Z p ra v od a j
Šípek ZO ČSOP Český Krumlov Naším posláním není svět měnit, ale nabízet možnosti, jak ho zachovat. číslo 6/2004 ročník XVII. ________________________________________________________________________________
VÍTE, KDE SE NACHÁZÍ STRAŠIDELNÍK ? Tip na výlet Jedna z pověstí: Strmá skála nad řekou Vltavou u Vyššího Brodu se za dávných dob nazývala Strašidelník. Jednalo se o posvátné místo starých Slovanů, kteří uctívali svého boha Svatoroha. Pozdější křesťanství použilo starou báji k vytvoření nové legendy, v níž zlo představoval čert a dobro klášter ve Vyšším Brodě. Tato pověst poskytla Elišce Krásnohorské námět k libretu, které zhudebnil génius české hudby Bedřich Smetana v opeře“ Čertova stěna“ (1882). Národní přírodní rezervaci Čertova stěna - Luč (vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb.) tvoří mohutná žulová skalní hradba, pod níž leží rozsáhlé kamenné moře, kamenná moře na JV a V svazích Luče nad železniční tratí a žulové balvany v řečišti Vltavy s obřími hrnci. Rezervace se nachází nad ohybem řeky Vltavy 1 až 2,5 km SV od obce Loučovice, 3 km SZ od Vyššího Brodu. Její poloha je vymezena zeměpisnými souřadnicemi 480 38´ 39´´ s. z. š. a 140 17´ 11´´ v. z. d., průměrná nadmořská výška zájmového území je 600 - 933 m n.m. a výměra 106,49 ha. Chráněné území se rozkládá po obou stranách řeky Vltavy na příkrých balvanitých svazích kaňonovitého údolí. Velké plochy svahů jsou pokryty rozsáhlými sutěmi, které nazýváme kamenná moře (balvanová moře). Ve vrcholových partiích Luče a Čertovy stěny jsou vytvořeny mohutné skalní útvary jako mrazové sruby, skalní hradby a izolované skály - tory. Tyto útvary jsou periglaciálního původu (periglaciální jevy představují jevy v předpolí a v okolí ledovce).
Nejznámějším skalním útvarem je vrcholová skalní hradba Čertovy stěny s mohutným kamenným mořem, které pokračuje až do koryta řeky Vltavy. Podloží tohoto zajímavého geologického fenoménu tvoří dvojslídná rula (krystalinikum moldanubika) a podloží protějšího masivu Luče (933 m n.v.) tvoří středně zrnitá dvojslídná žula s převahou tmavé slídy biotitu (eisgarnský typ moldanubického plutonu), jejíž výběžky zasahují do protějšího svahu Čertovy stěny. Na úpatí svahů jsou úzké pruhy kamenitých a blokových sedimentů čtvrtohorního stáří. V řečišti Vltavy se nacházejí žulové balvany s vyvinutými evorzními tvary (tvary vzniklé vířivou činností vody), které nazýváme „obří hrnce“ (viz Šípek č. 5/2004). Na počátku čtvrtohor, v dobách ledových, se nacházela Česká republika mezi severským (skandinávským) ledovcem a alpským ledovcem v tzv. příledovcové (periglaciální) zóně. Tehdy se rozprostíraly na našem území tundry, podnebí bylo chladné, až mrazivé. Skalní stěnu tvoří středně zrnitá žula, kterou porušily tři hlavní systémy puklin. Dešťová voda a voda z tajícího sněhu zamrzala v otevřených prasklinách a tlak ledu rozšiřoval praskliny a pozvolna uvolňoval balvany od rostlé skály. Takto uvolněné balvany se opakovaným působením vody a ledu pomalu posunovaly k okrajům skály a přepadaly do kamenného moře, kde vytvářely chaotické seskupení. Tím jejich pouť ale nekončila. Uvolněné balvany spočívaly na jemnějších produktech zvětrávání, které tvoří písky, štěrky a nevyvinuté surové hlíny, které byly hluboko promrzlé a prostoupené půdním ledem. Za krátkého léta v ledových dobách rozmrzly pouze povrchové části těchto sutí a vlivem zemské gravitace se sunuly po spodním, trvale zamrzlém podkladu směrem po svahu. Touto soliflukcí (půdotokem) vznikala kamenná moře, balvanitá moře a suti. Žulové balvany v soliflukčních sutích jsou ukloněny po svahu, nasunuty na sebe, vzájemně se překrývají, nebo jsou do sebe pevně zaklíněny. Nejlepší přístup na Čertovu stěnu je z parkoviště u silnice z Vyššího Brodu do obce Lipno, odkud se návštěvník dostane od severu na plošinu, která končí ve třech zbývajících směrech 24 m vysokými srázy. Okolní dvojslídné pararuly vlivem drsných klimatických činitelů zvětraly a obnažily skalní útvar tvořený odolnější dvojslídnou žulou. Když se pozorný návštěvník nasytí pohledem na komplexy otevřených sutí a periglaciální a fluviální (tekoucí vodou) modelace terénu, může svoji pozornost věnovat bližší prohlídce povrchu plošiny a jednotlivých balvanů. Může si položit otázku nad pevností podloží, po kterém se pohybuje. Jeho pochybnost může být znásobena pohledem na síť prasklin a posunutých balvanů. Nemůže být pochyb o tom, že tento pomalý a stále trvající pohyb balvanů podél tektonicky narušených výchozů hornin pokračuje i v současné době. V roce 1988 byl na Čertově stěně instalován systém, který monitoruje deformace a odchylky s následným poškozením skalní stěny. Po pěti letech sledování se zjistil pohyb vlivem počasí v rozmezí 0,1 - 0,9 mm. Některé pohyby jsou zpětné, jiné naopak trvalé. Pohyby může vyvolat i hloubková tektonika, otázkou zůstává vliv vybudovaného podzemního tunelu z vodní nádrže Lipno I do Lipna II v roce 1957. V letech 1963 a 1964 byla zaznamenána zemětřesení o síle pěti stupňů Richterovy stupnice. Otázek se nabízí několik, ale můžeme si být jisti, že celková stabilita skalních stěn není ohrožena, a tím není ohrožena ani bezpečnost turistů. Václav Pavlíček Kateřina Milichovská „Učinil jsem objev: každá bylina má nejen jiný list a květ, nýbrž i jiný kořen. Vy, kdo se nepatláte v půdě, abyste vyplenili bejlí, nemáte ponětí o skrytém bohatství kořenů. Jsou kořeny kypré, dužnaté, chorobně bledé; nebo tuhé, rozvětvené, bohaté jako čupřina; plazivé, dřevnaté, naběhlé, hlízovité, úporné i křehké, pevné jako ovčí struna, hluboké i mělce rozlezlé, tučné i hladově vychrtlé, růžové jako živé nervy i černé jako hniloba, kosmaté i lysé; říkám vám, pod zemí je to stejně bohaté jako nad zemí.“ Karel Čapek, 1926
