Z p ra v od a j
Šípek ZO ČSOP Český Krumlov Naším posláním není svět měnit, ale nabízet možnosti, jak ho zachovat. číslo 4/2005 ročník XVIII. ________________________________________________________________________________
PTÁKEM ROKU 2005 JE SKŘIVAN POLNÍ! Na Hromnice musí skřivan vrznout i kdyby měl zmrznout – kdo by neznal tuto pranostiku věnovanou jednomu z našich nejznámějších pěvců? Je ale tato pranostika skutečně pravdivá? Co vlastně víme o životě skřivana polního? Na tyto otázky Vám odpoví kampaň České společnosti ornitologické Pták roku 2005 – skřivan polní, která se snaží upozornit na tohoto typického představitele zemědělské krajiny. I když se stále jedná o jednoho z nejběžnějších pěvců, který je veřejnosti známý především pro svůj vytrvalý zpěv přednášený ve vysokých výškách nad poli a loukami, jeho početnost se v posledních 40 letech snížila v Evropě o více než 50 %. Součástí kampaně Pták roku 2005 bylo i sledování jarního příletu skřivana,
další doprovodné akce na webu ČSO a pochopitelně i vydání již tradiční brožury Pták roku 2005 – skřivan polní, která je pro zájemce od února k dispozici v sekretariátu ČSO či v on line verzi na webu ČSO www.birdlife.cz. Kampaň Pták roku patří mezi tradiční akce České společnosti ornitologické (ČSO), poprvé byla vyhlášená již v roce 1992. Cílem této kampaně je nejen přiblížit veřejnosti život vybraného ptačího druhu, ale především upozornit na nebezpečí, která mu hrozí a současně na možnosti aktivní ochrany. Největším úspěchem kampaně však zůstává, když se díky ní veřejnost začne zajímat o problematiku ochrany ptactva a přírody. Proto vždy nabízíme veřejnosti možnost zapojit se do jednoduchého "výzkumu", jehož výsledky shromažďujeme, vyhodnocujeme a veřejnost poté zpětně informujeme. Ptáka roku vybírá výbor ČSO tak, aby splňoval několik kriterii: měl by být veřejnosti sympatický, něčím by pro ni měl být zajímavý (např. způsobem hnízdění), důležité je také, aby se s ním lidé mohli snadno setkávat, proto to často bývají např. ptáci žijící v blízkosti lidských sídel nebo v zemědělské krajině. Rozhodně by to neměl být velmi vzácný ptačí druh či druh žijící skrytým způsobem života. K největšímu úbytku skřivana polního dochází v zemích západní Evropy. V Německu, Holandsku, Lichtenštejnsku a Velké Británii došlo od roku 1980 k poklesu o více než 50 %. Vinu na tom má především zemědělská politika Evropské unie, která byla na počátku zaměřena především na produkci potravin. S rostoucí intenzitou zemědělské výroby však docházelo k úbytku biodiverzity a poklesu početnosti ptačích druhů zemědělské krajiny, jak to dokládají i výsledky celoevropského monitoringu běžných ptačích druhů. Skřivana kromě zemědělství ohrožuje také lov na zimovištích, celkem je skřivan loven v šesti zemích (Francie, Španělsko, Malta, Kypr, Itálie a Řecko). Např. na Kypru se přibližně pětina lovců specializuje přímo na skřivana polního a každý z nich průměrně uloví ročně okolo 40 skřivanů. Vliv lovu ovšem není zdaleka tak negativní jako intenzivní zemědělství, protože počet ulovených skřivanů dosahuje pouze 4 – 6 % zimující populace. Také v České republice došlo během posledních 20 let k poklesu početnosti o 30 %. Brožura Pták roku 2005 však neukazuje pouze na ohrožující faktory, ale současně se snaží navrhnout i možné způsoby ochrany skřivana. Hlavní díl odpovědnosti za zachování pestré zemědělské krajiny ovšem leží na zemědělcích, kteří v krajině hospodaří a tím ovlivňují nejen život skřivana polního, ale i naše životní prostředí. Více informací o skřivanovi polním přinese brožura Pták roku 2005 "Skřivan polní", která obsahuje také spoustu fotografií, množství pranostik a dalších kulturních odkazů věnovaných skřivanovi a také dotazník pro veřejnost týkající se výskytu skřivana v různých typech prostředí. Každý, kdo nám vyplněný dotazník zašle, bude po skončení akce informován o jejích výsledcích. Brožura je k dispozici v sekretariátu České společnosti ornitologické. Pro milovníky internetu vznikne na našich stránkách www.birdlife.cz, která se bude kampani pták roku věnovat a kde se budou objevovat aktuální informace ke kampani. K dispozici zde bude i zmíněný dotazník. Kromě toho se návštěvníci webových stránek mohou sami zúčastnit fotosoutěže s cenami, zaměřené na problematiku ptáků v zemědělské krajině. "Skřivan po staletí dělal věrného společníka nejen zemědělcům pracujícím na poli, ale všem, kteří vyrazili do přírody za odpočinkem a odreagováním. Snad i v budoucnu bude taková procházka vždy doprovázena vytrvalým "nebeským" zpěvem skřivana." Lucie Hošková, tajemnice ČSO tel: 274866700, e-mail:
[email protected]
2
