Adaptační kurzy pro středoškoláky

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Adaptační kurzy pro středoškoláky Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. Helena Fejfarová

Ing. Vendula Bartoňová

Brno 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Adaptační kurzy pro středoškoláky vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendlovy univerzity v Brně. Brno, dne.…………………………… Podpis studenta……………………...

Na tomto místě bych ráda poděkovala mé vedoucí práce Mgr. Heleně Fejfarové za odborné vedení při psaní bakalářské práce. Dále děkuji mým přátelům za připomínky, nápady a povzbuzení při psaní této práce.

ABSTRAKT Práce se zabývá adaptačními kurzy pro budoucí studenty střední školy. Definuje problematiku adaptačních kurzů a s nimi souvisejícími pojmy jako adaptace, zážitková pedagogika, hra a motivace. Přibližuje historii vzniku těchto kurzů a jejich cíle. Cílem práce je seznámit se s přípravou adaptačního kurzu, jeho realizací a podrobněji se samotným programem. Součástí práce je také analýza těchto kurzů z pohledu instruktorů. Dále práce popisuje klady a zápory adaptačních kurzů, které přináší svým účastníkům. Klíčová slova: Prázdninová škola Lipnice, adaptační kurz, zážitková pedagogika, hra.

ABSTRAKT This bachelor thesis deals with the adaptation courses for future middle school students. The work defines the issue of adaptation courses and related concepts, such as adaptation, experiential learning, playing and motivation. It shows the history of these courses and their goals. The goal is to become familiar with the preparation of adaptation course, its realization and in detail with the program itself. The work also includes analysis of these courses from instructors perspective. It also identifies pros and cons of adaptation courses, which adaptation courses bring to its participants. Keywords: Summer School Lipnice, adaptation course, experiential learning, game.

OBSAH OBSAH ............................................................................................................................... 1 1 ÚVOD......................................................................................................................... 2 2 CÍL PRÁCE................................................................................................................. 3 3 METODIKA PRÁCE .................................................................................................... 4 3.1 Složení respondentů podle identifikačních údajů ......................................... 5 4 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ............................................................... 6 4.1 Střední vzdělání................................................................................................ 6 4.2 Vymezení pojmu zážitková pedagogika ......................................................... 6 4.3 Význam zážitkové pedagogiky ........................................................................ 8 4.4 Adaptační kurz ................................................................................................. 8 4.5 Historie adaptačních kurzů............................................................................. 9 4.5.1 Prázdninová škola Lipnice ........................................................................ 9 4.5.2 Projekt GO .............................................................................................. 10 4.5.3 Hnutí GO!................................................................................................ 11 4.6 Principy adaptačních kurzů .......................................................................... 11 4.7 Cíle adaptačních kurzů.................................................................................. 12 4.8 Program adaptačního kurzu ......................................................................... 13 4.8.1 Dělení her................................................................................................ 15 5 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 18 5.1 Adaptační kurzy na Obchodní akademii Šumperk .................................... 18 5.2 Příprava adaptačního kurzu ......................................................................... 19 5.2.1 Volba šéfinstruktora ................................................................................ 19 5.2.2 Výběr týmu............................................................................................... 20 5.2.3 Téma a cíl kurzu ...................................................................................... 20 5.2.4 Výběr místa kurzu.................................................................................... 21 5.2.5 Simulace her............................................................................................ 21 5.2.6 Program kurzu......................................................................................... 23 5.2.7 Materiální zajištění kurzu........................................................................ 25 5.3 Realizace adaptačního kurzu ........................................................................ 25 5.4 Obecné zhodnocení realizovaných adaptačních kurzů z pohledu instruktorů................................................................................................................. 27 5.4.1 Analýza cílů adaptačních kurzů z pohledu instruktorů ........................... 30 6 DISKUZE .................................................................................................................. 33 7 ZÁVĚR ..................................................................................................................... 36 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................. 37 9 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ................................................................. 39 10 SEZNAM PŘÍLOH ..................................................................................................... 39 11 PŘÍLOHY ................................................................................................................. 40 11.1 Příloha č. 1: Dotazník .................................................................................... 40 11.2 Příloha č. 2: Zvířetník profesora Péráka ..................................................... 44 11.3 Příloha č. 3: Aréna ......................................................................................... 45 11.4 Příloha č. 4: Vyplněný dotazník zpracovatelem bakalářské práce ........... 46 11.5 Příloha č. 5: Rozhovor ................................................................................... 49 11.6 Příloha č. 6: Podrobný program kurzu........................................................ 52

1

1

ÚVOD

Každý z nás si prošel a prochází ve svém životě spoustou změn. Pro žáky základní školy je touto změnou přestup ze základní školy na školu střední, střední odbornou či učiliště. Převážná většina žáků spolu strávila 9 let na základní škole. Po této době se jejich cesty rozchází a každý z nich stojí před otázkou, kterou cestou se vydají dále, čemu se chtějí v budoucnu věnovat. Na základě těchto úvah si vybírají typ navazujícího studia. Pro některé je touto volbou střední škola, pro jiné zase učiliště. Jedno však mají všichni společné, dostávají se do nového kolektivu. Po přijetí na novou školu se najednou ocitnou mezi neznámými tvářemi a navazování nových kontaktů či přátelství nemusí být po každého jednoduché. Ne každý přijde mezi své nové spolužáky a řekne: „Ahoj, já jsem Jana.“ a začne konverzaci. Některým navázání nových kontaktů trvá mnohem déle. Školám je tento problém znám, a proto se většina z nich snaží novým žákům nástup do školy ulehčit. Tímto ulehčením je pro žáky adaptační kurz, který je schopen v krátkém časovém intervalu tento problém vyřešit. Kurz probíhá na začátku školního roku. Studenti se po absolvování takového kurzu navzájem znají a odpadá tak problém složitého navazování kontaktů v nové třídě. Přátelské klima ve třídě je utvořeno mnohem dříve, než studenti začali své studium na nové škole.

2

2

CÍL PRÁCE

Hlavním cílem práce je seznámit se s účelem realizace adaptačních kurzů a dále ukázka adaptačního kurzu od počátku do konce. Součástí práce bude ověření užitečnosti kurzů z pohledu pořadatelů, a to formou dotazníku. Dílčím cílem teoretické části je vysvětlení pojmu zážitková pedagogika, který je úzce spjat s těmito kurzy. Důležitým bodem je seznámit se s historií kurzů, na což navazují také cíle kurzů a hlavní hypotézy. Nedílnou součástí je nástin programové části kurzu a s tím související jeden z nejdůležitějších pojmů kurzu a tím je „hra“. Adaptační kurzy probíhají v dnešní době na mnoho školách, přičemž mnoho těchto škol si kurzy organizuje z vlastních sil, tedy z vlastních řad studentů. Jedním z cílů praktické části je organizace adaptačního kurzu s vysvětlením jednotlivých fází, jako např. volba šéf-instruktora týmu, výběr tématu a místa, program, materiální zajištění, příprava na kurz, a především jeho realizace. Dalším z cílů praktické části je analýza adaptačních kurzů z pohledu instruktorů, přičemž s jedním z instruktorů byl proveden rozhovor na toto téma. V závěru této práce je zhodnocena užitečnost a přínos adaptačních kurzů pro studenty prvních ročníků středních škol spolu s jejich klady a zápory.

3

3

METODIKA PRÁCE

Práce je rozdělena na dvě části. První část se zabývá teoretickou stránkou dané problematiky. Na poznatky z první teoretické části navazuje část druhá – praktická, která je zaměřená na organizaci a průběh samotného adaptačního kurzu pro budoucího studenta určité střední školy. V teoretické části je přiblížen samotný pojem adaptace, adaptační kurzy, zážitková pedagogika. Rozebrána je historie adaptačních kurzů a definovány jejich cíle. Velmi důležité je dělení her, které je důležité pro samotné sestavení programu. Poznatky týkající se teoretické části čerpají z odborných publikací a především Internetových zdrojů. Pro zpracování teoretické části byla použita metoda analýzy, komparace a syntézy informací z dostupné odborné literatury. Pro praktickou část je klíčovým bodem rozbor organizace adaptačního kurzu pořádaného pro Obchodní akademii Šumperk, v rámci kterého se podíváme na kurz od jeho počátku až do konce. Pro druhou část je klíčovým bodem tvorba dotazníku týkajícího se adaptačních kurzů. Dotazník (viz Příloha č. 1) byl zpracován za pomoci Microsoft Word. Všechny otázky jsou uzavřené pro snadnější a hlavně rychlejší odpověď. Pouze v případě dvou otázek je možné dopsat další možnost odpovědi. Při tvorbě otázek se vycházelo z hlavních hypotéz Hnutí GO, které jsou přiblíženy v teoretické části a cílů, které jsme si stanovili při přípravě samotného kurzu. Dotazníky byly rozeslány osobám z databáze Obchodní Akademie Šumperk. Celkem byl dotazník odeslán na 38 e-mailových adres, které patří minulým či stávajícím instruktorům výše uvedených kurzů. Rozbor údajů z dotazníku je rozdělen na několik ucelených částí, tak, aby byla konečná analýza přehledná a srozumitelná. Při analýze jsou použity jednoduché matematické úkony, jako suma a vyjádření procentního podílu. Konečné hodnoty jsou zaznamenány v tabulkách a výsečových grafech. Výsečové grafy byly použity pro svou přehlednost. Závěrem praktické části je rozhovor k dané problematice s jedním z dlouhodobých instruktorů těchto kurzů. Celé znění rozhovoru je v příloze č. 5. Rozhovor není podrobněji metodologicky zpracován, spíše si klade za cíl přiblížit čtenáři povahu adaptačních kurzů prostřednictví subjektivního pohledu instruktora s letitou praxí. Závěrečné kapitoly jsou věnovány shrnutí výsledků získaných z dotazníkového šetření a rozhovoru a zhodnocení celé práce jako celku.

4

3.1 Složení respondentů podle identifikačních údajů Složení respondentů bylo zjištěno na základě dvou identifikačních otázek a je charakterizováno v následujících odstavcích. 1. Podle pohlaví Celkový soubor představuje 17 respondentů. V dotazníkovém šetření převažovaly ženy, jež byly ochotnější vyplnit dotazník. Zúčastnilo se 10 žen, v relativním vyjádření 58,82 % a 7 mužů, v relativním vyjádření 41,18 %. 2. Podle věku Respondenti byli podle věku rozděleni do čtyř intervalů o rozpětí 10 let. Složení je patrné z následujícího grafu.

1 ; 5,88 %

1 ; 5,88 % do 19 let 20 až 29 let 30 až 39 let 40 let a více

4 ; 23,53 %

11 ; 64,71 %

Pozn. První údaj značí počet respondentů, druhý údaj procentní podíl

Obr. 1: Složení respondentů podle věkové kategorie (Zdroj: vlastní výpočet) Věkové intervaly byly vybrány na základě vlastních zkušeností. Instruktorem se může stát pouze student, absolvent nebo vyučující. Proto je první hranice do 19 let a poslední 40 let a více. Horní věková hranice je nízká především z důvodu, že nepředpokládáme, že by se instruktorem, vzhledem k náročnosti, stala osoba starší. Nejvíce respondentů je ve věkovém rozmezí 20 – 29 let, a to 64,71 % (11 respondentů). Pouze 5,88 % respondentů se nachází ve věkové kategorii do 19 let a 40 let a více. 23,53 % respondentů spadá do kategorie 30 až 39 let. 5

4

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY

4.1 Střední vzdělání Dle Školského zákona (Zákon č. 561/2004 Sb.) rozvíjí střední vzdělávání vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti. Střední vzdělávání se uskutečňuje ve středních školách, které poskytují tzv. postobligatorní vyšší sekundární vzdělávání. Tím je míněn středoškolský stupeň vzdělání, který navazuje na povinnou školní docházku. Víceletá gymnázia (resp. jeho nižší ročníky, od primy po kvartu) poskytují také nižší sekundární vzdělávání, které je součástí povinného vzdělávání a odpovídá rozsahu učiva druhého stupně ZŠ. (Střední, 2012)

4.2 Vymezení pojmu zážitková pedagogika Dle Jiráska (2004) je zážitková pedagogika analýza takových výchovných procesů, které pracují s navozováním, rozborem a reflexí prožitkových událostí za účelem získání zkušeností přenositelných do dalšího života. Cíle takových výchovných procesů mohou být vytyčovány a dosahovány v různorodém prostředí (školním i mimoškolním, přírodním i kulturním), v rozmanitých sociálních skupinách (diferencovaných věkem, sociálním statusem, profesním postavením či dalšími demografickými faktory) a naplňovány nejrůznějšími prostředky (hrami všech typů, modelovými situacemi, tvořivostními a dramatickými dílnami, besedami a diskusemi, fyzicky i psychicky náročnými výzvovými situacemi, sebepoznávacími i k týmové spolupráci směřujícími aktivitami). Pro zážitkovou pedagogiku je prožitek vždy pouhým prostředkem, nikoliv cílem. Cílem pro ni zůstává starořecký výchovný ideál, všestranný rozvoj k harmonii směřující osobnosti. Pro zážitkovou pedagogiku je typické zakotvení prožitku do jeho širších souvislostí. Tedy nejenom vyvolání prožitku, ale především znalost cílů navozování prožitkových situací, zpracování prožitku a jeho převedení do zkušenosti, která může být opětovně využita. (Jirásek 2004) 6

Hanuš a Chytilová (2009) uvádí následující znaky prožitku: -

Nenahraditelnost v lidském životě. Zaměřujeme se na jednotlivou, jedinečnou událost, časově i prostorově ohraničenou.

-

Jedinečnost prožitku spočívá v nemožnosti zaměnit jeden za druhý, v nemožnosti nahrazení jedné události jinou.

