Z DISKUZE NAD VOLEBNÍM PROGRAMEM A PŘÍPRAVY VOLEBNÍCH LETÁKŮ Motto: „Demokracie není v tom, že každý mluví do všeho, nýbrž že každý se může podílet na správě věcí veřejných.“ Volební období 2010 – 2014 přineslo všem stávajícím zastupitelům města Litomyšle novou zkušenost. Různost názorů v rozděleném zastupitelstvu na opozici a koalici vedla často k nekonečným a nekonstruktivním diskuzím, které našemu městu ve svém výsledku nepřinášely prospěch. Přáli bychom si, aby nově zvolení zastupitelé, kteří budou rozhodovat o směrování našeho města v novém volebním období 2014 – 2018: byli schopni vrátit do jednacího sálu zastupitelstva atmosféru spolupráce, tolerance a respektu k různosti pohledů na stejnou věc; uměli se domlouvat bez útočných reakcí a podezíravostí ze špatných úmyslů; měli širší úhel pohledu nad osobními zájmy; uměli pracovat s kritikou a přicházeli s konstruktivními návrhy řešení v případech, kdy se s návrhy na usnesení zastupitelstva neztotožňují. Nový tým zastupitelů sestaví voliči – pro rozhodování a správnou volbu nabízíme v následujících textech MIX NÁZORŮ, NÁMĚTŮ, PŘIPOMÍNEK A POSTŘEHŮ k minulosti, současnosti i budoucnosti našeho města a několik ODPOVĚDÍ Z DOTAZNÍKŮ PŘEDLOŽENÝCH KANDIDÁTŮM členům KDU-ČSL i nezávislým kandidátům, kteří se chtějí podílet se na správě věcí veřejných v duchu dobré a konstruktivní týmové spolupráce: Váš příspěvek do volebního programu Podpora vytváření nových pracovních míst. Nutné zavedení kontrolních mechanismů na likvidaci Litomyšle nedotknutelnými architekty (viz Zámecké návrší aj.) Používat více zdravý selský rozum. Víc se věnovat opravám a údržbě stávajícího majetku a nestavět další mega akce. Před výstavbou nových objektů řešit jejich následný provoz a potřebu údržby a oprav. Pozastavení rozpadu zdravotnické péče. Podpora místní kultury a spolkového života ve městě. Virtuální svět nenahradí kamarády a přátele. Podpořit řešení „obyčejného“ života lidí v našem městě, např. podpora startovacího bydlení pro mladé manžele a rodiny, dořešit problematické a neopravené cesty směr Benátská atd., podpořit občany města, aby měli větší zájem a chuť zkrášlovat nejen svá obydlí ale také okolí svých domů … ať nemáme jen výstavní klášterní zahrady, ale ať je hezky i tam kde bydlíme … Zůstaňme nohama na zemi. Nepropadejme přesvědčení, že žijeme ve městě zázraku, i když nám to někteří lidé říkají. Podpora sportu pro děti a mládež – snažit se odpoutat tuto skupinu mladých od „zírání do bedny“ /televize/, či monitoru počítače. Není snadné udělat dobrý volební program, pokud nechceme přistoupit k politickému obchodu – když nás zvolíte, my za vaše peníze uděláme to a to. Přeji si, aby program, za
který kandiduji, byl dobrý pro město a pro jeho obyvatele, ale ne nutně podle jeho obyvatel. Jinak řečeno program pro lidi a ne podle lidí. Přeji si, aby politika zastupitelstva nekončila na hranicích katastru města. Usilujme o to, aby se Litomyšl stala přirozeným centrem širokého regionu. Dejme lidem důvod naše město navštěvovat – ať už jako turisté či studenti, za kulturou či za obchodem … Dejme lidem možnost naše město navštěvovat – starejme se o kvalitní veřejnou dopravu (to má dopad třeba i na zájem o litomyšlské školy), dejme šanci lidem, kteří by do města a po městě rádi cestovali, třeba i na kole. Starejme se o to, jak vypadá okolí našeho města – prostupnost krajiny – ať se ta řepková pole dají alespoň obejít nebo objet jinak než po silnici – ať krajina nemá účel jen hospodářský. Obnovujme staré aleje, vysazujme nové tam, kde to má smysl, starejme se o drobnou architekturu v krajině … Věnujme více pozornosti místní (Litomyšl a okolí) historii, popularizujme ji. Je bohatá, zvýší prestiž města, posílí patriotismus. Dívejme se na své město s odstupem a nadhledem. Přeji si, aby horizont politiky nekončil u data příštích voleb. Nebojme se sázet stromy, jejichž ovoce bude sklízet někdo jiný. Nebojme se, že nejsou voliči, kteří loví na hlubině nebo staví na skále. Oslovme právě je. Nebojme se dělat politiku jako dobrou službu lidem. Chci věřit, že právě tato politika bude v litomyšlské společnosti rezonovat. Podpora školství, kulturního a společenského života ve městě. Proč kandidujete? Uplatnit své poznatky ve prospěch veřejnosti: Praxe ve vedení sociálního podniku – zaměstnávání osob s handicapem mi přineslo obrovské zkušenosti. Výzvou bylo vyzkoušet si být zaměstnavatel, zjistit, jak je složité zvládnout problematiku různých předpisů, mít na výběr ze dvou špatných možností, dělat, co je nutné a přitom si udržet co nejvíce lidskosti a kreditu sama před sebou. Myslím, že stát je rád, když pracujeme a střádáme peníze do společné kasičky. Bohužel to živnostníkům, podnikatelům a díky tomu i jejich zaměstnancům moc neulehčuje. Je obrovské množství vzájemně si odporujících nařízení, nařízení zcela zbytečných a nařízeních formálních. Zkoušela jsem některé věci řešit informováním kompetentních osob, ale to nefungovalo. Ráda bych to zkusila jinak. Stojí to za to. Je to pro mě výzva k tomu, abych mohl Litomyšlanům pomáhat k ještě spokojenějšímu životu v našem městě. Vyjádření podpory určité straně a určitým lidem. Možnost aktivněji vyjadřovat své názory a podněty (ne jen u piva). Jako podpora Radka Kašpara do vedení města, protože mi není jedno, co se v našem městě a s naším městem bude dít. Ctím stranickou povinnost. Působit v oblasti školství, zúročit dlouholeté zkušenosti z praxe s nejmladšími dětmi a předávat je dál. Byla jsem oslovena a požádána lidmi, kterým věřím, že mají zájem na harmonickém rozvoji města a jeho obyvatel. Podpořit smysluplné návrhy. Byla jsem o to požádána. Abych podpořil KDU–ČSL.