KOSTEL SV. MIKULÁŠE V BOLETICÍCH – zapomenutý a ohrožený klenot architektury O Boleticích se v současnosti píše především v souvislosti s dalším využitím vojenského prostoru a s nebezpečím výstavby lyžařského areálu Chlum. Boletický prostor je však územím významným nejen z hlediska přírodních poměrů, ale také proto, že se v něm nachází unikátní architektonická památka - kostel Sv. Mikuláše. Románská stavba, která byla v posledních desetiletích téměř zapomenuta, je zdevastovaná a její další existence je vážně ohrožena. Boletice jsou nevelkou a vylidněnou osadou, vzdálenou 7,5 km jihozápadně od Chvalšin, dnes významnou jako správní centrum vojenského újezdu. První písemná zpráva o ní pochází už z 2. poloviny 13. století, osídlení Boletic je však podle archeologických nálezů mnohem starší. Osada ležela na významné křižovatce obchodních stezek a proto byla jakýmsi správním střediskem, což dokládá nejen existence pozdně románského kostela, ale také hradu či opevněného sídla zvaného Raziberg, po němž zbyly příkopy a nepatrné zbytky zdiva. Kostel svatého Mikuláše stojí uprostřed zdevastovaného hřbitova na výšině zvané Olymp už osamoceně, protože areál školy a fary byl v letech 1969-70 zdemolován. Kostelu dominuje mohutná západní věž pevnostního charakteru se sedmi typicky sdruženými okénky, která dělí kamenné sloupky. Jedná se o nejstarší a jedinou zachovalou románskou stavbu krumlovského okresu. Věž a zdivo lodi pochází ze sklonku 12. století, presbytář (kněžišDobová fotografie kostela sv Mikuláše. tě) - zaklenutý jedním polem křížové klenby je gotický, patrně ze 14. století. Ve století patnáctém byla pak k severní straně presbytáře přistavěna pozdně gotická sakristie, jejíž síťová žebrová klenba se vzorcem milevského typu vybíhá z patnácti kamenných konzol sochařsky zdobených převážně motivy lidských a zvířecích hlav. Pod sakristií je hrobka naplněná kostmi. Stěny lodě i presbytáře byly zdobeny gotickými nástěnnými malbami s motivem života, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, jež se částečně dochovaly a mohly by být znovu obnoveny. První písemné zmínky o boletickém kostele pocházejí z roku 1263, kdy ho věnoval král Přemysl Otakar II. klášteru ve Zlaté Koruně. V dalším období, sahajícím až do začátku husitské revoluce, tvořily Boletice pevnou součást rozsáhlého klášterního majetku. Bylo zde dokonce sídlo rychty, do níž patřily ještě vsi Dolany (Dollern), Býlovice, Podvoří (Podwurst), Beníkovice (Penkelitz), Český a Německý Křenov (Krenau), Záhorkov (Ahorn), Lazec (Losnitz), Dobrkovice (Turkowitz), Kladné (Kladen), Přelštice (Scholsnitz) a Hořičky (Horwitzl), které spadaly do farního obvodu boletického 3
kostela. Za vlády Vladislava Jagellonského získali zeměpanská práva nad klášterem bratři Vok a Petr z Rožmberka a v roce 1513 jim byla dána většina klášterních statků, včetně Boletic, do dědičného vlastnictví. Po zrušení zlatokorunského kláštera v roce 1785 koupil klášterní majetek ve veřejné dražbě kníže Jan Schwarzenberg a připojil ho ke svému krumlovskému panství. S ním připadly Schwarzenbergům rovněž Boletice a pravděpodobně kvůli tomu vznikl v červnu 1788 inventář boletické farnosti zachycující veškerý mobiliář a zařízení jak kostela, tak i fary. Velký zlom v historii kostela nastal na konci druhé světové války, kdy probíhalo vysídlení německého obyvatelstva. Starý farář Geist, který byl z odsunu vyňat a dožil v nedalekém Kájově, odvezl při odchodu z opuštěného kostela paramenta, bohoslužebné náčiní a matriky. Z Boletic a oblasti rozprostírající se odtud jihozápadně až k Vltavě byl v r. 1947 vytvořen tzv. vojenský újezd se cvičištěm. Samotné Boletice nebyly určeny k naprosté demolici, ale byla sem umístěna posádka – sídlo správy vojenského prostoru. Z novodobé historie kostela: 1949 – zřízen vojenský výcvikový prostor, oblast uzavřena. 1960 – Újezdní vojenský úřad žádá o vyklizení mobiliáře. 1964 – interiér kostela byl zdemolován, byly zcela zničeny postranní oltáře a varhany, poškozen hlavní oltář a kazatelna. Ztratila se řada drobnějších liturgických předmětů. Zbývající část inventáře převzalo Jihočeské muzeum, některé sochy Alšova jihočeská galerie, ostatní Současný stav presbitáře předmět y nebo jejich fragmenty podnik Starožitnosti. 1980 – zjištěna krádež tří figurálních konzol ze sakristie. KVUSS (krajská vojenská ubytovací a stavební správa) žádá od upuštění od památkové ochrany pro kostely v Boleticích a v Polné jako předpoklad pro jejich demolici. 1981 – rozhodnutí Ministerstva kultury ČSR o neupuštění od památkové ochrany. 1984 – opravena střecha kostela. Přibližně v tomto období se změnil vztah velení vojenského újezdu ve smyslu snahy o zachování kostela v Boleticích. 1990 – jednání památkářů a zástupců OF v Č. Krumlově s velitelem útvaru pplk. Hýblem a dalšími vojenskými činiteli, kteří přislíbili okamžitá opatření k zabezpečení kostela a jeho okolí, aby mohl být alespoň v omezené míře přístupný veřejnosti. Následně byla opravena stará prejzová krytina věže i novodobá krytina ostatních částí stavby z pálených tašek bobrovek. Byl také proveden detailní průzkum vnějšího pláště stavby a celoplošně sejmuty narušené omítkové vrstvy z tohoto století. Na základě výsledků průzkumu byl celý kostel opatřen replikou raně barokní fasády se zachováním všech fragmentů starších omítkových vrstev. V lodi kostela byl osazen dřevěný kazetový strop, který byl zhotoven na základě několika dochovaných původních barokních polí a archivní fotodokumentace kostela. V kněžišti kostela byly ze všech stěn sejmuty novodobé omítky a celoplošně dochovaná středověká malířská výzdoba byla fixována, v partiích nejvíce zdevastovaných dlouhodobým zatékáním sejmuta a připravena pro zpětné osazení. Ve věži byly doplněny chybějící dřevěné podlahy a schodiště, bylo také opraveno točité schodiště v severním schoďišťovém přístavku. Od roku 1993 – nejsou k dispozici žádné další finanční prostředky a práce na záchraně kostela byly z tohoto důvodu zcela zastaveny. Vzhledem k nedokončenosti stavby není mj. možné zabezpečit její spolehlivé zajištění proti přístupu nepovolaných osob.
