XII. česko-slovenská konference s mezinárodní účastí. Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku. Hranice normality

XII. česko-slovenská konference s mezinárodní účastí Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku „Hranice normality“ 21. - 22. 1. 2013 Konvikt - Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci

Bulletin abstraktů

XII. česko-slovenská konference s mezinárodní účastí Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku „Hranice normality“ 21. - 22. 1. 2013 Konvikt - Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci

Organizátoři konference: Katedra psychologie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

Partneři konference: Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita Klinika adiktologie, 1. LF, Univerzita Karlova Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova Psychologický ústav Akademie věd ČR Ústav výskumu sociálnej komunikácie Slovenskej akadémie vied Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita

Záštitu nad konferencí převzali: Ministra školství, mládeže a tělovýchovy prof. PhDr. Petra Fialy, Ph.D., LL. M., Rektora Univerzity Palackého v Olomouci prof. RNDr. Miroslava Mašláně, CSc. Primátora města Olomouce pana Martina Novotného

Předseda programového výboru: Aleš Neusar (FF UP, Olomouc) Programový výbor: Gabriel Bianchi (ÚVSK SAV, Bratislava) Miroslav Charvát (FF UP, Olomouc) Vladimír Chrz (PSÚ AV ČR, Praha) Ivo Čermák (PSÚ AV ČR, Brno) Hana Konečná (ZSF JCU, České Budějovice) Barbara Lášticová (ÚVSK SAV, Bratislava) Martin Lečbych (FF UP, Olomouc) Michal Miovský (Klinika adiktologie, 1. LF, Praha) Magda Petrjánošová (ÚVSK SAV, Bratislava) Lenka Slepičková (FSS MU, Brno) Stanislav Štech (Pedf UK, Praha) Matúš Šucha (FF UP, Olomouc) Organizační výbor: Kateřina Böhmová Martin Dolejš Lukáš Franc Kristína Medalová Aleš Neusar Martin Seitl Ondřej Skopal Matúš Šucha Lucie Vavrysová

Místo konání: Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci - KONVIKT Barokní budova bývalého jezuitského konviktu je jednou z nejstarších součástí olomoucké univerzity. Po její náročné a velkorysé rekonstrukci získala Univerzita Palackého prostorný historický komplex s mnoha originálními prostorami. Pět uměnovědných a uměnovýchovných kateder filozofické a pedagogické fakulty tak dostalo nové posluchárny, ateliéry, studia, reprezentativní konferenční sály pro mezinárodní setkání a pracovny pro své studenty a pedagogy. Historické centrum Olomouce bylo současně obohaceno o další středisko vzdělanosti, kultury a umění. Umělecké centrum Univerzity Palackého není jen pracovištěm určeným výuce a výzkumu, ale je zapojeno do každodenního kulturního a uměleckého života. Osobnosti a soubory zde vystupující jsou spojeny s odborným zaměřením zdejších pracovišť a s jejich styky s umělci a odborníky z České republiky i ze zahraničí. Olomoučané a turisté zde navštěvují filmová a divadelní představení, koncerty v koncertní síni v Kapli Božího Těla i výstavy instalované v rozlehlých chodbách. Umělecké centrum UP je otevřeno i o prázdninách pro konání letních škol, divadelních přehlídek a výtvarných plenérů.

Jazz Tibet Club

Umělecké centrum KONVIKT

Sály: Auditorium maximum

1. patro

Carolina

přízemí

Kinosál

3. patro

Malá posluchárna

2. patro

Vážené účastnice a účastníci 12. ročníku konference Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku, rád bych se s vámi podělil o čtyři důvody k radosti: 1) Jak vidíte, podařilo se zorganizovat již 12. ročník této konference a nezdá se, že by konference upadala. Děkujeme vám všem, kteří se na tomto úspěchu podílíte. Nepřijde mi to v této rychlé a nestálé době jako samozřejmé. 2) Komunita lidí bádajících pomocí kvalitativního přístupu „žije“ a stále se rozrůstá o nové tváře. 3) Téma „válek“ mezi „kvanti“ a „kvali“ ustupuje a my se můžeme konečně v klidu zabývat problémem samotným, a až poté volbou výzkumného přístupu. 4) Posledním důvodem mé radosti jsou samotné letošní příspěvky, ze kterých je co vybírat.

A ještě pár slov k programu: Letos se na konferenci po oba dny opět „zaměřujeme“ i „variujeme“. Zaměřením je kvalitativní přístup na mnoho způsobů a hranice normality v klinice i mimo ni. Doufám, že všichni zjistíme, že se do hranic normality stále vlezeme a vykouzneme z nich pouze, když to bude záhodno, například na plánovaném společenském večeru. Ten proběhne v první den konference, tj. pondělí od 19:30 v Jazz Tibet Clubu. Součástí programu bude kromě družení se i bohatý raut a „odborně-kvalitativní“ kouzelná besídka…

Za organizátory konference se v Olomouci těsí na viděnou

Aleš Neusar Katedra psychologie, FF UP v Olomouci

Program konference 21. 1. 2013 8:00 – 9:30

Registrace účastníků

9:30 – 9:45

Auditorium (109) Slavnostní zahájení konference prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc. rektor Univerzity Palackého v Olomouci doc. PhDr. Jiří Lach, Ph.D., M.A. děkan Filozofické fakulty UP v Olomouci PhDr. Matúš Šucha, Ph.D. vedoucí Katedry psychologie FF UP v Olomouci Mgr. Aleš Neusar, Ph.D. vedoucí programového výboru konference

9:45 – 11:15 Auditorium (109) ČTYŘI PŘÍSTUPY KE KVALITATIVNÍ ANALÝZE Interpretativní fenomenologická analýza I. Čermák, J. Koutná Kostínková Metoda zakotvená teorie T. Řiháček, R. Hytych Narativní analýza I. Čermák, V. Chrz, L. Chalupníčková Diskurzivní analýza K. Zábrodská, M. Petrjánošová 11:15 – 11:30 Přestávka a občerstvení + diskuze u posterů 11:30 – 12:30 Auditorium (109) STIGMA, NORMALITA (moderuje Olga Pechová) Stigma of Mental Illness - Is there a method in the madness? Łukasz Borecki Stigma duševní choroby Olga Pechová

Normy, patologie a terapeutická změna ve světle případové studie Leoš Zatloukal, Jan Roubal (Konec bloku později) 11:30 – 12:30 Kinosál (302) BEZDOMOVECTVÍ, NEDOSTATEK (moderuje A. Neusar) Sociální exkluze lidí bez domova. Bezdomovectví z kvalitativní výzkumné perspektivy. Petr Charvát Hodnota „nemít na to“ aneb jak přílišná snadnost („mít na to“) často nevede ke kreativitě, ale pouze k normálnímu (= stádnímu) životu Aleš Neusar 12:30 – 13:45 Pauza na oběd 13:45 – 15:15 Auditorium (109) DROGY, METODOLOGIE VÝZKUMU (moderuje J. Brenza) Přestávání s pervitinem ve vztahové perspektivě Pavel Nepustil Je hranice mezi legálními a nelegálními drogami „tlustou červenou linií“? aneb proč je pro kritické porozumění světu (drog) důležité dávat v metodologii pozor Jiří Brenza (60 min) 13:45 – 15:15 Carolina (009) AB/NORMALITA V MEDICÍNĚ 1 (moderuje L. Slepičková) Plnou nádrž a výměnu paradigmat, prosím! Hana Konečná, Danica Slouková Posednutí a diagnóza. Ab/Normalita mezi vědou a vírou? Eva Šlesingerová, Jiří Majer

Formování volby odmítnout očkování vlastních dětí - cesty vedoucí k odmítání normy biomedicínského vědění Jaroslava Hasmanová Marhánková

13:45 – 15:15 Malá posluchárna (238) WORKSHOP „HRANICE NORMALITY“ Po hranicích normality pomocí enabling technik Iva Poláčková Šolcová, Peter Tavel 15:15 – 15:30 Přestávka a občerstvení + diskuze u posterů 15:30 – 17:00 Auditorium (109) MINORITY, STIGMA, POLITIKA (moderuje M. Škabraha) Kdo jsou ne/přizpůsobiví? Martin Škabraha Problematika kontaktování skryté populace uživatelů tvrdých drog Josef Krejčí Stigma základního vzdělání? Lenka Hloušková 15:30 – 17:00 Carolina (009) AB/NORMALITA V MEDICÍNĚ 2 (moderuje L. Slepičková) To je normální?? Sociální „patologie“ „normálního“ porodu“ versus normalita porodní patologie Ema Hrešanová Rodičovství na hranici (normality): debata o zákonné úpravě asistované reprodukce Lenka Slepičková Vizuální prezentace české reprodukční medicíny na celostátní oborové konferenci: co je normální? Iva Šmídová

15:30 – 17:00 Malá posluchárna (238) WORKSHOP „PSANÍ ČLÁNKU“ Časopisecké články: alchymie nebo pouze náročný systém? Od návrhu článku po úspěšné zvládnutí recenzního řízení: jak zvýšit šanci na úspěšné přijetí článku Michal Miovský, Lenka Čablová 17:00 – 17:15 Přestávka a občerstvení 17:15 – 18:45 Auditorium (109) ČÍ JE TO DÍTĚ? (moderuje H. Konečná) Současný rodičovský diskurz aneb Čí je to dítě, proboha? Hana Konečná, Tonko Mardešić To dítě je naše, proboha! Markéta Sudová, Stanislav Suda Současný rodičovský diskurz a jeho dopad na právní rodičovství Jana Kubínová, Hana Konečná, Markéta Sudová 17:15 – 18:45 Carolina (009) METODOLOGIE (moderuje M. Petrjánošová) „Keď si zobral silu, zober aj chuť“: výskum reprezentácií erektilnej dysfunkcie, 2000-2012 Radomír Masaryk Rodičovstvo prizmou kvalitatívneho výskumu: ako čo najlepšie využiť potenciál fókusových skupín Magda Petrjánošová, Miroslav Popper Devátý věk člověka: narativní analýza autobiografických vyprávění Martina Bartáková

17:15 – 18:45 Malá posluchárna (238) WORKSHOP „PSANÍ ČLÁNKU“ – POKRAČOVÁNÍ Michal Miovský, Lenka Čablová 19:30 –

Společenský program (Jazz Tibet Club) – kouzelník, povídání, raut…

Program konference 22. 1. 2013 9:00 – 10:30 Auditorium (109) ZDRAVÍ, NÁVYKOVÉ LÁTKY

(moderuje P. Tavel) Zdravie ako norma, choroba ako „vychýlenie“ – ako sa na to pýtať? Peter Tavel, Iva Poláčková Šolcová Potrebujeme alkoholovú politiku? Kvalitatívna štúdia s prostredia belgických, francúzskych, maďarských a slovenských vysokoškolákov. B. Vriesacker, O. Kalina, J. Ladner A. Lukács, F. Salonna, N. Sedlák Vendelová, C. Stock, G. Van Hal Ayahuasca jakožto cesta k sobě Veronika Kavenská 9:00 – 10:30 Carolina (009) „KOGNICE“ (moderuje J. Krása) Mravní usuzování v párovém soužití Alena Pikhartová Predstavenie Metódy kritických rozhodnutí Hana Harenčárová, Marián Macejka O hranicích minerálního světa Jan Krása

9:00 – 10:30 Kinosál (302) DIALOGICKÉ JEDNÁNÍ (moderuje Stanislav Suda) Dialogické jednání - otázky metodologie Stanislav Suda Výzkum dialogického jednání a jeho úskalí Milena Válková (roz. Matějíčková) Dialogické jednání - komparace sebereflexí v odlišných typech kurzů Magdalena Marková, Stanislav Suda Asistenti dialogického jednání v sebereflexích studentů učitelství Josef Nota 10:30 – 10:45 Přestávka a občerstvení + diskuze u posterů 10:45 – 12:15 Auditorium (109) MLADISTVÍ (moderuje M. Popper) Životné štýly mladých ľudí – hra s normativitou sociálnej dospelosti Ivan Lukšík Je kohabitácia porušením noriem? Dôležitosť perspektívy. Miroslav Popper Konstrukce intencionality autobiografických rozhovorů Jakub Onder

u

dospívajících

delikventů

–

analýza

10:45 – 12:15 Carolina (009) METODOLOGIE (moderuje T. Škubalová) Kolektivní biografií k porozumění nevyjádřenému vědění přítomnému ve výzkumné praxi Tereza Škubalová, M. Černíková, M. Novák

Jaká je norma integrovaného výzkumu? Ivana Loučková Kvalitatívna obsahová analýza vo výskume výberových konaní na predsedov súdov v SR: základné koncepty a procesy Katarína Staroňová, Katarína Števove 10:45 – 12:15 Kinosál (302) NORMALITA (moderuje P. Matoušek) Je paranormální normální? Jan Votava Jak se konstruuje ne/normalita v prostoru pouliční prostituce Petr Matoušek Proč je normální bát se a cítit se při tom zvláštně Radovan Slavík 12:15 – 13:30 Pauza na oběd 13:30 – 15:00 Auditorium (109) NORMALITA (moderuje I. Smetáčková) Tomáš není normální kluk: nemaskulinní chlapci ve školních třídách Irena Smetáčková Sebepoškozování jako výraz patologie, pospolitosti i umění Martin Lečbych Maligní narcismus sériových vrahů: polymorfní patologie daleko za hranicí normality Andrej Drbohlav

13:30 – 15:00 Carolina (009) PRÁCE (moderuje Zuzana Polťáková) „Taková normální profese“: strategie normalizace a legitimizace povolání v biografických vyprávěních Olga Šmídová, Blanka Tollarová Podoby mravního usuzování v plánování profesní budoucnosti Hana Lukášová Subjektívne vnímané pozitívne aspekty prepojenia práce a rodiny Ivana Václaviková Náročné situácie v práci s negatívnym dopadom na rodinný život. Zuzana Polťáková 13:30 – 15:00 Kinosál (302) SEXUALITA, TANEČNÍ SCÉNA (moderuje G. Bianchi) Konštrukcia hranice ne-želaného sexu Gabriel Bianchi, Lucia Reháková Taneční scéna Monterrey - sběr dat v severním Mexiku Iva Žížalová Teoretické a metodologické aspekty výzkumu domácího násilí v lesbických vztazích Alžběta Možíšová 15:00 – 15:15 Přestávka a občerstvení 15:15 – 16:15 Auditorium (109) VARIA (moderuje J. Franc) Jak se z konfliktní náboženské skupiny stává normální náboženství: poznámky k procesu denominalizace Jaroslav Franc

15:15 – 16:15 Carolina (009) VARIA (moderuje L. Czereová) Expresivní přístupy při práci se skupinou osob s psychiatrickým onemocněním Lenka Czereová Problémy sebaidentity (negatívny body image) detí od 4 do 10 rokov a jej dopad na začlenenie dieťaťa do sociokultúrneho prostredia. Soňa Kikušová, Robert Osaďan 15:15 – 16:15 Kinosál (302) OMEZENÁ ZEVNÍ STIMULACE (moderuje M. Malůš) Technika omezené zevní stimulace (REST): kvalitativní data Marek Malůš, Martin Kupka Technika omezené zevní stimulace: základní atributy osobní zkušenosti Martin Kupka, Marek Malůš 16:15 – 16:30 Zakončení konference

POSTEROVÁ SEKCE Diskuze v předsálí u nástěnek – autoři posterů budou v těchto 3 časech u svých posterů. Pondělí 21. 1. 11:15 – 11:30 Předsálí Auditoria (109) 15:15 – 15:30 Předsálí Auditoria (109) Úterý 22. 1. 10:30 – 10:45 Předsálí Auditoria (109) Kvalitatívne interpretácie zdrojov asociálneho správania adolescentov v reedukačných domovoch Lenka Očenášová, Z. Polťáková

Misijní činnost v romských osadách a odlišná pojetí normality Alena Kajanová, M. Kozubík Psychotické onemocnění v kontextu životního příběhu Eva Holoubková Rodové aspekty konzumácie alkoholu u študentiek a študentov vysokých škôl Natália Sedlák Vendelová, O. Kalina, F. Salonna, M. Bačíková Skupiny terapeutického tance v psychiatrické léčebně – subjektivní pohled účastníků Marek Kolařík, Barbora Sedláková Horor na dobrú noc Lenka Horková Vzťahová väzba, témy a sekvenčné stratégie v životných príbehoch Kristína Kotrčová, T. Taročková Význam pojmu práca u služobne mladších policajtov a ich subjektívne motívy pre vstup do policajnej profesie: Kvalitatívna analýza Jana Karasová

Asistenti dialogického jednání v sebereflexích studentů učitelství Lecturers of Acting with the Inner Partner in self-reflections of future teachers Josef Nota Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústní Východiskem pro náš výzkum je v současné době zdůrazňování osobnostního typu studia, které je zaměřeno na vlastní aktivitu subjektu a kultivaci jeho sebereflexe. Zkoušející aktér v této experimentální výuce objevuje vlastní činností nepoznané možnosti vlastního výrazu, zapojení těla a hlasu, poznává oscilaci, výměnu zpětné vazby mezi vnitřními partnery. Učí se tak v této disciplíně zmiňovanému fenoménu v otevřené situaci. Cílem studia je radost ze hry. Sebereflektující výpovědi jsou zde samozřejmou součásti studia. Dialogickým jednáním procházejí studenti JU v rámci přípravného vzdělávání pro budoucí pedagogickou profesi. Sebereflexe jsou požadovány nedirektivně zpravidla 2x během semestru. Tyto sebereflexe nemají předem připravenou strukturu, jejich forma a rozsah sdělení je autorskou invencí studentů. Náš příspěvek se zaměřuje na sebereflektující výpovědi, ve kterých studenti zmiňují kromě reflexe zážitku ze zkoušení také nás, asistenty dialogického jednání JU. Věříme, že tyto sebereflexe v jistém smyslu odrážejí naší pedagogickou intervenci, proto jim věnujeme pozornost. Klíčová slova: sebereflexe, dialogické jednání Our research is based on emphasising the individual and personal type of studies, focused on the subject’s activity itself and also on cultivation of self-reflection. Experimenting subjects, through experiential learning and their own work, explore potential possibilities of their own expression, body and voice involvement; they learn the oscillation and feedback among inner partners. The aim of the studies is to experience the pleasure of play. Self-reflecting portrayals are an inevitable part of studying. Student of Faculty of Education experience Acting with the Inner Partner as a part of their continuous training for future work. Self-reflections are usually written by students twice per term; with no directive requirement. These authorial and inventive self-reflections have no prepared structure; their form and extension depend on the students. Our work is focused on self-reflecting portrayals where students, apart from the experience with experimenting, also mention us, the lecturers. We believe that these selfreflections reflect our pedagogical intervention and therefore we pay attention to them.