Mám dojem, že bych mohl trošku pomoci v oblasti sportování dětí a mladých lidí. Byl jsem požádán, zda bych svoji kandidaturou podpořil komunální politiku KDU a její zastupitele. Mohu-li tím pomoci, pomůžu skoro rád. Vždy jsem volil KDU (někdy se skřípěním zubů). Vedle všech těch nacionálních, populistických a podnikatelských projektů jsem rád za stranu konzervativní, za stranu prosazující (nebo snažící se prosazovat) křesťanské hodnoty v naší politice a společnosti. Chci tedy alespoň trochu podpořit ty, kteří se o toto upřímně snaží. Chci podpořit osobnosti ve vedení strany, kterých si vážím. Jaké oblasti litomyšlské samosprávy se chcete věnovat (jako zastupitel nebo jako člen poradní komise městské rady)? Vzhledem k mé praxi bych dobře zvládala oblast sociální, rodinou problematiku, problematiku bydlení, vzdělávání, zaměstnávání osob s handicapem. Sociální péče. Hospodaření města. Stavební a investiční komise. Zdravotnictví. Školská komise. Již 8 let jsem členkou hrobové komise a 4 roky pracuji v komisi pro kulturu a cestovní ruch, ale protože mám ráda seniory, ráda bych jim byla prospěšná třeba i v nějaké jiné komisi. Pracuji v kultuře, ale radit bych v ní nikomu nechtěl. Sportovní komise – podpora sportování v přírodě (vodní turistika). Školství a kultura. Jak se Vám žije v Litomyšli – co se Vám zde líbí či nelíbí Celá naše rodina je tu spokojená. Líbí se mi osobitost města i jeho obyvatel. Je fajn, když jdete na nákup a můžete se občas s někým chytit za jazyk. Na dobré úrovni je kultura, čistota, občanská vybavenost. Samozřejmě, že jsou věci, které se mi nelíbí – vyložené zboží obchodníků na podloubí, stav azylového domu, stav LDN a další. Při nedávné konferenci účastníků z EU jsem si sama připomněla, jak je Litomyšl krásná. Hodně se podivovali nad širokým spektrem vybavenosti Litomyšle – sport, kultura, doprava. Dějiny na vás dýchnou na každém rohu. Opravdu jsem pyšná. S životem v Litomyšli jsem spokojen. Líbí: živé město s mnoha aktivitami. Nelíbí: likvidace tradičních historických hodnot (zámecký park), útlum nemocnice, úbytek zeleně. Dobře, nabízí mnoho možností a akcí na malém prostoru. Nelíbí se mi průtah s příšernou dopravou středem města. Líbí se mi kultura. Nelíbí se mi v některých případech princip maloměsta. Postupné opravy historických památek, objektů ve městě – např. bezbariérový přístup mezi náměstím a poštou, údržba MŠ a ZŠ.
