ZOOLOGIE RNDr. Oldřich Sychra, Ph.D. Doc. MVDr. Jiří Klimeš, CSc. Ústav biologie a chorob volně žijících zvířat VFU Brno
Upozornění Tento soubor obsahuje obrázky z internetu a knih, u nichž nebyl vyžádán souhlas autora či vydavatele ke zveřejnění. Z tohoto důvodu je určen pouze pro interní potřebu studentů VFU Brno v rámci přípravy k zápočtu a zkoušce ze zoologie. Další šíření tohoto souboru je zakázáno.
Kmen: ostnokožci (Echinodermata)
Kmen: ostnokožci (Echinodermata) BILATERIA – TRIBLASTICA: DRUHOÚSTÍ (DEUTEROSTOMIA) (7 000 druhů) paprsčitě souměrní, larvy bilaterálně symetrické ambulakrální systém – C, D, hmat, pohyb (ambulakrální panožky) P: kožní kostra - Ca destičky, i kompaktní krunýř, ostny T: trubicovitá nebo vakovitá, patra, anus dorzálně R: gonochoristé, planktonní larva – dipleurula madreporit
Kmen: ostnokožci (Echinodermata) Třída: Lilijice
Třída: Hvězdice
Třída: Hadice
Třída: Ježovky
Aristotelova lucerna
Význam jako potravina: • gonády ježovek – delikatesa • sumýši - trepang – surovina v čínské kuchyni, nadměrný lov (CITES) Třída: Sumýši
Kmen: strunatci (Chordata)
Kmen: strunatci (Chordata) popsáno 60 000 druhů. základní znaky: Struna hřbetní – notochord (chorda dorsalis) N: trubicovitá – mozek a mícha, dorzálně! C: srdce nebo pulsující céva hltan - žaberní štěrbiny endostyl, z něj štítná žláza pravý (postanální) ocas
postanální ocas
prvoústí
PODKMEN: PLÁŠTĚNCI (TUNICATA = UROCHORDATA) (2 000 DRUHŮ)
Výhradně mořští, solitérní nebo koloniální přisedlí (sumky) nebo pelagičtí (salpy, vršenky). P: pevný obal (plášť) z polysacharidu tunicinu. Chorda a nervová soustava – v dospělosti se redukují C: otevřená, V: chybí, R: hermafroditi (proterandrie), oplození vnější a vývoj nepřímý. Nepohlavně - pučením (vznik kolonií), častá je složitá metageneze. Třída: Sumky (1900 druhů), třída: Salpy (50 druhů), třída: Vršenky (60 druhů)
PODKMEN: BEZLEBEČNÍ (ACRANIA = CEPHALOCHORDATA) (30 DRUHŮ) Mořští živočichové Rybovitý tvar těla s ploutevním lemem. Chorda zachována po celý život C: uzavřená V: podobná protonefridiální soustavě ploštěnců R: gonochoristé, vývoj je nepřímý kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum) Dorůstá délky 5-6 cm. Modelový organismus.
PODKMEN: OBRATLOVCI (VERTEBRATA/CRANIATA)
58 000 druhů • endoskelet (chrupavka nebo kost) • obratle (vertebrae) • derma (cutis, integumentum commune) = epidermis + dermis (corium) + subcutis (hypodermis) • párové ledviny, nefron • žábry nebo plíce • svalová vrstva v GIT → peristaltika • neurální lišta a ektodermální plakody – základní embryonální specifikum obratlovců! Typy obratlů
ocas
hlava
Obratlovci – krevní oběh
ryba
obojživelník, plaz
žábry
krev okysličená;
pták, savec plíce
odkysličená;
smíšená.
