Z L A T Á O L E Š N I C E

ZLATÁ OLEŠNICE Ú Z E M N Í P L Á N O B C E NÁVRH 2 0 0 6 TEXTOVÁ ČÁST

Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh – 06/2006 - Textová část

1

Zlatá Olešnice Území obce (správní území) Zlaté Olešnice je vytvořeno katastrálními územími: číslo katastrálního území 793078 793086 793051 793060

Zlatá Olešnice Semilská Zlatá Olešnice Navarovská Lhotka Stanový Sousedící obce :

Kořenov Paseky nad Jizerou Vysoké nad Jizerou Roztoky u Semil Jesenný Vlastiboř Držkov Plavy Velké Hamry

Pořizovatel Zástupce obce starostka obce Zlatá Olešnice Nadřízený orgán územního plánování Odbor územního plánování a stavebního řádu Libereckého kraje Projektant Autor Kolektiv

Město Tanvald Věra Hovorková RNDr. Kateřina Lauermannová Atelier AUREA spol.s r.o. Ing.arch. Zdeněk Auer J. Augustin, Jana Frýdlová, Josef Kalina, Mgr. P. Kučírek, František Kyncl, Věra Meščerjaková, Ing.V. Meščerjakov, Ing. U. Ocilka

Datum

Červen 2006

Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

2

Seznam příloh 1

TEXTOVÁ ČÁST:

Samostatné svazky : Základní textová část ÚP - A, B, C, E Závazná část ve formě regulativů - D

2

GRAFICKÁ ČÁST:

A

Hlavní výkres

1 : 5 000

Ba Bb Bc Be Bf Bg

Doprava Inženýrská infrastruktura VPS, asanace ZPF, PÚPFL ÚSES Širší vztahy

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 . 50 000

Zkratky jednotlivých částí obce Z

L S

Zlatá Olešnice Lhotka Stanový

Poznámka : Pro účely územního plánu se nerozlišuje Zlatá Olešnice Semilská a Navarovská – urbanisticky v centrální části obce tyto katastrální území splývají a jejich odlišování by sebou neslo znejasnění návrhu. Tam, kde se v popisu uplatňuje adresné parcelační určení bude lokalizace v k.ú. vyjádřena. Číselné kódování jednotlivých návrhových ploch je v běžném pořadí. V každém k.ú. Z, L, S začíná vždy znovu od č. 1. Samostatná Zlatá Olešnice je pro lepší přehlednost rozdělena na tři sektory K Rejdicím Sever Centrum


3

1

TEXTOVÁ ČÁST Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

4

Obsah textové části Titulní list Identifikační údaje Seznam příloh

A

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

7

A.a

Hlavní cíle řešení

7

A.b

Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územní plánovací dokumentace a návrhu řešení územního plánu obce

7

A.c

Vyhodnocení splnění souborného stanoviska územního plánu obce

8

A.d

Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování (§ 1 odst. 2 zákona)

8

B

ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

9

B.a

Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce

9

B.b B.b.1 B.b.2 B.b.2.1 B.b.2.2 B.b.2.3 B.b.2.4 B.b.2.5 B.b.2.6 B.b.2.7 B.b.3 B.c B.c.1 B.c.2 B.c.3

Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území Obyvatelstvo, zaměstnanost, bytový fond Přírodní podmínky - krajina, zeleň Klimatologie Geomorfologie, pedologie, hydrogeologie Podmínky geobotanické Chráněná území, přírodní památky a významné krajinné prvky Územní systém ekologické stability Zeleň v území Pozemky určené k plnění funkcí lesa Památková ochrana Návrh urbanistické koncepce Urbanistická struktura. spádovost Krajinná struktura Rezervy

10 10 14 14 15 16 17 20 23 23 29 30 30 31 31

B.d

Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití

33

B.e

Limity využití území včetně stanovených záplavových území

33

B.f

Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území

35

B.g B.g.1 B.g.1.1

Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady Doprava Silniční doprava

39 39 39

B.g.2 B.g.2.1 B.g.2.2 B.g.2.3 B.g.2.4

Občanské vybavení Obslužná sféra Průmysl, živnosti, zemědělství Sport, tělovýchova, rekreace Cestovní ruch

44 44 45 45 45

B.g.3 B.g.3.1 B.g.3.2 B.g.3.3 B.g.3.4 B.g.3.5 B.g.3.6

Technické vybavení. inženýrská infrastruktura Vodní hospodářství Zásobování vodou, odkanalizování Vodovod Kanalizace Energie Spoje, telekomunikace a radiokomunikace

46 46 47 47 52 59 59


5

B.g.3.7

Ochranná a bezpečnostní pásma el. vedení a plynovodů

60

B.h

Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění

61

B.i B.j

Návrh místního územního systému ekologické stability Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav

61

B.k

Návrh řešení požadavků civilní ochrany

62

B.l

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa zpracovaných podle zvláštních předpisů Životní prostředí Ovzduší Čistota vody Půda Odpady Ostatní účinky na životní prostředí Vynětí ze ZPF PÚPFL Návrh lhůt aktualizace

63 63 63 66 67 68 68 69 75 75

B.l.1 B.l.1.1 B.l.1.2 B.l.1.3 B.l.1.4 B.l.1.5 B.l.1.6 B.l.1.7 B.m


6

61

A

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

A.a

Hlavní cíle řešení

Zlatá Olešnice je malá obec v relativně definovaném, „ukončeném" území. Sídelní strukturu lze rovněž považovat za stabilizovanou a to jak ve statickém smyslu zástavbovém, tak i z hlediska struktury okolních sídel. V případě pořizování územního plánu obce splývají důvody samotné existence územně plánovací dokumentace s otázkami věcného řešení. Nazíráme-li na problematiku z tohoto širšího hlediska, lze formulovat tři věcné okruhy, z nichž vyplývají hlavní cíle řešení. 1) Základní cíl celé práce je sama existence územního plánu. Tento akt, smlouva, dohoda … znamená schopnost rozhodovat ve vlastním území. Rovněž, a to je neméně důležité, existence územního plánu zvyšuje důvěryhodnost obce pro případné investory a potenciální obyvatele. A konečně, schopnost obce vstupovat do integračních vazeb a dotačních schémat se opět odvozuje mimo jiné i z územního plánu. 2) Obec v současné době má minimální reálnou i teoretickou nabídku stavebních ploch pro bydlení i obživné aktivity. Územní plán otvírá nové rozvojové plochy. 3) Územní plán stabilizuje a stanoví územní rezervy pro dokončení inženýrské infrastruktury v území.

A.b

Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a návrhu řešení

Pro Zlatou Olešnici byla vypracována územně plánovací dokumentace v roce 1979 (Urbanistické středisko Stavoprojektu Liberec – Ing.arch. Vl. Syrovátko, Ing.arch. E. Šrutová). Tato, ve své době korektní a přínosná dokumentace, je dnes vyčerpaná a překonaná. Rozhodnutí o vypracování zcela nové ÚPD lze v těchto souvislostech považovat za správné.


7

A.c

Vyhodnocení splnění územního plánu obce

souborného

stanoviska

Body souborného stanoviska byly akceptovány. V návrhu ÚPO byly provedeny příslušné opravy. V období projednávání konceptu se také uskutečnila konzultace projektanta na Odboru územního plánování a stavebního řádu Libereckého kraje, která se týkala zejména formulování a korekcí v Závazné části ve formě regulativů. Opravné náměty z této konzultace byly v textu rovněž uplatněny.

A.d

Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování (§ 1 odst. 2 zákona).

Návrh územního plánu je urbanisticky postaven na proporcionálním posouzení a stanovení rozvojových trendů. V tomto smyslu bylo postaveno i zadání, koncept a příslušná projednání. Základ je posílení rodinného bydlení s doprovodnými funkcemi. Obživné okruhy jsou ponechány v původní linii – zemědělství, turistika, rekreace s přiměřeným rozvojem. Jediný specifický areál je původní území „Na vrších”, které je potvrzeno v současném rozsahu s „arondační” korekcí. Územní plán akceptuje všechny známé prvky ochrany přírody. Připouští se zemědělské hospodaření a péče o lesy. V územním plánu nejsou navrženy žádné funkční náměty, které by sebou nesly silné změny a ohrožení životního prostředí.


8

B

ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

B.a

Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce

Obec Zlatá Olešnice leží jihovýchodně od Tanvaldu obecně směrem na Vysoké nad Jizerou. Obec se skládá ze čtyř katastrálních území : Název katastrálního území Zlatá Olešnice Semilská Zlatá Olešnice Navarovská Lhotka u Zlaté Olešnice Stanový

výměra k.ú. (m 2) 4.731.940 3.566.964 4.268.827 3.372.905

číslo k.ú. 793078 793086 793051 793060

Celkem výměry za obec

15.940.636

Sousedící obce :

toho ZPF (m 2) 2.363.288 2.214.559 1.183.470 1.784.871 7.546.188



9

B.b

Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území

B.b.1

Obyvatelstvo, zaměstnanost, bytový fond Také viz tabulky na dalších stranách. Pro přehled uvádíme tabulku vývoje počtu obyvatel od roku 1930 :

1930 1488

1946 1089

1961 814

1970 703

1980 612

1991 554

2001 531

2003 522

Z přehledu je zřejmý pokles obyvatelstva. K výrazné změně došlo po 2. světové válce. Na značném úbytku obyvatel v období 1946 - 1961 má podíl kolektivizace zemědělství, likvidace soukromých živností. Od roku 1991 zaznamenáváme mírnější pokles. Lze konstatovat že se obyvatelstvo od roku 2001 stabilizuje. V přiložené tabulce ze sčítání obyvatel, domů, bytů jsou aktualizovány údaje o počtu obyvatel k 31.12.2003. Z přehledu domovního fondu v tabulce 10 vyplývá stáří objektů. 200 domů bylo postaveno před tím, než byl počet postavených objektů statisticky sledován. Z tabulky č. 10 vyplývá, že 235 domů bylo postaveno před rokem 1919, což činí 69 % domů z 340. 89 domů bylo postaveno od roku 1946 do roku 2001 Z celkového počtu 340 domů je to 38 %. Z tabulky 10 vyplývá rovněž vysoký podíl objektů, které jsou využívány k rekreaci, tento podíl činí více než 40 % domů z celkového počtu. Z uvedených údajů se dá předpokládat, že zastaralý domovní fond bude přecházet k rekreačnímu využívání a bude zájem o výstavbu nových domů místním obyvatelstvem. Na poklesu obyvatel v současné době se podepisuje nedostatek pracovních příležitostí v obci. Z ekonomicky aktivních 240 obyvatel jich dojíždí 191, což je takřka 80 %. Nelze tedy přepokládat, že by se počet obyvatel znatelně zvyšoval z vlastních zdrojů. Proto zastupitelstvo obce chce nabídnout velké možnosti pro přistěhování nových obyvatel širokou nabídkou rozvojových ploch. Krásná krajina, zdravé životní prostředí, při dnešní úrovni počítačové a informační techniky, která umožňuje zaměstnání doma, mohou zvýšit zájem o bydlení právě ve Zlaté Olešnici. Tento trend se již začíná projevovat. Územní plán navrhuje plochy pro cca 100 domů, což by při obložnosti 3 osoby na 1 dům mohlo dlouhodobě znamenat zvýšení počtu obyvatel na cca 820 obyvatel.


10

Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 Název obce: Zlatá Olešnice, Kód obce: 563862, NUTS 4: CZ0512

1. Obyvatelstvo rodinného stavu

podle

pohlaví

a

2. Obyvatelstvo podle věku Obyvatelstvo celkem

Obyvatelstvo celkem z toho ženy svobodní ženatí Muži rozvedení ovdovělí nezjištěno svobodné vdané Ženy rozvedené ovdovělé nezjištěno 3. vzdělání

Obyvatelstvo

531 274 111 118 18 9 1 93 118 23 40 0

podle

Obyvatelstvo 15leté a starší

stupně

430

bez vzdělání základní vč. neukončeného vyučení a stř. v odborné bez mat. tom úplné střední podle s maturitou stupně vyšší odborné vzdělání a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

0

5. Obyvatelstvo náboženského vyznání

podle

toho

Obyvatelstvo celkem Věřící církev z římskokatolická církev českosl. husitská českobratrská církev evangel. pravoslavná církev

v tom ve věku

117 182 95

0-4 5-14 15-19 20-29 30-39 40-49 50-59 60-64 65-74 75+nezj.

531 30 71 44 71 71 64 76 29 36 39

4. Obyvatelstvo podle národnosti Obyvatelstvo celkem česká moravská slezská slovenská z toho romská národnost polská německá ukrajinská vietnamská

531 511 0 0 6 0 2 4 0 0

12 17 7 6. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity

531 85 38 tom 43 0 0

toho

Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní pracuj. v z důchodci toho ženy na mat. dov. nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem z nepracuj. důchodci žáci, studenti, učni Osoby s nezjišt. ekonom. aktivitou


11

531 240 236 10 4 4 286 126 101 5

Nábož. společn. Svědk. Jehovovi Bez vyznání

0 365

7. Ekonomicky aktivní podle odv ětví

8. Vyjíždějící do zaměstnání a škol

Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní

Vyjíždějící do zaměstnání v rámci obce v rámci okresu z toho v rámci kraje do jiného kraje vyjíždějící do zam. denně mimo

191 42 91 30 23

Žáci vyjíždějící denně mimo obec

66

celkem zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod,opravy z motor. vozidel toho doprava, pošty podle a telekomunikace odvětví veřejná správa, obrana, soc. zabez. školství, zdravot., veter. a soc. činn.

531 240 28 91 22

obec

24 20 8 17

9. Počty domácností podle typu domácnosti Bytové domácnosti v s 1 HD tom se 2+ HD Hospodařící domácnosti v s 1 CD tom se 2+ CD Cenzové domácnosti úplné rodiny z toho se závisl. dětmi neúplné rodiny v z toho se tom závisl. dětmi nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců

111

10. Domovní fond Domy úhrnem z toho domy obydlené rodinné domy bytové domy

207 183 24 232 230 2 234 115

z

domy osob

podle úhrnu vlastnictví obydlených domů domy postavené

54 26 17 2 91


12

340 144 130 8 soukromých obce, státu SBD do 1919 1920-1945 1946-1980 1981-2001

127 9 1 35 16 52 37

11. Domy podle počtu podlaží a technického vybavení

toho podle podlaží

Domy úhrnem z 1-2 3-4

12. Bytový fond

144 128 13

5+

0

přípojkou na kanalizační síť počet vodovodem domů plynem vybavených ústředním topením

38 141 tom 1 83

Byty úhrnem byty obydlené v rodin. z domech toho v bytov. domech byty neobydlené v v obydl. domech byty neobydlené v neobydl.domech z obydl. toho přechodně podle slouží k důvodu rekreaci

413 207 157 41 6 200 1 187

13. Obydlené byty podle právního 14. Technické vybavení bytů a ukazatele důvodu užívání a velikosti bytu úrovně bydlení Obydlené byty úhrnem ve vlastním z domě toho v osobním podle vlastnictví právního nájemní důvodu člena užívání bytového družstva 1 místnost z 2 místnosti úhrnu podle 3 místnosti počtu 4 místnosti obytných 5+ místností místností

207 126 18 29 5 26 56 74 24 20

Obydlené byty úhrnem plyn v bytě vodovod v bytě vlastní byty splachov.záchod podle vlastní vybavení koupelna, sprchový kout ústřední topení etážové topení osob na byt osob na obytnou místnost 8+m2 obytné plochy průměrný na byt počet obytné plochy na osobu obytných místn. na byt


13

207 1 203 160 186 129 5 2,57 0,93 57,08 21,5 2,86

B.b.2

Přírodní podmínky

B.b.2.1

Klimatologie

Řešené území obce Zlatá Olešnice dle klimatické regionalizace (Quitt E.Klimatické oblasti Československa) leží, vzhledem k svému umístění v podhůří Jizerských hor a Krkonoš, na rozhraní několika klimatických oblastí, v chladné oblasti, podoblasti CH 7 a mírně teplé oblasti, podoblastech MT7, MT4. Popis klimatických jednotek MT 7 – mírně teplá oblast, normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období je krátké s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT 4 – mírně teplá oblast, krátké léto, mírné , mírně suché, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá a s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. CH 7 – chladná oblast, velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká a s dlouhou sněhovou pokrývkou. Klimatické charakteristiky – obec Zlatá Olešnice MT4 MT7 Počet dnů letních 20 – 30 30 - 40 Počet dnů s průměrnou teplotou 10oC a 140 – 160 140 - 160 více Počet dnů mrazových 110 - 130 110 – 130 Ledových 40 – 50 40 – 50 Průměrná teplota v lednu v oC -2 --3 -2-–3 o Průměrná teplota v červenci v C 16 - 17 16 – 17 Průměrná teplota v dubnu v oC 6-7 6–7 Průměrná teplota v říjnu v oC 6-7 7–8 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a 110 – 120 100 - 120 více Srážkový úhrn ve vegetační,m období 350 – 450 400 – 450 Srážkový úhrn v zimním období 250 – 300 250 – 300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 - 80 60 - 80 Počet dnů zamračených 150 - 160 120 – 150 Počet dnů jasných 40 - 50

CH7 10 – 30 120 – 140 140 – 160 50 – 60 -3 - - 4 15 – 16 4–6 6–7 120 – 130 500 – 600 350 – 400 100 – 120 150 – 160 40 – 50

Podklad - Quitt E. : Klimatické oblasti Československa. Klimatické rozdíly území jsou dány velkým rozdílem nadmořské výšky, členitostí, přítomností relativně velkého počtu toků a blízkostí masivu Jizerských hor a Krkonoš (ovlivňuje severní část území CH7). Hluboké, sevřené údolí Kamenice na okraji řešeného území je inverzní kotlinou s výrazně nižším světelným požitkem v nižších polohách. Výška hladiny inverze má v průběhu roku proměnnou hodnotu. V zimním období dosahuje výška hladiny inverze stovek metrů, ve vegetačním období desítek metrů. Klimatická měřící stanice v Zlaté Olešnici není, nejbližší klimatická stanice je ve Vysokém nad Jizerou v nadmořské výšce 695m n.m., vzdálené vzdušnou čarou cca 5km.


14

Průměrné měsíční a roční teploty 1989 – 1999 v oC (stanice Vysoké n. J)

3,1

I

II

V

2,0

,8

,5

S 10 SV 8

1,8

I

II

III

X

4,6

6,5

5,4

2,2

,2

I

II

ok

,1

1,4

,8

Průměrná četnost větrů 1989 – 1999 v % (odborný odhad ČHMÚ Praha) SV V JV J JZ Z SZ Bezvětří 10 14 5 5 8 20 6 15 Průměrná četnost větrů v % (odborný odhad ČHMÚ 2000) V JV J JZ Z SZ Bezvětří Celkem 16 13 7 11 10 7 22 100 Výhled Klimatické poměry řešeného území nebudou realizací ÚPO Zlatá Olešnice

dotčena. Limity pro trvalé bydlení z této kapitoly nevyplývají.

B.b.2.2

Geomorfologie, pedologie, hydrogeologie

Podle regionálního členění reliéfu ČR náleží řešené území orograficky Sudetské soustavě, podsoustavě západních Sudet, jednotce Železnobrodské vrchoviny, část Jesenská vrchovina. Železnobrodská vrchovina – část Jesenská vrchovina je součástí Krkonošského podhůří. Reliéf tvoří plošinné tvary s nepříliš velkými výškovými rozdíly a mělčí úvaly v horních úsecích potoka Zlatníka a jeho přítoků, a dále hluboko zaříznuté údolí Kamenice s prudkými svahy.Povrch denudačních plošin bývá oživen izolovanými elevacemi a strukturními hřbety. Nejvyšší bod území vrch Javorník (822 m n.m.). Nejnižší bod území údolí Kamenice při JZ hranici území (330 m n.m.). Geologický řešeného území tvoří metamorfované horniny tzv. radčiské skupiny (kambrium, proterooikum) zastoupené chlorit-sericitickými fylity, zelenými břidlicemi, rovnoběžně břidličnatými pokrývačskými fylity a dalšími s vložkami metadiabázů. Od Jeseného na jihu území lokálně zasahují karbonátové horniny ponikelské skupiny (krystalické vápence až dolomity ordovického a silurského stáří). Kvartérní pokryvné útvary jsou zastoupeny fluviálními sedimenty v nivách místních toků. Terasy jsou překryty svahovými písčitými hlínami. Nivní náplavy Zlatníku, Dračího, Mlýnského potoka, Vošmendy a Kamenice, jsou štěrkové s hlinitým pískem. V horninách typu fylitů a břidlic chybí vzhledem k sevřené síti puklin puklinový systém podzemních vod. Vyskytuje se pouze kapilární voda. Výhled Geologie a geomorfologie řešeného území nebude realizací ÚPO Zlatá Olešnice dotčena. Limity pro trvalé bydlení z této kapitoly nevyplývají.

Pedologie V závislosti na geografických poměrech a klimatických podmínkách vznikly na řešeném území půdy slabě podzolované typu hnědých půd, případně hnědých půd kyselých, místy slabě oglejené, lehké až středně těžké s dobrými vláhovými poměry. Na svazích údolí Kamenice, Zlatníku, podél Dračího a Mlýnského potoka, se vytvořily na všech matečních horninách svažité půdy (nad 12%) s různou štěrkovitostí a kamenovitostí a s vláhovými poměry závislými na srážkách. Uvedené půdy patří v kategoriích agro-ekosystému mezi produkční orné půdy (hnědé půdy), méně produkční orné půdy nebo velmi produkční travní porosty (hnědé půdy oglejené), či méně až málo produkční travní porosty (půdy svažité). Ve správním území obce nebyly realizovány meliorace. Výhled Pedologie řešeného území nebude realizací ÚPO Zlatá Olešnice dotčena. Limity pro trvalé bydlení z této kapitoly nevyplývají. Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

15

Hydrogeologie Řešené území, spadající do oblasti krystalinika, je tvořeno horninami bez souvislých hydrogeologických kolektorů. Hlavním kolektorem v horninách krystalinika je přípovrchová zóna rozvolnění horninového masivu, která spolu se zvětralinovým pláštěm má rozhodující podíl na oběhu podzemních vod. Hloubkový dosah je maximálně několik desítek metrů, probíhá víceméně konformě s povrchem terénu a vykazuje řadově vyšší propustnost než hlubší partie. Fylitické horniny se vyznačují pouze omezenou puklinovou propustností, která směrem do hloubky je dále snižována svíráním puklin a jejich zatěsňováním jílovými produkty zvětrávání. Prostředí zvětralinového pláště má proměnlivou průlinovou propustnost, část vody je odtud předávána do hlubších partií, část je odvodňována ve formě skrytých výronů do vodotečí, případně tvoří málo vydatné prameny. Mimo povrchové zóny se významnější zvodnění může vyskytovat pouze v některých tektonicky podmíněných puklinových pásmech. Údaje o přípovrchové zóně metamorfitů krystalinika nejsou příliš četné, do hloubky 30m vykazuje prostředí dosti slabou, ojediněle až mírnou propustnost. Ve větších hloubkách je propustnost slabá až velmi slabá. Pohyb podzemních vod v přípovrchové zóně probíhá zhruba souhlasně s povrchem terénu, rychlost zpravidla nepřevyšuje hodnoty několika metrů za den. Dotace vodou převládá přímo z atmosférických srážek, vzhledem k jejich velkému množství a vysokým hydraulickým gradientům jsou v oblasti krystalinika příznivé podmínky pro intenzivní tvorbu podzemního odtoku. Významnější kvartérní horizonty jsou ve fluviálních náplavech místních toků Zlatníku, Dračího a Mlýnského potoka. Výhled Hydrogeologie řešeného území nebude realizací ÚPO Zlatá Olešnice dotčena. Limity pro trvalé bydlení z této kapitoly nevyplývají.

B.b.2.3

Podmínky geobotanické

Pro nomenklaturu bylo použito Kubát K., Hrouda L, Chrtek J. ml., Kaplan Z., Kirschner J. a Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky - Academia, Praha, 928 pp. Terminologickou korekci konceptu ÚP provedla Doc.RNDr.Jitka Málková CSc. V řešeném území jsou zastoupeny tři základní geobotanické formace : květnaté bučiny (sv. Fagion, podsv. Eu-Fagenion) - na většině území, ve svazích suťové lesy (sv. Tilio-Acerion) a při vodních tocích a svahových prameništích lze vytipovat údolní jasanovo-olšové luhy (sv. Alnion incanae podsv. Alnenion glutinoso-incanae). V mnoha biotopech se i dnes vyskytují chráněné a ohrožené druhy rostlin, které je třeba chránit (podtrženy). V květnatých bučinách (popř. jedlobučinách) se na složení stromového patra E3 hlavně podílel buk lesní (Fagus sylvatica). Nejčastěji ho doprovázela jedle bělokorá (Abies alba), dále javor klen (Acer pseudoplatanus), řidčeji jilm drsný (Ulmus glabra). Podíl doprovodných dřevin, zvláště klenu, vzrůstal s nadmořskou výškou. Ve vyšších polohách a inverzních polohách (údolí Kamenice) tvořil stálou příměs smrk ztepilý (Picea excelsa). Na kamenitějších půdách tvořila další příměs lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), v nižších polohách lípa srdčitá (Tilia cordata). V keřovém patře E2 byly krom zmlazujících dřevin: líska obecná (Corylus avellana), zimolez černý a z. pýřitý (Lonicera nigra a L. xylosteum), ve vyšších polohách i lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Bylinné patro E1 květnatých bučin bývalo zpravidla bohatě vyvinuto a téměř zcela zapojeno. Jeho základem byly stínomilné druhy s vyššími požadavky na obsah přístupných živin, kvalitu humusu a příznivou půdní vlhkost. Náležela k nim mařinka vonná (Galium odoratum), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. devítilistá (D. enneaphyllos), bukovinec osladičovitý (Phegopteris polypodiodes), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), rozrazil horský (Veronica montana), svízel okrouhlolistý (Galium rotundifolium), violka lesní (Viola reichenbachiana), hluchavka pitulník (Lamium galeobdolon), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) aj. Ve vyšších Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

16

polohách druhovou garnituru květnatých bučin doplňovaly čarovník alpinský (Circaea alpina), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella). V současnosti jejich území zaujímají plochy zemědělského půdního fondu, zbylé lesy byly přeměněny vesměs v monokulturní smrčiny se slabou příměsí původních dřevin. Zachovaly se jen fragmentárně s ochuzeným stromovým i bylinným patrem (např. údolí Kamenice, bučina u bezejmenného přítoku Zlatníku při VKP č. 11 V bahništích). Jádro suťových lesů tvoří druhy přizpůsobené růstu na sutích a kamenitých půdách – v stromovém patře je zastoupen jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč aj. klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus), lípa velkolistá (T. platyphyllos), vzácně jilm horský (Ulmus glabra). Z klimaxových dřevin provází tato společenstva v závislosti na nadmořské výšce a stupni sukcese lokálně dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica) a dnes jen výjimečně jedle bělokorá (Abies alba). V bylinném patře tvoří základ druhové garnitury nitrofilní druhy a druhy význačné pro sutě a kamenité půdy – např. z významných: měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), udatna lesní (Aruncus sylvestris), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum). Z běžných druhů lze nalézt: kakost smrdutý (Geranium robertianum), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), kuklík městský (Geum urbanum), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), vlašťovičník větší (Chelidonium majus), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), hojně i kapradiny: kapraď samec (Dryopteris fix-mas) a k. osténkatá (D. carthusiana). Díky těžko přístupným polohám zůstaly částečně zachovány např. v údolí Kamenice, ale s výrazně ochuzeným stromovým i bylinným patrem. Lužní společenstva zahrnují fytocenózy lesů zejména listnatých osídlujících čtvrtohorní náplavy potoků a řek, pravidelně nebo občas zaplavované a ovlivňované vysoko položenou nebo občas vystupující spodní vodou. V řešeném území se jedná o fytocenózy vázané na úzké náplavy potoků. Jejich nejčastější dřevinou v E3 je olše lepkavá (Alnus glutinosa), dnes již řidčeji jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V E2 přistupují krom zmlazujících dřevin ostružiníky (Rubus sp.), nitrofilní bezy (Sambucus sp.) a střecha obecná (Prunus racemosa). V bylinném patře rostou: ostřice oddálená (Carex remota), jarmanka větší (Astrantia major), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), blatouch bahenní (Caltha palustris), škarda bahenní (Crepis paludosa); z významných druhů např. bledule jarní (Leucojum vernum), česnek medvědí (Allium ursinum), prvosenka vyšší (Primula elatior). V řešeném území zůstaly tyto porosty zachovány s ochuzeným až eliminovaným stromovým patrem ve VKP č. 4 Lhotecký zlatník, VKP č. 7. niva potoka Zlatník, VKP č. 11 V bahništích a 12 Dračí a Mlýnský potok. Výhled Geobotanické jednotky řešeného území nebudou realizací ÚPO Zlatá Olešnice dotčeny. Limity pro trvalé bydlení vyplývají z platné legislativy a z oznámení o provedené registraci významných krajinných prvků. B.b.2.4

