XVII. SETKÁNÍ ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH CHIRURGŮ NA MORAVĚ

S B ORN Í K

P ŘE DNÁŠEK

XVII. SETKÁNÍ ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH CHIRURGŮ NA MORAVĚ 21. – 22. KVĚTNA 2015 Nové Město na Moravě Skalský Dvůr

NÁSTROJE PRO ENDOSKOPII

NÁSTROJE PRO ENDOSKOPII – laparoskopické nástroje resterilizovatelné – nástroje pro miniinvazivní chirurgii – ke sterilizaci rozložitelné na tři části – vybaveny konektorem HF pro monopolární koagulaci – ergonomická držadla s/bez západky nebo kombinace

OPTIKY A KABELY PRO ENDOSKOPII – endoskopické optiky rigidní pro všechny obory – autoklávovatelné při 134 °C – speciální nerezová ocel FINUX se zvýšenou odolností – safírové sklo na distálním i proximálním konci endoskopu

www.medin.cz

Vážené Kolegyně a Kolegové, vážení účastníci XVII. setkání českých s slovenských chirurgů na Moravě, dovolujeme si Vám opětně předložit Sborník přednášek. Na tomto místě bych rád poděkoval těm, kteří zajistili jeho náplň a dále pak firmě MEDIN za precisní realizaci. Budeme potěšeni, pokud se Vám stane průvodcem v programu a eventuelně součástí Vaší odborné knihovny a vzpomínkou na „Skalák“!

za organizační výbor

Jiří Šustáček

emeritní primář chirurgického oddělení nemocnice v Novém Městě na Moravě předseda Spolku lékařů České lékařské společnosti J. E. Purkyně v Novém Městě na Moravě čestný člen ČCHS, člen čestné rady výboru ČCHS

XVII. setkání českých a slovenských chirurgů na Moravě XVII. Setkání českých a slovenských chirurgů na Moravě 2015 se koná pod záštitou ministra zdravotnictví České republiky MUDr. Svatopluka Němečka, MBA. Mezinárodní sympozium se koná pod garancí Výboru České chirurgické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně a Výboru Slovenskej chirurgickej spoločnosti.

POŘADATELÉ Česká chirurgická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně Slovenská chirurgická spoločnosť Česká společnost pro úrazovou chirurgii ČLS JEP Česká společnost chirurgie ruky Česká lékařská společnost J. E. Purkyně – Spolek lékařů v Novém Městě na Moravě Chirurgické oddělení Nemocnice Nové Město na Moravě, p. o.

ČESTNÉ PŘEDSEDNICTVO prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.

předseda České chirurgické společnosti

doc. MUDr. Karel Havlíček, CSc.

člen Revizní komise výboru České chirurgické společnosti ČLS JEP

prof. MUDr. Jozef Radoňak, CSc.

prezident Slovenskej chirurgickej spoločnosti

prof. MUDr. Peter Kothaj, CSc.

I. viceprezident Slovenskej chirurgickej spoločnosti

prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. emeritní přednosta III. chirurgické kliniky FN Motol, člen výboru České chirurgické společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc.

předseda výboru České společnosti pro úrazovou chirurgii a člen výboru ČCHS

doc. MUDr. František Vyhnánek, CSc.

člen výboru České společnosti pro úrazovou chirurgii

Ing. Milan Ettel

generální ředitel MEDIN, a.s., Nové Město na Moravě

Dr. Constantin hrabě Kinský

Žďár nad Sázavou

JUDr. Věra Palečková

ředitelka Nemocnice Nové Město na Moravě, p.o.

w

w

w

.

s

e

t

k

a

n

i

c

h

i

r

u

r

g

u

.

c

z

XVII. setkání českých a slovenských chirurgů na Moravě ORGANIZAČNÍ VÝBOR MUDr. Jiří Šustáček prim. MUDr. Jiří Toman MUDr. Dobroslav Novák MUDr. Roman Dvorský Gabriela Holovičová Jaroslava Kubíková

GENERÁLNÍ PARTNER SETKÁNÍ CHIRURGŮ MEDIN, a.s.

w

w

w

vývoj, výroba a prodej lékařských nástrojů a implantátů

.

s

e

t

k

a

n

i

c

h

i

r

u

r

g

u

.

c

z

Programový přehled koordinátor sekce A prim. MUDr. Jiří Toman

koordinátor sekce B MUDr. Dobroslav Novák

koordinátor sekce C MUDr. Roman Dvorský

ČTVRTEK 21. KVĚTNA 2015 SEKCE A

SEKCE B

SEKCE C

9.00–9.20 hodin – sál A ZAHÁJENÍ SETKÁNÍ ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA P. Pafko: Je zájem o chirurgii již jen historií? předsednictvo: R. Gürlich, P. Kothaj, M. Ryska, J. Šustáček

předsednictvo: M. Mašek, T. Pešl, L. Pleva, P. Šimko

ROUND TABLE: T. Hellmuth, R. Kebrle, R. Lhotský, J. Paroulek, A. Schmoranzová

9.30–12.30 hodin A1–A12

9.30–12.00 hodin B1–B9

9.30–11.45 hodin C1

12.30–14.00 hodin přestávka, oběd



předsednictvo: Š. Durdík, K. Havlíček, P. Pafko, I. Penka

předsednictvo: M. Kitka, L. Paša, J. Pilný, J. Šrám

předsednictvo: J. Cigaňák, I. Čižmář, J. Krajničák, P. Toufar

14.00–15.15 hodin A13–A17

13.15–15.15 hodin B10–B17

13.00–15.45 hodin C2–C17

14.00–15.00 hodin – Krbový salonek WORKSHOP TRAUMATOLOGIE – Tibiální hřeb a cílicí zařízení MEDIN 16.30 hodin – odjezd autobusů od hotelu Skalský dvůr na kulturní program 17.00–18.30 hodin – Zámek Žďár nad Sázavou KULTURNÍ PROGRAM 20.00 hodin – hotel Skalský Dvůr SPOLEČENSKÝ VEČER PÁTEK 22. KVĚTNA 2015 SEKCE A

SEKCE B

předsednictvo: V. Chrobok, J. Mazuch, J. Smetka, J. Toman

předsednictvo: J. Bartoníček, P. Nestrojil, M. Pompach, F. Vyhnánek

9.00–12.00 hodin A18–A32

9.00–12.00 hodin B18–B32 12.00 hodin sál A – zakončení setkání 13.00–15.30 hodin exkurze MEDIN

Odborný program – čtvrtek 21. května 2015 9.00

SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ – SÁL A

úvodní slovo

ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA P. Pafko Je zájem o chirurgii již jen historií? SEKCE A 9.30–12.30 I. BLOK ODBORNÉHO PROGRAMU – SEKCE A předsednictvo: R. Gürlich, P. Kothaj, M. Ryska, J. Šustáček A1 Současný efektivní diagnosticko-terapeutický postup u adenokarcinomu pankreatu M. Ryska Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha A2 Trendy vo vývoji resekcií pankreasu P. Kothaj Chirugická klinika SZU, Fakultná nemocnica F. D. Roosevelta, Banská Bystrica A3 Hraničně resekabilní nádory pankreatu R. Gürlich, L. Havlůj, V. Teplan, J. Štefka, L. Vítek, I. Vaněk Chirurgická klinika FNKV a 3. LF UK Praha A4 Poznámky ke karcinomu pankreatu K. Havlíček Chirurgická klinika PN, Univerzita Pardubice A5 Diagnostika a staging tumorů pankreatu V. Válek, Š. Bohatá Radiologická klinika FN Brno A6 Možnosti chirurgické léčby nádorů pankreatu I. Penka, Z. Kala, V. Procházka, J. Hlavsa, F. Marek, T. Andrašina Chirurgická klinika FN Brno A7 Možnosti protinádorové léčby karcinomu pankreatu J. Tomášek Klinika komplexní onkologické péče, Masarykův onkologický ústav A8 Lze zvýšit resekabilitu karcinomu pankreatu? E. Konečná, D. Hoskovec, Z. Krška, J. Matek, Hořejš, Vočka, Krechler I. chirurgická klinika VFN Praha X V I I . S E T K Á N Í Č E S KÝC H A S LOV E N S KÝC H C H I RU RG Ů N A M O R AV Ě

A čt

CHIRURGIE PANKREATU

A čt

C čt

A9 Karcinom pankreatu – dlouhodobé výsledky chirurgické léčby M. Loveček, P. Skalický, D. Klos, Č. Neoral, R. Vrba, M. Ghothim, H. Švébišová, J. Strážnická, B. Melichar, R. Havlík I. chirurgická klinika FN a LF UP Olomouc A10 Sekundární nádory pankreatobiliární oblasti L. Němec, P. Fabian, R. Šefr, R. Šimůnek Masarykův onkologický ústav, oddělení chirurgické onkologie A11 Využití genové exprese vybraných genů v nádorové tkáni jako prediktivní faktor pro léčebný efekt chemoterapie u nemocných s karcinomem žaludku D. Šmíd, T. Skalický, J. Doležal, D. Kubačková, M. Pešta, O. Daum FN Plzeň, chirurgická klinika A12 Diferenciálno-diagnostické ťažkosti pri obštrukčnom iktere – kazuistika Š. Durdík, R. Donát, M. Sabol, P. Chvalný, J. Palaj Klinika onkologickej chirurgie, Onkologický ústav sv. Alžbety 12.30–14.00 přestávka, oběd 14.00–15.15 II. BLOK ODBORNÉHO PROGRAMU – SEKCE A předsednictvo: Š. Durdík, K. Havlíček, P. Pafko, I. Penka A13 Kompletná izolovaná ruptúra pankreasu M. Murcko, A. Ferenčik, P. Hajdu Chirurgické oddelenie NsP Trebišov, a.s., Svet zdravia A14 Poranění pankreatu K. Havlíček, J. Šiller, V. Červinka Chirugická klinika, Pardubická nemocnice A15 Hemoragicko-nekrotizujúca pankreatitída ako causa mortis Z. Červená1, J. Mazuch2, V. Macko3 1) Súdno-lekárske pracovisko ÚDZS Martin; 2) Chirurgická klinika UNM a JLF UK Martin; 3) Expert Group, k.s. Bratislava A16 Familiárny karcinóm žalúdka J. Palaj, V. Marek, R. Donát, M. Sabol, Š. Durdík KOCH OUSA Bratislava A17 Krvácajúca pseudoaneuryzma artérie gastroduodenalis pri pseudocyste pankreasu J. Sekáč, J. Škultéty, M. Huťan, A. Prochotský, L. Mičulík Univerzitná nemocnica v Bratislave, II. chirurgická klinika 17.00–18.30 KULTURNÍ PROGRAM 20.00 SPOLEČENSKÝ VEČER – HOTEL SKALSKÝ DVŮR

X V I I . S E T K Á N Í Č E S KÝC H A S LOV E N S KÝC H C H I RU RG Ů N A M O R AV Ě

CHIRURGIE PANKREATU

A1 Název:

Současný efektivní diagnosticko-terapeutický postup u adenokarcinomu pankreatu

Autor:

M. Ryska

Pracoviště: Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha Přednosta: prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc. Anotace:

–

A2 Název:

Trendy vo vývoji resekcií pankreasu

Autor:

P. Kothaj

Pracoviště: Chirurgická klinika SZU, Fakultná nemocnica F. D. Roosevelta Banská Bystrica Přednosta: prof. MUDr. Peter Kothaj, CSc. Anotace:

Prezentácia popisuje trendy vo vývoji resekcií pankreasu od parciálnych po totálne resekcie, rôzne stupne resekcií ciev a ich indikácie, rôzne stupne radikality lymfadenektómií, vývoj v operačnom postupe až po princíp „artery first“ a prehľad indikácií pre laparoskopické resekcie. Záverom prednášky bude videoprezentácia laparoskopickej distálnej pankreatektómie.

A3 Název:

Hraničně resekabilní nádory pankreatu

Autor:

R. Gürlich, L. Havlůj, V. Teplan, J. Štefka, L. Vítek, I. Vaněk

Pracoviště: Chirurgická klinika FNKV a 3. LF UK Praha Přednosta: MUDr. Robert Gürlich Anotace:

Adenokarcinom pankreatu (PAC) představuje jednu z nejobtížněji léčitelných forem zhoubných nádorů GIT. Na nepříznivé prognóze onemocnění se podílí zejména pozdní diagnostika nádoru a jeho chemorezistence. Chirurgický výkon je v současné době jedinou potenciálně kurativní metodou léčby. Autoři ve svém sdělení shrnují současné názory na hranice resekability u PAC z literárních údajů i vlastní sestavy operovaných pacientů na chirurgické klinice FNKV. Práce podpořena grantovým projektem IGA MZd., NT/14078.

A4 Název:

Poznámky ke karcinomu pankreatu

Autor:

K. Havlíček

Pracoviště: Chirurgická klinika Pardubické nemocnice, Univerzita Pardubice Přednosta: doc. MUDr. Jiří Šiller, Ph.D. Anotace:

–


A čt

CHIRURGIE PANKREATU

A čt

A5 Název:

Diagnostika a staging tumorů pankreatu

Autor:

V. Válek, Š. Bohatá

Pracoviště: Radiologická klinika FN Brno Přednosta: prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA Anotace:

Cílem sdělení je zmínit možnosti zobrazovacích vyšetření při diagnostice a stagingu tumorů pankreatu, zejména adenokarcinomu. Sonografie může být první metodou, na které se ložiskové změny pankreatu zachytí, je to ale metoda subjektivní a nestandardizovaná, často také v oblasti pankreatu zatížená řadou artefaktů, má nízkou negativní prediktivní hodnotu. CT je metodou standardizovanou a na většině pracovišť lépe dostupnou, samotné vyšetření trvá podstatně kratší dobu než MR a je méně náročné na spolupráci pacienta. MR má oproti CT výhodu v absenci ionizujícího záření. U obou metod je potřeba intravenózní aplikace kontrastní látky, výhodou gadoliniových kontrastních látek na MR je oproti iodovým kontrastním látkám používaným na CT nižší riziko vyvolání alergické reakce a do určité míry i možnost vyšetření pacientů se sníženou renální funkcí. Problémem při hodnocení je na CT i na MR terén chronické pankreatitidy, která sama o sobě může působit jako „tumoriformní“ léze. Přínosem pak může být sledování dynamiky procesu v čase. Úkolem zobrazovacích metod je zejména vyčlenit pacienty s jednoznačně neresekabilním procesem. Při lokálním stagingu je hlavním kritériem neresekability tumoru cévní invaze, zejména a. mesenterica sup., tr. coeliacus, a. hepatica. Dále pak rozsáhlejší invaze do v. portae, konfluens či v. mesenterica sup. (omezená invaze do těchto cévních struktur není absolutní kontraindikací resekce díky možnosti venózních rekonstrukcí). Pokud tumor obrůstá celý obvod cévy (ať už ji zužuje či nikoli), je neresekabilní. Pokud tumor neobrůstá celý obvod, byl vyvinut gradingový systém založený na stupni zavzetí obvodu cévy. Pokud je zasaženo 50 % obvodu cévy a více, je to nález vysoce specifický pro neresekabilní nádor. Dále hodnotíme případnou invazi tumoru do okolí – zejména žaludku, colon, mesocolon, aorty, dolní duté žíly. Protože při vyšetření pankreatu na CT i MR jsou zachycena i játra a retroperitoneum, lze posoudit i přítomnost jaterních či uzlinových metastáz.


CHIRURGIE PANKREATU

A6 Název:

Možnosti chirurgické léčby nádorů pankreatu

Autor:

I. Penka, Z. Kala, V. Procházka, J. Hlavsa, F. Marek, T. Andrašina

Pracoviště: Chirurgická klinika FN Brno Přednosta: prof. MUDr. Zdeněk Kala, CSc. Anotace:

Úvod: autoři uvádějí svoje zkušenosti s léčbou pacientů s maligním onemocněním pankreatu. Vedle nejčastějšího duktálního adenokarcinomu prezentují rovněž postupy u vzácnějších forem nádorového postižení slinivky břišní. Materiál a metoda: pozornost autorů je zaměřena především na příčiny stále vysoké morbidity v bezprostředním pooperačním období a také neuspokojivé výsledky dlouhodobého přežívání. Diskutována je radikalita standardních chirurgických resekcí i extenzivních výkonů včetně možností cévních rekonstrukcí. Autoři uvádějí zavedení podrobného standardního protokolu histopatologického zpracování a možné příčiny nedostatečné chirurgické radikality. Zmíněny jsou rovněž indikace ne zcela standardních metod radiofrekvenční ablace a dalších. Výsledky: na souboru pacientů FN Brno jsou podrobně rozebrány nejčastější komplikace bezprostředního pooperačního období s možnostmi jejich léčebného ovlivnění. Je uvedena možná souvislost výsledků podrobného histopatologického zpracování resekátů na faktor nepříznivého dlouhodobého přežití se zmíněním možné neoadjuvantní onkologické léčby a její indikce. Závěr: maximální důraz je kladen na přísně interdisciplinární spolupráci a komisionální rozhodování nejen v diagnosticko terapeutickém procesu zhoubného onemocnění pankreatu, ale rovněž v indikaci neodajuvantní terapie a řešení chirurgických komplikací.

A7 Název:

Možnosti protinádorové léčby karcinomu pankreatu

Autor:

J. Tomášek

Pracoviště: Klinika komplexní onkologické péče, Masarykův onkologický ústav Přednosta: prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc. Anotace:

Prognóza pacientů s karcinomem pankreatu zůstává vážná, jedinou šancí na zásadnější ovlivnění vyhlídek pacienta je chirurgická léčba. Mírný pokrok v systémové chemoterapii dává lepší perspektivu i části pacientů s lokálně pokročilým a metastatickým onemocněním.


A čt

CHIRURGIE PANKREATU

A čt

A8 Název:

Lze zvýšit resekabilitu karcinomu pankreatu?

Autor:

E. Konečná, D. Hoskovec, Z. Krška, J. Matek, Hořejš, Vočka, Krechler

Pracoviště: 1. Chirurgická klinika VFN, Praha Přednosta /primář:

prof. MUDr. Zdeněk Krška, CSc. MUDr. David Hoskovec, Ph.D.

