Z P R A C O V A T E L TENET, SPOL. S R. O., ARCHITEKTONICKÝ ATELIÉR H O R S K Á 6 4 Z A K Á Z K A Č Í S L O T R U T N O V

ÚZEMNÍ PLÁN TRUTNOV VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZMĚNY Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ P O Ř I M Ě S T S K Ý

Z O V Ú Ř A D

S L O V A N S K É 5

4

1

1

6

T

A T E L T R U T N O V

N Á M . R

U

T

MĚŘÍTKO -

1 6 5 N

O

V

PŘÍLOHA ČÍSLO

Z P R A C O V A T E L TENET, SPOL. S R. O., ARCHITEKTONICKÝ ATELIÉR H 5

O 4

1

R

S 0

1

K T

Á R

U

6 T

N

4 O

V

ZAKÁZKA ČÍSLO 1 2 0 5 6 1

PROJEKTANT: ING. ARCH. VLADIMÍR SMILNICKÝ, AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT ČKA 00 503

ÚZEMNÍ PLÁN TRUTNOV ZMĚNA Č.1

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZMĚNY Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Obsah vyhodnocení předpokládaných vlivů změny č.1 územního plánu na udržitelný rozvoj území A. Vyhodnocení vlivů změny č.1 územního plánu na životní prostředí zpracované podle přílohy stavebního zákona B. Vyhodnocení vlivů změny č.1 územního plánu na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti C. Vyhodnocení podkladech

vlivů

na

skutečnosti

zjištěné

v územně

analytických

D. Vyhodnocení vlivů na jiné skutečnosti ovlivněné navrženým řešením, avšak nepodchycené v územně analytických podkladech E. Vyhodnocení přínosu změny č.1 územního plánu Trutnov k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí



A. Vyhodnocení vlivů změny č.1 územního plánu na životní prostředí zpracované podle přílohy stavebního zákona

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU TRUTNOV Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí

Zpracovatelé posouzení

Autorizovaná osoba:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová držitel autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí MŽP č. j. 32190/ENV/09, prodloužena rozhodnutím č.j. 7681/ENV/13

Vedoucí zakázky:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová

Pořizovatel změny č.1 územního plánu Trutnov:

Městský úřad Trutnov odbor rozvoje města a územního plánování

Zpracovatel změny č.1 územního plánu Trutnov:

TENET, spol. s r.o., architektonický ateliér Horská 64, 541 01 Trutnov

Hlavní projektant:

Ing. arch. Vladimír Smilnický

Objednatel:

Město Trutnov Slovanské náměstí 165 541 16 Trutnov

Strana: 2


Obsah Zpracovatelé posouzení ........................................................................................................................................2 Obsah 3 PŘEHLED ZKRATEK............................................................................................................................................5 ÚVOD 7 1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ......................................................................................................................................9

1.1. 2.

Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k jiným koncepcím .................. 12

ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ................................................................................ 14

2.1. Cíle (priority) ochrany životního prostředí přijaté ve vybraných strategických dokumentech na vnitrostátní úrovni ........................................................................................ 14 2.2. Referenční cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví ......................................................... 23 3.

ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE ........................................................................ 24

3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5. 3.6. 3.7. 3.8. 3.9. 3.10. 3.11. 4.

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY .......................................................................................................... 46

4.1. 4.2. 5.

7.

Urbanizované území................................................................................................. 46 Zóny neurbanizované ............................................................................................... 47

SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................... 50

5.1. 5.2. 5.3. 5.4. 5.5. 6.

Geologické a geomorfologické poměry ..................................................................... 24 Hydrologické poměry ................................................................................................ 26 Kvalita ovzduší a klimatické poměry ......................................................................... 30 Pedologické poměry ................................................................................................. 32 Biogeografické poměry ............................................................................................. 32 Současný stav využití krajiny v zájmovém území ...................................................... 34 Ochrana přírody a krajiny ......................................................................................... 35 Hmotný majetek a kulturní památky .......................................................................... 37 Dopravní a technická infrastruktura........................................................................... 42 Obyvatelstvo ............................................................................................................ 44 Pravděpodobný vývoj životního prostředí v území bez provedení koncepce .............. 44

Ochrana přírody a krajiny a NATURA 2000............................................................... 50 Ovzduší .................................................................................................................... 51 ZPF .......................................................................................................................... 51 Krajinný ráz .............................................................................................................. 52 Hluk ......................................................................................................................... 52

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - METODA HODNOCENÍ A JEJÍ OMEZENÍ.............................................................................. 55 POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ. ...........................................................................................................................................63

7.1. 7.2. 7.3. 7.4. 7.5. 7.6. 7.7. 7.8.

Ochrana přírody a krajiny ......................................................................................... 63 Vlivy na ÚSES a prostupnost krajiny ......................................................................... 63 Vlivy na ZPF resp. PUPFL ........................................................................................ 63 Vlivy na krajinný ráz.................................................................................................. 64 Vlivy na hlukovou situaci........................................................................................... 64 Vlivy na ovzduší ....................................................................................................... 65 Vlivy na veřejné zdraví ............................................................................................. 65 Vlivy na dopravní a technickou infrastrukturu ............................................................ 67

Strana: 3


7.9. 7.10. 8.

Vlivy na hydrologické poměry ................................................................................... 68 Kumulativní a synergické vlivy .................................................................................. 68

POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. .................................................................. 69

8.1. 8.2. 8.3. 8.4. 8.5. 8.6. 8.7. 8.8. 8.9.

Ochrana přírody a krajiny, NATURA 2000................................................................. 69 ÚSES a prostupnost krajiny ...................................................................................... 69 ZPF .......................................................................................................................... 69 Krajinný ráz .............................................................................................................. 69 Hluková situace ........................................................................................................ 69 Ovzduší .................................................................................................................... 70 Veřejné zdraví .......................................................................................................... 70 Územní plánování .................................................................................................... 70 Hydrologické poměry ................................................................................................ 70

9.

ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ......................................................................................................................... 71 10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. ............................................................................................................................................... 73 11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PORSTŘEDÍ ................................................................ 74 12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ............................................................................... 76 Použité podklady ................................................................................................................................................ 78 SEZNAM TABULEK:

Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15

Seznam změn........................................................................................................................ 10 Sada referenčních cílů ochrany ŽP ........................................................................................ 23 Přehled vodních toků v řešeném území.................................................................................. 28 Imisní zátěž v roce 2011, stanice imisního monitoringu ČHMÚ č. 1504 Trutnov Mládežnická (HTRMA) a stanice Krkonoše Rýchory (HKRY) ...................................................................... 30 Charakteristika klimatických oblastí (Quitt 1977) .................................................................... 31 Přehled nemovitých kulturních památek evidovaných v ústředním seznamu NKP .................. 37 Stav obyvatel ......................................................................................................................... 44 Přírůstek obyvatelstva............................................................................................................ 44 Nezaměstnanost .................................................................................................................... 44 Uchazeči o práci .................................................................................................................... 44 Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru pro hluk ze stavební činnosti ................................................ 53 Sada referenčních cílů ochrany ŽP a veřejného zdraví ........................................................... 55 Hodnocení vlivů návrhových ploch na referenční cíle ochrany ŽP........................................... 56 Rozvojové plochy Změna č.1 ÚP Trutnov - zábory: ............................................................... 63 Vztah zdravotních determinant a oblastí podpory koncepce ................................................... 66

SEZNAM OBRÁZKŮ:

Obr 1. Obr 2. Obr 3. Obr 4. Obr 5. Obr 6.

Schéma řešeného území: ........................................................................................................ 9 Geologická mapa zájmového území (zdroj: mapový server ČGS)........................................... 25 Hydrologická povodí 4. řádu .................................................................................................. 27 Hydrogeologické rajóny a zdroje podzemních vod (zdroj: Heis VUV) ...................................... 29 Vymezení ÚSES na regionální a nadregionální úrovni ........................................................... 36 Hluková mapa Trutnova (zdroj: geoportál CENIA) .................................................................. 54

Strana: 4


PŘEHLED ZKRATEK B(a)P CO ČIŽP ČOV ČSN ČSÚ D11 dB(A) EIA EK EU EVL EO HG HKK CHKO CHOPAV IAD IDS KO KÚ HKK LBC LV MCHÚ MMR MÚK MZe MŽP NEHAP NOx NRP NP OP OOP OZKO OŽP pH PHM PHO PM10 PO PP PÚR ČR PUPFL PZKO RBC REZZO

benzopyren oxid uhelnatý Česká inspekce životního prostředí čistírna odpadních vod Česká státní norma Český statistický úřad dálnice D11 ekvivalentní hladina hluku posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (angl. Environmental Impact Assessment) Evropská komise Evropská unie evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 ekvivalentní obyvatel hydrogeologie / hydrogeologický Královéhradecký kraj chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod integrovaná autobusová doprava integrovaný dopravní systém komunální odpad krajský úřad Královéhradeckého kraje lokální biocentrum limitní hodnota maloplošné chráněné území ministerstvo pro místní rozvoj mimoúrovňová křižovatka ministerstvo zemědělství ministerstvo životního prostředí Akční plán zdraví a životního prostředí ČR oxidy dusíku národní rozvojový plán národní park ochranné pásmo orgán ochrany přírody oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ochrana životního prostředí vodíkový exponent - veličina vyjadřující kyselost vodných roztoků pohonné hmoty pásmo hygienické ochrany tuhé znečišťující látky frakce do 10 µm (angl. Particle Matter) ptačí oblast soustavy Natura 2000 přírodní park Politika územního rozvoje České republiky pozemky určené k plnění funkce lesa Plán ke zlepšení kvality ovzduší regionální biocentrum registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší

Strana: 5


R11 ŘSD SEA SO2 SPŽP SUR ČR SVP SZÚ TKO TTP TZL ÚP ÚPD ÚSES UZIS VKP WHO ZCHÚ ZPF ZÚR ZVHS/ZVS ŽP

rychlostní silnice 11 Ředitelství silnic a dálnic Strategical Environmental Assesment (posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví) oxid siřičitý Státní politika životního prostředí České republiky Strategie udržitelného rozvoje České republiky Směrný vodohospodářský plán Státní zdravotní ústav tuhý komunální odpad trvalé travní porosty tuhé znečišťující látky územní plán územně plánovací dokumentace Územní systém ekologické stability Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR významný krajinný prvek World Health Organisation – Světová zdravotnická organizace zvláště chráněná území zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje zemědělská vodohospodářská správa životní prostředí

Strana: 6


ÚVOD Předkládané posouzení vlivů územně plánovací dokumentace „Změna č.1 územního plánu Trutnov“ (dále jen „změna č.1 ÚP“) na životní prostředí (SEA dokumentace) je vypracováno ve smyslu zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Město Trutnov zadalo zpracování dokumentace vlivu změny č.1 ÚP na životní prostředí Mgr. Janě Švábové Nezvalové, držitelce autorizace ke zpracování dokumentací a posudků dle § 19 zákona č. 100/2001Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Nutnost zpracování této studie vychází ze závěru zjišťovacího řízení, jež je součástí koordinovaného stanoviska Královéhradeckého kraje, vydaného v rámci projednávání návrhu zadání změny č.1 ÚP pod číslem jednacím 15597/ZP/2012 dne 18.09.2012. Hlavními důvody jsou: změna č.1 ÚP může závažně ovlivnit životní prostředí, stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a na úrovni předloženého návrhu zadáni nebylo možné změnu č.1 ÚP dostatečně posoudit dle kritérií, jež stanoví příloha č. 8. zákona. Stanovisko Krajského úřadu (cituji): IV. Posuzování vlivů na životní prostředí Změnu č.1 územního plánu Trutnov je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí podle § 10i zákona o posuzování vlivů. Po důkladném prostudování předloženého zadání byla shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivů na životní prostředí, a to převážně z těchto důvodů: • Změna č.1 územního plánu Trutnov může závažně ovlivnit životní prostředí, • Změna č.1 územního plánu Trutnov je koncepcí, která stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů, • uvedenou koncepci nelze dostatečně posoudit ve fázi předloženého návrhu zadání Změny č.1 územního plánu Trutnov (na základě kritérií stanovených přílohou č. 8 zákona o posuzování vlivů). Odůvodnění: na základě obsahu zadání, kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona o posuzování vlivů a vyjádření věcně příslušných oddělení odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu provedl úřad, jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona, posouzení možných vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí a požaduje podle § 10i odst. 3 zákona o posuzování vlivů zpracování vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí. /Konec citace/. Na základě této připomínky byla vypracována dokumentace - Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace změna č.1 ÚP na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zpracovaná řešitelským týmem pod vedením autorizované osoby Mgr. Jany Švábové Nezvalové. Pořizovatelem ÚPD je MěÚ Trutnov, odbor rozvoje a územního plánování. Zpracování posouzení proběhlo v lednu až březnu roku 2013, následovala revize v květnu 2014. Revize posouzení vlivů změny č.1 ÚP na životní prostředí provedená k říjnu 2014 na základě dosavadního průběhu projednání změny č.1 ÚP, provedla zahrnutí dohodnutých úprav návrhu změny č.1 ÚP. Jedná se o následující úpravy a upřesnění: Z projednávání změny č.1 ÚP byly vypuštěny veškeré úpravy týkající se plochy koridoru rychlostní silnice R11 vymezené v platném Územním plánu Trutnov na základě doporučení Ministerstva pro místní rozvoj ponechat stávající způsob vymezení plochy Z81 pro umístění rychlostní silnice R11. K vymezení zastavitelné plochy Z110 pro umístění větrné elektrárny v katastrálním území Debrné bylo dohodnuto, že stávající počet ploch vymezených na území obce Zlatá Olešnice a obce Trutnov nepřesáhne celkový počet 3 zastavitelných ploch. Na základě výsledku probíhajících průzkumů a měření bude v rámci veřejného jednání o návrhu změny č.1 ÚP buď plocha Z110 z návrhu vypuštěna nebo ponechána. V případě jejího ponechání v návrhu změny č.1 ÚP bude následně zastaveno její projednávání v rámci změny č.1 územního plánu Zlatá Olešnice.

Strana: 7


Východiska posouzení Základním podkladem pro zpracování posouzení byla ÚPD a informace předané jejím zpracovatelem firmou TENET spol. s.r.o., zastoupenou Ing. arch. Vladimírem Smilnickým a pořizovatelem změny č.1 ÚP - odborem rozvoje a majetku města Městského úřadu Trutnov. Další údaje byly získány během vlastního průzkumu míst předpokládaných změn funkčního využití a bylo využito informací z veřejných zdrojů v síti internet a archívu zpracovatele posouzení. Zpracovateli byly poskytnuty následující podklady: • Návrh zadání změny č.1 ÚP • Textová a grafická část návrhu změny č.1 ÚP • Územně analytické podklady ORP Trutnov - 2. úplná aktualizace 2012 • Plán nadregionálního a regionálního systému ekologické stability pro území Královéhradeckého kraje • Koordinované stanovisko KHK k návrhu zadání změny č.1 ÚP Důvody pro pořízení změny č.1 ÚP Zastupitelstvo města Trutnova rozhodlo z vlastního podnětu na svém zasedání dne 20. února 2012 usnesením č. 2012-32/1 o pořízení aktualizace Územního plánu Trutnov vydaného formou opatření obecné povahy na základě usnesení ZM Trutnov č. 2011-266/4 dne 19.9.2011. Aktualizace respektive „Změna č. 1 Územního plánu Trutnov“ bude pořízena postupem dle ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění zákona č. 68/2007 Sb., a zákona č. 191/2008 Sb., (dále jen „stavební zákon“), vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen „vyhláška“) a zákona č 500/2004 Sb., správní řád a ostatních souvisejících právních předpisů, v platném znění. Vymezení řešeného území Řešené území tvoří správní území města Trutnova, které se skládá ze 17 dílčích katastrálních území. Velikost řešeného území je cca 10 335 ha, z toho má urbanizované území města výměru cca 1505 ha. K 31.1.2012 mělo město 30 957 obyvatel. Správní území města Trutnov (řešené území) se skládá z následujících katastrálních území: k.ú. Babí k.ú. Bezděkov u Trutnova k.ú. Bohuslavice nad Úpou k.ú. Bojiště u Trutnova k.ú. Debrné k.ú. Dolní Staré Město k.ú. Horní Staré Město k.ú. Lhota u Trutnova k.ú. Libeč k.ú. Oblanov k.ú. Poříčí u Trutnova k.ú. Starý Rokytník k.ú. Střítěž u Trutnova k.ú. Studenec u Trutnova k.ú. Trutnov k.ú. Volanov k.ú. Voletiny

Strana: 8


Obr 1.

Schéma řešeného území:

1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM Celková koncepce řešení změny č.1 ÚP V rámci změny č.1 ÚP budou s ohledem na aktuální stav katastru nemovitostí prověřeny Územním plánem Trutnov vymezené zastavitelné plochy pro: • bydlení, • občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá, • občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení, • smíšené obytné, • dopravní infrastrukturu – silniční a technickou infrastrukturu, jejichž potřeba vyplyne v návaznosti na nově vymezené plochy, • plochy výroby a skladování přístupné ze silnice I/14 (Krkonošská), • plochy smíšené nezastavěného území – sportovní • specifické plochy

Strana: 9


V rámci změny č.1 ÚP byla v odkazu na ustanovení § 58 odst. 3 stavebního zákona provedena aktualizace zastavěného území. Tab. 1

Seznam změn a úprav

Označení změny

Charakter změny

Katastrální území

Z1/1

Změna podmínek v zastavitelné ploše Z72

Volanov

Z1/2

Nová zastavitelná plocha Z110 (větrná elektrárna)

Debrné

Z1/3

Nová zastavitelná plocha pro rekreaci Z111 (rodinná rekreace)

Z1/4

Nový způsob využití plochy (hromadná rekreace)

Z1/5

Nová zastavitelná plocha Z120 (hromadná rekreace)

Z1/6

Nesouhlasné stanovisko DO (KÚ KHK) k návrhu změny po společném jednání

Z1/7


Z1/8

Nový způsob využití plochy (dřevařská výroba, stavební výroba)

Z1/9

Nová plocha změny v krajině K3 (dva rybníky)

Z1/10

Nová zastavitelná plocha Z117 (bydlení v rodinném domě)

Z1/11

Nová zastavitelná plocha Z119 (bydlení v bytových domech)

Z1/12

Nová plocha změny v krajině K4 (nepobytová rekreace)

Horní Staré Město

Z1/13

Nová zastavitelná plocha Z114 (bydlení v rodinném domě)


Z1/14

Nová zastavitelná plocha Z118 (smíšené obytné)


Z1/15

Nová zastavitelná plocha Z118 (komerční zařízení)


Z1/16

Nový způsob využití plochy (občanské vybavení)

Trutnov

Z1/17

Nový způsob využití plochy (bydlení v bytových domech)

Trutnov

Z1/18


Z1/19

Zrušení plochy, kde změny využití prověří územní studie US.10

Libeč

Z1/20



Z1/21



Z1/22



Z1/23



Z1/24



Z1/25



Z1/26


Trutnov

Z1/27


Poříčí u Trutnova

Z1/28



Z1/29


Z1/30

Zrušení plochy, kde změny využití prověří územní studie US.6, zrušení plochy přestavby P11 a P12 s ponecháním požadovaného využití

Z1/31


Trutnov, Volanov

Z1/32


Trutnov, Volanov

Strana: 10

Babí Starý Rokytník Volanov

Poříčí u Trutnova Trutnov Horní Staré Město Trutnov

Trutnov


Z1/33


Bohuslavice nad Úpou

Z1/34


Bojiště u Trutnova

Z1/35


Starý Rokytník

Z1/36


Starý Rokytník

Z1/37


Starý Rokytník

Z1/38


Starý Rokytník

Z1/39


Střítež u Trutnova

Z1/40



Z1/41



Z1/42


Studenec u Trutnova

Z1/43

Zrušení podmínky pořadí změny v území pro zastavitelnou plochu Z86

Z1/44

Úprava vymezení zastavitelné plochy Z83

Z1/45


Trutnov

Z1/46


Trutnov

Z1/47

Umístění okružné křižovatky a úprava vjezdů

Trutnov

Z1/48

Oprava plochy podle stávajícího využití

Z1/49

Po opětovném prověření skutečného stavu na základě námitky po veřejném projednání, ponechána plocha s rozdílným způsobem využití dle ÚP (bez změny)

Z1/50

Zmenšení plochy, kde změny využití prověří územní studie US.9

Z1/51


Z1/52

Nesouhlasné stanovisko DO (KÚ KHK) k návrhu změny po veřejném projednání

Z1/53

Úprava části trasy biokoridoru LK 62A


Z1/54



Z1/55


Trutnov

Z1/56



Z1/57


Dolní Staré Město

Z1/58


Dolní Staré Město

Z1/59


Bezděkov u Trutnova

Z1/60

Úprava vymezení plochy s rozdílným způsobem využití dle územní studie


Z1/61

Úprava vymezení plochy s rozdílným způsobem využití dle územní studie


Poříčí u Trutnova, Bohuslavice nad Úpou Trutnov, Bojiště u Trutnova


Libeč Trutnov

Urbanistická koncepce Urbanistická koncepce stanovená Územním plánem Trutnov je Změnou č.1 ÚP respektována. Zachován bude stávající charakter sídla, hladina zástavby a ve změně č.1 ÚP budou respektovány stávající dominanty města i území městské památkové zóny včetně území jejího případného rozšíření. Zastavitelné plochy jsou vymezovány tak, aby sídlo vhodně zahušťovaly a minimalizovaly tím zábor krajiny. V rámci změny č.1 ÚP je zachováno stávající členění podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (hlavní využití, přípustné využití, nepřípustné využití, popřípadě podmíněně přípustné využití, podmínky prostorového uspořádání). Jednotlivé podmínky využití ploch mohou být po jejich prověření změnou č.1 ÚP upřesněny nebo doplněny či specifikovány z hlediska výkladu použitých pojmů (koeficient míry

Strana: 11


zastavění, procentuální zastoupení způsobu využití v dané ploše – obchod vs. průmysl, plocha stavebního pozemku apod.). Dále bude v rámci změny č.1 ÚP prověřena možnost zastavování proluk nebo dostavby na pozemcích nacházejících se ve stabilizovaných plochách funkčního využití „Bydlení v rodinných domech – venkovské (BV)“ a „Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI)“ vymezených v ÚP Trutnov, u kterých není možné naplnit podmínku prostorového uspořádání vztahující se k minimální výměře stavebního pozemku. Koncepce technické a dopravní infrastruktury Změna č.1 ÚP bude respektovat stávající dopravní, občanské a technické vybavení řešeného území. V rámci změny č.1 ÚP budou zohledněny zpracované průzkumy, studie a projekty dopravní a technické infrastruktury. Dopravní infrastruktura V rámci změny č.1 ÚP bude řešeno napojení nových lokalit výstavby v zastavěném území a zastavitelných plochách na stávající případně novou dopravní infrastrukturu tak, aby tato odpovídala příslušným právním a prováděcím předpisům. Změna č.1 ÚP výrazně nezmění stávající koncepci dopravy. Technická infrastruktura Změna č.1 ÚP v nových zastavitelných plochách nebude vymezovat koridory dopravní a technické infrastruktury. Pro možnost posouzení kapacity technické infrastruktury bude u zastavitelných ploch uvažováno s velikostí pozemku 1 000 m2 na 1 rodinný dům v plochách „Bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI)“ a 1500 m2 v plochách „Bydlení v rodinných domech – venkovské (BV)“. Občanské vybavení Koncepce občanského vybavení v řešeném území se změnou č.1 ÚP nezmění. Ve změně č.1 ÚP budou respektovány stávající plochy občanského vybavení. Veřejná prostranství Ve změně č.1 ÚP budou respektovány stávající plochy veřejných prostranství. Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace V rámci změny č.1 ÚP budou prověřeny následující již vymezené veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšných opatření a asanace: WD4 – místní komunikace Nové Dvory – Horní Staré Město z důvodu zpřesnění trasy části komunikace v rámci zpracovávaného regulačního plánu Trutnov – Nové Dvory bude změnou č.1 ÚP zanesena do ÚP Trutnov aktuální trasa WD4 v úseku od křižovatky místní komunikace v ulici Novodvorská s komunikací v ulici Poříčská po křižovatku místní komunikace v ulici Hornoměstská s komunikací v ulici Poříčská. Změna č.1 ÚP nevymezuje nové veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření ani asanace.

1.1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k jiným koncepcím Níže uvedené koncepční dokumenty byly zpracovatelem SEA využity pro stanovení hodnotícího rámce, tj. pro výběr sady referenčních cílů životního prostředí. Podrobná charakteristika vybraných, z hlediska SEA nejdůležitějších koncepcí je uvedena v následující podkapitole 2.1. Mezinárodní úroveň: • Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu • Rámcová úmluva OSN o změně klimatu • Rámcová směrnice pro vodní politiku Společenství (2000/60/ES) Národní úroveň: • Politika územního rozvoje České republiky (2008) • Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010) • Státní politika životního prostředí (2012)

Strana: 12


Plán odpadového hospodářství ČR (2003) Státní surovinová politika (1999) Státní energetická politika (2004) Národní alokační plán k EU ETS Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (1999) Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (2004) Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (1998) Zdraví pro všechny v 21. století - Zdraví 21 (2002) Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (2002) • Vodohospodářská politika ČR (2004), Plán hlavních povodí ČR • Národní program snižování emisí ČR (2006) • Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) • Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (1998) • Národní lesnický program (2003) • Dopravní politika ČR (2005) • Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (2004) • Národní implementační plán Stockholmské úmluvy (2004) Regionální úroveň: • Strategie rozvoje kraje 2006-2015 • Dotační strategie Královéhradeckého kraje 2010-2013 • Program rozvoje kraje 2008-2010 • Program rozvoje cestovního ruchu (2008) • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (2004) • Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) v Královéhradeckém kraji (2004) • Integrovaný krajský program snižování emisí a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje (2004) • Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje (2004) • Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje - verze 04/2004 • Regionální surovinová politika Královéhradeckého kraje (2004) • Koncepce zemědělské politiky Královéhradeckého kraje (2004) • Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje (2009) • Územní energetická koncepce Královéhradeckého kraje • Plán rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji pro období 2007 - 2009. 1. Aktualizace pro období 2008 - 2009. • Strategie protidrogové politiky Královéhradeckého kraje na období 2008 – 2010 • Krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením Královéhradeckého kraje, (2007) • Koncepce prevence kriminality na léta 2009 až 2011 v Královéhradeckém kraji • Strategie rozvoje lidských zdrojů Královéhradeckého kraje 2007-2015 • Koncepce protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje • Regionální inovační strategie Královéhradeckého kraje (2010) • Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje • Plánování v oblasti vod • • • • • • • • •

Místní úroveň • ÚAP ORP Trutnov - 2. úplná aktualizace 2012 • Strategický plán rozvoje města - aktualizace 2009 • Územní plán Trutnov (2011) Nelze vyloučit ani přítomnost dalších koncepcí resp. programů různých subjektů. Vlivy realizace všech koncepcí budou vzájemně interferovat, při vhodném návrhu aktivit odpovídajícím posouzení vlivů na životní prostředí a realizaci odpovídajících opatření nelze očekávat významné riziko kumulace negativních

Strana: 13


vlivů. V řadě případů lze očekávat, že koncepce se budou překrývat, resp. budou využívat společné finanční zdroje. V rámci vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚP na životní prostředí byly vzaty v úvahu relevantní cíle v oblasti ochrany životního prostředí výše uvedených koncepcí a na jejich základě byla sestavena sada referenčních cílů ochrany životního prostředí (viz podkapitola 2.2.), které tvoří základní referenční rámec pro hodnocení.

