YII. Z P R A V A O Č IN N O S T I Slezské musejní společnosti v Orlové za rok 1933 • >'
-
'
'■*
K o s t e l í č e k v N ý d k u u Bystřice nad Olzou Dříve českobratrský.- Byl vybudován asi r. 1627. Opraven r. 1926
U sp o řá d a l Jaroslav Z ah rad n ík
1934 N á k la d e m Slezské m usejní společnosti v O rlové Tiskem M oravskoslezské knihtiskárny v M . Ostravě
ZBIORY S. ZAHRADNÍKA Knihy odborn é i zábavn é — hudebniny — plnicí pera — ka ncelářské a školn í potřeby k u p u j t e
u
f i r my
VojtoUliční,Orlová
Nejlépe k ou p íte u n á s ! Nejnovější moderní pánské a dětské obleku, jakož i jarní pláště. Velmi elegantní jarní dámské pláště, jakož i trenchkoatg ve velkém výběru za ceny nejnižší. O d ě v n í z á v o d
15 za Kč
52
RUDOU lOrilER O R L O V A P ů jčk y všeho diuhu na mfrné m ěsíční splátky vy řizu je
JI
m ěsíčně při 12ti splátkách. H o to v ě K č 5 9 0 ”- . J e d ů k l a d n é , pevn é a spoleh livé. P o je d e te na něm v ž d y b e z p e č n ě . 1 r o k za ně r u č í m e . Bude s e Vám líbit — b u d eje s p o kojen. J e v y zb ro je n o brašnou, klíči, hustilkou a zvonkem . N a vštivte nás. N a venek dopravu, obai a daň z obratu neplatíte. A b y s te si mohl vybrat dle svéh o vkusu, d o p iš te nám. Z a šlem e Vám o b r á z k o v ý c e n í k k o l vyplaceně.
Největšl ob ch o dn í dom y
WYIR
JI
zapsaná společnost s ručením obm ezeným v Brné. Gen. zastoupení
M. O S T R A V A Těšínská 22, 1. p.
V ilé m
Martinek Obchod smíšeným zbožím. Sklad veškerých přírod ních vín
B R flO M A filW M. OSTRAVA, Nám. B. Smetany, Praha, Plzeň, Č . Budějovice
Orlová
Odborný zubní lékař
MUDr. Karel Poledník, Orlová Ostravská 912, telefon 18 A k to vk y , m atrace, otom an y a veškeré prá ce toh o druhu p rovád í levn č
J o s e f B a lo u n se d lá ř a čalou ník
v Orlové, Slezsko
Pijíc jen
Stolařský závod
M a t. M a j z l í k O rlová,
pod sirotčin cem , doporuču je se k z h otoven í veškerého z a řízen í bytovéh o. Sklad nábytku. Levné cen y
Velkosklad: A. Salinger, Orlová, tel. 4
české atte. pivo moravsKoosíravsité!
VII. zpráva o činnosti Slezské musejní společnosti v Orlové za rok 1933 Kuratorium Slezské musejní společnosti v Orlové v ro(e 1 9 3 3 P Ř E D S E D N IC T V O : Předseda: Z a v a d i l V i l é m , ředitel obchodní školy v Orlové. Místopředseda: M a r e k J o s e f , maj. centr, drogerie v Orlové. Jednatel: Z a li r a d n i k J a r o s l a v, šéfredaktor »Moravskaslezskélio de níku* v M oravské Ostravě. Pokladník: K u č e r a J a r o s 1 a v, prokurista Městské spořitelny v Orlové. Správce musea v O rlové: H l a v á č J i n d ř i c h , vrch. poštmistr v. v. v Orlové. Správce musea v Jabliinkově: V a š í č e k 1* r a n t i š e k , odborný učitel v Jablunkove. Č LE N O V É : J a v o r e k K a r e l , odborný učitel v Orlové, J u n g b a u e r J a r o s l a v , účetní v. v. v I .azích. I 11 ž. K a n c z u c k i A n t o n í n , inspektor dolu v Doubravě, K a r k o š k a J i n d ř i c h , odborný učitel v Petřvaldě, K r e j č í V á c l a v , účetní dolů v Doubravě, K u b á t J a r o s l a v , profesor v Orlové, L a c m a n B e d ř i c h , říd ící učitel v Karvinné, P o l á k J i ř í , profesor v Orlové, I n ž. cl r. Š ii s t a V á c l a v v Karvinné. N Á H R A D N ÍC I: D u r č á k J o s e f , m ajitel realit v Orlové, K u d ě l á š k o v á A n n a , odborná učitelka v Orlové, L a c m a n V l a d i s l a v , odborný učitel v Orlové. R E V IS O Ř I: B r d i č k a J a r o s l a v , obchodník v Orlové, S 1á ma J a r o s l a v , odborný učitel v Orlové. M U SE JN Í S B ÍR K Y V O R L O V É D L E O D D Ě L E N Í A J IC H K U S T O D O V É : Oddělení: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Hornicko-geologické . . . . Tng. dr. Y á cla v Šusta, Karvinná. N u m is m a tic k é ........................... Bedřich Lacman, říd. uc., Karvinna. A r c h i v á l n í ................................ Jindřich Karkoška, učitel, Petřvald. Starožitných k n i h .................. Karel Javorek, odb. učitel, Orlová. N á r o d o p i s n é ........................... Anna Kudělásková, odb. uč., Orlová. Podomácké v ý ro b y a zemědělství Vlád. Lacman, odb. učitel, Orlová. Vojenské a legionářské . . . Josef Ďásek, jatecky, O rlová. Plebiscitní . ............................Prof. Jaroslav Kubát, Orlová. š k o l s k é .................................... Josef Machanec, učitel, Orlová. P ř í r o d o v ě d e c k é .......................Vilém Zavadil, ředitel. Orlová. C í r k e v n í .................................... P- Stanislav Peter, katech., Orlová. K n i h o v n í.................................... Jaroslav Jungbauer, knihved., Lazy. Spolkové . ................................ Jaroslav Sláma, odbor, uč., Orlová. O brazové a grafické . František Eliáš, říd ící uč., Orlová. Rukopisné . . . Richard Jura, říd íc í učitel, Louky.
