Ekologové pak zneužívají možnosti se k problémům vyjadřovat, kterou jim zákonodárci dali, a stávají se z nich ekoteroristé.“ z článku Návrh zákona prý zavání fašismem (Ústecký deník, 5. 6. 2003) 8) Václav Klaus, prezident České republiky (95 bodů): „Používají přírodu a životní prostředí jako svá rukojmí, což se jim docela daří, protože my všichni máme přírodu a životní prostředí velmi vysoko na svém seznamu priorit.“ z článku Svoboda a její nepřátelé (Lidové noviny, 21. 11. 2003)
4
9) Vlastimil Aubrecht, poslanec za ČSSD (90 bodů): „Navíc stavbou jezů se hladina na Labi ustálí a přírodě se bude rozhodně dařit lépe než v současné době, kdy hladina obrovsky kolísá, takže všechno je dvakrát až třikrát do roka spláchnuté.“ z článku Poslanci ze severu Čech se stavbou děl souhlasí (Mladá fronta DNES-SČ, 16. 12. 2003) 10) Jaroslav Foldyna, zástupce hejtmana Ústeckého kraje za ČSSD (78 bodů): „Ministr dal za pravdu lidem, které nelze označit jinak než jako ekoteroristy. Tím, že zabránil splavnění Labe, škodí životnímu prostředí i zájmům občanů tohoto státu.“ z článku Ministerstvo zamítlo stavbu jezů na Labi (Ústecký deník, 27. 11. 2003) 11) Vladimír Zatloukal, náměstek ředitele NP Šumava (70 bodů): „Hlavním rizikem pro Šumavu je kůrovec, pak ještě vítr, ale ten není tak infekční.“ z přednášky na odborném semináři pro zastupitele Plzeňského kraje v Srní dne 6. 10. 2003 12) Jaroslav Doubrava, senátor a starosta obce Telnice za KSČM (68 bodů): „Když slyším povídání o ekologických iniciativách, mám divné pocity. Já je nepovažuji za ekologické aktivisty, ale za ekologické teroristy.“ (o nutnosti urychleně dostavět dálnici D8 přes České středohoří, třeba i za cenu přijetí speciálního zákona) z článku Dostavba D8 je pro Ústecký kraj životně důležitá (Haló noviny, 27. 1. 2003) 13) Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáru nad Sázavou (36 bodů): „Jedli bychom kamení místo brambor, kdybychom vyslyšeli slova ekologů a v naší přírodě prosazovali za každou cenu pouze původní druhy.“ (výrok na podporu záměru myslivců legalizovat chov muflonů v honitbách v okolí Obyčtova na Vysočině, přestože mufloni nejsou u nás původním druhem a okusem způsobují škody na lesních porostech) z článku Vyhlášení mufloní oblasti se prozatím odkládá (Noviny Havlíčkobrodska, 28. 11. 2003) 14) Dalibor Kouba, pracovník Československé plavby labské (31 bodů): „Vodní doprava je bohužel ve špatném stavu právě díky militantním ekologům, kteří ji chtějí zcela zrušit.“ z článku Došlo na naši adresu (Ústecký deník, 21. 10. 2003) 15) Josef Zbořil, bývalý generální ředitel Jihočeských papíren a konzultant pro otázky ŽP (29 bodů):„Ekologický fundamentalismus má své apoštoly, kteří se dostali na MŽP; místo aby spolupracovali, zaujímají žárlivé, nedůvěřivé a podezíravé postoje.“ z přednášky na semináři Sdružení Růže v Nových Hradech dne 8. 4. 2003 16-17) Roman Joch, pracovník Občanského institutu (22 bodů): „Jinými slovy, pokud jde o Spolanu, s cíli Greenpeace můžeme souhlasit, ale již ne s prostředky této zelené extremistické a násilnické organizace.“ (názor na protestní akci Greenpeace, jejíž členové na několik hodin vyvěsili na komíně Spolany obrovský transparent o zamoření území v okolí provozu firmy toxickými látkami s textem „DIOXIN – RTUŤ – PCB – HCB“) z článku Greenpeace na cestě k diktatuře (Lidové noviny, 11. 8. 2003) 16-17) Miroslav Uchytil, starosta Chlumce nad Cidlinou (22 bodů): „U staveb dálnic převažuje veřejný zájem o ochraně zdraví, života a majetku lidí nad veřejným zájmem o ochraně přírody.“ z článku Ceny pozemků pro dálnici klesly (Mladá fronta DNES- JČ, 30. 8. 2003) 18) Jiří Novák, náměstek ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury (19 bodů): „Napíšu stížnost na ombudsmana, při svém hodnocení dálnice vycházel z neúplných a zavádějících informací.“ (reakce na stanovisko ombudsmana Otakara Motejla, který zjistil, že při přípravě dálnice D8 přes České středohoří došlo k porušení řady zákonů) z článku Ministerstvo dopravy o jiných trasách D8 jednat nebude (Dopravní noviny č. 39, 25. 9. 2003) Tisková zpráva ze dne 30. 4. 2004, Děti Země, Brno
5
Jak mohu rozumět globálním souvislostem ohrožení biosféry, když nevnímám, čím ke mně promlouvá příroda a krajina, v níž žiji? Václav Dolanský