-

Individuálnost prožitku. Každý z nás prožívá danou situaci jinak, dle svého, na základě individuálně rozvinutých složek osobnosti a dřívějších zkušeností.

-

Nepřenositelnost z jednoho individua na druhé. Zážitek ze hry přenesený na posluchače se nikdy nestane zážitkem posluchačovým, a to i přes největší možnou míru empatie a snahy po přijetí.

-

Intencionálnost prožitku. Prožitek je neoddělitelný od svého obsahu, sounáležitost prožívajícího jedince a prožívané události.

-

Komplexnost při získávání prožitku. Prožití nemůžeme zúžit na racionální či emocionální zaujetí.

Zážitková pedagogika se snaží motivovat žáka k vnitřní aktivitě, aktivnímu konání, jehož smyslem je dosažení vytčeného-zadaného-domluveného cíle. Při řešení tohoto konkrétního cíle chceme vyvolat co největší „zážitek“. Ne však zážitek ve smyslu užívání si, ale zážitek ve smyslu aktivního prožití nesnází, nástrah, konfliktů a jejich řešením setkání, pochopení, spolupráce, z dosažení cíle úkolu. Tedy zážitek, pozitivní i negativní, je cestou k dosažení vytčeného cíle výchovy. (Hanuš, Kubala, 2012) Krauter (2001) uvádí hlavní metody zážitkové pedagogiky, které tvoří dohromady jeden otevřený systém: -

Metodu motivace – cílené motivování účastníků kurzu – maximální aktivita, velká intenzita a dynamika.

-

Metodu dramaturgie – promyšlená skladba programů a her a jejich neustálá interakce ve vztahu k zamýšlenému cíli.

-

Metoda ovlivňování osobnosti prostřednictvím situací – hra, role, příběh, děj, tvořivost, myšlení, riziko, meditace apod.

-

Metoda výrazových prostředků – hudba, barvy, pohyb, světlo-tma, přírodamístnost, vůně, ticho apod.

7

-

Metoda využití skupinové dynamiky – oněch proudů, které v našich nejhlubších JÁ proletí jak svěží horský vzduch a naše hodnoty, postoje, zájmy, potřeby získají novou dimenzi.

-

Metoda zpětné vazby – anketa, test, hitace, review, asociace, obrazy, apod.

4.3 Význam zážitkové pedagogiky Dle Havlátové (2009) pracuje zážitková pedagogika se zkušeností účastníků v novém – pro ně dosud neozkoušeném – prostření. Krátkodobě vzniká „jiná každodennost“, která klade na jedince požadavky, kterým se může jedinec, na rozdíl od svého dosavadního života, tak jednoduše vyhnout. Současně se jedná o požadavky, které lze splnit jen v rámci skupiny. Psychicky a fyzicky náročné programy mají také svou preventivní funkci. Vyžadují totiž plnou koncentraci účastníků, takže už účastníci necítí potřebu souběžně vyvíjet svůj soukromý program. Proto jsou tyto projekty vhodné také pro mládež z rizikových skupin. To ovšem předpokládá zásadní souhlas jednotlivců s účastí na projektu. Můžeme pozorovat, že lidé, kteří při jiných akcích sotva zachovávají nějakou disciplínu, se v náročných programech chovají většinou velmi disciplinovaně. Organizace náročného projektu neodpovídá tedy jenom touze mladých lidí po napětí a dobrodružství, ale umožňuje jim prožít kus skutečného života. V něm mohou účastníci zažít pocit zodpovědnosti, jak vlastní, tak i ostatních členů skupiny.

4.4 Adaptační kurz Dle Paulíka (2010) představuje adaptace takové chování organismů, které jim umožňuje přizpůsobení se podmínkám (prostředí), v nichž žijí, a tak je nezbytnou podmínkou přežití. Subjektivním ukazatelem adaptace je to, jak se jedinec cítí, jak je spokojen sám se sebou, se svou identitou, zaměstnáním, sociálními vztahy i životem vůbec. Neúspěšná adaptace se projevuje navenek výskytem četných obtíží, nedorozumění a konfliktů

s ostatními

lidmi,

nízkým

sebehodnocením,

nesamostatností,

nespokojeností. Podle Karberové (2008) je adaptace v obecném smyslu proces přizpůsobení se něčemu. V biologickém smyslu přizpůsobení se organismu měnícím se životním podmínkám, jehož výsledkem je přežití. V lékařském smyslu přizpůsobení se změnám vnitřního a vnějšího prostředí člověka, jehož výsledkem je vyrovnanost vnitřního

8

prostředí. Adaptace sociální je přizpůsobení se člověka novým sociálním podmínkám, např. adaptace při přechodu z jednoho stupně školy na druhý. Adaptační kurz slouží ke stmelení skupiny jednotlivců a k posílení celého kolektivu, dochází k cílenému a promyšlenému odstranění konkrétních nežádoucích projevů v tomto kolektivu, přičemž není podmínkou, zda se většina členů kolektivu mezi sebou z dřívějšího života zná nebo ne. Bývá aplikován na skupinu žáků, např. při přechodu z prvního na druhý stupeň základní školy či při přechodu ze základní na střední školu. Napomáhá k vytvoření lepšího přehledu o vlastnostech jedinců ve skupině i o fungování skupiny jako celku přesně cílenými cvičeními, která bývajíc proložena jinými aktivitami. Měl by být realizován mimo běžné prostředí, žáci by měli být vytrženi z běžných situací stereotypního chování, aby měli možnost projevit se i v detailech svého chování. Rozdíl mezi adaptačním a seznamovacím kurzem je podstatný. Adaptační kurz formuje skupinu tak, že napomáhá odstraňovat její negativa, upravuje chyby celku a chyby v chování či jakékoliv nežádoucí projevy uvnitř skupiny, vše k dosažení lepších výsledků celku. Seznamovací kurz napomáhá jedincům ve skupině k jejich seznámení, nic však neupravuje a cíleně neformuje. (Adaptační, 2012) Kudláček, Valenta a Magerová (2004) uvádí, že adaptační kurzy umožňují skupině studentů a jejich třídnímu učiteli před nástupem do školy vzájemné poznání na fyzické a emocionální rovině, vytvořit sociální vazby a nalézt své místo ve skupině. Urychlují adaptaci studentů prvního ročníku na nové prostředí a co nejrychlejší zapojení studentů do života školy, navození atmosféry radosti, tvůrčí spolupráce, tolerance a vzájemné úcty ve skupině. Pomáhají vytvořit novou kvalitu vztahu mezi studentem, učitelem a jeho rodiči.

4.5 Historie adaptačních kurzů 4.5.1 Prázdninová škola Lipnice Prázdninová škola Lipnice (dále PŠL) je neziskovou organizací, která svou činností usiluje o všestranný rozvoj osobnosti člověka. Výchovných a vzdělávacích cílů se snaží dosáhnout prostřednictvím vícedenních kurzů, pořádaných v kvalitním přírodním prostředí. Tyto kurzy nejsou určeny členům sdružení, ale veřejnosti, zejména věkovým kategoriím 14-16, 16-19, 19-25, 25+ a 50+ let. Kurzy nabízejí programy z nejrůznějších oblastí – pohyb, tvořivé dílny, relaxační programy, diskuse, rozjímaní, sociodrama, ateliéry apod. Intenzita a vyváženost programu, vytváření neobvyklých, často náročných

9

situací, sociální prostředí a jeho kvalita, přírodní prostředí – a zejména silné osobní prožitky podporují probouzení nebo rozvoj sebedůvěry, umění spolupráce, tvořivosti, zodpovědnosti. Stávají se nejen výzvou k vlastním aktivnímu životu, ale zdrojem životní energie. (Hanuš, 2007) Prázdninová škola byla založena v roce 1977 a až do roku 1989 působila jako samostatný subjekt pod hlavičkou SSM (Socialistický svaz mládeže). U jejího zrodu stál a až do roku 1987 ji řídil dr. Allan Gintel. Svým programem navázala na bohaté tradice pobytu v přírodě u nás a nabídla nové postupy a témata reagující na společenskou strnulost éry normalizace. Cílem se stává výchova jedince v aktivní a spolupracující osobnost, ovlivňující dění kolem sebe. (Období, 2012) Významnou roli v historii PŠL sehrálo lipnické středisko: jeho romantické okolí a genius loci inspiroval ke vzniku stovek her a dalších programů. Po listopadu 1989, začátkem února 1990, rozhoduje vedení PŠL o osamostatnění této instituce a vzniká tak občanské sdružení s názvem „Prázdninová škola Lipnice“. (Hanuš, 2007) 4.5.2 Projekt GO Na podzim roku 1989 vytvořili instruktoři Prázdninové školy Lipnice první ideu projektu GO!: „Vyplnit obrovskou mezeru lidského přístupu ke čtrnáctiletým nastávajícím studentům prvního ročníku střední školy“. (Hnutí GO, 2012) Hlavní hypotézy Projektu GO byly: 1. „Umožnit skupině studentů a jejich třídnímu učiteli před nástupem do školy vzájemné poznání ve fyzické a emocionální rovině, vytvořit sociální vazby a nalézt své místo ve skupině. 2. Urychlení adaptace studentů prvního ročníku na nové prostředí a co nejrychlejší zapojení studentů do života školy. 3. Navození atmosféry radosti, tvůrčí spolupráce, tolerance a vzájemné úcty ve skupině. 4. Plynulý přechod studentů z dětství do dospělosti. 5. Vytvoření nové kvality vztahu mezi studentem a jeho rodiči. 6. Příprava mladého člověka na život v demokratické společnosti.“ (Hnutí GO, 2012)

10

4.5.3 Hnutí GO! Na popud nadšenců z řad učitelů i studentů na katedře rekreologie fakulty tělesné kultury UP Olomouc vzniklo v roce 1997 občanské sdružení Hnutí GO!. Hnutí GO! působí jako experimentální centrum zážitkové pedagogiky pro školy. Podporuje rozvoj moderních metod výchovy a vzdělávání, zejména zážitkové pedagogiky, na školách i dalších institucích. (Pro zážitkovou pedagogiku je prožitek vždy pouhým prostředkem, nikoli cílem. Cílem je všestranný rozvoj k harmonické osobnosti.) Důraz klade na sebepoznání, rozvoj komunikace, týmové spolupráce a tvořivosti. (Hnutí GO!, 2012)

4.6 Principy adaptačních kurzů Podle Přibylové (2008) je možné u adaptačních kurzů najít mnoho principů, které ho odlišují od běžné školní výuky. K těm základním patří: -

Pobyt mimo školu i místo bydliště: Základním prvkem adaptačního kurzu je změna prostředí. Samotným vytržením studentů z prostředí školy a domova můžeme dosáhnout jejich odlišného prožívání a chování. (Dubec, 2007). Kurz je tedy spojen s přenocování i stravováním a není možné tedy odcházet během kurzu domů. Díky společnému pobytu vzniká řada situací, které pomáhají naplnit cíle kurzu.

-

Stimulující přátelská atmosféra: Adaptační kurz není frontální školní výukou. Není tedy nutné ani žádoucí, aby byli studenti pasivní a tiše přijímali výklad učitele. Naopak si klade za cíl studentům ukázat, že škola podporuje jejich aktivitu, podnikavost a tvořivost. Atmosféra, ve které se studenti seznamují navzájem, i s třídním učitelem, by měla být uvolněná, podporující toleranci a spolupráci. Jedině tak mohou studenti ztratit zábrany a strach z neúspěchu.

-

Společné prožitky: Metodami, které vedou k cílům adaptačního kurzu, jsou metody zážitkové pedagogiky. Jde o to, aby studenti prošli řadou aktivit, ve kterých sami něco dělají. Tyto aktivity v nich vyvolají řadu prožitků. (Dubec, 2007)

-

„Učitel je člověk“ – Učitel jako pomocník, rádce a partner: Učitel je pro nastupující studenty vynucenou autoritou a záleží na osobnosti, přístupu a jednání každého, jestli se pro ně stane také autoritou přirozenou. Adaptační kurz je první příležitostí učitele přiblížit se svým studentům, ukázat jim, že není jen strojem na vědomosti, ale také člověkem. (Přibylová, 2008)

11

4.7 Cíle adaptačních kurzů Dle Dubce (2007) adaptační soustředění poskytují jedinečnou možnost hlouběji se poznat a stmelit v rámci třídy. Procesy vzájemného poznávání a sbližování, které ve škole trvají většinou měsíce je zde možné zastartovat a významně urychlit během několika dní. Podle Hnutí GO! je prvotním cílem připravit studenty na změnu školy a na práci v novém kolektivu. Intenzivní programová nabídka kurzu přináší zábavu i trénink rozmanitých životních situací. V těchto situacích poznávají studenti sami sebe, své spolužáky i budoucí třídní učitele, kteří se většiny aktivit účastní s nimi. Učí se spoléhat jeden na druhého, komunikovat spolu a každému je dána možnost vyniknout. Snahou organizátorů kurzů je umožnit skupině studentů a jejich třídnímu učiteli vzájemné poznání na fyzické i emocionální rovině ještě před samotným nástupem do školy. V předstihu si tak mohou vytvořit sociální vazby a nalézt své místo ve skupině, rychle si zvyknout na nové prostředí a co nejrychleji se zapojit do života školy. To vše navíc podporuje plynulé překlenutí přechodu z dětství do dospělosti. (Hnutí GO!, 2012) Cíle adaptačních kurzů dle skupiny Za Obzor Domu Dětí a Mládeže Kopřivnice (2012): 1. Umožnit skupině studentů a jejich třídnímu učiteli vzájemné poznání ve formální i neformální, fyzické a emocionální rovině, vytvořit sociální vazby a nalézt své místo ve skupině. 2. Urychlit adaptaci studentů prvního ročníku na nové prostředí a co nejrychleji zapojit studenty do života školy, navodit atmosféru tvůrčí spolupráce, tolerance a vzájemné úcty ve skupině. 3. Všestranný rozvoj osobnosti, lepší poznání sebe sama. 4. Podpora porozumění individuálním zvláštnostem jedinců ve třídě. Studenti by měli být po kurzu připraveni přijmout pestrost kolektivu jako zdroj vlastního obohacování a inspirace. 5. Rozvíjení skupinové dynamiky vznikajícího kolektivu s důrazem fungování formálního třídního kolektivu a postupné členění jeho vnitřní struktury na neformální skupiny.