Ml
8
Vyhlídalovy slezské postavy U te r á r n ě h is to r ic k á č rta
J a ro s la v N e lh u b e l V době rozkvětu českjho literárního realismu vládla v naší slovesné tvorbě snaha po zachyceni svérázných českých krajů a jejich lidí N eiP ° z,de \ ty,1/ach ycen typ českého člověka opavského Slezska. Zatím co tesinska cast Slezska m ela již svého horlivého a láskyplného zpodobitele ve * rantisku Slámoví, O pavsko musilo ještě řadu let čekati na svého spisovatele. D ěly se již sice před vystoupením V yh líd a lovým více méně vážné pokusy o vystižení opavskoslezského prostředí, (Herites, Hořica, částečně !iooř'ílla y{‘ _sve'!1 cestopisném a národopisném » Vlasteneckém putovánk j * jenoz valná část je však věnována Těšínsku), ale nikdo z výše uvedených literátů nepronikl tak hluboko do psychologie Slezana od U pavice ja k o V yhlídal. Heritesův román »Jan P ř ib y l« (1887) dějstvuje sice V O p avě a je jím okolí, avšak hlavní osoby jeho románu jsou Češi z jin ých zem í (Jan P řib yl, Zd. Borský, Ludm ila Lipanská jsou z Čech). Venkovsky lid vystihuje jen v jeho kolektivitě1). Všímá si kromě jeho dobrých vlastností i jeho chyb, jež um ožňují vládu nepřátel. » zdůrazňuje jeho nepěknou vlastnost: poníženost a obdiv lc pánum (Neincum). Zároveň však dovede také správné určití kořeny tohoto jevu. Spatřuje je v mal-omocnosti »lid u po věk y utlačenéhoc. S tímto názorem na slezský lid shledáváme se též u Jana Vyhlídala. Herités snažil se podati povahu celku, kdežto V yh líd al přistoupil ke charakteristice^ jednotlivců. U činil tak po důkladných národopisných studiích ), jim ž pro krátkost pobytu na O pavsku nemohli se věnovati jeho předchůdci. N ejzd a řileji podal slezské ty p y v knize »P od jařm em « (1905). Nětvo ří tu stěnu, na níž se odrážejí a prosvětlují jednotlivé povahy. V yhlídal nevolil za východisko prostředí přírodní. Jeho lidé jsou určo vaní prostředím sociálním a národnostním. Veškeren jeho zájem sou středil se na podávanou osobu, je jí povahu, vzhled a řeč. Vše ostatní mimo ni je zatlačeno do pozadí. Dotknu se těch n ejvýraznějších V yh líd a lových postav. Typ em pasiv f o P()njženosti k Němcům tonoucího slezanství je tu chalupníček úl Slabuček a jeho žena Apolena. Y e své prostotě a důvěřivosti neprohledají pravou příčinu německé dobrotivosti a pozornosti vůči nim. „ .s4*enici Pjva a lehké zaměstnání dá Slabuček Němcům při volbě svůj hlas. N ejinak jeho žena. Za láhev rosolky a dobrý odprodej zeleniny nemůže se pánů dost vynachválit. Její ženskou ješitnost hřeje jejich společenská pozornost. Jsou to prosťáčkové, kteří za dobré bydlo d ají panům duši i tělo. — P ova h ový opak Slabučka a jeho ženy je vysloužilec ní
) Ze slezských postav vystupuje tam jen stařec-horal, čtenář starých kronik, ale na něm v podání Heritesově není nic typ ick y slezského. Je to postava pateticky nadnesená, literární reminiscence z vlasteneckohistorických románů Jiráskových a Třebízského. 2)^ ^Slezská svatba« (1894), je ž vyšla krátce po Bartošově »M oravské svatbě«, »Naše Slezsko« (1903), z valné části národopisné jsou i ^Kresby ze Slezska« (1901).
