YMCA Olomouc kurzy rukodělných prací pro dospělé

CYRILOMETODĚJSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA

Katedra křesťanské výchovy

YMCA Olomouc – kurzy rukodělných prací pro dospělé Bakalářský projekt

Olomouc 2014 Petra Hurdálková

Vedoucí práce: Mgr. Marcela Fojtíková-Roubalová

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářský projekt vypracovala samostatně a pouţila jsem pouze prameny uvedené v seznamu literatury.

V Olomouci dne:

………………………………… Petra Hurdálková

Poděkování: Děkuji vedoucí bakalářského projektu Mgr. Marcele Fojtíkové-Roubalové za odborné vedení, rady a trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat organizaci YMCA Olomouc za moţnost vyzkoušet si všechny aktivity zmiňované v projektu. Jmenovitě Monice Tiché z organizace YMCA Olomouc za její trpělivost a ochotu. Také Mojmíru Tichému, který mi poskytl informace o historii YMCA Olomouc.

OBSAH 1.

ÚVOD .......................................................................................................................... 1

2.

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 3 2.1 YMCA vznik.......................................................................................................... 3 2.2 YMCA ve světě ..................................................................................................... 3 2.3 YMCA a její zaměření ........................................................................................... 4 2.4 YMCA v České republice ...................................................................................... 5 2.5 YMCA v Olomouci ............................................................................................... 7 2.6 Volný čas ............................................................................................................... 9 2.7 Zájmové vzdělávání ............................................................................................. 11

3.

PRAKTICKÁ část ................................................................................................... 17 KURZY RUKODĚLNÝCH PRACÍ PRO DOSPĚLÉ .............................................. 17 3.1 PRVNÍ OKRUH SETKÁNÍ ................................................................................ 20 3.1.1 Malování na hedvábí (6. 3. 2014) ............................................................... 20 3.1.2

Keramika – kachlíková mozaika (20. 3. 2014) ............................................ 23

3.1.3

Malování na keramiku (3. 4. 2014) ............................................................. 26

4.2 DRUHÝ OKRUH SETKÁNÍ .............................................................................. 29 4.2.1 Malování na bavlnu (23. 10. 2014) ............................................................. 29 4.2.2

Svíčky a jejich výroba (6. 11. 2014) ............................................................ 31

4.2.3

Výroba adventního věnce a vánoční výzdoby (20. 11. 2014) ...................... 35

5. ZÁVĚR ........................................................................................................................... 39 6. POUŽITÁ LITERATURA ........................................................................................... 40 7. INTERNETOVÉ ZDROJE .......................................................................................... 41 8. PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 42

1. ÚVOD

Bakalářský projekt s názvem YMCA Olomouc - kurzy rukodělných prací pro dospělé je rozdělen na část teoretickou a praktickou. Cílem teoretické části je nástin stručné historie této křesťanské organizace a její činnosti, která má dodnes celosvětovou působnost. Práce se zaměřuje se na činnost YMCA v České republice, konkrétně v Olomouci. Zvláště na aktivity, které olomoucká pobočka nabízí veřejnosti. Je to široká škála programů, kurzů, krouţků a besed. Realizují se zde také různé projekty, jednorázová i opakovaná tvůrčí setkání. YMCA stále nabízí atraktivní volnočasové aktivity, kterými reaguje na potřeby veřejnosti. Opírá se především o křesťanské zásady a v rámci tohoto zaloţení své projekty realizuje. YMCA v Olomouci kromě krouţků ve vlastních prostorách nabízí také projekty vytvořené na míru pro jiné organizace. Jsou to projekty zaměřené na volný čas a na zájmové vzdělávání dospělých, které mohou různé firmy nabídnout svým zaměstnancům jako zaměstnanecké výhody (benefity). YMCA tak reaguje na měnící se trendy zaměstnanecké politiky v péči o zaměstnance. V závěru teoretické části jsou vysvětleny pojmy jako volný čas (funkce volného času, volný čas jako důleţitá součást ţivota, aspekty ovlivňující proţívání volného času) a zájmové vzdělávání dospělých (definice zájmového vzdělávání, vysvětlení pojmu zájem a potřeba), cíle a funkce zájmového vzdělávání, specifičnost edukace zájmového vzdělávání dospělých, jeho metody a formy. V práci je také zmíněno, ţe na tuto oblast se také vztahují konkrétní právní normy o zájmovém vzdělávání v podnikové sféře (samostatná krátká kapitola) a v mnoha zařízeních je moţné uplatnit i zaměstnanecké výhody - benefity (význam poskytování zaměstnaneckých výhod). V olomoucké pobočce YMCA jsem určitou dobu pracovala jako dobrovolník a poznala jsem její činnost i jako lektor. V uvedeném projektu se odráţejí především mé osobní zkušenosti. Praktická část popisuje projekt s názvem: YMCA Olomouc - kurzy rukodělných prací pro dospělé, které jsem navrhla pro účastníky, kteří by se mohli prostřednictvím tradičních řemeslných technik hlouběji seznámit s rukodělnými pracemi. Některé mají své zakotvení v rytmu ročních období roku, jiné lze praktikovat kdykoliv. V době, kdy se stáváme s převahou jen spotřebiteli, je zde moţnost stát se na chvíli i tvůrcem. Proto moţnost vyuţít 1

takovou nabídku můţe přivítat určitá skupina lidí, kteří rádi něco tvoří. Vedlejším produktem těchto setkání pak je především změna klimatu na pracovišti. Ve svém důsledku můţe tato tvůrčí dílna přispět k utuţení mezilidských vztahů a ke sblíţení lidí v kolektivu. Kurzy s lidovými řemesly bude YMCA nabízet v roce 2014 jako zakázku pro Ţelezniční polikliniku v Olomouci, ale lze je s mírnou obměnou nabídnout i jiným organizacím jako zaměstnanecké výhody. Téma zmíněných kurzů jsem si vybrala díky vhodnému zázemí, kterým YMCA disponuje (např. vypalovací pec, šicí stroje), a zkušeným dobrovolníkům, kteří mě s technikami různých rukodělných prací podrobně seznámili. Hlavním cílem v praktické části je popis jednotlivých kurzů, jak budou probíhat (cíl kurzu, potřebný materiál, postup, časová dotace, předpokládané výstupy). Tento projekt by měl být pomocníkem pro instruktora, který bude kurz vést.

2

2. TEORETICKÁ ČÁST

2.1 YMCA vznik

YMCA „Young Mensś Christian Association“ křesťanské sdruţení mladých muţů.

V roce 1844 dvanáct mladých muţů v čele s George Williamsem zaloţili první organizaci YMCA v Londýně. Jejich cílem bylo zlepšení duchovního stavu mladých lidí. Konec 18. století je spojován se zásadní proměnou společnosti v důsledku průmyslové revoluce. Mladí muţi z venkova přijíţděli za prací do Londýna, kde často pracovali v těţkých podmínkách aţ 12 hodin denně, šest dní v týdnu. Většina trávila svůj čas na pracovišti, bylo to bezpečnější neţ ve městě, jehoţ běţnou součástí byli zloději, prostitutky, kriminálníci, ţebráci, opilci a tisíce dětí bez domova. Členové YMCA se scházeli ke společnému čtení Bible. Na těchto setkáních také debatovali o moţnostech, jak změnit současnou společnost. K modlitebnímu setkávání a společnému čtení se přidávali další, ti pak zakládali nové pobočky po celé Anglii.1 U zrodu světové organizace YMCA stáli: George Williams2, Henry Dunant3, John R. Moot4, James Naismith5.

2.2

YMCA ve světě George Williams spolu s dalšími zakládajícími členy zaloţili pobočky YMCA

v Anglii, Skotsku a Irsku. Během dalších několika let se rozšířila působnost organizace do celé západní Evropy, ale také do USA, Austrálie, Nového Zélandu a Indie. V Londýně roku

1

YMCA, 2013 Příloha (1) 3 Příloha (2) 4 Příloha (3) 5 Příloha (4) 2

3

1855 vznikla i dívčí obdoba chlapecké YMCA – YWXA (Youg Womenś Christian Association). V roce 1894 měla YMCA přes 500 000 členů ve 34 zemích. Dnes působí ve 1196 zemích a má více jak 58 milionů členů po celém světě. V posledních letech Světová aliance YMCA koordinovala mezinárodní pomoc při několika mimořádných situacích – Japonsko (2011), Nový Zéland (2011), Haiti (2010), Súdán (2009), Srí Lanka (2009), Ekvádor (2008).7

2.3

YMCA a její zaměření YMCA je křesťanské ekumenické hnutí, které stojí na křesťanských ideálech. Klade

důraz na sociální spravedlnost, lásku, mír a porozumění mezi lidmi. Je otevřené všem lidem bez ohledu na věk, rasu, pohlaví, sociální situaci nebo kulturu. Klade velký důraz na vzdělávání, odbornou přípravu, vedení mládeţe a aktivní spoluúčast v organizaci. Zaměřuje se na mladé lidi, kteří jsou budoucností kaţdé společnosti, pomáhá rozvíjet se na těle i na duchu, aby dokázali převzít kontrolu nad vlastním ţivotem. Podporuje rovné příleţitosti a práva pro všechny pracovat a téţ se zajímat o ţivotní prostředí, prohlubovat kladné vztahy mezi lidmi a usilovat o porozumění. YMCA se dále angaţuje v programech zaměřených na podporu udrţitelných zdrojů, za ochranu klimatu, v prevenci zdraví HIV/AIDS. Usiluje o mezináboţenský dialog a propaguje toleranci mezi lidmi všech vyznání a ideologií. Snaţí se rozvíjet modely spolupráce na všech úrovních, i takových, které umoţní vlastní obţivu lidem ve vzdálených rozvojových zemích. Zavazuje se k pomoci v konfliktních situacích jako mediátor s důrazem na právo kaţdého člověka na sebeurčení, vede k solidaritě s chudými, vykořeněnými a utlačovanými z rasových, náboţenských a etnických důvodů. Prosazuje také dětská práva a práva ţen, rovnost ţen a muţů. Podporuje vzdělanost v oblasti lidských práv. Snaţí se rychle a efektivně reagovat v nouzových situacích (přírodní katastrofy, občanské konflikty). Díky zakořeněnosti v místních komunitách poskytuje okamţitou pomoc postiţeným (potraviny, přístřeší, lékařská pomoc, traumaporadenství). YMCA úzce spolupracuje s dalšími mezinárodními a místními nevládními organizacemi, aby byla zajištěna co moţná nejlepší koordinace pomoci.8

6

Příloha (5) YMCA, 2013 8 Tamtéţ 7

4

2.4 -

YMCA v České republice sídlo, kontakt, historie a současnost organizace, činnosti organizace

Sídlo, kontakt9: Název organizace:

YMCA ČR

Sídlo:

Na Poříčí 12, 115 30 Praha 1

Tel.:

224 872 004

e-mail:

sekretariatymca.cz

internet:

http://www.ymca.cz

YMCA „Young Men´s Christian Association“ (v ČR „křesťanské sdruţení mladých lidí“).

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (MŠMT) přiznalo organizaci YMCA ČR titul: Organizace uznaná MŠMT pro oblast práce s dětmi a mládeţí na léta 2007 aţ 2010 a na léta 2011 aţ 2015. Udělením titulu se garantuje kvalita činnosti uznané organizace a je morálním oceněním činnosti nestátní neziskové organizace.10

YMCA ČR – historie a současnost, činnost organizace Po zaloţení YMCA v Anglii v roce 1844 se její pobočky rozšířily po celém světě včetně České republiky. Od druhé poloviny 19. století organizace fungovala prostřednictvím tzv. „Křesťanských spolků mladíků“ nebo „Křesťanských sdruţení mládeţe“. YMCA se angaţovala také v Československých legiích a následně v Československé armádě. Od roku 1921 se pobočky v nové Československé republice masově rozšířily.11 Bylo to díky velké

9

HYNEK, Jaroslav, ed. YMCA v proměnách času: sborník z konference: [13. října 2010, Národní památník na Vítkově, s. 54. 10 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2013. 11 HYNEK, Jaroslav, ed. YMCA v proměnách času: sborník z konference: [13. října 2010, Národní památník na Vítkově, s. 55.