Anotace:

Úvod Karcinom pankreatu má jednu z nejnepříznivějších prognóz ze všech nádorů. Jeho časná detekce a chirurgická resekce dává v současnosti největší šanci na zlepšení přežití. Roční a 5leté přežití se pohybuje kolem 18 % a 3,5 %. Nepříznivá prognóza je zapříčiněna pozdní prezentací tumoru, agresivní biologickou povahou, rezistencí k dostupné léčbě a často i pozdní diagnózou při dlouhém vyšetřovacím procesu. Metodika V rámci programu zvýšení radikality chirurgické léčby a zvýšení procenta operovaných pacientů volíme tyto postupy: – Časná indikace operace po prezentaci nemocného na multioborovém semináři (i bez definitivního předoperačního potvrzení diagnózy) – Indikace hraničně resekabilních pacientů k exploraci a ev. resekčnímu výkonu – U neresakabilních ale negeneralizovaných nálezů aplikace IRE s cílem downsizingu onemocnění, případně aplikace agresivní neoadjuvantní terapie (která je možná i u limitovaného metastatického postižení) – U resekabilních nálezů maximální radikalita s přístupem vessel first Výsledky Interval mezi prezentací potenciálně resekabilního pacienta a operací dosahuje na našem pracovišti maximálně 15 dnů Borderline operabilní pacienti – vaskulární resekce u 3 pacientů, vždy k dispozici IRE při potvrzení nemožnosti radikálního výkonu IRE použito u 25 neresekabilních nemocných – bez prodloužení přežívání, ale se zlepšením QoL FOLFIRINOX v neoadjuvantním režimu indikován u 26 pacientů s response rate 38 %. U tří nemocných byla možná kurativní resekce Vessel first approach zaveden od začátku roku 2014 – 15 radikálních resekcí Závěr V současné době je adekvátní a agresivní chirurgický výkon u karcinomu jedinou radikální léčebnou modalitou. Všechny ostatní postupy jsou pouze paliativní. Literární zprávy o efektu IRE se nám nepotvrdily, naproti tomu podání FOLFIRINOXu v neoadjuvantním režimu dává nadějné výsledky. Podpořeno Grantem IGA NT 13263 a PRVOUK 205027-17 a RVO-VFN 64165


CHIRURGIE PANKREATU

A9 Název:

Karcinom pankreatu – dlouhodobé výsledky chirurgické léčby

Autor:

M. Loveček, P. Skalický, D. Klos, Č. Neoral, R. Vrba, M. Ghothim, H. Švébišová, J. Strážnická, B. Melichar, R. Havlík

Pracoviště: I. chirurgická klinika FN a LF UP Olomouc Přednosta: prof. MUDr. Čestmír Neoral, CSc. Anotace:

Úvod Incidence karcinomu pankreatu pozvolna, a nejen v ČR, stoupá a ČR nyní zaujímá 2. místo na světě. European Health Report v roce 2012 označila karcinom pankreatu jako vedoucí příčinu u nádorových úmrtí v Evropě. Záchyt časného karcinomu je však velmi zřídkavý. Uvádí se, že 53 % všech nemocných s karcinomem pankreatu má v době diagnózy vzdálené metastázy. Pouze u 15–20 % je možná kurativní resekce, která je považována za jedinou potenciálně kurativní formu léčby. Z těchto nemocných však až 38 % podle National Cancer Database v USA nemá operaci jako léčebnou možnost nabídnutu. 25 % má pak lokálně pokročilé onemocnění a tedy potenciálně lokálně inoperabilní. Cílem práce je prezentace výsledků resekční léčby u nemocných s karcinomem pankreatu včetně dlouhodobého přežívání a identifikace faktorů, které jej ovlivňují v naší sestavě nemocných. Výsledky V letech 2006–2009 na I. chirurgické klinice FN Olomouc podstoupilo 60 nemocných resekční výkon na pankreatu s kurativním záměrem pro vývodový karcinom pankreatu (41 mužů, 19 žen), medián věku byl 63 let. Sledovanými parametry byly věk, délka operace, počet transfuzí, délka hospitalizace, reoperace, výskyt komplikací a jejich závažnost podle Clavien-Dindo (CD) klasifikace, histopatologický grading nádoru, stádium onemocnění, přítomnost perineurální invaze, angioinvaze či lymfangioinvaze a pooperační chemoterapie. Soubor dat pacientů byl analyzován pomocí statistického programu IBM SPSS Statistics version 22 (USA). K posouzení významnosti jednotlivých faktorů na přežívání byla použita Kaplan-Meierova analýza s Log-rank testem a Coxova regresní analýza. Testy byly realizovány na hladině signifikance 0,05. Stadium I a IIA bylo u 27 (45 %) operovaných, stadium IIB u 27 (45 %), stadium III u 3 (5 %), stadium IV u 3 (5 %) operovaných. V 55 (91,6 %) případech se jednalo o resekci hlavy slinivky, ve 4 (6,6 %) případech byla provedena totální pankreatektomie a jedenkrát levostranná pankreatektomie se splenektomií, u všech se standardní lymfadenektomií. Ve třech případech byla jako součást výkonu provedena i segmentální resekce úseku vena portae či vena mesenterica superior (5 %). Zcela bez komplikace bylo 31 operovaných (51,7 %), méně závažné komplikace bez vlivu na délku hospitalizace se vyskytlo u 18 operovaných (30 %, CD I+II), intervenci bez celkové anestezie vyžadovali 3 operovaní (5 %, CD IIIA), 8 si vyžádalo reoperaci (13,4 %, CD III-V) z nichž jeden nemocný zemřel (1,7 %, CD V). Průměrné přežívání v celém souboru bylo 32 měsíců, medián 13,9 měsíců. Více než 5 let se dožilo 12 operovaných (20 %) a dosud z nich žije 11. Kritéria kompletní remise vykazuje 8 nemocných žijících déle než 5 let, recidiva onemocnění je zjištěna a systémová CHT probíhá u 3 nemocných. V daném souboru nemocných statisticky signifikantní význam měly: 1. komplikace vyžadující intervenci (IIIA-V) s přežíváním 19,4 měsíců, oproti méně závažným komplikacím nevyžadujícím intervenci (I-II) s přežíváním 35,2 měsíců (p=0,048), 2. přítomnost angioinvaze s přežíváním 16,0 měsíců, oproti pacientům bez angioinvaze s přežíváním 38,8 měsíců (p=0,026), 3. pooperační chemoterapie s přežíváním 12,2 měsíců u nemocných bez chemoterapie oproti přežívání 39,7 měsíců u nemocných s chemoterapií (p=0,001). Na základě multivariační metody – výsledek Coxovy regresní analýzy – za významné faktory s vlivem na přežívání můžeme považovat pooperační chemoterapii RR=0,326 (95 % CI: 0,158– 0,671; p=0,002) a přítomnost angioinvaze RR=2,17 (95 % CI: 1,079–4,346; p=0,030). Závěr Karcinom pankreatu je prognosticky velmi nepříznivé onemocnění, chirurgická resekce však jako zatím jediná dává naději na dlouhodobé přežití. V našem souboru je 5leté přežití operovaných s kurativním záměrem 20 %, 13,3 % splňuje kritéria tzv. kompletní remise. Výsledky přežití v našem souboru pozitivně ovlivňuje pooperační chemoterapie a nepřítomnost angioinvaze při histopatologickém hodnocení resekátu.


A čt

CHIRURGIE PANKREATU

A čt

A10 Název:

Sekundární nádory pankreatobiliární oblasti

Autor:

L. Němec, P. Fabian, R. Šefr, R. Šimůnek

Pracoviště: Oddělení chirurgické onkologie, Masarykův onkologický ústav Brno Primář:

MUDr. Vojtech Chrenko, CSc.

Anotace:

Výskyt vzdálených metastáz ve slinivce břišní, v žlučníku a v extrahepatálních žlučových cestách je velmi vzácný (2–4 % u nádorů pankreatu) a údaje v odborném písemnictví se většinou omezují pouze na kazuistická sdělení. Metastázy v této lokalitě se mohou často objevit až po mnoha letech od léčby primárního nádoru a vyvolat tak diagnostické a terapeutické rozpaky. Do pankreatu metastazuje obvykle renální karcinom, karcinom prsu, plic a tlustého střeva, do extrahepatálních žlučových cest nejčastěji maligní melanom, karcinom ovaria, prsu a tlustého střeva. V posledních patnácti letech (od ledna 2000 do prosince 2014) bylo v Masarykově onkologickém ústavu provedeno více než padesát tisíc operací, až na výjimky pro diagnózu maligního nádorového onemocnění. Z tohoto počtu bylo 245 pacientů operováno pro tumor pankreatu a 118 pacientů pro tumor žlučníku a extrahepatálních žlučových cest. Sekundární tumory pankreatobiliární oblasti se vyskytly celkem v deseti případech, do souboru nebyly zahrnuty nádorové infiltrace pankreatu a žlučových cest z přímého prorůstání při lokorecidivě tumoru blízkého okolí (tračník, žaludek, retroperitoneum). Metastázy do pankreatu jsme pozorovali ve 4 případech (1,6 % z celkového počtu 245) – třikrát se jednalo o metastázu renálního karcinomu a jedenkrát o metastázu sarkomu. Metastáz do žlučníku a extrahepatálních žlučových cest bylo 6 (5 % z celkového počtu 118) – origem byl dvakrát karcinom ovaria, jedenkrát renální karcinom, jedenkrát karcinom prsu, jedenkrát alveolární sarkom axilly a jedenkrát maligní melanom kůže. Průměrná doba přežití po operaci sekundárního tumoru pankreatu byla 35 měsíců (15–73), průměrná doba přežití po operaci sekundárního tumoru žlučníku a žlučových cest byla 27 měsíců (4–55 měsíců, dva pacienti přežívají). Autoři prezentují vybrané případy formou kazuistického sdělení. Jako jedna z modalit multioborové terapie sekundárních nádorů pankreatobiliární oblasti může chirurgická léčba u vybraných pacientů nejen zvýšit kvalitu života, ale též významně prodloužit bezpříznakové období onemocnění a v některých případech i celkovou dobu přežití.


CHIRURGIE PANKREATU

A11 Název:

Využití genové exprese vybraných genů v nádorové tkáni jako prediktivní faktor pro léčebný efekt chemoterapie u nemocných s karcinomem žaludku

Autor:

D. Šmíd, T. Skalický, J. Doležal, D. Kubačková, M. Pešta, O. Daum

Pracoviště: FN Plzeň, chirurgická klinika Přednosta: prof. MUDr. Vladislav Třeška Dr.Sc. Anotace:

Úvod: Karcinom žaludku patří dlouhodobě mezi nádory s nejhorší prognózou. Rozhodujícím předpokladem pro úspěch léčby je radikální chirurgický zákrok s dosažením R0 resekce. Bohužel většina nemocných je diagnostikována v pokročilém stádiu nemoci. U řady nemocných je podání paliativní chemoterapie jedinou možností ovlivnění průběhu nemoci. Nemocní se stejným typem nádoru a podanou stejnou chemoterapií mají však různé přežití, což může být zapříčiněno různou expresí vybraných genů, které zasahují do mechanismu účinku cytostatika. Metodika: Retrospektivně jsme zhodnotili soubor nemocných, kteří nepodstoupili resekční výkon a byla jim podána paliativní chemoterapie. Současně jsme u těchto nemocných v nádorové tkáni stanovili genovou expresi vybraných genů a získaná data jsme dali do vzájemné souvislosti. Výsledky: Využití genové exprese vybraných genů přímo v nádorové tkáni se dá využít jako prediktivní faktor pro zhodnocení léčebného efektu následně podané chemoterapie. Závěr: Díky stanovení genové exprese vybraných genů v nádorové tkáni můžeme dopředu odlišit nemocné, kteří budou profitovat z podání chemoterapie. Ostatní nemocné ušetříme zbytečnému podání nefunkční chemoterapie, čím by mohlo dojít ke zhoršení kvality života nemocných a současně k navýšení celkových nákladů na léčbu.


A čt

CHIRURGIE PANKREATU

A čt

A12 Název:

Diferenciálno-diagnostické ťažkosti pri obštrukčnom iktere – kazuistika

Autor:

Š. Durdík, R. Donát, M. Sabol, P. Chvalný, J. Palaj

Pracoviště: Klinika Onkologickej Chirurgie, Onkologický Ústav sv. Alžbety Přednosta: prof. MUDr. Štefan Durdík, PhD., MHA. Anotace:

V kazuistike prezentujeme prípad pacienta s obštrukčným ikterom, u ktorého sa nám nepodarilo stanoviť jednoznačnú príčinu ani napriek extenzívnemu využitu všetkých dostupných a to nielen zobrazovacích vyšetrovacích metód – CT, MRCP, ERCP, cholangioskopia a biopsia pečene. Výsledky vyšetrení boli protichodné a pri zhoršujúcom sa klinickom stave pacienta boli zdrojom rozpakov pri indikovaní chirurgickej intervencie s podozrenia na malignitu pri výrazne elevovaných hodnotách onkomarkerov.

A13 Název:

Kompletná izolovaná ruptúra pankreasu

Autor:

M. Murcko, A. Ferenčik, P. Hajdu

Pracoviště: Chirurgické oddelenie Trebišov, a.s., Svet zdravia Primář:

MUDr. Andrej Ferenčik

Anotace:

Kompletná izolovaná ruptúra pankreasu spôsobená tupým poranením je u detí veľmi zriedkavá. Autori prezentujú prípad 6 ročného dieťaťa po tupom úraze dutiny brušnej. V diagnostike bolo urobené USG vyšetrenie ako vyšetrenie prvej voľby, ktoré však nemusí zachytiť rozsah a závažnosť poranenia pankreasu. CT vyšetrenie spresňuje poranenie pankresu a jeho rozsah. Dieťa s poranením pankreasu III. typu sa po operácii zhojilo bez komplikácii.


CHIRURGIE PANKREATU

A14 Název:

Poranění pankreatu

Autor:

K. Havlíček, J. Šiller, V. Červinka

Pracoviště: Chirurgická klinika PKN, FZS University Pardubice Přednosta: doc. MUDr. Jiří Šiller, Ph.D. Anotace:

Izolované poranění pankreatu bývá vzácné. V 80 % je součástí sdruženého poranění nebo polytraumat. Nejčastější příčina je hrubá komprese nadbřišku. Největší závažnost má poranění ve svých důsledcích. Symptomatologie je často v souvislosti s poraněním okolních orgánů. Projevuje se bolestí, peritoneálním drážděním, hemoragickým šokem. Vzniká zánětlivá reakce, dojde k elevaci amyláz – rozvoj kaskády enzymatických reakcí – nemusí být v korelaci se závažností poranění. Je popisována subjektivní a objektivní latence příznaků (asymptomatický interval). Diagnostika spočívá v anamnéze. Klinickém vyšetření, laboratorním vyšetření, UZ břicha, CT břicha, ERCP, IMR. Náhodný nález při operační revizi. Klasifikace (American Association for the Surgery of Trauma) 1. malá kontuze nebo lacerace bez poranění duktu 2. velká kontuze nebo lacerace bez poranění duktu 3. distální transsekce s poraněním duktu 4. proximální transsekce nebo poranění parenchymu a duktu 5. masivní disrupce hlavy pankreatu Klasifikace duktálních poranění slinivky břišní (Tsunemasa Takishima, The Journal of Trauma, 2000) 1. norm. nález na ERCP, bez extravazace a obstrukce – konzervativní postup 2. poranění větví pankreatického vývodu a) KL se nedostává mimo pankreas (konzervat.) b) KL uniká do retroperitonea (drenáž) 3. poranění duktus pancreaticus maior a) poranění v oblasti těla a ocasu (ligatura, dist. pankreat.) b) poranění v oblasti hlavy (cefal. duodenopankr.) Algoritmus ve dvou proudech hemodynamicky stabilní a nestabilní. Operace bez duktálního poranění (sutura, sealing), s duktálním poraněním rozhoduje rozsah poškození, vztah k horním mesentetrickým cévám a vena portae. O letalitě často rozhodují další poranění. Zásadní zůstává timing, čas mezi stanovením diagnózy a provedením operace. Letalita je uváděna u distální resekce 17 %, cefalickě 30 %, při současné laceraci duodena až 80–100 %. Uveden vlastní soubor 8 operovaných pacientů s letalitou 25 %. Závěr: nízká frekvence a nevelké osobní zkušenosti chirurgů s tupými poraněními slinivky břišní podtrhují nutnost vždy na ně myslet. U oběhově stabilních poraněných je třeba využít včas všechny současné možnosti vyšetření u nestabilních, při zkráceném programu paraklinických vyšetření, musíme oblast pankreatu o to pečlivěji revidovat, abychom možné poranění slinivky jednoznačně vyloučili.