2
Manul Masnica, robustní a vypínaný, jeíntlž im ponuje německá okázalost a hrubá síla. O kázale dává najevo své němectví, jím ž načichl po čas své vojenské služby v Opavě, a zakládá v ryze slovanské vsi německý »veteranenferajn«. — Poněkud jin ým směrem bere se obdiv k Němcům u další význačnější postavy V yh líď alovy, ctižádostivého a pyšného sedlá ka Jízlivce. Německé školy učinily z něho vyzn avače a obdivovatele německé kultury. Jeho snaha po vyšší životní úrovni brala se však ne přátelským i cestami. T ragik a jeho zje v u je v tom, že jeho aktivnost a životní dravost v y b íje la se proti zájmům Moravců, s nimiž ho p o jily pokrevenské svazky. Svých postav zmocňuje se V yh líd a l výstižným popisem a jadrným i, nářečím v yja d řo va n ým i rozhovory. Pohleďm e na portréty výře již vzpomenutých postav. Slabuček: »B y l spíše menší než větší. M ěj úzké čelo, pod nímž hnědaly se dvě oči. Nos tupý, ústa spíše veliká než malá, uši odchlípené, hlava zu žu jící se do špice, pokrytá vlasy štětinám po dobným i nikterak nesvědčily o kráse jejich m ajitele a nositele«. Masnica: ;>Byl vysoký jako topol, oči černé hleděly spurně do světa, čelo i líce zarudlé svědčily o prudké povaze, podobněž i nos značný s vplkým i dírkam i. Masité rty hlásaly, že jejich pán neopovrhuje pitím a jídlem .« Jízlivec: »B y l postavy prostřední, více vyzá b lý, takový »vytá h liš«. Pod nosem pěstoval vousy, znak to různící je j od ostatních sedláků. Z očí hnědých sálala pýcha. Tělo odíval po městsku a také je městskýiji způ sobem živil.« K odhalení povahy přispívá neméně i svérázná řeč osob. N a věrně vystiženém nářečí můžeme pozorovati, ja k se V yh líd al sžil se slezským prostředím. Nebude bez zajím avosti sledovati jeho literární vzor. I k d yb y nám na některých místech svých povídek neprozradil, že ^nastavuje kukátko, aby osoby co n ejvěrn ěji zachy tik , poznali bychom, že na něho měl rozhodný v liv V áclav Kosmák, autor několikadílného » Kukátka?, »C h rta«, »Eugenie«, »S lá v y a úpadku Jana K ro iitila « a mnoha jiných. I u Jana V yh lídala pozorujem e tři příznačné rysy, jim iž se vyznaču je Kosmákova tvorba: katolicko-didaktický rys se sklonem satirickým (připomeňme si jen, ja k tepe a zesměšňuje ch yb y slezských venkovanů!), neochvějné m oravanství (zdůrazňování věrnosti k ja zyk u a národu), posléze zájem o lid, jeho způsob života, folk lor a lidové básnictví. S tím to posledním rysem je spojena u obou i ušlechtilá tendence psáti pro lid a probouzeti v něm uvědomělé národní cítění U Kosmáka osvojil si V yh líd al též způsob vystihování osob. Musíme však uznati, že slezské postavy, jež nalézáme v knize »P od jařm em «, jsou V yhlídalovou kreací. A tu jsme mu vděčni za hlubokou brázda, již vyoral na poli slezského písemnictví.
Stav svěíenského panství polskoostravského před 100 lety D r. J a ro s la v V a v ř ík 5? let před nalezením uhlí na Polské O stravě stalo se polskoostravské panství r. 1710 m ajetkem rodu Vlčků z Hlučína a z D obré Zemice. Koupil je Jindřich Vilém "Víček od Františka K arla Sedlnického. K tomuto panství p atřily všechny obce dnešního soudního okresu slezskoostravského. Jindřich Vilém Vlček rozdělil dva roky před svou smrtí všechny
3
Rozměry pozemků a počet poddaných v jednotlivých obcích: O BEC
Luk a zahrad
R olí a i ybníků
Lesů Poddaných
jochů
č. s.
jochů
č. s.
jochů
č. s.
Slezská Ostrava . . . .
85
224
226
1453
_
_
31
Z á m o s t í..........................
13
497*/4
59
14351/,
—
—
21
H la d n o v ..........................
1
1483
51
12421/,
—
—
9
M u g l i n o v ......................
1
687
103
13904/4
—
—
19
H r u š o v ..........................