5

podpoře z USA (podpora materiální, finanční, pořádání seminářů, kurzů, dodávání odborných publikací, atd.). K rozšíření přispěli Ing. Václav Maria Havel12, Tomáš Garique Masaryk, Alice Masaryková a další. Převáţně díky zmiňované Alici Masarykové v Československu zakotvily organizace YMCA (křesťanské sdruţení mladých muţů) a WCA (křesťanské sdruţení mladých ţen). Alice Masaryková se s myšlenkami organizace seznámila během svého pobytu v USA13. YMCA se u nás angaţovala v kritických třicátých letech také politicky, a to v protifašistickém hnutí - a později, v době okupace, v odboji. Po 15. březnu 1939 byl změněn název na Křesťanské sdruţení mladých lidí - KSML. V létě 1940 došlo však na první perzekuce, byly zrušeny tábory a zabaveny „ymkařské“ tábory s veškerým vybavením (Hitlerjugend zabrala tábor na Sázavě). I přesto se z velké části dařilo udrţet výchovnou a tělovýchovnou práci.14 Protoţe činnost všech vysokoškolských spolků byly po 17. listopadu 1939 zakázané, týkal se tento zákaz od r. 1939 i vysokoškolské Akademické organizace YMCA. Přes oficiální zastavení činnosti pokračovala práce alespoň ve Středoškolském krouţku v budově YMCA na Poříčí, kde se dál pořádaly čtenářské besedy.15 Po vstupu USA do 2. světové války byly pak všechny organizace (zvláště ty zaloţené „Američany“) definitivně rozpuštěny. Některé skupiny se snaţily pokračovat alespoň ve sportovní činnosti a v provozování sportovních klubů.16 Po osvobození se postupně začala činnost obnovovat. Bohuţel po 1. lednu 1951 veškerá spolková činnost končí. Zaloţeny jsou organizace pod přímým vedením nového komunistického zřízení a jakékoliv další povoleny nejsou. Majetek přechází na nově zaloţené mládeţnické organizace. YMCA přestala právně existovat. Znovu zaloţit a obnovit organizaci se členové snaţili okolo roku 1968, pokusy však nebyly úspěšné. Podařilo se aţ v roce 1990. V důsledku blíţícího se rozdělení Československé federativní republiky byla v roce 1992 ustanovena Česká YMCA.17 Ztotoţňuje se s historickým posláním celosvětové organizace

12

Tehdejší prezident Praţského Rotary Clubu. První pobočka se v Československu objevila ve dvacátých letech. Rotary Club byla servisní sociální organizace, zaloţena roku 1905 v Chicagu – Občanský sektor, s. 55. 13 YWCA v České republice, 2013. 14 Občanský sektor, s. 33. 15 Tamtéţ, s. 33. 16 Tamtéţ, s. 33. 17 HYNEK, Jaroslav, ed. YMCA v proměnách času: sborník z konference: [13. října 2010, Národní památník na Vítkově, Praha, s. 55.

6

a hlásí se k Paříţské bázi18 Světové aliance přijaté na shromáţdění v Paříţi roku 1844, která je dodnes jednotící ideou pro veškerou práci světového společenství YMCA. YMCA České republiky je jedna z deseti největších organizací zabývající se dětmi, mládeţí, ale i dospělými, která nabízí bohatý výběr programů pro volný čas. Ten lze zhodnocovat ve 26 kolektivních pobočkách na území republiky, které mají dohromady 4261 členů. Členské pobočky kaţdoročně realizují tábory, jednodenní, vícedenní či víkendové akce. Pořádají výstavy, provozují nízkoprahová a informační centra, poradny apod.19

2.5 YMCA v Olomouci Kontakt, historie, kroužky, zaměření organizace, vysvětlení pojmů volný čas a zájmové vzdělávání a bližší specifikace těchto pojmů

Sídlo, kontakt, organizace20: Název organizace:

YMCA Olomouc

Sídlo:

Šafaříkova 7, Olomouc 779 00

Tel.:

775 217 207

e-mail

olomouc @ymca.cz

internetové stránky:

www.olomouc.ymca.cz

Podle informací aktivního člena YMCA Olomouc Mojmíra Tichého sahají první zmínky o YMCA v Olomouci do období první republiky, kdy organizace vlastnila dům na adrese 1. Máje 869/27, dnes Hotel Palác. V tomto domě byla zřízena ubytovna pro mladé studenty. V letech 1951 - 1993 nevykonávala organizace ţádnou činnost, jak bylo zmíněno -

18

„Posláním křesťanských sdružení mladých mužů je sdružovat mladé muže, kteří považují Ježíše Krista podle Písma svatého za svého Boha a Spasitele, touží být vírou a životem jeho učedníky a usilují o rozšíření jeho království mezi mladými muži.,“ HYNEK, Jaroslav, ed. YMCA v proměnách času: sborník z konference: [13. října 2010, Národní památník na Vítkově, Praha, s. 55. 19 Tamtéţ, s. 46. 19 YMCA Olomouc, 2013.

7

byla celorepublikově ukončena. Aţ v roce 1993 zaloţilo 20 zakládajících členů pobočku v Mariánské ulici. V roce 1993 olomoucká YMCA navázala spolupráci s církví bratrskou, evangelickou a československou husitskou, pro které pořádala tábory. Během tří let se počet členů rozšířil na 100. V této době organizace reagovala na velký zájem o cizí jazyky a nabízela konverzační kurzy anglického a německého jazyka. V roce 1995 se YMCA stěhuje do prostor S-klubu (třída 17. listopadu 43) a otevírá krouţek keramiky pro děti i dospělé, zatím jediný, nikde jinde se v té době keramický krouţek nenabízel. V roce 1996 byla navázána spolupráce s Dětským domovem Olomouc, kde YMCA zahajuje úspěšnou spolupráci, která trvá do dnešních dnů - pořádá výlety, exkurze a různá setkání (hry, soutěţe, kvízy, zpívání, sportovní aktivity, vyprávění biblických příběhů). V roce 2000 se naskytla příleţitost koupit dům v Hodolanech – Šafaříkova 7, kde organizace působí dodnes.

YMCA Olomouc – kroužky, aktivity, zaměření organizace (volný čas a zájmové vzdělávání dospělých) Pobočka v Olomouci Hodolanech nabízí celoročně pořádané krouţky (Zoologický krouţek, Tex.periment, Biblické příběhy, Keramika pro rodiče a děti, Hedvábné pátky). V případě zájmu jsou tu i další moţnosti jako besedy, přednášky a kurzy zaměřené na volný čas dětí a dospělých a zájmové vzdělávání dospělých vytvořené na míru dle poţadavků zadavatele. Od roku 2010 zajišťuje kaţdoročně Jeţíškovu dílnu na Horním náměstí Olomouc. Děti si zde mohou za menší poplatek vyrobit vánoční ozdoby nebo dárečky pro své blízké. YMCA Olomouc je zaregistrována jako sběrné místo v programu „Kola pro Afriku21“. Lidé zde mohou odevzdat kola, která uţ nevyuţijí, a to s vědomím, ţe pomáhají dobré věci. Kola poslouţí potřebným v Africe, kde mají pro místní několikanásobně vyšší cenu neţ pro nás. YMCA Olomouc je organizace, která se snaţí podporovat přirozené lidské vztahy spolupráce a druţnosti, nabízet příleţitosti ke vzdělávání, zájmovou činnost a pomáhat také potřebným. Sleduje trendy volného času a zájmového vzdělávání dospělých. Na základě poptávky přizpůsobuje svou nabídku aktivit a nabízí konkrétní sluţby veřejnosti, které jsou

21

YMCA Olomouc, 2013.

8

postaveny na křesťanských zásadách otevřenosti: na světě nejsme jen sami pro sebe. K dnešnímu dni má 140 členů.

2.6

Volný čas Odborné publikace definují volný čas různě, např. Jiřina Pávková píše: „Je to doba,

kdy si své činnosti můţeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění“22. V publikaci Pedagogika volného času jsou tyto aktivity charakterizovány jako “činnosti bezprostředně neutilitární, přinášející příjemné záţitky a očekávání, kam člověk vstupuje a kde se jich účastní na základě svého svobodného rozhodování.“23 V další odborné práci stejných autorů je volný čas vymezen jako „část lidského ţivota mimo čas pracovní (návštěva školy a pracovní proces) a tzv. čas vázaný, který zahrnuje biofyziologické potřeby člověka (spánek, jídlo, osobní hygienu), chod rodiny, provoz domácnosti, péči o děti, dojíţdění za prací a další nutné mimopracovní povinnosti.“24 Vladimír Spousta charakterizuje volný čas podobně: je to čas, „který má člověk sám pro sebe, kterým můţe volně disponovat, s kterým můţe svobodně nakládat podle vlastní volby, ve kterém jedná podle svého přání.“25 Z uvedených definic vyplývá, ţe základní funkcí volného času je odpočinek. Je to doba, kdy se jedinec můţe realizovat podle svých představ. Je to opak doby, která je nutná k práci, plnění povinností a nutné reprodukci sil. Jsou to činnosti, kterým se věnujeme dobrovolně, které nám přinášejí příjemné pocity uvolnění a uspokojení. K tomu přispívají právě zájmové činnosti a aktivní souţití v sociálním prostředím. „Rozumné vyuţívání volného času přispívá k tělesnému i duševnímu zdraví, podporuje pozitivní mezilidské vztahy. Odpočinutý a zrekreovaný člověk je také schopen podat dobré pracovní výkony.“26 Patří tedy k základní psychické hygieně vhodným způsobem zhodnocovat volný čas.

22

PÁVKOVÁ, Jiřina et al. Pedagogika volného času, s. 13. HÁJEK, Bedřich, HOFBAUER, Břetislav a PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času, s. 12. 24 HÁJEK, Bedřich, HOFBAUER, Břetislav a PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogické ovlivňování volného času: současné trendy, s. 10. 25 SPOUSTA, Vladimír. Teoretické základy výchovy ve volném čase: (Úvod do studia. pedagogiky volného času), s. 116. 26 HÁJEK, Bedřich, HOFBAUER, Břetislav a PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času, s. 19. 23

9

Rodina, partnerství, zdraví, zaměstnání, přátelství, to jsou hodnoty, kterých si lidé cení nejvíc. Patří k nim v nemenší míře i volný čas. Volným časem se zabývají různé společenské vědy – sociologie, psychologie, pedagogika a andragogika. Volný čas lze rozdělit do třech hodnotových rovin: 1) individuální – seberealizování jedince a uspokojování individuálních zájmů 2) sociální – prevence sociálně patologických jevů 3) edukační – uspokojování vzdělávacích potřeb a celkový rozvoj jedince27

Funkce volného času Volný čas a jeho funkce je ve společenských vědách jednou z nejstarších a nejdiskutovanějších otázek. Všeobecně jsou přijímány tři základní funkce: 1) zábava (osobní potřeby a jejich uspokojování, osvobození od nudy) 2) odpočinek (relaxace duševní, fyzická, obnovování síly, kompenzace únavy) 3) vlastní rozvoj osobnosti člověka (osvobození od automatismu)28 Další důleţité funkce, které volný čas naplňují, jsou funkce výchovně vzdělávací, zdravotní a sociální.

Volný čas jako důležitá součást života Kaţdý člověk během svého ţivota projde různá prostředí, ve kterých se zúčastňuje i volnočasových aktivit, které dál rozvíjejí jeho osobnost. Volnočasové aktivity jsou významným činitelem také při sociálním začlenění či vytváření ţivotních ambicí. A to v kaţdém věku. Účastníci volnočasových aktivit, kteří realizují svá volnočasová přání, zájmy a ambice, které následně hodnotí, si tak ověřují vlastní předpoklady a schopnosti. Získávají nové zkušenosti, které postupně mohou rozšiřovat. Vzniká tak moţnost trvalé a významné

27 28

ŠERÁK, Michal. Zájmové vzdělávání dospělých, s. 26. Tamtéţ, s. 29.