aortální oblouky – původně 6, redukce
• ploutvovci (Pisces) - parafylum, primárně vodní živočichové, bez krčních obratlů, mají ploutve, žábry Lat. piscis, řec. ichthys = ryba
• čtvernožci (Tetrapoda) - monofylum, terestričtí, mají krční obratle, primárně pětiprsté končetiny, plíce
Fosilní ploutvovci
Haikouichthys – zřejmě nejstarší známý obratlovec Štítnatci (Ostracodermi) bezčelistnatci Konodonti (Conodonta) bezčelistnatci
Trnoploutví (Acanthodii) čelistnatci Pancířnatci (Placodermi) – čelistnatci. Dunkleosteus – vrcholový predátor, délka 10 m
Kruhoústí (Cyclostomata) (parafylum?) Craniata = sliznatky + Vertebrata (mihule, paryby…)
(bezčelistnatci - Agnatha – parafylum) nemají čelisti, šupiny ani párové ploutve štíhlé úhořovité tělo, fibrózní n. chrupavčitá kostra, perzistuje chorda, 8 párů hlavových nervů
Třída: sliznatky (Myxinoidea) • • • • • •
Mořské, 30 druhů Sliznatka cizopasná nemají obratle (Myxine glutinosa) holá kůže s enormní sekrecí slizu tělní tekutiny izotonické s mořskou vodou (jako jediní obratlovci) oči zakrnělé živí se bentosem, mrtvými nebo hynoucími rybami, kadávery velryb • jazyk se 2 ozubenými laloky
Třída: mihule (Petromyzontida) 40 druhů • 7 párů žaberních otvorů • ústní přísavný terč + ozubený jazyk • nepárové nozdry • v dospělosti nepřijímají potravu nebo predace/parazitismus • některé anadromní • larva minoha - filtrátor
minoha
Infrakmen: čelistnatci (Gnathostomata) • čelisti – odvozeny z žaberních oblouků • párové končetiny/ploutve • paryby, „ryby“, čtvernožci
Třída: paryby (Chondrichthyes) Sekundárně chrupavčitá kostra, chorda redukována, ale přetrvává mořské, velké (průměrná velikost 2 m) predátoři – rozvinuté smyslové orgány, silné čelisti, mohutná svalovina
ploutve – párové prsní a břišní - 2 hřbetní ploutve - heterocerkní ocasní p. plakoidní šupiny + obnovující se zuby spodní ústa, spirální řasa v GIT močovina + TMAO v krvi není plynový měchýř – místo něj velká játra
Anatomie žraloka (ostroun)
Spirální řasa ve střevě (typhlosolis)
Podtřída: příčnoústí (Neoselachii = Elasmobranchii) 9 řádů obvykle 5 párů žaberních štěrbin, spirakulum výborný čich, vnímání vibrací (postranní čára), elektroreceptory (Lorenziniho ampuly) žralok obrovský (Rhincodon typus)
žralok bílý (Carcharodon carcharias) Lorenziniho ampuly
kladivoun (Sphyrna sp.)
máčka (Scyliorhinus sp.)
Žraloci vnitřní oplození, oviparní, ovoviviparní n. viviparní, pomalá reprodukce, nízká plodnost, pozdní dospívání → ohrožení nadměrným lovem
vejce resp. embryo žraloka (rohovité pouzdro, poutka)
Lov 100 milionů ks /rok, např. pro ploutve – drahá delikatesa v čínské gastronomii, týrání x žraloci usmrtí cca 5 lidí/rok
Rejnoci • dorzoventrálně oploštělé tělo, velké prsní ploutve • někdy elektrické orgány, pilovitý trn s jedovou žlázou Parejnok elektrický, trnuchy, manty
Podtřída: chiméry (Holocephali) bentické, bizarní vzhled
Chiméra podivná (Chimaera monstrosa)
Třída: paprskoploutví (Actinopterygii) paprskoploutví (Actinopterygii) + svaloploutví (Sarcopterygii) = býv. ryby (Osteichthyes) - parafylum > 27 000 druhů – evolučně nejúspěšnější obratlovci věda – ichtyologie vznik v siluru adaptivní radiace ve sladké vodě, návrat do moře poikilotermní • zdroj 15 % potravin živočišného původu • lov téměř 100 mil tun/rok • mořský rybolov • akvakultury • rybníkářství • sportovní rybářství • akvaristika
šupiny (squamae) kostěné, tj. mezodermální původ (x plazi)
ocasní ploutev (pinna caudalis) heterocerkní
jeseter
ganoidní
homocerkní
ktenoidní difycerkní cykloidní
okoun
úhoř
postavení úst
koncové svrchní
spodní amficélní obratle
požerákové zuby skřele (operculum)
žaberní oblouky
Krevní oběh – v srdci odkysličená krev
Sinus venosus
žábry (branchiae), skřele (operculum) žaberní oblouky
Bulbus arteriosus
Osmoregulace sladkovodní x mořské ryby
krev hypertonická
krev hypotonická
Smysly Akomodace oka: a-ryba, b-savec
plynový měchýř (vesica natatoria) ductus pneumaticus u bazálnějších skupin (spojení s jícnem) Weberův orgán - sluch
čichové jamky
neuromasty
Postranní čára (proudový orgán, linea lateralis)
Anatomie paprskoploutvích (okoun)
segmentace - myomery
Hnízdo koljušky
Reprodukce vnější oplození r-stratégové; obvykle není péče o potomstvo (ale mnoho výjimek) někdy změna pohlaví (proterogynie, proterandrie) jikry, jikernačky (♀), mlíčí, mlíčňáci (♂) tření, trdliště „larvy“ = plůdek
Jikry - stadium očních skvrn
Péče o potomstvo –např. tlamovci, tlamouni Plůdek se žloutkovým váčkem Ryby litofilní, fytofilní, pelagofilní, psamofilní, ostrakofilní…
gamodromní migrace (diadromní ryby) • katadromní – sladkovodní, tření v moři (úhoř) • anadromní - moře, tření v řekách (losos)
Podtřída: bichiři (Cladistia) Afrika, sladkovodní
Podtřída: chrupavčití (Chondrostei) Řád: jeseteři (Acipenseriformes) Bichir
Čeleď: jeseterovití (Acipenseridae) Čeleď: veslonosovití (Polyodontidae) Jeseter (Acipenser sp.)