2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

2.1. Cíle (priority) ochrany životního prostředí přijaté ve vybraných strategických dokumentech na vnitrostátní úrovni Politika územního rozvoje České republiky (PÚR) Základním strategickým dokumentem v oblasti územního plánování na celostátní úrovni je Politika územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen PÚR) (Schváleno Vládou ČR usnesením z 20.7.2009 č. 929). Celé řešené území spadá dle nadřazeného strategického dokumentu celostátního významu PÚR do Rozvojové osy republikového významu (OS 4) a rovněž náleží do Specifické oblasti Krkonoše - Jizerské hory (SOB 7). OS 4 Praha - Hradec Králové/Pardubice - Trutnov - hranice ČR/Polsko (- Wroclav) Vymezení: Obce mimo rozvojové oblasti, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. dálnici D11, koridory připravovaného pokračování dálnice D11 a připravované rychlostní silnice R11 a železniční trať č. 010 v úseku Praha–Pardubice. Důvody vymezení: Území ovlivněné dálnicí D11 a jejím připravovaným pokračováním do Jaroměře, připravovanou rychlostní silnicí R11 Jaroměř–Trutnov–hranice ČR/Polsko, železniční tratí č. 010 v úseku Praha–Pardubice (I. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobením center Nymburk, Poděbrady, Kolín, Jaroměř, Dvůr Králové nad Labem a Trutnov. Navazuje na rozvojovou osu v zahraničí. SOB 7 Specifická oblast Krkonoše–Jizerské hory Vymezení: Území obcí z ORP Frýdlant (jižní část), Jablonec nad Nisou (severní část), Jilemnice (severní část), Liberec (severovýchodní část), Tanvald, Trutnov (severní část - Babí), Vrchlabí (severní část). Oblast se dotýká na území ORP Jablonec nad Nisou, Liberec a Tanvald OB7 Liberec. Důvody vymezení: a) Potřeba úměrně a rovnoměrně využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký rekreační potenciál Krkonoš, které jsou národním parkem a biosférickou rezervací UNESCO a zasahují na území Královéhradeckého a Libereckého kraje a do sousedního Polska a Jizerských hor, které jsou chráněnou krajinnou oblastí. Jde o celistvé území s kvalitním životním prostředím, vysokými přírodními a krajinnými hodnotami a s významným rekreačním potenciálem. b) Potřeba řešit střety aktivit rekreace a cestovního ruchu s přírodními a krajinnými hodnotami, vzhledem ke skutečnosti, že oblast je významně zatížena rekreací a cestovním ruchem tuzemským i zahraničním (Polsko, Německo) a patří k nejatraktivnějším turistickým regionům ČR. c) Potřeba snížení vysokého a stále rostoucího zatížení až přetížení území a dopravní a technické infrastruktury uživateli, zejména v místech, kde tento vliv zasahuje až do chráněných území přírody.

Strana: 14


d) Potřeba posílení ekonomické a sociální stability území pomocí koordinovaného rozvoje cestovního ruchu a dalších hospodářských odvětví, která jsou šetrná k životnímu prostředí. Nutnost kooperace území se sousední oblastí polských Krkonoš a Jelenihorské kotliny. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat: a) rovnoměrné, diferencované, úměrné a vyvážené využívání lidského, přírodního i ekonomického, zejména rekreačního potenciálu oblasti, b) zmírnění střetů nadměrného zatížení území rekreací a cestovním ruchem v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny, zejména v hlavních střediscích, především v období hlavní sezóny a vytváření podmínek rozvoje pro rozvoj šetrných forem rekreace a cestovního ruchu i mimo hlavní střediska, c) zlepšení dopravní dostupnosti území a přeshraničních dopravních vazeb, d) koordinovaný rozvoj ekonomických aktivit, zejména cestovního ruchu, preferování aktivit šetrných k životnímu prostředí. Úkoly pro územní plánování: V rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí a) v ostatních sídlech mimo stávající rekreační střediska vytvářet územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení, b) vytvářet územní podmínky pro rozvoj takových odvětví a aktivit, které budou diferencovaně a harmonicky a v souladu s požadavky ochrany přírody a krajiny využívat lidský, přírodní i ekonomický potenciál celého území a zvláštnosti jeho různých částí a které budou zmírňovat střety nadměrného zatížení území cestovním ruchem se zájmy ochrany přírody, c) vytvářet územní podmínky pro zajišťování udržitelnosti využívání rekreačního potenciálu oblasti, zejména s ohledem na regulaci zatížení cestovním ruchem, především pro rozvoj měkkých forem rekreace s ohledem na možnost celoročního využití, d) vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území uvnitř i přes hranice, zejména zkvalitnit napojení oblasti železniční dopravou na okolní centra osídlení, e) vytvářet územní podmínky pro zlepšení technické a dopravní infrastruktury, zejména pro rozvoj ekologických forem dopravy. Úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady: a) při tvorbě resortních dokumentů zohlednit specifika oblasti a cílenými programy podporovat rozvoj zejména ekologického zemědělství, ekologických forem rekreace, zpracování místních surovin, místních tradičních řemesel apod. b) při tvorbě resortních dokumentů zohlednit specifika oblasti a cílenými programy podporovat rozvoj ekologických forem dopravy, především na území národního parku a CHKO, zejména veřejné hromadné dopravy pro dojížďku za prací, službami a rekreací a dále rozvíjet síť cyklistických a turistických tras. c) prověřit reálné možnosti posílení kapacity dopravních cest navazujících na dálnice a rychlostní komunikace ze směru od Prahy, Hradce Králové a Liberce. V oblasti ochrany životního prostředí jako jednoho z pilířů udržitelného rozvoje stanovuje PÚR následující relevantní priority (upraveno pro účely posouzení): (14)1 Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradiced. .Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. (18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost.

1

Pro snadnější orientaci odpovídá v závorce uváděné číslování odstavcům originálního znění Politiky územního rozvoje České republiky 2008

Strana: 15


(19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatřeníd..V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. (24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. (31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. Komentář: Změna č.1 ÚP je navržena v souladu se základními principy územního plánování tak, jak je požaduje PÚR, i s těmi principy, které reprezentují ochranu životního prostředí a veřejného zdraví, resp. jsou v návrhu změny č.1 ÚP navržena taková opatření, která umožní kompenzaci či zamezení negativních vlivů změny č.1 ÚP na životní prostředí a veřejné zdraví stejně jako na zásady územního plánování. Státní politika životního prostředí České republiky Státní politika životního prostředí ČR (dále jen „SPŽP“) je zásadní referenční dokument pro ostatní sektorové i regionální politiky z hlediska životního prostředí. Byla přijata vládou České republiky v roce 2012. SPŽP vymezuje plán na realizaci efektivní ochrany životního prostředí v České republice do roku 2020. Hlavním cílem je zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí pro občany žijící v České republice, výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu a přispět tak k zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově.

Strana: 16


SPŽP je zaměřena na tyto tematické oblasti: • Ochrana a udržitelné využívání zdrojů včetně ochrany přírodních zdrojů, zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu, předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití a omezování jejich negativního vlivu na životní prostředí, ochranu a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí. • Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší s cílem snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů změny klimatu na území ČR, snížení úrovně znečištění ovzduší a podpory efektivního a vůči přírodě šetrného využívání obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor. • Ochrana přírody a krajiny spočívající především v ochraně a posílení ekologických funkcí krajiny, zachování přírodních a krajinných hodnot a zlepšení kvality prostředí ve městech. • Bezpečné prostředí zahrnující jak předcházení následkům přírodních nebezpečí (povodně, sucha, svahové nestability, eroze, apod.), tak i předcházení vzniku antropogenních rizik. V rámci SPŽP byly v jednotlivých tematických oblastech stanoveny následující prioritní cíle: 1. Ochrana a udržitelné využívání zdrojů 1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu 1.2 Prevence a omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí, podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin 1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí 2. Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší 2.1 Snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů klimatické změn 2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší 2.3 Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie 3. Ochrana přírody a krajiny 3.1 Ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny 3.2 Zachování přírodních a krajinných hodnot 3.3 Zlepšení kvality prostředí v sídlech 4. Bezpečné prostředí 4.1 Předcházení rizik 4.2 Ochrana prostředí před negativními dopady krizových situací způsobenými antropogenními nebo přírodními hrozbami Komentář: Změna č.1 ÚP má vůči cílům SPŽP vazby jak pozitivní, tak negativní. Shodnou prioritou je kvalita života. Oba dokumenty také pracují s obdobnými cíli, kterými jsou zejména kvalita života a omezování antropogenních/průmyslových vlivů a rizik. Negativní vazba byla identifikována pouze z hlediska vymezení plochy Z1/10 vůči cíli 3.3. Zlepšení kvality prostředí v sídlech, neboť dojde ke zpětné změně plochy vymezené v ÚP Trutnov jako izolační zeleň, zpět na plochu bydlení, a tak i ke zmenšení rozsahu vymezené izolační zeleně a umístění chráněného objektu v ní. V této souvislosti byly stanoveny takové podmínky využití plochy, aby nedošlo k negativnímu vlivu z hlediska hluku vzhledem k navrhované funkci bydlení. Na druhou stranu navrhuje změna č.1 ÚP řadu opatření, která umožní vyřešit stávající problémy zastavěného území – především průjezd veškeré dopravy centrem města, a která zároveň omezí negativní vlivy ÚP Trutnov na životní prostředí a veřejné zdraví. Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky (Strategie udržitelného rozvoje ČR) V rámci aktualizace Strategie udržitelného rozvoje z roku 2004 vláda ČR schválila dne 11. ledna 2010 usnesením č. 37 nový Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, který slouží jako zastřešující dokument pro všechny koncepční dokumenty vypracovávané v České republice. Má tedy nadresortní charakter a jeho účelem je napomoci vzájemné provázanosti opatření, cílů a politik, které již mohou být součástí stávajících sektorových strategií, nebo určit problémy, které tyto materiály zatím

Strana: 17


neřeší. Dokument definuje základní principy udržitelného rozvoje, které je nezbytné respektovat při tvorbě všech navazujících strategií a koncepčních dokumentů. Uplatnění cílů navržených ve Strategickém rámci má zajistit, aby prosperita české společnosti stála na vzájemné vyváženosti 3 pilířů udržitelného rozvoje – oblasti ekonomické, sociální a environmentální. Cíle aktualizovaného dokumentu jsou: • stanovit vizi udržitelného rozvoje v ČR, • určit klíčové priority a cíle, rozvést principy udržitelnosti a rozpracovat základní implementační struktury. • informovat všechny, kdo připravují nebo přijímají zásadní rozhodnutí o naší společnosti s dlouhodobými dopady, • připravit prostředí pro celostátní zavedení dobré praxe strategické práce (která je podmíněna vytýčením verifikovatelných cílů v odpovídajících koncepčních a strategických dokumentech s vyčíslenými náklady a dopady, spolu s uvedením závazných úkolů), • zajistit systematické sledování situace v České republice z hlediska udržitelného rozvoje pomocí sady indikátorů obsažených v dokumentu a reflektovat mezinárodní dokumenty (zejména obnovenou Strategii EU pro udržitelný rozvoj z r. 2006). Komentář: Změna č.1 ÚP je v zásadě v souladu s prioritami a cíli tohoto strategického rámce zejména se zaměřením na péči o krajinu a ochrany krajinného rázu díky stanovení podmínek využití ploch, minimalizace střetů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného; ochraně neobnovitelných přírodních zdrojů (zde však dochází i k dílčím rozporům v oblasti ochrany ZPF a snižování retenční schopnosti krajiny). Pro vztah Strategického rámce udržitelného rozvoje a návrhu Změny č. 1 ÚP platí totéž co pro předchozí koncepci. Akční plán ČR pro zdraví a životní prostředí – NEHAP NEHAP ČR byl přijat usnesením vlády ČR č. 810 z roku 1998. Dokument obsahuje soubor doporučení směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory zdraví. Na NEHAP navazují místní Akční plány zdraví a životního prostředí (NEHAP). Z analýzy vývoje stavu životního prostředí v České republice vyplývají prioritní problémy politiky životního prostředí trvalého charakteru: • Ochrana klimatu cestou snižování emisí "skleníkových" plynů; • ochrana ozónové vrstvy Země; • ochrana biologické a krajinné rozmanitosti; • zvyšování povědomí občanů o významu ochrany životního prostředí. Ve střednědobém horizontu je prvořadou prioritou oblast ochrany vod a půdy a bude narůstat význam dalších aktivit: • Postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi; • pokračující rekonstrukce lesních porostů v oblastech poškozených emisemi; • pokračující obnova území devastovaných hornickou činností; • zajištění takové struktury využívání území, která povede ke zlepšení přírodní infrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, horninové prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti). Z výše uvedených priorit vyplývají následující cíle (relevantní vzhledem k SEA změny č.1 ÚP): • Stanovovat priority ve zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního hlediska prostřednictvím hodnocení rizik; • dále zvyšovat kvalitu ovzduší cestou snižování emisí škodlivin, včetně tzv. skleníkových plynů; • stanovit priority pro intervence ke zlepšování kvality a zdravotní nezávadnosti vody ze zdravotních hledisek; • předcházet poškození zdraví z používání a užívání vod; • chránit podzemní i povrchové vody před kontaminací, se zvláštním zaměřením na ochranu zdrojů pitných vod a vod pro rekreaci; • zlepšovat kvalitu a zdravotní nezávadnost pitné vody veřejného zásobování a zabezpečit její stálou jakost;

Strana: 18


• • • • • • • •

chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí; uplatňovat princip prevence poškozování půdy; vhodným využíváním půdy zajistit ochranu dalších složek životního prostředí, zejména vody; omezovat negativní působení hluku na zdraví; zastavit nárůst hluku, zejména dopravního, a rozšiřovat chráněné zóny; snižovat expozici hluku prostředky územního plánování; zabezpečovat prevenci a omezování důsledků velkých průmyslových a jaderných havárií a přírodních katastrof; soustavně sledovat parametry životního prostředí a ukazatelů zdravotního stavu populace.

Komentář: Ačkoliv se změna č.1 ÚP se zaměřením cílů Akčního plánu pro zdraví a životní prostředí z větší části míjí, je třeba konstatovat, že ÚP Trutnov po vydání předkládané změny č.1 ÚP je v souladu s principy ochrany veřejného zdraví. Dílčí rozpory opět nastávají v případě vymezení ploch Z1/10 a s ním spojeným zásahem do izolační zeleně a možnosti umístění hlukově chráněných prostor v potenciálně hlukově zatíženém území. V této souvislosti byly stanoveny takové podmínky využití plochy, aby nedošlo k negativnímu vlivů z hlediska hluku vůči umisťovanému bydlení. Dlouhodobý program Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21) Česká republika se v roce 1998 přihlásila k programu „Health for all in the 21st century“, který následně rozpracovala do strategického dokumentu „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky: Zdraví pro všechny v 21. století“ (dále jen program ZDRAVÍ 21). Program byl schválen vládou ČR dne 30. října 2002 usnesením č. 1046. Jeho hlavním záměrem je prostřednictvím 21 cílů vybudovat fungující model komplexní péče o zdraví a podpory zdraví celé společnosti. Program ZDRAVÍ 21 představuje rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a předpokládá účast všech složek společnosti na jeho plnění. Za plnění programu Zdraví 21 odpovídá vláda ČR. Jejím poradním orgánem je Rada pro zdraví a životní prostředí. Program ZDRAVÍ 21 vychází z racionálního, dobře strukturovaného modelu komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj, vypracovaného týmy předních světových odborníků z medicínských oboru a odborníků pro zdravotní politiku a ekonomiku. Navrhuje vlastní cesty ČR, jak směřovat ke splnění 21 cílů společného evropského programu ke zlepšení zdravotního stavu národa a regionu. Program Zdraví 21 stanovuje následující cíle: • CÍL 1: SOLIDARITA VE ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU • CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ • CÍL 3: ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA • CÍL 4: ZDRAVÍ MLADÝCH • CÍL 5: ZDRAVÉ STÁRNUTÍ • CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ • CÍL 7: PREVENCE INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ • CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ • CÍL 9: SNÍŽENÍ VÝSKYTU PORANĚNÍ ZPŮSOBENÝCH NÁSILÍM A ÚRAZY Komentář: V případě Programu Zdraví 21 lze konstatovat totéž co u předchozí koncepce. Změna č.1 ÚP má pouze nepřímou vazbu na Program Zdraví 21. Místní agenda 21 Místní agenda 21, představuje implementaci závěrů konference v Rio de Janeiru, směřované k udržitelnému rozvoji, tvoří komplexní systém sestavený z dílčích součástí, vzájemně propojených. V části, která se týká „Ochrany a podpory lidského zdraví“, vymezuje následující programové oblasti: • Uspokojování požadavků základní zdravotní péče, zvláště ve venkovských oblastech • Kontrola přenosných nemocí

Strana: 19


• Ochrana zdravých a citlivých skupin populace • Řešení problémů zdravotní péče ve městech • Snižování zdravotních rizik vyvolaných znečištěním a riziky životního prostředí Další programovou podskupinou Místní agendy 21 je „Podpora udržitelného rozvoje lidských sídel“. V této podskupině jsou zahrnuty následující programové oblasti: • Zajištění adekvátního přístřeší pro všechny • Zlepšení řízení lidských sídel • Podpora plánování a řízení udržitelného využívání území • Podpora integrovaného zajišťování environmentální infrastruktury: hospodaření s vodou, péče o hygienu, kanalizaci a nakládání s pevnými odpady • Podpora udržitelných energetických dopravních systémů v lidských sídlech • Podpora plánování a řízení lidských sídel v oblastech náchylných ke katastrofám • Podpora udržitelného stavebního průmyslu • Podpora rozvoje lidských zdrojů a vytváření kapacit pro rozvoj lidských sídel Komentář: V případě Místní agendy 21 především v ní obsažené priority Podpora udržitelného rozvoje lidských sídel, lze konstatovat, že změna č.1 ÚP se s cíli deklarovanými v rámci této priority významně kryje, přičemž byly identifikovány silné pozitivní vazby mezi opatřeními navrhovanými změnou č.1 ÚP a Místní agendou 21. Jedná se především o plánování a řízení udržitelného využívání území, zlepšení lidských sídel, kvality bydlení a podpory kvality života obyvatel a možností trávení volného času. Národní program snižování emisí České republiky, 2006 První Národní program snižování emisí České republiky byl schválen v roce 2004 a přijat usnesením vlády České republiky č. 454/2004. Jeho aktualizace proběhla v roce 2006 v souladu s požadavky na revize národních programů podle NECD. S ohledem na stále nevyhovující stav kvality ovzduší a vzhledem ke snaze splnit cíle, ke kterým se členské státy zavázaly přijetím Tematické strategie o znečišťování ovzduší vydané 21. září 2005 (COM(2005)446 final), byla přijata také adekvátní opatření ke snížení znečišťování ovzduší PM10 a PM2,5, benzo(a)pyren a NOx. Národní program snižování emisí České republiky byl zpracován s využitím energetických vstupů (včetně projekcí) poskytnutých Ministerstvem průmyslu a obchodu. Specifické cíle Národního Programu jsou: • Plnit od určeného termínu (roku 2010) stanovené hodnoty národních emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak; • přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší PM10 pod platné imisní limity; • přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem pod stanovené cílové imisní limity. Dle odst. 3 § 6 zákona (3) schvaluje návrhy národních programů, předložené ministerstvem, vláda usnesením (s výjimkou Národního programu snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů, který vydává vláda svým nařízením). Národní programy se aktualizují vždy po 5 letech. Národní program zahrnuje zejména opatření legislativního, fiskálního, ekonomického charakteru – vytváří podmínky pro návrhy změn zákonů a uplatnění dalších regulačních nástrojů, finanční podporu a využití fiskálních nástrojů. Rozšiřuje stávající opatření ke snížení emisí o dodatečná opatření pro roky 2007 až 2013. Komentář: Nebyl shledán žádný zásadní rozpor mezi Národním programem snižování emisí a změnou č.1 ÚP. Národní program na zmírnění dopadu změny klimatu v ČR Tento program má nepřímou vazbu na změnu č.1 ÚP z hlediska spotřeby fosilních paliv, preferenci obnovitelných zdrojů nebo využívání zemního plynu. Obsahuje následující cíle a opatření na snižování emisí skleníkových plynů: • Po ukončení prvního kontrolního období Protokolu snížit měrné emise CO2 na obyvatele do roku 2020 o 30% v porovnání s rokem 2000; • po ukončení prvního kontrolního období Protokolu snížit do roku 2020 celkové agregované emise CO2 o 25% v porovnání s rokem 2000;

Strana: 20


• •

pokračovat v zahájeném trendu do roku 2030; zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů na 6% k roku 2010 a na 20% k roku 2030.

Komentář: Nebyl shledán žádný zásadní rozpor mezi Národním programem na zmírnění dopadu změny klimatu v ČR a změnou č.1 ÚP. V zásadě platí totéž, co u předchozí koncepce. Plán odpadového hospodářství České republiky, 2003 POH ČR nemá vůči změně č.1 ÚP Trutnov žádné přímé vazby. Závazná část POH ČR obsahuje následující opatření: • Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů a minimalizace negativních vlivů na zdraví lidí a životní prostředí při nakládání s odpady; • v zájmu splnění cíle snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů o 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s předpokladem dalšího snižování; • zásady pro nakládání s vybranými odpady a zařízeními podle části čtvrté zákona o odpadech (PCB, odpadní oleje, baterie a akumulátory, kaly z ČOV, odpady z výroby oxidu titaničitého, odpady z azbestu a autovraky); • v zájmu dosažení cíle vytvořit integrované systémy nakládání s odpady na regionální úrovni a jejich propojení do celostátní sítě zařízení pro nakládání s odpady v rámci vybavenosti území; • v zájmu dosažení cíle neohrožovat v důsledku přeshraničního pohybu odpadů zdraví lidí a životní prostředí a zajistit při rozhodování ve věcech dovozu a vývozu odpadů soulad s mezinárodními závazky České republiky; • v zájmu dosažení cíle zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55% všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000; • v zájmu dosažení cíle snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování; • v zájmu dosažení cíle snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen „BRKO“) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75% hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35% hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995. Komentář: Cíle POH ČR nejsou změnou č.1 ÚP nijak ohroženy. Způsob odstraňování odpadů zůstane zachován stávající. Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství České republiky pro období od vstupu do Evropské unie Tato koncepce vymezená strategickými cíli nemá přímý vliv na cíle přijaté Koncepcí vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství ČR. • Zkvalitnění péče o vodní zdroje a související vodohospodářskou infrastrukturu včetně naplnění právních předpisů Evropských společenství; • zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí; • prevence negativních dopadů extrémních hydrologických situací – povodní a sucha. Komentář: V případě Koncepce vodohospodářské politiky MZe je možné říci, že je navrhovaná změna č.1 ÚP, především v oblasti zásobování pitnou vodou a navrhovaných podmínek hospodaření s dešťovými vodami v návrhových plochách a způsobu odkanalizování v souladu se strategickými cíli koncepce. Státní program ochrany přírody a krajiny, 1998 I. Regionální politika, územní plánování a urbanizmus

Strana: 21


K formulaci programů regionálního rozvoje krajů a velkých územních celků je vhodné zajišťovat postupné vytváření a novelizaci územních plánů vymezujících podmínky ochrany přírody a trvale udržitelného hospodaření v krajině. Jako jedno z východisek státní regionální politiky a rozvoje urbanizace je nutné rozpracovat systém kategorizace krajiny (území), a to z hlediska: a) limitů rozvoje území definovaných ve vztahu k ochraně přírodního a krajinného prostředí, ekologické únosnosti území, ochrany nerostného bohatství, vodních zdrojů i dalších souvisejících aspektů; b) územních rezerv pro rámcově definované rozvojové aktivity hospodářského využívání krajiny včetně dopravní infrastruktury. II. Lesní hospodářství Význam mimoprodukčních funkcí lesů poroste především z hlediska jejich ekostabilizační úlohy, ochrany biodiverzity a předpokládaných klimatických změn. III. Vodní hospodářství Navrhovat a realizovat obnovu vodního režimu blízkého přírodě v kontextu celého povodí, jehož se týká. IV. Doprava Stanovit základní parametry rozvoje dopravy v celém státě i jednotlivých regionech z hlediska ekologické únosnosti území i z hlediska rezerv (možností, potřeb, nabídek) rozvoje území. V. Těžba nerostných surovin Důsledně respektovat dané územní limity těžby stanovené zejména v územně - plánovacích podkladech a tam kde schází, tyto limity zavést. Komentář: Výše uvedené zásady jsou v předkládané změně č.1 ÚP zohledněny. Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti, 2005 (NATURA 2000). Změna č.1 ÚP má silnou vazbu na tento dokument zejména se zaměřením na cíle pro regionální politiku a územní plánování. Jeden z cílů doporučuje: Zahrnout ekosystémový přístup tak, jak je definován a chápán CBD, do koncepčních materiálů MŽP, MZe a dalších resortů včetně Strategie udržitelného rozvoje ČR v různé míře se týkajících ochrany a péče o biologickou rozmanitost a udržitelného využívání jejích složek. Biodiverzita v sektorových a složkových politikách - Regionální politika a územní plánování: • Podporovat zpracování strategických rozvojových dokumentací na všech úrovních; • posílit nástroje na podporu udržitelného rozvoje venkovských oblastí, používat takové nástroje, které mají příznivý vliv na životní prostředí; • podporovat šetrné formy cestovního ruchu; • podporovat a chránit krajinný ráz území a jeho prvky, jakou jsou např. osamělé stromy, zelené pásy podél silnic a cest, mokřady a drobné vodní nádrže a toky; • posílit nástroje podporující opětovné využití starých průmyslových zón (brownfields); • chránit krajinné prvky přírodního charakteru v zastavěných územích; • urychlit realizaci komplexních pozemkových úprav; • realizovat chybějící skladebné části ÚSES; • omezovat fragmentaci krajiny způsobenou migračními bariérami; • zapojit do územního plánování nové způsoby hodnocení únosnosti a zranitelnosti krajiny a ochranu hodnot krajinného rázu; • v plném rozsahu realizovat závazky, vyplývající pro ČR z Evropské úmluvy o krajině. Komentář:

Strana: 22


Vztah změny č.1 ÚP k tomuto dokumentu není bezprostřední, protože navrhovaná opatření v rámci územně plánovací dokumentace řeší především poměrně silně urbanizované území a jeho bezprostřední okolí. Shrnutí: Na úrovni posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) lze konstatovat, že bude docházet především ke kumulaci pozitivních vlivů řešené změny č.1 ÚP s vlivy ostatních strategických dokumentů, kumulativní ani synergické vlivy neočekáváme. Obecně je třeba na úrovni následných povolovacích řízení prověřit každý umisťovaný záměr, který to svým rozsahem nebo charakterem vyžaduje, pomocí podrobnějších studií (hluková, rozptylová studie, hydrologické posouzení apod.), pokud tak vyplyne z požadavků orgánů ochrany příslušných veřejných zájmů, respektive prověřit větší související území pomocí územních studií, pokud se tato potřeba prokáže a bude v územním plánu stanovena. Dále je třeba podrobit konkrétní záměry resp. regulační plány procesu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA) v těch případech, kdy je aplikace EIA relevantní. Tato opatření budou aplikována s cílem maximalizovat pozitivní a minimalizovat negativní vlivy podporovaných záměrů na životní prostředí a lidské zdraví.

