ZOOLOGIE OBRATLOVCI RNDr. Oldřich Sychra, Ph.D.
Kmen: strunatci (Chordata) popsáno 60 000 druhů. základní znaky: Struna hřbetní – notochord (chorda dorsalis) N: trubicovitá – mozek a mícha, dorzálně! C: srdce nebo pulsující céva hltan - žaberní štěrbiny endostyl, z něj štítná žláza pravý (postanální) ocas
postanální ocas
prvoústí
PODKMEN: PLÁŠTĚNCI (TUNICATA = UROCHORDATA) (2 000 DRUHŮ)
Výhradně mořští, solitérní nebo koloniální živočichové, žijící přisedle (sumky) nebo pelagicky (salpy, vršenky). P: pevný obal (plášť) z polysacharidu tunicinu. Chorda a nervová soustava – v dospělosti se redukují C: otevřená, V: chybí, R: hermafroditi (proterandrie), oplození vnější a vývoj nepřímý. Nepohlavně - pučením (vznik kolonií), častá je složitá metageneze. Třída: Sumky (1900 druhů), třída: Salpy (50 druhů), třída: Vršenky (60 druhů)
PODKMEN: BEZLEBEČNÍ (ACRANIA = CEPHALOCHORDATA) (30 DRUHŮ) Mořští živočichové Rybovitý tvar těla s ploutevním lemem. Chorda zachována po celý život T: hltan s funkcí žaberního koše (filtrace) C: uzavřená V: podobná protonefridiální soustavě ploštěnců R: gonochoristé, vývoj je nepřímý Zástupci: kopinatec plžovitý Dorůstá délky 5-6 cm. Modelový organismus.
PODKMEN: Obratlovci (VERTEBRATA) (58 000 druhů) V ČR OKOLO 570 DRUHŮ Ploutvovci - Pisces, primárně vodní živočichové - chybí krční oddíl páteře, končetinami jsou ploutve, dýchají pomocí žaber a srdce má jednu předsíň. Čtyřnožci - Tetrapoda, suchozemské třídy - mají krční páteř, původně mají pětiprsté končetiny, dýchají pomocí plic a jejich srdce má dvě předsíně.
Fylogeneze obratlovců
pláštěnci bezlebeční
strunatci
obratlovci Craniata
Fylogeneze obratlovců
strunatci
čelistnatci (Gnathostomata) obratlovci Craniata
Infrakmen: kruhoústí (Cyclostomata) Struna hřbetní i u dospělců. 7 párů žaberních otvorů, nepárový ploutevní lem Třída: Sliznatky (Myxinoidea) (30 druhů) Mořské. Živí se bezobratlými, v dospělosti i mrtvými nebo poraněnými rybami. Zástupci: sliznatka velká, sliznatka cizopasná Třída: Mihule (Petromyzontida) (41 druhů) Ústa s přísavným diskem a rohovitými zoubky. V dospělosti potravu nepřijímají nebo parazitické Vývoj nepřímý - larva minoha (filtruje potravu) Některé druhy jsou anadromní, jiné jen sladkovodní. Zástupci: mihule potoční; mihule ukrajinská.
Fylogeneze obratlovců
strunatci
Osteognathostomata čelistnatci (Gnathostomata) obratlovci Craniata
Infrakmen: čelistnatci (Gnathostomata) čelisti - přeměnou prvního žaberního oblouku. Mají vytvořeny párové končetiny. Třída: Paryby (Chondrichthyes) Mořští, vzácně sladkovodní. Kostra - chrupavčitá, chorda zachovaná a prostoupená těly obratlů,plakoidní šupiny – v čelistech zuby, ploutve - párové (prsní, břišní) a nepárové (řitní, hřbetní, ocasní) Nemají plynový měchýř. Oplození je vnitřní (kopulační orgány samců z břišních ploutví) vejcorodé, vejcoživorodé i živorodé (žloutková placenta), Podtřída: Chiméry (Holocephali) Podtřída: Příčnoústí (Elasmobranchii) žraloci a rejnoci 5 – 7 žaberních štěrbin dobrý sluch a čich, postranní čára. rejnoci - elektrické výboje nebo jedové trny. Zástupci: žralok obrovský, žralok bílý, máčka skvrnitá, rejnok hladký, rejnok krátkoocasý, manta
Fylogeneze obratlovců
strunatci
svaloploutví (Sarcopterygii) Osteognathostomata čelistnatci (Gnathostomata) obratlovci Craniata
Třída: Paprskoploutví (Actinopterygii) dříve třída ryby (Osteichthyes) (40 řádů, 430 čeledí, asi 28 500 druhů) mořské, sladkovodní, tažné - anadromní z moře do řek (např. losos obecný), katadromní - opačně (např. úhoř říční).