ROZHODNUTÍ Také nemáte rádi takový ten pocit nejistoty - co dělat, jak to udělat, co bude dál? Pak si nehledejte práci v neziskové organizaci! Neziskový sektor je z valné části závislý na blahosklonnosti dárců, přízni ministerstev, dobrosrdečnosti krajských úředníků... Vězte, že ani nás tento dlouho přetrvávající stav v Rose netěší. Práce ano. Alespoň některé z nás těší práce moc, ale neustálý stres z obav, co bude dál, tu radost katí a dává jí příchuť pelyňku. Není vskutku snadné vyjit z bludného kruhu neustálého shánění peněz, kdy se dlouho a pečlivě formulované poslání organizace rozmělňuje v složitých požadavcích a pokynech dárců, kdy naše téměř svatozáří pentlené vize se pokroucené hrbí ve strohých kolonkách složitých formulářů. Ani svaté nadšení pro věc není věčné, pokud je neustále sráženo nezájmem a pohrdáním: Přesto chceme vytrvat a dát jít cestou našeho poslání, protože to je NAŠE poslání. Komu trocha nepohodlí a nejistoty zas až tak nevadí, zato miluje svobodu a možnost SVÉ volby a cesty, toho může práce v neziskovém sektoru opravdu naplnit. Moje postavení je asi tak někde uprostřed: Nevadí mi nepohodlí ani nejistota, vadí mi pohrdání a ignorance. Rozhodli jsme se proto, že se pokusíme více se profesionalizovat. Pokusíme se získat si větší respekt kvalitou svých služeb a své práce. Nejen že se budeme sami více učit, ale pokusíme se ještě vytvořit pestrou sít' spolupracovníků - expertů pro řešení komplexnějších problémů. Možná, že čas ukáže že to nebyla správná volba, zatím na ní však trváme... Zuzana Guthová, Rosa České Budějovice
VANDAL A SPONZOR Když projdete pod Plášťovým mostem a přejdete Polečnici, pak vlevo uvidíte vývěsní skříňku naší ZO. V jejím dolním pravém rohu uvidíte tuto cedulku: Dvě slova v nadpisu. Dvě různá označení pro lidi a jaký je v nich rozdíl! První označuje neznámého opilého teenagera, který se pokusil skříňku odlomit od betonových patek, které ji drží v zemi. Než se mu to podařilo úplně, došla mu síla nebo trpělivost a tak alespoň rozbil skleněnou výplň a obsah rozházel po okolí. Dvoudenní déšť během víkendu pak dokončil dílo zkázy. Patky však byly natolik poškozené, že se musely zhotovit nové a vyměnit. Zhotovení patek se ochotně ujal p. Karel Janák, který s jejich
výrobou má již bohaté zkušenosti - ostatně všechny informační tabule v CHKO Blanský les, včetně tabulí naučných stezek, pocházejí od něho. Když se v novinách objevil článek o rozbité skříňce, náhle se ozývá někdo, kdo se stejnou samozřejmostí, s jakou vandal ničil, nabídl 2.000,- Kč na její opravu. Přiznám se, že zpráva o snaze nás finančně podpořit při obnově skříňky mne překvapila více než zjištění, že byla zničena. Překvapení bylo o to větší, že z nositele jména Jan Kysela se vyklubal student! Naše základní organizace ochránců přírody Šípek tímto Janu Kyselovi děkuje za jeho podporu a přeje mu úspěšné dokončení studia na vysoké škole. Petr Resch
6
OBŘÍ HRNCE, VE KTERÝCH SE (NE)VAŘÍ VODA Čert svaloval balvany do řečiště Vltavy, aby zvednutá hladina řeky zaplavila klášter. Na tuto činnost měl jednu noc do ranního zakokrhání kohouta. Noc ale rychle uplynula a čert nestačil svůj úkol splnit a při kohoutím zakokrhání upustil poslední balvan do řečiště. Na balvanech jsou ještě dodnes patrné otisky drápů pekelníka v podobě prohlubní, dolíků a nerovností. Tolik tedy jedna z pověstí, ale jaká je skutečnost? Evorzní (vířivou) činností vody vznikají obří hrnce, hrnečky a misky, které jsou známé v naší i zahraniční literatuře (obří hrnce angl. pothole, franc. mormitr, něm. Riesentopf, rusky istolinovyj kotol). Současné říční tvary, zvané obří hrnce, se vyskytují v říčních korytech řek Vydry a Křemelné, říčky Černé u Benešova nad Černou, dobře vyvinuté obří hrnce najdeme v řečišti Vltavy u Vyššího Brodu. Obří hrnce vytváří i tavná voda z ledovců, a to v tzv. ledových mlýnech (alpské ledovce). Dokonale vyvinuté mísy a hrnce se vyskytují v krasových jeskyních (Chýnovský kras, dnes je na vznik hrnců v této lokalitě i jiný názor). Evorzní tvary se nejčastěji nacházejí v horninách vyvřelých (granitoidy - žuly, granodiority), přeměněných (ruly, migmatity) a v horninách usazených (vápence, zpevněné jílovce a pískovce). Nejbližší místo s výskytem těchto zajímavých přírodních jevů najdeme v řečišti Vltavy pod Čertovou stěnou u Vyššího Brodu (známá lokalita s výskytem kamenného moře). Meandr řeky Vltavy pod Čertovou stěnou vytváří kaňonovité údolí s příkrými svahy, pokrytými balvany až na dno řečiště. Balvany