Z Ú Z K Ú šeb í a zku ntroln dní ko e tř s Ú
ký ěděls v zem ní ústa
www.ukzuz.cz
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ISO 9001: 2008 www.ukzuz.cz
Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ISO 9001: 2008 www.ukzuz.cz
AZZP – Hlavní principy Zjišťování reakce půdy a obsahu přístupných živin Odběry v šestiletých cyklech Ročně je ovzorkováno více než 500 tisíc ha z.p., což představuje cca 70 tisíc vzorků pH v CaCl2 , P, K, Mg a Ca v Mehlich III, orientačně druh půdy Hodnocení – obsah živin, doporučení hnojení, mapy na LPIS Od roku 2014 se nebude AZZP provádět na TTP
24. února 2014
www.ukzuz.cz
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ISO 9001: 2008 www.ukzuz.cz
AZZP – Obecné trendy Pokles hodnot pH, nejprve zejména na TTP (ale nyní již i orná půda) Snižující se obsahy fosforu Stagnující obsahy draslíku a hořčíku
Přístupné živiny - zem. půda Cyklus Kultura Výměra
P
K
Mg
Ca
K : Mg
zkoušení mg.kg-1
(ha) Česká republika
A: 1990-1992
orná půda
B: 1993-1998 C: 1999-2004 D: 2005-2010 E: 2007-2012 rozdíl E - A
2 727 315
108
279
178
3 216
1,6
2 235 838
101
253
186
3 238
1,4
2 535 519
95
225
184
3 031
1,2
2 696 398
90
239
185
2 999
1,3
2 662 950
90
244
184
2 971
1,3
-64 365
-18
-35
6
-245
-0,2
Přístupný fosfor zem. půda
Fosfor 1999 - 2004
Fosfor 2005 - 2010
Význam vápnění vbnfdnd
Význam vápnění •Nároky na vápník neodpovídají vždy vztahu k půdní reakci •Například obiloviny potřebují málo vápníku, ale odlišují se v nárocích na pH - ječmen a pšenice nesnášejí nízké hodnoty pH, zatímco oves a žito jsou k nim tolerantní •Naopak bramborám, vlčímu bobu a lupině se daří na kyselejších stanovištích, ale požadují velké množství vápníku
Význam vápnění • Půdní reakce má výrazný vliv na úrodnost půdy a příjem živin • V silně kyselých půdách se nedaří některým užitečným bakteriím a dochází ke vzniku příznivých podmínek pro činnost plísní, hub apod., které jsou pro úrodnost půdy méně vhodné • Mineralizační procesy jsou v kyselých podmínkách vesměs zpomaleny a syntetické procesy vedou ke tvorbě méně kvalitních humusových látek • Vysoká kyselost půdy nepříznivě ovlivňuje efektivnost využití některých hnojiv. V tomto prostředí je také aktivován hliník a řada těžkých kovů, jejichž přebytek rostlinám škodí a vede k jejich začlenění do potravního řetězce.
Význam vápnění
Optimální pH Plodina
pH
Plodina
pH
žito ozimé
4,8 - 7,1
luční trávy
5,3 - 6,2
pšenice ozimá
6,0 - 7,2
srha, jílek
6,7 - 7,1
ječmen jarní
6,2 - 7,5
salát
5,7 - 6,8
oves
4,7 - 7,3
mrkev
5,2 - 6,7
brambory
4,7 - 6,2
řepa červená
6,5 - 7,1
cukrovka
6,7 - 7,4
kapusta
6,4 - 7,0
kukuřice
5,5 - 6,8
zelí
7,0 - 8,4
hrách setý
5,7 - 7,0
cibule
6,8 - 8,5
bob obecný
6,0 - 6,6
okurky
5,7 - 7,5
řepka ozimá
6,0 - 7,5
rajčata
6,0 - 6,9
mák
6,3 - 7,2
peckoviny
6,2 - 8,0
slunečnice
5,7 - 6,2
jádroviny
6,0 - 8,0
jetel luční
5,4 - 6,7
bobuloviny
5,5 - 7,0
vojtěška
6,7 - 7,8
jahodník
4,5 - 6,5
Vápnění – minulost a trendy • Do poloviny 70. let nepokrývala spotřeba vápenatých hnojiv potřebu vápnění odvozenou z půdních rozborů. • Podíl kyselých zemědělských půd vzrostl v tomto období na téměř 37 % výměry republiky. V následujícím období, charakteristickém intenzivním vápněním pozemků (330 kg CaO. ha-1 v roce 1989), je naopak patrný výrazný pokles podílu kyselých půd až na hodnotu 13 %. • Prudké snížení spotřeby vápenatých hnojiv po roce 1989 se zpočátku neprojevilo na půdní reakci. Důvody - pomalé uvolňování vápníku z dříve aplikovaných, často i hruběji mletých vápenců, nízká intenzita hnojení a nižší podíl kyselých spadů
Vápnění – minulost a trendy • Výsledky odběrových cyklů od roku 1993 však již zřetelně ukazují tendenci poklesu půdní reakce a to, s výjimkou vinic, u všech sledovaných druhů pozemků. • Příčinou je kromě dalších faktorů snižování spotřeby vápenatých hmot, jejichž množství používané v zemědělství k vápnění kleslo zhruba na 9 % stavu používaného před rokem 1990 • V posledních letech je patrné pozvolné zvyšování spotřeby vápenců, což je pozitivní jev, otázkou je, zda to bude stačit k zastavení trendu
Vývoj pH zemědělských půd pH
Ex.Kys.
Sil.Kys.
Kyselá
Sla.Kys.
2 727 315
6,40
1,22
4,17
9,71
1993-1998
2 235 838
6,40
1,39
4,74
1999-2004
2 535 519
6,30
1,28
2005-2010
2 696 398
6,20
2007-2012
2 662 950
6,20
rozdíl
-64 365
-0,20
Kultura
Cyklus zkoušení
Česká
1990-1992
republika orná půda
Výměra
Neutrální
Alk.
Sil.Alk.
36,44
34,59
13,72
0,15
10,61
40,12
28,47
14,36
0,31
5,36
12,59
43,52
22,50
14,03
0,73
0,64
5,74
17,63
44,29
18,14
13,47
0,10
0,73
6,23
18,70
43,21
17,87
13,17
0,09
-0,49
2,06
8,99
6,77
-16,72
-0,55
-0,06
(ha)
[%]
Vývoj pH zemědělských půd
pH 1999 - 2004
pH 2005 - 2010
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ISO 9001: 2008 www.ukzuz.cz
Závěry pH v ČR klesá a trend se zrychluje Acidifikace je v podstatě přirozený proces, ale v intenzivním zemědělství je silně akcelerován a musí se korigovat vápněním Absence vápnění, značně omezené používání statkových a organických hnojiv a zvyšování dávek minerálních hnojiv (hlavně dusíku) prohlubuje negativní trend
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ISO 9001: 2008 www.ukzuz.cz
Závěry – možnosti řešení Vápnění Používání kompostů (mají obvykle neutrální pH a dokážou účinně tlumit kyselost – pufrovací schopnost) Hlouběji kořenící pícniny (vojtěška, jetel) mohou částečně „recyklovat“ kationty ze spodních vrstev půdy
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ISO 9001: 2008 www.ukzuz.cz
Děkuji za pozornost
Miroslav Florián 737 267 104
[email protected] www.ukzuz.cz