4
Dochází znovu k postupnému chátrání i vandalské devastaci dosud nezabezpečeného kostela, která se dotýká i nově provedených úprav. Zvláště ohrožená je středověká nástěnná malba v interiéru, jejíž provizorní zajištění již překročilo svou životnost. Z důvodu vážného ohrožení této unikátní památky vzniklo občanské sdružení Boletice, jehož členové se snaží sehnat prostředky na opravu kostela, záchranu vzácných gotických nástěnných maleb a najít možnosti jeho dalšího využití a zpřístupnění veřejnosti. Kontakt: Anna Bauerová, č. tel. 776 146 823 nebo e-mail:
[email protected] S použitím materiálů občanského sdružení Boletice, Marie Kočvarová
Soutěž EKOFÓR 2005 Hnutí Brontosaurus pořádá v letošním roce druhý obnovený ročník soutěže kresleného a fotografického humoru s tématikou životního prostředí Ekofór 2005 aneb "S humorem na přírodu". Soutěžní kategorie: I. Ještěrka - kreslený ekofór pro děti základních škol ve věku do 15 let včetně. II. Veleještěr - kreslený ekofór pro mládež starší 15 let. III. Lochneska - fotofór a fotomontáž s tématikou přírody, či ekologie. Věkově neomezená kategorie. Soutěžící se mohou těšit na společenské hry od vydavatelství Albi a knihy od nakladatelství Argo a Portál, aktualizované informace o cenách najdete na našich internetových stránkách http://ekofor.brontosaurus.cz . Práce posílejte na adresu: Hnutí Bronotosaurus, Michalova 4, 628 00, Brno, nebo
[email protected] . Uzávěrka soutěže je 15. května 2005. Na internetových stránkách http://ekofor.brontosaurus.cz naleznete vítězné práce z loňského ročníku, historii ekofóru, ceny a pravidla letošního ročníku, výstavy, stále ještě můžete vidět putovní výstavu prací Ekofór 2004. Vyhlášení výsledků proběhne na konci prázdnin na festivalu Mohelnický dostavník v Mohelnici u Olomouce. Martin Perlík, místopředseda Hnutí Brontosaurus
5
SEDM OMYLŮ Podle obvodu našich pasů lze soudit, že jsme dobře živeným národem. Za toto privilegium ovšem platíme vysokou cenu v podobě zbytečných nemocí, pracovní neschopnosti a předčasných úmrtí. V čem je tedy chyba? V tom, že jíme víc než je zdrávo. Zvlášt výrazná je vyšší spotřeba cukru, tuků, soli; nadbytečný je i přísun energie. Navíc jíme příliš často. Takový blahobyt je pak základem pro rozvoj nemocí jako ischemická choroba srdeční, mrtvice, vysoký krevní tlak, artritida, cukrovka dospělých, obezita a některé druhy rakoviny. Tyto nemoci jsou zodpovědné za čtyři z pěti úmrtí; přitom jsou závislé na životním stylu a především na tom, jak se stravujeme. Nemoci z jídla? Patrně tím myslíte pesticidy a jiné konzervační látky! Možná vás to překvapí, ale pesticidy a konzervační látky nejsou ani zdaleka tim nejškodlivějším v naší stravě. Existují podstatně větší viníci: Cukr. U některých lidí tvoří cukr až 20 procent denního příjmu energie. Rafinovaný cukr je zbaven vlákniny, a tedy nepředstavuje nic jiného než čistou energii, která, je-li v nadbytku, se ukládá ve formě tuků a způsobuje obezitu. Bílá mouka. Dlouhá léta se předpokládalo, že vymíláním mouky se pouze zbavujeme zbytečných otrub. Nyní se ale postupně dozvídáme, že vláknina, která se nachází právě v otrubách, je důležitá v prevenci nejrůznějších druhů rakoviny, při stabilizaci krevní glukózy, v prevenci obezity či nemocí trávicího traktu, jako jsou žlučníkové kameny, hemoroidy, divertikulóza (mnohonásobné střevní výchlipky) a zácpa. Sůl. Většina obyvatelstva rozvinutých zemí konzumuje 10 až 20 gramů soli denně (tedy asi 2 až 4 kávové lžičky). To je mnohonásobně více než kolik potřebuje náš organismus a do značné míry to přispívá k rozvoji vysokého krevního tlaku, srdečního selhání a onemocnění ledvin. Tuk. Mnoho lidí si vůbec neuvědomuje, že 36 až 45 procent energie přijaté denně potravou je v podobě tuků. To je podstatně více, než kolik je náš organismus schopen zpracovat. Výsledkem jsou zkornatělé a ucpané tepny, které jsou příčinou ischemické choroby srdeční a mrtvice. Strava bohatá na tuky přispívá rovněž k rozvoji obezity, cukrovky dospělých a některých druhů rakoviny. Bílkoviny. Strava skládající se převážně z masa a potravin živočišného původu obsahuje více bílkovin, tuků a cholesterolu, než jaké jsou potřeby organismu. Spotřeba bílkovin je v rozvinutých zemích asi dvakrát až třikrát vyšší, než je doporučováno. Vědci zjistili, že základem lepšího zdraví a dlouhověkosti je strava obsahující méně bílkovin a podstatně méně tuků a cholesterolu. Tekutiny. Dnes již není příliš obvyklé pít čistou vodu. To si raději dáme pivo nebo limonádu, kávu, černý čaj či jiný slazený nápoj. Protože však většina těchto nápojů obsahuje hodně cukru a přitom žádnou vlákninu, působí jejich konzumace doslova jako spoušt na hladinu krevní glukózy a navíc může přispívat k rozvoji obezity. Další riziko představuje alkohol, kofein, fosfáty a další chemické látky, které jsou rovněž obsaženy v těchto nápojích. Svačinky. Potravinářský průmysl se přímo předhání v produkci nejrůznějších „chuťových senzací", které si mnozí dopřávají místo opravdového jídla. Ve školách, v nemocnicích a dalších zařízeních jsou svačinky často běžnou součástí jídelníčků. Stejné je to na mnoha pracovištích nebo doma jako malé občerstvení po večeři u televize. O některých lidech lze s nadsázkou říct, že jedí pouze jedenkrát denně, od rána až do večera. Zdravé a výživné společné jídlo začíná být v našich rodinách výjimkou. Svačinky neustále přerušují trávicí proces, zatěžují žaludek a jsou častou příčinou nadýmání a poruch trávení.
6
Lze tedy vůbec něco jíst? Samozřejmě - začněme u ovoce; nabízí se nám hned několik druhů se svým typickým zbarvením, specifickou chutí i konzistencí. Jindy nám přijde vhod zelenina či brambory. Zvláštní pozici zaujímají luštěniny - s charakteristickými tvary a zbarvením i specifickými chuťovými vlastnostmi. Nezapomeňme však ani na obiloviny, které představují další výraznou skupinu zdravých potravin. Konzumací celozrnných produktů, luštěnin, ovoce a zeleniny poskytujeme svému organismu dostatek bílkovin, tuků, vlákniny a všech ostatních potřebných látek. Navíc je to ekologické a možná se vám podaří i trochu ušetřit. To podstatné ovšem je, že tímto způsobem stravování můžeme zabránit rozvoji většiny civilizačních onemocnění. Pokud náš jídelníček sestává z potravin bohatých na vlákninu, jako je ovoce, zelenina či celozrnné výrobky, nemusíme se obávat obezity. Právě naopak, touto stravou podpoříme své zdraví a vitalitu. Z knihy H. Diehla, A. Ludíngtonové a P. Pribiše „Dynamický život". Vydalo nakladatelství Advent-Orion.
