Katastr
28.3.2004 20:58
Stránka 34
RUBRIKA
Z konference Katastr: âí v˘mysl je GP v JTSK? Poté, co jsem 2x pfiipomínal dotaz na téma JTSK v‰ude, jsem udûlal ãerstvou zku‰enost. Opravdu je to my‰leno váÏnû. Dnes jsme byli pfiemûfiovat jeden GP, kter˘ uÏ spadnul do tohoto v˘myslu... Jen pro pfiedstavu – pfiístavba garáÏe k RD. Normálnû 3 délky pásmem + omûrky stáv. baráku. Po novém v˘myslu pfiipojení pfies 2 km + hodina hledání PBP na katastru. To, Ïe za opsání soufiadnice chtûjí teìka 20 Kã radûji nebudu komentovat. Nevíte, kdo to vymyslel? Rád bych mu totiÏ napsal dûkovn˘ dopis. Miroslav Novosad A teì jste na sebe rovnou prásknul i poru‰ení pfiedpisÛ. Polygonov˘ pofiad tvofien˘ mefiickou sítí (pomocn˘ polygonov˘ pofiad) má podle Návodu na obnovu katastrálního operátu maximální povolenou délku 2 km. Pokud jste se pfiipojoval na bod PBPP, pak dokonce jen 1 500 m, ale to jen pokud byste vámi vybudovanou síÈ bodÛ trvale stabilizoval, vyhotovil k ní odpovídající operát tj. zhustil síÈ bodÛ PBPP. Tedy jestli správnû rozumím návodu na obnovu... Vtipné je, Ïe bez GPSky ten návod v nûkter˘ch pfiípadech prostû poru‰it musíte. A ani ta nefie‰í v‰echny pfiípady (napfi. lesní bloky). Stát pfiedvedl dal‰í z fíglÛ, jak se dají z kapes daÀov˘ch poplatníkÛ tahat peníze aniÏ by se to dalo nazvat daní. Jifií Huráb Zajímav˘ diskusní námût! Jsem pfiesvûdãen, Ïe geometrické parametry, kam limita délky polygonového pofiadu spadá, je moÏné elegantnû pominout v pfiípadû, Ïe doloÏím vyrovnání mûfiické sítû MNâ vãetnû parametrÛ pfiesnosti jednotliv˘ch bodÛ. Dal‰í moÏností je pfiipojovat drobné zmûny na podrobné, jednoznaãnû identické podrobné body polohopisu urãené v S-JTSK s prokázanou pfiesností poté, co opût vyrovnáním MNâ prokáÏu poÏadovanou pfiesnost v˘sledku... Koneãnû snad odzvoní v˘sledkÛm zemûmûfiick˘ch ãinností vznikl˘ch »komparovan˘m krokem«. A ohlednû tahání penûz z kapes – domnívám se, Ïe se to net˘ká v‰ech daÀov˘ch poplatníkÛ, pouze vlastníkÛ nemovitostí (a jak se fiíká »kaÏdá sranda nûco stojí«), a podafií-li se nastolit stav s v˘raznû vy‰‰í technickou a následnû právní spolehlivotí katastru, budou v˘sledné náklady vlastníka v koneã-
34
ném dÛsledku a z dlouhodobého hlediska podstatnû niωí. Nebo se domníváte, Ïe soudní spory (napfi. na urãení vlastnictví) jsou levnou záleÏitostí? Netvrdím, Ïe jsou ve‰keré v˘chozí podmínky nastaveny optimálnû, Ïe nenastane fiada infarktov˘ch situací, Ïe to nebude klást podstatnû vy‰‰í nároky na stranû vyhotovitelÛ, ale pfiedev‰ím na stranû pfiebírajících, ale myslím Ïe je to minikrok správn˘m smûrem. Václav âada Máte zajisté v obou pfiípadech pravdu, problém v‰ak je, Ïe ve vût‰inû pfiípadÛ nelze vámi navrÏené fie‰ení pouÏít: síÈ bodov˘ch pólÛ b˘vá fiídká nebo je velice komplikované mûfiit nadbyteãná mûfiení. Dnes se také, vzhledem k malému poãtu zmûn v oblastech s mapou v jiném neÏ soufiadnicovém systému S-JTSK, není moÏné pfii dodrÏení parametrÛ podle pfiedpisÛ pfiipojit na zmûny jiÏ zamûfiené v S-JTSK, buì nejsou vÛbec nebo jich je pfiíli‰ málo anebo jsou ke v‰emu nevhodnû rozloÏené. Celková pfiesnost se pravdûpodobnû o nûco zv˘‰í, av‰ak pomûr cena/v˘kon bude naprosto neadekvátní. V˘sledná spolehlivost v rámci deklarované 3. tfiídy bude spí‰e hor‰í neÏ je dne‰ní, v rámci tolerance 2,66 (2,96) m. Jak asi k sobû »pÛjdou« jednotlivé drobné zmûny, zamûfiené z podobn˘ch, pfies 1 km dlouh˘ch pofiadÛ, kdyÏ kaÏd˘ z nich bude obsahovat pfies 10 vrcholÛ, ne vÏdy budou mûfieny trojpodstavcovou soupravou a o strojích odpovídající kategorie ani nemluvû. Obávám se, Ïe v˘sledn˘ efekt bude dost podobn˘ efektu »komparovaného kroku«, a to za cenu mnohonásobnû vy‰‰í, neÏ by stálo plo‰né mapování. Ale tfieba jsem jen pesimista. Podívejte se na to z druhého úhlu pohledu: Kolik by stálo plo‰né mapování nejexponovanûj‰ích lokalit v zemi? A teì tuto ãástku porovnejme s tím, kolik penûz bychom získali jen na základû zv˘‰eného ratingu slu‰né právní jistoty, neboÈ pouze v územích s kompletnû vy‰etfien˘mi hranicemi a vlastnictvím se naprosto minimalizuje pravdûpodobnost, Ïe investor bude muset svoje pozemky kupovat dvakrát nebo omezovat svoje aktivity díky neukonãenému soudnímu sporu. A dále: O kolik draωí a ménû spolehlivûj‰í je tato cesta v porovnání s jednorázov˘m mapováním? V úhlu pohledu celkov˘ch dopadÛ si na rozdíl od vás myslím, Ïe stav KN se t˘ká v‰ech daÀov˘ch
ZEMĚMĚŘIČ XX/2000
Katastr
28.3.2004 20:58
Stránka 35
RUBRIKA poplatníku. KaÏd˘ z nás buì vlastní nûjakou nemovitost nebo je závisl˘ na nûkom, kdo ji vlastní. Stejnû tak se mi nelíbí, kdyÏ si cizinci o nás myslí, Ïe jsme právû slezli ze stromÛ protoÏe si sami nedokáÏeme dát do pofiádku ani jeden ze základních kamenÛ právního státu – evidenci nemovitostí. A pokud pfiijmu va‰i tezi – Ïe se problém t˘ká jen vlastníkÛ nemovitostí – proã tedy nezatíÏit tyto doãasnû zv˘‰enou daní z nemovitosti pro úãely v˘hradnû tvorby nového katastrálního operátu? A tam, kde by se mapování provádûlo pozdûji, podpofiit urãování hranic v S-JTSK formou úlev na daních? Ale to se moje úvahy bohuÏel pohybují úplnû mimo realitu zdej‰ího Kocourkova. Infarktové situace by nemusely nastávat, kdyby: a) existoval kvalitní a propracovan˘ pfiedpis pro provádûní prací; b) kter˘ by zároveÀ umoÏÀoval postihovat o‰izenou práci; c) existovala osobní odpovûdnost úfiedníkÛ za jejich chybná rozhodnutí anebo aspoÀ rychlá a úãinná ochrana proti nim; d) existoval pouze jeden katastr a nikoliv tolik, kolik pracuje úfiednikÛ v rezortu. To platí obecnû a splnûní tûchto ãtyfi bodÛ by celému katastru zfiejmû prospûlo mnohem více neÏ povinnost mûfiení v S-JTSK. Je to levnûj‰í, ale i o dost obtíÏnûj‰í. Jifií Huráb VáÏení kolegové, dovolte, abych se k problematice mûfiení v JTSK také vyjádfiil. 