2.2. Referenční cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví Na základě relevantních cílů národních strategických dokumentů (zejména Strategie udržitelného rozvoje ČR - Strategický rámec udržitelného rozvoje, Politika územního rozvoje ČR, Politika ochrany životního prostředí, Akční plán zdraví a životního prostředí a další) spolu s analýzou stavu a hlavních problémů životního prostředí a veřejného zdraví v řešeném území a se zahrnutím determinant veřejného zdraví byl stanoven referenční rámec pro hodnocení vlivů změny č.1 ÚP na životní prostředí v podobě sady referenčních cílů ochrany ŽP a veřejného zdraví. Tyto cíle reprezentují pozitivní trendy v ochraně životního prostředí a veřejného zdraví dle jeho jednotlivých složek resp. determinant veřejného zdraví. Změna č.1 ÚP by měla v optimálním případě přispět k plnění těchto trendů a z tohoto hlediska je v rámci posouzení vlivů na životní prostředí změna č.1 ÚP hodnocena. Níže uvádíme vybrané cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví relevantní vzhledem k posuzované změně č.1 ÚP, členěné dle jednotlivých složek životního prostředí: Tab. 2

Sada referenčních cílů ochrany ŽP

Složka ŽP 1. ovzduší, klima

Referenční cíl ochrany ŽP a veřejného zdraví 1.1 snižovat znečištění ovzduší s důrazem na NOx a PM10 2.1 posilovat retenční funkci krajiny a zlepšovat ekol. funkce 2. voda vodních útvarů 3.1 omezovat nové trvalé zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu 3. půda a horninové prostředí jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí 4.1 chránit ohniska biodiverzity a omezovat fragmentaci 4. flóra, fauna, ekosystémy krajiny 5.1 chránit krajinný ráz a kulturní dědictví, lépe využívat 5. krajinný ráz, kulturní dědictví kulturní a přírodní dědictví 6. hluk 6.1 snižovat expozici hluku prostředky územního plánování 7.1 zlepšit kvalitu života obyvatel sídel a sociální determinanty lidského zdraví 7.2 podporovat environmentálně šetrné formy rekreace a 7. obyvatelstvo, veřejné zdraví zdravý životní styl 7.3 pomocí prevence chránit životní prostředí a obyvatelstvo před důsledky přírodních a antropogenních krizových situací 8.1 efektivním územním plánováním přispět k optimalizaci územního rozvoje sídel a ochraně přírody a krajiny 8. sídla, urbanizace 8.2 snižovat zatížení dopravní sítě v sídlech tranzitní a nákladní silniční dopravou

Strana: 23


3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE

3.1. Geologické a geomorfologické poměry Geologie Geologicky je zájmové území na rozmezí Podkrkonošské pánve a pánve Dolnoslezské (vnitrosudetské), které náleží k nemetamorfovaným částem svrchního paleozoika. Jsou zde zastoupeny permské sedimenty. Převážná část řešeného území se nachází v oblasti Podkrkonošské pánve, která je tvořena sledem sedimentů do mocnosti 1000 m, sedimentace začíná v nejvyšším vestfálu a končí ve v. části pánve ve spodním triasu. Subsekventní magmatické horniny jsou reprezentovány ložními žilami a subaerickými příkrovy bazaltových a andezitových hornin v komplexech sedimentů spodnopermského stáří. Stejného stáří jsou i kyselé vulkanity. V řešeném území se nachází řada sesuvů především podél vodního toku Ličná v k.ú. Libeč a v k.ú. Poříčí u Trutnova v údolí Petříkovického potoka. Další sesuvy se nachází podél železnice v k.ú. Lhota u Trutnova a k.ú. Bezděkov u Trutnova. Mimo to se sesuvná území nachází i v k.ú. Voletiny, k.ú. Trutnov, k.ú. Babí, k.ú. Starý Rokytník a k.ú. Bohuslavice nad Úpou. Z velké většiny se jedná o sesuvy potenciální, tři aktivní sesuvy se nachází v k.ú. Trutnov, k.ú. Volanov a k.ú. Starý Rokytník. Surovinové zdroje Podle databáze spravované ČGS - Geofondem ČR se v zájmovém území nenachází žádné dobývací prostory ani chráněná ložiska nerostných surovin. V řešeném území se nachází tři ložiska nevyhrazených nerostů: •

stavební kámen - melafyr (č. SurIS 523360000, subregistr D) v k.ú. Babí, kde probíhá v současnosti povrchová těžba

•

kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu - pískovec (č. SurIS 523130000, subregistr D) v k.ú. Trutnov

•

kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu - pískovec (č. SurIS 324200100, subregistr D) v k.ú. Starý Rokytník

Strana: 24


Obr 2.

Geologická mapa zájmového území (zdroj: mapový server ČGS)

Geomorfologické poměry Řešené území stavby náleží z geomorfologického hlediska do Krkonošsko–jesenické subprovincie. Bližší členění dle Vyšších geomorfologických jednotek České republiky: systém: Hercynský subsystém: Hercynská pohoří provincie: Česká vysočina (I) subprovincie: Krkonošsko–jesenická (IV) oblast: Krkonošská (IVA) celek: Krkonošské podhůří (IVA-8) podcelek: Podkrkonošská pahorkatina okrsek: Trutnovská pahorkatina okrsek: Mladobucká vrchovina celek: Krkonoše (IVA-7) podcelek: Krkonošské rozsochy okrsek: Rýchory oblast: Orlická (IVB)

Strana: 25


celek: Broumovská vrchovina (IVB-1) podcelek: Žacléřská vrchovina okrsek: Bernartická vrchovina okrsek: Jestřebí hory Širší zájmové území se vyznačuje rozmanitým a poměrně členitým georeliéfem, který je výsledkem dlouhodobého geologického vývoje. Výškové rozpětí je v rozmezí od 400 m n.m. v Trutnově Poříčí u Úpy do 748 m n.m. na Březové hoře v severní části území. Dle regionálního geomorfologického členění spadá větší část zájmového území do dvou okrsků: Trutnovská pahorkatina a Mladobucká vrchovina. Trutnovská pahorkatina zaujímá východní část Podkrkonošské pahorkatiny – jedná se o členitou pahorkatinu tvořenou pískovci, slepenci, prachovci a jílovci permské červené jaloviny. Reliéf je erozně denudační, s rozvodními a strukturně denudačními hřbety, s rozevřenými a zahloubenými údolími v povodí Úpy a Labe. Mladobucká vrchovina je členitá pahorkatina, místy charakteru vrchoviny. Je tvořena horninami podkrkonošského permokarbonu, zejména prachovci, pískovci a melafyry. Rozkládá se v povodí Labe, Úpy, Cidliny a Jizery. Ostatní okrsky zasahují do řešeného území pouze v jeho okrajových částech (části k.ú. Babí, k.ú. Debrné, k.ú. Bezděkov u Trutnova, k.ú. Lhota u Trutnova a k.ú. Poříčí u Trutnova).

3.2. Hydrologické poměry Povrchová voda Zájmové území náleží do úmoří Severního moře, hlavního povodí řeky Labe a na rozhraní dílčího povodí řeky Úpy a řeky Labe (Labe po Úpu, Úpa a Labe od Úpy po Metuji). V území se nachází řada drobných povodí.

Strana: 26


Obr 3.

Hydrologická povodí 4. řádu

Členění z vodopisného hlediska: • hlavní povodí řeky 1-00-00 Labe. • dílčí povodí 1-01-01 Labe po Úpu • drobné povodí 1-01-01-082 Běluňka • drobné povodí 1-01-01-039 Starobucký potok • drobné povodí 1-01-01-042 Dolnický potok • drobné povodí 1-01-01-044 Volanovský potok • drobné povodí 1-01-01-034 Pilnikovský potok • dílčí povodí 1-01-02 Úpa a Labe od Úpy po Metuji • drobné povodí 1-01-02-019 Úpa • drobné povodí 1-01-02-020 Zlatý potok

Strana: 27


• • • • • • • • • • • • Tab. 3

drobné povodí 1-01-02-021 Úpa drobné povodí 1-01-02-022 Babský potok drobné povodí 1-01-02-023 Úpa drobné povodí 1-01-02-030 Ličná drobné povodí 1-01-02-031 Zlatá Olešnice drobné povodí 1-01-02-032 Ličná drobné povodí 1-01-02-035 Petříkovický potok drobné povodí 1-01-02-036 Debrnský potok drobné povodí 1-01-02-037 Petříkovický potok drobné povodí 1-01-02-038 Ličná drobné povodí 1-01-02-039 Úpa po Mlýnský potok drobné povodí 1-01-02-040 Mlýnský potok Přehled vodních toků v řešeném území

Ústředním recipientem území je řeka Úpa - číslo hydrologického pohoří 1-01-02-023. Úpa pramení v Krkonoších pod Studniční horou v nadmořské výšce 1432 m. Úpa je z vodohospodářského hlediska významným vodním tokem, pstruhová voda nad ústím Lhoteckého potoka k pramenům, mimopstruhová voda na ostatním toku. Povodí Úpy má 175,61 km2. Východní a severní část města je odvodněna Babím potokem, Líčnou a Petříkovickým potokem do řeky Úpy. Ličná pramení při státní hranici s Polskem ve výšce 645 m n.m., ústí zleva do Úpy u Trutnova, délka toku je 17,5. Nepatrná část zástavby na západě je odvodněna do Labe Pilníkovským, Doleckým a Volanovským potokem. Jihozápadní část území odvodňují drobné vodoteče melioračního charakteru. Na řece Úpě je provedena zásadní regulační úprava do vysokých nábřežních zdí prakticky v celém průběhu vnitřním městem. Město je zásobováno vodou z veřejného skupinového vodovodu Trutnov, který je v majetku a správě VAK Trutnov, a.s. Voda je v rozhodující míře jímána z horního toku řeky Úpy a upravována v ÚV Temný Důl s kapacitou 155 l/s, dalšími zdroji jsou prameniště Rýchory (cca 20-40 l/s) a prameniště Sejfy (cca 10-30 l/s) mimo město a několik lokálně významných studen na území Trutnova. Jedná se o vrtané studny situované v údolní nivě řeky Úpy a štolovaný zářez pod svahem Janského vršku (zdroj Turbína, Plovárna, Oblanov).

Strana: 28


Město Trutnov má veřejný vodovod, který zásobuje všechny trvale bydlící obyvatele a polovinu přechodně bydlícího obyvatelstva. Vodovod provozují Vodovody a kanalizace Trutnov a.s. V letech 2000-2003 byla vodovodní síť rozšířena o 2,26 km řadů včetně dvou čerpacích stanic pro lokality Červený Kopec, U Lesa. Převážná část města je odkanalizována jednotnou kanalizační sítí budovanou v minulosti společně pro města Trutnov, Svoboda nad Úpou a Janské Lázně; vlastníkem a správcem sítě je VAK a.s. Trutnov. Vodní plochy V řešeném území se nachází malé množství vodních ploch, rozlohou významnější jsou rybníky mezi Oblanovem a Starými Buky, v k.ú. Starý Rokytník, v k.ú. Horní Staré Město nebo v části k.ú. Debrné. K rekreačním a rybochovným účelům slouží soustavy Doleckých rybníků a Peklo (na Pilníkovském potoce). Mrtvé jezero je odkalovací nádrží tepelné elektrárny Poříčí u Trutnova na hranici k.ú. Debrné a Poříčí u Trutnova. Na území města se nacházejí PHO I. a II. stupně záložních zdrojů pitné vody pro městský vodovod, bez přímého vztahu k posuzovaným lokalitám změny funkčního využití ploch navrhovaných v rámci změny č. 1 ÚP Trutnov. Mezi lokality a objekty v zájmovém území, které jsou ohrožené povodněmi náleží: pro řeku Úpu na území obce Trutnov – některé obytné domy v Horním Starém Městě a Bohuslavicích nad Úpou, pro řeku Ličnou jsou to některé obytné domy a průmyslové objekty v Libči a Poříčí. Kolem toků je vymezeno ochranné a manipulační pásmo, které může (podle zákona č. 254/2001, § 49 o vodách) využívat správce toku. Jedná se o volný manipulační pruh šířky nejvýše 6 m od břehové čáry (oboustranně), který je nutno respektovat a který nebude zastavěn. Podzemní voda Řešené území náleží do hydrogeologického rajónu 5151 - Podkrkonošský permokarbon, na severovýchodě přechází do hydrogeologického rajónu 5161 - Dolnoslezská pánev - západní část. Obr 4.

Hydrogeologické rajóny a zdroje podzemních vod (zdroj: Heis VUV)

Podkrkonošský permokarbon je znám velkými faciálními změnami. Proto se v polohách propustných usazenin vytvářejí jen lokální horizonty s mírně napjatou hladinou. Největší hydrogeologický význam mají

Strana: 29


bazální křemenité slepence a vrchní červené jaloviny. Hlavním rysem chemismu podzemních vod permokarbonu je veliká tvrdost a častý obsah nepřípustného Fe a Mn. Z tohoto důvodu nejsou tyto oblasti pro jímání pitných vod vhodné. Nejdůležitějšími hydrogeologickými celky v řešeném území jsou oblasti křídových sedimentů. Chemické složení podzemních vod je na většině zájmového území shodné a to typu Ca-HCO3. V Podkrkonošské pánvi jsou mineralizované Ca-Mg-HCO3, někdy se zvýšeným obsahem síranů. Pásma hygienické ochrany vod, zdroje minerálních vod: K.ú. Studenec u Trutnova a Střítež u Trutnova, část k.ú. Voletiny a severní část k.ú. Babí leží v ochranném pásmu vodního zdroje. Dle zákona 164/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se v Trutnově ani jeho okolí nenachází žádná místa, která by byla lázeňskými místy, ani se v něm nenachází žádné zdroje minerálních vod, které by byly prohlášeny za přírodní léčivé zdroje anebo za zdroje přírodních minerálních vod.

3.3. Kvalita ovzduší a klimatické poměry Kvalita ovzduší V řešeném území se provádí soustavné sledování kvality ovzduší. Stanice imisního monitoringu je stanice ČHMÚ č. 1504 – Trutnov - Mládežnická (HTRMA), která se nachází v sídlištní zástavbě v údolní poloze uprostřed města Trutnova, jedná se o pozaďovou městskou stanici s reprezentativním dosahem cca 0,4-4 km. Pro venkovské oblasti řešeného území jsou však reprezentativní spíše hodnoty naměřené na stanici imisního monitoringu Krkonoše - Rýchory (HKRY), která se nachází ve vrcholových partiích Krkonošského podhůří severně od řešeného území, stanice stanovuje celkové pozadí koncentrací, reprezentativnost stanice je pro území desítek až stovek kilometrů. Tab. 4

Imisní zátěž v roce 2011, stanice imisního monitoringu ČHMÚ č. 1504 Trutnov Mládežnická (HTRMA) a stanice Krkonoše Rýchory (HKRY) stanice AIM 1504 HTRMA Trutnov Mládežnická

-3

průměrná roční koncentrace (µg.m ) -3

stanice AIM HKRY Krkonoše Rýchory

NO2

SO2

PM 10

NO2

SO2

PM 10

10,8

3,7

24,1

6,9

2,6

12,9

40

40 26,0

16,7

-

hodnota ročního imisního limitu IHr (µg.m )

40

maximální naměřená 24hodinové koncentrace -3 (µg.m )

40,0

18,6

91,9

3.2.

25.2.

1.2.

2.2.

6.11.

-

40

125

50

40

125

50

0

datum naměření maxima v daném roce -

hodnota 24hodinového imisního limitu IHd (µg.m 3 ) počet překročení limitní hodnoty (případů za rok)

0

0

26

0

povolený počet překročení limitní hodnoty

-

-

35

-

maximální naměřená hodinová koncentrace -3 (µg.m ) datum naměření maxima v daném roce

70,6

50,4

339,0

48,6

25.2.

14.11.

4.4.

200

350

-3

hodnota hodinového imisního limitu IHd (µg.m )

40

124,6

28.2.

28.2.

200

350

Citovaná stanice v Rýchorách naměřila v roce 2011 u oxidu dusičitého roční průměrnou koncentraci na úrovni 17 % imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m-3). Naměřená hodinová maxima -3 dosahovala hodnot 48,6 µg.m , tedy hodnot, na úrovni cca 24 % imisního limitu pro maximální hodinové -3 koncentrace (LV1h=200 µg.m ). U tuhých znečišťujících látek frakce PM10 byly na této stanici v roce 2011 naměřeny roční průměrné -3 koncentrace přibližně na úrovni 32 % imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m ). Maximální hodinová koncentrace nebyla na dané stanici měřena. Citovaná stanice v Trutnově měřila v roce 2011 u oxidu dusičitého roční průměrnou koncentraci na úrovni 27 % imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m-3). Naměřená hodinová maxima -3 dosahovala hodnot 70,6 µg.m , tedy hodnot, na úrovni cca 33 % imisního limitu pro maximální hodinové -3 koncentrace (LV1h=200 µg.m ).

Strana: 30


Pro tuhé znečišťující látky frakce PM10 byly v roce 2011 u této škodliviny naměřeny na stanici v Trutnově roční průměrné koncentrace přibližně na úrovni 60 % imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m-3). Maximální 24hodinová koncentrace hodnotu imisního limitu překračovala s podlimitní četností dvacetišesti případů za rok (LV=50 µg.m-3, 35 případů za rok). Zájmové území spadá pod působnost stavebního úřadu Trutnov. Území v působnosti městského úřadu Trutnov nepatří dle sdělení MŽP, uveřejněném ve věstníku MŽP částka 4 z dubna 2012, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Klimatické faktory Zájmové území leží podle klasifikace (Klimatické oblasti Quitt 1971) v rozhraní mírně teplé (jižní část) a chladné oblasti (severní část). Severní část území náleží do rajónu CH7, zbytek území do MT2, okrajově i do MT3 a MT7. Rámcové klimatické charakteristiky těchto rajónů jsou uvedeny v následující tabulce. Území leží ve vlhkém vrchovinném okrsku. Tab. 5

Charakteristika klimatických oblastí (Quitt 1977)

CH7

MT2

MT3

MT7

Průměrná teplota v červenci [°C]

15 - 16

16 - 17

16 - 17

16 - 17

Průměrná teplota v lednu [°C]

-3 - -4

-3 - -4

-3 - -4

-2 - -3

Počet letních dní

10 - 30

20 - 30

20 - 30

30 - 40

140 - 160

110 - 130

130 - 160

110 - 130

50 - 60

40 - 50

40 - 50

40 - 50

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

100 - 120

80 - 100

60 - 100

60 - 80

Počet dešťových dnů

120 - 130

120 - 130

110 - 120

100 - 120

Úhrn atmosférických srážek [mm]

850 - 1000

700 - 800

600 - 750

650 - 750

Počet mrazových dnů Počet ledových dnů

CH 7 – velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. MT 2 – krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období krátké, s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálním trváním sněhové pokrývky. MT 3 – krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. MT 7 – normálně dlouhé léto, mírné, mírně suché, přechodné období krátké s mírně teplým jarem i podzimem. Zima normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Podle větrné růžice (ČHMÚ Praha) pro lokalitu Trutnov vyplývá, že největší četnost výskytu má severovýchodní vítr s 18,96 % četností. Četnost výskytu bezvětří je 13,73 %. Vítr o rychlosti do 2,5 m/s se vyskytuje v 54,59 % případů, vítr o rychlosti od 2,5 do 7,5 m/s lze očekávat z 39,18 % a rychlost větru nad

Strana: 31


7,5 m/s se vyskytuje u 6,23 % případů. I. a II. třída stability počasí v přízemní vrstvě atmosféry, tzn. špatné rozptylové podmínky se vyskytují v 28,86 % případů. Celá oblast je poměrně dobře provětrávaná a to především její výše položená severní část. Přízemní vítr je ovlivněn konfigurací terénu. Průměrné rychlosti větru převážně rostou s nadmořskou výškou, od 2 m.s-1 v nížinách až po více jak 6 m.s-1 ve vyšších polohách.

3.4. Pedologické poměry Půdní mozaika zájmového území je podmíněna kombinací petrografických a reliéfových poměrů. Horninové podloží je poměrně jednotné, tvořené permokarbonskými sedimenty různé granulometrie (pískovce, slepence, prachovce, jílovce), s místními vložkami vyvřelin. Typ sedimentu dále určuje jeho zvětrávací schopnosti a zrnitostní složení výsledné půdy. Poloha půdy v reliéfu má značný vliv na její hydromorfní ovlivnění. Z hlediska půdních typů v území převažují kambizemě (hnědé půdy), lehčí až středně těžké, kyselé až dystrické (velmi kyselé kambizemě s náznaky podzolizace). Na jihovýchodě jsou zastoupeny i lehké a propustné kambizemě modální. Kambizemě vznikly zvětráváním převážně kyselých pevných i zpevněných hornin. Ze skupiny střídavě vodou ovlivňovaných půd jsou v území zastoupeny hlavně kambizemě pseudoglejové. Tyto půdy se nacházejí převážně v severní části území v okolí Královce. Jejich výskyt je podmíněn plochým terénem a těžšími půdami na podloží zvl. karbonských jílovců. Glejové půdy, které jsou vázány na bezkarbonátové nivní sedimenty a deluvia svahovin okolních hornin, sledují potoční nivy a prameniště a jsou zastoupeny zejména v severní části zájmového území. Směrem k jihu jejich podíl rychle klesá. Na jihu zájmového území převažují půdy spadající do nižších tříd ochrany, tj. do IV. a V. třídy ochrany. Tyto půdy se vyznačují podprůměrnou a nízkou produkční schopností. Jedná se i o mělké půdy, hydromorfní, štěrkovité a erozně nejvíce ohrožené. Vyskytují se zde i půdy I. třídy – nejvyšší ochrany. Do této třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech. Severně od Trutnova, převažují půdy nejnižší třídy ochrany V. Směrem k severovýchodu se začínají vyskytovat půdy spadající do střední ochrany, do III. třídy. Opět se zde začínají vyskytovat půdy spadající do nejvyšší třídy ochrany.

3.5. Biogeografické poměry Biogeografická charakteristika území Charakter bioty (flóry a fauny) a tím i její hodnota z hlediska biodiverzity jsou podmíněny geografickou polohou, charakterem trvalých ekologických podmínek a v kulturní krajině i druhem a intenzitou vlivu činnosti člověka. Do severní části řešeného území zasahuje biosférická rezervace UNESCO Krkonoše, která se překrývá s NP Krkonoše. Podle regionálně fytogeografického členění ČR, zpracovaného Botanickým ústavem ČSAV v roce 1987, náleží území do fytogeografického obvodu mezofytika, okresu 56c Trutnovské Podkrkonoší. Mezi zajímavé botanické lokality patří nivy drobných i větších vodních toků v Podkrkonoší, bohaté zejména na porosty bledule jarní (Leucojum vernum). Z hlediska biogeografického členění České republiky (Culek M. et al. /eds/ 1996) náleží severní polovina řešeného území do bioregionu 1.68 Krkonošský a většina zájmového území se nachází v bioregionu 1.37 Podkrkonošském. Do severovýchodní části zájmového území zasahuje jihozápadní okraj bioregionu 1.38 Broumovského. Podkrkonošský bioregion leží na severu východních Čech, zabírá střední a východní část geomorfologického celku Krkonošské podhůří a má celkovou rozlohu 1021 km2. Je tvořen monotónní pahorkatinou na permu s ochuzenou podhorskou hercynskou biotou, která odpovídá 4. bukovému vegetačnímu stupni. Potenciální vegetaci tvoří bikové bučiny (Luzulo-Fagetum), maloplošně na bohatších půdách též květnaté bučiny podsvazu Fagenion. Okolí vodních toků zaujímají luhy (Stellario-Alnetum glutinosae, Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae, Carici remotae-Fraxinetum), jejich břehy lemuje vegetace svazu Phalaridion arundinaceae. Vyskytují se zde demontánní druhy, exklávní a reliktní prvky

Strana: 32


téměř chybějí. Tato část zájmového území spadá podle fytogeografického členění (Skalický V. et al. 1977) do Trutnovského Podkrkonoší. Flóra tohoto bioregionu je poměrně chudá, prezentovaná především středoevropskou mezofilní lesní flórou, v níž dominují zejména hercynské typy, často suboceanického ladění. Charakteristickým rysem je sestup některých horských druhů z výše položených Krkonoš, např. zvonku širolistého (Campanula latifolia), řeřišničníku Hallerova (Cardaminopsis halleri), chrpiny parukářky (Jacea phrygia) a mázdřince rakouského (Pleurospermum austriacum). Typickým druhem bioregionu je bledule jarní (Leucojum vernum). Směrem k severu vyznívají méně náročné teplomilné prvky, např. srpek obecný (Falcaria vulgaris), opletka křovištní (Fallopia dumetorum) a kostřava žlábkovitá (Festuca rupicola). Broumovský bioregion leží na severovýchodním výběžku zájmového území a je prakticky shodný s geomorfologickým celkem Broumovská vrchovina. Je tvořen vrchovinou na kulmu, permu a pískovcích. Je dosti pestrý, s biotou 3. dubovo-bukového až 5. jedlovo-bukového vegetačního stupně. Potenciální vegetace je tvořena květnatými bučinami, v údolích suťovými lesy, v nižších částech též acidofilními doubravami. Tato severní část zájmového území spadá podle fytogeografického členění (Skalický V. et al. 1977) do Sudetského mezihoří s podokresem Žacléřsko. Flóra tohoto bioregionu je poměrně pestrá, je složena především z běžných středoevropských mezofilních druhů. Současný rostlinný kryt je tvořen společenstvy více či méně antropogenně přeměněnými. Na severu převládá půda s kulturními druhy trav. Květena je poměrně chudá, s běžnými druhy mezofilních i hydrofilních luk a mokřadních lad. Nejnápadnější je účast některých horských druhů, které v jižní části koridoru chybějí: pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), velmi hojně bledule jarní (Leucojum vernum), kýchavice Lobelova (Veratrum lobelianum). Dalšími demontánními druhy jsou třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), pilutník (Galeobdolon montanum), kuklík potoční (Geum rivale), černýš lesní (Melampyrum sylvaticum). Význačná je i mokřadní květena, která je reprezentovaná druhy třtina (Calamagrostis canescens), ostřice obecná (Carex nigra). Teplomilnější druhy zcela chybí, a to jak v lesní (hájové), tak i nelesní vegetaci. Zřetelné je to rovněž i u dřevin, kde chybí nejen habr, ale přirozeně i lípa. Chybí i teplomilnější keře, jako svída, trnka, ale i hloh, jejichž místo zastupují jeřáb a bez hroznatý s jívou. Krkonošský bioregion leží při hranici s Polskem a zabírá geomorfologický celek Krkonoše a severní výběžek Krkonošského podhůří. Krkonošský bioregion bezprostředně sousedí se zájmovým územím na jeho severním okraji. Plocha bioregionu je 447 km2. Bioregion zabírá nejvyšší pohoří celé hercynské podprovincie a jako jediní v ČR dostatečně vystupuje nad horní hranici lesa a ve své jádrové části má dokonale vyvinutý subalpínský stupeň s autochtonní kosodřevinou. Podloží bioregionu je tvořeno žulami, granodiority, svorovými rulami až svory a kvarcity. Tyto horniny jsou z jihu lemovány fylity a diabasy s polohami vápenců. Krkonoše mají charakteristický reliéf kerné hornatiny se zbytky zarovnaného povrchu na temeni. Svahy jsou rozčleněny hlubokými erozními údolími. Významné jsou glaciální tvary v podobě karů, trogů a čelních morén. Mrazové zvětrávání zanechalo na mnoha místech balvanová moře a drobné skalní útvary z odolnějších hornin. Zvětraliny na plošinách nesou stopy mrazového třídění. Reliéf má charakter hornatiny až velehornatiny s členitostí až 600 m. Typická výška bioregionu je 650 až 1500 m. Biota má převážně horský hercynský ráz, jsou zde zastoupena společenstva 5. jedlo-bukového až 8. subalpinského, klečového vegetačního stupně a dokonce i ostrůvky přirozeného alpinského bezlesí. Potenciální vegetace je tvořena květnatými klenovými a acidofilními horskými bučinami, přirozenými smrčinami, subalpinskými společenstvy a vrchovišti. Biota je obohacena mnoha relativně teplomilnými prvky v ledovcových karech, arkto-alpinskými reliktními druhy s řadou neoendemitů, např. jestřábníky a jeřábem sudetským. Na zvyšování biodiverzity se podílejí tzv. anemoorografické systémy. Netypickými částmi jsou nižší okrajové horské skupiny a okraje pohoří, zpravidla pouze s květnatými bučinami, nanejvýše s ostrovy acidofilních bučin. V současnosti převažují kulturní smrčiny, které jsou těžce poškozeny imisemi, ale alpinské trávníky, kosodřevinné porosty, malé zbytky bučin a některé louky jsou stále velmi hodnotné. V nižších částech po obvodu pohoří je substrát tvořen typickými kambizeměmi. Osídlení bioregionu je velmi pozdní. Lidé začali do nitra hor pronikat teprve ve středověku při prospektorství rud. Později vzniklo tzv. budní hospodářství, které využívalo k pastvě i subalpinské pásmo. Došlo k vykácení přirozených lesních porostů a porostů kosodřeviny a jejich částečnému přeměnění na louky a pastviny. Původní bukové lesy byly zčásti změněny na druhotné smrkové monokultury. V

Strana: 33


posledních desetiletích byly lesy silně poškozeny imisemi, které destruovaly lesní vegetaci na rozsáhlých plochách. Místy je patrný značný vliv nadměrného rekreačního využívání, které se projevuje eutrofizací a devastací při budování cest, budov a sportovních zařízení. Krkonošský bioregion je součástí Krkonošského Národního parku, nejstaršího v České republice. Mimo společenstva subalpinského stupně jsou významným objektem ochrany i horské smíšené lesy a horské louky na krystalických vápencích v oblasti Rýchor. Celkové složení fauny zájmového území lze charakterizovat jako standardní pro podhorské území se střídajícími se lesními porosty, poli a pastvinami. Na druhé straně je území silně antropogenně ovlivněno. Lesní porosty mají až na výjimky nepřirozené složení, převažují smrkové monokultury, což samozřejmě ovlivňuje i složení fauny. V jižní části zájmového území, která spadá do výše popsaného Podkrkonošského bioregionu, se vyskytuje běžná fauna hercynské zkulturněné krajiny. Hlavně v zalesněných roklích kolem vodních toků se objevují submontánní druhy (lejsek malý, vřetenovka Cochlodina dubiosa corcontica aj). Tekoucí vody patří do pásma pstruhového, Úpa do lipanového. V čistých tocích se lokálně vyskytuje rak kamenáč. V severní části zájmového území převažuje relativně chladnomilná hercynská fauna zkulturněné krajiny, s poměrně bohatým spektrem lesních živočichů včetně druhů horského lesa (ořešník). Tekoucí vody patří do pstruhového pásma, např. v říčce Ličné. Podél ní se vyskytují další charakteristické druhy, např. skorec vodní, konipas horský, cvrčilky aj. Ze savců zaslouží pozornost rejsek černý. Zajímavá je ornitofauna nelesní krajiny, s výskytem zvláště chráněných druhů. Na loukách a pastvinách hnízdí bramborníček hnědý, chřástal polní, křepelka obecná, ťuhýk obecný a další. Charakter krajiny se střídajícími se poli a lesy je vhodným útočištěm srnčí zvěře, která se zde vyskytuje velice hojně.