Holarktida,
Vyza velká (Huso huso)
Veslonos americký (Polyodon spathula)
anadromní/sladkovodní akvakultury
kaviár – Kaspické moře
Podtřída: Neopterygii Řád: kostlíni (Lepisosteiformes) Řád: kaprouni (Amiiformes) primitivní americké skupiny
Kostlín (Lepisosteus sp.)
Kaproun (Amia calva)
Infratřída: kostnatí (Teleostei) všechny následující řády
Holobřiší (Anguilliformes) Leptocefalní larvy, „sklenění úhoříci“, monté
leptocephalus
Úhoř říční (Anguilla anguilla) Muréna obecná (Muraena helena)
Bezostní (Clupeiformes) Sleďovití (Clupeidae), sardelovití (Engraulidae) zásadní ekonomický význam Tah sardinek u pobřeží JAR přitahuje největší koncentrace predátorů na světě
Sleď obecný (Clupea harengus)
Šprot obecný (Sprattus sprattus)
Sardinka obecná (Sardina pilchardus)
Sardel obecná (Engraulis encrasicolus)
Korušky (Osmeriformes) • Stříbrnice atlantská (Argentina silus), „holandský pstruh“ – nízká reprodukce, proto lépe nekonzumovat
• Huňáček severní (Mallotus villosus) „kapelín“ z angl. capelin zdroj nepravého „kaviáru“
Máloostní (Cypriniformes) Kaprovití (Cyprinidae)
„Bublinoočka“ (Carassius a. auratus)
Kapr obecný - sazan Karas zlatý (Carassius a. auratus)
Koi kapr
„Závojnatka“ (Carassius a. auratus) Dánio pruhované (Danio rerio)
Parmička čtyřpruhá (Puntius tetrazona)
Kapr obecný (Cyprinus carpio) - šupináč
Cejn velký (Abramis brama)
Karas obecný (Carassius carassius)
Kapr obecný – řádková forma
Plotice obecná (Rutilus rutilus)
Perlín obecný (Scardinius erythrophthalmus)
Parma obecná (Barbus barbus) Lín obecný (Tinca tinca)
Jelec tloušť (Leuciscus cephalus)
Bolen dravý (Aspius aspius)
Amur bílý (Ctenopharyngodon idella)
Ostroretka (Chondrostoma sp.)
Ouklej obecná (Alburnus alburnus)
Tolstolobik (Hypophthalmichthys sp.)
Podoustev říční (Vimba vimba)
Hořavka duhová (Rhodeus sericeus)
„třecí vyrážka“
Střevle potoční (Phoxinus phoxinus)
Hrouzek (Gobio sp.)
Sekavcovití (Cobitidae)
Piskoř (Misgurnus sp.)
Sekavec (Cobitis sp.)
Mřenkovití (Balitoridae) Mřenka (Barbatula sp.)
Trnobřiší (Characiformes) Tetrovití (Characidae) Jižní Amerika, sladkovodní
Piraňa obecná (Pygocentrus nattereri)
Tetra skvělá (Hemigrammus pulcher)
Colossoma sp.
Neonka červená Tetra neonová, neonka (Paracheirodon axelrodi) (Paracheirodon innesi) x kardinálka čínská (Tanichthys albonubes) – řád máloostní x rasbora klínoskvrnná (Rasbora heteromorpha) – řád máloostní
Sumci (Siluriformes)
Pancéřníček (Corydoras sp.)