Chráněná území, přírodní památky a významné krajinné prvky Velkoplošné chráněné území (VCHÚ) Část řešeného území spadá do CHKO Jizerské hory. Hranice CHKO JH vede po silnici III. tř. ve směru od Rejdic, prochází Zlatou Olešnicí a směřuje na Sklenařice (viz grafická část). Území Zlatá Olešnice je v Plánu péče o CHKO JH navrženo k vyčlenění z CHKO. V návaznosti na nařízení Vlády ČR č. 165/1991 Sb., kterým se zřizuje Krkonošský národní park, došlo k překryvu hranic KRNAP a CHKO JH. Proto byl vypracován podklad pro návrh Vládního nařízení o úpravě změny hranice mezi CHKO JH a KRNAP. Pokud bude výše uvedené území vyčleněno z CHKO, zůstalo by území Zlaté Olešnice jako nelogický výběžek CHKO. Vzhledem k tomu, že toto území nepatří geograficky, geologicky, krajinářsky ani historickým vývojem k Jizerským horám, ale k Podkrkonoší, s tradičním českým osídlením, je navrženo k vyčlenění z CHKO. Vládní nařízení v této věci doposud nebylo schváleno. Není pravděpodobné, že k tomuto aktu dojde před dokončením pořizovacího procesu ÚPO Zlatá Olešnice. Proto v grafické části budou hranice CHKO JH zakresleny dle stávající skutečnosti. Po nabytí účinnosti příslušného Nařízení vlády ČR bude úprava hranice CHKO JH řešena změnou ÚPO. Obec Zlatá Olešnice v daném případě může dle § 19 z.č. Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

17

50/1976 Sb., stavební zákon v platném znění požadovat částečnou nebo úplnou úhradu nákladů za pořízení této změny ÚPO od právnických nebo fyzických osob, jejichž potřebou bylo pořízení vyvoláno (vlády ČR, MŽP ČR, SCHKO JH). Celá část obce Zlatá Olešnice, ležící v CHKO JH, je ve III. zóně odstupňované ochrany přírody CHKO JH. Ochranný režim III. zóny je obsažen v Plánu péče CHKO JH. Maloplošná chráněná území (MCHÚ) a přírodní památky (PP) Maloplošná chráněná území ani přírodní památky se na území obce Zlatá Olešnice nevyskytují. Významné krajinné prvky (VKP) Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, údolní nivy na řešeném území mimo zemí CHKO JH. Dále jsou jimi části krajiny, které zaregistroval příslušný orgán ochrany přírody. VKP č.4. Lhotecký Zlatník Registrace OkÚ v Jablonci nad Nisou č.j. 1581/95 ze dne 19.6.1995 na k.ú. Lhotka. Celková výměra činí cca 5,43 ha. Území VKP zahrnuje lužní lesy s řadou významných cévnatých druhů rostlin dominuje bledule jarní (Leucojum vernum), příměsí je česnek medvědí (Allium ursinum), podbílek šupinatý (Lathraea squamaria), prvosenka vyšší (Primula elatior), přistupují z běžných taxonů: blatouch bahenní (Caltha palustris), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus), orsej jarní (Ficaria verna), křivatec žlutý, (Gagea lutea), devětsil lékařský (Petasites hybridus), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), sasanka hajní (Anemone nemorosa), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) aj. Podmínky ochrany : zachovat současný stav, nevysazovat další smrkové monokultury, nepoužívat chemická hnojiva. Neprovádět žádné meliorační úpravy. Ke kácení nebo prořezávce stromů je nutné opatřit si souhlas orgánu ochrany přírody. VKP č.7. Niva potoka Zlatník Registrace OkÚ v Jablonci nad Nisou č.j. 1584/95 ze dne 19.6.1995 na k.ú. Lhotka, Stanový, Zlatá Olešnice Semilská, Zlatá Olešnice Navarovská. Celková výměra činí cca 30,17 ha. Území VKP zahrnuje olšiny s podrostem bledule jarní (Leucojum vernum), česnekem medvědím (Allium ursinum), dále s blatouchem bahenním (Caltha palustris), sporadicky s výskytem žluťuchy orlíčkolisté (Thalictrum aquilegiifolium), pryskyřníku kosmatého (Ranunculus lanuginosus) aj. Po celé délce toku se táhnou potoční nivy s prvosenkou vyšší (Primula elatior), orsejem jarním (Ficaria verna), křivatcem žlutým (Gagea lutea) aj. Podmínky ochrany : zachovat současný stav, nevysazovat další smrkové monokultury, nepoužívat chemická hnojiva. Neprovádět žádné meliorační úpravy. Ke kácení nebo prořezávce stromů je nutné opatřit si souhlas orgánu ochrany přírody. VKP č. 11 V bahništích Registrace OkÚ v Jablonci nad Nisou č.j. 1588/95 ze dne 19.6.1995 na k.ú. Stanový. Celková výměra činí cca 7,0065 ha. Území VKP zahrnuje koryto pravého bezejmenného přítoku potoka Zlatník s přilehlými svahy, kde dominuje bledule jarní (Leucojum vernum), s příměsí blatouchu bahenního (Caltha palustris), prvosenky vyšší (Primula elatior), orseje jarního (Ficaria verna), podbílku šupinatého (Lathraea squamaria), kopytníku evropského (Asarum europaeum), violkou lesní (Viola reichenbachiana), dále se uplatňují: čistec lesní (Stachys sylvatica), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) aj. Význačnou částí VKP je květnatá bučina po pravé straně toku se svahovými prameništi lemovanými devětsilem bílým (Petasites albus) a Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

18

bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis). Na sušších místech je hojnější kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a žindava evropská (Sanicula europaea). V dolní části bučiny je masový výskyt česneku medvědího (Allium ursinum). Podmínky ochrany : zachovat přirozenou druhovou skladbu, nepoužívat v okolí chemická hnojiva. Neprovádět žádné meliorační úpravy. Ke kácení nebo prořezávce stromů je nutné opatřit si souhlas orgánu ochrany přírody. VKP č. 12 Dračí a Mlýnský potok Registrace OkÚ v Jablonci nad Nisou č.j. 1589/95 ze dne 19.6.1995 na k.ú. Zlatá Olešnice Semilská. Celková výměra činí cca 17,63 ha. Území VKP zahrnuje smrkový les, sečné louky, bažinné louky. Významnou součástí jsou rozsáhlé olšiny na svahových prameništích s masivním výskytem významných druhů: bledule jarní (Leucojum vernum) a česneku medvědího (Allium ursinum), podbílku šupinatého (Lathraea squamaria), žebrovice různolisté (Blechnum spicant); ve východní části vzácně roste jedle bělokorá (Abies alba). Dále zde byl zjištěn výskyt blatouchu bahenního (Caltha palustris), prvosenky vyšší (Primula elatior), bažanky vytrvalé (Mercurialis perennis) orseje jarního (Ficaria verna), pstročku dvoulistého (Maianthemum bifolium), žluťuchy orlíčkolisté (Thalictrum aquilegiifolium), skřípiny lesní (Scirpus sylvaticus), přesličky lesní (Equisetum sylvaticum), sítiny rozkladité (Juncus effusus), kuklíku potočního (Geum rivale), plicníku lékařského (Pulmonaria officinalis), mokrýše střídavolistého (Chrysosplenium alternifolium), m. vstřícnolistého (Ch. oppositifolium) aj. Podmínky ochrany : nevysazovat další smrkové monokultury, nepoužívat chemická hnojiva. Neprovádět žádné meliorační úpravy. Ke kácení nebo prořezávce stromů je nutné opatřit si souhlas orgánu ochrany přírody. VKP č. 34 Lípy pod zámkem Navarov Registrace OkÚ v Jablonci nad Nisou č.j. ŽP 3245/1999 ze dne 23.11.1999 v k.ú. Lhotka u Zlaté Olešnice. Předmětem ochrany jsou čtyři lípy malolisté (Tilia cordata), jedna nad křižovatkou pod zámkem Navarov, tři pod křižovatkou kolem sochy Sv. Jana Nepomuckého. VKP je ekologicky a esteticky hodnotná část krajiny, dodává jí typický vzhled a přispívá k udržení její stability. Stromy byly ošetřeny zdravotním prořezem a některé svázáním. Podmínky ochrany : cca do pěti let zdravotní řez opakovat. Natura 2000 Z mapování v rámci projektu Natura 2000 vyplynuly lokality výskytu zvláště chráněných rostlin na území obce Zlatá Olešnice. Podklad poskytla Správa CHKO JH. Rozvojové záměry, které by mohly zasáhnout vyznačené plochy je nutno konzultovat s orgány ochrany přírody. Grafické vyjádření předmětných ploch je uvedeno ve výkrese Bf ÚSES. Výhled Zájmy ochrany přírody na řešeném území nebudou realizací ÚPO Zlatá Olešnice dotčeny. Limity pro trvalé bydlení vyplývají z platné legislativy z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, Plánu péče CHKO JH a z oznámeních o provedené registraci významných krajinných prvků.


19

B.b.2.5 Územní systém ekologické stability Biocentra ÚSES Na území obce Zlatá Olešnice se nachází jedno nadregionální biocentrum a pět lokálních biocenter. Nadregionální biocentrum III-13-2/2 Kamenice, Navarov (NRB) NRB se nachází v k.ú. Lhotka u Zlaté Olešnice, má rozlohu 246 ha. Jedná se o příkré až srázné, skalnaté svahy nad údolím Kamenice a při ústí potoka Zlatník. Jsou porostlé smíšenými porosty mýtního stáří. Hlavními dřevinami jsou buk lesní a smrk ztepilý, významné je zastoupení javoru klenu, v mladších skupinách i jasanu ztepilého. Místy je v příměsi jedle bělokorá a odumírajících několik jilmů drsných. Některé mladší skupiny jsou čistě smrkové. V bylinném patře rostou kromě běžné vegetace z významných: violka žlutá (Viola biflora), mléčivec alpský (Mulgedium alpinum), udatna lesní (Aruncus sylvestris), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), kapradina laločnatá (Polystichum lobatum), sleziník zelený (Asplenium viride). Návrh opatření : ochranný les, jen místy charakter hospodářského lesa. Obmýtí 150 let až fyzický les, jednotlivý až skupinový výběr. Při probírkách podpora cenných listnáčů a jedle. Zachovat stanovištní podmínky pro velmi cenný bylinný podrost s vysokým počtem významných cévnatých druhů rostlin. Lokální biocentrum C1 Javorník (LB) LB se nachází v k.ú. Zlatá Olešnice Semilská, má rozlohu 10,11 ha, na vrchu Javorník (822 m n.m.). Stromové patro tvoří smrk (90%), bříza (4%), modřín (2%), vtroušeny jsou klen a buk; okrajové loučky (3%). V bylinném patře roste třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), borůvka (Vaccinium myrtillus), podbělice alpská (Homogyne alpina), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), maliník obecný (Rubus idaeus), starček hajní (Senecio ovatus), kapraď širolistá (Dryopteris spinulosa), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum). Návrh opatření : okrajové loučky zalesnit původními druhy. Výchova redukcí břízy a jeřábu, podpora příměsi klenu a buku. Obnova náseky se zvlněným okrajem pro přirozené zmlazení smrku, postup od východu. Obnovní cíl smrk 60%, buk 40 %, klen, v příměsi uplatnit jedli. Lokální biocentrum C2 Počátka LB se nachází v k.ú. Zlatá Olešnice Semilská, má rozlohu 8,72 ha. Tvoří jej Dračí potok a přilehlé svahy. Vegetační pokryv : stromové patro - smrk (60%), olše (18%), jasan (12%), bříza (6%), klen (3%), buk (1%), modřín, vtroušeně jedle. V bylinném patře roste metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), borůvka (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), ostružiník křovinný (Rubus fruticosus), starček hajní (Senecio ovatus), papratka samičí (Athyrium filix-femina), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), devětsil bílý (Petasites albus), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), čistec lesní (Stachys sylvatica), pitulník žlutý (Lamium galeobdolon), bršlice kozí noha ( Aegopodium podagraria), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), blatouch bahenní (Caltha palustris). Návrh opatření : loučku (bezlesí 21) nezalesňovat, v případě zalesnění olše 50%, jasan 30%, klen 10%. Výchova ve prospěch přirozené druhové skladby (buk, jedle, klen), redukce břízy. Obnova v tomto deceniu není aktuální. Cílová skladba stg. 5AB3, 5B3 (buk 50%, smrk 30%, jedle 20%), stg. 5BC4 (buk 20 %, jedle 20 %, klen 10%, smrk 10%, jasan 20%, olše 20%, jilm). Lokální biocentrum C3 Pod kravínem LB se nachází v k.ú. Zlatá Olešnice Navarovská, má rozlohu 4,86 ha. Tvoří jej dvě mělká závěrečná údolí a plochý hřbítek mezi nimi. Vegetační pokryv : stromové patro - smrk (88%), jeřáb (6%), bříza (5%), klen (1%), vtroušeně borovice lesní, dub, jedle, buk, třešeň, osika, borovice vejmutovka, douglaska tisolistá. V bylinném patře roste metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), ostružiník křovinný (Rubus fruticosus), maliník obecný (Rubus idaeus), papratka samičí Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

20

(Athyrium filix-femina), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), starček hajní (Senecio ovatus), čistec lesní (Stachys sylvatica), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum). Návrh opatření : výchova redukcí břízy, jeřábu, osiky, podpora buku, jedle, klenu. Rekonstrukce skupiny GY, zalesnit původní druhovou skladbou. Obnova v tomto deceniu není aktuální, obecně nesečný způsob, postup od východu. Cílová skladba 5B3, postupný cíl: smrk 50%, buk 30 – 40 %, jedle 10 – 20%, smrk z přirozeného zmlazení. 5 BC4, buk 20%, jedle 20 %, klen 10%, smrk 10%, jasan 20 %, olše 20 %, jilm. Lokální biocentrum III-13-2/3 Zlatník LB se nachází v k.ú. Lhotka, má rozlohu 7,1 ha. Tvoří jej údolní niva při dolním toku Zlatníka. Vlhké olšiny, zčásti přirozeně nalétnuté na neobhospodařovaných loukách. Krátký svah pod silnicí do Stanového, z části zalesněný smrkem, převažují nárosty klenu, jasanu, olše, břízy a vrby jívy. V území LB jsou 4 chaty. V bylinném patře bohatý výskyt bledule jarní (Leucojum vernum) a česneku medvědího (Allium ursinum). Návrh opatření : louky ohospodařovat jednosečně; v případě zalesnění zalesnit - olše 60 %, jasan 40%. Olšové porosty obmýtí 90 let, obnovní doba 10 let. Cíl: olše 60%, jasan 40%. Svahové porosty obmýtí 110 let, obnovní doba 30 let, cíl: smrk 50%, buk 30%, klen 20%, příměs jasan, jedle. Toto LBC je překryto Nadregionálním biocentrem III-13-2/2 Kamenice, Navarov. V grafice již není uvedeno. Lokální biocentrum III-13-1/4 V bahništích LB se nachází v k.ú Stanový, má rozlohu 4,0 ha. Tvoří je prameniště níže přecházející ve strž, selský věkově diferovaný porost a nevyužívaná louka – biotop tužebníkové lado (podvaz Filipendulenion). Stromové patro tvoří jednotlivě až skupinovitě smíšené olše (35%), kleny (15%), smrky (15%), buky (20%), jedle (5 %), bříza (5%). V horní části mýtný smrkový prost (SM 110) zčásti obnovován holosečně opět na smrk. V bylinném patře z významných druhů: bohatý výskyt bledule jarní (Leucojum vernum) a česneku medvědího (Allium ursinum), dále prvosenky vyšší (Primula elatior), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius); přistupují z běžných taxonů: bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), papratka samičí (Athyrium filix-femina), čistec lesní (Stachys sylvatica), devětsil bílý (Petasites albus), pitulník žlutý (Lamium galeobdolon), čarovník obecný (Circaea lutetiana), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum). Návrh opatření : louku ponechat přirozenému vývoji nebo lépe jednosečně obhospodařovat s drobnou regulací odtokových poměrů. Lesní porosty skupinový výběr, v horní smrkové části náseky, cíl smrk 50%, buk 40%, jedle 10%, při obnově zvýši podíl listnáčů (buk, klen a jedle, ve vlhku: jasan, jilm, olše. Lokální biocentrum III-13-2/4 U Šimonů LB se nachází v k.ú Stanový, má rozlohu 5,1 ha. Tvoří jej svah nad soutokem Zlatníka a Stavovského potoka. Stromové patro tvoří smrkové porosty s příměsí borovice, buku a jedle, maloplošně rozpracované a možností příznivě ovlivnit druhovou skladbu. V bylinném patře roste metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), borůvka (Vaccinium myrtillus). Návrh opatření : Pokračovat v obnově, okrajovou clonnou sečí, využít přirozeného zmlazení (smrku, borovice, buku, jedle), jedli uměle vysazovat do předsunutých prvků, buk do stíněného okraje, cíl při prvním obmýtí smrk 50%, buk 40%, jedle 10%, příměs borovice.


21

Biokoridory USES Lokální biokoridor č. K1 Rovně LBK se nachází v k.ú. Zlatá Olešnice Semilská, má rozlohu 0,60 ha. Jedná se o kamenitou mez s řídkým stromovým patrem mezi dvěmi kulturními loukami. Vegetační pokryv tvoří řídký porost jasanů, klenů, jeřábů, bříz. V bylinném patře jsou zachovány druhy polokulturních luk. Návrh opatření : udržovat dřevinné patro na mezi v řídkém sponu, aby se zachovala slunná vegetace a mohla se odtud expandovat na okolní louky. Lokální biokoridor č. K2 Horní Dračí potok LBK se nachází v k.ú. Zlatá Olešnice Semilská, má rozlohu 2,7750 ha. Jedná se o lesní údolní úsek biokoridoru Dračího potoka a jižně exponovaný svah se zonálními společenstvy 6 LVS. Vegetační pokryv tvoří smrkové porosty s vtroušeným bukem a jedlí, v menší míře jeřábů, bříz, v nižších polohách porost olší, jasanů, klenů. Návrh opatření : při výchově podporovat dřeviny přirozené druhové skladby, zejména buk a jedli. Při obnově v stg. GAB3, GB3 docílit 30-40% buku a jedle. V stg 5BC4 20 – 30 buku a jedle, 40-50% olše, jasanu, klenu, 20 – 40 % smrku. Lokální biokoridor č. K3 Dolní Dračí potok LBK se nachází v k.ú. Zlatá Olešnice Semilská, má rozlohu 1,50 ha. Jedná se o dolní údolní úsek biokoridoru Dračího potoka a krátký úsek potoka Zlatníka s funkčními břehovými porosty olše, jasanu, klenu a vrb. V bylinném patře bledule jarní a prvosenka vyšší aj. Návrh opatření : uchovat přirozený charakter toku. Běžná výchova a průběžná obnova. Zachování stávající druhové skladby. Lokální biokoridor č. K4 Na vrších LBK se nachází v k.ú. Zlatá Olešnice Navarovská, má rozlohu 1,20 ha. Jedná se o propojení RBK III-13-2/5 Údolí Kamenice přes Haratice, Vrchy s LBK II-13-2/6 Zlatník pod Lhotkou. LBK vede 350m ornou půdou, 15m pastvinou, 250 m okrajem lesa a 50 m louka s bledulí jarní. Návrh opatření : Biokoridor je v některých částech nutno založit jako lesní biokoridor, a to podél cesty Na vrších tvořící katastrální hranici a dále po jižním obvodu zemědělského komplexu. Navrhovaná skladba klen 75%, lípa 20%, třešeň 5%, smrk. Uvedená skladba je proti přirozené modifikovaná s ohledem na zalesňování volné plochy do vyhnojené půdy. Pod silnicí vede LBK po relativně přirozené pastvině. Zde ponechat travní porost, nepřevádět na kulturní louku. Trasu LBK okrajem lesa pod biocentrem zalesnit bukem, klenem, třešní a tak vytvořit porostní plášť s listnáči. Krátký úsek luky s bledulí jarní. Ponechat travní porost. Lokální biokoridor č. III-13-2/6 Zlatník pod Lhotkou LBK se nachází v k.ú. Lhotka u Zlaté Olešnice, Stanový, má rozlohu 3,00 ha. Jedná se o propojení LBC III-13-2/4 U Šimonů s LBC III-13-1/4 V bahništích, Jedná se o smrkové monokultury, jednosečné extenzivní louky s bledulí jarní, česnekem medvědím. Návrh opatření : Les forma hospodářského způsobu násečná až maloplošná holosečná, žádoucí cílová druhová skladba stg. 5AB3 smrk 70%, buk 20%, jedle 10%. Stg. 3BC5 olše 50%, jasan 30%, smrk 20%. Pro jednosečné extenzivní louky vyloučit meliorace a úpravy toku. Lokální biokoridor č. III-13-1/7 Olešnická stráň LBK se nachází v k.ú. Stanový, má rozlohu 1,65ha. Jedná se o propojení LBC III-13-1/4 V bahništích s USES mimo řešené území. Jedná se o smrkové monokultury, vtroušeně buk, bříza, klen. Návrh opatření : Forma hospodářského způsobu násečná až maloplošná holosečná, žádoucí cílová druhová skladba smrk 70%, buk 20%, jedle 10%. Lokální biokoridor č. III-13-1/8 Vošmenda LBK se nachází v k.ú. Stanový, má rozlohu 1,50 ha. Jedná se o smrkové monokultury, v údolí Vošmendy. Podél potoka Vošmendy olše, vrby s bledulí jarní, česnekem medvědím. Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

22

Návrh opatření : Forma hospodářského způsobu násečná až maloplošná holosečná, žádoucí cílová druhová skladba stg. 5AB3 smrk 70%, buk 20%, jedle 10%. Stg. 3BC5 olše 50%, jasan 30%, smrk 20%. Správa CHKO JH předpokládá, že v souvislosti s NATUROU 2000 bude provedena revize generelu ÚSES, tzn. možná úprava vymezení biocenter a biokoridorů či doplnění interakčních prvků. Požaduje, aby do závazné části byla zapracovaná zrevidovaná verze ÚSES. Není pravděpodobné, že k tomuto aktu dojde před dokončením pořizovacího procesu ÚPO Zlatá Olešnice. Proto v grafické části budou ÚSES zakresleny dle stávající skutečnosti. Po schválení revize ÚSES bude jejich úprava řešena změnou ÚPO. Obec Zlatá Olešnice v daném případě může dle § 19 z.č. 50/1976 Sb., stavební zákon v platném znění požadovat částečnou nebo úplnou úhradu nákladů za pořízení této změny ÚPO od právnických nebo fyzických osob jejichž potřebou bylo pořízení vyvoláno (MŽP ČR, SCHKO JH). Výhled Zájmy ochrany přírody z hlediska ÚSES na řešeném území nebudou realizací ÚPO Zlatá Olešnice dotčeny. Limity pro trvalé bydlení vyplývají z platné legislativy z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, navržených opatřeních pro prvky ÚSES.

B.b.2.6

Zeleň v území

B.b.2.7

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

Rozptýlená mimolesní zeleň Jde především o osamělé lesní remízy, lesními dřevinami zarostlé meze,náletové plochy při okrajích lesa a pobřežní porosty při potocích mimo lesní komplexy. Dřevinná skladba je pestrá-převažují javory klen a mléč,bříza,jasan,olše. Tvoří důležitou součást krajiny a plní krajinotvornou, půdoochrannou, vodoochrannou a klimatickou funkci. Zejména v intravilánu obcí má stávající zeleň zvlášť důležitou úlohu a měla by požívat zvýšené ochrany. Památné stromy Kat.úz. Lhotka : Lípa malolistá, pč.127,129 – uprostřed vsi,věk 300-400 let Kat.úz. Stanový : Lípa malolistá, pč.461 – u domu A.Staška, věk 300 let. Základní údaje a kompetence státní správy. Ústředním orgánem státní správy lesů je Ministerstvo zemědělství České republiky (lesní zákon č.289/95 Sb.). Ústředním orgánem státní správy ochrany přírody je Ministerstvo životního prostředí České republiky (zákon č.114/92 Sb.) V jeho rámci je vykonávána státní správa pro severovýchodní část území obce,spadající do Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory (III.zóna ochrany). Hranice CHKO probíhá po silnici z Rejdic do Zlatá Olešnice a odtud po silnici na Sklenařice. Správa CHKO Jizerské hory má sídlo v Liberci. Celá oblast přísluší do správy Krajského úřadu v Liberci a leží v okrese Jablonec nad Nisou. Organizační členění Státní lesy na území jsou spravovány státním podnikem Lesy České republiky se sídlem v Hradci Králové a jeho Oblastním inspektorátem v Liberci. Státní lesy ve všech kat.územích obce (Zlatá Olešnice Semilská a Navarovská, Lhotka u Zlaté Olešnice a Stanový) spadají pod Lesní správu Jablonec nad Nisou, která zde zároveň vykonává odbornou správu lesů pro část fyzických osob (odborný lesní hospodář). Na části lesů soukromých vlastníků vykonávají odbornou správu samostatní odborní lesní hospodáři. Platnost LHP a LHO Lesní hospodářské plány (LHP) a lesní hospodářské osnovy (LHO) jsou zpracovány pro všechny hospodářské celky oblasti s platností od 1.1.2003 do 31.12.2012. Údaje těchto plánů a osnov jsou využity pro následující přehledy o struktuře lesních porostů v oblasti obce. Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

23

Přírodní poměry,ovlivňující stav lesních porostů Celá oblast spadá do Přírodní lesní oblasti 23-Podkrkonoší a tvoří její nejsevernější část. Klima : Průměrná roční teplota 5-7st.C Průměrný roční úhrn srážek 900-1100mm. Geologie : Krkonošsko-jizerské krystalinikum,severní část : prvohorní přeměněné horniny (rula), jižní část : hlavně svory a fylity. Geomorfologie : uplatňují se dva typy reliéfu – plošinné tvary s menšími výškovými rozdíly a mělčí úvaly v horních úsecích potoka Zlatníka a jeho přítoků, a dále hluboko zaříznuté údolí Kamenice s prudkými svahy. Nejvyšší bod území : vrch Javorník 822m n.m. Nejnižší bod území : údolí Kamenice při JZ hranici území – 330m n.m. Pedologie : Převaha hnědých lesních půd (kambizemí),na nichž se vytváří středně těžké a středně hluboké půdy s různým obsahem štěrku. Ve vyšších polohách (cca nad 550-600m n.m.) se vytváří rezivé horské půdy (kryptopodzoly) - chudší a mělčí podzolované půdy. Na prudších svazích a skalnatých temenech se vytváří rankery – nevyvinuté skeletovité půdy. Místy podél potoky Zlatníka a přítoků se vytváří oglejené půdy a gleje,ovlivněné vodou. Hydrologie : Území spadá do dílčího povodí významného toku Jizery po Kamenici. V SV části území je vyhlášena Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jizerské hory,totožná s hranicemi CHKO Jizerské hory. Potok Zlatník tvoří hlavní osu celého území, v JZ části vchází do oblasti tok Kamenice. Lesní vegetační stupně (LVS) : Výrazně převažuje LVS 5 – jedlobukový stupeň, a to v celé střední části území. V něm převažují soubory lesních typů 5K a 5S – kyselá a svěží jedlová bučina,tj.na kyselé a živné ekologické řadě. Na těchto typech jsou chudší až středně bohatá stanoviště. V S a SZ části území směrem k Rejdicím a v oblasti vrchu Javorník přichází LVS 6 – smrkobukový stupeň, s převahou souborů lesních typů 6K a 6S – kyselá a svěží smrková bučina. Bohatost stanovišť je zde obdobná jako u LVS 5. V JZ části území v lesním komplexu kolem Navarova a v údolí Kamenice převažuje LVS 4,opět se soubory les.typů 4K a 4S-kyselá a svěží bučina. V menší míře se vyskytují údolní obohacená a vodou ovlivněná stanoviště,hlavně soubory les.typů 5O,5V,5L (svěží buková jedlina,vlhká jedlová bučina, montánní jasanová olšina). Údaje o lesních porostech Výměra lesní půdy a lesnatost oblasti Porostní půda : 667,57ha Bezlesí : 16,47 Jiná les.půda : 0,79 Lesní půda celkem 684,83ha Celková katastrální plocha obce: 1 597ha Průměrná lesnatost : 42,9 %, z toho k.ú. Zlatá Olešnice : 33 %, Lhotka : 65 %, Stanový : 37 %. Lesnatost je tedy,zejména díky rozlehlému lesnímu komplexu u Navarova o 10 % vyšší než je celostátní průměr. Výměra lesa podle druhu vlastnictví (v hektarech) : Zařizovací celek Porostní p. Bezlesí Jiná les.p. Celkem lesní p. Lesy ČR 53,08 LHO Jablonec jih (fyz.osoby) 407,27 LHC Navarov (p.Wilsonová) 190,66 Obec Zlatá Olešnice 16,56

4,49 9,99 1,04 0,95

Celkem

0,07 0,72 -

57,64 417,26 192,42 17,51

667,57 16,47 0,79 684,83ha Převažuje rozdrobená držba drobných vlastníků s průměrnou výměrou cca 1,5ha na jednoho. Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

24

Jediný výrazně souvislý lesní majetek je Lesní statek Navarov (majitelé Vaníčkovi ve správě pí.Wilsonové). Dřevina

Zastoupení dřevin v lesních porostech Plocha v ha % zastoupení

Smrk ztepilý Modřín opadavý Borovice lesní Douglaska Jedle bělokorá Vejmutovka Ostatní jehličnaté Celkem jehličnaté

Průměrná bonita

520,24 21,39 6,04 3,69 1,59 1,58 0,40 554,93

77,93 3,20 0,90 0,55 0,24 0,24 0,06 83,12

2,85 1,79 3,73 4,31 2,05 1,22

Bříza bělokorá 34,22 Buk lesní 19,48 Javor klen 15,79 Olše lepkavá 15,37 Jasan ztepilý 9,12 Jeřáb ptačí 5,59 Ostatní listnaté+keře 6,08 Celkem listnaté 105,65

5,13 2,92 2,36 2,30 1,37 0,84 0,90 15,83

1,57 3,42 3,25 3,01 1,91 2,82

Holiny k r.2003 Celkem

6,99

1,05

667,57

100,00

Ve skladbě porostů výrazně převažuje smrk ztepilý,který se obdobně jako v ostatních oblastech tradičně vysazoval již od konce 19.stol. a zejména pak v 1.pol.20.stol. jako nejvšestranněji použitelná dřevina,ekonomicky nejvýhodnější. Smrk je zde v poměrně dobré kvalitě-bonitou lepší než průměrnou. Tvoří často čisté nebo téměř čisté porosty s příměsemi různých dřevin. Druhou nejrozšířenější dřevinou je zde bříza,která se objevuje nejčastěji v drobných selských lesích jako následek dlouhodobé horší péče o tyto porosty. Velmi vhodná je však její účast v osamělých lesních remízcích v intravilánu obcí nebo při jejich okraji, na mezích, při cestách a při okrajích lesních komplexů, kde má výrazně zpevňující úlohu. Třetí pořadí zaujímá modřín,který se povětšině vysazoval buď do menších skupin a pruhů nebo i jednotlivě do porostů jako rychle rostoucí a imisním škodám odolná dřevina. Má zde velmi dobrou bonitu-vyhovují mu středně bohaté půdy a členitý terén. Další významnou dřevinou je buk, který se vyskytuje hlavně na prudších extrémnějších lokalitách,často ve společnosti javoru klenu a dalších listnáčů. Tato dřevina by měla na území vzhledem ke stanovištním poměrům převládat. Přirozená skladba dřevin,odvozená z jednotlivých souborů lesních typů, klade na první místo buk se 46% zastoupení. Další pořadí v přirozené skladbě tvoří jedle s 32%,pak následuje smrk 15%, javor mléč a klen 2%, jasan 1%, bříza do 1%. V přirozené skladbě se nevyskytuje modřín jako nepůvodní dřevina, obdobně je tomu i u dovezené, i když velmi kvalitní douglasky, u borovice vejmutovky a dubu červeného. Z porovnání se současnou dřevinnou skladbou pro území vyplývá z hlediska přirozenosti lesních porostů stav zcela nevyhovující. Zalesňování by se mělo zaměřit především na výrazné zvýšení podílu buku,který se díky bohatým semenným rokům z poslední doby nyní i dobře přirozeně zmlazuje. Na stanovištích, kde to je nejvhodnější (vlhčí stinnější údolí a vodou ovlivněná stanoviště) by měla být snaha alespoň částečně vyrovnávat velký deficit v zastoupení jedle bělokoré.