3.6. Současný stav využití krajiny v zájmovém území Dotčené území a jeho širší okolí reprezentuje vrchovinu, převážně zemědělsky a lesozemědělsky intenzivně využívanou krajinu. Severní část území zasahuje do národního parku Krkonoše a reprezentuje lesní přírodě blízkou horskou krajinu. Z hlediska krajinářsko-typologického spadá řešené území do krajinného makrotypu krajiny vrchovin hercynika, jižní část správního území Trutnova zasahuje do krajin zaříznutých údolí toků a nejsevernější část území zasahuje do krajinného typu krajiny výrazných svahů a skalnatých horských hřebenů. Hodnocené zájmové území se vyznačuje poměrně velkým zastoupením „přirozených“ ekosystémů. Jsou druhově rozmanité a to jak nivy podél vodních toků, tak lesy, ale i ekosystémy luk na vrchovinách. Řešené území lze zařadit do makrotypu Krajiny vrcholné středověké kolonizace Hercynika a severní část území do makrotypu Krajiny pozdně středověké kolonizace Hercynika. Krajinný makrotyp vrcholné středověké kolonizace Hercynika je rozšířen ve: 3. a 4. vegetačním stupni. Hercynika a Polonika v pahorkatinách a plochých vrchovinách s listnatými lesy. Krajina byla kultivována od počátku 13. století, jedná se o krajiny lesopolní se zastoupením lesů v podílu cca 30-70 . Ve struktuře osídlení je často zachována pravá traťová plužina (středověká kolonizace), osídlení je soustředěné v návesních vsích s charakterem zástavby v podobě návesní ulicovky. V architektuře je původní českomoravský roubený dům. Tyto krajiny představují hlavní prostor kolonizačních krajin ČR. Krajinný makrotyp pozdní středověké kolonizace je zastoupen ve vyšších částech řešeného území ve 4. a 5. vegetačním stupni Hercynika v oblasti vrchoviny a hornatiny, kde převažují smíšené porosty (jedle, buky). Tento typ krajiny byl trvale osídlen od 2.pol. 14. stol. a 15. stol. (600 - 700 let), jedná se o typ lesní a lesopolní krajiny, zcela chybí polní krajiny. Osídlení je často zachováno v typicky záhumenicové plužině, sídla jsou v krajině soustředěná v podobě řadové vsi a lesní návesní vsi. Typický je roubený dům ČM typu - smíšená kolonizace byla postupně změněna na německou. V řešeném území se nenachází žádný přírodní park. Stav využití území Centrální část území představuje urbanizovanou městskou krajinu s poměrně kvalitní urbanistickou strukturou a vysokým zastoupením městské zeleně. Venkovská krajina řešeného území se vyznačuje typickým podhorským rázem lesopolní kulturní krajiny Krkonošského podhůří. Nejcennější částí řešeného

Strana: 34


území se nachází v jeho severní části, kde je významné soustředění ekologicky relativně stabilnějších segmentů s rázem horské lesní krajiny směrem k hranicím Národního parku Krkonoše. Větší část západu a jihozápadu zájmového území je tvořena rozsáhlými scelenými bloky orné půdy. Zemědělské plochy jsou rozděleny sítí polních cest a místními komunikacemi. Ve střední části je dominantním prvkem zastavěné území Trutnova, jež vznikalo historicky v údolí řeky Úpy podél hlavních dopravních tahů ve směrech sever-jih (silnice I/14 a I/37) i východ-západ (silnice I/14 a I/16) jež se v jihozápadní části města kříží. Město Trutnov se rozkládá v údolí řeky Úpy a na přilehlých návrších v nadmořské výšce přibližně 470 m n. m. Mezi přírodní dominanty okolí Trutnova patří následující krajinné dominanty, jež reprezentují vrcholy a vyvýšeniny: Lány 512 m n. m. (S), Zelený kopec 492 m n. m. (S), Vraní výšina 501 m n. m. (SZ), Valy 476 m n. m. (JZ), Kacíř 530 m n. m. a Poříčský hřbet 521 m n. m. (V). Kladným prvkem krajinného rázu je zachovalá urbanistická struktura vnitřního města a přilehlých obcí, velmi hodnotná a pestrá krajinná mozaika především v severní části řešeného území, vysoký podíl lesů a trvalých travních porostů a jedinečná dominanta masivu Krkonoš v pozadí. Sídla mají charakter typických lánových vsí. Příměstská sídla mají v současnosti významný rezidenční potenciál a do budoucna lze očekávat rovněž rozvoj výrobních funkcí především v souvislosti s připravovanou stavbou silnice R 11.

3.7. Ochrana přírody a krajiny Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definuje územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES) jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou biocentrum, biokoridor. K udržení stability krajiny přispívají i významné krajinné prvky jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny - tzv. interakční prvky.

3.7.1. Významné krajinné prvky, ÚSES VKP Ze zákona (zák. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) je významný krajinný prvek (VKP) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny. Přispívá k udržení stability krajiny. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 uvedeného zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. V dotčeném území se nachází celá řada významných krajinných prvků ze zákona např. toky a nivy Úpy a jejích přítoků, četné lesní celky, rybníky. Z registrovaných významných krajinných prvků se v dotčeném území nacházejí VKP Bledule v Údolí smrti Trutnovský park, VKP U Starého Mlýna, VKP Prameny potoka Babí a VKP Městský park. Na území města je evidováno 5 památných stromů (4 lípy srdčité), které mají vyhlášena ochranná pásma tvaru kruhu s poloměrem o velikosti desetinásobku průměru kmene. Najdeme je v Poříčí ve Vrbové ulici, na Stříteži, ve Starém Rokytníku a v Babí. V roce 2003 byl vyhlášen na území Trutnova památný strom Jedlovec kanadský v katastrálním území Trutnov, nad parkovištěm u Pivovaru Krakonoš. ÚSES Do řešeného území podle platných podkladů nezasahuje žádný prvek nadregionální úrovně ÚSES. Do severní části řešeného území v k.ú. Babí zasahuje ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru K28 Prameny Úpy - Adršpašsko Teplické skály. Jedná se o převážně lesní biokoridor vedoucí ve směru V-Z z Královeckého Špičáku k Lamperticím a dále až k Žacléři. Územní plán nenavrhuje žádné změny ve využití území jež by do nadregionálního biokoridoru nebo jeho ochranného pásma bezprostředně zasahovaly. Územní systém ekologické stability na regionální úrovni je v řešeném území zastoupen regionálním biokoridorem Zámecký vrch - Čížkovy kameny, který vstupuje do řešeného území v jeho severozápadní části v k.ú. Babí a vede po hřebenu mezi Sklenářovickým vrchem, Soví horou a Zámeckým vrchem, jež

Strana: 35


tvoří vložené regionální biocentrum. Dále biokoridor z jižní strany obchází Voletiny a pokračuje přes údolí Ličné do Městského lesa východně od odkalovací nádrže elektrárny v Poříčí. Regionální biokoridor se následně stáčí k jihu a přes vložené regionální biocentrum Čížkovy kameny pokračuje dále k Bohuslavicím, jež míjí ze západu a kde se stáčí k západu a pokračuje k regionálnímu biocentru Houska. Biokoridor následně směřuje k jihozápadu a opouští řešené území v katastrálním území Střítěž. Obr 5.

Vymezení ÚSES na regionální a nadregionální úrovni

ÚP Trutnov vymezuje v řešeném území tyto prvky územního systému ekologické stability území (ÚSES), které jsou předkládanou změnou plně respektovány: - nadregionální ÚSES: • osu nadregionálního biokoridoru K28, - regionální ÚSES: • regionální biocentrum RC 1214 Zámecký vrch, • regionální biocentrum RC 1648 Houska, • část regionálního biocentra RC 390 Rýchory, • část regionálního biocentra RC 1215 Čížkovy kameny, • část regionálního biocentra RC H029 Nad Debrným, • část regionálního biocentra RC H030 Nad Adamovem, • část regionálního biocentra RC H031 Starobucké, • část regionálního biocentra RC H032 Pod Janským vrškem, • regionální biokoridor RK H006, • regionální biokoridor RK H007,

Strana: 36


• • • • • • • • -

regionální biokoridor RK H009, regionální biokoridor RK H010, regionální biokoridor RK 722, regionální biokoridor RK 723/1, regionální biokoridor RK 723/2, regionální biokoridor RK 724/1, regionální biokoridor RK 724/2, regionální biokoridor RK 749/1,

lokální ÚSES: • 75 lokálních biocenter, • 73 lokálních biokoridorů.

3.7.2. Zvláště chráněná území Nejbližším zvláště chráněným územím je Národní park Krkonoše, jehož jihovýchodní okraj zasahuje do severní části zájmového území. KRNAP byl vyhlášen vládou v roce 1963 k ochraně významných přírodních a estetických hodnot a to na rozloze 36 ha. Nejbližší Chráněná krajinná oblast Broumovsko (vyhlášena MŽP ČR ř. 157/1991 Sb. na ploše 410 km2) se nachází východně od zájmového území a její hranice je vzdálena cca 10 km. Přímo v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky.

3.7.3. Lokality NATURA 2000 Do severní části správního území Trutnov zasahuje ptačí oblast CZ0524044 a evropsky významná lokalita CZ0524044 Krkonoše, které se překrývají s NP Krkonoše. Změna č.1 ÚP nenavrhuje žádné změny v území, jež by zasahovaly do území evropsky významné lokality. Dle stanoviska krajského úřadu Královéhradeckého kraje k návrhu zadání Změny č. 1 ÚP nemůže mít návrh změny č.1 ÚP významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu vymezenou národním seznamem nebo vymezenou ptačí oblast.

3.8. Hmotný majetek a kulturní památky V řešeném území se nacházejí následující nemovité kulturní památky evidované v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek: Tab. 6

Přehled nemovitých kulturních památek evidovaných v ústředním seznamu NKP

Číslo rejstříku Název okresuSídelní útvar

Část obce

34798 / 6-3421 Trutnov

Trutnov

Dolní Předměstí

29362 / 6-5335 Trutnov

Trutnov

Dolní Předměstí

12779 / 6-5640 Trutnov

Trutnov

23197 / 6-3413 Trutnov

čp.

Památka

Ulice,nám./umístění

vojenský hřbitov - z války r. 1866

Náchodská

měšťanský dům

Revoluční

Horní Předměstí

kaple sv. Kříže, hřbitovní

městský hřbitov

Trutnov

Horní Předměstí

hřbitov - soubor náhrobků a památník s hroby příslušníků roty Nazdar, s omezením: bez památníku Rudé armády

47818 / 6-5679 Trutnov

Trutnov

Horní Předměstí

hrob - Etrichova hrobka

12604 / 6-5992 Trutnov

Trutnov

Horní Předměstí

park městský s kaplí sv. Jana Křtitele a Lesnická, Jánský vrch, Lužická, Úpická souborem památníků

30636 / 6-3418 Trutnov

Trutnov

Horní Předměstí

sousoší sv. Jana Nepomuckého

Horská, proti poště

30831 / 6-3407 Trutnov

Trutnov

Horní Předměstí

Gablenzův obelisk

Šibeniční vrch

40971 / 6-3408 Trutnov

Trutnov

Horní Předměstí

Gablenzův pomník

Šibeniční vrch

21841 / 6-5331 Trutnov

Trutnov

Horní Předměstí

čp.8

vila - Střední lesnická škola

Na Struze

16273 / 6-5330 Trutnov

Trutnov

Horní Předměstí

čp.9

škola - Střední lesnická škola

Lesnická

čp.20

Strana: 37

č.or.

26

městský hřbitov

10


27541 / 6-5336 Trutnov

Trutnov

Horní Předměstí

čp.10

městský dům - celní úřad

Lužická

18751 / 6-5318 Trutnov

Trutnov

Horní Předměstí

čp.13

škola

roh ulic Školní, Horská a Hradební

1

38433 / 6-5332 Trutnov

Trutnov

Horní Předměstí

čp.124 měšťanský dům

Na Struze

29

15693 / 6-3404 Trutnov

Trutnov

Kryblice

29511 / 6-5329 Trutnov

Trutnov

Kryblice

31834 / 6-3409 Trutnov

Trutnov

21013 / 6-4796 Trutnov

kaple sv. Jana Nepomuckého

Maxima Gorkého

měšťanský dům

Maxima Gorkého

Střední Předměstí

pomník Aloise Jiráska

Jiráskovo nám.

Trutnov


pomník nevolnického povstání r. 1775

Humlův kopec

30414 / 6-5061 Trutnov

Trutnov


silniční most

Nádražní, přes řeku Úpu

12326 / 6-5592 Trutnov

Trutnov

Střední Předměstí čp.56

železniční stanice Hlavní nádraží Trutnov, z toho jen: výpravní budova

14386 / 6-5106 Trutnov

Trutnov

Střední Předměstí čp.106 Okresní soud

Nádražní

14627 / 6-5334 Trutnov

Trutnov

Střední Předměstí čp.199 společenský dům - Národní dům

Národní

14257 / 6-5326 Trutnov

Trutnov

Střední Předměstí čp.303 střední škola

Novodvorská

3

20297 / 6-5327 Trutnov

Trutnov

Střední Předměstí čp.304 základní škola

Procházkova

1

14971 / 6-5328 Trutnov

Trutnov

Střední Předměstí čp.325 střední škola

Jiráskovo nám.

14488 / 6-3403 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

kostel P. Marie

Školní

14561 / 6-3402 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

městské opevnění

Na Struze, Na Vrchu, za MÚ a muzeem

30105 / 6-3420 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

sousoší sv. Rodiny

za kostelem

31803 / 6-3406 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

Krakonošovo nám.

33809 / 6-5247 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

kašna Krakonošova

Krakonošovo nám.

50925 / 6-6186 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.3

měšťanský dům

Havlíčkova

37436 / 6-5248 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.5

měšťanský dům

Havlíčkova

30330 / 6-5249 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.6

měšťanský dům

Havlíčkova

21937 / 6-5250 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.7

měšťanský dům

Havlíčkova

38331 / 6-5251 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.8

měšťanský dům

Havlíčkova

29090 / 6-4559 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.9

měšťanský dům

Havlíčkova

13844 / 6-3396 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.10

měšťanský dům

Havlíčkova

9

20368 / 6-3397 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.11

měšťanský dům

Havlíčkova

7

19911 / 6-4560 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.12

měšťanský dům

Havlíčkova

19639 / 6-5252 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.13

měšťanský dům

Havlíčkova

3

17109 / 6-5253 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.14

měšťanský dům

Havlíčkova

1

36079 / 6-4609 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.15

měšťanský dům

Krakonošovo nám.

33589 / 6-5241 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.16

měšťanský dům

Krakonošovo nám.

34404 / 6-4610 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.17

měšťanský dům

Krakonošovo nám., Na Struze

29460 / 6-4611 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.19

hotel Varšava

Krakonošovo nám.

33394 / 6-4612 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.20

spořitelna

Krakonošovo nám.

15153 / 6-5242 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.21

měšťanský dům

Krakonošovo nám.

35439 / 6-4613 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.22

měšťanský dům

Krakonošovo nám.

22436 / 6-4614 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.23

měšťanský dům

Krakonošovo nám.

19993 / 6-5260 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.24

měšťanský dům

Jihoslovanská

14428 / 6-5261 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.25

měšťanský dům

Jihoslovanská

37897 / 6-5262 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.26

měšťanský dům

Jihoslovanská

čp.38

Strana: 38

1

5

13

19

2

6


46926 / 6-5263 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.27

měšťanský dům

Jihoslovanská

8

25994 / 6-5264 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.28

měšťanský dům

Jihoslovanská

10

14736 / 6-5265 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.29

měšťanský dům

Jihoslovanská

18808 / 6-5266 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.30

měšťanský dům

Jihoslovanská

41908 / 6-5267 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.31

měšťanský dům

Jihoslovanská

16030 / 6-5268 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.32

měšťanský dům

Jihoslovanská

17730 / 6-5269 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.33

měšťanský dům

Jihoslovanská

34374 / 6-5270 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.34

měšťanský dům

Jihoslovanská

34077 / 6-5271 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.35

měšťanský dům

Jihoslovanská

34874 / 6-5272 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.36

měšťanský dům

Jihoslovanská

19295 / 6-4944 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.37

měšťanský dům

Jihoslovanská

25197 / 6-3398 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.38

měšťanský dům - městská galerie

Slezská

38787 / 6-5333 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.41

městský dům

Slezská

31315 / 6-5278 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.52

měšťanský dům

Bulharská

24040 / 6-5279 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.53

měšťanský dům

Bulharská

20614 / 6-5280 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.55

měšťanský dům

Bulharská

23

23821 / 6-5281 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.56

měšťanský dům

Bulharská

21

28239 / 6-5282 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.57

měšťanský dům

Bulharská

19

24008 / 6-5283 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.59

měšťanský dům

Bulharská, Farská

15

17530 / 6-5284 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.60

měšťanský dům

Bulharská

13

28460 / 6-5285 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.61

měšťanský dům

Bulharská

11

40445 / 6-5286 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.62

měšťanský dům

Bulharská

9

14270 / 6-5287 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.63

měšťanský dům

Bulharská

7

89398 / 6-5288 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.64

měšťanský dům

Bulharská

23578 / 6-5289 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.65

měšťanský dům

Bulharská

3

38000 / 6-3399 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.66

měšťanský dům

Bulharská

1

37594 / 6-4620 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.67

měšťanský dům

Krakonošovo nám.

29176 / 6-4621 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.68

měšťanský dům

Krakonošovo nám.

20617 / 6-3394 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.69

měšťanský dům

Krakonošovo nám.

25499 / 6-4622 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.70

měšťanský dům

Krakonošovo nám.

28659 / 6-4623 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.71

měšťanský dům

Krakonošovo nám.

36604 / 6-3393 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.72

radnice - stará

Krakonošovo nám.

22675 / 6-4603 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.73

Haasův palác

Krakonošovo nám.

46932 / 6-4604 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.74

měšťanský dům

Krakonošovo nám.

22234 / 6-5243 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.75

měšťanský dům

Krakonošovo nám., Palackého

15619 / 6-3400 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.77

měšťanský dům

Palackého

31469 / 6-5301 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.78

měšťanský dům

Palackého

6

31410 / 6-5302 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.79

měšťanský dům

Palackého

8

33189 / 6-5303 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.80

měšťanský dům

Palackého

15680 / 6-5304 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.81

měšťanský dům

Palackého

17267 / 6-5305 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.82

měšťanský dům

Palackého

30374 / 6-5306 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.83

měšťanský dům

Palackého

Strana: 39

18

2

1

29


45673 / 6-5307 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.84

měšťanský dům

Palackého

46047 / 6-5308 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.85

měšťanský dům

Palackého

46545 / 6-5315 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.97

měšťanský dům

Horská

35757 / 6-5316 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.99

měšťanský dům

Horská

34020 / 6-5317 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Horská

14289 / 6-5319 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.101 střední škola

Školní

5

14615 / 6-5309 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Palackého

5

16459 / 6-5310 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Palackého

40689 / 6-5311 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Palackého

27539 / 6-5312 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Palackého

33246 / 6-5313 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Palackého

13

36698 / 6-5314 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Pražská

1

34033 / 6-5254 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Havlíčkova

14

24800 / 6-5255 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Havlíčkova

28619 / 6-5256 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Havlíčkova

38105 / 6-5257 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Havlíčkova

14710 / 6-5258 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Havlíčkova

41878 / 6-5259 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Havlíčkova

35865 / 6-4608 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.118 okresní hejtmanství - bývalé

Krakonošovo nám., Havlíčkova

37882 / 6-4607 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Krakonošovo nám.

23693 / 6-4606 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Krakonošovo nám.

32587 / 6-4605 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Krakonošovo nám.

32973 / 6-5244 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Krakonošovo nám.

23804 / 6-5245 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Krakonošovo nám.

27420 / 6-3395 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Krakonošovo nám.

18812 / 6-4615 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.128 městský dům

Krakonošovo nám.

22572 / 6-4616 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Krakonošovo nám.

30000 / 6-4617 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Krakonošovo nám.

24446 / 6-5246 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Krakonošovo nám.

46866 / 6-4618 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Krakonošovo nám.

31152 / 6-4619 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.133 hotel

Krakonošovo nám.