v řečišti tvoří středně až jemně zrnitý muskovit - biotitický granit (dvojslídná žula). Chaoticky poskládané žulové balvany různé velikosti a hmotnosti několika tun tvoří překážku proudící vodě, způsobují víření vody o velké rychlosti. Takto vzniklý vodní vír strhává drobné kamínky a písek, které vybrušují různé tvary prohlubní ve vrcholových partiích balvanů, nebo v jejich stěnách. Tento postup je tak intenzivní, že dochází k probroušení sousedních balvanů. Krouživé pohyby vody s kamínky a pískem vybrušují tvrdou horninu a vytvářejí v žulových balvanech kuželovité, válcovité nebo vzácnější kruhovité prohlubně až do metrových hloubek. Dokonalé obří hrnce jsou hlubší, než je jejich průměr. Stěny prohlubní a hrnců jsou hladké, někdy šroubovitě rýhované s výstupky. Některé hrnce se do hloubky rozšiřují (nahromadění větších valounů). Obří hrnce najdeme na různém stupni vývoje. Aby vznikly obří hrnce v tvrdé hornině, musely být balvany dlouhou dobu na stejném místě. Jedná se o balvany o velké hmotnosti a zaklíněné, ale velkou roli sehrává i jejich tvar. Osa řezu obřího hrnce je ukloněna proti směru proudu vody a stěny balvanů bývají hladce opracovány. Několik číselných údajů. Balvan o rozměrech - šířka 1,10 m, délka 2,40 m a výška 1 m - má objem 2,64 m3. Objem vynásobíme objemovou hmotností žuly, která je 2.400 kg/m3 . Hmotnost balvanu nám vychází 6.336 kg. Je-li nadlehčován vodou, má hmotnost 4.432 kg. To je dostačující hmotnost, aby balvan zůstal dlouhou dobu na stejném místě. SVATOŠ (1955) soudí, že obří hrnec do hloubky 1,5 m vznikne za 70 let, tedy asi za jeden lidský život. Obří hrnce pod Čertovou stěnou se v současné době již netvoří. Zřízením podzemního tunelu v délce 3,6 km mezi vodními nádržemi Lipno I a Lipno II (pod horou Luč na starou elektrárnu nad Vyšším Brodem) se voda vyskytuje v řečišti Vltavy jen v množství nedostatečném pro pohyb balvanů (tzv. asanační průtok). Mobilní turista využije parkoviště Čertova stěna vlevo od silnice Vyšší Brod - Loučovice, pěšího turistu přivede k Čertově stěně zelená turistická stezka z Lipna nad Vltavou do Vyššího Brodu a odtud po červené značce asi 2,5 km k Čertově stěně. Přístup je možný i ze železniční zastávky Čertova stěna (železnice Č. Budějovice - Lipno). Václav Pavlíček 7
OCHRANA PŘÍRODY NA ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU Článek Na Chlumu moc nechumelí v předminulém čísle zpravodaje vzbudil u čtenářů ohlas i dotazy, jak to vlastně s ochranou přírody ve Vojenském újezdu Boletice, resp. na území vojenských újezdů vůbec je. Působnost újezdních úřadů jako správních úřadů na území vojenských újezdů upravuje zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějšího předpisu (zákona č. 320/2002 Sb.). Podle ustanovení § 30 odst. 1 tohoto zákona vojenský újezd je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Újezd tvoří územní správní jednotku. Podle ustanovení § 30 odst. 2 tohoto zákona újezd a újezdní úřady se zřizují, mění a ruší zvláštním zákonem. Podle ustanovení § 35 zákona č. 222/1999 Sb. státní správu na území újezdu vykonává v rozsahu úkolů, které stanoví tento zákon nebo jiné zvláštní právní předpisy, správní úřad s názvem újezdní úřad. Zvláštními právními předpisy je míněn např. § 13 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, § 2 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů, zákon č. 268/1949 Sb., o matrikách, ve znění pozdějších předpisů, aj. Podle ustanovení § 35 odst. 2 tohoto zákona újezdní úřad je současně vojenským orgánem, který plní úkoly při zajišťování obrany státu a je podřízen ministerstvu obrany a podle § 36 zákona v čele újezdního úřadu je přednosta, kterým je voják z povolání; o jeho služebním zařazení rozhoduje ministr obrany. Podle ustanovení § 37 odst. 1 tohoto zákona újezdní úřad, jako správní úřad podle § 35 odst. 1 tohoto zákona plní k zajišťování obrany státu, k výcviku ozbrojených sil, vojenského a hospodářského využití území újezdu zejména tyto úkoly: a) zpracovává podklady pro tvorbu územního plánu újezdu a zajišťuje koordinaci vojenského a hospodářského využití spravovaného území, b) zabezpečuje podmínky pro výcvik ozbrojených sil v polních podmínkách, c) rozhoduje o vstupu a pobytu fyzických osob na území újezdu. Podle ustanovení § 37 odst. 2 a 3 téhož zákona pro zajišťování práv a povinností fyzických osob, kterým byl povolen pobyt na území