Žije se mi dobře, nelíbí se mi dopravní situace. Nelíbí: Oddalování obchvatu Litomyšle, vystavené zboží na náměstí mimo kamenných obchodů. Bylo by vhodné ze Smetanova náměstí vytvořit alespoň zčásti klidnou, odpočinkovou zónu. Litomyšl je krásné město s bohatým kulturním životem, což se mi velmi líbí. Nelíbí se mi ale, jak se někteří obyvatelé města chovají k zeleni ve městě a nezáleží jim na čistotě a vzhledu místa, kde žijí. A výhrady mám i k práci Městských služeb. V Litomyšli se mi žije docela dobře. Jen mě mrzí některé bolesti Litomyšle jako je např. pomalý zánik Nemocnice. Líbí se mi, že Město Litomyšl stále opravuje své památky a nelíbí se mi, že se stává, že je tu za každou cenu mnoho akcí buď najednou, nebo po sobě a nespolupracují společně ti, kteří tyto akce organizují. Líbí se mi tu. Máme tu vše, co potřebujeme. Jen mne stejně jako ostatní trápí oklešťovaná zdravotní péče. I když jsem „kluk“, rodák z vesnice – Českých Heřmanic, kam se rád a často vracím, v Litomyšli se mi líbí. Co se mi v Litomyšli líbí: Obnova památek: zámku – návrší. Smetanova domu. Vybudování klášterních zahrad. Rekonstrukce – obnovení Piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže. Možnost účasti na kulturních akcích: Smetanova Litomyšl, divadla, koncerty a opery v Lidovém a Smetanově domě (sbor KOS. Sbor paní a dívek. Vlastimil. Litomyšlský symfonický orchestr. Dechový orchestr Smetanova domu. Mladá Smetanova Litomyšl. Digitální kino SOKOL – včetně kino Sokol dětem, kam často s dětmi chodíme. Prázdninové pátky s pohádkou pro děti a písničkami na Toulovcově náměstí. Možnost sportování. Krytý bazén považuji za nejúspěšnější a nejprospěšnější stavbu v Litomyšli za poslední období. Příjemné prostředí bazénu mohou využívat a také využívají ti nejmladší, téměř od narození až po ty starší až nejstarší návštěvníky. Zimní stadion a všechny tělocvičny (Městská hala, TJ Jiskra, TJ Sokol, školní tělocvičny), venkovní hřiště i opravené koupaliště. Co se mi v Litomyšli nelíbí: Smetanova Litomyšl se mi líbí, ovšem občas nabývám dojmu a přesvědčení, že se z této akce postupně stává byznys pro některé vrstvy a někdy se až přibližuje snobizmu. Menší zájem lidí o „kulturně – vzdělávací“ akce (tématické přednášky v knihovně a zámku). V Litomyšli se mi žije dobře. Město nabízí velmi solidní prostor pro život mé rodiny. Poskytuje možnost předškolního vzdělávání dětí. Je zde základní školství, jehož úroveň pokládám za dobrou. V našem městě vidím velký prostor pro zájmovou činnost (např. kroužky pro děti, přednášky, koncerty…) Je zde dostupná a podle mé zkušenosti kvalitní zdravotní péče. Sociální služby na dobré úrovni. Jsou zde obchody s pestrou nabídkou zboží – neunifikované, pěkné maloměstské (2x knihkupectví, 2x železářství, 2x cykloobchod … je zde výběr). Pokud počítám dobře, působí na území města 7 církví – Bůh to tady má taky rád.
To co mi vadí, jsou věci související spíše s lidskou slušností – řidiči zásadním způsobem překračující rychlost v obci, lidé, kteří sekají trávu pouze v neděli po obědě a „remcalos“, kteří nekritizují proto, že chtějí věci posunout dopředu, ale chtějí se vymezit vůči všemu a všem. Litomyšl má bezesporu genius loci, o status „ráje na zemi“ však město připravují vysoké ceny zboží a nedostatek pracovních příležitostí. Jak hodnotíte končicí čtyřleté volební období stávajícího zastupitelstva, co se dle Vašeho názoru podařilo, co naopak pokazilo a co by bylo dobré napravit nebo v čem dále pokračovat Jak se říká, po bitvě je každý generál. Věřím, že mnoho projektů bylo vytvořeno, aby pomohly. Každý z nás dělá v danou chvíli to, co je dobře a na základě informací, které v tu chvíli má, případně ke kterým je schopný se v danou chvíli dostat. Je třeba podpořit odklon E35, aby nerozdělovala město. Je třeba řešit parkování na náměstí – skvělý nápad s krátkodobými parkovacími známkami – ale pojďme přehodnotit, zda je skutečně nutné za krátkou dobu považovat 2 hodiny (jsem pro zkrácení této doby). Projekt zámeckého návrší musí být neskutečná dřina. Jasně, jsou tam nedorazy, něco se mohlo předpokládat, ale něco ne. Sama, se zkušeností s realizací projektů z ESF musím ocenit tvrdou dřinu, kterou v tomto směru město vyvíjí. Není moc co vytýkat a pokud ano, jedná se o maličkosti (např. „neuhlídání“ toho, že došlo ke zbytečně razantnímu zmenšení zelených ploch při obnově zámeckého návrší). Jako největší problém vidím prohru a mnoho nepravd ve věci nemocnice a dále velké množství nepravd ve věci Zámeckého návrší. Mám pocit, že díky hře na koalici a opozici se ztrácí lidskost, upřímnost a rovnost. Podařilo se téměř dokončit obnovu návrší, které má své problémy, ale celkově je to pozitivní obnova centrálních památek. Podařilo se opravit a zateplit dvě školky, jsou připravené nové lokality pro výstavbu RD i BD. Rozvoj průmyslové zóny. Bude třeba řešit opravy dalších objektů a komunikací ve vlastnictví města a dále vylepšovat systém údržby a provozu sportovišť, dětských hřišť a veřejných ploch obecně. Dále je třeba zlepšit práci Městských služeb nejenom ekonomicky, což se docela daří, ale i lidsky – opakující se problémy v komunikaci s občany i městem. Hodnotím končící volební období kladně, preferuji rozhodnutí dle zdravého rozumu. „Hlídat a bojovat“ za zachování všech stávajících oddělení místní nemocnice. Vystavěly se nové byty, zřídila se městská doprava, udržel se provoz většiny oddělení zdejší nemocnice. Ne vždy se dle mého mínění daří vpašovat zeleň do města a vytvořit příjemná místa k odpočinku. Naše knihovna má např. již řadu let projekt na tzv. venkovní čítárnu ve vnitrobloku mezi radnicí a policií, ale nejsou na to prý peníze… A také mi ve městě chybí cyklostezky. Chválím opravy města a památek, ale nemůžeme stále myslet jen na turisty, protože tu především žijí obyčejní lidé a ti například potřebují záchranku nebo nemocnici apod. Podařilo se hodně, končí revitalizace zámeckého návrší, což je velký výkon. Na druhou stranu to právě tam v mnoha aspektech opravdu nevyšlo.