30
9533/4
309
11384/4
—
—
20
V r b i c e .........................
61
3167,
218
594/4
—
—
26
Heřnianice
..................
90
242=7.,
524
104a/i
47
409
31
M ic h á lk o v ic e ...............
1
298V,
1
15893/4
—
—
21
R a d v a n ic e ......................
—
—
—
—
—
—
9
..................
7
1056
81
1337
1096
847
5
Malé K u n č i c e ...............
34
1154
185
876
36
800
27
Hranečník
Z tabulky je zřejino, že nejhustěji zalesněn b yl Hraneřník. před r. 1848, kd y robota padla.
T ak ový b yl stav polsko-ostravského
panství 18 let
Známe také počet obyvatelstva celého panství z r. 1827, k d y bylo napočteno 2701 obyv.
své statky ve dvě části a 6. května 1737 založil dvě svěřenská panství, primo a sekundogenituru. P rvn í fideikom is zdědil po jeho smrti )9. března 1739 prvorozený syn Josef Maria. Za něho došlo v našem kraji ke dvěma význam ným událostem. R. 1766 se vzbouřil selský lid na Těšínsku a od píral robotovati. Poddanské pom ěry b y ly po třicetileté válce tak tísnivé, že neměly daleko od otroctví. Y Polsku b ylo tehdy lépe, lid prchal ze statků do Polska. Ve stejném roce 1767, kd y byla vzpoura potlačena, došlo k nalezení uhlí v Polské Ostravě. Josef M aria \lček zemřel I. března 1777 a panství přešlo na jeho syna Františka Josefa, c. k. kom orníka a dolnorakouského zemského radu. Soupis panství r. 1830 vypadá takto: P a třily k němu obce: Polská Ostrava, Zámostí, Hladnov, M uglinov, Hrušov, Vrbice, Heřmanice se třemi dvory, M ichálkovice, Radvanice, Hranečník a Malé Kunčice. N a panství b y ly 303 k rá vy a 194 kusy ostat ního hovězího dobytka, 471 ovce; vým ěra luk a zahrad je 327 jochů 5134/4 čtver. sáhů, rolí a rybníků 1766 jochů 10263/4 čtver. sáhů, lesů 1180 jocliů *), 456 čtver. sáhů, pozemků celkem 3274 jochy, 396% čtver. sáhů; z toho se platí řádné daně 2065 zl., 6 kr. ročně. Poddaných bylo celkem 229, je jic h robotili povinností bylo 3825 dnů roboty s potahem a 19.490 dnů roboty pěší.
Zpráva o činnosti Slezské musejní společnosti za rok 1933 J a r. Z a h r a d n í k , je d n a t e l Hospodářská krise, která v uplynulém roce dostoupila netušených rozměrů, zračí se i v činnosti a v ý v o ji Slezské musejní společnosti, jíž odepřeny téměř všecky podpory z veřejných fondů. Třebaže ani dříve tyto p říspěvky n eb yly nijak vydatné, klesly v poslední době na minimum. Ministerstvo školství a národní osvěty vyp la tilo nám naposled za rok 1931 subvenci 500 Kč, od země jsme loni nedostali rovněž ničeho a jen od okresního výboru fryštátského, jím ž jsme b y li po několik let poměrně štědře podporováni, dostali jsme loni 1000 Kč. Také Okresní osvětový sbor v O rlové patří k těm nemnoha dárcům, kteří na museum v O rlové ještě v žádném roce nezapomněli. Město O rlová, které museem nesporně získává na svém významu, je v takové finanční situaci, že musí škrtati na téměř všech položkách v oboru osvěty a neposkytuje tudíž na museum žádné podpory. D oufejm e, že v lepších časech nezapomene město O rlová na museum v O rlové! Je tedy Slezská musejní společnost odkázána jen na příspěvky a dary svých členů, jež však nestačí zdaleka k tomu, aby musea orlovské a jablunkovské mohla plniti svá poslání tak, ja k b y toho význam našeho Těšínská vyžadoval. Proto jsm e musili omeziti svá v y d á ní na nejmenší míru, odložiti různé p ro jek ty na dobu přízn ivější a h lav ně nebyli jsme s to obohacovali musejní sbírky a pro nedostatek peněž ních prostředků v y u žiti různých příležitostných koupí předmětů, jichž bude později již těžko získati. Nicméně ani v minulém správním roce nesložili jsme ruce v klín. O d poslední valné hromady, která se konala 26. března 1933. sešlo se ku *) Joeh (jitro) -- 1600 čtverečních sáhů.