12

4.8 Program adaptačního kurzu Program adaptačního kurzu si připravuje každý organizátor na základě vlastního uvážení s ohledem na délce kurzu, místu konání či věku účastníků. Organizátorem může být jak specializovaná organizace, tak tým studentů při střední škole vedený vyučujícím. Všichni se však řídí podobnými principy, které zavedla PŠL. Dle Hrkala a Waldera (2007) se metoda, jak vybírat a poté řadit jednotlivé programy a další děje do času, který má kurs k dispozici, s cílem dosáhnout co nejvyššího účinku, říká dramaturgie. Scénář kurzu je pak již detailním plánem jednotlivých dnů zaplněných programy a hrami, které jsme pro náš kurs vybrali. Účastník programu získává zážitky aktivním zapojením do různých činností, nejčastěji her. Ve hře se člověk setkává s různými situacemi, se kterými v běžném životě mnohdy zápasí. Má možnost získat zkušenost, jak v podobných situacích jednat. Výhodou her je, že i velmi náročné programy jsou relativně bezpečné oproti skutečnosti, protože jsou zajišťovány zkušenými instruktory. Navíc je hra omezena v čase a je možné z ní kdykoliv vystoupit. (Hnutí GO!, 2012) Hra je podle Neumana (2000) svobodné nakládání s časem, který naplňuje. Je to forma chování s jednoduchou strukturou cílů a časovou perspektivou. Má rysy dobrodružnosti a nacházíme v ní momenty překvapení. Hra se nám jeví ve dvou rolích – jednou jako prostředek, podruhé jako prostor k získávání prožitků a zkušeností. Aby si hra našla své hráče nezávisle na jejich věku, vychází dle Holce (2007) z přitažlivého náměru, nabídne hráčům přiměřeně náročný individuální nebo týmový úkol, problém k řešení nebo osobní výzvu, je postavena na jasném principu, promyšlených pravidlech a je uvedena chytrou motivací a inscenována s vědomím a využitím významné role prostředí a atmosféry. Holec (2007) uvádí následující charakteristiky her dospělého věku: -

utkává se s problémem, výzvou, překážkou, soupeřem nebo přírodním živlem s tím, že toto utkávání může mít charakter buď souboje individuálního nebo souboje týmů;

-

nasazuje své síly, vytrvalost, intelekt , schopnosti, fantazii;

-

vstupuje do nejrůznějších rolí, bere na sebe nejrůznější převleky a opět může zažít pocity bezstarostnosti, výlety do světa fantazie, radost ze spontaneity a tvořivosti;

13

-

průběh hry opět – podobně jako v čase dětství – vyvolává nejrůznější emoce: radost i smutek, napětí i uvolnění, vzrušení i uklidnění, nadšení i beznaděj.

Kauter v KOMPASU pro instruktory GO! (2001) uvádí následující fáze hry, které je potřeba udělat pro to, aby byla hra úspěšná: 1. Příprava – je úvodní fází, kdy se připravují všechny podmínky potřebné pro realizaci hry. Zahrnuje vytyčení cíle hry, výběr hry z pramenů a její úprava, časové rozvržení a nachystání pomůcek a prostředí. 2. Motivace – jedna z klíčových fází.Na začátku hry je třeba účastníky nadchnout, navnadit, podnítit zvědavost, vytvořit atmosféru něčeho

zajímavého

a nevšedního. Mnoho herních aktivit působí na nezasvěceného diváka jako konání bláhové a pošetilé, teprve příběh, legenda mu dává smysl, proto velice záleží na tom, jakým způsobem se tento herní příběh hráčům podá. Dle Waldera (2007) je motivace soubor vnitřních podnětů, se kterými hráč vstupuje do hry. Na motivaci často záleží, zda se hra rozběhne patřičným tempem. U hráčů se snažíme nejen navodit chuť zapojit se do hry, ale vyšším cílem může být poznání, že hra rozvíjí některé jejich dovednosti, které pak mohou uplatnit v běžném životě. Nejběžněji používanou metodou je čtení legendy, která se ke hře váže, nebo sehrání krátké scénky, která navodí buď napětí před náročnou hrou v terénu nebo uvolnění nutné pro hru psychologickou. Důležitý je i atraktivní název hry, způsob vysvětlování pravidel, promítnutí videa či filmu. 3. Rozdělení hráčů do skupin – zde je možné používat různých způsobů podle cílů hry – např. náhodné losování, výběr kapitánů apod. 4. Vysvětlení pravidel – tato fáze by měla být co nejkratší, nejstručnější, ale zároveň srozumitelná, jasná a jednoznačná. Účastníci jsou motivací natěšení a nesmí se nechat „vychladnout“. 5. Realizace hry – hlavní fáze hry – zde se ukáže, jak dobře byla hra připravena, jak jsme je dokázali nemotivovat. 6. Vyhodnocení – mělo by následovat ihned po aktivitě. Týká se to zejména her, kde chceme zhodnotit výkon. 7. Review – poslední fáze hry. Jedná se rozbor či reflexi.

14

4.8.1 Dělení her Hanuš (2007) třídí hry dle následujících kritérií: A) Cíl hry Cíle jsou hodnotou, pedagogickým potenciálem, ke kterému směřujeme aktivní usilování – konání účastníků. Jsou odpovědí na otázku, které složky, části osobnosti člověka se hra dotýká, kterou hra rozvíjí, procvičuje a mobilizuje. Hry se dělí podle výchovných cílů následovně: 1. Hry na rozvoj intelektu – rozvíjí paměť, smyslové vnímání, pozornost, důvtip, logické myšlení, strategii, taktiku, kombinační schopnosti. 2. Hry na rozvoj tvořivosti – rozvíjejí představivost, fantazii, originální a netradiční postupy. 3. Hry na rozvoj sociálních dovedností – rozvíjejí komunikaci, zaujímání rolí, improvizaci, kooperaci, týmovou spolupráci, empatii, zodpovědnost. 4. Hry na rozvoj motoriky a pohybových dovedností – rozvíjejí rychlost, sílu, vytrvalost, obratnost. 5. Hry na rozvoj vůle – rozvíjejí trpělivost, sebeovládání, psychickou vytrvalost, odvahu. 6. Hry na rozvoj sebepojetí – rozvíjejí poznání sebe sama, překonání sebe sama, bourají předsudky a psychické bariéry. 7. Hry kombinované – při těchto hrách se uplatňuje a prověřuje celá osobnost. 8. Hry speciální – u těchto her nejde o rozvoj výše uvedených složek osobnosti, ale používají se k jiným účelům. Jsou to hry určené na rozehřátí, navození atmosféry, pobavení, uvolnění. B) Forma Jedná se o obecnou definici popisující zapojení účastníků ve hře a stručné vystižení příznačných podstatných znaků a hlavních obecných rysů hry. 1. Iniciativní hra – je jasně definovaný fyzický nebo duševní úkol, který má jedinec, skupina splnit. Je položena otázka a není dána odpověď. Tým musí najít společným aktivním úsilím řešení, aby byl úkol splněn. 2. Simulační hra – využívá simulovaného prostředí a atmosféry k vstupu účastníka do určité sociální role. 3. Inscenační hra – v tomto typu her jsou účastníci stavěni do situací, ve kterých je soupeřem každý jen sám sobě. Jsou to hry, v nichž účastník 15

rozvíjí svou vlastní osobnost a zároveň poznává své vlastní limity a možnosti. 4. Dramatická hra – je založená na mezilidském kontaktu, komunikaci, setkávání jedinců a skupin v nejrůznějších situacích, kde na sebe vzájemně působí. Námětem dramatické hry může být historický příběh, literární předloha, televizní, rozhlasová či novinová zpráva, myšlenka, idea nebo nápad instruktorů, učitelů, ale i účastníků či studentů. 5. Psychodrama – pracuje s vyšší psychickou zátěží, jde o přísně individuální, subjektivní a spontánní záležitost. Lze hrát sebe v určitých situacích, vyjadřovat své pocity, zobrazovat jiné osoby. 6. Sociodrama – Je hraní rolí v situacích, které zahrnují normy dvou nebo více skupin nebo kultur s cílem porozumět jim, vcítit se do nich, pochopit je. Jádrem je důkladná znalost vstupních údajů o obou pólech sociodramatu, jejich adekvátní vysvětlení, zdůvodnění a obrana. 7. Cvičení – účastníci se učí, tvoří, rozvíjí, procvičují a prověřují, případně upevňují dovednosti, vědomosti a návyky. 8. Test – ověřování dovedností, vědomostí a schopností, obvykle z určitého oboru lidské činnosti. 9. Závod, utkání, turnaj, soutěž – jde o dosažení výkonu podle pravidel určitého sportu či disciplíny. 10. Pořad – autorsky koncipovaný program, účastník je posluchačem či divákem. 11. Dílna, ateliér – tematicky zaměřený program nebo programový celek stimulující tvořivé a tvůrčí přístupy, při kterých jsou účastníci v roli tvůrců. 12. Miniškola – celek zaměřený na výuku tělocvičných aktivita sportů s propracovanou metodickou řadou, rozdělenou do několika dílčích, logicky na sebe navazujících celků. 13. Minikurs – věnovaný rozvoji určité dovednosti nebo nabízející seznámení s některým z oborů lidské činnosti. 14. Výstava, vernisáž – prezentace výsledků uměleckého usilování účastníků, často doplněna o specifické prvky, jako hostina, aukce či koncert.

16

15. Představení – forma uměleckého prezentování výsledků usilování účastníků kursu s tím, že účastníci aktivně vstupují do rolí, které si připravili (divadelní, literární, hudební). 16. Přednáška – odborník na dané téma hovoří k účastníkům. 17. Beseda, diskuse – účastníci hovoří

na zvolené téma, obvykle

pod řízením moderátora. 18. Seminář, sympozium – komponovaný programový celek vzdělávacího charakteru, zaměřený na aktuální otázky života a společnosti. 19. Putování, výprava – klasická i neklasická turistika nejrůzněji motivovaná a nejrůzněji realizovaná. 20. Relaxace, regenerace – prostředky odpočinku, oddechu, zastavení, obnovy fyzických a psychických sil. 21. Rozbor – hodnocení jednotlivých programů atmosféry, vztahů, výsledků, pocitů účastníků a instruktorů z dění na kurzu. Obousměrná zpětná vazba. Kauter v KOMPASU pro instruktory GO! (2001), doplňuje třídění her: A) dle věkové kategorie účastníků – pro kterou věkovou skupinu je hra určena. Hru je zpravidla vždy možné citlivě a odpovědně upravit změnou pravidel, limitů obtížnosti apod. B) dle počtu hráčů – kolik účastníků může hru hrát. C) dle zátěže pro účastníky – jakou fyzickou či psychickou zátěž hra účastníkům přinese. Např. 1 – žádná, 2 – malá, 3 – střední, 4 – velká, 5 – vyčerpávající. D) dle prostředí – kde je nejlepší hru realizovat. Výběr vhodného místa pro realizaci vlastní hry – místnost, louka, hřiště, les, skály, vodní plocha apod. E) dle denní doby a ročního období – optimální období kdy má hra proběhnout. F) dle času na hru – uvádí dobu potřebnou pro vlastní realizaci hry, G) dle času na přípravu a počtu instruktorů na přípravu. H) dle materiálu, pomůcek – co vše je ke hře potřeba; I) dle zkušeností instruktora – každá hra by se měla vyzkoušet. J) dle názvu hry – často již samotný název hry charakterizuje její obsah. K) dle autora – uvádí se jméno autora, který hru vymyslel.

17

5

PRAKTICKÁ ČÁST

5.1 Adaptační kurzy na Obchodní akademii Šumperk Do roku 1998 byly kurzy pořádány Katedrou rekreologie FTK UP Olomouc. V roce 1999 byl na Obchodní akademii již tým instruktorů z řad studentů Obchodní akademie, kteří byli schopni realizovat kurz svépomocí a mohli se studenty být v kontaktu i po samotném skončení kurzu. Z počátku probíhaly kurzy těsně před začátkem školního roku. Od roku 2005 se pořádají první dny školního roku a staly se tak pro studeny povinné. Výjimkou byli studenti sociálně nebo zdravotně znevýhodnění, kteří se právě z rodinných nebo zdravotních důvodů nemohli kurzu účastnit. Dle dostupných získaných údajů následuje tabulka přehledu kurzů probíhajících pod záštitou Obchodní Akademie Šumperk. Zajišťování těchto kurzů jsem se věnovala po dobu pěti let a byla jsem na samém počátku vzniku této již „tradice“. Tab. 1: Přehled kurzů pořádaných Obchodní akademií Šumperk v letech 1999 - 2010 Rok Téma kurzu 1999 Nezjištěno Cestujte s cestovní kanceláří KUNOA do státu kunágo di 2000 OA 2001 Výlet časem prostřednictvím stroje času 2002 Nezjištěno 2003 Nezjištěno 2004 S Hildegardou na ostrov Hula Hula 2005 Tradice 2006 Kurz mladých ekonomů 2007 Nezjištěno 2008 Dante Aligieri - božská komedie (peklo, očistec, ráj) 2009 Život je jen náhoda 2010 Za antickými bohy na bájný Olymp

Místo konání Kunčice Kunčice Kunčice Kunčice Kunčice Kunčice Vysoké Žibřidovice Třemešek u Oskavy Pusté Žibřidovice Bušínov Bušínov Kunčice

Zdroj: vlastní materiály, materiály instruktorů Samotné realizaci kuru musí předcházet důmyslná příprava, na kterou měl vždy tým instruktorů celý školní rok. Muselo se vymyslet téma kurzu, motivační a průvodní dopisy, najít místo, vymyslet program, vybrat konkrétně tým instruktorů apod. Právě cílem této práce je příprava a realizace takového kurzu od počátku do konce.

