VÝHERCE
OČEKÁVÁ
ZÁJEZD DO ZAHRANIČf MIL( ČTEN.4.AI, Jak Jll Jsme uvedll Y p,edchú:eJlclc:h lblec:h, roúlfili J1me nall foto1raflc:kou 1ot1tll o záblry z ceatovnlho rt1Cht1 mlidde, Velkou pfildito1t: majf etenáfl·fotoamat,fl, ktefl H :r.ú&1tnl nlkterfho újezdu do 1pPátelenfch zemt, poH.daných ceatovnlm odborem ÓV ČSM . Vlt:imetU1n(mky, kt•r' z.achycuJI pobyt mladých z.ahranilnfch nbltbnlkO .., naft republice . Pro autory neJ:r.dafileJilch :d.Wr(I, kt•r' koncem roku vyhodnotf komiH odbornfkO , pl'ipravili Jim• tyto odmlny: t.CENA- t4DENN( Z.4.JEZDMOSKVA-KAVKAZ; 1 , CENA - tODENN( ZÁJEZD BUDAPEŠŤ-BALATON; J. CENA 7DENN(ZÁJE'tD DRÁtOANY-BERLf N; 4. CENA- 4DENN( Z.4JEZD DO llUOAPEŠTI
Obr, 1: Skalnl brina. Autor: ViclaY Štyef'ik, Kladno, pluk. Stflbrn•ho 62. Fotoeidaje: Flexaret li, cl. 8, i!u 1/ 50. Obr. 1: V Budapeltl. Autor: Inf, Klaudlu1 Bec:hnf, Brno.Aei!kovke, Vrinova 177. Fotoúdaje: Fl1xaret, cl. 6,3 bs 1/ 15. Obr. l : Y Knkovf, Autor: Juraj kjpr, Pldtany, Pio-niu ska 170. FotoOdaJ•: Roleiflex, cl, 11 , W 1/100,
...>z: ...::::» o ......"'oo
>N >I.lil
Vlechny 1nlmky, kt•r' obclrtJme clo 1ou~le, J1ou evido· úny. Soutll konll koncem tohoto roku. Zalitkem roku 1'64 budou doll' 1nlmky (tedy i q, kter' nebyly uvel'ejnlny) ohoclnoceny :r.vliltnl komisi odbornfkO, Z neJlepllch pracl bude u1poH.dina vfst:a•k• a autol'i vyhodnocenfch 1ntmkO budou odmlnlnl vlcnfml cenami . U po• o r ft u i em e proto vlechny i!tenife.(otoamat•ry, aby nelidall '"'' snlmky zpit, I kdrl nebyly uv•hi· nlny. Jde I o fotorrafle, kter' byly do nall 1outlle z.a116ny Jll v lol\1k'm roce.
758
VIDA A TECHNIKA MLÁDltl
i
~
~~~a~ ~:~~~~~1~~~.~o~:„Vufa." 0
- „A kolik Je ti fetl" - „Ovantct." Pak pflJla nelekaná otbka: „A lfmpak bys chtil,
~ Va~~~~~~l':dpovict: ] ; ~
„Kosmonautem !" nevyvolala ani Jediný úsmilek na tviffch dch , kteff still kolem. Mnozl t. prlhlfleJlcfch a poslouchajfclch maJI totlf pli.vi. tak Jako on pftnl být kosmonautem nebo nil fm • . . A nejen pftnf, dokonce reilnou mofnost. Jsou totlf lleny Klubu mladých kosmonautO v Lenlngradi. Klub spatfll svi.t lo tohoto svita privi v den, kdy ko. lem ndf umikoule kroulll v kosmlck'm koribu prvnf kosmonaut svita - Jurij Gagarin. Dnes uf má Gaiarln mnoho a mnoho dallfch pffvlutk'1 k tomu svimu prvn lmu a nejvdcniJUmu; ale urllti metl nimi zauJfmá význalni místo I tenhle: lestný pfedseda Klubu mladých kosmonautO v Lenlngn.di. A tak' v rodn'm misti Ghuku, Jak sl o tom povfme o malinko dál. Lenln1n.dský klub sdruluje 130 budouclch prOkopntkO vesmfru a k tomu jelti velký okruh pH.tel a pomocnlkQ, pfedevlfm letcO , utronomQ , videi) rOt.ných oboro a sportovcO. Co llenov' klubu dilaJH NejmladU, asi tak ve viku Vufl , dochheJI po normálním lkolnlm vyulodnl do klubových trfd matematiky a fyziky, kde se seinamuJf s nejnovijllml výzkumy ve vesmfru . Po setmlnl se dlvalf dalekohledy na oblohu , pozoruji hvbdy a Mblc a ull H mapovat oblohu. Starlf chlapcl a divlata se podrobujf uf pomlrni sloflt,mu výcviku. Tr,nuj f na katapultech a trampolfntch a zkouleJf na vlastni ktlflstart ,,kosmlck,ho koribu '', benlfný stav I pfletffenl naspeclilnlch zaflzenlch . Kaldý se musf podrobit pat nf cti al d vaceti ,,let~m".
Z OBSAHU ClsLA 111
Plodn4 vldackA 1polupr6ct: • R1voluce v m11al~ e Volno• c.1tu pro c.b•mU e Videi v botl proti a1fborll cborobl d.a.U..a • Stavba budo1.1cao1tl - v pfftom.aonl • P1„pd.t1VJ1 d4lkov6 dopravy • TffatupÁovf ...itovd • Dallf aou.1ha.l k.Htovka
Prvnf tfllnictlllenni skupina konll povinný výc.vlk uf letos. Všichni pochopltelni nemohou , a ani nechtij l být kosmonauty, protofe Je mnoho dallrch zatrmavých za. mktninf, kteri ma jl co d~l a t s kosmonautikou . Klubovf lnstruktofll pomihafl svým svlrencllm volit Jejich prfld kosmlcki povolinf. Valerlj Plvnlv a Tol)a Judln chtlJf vstoupit do leteck6 lkoly. Jun. Samojlenko a Sliva Androv budou studovat matematiku a deskriptivu na lenlnzradsk6 unlversltl. Juru Korovjakovskiho nadobro zlskala astronom ie . Klub je t.nim llroko daleko a dochllejl mu dopisy z cei.ho Sovftského svazu. O jeho llnnost se uffmi tolik divl.at a chlapcll, fe klub má v úmyslu rodiflt se o sekct dopisuJlc!ch l:lenO , o jakési dilkov' „ studium". Mladf lenlngn.dltf kosmonauti budou mft brzo pH.tele a doplsovatele - af na vxdálen6 Kubi. Budou tam svým kubinským kamaridOm pomihat pfl zalofenf podobniho klubu . A tak nihodný ntviti.vnfk Havany, který ujde do mlstnlho Klubu mladých kosmonauta . by mohl být svlidkem rozhovoru, tollk podobnf:ho tomu , jfmf jsme zalali : „ Jakpak se fmenujell" - „Pablo." - „ A lim bys chtil býti" - „ Kosmonautem !" (Co l'lktte: jak to udllat, abychom mohli podobný rozhovor slyšet bno tak' s n;!p kým tfm naš im Fn.ntil· kem nebo Llbull1)
JurlJ Gagarin by mohl být „ n• roxtrhi nf", Pokud je ntm zn,mo, Je lestným pfledsedou dalšfho Klubu mladých k<>1monautl1, který nenl nikde jinde nef v jeho rodn'm m~sti Glatsku. A nefnjfma.vijlf na tomto klubu Je , fe jeho vedoucfm Je uěltel fyziky Lev Mlcha)lovil Bez~ palov, u nlihol ve t11di poprvi v fivod. slyšel lilek Jurij Ga1arln o Newtonovi 1n.vitalnfm dkonu , o pfl· tafllvostl zemsk,, kterou poxdlijl tak dobl'e poznal na vlutnl kO!l jako kapitán druflcov~ho koribu ,,Vostok 1".
Um11tun ln der Mttalluraic • Cbunie heute unci IJIOrteo • Wl„entchatuer lm Kampf 1erm dJe. Kte.btk.r1nhc-.t • O., Dau.. wcrk der Zuk.un(t e Au„ichtcn dC!ll Pe.mve:rkchrs
PROM THB CONTSNTS OP No. 221 : Sdeoůftc co-<1pc.rtdon betWeen So-tlet Union and CSSR •
ln the me.ulluru e Che.m.i.nry toda1 and t0morrow e Sdend1ta lo ftaht &pim1 canct.r • Bu.ildin1 of tbe fututt • Ou.tloob or the lona-dlltanc:e-tnl'lic
Revoluůon
H3 HOMBPA asr CoTpf,Qtue-.ecrtto rafttwx CoMTCKoro Coto3t H Y:uoc.noeutMK • P11tOJtJiOl.(llOl!uu.1l OOOPM • MCTIJUl)'PNot •
CoeptMCMHlll H 1Sy-
A1WU ltKMft• • Y„tKWO • ISop~ OpGTlt8 putl • IS1A)'UUOI JIH' • I'lU'lltTW • 'fP&llCr:topTe
CrpoAKI
AUS DBM 1NHALT DSR Nr. tt: Wlttcn1ch&fliche MJwbcit awltcbai. UdSSR und ČSSR
e
V PA19TlM. CfSLB NAJD8TB1 L-21 - l!„koatovuů.1 lkotnJ proudovf letows • Sovltld arch.lt•kd aavrbull • ,,IC.bovec" ů.01111 svou 1Uu • Na b .... dYOUltranl DOf/ff Trabant • T„m'1nl túal v Budapeld e M.ibooddedr.
vu,
VTM
759
G!atský klub je menší ne! jeho leningradský bratr: sdrufuje 36 nejlepších fákO školy. Čestný předseda u nich býd poměrnE často na n!vštEv~. pfi ka.fdém nivratu do rodn,ho města, dopisuje sl s nimi . Klub má k dispozici dalekohled, ne zrovna nejdokonalejšl, ale Měsíc, jeho kritery a horská púma, s nim uvldlš docela dobfo. Mladí kosmonauti se navlc učl radiolokaci, majl skafandr, a ti starší chodl i.a svými mladšfml kamarídy, z nlchf nejlepšf se stanou jejich následovnlky v klubu, a pfednHejf jim to neJt.ajímavějšf, co se sami naučili. ...vs-
Na snímku vidíte jenom část obrovsk,ho vypfnal!e elektrickoiho proudu o napiti 500 kW. Je vysoká 8,35 m a váli 4 tpny. Vyrábf Je závod Izolátor vMoskvl.
Pro obdiliváni kamenltfch pOd 1e hodf tento speclálnf okopi· val OKP-3-A, kterf vyrobil z6vod R.l1aselmal v Lltev1k6 SSR. Pruffny upozori\ujf Jakisl ral!J klepeta na kimen v cestě. Nemóle tak dojit k polkozenf okopával!e o kámen.
THl
760
VTM
reprezentanti, kteft budou v p1íltlm roce hdJlt nofe barvy no svltov'm m/strovstvl ve Vfdn/J kde se bude konat mlstrovstvl svito v orbl. 2e to nenl sportovnf soutH? To byste museti vldit prOblh m/strovstvl lSSR, kter6 se konalo 13. 1/Jna u St'1bro. Bylo tom vfechno, co lc vrcholn' sportovnl soutHi pot11: nervozita, defekty, napiti, vOle o bojovnost, ale I taktika o mistrovství, a nakonec ovfem také stupn! vltlzó. jedenadvacet neJlepffch traktorlstD tam mU'ilo své slly. Orati, orali. ale mdlo - kaldý Jen dvacet orO. Ne proto. fe by se Jim kolečko poldmalo, ale proto, fe to bylo v pro· pozlclch soutUe. Tady se totlf vtlbec nesoutHilo tok, jak Jsme no to zvykl! u naflch pracovnfch soutHI - kdo udf/6 vlc a rychleji. O rychlost vlastnl téml1 vlJbec neflo. Byl určen Jen lasoVi Umlt 2 hod. 30 min •• za který musel kald1 zdvodnfk
p OHL~DNUTÍ PO 20 LETECH MOl•me hned ~vodem rlc:I, I• 1poluprtce luko1lovan•k• a 10Ylt1k' vidy H lim dile dm vice rou01ti. Miia sice sv' vfvofovl rti:e, po1tupnl 'tlak pPechbala od nahodilfch tlvel• nfch 1tykd ke 1Ule pnnlJI or1anlaovanoi a plinovanl 1polupri.cl, aamll'anl na ro:1.hod11flcl obory a 1mlry „jakumu . Od mini dokonalfch forem V)'t.vifenl 1pofafen1kfch 'l'ldackovýz:kumnjch kolektiYO a expedici pPalla k vyll'fm a nirolnlJ• Hm formim , Nynl ta pr"oJa..,uJa :r.eJmlna " pa Ynl or1anliu:ivani a koordlnonnl 1outinno1tl z„koaloyenakýc.h • 1ovlukfch vld'ac:kfch pr-acovtf( ptl 1polaln4m l'alanl dOlelitých vldackfch problirnCt. „,o 1:lapl„1I vf•ola luko1lo•an1ko•1ovltsk' vldacki 1polupriu milo ulkf vfJ.nam pl'ljetl Ujedninf o vldacki 1poh1pl'icl mul Čeakollo"W•ntkou akademii vid a Akademii vid' Sodc.k•ho 1vnu •to. pro1 ince 1'57, kter• po urliťfc.:h 6praoWich bylo prodloulal'\o na lasooWI 11eomezenou cfobu , Lato• J• tomu d'ncat lat, co byla podap1i11a pfiteltki 1mlouva l„kollo"Wen1ko·SOYittk6. Podfvajma •• alHpol'i "Wa 1trul1101tl na nlkter' Guky vújemn' 1poluerica 'fa dGI. Úplnt "Wflat H vymyki Jak rozu.hu , tak I :umiranl nahho luopilu . Vllm11ame •I proto Jen tich nejzi"Wafnljltch, a do1t molnt I ne dam cfost •nimfch vftledlu\.
• Českoslovenští astronomové získali na Krymské astrofyzlkáln l observato fl Akademie věd Sovětského svazu zvlá.šť cenné poznatky p11 stud iu magnetických a rychlostních poli ve slunečnlch skvrnách . AV SSSR věnovala našim vědeckým pracovlftfm 60 speclálnlch d;alekohledO AT 1, vyuUvaných pro vytvol'enf optické barli6ry pl'I vlzuálnlm poxorov!ní umělých druflc Země .
sféry a kosmického dfenl. Je plně sladěn s výzkumem prov:l.děným sovětskými pracovnlky. • Mezl Geofyzlkálnfm ústavem (SAV a Hernie„ kým ústavem C.SAV na straně jedné a Geofyzlkálnfm ústavem AV SSSR a Ústavem fyziky země AV SSSR na straně druhé byla navb:l.na spolupráce na výzkumu mechanismu dúlnlch oti'esů akustickými metodami. Ke studiu vzniku dúlnfch otl'esů, jako reprezentatlvnf oblast geologlcky homogennf , byly vybrány doly v P1rbraml. V roce 1960 pi'ljela prvnf sovětská expedice do pl'ibramské oblasti. Byly měfeny fyxlktlnf parametry v rOzných podmínkách s ohledem na prognózu dOlních otl'esů. Z naší strany byly v Moskvl provedeny laboratornf zkoušky pl'íbramských vzorkťl ; československou aparaturou na mifenf elastických parametrO hornin byly na sovětském vysokotlakovém z.a1fzenl z.koumány mechanické vlastnosti v daných podmlnkách s výhledem na vyufltf laboratornlch mifenf pro dlUnf techniku. Oosafené výsledky majl zásadni význam pro rozvoj tH.by ve velkých hloubk:l.ch a budou proto publikovány ve xvlištnlm sbornt,ku .
• V 1eofyzica se naII vědečtí pracovníci společně se polárn lky zúčastnil I ji! čtyf z osmi uskuteč· niných expedici do Antarktidy. Pflpravuff se k účasti I na dalff expedici. Československý pi'fnos mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu Antarktidy soustfedil se na pozorováni polirnl záfe, světelnosti noln( oblohy, geomagnetismu , meteorologii, dile je to výzkum lono-
• Od roku 1969 trvá úzká spolupráce FyzlkA.lntho 61tavu ~SAV s Ustavem fyzlkálntch problémll AV SSSR. Prohloubila se hlavně za pobytu vldeckého pn.covnfka ČSAV Jana Kaczéra, laureáta státnl ceny, v letech 1960-1962. Výsledek: byl proveden společný výzkum v oboru fyziky nízkých teplot, specl:l.lně v oblasti slabého ferromagnetismu . Na stejném problimu pracoval ve Fyzlkálnlm ústavu ČSAV sovětský profesor BorovlkRomanov . Na základě této spolupráce bylo zpracováno mnoho velmi cenných pojednáni v našich I sovětských vědeckých časopisech . Sovětský partner se nám zavázal dodat kompletnf zaffzenf na zkapalněn( hélia, které k nám bude dovezeno v nejbllišf době. Bude to prvn( sovětské za,lzeni tohoto druhu v ~SSR.
svých dvacet arO zorat. Do tokového llmitu se vejde I nEjokd ta opravo defektu. O to pffsnEjfl hlediska uplotflovol sbor rozhodllch no kva/lw. PelllvE se mEl'ila hloubka brdzdy (milo b'Jt p1esnl 20 cm), hodnotilo se pl'ímolarost brdzd, rozdrobeni pOdy, sklad brdzd, pravidelnost zahlouben( pluhu, celkov9 vzhled zoraného dllu a mnoho jlnich vEcí - celkem bylo takovich k.rlti6ril devatendct. Nebylo tedy nijak snodn6 stdt se vítEzem tohoto zdpolenl. Nakonec se to podo1ilo zdstupcl Severolesk~ho kraje Miroslavu Salal ovi, který zfsl
o vysldnl svých zcfstupcO. Nechceme pochybovat o kvolitcfch v/thtl a p1ejeme jim samozl'ejmf no .sv!tov6m mistrovství co nejvEt!f úspEchy. P1esto ale nemOleme prohldslt, fe nds budou reprezen· tovat opravdu ti nejlepfl. Hch jedenodvocet,kte11 soutEf/11 ve St11b1e, nevyf/o totlf z nlff/ch soutf:f/, ale navrhly je k.rajsk.6 zemEd!fské sprdvy. Teprve v p11ftlm roce bude I nafe domdcl mlstrovstvl po sportovnl strdnce úplnE reguMrnf. Prdvo soutEflt o titul p1ebornflca lssR sl vybojuji ti, k.tel'/ zvítEzl v okresnlch soutEffch. Kterýkoliv traktorista v leskos/ovensku md tedy mofnost stdt se mistrem lSSR pro rok 1964. P1edpoklddd to ovfem - jako v kafdém soutEl enl o ne)• vyfll tituly - tvrdý soustavn1 trénink o poctivou zimní p1lpravu. Ta by mE/a být samoz1ejmostl pro vlechny traktoristy - o to je tol
sovětským i
761
• Ústav fy:tlky pevných litek ČSAV mi mnohaletou a bohatou spo!upricl v oboru polovodltO, a to s Ustavem polovodllO AV SSSR. v Lenlngradi, Fyzlkilni technickým ústavem AV SSSR. v Leningradě a Fyzlkilnfm ústavem AV SSSR v Moskvi. Byly to hlavnl vdjemn' nhltivy a výminy separitO, dile studljnf pobyty a pomoc pPI retenf nlkterých konkr•tnfch probl•mll, I spole~ný plin v~deck' pnice v t•to oblastl. Prvnl zhodnoceni t'to roz· dht• spoluprice 1vdejnll akademik Abram Fedorovi~ jotfe (nedivno zesnulý) v Rud•m prhu dff 1960, kdy t1H ocenll dobrou 6rovel\ price českosloyenských vfdcO. Ve spolupricl s Ustavem polovodifO AV SSSR v Lenlnsradl vylelill nul videltl pncovnlcl v roce 19 S7 pPI· pravu polovodltových muerlflO pro Ottly chladlcf techniky. Jejich výroba byla úspHnl: uvedena v n. p. Zi· vody prvnl pltlletky v Šumperku a vedla ke konstrukci (zatlm proto. typu) b, polovodllov• chladnleky v dvodi Kovotechna v Plelťanech . W Vysoki kvalita monokrystalO kfe· U mfku, podle nivrhll vypraco~aných
„.
f::> f.~~~~h~~Ývz~:,;~~'l':~~~~~t~:~ runovina
úsplchem.
Bylo
tlm
..I umofnlno zkonltr"Uovat vysoce
O
kvalftnf nuklebnt detektory. Na soviuký nhrh byla u .tuto P.ricl udilena pracovnlku UFPL ČSAV dr. Trousllovl a pn.covnlcl ÚIV ~ef I. Skllvtnko•i odmlna CSAV • roce 1962
~ WI(
~ 111
,2
•
Ústav Jadern,ho výzkumu tsAV v ~efl byl vybudovin 1n•f· ným pl'ispinlm Sovluk•ho svazu. ~ Byla to dodivka zikladnlho experlmendlntho ui'lzen1 (reaktoru a cyklotronu), ú~ast soviukých ex· ..J pertO pfl uddlnl apantur do pro· a. votu, n!kolenf obtluhuJíclho peno·
>
g
762
YT'1
nilu v Sovltsk~m svazu atd . Ne· ocenltelni je pomoc Sovitsk,ho svaz.u I pfl Výchovi nalich specla· llsu1 v oblasti mfrov•ho vyullvinl jadern' energie. • V Ústavu radiotechniky a elektroniky ~SAV byl v roce 1960 vypracovin proJekt unlverzilniho automatlck,ho zal'henl pro výzkum JfPenl ridlových vln . V kvit· nu 1961 byl pro)edn'n v Moskvi N• dkl•dl dohody bylo v ÚRE ČSAV zhotoveno stavebnlcov• ta· Jllunl pro mifenl Intenzity ridlových sl1nifO. Institutu n.dlotechnlky a elektroniky AV SSSR byl odevzdin kalibrovaný tranzistorový mfrlč pole t:s. stanice standardnlch sl1nilO OMA 50 kHt, vypracovaný v ŮRE ČSAV v roce 1961 a letos upn.vený pro rámcovou andnu a mii'enl v dOlnlch dflech. MUie umoU\uje pfl Jumov• Jirce pbma 2S kHz: mUlt Intenzitu pole v rozmezl 1 mV/m al 1 O mV/m. Byl zapOJčen do Ústavu IZMIRAN (~O km od Moskvy). V SoviuUm svuu je vyullvín v součinnosti s vysllačem vyvinutým v tomto 6st:avu pro mi:i'enf ridlo. vých slgnf.lll pod zemi . • Pot.ornost dl nsluhufe spoluprice Ústavu teorie Informace a automatizace CsAV s Ústavem automatlnce a telemechaniky AV SSSR v oblutl mqnetlckých logických elementCI s neometenou llvot· nostf. Znimi jsou dnes jlf I mnoh' sloflt' sovltsk' automatlck• pol.I· tad .strofe, kter'- pomíha)f nefen našim vldcOm, ale I odbornlkOm v mnoha odvftvlch prOmyslu. • V chemických 1 blologlckých vidich vy!
tura je však re!ena v našich labon.to-. rfch na úkladl: spoluprice mezi Ústavem pro dskivánf nových antl· blotlk AV SSSR.. Sověuki strana dodhi potfebný albomycln. Podarilo se dosud obJasnitstrukturu peptlck' čisti tohoto antibiotika . Soviuký pracovnlk Je1orov rern v dejvických laboratoflch strukturu myogloblnu. A tak bylo ve Vývojových dllnich ČSAV u spolupráce blochemlck,ho odděleni ústavu zkonstruov•no nf. kolik nových pHstrojO (analylltor aminokyse11n, jlmače frakci, mlkrohrpadla). kter' jsou dodhiny uk' do sověukých laboratorf. • Pracovnici Ústavu experl· mentilnf blolo1I• a 1enetiky ČSAV z.jlstlll , fe virus Rousova sarkomu v nelnfektnl podobl: se ne· omezeni dlouho p~divi v bu· nRn• populaci. Vypracovali metodu, lak virus zlskat v této podobl:. Provedli rovnll antlgennl charakter!· ucl nidoru, v1volan•ho u krysy. Spolupncujl s Ustavem epldemlolo-. gle a mikrobiologie AV SSSR. se skupinou akademika Zilbera. TU vy1asnill probl6m vyvoli nl lmunolo-. glck• tolerance velkými kofnlml itl:py. Vypracovali dalšf metody k )e· )tmu vyvolinl a. ti.roveň I z.abrinl:n1 lmunologlck6 reakce tkiňov,holtl. pu proci hostiteli. Vle společně s Ústavem experlmentilnl blolo&le a Ústavem epidemiologie a mlkrobloloale AV SSSR. • Pncovnki vlrolo1lckf:ho Ustavu ČSAV v Bratislavě se loni sovl:tsko-feskosloven· sk• expedice do pflrodn1ho ohniska nák.n. v Kemerski oblasti SSSR, kde byl objeven v klflťatech a u nemoc· ných lidl virus, odlišuffcf se od všech, dosud znimých, vlrO x klífťat. Zjistilo se, fe vyvolivá u lidl horeč· naté onemocněnf s postlhnutim zúčastnili
mozkových blan, které bylo nu.váno kemerovská kllltová horečka. Prvnf kmeny tohoto nového viru Izoloval! b. účastnici expedice při poutltl tkáňových kultur • Farmakoloalcký ústav f!:SAV ve spolupráci s prof. J.J. Br ech manem z AV SSSR na Dálném východě ve Vladivostoku rrovedl výzkumy farmakologických vlastnosti extraktu Schiundry chlnensis. Oosafené výsledky byly Ill publikovány. Dnes jlf lze, na zikladě výzkumu, ukázat účinky plodO dto rostliny , která je hojně pouflvina v lldovém léka1stvi na Dálném východě .