1. Samozfiejmû, Ïe povaÏuji za nejlep‰í fie‰ení problému katastrálních map v sáhov˘ch mûfiítkách nové katastrální mapování. S tím by se mûlo zaãít v kaÏdém pfiípadû. 2. O tom, Ïe budou katastrální mapy v sáhovém mûfiítku digitalizovány, jiÏ bylo dávno rozhodnuto a teì jde jenom o to, aby to bylo provedeno co nejlépe – o tom diskutujme! 3. Z hlediska situace na trhu geodetick˘ch prací je to práce, která mÛÏe tento trh oÏivit. V posledních letech byl jiÏ dosti znaãn˘ pfievis nabídky nad poptávkou geodetick˘ch prací. Projevilo se to na nepfiimûfienû nízk˘ch cenách, které neumoÏÀují ãesk˘m geodetick˘m firmám jejich (zejména investiãní) rozvoj. Mûfiení v JTSK je samozfiejmû nároãnûj‰í jak na mûfiicí techniku, tak i na softwarové vybavení. 4. Diskutabilní je samozfiejmû to, Ïe ty zv˘‰ené
ZEMĚMĚŘIČ XX/2000
náklady bude platit nበklient (obãan ãi právnická osoba) – nebude se mu to líbit – to je jasné, ale nám se také nelíbí, Ïe ceny v‰eho kolem nás stoupají a ti, ktefií je zvy‰ují, nás nelitují. Berme to tedy i jako jedineãnou pfiíleÏitost pfiizpÛsobit na‰e ceny cenám ostatních oborÛ, neboÈ na‰e ceny jsou ve srovnání s jin˘mi smû‰né. Geometrick˘ plán za 2 000 Kã!? Podívejte se na www.kgk.cz – tam o tom teì zaãínáme diskusi. J. Fafejta Zkusím taky pfiispût s »tro‰kou do ml˘na«. Netvrdím, Ïe jsem z mûfiení v JTSK odvázan˘. V na‰í oblasti (Jilemnicko, Semilsko) je vût‰ina katastrÛ v sáhov˘ch mapách, »trigasy« jen na kopcích (ãasto uÏ po tûch letech zalesnûn˘ch), zhu‰Èovací body byly pfiidány tak 2 v katastrálním území. Ale na druhou stranu se o tomhle mluvilo podle mû dobré 3 – 4 roky, takÏe to snad není blesk z ãistého nebe. Je pravda, Ïe na breãení je teì pozdû. Za nejrozumûj‰í fie‰ení povaÏuji GPS, teì se pfiece dá sehnat levnûji neÏ totálka. A propos, váÏení kolegové, co fiíkáte ãlánku v Mladé frontû »NejhÛfie placení jsou zemûmûfiiãi«. Ve svûtû platí, Ïe cena geodetick˘ch prací tvofií 3 – 5 % nákladÛ na stavbu. Aãkoliv na‰e vstupní náklady (nepoãítám teì do toho v˘platy) jsou témûfi na 100 % se svûtem, jsme zhruba na 20 % svûtov˘ch cen, pfiitom âR je asi na 40 %, takÏe jsme dost pod prÛmûrem. TakÏe doufám, Ïe se po vstupu do Unie ceny nûkam pohnou a pak uÏ pro nikoho z nás nebude Ïádn˘ problém si novou techniku pofiídit. Petr Plichta Zajímavé. Dlouho jsem to nesledoval. Naposled, co vím, to bylo pfies milion, tak jsem to pustil z hlavy. MÛÏete pfiidat nûco konkrétnûj‰ího, pfiíp. i nûjak˘ odkaz? Jako europesimista bych fiekl, Ïe nejen ceny, ale celé se to pohne. Nûkam... Jinak ceny jsou jedna vûc a jestli na to lidi budou mít zase druhá. Není problém nasadit cenu a vyfakturovat (dle ceníku) tfieba 100 000, které ale nikdy neuvidím, nebo Ïít v realitû a prodat totéÏ za 50 000, které dostanu. M. Novosad Jednodu‰‰í GPS (Sokkia, AshTech) se dají sehnat pod 200 000,- vãetnû SW. Nezlobte se na mû, ale kdo má na dÛm za 2 miliony, mûl by mít i nûjak˘ch 20 – 30 tisíc na
35
Katastr
28.3.2004 20:58
Stránka 36
RUBRIKA geodetické práce. Teì pfiijdou geodetické práce pfii stavbû RD tak na 5 – 8 tisíc. Jo, to je je‰tû pozÛstatek z doby, kdy zamûfiení garáÏe bylo za 60 Kãs – samozfiejmû dotováno státem, geodézie byla rozpoãtovka. P. Plichta Já se nezlobím. Dovolil bych si ale oponovat. Barák za 2 miliony není nic moc velikého. Vytyãení a zaji‰tûní na laviãky vãetnû v˘‰ky a pak nûjaká skuteãná provedení, to se vleze do 10 000 (moÏná i s GP) a nemám pocit, Ïe by to bylo nûjak málo. O to ale nejde. Mûl jsem na mysli spí‰e ty lidi, ktefií rok »lepí« garáÏ k baráku a nakonec musí dát je‰tû ±3 500 za GP, coÏ z jejich pohledu jsou 3 (tfii!) nové tlusté ãáry na papíru, a tohle by mûlo jít je‰tû nahoru... Pokud jde ale o »pofiádné« stavby, tak tam máte pravdu, Ïe by se to mohlo zlep‰it. MoÏná by ov‰em pro zaãátek staãilo, kdyby se pÛlka ceny stavby automaticky nezadrhla u zprostfiedkovatele, kter˘ si na práce nasmlouvá subdodávky. To se pak musí ‰etfiit v‰ude – i na geodetech... M. Novosad Pánové, ostatní profese se neptají, zda to, co fakturuji, je pro odbûratele málo nebo hodnû, v˘robci geodetick˘ch pfiístrojÛ také nepfiizpÛsobují ceny moÏnostem ãesk˘ch geodetÛ, ale prostû ten pfiístroj »stojí tolik a tolik«. Na‰e práce také nûco stojí a máme-li ji dûlat pofiádnû, potfiebujeme k tomu pofiádné pfiístroje a tak cena do 10 tisíc za v‰echny geodetické práce na stavbû RD, je skuteãnû velmi málo, vÏdyÈ skuteãnû spolehlivá a v˘konná souprava GPS vhodná pro geodetické práce stojí pfies milion korun! S tou závratnû nízkou cenou, za kterou nûktefií z nás pofiád tak úsilovnû bojují se potom stáváme outsidery mezi ostatními, chtûjí po nás práci v ‰ibeniãních termínech (kdyÏ to stojí tak málo, tak to asi dá i málo práce) a nikdo nás nerespektuje. PrestiÏ na‰í profese jde vniveã. Fafejta No, je tfieba pfiipomenout, Ïe je fieã o RD za 2 miliony (takÏe nic moc velkého) a upfiesnit, Ïe jde o »stavební firmou poÏadované« práce, coÏ je velk˘ rozdíl. A taky s pfiihlédnutím k tomu, Ïe 300 Kã/hod je spí‰e z obasti zboÏn˘ch pfiání a Ïe kdyÏ to za ty peníze neudûlám sám, udûlá to (a rád) nûkdo jin˘, to opravdu jde. Jinak hezká teorie. Co navrhujete za fie‰ení a hlavnû jak to chcete prosadit?