2
SUMMIT O VYBÍJENÍ DOPROVODILY VELRYBÍ HODY Japonci demonstrativně pojídají velrybí steaky. Indickým rybářům hledají rybí hejna družice. Vypadá to jako výsměch konferenci OSN v Malajsii, která pojednávala o alarmujícím poklesu biodiverzity na planetě. "Ačkoli se světoví vůdci zavázali do roku 2010 výrazně snížit úbytek biologické rozmanitosti, přesto se nekontrolovatelně snižuje. Nemůžeme si dovolit neuspět," varovala v Kuala Lumpuru eurokomisařka pro životní prostředí Margot Walströmová. Ministři životního prostředí 150 zemí OSN se snaží uzavřít předcházející práci dvou tisíc expertů a vytyčit konkrétní kroky k dosažení ambiciózního cíle. Tím má být zastavení drancování druhů a stabilizace biodiverzity do roku 2010, nejlépe vytvořením celosvětové sítě rozsáhlých rezervací a vypracování závazných zásad ochrany druhů. Eurokomisařka však spolu s ekology a zástupci nevládních ochranářských organizací sdílí obavu, že řada delegátů konference si vůbec neuvědomuje hrozbu, kterou stále chudší biodiverzita (množství druhů žijících organismů) představuje pro budoucnost života na Zemi. Ilustrační foto: ČTK/EPA Na lov se satelitem Den předtím, než se jednání v Kuala Lumpuru pozvedlo na úroveň ministrů, lobbovaly japonské restaurace za oficiální požadavek Tokia na uvolnění lovu velryb. K nabídce už nejen luxusních podniků od úterka patří velrybí steaky, krokety, slanina, polévka. Z Asie přišel během probíhající konference o biodiverzitě i další signál: Indičtí rybáři dostali k dispozici skvělou techniku - i malé loďky mohou využívat satelitní informace o pohybu rybích hejn v Indickém oceánu. Výsadu, která dosud náležela jen plovoucím rybím konzervárnám, od nynějška mají díky internetu a mobilním telefonům. "Hledáním hejn jsme ztráceli příliš mnoho času," libují si rybáři s výhledem, že se jim podaří výrazně snížit náklady a ještě se dostanou k větším úlovkům, protože satelity zaregistrují logicky především velká hejna. Drancování moří Celosvětový roční výtěžek rybného průmyslu činí podle odhadů Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) téměř 80 miliard dolarů (2,1 biliónu Kč) a navíc různé podpory rybářům dosahují dalších 20 miliard dolarů. Chráněné oblasti přitom představují jen půl procenta plochy oceánů, a nadměrný rybolov devastuje tři čtvrtiny světových moří. Z lovišť evropských rybářů už prakticky vymizely tresky a tenčí se i stavy lososů. Více než tisícovka oceánologů se na účastníky konference obrátila s výzvou, aby se zabývala vlečnými rybářskými sítěmi. Nešlo o problém mnohakilometrových hladinových sítí, na jejichž hácích vlečené ulovené ryby se stávají oblíbenou potravou mořských ptáků dřív, než je lodníci stačí vytáhnout. Když ale pták rybu s hákem spolkne, stáhne ho pod hladinu a lovec se utopí: ročně tak jen albatrosů zahyne na 300 tisíc. 3
Problematické sítě Výzva se týkala hloubkových sítí, jejichž těžká závaží vlečená po dně za sebou zanechávají podmořskou poušť. "Vlečení sítí po dně je jako lov ryb buldozerem," prohlásil šéf amerického Institutu ochrany oceánů. "Dostanete tak z daného místa opravdu všechny ryby - žádné další tam už nikdy nebudou, protože současně zničíte i porosty, jimiž se živí a s nimiž tvoří nesmírně bohatý biotop," dodal. "Nerovné sociální podmínky rybářům nedovolují, aby hloubkové vlečné sítě nepoužívali," tlumočil častý protiargument Kanaďan Martin Wilson. "Dokud nebudou formulovány a kontrolovány zásady regulace, ti uvědomělí spláčí nad výdělkem a ti bezcitní budou vydělávat ještě víc." Alexandr Petrželka, Právo - Kuala Lumpur
ČESKÁ INSPEKCE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V. - dokončení Praktický rádce
V této rubrice naleznete praktické návody na to, jak nejlépe postupovat v konkrétních případech zjištění ohrožení přírody a přírodních zdrojů. Pro přehlednost jsou uvedené základní modelové situace členěny podle jednotlivých oblastí působení ČIŽP. C) OBECNÉ Co dělat, když zaznamenám … … nadměrné ohrožování volně žijících živočichů nebo rostlin, např. terénními úpravami? … nepovolené stavební činnosti ve volné přírodě? … ničení jeskyní? … ničení památného stromu? Obraťte se na ČIŽP, protože se jedná o porušování ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny. Podle možností je třeba zajistit důkazní materiál (fotodokumentaci, videosnímek, popř. svědectví důvěryhodné osoby). … nezákonné kácení dřevin rostoucích mimo les? Uvědomte nejprve místní obecní úřad, který má povolování kácení dřevin ve své kompetenci. Pokud z ObÚ neobdržíte řádnou odpověď, můžete podat písemný podnět na ČIŽP, která zprávu o prošetření podnětu musí vydat nejdéle do 30 dnů. PRAKTICKÉ RADY Když chcete na vlastním pozemku pokácet stromy nebo keře, potřebujete povolení ke kácení v případě, když strom má ve výšce 130 cm nad zemí obvod kmene větší než 80 cm anebo pokud zamýšlená plocha keřů, které chcete vykácet, přesahuje 40 m2 (i v součtu více skupin keřů). Povolení je třeba také v případech, kdy uvedené limity nejsou naplněny, ale pozemek užívá někdo jiný než vy (nájemce). Povolení ke kácení upravuje § 8 a 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a § 8 v prováděcí vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb. Žádost o pokácení se podává na místně příslušném obecním úřadě, popř. na správě CHKO. Žádost může podat pouze vlastník pozemku nebo nájemce se souhlasem vlastníka. Žádost musí obsahovat zdůvodnění záměru, popis, o jaké stromy se jedná, a jejich obvody, číslo pozemku a situační zákres. Pokud pokácíte strom bez povolení, popř. jiným způsobem porušíte zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ČIŽP je oprávněna uložit pokutu (blokovou nebo rozhodnutím) až do výše 50.000,- Kč, popř. nápravné opatření. Inspektor ze zákona nemůže použít domluvu.