18

5.2 Příprava adaptačního kurzu Velký vliv na organizaci kurzu má zkušenost. V případě že máme k dispozici zkušený tým, který již nějaký kurz vedl, bude organizace probíhat rychleji a dynamičtěji. Tým zná své možnosti, jednotlivé členy, ví, co může nabídnout účastníkům, spolupracuje. Při organizaci kurzu vycházíme z následujících předpokladů: -

adaptační kurz organizuje Obchodní akademie Šumperk;

-

do týmu instruktorů patří studenti Obchodní akademie Šumperk, jak stávající, tak ti, kteří ji zdárně ukončili, ale stále se těmto kurzům věnují;

-

kurz proběhl v termínu od čtvrtka 2. 9. 2010 do neděle 5. 9. 2010;

-

kurz zaštituje jeden z vyučujících, který je zároveň zdravotníkem;

-

jednou z mimoškolních aktivit je právě kroužek GO, kam chodí studenti, kteří mají zájem podílet se na přípravě tohoto kurzu či jiných aktivit školy, jako např. Den studentstva, Běh Terryho Foxe apod.;

-

kurzu se zúčastnilo 52 studentů;

-

studentům byly odeslány všechny motivační dopisy a seznam potřebných věcí, které nesmí na kurzu chybět.

Následující body nám shrnují, čemu všemu je potřeba se při přípravě kurzu věnovat. Každý bod si rozebereme, tak bychom byli schopni zajistit bezproblémový průběh kurzu. 1. Volba šéfinstruktora. 2. Výběr týmu. 3. Téma kurzu, cíl kurzu. 4. Výběr místa kurzu. 5. Simulace her. 6. Program kurzu. 7. Materiální zajištění kurzu.

5.2.1 Volba šéfinstruktora Prvním krokem je volba šéfinstruktora, který bude koordinovat celý průběh kurzu. Jedná se o člověka s přirozenou autoritou, organizačními schopnostmi, zkušenostmi

19

a schopností získat důvěru ostatních. Nesmí nic přikazovat, ale vést ostatní instruktory správným směrem, který vede k dosažení cíle. Většinou je volba šéfinstruktora rychlá. Jedná se o instruktora se zkušenostmi a přirozenou autoritou, kterému všichni účastníci naslouchají i před jeho zvolením. Pokud takového člověka v týmu máme, je to velké plus pro samotný kurz. Máme zvoleného šéfinstruktora.

5.2.2 Výběr týmu V tomto kroku je třeba vybrat si konkrétní členy týmu, kteří budou kurz realizovat. Tento tým již bude sestavovat program. V rámci týmu budou rozděleny jednotlivé role, úkoly apod. V případě, že jsou v týmu noví členové, je potřeba se s nimi seznámit, začlenit je do kolektivu. Tým se musí naučit spolupracovat, koordinovat svou činnost a sžít, aby měl kurz hladký průběh. Tým se skládal z 8 instruktorů, jednoho šéfinstruktora a jednoho zdravotníka. Zároveň na kurz jedou třídní učitelé jednotlivých tříd, kteří byli také začleněni do programu. Důvodem je, seznámení se se svými studenty.

5.2.3 Téma a cíl kurzu Dalším důležitým krokem, který ovlivní celý program, je téma kurzu. Výběr tématu může probíhat různými způsoby. Dle mého názoru je nejvhodnější brainstorming. Jako možná témata jsme si formou brainstormingu zvolili následující: -

Za antickými bohy na bájný Olymp.

-

Olympijské hry.

-

Obraz dnešního světa.

-

Nekonečný vesmír.

-

Nikdy neříkej nikdy, aneb jdu do toho naplný pecky.

Takto bychom mohli pokračovat dále. Po ukončení brainstormingu a zaznamenání všech témat, se byla provedena selekce. Každé téma se probralo jednotlivě. Musíme zvážit všechny pro a proti, které dané téma nese. Vždy se najde to jedno jediné, které opravdu zaujme všechny, jak svou jednoduchostí tak možností začlenění do programu. Zvoleno bylo téma „Za antickými bohy na bájný Olymp“. Toto téma se stává hlavní ideou celého kurzu a je potřeba tomuto tématu přizpůsobit sestavování programu a připravování jednotlivých motivací pro hry. 20

Dalším krokem tohoto kurzu je stanovení jeho cílů. Cíle kurzu jsou až na malé odlišnosti téměř totožné s cíly Hnutí GO! Pro tento kurz jsme si stanovili tyto cíle: 1. Umožnit skupině studentů a jejich třídnímu učiteli před nástupem do školy vzájemné poznání ve fyzické a emocionální rovině, vytvořit sociální vazby a nalézt své místo ve skupině. 2. Urychlení adaptace studentů prvního ročníku na nové prostředí a co nejrychlejší zapojení studentů do života školy. 3. Navození atmosféry radosti, tvůrčí spolupráce, tolerance a vzájemné úcty ve skupině. 4. Plynulý přechod studentů z dětství do dospělosti. 5. Předat studentům pozitivní přístup k životu a ukázat jim nové možnosti jak trávit volný čas. 6. Umožnit studentům poznat sebe sama a své možnosti. Sledování plnění cílu kurzu je problematické. V tomto případě je výhodou, že většina z týmu instruktorů kurzu je v kontaktu s účastníky i po skončení kurzu přímo ve škole. Na samotný kurz navazují také další aktivity, které se na škole pořádají. Jedná se kroužek kurzu GO, který následně pořádá např. o běh Terryho Foxe, Den studentstva. Do těchto a jiných aktivit se mohou studenti zapojit.

5.2.4 Výběr místa kurzu Z počátku probíhal kurz GO na chatě v Kunčicích. Z důvodů velkého počtu studentů byl kurz na nějakou dobu přesunut jinam. Vzhledem k tomu, že maximum studentů, kteří se mohli kurzu účastnit je 60, mohli jsmme se opět vrátit k původnímu místu, a to na chatu Junior v Kunčicích. Před samotným kurzem je potřeba toto místo navštívit a detailně projít okolí, aby bylo možné představit si místa, kam bude zasazen děj jednotlivých her. Výhodou je, že někteří z instruktorů již toto místo znají, je tedy potřeba toto místo představit i novým instruktorům v týmu. Velkou výhodou místa je jeho odlehlost, spojení s přírodou, hřiště, samotná budova se suterénem, který samozřejmě využijeme.

5.2.5 Simulace her Tato fáze je důležitá především pokud budeme kurz pořádat v novém prostředí nebo jestliže chceme do programu zařadit novou hru. Pokud se takto děje, je potřeba si danou 21

hru vyzkoušet. V případě nového místa je potřeba si projít okolí a pro každou hru najít vhodné místo pro realizaci. V případě náročnějších her je potřeba si ji vyzkoušet, zda je vůbec možné ji daném terénu uskutečnit. Další je případ, kdy chceme do programu zařadit novou hru. Instruktoři musí mít hru vyzkoušenou, předtím než ji do programu zařadí. Jen zkouškou zjistí, zda je hra vhodná pro daný terén, pro danou skupinu, jak je těžká na pochopení a jakou je potřeba zvolit motivaci Tyto faktory mají vliv na to, zda hru zařadíme do scénáře. Podle čeho se nová hra vybírá? Velkou motivací je osobní zkušenost některého s instruktorů s novou hrou, se kterou se setkal na některém z kurzů zaměřených na zážitkovou pedagogiku. A jak taková simulace hry probíhá? Instruktoři sbírají v průběhu roku nové zkušenosti a zážitky. Mnoho z nich jezdí na různé kurzy a semináře zaměřené zážitky, ze kterých mohou čerpat. Další možností je literatura. Velmi vhodnou knihou pro výběr nových her je Zlatý fond I, II, III. V tomto případě je potřeba promyslet si jaký typ hry vlastně potřebujeme. Zlatý fond nabízí velkou škálu her. V následujícím příkladu se podíváme na 2 hry: Zvířetník profesora Péráka a Aréna. Při samotné realizaci na kurzu je velmi důležitým bodem vysvětlení pravidel. K vysvětlení pravidel dochází po úvodní motivaci a po něm dojde k rozdělení do skupin a samotnému zahájení. Zvířetník profesora Péráka Hra vhodná jak do místnosti tak ven a pro libovolnou hodinu. Hru je možné zařadit do programu jako náhradí v případě, že by bylo venku škaredé počasí. Potřebné informace, podle kterých se budeme při přípravě této hry orientovat, jsou uvedeny v popisu hry v příloze č. 2. V informacích o hře nalezneme její cíl, charakteristiku, motivaci i přípravu na hry. Důležité je navození tvůrčí atmosféry a pro tento kurz také zakomponování tématu kurzu do motivace hry. Na scénu tak přichází profesor Publius Doktorus Antiblecha, který představuje auditoriu nově nalezené druhy zvířecí říše a pro nastávající kongres potřebuje nalézt další nové druhé na této zemi. Účastníci jsou rozděleni do skupinek a jejich úkolem je vymyslet nový živočišný druh, které posléze přednesou na kongresu. V této fázi si tým instruktorů hru vyzkouší přímo sám na sobě. Tým je rozdělen do skupinek. Samotný profesor Publius Doktorus Antiblecha a celý průběh řídí. Po této simulaci instruktoři hru znají a jsou schopni ji zařadit na správné místo v programu. 22

Aréna Potřebné informace, které musí tým instruktorů znát před zahájením simulace této hry je opět v příloze č. 3. Hra je vhodná do mírně členitého terénu a hlavně ven, když je přijatelné počasí. Před samotným zahájením hry je potřeba zvolit vhodnou motivaci, kterou bychom účastníky navnadili na soutěžní klání. Na scénu přichází mocný vladař antické říše Chcaldoríny, který vyhlásil velmi náročné závody. Skupina, která je vyhraje, bude mít tu poctu s ním zasednout ke slavnostní hostině. Tato hra není příliš náročná na simulaci ze strany instruktorů, jedná se o jednu s lehčích her na organizaci i pochopení. Instruktoři však musí najít vhodný terén a tento terén si proběhnout, aby zjistili, jestli zde může závod probíhat. Do cesty se mohou udělat z lan různé překážky, které týmům znesnadní samotný závod.

5.2.6 Program kurzu Dostáváme se k jednomu z velmi důležitých bodů celého kurzu a tím je samotný program kurzu. Téma kurzu je: „Za antickými bohy na bájný Olymp“. Téma je velmi důležité jelikož jemu jsme přizpůsobili celý průběh kurzu. Na kurzu musíme navodit takovou atmosféru, aby měli účastníci opravdu pocit, že putují na bájný Olymp za božstvem. Setkání se samotným božstvem bude vyvrcholení kurzu, které proběhne poslední večer. Všechny hry vychází buďto z osobních zkušeností nebo z literárních zdrojů. Každá z her je uzpůsobena klimatickým podmínkám, tématu kurzu, počtu účastníků a věku účastníků. V Tab. 2 nalezneme program kurzu a v příloze č. 6, pak podrobné znění programu.

23

Tab. 2: Program kurzu Za Antickými bohy na bájný Olymp pořádaný v termínu 2. 9. – 5. 9. 2010 Ráno

Dopoledne

Příprava Proškolení instruktorů Čtvrtek Odvoz materiálu na chatu 2. 9. 2010 Chystání chaty 6 instruktorů na chatu Den Trifidů - 5:30 Bohatýrská snídaně v trávě, uvítání pohárem vína 10:00 - 12:00 Pátek Batltech 3. 9. 2010 Foťák, brtníci, najdi si svůj strom, sedánek 7:00 budíček, Aréna rozcvička - poupata, Sobota evoluce Zvířetník 4. 9. 2010 profesora 8:00 snídaně Péráka 7:30 budíček, rozcvička 7 UP Margareta, Neděle Balení 5. 9. 2010 8:00 snídaně

Poledne 12:30 Sraz účastníků, kontrola přítomnosti, přesun na nádraží

Oběd 12:30 jen lžíce

Oběd 12:30

Odpoledne 13:15 odjezd účastníků vlakem do Starého Města p. Sněžníkem, cestou ve vlaku reportéři, příjezd 14:25, oběť bohům - buchty, přesun na chatu do Kunčic - Rubikova kostka, sed důvěry, tepláky

Rýžování Filmy - nesouvisející slova

Workshopy - pavučina, obálky, ovčák, petanque, čísla, ringo, twister Vzkaz do budoucnosti

Oběd 12:00

Večeře Večer Přivítání na chatě Seznamovací hry (dobové kostýmy), Vyhodnocení rozdělení do reportérů, pokojů dle božstev Andělská Anděla, Seřazení podle 18:00 barevná výšky, abecedy večeře

18:00 Večeře na zemi rukama

Pointilismus

Noc

Módní přehlídka

Čajovna, masáže, smích

Las Vegas 18:00 Večeře svázané ruce

Limeriky,

Tanec bohů řecký tanec, letkis

Přesun na vlak 14:22 odjezd směr Šumperk

Zdroj: Vlastí práce

24

5.2.7 Materiální zajištění kurzu Pro zajištění programu po materiální stránce je potřeba si projít všechny hry jednotlivě a sepsat si seznam, co bude ke každé hře potřeba. Musíme však počítat s tím, že se mohou podmínky změnit a proto je potřeba mít materiálu mnohem více. Vždy se může něco navíc hodit. K dalšímu materiálu patří např. popisky pokojů, různé cd s hudbou, připínáčky, izolepy, spoustu oblečení na kostýmy, amplion, baterky, lampiony, svíčky, zápalky apod. Jelikož se nejedná o první kurz, je mnoho materiálu již k dispozici. Dokupuje se především spotřební materiál, nebo materiál na nové hry.