Nemám přehled, co vše bylo slíbeno a co se z toho splnilo. Jsem přesvědčený, že se hodně věcí podařilo v Litomyšli udělat. A mám dojem, že ještě toho moc zbývá provést. Nerad bych tuto otázku pojal tak, že rozdělím zápisy zastupitelstva na dva sloupce, jeden s kladným a jeden se záporným znaménkem. Zodpovím ji proto poněkud šířeji tak, jakou stopu zanechalo toto období v mé paměti bez ohledu na zainteresovanosti litomyšlského zastupitelstva na tomto dění. Přesto se domnívám, že se tyto události také dotkly dění v našem městě: - Na prvním místě uvedu kampaň proti korupci, která se pro svou masivnost dotkla snad každého občana. Jestliže hlavním jejím výsledkem je nedůvěra lidí ke svým politikům a strach politiků rozhodovat, někdy až alibistické schovávání se za nejnižší cenu jako jediné kritérium výběru, pak je toto velký krok zpět k roku 89, k době kdy bylo snadné sestřelit na základě domněnek a pomluv, ne důkazů každého, kdo se nám znelíbí. Jako si žádný rozumný člověk nemyslí, že by se měl dodavatel vybírat jen podle toho, že je z Litomyšle, neměl by si vybírat ani podle toho, že nastrčí nejnižší cenu. Na projektu typu „Zámecké návrší“ nám asi prvoplánově nejde o to, aby to stálo co nejmíň, ale o to, aby zde vyrostlo něco, co bude dobře sloužit, něco co nás přežije. Chceme-li kvalitní práci, musíme ji být ochotni zaplatit. Kdo z nás pořizuje-li si vybavení domácnosti či třeba osobní automobil, si stanoví jako jediné kritérium nejnižší cenu? Ano bojujme s korupcí, bojujme s nepoctivostí, ale nepořádejme hony na čarodějnice! Toto je jedna strana problému. K té druhé: přes všechna negativa a slabosti systému je mi milejší, rozhoduje-li se o politické reprezentaci ve volbách, než na stránkách novin či v kancelářích státních zastupitelství. - Na druhém místě zmíním změny v regionální dopravě. S výrazným nárůstem ceny jízdného (v mém případě cca o 60%) došlo k totálnímu překopání jízdních řádů, kdy měli mnozí lidé problém se dostat do zaměstnání nebo do školy… za půl roku další změna, pak zas – vždy ve střehu. Pozitivem měl být lepší komfort cestování – přestupní jízdenky, lepší návaznost spojů v rámci regionu. To druhé neumím posoudit. To první – přestupní jízdenky a lepší ceny při cestování na větší vzdálenost – se postupně „vypodmínkovalo“ takovým způsobem, že se množina uživatelů těchto výhod patrně značně snížila. Kdo se dnes dokáže o víkendu dostat do práce veřejnou dopravou? Vyšší ceny zůstaly. To se opravdu nepovedlo. - Blížím – li se k Litomyšli od Pohodlí, býval ještě nedávno dominantou města klášterní kostel, škola, farní kostel, pod tímto návrším se rozkládalo „staré město“ a k horizontu se zvedalo „nové město“ – prostě takové litomyšlské Hradčany. Dnes se můj pohled nevyhne skladovým halám u Kornic a průmyslové zóně u silnice na Svitavy. Škoda. - Mému oku příliš nelahodí ani nová výstavba u silnice na Českou Třebovou. Povedenější se mi jeví nové domky v Nedošíně, v Benátské ulici či v lokalitě Řetízek. Ty domky „ tam patří“. Nehodnotím ani tak jednotlivé stavby, spíše způsob, jakým jsou začleněny do stávající zástavby, krajiny… Věnuje se tomuto dostatečná pozornost? Dle mého názoru se toho víc povedlo, než nepovedlo. To že funguje každodenní správa města, školství, zdravotní a sociální péče … není samozřejmost. Domnívám se, že v rámci možností udělalo zastupitelstvo hodně dobré práce.
Domníváte se, že je Litomyšl „přívětivá k rodině“ – proč ano, proč ne Rodina znamená více generací žijících pohromadě. Ano, pro mě je přívětivá. Vidím, že tu je miniškolka, 3 mateřské školky, 3 základní školy, gymnázium, zahradnická škola, umělecká škola. Pro volný čas dětí aktivity jako skaut, DDM, Naděje, tenisové kurty, bazén, plovárna, stadión. Zda to stejně vidí ostatní, pochybuji. Třeba pro rodiny s malými dětmi mohou být překážkou bariéry obrubníků, nízký počet míst pro děti v MŠ, neschopnost zaměstnavatelů nabídnout jim zkrácené úvazky, málo bytů vhodných pro mladé rodiny, málo pediatrů, málo stomatologů, zrušené oddělení v nemocnici. Domnívám se, že se mělo udělat vše pro zachování porodnice a dětského oddělení. Stále si myslím, že zdravotní personál by se (byť to možná není jednoduché) našel. Nic výjimečně přívětivého jako zástupce velké rodiny ve městě necítím. Je přívětivá v nabídce sportovišť i dalších volnočasových aktivit a akcí, problémem je horší možnost prostupu středem města pro děti na kole, ale to se bude asi dost těžko řešit. V některých částech města nejsou dětská hřiště nebo se neobnovují. Ano. Ano: Dostatek školských zařízení, různých