5
ratorium Slezské musejní společnosti k pěti schůzím, a to: 5. května, 9. června, 15. září a 10. listopadu 1933 a 9. února 1934. V těchto schůzích bylo projednáno vše, co s udržováním sbírek b ylo spojeno a co běžná agenda spolková přinesla. O poslední valné hromadě, na níž přednášel na téma »Z m i n u l o s t i F r y š t á t u « p. dr. Jar. V a vřík ze Slezské Ostravy, provedeny doplňovací volby, jim iž povoláni do kuratoria noví členové. Za p. Stanislava Henycha, který pro zaneprázdněni v jiných spolcích vzdal se funkce správce musea, zvolen p. J i n d ř i c h H l a v á č , vrchní poštmistr v. v., jenž u jal se funkce správce musea a vykonává ji s láskou a svědomitostí jemu vlastní. Z a tuto práci, již vykonává nezišt ně, zaslouží plného uznání. Museum získalo šťastnou volbou o minulé valné hromadě také ještě jiného vy n ik a jícíh o musejního pracovníka a příznivce, a to v osobě p. inspektora Vítkovického horního a hutního těžířstva I n g. A n t o n í n a K a n c z u c k é h o z D oubravy. S vým i dobrý mi podněty a návrhy, jakož i věcnou pom ocí přispěl k obohacení mu sejních sbírek hlavně v oboru hornictví. Pan insp. lng. A . Kanczucki b yl zvolen za p. dr. Ing. K. Vitáska, k terý se z D ou bravy přestěhoval do Mor. O stravy. Za p. prof. V. Burdu, který b y l ustanoven profesorem na Kladně v Čechách, zvolen b y l p. p r o f. J i ř í P o 1á k z O rlové a za p. ředitele měšťanské školy v Něm. L u tyn i Františka Říhu, který odstě hoval se do Moštěnic na Moravu, zvolen b y l členem kuratoria p. p r o f. J a r o s l a v K u b á t z Orlové. Všichni z kuratoria vystouplí pánové za sloužili se o rozvoj m usejnictví na Těšínsku, zvláště o museum v Orlové, takže jejich práce bude v řadách členů a přízn ivců Slezské musejní spo lečnosti v žd y vděčně vzpomínáno. Odměnou — a to jedinou, ježto všichni vykonávali své funkce nezištně — budiž jim aspoň toto veřejné uznání a tento v ře lý dík. 21. května 1933 uspořádala Slezská musejní společnost zájezd na jablunkovské šance, jehož se zúčastnilo asi 10Ó osob. Za kuratorium se zúčastnili předseda, jednatel a člen kuratoria p. knihvedoucí v. v. Václav K rejčí. O dborný výk la d o historii tohoto zajím avého opevnění podal p. d r. N i e d o b a z Jablunkova, k terý kuratoriu ochotně zapůjčil foto grafie plánů těchto šanců, podle nichž pak pro museum v O rlové a Jabluhkově b y ly pořízen y kopie. Jednatel uveřejnil v » Moravskoslezském deníku« o jablunkovských šancích celostránkovou, obrázky zpestřenou reportáž, a v »O braně Slezska« v podčárníku popsal pak exkursi. N ák la dem 5000 výtisků b y l vydán čtyřstránkový leták velké osmerky pod názvem ^Navštivte museum v O rlo v é !« V tomto letáku je stručně v y lí čen vznik a v ý v o j musea v O rlové a vyznačeny nejcennější předm ěty musejních sbírek. Leták b y l vydán za účelem propagace musejních snah v našem k ra ji a pro doporučení návštěvy musea v O rlové. B y l rozeslán prostřednictvím okresních školních inspektorátů v Karvinné a ve Fryštátě všem školám na Fryštátsku. K rom ě toho vydán v 1000' výtiscích dvoustránkový leták m alé osmerky »Přihlaste se za člena Slezské .musejní společnosti« k podpoře akce pro získání nových členů. Inspektorát českých státních m enšinových škol v Čes. Těšíně b y l požádán o doporučení návštěvy krajinského musea v Jablunkově školám, jeho dozoru svěřeným. Panu dr. Černohorskému, správci sbírek Zemského musea v Opavě, zapůjčeny tisky jarm arečních písní. Vlastivědná příloha »O b ra n y « k 28. říjn u 1933 v y jit i nemohla pro finanční nesnáze, v níž se octla »O brana«, je jíž vyd áván í koncem roku 1933 b ylo zastaveno. Budou podniknuty kroky k vyd áván í samostatného věstníku Slezské musejní společnosti. Dosud b ylo vydáno 24 čísel V lasti vědné přílohy. Pro účely m usejní knihovny objednáno 300 kartotékových lístků. 730 musejních pohlednic dáno do prodeje knihkupcům v O rlové. Slezská musejní společnost stala se členem Šteíanikovy společnosti s ročním
6