36
M. Novosad (Pozn. red.: Diskuse dále nabyla charakteru kulometné palby) Fafejta: V této diskusi není prostor pro podrobné ekonomické rozbory... Novosad: V tomto fóru je dost prostoru pro více vûcí. Takov˘ frmol tady není. Je ov‰em otázka, zda to k nûãemu bude. F: Z pohledu geodeta není dÛleÏité, za kolik je dÛm postaven, ale jaké geodetické práce a kolik jich je nutné v prÛbûhu stavby vykonat. N: Jasnû Ïe není dÛleÏité, za kolik je ten barák, ale je pfiece rozdíl, jestli vytyãuji obdélník, kter˘ zarovnám do uliãní fronty nebo nûjakou zbûsilou kreaturu nad‰eného architekta, kde není jedin˘ prav˘ úhel, plno v˘stupkÛ, obloukÛ a minimálnû 3 v˘‰kové úrovnû. Tady byl zmínûn RD za 2 miliony, coÏ bude spí‰e ta první varinta a o té jsem psal. F: Co se t˘ãe hodinov˘ch sazeb, tak 300 Kã po zahrnutí v‰ech nákladÛ (auto, hardware, software, nájem, energie, telefon atd., pak 35% odvod ze mzdy, zdravotní, sociální a daÀ ze mzdy) jste na hranici Ïivotního minima. N: Skoro správnû. Podle tabulek MPSV dokonce pod hranicí! F: Dovolenou vám jako podnikateli také nikdo nezaplatí, musíte si na ni vydûlat bûhem tûch zb˘vajících 11 mûsícÛ. A na to jste studoval 5 aÏ 6 rokÛ na vysoké ‰kole, musíte na to mít úfiední oprávnûní, k nûmu je‰tû mnohaletou praxi a zvlá‰tní zkou‰ku! N: To jsou ty paradoxy. »Moc ses uãil, málo vydûlá‰...«. Vím o jednom inÏen˘rovi, kter˘ rezignoval a ‰el ke kopáãÛm. Je spokojen˘. Vydûlá si víc, má míÀ starostí a v zimû nemrzne ani tolik co my, protoÏe se kopáním zahfieje. F: Je tfieba zaãít s dÛslednou kontrolou provádûní geodetick˘ch prací na stavbách a dohledem nad v˘konem ÚOZI ve v˘stavbû. N: Hezké. Ale co konkrétnû? Kdo, jak a co má kontrolovat? Copak to »my zespod« nûjak rozjedeme? F: Ale hlavnû si musíme uvûdomit skuteãnou hodnotu na‰í práce – bez nás by se nepostavilo nic. N: Není pravda. ¤adu vûcí jsou stavební firmy schopny si udûlat samy. Ale protoÏe napfi. ke kolaudaci potfiebují protokol o vyt˘ãení, kter˘ jim nikdo (vyjma »sebevrahÛ«) jen tak nedá, tak si objednají geodeta na vytyãení... F: A budeme-li dûlat za 300 nebo za 600 Kã na
ZEMĚMĚŘIČ XX/2000
Katastr
28.3.2004 20:58
Stránka 37
RUBRIKA hodinu, nebude rozhodnû té práce míÀ! N: Nesouhlasím! To by museli v‰ichni jít s cenou nahoru, ale to se nestane. A nebo to upravme zákonem. Minimální ceny jsou takové a kdo pÛjde pod, dostane pokutu, pfiíp. pfiijde o razíko... Ale to uÏ je opût skoro socialismus – nûkdo rozhoduje, co a za kolik. Opravdu nerozumím, jak si to pfiedstavujete. Nebo co tfieba pevn˘ (a závazn˘) ceník geodetick˘ch prací, pfiíp. s koeficienty zohledÀujícími vzdálenost od Prahy? Ceník, kter˘ se mi dostal do rukou, je o niãem. KdyÏ tam ãtu nûco ve stylu »Vytyãení bodu .... 