10

části ţivota jako volby určitého zaměření a zájmu, která napomáhá utvářet osobnost člověka.29

Aspekty ovlivňující prožívání volného času Ve volném čase člověk ţije jen sám pro sebe, je to doba, kdy se můţe svobodně realizovat. Volný čas tak přináší člověku svobodu. Ke smyslu a hodnotě volného času dozrává jedinec postupným dospíváním a vyhraňováním svých zájmů. Dostatečná ţivotní úroveň je primární faktor, rozšiřuje náplň a moţnosti vyuţití volného času. Proto se volný čas více rozvíjí aţ v podmínkách bohatší společnosti. Na podobu volného času mají vliv různé sociální, politické i ekonomické jevy, stejně jako různé demografické, kulturní a další faktory, které mají dopad na volný čas, na jeho podporu či omezení. Proţívání volného času záleţí především na orientaci a typu osobnosti, na způsobu výchovy (rodinné, školní i mimoškolní), na společenském prostředí, tradicích, apod. Významné jsou vzory chování a ţebříček hodnot, který se vytváří v průběhu ţivota, především v dětství. Další hlediska, která ovlivňují proţívání volného času, jsou věk, pohlaví, profese, sociální skupina, vzdělání nebo vztah k práci30.

2.7

Zájmové vzdělávání Jiří Kotásek charakterizuje zájmové vzdělávání jako „souhrn výchovně vzdělávacích,

poznávací, rekreačních a dalších systematických, ale i jednorázových činností a aktivit směřujících k účelnému a efektivnímu naplnění volného času“31. Michal Šerák píše, ţe je to: „souhrn krátkodobých i dlouhodobých forem, které umoţňují edukační, tvůrčí i organizační volnočasové aktivity účastníků směřující k saturaci jejich zájmu.“32 Můţeme konstatovat, ţe zájmové vzdělávání kultivuje osobnost na základě vlastních zájmů tím, ţe uspokojuje vzdělávací potřeby v souladu s osobnostním zaměřením. Dotváří tak

29

HÁJEK, Bedřich, HOFBAUER, Břetislav a PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogické ovlivňování volného času: současné trendy, s. 7-8. 30 ŠERÁK, Michal. Zájmové vzdělávání dospělých, s. 37. 31 KOTÁSEK, Jiří, ed. et al. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: bílá kniha, s. 54. 32 ŠERÁK, Michal. Zájmové vzdělávání dospělých, s. 50.

11

celek osobnosti, její hodnotovou orientaci. Zájmové vzdělávání se stává nezbytným doplňkem kvalifikačního vzdělávání. Velké zahraniční podniky (BMW, IBN, Siemens a další) zájmové vzdělávání uplatňují stále častěji, protoţe se naléhavě prosazuje idea, ţe lidské zdroje zkvalitňuje jakákoli kultivace osobnosti.33 K pochopení termínu zájmového vzdělávání, je důleţité vysvětlit pojmy potřeba a zájem. Michal Šerák uvádí, ţe: „Potřebu lze nejjednodušeji charakterizovat jako projev určitého nedostatku něčeho nutného či ţádoucího.“34 Potřeby mají tedy motivační charakter a můţeme je podle M. Šeráka dělit na fyzické, sociální a psychické (primární a sekundární, vrozené a osvojené). Na členění potřeb, díky její různorodosti existuje více teorií, většinou se ale zmínění autoři shodují na tom, ţe původní biologický základ našich potřeb je stále méně důleţitý a je nahrazován potřebami, které jsou zaloţeny na základech společenských.35 Definice M. Šeráka zní: „Zájem je druh motivační síly související s celkovým zaměřením osobnosti na hodnotově zvýrazněné objekty, s relativně trvalou snahou zabývat se předměty nebo činnostmi, která člověka upoutává po stránce citové nebo poznávací.“36 Podle Jiřiny Pávkové zájmy dělíme podle úrovně činnosti na aktivní (produktivní), kdy jedinec sám vyvíjí činnost při které se aktivně zabývá předmětem svého zájmu a produkuje nějaké hodnoty, a pasivní (receptivní), kdy jedinec omezuje aktivitu pouze na vnímání předmětu zájmu. Dále rozlišujeme zájmy, kterými se určuje kvalita na hluboké a povrchní, podle časové náročnosti na krátkodobé, dočasné a přechodné zájmy, podle stupně koncentrace na jednostranné a mnohostranné, podle společenské normy

na ţádoucí

a neţádoucí. Podle obsahu pak na společenskovědní, přírodovědné, esteticko-výchovné, tělovýchovné, turistické a sportovní).37 Rozvíjení zájmů souvisí s existujícími potřebami. Uspokojení těchto potřeb zároveň ovlivňuje jejich charakter a vznik dalších potřeb. Potřeba je reakce na určitý podnět a zájem je charakteristický svou trvalostí a stálostí. Pro zájmové vzdělávání dospělých je typické, ţe účastníci jsou ochotni obětovat úsilí, čas i peníze, aby mohli uspokojit své potřeby vedoucí k pozitivnímu citovému naladění.38

33

Tamtéţ, s. 24. Tamtéţ, s. 48-51. 35 ŠERÁK, Michal. Zájmové vzdělávání dospělých, s. 48-50. 36 Tamtéţ, s. 49. 37 PÁVKOVÁ, Jiřina et al. Pedagogika volného času, s. 93. 38 ŠERÁK, Michal. Zájmové vzdělávání dospělých, s. 50. 34

12

Charakteristika zájmového vzdělávání I přes různorodost, pestrost a obsah zájmového vzdělání rozeznáváme některé univerzální souhrny znaků (zájem, volný čas, dobrovolnost, svoboda výběru, místní příslušnost, uspokojení potřeb, pestrost obsahu, neutilitárnost, otevřenost, aktivita), které lze povaţovat za podstatné pro zájmové vzdělávání. Od ostatního vzdělávání se liší především dobrovolností a neformálností, kdy se dospělý účastník neučí, aby dosáhl certifikátu či jiného formalizovaného výstupu z edukační aktivity, ale má spíše motivační charakter. Dospělý účastník si na základě svého uváţení má moţnost sám zvolit cíle, metody i dobu edukace, které povedou k uspokojení vlastních zájmů. V zájmovém vzdělání neexistuje povinnost prokazovat absolvování kurzu a neměří se ani úspěšnost absolventa kurzu. Případné vystavení formálního výstupu kurzu slouţí především k motivaci nebo posílení osobní prestiţe.39

Cíle a funkce zájmového vzdělávání Hlavním cílem výchovy a vzdělávání má být osobnost, která je všestranně harmonicky rozvinutá, relativně samostatná a zapojující se do společenských vztahů. Cíle zájmového vzdělávání dělíme na poznávací, dovednostní a hodnotové. Důleţité je zaměřit se na vyčerpání celé kapacity volného času pomocí výchovy ve volném čase, pro volný čas a volným časem, kdy jedinec má mít příleţitost vyuţít volný čas kvalitně a rozvíjet tak vlastní osobnost. Zájmové vzdělávání plní velké mnoţství funkcí, protoţe je součástí mnoha oblastí lidského ţivota (např. má funkci všeobecně vzdělávací, sociálně adaptační, popularizační, kvalifikační, regenerační a další).40

Zastoupení účastníků zájmového vzdělávání O tematickém zaměření a výběru témat podle pohlaví píše Michal Šerák. Pro většinu akcí zájmového vzdělávání dospělých je typické zastoupení převáţně ţenského osazenstva. Je to dáno tím, ţe ţeny projevují větší zájem o akce zaměřené na přednášky zabývající se

39 40

ŠERÁK, Michal. Zájmové vzdělávání dospělých, s. 52. Tamtéţ, s. 54-55.

13

genderovou a zdravotní tematikou, akce zaměřené na cestování, literární a hudební setkání. Naopak muţi dávají přednost technickým a politickým tématům.41

Edukace zájmového vzdělávání dospělých, metody a formy zájmového vzdělávání Michal Šerák rovněţ uvádí, ţe zájmové vzdělávání obsahuje rozsáhlou oblast organizovaného i individuálního vzdělávání na základě osobních zájmů a potřeb. K uspokojení těchto zájmů můţe docházet různými způsoby. Např. sebevzděláváním za pomoci odborné literatury, internetu a podobně. Děje se tak téţ navštěvováním organizací, které se nabídkou zájmového vzdělávání přímo nezabývají, ale poskytují vhodné prostředí. Další moţnost, jak docílit uspokojení zájmů, je kombinace sebevzdělávání, které je doprovázeno odbornou pomocí institucí i jednotlivců. Zmíněný autor dělí zájmové vzdělávání dospělých (edukační aktivity) na individuální – skupinové, případně organizované – neorganizované.42 Dále uvádí, ţe při realizování edukace zájmového vzdělávání se uplatňují různé metody, které vedou k vytčenému cíli (monologické – přednáška, dialogické – seminář, beseda, organizační – exkurze, kombinované – výchovný koncert).43 Také pro určitý vzdělávací proces se aplikují různé vzdělávací formy (prezenční, distanční a kombinované). U zájmového vzdělávání se nejčastěji vyuţívá prezenční forma, která mívá podobu přednášek, kurzů nebo seminářů.44

Právní normy a dokumenty zabývající se zájmovým vzděláváním Školský zákon (562/2004 Sb.), Vysokoškolský zákon (111/1998 Sb.), Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti45 Národní program rozvoje vzdělávání v ČR (Bílá kniha)46, Memorandum o celoţivotním učení47, a Dokumenty o dalším vzdělávání a celoţivotním učení na stránkách Ministerstva školství mládeţe a tělovýchovy48.

41

Tamtéţ, s. 131. ŠERÁK, Michal. Zájmové vzdělávání dospělých , s. 50-51. 43 Tamtéţ, s. 68. 44 ŠERÁK, Michal. Zájmové vzdělávání dospělých, s. 77. 45 Tamtéţ, s. 119. 46 KOTÁSEK, Jiří, ed. et al. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: bílá kniha, s. 79-83. 47 http://old.nvf.cz/archiv/memorandum/obsah.htm 42

48

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2014. 14

Zájmové vzdělávání dospělých v podnikové sféře - zaměstnanecké výhody (benefity) V publikaci Zaměstnanecké benefity se uvádí: „Obecně je benefitem označována nějaká výhoda či prospěch někoho ve srovnání s jiným, tedy benefit účastníka nějakého systému jako výhoda plynoucí z takového účastenství.“49 Zaměstnanecké výhody, označované také jako benefity, poskytují organizace svým zaměstnancům za to, ţe jsou jejich zaměstnanci. Nejsou většinou vázány na pracovní výkon. Při jejich poskytování se ale můţe přihlíţet k vykonávané funkci, zásluhám, či odpracované době v organizaci. Benefity jsou sloţky odměny, které organizace poskytují nad rámec mzdy za vykonanou práci. Poskytované zaměstnanecké výhody mohou vytvářet pozitivní vztah zaměstnanců k podniku. Dlouhodobě mohou zlepšit oddanost zaměstnanců, zvýšit angaţovanost a pracovní výkon.50 V podnikové sféře můţe mít zájmové vzdělávání také podobu benefitů. Zaměstnavatel benefity poskytuje zaměstnancům formou poukázek v rámci komplexního rozvoje motivace a duševní i tělesné pohody. Tyto poukázky opravňují účastnit se různých edukačních i volnočasových aktivit, nebo nabízejí členství v institucích (fitness centra, sportovní kluby, apod.). Jakékoli akce, které probíhají v podniku, či akce, na kterých se podnik podílí, posilují ve svém důsledku vzájemné vazby mezi zaměstnanci a podnikem. Důleţitou skutečností je i to, ţe zaměstnanci, kteří se účastní zájmových kurzů, si současně zvykají na další vzdělávání a učení. Aktivity v rámci zájmového vzdělávání mohou zaměstnance odvádět od stereotypů. Dovolují, aby se člověk odreagoval od všedního ţivota a mnohdy tyto aktivity posilují i subjektivní pocit uspokojení a naplnění.51

Význam poskytování zaměstnaneckých výhod (benefitů) Důvodů, proč organizace poskytuje zaměstnanecké výhody, je několik. Například výkonnostní růst zaměstnanců. Pokud zaměstnanci výhody vyuţívají, zlepšuje se i jejich pracovní výkon. Dále se posiluje důvěra zaměstnanců k zaměstnavateli. Poskytováním benefitů sociální povahy (úhrada příspěvku penzijního pojištění) připoutává zaměstnavatel

49

PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011: daňové pojistné režimy benefitů, čili jak zaměstnancům poskytovat více s menšími náklady pro zaměstnavatele i zaměstnance, s. 15. 50 DUDA, Jiří. Zaměstnanecké výhody v systému motivace zaměstnanců = Employee benefits in the system of employee motivation: monografie, s. 9-11. 51 ŠERÁK, Michal. Zájmové vzdělávání dospělých, s. 24.