• Z Ústavu experlmentilnf fytopatoloele a entomolo1le SAV v Ivance na Dunaji publikoval v SověuUm svazu Inf. Ludovft Weismann za spolupráce dr. Povolného vědecké dllo o fepném molu . Značný podll na výzkume<:h vlrusových chorob rostlin má docent Inf , Vít BoJ"anský a dr. G. M. Razvlazkln z moskevské stanice ochrany rostlin AV SSSR. Slovenský ústav vyuflvá v biologickém boji proti škodlivému hmyzu Jmenovltf: zku·
~~~~~ ~~;!~~~~~~~r~~~~~~1c~:1~ .,._ _.,. osíl.kou (Prospa.ltella pernlciosa Tow), dovezenou zoblastl severn fho Kavkazu . Podařilo se JI u nis úspHně akllmatltovat , rozmnofit a roúiflt do jlfnfch oblud Slovenska, umořených nebezpečn~m ikOdcem ovocných kultur, červcem San José (Quadraspldiotus pernlclosus). Naproti tomu dva sovědtl vědečtl pracovnici, Galach a Loginov, u nás studovali otbky, souvlsejlcl s výzkumem Spfidal.e amerického (Hyphantrla cunea Druzy), škůdce listnatých dřevin. • Také oddilenf biochemie mikroorganismu SAV v Bolerhu u Trnavy spolupracuje ve vyufltl technických antibiotik v flvočliné výrobli s oddělenlm antibiotik Vše~ svazov4ho výzkumného ústavu experlmendlnf veterlnárnl mediciny v Moskv~Oublnkich . Při vzájemných nivit~vách vědeckých pracov-' nlkó byly konzultovány aplikace: technického chlo"etn.cykllnu (Au· "" reovlt 12) v široké zemfdělské 111 prax i a perspektiva vývoje daliich preparátO pro chemizaci a biologi:zaci zemědělstvl.
z
VTM
763
REVOLUCE
Žlvoc dneš ního člově ka je nemyslite lný bez kovu . jsou jeho průvodcem téměf od samého pol:átku vývoj e. Historie metalurgie se pcKitá na tisíce let . V hlublnách d;lvnověku má svllJ pOvod odlévinf kovových výrobktl .
Uf ve měty .
starověku
lide!: vykod.vall zbraně a kovové pi'ed· Dávno je tomu , co spati'ilo světlo světa i'e:dnt
kovO . A pi'ed mnoha lety byl vynalezen nový pokrokový způsob opracovávinl kovů vilcován fm. Ale pl'es to všechno se nep1'estala historie metalurgie tvoi'it I u našich dnO . Jako jedna ze sliilvných strinek do ni vejde ob]ev len ingradského vědce, doktora fyzikálně muematlckých věd , profesora Alexandra Vas i ljeviče Stěpanova.
PROBLéM
Kafdý rok se na
světě
vytavf pro dalšl zpracováni
stamilióny tun neJrůznějších kovO a slitin. Ale jenom malá část, nějakých S a.f 1 O procent, se dil zpracovivá odlé:vánlm z tekut,ho kovu . A k tomu jelti!: většina těch to výrobkO potl'ebuje konečné opracován i. Vfc ne! 90 procent vlech kovO se nejdrive pl'epracovivá na takzvané: prefabrikáty - plechy , roury , prípravky nejrOznějlfch tvarO , tyče a dr.i.ty - pod tlakem válcovánlm , llsovánfm, protahovfn lm, tafením. DůvodO , proč vědci hledali nové: zpOsoby výroby bez dosandn lho ví.lcován f, Ilsovi.ní a l'ezánf , je několik , napl'. v posledních letech metalurgové vytvol'ill mnoho nových slitin s neobyčejně cennými vlastnostmi elektrotechnickými , antlkoróznfmi, antimagnetickýml a jinými. Mnoho takových slitin nelze opracovávat tlakovými tpůsoby , protofe jsou kl'ehké:, ani 1ezánlm , protofe jsou tzv. houfevnat4§. Proto nemohou být a.i dosud Jejich výborné vlastnosti plni!: využity. Kromě toho se v současné technice stále vice dostivá na pofad dne snaha po nepl'etrfitém výrobním procesu, automatizaci. Je také: známo, ie krystallcká struktura má vellký vliv na vlastnost! výrobků z kovů a slitin. Zatrm se bohu-
fel nepodalllo (viz !lánek „ Whiskery" ve VTM 20/ 63) najft způsob l'lzenl procesu krystalizace v té miře, jak bylo npotl'ebf. Úspěšné l'ešenl prob/émň výroby pl'lmo
764
VTM
z tekutého kovu by mohlo vést i k t'elen l d11šfho úkolu: výroby materií.lu se zm1čně lepšími vlastnostmi .
PODSTATA OBJEVU jakákolJv tekutina má tu charakteristickou vlastnost, fe udrfuje určitý tvar. Právě dlky své tekutosti dostává tvar té n!doby , do nit Je nalita . Ovšem - výj imka i tady potvriuje pravidlo. V urlltých podmfnkách můfe tekut ina podrfet tvar Jiný, nef J f dtvajlstěny nádoby . V některých pJ'lpadech mohou mlt na tvar tekutiny vliv kapil!rnl slly. Kdy! do nádobky s tekutinou ponol'lme tvrdou, sm!čitelnou, ale nerozpustnou destičku a trochu ji nadzve:dneme nad hladinu , pak destičku a tekutinu bude spojovat tenoučký sloupeček tekutiny. Sloupek bude mlt urlitý tvar, totlf tvar destičky prominné:ho prOl'ezu . Kdyi do tekutiny ponoffme pevnou rourku a ponikud ji nadzvedneme , pak se za ní - prbi tak jako v pfedcho:d m pfípadě - potáhne tekutina ve tvaru kruhu, rourky, jejlf tloušťka se bude měn i t podle jeJf
vý!ky. Na tvar te:kutiny mohou mlt vliv I kinetické jevy. Budeme:-11 napi'. otáčet nádobou cylindrického tvaru kolem jej I osy, pak povrch tekutiny uvnit ř nebude plochý, nýbrf se prohne a dostane tvar paraboloidu otáčenl , to znamená , fe I v tomto pl'f padě bude mlt tekutina určitý tvar. Bylo by mofno uvést víc takových pffkladO, ale pro pochopeni principu Sdpanovova objevu to docela postačf .
Nový princip je zalofen na tom, fe potfebný tvar nebo jeho element - zárodek - se tvofl v tekutém stavu působenlm fevú, které tekutině umo!ňuJI zachovat tvar. Tekutinu, která má určitý tvar nebo zárodek tvaru, Je mofno , ,zmrazit" a dostat poti'ebný tvar v pevném stavu . Dejme tomu. f e chceme: vyrobit kuličku 7 tvrdého kovu . MOfeme toho dosáhnout bud mechanickým opracován lm, nebo bezprostl'edně z tekutého kovu novým principem tvarovánf. Vylijeme-li na sklo trochu rtuti, Jeli kapička bude pi'ibllfně kulovitá . A kdy! kuličku uměle zkrystalizujeme, dostaneme kovovou kuličku v pevném stavu. Ale ve většině p1ípadll není moiné vytvo1it potl'ebný tvar v tekutém stavu . Napfiklad nemOfeme dostat pflmo z tekutiny destičku . V takovém pl'fpadě je mofno vytvořit alespoň zárodek pot i'ebného tvaru. Na fotografii je část sloupečku tekutiny, pl'lsátého ke konci rourky, trochu nadzvednuté, jakoby zirodkem nové rourky, ale zatfm v tekut6m stavu. Kdyf ho ochla-
dfme a zkrynallzujeme, zvětlf se postupně z poUtečnl rourky do délky. SamozřejmE, budeme·ll rourky Jakoby vytahovat z tekutiny a vytvofíme·ll pot„ebné podmlnky pro krystalizaci , můfeme dostat rourku pfímo z tekutiny. A nejen rourku . • . A dokonce z jakéhokoliv kovu v tekutém stavu.
JAKi Způsobů mtlfe na tomto principu být mnoho. Pro Jednoduchost zůstaneme u tvarováni vyuf.rvajfclho kapl· !irnfch jevil. Schéma výroby fe velmi jednoduché. Na povrch roztaveného kovu se umlstl destička z lnertnfho (netelného) materiálu. Musí v něm být otvor, Jeho! tvar I rozměry budou odpovfdat tomu výrobku, který chceme vyrobit . Proto se destil:ka také nazývá „tvaro· val" . Jej lm úkolem Je ulchl:lt řízeni kapilárnfch jevů a tvofenf potfebnl!:ho tvaru. Otvorem „tvarovale" se do tekutého tval'U spoušti destil:ka , nazývaná „ zárodek", vyrobeni z téhol materiilu, Jako Je roz.tavený kov, nebo z podobného, tUkou.vitelného . K tomuto . ,zirodku" se roztavený kov pfisa.je. Kdy! „zárodek" táhneme vzhůru, potáhne se vzhOru I p„ldtý kov (dlky kaplltrnlm sllim) a zvedne se nad hladinu. Dostane-li se do oblasti krystallučn f teploty, vytvofen' nad hladinou speciálnlm l kondenzátory, bude tuhnout , krystalizovat nejdfive na okraji „zirodku" a později na ztuhl' vrst· vičce hranlčfcl s tekutinou . Chlazen! a rychlost pohybu tvrdnouclho materii.lu se můfe uzpOsobit tak, aby se z roztaveného kovu nep„etrfltě d.hl plech, prut, roura, drát nebo pflpravek slofltého profilu . Výrobky mohou být pak uf pouflty bez dalšího opracováváni nebo opra· covávány na pfesnEjfl rozměry . Zaflzení pro výrobu primo z tekut,ho kovu je v podstatE jednoduché, tvoff ho pouze pět částí : pec s tekutým materiálem, kteri ovšem musf být neustále doplňo vána podle r.ychlostl jeho spotfeby: tvarovacl za„fzenf, skládajlcl se z „tvarovače" a kondenz.átorC.; odblracf mechanismus, který obstarává pohyb výrobků a tlm i jejich tvarováni : prej fmacl :uffzenl, které namotává. výrobek na buben , roz„ezává na pffslu!nou délku a balf atd .; a konel:ně kontrolní a řldld pf/stroje. Všechna pot1ebni zafizenl jsou nesrovnatelně prostlr a rozměrově menši ne! vilcovad stolice, obrovské fr6zy atd. UmoU\uj f takfka plnou automatizaci a jejich cena Je mnohokrát menší.
ZVLÁŠTNOSTI A MOŽNOSTI Je Jich mnoho, ale zůstaneme fen u několika . Pfedev!ím nový princip umolňuje výrobu i tvarů poměrně slolltých. Mohou se vyrábět fak profily u:uvfené , tak otevřené, dokonce I takzvané ohýbané pro(fly,které nutně potf-ebuje současná technika . Tloušťka stěn takových výrobkli můfe být rozlilni od desetin mikronO af do desftek centimetrů. Šlfka výrobkO se můfe pohybovat od někollka mlllmetrC. ai do několika metrU a jejich délka je prakticky neohranl-
čená
a dvisi pouze na podminkách odebhinl výrobků. tak' výrobu z neJ· jedinou vlastnost; schopnost tvrdnout pff potfebných teplotnlch Intervalech. Tyto vlastnosti majl nejen kovy a slitiny, ale 1 mnohé nekovové materiály. Nový princip divá v mnohem většf mlfe, nel tomu bylo dosud, mofnost rfdlt proces krystalizace. Jeto tfm, fe problhá. ve stacionárnlch podmfnkách. A struktura kovO a slitin má, jak dob„e vfme, neobyčejný význam pro vlastnosti a Jakost výrobků. Rychlost procesu fe závislá na podmfnkách odváděni krystallzačnlho tepla. Je také d.visli na tloušťce výrobkO a konstrukci chladičO. Pokusy A. V. Stěpanova dokázaly, fe pff výrobě pfedmětO silných od O, S do 2 mm je dokonce ze slabého ochlazen I mofno vyrobit za hodinu 10-20 výrobkO. Pfl výrobě vtlcovinlm se dosahuje at několika set metnl u minutu; produktivita nového principu se zdá nepoměrně nlf!í. Muslme si vbk uvědomit, fe válco-. vánf fe jenom jedna z operaci, Jlmlf kov nebo slitina prochbi. A těch je hodně a zablrajl mnoho času. Také spotreba elektrické energie bude tisfckrát nlllf nel pf! výrobE válcovánlm, llsovánlm nebo jiným opracovávánlm . Nový zpOsob mC.fe v fadě pfipadll zcela změnit do-. savadnl technologii, dosáhnout velikých ekonomických efektll, pfetvofit vzhled metalurgických hal a značně zvýšit kulturu práce. Stěpanovova metoda umofňuje různějHch materiálů. Musejl mft
POHLED DO BUDOUCNOSTI Nenl to fantazie . V laboratofl uf profesor Stěpanov dosáhl hmatatelných úspěchů. Jeho laboratoi' Je v leningradském pedagogickém únavu A. N . Gercena. Po nové cestě ušel profesor Stěpanov pouze prvnf kroky. Ale výsledky prvnlch snah dovoluj I uvalovat o zltfcfch metalurgie. Predstavte si napflklad halu, v niž se bude z aluminia vyrábět novou technologlf . Nebude tam slévárna ani válcovna. V l:lstém a světlém prostranstvl budou i'ady zakrytYch nádrfí, z nlchf. potáhnou p„íslušni zai'fzenf hotové výrobky. Takový metalurgický zivod bude mof.no plně automatizovat . Chod tohoto obrovského zivodu bude 'fdit z centrálnlho panelu Jen n~kollk pracovnlkO. Objev profesora Stěpanova je mofno směle nazvat revoluci. Otevfrá nové cesty k metalurgii budoucnosti. A dOleiité je, fe na této cestE jsou uf vykonány prvnl kroky .
1. Doktor technlckfch vid profesor A. V, Stia panov ve •v' laboratofl. Na 1tole lelí nikteré vfrobky zhotovené podle Jeho metody. 2. Takhle H tvof( 1ouli1tky pl'Jmo z roztavené· ho kovu podle Stipanovovy metody, 3. Podle Jeho nového technoloafckého postupu je molno vyri.bit I takov,to profily •.. 4. a dokonce I slolité profily, jejlchl výroba dosud byla velmi kompllkovani.
VTM
765
litickými činiteli, aby se v kritké dobi vyrovnal vyspělé mu chemickému průmyslu :d.padnfch státi1. Pouflvánf chemických procesů a výrobkO výrnni 1vylufe také produktivitu price v celém národnlm hospodil'stvf. A to je právě v naif zemi, kde mime nedostatek pracovnlch sil, velmi dOleilté.
CHEMIE POMÁHÁ ZEM~D~LSTVI Je dok.f.Uno, fe nenl mofno v„budo ...at W')'•pll' z•mldll•tvl bea ronol• ch•mického prllm,llu. Ten totit dod'"' uma. dlhhl hnoflva. a1rochemickl prlpnvlr.y pro bol proti tk6dc:6rn
::;t1~.~.~~~~c:j~~~.~~~~b1k~ ;,::f!;f~~:~',:~~"h'~~,~~'.~!~.~~
Y•htku pPlpad.f. pomfrnl milo 1emldll•k4 pl1dy na ob1v•Ule. Hu•lme tedy 1t plldy, kt•rou mj,me k cfi1poa:icl, a kter• ••bude Jútl dl.le am•nlovat budoW'intrn a:.f.vodO, dopra'fnl 1ltl apod., doltat co n•Jvlcc. Na prlkladech 1 jlnfch ltitll vldlm•, f.<1 Je moln4 V•lml podttatnl ujllt hcktarov' W'jno•W' v radl dOle• titfch produktO. Zadmco v t:••ko•loW'•n•ku •• poh)lbu)I hekta„ov' vjno•1 brambo„ kolem I 00 al ft O q a: ha, J1ou do•ahov.f.ny ve 1Ylti vfnot' P•H 100 I 250 t.ntO. V NDR donhuJI bllnl tsO al 200 q a: t ha. Xvjl•nl hektaroYfch vjno•ll o SO nebo dokonce t 00% a:nam<1nilprlnclplilnl 1rnlnu v tHb• rottllnnfth 1urovln • pochopltelnl I v d•kivinf ma1a. Bea roa:vole chemického
~:~:y;!.~h!:r:!1:: :,t::~::,;!~~:~,h~~;. j.:~r:;:::~~~!~
VOLNOU CESTU PRO CHEMII CHEMICKÝ PRŮMYSL V~ERA, DNES A zfTRA Chemlckf p„Cimytl Je nafe druhl n1rovinovi z:ikladna. Nvoclnl, tak&nn' kla•lck' materiilr (kow.,, dh•o, kuamlck,u1rovlny I Jln•).Jemolno n•J•n nahradit, ale h.uo I pP•· konat chemlckfml vfrobky. l'ro Če1kotlo.entko mi chemickf prilm11I mlmoPMfnf 11'f1r1am1 nal• ro:zhoduJlcl prilmJ'tlo'f' odvkvl, 1tr0Jlnn1tvl, pathobuie totll Obl"Ovlki mnol1tvf lcov(I, kt•r' :r:hkivim•
Holandsko 11 %
USA 11,S
%
NSR 12%
pravilnl z cfovilenfch turovln. Vellcl lin barevnjch kovO a lt.tt metalur1I• H dl nahradit vfrobky chemlcklho prOmr1lu, 1Yltitl plHtlckjml hmotami, Tr hou mimoto dokonala odoln• proti povltrnonl, chamlckjm •lh1tlm, na •hk vldrcky proti taplotl. A.dak I tento nadonatek cfnH odnralluft napP. 1lllkony.
l•""'
nhrhy •chYilenf vládou, kt•rf pl'adpokl•dajl, lev roc• t f70 bud• " ČSSR douteno prllmlrn4 úro..,n6 100 k1 uv. ll•tých llvln na I ha um•dlltkf plldy. Od•m v1•okfch hektarových vtnosO •e nedo•.f.hne ve tt•jn4m roce, kdr H dod,..,ka hnojiv a:"ýflla, ale •f. po urlltl dobl, I kdrl n• dlouh,. N„tall pouae dhat do :Hrni vy1ok4 divky hnoJl'f nebo a1roch•mikilif: vyhduje to toulunl poddtahJ do a1rotechnik1, do •pr"ivni pPipf'•YY plld-, atd. Ch<1m1en•nl alatf klll, ktert Y}'r.11 dechny problém, v aeml• dll•tvf, Je vlak roahodujlcl linihl, b•a ktuiho nalae ltav al•pfh:. H<1ktaroW'i 'ffno•y Jtou tak4 v pllmém pomlru •e •poth1bou prOmy•lovjch hnoji•. V 14tec.h ttst-ttU ČSSI\ byl• •pothba prllm,sloYjch hnoli ... na I ha orni p6dW' ul I O O k I• V• neJnl dob6 t• v NSR 1potfebo,..alo l S t k 1 , B•lrll l 4 4 k 1, a ,.. Holand•ku dokonce 4 S O k I· Uka.au)• H,.. po1lednl dobl, fe bude 6&1n6 hnoJlt put•lnJ,
•tatn4:
„
„
Francle 14
%
/tdlle
22.S %
kde H njkolikan•1obnl a•jll tlfba sena. Dokonce I tlm, fe I• mofno akrmovat moi!ovlnu, ch•mlckj produkt, pf'l•pt•• chemie primo ke alepl•nl krmivovi •ituace " nall republice. V SSSR •• routo od1kou aabfvajl tak lnuna:l'fnl, l• pP:„ta• Ylll ul n&kollk dusllr.tren na vfrobu molovin1 pro krmnl úlely.
CHEMICKÝ PRŮMYSL U NÁS A JINDE
ROPA DÁVÁ BOHATSTVI
Z celkové prOmyslové výroby l!lnf chemický pnlmysl 8 af 9%. Je to mnohem méně netv něktef"ých z.ápadnfch státech. Jli v roce 1959 činil kupfikladu podil chemic-
Dalšlm di1lefltým úkolem chemického prOmyslu je podstamě zvýšit zpracovánf sovětské ropy v našich 1"2fi· ner/fch a vyufft produkti1 z ropy na dalšf chemickou výrobu, zejmi6na na progresfvni typy chemické výroby, jako jsou polymernl látky, syntetlcki vltkna, plastické
kého prllmyslu v NSR. 1 2 %, ve Francii 14' %. v Holand-
sku 11 % v USA 11,5 % a v Id.lil dokonce 22,S %· U nás Jsme také věnovali na rozvof chemického prQmyslu mnoho prostl'edků. V letech 1955-1961 bylo průměrné rolnf tempo i:vyšovinf chemického průmyslu asi 1 S% a v letech 1958-1961 dokonce 17 procent. Ani toto tempo nesu.čilo však zdaleka krýt potl'eby našeho n:lrodnlho hospodifstvl. Muslme do..,áfet mnoho látek, které by bylo mofno nahradit chemickými výrobky. V prvé i"adě fe to kaučuk. Pl'fčlnu muslme hledat v tom, !e nebyly k dispozici úkA.dnl suroviny. To však dnes uf nenf pravda. V SSSR byla pl'ed nf:kollk.a lety objevena obrovsk:l loflska r-opy; st:lle se zvědujf zásoby zemního plynu. V Polsku, ia spolupráce s ~eskoslovenským pnlmyslem, byl vybudovin rozsáhlý důl na elementirnl sfru, stejraě tomu bylo I v jiných pJlfpadech. Zejména sovětská ropa a zemnl plyn jsou pro nb dnes krvf chemlcUho průmyslu. V budoucnu se dodávky tf:chto surovin ještě podstatně rozlli'f. S výjimkou pl'rrodnlho kaučuku snad nenf dnes Jediná surovina, která by nebyla v socialistickém tábol'e k dispozici v dostatečném mnofstvf. OalU p~lčina zaoscávánf chemického průmyslu u nás fe také Jeho podceňovinf. V současné době Je v Sovět sk'm svazu chemický pri1mysl vůbec na prvém mfstě. Jeho roz.voj je podporován všemi hospodifskýml a po1
766
VTM
Spotl'•ba pr4m)'1lo ... jch hnojiv na I ha p4dy:
tssR 100 k&
NSR 151 k&
8el1i• 344 k&
Holandsko 450 k•
hmoty a syntetické kaučuky. Celko-vé t.p1"2codnl ropy v naši republice dosáhne okolo roku 1970 8 al 1 O ml116n0 tun. Toto 2p1"2covánf v mohutných závodech, pl'cdevšfm ve Slovmaftu a v Chemických závodech čs.· sovětského pl'itelstvf u Mostu, nám umofnl získat zd„oj uhlovodlkO, které se daff zpracovat na plastické hmoty. Zpr2cováni uk velkého mnofství ropy nám umoU\uje, abychom bezn:bytku pokryli celou potfebu benzfnu a motorové nafty pro dop1"2vu a abychom dokonce 1lepllll palivovou bilanci dodávkami topných oleJO pro pri1mysl. PLASTICK~ HMOTY - MODERNf MATERIÁLY NaJe vfrob• plattlckjch hmot: i• :ut:lm, ltrulnl P:eleno, aao•tali. V roc:• tt•o hm• v1riblli na ob)'vatele poua•
VOLNOU CESTU PRO CHEMII
Vfroba pl•ttickfch hmot n• obyvat•lei
•
• ČSSR •.15 kg
8ritdnfe
Francie NSR
4, I S k I plattlckjch hmot. Ve Veik' 8rid.nil, Francii li NSA 1evt,doblYyribllo 1,1 O I t l k1 p lastlckjchhmot. VUSA bylomnobt.f I 1 k 1 na 01obu doulena ulY roce t9SS. Do1nadnl 1ortiment nalich plHtlckfch hmot uhrnuje pl'•vilnl ttar,, kluick' druhy jako bakelit nebo n•Jleplfm pffpadl polyamid . Ve 1Yltl do1ahujl neJYldfch Yfhod u mod•rnfch druhll plutlckfch hmot: i• to polyetylfn, pol1propyIH a 1lllkony. AonoJ tilikonll a ffuoroplHtO mi. mlmol'idnj Yjtnam pro novou t•chnlku . hou to hmoty, kter' odoliYajl hlubokým I vy1okfm teplotim, lu Jich poulit J•ko plattick' hmoty, nebo Jako kauluku , li Jako mazadla apod . Tlmto Yfr-obkOm u ni• bude Ylnoll'ina prYoh.di pozorno1t. Okolo roku I 970mi vfroba planlckfch hmotdo1ihnout Yfle lOO 000 tun. ,oulltl pl„tlckjch hmot pod•tatnll 1nlluJ• vi.hu 1troJlren1kfch ll'frobkO; "prllmlrua1l o ts al JO%. V kabalihkfm prOmy1lw nahrazuji pla1tlck' hmoty nedonatko"' oloYo, kur• I• na..,fc mlmofltdnl tllkf. Jedna tun• pla1tlc.kf hmoty nahradl nejmfnl l , l tuny ololl'a a invHtilnl n6klady H 1r!lluJI ul tr0Jni.1obnl. Svfml alaktroh:olalnlml Yla1tno1trnl umolt\uJI plattldc' hmoty vyfll otepleni 1trojll , lepll yyulltf vodil6 a pod1tatnl zmenlenl elektrickfch pU1trojO, Pla1tickfmi hmotami•• dl udll•t 4plni r•voluce ve ttnebnlctvl. Poulitfm plattických hmot•• pod1ts tnl tnllf pncnott na Jednu bytOYOU Jednotku , kteri kl„ne a d!'lelnlch Hi tJOO hodin na 150 al lOO hodin . Stalf'ebnichf I• ll'elml krltiaovino, le pal'l•loll'I b1ty (kro ml Jin4ho) i•ou lpatl'll 11:1111ko„l lzolovil'ly a fa vyladujl aYfle.nou dt..vku paliv•. Pan•loyou vfttmYbw, ze· Jmlna bytolf'ou, tf totil nelze od'mytlit od 1oula1n• chemizace, kteri umolnl laolaci hlukovou I tepelnou. Nitlry a laol•lnlmi hmotami•• dl tnllit dotall'adnl pt Omlrni pot1eba pal ill'a a.I na polovinu. f"oulitf plutic;kých hmot" aem6d4Jte-vl nemGlemeJeltl co do Yývoje p„1nl odhadnout, mOle.me Ylak P.fcl, la tato podeba prudce poro•te.. Po..,laky a pl:utfckjch hmot pfi •lh\toll'inf umolnilJ v Sovlt•k'm 1vaau w1pol'it na ni.kladech I O al 10 % a 1nlllt bio · lo1ickf ztrity hmoty na 2-6% proti oblf'ykljm (a u ni.1 napro•tonmoahlmfm) 20- 50 %. Trubky a: pla1tlckých hmot ut. dne• hrall roll p'l zayl1folf'inl a odvodKo'tánl. Jedna tuna trubek a plutlck• hmoty n1hradt 8 tun trubek kovových , Soulunl H pl"&Cl'IO•t 1nlluje minimilnl o lOat. 40 %. Lamlnt..ty a plHtickjch hmot•• uplatni pfedullm v aelin&hk4 ,,Yrobl. Jil dnu je v fadl tti.tO obvykl' budo'nt „tkl•· nlk1" 11: polyetyllnovjch fólll .