100 – 450 Kã«, tak to jako by Ïádn˘ nebyl. Co má ãlovûk dûlat, kdyÏ pfiijde s nabídkou a fieknou mu, Ïe strop je tolik a tolik? Pfiece neÏiju ze vzduchu a pofiád je lep‰í km polohopisu (vã. sítí) za 15 tisíc místo nabízen˘ch 16,5 neÏ nic a sedût doma. A o tom to je... F: Geodeti dnes Ïijí z »ruky do huby« a budoucnost? Na tu myslet nemohou. Je to tedy v nás, není nás zase tolik, abychom si to nemohli vzájemnû vyjasnit, ale drtivá vût‰ina se o nic takového nezajímá, na akce pofiádané svazem geodetÛ apod. nechodí... N: Myslíte napfi. 39. Geodetické informaãní dny, na které jsem dostal pozvánku? To byl pûkn˘ úlet. Jednak jsem musel pochopit, Ïe ta pfiíloha je PDF, abych ji vÛbec mohl otevfiít, protoÏe pfii‰la s pfiíponou DAT a pak byl uvnitfi místo plánku prázdn˘ rámeãek. Vskutku to na mû zapÛsobilo velmi profesionálnû. A pak ta cena... 980 Kã + cesta do Brna za 8 hodinov˘ program pfiedná‰ek, prezenzacíjin˘ch firem a obûda, to pfiece nikdo nemohl váÏnû oãekávat nûjak˘ masov˘ zájem nebo se pletu? Obsah pfiedná‰ek si mohu (teoreticky) pfieãíst tfieba na webu, obûd (roz‰oupnu se) 150 Kã, ale proã platit za to, Ïe se mnû bude nûkdo prezentovat, tomu nerozumím a zdá se mnû opravdu hodnû. F: ...komora je nezajímá atd. N: K ãemu komora, v ãem nám mÛÏe pomoci, pfiíp. jiÏ pomohla? Pouãte mû (bez ironie). Jaké má pravomoce? Má její slovo vût‰í váhu neÏ usnesení místního SRP·? Zatím vidím jedin˘ smysl komory, a to placení poplatkÛ, ale to mnû váÏnû nechybí. F: Jenom obãas sly‰ím (na KÚ, v hospodû, od znám˘ch apod.) náfiky na nízké ceny. A mnû jako funkcionáfii komory fiíkají: Udûlejte s tím nûco! Já v‰ak fiíkám: Udûlejme s tím nûco! N: Jsem pro! Navrhnûte nûco! Nûco reálného... aÈ se mÛÏeme od nûãeho odpíchnout. F: Neberte to osobnû, já jsem rád, kdyÏ nûkdo jakkoliv reaguje, protoÏe ona hrozivá »mlãící vût‰ina«
ZEMĚMĚŘIČ XX/2000
geodetÛ mû dûsí.. N: Já se nezlobím. Jenom mám obavy, Ïe tím stejnû nakonec akorát ztrácím(e) ãas... Úvahu v druhém odstavci ãtvrtého pfiíspûvku (Huráb) jsem asi úplnû nepochopil. Jsme pfiece povinni mûfiit v 3. tfiídû pfiesnosti (resp. kvalitû) »aÈ to stojí co to stojí«. Co je 3. tfiída pfiesnosti je naprosto pfiesnû stanoven˘ technick˘ termín. Vyhlá‰ka pfiesnû stanovuje kolik maximálnû procent bodÛ smí pfiesáhnout stanovená kritéria... Pokud by tedy inspektor ZKI vzal nádobíãko, v‰e po mnû pfiemûfiil a zjistil, Ïe tfieba 50 % mnou mûfien˘ch bodÛ není v dopustn˘ch odchylkách, tak