29068 / 6-5290 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Bulharská

37503 / 6-5291 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Bulharská

14845 / 6-5292 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.136 činžovní dům

Bulharská

8

18277 / 6-5293 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Bulharská

10

34090 / 6-5294 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Bulharská

12

29824 / 6-5295 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Bulharská

14

19170 / 6-5296 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Bulharská

16

17128 / 6-5297 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Bulharská

18

28227 / 6-5298 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Bulharská, Jihoslovanská

20

23750 / 6-5299 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Bulharská

32242 / 6-5274 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Jihoslovanská

Strana: 40

26


18558 / 6-5275 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Jihoslovanská

40047 / 6-5276 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Jihoslovanská

38667 / 6-5277 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Jihoslovanská

22442 / 6-3401 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.150 muzeum

Školní

47814 / 6-5320 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město

čp.151 škola

Školní

20877 / 6-5321 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Školní

16910 / 6-5322 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Školní

36042 / 6-5323 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Školní

36408 / 6-5324 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Školní

30039 / 6-5325 Trutnov

Trutnov

Vnitřní Město


Školní

3

Městská památková zóna V zájmovém území se nachází plošná chráněná městská památková zóna Trutnov. Režim je dán legislativní ochranou zákona ČN č. 20/1987 Sb. (památkový zákon) i podmínkami města a stavebního úřadu. Zóny mají vlastní režimová opatření, k vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení je třeba souhlasu památkového orgánu. Městská památková zóna v Trutnově byla vyhlášena v roce 1990. Zájmové území lze označit na základě zákonů územím s archeologickými nálezy, protože se zde vyskytují přesně nelokalizované archeologické aktivity, např. zaniklé vsi hornické stařiny. Proto je nutné při přípravě stavby respektovat povinnosti vyplývající ze stavebního zákona a zákona o státní památkové péči 20/87 Sb., jeho novely 242/1992 Sb. Již před započetím vlastní realizace stavby je nutné kontaktovat odborníky archeologické památkové péče, kteří tak v dostatečném předstihu zajistí provedení průzkumných, popřípadě předstihových výzkumných prací. V řešeném území se dle informačního serveru Národního památkového ústavu nachází významná archeologická lokalita Zámecký vrch. V řešeném území se dle informačního serveru Národního památkového ústavu vyskytují následující archeologické lokality: − 03-44-04/3 Bojiště – intravilán, plužina, Trutnov, Bojiště, − 03-44-04/7 Jánský vršek, Trutnov, − 03-44-05/1 Kryblice – intravilán, plužina, Trutnov, Kryblice Starý Rokytník, − 03-42-25/8 Poříčský hřbet – hornické dílo, Trutnov, Poříčí, − 03-42-25/1 kopec nad Vlčí jámou kopec S nad vlakovým nádražím v Poříčí u Trutnova, mezi tokem Ličné a Debrnským potokem 13,4506 Trutnov − 03-42-24/9 kóta 513 (Špitálský vrch) hřbet severně od Poříčí směrem k Novým Dvorům, kóta 513 Lány 0,8466 Trutnov − 03-42-19/3 Kalná Voda (Trübenwasser) Kalná Voda - obec Mezi Horním Starým Městem a Mladými Buky 152,9796 Mladé Buky,Trutnov − 03-42-24/7 Horní Staré Město Horní Staré Město 237,0589 Trutnov − 03-42-25/3 Lhota a Bezděkov (Bösig) Lhota, Bezděkov 207,392 Trutnov − 03-42-19/4 Libeč (Gabersdorf) Libeč 185,7417 Trutnov − 03-42-20/6 lokalita D pravý břeh Ličné, 0.5 km SV od lokality A na Červeném kopci, kóta 420,5 0,1712 Trutnov − 03-42-24/6 Novodvorský vrch Za Lomní ulicí 0,8405 Trutnov − 03-42-25/4 Petříkovice (Petersdorf) Petříkovice 210,8084 Chvaleč, Trutnov − 03-44-05/3 Písčiny Písčiny - kóta 477, 1,5 km JV od kostela 0,0003 Trutnov − 03-42-25/1 pole v jižní části obce JZ svah V strany údolí Ličné, 150 m V od prům. areálu ve Voletinách, mezi železnicí a cestou k odkališti 0,0003 Trutnov − 03-42-19/1 Rechenburg (Rechberg) ostrožna cca 400 m SV od kóty 634 na Zámeckém vrchu 0,3254 Trutnov

Strana: 41


− − − − − − − − − − − − − − − − − −

3-44-05/2 Starý Rokytník - intravilán Starý Rokytník 407,0973 Trutnov 03-44-04/1 Trutnov - intravilán Trutnov 17,7361 Trutnov 03-44-04/5 Volanov - intravilán, plužina Volanov 250,9311 Trutnov 03-42-25/2 Voletiny - lokalita A Nad soutokem Ličné a Voletínského potoka 1,1398 Trutnov 03-42-25/9 Voletiny - lokalita B Nad soutokem Loičné a Voletínského potoka. 0,2282 Trutnov 03-42-25/1 Voletiny - lokalita C Ppč.1164 0,0003 Trutnov 03-42-24/8 Voletiny (Wolta) Voletiny 142,329 Trutnov 03-42-25/1 Zámecký vrch (Schlossberg) SV výběžek Zámeckého vrchu v Poříčí nad soutokem Ličné a Úpy, kóta 452 1,9102 Trutnov 03-44-04/6 Zlatá šachta jižní svah Šibeníku 0,0456 Trutnov 03-42-20/2 Bolkov hrádek 1,5706 Trutnov 03-42-20/6 lokalita D 1,8595 Trutnov 03-42-25/2; 03-42-25/9; 03-42-25/10 Voletiny - lokalita A,B,C 14,7546 Trutnov 03-44-05/3 Písčiny 0,9495 Trutnov 03-42-25/5 Poříčí (Parschnitz) Poříčí u Trutnova 60,5715 Trutnov 03-44-10/1 Rubínovice - intravilán Rubínovice 20,7096 Trutnov 03-44-04/2 Šibeník V místě pomníku z r.1866. 0,8609 Trutnov 03-44-04/4 Valy Volanov - Valy 2,1365 Trutnov 03-42-25/7 zaniklá ves Ostrožnice na S úbočí Zámeckého vrchu pod hradem 19,2573 Trutnov

Celé území Trutnova je klasifikováno jako území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 zák. č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

3.9. Dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Silniční doprava Celkem bylo v roce 2002 v okrese Trutnov 659 km silniční sítě. V přepočtu na celkovou rozlohu okresu je silniční síť ve srovnání ostatních okresů Královéhradeckého kraje řídká, což je mj. dáno geomorfologií, polohou i sídelní strukturou regionu. Nižší je zejména hustota silnic III. třídy, nad průměrnou hodnotu vystupuje přepočtená délka komunikací II. třídy. V roce 2002 bylo ve městě Trutnov celkem 115 km místních komunikací. Silnice I. třídy I/14 Liberec (I/13) - Jablonec n.Nisou (I/65) - Tanvald (I/10) – Na Mýte (I/10) - Vrchlabí - Trutnov (I/16, I/37) Náchod, Staré Město n. Metuji (I/33) - Vamberk (I/11) - Ústí n.Orlicí - C.Třebová - Třebovice (I/43) I/16 Řevnicov (I/6) - Slaný (I/7) - Nová Ves (D8) - Mělník (I/9) - Mladá Boleslav (I/10, I/38) - Jičín (I/32, I/35) Trutnov (I/14, I/37) – Královec – Polsko I/37 Trutnov (I/14, I/16) - Jaroměř (I/33) - Hradec Králové (I/31) – Ohrazenice (I/36) - Pardubice ( I/36) Chrudim (I/17) - Ždírec (I/34) - Ždár n. Sázavou (I/19) - Velká Bíteš (D1 km 162) Městem procházejí dvě státní silnice I. třídy č. 14 Vrchlabí – Trutnov Náchod a č. 16 Jičín – Trutnov – Královec se společným průchodem centrální částí města. Severojižním směrem probíhá silnice II/300 Žacléř – Trutnov – Dvůr Králové n.L., severovýchodním pak silnice II/301směr Adršpach – Police n. Metují. Systém je doplněn silnicemi III. třídy. Změna č.1 ÚP stávající koncepci dopravní infrastruktury území nemění. Železnice

Strana: 42


Ve stanici Trutnov – hlavní nádraží končí 5 železničních tratí ze směrů Stará Paka, Žacléř, Svoboda nad Úpou, Teplice n. Metují a Jaroměř. Tratě jsou jednokolejné s motorovou trakcí. Na území města se nachází vedle hlavního nádraží další čtyři stanice a zastávky (Střed, Poříčí, Horní Staré Město, Kalná Voda, Trutnov-Volanov). V budoucnu se předpokládá elektrifikace trati Jaroměř – Trutnov. Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou Město je zásobováno vodou z veřejného skupinového vodovodu Trutnov, který je v majetku a správě VAK Trutnov, a.s.. Voda je v rozhodující míře jímána z horního toku řeky Úpy a upravována v ÚV Temný Důl s kapacitou 155 l/s, dalšími zdroji jsou prameniště Rýchory (cca 20-40 l/s) a prameniště Sejfy (cca 10-30 l/s) mimo město a několik lokálně významných studen na území Trutnova. Jedná se o vrtané studny situované v údolní nivě řeky Úpy a štolovaný zářez pod svahem Janského vršku (zdroj Turbína, Plovárna, Oblanov). Kapacita vodních zdrojů není bariérou pro rozvoj stávajících a zřízení nových vodovodů. Odkanalizování Převážná část města je odkanalizována jednotnou kanalizační sítí budovanou v minulosti společně pro města Trutnov, Svoboda nad Úpou a Janské Lázně; vlastníkem a správcem sítě je VAK a.s. Trutnov. Z technického hlediska je kanalizace řešena jako jednotná gravitační pro odvedení splaškových a srážkových vod s příslušným odlehčením dešťových vod do řeky Úpy. Lze předpokládat, že všechny recipienty v řešeném území jsou způsobilé pro vypouštění vyčištěných odpadních vod v COV při dodržení technologických postupu, které umožní naplnit ustanovení vyhl. c. 61/2003 Sb. o emisních limitech. Zásobování elektrickou energií, spoje: Zásobování elektrickou energií vychází ze současné konfigurace a rozložení napájecích bodů VVN/VN a případně VN/NN. Řešené území ani širší okolí nepatří k energeticky náročným průmyslovým oblastem. Na území města je významný výrobce elektrické energie - Elektrárna Poříčí u Trutnova. Nově vybudované vedení 2x110 kV Poříčí - Horní Maršov, v současné době provozované napětím 35 kV, ve výhledu převezme zásobování časti Krkonoš. Na novou transformovnu 110/35 kV Horní Maršov bude napojena oblast Pece pod Sněžkou, Albertic, Lysenčic, Rýchor a Janských Lázní. Zásobování plynem: Podíl plynofikovaných domácností v Trutnově je dle sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 na úrovni 59%. Řešené území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu. Dodávka zemního plynu odběratelům se dále uskutečňuje nízkotlakým a středotlakým plynovodem z regulačních stanic. Do budoucna se předpokládá plynofikace dalších lokalit, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic, po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Vlastníkem a správcem plynovodu je VČP Net s.r.o. Hradec Králové. Zásobování teplem: Trutnov je zásobován teplem z velkého centrálního zdroje tepla (CZT), kterým je elektrárna Poříčí u Trutnova. Pro ohřev média je využito zbytkového tepla z výroby elektrické energie (tepelná elektrárna s odběrem tepla). Z CZT je teplo dodáváno jednak parovodem do Trutnova, Svobody nad Úpou, Janských Lázní, Maršova a Radvanic a horkovodem do Trutnova a Úpice. Nakládání s odpady: Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, stanovuje povinnosti právnických a fyzických osob při nakládání s odpady a podmínky pro předcházení vzniku odpadů. Dále stanovuje mimo jiné pravomoc obcí v oblasti nakládání s odpady. Odpady jsou v dotčeném území řešeny v jednotlivých domácnostech popelnicemi či kontejnery. Jejich odvoz je zajišťován odbornou firmou. V integrované obci Bohuslavice nad Úpou se nachází řízená skládka nadregionálního významu. V celém řešeném území se nachází kontejnery pro možnost třídění odpadů (plasty, papír, sklo) a nachází se zde sběrný dvůr.

Strana: 43


3.10.

Obyvatelstvo

1

Trutnov Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Míra registrované nezaměstnanosti (%) Počet dokončených bytů Tab. 7

30 957 -24 - 93 14,7 15,7 9,5 43

Stav obyvatel

Počet obyvatel Počet obyvatel ve věku Počet bydlících obyvatel k 31.12.2011

Střední stav obyvatel k 1.7.2011 0-14 let 15-59 let 60-64 let 65 a více let

Celkem 30 957

4 543

19 087

2 459

4 868

31 052

Muži

15 004

2 373

9 503

1 151

1 896

15 064

Ženy

15 953

2 170

9 584

1 308

2 972

15 988

Tab. 8

Přírůstek obyvatelstva Přírůstek obyvatelstva

Saldo migrace Přírůstek/úbytek

Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace Celkem 288

312

-24

517

610

-93

-117

Muži

141

155

-14

234

296

-62

-76

Ženy

147

157

-10

283

314

-31

-41

Tab. 9

Nezaměstnanost Míra registrov. nezaměstnanosti - dosažitelní

Celkem 9,45 % Muži

9,61 %

Ženy

9,27 %

Tab. 10 Uchazeči o práci Uchazeči o práci - počet uchazeči o práci

OZP mladistvých

věku 18-24 let

věku 50 let a více

absolventi

základní st.vzdělání

vyučení

s maturitou

Celkem 1 608

174

10

315

394

107

477

638

361

Muži

102

7

183

229

63

255

386

157

861

3.11. Pravděpodobný vývoj životního prostředí v území bez provedení koncepce Charakteristiky vývoje v souvisejícím širším území v zázemí města Trutnova •

1

Potvrzuje se růst obcí v suburbánním území města současně s poklesem počtu obyvatel ve městě.

údaje k 31. 12. 2011

Strana: 44


•

V obcích širšího řešeného území převažují především rezidenční funkce.

•

Omezené prostorové možnosti rozvoje sídel - omezující vliv dopravních koridorů.

•

Významný rozvoj funkcí výroby skladování se bude i v dalším období soustředit podél dopravních koridorů celostátního významu.

•

V širším okolí lze očekávat rozvoj sídel především velikostní skupiny nad 1000 obyvatel s dobrým zázemím přírodního prostředí a možnostmi rozvoje pracovních příležitostí vč. služeb a veřejné vybavenosti, a také v oblastech s co nejrychlejší dostupností Trutnova.

Z charakteristik lze odvodit následující tendence vývoje • Rozvolněný rozvoj kolem jádra území, bude realizován v suburbánní zóně v perimetru cca 10 km od středu města. • Rozvoj a následně stabilizace rezidenčních funkcí města i integrovaných obcí a v delším časovém horizontu tlak na posílení funkcí výroby a skladování vzhledem k připravovaným dopravním stavbám zejména realizace rychlostní silnice R11. • Posílení zájmu o využívání krajiny pro rekreaci zejména v lesním a lesopolním typu krajiny Krkonošského podhůří. Problémové okruhy, střety a rizika Problémové okruhy lze vymezit v zásadě z následujících hledisek: a) Území je významně exponované existencí nadřazených systémů dopravní a technické infrastruktury, přičemž kapacita dopravních systémů musí být nezbytně doplněna (R11, západní obchvat města). Záměry související s řešením této problematiky vyvolají řadu střetů při vložení odpovídajících tras do území, které jsou řešeny na konkrétní projektové úrovni jednotlivých staveb. b) Současný vývoj v jádru města a suburbánní zóně má negativní vliv na kvalitu prostředí vlastního řešeného území vyvolaný zvýšenou intenzitou vztahů mezi obcemi navzájem, ale v daleko větší míře hybností obyvatel vyvolanou zejména vztahy mezi bydlišti a pracovišti, které se realizují po tazích silnic krajského, oblastního či místního významu, které však v současnosti prochází zastavěným územím. Změna č. 1 ÚP mění možnosti využití jednotlivých částí území - ploch, nedojde k systémovým změnám koncepčního řešení územního rozvoje správního území města Trutnova. Změna č.1 ÚP klade důraz na maximální kompaktnost navrhovaných a stabilizovaných ploch. Tím se snaží předcházet konfliktním situacím, jež by mohly nastat zejména ve vztahu k organizaci zemědělského půdnímu fondu.

Strana: 45


4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY Podrobná analýza stavu životního prostředí je uvedena v kapitole 2. Charakteristika problémů a jevů životního prostředí v řešeném území se zvláštním významem vzhledem k předkládané změně č.1 ÚP je uvedena v následující kapitole 4. Níže uvádíme charakteristiky životního prostředí a veřejného zdraví v rámci funkčního využití a krajinných hodnot urbanizovaného a neurbanizovaného území. Významné hodnoty území souvisí s estetickými kvalitami území, které je možno posuzovat ze dvou hledisek - z pohledu území se zvlášť vysokou estetickou hodnotou, tedy se zvlášť dochovaným krajinným rázem a z pohledu urbanizovaného území sídel, kde souvisí s významnými kompozičními hodnotami.

4.1. Urbanizované území Urbanizované území tvoří plochy zastavěné a určené k zastavění. Většina sídel v širším území byla založena v nižších polohách nebo na úpatí hřbetů, ale vždy jsou citlivě usazena v krajině, zástavba nedosahuje na horizont, rozšiřuje se do nižších poloh. Významnou roli sehrávají v území dominanty, které jsou zároveň orientačními body v krajině. Urbanistická struktura sídel Středověká a raně novověká struktura osídlení našich horských oblastí byla v podstatě vytvořena na počátku 12. století. Obyvatelé nejrůznějších typů sídel se museli přizpůsobovat tvrdším, ale zdravějším klimatickým podmínkám, aktivitu stimulujícím způsobům obživy i ošacení, ale především budovali městečka, vesnice a osady s domy, které je ochránily před všemi hlavními nepřízněmi hor. Vystavěli tak daleko solidnější stavby než lidé v nížinách, stavby, které vyrostly a srostly s prostředím a staly se vzorem pro výstavbu novou. Pro urbanistickou strukturu sítě podhorských sídel je charakteristická jejich rozptýlenost, nesoustředěná, nízká hustota, která zřetelně ukazuje, že pracovní okruh prostoru, který uživil příslušnou sídelní jednotku, je podstatně rozsáhlejší než plocha pro obživu v nížině. Převládá typ dlouhých, volně urbanizovaných řetězových a dvorcových vesnic, táhnoucích se horskými údolími podél potoků a silnic. Kolem zděného kostela, který teprve v 17. až 18. století nevýrazným barokem nahradil původní kostelík dřevěný, obvykle vzniklo nekompaktní centrum s rychtou, školou a bohatší usedlostí. Ostatní dvorce s úrodnějšími, přilehlými políčky a pastvinami se stavěly podél potoka i několik kilometrů. Další pole i louky při statku jsou ohraničeny kamenitými mezemi, pak stoupaly do úbočí svahů ke hřebenům, které však dosud kryje les. Soudobá urbanistická struktura horských vesnic v blízkosti měst zahušťuje bydlení v běžných nebo exkluzivních rodinných domech s nezbytnou občanskou vybaveností, méně výrobou nebo živnostmi. Zástavba původně venkovská byla v minulém století doplňována rodinnými domy městského charakteru často se dvěmi podlažími s plochou střechou, řadovými (s charakteristickou úzkou šířkou parcely pro jeden dům a použitím typového RD pro všechny domky v jedné i více skupinách), dvojdomky nebo volně stojícími. V současnosti probíhá výstavba vilového charakteru s poměrně velkými objekty na malých pozemcích s nevhodným tvaroslovím, které měřítkem, členěním a detaily nerespektují původní zástavbu a narušující charakter obce. Funkční struktura území - výroba a pracovní aktivity První znaky osídlení v lokalitě stávajícího města Trutnova, kterého tvoří části Dolní Staré Město, Horní Staré Město, Poříčí, Trutnov na něž navazují další části jako Babí, Voletiny, Libeč, Lhota u Trutnova, Bezděkov, Bohuslavice nad Úpou, Adamov, Starý Rokytník, Nový Rokytník, Střítež, Studenec, Bojiště, Volanov a Oblanov, se datují k 12. – 13. století kdy byla v údolí řeky Úpy založena osada s totožným názvem.

Strana: 46


Během dalšího obdobní došlo ke značnému rozvoji města, které v současné době tvoří druhé největší sídlo v královéhradeckém kraji. Město Trutnov, svou polohou na hlavním dopravním spojení ve směru od Hradce Králové na hranici Krkonoš a v blízkosti hranic s Polskem a dále existencí významných kulturních památek zejména z dob Prusko-Rakouské války z roku 1866, tvoří významný turistický cíl jak pro zimní tak letní rekreaci. Vzhledem k existenci mnoha firem, podniků a organizací nabízí Trutnov největší počet pracovních příležitostí v celé lokalitě Podkrkonoší. Největší soustředění výrobních funkcí bylo historicky soustředěno v místních částech Horní Staré Město, Dolní Staré Město a Poříčí. V poslední dekádě město vymezilo řadu průmyslových ploch pro rozvoj podnikání a podporu nových investorů. Tyto plochy jsou většinou soustředěny do západního sektoru bezprostředního okolí města, v relativně méně cenném území v návaznosti na silnice I. třídy.

4.2. Zóny neurbanizované Neurbanizované území tvoří nezastavěné pozemky, které nejsou určeny k zastavění. Charakter krajiny se odvíjí v prvé řadě od trvalých ekologických podmínek a ekosystémových režimů krajiny, tedy základních přírodních vlastností dané krajiny. V těchto rámcích je krajinný ráz dotvářen (krajiny přírodní) až vytvářen (krajiny antropicky přeměněné) lidskou činností a životem lidí v nich. Krajinný ráz je utvářen souborem typických přírodních a člověkem vytvářených znaků, které jsou lidmi vnímány a určitý prostor pro ně identifikují. Typické znaky krajinného rázu tedy vytvářejí obraz dané krajiny. Různé kombinace typických znaků vytvářejí různé typy krajinného rázu. Nadřazené krajinářské celky a typy krajinného rázu v širším zájmovém území1 Nadřazený krajinný celek (NKC) - Jsou dány geomorfologií krajiny: NKC 1 TRUTNOVSKÉ PODKRKONOŠÍ NKC 2 BROUMOVSKO NKC 3 ÚPA Dotčené krajinné prostory (DoKP). Zájmové území je rozděleno do krajinných prostorů, které jsou vymezeny z hlediska specifických rysů, charakteristickým obrazem krajiny, vizuálních a sluchových vjemů aj. DoKP 1.1 Trutnovská kotlina DoKP 1.2 Pramenná oblast Běluňky a Poříčský hřbet DoKP 1.3 Okolí Trutnova Poříčí DoKP 2.1 Údolí Ličné DoKP 3.1 Lysenčicko Rýchorsko, Antonínovo údolí, Babí Místo krajinného rázu - Antonínovo údolí, Sklenářovice, Babí - významné soustředění hodnot krajinného rázu, nástupní prostor východních Krkonoš. NADŘAZENÝ KRAJINNÝ CELEK TRUTNOVSKÉ PODKRKONOŠÍ Krajinný celek zahrnuje východní podhůří Krkonoš. Jedná se o plošinu ohraničenou ze severu jižními svahy kerného pohoří Krkonoš, z východu ji vymezuje zvedající se masiv Orlických hor, z jihu jej ohraničuje zalesněný táhlý hřebem mezi Maršovem u Úpice a Vítěznou. Ze západu je krajinný celek vymezen údolím Labe. Krajinný celek má charakter náhorní plošiny, která je rozřezána údolími Úpy, Ličné, Běluňky a Pilníkovského potoka. Centrální osu řešeného území tvoří řeka Úpa s dominantním prvkem zástavby města Trutnova. DoKP 1.1 Trutnovská kotlina typ krajiny C0

1

čerpáno z Vyhodnocení krajinného rázu území KRNAP a jeho ochranného pásma (ing.arch.Jitka Brychtová, ing.Josef Kraus 2003 - 2005

Strana: 47


Zvlněná krajina mělkých údolí přecházejících místy do prudkých svahů s nadmořskou výškou okolo 500 m. n. m. předurčuje místní klima. Podkrkonoší je mírně teplou oblastí s průměrnou teplotou v lednu –3°C a v červenci 16°C. Charakteristické inverzní jevy se objevují v chladných sevřených údolích toků (např. olešnický újezd je místními nazýván „Ledové údolí“), přičemž vyšší polohy jsou vystaveny působení větru. DoKP 1.2 Pramenná oblast Běluňky a Poříčský hřbet- typ krajiny B0. Reliéf je méně členitý a krajina je převážně bezlesá, jenom s roztroušenými remízky. Zemědělskou půdu tvoří většinou pole. Napříč se táhne liniově uspořádaná obec Starý Rokytník při potočním údolí. Území mezi Poříčským hřbetem a Starým Rokytníkem typ krajiny B0 je poměrně členité území s nejvyšším výškovým rozdílem v Poříčském hřbetu, postupně gravitující k jihu. Směrem k východu je vyvinut systém krátkých údolí a úžlabin, které přecházejí do nivy Úpy. Střídají se zde plochy zemědělské a lesní půdy. V této části nejsou sídla, pouze do západu sem zasahuje zahrádkářská kolonie v Kryblicích. Rušivým antropogenním útvarem je rekultivovaná skládka. DoKP 1. 3 –okolí Trutnova Poříčí Mezi odkalištěm popílku a zalesněným Poříčským hřbetem typ A0 Reliéf je středně členitý s těžištěm v nivě zastavěné Úpy, bez výraznějších elevací, převážně bezlesý. Krajina je zejména antropogenní. Jsou zde plochy obytné, průmyslové, dopravní. Lesní porosty se zde vyskytují pouze okrajově. Historickou dominantou je novogotický kostel sv. Petra a Pavla. Antropogenní dominantou je elektrárna ČEZ Poříčí a rozsáhlá odkalištní nádrž. NADŘAZENÝ KRAJINNÝ CELEK BROUMOVSKO Výplň vnitrosudetské pánve tvoří orografický celek, který v hrubých rysech na území ČR odpovídá Broumovské vrchovině. Dříve se používalo pro celou oblast vhodnější označení Sudetské nebo Broumovské mezihoří. Je málo oblastí v Českém masívu, kde by morfologické prvky tak věrně kopírovaly geologickou stavbu jako je tomu zde. Synklinální stavba permokarbonu a svrchní křídy zapříčiňuje stupňovitou stavbu území. Ta vznikla selektivní denudací, která vypreparovala typy hornin odolnějších vůči zvětrávání. Strukturu stupňů rozčleňují erozní údolí říčního systému řeky Metuje a Stěnavy. Podle dnes platného orografického (geomorfologického) členění je území rozděleno do tří podcelků : Meziměstská vrchovina, Polická vrchovina a Žacléřská vrchovina. V severní části území jde o táhlý nesouměrný hřbet. Vůči Podkrkonošské pahorkatině jej vymezuje strmý zlomový svah podél tzv. hronovsko-poříčského zlomu. DoKP 2.1 – Údolí Ličné Úsek mezi severním úpatím vrchu Hony a odkalištěm popílku typ krajiny B+ Tato část je nejvíce členitá a má nejvyšší podíl lesů, které převažují v jižní svažitější části. Terén klesá do údolí toků Zlaté Olešnice a Ličné. V západní části začíná už složitý podhorský terén. Působivý je i pohled k severu, kde vynikne výškový gradient Vraních hor oproti Královecké sníženině. NADŘAZENÝ KRAJINNÝ CELEK ÚPA Krajinný celek zahrnuje východní část Krkonoš, horní povodí Úpy. Vyznačuje se výraznou modelací terénu. K nejcennějším částem náleží hřebenové partie s Úpským rašeliništěm, nejvyšší horou Sněžkou, masívem Studniční hory a navazující Obří a Modrý důl. V jižní části celku je mohutnou dominantou masív Světlé spolu s Černou horou. Na východě Krkonoše ukončuje zalesněný Rýchorský hřbet. Osou celku je hluboké, široké údolí Úpy a jejích přítoků. K největším patří v severovýchodní části Malá Úpa. DoKP 3.1 Lysenčicko Rýchorsko, Antonínovo údolí, Babí Východní část krkonošských rozsoch vymezená hlubokým údolím Úpy a linií Dlouhého hřebene v západní části. Severní část krajinného prostoru tvoří dvě souběžná otevřená údolí s drobnou venkovskou zástavbou. Jižní část tvoří masív Rýchor členěný údolími Zlatého, Mravenčího potoka a potoka Kalná. Údolí Babského potoka zakončuje prostor Krkonoš. Prostor má poměrně uzavřený charakter. Do údolí Lysečinského a Albeřického potoka, na Dlouhý hřeben, Světlou a krkonošské hřebeny se Sněžkou jsou výhledy z Rýchor, do prostoru Albeřic jsou pohledy ze svahu Albeřického vrchu, staré celní cesty a odlesněné části pohraničního hřebene. Typ horské krajiny s kompaktními lesními porosty, v severní části s hodnotnými sídly venkovského charakteru lánového uspořádání. V prostoru Dvorského lesa zachován bukový prales a na Rýchorách květnaté louky, v Albeřicích je chráněné území vápnomilné květeny. U Babí, Lysečin a Albeřic je zachována původní struktura lánového sídla s objekty podél cesty a potoka a zbytků členění zemědělské krajiny mezemi a cestami. Část sídla Albeřic je navržena k prohlášení na