Rybí pásma – pstruhové, lipanové, parmové, cejnové kostěné šupiny – (ze škáry) cykloidní, ktenoidní. Ploutve - paprsky – nepárové (hřbetní, ocasní, řitní, tuková ploutvička) a párové (prsní, břišní) Ocasní ploutev homocerkní, difycerkní, heterocerkní Smysly - čich, zrak, sluch (Weberův aparát) postranní čára - informace o pohybu vody plynový měchýř orgán dýchací nebo rezonanční Ryby jsou obvykle gonochoristé, hermafroditismus se vyskytuje výjimečně. Většina rybích druhů je oviparních a oplození je vnější (tření). vzácněji ovoviviparie nebo viviparie (vnitřní oploz.). Trdliště, jikry, mlíčí, plůdek, zřídka péče o potomstvo
Podtřída: Chrupavčití (Chondrostei) Řád: Jeseteři (Acipenseriformes) protáhlá hlava, rypec, se spodními ústy a vousky - bentofágové. Ocasní ploutev - heterocerkní, ganoidní šupiny. hospodářsky nejcennější druhy ryb - maso a jikry (černý kaviár) = ohrožení Zástupci - vyza velká (Huso huso) délka 8 m a hmotnosti až 3200 kg, věk přes 100 let, jeseter hvězdnatý (Acipenser stellatus), jeseter malý (Acipenser ruthenus), veslonos americký (Polyodon spathula) délka 2 m a hmotnosti 90 kg
Podtřída: Kostnatí (Neopterygii) sleď obecný Řád: Holobřiší - úhoř říční, larvy tzv. monté Řád: Bezostní - sardel obecná, sleď obecný, sardinka obecná, šprot obecný Řád: Máloostní - čeleď: kaprovití- kapr obecný, lín obecný, amur bílý, karas obecný, parma obecná, cejn velký, bolen dravý, plotice obecná, hrouzek obecný, střevle potoční, hořavka duhová Akvarijní ryby: kardinálka čínská, parmička čtyřpruhá, dánio pruhované kapr
dánio pruhované
hrouzek
parmička čtyřpruhá
Podtřída: Kostnatí (Neopterygii) Řád: Trnobřiší - piraňa obecná, tetra neonová -neonka Řád: Sumci - sumeček americký, sumec velký, krunýřovec mnohotrnný, pangas Řád: Štiky - štika obecná Řád: Lososi - losos obecný, pstruh obecný, hlavatka obecná, lipan podhorní. Řád: Hrdloploutví - mník jednovousý, treska obecná, treska pestrá, mník mořský.
tuková ploutvička
lososi treska obecná
Podtřída: Kostnatí (Neopterygii) Řád: Halančíkovci - živorodka duhová - ”paví očko”, mečovka mexická Řád: Volnoostní - koljuška tříostná, koníček tečkovaný Řád: Ostnoploutví - okoun říční, candát obecný, akvarijní – cichlidy (skalára amazonská, terčovec červený), bojovnice, rájovec, čichavec mořské - tuňák pruhovaný, tuňák obecný, makrela obecná Řád: Platýsi - platýs bradavičnatý, kambala, jazyk obecný
Decimování populací moř. ryb a žraloků nadměrným rybolovem, devastace dna, ohrožení dříve hojných druhů (treska obecná aj.), nezáměrné hubení delfínů, želv, albatrosů atd.
Fylogeneze obratlovců
strunatci
nozdratí (Choanata) svaloptoutví (Sarcopterygii) Osteognathostomata čelistnatci (Gnathostomata) obratlovci Craniata
Fylogeneze obratlovců
strunatci
čtvernožci (Tetrapoda) nozdratí (Choanata) svaloploutví (Sarcopterygii) Osteognathostomata čelistnatci (Gnathostomata) obratlovci Craniata
Třída: Svaloploutví (Sarcopterygii) klíčový význam pro vývoj tetrapodů – fosilní vějířoploutví (Rhipidistia) Podtřída: Lalokoploutví (Coelacanthimorpha) latimérie podivná (Latimeria chalumnae), živá zkamenělina (prvohory), poprvé ulovena v roce 1938.