VEGETARIÁNSTVÍ A EKOLOGIE Maso poslouží k nasycení pouze několika lidí na úkor mnoha jiných. Obilím, které by mohlo uživit mnoho lidí, se vykrmuje dobytek na porážku. V USA jde 90% všech obilovin na výkrm zvířat, která končí na jídelním stole. Již samotné zkrmování obilí jako prostředku k produkci masa je neuvěřitelně nákladné. Za každých 7 – 16 kg obilí/sóji, sloužících k výkrmu dobytka, získáme nazpět pouze 1 kg masa. Jeden akr (4 047 m2, pozn. autora) půdy vyprodukuje 82 kg hovězího masa nebo 10 000 kg brambor. Dva hektary orné půdy uživí jednoho člověka konzumujícího maso, ale stejná plocha uživí 14 vegetariánů a dokonce 50 veganů. Pěstování krmiv pro hospodářská zvířata dnes zabírá 2/3 veškeré zemědělské půdy světa. Vyspělé státy dovážejí také rostlinné krmivo bohaté na bílkoviny z chudých zemí. Celá třetina úrody podzemnice olejné v Africe končí v žaludcích dobytka a drůbeže v západní Evropě. V rozvojových zemích člověk spotřebuje přibližně 200 kg obilí ročně, většinu z toho přímou spotřebou. Průměrný Evropan nebo Američan pojídající maso, spotřebuje 5x více potravinových zdrojů než průměrný obyvatel Kolumbie, Indie, Nigerie, říká odborník v otázce světových potravin Laster Brown. Tyto skutečnosti vedly odborníky k závěru, že světový problém hladovění je uměle navozený. Dnes produkujeme více než dost potravy pro všechny lidi na této planetě – ale zacházíme s nimi velmi marnotratně. Harvardský odborník v oblasti výživy Jean Mayer odhaduje, že snížením spotřeby masa o 10% by se uvolnilo dostatek obilí k výživě 60 miliónů lidí. Další daní za pojídání masa je zhoršení životního prostředí. Chemická hnojiva a postřiky škodící přírodě, zvířatům a konzumentům jsou potřeba pro extrémně velké výnosy, jenž jsou zapotřebí pro živočišnou výrobu. Silně znečištěné stoky a odpadní vody z jatek a výkrmen vážně znečišťují potoky a řeky. Masný průmysl má na svědomí až 50% znečištění spodních vod. Rychle vychází najevo, že vodní zdroje jsou nejen znečišťovány, ale také zbytečně vyčerpávány a v tomto směru způsobuje masný průmysl velké škody. P. a A. Ehrlichovi ve své knize Populace, zdroje a životní prostředí uvádějí, že vypěstování 1 kg pšenice vyžaduje pouze 60 kg vody, zatímco k produkci 1 kg masa je potřeba 2 500 – 6 000 kg vody. Množství toxických odpadů z velkochovů a jatek činí celosvětově asi 125 tun za vteřinu, mrazící boxy na uchování masa se podílejí na tvorbě ozónové díry, chovy hospodářských zvířat jsou velkým zdrojem nejobávanějších skleníkových plynů a živočišná výroba se podílí z 50% na mýcení
7
deštných pralesů. Každou minutu ubude 611 050 m2 pralesa kvůli „výrobě“ masa. Prales je proměňován i v pastviny, jež rychle erodují. Údaje WWI udávají, že za posledních 50 let lidstvo vykácelo tolik lesa, kolik nevykácelo od doby svého vzniku. Vegetariánství a veganství zcela jistě řeší některé velké problémy současné doby, mimo jiné snižuje potřebu intenzivních velkochovů, které pro většinu zvířat znamenají značné utrpení. Přemýšlejme o sobě, o zvířatech a o Zemi, na které žijeme. Albert Einstein: „Nic nepřispěje k lidskému zdraví a zvýšení šance na přežití života na Zemi více než vývoj k vegetariánství.“ Lev Nikolajevič Tolstoj: „Vegetariánství je kriteriem, podle něhož poznáme, jestli je něčí snaha o morální dokonalost pravdivá a upřímná.“ Zdroje: www.differentlife.cz www.svobodazvirat.cz Další informace můžete získat na: www.vegetarian.cz www.vegan.cz www.ohz.cz www.csvv.cz www.veg.cz www.zvirevtisni.cz Z výše uvedených zdrojů zpracoval Pavel Lust, Svoboda zvířat, České Budějovice
PŘIŠLO NÁM PSANÍ aneb vyjádření k článku v čísle 3/2005 zpravodaje Znovu k ženské kráse. Já tvrdím, že ženská krása je nejvyšší krásou na světě. Nikdy nezevšední a nikdy ji nebude dost. V současné době je však u nás opravdová ženská krása vzácností. Krásné ženy jsou často nešťastné, tvrdí o sobě, že jsou tlusté a usilují se spadnout, aby byly "hezky štíhlé", to znamená vyhublé a přiblížily se oficiálnímu idolu krásy, který je bohužel zcela zvrácený. Současné "missky" jsou ve skutečnosti těžce podvyživené chudinky, které snad ani nevědí, co je to pořádně se najíst. Jejich průměrná výška bývá okolo 175 cm a váha okolo 55 kg, což je úděsné. Podle klasické normy, říkající, že člověk má vážit tolik kilogramů, kolik měří v centimetrech nad metr, mají tyto dívky dvacet kilogramů podváhy! A ženskou krásu přece dělají ladné a oblé tvary a ne vyčnívající kosti. Takže mluvit o těchto vyzáblých misskách jako o nejkrásnějších ženách je nehoráznou lží... Jiří Janáček, České Budějovice Pozn. redakce: Na konci svého dopisu pisatel píše, že jeho snem by bylo uspořádání volby královny krásy z řad dívek vyšších postav s váhou nad 70 kg. Dopis končí otázkou: "Kdo je pro a kdo by pro to mohl něco udělat?" Případný zájemce obdrží kontakt na pana Janáčka v redakci.
POZVÁNKA NA VÝSTAVU FOTOGRAFIÍ Regionální muzeum v Českém Krumlově, Horní 152, tel. 380 711 674
ALEXANDR AVALOV – FOTOGRAFIE / ZOO OHRADA – HADI Fotograf Zoologické zahrady v Moskvě A. Avalov představuje snímky ze světa zvířat, květin i lidí. Výstavu doplnili pracovníci ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou několika terárii s hady. Výstava se koná ku příležitosti konference Euro-Asijské regionální organizace zoologických zahrad a akvárií (EARAZA) a potrvá od 14. dubna do 12. května 2005.