Ayahuasca jakožto cesta k sobě Ayahuasca like a journey to self Veronika Kavenská Univerzita Palackého v Olomouci SPP 91210011, Grantový fond pro doktorandy a asistenty FF UP Olomouc Ústní Klíčová slova: ayahuasca, halucinogeny, centrum Takiwasi, léčba drogové závislosti This paper deals with an alternative treatment of drug addiction realized in the Takiwasi center, a therapeutic community for drug addicts. Takiwasi is located in the Peruvian Amazon and the treatment here is based on two seemingly different paradigms - contemporary psychology and traditional Amazonian medicine (shamanism, curanderismo), which are complementary and supportive. One of the basic elemnets of the treatment is the use of plants with psychoactive effect (especially hallucinogenic vine ayahuasca). Research was conducted during the 10 month author´s internship in this center. Its aim was to determine how the relationship with oneself develops during treatment and what factors are related to this process. It is a qualitative-quantitative research, which is conceived as grounded theory. The research combines the various levels of different research methods - consists of 3 parts – a content analysis of the folders of former patients (N = 86), case studies (N = 5) and a questionnaire survey (N = 17). On the base of the research results there was formulated theory about the buiding a relation to oneself in the process of the treatment in Takiwasi center.

Časopisecké články: alchymie nebo pouze náročný systém? Od návrhu článku po úspěšné zvládnutí recenzního řízení: jak zvýšit šanci na úspěšné přijetí článku Michal Miovský, Lenka Čablová Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze Workshop Vznik a realizace tohoto workshopu byl podpořen projektem NETAD („Síťování vědeckovýzkumných kapacit a cílený rozvoj spolupráce mezi vysokými školami, veřejnou správou, soukromým a neziskovým sektorem v adiktologii“, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/17.0111 OP VK), který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky a institucionálním programem podpory PRVOUK-P03/LF1/9. Časopisecká publikace je specifickým typem výstupu vědecké práce a v oblasti aplikace kvalitativních metod a přístupu má množství dalších specifik. Workshop je koncipován jako základní modul navazující na výuku metodologie a je určen především pro studenty PGS programů a mladé začínající výzkumníky. Jeho cílem je vytvořit jednoduchý rámec pro lepší vhled a orientaci v problematice časopiseckého publikování a věnovat se průniku formálních i obsahových prvků. Téma bude rozvíjeno jak z hlediska pravidel, která jsou dnes v ČR oficiálně daná (např. RIV systém) a vyžadovaná pro výkaz práce vědeckého pracovníky a její hodnocení, tak z hlediska pravidel, která ne vždy jsou známá, jasná a srozumitelná zejména u mladších výzkumníků (např. tematické či žánrové profilace časopisů, postavení a hodnocení časopisů navzájem a jejich vhodnost pro publikování kvalitativního přístupu atd.). Vysvětleny budou různé specifické vazby mezi různými databázovými systémy v rámci indexování časopisů (SCOPUS versus MEDLINE atd.) i mezi samotným tzv. impact factorem a jeho alternativami. Cílem bude lepší pochopení jak zacházet s plánovaným článkem a dle čeho se orientovat pří výběru časopisu. Druhá část workshopu bude věnována praktickým aspektům aplikace základních pravidel časopiseckého publikování s důrazem na 7 základních principů etiky, včetně témat jako jsou uznávání autorství a spoluautorství u kolektivních článků, duplicity v publikování, porušování autorských práv a dalších náročných témat, kde se pravidla rychle proměňují a vedou k přísnějšímu posuzování. Poslední část workshopu je věnována praktickým ukázkám různých typů článků s různými chybami nebo naopak dobře vyřešenými náročnými situacemi spolu s diskusí o hranici nastavení a vhodnosti/nevhodnosti daného řešení konkrétního autora či kolektivu. Důraz přitom bude opět kladen především na články orientované na kvalitativní přístup a metody. Klíčová slova: Časopisecké publikace, publikační praxe, kritéria kvality časopisů, kritéria kvality rukopisů a článků, příprava rukopisu, kvalitativní metody a přístup.

Čtyři přístupy ke kvalitativní analýze (sympózium čtyř příspěvků)    

Interpretativní fenomenologická analýza – Ivo Čermák, Jana Koutná Kostínková Metoda zakotvená teorie – Tomáš Řiháček, Roman Hytych Narativní analýza – Ivo Čermák, Lenka Chalupníčková, Vladimír Chrz Diskurzivní analýza – Kateřina Zábrodská, Magda Petrjánošová

Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., Masarykova univerzita Brno, Slovenská akadémia vied OPVK CZ1.07/2.2.00/15.0200 Ústní Cílem této série příspěvků je na praktické rovině prozkoumat rozdíly a podobnosti mezi čtyřmi přístupy v kvalitativní analýze textů, jmenovitě mezi interpretativní fenomenologickou analýzou, narativně orientovanou analýzou, diskurzivní analýzou a metodou zakotvené teorie. V rámci tohoto panelu budou postupně prezentovány čtyři analýzy téhož souboru textů. Díky tomu bude moci do popředí vystoupit metodologický aspekt jednotlivých analýz a vynikne tak způsob, jakým každá z metod spoluurčuje podobu svých výsledků. Panel je zároveň představením připravované knihy, která nabízí praktický návod k analýze dat z perspektivy čtyř zmíněných přístupů. Materiál pro analýzu tvoří rozhovory se ženami, jež podstoupily léčbu rakoviny prsu a vypovídají o této zkušenosti. Klíčová slova: metoda zakotvené teorie, interpretativní fenomenologická analýza, narativní analýza, diskurzivní analýza, artefakt metody The aim of this series of papers is to explore, on the practical level, the differences and similarities among the four main approaches in qualitative analysis of texts, namely among interpretative phenomenological analysis, narrative oriented inquiry, discourse analysis and grounded theory method. Four analyses of the same data set will be presented subsequently. Methodological aspect of the analyses will be thus emphasized and it will become clear, how each of the methods co-determined the results. The panel also serves as an introduction of a forthcoming book, which provides a practical guide to data analysis from the perspective of these four approaches. Material for analysis consists of interviews with women who underwent breast cancer treatment and share their experience.

Devátý věk člověka: narativní analýza autobiografických vyprávění The ninth stage of human development: narrative analysis of autobiographical interview Martina Bartáková Univerzita Karlova v Praze Ústní Příspěvek představuje výsledky výzkumu subjektivního prožívání seniorů. Výzkum se zaměřuje na porozumění fenoménu stáří v kontextu subjektivního prožívání a interpretace životního příběhu samotnými seniory. Empirický materiál tvoří autobiografická vyprávění sesbíraná metodou narativního rozhovoru. K narativní analýze vyprávění jsou postupně použity tři různé interpretační perspektivy: Životní témata, Hodnoty a přesvědčení a Sebeobrazy. Výsledky analýzy jsou konfrontovány s konceptem „Devátého věku člověka“ od J. M. Eriksonové a E. H. Eriksona. V rámci příspěvku budou prezentovány výsledky analýzy jednoho autobiografického vyprávění a jejich konfrontace s výše uvedeným konceptem manželů Eriksonových. Klíčová slova: narativní analýza, životní příběh, stáří, identita The contribution presents research results of the subjective experience of seniors. The research gains an insight into the phenomenon of aging in the context of subjective experience and interpretation of the life story by the seniors themselves. The empiric materials consist of three autobiographical narratives collected by the narrative interview method. For narrative analysis of the interview there are three different interpretive perspective used: Live motives, Ideological setting and Imagoes. Results of analysis are compared with the concept of "The ninth stage of human development" whose authors are J. M. Erikson and E. H. Erikson. The contribution presents analysis results of one autobiographical narrative and their comparison with the above mentioned Erikson’s concept.

Dialogické jednání - k fenoménu hry Dialogical Acting With The Inner Partner – The Phenomenon of Play Stanislav Suda Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích GA JU – 037/2010/S Ústní 1. Důrazem na určité filozofické aspekty vznikají různorodé modely osobnostní přípravy učitelů. Chceme poukázat na možné ukotvení dialogického jednání. 2. Kvalitativní sledování experimentální výuka dialogického jednání, zúčastněného pozorování a analýza videozáznamů, opakované pokusy o písemné reflexe, nestrukturované rozhovory. 3. Vývoj sledujeme pomocí dlouhodobých případových studií v trvání nejméně čtyř let. 4. Chceme ukázat na některé aspekty ovlivňující kultivaci sebereflexe u pokročilých studentů ve spojitosti s fenoménem hry. Klíčová slova: Dialogické jednáni s vnitřními partnery, fenomén hry, dlouhodobé případové studie 1. With the emphasy on certain philosophical aspects there arise various model of teacher’s personal preparation. We want to highliht possible specification and definition of Acting with the Inner Partner. 2. Qualitative Research: Experimental teaching and learning of Acting with the Inner Partner, involved observation and video recordings analyses, repetitive attempts of written self-reflections, non-structured interviews. 3. Comprehensives case studies, lasting 4 years at minimum, allow us to observe the development. 4. We want to point out some aspects that influence cultivation of self-reflections from advanced students in correspondence with the phenomenon of play.

Dialogické jednání - komparace sebereflexí v odlišných typech kurzů Acting with the Inner Partner – Comparison of Self-Reflections at Various Courses Magdalena Marková, Stanislav Suda Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústní Jedná se o komparaci sebereflexí semestrálních kurzů, ve kterých je hlavní náplní experimentální výuka dialogického jednání. Tato výuka běží na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v rámci osobnostního rozvoje budoucích pedagogických pracovníků. Srovnávat budeme tři kurzy, z nichž jeden je povinný a dva jsou povinně volitelné. Rozdíl je i mezi složením účastníků jednotlivých kurzů. Porovnávat budeme sebereflexe studentů Učitelství pro 2. stupeň základní školy a studenty oborové Psychologie v povinně volitelném kurzu, dále pak sebereflexe studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy v povinném kurzu. Výše uvedení studenti navštěvovali kurzy u totožného asistenta po dobu jednoho semestru, tzn. přibližně 12 hodin aktivní výuky. Komparace proběhne na základě analýzy reflexí, které píší účastníci každého kurzu po jeho absolvování. Budeme používat metodu kódování, přičemž se budeme soustředit na základní pojmy jako jsou stud, uvolnění, pocit zlepšení, pokrok, sebehodnocení, normalita a překonání sebe sama. Položili jsme si dvě základní otázky – Jak se vnímají studenti jednotlivých oborů a jaký dopad na ně mělo dialogické jednání po jednom semestru. Klíčová slova: Dialogické jednání, sebereflexe, sebehodnocení, pocit zlepšení The article focuses on comparison of self-reflections gained after one term courses of Acting with the Inner Partner. These courses are a part of personal growth training at Faculty of Education at South Bohemia University. We will compare three courses; whereas one is compulsory and two are optional. The self-reflections come from students of Second Level of Primary School Teaching and Specialization in Psychology program (optional courses) and from students of First Level of Primary School Teaching program (compulsory course). The above mentioned students attended classes of one lecturer during one term, which represents approximately 12 lessons of active learning. rnThe comparison will be based on the analyses of written self-reflections gained after one term. The coding method will be used, focusing on basic terms such as: shyness, relaxation, feeling of improvement, self-esteem evaluation, normality, and also overcoming one self. Two basic questions will be asked: How do students of various programs perceive themselves? and What is the impact of Acting with the Inner Partner after one term?

Expresivní přístupy při práci se skupinou osob s psychiatrickým onemocněním The expressive approaches in work with the group of people of psychiatric disease Lenka Czereová Univerzita Palackého v Olomouci Ústní Příspěvek pojednává o výsledcích výzkumu účinnosti expresivních přístupů se skupinou osob s různým psychiatrickým onemocněním. Konkrétně, jak šlo identifikovat z pozorování, z rozhovorů s pacienty a z rozhovorů s psychology. Výzkumu se dobrovolně účastnili pacienti ze dvou psychiatrických oddělení Psychiatrické léčebny v Kroměříži. Nejčastěji se jednalo o pacienti s těmito onemocněními: psychotická porucha, bipolární afektivní porucha, depresivní syndrom, alkoholová závislost, léková závislost a jiné. Výsledky ukazují, že expresivní přístupy jsou účinné, a to především v oblastech: sebepoznání, zvyšování sebevědomí, uvolnění, odreagování a rozvoj mezilidských vztahů. V příspěvku se chci také zabývat výhodami a omezeními metod pozorování a rozhovoru ve zkoumání účinnosti expresivních přístupů. Klíčová slova: expresivní přístupy, psychiatrické onemocnění, pozorování, rozhovor The contribution deals with research results of effectiveness of the expressive approaches with the group of people with various psychiatric disease. Specifically how it can identify from observations, interviews with patient and with psychologists. Patients from two psychiatric departments of Psychiatric Clinic in Kroměříž voluntarily participate the research. Patients mostly suffer from these illnesses: psychotic disordes, bipolar affective disorder, depressive syndrome, alcoholic abuse, medicine abuse and others. Results show that expressive approaches are effective, mainly in these branches: selfknowledge, increasing self-confidence, relaxation, taking mind off things and progress interpersonal relationships. In the contribution I want to concern with advantages and restrictions of observing and interviewing methods in researching of expressive approaches’ effectiveness.

Formování volby odmítnout očkování vlastních dětí - cesty vedoucí k odmítání normy biomedicínského vědění Challenging the biomedical knowledge: forms of parental resistance towards vaccination Jaroslava Hasmanová Marhánková Západočeská univerzita v Plzni Ústní Česká republika patří mezi země s povinným systémem očkování dětí. Nechat své děti očkovat je v rámci tohoto systému představováno jako nezpochybnitelná norma a součást zodpovědného přístupu ke zdraví svých dětí i celé populace. Příspěvek se zaměřuje na rodiče, kteří svou volbou odmítnout očkování svých dětí vystupují z této normy. Vychází z etnografické studie věnující se postojům k očkování. V jejím rámci bylo provedeno 22 hloubkových rozhovorů s rodiči, kteří odmítli očkování svých dětí a několik pozorování na besedách a společných setkání rodičů, kteří kriticky vystupují proti praxi povinného očkování. Příspěvek mapuje různé cesty, jež vedou rodiče k tomu, že se rozhodnou očkování odmítnout. Na základě analýzy kvalitativních dat přináší typologii těchto motivů a identifikuje faktory, které k této volbě přispívají. Ukazuje přitom, jak se subjektivní představy o těle a postoje k biomedicíně promítají nejen do způsobů, jak se tito rodiče vztahují k očkování, ale i jak formulují vlastní představy o zdraví a tom, co to znamená být zodpovědný rodič. Klíčová slova: Očkování, medicína, rodičovství, biopolitika, zdraví, tělo Czech Republic belongs among countries with mandatory vaccination system strongly regulated by the state. To let children vaccinate is considered as an unquestionable norm and integral part of responsible parenthood. This paper focuses on parents who challenge such norm with their decision to refuse the vaccination of their children. Twenty-two parents whose children were not vaccinated were interviewed and several participant observations were conducted at public lectures concerning vaccination and on meetings of parent who actively take part in the debates against compulsory vaccination. The analysis identified several key motives influencing the parents’ decision to refuse the vaccination. It shows how the subjective attitudes to body and biomedicine affect the ways parents reflect upon vaccination as well as their conceptions of health and what it means to be a responsible parent.