Podtřída: Dvojdyšní (Dipnoi) - žábry a jeden nebo dva plicní vaky (vychlípenina hřbetní části trávicí trubice) (6 druhů). Zástupci: bahník americký, bahník východoafrický, bahník australský
Název: vnitřní nozdry = choany
Antennariidae Ogcocephalus darwini
Fylogeneze obratlovců
strunatci
blanatí (Amniota) čtyřnožci (Tetrapoda) nozdratí (Choanata) svaloploutví (Sarcopterygii) Osteognathostomata čelistnatci (Gnathostomata) obratlovci Craniata
Třída: Obojživelníci (Amphibia) 4 800 druhů ektotermní (poikilotermní) - tělesná teplota je proměnlivá kůže – množství žláz (často jedovatý sekret - aposematické zbarvení - výstraha) oplození vnější (žáby) i vnitřní (červoři, ocasatí - spermatofor), vejcorodí i živorodí (vzácně), nepřímý vývoj s vodními larválními stadii, Larvy (pulci) dýchají žábrami, dospělci většinou plícemi, kožní dýchání. Hlasový orgán žab - hlasivkové blány, rozechvívané proháněním vzduchu mezi plícemi a ústní dutinou. Rezonanční vaky na hrdle nebo po stranách hlavy. U larev - proudový orgán - udržování rovnováhy a postoje, vnímá vlnění ve vodním prostředí.
Řád: Červoři (Gymnophiona) skupina tropických obojživelníků (160 druhů)
Řád: Ocasatí (Caudata) 130 druhů Zástupci: mlok skvrnitý, čolek obecný, čolek velký, čolek horský, žebrovník Waltlův, velemlok čínský, pamlok sibiřský, macarát jeskynní, axolotl mexický
neotenie - pohlavní dospělost larev
Řád: Žáby (Anura) 4400 druhů rozmnož. - jaro, voda, páření – amplexus Zástupci: Kuňka obecná, blatnice skvrnitá, ropucha obecná, ropucha zelená, ropucha obrovská, rosnička zelená, skokan hnědý, skokan skřehotavý, největší je skokan (Conraua goliath). Čeleď: Pralesničkovití (Dendrobatidae) - tzv. šípové žáby, pipa americká, drápatka vodní (labor. chovy, experimenty)
Fylogeneze obratlovců
Lepidosauria
Diapsida plazi
strunatci
blanatí (Amniota) čtyřnožci (Tetrapoda) nozdratí (Choanata) svaloploutví (Sarcopterygii) Osteognathostomata čelistnatci (Gnathostomata) obratlovci Craniata
Archosauria
Třída: Plazi (Reptilia) (7800 druhů) Vznik ve svrchním karbonu (před 300 miliony let) – rozkvět v druhohorách vytvoření kožní bariéry a plodových obalů - amnion, chorion, allantois – rozmnožování už není vázáno na vodu Ektotermie (poikilotermie, heterotermie) - behaviorální termoregulace, neukončený růst (rostou po celý život), velmi malá spotřeba potravy. Oba aortální oblouky. P: vnější vrstva kůže silně rohovatí - postupné odlupování (krokodýli, želvy), cyklické svlékání (hadi). Škára (dermis) často obsahuje kostěné útvary - krunýř želv, tzv. břišní žebra krokodýlů, osteodermy.
Třída: Plazi (Reptilia) (7800 druhů) Chromatofory (chameleoni), Autotomie - sebeobranné odvržení ocasu. Dominantní smysly - zrak (většina denních plazů vidí barvy) a čich (vomeronazální - Jacobsonův orgán), sluch u druhů dorozumívajících se hlasy (gekoni a krokodýli), specializované termoreceptory registrující infračervené záření (hadi). T: ústní dutina - slinné žlázy (retní žlázy u jedovatých hadů modifikovány v žlázy jedové). R: gonochoristi, vzácně hermafrodismus (křovinář Bothrops insularis), partenogeneze (slepák brahmánský Ramphotyphlops braminus). Oplození vnitřní, většinou vejcorodí (oviparní), vzácněji vejcoživorodost (ovoviviparie) (např. ještěrka živorodá), pravá živorodost - vznik jednoduché nebo i pokročilejší placenty. Zřídka péče o potomstvo.