újezdu podle § 40, újezdní úřad zabezpečuje hospodářský, sociální a kulturní rozvoj území újezdu, ochranu a tvorbu zdravého životního prostředí a uspokojuje potřeby obyvatel újezdu, které by jinak zabezpečovala obec podle zvláštních právních předpisů, zejména a) plněním úkolů v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví a kultury, s výjimkou výkonu státní správy; k tomuto účelu zřizuje a spravuje předškolní zařízení, základní školy a zařízení jim sloužící a podílí se na zabezpečování zdravotní a sociální péče, b) výstavbou a správou účelových komunikací a zabezpečováním dopravní obslužnosti, c) výstavbou a správou veřejného osvětlení, d) plněním úkolů požární ochrany, c) zabezpečováním čistoty na území újezdu, odvozem domovních odpadů a jejich nezávadnou likvidací, f) zásobováním vodou, odváděním a čištěním odpadních vod, g) zabezpečováním místních záležitostí veřejného pořádku. a plní další úkoly pro zabezpečování potřeb obyvatel újezdu, které by jinak zabezpečovala obec podle zvláštního právního předpisu. Podle ustanovení § 37 odst. 4 tohoto zákona pro zabezpečení úkolů podle odstavců 2 a 3 vytváří újezdní úřad podmínky pro podnikání zejména obyvatelům újezdu a právnickým osobám, které mají sídlo na území újezdu. Podle ustanovení § 38 tohoto zákona k zabezpečení úkolů podle § 37 odst. 2 a 3 může újezdní úřad podle místních podmínek zřizovat občanské aktivy jako své poradní orgány; své zástupce
8
do občanských aktivů navrhuje shromáždění obyvatel újezdu. Újezdní úřad je povinen aktiv zřídit, požádá-li o jeho zřízení nejméně polovina obyvatel újezdu. Z výše uvedeného přehledu a ustanovení § 79 odst. 2 písm. l) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění platném do 27.4.2004, jež stanoví, že na pozemcích určených pro účely obrany státu vykonává působnost orgánu ochrany přírody MŽP, vyplývá, že dosud neměly újezdní úřady žádnou působnost orgánů ochrany přírody. Po schválení tzv. euronovely zákona č. 114/1992 Sb. mají od 28.4.2004 újezdní úřady působnost orgánů ochrany přírody obecních úřadů (§ 76 zákona), obcí s rozšířenou působností (§ 77), krajů (§ 77a) a správ CHKO (§ 78), není-li příslušné ministerstvo obrany. Ministerstvo obrany na území vojenských újezdů je podle § 78 a zákona č. 114/1992 Sb. příslušné zpracovávat ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí prognózy, koncepce a strategie ochrany přírody, vymezovat a hodnotit regionální systém ekologické stability (§ 4 odst. 1), rozhodovat o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství v přírodních rezervacích (§ 34 odst.2), vydávat prováděcí právní předpisy, kterými se zřizují přírodní rezervace (§ 33) a přírodní památky (§ 36) a jejich ochranná pásma a stanoví jejich bližší ochranné podmínky (§ 33 a § 36), schvalovat plány péče o přírodní rezervace a přírodní památky (§ 38), udělovat výjimky (§ 43) ze zákazů v přírodních rezervacích a přírodních památkách, podávat návrhy na vyvlastnění (§ 60 odst. 2), podílet se na vytváření ústředního seznamu pro svůj územní obvod (§ 42), spolupracovat s ostatními správními úřady na zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání, vykonávat státní dozor v oblasti ochrany přírody a krajiny, a je dotčeným orgánem státní správy při projednávání územního plánu velkého územního celku. Působnosti zde nevyjmenované tedy vykonávají újezdní úřady, eventuálně též MŽP, neboť ustanovení § 79 odst. 2 písm. l) zákona platí i nadále (s výjimkami podle §§ 78a a 91 zákona). Zvláštní režim území vojenských újezdů podtrhuje ustanovení § 90 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., podle něhož na území sloužící zájmům obrany státu se nevztahují ustanovení § 4 odst. 2 a 3, § 6, 8, 12, § 40 odst. 4, § 49 odst. 1, § 63, § 68 odst. 3 a § 70 tohoto zákona. Případné poškozování přírody z důvodu obrany státu v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru. Z tohoto ustanovení vyplývá, že újezdní úřady ani po novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny nebudou vydávat závazná stanoviska k zásahům do VKP či k odlesňování a zalesňování pozemků nad 0,5 ha, k výstavbě lesních cest a svážnic a lesních melioračních systémů a ke schválení lesních hospodářských plánů a osnov, nebudou registrovat VKP, nebudou vydávat povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les, nebudou udělovat souhlasy k umísťování a povolování staveb