spolků, organizací. Ne: Málo pracovních míst, finančně drahé nemovitosti či potraviny oproti okolním městům, zejména mladé rodiny se stěhují, jezdí nakupovat do jiných měst ... Myslím si, že je přívětivá. Je tu řada hřišť a možností, jak trávit volný čas. Nevím, to budu řešit, až to bude akutní pro moje děti. Ve všem asi ne. Ano, je tu mateřské centrum, miniškolka, síť dětských hřišť. Myslím, že určitě – ANO. Dětská hřiště – dobře vybavená a udržovaná, sportoviště, Rodinné centrum. NE: Zrušení porodnice v nemocnici Litomyšl. … a co znamená být přívětivý k rodině? Znamená to neházet rodinám klacky pod nohy? Možná je lepší to definovat jako vytvoření prostoru, kde se rodiny mohou realizovat, kde mají jakýsi respekt – kde jsou brány vážně. V současné době se na vládní úrovni projednává návrh na zvýšení slevy na dani z příjmu na 2. a další dítě o 200Kč. Nevím, nakolik je myšleno vážně to, že má toto opatření zvýšit porodnost. Pokud ano, má vláda své voliče za hlupáky, nebo je za hlupáka sama, nebo si chce něco odfajfkovat... Kdo se dnes rozhoduje o tom, zda mít či nemít další dítě ve světle 200 Kč měsíčně? Toto rozhodně není respekt k rodinám. Mít a postarat se o svoje děti považuji za svoje výsostné právo a povinnost. Po státu chci prostor pro toto, ne obchod něco za něco. Nejsou podobná opatření spíše kontraproduktivní? Stanoví-li stát cenu, neřeknou si lidé, že jim všechno to starání se za ty peníze nestojí. Jsou věci, které se ani nemáme snažit vyjádřit penězi. Nechybí nám spíš víra, že budoucnost má smysl. Nechybí nám naděje? Není toto úkol pro politika dnešní doby – dát lidem naději, cíl, vést je do „zaslíbené země“? Se všemi útrapami, které na této cestě jistě jsou, ale s vírou, že to stojí za to? Rád bych, aby litomyšlská rodinná politika nebyla rozdáváním dvou stokorun. Bohatý kulturní program pro rodiny s dětmi je jen slabou náplastí za uzavřené dětské oddělení nemocnice a nízkou úroveň bezbariérovosti města.
Domníváte se, že je Litomyšl „přívětivá k seniorům“ – proč ano, proč ne Moji rodiče jsou senioři. Spokojeně bydlí v městském bytě naproti nemocnici. Mají mnoho nabídek pro trávení volného času. Po úraze tatínka, když jsme nezvládali, okamžitě charitní organizace začala zajišťovat péči. Mohou se slevou používat městský autobus. Velkým kapitálem jsou dva domovy pro seniory. Ten se zaměřením na péči o osoby s Alzheimerovou nemocí fungoval do nedávna v okolí jako jediný. Možná může být potíž s informovaností. Jak lépe tuto nabídku seniorům a jejich rodinám zprostředkovat? Mojí výhodou je praxe v sociální oblasti, díky níž mám velký přehled v této sféře a dokážu se rychle obrátit s žádostí o pomoc na vhodnou organizaci. Uvítal bych hospicové zařízení – to v našem regionu chybí navzdory tomu, že tato péče bude do budoucna stále vyhledávanější. Než výstavbu nového domova pro seniory bych podpořil spíše modernizaci a rozšíření stávajícího CSP (obou domovů), které se snaží být skutečným útulným DOMOVEM. Nový objekt mimo centrum města by znamenal (částečné) odříznutí od dění ulice; od ruchu, který osamělí staří lidé oceňují. Nemám zkušenost. Ano, opět možnost využití široké nabídky sportovních i volnočasových aktivit a mnoho akcí, spolků atd. Ano. Zřídit další domov pro seniory, populace stárne, dlouhé čekací doby na přijetí. Posílit denní kluby s různými programy – sportovní, kulturní, … Mám pocit, že je přívětivá, protože senioři mají v Litomyšli řadu příležitostí ke vzdělávání a setkávání s vrstevníky. Ale onehdy si mi jedna seniorka v knihovně stěžovala na městskou dopravu a možná jsou další věci, které zatím nepotřebuji a nevyužívám, a proto nevím, že nefungují tak, jak by měly… Řekla bych, že k seniorům ano, Neumím přesně posoudit, ale řekl bych, že péče o seniory rozhodně není zanedbávána. Ano: Universita třetího věku, městská doprava, krytý bazén, organizace svazu důchodců /například loňský tradiční turistický výlet do Jeseníků/, domov pro seniory, kulturní akce. Domnívám se, že to je různými seniory různě vnímáno. Před 25 lety by si nikdo ani nepomyslil, co je v oblasti péče o seniory možné dnes. Jsem pro vyspělou sociální pomoc. Slovo pomoc zdůrazňuji. Těžiště péče by mělo být na lidech samých a jejich příbuzných a teprve tam kde končí jejich možnosti či síly, by měla nastoupit obec se svou pomocí. Odpovím obecně – nejen ve vztahu k Litomyšli: Záleží totiž na každém, jak to vnímá. Přál bych si společnost, která je solidární ke svým slabším členům, která hledá poctivě průnik mezi možným a potřebným. Nepřeji si potřebné, kteří mají „nárok“ a společnost je „povinná