příspěvkem 20 Kč. Jednota Čsl. obce legionářské v O rlové přistoupila za člena Slezské musejní společnosti a slíbila uspořádati v orlovském mu seu legionářský koutek. Pan vrchní báňský insp. v. v. lng. dr. K. Frič požádán, aby napsal historii zaniklých šachet v O rlové, a to Míihsamu, Švábky, Pod duben a pod. S Českou obchodní společností zahájeno jednání o získání potřebných místností pro přemístění musea z nynější do budovy německé soukromé školy. Volné místnosti v německé škole b y ly pronajaty na 2 roky obci Orlové, takže o žádosti Slezské musejní společnosti bude moci b ý ti znovu jednáno až po dvou letech. Sbíráním členských příspěvků a inserátů pro musejní zprávu a věstník pověřen p. Bedřich Starosta z O rlové. Ředitelská konference ostravsko-karvinského revíru povolila k otápění musejních místností a kanceláře 15 q ulili. Agenda jednatele vyk azu je kromě roze slaných pozvánek a tiskopisů a pod. 92 čísel. Je ještě mnoho úkolů, před nimiž stoji Slezská musejní společnost. Těšínsko je stále ještě krajem po mnoha stránkách opravdu pozoruhod ným. N ikde v historických zem ích naší republiky nezachoval si lid svůj odlišný způsob života a svůj svéráz v té míře, ja k se s nimi shledáváme dosud v odlehlých koutech horských ráztok a strání na Jablunkovsku a celém slezském Pobezkydí. Zde se ještě naskýtá vděčné pole pro stu dium lidu, a to ja k v jeho povahových vlastnostech, tak i po stránce jeho citových a rozum ových zvláštností. Je stejně zajím avo seznámiti se s jeho každodenním způsobem života, jako poiznati jeho názory na život, na jeho pom ěr k spolubližuím, k přírodě a Bohu, k němuž stále ještě lne silnou a hlubokou vírou. A nejednou p ři pochůzkách horským krajem v rozhovoru s jeho o b y vateli budete překvapeni hloubkou životn í moudrosti a silou přesvědči vosti prostých slov, vyja d řu jících velkou pravdu. Sbírati tyto srozumy jadrné, jež najdou se i v haleně chatrné«, je jedním z nejdůležitějších úkolů těch, kteří chtějí pro budoucnost zachovati p ra vý obraz duševního života lidu našeho kraje, v němž dnešní, rychle vše nivo lisující- doba stírá poslední zb y tk y původnosti a svéráznosti zajím avé lidové kultury. Konče tuto zprávu, děkuji všem, kteří Slezskou musejní společnost v je jíc h snahách, prýštících jen z lásky ke kraji a jeh o lidu, podporovali, a prosím všecky, jim ž kulturní práce není jen prázdným heslem, aby svou přízeň důležité činnosti, je jím ž viditelným výsledkem jsou dnes již charakter Těšínská dobře vystih u jící musea v O rlové a Jablunkově, jako dosud i nadále osvědčovali.
Zpráva správce musea v Orlové za r. 1933 J. H la v á č Z a m inulý rok vzrostly sbírky musea o nyn í 8258 zapsaných předmětů. Z těchto koupeno. Inventarisace předmětů děje se běžně nesených věcí. Museum navštívilo 758 osob s celkovým zakoupených předmětů jsou pozoruhodnější
313 čísel, takže inventář čítá b ylo 240 darováno a 39 za i není tudíž žádných nezavstupným K č 418.95. Z nově tyto:
Socha Krista a sv. Antonína, dřevěná soška P. Marie, dvě voskové fig u ry pod sklem, kalamář, visací hodiny, talíř z kopřivnické keramiky,
7
větší počet starožitných knih. úplný těšínský kroj, šest živůtků k těšín skému kroji z O ldřichovic, Dobratic, Brenué, Istebné, kachle ze zámku na Slezské Ostravě, hůl k hornickému kroji, obrazy a j. Z darovaných předmětů vyn iká zejména sbírka rostlinných otisků a zkamenělin z uhelných vrstev, jeden velk ý obraz (akvarel), představu jíc í krajinu z doby kamenouheíné, několik zvětšených fotografických snímků zkamenělin a několik typů vrtacích důlních strojů, jedna velká vitrína pro přírodniny. Sbírku zkamenělin daroval p. dr. inž. Šusta. ostatní p. inspektor dolů Kančucký. Revisor dolů v. v. p. Špaček daroval sérii pohlednic, nálepek, odznaků, nouzových peněz, několik rukopisů a knih, říd ící učitel p. Fr. Eliáš uspořádal album pohlednic. O prava budovy omezila se v minulém roce pouze na menší opravy, kdežto větší zevn ější oprava budovy byla odložena se zřetelem na ne p řízn ivé pom ěry hospodářské opět na dobu pozdější. Z činnosti kustodů musea nutno se zm ín ili o vědeckých pracích v oboru geologie pp. dr. inž. Šusty a horního insp. Kančuckého, kteří se přičinili o vědecké uspořádání sbírek v oddělení přírodovědeckém. Zejména nutno oceniti obětavost p. horního insp. Kančuckého, jenž vžd y má na zřeteli zdárný rozvoj musea. Pro nedostatek místa uvažovalo se také o přem ístění musea do ně které budovy ve středu města. K tomu účelu b yla vyhlédnuta budova soukromé německé školy. Žádost kuratoria o pronájem této budovy b yla však m ajitelkou »Českou obchodní společností« zam ítnuta a pro najata městu O rlové. Proto se kuratorium rozhodlo, pokud to bude ovšem možné, zaříditi ještě čtvrtou místnost v dosavadní budově, takže b y bylo prozatím o řádný provoz musea postaráno. K e konci výročn í zp rá vy děkujeme srdečně všem, kdož našemu museu, všem dárcům a příznivcům.