Hodnota „nemít na to“ aneb jak přílišná snadnost („mít na to“) často nevede ke kreativitě, ale pouze k normálnímu (= stádnímu) životu The value of "not having" and how easyness of "having" often does not lead to creativity but to normal (= herd) life Aleš Neusar Univerzita Palackého v Olomouci Ústní Co patří k normálnímu životu lidí (rodin) na Vaší „úrovni“? Dobrý plat, auto, dům nebo byt, a každoroční dovolená k moři? Když na „to“ máte, je vše v pořádku (= jste normální). Ale, co když na tuto „normu“ nemáte? Zadlužíte se a pořídíte si vše jako ti, se kterými se srovnáváte? (= abyste byli normální a patřili do „svého stáda“?) Nebo se zamyslíte, jak nepřijít o „skutečné hodnoty“ a přitom se nedostat do bludného kruhu života na dluh? Autor se domnívá, že k uvědomění si skutečných hodnot není nezbytné zažít nedostatek. Zároveň ale věří, že nadbytek (peněz, intelektu či čehokoliv jiného) často tlumí v lidech chuť hledat alternativní, kreativnější a obvykle také lepší (nejen levnější) řešení. Proč? Jednoduše, protože nemusíme. Volíme to nejjednodušší řešení a „přílišná snadnost často nevede ke kreativitě“, jak řekl bratr Roger, zakladatel komunity Taizé. Klíčová slova: peníze, hodnoty, nedostatek, kreativita What is the normal life of people (families) on your "level"? Good salary, a car, a house or an apartment, and an annual holiday at the sea? When you have "it" then everything in ok (= you are normal). But what if you cannot afford this "standard"? Will you run into debt and buy everything as those with whom you compare? (= to be normal and to belong to "your herd"?) Or think about how not to lose the "real values" and yet not to get into a vicious circle of life on the debt? The author believes that for realizing the real values it is not necessary to live in poverty. But he also believes that an abundance (of money, intellect or anything else) often suppresses the desire in people to look for alternative, creative, and usually better (not only cheaper) solution. Why? Simply because we do not have to. We choose the simplest solution and "great ease often does not lead to creativity," as mentioned by Brother Roger, founder of Taizé community.

Horor na dobrú noc Horror for a good night Lenka Horková Univerzita Karlova v Praze poster Rozprávky predstavujú fantastický svet, ktorý nás v detstve opantával odhaľovaním tajomstiev o drakoch, strigách, tajomných komnatách, ponúkal nám možnosť zdieľať dobrodružstvá s udatnými rytiermi, či prekabátiť zlomyseľného čerta, bosorku, vlka alebo iného netvora. Podľa odborných štúdií sa podobné rozprávkové motívy objavujú naprieč kultúrami a symbolicky odkazujú na čosi, čo sa opakuje v každej ľudskej bytosti. Okrem toho sa v každom z týchto príbehov sa stretávame s nebezpečným, démonickým nepriateľom, ktorý sa snaží hrdinu zabiť. Pôvodné ľudové rozprávky, za ktoré pokladáme i rozprávky od zberateľov (Grimm, Dobšinský, Perrault, Němcová a pod.), popisujú možné ohrozenia na živote hrdinu ako aj kruté tresty pre záškodníka bez cenzúry. Vlk zožerie starú mamu aj Červenú Karkuľku, Ježibaba zhorí nakoniec sama v peci, Snehulienkina macocha chce po poľovníkovi jej srdce a Popoluškiným sestrám vyďobnú holuby oči. Takéto explicitné vyjadrenia sú súčasťou príbehov, ktoré rodičia s obľubou čítavajú svojim deťom pred spaním. \r\nJe normálne, že deťom na dobrú noc čítame takéto hororové príbehy? Príspevok predstavuje výsledky kvalitatívneho výskumu realizovaného za účelom zmapovania spôsobov, akými sa v rodinách pracuje s rozprávkami. Klíčová slova: rozprávky, rodina, symbolika rozprávok The fairy tales represent the fantastic world, which provided to us a specific way of how to be a part of adventures, during the childhood. We could uncover the mysteries about dragons, witches or secret chambers. We could challenge and defeat a devil, witch, wolf or other creature. According to significant studies, those fairy tale motifs can be found in every culture and they refer to something, what we can observe in every human being. Besides, we meet a very dangerous, demoniacal enemy in every one of these stories. Enemy who tries to kill our hero. Folkish fairy tales are very explicit in describing the hero´s life threats and cruel punishments for enemies. Fairy tales written by famous collectors (Grimm, Dobšinský, Perrault, Němcová ect.) are considered to be folkish too. Wolf eats grandmother and Red Riding Hood, Dousabel burns instead of kids in her own stove, Snowwhite´s stepmother desires after her hearth and pigeons poke out Cinderella´s sisters eyes. Expressions like that are usual in the beloved fairy tale stories and parents tell these stories to their children before night. Is it normal to read such a horror to kid for good night? Poster presents results of qualitative research, which focused on a question how family works with fairy tales.

Jak se konstruuje ne/normalita v prostoru pouliční prostituce Social construction of ab/normal in street sex business Petr Matoušek Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Ústní Příspěvek je založen na etnografickém přístupu zúčastněného pozorování a rozhovorů s ženami poskytujícími sexuální služby za úplatu na ulici. Základní otázkou je: Jakým způsobem je konstruována ne/normalita v tomto prostoru? V příspěvku ukazuji, že normalita není pevná, neměnná, ale mění se na základních dvou osách. První z nich je omlouvání sociální deviace (koncept sociálních deviací) a druhá je získávání identity osoby živící se sex byznysem (postmoderní koncept identity). V příspěvku analyzuji čtyři oblasti a aktéry, kteří se na konstruování hranic ne/normality podílejí. První oblastí, kterou je místo a tělo. Základem poskytování sexuálních služeb je nabízení se, zveřejnění se (latinské prostituere znamená vystavovat se). Práce s tělem ve veřejném prostoru i výběr místa nabízení se je velmi silně propojen s konstruováním nenormality poskytování sexuálních služeb. Druhou oblastí je oblast začleňování se do prostředí, to znamená především získávání sociálních kontaktů, znalosti, ochrany. Třetí oblastí je oblast drog a to ve dvou významech. Tím prvním je samotná konzumace drog a tím druhým je jejich prodej. Poslední analyzovanou oblastí, kterou chci v příspěvku představit, je sociální konstrukce ne/normality samotné pouliční prostituce/sex byznysu v kontextu sex byznysu/prostituce. Klíčová slova: sociální konstrukce, prostituce, identita This paper is based on ethnography research in street sex business. Central question is how a who construct ab/normality in this part of sex business. I explain, that border between abnormality and normality is not clear and rigid but is social construct in two processes. One of them is process of making identity - becoming sex worker/prostitutes. And second is process of excuses, - to explain another people why I do and what I do, or how keep a secret about this. I have four topic of my analysis. Place and body - how the place is taking and how is working with the body; process of social inclusion in space of street sex business - how get knowledge about rules, safety and risks; drugs - using and selling drugs; sex business - is street sex business worse or better that other part of sex business and why.

Jak se z konfliktní náboženské skupiny stává normální náboženství : poznámky k procesu denominalizace From conflicting religious society toward a common religion: remarks to process of denominalization. Jaroslav Franc Ústní Náboženský prostor v evropské a severoamerické kultuře prošel od 19. století dramatickým vývojem. Nově vznikající náboženské skupiny a hnutí velmi často žijí v konfliktu s většinovou společností. Příspěvek se zaměřuje na popis základní charakteristik procesu snižování napětí mezi většinovou společností a novým náboženstvím. Since the 19. Century the world of religion is developer enormously, especially within context of European and North American culture. New religious movements were frequently in conflict with main society. The paper is focused on the process of denominalization decreasing of tension between the new religious movement and main society.

Jaká je norma integrovaného výzkumu? What is the standard of Integrated research? Ivana Loučková Slezská univerzita v Opavě Ústní Cílem příspěvku je odpovědět na otázky spojené s tzv. integrovaným výzkumným přístupem z pohledu norem, které jsou ve výzkumech ve vědách o člověku užívané. Jedná se o přístup, ve kterém je teorie budována v interakci mezi jevy a pojmy, kdy samotná interakce je chápána jako dynamický systém. Jestliže objektem výzkumů jsou lidé a jestliže jeho účastníci se zpravidla chovají a jednají tak, že nejen vzniklé sociální situace reprodukují, ale i mění, jaká je norma pro výzkumné aktivity, jejichž cílem je udržení kontaktu s měnící se realitou? Lze psychologické paradigma „prožívání - vědění o prožívaném - jednání“, které je v integrované přístupu používané, chápat jako normální nebo abnormální? Může integrovaný přístup obohatit normální výzkumné přístupy (kvantitativní a kvalitativní)? Klíčová slova: interakce, integrovaný výzkum, norma, paradigma The aim of this paper is to answer questions related to the integrated research approach from the perspective of the standards in research in the human sciences used. It is an approach in which theory is constructed in the interaction between phenomena and concepts, when interaction itself is understood as a dynamic system. If the object of research, people, and if the participants are generally behave and act in such a way that not only reproduces established social situation, what is the standard for research activities aimed at keeping in touch with the changing reality? Can psychological paradigm "experience - knowledge about living - acting," which is used in an integrated approach, seen as normal or abnormal? Can integrated approach enrich the normal research approaches (quantitative and qualitative)?

Je hranice mezi legálními a nelegálními drogami „tlustou červenou linií“? - aneb proč je pro kritické porozumění světu (drog) důležité dávat v metodologii pozor Is the boundary between licit and illicit drugs "thick red line"? - or why is it important for critical understanding the world (of drugs) to pay attention in methodology Jiří Brenza IGA NS/10032 - 3 „Úmrtnost a zdravotní stav klientů pražských nízkoprahových zařízení pro injekční uživatele nelegálních drog z roku 1994 - follow-up studie“ Ústní Masivní dostupnost informací klade nároky na schopnost jejich filtrace a interpretace. Jedním z nástrojů kritického myšlení je porozumění základům teorie a metodologie vědy. Závěry výzkumů totiž nejsou izolovaná fakta, ale je třeba je chápat v kontextu způsobu, jakým jsme k nim dospěli, včetně širší individuální, společenské a historické perspektivy. Hranice mezi legálními a nelegálními drogami je pro laickou (i širší odbornou) veřejnost robustní a nesporná. Odvíjí se od kulturního kontextu, osobních zkušeností, postojů, je „posvěcena“ zákonem. Hlubším ponořením do problematiky, k základům této hranice, však zjistíme, jak moc je výsledek ovlivněn zvolenými výzkumnými metodami. Vlastnosti, které přisuzujeme jednotlivým drogám a jejím uživatelům, jsou často méně „definitivní“, než si někdy myslíme. Zastávané paradigma (biomedicínské x holistické), způsob rekrutace (klinika x skrytá populace), design výzkumu (prospektivní x retrospektivní výzkum), různé definice „normality“ (statistická? konsensuální? etická?), naše osobní postoje - to vše – a mnoho dalších faktorů - formuje náš výsledný pohled na problematiku. Primárně nám nejde o to konstatovat, že ona hranice vede(?) jinudy, než se může na první pohled zdát – takový závěr by jistě nebyl úplně překvapivý. Podstatnější je obecněji se zamyslet se nad tím, jak důležité je pro porozumění vědě a světu umět „číst mezi řádky“. Klíčová slova: drogy, teorie vědy, kritické myšlení The massive availability of information makes demands on our ability to filter and interpret them. One of the tools of critical thinking is to understand the fundaments of science theory and methodology. Conclusions of studies are not isolated facts but must be understood in the context of how we reached these conclusions, including broader individual, social, and historical perspectives. The boundary between licit and illicit drugs is robust and indisputable for the general public (as well as for part of broader scientific community). It derives from the cultural context, personal experiences, attitudes, is "sanctified" by law. However, with closer observation of this “licit-illicit-drugs” boundary we see to what extent it is affected by the outcome of selected research methods. Characteristics attributed to individual drugs and their users, are often less "definitive" than we sometimes think. Declared paradigm (biomedical vs. holistic), the recruitment (clinic vs. hidden population), research design (prospective vs. retrospective study), different definitions of "normality" (statistical, consensual, ethical), our attitudes – but also many others factors - shape our views on the problem studied. Primarily, we are not saying that the boundary leads (?) another way than it may seem at a first glance -

such conclusion would not be certainly entirely surprising. Fundamental is to generally reflect the importance to understand the science and the world to be able to read “between (or behind) the lines."

Je kohabitácia porušením noriem? Dôležitosť perspektívy. Is cohabitation transgression of norms? The importance of perspective. Miroslav Popper Slovenská akadémia vied VEGA č. 2/0015/12 Ústní V príspevku sa prezentujú vybrané dáta získané z kvalitatívnej štúdie (15 fókusových skupín, 87 mladých dospelých participantov s prevažujúcou väčšinou 25-30 ročných) zameranej na životné štýly, normativitu a plánovanie rodiny. Na základe obsahovej analýzy témy prekračovania pravidiel, očakávaní a noriem možno konštatovať, že respondenti najčastejšie spontánne uvádzajú partnerský život „na divoko“ ako najtypickejší príklad porušovania rodičovských noriem. Podľa ich výpovedí tí rodičia, ktorí majú odmietavý postoj ku kohabitácii, používajú ako argumenty najmä: (1) porušovanie kresťanských noriem, (2) obavu, či ich dieťa úspešne ukončí vysokoškolské vzdelanie, (3) strach, spojený s predsudkami, čo by povedali iní. Mladí dospelí sa s týmito názormi a predstavami svojich rodičov zväčša nestotožňujú a neriadia sa nimi. Napriek tomu väčšina z nich plánuje v budúcnosti vstúpiť do manželstva, ale až vtedy, keď sa rozhodnú mať deti, či keď ich neplánovane počnú. Naopak, uzatvorenie manželstva počas vysokoškolského štúdia môže byť považované rovesníkmi za zbytočné a nepochopiteľné ponáhľanie sa a nevyužitie času na vlastný sebarozvoj. Klíčová slova: porušovanie noriem, kohabitácia, manželstvo Selected data from a qualitative study (15 focus group discussions, 87 young people with majority from 25 to 30 years old) focused on lifestyles, normativity and family planning are presented. Based on content analysis of topic concerning transgression of rules, expectations and norms we may conclude that cohabitation is most frequently and spontaneously mentioned by participants as a prototypical example of norms breaking. According to their utterances those parents that are against cohabitation uses mainly arguments that: (1) it is agains the Christian norms, (2) child may failed to sucessfully finish his graduate study, (3) they have fear, connected with prejudices, what would say others. The young adults are mostly not identified with notions of their parents and do not follow them. In spite of that, the majority of young people declare their intent to enter into marriage, however, only when they decide to conceive a child or would have an unplanned baby. The other way round, wedding during university studies may be perceived by peers as senseless hurry and dissipation of period for one's own self-fulfillment.