„
KAUČUK Z VLASTNlCH SUROVIN
Modernf technika nen l myslitelná bez výroby vysokopolymernfch elastických litek , tedy bez syrltetického kaučuku . V tl~to oblasti Ceskoslo"ensko zůstalo af donedávna zcela bez vlastni výroby. V současné době zauj lmá ČSSR ve spotřebě kaučuku na obyvatele tfotl místo ve světě . Proto také byl vystavěn v Kralupech nový kombinát na výrobu buudlenstyrenového kaučuku. S dalšf výrobou modernfho kaučuku počltá.me na Slovensku. To nám umofol značně zlepšit dosavadnr stav zahraničnlho obchodu. Lze p1edpokládat, fe výrobu kaučuku v budoucnosti budeme organizovat i na báti etylénu a propylénu, jak je to ostatně Jif dnes běfné na.pf. v Itálii nebo v USA .
LEPŠI CHEMICKÁ VLÁKNA Pgkud Jde o celko„ou vfrobu chemickfch lit•k na t obyvat•le, naJ•m• na tom celkem v ČSSR Jp1tnl. Svou vjrobou, kter& v •oulunl dobl linl "lc;o okolo <4,S ks na obyvatel• rob11, •• uh.aujema m•ai tak "Y•Pll4 •lity, jako je Franci•, SSSk, Velki Brlt&nlaapod. Hlavnl ro11.dll Je vlak• 1ortlma"tu. Zatlmco aeJm•na v USA J1ou Hl dnH k di1po11:ici c;hemlcki 't'l6kna 1yntetická, u ni• tti.I• l•ltl napro1to pP•„aluJ• m•nl vfhodnf 1ortlm1nt vl1k6ao..-jch vlt..kel'I, ktert.. vyriblm• ze dl'eva, f"Pedpoklidime, la " oblHtl ch•mldcfch vli.k en doJd• do roku 1970 k lf'elk4mu roavo)I, a to pl'ednottnl modernlch J„u...rch tlchto vl,ken. on„ platlm• aa bavlnu vy1ok' lt.ttky, kterf ,I• molno uletPlt roavojam chemlck' vjroby.
„
8,
10,
(uf v roce 1955)
JAK S PAPÍREM A CELULÓZOU! V této oblasti se nedá pfedpokládat další podstatn' z.vylovánf výroby z domá.dch zdrofll. Jlf dnes pfekra~ujeme těfbu dl'eva . Proto se budeme v budoucnosti orientovat pl'edevšfm na SSSR, ať Jlf dovozem papfru nebo n~kterých hotových výrobkQ. V poslední dob~ se uvádí do provozu nový stroj ve Šd:tf, který má pl'ln6st určité zlepšen I v dOlefltém druhu papfru, tj . v rotačnfm papfru. Pl'esto vlak v nejbllUfch letech nelze pfedpo. kládat, fe by se situace v papíru podstatně zlepšila.
MODERNÍ PRACOVNÍ POSTUPY Aby bylo molno nflit úlohu chemického prOmy1lu a vy• budovat no•' ailf'ody, I• nutno pfedevilm pod•tatnl •mlnlt technolo1ll. J• to aejm4na kontl11uilno1t ch•mlck' lf#rcby, kteri nahradl do1avadnf pPetrlit' proce1y. Novf podniky 1
::~:~k=~::r~n:.::d·:k~~T.:p:~ ::b!'~ :;!\9a~:r;1 ~~:::~~:
... to i•ow 11:ivody, kurl •n•tou 111ltovl mlrftko. St.ile vltll vfll:nam v chemii mi autornatl.u.ce. NapfU1lad automatfaace ll'froby kyseliny tlrov4 umolnlla 1nllit 1pothbu pyritO o l Y,%. Vyilrmlrow automatiaace a.vy.uJeme produktivitu price 050 i o 100 %. Z~meni to i aminu v do•aYadnl 1kladbl nrofntch dkladnlch fondO chemlck4ho prOmy1lu. V 1oulHn' dobl lil'll automatbalnf pPhtroje neceli <4 %. Tento podfl 't'uone do rokw I f70 Hi na 1 O% a .., obdob I do roku 1980 a1I na 20 %· ,,o toto vlachno i• tPeba vybudovat pPedpoklady pfededlm v pl'fprnl odbornlkO. Proto 11 ch•· mlcký pr4my1I dal za úkol, la v roce 1fU 10% ml1trO bude mlt kvallrikaci pothbnou pro vykonivinl funkce a IO % dllnlkO do•i.hne yÝllll'llho listu . Porolte tak• podll abtolve"tO vy1okfch lkol v celkov' 1truktufe technlckfch ki.drti I co do •b1olutnl yýfe. Jll dne• mi n&f chemický prOmy•I relatl'f"I neJ..,rce vy1okolkolákti i prOmy1loYikO. Souhla1I to 1 charakterem chemlck4ho prllmy1lu a toto procento 1e bude I nedile ••Jiovat.
CO JE TO KOEFICIENT PAEDSTIHU! Tento koeficient nám divá p,:ehled o tom, jak rychle nebo pomalu se rozviji chemický průmysl ve srovnáni s prOmyslem Jako celkem. Ukazuje tedy mrru chemizace v národnlm hospodářstvL Napl'. v roce 1960 v USA rostl chemický prOmysl, který Jlf tehdy měl rozsáhlou základnu, 1,l)C rychleji nef prOmysl celkem; ve Veik' Británii 1,4krát ; ve Francii 1,6krát; v NSR 1,lkrát; a v ltálll 1,6krát. Ve stejné době u nás koeficient před stihu činil 1,03. Chemický prOmysl se u nás tedy rozvtjel stejným tempem jako prOmysl celkem. Tím tempem nelze však docílit potfebné úrovně ani fádouci úlohy chemického prOmyslu v národnlm hospodáťstvf . Nejde totlf jen o výrobu mnofstvl materiáJO, ale také oto, jakou ůlohu hraje chemický prOmysl v nové tech~ nice. Cel! oblast radiochemie, vyuf\d atomové energie, nenr myslitelná bez rozvoje chemického průmyslu (čistý uhllk, těfká voda apod.). Otázka polovodičú a miniaturizace ve slaboproudé technice není i"eš'.itelná bez čistého kfemlku, germinia atd. Leteckj prOmysl se neobejde bez celé fa.dy chemických výrobkO atd. Neexistuje v nirodnfm hospodál'stvf oblast, která by sl nevyfadovala, jestllfe se má xlepšlt J•ll technologlcki úroveň a tedy I efektivnost, výrazné chemizace.
„
Chemlckf prOmy1I ro1ta ce14m •viti rychleJI nef 01tatnl prOmy•lovl obory. Dt..vt.. lld1tvu nov4 1urovlny, hmoty, kter4 nejen nahradl nedo1tatlcoYI 1urovlny, ale v mnoha 1mlrech I• pPadll. Mutfme db't "a to, aby I ČSSR rottl 1telnl rychle, ba rychleji nd kd•koHv Jinde a dohnaf co nejdPlv• zpoldlnl, kter' dn„ mime. Du
„
•
VOLNOU CESTU PRO CHEMII
USA 12 kg
12 kg
Podklady a lnformac• po1kytl
lnl. DUŠAN DVOilAK, vad. odboru per1pek:tlvnlho plinu MCHP
VTM
767
V posledních létech jsme avčdky vystupňovaného na celém sv&.č pfi výzkumu nádorového bujeni. Nejvčtšl pozornost se věnuje pfedcvšlm vzniku a Ufcní rakoviny, které i ples pokroky soudobé l éčby stále ještě znamen4 jeden ze zWadn1ch problémQ mediciny. K těmto ožehavfm problémóm jsou zamHcny mnohé sjezdy a kongn~sy, na nichž Jékafftl, chemičd a biologičtl odbornici řell ve vdjemné spolupráci dllči problémy vfzku mu rakoviny. Tak se sctb."' biochemik s imunologem, pokusný- chirurg s radiologem i technikem a podobo!. Po celosvětovém kongresu v Moskvě a pfed obdobnfm kongresem v Tokiu zorganizovala letos v zrn Ul CC ( Meziofirodnt unie proti rakovině) a ve spoluprAci s Uncsco Ka n cerologi ckou m ezi„ né rodnl konfere n ci. Konference se konala v holandském hlavním městě Amsterdamu, ve sjezdovém sále Tropického muzea, uprostfed srarýcb domO. se zahradami, prO.plavy a mosty. Současně probihaly oslavy padedtiletého trvání holandského KanccroJogickébo ústavu Antonybo van Lceuwenboeka. V mistnostcch sjezdového pat•ce byla proto instalov'na zajlmavé výstava o prAci jednotlivfch odděleni a kolektiv\\ tohoto ústavu. Na programu konference byly hlavně otázky látkové výměny n•dorových buně.lc a tkáni, dAle generické flzeni bJlkovinné syntézy, mechanismy buněčné diferenciace, skladba a činnost nádorových buněk, biochemiclc:~ a biologické vlastnosti zvffeclcb i Jidskfch nádorO. po jejich přenosu do jiného prostlcdl, jejich elektronoptick~ filmové zobrazodnl atd. Za aoučasn~ etapy vědecké prAce se ukAzata jako ncjvýhodnějšl co nejuf§l spolupr6ce výzkumného labo-ratornlho pracoviště s klinikou. V praxi to zoamenA, že chirurg odsuanl u nemocn~ho zhoubný nádor, který se pak pěscuje [echnikou tk•dov~ kultury, promfvá rOznými preparáty, eventuálně cytostatiky (jde o látky, je! mail utlumit rOst nádorové dcén~). Déle se studuji vzorce cytologicky i histochemicky. Po zpracovénf a přlpsdn~m obarveni se ofotografuji anebo filmuji v rúznfcb vlnových délkách světla. Jejich ró.st je ovLivňorin i pledivánlm stopových divclt rÚ1nfch výtallal do livn~ho prostfedl nédoru atd. 'l
n
768
VTH
kými protilAtkami a zářen1m. Vfznamné byly té.i referáty o n•dorovfcb viruscch, jejich chemické. sltladbč a ultrastruktufc. Vime totiž, že značný . počet nédorO u pokusných zvlfat je zpOsoben virusovými kmeny, takfe je lze plcnéH na dalšl zvffata bezbuněčný-mi výtaf:ky. Velmi nesnadný je však pfcnos na jiný druh živočicha, na cizího bosútele. Pozoruhodné je, že právě pracovnici Ústavu ezperimcntAlnJ biologie a .scnetiky ČSAV, v čele a členem korespondentem CSAV doc. M. Haškem, dosáhli světově v)'znamnfch úspEchO v té.to kategorii: podatilo se jim totiž roz množit ptač.1 nádorový virus.v savčích n.Adorech :za podmlnek imunologické sn6šenlivosú. Tyto objevy jsoµ dO.Jcfité i pro lidskou virologij.. Na konferenci pyla uvedena prAcc Cs. vldcó J . 1llmana) J. Seiferta a F. Sorma (Ústav organické cbem.ie a biochemie CSAV) o charakteristických rysech fizcnl nukleotidového metabolismu (vfmEna 14tek a energií) blbem vývoje zhoubného k.revnJbo onemocnEni, tzv. leukemie. Kongresu se účastnilo nlkolik set pracovnlků z celé.ho světa, včetně zemi socialistické.ho t6bora. Ze Sovltského svazu byl plltomen akademik Lev Zilbcr, z Ccskoslovenska předseda CSAV akademik František. ŠormJ dr. Zdena: Trnka (za Svl!tovou zdravotnickou organizaci) a autor člinku. Akademik Sorm předsedal cel~mu kongresu v prvt den sjezdu, akademik Zilbcr pak pfi projednivént referátu o struknite nidorovtch buněk. Závf!rečné slovo se shrnutlm aoučasnfch poznatků o pravděpodobných mechanismech vzniku zhoubné.ho n4doru pronesl prof. H. S, Kaplan ze Spojených 1!4t0.. Na tomto mtstE by pocbopitelnl nebylo možné ani účelné. podat vfčet a rozbor všech pracl, pfedncsenýcb na kanccrologid:é. konferenci. Lze jen flci, že osobnf setkAnJ a vzijemné pracovnf výmlna myšlenek: mezi pracovntky teoretického vtzkumu a klinfokýnů l~ka!i, k nli takový kongres divt nejlepll pff· le!itost, je plodnou Uhni dalšlcb ytzkumn~ch plán1l.
Na této vědecké po radě byly podány významné zprávy o využid nových typů ultrazvukových při strojů a zvláště detekčnkh zatizeol (tzv. nPYtoscanů ' \ tbermoscaoů), které využlvaji infračerveného zálenl (viz VTM, ročnlk 1963, čís l o 5). Všechna tato zallzeni sloužl k včasné diagnostice onemocnčnl. Jistě neni ani jednoho Ia.afe, ani jediného rozumného človlka, který by se nezajímal o pokrok ve výzku mu rakoviny. K zásadnl kvalitativní změně v nazirání na tyto otázky dosud nedošlo. Avšak m noho významných dílčích pracl již výrazně ovlivnilo naše současné názory na rozpoznávinl a l éčbu rakoviny. Vědecké kolekúvy na celém svčtč pfinášejl svou pracl pro toto (zdaleka ne ještě optimisúcké) tvrzeni nové dókazy v boji s nej horšl chorobou dnešnl lidskl: společnosti . Dr. Z . N á prstek Kdo by neitna l t.e n ko u&elnf do jem , kdy ita lu n lho1oumra ku • ni hl e v kPov l nebo n a k r a ji leH la ro'f' n• la mpilky _
••ůPI
:"!!~~·.„k~~~,~~t'.-1':0,,~7 :.k:!~~;~:~:~ !~1::;:!~~. ::~:~j!~ ~ 11.a t.aJe mnf, &rod lJnf a bi li H ho. • • W DnH vldtl ajlstill. le J:'f'ltlulky majl rhn6 sl1n,ly. Jsou to tAba
~~ilyk;!t~'i!~~C::~rs~Jt::~ 11,J!i~ :~~ 1:!~ :t':,~~~~~h.
z
T1k6 inter- li.: 1
poa~r~e~,:~~oÍ.• ,\~?n::~~ý:v~;~~~=ka~h.~~~· l~~"u~~„!~:; ~:,:~!~ ~
llutfc:h dblukG, :r:n1m1ni , le 11milk. couhbnl bki 1v6ho nipad-
O
:;:;;~~·~,~~~l~a;:!;~k~a:!:~~ ~~~~~~nl~:~~~~a~:J~v~~t~~l!Zi:~ ,\j
o bliUI seanim1nl D•mi. O Svuojinkov• majl udy, jak videi i.jistili , jakousi ,„vltelnou U hl", kterou H podaPilo deJifro'llt jin zliui. To vlak ldtl n1nl „ 'lfec:hno. Amerlc:kt badatal Dr, Buc:k dokonce 1jl1tll, 11 juthh O 11m1lek dollane od nmilky kladnDu odpovld 111 sv• d'f'ohnl,
„
~al~;:i:~,"c v:d~ ~ r~~~~~:k~~:~:~~:1'1':;';~~~:: 1'ť~~t:!1v":~:1:~~~~ :> 1
1 1
svatojinkovi stit v c:estl. O Vlda H 'f'bk t•k' u.jimi o to, lak to vl.utnl svltlulky dllajl, Q le dokilou vydivat tak pemlrnl siln• nltlo. Ntbuoe asi vlc.m W 1nimo , l i u el1ktritkých Urovak l•n asi 6 procent celkev• 1ntr1i1 H mini v1 svldo, kddto o nich 94% H atrl.cl 'f' podobl tipla. O= To u 1'f'itlul1k 'tGbe< n1nl, 1t1lnl Jako u svlc•lkujltlch mohkfc h Q m
>_
=g
t'f'o;; ·totll prcdukujl studen' svitlo. V:iniki c:h1mkk#m proces1m bu fak•koliv 1trity t1p l1m , Mii Ve dvou u.d nfch kroulclch tila JYl tl uJky l•o u tislc1 bunU, ::::> kt11• vrribljl svitlo. Obnhulí (podle 1jilt1"r v•dcO} dvi dk ladnl -1 Jitky, kt11• H jmenuji luciferln (svltlo-tvo,lcl) a tuciferha. Luciferit.a i• katalrú.tor, kt11j umotlh.j• luciferlr.u - 11 pomoci bunlln' IW vlhkosti - 1lulovinl 1 ky1/lk1m . Ky11/k se k1 svlt1lným bufiUm p1i"'dl nltelnfmi ka"ilkr. Sloull·li se luciferin 1 kysllkem, vzn1kn1 V'I
>>
~;!:\;t,~:~·;:~i~"b„v~:iac:~d~~.:~!'!~!o~~n~t~~;::i~~~=~:!
;
~lkh~! ~:k~11:~P;!~1~~h'~~e~~:~~~:~~~~:f~~=tibtu:~o~~~;~~~:~~ ~ 0
c( ~
c( V'I l&I
V'J
~
!
re11neratl lucUerlnu. Touto rll•"lracl 1i limali hlavr vldci v u1f m Z li.: niti. Znim# 1mericki biochemik Dr. William H. McElror se po- X koulel "•Podoblt tento pochod v laboratoPi. Ze 1tati1lcll 1vlduhk U ~ byl lf1kin luclferin i lutlf1rha , Z jin#th poku10 H vldllo, t. ad•· w i: no1tintrifo1foro"' kyselina mi rozhodujfcl vll'f' na •fmlnu lit1k. l&I
>-
t·n~ ...~:t:~~;~r~::o v1~~t~u~:Ě1:~d;~,';,~:~ :':~!: ~:!~i1c~ !:0J~~[i ~ ~ 0
1
1
1
Y'fpilenou 1vlt1lnou litkou . „ Bylo to (ifa1n'" , 01nimll McElroy. V'I ID
1 i~'k~:r:rJ~.~iu:i!!~~~ :~~!di'k~;:~u! ::uk;::,1~~~ Š~~i:1~~ h",:;~~ 1 :S nupot,ebo'f'lla, ani kdyl byla dva i vfce rokO 1tarli , Nechci bft O p,1111 optiml1tickf, „.,lm vlak, le byl udlltn prvnl krok k vrrobe nr ~ C
H
Obr. 1 - Nádorov6 buňky z pohrudnlZ:nt dutiny nemocn,ho, pfttované ve tkáftov6 kultu fe. (Podle dr. van Bruynovl&.) Obr. l - Ze sJu dod1ho Jednint. Obr. 3 - Akademik f . Šorm a dr. z. Trnka bihem pobytu v Holandsku . Obr. 4 - Schf:ma bunl lnl& difere nciace; nahoPe normilnt, dole zná zornl nt v ni doru .
:tJ:c~~.'r':u':~~le~" laboratori.
- Nejblillr tli ja : 1bk1t luclferin
Ju
~
>-
Mlu'f'r.11 'f'ldd plnou pravdu , pak "''" mali 111uojan1ki mulka ~ ulehala cenu k v#robl studen•ho svitla , kter6 1• "•srovnuelnl Ul hospodirnljU a dokonal1lll nd naJa nltlo hork6. "" c( t. Stude n• 1Yl tlo - d i vnf • • n vldc4. S'f'lt.l uli lcy do ved o u t.o t.o O a 'f'l tlo vy tvifet pomoci 1lollt,ho aaPl:u n l (Y k r oulku). OO
!
1
i~:::~1~·~: ::1;,":í1~ .:i:.~~~= b~~~;:1~kt:~6 :: ::~r:r~:~·i ~ ~ do b iji.
111 A.
JAK FUNGUJf svlTELNt auítKY
....„,
1 Pl'lvod
vzd~hu
jeden :r. druha Catdeyf.