25

Věk.stupeň

Dřeviny ve věkových stupních Plocha v ha % zastoup.

Věk stupeň

Plocha v ha

% zastoup.

Holiny 1 (1-10r.) 2 (11-20r.) 3 (21-30) 4 (31-40) 5 (41-50) 6 (51-60) 7 (61-70) 8 (71-80)

6,99 1,0 9 (81-90r.) 70,56 10,6 52,18 7,8 10 (91-100) 55,15 8,2 28,16 4,2 11 (101-110) 46,58 7,0 40,37 6,0 12 (111-120) 13,72 2,1 65,76 9,9 13 (121-130) 20,62 3,1 70,71 10,6 14 (131-140) 2,04 0,3 61,58 9,3 15 (141-150) 8,72 1,3 56,50 8,5 16 (151-160) 0 0 63,48 9,4 17 (161-170) 4,45 0,7 Rozložení věkových stupňů v oblasti je překvapivě velmi vyrovnané.Mírný nedostatek vykazuje pouze 2.věk.stupeň. Naopak staré mýtné porosty v 15. a 17. věk.stupni vykazují stav nadnormální. Jde zde hlavně o porosty s převahou buku v ochranných lesích údolí Kamenice. Kategorie lesa Kategorie 10 – lesy hospodářské (dle les.zák.č.289/95 Sb., § 9) lesní plocha 636,47ha Kategorie 21a – lesy ochranné na mimořádně nepříznivých stanovištích (les.z., § 7 odst.1a) lesní plocha 47,96ha Kategorie 31a – lesy zvláštního určení v pásmech hygien.ochrany vodních zdrojů I.stupně (les.zák., § 8 odst.1a) lesní plocha 0,40ha Kategorie dle vlastníků a lokalizace dle porostů : Kat.21a – drobní vlastníci, porosty : 630 Ep,Eu,Ev,Ew; 912 Dc,Fa,Ha,Hb plocha 24,66ha p.Wilsonová, porosty : 5 Aa, 6 Aa, 6 Ba plocha 23,30ha Kat.31a - Lesy ČR, porost : 605 Ga plocha 0,40ha Kat.10 Lesy ČR plocha celkem 57,24ha obec Zl.Olešnice plocha celkem 17,51ha pí.Wilsonová plocha celkem 169,12ha ostatní drob.vlastníci plocha celkem 392,60ha (porosty v kat.10 se neuvádí, jde o celou zbylou oblast po odečtení kat.21a 31a). Pozn. :

Podle platného Oblastního plánu rozvoje lesa u lesů zvl.určení 31a zasahuje do lesní plochy v oblasti kat.úz.Zlatá Olešnice Návarovská I.PHO Bohdalovice ,vodovod pro Velké Hamry (vyhlášeno čj.ŽP 4048/94/235.1) a v kat.úz.Lhotka I.PHO veřejného vodovodu Lhotka (čj.Vod 796/67). Podle platných hosp.plánů a osnov je kategorizován v 31a pouze porost 605 Ga.

Dopravní zpřístupnění lesních porostů Lesy na území obce jsou ve většině případů dopravně dobře dostupné.Je tu poměrně hustá síť silnic,místních komunikací a lesních a polních cest na ně navazujících.V zimním období na sněhu a po zámrzu je možné využít k dopravě dřeva i zemědělských pozemků. Zhoršená přístupnost je pouze u lesních komplexů na prudkých svazích,zejména v oblasti Navarova do údolí Kamenice,kde lze dopravu dřeva v řadě lokalit řešit pouze lanovkami a lanovými systémy. Generel místního Územního systému ekol.stability Prvky ÚSES : nadregionální biokoridor : údolí Kamenice regionální biocentrum : Kamenice u Navarova, kat.úz. Lhotka lokální biocentra : Javorník, k.ú. Zlatá Olešnice Semilská Počátka, k.ú. Zlatá Olešnice Semilská Pod kravínem, k.ú.Zlatá Olešnice Navarovská V bahništích, k.ú. Stanový Zlatník, k.ú. Lhotka U Šimonů, k.ú. Stanový Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

26

10,11ha 8,72ha 4,86ha 4,00ha 7,10ha 5,10ha

Stupně ekologické stability : Na území převažuje : stupeň 3 – kulturní lesy typu a) - monokultury stanovištně nepůvodní s příměsí dřevin přirozené skladby do 20 %, celkem na 75 % lesní plochy stupeň 4 – kulturní lesy typu b) - stanovištně nepůvodní s příměsí dřevin přir.skladby 2039%, celkem na 22 % lesní plochy stupeň 4 – lesy polokulturní, s příměsí dřevin přirozené skladby 40-69 %, celkem na 1,8 % les.plochy stupeň 5 – lesy přirozené,kdy dřeviny přirozené skladby zaujímají 70 a více %, celkem na 1,3 % les.plochy. Ostatní zvláštní funkce lesa Hodnotné části lesa. Jde o evidované významné krajinné prvky,zasahující buď zcela nebo zčásti do lesní půdy: - evid.č. 4 :Lhotecký Zlatník (k.ú. Lhotka, rozh.OÚ RŽP Jablonec čj.1581/95) plocha 5,43ha – pobřežní olšiny a přilehlé lužní nivy s vzácnou květenou, - evid.č. 7 : Niva potoka Zlatník (k.ú.Zlatá Olešnice Semilská a Navarovská, čj.1584/95) - plocha 30,17ha, pobřežní olšiny s vzácnou květenou, - evid.č. 11 : V bahništích (k.ú. Zlatá Olešnice Semilská a Stanový, čj.1588/95) -plocha 7,01ha, koryto pravostranného přítoku Zlatníka a přilehlé svahy,bučina s vzácnou květenou, - evid.č. 12 : Dračí a Mlýnský potok (k.ú. Zlatá Olešnice Semilská,čj.1589/95) plocha 17,53ha, olšiny na svahových prameništích se vzácnou květenou. Významné krajinné prvky Podle zákona ČNR č.114/92 Sb. jsou všechny lesy významnými krajinnými prvky a požívají ve smyslu tohoto zákona příslušnou ochranu. Rozptýlená mimolesní zeleň Jde především o osamělé lesní remízy,lesními dřevinami zarostlé meze,náletové plochy při okrajích lesa a pobřežní porosty při potocích mimo lesní komplexy. Dřevinná skladba je pestrá - převažují javory klen a mléč, bříza, jasan, olše. Tvoří důležitou součást krajiny a plní krajinotvornou, půdoochrannou, vodoochrannou a klimatickou funkci. Zejména v intravilánu obcí má stávající zeleň zvlášť důležitou úlohu a měla by požívat zvýšené ochrany,až na případy,uvedené v kap.o pozemcích k zalesnění. Památné stromy Kat. úz. Lhotka : Lípa malolistá, pč.127,129 – uprostřed vsi,věk 300-400 let Lípy pod zámkem Navarov - VKP Kat.úz. Stanový: Lípa malolistá, pč.461 – u domu A.Staška, věk 300 let. Historický vývoj lesa,vlastnictví,škody a původnost dřevin Původně bylo celé území téměř ze 100 % zalesněno a bylo součástí královského hraničního majetku. Ve 14.stol.bylo území dáno v léno Čiechovi ze Zásady,který vystavěl hrad Navarov. Intenzivní kolonizace od 13.stol.způsobila silný úbytek lesa ve prospěch zemědělské půdy a hranice lesa se zhruba od 15.stol. již příliš neměnila. Zatím co severní a východní část území bylo převážně v drobné držbě a není pro ně dostatek historických podkladů,jihozápadní část kolem hradu Navarova se stala součástí panství Navarov a její vývoj a také vývoj lesa a lesního hospodaření lze vysledovat poměrně podrobně. Panství bylo tzv.allodiálním majetkem,tj.jeho majitelé nebyli vázáni žádným omezením v držbě-mohli ho dělit,zadlužovat nebo i prodávat. To vedlo k časté změně majitelů. Od zač.16.stol. do Bílé hory vlastnili panství Valdštejnové a po nich rod Smiřických, po Bílé hoře převzal majetek příbuzný Smiřických Albrecht z Valdštejna. Valdštejn ho krátce na to prodal rodu Lamottů a sňatkem připadl rodu Ehrenburgů,kteří ho drželi až do r.1873. Toho roku koupil panství liberecký R.Freudenburg,který lesy intenzivně Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

27

těžil a koncem 19.stol. začal v lesích pěstovat douglasku ze semen dovezených z Ameriky. Další majitel, ředitel liberecké pojišťovny F.Neradt prodal majetek r.1895 pražskému advokátovi Judr.J. Vaníčkovi,jehož syn spravoval majetek až do r.1945,kdy pozemkovou reformou připadl státu. Roku 1990 získal restitucí majetek opět dr.Vaníček a v současné době ho spravuje jeho příbuzná pí.Wilsonová. Za držby Vaníčků došlo od konce 19.stol.k plánovitému hospodaření v lese, jehož výměra se zde zvýšila významným zalesněním zemědělských pozemků v oblasti mezi zámkem Navarov a obcí Jesenný. Zalesňovalo se však z ekonomických důvodů převážně smrkem. Škody na lese způsobila ve 20.stol.mnišková kalamita,která na velkostatku Navarov zlikvidovala 1/3 smrkových porostů. Okolní drobné lesy jiných vlastníků nebyly tak silně postiženy- byly vždy řidší a měly pestřejší dřevinnou skladbu. Od 70.let 20.stol. se na území začaly projevovat škody průmyslovými imisemi,které zde však nikdy nepřesáhly nejnižší stupně poškození a území je zařazeno do pásma D ohrožení. V původní druhové skladbě dřevin převažoval na území buk a jedle, teprve na dalším místě v pořadí byl smrk. Již od 2.pol.19.stol. však smrk jako nejvýhodněji zpeněžitelná dřevina v porostech převládá a v důsledku dovozu semene z cizích oblastí hlavně po mniškové kalamitě se původ smrku výrazně zhoršil. Za pravděpodobně autochtonní lze dnes pokládat smrkové porosty starší než 90 let. Smrk v oblasti je poškozován vedle výše zmíněných škod pomístně ještě větrnými vývraty,kůrovcem a červenou hnilobou,která působí zvýšené škody hlavně na porostech uměle založených na původně zemědělských pozemcích. Jedle z porostů postupně mizela z důvodů intenzivnějších způsobů hospodaření,negativní- mu působení zvěře a zřejmě i pro jedli nepříznivých klimatických změn. Bukové porosty se zachovaly v malé míře pouze v hůře přístupných lokalitách na svazích Kamenice a přítoků. Díky bohatým semenným rokům od 90.let min.století a v součinnosti s jeho umělým zaváděním do porostů podle potřeb stanoviště je reálná naděje na jeho opětné rozšíření. Pozemky určené k zalesnění. Nedoporučuje se uměle zalesňovat zemědělské pozemky navazující na intravilán obce. Také náletovou zeleň je třeba redukovat v případech, kde by příliš uzavírala údolní zástavbu. Požadavky na odlesnění, zákonná omezení Ve smyslu Les.zák.289/95 Sb.,§ 14 je třeba souhlasu příslušných správních orgánů k dotčení lesních pozemků do vzdálenosti 50m od okraje lesa. Dále je třeba brát při schvalování staveb v úvahu možnost jejich poškození pádem stromů nebo větví cca do vzdálenosti 30m od okrajů lesa (přibližná výška stromů v mýtném věku). Myslivecké honitby – Honitba Zlatá Olešnice Vlastníkem honitby je Honební společenství Zlatá Olešnice, nájemcem je Myslivecké sdružení Zlatník. Normována je pouze srnčí zvěř – max. 68 ks, min. 32 ks.


28

B.b.3

Památková ochrana

Na řešeném území se nacházejí následující objekty, které jsou zapsány v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek : rejstříkové číslo ÚSNKP

název obj.

k.ú.

110 111

kostel sv. Martina sousoší piety u č.p. 170

Z. O. semilská 1 Z. O. semilská 775/1

112

rodný dům A. Staška s areálem chalupa č.p. 9 rodný dům A. Staška chalupa č.p. 46 stodola k č.p. 9 seník k č.p. 46

112/1 112/2 112/3 112/4 113 114

č.p.p.

Stanový Stanový Stanový Stanový

41, 460 43 44 42

Stanový

21

4807

chalupa č.p. 44 sousoší Nejsvětější Trojice socha sv. Anny

Stanový Stanový

760/2 583/1

115 5047 5047/1 5047/2 5047/3 5047/4 5047/5 5047/6 5047/7 5047/8 5047/9

zřícenina hradu Navarov Areál zámku Navarov zámek hosp. budova č.p. 109 hosp. budova č.p. 110 špýchar park ohradní zeď brána altán socha sv. A. Peduánského

Lhotka 771 Lhotka Lhotka 81 Lhotka 99, 100 Lhotka 101 Lhotka 83 Lhotka 777, 768/1, 768/2 Lhotka 777 Lhotka 777 Lhotka 84 Lhotka 777

Okolí zámku Navarov Územní plán vymezuje území zvláštního režimu při přípravě změnových námětů v oblasti zámku Navarov. Záměrem územního plánu je zamezení nové výstavby objektů ve vyznačeném území. Pro náměty v této zóně je nezbytná konzultace na pracovišti památkové péče. Vymezené okolí areálu zámku Navarov je v ÚP formulováno jako „historicky cenné území zámku Navarov“. Na této ploše se nepřipouští žádné rozvojové náměty.


29

B.c

B.c.1

Návrh urbanistické koncepce

Urbanistická struktura. spádovost

Obec Zlatá Olešnice je v urbanisticky stabilizovaném prostoru mimo hlavní komunikační linie regionu. Pověřené město je Tanvald. Historická „okresní” vazba je na Jablonec nad Nisou. Nejbližší sousedící město je Vysoké nad Jizerou. Z hlediska dalších územních souvislostí a spádování lze jmenovat Semily, Turnov a sídlo kraje – Liberec. Zlatá Olešnice je, a vždy bude obcí s vyjížděním za prací, s prostorově odděleným správním centrem. Dopravně je tento fakt vyjádřen směry na „Mexiko” a na Plavy. Silnější dopravní navázání se v tomto územním plánu nepředpokládá a nenavrhuje. V obci se je několik soustředěných rozvojových ploch, které jsou v územním plánu vyjádřeny. Jedná se o následující skupiny : K Rejdicím - Severovýchodní okraj katastrálního území v místech, kde silnice III/29053 opouští správní území směrem ke kapličce a Rejdicím je území s vysokým rekreačním potenciálem. Zájem občanů Zlaté Olešnice i faktické rozvojové impulsy dané lyžařským areálem v Rejdicích tento prostor urbanisticky akcentují. Územní plán proto v konceptu nabízí posílení této zástavbové skupiny. Předpoklad je další důraz na lyžařský areál v Rejdicích. Sever – západní okraj současně zastavěného území Jedná se o logické doplnění volných ploch při komunikaci III/29053 do Rejdic. Pozemky jsou pro výstavbu vhodné. Byť na východních svazích, lze bezproblémově dosáhnout jižní orientace hlavního průčelí. Sever – centrální část Územní plán doplňuje některé proluky uvnitř zastavěného území. Nejvýznamnější lokalita jsou plochy severně od současné obnovované sokolovny. Minulý územní plán zde předpokládal centrální sportoviště obce. Tento námět se nyní pro obec považuje za polemický a nepravděpodobný. Bylo proto rozhodnuto v tomto územím plánu zde určit plochu pro výstavbu rodinných domů a venkovní sportoviště v menším rozsahu umístit do předprostoru sokolovny. Centrum V jižní části Zlaté Olešnice, v pruhu pracovně nazvaném Centrum je několik významných rozvojových lokalit. Zejména jde o urbanistické a zástavbové potvrzení komunikace III/29058 v oblasti cca od obchodu podél pošty až k odbočce na Stanový. Tento rovný silniční úsek bude postupně dobudován do „uliční” formy. Bude doplněna oboustranná zástavba a chodník. Při detailním řešení se předpokládají dopravně zpomalující prvky. Plošně významný je rozvoj v oblasti dnešních bytových domů č.p. 254, 255. Jedná se o posilování centrální části obce v relativně zainvestovaném prostoru. Rovněž zde významnou roli hraje blízkost areálu na Vrších. Areál na Vrších je významný polyfunkční provozní prostor, jehož objekty a plochy nejsou v současné době plně využity. Pro obec by se celý areál včetně dlouhodobé rezervy mohl stát významným prvkem, poskytujícím zaměstnání. (Funkční zařazení - viz část Regulativy). Plochy, které urbanisticky uzavírající centrální část Zlaté Olešnice jižně nad a pod silnicí III/29058 na „Mexiko”. Výhoda těchto rozvojových ploch je v dobré orientaci ke světovým stranám – jižní svahy. Poněkud problematická je svažitost a pro výstavbu nevhodně umístěná nadzemní vedení VN. Lhotka Lhotka zůstává v poloze obytné místní části. Prostorové oddělení od areálu na Vrších je kompozičně velmi důležité a územní plán ho zachovává. Rozvojové plochy ve Lhotce využívají přirozené „proluky”v SV a JZ části. Lze hovořit o arondaci. Rozvoj dokončuje již započaté zástavbové trendy.


30

Stanový Stanový je od Zlaté Olešnice přirozeně oddělen svahy a lesním masivem. Tato přírodní danost je pro lokalizaci rozvojových ploch rozhodující. Pro zástavbu jsou využity vhodné jižní svahy při III/29060. Částečným zavedením zástavby k telekomunikačnímu stožáru získává Stanový další výškovou úroveň. Doplněním tohoto záměru je využití jednotlivých pozemků uvnitř ostatní současné zástavby. Stanový je díky své krajinné poloze, výhledům i původní lidové architektuře velmi atraktivní část obce. Zajímavost rovněž podtrhuje velká dynamika terénních tvarů. Navarov Z hlediska zástavbového jde o chráněnou lokalitu zámku a jeho nejbližšího okolí. Územní plán prostor doplňuje (parkoviště, jeden obslužný objekt), ale dlouhodobě ponechává v zástavbově ztlumeném režimu. U mostu Lokalita je ponechána bez jmenovitého rozvojového námětu. Budování obslužných struktur, parkovišť, rekonstrukce a obnova stávajících objektů je žádoucí. U pece V lokalitě jsou umístěny dva rozvojové náměty. Budování obslužných struktur, parkovišť, rekonstrukce a obnova stávajících objektů je žádoucí. Č.p. 124 při II/290 Lokalita je ponechána bez jmenovitého rozvojového námětu. Budování obslužných struktur, parkovišť, rekonstrukce a obnova stávajících objektů je žádoucí.

B.c.2

Krajinná struktura

Základní krajinná konfigurace je dána údolními tvary, vzniklými činností potoka (potoků) ústícího do Kamenice. Horní úrovně směrem k II/290, ke Stanovému jsou mnohdy zalesněné. Směrem k Navarovu a Kamenici jsou zalesněné i nižší horizonty. Urbanisticky jsou důležité rovinné plochy „u kapličky” směrem k Rejdicím. Většina těchto plání jsou katastrálně Rejdice, ale i pro Zlatou Olešnici se jedná o významnou krajinnou enklávu. Zlatá Olešnice nemá výrazné krajinné dominanty jako je například Bílá skála. Její území je však z hlediska krajinné kompozice vymezeno. Lesnaté okolí silnice II/290 je přes lokalitu „Mexiko” ukončeno Petruškovými vrchy, které v tomto směru zastávají dominantní roli. Směrem na sever se krajinný prostor uzavírá jižními svahy Příchovic. Krajinná struktura připouští průhledy na Krkonoše, Jizerské hory i „dolu” do kraje – Kozákov. Tyto průhledy nejsou běžné, ale mnohé lokality jsou jimi obohaceny. Z hlediska krajinného rámce je ve Zlaté Olešnici nejzajímavější kontrast mezi údolní uzavřeností centrální části a silným, dynamicky se měnícím krajinným okolím při stoupání do vyšších horizontů v území.

B.c.3

Rezervy

Územní plán je součástí územně plánovacího, urbanistického kontinua. Kromě konkrétních navržených a otevřených pozemků a jevů je nutné dle možnosti předpokládat budoucí vývoj. I když tento budoucí vývoj nemá přesné územně plánovací kontury je nutné stanovit určité dlouhodobé ochranné a přípravné mechanizmy. Jedná se o období, které se v minulých metodických schématech označovalo jako výhled, dlouhodobý výhled a tak podobně. Pro územní plán obce byly stanoveny rezervy. Jedná se o plochy, které budou pravděpodobně dlouhodobě zastavěny nebo k zastavění uvažovány. V návrhovém období tohoto územního plánu zůstávají volné. Jejich realizace je podle současné legislativy (2004) podmíněna ne jen vypracováním, ale také schválením změny územního plánu. Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

31

Rezerva je volné nezastavěné území zpravidla na zemědělských plochách. Je umístěno určitým způsobem vůči současně zastavěným a navrhovaným plochám obce. Jeho poloha je taková, že lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že se jedná dlouhodobě o území zcela nebo částečně zástavbové. V období než k případné zástavbě dojde, je prostor nutno chránit před nevhodnými, dlouhodobě komplikujícími zásahy provedenými bez znalosti cílové koncepce. Zpravidla se jedná o linie inženýrských sítí, komunikací či o provizorní stavby. Nevhodné je rovněž zakládání časově náročných zemědělských a přírodních prvků – sady, dlouhověká stromořadí. Hlavní smysl rezerv je tato ochrana. Realizace rezerv je možná pouze cestou změny ÚP nebo vypracováním nového ÚP. V tomto územním plánu, v němž jsou rezervy zakládány, není mnohdy zcela přesně známo pro jaký funkční typ zástavby budou cílově určeny. Časový odstup je příliš dlouhý. Zřejmě se však, s výjimkou areálu Na vrších, bude vesměs jednat o rodinné domy. R1 K Rejdicím V souvislosti s rozvojem celé lokality K Rejdicím je důležitý tento pozemek při komunikačním křížení. R2 Na Vrších Rezervní plochy kryjí případné arondační rozšíření areálu. Funkční zaměření je obecné. R3 Centrum Pozemek pod silnicí je dlouhodobě zajímavý v souvislosti s výstavbovým rozvojem nad bytovými domy. R4 Stanový Při střední stoupající komunikaci Stanového lze dlouhodobě předpokládat doplňující výstavbu. R5 Stanový Plocha mezi státní silnicí a místní komunikací se dlouhodobě může stát zástavbovou.


32

B.d

Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití

Návrh členění obce na funkční plochy je vyjádřen v Hlavním výkrese A a jeho popisu, který je zařazen v textové části závazných regulativů. Obecný návrh ploch ve Zlaté Olešnici pouze „zahušťuje a arondačně rozšiřuje”. V návrhu územního plánu není řádný námět, který by byl prostorově oddělený a měnil tak základní struktury. Rozvíjí se vlastně současné zástavbové schéma. Návrhový důraz je postaven na rozvoj obytných ploch pro rodinné domy ve vlastní Zlaté Olešnici. Jako zvláštní případ vystupuje areál Na Vrších s obecnější regulační polohou v živnostenské a industriální oblasti.

B.e

Limity využití území záplavových území

včetně

stanovených

Řešené území je ovlivněno více vstupními limity různé důležitosti. V území Zlaté Olešnice se nevyskytují žádné zvláštní silné limity přírodního, zástavbového nebo širšího urbanistického charakteru. Nejsou zde plochy záplav. Nejdůležitější limity vyplývající z ochrany přírody jsou území CHKO JH (jehož hranice splývá s hranicí CHOPAV JH) a lokality VKP, památných stromů a ÚSES. Podrobněji viz kapitola B.b.2 Přírodní podmínky, krajina, zeleň. Památková ochrana se týká jednotlivých objektů.

Ochrana území, ochranná pásma V následujícím textu jsou jednotlivé položky buď přímo vyjmenovány nebo v komplikovanějších případech je uvedena odvolávka. Ochrana přírody a nerostných surovin Vodní zdroje, ČOV Památková ochrana Ochranná pásma vyplývající z využití území V zájmovém území nejsou vymezena žádná ochranná pásma chovů hospodářských zvířat, ani veterinární ochranná pásma. Stávající ČOV nemá vyhlášené ochranné pásmo. Ochranná pásma dopravních staveb Komunikace Mimo souvisle zastavěné území obce 100m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu dálnice, rychlostní komunikace – (v území se nevyskytují). 50m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. třídy – (v území se nevyskytují).

15m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu silnice II. a III. tř. Železnice

60m od osy krajní koleje nejméně však 30m od hranice obvodu dráhy - (v území se nevyskytuje).

Ochranná a bezpečnostní pásma inženýrských sítí a zařízení 1a.

Elektrická venkovní vedení (zák. 458/2000 Sb. s platností od 01.01.2001) při napětí: 1 kV do 35 kV včetně 7m od krajního vodiče 35 kV do 110 kV včetně 12m od krajního vodiče

1b.