15

svého zaměstnance k podniku. Poskytování zaměstnaneckých výhod také zvyšuje přitaţlivost podniku na trhu práce a při náboru a výběru pracovníků zvyšuje atraktivitu zaměstnavatele. Zaměstnanecké výhody zvyšují spokojenost zaměstnanců a zlepšují pracovní klima. Náklady vynaloţené na výhody a sociální sluţby vede podnik jako běţné obchodní náklady, které nepodléhají daňovým odvodům.52

52

Tamtéţ, s. 13-14.

16

3. PRAKTICKÁ ČÁST

KURZY RUKODĚLNÝCH PRACÍ PRO DOSPĚLÉ Projekt Kurzy rukodělných prací pro dospělé vznikl jako pokračování zrealizované zakázky pro Ţelezniční polikliniku v Olomouci. (Poliklinika Olomouc, Jeremenkova 40/1056, 772 52). Poliklinika jiţ dříve spolupracovala s YMCA Olomouc. Šlo o projekt zaměřený na vánoční benefit pro zaměstnance (výroba adventního věnce a vánočních ozdob z přírodnin). Vedení polikliniky vyčlenilo částku 18 000,- Kč na projekt „Výroba adventních věnců“. YMCA vytvořila projekt pro 50 lidí (360,- Kč na osobu). Projekt se uskutečnil ve dvou setkáních (2 x 25 osob) po pracovní době v jídelně polikliniky. Na nástěnky ve vestibulu polikliniky byly vyvěšeny letáky a zaměstnanci, kteří měli o výrobu věnců zájem, se přihlásili. S YMCA bylo domluveno, ţe v případě větší poptávky je moţné vypsat další termín. Vedení polikliniky bylo s předešlým projektem spokojeno, proto se znovu obrátilo na YMCA Olomouc s ţádostí o předloţení podobného projektu zaměřeného na zájmové vzdělávání a volný čas, aby i tento projekt mohl být znovu zaměstnancům nabídnut jako zaměstnanecký benefit. Vedení polikliniky od projektu očekává, ţe se noví zaměstnanci do stávajícího kolektivu rychleji začlení. Chce podpořit jak kreativní myšlení, tak dobré vztahy na pracovišti a zpříjemnit atmosféru ve společných prostorách. Hlavním důvodem pro vytvoření projektu je tedy péče o zaměstnance. Jedním z podnětů se stalo aktuální vymalování jídelny na poliklinice. Naskytla se moţnost podílet se na její výzdobě. Prostředí, kde se lidé setkávají, by mělo být esteticky příjemné, neboť i tato okolnost má vliv na dobré rozpoloţení člověka a na jeho pracovní výkon. Vedení polikliniky pro projekt otevřelo velmi široké zadání. Cílem má být nejenom odpočinek od práce, seznamování se mezi zaměstnanci, podpora kreativního myšlení nových i stávajících zaměstnanců (výzdoba jídelny), ale také naučit se něco nového pro potěšení vlastní či blízkých. Oslovením YMCA se zde naskytla příleţitost představit organizaci, která se volným časem dětí, dospělých, ale i celé rodiny, zabývá. V případě zájmu o kvalitní trávení volného času lze v budoucnu nabídnout další programy, semináře či krouţky. 17

Návrh projektu Kurzy rukodělných prací - podmínky uskutečnění, cena, místo, cíle Ve fázi nabídkové budou na nástěnkách po budově vyvěšeny letáky53, do kterých se účastníci v případě zájmu zapíší. O letácích a kurzech pořádaných YMCA Olomouc bude informovat oběţník. Kurz bude probíhat v jídelně polikliniky vţdy ve čtvrtek po pracovní době. Celkem šest setkání je rozděleno do dvou okruhů. Jednotlivá setkání jsou vyčleněna pro maximálně třicet, minimálně patnáct osob. V případě niţšího počtu se kurz neuskuteční. Jednotlivá setkání bude moţno opakovat v závislosti na počtu přihlášených. Cena je vyčíslena vţdy na osobu. Celkové náklady se budou odvíjet od počtu osob, které se jednotlivých setkání účastní. 1. okruh setkání (jaro – březen, duben) návrh – moţnost operativně upravit 1. Setkání 6. 3. 2014 - Malování na hedvábí Cena na osobu: 480,- Kč zahrnuje materiál na výrobu jednoho kusu šály, halenky, kravaty, kosmetické taštičky či vypnutého rámu. Materiál na výrobu „vzkazníku“ z hedvábných čtverců, které se následně sešijí v YMCA. 2. Setkání 20. 3. 2014 – Keramika I. Cena na osobu: 320,- Kč zahrnuje materiál na výrobu kachlíků. Dále materiál na dekorování a výrobu kachlíkové mozaiky do jídelny. 3. Setkání 3. 4. 2014 – Keramika II - malování na keramiku Cena na osobu: 280,- Kč zahrnuje materiál na malování a keramický materiál. K dispozici budou vypálené kachlíky z předešlého setkání. Pro účastníky, kteří se neúčastnili Keramiky I, bude nachystáno dekorování různých hliněných nádob (květináče, misky, hrníčky) a kachlíky z předešlého setkání (ukázky dekorace). 2. okruh setkání (podzim – říjen, listopad) návrh – moţnost operativně upravit

53

Příloha (6)

18

1. Setkání 23. 10. 2014 - Malování na bavlnu Cena na osobu: 380,- Kč zahrnuje materiál na výrobu jednoho kusu polštáře, tašky či obalu na knihu. Moţnost vytvoření bavlněného patchworku do jídelny. 2. Setkání 6. 11. 2014 – Svíčky a jejich výroba Cena na osobu: 280,- Kč zahrnuje materiál na výrobu tří kusů gelových svíček a dva medové pláty na výrobu stáčených svíček. 3. Setkání 20. 11. 2014 - Výroba adventního věnce a vánočních ozdob Cena na osobu: 380,- Kč zahrnuje materiál na výrobu jednoho kusu adventního věnce a vánoční ozdoby z přírodnin. Dále materiál pro vánoční výzdobu jídelny.

Cíl setkávání: Cílem kurzů pro dospělé je v hlavním zadání především naučit se něco nového. Motivem pak nemusí být bezprostřední pouţití v pracovním procesu, ale třeba jen vlastní uspokojení z činnosti, která člověka zajímá a baví. Jde o to, podpořit zájem o další zájmové vzdělávání v jiných oborech/odvětvích lidské činnosti. Druhotně pak tuto aktivitu doprovází přidaná hodnota, a to navazování nových přátelských vztahů. Na pracovišti, kde se mezi sebou znají jen lidé v bezprostředním pracovním kontaktu, pak zájmové kurzy umoţňují vzájemné neformální poznávání jinak neţ jen přes telefon, či pracovní dokumentaci. Dalším cílem kurzů, které podnik umoţní svým zaměstnancům, je posílení vzájemné vazby mezi zaměstnanci a podnikem. Cílem uvedených kurzů je také umoţnit pracovníkům uplatnit fantazii, uvolnit se, pracovat hravou formou. Odpočinout si od práce, naučit se s různým výtvarným technikám. Vyrobit něco pro sebe či pro své blízké. Tato setkání mají také odkázat na to, jak trávit volný čas s přáteli, rodinou a dětmi. Představit organizaci, která nabízí moţnost najít nové přátele a aktivní odpočinek pro všechny. Představit YMCA jako organizaci, která staví na základech tradice. 19

3.1

PRVNÍ OKRUH SETKÁNÍ

3.1.1 Malování na hedvábí (6. 3. 2014) Cíl: Cílem tohoto setkání bude seznámit účastníky s hedvábím (vlastnosti a moţnosti vyuţití tohoto materiálu), s pomůckami potřebnými k malování na hedvábí. Naučit techniky malování na hedvábí (akvarel, vzlínání barev, malování bez kontur a efekty se solí). Vnímat působení barev na člověka. Účastníci, za pomocí různých technik budou mít za úkol vyrobit/vytvořit „vzkazník“ z hedvábných čtverců (25 cm x 25 cm), který bude umístěn ve společné jídelně. Naučí se kombinovat techniky malování na hedvábí. Aplikovat techniky malování nebo je kombinovat při práci na svém výrobku (účastník si vybere, co si bude chtít namalovat – halenku, kravatu, kosmetickou taštičku, nebo vypnutý rám), který si účastníci odnesou domů. Potřebný materiál: Štětce, barvy na hedvábí, kalíšky, sůl, vzorníky barev, podloţka (průsvitný igelit a bílý ubrus – aby nedocházelo ke klamu při práci s barvami), sůl, fén, kontura na závěrečné zdobení, hadříky na otírání štětců. Pro kaţdého hedvábný čtverec 25 cm x 25 cm, hedvábné polotovary a různě velké hedvábné čtverce.

Publikace pro inspiraci a ukázku, jak mohou výrobky vypadat: BIBER, Ursula. Malování na hedvábí s úspěchem. Uherské Hradiště: CFA+H, 1998. 80 s. Kreativní kniha. ISBN 80-902637-0-4. HANSEN, Brita. Malujeme na hedvábí: krok za krokem pro začátečníky. Vy. 1. Praha: Ikar, 1997. 72 s. ISBN 80-7202-198-2. LUKÁČOVÁ, Markéta. Malba na hedvábí. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005. 124 s. Výtvarné techniky. ISBN 80-251-0814-7. SOUKUPOVÁ, Kateřina. Malba na hedvábí. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 135 s. Výtvarný kurz. ISBN 978-80-247-2648-9. 20