4
Když máte podezření, že hrozí nebezpečí pádu stromu rostoucího na vašem pozemku (např. strom se vyvrací) a je bezprostředně ohrožen život nebo hrozí-li škoda velkého rozsahu, není třeba povolení ke kácení dřevin a občan v takové situaci smí strom pokácet. Poté však musí provést ohlášení o kácení, a to do 15 dnů od provedeného kácení. Když máte podezření, že strom na vašem pozemku usychá či je napaden nějakou chorobou, obraťte se na Státní rostlinolékařskou správu (okresní oddělení SRS je v každém okresním městě). Když porušíte zákon při výkonu vlastní podnikatelské činnosti, sankce za porušení zákona budou vyšší a budou řešeny podle správního řádu, nikoliv podle přestupkového zákona, jako je tomu u fyzických osob, tj., občanů, páchajících přestupky mimo rámec podnikatelské činnosti. Když si chcete dovézt z dovolené netypický suvenýr, je třeba zohlednit, zda je výrobkem z ohrožených druhů rostlin nebo živočichů. Velká část takových suvenýrů je chráněná podle úmluvy CITES. Chráněné a běžně dostupné jako suvenýry jsou zejména rozmanité výrobky z krokodýlů, varanů, hroznýšů a krajt, suchozemských i mořských želv, mořské korály a podobně, z rostlin kupříkladu výrobky z některých tropických dřev. Podobné výrobky lze do České republiky dovézt pouze na základě vývozního povolení země původu a dovozního povolení České republiky, vydaného na základě vývozního povolení. Agenda vydávání vývozních a dovozních povolení v ČR spadá do kompetence ministerstva životního prostředí. Nevýhodou je skutečnost, že získání těchto povolení je administrativně a časově náročné a během pouze krátké dovolené v zahraničí zpravidla nereálné. Na dovoz konkrétního výrobku chráněného úmluvou CITES je vhodné připravit se předem. Před odjezdem na dovolenou je přinejmenším vhodné vědět, které typy suvenýrů lze do České republiky dovézt a které nikoliv (více viz rubrika CITES). Když chcete chovat nebo pěstovat zvláště chráněný druh živočicha nebo rostliny, je třeba dobře znát příslušné předpisy. Kromě veterinárních, popř. rostlinolékařských předpisů podléhá chov zvláště chráněných druhů živočichů nebo pěstování zvláště chráněných rostlin zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Držet tyto živočichy či rostliny lze pouze na základě platné výjimky udělené orgánem ochrany přírody. Ještě před získáním zvláště chráněného druhu je občan povinen podat žádost o výjimku podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb. a svůj záměr odůvodnit. Orgán ochrany přírody ve správním řízení rozhodne, zda bude výjimka udělena. Orgánem ochrany přírody je krajský úřad pro kategorii „ohrožený“, pro kategorii „silně ohrožený“ a „kriticky ohrožený“ je jím ministerstvo životního prostředí. Chcete-li dovézt či vyvézt živočicha nebo rostlinu přes hranice ČR, je nutné ověřit si, zda se nejedná o živočicha či rostlinu chráněnou podle mezinárodních úmluv (zejména CITES), podle místních zákonů nebo podle zákonů České republiky. Dovoz živých i mrtvých exemplářů CITES je přípustný jen na základě dovozního povolení ministerstva životního prostředí a povolení k vývozu, vystaveného vyvážejícím státem. Vývoz je možné uskutečnit podobně pouze na základě vývozního povolení MŽP. Stejná omezení platí i pro druhy chráněné zákonem č. 114/1992. Žádosti o povolení dovozu či vývozu se předkládají ministerstvu životního prostředí. Vydaná povolení (tzv. vývozní či dovozní permity) musí být předloženy při celní kontrole, popřípadě přiloženy k přepravním listinám. Všechny živé exempláře, bez ohledu na to, zda jsou chráněny či nikoli, podléhají dále veterinárním a rostlinolékařským předpisům. Pokud chcete zakoupit exemplář CITES na vnitřním trhu, měli byste vědět, zda je nutné takový exemplář přihlásit k registraci. Některé druhy plazů, ptáků a savců chráněných úmluvou CITES totiž podléhají ze zákona č. 16/1997 Sb. povinné registraci, kterou provádějí krajské úřady na základě povoleného dovozu nebo doloženého odchovu. Pokud si chcete na vnitřním trhu zakoupit exemplář CITES, podléhající povinné registraci, kupujte pouze exemplář s platným originálním registračním listem. Údaje v něm zanesené musí souhlasit se zakoupeným exemplářem. Registrační list jste povinni v zákonné lhůtě předložit na místně příslušném krajském úřadě, kde je do něj zaznamenána přeregistrace. Registrační list spolu s dalšími doklady předkládáte, vyzve-li vás orgán 5
ochrany přírody k prokázání původu exempláře. Doklady o koupi exemplářů CITES se doporučuje uschovat ve všech případech (i když se nejedná o druh podléhající povinné registraci). Seznamy druhů podléhající úmluvě CITES a druhů podléhajících povinné registraci jsou součástí prováděcího předpisu zákona č. 16/1997 Sb. ČIŽP se v oblasti ochrany přírody a krajiny nezabývá: … odstraňováním černých staveb (odpovědný je stavební úřad) … udělováním výjimek a povolení (odpovědné jsou jiné orgány ochrany přírody - MŽP, kraje a obecní úřady) … vydáváním povolení k dovozu či vývozu druhů chráněných úmluvou CITES (odpovědné je MŽP) … posuzováním podmínek, ve kterých jsou přepravována či chována zvířata podle zákona č. 246/1992, na ochranu zvířat před týráním (odpovědná je veterinární správa, resp. obecní úřady) … přidělováním dotací v rámci ekologických programů (odpovědná jsou MZe a MŽP) … pokutováním zakázané činnosti ve zvláště chráněných územích (odpovědné jsou správy CHKO a NP) … rybářstvím (odpovědné jsou rybářské svazy a MZe; pokud rybář svou činností neporušuje zákon č. 114/1992 Sb., např. hubením a odlovem zákonem chráněných druhů vodních živočichů) … myslivostí a zvířaty do přírody vysazovanými (odpovědné jsou myslivecké svazy a MZe; pokud svou činností myslivec neporušuje zákon č. 114/1992, např. lovem zákonem chráněných druhů živočichů) Trvalá dosažitelnost pracovníků složky