Elektrická vedení (vl. Nař. 80/1957, vyhl. MPE 153/1961) při napětí : 1 kV do 35 kV včetně 10m od krajního vodiče 1 m od kabelového vedení Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

33

2.

Plynovody a regulační stanice (zák. 222/94 Sb.) (V území se zatím nevyskytují). Ochranné pásmo U VTL plynovodu do 500mm včetně U nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek jimiž se rozvádějí plyny v zast. území u technologických objektů Bezpečnostní pásmo Regulační stanice vysokotlaké Vysokotlaké plynovody nad DN 250

8m 1m 4m 10m 40m

Na úrovni ÚP byl formulován výstupní limit - ochranné území zámku Navarov (Historicky cenné území zámku Navarov). Podrobněji viz kapitola B.b.3 Památková ochrana. Dalšími limity se po projednání ÚP také stanou závazné regulativy územního plánu.


34

B.f

Přehled a charakteristika zastavitelného území

vybraných

ploch

Zkratky jednotlivých částí obce Z Zlatá Olešnice L Lhotka S Stanový Poznámka : Pro účely územního plánu se nerozlišuje Zlatá Olešnice Semilská a Navarovská – urbanisticky v centrální části obce tyto katastrální území splývají a jejich odlišování by sebou neslo znejasnění návrhu. Tam, kde se v popisu uplatňuje adresné parcelační určení bude lokalizace v k.ú. vyjádřena. Číselné kódování jednotlivých návrhových ploch je v běžném pořadí. V každém k.ú. Z, L, S začíná vždy znovu od č. 1 Samotná Zlatá Olešnice je pro lepší přehlednost rozdělena na tři sektory v ose sever jih : K Rejdicím Sever Centrum Rovněž každá kategorie má svou vlastní číselnou řadu. Dojde-li v průběhu práce na územním plánu k vyloučení některé plochy, bude číselná poloha zachována a označena „neobsazeno”. Tento způsob se považuje za vhodnější z hlediska zachování orientace. Údaj, týkající se počtu domů v návrhových plochách je nutno brát jako směrný. Zastavění návrhových ploch SV 1, SV 3, SV 5, SV 6, SV 9 (vše K Rejdicím) a SV 13 (Centrum) větším počtem objektů je však nutno dohodnout s orgánem Správy CHKO Jizerské hory a orgánem ZPF“. Tendence územního plánu je rozvolněná zástavba s většími parcelami. Skupiny s větším počtem domů (návrhová plocha SV 6 – Sever) budou v období parcelace (realizace) ověřovány zastavovacími plány .

Plochy pro bydlení Z Zlatá Olešnice BS

Obytné území, bytové domy

m2

domů

m2

domů

Územní plán tuto kategorii v návrhu nepředpokládá.

SV

Smíšená venkovská zástavba

SV 1 SV 2 SV 3 SV 4 SV 5 SV 6 SV 7 SV 8 SV 9 SV 10 SV 11

ZZZZZZZZZZZ-

Mezisoučet SV 1 SV 2 SV 3 SV 4 SV 5 SV 6 SV 7 SV 8 SV 9 SV 10 SV 11 SV 12 SV 13 SV 14 SV 15 SV 16

ZZZZZZZZZZZZZZZZ-

Mezisoučet

2

K Rejdicím K Rejdicím K Rejdicím K Rejdicím K Rejdicím K Rejdicím K Rejdicím K Rejdicím K Rejdicím K Rejdicím K Rejdicím

3 059m 3 247m2 2 956m2 4 942m2 1 845m2 3 655m2 3 751m2 2 836m2 2 503m2 5 507m2 4 222m2

38 523m2

K Rejdicím Sever Sever Sever Sever Sever Sever Sever Sever Sever Sever Sever Sever Sever Sever Sever Sever

2

7 663m 5 089m2 1 622m2 700m2 1 797m2 12 118m2 887m2 6 041m2 8 122m2 1 556m2 981m2 1 252m2 1 599m2 1 997m2 938m2 1 922m2

a, b, c, d –celkem

54 284m2

Sever


35

1 2 2 2 1 1 1 1 1 2 2

16 3 2 1 1 1 3 1 4 3 1 1 1 1 1 1 1

26

SV 1 SV 2 SV 3 SV 4 SV 5 SV 6 SV 7 SV 8 SV 9 SV 10 SV 11 SV 12 SV 13 SV 14 SV 15 SV 16 SV 17

ZZZZZZZZZZZZZZZ– ZZ-

Mezisoučet

Centrum Centrum Centrum Centrum Centrum Centrum Centrum Centrum Centrum Centrum Centrum neobsazeno Centrum Centrum neobsazeno Centrum Centrum

Centrum

SV – součet

2 452m2 1 173m2 1 720m2 3 246m2 18 265m2 4 106m2 15 480m2 3 697m2 3 024m2 2 654m2 2 811m2

1 1 1 2 8 2 4 1 1 1 1

3 861m2 4 419m2

2 1

2 624m2 1 992m2

1 1

71 524m2

28

164 331m2

70

L Lhotka SV SV SV SV SV

m2

Smíšená venkovská zástavba 1 2 3 4

2

L L L L

6 290m 4 593m2 10 876m2 2 534m2

24 293m2

Mezisoučet

domů 3 2 4 1

10

S Stanový SV

SV 1 SV 2 SV 3 SV 4 SV 5 SV 6 SV 7 SV 8 SV 9 SV 10

m2

Smíšená venkovská zástavba S S S S S S S S S S

2

1 169m 1 877m2 2 124m2 9 886m2 10 174m2

neobsazeno

5 139m2 6 510m2 1 193m2 2 079m2

40 151m2

Součet


36

domů 1 1 1 3 4 2 2 1 1

16

Rekapitulace Zlatá Olešnice

m2 38 523m2 54 284m2 71 524m2 164 331m2

SV Smíšená venkovská zástavba Mezisoučet K Rejdicím Mezisoučet Sever Mezisoučet Centrum SV Z – součet

Celkem nárůst počtu domů Zlatá Olešnice Lhotka

70 m2 24 293m2

SV Smíšená venkovská zástavba SV L – součet

domů 16 26 28 70

Celkem nárůst počtu domů Lhotka

domů 10

10

Stanový

m2 40 151m2

SV Smíšená venkovská zástavba SV S - součet

Celkem nárůst počtu domů Stanový Celkem nárůst počtu domů z titulu bydlení 70+10+16=

domů 16

16 96

Dimenzační základ Zlatá Olešnice Lhotka Stanový Celkem

70 domů x 3obyv/1dům = 210 obyvatel 10 domů x 3obyv/1dům = 30 obyvatel 20 domů x 3obyv/1dům = 60 obyvatel 100 domů 300 obyvatel

Tato dimenzační úvaha je teoretické dlouhodobé rozvojové maximum. Pro reálnou dimenzaci obslužných struktur se jedná o velmi dlouhodobý výhled. Na všechny náměty, z nichž vznikl návrh ÚP je nutno nahlížet při uvědomění si následujících bodů: - I při velmi optimistickém pohledu bude investiční proces v této obci probíhat pomalu. - V současné době je v obci 343 domů a k rekreaci slouží 62,5%bytů. Jinými slovy minimálně polovina domů bude mít trvale charakter rekreační stavby (chalupy, letního bytu…). Tato úvaha se zřejmě týká jak stavu tak návrhu – tímto poměrem jsou ovlivněny i skutečné požadavky na infrastrukturu. - Zlatá Olešnice není jednoznačně formulovaná rekreační oblast. Lze předpokládat, že zde nebudou vznikat ani letní ani zimní „špičky“ (ani Harrachov, ani Máchovo jezero).


37

Průmyslové a živnostenské plochy VP Průmysl, skladování m2 Územní plán tuto kategorii v návrhu nepředpokládá, s výjimkou areálu Na Vrších. Zde je snaha ÚP uplatnit pro stávající areál co nejobecnější regulační polohu (SP dále). Pak by v areálu mohlo být i industriální využití, které se však týká pouze stávajících ploch. Plošný rozvoj je v tomto ÚP pouze v úrovni rezerv. ZZ

ZZ 1

Z-

ZV

Živnosti, obchod

ZV 1 ZV 2 ZV 3

m2

Zemědělství

Z– Z– Z–

3 581m2

Centrum

m2

2

Centrum – při Sklenařické silnici Centrum – při Sklenařické silnici Centrum – při Sklenařické silnici

1 699m 5 229m2 3 465m2

10 393m2

Mezisoučet ZV 1

S

1 190m2

při potoce

ZV – součet

11 583m2

SP

24 964m2

Speciální plochy

Kategorie „Speciální plochy” byla založena jako zvláštní kvůli areálu „Na Vrších”. Jedná se o smíšený industriálně zemědělský a živnostenský prostor. Areál bude regulačně formulován tak, aby byl co nejvíce otevřený pro investory a uživatele různých zaměření.

Charakteristika vybraných lokalit : Zlatá Olešnice K Rejdicím - Severovýchodní okraj katastrálního území v místech, kde silnice III/29053 opouští k.ú. obce. Prostor je komunikačně napojený, případně jednoduše napojitelný. Dlouhodobě je nutno vybudovat kanalizační stoku a posílit elektrorozvody, případně včetně vybudování nové trafostanice. Sever – západní okraj současně zastavěného území Jedná se o doplnění volných ploch při komunikaci III/29053 do Rejdic. Prostor je komunikačně dobře přístupný. V určitém smyslu se jedná o vyplnění proluk. Území bude napojeno na stávající strukturu obce.Nutno vybudovat kanalizační připojení. Sever – centrální část Územní plán doplňuje některé proluky uvnitř zastavěného území. Nejvýznamnější lokalita jsou plochy severně od současné obnovované sokolovny. Lokalita je v centru obce a bude napojena na stávající struktury. Centrum Urbanistické a zástavbové posílení komunikace III/29058 v oblasti cca od obchodu podél pošty až k odbočce na Stanový. Lokalita je v centru obce a bude napojena na stávající struktury. Rozvoj v oblasti dnešních bytových domů č.p. 254, 255. Jedná se o plošně relativně rozsáhlé plochy, které jsou vhodně umístěné vůči centrální části obce. Komunikace i inženýrské sítě bude nutno prodloužit. Lhotka Rozvojové plochy ve Lhotce využívají proluky v SV a JZ části. Rozvoj dokončuje již započaté zástavbové trendy. Nová zástavba je relativně málo rozsáhlá a bude napojena na stávající struktury. Je nutno rekonstruovat vodovod. Stanový Pro zástavbu jsou využity jižní svahy při III/29060. Zástavbovou lokalitu lze připojit na stávající struktury. Je nutno zajistit nové vodovodní připojení. Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

38

B.g

Návrh koncepce dopravy, občanského technického vybavení a nakládání s odpady

B.g.1

Doprava

B.g.1.1

Silniční doprava

a

Silniční síť

Silnice II. třídy Severovýchodní částí řešeného území prochází silnice II/290 v úseku Kořenov-Vysoké nad Jizerou. V souvislosti s územní ochranou vodárenské nádrže Vilémov může být do trasy silnice II/290 umístěn koridor pro přeložku silnice I/14 v kategorii S 9,5/60 místo dnešní kategorie S 7,5/60. Z hlediska územního plánu obce Zlatá Olešnice tato případná změna nezasahuje do urbanizovaného území obce. Směrové úpravy trasy by zasáhly pouze do přilehlých lesních ploch. Výhledové řešení silnice II/290 je z hlediska územního plánu obce akceptovatelné. Silnice III. třídy Základní komunikační síť řešeného území tvoří síť silnic III. třídy, která dostatečně vykrývá dopravní potřeby území. Uspořádání této silniční sítě je stabilizované a ve výhledu nelze očekávat výraznější změny v jejím uspořádání. V nejbližším období lze očekávat vývoj silniční sítě, založený na odstraňování lokálních dopravních závad a zlepšování povrchů vozovek. Nejdůležitější dopravní spojnici ve směru západ-východ tvoří úseky silnic III/29053, III/29059 a III/29058 v úseku Plavy-Haratice-Zlatá Olešnice-Sklenařice. Ta je nejzatíženějším silničním úsekem v území (I = 1 456 voz/24 hod v r.2000). U této komunikace je třeba přednostně řešit v průtahu centrem obce střety s pěší a klidovou dopravou. Počítá se zde s realizací souběžného chodníku (úprava na kategorii MS 9/5 ) a s vytvářením vymezených parkovacích lokalit pro vyloučení parkování vozidel na průběžném jízdním pruhu. Silnice III/29053 v úseku Zlatá Olešnice-Rejdice nabývá na významu z důvodu nárůstu intenzity dopravy, způsobené rozvojem lyžařského areálu v Rejdicích. Silnici je třeba přednostně upravovat do předepsané kategorie S 7,5/60. Ostatní silnice III.třídy dostatečně uspokojují dopravní potřeby obsluhovaného území. U silnice III/2886 je třeba nahradit provizorní most přes Kamenici mostem definitivním. Komunikační síť obce Základní dopravní osu Zlaté Olešnice ve směru západ-východ tvoří komunikace složená z úseků silnic III/29053, III/29059 a III/29058. Na této komunikaci se kumuluje největší intenzita silniční a pěší dopravy. V extravilánu jsou komunikace v kategorii S 7,5/60, na průtahu zastavěným územím budou silnice III/29058 a III/29059 postupně upravovány do kategorie MS 9/50, minimálně s jednostranným chodníkem. Jakákoliv nová zástavba v koridoru této komunikace musí respektovat budoucí šířkové uspořádání. V prostoru u obchodu a hospody je třeba posílit diferenciaci dopravních ploch pro chodce (chodníky), parkující vozidla (vymezená stání pro osobní auta a autobusy) a oddělit vozovku silnice III/29059 chodníkem nebo zeleným pásem od ostatních ploch. V prostoru hostince „Na Vrších“ u silnice III/29053 je třeba nově vymezit parkoviště pro hostinec, pro pension, zajistit místo pro oboustranné autobusové zálivy, rozšířit pěší plochy před hostincem. Severní část křižovatky je třeba zredukovat. Ze dvou křižovatkových větví vytvořit jedinou. Dopravní osu Zlaté Olešnice ve směru sever-jih tvoří v obytném území průtahy silnic III/29053 a III/29058 v severní části obce a průtah silnice III/29060 v jižní části obce. S nárůstem sezónní dopravy ve směru na Rejdice (lyžařský areál) bude silnice III/29053 v extravilánu upravována na kategorii S 7,5/60. Navazující průtah silnice III/29058 v úseku od křižovatky III/29053-III29058 až ke křižovatce se silnicí III/29059 bude upravován na kategorii S 7,5/60. Od křižovatky III/29058-III/29059 až k odbočce k obecnímu úřadu je Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

39

třeba počítat s případným jednostranným chodníkem. Základní dopravní osu Lhotky tvoří silnice III/29055 v kategorii S 6,5/50. Dopravní obsluhu v části Stanový zajišťují silnice III/29060, III29061 a III/29062. S ohledem na minimální intenzitu dopravy a řídké zastavění postačí udržovat tyto silnice v dobrém technickém stavu v příslušné kategorii S 6,5/50 nebo S 7,5/60 dle Kategorizace silnic II. a III. třídy Libereckého kraje. Doplňkovou dopravní síť zastavěného území tvoří obslužné nebo dopravně zklidněné komunikace obvykle v minimálních šířkách = 3,0m. Rozšířením na kategorii D1 v šířce = 4,0m nebo směrové úpravy je třeba přednostně realizovat v následujících lokalitách: Zlatá Olešnice a) Sektor sever b) Sektor centrum

-

c)

-

Stanový

d)

Lhotka

-

Úprava směrového oblouku u komunikace nad sokolovnou Úprava směrového oblouku u komunikace nad bytovkou (16b.j. ) Rozšíření přístupové komunikace k bytovkám (16b.j.) na šířku min. = 4,0m s vazbou na řešení dopravy v klidu (parkoviště, garáže) Úprava dopravního prostoru před bytovkami (24 b.j.) v jižní části obce ve vazbě na rozšíření garáží. Úprava přístupové komunikace v horní části na kategorii D1 v šířce = 4,0m. Nová zklidněná komunikace D1 š = 4,0m v nové obytné lokalitě u TV převaděče. Rozšíření zklidněné komunikace na šířku = 4,0m od parkoviště jihozápadním směrem do nové obytné lokality.

Intenzita dopravy V řešeném území je prováděno sčítání silniční dopravy na silnici II/290 (stanoviště 4-1440 v Rejdicích) a na silnici III/29053 (stanoviště 4-4580 Na Vrších). Poslední vydané sčítání silniční dopravy bylo provedeno v r. 2000. Prognóza je stanovena pro rok 2010 pomocí výhledových koeficientů růstu pro období 1995-2030 (ŘSD ČR). Číslo silnice

II/290 III/29053

Rok

2000 2010 2000 2010

Druh vozidel T

O

M

S

TNV

210 250 327 380

385 480 1102 1350

19 20 27 20

614 750 1456 1750

157 190 180 210

Kategorie komunikací Silnice II/290 Silnice III.třídy III/2886 III/29053 III/29055 III/29058, III/29059 III/29060 III/29061 III/29062 Zklidněné komunikace Silnice II/290 Silnice III.třídy III/29058, III/29059 III/29053, III/29058 Zklidněné komunikace

S 7,5/60 (v případě změny na silnici I/14 - S 9.5/60) S 6,5/60 S 7,5/60 Kořenov-Zl.Olešnice, Zl.Olešnice-Plavy S 4/30 ve Zlaté Olešnici S 6,5/50 S 7,5/60 (v průtahu obcí MS 9/50) S 7,5/60 S 6,5/50 S 7,5/60 Minimálně v šířce =3,0m, vybrané komunikace rozšiřovat na kategorii D1 – 4,0m S 7,5/60 (v případě změny na silnici I/14 - S 9,5/60) S 7,5/50 V průtahu obcí MS 9/50 V severní části obce MS 8/50 Minimálně v šířce =3.0m, vybrané komunikace rozšiřovat na kategorii D1 – š=4.0m Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

40

Linková autobusová doprava

Autobusové linky Řešené území obsluhují následující autobusové linky: Číslo 530 020 530 100 670 062

Trasa Jablonec nad Nisou-Tanvald-Plavy-Zlatá Olešnice Jablonec nad Nisou-Držkov-Plavy-Tanvald-Vysoké nad Jizerou-Jilemnice Jilemnice-Vysoké nad Jizerou-Plavy-Držkov-Jablonec nad Nisou-Liberec

Autobusové linky obsluhují území Zlaté Olešnice a Stanový. Neobsluhují Lhotku a Navarov.

Autobusové zastávky Stávající autobusové zastávky dostatečně pokrývají ve Zlaté Olešnici sektor centrum a sever. Mimo docházkovou vzdálenost 5 minut (400m) je severní část obce (sektor k Rejdicím). Část Stanový je pokryta téměř celá s výjimkou zástavby na západní straně. Lhotka a Navarov jsou mimo dosah autobusových zastávek. V autobusové dopravě se nepředpokládají do výhledu žádné výraznější změny, které by měly územní dopady. U autobusových zastávek na hlavní silniční spojnici východ-západ (silnice III/29053, III/29059 a III/29058) je třeba vytvářet podmínky pro realizaci autobusových zálivů.

Doprava v klidu Odstavení vozidel bydlících obyvatel Odstavení osobních vozidel je u převažující rodinné zástavby řešeno buď v objektech RD nebo na vlastních pozemcích. Problém odstavení vozidel třeba v obci řešit ve dvou lokalitách vícepodlažní bytové zástavby ve Zlaté Olešnici. U 16 b.j. -

U 24 b.j. -

(č.p. 254, 255) je třeba vyřešit ve vazbě na rozšíření příjezdové komunikace pohotovostní parkování i garážování osobních vozidel. Doporučuje se řešení parkoviště na odvrácené straně od bytových objektů na střeše zapuštěných garáží, které budou obsluhovány za strany od potoka. Kapacita garáží =16stání. (jižní část Zlaté Olešnice) je třeba rozšířit dnešní garáže na obě strany podél komunikace, dále směrem k ČOV, případně do svahu pod jižním bytovým objektem. Kapacita garáží = 24 stání.

V části Stanový je v lokalitě „U pece“ stávající bytový dům (6b.j.). Potřeby odstavení vozidel řeší stávající řadové garáže s kapacitou 7 stání.


41

Parkování vozidel návštěvníků

Pro parkování vozidel návštěvníků především u objektů občanské vybavenosti jsou vymezeny následující lokality parkovišť: a) ZLATÁ OLEŠNICE SEKTOR SEVER Smíšené zboží K vleku U obecního úřadu a sokolovny

4 stání 50 stání 20 stání

SEKTOR CENTRUM U bytovek (16 b.j.) U kostela U hřbitova Hospoda + obchod U pošty Na Vrších U bytovek (24 b.j.) b) STANOVÝ Vyhlídka (u TV převaděče) Rodný dům Antala Staška Autobusová zastávka Stanový ZD Zklidněná komunikace v horní části U bytovek (U pece)

5 stání 5 stání 5 stání 3 stání 6 stání

c) LHOTKA Centrum

15 stání

d) NAVAROV U pensionu Rusalka Křižovatka u zámku

10 stání 5 stání

16 stání 10 stání 5 stání 20 stání + 2 stání busy 10 stání 20 stání + 8 stání (TS) 5 stání

Pěší doprava Hlavní pěší trasy řešeného území jsou převážně vedeny v koridorech průtahů silnic III.třídy. Pro ochranu chodců je třeba u nejvíce zatížených komunikací vytvářet podmínky pro realizaci chodníků a pěších ploch oddělených od vozovky. Hlavní pěší trasa je vedena podél dopravní spojnice východ-západ (průtah silnic III/29053, III/29059 a III/29058). V průchodu zastavěným územím je třeba realizovat alespoň jednostranný chodník v úseku obchod-pošta-odbočka Stanový. Další důležitá pěší trasa je od křižovatky silnic III/29058 – III/29059, vedená podél silnice III/29058 k obecnímu úřadu a sokolovně. Zde je třeba opět realizovat alespoň jednostranný chodník. Doplňující pěší trasy v sektoru „Centrum“ tvoří pěší zkratka kolem hospody a údolní trasa kolem ČOV k 24 b.j. V sektoru „Sever“ je to pěší propojení od tenisového kurtu přes potok na východní stranu zástavby. U těchto pěších tras je třeba vytvořit podmínky pro bezpečnou chůzi se zákazem vjezdu vozidel.

Cyklistická doprava Přes Stanový je vedena značená cyklistická stezka č.4174 Vysoké nad Jizerou-Stanový-Jesenný-Bozkov-Lomnice nad Popelkou. V případě vyznačení nových cyklotras ve výhledu budou tyto převzaty do územního plánu obce.

Nekonvenční doprava

Ve Zlaté Olešnici v sektoru Sever se nachází na svahu východně od zástavby obce lyžařský vlek POMA. Na úrovni dnešní horní stanice vleku je možné doplnit lyžařský areál o další krátké vleky pro lyžařské školy.


42

Negativní účinky dopravy - hluk

Nevyšší přípustná hladina hluku Základní hladina hluku Korekce na obytné území Maximální přípustná hladina hluku L Aeq Korekce na území podél dálnic, silnic I. a II.třídy a hlavních MK Maximální přípustná hladina hluku L Aeq

=

50 dB(A) 0 dB(A) 50 dB(A)

=

+ 10 dB(A) 60 dB(A)

+

Výpočet hluku ze silniční dopravy Výpočet je proveden pro prognózu silniční dopravy roku 2010. X = F1 x F2 x F 3 x n, Y = 10 log X + 40 Číslo silnice Výpočtový úsek S voz/24 hod Sd voz/den nd voz/hod % podíl TNV F1 F2 F3 X Y U-50 útlum na 50 dB(A) U-60 útlum na 60 dB(A) Vzdálenost isofony 50 dB(A)v m Vzdálenost isofony 60 dB(A)v m

III/29053 1 1 750 1 662 104 12 1,30 1,40 1,00 189 62,8 12,8 2,8 80 17

III/29058 2 1 750 1 662 104 12 1,30 1,06 1,00 143 61,6 11,6 1,6 65 13

II/290 3 750 713 45 26 4,10 1,21 1,00 221 63,4 13,4 3,4 85 20

Zhodnocení hlukového účinku Nadměrným hlukem je zasažena především obytná zástavba podél hlavní spojnice východ-západ (průtah silnic III/29053, III/29059 a III/29058). U stávajících obytných objektů zde lze používat pouze technická opatření (trojité zasklení, změny v dispozicích). U nové izolované zástavby je třeba počítat s řešením protihlukové ochrany již ve fázi projektové přípravy. V území soustředěné výstavby RD je třeba objekty navrhovat do prostoru mimo hlukové pásmo.


43

B.g.2

Občanské vybavení

B.g.2.1

Obslužná sféra Školství Ve Zlaté Olešnici jsou v současné době v provozu mateřská škola a základní

škola. Historicky bylo školství decentralizované. Malé školy byly ve Stanovém i Lhotce. Menší školy postupně zanikly a jejich budovy byly nebo budou rekonstruovány na jinou funkci. Zůstávají pouze budovy ve Zlaté Olešnici. Tento stav bude zachován. Kapacity školy jsou ZŠ – ca 20 dětí, MŠ ca 24 dětí. Pro návrhové období se nepředpokládá formulování plošné nabídky pro školský okruh. Dlouhodobě se předpokládá rekonstrukce, případně dostavba školy ve Zlaté Olešnici. Územní plán považuje zachování školy v místě za důležité z hlediska stabilizace obce.

Sociální péče V obci není zařízení sociální péče. S jeho výstavbou se zatím neuvažuje.

Zdravotnictví

Zdravotní středisko v obci není. Speciální péče je dostupná ve Vysokém nad Jizerou, Tanvaldu, Jablonci nad Nisou a Liberci.

Kultura, církevní oblast Ke shromažďování lze používat prostory v obou hostincích a sokolovnu. V území je kostel Sv. Martina ve Zlaté Olešnici Pro určitou kulturní činnost lze využít kostel a školní budovu.

Požární ochrana V obci je sbor dobrovolných hasičů (JPO3). Základní zbrojnice je ve Zlaté Olešnici. Nejbližší profesionální sbor je ve Velkých Hamrech.

Správa, veřejné vybavení, pošta Obecní úřad je ve Zlaté Olešnici historicky v samostatné budově se sokolovnou. Budova vyhořela a v současné době (2004) je obnovována. V obci je pošta. Pověřený úřad s rozšířenou působností je v Tanvaldu, Krajský úřad v Liberci.


44

B.g.2.2

Průmysl, živnosti, zemědělství

V obci jsou dva industriální prvky. Č.p. 88 ve Zlaté Olešnici je stará továrna („pila”), která je v současné době v „asanačním stavu“. Dlouhodobě je potvrzení tohoto staveniště pro průmyslové využití polemické. Potenciální industriální využití je možné na plochách a v objektech stávajícího areálu Na Vrších. Územní plán potvrzuje stávající živnostenské plochy a nabízí možné další (viz kapitola B.f. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území). Co se zemědělství týče územní plán zachovává všechny funkční plochy a krajinné obslužné cesty. Důležitá je flexibilita a možnost využít upadající provozní areály pro odlišnou funkci. Na Vrších se jedná o regulační možnost uplatnění živnostenských a průmyslových aktivit v nevyužívaných zemědělských areálech a případně opačně.

B.g.2.3

Sport, tělovýchova, rekreace

Návrh územního plánu zachovává veškeré stávající sportovní prvky. Formuluje několik nových námětů : Před obnovovanou sokolovnou bude umístěno menší univerzální venkovní hřiště. V obci se nebude budovat velké otevřené sportoviště (fotbal). Sokolovna zůstane hlavní krytou sportovní plochou ve Zlaté Olešnici. Údolí potoka přibližně od pošty k ČOV může být převedeno na venkovní na venkovní rekreační plochy v kategorii SB pobytové louky, lyžařské plochy, pláže. Sportovní areál s nádrží zůstane ve své současné poloze. Z hlediska územního plánu je přípustné a vhodné zkvalitnění prostoru a zázemí. Lyžařský vlek bude zachován. Územní plán formuluje lyžařské plochy v kategorii SB pobytové louky, lyžařské plochy, pláže. V horních úrovních svahu je přípustné založit doplňující sezónní vleky. Drobné sportovní prvky jsou obsaženy v regulativu příslušné rozvojové plochy.