A čt

CHIRURGIE PANKREATU

A čt

A15 Název:

Hemoragicko-nekrotizujúca pankreatitída ako causa mortis

Autor:

Z. Červená1, J. Mazuch2, V. Macko3

Pracoviště: 1) Súdno-lekárske pracovisko ÚDZS Martin; 2) Chirurgická klinika UNM a JLF UK Martin; 3) Expert Group, k. s., Bratislava Přednosta: MUDr. František Štuller, PhD. Anotace:

Akútna pankreatitída (AP) je náhla brušná príhoda, ktorú Dieulafoy nazval jako „blesk z jasného neba“ pre jej náhly vznik, nevypočitateľný priebeh a vysokú mortalitu. Z patologicko-anatomického hľadiska sa rozlišujú tri formy AP: 1.) Pancreatitis acuta oedematosa 2.) Pancreatitis acuta haemorrhagica 3.) Pancreatitis acuta haemorrhagico-necrotica (deštrukčná forma) Pri deštrukčnej pankreatitíde ide o autodigestívny proces podmienený tryptickou nekrózou pankreasu. Uvoľnené a aktivované enzýmy, najmä proteolytické, trypsín, chymotripsín, karboxypeptidáza a elastáza, ale aj lipolytická lipáza sa z acínou a z poškodených duktulov dostávajú priamo do interstícia pankreasu a do okolia žľazy, pričom spôsobujú autodigesciu žľazy aj okolitých štruktúr (tryptické nekrózy). Autodigescia žľazy sa začína spravidla na periférii žľazy. V centre pankreasu okolo pankreatického vývodu, kde je viac fibrotického tkaniva ostáva pankreas intaktný. Aktiváciou pankreatických enzýmov a ich uvoľnením do okolia pankreasu vzniká pankreatický ascites. Tento biologický exudát (ascites) je zodpovedný za celkové systémové patofyziologické zmeny organizmu pri AP. Pancreatitis haemorrhagico-necrotica je charakterizovaná krvácaním a nekrózou parenchýmu pankreasu a okolitého tukového tkaniva (Balcerove nekrózy). Makroskopicky je pankreas tmavosivej až čiernej farby s neostrým ohraničením a kolekciou špinavohnedej tekutiny v bursa omentalis a v peritoneálnej dutine. Podľa veľkých pitevných štatistík AP deštrukčného typu sa vyskytuje u 0,26–3,36 percenta pitvaných. Jednu z najväčších pitevných štatistík uvádzajú naši autori Herfort a kol., (1975): z 36934 pitvaných sa zistila AP v 0,72 %. V prednáške sa autori zaoberajú dvomi kazuistikami pacientov s diagnózou akútna hemoragicko-nekrotizujúca pankreatitída. V prvom prípade išlo o 62ročného pacienta, ktorý bol hospitalizovaný na neurologickom oddelení pre opakované zvracanie, neurologické príznaky s ťahom na ľavú stranu a poruchu reči. Do dvoch dní od hospitalizácie pacient exitoval. Pitva preukázala deštrukčnú pankreatitídu ako príčinu smrti, ktorá nebola počas života rozpoznaná. V druhej kazuistike autori demonštrujú prípad 59ročného muža, ktorý bol hospitalizovaný na internom oddelení s bolesťami v dolnej tretine sterna, kde bola laboratórnym a sono vyšetrením diagnostikovaná akútna cholecystitída a incipientná akútna pankreatitída. Následne bol konzervatívne liečený na chirurgickom oddelení, kde zomrel do dvoch dní od hospitalizácie. V obidvoch prípadoch išlo o perakútnu deštrukčnú pankreatitídu s rýchlym priebehom a exi-tom do dvoch dní, pravdepodobne bez možnosti záchrany života. Pestrý a mnohotvárny začiatok a priebeh AP podmieňuje aj pestrú paletu chirurgických výkonov a tiež indikáciu v rôznych fázach vývoja AP. Chirurgická liečba pri AP môže byť podľa indikácií: 1. urgentná operácia (pri konkremente zaklinenom na Vaterskej papile, pri traume Pankreasu a pri diagnostických rozpakoch) 2. včasná operácia (do 8 dní pri zhoršení AP) 3. odložená operácia (od 2. týždňa pri klinickom zhoršení AP s komplikáciami: absces, flegmóna, sekvester, komplikácie akútnej pseudocysty pankreasu) 4. neskorá operácia (sanácia žlčových ciest)


CHIRURGIE PANKREATU

A16 Název:

Familiárny karcinóm žalúdka

Autor:

J. Palaj, V. Marek, R. Donát, M. Sabol, Š. Durdík

Pracoviště: KOCH OUSA Bratislava Přednosta: prof. MUDr. Durdík Štefan, PhD., MHA Anotace:

Karcinóm žalúdka sa v 80–90 % vyskytuje v sporadickej forme a v 10–20 % má familárny výskyt. Len 1–3 % prípadov, má vzťah ku geneticky podmienej známej CDH1 mutácie. Hereditárny difúzny karcinóm žalúdka sa prejavuje ako difúzny karcinóm žalúdka s bunkami tvaru pečatného prsteňa, klinicky v neskorom štádiu ako linitis plastika. Vzniká v dôsledku mutácie génu E‑cadherinu, čo je proteín zodpovedajúci za kalcium dependtné medzibunkové väzby. Strata funkcie Ecadherínu je spájaná s malígnou transformáciou buniek a tumorigenézou. Mutácia tohto génu spôsobuje agresívne správanie tumoru a zlú prognózu pre pacienta. CDH1 zárodočná mutácia bola poprvýkrát objavená Guilfordom v roku 1998 u troch príbuzných z domorodého kmeňa Maorov na Novom Zélande z familiárnym difúznym karcinómom. Hereditárny difúzny karcinóm žalúdka je autosomálne dominatné ochorenie s vysokou penetráciou (okolo 80 %) v priemere v 4. dekáde života, ale môže sa vyskytnúť už vo veku od 10 do 17 rokov, častejšie postihuje ženy, u ktorých je do 80. roku života aj 40 % riziko vzniku lobulárneho karcinómu prsníka. U nosičov mutácie CDH1 je indikovaná profylaktická gastrektómia. Histologickým vyšetrením resekátov po preventívnej gastrektómii boli zistené signet ring cell karcinómy in situ v sliznici žalúdka, ako aj pagetoidné šírenie signet ring cel buniek medzi foveolárnymi bunkami a bazálnou membránou. V OUSA sa genetické vyšetrenie na CDH1 mutáciu vykonávajú od roku 2011. Celkove bolo vyšetrených 53 pacientov. CDH1 mutácia bola zistená u 2 pacientov po operácii pre difúzny karcinóm, u 3 príbuzných zatiaľ bez príznakov ochorenia bola dokázaná mutácia CDH1.


A čt

CHIRURGIE PANKREATU

A čt

A17 Název:

Krvácajúca pseudoaneuryzma artérie gastroduodenalis pri pseudocyste pankreasu

Autor:

J. Sekáč, J. Škultéty, M. Huťan, A. Prochotský, L. Mičulík

Pracoviště: II. chirurgická klinika, Univerzitná nemocnica Bratislava Přednosta: doc. MUDr. Ján Škultéty, CSc. Anotace:

Erózie pankreatickej pseudocysty do okolitých cievnych štruktúr je komplikácia stále s vysokou letalitou. Táto práca popisuje naše skúsenosti s úspešnou liečbou pacienta s touto komplikáciou s cieľom vypracovania algoritmu managementu pacientov s touto komplikáciou. Metódy: Práca na CT snímkach dokumentuje nález niekoľko týždnov pred urgentným operačným výkonom, po operačnom výkone aj nález rok po operačnom výkone. Výsledky: Jedná sa o pacienta po opakovaných urgentných operáciach pre náhle krvácanie do dutiny brušnej. Situácia úspešne riešená chirurgicky v akútnom štádiu a následne stav doriešený miniinvazívne endoskopicky v spolupráci s intervenčným rádiológom. Záver: Sú dva základné faktory, ktoré zvyšujú letalitu u týchto pacientov – nekrotizujuca pankretitída a nutnosť urgentnej operacie. Limitujúcim faktorom sú aj malé skúsenosti jedného pracoviska s managementom týchto pacientov. Význam tejto práce je v návrhu správneho managementu pacientov s touto zriedkavou komplikáciou, ktorá vedie k úplnému vyriešeniu problému.


CHIRURGICKÉ NÁSTROJE

• vysoká tvrdost (prům. 569 HV 1) • velmi dobrá korozní odolnost

kompletní sortiment pro chirurgické obory: chirurgie, gynekologie, orl, plastická chirurgie, oftalmologie, artroskopie a další specializace

www.medin.cz

Distributor výrobků ProSpon

Zevní ﬁxátory UNI-FIX svorkový modulární zevní fixátor pro fixaci všech dlouhých kostí a pánve

PH-FIX stavebnicový zevní fixátor pro fixaci všech dlouhých kostí a pánve

PH-FIX XrT rTG transparentní stavebnicový zevní fixátor pro fixaci všech dlouhých kostí a pánve

Hybridní stabilizátor Zevní fixátor kombinující UNI-FIX či PH-FIX s karbonovým kruhem

MP-FIX stavebnicový zevní fixátor pro fixaci zlomenin ruky, zápěstí a předloktí.

Výroba a vývoj ProSpon spol. s r.o., Jiřího Voskovce 3206, 272 01 Kladno tel: +420 312 247 763, e-mail: [email protected]

www.prospon.cz www.medin.cz

Odborný program – čtvrtek 21. května 2015 SEKCE B 9.30–12.00 I. BLOK ODBORNÉHO PROGRAMU – SEKCE B předsednictvo: M. Mašek, T. Pešl, L. Pleva, P. Šimko B1 Konzervativní léčba v dětské skeletální traumatologii T. Pešl Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK, Thomayerova nemocnice B2 Klínování sádrové fixace v konzervativní terapii dětských zlomenin M. Čepelík, T. Pešl, P. Havránek Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice B3 Ktoré konzervatívne postupy v úrazovej chirurgii sú v súčasnosti eště aktuálne? P. Šimko Univerzitná nemocnica Bratislava B4 Jednoduchá luxace lokte, operační versus konzervativní terapie – komparativní studie dvou odlišných přístupů k léčbě M. Krtička1, D. Ira1, M. Stančíková2, M. Flek1, J. Dušátko1, J. Ragan1 1) Klinika úrazové chirurgie FN Brno, LF MU; 2) Rehabilitační oddělení FN Brno B5 Zevní fixace v úrazové chirurgii L. Pleva, M. Šír, V. Ječmínek Traumatologické centrum FN Ostrava, Ústav medicíny katastrof LF OU B6 Možnosti léčby ZF v TC Ostrava v roce 2014 M. Šír, L. Pleva, V. Ječmínek Traumatologické centrum FN Ostrava B7 Zevní fixace v indikaci dětské skeletální traumatologie T. Pešl, P. Havránek, M. Čepelík Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK, Thomayerova nemocnice B8 Naše zkušenosti se zevní fixací v dětské traumatologii R. Vronský, S. Jelen, I. Kopáček Fakultní nemocnice Ostrava, Oddělení centrálního příjmu B9 Zevní fixace pánve, tipy a triky J. Šrám, S. Taller, M. Křivohlávek, R. Lukáš Traumatologicko-ortopedické centrum se spinální jednotkou, KN Liberec, a.s. X V I I . S E T K Á N Í Č E S KÝC H A S LOV E N S KÝC H C H I RU RG Ů N A M O R AV Ě

B čt

K O N Z E R V AT I V N Í M E T O D Y A Z E V N Í F I X A C E V M O D E R N Í T R A U M AT O L O G I I

B čt

12.00–13.15 přestávka, oběd 13.15–15.15 II. BLOK ODBORNÉHO PROGRAMU – SEKCE B předsednictvo: M. Kitka, L. Paša, J. Pilný, J. Šrám B10 Moderní implantáty – posun v indikaci zevní fixace? J. März Chirurgické oddělení, KKN a.s. B11 Dvoudobé ošetření dočasnou zevní fixací a ORIF při terapii nitrokloubních zlomenin proximální a distální tibie L. Paša, R. Veselý, R. Suchomel, S. Kalandra, J. Kužma Klinika traumatologie LF MU Brno, Úrazová nemocnice v Brně B12 Ošetření otevřených zlomenin ruky zevní fixací J. Pilný Ortopedické oddělení Nemocnice Nové Město na Moravě B13 Zevní fixace v oblasti zápěstí R. Suchomel, R. Veselý, J. Valentová Úrazová nemocnice v Brně B14 Aktuální pohled na stabilizaci otevřených zlomenin zevní fixací UNI-FIX P. Míšek, J. Kalvach, M. Vlček I. ortopedická klinika ILF UK, FN v Motole B15 Zlomeniny bérce a zevní fixátor A. Křiváček Oddělení úrazové chirurgie Nemocnice České Budějovice, a.s. B16 Zevní fixace v léčbě otevřené luxace talu R. Veselý, R. Suchomel, J. Kužma, V. Krass Úrazová nemocnice v Brně, Klinika traumatologie LFMU Brno B17 Luxační zlomenina Chopartova kloubu – kazuistika R. Krejčí Chirurgické oddělení Nemocnice Nové Město na Moravě 17.00–18.30 KULTURNÍ PROGRAM 20.00 SPOLEČENSKÝ VEČER – HOTEL SKALSKÝ DVŮR



B1 Název:

Konzervativní léčba v dětské skeletální traumatologii

Autor:

T. Pešl, P. Havránek, M. Čepelík

Pracoviště: Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK, Thomayerova nemocnice Přednosta: prof. MUDr. Petr Havránek, CSc. Anotace:

Přes rozvoj v oblasti instrumentárií a implantátů pro osteosyntézu dětského skeletu, zůstává konzervativní léčba v dětské skeletální traumatologii dominující metodikou. Autoři představují principy, indikace a hranice konzervativní léčby dětských zlomenin.

B2 Název:

Klínování sádrové fixace v konzervativní terapii dětských zlomenin

Autor:

M. Čepelík, T. Pešl, P. Havránek

Pracoviště: Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice Přednosta: prof. MUDr. Petr Havránek, CSc. Anotace:

Klínování sádrové fixace má nezastupitelnou roli v konzervativní terapii zlomenin předloktí a bérce u dětí. V našem sdělení prezentujeme základní principy této metody a možnosti a limity jejího využití v léčbě poranění dětského skeletu. Zároveň předkládáme soubor pacientů léčených metodou klínování sádrové fixace na našem pracovišti v roce 2014 a výsledky této léčby.

Název:

Ktoré konzervatívne postupy v úrazovej chirurgii sú v súčasnosti ešte aktuálne?

Autor:

P. Šimko

B3

Pracoviště: Klinika úrazovej chirurgie ZSU a UNB Přednosta: prof. MUDr. Peter Šimko, CSc. Anotace:

–


B čt


B4 Název:

Jednoduchá luxace lokte, operační versus konzervativní terapie – komparativní studie dvou odlišných přístupů k léčbě

Autor:

M. Krtička1, D. Ira1, M. Stančíková2, M. Flek1, J. Dušátko1, J. Ragan1

Pracoviště: 1) Klinika úrazové chirurgie FN Brno, LF MU; 2) Rehabilitační oddělení FN Brno Přednosta: doc. MUDr. Michal Mašek, CSc.

B čt

Anotace:

Úvod Luxace lokte představuje třetí nejčastější luxační poraněním v lidském těle. Podstatou jednoduché luxace lokte je poranění kolaterálních vazů, kloubního pouzdra a dynamických stabilizátorů. Stabilita lokte je zajištěna v 50 % artikulujícími kloubními členy a v 50 % výše popsanými měkotkáňovými strukturami. V závislosti na rozsahu poranění dochází k manifestní nestabilitě lokte, která představuje limitující faktor pro aktivní rehabilitační přístup po luxacích lokte. Cíl Porovnání výsledků léčby luxace lokte vedené konzervativním způsobem versus akutním chirurgickým ošetřením vazivového aparátu lokte. Materiál a metodika Retrospektivní studie pacientů se simplexní luxací lokte léčených na Klinice úrazové chirurgie FN Brno (n=55) od 1. 1. 2010 – 31. 12. 2014. Pacienti byli rozděleni do 2 skupin. Skupina 1 (n=24) zahrnovala pacienty po simplexní luxaci lokte, léčené v následujícím algorytmu – zavřená repozice luxace lokte, vyšetření stability po repozici a bez ohledu na nestabilitu následovala akutní revize vazivového aparátu kloubu s následnou 2 týdenní sádrovou fixací lokte, po jejím sejmutí byla naložena limited motion ortéza a byla započata rehabilitační léčba. Skupina 2 (n=31) zahrnovala pacienty po simplexní luxaci lokte, kdy po zavřené repozici lokte, bylo provedeno vyšetření stability kloubu a nebyla-li prokázána nestabilita ve stabilním pohybovém oblouku, pak byla naložena sádrová fixace na 4–14 dní, následně byla naložena limited motion ortéza a následovala rehabilitační léčba. Výsledky léčby byly hodnoceny nejdříve s odstupem 6 měsíců od úrazu a to v následujících parametrech: rozsahu pohybu lokte po ukončení léčby, stabilita lokte, Mayo Elbow Performance Score, Oxford Elbow Score, Quick Dash Score, celková délka léčby, výskyt komplikací. Výsledky V současné době probíhá dokončování hodnocení výsledků v obou skupinách pacientů, včetně statistického testování. Z předběžného hodnocení výsledků můžeme konstatovat, že u žádného pacienta léčeného konzervativně, nedošlo k recidivě luxace či vzniku následné nestability lokte. Při předběžném porovnání dosažených výsledků v obou skupinách pak lepších výsledků jak ve scoringovém hodnocení, tak v hodnocení rozsahu pohybů či komplikací, dosahovala skupina konzervativně léčených. V obou sledovaných skupinách nečinila obtíže nestabilita lokte, nýbrž omezení rozsahu pohybu. Závěr Luxace lokte představuje závažné poranění významného kloubu horní končetiny. Adekvátně vedená terapie pak může zajistit co nejmenší invalidizaci pacienta po proběhlém úrazu. V námi sledovaném souboru pacientů nebyla u žádného pacienta zaznamenána chronická nestabilita lokte, hlavní problém činilo omezení rozsahu pohybu lokte. Předběžné výsledky napovídají, že konzervativní terapie dosahuje lepších výsledků ve všech námi sledovaných parametrech.



B5 Název:

Zevní fixace v úrazové chirurgii

Autor:

L. Pleva, M. Šír, V. Ječmínek

Pracoviště: Traumatologické centrum FN Ostrava, Ústav medicíny katastrof LF OU Přednosta: doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc. Anotace:

S narůstajícím počtem vysokoenergetických úrazů, hlavně u dopravních nehod, dochází k nárůstu výskytu nejen otevřených zlomenin II. a III. stupně, ale i k zvýšenému počtu zavřených zlomenin tříštivých s rozsáhlým poškozením měkkých tkání včetně tříštivých zlomenin zasahujících do kloubů (periartikulární a intraartikulární zlomeniny). Dominantní postavení v ošetřování těchto závažných zlomenin je jejich operační léčba metodou zevní osteosyntézy, která využívá k repozici a stabilizaci zlomenin zevních fixátorů.