a činností v krajině, jež by mohly změnit krajinný ráz nebo snížit jeho estetickou a přírodní hodnotu, nebudou zřizovat přírodní parky. Na území vojenských újezdů tedy neplatí ochrana VKP, ochrana dřevin rostoucích mimo les, ochrana krajinného rázu, ochrana pozemků dotčených záměrem na vyhlášení ZCHÚ, základní ochranné podmínky zvláště chráněných druhů rostlin, ochrana veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin mimo zastavěné území obce ani právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby. Neplatí zde ani právo občanských sdružení na informace o záměrech, jimiž by mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny a o zahajovaných správních řízeních (tudíž ani právo se těchto řízení účastnit). Újezdní úřady dále nejsou oprávněny provádět samy či prostřednictvím jiného zásahy ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí podle § 68 odstavce 1, neučiní-li tak k výzvě orgánu ochrany přírody vlastník či nájemce pozemku sám. Apel zákonodárce, aby případné poškozování přírody nepřekročilo „nezbytně nutnou míru“, působí mírně komicky, neboť za překročení takové míry (pokud by se ji vůbec podařilo určit) nejsou stanoveny žádné sankce. Podobná omezení platnosti zákona, konkrétně 9
jeho ustanovení § 4 odst. 2 a 3, § 12 a § 49 odst. 1, vztahuje euronovela i na činnosti konané v přímé souvislosti se správou státních hranic, kde rovněž případné poškozování přírody z důvodu správy státních hranic v těchto případech nesmí překročit „nezbytně nutnou míru“. V úvahu přicházejí zejména úpravy hraničních vodních toků, hospodaření v lesích na státní hranici a umísťování staveb a zařízení v krajině. Šedivá je teorie, či spíše litera zákona, zelený strom života. Přejme si proto, aby ministerstvo obrany a újezdní úřady našly dostatek schopných odborníků pro výkon nově jim svěřených kompetencí v oblasti ochrany přírody a krajiny. Pavel Pejcha
SOLÁRNÍ STŘEDOVĚK aneb nikdo neví, kolik kolektorů a fotovoltaických článků je v ČR umístěno Žijeme v solární nevědomosti. Vodu v kolektorech na střeše ohřívá leda pár nadšenců. A výroba elektřiny přeměnou ze sluneční energie ve fotovoltaických článcích takřka neopustila stadium demonstračních ukázek: slunce ohřívá střešní panel a vzniklá elektřina roztočí větrník nebo uvaří vodu na čaj. Přitom v okolních zemích právě fotovoltaika zaznamenává stejně rychlý nástup jako mobily. Meziroční nárůst fotovoltaických systémů v Evropské unii je 38 procent. Do roku 2010 by podle Bílé knihy EU měly být nainstalovány systémy o celkovém výkonu tří gigawattů. To je stokrát víc, než bylo v roce 1995. Kdybychom chtěli udržet tempo s EU, museli bychom mít v roce 2010 v provozu 30 megawattů. Když ale nyní posčítáme všechny fotovoltaické zdroje v Česku, dáme dohromady sotva 300 kilowattů. Českou skepsi k využití solární energie na ohřev vody i na výrobu elektřiny nelze donekonečna odůvodňovat malým slunečním svitem v našem podnebním pásmu. Nejdravější rozvoj solárních systémů neprožívají v Itálii ani v Řecku, ale v Německu a Rakousku, za podmínek srovnatelných s našimi. Hladinu českého nezájmu by měla protrhnout Solární liga, v níž mezi sebou budou soutěžit města a obce v množství solárních instalací. Myslí si to její pořadatelé z Ligy ekologických alternativ Karel Merhaut a Jiří Dvořák Vyhrávají góly z autu Vzorem je německá Solární bundesliga. V roce 2001 skromně soutěžilo pouze šest obcí, po dvou letech je v soutěži 560 sídel a 240 obecních a městských částí. Přihlásili se i lidé, kteří si pořídili kolektory z vlastní kapsy, mimo obecní programy a státní dotace, a tak obrátili předběžné odhady naruby. Osvícení "hráči, kteří nečekají na kampaně, zabodovali takříkajíc z autu. Současným lídrem Solární bundesligy je bavorská obec Rettenbach am Auerberg, kde na každého občana připadá půl metru čtverečního instalovaných panelů a elektrický výkon 460 wattů. Podle našich jednodušších pravidel, kde se i fotovoltaika bude hodnotit jen podle využité solární plochy, a ne podle elektrického výkonu, by však zvítězila obec Schalkham, která má rekordních 1,2 metru čtverečního na obyvatele. Malé obce to samozřejmě mají jednodušší než velká města - v předchozím ročníku zvítězila braniborská vesnička Geesow s 242 obyvateli tím, že na hektarové louce umístila 296 fotovoltaických modulů o celkové ploše 3000 metrů čtverečních. Mezi moduly se dál pasou krávy.