ochrany přírody je zajištěna pomocí telefonních linek určených pro hlášení havárií ve všech složkách, a dále pak mobilních telefonů pracovníků zajišťujících pohotovost CITES a mobilních telefonů vedoucích pracovníků všech oddělení ochrany přírody (viz www.cizp.cz rubrika Kontakty). D) LES Co dělat, když zaznamenám … … kácení lesa s podezřením na jeho nelegálnost? Obraťte se na obec s rozšířenou působností, referát (odbor) životního prostředí. V případě zvláště rozsáhlých těžeb doporučujeme obrátit se na místně příslušný oblastní inspektorát ČIŽP, oddělení ochrany lesa. Pravidla umožňující těžit les jsou určena zákonem č. 289/1995 Sb. … nadměrné poškozování lesních cest, svážnic a půdy? … nepovolené zábory na lesní půdě (skládky odpadu, nepovolené stavby atd.) ? … poškozování stromů v lese biotickými činiteli (žír kůrovce – souše, okus až devastace mladých lesních porostů zvěří atd.), případně jinými činiteli (např. nadměrné poškozování odírání stromů při přibližování dřeva) a příslušný lesní hospodář nečiní nutná ochranná opatření? Obraťte se na příslušný orgán státní správy (obec s rozšířenou působností), referát (odbor) životního prostředí nebo na místně příslušný OI ČIŽP, oddělení ochrany lesa. V textu článku jsou použity propagační materiály ČIŽP
6
FOTOGRAFICKÁ SOUTĚŽ Společnost Bayer vyhlásila první ročník fotografické soutěže "Ekologie v objektivu". Úvodní ročník je věnován problematice devastace vodních zdrojů a jejich ochraně. Hlavním tématem akce organizované pod záštitou Ministerstva životního prostředí ČR a UNEP (United Nations Environment Program) je proto "Země - planeta živlů - v ohrožení". Soutěže se mohou zúčastnit amatérští i profesionální fotografové, kteří do 31. srpna 2004 odevzdají soutěžní fotografie věnované problematice a ochraně vodních zdrojů na Zemi. Výstava vítězných a dalších vybraných děl proběhne v pražském paláci Kanzelsberger na Václavském náměstí. V každé kategorii bude vybráno jedno vítězné dílo, jehož autor obdrží finanční cenu. Podrobnější informace a celková pravidla jsou k dispozici na webových stránkách www.mediatrust.cz a www.bayer-cz.cz. Informace přejata ze Zpravodaje oborové platformy Zeleného kruhu
"CELOSVĚTOVÉ ZNEČIŠŤOVÁNÍ VOD JE SEBEVRAŽDA, kterou lidstvo páchá vlastním přičiněním. Dosud jsme nepochopili, co to vlastně špiněním, zanášením a otravováním vod ničíme. Voda, to je přece H2O a dá se vyrobit z vodíku a kyslíku. Ale "živá" voda není jen H2O. Obsahuje nesčetné množství živých organismů, pro které je životním prostředím. Voda je výsledkem jednoty, výsledkem rovnovážné symbiózy živočichů a rostlin. Víme, jak snadno se dá tato jednota zničit, a přece pořád zavíráme oči před jejím porušováním. Voda, kterou pijeme, není chemický produkt. Pijeme vodu z různých vodních zdrojů a je v našem zájmu, aby nedošlo k narušení biologické rovnováhy těchto zdrojů. Bohužel se dnes velmi často smiřujeme s tím, že získáváme pitnou vodu ze stok. Tento postup není jen nebezpečný. Je také drahý. Dopustili bychom se velkého omylu, kdybychom si mysleli, že množství vody a vzduchu je neomezené. Lidé, kteří vyrostli ve městě, chovají často záviděníhodnou, nebo raději zatraceníhodnou víru v lidské schopnosti. Člověk vyrobí všechno, jen když má dost peněz, také vodu a vzduch! Takový omyl může lidstvo snadno dovést ke zkáze... .... Nejhorší na celé věci je přežívání názoru, že člověk a příroda stojí na opačných pólech. Většina lidí se mylně domnívá, že člověk může žít i tehdy, když z přírody nic nezbude. V tom vidím hlavní problém." Konrad Lorenz v publikaci Zachraňme naději (autor je laureátem Nobelovy ceny za etologii)
„S vodou je to jako se solí. Že je nad zlato, si král uvědomil až tehdy, když v celém království nebylo ani zrnko. Pokud si otrávíme řeky, můžeme si být jisti, že nás kouzelná slánka nečeká“. Lenka Mašková, výkonná ředitelka Arniky.
7
ZBOŽÍ ZE PSÍCH A KOČIČÍCH KOŽEŠIN JE SPOJENO S VELKÝM UTRPENÍM Ústřední komise na ochranu zvířat (ÚKOZ) vydala v polovině února prohlášení, v němž odrazuje od nákupu výrobků z psí a kočičí kůže. Jejich získání je totiž provázeno velkým utrpením zabíjených zvířat. Při svém rozhodnutí se ÚKOZ opřela především o drastická zjištění, která zveřejnila v roce 1998 nevládní organizace Humánní společnost Spojených států (HSUS). "Utrpení psů a koček v Číně se nedá popsat. Do smrti na to nezapomenu," prohlásil viceprezident HSUS Rick Swain po víc než rok trvajícím pátrání, během něhož se členům organizace podařilo dostat na několik psích a kočičích farem v Číně. Hlavně kožešinu celou "O celém pátrání jsme začali přemýšlet na podzim roku 1996 a další rok jsme se do toho pustili," sdělil EkoListu Rick Swain. Nejdřív nalezli několik článků v různých evropských novinách, podle nichž usoudili; že nejrozšířenější je obchod s kůžemi domácích zvířat v Číně. Pracovníci HSUS předstírali, že jsou dodavatelé, a poté, co získali důvěru prodejců, se dostali až na farmy a jatka. Na to, co viděli, vzpomínají velmi neradi. "Způsoby usmrcování zvířat jsou převážně velice drastické, pro evropskou kulturu nepřijatelné, a dochází při nich k týrání. Zvířata jsou často usmrcována pomalu, velmi bolestivě," stojí ve stanovisku ÚKOZu. Důvodem takových praktik je snaha, aby kožešina zvířat zůstala neporušená. Kůže z Číny a i z dalších asijských zemí, například Thajska a Filipín, jsou pak vyváženy do světa, podle HSUS hlavně do USA a Evropy. Využívají se k výrobě kabátů, přikrývek, zdravotnických a ortopedických pomůcek, čalounění do automobilů, příručních tašek, klobouků, golfových i pracovních rukavic, ale i třeba bubnů a dalších hudebních nástrojů. Z psí a kočičí kůže se také sestavují malé suvenýry a figurky, které často připomínají skutečná zvířata. Reportáže z Číny přiměly zákonodárce Spojených