se postarat“. Přeji si svobodné spoluobčany, kteří jsou ochotni nést i tíhu odpovědnosti, která je s tou svobodou tak nějak srostlá. Něco jako sociální trampolína, kterou svého času navrhoval Josef Lux. Nepřeji si politiky, kteří před volbami šponují poptávku, aby po volbách zjistili, že ji nemají z čeho uspokojit. Dnes jsem v rozhlase zaslechl, že jakýsi pořad sponzoruje VZP. Proč? Já platím zdravotní pojištění, aby se mi dostalo zdravotní péče, budu-li ji potřebovat. Chci být solidární s těmi, kteří jsou nemocní tak, že by si ze svého nemohli dovolit léčbu platit. Ale určitě nechci skrze zdravotní pojištění sponzorovat rozhlasové pořady nebo tábory dětem, jejichž rodiče mě, co se
týká příjmů, hravě strčí do kapsy. Několikrát. Podobně to vidím i v sociální oblasti. Zvažujme co je opravdu potřebné. To nevím. Zeptám se babičky. Domníváte se, že je třeba v Litomyšli podpořit výstavbu nákupních center a dalších supermarketů (pokud ano – proč a jaký sortiment) Já sama o sobě nemám problém nakoupit ve stávajících marketech, můžu si vybrat kvalitu i cenu. Někteří tvrdí, že nastane odliv zákazníků z náměstí. Rozhodně na náměstí nemůže vzniknout 40 kaváren či restaurací (vzniknout ano, ale neuživí se). Tahle myšlenka je opravdu zcestná. Co budeme sledovat tím, že nákupní centrum podpoříme? Je cílem zvýšení zaměstnanosti? Je cílem snížení cen sortimentu? Je cílem finanční příspěvek do městské kasy? 100 nových pracovních míst? Zlevnění sortimentu o 10%? Lze to zaručit? Za mě potraviny NE. Ráda se procházím na Černé hoře a její okolí mi takto vyhovuje. Pokud bych hledala, co může chybět, tak snad nějaký hobby market. Za tímto sortimentem jezdíme většinou do Hradce Králové. Netřeba. Obecně ne, nutné posoudit konkrétní případ. Viz nabídka Kauflandu v průmyslové zóně – v průmyslových zónách se větší obchodní centra staví jako zázemí pro firmy a jejich zaměstnance – dle mých odhadů pracuje v průmyslové zóně 400-500 lidí a toto číslo by dále mělo růst. Určitě ne. Ne. ANO – obchodní domy typu Kaufland, Tesco, KiK, Deichmann, … potraviny, český textil, výrobky … jako v České Třebové či ve Svitavách, kam jezdí mnoho našich občanů na nákupy a tyto obchody nezničily drobné podnikatele. Ne, tenhle názor nesdílím. Nelíbí se mi města, kde jsou na náměstí pouze banky a restaurace. Mám ráda, když centrum města žije … Ano, ale jen z důvodu vytvoření pracovních míst, sortiment určitě jiný nežli je v okolních městech vedle supermarketů. Nejsem zastánce dalších velkých nákupních center, rozumná města si zachovávají určitou identitu a podporují malé obchody mnohdy v centru v klidových zónách. Proti výstavbě jakýchkoli obchodů (hlavně s potravinami) za městem vůbec nic nemám – dopravně se ulehčí centru a hlavně v předražené Litomyšli bude možné nakoupit za ceny obvyklé v okolních městech. Místní podnikatelé a soukromé řetězce budou samozřejmě proti tomu, protože přijdou o kupní sílu, ale tak už to na světě chodí. Osobně vůbec NE. Nabývám přesvědčení, že je jich v Litomyšli až příliš hodně a v malé vzdálenosti od sebe. Když další prodejny, tak bych uvítal obchody – normální, jako třeba na náměstí TIPO, Kubík či Sázava/y/, kde je nakupování „osobní“ na rozdíl od „průmyslového“ v marketech. Jak tábor příznivců, tak tábor odpůrců dokáže své tvrzení podpořit relevantními argumenty. Já bez dalšího zdůvodnění říkám ne. Každý, kdo má vůz, za velkými nákupy stejně jezdí do okolních měst, tak proč se bránit velkému nákupnímu středisku na okraji města?
Sport, kultura, volný čas – jste spokojený/á s nabídkou v Litomyšli – co byste i nadále podporoval/a, co naopak omezil/a S nabídkou akcí v Litomyšli jsem spokojená. Jako občan mám na výběr širokou škálu. Věřím spoluobčanům, že chodí na akce, co jsou kvalitní a potřebné. Třeba nedávno proběhlé Lázně ducha – vždyť to je potěšení pro oko i pro duši. Omezit je nutné to, o co není zájem a to se omezí samo. Takže nic. S tímto jsem coby spíše nesportovec spokojen. Nabídka je velmi široká. Někdy mám pocit, že různé aktivity na podporu volného času v Litomyšli rostou jak houby po dešti a je nutné zvažovat, jaké aktivity podporovat. Dále by mělo pokračovat srovnávání podmínek podpory pro děti a mládež, výrazně bych omezil podporu dospělých. Nevidím žádný důvod pro to, aby např. někteří hokejisté sportovali zdarma, dostávali výzbroj a dokonce peníze za cesťáky a zápasy a další (a těch je mnohem víc) si museli platit vše včetně ledu. V kultuře by měla pokračovat možnost širší nabídky, Smetanka není pro všechny a koncerty na Špitálku u Smetáku apod. oslovují i jiné