5.3 Realizace adaptačního kurzu I když máme program dopodrobna nachystaný, může nám jej pozměnit počasí nebo sami účastníci. Na tyto změny je potřeba reagovat okamžitě a přizpůsobit se vzniklé situaci. Díky počasí může dojít také ke změně celého programu. Hry mohou být přesunuty nebo naopak trvají delší dobu než jsme očekávali. Z tohoto důvodu probíhá každý večer rekapitulace celého dne a příprava na další den. V průběhu kurzu musí být instruktoři stále ve střehu a dobře naladěni, musí se umět ovládat a zaujmout účastníky, dostat je na svou stranu. Velkou nevýhodou tohoto kurzu byl nedostatek místa. Pro nás instruktory byl vymezen pouze menší pokoj, ve kterém jsme měli umístěn všechen materiál. Na zdi byl pak na velkém papíře umístěn celý program i s rozpisem jmen instruktorů, aby bylo jasné, kterou část má kdo na starost. Z tohoto důvodu všichni instruktoři spali na karimatkách v jídelně. Ale vzhledem k tomu, že většina instruktorů již na nějakém kurzu byla, nebyla toto pro nás žádná překážka a i tak jsme si užili spoustu zábavy. Při výše pořádaném kurzu nám přálo téměř po celou dobu počasí. Pouze v případě hry zvané Workshopy jsme byli nuceni se přemístit do chaty, jelikož začalo pršet. I když to na organizaci bylo náročnější, vše se zvládlo. Ještě před počátkem kurzu jsme byli upozorněni na jednoho ze studentů, který byl o rok starší než ostatní a tím pádem z celé skupiny vyčníval a hůře se začleňoval do kolektivu. Dotyčný opravdu ze skupiny vyčníval svým smýšlením. Bylo potřeba jej do her zapojit jinak, dát mu pocit, že je zapojen do samotné organizace, i když to tak nebylo. Ovšem pokud bychom mu nechali volnou působnost, mohl by narušit soudržnost celé skupiny.

25

Každý večer po závěrečné hře se tým instruktorů scházel. Zhodnotil se den, který byl za námi a dále bylo potřeba si projít podrobně celý program na den následující. Procházely se jednotlivé hry, dolaďovaly tzv. „motivačky“ a rozdělovaly role, co kdo bude dělat. Takže se stávalo, že jsme se ke spánku dostali až někdy kolem třetí hodiny ranní a spánek pro nás znamenal jen 3 hodiny, abychom stihli nachytat ranní program. Následující

odstavce

jsou

věnovány

zhodnocení

vyplněného

dotazníku

zpracovatelem bakalářské práce. Vyplněný dotazník je součástí přílohy č. 4. Kurzu jsem se jako instruktor za celou dobu realizace účastnila pětkrát a jednou jsem se jako nováček podílela na organizaci. Důvodem proč jsem se kurzy zabývala, bylo, že mě baví práce s mladými lidmi, mám možnost být součástí skupiny osob se stejným smýšlením a těší mne, že mohu pomoci studentům adaptovat se na nové prostředí a lidi. Optimální délka kurzu je dle mého názoru 5 dní. Správný instruktor by měl být kreativní, měl by mít smysl pro humor, empatii, schopnost jednat s lidmi a hlavně také organizační schopnosti. Kvalitu kurzu značně ovlivní jak výběr her, tak i prostředí, ve kterém kurz probíhá. Kurz umožňuje skupině studentů a jejich třídnímu učiteli vzájemné poznání před nástupem do školy. Urychluje adaptaci studentů prvního ročníku na nové prostředí. Co se týče otázky, zda je schopen kurz zajistit plynulý přechod studentů z dětství do dospělosti, tak mou odpovědí je, že „nevím“. Je to velmi těžké posoudit. Ale dle mého názoru není schopen takto krátký kurz toto zajistit a my nejsme schopni toto zjistit. Museli bychom každého jedince sledovat jednotlivě, a to před kurzem a následně po kurzu. Kurz není schopen vytvořit novou kvalitu vztahu mezi studentem a jeho rodiči, ale zajisté usnadní nevýrazné osobnosti studenta začlenit se do kolektivu. Díky náročným hrám, kdy si studenti sáhnou na dno svých fyzických i psychických sil, je schopen kurz umožnit poznání sebe sama a svých možností. Jen při náročných hrách a týmové spolupráci, kdy díky povzbuzování ostatních a soutěživosti jsou schopni ze sebe vydat maximum. Podle reakcí na kurzu a po samotném kurzu, mohu tvrdit, že se kurz účastníkům líbí a jsou rádi, že se mohou seznámit ještě před nástupem do školy. Z důvodů výše uvedených jsou kurzy GO velkým přínosem pro budoucí studenty prvních ročníku.

26

5.4 Obecné zhodnocení realizovaných adaptačních kurzů z pohledu instruktorů Základem pro analýzu adaptačních kurzů z pohledu instruktorů je primární výzkum mezi minulými a stávajícími instruktory. Kurzy jsou organizovány před samotným nástupem do prvního ročníku střední školy. Vzhledem k tomu, že byl dotazník určen konkrétní škole, je místo pojmu adaptační kurz používán název „kurz GO“. Pod tímto názvem probíhají adaptační kurzy na výše uvedené škole. Dotazníků (viz Příloha č. 1) bylo odesláno 38. Návratnost v relativním vyjádření je vysoká. Celkem se vrátilo 17 dotazníků. Tedy:

Míra návratnosti

=

17 38

*

100

=

44,74%

Míra návratnosti vyplněných dotazníků činila 44,74 %. I přesto, že dotazníků bylo jen 17, tak téměř totožné dopovědi poukazují na objektivní výsledky.

2 ; 11,76 %

1 ; 5,88 %

1

2 ; 11,76 %

2-3 4-5 6-7 8 a více

4 ; 23,53 %

8 ; 47,06 %

Pozn. První údaj značí počet respondentů, druhý údaj procentní podíl

Obr. 2: Počet kurzů, kterých se respondenti účastnili v roli instruktora Obr. 2 znázorňuje kolikrát se respondent účastnil kurzu GO v roli instruktora. Je patrné, že 47,06 % respondentů (8 respondentů) se účastnilo kurzu 2-3 krát, 23,53 % (4 respondenti) se účastnili kurzu 4-5 krát. 2 respondenti (11,76 %) se účastnili kurzu

27

6-7 krát. Osmkrát a více se kurzu zúčastnili pouze 2 respondenti (11,76 %). Pouze jeden respondent (5,88 %) se účastnil kurzu pouze jednou. Níže uvedená Tab. 3 nám zobrazuje důvody, z jakých se respondenti věnují organizaci kurzů. Jelikož zde bylo možno na otázku zatrhnout více odpovědí, součet nedává 100%. Tab. 3: Z jakého důvodu se respondenti věnují organizaci kurzů GO Důvod Mám možnost být součástí skupiny osob se stejným smýšlením Bavá mně práce s mladými lidmi Rád(a) se vyřádím spolu se studenty při organizaci her Těší mne, že mohu pomoci studentům adaptovat se na nové prostředí a lidi Kurzy organizuji z donucení Zdroj: vlastní výpočet

Relativní vyjádření (v %) 76,47 70,59 58,82 35,29 0,00

Z výše uvedené Tab. 3 je patrné, že se respondenti organizaci nevěnují z donucení. Potvrzuje nám to fakt, že se jedná o zájmovou aktivitu. Ze 76,47 % je nejčastějším důvodem, proč se této aktivitě věnují je, že mají možnost být součástí skupiny osob se stejným smýšlením. 70,59 % také baví práce s mladými lidmi. Dále se organizaci věnují z důvodů možnosti vyřádit spolu se studenty při organizaci her, v relativním vyjádření 58,82 %. Pouze 35,29 % respondentů odpovědělo „Těší mne, že mohu pomoci studentům adaptovat se na nové prostředí a lidi“. Jeden z respondentů uvedl do kolonky jiné důvod: „a věřím, že to má velký význam“. Analýza výběru her a prostředí Jednou z otázek v dotazníku byla: „Domníváte se, že má na kvalitu kurzu vliv výběr her a prostředí, ve kterém kurz probíhá?“ Dle drtivé většiny respondentů, v relativním vyjádření 94,12 % , ovlivní kvalitu kurzu jak výběr her, tak i prostředí, ve kterém kurz probíhá. Pouze 5,88 % respondentů odpovědělo, že kvalitu kurzu ovlivní výběr her. Analýza optimální délky kurzu Samotný kurz a jeho program velmi ovlivňuje délka kurzu. Na obr. 3 můžeme vidět optimální délku kurzu GO dle respondentů. 28

1 ; 5,88 %

0 ; 0,00 % 7 ; 41,18 %

9 ; 52,94 %

3 dny a méně

4-5 dní

6-7 dní

8 a více dní

Pozn. První údaj značí počet respondentů, druhý údaj procentní podíl

Obr. 3: Optimální délka kurzu GO (Zdroj: vlastní výpočet) 41,18 % respondentů považuje za optimální délku kurzu GO 4-5 dní. 52,94 % respondentů považuje za optimální délku 6-7 dní. Kratší kurzy nejsou optimální ani podle jednoho z respondentů. Pouze 5,88 % respondentů se domnívá, že délka kurzu by měla být 8 dní a více. Analýza vlastností instruktora Bez určitých vlastností se instruktor neobejde. Níže uvedená tab. 4 nám znázorňuje důležitost jednotlivých vlastností u instruktora kurzu GO dle respondentů. Tab. 4 : Co by neměl postrádat správný instruktor kurzu GO Odpověď Organizační schopnosti Smysl pro humor Empatii Schopnost jednat s lidmi Kreativitu Umění zesměšnit sám sebe Zralost (vyřešené vnitřní konflikty) Zdroj: vlastní výpočet

Relativní vyjádření (v %) 100,00 94,12 82,35 76,47 64,71 23,53 17,65

29

Správný instruktor kurzu GO by musí mít organizační schopnosti, což označilo 100,00 % respondentů. Dle 94,12 % (16 respondentů), nesmí správný instruktor postrádat smysl pro humor. 82,35 % (14 respondentů) uvedlo další z důležitých vlastností empatii. Důležitými vlastnostmi jsou také kreativita, což uvedlo 76,47 % respondentů a schopnost jednat s lidmi pak 64,71 % respondentů. Umění zesměšnit sám sebe je by neměl správný instruktor postrádat jen podle 23,53 % (4 respondenti). Pouze 3 respondenti (17,65 %) se domnívají, že by neměl instruktor postrádat zralost, tj. měl by mít vyřešené vnitřní konflikty. Jinou vlastnost, kterou by měl instruktor mít, respondenti neuvedli.

5.4.1 Analýza cílů adaptačních kurzů z pohledu instruktorů Z cílů uvedených v praktické části a dalších, které jsme si stanovili při organizaci kurzu, jsme se v dotazníku ptali v otázkách č. 3, 4, 5, 6, 7, a 8 na následující: -

Umožňuje kurz skupině studentů a jejich třídnímu učiteli vzájemné poznání před nástupem do školy?

-

Urychluje kurz adaptaci studentů prvního ročníku na nové prostředí?

-

Je schopen kurz zajistit plynulý přechod studentů z dětství do dospělosti?

-

Vytváří kurz novou kvalitu vztahu mezi studentem a jeho rodiči?

-

Usnadní kurz nevýrazné osobnosti studenta začlenit se od kolektivu?

-

Umožní kurz studentům poznat sebe sama a své možnosti?

Dle respondentů kurz jednoznačně umožňuje skupině studentů a jejich třídnímu učiteli vzájemné poznání před nástupem do školy. ANO na tuto otázku odpovědělo 100,00 % respondentů. ANO odpovědělo také 100,00 % respondentů na otázku zda urychluje kurz adaptaci studentů prvního ročníku na nové prostředí.

30

6 ; 35,29 %

6 ; 35,29 % Ano Ne Nevím

5 ; 29,41 %

Pozn. První údaj značí počet respondentů, druhý údaj procentní podíl

Obr. 4: Vyjádření souhlasu s tvrzením, že je kurz schopen zajistit plynulý přechod studentů z dětství do dospělosti (Zdroj: vlastní výpočet) Vyjádření souhlasu respondentů s tvrzením, že je kurz schopen zajistit plynulý přechod studentů z dětství do dospělosti můžeme vidět na Obr. 4. 35,29 % ( respondentů) se domnívá, že kurz je schopen zajistit plynulý přechod z dětství do dospělosti. 29,31 % (5 respondentů) s tímto tvrzením nesouhlasí a 35,29 % (6 respondentů) odpovědělo „nevím“. Co se týče souhlasu s tvrzením, že kurz vytváří novou kvalitu vztahu mezi studentem a jeho rodiči, tak 88,24 % odpovědělo NE. Dle drtivé většiny respondentů není tedy schopen kurz vytvořit novou kvalitu vztahu mezi studentem a jeho rodiči. Pouze 2 respondenti (11,76 %) se domnívá, že je toto kurz schopen zajistit. Na následující otázky, a to „Usnadní kurz nevýrazné osobnosti studenta začlenit se do kolektivu?“ a „Umožní kurz studentům poznat sebe sama a své možnosti?“ byla jednoznačná odpověď ANO, kterou odpovědělo 100 % respondentů. Dle všech respondentů je postoj účastníků ke kurzům GO následující „kurz se jim líbí a jsou rádi, že se mohou seznámit ještě před nástupem do školy“. Během pár dnů, mají možnost poznat se lépe, než by se stalo v průběhu školního roku.