Je normální se bát: Jak prožívání strachu ovlivňuje vnímání normality It is normal to be afraid: How our perception of fear can affect our perception of normality Radovan Slavík Ústní Úzkost a strach jsou běžné fenomény, které jsou obecně hodnoceny jako negativní. Každý jedinec se s nimi během svého života v různé míře setkává, avšak pouze málokdo rozumí jejich podstatě. Mnozí klienti, kteří vyhledají odbornou pomoc kvůli nadměrné úzkosti, nerozumí, proč se u nich tento stav objevuje, jaká jsou jeho pozitiva a jaký je mechanismus jeho dopadu na další složky jejich života. Pochopení uvedeného přitom do značné míry napomáhá řešení takovýchto obtíží. V příspěvku vycházím z kazuistik několika úzkostných klientů, u kterých je patrný určitý rozpor, neboť vnímají své emoce, myšlenky a tělesné prožitky jako zvláštní či nenormální, avšak naopak své chování (vycházející z těchto stavů) jako zcela normální a logické. Skutečnost je přitom mnohdy přesně opačná. Zaměřuji se tedy na (1) vysvětlení podstaty strachu a úzkosti z evolučního hlediska a (2) rozbor prožitků a vzorců chování, které s sebou úzkost přináší. Pozornost věnuji především (a) přiblížení biologické podstaty vegetativních stavů spojených s úzkostí, (b) původu automatických (obavných) myšlenek a (c) maladaptivním vzorcům chování (v podobě chování zabezpečovacího a vyhýbavého), které ve svém důsledku (a v rozporu s tím, co se klient domnívá) samotnou úzkost podporují. Klíčová slova: strach, úzkost, evoluce, maladaptivní chování Fear and anxiety are common phenomenons, that are mostly viewed in a negative perspective. Although each individual encounters them is their life, just few understand their true nature. Many clients who seek professional help when dealing with anxiety do not understand it, why this phenomenon occurs, nor the way it influences their lives. Understanding of this however aids greatly when dealing with such complications. My presentation is based on case studies of different anxious clients with obvious discrepancy in percieving their emotions, thoughts, and vegetative experience as „not normal“, on the contrary their behavior (based on these phenomenons) as normal and rational. In reality, the opposite is true. I aim to show (1) explanation of the principles of fear and anxiety in the evolutionary perspective and (2) analysis of experience and patterns of behavior connected to anxiety. I will concentrate on (a) explanation of biological principles of vegetative states, (b) origins of automatic (anxious) thoughts and, (c) maladaptive patterns of behavior (e.g. in the form of avoidance behavior) which, contrary to the client's belief, in the end supports the anxiety.

Je paranormální normální? Is Paranormal Normal? Jan Votava Masarykova univerzita v Brně projekt specifického výzkumu Filozofie přítomnosti Ústní Úvod: Prožitky spojované s tzv. paranormálními jevy bývají nezřídka vnímány jako subjektivně velmi významné. Jejich výzkum je však často považován za kontroverzní. rnCíle: Cílem příspěvku je zaprvé naznačit odpověď na otázku, zda a jak lze narýsovat hranici mezi pojmy normality a paranormality, a zadruhé ukázat, že paranormální prožitky lze zcela legitimně zkoumat za pomoci běžné vědecké metodologie.rnMetody: Tento záměr je sledován pomocí pojmové analýzy klíčových termínů (paranormální, normální, anomální, abnormální), stručného přehledu argumentů v rámci diskuse o parapsychologii a skrze aplikaci obecných poznatků teorie vědy. Výsledky: Ukazuje se, že žádná z definic paranormality (vztah k současnému stavu vědy, neobvyklost, definice výčtem) není uspokojivá a že existuje přirozený překryv mezi touto oblastí a jinými předměty vědeckého zájmu. Závěr: Oddělení paranormality od jiných teorií a hypotéz je umělé a nepotřebné. Klíčová slova: paranormální, normalita, anomální, parapsychologie Introduction: Experiences relating to paranormal phenomena are often perceived as subjectively very important and meaningful, but research on them is frequently considered to be suspicious or controversial.rnAim: The first aim of this paper is to offer some possibilities, how the distinction between normal and paranormal could be drawn, and assess their plausibility. The second aim is to show that paranormal experiences can be legitimately studied by common scientific methods. Methods: Conceptual analysis of key notions paranormal, normal, anomalous, abnormal - is carried out and arguments from parapsychology debate and from general theory of science are considered. Results: The analysis shows that no approach to the problem of paranormal definition (relation to current state of science, strangeness or peculiarity, definiton by enumeration) is fully acceptable and that there is a natural overlap between the paranormal and common and normal areas of scientific study. Conclusion: Seperation of the paranormal from other scientific hypothesis and theories is artificial and useless.

Kdo jsou ne/přizpůsobiví? The Non/Adaptable - who are they? Martin Škabraha Ústní Cílem příspěvku je poukázat na ideologickou funkci konceptu nepřizpůsobivých v neoliberálním kapitalismu. V té souvislosti se budu věnovat i problému tzv. anticiganismu. Koncept nepřizpůsobivosti kombinuje individualizaci a kolektivizaci viny za sociální vyloučení. Na jedné straně je příslušnost k "cigánům" pojímána jako svobodná volba jednotlivce (každý se přece může chovat slušně a najít si práci), na druhé straně je jednotlivec hodnocen podle svého zařazení ke zvláštní "rase". V dalším kroku ukážu, jakou roli hrají tyto klasifikační mechanismy v neoliberálním vládnutí. Jde o vládnutí, které nezasahuje do společnosti přímo, ale vytváří určité podmínky. Ty jsou pojímány jako to, co je prostě dané a nepolitické a čemu se jednotlivci, ale i celé státy (dnes např. Řecko) musí přizpůsobovat. Klíčová slova: nepřizpůsobiví; neoliberalismus; anticigánismus The aim of the paper is to show an ideological function of the concept of the non-adaptable in contemporary neoliberal capitalism. In this context the problem of so called antigypsism will be analyzed too. The concept of nonadaptability combines individualization and collectivization of guilt for social exclusion. On one hand, the affiliation to "gipsies" is interpreted as a matter of individual free choice (everybody can be good and find some job), on the other hand, an individual is evaluated according to their belonging to a particular "race". In another step, it will be shown the role played by these ranking mechanisms in the neoliberal governance. Neoliberalism does not intervene in society directly; it creates certain conditions that are presented as something given and non-political and individuals as well as states (Greece nowadays) are just supposed to adapt to them.

„Keď si zobral silu, zober aj chuť“: výskum reprezentácií erektilnej dysfunkcie, 20002012 „Got no strength yet still got appetite“: research into representations of erectile dysfunction, 2000-2012 Radomír Masaryk Zber dát podporila spoločnosť Pfizer Ústní Príspevok sumarizuje výskum reprezentácií erektilnej dysfunkcie. Zameriavame sa na vnímanie konceptu erektilnej dys(funkcie) a niektorých ďalších príbuzných konceptov slovenskými mužmi nad 35 rokov, ktorí sú hlavnou cieľovou skupinou medicínskych/ farmaceutických intervencií, v kontraste s termínmi a konceptmi, ktoré používajú experti (sexuológovia, psychológovia a lekári). Použitou metódou boli fókusové skupiny, pričom dáta sme zbierali v rokoch 2000, 2003, 2008 a 2012. Pri analýze dát sme vychádzali z princípov teórie sociálnych reprezentácií. Hlavné závery sa týkajú vnímania diagnózy a ďalších súvisiacich tém u mužov z cieľovej skupiny. Súčasne však príspevok otvára aj širšie témy súvisiace so zberom dát v dvanásťročnom časovom rozpätí. Príspevok uzatvára diskusia nad možnosťami a limitami metódy fókusových skupín. Klíčová slova: Fókusové skupiny, erektilná dysfunkcia, psychológia zdravia Results of research into representations of erectile dysfunction are summarized. Focus is on perception of erectile (dys)function and some other related concepts and topics by Slovak men over 35 years of age who are the primary target group of medical and pharmaceutical interventions, and this is contrasted against terms and concepts used by experts (sexologists, psychologists, physicians). Focus groups were used as principle method and data were collected in 2000, 2003, 2008 and 2012. Principles of Social Representations Theory were applied in data analysis. Main conclusions concern perception of this diagnosis and related topics in men from the target group. At the same time some broader topics are raised related to data collection over a 12 year time period. In conclusion possibilities and limits of the Focus Group method are discussed.

Kolektivní biografií k porozumění nevyjádřenému vědění přítomnému ve výzkumné praxi Collective biography as a way to understanding the unexpressed knowledge present in research practice Tereza Škubalová, Martina Černíková, Martin Novák Masarykova univerzita v Brně Ústní V příspěvku představíme úvahu nad normalitou vědecké praxe v sociálních vědách a v postupech kvalitativního výzkumu. Nastíníme možnosti využití kolektivní biografie pro prozkoumání hranic normality v této praxi. Kvalitativní výzkumná metoda kolektivní biografie (KB) je založená na skupinovém sdílení vzpomínek a reflexí určité žité zkušenosti a na kolektivní (re)konstrukci vzpomínek-příběhů o této zkušenosti. Metoda vychází z poststrukturalistických teorií o vědění produkovaném v jazyce a spojeném s mocí. KB reflektuje vstup zkoumajícího do výzkumné situace a skutečnost, že sama jeho přítomnost ovlivňuje vznikající vědění. Dochází k narušení tradiční hierarchie zkoumajícího a zkoumaného - všichni účastníci sdílejí obě tyto role a tudíž se na vzniku vědění podílejí rovnocenně. Součástí příspěvku je představení vybraných kritických teorií o praktikách produkce a šíření vědeckých poznatků. Klademe si za cíl poukázat pomocí KB na některé subjektivní zkušenosti/prožitky zkoumajících, které se běžně neobjevují ve výzkumech jako reflektované ve výsledcích výzkumu, ale zároveň se zdají být důležité pro porozumění vzniku předkládaného vědění. V příspěvku nastíníme otázky k dalšímu zamyšlení a prozkoumání. Klíčová slova: kolektivní biografie, kvalitativní výzkum, normalita, validita, reflexe, produkce vědění In our contribution we will present some thoughts on the normality of scientific practice in social sciences and in the procedures of qualitative research. We will outline some possibilities of collective biography to explore the borders of normality in this practice. Collective biography (CB) is a qualitative research method based on sharing memories and reflections about particular lived experience in a group and on collective (re)construction of story-memories about the experience in question. This method stems from poststructuralist theories on knowledge produced in language and in connection to power. CB reflects researcher’s input into the research situation and the fact that his very presence influences the emerging knowledge. The traditonal hierarchy of researcher and his subjects is being disrupted in the practice of CB. All participants share both roles - an investigator and a person being investigated. Therefore they all participate on the knowledge emergence as equals. Our contribution will also present selected critical theories on knowledge production practices and scientific knowledge circulation. Our aim is to show that CB can be used to explore some of the researchers’ subjective experiences that usually are not reflected in research outcomes, however it seems to be important for understaning the genesis of knowledge presented. We will propound some questions to further reflection and exploration.

Konstrukce intencionality u dospívajících delikventů - analýza autobiografických rozhovorů Construction of intentionality by adolescent delinquents Jakub Onder Ústní Příspěvek je zaměřen na shrnutí a interpretaci výsledků vlastního kvalitativního výzkumu zaměřeného na prozkoumání intencionality a identity dospívajících delikventů, chovanců diagnostického ústavu pro mládež. Záměrem je představit tzv. intencionální profil mladistvých delikventů, tj. způsob, jakým delikventi vnímají a prožívají okolní svět, jaké mu přisuzují významy a jak o něm přemýšlí. Součást tohoto profilu je také představa úlohy a začlenění sebe sama v rámci tohoto světa. Dalším cílem výzkumu je vysvětlení funkce delikventního chování v rámci tohoto profilu. Jevy, které intencionální profil zakládají, jsou srovnávány s teoretickými koncepty, především s obranným mechanismem štěpení v pojetí M. Kleinové a interpretovány v souladu s myšlenkami E. Fromma a C. G. Junga. Na závěr příspěvku zařazuji úvahu o možných implikacích výzkumných závěrů pro práci s delikventy. Klíčová slova: intencionální profil, delikvent, štěpení, objektní stálost In this paper I will focus on summary and interpretation of results of short qualitative research, which is mapping intentionality and identity of juvenile delinquents, inmates of youth detention center. Primary objective of this research is mapping so-called intentional profile of juvenile delinquents. This is way of their perception and experience of surrounding world, how they apply significance and how they think about it. Part of this profile is idea of role and participation within the frame of this world. Next goal of this research is explanation of delinquent behavior as part of intentional profile. Phenomena, which constitute intentional profile, are confronted with theoretical concepts, especially with splitting defense mechanism according to M. Klein and are interpreted in accordance with ideas of E. Fromm and C. G. Jung. In conclusion I consider implication of this research for employees of juvenile detention centers on therapeutic work with juvenile delinquents.

Konštrukcia hranice ne-želaného sexu Constructing the border of un/wanted sex Gabriel Bianchi, Lucia Reháková Slovenská akadémia vied MVTS SAV Ústní V problematika sexuálneho násilia dlhodobo dominuje záujem odbornej aj laickej verejnosti o sexuálne zneužívanie detí dospelými a to, čo sa deje v sexe medzi dospievajúcimi navzájom, je stále v tieni pozornosti. Na pozadí európskeho projektu zameraného na zmapovanie sexuálnej agresie a násilia medzi mladými ľuďmi a vytvorenia stratégie na ich prevenciu autor predkladá sondu do subjektívneho konštruovania hranice medzi želaným a neželaným v sexe – tak ako sa vyvíja v priebehu sexuálnej kariéry. Teoretickým východiskom štúdie je koncepcia sexuálnych skriptov Williama Simona (1996), ktorých syntax sa realizuje v jazyku a zdieľaných kódoch a prebieha na troch úrovniach: kultúrnej, interpersonálnej a intrapsychickej. Autor prezentuje zistenia z viac ako 20 hĺbkových pološtrukturovaných interview zrealizovaných s mladými ľudmi vo veku 15-30 rokov. Osobitný dôraz je v obsahovej a diskurzívnej analýze venovaný identifikovaniu indikátorov potenciálneho sexuálneho násilia a interpretácii individuálnych naratívov vo vzťahu k mediálnym, kultúrnym a sociálnym kontextom. klíčová slova: sex, agresia, násilie, skript, mládež The domain of sexual aggression and violence is predominantly occupied by focus on child abuse (by adults). Thus, the reality of sexual intercourse among young people is in the long term out of sight of both the experts and the public. On the background of an EU project mapping sexual aggression and violence among youth the author presents a pilot qualitative study of subjective construction of the border of un/wanted in sex.. The theoretical background for this study is William Simon´s (1996) conception of sexual scripts (cultural, interpersonal, and intra-psychic). The study consists of over 20 in-depth semi-structured interviews with young people (aged 15-30). A special focus in the content and discursive analysis is made on indicators of potential sexual violence, as well as on relationship of individual narratives to the complexity on contexts (media, culture, societal).

Kvalitatívna obsahová analýza vo výskume výberových konaní na predsedov súdov v SR: základné koncepty a procesy Qualitative content analysis in the research of selection procedure of heads of courts in Slovakia: basics concepts and processes Katarína Staroňová, Katarína Števove Univerzita Komenského v Bratislavě Ústní Obsahová analýza je populárna kvalitatívna metóda, ktorá sa využíva na interpretáciu významov dát textov. Odborná literatúra rozlišuje tri základné prístupy: konvenčný, riadený a sumatívny, ktoré sa líšia vo vzťahu k pôvodu, významu a využitia kódovacích schém, procesov a ich následnej interpretácie. Konvenčná obsahová analýza odvodzuje jednotlivé kódovacie kategórie priamo z textu. Riadená obsahová analýza ukotvuje kódy v teoretickej literatúre a relevantných výskumoch. Sumatívna obsahová analýza hľadá v texte kľúčové slová, ktoré následne počíta a porovnáva. V tomto príspevku predstavíme prehľad dôležitých konceptov, ktoré kvalitatívna obsahová analýza využíva a aplikujeme na konkrétny príklad výskumu výberových konaní na predsedov súdov na Slovensku (písomných záznamov výberovej komisie). Cieľom tohto príspevku je poskytnúť komplexný pohľad na využitie metódy obsahovej analýzy. Klíčová slova: obsahová analýza, kódovanie, výberové konania, súdnictvo Content analysis is a widely used qualitative research technique that is used to interpret meaning from the content of text data. Published literature shows three distinct approaches: conventional, directed, and summative with main differences regarding the origin, meaning and use of coding schemes, procedures and interpretation. Conventional content analysis derives codes directly from the text data. Directed content analysis anchors codes in theory or relevant research findings. Summative content analysis looks for keywords which are then counted and compared. In this article we would like to provide an overview of important concepts related to qualitative content analysis and illustrate its use to research procedure of selection procedure of heads of courts in Slovakia (written notes of the selection committee). The aim of this article is to provide complex view on the utilization of content analysis.