ZA ANTILSKÝMI ORCHIDEJEMI flancho - to :r.nfim'- slovflko :r. kovbojek a lndlf,nek - :r.namen6 vlutni v amerlck,JpanlUtlnl docela obyfejn' hospodiktvf, sutek. Je ale jedno rancho na svitl, kter' nepbtuje ani kuku11cl, ani boby. To rancho se jmenuje Plllla a je, jak alespoň jeho umhtnancl rfkaj(, nejvltlfm orchldeírlem - orchldeo-vou nhradou na svlti. Uf dlouhi t•ta (nejprve leho .starý majitel a nyní Akademie vid Kubinsk6 re· publlky) soustl'edulf do Rancho Plllla nejkrisnfjll a nejvúcnfjll orchldefe t ce14ho sv&.a. Lovci orchldeJí pluJI po neprozkouma· ných p1'ítoclch Amazonky, prosekf,. vajl se pralesy peru!nsk• Montany
I Malck•ho poloostrova, aby obohatlll tuto podivuhodnou pfehlldku nejvúcnljllch kv&ln dallfml novými sestrami. Rancho Plllla, pokud byste se tam chtlll nikdy vypravit, lefl v neJúpadnlflí kubtnsk• provincii Plnar del Rio, blrxko vý:r.namn6ho kubin· sk•ho rekreal!nlho stfedlska, kter• se jmenuje Soroa. Do Soroa je :r. hlavnfho m&ta Kuby slutni f'tdka kllometrO. UprostPed st1ediska je padesitlmetrový badn, okolo badnu „cabafias" - chaty pro dvi osoby, ale s ve!kerým komfortem v~etni koupelny. A potom kopce vlude kolem - kopce porostl6 nikde skoro
pralesem a jinde Jen sloupohdlml krisných palem. Na svahu Jednoho takov•ho na pohled docela oby~el n•ho kopce nad Soroa se schovh6 "Orch1deirfum" - Rancho Plllla. Nenipadnou brtnou vchhlme do tohoto rife kvitln a nhn.dnfk4. Sim bych se sa.mozfe)ml tifko v t' úplavl barev vyznal. A tak dosúvim na cest.u za tajemstvím orchldefí zkulen,ho vOdce - odbornfka :r. ha· vansk• Akademie vid, kterj se tu pro samou krisu nHných orchldeJ( :u.pomnil ofenlt. Orchideje tu kvetou v krytých pavll6nech I volni v zahndi. NeJ· dPlv ml samo:r.h:jmi ujlmi, kter' z tich patnácti tisk druhO orchidei' Jsou na Kubl a v sousednf Stfednf Americe domovem. Pfftel Omenufe se Ruben)odpovldá,ajetoodpovld, v nff tpanllltlnu nahradl skoro ~plni latina. Z celých stovek druhO orchldelf t6to Uttl Ameriky Jsem sl zapamatoval alespoň Brun.voly (pofmenovan' po ltalsk'm botan!· kovl), z nic.hi se tady daff ce" fadl druhO (Brassavola slvi, Bn.ssavola Dlaleyova atd.). Daff se tu I nikte· rým Cattleyfm, nikterým Epl· dendróm atd. Ruben ml uk6 vyprtvl, fe orchidej( xnajl dnes botanlkov6 vice nef dvacettlsfc druhO a fe vidinu z nich mi ul dne.s Orchlddrlum v Rancho Plllla ve svých sbfrktch. A tak' ml flki, fe vellki vitllna orchidejí, rostouclch v troplck' a subtroplck6 Americe, lije vysoko v korunich stromO. Vzduln• orchideje - Ruben ml ukazufe nikollk pflkladO obepinaj( kmeny stromO. Odbornl se Jim flkt. eplfytlck• orchideje na ro:r.dtl od mfni četných (I u nú se vyskytujfclch) orchideji s kofeny v :r.eml - takzvaných orchidei( a:•ofilnfch. Pfltom antllski orchl· dea se nep11chytl na Wdý strom, nýbrf jako pravá pyšni krilovna kvitln sl vybíri Jen ty stromy, kter6 jf neJvlc vyhovuJI. Zevlech orchideji Antil a kontlnenúlnfch ůzemf Ka· rlbski oblasti dosihla ale nejvltllho obdivu nikoliv nlkteri z. nidherných a voňavých Cattleyt, nýbrl mnohem mini nápadni orchidea, jejll ki'estnf )mino zni Vanllla a pffjmen l planlfolfa, česky „vanilka
ploe:holisti". Z voňavých tobolek t'to vanilky ploe:hollsd: zlskávi človik Jedinou pravou vanllku t Tohle a. jelti spoustu jiných vicl ml pfltel Ruben povidEI , utlmco jsme spolu prohlifell cel' to blyltlv' defl16 a.ntllsk' a. stfedoamerick6 flóry. A pak , kdyi jsme dolll al na samý konec Orchide:irla, fekl Ruben: „A vll, fe bych t i měl vlastni jako pfltel orchidej i brxy tvou návftlvu v Pru.e oplatltl" Byl jsem pfl rozeně pl'ekvape n. A nam ltl
~~~i·;~~°!~~i:! ~ ~~~k:~~v:~~~
1 pro botaniky leccos zaj lmavého , ale orchideje, ty tedy bohufel , s výjimkou tEch nikollka druhů geofllntch stfevlčků - pantofl ll:kll , pEtlprstek , vemenlkO a samozi'ejmi vsuvačO , nevedeme. Ruben souhlasil: „Je sice pravda , companěro, ie nemite orchideje, ale mill Jste , a to vám pl'itelé orchideji nikdy neupomenou , desítky vynlka jlclch lovcil orchideji.„ A Ruben je hned učal vyjmenovivat: Bílek, Pechiček, Honda; potom ti , u kterých jsem se učil mlfovat Jifnl Ameriku a jejf Indiány - A.lbe"o Vojtěch Fr i č a Enrique
Stanko Vriz, a samozfejmi Frantllek Klaboch, který pll hledinl vzácných druhll orch ideji v jihoamerických pralesech uhynul. A nefvlc ovšem Benedikt Roezl. Cech, Jehof pffnos svitov' vědě I dobr,mu Jménu ndeho niroda v Latlnsk' Americe jsme zdaleka nedocenili . Sbíral pro dpadoevropské firmy , které na útrapich lovců orchideji bohatly, květiny v Panamě , v pn.leslch Kolumbie a Venezuely , ve východnl BoHvll, a samozfejmě v Mexiku, kde na.vidy svým rouihlým dilem polofll ziklady k Česko slovensko-mexickému pritelstvf. Roezlovi se dokonce pflsuxuje obfeveni někollka nových druhů mexických orchldejf. · Benediktem Roulem a pflpomfn· kou zapomfna.ných čed.: ých lovcll orchideji jsem svou nivltěvu Ran· cho Pillla uf opn.vdu skončil . Jefti naposled )sem sl pl'ivoněl k jedné růfové parádnici, a pa.k jsem napili omf.men vyšel z orchldeirla. na sil nici, kl - &ujfcf dolů k Soroa. V brini orchldeiria stf.I Ruben a má.val, pokud jsem nevešel do prvého dkrutu cesty.
CO JE TO ZOOM? Anci H mu tak• tran•fokitor n• bo „1umovf" obi•ktlv. Jda o obJakt l't' • prom•nllvou ohnhko„ou vUilanostl. PPI zmlnl ohnldca z01d.vA uo1tPanf p'9dmlt 1U.I • 1tajnl 01tr;;. Nenl tady tPaba obraz pfaottPovat. Hul n•Jlapll zoom •objaktlvy patPI tan, kt•rf I• .oulhd nov• Japon1k4 I mm pf!Jlmac.1 lcamary Canon Motor Zoom IEEE, J•ho ohniskovou „zdilano1t I• molno mlnlt od t O mm (v tom pflpadl J• to lirokoúhlf obJaktlv) al po 40 mm (pak f•
RiJ za hn.dbou Orchldeirla azurovi, ka.rmtnovi, okrov{ a bUi nidhen. podivuhodných kvitln pa.tflla. dflv - Jako vlechno na. Kubl - jen t'antce bohičů. Nepovolaným byl samoz.fejml „Vstup pfls· ni zakiúnl" Revoluce rozbila všechny dmky a všechny výsady, a doslova I ty orchideje kvetou pro vlechny . A ji Kubh KubáncOm pfejl plný a. voi'iavý svit , svět barevný, jak nefkrúnijšt z. antllských orchidejf. A těm z vás, pro kter' je llbexni Soroa a Rancho Plllla na druh'm konci zer;ěkoule pfece jen tuze daleko, tim se odvaluji poradit, aby se alespoň nikdy zafell podfvat do nově rozšlfova.n' botanické zahrady v Liberci, v sousedstvl pavllónO Libereckých výsta.vnfch trhQ a liberecké zoologlck' zahrady. Maji tam pěknou l'idku tuze kris. ných orchideji, a. tfeba nlkterou z nich objevil privě jeden z tkh Rubenových československých znimých - Klaboch čl Frič , čl nejvýz.namněJšt z. českých lovců orchidejí Benedikt Roezl. Konec
I'"'
to talaoblaktiv) . Vzd"•nolt od fllmonn4ho pr.dmltu •• .ckriid ltyPlk.-.t • snlm•ni plocha H a:vltll t 6k.-.t. Tra•t1fokitor C•non m4 Jaltl k tomu alaktroautomattdtf pohyb . St.el 1tl1knout knot'llk a mlkromotor plynula phmlnl ohnhko'lou v11:d41ano1t tam nabo zpit za l,S 'lt•Plny. Zmlnu ohnl1ko'l6 ondilano•tlobjaktlvu umolflul• pPamlna niJ•mn4ho potta1tanl jadnotllvfch ff.ltl obJ•ktlvu . Snfmky ukazuji, lak •• mini Htta'la lol!ak .., tranlfokitoru a Jak •• •oulasnl promlflula I dblr kamery. Tak• nafl kon1trukt•rr •• ul 1 prob14mam „pmovf~" oblaktl„6 vyro„nall. Z61t6'1.1. obb:ka, kdy oblavl v prodal· nich. -vil-
„
V cemenúrnl v Prachcr vlcfch na Chrudimsku majl dostatek clsternovich vozO. Jenfe pi"e$ 1imu nejsou zda· leka vyuflty. Na ne.vyuflt'strofe samodejmě podnik der plicl. Proto p1Uel lonl soudruh Vídeňský s dobrým nápadem: Jednoduchou úpravou se dajf cisternové vozy pfeml:nlt dobsnl na rozprašovače vipna a použit jich v zemidElstvl. Zá.vod vyuflje cisteren I v zimě, za xapí'ljčenf dostane z.a· placenoJ a tak' zemidělsk6 dvody na tom vydělají : prcr duktlvlta price pl'l rozpralo-
•
Ill
::>
•Z ~
ván l se z.výši čtyl'ikrit . jenie Je tu háček : Prachovické cementárny nemafl cisternových vozú zase tolik , aby stačily pro celý okres
Ell
JSME
ZA
SOV~TSK{
V
As I SKU
KOSMOS NA DLANI Konstruktél'I Sarapu\ského radloúvodu vyroblll jeden z neJmenUch sovětských tn.nz.istorových radlopPIJlmačú , který nazvali Kosmos. Vejde se do dlaně nebo do kapsičky košlle, váff kolem 1 S dkg. Má $odm tranzlstorO , vnltfnf ' ferritovou ant,nu a. Je určen pro pl'ífem krátkých '1 stPednlch vln . Poslech je umofněn bud mlnlaturnfm reproduktorem nebo sluchttky. Zdrojem proudu Jsou dva knofllkov' akumulltory o napiti 2,• V. jedno osazeni stač{ na 12 hodin poslechu. Akumulitor je mofno dobiJet pomocí zvlá.št· nf ho z.al'fzenf ze sftě . Pi'ijfmač Je umlstf:n v kovové skflftce potafen' barevnou kOff . Mi čistý a hlasitý zvuk. Z
nebo kraj.
VYŠŠI VÝKONY HUTNICH ZAAIZENI V SSSR
Zrodll se tedy dallf nápad : upravit fekálnf voz.y, kterých je dost, podobným způsobem . Tady je to trochu složitějšf: do voznice se musl namontovat eechrač s lopatkami, který udrfuje mletý vipenec v „ tekoudm " stavu, odlučovač oleje a vody, silonové plachty a roz.pralovad hubice. Celá l'.iprava stála u prototypu asi dva a pOI tlsfce korun . PP:flti uf ovšem bude o něco
Zvyšováni výkonu hutnfch agregátO je fednlm z hlavnkh smlrň rozvoje hutnlctvl. V SSSR se ubezpefuje intenzifikaci provozu, stavbou uflz.enl o větších rozměrech '1 apllkacf modernl mechan izace a 2.Utoma· tlzace. V rOzných dvodech uf pracuje n~kollk vysokých ped s objemem 2000 m1 • Zkušenosti s Jej ich provoz.em ukuujf, fe objem bude možno feltl dáJe z.vyfovat af na 2700-3000 m 1 • V poslednl době se zvyšuje I velikost ocelárenských agregátň. Na dvou sovětských hutnfch zbodech pracuji martinsk~ pece s 'Vihou tavby 900 t, col fsou největll pece na světf:. Stavěj! se kysltkové konvertory o vize tavby 100 a 250 t a elektrické obloukové pece o vá.z e tavby 180 • 300 <. Tendence ke zvyšováni výkonnosti se zvliltě projevuje u vilcovacích trat i. Výkon nového sovětského bloomingu bude t'mf:J' 6 mlliónO tun za rok . Ve srov„ ni.nf s dosavadními bloomingy bude Jeho výkon dvakrát vyššL Metallurgia I gornoje dělo č , 3/ 63
levnějšl.
Zkoušky dopadly dobře I v tomto pi'fpadi. Clsternov' vozy 1 upravené fekilnf voz.y se tedy osvědčily ale dm celá vk nekonči . Aby tento z:pOsob rozprašování dpence byl opravdu v praxi proveditelný. must se ujistit mnoho organiučnfch věd na tso I v zeměděl ských dvodech . A to uf se objevuje na sc•ně Rada mladých odbornfkt1 v zemědělstvf , která vznlkla letos v červenci pl'i krajském výboru tSM v Hradel Krilové . Dovedeni tohoto xleplov1clho nbrhu do konce a. roll.lfl'enf nové metody vipnf:nf po celém kraj i - to je Jeden z úkolt"J, který sl rada dala . Nenf to ovšem zdaleka úkol jediný. Napflklad I roz.šlfovinf Jiných dobrých zkušenosti chtějf l'ešlt originál~ nim zpOsobem: ustavl se zvliltnf skupina , kteri by měla k d ispozici auto a )ezdlla by pflnio dq jednotlivých dvodll nové metody předv
772
VT"4
větlf
SKÁKAJlcl ČLUN Po Něv~ pluje malý motorový člun . Několik metrO pi"ed nim se houpre na vlnách poi'ádný trim . ť'.:lun , anif. by snffll rychlost, lehce trim p feskočil : na chvilku se ocitl ve vzduchu a znovu se spustil na vodu . Na člunu Je Instalováno :r:vlá!tnf hydroreaktlvní zai'fzenl. Pohon obstarivá j ednostupňové osové čerpadlo , uváděné v činnost dvoudobým benzinovým motorem o 12 al 13,5 k. Voda se naferpává otvorem ve dně . Ponor člunu je 1 O cm. Jednom lstný elun dosáhne rychlosti :af 32 km n hodinu . APN 19. zil'í 1963
HYDROELEKTRÁRNA POD SEVERSKOU PŮDOU
Za polárnfm kruhem u feky Chantajky se v "ti objevila novi obec. Žije v ni 500 obyvatel budoucf neJsevernf:Jšf hydroelektrárny v SSSR. Sta.vf se na 680 Jihozápadně od Norilska . Bude dhat energii nejen tomuto nejsevernf:jšlmu mbtu na zeměkouli, ale I zapolárnlm mlstOm Dudlnce a lgarce. Bude se stavět z mistnlch materláló. Po vybudování pl'ehn.dní z.dl. jejlf výška bude 60-70 m, se vytvořf Jezero dlouhé 100 a široké 1 O kllornetrO . Vejde se do něj 19 miliard čtverečn(ch metrO vody . ChantaJski elekttirna se projektuje jako stanice podzemnlho typu . Jejl „ budo· vou" bude skila. V ni bude pflvodnl tunel , turbinový sál, tunel pro odpad vody atd. Odvodni tunel bude dlouhý 350 m. Pr1nf agregity budou spuštěny v roce 1965. NTO 28. dfl 1963
í zem. ZaJlmav• I• I o•lidlnl lkrtlcf kl•pky karburitoru pneu-;::~~kfm 1yst4mem Dunlop od pl1nov•ho pedilu •phdu Vfbava vozu Je •lc;e Jadnoduc:hi, ale neJ't'fl• (ilelni. Vlit I• na nou vellko•t 1n•lnl r1chlf, doHhuJ• ryc:hlo1tl
:i~!1:1'i~:~;;"~e k~~~-::i ::.~r~::::::::!1 tb~~b:r~~i~:d!~;.:
mu:i•a, nebo nepotPebujf ma:ut •Obec:. Pout• ol•I• •• hnacl Jednotce H YymlftuJI, a to 1a 1000 km. Pro hromadnou 'lfrobu YOtl.I ln1p byla polta't'ena ve Skot• •ku :z.cela no•i tovir11• • YJ•okou autcm•tluc:f a msc.hanlt•c:I vfrobnlho proc:&1u. HI a"' n I ti d a I• 1 Obuh 175 c:~, •fkon l t k, pfevcdov' stup11I 4 •• •ync:hronlaacl a :r.pl.tel'ka , viha 700 ks, d41ka lSlcm.ll!ka I Slcm,•potfebaod '.l do 7,11/ toOkm,'t'lec:hny bndy leh•ťov•. I 8A An1llcki firma Hlllman, pa.tflcl do velkfho automobilov'· hokonurnM Roote• , J• u ni•a:nima•lt'fmlautomobllyHlllman Mina 111, kt•r' Itou v provoau na na.llch 1llniclch. V tuolnlm roceutofirmau'lladla nauh a:cel• no•fmodel ma"hoo1obntho automobllu, nuouc:lho d.•ev I mp (tj. &1ky 1kfftak). VC.a: lmp •• xnalnl vymyki doundnlm a:vyklostam an1tlc• kfch kon1trukt4r0. Uplatnil I na nim nlkt•r' poznatky a: kon• tlnand.lnl Evropy, Karo16ri• J• calokovovi 1amono1ni, modarnfc:h, ala ůro• veft Jadnod11chfch h'arO. Svou koncepci :uujlmi ml1to maxi llmuafnou a kombi . Motor ulolanf" a:idl •oau I• ttyftaktnl 'fodou chlannt ltyPdlac • dlel 'f hidl tklonlnjmi o 450 od '"''" osy. To umelnllo vytvoPlt hlavnl a:avazadlovf pro1tor ro'f'nll vudu u :udnfml ••dadly a Ustelnl nsd motorem. Tento %11.Y&:iradlovf prostor I• pPl•tupnf udnfm, nahoru YJkliplnfm oknem. Celf motor a blok phvodovky a ro1vodovky l• odlit• hllnlkovfc:h •litin, c:ol J• u malfc:h c:a1tovnlc:h '101:0 •Yltod. ..:vlUtnost. Oalll zvliltno•tl l• rotYOd OHC, tJ. Hlkod hPldel umhtlni v hlavl vilc:O, tde pohinlni r.tl-
STAVBA BUDOUCNOSTI V PAÍTOMNOSTI Kdy! H podivit• namodel nov•ho hotelu -vyalldky, ll:terf bud• v nlkollka milo letech po1taYan na vrcholu Jehldu, adi H vlm, lako kdybyat• ••ocitli v pro1d1edl Yfdsc:ko-tantutlc:• k4ho romi11u. Skutelnl, takovi stavba J• I pro tkule11• ltenihi t4ito literatury troc:hu p'9kvapuJlcl, z•lilt proto, la JakJ1ma hkll,ml•tAt ul 't' roc:e tt•l,mol11:ldokonce ul t f,7.
Ale abychom xačall od Adama. V loňsk6 tuh6 zimě zamrzlo v chatě na Ještědu vodovodnf potrubl. Rozmn.zovafl je - fak je obvykl6 - letovacf lampou a pi'itom u~alo doutnat obloienf z hen.klitu. To ušlo pozornosti pracovnfkO, nikoli však ziludn6ho osudu. Uprostl'ed noci , v tuhých mrazech , vypukl náhle v 1. pati'e polir. Pi'es veškeré úsilf pof.árntkO i dobrovolných pomocnlkO nepodafilo se zdivočelý flvel opanovat. Chata v prudk6m větru shoi'ela a ani bleskově rychli dopnva haslclch pi'lstrojů J' celého Liberce nic nepomohla . Voda byla zbytečnt , protoie mrzla v hadlclch . ~lkali stal'(, fe všechno Jpatn6 je k něčemu dobr6 . Polár chaty na Ještědu 2pOsobll , fe uf dnes se pi'ipravuje stavba naši nejprogresfvnějšf, nejzajfmavějšf a nejbiz.arn6jšf stavby hotelu a současn6 retranslaěniho urr:z:enr (viz barevnou dvoustranu). Je to stavba, která v ce16.m světě má velice milo sobě podobných . Jen ve Švýcarech stav( architekt Tschumi takzvanou „ nebeskou Jehlu", vysila.cf stan ici ze felnobetonu . Kombinace s restauraci je však prvnl na cel6m světě . Stavba vypadá na prvnl pohled jako hrot oi'ezan6. tulky. Je to konstrukce tvarem vel ml podobni rotační mu hyperbololdu a na prvn l pohled se t.di , fe jejl bi· z.arn f tvar je urěen hlavně pro efekt . Není to ale ani trochu pravda. Naopak, tento tvar, I kdyf poněkud neobvyklý, vyšel pnlvě proto , ie plnr téměi' l ddlně všechny pofadavky , které jsou na podobnou stavbu kladeny, Pi'edevJlm: • televiznr zafízenl a pncoviJtě pro VKV Je nutno vy· i'ešlt tak, aby se dala obracet na všechny strany a nikde nic nestálo v cestě ; • pofadavek re.staunce a hotelu na místě, kter6 le obllbeným cflem turistů nejen od nú : • odolnost proti větru : pfestofe chata bude stát ve výšce jenom asl 1000 metrO , nenf zde ffdná z.vliltnost vftr rychlost! 80 km/hod. Hon Ještěd stoji totlf osamotě , nenl provbena ffdným horským masivem , který by pomáhal odráfet nápory vichru: • ntllenf sněhem: sněhu , Jak sl dovedeme pi'edstavlt, napadne na JeJtidu mnoho a musl se počltat s tlakem nejm6ně 200 kg na 1 m•. Stavba tohoto typu nemusí se sn6hem vůbec počftat ; na jej lm povrchu se neudrfí , a co-
koll by se uchytilo, odvane prudký vftr. Proti nimraze se bojuje jiným zpOsobem . Tyto okolnost! byly znimy projektantúm. fejlcht dfla se sešla pfl hodnoceni soutěfe . Autor vfthného ni· vrhu , Inf. arch . Karel Hubáček. vedoucf projekčnfho ate116ru krajského profektov6ho llstavu v Liberci, je všechny bral v úvahu. Navfcještě tu skutetnost, fe stavba má, jak vfme , slouflt dvima pinUm : televizi a restauraci. Ttm byla obtlfnost řešenf Ještě :z:výJena. A architekt Hubiček věc rozi'ešil, zdi se, správně . Základ nim pi Ilfem cel6 suvby bude 50 m vysoki věf z taleného felezo-. betonu , kteri bude mlt prOměr "4,"40 m. Uvnltf tohoto „komlna" bude výtah pro potfeby televize . Na komfn se zavěs I ocelová „sukně", konstrukce, ktenl se :z:a.kryje hlinlkovým pláštěm. Zikladna stavby bude lirokt 33 m, výška bez ant6ny 52 m, s ant6.nou asi 75 metrO. Vnitfof tepelnou Izolaci vytvoff pěnový polystyrén, a nenl vyloučeno, fe jej bude mofno, podle nov6ho pracovnlho postupu, pffmo nastffkivat pod tlakem . V nejvyššfm pati'e budou umfstěna retnnslačnl za. 1fzenf televize . Výuh pojede af do špičky věfe , takfe pracovnrcl budou moci pohodlně ke všem dllOm aparatury. Pod tlmto poschodfm budou zaffzenf pro VKV. Aby byla snadno dosailtelni a aby se pl'lpadn6 opravy mohly udělat I za krutých mraz.O, budou prístroje uvnltl' za speciální. VKV propouštějfcl plastickou hmotou . Prostor bude vytipěn na 5 °C, takfe se na anténich nebudou vytd~et nimrazy. Pak následuj i dvě patra s pokoji pro hosty I zaměst nance (televize I restaurace) . Pro hosty je určeno 24 pokofO (16 dvoulůtkových, celkem '40 IOfek). Protole v cel6m objektu bude kllmatlzace, nebude ti'eba dO· kladně utěsněná okna otevlrat, Dol ni pruh budovy zaujme restaurace , do ntl se vejde 350 návft6vnfk0 . Ze všech mlst bude ntdherný rozhled do kraje. Zůfeni dolnf část - dalo by se Mci „noha" budovy je pro bufetovou samoobsluhu se Jlrokým ochozem. V základech cel6 stavby najdou dost mlsta hlavni televlznl sál , ve kterém se počfti uf I s mond..fl za1fzenl pro barevnou televizi, kuchyň pro restauraci a bufet, sklady apod. Dotni suterén u pi nf dalšf sklady, prádelny, stroJovna klimatlzaC:nlho zaffunf atd . Celý objekt bude vytápěn naftou, jejff skladiště bude samozřejmě oddě leno od budovy. VIida Dubský K ni1leduJlci bar••"' d't'ou1tranl a ft. Trojan
pPlpra•ill V. Oub1kf
VTM
77 3
....
,„........... .....,... ...... ......
' ........ Yftlll ............
L .....