31

Závěrem můžeme říci, že 100,00 % respondentů se shoduje na tom, že jsou kurzy přínosem pro budoucí studenty prvních ročníků. Součástí práce je také rozhovor s jedním z dlouhodobých instruktorů kurzů GO. Celý rozhovor je součástí přílohy č. 5. Rozhovor nám přibližuje povahu adaptačních kurzů prostřednictvím pohledu jednoho z instruktorů. Potvrzuje nám také výsledky setření z dotazníku. V podstatě shrnul hlavní cíle kurzu GO, a těmi je poznání se navzájem před nástupem do školy, poznat sám sebe a stmelit kolektiv. Z rozhovoru je také patrné, že je kurz velmi náročný na přípravu, ale vzhledem k tomu, že někteří z instruktorů se věnují kurzu delší dobu, není vytváření programu tak náročné jako napoprvé. Ale především se dovídáme, že je kurz opravdu velkým přínosem pro budoucí studenty prvních ročníků.

32

6

DISKUZE

Adaptačním kurzům se věnuje v dnešní době čím dál více organizací a pořádá je čím dál více škol1. Důležité pro každý kurz je vhodně zvolený program. Vzhledem k měnícím se nárokům společnosti a především měnícím se nárokům budoucích studentů prvních ročníků, stojí tým instruktorů před velmi náročným úkolem. Musí umět tyto studenty zaujmout a vtáhnout je do hry. Na Obchodní akademii Šumperk tyto kurzy probíhají již od roku 1998, kdy tyto kurzy pořádala Katedra Rekreologie FTK UP Olomouc. Od roku 1999 si tyto kurzy pořádá škola sama, za pomoci studentů a absolventů školy. Utvořil se zde kolektiv studentů a absolventů, kteří se věnují přípravě kurzu. Organizace kurzu na jeho počátku bylo pro instruktory náročnější, jelikož neměli s pořádáním kurzů zkušenosti. Postupem času se však situace postupně měnila a instruktoři získávali více a více zkušeností. I přesto, že každý rok však přibývají do týmu noví lidé a nahrazují ty, kteří se těmto kurzům již nemohou věnovat, díky výměně zkušeností kurzy neustále nabývají na kvalitě. Úkol je každoročně téměř totožný: zvolit šéfinstruktora, vybrat tým, téma kurzu, zvolit si cíle, najít vhodné místo, naučit se hry, které neznáme, vytvořit program, zajistit materiál a poté samotný kurz realizovat. Velmi důležitým bodem je vytvoření programu kurzu. Na tomto pracuje tým instruktorů nejdelší dobu. Jednotlivé hry v programu musí na sebe navazovat. Nelze např. zorganizovat 2 velmi fyzicky náročné hry za sebou nebo věnovat se pouze psychicky náročným hrám. Hry v programu musí být rozloženy optimálně a musí na sebe přirozeně navazovat. Téměř všechny hry musí mít nachystanou vhodnou motivaci, aby účastníky vtáhly do děje. Důležitá je dobrá znalost terénu, her i samotných instruktorů navzájem. Dle výsledů dotazníků se na kvalitě kurzu velmi projeví výběr prostředí. Je potřeba najít vhodnou lokalitu, kde bude kurz probíhat. Ve špatném prostředí není možné i se sebelepším týmem instruktorů zrealizovat kvalitní kurz. Těžko bychom tento kurz uspořádali v některém z penzionů přímo ve středu rušného města. V tomto prostředí bychom nebyli schopni zajistit průběh ani kvalitní hry. Stejně tak nelze v příjemném 1

Jedná se např. o Centrum outdoorových programů, STAN, Agentura Wenku, Sportlines s.r.o., JANTA s.r.o., COODY OUTDOOR s.r.o., Střední škola zahradnická v Litomyšli, Střední průmyslová škola dopravní a.s. apod., Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, Střední pedagogická škola Beroun, Střední škola technická a dopravní Ostrava-Vítkovice, Církevní střední zdravotnická škola s.r.o., Obchodní akademie Český Těšín, Gymnázium Šumperk, Gymnázium Žďár nad Sázavou, Gymnázium Jana Keplera Praha,

33

a vhodném prostředí zajistit kvalitní kurz, pokud bychom vybrali špatnou hru a studenty nedokázali nemotivovat. Optimální délka kurzu by dle mého názoru měla být 5 dní. Jedná se o jakýsi kompromis. Pro navození správné atmosféry jsou 4 dny opravdu velmi krátké a připravit optimální program, aby se účastníci co nejlépe poznali, není zrovna jednoduché. Naproti tomu 6 dní je pro poznání zajisté lepší, ale opět velmi náročné na přípravu a především pro samotné instruktory. Spánkový deficit je během 6ti dní celkem velký a na každém se to zajisté projeví. Proto si myslím, že optimální délka je 5 dní. Z dotazníku je také zřejmé, jaké by měl mít správné instruktor osobnostní vlastnosti. Pokud některá z vlastností instruktorovi chybí, ostatní v týmu mají mnohem více práce s organizací, motivacemi na hry apod. Mezi nejvýznamnější vlastnosti instruktora však patří zejména entuziasmus pro práci s lidmi. Velmi důležité bylo v dotazníku zhodnocení cílů kurzu. Spornými cíly byly: zda je schopen kurz zajistit plynulý přechod studentů z dětství do dospělosti a zda kurz vytváří novou kvalitu vztahu mezi studentem a jeho rodiči. V dnešní uspěchané a urychlené době je velmi těžké posoudit, kdy se vlastně studenti stávají dospělými. Za určitých podmínek, navození správné atmosféry a volbě správných, převážně psychicky náročných her, mohou přechodu z dětství do ranné dospělosti napomoci. Cílem je rovněž navození atmosféry, díky které si studenti uvědomí, že se dostávají na střední školu a začíná tak nová etapa života, která bude mít vliv na jejich další vývoj. Ovšem dle mého názoru není toto v silách instruktorů a adaptačního kurzu toto zajistit. Stejně tak nejsme schopni posoudit, zda kurz vytváří novou kvalitu vztahu mezi studentem a jeho rodiči. Možná v případě, že by byl kurz delší, byla navozena silná atmosféra a v rámci kurzu by se řešily vztahy s rodiči, tak by tu byl možnost ovlivnění vztahu mezi studentem a rodičem. Ale zase tento cíl není dle mého názoru kurz schopen splnit. Ze všech poznatků o adaptačních kurzech získaných jak z dotazníku, rozhovoru a vlastní zkušenosti si můžeme vyvodit následující pozitiva a negativa. Pozitiva -

Studenti mají možnost seznámit se ještě před nástupem do školy.

-

Při hrách není čas na předsudky, účastnici musí držet při sobě, spolupracovat, aby dosáhli společného cíle.

34

-

Termín kurzu na počátku školního roku zaručuje, že se zúčastní téměř všichni studenti.

-

Hraní her umožňuje studentům mnohem rychlejší poznání a navázání kontaktů, než by tomu bylo v samotné třídě.

-

Možnost sáhnout si na dno svých sil a poznat tak své možnosti a sám sebe.

-

Uvolnění a návrat do dětství.

-

Poznání a navázání vztahu s třídním učitelem.

-

Setkání s absolventy Obchodní akademie.

Negativa -

Ne všichni studenti jsou nadšení z hraní her, při kterých musí komunikovat, spolupracovat, být kreativní, a také odhalovat velkou část sebe.

-

Studenti se setkávají první den ve škole a teprve poté jednou na kurz.

-

Znevýhodněni jsou ti studenti, kteří se kurzu nezúčastnili, hůře zapadají do kolektivu.

-

Životní styl, doba, která ovlivňuje účastníky, a ti nejsou schopni si kurzu naplno užít.

Pozitiva hovoří tedy ve prospěch pořádání adaptačních kurzů pro budoucí studenty prvních ročníků. Především stejnou šanci dostávají všichni studenti na kurzu. Není zde čas na předsudky. Studenti musí spolupracovat, komunikovat a držet při sobě, aby dosáhli vytčeného cíle při hře. Je tedy potřeba tento trend udržet i nadále a nenechat ovlivnit dobou, která hovoří v jejich neprospěch.

35

7

ZÁVĚR

Práce naplnila všechny stanovené cíle. V teoretické části jsme se blíže seznámili s historií adaptačních kurzů a pojmy s nimi úzce spjatými (zážitková pedagogika a hra). V praktické části jsme si přiblížili organizaci, program, skutečnou realizaci již zrealizovaného kurzu. Byly podrobně rozebrány jednotlivé fáze, program, realizace a úskalí, se kterými jsme se na kurzu setkali a zhodnocen dotazník z mého pohledu. Dalším cílem praktické části byla analýza adaptačních kurzů z pohledu instruktorů, přičemž s jedním z nich byl proveden rozhovor. Ze samotné analýzy dotazníků vyplývá, že nejčastěji se respondenti kurzu GO, jako instruktoři účastnili 2-3krát, což odpovědělo 47,06 % respondentů. Nejčastějším důvodem, proč se věnují organizaci kurzu je, že je baví práce s mladými lidmi a mají se možnost dostat do skupiny se stejným smýšlením. Za optimální délku kurzu považuje 52,94 % respondentů 6-7 dní. Správný instruktor by dle respondentů neměl postrádat organizační schopnosti, smysl pro humor a empatii. Dle drtivé většiny respondentů, v relativním vyjádření 94,12 %, kvalitu kurzu ovlivní výběr her i prostředí, kde kurz probíhá. V případě analýzy cílů kurzu souhlasí 100,00 % respondentů s těmito cíli: -

Kurz umožňuje skupině studentů a jejich třídnímu učiteli vzájemné poznání se před nástupem do školy.

-

Kurz urychluje adaptaci studentů prvního ročníku na nové prostředí.

-

Kurz usnadní nevýrazné osobnosti studenta začlenit se do kolektivu.

-

Kurz umožní studentům poznat sebe sama a své možnosti.

Rozporné odpovědi byly u otázky, zda je schopen kurz zajistit plynulý přechod studentů z dětství do dospělosti. Jen 35,29 % si myslí, že je toto kurz schopen zajistit. 88,24 % respondentů si nemyslí, že byl kurz schopen vytvořit novou kvalitu vztahu mezi studentem a jeho rodiči. Co se týče postoje účastníků ke kurzu GO, tak dle všech respondentů se jim kurz líbí a jsou rádi, že se mohou seznámit ještě před nástupem do školy. I přes určitá negativa převažují výhody kurzu. A jak vyplývá z analýzy dotazníkového šetření většina cílů adaptačních kurzů, je z pohledu instruktorů splněna. Z tohoto důvodu je a bude pořádání těchto kurzů velmi důležitým okamžikem pro samotnou školu a budoucí studenty.

36

8 [1]

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY DUBEC, Michal. Adaptační (stmelovací) soustředění: kurz osobnostní a sociální výchovy pro žáky 6. ročníku ZŠ a primy gymnázia. Vyd. 1. Praha: Projekt Odyssea, 2007. ISBN 978-80-87145-22-7.

[2]

HANUŠ, Radek a Petr KUBALA. Zážitková pedagogika a Hnutí GO! (Skotsko). Hnutí GO [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.hnutigo.cz/old/

[3]

HANUŠ, Radek a Lenka CHYTILOVÁ. Zážitkově pedagogické učení. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-247-2816-2.

[4]

HAVLÁTOVÁ, Eva. Zážitková pedagogika. Brno, 2009. Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně.

[5]

JIRÁSEK, Ivo. Vymezení pojmu zážitková pedagogika. Gymnasion: časopis pro zážitkovou pedagogiku. 2004, č. 1, s. 6 - 15. Dostupné z: http://www.gymnasion.org/sites/default/files/library/g01-jaro-2004.pdf

[6]

KARBEROVÁ, Barbora. Využití adaptačních kurzů na základních a středních školách ve městě Brně. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita.

[7]

KRAUTER, Rostislav. VOŠ A SPŠ ŠUMPERK. KOMPAS pro instruktory GO!: Komunikace = program komunikativní a týmové spolupráce. Šumperk, 2001, 84 s.

[8]

KUDLÁČEK, Martin, Tomáš VALENTA a Lucie MAGEROVÁ. Společně v zážitkové pedagogice: Integrace osob se zdravotním postižením prostřednictvím společných zážitků. Gymnasion: časopis pro zážitkovou pedagogiku. 2004, č. 2, 8 - 18. Dostupné z: http://www.gymnasion.org/sites/default/files/library/g02podzim2004.pdf

[9]

NEUMAN, Jan. Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. 3. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2000. ISBN 80-7178-405-2.

[10]

PAULÍK, Karel. Psychologie lidské odolnosti. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 240 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4729-596.

[11]

PŘIBYLOVÁ, Helena. Adaptační kurz z pohledu absolventů: Studentů prvního ročníku Jiráskova gymnázia v Náchodě. Brno, 2008. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.

37

[12]

Adaptační programy pro žáky a studenty. Za Obzor: DDM Kopřivnice [online]. [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.zaobzor.cz/co_nabizime/adaptacni_programy/

[13]

Co je zážitková pedagogika?: prožitek zážitek zkušenost. Za Obzor: DDM Kopřivnice [online]. [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.zaobzor.cz/pedagogika/

[14]

Historie. Hnutí GO [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.hnutigo.cz/modules.php?op=modload&name=A-kdo_historie&file=index

[15]

Hnutí GO!. ZČ HB Baobab Jeseník [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://baobab.brontosaurus.cz/hnutigo.html

[16]

Informační a vzdělávací portál školství Zlínského kraje: Střední vzdělávání. [online].

©

2003

-

2012

[cit.

2012-04-10].

Dostupné

z:

http://www.zkola.cz/zkedu/rodiceaverejnost/vybirameskolu/strednivzdelavani/d efault.aspx [17]

Adaptační kurz. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia

Foundation,

2001-

[cit.