Kvalitatívne interpretácie zdrojov asociálneho správania adolescentov v reedukačných domovoch Qualitative interpretations of anti-social behaviour sources of adolescents in reeducational homes Lenka Očenášová, Zuzana Polťáková Univerzita Karlova v Praze poster Štúdie analyzujúce problémové správanie adolescentov umiestnených v reedukačných domovoch poukazujú na význam určitých špecifických prejavov vo výchove rodičov voči svojím deťom. Naproti tomu pri analýze asociálneho správania dospelých osôb sa ako jeden z najdôležitejších prediktorov tohto správania ukazuje ich osobnostná štruktúra. Aktuálny výskum hľadá potencionálny spoločný element pre tieto zistenia v temperamente osôb, ktorý je charakterizovaný ako tie psychologické charakteristiky osobnosti, ktoré sú vrodené. Temperament sa spoločne so špecifickou rodičovskou výchovou spolupodieľajú na vytváraní osobnosti s poruchou správania. Výskum realizovaný s dievčatami umiestnenými v Reedukačnom domove v Trstíne a v Hlohovci analyzuje štruktúrované interview zamerané na konkrétny priebeh a prejavy asociálneho správania. Pre zistenie faktorov výchovného štýlu bol využitý test ADOR a na zistenie štruktúry komponentov temperamentu bol využitý dotazník TE-ZA-DO. Klíčová slova: poruchy správania, reedukačné domovy, interview, výchovný štýl, temperament Researches, which are analyzing problem behaviour of adolescents located in re-education homes, manifest the relevance of specific parenting styles towards their children. In contrast, the analysis of adult asocial behaviour shows personality structure as one of the most important predictors of such behaviour. Current research is looking for potentially mutual element of these findings in individuals; it appears to be temperament, which is characterized as the innate personality characteristic. Temperament and specific parenting co-act in the development of personality with behavioural disorder. Current research is implemented on girls located in the re-educational homes of Trstín and Hlohovec, and is analyzing structured interview focused on particular development and manifestations of anti-social behaviour. ADOR was used to identify the factors of parenting and TE-ZA-DO was used to determine the structure and components of temperament.

Maligní narcismus sériových vrahů: polymorfní patologie daleko za hranicí normality Malignant narcissism of serial killers: polymorphic pathology far beyond the normality Andrej Drbohlav Ústní Příspěvek představuje vybrané aspekty polymorfní patologie osobnosti a chování sériového vraha. Uvádí komorbidní a kauzální vazby maligního narcismu, který zatím není definován v diagnostických manuálech, ale často je označován jako poměrně přesný diagnostický popis profilu sériového vraha. Vybrané aspekty maligního narcismu jsou představeny na základě recentních studií a vlastního rozsáhlého komparativního výzkumu. Na základě všech dostupných a získatelných informací bylo vytvořeno 250 kazuistik a z nich dále vybráno do experimentální skupiny pro komparaci 49 sériových vrahů se sexuálním motivem. Samotná komparace definovala podobnosti, korelace, kauzální a komorbidní vazby u 112 vybraných behaviorálně patologických a psychopatologických prediktorů. Tato studie byla součástí rozsáhlého výzkumu jehož záměrem je popis vzájemných interakcí jednotlivých indikátorů v čase a tvorba komplexní analytické metody predikce extrémních forem maligního narcismu typu sériového vraha. Klíčová slova: maligní narcismus, sériový vrah, psychopatologie, behaviorální patologie Paper presents selected polymorphic pathology of malignant narcissism of serial killers. Also shows comorbidity and causal links of malignant narcissism, which is not yet defined in diagnostic manuals, but it is often referred to as a fairly accurate description of the diagnostic profile serial killer. Selected aspects of malignant narcissism are presented on the basis of recent studies and my extensive comparative research. Based on all available and obtainable information was created 200 cases and from them subsequently selected the experimental group of 49 serial killers with sexual motive for specific comparison. This comparative study defined the similarities, correlations, causal and comorbid connection with 112 selected behavioral pathological and psychopathological predictors. This study was part of an extensive research whose aim is to describe the interactions of individual indicators over time and develop a comprehensive analytical method for prediction of extreme forms of malignant narcissism of serial killers.

Misijní činnost v romských osadách a odlišná pojetí normality Missionary activity in Roma settlements and different concepts of normality Alena Kajanová, Michal Kozubík Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích VEGA č. 1/0170/11 (Sociálne vyčlenenie versus kultúra – determinanty sociálního správania obyvateľov osád) poster Presentovaný poster se bude věnovat tématu působení náboženské skupiny- Křesťanské misie Maranata v slovenské romské osadě v obci Hranovnice (okres Poprad). Cílem presentace je poukázat na odlišné vnímání a interpretace misijní činnosti v romské osadě jednotlivými aktéry na pozadí odlišného pojetí normality. Majoritní diskurz chápe misijní činnost jako krok k integraci Romů, respektive k „normalitě“ tím, že je eliminováno sociálně patologické chování, jako je především alkoholismus a lichva (kdy na tyto změny poukazují rovněž dostupné odborné publikace). Co se romského obyvatelstva osady týče, působení misie jej rozděluje do dvou skupin – těch, kteří novou víru přijali a těch, kteří s ní nesouhlasí, neboť mj. zasahuje do „normální“ každodennosti v osadě. Ti, kteří víru nepřijali, definují její možná rizika vycházející ze změny hodnotového systému, který ale není kompatibilní s životem v extrémních podmínkách romské osady. Příkladem je laxnost při hledání pracovních příležitostí, které jsou opomíjené pro zaujetí vyššími, náboženskými hodnotami, případně jsou vyhodnoceny jako ilegální a tedy nevhodné. Neparticipace na takovýchto aktivitách spolu s výdaji na příspěvky náboženské skupině tak může, podle respondentů, vést k prohloubení chudoby. Příspěvek je výstupem z terénního výzkumu autorů (léto 2012), podpořeného projektem VEGA. Klíčová slova: romská osada - chudoba - náboženská víra - normalita The presented poster is focusing on Christian religious groups Maranata in the Roma settlement in the Slovak village Hranovnica (district of Poprad). Aim of the presentation is to highlight the different perceptions and interpretations of missionary activity in the Roma settlement of the actors in the background a different concept of normality. Majority discourse understood missionary activity as a step towards the integration of the Roma, or to "normality" by being eliminated socially pathological behavior, such as alcoholism and especially usury. Roma villagers broke up after the arrival of the church into two groups - one received a new faith, others view it as pathological, because it interferes with daily life in the colony. Those, who did not accept the faith, define the potential risks arising from changes in the value system, which is not compatible with life in the extreme poverty. An example is the laxity in search of job opportunities that are neglected for attracting higher, religious values, or are classified as illegal and therefore inappropriate. Absentee participation on this activities, together with expenditure on contributions to the religious group is leading to deepening poverty. The poster is on of the outputs of the field research (Summer 2012), supported by the project VEGA.

Mravní usuzování v párovém soužití Moral reasoning in the partnership life Alena Pikhartová Univerzita Karlova v Praze Ústní Příspěvek má za cíl seznámit s disertačním projektem výzkumu mravního usuzování v párovém soužití a s daty z jeho prvních analýz. Objektem zájmu jsou mladí dospělí ve věkovém rozmezí 20 – 35 let. Ústřední hypotéza výzkumu předpokládá, že je rozdíl v mravním usuzování respondentů žijících v manželství a respondentů žijících v nesezdaném soužití. Autorka se inspirovala Kohlbergovou metodologií zkoumání mravního usuzování prostřednictvím mravně dilematických situací a Piagetovou metodologií předkládání problematických situací ze skutečného života respondenta. Rozhovory byly vedeny s respondenty nad mravně problematickými situacemi ze života v páru. Otevírá se tak pohled na pojetí dobra a zla v partnerském vztahu. Svou roli hraje pojetí ideálu, ke kterému respondent v párovém životě směřuje a jeho vypořádávání se s tím, že není možné tento ideál dokonale naplnit. Vedle možnosti srovnávat respondenty ze dvou základních skupin v pojetí dobra a zla je pak možné sledovat, na jaké půdě je ustavován kompromis mezi altruismem a egocentrismem ve vztahu. Klíčová slova: Morální usuzování; párové soužití; dilema; pojetí dobra a zla; altruismus a egocentrismus The report is aimed to present a dissertation research project of moral reasoning in partnership life and the data of the first analysis. The object of interest are the early adults at the age of 20-35 years. It is hypothesized that there is a difference between moral reasoning of people living in a marriage and people living in a cohabitation. The author of this report was inspired by two sources: 1) Kohlberg´s methodology, which uses moral dilemmatic situation to investigate the moral reasoning, and 2) Piaget´s methodology of real-life dilemmas. The interviews with repondents were conducted about moral problematic situations of the pratnership life. This opens a view of the concept of good and evil in the partnership life. His role plays the concept of ideal, to which the repondet aims, and his dealing with the impossibility to fulfil this ideal. There is not only a possibility to compare the concept of good and evil in the two basic groups of repondents, but it can be investigate, how the compromise between altruism and egocentrism in partnership is done.

Náročné situácie v práci s negatívnym dopadom na rodinný život. Demanding situations at work with a negative impact on family life. Zuzana Polťáková Univerzita Karlova v Praze Ústní Príspevok sa zameriava na obsahovú analýzu náročných situácií prežívaných na pracovisku , s následným negatívnym dopadom na rodinný život. Dáta sú získané zo štruktúrovaných interview zameraných na problematiku zvládania nárokov pracovného a rodinného života. Sú analyzované odpovede 45 manželských párov, kde obaja manželia sú zamestnaní a starajú sa minimálne o jedno dieťa. Obsahovo sú náročné situácie charakterizované dĺžkou pracovného času, medziľudskými vzťahmi na pracovisku, organizačnými charakteristikami samotnej práce a pod. Výsledky naznačujú, že bez ohľadu na obsah náročnej (stresujúcej) situácie, má takmer vždy takáto situácia negatívny dopad na rodinný život, čo potvrdzuje predpoklad, že pracovnú rolu nemožno oddeliť od rodinného života. Klíčová slova: náročné situácie, stres, práca, rodinný život, obsahová analýza This paper focuses on the content analysis of experienced demanding (stressful) situations in the workplace, with a consequent negative impact on family life. Data are obtained from a structured problem – focused interviews concentrated on the problems of coping with demands of both, work and family life. Responses from 45 couples, where both spouses are employed and take care of at least one child, are analyzed. Demanding (stressful) situations are characterized by long working hours, interpersonal relations in the workplace, organizational characteristics of the work itself, etc. The results indicate that regardless of the content, demanding (stressful) situation has almost always a negative impact on family life, which confirms the assumption that work role can not be easily separated from family life.

Normy, patologie a terapeutická změna ve světle případové studie Norms, pathology and therapeutic change in the light of case study Leoš Zatloukal, Jan Roubal Ústní Příspěvek vychází z kvalitativní případové studie zaměřené na proces terapeutické změny v gestalt terapii. Zaměřuje se na jeden dílčí aspekt - na otázku měření efektu terapie a terapeutické změny, na význam standardizovaných měřících nástrojů (OQ-45, ORS) a na význam pohledu klienta a terapeuta. Klíčová slova: terapeutická změna, případová studie, výsledek This speech is based on qualitative case study concerned on the process of therapeutic change in gestalt therapy. It is focused on one particular aspect - measuring the effect of psychotherapy and therapeutic change, on the importance of standardised measuring tools (OQ-45, SRS) and the importance of the views of clients and therapist.

O hranicích minerálního světa On the borders of the mineral world Jan Krása Vysoké učení technické v Brně Ústní Příspěvek se zabývá samotnými základy moderního vědeckého světonázoru. Cílem je ukázat explanační meze tohoto světonázoru. Moderní vědecký světonázor, který je také východiskem vzdělávání současné populace, stojí více či méně na předpokladu, že to „skutečně jsoucí“, tj. ono reálné, jsou atomy a jejich interakce – tento předpoklad je nazýván atomárním realismem (AR). Vše, co se nalézá mimo atomy, jejich interakce a jejich měřitelné koreláty, bývá apriorně vyloučeno z vědeckých debat (hlavně na přírodovědných a technických univerzitách). Autor ukazuje, jak zachovat absolutní platnost AR a přitom nerezignovat na zkoumání jevů, které jej přesahují. Bez speciální průpravy (na humanitně zaměřených univerzitách) se díky AR zdají jako nevědecké dokonce i celé obory (např. psychologie). Autor příspěvku nezpochybňuje koncept AR, ale dívá se na kontext, v jehož rámci je vytvořen. Hranice tohoto kontextu jsou velmi zřetelné a jsou souhlasné s hranicemi minerálního světa. Koncept minerálního světa vychází z fenomenologie lidské obrazivosti. Svoje představy o objektech v okolí si totiž vytváříme mj. podle toho, zda je považujeme za živé či neživé. Tato dualita je poměrně apriorní, ač některé její komponenty lze přiřknout výchově. Jelikož v rámci představ o živém lze dále odlišit představy o rostlinách a živočiších, nazývá autor komplex představ, které se váží k neživému, minerálním světem. Jakkoli je AR postačující k popisu jevů na minerální úrovni, je zcela nedostatečný k popisu jevů na úrovni života rostlin a živočichů (natožpak jevů psychických). Klíčová slova: atomární realismus, světonázor, hranice, minerální úroveň reality, obrazivost, smrt The contribution deals with the foundations of the modern scientific worldview. The aim is to show the explanatory limits this worldview. The modern scientific worldview, which is also the basis for the education of current population, stands more or less on the assumption that "that actually existing", i.e. the real, are the atoms and their interactions – the author calls this assumption atomic realism (AR). Everything which is above the atoms, their interactions and their measurable correlates, is a priori excluded from scientific discussions (especially on technical universities). The author shows how to preserve the absolute validity of AR and not resign on the examination of the phenomena, which exceeds it. The author does not question the concept of AR itself, but looks at the context in which it is created. The boundaries of this context are very clear and are the same with the boundaries of the mineral world. The concept of the mineral world is based on the phenomenology of human imagination. Ideas about surrounding objects, we create, are made (inter alia) according to whether it is considered alive or not alive. This duality is a priori, though some of its components can be attributed to the education. Since in the images of the alive we can further distinguish images of plants and

animals, the author calls the complex of ideas about not alive the mineral world. Although AR is sufficient to describe phenomena on the mineral level, it is wholly inadequate to describe the phenomena at the level of plant and animal life (let alone the psychological phenomena).

Plnou nádrž a výměnu paradigmat, prosím! Full tank and paradigm exchange, please! Hana Konečná, Danica Slouková Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Podpořeno grantem GAČR P407/10/0822 Ústní O současné situaci v medicíně se mluví jako o situaci přechodové, jako o změně paradigmat. Kritizuje se přístup tzv. biomedicínský, vycházející z Descartova dualismu, soustřeďující svou pozornost jen na tělesnou stránku člověka. Dalším předmětem kritiky je často nereflektované stavění diagnóz na srovnávání jedince s všeobecně platnými „normami“. „Mantrou" dneška se stává přístup s názvem holistický, psychosomatický, bio-psychosociální, patient-centered healthcare, atd…, zdůrazňování jedinečnosti a celistvosti člověka jako mnoharozměrné bytosti. Pomocí příkladů ze studijních textů na zdravotnicky zaměřených fakultách, pomocí textů deklarujících záměry mezinárodních pacientských organizací, a pomocí ukázek z textů z odborných konferencí budu hledat odpověď na otázku nakolik se změna paradigmat daří, a nakolik je vůbec jasné, co to ta změna paradigmat je. Klíčová slova: paradigma, medicína založená na důkazu, holismus, péče zaměřená na pacienta, nejistoty The current situation in medicine is referred to as transitional situation, as paradigm exchange. So called biomedical approach based on Descartes’ dualism, focusing its attention only on the human’s body frame, is criticized. Another thing subject to criticism is the frequently nonreflected basing of diagnoses on comparison of the individual to generally valid "standards". The holistic, psychosomatic, bio-psycho-social, patient-centered healthcare, etc. is becoming the “mantra of today”, emphasizing the uniqueness and compactness of human as a multidimensional being. With the help of examples from study texts of faculties with medical focus, with the help of texts declaring the intentions of international patient organizations and with the help of examples of texts from professional conferences, I will search the answer to the question to what level the exchange of paradigm is successful and to what level it is clear what the exchange of paradigms actually is.

Po hranicích normality pomocí enabling technik On the boundaries of normality with enabling techniques Iva Poláčková Šolcová, Peter Tavel Akademie věd ČR, Univerzita Palackého v Olomouci SODEZZ Workshop V tomto workshopu se pokusíme pomocí tzv. enabling technik vydat po hranicích normality. Enabling techniky pracují (podobně jako techniky projektivní) s málo strukturovanými verbálními, vizuálními, ale i taktilními či zvukovými podněty. Enabling techniky umožňují dostat se v rámci výzkumného šetření k novým či netušeným obrysům mentálních reprezentací diskutovaných témat (v našem případě normality) tím, že umožňují jedinci externalizovat subjektivních obsahy, postoje a přesvědčení na mnohovýznamový podnětový materiál: objektem zkoumání však (oproti projektivním technikám) není osoba, nýbrž téma samotné. Enabling technik existuje celá řada a my se ve workshopu budeme zabývat především technikami založenými na analogii (např. personifikacemi, metamorfózami, animacemi), konstrukci, kategorizaci či expresi. V rámci workshopu si účastníci budou moci jednotlivé techniky vyzkoušet sami na sobě anebo se možnostmi jejich využití mohou nechat jen inspirovat. Klíčová slova: enabling techniky, normalita In this workshop we will apply so-called enabling techniques on the theme of normality. Enabling techniques work (as well as projective techniques) with a little un/structured verbal, visual, but also tactile or acoustic stimuli. Enabling techniques allow us to get closer to the new or unforeseen contours of mental representations of the topics discussed in the research (in our case, normality) by enabling individuals to externalize subjective contents, attitudes or beliefs on ambiguous material. However, in the case of enabling techniques the object of examination is not person or personality (as opposed to projective techniques) but the topic itself. There are many enabling techniques: in the workshop we will deal mainly with techniques based on analogy (e.g. personification, metamorphose, animation), construction, categorization or expression. Participants will be encouraged to try out different techniques during the workshop.