8
KRAVÍ HORA V NOVOHRADSKÝCH HORÁCH Kraví hora, významný horninový masiv Žofínské hornatiny v Novohradských horách, se může stát cílem našeho výletu ve dnech volna nebo dovolené. Pojďme tedy společně navštívit tento krásný kraj z pohledu geomorfologie (věda o tvarech zemského povrchu). V nedávné minulosti nebyly svahy Kraví hory pokryty lesy, ale pásla se zde stáda krav (odtud tedy název Kraví hora). Novohradské hory vznikly vyklenutím druhohorního a třetihorního zarovnaného povrchu České vysočiny a jeho následným rozlámáním na jednotlivé kry vlivem tektonických pohybů. Tímto vyklenutím byl porušen a do různých výšek dislokován zarovnaný povrch, jehož stopy jsou vyznačeny v nadmořské výšce 900 – 950 m. Nad touto výškou vyčnívají ojedinělé vrcholy nad 1 000 m. Základní reliéf (povrch) Novohradských hor má tak charakteristické znaky kerného pohoří silně rozčleněného erozí (výmolnou činností vody a větru). Vedle současných tvarů mírně humidní (vlhké) oblasti jsou zastoupeny i formy reliéfu vytvořené v chladné oblasti pod vlivem ledovců (mrazové sruby, kamenná moře, balvaniště). Celé území Novohradských hor a jejich podhůří je příkladem reliéfu typu hrástí a prolomů. Na západě je sníženina Kaplické brázdy lemované výraznými zlomovými svahy. Je přerušena vyšší krou Klopanovské vrchoviny, za níž leží Hornodvořišťská sníženina, která pokračuje na území Rakouska. Na sníženinu Kaplické brázdy navazuje sníženina u Tiché. Střed území zaujímá kra Soběnovské vrchoviny, nad jejíž povrch ve výši převážně mezi 600 – 700 m se výrazně zvedá hrásť Kohoutu (870 m n.m.). Nejvyšší polohu mají dvě kry, a to kra Myslivny (1040 m n.m.) na jihu a kra Vysoké (1034 m n.m.) na severu. Kra Stropnické vrchoviny se zarovnaným reliéfem pak tvoří přechod k pokleslým krám Třeboňské pánve. Nejvýznamnější dominanty Žofínské hornatiny jsou masivy Vysoké (1034 m n.m.), Kraví hory (953 m n.m.) a Kuní hory (925 m n. m.), které vystupují ze zbytků zarovnaného povrchu v okolí Hojné Vody. Vrcholové partie uvedených vrcholů tvoří středně zrnitá porfyrická biotitická žula weinsberského typu (označení podle rakouských geologů; velké vyrostlice-krystaly živců rozptýlené v drobnějších zrnech křemene, živce a tmavé slídy-biotitu; na tuto žulu byla v minulých letech se Šípkem uskutečněna geologická exkurze do lomu Gabrielka u Benešova nad Černou). Kraví hora, kuželovitého tvaru, se výrazně zvedá nad severovýchodní okrajový zlomový svah i nad severozápadní mírnější okrajový strukturní svah Novohradských hor. Vlastní vrchol hory je oddělen od zbývajících dvou vrcholů výraznými sedly. V horninovém masivu Kraví hory se vytvořily velmi zajímavé tvary zvětrávání a odnosu zrnité porfyrické biotitické žuly. Na jižní úpatí Kraví hory nás zavede silnice od Benešova nad Černou nebo silnice od Nových Hradů. Asi 300 m západně od posledních domů Hojné Vody u kapličky odbočíme ze silnice na parkoviště u lesa. Z parkoviště na jižním úpatí Kraví hory po cestě cca 100 m odbočíme po červené značce k vrcholu Kraví hory, který tvoří exfoliační (cibulovitě vyklenutá) klenba. Vlivem odlehčení a vnitřního pnutí dochází v masivní žule k odlučování cca 1 m mocných cibulovitě prohnutých slupek. Jednotlivé slupky v podobě bloků a balvanů se odlučují a klouzají po svahu k úpatí, kde tvoří suťovitou haldu a balvanové proudy. Svah je příkladem exfoliačního svahu, z jehož středu vystupují přímo u stezky obrovské cibulovitě prohnuté balvany. V horní části svahu se střídají skalní stěny (mrazové sruby až 10 m vysoké) s mírně ukloněnými úseky s nakupenými hranáči. Strmě stoupající stezka nás zavede na vrchol Kraví hory. Hřeben je tvořen skalní hradbou, která mrazovými sruby spadá k jihovýchodu a severozápadu. Před vrcholem Kraví hory vede stezka plochou úvalovitou depresí, zaplněné hranatou sutí a po obou stranách lemována mocnými sruby. Nad protáhlou sníženinou vyčnívá nápadně skála zvaná Napoleon. Na vrcholu Kraví hory je postavena kovová konstrukce s možností výstupu nahoru. Za jasného počasí je možné přehlédnout nejkrásnější partie Novohradských hor a jejich podhůří. Když se dostatečně pokocháme pohledem po krajině a krásou horninových tvarů, sestoupíme upravenou stezkou po jihozápadním svahu hory na lesní cestu, která nás zavede po zelené značce zpět na
9
parkoviště. Trasu si můžeme ještě prodloužit i o výstup na Kuní horu (925 m n.m.) s obdobnými tvary vyvětrávání a odnosu žuly jako na Kraví hoře. Z parkoviště projedeme Hojnou Vodou a Dobrou Vodou s dalekými výhledy do kraje do Horní Stropnice a dále ke svým domovům. Literatura Demek J.,1964: Formy zvětrávání a odnosu granodioritu v Novohradských horách. Zprávy Geografického ústavu ČSAV, 1964/9/: 6 – 15, Opava. Václav Pavlíček
ŠÍPKOVÝ KOLOTOČ ANEB PERSONÁLNÍ ZMĚNY V závěru loňského roku se čtenáři tohoto zpravodaje mohli dočíst o snaze udržet dvě pracovní místa pro Středisko ekologické výchovy Šípek, která jsme měli od poloviny září 2004. Po mnoho předcházejících let SEV mohlo zaměstnávat pouze jednoho pracovníka. Poněkud málo vzhledem k množství a různorodosti práce. Zájem o výukové programy se každým rokem zvyšuje a už není možné přijímat všechny objednávky. Podali jsme proto grant na MŽP a doufali, že uspějeme. Jeho hlavním cílem totiž bylo zajištění druhého pracovního úvazku na rok 2005. Na konci roku jsme však po třech měsících stále neznali výsledek. Aby toho nebylo málo, snížilo Město Český Krumlov pravidelný roční příspěvek celému Šípku na 25%! Jistota v nejistotě je tatam a prognóza pro SEV? Nevyjdou-li granty, přežije do konce školního roku? V lednu jsem ukončil pracovní poměr a zanechal kolegyni Majku Kočvarovou nadějím na lepší zítřky. V polovině března jsme zjistili, že střediskové granty MŽP byly neúspěšné. Nu což. V polovině března mi bylo nabídnuto místo fundraisera, které se uvolnilo v závěru února na druhém šípkovém pracovišti Centru environmentálních informací a služeb. Nabídku jsem přijal, a tak opět působím v Šípku. Tentokrát (kromě jiného) jako člověk přes získávání peněz. V mém případě je to trochu ironie osudu. Jsem člověk konkrétní akce a ne "ouředník" za počítačem s nejistým výsledkem práce. Zkrátka: "Odříkaného chleba největší krajíc." a "Nikdy hochu nevíš, kdy se ti to bude hodit." Doufám, že se s novým pracovním zaměřením rychle spřátelím a budu Šípku ku prospěchu. Josef Janošťák
Správa ochrany přírody Správa CHKO Blanský les Ekologická sdružení Arnika a Calla Vás zvou na výstavy
NATURA 2000 a
BOLETICE - KLENOT PŘÍRODY u příležitosti Dne Země a Dne evropských parků. Výstava bude přístupna od 25. dubna do 22. května 2005 ve vestibulu kina J&K v Českém Krumlově
10