přispěli
Zpráva krajinského musea v Jablunkově za rok 1933 F ra n t. V a š íč e k Neklidné pom ěry na Těšínsku m ěly i v liv na zájem o museum. Návštěva, musea i podpora musea b yla velm i malá. Okresní úřad v Čes. Těšíně věnoval 11a počátku roku museu částku K č 350.— , je ž b yla uložena v Okresní záložně v Jablunkově. Tato částka se stala fondem pro udržo vání musea. Z a ni se p oříd ily lavice na uložení některých věcí, které leží 11a zemi. D ále dán ke správě kožíšek jablunkovský, k terý věnoval museu p. říd ící Smyczek. Některé vitrín y b y ly opatřeny zám ky a jedna nově zasklena. S b írky b y ly obohaceny o několik darů. P. Sm yczek věnoval museu jablunkovský kožíšek a cechovní listiny, p. janiczek, hodinář v Jablunkově, obraz polského m alíře W aolaw ika z r. 1823, a »bardo« z tkalcovského stavu. Pan v. r. Polášek dal do úschovy jednu ručně udělanou pušku a polský kancionál z minulého století. V museu je umístěna pokladnička 11a příležitostné dary návštěvníků.
8
Museum navštívilo celkem 548 osob. Z toho b ylo 324 žactva z Českých a polských škol i z české učňovské besídky z jablunkova. Z dospělých to b y li turisté z Československa a Polska. Správu musea obstarává odb. uč. Fr. Vašíček, který je současně jednatelem musea. V minulém roce b y ly sbírky náležitě uspořádány a urovnány ve vitrínách i na stolech. Sbírky b y potřebovaly více místa, neboť malé místnosti musea, které jsou v budově okresního soudu v Jablunkově, nestačí na pěkné umístění sbírek. Zatím však musíme b ý ti vděčni tomu, že b ylo museu vykázáno i toto místo, neboť nemáme finančních možností na umístění jinde. D oufejm e, že přijde doba, kdy se též dostane Jablunkovu možnosti, aby se representoval nejen pěkným i sbírkami, ale i vhodným umístěním musea.
Staňte se členy Slezské musejní společnosti v Orlové
P F N Í7 F
Jt
i
+ 1 X . X / . / J—* neivýhodněji uložíte u
Městské spořitelny v Orlové a její sběrny a platebny ^
Piana na měsíční splátky JOSEF KUNC, ORLOVÁ
£ )()1
S llC llC
Zkoušený zubní technik v
Václav Štětka, Orlová
E. Přikryl stavitel v Porube u Orlové - Tel. 87 Provádí stavby všeho druhu solidně a levně 9
Závěrečné účty Slezské musejní společnosti v Orlové za r. 1933 Účet rozvažný k 31. prosinci Kč
Kč 124-35 Účet pošt. spoř. Praha Učet Městské spořitelny 45-85 v O rlové (běž. úč.) . . Účet Městské spořitelny 174-55 (fol. 6 1 9 0 ) .................. Učet z a ř í z e n í ............... 22.469-28 Ú čet s b í r e k .................. 37.088-51 1.704 — Učet pohlednic . . . .
1.716-40 Účet záloh-tiskárna . . Účet základní . 60.191-06 Ztráta 1933 . . 300-92 59.890-14
61.606-54
61.606-54
Účet ztráty a zisku KČ
Kč Účet r e ž i e ...................... Účet výročních zpráv . .
5.041-70 595-85
Účet darů a příspěvků . Účet ú r o k ů .................. Účet r ů z n é h o ............... Z t r á t a .............................
5.093-05 26-58 217"— 300'92 5.637-55
5.637-55
O rlová, v dubnu 1934.
S doklady porovnáno a shledáno správným : j a r. S 1á m a, v. r., J a r . B r d i č k a, v. r., revisoři. Vilém
Z a v a d i l , v. r., předseda.
J a r. K u č e r a, v. f., pokladník.