Podoby mravního usuzování v plánování profesní budoucnosti Forms Of Moral Reasoning In Career Planning Hana Lukášová Univerzita Karlova v Praze Ústní V historii výzkumu mravního usuzování převládá tradiční individualistické pojetí morálky. Na základě kritického zkoumání tohoto převládajícího pojetí vzniká mezi kognitivisty diskuse, zda je možné tento „kód“ rozšířit. R.A. Shweder vychází ze studia různých kultur a vytváří tak vedle toho základního ještě další dva kódy, jimiž je možno morálku pojímat. Příspěvek vychází z předpokladu, že stejně jako se mohou u dospělého člověka prolínat úrovně morálního usuzováni, tak se i u člověka žijícího v „individualistické“ kultuře mohou prolínat kódy pojetí morálky. Jednou z výzkumných otázek autorky je, zda z tohoto pohledu i tak dominantně osobní volba (podle Turielova rozlišení domén osobní-konvenční-morální), jako je volba povolání může být prostorem pro morální doménu. Probíhající výzkum ukazuje, že tázaní gymnazisté téměř neřeší klasická morální dilemata, avšak morální doména je v jejich výpovědích častěji zastoupena ve zmíněném rozšířeném pojetí morálky. Klíčová slova: morálka; mravní usuzování; kognitivismus; profi-volba; adolescenti The history of research focused on moral reasoning is dominated by traditional individualistic conception of morality. Based on a critical examination of this prevailing concept, experts on cognitive science lead a debate whether such a "code" can be expanded . Relying on the results of his study of difference cultures, R. A. Shweder comes up with two additional basic codes to conceive morality. This study is based on the assumption that just as adult human beings are able to mingle different levels of moral reasoning, so are humans living in "individualistic" cultures able to combine different “codes“ of morality conception. Keeping that in mind, one of the key questions of the author is whether carreer choice, ranking per se among most dominant personal choices (in accordance with the Turiel´s three-fold domain resolution personal-moral-conventional) can or cannot form a space for moral domain. The author´s ongoing research on career choice proves that the interviewed high school students barely take classical moral dilemmas into consideration, but the moral domain in their testimonies is often present in the form of the expanded concepts of morality mentioned above.

Posednutí a diagnóza. Ab/Normalita mezi vědou a vírou? Spirit Possession and Diagnosis. Ab/Normal Between Science and Faith? Eva Šlesingerová, Jiří Majer Masarykova univerzita v Brně GAČR P404/11/0621 „Childbirth, assisted reproduction, and embryo manipulation. A sociological analysis of current reproductive medicine in the CR” Ústní Příspěvek se zabývá analýzou definic a performativit ab/normálního. A to v konkrétním případě antropologického setkávání se s fenomény definovanými jako posednutí džinem, nebo jako mentální nemoc jako je např. schizofrenie. Konkrétní data z etnografického výzkumu na Západní Sumatře poskytují materiál k analýze střetů různých normalizačních a uzdravujících praktik, a také k analýze sociálního pole vyjednávání mezi hlavními diskurzy — biomedicínou, místní etnomedicínou a lokální islámskou léčbou nazývanou ruqiya. Kulturní akt diagnózy je zde chápán jako zásadní nástroj a projev medikalizace, která vytváří ab/normality, podoby nemoci. Ptáme se: jak se konkrétní diagnóza ustavuje? Jak diagnostika utváří pomezí mezi fenomény posednutí či např. schizofrenií? Diagnózu zde také představujeme jako normu, kulturní proces i performativitu, související s konkrétním pojetím Self, které se utváří a je utvářeno normalizací do kulturně specifického pojetí zdraví či nemoci. V nejobecnější rovině analyzujeme klasifikace ab/normality jako na jedné straně akty racionální správy života/bios — tedy biomedicínské governmentality — na druhé straně jako fenomén mající své místo v místní, islámem ovlivněné kultuře. V této souvislosti nás také zajímají stavy na pomezí těchto hranic. Při analýze vycházíme z prací Michela Foucaulta,Bruce Kapferera či McGann a Hutson. Klíčová slova: diagnóza, ab/normalizace, biomoc/biopolitika, Self, medicína Paper is focuses on the definition process and performativity of ab/normal. Particularly, it analyses anthropological encounters with phenomenon of spirit/genie possession or mental illness, schizophrenia, etc. Data sets, interviews, participative observation from West Sumatra ethnography research are useful for our thinking about ab/normalizing and healing practices in this culture. Concerning this research we concentrate on special social field and hegemonic discources – biomedicine, local ethnomedicine and Islamic healing system of ruqiya. Cultural process of diagnosis is taken as the hegemonic tool of medicalisation, ab/normalization. How is the diagnosis construct? According to critical cultural theory, our interpretations are based on the texts of Michel Foucault, Thomas Lemke (biopower/biopolitics, abnormal), Bruce Kapferer (Self, Mind and Culture) and Sociology of Diagnosis (McGann a Hutson, etc.).

Potrebujeme alkoholovú politiku? Kvalitatívna štúdia z prostredia belgických, francúzskych, maďarských a slovenských vysokoškolákov. Do we need a policy on alcohol use? A qualitative study on Belgian, French, Hungarian and Slovak university students. Vriesacker B., Kalina O., Ladner J., Lukács A., Salonna F., Sedlák Vendelová N., Stock C., Van Hal G. Univerzita P.J. Šafárika v Košicích, Univerzita Palackého v Olomouci OKPS 2011/160/68; APVV-20-038 20, 5 APVV-0253-11 a ECOP project “Strengthening scientific potential of the research teams in promoting physical activity at “Palacky University” reg. No. CZ.1.07/2.3.00/20.01.0171 Ústní Cieľom našej štúdie bolo kvalitatívnym prístupom, v európskom kontexte preskúmať a porovnať skúsenosti a postoje vysokoškolákov k alkoholovým politikám v univerzitnom prostredí. Pre tento účel sme uskutočnili 21 fókusových diskusií s vysokoškolákmi (8 na Slovensku, 4 v Belgicku, 5 vo Francúzsku a 6 v Maďarsku). Kľúčové otázky boli (1) "Existuje nejaká politika v oblasti konzumácie alkoholu na vašej vysokej škole a ako sa táto politika prejavuje?", a (2) "Ako by sa takáto politika v oblasti konzumácie alkoholu na vašej vysokej škole mala rozvíjať a čo by malo byť jej obsahom?" Zistili sme, že študenti zväčša nemajú žiadne, prípadne majú minimálne vedomosti o pravidlách týkajúcich sa užívania alkoholu na univerzite. Názory študentov na uplatňovanie alkoholových politík môžeme charakterizovať nasledovne: (1) študenti nechcú byť obmedzovaní v konzumácii alkoholu, ale akceptujú zmysluplné pravidlá (2) vysokoškoláci explicitne neodmietajú existenciu alkoholových politík, navyše prichádzajú s návrhmi ako by mohli fungovať; (3) politiky by mali byť manažované univerzitnými autoritami v spolupráci so študentmi. Podľa študentov všetkých zúčastnených univerzít, alkoholové politiky sú zväčša nesystematické a často vôbec nie sú implementované do praxe. Ako optimálny bol vnímaný preventívny prístup aktívne zahŕňajúci vysokoškolákov. Klíčová slova: alkoholová politika; konzumácia alkoholu; vysokoškoláci; fókusové skupiny The aim of our study was to explore and compare university students’ experiences and attitudes towards alcohol policy at universities in European context, using a qualitative approach. In total, we conducted 21 focus group discussions among university students (8 in Slovakia; 4 in Belgium; 5 in France and 6 in Hungary). The key questions were (1) “Is there a policy concerning alcohol on your campus and what are the consequences of not complying with it?”, and (2) “How should an on-campus alcohol policy be developed and what should it include?”. We found that students knew of few, if any, rules concerning alcohol. Students opinion towards applying alcohol policies on campuses can be characterized by: (1) students do not want to be restricted with alcohol consumption, but they would accept a comprehensive rules (2) students do not explicitly refuse existence of alcohol policies moreover they brings some ideas how it could works; (3) university policy should be

managed by university authorities, in relationships with students associations. In summary, according students at all participated universities, alcohol policies are mostly non-systematic and often not implemented in practice. Preventative policies which actively involves students were emphasized as optimal.

Predstavenie Metódy kritických rozhodnutí Introduction of the Critical Decision Method Hana Harenčárová, Marián Macejka Slovenská akadémia vied VEGA 2/0095/10 Ústní Metóda kritických rozhodnutí (Critical Decision Method – CDM) patrí do skupiny metód analýzy kognitívnych úloh (Cognitive Task Analysis – CTA) a využíva sa na získavanie znalostí od expertov. Bola vytvorená Kleinom (Klein, Calderwood & Macgregor, 1989) na základe Flanaganovej metódy kritických incidentov (Critical Incident Technique – CIT). CDM je šesťkroková procedúra realizovaná na báze pološtruktúrovaného interview, v ktorom výskumník spolu s respondentom opakovane prechádzajú vybraným incidentom vždy na inej úrovni detailu a zamerania. Počas rozhovoru tvoria opis vybranej situácie, identifikujú kľúčové informácie, rozhodnutia a vodítka a vytvárajú časovú os situácie. Táto metóda sa využíva v oblasti naturalistického rozhodovania, ktoré je charakterizované časovým tlakom, vysokým rizikom, skúsenými rozhodovateľmi, nedostatočnými alebo nejasnými informáciami, dynamickým prostredím a nejasnými alebo meniacimi sa cieľmi (Orasanu & Connolly, 1993). Aplikačný potenciál metódy je najmä v príprave tréningov a pomôcok pri rozhodovaní, keďže poskytuje zdroj informácií o vodítkach a kľúčových rozhodnutiach a zároveň príklady „dobrej praxe“, teda úspešne vyriešených nerutinných problémov, ale aj zlyhaní, z ktorých si možno brať ponaučenie. Klíčová slova: metóda kritických rozhodnutí, CDM, interview, naturalistické rozhodovanie Critical decision method (CDM) is one of the Cognitive Task Analysis (CTA) methods and it is used for expert knowledge elicitation. It was developed by Klein (Klein, Calderwood & Macgregor, 1989) on the basis of Flanagan´s Critical Incident Technique (CIT). CDM is a six-step procedure based on semi-structured interview. Researcher together with the participant is going a few times through the selected situation, each time on a different level of detail and focus. During the interview the description of the situation is created, the important information, decisions and key clues are identified and the timeline is set. This method is mostly used in the naturalistic decision making approach, which is characterized by time pressure, high stakes, experienced decision makers, insufficient or unclear information, dynamic environment and ill-defined or changing goals (Orasanu & Connolly, 1993). Application of the method is mostly in creating trainings and decision making aids, since it provides information about clues and key decisions and also examples of a “good practice”, the successfully resolved non-routine problems, but also about the failures, from which one can learn.

Problematika kontaktování skryté populace uživatelů tvrdých drog The issues of contacting hidden population of hard drug users Josef Krejčí Univerzita Karlova v Praze Ústní V příspěvku je reflektována zkušenost z výzkumu založeného na autobiografických rozhovorech s uživateli tvrdých drog (nejčastěji pervitinu). Rozhovory jsou analyzovány prostřednictvím kategorií narativní rekonstrukce významu a výsledky analýzy jsou integrovány pomocí kategorie sebeobrazu. Pozornost je zde věnována především problémům a potížím první fáze výzkumu, týkající se přístupu ke zkoumaným osobám, které lze zařadit do kategorie tzv. "skryté populace". Narozdíl od obvyklejších způsobů výběru výzkumného vzorku, jako je například uveřejnění inzerátu, kontaktování nízkoprahových zařízení nebo jiných institucí, zde bylo využito sociálních sítí výzkumníka, techniky "sněhové koule" a přímé vyhledávání v prostředí zkoumaných uživatelů. Příspěvek pojednává zejména o rizicích a úskalích, které mohou výzkumníka zastihnout při sběru dat u tohoto typu výzkumu. Klíčová slova: výběr respondentů, sběr dat, skrytá populace, tvrdé drogy, pervitin, narativní analýza, závislost In the presentation experience from a survey based on autobiographical interviews with hard drug users (most often of methamphetamine) is reflected. The interviews were analyzed within cathegories of narrative reconstruction of meaning and the results of the analysis were integrated within categories of self-image. Focus in this presentation is especially on problems and issues of the first survey phase, concerning the approach to the research subjects, who can be classified in the so called category of "hidden population". In contrast to more common methods of research participants selection, as e.g. through flyers in public places or contacting outreach centers or other institutions, social network of the researcher, the snowball sampling and direct searching in the respondent's environment were used in this study. The presentation covers mainly the risks and challenges the researcher can be reached with during gathering data in such type of a research.

Problémy sebaidentity (negatívny body image) detí od 4 do 10 rokov a jej dopad na začlenenie dieťaťa do sociokultúrneho prostredia. Problems of selfidentity (negative body image) of children from 4 to 10 years old age and its impact for integration of a child into socio-cultural world. Soňa Kikušová, Robert Osaďan Univerzita Komenského v Bratislavě Ústní Sebaidentita je mnohovýznamový pojem, ktorý prezentuje sebaobraz jedinca vo vzťahu k jednotlivým aspektom osobnosti, ovplyvňuje osobnostnú integritu a procesy realizovania sociálnej inetrakcie. Základným zámerom projektu je analyzovať jednotlivé aspekty osobnostnej identity detí v kontexte sociálnych atribútov, so zámerom najmä na analýzu štruktúry sebapoňatia (sebaobrazu) detí ako hypotetického produktu, zahŕňajúci intrapersonálne charakteristiky a vonkajšie somatické znaky identity a na zistenie vplyvu médií na utváranie jednotlivých štruktúr sebaidentity (sebapoznania, sebavedomia, sebaúcty, sebadôvery a sebahodnotenia) a dopad takto vytvorenej štruktúry sebaidentity na začleňovanie dieťaťa do sociálnych štruktúr sociokultúrneho prostredia. Na základe zistení je našim cieľom navrhnúť didaktické spôsoby ovplyvňovania sebaidentity detí tak, aby učitelia rozšírením pedagogického myslenia boli kompetentní participovať pri vytváraní identity detí vo veku od 4. do 10. rokov a boli kompetentní vytvárať rôzne podporné, stimulačné a vzdelávacie programy na adekvátne rozvíjanie sebaidentity detí od 4 rokov do 10 rokov v edukačných podmienkach materských a základných škôl a vytvárať tým podmienky pre zdravý psychický rozvoj jedinca. Klíčová slova: dieťa, gender studies, sebaobraz, sebasystém, socializácia Self-identity is a multi-semantic term, which presents self-image of the person in the relation to the particular aspects of personality. It influences the personal integrity and processes of realization in the social interaktion. The main goal of the project is to analyze particular aspects of personal identity of children in the context of social atribution and mostly focus on the analyze of structure of selfestimate (self-image)as a hypothetical product which includes nterpesonal characteristics and external somatic signs of identity and for the finding of the influences of media for the creation particular structures of self-identity (self-knowledge, selfconciousness, self-esteem, self-control, self-assesment) and the impact thus created structure of self-identity on the integration of a child in to social structures of the socio-cultural world. Our goal is to suggest didactic ways of influencing of self-identity of children on the basis of research so the teachers would be competent to participate at the creation odf identity of children from the age 4 to age 10 and they would be competent to create various support, stimulation and education programs for according development of self-identity of children from the age 4 to 10 in the educational conditions of kindergartens and elementary schools and create conditions for the healthy mental development of a person.