států, aby prodej výrobků z kůží domácích zvířat omezili. Podobně se legislativci zachovali i v Itálii. Nevládní organizace v čele s HSUS se nyní snaží k zákazu prodeje a dovozu psích a kočičích kůží přimět Evropskou unii. "Pokud se Česká republika stane členem Evropské unie, zhodnotíme u vás situaci, zkontaktujeme nevládní organizace a rozhodneme se, zda se pokusíme přimět zákonodárce k omezením i u vás," napsala EkoListu Betsy Dribben z HSUS k možné iniciativě své organizace v naší republice. Kočky pro armádu Jedna dodávka kožešin byla podle HSUS určena i pro českou armádu. Měla obsahovat 5.329 kilogramů kočičích kůží. Tisková mluvčí útvaru logistiky Armády ČR Eva Hrubinová ovšem jakýkoliv nákup psích nebo kočičích kůží vyloučila. Možná o něm v armádě ani nevědí. Rozpoznání psích a kočičích kůží je nesmírně obtížné, pro laika pak prakticky nemožné. Pro přesné určení je nutný minimálně dvouhodinový test. Povinnost označovat kožešinový výrobek druhem kožešiny žádný zákon v České republice neukládá, podle Libora Dupala ze Sdružení českých spotřebitelů se však kožešiny obvykle označují. Platí to prý zejména u dražších výrobků. Výrobky z psů a koček jsou ale určeny nejspíš plebejcům, protože srozumitelné označení v naprosté většině případů nenesou. Spotřebitelé tak nemají šanci zjistit, co si vlastně kupují. K dostání všude Kočičí kožešiny jsou často vydávány za králičí. Podle Inky Wágnerové, která si dělala soukromý průzkum v obchodech s kožešinami, se kožichy ze psů a koček prodávají v téměř každém kožešnictví, nejčastěji pod názvem kožich z korejského psa nebo z divoké kočky. Mohou být ale 8
označeny také jako Housecat, Mountain Cat, Goyagi. Výrobky ze psí kůže se pak prodávají pod názvem Asian Jackal, Gou-pee, Kou pi nebo Corsac fox. V obchodním domě Centrum v Brně se prodávají kožichy ze psů a koček už několik let. Výrobky z "korejského psa" jdou prý slušně na odbyt. V obchodním domě Kotva v Praze se prodávají ledvinové pásy z koček. Podle Wágnerové je jejich dodavatelem český výrobce Votava z Brtnice u Jihlavy, kůže jsou dováženy z Číny. Figurky kožešinových zvířat prodávají hlavně stánkaři. "Ti většinou tvrdí, že figurky jsou z králičí kožešiny," popisuje své zkušenosti Inka Wágnerová. Právě upomínkové předměty a hračky jsou ÚKOZu trnem v oku. Často totiž připomínají ta zvířata, která kvůli jejich výrobě trpěla. "Vtíravé aranžmá skleněných oček, reálná barevnost a příjemný pocit při pohlazení skutečné přírodní srsti vede k tomu, že lidé, kteří jakékoliv utrpení zvířat odmítají, si tato ´zvířátka´ kupují,“ konstatuje Jiří Dousek z komise na ochranu zvířat. Státní veterinární správa stanovisko ÚKOZu plně podporuje. "Jde o otřesnou záležitost, kterou je obtížné obhajovat," říká mluvčí správy Josef Duben ke způsobu získávání psích a kočičích kožešin. "Podle platných mezinárodních dohod je velice obtížné obchod s kočičími a psími kůžemi omezit. Proto je především na spotřebitelích, aby uvedené zboží nekupovali," apeluje Jiří Doušek z ÚKOZu. (Poznámka redakce: I když se práh vnímání většiny populace díky médiím posunul směrem ke snížení citlivosti, přesto byly v článku vynechány popisy způsobů usmrcovaní psů a koček, abychom ty čtenáře, kteří si zachovali cit pro vše živé - a doufáme, že jich je stále dost - ušetřili možných traumat. Věříme, že i přes toto "zmírnění" nikdy nezatouží po výrobcích z jejich kožek.) Jan Stejskal, EkoList č. 5/2003 (www.ekolist.cz)
KONFUCIUS aneb co mohou prozradit volby
Když jeden ze žáků Konfuciovi (551 až 471 př.n.l.) položil otázku: „Které prvky charakterizují dobrou vládu?" filozof mu odpověděl: "Dostatek jídla, dostatek zbraní a důvěra obyčejného lidu." "Předpokládejme však," ptal se žák dále, "že byste neměl na výběr a jednoho byste se musel vzdát - čeho byste se zřekl?" "Zbraní," odpověděl Konfucius. Žák byl vytrvalý a ptal se dále: "Předpokládejme, že byste potom byl přinucen zříci se jednoho z těch dvou, které vám zůstaly. Čeho byste se vzdal?" "Jídla," odpověděl Konfucius, "protože stará moudrost říká, že hladem trpí mnozí, ale lid, který ztratil důvěru ke svým vládcům, je skutečně ztracený." Michael P. Green
9
SLOVNÍK FLOSKULÍ aneb malá encyklopedie polistopadového newspeaku: klišé. slogany, hantýrky, tiky, partiové metafory, slovní smogy. Vladimír Just (Floskule = "Knižní výraz a hanlivě nadnesený, květnatý nebo jen obecně platný, ale neprocítěný prázdný obrat, výraz, rčení, průpověď, fráze = povrchní, bezobsažné, otřelé slovní spojení, neopravdové mluvení." Viz Slovník cizích slov od Lumíra Klimeše vydaného Státním pedagogickým nakladatelstvím, n.p., v roce 1989. Pozn. redakce) "ENORMNÍ" Chceš-li působit opravdu zajímavě (opravuji: chceš-li působit opravdu zajímavě, řekni raději "chceš-li působit opravdu interesantně"), pak, kdykoli je to možné, nekompromisně nahraď tuctové slůvko "nadměrný" interesantnějším "enormní". Zvláště oblíbené spojení je "enormní nárůst ("výskyt"), působí to samo o sobě tak "vědecky" a "korektně", že čtenář si vůbec nepovšimne, že ten "nárůst" ("výskyt") už nikterak dál nedokládáš. Obejdeš se bez jakýchkoli dalších odkazů, dat a dalších zbytečností, dobrých leda tak pro hnidopichy. Úplně nejlepší je pak spojit "enormní" s jinou floskulí a říct: "DOŠLO K ENORMNÍMU nárůstu výskytu" (třeba kůrovce na Šumavě: celý národ se bude po takové fundované zprávě děsit kůrovce a nikdo se nebude ptát, kam a za kolik zmizelo z největšího národního parku nejvzácnější dřevo v republice). Jak jsme si právě znovu dokázali, floskule podléhají železnému zákonu vzájemné přitažlivosti: zaflirtujete si nevinně s jednou, ta si sama přivolá další, a pak už můžete vypnout vlastní myšlení úplně, floskule budou myslet a mluvit za vás (což je jedna z jejich základních předností a důvod jejich trvalé obliby).