B6 Název:

Možnosti léčby ZF v TC Ostrava v roce 2014

Autor:

M. Šír, L. Pleva, V. Ječmínek

Pracoviště: Traumatologické centrum FN Ostrava, Ústav medicíny katastrof LF Ostrava Přednosta: doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc. Anotace:

Externí fixace se vyvinula během minulého století od poslední možnosti fixace zlomenin až k dnešnímu stavu, kdy představuje jednu z hlavních technik používaných pro rozsáhlé množství indikací v traumatologii. V TC FN Ostrava jsme v roce 2014 léčebně využili zevní fixátory celkem u 66 pacientů. U 12 pacientů byly ZF použity během metody DCO, u 31 paienta v léčbě otevřených zlomenin, u 20 pacientů s tříštivými zlomeninami s postižením kěkkých tkání, u 3 pacientů v léčbě osteomyelitidy a 8× byly zevní fixátory dočasně využity ke zlepšení stability po intramedulární osteosyntéze. U 15 pacientů byla provedena konverze na vnitřní fixaci.

B7 Název:

Zevní fixace v indikaci dětské skeletální traumatologie

Autor:

T. Pešl, P. Havránek, M. Čepelík

Pracoviště: Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK, Thomayerova nemocnice Přednosta: prof. MUDr. Petr Havránek, CSc. Anotace:

Zevní fixace patří k základním metodám stabilizace zlomenin rostoucího skeletu. Její využití není omezeno pouze na léčbu „otevřených zlomenin“. S výhodou je použitelná zejména u složitých nitrokloubních zlomenin na principu ligamentotaxe, léčbu složitých epifyzárních separací, tříštivých metafyzárních zlomenin nebo v rámci následných korekčních operací. Autoři představují principy zevní fixace v dětské skeletální traumatologii, požadavky na montáže a implantáty a možnosti jejich použití.


B čt


B8 Název:

Naše zkušenosti se zevní fixací v dětské traumatologii

Autor:

R. Vronský1, S. Jelen1, I. Kopáček2

Pracoviště: 1) Fakultní nemocnice Ostrava, Oddělení centrálního příjmu 2) Fakultní nemocnice Ostrava, Traumatologické centrum

B čt

Primář:

MUDr. Stanislav Jelen1; doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc.2

Anotace:

Zevní fixace je významnou metodou osteosyntézy. Její základy byly položeny již v 19. století Malgaigne, který použil zevní osteosyntézy u zlomenin pately a olecranon ulnae. Metodu dále rozpracovali Lambott, bratři Judetové, Hofman, Ilizarev, Kalnberz a další. Principem je fixace kostních úlomků pomocí Kirschnerových drátů, Steinmannových hřebů nebo Schanzových šroubů spojených zevně uloženou konstrukcí. Takto je dosaženo stabilní fixace zlomeniny při šetření měkkých tkání. Další výhodou je možná dodatečná repozice zlomeniny. Obecnými indikacemi pro použití zevní fixace jsou otevřené zlomeniny, zlomeniny s ohroženou vitalitou měkkých tkání s rizikem vzniku compartement syndromu a zlomeniny u polytraumat. V dětské traumatologii navíc jako doplnění miniinvazivní osteosyntézy při její nedostatečné stabilitě, hlavně u metafyzárních zlomenin. Uvádíme soubor 17 pacientů ve věku 3–16 let ošetřených zevní fixací. Převažovali chlapci před dívkami v poměru 2,75 : 1. V patnácti případech (88 %) byly ošetřeny zevní fixací zlomeniny bérce, ve dvou případech (12 %) pak zlomeniny humeru. Používáme MCD zevní fixatér. Jeho aplikací považujeme u dětí za nejvhodnější vzhledem k minimální traumatizaci měkkých tkání při dostatečné pevnosti. Fixatér ponecháváme většinou 4–6 týdnů, byl-li použit jak doplňující fixace k vnitřní osteosyntéze. Při použití zevního fixatéru jako samostatné metody, pak do zhojení zlomeniny. V našem souboru jsme nezaznamenali až na ojedinělý PIN infekt komplikace. Závěr: Naším sdělením jsme chtěli upozornit na možnosti použití zevní fixace v dětské traumatologii.



B9 Název:

Zevní fixace pánve, tipy a triky

Autor:

J. Šrám, S. Taller, M. Křivohlávek, R. Lukáš

Pracoviště: Traumatologicko-ortopedické centrum se spinální jednotkou, KN Liberec a.s. Přednosta: MUDr. Richard Lukáš, Ph.D. Anotace:

Zevní fixace pánve je používána rutinně při akutním ošetření pánevního kruhu na mnoha pracovištích. V traumacentrech se jedná o zcela rutinní a frekventní výkon. S centralizací těchto pacientů se snižuje jejich výskyt na menších pracovištích a zavedení zevního fixátoru do pánve může být pro méně zkušené lékaře problémem. Často pak dochází k prodlevě od úrazu ke stabilizaci pánevního kruhu, což může vést ke zhoršení krvácení. Přednáška je proto zaměřena na techniku zavádění zevní fixace a možnosti různých typů zevní fixace u poranění pánve. Důraz je kladen na správné zobrazení vstupních míst pro Schantzovy šrouby. Na příkladech jsou rozebrány chyby při zavedení a limity zevní fixace.

B10 Název:

Moderní implantáty – posun v indikaci zevní fixace?

Autor:

J. März

Pracoviště: Chirurgické oddělení, KKN, a.s. – nemocnice Karlovy Vary Primář:

MUDr. Pavel Novotný

Anotace:

S rozvojem a dostupností moderních implantátů, zejména pro artikulární a periartikulární zlomeniny, se zdá, že role zevní fixace se posunuje výrazně do pozadí. Nicméně stále se uplatňuje v řadě indikací, ať už v akutní fázi, jako definitivní řešení i jako metoda volby při komplikacích. Autoři podávají přehled vývoje využití s akcentem na velikost oddělení – spádové zařízení, mimo traumacentrum.


B čt


B11 Název:

Dvoudobé ošetření dočasnou zevní fixací a ORIF při terapii nitrokloubních zlomenin proximální a distální tibie

Autor:

L. Paša, R. Veselý, R. Suchomel, S. Kalandra, J. Kužma

Pracoviště: Klinika traumatologie LF MU Brno, Úrazová nemocnice v Brně Přednosta: doc. MUDr. Libor Paša, Ph.D.

B čt

Anotace:

CÍL: Autoři hodnotí retrospektivně soubor pacientů s nitrokloubními zlomeninami proximální a distální tibie, u kterých byla použita metoda stabilizace zevní fixací jako dočasné terapeutické řešení. METODIKA: Pacienti s vysokoenergetickýmí zavřenými a otevřenými zlomeninami distální i proximální tibie typu C1–C3 podle AO klasifikace byli primárně ošetřeni montáží zevního fixátoru, přemosťující poraněný kloub. Bylo sledováno věkové spektrum, doba naložení ZF od úrazu po konverzi na ORIF, celková doba po zhojení a komplikace terapie. VÝSLEDKY: Soubor tvořilo 42 pacientů. Všechny zlomeniny se zhojily do stavu schopnosti plné zátěže končetiny. Průměrná doba naložení zevního fixátoru po konverzi na ORIF byla 12 dní (7–21). Komplikace ve fázi zevní fixace byly – kompartement sy, ošetřený fasciotomií, serosní a hemoragické buly bez nutnosti fasciotomie, marginální nekroza rány u otevřené zlomeniny bez známek zánětu. U 17 pacientů byla primární hospitalizace přerušena domácím ošetřováním. Komplikace po konverzi na ORIF byly – dyskongruence kloubní plochy 5×, zpomalené hojení skeletu s nutností spongioplastiky 4×, artrofibroza a Sudeckova algodystrophie 2×, omezení rozsahu pohybu do 80 % 12×, do 60 % 6×. Povrchová infekce byla ve 3 případech, bez nutnosti operační revize, hlubokou infekci jsme nezaznamenali. ZÁVĚR: Dvoudobé ošetření pomocí dočasné stabilizace na ZF s následnou konverzí na ORIF po zhojení měkkých tkání u vysokoenergetických nitrokloubních zlomenin proximální a distální tibie přináší příznivé výsledky. Naše výsledky ukazují, že dvoudobé ošetření je sice zatíženo minimálně 2 operacemi včetně narkózy a delší hospitalizací, ale v souladu s literaturou je u tohoto postupu výrazně nižší výskyt komplikací hojení měkkých tkání i povrchových či hlubokých infekcí, včetně příznivých výsledků ve smyslu rozsahu pohybu poraněných kloubů a komfortu života.



B12 Název:

Ošetření otevřených zlomenin ruky zevní fixací

Autor:

J. Pilný

Pracoviště: Ortopedické oddělení Nemocnice Nové Město na Moravě Primář:

doc. MUDr. Jaroslav Pilný, Ph.D.

Anotace:

–

B13 Název:

Zevní fixace v oblasti zápěstí

Autor:

R. Suchomel, R. Veselý, J. Valentová

Pracoviště: Úrazová nemocnice v Brně Primář:

doc. MUDr. Libor Paša, Ph.D.

Anotace:

Autoři ve svém sdělení popisují indikace k užití zevní fixace v oblasti zápěstí, možnosti a techniku jejího provedení, v závěru prezentují vlastní soubor pacientů ošetřených pomocí zevní fixace doplněný několika kazuistikami.

Název:

Aktuální pohled na stabilizaci otevřených zlomenin zevní fixací UNI-FIX

Autor:

P. Míšek, J. Kalvach, M. Vlček

B14 Pracoviště: I. ortopedická klinika I. LF UK, FN v Motole Přednosta: prof. MUDr. Ivan Landor, CSc. Anotace:

Autoři podávají přehlednou informaci o současném pohledu na ošetřování otevřených zlomenin a volbu zevní fixace. Prezentovány jsou výsledky léčení zevním fixatérem UNI-FIX a převedení na vnitřní osteosyntézu.

B15 Název:

Zlomeniny bérce a zevní fixátor

Autor:

A. Křiváček

Pracoviště: Oddělení úrazové chirurgie Nemocnice České Budějovice, a. s. Primář:

MUDr. Pavel Kopačka

Anotace:

–


B čt


B16 Název:

Zevní fixace v léčbě otevřené luxace talu

Autor:

R. Veselý, R. Suchomel, J. Kužma, V. Krass

Pracoviště: Úrazová nemocnice Brno, Klinika traumatologie LF MU Brno Přednosta: prof. MUDr. Miloš Janeček, CSc. Anotace:

B čt

Kompletní luxace talu postihuje všechny tři přilehlé klouby: tibiotalární, subtalární a talonavikulární. Toto poranění není časté. Ještě méně obvyklá je otevřená čistá luxace hlezenní kosti bez přítomnosti zlomeniny. V literatuře je tento stav také označován jako extruze talu. První zmínka o tomto typu poranění je z roku 1680. Do současnosti bylo publikováno a dokumentována jen několik desítek případů. Talus je jediná kost dolní končetiny, na kterou se neupínají žádné svaly a 60 % povrchu tvoří kloubní plochy. Má poměrně pevné uložení mezi vidlicí hlezenního kloubu a vlastní nohou a obklopují ho silné okolními vazy. Pro jeho dislokaci z původní pozice je třeba značné síly. Tato poranění jsou nejčastěji vysokoenergetická. Extrémní supinace nebo pronace dislokuje talus laterálně nebo mediálně. Léčba není pro vzácný výskyt poranění jednotná a jedni doporučují reimplantaci talu a jiní volí astragalektomii s primární tibiokalkaneální artrodézou. Léčba extruze talu je zatížena vyšším výskytem komplikací, zejména avaskulární nekrózou talu, infekcí a poúrazovou artrózou. Cílem práce je seznámit s našimi zkušenostmi s léčením otevřených kompletních luxací talu.

B17 Název:

Luxační zlomenina Chopartova kloubu – kazuistika

Autor:

R. Krejčí

Pracoviště: Chirurgické oddělení Nemocnice Nové Město na Moravě Primář:

MUDr. Jiří Toman

Anotace:

–


IMPLANTÁTY A NÁSTROJE PRO TRAUMATOLOGII

Proximální humerální hřeb

HŘEB HUMErÁlNÍ KrÁTKý UMoŽŇUJE sYNTéZU sTABIlNÍCH NEBo NEsTABIlNÍCH ZloMENýCH ČÁsTÍ HlAVICE HUMErU, PAToloGICKýCH ZloMENIN A PsEUDoArTrÓZ oCEloVé A TITANoVé ProVEDENÍ

Proximální humerální hřeb

HŘEB HUMErÁlNÍ DloUHý UMoŽŇUJE sYNTéZU sTABIlNÍCH NEBo NEsTABIlNÍCH ZloMENýCH ČÁsTÍ HlAVICE HUMErU, PAToloGICKýCH ZloMENIN A PsEUDoArTrÓZ oCEloVé A TITANoVé ProVEDENÍ

Cílič pro proximální humerální hřeb

CÍlIČ HUMErÁlNÍ rTG PrůHlEDNÁ rAMENA oDlEHČENÁ KoNsTrUKCE DIsTÁlNÍ CÍlIČ Pro rYCHlé A BEZPEČNé CÍlENÍ

www.medin.cz

Distributor výrobků ProSpon

Náhrady kloubů a šlach ruky Náhrada baze I. metakarpu palce ruky – necementované provedení – kombinovaný titanový porézní povrch doplněný vrstvou hydroxyapatitu – dřík v šesti velikostech – hlavice ve čtyřech velikostech

Titanový porézní povrch s vrstvou hydroxyapatitu

Náhrada CMC kloubu palce ruky

– makroporézní vrstva – prorůst kostní tkáně do labyrintu porézního povrchu – nástřik hydroxyapatitu – vrstvy jsou naneseny plazmovou technikou

– silikon Nusil

Náhrada prstního kloubu – silikon Nusil – Endoprotéza je určena k náhradě metakarpofalangeálního (MCP) a interfalangeálního (PIP) kloubu – sedm velikostí

Dočasná náhrada šlachy – silikon Nusil – Implantát je určen k dočasné náhradě šlachy flexoru ruky – Ø 3; 4; 5 a 6 mm – délky 120; 180 a 220 mm

silikon Nusil materiál je určen pro dlouhodobou implantaci uvnitř organizmu člověka, své mechanické vlastnosti si zachovává po celou dobu implantace

Výroba a vývoj ProSpon spol. s r.o., Jiřího Voskovce 3206, 272 01 Kladno tel: +420 312 247 763, e-mail: [email protected]

www.prospon.cz www.medin.cz

Odborný program – čtvrtek 21. května 2015 SEKCE C 9.30–11.45 I. BLOK ODBORNÉHO PROGRAMU – SEKCE C C1 ROUND TABLE: Základní výkony v chirurgii ruky T. Hellmuth, R. Kebrle, R. Lhotský, J. Paroulek, A. Schmoranzová Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie, Vysoké nad Jizerou 11.45–13.00 přestávka, oběd 13.00–15.45 II. BLOK ODBORNÉHO PROGRAMU – SEKCE C předsednictvo: J. Cigaňák, I. Čižmář, J. Krajničák, P. Toufar C2 Primární ošetření šlach na ruce v ambulantní i ústavní péči R. Manek, M. Vlček, J. Kalvach I. ortopedická klinika I. LF UK, FN v Motole C3 Ganglion zápěstí – základní výkon v chirurgii ruky? I. Čižmář Traumatologické oddělení FN Olomouc C4 Ganglioma carpi recidivans a indikácie k artroskópii zápästia J. Cigaňák, T. Cigaňák, T. Priehoda, R. Macho, J. Konečný, E. Kozár MANUS-MED, Hand UNIT, Prievidza C5 Méně obvyklé zlomeniny distálního radia a jejich řešení P. Toufar Oddělení úrazové a plastické chirurgie Nemocnice České Budějovice a.s. C6 Naše zkušenosti s inovovanou dlahou pro distální radius 2,7 mm J. Kraus, M. Sedlář, H. Kristianová Chirurgická klinika VFN a 1. LF UK Praha C7 Crossing flap při ztrátovém poranění palce ruky – kazuistika M. Konrád, I. Náhlík, J. Rejholec Nemocnice Děčín, chirurgické oddělení C8 Možnosti rekonstrukce po amputačních poranění v oblasti ruky K. Schwarzmannová, J. Bayer, M. Dušková, A. Sukop Klinika plastické chirurgie FNKV Praha


C čt

CHIRURGIE RUKY

C čt

C9 Zlepšenie úchopovej funkcie ruky predĺžením kýpťov po amputáciach palca, prstov a záprstných kostí J. Krajničák, R. Krajničák Chirurgická klinika UPJŠ LF Košice C10 Primární ošetření před replantací V. Šandera, A. Sukop Klinika plastické chirurgie FN Královské Vinohrady, Praha C11 Přehled klinické anatomie tepen palce a prvního meziprstního prostoru J. Miletín, Z. Marvanová, K. Vymětalová, E. Horváthová, K. Michková, K. Kiesslich, D. Kachlík Ústav Anatomie 3. LF UK v Praze C12 Stabilizace skeletu prstů ruky – jednoduše a efektivně V. Ruber, M. Mašek, P. Mach Klinika úrazové chirurgie LF MU a FN Brno C13 Inveterované tendinózne lézie při frakturách distálneho radia J. Cigaňák, T. Cigaňák, D. Magdin, P. Urban, T. Bakoš MANUS-MED Prievidza, Traumatologické oddelenie Bojnice C14 Adrenalin 101: Adrenalin a jeho použití v chirurgii, instruktážní přednáška P. Christodoulou Oddělení plastické a estetické chirurgie, FN Olomouc C15 Neobvyklá zlomenina skafoidea (kazuistika) V. Pacovský Ortopedicko-traumatologická klinika FN Královské Vinohrady, Praha C16 Zlomeniny distálního radia A. Chochola, J. Bartoníček Klinika ortopedie 1. LF UK a ÚVN Praha C17 Zlomeniny skafoidea A. Chochola, P. Indráková Klinika ortopedie 1. LF UK a ÚVN Praha 17.00–18.30 KULTURNÍ PROGRAM 20.00 SPOLEČENSKÝ VEČER – HOTEL SKALSKÝ DVŮR


CHIRURGIE RUKY

C1 Název:

ROUND TABLE: Základní výkony v chirurgii ruky

Předsednictvo: T. Hellmuth, R. Kebrle, R. Lhotský, J. Paroulek, A. Schmoranzová Pracoviště:

Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie, Vysoké nad Jizerou

Primář:

MUDr. Alena Schmoranzová

ROUND TABLE 9.30–11.45

C2 Název:

Primární ošetření šlach na ruce v ambulantní i ústavní péči

Autor:

R. Manek, M. Vlček, J. Kalvach

Pracoviště: I. ortopedická klinika I. LF UK, FN v Motole Přednosta: prof. MUDr. Ivan Landor, CSc. Anotace:

Autoři v krátkém přehledu uvádějí způsob ošetření poranění šlach v ambulantním režimu i při hospitalizaci. Z dostupných informací hodnotí výsledek léčení a nejčastější omezení a komplikace.