mi prokázal, Ïe jsem poru‰il vyhlá‰ku. Oprávnûn˘ zemûmûfiick˘ inÏen˘r pfieci ruãí za to, Ïe mûfiil s dostateãnou pfiesností. Nebo se m˘lím? To je samozfiejmû teorie od mého »poãítaãového stolu«. Nemám pfiehled kolik zakázek ZKI takto mÛÏe skuteãnû pfiemûfiovat a zda se to dá z jejich strany prakticky uhlídat. Îe povinné mûfiení GP v S-JTSK silnû zvedne náklady na tvorbu GP je jasné. MoÏná to tedy bylo my‰leno tak, Ïe zemûmûfiické firmy budou takto ve snaze o niωí náklady, hlavnû u mal˘ch zakázek, vûdomû i nevûdomû takto více poru‰ovat vyhlá‰ku neÏ dfiíve a doufat, Ïe to projde? To uÏ v‰ak technické pfiedpisy posuzujeme také z hlediska sociálního, psychologického, etického... Prostû v‰echno souvisí se v‰ím... A ta vy‰‰í cena? Vy‰‰í cena zemûmûfiick˘ch prací + vy‰‰í sazba DPH = vy‰‰í pfiíjem státu = niωí deficit státního rozpoãtu a vy‰‰í HDP, po tom pfiece ekonomové touÏí. Na v‰echno se dá koukat z té pozitivnûj‰í stránky... Martin Forejt Jasnû, Ïe 3. tfiída pfiesnosti (správnûji kód kvality urãení bodu) je technick˘ termín. Tady jde spí‰ o okamÏiky a situace, které v praxi nastávají. Jednoduch˘ pfiíklad: dva nezávislé polygonové pofiady s uzávûry na hranû dopustn˘ch odchylek nebo nevhodnou konstelací rozloÏení chyb, k tomu nastfiádané odchylky z pomocn˘ch mûfiick˘ch metod (napfi. konstrukãní omûrné) a problém je na svûtû. KdyÏ se potom k takov˘m dvûma nezávisl˘m mûfiením budete chtít pfiipojit, zaãnete se dostávat do problému. Body byly urãeny s kódem 3, av‰ak odchylky, které vám vycházejí pfii spojení tûchto dvou mûfiení (napfi. pfii pfiipojení se na nû) defor-
37
Katastr
28.3.2004 20:58
Stránka 38
RUBRIKA mují va‰e mûfiení natolik, Ïe pfii jeho ovûfiení uÏ ve 3. tfiídû pfiesnosti nejste. Podobn˘ problém tfieba nastává dnes obãas tam, kde se nahromadilo hodnû mûfiení jedno pfies druhé. A co se t˘ká toho tlaku na poru‰ování pfiedpisÛ: Ten tady byl, je a bude, i kdyÏ ãasto je spí‰e problém ve ‰patnû napsan˘ch pfiedpisech. Ale jak by nûkdo obcházel povinnost pfiipojení do S-JTSK si moc nedovedu pfiedstavit. Jifií Huráb Je‰tû k otázce uÏití GPS pro GP v KN v souvislosti s poviností mûfiit v JTSK. Dovolil bych si upozornit na semináfi »Pfiebírání v˘sledkÛ zemûmûfiick˘ch ãinností mûfien˘ch technologií GPS do katastru«: http://www.vugtk.cz/odis/index_skoleni.html, kter˘ je prvním svého druhu pro vefiejnost. Doposud byl konán jen jedenkrát pro zamûstnance resortu âÚZK a pro velk˘ zájem bude pro nû opakován. 17. bfiezna pak bude uspofiádán právû pro vefiejnost, tj pro oprávnûné zemûmûfiiãe. Milan Talich
38
ZEMĚMĚŘIČ XX/2000