B.g.2.4

Cestovní ruch

Obec nemá na svém území žádnou silnou turistickou atraktivitu Přitažlivost pro cestovní ruch je nutno odvozovat z více linií a okruhů. Nejdůležitější pro rozvoj cestovního ruchu je sousedství lokálních lyžařských center – Vysoké nad Jizerou, Paseky nad Jizerou, Rejdice. V druhé řadě vstupují do hry západní Krkonoše se svými hlavními centry Harrachovem a Rokytnicí nad Jizerou. Tato „lyžařská” oblast se zdá být pro Zlatou Olešnici velmi zajímavá z hlediska ubytovacího zázemí. Atraktivitu obce posilují lokality Navarov, U mostu. Samotné části obce Lhotka a Stanový mají silný dlouhodobý potenciál pro postupné posilování prvků cestovního ruchu. Zlatá Olešnice by zřejmě měla odvozovat svou roli pro cestovní ruch spíš v poloze klidného zázemí než silných investic a budování vlastních atrakčních akcí.


45

B.g.3

Technické vybavení, inženýrská infrastruktura

B.g.3.1 A

Vodní hospodářství Vodní toky ve správním území obce Zlatá Olešnice

Délka vodopisné sítě ve správním území Zlaté Olešnice činí cca 24,0km. Největším tokem je řeka Kamenice, která však jen zájmové území na západním okraji lemuje. Jinak se jedná o horské bystřiny, z nichž nejvýznamnější jsou potok Zlatník, který je hlavním recipientem území, Dračí potok a Stanovský potok. Ostatní toky, vzhledem k jejich délkám, jsou jen drobné, méně vodné vodoteče. Všechny toky ve správním území Zlaté Olešnice v důsledku vysokého srážkového úhrnu (900mm), pedologických a geologických poměrů, vegetačního krytu a spádových poměrů mají v průběhu roku rozkolísané průtoky vody a mohou na nich vznikat povodňové situace. Vodoteče mají tendenci přirozeného vývoje koryta, při níže dochází k erozi hlinitého horizontu břehů a v důsledku toho v úsecích poklesu podélného sklonu naopak k zanášení koryt. Průměrná produkce splavenin při průtoku Q100 se pohybuje kolem 600m3km-2. Vodoteče protékají převážně v sevřených terénních depresích, takže při vybřežení se voda rozlévá jen v poměrně úzkých pruzích. Žádný z toků nemá stanovené záplavové území.

Správa toků

Řeka Kamenice a potok Zlatník jsou ve správě Povodí Labe s.p. Hradec Králové, prac. Turnov. Dračí potok a pravostranný přítok Zlatníku (zaústění cca v ř. km 6,600) spravuje Zemědělská vodohospodářská správa, Oblast povodí Labe, pracoviště Liberec. Stanovský potok s levostranným přítokem, přítoky Dračího potoka a přítoky Zlatníku (kromě přítoku v km 6,600) jsou ve správě Lesů České republiky s.p. Hradec Králové, oblastní správy toků v Teplicích. Kamenice - ČHP1-05-01-072 Na jihozápadním okraji správního území Zlaté Olešnice tvoří katastrální hranici mezi Lhotkou a Držkovem. Meandrující tok, směřující od severu k jihu, protéká hlubokou zalesněnou terénní depresí a nemá výraznější vliv na bezprostřední okolí toku. Zlatník - ČHP 1-05-01-073 Je pravostranným přítokem Kamenice, do níž zaúsťuje v ř. km 10,050. Tok o délce cca 8,2km s průměrným spádem 50‰ lze charakterizovat jako bystřinu (kóta pramene 776m n.m., zaústění do Kamenice 358m n.m.) Povodí o rozloze 15,827 km2. Koryto toku má přírodní charakter, v ř. km 4,1 až 6,6, t.j. v rozptýlené zástavbě Zlaté Olešnice, má pomístně účelově opevněné břehy. Zlatník protéká zájmovým územím ve směru S-J až S-JZ. Osou koryta prochází katastrální hranice mezi Zlatou Olešnicí Navarovskou a Semilskou, v horním toku mezi Zlatou Olešnicí Semilskou a Rejdicemi. Stanovský potok - ČHP 1-05-01-073/02 Zaúsťuje do Zlatníku zleva v ř.km 1,750. Délka toku 1,9km, podélný sklon 95‰, koryto přírodní, bez opevnění. Povodí o rozloze 2,7 km2. Realizuje se stavba „Hrazení bystřiny Stanovský potok“, která odstraňuje povodňové škody z března 2000 a navrhuje objekty k ochraně před povodněmi. Stavba představuje pomístné opevnění břehů koryta, obnovu malé vodní nádrže (k zachycení splavenin) a v km 0,800 („U Šimonů“) výstavbu retenční zděné přehrážky výšky 3,60m.


46

Dračí potok - ČHP 1-05-01-073/05 Zaúsťuje do Zlatníku zleva v ř.km 4,300. Délka toku 1,8km, podélný sklon 50‰, koryto přírodní, bez opevnění. Povodí o rozloze 3,9 km2 Dračí potok má dva pravostranné přítoky o délkách 1,500km a 1,000km, oba odvodňují v celé délce lesní pozemky. Přítok ČHP 1-05-01-073/051 míjí pod silnicí ze Zlaté Olešnice do Sklenařic prostor divoké skládky. Toto území vč. toku je třeba sanovat. Všechny toky vyžadují v úsecích mimo les péči o břehové porosty, to zn. provádět probírky a dosadby vhodných dřevin (olše lepkavá, jasan ztepilý, vrba slezská). V místech, kde dochází k ohrožení nemovitého majetku, řešit opevnění břehů způsobem blízkým přírodě (kamenné rovnaniny, srubové stěny). Těmito zásahy se omezí tvorba splavenin v tocích a k zachycení transportovaných splavenin by bylo žádoucí budovat v příhodných profilech příčné objekty (přehrážky retenční suché i se stálou vodou, přehrážky konsolidační). Přitom je třeba zachovat migrační prostupnost objektů.

Vodní plochy ve správním území obce Zlaté Olešnice Protože v celém správním území obce Zlatá Olešnice, kromě 5-ti malých vodních neprůtočných nádrží v nivě Zlatníku v ř.km 3,150 až 3,480 a malé vodní plochy v areálu zámku v Navarově, nejsou žádné vodní plochy, z hydrologického hlediska by nebylo na škodu ve vhodných místech zřizovat ještě další neprůtočné malé vodní nádrže.

B.g.3.2

Zásobování vodou, odkanalizování

Správní území obce Zlatá Olešnice sestává z těchto místních části : Zlatá Olešnice Semilská, Zlatá Olešnice Navarovská, Lhotka, Stanový a Návarov. Přitom obě Olešnice jsou zástavbou propojeny takže vytvářejí jedno urbanizované území. Podle sčítání obyvatel z roku 2001 v uvedených obcích žilo v té době trvale celkem 533 obyvatel ve 412 bytech resp. 343 domech. Z uvedeného počtu bytů je trvale obydleno jen 37,5%, zbývajících 62,5% bytů slouží rekreačním účelům. V době víkendů a dovolených počet obyvatel zvětšuje - téměř na trojnásobek. V obci je prodejna smíšeného zboží, restaurace, pošta a tři pensiony s kapacitou asi 112 lůžek. V obci je také MŠ a ZŠ s celkem 40ti dětmi. Zemědělské družstvo které v současné době ukončilo činnost leží prakticky mimo obec, v řešeném území není žádný průmysl. Roku 2004 byl zpracován „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje“ (dále jen PRVKLK) který se zabývá všemi vyjmenovanými místními částmi. Z uvedené práce byly čerpány některé níže uvedené údaje – viz přílohy na konci kapitoly B.g.3.4 Kanalizace. V PRVKLK nastíněný rozvoj vodovodů a kanalizací byl precizován podle současného poznání problematiky a navrhovaných možností rozvoje lokalit určených územním plánem jehož částí je i tato vodohospodářská část.

B.g.3.3

Vodovod

Potřeba vody v řešeném území Vzhledem k decentralizovanému systému zásobování vodou je proveden výpočet jak pro celé správní území Zlaté Olešnice tak potřeby vody pro jednotlivé části obce podle současných zdrojů vody. K výpočtu potřeby vody v jednotlivých vodovodních systémech musíme použít poměrný klíč vycházející z údajů v PRVKLK neboť samotný územní plán toto rozdělení neobsahuje. Mimosezónní stávající : 533 obyvatel x 150 l/ob/den . . . . . . . . . . . . . . . 79950 l/den občanská vybavenost 533 x 20 l/ob/den . . . . . . 10660 l/den celkem 90610 l/den Qd = 90,60 m3/den = 1,05 l/sec Qm = 90,60 x 1,50 = 135,90 m3/den = 1,57 l/sec Qh = ( 135,90 x 1,8)/24 = 2,83 l/sec Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

47

Jako dimenzační základ pro výpočet zvýšení se uvažuje dostavba 110 domů s 330 obyvateli. zvýšená : 863 obyvatel x 150 l/ob/den . . . . . . . . . . . . . . . 129450 l/den občanská vybavenost 863 x 20 l/ob/den . . . . . . 17260 l/den celkem 146710 l/den Qd = 146,71 m3/den = 1,70 l/sec Qm = 146,71 x 1,50 = 220,065 m3/den = 2,54 l/sec Qh = (220,065 x 1,8)/24 = 4,58 l/sec Sezónní Uvažujeme, že sezónně může být plně obsazena zbývající kapacita bytového fondu s průměrem 3 obyvatelé/byt. Počet obyvatel za současného stavu pak může za tohoto předpokladu dosáhnout asi 1420. Při dimenzačním základu dalších 330 obyvatel pak sezónní počet obyvatel může být až 1750. stávající : 1420 obyvatel x 150 l/ob/den . . . . . . . . . . . . . . . 79950 l/den občanská vybavenost 1420 x 20 l/ob/den . . . . . . 10660 l/den celkem 90610 l/den Qd = 90,60 m3/den = 1,05 l/sec Qm = 90,60 x 1,50 = 135,90 m3/den = 1,57 l/sec Qh = ( 135,90 x 1,8)/24 = 2,83 l/sec zvýšená : 1750 obyvatel x 150 l/ob/den . . . . . . . . . . . . . . . 262500 l/den občanská vybavenost 1750 x 20 l/ob/den . . . . . . 35000 l/den celkem 297500 l/den Qd = 297,50 m3/den = 1,70 l/sec Qm = 297,50 x 1,50 = 446,25 m3/den = 5,16 l/sec Qh = (446,25 x 1,8)/24 = 9,30 l/sec Vypočtená čísla vycházejí z normativních spotřeb a metodiky výpočtu Vyhlášky č.9/73Sb která korespondují se „Směrnými čísly roční spotřeby vody“ uvedenými ve vyhlášce Mze č.428/2001. Skutečné spotřeby jsou však dlouhodobě nižší. Podle údaje o přítoku do ČOV je spotřeba vody v obci kolem 60 l/os.den. Toto číslo se jeví stabilizovaným a nebude se asi do budoucna příliš měnit neboť cena vody se bude zřejmě trvale zvyšovat. Z toho vyplývá že při použití normové potřeby 150 l/os/den pro posuzování a návrh vodárenských zařízení v obci je vytvořena rezerva pro nevyrovnanost odběru způsobenou sezónními výkyvy v počtu obyvatel v obci.

Vodovod Zlatá Olešnice Místní vodovody s výjimkou vodovodu bývalého JZD jsou ve správě obce Zlaté Olešnice. Vodovodní řady jsou převážně ze 70.a 80. let, materiálové provedení PVC s nízkou poruchovostí. Kapacity vodních zdrojů nejsou měřeny. Podle PRVKLK žije v obci trvale 500 obyvatel, je zde 134 rekreačních objektů a tři pensiony s kapacitou 112 lůžek. V letním období kdy prudce stoupá počet obyvatel dochází k nedostatku pitné vody. Zásobení obce vodou je roztříštěno do 6 samostatných vodovodů, pro část obce Zlatá Olešnice slouží vodovodů pět a šestý pro Lhotku. Vodovod pro střed (M-91.1.0-ZLO) obce Zlatá Olešnice zásobuje prameniště U Venclíků a Skaliček (studny s údajnou vydatností 1 l/s), v provozu jsou dva vodojemy – starý 20m3 a nový 2x100 m3 (s kótami hladin 552,00/ 548,70m n. m.) zásobní řad je z PVC DN 100. Vodovod je z roku 1990 a zásobuje 80 domácností. Uvedené kóty vodojemu zaručují že od kóty terénu asi 533,0m n.m. je zajištěn min. tlak 15m v.sl. což je tlak vyhovující pro dvoupodlažní zástavbu resp. pro jednopatrové objekty a tento vodní zdroj je


48

tedy vyhovující pro větší část obce. Problematickým tedy je prostor nad „Truhlárnou“ který je zásoben ze dvou poněkud nejistých zdrojů. Vodovod „Truhlárna“ (M-91.2.0-ZLO) zásobuje 11 domácností a objekt truhlárny z prameniště pod domem č.p.138 o údajné vydatnosti 0,1 l/s. Součástí vodovodu je akumulace asi 4m3, zásobní řad je z PE 63, vodovod je ze sedmdesátých let minulého století. Zdroj podle zákresu v katastrální mapě resp. jeho překreslení do mapy 1 : 5000 leží na kótě okolo 560m n.m. Vodovod z Rejdic (M-91.4.0-ZLO) zásobuje vodou část Hořence asi 25 domácností. Zdrojem je prameniště na k.ú. Rejdice. Vodojem je umístěn 200 m od prameniště, akumulace vodojemu je 20m3, zásobní řad je z PE 75. Vodovod je v provozu od roku 1983. Vodovod ZD M-921.3.0-ZLO) zásobuje vedle vlastní provozovny také čtyři bytové objekty a restauraci. Používá vodu ze zdroje Bradlo - Haratice s vydatností 1,5 l/s, vodojem 2 x 100m3 (s hladinami 573,60/ 571,00m n.m.). Přivaděč do vodojemu a řad do objektu ZD je DN 150, rozvod k bytovkám je z PE 63. Zemědělské družstvo ukončilo v současné době činnost, provozovna je přebudována na penzion. Vodovod je v soukromém majetku a není plně využíván. Vodovod Hořenec – Navarov (M-91.3.0-ZLO) zásobuje 22 domácností z prameniště Hořenec. Zdrojem jsou jímací zářezy. Součástí jsou dva vodojemy každý s objemem 8m3, zásobní řad je z PE 75. Zařízení je ze sedmdesátých let minulého století. Vydatnost se neuvádí, vodojemy leží na kótě kolem 585,0m n.m. Potřeba vody v systému Zlatá Olešnice Pro posouzení jak je zajištěna potřeba pitné vody v obci pod kótou 533,0m n.m. (střed obce) uvažujeme následující výpočtové hodnoty : stávající obyvatelé 390 x 150 l/ob/den . . . . . . . . . . 58500 l/den nová zástavba 150 x 150 l/ob/den . . . . . . . . . . . . 22500 l/den občanská vybavenost 773 x 20 l/ob/den . . . . . . . . . .15460 l/den celkem 96460 l/den Qd = 96,46 m3/den = 1,12 l/sec Qm = 96,46 x 1,50 = 144,69 m3/den = 1,67 l/sec Qh = ( 144,69 x 1,8)/24 = 3,01 l/sec Nad uvedenou kótu jsou objekty zásobeny z vodovodů „Z Rejdic“ a „Hořenec“. V tomto prostoru bude po realizaci možné zástavby následující potřeba vody : stávající obyvatelé 140 x 150 l/ob/den . . . . . . . . . . 21000 l/den nová zástavba 90 x 150 l/ob/den . . . . . . . . . . . . 13500 l/den celkem 34500 l/den Qd = 34,50 m3/den = 0,40 l/sec Qm = 34,50 x 1,50 = 51,75 m3/den = 0,60 l/sec Qh = ( 51,75 x 1,8)/24 = 1,08 l/sec Navrhované řešení Ze zákresu vodojemu 2 x 100m3 do mapy, resp. z kót jeho hladin v dostupné dokumentaci a zákresu prameniště vodovodu „Truhlárna“ do mapy 1:5000 je zřejmé, že leží ve výškách blízkých vodojemu „Střed“ a že by bylo možno tyto systémy celkem snadno propojit v jedno tlakové pásmo – nutno však ověřit přesným geodetickým zaměřením. Propojením by se zřejmě vodovod Střed příliš neposílil, spíše by se vodovod Truhlárna stal méně ohrožený nedostatkem vody ze současného prameniště. Do výhledu resp. do bilance zdrojů vody neuvažujeme s „Truhlárnou“ počítat. Z uvedených výpočtů je zřejmé že zásobování tohoto prostoru pitnou vodou je již nyní napjaté, a zkušenosti provozovatele (Obce Zlatá Olešnice) z léta, kdy je třeba někdy vodu dovážet to dokazují. Není však v možnosti předložené práce navrhnout řešení této situace. K tomu je třeba aby byl co nejdříve zahájen hydrogeologický průzkum za účelem vyhledání doplňkového zdroje vydatnosti okolo 1,0 l/sec a podle výsledků průzkumu navrhnout další potřebné Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

49

vodohospodářských objektů k vyřešení nedostatku pitné vody. S rekonstrukcí stávajícího vodojemu 2x 100m3 pro nejbližší dobu neuvažujeme. V případě zřízení centrálního dispečinku zásobování vodou bude vodojem vybaven zařízeními pro sběr a distribuci dat a v souvislosti s tím rekonstruováno technologické zařízení (armatury, potrubí, desinfekce vody). V prostoru pod dříve uvedenou kótou (asi 533,0m n.m.) je z hlediska tlakových poměrů možno síť bez větších problémů rozšiřovat. Celkem bude v tomto tlakovém pásmu třeba dobudovat asi 3230m vodovodních radů z PE 63 – 90mm. Pro zásobování uvedeného prostoru navrhujeme zkapacitnit oba vodovody a ponechat je fungovat jako dvě tlaková pásma neboť výškový rozdíl vodojemu „K Rejdicům“ a kóty tlakového pásma „Olešnice“ překračuje 70m . Vzhledem ke značnému rozsahu navrhované zástavby bude dobudován vodojem u prameniště „K Rejdicům“ rozšířením o další komoru 20 m3 a doplněn vodní zdroj na vypočtenou potřebu. Z tohoto vodojemu pak se bude zásobovat zástavba po kótu cca 610m n.m. a doplňovat vodojem „Hořenec“ (2x 18m3). Ten bude v podstatě sloužit jako přerušovací komora neboť udávaná vydatnost jeho zdroje činí jen něco kolem 0,10 l/sec a z bilančního hlediska s ní spíše nebudeme počítat. V případě zřízení centrálního dispečinku zásobování vodou bude vodojem vybaven zařízeními pro sběr a distribuci dat a v souvislosti s tím rekonstruováno technologické zařízení (armatury, potrubí, desinfekce vody). Pro zásobení této oblasti (obou tlakových pásem) bude nutno vybudovat cca 3150m vodovodních řadů z PE 63 – 90m. Rozsah prací pro zkapacitnění vodního zdroje této oblasti vyplyne z hydrogeologického průzkumu. Vodovod Lhotka (M-93.0.0-LHO) pochází ze začátku 50 let min. stol. (s přípravou bylo započato ještě za Protektorátu). Zdrojem vody jsou jímací zářezy cca 650m od obce. Z nich přitéká voda gravitací (lit. DN 50) do čerpací stanice na okraji obce. Odtud se dopravuje přes síť obce do vodojemu 40m3 situovaný na kótě přibližně 528,00m n.m. Podle dokumentace z doby vzniku vodovodu byla tehdejší vydatnost zdroje okolo 0,1 – 0,2 l/sec. Pro posouzení vydatnosti zdroje pro obec uvádíme následující výpočet potřeby vody. 40 obyvatel současných x 150 l/ob/den . . . . . . . . . . 6000 l/den 30 obyvatel návrh x 150 l/ob/den . . . . . . . . . . . . 4500 l/den celkem 10500 l/den Qd = 10,50 m3/den = 0,12 l/sec Qm = 10,50 x 1,50 = 15,75 m3/den = 0,18 l/sec Qh = (15,75 x 1,8)/24 = 0,33 l/sec Jak již bylo uvedeno pochází vodovod ve Lhotce ze začátku padesátých let minulého století. Podle dostupné dokumentace je z litinových trub DN 40 – 80mm a bude tedy blízko hranice životnosti. Opravu popřípadě rekonstrukci na stav odpovídající současným normám bude vyžadovat i čerpací stanice a vodojem. Rekonstrukci je možno provést po etapách. V první etapě provést úpravy v prameništi včetně oplocení a ověření jeho vydatnosti popřípadě posílení na vydatnost odpovídající navrhované resp. možné výstavbě 10ti domů. Součástí této etapy by měla být také výměna cca 650m přívodního řadu DN 50 z prameniště do čerpací stanice na kraji obce. Výměna bude provedena položení nového potrubí PE 63mm v souběhu se starým řadem aby nebyla přerušena dodávka vody do obce. Dále by do této etapy byly zařazeny nutné úpravy čerpací stanice a to jak stavební tak technologické. Ve stavební části navrhujeme provést jen opravy zjevných stavebních závad. V rámci rekonstrukce technologie vyměnit kompletní elektroinstalaci, čerpadla, armatury a potrubí (nahradit nerezovými). Čerpací stanici vybavit zařízením pro hygienické zabezpečení vody a případný dálkový přenos dat do dispečinku pro automatizaci provozu. V druhé etapě navrhujeme rekonstruovat stávající rozvodnou síť a provést nutné stavební úpravy resp. opravy na vodojemu (včetně oplocení) a kompletně nahradit stávající trubní výstroj – armatury a potrubí (výměna za nerezové). Pro zařazení do centrálního dispečinku je třeba k vodojemu vybudovat přípojku el. energie a instalovat nutná elektronická zařízení pro snímání měřených veličin a jejich přenos do řídícího centra. Jelikož čerpací stanice již Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

50

má přípojku el. energie bylo by vhodné při rekonstrukci vodovodní sítě položit mezi čerpací stanici a vodojem napájecí kabel a také kabel pro datový přenos z čerpací stanice do vodojemu, kde předpokládáme umístit radiový přenos dat. Výměna stávajících rozvodů bude provedena v celé délce (asi 1400m) z trub PE 63 – 80mm. Současně s rekonstrukcí řadů budou vyměněny i domovní přípojky. Rozšíření vodovodní sítě pro možnou zástavbu vyžaduje asi 620m potrubí z PE 63 – 80mm. Tuto stavbu je možno provádět podle postupu zástavby vybraných ploch opět po částech. Vodovod Stanový V obci Stanový není vybudován vodovod. Zdrojem vody jsou individuální studny jejichž vydatnost má klesající tendenci a vzhledem k hloubkám pochybnou kvalitu. Jelikož územní plán vytváří legislativní předpoklady pro výstavbu dvaceti rodinných domů (60 obyvatel) pak v oblasti zásobení obce vodou musí dojít k zásadní změně – musí zde být vybudován vodovod neboť pořízení dalších dvaceti lokálních zdrojů je jak nejisté, tak nežádoucí. Vodovod je tedy investicí podmiňující další výstavbu v obci. Potřeba vody pro obec bude do výhledu následující : 40 obyvatel současných x 150 l/ob/den . . . . . . . . . . 6000 l/den 60 obyvatel návrh x 150 l/ob/den . . . . . . . . . . . . 9000 l/den celkem 15000 l/den Qd = 15,0 m3/den = 0,17 l/sec Qm = 15,0 x 1,50 = 22,5 m3/den = 0,26 l/sec Qh = (22,5 x 1,8)/24 = 0,47 l/sec Vybudování vodovodu ve Stanovém musí předcházet hydrogeologický průzkum jehož výsledkem bude nejdříve vytipování a posléze pořízení vodního zdroje s vydatností okolo 0,20 l/sec. Vydatnost bude ověřena režimním měření orientovaným do období přísušku a v délce kterou stanoví hydrogeolog (jiná je např. pro vrt než pro odběr povrchové vody). Po vyhodnocení vodního zdroje (včetně kvality vody) může být zdroj konečně vystrojen (vybaven) a po vymezení případného ochranného pásma prohlášen z vodohospodářské dílo. Popsat řešení objektů od vodního zdroje po vodojem a stanovit nutné objemy prací je v tuto chvíli nemožné. Proto se omezíme jen na návrh umístění vodojemu a rozvodnou síť obce. Vodojem objemu 50m3 bude klasického provedení tj. zemní s přidruženou manipulační komorou. Výstroj vodojemu bude rovněž klasická, potrubí v nádrži vodojemu bude z nerez oceli. V případě že bude zařazen do centrálního dispečinku je k vodojemu nutno vybudovat přípojku el. energie a vodojem vybavit zařízením pro snímání a dálkový přenos měřených veličin. Vodojem bude v nejnutnějším rozsahu oplocen. Vodojem navrhujeme umístit na kótu cca 650m n.m vedle cesty nad bývalou farmu JZD. Rozvodná síť obce bude zhotovena z trubek PE 63 – 90mm a bude dlouhá asi 2800m. Budována bude včetně domovních přípojek a opět zřejmě po etapách – nejprve v rozsahu stávající zástavby a poté do prostoru se zájmem o novostavby.