vrstvy obyvatel. Volnočasové aktivity bych podpořil rekonstrukcí Dukelské na DDM. Vše v pořádku. Kulturu zpřístupnit širším vrstvám lidí ve městě – např. Smetanova Litomyšl je velkolepá, drahá akce – názor mnoha spoluobčanů, kteří neseženou lístky. Vybudovat cyklostezky, in-line stezky… Podpořila bych spolkový život. To, co vzniklo a dobře funguje díky iniciativě a obětavosti lidí, si zaslouží být podporováno. Větší využití Černé hory a primátorské hráze. Řekla bych, že v Litomyšli je velká nabídka těchto akcí. Přijde mi, že je toho tady tolik, že není v lidských silách ani vše sledovat. Žiji poměrně uzavřeně a nemám v tomto směru priority. ANO – hodně spokojený. Podporoval bych i nadále všechna sportoviště, která mohou využívat děti a mládež, krytý bazén, všechny tělocvičny, volejbalové a tenisové kurty. Nepodporoval bych třeba bowling a squashové dvorce. Nabídka Litomyšle v těchto oblastech dalece přesahuje moje možnosti jako (ošklivé slovo) konzumenta. Je to dobře. Sport a kulturu je třeba podporovat. Dobrý sport kultivuje tělo, dobrá kultura zase ducha. Ne každý sport je dobrý, ne každá kultura je uměním. Tudy by měla vést hranice, kdy ještě podporovat a kdy už ne. Nevěřím tvrzením některých propagátorů sportů, že čím více peněz dáme sportu, že se nám násobky této sumy vrátí ušetřeny za zdravotní péči a jako „nevzniklé“ škody z trestné činnosti. Někdy jde holt sportovcům lépe lobování než samotný sport. Dáváme dostatek prostoru i neorganizovaným sportovcům? Lze si zahrát fotbal, aniž bych měl legitimaci v kapse, zaběhat si po slušné cestě a projet se na kole jinde než v silničním provozu? Jak komfortní je pohybovat se po městě pěšky, bez popojíždění autem? Přál bych si, aby se na neregistrované sportovce nezapomínalo. Sportovní i kulturní nabídka města je na vysoké úrovni. Snad jen to věčné téma cyklostezek by chtělo pořešit. NĚCO ZE SOUKROMÍ KANDIDÁTŮ aneb VÁŽNĚ – NEVÁŽNĚ ☺
Váš osobní cíl, kterého chcete dosáhnout (v zaměstnání, v životě ...), příp. životní motto Motto, které je mi blízké je „Co tě nezabije, to tě posílí“. Hodně mi pomáhá při různých nezdarech, se kterými se jako každý také setkávám. Život mi přináší do cesty mnoho výzev. Mým cílem je, když na jejich výzvu přistoupím, tak dosáhnout vždy co nejlepšího možného výsledku. Motto: „Každý den je důvod k radosti – jen si ho všimnout.“ Spokojený rodinný život, vychovat z dětí dobré lidi, přežít v současné hektické době. Dobře vychovat děti a dožít se, pokud možno ve zdraví, stáří a vnoučat. Když nejde o život, jde o h…. I nadále, aby děti rády chodily do MŠ a pak se dobře začlenily do společnosti. Zřídit při MŠ oddělení jeslí, jelikož rodičům toto zařízení chybí. Žít i nadále ve spokojené rodině. Každý Litomyšlan čtenářem Městské knihovny (mj. proto, že vhodné čtení nám rozšiřuje obzory). ☺ Když se budu ohlížet, abych věděl, že to mělo smysl. Můžeš mít různou pozici, ale záleží, jak se kdo k té pozici postaví. Existuje mnoho a mnoho způsobů. Zatím se to týká dětí, to abychom z nich vychovali dobré a veselé lidi. Důležité je vedle mnoha dalších věcí zůstat střízlivý v posuzování sama sebe a vnímat se jako součást většího či menšího celku, bez něhož bychom nemohli fungovat. Aby ve zdraví vyrostli děti a děti našich dětí – zdárné pokračování rodu. Abych se nemusel stydět za to, co jsem udělal v rodině, v práci, ve škole a v životě celkem. Abych mohl být ještě nějaký čas prospěšný, když Pán Bůh dá. A nebyl na obtíž. Kde mě nepostrádají, tam bych se neměl snažit být. Chci obstát jako manžel, otec, zaměstnanec, člověk, křesťan… Chci prostě dobře žít – a to co dělám, dělat dobře. To je moje ambice. Jestli se jednou ohlédnu za svým životem a řeknu si poctivě a s čistým svědomím dobrý, pak jsem dosáhnul svého cíle. Zdravá a šťastná rodina, práce, která baví ... Vaše zájmy a záliby Mám štěstí, že moje práce je mým zájmem a zálibou. Potíž nastává, že špatně pak rozlišuji prostor pro volný čas. Rodina, cestování. Sport, zahrada, rodina Sport s rodinou, motorka. Cestování, knihy, chalupa v Krkonoších, hudba. Sport – volejbal, cvičení, plavání, lyžování … kultura, práce na zahradě, luštění křížovek, pokud dovolí čas – četba knih. Stále víc a víc je mým zájmem pobývat a pohybovat se v přírodě. A bez četby, hudby a cestování a poznávání nových míst si svůj život nedovedu představit. Dříve jsem pořád četl, nyní přijdu z práce, věnuji se rodině a večer jsem rád, že zalezu do postele. Pořád ale něco čtu a píšu v práci, tak mi to tolik nechybí. Nicméně až budou děti samostatnější, zase hodlám s bývalou praxí začít.