C3 Název:

Ganglion zápěstí – základní výkon v chirurgii ruky?

Autor:

I. Čižmář

Pracoviště: Traumatologické oddělení FN Olomouc Primář:

doc. MUDr. Igor Čižmář, Ph.D.

Anotace:

Autoři rozebírají častou „diagnózu“ našich ambulancí i běžně prováděné operační výkony s cílem upozornit na širší konsekvence tohoto symptomu.


C čt

CHIRURGIE RUKY

C4 Název:

Ganglioma carpi recidivans a indikácie k artroskópii zápästia

Autor:

J. Cigaňák, T. Cigaňák, T. Priehoda, R. Macho, J. Konečný, E. Kozár

Pracoviště: MANUS-MED, Hand UNIT, Prievidza Přednosta: MUDr. Jaroslav Cigaňák, PhD. Anotace:

C čt

Gangliomatózne abundancie ruky a zápästia rozdeľujeme na tendinózne, artikulárne a kombinované. Podľa príčiny vzniku ich možno rozdeliť na: neúrazové, poúrazové a idiopatické. V etiopatogenéze sa akceptuje teória synovialitídy tendinóznej alebo artikulárnej reumatoidnej alebo posttraumatickej povahy rezultujúcej do vzniku synoviálnych gangliomatóznych abundancií peritendinóznych, artikulárnych alebo kombinovaných, ktoré pacientovi zhoršujú funkcie ruky a zápästia často i s nepríjemnou algiou. Časť z nich ustúpi po konzervatívnej a semikonzervatívnej therapii s opakovanými punkciami, eventuálne s aplikáciou kortikoidov. Recidívy po chirurgickej extirpácii bývajú popisované v literatúre v 10–40 %. Zvlášť nepríjemné a často recidivujúce sú gangliomatózne afekcie v oblasti tesne pri arteria radialis. Druhou oblasťou častých recidív sú artikulárne ganglia dorzálne na scapholunátnym dorzálnym ligamentom. Práve v tejto lokalizácii recidív ganglií je vhodné indikovať i artroskopiu zápästia, pri ktorej nachádzame aj lézie scapholunátneho ligamenta, prípadne iné lézie intrinsických ligament karpu, rôzne pokročilé štádia artikulárnej synovialitídy. Artroskopická synovialectomia shavingom a kobláciou a perforáciou steny ganglia z artikulárnej strany sa javí ako vhodný miniinvazívny spôsob ošetrenia týchto recidivujúcich gangliomatóznych afekcií. Pri parciálnych léziach scapholunátneho dorzálneho ligamentá je vhodná aj kapsuloplastika. Veľké recidivujúce dorzálne ganglia však po artroskópii je vhodné hneď doplniť i o otvorenú exploráciu, pretože ganglia môžu byť aj viachobotnaté a peritendinózne. Autori referujú skúsennosti s ošetrením ganglií za 10 ročné obdobie a artroskopické ošetrenie s 23 prípadmi.


CHIRURGIE RUKY

C5 Název:

Méně obvyklé zlomeniny distálního radia a jejich řešení

Autor:

P. Toufar

Pracoviště: Oddělení úrazové a plastické chirurgie Nemocnice České Budějovice a.s. Primář:


Anotace:

–

C6 Název:

Naše zkušenosti s inovovanou dlahou pro distální radius 2,7 mm

Autor:

J. Kraus, M. Sedlář, H. Kristianová

Pracoviště: I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK Praha – Traumatologie Přednosta: prof. MUDr. Zdeněk Krška, DrSc. Anotace:

Volární 2,7 mm implantát pro distální rádius jsme na našem pracovišti začali používat bezprostředně po jeho uvedení na trh v únoru 2013. Do dnešního dne jsme s ním ošetřili 147 zlomenin. Firma MEDIN zareagovala na připomínky pracovišť, kde se výše uvedená dlaha běžně užívá a vyvinula inovovanou verzi dlahy. Nový model jako jedni z prvních užíváme od února letošního roku. Zesílením distální části dlahy došlo jednak k lepšímu zapuštění hlaviček šroubu do dlahy, což brání byť jen teoretické možnosti iritace šlach flexorů a jednak umožnilo uzamknout do dlahy šroub pro radiální styloid ve větším sklonu a tím se výrazně zlepšuje možnost fixace fragmentů zlomenin postihující radiální sloupec.

C7 Název:

Crossing flap při ztrátovém poranění palce ruky – kazuistika

Autor:

M. Konrád, I. Náhlík, J. Rejholec

Pracoviště: Nemocnice Děčín, Chirurgické oddělení Primář:

MUDr. Jan Rejholec

Anotace:

Kazuistika pacienta s poraněním palce ruky se ztrátou kožního krytu řešeného crossing flap metodou. První operarační zkušenosti mladého chirurga.


C čt

CHIRURGIE RUKY

C8 Název:

Možnosti rekonstrukce po amputačních poraněních v oblasti ruky

Autor:

K. Schwarzmannová, J. Bayer, M. Dušková, A. Sukop

Pracoviště: Klinika plastické chirurgie FNKV Praha Přednosta: doc. MUDr. Andrej Sukop, Ph.D. Anotace:

Úchopová funkce ruky je dána zejména umožněním opozice palce proti ostatním prstům. Závažná devastující a amputační poranění v oblasti ruky mají za následek výrazné omezení až ztrátu úchopové funkce. Jedná se o poranění velmi častá, která mají vážné důsledky pro pacienta nejen v profesním ale i osobním životě. Na klinických případech jsou prezentovány jednotlivé typy poranění a způsoby ošetření s důrazem na rekonstrukci úchopové funkce ruky.

C čt

C9 Název:

Zlepšenie úchopovej funkcie ruky predĺžením kýpťov po amputáciach palca, prstov a záprstnych kostí

Autor:

J. Krajničák, R. Krajničák

Pracoviště: Chirurgická klinika UPJŠ LF Košice Přednosta: MUDr. Andrej Vrzgula, PhD. Anotace:

Amputácie palca a prstov ruky sú najčastejšími amputáciami v úrazovej praxi. Po rozsiahlej devastácii rúk napr. po vtiahnutí do valcov alebo po ťažkom popálení rúk nie je možná replantácia alebo transplantácia z rôzných príčin. Ako určitá alternatíva je tu možnosť predlženia kýpťov. Predĺžením kýpťov palca a prstov je možné výrazne zlepšiť pinzetový úchop a úchop v štipke. Cieľom práce bolo vyhodnotiť prínos zlepšenej úchopovej funkcie pre pacienta v osobnom a pracovnom živote. Súbor tvorí desať pacientov od 16 do 45 rokov. Ženy boli dve vo veku 18 a 19 rokov. Najčastejšie predlžované boli kýpte základných článkov palca, ukazováka a 3. prsta. Indikáciou na predĺženie bolo predpokladané zlepšenie pinzetového úchopu alebo vylepšenie úchopu v štipke. Väčšina pacientov mala predĺžený jeden kýpeť a jeden pacient 2 kýpte (základný článok ukazováka a 3. prsta). Predlžovanie sa začína okolo 10. dňa po osteotómii 2× 0,5 mm denne. Kýpte boli predĺžené o 1–2 cm. Komplikácie neboli pozorované. Použili sme vonkajší fixátor rámového typu. Je možné použiť akýkoľvek malý fixátor s ktorým je možné vykonávať denne posun úlomkov. Pacient po zacvičení si predlžovanie vykonáva sám obyčajne ráno a večer. Všetci pacienti hodnotili zlepšenie funkcie ako veľmi dobre, hlavne vo vzťahu k vlastným obslužným funkciam. V profesnej činnosti a hobby je prínos veľmi individuálny.


CHIRURGIE RUKY

C10 Název:

Primární ošetření před replantací

Autor:

V. Šandera, A. Sukop


Výraz replantace je odvozen z latinského slova re-plantare a v překladu znamená znovu zasadit. Aby však replantace přinesla své plody, je třeba vykonat několik správných kroků, které mnohdy rozhodují o zdárnosti celého snažení. Vlastní proces replantace je samostatná kapitola pro replantační centra a tato přednáška si klade za cíl popsat právě ty důležité kroky, které zahrnuje první ošetření amputátu a pahýlu.

C11 Název:

Přehled klinické anatomie tepen palce a prvního meziprstního prostoru

Autor:

J. Miletín, Z. Marvanová, K. Vymětalová, E. Horváthová, K. Michková, K. Kiesslich, D. Kachlík

Pracoviště: Ústav Anatomie 3. LF UK v Praze Přednosta: doc. MUDr. Petr Zach, Ph.D. Anotace:

Struktura a funkce palce je pro funkci ruky jako celku naprosto nezbytná. Moderní rekonstrukční postupy vyžadují od chirurga dobrou znalost cévního zásobení a jeho variet. Přednáška shrnuje systematickou, topografickou i variační anatomii tepen palce, přináší srovnání s tříčlánkovými prsty a vypichuje nejčastější a klinicky významné variace. Vychází jak z rešerše a metaanalýzy recentní i historické literatury, tak z vlastních dat získaných pitvou či sonografickým vyšetřením dobrovolníků. V neposlední řadě se příspěvek věnuje užívané nomenklatuře k přihlédnutí k oficiálnímu názvosloví International Federation of Societies for Surgery of the Hand, Terminologia Anatomica a českému tělovědnému názvosloví.

C12 Název:

Stabilizace skeletu prstů ruky – jednoduše a efektivně

Autor:

V. Ruber, M. Mašek, P. Mach

Pracoviště: Klinika úrazové chirurgie LF MU a FN Brno Přednosta: doc. MUDr. Michal Mašek, CSc. Anotace:

Přehled některých jednoduchých, ale efektivních metod, používaných rutinně na našem pracovišti ke stabilizaci poranění skeletu prstů ruky.


C čt

CHIRURGIE RUKY

C13 Název:

Inveterované tendinózne lézie pri frakúrach distálneho radia

Autor:

J. Cigaňák, T. Cigaňák, D. Magdin, P. Urban, T. Bakoš

Pracoviště: MANUS-MED Prievidza, Traumatologické odd. Bojnice Přednosta: MUDr. Jaroslav Cigaňák, PhD. Primář: MUDr. Vladimír Gaman, MPH Anotace:

C čt

Napriek pokrokom v liečbe zlomenín distálneho radia po konsolidácii zisťujeme okrem deificitu mobilidy zápästia i lézie extenzorov i flexorov prstov ruky. Najčastejšie postihnutým z extenzorov býva šľacha extenzor pollicis longus (EPL), ktorý sa otáča okolo tuberculum Listeri v tesnom sulcus priamo na distálnom radiu. Práve veĺmi intímne naliehanie EPL na kortikalis dorzálneho distálneho radia vysletľuje jeho vulnerabilitu pri fraktúrach najmä dislokovaných a taktiež pri osteosyntézach. Inveterované lézie po 5–6 týždňoch, keď je už proximálny pahýl EPL retrahovaný najčastejšie už riešíme transpozičnými operáciami z extenzor indicis a extensor carpi radialis longus sec. Vejvalka, ev. tendinóznym interpositom. Z flexorov býva najčastejšie poškodený flexor pollicis longis (FPL) najmä ako následok friction post LCP volar plating. Autori popisujú súbor z 20ročného obdobia a chirurgické riešenia.

C14 Název:

Adrenalin 101: Adrenalin a jeho použití v chirurgii, instruktážní přednáška

Autor:

Petros Christodoulou

Pracoviště: Oddělení plastické a estetické chirurgie, FN Olomouc Primář:

MUDr. Bohumil Zálešák, Ph.D.

Anotace:

Instruktážní přednáška o správném způsobu používání adrenalinu v chirurgii a chirurgii ruky. Způsob aplikace, dávkování, indikace a kontraindikace, praktické rady.


CHIRURGIE RUKY

C15 Název:

Neobvyklá zlomenina skafoidea (kazuistika)

Autor:

V. Pacovský

Pracoviště: Ortopedicko-traumatologická klinika FNKV Přednosta: prof. MUDr. Martin Krbec, CSc. Anotace:

Atypická zlomenina skafoidea u dvacetiletého muže po pádu na snowboardu ošetřená na našem pracovišti po třech týdnech. Jednalo se o zlomeninu v proximální části skafoidea s vyraženým fragmentem 5×4 mm a jeho dislokací o 15 mm. Přesný typ zlomeniny a dislokovaný fragment verifikovány až pomocí DSA a CT. Otevřená repozice a stabilizace několika K-dráty s následnopu sádrovou fixací. I přes nepříznivé faktory(odstup od úrazu, vyražený a dislokovaný fragment, lokalizace zlomeniny v proximální části skafoidea) bylo dosaženo plného zhojení a velmi dobrého funkčího výsledku.

Název:

Zlomeniny distálního radia

Autor:

A. Chochola, J. Bartoníček

C16 Pracoviště: Klinika ortopedie 1. LF UK a ÚVN Praha Přednosta: prof. MUDr. Jan Bartoníček, DrSc. Anotace:

–

C17 Název:

Zlomeniny skafoidea

Autor:

A. Chochola, P. Indráková

Pracoviště: Klinika ortopedie 1. LF UK a ÚVN Praha Přednosta: prof. MUDr. Jan Bartoníček, DrSc. Anotace:

–


C čt


HŘEB TIBIÁlNÍ ProXIMÁlNÍ NoVé ProVEDENÍ HŘEBU s MoŽNosTÍ ProXIMÁlNÍHo JIŠTĚNÍ ČTYŘMI ŠroUBY V KoNDYlÁrNÍ ČÁsTI UMoŽŇUJE osTEsYNTéZU METAFýZY, DIAFýZY A NĚKTErýCH JEDNoDUCHýCH INTErKoNDYlICKýCH ZloMENIN ProXIMÁlNÍ A DIsTÁlNÍ TIBIE oCEloVé A TITANoVé ProVEDENÍ oDlEHČENý CÍlIČ s rTG PrůHlEDNýMI rAMENY DIsTÁlNÍ CÍlIČ Pro rYCHlé A BEZPEČNé CÍlENÍ

NoVÁ GENErACE

www.medin.cz

Odborný program – čtvrtek 21. května 2015 POSTERY P1

Numerické variace kostí ruky A. Blanková, D. Kachlík, B. Šolová, T. Štěpánková, V. Musil, V. Báča Ústav anatomie, 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

P2

stanovení exprese CEA, EGFr1 a hTErT pro detekci okultních nádorových buněk v peritoneální laváži u pacientů s adenokarcinomem pankreatu M. Ghothim1, J. Srovnal2, L. Bébarová1, J. Tesaříková1, P. Skalický1, D. Klos1, A. Prokopová2, M. Vahalíková2, H. Slavík2, J. Vrbková2, Č. Neoral1, R. Havlík1, M. Hajdúch2, M. Loveček1 1) I. chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc; 2) Laboratoř experimentální medicíny, Ústav molekulární a translační medicíny LF UP a FN Olomouc

P3

studium prediktorů lymfogenního metastazování duktálního adenokarcinomu pankreatu J. Tesaříková1 , P. Skalický1, M. Loveček1, Č. Neoral1, J. Škarda2 1) I. chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc; 2) Ústav klinické a molekulární patologie LF UP a FN Olomouc

WORKSHOP 14.00–15.00 WORKSHOP TRAUMATOLOGIE – KRBOVÝ SALONEK Tibiální hřeb a cílicí zařízení MEDIN D. Novák Oddělení traumatologie Nemocnice Mové Město na Moravě

17.00–18.30 KULTURNÍ PROGRAM – ZÁMEK ŽĎÁR NAD SÁZAVOU 20.00

SPOLEČENSKÝ VEČER – HOTEL SKALSKÝ DVŮR


POSTERY

P1 Název:

Numerické variace kostí ruky

Autor:

A. Blanková, D. Kachlík, B. Šolová, T. Štěpánková, V. Musil, V. Báča

Pracoviště: Ústav anatomie, 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Přednosta: doc. MUDr. Petr Zach, Ph.D. Anotace:

Ruka člověka je konstantně složená z dvaceti sedmi kostí (mimo sezamských). V nemalém počtu případů je možné v ní nalézt přídatné kostní prvky nebo naopak některé z kostí mohou splývat či dokonce úplně chybět. Na základě zevrubné literární rešerše byl sestaven podrobný přehled variací počtu zápěstních kostí a přítomnosti sezamských kostí ruky a vytvořen návrh klasifikace možných odlišností od obecného stavu. V časných stádiích vývoje zárodku je v zápěstí přítomno více než osm osifikačních center dávajících základ jednotlivým kostem či jejich částem. Některé z těchto center mizí, jiná přetrvávají nebo splývají za vytvoření konečných kostí zralého zápěstí. Porucha splývání může zřídka vést k vytvoření nadpočetné samostatné kosti (ossa supernumeraria) nebo zřejmého výběžku jiné obvykle přítomné kosti. Na vzniku těchto přídatných prvků se rovněž může podílet heterotopická poúrazová osifikace nebo heterotopická osifikace synoviálních řas. Nadpočetné kosti se definují jako nekonstantní, samostatné, jejichž přítomnost není podmíněna zlomeninou či jiným patologickým stavem obecně přítomných kostí.