BRÝDOVÁ, Monika. Hrátky s textilem: nejlepší nápady na originální oděvy. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 92 s. Výtvarné techniky. ISBN 978-80-251-3108-4. Postup: Před příchodem účastníků si nachystáme stoly tak, aby odpovídaly počtu účastníků. Na stoly poloţíme bílý ubrus a igelit. Na samostatný stůl vyskládáme barvy na hedvábí. Na ukázku hotové výrobky a odborné publikace. Pro všechny účastníky nachystáme kalíšky, štětce, šablony. Na samostatný stůl budou vyskládány polotovary, ze kterých si účastníci vyberou: šálu (10 ks), halenku (5 ks), kravatu (5 ks), kosmetickou taštičku (5 ks), vypnutý rám (5 ks) a neomezené mnoţství různě velkých hedvábných čtverců. V případě, ţe si účastníci budou chtít namalovat více polotovarů z hedvábí, budou mít moţnost zakoupit je u instruktora. Po příchodu účastníků a jejich usazení bude následovat uvítání a představení. Pak stručně seznámíme účastníky se vznikem hedvábí, pěstováním a zpracováním hedvábí a s jeho historií. Rozdáme účastníkům (skupinkám) vzorníky barev a stručně pojednáme o harmonii barev a jejich působení na člověka a okolí. Následně také o technice (akvarel, vzlínání barev, malování bez kontur, efekty se solí, malování s křídami, práce s konturou, malování se šablonami atd.) a s pracovními pomůckami. Při výkladu o technikách a pracovních pomůckách předvedeme hotové výrobky a obrázky s dalšími moţnostmi, jak můţe hotový výrobek vypadat. Následně rozdáme účastníkům hedvábné čtverce o velikosti 25 cm x 25 cm. Přitom vysvětlíme, co bude jejich úkolem – vymalovat a ozdobit čtverec podle svých představ za pouţití různých technik. Účastníci si u stolu s barvami vyberou barvy. Sami zvolí techniku, kterou si budou chtít vyzkoušet. Vedoucí setkání bude po dobu práce procházet mezi stoly a popřípadě pomůţe. Po zaschnutí barev (pro urychlení zasychání, pouţijeme fén) si účastníci vezmou konturu a napíší na vymalovaný hedvábný čtverec vzkaz, motto, přání, myšlenku, pozdrav a podobně. Hotové čtverce se odloţí na zaschnutí. Následně se čtverce sešijí v YMCA Olomouc. Vznikne tak „vzkazník“, který se můţe zavěsit na stěnu v jídelně. Dalším krokem, poté, co si všichni vyzkoušeli nanášení barev a další techniky, bude výběr výrobku podle vlastní volby: šála, halenka, kravata, hedvábí v rámu, kosmetická

21

taštička, obal na knihu. Postup výtvarného zpracování bude stejný jako při výrobě „vzkazníku“. Jen s tím rozdílem, ţe si namalované výrobky účastníci vezmou domů. Očekávané výstupy: Účastník tohoto kurzu umí pracovat s hedvábím, s materiálem, s nímţ se běţně člověk potkává spíš v galeriích a u profesionálních výtvarníků. Na základě konkrétní výtvarné práce – malování - zná vlastnostmi hedvábí, dokáţe navrhnout moţnosti jeho vyuţití ve výtvarném zpracování. Orientuje se v pomůckách potřebných k malování na hedvábí. Zná výtvarné techniky malování na hedvábí (akvarel, vzlínání barev, malování bez kontur a efekty se solí), umí je pouţít a vzájemně kombinovat. Díky vedení instruktora kurzu, a případně díky nabídnutým odborným publikacím, dokáţe vytvořit dílo – halenku, kravatu, kosmetickou taštičku nebo vypnutý rám, do kterého můţe vloţit jak své výtvarné cítění, tak svůj um a případně výtvarný talent. Dokáţe spolupracovat na společném díle (vyrobit „vzkazník“), kladně hodnotit výtvarné schopností kolegů.

Časová dotace: Přivítání, seznámení

5 minut

Teorie o působení barev, ukázky obrázků

10 minut

Ukázka výrobků a vysvětlení technik

20 minut

Malování na hedvábné čtverce

30-40 minut

Malování na vybraný hedvábné polotovary

60-90 minut

Ukázky hotových výrobků všech účastníků

15 minut

Doba celkem (maximální)

180 minut

22

3.1.2 Keramika – kachlíková mozaika (20. 3. 2014) Cíl: Cílem setkání je seznámit účastníky s různými druhy hlíny. Umoţnit účastníkům, fyzicky si tento materiál osahat, vyzkoušet jeho moţnosti při výtvarném zpracování, umoţnit vnímat hlínu i pocitově - cit pro tento materiál a práci s ním (všechny druhy hlíny si účastníci budou moci promačkat, poznají tak různorodost - tvrdost, zrnitost, atd., konkrétní hlíny). V úvodu je třeba stručně seznámit s výrobou hlíny a s pomůckami potřebnými k práci. Vysvětlit rozdíl keramické hlíny a hlíny sochařské (nedá se pálit), vysvětlit techniky práce s hlínou (práce z plátu, hrnčířský kruh, odlévání, atd.), a konečné opracování výrobku. Seznámit s technickými úskalími práce s hlínou. Naučit účastníky kurzu připravovat hlínu před jejím pouţitím a vysvětlit postup pro barvení hlíny. Účastníky naučit techniku vymačkávání, práce z plátu, inkrustace (technika zpracování – část výrobku se vyplňuje jinak barevnou hlínou), ukázat techniky zdobení (rytí, vytlačování, atd.). Seznámit s podmínkami uchování rozpracované hlíny, s manipulací a uchováním rozpracovaného výrobku a vysvětlit, jak postupovat při opětovné práci. Seznámit účastníky se závěrečnou úpravou – vysycháním, vypalováním. Na závěr výkladu upozornit na dodrţování hygienických zásad při práci s hlínou. Potřebný materiál: Keramická hlína, misky na vodu, štětce, válečky, podloţky, noţíky, pravítka, přírodniny (šišky, klacíky, tvrdé listy, ţaludy, kůru ze stromů, atd.), látky s různou strukturou, vykrajovátka, různá tvarovátka, pracovní podloţky.

Publikace pro inspiraci a ukázku, jak mohou výrobky vypadat: KOCIÁNOVÁ, Ludmila, LINKA, Miroslav a NOVÁKOVÁ, Jaroslava. Nápady pro radost a užitek. Vyd. 1. Praha: Dita, 2001. 109 s. ISBN 80-85926-31-8. CHAVARRIE, Joaquim. Velká kniha keramiky: průvodce historií, materiály, vybavením a technikami ručního vytváření, vytáčení, výroby forem, vypalování výrobků v pecích a glazování hrnčířských výrobků a jiných keramických předmětů. Vyd. 3. Praha: Knihcentrum, 1999. 192 s. ISBN 80-86054-92-6. 23

KÝŘOVÁ, Alena. Keramika pro malé i větší umělce. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. sv. Dětská dílna. ISBN 80-7226-374-9. NAVARRTO, M. Pilar. Velká kniha dekorování keramiky: průvodce uměním dekorování keramiky – historie, materiály, pomůcky a techniky. Vyd. 1. Praha: Knihcentrum, 1997. 144 s. Umění a řemesla. ISBN 80-86054-20-9. Postup: Před příchodem účastníků si nachystáme stoly tak, aby odpovídaly počtu účastníků. Na samostatný stůl vyskládáme různé druhy hlíny a vypálené kachlíky z těchto hlín. Jak různě lze kachlík zpracovat, budou demonstrovat různé další hotové exempláře. Rovněţ publikace s obrázky předvedou další moţnosti - na dřevěné podloţce, v rámečku, keramika zavěšená na zdi atd. Na stoly nachystáme pro kaţdého účastníka podloţku a pomůcky (tvarovátka, noţík, misku s vodou, hadřík). Rozmístíme tácy s vykrajovátky, válečky, špejlemi a přírodninami (šišky, větvičky, kůru, atd.) tak, aby si kaţdý účastník mohl vybrat, čím ozdobí svůj kachlík. Po příchodu a usazení účastníků se přivítáme a představíme. Následně vedoucí vysvětlí rozdíl mezi hlínou keramickou a sochařskou. Dále představí různé druhy hlín, vysvětlí jejich specifika (na co se která hlína více hodí – postavičky, kachlíky, reliéfy, hlína pro hrnčířský kruh, atd.), vysvětlí a ukáţe různé techniky práce s hlínou (vymačkávání, práce z plátu, inkrustace - technika zpracování, kdy se část výrobku vyplňuje jinak barevnou hlínou). Při výkladu se rozdají mezi účastníky kousky hlíny, aby si je mohli v rukách promnout a vyzkoušet si strukturu a tuhost jednotlivých hlín. Vedoucí na závěr výkladu vysvětlí postup, jak si účastníci sami mohou vyrobit jílovou hlínu vhodnou na modelování. Jakmile si účastníci vše vyzkouší, instruktor vysvětlí jednotlivé kroky pro práci s hlínou (zahřátí hlíny a práci s ní). Následně účastníkům ukáţe na obrázcích hotové nástěnné mozaiky z kachlíků, vysvětlí postup při obtiskování. Po ukázkách účastníkům rozdá předem nachystané hliněné kachlíky, na kterých si vyzkouší různé techniky zdobení (monotyp – otisky, rytí). Kachlíky budou přichystané předem, aby měly stejné rozměry. V závěru práce si kaţdý účastník udělá vlastní značku.

24

Poté, co si všichni ozdobí kachlíky, si dál sami zvolí, co budou chtít vyrobit a z jaké hlíny. Jakmile budou s výrobky hotoví, naskládáme vše do přepravek, které se dovezou do YMCA k vypálení. Předpokládané výstupy: Účastník zná různé druhy hlíny. Umí po hmatu vnímat rozdílnosti struktury hlíny (mastná, písčitá, atd.). Orientuje se v pomůckách, potřebné k práci s hlínou. Zná rozdíl mezi keramickou a sochařskou hlínou. Zná techniky práce s hlínou (hrnčířský kruh, odlévání, atd.). Dokáţe pouţít techniky (práce z plátu, vymačkávání, inkrustace – část výrobku se vyplňuje jinak barevnou hlínou) a umí je kombinovat při práci na svém výrobku. Orientuje se v technických úskalích spojených s přípravou hlíny, jejím zdobením a uchováním rozpracovaného výrobku. Zvládne vyrobit výrobky z hlíny, dokáţe zpracovat zbytky hlíny, ozdobit hliněné kachlíky. Účastník se dokáţe zapojit do práce na společném díle (kachlíková mozaika). Zvládá závěrečné úpravy hlíny (vysychání, vypalování). Automaticky dodrţuje hygienické zásady při práci s hlínou.

Časová dotace: Přivítání, seznámení

5 minut

Ukázky různých druhů hlíny

10-15 minut

Vysvětlení specifik práce s hlínou, ukázky výrobků

10 minut

Obeznámení s technikami a pracovními pomůckami

10 minut

Názorné ukázky zdobení kachlíků a výroba kachlíků

50 minut

Výroba dílek dle vlastní fantazie

60-90 minut

Doba celkem (maximální)

160 minut

25

3.1.3 Malování na keramiku (3. 4. 2014) Keramická „zvonkohra“, rámování kachlíků, drátování Cíl: Cílem tohoto setkání bude seznámit účastníky s potřebnými pomůckami, materiálem, pouţíváním barev na keramiku, vysvětlit a naučit pouţívat zásady při míchání barev. Seznámit účastníka s technikou malování na keramiku, drátováním. Vysvětlit a názorně ukázat výrobu zvonkohry. Podpořit kreativní vnímání a představivost. Pro zájemce umoţnit lepení kachlíku na dřevěný rámeček nebo korek. Rozvinout cit pro barvu (vnímání barev, působení barev na člověka, vhodné kombinování barev atd.). Podpořit kreativitu při výrobě zvonkohry. Potřebný materiál: Drátky, kleštičky, rukavice, štětce, akrylové barvy (nemusí se uţ vypalovat), kalíšky na vodu a barvy, hadříky. Kachlíky z předešlého setkání, květináče, keramické střepy, vykrajované keramické tvary (kytičky, hvězdičky, ptáčky atd.), šňůrky, nůţky, dřevěné hranolky na základ mobilu a zvonkohry. Dřevěné rámečky na lepení kachlíků. Na ukázku hotové výrobky a obrázky s dalšími moţnostmi, jak mohou výrobky vypadat. Dále pak vzorníky barev a fotografie krajiny, bílé kachlíky podlepené korkem – na druhou stranu je moţno malovat, můţe slouţit jako podtácek.

Publikace pro inspiraci a ukázku, jak mohou výrobky vypadat: CHAVARRIE, Joaquim. Velká kniha keramiky: průvodce historií, materiály, vybavením a technikami ručního vytváření, vytáčení, výroby forem, vypalování výrobků v pecích a glazování hrnčířských výrobků a jiných keramických předmětů. Vyd. 3. Praha: Knihcentrum, 1999. 192 s. ISBN 80-86054-92-6. NAVARRTO, M. Pilar. Velká kniha dekorování keramiky: průvodce uměním dekorování keramiky – historie, materiály, pomůcky a techniky. Vyd. 1. Praha: Knihcentrum, 1997. 144 s. Umění a řemesla. ISBN 80-86054-20-9.