ZÁKAZ TESTOVAT KOSMETIKU NA ZVÍŘATECH OHROŽEN! Zákaz testování kosmetiky na zvířatech Česká republika v minulém roce zakázala v novele Zákona na ochranu zvířat testovat kosmetické přípravky a jejich ingredience na zvířatech, a zařadila se tak po bok zemí s nejvyšším stupněm ochrany zvířat v této oblasti. Země jako Velká Británie, Německo a Nizozemsko tento zákaz uplatňují již několik let. Zmíněné státy včetně ČR k tomuto kroku přistoupily proto, že stále větší část veřejnosti souhlasí s tím, že provádět testy, které působí zvířatům utrpení kvůli kosmetice, je zbytečné a eticky nepřijatelné. Vyjednávání o plném a konečném zákazu testování kosmetiky na zvířatech se však na úrovni EU vleče již několik desítek let. Testování kosmetiky na území EU Ročně je pro testování kosmetiky v EU „použito“ asi 40 000 zvířat (38 000 zvířat v roce 1999, údaj poskytnutý Evropskou komisí). Mnoho dalších zvířat však slouží ke stejnému účelu mimo území EU, ačkoli se tato kosmetika v zemích Unie prodává. Na zvířatech se testuje naprostá většina přípravků, které běžně používáme, včetně zubních past, šamponů, parfémů, pleťových krémů, laků na nehty atd. K testování se používá několik druhů zvířat a nejběžnějšími testy jsou: Draizův oční test, při němž se zkoušená látka vkapává opakovaně do očí pokusným králíkům při plném vědomí a zaznamenávají se vzniklá poškození ve škále od slabě dráždící až po leptavé účinky. Test orální toxicity, kdy jsou zvířata i opakovaně násilně krmena zkoušenou látkou, aby se zjistil možný toxický účinek. Test kožní dráždivosti, při kterém je testovaná látka nanášena na oholenou kůži na zádech králíků nebo morčat a je pozorována reakce, která se může projevit i těžkými záněty kůže. Jaká základní legislativa platí v této oblasti na území EU jsme se zeptali členky Svobody zvířat, koordinátorky kampaně Za nahrazení pokusů na zvířatech Lenky Hecové: „Je to především Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/15/ES, kterou se už po sedmé mění směrnice Rady 76/768/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických výrobků a která platí od března 2003. Zákaz testovat kosmetiku a její složky nebo kombinace složek a takové výrobky prodávat na území EU, by měl definitivně vejít v platnost až v roce 2013, ačkoli již od loňského září platí na území celé EU zákaz testovat finální kosmetické výrobky a zákaz uvádět na trh produkty, které byly testovány na zvířatech, pokud existuje ověřená alternativní metoda. Do roku 2013 je však podle této směrnice možné udělit výjimku, pokud firma prokáže, že k testům vyjmenovaným ve směrnici neexistuje vědecky ověřená alternativní metoda. Výjimka pro testování na zvířatech bude udělována třem skupinám testů. Jde o toxicitu po opakované dávce, toxicitu pro reprodukci a toxikokinetiku.“ Vědecké ověření (validace) metod nahrazujících testy na zvířatech je proces velmi zdlouhavý a nákladný. Výsledky těchto metod jsou srovnávány s pokusy na zvířatech. Zde je zásadní problém, protože alternativní metody jsou zpravidla přesnější a výsledky se tedy plně neshodují. Alternativa k testu oční dráždivosti je známa a používána od počátku 90. let, ale vědecky ověřena prozatím nebyla. Problémem jsou ovšem také, jako obvykle, chybějící finance. Podpora výzkumu a vývoje alternativ není dostatečně zajištěna ani v rámci EU, ani na úrovni jednotlivých členských států. Hrozí také riziko, že firmy budou nuceny používat k testování pouze ty vědecky ověřené alternativní metody zařazené do oficiálního seznamu, což flexibilní využívání alternativ zbytečně komplikuje.
11
Navíc ke skutečnému zlepšení celkové situace nedojde, pokud současně nebude platit i plný zákaz prodeje testovaných výrobků. Teoreticky se také ovšem může stát, že zákaz testovat kosmetiku a její složky se další revizí platné směrnice odsune třeba až na rok 2020. Situace u nás a návrh Ministerstva zdravotnictví Dle poslední dostupné statistiky Státní veterinární správy nebylo v ČR pro testování kosmetiky použito v roce 2003 žádné zvíře. Od března 2004 platí zákaz testování kosmetiky a jejich ingrediencí obsažený v rozsáhlé novele Zákona na ochranu zvířat proti týrání. Tento úplný zákaz je však ohrožen návrhem novely Zákona o veřejném zdraví, které předložilo Ministerstvo zdravotnictví (MZd) v prvním čtení dolní komoře Parlamentu ČR. MZd navrhuje změkčit dosavadní úplný zákaz možností udělovat výjimky. Systém udělování výjimek ze zákazu je navíc neprůhledný a argument, že zřejmě nikdo o výjimku stejně žádat nebude, může být optimistický. I kdyby byl však pravdivý, není důvod výjimky v zákoně zavádět. MZd se hájí tím, že musí českou legislativu harmonizovat s právem EU. V tom má nepochybně pravdu, ale již neuvádí, že zákon v tomto ohledu v souladu s evropskou legislativou je. ČR má právo v oblasti ochrany zvířat přijmout přísnější právní normy, než platí v EU. To se také děje v mnoha evropských zemích. Například výše zmíněný zákaz testovat kosmetiku existuje ve Velké Británii, Nizozemsku a v Německu, dalším příkladem může být zákaz chovu kožešinových zvířat ve Velké Británii a Rakousku. Náš názor potvrzuje i stanovisko Ekologického právního servisu, který hodnotil kompatibilitu návrhu zákona předloženého MZd s dotyčnou směrnicí EU. Uvádí se v něm: „...K takovému změkčování naší vnitrostátní právní úpravy není žádný důvod a neopravňuje k němu rozhodně ani argument o znevýhodnění domácích výrobců kosmetiky oproti evropským výrobcům.“ Snížení konkurenceschopnosti je často používaný argument, ale v této souvislosti je sporný. Spotřebitelé již vnímají a do budoucna budou vnímat stále citlivěji problematické zacházení se zvířaty. Tolerance k pokusům na zvířatech se stále snižuje a oblast kosmetiky je vnímána jako obzvláště neetická. Navíc testování kosmetiky pomocí alternativních metod může být levnější a přesnější. Jen v Evropě najdeme hned několik desítek firem, které své výrobky na zvířatech netestují a nepředstavuje to pro ně žádný významný problém, naopak na tom staví svou komunikaci směrem ke spotřebitelům. „Návrh MZd je eticky, ekonomicky i vědecky neobhajitelný a je krokem, který ČR odsouvá z přední příčky zpět do skupiny zemí s problematickým přístupem k ochraně zvířat,“ konstatuje Lenka Hecová. Svoboda zvířat a Nadace na ochranu zvířat proto požadují, aby úplný zákaz testovat kosmetiku či její složky zůstal zachován. Tisková zpráva Svobody zvířat, o.s. a Nadace na ochranu zvířat
Gymnázium Český Krumlov, Chvalšinská 112, pořádá ve středu 11. května 2005 od 18,30 hod. přednášku
PO ALJAŠCE BOTANICKY I JINAK O své cestě po Aljašce bude v přednáškovém sále gymnázia vyprávět botanik RNDr. Vojtěch Žíla, profesor gymnázia ve Strakonicích.