2012-04-10].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Adapta%C4%8Dn%C3%AD_kurz [18]

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

[19]

Zlatý fond her: hry a programy připravené pro kurzy Prázdninové školy Lipnice. Vyd. 4. Editor Jan Hrkal, Radek Hanuš. Praha: Portál, 2007, 165 s. ISBN 978807-3672-652.

[20]

Životopis Prázdninové školy Lipnice. Prázdninová škola Lipnice [online]. © 1977

-

2012

[cit.

2012-04-09].

Dostupné

z:

http://www.psl.cz/index.php?submenu=2

38

9

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ

Obr. 1: Složení respondentů podle věkové kategorie Obr. 2: Počet kurzů, kterých se respondenti účastnili v roli instruktora Obr. 3: Optimální délka kurzu GO Obr. 4: Vyjádření souhlasu s tvrzením, že je kurz schopen zajistit plynulý přechod studentů z dětství do dospělosti Tab. 1: Přehled kurzů pořádaných Obchodní akademií Šumperk v letech 1999 - 2010 Tab. 2: Program kurzu Za Antickými bohy na bájný Olymp pořádaný v termínu 2. 9. – 5. 9. 2010 Tab. 3: Z jakého důvodu se respondenti věnují organizaci kurzů GO Tab. 4 : Co by neměl postrádat správný instruktor kurzu GO

10 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Zvířetník profesora Péráka Příloha č. 3: Aréna Příloha č. 4: Vyplněný dotazník zpracovatelem bakalářské práce Příloha č. 5: Rozhovor Příloha č. 6: Podrobný program kurzu

39

11 PŘÍLOHY 11.1 Příloha č. 1: Dotazník Dotazník na téma „Adaptační kurzy pro středoškoláky aneb Kurzy GO“ Dobrý den, jsem studentkou Institutu celoživotního vzdělávání Mendelovy university v Brně. Tento dotazník slouží ke zpracování mé bakalářské práce na téma „Adaptační kurzy pro středoškoláky“. Údaje z dotazníku poslouží k samotnému zpracování práce a nebudou nijak zneužita. Dotazník je anonymní. Většina otázek je uzavřených, kde máte na výběr z několika variant. Výběr otázky proveďte prosím jejím zvýrazněním. Ing. Vendula Bartoňová 1. Kolikrát jste se účastnil/a kurzu GO jako instruktor/ka? a) 1 b) 2-3 c) 4-5 d) 6-7 e) 8 a více 2. Proč se zabýváte (zabývali jste se) organizací kurzů GO? (možno i více odpovědí) a) Baví mne práce s mladými lidmi. b) Rád(a) se vyřádím spolu se studeny při organizaci her. c) Mám možnost být součástí skupiny osob se stejným smýšlením. d) Kurzy organizuji z donucení. e) Těší mne, že mohu pomoci studentům adaptovat se na nové prostředí a lidi. f) Jiné (vepište) ………………………………………………………

40

3. Jaká je podle Vás optimální délka kurzu? a) 3 dny a méně b) 4-5 dní c) 6-7 dní d) 8 dní a více 4. Co by podle Vás neměl postrádat správný instruktor? (možno více odpovědí) a) kreativitu b) smysl pro humor c) umění zesměšnit sám sebe d) empatii e) schopnost jednat s lidmi f) organizační schopnosti g) zralost (vyřešené vnitřní konflikty) h) jiné (vepište) …………………………….. 5. Domníváte se, že má na kvalitu kurzu vliv výběr her a prostředí, ve kterém kurz probíhá? a) Ano, obojí kvalitu kurzu značně ovlivní. b) Prostředí ne, hry ano. c) Prostředí ano, hry ne. d) Ne, stačí, že jsou studenti spolu. 6. Umožňuje kurz skupině studentů a jejich třídnímu učiteli vzájemné poznání před nástupem do školy? a) Ano b) Ne 7. Urychluje kurz adaptaci studentů prvního ročníku na nové prostředí? a) Ano b) Ne

41

8. Je schopen kurz zajistit plynulý přechod studentů z dětství do dospělosti? a) Ano b) Ne c) Nevím 9. Vytváří kurz novou kvalitu vztahu mezi studentem a jeho rodiči? a) Ano b) Ne 10. Usnadní kurz nevýrazné osobnosti studenta začlenit se do kolektivu? a) Ano b) Ne 11. Umožní kurz studentům poznat sebe sama a své možnosti? a) Ano b) Ne 12. Jaký je podle Vás postoj účastníků ke kurzům GO? a) kurzy nejsou mezi účastníky oblíbené, b) většina účastníků se na kurzu nudí, c) kurz se jim líbí a jsou rádi, že se mohou seznámit ještě před nástupem do školy, d) kurzem jsou účastníci nadšeni. 13. Jsou podle Vás kurzy GO přínosem pro budoucí studenty prvních ročníků? a) Ano b) Ne c) Nejsem si jist(a). 14. Pohlaví a) muž b) žena

42

15. Věková kategorie a) do 19 let b) 20 až 29 let c) 30 až 39 let d) 40 let a více Děkuji za Vaši ochotu a čas strávený při vyplňování

43

11.2 Příloha č. 2: Zvířetník profesora Péráka

Zdroj: Zlatý fond her II (Hanuš, Hrkal, 2007)

44

11.3 Příloha č. 3: Aréna

Pokračování 2. strana

Zdroj: Zlatý fond her II (Hanuš, Hrkal, 2007)

45

11.4 Příloha č. 4: Vyplněný dotazník zpracovatelem bakalářské práce 1. Kolikrát jste se účastnil/a kurzu GO jako instruktor/ka? a) 1 b) 2-3 c) 4-5 d) 6-7 e) 8 a více 2. Proč se zabýváte (zabývali jste se) organizací kurzů GO? (možno i více odpovědí) a) Baví mne práce s mladými lidmi. b) Rád(a) se vyřádím spolu se studeny při organizaci her. c) Mám možnost být součástí skupiny osob se stejným smýšlením. d) Kurzy organizuji z donucení. e) Těší mne, že mohu pomoci studentům adaptovat se na nové prostředí a lidi. f) Jiné (vepište) ……………………………………………………… 3. Jaká je podle Vás optimální délka kurzu? a) 3 dny a méně b) 4-5 dní c) 6-7 dní d) 8 dní a více 4. Co by podle Vás neměl postrádat správný instruktor? (možno více odpovědí) a) kreativitu b) smysl pro humor c) umění zesměšnit sám sebe d) empatii e) schopnost jednat s lidmi f) organizační schopnosti g) zralost (vyřešené vnitřní konflikty) h) jiné (vepište) ……………………………..

46

5. Domníváte se, že má na kvalitu kurzu vliv výběr her a prostředí, ve kterém kurz probíhá? a) Ano, obojí kvalitu kurzu značně ovlivní. b) Prostředí ne, hry ano. c) Prostředí ano, hry ne. d) Ne, stačí, že jsou studenti spolu. 6. Umožňuje kurz skupině studentů a jejich třídnímu učiteli vzájemné poznání před nástupem do školy? a) Ano b) Ne 7. Urychluje kurz adaptaci studentů prvního ročníku na nové prostředí? a) Ano b) Ne 8. Je schopen kurz zajistit plynulý přechod studentů z dětství do dospělosti? a) Ano b) Ne c) Nevím 9. Vytváří kurz novou kvalitu vztahu mezi studentem a jeho rodiči? a) Ano b) Ne 10. Usnadní kurz nevýrazné osobnosti studenta začlenit se do kolektivu? a) Ano b) Ne 11. Umožní kurz studentům poznat sebe sama a své možnosti? a) Ano b) Ne

47

12. Jaký je podle Vás postoj účastníků ke kurzům GO? a) kurzy nejsou mezi účastníky oblíbené, b) většina účastníků se na kurzu nudí, c) kurz se jim líbí a jsou rádi, že se mohou seznámit ještě před nástupem do školy, d) kurzem jsou účastníci nadšeni. 13. Jsou podle Vás kurzy GO přínosem pro budoucí studenty prvních ročníků? a) Ano b) Ne c) Nejsem si jist(a). 14. Pohlaví a) muž b) žena 15. Věková kategorie a) do 19 let b) 20 až 29 let c) 30 až 39 let d) 40 let a více

48

11.5 Příloha č. 5: Rozhovor Byl jste na kurzu GO také jako účastník? Na kurzu Go jsem nikdy jako účastník nebyl. Jediné místo, kde jsem byl jako účastník podobné akce, bylo na lyžařském a sportovním kurzu pořádaném Obchodní Akademií ve spolupráci s Olomouckou rekreologií. A tak jak jste se dostal k organizaci těchto kurzů? K organizaci jsem se dostal před 13ti lety náhodou. Byl jsem ještě studentem OA Šumperk a ředitel školy rozhodl, že spolupráci s Katedrou Rekreologie ukončí a pokud chceme kurz zachovat, tak si to musíme dělat sami. Profesorka, která to dostala na starost, hledala pomocníky. A jelikož se do podobných akcí zapojuji stále, tak jsem neváhal a přihlásil se. No a kupodivu mě to stále drží. Kolikrát jste se účastnil kurzu GO jako instruktor? Mám za sebou 13 kurzů GO. Tolikrát? Z jakého důvodu? Jo jo, opravdu tolikrát. A důvod, ten je jasný. Tahle práce mě baví a naplňuje, a jelikož je mé zaměstnání v jiném oboru a docela mě to vysává, tak se touto akcí dobíjím. Někoho to vyčerpává a mě naopak naplňuje. Hlavně tomu věřím. Věřím smyslu tohoto kurzu a dávám do toho i něco ze sebe. Proč jste se vůbec začal věnovat organizaci adaptačních kurzů? Z jednoho prostého důvodu, jak jsem řekl už před chvíli. Věřím tomu, a jelikož se tomu moc licí nevěnuje, tak to dělám já a pár lidí mně podobných. Jelikož to neděláme za finanční odměnu, tak to opravdu děláme z lásky (když to řeknu takto šíleně). Prostě nás to baví, a tak jsme se do toho vrhli. Jak vzniká takový tým instruktorů, kteří následně jedou na kurz? Je to parta lidí, kteří se znají a nebo poznávají během tvorby. Jsou to lidé nadšení pro věc a ve většině případů jsou to již bývalí účastníci, kterým se kurz zalíbil a chtějí to zažít i z jiné strany barikády. Jistě je organizace kurzu náročná. Jak často se musí tým scházet, aby se všechno zvládlo? Příprava je mnohdy delší jak celý kurz. Je to z toho důvodu, že se kurz chystá pomalu po minutách. V našem případě vzniká hrubá část během jara ve škole po odpoledních jednou či dvakrát za týden. Poté se naběhne na přípravu týden před kurzem

49

a „dopilovává“ se program kurzu a hlavně se na něj chystají potřebné materiály pomůcky. A co program? Jak dlouho dopředu je potřeba jej naplánovat? Vzhledem k tomu, že program kurzu tvořím již 13tým rokem a během toho vytvářím i jiné kurzy, letní tábory a teambuldingy pro firmy, tak je pravda, že program občas přetvářím za provozu, a to z důvodů neočekávaných zvratů. Prostě člověk musí zvládnout improvizovat. Příprava zabere tak dva měsíce a týdenní intenzivní práci před kurzem. Která část příprav na samotný kurz je nejnáročnější a proč? To se říct nedá. Nejhorší je vymyslet téma, na kterém bude kurz stát, ale poté už je to jen zábava. Prostě fajn parta lidí a práce, která baví. Nepředpokládám, že všichni jsou hrami nadšeni. Jaké jsou většinou reakce účastníků na hry? Z našich dotazníků, které zasíláme po kurzu účastníkům vyplývá, že nejvíce jsou spokojeni s velmi náročnými hrami, jelikož tam si fakt šáhnout na dno, a to formou hry a je to prostě baví. Stalo se Vám někdy, že jeden z účastníků ze skupiny výrazně vyčníval svým smýšlením? Jak se Vám podařilo začlenit jej do kolektivu? Stalo se to, občas se někdo najde. Jednou jsme to vyřešili tak, že jsme ho zapojili do organizace, ne doslova, ale on si to myslel. A jindy – přece jenom jsou všechny hry vedeny na bázi dobrovolnosti, tak když se to opravdu některému účastníku nezamlouvá, tak prostě danou hru vynechá. Dochází k tomu často, že některý z účastníků hru prostě nehraje? Ne to opravdu ne, jen výjimečně. Jaké jsou podle Vás přínosy tohoto kurzu pro studenty? Jak jsem řekl, já jsem tento kurz nezažil, a takovéto stmelení a poznání kolektivu proběhlo až ve druhém ročníku na lyžáku. Takže určitě je to bonus, že se třída dá dohromady a hlavně se studenti poznají i napříč ročníkem, což je velké plus. Poznají se i v situacích, které v lavicích nezažijí a myslím si, že je to pro tu třídu jen a jen dobře. Teď jsme si řekli přínosy, ale jsou nějaké negativa, které vnímáte u tohoto kurzu? Negativa? No možná to, že kurz byl přesunut až na začátek školního roku a byl zkrácen, ale za to nemůže kurz jako takový, ale vedení školy. No a jiná negativa? Je pravda, že někomu tenhle druh poznání a zábavy nemusí sedět. Ale je dobře to vědět a ten člověk si ve třídě najde místo někde jinde a zapojí se jinak. 50

A závěrem. Jak byste stručně popsal kurz GO někomu, kdo o něm nikdy neslyšel? Je to kurz pro studenty prvních ročníků středních škol (i základních). Vznikl kvůli lepšímu poznání a adaptování kolektivu na nové prostředí a nové lidi. Vytvoření vazeb a hlavně sebe poznání každého účastníka samostatně. Vše je vedeno na bázi dobrovolnosti a formou zážitku, protože díky zážitku si toho člověk nejvíce pamatuje.