Sumec velký (Silurus glanis)
Krunýřovec (Ancistrus sp.)
Siluridae Callichthyidae Loricariidae Pangasiidae Ictaluridae Sumeček americký (Ameiurus nebulosus)
Jižní Amerika, živí se řasami, akvária
Pangas spodnooký (Pangasianodon hypophthalmus)
Lososi (Salmoniformes) Salmo (atlantští lososi) pstruzi – menší druhy obou rodů
Oncorhynchus (pacifičtí lososi)
♀ ♂ Losos obecný (Salmo salar)
pinna adiposa Losos gorbuša (Oncorhynchus gorbuscha)
Pstruh obecný (Salmo trutta)
Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), dříve Salmo gairdneri
Hlavatka obecná (Hucho hucho)
Siven americký (Salvelinus fontinalis)
Síh severní (Coregonus sp.)
Lipan podhorní (Thymallus thymallus)
Štiky (Esociformes) Štikovití (Esocidae) Holarktické, sladkovodní, dravé ryby
Štika obecná (Esox lucius)
Hrdloploutví (Gadiformes) Treskovití (Gadidae)
břišní ploutve před prsními, několik hřbetních ploutví, ploutve bez ostnů, často 1 vous ekonomicky významné Treska pestrá (Theragra chalcogramma) „aljašská treska“
Treska obecná (Gadus morhua)
Štikozubcovití (Merlucciidae) Mník jednovousý (Lota lota)
Štikozubec obecný (Merluccius merluccius) – „hejk, mořská štika“
Cípalové (Mugiliformes) pobřežní mořské nebo brakické vody, teplejší moře
Ďasové (Lophiiformes)
Cípal hlavatý (Mugil cephalus)
mořští, bentičtí, hlubinní, kryptický vzhled, lákání kořisti Ďas mořský (Lophius piscatorius)
Halančíkovci (Cyprinodontiformes) Halančíkovití (Aplocheilidae) Živorodkovití (Poeciliidae)
Halančík (Aphyosemion sp.)
Ovoviviparie („živorodky“), samci - gonopodium, Neotropis, většinou sladkovodní
♀ ♂
Živorodka duhová, „gupka, paví očko“ (Poecilia reticulata)
Mečovka mexická (Xiphophorus helleri)
Volnoostní (Gasterosteiformes) Koljuškovití (Gasterosteidae) Jehlovití (Syngnathidae)
Jehla (Syngnathus sp.)
Koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus)
Řasovník (Phycodorus sp.)
dnes ohrožení – tradiční čínská medicína spotřebuje 30 mil koníčků/rok
Koníček (Hippocampus sp.)
Ropušnice (Scorpaeniformes) mořské, bentické, toxické trny, kryptické nebo aposematické zbarvení některé ekonomicky významné (Sebastes sp.)
Ropušnice obecná (Scorpaena scrofa)
Odranec (Synanceia)
Perutýn ohnivý (Pterois volitans) nedávno zavlečen do Atlantiku – ekol. katastrofa
Vranka obecná (Cottus gobio)
Okouník mořský (Sebastes marinus)
Ostnoploutví (Perciformes) Okounovití (Percidae)
„psí zuby“ Okoun říční (Perca fluviatilis)
Candát obecný (Sander lucioperca)
Makrelovití (Scombridae)
Makrela obecná (Scomber scombrus)
Tuňák obecný (Thunnus thynnus)
Drastické metody lovu táhnoucích tuňáků zaháněním do síťových pastí a pobíjením přetrvaly ve Středomoří ze starověku až do současnosti
Stavy tuňáků obecných poklesly o 70-90 %; dnes se chovají v mořských akvakulturách
Aukce tuňáků v Japonsku pro přípravu sushi – ryba na obr. vpravo dole byla vydražena za 750 tis. USD
Pražmovití (Bramidae)
Mořanovití (Sparidae)
Pražma obecná (Brama brama) – „cejn mořský“
Mořan (Spondyliosoma sp.)
Mořčákovití (Moronidae) Pamakrelovití (Gempylidae)
Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax) –“mořský vlk“
Pamakrela temná (Lepidocybium flavobrunneum) – „máslová ryba“ - kumuluje špatně stravitelné tuky, konzum může vyvolat průjem!
Okounkovití (Centrarchidae)
Okounek pstruhový (Micropterus salmoides) - ČR Slunečnice (Lepomis sp.)