10
Solární turistika Němce žene do Solární bundesligy prestiž. "Co je ve fotbalu Bayern Mnichov, jsme v Solární bundeslize my!“ hrdě hlásá bývalý starosta Schalkhamu Hans Noppenberger. Být první stačí k velkému nadšení občanů možná v Německu. U nás s tím ovšem nikdo nemůže počítat, účast v soutěži bude do značné míry závislá na štědrosti sponzorů z řad výrobců solární techniky. Zájezd do úspěšných německých obcí má však vítězům Solární ligy odhalit, že vítězstvím v soutěži úspěch teprve začíná. V Německu se už zrodila solární turistika. Autobusy zájemců objíždějí oceněné instalace a ve Freiburgu, který úspěšně svádí několikaletý boj s Ulmem o nejlepší solární město, dokonce kvůli tomu vydali solárního průvodce. Hlavním freiburským lákadlem je dům Heliotrop, který se za 24 hodin otočí kolem osy, aby jeho zrcadla zachytávala sluneční paprsky v nejvýhodnějším úhlu. Dům za rok vyrobí pětkrát víc elektřiny, než jeho obyvatelé stačí spotřebovat. Přebytek putuje do sítě. Podobně je na tom freiburské solární sídliště Schlierberg, které využívá dokonalé izolace i rekuperaci tepla při větrání, takže je energeticky úsporné. Každý z osmi domů ušetří 10.000 kWh primární energie. Cena bytů v sídlišti se sice pohybuje od čtvrt do milionu eur, což je i na německé poměry dost, zato obyvatelé neplatí za spotřebovanou elektřinu. A budou-li své byty energeticky šetrně využívat, budou ještě inkasovat energetickou rentu od 150 do 460 eur měsíčně. Nápor solární turistiky však neminul ani malý Geesow, protože kdekdo chtěl vidět "německý zázrak", celou elektricky soběstačnou vesnici, která přebytek dodává ještě do sítě. Investici v ceně 1,5 milionu eur však bude místní radnice splácet ještě třináct let. Čeští favorité Nikdo neví, kolik solárních panelů je v České republice umístěno a kde. Předpokládá se, že cílevědomou politikou městských dotací se nejvíc rozvíjí solární iniciativa občanů v Litoměřicích (Sluneční město, EURO 10/2003). Protože město instalovalo solární panely i na školu, azylový dům, hájovnu a další veřejné budovy, bude v soutěži sotva k dostižení. Venkovským favoritem Solární ligy je Hostětín a okolní obce, které přijaly program Slunce pro Bílé Karpaty. Projekt je založen na tradiční manuální zručnosti obyvatel. Ti se zhlédli v rakouských svépomocných projektech, jichž se zúčastnily desetitisíce domácností. "Ty projekty se zasloužily o to, že Rakousko je se třemi desetinami metru čtverečního kolektorů na obyvatele evropskou solární velmocí,“ poznamenává jedna z iniciátorek programu Slunce pro Bílé Karpaty Yvonna Gaillyová z Ekologického institutu Veronica. Sousedská reklama Nejúčinnějším prostředkem pro šíření solárních systémů je sousedská reklama. Podpora státu, byť se do jisté míry na solárních instalacích podílí, není bohužel příliš štědrá. Státní fond životního prostředí (SFŽP) uspokojil v roce 1999 jen jednu jedinou žádost, letos jich vyřizuje 300. Česká energetická agentura pomohla do roku 2000 dvaceti projektům. Fond může podporovat fyzické osoby, agentura dnes už jen subjekty, které vedou účetnictví. Primátu Litoměřic spíše napomáhá dvacetitisícová městská dotace občanům, která spolu s podporou SFŽP umožní návratnost za osm až deset let, přičemž životnost zařízení je dvoj- až trojnásobná. Zdlouhavost vyřizování žádostí na SFŽP však některé litoměřické žadatele od úmyslu instalovat solární ohřev vody odradila. S přechodem agendy na krajské pobočky fondu a se zjednodušením administrativy by se však dotace měly stát dostupnější. Povzbuzení zájmu o rozvoj solární energetiky může mít i další úskalí omezenou možnost fondu poskytovat dosavadní výši podpory všem žadatelům. Například slibně se rozvíjející program Slunce do škol musel být v květnu 2003 až do konce roku 2003 zastaven pro velké množství žádostí. Přišlo jich více než 700, přičemž podpora fondu chudým školám byla stoprocentní, průměrně 100.000 korun na každou žádost. Sedmdesát milionů tak bylo vynaloženo na pouhé demonstrační projekty, které se zúročí až v příští generaci.