Řád: Želvy (Testudines) Krunýř – karapax a plastron. Vejcorodé. Nemají zuby. Zástupci: Želva bahenní, želva nádherná, želva zelenavá, želva žlutohnědá, želva obrovská, kajmanka dravá, kareta obecná, kareta pravá, kožatka velká Řád: Haterie (Rhynchocephalia) 2 druhy „živoucí zkameněliny“ (druhohory), haterie novozélandská
Řád: Šupinatí (Squamata) (přes 95 % druhů plazů). Podřád: Ještěři Čeledě: Agamovití, leguánovití, chameleonovití, gekonovití, scinkovití, ještěrkovití, slepýšovití, varanovití
Podřád: Hadi (Serpentes) typy hadích zubů. 1) aglyfní, 2) opistoglyfní, 3) proteroglyfní, 4) solenoglyfní. Kinetická lebka, neslyší, většinou chybí levá plíce, není moč. měchýř. Čeledě: hroznýšovití, krajtovití, užovkovití, korálovcovití, zmijovití
vodnář kobří
taipan
korálovec
zmije gabunská
chřestýš zelený
kobra indická
Fylogeneze obratlovců
Lepidosauria
Diapsida plazi
strunatci
blanatí (Amniota) čtyřnožci (Tetrapoda) nozdratí (Choanata) svaloploutví (Sarcopterygii) Osteognathostomata čelistnatci (Gnathostomata) obratlovci Craniata
Archosauria
Archosauria Řád: Krokodýli (Crocodylia) 20 druhů Zástupci: Krokodýl nilský, krokodýl mořský, aligátor americký, kajman brýlový, gaviál indický
Archosauria
Anamnia - savci obojživelníci
Lepidosauria želvy šupinatí
Archosauria
haterie krokodýli
ptáci dinosauři
Reptilia Tetrapoda
Amniota
Třída: Ptáci (Aves) (9978 druhů) – v ČR 390 druhů z toho 219 hnízdících Vznik z dinosaurů, druhohory - jura (před 150 miliony lety) - Archaeopteryx (nebyl předkem ptáků). Nejbližší recentní příbuzní – krokodýli (blíž k ptákům než ostatním plazům).
Peří prachové (izolace) a obrysové – stvol (brk a osten), prapor (větve a paprsky). 1) krycí, krovky, 2) letky, 3) pera rýdovací. Vibrisy - hmatová pera (např. lelci, kivi), Pelichání (ekdysis) - nejméně 1x za rok. tzv. svatební šat (před hnízděním), šat prostý (po hnízdění),
Zbarvení peří – fyzikálně optické jevy x pigmenty • melaniny - černá, hnědá, tmavožlutá; • lipochromy a karotenoidy - žlutá, červená; • porfyriny - zelená, růžová.
Kostra - odlehčení a zpevnění kostí - pneumatizace kostí, výztuž trámci lebka – zobák (bez zubů) obratle - krční (10-26) ohebný krk – „5. končetina“ mohutná prsní kost s hřebenem srůst řady kostí končetiny – křídla, zachovány jen 3 prsty – běhák, obvykle 4 prsty Bipední chůze.
Nohy ptáků a) anisodaktylní (nohy hrabací /slepice/, plovací /kachna/, veslovací /kormorán/, lemované /potápka/, spár dravců) b) zygodaktylní (papoušci, datli) c) heterodaktylní (= noha s vratiprstem, např. sovy, kukačka) d) syndaktylní (např. ledňáček, zoborožec) e) pamprodaktylní (závěsná noha, např. rorýsi) plovací
veslovací
lemovaná
spár
Kůže - bez epidermálních žláz (žláza kostrční) Na prstech jsou rohovité drápy. Smysly – zrak a sluch chuť a čich slabý (výjimky např. kivi, kondoři). T: jícen vytváří slepý zásobní vak – vole (u semenožravých a některých rybožravých ptáků), žláznatý (chemické trávení) a svalnatý žaludek (rozmělnění potravy) dvě slepá střeva (různě velká - velká u semenožravých a listožravých druhů, symbiotické bakterie). D: hrtan, průdušnice (trachea), v místě rozdvojení - hlasový orgán syrinx, průdušky (bronchy), plíce malé, bez sklípků, systém vzdušných vaků (1 + 4 páry). C: Z levé komory vystupuje pravý oblouk aorty. relativně největší srdce, nejvyšší krevní tlak, rychlost tepu a tělesná teplota - endotermní homoiotermie. Erytrocyty ptáků jsou jaderné a mají oválný tvar. Bursa Fabricii – B lymfocyty.