12
Z JEDNÁNÍ JIHOČESKÉHO HEJTMANA A MINISTRA OBRANY ČESKÉ BUDĚJOVICE - Ministerstvo obrany poprvé připustilo, že by armáda mohla opustit vojenský výcvikový prostor v Boleticích na Českokrumlovsku. Někdo jiný než armáda by ale musel zaplatit náklady na sanaci, řekl při návštěvě újezdu ministr Karel Kühnl. S opuštěním areálu nesouhlasí armáda, potřebuje ho prý k výcviku vojáků. O jeho převedení pod samosprávu obcí již dlouho usiluje Jihočeský kraj, který jej chce využít pro rekreaci. Opuštění areálu by podle Kühnla bylo možné i přes nesouhlas armády. Z vojenské analýzy významu jednotlivých újezdů vyplývá, že potřebné jsou všechny. "Boletice jsou ale jediným újezdem, který není přímo spojen s vojenskou posádkou," uvedl hlavní argument ministr. Upozornil však, že jakákoli změna vojenského újezdu je podmíněna změnou zákona o zajišťování ochrany České republiky. Vybudování kapacit pro vojenský výcvik, které v jiných újezdech než v Boleticích neexistují, by podle Kühnla stálo 300 až 400 milionů korun. Při jednání s hejtmanem Jihočeského kraje Janem Zahradníkem stanovil Kühnl i další podmínky, za nichž by kraj mohl území získat. Kromě vyřešení legislativy a majetkového převodu je třeba zaplatit především náklady na sanaci, rekultivaci a pyrotechnické vyčištění prostoru, které si vyžádají nejméně 2,5 miliardy korun. Další náklady si pak vyžádá ekologický audit. Podle Kühnla je to třeba uhradit z jiných zdrojů, než je rozpočet armády. Zahradník byl s výsledkem jednání spokojen. "Je to škrtnutí záporného postoje, který tu dosud byl, i když jsme o tom jednali už téměř dva roky. Naším cílem je, aby areál mohla využívat veřejnost," řekl hejtman. V části areálu například investoři plánují vznik zimního střediska. Podle Zahradníka je nyní možné nastoupit cestu k vytvoření zákonných podmínek a začít jednat s okolními obcemi. "Existují již modely typu vojenský újezd Dobrá Voda na Prášilsku. Podobný proces bychom mohli sledovat i zde," řekl hejtman k otázce nákladů na sanaci. Armáda však se zachováním boletického výcvikového újezdu počítá. "Potřebujeme jej, je intenzivně využíván k výcviku našich jednotek a jako celek má své pevné místo v celkovém systému přípravy výcviku profesionální armády České republiky," řekl dnes novinářům Ivo Zbořil z generálního štábu. Vojenský újezd Boletice byl založen v roce 1947. Nachází se nedaleko lipenské rekreační oblasti. Vojáci využívají toho, že místní terén se do určité míry podobá horám na Balkáně; cvičí v něm proto například jednotky, které jsou pak nasazeny v Kosovu. Mimo vojáků v areálu trénují i policisté a hasiči. V jižních Čechách armáda zůstává ve Strakonicích, Bechyni a v Jindřichově Hradci. V současné době je v České republice pět vojenských výcvikových prostorů: Boletice na Českokrumlovsku, Hradiště na Karlovarsku, Libavá na Olomoucku, Dědice u Vyškova na Moravě a Jince v Brdech. Jejich celková plocha je zhruba 1300 čtverečních kilometrů, boletický areál má rozlohu 22.000 hektarů. ČTK, 7. dubna 2005
POZVÁNKA DO BRNA na pátek 29. 4. 2005 – vyhlášení Ropáka 2004 Děti Země Brno zvou na slavnostní vyhlášení výsledků ankety Ropák 2004 a Zelená perla 2004, které proběhne v pátek 29. 4. 2005 od 18 hodin v brněnském Divadle Radost (Bratislavská 32) blízko centra.
13
Základní program: 11.00 – 12.00 = tisková konference v Brně (místo bude ještě upřesněno – viz www.detizeme.cz/ropak) 18.00 – 19.00 = úvodní raut ve foyer Divadla Radost s Cimbálovou muzikou Veronica 19.00 – 20.00 = vyhlášení výsledků obou anket s komentáři a písněmi Jiřího Dědečka 20.00 – 20.30 = samostatný koncert Jiřího Dědečka 20.30 – 24.00 = závěrečný raut ve foyer divadla s cimbálovou muzikou a s vínem zdarma Co také ještě uvidíte a uslyšíte: 1) členy Komise 2) ekovideoklipy od Greenpeace 3) ukázky z filmu „Nuda v Brně“ 4) a další překvapení Vstupné: Vstupenky stojí 100 Kč a lze je objednat a zakoupit zde: 1) Ekologická poradna Veronica (Panská 9, tel. 542 422 750,
[email protected]) 2) Děti Země Brno (Cejl 48/50, tel. 545 210 393,
[email protected]). 3) Divadlo Radost (Bratislavská 32, tel. 545 321 273) Ubytování: Na požádání je možné zajistit ubytování 1) za 450 Kč na Rektorátu MU (Žerotínovo náměstí 9) v centru ve dvoulůžkových pokojích 2) zdarma na Hnutí DUHA (Bratislavská 31) blízko centra ve svém spacím pytli Výhodné vlakové spojení: 1) TAM: Praha-hl.n. (Brno) = 15.20 (18.15) nebo Praha-hl.n. = 16.00 (19.28) hodin 2) ZPĚT: Brno (Praha-hl. n.) = EC - 21.15 (23.55) nebo 23.49 (3.30) hodin Poděkování dárcům: 1) Nadace Partnerství Brno (www.nadacepartnerstvi.cz) 2) Moravská banka vín (www.bankavin.cz) 3) Víno Marcinčák Mikulov (www.vinmark.cz) 4) Restaurace - Rebio Brno - za vegeobčerstvení