P postery

Variace počtu zápěstních kostí lze rozdělit do čtyř základních skupin. Jedná se o dvě skupiny zvyšující celkový počet kostí (přídatné zápěstní prvky a vícečetné zápěstní kosti) a dvě skupiny snižují celkový počet kostí (chybění zápěstních kostí a splynutí zápěstních kostí). Sezamské kosti (v úponových šlachách svalů) lze podle četnosti výskytu a umístění rozdělit do dvou skupin (metakarpofalangové a interfalangové), obvykle je v ruce přítomno pět sezamských kostí. Problémem klinické aplikace zůstává poměrně nesnadné odlišení vývojové kostní variace od sekundárně vzniklých odlišností (vzniklých například následkem úrazu) na rentgenovém snímku.


POSTERY

P2 Název:

Stanovení exprese CEA, EGFR1 a hTERT pro detekci okultních nádorových buněk v peritoneální laváži u pacientů s adenokarcinomem pankreatu

Autor:

M. Ghothim1, J. Srovnal2, L. Bébarová1, J. Tesaříková1, P. Skalický1, D. Klos1, A. Prokopová2, M. Vahalíková2, H. Slavík2, J. Vrbková2, Č. Neoral1, R. Havlík1, M. Hajdúch2, M. Loveček1

Pracoviště: 1) I. chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc; 2) Laboratoř experimentální medicíny, Ústav molekulární a translační medicíny LF UP a FN Olomouc Přednosta: 1) doc. MUDr. Čestmír Neoral, CSc.; 2) ředitel doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D. Anotace:

Práce byla podpořena granty: IGA UP 2014_019, IGA LF 2014_030, CZ.1.07/2. 3. 00/30.0004, NPU LO1304 a TAČR TE02000058 Souhrn Východisko: Incidence a mortalita karcinomu pankreatu trvale narůstá. Jen malá část – 15–20 % má lokalizované onemocnění a tedy naději na kurativní resekci. Předoperační diagnostika není dostatečně přesná, tzv. understaging je u karcinomu pankreatu častý. Stále se hledají věrohodné markery jak resekabilních tak pokročilých onemocnění. Cílem práce je posoudit význam CEA, hTERT a EGFR1 v predikci léčebných výsledků u karcinomu pankreatu, včetně stanovení cut-off hodnot jednotlivých markerů v břišní laváži. Soubor pacientů a metodika: Práce porovnává skupinu 87 pacientů operovaných na I. chirurgické klinice FN Olomouc v letech 2007–2010 pro duktální adenokarcinom pankreatu ve stadiu III–IV (UICC) u nichž byl proveden paliativní výkon (biliodigestivní spojka, bypassová operace, odběr biologického materiálu pro následnou onkologickou léčbu) s kontrolní skupinou 24 elektivně operovaných pacientů pro cholecystolithiasu bez známek akutního zánětu a bez nádorového onemocnění či anamnézy nádorového onemocnění. U všech pacientů v obou skupinách byla v úvodu operačního výkonu provedena laváž dutiny břišní. Byly odebrány vzorky peritoneální laváže za použití 100 ml fyziologického roztoku (phosphate buffered saline, pH=7,2) a umístěny do transportních lahví obsahujících 1,5 ml 0,5M EDTA a 10 ml fetálního bovinního séra. Celková RNA všech vzorků byla purifikována a zpracována procesem reverzní transkripce. Okultní nádorové buňky v peritoneální laváži byly detekovány real-time RT-PCR metodou využitím CEA, EGFR1 a hTERT jako markerů nádorových buněk. Zároveň bylo cílem i stanovení cut-off hodnot exprese těchto markerů. Pro statické analýzy byly použity softwary R (www.r-project.org) a Statistica (StatSoft, Inc., USA). Výsledky: Průměrná exprese CEA, EGFR1 a hTERT v peritoneální laváži kontrolní skupiny byla 2501, 716749, resp. 104 kopií mRNA/µg RNA. Prahové, cut-off hodnoty, byly stanoveny jako „průměr + 2× směrodatná odchylka“. Hodnoty absolutní exprese byly dále normalizovány na expresi house-keepingového genu glycerladehdyd-3-fosfát dehydrogenázy (GAPDH). Cut-off hodnoty testovaných markerů po normalizaci byly 4,89, 115,88, resp. 0,02 kopií mRNA genu/kopií mRNA GAPDH. Exprese CEA, EGFR1 a hTERT byla porovnána mezi kontrolní skupinou a pacienty s pokročilým (radikálně neresekabilním či generalizovaným) adenokarcinomem pankreatu. V případě absolutní exprese testovaných markerů, pouze hTERT dokáže statisticky významně (p<0,001) odlišit obě analyzované skupiny, kdy pacienti s pokročilým adenokarcinomem pankreatu mají vyšší hodnotu exprese hTERT. Absolutní exprese CEA ani EGFR1 nedokáže diskriminovat mezi oběma skupinami. Za využití přesnějších, normalizovaných hodnot exprese testovaných markerů, byla prokázána statisticky významně vyšší exprese CEA a hTERT (p<0,005, resp. p<0,001) u pacientů s pokročilým adenokarcinomem pankreatu v porovnání s kontrolní skupinou. Závěr: Cut-off hodnoty exprese CEA, hTERT a EGFR1 v peritoneální laváži jako markery nádorových buněk nebyly dosud v literatuře publikovány. Exprese hTERT v peritoneální laváži pacientů s pokročilým karcinomem pankreatu byla signifikantně vyšší v porovnání s kontrolní skupinou.


P postery

POSTERY

P3 Název:

Studium prediktorů lymfogenního metastazivání duktálního adenokarcinomu pankreatu

Autor:

J. Tesaříková1, P. Skalický1, M. Loveček1, Č. Neoral1, J. Škarda2

Pracoviště: 1) I. chirurgická klinika lF UP a FN olomouc 2) Ústav klinické a molekulární patologie lF UP a FN olomouc Přednosta: prof. MUDr. Čestmír Neoral, Csc. Anotace:

P postery

Úvod: Adenokarcinom pankreatu je nádorové onemocnění s velmi špatnou prognózou. Tato souvisí zejména s agresivní biologickou povahou nádoru a jeho pozdní diagnostikou. Jedinou potenciálně kurativní metodou je léčba chirurgická spočívající v radikální resekci tumoru, kterou v závislosti na stádiu onemocnění doplňuje adjuvantní léčba onkologická. Vzhledem k vysokému počtu recidiv onemocnění i u pacientů s nižšími stádii (např. T2NoM0) je diskutována otázka minimální reziduální choroby případně mikrometastáz v době operace. To je spojeno s hledáním nových prediktorů metastazování duktálního adenokarcinomu. Jejich znalost a také znalost jejich regulace může být důležitým krokem v rozvoji nových terapeutických strategií, zejména individualizace adjuvantní onkologické léčby. Metodika: V projektu, ve kterém jsme spolupracovali s Ústavem klinické a molekulární patologie lF UP olomouc, jsme se zaměřili na průkaz potenciálních prediktorů metastáz do lymfatických uzlin. Zabývali jsme se studiem exprese Vascular Endothelial Growht Factor (VEGF), matrix metaloproteinasy 2 (MMP2) a Transforming growth factor β (TGF beta) v epiteliální a stromální komponentě nádoru a v normální nenádorové tkáni. K detekci exprese těchto proteinů byla použita metoda standardní dvoustupňové imunohistochemické metody za použití diaminobenzidinu jako chromogenního substrátu v preparátu zalitého do parafínu. Výsledkem vyšetření bylo zjištění míry exprese těchto proteinů, která byla dále korelována s výskytem uzlinových metastáz, stupněm diferenciace tumoru, TNM stádiem a délkou přežití nemocných. studie byla retrospektivně-prospektivní. Bylo do ní zařazeno celkem 77 pacientů s duktálním adenokarcinomem hlavy pankreatu, u kterých byla v letech 2007–2013 provedena pravostranná duodenohemipankreatektomie. Těchto 77 pacientů bylo rozděleno do dvou skupin. První skupinu tvořilo 49 pacientů s adenokarcinomem pankreatu bez přítomnosti nádorového postižení lymfatických uzlin v definitivním preparátu, druhou skupinu potom 28 pacientů s pozitivními lymfatickými uzlinami. Ke statistickému zpracování byla použita metoda Coxovy regresní analýzy. Výsledky: Ve výsledcích jsme prokázali, že exprese MMP 2 byla výrazně vyšší v invazivní složce ve srovnání s nenádorovou tkání pankreatu. V okrscích tumoru, kde byla přítomna perineurální invaze byla pozorována signifikantně vyšší intenzita exprese VEGF. Intenzita exprese MMP2 a VEGF korelovala s vyšším gradingem tumoru. Při srovnání míry exprese VEGF a MMP2 v nádorové tkáni nebyl zjištěn statisticky signifikantní rozdíl mezi pacienty s N0 a N1 stadiem. současně byla prokázána statisticky signifikantní závislost délky přežívání nemocných na expresi MMP2 a VEGF v tumoru (hazard ratio= 3,085 resp. 1,448) Závěr: Exprese proteinů MMP2 a VEGF v nádorové tkáni pacientů s duktálním karcinomem pankreatu představuje negativní prognostický faktor výrazně ovlivňující přežívání těchto pacientů. V naší analýze se ukázal jako nezávislý ve vztahu k nádorovému postižení lymfatických uzlin. Z tohoto důvodu se jeví jako perspektivní ukazatel, který by mohl přispět k predikci prognózy nemocných a případně individualizaci pooperační onkologické terapie. Podpořeno grantem IGA/lF/2014/024


CHIRURGICKÉ NÁSTROJE

kompletní sortiment pro chirurgické obory: chirurgie, gynekologie, orl, plastická chirurgie, oftalmologie, artroskopie a další specializace

• vysoká tvrdost (prům. 569 HV 1) • velmi dobrá korozní odolnost

www.medin.cz

C-NAIL MEDIN první hřeb pro osteosyntézu patní kosti

Miniinvazivní přístup zavedení pro repozici fragmentů stačí malý laterální přístup od apexu zevního kotníku směrem k bázi V. metatarzu cca 3 cm a pouze několik miniincizí k zavedení hřebu a šroubů

Vysoká stabilita fixace vysoká stabilita implantátu zajišťující pevnou fixaci fragmentů

Minimální riziko infekce ve srovnání s ostatními technikami vyniká C-NAIL MEDIN nižším rizikem vzniku infekce

Jednoduchá a přesná aplikace princip operační techniky kalkaneálního hřebu MEDIN vychází z běžně používaných operačních postupů a využívá jejich výhody

referenční pracoviště

www.c-nail.eu

www.medin.cz

Odborný program – pátek 22. května 2015 SEKCE A 9.00–12.00 III. BLOK ODBORNÉHO PROGRAMU – SEKCE A předsednictvo: V. Chrobok, J. Mazuch, J. Smetka, J. Toman A18 Organizace a vybavení urgentního příjmu D. Märzová, R. Janda, J. März, B. Šulc Emergency, Karlovarská Krajská Nemocnice A19 Chirurgická léčba zlomenin spánkové kosti V. Chrobok, L. Školoudík, J. Šatanková, M. Černý, J. Dědková, M. Kanta Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, FN Hradec Králové A20 Tupá poranění hrudníku R. Rindoš Kardiocentrum – hrudní chirurgie, Nemocnice České Budějovice A21 Řešení ztrátových poranění měkkých tkání hlavy J. Bayer, K. Schwarzmannová, M. Dušková, A. Sukop Klinika plastické chirurgie FN Královské Vinohrady, Praha A22 Rekonstrukce poúrazového defektu nosu M. Dušková, K. Schwarzmannová, J. Bayer, A. Sukop Klinika plastické chirurgie FN Královské Vinohrady, Praha A23 Liečenie veľkých poúrazových defektov mäkkých tkanív a kostí na končatinách J. Krajničák, R. Krajničák Chirurgická klinika LF UPJŠ Košice A24 NOTES – možnosti řešení onemocnění GERD a hiatových hernií, zkušenosti, kazuistika V. Krass, L. Kozumplík, J. Maršová, J. Ochmann Úrazová nemocnice v Brně, Endoskopické centrum A25 Chirurgická liečba extrémnej chronickej venóznej insuficiencie u varikóznej choroby dolných končatín po morbídnej obezite (kazuistika) J. Mazuch, Z. Červená, J. Mazuchová Chirurgická klinika JLF UK a UN Martin A26 Cievny ileus – stále aktuálny problém L. Mičulík, J. Sekáč, J. Škultéty, P. Sýkora II. chirurgická klinika LFUK a UN Bratislava


A pá

Z A J Í M A V É K A Z U I S T I K Y, V A R I A

A27 Perforační příhody u gerontologických nemocných P. Janda, P. Zbořil, M. Stašek I. chirurgická klinika FN Olomouc A28 Jak optimálně provést ablaci prsu se zřetelem k následné rekonstrukci A. Sukop, A. Nejedlý, J. Bayer, K. Schwarzmannová, R. Tarek, L. Zárubová Klinika plastické chirurgie FN Královské Vinohrady, Praha A29 Operační čas a krevní ztráta – rizikové faktory resekcí konečníku? J. Kotoč, J. Gatěk, R. Krajničák, A. Vrzgula, M. Hladík, J. Olejník Chirurgické oddělení Nemocnice Atlas a.s., Zlín A30 Krvácení do tenkého střeva jako „netradiční“ příčina krvácení do GIT J. Halamka, P. Chmátal Chirurgické oddělení Městské nemocnice v Litoměřicích A31 Appenddicitída v kýpti appendixu – rarita a realita zároveň A. Prochotský, S. Dolák, M. Huťan, J. Škultéty, J. Sekáč, V. Dudáš, R. Okoličány, L. Mičulík, P. Bluska, A. Mifkovič II. chirurgická klinika LF UK a UN Bratislava, NsP sv. Cyrila a Metoda A32 Appendicopathia oxyurica aneb „červi v červu“ D. Dvořák, Z. Adamová, P. Mičulka Chirurgické oddělení, Vsetínská nemocnice a.s. 12.00 ZAKONČENÍ SETKÁNÍ

A pá



A18 Název:

Organizace a vybavení urgentního příjmu

Autor:

D. Märzová, R. Janda, J. März, B. Šulc

Pracoviště: Emergency, Karlovarská Krajská Nemocnice Primář:

MUDr. Zdeněk Kos

Anotace:

Autoři ve svém sdělení seznamují s vybavením a provozem urgentního příjmu jako jednotného kontaktního místo pro ZZS. Dvouletý provoz hodnotí v kontextu požadavků MZ ČR na urgentní příjmy, charakteru a spektru pacientů transportovaných ZZS na pracoviště při absenci traumacentra v regionu.

A19 Název:

Chirurgická léčba zlomenin spánkové kosti

Autor:

V. Chrobok, L. Školoudík, J. Šatanková, M. Černý, J. Dědková, M. Kanta

Pracoviště: Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Radiodiagnostická klinika, Neurochirurgická klinika Fakultní nemocnice, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze, Hradec Králové Přednosta: prof. MUDr. Viktor Chrobok, CSc., Ph.D. Anotace:

V úvodní části je popsána anatomie lícního nervu ve spánkové kosti: labyrintový úsek, tympanický a mastoidní. Dále možné anatomické anomálie lícního nervu a současné možnosti zobrazovacích vyšetření lícního nervu: CT a MR. Klasické dělení zlomeniny spánkové kosti je podélné, příčné a smíšené zlomeniny. Dané dělení však není ideální pro klinický dopad, kdy nás především zajímá jaká část spánkové kosti je postižena. Jedná se především o zlomeniny postihující kostěný labyrint s trvalým postižením percepční složky sluchu. V případě postižení lícního nervu je zvažována chirurgická dekomprese lícního nervu. Budou uvedeny indikace, přístupy, identifikace lícního nervu, pooperační péče a ostatní chirurgické metody léčby obrn lícního nervu.

A20 Název:

Tupá poranění hrudníku

Autor:

R. Rindoš

Pracoviště: Kardiocentrum – hrudní chirurgie, Nemocnice České Budějovice Primář:

doc. MUDr. Aleš Mokráček, CSc.

Anotace:

Autor podává v prezentaci stručný přehled příčin, typů tupých poranění hrudníku, jejich chirurgická řešení a řešení komplikací. Diskutuje indikace k operační léčbě (revize, chirurgická stabilizace hrudní stěny). Prezentaci doplňuje obrazovou dokumentací (CT + RTG snímky) z jednotlivých případů / kazuistik.


A pá


A21 Název:

Řešení ztrátových poranění měkkých tkání hlavy

Autor:

J. Bayer, K. Schwarzmannová, M. Dušková, A. Sukop


Poranění hlavy patří statisticky k nejfrekventovanějším úrazům vůbec. Příčinou bývají nejčastěji pády, dále dopravní nehody, sport nebo napadení. Částečná nebo úplná ztráta měkkých pokrývek hlavy může při větším rozsahu představovat zásadní zásah do života pacienta a vést k závažným trvalým následkům. V přednášce je prezentováno několik klinických případů lišících se mechanismem nebo rozsahem poranění. Cílem přednášky je utřídění základní strategie primárního ošetření a prezentace rekonstrukčních modalit u tohoto druhu poranění.

A22 Název:

Rekonstrukce poúrazového defektu nosu

Autor:

M. Dušková, K. Schwarzmannová, J. Bayer, A. Sukop

Pracoviště: Klinika plastické chirurgie FNKV Praha a 3. LF UK Praha Přednosta: doc. MUDr. Andrej Sukop, Ph.D. Anotace:

Na klinických příkladech ukázány nejčastější poúrazové defekty, jejich příčina a jejich možné řešení od kožního štěpu po komplexní lalokové plastiky. Rozebrány indikace a kontraindikace rozličných postupů.