ZKOUŠKA Když život tě zraní, to časem přebolí. Čas dobrý lékař je a rány zahojí. Bolest ta přestane - ta nebolí již déle, ale ten šrám zůstává na Tvém těle. Chraň si své tělo a rozvážný buď, dále své činy podle svých jizev suď! Snaž se, ať tělo své máš čisté, že zraněn nebudeš, není zas tak jisté. Život je zkouška a stane se tvým testem zda ti bude odměnou nebo trestem. Bohumil Rangl
10
ČASOVÉ ZTRÁTY aneb co trápí také mne Byla kdysi doba, kdy jsem se trochu věnoval pozorování mravenců. Mimo řady závěrů, jejichž potvrzení se mi později dostalo z řad odborných publikací, jsem si povšiml něčeho, co jsem z lidské společnosti dosud neznal: Nikdy jsem nezpozoroval jediného tvorečka, který by využil nepozornosti ostatních, vhodného úkrytu či přílišné vzdálenosti od hnízda k tomu, aby se někde zašil, aby se takzvaně ulejval. Ať to bylo v louce, na pěšině či listech stromů vysoko v koruně nebo desítky metrů od hnízda, nikdy se mi nepodařilo najít jediného, který by neslídil nebo něco nenesl či s něčím nezápasil. Co mne na nich stále fascinuje je, že všichni se podílejí na činnosti, která vede ke společnému cíli, a tím je prosperita, která jim umožňuje přežívat. Člověk je mnohem výkonnější než nějaký hmyz (obecně a zdaleka ne v přepočtu vlastní hmotnosti na množství vykonané práce) a lze si jen těžko představit, jak by náš svět, po těch tisíciletích jeho pobytu zde na Zemi vypadal, kdyby se choval stejně: Stejný záměr, stejná zaujatost pro práci, kterou dělá, stejné nasazení, jednota a konečný zisk rozdělovaný podle skutečné potřeby. (Musím upozornit všechny, kteří mne nyní chtějí osočit z rozmachování se kladivem či žacím nástrojem či z nenápadného podsouvání metamorfózy těchto nástrojů do formy drobného ovoce, že se hluboce mýlí.) Teď se jistě ozvou někteří a poukáží na otročící mravence a na loupežné včely a mnoho dalších příkladů, které ukazují na přiživování se na úkor jiných tvorů. Ano jistě, tyto jevy jsou běžné, jenom je zarážející, že řeč je o lidech, kteří se přece sami považují za něco víc než hmyz. A ten je, alespoň ve společenstvech, jakými jsou úly nebo hnízda, jednotný. Ne tak člověk. I když tu v počtu větším než šesti miliard běhá po Zemi, musí vybočovat z řady, i kdyby byl v sebemenším společenství. Nevěříte? Mne toto přirovnání napadlo při pozorování letošního vybírání členských příspěvků a zaslání žádosti o registraci jisté základní organizace ČSOP (dále ZO). Posuďte sami: Z Ústřední výkonné rady přišly formuláře pro registraci včetně oznámení o výši členských příspěvků dohodnutých na posledním sněmu svazu. Hospodář ZO si předem připravil na výroční členskou schůzi (která se konala 17. března) vyplněné příjmové pokladní doklady s jednotlivými předepsanými výšemi příspěvků. Na schůzi přišla polovina členů. Druhý den napsal druhé polovině dopis, ve kterých je žádal o zaplacení příspěvků nejpozději do 26. března. V dopise byly popsány způsoby, jak lze peníze převést, a navíc ke každému byla přiložena vyplněná poštovní poukázka. Kdo si teď myslí, že se členové poté, co nebyli na výroční schůzi, za svoji nepřítomnost omluví alespoň dodatečně, a že tedy následujících dní využijí alespoň k zaplacení příspěvků, velmi se mýlí. Protože ještě šest členů nemělo příspěvky uhrazené, čekal hospodář až do 30. března dopoledne na poštu, zda v ní přece jenom něco od některého z opozdilců nedorazí. Do té doby se mu podařilo dva členy potkat ve městě a příspěvky od nich získat. Poté spočítal peníze a odeslal bankovním příkazem do kanceláře ústředí. Druhý den chtěl odeslat vyplněný registrační list, který jako jednu z podmínek musí obsahovat datum odeslání a výši členských příspěvků. Na seznamu členů ZO, který je nedílnou součástí žádosti o registraci, byla po dohodě s místopředsedou ZO škrtnuta dvě jména a jako důvod napsán nezájem. (Přitom místopředsedovi ještě v kapse chyběl jeden z příspěvků, který se mu ze tří zaplacených z vlastních prostředků ještě nevrátil.) "Uf,“ dalo by se říct, "pro tento rok to mají úspěšně za sebou." Ale neměli. Z banky přišlo oznámení, že nemohl být proveden převod peněz pro špatné číslo účtu příjemce. Nemělo by se stát, ale žel, stalo se. Hospodář napsal místo pomlčky do příkazu nulu. Zmýlená platí. Hned napsal nový příkaz, teď už jsou čísla správně, jenom částka je vyšší o dva příspěvky, které mezitím poštou od právě škrtnutých členů dorazily. Zároveň s novým odesláním členských příspěvků se odeslal dopis s omluvou a sdělením, proč je částka vyšší a že přeškrtnutá jména jsou platná a s prosbou o provedení změn. Je ale po termínu určeném ústředím.
11
Ani teď však ono osvobozující "Uf" nelze vypustit, protože dochází k něčemu, co snad platí jenom v hypotetických Murphyho zákonech - k potrestání: Protože ZO včas nesplnila podmínky k registraci (peníze skutečně došly na ústředí pozdě a odeslání žádosti o registraci se díky změnám posunulo také o 24 hodin), nedostanou MOPíci nejmenované ZO podporu na svoji činnost v celkové výši cca 7.000,- Kč. To je podstatná část jejich ročního rozpočtu a tyto peníze budou citelně chybět. Největším paradoxem na tom je, že vedoucím Mladých ochránců přírody (MOP) je onen místopředseda, který zpočátku ze svého zaplatil příspěvky ve výši 750,- Kč za tři členy, aby se věc nezdržela. (Dodnes si osobně myslím, že všechny peníze ještě zpět nezískal.) A závěr? Výbor na své schůzi uznal, že se chyba vzniklá při vyplňování bankovního příkazu pro nulový časový prostor vzniklý platební neukázněností některých členů nedala napravit. Aby se tomu v budoucnu předešlo, rozhodl, že se výzva na zaplacení členských příspěvků uveřejní již v prosincovém čísle zpravodaje, který ZO vydává, s uzávěrkou placení do konce ledna, nejpozději na výroční schůzi, která se z března přeloží na únor příštího roku. Ti, kteří nezaplatí, pozbudou členství. Protože se výboru takové rozhodnutí zdálo příliš přísné, rozhodl, že těm členům, kteří zaplatí později, bude členství obnoveno (pro hospodáře to znamená odhlásit členy, napsat zdůvodnění a opětovnou práci s jejich přihlášením, nemluvě o ústředí, jak by reagovalo, kdyby toto dělaly i jiné organizace...) po 1. dubnu. Zkrátka na to, aby se některým členům umožnilo naprosto ignorovat i ty nejzákladnější podmínky členství (přijít jednou ročně na schůzi a zaplatit členské příspěvky), budou mít jiní (v tomto případě hospodář ZO a Kancelář ústředí) práci navíc. Kdysi jsem četl příběh o tom, jak byl v jedné z banánových republik Latinské Ameriky opuštěn velký povrchový důl na drahokamy. Naneštěstí do něj čas od času spadlo některé z dětí obyvatel nedaleké vesnice. Každé dítě bylo nakonec zachráněno, ale stálo to mnoho námahy a času a zachránci se vystavovali velkému riziku vlastního zřícení. Všiml si toho jeden z misionářů a ten po čase našel sponzora, za jehož darované prostředky se dala na dno lomu vybudovat cesta, po které byl lehčí přístup k obětem a po které se zřícení snadněji a hlavně rychleji dali z dolu vynést. Po čase se rozhodlo, že je třeba cestu rozšířit, protože dostat se k obětem včas bylo možné jenom s pomocí malého sanitního vozu. Několik mužů z vesnice bylo určeno na údržbu cesty, kterou splavovaly přívaly tropického deště. Protože byl vůz drahý, rozhodli se obyvatelé, že k němu přidělí pouze jednoho řidiče, který s ním bude jezdit a starat o jeho údržbu. Navíc stál vůz většinu času nečinně vystaven nepřízni počasí a tak se rozhodlo, že pro něj postaví suchou garáž. A aby to řidič měl blíže k vozu a neztrácel se tak drahocenný čas, byla garáž součástí domku, ve kterém měl se svojí rodinou bydlet. Obyvatelé vesnice začali shánět prostředky na garáž a domek a na vysílačku, která by usnadnila komunikaci. Ustanovila se komise, která měla za úkol ode všech ze spádové oblasti získat nějaký příspěvek. Když přišli na kraj vesnice, aby získali nějaký dar od opuštěného starce, podivil se jejich počínání otázkou: "A proč okolo lomu nepostavíte plot?" Nejsem opuštěný, ani stařec, ale napadlo mne přesto: Nebylo by jednodušší rozloučit se s členy, kteří se už několik let neukázali na žádné akci ani na výroční schůzi a příspěvky se z nich musí dlouze a složitě získávat, než stále vymýšlet nové a nové způsoby, jak je (někdy mám pocit, že i tak trochu proti jejich vůli) udržovat v jakémsi stavu strnulého členství - nečlenství? Opravdu nám tolik záleží na masovosti? Ukazatele organizovanosti v Národní frontě snad už neplatí. A vůbec, co je to za ukazatel, který se může vyjádřit větou, že jsme nejpočetnější organizací v ochraně přírody v ČR? Co bychom odpověděli na otázku nějakému šťouralovi "A kolik z vás pro tu přírodu opravdu něco dělá? A nepřinesou snad i nečlenové zraněné zvíře do stanice handicapovaných živočichů nebo snad i oni netřídí odpad či nevyčistí kus potoka či nepoukáží na to, že se v jejich okolí děje něco nekalého?" Zmínil jsem se o hluboké jámě blízko vesnice. O propasti mezi ZO a nadřízeným orgánem se nezmiňuji záměrně. Jenom se ptám, zda je skutečně tak široká, že ji nelze překlenout ani porozuměním pro snažící se děti?