Strana: 48


památkovou zónou. K cenným krajinným prvkům patří staré zachované cesty, např. stará celní cesta orientovaná na Sněžku, cesta v hřebenových partiích na Rýchory s křížky, cesta údolím Zlatého potoka (býv. Sklenářovice) se zachovanými kamennými klenutými mostky, drobnými sakrálními objekty, zbylými částmi budov a navazujícím zachovalým historickým členěním krajiny. Celkově má území klidový charakter bez intenzívní rekreace. Patří z hlediska zachovalosti přírodních hodnot a hodnot estetických ke krajinářsky velmi hodnotným prostorům. Místo krajinného rázu - Babí, Sklenářovice, Antonínovo údolí Pásmo ochrany a obnovy krajinného rázu:

převažující pásmo A, část B - krajina kulturní

Strana: 49


5. SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 5.1. Ochrana přírody a krajiny a NATURA 2000 Změna č.1 ÚP nemění funkční využití ploch v oblastech, které jsou součástí chráněných lokalit soustavy NATURA 2000. Dle stanoviska krajského úřadu Královéhradeckého kraje k návrhu zadání změny č.1 ÚP nemůže mít navrhovaná změna č.1 ÚP významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu vymezenou národním seznamem nebo vymezenou ptačí oblast. Změnou č.1 ÚP se nejsou dotčena území pod zvláštní ochranou dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Popis lokálního ÚSES navrženého v předkládaném dokumentu je uveden v kapitole 2.7.2. Z hlediska ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, uplatnil Krajský úřad Královéhradeckého kraje v rámci koordinovaného stanoviska k návrhu zadání změny č.1 ÚP v rámci kompetencí daných mu zákonem č. 114/1992 Sb, jako orgán ochrany přírody věcně a místně příslušný podle ust. § 77a odst. 4písm. x) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) uplatnil tuto připomínku: Požadovanou změnou funkčního využití lokality č. 22 z plochy zemědělské na „plochu pro volný čas a oddych“ by mohlo dojít k zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů živočichů vyskytujících se v rybnících a jejich bezprostředním okolí (zejména p.p.č. 1195/1 v k.ú. Horní Staré Město). (Z nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a z poznatků z úřední činnosti krajského úřadu je v lokalitě doložen výskyt ropuchy zelené a zvláště chráněných druhů ptáků). Je proto třeba posoudit, zda může být biotop zvláště chráněných druhů živočichů při změně funkčního využití lokality plně respektován, (viz ust. § 50 odst. 1 a 2 zákona), jinak je třeba změnu stávajícího způsobu využití vyloučit a lokalitu vyřadit z návrhu. Škodlivý vliv na přirozený vývoj zvláště chráněných druhů živočichů a jejich biotop může mít i změna funkčního využití území na lokalitě č. 2 (p.p.č. 645 v k.ú. Debrné) ze zemědělské plochy na plochu s možností výstavby větrných elektráren. Vzhledem k tomu, že záměr změny č.1 ÚP bude podléhat procesu posouzení vlivů na životní prostředí (viz níže), doporučuje orgán ochrany přírody v obou popsaných případech zvážit zpracování biologického hodnocení záměru (§ 67 zákona). K výše uvedenému sděluje zpracovatel SEA následující: Plocha Z1/2 - požadavek na změnu plochy zemědělské krajiny na plochu s možností výstavby větrné elektrárny. Jedná se o posunutí záměru výstavby větrné elektrárny, který byl původně umístěn o 250 m severněji v k.ú. Zlatá Olešnice na p.č. 970. Nejedná se tedy o nový záměr, ale o dílčí úpravu stávajícího záměru, jež byl již posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí v rámci procesu EIA v roce 2010, a ke kterému bylo vydáno Souhlasné stanovisko EIA. Dle vyjádření Ministerstva životního prostředí 13347/ENV/13 ze dne 12.3.2013 se nejedná o takovou změnu záměru výstavby větrné elektrárny, který by vyžadoval nové posouzení vlivů na životní prostředí. Při zastavování plochy je třeba respektovat všechny podmínky a doporučení vyplývající ze Stanoviska EIA. Krajský úřad Královéhradeckého kraje požadoval v koordinovaném stanovisku k návrhu zadání změny č.1 ÚP zvážit v rámci SEA pro změnu č.1 ÚP nutnost biologického hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. V této věci odkazujeme na již provedené posouzení EIA a v rámci něj provedený průzkum z hlediska avifauny a navržený monitoring vlivů VTE ve zkušebním provozu. Tyto podmínky a doporučení, které vyplynuly z procesu EIA, je třeba důsledně respektovat. Zároveň doporučujeme před vlastní výstavbou VTE v nově zvolené pozici provést průzkum dotčené plochy z hlediska možného výskytu zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů na lokalitě a na základě konzultace s dotčeným orgánem ochrany přírody přijmout v případě zjištění výskytu takových druhů opatření pro zamezení vlivu na tyto druhy. Z pohledu SEA bez dalších významných negativních vlivů na životní prostředí. Plocha Z1/12 - Plocha krajinné zeleně určená pro volný čas a oddych – nepobytovou rekreaci na stávající zemědělské půdě. Vzhledem k využití plochy pro nepobytovou rekreaci nedojde změnou č.1 ÚP k

Strana: 50


významné změně využití území proti současnému stavu, kdy vodní plochy v ploše dotčené změnou k těmto účelům již slouží za současného výskytu zvláště chráněných druhů živočichů, přičemž stanovené podmínky využití ploch neumožňují významné stavební zásahy v ploše. Ropucha zelená využívá tyto vodní plochy pro rozmnožování v období, kdy je jejich návštěvnost malá a nepředpokládáme významné dotčení životních podmínek tohoto druhu vzhledem k charakteru změny. Zvláště chráněné druhy ptáků se v dotčené ploše rozmnožují v době, kdy jsou rybníky zároveň využívány k rekreačním účelům i v současnosti. V případě umístění rekreačního vybavení nestavebního charakteru do řešené plochy doporučujeme toto situovat v prostoru jižních břehů vodních ploch tak, aby zbylá část břehů zůstala relativně klidovou zónou, v rámci využití plochy nezasahovat do břehových porostů ani porostů podél vodoteče spojující oba rybníky. Případné stavební zásahy v ploše podmínit provedením biologického průzkumu a souhlasem orgánu ochrany přírody z hlediska zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů.

5.2. Ovzduší Zájmové území spadá pod působnost stavebního úřadu Trutnov. Území v působnosti městského úřadu Trutnov nepatří dle sdělení MŽP uveřejněném ve věstníku MŽP částka 4 z dubna 2012, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší je nejvýznamnějším zdrojem znečišťování ovzduší na území města silnice I/14, I/16 a I/37, respektive provoz motorových vozidel na těchto komunikacích. Emitovanými škodlivinami jsou obvyklé plynné škodliviny (NOx, CO atd.) a prach. Dalším významným zdrojem znečištění je tepelná elektrárna Poříčí spalující uhlí a biomasu. Zdrojem emise prachu jsou v současnosti také rozsáhlé plochy intenzivně zemědělsky obhospodařovaných pozemků (především v průběhu polních prací). Na překračování ukazatele PM10 se podílí i větrná eroze zemědělských pozemků. Z hlediska dalšího vývoje je třeba věnovat pozornost především snižování prašnosti (např. omezování větrné eroze větrolamy) velkých zemědělsky obdělávaných ploch. Provoz na výše uvedených silnicích a tedy i produkci škodlivin z těchto komunikací, prakticky nelze ze strany města ovlivnit. Královéhradecký kraj zpracoval Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší a Integrovaný krajský program snižování emisí. Tyto programy je třeba respektovat a v následných krocích konfrontovat dopady jednotlivých záměrů na imisní event. i hlukovou situaci v daném území. Pozitivní vliv na kvalitu ovzduší v širším okolí řešeného území by měly mít především připravované dopravní stavby, které by měly přispět ke zlepšení dopravní situace ve městě a odvedení velké části tranzitní a nákladní dopravy mimo zastavěné území města a přilehlých obcí, a tím i snížení znečištění ovzduší uvnitř hustě obydleného území imisemi i hlukem.

5.3. ZPF Základním informačním zdrojem pro stanovení půdních a zemědělsko-produkčních podmínek jsou údaje z katastru nemovitostí, kde jsou jednotlivým pozemkům přiřazeny číselné kódy bonitovaných půdně ekologických jednotky (dále BPEJ). Jednotlivé BPEJ jsou označeny pětimístným číselným kódem (např. 5.47.10.), který vyjadřuje první číslicí klimatický region, další dvě hlavní půdní jednotku a poslední dvojice různou číselnou kombinaci sklonitosti, expozice, hloubky a skeletovitosti půdy1. Základní půdní vlastnosti půdní typ, subtyp, druh a varietu - vyjadřuje hlavní půdní jednotka. V podmínkách bezkarbonátových sedimentů mladších prvohor (perm) se vyvinuly především kambizemě v subtypu modální a ve varietě kyselé. To jsou půdy se spíše nižší produkční schopností. Dále se kambizemě vyskytují i v subtypu oglejená. Tento subtyp přechází místy až do půdního typu pseudoglej v subtypu modální. Další půdní typy se vyskytují v malém rozsahu. Jedná se především o půdy v aluviích v okolí vodních toků a půdy hydromorfní v nivách: fluvizemě a glej, oba půdní typy se vyskytují převážně v subtypu modální. Z texturního hlediska se jedná převážně o půdy lehké až středně těžké (zejména písčitohlinité) v severním sektoru i s výskytem pseudoglejů a vyšším zastoupením jílů. Ve všech půdách zájmového území se vyskytuje skelet ve formě štěrku i kamení, jeho zastoupení je však na zemědělské půdě z hlediska

1

BPEJ kvalitativně vyhodnocují pouze pozemky zemědělské půdy, nikoliv např. lesní pozemky

Strana: 51


produkčních vlastností většinou nevýznamné. Vyšší podíl skeletu se vyskytuje na lesních půdách ve svažitějších polohách. Velkoplošně obhospodařované zemědělské pozemky v dotčeném území jsou často postiženy vodní erozí. Mnoho půd v řešeném území je odvodněno. Konstatovat lze rovněž degradaci půd vlivem nadměrného používání agrochemikálií v minulosti, které však oproti obhospodařovaným půdám v nížinných oblastech ČR nebylo tolik intenzivní.

5.4. Krajinný ráz V současné době je z hlediska krajinného rázu nejproblematičtějším trendem ve vývoji krajiny rozvoj suburbanizace, projevující se zejména v podobě rozsáhlé výstavby průmyslových zón a nových obytných ploch, jež mohou při nevhodné volbě objemových a morfologických parametrů výrazně poznamenat charakter urbanizovaného území. Ve volné krajině je třeba zamezit zastavování ploch nenavazujících na současně zastavěné území a citlivě volit případné umisťování výškově dominantních staveb v podobě stožárů či věží větrných elektráren, resp. plošně dominantních objektů jako jsou elektrárny fotovoltaické. Krajský úřad vypracoval v této souvislosti studii „Vymezení vhodných lokalit pro stavbu větrných elektráren na území Královéhradeckého kraje“ (Shejbal a kol., 2007), jež stanovuje místa vhodná pro umístění větrných elektráren včetně jejich kapacity. Změna č.1 ÚP tuto studii respektuje.

5.5. Hluk Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienické limity včetně limitů pro chráněné venkovní prostory stanoví prováděcí právní předpis (nařízení vlády č. 272/2011 Sb.). Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou využívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Rekreace zahrnuje i využívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím, nájmem resp. podnájmem bytového či rodinného domu nebo bytu v nich. V chráněných vnitřních prostorech staveb by mělo být dosaženo max. intenzity hluku 40 dB ve dne, resp. 30 dB v noci. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku (hygienické limity) v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb jsou (v souladu s nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací) následující: Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k nařízení vlády. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce -12 dB. V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, a hluku s výrazně informačním charakterem se přičte další korekce -5 dB. Pravidla použití korekce pro chráněný venkovní prostor

Korekce dB

Způsob využití území 1)

2)

3)

4)

Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

-5

0

+5

+15

Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

0

0

+5

+15

Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor

0

+5

+10

+20

Korekce uvedené v tabulce se nesčítají. Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce -5 dB. 1)Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluk z veřejné produkce hudby, dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů.

Strana: 52


2) Použije se pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 2)

4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a dráhách uvedených v bodu 3) a . Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb nebo v chráněném venkovním prostoru, a pro krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu nebo v případě výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk, a výstavby ojedinělých obytných nebo víceúčelových objektů v rámci dostavby center obcí a jejich historických částí.

Tab. 11 Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru pro hluk ze stavební činnosti Posuzovaná doba [hod]

Korekce [dB]

od 6:00 do 7:00

+10

od 7:00 do 21:00

+15

od 21:00 do 22:00

+10

od 22:00 do 6:00

+5

Nejvyšší přípustné hodnoty hluku (hygienické limity) v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb jsou (v souladu s nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací) následující: Pro hluk z provozoven: LAeq,8h = 50 dB v denní době (pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin v období mezi 6:00 až 22:00 hodinou); LAeq,1h = 40 dB v noční době (pro nejhlučnější 1 hodinu v období mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk z dopravy (použije se pro hluk z provozu na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a drahách): LAeq,16h = 55 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou); LAeq,8h = 45 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). LAeq,8h = 50 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou), z provozu na železnici. Pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích: LAeq,16h = 60 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou); LAeq,8h = 50 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro starou hlukovou zátěž1 z dopravy na pozemních komunikacích: LAeq,16h = 70 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou); LAeq,8h = 60 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk ze stavební činnosti: LAeq,14h = 65 dB pro období od 7:00 do 21:00 hodin; LAeq,1h = 60 dB pro období od 6:00 do 7:00 a od 21:00 do 22:00 hodin. Jedním z negativních důsledků rostoucí životní úrovně i změny životního stylu je zvyšování podílu hluku na zhoršování životního prostředí obyvatelstva. Zvyšování hladiny hluku ve venkovním prostoru má neustále rostoucí tendenci především vlivem nárůstu automobilové dopravy. Rozhodujícími zdroji hluku je doprava a výroba. Zatímco hluk z výroby se převážně omezuje na pracoviště s minimálními dosahy do okolí, hluk z dopravy prostupuje celým územím města. Podél nejzatíženějších dopravních tras a jejich křižovatek dosahují hlukové hladiny 60 - 70 dB v denních hodinách (především I/14, I/16 a I/37 v denních špičkách). Přitom přípustný hygienický limit pro venkovní chráněný prostor a venkovní chráněný prostor staveb je dle zákona č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví

1

tj. pro stav hlučnosti, který vznikl v území "historicky" (do 31. prosince 2000).

Strana: 53


před nepříznivými účinky hluku a vibrací, dána součtem základní hladiny A = 50 dB a korekcí vztahujících se k místním podmínkám a denní době. Pro noční dobu platí obecně korekce -10 dB. Hluková situace - stávající stav Stávající situace v hodnoceném území je dána především provozem na hlavní komunikační síti, tzn. na silnicích I/16, I/14 a I/37, které jsou často vedeny středem zastavěného území a provoz na nich způsobuje překračování hlukových limitů. Nejvíce zatížené je území v bezprostředním okolí těchto komunikací. Z tohoto hlediska bude mít pravděpodobně významně pozitivní vliv výstavba rychlostní silnice R11 a západního obchvatu Trutnova, která přispěje k převedení tranzitní dopravy mimo hustě obydlené území a snížení počtu obyvatel zasažených nadměrným hlukem z dopravy. Obr 6.

Hluková mapa Trutnova (zdroj: geoportál CENIA)

Strana: 54


6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - METODA HODNOCENÍ A JEJÍ OMEZENÍ. Pro samotné hodnocení byly sestaveny hodnotící tabulky, které představují matici jednotlivých referenčních cílů ochrany ŽP a veřejného zdraví versus dílčí navrhované plochy, resp. podmínky využití ploch (regulativů). Jednotlivé plochy či podmínky využití tedy byly konfrontovány s vybranými referenčními cíli a na základě expertního úsudku zpracovatelského týmu jim byly přiřazeny hodnoty. Následně byly hlavní charakteristiky vlivu plochy na ŽP jako celek okomentovány v pravém sloupci hodnotící tabulky, a to zejména při identifikovaném negativním vlivu, resp. při zjištění kumulativních či synergických vlivů. Tab. 12 Sada referenčních cílů ochrany ŽP a veřejného zdraví

Složka ŽP

Referenční cíl ochrany ŽP a veřejného zdraví

1. ovzduší, klima

1.1 snižovat znečištění ovzduší s důrazem na nox a PM10

2. voda

2.1 posilovat retenční funkci krajiny a zlepšovat ekol. funkce vodních útvarů

3. půda a horninové prostředí

3.1 omezovat nové trvalé zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí

4. flóra, fauna, ekosystémy

4.1 chránit ohniska biodiverzity a omezovat fragmentaci krajiny

5. krajinný ráz, kulturní dědictví

5.1 chránit krajinný ráz a kulturní dědictví, lépe využívat kulturní a přírodní dědictví

6. hluk

6.1 snižovat expozici hluku prostředky územního plánování 7.1 zlepšit kvalitu života obyvatel sídel a sociální determinanty lidského zdraví

7. obyvatelstvo, veřejné zdraví

7.2 podporovat environmentálně šetrné formy rekreace a zdravý životní styl 7.3 pomocí prevence chránit životní prostředí a obyvatelstvo před důsledky přírodních a antropogenních krizových situací

8. sídla, urbanizace

8.1 efektivním územním plánováním přispět k optimalizaci územního rozvoje sídel a ochraně přírody a krajiny 8.2 snižovat zatížení dopravní sítě v sídlech tranzitní a nákladní silniční dopravou

Pro zjištění, zda a jakým způsobem může mít změna č.1 ÚP při realizaci záměrů závažné vlivy na životní prostředí, resp. veřejné zdraví, bylo provedeno hodnocení změnou č.1 ÚP navrhovaných změn, tj. funkčních ploch a podmínek jejich využití vzhledem k referenčním cílům ochrany životního prostředí a veřejného zdraví, tj. zda a jakým způsobem bude vymezení daných ploch v rámci změny č.1 ÚP přispívat či nikoliv k naplňování referenčních cílů. Pro hodnocení bylo použito následující stupnice: stupnice významnosti ++ potenciálně významný pozitivní vliv (velkého rozsahu) opatření/plochy na referenční cíl + potenciálně pozitivní (přímý či nepřímý, lokální) vliv opatření/plochy na daný referenční cíl 0 zanedbatelný nebo komplikovaně zprostředkovatelný potenciální vliv (velmi malý rozsah)

Strana: 55


-? rozsah vlivu B L R

potenciálně negativní vliv opatření/plochy na daný referenční cíl (přímý či nepřímý, lokální) potenciálně významný negativní vliv opatření/plochy na daný referenční cíl (velkého rozsahu) nebyla identifikována potenciální vazba mezi referenčním cílem a navrhovaným opatřením resp. návrhovou plochou bodový (působící v bezprostředním okolí plochy) lokální (působící v rámci města resp. městské části) regionální (přesahující hranice města)

spolupůsobení vlivu K kumulativní působení vzhledem k již existujícím resp. uvažovaným plochám/záměrům S synergické působení vzhledem k již existujícím resp. uvažovaným plochám/záměrům délka trvání vlivu kp krátkodobé/přechodné působení vlivu dp dlouhodobé působení vlivu Při aktuální míře neznalosti jednotlivých projektů umístěných v navrhovaných funkčních plochách není možné kvalifikovaně vyhodnotit konkrétní vlivy na životní prostředí. Z toho důvodu budou hodnoceny vlivy vymezených ploch v rámci jejich regulativů (možností realizace záměrů) na referenční cíle životního prostředí a veřejného zdraví resp. determinanty veřejného zdraví, které mohou potenciálně nastat za určitých podmínek realizace. Výše uvedená stupnice hodnot tedy odpovídá potenciálním vlivům, které zahrnují danou míru neurčitosti. Při hodnocení byl využit princip předběžné opatrnosti, bylo tedy přihlédnuto k „nejhoršímu možnému scénáři“, který by mohl nastat potenciální realizací záměrů dle regulativů navrhovaných pro danou plochu. Vzhledem k tomu byla rovněž navrhována opatření pro zamezení potenciálních negativních vlivů, resp. doporučení SEA týmu. Posouzení vlivů na životní prostředí bylo provedeno tak, aby identifikovalo všechny pravděpodobné významné vlivy na základě známých faktů (studie, odborná literatura) i na základě údajů a informací obsažených ve změně č.1 ÚP a aby zároveň postihlo specifika regionu. Hodnocení vlivů návrhových ploch na referenční cíle udržitelného rozvoje jsou uvedeny v následující tabulce.

Tab. 13 Hodnocení vlivů návrhových ploch na referenční cíle ochrany ŽP

Strana: 56


Zastavitelné plochy

1

Kód plochy

Funkční využití

Z1/1

BV bydlení venkovské/ RI – rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci

Z1/2

Plocha s možností výstavby větrné elektrárny

Z1/3

BV bydlení venkovské/ RI – rekreace – plochy

K.ú.

Výměra (ha)/ z toho ZPF/PUPFL

Volanov

2,0282/ 1,3485 vyčísleno v platném ÚP beze změny výměry

Debrné

Babí

1,0920 celkem/ z toho 0,8544 ZPF/ 0,1828 LPF/ 0,0548 Ostatní plochy

0,1127

Třída ochrany 1

IV.

III.

V.

1.1 snižovat znečištění ovzduší

+/B/dp

0

0


-/L/dp

0

-/B/dp

3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí;

-/L/dp

-/B/kp

-/B/dp


-/B/dp

-/B/dp

-/B/dp

6.1 snižovat expozici hluku prostředky územního plánování

0

0

0


0

-/B/dp

0

7.1 zlepšit kvalitu života obyvatel sídel a sociální determinanty lidského zdraví

+/B/Dp

0

+/B/Dp

převažující třída ochrany, pokud je zábor relativně rovnocenný u více tříd ochrany jsou uvedeny všechny

7.3 pomocí prevence chránit životní 8.1 prostředí a efektivním obyvatelstvo územním 7.2 podporovat před důsledky plánováním environmentálně přírodních a přispět k šetrné formy antropogenních optimalizaci rekreace a zdravý krizových územního životní styl situací rozvoje sídel

0

0

0

+/B

+/B

0

+/B/dp

0

+/B/dp

8.2 snižovat zatížení dopravní sítě v sídlech zejména tranzitní a nákladní silniční dopravou

Komentář

0

Změna podmínek využití zastavitelné plochy původně navržené pro chov zemědělských zvířat na plochu bydlení, z hlediska vlivu na životní prostředí se jedná spíše o vliv pozitivní jako celek, zejména díky snížení možnosti negativního ovlivnění okolní rezidenční zástavby a snížení pohody bydlení v důsledku chovu hospodářských zvířat. Vlivy na ostatní složky životní prostředí zůstávají v zásadě stejné.

0

Požadavek na změnu plochy zemědělské krajiny na plochu s možností výstavby větrné elektrárny. Jedná se o posunutí záměru výstavby větrné elektrárny, který byl původně umístěn o 250 m severněji v k.ú. Zlatá Olešnice na p.č. 970. Nejedná se tedy o novou větrnou elektrárnu v území, ale o dílčí úpravu stávajícího záměru, jež byl již posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí v rámci procesu EIA v roce 2010, a ke kterému bylo vydáno Souhlasné stanovisko EIA. Dle vyjádření Ministerstva životního prostředí 13347/ENV/13 ze dne 12.3.2013 se nejedná o takovou změnu záměru výstavby větrné elektrárny, který by vyžadoval nové posouzení vlivů na životní prostředí. Při zastavování plochy je třeba respektovat všechny podmínky a doporučení vyplývající ze Stanoviska EIA. Krajský úřad Královéhradeckého kraje požadoval v koordinovaném stanovisku k návrhu zadání Změny č.1 ÚP Trutnov zvážit v rámci SEA pro Změnu č.1 ÚP Trutnov nutnost biologického hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. V této věci odkazujeme na již provedené posouzení EIA a v rámci něj provedený průzkum z hlediska avifauny a navržený monitoring vlivů VTE ve zkušebním provozu. Tyto podmínky a doporučení, která vyplynula z procesu EIA je třeba důsledně respektovat. Zároveň doporučujeme před vlastní výstavbou VTE2 v nově zvolené pozici provést rovněž průzkum dotčené plochy z hlediska možného výskytu zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů na lokalitě a na základě konzultace s dotčeným orgánem ochrany přírody přijmout v případě zjištění výskytu takových druhů opatření pro zamezení vlivu na tyto druhy. Z pohledu SEA bez dalších významných negativních vlivů na životní prostředí.

0

Drobná plocha bydlení rekreačního charakteru na jižním okraji zastavěného území obce Babí. Vzhledem k rozsahu ploch nejsou předpokládány významné negativní vlivy na životní prostředí. Při povolování staveb je však třeba dbát na zachování charakteru krajiny s rozvolněnou zástavbou a typického tvarosloví staveb v regionu Bezprostředně navazující území má poměrně zachovalou strukturu a



Kód plochy

Funkční využití staveb pro rodinnou rekreaci

Z1/4

Plocha hromadné rekreace

Z1/5

BV bydlení venkovské/

Z1/8

Výroba

Z1/9

K3 – plocha změny v krajině

Z1/10

Z1/11

BI – bydlení v rodinném domě

BH – bydlení v bytových domech

K.ú.


Starý Rokytník

Beze změny výměry

Volanov

0,4908/ 0,4751


Trutnov


Trutnov

Třída ochrany 1

0

V.


0,9984




0

0

V.

Bez záboru

Bez záboru

0

0

0


-/B/dp

-/B/dp

0

++/L/dp

-/B/dp

-/B/dp


-/B/dp

-/B/dp

0

0

-/B/dp

-/B/dp


0

-/B/dp

0

+/B/dp

0

-/B/dp


0

0

0

0

-/B/dp

0


-/B/dp

0


+/B/Dp

+/B/Dp

0

0

++/L/dp

0

0

0

+/B/dp

+/B/dp

Strana: 58


++/B/dp

0

0

0

0

0

0

0

0

++/L/dp

0

+/B/dp

+/B/dp

+/B/dp

0

++/L/dp

--/B/dp

++/B/dp


Komentář krajinotvornou mozaiku a z tohoto pohledu je velmi cenné. Neumisťovat stavby městského charakteru s nevhodným tvaroslovím a charakterem zástavby.

0

Změna využití plochy zeleně soukromá a vyhrazená na plochu pro hromadnou rekreaci v souvislosti se záměrem vybudování penzionu do 20 lůžek pro rozvoj agroturistiky, bydlení a drobné zemědělské výroby. Vzhledem k rozsahu ploch nejsou předpokládány významné negativní vlivy na životní prostředí . Pozitivní z hlediska sociálních determinant veřejného zdraví a možností rekreace v přírodním prostředí. Neumisťovat staveb městského charakteru s nevhodným tvaroslovím a charakterem zástavby.

0

Drobná plocha bydlení v rodinném domě v zásadě se jedná o zastavění proluky. Bez významných negativních vlivů na životní prostředí

0

Jedná se o úpravu stávajícího využití plochy pro zemědělskou výrobu a skladování o činnosti drobná dřevařská či stavební výroba. V zásadě organizační změna. Z hlediska životního prostředí bez významných vlivů.

0

Změna využití stávající plochy výroby a skladování na plochu změn v krajině s možností obnovy a umístění dvou rybníků, jedná se o plochu při silnici Trutnov-Volanov v nivě Volanovského potoka. Z hlediska životního prostředí významně pozitivní vliv.

0

Drobná plocha v severní části Horního Starého Města, mezi ulicemi Krkonošská a Rýchorská. Jedná se o změnu využití území z izolační zeleně na bydlení v rodinném domě. V zásadě jde o zastavění proluky v zástavbě, přesto je třeba upozornit, že zejména z jihozápadní a západní strany od ulice I/14 Krkonošská by mohlo dojít k ovlivnění území z hlediska hlukové zátěže. Případné chráněné prostory v umisťovaném objektu proto doporučujeme orientovat odvráceně od komunikace, při západní hranici pozemku by bylo vhodné vysadit vzrostlou zeleň. V územním plánu byly V této souvislosti stanoveny takové podmínky využití plochy, aby nedošlo k negativnímu vlivů z hlediska hluku vůči umisťovanému bydlení

0

Jedná se o využití dosud volného území převážně zahrad na plochu bydlení v bytových domech při ulici Na Výsluní. Realizace sice znamená další výstavbu na zelené louce, nicméně je třeba podotknout, že plocha je vymezena tak, aby došlo k ucelení tvaru stávajícího zastavěného území a aby funkčně navázala na obdobné plochy v okolí. Z tohoto pohledu je tedy plocha akceptovatelná. Při zastavování plochy by měla být zachována vzrostlá zeleň v území.



Kód plochy

Z1/12

Z1/13

Funkční využití

K3 – plocha změn v krajině

BI – bydlení v rodinných domech příměstské

K.ú.