Aktivní odpočinek. Na záliby mi moc času nezbývá, ale ráda tvořím pěkné věci a ráda je pozoruji třeba v přírodě. Historie, fotografování, vodní turistika, plavání, práce v domácí „dílničce“. Od té doby co jsem ženat je mou hlavní zálibou manželka a rodina. Už si ani neumím představit lépe strávený čas. Ale když už není zbytí, rád si přečtu dobrou knihu či shlédnu film, udělám si výlet třeba na Žďárské vrchy, nebo se projedu na kole … Hudba a sport všeho druhu. Váš oblíbený spisovatel, skladatel … osobnost, které si vážíte / čím Vás oslovila Nestíhám. Poslední měsíce čtu kuchařky. Díla z rukou M.D.Rettigové, M.J.Sandtnerové, případně odbornou literaturu jak dle moderních přístupů vhodněji podporovat osoby s handicapem při zaměstnávání. Zdeněk Svěrák. Uznávaný makroekonom Tomáš Sedláček – dokáže si představit fungující společnost i s nulovým růstem HDP, jinými slovy, nemusí vše stále růst, zvyšovat spotřebu, abychom mohli šťastně žít. Nikdo mě nenapadá. Olbram Zoubek, Václav Boštík, Giuseppe Verdi. J. A. Komenský – nadčasovost jeho myšlenek, Doc. PhDr. Zdeněk Matějíček – mnoholetá praxe v dětské psychologické poradenské službě + soustavný výzkum, potřeba se vzdělávat. Karel Čapek, Antonín Dvořák, paní profesorka Janáčková – svými životními postoji, pracovitostí, schopností být i při svém vzdělání „obyčejným“ člověkem… Robert Fulghum / jednoduchý prostý čistý. Tomáš Halík, Papež František a Pavlica, Petr Jiříček … a bylo by jich opravdu mnoho ☺ Nijak konkrétně bych tyto věci nespecifikoval. Velmi si však vážím lidí, kteří jsou schopni dát svoji osobnost, třeba i anonymně, do služeb většího celku a přispívat tak k udržování je přesahujícího řádu. Mám rád lidi, kteří pracují bez důrazu na sebe s vědomím povinnosti a ve vztahu k nadřazeným hodnotám. Mika Waltari: Egypťan Sinuhet /nejčastěji čtená kniha na nočním stolku/. Bible: Měl bych ji pročítat častěji! Antonín Dvořák: Rusalka. Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta, Hubička. Miroslav Horníček: všechny jeho knížky. Václav Havel a Václav Malý. Určitě si rád přečtu Jaroslava Seiferta či Václava Renče – krásná čeština. Ze současníků mám rád třeba Marka Váchu – neobvyklý pohled na obvyklé věci. Ten chlap přemýšlí. Osobnosti, kterých si vážím, zde nechci jmenovat. Společné mají to, že sebe nestaví na první místo. Václav Havel, Zdeněk Svěrák, papež František. Co Vás v poslední době rozesmálo nebo Vám udělalo radost Radost se snažím najít každý den. Je to super kolektiv v práci, ocenění zákazníků, nádherné jaro, obě děti, fajn manžel, skvělí rodiče.
Je fajn slyšet, že věci, které se stávají Vám, se stávají i jiným. Slzela jsem smíchy, když mi kamarádka vyprávěla, jak ujela od benzíny bez placení – zakecala se s kamarádkou. Jak se snažila „ukrást“ tílko z obchodu – zkoušela si tolik věcí, že si ho zapomněla sundat. Není to tak dlouho, co jsem i já odešla bez placení. S úřednicí, která mě pak dohonila telefonem, jsme se tenkrát také nasmály. Pro mě je fajn, že se umím zasmát při vlastní blbosti. Když můj 15-ti měsíční syn našel pod stolem berušku ztuhlou po zimním spánku a jal se ji slupnout – neúspěšně. Určitě děti – denně přichází s nápady či myšlenkami, které mne vždy dostanou. Děti a nedělní výlet s manželkou bez dětí?! Maturita mé nejmladší dcery. Konstatování dítěte při rozhovoru o koních: „Můj taťka jezdí na koni, mamka nemůže, nemá řidičák“. Radost mi dělají třeba květiny na mé zahrádce, když pěkně rostou a taky „naši“ čtenáři, když se s nimi potkám ve městě a vzájemně se na sebe usmějeme. Zkrátka když vidím, že to, co dělám, se mi daří. Restaurace Lidový dům v provozu. Je toho mnoho … ☺ Hrozně mne rozesmálo, když jsem měl možnost ve skrytu pozorovat, jaká slova učí opakovat moje šestiletá dcera svého 2,5 letého bratříčka. Slyšel jsem sám sebe v jejím věku. Opakovat je však nemohu. Letos posledního února chtěl čtyřletý vnuk opékat na venku buřty. Než jsem rozdělal oheň, už se stmívalo a Jáchymek měl už trochu hlad. Díval se do oken sousedů a pravil: „Všude už večeřej a my chudáci tady opékáme buřtíky...!“ Žena nás s vnučkou nějak zase „plísnila“, že jsme zlobili, když to pokračovalo, sedmiletá Zuzana se postavila a pravila: „Babi, můžeš si za to sama – když už sis toho dědu jednou vzala, tak to tady máš!“ Největší radost mi v poslední době, řekl bych až prvoplánově, dělá nejmladší dítko – Terezka. Je to zpravidla situační komika, která se zde těžko popisuje. Nad články jistých zastupitelů v Lilii se za břicho popadám. MÁ CENU KANDIDOVAT DO ZASTUPITELSTVA A ANGAŽOVAT SE V KOMUNÁLNÍ POLITICE? 23 kandidátů za volební stranu KDU–ČSL jednohlasně: Ano, můžeme se tím spolupodílet na tom, jaká naše Litomyšl bude a jak se nám v ní bude žít. Být k věcem kolem nás lhostejný a jen nadávat není řešení!!!