„..,.......,._,.."""' „..,......,,_ 1'9.........
......-......... „„.......
....
B pOdory1 ubytovaclho pro.toru to. lachta výtahu a schodlltl U . koridor 12. ubytovacl jadnodca
C pOdory1 rertaurac•
O pohled do tel1vl1nlho pracovlltl
(1)
TABULE BYLA KOUZELN ~.Dl\ÁŽ DIV~ hrni. Neodolatelně vibila, abys uchopil krídu a popsal JI. Pro. fesor Ypsilon to sim udělat nemohl. protole byla privě hodina xkoulenl, a dnes bylo nutno, aby spffe nikterý lik pokryl jeff rozlehlou plochu algebralckýml symboly. Ypsilon trOntl u . katedrou a dllbně listoval v notesu. Pollnaly okamflky. v nich! se poslednl rolnlk nchvfval jako struna pl'Ulš napfad.. „V ft ě z s I a v Pec h I" vzlétlo do vzduchu. A vdpětl nlsledoval úlevný Jum, který byl v pl'lštl vtel'lně vystfidán tHko potlal!ovaným smfchem: vyvola· ný patřil k studentlim, kteff v matematické vědě vytrvale a bexnaděfně plaval!. Smfch provázel Pecha po ce" jeho kfffové pouti na stuptnek, o který ovšem pokafdé nkopl; a tl'fda ~asem došla k pfesvěděenf, fe I profesor povafufe jefí nevyblravý a lkodollbý doprovod u nutný poJlstný ventil napěd ve t1fdi. I ted' pflvlu.I Ypsilon studenta pohrdllvým kývnutlm a pn.vll svým nenapodobitelným tpůsobem: „Jsem rid, m 11 ý Pechu , fe vú zase vidím., . divno Jste nebyl u tabule! Pl11 rokul Tak se podlváme, co umtte; nebojte se. nebude to nic nesnadného! Jen tlo. meček probrané látky - dychtím totlf vědět, Jak dalece jste sl Ji osvojili„ „Logaritmy .•• Trigonometrie •• ," oz.valo se po. tutelně z lavlc pfed stupfnkem, „Klld!" rozkfikl se profesor. „M n ~ napovldat nemuslte: já látku ovládám I" Tflda se sborem uchechtla - a lekala na atrakci. „Vezměte sl kffdu!" vy:r.val profesor studenta, zkoprnf:l6ho pred černou plochou. Vftěulav Pech se shýbl ke stolku s barevnými klfdaml. Mal' odstrtll, také červené a modr,. V prstech mu nsvftll tcela nový hranolek, "ádhernl bflý, div ne stflbrný, Jakoby právi vy1iznutý "Z rudn6 ffly. Dvacet p4r~ «I co pfljalo s potěšen lm, Jemu! dal pfesný výraz llsl výkflk: „To \e ona!" Profesor opovilllvce tentokrát kupodivu nenapomenul, po:r;oroval Pecha s neu.sdraným djmem. Nikdy sl stu-
776
VTM
dent takto nepol:fnal, obyčeJnl popadl kfldu bez rotmýllenf. Patrně tlm zdlouhavým vybfrinlm chce oddállt nevyhnuc.elnou katastrofu, usoudll. Bavll se účastni. Pak pokraCoval: •• Zajlsd1 sl pamatujete, Pechu, fe jsem vám vysvětlo val teorii Mlnkowsk6ho, tnám6ho švýcarského ufence. V:ipomei\te sl, fe jsem se zmfnll o jeho nejprosluleflf rovnici. z nlf Je patrno, fe nU vldltelný sv~t nenf tdaleka tak Jednoduchý, Jak se fevf smys!Om.Jeho rovnice nám o tom podávi nezvratný dOkaz! Nemohl byste ml ji podrobnljl objHnlt1" Ti'lda náhle ttlchla. ZdHenl bylo dokonal6. Dvacet pinl očí potemnělo, smtch vyhasl. Ypsilon zkoull, co nikdy nepfe:dnilel, zkoulf to, o lem se dosud ani shlvkem nezmlnil! Vulo to dech f nejost111eněJlfmu matematlku,Jl1rmu Kyselému, který občas vypomihal slabllm spoluliktlm. Co by se stalo, kdyby ted' musel za Pecha odpovldatl Vyvolaný se zlehka uklonil a usmil se na. ti'fdu; Ypsllona Ignoroval. Ten Ihned reagoval: „Dovedete sl. Pechu, vzpomenout, o l!:em ona teorie pojednávU" „Ano," odpověděl itudent, „Minkowského teorie, kterou mite "a mysl!, uchycuje v pregnantnfch rovni· cfch fyzlkilnl skutečnost tak:r.vaného kosmického prOseflku." Ticho bylo ve trfdi Ještě hlubší, nezbadatelněJll. Jlfl Kyselý cltll, fe mu po tlle vyskakuji p•lčiv4 kapičky potu. Proíesor, patrně udiven, napfed z.avihal, potom potvrdil: „Sprivnl, pokračujte! O J•ký prOsečlk Jde!" Pech se napl'fmll a odpovldal nezajlkavl: „Jde o prllseffk, 2 něho! je mof:no vidět minulost I budoucnost." ACkollv tdHenl rostlo, tl'Jda pocl(ovala zl'etelnou úlevu, hlavně Kyselý. Ypsilon pl'IJal odpověd' otočenfm své podlouhlé tvii'e k studentovi. Lysina mu na mlrně lllaté hlavi zasvltlla odrazy světla: ,,Dobfe, napište v:r;orec!" Pech vztyfll pravou pa.li s gestem flodka. který sl je vědom dvatnostl úkolu , kl'ída :u.skl'fpla, jlskl'lf.ky z nf odpadly na šedivou podlahu stuplnku. Na tabuli, do t6 chvfJe bez poskvrny, se objevily znaCky: x'+Y'+ z'-c1 t'= O Nejleplr matematik ve tNdě se pevně zachytil lavice, neboť .se mu udělalo nevolno. Ale I profesor Ypsilon jméno bylo pffz.vlskem. Jak jste se uf ul sami dovtíplll se opfel oběma rukama o stňl a sledoval tajemn6 symboly vyrlmajícf z. ~erné propasti tabule, podobné bytostem z jiného světa; nejen studenti, 1 on pociťoval mrazeni prl oněch značkich, protofe Pech vzorec rozvlfel, vyklidaje cosi o ~asov' ose, pronlkajlcl vnltfkem stejně ta(em„ých kufelO a p~edkufehl (nákres hravě pfldal). A dallf značky se vynofovaly Jako hvizdy t. hlubin vesmfru, byly jich plejády, tanflly, zpfvaly ..• nebyly záhadou jen pro dva lidi : profesora Ypsilona - a studenta Pecha, jehof jm4Sno nebylo pHzviskem a svou provokativní kontradikci vzbuzovalo úbs. Tl'fdi se zdilo, lese tabule vzdalu)e, nechápala jediného vzorce. Zmocňoval se ji strach. Jako by jejl rozum nikdo zá. měrně vysušoval. ,.Prosfm .•. " obrátil se student na profesora. „Děkuji, jsem velmi potlšen, !e jste sl to upamatoval . je to neobyčejně svlzelný počet, tel" V duchu byl trpce zklam.in. Patfll ke staré gardě učitelů, ktel'f majl radost, mohou-li studenta utopit, zesměšnit, odhallt jeho chatrné vědomosti . Pech byl dosud klasickým pl'fpadem - nevypočltal jediný priklad bu cl:d pomoci. A profesor, aC nerad, byl nucen napsat do notesu „v ý bor ně". Ypsilon si pfejel dlani čelo, Jako by chtěl zaplašit zlou m6ru, pak se vzpamatoval: ,,Prvnf úkol Jste vyrešil uspokoflvl," prohlásil, „to v!ak net.nameni, fe se vim to podaff s druhým. Dejte po:r.or, bude poslední, tfetl vám odpustlm." Jii'I Kyselý napodobil profesora: takf: sl pfefel dlani leloavlěka. Nadto se felti pol'id hrozni potila mil pocit, le omdli. Všiml sl, le na něho Ypsilon pomflkbi, jako by ho chtil ufuf vyvolat. To by nephlll, zakládal sl nemilo na svém prvenstvl v hodinách matematiky, větllnou studentll nemilované, a do d"ešk& neměl konkurenta. A fe by Pech H Ten jlf naslouchal da!Jf otiz.ce se sousti"eděnou, u niho neznámou ~ozornosti.
„Jist' sl pamatufete," hovofll profesor, „fe jsem vás pouell, ja.ký význam mila teorie Minkowského, dokud nebyla t.nim1 teorie Einsteinova. Zf.roveň asi vlte. fe Jsem v prOt.kumu .:·dimenzi pokračoval, a i.e se ml podafllo sestavit rovnici •.. " „Ano, ve 1 m I dob f e sl pamatuji,„ rychle souhlasil Pech, ačkoll ve tfldi o tich vicech Ypsilon nikdy nemluvll. „Tedy sl tak4 vt.pomenete, fe anglický spisovatel Herben George Wells pA.I fant.a.stlcké rominy, nenl-111 pravdal" „Wells n1psal Stroj lasu, Podivný pffpad Davldsono. vých cli, Neviditelný ••. " „Nevldltelnýl" vpadl mu Ypsllon do fečl. „Wells sl ovšem dij vykonstruoval. Oomnfval se nalvni, fe je mofno najft preparit, který ul!ni naši tilesnou hmotu prlihlednou, anlf byly pfltom normilnlful"lkce porušeny. Byl by to vskutku pot.oruhodný pffpad, kdyby se riico takov6ho t.dal'llo. Jenfe chud•k Wells netulll, fe e.:lstuje vzoreček rieobyčejni Jednoduché rovnice, kteri felf tuto úlohu daleko snadnijl." „M noh e m snadniJI," pflsvidčll Pech sebevf:domi a pootolil se k ubslé tl'ldi. „v lakém smyslur Vysdtlltl" poruCll Ypsilon. „Podle vafi teorie exlstuJe prostor nebo prostory, do nich! fe mofno se ukrýt - a rázem se Staneme nevldltelnýml." Po tkhto slovech se ani Jediný lik nepohnul, neodvUll se nahlu vydechnout. Tabule pftpominaJa propast, do kter• se mohou k.a.Idou vteftnu xfltit. jen Ypsilon uchoval chladnou rot.vahu: „Rovl"llcl!" Pech pl'lkrOCll blft k tabuli a vysunul dol nf, popu.no.i ~út nahoru. Pfed nim se xatmlvala ůplnf čist' plocha .•• Vúpftf se vlak opit vyrojily algebralck' t.n1ky: x•+ y•+ z'-c't'+ N =O Rot.Vedl rovnici a jakmile dokonči I jeff vývin, pfehl,dl napsan' a ukbal prstem na plsmeno N: „Písmeno N." pravil, „i:nameni onu dallf dlmenil, do nit je mofno vstoupit, abychom se stali obylelným smyslOm nepostl'ehnutelnýml. Je totlf tl'eba dodat, ie utlmco Mlnkowskl obfevll pout.e prOsečfk v ko"mu. kde čas a prostor je prakticky anulovin, takfe v nim vlechny U.s.., tečky hmoty dostivaji nulovou hodnotu, vy, pane profesor~ .
INSPEKTOR MERLOCK ZASAHUJE u~:~":;'~~~;i"'~1~~~:1'd!
1tc1wftl mul lono;nJkfmi IJfed-
mfillml IJl!peuc.
n4ho •t>«-14/nlml tlumm. "Ui/ufilo bo..fliv# ryk o rudt, Jimi a.pol11 lOlO wedri.wl'IO
Vd1, litcN zndhl 1wudln/ procovnl mft0d1lw, oltrom11jld ro.dlltd o morkonll!I lldtlif 11rotil UtJj;duotVw, Jtho nutetM GsPldlr nopt/ldod pi/ ro11:11denf dst!.clnlho motiwu hlmickfllo zfotmu „PN.,,,du Crovu" í lttn9ch Jirr/ch zdhod, jd otld1/1 noJI j/nolt tok otrlou we1t/l'IOStl - nt1>7ekwop/ Jtho prHlrtlY; dstidd:, shll' zhlldnor.cnl 1tdw0Jfd slwon o wlft
~;~1 ";~~t:J:°:i~~
:;=.t,i, ::°':,!j:~r::l!~t~::!
/d }Hm n. 1:pd1obem dosu ntdů.lt.Clj,,Ym wpllfd dovn1t/ no IÍrowm 11roh11: •1.tftll Jum Hol tlsf'lf pled 111cdn11tlm po boltu /rupelttoro Mtrlodco o cho•ol •• weJn11 mfrnl o velmi cífe. Noko11ec /ltm vlak l'lffdo/ol o " olom!Jlw. lidyl ~td ndt otrlý ltrtm6' r-teNll lf.04!/ld 0•0<.nt ttdpo/ o •OflnOll" krml, HfilOI Jsem se 1 llCll'fi)ll wdhowonf. 11nt1111t/ld ltctldbnu rddnl .ycftHoMrnu .f61w o ndll~nll(u : „ Vok 1/C..wlto „ n • do l k o "o 1 t" n elko/o iif~ml oni stfelb1 o wr jne mu:itlm )li bynfe chdulto.ol, mili in1pektort. lf ruko ""dfo nemflenou polbll do onoho sllromdldfniho d11~11 "" d!Odnlku," o dodol JHm • rtlum(em .,je to }orné - fesU/1fdut.t.elledtsdtJe.n shromdldlný(h o Jtden 1tfe/tc, le 1 ObdJwuhodn'/ IJGlttll/ 'fflto11 pronfm odhad•m. •• NtOdpo~Uft, dojln. dopl1. zop/0111 líuoru, n~lfn ltrtmd1• 'fl'sok/m 'l!:Pro/>ilJJim, plf:IM>lltat st dro~ :rplt, ro:r/Oll( rl n n wlam/ ,.,rr.omnf rnl, 111:~1 ml pod pofl o wrJlt wen. lo wf• b7fo pro- 1n1pelc• 1
toroN~ ~f7:,"~."~~';'J::.h:„;:.m:~"~~
mol naklonil o íedmfm
i:t uem mi 01vld1I ctfou 1.6hod11 • D<w. ltte")I item v1dM jřf ptedtlm, n iwolno po#lybowol stMrem k 01'fftltn~ •rkletd11f sltlfni, l'O jc-Jfmlf rklr zdlifo dwf wodd/o mM, rod1lbnu E. u e.101M1. svým cy"'*'" noprosto nundmd. Nad vfklodnt stc.Jfnf i6fi/ Josrr;m ledcem ndp.11 „ 6666+ t••. 2urt6lf JHm • • • r.Mtrulo Jt tor.11zl111e1 .OAu bychom io /•.f nuiolilt." pro.nesl dfollim hlo1em 1"trlodt o 1w1fn'm 11toltem H l'owl1il no 1111pdtlto 1Jd1lfdf1/dho uoller-~111. ,.Al• dtro ,, ," Uiowlro1lcl •• dwtlt ttol/ty-buJu o dlsnl rodlOC u owu fit rozjlf• dfJ/dlta ndll.lodnll!o wwdlo umlttl)' h/os mMto welikfllo wllttlt. Olw, ft /wn opii M'trhl ""dldldftll . }it1I moje zohlOl.lbcfol l'IOd 1pojiI01tl muo ndpis-6666+ f o obltM Ollilbnfmi 11„t)' - do 29 . /1,-1~d11 /t.Jrl bu moJ1i.l1 - ml v tom iobrdmlo ••
"'*'°"°
„
Tradice I• tradic•, pro1lm, al• tvlt.llt Jútl tradici o "lco vlc, to•• podaH Jin milokdy. Doopravdy dl1klad"6 to podarllo v 1oula1n'm kol• „Podz.lmnl Yfh•r"I k"llnl poukhky lt6l„, v akci, kur.i J• do.ud neJvk:ll • hlncrll ._,~ akc•Jlltracfll"I: pfln.ilJ 1\'fm ú&nnlk4m opk dalll ladu vjhDd a p6knfc.h vfh&r. Po111dt• 1amh no v In k o u J• zvl.ilt"f pr4mlori ce"a -01ob"f automobllMOSK. Vlc! ' l v hod"otl 45 000 Kl1; d.il• na vfherce l•kt. 6666 ce" v celkovl hod"ot6 pfn JSO 000 Klt, napP. dalll - druh' voz Id lo - otDbnlautomobllOcu.vla.Combl,r•kr•al"I chata • hod"otl U SOO Kh, •kútr Č.Hta, U motocykhi JAWA·ČZ lSO, tkútr)' ČZ tlS, Plonfr - JAWA JSO, 1 S mope46 JAWETTA, IO jlzdnlc.h kol a za vlc.• net UO 100 Klt k"lh podl• vfutnlho •fblru vfheru. Vfh„nl lii"ltnl pouk.bkr •I za.kupce po tt Kb v• vlech prod•Jn.ich "· p, Knih& a "' p, Slon"tk6 liinlha, na ••nkovl v knll"lch ko11tclc.h Jednot a u llt•r.ir"fch d6vlrnlk4 n•Jpoz.dlJI do ll.1l1t.op1du tr. Ver.J"'•lo1ov.inl v PraJ.• H
jste vyfešll pfipad ne sr o vn a t e In C titfi. Ob1cvd Jste ne bod, ale celý prostor! Z průsečiku, :r. bodu, který mi rozmiry nulod, nenl mofno vldf:t nic, naprosto nic, neboť Jde o pouhopouhý matematický pojem. V be:r.ro:r..mf:rném bodu nenl molné člověku uujmout pot.orovad posta.venf. Vašf rovnici, dos~enfmjedln,vellčiny,dospl dme k 1'eienl)ednohoznefvidlch svitových prob"mll." „Výbornll Znamenlti!!" neudrfel se profesor a v pfiltfm ok.amflku sl hmitl na eelo a sev~I vlfka. Mlsto studenta Pecha spatfll Jediný bod: prOsečfk Mlnkowskb ho, Jak dff, f1k se dbi do rotafofho pohybu, lak se roůlf'uje v plochu. Ano, v plochu! Nikdy nechipal svOJ objev tak zfetelni, v ta.k plastlck'm a drovel\ matema· tlcky :r.dllvodnf:n4m tVJru. (Pokralovln1 prBtl)
„„••.•• '"" •.,.,, '
•••• 2'. 11 vyb•ret• a ~ukbky v1mt."lte vdoblod I . do ll.pro.-lnc• ft6l . I letolnl pod"limnl vfh.,.nl knllnl pouk.i.ak)' u.c.hov.ivaJI "ad.ile 1vou n•Jvltll vfhod11: kald.i - I n•v1losovan.i- poukhka 11 pod rtu je svou pl"Du tlod"ot11 a l:r.e JI od I.
~:u?,~· ::::::~:„tr~.b~m~';,!it,,,~~
I I I
~
É
=a?
!•:,~:•• :::~k.:.!:~:~tl:k~~!::: ~
I• dobr4 I to, I• vfhernl knltnl ~~
::~~~!J:;:1c v!tl::::::v~~tk::. -~~
mol"olt vybrat 11 k"ltly podle vlnt"I volby.
.
Ji ~
,
~
vvtJiwv.r;.t.~ lftl
mezi bHnýml proudovými letadly skupina rychlých reaktlvnlch hydroplinO M·1 O. V z.lil t~hot roku vytvill M· 1 O dvanict svitových rekordG v rychlost i, výlce letu a nosnosti . Sovitský svaz zauJfmi prvn l m1sto na svitl ve suvM rychlých reaktlvnfch hydroplinll . Jestllfe vell. kost bllných letadel s kolovým i podvozky Je omezena startovnl vihou 250-300 tun . potom penpektlvy roz· voje hydroplf.nll Jsou prbě ve velikých surtovnlch vihic:h a ve velikých rychlostech . Teprve v takových podmlnkich se mohou plnou mirou projevit kladn6 vlastnosti hydroptinO. V souWn6 dobi se totlf stavlfl hydropliny poměrně Za tkhto okolnosd Je mofn6 fen st.Hl vyhovlt protikladným pofadavk6m aerodyna. mlky a hydrodynamlky. Co se tedy stane, budeme·li z.vidovat rozml ry hydroplin01 Zikladnlm prvkem kafd~ho letadla Je klldlo, jehof plocha se zvltšuje 6mirni s vihou . Prl flst6 vbe konelnf: nastane situace, kdy ob]em krfdel bude dosta· te~ně velký, abychom do něj mohli umfstlt všechen n'· klad, cestujfd, pallvo, a aby kffdla uJilťovala potfebn' "'molnl vlastnosti . Hydroplin se uk pl'l bllfl k „iiuf ldmu kfídlu" - lddlu aerodynamiky. Jen u těchto podm I· nek bude hydroplin dokonalým letadlem I dobrou lodf. Obil hydroplin bude mlt neplllll dlouhi klldla, aby se doúhlo dostatelni mal6ho poměru vlhy paliva k U• tffenl a startovnf vize. Tako'ri kPldla mohou mlt pouie letadla "tajlcl rychlostf blít.k' rychlost! zvuku nebo vyfll, ukte dopM1vnl hydropliny budou bezp<><:hyby velmi rych", cof Je, Jak vfme . úkladnl podmlnka ekonomllnostl dopravy . Kromě toho budou hydropliny velml bezpeln,, Budou mít několik motorO (pravdi. podobnA v ndnl ěistl) a ohromn' prostory umofnl vybavit letoun ne)modernijJlm uf(zen fm, pflhmf vle· chny flvotnl d01ellt6 1yst6my budou zdvojeny. A nou· zovl pflsdt mOfe hydroplfo kdykoliv - jeho letlldm Jsou bnmezn' vod nf plochy ocdnG a I na soull se vhod"' vodnl nidrle vyskytuJf Jisti ~HtiJI nd prvotfldnl betonovi letllti. RovnH. o pohodlf cestuJlclch bude postarino daleko 16pe nef u kt.er6hokoll dnelnfho le· tadla. Jaki6 jsou ekonomlck' výhody poutfv4nf obfkh hydro-plánO l Dopravnl hydroplin o vhe 1000 tun, jehof stavba Je mimochodem Jlf dnes rdln6, nahradl na lln· Uch dlouhých 7-8 tlsfc kllometrll al 20 v sou~asn•dobl pouflvaných velkoletadel se stan.ovn f dhou nad 140 tun: pfltom Jeho suvebnl a provoznl "'klady budou mnohem menlf nel u on~ch dvaceti letadel. V dOsJedku toho bude. cena ledn' tuny nákladu pfepn.ven • tlJlcl tunovjm hydroplinem na vzdllenost osm tlslc kilo-. metrO 248 rublO, udmco cena Jedn' tuny pf'epraven' na stejnou vxdilenost dnelnlml letadly l lnf podle statls· tik uhranllnfch leteckých spolelnostl 1 520 rublO , tJ . lestkrf.t vfcel Jelti l'pe vyniknou výhody hydroplánov' dopravy ve srovninf J- dnelnfml d.mofskýml parnlky. Nap1'1klad nimor"nl lod France mi výtlak 59 000 tun, rychlost 56 km/ hod . a v fejl posidce Je 1080 lidi. Hydroplln o vbe 1000 tun nahn.df pJll osmlhod lnov'm den· nim provozu (dopravuje najednou 2000 cestuJfclch stejnl jako France) lest takových lodi; Jeho pos!dka bude pfltom mlt 30 llenO . Pfepn.va jednoho cestuji· clho na vxdilenost 8000 kllometrG tak stoji na lodl France 256 rublO a u hydrop"nu - 24 ruble . Vzhledem ke sv' rychlosti mate. obfl hydroplin pfe pravlt u rok na 720 000 cestullcfch, ktefl tak na dlouhých tradch uletfl ve srovnf.nl s nimofnf a feleznll:nl dopravou I vel· ml mnoho Wu .
ma".
PERSPEKTI VY DÁLKOVÉ DOPRAVY
·::>
~
z
:"'
%
u -> ~
"'z
0-C
"'o
u
c
N
o
...
i„"' z
'o"' ..J L
"'o>-
%
....
>
o
z
::>
... u
~
...