51

11.6 Příloha č. 6: Podrobný program kurzu Čtvrtek 2. 9. 2010 

Sraz týmu instruktorů je ráno v 8:00.



Probíhají poslední přípravy a proškolení instruktorů. Materiál se nakládá do aut.



Tým je rozdělen na 2 části. Jedna část, tj. 4 instruktoři a zdravotník zůstávají na škole a chystají se na příchod účastníků kurzu. K nim se přidávají také třídní učitelé.



Zbývajících 5 instruktorů se přesouvá i s materiálem na chatu, kde je potřeba vše přichystat na příjezd.



Zde se kurz rozdělí do dvou rovin – chata a cesta na chatu.

Lokalita – chata Junior Kunčice 

Příprava chaty na příchod účastníků.



Uložení materiálu a nachystání na příchod a na večerní program.



Polepují se jednotlivé dveře – jména podle bohů. V každém pokoji se tak bude nacházet družina jednoho z bohů.



Příprava na večerní program Jeskyně snů. Je potřeba polepit celý prostor ve sklepě archy papíru, aby bylo možné na zdi malovat.



14:25 odjezd 2 instruktorů pro batohy a oběti bohům – buchty na nádraží do Starého města pod Sněžníkem.



Chata musí být do 17:00 nachystána na příchod účastníků.

Odjezd na místo realizace 

Ve 12:30 přivítání účastníků kurzu a kontrola přítomnosti. Přesun na nádraží. Přivítání účastníků probíhá v duchu tématu kurzu.



13:15 odjezd vlaku směr Staré město p. Sněžníkem. Objednán je samostatný vagón. V průběhu cesty probíhá první seznamovací hra – Reportéři. Dostávají se do role reportérů a musí tak zjistit co nejvíce informací o ostatních. Vyhodnocení proběhne při večerním programu.



Cestou na chatu se hrají různé hry, aby se začali účastníci již lépe poznávat. Jedná se o hry: Rubikova kostka, Sed důvěry, Tepláky – tichá pošta.



Předpokládaný příchod na chatu 17:00.

Příchod do místa realizace kurzu 

Uvítání opět v duchu tématu kurzu.

52



Rozdělení účastníků do pokoj a ubytování.



V 18:00 barevná večeře.



V 19:00 navazuje program. Dojde k vyhodnocení reportérů. O každém z účastníků je něco řečeno. Dále se hrají seznamovací hry – Andělská Anděla, Seřazení dle výšky, abecedy (probíhá na židličkách).



Zbytek týmu se chystá na další program, a to Módní přehlídku.



Po ukončení seznamovacích her dochází k motivaci na další hru – Módní přehlídku.



Účastníci se rozdělí do 6sti skupinek. Každá skupinka bude mít za úkol nachystat si 6 modelů, které budou schopni představit na mole. Čas na přípravu mají 45 minut. Mohou využít možnosti zapůjčit si kostýmy od instruktorů. . Módní přehlídka začne ve 22:00. Konec zhruba ve 23:00. Konec programu. Před odchodem vybrat od každého šátek. Příprava ke spánku.



Instruktoři zhodnocení celého dne. Projít si program na následující den. Doladit poslední nejasnosti. Příprava na ranní hru – Den Trifidů.

Pátek 3. 9. 2010 

8 instruktorů zůstává na chatě. Zdravotník, instruktor a dva třídní učitelé chystají bohatýrskou snídani.



Den Trifidů - budíček 5:30. Vypnuté pojistky v celé chatě. Za zvuků borcení se zdí a burácení moře probíhá evakuace. Instruktoři rozdělí účastníky do skupinek a zavážou jim oči. Vidí vždy jen jeden ze skupinky, který celou skupinku vede. Celkem 8 skupinek. Každá skupinka následuje jednoho z instruktorů. Vše probíhá tiše bez mluvení. Skupinky musí překonávat různé překážky, prochází lesem, loukou, potokem. Vedoucí skupinky, který vidí, musí na ostatní dávat pozor. Zhruba po hodině bloudění se dostávají na louku, kde je nachystána snídaně v trávě – buchty, ovoce, čaj. Každý z příchozích je uvítán pohárem „vína“ (šťáva). Snídaně a relax.



Na následující hry zůstávají 4 instruktoři, zdravotník a 2 třídní. Zbývající jsou připravit další hru – Batltech.



Dále následují relaxační hry – foťák, brtníci, najdi si svůj strom.

53



Ukončení náročnější hrou sedánek. Rozdělení do 2 družstev.Všichni se posadí vedle sebe a utvoří tak hada. Pouze přesunem a usednutí z konce na začátek dochází k posunu.



Přesun na chatu. Hygiena, převléct v 10:00 nástup na další hru.



Batltech – náročná strategická hra. Motivace formou souboje božstev o Diovu přízeň. Hráči jsou rozděleni do 7 skupin. Každý má své stanoviště, kde bude probíhat hlavní rozhodování. Každé stanoviště musí být zhruba stejně vzdáleno od herního plánu. Samotný průběh hry je 1,5 hodiny.



Ostatní instruktoři chystají hry na odpolední program.



12:30 oběd – pouze lžíce.



Filmové akademie se zúčastní 3 instruktoři a zdravotník. Ostatní chystají další hru.



13:30 Filmová akademie. Motivace – puštění scény filmu „Souboj Titánů“. Rozdělení do 7 skupinek. Každá skupinka dostane seznam 6ti slov, které se v jeho filmu musí objevit . Mají 1 hodinu na přípravu. Film se může uskutečnit kdekoliv. Podmínkou je, že musí trvat minimálně 5 minut. Každý film bude nahrán na videokameru. Pouštění filmů a vyhodnocení. Předpokládaný konec 16:00.



Rýžování – motivace formou hromadění hmotného majetku, který bude obětován bohům s tím, že největší oběť je odměněna (pro každého ze skupinky balíček želé bonbónů). Skupinky po 6ti lidech. Celkem je 9 různých nalezišť s různou zásobou zlata – rýže. Úkolem skupinek je donést, do sběrny, kde dochází k vážení, co nejvíce této rýže. Použít nesmí žádné kapsy, sáčky. Ke každému z nalezišť vede jinak náročná trasa. Rýžování probíhá 1 hodinu. Poté dohází k vyhodnocení. Předpokládaný konec je 18:00.



18:30 večeře probíhá na zemi a bez příboru.



V průběhu večeře nachystají instruktoři, kteří byli při filmové akademii další hru. Pointilismus. Motivace – vznik prvního antického obrazu. Vytvoří se 7 skupinek. Každá skupinka má jinou předlohu. Malování probíhá různými částmi těla – např. Prstem pravé ruky, nosem, palcem levé nohy, malíčkem levé ruky, loktem apod. Malování probíhá formou vytečkovávání plochy, tak aby se co nejvíce blížila předloze. Malující se střídají. Kterou částí se maluje oznamuje instruktor. Díla jsou vyvěšena na chatě. Průběh hry je cca 1 až 1,5 hodiny.

54



Instruktoři neúčastnící se hry chystají Čajovnu. Je potřeba z jídelny odstranit židličky, rozvěsit šátky, vše nachystat na čajovnu.



Po Pointilismu se musí účastníci umýt a ve 21:00 je sraz v pohodlném oděvu před jídelnou.



Čajovna – vyprávění historie čaje. Každý si může vybrat z 6ti různých druhů čaje, který si dá. Probíhá kurz masáží. Společný smích. Všichni si polehají tak, aby měli vždy hlavu na břiše toho druhého. Vypráví se vtipy. Na závěr pohádka na dobou noc. Předpokládaný konec 23:00. Hygiena a spát.



Instruktoři zhodnocení celého dne. Projít si program na následující den. Doladit poslední nejasnosti.

Sobota 4. 9. 2010 

Budíček 7:00 – chatou se rozezní píseň Poupata. Nástup na rozcvičku.



Rozcvička Poupata a Evoluce (viz příloha č. 3 ). Ti, co skončili rozcvičku mohou jít do chaty na hygienu a snídani. Pro ostatní je snídaně v 8:00.



V průběhu snídaně je potřeba nachystat vše potřebné na další hru.



9:00 Aréna – (viz příloha č. a předchozí kapitola Simulace her.) Motivace – příchod mocného vladaře Chcladorínyho. Celkem bude utvořeno 6 týmů po 9ti lidech. Úkolem skupiny je nasbírat co nejvíce bodů. Odměnou pro skupinu, která vyhraje možnost přidat se k slavnostní hostině mocného vladaře Chcaldorínyho. Velmi náročný závod, je potřeba účastníky co nejvíce namotivovat. Body každé skupince zapisuje jeden z instruktorů. Samotná hra trvá 1 hodinu.



Arény se účastní 6 instruktorů, zdravotník a 2 vyučující. Zbylí 3 instruktoři chystají další hru.



V 11:00 začátek nové hry – Zvířetník profesora Publiuse Doktoruse Antiblechy (příloha č. a kapitola Simulace her). Rozdělení do 9ti skupinek. Každá vymyslí jeden nový živočišný druh.



Instruktoři neúčastnící se Zvířetníku připravují další hry, které proběhnou odpoledne.



12:30 oběd. Proběhne ocenění skupinky, které vyhrála v Aréně. Samostatný stůl v čele jídelny s mocným vladařem Chcaldorínym.

55



Na další hru potřebujeme 6 instruktorů a 2 třídní. Zbývající 3 chystají další hru a především chystají večerní program, který je vyvrcholením celého kurzu.



13:30 Workshopy. Jedná se o jednotlivé krátké hry. Celkem máme 7 her, čili 7 stanovišť, a to: pavučina, obálky, ovčák, petanque, čísla, ringo, twister, dokončení příběhu. Účastníci jsou rozděleni do 6 skupinek. Každá skupinka dostane lístek s názvy jednotlivých stanovišť, kterými musí projít a hry absolvovat nebo splnit úkol. Na každém stanovišti je jeden instruktor. Zapojeni jsou také třídní učitelé. Úkolem je absolvovat všechny stanoviště.



Navazující hrou na Workshopy je Vzkaz do budoucnosti. Rozdělení do 7 skupin. Každá dostane velký arch papíru A0. Úkolem každé skupinky je nakreslit vzkaz pro budoucí generaci. Představit dnešní svět, tak jak jej vnímáme a jak chceme aby jej vnímali lidé v budoucnu za 500 – 1000 let. Může se pouze kreslit, nesmí se psát číslice ani písmena. Hra končí před večeří. Počet instruktor na hru jeden a dva vyučující.



Část ostatních chystá další hru a tou jsou Limeriky. Zbývající pak chystají závěrečný večer Las Vegas – název korespondující s naším programem „Olymp“



18:00 Večeře.



Ti co nechystají Limeriky, chystají vše na Las Vegas „Olymp“



19:00 Limeriky. Účastníci jsou rozděleni do 6ti skupin. Každá skupina má svou základnu a svého instruktora či třídního. V okolí jsou různě rozmístěny básně. Vždy část ze skupiny hledá básně a učí se je nazpaměť. Běží na základnu a tam je musí naučit druhého ze své skupiny, ten posléze běží ke svému instruktorovi a báseň mu přednese. Pokud je správně instruktor si ji zapíše, v případě že ne, pouze oznámí chybu (ne konkrétní). Úkolem je přednést správně co nejvíce básní. Konec je v případě, že se správně přednesou všechny básně nebo vyprší čas 1 hodina. Předpokládaný konec 20:15. Poté je účastníkům oznámeno, že mají 45 minut na to, aby se hodili do gala a byli schopni předstoupit před samotné bohy.



21:00 – Las Vegas „Olymp“. Účastnící jsou vpuštěni do místnosti, kde se setkávají se samotnými bohy, kteří je vítají na večeru plném zábavy. Mají možnost hry hazardních her. Peníze získávají úpisem směnek u bankéřů. Na směnku pak uvedou reálnou službu, kterou jsou schopni splnit (např. týdenní nošení svačiny, pozdrav velectěný pane apod.). Tyto peníze pak mohou znásobit při hazardních hrách – kostky, ruleta, oko, poker, skořápky nebo utratit za pití a 56

jídlo. Zábava trvá 2 hodiny, poté dochází k dražbě směnek, které má k dispozici banka. Každý hráč může zakoupit max. 3 směnky. Její platnost je 1 rok a majitel ji může v průběhu roku uplatnit. Po ukončení dražby začíná taneční zábava. V úvodu se tancují řecké tance, letkis apod. pod vedením instruktorů a poté volná zábava. Konec tohoto večera je 1:00. Neděle 5. 9. 2010 

8:00 budíček – rozcvička 7UP – 7 minutová píseň, kde je úkolem udržet ruce po celou dobu v rozpažení.



8:30 snídaně



9:15 závěrečná hra Margareta – každý z účastníků má svou obálku, kterou si vytvořil při workshopech. V průběhu následující hodiny budou mít možnost psát názory na ostatní. Instruktor vždy vyhlásí jedno jméno. Hráči mohou a nebo nemusí na něj napsat svůj názor. Lístky se vkládají do klobouku a poté jsou vloženy do obálky toho, komu byly určeny. Poté mají hráči ještě 30 minut pokud chtějí nechat vzkaz pro instruktory či dalším hráčům. Poté jsou všechny obálky zapečetěny. K jejich otevření je určen čas – dnes ve 20:00.



Probíhá balení. Instruktoři balení materiálu.



12:00 oběd.



13:00 odchod na vlak do Starého města pod Sněžníkem – vzdálenost 5 km. Všichni zavazadla sebou. Vlakem jede zdravotník, 3 instruktoři a 2 třídní učitelé. Zbytek balí materiál.



14:22 odjezd vlaku směr Šumperk.



Instruktoři, kteří zůstali na chatě uklízí, balí materiál a chystají se k odjezdu autem směr Obchodní akademie Šumperk. Zde dochází k vyložení a poté se všichni rozcházejí.

57