26

KÝROVÁ, Alena. Keramika pro malé i větší umělce. 3. vyd. Brno: Computer Press, 2003. sv. Dětská dílna. ISBN 80-251-0271-8. DUNAJ, Ľubomír. Drátování. 2. vyd., V AGEM 1. Praha: AGEM, 2011. 101 s. ISBN 97880-904972-0-7. CZYŢOVÁ, Iva. Drátované nápady. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 64 s. Šikovné ruce. ISBN 978-80-247-3305-0. Postup: Před příchodem účastníků si nachystáme stoly tak, aby odpovídaly počtu přihlášených. Pro kaţdého nachystáme rukavice, kalíšky na barvy, kalíšek se štětcem, hadřík a nůţky. Po stolech rozloţíme tak, aby vţdy vycházely na 4 účastníky vzorníky barev, jedny kleště a drátky, dále pak na podnosech různé vykrajované keramické tvary a střepy, šňůrky a dřevěné hranolky. Na samostatný stůl rozloţíme kachlíky z předešlého setkání. Na dalším stole vyskládáme akrylové barvy, kelímky na barvy, fény, na ukázku hotové výrobky a různé fotografie (jaro, léto, podzim, zima). Fotografie poslouţí na ukázku kombinací barev v přírodě. U stolu s barvami naskládáme přepravky, ve kterých budou uloţeny hrnky, vázičky, misky a květináče. Po příchodu a usazení účastníků se přivítáme a představíme. Vedoucí setkání seznámí účastníky s pomůckami, barvami a technikami zdobení keramiky. Dále ukáţe a vysvětlí na vzorníku barev a fotografiích vhodné kombinace barev. Seznámí s teorií barev a přechody barev a s působením barev na člověka. Rozdají se podepsané kachlíky účastníkům, kteří se zúčastnili předešlého setkání (Keramika I). Ti, kteří na předešlém setkání nebyli, si vyberou z kachlíků, které instruktor vyrobil při minulých kurzech. Připraveny budou hotové výrobky jako ukázka. Vzhledem k inspiraci přírodními motivy se účastníci budou drţet těchto témat. Zvláště ladění barev a přírodních tvarů. Zde je moţno podpořit volný prostor pro fantazii a tvůrčí zaujetí, které díky přírodním motivům má nekonečně moţností. Na základě vlastních představ si účastníci vyberou barvy, kterými budou chtít malovat a pokusí se malovat podle své fantazie. Hotové kachlíky se posbírají a přichystají na samostatný stůl k vyschnutí.

27

Pak vedoucí vysvětlí a názorně ukáţe, jak drátovat hliněné střepy a jak z drátku udělat očka na zavěšení u keramických tvarů. Účastníci si vyberou keramický květináč (květináče různých velikostí), který stejně jako kachlík namalují akrylovými barvami a nechají zaschnout. Vyberou keramické střepy či keramické tvary (kytičky, hvězdičky, atd.), které mohou také namalovat. Mezitím vyschlé kachlíky vedoucí kurzu k sobě přidrátuje naštípanými dráty. Vznikne tak kachlíková mozaika. V případě, ţe si účastníci namalovali více kachlíků, mohou si je po zaschnutí nalepit na podklad (dřevěný rámeček – moţnost zakoupení). Jakmile zaschnou keramické střepy a tvary, mohou si účastníci vyzkoušet drátování. Drátované střepy a tvary se zavěsí na šňůrky, které se protáhnout dírkou v květináči. Vznikne tak kachlíková zvonkohra. Předpokládané výstupy: Účastník se orientuje v potřebných pomůckách. Dokáţe vnímat působení barev na člověka. Umí si rozvrhnout jednotlivé kroky a na základě toho vybrat motivy a tvary, které k výrobě zvonkohry pouţije (volba přírodních motivů a odstínů umoţňuje citlivé odlišování jednotlivých odtónování a dává prostor fantazii). Dokáţe aplikovat zásady míchání barev při samostatné práci malování na keramiku. Umí pouţívat pomůcky k drátování a pouţít techniku drátování k výrobě zvonkohry. Automaticky pouţívá ochranné pomůcky. Dokáţe se uvolnit, hrát si a popustit uzdu fantazii. Do výsledného dílka umí zakomponovat vlastní citové naladění. Umí ocenit dílka ostatních účastníků i jejich vnitřní naladění.

Časová dotace: Přivítání

5 min

Seznámení s pomůckami, barvami

10 minut

Ukázka výrobků a seznámení s technikami zdobení keramiky

10 minut

Seznámení s teorií barev, působení barev na člověka

20 minut

Podpora fantazie, výběr barev

10 minut

Malování kachlíků

30 minut 28

Seznámení s technikou drátování, ukázka drátování

15 minut

Výběr a malování na květináč, střepy a keramické tvary

50 minut

Lepení kachlíků

10 minut

Drátování, výroba zvonkohry

30 minut

Doba celkem

180 minut

4.2

DRUHÝ OKRUH SETKÁNÍ

4.2.1 Malování na bavlnu (23. 10. 2014) Tisk na textil, práce s přírodninami, výtvarné textilní techniky Cíl: Cílem tohoto setkání bude seznámit účastníka s historií, výrobou a vlastnostmi bavlny. Představit a ukázat různé výtvarné techniky (malování pomocí barev, fixů, obtisk přírodnin) a pomůcky potřebné k malování na bavlnu. Seznámit s technikou patchwork. Představit další techniky zdobení bavlny (batika, barvení, atd.). Vysvětlit barevnou typologii a vhodné kombinování barev. Podpořit cit pro barvu a vnímání barev, které působí na člověka. Popsat výrobu patchworku z potištěných bavlněných kousků a vtáhnout účastníky do debaty týkající se plánování podoby společného díla. Podpořit kreativitu při samostatné práci. Potřebný materiál: Plátěné polštáře (15 ks), tašky (15 ks). Pro zájemce moţnost zakoupit prostírání, obaly na knihy, peněţenky, váčky atd. Voskový pastel, barvy a fixy na textil, fény, štětce, kalíšky, podloţky, hadříky, přírodniny (listy, kůra, klacíky atd.).

Publikace pro inspiraci a ukázku, jak mohou výrobky vypadat: KOCIÁNOVÁ, Ludmila, Linka, Miroslav a Nováková, Jaroslava. Nápady pro radost a užitek. Vyd. 1. Praha: Dita, 2001. 109 s. ISBN 80-85926-31-8. 29

BRÝDOVÁ, Monika. Hrátky s textilem: nejlepší nápady na originální oděvy. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 92 s. Výtvarné techniky. ISBN 978-80-251-3108-4. SKARLANTOVÁ, Jana a VECHOVÁ, Marie. Textilní výtvarné techniky. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2005. 208 s. ISBN 80-7238-319-1. BAŢANTOVÁ, Renata. Patchwork šitý na stroji. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. 144 s. Tradiční řemesla. ISBN 978-80-251-1862-7. SUDOVÁ, Květoslava. Patchwork. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 112 s. Výtvarný kurz. ISBN 978-80-247-2650-2. PROŠKOVÁ, Iva. Hrátky s patchworkem. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 118 s. Výtvarné techniky. ISBN 978-80-251-2010-1. Postup: Před příchodem účastníků si nachystáme stoly tak, aby odpovídaly počtu účastníků. Pro kaţdého nachystáme podloţku, kalíšek, štětce, hadřík a na podnosech (vţdy pro 6 účastníků) přírodniny (kůra, tvrdé listy, atd.), různě velká přírodní plátýnka a vzorník barev. Na samostatný stůl vyskládáme barvy, voskové pastely a fixy na textil a hotové výrobky na ukázku. Na další stůl vyskládáme plátěné polštáře, tašky, peněţenky, obaly na knihy, prostírání atd. Po příchodu účastníků a jejich usazení bude následovat uvítání a představení. Poté seznámení s materiálem - s bavlnou a jejími vlastnostmi, moţnostmi jejího zpracování. Historický exkurz pouţívání bavlny v lidové tradici. Instruktor vysvětlí, jaký bude úkol. Na plátně si vyzkoušet různé techniky barvení a tisku. Hotové výrobky budou k dispozici na ukázku. Kaţdý účastník vyrobí libovolný počet kusů, čtverce plátna obarví, popř. obtiskne, pomocí fénu vysuší. Polotovary se naskládají do přepravky, která se odveze do YMCA k sešití. Vznikne tak bavlněný dekorační patchwork. Poté, co si účastníci vyzkouší různé techniky, zvolí si, který další výrobek by si chtěli vyrobit. Předtištěné polotovary si vybarví barvami, v případě nepředtištěného polotovaru si mohou vyrobit polštář či tašku pomoci libovolné techniky, které si vyzkoušeli na malých kusech plátna. Pomocí fénu hotové výrobky dosuší.

30

Předpokládané výstupy: Účastníci tohoto setkání by měli opět prohloubit svůj vztah ke klasickému materiálu jako je bavlna. Budou se orientovat ve výtvarných technikách (malování, obtiskávání, batika, barvení, atd.) a ve volbě pomůcek potřebných k malování na bavlnu. Cílem je naučit se techniku patchwork a umět jí zakomponovat do společného díla. Znát vlastnosti bavlny, jak se vyrábí. Umět aplikovat poznatky z výkladu o typologii barev a vhodně kombinovat barvy při práci. Účastník dokáţe do svého díla vnést vlastní pocity, náladu a celkové rozpoloţení. Umí se zapojit do debaty a plánovat konečnou podobu společného díla. Má zájem podílet se na utváření příjemného klimatu ve společných prostorách. Kreativním způsobem dokáţe pracovat s materiálem. Časová dotace: Přivítání, seznámení

5 minut

Ukázka bavlníku, povídání o zpracování bavlny

10 minut

Ukázka fotografií, vzorník barev – seznámení s přechody barev

10 minut

Seznámení s teorií barev a působení na člověka

10 minut

Vysvětlení technik, ukázka výrobků, výběr plátýnek

15 minut

Malování na plátýnka

50 minut

Výběr polotovaru, malování, vysoušení

60-80 minut

Doba celkem

180 minut

4.2.2 Svíčky a jejich výroba (6. 11. 2014) Cíl: Cílem tohoto setkání bude seznámit s technikami výroby svíček (stáčení z medových plátů, výroba gelových svíček, svíček litých do skla, výroba parafínových svíček litím do formy a výroba recyklovaných svíček). Seznámit se s bezpečnostními zásadami spojenými 31

s výrobou svíček a upozornit na pouţívání ochranných pomůcek při práci s voskem. Seznámit s úskalím materiálu (tuhnutí gelu do deseti minut). Vysvětit postup výroby a naučit vyrobit stáčené svíčky z medových plátů. Seznámit s výrobou gelových svíček, popsat postup a ukázat moţnosti zdobení těchto svíček (upozorní na potřebu plánovat vzhled svíček – po zatuhnutí gelu není moţno vkládat další dekorativní prvky). Předvést výrobu a zdobení litých svíček, (upozorní na moţná nebezpečí). Potřebný materiál: Voskové mezistěny (pro kaţdého účastníka dva bloky medových plátů - velikost jednoho plátu A4), knoty, noţe, pravítka, podloţky, fén, misky, tvrzené knoty s podloţkou, gely na výrobu svíček, ohnivzdorné nádobky na gelové svíčky (tři nádobky pro kaţdého účastníka), barvy do vosků a gelů, aroma do vosků a gelů, vařič, hrnec s pokličkou (poklička se pouţije v případě, ţe by se gel nebo parafín vznítil), konvičky na zahřátí materiálů na výrobu svíček, voda, formy na lité svíčky, stearin, parafín, nůţky, hadříky, různé drobné ozdůbky do gelových svíček (mušličky, kamínky, klacíky, sušené ovoce, koření, písek, těstoviny, korálky, kávová zrna atd.).