R: Samice - funkční většinou levý vaječník a levý vejcovod. Vejce je největší živočišnou buňkou (pštros 1,6 kg, kolibříci 0,3 g). 2 zárodečné obaly amnion a chorion; allantois – později allantochorion - exkreční orgán, výměna plynů, výživa). Složité chování – tok (epigamní chování), hnízdění, péče o mláďata, hnízdní parazitismus (kukačky) nidifugní (nekrmiví) dobře pohyblivá mláďata, samostatně přijímají potravu (např. hrabaví), nidikolní (krmiví) neopeřená a nesamostatná (např. dravci, pěvci). Migrace, orientace – slunce, hvězdy, magnetismus
nadřád: běžci – Paleognathae – cca 60 druhů – – – – –
řád: pštrosi - Struthioniformes řád: nanduové - Rheiformes řád: kasuáři - Casuariiformes řád: kiviové - Apterygiformes řád: tinamy - Tinamiformes
kivi
nandu
tinama
Nadřád: letci - Neognathae – řád: tučňáci - Sphenisciformes – řád: potápky - Podipediformes – řád: trubkonosí - Procellariiformes
potápka roháč
albatros
– řád: veslonozí - Pelecaniformes
– řád: brodiví – Ciconiiformes
– řád: vrubozobí - Anseriformes
– řád: dravci - Falconiformes sokol
– řád: krátkokřídlí - Gruiformes
– řád: dlouhokřídlí – Charadriiformes
– řád: hrabaví - Galliformes
křepelka
tetřev hlušec
– – – –
řád: měkkozobí – Columbiformes - holubi řád: papoušci - Psittaciformes řád: kukačky – Cuculiformes řád: svišťouni - Apodiformes rorýs
kukačka
řád: sovy - Strigiformes řád: srostloprstí - Coraciiformes řád: šplhavci – Piciformes
puštík
ledňáček
zoborožec
krutihlav
žluna zelená
tukan
řád: pěvci – Passeriformes čeledě:vlaštovkovití, drozdovití, pěnicovití, sýkorovití, ťuhýkovití, krkavcovití, vrabcovití, astrildovití, pěnkavovití, strnadovití, skřivanovití, konipasovití, lejskovití, střízlíkovití, špačkovití vrabec domácí
krkavec
Fylogeneze obratlovců
Lepidosauria
Diapsida plazi
strunatci
blanatí (Amniota) čtyřnožci (Tetrapoda) nozdratí (Choanata) svaloploutví (Sarcopterygii) Osteognathostomata čelistnatci (Gnathostomata) obratlovci Craniata
Archosauria
Třída: Savci (Mammalia) Vznik v triasu (před 225 miliony lety), třetihory - éra savců. nejmenší – bělozubka Suncus etruscus a netopýrek thajský váží 1,5-2 g, největší – plejtvák obrovský měří přes 30 m a váží 150 t
Kožní žlázy - potní, mazové, pachové a mléčné - mléčná políčka, bradavky či struky Kůže odlupování - lupů. podkožní vazivo (s tukem) – tepelná izolace, zásoba živin, energie či vody. Srst (keratin) - vlníky, osiníky (podsada - izolace) a pesíky (krycí chlupy- zbarvení - melaniny), línání. Vibrisy (chlupy hmatové) - "vousy" hlodavců nebo šelem. Modifikace - drápy, nehty, kopyta, bodliny a ostny, šupiny, rohy x parohy
Kostra – páteř (platycelní obratle) – krční (obv.7), hrudní (12–15), bederní (6), křížové (4, kost křížová) a ocasní (3–50). Hrudní končetiny – lopatkový pletenec = lopatka + klíční kost (jen u šplhajících nebo skákajících savců) Pánevní končetiny – pánevní pletenec = kost kyčelní,sedací,stydká 5 prstů (redukce: Svalstvo – kosterní, kožní - mimické svaly, souvislý kožní svalový vak (ježci), bránice Smysly - čich, Jacobsonův orgán (např. kopytníci), sluch - boltce Echolokace - letouni a kytovci zrak - vůdčí např. u vyšších primátů.