V
O R LO V É z a C H A M R A LE V N É C E N Y
D
O
V
Y
DÁ SE V ŽD Y KU PO VAT
R U D O L F Š Č O IK 4
Doporučujeme restauraci na náměstí
šicí stroje M IN E R V A , tov. sklad
v Orlové
ORLOVÁ,
Výborná vína, piva, likéry. O b čanská kuchyně. Obsluha vzorná a rychlá. Příjemné posezení
MASARYKOVA 653
V ýh od n é sp látkové podm ínky. Členům Slezské m usejní společnosti poskytuji slevu
B O H .
H E IV ÍN
elektrická prádelna a žehlírna
ALFRED PERL
Moderní zdobení bytu technikou
S ta n . f la v i a n k ý malíř a natěrač
l a i y u O r lo v ě Levné c e n y ! Levné c e n y !
P o r u b á u Orlové
Ziíferův domácí chléb
Š tě p á n
Ceny mírné
Obsluha vzorná
R u d l
O rlová
sklenářství, zarámování obrazů a zrcadel
Denně čerstvé pečivo a chléb V ýroba Schliiterova chleba
M. Ostrava, Táborská6, tel. 4003
Hotel Hvězda
Jindř. Krutové
Dobré chlazené plzeňské pivo. Prvotřídní kuchyně. Cizinecké pokoje
knihkupectví a papírnictví
Chcete, aby Vám šly hodiny přesně, svěřte je s důvěrou
ffě 1 . N d i m a n n hodinář
v O rlo vé
K a rv in n á -T ě š ín s k o O b ra z y , r á m y , z r c a d la , s k lo levně a rychle u lirm y
C Y R IL
B E R K A
O db orná dílna pro opravu hodin a zlatý ch předm ětů
Orlová-Harvinná
Doporučujemevinárnuajídelnu „U B rd iřk ů " , Orlová Komenského ulice
Odborný mistr pokryvačský Václav Chejn v Orlové, na Kamenci 513
Foto-přístroje a příslušenství dodává za nejlevnější ceny centr, drogerie
IACCC M A D F IÍ J V J L I 1 IM R L Il OHOVá, TŠŠlIlSkO
STAVITEL
R.P L A C H K Ý ,O R L O V Á provádí a projektuje všecky druhy staveb pozemních solidně a levně R a d i o - p ř i j i m
a č e
na síť všech vedoucích značek dodá nejlevněji fa RÁDIO E L E K T R O - S T R O S S , J in d ř ic h
N ic h a lih
Orlová, nám.
F R A N T .
řezn ík a u zenář
B . I Š H A
hostinec STARÁ SOKOLOVNA, Orlová
p r o t i Dělnickému domu v Orlové Denně čerstvé z b o ž í ■ R ů zn ý výb ěr masa a uzenin všeho druhu R y c h lá a vzorn á obsluha.
vyh oví v každé době, jak dobrou kuchyní tak i v e š k e r ý m ob čerstvením Telefon číslo 134
Ing.
P oh řebn í ústav
Miroslav Rošický „ P I E T A S " O rlo v á
m ajitel :
František Janeček
staví vodovody, zařizuje domovní instalace a ústřední topení
naproti klášteru
IH . K a b á f e E k
B > s a c i
s t a v it e l v O r l o v é projektuje a provádí solidně a levně všecky pozem ní stavbu
NELIBÁ, Orlová
O sobn i a u to d o p ra v a
Lékárna „U sv. A n n y "
J A N
I
A
O R L O V Á
N
v O rlové
U
F R A N T .
t r o
j e
v Lazích
1 6 2
M r. J. E B E R L
S ta n o v iš tě (n á m ě s t i)
Telefon číslo 136
s
Telefon 80
Stavitel
TRUBKA,
Telefon číslo 136 O R L O V Á
projektuje a provádí stavby všeho druhu. Dohledy, kolaudace účtů
ZBIORV S. ZAHRADNÍKA
ÚSPO RY uložíte n e jv ý h o d n ě j i u
M OR: OSTRAVSKÉ SPOŘITELNY
Ústředna :
M. Ostrava, Schillerovo nám. Pobočky:
Vítkovice, Mař. Hory, Karvinná, Přívoz, Z á b ře h n. O., Senov-Nový Jičín, Svinov Sirotčí
jistota
Nejjbezpečněgší u lo ž e n í p e n ě z ! V k lad y , deposita a vlastní jmění koncem r. 1933 n a Kč 360 mil.
Ksiqžnica Cieszyňska GZ
I I
622/
1933
Nejstarší místní peněžní ústav
OBČANSKÁ ZÁLOŽNA V ORLOVÉ z a p s a n é s p o l e č e n s t v o s r. o. ESKONT KAUCE V A D IA Ú H R A D Y D O C IZ IN Y
Vklady na největší možnou bezpečnost. I v nynějších těžkých dobách vyplácí vklady ihned a jest jedním z mála peněžních ústavů, jenž poskytuje nepře tržitě zápůjčky na ručení hypotekární i osobní