SBORNÍK ČSOP JIHOČESKÉHO KRAJE V uplynulých dnech vyšel nový sborník, který obsahuje prezentaci 11 základních organizací ČSOP v Jihočeském kraji. Sborník sestavil Michal Bláha ze ZO ČSOP Hořec Blatná. Jeho vydání podpořil Jihočeský kraj v rámci Grantového programu na podporu rozvoje lidských zdrojů a na podporu systému EVVO v Jihočeském kraji. Kromě představení jednotlivých organizací sborník obsahuje informace o ČSOP jako celku, o oddílech Mladých ochránců přírody, adresář ZO ČSOP v Jihočeském kraji a přehled činnosti jihočeských ZO v uplynulém roce. Dále je možné se dočíst o celostátní přírodovědně-ekologické soutěži ZELENÁ STEZKA-ZLATÝ LIST a dalších aktivitách v oblasti "práce s dětmi a mládeží" jako jsou akce "Zachraňme studánky", Fotosoutěž, "Stříbrná nit", Březové lístky" apod. Jedna stránka je věnována environmentální výchově, vzdělávání a osvětě v Centrech ekologické výchovy v kraji. V textu, který je bohatě doprovázen fotografiemi, se můžete dočíst o tom, že ZO ČSOP v našem kraji vykazují 33 různých aktivit a co je potěšitelné, nezapomíná se na oddíly mládeže. Těch je v kraji 10 a sdružují celkem 182 dětí. Další zajímavostí je zjištění, že náš zpravodaj Šípek je v rámci ČSOP Jihočeského kraje jediná pravidelně vydávaná tiskovina. Pokud máte o sborník zájem, obraťte se na Michala Bláhu na e-mailové adrese:
[email protected] nebo č. tel. 728 784 844. Petr Resch 14
PĚTINA EVROPANŮ ŽIJE V CHUDOBĚ, 5 % HLADOVÍ Pět procent evropské populace je ohroženo hladem, 21 % obyvatel navíc žije v podmínkách chudoby, tj. za méně než 2 americké dolary na den. Prohlásil to generální ředitel OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Jacques Diouf ve francouzském Montpelliere. MONTPELLIER - "Tyto údaje jsou sice příznivější než na jiných kontinentech, ale mezi jednotlivými zeměmi existují výrazné rozdíly," řekl Diouf při zahájení regionální evropské konference FAO. Zdůraznil dále, že v Evropě se sice najdou nejvyspělejší státy světa, situace ale není všude stejná. Zvláštní pozornost si podle něj zaslouží zejména nejchudší státy, tj. jihovýchod kontinentu a země bývalého Sovětského svazu. Právě v zemědělských regionech je vysoká míra chudoby. Počet lidí ohrožených nedostatkem navíc stále narůstá. Zatímco v letech 1993-1995 v Evropě v nouzi žilo 25 miliónů osob, v letech 1999-2001 už 34 miliónů. "Největší nárůst hladových zaznamenaly země bývalého Sovětského svazu. Tam počet živořících podle posledních statistik stoupl z 20,6 miliónu na 28,8 miliónu," uvedl Diouf. FAO uvádí, že situaci v Evropě zhoršuje zejména neúroda. Právě výkyvy v zemědělské produkci nejvíce ohrožují obyvatele Arménie, Bulharska, Moldávie a Ukrajiny. Novinky
Z KNIHY „KOŘENY ZLA“ aneb O příčinách odcizení člověka přírodě a úpadku jeho sociálního chování od Pavla Peciny: Zoofóbie se v posledních letech stala módou. Přestože neexistují statisticky průkazné doklady pro taková tvrzení, většině lidí se podařilo vsugerovat, že každý živočich je smrtelným nebezpečím pro ně a pro jejich děti. Realita je přitom právě opačná: fyzicky a duševně zdraví lidé vyrůstají většinou na venkově, obklopeni přírodou, hrající si v dětství na hnojišti a občas přebývající v psí boudě, zatímco městská zoofobně deformovaná, skleníková populace je na tom zdravotně i psychicky nejhůř. Přesto se uvedené zoofobní bludy objevily i v řadě hygienických a podobných norem. Absurdita situace jde tak daleko, že lidem začíná vadit i vůně květin, zpěv ptáků, neřku-li žadonění havraních mláďat nebo kokrhání kohouta, zatímco bydlení či procházka na frekventované městské třídě s hlučností a exhalacemi výrazně přesahující normu považují za výhodné a v pořádku... A tak místo aby se lidé dovídali, kolik z nich, na co a proč zbytečně umírá, mohli se k tomu nějak aktivně postavit a případně vzít věc svého zdraví do svých rukou, zabývají se shazováním hnízd jiřiček, vypuzováním netopýrů z paneláků, parfémováním svých bytů toxickými insekticidy, rozmělňují zveličené údaje o negativním významu holubů ve městech a stěžují si, že sousedovi štěká pes. Ano, všichni jsme tak trochu cvoci.
15
Pozvánky: - Příští schůze výboru se bude konat 10. května v 16.30 hod. na SEV Šípek v budově gymnázia. CEIS ZO ČSOP Šípek Český Krumlov ve spolupráci s Městskou knihovnou v Českém Krumlově pořádají ve středu 4. května 2005 v budově knihovny od 18,00 hod. přednášku
MALAJSIE V DUBNU 2005 aneb úplně čerstvé vyprávění Zaměstnanec Správy chráněné krajinné oblasti Blanský les, Mgr. Zdeněk Hanč se před týdnem vrátil z cest po jihovýchodní Asii. Zde také navštívil malajský poloostrov. Ve svém vyprávění, doprovázeném promítáním, návštěvníkům přednášky mimo jiné přiblíží vysočinu Cameron, nejstarší prales planety v národním parku Taman Negara, ostrov Tioman a nádherné hlavní město Kuala Lumpur. Podporováno ze zdrojů EU PHARE Dlouhodobá udržitelnost občanské společnosti. ~~~~~~~~~~~~ Projekt "Vydávání periodika Zpravodaj Šípek a jeho rozšíření z regionální úrovně na krajskou" byl podpořen v rámci výběrového řízení MŽP na podporu projektů předkládaných nestátními neziskovými organizacemi.
Odesilatel: 15/06 ZO ČSOP Šípek c/o Gymnázium, Chvalšinská 112 381 01 Český Krumlov vydává Centrum environmentálních informací a služeb Šípek, Masná 131, 381 01 Český Krumlov tel.: 380 704 620, e-mail:
[email protected] kontakt na SEV: č. tel.: 380 714 048, mobil: 721 179 755, e-mail:
[email protected] www.sipek.ckrumlov.cz Uzávěrka jednotlivých čísel 5. každého měsíce. Náklad 180 ks. Odpovědný redaktor Petr Resch. Obsah neprošel jazykovou úpravou. Podávání novinových zásilek povoleno ObSP v Českých Budějovicích j.zn.: P-686/94 ze dne 2. března 1995
16