11
Komu stát nepřeje Za poslední tři roky získal nevratnou státní dotaci na podporu solárního zařízení jediný podnikatelský subjekt - malá pekárna Peta Bohemia v Soběslavi. Česká energetická agentura (ČEA) jí však mohla uvolnit pouhých 30.000 korun, patnáct procent celkové investice na kolektory pro ohřev vody na mytí nádobí i zaměstnanců. Po zásadních škrtech podpor ze státního rozpočtu musela ČEA v roce 1996 ustoupit od bezúročných půjček na celou investici. Jednatel Pety Bohemia Josef Kouba se tedy obrátil se žádostí o půjčku na SFŽP. "Nabídli nám na 75 procent investice půjčku se čtyřprocentním úvěrem. A k tomu takové požadavky, jež bylo třeba splnit, že by to vyšlo dráž než komerční půjčka s úvěrem 5,3 procenta. To je nehoráznost!“ zlobí se Kouba. Patnáctiprocentní půjčku na obdobný projekt využilo v roce 2002 ještě Bytové družstvo Orlová - a tím seznam solárních projektů podpořených ČEA definitivně končí. Ještě hůř než solární kolektory je na tom fotovoltaika. "Jestliže ji stát po vzoru EU nezačne podporovat okamžitě, do pěti let ztratí náš průmysl konkurenceschopnost,“ varuje šéf rožnovské firmy Solartec Jaromír Řehák. Vyplácet šest korun za solární kilowatthodinu je podle něj zoufale málo - úrovni Evropské unie by odpovídalo patnáct korun. "I tak bychom byli hendikepováni - i naše panely mají světové ceny. A jestliže v evropských zemích je nakupují ve velkém, my po kouscích, a to je zdražuje,“ vysvětluje Řehák. Je přesvědčen, že ani připravovaný zákon nedává uživatelům solární techniky jistotu vývoje výkupních cen za vyrobenou elektřinu, a tak odrazuje lidi od dalších instalací. "Zatímco u nás podporujeme především dvěstěwattové fotovoltaické zdroje, v EU už dnes nejdou pod 100 kilowattů. Pětisetkilowattové ani větší zdroje už nejsou zvláštností,“ upozorňuje Řehák. ČESTMÍR KLOS Týdeník EURO, č. 2/2004
[email protected]
ZEMĚ Já jsem tvá Země, říkáš mi matka, přijala jsem tě v náruči. Čistý vzduch krásných zdravých lesů dýcháš, dávám ti čistou vodu pít. Tak ber si všechno, co ti dát můžu, co jen uneseš, to ti dám, jenom tě prosím, nepřehlížej mne, slyšíš, jak křičím: Nemůžu dál! Užívej krásy západu slunce i vůni květů užívej. Celý tvůj život já jsem tu s tebou, tak už se na mne podívej. Užij si deště, sněhových vloček i teplo slunce užívej. Jenom tě prosím, nepřehlížej mě a to, co můžeš, taky mi dej. Chraň živé tvory, žiješ tu s nimi, mají zde domov svůj. Já mám tvůj život ve svých rukou a ty v tvých zase můj. Jsem tu stále, jenom se dívej, zatím mám ještě co dát. Miluj mne prosím, jako já tebe, dávám se ti ve všech podobách, jako jsou: Motýl, kytka, slunce, duha, měsíc, hvězdy, mír, život, láska... Pomoz mi můj člověče! Nemůžu dál... autor hudby a textu: Zlatka Schindlerová, Husinec 12
ČESKÁ INSPEKCE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ IV. Praktický rádce V této rubrice naleznete praktické návody na to, jak nejlépe postupovat v konkrétních případech zjištění ohrožení přírody a přírodních zdrojů. Pro přehlednost jsou uvedené základní modelové situace členěny podle jednotlivých oblastí působení ČIŽP. B) ODPADY Co dělat, když zaznamenám … … hromadění odpadu na místě, jež k tomu není určeno, tj. vznik neoprávněné skládky, tzv. “černé skládky“? Obraťte se na příslušný obecní úřad či na městskou policii. Vhodné je také pořídit důkazní materiály (video, fotodokumentaci) místa a osoby, která na tato místa odpad ukládá. … zápach šířící se ze skládky, ČOV, třídící linky, kompostárny, sběrného dvora či jiných zařízení a podniků? Ohlaste skutečnost příslušnému obecnímu úřadu, popřípadě příslušnému OI ČIŽP … opuštěný autovrak ? Informujte příslušný obecní úřad. Když se potřebujete zbavit nefungujícího televizoru, PC či dalšího elektronického vybavení, starých barev a laků, hnojiv, fotomateriálu a dalších chemikálií, znečištěných obalů od olejů, barev apod., odvezte je do sběrného dvora. Pokud nevíte, kde se ve vaší obci sběrný dvůr nachází, obraťte se na příslušný obecní úřad, který určuje místa, na něž se odpad může ukládat. Když se potřebujete zbavit léků s prošlou lhůtou, odevzdejte je v lékárně. Když se potřebujete zbavit stavební suti, můžete ji odvézt na sběrný dvůr (pozor – platí se za množství) či přímo na řízenou skládku v okolí (platí se samozřejmě také). Když nevíte, jak naložit s drogistickým zbožím, které jste zakoupili a které nemá návod k použití v českém jazyce, obraťte se na Českou obchodní inspekci. Když se chcete zbavit nefungujících výbojek, zářivek, baterií, pneumatik, chladniček či elektrických akumulátorů, můžete kontaktovat prodejce, kteří jsou povinni vás informovat o způsobu zajištění odběru těchto použitých výrobků. Co už do kontejneru na papír nepatří : znečištěný nebo mastný papír povoskovaný papír papír s příměsí plastů a jiných materiálů