A pá



A23 Název:

Liečenie veľkých poúrazových defektov mäkkých tkanív a kostí na končatinách

Autor:

J. Krajničák, R. Krajničák

Pracoviště: Chirurgická klinika UPJŠ LF Košice-Šaca Přednosta: MUDr. Andrej Vrzgula PhD. Anotace:

V súčasnej dobe je veľa rôznych spôsobov liečenia rozsiahlych defektov mäkkých tkanív a kostí po úraze končatín. V nemocnici v Šaci, ktorá bola závodnou nemocnicou VSŽ sme I. vonkajší fixátor naložili v lete 1976 – rámový fixátor POLDI. O 6 r. neskôr sme pre defekt predkolenia naložili Ilizarovov fixátor a distrakciou úlomku vyliečili defekt. Při súčasnom defekte mäkkých tkanív a kosti sme preferovali ako prvé krytie defektu mäkkých tkanív pred začiatkom predlžovania. Za veľký defekt mäkkých tkanív lokalizovaný na končatinách považujeme defekt dlhší ako 5 cm a širší než 1/3 obvodu končatiny a veľký defekt kostí dlhší ako 5 cm v plnej hrúbke dlhých kostí. Cieľom práce je ukázať správny algoritmus jednotlivých liečebných úkonov až po úspešné dokončenie liečenia. Malý defekt mäkkých tkanív nevyžaduje krytie ak použijeme techniku predlžovania kosti. Súčasne s predlžovaním obyčajne sa zhojí aj defekt mäkkých tkanív. Veľké defekty vyžadujú nasledovný postup: 1. krok – sequestrectomia nekrotických kosti až do zdravej krvácajúcej kosti, podávanie ATB podľa citlivosti 2. krok – krytie defektu mäkkých tkanív, presunom kože, kožným lalokom, kožno-svalovým lalokom alebo inou technikou 3. krok – osteotómia na jednom alebo oboch koncoch 4. krok – distrakcia úlomkov, rehabilitácia 5. krok – kompresia úlomkov, dozrievanie distrakčního regenerátu 6. krok – zloženie vonkajšej fixácie Za 20 rokov 1982–2003 sme liečili 37 pac. Priemerná doba liečenia bola 14 mesiacov. Uvedený algoritmus nie je absolútnou doktrínou. Treba prihliadať na osobnosť pacienta a ostatné terapeutické podmienky. Potom sa stane výborným liečebným postupom pre pacienta s veľkým defektom mäkkých tkanív i kosti na končatine.


A pá


A24 Název:

NOTES – možnosti řešení onemocnění GERD a hiatových hernií, zkušenosti, kazuistika

Autor:

V. Krass, L. Kozumplík, J. Maršová, J. Ochmann

Primář:

Úrazová nemocnice v Brně, Endoskopické centrum

Přednosta: MUDr. Ladislav Kozumplík, CSc. Anotace:

I když se zdá, že metoda NOTES nesplnila očekávaný přínos do chirurgie, v endoskopii se objevilo několik systému na řešení GERD a hiátových hernií, která mají vynikající klinické výsledky. V našem endoskopickém centru jsme měli možnost vyzkoušet hned dvě metody. Cílem přednášky je seznámit o nových metodách, která jsou již standardně užívané v zahraničí a s komplikací, se kterou jsme se potkali při zavádění nových postupů do praxe.

A25 Název:

Chirurgická liečba extrémnej chronickej venóznej insuficiencie u varikóznej choroby dolných končatín po morbídnej obezite (kazuistika)

Autor:

J. Mazuch, Z. Červená, J. Mazuchová

Pracoviště: 1) Chirurgická klinika JLF UK a UN Martin, 2) Ústav lekárskej biológie JLF UK v Martine Přednosta: prof. MUDr. Ľudovít Laca, CSc. Anotace:

A pá

Pod termínom „extrémna varixy“ dolných končatín (DK) rozumieme rozsiahle varixy šírky viac ako 12 mm postihujúce cirkulárne obidve DK s výraznými trofickými zmenami s hyperpigmentáciami na koži, lipdermatosklerózou a ulceráciami na predkolení. Hlavným patogenetickým činiteľom je venózna hypertenzia ako dôsledok valvulárnej inkompetencie s dosahom niekedy na všetky tri úrovne venózneho systému (DK). Tieto patologické zmeny sú potencované navyše morbídnou obezitou, ktorá zhoršuje aj lymfatickú cirkulácia a vznikajú edémy až lymphorrhoe. Autori vo svojej kazuistike uvádzajú práve takýto prípad pacienta, ktorého chirurgicky riešili. Chirurgické riešenie bolo rozvrhnuté do niekoľkých etáp, o ktorých autori podrobne referujú.



A26 Název:

Cievny ileus – stále aktuálny problém

Autor:

L. Mičulík, J. Sekáč, J. Škultéty, P. Sýkora

Pracoviště: II. chirurgická klinika LFUK a UN Bratislava Přednosta: doc. MUDr. Ján Škultéty, CSc. Anotace:

ÚVOD Terapia cievneho ileu zostáva aj naďalej aktuálnou otázkou modernej chirurgie. Problematickou zostáva včasná diagnostika, optimálna chirurgická liečba ako aj menežment pacienta v pooperačnom období. Niekoľko rokov sa skúma vzťah sérovej hladiny prokalcitonínu k rozvoju ischémie čreva. Viaceré klinické štúdie potvrdili najmä veľmi vysokú negatívnu prediktívnu hodnotu koncentrácie prokalcitonínu v sére (pod 0,5 ng/ml) vo vzťahu k rozvoju črevnej ischémie. KAZUISTIKA V prednáške uvádzame kazuistiku pacienta s diagnózou rozsiahlej trombózy vena portae, vena mesenterica superior a vena lienalis. Pacient bol prijatý pre príznaky cievneho ileu, urgentne operovaný s nálezom nekrózy segmentu tenkého čreva. Pooperačný priebeh bol u pacienta primeraný, bez závažných komplikácií. Okrem štandardných parametrov sme sa pooperačne zamerali na sledovanie dynamiky sérovej hladiny prokalcitonínu. Koncentrácia prokalcitonínu sa už po 24 hodinách po operácii pohybovala v hladinách pod 0,5 ng/ml. Pre vyslovenie podozrenia pokračujúcej ischémie črevnej steny pri CT vyšetrení bola indikovaná operačná revízia, pri ktorej sa príznaky suponovanej ischémie nepotvrdili. Pacient bol po 29 dňoch v dobrom klinickom stave prepustený do ambulantnej starostlivosti. ZÁVER Sledovanie hladiny prokalcitonínu v sére v pooperačnom období by mohlo v budúcnosti zefektívniť monitoring progresie ischemických zmien črevnej steny a viesť k redukcii počtu second-look operácii u pacientov s diagnózou vaskulárneho ileu.

A pá



A27 Název:

Perforační příhody u gerontologických nemocných

Autor:

P. Janda, P. Zbořil, M. Stašek

Pracoviště: I. chirurgická klinika FN Olomouc Přednosta: prof. MUDr. Čestmír Neoral CSc. Anotace:

Autoři hodnotí perforační příhody u gerontologických nemocných za posledních 5 let. V této době bylo léčeno na naši klinice 154 pacientů starších 70 let s perforaci zažívacího traktu. Hodnotili jsme anamnestická data, klinické příznaky, paraklinické nálezy (ultrazvuk a prostý snímek břicha) a laboratorní hodnoty. U 23 nemocných byly nejednoznačné výsledky, které by svědčily pro perforaci zažívacího ústrojí. Anamnesa byla pro špatný stav nemocných nepřínosná, nález na břiše byl bez známek peritoneálních příznaků. Nepřínosné bylo i sonografické vyšetření a prostý snímek břicha, který byl prováděn na boku vleže. Ve 13 případech bylo i laboratorní vyšetření negativní (CRP, Le). U všech těchto pacientů jsme provedli CT s podáním kontrastní látky. U 10 nemocných jsme odhalili perforaci žaludku nebo duodena. U 2 nemocných perforaci tenkého střeva a u 11 nemocných perforaci sigmoidea. U 21 pacientů se jedna o zastaralou perforaci. Operační mortalita byla 0 %, pooperační 5 %. Závěr: U gerontologických nemocných s podezřením na náhlou perforační příhodu břišní je nutné provést CT břicha s kontrastem, a to neodkladně hned opři přijetí nemocného na oddělení chirurgie.

A28

A pá

Název:

Jak optimálně provést ablaci prsu se zřetelem k následné rekonstrukci

Autor:

A. Sukop, A. Nejedlý, J. Bayer, K. Schwarzmannová, T. Rashed, L. Zárubová

Pracoviště: Klinika plastické chirurgie FN Královské Vinohrady Praha Přednosta: doc. MUDr. Andrej Sukop, PhD. Anotace:

Léčba karcinomu prsu poznamená ženu fyzicky i psychicky. Ablace prsu, chemoterapie, někdy radioterapie znamenají ukončení pouze určité etapy léčby tohoto onemocnění. Další etapa, která následuje, bývá rekonstrukce prsu na přání pacientky se svolením onkologa. Rekonstrukce bývají často místně limitovány předchozím chirurgickým zákrokem. Paradoxně vzhledné vypnuté jizvy mají za následek místní nedostatek tkání a často neumožňují a nebo velmi znesnadňují použití prsních implantátů. Autoři prezentují rekonstrukce prsů místní tkání a prsními implantáty s důrazem na optimálně provedenou, měkké tkáně šetřící, mastektomii.



A29 Název:

Operační čas a krevní ztráta – rizikové faktory resekcí konečníku?

Autor:

J. Kotoč, J. Gatěk, R. Krajničák, A. Vrzgula, M. Hladík, J. Olejník

Pracoviště: Chirurgické oddělení Nemocnice Atlas a.s. Zlín Primář:

MUDr. Jiří Gatěk, PhD.

Anotace:

Resekce konečníku jsou i v současnosti zatíženy značným počtem pooperačních komplikací. Operační čas (společně s délkou celkové anestézie) a peroperační krevní ztráta může mít vliv na výskyt časných i pozdních pooperačních komplikací. Autoři na souboru 135 pacientů ze 3 pracovišť kolorektální chirugie hodnotí uvedené rizikové faktory u klasicky i laparoskopicky operovaných pacientů.

A30 Název:

Krvácení do tenkého střeva jako „netradiční“ příčina krvácení do GIT

Autor:

J. Halamka, P. Chmátal

Pracoviště: Chirurgické oddělení Městské nemocnice v Litoměřicích Primář:

MUDr. Libor Dostál

Anotace:

Lokalizace zdroje krvácení do trávící trubice v tenkých kličkách bývá poměrně raritní, přesto jak dokazuje následující kazuistika, se lze s tzv. obskurním krvácením do GIT v naší běžné chirurgické praxi setkat. Rychlá diagnostika a náležitá léčba takovéhoto zdroje vede k rychlé stabilizaci stavu pacienta a výrazně zvyšuje jeho šance na přežití i plnou úzdravu. V závěru kazuistiky prezentujeme doporučení diagnostického a následně i léčebného managementu pacienta se zdrojem krvácení do trávící trubice nedosažitelným běžnými endoskopickými metodami.

A pá



A31 Název:

Appenddicitída v kýpti appendixu – rarita a realita zároveň

Autor:

A. Prochotský, S. Dolák, M. Huťan, J. Škultéty, J. Sekáč, V. Dudáš, R. Okoličány, L. Mičulík, P. Bluska, A. Mifkovič

Pracoviště: II. chirurgická klinika LF UK a UN Bratislava, NsP sv. Cyrila a Metoda Přednosta: doc. MUDr. Ján Škultéty, CSc. Anotace:

Appendictída v kýpti appendixu sa vyskytuje zriedkavo a vo svetovej literatúre v anglickom jazyku bolo doteraz publikovaných 66 prípadov tejto zriedkavej entity. Autori prezentujú kazuistiku 28 ročnej pacientky, ktorá mala ako 12ročná appendektómiu pre akútnu appendicitídu. Na oddelenie urgentnej medicíny prišla pre typický klinický obraz akútnej appendicitídy. Mala bolesti v pravom podbrušku s príznakmi peritoneálneho dráždenia, laboratórne zvýšené hodnoty leukocytov a CRP, pozitívny močový nález. Pri USG opísaná tyflitída a malé množstvo tekutiny v cavum Douglasi. Pri CT vyšetrení bolo vyjadrené podozrenie na zápalovo zmenenú trubicovitú štruktúru v oblasti bázy céka. Pacientka indikovaná na operáciu, pri ktorej sme našli zápalovo zmenený dlhý kýpeť appendixu, ktorý sme odstránili. Histologicky sa potvrdila akútna ulcero – flegmonózna appendicitída v kýpti appendixu. Appendicitída v kýpti appendixu je zriedkavosťou. Najčastejšou príčinou býva ponechanie dlhého kýpťa appendixu po appendektómii. Incidencia tejto príhody je podľa dostupných údajov takmer rovnaká po konvenčnej ako aj laparoskopickej appendektómii. Jej diagnóza je neľahká, najdôležitejšie je, aby ju chirurg „pripustil“ a podľa toho aj realizoval diagnostické vyšetrenia a napokon indikoval operáciu. Tú možno urobiť klasicky alebo laparoskopicky.

A32 A pá

Název:

Appendicopathia oxyurica aneb „červi v červu“

Autor:

D. Dvořák, Z. Adamová, P. Mičulka

Pracoviště: Chirurgické oddělení Vsetínská nemocnice a.s.; Oddělení patologie Vsetínské nemocnice a.s. Primář:

MUDr. Jaroslav Sankot

Anotace:

Enterobius vermicularis je častým hostem lidského zažívacího traktu již od nepaměti. Nákaza je většinou asymptomatická nebo se projevuje análním pruritem a noční neklidem, ale roup se někdy nachází i v apendixu a může způsobit potíže odpovídající akutní apendicitidě. Na chirurgickém pracovišti Vsetínské nemocnice jsme v letech 2010–2014 pozorovali u třech nemocných roupy během laparoskopické appendektomie z celkem provedených 606 appendektomií. Během laparoskopické intraabdominální appendektomie hrozí riziko úniku roupů do dutiny břišní, proto je potřeba na tuto možnost myslet a přizpůsobit techniku operace.


Odborný program – pátek 22. května 2015 SEKCE B 9.00–12.00 III. BLOK ODBORNÉHO PROGRAMU – SEKCE B předsednictvo: J. Bartoníček, P. Nestrojil, M. Pompach, F. Vyhnánek B18 Operácie acetabula. Incidence, indikace, komplikace M. Kitka Univerzita L. Pastéra, Košice B19 Stabilizace u blokové zlomeniny žeber pomocí žeberních dlah firmy MEDIN, a.s. – inovace techniky F. Vyhnánek1, D. Jírava2, M. Očadlík2, M. Šaber3, P. Michal3 1) Traumatologické centrum FNKV, Praha; 2) Chirurgická klinika FNKV a 3. LF UK, Praha; 3) MEDIN, a.s., Nové Město na Moravě B20 Zlomenina lopatky J. Bartoníček, A. Chochola Klinika ortopedie 1. LF UK a ÚVN Praha B21 Hřebování patní kosti C-NAIL – metoda a výsledky léčby M. Pompach1, M. Carda1, L. Žilka2 1) Oddělení úrazové chirurgie, Pardubice; 2) MEDIN a.s., Nové Město na Moravě B22 Řešení komplikací zlomenin patní kosti v podmínkách okresního pracoviště P. Janata, J. Kovář Oblastní nemocnice Jičín, chirurgické oddělení B23 Konzervativní vs. operační léčba zlomenin kalkanea V. Rak, M. Otáhal, P. Kvasnička Klinika úrazové chirurgie FN Brno B24 Dlaha OMEGA – roční klinické zkušenosti M. Mašek, P. Mach, V. Ruber Klinika úrazové chirurgie LF MU a FN Brno B25 První zkušenosti s pánevní dlahou OMEGA E. Beitl, M. Valcha, M. Vlček I. ortopedická klinika I. LF UK, FN v Motole B26 Subtrochanterické zlomeniny femuru – řešení, komplikace P. Nestrojil Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC FN Brno X V I I . S E T K Á N Í Č E S KÝC H A S LOV E N S KÝC H C H I RU RG Ů N A M O R AV Ě

B pá

VARIA, NOVINKY V OSTEOSYNTÉZE

B27 Léčba infekčních komplikací v traumatologii s ponecháním osteosyntetického materiálu P. Kvasnička, M. Otáhal, V. Rak Klinika úrazové chirurgie FN Brno B28 Hřebování proximální tibie – suprapatelární vs. transligamentózní přístup K. Holub, A. Křiváček, P. Kopačka Nemocnice České Budějovice, a.s. B29 Hřebování tibie suprapatelárním přístupem – naše zkušenosti J. Pazour, M. Křivohlávek, R. Lukáš Traumacentrum KN Liberec, a.s. B30 Diafyzární zlomeniny předloktí – komplikace LCP dlah J. Bartoníček Klinika ortopedie 1. LF UK a ÚVN Praha B31 Sutura menisku R. Pikula, T. Uher, M. Otáhal, A. Bílik Klinika úrazové chirurgie TC FN Brno B32 Sutura menisků v ÚN od roku 2007 – zhodnocení výsledků J. Kužma, L. Paša, S. Kalandra, R. Veselý Úrazová nemocnice v Brně – Traumatologie 12.00 ZAKONČENÍ SETKÁNÍ

B pá



B18 Název:

Operácie acetabula. Incidence, indikace, komplikace

Autor:

M. Kitka

Pracoviště: Klinika úrazovej chirurgie, Univerzita L. Pasteura, Košice Přednosta: prof. MUDr. Miroslav Kitka, PhD. Anotace:

–

B pá



B19 Název:

Stabilizace u blokové zlomeniny žeber pomocí žeberních dlah firmy MEDIN, a.s. – inovace techniky

Autor:

F. Vyhnánek1, D. Jírava2, M. Očadlík2, M. Šaber3, P. Michal3

Pracoviště: 1) Traumatologické centrum FNKV, Praha; 2) Chirurgická klinika FNKV a 3. LF UK, Praha; 3) MEDIN, a.s., Nové Město na Moravě Přednosta: doc. MUDr. František Vyhnánek, CSc Anotace:

Úvod: Vícečetné zlomeniny se segmentální nestabilitou hrudní stěny jsou následkem vysokoenergetického poranění hrudníku se signifikantní morbiditou a letalitou. Deformita a instabilita hrudní stěny při blokové zlomenině žeber ve dvou etážích je většinou spojena s poraněním plíce (kontuze, ruptura, lacerace) s rozvojem pneumotoraxu a hemotoraxu. Základním opatřením konzervativní léčby u zraněného s příznaky respirační dysfunkce je časná mechanická ventilace. Operační stabilizace pomocí osteosyntézy blokové zlomeniny žeber je v současné době přijata za validní metodu léčby. Jejím přínosem je zkrácení doby ventilační podpory, snížení morbidity spojené s prolongovanou mechanickou ventilací, vymizení dlouhodobé bolesti a distability blokové zlomeniny žeber z důvodu poruchy hojení a progresivního kolapsu vylomeného segmentu. Indikaci k operační fixaci zlomenin žeber zahrnuje vedle blokové zlomeniny žeber i deformitu nebo defekt hrudní stěny, symptomatologickou poruchu hojení zlomeniny žebra, torakotomii pro současné poranění nitrohrudních orgánů a otevřené zlomeniny žeber. K osteosyntéze žeber se používají metalické dlahy typu Judetovy dlahy, anatomické a intramedulární dlahy. Recentně se začínají používat absorbovatelné dlahy. Nemocní, metoda: V retrospektivní části studie byl zhodnocen soubor 29 zraněných, kteří vyžadovali chirurgickou stabilizaci blokové zlomeniny žeber. Osteosyntéza žeber byla provedena pomocí žeberních dlah typu Judetovy dlahy (firma MEDIN, a.s.). Operace byla provedena v období od 1 hodiny do 9 dnů po přijetí zraněného na urgentní příjem traumatologického centra. Indikačními kriterii stabilizace hrudní stěny byla respirační dysfunkce vyžadující dlouhodobou mechanickou ventilaci, nebo kdy pro dechovou nedostatečnost nebylo možno zraněného pro nestabilitu hrudní stěny odpojit od ventilátoru. Dalším indikačním kriteriem byl výsledek 3D projekce multidetektorového CT se zobrazením rozsahu deformity hrudní stěny a dislokace žeber zvláště do pleurální dutiny. Přínosem MDCT bylo i zobrazení rozsahu nitrohrudních úrazových komplikací, které vyžadovaly současnou revizi dutiny hrudní. Na základě zkušenosti s osteosyntézou žeberními dlahami firmy MEDIN, a.s., byla ve spolupráci s vývojovým oddělením firmy MEDIN, a.s., provedena inovace žeberní dlahy typu Judetovy dlahy s cílem zachování dostatečné tuhosti v ose žebra a současně pevného avšak nedevastujícího uchycení kolem žebra, minimalizace dráždění po zavedení.

B pá

Výsledky: U operovaných zraněných bylo u 18 krátkodobě (2–6 dnů, průměr 5 dní) pokračováno v umělé plicní ventilaci. Delší dobou mechanické ventilace (až 10 dní) byli zajištěni zranění se závažným sdruženým poraněním. U 6 zraněných byla v souvislosti s delší dobou mechanické ventilace provedena tracheostomie. V pooperačním období vznikla povrchní infekce chirurgického místa u jednoho zraněného. Inovovaná žeberní dlaha firmy MEDIN, a.s. (Obr. 1) poskytuje snadné zavádění novým instrumentariem, její profil je uzpůsoben profilu žebra, je doplněna o novou konfiguraci fixačních svorek a dále i o možnost fixace dlahy novým typem uzamykatelných šroubů. Mimo to je instrumentarium vhodně doplněno k provedení osteosyntézy s cílem natvarování dlahy dle potřeby, zabezpečení polohy dlahy před její fixací a dále i fixačními kleštěmi k ukotvení svorek na dlaze. Inovovaná dlaha byla vyzkoušena v rámci preklinického ověření. Závěr: Osteosyntéza žeber u blokové zlomeniny, ale i významné deformity hrudníku u sériové zlomeniny žeber je validním postupem ke zlepšení respirační funkce u vybrané skupiny zraněných. Znamená zkrácení doby ventilační podpory a snížení výskytu komplikací spojených s dlouhodobou umělou ventilací. Klinické výsledky u skupiny zraněných s osteosyntézou žeberními dlahami firmy Medin, a.s. jsou doporučením k jejich využití a to zvláště při současné inovaci, která znamená zvýšení parametrů stability zlomeniny a snadnější, rychlejší a přesnější uchycení dlahy.

Obr. 1: Návrh inovace žeberní dlahy firmy MEDIN v délkách 40–150 mm

Obr. 2: Návrh instrumentaria

Obr. 3: Fixace dlahy k žebru

Obr. 4: Konečná stabilizace žeberní dlahou



B20 Název:

Zlomenina lopatky

Autor:

J. Bartoníček, A. Chochola


–

B21 Název:

Hřebování patní kosti C-NAIL – metoda a výsledky léčby

Autor:

M. Pompach1, M. Carda1, L. Žilka2

Pracoviště: 1) Oddělení úrazové chirurgie, Pardubice; 2) MEDIN, a.s., Nové Město na Moravě Přednosta: doc. MUDr. Jiří Šiller, Ph.D. Anotace:

V přednášce prezentujeme metodu hřebování zlomenin patních kostí C‑NAIL a výsledky léčby. Na oddělení úrazové chirurgie v nemocnici Pardubice jsme odoperovali za odbdobí tří roků celkem 107 zlomenin patních kostí pomocí nové miniinvazivní metody – patního hřebu C-NAIL. K vyhodnocení funkčních výsledků jsme použili mezinárodně uznávané skórovací schéma AOFAS (American Orthopaedic Foot and Ankle Society). Vyhodnotili jsme AOFAS funkční vyhodnocovací skóre vždy po půl a po jednom roce od operace pacienta. Naměřené hodnoty dosahovaly rozsahu 65–100 bodů, s průměrnou hodnotou 94,1 bodů po 12 měsících od operace. Dále jsme vyhodnotili obnovení sníženého Böhlerova úhlu z úrazových hodnot 6,2 ° na 31,8 °. Po 3 měsících jsme zaznamenali mírný pokles Böhlerova úhlu na 29,6 ° a po 12 měsících na 28,3 °. Zaznamenali jsme jeden případ hluboké infekce (0,93 %). Patní hřeb C-NAIL umožňuje miniinvazivním způsobem dosáhnout dobrou repozici kloubní plochy a vysokou biomechanickou stabilitu fragmentů zlomeniny patní kosti při výrazně nížším výskytu komplikací.

B22 Název:

Řešení komplikací zlomenin patní kosti v podmínkách okresního pracoviště

Autor:

P. Janata, J. Kovář

Pracoviště: Oblastní nemocnice Jičín, chirurgické oddělení Primář:

MUDr. Miroslav Sirový

Anotace:

Autor prezentuje možnosti řešení komplikací zlomenin patní kosti – laterálního impingement a subtalární arthrozy. Benefitem je možnost použít miniinvazivní techniky.


B pá


B23 Název:

Konzervativní vs. operační léčba zlomenin kalkanea

Autor:

V. Rak, M. Otáhal, P. Kvasnička

Pracoviště: Klinika úrazové chirurgie FN Brno Bohunice Přednosta: doc. MUDr. Michal Mašek, CSc. Anotace:

Operační léčba tříštivých zlomenin kalkanea si v posledních letech i na našich pracovištích našla svoje nezastupitelné místo. Především aplikace LCP dlah a aktuálně i použití C-NAIL hřebu MEDIN zlepšilo následky těchto zlomenin u mnoha pacientů. Aktuálně dochází k mírnému přehodnocování a cizelování indikací k otevřené operativě. Více se doporučuje miniinvazivní přístup v daných případech a příklon ke konzervativní léčbě u málo dislokovaných zlomenin s předpokladem malého zatížení, především ve vyšším věku a u pacientů s fyzicky nenáročným zaměstnáním.

B24 Název:

Dlaha OMEGA – roční klinické zkušenosti

Autor:

M. Mašek, P. Mach, V. Ruber

Pracoviště: Klinika úrazové chirurgie LF MU a FN Brno Přednosta: doc. MUDr. Michal Mašek, CSc. Anotace:

Prezentujeme první roční klinické zkušenosti s dlahou OMEGA MEDIN v ošetřování zlomenin acetabula. V roce 2014 jsme ošetřili z 84 osteosyntéz pánve 16× zlomeninu acetabula dlahou OMEGA. Všechny se úspěšně zhojily, 2× jsme řešili hnisavou komplikaci op. rány standardními postupy. Operaci provádíme při naložené trakci za dolní končetinu průměrně 3. poúrazový den. Výkon dle potřeby kombinujeme s MIO tahovými šrouby cíličem MEDIN v jedném op. době. Pravidelně podvazujeme c. mortis a vizualizuje n. obturatorius z přístupu Stoppa. Implantát považujeme ve smyslu repozice a retence fragmentů za unikátní a naše zkušenosti jsou velmi pozitivní.

B25 Název:

První zkušenosti s pánevní dlahou OMEGA

Autor:

E. Beitl, M. Valcha, M. Vlček

Pracoviště: I. ortopedická klinika I. LF UK, FN v Motole

B pá

Přednosta: prof. MUDr. Ivan Landor, CSc. Anotace:

Autoři prezentují zkušenosti s aplikací OMEGA dlahy pro zlomeniny acetabula. Za poslední rok standardně použili OMEGA dlahu ke stabilizaci dislokovaných zlomenin. V přehledu je uveden benefit i úskalí z použitého implantátu.



B26 Název:

Subtrochanterické zlomeniny femuru – řešení, komplikace

Autor:

P. Nestrojil

Pracoviště: Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC FN Brno Přednosta: doc. MUDr. Michal Mašek, CSc. Anotace:

Zlomeniny proximální části femuru jsou relativně závažná poranění, zejména proto, že se vyskytují jednak jako vysokoenergetické trauma nebo traumata ve vyšším věku. Léčení subtrochanterických zlomenin má svoje specifika, nejen pro lokalizaci zlomeniny, ale i ve volbě optimálního implantátu pro osteosyntézu. V přednášce jsou prezentovány možnosti osteosyntézy subtrochanterických zlomenin, jejich rizika a komplikace a jejich řešení.

B27 Název:

Léčba infekčních komplikací v traumatologii s ponecháním osteosyntetického materiálu

Autor:

P. Kvasnička, M. Otáhal, V. Rak

Pracoviště: Klinika Úrazové chirurgie FN Brno Přednosta: doc. MUDr. Michal Mašek, CSc. Anotace:

V přednášce je prezentována strategie léčby infekčních komplikací po traumatologických operacích se zaměřením na dlahové osteosyntézy. Zda v případě prokázaného infektu extrahovat i implantáty volíme podle míry konsolidace zlomeniny. Pokud je již dostatečně zhojena, je obvykle indikována kompletní extrakce osteosyntetického materiálu. Problém vzniká u pacientů, u kterých není zlomenina ještě dostatečně zhojena nebo u pacientů, u nichž je provedení extrakce kovu vzhledem k uložení dlahy velmi rizikové (např. po operaci pánve). V těchto případech se v indikovaných případech snažíme kov ponechat až do doby, dokud nedojde aspoň k částečné konsolidaci zlomeniny či vyléčení infektu. Osteosyntéza musí být ovšem stabilní, bez známek uvolnění implantátu nebo selhání montáže. S výhodou využíváme ke krytí defektů podtlakovou terapii, která umožňuje nejen mnohem rychlejší vyčištění a sanaci infektu, ale také vzhledem k uzavřenému systému minimalizuje riziko možné další mikrobiální kontaminace. Součástí prezentace jsou kazuistiky pacientů léčených na KÚCH FN Brno.

B28 Název:

Hřebování proximální tibie – suprapatelární vs. transligamentózní přístup

Autor:

K. Holub, A. Křiváček, P. Kopačka

Pracoviště: Oddělení úrazové chirurgie Nemocnice České Budějovice Primář:


Anotace:

–


B pá


B29 Název:

Hřebování tibie suprapatelárním přístupem – naše zkušenosti

Autor:

J. Pazour, M. Křivohlávek, R. Lukáš

Pracoviště: Traumacentrum KN Liberec, a.s. Přednosta: MUDr. Richard Lukáš, Ph.D. Anotace:

Autoři prezentují své zkušenosti s použitím suprapatelárního přístupu při hřebování zlomenin tibie. Celkem bylo takto ošetřeno 42 pacientů. Dosud nebyly zaznamenány komplikace v oblasti kolenního kloubu. Z dosavadních zkušeností spatřují autoři výhody suprapatelárního přístupu v eliminaci bolestí v přední části kolene (anterior knee pain) a zejména v usnadnění repozice zlomenin proximální metafýzy tibie.

B30 Název:

Diafyzární zlomeniny předloktí – komplikace LCP dlah

Autor:

J. Bartoníček


–

B31 Název:

Sutura menisku

Autor:

R. Pikula, T. Uher, M. Otáhal, A. Bilik

Pracoviště: Klinika úrazové chirurgie TC FN Brno Přednosta: doc. MUDr. Michal Mašek, CSc. Anotace:

Poranění menisků je jedno z nejčastějších úrazových postižení kolenních kloubů. V posledních letech je snaha o procedury ubírající se k zachování poraněných menisků. Cílem našeho sdělení je seznámení s anatomií, indikacemi + kontraindikacemi pro suturu menisku. Nevýhodou sutury menisku je relativně náročnější a pracnější operační technika. Prezentujeme jednotlivé operační techniky a soubor pacientů za posledních 5 let.

B pá



B32 Název:

Sutura menisků v ÚN od roku 2007 – zhodnocení výsledků

Autor:

J. Kužma, L. Paša, S. Kalandra, R. Veselý

Pracoviště: Úrazová Nemocnice v Brně – Traumatologie Přednosta: doc. MUDr. Libor Paša, Ph.D. Anotace:

Cíl práce: Zhodnocení výsledků léčby poranění menisků u pacientů, u kterých byla provedena sutura ruptury menisku v akutní fázi po úrazu nebo s odstupem času od poranění. Metodika: Na našem pracovišti preferujeme ošetření kolenního kloubu akutně po traumatu, při vzniku hemartrosu a klinickém postižení vazivového aparátu, pro možnost diagnostiky rozsahu poranění, současně provedení terapie a následně cílenou rehabilitací. Sledovali jsme pacienty s rupturou menisků, kde při primární artroskopii s rozdělením na akutní a odloženou operaci, byla provedena sutura menisku. Hodnotili jsme dobu hojení, délku rehabilitace a hlavně komplikace – nepřihojení sutury menisku a re-operace s následnou meniskektomii. Výsledky: U většiny pacientů jsme pozorovali zhojení ruptury menisku po sutuře do 2 měsíců od úrazu. Při ASKP s časovým odstupem od úrazu, nález poraněného menisku v mnoha případech není ideální, protože dochází k dilaceraci tkáně s nutností částečné resekce, ale při zachování dobré kvality utrženého menisku a provedení sutury nebyl výraznější rozdíl v hojení k akutním suturám. Re-operace byly ve většině případů způsobeny novým traumatem při částečné nestabilitě kolena vzhledem k lézím LCA po primárním traumatu. Závěry: Vzhledem k nízkému počtu re-operací a dobrým klinickým výsledkům doporučujeme, pokud to stav tkáně menisku dovoluje, provedení sutury ruptury menisku jak v akutní tak i odložené fázi po úrazu i když je nutná delší cílená a správně vedená ambulantní rehabilitace.

B pá




Úhlově stabilní implantáty

DlAHY rADIÁlNÍ DIsTÁlNÍ VolÁrNÍ ANAToMICKY TVAroVANé TVAr HlAVY rEsPEKTUJÍCÍ WATErsHED lINE ZVýŠENÁ PEVNosT DlAH MINIMÁlNÍ ProTrUZE HlAVIČEK ŠroUBů NoVé PrůMĚrY ŠroUBů 2,4 A 2,7 mm

NoVÁ GENErACE

TITANoVé ProVEDENÍ

www.medin.cz

IMPLANTÁTY A NÁSTROJE PRO TRAUMATOLOGII Systém dlah pánevních Pro FIXACI VŠECH TYPů ZloMENIN PÁNVE PŘIZPůsoBENé Pro sNADNé NATVAroVÁNÍ MoŽNosT MoDElACE DlAHY FIrMoU MEDIN DlE ZAslANéHo CT sNÍMKU Pro ŠroUBY KorTIKÁlNÍ HA 3,5 A sPoNGIÓZNÍ HB 4 MINIMÁlNÍ ProTrUZE HlAVIČEK ŠroUBů INsTrUMENTÁrIUM Pro oHýBÁNÍ A IMPlANTACI oCEloVé ProVEDENÍ IMPlANTÁTů

ZÁ

Kl

AD

NÍ

N lo

G

DlAHY PÁNEVNÍ oMEGA sTABIlIZACE FrAKTUrY JEDNÍM IMPlANTÁTEM ÚCHYTY Pro sTABIlNÍ FIXACI VE DVoU roVINÁCH ČTYŘI TYPY DlAH: ZÁKlADNÍ, IlIAC, loNG, MAXI sPECIÁlNĚ TVAroVANé oTVorY Pro sNADNé ZAVEDENÍ

AC IlI

ŠroUBů NA DorZÁlNÍ sTrANĚ

DlAHY PÁNEVNÍ PŘÍMé MA

XI

INoVoVANé ProVEDENÍ

DlAHY PÁNEVNÍ ZAHNUTé INoVoVANé ProVEDENÍ

MEDIN, a.s. | Vlachovická 619 | 592 31 Nové Město na Moravě tel.: 566 684 327 | fax: 566 684 384 | e-mail: [email protected]

www.medin.cz

XVII. SETKÁNÍ ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH CHIRURGŮ NA MORAVĚ

Recommend Documents