12
Proč asi moudrý Šalomoun nechal pro budoucí generace zaznamenat: "Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti. Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána, připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou..." (Přísloví 6:6,7) ? Poslechl jsem a šel k mravencům. Jak jsem se už zmínil: Na nabubřelou administrativu, byrokracii, netoleranci a ignoraci jsem ale nenarazil... Jsem si vědom, že i pouhé sepsání tohoto tématu je další časovou ztrátou, protože na lidskou lhostejnost a neukázněnost je napomenutí příliš malým důvodem ke změně. Ale nevzdávám se a říkám si "Co kdyby..." a dovoluji si doporučit jako Šalomoun: "Jděte k mravenci, lenoši..." Petr Resch
VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ ZO ČSOP Šípek v Českém Krumlově vypisuje výběrové řízení na obsazení tohoto místa: Pracovník Střediska ekologické výchovy (příprava a provádění programů pro školská zařízení v českokrumlovském regionu). Požadavky
:
VŠ nebo SŠ vzdělání přírodovědné znalosti pedagogické a organizační schopnosti základní uživatelské vědomosti o práci s PC zkušenost s vedením příslušné administrativy osobní nasazení a flexibilita
Praxe v práci s dětmi, včetně schopnosti získávat prostředky z grantů a projektů, vítána. Přihlášky se strukturovaným životopisem, stručným popisem dosavadní praxe, nástinem svých představ o činnosti na SEV a návrhů na rozvoj SEV (v rozsahu do 1 strany formátu A4, font písma Times New Roman, velikost 12 bodů, nebo do 2 stran rukopisu) a kontaktní adresu (+ telefon či email) posílejte do 30. června 2004 (u přihlášek zasílaných prostřednictvím pošty je rozhodné datum podání zásilky k poštovní přepravě) na adresu: SEV, c/o Gymnázium, Chvalšinská 112, 381 01 Český Krumlov nebo e-mail:
[email protected]. Předpokládaný nástup pracovníka SEV od 23. srpna 2004. Josef Janošťák SEV Šípek Český Krumlov
13
MÉNĚ JE NĚKDY VÍCE Rallye Český Krumlov, kterou pod různými doplňujícími jmény, jimiž jsou zpravidla názvy firem nejštědřejších sponzorů závodu, pořádá již řadu let Automotoklub Český Krumlov (dříve Ústřední automotoklub Svazarmu), vzbuzuje každoročně rozsáhlé polemiky, jichž se veřejnost českokrumlovského regionu účastní na straně jedné prostřednictvím občanských sdružení CALLA – Sdružení pro záchranu prostředí, Hnutí DUHA – Přátelé Země ČR, místní skupina České Budějovice, Sdružení Jihočeské matky a Památkářská obec českokrumlovská; na straně druhé pak v roli příznivců motoristického sportu a diváků podél tras jednotlivých etap závodu. Ekologická občanská sdružení považují automobilovou soutěž za málo ohleduplnou k okolní přírodě a za pseudosport výrazně poškozující životní prostředí, který by bylo záhodno redukovat, nikoli rozšiřovat. Poukazují též na to, že význam ekologické stability krajiny je vyšší než sebemenší zážitky z rychlé jízdy či pozorování soutěžících automobilů, za další negativní vlivy pořádání soutěže pak rušení volně žijících živočichů v období, kdy přivádějí na svět mláďata, hlukem a emisemi z projíždějících automobilů, dále možnost zahubení těchto mláďat, poškozování ozónosféry, ovlivňování klimatu a ničení rostlinných i živočišných druhů, kterých z naší planety ročně mnoho zmizí navždy, a to především v důsledku dopravy a neustálém zvyšování počtu automobilů. Nemluvě o zbytečném mrhání stále cennější ropou bez smysluplného využití. Největším jablkem sváru mezi oběma protipóly veřejnosti je pořádání některých etap rallye na území přírodních parků (připomínáme, že na Českokrumlovsku jsou 4 přírodní parky, a to – v pořadí, jak byly vyhlašovány – Soběnovská vrchovina, Vyšebrodsko, Poluška a Novohradské hory). Přírodní parky byly zřízeny bývalým Okresním úřadem Český Krumlov podle ustanovení § 12 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které definuje přírodní park jako území s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, které k ochraně krajinného rázu zřídil obecně závazným právním předpisem (nařízením) příslušný orgán ochrany přírody, přičemž přírodní park může být zřízen pouze v obecně chráněné části krajiny, tedy nikoli na území NP či CHKO, případně NPR, NPP či PR nebo PP (ZCHÚ však samozřejmě mohou být obklopena územím přírodního parku nebo k němu přiléhat, platí však v nich režim toho kterého ZCHÚ, nikoli režim přírodního parku). Z citované definice je zřejmé, že prvotním posláním přírodních parků je ochrana krajinného rázu na jejich území. Naskýtá se tedy otázka, zda lze vůbec podle zákona o ochraně přírody a krajiny regulovat pořádání motoristických soutěží na území přírodních parků. Dlužno podotknout, že ani mínění profesionálních ochránců přírody či odborníků v oblasti hodnocení krajinného rázu nejsou v tomto zajedno. Zatímco Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, vyslovil v nedávném odvolacím řízení právní názor, že pořádáním motoristických soutěží nemůže být dotčen krajinný ráz, autoři metodik hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě (Igor Míchal, Roman Bukáček, Petr Matějka, Ivan Vorel a další) naopak zastávají názor, že jedním z negativních vlivů působících na krajinný ráz je i doprava, resp. dopravní prostředky, a to nejen existencí pozemních komunikací, parkovišť apod., ale i pohybem vozidel, včetně intenzity tohoto pohybu. Pro lepší pochopení problematiky je třeba si uvědomit, že ustanovení § 90 odst. 10 zákona č. 114/1992 Sb. převádí do kategorie přírodních parků i dosavadní tzv. oblasti klidu, které byly vyhlášeny tehdejšími okresními národními výbory nařízením podle § 24a zákona ČNR č. 67/1969 Sb., o národních výborech. Již ze samotného názvu “oblast klidu” je patrné, že posláním takového území je též zachovat stávající “klid”, tedy nepřipustit rušení hodnot území činností člověka, nejen výstavbou (v oblastech klidu byla vyhlašována i stavební uzávěra), ale např. hlukem, nadměrným pohybem vozidel či početných neorganizovaných skupin osob. Pro zajímavost si připomeňme, že vymezování “oblastí klidu” je podle § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), i jedním z úkolů územního plánování. Na poslání