8,7862

0,0650

Třída ochrany 1

Bez záboru

I,


0

0


0

-/B/dp


-/B/dp

-/B/dp


-/B/dp

0


0

0


0


++/L/dp

-/B/dp

Strana: 59

0


++/L/dp

0

+/B/dp

0

++/L/dp

--/L/dp


Komentář

0

Plocha krajinné zeleně určená pro volný čas a oddych – nepobytovou rekreaci na stávající zemědělské půdě. Z hlediska životního prostředí se jedná o pozitivní vliv především vůči determinantám veřejného zdraví. Dle vyjádření KÚ v rámci koordinovaného stanoviska k návrhu zadání Změny č.1 ÚP Trutnov, by mohlo dojít k zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů živočichů vyskytujících se v rybnících a jejich bezprostředním okolí (zejména p.p.č. 1195/1 v k.ú. Horní Staré Město). (Z nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a z poznatků z úřední činnosti krajského úřadu je v lokalitě doložen výskyt ropuchy zelené a zvláště chráněných druhů ptáků). Je proto třeba posoudit, zda může být biotop zvláště chráněných druhů živočichů při změně funkčního využití lokality plně respektován, (viz ust. § 50 odst. 1 a 2 zákona), jinak je třeba změnu stávajícího způsobu využití vyloučit a lokalitu vyřadit z návrhu. K výše uvedenému sděluje zpracovatel SEA následující: vzhledem k využití plochy pro nepobytovou rekreaci nedojde návrhem územního plánu k významné změně využití území proti současnému stavu, kdy vodní plochy v ploše změny k těmto účelům již slouží za současného výskytu zvláště chráněných druhů živočichů. Ropucha zelená využívá tyto vodní plochy pro rozmnožování v období, kdy je jejich návštěvnost malá a nepředpokládáme významné dotčení životních podmínek druhu vzhledem ke změně územního plánu. Zvláště chráněné druhy ptáků se zde rovněž rozmnožují v době, kdy jsou rybníky zároveň využívány k rekreačním účelům. V případě umístění rekreačního vybavení nestavebního charakteru do řešené plochy doporučujeme toto situovat v prostoru jižních břehů vodních ploch tak, aby zbylá část břehů zůstala relativně klidovou zónou, v rámci využití plochy nezasahovat do břehových porostů ani porostů podél vodoteče spojující oba rybníky. Případné stavební zásahy v ploše podmínit provedením biologického průzkumu a souhlasem orgánu ochrany přírody z hlediska zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů.

0

Drobná plocha bydlení rozšiřující návrhové plochy bydlení v Horním Starém Městě, vymezené ve stávajícím územím plánu směrem k severu podél přístupové komunikace. Sama o sobě plocha nemá významné negativní vlivy na životní prostředí neboť je drobná a navazuje na vymezené zastavitelné území a stávající cestu z východu. Ostatní parcely navazující ze severu, pro něž byl rovněž podán podnět na změnu využití území na návrhové plochy bydlení nebyly do návrhu Změny č.1 ÚP Trutnov zahrnuty, což je v souladu se zjištěními SEA a principy ucelování zastavěného území. V této souvislosti je třeba podotknout, že i plocha Z1/13 znamená výběžek ze stávající linie zastavitelného území, který je zcela nekoncepční a z pohledu SEA je akceptovatelný pouze z důvodů malého rozsahu a




Třída ochrany









Kód plochy

Funkční využití

Z1/14

SM- plochy smíšené obytné městské

Z1/15

OM – občanské vybavení, komerční zařízení malá a střední



Bez záboru

0

-B/dp

0

0

0

0

++/B/dp

0

0

Z1/16

OV – občanské vybavení

Trutnov


Bez záboru

0

0

0

0

0

0

0

0

Z1/17

BH – bydlení v bytových domech

Trutnov


Bez záboru

0

0

0

0

0

0

0

0

K.ú.



1

Bez záboru

0

-B/dp

0

0

0

0

++/B/dp

Strana: 60

0


Komentář návaznosti na stávající cestu z východu. Zároveň se jedná o nebezpečný precedens, neboť plocha je do řešení změny č. 1 zahrnuta pouze z důvodu, že na ní je realizována černá stavba, k čemuž by rozhodně nemělo dojít v případě výše zmíněných ploch navazujících severněji. Jedná se o obcházení stavebního zákona a je na rozhodnutí stavebního úřadu, zda takovýto způsob legalizace černé výstavby umožní. Zároveň vzhledem k tomu, že řešená plochy nesplňuje prostorové regulativy, dojde ke změně regulativu pro využití ploch BI o možnost zmenšení výměry pozemku pro výstavbu rodinného domu v okrajových částech zástavby, což už má negativní dopady na celý územní plán města i z pohledu SEA, a k využití tohoto institutu by v podmínkách Trutnova, kde je velikost stavebních pozemků 1000 m2 zcela adekvátní mělo docházet pouze zcela výjimečně.

0

Změna využití stávající plochy výroby a skladování na plochu smíšenou obytnou městskou. Z hlediska životního prostředí dojde k revitalizaci stávajícího území, které je ve značně neutěšeném stavu. V zásadě se jedná o pozitivní vlivy na životní prostředí.

++/B/dp

0

Jedná se o změnu využití ploch zahrádek, které jsou však v současnosti zdevastovány a v území se nachází v podstatě plochy brownfields na plochu občanské vybavenosti – drobné komerce. Platí totéž co u plochy Z1/14. , Z hlediska životního prostředí dojde k revitalizaci stávajícího území, které je ve značně neutěšeném stavu. V zásadě se jedná o pozitivní vlivy na životní prostředí.

0

0

0

Drobná organizační změna funkčního využití ploch bez vlivu na životní prostředí.

0

0

0

Drobná organizační změna funkčního využití ploch bez vlivu na životní prostředí.

0

++/B/dp


Organizační změny v území

Kód plochy

Popis změny










Komentář

Z1/19 – Z1/43

Zrušení plochy, kde změny využití prověří územní studie

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Jedná se o organizační změny spočívající ve zrušení povinnosti zpracovat pro plochu vymezenou ve stávajícím územním plánu územní studii. Z hlediska životního prostředí bez významných negativních vlivů.

Z1/44

z části plochy určené pro funkci VL je oddělena plocha Z1/9 (K3) pro obnovu dvou vodních nádrží

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Plocha Z1/9 je posouzena výše. Jinak se jedná pouze o organizační změnu bez vlivu na životní prostředí.

Z1/45

Úprava z důvodu změny trasy sběrné komunikace v návaznosti na navrhované řešení obsažené v souběžně pořizovaném „regulačním plánu Trutnov – Nové Dvory“ jedná se o úpravu zastavitelné plochy Z39 vymezené v ÚP pro základní využití: bydlení v rodinných domech, - bydlení v bytových domech, - občanské vybavení, služby

0

Dílčí změna vymezení dopravního napojení plochy občanského vybavení prověřená podrobnější dokumentací - regulačním plánem. Bez vlivu na životní prostředí.

Z1/46

Úprava z důvodu změny trasy sběrné komunikace v návaznosti na navrhované řešení obsažené v souběžně pořizovaném „regulačním plánu Trutnov – Nové Dvory“ jedná se o úpravu zastavitelné plochy Z53 vymezené ve stávajícím ÚP pro základní využití: - sportovní (plochy sportovních hřišť),- místní komunikace

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+/B/dp

0

Dílčí změna vymezení dopravního napojení plochy sportu prověřená podrobnější dokumentací - regulačním plánem. Bez vlivu na životní prostředí.

Z1/47

Úprava z důvodu změny trasy sběrné komunikace v návaznosti na navrhované řešení obsažené v souběžně pořizovaném „regulačním plánu Trutnov – Nové Dvory“ jedná se o úpravu zastavitelné plochy Z46 vymezené ve stávajícím ÚP pro základní využití: - místní komunikace (kruhová křižovatka)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+/B/dp

0

Dílčí změna vymezení dopravní infrastruktury prověřená regulačním plánem. Bez vlivu na životní prostředí.

0

Jedná se o zesouladění stávajícího stavu využití území a jeho vymezení v územním plánu. Organizační změna bez dopadů do řešeného území.

0

Jedná se o organizační změnu spočívající ve zmenšení plochy vymezené v územním plánu pro zpracování územní studie. Z hlediska životního prostředí bez vlivu.

Z1/49

Z1/50

Změna funkčního využití u části stávajícího objektu z funkce OM na BH – jedná se o změnu na funkci, která je tam dnes provozována Zmenšení plochy, kde změny využití prověří územní studie (US.9)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Strana: 61

0

0

0

0

0

0

+/B/dp

+/B/dp

0


Organizační změny v území

Kód plochy

Popis změny



Z1/52

Oprava plochy dle stávajícího stavu.

0

0

Z1/54

Úprava části trasy biokoridoru LK 62A

0

0



0

0

0

0




0

0

0

0

0


0

Strana: 62

0

0

0

0

0

0


Komentář

0

Pouze oprava dle skutečnosti, která tedy nemá v reálu žádný vliv na životní prostředí.

0

Jedná se pouze o změnu vedení lokálního biokoridoru v rámci zastavěného území v délce ca 150m. Vliv na životní prostředí je s ohledem k lepším podmínkám pro vybudování a životaschopnost biokoridoru v nové trase spíše pozitivní, přesto víceméně zanedbatelný.


7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ. 1 7.1. Ochrana přírody a krajiny Změna č.1 ÚP nenavrhuje změny funkčního využití ploch v oblastech, které jsou součástí chráněných lokalit soustavy NATURA 2000. Dle stanoviska krajského úřadu Královéhradeckého kraje k návrhu zadání změny č.1 ÚP nemůže mít návrh změny č.1 ÚP významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu vymezenou národním seznamem nebo vymezenou ptačí oblast. Změnou č.1 ÚP rovněž nejsou navrhovány změny v územích pod zvláštní ochranou dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ani v územích podléhajících ochraně obecné. Změna č.1 ÚP respektuje vymezený systém ekologické stability. Změna č.1 ÚP neumožňuje využívání území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma k činnosti, která by byla narušila jeho ochranu a přírodní hodnoty tohoto území jako území národního parku, soustavy NATURA 2000, Ptačí oblasti Krkonoše i území Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Krkonoše. Z hlediska druhové ochrany byla navržena konkrétní opatření pro vymezené plochy Z1/2 a Z1/12 viz kapitola 8.

7.2. Vlivy na ÚSES a prostupnost krajiny Na správním území města Trutnova se nachází významný podíl relativně harmonické kulturní krajiny bez významných známek poškození lidskou činností. Pro zachování prostupnosti krajiny ÚP Trutnov v rámci koncepce uspořádání krajiny a vymezením územního systému ekologické stability, kde jsou uplatněny požadavky na založení prvků územního systému ekologické stability, vytváří předpoklady k zachování prostupnosti krajiny. U budoucí rychlostní silnice R11, která protne řešené území ve směru sever – jih bude prostupnost krajiny zajištěna stavebně technickým řešením trasy (mosty při překonávání údolí a tunelem při překonání Poříčského hřbetu). Navrhované zastavitelné plochy územní systém ekologické stability respektují. Správní území Trutnova je z hlediska územního systému ekologické stability územím s dobrou prostupností krajiny a v zásadě funkčním a spojitým systémem ekologicky relativně stabilních částí krajiny. Změna č.1 ÚP Trutnov nemá negativní vliv na vymezený systém ekologické stability území.

7.3. Vlivy na ZPF resp. PUPFL Změna č.1 ÚP vymezuje 6 zastavitelných ploch o celkové výměře 11,7 ha, jež budou mít vliv na zábor zemědělské, resp. lesní půdy. Tab. 14 Rozvojové plochy změny č.1 ÚP - zábory ZPF:

1

V následující kapitole je uveden přehled vlivů územního plánu jako celku na jednotlivé složky životního prostředí. Konkrétní vlivy jednotlivých navrhovaných ploch jsou komentovány v hodnotících tabulkách v předchozí kapitole.


Předpokládaný zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa je ve Změně č.1 ÚP v celkové výměře 0,18 ha. Zábor zemědělské půdy činí cca 2,7 ha. Navrhované zastavitelné plochy funkčně i prostorově souvisí se stávajícím urbanizovaným území, navazují na již existující plochy obdobného charakteru, jsou umístěny logicky vzhledem k organizaci ZPF a nejsou v kolizi s prvky ÚSES. Z těchto hledisek je změna č.1 ÚP řešena tak, aby byl prostorově relativně optimálně vyřešen střet z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu. Vlivy změny č.1 ÚP na zemědělský a lesní půdní fond jsou z tohoto pohledu akceptovatelné.

7.4. Vlivy na krajinný ráz Zájmové území lze charakterizovat jako oblast sice významně ovlivněnou antropogenní činností, avšak dosud s poměrně významným podílem harmonické kulturní krajiny. V současné době je z hlediska krajinného rázu nejproblematičtějším trendem ve vývoji krajiny rozvoj suburbanizace, projevující se zejména v podobě rozsáhlé výstavby průmyslových zón a nových obytných ploch, jež mohou při nevhodné volbě objemových a morfologických parametrů výrazně poznamenat charakter urbanizovaného území. Ve volné krajině je třeba zamezit zastavování ploch nenavazujících na současně zastavěné území. V případě navrhovaných ploch bydlení je nezbytné dbát při následných povolovacích řízeních na vhodnou hmotovou a tvarovou skladbu povolovaných staveb tak, aby nedošlo k narušení charakteru sídla a nebyly vytvářeny nevhodné dominanty. To se týká především plochy rodinné rekreace v k.ú. Babí.

7.5. Vlivy na hlukovou situaci V případě hlukové zátěže rovněž platí, že stávající situace v hodnoceném území je dána především provozem na hlavní komunikační síti, tzn. na silnicích I/16, I/14 a I/37, které jsou vedeny středem zastavěného území města Trutnova a integrovaných obcí a provoz na nich způsobuje překračování hlukových limitů, zejména při jejich vedení v úzké ulicové zástavbě. Vyhodnocení vlivů řešení změny č.1 ÚP bylo provedeno na základě strategické hlukové mapy, konfigurace terénu, údajů o intenzitách dopravy na řešených komunikacích a hlukové studie zpracované v rámci dokumentace EIA záměru výstavby rychlostní silnice R11 (Evernia 2010).

Strana: 64


Stavby a plochy obsahující chráněné prostory a přiléhající ke komunikacím budou umožněny pouze při nepřekročení přípustné hladiny hluku v chráněných prostorech, což je třeba doložit v rámci územního řízení pro konkrétní stavby. Z1/10 Změna využití území z izolační zeleně na bydlení v rodinném domě - ze západní strany od ulice I/14 Krkonošská by mohlo dojít k ovlivnění území z hlediska hlukové zátěže. Pobytové místnosti (ložnice, dětské pokoje) v umisťovaném objektu doporučujeme orientovat odvráceně od komunikace při západní hranici pozemku vysadit vzrostlou zeleň. V této souvislosti byly stanoveny takové podmínky využití plochy, aby nedošlo k negativnímu vlivů z hlediska hluku vůči umisťovanému bydlení. ÚP Trutnov stanovuje, že v hlukově podezřelých plochách bude u staveb s chráněnými vnitřními, popřípadě i venkovními prostory v dalším stupni projektové přípravy prokázáno, že nebudou v těchto prostorech překročeny maximálně přípustné hladiny hluku. Tento požadavek není změnou č.1 ÚP dotčený.

7.6. Vlivy na ovzduší Hodnocení kvality venkovního ovzduší je provedeno na základě imisních limitů, stanovených v Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. Porovnávány jsou koncentrace suspendovaných částic PM10, oxidu dusičitého a oxidu siřičitého, které představují charakteristické znečišťující látky z hlediska vlivů automobilové dopravy, které jsou měřené na nejbližších stanicích. Stávající rozptylové podmínky a stav znečištění ovzduší v převážné většině řešeného území jsou relativně příznivé. Výhledová realizace rychlostní silnice R11, resp. západního obchvatu města bude mít pozitivní vliv z hlediska odvedení zátěže ovzduší z dopravy mimo hustě zastavěné území. Vzhledem k rozsahu a funkčnímu využití ploch s rozdílným způsobem využití vymezených ve změně č.1 ÚP, lze konstatovat, že změna č.1 ÚP nepredisponuje umístění zdrojů znečištění ve formě průmyslové či jiné výroby, jež by mohla znečišťovat ovzduší emisemi, či zápachem.

7.7. Vlivy na veřejné zdraví Jak bylo již výše uvedeno, zdraví obyvatel je ovlivňováno řadou faktorů. Působí na něj stav životního prostředí, zdravotní péče, životní styl obyvatel, vrozené dispozice i socioekonomické faktory. Vlivy koncepce s dopadem na životní prostředí se většinou odrazí ve veřejném zdraví, jedná se o většinu již posuzovaných vlivů na jednotlivé složky ŽP, vstup toxických látek do ŽP, hluk, ale i vlivy na estetickou kvalitu ŽP resp. psychickou pohodu, jako je krajinný ráz, možnosti trávení volného času apod. Vlivy koncepce na životní prostředí a na zdraví obyvatelstva se tedy z velké části překrývají, avšak mohou existovat i vlivy s dopadem na životní prostředí, které se ve zdraví obyvatel přímo neprojeví, resp. které se neodrazí ve stavu životního prostředí, zato ale ovlivní lidské zdraví. Životní prostředí ovlivňuje lidské zdraví nepřetržitým působením prostřednictvím interakce organismu a fyzikálních, chemických i biologických faktorů dýcháním, příjmem potravy a tekutin, kontaktem se smyslovými receptory, sliznicemi i pokožkou. Vzhledem k šíři působení prostředí na lidské zdraví je však velice obtížné přesně vyhodnotit jednotlivé vlivy faktorů ŽP na lidské zdraví. Zlepšení kvality životního prostředí v nejširším významu, včetně omezení používání nebezpečných chemických látek a odstranění dlouhodobě působících zátěží, znamená splnění jedné z podmínek pro zlepšení zdraví obyvatelstva. Neméně důležitou determinantou lidského zdraví jsou i socioekonomické vlivy, které se odráží na objektivním i subjektivním zdravotním stavu obyvatelstva v rámci různých socioekonomických skupin v interakci se životním stylem stejně jako vzděláním. Subjektivní pocit dobrého zdraví a psychické pohody je ovlivněn zařazením člověka v rámci socioekonomické struktury společnosti. ÚP Trutnov po změně č.1 ÚP může tyto determinanty ovlivnit jak negativně, tak i pozitivně – rozvojem občanské vybavenosti, podporou zaměstnanosti, změnou počtu pracovních příležitostí, zvýšenou kvalitou života ve městě, možnostmi zdravého využití volného času. Z výše uvedeného popisu zdravotních determinant, relevantních cílů koncepčních dokumentů v oblasti zdraví a zdravotního stavu obyvatel lze vyvodit následující zdravotní determinanty s vazbou k předkládané změně č.1 ÚP: • •

Faktory životního prostředí, zejména kvalita ovzduší, hluk, toxické látky v prostředí; Zaměstnanost;

Strana: 65


• •

Zdravé využití volného času; Bezpečnost (od bezpečnosti dopravy, protipovodňové ochraně až po např. kvalitní bezpečné stavební materiály, zejména v případě recyklace odpadů).

Tab. 15 Vztah zdravotních determinant a oblastí podpory koncepce zdravotní determinanty faktory životního prostředí, zejména kvalita ovzduší, hluk, toxické látky v prostředí;

opatření s možným negativním vlivem na danou determinantu

opatření s možným pozitivním vlivem na danou determinantu

rozvoj dopravní infrastruktury

rozvoj dopravní infrastruktury využití ploch přestavby rozvoj ploch lehké výroby, občanské vybavenosti a obchodu a služeb

zaměstnanost; vzdělanost; zdravé využití volného času;

návrh ploch nepobytové rekreace

úroveň a dostupnost zdravotních a sociálních služeb; bezpečnost (od bezpečnosti dopravy, po např. kvalitní bezpečné stavební materiály).

rozvoj dopravní infrastruktury

dílčí úpravy dopravního systému města

Rozvoj dopravní infrastruktury ve městě bude mít potenciálně jak pozitivní vliv na bezpečnost obyvatel (snížený průjezd nákladní a tranzitní dopravy rezidenčním územím, zvýšená kvalita komunikací, bezpečnostní opatření, odstranění dopravních závad, úprav značení apod.), tak i vliv nepřímo negativní (rozvoj dopravní infrastruktury se odrazí v navýšení absolutního počtu vozidel na komunikacích a tak nepřímo povede k absolutnímu zvýšení počtu nehod). Zda dojde spíše k negativnímu nebo pozitivnímu ovlivnění bezpečnosti obyvatelstva závisí na výběru projektů, které budou v návrhových plochách umístěny. Obdobná charakteristika platí i pro ostatní opatření územního plánu, u kterých byla identifikována nějaká potenciálně negativní a zároveň i pozitivní vazba na determinantu veřejného zdraví. Nebylo identifikováno žádné opatření, které by vykazovalo výrazně negativní vazbu na některou zdravotní determinantu, bez jiných pozitivních vlivů, a u kterého by zároveň nebylo možné tuto negativní vazbu eliminovat, nebo alespoň zmírnit pomocí správně nastavených kritérií pro zastavování ploch. V posuzovaném případě nejsou z hlediska ochrany obyvatelstva navrhovány žádné funkční plochy, jež by, vzhledem k navrhovaným podmínkám jejich využití, mohly mít potenciálně významný negativní vliv na veřejné zdraví. Plochy vymezené v rámci změny č.1 ÚP pro bydlení nemají z hlediska veřejného zdraví žádné negativní vlivy na okolí a rovněž negativní vlivy okolí na kvalitu bydlení v těchto plochách jsou, s výjimkou plochy Z1/10, zanedbatelné. V souvislosti s uvedenými skutečnostmi nemá z hlediska ochrany zdraví a pohody obyvatelstva prakticky žádný význam ani znečišťování ovzduší (prašností, zápachem aj.) ani provozní hluk. Prakticky vyloučeno je i nepříznivé ovlivnění pitné vody. V případě plochy Z1/10 - změna využití území z izolační zeleně na bydlení v rodinném domě by ze západní strany od ulice I/14 Krkonošská mohlo dojít k ovlivnění území z hlediska hlukové zátěže (silnice vede po náspu/estakádě nad úrovní předmětného pozemku. Případné chráněné prostory zejména ložnice či dětské pokoje v umisťovaném objektu proto doporučujeme orientovat odvráceně od komunikace, při západní hranici pozemku by bylo vhodné vysadit vzrostlou zeleň. U plochy Z1/10 byly stanoveny takové podmínky využití plochy, aby nedošlo k negativnímu vlivů z hlediska hluku vůči umisťovanému bydlení. Domníváme se tak, že z vlastní koncepce nevyplývají při správné realizaci významné negativní vlivy na veřejné zdraví. Přímé pozitivní vlivy na veřejné zdraví bude mít zejména uvažovaná realizace silničního obchvatu města resp. rychlostní silnice R11 a odvedení tranzitní dopravy ze zastavěného území. Těchto záměrů se změna č.1 ÚP nijak nedotýká. Pozitivně se dále projeví zlepšení možností rekreace v přírodním prostředí.

Strana: 66


7.8. Vlivy na dopravní a technickou infrastrukturu Dopravní infrastruktura Návrhem změny č.1 ÚP nedojde k podstatným změnám dopravního systému města zakotveném v měněném ÚP Trutnov. Místní komunikace Navrženy jsou místní komunikace pro dopravní obsluhu návrhových ploch výstavby, které navazují na stávající silnice, místní a účelové komunikace. Pěší trasy Stávající pěší komunikace (místí i účelové) jsou změnou č. 1 ÚP respektovány. Cyklistické trasy a cyklostezky Změna č.1 ÚP nezasahuje do stávajícího systému cyklistické dopravy v řešeném území. Doprava v klidu Změna č.1 ÚP nemění plochy parkovišť. Umístění dopravy v klidu umožňují stanovené podmínky využití funkčních ploch. Hromadná doprava Změna č.1 ÚP se hromadné dopravy žádným způsobem nedotýká. Technická infrastruktura V celém území je možný rozvoj všech technických sítí (teplovod, kanalizace, vodovod, plynovod, rozvod elektrické energie vysokého i nízkého napětí) za podmínky, že všechny nově budované a stávající sítě v případě jejích rekonstrukce a opravy budou uloženy v zemi. Zásobování pitnou vodou a odkanalizování Způsob zásobování sídla vodou (z oblasti Krkonoš) a zpracování odpadních vod (centrální čistírna odpadních vod v Bohuslavicích nad Úpou), který je stanoven v koncepci technické infrastruktury ÚP Trutnov a celkový stavebně technický stav sítě i technologických zařízení splňuje požadavky na vysokou kvalitu v současnosti i budoucnosti a změna č.1 ÚP tento stav neovlivňuje a nemění. Stávající systém zásobování pitnou vodou města a integrovaných obcí se změnou č.1 ÚP nezmění. Vodovodní systém města bude doplněn o nový vodojem Lány o objemu 2x100 m2 na Lánském vrchu. Odkanalizování Stávající systém čištění odpadních vod z města a integrovaných obcí se změnou č.1 ÚP výrazně nemění. Zásobování zemním plynem Změna č.1 ÚP nemění koncepci zásobování plynem stanovenou ÚP Trutnov. Elektroenergetika Zásobování el. energií bude zajištěno rozšířením stávající sítě NN a posílením stávajících trafostanic, případně postavením nových trafostanic. Lokalizace případných nových trafostanic je umožněna jako související technická infrastruktura ve všech zastavitelných plochách. Změna č.1 ÚP žádným způsobem nemění koncepci elektroenergetiky stanovenou ÚP Trutnov. Koncepce nakládání s odpady Odpady ve městě jsou řešeny v jednotlivých domácnostech popelnicemi, jejich odvoz je zajišťován odbornou firmou. Změna č.1 ÚP koncepci nakládání s odpady stanovenou ÚP Trutnov žádným způsobem nemění.

Strana: 67


7.9. Vlivy na hydrologické poměry Hodnoty znečištění při vypouštění vod do vodních toků musí být v souladu s Nařízením vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. V rámci nově navrhovaných zastavitelných ploch je třeba učinit opatření pro maximální zadržení dešťových vod v rámci pozemků. V rámci změny č.1 ÚP nebyly vymezeny žádné plochy v záplavovém území.

7.10.

Kumulativní a synergické vlivy

V rámci posouzení změny č.1 ÚP nebyly identifikovány žádné vymezené plochy s rozdílným způsobem využití, které by dávaly předpoklad pro možné kumulativní nebo synergické vlivy na životní prostředí či veřejné zdraví.

Strana: 68


8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. 8.1. Ochrana přírody a krajiny, NATURA 2000 Z hlediska dopadů koncepce na ZCHÚ a lokality soustavy NATURA 2000 nejsou navržena žádná kompenzační opatření. Dle stanoviska krajského úřadu Královéhradeckého kraje změna č. 1 ÚP nemůže mít předkládaná změna č.1 ÚP významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu vymezenou národním seznamem nebo vymezenou ptačí oblast. -

Plocha Z1/2 - Při zastavování plochy je třeba respektovat všechny podmínky a doporučení vyplývající ze Stanoviska EIA. Zároveň doporučujeme před vlastní výstavbou VTE2 v nově zvolené pozici provést průzkum dotčené plochy z hlediska možného výskytu zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů na lokalitě a na základě konzultace s dotčeným orgánem ochrany přírody přijmout v případě zjištění výskytu takových druhů opatření pro zamezení vlivu na tyto druhy.

-

Plocha Z1/12 - v případě umístění rekreačního vybavení nestavebního charakteru do řešené plochy doporučujeme toto situovat v prostoru jižních břehů vodních ploch tak, aby zbylá část břehů zůstala relativně klidovou zónou, v rámci využití plochy nezasahovat do břehových porostů ani porostů podél vodoteče spojující oba rybníky. Případné stavební zásahy v ploše podmínit provedením biologického průzkumu a souhlasem orgánu ochrany přírody z hlediska zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů.

8.2. ÚSES a prostupnost krajiny Nebyla navržena žádná konkrétní opatření v souvislosti se změnou č.1 ÚP.