Prol odbornfcl súle vynalba)I lodE na vzduchov~m polld.fl, lodl s nosnými kfrdly, Jako by se chtEll od vod· nlho ilvlu icela odtrhnoutf Odpovlcf, prol ten nevdik k vodě, Je snadn4. Hus· tou vody je as1 800krit vidí nel hustota vzduchu. Z to· ho dOvodu Je k pohybu ve vodE vlt!lml rychlostmi zapo-tfebf pohonných litek obrovsk,ho výkonu . Napffklad abychom zvýlill rychlost modern lho parníku dvakrit.:. z. 56 na 112 kllometró n hodinu - museli bychom zvfdlt výkon jeho motorO :r.e 16 0000 na 1 280 000 k. To Je v sou&sn• dobl i.cela neref.ln,. Proto se konstrukd:ft vlemofni sna.ff ,,vytáhnout" nimofnf lodi ven z vody, avbk vidina donvadnkh f'elenf Je spojena s 1'1.dou konstrukčnfch (lodi s nosnými kffdly pod vodou) a ekonomických obtlU (plavldfa na vzdu· chov'm polltUI) ne bo nefeJr probl~m ůpln~. bnet.byt· ku . je tedy pn.vdlpodobni fedlni cesta - pfeJft zcela do v&duchu , kde lze dosihnout rychlostf daleko pr"en· hufrdch rychlosti nejmoderniflích noceinských lodl. Nejsou výj imkou reaktlvnf letadla o vhe al 200 tun pi'epravuj(d na vellk' vzdllenostl 140-170 cestujfcfch . jlf v sou~un6 dobi napflklad dopravuji letadla pl'es Atlantský ocein mnohem vice osob net lodi. I zde fe vlak nefvifniflfm probl4mem hospodilrnost . Pokud Jde jen o letllti, vyfidala by sl jejich stavba pro rych" letadla s vellkou nosnostf takových nikladO. fe by icela zmizely vlechny výhody pouffvinl velkých a rychlých letadel. Z toho dOvodu tedy nemil význam stav~t letadla se startovnf vihou vitšl nef 200-250 tun, I kdyf by to bylo technicky mofn6 . NIC NOV~HO POD SLUNCEM Jednou molnostf fe.Jenf Jsou hydropliny, privl ty, kter' Jeltl na poUtku rozvofe letectví odpadly, pfeko-"'"Y letadly se utahovacfml podvozky. Hydropl'n totlf musf být současni dobrou lodl (musí být nepotopitelný, musf vzdorovat vln'm f pfl vitflch rychlostech, voda ne· smf pPllft do motorO aJ .) I dobrým letadlem, tj. musí v co nejvitll mlfe splňovat úkony hydrodynamiky I aerodynamiky . Zdilo by H tedy, fe splninl fady naprosto proti· kladných pohdavk4, kterým musf vyhovovat hydroplin . Je nefelitelným 6kolem. Avlak v roce 1961 se pfl tn.dllnl leteck6 pfehlldc.e v Tullnu u Moskvy obJevuJe
778
VTH
~°t~·.:~'~'i~ii:·_A;,:i'ptyr•va,
.eA doktora tech, vid, v1ov.l„.
Pro VTM plic MILOSLAV KOCAR
KUR.S AKVARISTIKY J AKV ARl)NÍ RYBKY Byla jich importorina celá spousta, mnoho set drubQ. itadu ~knýcb novinek si vyp~srovali sami ů:.varisrě tffženim. Odhaduji, že jich je u nás v současné
dobE na dvě stě. V náslcdujlclm seznamu uvAdim jen cy nejznámější , .ktetě jsou většinou vhodné do společenského alcvtria. Rybky, u kterých by nemEla nebo nesmi klesnout teplota vody pod 20 °C, jsou předznamenány hvězdičkou. očko•• zni Wdý. Je ro pcjpopulimějš' alcvarijnl rybka. MA často
„Pavt
ParmJ&y 1 • BnachydanJo albolineatu• • Brachydanio re.rio • Danio i:nalabalirua Punůw concboniu1 •Puntius~
• Puntiua letralODa teuuona • Pundua titi.eya • Raboni heteromcrpha • Rabol"ll maculata • Tanichtbya albonuba Ryby
mladé, které se velmi snad.Do odchovávajL Postupem času vypěscovali akvaristé překrásně zbarvené samečky s všelijalc zvětšenou hfbctnl a ocasn.f ploutvi. Jejich barva se ani nedá dost dobře p~ psat. Jsou co úp1n1 kolibříci. U nU:::rerých „k:menůu jsou náznakovE: vybarvené i samičky. V současné době je to „módn1" ryba, které se věnuji spousry akvaristů na celém světě. PotAdaji se i mczinárodnJ vjltavy a existuje také mezintrodnl klub chovatel~ pavích
Xiphophorus hellcri a Xiphophorus maculatus se mezi sebou pom!rně lehce křlži a jejich kfltenci jsou dá.Je plodni. Navíc vytváfí Xiph. maculatus i v při rodl: různě zbarvené varianty. Toho využili zkušení amatéršti i profesionálnf pěstitelé a obohatili akvaristiku o dcsitky „nových druhů". Mnohé jsou velmi hezké a staly se uvalými chovanci
(Zado! Indie:, :Jumaua) (Ptednf lndie) (dp. pebfeil Phdnl lodie, Ctjlon)
vclikoltlt
(Pfiednf lruiie, Ben.1611ko) (Cejlon)
(At&l. poloosuov, Sunuura a Borne.o) (Cejlon) (Singapúr 11 Sumatra)
~~~)su~tra)
trnobHc.hf - c.handdy:
• Aphyocbaru rubropinnis • C.Opcina,amoldi • Co:ryO(lpoma riit.ei
• Gymnocorymbm temeni • Hcmianmmut occlli!er • Hcmianmmu1 pukber Hypheuobrycon fl:1.mmrui Hypbeaobrycoo. Kholu:i • ParKbcitodon inncsi „Neonka"
Zkritlca akvarijních rybek je velmi mnoho a kdybychom se vEnova1i akvaristice celý svůj život, přece by-
oček.
(Trinidad, Ve:nm>c.J->
(Mauo-Grouo, Brullic.) (povodi Amazctiky a Guayana) (Ilf. tok Amazonky) Cokoli Rio de Janeiro) (dolol ""'Amazonky) (boml povadl Amuonty)
21„ ........ , Lebiates tttkulatus „pia:vf očko"
(Trinidad, Venezuela, BrUilie,
samec 2,&, samice 8 cm
Xiphopborut hellerl Xipbopborus maailatu1
CluA,,...) (Mc:dko, Guawna.la) (Mesiko, Guatemala)
tamec 8, 1ari:ůce 12 cm samec 8,6, samice 8 cm
CO DO AKVÁRIA? Malem bychom zapomněli na naše akvirium, ve kterém už
• •
Pundu•
concboni~
akvárií. Živorodky maji proti jiným ryb-
7
kám jednu ncvj'hodu. Je-U jích vlec pohromadl:, kaU se p\\sobenim jejich
' <m 2,5cm • om
výkalů
..
7 om 61San
4,5 cm
"" ""'
'= om
•
začinaj.1 pEknE
růst vod.n1 rostlinky. Jestliže je vclikC 50 x40 x 30 cm, obsahuje (po odečtení prostoru, který zabitá plsck a kameny) asi 50 1 vody. Máte-li tepl~ byt nebo
6
• "= 7 ""
•• ==
(Aracnóna)
(doln.I oblast Aawonk;y)
chom se nestačili se všemi ve svCm akváriu seznámit. A to se ještE i nynf objevuji stále novC a nové druhy.
voda . Ostatnl čeledi akvarijnlch rybek jsou
většinou ji! značně specializované a nehodí se dobře do společenského akvúia.
Jsou mezi nimi ryby
drav~,
ncsn4šen-
livé, jiné vyiadujl zvláštnl úpravu prostř~
a někted jsou velmi náročné na teploru nebo složeni vody. Snad ještě několik druhů labyrlntulch rybek je možno chovat ve společnosti různých jiných exotů: • Coliu lalia
• Tricbogutu J«ri
• Sumaua)
• Tricbop1tu tricboplerwi lu.al.
Pna.Um tetra&ona tetrazona
CBcnPhko, Auam)
(Thajako, Ma.laj1t;j poloo1mw, Borneo (Suma~
velikost a!
6 cm
„
11 cm
n
12 cm
sc.homburalů (drari ryb-. nehodl •e do apo1d:enaUba akvúia)
Pol)'centrua
jste se rozhodli akvárium elektricky vytápEt a udržovat teplotu vody, aby neklesla pod 20 •c, pořiďte si asi patnáct kousků odrostlého potěru Puntius tcuazona tetrazona a po pěti czemplátkh Colisa lalia, Trichogastcr leeri a Tricbogaster trichopterus sumatranus. To je ovšem ode mne jen dobře minéný návrh. Nekupujte ryby dosp~I~. Stačl, když budou dva až tti centimetry veliké. Mladé rybky si zvykajl na nové prostředí mnohem lépe než dospělé a také jsou podstatně: lacinějši. Při dobrém krmeni Whem púl roku dorostou. Za tu dobu se v akváriu rozmnož! i rostliny a budete (alespoň v duchu) na cu vaši krásu pyinJ. U akriria prožijete mnohou hezkou chvilku. Venku tfeba pril nebo
mrzne a vy v klidu pozorujete malou vod.Dl krajinku, v které to kypl a vfe životem. Hejnko teď ul né.dhcrnČ: vybarvených „tetrazon" je nepfctditi. v pohybu. Samečkové se mezi sebou ncusté.le pošťuchuji, proháně:jt se jak mall kluci a natažené ploutvičky jim rudou barvou jen hoři. Tyhle rybky jsou mezi akvaristy velmi obllbcné, a protože majJ těllčka pikně: pruhovaná, i:lkajj jim leckde „bratři v uiku". Dalši tři druhy, které máme v této spalcčnosti, jsou ji! vážn!jšl. Oba dva druhy Trichogasttů rozvážnE proplouvaji nádrži. Jen tu a tam vyraz! prudce k hlad.inE, až se voda rozstřik-ne, a jdou si „nabrat vzduch 0 • Maj( totiž zvláštní pfidavné dýchacl zařízeni - řík4 se mu labyrint - a to jim umožňuje dýchat vzdušný kysllk. Colisa lalia si žije spiše nEkde v ústraní, mezi rostlinami. Samečkové tohoto druhu jsou však tak krbnl vybarveni, že se určit~ vyplatí je v té zelené spleti vyhledat. Akvaristé už přišli dávno na to, že společenské akvárium působi mnohem lepšlm dojmem, jestliže rybky (a co hlavně houfové) jsou v něm zastoupeny vice exempláři . Rybky se ve své společ nosti daleko lépe clti a chovaji se přiro zenE. „ Jenom nepoučeni začátečnici si ze svého akvária dčlaji pokud možno co nejvčtU sbírku všech možných druhů rybek a rostlin. Taková nádrž však nepůsobl obyčejně: pěkným dojmem. AKVÁRIUM ZÁSADN!l NEPAEPL1'IUJEME Do nevzducbovaného akvíiria nesmíme dát na dva liuy vody vic ne! jednu malou rybku, pro většt rybky počháme se třemi i vice tiuy. A to jdtč za předpokladu, ie nédd je dosU;tečn~ zarostl' zdravfmi rostlinami. Jakmile
se voda začne kalit a rybky se hromad.i tEsně pod hladinou, je to neklamná známka toho, že je parušena biologick' rovnováha a že musime neodkladné zasáhnout. Pokud možno snižlme počet rybek, se dna sebereme veškerý kal, odebereme asi čtvrtinu vody a nahradíme ji čerstvou přihiétou vodou. Mů„ žeme přidat n!jaký vhodný dcsinfekčni prostředek. V}'borný je roztok methylenovt modře, kterým vodu v akv•riu obarvíme na sv&lemodro. Zakaleni vody způsobuje mnohdy hromadné rozmnoženJ některých druhO nálevnikú. Ti ke svému dýcháni patfcbuji také kysli.k a ten potom chybi rybám, které se začnou dusit .
tlak, nasaje se do ní voda z akvária a ta pak může nejen natéci do strojku, ale také z něho dAilc vytékat. Sice pamaličku - ale vytrvale. Vzducbován1 a 6Jtrováni vody v akviiriu má mnoho pfcdnostl. Rybek mů žeme dát do nádrže mnohem vlc a plece udržime vodu lcřištílovl rotou a rybky se nebudou dusit. Filtry si obstar6.te v odborném obchodE nebo si je můžete udElat sami Je jich mnoho druhů. Nejjedooduššl je takzvané filtrováni přes dno. K tomu nám stačJ mal}' trycbtýřek, který někde v zad.nim rohu zasypeme čist! vypraným piskem. Pod néj zavedeme tenkou ůlenEnou rourkou přivod vzduchu, který setJdime tak, aby odc~ zela bublinka za bublinkou. Ttm je strhávána i čistá voda , ktcrt se vyfiltrovala protečením pisku. Takovému filuováoi s~ HU. „mechanické" a ve v~tšině: přJpadů s nlm plně vysta~me. Někdy však potfebujcme filuovat vodu i chemicky. K tomu se lépe hodt filtr vnějšl.
VZDUCH9VÁNÍ A FILTROVÁNI V době akvaristického pravEku) ,kdy se jcštE na nEjakou tu prAci navfc tolik nekoukalo, hustili přirodymilovnl nadšenci obrovskou hustilkou potřebné atmosféry do velkého vzduchového kotUku, odkud potom přivádEnt vzduch (Poba~adnt pfflfl) bublal do nádrže. Dnes to obstadvá většinou malý- elekPu.nthu aJsrofa.cbtu.1 • raatUna Nhtlla ftnllb. Foto autor trický vzduchovacl přistroj. Je bezpečný, proudu spotřebuje pranepatrnE, i když suojekbEiinepřetditě. U nás jsou k dosti.ni elcktrick~ vzdliéh<>vacl strojky vibračnL Jed.nim můžeme vzduchovat a filuovat n!kolik nádrží současnE. Dám vám jedou dobrou radu. Zav~tc vzducbovad přiscroj výš, než je vj
PŘIPRAV budoudch
nlJaký t6n Intenzitu
FS
(dekadický locarltmus) belů větli nef Intenzita j 1 tónu prvého*). Cas· djl se pouilvá jednotka desetkrát
t
30 20
menll - decibel (dB); pledchhejlcl · vuah se pak zfejmi zminl na x - 1 O log
f·
Takto ovlem mO·
ieme srovnávat poun hlasitost! dvou xvukO xnámých Intenzit . Chce· me-11 pffmo určit hlasitost Jednoho tónu, muslme ješti nějak deíinovat „nulu" ve stupnici hlasitosti . Zvo. llme u ni hlasitost tónu o kmlt«tu 1000 Hi:, jehof Intenzita Je Jo = .... 10- 11 W /cm 1• jestllfe mf. potom •) Tylo Yztahy 11ou Ylucnl dOsl•dkem n v, W•beroQ·Fechnerova dkona : ro.n eA I íntent.iu zvuku fadou 1eometrlckou, roste hlultou nuku Padou uittnet lcltou.
kmltol.tu . Zvuk totif musf dosihnout jisté ml nimá.Jnl
o
W
Intenzity, aby vilbec vzbudil sluchový vfem ; Je to tzv. prih 1lylltelnostl. Naopak zase pfílil vellki zvukovi Intenzita zpUsobule flověku pocit bolesti; této Intenzit& se rlki práh bolesti. Oba „ prahy" vymetuji oblast slylltelnost1 neboll zvukové pole, fef samo1i'efmě zá. Ylsf na kmitočtu . Zmli\me se n1.konec ještě o ledné vlutnostl z.vuku, o barvitosti. Barvou (odstlnem) se mohou lll it dva ·i:vu· ky naprosto stejné výšky I kmitočtu . Vědlnu zvuků totlf netvofl fen Jedno harmonické kmid.nf : kromě tzv. J.i. kladnlho kmld.nl s nejvědf amplitudou (nejsllnějšf i:vuk) obsahuj( celou l'adu dalllch kmltťl s frekvencemi dvakrát, trlkrit, ltyfikrit a vfcekrit většlm l a s menšf ampll· tudou . Pti.vě tyto tzv. vylil harmonlck6 tóny nevnímáme samostatně , ale Jako odstln (barvu, t lmbr) rikladnlho tónu - řlnflvý. plechový, dutý atd . Objektivně popsat barvitost zvuku znamená tedy rozlo!lt ho na harmonické slofky neboli určit Jeho spektrum. To je vfak jlf otb.ka zcela speclálnl 1 kterou se v našem malém akustlck'm Cívodu ubývat nemllfeme a nebudeme. (Vli. téf VTM ~ . 16 str. 551.) J. eADA -J . OBDRŽÁLEK
KONTROLNI OTÁJ:KA: (;;fm se liš! komornf a. na ladičce od téhol tónu :uhra· niho na houslel
I
I
NJm'
> a:
I
:
0,2
I
J
~
l\J,.... " I
10
~.
decibehl nebo fonó, ]a.k se uké v tomto p řr padg Jednotce hlasitost! fik
ZVUKY KOLEM NÁS
J,
t-
flnl jeho hlasitost
h = 10log
objevitelů
Dnes poufijeme našich dosavadnkh inaJostf o viněni ke studiu I.Vuku - budeme se zabývat akustikou. Nejdr-lve snad faké vlastnosti musl mft viněni šffíd se vzduchem (resp . vodou, kovem nebo Jiným prostfe· dlm) , aby vzbudilo v lidském uchu potrebný vjem: Bylo z.)lltě.no, !e slyflme jednoduché tóny (tj. zvuky, jejich! zdroj kmitá harmonicky) pouze v pffpadě, fe Jeflch kmitolet lefl v rozmuf od 16 kmltň u vteflnu do 16 000 kmitll u vtdinu - znaěfme 16-16 000 Hz (hertzll) nebo c/s (cyklil t.a vtefinu) . Hornl hranice se u člověka stáflm snl!uJe af k 11 000 Hz . Jak asi víte, kmltOm s kmitočtem nad 16 000 Hx rfkáme ultrazvuk, pod 16 Hz lnfraz.vuk. Podle kmitočtu se také nejčastěji posuzuje výlka tón°1l, jedna xe d.kladnlch vlastnost! subjektlvntho vjemu; tóny s větším kmitočtem vn Imáme totif jako vyUI, a naopak. Dalšf vlastnost! nuku, kterou rozlišujeme prl vnfmánf. Je hlasitost. Souvisí pfedevlfm s amplitu· dou zvuku; čtverec amplltudy je totlf Intenzita zvuku, cot Je fyzikálnf veličina pfedstavuftd energii viněni, jel profde ploškou jednoho ětverelnfho centimetru posta· venou kolmo na smEr štfenl u jednu vteflnu . Protofe je ale lidské ucho nestejně citlivé vlili rOzným kmttoZtům, usoudfme v mnohých pflpadech o dvou zvuclch nestejného kmitočtu, avšak fyzikálně stejné Intenzity, fe majl rOznou hlasltost. Hla.sltost je tedy pojem subjek· tlvnl a neroste úměrně s Intenzitou I.Vuku; největšl je citlivost ucha v oblasti mez.I 1 000 a 3000 Hz. Z toho dQvodu nvádlme speclilnl jednotky hlasitosti. ZvoHme si tón o kmitočtu 1000 Hz a fekneme, fe jeho hluitost tJO vzrostla. o 1 bel (z.nafka 8) , jestlife se Jeho fyxikálnl Intenzita zvýllla dB desetkrft. MaJl·ll tedy dva tóny o frekvenci 1000 Hz Intenzity j 1 .J 1 a platf J, = h . 1 O•, Je Intenzita J1 druhého tónu o 40 \ B · X= log J._
J,
I
i I I I
~
•
.... z .10-d
r...1-.
'~i. .
J
/
:::r
~
~""
~ I/
1000
I
2 ·10"'
I? 10000
-F Zivl1lost prahu 1lylltelno1tl na kmltoltu. KPfvka ! Je pr6mlrný sluchový prih pfl potlouchinf JednJm uchem, dallf dvl kflvky jsou hodnoty prahu 1lylltelnostJ ve voln6m poli pfl poslouch•nl oběma ullma, vyJidPen6 z.YUkovfm tlakem pff bubfnku.
•
AflOC\ K\1\DEr VLADCI KŘÍDEL „lomcodk''.
Měl
efektni závir:
dokonalé sportovn f letouny. Budeme v této tradici p okračovat dálel šár+ lev
:~~u~~:~.s~~~~ýp~~~~ji·, ;~t~!~~:: telně čistifl .
Jeho vjkon byl jako celek vysoce elegantnf. A to se uf netrpělivi fekalo na H41ku. Ten zalétal obdobnl fako p1i semifinálejeho sestava se vyznačovala variacemi nhných osem a esfček. Jen pfedvedenf nebylo tak perfektnl Jako v semifinále, neboť sestava byla tě!U a létani bu pfedchozlho tréninku . To bylo nakonec stejné I u Trebatlc· kého a Inf. Beúka, Své sestavy sice „nabili" boh:atšfml prvky. ale tfm itratily trochu na llblvosti a hlavni perfektnosti zalétán! . Pi'esto výkon Inf. Bezáka byl I ve finále, vzhledem k dnešním propozicím, které fel hodně sešněrovivaj/ volnost volné sestavy, obdivuhodný. jeho let byl pln pi'ekvapenl a nápaditých variant: měnil tempo sestavy I osu létáni, mistrně tpomaloval v různých polohách nedokon~ené figury a pfeviděl je opět do dalšlch . Asi ve dvou tfletlnách svého letu pi'edvedl I plochou vývrtku. Vyhrál tedy za.sloufeně I tuto, poslednf disciplinu a tlm l celé mistrovstvr. Zivěrem bychom chtěli pflpomenout, fe letošn1 mlstrovstvl bylo
NAŠE SPORTOVNI LETOUNY BEZ KONKURENCE
A CO DÁL? Byly to snad poslední slunné dny letošnfho podzimu, které pH.ly n~ llm sportovn frn pllotOm pfi jejich vrcholném závodu - V. mistrovstvf
CssR v letecké: akrobacii . Na otro-kovlcké letlšd se doslova slétlo z.e
všech koutll naši
země
1 S nejlepšfch
pllotú-akrobatú. Po vyrovnaném semifinále , jehel se úlastnlla i jedln!
iena - pilotka, mistryně sportu ln! , Eva Kaprasová, vybojovalo sl postup S neJlep!kh <11krobatO, '%n ich! fen Jediný mohl být mistrem. Stal se jím :u..sloufeně lni. L. Be'Zák.
Svou promyšlenou, niročnou, ale perfektně provedenou sestavou nadchl nejen roz.hodč l sbor, ale I tisíce divákCt. P,inilíme n~kollk posti"ehů z finálových bojů: . Podle nových propoz.ic se flntle sklidá pouze X volrié sesuvy. jeho bodov' výsledky se pfipočltávajr k semifinále, takže víth flnile nemusl být ještě vlthem cel6 soutHe. Proto se lekalo, fak to v!e dopadne . Z výši HGlka koeficient a ulétá tak, aby ohro2il Ještě 8erikal Pfekvapí snad některý z dalJich finalistúl Ht'Uk.a skutečnli se.stavu měnil, měnil JI však I dr. Stoklasa, in:l . Belák a Trebatický. jen Šouc vUil vice na perfektnf pFedveden l dobře promyšlen' a elegantni sestavy. Na surtu byl prvnl dr. Stoklasa. Zahl dvojitým „ kopaným 0 výkrutem, předvedl fadu osmiček a dalších náročných prvků , jen v polovině sestavy trochu směrové nezvládl
VTM
1. Mistr sportu Inf . Ladislav Bezák (4304, 4 bodO). 2. Mistr sportu J•romfr HOika (4248,3 bodO). 3. Mistr sportu L. Trebatický (4088, 5 bodO) . '4. Mistr sportu dr. Jiff Stoklasa (4084,6 bodO). 5. Juraj Šouc (4080,4 bodO).
2
Obr. f - K•fdj, kdo byl 14. a t 5. z.trf I f6J na otrokovlc.kfm l11tilti,•e újmem pohlfbl do oblatc . Obr. l - livodnlcl hovofl o n~c.h dojm~h po Hmlf1nilovfc.h l•t11ch. Zleva mhtr sportu L . Tn.batlc.kf, aadoulllf mlsu •porta,, F. Skic.•llk • JunJ Šouc. (tl1.nl ph:d miltront.lm ČSSR avfth.11 Y NDR ve Veik' me:.inirodnl akrob•· tlck' .soutlll) •
~:;Ř ~ l;t!~~~~.~e,;~o~i. ~~~;;,~:t:! Jako dlllt'ttá • celkovfm po&:11m bod(I 1511,t. Obr. 4 - Snlmek i•dnoho ae. soutil"lth prvk6 . Obr. 5 - Viti• letolnlho mittrovatvf ČSSR Y letec.ki akrobacii a. mi•tr ni.ta • let lf6Q„ ft61 Inf. Ladillav llnik. (Na .snfmku prr pravidelnfrn cvllcnl, nlkoliv na. letlJtl, al• doma.)
t
782
Výsledky flnile V. mlstrovstvi ČSSR • letecké a.krobaclJ
uspořidáno priv~ v době, kdy náš Jediný závod na výrobu sportovnlch letadel - Moravan Otrokovice oslavoval 30. výročl. Letouny 2 ro. diny „Trenerů", které vytvo~rlt konstruktéfl a dllnfcl závodu, mají dnes světové jml:no. Jsou témH bu konkurence. Sta~f uvést, ie na obou oflclilnfch mlstrovstvic.h světa to byly naše stroje, které byly na prvých mlstech. A podobné tomu bylo I na nefvědfch mezinárodnfch soutěllch po druhé světové válce v tradičnf lockheed Trophy v Anglii . Československé stroje, pilotované našimi i nhranll:nlmi letci (napf. Francouzem Blancotto), byly čtyi'l krit na prvém I na dalšlch pfednlch mlstech. To svld~I nejlépě o vynlkaJfcl letov' kvalitě našich letadel. Našl letcl umě) I "tat. A také naJI dělnfcl I konstrukt6~1 umějl vyrobit
poli se dosá.hne sttlé elektrické po. lit !arizace krystalu. Je to „věčný' zdroj elektrického napětí, který na- -C chizf v poslednf době v elektronice
Z
3
:>
značného uplatněnf.