51

B.g.3.4

Kanalizace

Zlatá Olešnice má čistírnu odpadních vod a 2126m splaškové kanalizace DN 300. Reliéf terénu a druh zástavby prakticky ani neumožňuje aby 100% obyvatel bylo napojeno na kanalizaci. Odpadní vody od nepojených nemovitostí a také těžko napojitelných ikvidují jejich majitelé (povětšině nepovoleně) septiky s přepadem do potoka a velmi často do podmoků. Některé z nemovitostí jsou odkanalizovány do žump které se likvidují vyvážením na ČOV Tanvald. Správně příslušné obce Stanový a Lhotka nemají kanalizaci takže se zde splašky likvidují podobně jako u nenapojených nemovitostí v Olešnici. Dešťové vody jsou likvidovány převážně povrchovým vsakem. Pouze v blízkosti vodotečí jsou do nich odvedeny mělkou kanalizací nebo opět povrchově. Čistírna v Olešnici je mechanicko–biologická (VHS typ III s provzdušnováním Kessenery) a kolaudována byla z roku 1991. Denní kapacita je 90m3 tj. cca 600 EO při produkci 150 l/EO/den. Vyčištěné vody jsou vypouštěny do potoka Zlatník. Majitelem ČOV je obec Zlatá Olešnice, provozovatelem SČVK a.s. Na kanalizaci a ČOV je podle PRVKLK dnes napojeno asi 32% obyvatel a některé objekty vybavenosti, tedy asi 160 EO. To představuje přepočtem 150 l/os/den denní přítok asi 24,0 m3/den. Dotazem u provozovatele čistírny (SČVK a.s., Závod čistíren odpadních vod, Školní 14, 415 01 Teplice) byly ověřeny následující údaje (výpis z dopisu z 20.10.2004) : Projektovaná kapacita ČOV Mechanicko-biologická ČOV; technologie: balená ČOV VHS 3 1x /ruční česle s obtokem, měrný objekt; počet připojených obyvatel: 105; nátok 0,98 l/s, BSK5 119 mg/l, 3,68 t/rok; projektovaná kapacita 400 EO). Povolené hodnoty (205 m3/den; 15 m3/hod; BSK5 30 (60) mg/l, BSK5 1,3 t/rok. Povolené emisní limity znečištění BSK5 30 (60) mg/l, 1,3 t/rok; CHSKCr 125 (180) mg/l, 4,5 t/rok; NL 35 (70) mg/l, 1,6 t/rok. Současné vytížení ČOV Počet připojených obyvatel: 105; průtoky rok 2003: Qr = 30 921 m3/rok; Qprům. = 0,98 l/s; znečištění: CHSKCr 55,7 mg/l, 1,72 t/rok; BSK5 8,3 mg/l, 0,26 t/rok; NL 20,4 mg/l, 0,63 t/rok. Produkce odpadních splaškových vod Produkce odpadních splaškových vod komunálního charakteru v řešeném území odpovídá vyčíslené potřebě vody a je tedy následující : stávající : 533 obyvatel x 150 l/ob/den . . . . . . . 79950 l/den občanská vybavenost 533 x 20 l/ob/den . . . . . . 10660 l/den celkem 90610 l/den Qd = 90,60 m3/den = 1,05 l/sec Qm = 90,60 x 1,50 = 135,90 m3/den = 1,57 l/sec Jako dimenzační základ pro výpočet zvýšené produkce se uvažuje dostavba 110 domů s 330 obyvateli. zvýšená : 863 obyvatel x 150 l/ob/den . . . . . . 129450 l/den občanská vybavenost 863 x 20 l/ob/den . . . . . . 17260 l/den celkem 146710 l/den Qd = 146,71 m3/den = 1,70 l/sec Qm = 146,71 x 1,50 = 220,065 m3/den = 2,54 l/sec Zvýšení proti současnému výpočtovému stavu pak dosahuje : Qd = 146,71 – 90,60 = 56,11 m3/den Qm = 220,065 – 135,90 = 84,165 m3/den Uvedená čísla představují produkci odpadních vod v řešeném území. Vzhledem k tomu, že v místních částech Stanový a Lhotka nepředpokládáme v souladu se zadáním a PRVKLK budovat stokovou síť a tudíž ani centrální čistírny odpadních vod bude předmětem řešení jen Zlatá Olešnice s následující produkcí odpadních vod (a odpovídajícím znečištěním). Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

52

stávající : 533 obyvatel x 150 l/ob/den . . . . . . 79950 l/den občanská vybavenost 533 x 20 l/ob/den . . . . . . 10660 l/den celkem 90610 l/den Qd = 90,60 m3/den = 1,05 l/sec Qm = 90,60 x 1,50 = 135,90 m3/den = 1,57 l/sec Jako dimenzační základ pro výpočet zvýšené produkce se uvažuje dostavba 110 domů s 330 obyvateli. zvýšená : 863 obyvatel x 150 l/ob/den . . . . . . 129450 l/den občanská vybavenost 863 x 20 l/ob/den . . . . . . 17260 l/den celkem 146710 l/den Qd = 146,71 m3/den = 1,70 l/sec Qm = 146,71 x 1,50 = 220,065 m3/den = 2,54 l/sec Zvýšení proti současnému výpočtovému stavu pak dosahuje : Qd = 146,71 – 90,60 = 56,11 m3/den Qm = 220,065 – 135,90 = 84,165 m3/den Navrhované řešení ČOV v obci má jak výše uvedeno kapacitu 90m3 odpadních vod za den. To odpovídá při normové spotřebě 150 l/ob/den asi 600 ti připojeným EO což koresponduje s vyčíslenou současnou produkcí splašků z obce – ovšem za předpokladu 100% připojených domácností. Tento stav však nebude s největší pravděpodobností z více důvodů dosažen (viz odstavec Stoková síť). Výše uvedený výpočet ukazuje že produkce splašků dosahuje asi 147m3 a výpočtově tedy překračuje možné hydraulické ale také látkové zatížení čistírny. Lze také dovodit že na čistírnu je možno připojit jen asi 60 % (resp. 600 EO) z budoucího počtu obyvatel. Současné procento „připojenosti“ obyvatel na ČOV je jen 32% (asi 160 EO), a to je na kanalizaci napojena relativně hustá zástavba středu obce a několik vícebytových činžovních domů. Celkem jistě však budou na ČOV připojeny nové objekty s cca 330 obyvateli – pokud bude do navrhovaných prostorů zástavby předem zavedena kanalizace. Pak by bez ohledu na další připojované stávající objekty byly do ČOV přiváděny splašky od 490 obyvatel). Do plného vytížení ČOV by bylo možno ještě připojit 110 obyvatel tj. asi stávajících 37 bytů. Pokud jde o procento připojenosti stávající zástavby pak by v tuto chvíli bylo asi 50%. Další zvyšování zatížení čistírny se z pohledu výpočtových hodnot (spotřeba vody 150 l/os/den, BSK5 = 60 g EO/den) jeví jako nemožné. Otázkou zda musí být čistírna ve výhledu intenzifikována (rozšířena) je jak skutečné „procento připojenosti“ v pravděpodobně poměrně dalekém čase, tak skutečné množství splašků (již nyní je kolem 100 l/os/den) a jejich látkové zatížení ale také to, jak budou bilanční možnosti bytové zástavby využity. Pro nejbližších cca 15 let zřejmě nebude intenzifikace čistírny aktuální (v tuto chvíli je téměř 15 let stará). V té době však bude pravděpodobně aktuální rekonstrukce nebo generální oprava jejího technologického zařízení a v souvislosti s tím by bylo dobře zhodnotit stav odkanalizování obce a potřebu intenzifikace čistírny. Intenzifikaci by mohla částečně řešit změna technologie z provzdušňování Kessenery na nízkozatěžovanou pneumatickou aeraci a doplnění oddělené dosazovací nádrže. Prostorová rezerva v oploceném prostoru čistírny se zdá být dostatečná. Podrobnostmi návrhu se v tuto chvíli nebudeme zabývat – budoucnost čistírny se zřejmě neobejde bez zvýšení její kapacity. Stoková síť je vybudována z trub DN 300 a lze na ni bez obav z přetížení připojit veškerou stávající a navrhovanou zástavbu. Limitem pro některé (stávající) objekty ležící nad ČOV je prakticky jen neúměrně vysoký pořizovací náklad který může být pro ojedinělé objekty překážkou realizace. Do čistírny však lze velmi těžko napojit objekty ležící pod čistírnou odpadních vod. Hlavní příčinou jsou opět pořizovací ale v tomto případě i provozní náklady neboť odkanalizování tohoto prostoru znamená vybudovat gravitační stokovou síť, čerpací stanici splašků a výtlačné potrubí do čistírny. Vzhledem k značné roztříštěnosti zástavby s tímto řešením nepočítáme – stejně jako PRVKLK. Objekty pod ČOV tedy budou nadále odkanalizovány do jímek na vyvážení popřípadě domovními čistírnami se přepadem do potoka či vsakováním do horninového prostředí. I když územní plán navrhuje maximálně dobudovat stokovou síť je jisté že na ni nebude asi nikdy připojeno 100% Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

53

nemovitostí. Pro napojení nových a dosud mimo dosah kanalizace ležících objektů umístěných nad ČOV bude třeba vybudovat asi 6700m splaškové kanalizace z trub DN 250 – 300mm. Výstavba bude zřejmě prováděna po etapách v souladu s postupem nové zástavby. Současně se stavbou stokové sítě budou budovány domovní přípojky. Odvedení srážkových vod bude i nadále řešeno individuálně tj. do potoka Zlatník.


54

CZ051.3504.5108.0168 Zlatá Olešnice .0168.01 Zlatá Olešnice identifikační číslo obce 40828 kód obce 19307

PODKLADY 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Údaje o počtu obyvatel obce ze sčítání lidu z r. 2001 ze Statistického úřadu Dotazník s údaji o demografickém vývoji obce, vodovodu, kanalizace a čištění odpadních vod Údaje provozovatele vodovodu - obec Údaje provozovatele kanalizace Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. – statistické výkazy Územní plán obce Zlatá Olešnice před r. 1992 Projektová dokumentace kanalizace a ČOV Zlatá Olešnice

CHARAKTERISTIKA OBCE (MÍSTNÍ ČÁSTI) Zlatá Olešnice leží jihovýchodně od Tanvaldu. Jedná se o obec do 500 trvale žijících obyvatel. Zástavba venkovskými domy je rozptýlená, se 134 rekreačními objekty. Jsou zde tři penziony s kapacitou 112 lůžek. Počet trvale žijících obyvatel bude stagnovat. Rozvoj obce bude sm ěrován k turistickému využití. Zástavba se rozkládá na obou svazích údolí potoka Zlatník a náleží tak do povodí Kamenice. Obcí prochází hranice CHKO a CHOPAV Jizerské hory.

VODOVOD Místní vodovody jsou ve správě obce Zlaté Olešnice, mimo vodovodu bývalého ZD. Vodovodní řady jsou převážně nové, z let 70. až 80, materiál PVC s provozně nízkou poruchovostí. Kapacity místních zdrojů nejsou měřeny, ale v době sucha dochází k nedostatku pitné vody. Zásobení obce vodou je rozt říštěno do 6 samostatných vodovodů, z toho přímo pro část obce Zlatá Olešnice slouží vodovodů pět a šestý pro Lhotku. Vodovod pro střed obce Zlatá Olešnice (M–91.1.0-ZLO) Využívá se prameniště U Venclíků a Skaliček (studny s vydatností 1 l/s), v provozu jsou dva vodojemy – starý 20 m3 a nový 2x100 m3 (552,00/548,70 m n.m.), zásobní řad je z PVC DN 100 dl. 610 m. Vodovod je nový z roku 1990 a zásobuje 80 domácností. Vodovod Truhlárna (M–91.2.0-ZLO) Vodovod zásobuje 11 domácností a objekt truhlárny z prameniště pod domem č.p.138 o vydatnosti 0,1 l/s, vodojem akumulace 4 m3, zásobní řad PVC 2“ dl.140 m, vodovod je ze 70. let. Vodovod z Rejdic (M–91.4.0-ZLO) Zásobuje část Hořence - Zl.Olešnice (25 domácností) z prameniště na kat. území Rejdice. Vodojem je umístěn 200 m od prameniště, akumulace vodojemu je 20 m3, zásobní řad je z PVC 2,5“. Vodovod je v provozu od roku 1983. Vodovod ZD (M–92.0.0-ZLO) Vodovod zemědělského družstva zásobuje vedle vlastní provozovny také 4 objekty bytové zástavby a restauraci. Používá vodu ze zdroje Bradlo - Haratice s vydatností 1,5 l/s, vodojem 2 x 100 m3 (573,60/571,00 m n.m.). Přivaděč do vodojemu a řad do objektu ZD je DN 150, rozvod k bytovkám je 2 x 2“. V současné době je provoz ZD ukončen, provozovna přebudována na penzion. Vodovod je v soukromém majetku a není plně využíván. Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

55

Vodovod Hořenec – Návarov (M–91.3.0-ZLO) Vodovod zásobuje 22 domácností z prameniště Hořenec - zářezy, akumulace je 2x18 m3 (stará a nová nádrž), zásobní řad PVC 2,5“ dl. 630 m, vodovod je ze 70. let. Na výše uvedené vodovody je napojeno 84% obyvatel. Vodovody jsou v majetku obce Zlatá Olešnice, která je i jejich provozovatelem. ××××× Vodovod ve Zlaté Olešnici nemá navrženou celkovou koncepci pro zásobování obce pitnou vodou. Na stávajících lokálních vodovodech je nutná rekonstrukce: Vodovod Truhlárna- posílení zdroje. Vodovod Hořenec – rozšíření zásobních řadů o cca 500 m. Vodovod Střed – posílení zdroje a dostavba zásobních řadů DN 80 - 1,0 km, která umožní zásobování pitnou vodou pro cca 150 obyvatel. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Jesenný. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z veřejného vodovodu a domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

ODVEDENÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Zlatá Olešnice má vybudovanou čistírnu odpadních vod a splaškovou kanalizaci DN 300 (K.581.1.1S.C) délky 2,126 km. Kanalizace, která je v majetku SVS a.s., a jejímž provozovatelem jsou Severo české vodovody a kanalizace, a.s., byla vybudována v roce 1991. V roce 2001 bylo provedeno prodloužení hlavní stoky o 0,350 km. Čistírna odpadních vod je mechanicko-biologická, kapacita 90 m 3, typu VHS. Vyčištěné vody jsou vypouštěny do potoka Zlatník. Majitelem ČOV je obec Zlatá Olešnice. Na kanalizaci je dnes napojeno 42% obyvatel. Zbývající část obce nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody (38% obyvatel) odtékají po individuálním p ředčištění (septiky) přímo do potoka (18%) a velmi často do podmoků (18%). Část rodinných domků má vybudovány bezodtokové jímky (32%) s následným vyvážením na ČOV Tanvald – 10 km. Dešťové vody jsou odváděny příkopy a propustky přímo do potoka. ××××× Další plánovaná investice ve Zlaté Olešnici je prodloužení stoky směrem na Hořenec v délce cca 1,0 km - DN 300. Na novou stoku by bylo možné napojit asi třetinu obce, to je cca 135 obyvatel. Dále by byla zajišt ěna možnost napojení výhledové zástavby z pozemků připravovaných pro stavební parcely. Ve zbývající části obce se uvažuje i nadále s individuelní likvidací odpadních vod. Dešťové vody budou nadále odváděny příkopy a propustky přímo do potoka.


56

CZ051.3504.5108.0168 Zlatá Olešnice .0168.02 Lhotka identifikační číslo obce 19305 kód obce 19307

PODKLADY 7. 8. 9. 10. 11. 12.


CHARAKTERISTIKA OBCE (MÍSTNÍ ČÁSTI) Místní část obce Zlatá Olešnice - Lhotka leží jihovýchodně od Tanvaldu. V této místní části žije do 50 trvale žijících obyvatel. Zástavba je celkem kompaktní s 27 rekreačními objekty a třemi ubytovacími zařízeními (31 lůžek). Počet trvale žijících obyvatel bude stagnovat. Do budoucna nelze předpokládat výrazný rozvoj. Zástavbou ve svažitém terénu neprotéká žádná vodoteč, jihovýchodně protéká údolní nivou potok Zlatník. Území náleží do povodí Kamenice, nezasahuje do CHKO a CHOPAV Jizerské hory.

VODOVOD Místní vodovod (M–93.0.0–LHO) je zde od roku 1949, potrubí je litinové DN 40 až 80. Prameniště jímací zářez má kapacitu 0,25 l/s, voda je gravitačně svedena do obce, odkud je čerpací stanicí s akumulací 20 m3 čerpána do vodojemu za spotřebištěm, který má obsah 40 m3. Vodovod je v majetku a ve správě obce Zlatá Olešnice. Na vodovod je napojeno 100% obyvatel. ××××× Stávající vodovodní zařízení je 50 let staré a vyžádá si celkovou rekonstrukci. Při rekonstrukci by bylo vhodné zvážit i posílení stávajícího zdroje. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Jesenný. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z veřejného vodovodu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

ODVEDENÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Lhotka nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody od 10% obyvatel odtékají po individuálním předčištění (septiky) do podmoků. Část rodinných domků – 90% obyvatel má vybudovány bezodtokové jímky s následným vyvážením na ČOV Tanvald se svozovou vzdáleností do 15 km. Dešťové vody jsou odváděny příkopy a propustky a vsakují do terénu. ××××× V této místní části obce se uvažuje i nadále s individuálním čištěním splaškových vod a stávajícím způsobem odvedení dešťových vod. Septiky budou nahrazeny bezodtokovými jímkami s vyvážením na ČOV Tanvald – 15 km.


57

CZ051.3504.5108.0168 Zlatá Olešnice .0168.04 Stanový identifikační číslo obce 19306 kód obce 19307

PODKLADY 13. 14. 15. 16. 17. 18.


CHARAKTERISTIKA OBCE (MÍSTNÍ ČÁSTI) V místní části obce Zlatá Olešnice – Stanový, ležící jihovýchodně od Tanvaldu, je zástavba venkovského charakteru. Je zde do 50 trvale žijících obyvatel. V zástavbě se vyskytuje 37 rekreačních objektů a jeden penzion (24 lůžek). Počet trvale žijících obyvatel bude stagnovat. Do budoucna nelze předpokládat výrazný rozvoj - Stanový bude využíván převážně k rekreačním účelům. Územím protéká místní vodoteč náležící do povodí řeky Kamenice.

VODOVOD V části obce Stanový není vybudovaná veřejná vodovodní síť. Zásobování pitnou vodou je individuelní převážně domovními studněmi a soukromými vodovody. ××××× V této místní části obce se uvažuje i nadále s individuálním zásobením pitnou vodou. Jedná se o území s rozptýlenou zástavbou. Obec uvažuje s vybudováním vodovodu. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Jesenný. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

ODVEDENÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Stanový nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Rodinné domky 100 % obyvatel mají vybudovány bezodtokové jímky s následným vyvážením na ČOV Tanvald – 15 km. Dešťové vody jsou odváděny příkopy a propustky přímo do potoka. ××××× V této místní části obce se uvažuje i nadále s individuálním čištěním splaškových vod a stávajícím odváděním dešťových vod.


58

B.g.3.5

Energie Zásobování zemním plynem

Obec Zlatá Olešnice není napojena na rozvod zemního plynu. Projednávaný koncept ÚP VÚC Libereckého kraje nevede Zlatou Olešnici v seznamu obcí napojených na VTL nebo STL. Vzhledem k množství volných ploch a relativně nízké hustotě zástavby lze plyn kdykoliv do obce zavést. Nejedná se o územně plánovací nebo technický problém. Reálnost záměru se odvozuje z ekonomického rozvoje - finančních možností.

Zásobování elektrickou energií Celé správní území Zlaté Olešnice je propojeno primární soustavou, která je napájena z JZ od obce Vlastiboř-odbočka z páteře Železný Brod—Tanvald, ze SZ z Velkých Hamrů a z J od obce Jesenný. Soustava má dostatečnou kapacitu pro stoupající odběr i v budoucnosti a SČE neuvažuje z dalším posilováním přívodních vedení VN. Dodatečné požadavky budou pokryty až na základě konkrétních požadavků odběratele zvýšením výkonu již vybudovaných trafostanic; toto bylo potvrzeno i jednáním na SČE Jablonec nad Nisou dne 22.10.2004. Dle průzkumu může být do budoucna problém se zásobováním elektrickou energií v lokalitě Zlatá Olešnice „Hořensko“- (lokalita v ÚP označená UC1) z důvodu přechodu na vytápění objektů elektřinou. Lokalita je nyní zásobována elektřinou přes trafostanici TS 662. Řešením by bylo vybudovat novou trafostanici, která by byla postavena blíže lokalitě UC1 včetně vybudování venkovního vedení VN Návrh nové trafostanice je uveden v ÚP jako VPS. K realizaci dojde na základě skutečného zástavbového rozvoje v lokalitě. Dalším problémem je posílení přípojek k „dolním“ obytným domům (lokalita v ÚP označená UC4). Zde se rovněž jedná předpokládanou změnu vytápění i rozvojové záměry. Současná trafostanice má dostatečný výkon na pokrytí zvýšeného odběru.

Doporučená energetická koncepce v území obce : Za rozhodující považovat elektrickou energii s postupným vytěsňováním spalování hnědého uhlí. Zavádět progresivní technologie spalování dřevní hmoty. Dle možnosti se zaměřit na využití alternativních zdrojů.

B.g.3.6

Spoje, telekomunikace a radiokomunikace

Současný stav Oblast spadá pod ÚTO Jablonec nad Nisou. Řešeným území prochází jeden dálkový spojový kabel – viz výkresová část dokumentace. Obec je pokryta celoplošnou veřejnou telekomunikační sítí s dostatečnými kapacitami pro případné rozšíření sítě a pokrytí nových požadavků. Ve správním území Zlatá Olešnice je vybudován jeden převaděč pro TV signál a slouží i jako převaděč pro signál GSM (Stanový). V obci v současné době není ve všech lokalitách dobrý televizní signál (Prima, Nova) ani signál GSM. Důsledné pokrytí signálem je vzhledem ke geografické poloze i terénní konfiguraci komplikovanější. Podobně jako zavedení plynu se i zde jedná o ekonomickou otázku – náklady na pokrytí versus počet zákazníků. Tento aspekt je mimo možnosti ovlivnění územním plánem. Regulačně však jsou potřebné stavby obecně akceptovány. Řešeným územím prochází dvě radioreléové trasy RKS Černá hora – RS Pustina (objekt T-mobile) a RKS Černá hora – RKS Ještěd.


59

B.g.3.7

Ochranná a bezpečnostní pásma el. vedení a plynovodů 1a.

Elektrická vedení nově budovaná (zákon č. 458/2000 Sb. s platností od 1.1.2001). při napětí od 1kV do 35 kV včetně 7m od krajního vodiče při napětí od 35 kV do 110 kV včetně 12m od krajního vodiče

1b.

Elektrická vedení stávající /podle vl. Nařízení č. 80/1957 a vyhl. MPE č. 153 1961 ze dne 11.12.1961 při napětí 1kV do 35 kV včetně 10m od krajního vodiče při napětí od 35 kV do 110 kV včetně 15m od krajního vodiče Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení od krajního vodiče na obě strany. 2.

Plynovody a regulační stanice (zákona č. 458/2001) Ochranné pásmo u vysokotl. plynovodu do DN 500 včetně činí u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se plyn rozvádí v zast. území u technologických objektů Bezpečnostní pásmo Regulační stanice vysokotlaké Vysokotlaké plynovody do DN Vysokotlaké plynovody do DN 250 Vysokotlaké plynovody nad DN 250

4m 1m 4m 10m 15m 20m 40m

Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený souvislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu.


60

B.h

Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění Do řešeného území zasahuje v kat.úz. Lhotka poddolované území Lhotka

č.2904.

B.i

Návrh místního územního systému ekologické stability

Kapitola, týkající, se ÚSES je v plném rozsahu uvedena jako součást výše uvedené : B.b.2.5 Územní systém ekologické stability, kde je v sousedství dalšího textu, týkajícího se ochrany přírody.

B.j

Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav

V řešeném území byly vymezeny následující veřejně prospěšné stavby. Jedná se zejména o vytváření komunikačních a inženýrských prvků. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Centrální jednostranný chodník při III/29058 v úseku od obchodu k č.p. 206 při odbočce na Stanový a v úseku od pošty k obecnímu úřadu. Propojovací chodník – schodiště od restaurace na III/29053. Úprava oblouku na stoupající místní komunikaci nad sokolovnou. Úprava oblouku na stoupající místní komunikaci nad č.p. 190. Neobsazeno Obratiště a koncová parkoviště na místní komunikaci ve Stanovém při č.p. 55. Dobudování vodojemu K Rejdicím. Rekonstrukce a dobudování vodovodu ve Lhotce. Vybudování vodovodu Stanový. Rekonstrukce a intenzifikace ČOV ve Zlaté Olešnici. Dobudování kanalizační stokové sítě v severní části Zlaté Olešnice. Vybudování trafostanice v rozvojovém území K Rejdicím. Přebudování a úpravy silnice II/290 v případě výstavby nádrže Vilémov ve smyslu konceptu ÚP VÚC Libereckého kraje.

Asanace 1

Územní plán připouští asanaci „továrny” č.p. 88 s tím, že na jejím místě je možné stavět znovu, jedná se o přestavbové území - plocha určená pro asanaci s možností výstavby v kategoriích ZV, DV, VV, BS, SV.


61

B.k

Návrh řešení požadavků civilní ochrany

Kolektivní ochrana obyvatelstva je řešena zpracovaným plánem ukrytí. V návrhu územního plánu se nevyskytují nové bytovky nebo jiné veřejné budovy. Koncepce bydlení je postavena na rodinné zástavbě, kde se uplatní zejména decentralizovaná sebeochrana obyvatelstva. Na území Zlaté Olešnice nejsou umístěny žádné provozy produkující a skladující nebezpečné látky. Nové industriální území Na Vrších je jediný prostor, kde by v budoucnu mohly být rozsáhlé stavby – problematika ukrytí zde bude řešena v době realizace stavby. Obec má funkční systém varování.


62

B.l

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa zpracovaných podle zvláštních předpisů

B.l.1

Životní prostředí

B.l.1.1

Ovzduší

Čistota ovzduší v řešeném území je ovlivňována především dálkovými přenosy imisí. v podstatně menší míře místními zdroji. Na území obce Zlatá Olešnice je minimální koncentrace průmyslu. Emise těchto zdrojů znečištění mají zanedbatelný podíl na imisní situaci. Obec není plynofikovaná. Lokálně významný je vliv domácích topenišť. Místní zdroje jsou dle stávajícího zákona o ochraně ovzduší v platném znění členěny na mobilní a stacionární zdroje znečišťování ovzduší, Mobilní zdroje znečišťování ovzduší jsou samohybná a další pohyblivá, případně přenosná zařízení vybavená spalovacími motory znečišťujícími ovzduší, pokud tyto slouží k vlastnímu pohonu nebo jsou zabudovány jako nedílná součást technologického vybavení. Jde zejména o : * dopravní prostředky, kterými jsou silniční vozidla, drážní vozidla a stroje, letadla a plavidla * nesilniční mobilní zdroje, kterými jsou kompresory, přemístitelné stavební stroje a zařízení buldozery, vysokozdvižné vozíky, pojízdné zdvihací plošiny, zemědělské a lesnické stroje zařízení na údržbu silnic, sněžné pluhy, sněžné skútry a jiná obdobná zařízení * přenosná nářadí vybavená spalovacím motorem, například motorové sekačky a pily, sbíječky a jiné obdobné výrobky. Stacionární zdroj znečišťování ovzduší je zařízení spalovacího nebo jiného technologického procesu, které znečišťuje nebo může znečišťovat ovzduší, dále šachta, lom a jiná plocha s možností zapaření, hoření nebo úletu znečišťujících látek, jakož i plocha, na které jsou prováděny práce nebo činnosti, které způsobují nebo mohou způsobovat znečišťování ovzduší, dále sklad a skládka paliv, surovin, produktů, odpadů a další obdobné zařízení nebo činnost. Stacionární zdroje se dělí : * podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší na kategorie na zvláště velké, velké, střední a malé * podle technického a technologického uspořádání na : -

zařízení spalovacích technologických procesů, ve kterých se oxidují paliva za účelem využití uvolněného tepla spalovny odpadů a zařízení schválená pro spalování odpadu ostatní stacionární zdroje.

Spalovací zdroje se zařazují podle tepelného příkonu nebo výkonu do těchto kategorií : * * * *

zvláště velké o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším velké o jmenovitém tepelném příkonu od 5 MW do 50 MW střední o jmenovitém tepelném příkonu od 0,2 MW do 5 MW malé o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 0,2 MW

Emisní situace Zvláště velké a velké zdroje V této kategorii na řešeném území dle evidence ČIŽP OI Liberec (dále jen ČIŽP) není žádný velký zdroj znečištění ovzduší. Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh - 06/2006 - Textová část

63

Střední zdroje Střední zdroje znečištění ovzduší dle evidence MěÚ Tanvald na řešeném území nejsou. Malé zdroje Obec není plynofikovaná. Malých zdrojů je v evidenci Obecní úřad Zlatá Olešnice 6 (zpoplatněných) využívají tuhá paliva (hlavně hnědé tříděné uhlí, doplňkově koks a dřevo). Neevidované malé zdroje využívají rovněž uhlí, ale i elektrické přímotopy (bytovky), akumulační kotle, dřevo a to i v kombinaci uvedených medií, Jejich vliv na přízemní vrstvu je lokálně negativní. Významným zdrojem znečištění jsou mobilní zdroje (doprava), zatěžující ovzduší oxidy dusíku, oxidem uhelnatým, uhlovodíky a sloučeninami olova (u olovnatých benzinů). Imisní situace Přímo v řešeném území není žádná monitorovací stanice. Nejbližší je VÚVR stanice ve Vysokém nad Jizerou. Tato stanice je manuální a měří metodou spektrofotometre s TCM a fuschsinem (West-Gaekova) koncentrace oxidu siřičitého SO2. Údaje z této stanice jsou na internetu adresa www.chnu.cz/isko/tab_roc/2003_enh/cze/pollution_overrview/overview_SO2_LVNJM_25952. html Měsíc

Tab. č. 1.1. měsíční koncentrace SO2 v µgm-3 rok 2003

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Řijen Listopad Prosinec

Průměrná hodnota 17,5 17,7 16,8 12,3 13,1 18,7 8,6 10,7 13,3 15,6 14,9 20,2

Maximální hodnota 25,0 32,0 27,0 22,0 25,0 26,0 12,0 16,0 17,0 24,0 18,0 23,0

Z údajů širších ČHMÚ vyplývá postupné v Podkrkonoší zhruba od poloviny minulého desetiletí.

Počet dnů

měření

zlepšování

31 28 29 30 31 26 31 31 28 29 30 27

imisní

situace

Nové imisní limity Imisní limity – hodnoty nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší – jsou pro jednotlivé znečišťující látky stanoveny Nařízením vlády ČR č. 350/2002 Sb. Tyto limity odráží požadavky směrnic Evropského společenství a zavádějí nově kromě limitů pro ochranu zdraví i limity na ochranu vegetace a ekosystémů. Pro každou látku je stanoveno, ve kterém roce má být dosaženo imisního limitu. Pro období před předpokládaným dosažením limitu jsou pak stanoveny tzv. meze tolerance, které udávají, o jakou část může být imisní limit překročen v daném kalendářním roce. Meze tolerance se lineárně snižují až k nulové hodnotě.


64

Tab.č. 1.2. Limity pro ochranu ekosystém ů Znečišťující příměs

Časový interval

Limitní hodnota

SO2

zimní období (1.10.31.3.)