14
přírodních parků tudíž nelze pohlížet pouze prizmatem ustanovení § 12 odst. 3 zákona, nýbrž i ustanovení § 90 odst. 10 tohoto zákona. V opačném případě bychom museli připustit, že existují přírodní parky dvojího druhu a dvojího poslání. Uvedené funkce, jež by měly přírodní parky plnit, si Okresní úřad Český Krumlov uvědomoval a v nařízeních, jimiž byly zmíněné 4 přírodní parky zřízeny, omezil některé činnosti na jejich území. Konkrétně pořádání motoristických soutěží podmínil předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody, čímž byl míněn souhlas vydaný správním rozhodnutím, jímž by bylo zakončeno řízení podle § 12 odst. 2 a 3 zákona. Výše citované argumenty občanských sdružení proti pořádání Rallye Český Krumlov i ekologicky nevzdělaný laik vnímá jako v zásadě správné. Správní orgán, jímž je i orgán ochrany přírody, však při vydání rozhodnutí musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci, nemůže se opírat o domněnky nepodložené důkazy. Tyto důkazy však až dosud chyběly, odbor životního prostředí a zemědělství MěÚ Český Krumlov proto jako příslušný orgán ochrany přírody (po ukončení činnosti zániku okresních úřadů) pro udělení souhlasu s pořádáním jedné z etap Rallye Český Krumlov na části území přírodního parku Poluška v loňském roce i letos uložil pořadateli, aby prostřednictvím k tomu odborně způsobilé osoby (držitele osvědčení, resp. autorizace MŽP) zajistil provedení průzkumu vlivů konání soutěže na okolní přírodu a krajinu, zejména na volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny, se zvláštním zřetelem k území přírodního parku Poluška (na území přírodního parku Vyšebrodsko nehodlal pořadatel vloni ani letos vést žádné trasy rallye). Většina občanských sdružení účastnících se tohoto správního řízení správně pochopila, že se naskýtá možnost podepřít argumenty o škodlivosti závodu na přírodu a krajinu reálným důkazem (hodnocením), a proto proti tomuto rozhodnutí nepodala odvolání, ačkoli bylo pro pořadatele soutěže souhlasné. Výjimkou byla Památkářská obec českokrumlovská, jejíž odvolání zabránilo, aby rozhodnutí MěÚ Český Krumlov nabylo právní moci. Protože odvolací řízení nebylo do okamžiku zahájení Rallye Český Krumlov 2003 skončeno, pořadatel nakonec od vedení etapy územím přírodního parku Poluška v loňském roce ustoupil a vzal svůj návrh zpět. Přestože krajský úřad nakonec prvoinstanční rozhodnutí MěÚ Český Krumlov potvrdil, nebylo co hodnotit a zkoumat, jelikož závod se území přírodního parku nedotkl. Ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny přitom neumožňují vést podobné správní řízení pro trasy motoristických soutěží, jež nevedou zvláště chráněnými částmi přírody nebo přírodními parky, přechodně chráněnými plochami nebo významnými krajinnými prvky. Očekávání, že v r. 2004 se při následujícím ročníku soutěže konečně podaří provést hodnocení vlivů Rallye Český Krumlov na okolní přírodu a krajinu, se ukázala jako lichá. Pořadatel sice znovu požádal MěÚ Český Krumlov o souhlas s konáním jedné etapy na území přírodního parku Poluška, proti takřka totožně znějícímu rozhodnutí jako v r. 2003 se však opět odvolala Památkářská obec českokrumlovská a rozhodnutí krajského úřadu o odvolání se do dne konání soutěže nepodařilo doručit všem účastníkům řízení. Slabou útěchou může být postup MěÚ Kaplice, který letos ve svém rozhodnutí týkajícím se etap Rallye Český Krumlov 2004 na území přírodního parku Soběnovská vrchovina uvedl, že po skončení etapy provede hodnocení vlivů závodu na přírodu sám. Od 1. června 2004 je účinné nařízení Jihočeského kraje č. 5/04 o přírodním parku Poluška, kterým se ruší nařízení Okresního úřadu Český Krumlov č. 2/1999, o zřízení přírodního parku Poluška. Nové nařízení oproti dřívějšímu již nepodmiňuje pořádání motoristických soutěží (a mnoha dalších, v dřívějším nařízení vyjmenovaných činností) na území přírodního parku souhlasem orgánu ochrany přírody. Ten tak ztratil možnost získat hodnocení vlivů konání rallye na přírodu a krajinu, které by nebylo placeno z veřejných prostředků (jak by tomu bylo třeba tehdy, kdyby hodnocení prováděla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR jako organizační složka státu). Účast občanských sdružení ve správních řízeních může být někdy rozporná se zájmy, jež údajně hájí... Pavel Pejcha
15
Pozvánky: - Příští mimořádná schůze výboru, na které se bude projednávat další koncepce činnosti naší ZO, se bude konat 28. června od 16.30 hod. na SEV v budově gymnázia. - Obvyklá schůze výboru se bude konat 20. července v 16.30 hod. v zasedací místnosti budovy ČKRF, která je ve 2. poschodí. Přejeme všem svým čtenářům příjemné prožití letních dovolených, načerpání nových sil a spoustu pěkných zážitků v přírodě, kterou se pokoušíte chránit a zachovat. Pokud se budete chtít pochlubit se svými příhodami nebo snímky, poskytněte je prosím naší redakci. Rádi je zveřejníme. Příští číslo, tentokrát v pořadí sedmé, vyjde v měsíci září. Redakce zpravodaje Šípek
Činnost CEIS je podpořena projektem z programu EU Phare 2002 - Dlouhodobá udržitelnost rozvoje občanské společnosti.
Odesilatel: 15/06 ZO ČSOP Šípek c/o Gymnázium, Chvalšinská 112 381 01 Český Krumlov vydává Centrum environmentálních informací a služeb Šípek, Masná 131, 381 01 Český Krumlov tel.: 380 704 620, e-mail:
[email protected] kontakt na SEV: č. tel.: 380 714 048, mobil: 721 179 755, e-mail:
[email protected] www.sipek.ckrumlov.cz Uzávěrka jednotlivých čísel 5. každého měsíce. Náklad 150 ks. Odpovědný redaktor Petr Resch. Obsah neprošel jazykovou úpravou. Podávání novinových zásilek povoleno ObSP v Českých Budějovicích j.zn.: P-686/94 ze dne 2. března 1995
16