-'
Vlastnosti pevných litek, kterých
>-
krystalické struktufe. V krátkosti sl
Z
V poslednl době byl výzkum krystalO soustfeděn na polovodiče, které dnes znamenajl doslova rev°" luci v elektronice. Uplatňuji se
~ se v praxi pouflvi, úvlsejl na Jejich
=~~~:r:~.e ;3 -
l'lcl Jen
o
tkh nejdvai·
zoelektrlcké krystaly Jsou z kl'e· mene, turmalfnu, SeJgnettovy soli, barnatého apod. Výbrusy z krysulO Selgnettovy soli nebo z titaničitanu barnatého se poulfvají napl'lklad v krystalových gramofonových pfenoskich nebo mikrofonech. Jehla na gramofonové desce nebo membrina mikrofonu se chvěje, chvěnl se pl'enilf na krystal a ten se stl'ldavě deformuje (ohýbi, kroutf). Tím na něm vzniká elektrické napětf, které se dile zeslluJe. Piezoelektrický jev Je ovšem I obricený: Pfilofl-11 se na piezoelektrický krystal stfldavé napiti, krystal se roz.kmitá. a stane se zdrojem xvuku nebo ultrazvuku. Velkou dllletitost ma)f krystaly ve vysllačfch. Vybroušená destička :r čirého pfírodnlho nebo uměle vyrobeného kfemene (SIOt} se opatff titaničitanu
dv~ma
podobě malých diod I velkých usměrňovačO prOmyslového proudu, pouilvajf se jako měniče světelné čl tepelné energie na elektflnu; polovodičové krynaly chladí, l'ldf stroje, spojuff nis s kosmickými lod'ml. Nejvýznamněji/ je tranzistor. Jeho uspoflidánf je na obr. 1. Maličký výbrus z krystalu pl'edstavuje bázi, na které zabudov!nlm cizlch atomO :z obou stran vznikali dvě krystalové oblastl odlišných vlastnostf; emitor a kolektor. (O polovodičích jsme jii psali v minul4!:m roce v č . 1 af 7.) Zajfmavé vlastnosti majl tét litky, kter' nevedou elektrický proud. jsou to dielektrika. Elektrony jsou v nich pevně vidny k lontO.m v krystalov6 mfíil a pOsobenlm elektrického pole se nemohou pohybovat tak jako ve vodičfch. Zvliltnf skupinou dielektrik jsou látky ple1oelektrick6. Vyznačuji se thn, ie tlakem, tahem, ohybem nebo kroucenfm se na jejich povrchu objeví elektrické napětí. Je to Jev piezoelektrický. NeJznimějlt pie·
v
polepy nebo drfiky (obr. 2).
POsobenlm stffdavého napětf se destička rot:kmld a pracuje Jako elektrický rezonanční obvod. Na obr. l je vedle krystalu nakresJeno schéma rexonančnlho elektrického obvodu, který nahrazu)e krystal: dva kondenzitory, civku a odpor. Ve spojeni s elektronkou krystal kmitá a stivt se zdrojem kmitočtu ridl°" vých vln malého I toho největšlho vysílače. Krystal - srdce vysllače - se pečlivě chránf, ukládá se do termostatu, aby ani i.měny teploty nemily na jeho funkci vliv. Tuhnutlm směsi některých organických látek v silném elektrickém
Všimněme sl I optických vlast- lit ností krystalu. V některém krystalu c) se světelné vlny mohou lfflt v urll· " tých směrech jen v Jedné polarlzačnf ~ rovině. Vlny světla, které leff v urči· ~ té rovině, krystal propusti, které ~ letf v rovině Jiné, propoultf méně, ~ nejméni propusti vlny, které Jsou na polarlzačnf rovinu kolmé. Z P°" ~ larlzačnfch krystal O{napl'. z Island· ~ ského vápence) se zhotovuji polarizalnf flitry. Světlo, které jim projde, ~
„"' " 'U
Ň
je polarlzodno a má. velký význam v měfict technice. Také promfttnf plastických barevných obrázkO Je nlofeno na polarizaci. Dva same>a statné světelné obrazy se promítafí pfes polarlzačnl filtry na sebe.jeden obra.z světlem polarizovaným napl'. vodorovně, druhý světlem s polari· začnt rovinou kolmou. Oivtk se na dvojitý obra.z dfvá polarizačnfml krystaly v brýlkh. Každé oko vldf jen „svOj'' obrn - druhý nevidf, protole polarlzačnl roviny krystalu v brýltch jsou vhodně otočeny. Některé krystaly maJI schopnost otálet polnlnčnl rovinu (obr. 3). Z krystalu vychhl svědo s jinou polarizačnl rovinou, nef světlo do· padajtcí. Tento jev Je významný ve fyz.lce. (Pokralování)
783
VTH
Cprava apAJkondla UO V1JOO W na le1NDI• vlel6rů7ch med.dnleaok
T•to pomOclr..a ntjde uplatncmc oajmii u majitdov včiel a vo větUnkych dru!arv•ch pri zah orivanl do dmi.kov ťafa. V tcleztarstvocb možno dostat lisovacic koUcčko a; 1 rúč.kou, ale toto je porrcbn~ zohricvať v ohni. Mj to svo;c nevýhody, popal, prach, Jpinu. Ptcto namontujeme kolicčko na clcktrick~ •P'ikovadlo. Na obrhku je Jt'ho uprava viclitcln!. Odrdemc Ust, ako je vyznačen~ na obr., osUstruffmc na rozmcr zvolcn~ho dvitu (hrůbku dvitu). Na ap6jkov1dlc atačt na druhom konci vyvn.ať otvor a oarczat zhitnlkmi dvit v istých ro1mcroch, ak.o na prcdch'-dzajůct:i času, kde je liaovacic kolicčko. Prl pouf.itl lilovacicho kolictka mu,imc toto prcbodi( do prcdnci polohy. Pavol Ferenc, S\'it l
DÍLNA NA llaldf rtlpnf nimlt, uver.Jnl.nf v rubrl• ca „Dllna ne koleni" , •l•ki.,.. 100 Kb • Zullejte pouu pllvodnl, do•ud nikde n•u••P•inln6 pric•; opllJJ' a ~ladr a c:laJch pram-ll vytut:ul•m• • ' o x o r - pHtphkJ, kc.ri plni nayYhovull pod. mfnkim rubrlkr „Ollna na lcol•nl", ale Hoji aa uv•P•Jnlnl, otl1lc1t•m• " Jin• U.ti luopiMI a odmlftlm• ob•yklf"' honorf,fem • "l•piffk (na.116~ 1troJo• pl1) vknl ttrulnf numf rouahovl p„• lcrollt 20 ffd•k • PoPls.o.acf c•na 11'f· robku n•1ml pP... hovat SO llb • PPI· poje. t4I nhorn4i kr.tby, 9t&U v JNno• ducMm nilr't.ku, nil mallP I• p„k,...11 • PPI od„116nl p„l1plvlcO pPlpllt• do lev6ho rohu obilky o•nalanl ,,Dllna na koleni," noJI ad....., "'"-'t• I n.a pPl•phlcu • Údima ft•ftih, lctePI plll pflmo auton\m n:lmlt.O „DUn1 na kol•· ni" o dalll podrobno1t1 a rady, aby aapomfnall pPllollttnimlcu na odpovld' • Rulcopl•r •• nevM1c•JI
n•-
11 . FESTIVAL TECHNICKO ~ INSTl'lUKTAfNÍCH AMATéRSK°fCH FILMŮ
„„„.
V Ooml kwltwry pracujlclch we 1tro • Jlrenttvl v S bwd• v l•dnw 1 U4 proltlhat toutlI. orpniaov•ni • po• Yihnl útttednrho vfboru Odborodho ••••u ttrojlr•n1tvl. Vlth.nf"' fllmOm I mm I t 6 "''" J• wrl•no 11 un, 11. nichl n•J"YHI J• lOCIO lcorun. N• '•nlvah,1 H bwde hodnotit tak• wmlleclc4i zprac:ov•nl filmw, pro lcter4i J•ou 1.1rl•n1 ) cenr od 100 Kll d o OOllb FUmr mU•t• pPihl611t n•Jpo•dlJ I do t . t 1. t t 6) na acfr„u 1 DOH KUL· TURY ,RACUJ(clCH VE STROJI· RENSTVf V PRAZE, Z80ROVSllÁ J , Tl!L. 1401'7.
HUWIUR • HUMOR • HU OR • HUMOR • HU
784
VTM
R
IMPREGNACE TKANIN
SLUCHÁTKO Z CBLULOIDU Ve VTM č. 16 byl otiltfo n!vod na výrobu miniaturnibo slucb6tka k pfijimač.i Doris. Pouzdro sluchátka mao být vysoustruženo z bliniku. Zkusil jsem vytvarovat pouzdro z celuloidu. Z tenké celuloidové destičky jsem vyflzl pl4šť sluchátka, Vzal jsem si nahfitou pinzetu, s kterou se celuloid dá snadno tvarovat. Pfcsn!ji mll!cmc tvarov,ni provést
Mojmír jarol, Kultova 158 , Rakovnlk
Tkaninu, kteri se teplem ne· deformu)e, lz:e 1mpre1nad poly„ etylénem ullnlt pevniJll a úplně nepropustnou pro vodu i vzduch. lmpregnac• spolivá v tom, lese mezi dvi látky vloli polyetylén (mohou to bft: staré nepotfebn6 sáčky) a t~kto pfJpraven6 látky se teplou lehll&.ou pPelehli. Polyetylén se m1Ue naskládat z. rllz:ných kouskli. Z lmpre1novan' tkaniny mám vyrobenu podfilku do stanu, v kte'°'m se os:vMllla. Petr Vyhni 1 ek, Ohrazenice u Pardublc l. 228
1 - Pfečnfva)fcl okraje potahového papfru snadno a
Do Hrlilu Dl"t• to t:ak4 t••d mohou u11lat 1v4 pl'f1plvky lt•1nU1, ktePI ne nko wtlpniho pPllll pJI obriblnf kovA a dfile.
pfes kovovou kulatinu. MusJme ovšem dhat pozor, abychom celuloid nepřepálili. Hotové jednodivé clily mezi sebou slcplmc acetonovým lepidlem (celuloid rozpuJt!nt v acetonu). Vytvarované a slepené dlly nakonec jen obrousime a povrchově opracujeme.
rychle odstrinfme skelným papírem, pflpevniným na kousku laťky obdélntkov~ho prOPezu. 2 - Potf-ebujeme-11 vyvrtat vědf dfru nel je prOměr vrt6ku, lcterý mime, t.abrousime bfltvrtáku mimonl'ed . Zbroušeni vrt6ku a vlastni vrd.nl ukazuje obrit.ek.
va, le~nf I tmelenf umattc:h hmot, pi,Jenl, kt-•PI H 1kritka fort•lnl umlJI ohinlt ve 1v4 domlel dllnl. Kald t & unreJn&.. ntc:h ni.pad6 bude mimo obvykl6ho honorf.P• odmlnln knff· kou z odborn• lltentury.
lil
·pf·
EM(D{LSKÝ LEPŠOVATEL ÚPRAVA RADLICE DOZERU D 159 Před.nf č6st
dozerovýcb radlic je poddimcnzová na 1 takže r d to lze
pouilt pouze v lehčlch zeminách a k trh6.ol s lab~ho porostu. V terénu $e vša.k nevyhneme zeminám tětk :t m, s ilněj l lm ltro mk'llm a pafcz úm. V tl!cbto podmlnkich se r4dlo deformuje. Oprava r•dta a vý mEna ostfi je pracni a uvA při pdci dvou lidt až osm hodin . Aby nedocházelo k de· formaci a k potižlm pti préci 1 mM.emc radlici upravit nialcdujlcim způ·
sobem:Odstranlmc apod· ni plech a nústo n!ho pfivaHme silnou desku 20 mm širokou, která znamenitě zpevni spodek rádla . Pro zcsllenl pfednl č.A s ů přivaHmc mezí šrouby výztuhy, které ne· pfckUcjl při montáži a de montUi ostři. S upravenou radlici je mofno pracovat v kaž· dim tcrinu a uhat siln é
stromy a pařezy . Montáž ostff se zkrátl na dvě hodiny.
·La·
SYINOYACI TABUlE
• NÁM~T PRO KROUŽKY STTM • Pf! rdznýcb pfednáikácb nas•vodech, vyučování ve lko16cb a učlllltlch, neobejde se pfednáleJlcl bez vltll tabule, aby 1v6J výklad mohl doplnit podrobn'§ml nákresy a náčrt-y. V mnoha místech, blavn~ ve 1tariich škoJ6ch, se dfevl-n6 tabule vltlibo f<>Tmitu velmJ diko selene. Tento nedootatelt velkých tabull fe!ll malý, jednoduchý a nenákladný zlepšovací návrh - svine-
786
VTM
vad tabule, kterou jsem si vyrobil. NejvbodnlJll použiti této avlnovaci tabule je pfl hodinách odborných pfedmět6, Jalto napf. technického kresleni, technologie apod. Výroba svlnovact tabule nedá mnoho pr6ce. I materi'1 Je snadno dostupný. Hlavním materiálem Jsou: roletový samotoč pfislušné délky, voskované plátno a roletové držáky. Na oamotoč Je pfl-
pevněno páskem a h.febičky zelené nebo černé voskované plátno. Na druhý konec plátna Je pflpevněna (zapoiltlm) lať ka z tvrdého dleva. Hotov6 svinovacl tabule Je pl'lpev„ něna v držácfcb nad tabu.11 dfevěnou (obr. 1). Po rozvinuti tabule slouft za podložku tabule dfevěná . Je vhodné vyrobit svJnovacich tabuli něko lik, rdzoýcb rozm~rd. Pak sl pfednáleJlcl m6te pflpravlt pJledem náčrtky a výkresy a nemusl se zdrtovat jejich kreslenim pfi výkladu. Trhnutlm za provái:ek se tabule svine a normální dfevěná tabule Je pfipravena pro volné použiti (psaní nebo další ná~r ty) . Na malé svinovací tabule m\\žeme použit normáhú rolety z voskovaného plátna. BH:ně le zakoupíme v obchodl s čalounickými potfebami. Na plát.no •• dobfe ltresll kfldou, bUou 1 barevnou, kresba se maže vlhkým hadrem ěi houbou. Drfáky umožňuji snadnou výměnu vice pflpravených tabuU . Svinovací tabule jsem vy„ zkoulel na učňovské ikole v Turnově v minulém ikot„ nlm roce, kde jsem poufival celkem pět tabuli (obr. 2). Dvě po stranách rozměrt\ 110 x 180 cm, dvě uproatfed 240 x 2ii0 cm. Dále Jednu bllou, kterli slouti Jako plátno pfJ promítánl filmd nebo dia„ pozitiv-A. Vlechny tyto tabule se velmi osvf~lly a mohu Je po zkušenostech doporučit tlm, ktefí je potfebuJl.
Rudolf Havliček, l. máje 1177, Turnov U
č.
DOMÁCÍ VÝROBA fotografických
~YANOTYPll!
V t echn ické praxi se velmi lasto s oblibou u:Uvá ke koplrován l pláni~ a technických výkresll (na pauzovaclm paplfe) nv . modrotisku; mňfe me ho však poufrt I k reprodukci
fotografickjch negatlvó, lisovaných rostlin apod . Je zde vyulito nesdlosti felezltých soll , které se účinkem světla redukuji na soli dvojmocného felez:a . Aby se změna stala oku patrnou, vyvoláme po ex pozici papfr v roztoku červené krevnl soll, která vytv:ifí s dvojmocným telexem nerozpustnou mod1 Thurbullovu, sloučeninu dosti slofltou . Mlsta neosvětlená jsou po vyvoláni bllá, osvětlená zmodraj l. P/llpravíme si dva roz.toky, je! uchov:háme oddělen ě v hnědých lahvičkách : 1 - v 50 ml destilované vody roi.pustlme 12,5 g zeleného citranu telezlto-amonného ; 2- 4, S g l:ervené krevní soli rozpustlme v 50 ml vody. Ro;uoky smkhářne af pi'ed samým upotl'ebenfm v zatemněné mlstnostl při slabém flu· tém světle (u.cloněné svíl:ce). kte·
rého uflváme i pl'I dalšl práci s papíry . Pl'efiltrovanou směsi (1 : 1) pot1eme dobrý hladký papír. Dokonale suché papfry pak můfeme uschovat v temnu a suchu I několik dni. Kopírujeme nejraděj i v kopírovacím rámečku nebo pod sklem. Plány vy. stavlme pl'ímému slunel:nlmu světlu, negativy světlu rozptýlenému. Exponujeme ai do vzniku stl'ibrošedých stlnů. Po expozici obrázek v temné komol'e dokonalým vypiránfm v te· koucJ nebo alespoň l:asto měněné vodě zbavlme zbylých rozpustných sloučenin, af se obrhek vyjasni. Ponol'enim do vody okyselené ně kolika kapkami HCI ziská obrázek lepši vzhled a hloubku . Znovu propirime v čisté vodě po dobu asi X hod., usušíme a náš „modril:ek" je hotov. Tfmto procesem zfskime z pozitivu negativ, tedy bllou kresbu na modré plldě . Potl'ebufeme-11 ziskat z pozitivu opět negativ, vezmeme mlsto červe né krevní soli krevnl sOI llutou, která dlivá modré zbarveni (berlfnski mortf neroxp ., Fe, (Fe(CN}.).,) se solemi ielezltýml, a nikoliv s feleznatými na rozdil od l:ervené krevnl soli. Ke kopírován( si pfipravfme tyto roztoky : 1 - vodný roztok arabské gumy 1 :"4; 2- vodný roztok citranu lelezlto-amonného 1 :2; 3 - vodný roztok chloridu felezi · tého stejné· koncentrace. Prl slabém flutém světle smfchanou smbf (20:8:5) potl'eme dobrý paplr a rychle usušlme. Koplrovánl Je stejné jako v pl'edešlém pflpadě a kopie vyvoláváme tak , fe je potlrime roztokem fluté krev nf soli 1: 5. Pak kopie velmi rychle oplichneme a osvětlená mfsta co nejrychleji smyjeme zi'eděnou (1 : 20) kyselinou sirovou . Pozor na ruce a oči! Ber· llnská modl', vzniklá na neosvětle ných mlstech, zásah vydrff. ZOstane modrá kresba na bflém poli.
ARGENTOTYPIE Ještě
nedávno patl'lla k velml obllbeným fotografickým technikám pro velmi pěkné výsledky I pl'i
NOVINKY ZE SSSR
papírů
skromných pofadavdch . Je jako stvoi'"eni pro nás. V podstatě jde zde opět o redukci solí iele%ltých na leleznaté. Ale to nenl vše . Přítomná sti'lbrná sOI se vzniklými teleznatý· mi solemi redukuj e na e lementárnf stflbro, Jel pak je vlastnfm materiálem tvol'lclm obrázek . Pfipravfme sl tento roztok : do 50 ml desetiprocentnlho roztoku citranu felezito-amonného (hnědé ho) pfldiime po ěiistech za součas. ného mfchánl 1 g dusiěnanu sttrbr„ ného, jemně rozetfeného v tl'ecl misce (chrinlt před světlem!) . Roz· tokem potl'eme papfr, stalf I dobrý kanceláfský, a ponecháme Jej napnutý oschnout. K pokusu mů!eme té! poufft 200/o rouoku šťovanu felezltého, čerstvě pf ipraveného z dobré soli , asmfchat jej s 25% roz•. tokem dusičnanu stflbrného. Mich:lme je v poměru 10:6, a je ·ll tfeba , pl'efiltrujeme. Tento způsob je vlak pro nestálost šťovanu mno~ hem choulostivějšl . Kopkovánl je stejné jako v pl'edešlých přlpadech a zakončime je, kdy! obrhek ve stinech zhnědl, asi xa 10-15 minut . Kopíru jeme raději na světle rozptýleném nef na při mém slunci. Exponovaný paplr vyvoliváme ve vývofce, kterou sl upravlme podle U.daného výsledného barevného tónu. Pl'lpravlme si tfi zásobnl roztoky , všechny desetlprocentnl: 1 ·roztok boraxu, 2 - Seignettovy soli, 3 - dvojchromanu draselného. Pro tóny červené smfslme 1 '4 ml prvnlho, 50 ml druhého a 1 ml poslednlho roztoku . Pro tóny černé: 50 ml prvnlho, 35 ml druhého a 1 ml poslednlho roztoku . Vyvoláváni (v zatemněné mlstnostl pfl flutém světle) problhá rychle . Vyvolaný obrhek rychle , ale důkladně opláchneme čistou vodou a ustaluje me jeJ v roztoku 20 g sirnatanu sodného a 1 ml amoniaku ve 1 00 ml vody po tl'lcet minut. Ustálené obrázky po dokonalém vypráni v tekouc! v odě a vysušeni jsou hotovy.
f - KapHnl pPijtmal! G A U J A I• ar,iperh•t o.uenf l•ttl tramthtory, dlodor.1 a ferrlta'loi.. an1.411ou. J• vyba'l•n •tr.do'lfnnfm a dlouhovlnnfm rouahem. fltounby pPI• Ji mal• t n x fi x lt mm, riha 480 I ·
1- Phnotnf bat.rlo•f 11uparhat S Pt DOL A • 01ml 'llno~ml rouahy. Stfednf a dlor,ih' 'llny pflJlmi ferritod antlna, kridcl ant4na uletkoplck6. Ro~mlry pf'IJlmale 175X tt1 x 90 mm, Yiha b.a. ba~rlt 1,1 k1 .
l - Špllkovf pPljlmal! APV· U -1 pro automobily Zll a Čajka umolAul• pPljam na otml vlr.o'lfch rouazlch (UKV, KV, SV, DV) . Dodhi •• • dvlma nebo tfeml r• K prodr.1ktory. Rozmlry pfljfmal• l10>(1 5t x tol mm, vi.ha 10 k1.
VTM
787
StPIOVÝ TISK Sépiového tTsku mOteme poulit zejména ke kopli plinO a pérových výkresO, zhotovených na pau:a:ovacím paplfe. Obi bUou kresbu na hn!dé pOdi. Pflpravíme sl roztok 4 g dusičnanu st/lfbrného ve 20 ml vody a pfldime opatrni po kapkfch amoniak, at se rozpustl srafenlna, která z počitku vznlkf. Rozpuštinf srafenlny mf na svidomf komplexnr Ion, který se v roztoku vytvoff. Konečn! pfldime Ješti trochu citro· nové kyseliny, jen tolik, aby zmlzel zápach amoniaku. K tomuto roztoku pfllejeme 25 ml 100/o roztoku zeleného citranu felezlto-amonného (zatemnit), a fe-11 tfeba, pfeflltru· Jeme. Paplr potfený roztokem usu· šlme, kopfrujeme, po kopfrovfnf dOkladni vypereme ve vodg a usd.lfme ve 20/o sirnatanu sodném. Aktiv, mladlr bnur dlkufonu Korupon· d•nt, i• vfrob•k n, p. Tula. T.nto púkoyf n.tlriwd pffnroj umoll\uj• main•tlcký 2hn11.m I r•produkc:I jak mtunn4iho tlo'l'i uk I hud•bnlch phnosll a nahrink. Phivilnl /• 'llllk url•n pro pouliti v kancelifsk6 • adřninistracivnf praxi, 'tfude tam, kd• i• nutno u.znam•ninc r.l a podle potf•br ji reprodukovtt, T•nto novt diktafon poul/'tá dvousto• p6ho dznamu a v)"lokofr•knnlnl pl'•dm•1· n1diacf 1 • vysokofrekv•n!nlm madnlm. Chc•m•~ll 1m11.uc P'•dchbejlcl nahrivku, dli• H uk automaticky, bupronf•dnl pfl poflzovinl nov,ho dznamu. Kovovt kryt dlkufonu v pucelovfch barvkh chrinl pff· ltroj pfed potkoHnlm a uvnrml vlivy. Na homl Hni krytu pflscroje je odkliplcl viko, kryjlcl prostor pro ulollnl kaucy s púkt1m.