20 µg.m-3

NO x

kalendářní rok

30 µg.m-3

Mez tolerance 1) (pro r. 2002) bez meze tolerance bez meze tolerance

2

O3

Maximální tolerovaný počet překročení za kalendářní rok 0 0

AOT40 , vypočten z bez meze 1hod. hodnot v období 0 18 000 µg.m-3.h tolerance květen-červenec, průměr za 5 let Zdroj : Nařízení vlády č. 350/2002 Sb. 1) mez tolerance je procento imisního limitu, nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, tato hodnota se pravidelně v po sobě následujících rocích snižuje až k nulové hodnotě 2) AOT40 je součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 µg.m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 µg.m-3, v období 8-20 hod. SEČ. Tab č.1.3. Limity pro ochranu zdraví

Znečišťující příměs

SO2

Časový interval Limitní hodnota

benzen O3

5 µg.m-3

5 µg.m-3

120 µg.m-3

bez meze tolerance

0,5 µg.m-3 0,005 µg.m-3 100 µg.m-3 0,006 µg.m-3 0,02 µg.m-3 0,05 µg.m-3

0,3 µg.m-3 0,003 µg.m-3 60 µg.m-3 0,006 µg.m-3 0,016 µg.m-3 0

0,001 µg.m-3

0,008 µg.m-3

125 µg.m-3

kalendářní rok

CO

6 000 µg.m-3

24 hod

Benzo(a)pyren

PM10

10 000 µg.m-3

50 µg.m-3

Pb Cd NH3 As Ni Hg

NO2

350 µg.m 40 µg.m-3 200 µg.m-3 40 µg.m-3 50 µg.m-3

bez meze tolerance bez meze tolerance 90 µg.m-3 16 µg.m-3 80 µg.m-3 4,8 µg.m-3 15 µg.m-3

kalendářní rok

1 hod kalendářní rok 1 hod kalendářní rok 24 hod maximální denní 8hod. klouzavý průměr kalendářní rok maximální denní 8hod. klouzavý průměr kalendářní rok kalendářní rok kalendářní rok kalendářní rok kalendářní rok kalendářní rok

Mez tolerance (pro r. 2002)

-3

*)

Datum do něhož musí být limit splněn 1. 1. 2005 1. 1. 2005 14. 8. 2002 1. 1. 2010 1. 1. 2010 1. 1. 2005 1. 1. 2005 1. 1. 2005

Maximální tolerovaný počet překročení za kalendářní rok 0 3

*

24 0 18 0 35 0

1. 1. 2010 1. 1. 2010

0 25, v průměru za 3 roky

1. 1. 2005 1. 1. 2005 1. 1. 2005 1. 1. 2010 1. 1. 2010 1. 1. 2010 1. 1. 2010

0

Zdroj: Nařízení vlády č. 350/2002 Sb *) mez tolerance je procento imisního limitu, nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, tato hodnota se pravidelně v po sobě následujících rocích snižuje až k nulové hodnotě *) den nabytí účinnosti Nařízení vlády č. 350/2002 Sb.


65

Návrh koncepce čistoty ovzduší Pro objektivní zjištění imisní situace v řešeném území monitorovat z SPM (prašný aerosol), NO2 (oxid dusičitý), NO (oxid dusnatý), O3 (ozón) a těžkých kovů As (arsen), Cd (kadmium), a Hg (rtuť). Mobilní zdroje V oblasti mobilních zdrojů lze předpokládat, že jejich relativní význam bude narůstat (zejména v případě oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků), a to jednak v důsledku růstu intenzity dopravy, jednak v důsledku průběžně prováděných ekologizačních opatření na středních a malých zdrojích. Je nezbytný tlak státních orgánů na postupné zkvalitňování vozového parku (zlepšování emisních charakteristik vozidel). Zejména snížení oxidů dusíku a těkavých organických látek je nezbytné pro snížení koncentrací ozonu. V případě komunikací, tzn. liniových zdrojů znečištění ovzduší, vedených obytnou zástavou nebo v její těsné blízkosti, mnoho možností výraznějšího omezení imisní zátěže z dopravy není. Dílčími opatřeními může být zvýšení kvality komunikací, zlepšení jejich propustnosti a snížení rychlosti provozu, výstavba kruhových objezdů a obchvatů center obce i výstavba protihlukových stěn (odrazí i část emisí z dopravy). Malé stacionární zdroje znečištění ovzduší (Dřevo, propan-butan, černé uhlí apod.), s využitím doplňkových zdrojů elektrické energie (domácí větrné elektrárny do 10 kW, fotovoltaickými slunečními panely) s domácí kogenerační jednotkou geotermálními čerpadly, kotli na biomasu, solárními kolektory a pod. Snižování emisí amoniaku Jedná se o stájové velkochovy hospodářských zvířat. Řešení je poměrně jednoduché. Postačí (za předpokladu kvality stavby stáje) důkladné odsávání do provozní pračky vzduchu, kde dojde dle druhu pračky k jeho eliminaci oxidací vzdušným kyslíkem, nebo chlorem, chlornanem či peroxidem vodíku, případně redukčními postupy.

Výhled

Realizací ÚPO Zlatá Olešnice se čistota ovzduší nezhorší. Limity pro trvalé bydlení z této kapitoly přímo nevyplývají, jsou dány platnou legislativou na ochranu ovzduší.

B.I.1.2

Čistota vody

Čistota vody Kamenice je sledovaná na profilech ve Spálově při jihozápadní hranici území při soutoku Kamenice s Jizerou. Z pokladu ČHMÚ Praha o kvalitě vody Kamenici v roce 2003 jsou zde uvedeny nejvyšší hodnoty dosažené v roce 2003 dle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb.,o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Profil

Tab.2.1. čistota vody v Kamenici Tok ukazatel jednotka

Spálov Spálov

Kamenice Kamenice

Spálov

Kamenice

Spálov Spálov Spálov Spálov

Kamenice Kamenice Kamenice Kamenice

CHSK-Cr Nerozpuštěné látky Amoniakální dusík Fosfor celkový Rozpuštěné látky Rtuť Kadmium

mg .l-1 mg .l-1

Měsíc Měsíc Hodnota s max. s překroč. v toku hodnotou hodnotou IX 20 IX 27

Hodnota dle 61/03 Sb. 35 -

mg .l-1

XII

-

0,11

0,5

mg .l-1 mg .l-1 μg. l-1 μg. l-1

XII VIII I - XII IV

-

0,12 106 <0.1 0,5

1 600 0,5 1


66

Kamenice neprotéká v řešeném území jeho obydlenými částmi a ostatní toky z hlediska čistoty vody sledovány nejsou. Zlatá Olešnice je částečně odkanalizována. Kanalizace vede od Dolence (od Podkovy) přes centrální část obce. Odkanalizovává zejména bytové domy. Kanalizace je svedena do čistírny odpadních vod (ČOV) ve Zlaté Olešnici. Ostatní části obce odkanalizované nejsou, čištění odpadních vod mají vyřešeny jednotlivé objekty různým způsobem, převážně septiky.

Výhled Realizací ÚPO Zlatá Olešnice se čistota vod nezhorší. Nové objekty budou odkanalizovány do centrální ČOV. Limity pro trvalé bydlení z této kapitoly přímo nevyplývají, jsou dány platnou legislativou o vodách.

B.l.1.3

Půda

Kontaminace pûdy Půdy obsahují řadu prvků, z nichž některé mohou být zdrojem rizika pro živé organismy. Původ je v řadě případů přirozený (zvětrávání, přeměna minerálů) a vytváří tak přirozené pozadí. Antropogenní činností však mohou být obsahy některých prvků výrazně zvětšeny. Zdrojem mohou být látky používané v zemědělství (např. některá hnojiva – Cd, dříve používané přípravky proti škůdcům – As, Ba, Pb, Cu), doprava (Pb z antidetonační přísady teraetylolova), případné atmosférické depozice (tuhé částice ze splování paliv obsahují celé řady rizikových prvků, a to včetně přirozených radioizotopů Be, V, As, U, Th a další). V souladu s vyhláškou č.13/1994 Sb. provádí ÚKZÚZ Brno, pobočka Liberec odběry vzorků a jejich analýzy. Lze konstatovat že daném území nebyl zjištěn nadlimitní obsah rizikových prvků v půdách podle vyhlášky. Erozní ohrožení půd Půdní fond díky místním specifickým poměrům, resp. zdejším půdám vzniklých na místních zvětralinách, je poměrně dost náchylný pro vznik erozních jevů. Erozí je ohrožen především zemědělský půdní fond (ZPF), na lesním půdním fondu (LPF) jsou vlivy eroze menší. V minulosti dominovala na zemědělském půdním fondu eroze plošná, tzn. eolická či fluviální, způsobená používáním nevhodných agrotechnických postupů a pěstováním erozně konfliktních druhů plodin. V současné době se poškození ZPF těmito druhy eroze téměř nevyskytuje hlavně z důvodu výrazného útlumu zemědělské výroby a snížení intenzity využívání ZPF. Z minulosti přetrvává poddolované území Zlatá Olešnice Navarovská. Poddolované území pochází z minulých století po těžbě rud. Na LPF je vliv eolické eroze prakticky nulový. Fluviální eroze se může projevovat na nezpevněných lesních cestách a svážnicích, poškozených stahováním dřeva a těžkými mechanismy. Ani její vliv v současnosti není výrazný. Návrh koncepce ochrany půd Kontaminace půd se realizací ÚPO Zlatá Olešnice nezhorší. Zkvalitněním čistoty ovzduší a vyloučením nevhodných dnes již zakázaných hnojiv a prostředkům proti škůdcům, bude do půdy pronikat podstatně méně polutantů. Zkvalitněním péče o půdní fond, zejména vytvořením podmínek pro její obhospodařování se zamezí i eolické a fluviální erozi. Zapracováním problematiky ÚSES do územního plánu jsou vytvořeny předpoklady pro realizaci tohoto systému, která společně s dalšími opatřeními navrženými územním plánem v oblasti ZPF a PUPFL dává předpoklady pro zamezení znehodnocování půd a kompenzaci záborů půd pro nově navržené zastavitelné lokality. Ochrana půdy v řešeném území není limitujícím faktorem pro jeho navržený rozvoj.


67

Výhled

Kontaminace ani eroze půd se realizací ÚPO Zlatá Olešnice nezhorší. Limity pro trvalé bydlení z této kapitoly nevyplývají.

B.l.1.4

Odpady

Odpady obce Zlatá Olešnice Zneškodňování odpadů, jichž je obce Zlatá Olešnice původcem zajišťuje převážně firma SKS s r.o. Jablonec nad Nisou. Tato firma má povolení nakládat s ostatními i nebezpečnými odpady, vlastní překladiště odpadů v Proseči nad Nisou na odpady obou kategorií. Oficiální skládka ani zařízení na zneškodňování nebezpečných odpadů na území obce není. SKS s.r.o. odváží odpady na skládku Ingea s r.o. v Košťálově nebo do spalovny Termizo a.s. Liberec. Sklo, plasty, kov, papír a lepenka jsou předávány k dalšímu využití různým zpracovatelům mimo řešené území. Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních a stavebních odpadů je dán Obecně závaznou vyhláškou Obce Zlatá Olešnice č. 1 /2002 ze dne 28.1. 2002. V obci nejsou navrženy žádné prvky konečné likvidace odpadků. Vše je likvidováno mimo v rámci stávajících regionálních struktur.

B.l.1.5

Ostatní účinky na životní prostředí Hluk

Hluk je doprovodným negativním jevem rozvoje společnosti. V řešeném území je hlavním a plošně nejrozšířenějším zdrojem hlukové zátěže automobilová doprava. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru dle zákona č. 502/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb., v platném znění se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku LAeq,T. V denní době se stanoví pro 8 nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a železnicích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu. Pro účely územního plánování se vyjadřuje 24hodinovou dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ldvn a noční dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ln. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou leteckého provozu) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. Radon Řešené území, dle pokladů OkÚ Jablonec nad Nisou. je zařazeno do středního rizika pronikání radonu. Dle konkrétních měření radonového rizika se lokálně se vyskytují plochy s nízkým i vysokým rizikem pronikání radonu. Ochranná pásma Pásma hygienické ochrany (PHO) v řešeném území nejsou. Rizikové aktivity V řešeném území se výrazně rizikové aktivity (např. skladování výrazně rizikových látek, nebezpečných odpadů podléhajících zpřísněnému režimu, rizikové výroby), které by zvláště za havarijních stavů, představovaly možnost ohrožení, v řešeném území nevyskytují. Výhled Realizací ÚPNO Zlatá Olešnice se ostatní vlivy na životní prostředí nezhorší Limity pro trvalé bydlení z této kapitoly přímo nevyplývají, jsou dány platnou legislativou a hygienickými normami.


68

B.l.1.6

Vynětí ze ZPF

Vyhodnocení předpokládaných záborů je vypracováno ve smyslu zákona ČSSR č. 61/1977 o lesích, zákona ČNR č. 334/92 Sb. o ochraně ZPF a vyhlášky MZP ČR č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. Vyhodnocení je rozděleno podle rozvojových lokalit a navrhovaného funkčního využití. Ve správním území obce nebyly realizovány meliorace. V dalším stupni PD bude nutno vyhodnocení upřesnit dle údajů z evidence nemovitostí, provést výpočet odvodů a bilanci ornice na základě pedologického průzkumu. Charakteristika záborových ploch Zábory se týkají následujících funkčních kategorií (podrobněji viz Závazná část ve formě regulativů) : SV - Smíšená venkovská zástavba Charakteristika : Polyfunkční, převáženě bydlení spolu se samozásobitelskými zemědělskými funkcemi, individuální rekreací (chalupářství) – původní venkovská nízkopodlažní zástavba, chalupy,. Plochy vnitřní zástavby venkovského sídla, volná struktura, novostavby jsou začleněné do prostorové struktury. ZV - Živnosti, obchod Charakteristika : Funkční prvky obživného typu.


69

VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZPF : (pozn.A = v zastavěném území obce, B = mimo zastavěné území obce) ZLATÁ OLEŠNICE – K REJDICÍM : řeš. lokalita

návrh. funkční využití řešené lokality

celk. výměra zem.půdy (ha) z toho Celkem A B

1 2 3

SV 1 SV 2 SV 3

0,31 0,33 0,30

-

0,31 0,33 0,30

4 5 6

SV 4 SV 5, 6 SV 7

0,54 0,53 0,37

-

0,54 0,53 0,37

7 8

SV 8 SV 9

0,28 0,25

-

0,28 0,25

9

SV 10

0,55

-

0,55

10

SV 11 celkem

0,46 3,92

-

0,46 3,92

vým. zem. půdy v lokalitě dle kultur a BPEJ (ha) z toho kultura celkem BPEJ A B louka orná půda orná půda louka zahrada orná půda louka louka

0,31 0,33 0,09 0,18 0,03 0,54 0,53 0,37

louka orná půda louka orná půda louka orná půda

0,28 0,24 0,01 0,22 0,33 0,46


70

-

0,31 0,33 0,09 0,18 0,03 0,54 0,53 0,36 0,01 0,28 0,24 0,01 0,22 0,33 0,46

8.35.24 8.35.24 8.35.44 8.35.44 8.35.44 8.35.44 8.35.24 8.35.44 8.41.68 8.35.44 8.35.44 8.35.44 8.35.44 8.35.44 8.35.44

třída ochr. II II V V V V II V V V V V V V V

VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZPF : (pozn.A = v zastavěném území obce, B = mimo zastavěné území obce) ZLATÁ OLEŠNICE – SEVER : řeš. lokalita



vým. zem. půdy v lokalitě dle kultur a BPEJ (ha) z toho kultura celkem BPEJ A B

1 2 3

SV 1 SV 2 SV 3

0,90 0,48 0,16

-

0,90 0,48 0,16

louka louka louka

0,90 0,48 0,16

4

SV 4

0,07

-

0,07

louka

0,07

5

SV 5

0,18

-

0,18

louka

0,18

6

SV 6

1,21

-

1,21

7

SV 7

0,09

-

0,09

louka zahrada louka

1,00 0,21 0,09

8

SV 8

0,60

-

0,60

9

SV 9

0,77

0,11

0,66

10

SV 10

0,16

-

0,16

11 12 13 14 15 16

SV 11 SV 12 SV 13 SV 14 SV 15 SV 16 celkem

0,10 0,13 0,16 0,20 0,09 0,19 5,49

0,11

0,10 0,13 0,16 0,20 0,09 0,19 5,38

orná půda louka zahrada orná půda louka zahrada louka zahrada louka louka louka louka louka louka

0,02 0,45 0,13 0,29 0,21 0,27 0,02 0,14 0,10 0,13 0,16 0,20 0,09 0,19


71

0,11 -

0,90 0,48 0,15 0,01 0,05 0,02 0,13 0,05 1,00 0,21 0,07 0,02 0,02 0,45 0,13 0,29 0,21 0,16 0,02 0,14 0,10 0,13 0,16 0,20 0,09 0,19

8.41.68 8.41.68 8.35.44 8.41.68 8.41.68 8.35.44 8.35.44 8.41.68 8.35.44 8.35.44 8.78.89 8.41.68 8.41.68 8.41.68 8.41.68 8.35.44 8.35.44 8.35.44 8.41.68 8.41.68 8.41.68 8.41.68 8.41.68 8.41.68 8.68.11 8.41.68

třída ochr. V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V

VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZPF : (pozn.A = v zastavěném území obce, B = mimo zastavěné území obce) ZLATÁ OLEŠNICE – CENTRUM : řeš. lokalita



1 2 3 4

SV 1 SV 2 SV 3 SV 4

0,25 0,12 0,10 0,33

-

0,25 0,12 0,10 0,33

5 6

SV 5, 8 SV 6, 7

2,30 2,11

-

2,30 2,11

7 8 9 10

SV 9 SV 10 SV 11 SV 13

0,28 0,27 0,28 0,39

0,28 -

0,27 0,28 0,39

11

SV 14

0,40

0,03

0,37

12 13 14

SV 16 SV 17 ZZ 1

0,26 0,20 0,36

-

0,26 0,20 0,36

15 16

ZV 1 ZV 2

0,17 0,52

-

0,17 0,52

17

ZV 3

0,34

-

0,34

celkem

8,68

0,31

8,37

vým. zem. půdy v lokalitě dle kultur a BPEJ (ha) z toho kultura celkem BPEJ A B louka louka louka orná půda louka louka orná půda

0,25 0,12 0,10 0,30 0,03 2,30 1,08

louka

1,03

louka louka orná půda louka zahrada louka

0,28 0,27 0,28 0,36 0,03 0,40

louka louka orná půda louka louka louka zahrada orná půda louka

0,26 0,20 0,29 0,07 0,17 0,26 0,26 0,13 0,21


72

0,28 0,03 -

0,25 0,12 0,10 0,30 0,03 2,30 0,09 0,99 0,70 0,33 0,27 0,28 0,36 0,03 0,24 0,12 0,01 0,26 0,20 0,29 0,07 0,17 0,26 0,26 0,13 0,21

8.41.89 8.68.11 8.68.11 8.41.68 8.41.68 8.41.68 8.41.68 8.35.44 8.41.68 8.35.44 8.41.89 8.41.89 8.35.44 8.41.89 8.41.89 8.41.68 8.41.89 8.68.11 8.41.68 8.35.44 8.41.89 8.41.89 8.68.11 8.41.89 8.41.89 8.41.89 8.41.89

třída ochr. V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V

VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZPF : (pozn.A = v zastavěném území obce, B = mimo zastavěné území obce) LHOTKA : řeš. lokalita



1

SV 1

0,59

-

0,59

2

SV 2

0,46

-

3

SV 3

1,09

4

SV 4 celkem

0,25 2,39


0,46

orná půda louka orná půda

0,14 0,45 0,46

-

1,09

louka

0,90

-

0,25 2,39

zahrada zahrada

0,19 0,25


73

-

0,14 0,45 0,45 0,01 0,76 0,14 0,19 0,25

8.35.44 8.35.44 8.35.44 8.35.24 8.41.68 8.35.44 8.41.68 8.35.54

třída ochr. V V V II V V V V

VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZPF : (pozn.A = v zastavěném území obce, B = mimo zastavěné území obce) STANOVÝ : řeš. lokalita 1 2 3 4

návrh. funkční využití řešené lokality SV 1 SV 2 SV 3 SV 4

celk. výměra zem.půdy (ha) z toho Celkem A B 0,12 0,19 0,21 0,95

-

0,12 0,19 0,21 0,95

louka zahrada zahrada orná půda

0,12 0,19 0,21 0,13

louka zahrada louka

0,39 0,43 1,02

orná půda louka zahrada louka louka louka ostatní plocha

0,27 0,11 0,13 0,61 0,12 0,47

5

SV 5

1,02

-

1,02

6

SV 6 - neobsazeno SV 7

0,51

-

0,51

0,61 0,12 0,21

-

0,61 0,12 0,21

3,94

-

3,94

7 8 9

SV 8 SV 9 SV 10 ZV 1 celkem



74

třída ochr.

-

0,12 0,19 0,21 0,12 0,01 0,39 0,43 0,73 0,28 0,01

8.41.68 8.41.68 8.41.68 8.41.68 8.35.44 8.41.68 8.41.68 8.35.44 8.41.89 8.35.24

V V V V V V V V V II

-

0,27 0,11 0,13 0,61 0,12 0,21

8.41.89 8.41.89 8.41.89 8.41.89 8.35.24 8.35.24

V V V V II II

B.l.1.7

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

B.m

Návrh lhůt aktualizace

Územní plán nenavrhuje žádné zásahy do ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa. Současný stav – viz výše kapitola B.b.2.7. Pozemky určené k plnění funkcí lesa.

Lhůta aktualizace je stanovena na 4 roky a to v návaznosti na volby do zastupitelstva obce. Podněty, vedoucí ke změnám (občané, VÚC …), budou akceptovány a řešeny v časovém režimu, který posoudí obec a pořizovatel ve spolupráci s nadřízenými orgány a pracovišti.


75

PŘÍLOHA VYHLÁŠKY OBCE ZLATÁ OLEŠNICE č.X/2006 O ZÁVAZNÝCH ČÁSTECH ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ZLATÁ OLEŠNICE

KAPITOLA D

ZLATÁ OLEŠNICE Ú Z E M N Í P L Á N O B C E NÁVRH 2 0 0 6 ZÁVAZNÁ Č ÁST VE FO RMĚ RE GULATIVŮ

Zlatá Olešnice Území obce (správní území) Zlaté Olešnice je vytvořeno katastrálními územími : číslo katastrálního území 793078 793086 793051 793060

Zlatá Olešnice Semilská Zlatá Olešnice Navarovská Lhotka u Zlaté Olešnice Stanový Sousedící obce :


Pořizovatel Zástupce obce starostka obce Zlatá Olešnice Nadřízený orgán územního plánování Odbor územního plánování a stavebního řádu Libereckého kraje Projektant Autor Kolektiv

Měú Tanvald, odbor rozvoje a KV Věra Hovorková RNDr. Kateřina Lauermannová Atelier AUREA spol.s r.o. Ing.arch. Zdeněk Auer J. Augustin, Jana Frýdlová, Josef Kalina, Mgr. P. Kučírek, František Kyncl, Věra Meščerjaková, Ing. V. Meščerjakov, Ing. U. Ocilka

Datum

Červen 2006

Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh 2006 – Závazná část ve formě regulativů

2

Seznam příloh 1

TEXTOVÁ ČÁST:

Závazná část ve formě regulativů - D

2

GRAFICKÁ ČÁST:

A Bc Bf

Hlavní výkres VPS, asanace ÚSES

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

Zkratky jednotlivých částí obce Z

L S

Zlatá Olešnice Lhotka Stanový

Poznámka : Pro účely územního plánu se nerozlišuje Zlatá Olešnice Semilská a Navarovská – urbanisticky v centrální části obce tyto katastrální území splývají a jejich odlišování by sebou neslo znejasnění návrhu. Tam, kde se v popisu uplatňuje adresné parcelační určení bude lokalizace v k.ú. vyjádřena. Číselné kódování jednotlivých návrhových ploch je v běžném pořadí. V každém k.ú. Z, L, S začíná vždy znovu od č. 1. Samostatná Zlatá Olešnice je pro lepší přehlednost rozdělena na tři sektory K Rejdicím Sever Centrum


3

Obsah Titulní list Identifikační údaje Seznam příloh D.1 D.2 D.2.1 D.2.2 D.2.3 D.2.4 D.2.5 D.2.6 D.3 D.4 D.5 D.6

Úvod Obecné rozvojové zásady Základní vymezení Obecné regulační a rozvojové zásady Příroda, krajina Doprava Funkční využití ploch, urbanistická koncepce Uspořádání a limity technického vybavení Výkres č. A – Hlavní výkres Limity využití území, ochrana území Památková ochrana Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav


4

5 5 5 5 6 7 8 8 9 17 17 18

1

Úvod

Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Nejdůležitější nástroj územního plánování na úrovni obce je územní plán. Jedná se o komplexní elaborát, užívaný pro rozhodování při disponování v území. Územní plán stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a jsou zde vyznačeny hranice zastavitelného území obce. Schvalující orgán vymezí závaznou část územně plánovací dokumentace včetně veřejně prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit Územně plánovací dokumentace tak obsahuje závazné a směrné části řešení. Závazné jsou základní zásady uspořádání území a limity jeho využití, vyjádřené v regulativech; ostatní části řešení jsou směrné.

2

Obecné rozvojové zásady

2.1

Základní vymezení

2.1.1

Území obce Zlatá Olešnice je z hlediska vyjádření limitů a regulativů rozděleno na : -

Urbanizované území - současně zastavěné a zastavitelné území. Neurbanizované území – nezastavěné a nezastavitelné. Hranice mezi urbanizovaným a neurbanizovaným územím jsou vyjádřeny na výkrese A – Hlavní výkres a Be – Zemědělský půdní fond.

2.1.2 V urbanizovaném území jsou plochy zastavitelné, omezeně zastavitelné a nezastavitelné. Pouze umístění pozemku v urbanizovaném území není postačující k možnosti umístění stavby. Neurbanizované území s výjimkou formulovaných návrhů a námětů, vodohospodářských a liniových inženýrských staveb je nezastavitelné. 2.1.3 Formulace užívané v územním plánu - dnešní, současný, stávající – znamenají, neníli zpřesněno jinak, ke dni schválení územního plánu.

2.2

Obecné regulační a rozvojové zásady

2.2.1 Sídelní struktura zůstane nezměněna. Navržené zástavbové náměty mají vesměs arondační, doplňující, rozšiřující charakter uvnitř nebo v souvislosti se zastavěným územím. Nebudou se zakládat nové zástavbové, prostorově oddělené prvky v krajině. 2.2.2 Plošná nabídka územního plánu je vyšší než by odpovídalo demografickým předpokladům. Volené orgány obce mohou určit pořadí otvírání jednotlivých rozvojových ploch pro soustředěnou výstavbu dle konkrétní situace v čase. 2.2.3 Vymezenému funkčnímu využití území a ploch musí odpovídat způsob jejich užívání a zejména účel umísťovaných a povolovaných staveb, včetně jejich změn a změn v jejich využívání. Stavby a jiná opatření, která funkčnímu vymezení území neodpovídají, nesmí být na tomto území umístěny nebo povoleny. Funkční využití ploch je vymezeno v závazné části územního plánu. 2.2.4 Při otvírání jednotlivých rozvojových ploch na pozemcích obce mohou volené orgány obce navrhnout v dané lokalitě navíc umístění v té době potřebného objektu v kategorii VV Veřejné vybavení - na příklad domov seniorů nebo lékařskou ordinaci. 2.2.5

Uvnitř urbanizovaného území existují plošné rezervy pro zástavbu. Při rozvoji se bude uplatňovat zásada, aby před záborem nových zastavitelných ploch v krajině byly zastavěny tyto plochy uvnitř obce.


5

2.2.6

Na řešeném území se nepřipouští výstavba nových staveb pro individuální rekreaci o zastavěné ploše menší než je 80m2.

2.2.7 Při realizaci rozvojových ploch sousedících s lesem platí, že obecně je ochranné pásmo lesa 50m, jeho snížení je třeba projednat s vlastníkem a orgánem ochrany lesa.