Přestávání s pervitinem ve vztahové perspektivě Renouncing methamphetamines: relational standpoint Pavel Nepustil Ústní Příspěvek bude stručným představením mé disertační práce, ve které využívám vztahový konstrukcionismus jako rámec pro porozumění zkušenostem osob, které přestaly užívat metamfetamin / pervitin bez institucionální podpory. Na konceptuální úrovni jsem se nejvíce inspiroval myšlenkami o „vztahovém bytí“ Kennetha Gergena a dialogickou a responzivní orientací Johna Shottera. Tyto koncepty jsem uplatňoval při analýze a interpretaci narativních rozhovorů s lidmi, kteří užívali pervitin pravidelně déle než rok a přestali bez odborné pomoci. Základní otázka zní: Jak můžeme porozumět změně, kterou člověk prochází, když přestává s pervitinem? A jak se dá o této změně mluvit, když nechceme využívat koncept závislosti jako nemoci? Můj postup bude demonstrován na úseku jednoho z rozhovorů, v závěru bude vedena diskuse o možném dalším využití vztahové perspektivy při zkoumání mezilidského jednání. Klíčová slova: přestávání s pervitinem; vztahový konstrukcionismus; vztahové bytí The paper will briefly introduce my Ph.D. dissertation where I apply relational constructionismus as a framework for understanding experience of people who stopped using methamphetamines without institutional support. On the conceptual level I was inspired by Kenneth Gergen´s ideas on "relational being" and dialogical-responsive orientation of John Shotter. I applied these concepts when analysing and interpreting narrative interviews with people who were using methamphetamines regularly more than a year and renounced without professional help. The basic question is: How can we understand the change one is undergoing when renouncing methamphetamines? And how to speak about such kind of change when we do not want to use a concept of addiction as an illness? I will demonstrate my approach using a paasage from one of the interview and at the end there will be a discussion of further developments of this approach in studying human action.

Psychotické onemocnění v kontextu životního příběhu Psychotic Disorders in the Context of Life Stories Eva Holoubková Masarykova univerzita v Brně poster Příspěvek se zabývá problematikou osob s duševním onemocněním schizofrenního okruhu. Cílem výzkumu bylo zachytit a popsat osobní prožívání a chápání psychotického onemocnění v kontextu životního příběhu. Pozornost byla věnována zejména psychologickým a sociálním činitelům, které pomáhají nebo naopak brání vyrovnávání se s nemocí. Výzkum byl realizován na vzorku sedmi lidí (čtyř mužů a tří žen) ve věku 28–45 let, v jejichž životních příbězích byly z perspektivy kategoriálně-obsahového přístupu narativní analýzy identifikovány relevantní činitele. Kategorie obsahů získaných výpovědí byly porovnávány a interpretovány na úrovni jednotlivých příběhů, všechny rozhovory pak byly porovnány z hlediska kategorií, které byly v příbězích identifikovány jako společné. Jako podstatné se ve výpovědích projevily oblasti vztahující se k vlastnímu zdůvodnění onemocnění a jeho smysluplnému začlenění do životního příběhu, podpoře blízkých osob, návratu do zaměstnání, využívání služeb psychosociální rehabilitace a svépomocných organizací, přijetí okolí, užívání medikace a zkušenostem s hospitalizací a s lékaři. Klíčová slova: Psychotické onemocnění, schizofrenie, životní příběh, narativní analýza The research is concerned with people suffering from schizophrenia and other psychotic disorders. The purpose of the study is to understand psychotic disorders in the context of the individual life story. Attention is given especially to the psychological and social factors which help or alternatively obstruct dealing with the illness. The study was realized on seven respondents (four man and three women), aged 28-45. During the research the narrative analysis was used. Relevant topics were identified with the help of the categorical-content approach. Content categories were compared and interpreted at the individual level and furthermore at the complex level regarding acknowledged common categories. Seven common categories representing important factors in dealing with mental illness were identified in the interviews: individual rationalization and meaningful integration of the illness in the personal life story, support of close social environment, general social acceptance, return to work, using medication, psycho-social rehabilitation services and self-help groups, hospitalization experiences and experiences with medical doctors.

Rodičovství na hranici (normality): debata o zákonné úpravě asistované reprodukce Parenthood at the edge (of normality): Discussion on legislation change in assisted reproduction Lenka Slepičková Masarykova univerzita v Brně GAČR 0331: Porody, asistovaná reprodukce a zacházení s embryi. Sociologická analýza současné reprodukční medicíny v ČR (řešitelka PhDr. Iva Šmídová, Ph.D.) Ústní Asistovaná reprodukce se stala z experimentální techniky součástí mainstreamu reprodukční medicíny, normálním a stále běžnějším způsobem prokreace ve 21. století. Mantinely toho, co je a co není v reprodukci normální (a tedy žádoucí ve foucaultovském smyslu) však nejsou nastaveny možnostmi medicíny, ale zákony, veřejnou poptávkou, či etickými a náboženskými pravidly. K pokusu o redefinici legislativou stanovených hranic asistované reprodukce v českém prostředí docházelo v letech 2008 – 2011 v souvislosti se Zákonem o specifických zdravotních službách, který byl součástí tzv. reformního balíčku zákonů, a který mimo jiné upravuje podmínky provádění výkonů asistované reprodukce. Jako kontroverzní se ukázalo být například téma věkových hranic pro ženy v souvislosti s prováděním asistované reprodukce, které nebyly dříve v zákonech jasně stanoveny, stejně jako téma dostupnosti asistované reprodukce pro ženy bez partnera. Cílem příspěvku bude analýza debaty, která probíhala na parlamentní půdě během projednávání zákona. Zajímají mě témata těchto diskusí a pozice, z níž do ní vstupují jednotlivé hlasy a názory, včetně těch mimoparlamentních či nepolitických. V příspěvku se zaměřím především na to, jakým způsobem se v souvislosti s asistovanou reprodukcí diskutovalo o přirozenosti a normalitě, jak byla tato témata vztahována k přírodě a jak ke společnosti a jak výsledný zákon odráží dis Klíčová slova: normalita, biomoc, governmentalita, asistovaná reprodukce, zákonná úprava Assisted reproduction has transferred from being en experimental technique to becoming a part of mainstream reproduction medicine. It has become common and ever more prevalent method of procreation in the 21st century. Barriers of what is and what is not normal in reproduction (and therefore desired, in the foucauldian sense), however, are not bound by the possibilities of medicine; they are rather bound by legislation, public demand, or ethical and religious norms. An effort to redefine the frontiers determined by the legislation in assisted reproduction occurred in the Czech milieu between the years 2008 - 2011. This effort was part of so-called reformation package, which also included the Act of specified medical services that regulates conditions for performing procedures of assisted reproduction. For example, an issue of age barriers for women, in the context of the procedures of assisted reproduction, turned out to be a controversial topic. Age barriers alongside with the issue of availability of assisted reproduction to women without a partner have not been previously clearly defined in the legislation. The main purpose of this presentation is an analysis of the debate that occurred

in the parliament during the proceedings of the Act. I am interested in the topics of the discussions and in the position that was taken in by individual voices.

Rodičovstvo prizmou kvalitatívneho výskumu: ako čo najlepšie využiť potenciál fókusových skupín Qualitative approach to parenthood research: how best to use the potential of focus groups Magda Petrjánošová, Miroslav Popper Slovenská akadémia vied APVV-0604-10 Trvalo udržateľná reprodukcia na Slovensku: psycho- sociálne skúmanie Ústní Fókusové skupiny (FG) sa stali v kvalitatívnom výskume etablovanom metódou. Medzi ich mnohé výhody patrí, že ponúkajú bohaté dáta, stimulujú participujúce osoby hovoriť/spomenúť si/argumentovať viac (por. Flick, 2002) a nezanedbateľné je aj to, že sú lacnejšie ako individuálne interview. Kvôli dobrým skúsenostiam z minula sme FG využili aj v aktuálnom projekte Trvalo udržateľná reprodukcia na Slovensku: psycho- sociálne skúmanie. Zorganizovali sme 18 pološtruktúrovaných FG so ženami a mužmi (N=102) vo veku 29-35 rokov z rôznych častí Slovenska so zameraním na konštruovanie partnerských a rodičovských rolí, plánovanie rodiny a normatívne postoje k rodičovstvu. Opäť sme sa museli vyrovnať s viacerými dilemami, ktoré výskumníčky musia riešiť. Sú to zásadné otázky, ako napr. aký status má poznanie získané analýzou FG? Vieme sa uspokojiť s aktuálne a kontextuálne spolu-konštruovaným názorom na danú tému? Ale zapodievali sme sa aj menšími rozhodnutiami, ako napr. má zmysel klásť otázky typu „prečo ste sa rozhodli takto“? Moderátorky majú ideálne len moderovať tok prirodzenej diskusie, ale čo keď sa diskusia nerozbieha a účastníčky len stručne odpovedajú na úvodné otázky? Aký má vplyv väčšia aktivita moderátoriek? Aký má vplyv, keď ponúkneme na zamyslenie výsledky reprezentatívnych výskumov? Alebo témy otvorené v iných FG? Je požiadavka na homogénnosť FG z hľadiska rodu vždy prínosná? V našom príspevku ponúkame čiastkové odpovede na uvedené otázky, spolu s ilustráciami konkrétne zozbieraných výpovedí z výskumu. Klíčová slova: fókusové skupiny, rodičovstvo, normatívne postoje k rodičovstvu Focus groups (FGs) became an established qualitative method. Among their advantages are rich data, stimulation of participants to speak/remember/reason more (see Flick, 2002) and also less costs than for individual interviews. Because of earlier good experience we used FGs also in the actual research project Sustainable reproduction in Slovakia: psycho-social inquiry. We organized 18 FGs with women and men (N=102) aged 29-35 from different regions of Slovakia focused on constructing of partner and parent roles, family planning and normative attitudes toward parenting. Once again, we had to deal with several dilemmas, researchers using FGs have to solve. Among them were fundamental questions, e.g. what status has the knowledge gained when analyzing FGs? Are we satisfied with actually and contextually coconstrued opinions on the matter? But there were also smaller decisions, e.g. does it make sense to ask questions like „why did you decide this way“? Further, ideally, moderators

should only moderate the naturally occurring discussion but what if it does not flow and the participants only answer the opening questions briefly? What effects do have more active moderators? What effects do have offered results from representative research? And themes discussed in other FGs? Should FGs be always homogeneous according to gender? In our presentation we offer partial answers to these questions, together with examples of specific statements from the project FGs.

Rodové aspekty konzumácie alkoholu u študentiek a študentov vysokých škôl Gender aspects of alcohol consumption among university students Natália Sedlák Vendelová, Ondrej Kalina, Ferdinand Salonna, Bačíková, M. Univerzita P.J. Šafárika v Košicích, Univerzita Palackého v Olomouci APVV–0253–11, OKPS 2011/160/68 poster Príspevok predstavuje vybrané výsledky analýzy názorov vysokoškolákov a vysokoškoláčok na užívanie alkoholu v univerzitnom prostredí zozbieraných v rámci projektov prevencie drogových závislostí u vysokoškolákov. Výskumnou metódou boli fókusové skupiny, z ktorých 8 skupín s vysokoškolákmi/-čkami bolo realizovaných v roku 2011 a ďalšie 2 skupiny (tematizujúce výlučne rozdiely v užívaní alkoholu u žien a mužov) boli doplnené v nasledujúcom roku. Hlavným výskumným cieľom bolo popísanie súvislostí rodových noriem a užívania alkoholu u študentov a študentiek.rnIdentifikovali sme dve roviny rodových aspektov užívania alkoholu: rozdiely v užívaní alkoholu u študentiek a študentov a rodovo podmienené rozdiely v správaní spojenom s užívaním alkoholu. Rodovo podmienené špecifiká v správaní vysokoškoláčok a vysokoškolákov boli tematizované napríklad pri iniciovaní pitia, pití v skupinách a z hľadiska rizikového správania. Niektoré rozdiely v majú svoje opodstatnenie vo fyzických rozdieloch žien a mužov (možnosť otehotnenia), u iných stoja v pozadí rodové normy v slovenskej spoločnosti, ktorým niektoré osoby podliehajú. Zároveň však treba podotknúť, že dochádza k stieraniu rozdielov u vysokoškolákov a vysokoškoláčok v oboch rovinách. Klíčová slova: konzumácia alkoholu, vysokoškoláci, fókusové skupiny, rod The paper presents some of the results of qualitative analysis of university students´ statements about alcohol consumption in university campus which were collected within projects focusing on university students drug addiction prevention. We used a research method of focus groups: eight of them were realized with university students in the year of 2011 and two focus groups (focusing on gender differences in alcohol use only) were conducted in the year of 2012. The main aim of the research was to comment on correlations existing between gender norms and alcohol consumption among female and male university students. We have identified two levels of gender aspects of alcohol consumption: 1. differences in alcohol consumption between female and male students and 2. gender-based differences in behavior conjoined with alcohol consumption. Gender-based specifics of behavior of female and male university students were present, for example, within the context of alcohol consumption initiation, drinking in groups, as well as in terms of high-risk behavior. Some of the differences are substantiated by physical distinctions between women and men (e.g. potential of pregnancy), others emanate from gender norms present in the Slovak society which do condition some persons. However, it is important to mention that the differences between female and male university students on both of the discussed levels appear to vanish.

Sebepoškozování jako výraz patologie, pospolitosti i umění Self-harm as an expression of pathology, community and art Martin Lečbych Univerzita Palackého v Olomouci Ústní V našem příspěvku se pokoušíme nahlédnout na problematiku sebepoškozování z více úhlů pohledu. Nejprve pojednáváme o nejčastějších formách sebepoškozování v klinické praxi. Zamýšlíme se nad dynamikou sebepoškozování z hlediska různých forem patologie. Postupujeme od nejvíce závažných forem, až po varianty širší normy. Snažíme se rozlišit dynamiku sebepoškozování v důsledku nadměrné stresové zátěže a jiný typ dynamiky v důsledku stavů disociace. Na sebepoškozování se také snažíme nahlédnout jako na kulturní fenomén, který může být spojen se specifickými subkulturami. Věnujeme se také formě sebepoškozování, která je veřejně prezentována jako druh umění. V našem příspěvku vycházíme z kazuistik a případových studií z vlastní klinicko-psychologické praxe. Klíčová slova: Sebepoškozování, automutilace, kazuistiky In our contribution we try to look at the problem of self-harm from the multiple perspectives. First, we discuss the most common forms of self-mutilation in clinical practice (self-harm connected with psychosis, personality disorders, stress disorders...). We try to think about the dynamics of self-harm in different forms of pathology. Proceeding from the most severe forms, to wider variations of normal functioning. We try to distinguish the dynamics of selfharm due to excessive stress load and different types of dynamics due to conditions of dissociation. We look on self-harm also as a cultural phenomenon that can be associated with specific subcultures. We also discussed the form of self-harm, which is publicly presented as a kind of art. In our paper we use the case studies from our own clinical psychology practice.

Skupiny terapeutického tance v psychiatrické léčebně – subjektivní pohled účastníků. Groups of therapeutic dance in psychiatric clinic – subjective view of participants. Marek Kolařík, Barbora Sedláková Univerzita Palackého v Olomouci Projekt IGA: Tanec a pohyb jako součást psychoterapeutického procesu v prostředí psychiatrické léčebny (SPP 432100761) poster „Tanečky“, „terapie tancem“, „hopsání“ či „tance“, to jsou některé z výrazů, které používají pro označení skupin terapeutického tance v Psychiatrické léčebně ve Šternberku samotní klienti. Že to zní poněkud kontroverzně, nenormálně či možná trochu bláznivě? Terapeutický tanec jako forma podpůrné terapie zde funguje od r. 2011. Zpočátku se do této aktivity zapojovali klienti ze dvou oddělení, postupně se však do dnešních dní zájem o tuto aktivitu rozšířil na celkem třináct oddělení. Na hodiny terapeutického tance klienti obvykle docházejí do tanečního sálu nebo se „tančí“ přímo na odděleních (např. gerontopsychiatrickém). Ačkoliv se nejedná o psychoterapeutické působení v pravém slova smyslu, je zde předpoklad určitého potenciálu ve směru pozitivního přínosu v rámci komplexní léčby. Jak takové hodiny vypadají a co si z nich klienti vlastně odnášejí? Cílem posteru je zprostředkovat subjektivní pohled klientů s úzkostně-depresivní symptomatikou na hodiny terapeutického tance. Budou prezentovány výsledky kvalitativní analýzy dat získaných formou rozhovorů, deníků a doplňujících dotazníků v rámci pilotní výzkumné studie za podpory Interní grantové agentury Univerzity Palackého. Klíčová slova: terapeutický tanec, úzkostně-depresivní symptomatika, komplexní léčba “Dances”, “dance therapy”, “hopping” or “dance”: these are some terms which clients themselves use to indicate groups of therapeutic dance in Psychiatric clinic in Šternberk. One might say this sounds somewhat controversial, abnormal or, maybe, a little crazy? Therapeutic dance as a complementary therapy has been utilized here since the year 2011. Initially this activity involved clients from two departments, but due to continuing interest, has expanded to involve thirteen departments in the present day. Clients usually come to the ballroom or the groups take place directly in the departments (e.g. gerontopsychiatric department). Although these groups are not psychotherapy-focused in the true sense, they are presumed to carry positive potential in comprehensive treatment.\r\nHow do such groups look and what do clients actually take away? The aim of this poster is to provide the subjective views of clients with anxiety-depressive symptomatology on the groups of therapeutic dance. Presented will be the results of the qualitative analysis of data, obtained through interviews, diaries and supplementary questionnaires in the pilot research study supported by the Internal Grant Agency of Palacký University.