Publikace pro inspiraci a ukázku, jak mohou výrobky vypadat: Svíčky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005. 48 s. Výtvarná dílna. ISBN 80-251-0855-4. ŠABATKA, Jaroslav. Svíčky: nové techniky. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 48 s. Šikovné ruce. ISBN 978-80-247-2675-5. MILLER, Marcianne. Fantazie gelových svíček: 35 vzrušujících a tvůrčích návrhů. Vyd. 1. Frýdek-Místek: Alpress, 2003. 96 s. ISBN 80-7218-862-3. ROTTENFUSSE, Roland. Světelné rituály se svíčkami: [návody k obřadům a meditacím: svíčky a spiritualita]. Vyd. 1. [Karviná]: TENNO, 2006. 152 s. ISBN 80-903592-5-6. OWEN, Cheryl. Originální svíčky: světlo a vůně pro hezký domov. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2004. 94 s. ISBN 80-249-0405-5. JANSEN, Kirstin a JANSEN, Silke. Gelové svíčky. Ostrava: Anagram, 2003. 31 s. TOPP; 2609. Materiál mix. ISBN 80-7342-010-4.

32

WESTERMAN, C. Kaila. Gelové svíčky: 40 originálních návrhů. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2003. 137 s. ISBN 80-249-0184-6. TITĚROVÁ, Jana. Domácí výroba svíček ze včelího vosku. Vyd. 1. Praha: Aves, 1999. Nestr. ISBN 80-238-4315-X. Postup: Před příchodem účastníků si nachystáme stoly tak, aby odpovídaly počtu. Pro kaţdého účastníka nachystáme podloţku, nůţ, nůţky, hadřík a dva bloky medových plátů, knoty a v miskách různé ozdoby do gelových svíček. Na samostatný stůl rozprostřeme různě velké voskové mezistěny, gely na výrobu svíček, různé barvy a aroma do vosků a svíček, ohnivzdorné skleničky, různé formy na lité svíčky, stearin a parafín. Na další stůl vyskládáme různé svíčky na ukázku. Po příchodu účastníků, jejich usazení, se všichni představíme. Hned na začátku setkání vysvětlíme bezpečnostní pravidla při práci a manipulací s vosky a gely. Následně vedoucí seznámí účastníky s potřebnými materiály (upozorní na úskalí materiálu - gel ztuhne do deseti minut, stearin chladne několik hodin) a potřebami na výrobu svíček. Vysvětlí postup výroby stáčených svíček z medových plátů. Rozdají se hotové svíčky na ukázku. Účastníci si zkusí vyrobit stáčené svíčky z medových plátů, které budou mít přichystané. Instruktor mezi tím u samostatného stolečku bude na vařičích rozpouštět různě barevné gely a bude připraven pomoci podle potřeby. Jakmile budou účastníci hotovi s výrobou svíček z medových plátů, vysvětlí vedoucí postup výroby a dekorace gelových svíček. Ukázky hotových výrobků budou k dispozici. Účastníci si vyberou tři skleněné nádoby na výrobu svíček. Vedoucí u stolečku s vařiči bude podle zájmu účastníků rozlévat z uzavíratelných konviček do ohnivzdorných pohárků rozpuštěné různě barevné gely. Účastníci si podle uváţení mohou přidat aroma, gely si budou přelévat do vybraných skleněných nádob. Skleněné nádobky si ozdobí podle své fantazie (na stolech budou mít přichystané různé korálky, kamínky, mušličky, koření atd. Nebo si mohou donést vlastní ozdoby, které chtějí ve svíčkách mít. V případě, ţe někdo bude chtít vícebarevné svíčky, je potřeba počkat na zatuhnutí gelu 10 minut. Aţ po této době je moţné přidat další barvu. 33

Při čekání na zatuhnutí gelu vedoucí vysvětlí postup a názorně předvede výrobu jednoduché formy na výrobu svíček. Při dalším čekání na zatuhnutí gelu vysvětlí i postup (příprava vosku, přidání stearinu, atd.) a názorně předvede výrobu a zdobení litých svíček. Na závěr je třeba znovu upozornit na bezpečnost práce při manipulaci s horkými vosky a gely. Upozornit na moţnost vznícení výrobních materiálů a vysvětlit, jak při vznícení postupovat (v případě, ţe by si účastníci chtěli svíčky vyrobit doma). Jakmile budou mít všichni hotové gelové svíčky, vedoucí předvede výrobu recyklovaných svíček. Na dalším vařiči bude rozpouštět různě barevné vosky z nevypálených svíček. Vosky se rozpustí v uzavíratelných konvičkách, ze kterých se bude vosk přelévat do kelímků. Opět je moţnost vyzdobit, přidat knot a následně zalít voskem. Bude na uváţení kaţdého, jaké svíčky si vyrobí, zda gelové, či voskové. Kaţdý si můţe vybrat tři sklenice. V případě zájmu o další výrobu svíček si můţe nádobky i medové pláty zakoupit. Svíčky lité do formy je potřeba nechat vychladnout několik hodin. Příprava kvalitní formy je časové náročná, od této výroby upustíme. Vedoucí pouze popíše, jak případně postupovat. Předpokládané výstupy: Svíčky jsou dnes populární zboţí, které se nabízí zvláště při příleţitosti různých trhů a jarmarků. Ruční práce je dnes ceněné zboţí. Účastníci si tedy vyzkouší, ţe mohou takovou svíčku s úspěchem vytvořit sami, popř. s dětmi. Je to příleţitost, jak trochu týmové zábavy a tvůrčí invence vnést do domácího prostředí. Účastník bude umět různé techniky výroby svíček (stáčení z medových plátů, výroba gelových svíček, svíček litých do skla, parafínových svíček, litých do formy, výroba recyklovaných svíček). Při samostatné práci s gelem či voskem se bude chovat opatrně dle instrukcí bezpečnostních zásad. Dokáţe se orientovat v úskalí materiálu (tuhnutí gelu 10 minut) a vyrobit svíčky pomocí různých technik. Časová dotace: Přivítání, seznámení

5 minut

Seznámení a upozornění na úskalí materiálů

10 minut

Vysvětlení, ukázka výroby svíček z medových plátů

10 minut

34

Výroba svíček z medových plátů

30 minut

Vysvětlení, ukázka výroby gelových svíček

20 minut

Výroba gelových svíček do skleněných nádob

60 minut

Vysvětlení, ukázka výroby litých a recyklovaných svíček

15 minut

Výroba recyklovaných svíček do skleněných nádob

30 minut

Celková doba

180 minut

4.2.3 Výroba adventního věnce a vánoční výzdoby (20. 11. 2014) Cíl: Cílem bude příprava adventní výzdoby z vlastních zdrojů. Je dobré začít připomenutím na odkaz slavení Vánoc v minulosti, na tradice adventu a na jeho zvyky. Vysvětlit a ukázat techniky výroby a zdobení adventního věnce a vánočních ozdob z přírodních materiálů. Podpořit kreativní projev. Umoţnit samostatnou výrobu věnce a ozdob. Vytvořit prostor pro diskuzi účastníků – jejich domácí tradice, zvyky. Podpořit zájem o aktivní utváření příjemné atmosféry. Potřebný materiál: Jmelí, chvojí, různé velikosti polystyrenových a slaměných korpusů, tavné pistole a náhradní náplně. Špejle, přírodniny (šišky, klacíky) sušené plody (pomeranče, jablka, šípky), koření (badyán, skořice) nůţky, dráty na chvojí, drátky vázací, kleště, lepidlo, papíry, svíčky z bodce pod svíčky. Barvy ve spreji, stuhy. Publikace pro inspiraci a ukázku, jak mohou výrobky vypadat: HETTINGER, Gudrun. Dekorace svíček: vánoční motivy. 1. vyd. Uherské Hradiště: CFA+H, 2002. 30 s. Kreativní kniha. Materiál-mix. ISBN 80-86609-04-9.

35

HERYNEK, Petr. Lidové vánoční ozdoby. Vyd. 1. Praha: Argo, 2010. 110 s. ISBN 978-80257-0353-3, HERYNEK, Petr. České Vánoce. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 159 s. ISBN 80247-0760-8. WOOD, Dorothy. Výrobky z přírodních materiálů: doplňky z přírodnin pro radost: [více než 25 nápaditých dekorací]. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2006. 103 s. ISBN 80-249-0711-9. LUKÁČOVÁ, Markéta. Vánoční inspirace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008. 140 s. ISBN 978-807367-441-0. ZINDELOVÁ, Michaela a kol. Česká vánoční kniha: obyčeje, zvyky, koledy, výzdoba, recepty a mnoho dalšího. V Praze: XYZ, 2010. 338 s. ISBN 978-80-7388-250-1. BESTAJOVSKÝ, Martin. Velká kniha lidových obyčejů a nápadů pro šikovné ruce. 2. souborné vyd. Brno: Computer Press, 2008. 256 s. ISBN 978-80-251-1974-7. KAENDERS, Gudrun. Kouzelné dekorace z přírodních materiálů: inspirativní nápady. Ostrava: Anagram, 2007. 30 s. Topp; 3498. ISBN 978-80-7342-126-7. ŠMIKMÁTOROVÁ, Pavla. Nápady na podzim a zimu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. 80 s. Výtvarná inspirace. ISBN 978-80-251-1785-9. DVOŘÁKOVÁ, Lucie. Originální věnce a přírodní dekorace: nadčasové, stylové, nevšední i elegantní: dílna nápadů. 1. vyd. Brno: CPress, 2012. 104 s.ISBN 978-80-264-0037-0. Postup: Před příchodem účastníků si nachystáme stoly tak, aby odpovídaly počtu účastníků. Pro kaţdého nachystáme podloţku, nůţky, tavnou pistoli, vázací drátky, dráty na chvojí, čtyři bodce pod svíčky. Vţdy pro skupinku čtyř účastníků nachystám podnosy s 1 kusem kleští, balíček špejlí, stuhy, přírodniny, sušené plody a koření. Nakonec pro kaţdou skupinku rozmístíme přepravky s chvojím. Na samostatný stůl vyskládáme náhradní náplně do tavných pistolí, barevné spreje, hotové adventní věnce, věnečky, šiškové kytice atd. Po příchodu a usazení účastníků se přivítáme a představíme. Pak vedoucí odkáţe na vánoční tradice a jejich zvyky v minulosti, zdobení vánočního stromku, vznik adventního 36

věnce. Popíše a názorně ukáţe výrobu věnce – vázání chvojí na korpus. Vysvětlí pouţívání tavné pistole a názorně ukáţe, jak navázat přírodniny na drátky. Poté vysvětlí postup, jak postupovat při navazování chvojí, jmelí a dalších přírodnin. Jakmile jsou účastníci seznámeni s postupem práce, pro inspiraci a na ukázku jsou rozdány některé hotové výrobky, popř. z uvedených publikací fotografie různých výrobků a věnců. Účastníci si vyberou velikost a materiál korpusu na adventní věnec a zkusí si na něj navazovat chvojí. Jakmile si naváţí chvojí, umístí si na své věnce bodce na svíčky a zkusí navázat přírodniny, kterými adventní věnce ozdobí. Mohou místo navazování přírodnin pouţít tavnou pistoli, kterou lze přilepit koření, kousky sušeného ovoce, mašličky, atd. Je moţné také u samostatného stolu přestříkat přírodniny i celé věnce barvami ve spreji. Jakmile jsou hotové adventní věnce, je moţné přistoupit k výrobě ozdob z přírodnin (kytice ze šišek, závěsné dekorace ze jmelí a chvojí ozdobené pentlemi či navázanými šiškami, atd.). Nakonec všichni společně vyzdobí jídelnu (věnečky na stůl, závěsy ze jmelí a chvojí do oken a dveří). Předpokládané výstupy: Kurz vánoční výzdoby by měl přispět k většímu důrazu na advent jako čas přípravy, který můţe být zhodnocen aktivním přístupem k vytváření atmosféry tohoto svátečního času. Je to příleţitost k zapojení více lidí (kolektiv, rodina) do přípravy k výrobě tradičních předmětů a výzdoby, a tím k uţšímu sepjetí s tradicí. Je to čas, který byl v minulosti proţíván v pospolitosti. Výroba uvedených předmětů se můţe stát i záţitkovým setkáním, které cíleně takový přístup umoţňuje. Je tedy dobré vytvořit prostor pro moţnost diskutovat na dané téma. Účastníci se dokáţí podílet na utváření příjemné atmosféry Vánoc, zvládnou techniku při výrobě adventního věnce a vánočních ozdob. Mají zájem se podílet na výzdobě společných prostor. Budou se hlouběji orientovat v období adventu – (historie vánočních stromků, zvyky, názvy nedělí - bronzová, stříbrná a zlatá).