Latidae Robalo nilský (Lates niloticus) „nilský okoun“
Zlakovití (Coryphaenidae) Zlak nachový (Coryphaena hippurus) – „mahi mahi“
Parmicovití (Mullidae) Parmice (Mullus sp.)
Kranasovití (Carangidae)
Kranas obecný (Trachurus trachurus)
Soltýnovití (Sphyraenidae)
Soltýn barakuda (Sphyraena barracuda)
Hlaváčovití (Gobiidae)
Mangrove – biotop lezců, „líheň“ mnoha druhů ryb
Hlavačka mramorovaná (Proterorhinus marmoratus) - ČR Lezec obojživelný (Periophthalmus sp.)
• Pomcovití (Pomacanthidae) • Klipkovití (Chaetodontidae)
Pomec (Pomacanthus sp.)
korálové útesy, mořská akvária Klipka (Chaetodon sp.)
Vrubozubcovití (Cichlidae) velká africká jezera (Malawi, Tanganika) Tlamoun nilský (tilápie) (Oreochromis niloticus)
Plachetníkovití (Istiophoridae)
Marlín modrý (Makaira nigricans)
Mečounovití (Xiphiidae) Mečoun obecný (Xiphias gladius)
„Cichlidy“ (Cichlidae) Jižní Amerika, sladké vody
Skalára amazonská (Pterophyllum scalare)
Terčovec červený (Symphysodon discus)
Guramovití, „labyrintky“ (Osphronemidae)
přídatný dýchací aparát (labyrint) péče o potomstvo, hnízdo z bublin
Čichavec perleťový (Trichogaster leeri)
Rájovec dlouhoploutvý (Macropodus opercularis)
Bojovnice pestrá (Betta splendens)
Platýsi (Pleuronectiformes)
• kambalovití (Bothidae)
• pakambalovití (Scophthalmidae) • jazykovití (Soleidae)
• platýsovití (Pleuronectidae) Platýs (Hippoglossus sp.) „halibut“
Jehlotvární (Beloniformes) Medaka japonská (Oryzias latipes)
Gavúni (Atheriniformes)
Aterina (Atherina sp.)
Příklady nesmyslných označení v tržní síti: Grundle-ančovičky Mořská štika Mořský vlk Holandský pstruh Delfínovitá ryba mahi-mahi Ostroun neboli mořský úhoř Kaviár z „mořského zajíce“ Ďas neboli polorejnok atd.
Čtverzubci (Tetraodontiformes) Čtverzubcovití (Tetraodontidae) Čtverzubec skvrnitý (Takifugu vermicularis) fugu – alimentární intoxikace (delikatesa v Japonsku) tetrodotoxin - bakterie Vibrio spp.
Ježíkovití (Diodontidae) Ježík (Diodon sp.) distenze GIT
Měsíčníkovití (Molidae) Měsíčník svítivý (Mola mola) pelagický, toxický, ocas redukován, nejplodnější obratlovec
Mořský rybolov • nadměrný objem, drancování omezených zdrojů • populace ryb se nestačí obnovovat • dříve hojné druhy dnes ohroženy vyhubením • tradiční oblasti už nerentabilní, lov v odlehlých oblastech • omezující kvóty nedostatečné nebo nedodržované • nevhodné metody lovu (vlečné a tenatové sítě) • devastace mořského dna a veškerých forem života na něm • likvidace „vedlejšího úlovku“ – želvy, albatrosi, delfíni • nehumánní metody lovu • znečištění světových moří a oceánů, globální oteplení
www.fishonline.org www.fishbase.org
„Vedlejší úlovek“ delfíni želvy
albatrosi
lachtani
Třída: Svaloploutví (Sarcopterygii) klíčový význam pro vývoj tetrapodů – fosilní vějířoploutví (Rhipidistia) Podtřída: Lalokoploutví (Actinistia), 2 druhy; latimérie podivná (Latimeria chalumnae), živá zkamenělina (prvohory), poprvé ulovena v roce 1938.
Podtřída: Dvojdyšní (Dipnoi) - žábry a jeden nebo dva plicní vaky (vychlípenina hřbetní části trávicí trubice); choany – vnitřní nozdry; 6 druhů. Zástupci: bahník americký, bahník východoafrický, bahník australský
Antennariidae Ogcocephalus darwini
Ichthyostega
Tetrapoda
DEVON
Rhipidistia
Tiktaalik
Rhyniognatha hirsti 400 milion years ago
Meganeura – až 75 cm rod Ostrava z ostravského svrchního karbonu