T: Chrup – mléčný a trvalý, obvykle heterodontní = řezáky, špičáky, třenáky, stoličky (úplný chrup 3,1,4,3) sekundárně chrup homodontní (pásovci, kytovci až 250 zubů) svalnaté tváře (sání mléka) - lícní torby (vačnatci, hlodavci, opice), slinné žlázy - příušní, podjazykové a podčelistní (toxické hmyzožravci) přežvýkavci - předžaludek (bachor, čepec, kniha), vlastní žláznatý žaludek (slez). slepé střevo jen jedno (delší u býložravců než u masožravců). veverka
prase
vlk
C: z levé komory vystupuje levý oblouk aorty. bezjaderné červené krvinky (nejmenší ze všech obratlovců) tělesná teplota 36 - 40°C, jedná se o endotermní homoiotermy.
Pohlavní orgány - pohlavní dimorfismus penisová kost - hlodavci, někteří letouni, šelmy placenta (vyživuje plod a odvádí produkty metabolismu) Rozmnožování Ptakořitní - vejce s kožovitým obalem. Vačnatci - nedokonale vyvinutá mláďata, břišní vak samice Placentální savci - dlouhá gravidita
mláďata - altriciální (nidikolní) prekociální (nidifugní) Říje (oestrus) – utajená březost utajené oplození
• podtřída: vejcorodí - Prototheria – řád: ptakořitní - Monotremata
• podtřída: živorodí - Theria • Infratřída: Vačnatí - Metatheria
– řády: vačice, kunovci, dvojitozubci Australie, Amerika
adaptivní radiace, analogie s placentály
• Infratřída: placentálové – Eutheria Nadřád: chudozubí – řád: Cingulata – pásovcovití – Řád: Pilosa – lenochodovití mravenečníkovití
• Nadřád: Euarchontoglires řád: zajícovci – Lagomorpha –zající a králíci řád: hlodavci – Rodentia Čeledě: Veverkovití, bobrovití, křečkovití, hrabošovití, myšovití, plchovití, dikobrazovití, kapybarovití, morčatovití, činčilovití, osmákovití, nutriovití
– řád: primáti - Primates
Podřád: Poloopice čeledě: Lemurovití, ksukolovití, kombovití, outloňovití, nártounovití – Starý svět Podřád: Vyšší primáti, opice Nadčeleď: Ploskonosí - malpovití, kosmanovití („drápkaté opice“) - Amerika Nadčeleď: Úzkonosí – kočkodanovití – Starý svět Nadčeleď: Lidoopi - gibonovití, lidoopovití – Starý svět
Nadřád: Afrotheria – řád: sirény - Sirenia – řád: damani - Hyracoidea – řád: chobotnatci – Proboscidea – řády: hrabáči, bércouni, „afričtí hmyzožravci“ hrabáč
bércoun zlatokrt
• Nadřád: Laurasiatheria – řád: ježci – Erinaceomorpha - čeleď: ježkovití – řád: rejci - Soricomorpha Čeledě: rejskovití, krtkovití dříve řád hmyzožravci (Insectivora)
– řád: letouni - Chiroptera - podřády: kaloni, netopýři Echolokace
– řád: luskouni - Pholidota
– řád: šelmy – Carnivora Čeledě: kočkovití, hyenovití, cibetkovití, promykovití psovití, lasicovití (kunovití), medvídkovití, medvědovití, lachtanovití, tuleňovití, mrožovití
– řád: lichokopytníci – Perissodactyla Čeledě: tapírovití, nosorožcovití, koňovití
řád: sudokopytníci – Artiodactyla
Podřád: Nepřežvýkaví Čeleď: Prasatovití, pekariovití, hrochovití Podřád: Velbloudi Podřád: Přežvýkavci Čeledě: Jelenovití, žirafovití, turovití
řád: Kytovci - Cetacea Podřád: Kosticovci - velrybovití, plejtvákovití Podřád: Ozubení - delfínovití, vorvaňovití
148
Domácí zvířata pes – vlk obecný kočka - kočka divoká fretka - tchoř tmavý tur (skot) - pratur prase - prase divoké kůň – tarpan, k. Převalského koza - koza bezoárová husa - husa velká kachna - kachna divoká kur domácí - kur bankivský holub - holub skalní domestikace – 10-5 tis. let
Exotická zvířata
Díky za pozornost.