8.3. ZPF -

minimalizovat trvalé zábory půdy,

8.4. Krajinný ráz -

v případě navrhovaných ploch bydlení venkovského charakteru resp. individuální rekreace je nezbytné dbát při následných povolovacích řízeních na vhodnou hmotovou a tvarovou skladbu povolovaných staveb tak, aby nedošlo k narušení charakteru sídla a nebyly vytvářeny nevhodné dominanty, zejména v oblastech se zachovalou sídelní strukturou (např. Babí) a v sídlech s převažujícím venkovským charakterem v rámci správního území města Trutnova. Dbát, aby v těchto plochách nedocházelo k výstavbě městského vilového charakteru a při umístění staveb na pozemek dbát na to, aby tyto odpovídaly charakteru podkrkonošské zástavby a orientaci vůči pohledovým osám území.

8.5. Hluková situace -

-

U plochy Z1/10 byly stanoveny takové podmínky využití plochy, aby nedošlo k negativnímu vlivů z hlediska hluku vůči umisťovanému bydlení. Při zastavování plochy doporučujeme chráněné objekty a pobytové místnosti v umisťovaném objektu je třeba umístit na pozemku v co možná nejvzdálenější poloze od komunikace 1/14 a orientovat pobytové místnosti v domě (ložnice, dětské pokoje) odvráceně od zdroje hluku, při jihozápadní a západní hranici pozemku by bylo vhodné vysadit vzrostlou zeleň. zajistit výsadbu resp. ochranu izolační zeleně v rámci výrobních ploch.

Strana: 69


8.6. Ovzduší Nebyla navržena žádná konkrétní opatření v souvislosti se změnou č.1 ÚP.

8.7. Veřejné zdraví navrhnout a realizovat systém izolační zeleně mezi výrobními plochami a obytnou zástavbou,

-

8.8. Územní plánování Nebyla navržena žádná konkrétní opatření v souvislosti se změnou č.1 ÚP.

8.9. Hydrologické poměry -

v rámci zaplňování rozvojových ploch je třeba zajistit realizaci opatření pro maximální zadržení dešťových vod v rámci pozemků

Strana: 70


9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. Podkladem pro posuzování byl dokument „Návrh zadání Změny č. 1 územního plánu Trutnov“, závěry zjišťovacího řízení, grafická i textová část návrhu č.1 ÚP, UAP ORP Trutnov, Strategický rozvojový plán města Trutnova a informace z terénního průzkumu, a odborné literatury, veřejně dostupných informací a archív zpracovatele. Zpracovatel dále čerpal z Vyhodnocení vlivů záměru rychlostní komunikace R11, stavba 1109 na životní prostředí. Posouzení vlivů na ovzduší, klima a hlukovou situaci bylo provedeno na základě informací o konfiguraci terénu z mapových podkladů a vlastní prohlídky lokalit, dále byly využity informace ČHMÚ, strategických hlukových map a Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Rozsah a vypovídající schopnost použitých podkladů byly pro vyhodnocení dostatečné. Údaje o současném stavu životním prostředí v dotčeném území jsou shrnuty v kapitole 3. Vývoj životního prostředí bez provedení koncepce je popsán v kapitole 3.11. Vlivy koncepce na popsány v kapitole 4. Soulad s nadřazenou ÚPD a rozvojovými koncepcemi na regionální i místní úrovni: Řešená změna č.1 ÚP je navržena v souladu se Zásadami územního rozvoje Královéhradeckého kraje. Politika územního rozvoje ČR 2008, stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění trvale udržitelného rozvoje. V kapitole 2.2, odst. 24 požaduje vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Politika územního rozvoje ČR vymezuje v řešeném území rozvojovou osu OS4 Praha-Hradec Králové/Pardubice – Trutnov – hranice ČR/Polsko (-Wroclav). Správní území města Trutnova rovněž svým severním okrajem (katastrální území Babí) zasahuje do Specifické oblasti SOB7 Krkonoše-Jizerské hory vymezené v Politice územního rozvoje ČR. Změna č.1 ÚP je tak, jak byla navržena, v zásadě v souladu s prioritami územního plánování i vymezenými rozvojovými osami resp. specifickými oblastmi dle Politiky územního rozvoje ČR. Předkládaná změna č. 1 ÚP zachovává stávající charakter sídla, výškovou hladinu zástavby a respektuje stávající dominanty města i území městské památkové zóny. Změna č.1 ÚP řeší především dílčí konkrétní problémy na základě podnětů sesbíraných po vydání ÚP Trutnov, nedochází k významným systémovým změnám koncepčního řešení ÚP Trutnov jako celku. Zastavitelné plochy jsou ve změně č.1 ÚP vymezeny tak, aby navazovaly na zastavěné území. Plochy přestavby nejsou změnou č.1 ÚP navrženy ani měněny. Změna č.1 ÚP vymezuje plochu pro umístění alternativního zdroje energie. Soulad s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni: Výsledkem vyhodnocením vlivu změny č.1 ÚP na životní prostředí je rovněž zhodnocení, zda je změna č.1 ÚP v souladu s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni, které sloužily jako podklad pro stanovení referenčního rámce a identifikace a vyhodnocení základních střetů se stanovenými prioritními pozitivními trendy v ochraně životního prostředí. Navržena jsou rovněž opatření pro zamezení negativních vlivů změny č.1 ÚP na ŽP (viz kapitola 8). Tato opatření tedy slouží zároveň jako opatření pro docílení souladu změny č.1 ÚP a na národní a komunitární úrovni přijatých cílů ochrany životního prostředí. Ze SEA vyhodnocení vyplynuly následující hlavní střety s cíli ochrany ŽP: -

změna využití území určeného jako izolační zeleň s využitím pro bydlení - rozpor s cíli v oblasti ochrany před hlukem - Státní politika ŽP, NEHAP ČR, Strategie udržitelného rozvoje ČR

Strana: 71


-

zábory ZPF - rozpor s cíli v oblasti nakládání s neobnovitelnými zdroji a ochrany půdy a jejích funkcí - Státní politika ŽP, NEHAP ČR, Strategie udržitelného rozvoje ČR;

Je však třeba konstatovat, že navrhovaný rozsah rozvojových ploch dopředu reaguje na očekávané změny a předchází tak možnému živelnému nekoordinovanému a nekoncepčnímu rozvoji. Rozvojové plochy důsledně navazují na stávající zastavěné území resp. proluky v zástavbě a realizací záměrů ze změny č.1 ÚP nedojde k nežádoucímu roztříštění urbanizovaných ploch a rozptýlenému zastavění volné krajiny. Z celkového pojetí změny č.1 ÚP dospěl zpracovatel vyhodnocení vlivů na životní prostředí k závěru, že při respektování výše uvedených podmínek a doporučení pro realizaci koncepce „Změna č.1 územního plánu Trutnov“ nevyvolá závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví.

Strana: 72


10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Zpracovatel SEA sám nenavrhuje monitoring indikátorů vlivu změny č.1 ÚP na životní prostředí. Monitorování kvality ovzduší ani klimatických charakteristiky na území obce nejsou navrženy. Indikátory na jejichž základě lze stanovit výběr vhodného projektu mají za úkol eliminovat ty návrhy, jež mohou mít ve výsledku negativní dopad na oblast, pro kterou jsou kritéria zvolena. Regulativy tedy mohou mít funkci kritérií pro výběr projektu. V rámci této dokumentace byly stanoveny následující podmínky: 1. Zajistit ochranu obytných objektů před hlukem z provozu na pozemních komunikacích Realizovaný projekt by měl tyto všeobecné zásady splňovat. Vzhledem k tomu, že příprava změny č.1 ÚP probíhala v součinnosti s posouzením SEA byla většina doporučení vznesených k jednotlivým plochám již zapracována do návrhu změny č.1 ÚP a návrhu regulativů k jednotlivým typům funkčního využití území. U plochy Z1/10 byly stanoveny takové podmínky využití plochy, aby nedošlo k negativnímu vlivů z hlediska hluku vůči umisťovanému bydlení.

Strana: 73


11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PORSTŘEDÍ Z celkového pojetí změny č.1 ÚP dospěl zpracovatel posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí k závěru, že při respektování výše uvedených podmínek a doporučení a za předpokladu, že bude udělen souhlas příslušného úřadu s odnětím ploch ze ZPF, změna č.1 ÚP nevyvolá závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví. Z výše uvedeného důvodu doporučuje předloženou koncepci k vydání, včetně všech navržených ploch, za následujících podmínek: Na základě vyhodnocení vlivu změny č.1 ÚP na životní prostředí navrhujeme pro změnu č.1 ÚP vydat SOUHLASNÉ STANOVISKO a doporučujeme předloženou koncepci k vydání včetně všech navržených 1 změn za následujících podmínek a doporučení : A. Podmínky souhlasného stanoviska 1. Všechny plochy vymezené změnou č.1 ÚP jsou podmíněně akceptovatelné za předpokladu, že k jejich vynětí ze ZPF bude udělen souhlas orgánu ochrany půdy. 2. Veškeré záměry umisťované v jednotlivých funkčních plochách podrobit posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, jestliže tomuto posouzení svým charakterem podléhají. 3. Plocha Z1/2 - Při zastavování plochy je třeba respektovat všechny podmínky a doporučení vyplývající ze Stanoviska EIA. Zároveň doporučujeme před vlastní výstavbou VTE2 v nově zvolené pozici provést průzkum dotčené plochy z hlediska možného výskytu zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů na lokalitě a na základě konzultace s dotčeným orgánem ochrany přírody přijmout v případě zjištění výskytu takových druhů opatření pro zamezení vlivu na tyto druhy. 7 4. Plocha Z1/12 - v případě umístění rekreačního vybavení nestavebního charakteru do řešené plochy doporučujeme toto situovat v prostoru jižních břehů vodních ploch tak, aby zbylá část břehů zůstala relativně klidovou zónou, v rámci využití plochy nezasahovat do břehových porostů ani porostů podél vodoteče spojující oba rybníky. Případné stavební zásahy v ploše podmínit provedením biologického průzkumu a souhlasem orgánu ochrany přírody z hlediska zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů. 5. U plochy Z1/10 byly stanoveny takové podmínky využití plochy, aby nedošlo k negativnímu vlivů z hlediska hluku vůči umisťovanému bydlení. V této souvislosti doporučujeme chráněné objekty a pobytové místnosti v umisťovaném objektu je třeba umístit na pozemku v co možná nejvzdálenější poloze od komunikace 1/14 a orientovat pobytové místnosti v domě (ložnice, dětské pokoje) odvráceným směrem, při západní a jz. hranici pozemku by bylo vhodné vysadit vzrostlou zeleň. 6. Navrhnout a realizovat protihluková opatření k ochraně obytné zástavby před hlukem z provozu na plánovaných dopravních stavbách tam, kde se prokáže tato potřeba. 7. Z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod je nezbytné zajistit dostatečnou kapacitu čištění odpadních vod. Nově navrhované lokality musí být odkanalizovány oddílnou kanalizační sítí v souladu s § 38 zákona č. 254/2001 Sb. Hodnoty znečištění u vypouštěných splaškových odpadních vod by měly odpovídat povoleným limitům kanalizačního řádu, aby funkčnost místních ČOV nebyla ovlivněna. 8. V rámci navazující projektové dokumentace je třeba navrhnout takový způsob odvodnění nově navrhovaných rozvojových lokalit, aby nebyly zhoršeny odtokové poměry, tzn. zachovat odtokový

11

Většinu podmínek a doporučení je třeba uplatnit v následných povolovacích řízeních při zastavování návrhových ploch (územní řízení), resp. při zpracování podrobnější územně plánovací dokumentace (územní studie, regulační plány), výčtem podmínek realizace není nijak dotčena povinnost stavebníka prověřit záměr dle speciálních předpisů (vodní zákon, zákon o ovzduší, hygienické předpisy apod.)

Strana: 74


součinitel z předmětné plochy v souladu s § 27 zákona č. 254/2001 Sb. V rámci navrhovaných ploch musí být realizována opatření k maximálnímu zdržení dešťových vod na těchto pozemcích. B. Ostatní doporučení 1. Při zastavování ploch venkovského bydlení resp. individuální rekreace citlivě volit hmotové i architektonické pojetí objektů a umístění na pozemku tak, aby nedošlo ke vzniku nových nevhodných dominant. 2. Možnost zmenšení minimální výměry ploch bydlení v okrajových částech zástavby, která je změnou č.1 ÚP navrhována, využívat pouze v ojedinělých případech. 3. V návrhových plochách jež jsou lokalizovány ve svažitých polohách dbát na to, aby zástavba nezasahovala na horizont. 4. Výrobní areály odclonit od okolí pásy izolační zeleně ze vzrostlých dřevin místně původního druhového složení. 5. Při zastavování pozemků dosud sloužících jako sady či zahrady minimalizovat kácení vzrostlé zeleně, resp. doprovodných porostů podél vodotečí. 6. Výsadby realizovat z místně původních druhů dřevin.

Strana: 75


12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Tato část dokumentace je určena zájemcům o všeobecné informace. Jsou zde shrnuty veškeré předchozí kapitoly do přehledné a stručnější formy. Podrobnější informace zájemce najde v předchozích kapitolách. Město Trutnov zadalo zpracování dokumentace vlivu změny č.1 ÚP na životní prostředí Mgr. Janě Švábové Nezvalové, držitelce autorizace ke zpracování dokumentací a posudků dle § 19 zákona č. 100/2001Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Nutnost zpracování této studie vychází ze závěru zjišťovacího řízení, jež je součástí koordinovaného stanoviska Královéhradeckého kraje, vydaného v rámci projednávání návrhu zadání změny č.1 ÚP pod číslem jednacím 15597/ZP/2012 dne 18.09.2012. Hlavními důvody jsou: změna č.1 ÚP může závažně ovlivnit životní prostředí, stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č.1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a na úrovni předloženého návrhu zadáni nebylo možné změnu č.1 ÚP dostatečně posoudit dle kritérií jež stanoví příloha č. 8. zákona. Posouzení vlivu změny č.1 ÚP bylo zpracováno souběžně se zpracováním návrhu změny č.1 ÚP. Údaje o současném stavu životním prostředí v dotčeném území jsou shrnuty v kapitole 3. Vývoj životního prostředí bez provedení koncepce je popsán v kapitole 3.11. Vlivy jednotlivých návrhových ploch na referenční cíle životního prostředí a veřejného zdraví jsou charakterizovány v kap. 6, vlivy změny č.1 ÚP jako celku na jednotlivé složky životního prostředí jsou popsány v kapitole 7. Zde dále uvádíme základní závěry: Změna č.1 ÚP řeší především dílčí konkrétní problémy na základě podnětů sesbíraných za dobu od vydání ÚP Trutnov, nedochází k významným systémovým změnám koncepčního řešení ÚP Trutnov jako celku. Zastavitelné plochy jsou ve změně č.1 ÚP vymezeny tak, aby navazovaly na zastavěné území. Plochy přestavby nejsou změnou č.1 ÚP měněny. Změna č.1 ÚP vymezuje plochu pro umístění alternativního zdroje energie. Změna č.1 ÚP nenavrhuje změny v územích pod zvláštní ochranou dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ani v územích podléhajících ochraně obecné. Změna č.1 ÚP respektuje vymezený systém ekologické stability. Zábor ZPF pro zastavitelné plochy vymezené v rámci změny č.1 ÚP činí cca 2,7 ha. Dále je vymezeno cca 0,18 ha záboru PUPFL. Všechny navrhované zastavitelné plochy navazují na současné zastavěné území. Vymezené zábory se nacházejí převážně na méně hodnotných půdách řazených do V. třídy ochrany. Navrhované zastavitelné plochy funkčně i prostorově souvisí se stávajícím urbanizovaným území, navazují na již existující plochy obdobného charakteru, jsou umístěny logicky vzhledem k organizaci ZPF a nejsou v kolizi s prvky ÚSES. Z těchto hledisek je změna č.1 ÚP řešena tak, aby byl prostorově relativně optimálně vyřešen střet z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu. Vlivy změny č.1 ÚP na zemědělský a lesní půdní fond jsou z tohoto pohledu akceptovatelné. Stavby a plochy obsahující chráněné prostory a přiléhající ke komunikacím budou umožněny pouze při nepřekročení přípustné hladiny hluku v chráněných prostorech, což je třeba doložit v rámci územního řízení pro konkrétní stavby. Z1/10 změna využití území z izolační zeleně na bydlení v rodinném domě - z jihozápadní a západní strany od ulice I/14 Krkonošská by mohlo dojít k ovlivnění území z hlediska hlukové zátěže. V této souvislosti byly stanoveny takové podmínky využití plochy, aby nedošlo k negativnímu vlivů z hlediska hluku vůči umisťovanému bydlení. Případné pobytové místnosti v umisťovaném objektu doporučujeme orientovat odvráceně od komunikace, při západní hranici pozemku by bylo vhodné vysadit vzrostlou zeleň. V posuzovaném případě nejsou z hlediska ochrany obyvatelstva navrhovány žádné funkční plochy, jež by, vzhledem k navrhovaným podmínkám využití ploch, mohly mít potenciálně významně negativní vliv na veřejné zdraví. V rámci posouzení změny č.1 ÚP nebyly identifikovány žádné vymezené plochy s rozdílným způsobem využití, které by dávaly předpoklad pro možné kumulativní nebo synergické vlivy na životní prostředí či veřejné zdraví.

Strana: 76


Z celkového pojetí změny č.1 ÚP dospěl zpracovatel vyhodnocení vlivů změny č.1 ÚP na životní prostředí k závěru, že při respektování výše uvedených podmínek a doporučení pro realizaci koncepce a za předpokladu, že bude udělen souhlas příslušného úřadu s odnětím ploch ze ZPF, nevyvolá předkládaná koncepce závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví.

Strana: 77


Použité podklady [1] BALATKA, J. a kol.(1971): „Regionální členění reliéfu ČSSR. 1: 500 000“, Brno, GGÚ ČSAV [2] CULEK, M. a kol. (1996): „Biogeografické členění České republiky“, Enigma, Praha. [3] DEMEK, J. a kol. (1987) : „Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny“, Academia Praha. [4] CHLUPÁČ, I. a kol. (2002): Geologická minulost České republiky, Academia Praha. [5] kol. (1961): Podnebí ČSSR - Tabulky. Praha, HMÚ, 379 str.+ 6 map. [6] MORAVEC, J. (1994): „Fytocenologie“, Academia, Praha. [7] NEUHÄUSLOVÁ, Z. (1998): „Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky“, Academia, Praha. [8] Olmer M. a kol. (2005):Hydrogeologická rajonizace 2005 v České republice, VUV TGM Praha. [9] QUITT,E. (1979): „Mezoklimatické regiony ČSR. 1:500 000“, Brno, GGÚ ČSAV. [10] Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění.– In: Hejný S. & Slavík B. [eds.], Květena České socialistické republiky 1: 103–121, Academia, Praha. [11] VLČEK a kol. (1984): „Zeměpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže“, Academia Praha. [12] ANDĚL a kol. (2010): Rychlostní silnice R 11, dokumentace EIA, Evernia Liberec. [13] BAUER a kol. (2010): 2 větrné elektrárny Zlatá Olešnice, Dokumentace EIA.

Příslušné právní normy a metodické pokyny Informace ze sítě WWW (stránky obce, MŽP, KÚ Královéhradeckého kraje, katastrálního úřadu, českého statistického úřadu a jednotlivých obcí).

KONEC HLAVNÍHO TEXTU Datum zpracování, podpis zpracovatele a seznam osob, které se podílely na zpracování dokumentu se nachází v jeho úvodní části.

Strana: 78



B. Vyhodnocení vlivů změny č.1 územního plánu na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti Dotčený orgán ve stanovisku k návrhu zadání změny č.1 územního plánu Trutnov vyloučil významný vliv změny č.1 územního plánu Trutnov na evropský významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Z tohoto důvodu nebylo vyhodnocení vlivů územního plánu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast zpracováno.


C. Vyhodnocení podkladech


vlivů

na

skutečnosti

zjištěné

v územně

analytických

Pro vyhodnocení vlivů změny č.1 územního plánu na stav a vývoj území byly vybrány níže uvedené jevy, které jsou sledovány v územně analytických podkladech obce s rozšířenou působností Trutnov („dále jenom ÚAP ORP Trutnov“) v řešeném území (číslo za jevem číslo řádku (jevů) dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence), a které jsou zároveň změnou č.1 územního plánu Trutnov dotčeny. Zastavěné území (1) Zastavěné území vymezené územním plánem Trutnov bylo změnou č. 1 aktualizováno do stavu k 1. 11. 2013 - došlo k rozšíření zastavěného území v územním plánem vymezených zastavitelných plochách, které byly k 1. 11. 2013 zastavěny. Výsledek vyhodnocení: Změnou k významnému ovlivnění tohoto jevu.

č.1

územního

plánu

Trutnov

nedošlo

Plochy výroby (2) Změna č.1 územního plánu Trutnov vymezuje nové plochy výroby - pro větrné elektrárny a mění některé plochy výroby vymezené územním plánem Trutnov a případně je vymezuje v rámci stávajících zastavitelných ploch event. zastavěného území. Celkový rozsah změny je s ohledem na rozsah vymezený územním plánem Trutnov zanedbatelný. Výsledek vyhodnocení: Změnou k významnému ovlivnění tohoto jevu.

č.1

územního

plánu

Trutnov

nedošlo

Plochy občanského vybavení (3) Změna č.1 územního plánu Trutnov vymezuje některé nové plochy občanského vybavení a mění některé plochy občanského vybavení vymezené územním plánem Trutnov a případně další vymezuje v rámci stávajících zastavitelných ploch event. zastavěného území. Celkový rozsah změny je s ohledem na rozsah vymezený územním plánem Trutnov zanedbatelný. Výsledek vyhodnocení: Změnou k významnému ovlivnění tohoto jevu.

č.1

územního

plánu

Trutnov

nedošlo

Les zvláštního určení (38) Změna č.1 územního plánu Trutnov nezasahuje navrhovanými změnami do ploch lesů zvláštního určení. Výsledek vyhodnocení: Změna č.1 územního plánu Trutnov nemá na stav a vývoj území ve vztahu k tomuto jevu ÚAP ORP Trutnov žádný vliv. Lesy hospodářské (39) Změna č.1 územního plánu Trutnov nezasahuje navrhovanými změnami do ploch lesů hospodářských. Výsledek vyhodnocení: Změna č.1 územního plánu Trutnov nemá na stav a vývoj území ve vztahu k tomuto jevu ÚAP ORP Trutnov žádný vliv.



Vzdálenost 50 m od okraje lesa (40) Změna č.1 územního plánu Trutnov vymezuje některé zastavitelné plochy zčásti ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa, avšak rozsah a charakter těchto ploch zásadním způsobem neovlivňuje tento jev - ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa není umožněna jakákoliv výstavba ani podobný zásah. Výsledek vyhodnocení: Změna č.1 územního plánu Trutnov má zanedbatelný vliv na stav a vývoj území ve vztahu k tomuto jevu ÚAP ORP Trutnov. Bonitovaná půdně ekologická jednotka (41) Změna č.1 územního plánu Trutnov vymezuje některé nové plochy na zemědělské půdě, avšak takto zabrané plochy jsou minimální s ohledem k celkové výměře těchto půd. Výsledek vyhodnocení: Změna č.1 územního plánu Trutnov má na stav a vývoj území ve vztahu k tomuto jevu ÚAP ORP Trutnov zcela zanedbatelný vliv. Vodní útvar povrchových, podzemních vod (47) Změna č.1 územního plánu Trutnov vymezuje plochy pro realizaci retenčních nádrží - rybníků. Výměra a význam těchto nádrží je s ohledem k rozsahu jevu v řešeném území minimální. Výsledek vyhodnocení: Změna č.1 územního plánu Trutnov má na stav a vývoj území ve vztahu k tomuto jevu ÚAP ORP Trutnov zcela zanedbatelný vliv. Vodní nádrž (48) Změna č.1 územního plánu Trutnov vymezuje plochy pro realizaci retenčních nádrží - rybníků. Výměra a význam těchto nádrží je s ohledem k rozsahu jevu v řešeném území minimální. Výsledek vyhodnocení: Změna č.1 územního plánu Trutnov má na stav a vývoj území ve vztahu k tomuto jevu ÚAP ORP Trutnov zcela zanedbatelný vliv. Vliv změny č.1 územního plánu Trutnov na stav a vývoj území podle ostatních, v řešeném území sledovaných, jevů ÚAP ORP Trutnov je zanedbatelný nebo žádný a proto tyto jevy nebyly vyhodnoceny. Z pohledu ÚAP ORP Trutnov - rozboru udržitelného rozvoje území - změna č.1 územního plánu Trutnov charakterem navrhovaných změn zásadněji ovlivňuje pouze slabou stránku - malá retenční schopnost území - vyplývající ze SWOT analýzy. Vymezuje plochy pro realizaci rybníků - retenčních nádrží, které zvyšují retenční schopnosti území a tím eliminují tuto slabou stránku v dotčeném území.



D. Vyhodnocení vlivů na jiné skutečnosti ovlivněné navrženým řešením, avšak nepodchycené v územně analytických podkladech V průběhu zpracování změny č.1 územního plánu Trutnov, ze souvisejících jednání ani z prováděných průzkumů nevyplynuly žádné skutečnosti nepodchycené v územně analytických podkladech obce s rozšířenou působností Trutnov, které by byly navrženým řešením jakkoli dotčeny. Z tohoto důvodu nemohlo být ani zpracováno vyhodnocení vlivů změny č.1 územního plánu Trutnov na takové skutečnosti.



E. Vyhodnocení přínosu změny č.1 územního plánu Trutnov k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území Svým charakterem a zejména rozsahem nebude mít změna č.1 územního plánu Trutnov zásadní přínos k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území ať již v negativním nebo pozitivním smyslu. Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území vyplývající z Politiky územního rozvoje České republiky 2008 jsou změnou č.1 územního plánu Trutnov bezezbytku naplněny. Změna č. 1 územního plánu plně respektuje a zachovává ochranu přírodních, civilizačních i kulturních hodnot a dále ji rozvíjí. Zachovává urbanistickou strukturu území a osídlení i jedinečnost kulturní krajiny. Hospodárně využívá zastavěné území a chrání nezastavěné území s důrazem na ochranu krajinného rázu a zemědělské a lesní půdy. Nenavrhuje žádné záměry, které by mohly významně ovlivnit charakter krajiny, případně jsou takové záměry umístěny do takových ploch, kde dojde k minimalizaci takového zásahu. Priority stanovené schválenými Zásadami územního rozvoje Královéhradeckého kraje ze dne 8. 9. 2011 jsou změnou č.1 územního plánu Trutnov plně respektovány a ve výsledném řešení zohledněny.



F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. (§6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.)

F.I Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěná v rozboru udržitelného rozvoje. Změna č.1 územního plánu Trutnov charakterem a rozsahem navržených změn zásadním způsobem nemění vliv územního plánu Trutnov na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj ani pro soudržnost společenství obyvatel území. Přesto lze konstatovat, že naplnění územního plánu Trutnov včetně změny č.1 tohoto územního plánu, dojde k pozitivnímu vlivu na vyváženost podmínek udržitelného rozvoje území.

F.II

Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích

Změna č.1 územního plánu Trutnov charakterem a rozsahem navrhovaných změn zásadním způsobem neovlivňuje podmínky pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace stanovené územním plánem Trutnov. Naplnění cílů rozvoje území města Trutnov stanovených ÚP Trutnov a vyhodnocované změny č.1 tohoto územního plánu nedojde v řešeném území k ohrožení podmínek života generací budoucích.

Z P R A C O V A T E L TENET, SPOL. S R. O., ARCHITEKTONICKÝ ATELIÉR H O R S K Á 6 4 Z A K Á Z K A Č Í S L O T R U T N O V

Recommend Documents