Časová dotace: Přivítání, seznámení

5 minut

Povídání o adventu

10 minut 37

Ukázka výrobků, vysvětlení a předvedení vázání chvojí

10 minut

Vázání chvojí na korpus

40 minut

Ukázka a seznámení s vhodnými kombinacemi barev

5 minut

Seznámení s technikou a názorná ukázka navazování přírodnin

10 minut

Navazování přírodnin, zdobení adventního věnce

40 minut

Výroba vánoční výzdoby a výzdoba jídelny

60 minut

Doba celkem (maximálně)

180 minut

38

5. ZÁVĚR Hlavním důvodem vytvoření projektu bylo propojení zájmového vzdělávání se zaměstnaneckými benefity. Vytvořit soubor kurzů zájmového vzdělávání pro YMCA Olomouc jako zakázku pro Ţelezniční polikliniku Olomouc. Projekt jsem rozdělila do dvou částí: teoretické a praktické. Teoretickou část jsem rozdělila do samostatných kapitol, ve kterých popisuji vznik a vývoj organizace YMCA ve světě, v České republice a v Olomouci. Dále jsem se zabývala pojmy volný čas a zájmové vzdělávání. V praktické části jsem představila projekt Kurzy rukodělných prací pro dospělé. Soubory kurzů mohou poslouţit také jako manuály pro vedoucí, kteří budou chtít uskutečnit jednorázová setkání v rámci YMCA, a to prostřednictvím internetových stránek „kurzy na míru“ - www.olomouc.ymca.cz. YMCA Olomouc můj projekt přijala. Momentálně jsou stránky v rekonstrukci. Manuály jsou vypracovány tak, aby vedoucí kurzu věděl, co je potřeba si připravit, jak by měl vypadat průběh setkání, jaké jsou cíle a předpokládané výstupy účastníků. Při tvorbě projektu jsem vycházela z vlastních zkušeností, pracovala jsem v YMCA Olomouc jako dobrovolník a všechny uvedené aktivity jsem si na místě vyzkoušela. Projekt v podstatě odpovídá trendům současné doby, kdy si větší podniky uvědomují, ţe o dobré pracovníky je třeba se starat nad rámec finanční odměny, aby zaměstnanci neodcházeli ke konkurenci. Peněţní ohodnocení nemusí být prioritní. Jde nejen o pracovní výkon, ale i o pěstování přátelského lidského souţití a spolupráce, o vztah mezi sebou navzájem. Vztah věrnosti k firmě, systém plné angaţovanosti ve prospěch celku i moţnost vlastní seberealizace pěstoval před 2. světovou válkou Tomáš Baťa. Základní pilíře tohoto systému by měly být propojené – výchova, vzdělání a seberealizace v práci i volném čase. Hledat takové cesty je moţné právě prostřednictvím různých zaměstnaneckých benefitů. Od sportovních, relaxačních – i zájmově vzdělávacích. K tomu by mohl poslouţit i tento projekt.

39

6. POUŽITÁ LITERATURA DUDA, Jiří. Zaměstnanecké výhody v systému motivace zaměstnanců = Employee benefits in the system of employee motivation: monografie. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. 64 s. Folia Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. Facultas Oeconomica. ISBN 80-7157-895-9. HÁJEK, Bedřich, HOFBAUER, Břetislav a PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogické ovlivňování volného času: současné trendy. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. 239 s. ISBN 978-80-7367-473-1. HÁJEK, Bedřich, HOFBAUER, Břetislav a PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2003. 105 s. Texty pro distanční vzdělávání. ISBN 80-7290-128-1. HYNEK, Jaroslav, ed. YMCA v proměnách času: sborník z konference: [13. října 2010, Národní památník na Vítkově, Praha. Praha: YMCA v České republice, ©2011. 55 s. ISBN 978-80-260-0775-3. KOTÁSEK, Jiří, ed. et al. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: bílá kniha. [Praha]: Tauris, 2001. 98 s. ISBN 80-211-0372-8. PÁVKOVÁ, Jiřina et al. Pedagogika volného času. 3. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2002. 231 s. ISBN 80-7178-711-6. PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011: daňové pojistné režimy benefitů, čili jak zaměstnancům poskytovat více s menšími náklady pro zaměstnavatele i zaměstnance. Praha: Leges, 2011. 240 s. Praktik. ISBN 978-80-87212-66-0. SKOVAJSA, Marek a kol. Občanský sektor: organizovaná občanská společnost v České republice. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. 372 s. ISBN 978-80-7367-681-0. SPOUSTA, Vladimír. Teoretické základy výchovy ve volném čase: (Úvod do studia pedagogiky volného času). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1994. 183 s. ISBN 80-2101007-X. ŠERÁK, Michal. Zájmové vzdělávání dospělých. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. 207 s. ISBN 978-80-7367-551-6.

40

7. INTERNETOVÉ ZDROJE Udělení titulu „Organizace uznaná MŠMT pro oblast práce s dětmi a mládeţí“. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, mládeţe a tělovýchovy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. © 2013 – 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mladez/udeleni-titulu-organizace-uznana-msmt-pro-oblast-praces?highlightWords=YMCA Kola pro Afriku. YMCA OLOMOUC. YMCA Olomouc [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.olomouc.ymca.cz/kola-pro-afriku/ Kontakt. YMCA OLOMOUC. YMCA Olomouc [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.olomouc.ymca.cz/kontakt/ O nás. YWCA V ČESKÉ REPUBLICE. YWCA v České republice [online]. © 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.ywca.cz/?page_id=4 Info o YMCA. YMCA V ČR. YMCA v České republice [online]. © 2008 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.ymca.cz/info-o-ymca/ YMCA. YMCA [online]. © 2013 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.ymca.int/ Who We Are. WORLD ALLIANCE OF YMCAS. YMCA International [online]. © 2013 [cit. 2013-09-04]. Dostupné z: http://www.ymca.int/who-we-are/ YMCA Country Profiles. WORLD ALLIANCE OF YMCAS. YMCA International [online]. © 2013 [cit. 2013-09-04]. Dostupné z: http://www.ymca.int/where-we-work/ymca-countryprofiles/ YMCA Historical Figures. WORLD ALLIANCE OF YMCAS. YMCA International [online]. © 2013 [cit. 2013-09-04]. Dostupné z: http://www.ymca.int/who-we-are/history/ymcahistorical-figures/

41

8. PŘÍLOHY (1) Gorge Williams54 Narodil se v hrabství Somerset v Anglii 11. října 1821. Roku 1836 se přestěhoval do Londýna, kde pracoval jako soukeník. 6. října 1844 zaloţil s dalšími deseti mladíky první organizaci YMCA, aby pomohl mladým lidem, kteří jsou „ztraceni“ v přelidněném prostředí anglických měst. Ty si zval k sobě domů, kde se předčítala Bible a všichni se společně modlili. Chtěl tak působit na duchovní stav těchto mladých lidí, které seznamoval s vírou. Záměrem bylo přispět k vzájemné pomoci, pokusit se zlepšit stav společnosti a hodnotně trávit volný čas. V roce 1894 byl Williams pasován královnou Viktorií na rytíře. Městská rada Londýna jej jmenovala čestným občanem města za jeho ţivotní dílo. Sir Georgie Williams je pohřben v katedrále svatého Pavla. (2) Henry Dunant55 Zakladatel Ţenevské YMCA. Organizoval modlitební skupiny a studium Bible. Byl důleţitou osobou při rozvoji organizace v mezinárodní hnutí. Stal se mluvčím a aktualizoval práci YMCA na celém světě. Navštěvoval a pomáhal nově vznikajícím skupinám po celé Evropě a severní Africe. Roku 1852 odpovídal za celou síť YMCA v téměř 30 různých městech. Henry Dunant zaloţil ţenevskou YMCA a byl jejím sekretářem. Propagoval globální hnutí s mezinárodní centrálou. V Paříţi se na jeho návrh konala r. 1855 konference. Byl zakladatelem Mezinárodního výboru Červeného kříţe a stal se nositelem první Nobelovy ceny za mír v roce 1901. (3) John R. Moot56 Od roku 1888 tajemník meziuniverzitní YMCA v USA a Kanady. Během světové války přijal post generálního tajemníka Mezinárodního výboru, ze které se později stala Světová aliance YMCA, kde působil jako prezident.

54

http://www.ymca.int/who-we-are/history/ymca-historical-figures/ Tamtéţ. 56 Tamtéţ. 55

42

Moot organizoval světové studentské křesťanské federace a jako generální tajemník organizoval celostátní studentské hnutí v Indii, Číně, Japonsku, Austrálii, Novém Zélandu, severní a východní Evropě. Za práci při vytváření a posilování mezinárodních protestantských křesťanských organizací, které fungovaly na podporu míru, mu byla udělena v roce 1946 Nobelova cenu za mír. (4) James Naismith57 Vysokoškolský pedagog. Proslavil se jako zakladatel sportovní disciplíny – basketbal. V roce 1891 pracoval jako učitel tělesné výchovy a zodpovídal za fyzickou přípravu na mezinárodní tréninkové škole, kterou pořádala YMCA ve Springfieldu. Naismith reagoval na výzvu, aby navrhl novou míčovou hru, která bude zajímavá, bude se snadno učit a dá se provozovat v menších prostorách, především v tělocvičně během zimy. Po několika pokusech, kdy kombinoval a slučoval různé míčové hry, Naismith nakonec představil studentům míčovou hru, která měla 13 základních pravidel. Připevnil dva staré koše do obou konců tělocvičny, vysvětlil pravidla a rozdělil hráče do dvou skupin po devíti. 21. prosince roku 1891 se poprvé v historii hrál basketbal. Tato míčová hra se stala velice oblíbeným a rozšířeným sportem a roku 1936 byl basketbal zařazen i na olympijské hry (5) YMCA ve světě58 Afrika

Angola, Ethiopie, Gambie, Ghana, Keňa, Libérie, Madagaskar, Nigérie, Senegal, Sierra Leone, Jiţní Afrika, Tanzanie, Togo, Zambie, Zimbabwe

Asie a Pacifik

Austrálie, Bangladéš, Čína, Indie, Indonésie, Japonsko, Korea, Macau, Malajsie, Myanmar, Nepál, Nový Zéland, Pákistán, Filipíny, Singapur, Srí Lanka, Tchaj-wan, Thajsko, Vietnam

Kanada

57 58

http://www.ymca.int/who-we-are/history/ymca-historical-figures/ http://www.ymca.int/where-we-work/ymca-country-profiles/

43

Evropa

Bělorusko, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Anglie, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Německo Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Makedonie, Malta, Moldavsko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Rusko, Skotsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Ukrajina, Wales

Latinská

Argentina, Aruba, Bahamy, Barbados, Belize, Bolívie, Brazílie, Kuba,

Amerika a

Chile, Kolumbie, Dominikánská republika, Ekvádor, Guatemale,

Karibik

Guyana, Haiti, Honduras, Jamaica, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraquay, Peru, Trinidad a Tobago, Uruguay

Blízký východ

Egypt, Jordán, Libanon,

Spojené státy americké

(6) Letáky k projektu

44

45