2.3

Příroda, krajina

2.3.1 Na plochách vymezených pro územní systém ekologické stability a pro chráněné významné krajinné prvky se zakazuje měnit kultury s vyšším stupněm ekologické stability na kultury se stupněm nižším - dále na těchto plochách nelze provádět nepovolené pozemkové úpravy, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží (s výjimkou projednaných protipovodňových úprav), těžit nerosty a jiným způsobem závažně narušovat ekologicko-stabilizační funkci těchto ploch. V prvcích ÚSES je třeba hospodařit dle schváleného generelu, případně projektu ÚSES a plánovitě zvyšovat jejich stabilitu. 2.3.2 Součástí každého rozvojového a zástavbového záměru musí být řešení zeleně. 2.3.3 Pro hospodaření na pozemcích určených k plnění funkcí lesa platí schválený LHP.Obecně je přípustné zakládat lesní plochy mimo hranice současně zastavěného území a navrženého zastavitelného území po projednání podle příslušných předpisů. Předmětné záměry budou hodnoceny i z hlediska případného nepříznivého ovlivnění údolní zástavby zalesňováním a zazeleňováním. 2.3.4 Zemědělskou půdu je nutno průběžně obhospodařovat - především se jedná o trvalé travní porosty - odstraňovat nálet a pravidelně kosit či vypásat. 2.3.5 Na území obce není povoleno skládkování žádných materiálů s výjimkou výkopové zeminy využité pro schválené tvarování terénu. Stávající skládka bude rekultivována. 2.3.6 Postupně budou v území dle možnosti obnovovány původní linie - cesty, meze, stromořadí, břehové porosty s cílem dosáhnout větší různorodosti a členitosti krajiny. Veškeré rozvojové a změnové záměry budou situovány tak, aby trasy původních cest a mezí zůstávaly volné (byť ne povinně veřejné). 2.3.7 Katastrální území bude aktivně chráněno proti šíření nepůvodních agresivních rostlin. v současné době se jedná o : Bolševník velkolepý - Heracleum mantegazzianum Křídlatka sachalinská - Reynoutria sachalinensis Křídlatka japonská – Reynoutria japonica Křídlatka česká – Reynoutria bohemica Netýkavka žláznatá - Impatiens glandulifera Zlatobýl kanadský – Solidago canadensis

2.3.8 V území je stanoveno 6m ochranné pásmo od břehové čáry vodotečí. Tento pruh je nezastavitelný.


6

2.4

Doprava

2.4.1 Hlavními komunikacemi v území jsou silnice II/290 a dopravní spojnice východ-západ, vedená po úsecích silnic III/29053, III/29059 a 29058 (Haratice-Zlatá OlešniceSklenařice). U silnice II/290 je třeba počítat s možností výhledového převedení silnice I/14 do její trasy a změnou na kategorii S 9,5/60. U dopravní spojnice východ-západ je nutné při jakékoliv výstavbě v jejím koridoru na průtahu obcí (v intravilánu) respektovat šířkové uspořádání v kategorii MS 9/50. V případě výrazného nárůstu intenzity dopravy na silnici III/29053 v úseku Zlatá Olešnice-Rejdice z důvodu zvýšení atraktivity lyžařského areálu v Rejdicích bude silnice přednostně upravována na kategorii S 7,5/60 s návazností na silnici III/29058 ve stejné kategorii v průchodu obcí. Při jakýchkoliv úpravách silnic III. třídy bude respektována jejich kategorie dle zařazení do Kategorizace silnic II. a II. třídy Libereckého kraje (S 6,5/50–60 nebo S 7,5/60). Kategorie komunikací Silnice II/290 Silnice III.třídy III/2886 III/29053 III/29055 III/29058, III/29059 III/29060 III/29061 III/29062 Zklidněné komunikace Silnice II/290 Silnice III.třídy III/29058, III/29059 III/29053, III/29058 Zklidněné komunikace

S 7,5/60 (v případě změny na silnici I/14 - S 9.5/60) S 6,5/60 S 7,5/60 Kořenov-Zl.Olešnice, Zl.Olešnice-Plavy S 4/30 ve Zlaté Olešnici S 6,5/50 S 7,5/60 (v průtahu obcí MS 9/50) S 7,5/60 S 6,5/50 S 7,5/60 Minimálně v šířce =3,0m, vybrané komunikace rozšiřovat na kategorii D1 – 4,0m S 7,5/60 (v případě změny na silnici I/14 - S 9,5/60) S 7,5/50 V průtahu obcí MS 9/50 V severní části obce MS 8/50 Minimálně v šířce =3.0m, vybrané komunikace rozšiřovat na kategorii D1 – š=4.0m

2.4.2 Postupně bude zkvalitňována a doplňována síť místních obslužných a dopravně zklidněných komunikací v závislosti na realizaci nové výstavby. 2.4.3 V původní i nové zástavbě obce bude uplatňován režim obytné zóny se zřizováním zklidněných komunikací. Dopravní zklidnění bude stavebně vyjádřeno použitím specifických stavebních prvků. 2.4.4 Veřejné parkování vozidel je zajištěno na vyhrazených parkovacích plochách, jejichž počet je rozšířen. 2.4.5 Garážování vozidel bude dořešeno dostavbou řadových garáží u dvou lokalit vícepodlažní zástavby ve Zlaté Olešnici. 2.4.6 Pěší trasy a plochy v území budou chráněny a stavebně vyjadřovány výstavbou pěších chodníků nebo ploch. Přednostně bude vybudován chodník souběžný s hlavní silniční spojnicí východ-západ (průtah silnic III/29058 a III/29059) ve Zlaté Olešnici. 2.4.7

V části Stanový bude respektováno vedení cyklistické trasy č.4174.


7

2.5

2.5.1

Funkční využití ploch, urbanistická koncepce

Základní architektonicko kompoziční skladba je dána původním charakterem zástavby a krajiny.

2.5.2 Územní plán obsahuje kategorii Nemovité památky (Památková ochrana a prvky). U této kategorie staveb je nutno při jakýchkoli úpravách řídit se obecnými předpisy, týkajícími se památkové péče. 2.5.3 Nová obytná zástavba ve Zlaté Olešnici se předpokládá jako nízkopodlažní, to jest maximálně dvě nadzemní podlaží s obytným podkrovím. Na současné bytové domy lze přistavět střešní podlaží podle individuálního architektonického návrhu. Na území CHKO Jizerské hory bude povolována současná tradičná zástavba v rozsahu obyvatelného přízemí s podkrovím.

2.6.

Uspořádání a limity technického vybavení

2.6.1 Zásobování vodou a) Zdrojová rezerva je i nadále dána stávajícími zdroji, které budou posíleny zejména v oblastech K Rejdicím, Stanovém a Lhotce. b)

Veškeré subjekty jsou povinny na území obce dodržovat rozhodnutí vodohospodářských orgánů a vyhlášení pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a ostatní legislativní podmínky pro hospodaření s vodami.

c)

Vodovodní síť bude postupně rekonstruována a rozšiřována.

2.6.2 Likvidace odpadních vod a) Základním prvkem likvidace odpadních vod je stávající a rekonstruovaná čistírna odpadních vod spolu s likvidací odpadních vod řešenou individuálně stavebníky. b)

Stávající kanalizační síť bude postupně rekonstruována a dle potřeby rozšiřována.

2.6.3 Teplo, vytápění a) Hlavním mediem pro vytápění ve Zlaté Olešnici je nutno považovat elektrickou energii s postupným vytěsňováním spalování hnědého uhlí. Všeobecně je správné se zaměřit na využití obnovitelných zdrojů. b)

Vytápění novostaveb a rekonstruovaných objektů musí být koncipováno na využívání technologicky pokročilých, vůči životnímu prostředí šetrných systémů.

2.6.4 Zásobování elektrickou energií a) Při rekonstrukcích distribuční NN sítě bude sledována možnost kabelizace této sítě. b)

Změny a doplnění VN sítě budou umožněny v lokalitách nové výstavby a to jednak s ohledem na lepší využití území a dále pro rozšíření a případné vybudování nových trafostanic – K Rejdicím.

2.6.5 Spoje V území je přípustné umístit telekomunikační stožárové převaděče a zesilovače


8

3.

Výkres č. A – Hlavní výkres

Hlavní výkres č. A s komplexním řešením územního plánu obsahuje graficky vyjádřitelné regulativy, vymezení hranic zastavitelného a současně zastavěného území, vymezení ploch s rozdílným využitím a regulací. V případech, kde je grafické políčko legendové položky rozděleno na tři části jedná se o stav, návrh a rezervu. Popis některých položek je rozvinut do celkového vyjádření –přípustné, nepřípustné, podmíněné, zcela jasné jsou ponechány bez doplňujícího komentáře.

ZÁKLADNÍ HRANICE A LINIE Hranice obce, řešené území Hranice katastrálního území Hranice současně zastavěného území Hranice zastavitelného území

FUNKČNÍ PLOCHY NEZASTAVĚNÉ A NEZASTAVITELNÉ Vodní plochy a toky

Charakteristika : Vodní toky, rybníky a ostatní vodní plochy, které plní funkce ekologicko stabiliza ční, rekreační, estetické a hospodářské. Funkční využití Přípustné : Přirozené, upravené a umělé vodní toky a plochy. Protipovodňové úpravy. Zařízení pro rybaření a vodní sporty. Stavby a zařízení technického vybavení (liniová vedení, trafostanice, regula ční stanice, měřící stanice). Účelové komunikace. Nepřípustné : Nová výstavba včetně staveb pro individuální rekreaci. Jakákoliv opatření zhoršující situaci z hledisek ochrany přírody a povodní například zatrubňování a napřimování koryt, regulace přirozených břehů toků, oplocování.

Lesní plochy - PÚPFL

Charakteristika : Pozemky určené k plnění funkcí lesa. Funkční využití Přípustné : Plochy lesů slouží pro využívání přírodních funkcí lesů a hospodaření s lesy. Lesní produkce v lesích zvláštního určení. Územní systém ekologické stability a významné krajinné prvky. Lesní školky a trvalé stromové porosty lesního charakteru. Ochranná a izolační zeleň. Podmíněné : Cyklistické a jezdecké stezky. Rekreace nepobytová (zejména turistika). Nepřípustné : Nová výstavba s výjimkou výše uvedených v podmíněném a přípustném využití Stavby pro individuální rekreaci. Oplocování pozemků ve volné krajině s výjimkou 1. ochranného pásma vodních zdrojů. Intenzívní hospodaření na pozemcích. Zneškodňování odpadů vč. dočasných skládek. Snižování ekologické stability v biocentrech a biokoridorech.


9

OZ - Ostatní zeleň, stromy

Charakteristika : Kategorie obsahuje vybrané skupiny a pásy ochranné zeleně a stromořadí. Tato zeleň, která je ve svém prvotním funkčním principu izolační a doprovodná, se může postupně změnit v okrasnou, případně lesní (PUPFL). Formální kategorizace je druhotná vůči prosazení samotné existence zelené enklávy. Funkční využití Přípustné : Území izolační a doprovodné zeleně podél vodotečí, komunikací, oddělující území různého funkčního využití, lesoparky aj. Vytváření izolační bariéry mezi zdrojem negativních účinků a vlivů staveb (výrobní areály) a objekty hygienické ochrany. Začlenění provozních areálů do krajiny. Aleje, stromořadí, stromové a keřové porosty. Podmíněné : Trvalé travní porosty. Drobné vodní plochy a retence. Dětská hřiště a nekrytá neoplocená sportovní zařízení bez vybavenosti. Nepřípustné : Nadzemní stavby mimo staveb pro provoz a údržbu přípustných funkcí na plochách OZ a liniových staveb inženýrských sítí. Jakékoliv oplocování a snižování ekologické stability v biocentrech a biokoridorech.

VZ - Veřejná zeleň, parky, hřbitovy

Charakteristika : Kategorie obsahuje veřejně přístupné plochy, skupiny, pásy zeleně a stromořadí s akcentem na okrasnou a pietní funkci. Funkční využití Přípustné : Parky. Veřejné sady. Hřbitovy, pietní místa. Aleje, stromořadí, stromové a keřové porosty. Pěší plochy a stezky s lavičkami. Veřejné osvětlení. Inženýrské a dopravní vybavení. Podmíněné: Pouze trvalé travní porosty. Drobné vodní plochy a retence. Dětská hřiště a nekrytá neoplocená sportovní zařízení bez vybavenosti. Veřejná sanitární zařízení. Nepřípustné : Nadzemní stavby mimo staveb pro provoz a údržbu přípustných funkcí na plochách VZ a liniových staveb inženýrských sítí.

Travnaté plochy / rezervy

Louky, pastviny a další plochy u nichž je podstatná dlouhodobá existence převážně travnatého povrchu (TTP) V rámci těchto ploch jsou zahrnuty i ojedinělé prvky vzrostlé zeleně, remízky, meze, stromořadí apod. Rezerva je volné nezastavěné území se zemědělskými a lesními plochami. Je umístěno určitým způsobem vůči současně zastavěným a navrhovaným plochám obce. Jeho poloha je taková, že lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že se jedná dlouhodobě o území zcela nebo částečně zástavbové. V období než k případné zástavbě dojde je území nutno chránit před nevhodnými, dlouhodobě komplikujícími zásahy provedenými bez znalosti cílové koncepce. Případné využití rezervních ploch je vázané na schválení změny ÚPO a souhlasu orgánu ZPF. Nepřípustné : Oplocování vyjma pastevních ohrad. Snižování ekologické stability v biocentrech a biokoridorech.


10

Pole / rezervy

Územní plán akceptuje současné zorněné obdělávané plochy. Dlouhodobě se vyjadřuje podpora přechodu na travnaté či zazeleněné plochy spolu s rozvojem krajinné členitostí. Z hlediska územního plánu se však jedná o dlouhodobý předpoklad, nikoliv o krátkodobý regulační imperativ. Rezerva je volné nezastavěné území se zemědělskými a lesními plochami. Je umístěno určitým způsobem vůči současně zastavěným a navrhovaným plochám obce. Jeho poloha je taková, že lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že se jedná dlouhodobě o území zcela nebo částečně zástavbové. V období než k případné zástavbě dojde je území nutno chránit před nevhodnými, dlouhodobě komplikujícími zásahy provedenými bez znalosti cílové koncepce. Případné využití rezervních ploch je vázané na schválení změny ÚPO a souhlasu orgánu ZPF. Nepřípustné : Oplocování vyjma pastevních ohrad. Snižování ekologické stability v biocentrech a biokoridorech.

Zahrady, sady / rezervy

Pěstitelské a obytné plochy sadového a zahradního typu zejména v okrajových a "extravilánových" polohách. V lokalitách s vyšším stupněm urbanizace je tato kategorie skryta v zástavbových formách funkčního využití. Rezerva je volné nezastavěné území se zemědělskými a lesními plochami. Je umístěno určitým způsobem vůči současně zastavěným a navrhovaným plochám obce. Jeho poloha je taková, že lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že se jedná dlouhodobě o území zcela nebo částečně zástavbové. V období než k případné zástavbě dojde je území nutno chránit před nevhodnými , dlouhodobě komplikujícími zásahy provedenými bez znalosti cílové koncepce. Případné využití rezervních ploch je vázané na schválení změny ÚPO a souhlasu orgánu ZPF.

FUNKČNÍ PLOCHY ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ SP – Speciální plochy

V územním plánu Zlaté Olešnice je lokalita na Vrších vyňata z běžného plošného funkčního zatřídění a je jí přiznán statut speciální plochy. Lokalita má polyfunkční charakter a pro obec má klíčový význam z hlediska zaměstnanosti. Proto byla zvolena poloha s větším rejstříkem možností. Regulačně se zde připouští : Průmysl a skladování. Živnosti. Zemědělství. Bydlení a ubytování. Veřejné vybavení. Sport. Včetně příslušných inženýrských napojení a zázemí obslužných ploch, parkovišť, komunikací a zeleně. Před realizací budou vždy vyhodnoceny a projednány dopady na zbývající areál ze strany obce Zlatá Olešnice.

BS - Obytné území, bytové domy

Charakteristika : Polyfunkční, převážně bydlení v bytových domech s významným podílem veřejných ploch s možností nerušících doplňkových funkcí. Funkční využití Přípustné : Bydlení v bytových domech. Obchodní zařízení, nerušící služby, veřejná obsluha sloužící k uspokojování místních potřeb obyvatel. Odstavná místa a garáže sloužící potřebě funkčního využití. Nezbytné plochy technického vybavení. Komunikační síť. Liniová a plošná zeleň - může mít formu oplocených zahrad obyvatel příslušného domu. Drobné sportovně rekreační plochy, dětská hřiště. Podlažnost – nejvýše přízemí, patro, využité podkroví. Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh 2006 – Závazná část ve formě regulativů

11

Podmíněné : Nerušící živnostenské provozy. Nepřípustné : Změnové záměry, (například komerční ubytování) snižující významně podíl a kvalitu trvalého bydlení.

SV - Smíšená venkovská zástavba

Charakteristika : Polyfunkční, převáženě bydlení spolu se samozásobitelskými zemědělskými funkcemi, individuální rekreací (chalupářství) – původní venkovská nízkopodlažní zástavba, chalupy,. Plochy vnitřní zástavby venkovského sídla, volná struktura, novostavby jsou začleněné do prostorové struktury. Funkční využití Přípustné : Bydlení v rodinných domech se zahradou, se samozásobitelskými připojenými zemědělskými funkcemi. Penzionové ubytování do celkové kapacity 10 lůžek v objektu Individuální rekreační bydlení chalupářského typu. Živnostenská zařízení, nerušící služby, obsluha sloužící k uspokojování místních pot řeb obyvatel. Pohotovostní a návštěvnická odstavná místa a garáže – základní odstavná a garážovací kapacita uspokojena na pozemku předmětného rodinného domu. Nezbytné plochy technického vybavení. Komunikační síť. Veřejná zeleň. Drobné sportovně rekreační plochy, dětská hřiště. Podlažnost – nejvýše přízemí, patro, využité podkroví, na území CHKO Jizerské hory pouze přízemí a využité podkroví. Podmíněné: Nerušící monofunkční zemědělské a živnostenské provozy.

CH - Chaty, chatové kolonie Charakteristika : Současný stav se považuje za stabilizovaný. Nepřípustné : Stavba nových rekreačních chat.

VP - Průmysl, skladování

Charakteristika : Plochy pro umístění výroby, skladů a služeb. Funkční využití Přípustné : Výroba, skladování, služby omezené základním obecným limitem typu lehkého a středního průmyslu v podhorské obci, spolu s prodejem obecně i „marketovým a diskontním” typem. Čerpací stanice pohonných hmot. Recyklační dvory. Stavební dvory a zařízení pro údržbu sítí a komunikací. Odstavná místa a garáže i pro návštěvníky. Nezbytné plochy technického vybavení. Komunikační síť. Zeleň ochranná, liniová a plošná. Podmíněné: Služební byty sloužící funkčnímu využití. Pohostinské, ubytovací, sociální a zdravotnická zařízení pro obsluhu území. Prodejní zařízení pro vlastní výrobky. Nepřípustné : Vzhledem k možnostem námětů a technologickému rozvoji nelze rozumně vyjmenovat všechny obory a možnosti, které jsou nepřípustné. Základní omezení je v obecných zásadách a hlediscích hygienických, ochrany přírody, etických a estetických. Územní plán obce Zlatá Olešnice Návrh 2006 – Závazná část ve formě regulativů

12

ZZ - Zemědělství

Charakteristika : Plochy pro umístění zemědělských zařízení sloužících rostlinné a živočišné výrobě s příslušnými hygienickými limity podle aktuálního stavu a rozsahu činnosti. Funkční využití Přípustné : Skladovací, chovatelská a obslužná území pro zemědělskou činnost. Čerpací stanice pohonných hmot. Odstavná místa a garáže. Nezbytné plochy technického vybavení. Komunikační síť. Zeleň ochranná, liniová a plošná. Podmíněné: Služební byty sloužící funkčnímu využití. Pohostinské, ubytovací, sociální a zdravotnická zařízení pro obsluhu území. Prodejní zařízení pro vlastní výrobky. Nepřípustné : Všechny aktivity, vnášející do území hygienické ohrožení zemědělské činnosti.

VV - Veřejné vybavení

Charakteristika : Veřejná obsluha nevýrobního, nerušícího typu. Funkční využití Přípustné : Školství. Zdravotnictví. Duchovní služby. Sociální zázemí. Správa. Kultura. Služební byty sloužící funkčnímu využití. Odstavná místa a garáže sloužící k potřebě funkčního využití. Nezbytné plochy technického vybavení. Komunikační síť. Zeleň ochranná, liniová a plošná. Podlažnost – nejvýše přízemí, patro, využité podkroví. Podmíněné: Nerušící živnostenské provozy.

ZV - Živnosti, obchod Charakteristika : Funkční prvky obživného typu. Funkční využití : Přípustné : Nerušící řemeslná činnost a drobná výroba, včetně bydlení sloužící funkčnímu využití. Chovatelská, pěstitelská, zahradnická a školkařská činnost. Služby. Obchodní zařízení. Odstavná místa a garáže sloužící potřebě funkčního využití. Nezbytné plochy technického vybavení. Komunikační síť. Zeleň ochranná, liniová a plošná. Podlažnost – nejvýše přízemí, patro, využité podkroví. Nepřípustné : Aktivity svým charakterem a velikostí nepřiměřené danému území zejména z hledisek hygienických a ochrany životního prostředí (např. dopravní, skladové atd.).


13

SR - Sport, rekreace Charakteristika : Krytá o otevřená trvalá sportoviště, rekreační objekty, případně jejich kombinace vytvářející areály, včetně doplňujícího vybavení, školská sportovní zařízení. Funkční využití Přípustné : Krytá a otevřená trvalá sportovní a rekreační zařízení. Služební byty sloužící funkčnímu využití. Služební rodinný dům sloužící funkčnímu využití. Doplňující ubytovací a stravovací služby. Ostatní doplňující (servisní, technické služby sloužící pot řebě funkčního využití). Odstavná místa a garáže sloužící potřebě funkčního využití. Zeleň ochranná, liniová a plošná. Podmíněné : Změnové záměry, dočasně měnící či omezující základní funkční využití. Nepřípustné : Aktivity svým charakterem a velikostí nepřiměřené danému území zejména z hledisek hygienických a ochrany životního prostředí (např. dopravní, skladové atd.).

SB - Pobytové louky, lyžařské plochy Charakteristika : Kategorie zahrnuje převážně travnaté venkovní sportovní plochy se sezónním nebo celoročním využíváním. Typické jsou sjezdovky, pobytové louky, solária venkovních bazénů, travnatá hřiště obecně, zpevněná hřiště v travnatém, parkovém prostředí. Funkční využití Přípustné : Lyžařský vlek, osvětlení sportovišť. Travnatá hřiště, zpevněná hřiště. Nepřípustné : Aktivity svým charakterem a velikostí nepřiměřené danému území zejména z hledisek hygienických a ochrany životního prostředí (např. dopravní, skladové atd.).

TV - Technické vybavení Charakteristika : Plochy slouží technické vybavenosti. Funkční využití Přípustné : Trafostanice. Čistírny odpadních vod. Čerpací stanice. Regulační stanice. Areály technických služeb. Samostatně situované areály separovaného sběru, atd. Nepřípustné : Využití území pro jiné účely, zejména s ohledem na hygienické aspekty řešení.

DV - Dopravní vybavení, plochy

Charakteristika : Plochy dopravní vybavenosti jako jsou na příklad - soustředěná odstavná stání, garáže a parkingy včetně nadzemních, čerpací stanice pohonných hmot atd. Funkční využití Přípustné : Soustředěná odstavná stání. Garáže a parkingy. Autoopravny. Čerpací stanice pohonných hmot.


14

DOPRAVNÍ, LINIOVÉ A BODOVÉ PRVKY Silnice II. a III. třídy Vybrané místní komunikace Místní a účelové komunikace Chodníky, pěší stezky Vlek

Územní plán připouští zasněžování, prodloužení a rekonstrukci vleku, případně přeměnu na lanovku

Turistický, krajinný bod

Lokality vhodné pro situování turistických odpočívadel, přístřešků a orientačních bodů v krajině i zástavbě podle individuální koncepce obce.

OCHRANA PŘÍRODY, GEO LOŽISEK CHKO Jizerské hory

Část obce Zlatá Olešnice, ležící v CHKO JH, je ve III. Zóně odstupňované ochrany přírody CHKO JH. Ochranný režim III. Zóny je obsažen v Plánu pé če CHKO JH.

Natura 2000

Z mapování v rámci projektu Natura 2000 vyplynuly lokality výskytu zvlášt ě chráněných rostlin na území obce Zlatá Olešnice. Rozvojové záměry, které by mohly zasáhnout vyznačené plochy je nutno konzultovat s orgány ochrany přírody. Grafické vyjádření předmětných ploch je uvedeno ve výkrese Bf - ÚSES.

VKP Významný krajinný prvek

Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, údolní nivy na řešeném území mimo zemí CHKO JH . Dále jsou jimi části krajiny, které zaregistroval příslušný orgán ochrany přírody. VKP č.4. Lhotecký Zlatník VKP č.7. Niva potoka Zlatník VKP č. 11 V bahništích VKP č. 12 Dračí a Mlýnský potok VKP č. 34 Lípy pod zámkem Navarov.

Významné stromy.

Kat.úz. Lhotka : Kat.úz. Stanový :

Lípa malolistá, pč.127,129 – uprostřed vsi,věk 300-400 let Lípa malolistá, pč.461 – u domu A.Staška, věk 300 let.

Signální hranice ÚSES

Obrysové značení ÚSES v hlavním výkresu.

Poddolovaná území

Do řešeného území zasahuje v kat.úz. Lhotka poddolované území Lhotka č.2904.


15

PAMÁTKOVÁ OCHRANA Nemovité památky, jiné památky Viz samostatná kapitola 5 dále.

Drobné sakrální a pietní / památkově chráněné

Závazná kategorie rozšiřující soubor prvků, které je nutno při změnových zásazích brát na vědomí. Povolující orgán je oprávněn požadovat konzultaci s orgány památkové ochrany, případně o názor místní komunity z hlediska lokální tradice. Ty z prvků, které jsou v seznamu nemovitých kulturních památek podléhají standardnímu režimu památkové ochrany.

Historicky cenné území zámku Navarov

Ve Vísce je vymezeno území,kde je při stavebních a údržbových pracích nutná konzultace na místně příslušném pracovišti památkové péče.

PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA Retence

Protipovodňové úpravy potoků.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Elektrovedení vrchní 35 kV Trafostanice Sdělovací vedení Telekomunikační stožáry s ochr. pásmem Radioreléové trasy Vodovod Vodojem Čerpací stanice - vrt Ochranné pásmo čerpací stanice Ochranné pásmo vodního zdroje Kanalizace ČOV


16

4

Limity využití území a ochrana území

Na úrovni ÚP byl formulován výstupní limit - ochranné území zámku Navarov (Historicky cenné území zámku Navarov). Podrobněji viz kapitola B.b.3 Památková ochrana. Dalšími limity se po projednání ÚP také stanou závazné regulativy územního plánu.

5

Památková ochrana

Na řešeném území se nacházejí následující objekty, které jsou zapsány v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek : rejstříkové číslo ÚSNKP

název obj.

k.ú.

110 111

kostel sv. Martina sousoší piety u č.p. 170

Z. O. semilská 1 Z. O. semilská 775/1

112

rodný dům A. Staška s areálem chalupa č.p. 9 rodný dům A. Staška chalupa č.p. 46 stodola k č.p. 9 seník k č.p. 46

112/1 112/2 112/3 112/4 113 114

č.p.p.

Stanový Stanový Stanový Stanový

41, 460 43 44 42

Stanový

21

4807

chalupa č.p. 44 sousoší Nejsvětější Trojice socha sv. Anny

Stanový Stanový

760/2 583/1

115 5047 5047/1 5047/2 5047/3 5047/4 5047/5 5047/6 5047/7 5047/8 5047/9 5047/10

zřícenina hradu Navarov Areál zámku Navarov zámek hosp. budova č.p. 109 hosp. budova č.p. 110 špýchar park ohradní zeď brána altán socha sv. A. Peduánského socha sv. J. Nepomuckého

Lhotka 771 Lhotka Lhotka 81 Lhotka 99, 100 Lhotka 101 Lhotka 83 Lhotka 777, 768/1, 768/2 Lhotka 777 Lhotka 777 Lhotka 84 Lhotka 777 Lhotka 8

Okolí zámku Navarov Územní plán vymezuje území zvláštního režimu při přípravě změnových námětů v oblasti zámku Navarov. Záměrem územního plánu je zamezení nové výstavby objektů ve vyznačeném území. Pro náměty v této zóně je nezbytná konzultace na pracovišti památkové péče. Vymezené okolí areálu zámku Navarov je v ÚP formulováno jako „historicky cenné území zámku Navarov“. Na této ploše se nepřipouští žádné rozvojové náměty.


17

6

Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav

V řešeném území byly vymezeny následující plochy pro veřejně prospěšné stavby. Jedná se zejména o vytváření komunikačních a inženýrských prvků. Veřejně prospěšné stavby 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Centrální jednostranný chodník při III/29058 v úseku od obchodu k č.p. 206 při odbočce na Stanový a v úseku od pošty k obecnímu úřadu. Propojovací chodník – schodiště od restaurace na III/29053. Úprava oblouku na stoupající místní komunikaci nad sokolovnou. Úprava oblouku na stoupající místní komunikaci nad č.p. 190. neobsazeno Obratiště a koncová parkoviště na místní komunikaci ve Stanovém při č.p. 55. Dobudování vodojemu K Rejdicím. Rekonstrukce a dobudování vodovodu ve Lhotce. Vybudování vodovodu Stanový. Rekonstrukce a intenzifikace ČOV ve Zlaté Olešnici. Dobudování kanalizační stokové sítě v severní části Zlaté Olešnice. Vybudování trafostanice v rozvojovém území K Rejdicím. Přebudování a úpravy silnice II/290 v případě výstavby nádrže Vilémov ve smyslu konceptu ÚP VÚC Libereckého kraje.

Asanace 1

Přestavbové území - plocha určená pro asanaci s možností výstavby v kategoriích ZV, DV, VV, BS, SV.


18

Z L A T Á O L E Š N I C E

Recommend Documents