INKOUSTOVÝ TISK Tento z.pOsob poskytuje z. poz.ltl· vu opět pozitiv na rozdtl od pfe· dešlého pi'fpadu. Je vhodný pro kopie pl:lnO a pérových výkresO.
V 200 ml vody r.ozpustlme 1 O g sfnnu felez.itého, 1 O g kys. vlnn' a 20 I chloridu felezltého 1 zvlilť ve 100 ml vody 1 O g felatlny. Žela· tlnový ronok pflpnvfme z. odvifen,, na nudličky nastrlhan' felatlny, kterou nechime asi hodinu ve studené vodl nabobtnat, pak ji na vod ni lázni rozpustíme p„I 50 °C. Nahl'itý papfr potfeme smčtif z: 50ml prvého a 25 ml druhého roz.toku; p/litom JI pečlivě roztlrime, aby ne~ vznlkly šmouhy. Po oschnutí kopf· rujeme asi hodinovou expozici. Kopli vyvoláme v roztoku pflpn.veném ze 7 g kyseliny duběnkovli a 1 g kys. šťavelové v 1 lltru vody. Po vyvoláni dtlkladně opereme v čis té vodě a pl'ebytel!nou vodu opatrně odsajeme savým papfrem, dflve nef kopli dime sušit. Roztok pflpravu. )eme vtdy eerstvý.
Mnoho dallích receptů, po• kusll a zajímavosti obsahuje kniha Ivana Kllmele: Tafemstvf chemie, kterou vydala Mladi fronta, naklad•tel1tvl ~M.
• Kauty /sou op1tf•11y vodklml otvory, ukll vfmina ku.ety netrvi d"• 11el ntkollk vt•• Nn 1 nt11prbnl ulolenl kazety • púk•rn Je c1k~k1 vyloul•no. V pfednl lútl pflttroje J• umlstino 6 b:v•rcovfch tl1llt•k, kteri slout I k ovlidJ;nl vl.ch funkci diktafonu. Tlalltka f•ou oznai1n12n1lk1mifunkd1n1vazulln1 ube tak, le chyba v ob1lu:r:e 1 p~fpadn' po. Jkounr pflnrol• I• I pfl velmi rych14im pro· vor.u nemoln6, Nlkollk pfedJ101tl • dvounopf d.·
:tnam lX 20 minut • vfrnll'ln• kazety s pbk1m • pcuuv pi1ku 3, 18 crn/s • poU· tadlo odvinut.ho pi1ku • kritkf skok zpit • automuickl ,lzanf citlivo1tl 19.JllO· v1l1 • indiUtor pro sprivn• Hfitenf d· zn1mu • ro:tmlry 28SX13SX210 mrn • vJ;ha 7, 1 k1 vletni dkl1dnlho p"slulennvr. Dalll pl'i1lul1J11tvl • 1kflllovf r•· produktor • 1:1,ítenl pro rulnl dilkov4i ovlidjnl • teldonnl 1nlm1i a mnoh' d11U.
p Tento jednoduchý a na sestaveni nenlliročný (U•b)O - Ue -(lo.lo. R, tranzistorový zesilovač byl vybrén, sestaven a vyNaplú kolektor-báze je tedy rovno rozdílu pro amat~ry, kteřl nemaji k dispozici úbytků napčú na odporech R 1 a R 1 ; bud1ci transformátory a ani je nemaj( možnost seh.nat č:i vyrobit. Pli sv~ jednoduchosti je popsan:9' (Ukb)O - (h)o R , - (lb)O R , zesilovač všestrannE pou!itelný hlavně pro svoji výkonnost a pomErnE nJzk~ procento zkresleni. . NapEtf b"aterie. a dva udan~ odpory nim tedy Hlavnl a původnl účel mt přistroj jako zařlzent pro Jedno2načnE urČUJi pracovnf body tranzistorll. Od nedoslýchavé. Je ovšem možno přistroj vyu!lt clelctronkovýc~ zapojení je zde ten rozdil, že elektr~'!ky, pracuilcl bez mřlžkového proudu, nemajl j jako normélnt zesilovač s použitím sluchátek. V t~to koncepci byl zesilovač laboratorně stavEn krmckou volbu mffžkového odporu, který zde odpovf~á odporu R 1 • To z toho důvodu, že odpor nemá i zkoulen a osvEdčil se velmi dobře. vliv na napEú elektronky v mřížce, pokud pfes n~ Zc~ilovač je c;>sazen třemi tranzistory typu n-p-n, které JSOU zapo1eny se spol ečným emitorem. Jako n~teče proud. V našem zapojeni bude však potenprvnl, vstupní tranzistor je použit tranzistor ciál báze závislý na velikosti RH vzhledem k tomu, 105 NU 70. Tento tranzistor mA nizký šum. DalU že tímto odporem proté.ká proud. Z toho vyplývá že stupeh je osazen tranzistorem l07 NU 70 a jako odpor R 1, neml1že být libovolnE veliký, protože, by koncového tranzistoru bylo poUŽÍto typu 104 NU 71. se pracovnl bod tranzistoru posunul velmi daleko. VýbEr uvedených tranzistor11 neni však: kritický. ~ propoje~l jednotlivých stupňO. zesilovače poufi1eme kapacnnl vazby, podobni jako je tomu u mnoMůžeme použlt i jiných nlzkofrckvenčnlch tranzistor6. Z4sadou z6stanc však výběr vstupnlho hých jiných zapojeni clektronkov:9'ch. Hodnoty vatranzistoru Tu který m• mft nízké šumové člslo. zebnlch konden2átorO. jsou fádovE n!kolik mikroPoužijeme-li uanzistor6 p-n-p, je nutno pfevr4tit faradd, v našem pflpadč se nejl~pc osvEdčily · polaritu zdroje a kondenzátorů, jinak tranzistory hodnoty 6 M. Mikrofon použijeme dynamický. Protože ncnl zn.iC!me. V ~ašem pfipadE,, jak vidlme na kresbě zapojen(, předpoklad, že by pflstroj pracoval za velkých teplornJch toleranci, nejsou pracovnl body tranpracu1cme s tranzistory n-p-a. Proto je nutné abyc~om kolcktor6m dodati kladn~ napEtl vzhlede~ zistor6 ~tabilizov4ny. Výkonov~ zesHenl pfisrroje se k equtor6m a bbim. Pfi spln!.ni daných podmlnek pohybu1c kolem 26 dB. Napéjccl napEd je nejse rovná napčd kolektor-emitor napEd Us, tedy ménE 3 V. U tranzistorl1 s vldim zbYtkovým proudem kolektord lze použit napltl vyillho - 6 at 9 V. napčti baterie, zmealen~mu o úbytek napčd na N41 zesilovač byl zkoušen pfi 6 V. zatěfovacim odporu R,. Ve formě rovnice dostaneme: CelY zesilovač rn\lžeme umístit na pomčrnE malý zko~šen
788
VTM
VOBEC
UČEBNI
Učebnf pomňcky
Jsou dnes ve všech druz:fch škol neodmyslltelni soul.i.st vyučovad hodiny a Jkolnl výchovy vůbec. Proto Je nutn4 vybavovat Jkoly p1Cstrojl a nhornýml pomllckaml a soulasni je ustavllni modernlzo-vat, aby úroveň učebnich pomClcek odpovídala dnelnf úrovni vidy I techniky a byla v soulldU s nirolnostl učPbnlch osnov a s vývofem vlech poznatkO. A nov' učebnf pomňcky jsou.Stali se jít podfvat na Stilou výstavu ulebnfch pomůcek v Praze 1. Nirodnf 20, a obdobnou výstavu v 81.nsk' Bystrici. Uvldfte tam mnoho prlstrojO a pomOcek sutlckých nebo pohyblivých. Zvlilt· nf pozornost vlnovall pofadatel' audlovJzuilnfm pomOckim, lkol9lmu filmu, diafilmu. smylkim, dlapozltlvúm I promftacfm pffstrojOm. Sdli výstava učebnfch pomůcek v Praze nenf vlastni novinkou - byla otevPena 26. bfezna 1963. Al dosud JI zhl~dlo p1es 13 000 nbJtivnlkG. Mez.i nivltivnlky najdete učitele, posluchaCe ulllllt, vychovatele, videe-k' I osvitov6 pracovnlky, a vůbec vlechny, ktdf p11chixejl do styku s výchovnými a didaktickými prob16my. Ovšem jedno sl f(cl musfme: sdl:l výstava učebnlch pomOcek v Praze a Jejf sestra v Bansk• Bystrici, to nenf v lidn6m prfpadi pouh' skladlltl, nemlnni výstlvnl ŠU\, kam se natrvalo pPestlhonly učebnl pomOcky a pff. stroje z výroby a neJrňznijUch dllen . Zde mi nivštivnlk mofnost neJenom zhl6dnout exponit, ale vtdlt ho tak6 v flnnostl, v pohybu a soulunl vy. slechnout osvltlujfcf odborný výklad. jsou k dispozici tak6 lnstruktUnr proiramy, napf. o funkci obrnu pfl vyučovinl pffrodoplsu, expozice učeb nlch pomňcek vyrobených sv6pomocl - tak4 dOlefltý podfl -filmy z oboru muematlky, bloloa:I•, pfedlkolnf výchovy a pracovnlho vyučovinf. PoN.daJf se zde zvliltnl fllmov' pofady vinovan6 otbkim výchovy dltf v rodlni, kursy a semln'fe o tom, jak s prh ni vyulft principu nhornostl pPI vyul:ovinl a kursy sdpomocn4 výroby škol nich fllmO, fotodokumentace a Jtn6. ProspUnost a '1spkh výstavy nemOleme dost dob1e vyJidflt v mUft· cfch tuzemských; chcete·ll to slylet v mlPftcfch „svitových" , prostm pfilli sl JI proh"dnout členové pubmentnl delegace Francle a Alflrska, zistupcl ministerstev a peda1oglckých lnstltucf z Maďarské lldov6 republlky, NOR, Konsa a Kuby, byll zde u~Jtel4 z Anglle, Šv6dska, Bel1le. USA , Ceylonu, Egypta a dallfch, xejm6na roz.voJových zemL S velkou po· zornostf sl prohl6dll výstavu, kteri se rozprostfri na ploše p1es 1000 m• a pfesvldl.111 se, te v Československu nov6 ulebnt a nborn6 pomOcky Jsou, a to v bohat•, nebýva" lkile. ·IZ•
ktcfi již podobnou préci dělali . Pli vlastnlm zapojov•nt dblimc dsady, že zcmnJd spoje jcdnothvtch stupňll zesilovače je numo sridEc pokud lze do jednoho bodu. Tak~ vstup a koncový s tupeň. neumJsťujcmc přilil bUzko sebe. Pfi pijcnJ tranzistord ocnahflv4mc vývody ttanzistorO. dlouho. Mohly by se velmi rychle zničit, protofc teplota mi na tranzistory zhoubnt vliv. Při stavbE ncdělémc nic pfckotnE. Zesilovač zapojujeme od koncov~ho stupně a vidy po zapojeni pfezkouštmc, zda scupcA spdvn! pracuje. Ttmsc vyvarujeme mnob~mu zklamáni a zbytcčo~mu hlcd6n1 dvady. Pt•nc.k rozlože„ Tuto variantu doporučujeme zkušcn~jšim kutilům, nf součésú ani rozměry pfbtrojc nejsou zámErně uvedeny. Chceme, aby každý využit av~ho vkusu a tccbnick~ fantazie pfi koncčn~ úpravě pflstrojc. 105NUi'O 107NU70 104-NU71 MAmc-li z.csilovač zapojený, pfckonuolujcmc ještě jednou všechny souč..é.scl. Poti1 je-li vie v poUdku, pfipojlme mikrofon i 1luchátlta a přepneme vypJnač do polohy nzapnuto 14 • Po zapnud se nám musl ve slucbitdcb ozvat Sl charakteristický- šum. Hned si zkuslme poklepem na m.ikrofonJ zda zesHovač reaguje 1 je-li dosti citlivý. Po ochtranEnf vlcch ptlpadnfch dvad pfczkoušlme cel~ zaflzcnl nejl~pe z mlunosti do L-----k:::i.,____.____..____._.~ mlatnosti. 2k Jlndflch Stlkarovaký
prostor, kter:t lze jcltl zmenšit použitím miniaturnlch soueAsů a jejich ffdntm rozlofcnim. Tnuu:iltory umhtimc do drUCkO, což nenl nic jiného ocl p6sck pUiku 1 očkem o pró.mlru atly uanzistoru. Tranzistor vsunudm do očka patfičn! uchytime. Výhoda drUě.k.6 je dvoji: 1 - mime ji1totu 1 te tranzistor je Hdn~ upevn!n; 2 - drUčdc chladl tranzistor a dm zvyluje odolnost tranzistoru proti okolnlm tcplotnlm výkyvilm. Pflattoj zapojlme „po ataru", redy zn•mou klasickou metodou - propojorinim vodiči.\ a vývod6 aouč4sti, nebo poufijcmc destičky 1 plotnfmi spoji.
-T++
VTM
789
• Hrabt Mont• Chrhto vy chYllc• 1 " 6 ho mikrooddechu Jedn6 ruln6 muropole. ve kter6
„
1
• Utone llopacl mJU J• zn,mo, 11 lodnl v1'111k, ponol'i-U 11 pod hladlnu, dopadni al na dno. Platl tedy tak6 t11op.ak pravldlo, le P'•dmlt, kurt obvykle yypluj1 na hlaalnu, se \11'71101! I 1. nejvftll hloublr.7f Konkrjtnl „hno: co 111tan11 kop-.c.hn mlbm, ptl1nl n&hultlnfm", kt•rl dop~vlme na dno moP• (hknlme do hloubky 1 O 000 m) a "•ch•m• vol"I poloh"t "' d"I ta pfedpo. kladu, & I• obal abtohn"I P•Y"tr (f•„) onal
::;~:1~ /";,~:t,r:•i;:!in'A~o~~ J~~~."~:k;
1 odpoYldl k ndemu obrhk11 by mlly do· Uut, I• dleme.I o vidu a ltchnlku n•l•ou uk nelu1lturl'll obbnf • Jednonunn,ml ú1"'Y· jak Hkhi. Vlte Hdy: t - kde byl on1n l•toJnl fllmovt fe1tl„1I: l - t:da •• J•I zlltattnllo U, 5' nebo '44 umf: J - kter1 tnkoslove1ukf film byl n•ll'" uvldn; 4 - .., kt1r6 lldlcl n1kl1d1t1lnvl Hlad' fronta yYIJa ht•rirnl pf1dloha tohoto Olmu, (vh)
„
060 60 o O
• Oltras:c• "•· hras:wJlll1llce1toJ•
ce" Ciloha, J•llml vt •l.ctk1m l• 1ud' 4
•oumlr"' lr•lo. (•k)
oDCJ • A tailr J• dalll l•Po"•k4 nil•pka k OH 196'4; idll'•· kd• a kcu6 olymplj1k6 hry byly v r. 1t01 a 1''48, (u)
z
DANIEL ADAM 'Z VELESLAViNA také budeme vysvětloÝat, proč v té době , ro?:vlřené nábofe nskýml vU· němi a vy?;načujicl se horoucl láskou k bibli , byla prvn í č eskou kn ihou kniha světská , ,, Kron ika Troj ánská' ' , Ale čestné mfsto v děj i nách knihtisku , kterého se t ím našemu národu dostalo , vysv itne nej lépe ?: p řehledu letopočtů prvnlch vyti štěných knih ve světě: Německo 144J), Čechy 1468, Maďarsko 1471, Anglie 1477, Rakousko 1482, Polsko 1491, Rusko 1553 , Sev. Amerika
1638. Tiskai'ů čili „lmpressorů " začalo
M
nohokrát se Jlf OJ:Valy hlasy, proč xa meznlk xač.átku nového
věku
byl vut rok objeveni Ameriky, kdyf pravděpodobně pro lidstvo nadešel nový věk uf o púl stoletl dl'fv - vynalet.enlm knihtisku . Cesta ke knihtisku ovšem trvala
tlslciletf. Primitlvnf dávnověký člo. věk neuměl vúbec psát , ale pl'esto dtll potl'ebu vyjádfit své myšlenky a nápady bud posunky nebo obrazy zvll'at a lid i, dhadným systémem uzl& na l'emlnkách. Později I :z.vliltnlmi značkami, znaménky a hieroglyfy, které tesal do kamene nebo do dl'eva. PoJ:ději byly kámen a dl'evěné desky nahrazeny měkčlm materiálem , listy nebo tkáněmi rostlin, zpracovanou zvífecl koff a konečně, asi pfed 1800 lety, ručně zpracovani:m papfrem , vyrobeným
poprvé v C::lně. Forma knihy, jak
Ji z:náme dnes, uf ve sti"edověku. Tehdy ovšem byla pot řeba I výroba knihy výsadou několika kněží , mni· chů a učených šlechticů. Kniha byla ručně psaná, zdobená umělci často neobyčejně vyspělými , její ?:hotovenf trvalo dlouhá léta a tfm jejf cena dosahovala ohromné výše často stála jedna kniha tolik , co slušný měšťanský dům . Nenf proto divu, fe tam, kde ke knihám mělo p1fstup vice lid!, bývaly přikovány ke stolům silným i řetb:y , jak to mOfeme vidět např. v muxeu knihy ve Žd'áru n. Sb. Vlivem renesance a reformace se ?;ájem o knihy učal tak ?:vyšovat, fe zanedlouho uf nestačila oplsovačská práce mnichů a pfsařských dllen; lidem uf nestačily jen z:právy roznášené po světě cestovateli, poutníky a vojáky - prostě 1 S. sto· leti si přfmo vynutilo světodějný vynález, připisovaný dnes všeobecně Němci Johannu Gutenbergovi. Jeho 24 písmenek ulitých ?: kovu s mofnostf mlllónových variaci - knihtisk - se stalo rhem pi'ednfm nosite lem kultury lidstva; zmizela cenová nedostupnost knihy a tím vlastně učala demokratizace vědy a úbavy. Nějaký český spolupracovnlk Gutenbergův odešel zřejmě od ně ho do Čech, a za pouhých 13 let od vytištěni Gutenbergovy bible sl zařfdll v r. 1468 v Plzni vlastni tlskirnu a vytiskl první českou knihu . Nikdy uf se asi nedovíme jméno tohoto tiskaře, a tHko si zobecněla vlastně
pak u nás rychle přibývat . Ti staff byli opravdovf umělci, ale časem uf jim pi'estávalo tolik ?:ále!et na hod· notě a úpravě dila, šlo jim spfš o mno!stv i a odbyt, dochánlo k tvrdým konkurenčnim úpasOm a honbě u ?:iskem. Jen jediná t iskárna v Praze se v 2 . pol. 16. stol. nedala strhnout tlmto výlučně obchodním směrem a vzala si u úkol opravdu obohatit naše plsemnictvl, co! se ji skutečně podafilo tak, fe celé toto obdob! bývá nazýváno „?:latou dobou " nebo ,,dobou Veleslavfnovou''. Daniel Adam?: Veleslavina, „arci· typografpra!ský", se narodil v Praze r. 1545, tedy přibližně 100 let po tom, co v německé Mohuči dělal Johann Gutenberg prvnf nesmělé pokusy se svým novým vynálezem. Veleslavin se však stal Jeho násle· dovnfkem až mnohem později. Pů· vodně vystudoval filosofii na prafské universitě , pak tam té! sám několik roků vyučoval , a svou slavnou knih· tlskafskou činnost začal al v r. 157 6, kdy se ofenil s dcerou tehdejšího nejlepšlho prafského impressora Melantricha a stal se jeho společnf· kem . I starý Melantrich byl odcho-vancem Karlovy university, býval bakalářem. Všestranně vzdělaný Ve· leslavfn se v novém povoláni zna· menitě osvědčil nejen po strince vědecké a literární, ale I po tech· nické a vydavatelské. Za livota Me· lantrichova byl jeho pravou rukou, a čim byl jeho tchán starší, tfm vice iniciativy Veleslavfn přeblral. A.idll tiskárnu , vyblral pro tisk ta nef· hodnotnějšl drla, sám pfekládal , spisoval pi'edmluvy, staral se o ob· chodn i i hospodái'skou stránku pod· niku, ?:krátka stal se jeho skutečnou hlavou. Ale kdyf Melantrich zemřel, ukázalo se, fe v poslednf vOll od· kázal tiskárnu nikoliv Veleslavínovi, nýbrf svému synu Jil'lmu. Ten však se svému otci v ničem nevyrovnal. Brzy začala tiskárna upadat , obchody se nedaflly, dluhy rostly, a kdyf mladý Jiří po několika letech zemfel a Veleslavfn se znovu ujal zanedbané tiskárny, musel napnout všechny sily, aby ji vyrval z rukou věi'ltelů a splatil všechny dluhy. I přes tyto finančnf zápasy však pozvedl opět podnik tak, fe svými tisky byl znám všude u hranicemi. Veleslavín si pořídil mnoho druhO pfsma, takfe měl celkem 47 sou·
borO abeced a mnofství ozdobných štočků , které dělali nejpředn ě j šl češti I zahran i čn f umělci. V dllně (v nynější Melantrichově ulici) pra·
covalo celkem 20 zam ě stnanc ů, co! byl v t ehd ejší dob ě počet bllfícf se poměr ů m v nej větších sv ě tov ý ch tiskárnách . Veleslavfn vydával knihy n e jrů?:něj š lho obsahu : historické, l é kařské, právnické, nábofenské, hospodá i's ké, bible, slovnlky, kro· niky, kalendáře , ve ?:dokonaleném vydáni ?:novu slavný „ Mattlollho herbái'" , a. vedle všech drahých a přepychových knih vydával pro chudšl čtenáfe i ěetbu lidovou , např . „Apatéku domácl", „Abecedu pobožné m1nlelky" a dalšl - celkem přes 80 děl , mimo drobných tisků. Veleslavin byl ěinný i vei'ejně; ustupoval Staré Město jako člen obecní rady na sněmu, a u všechny své zásluhy byl později povýšen do šlechtického stavu. Po jeho náhlé smrti (1 599) vedla tiskárnu jeho manfelka , později syn Samuel. Byl stejně schopný jako jeho otec: ale v boui'livé době se přidal k českým stavům, podporoval jejich boj proti clsafi, takže po bitvě na Bilé Hoi'e musel uprchnout do ci?:lny a jeho jměnf propadlo. Takový byl konec nejslavnější české tiskárny 16. a 17. stoletf. U Veleslavfna sice nenajdeme nic, ěfm by byl nějak podstatně ovliv· nil světovou vědu a techniku: fádný světoborný vynáln , fádný geniální nápad nebo výkon ; na prvnf pohled by se ?:dálo, fe do našeho seriálu „Co dali světu " ani nepati'i. Ale to, fe dokonalosti svých tisků postavil českou knihu tak vysoko, fe se smě le mohla rovnat tehdejšfm nejdo· konalejšlm tiskům světa, ho nespor· ně staví na jedno z pi'ednfch mfst evropské kultury. Srovnáni tehdejšího knihtisku s dnešním je asi stejné jako· přirov náni křfdel Blériotových k nadzvu· kovým letadlům . Ostatn ě vfc nám o tom řekne těchto několik statis· tických údajO : . Dnefnf tiskafské stroje vytisknou za hodinu 1000-1200 tiskových archů , přičemf 1 tisk . arch se rovná 32 stranám běfného knifnlho formátu; nakladatelskou čin· nost našeho státu reprezentovalo 6_.45 vydaných knilnlch děl v celkovém nákladu 56 526 000 svazků za jediný rok! (údaje jsou z r. 1961).
Dr. SVATAVA ŠTEINEROVÁ
VTM
791
NOMENCLATOll
R._'µ .4'D'R.J LI"( GY I s
BOEMICOLATI NOGRAEcocERMANICVS.
COliIINENS OMNIVM FER...C rcrvm , qu" in proharírnmn1um Joeraauaa-::::::'""cotam•t,~pct.
f9'(Q.Y i'fl'O'TtCLASSES 'DIS-
-..-•-.,. • „„.
7utc~:;_,-g;AaY11 Pli/MA EST /lE 'l1EO,
tna(uinhdioíelabmlaos.da1ut,llud1a, opcri k fanipt1bu1 Ill. DANIEC.IS ADAMI .l W•LISJ.Art s .A
E
'