Co už do kontejneru na plasty nepatří : PVC (linoleum) pneumatiky ostatní gumové výrobky molitan video a audio kazety jiné materiály s příměsí kovů či hrubých nečistot 13
Co už do kontejneru na sklo nepatří: žárovky porcelán, keramika pokovené sklo (zrcadla) bezpečnostní sklo s drátěnou výplní TV obrazovky zátky z lahví Co už do kontejneru na ostatní odpad nepatří : stavební odpad uhynulá zvířata objemné odpady V textu článku jsou použity propagační materiály ČIŽP
VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ ZO ČSOP Šípek v Českém Krumlově vypisuje výběrové řízení na obsazení tohoto místa: Pracovník Střediska ekologické výchovy (příprava a provádění programů pro školská zařízení v českokrumlovském regionu). Požadavky
:
VŠ nebo SŠ vzdělání přírodovědné znalosti pedagogické a organizační schopnosti základní uživatelské vědomosti o práci s PC zkušenost s vedením příslušné administrativy osobní nasazení a flexibilita
Praxe v práci s dětmi, včetně schopnosti získávat prostředky z grantů a projektů, vítána. Přihlášky se strukturovaným životopisem, stručným popisem dosavadní praxe, nástinem svých představ o činnosti na SEV a návrhů na rozvoj SEV (v rozsahu do 1 strany formátu A4, font písma Times New Roman, velikost 12 bodů, nebo do 2 stran rukopisu) a kontaktní adresu (+ telefon či email) posílejte do 30. června 2004 (u přihlášek zasílaných prostřednictvím pošty je rozhodné datum podání zásilky k poštovní přepravě) na adresu: SEV, c/o Gymnázium, Chvalšinská 112, 381 01 Český Krumlov nebo e-mail:
[email protected]. Předpokládaný nástup pracovníka SEV od 23. srpna 2004. Josef Janošťák SEV Šípek Český Krumlov 14
POSLOVÉ JARA. Vlaštovky v domě, jak věřili naši předkové, přinášejí štěstí. Mezi vlaštovkovité žijící u nás patří i jiřička obecná [Delichon urbica]. Na rozdíl od vlaštovky obecné z našich měst takřka vymizela. Jiřička se od vlaštovky liší podstatně menším vidlicovým vykrojením ocasu. Celou horní část těla má modročernou, spodní část těla a hrdlo jsou bílé barvy. Uměle vytvořená kolonie hnízd pro jiřičky
Jako společenský pták hnízdí většinou v koloniích. Míst, kde by tito ptáci mohli bez obav hnízdit, stále ubývá a přibývá lidí, kteří na svém majetku tyto znečišťovatele omítek a dlažeb nesnesou. Hnízda shazují již v průběhu jejich výstavby, čímž ptáky od hnízdění odradí, ti otrlejší pak likvidují hnízda i s vajíčky, případně s již narozenými mláďaty. Míst, jak již bylo napsáno, kde by tito „poslové jara“ mohli hnízdit , ubývá a tak je třeba ocenit každou snahu, která těmto užitečným tvorům - a podle pověry i nositelům domácího štěstí - umožní klidné a bezpečné zahnízdění. Naší ZO se díky německému sponzorovi p. Stadlerovi podařilo získat deset umělých dvojhnízd pro jiřičky. Tato umělá hnízda jsou navržená tak, aby nedocházelo ke znečišťování ptačími exkrementy v prostoru pod hnízdy. Z těchto deseti dvojhnízd jsme v Českém Krumlově vytvořili tři kolonie pro hnízdění jiřiček. Těšíme se, že příští rok „posly jara“ nebudou představovat jenom davy turistů, ale i kolonie hnízdících jiřiček. František Bílek "Zvířata jsou nevinnými oběťmi světonázoru, podle kterého jsou některé životy hodnotnější než jiné a který tvrdí, že silným je povoleno využívat bezmocné a že slabé je nutné obětovat pro dobro druhých. Jakmile jsem si uvědomil, že stejné názory se skrývají i za holocaustem, začal jsem chápat souvislosti." Charles Patterson Charles Patterson, Ph.D., je významným myslitelem - bojovníkem za etické chování lidí ke zvířatům. Dlouhodobě se zabývá studiem holocaustu. Napsal mimo jiné knihy Cesta k holocaustu a dále Z Buchenwaldu do Carnegie Hall. Žije v New Yorku.
15
Pozvánky: - Příští schůze výboru se bude konat dne 8. června 2004 od 16.30 hod. na SEV Šípek v budově gymnázia. na poslední chvíli: Správa CHKO Blanský les zve na výstavu NÁRODNÍ PARKY A CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ČR pořádanou k Evropskému dni parků a k Zeleným dnům. Výstava je zpřístupněna denně v kině J&K na Špičáku v Českém Krumlově od 16.00 do 19.00 hod.
Činnost CEIS je podpořena projektem z programu EU Phare 2002 - Dlouhodobá udržitelnost rozvoje občanské společnosti.
Odesilatel: 15/06 ZO ČSOP Šípek c/o Gymnázium, Chvalšinská 112 381 01 Český Krumlov vydává Centrum environmentálních informací a služeb Šípek, Masná 131, 381 01 Český Krumlov tel.: 380 704 620, e-mail:
[email protected] kontakt na SEV: č. tel.: 380 714 048, mobil: 721 179 755, e-mail:
[email protected] www.sipek.ckrumlov.cz Uzávěrka jednotlivých čísel 5. každého měsíce. Náklad 150 ks. Odpovědný redaktor Petr Resch. Obsah neprošel jazykovou úpravou. Podávání novinových zásilek povoleno ObSP v Českých Budějovicích j.zn.: P-686/94 ze dne 2. března 1995
16