Sociální exkluze lidí bez domova. Bezdomovectví z kvalitativní výzkumné perspektivy. The Social Exclusion of Homeless People. Homelessness from Qualitative research perspective. Petr Charvát Ústní Příspěvek představuje kvalitativní antropologický výzkum provedený v prostředí pražských bezdomovců. Z výzkumných technik zde byly použity především polostrukturované narativní rozhovory, zúčastněné a nezúčastněné pozorování. Kromě odkazů na metodologické aspekty a jejich specifika spojená s podobným typem terénu, jsou zde zmíněny i některé z výsledků hledaných významových kategorií, které jsou kontextualizovány a reinterpretovány. Vedle zaměření na význam typologie bezdomovectví, nebo jeho osobní - individuální rovinu, jde především o strategie přežití, potřeby lidí na ulici, druhy činností kterými se zabývají, či jejich ekonomické chování. Bezdomovectví je díky snadné - vizuální rozpoznatelnosti atributů, které ho zvnějšku definují často tématem obecného, veřejného diskurzu. Tato viditelnost může být jednak zdrojem stigmatizace a exkluze, na druhé straně pak může nabídnout prostor pro tvorbu vlastní identity, založené na vymezení vůči odmítající majoritě. Klíčová slova: bezdomovci,život na ulici, exkluze, etnografie, antropologie, bezdomovectví, strategie přežití, chudoba, terénní výzkum, emická perspektiva, ekonomie chudoby, kultura ulice This presentation introduces a qualitative anthropological research which took place amongst Pragues homeless people. The research methods employed were, semi- structured narrative interviews, participate and non-participate observation. Apart from a reference to a methodological aspects related specifically to similar types of examined fields, there is an accent to some of the outcoming results - significant categories interpreted and used in context. Besides a reference to a typology of homelessness it focuses primarily on the personal – individual strategies of survival, the needs of people on the street, their activities and economic behavior. A Homelessness is due to its publicly exposing character and visibility of its atributes, easy to define. It is often a topic for general, public debates. This makes the homeless an "easy target" for exclusion a stigmatization on one hand. On the other, it can serve as base in forming a new identity, which is built in opposition of majority.

Současný rodičovský diskurz a jeho dopad na právní rodičovství Actual parental discourse and its impact on legal parenthood Jana Kubínová, Hana Konečná, Markéta Sudová Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích GAČR P407/10/0822 Ústní Vymezení právního vztahu mezi rodiči a dětmi hrálo ve všech kulturách významnou roli, protože strukturovalo a formalizovalo postavení, práva a povinnosti jednotlivých členů rodiny i vymezení rodiny vůči společnosti. Právní rodičovství a jeho změny vždy reflektují změny ve společnosti, lépe řečeno reflektují diskurz, jakým jsou změny prezentovány. rnRodina prošla ve vyspělých státech v posledních stech letech zásadními změnami: vznikly dokumenty formulující základní lidská práva, včetně práva založit nebo nezaložit rodinu; zrovnoprávňovalo se postavení žen; ženy se zapojily do práce, za kterou se dostává mzda; začaly se akceptovat i jiné formy soužití než manželství; liberalizovaly a zpřístupnily se potraty; vyvinula a zpřístupnila se spolehlivá ženská hormonální antikoncepce; homosexualita se přestala považovat za deviaci, ale za jednu z preferenčních možností; nastal obrovský rozvoj reprodukčních technologií; pozornost se obrátila k právům dětí, atd… V příspěvku budou hledána východiska pro tvorbu právních „norem“. Bude popisovat a analyzovat odraz těchto změn v současném rodičovském diskurzu a jejich dopad do rodinného práva. Klíčová slova: právní rodičovství, práva dětí, Úmluva o právech dětí, rodičovská zodpovědnost, právní subjektivita The legal relationship between parent and child is of fundamental importace to all societies becuase of its impact on rights and duties of all family members and on the position of family in society. Legal parenthood and its changes always reflects changes in society or in better words the way those changes are presented.rnThe family has undergone a major transformation in past centuries: there were legal documents protecting human rights enacted, including the right to found or not to found family; women were granted equal rights, they were engaged in working process, they were paid for their work. New forms of cohabitation were accepted, abortion and contraceptives were made legal and available; homosexuality is not considered to be a deviation anymore but one of preferential choices. Huge development of reproduction technologies took place, attention was turned to children rights… This paper will describe and analyze and infuence of all these changes on parent-child legal relation and family law and shall also searchs for starting points for forming legal norms.

Současný rodičovský diskurz aneb Čí je to dítě, proboha? Whose child is it, for God’s sake? Hana Konečná, Tonko Mardešić Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Podpořeno grantem GAČR P407/10/0822 Ústní Rodičovství je založeno na dvou základních pilířích: na vazbách biologických a na vazbách právních. Vždy bylo nemálo dětí z rodin, které se o ně starat nemohly, neuměly, nebo nechtěly. Dítě pak putovalo – a stále putuje, není to zdaleka historií - k rodičům tzv. náhradním, kteří na sebe přebírají rodičovskou odpovědnost a rodičovská práva. Oddělení biologické a právní vazby je možné i jinak než opuštěním dítěte rodičem či rodiči; nejznáměji je tato situace reflektována v Římském právu: „Mater semper certa est (pater semper incertus est). Další oddělení vazeb přinesly moderní reprodukční technologie: dárcovství vajíčka oddělilo biologické rodičovství od genetického. Do vývoje situace také významně zasáhl rozvoj poznatků v genetice a rozvoj dostupné genetické diagnostiky. rnJednotlivé kulturní komunity a státy v konkrétních historických údobích na situaci reagovaly a reagují různě, existují různá právní i morální ošetření takto vzniklé situace. Příspěvek bude popisem legislativního ukotvení náhradní rodinné péče a asistované reprodukce v České republice a hledáním možných řešení situace „Mater et pater semper incerti sunt“. Klíčová slova: rodičovství, etika, asistovaná reprodukce, psychosociální aspekty, identita Parenthood is based on two basic pillars: on biological bonds and on legal bonds. There have always been quite a lot of children from families that could not or did not want to care for them. Then the child travelled – and has still been travelling, it is by far not only history – to so called surrogate parents who assume parent responsibility and parent rights. The separation of biological and legal bond is possible also in other way than by abandoning the child by the parent(s); the best known reflection of such situation comes from the Roman law: „Mater semper certa est (pater semper incertus est).” Further separation of bonds was brought by modern reproduction technologies: the egg donation has separated biological parenthood from genetic parenthood. Also the development of knowledge in genetics and the development of the available genetic diagnostics have affected significantly the development of the situation. Individual cultural communities and states in specific historical periods have reacted in different manners to the situation; there are different legal and moral approaches of such situation. The article will describe the legislative anchoring of surrogate family care and assisted reproduction in the Czech Republic and seek possible solutions of the situation of „Mater et pater semper incerti sunt“.

Stigma duševní nemoci, jeho příčiny, následky a strategie zvládání Stigma of mental Illness and its causes, effects and coping Olga Pechová Univerzita Palackého v Olomouci Ústní Stigma duševní nemoci je již několik desetiletí předmětem intenzivního zkoumání. Přesto zůstává vztah mezi jejího jednotlivými dimenzemi nejasný. Především se zatím nepodařilo popsat vztah mezi zkušeností s diskriminací a prožíváním stigmatu. Je zřejmé, že pocit stigmatizace má řadu negativních dopadů na kvalitu osob stigmatizovaných osob. Spor se nyní vede především o to, zda jsou pro rozvoj stigmatu důležité spíše vnější čí spíše vnitřní faktory. Vzhledem k tomu, že je zkoumání diskriminace neobyčejně složité, tak se odborná veřejnost koncentruje především na otázku internalizace stigmatu respektive self-stigmatu. V této souvislosti jsou některé copingové strategie považovány za maladaptivní, protože korelují se sníženým sebevědomím. Nabízí se nicméně otázka, zda efekt copingových strategií nesouvisí více s aktuální situací stigmatizovaných osob, což se již dříve prokázalo v případě homosexuálních osob. Klíčem k tomuto problému se může, podobně jako u lidí homosexuálních, stát analýza průběhu coming outu. Klíčová slova: stigma, diskriminace, coping, coming out Stigma of mental illness is object of intensive scientific research for a few decades; however there is still unclear relation among different dimensions of stigma. Unclear is especially relation between discrimination and experiences of stigma. There are no debts that feeling of stigma has a negative impact on life of stigmatized persons. There is open discussion about influence of inner and external factors to development of stigma. Because research of discrimination is extraordinary complicated, most of professionals are focused on topic of internalization of stigma, respective self-stigma. Some coping strategies are seeing as maladaptive, because its correlate with low self-efficacy. But there is question if is such way of thinking effective or not, because is possible, that outcome of different coping strategies is related to actual situation of stigmatized persons, how is it in case of homosexual people. Key to this problem can be analyses of different strategies of coming out.

Stigma duševní nemoci – je v šílenství metoda? Stigma of Mental Illness - Is there a method in the madness? Łukasz Borecki Ústní Navzdory množství publikací věnovaných tomuto téma je konstrukt stigmatu duševní choroby nadále nejasný. Přístup ke stigmatu se velmi liší v psychologii, sociologii a psychiatrii. Není jisté, kdy při diskusích o stigmatu duševní choroby výzkumníci z různých oborů mluví o stejné věci. Například někteří výzkumníci označují stigma za vyjádření stereotypů a předsudků, zatímco jiní se domnívají, že jde o formu diskriminačního chování, další zcela popírají jeho existenci. Od doby Goffmana je stigma rovněž popisováno jako a) fenomén patřící do vnitřního světa stigmatizovaného jedince b) fenomén patřící do vnitřního světa stigmatizujícího jedince či c) jako druh veřejného postoje. Tato pozorování jen dále zvýšila chaos v této oblasti výzkumu. Cílem tohoto textu je prezentovat aktuální stav současného poznání na poli stigmatu, které může být definováno jako skupina duševních fenoménů u stigmatizované osoby, self-stigma. Současné modely a kvantitativní a kvalitativní výzkumy, mezi jinými, Dinos (2004),Corrigan (2010), Kanter(2008), Świtaj (2008), budou prezentovány se závěrem, že žádné ze současných pojetí stigmatu nemůže být považováno za komplexní. Diskutována bude také možnost vyvinutí nových metod ke zkoumání stigmatu u různých duševních poruch. Klíčová slova: self stigma, public stigma, mental illness, psychiatric patients Despite the tons of works dedicated to it, the construct of mental illness stigma remains blurry. The approach to stigma is of course different in psychology, sociology and psychiatry. It is not certain whether while discussing mental illness stigma researchers of various domains are discussing the same thing. For example, some of the researchers identify stigma as an expression of stereotypes and prejudices, while others think of it as if it was a type of discriminative behavior and some even deny its existence. Since Goffman (2005), stigma is also being described as a phenomenon that belongs to an inner world of a stigmatized individual, an inner world of a stigmatizing individual or is a kind of a public attitude. This observation adds to the chaos in this field of studies. The goal of this paper is to present the actual state of knowledge in the field of stigma that can be defined as a set of mental phenomena of the stigmatized (self-stigma). Current models and both quantitative and qualitative research of, inter alia, Dinos (2004), Corrigan (2010), Kanter (2008), Świtaj (2008) is presented to bring the conclusion that none of them developed a point of view on stigma that can be assumed comprehensive. The need of developing new methods of stigma measurement for various mental disorders is discussed. Keywords: self stigma, public stigma, mental illness, psychiatric patients

Stigma základního vzdělání? Stigma of basic education? Lenka Hloušková Masarykova univerzita v Brně Ústní Dosažené vzdělání dnes zásadním způsobem ovlivňuje uplatnění jednotlivce na trhu práce, bývá měřítkem sociálního postavení a od dosaženého vzdělání se odvozuje i sociální kapitál jedince. Z tohoto úhlu pohledu je tedy normální usilovat o dosažení co nejvyššího vzdělání. Jak se ale v této době žije lidem, kteří předčasně odešli ze školy a skončili se základním vzděláním? Cílem tohoto příspěvku je přiblížit, jak dospělí se základním vzděláním uvažují o své kariéře, jak se uplatňují na trhu práce a jak se v průběhu své kariéry vyrovnávají s tím, že „normální“ je mít vyšší vzdělání. Příspěvek vychází z dat kvalitativní části výzkumného šetření podpořeného Centrem Euroguidance ČR v letech 2010-2012 na téma: Potřeby dospělých ve vztahu k řízení své kariéry a možnosti jejich uspokojování prostřednictvím služeb kariérového poradenství. Konkrétně jsou v tomto příspěvku využita data sebraná prostřednictvím narativních a polostrukturovaných rozhovorů od šesti respondentů ve věku 22-41 let, kteří předčasně ukončili své vzdělávání a mohou se prokazovat pouze dokladem o ukončeném základním vzdělání. Klíčová slova: základní vzdělání, kariéra, dospělý, zaměstnání Achieved education decides the asserting oneself on the labour market, it is the yardstick of social status and from achieved education we also deduce the social capital of an individual today. It is thereby normal to endeavour the achievement of the highest education. How do people who prematurely left their education and ended up with basic (compulsory) education live today? The aim of this paper is to approximate, how adults with basic education consider their careers, how successful the job-seeking they are, and how they come to terms with the fact that it is “normal” to achieve higher education in the run of their careers. The paper stems from data from quality research phase of research supported by the Euroguidance Centre in the Czech Republic in years 2010-2012 on the topic: The needs of adults in relation to the building of their careers and how to satisfy these through career counselling and guidance services. We use the data collected through narrative and semi-structured interviews from six respondents from 22-41 years of age in this paper concretely. They prematurely left their education and can prove to have achieved only the certificate of basic (compulsory) education.

Subjektívne vnímané pozitívne aspekty prepojenia práce a rodiny Subjectively perceived positive aspects of work-family interface Ivana Václaviková Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave Fond na podporu výskumu UCM (FPPV - 16-2012) Ústní Výskum v oblasti práce a rodiny sa vo veľkej miere sústredí najmä na problematiku rolového konfliktu; existujú však i možnosti pozitívnych dopadov, ktoré môžu prispievať k vyššej kvalite a efektivite fungovania jednotlivca v rozličných rolách. Do výskumu bolo zahrnutých 45 párov v manželskom alebo partnerskom vzťahu, kde sú muž i žena zamestnaní a vychovávajú spolu minimálne jedno dieťa vo veku tri až dvanásť rokov. Prostredníctvom štrukturovaného interview boli skúmané subjektívne vnímané pozitívne aspekty prepojenia pracovných a rodinných rolí. Analýza získaných odpovedí poskytla zistenia vo výraznej miere korešpondujúce s piatimi typmi zdrojov obohacovania práce a rodiny, ako ich vymedzujú J.H. Greenhaus a G.N. Powell (2006), konkrétne 1. zručnosti a vhľad, 2. psychické a fyzické zdroje, 3. sociálny kapitál, 4. flexibilita a 5. materiálne zdroje. Klíčová slova: pracovná rola, rodinná rola, pozitívne aspekty The field of work-family interface research is concentrated mainly on the issue of role conflict; but there are also possibilities of efficiencies that can contribute to improve quality and efficiency of the functioning of individuals in different roles. The current research included 45 couples, which were married or in a relationship where both, the male and female are employed and nurturing at least one child in age between three and twelve years. Subjectively perceived positive aspects of linking work and family roles were examined through structured interviews. Analysis of responses provided findings corresponding to a large extent to the five types of work/family enrichment resources, as defined by J.H. Greenhaus and G.N. Powell (2006), namely 1. skills and insight, 2. mental and physical resources, 3. social capital, 4. flexibility and 5. material resources.

„Taková normální profese“: strategie normalizace a legitimizace povolání v biografických vyprávěních pracovníků v přímé péči “A Profession Like Any Other”: Strategies of Job Normalization and Legitimization in Direct Care Workers’ Biographical Narratives Olga Šmídová, Blanka Tollarová Univerzita Karlova v Praze Prvouk FHS UK P19/2012/3 Ústní Příspěvek se věnuje studiu profesní dráhy a pojetí profese pracovnic a pracovníků v přímé (sociální a zdravotní) péči a narativní konstrukci kolektivní historie péče „zevnitř“, z hlediska protagonistek/protagonistů. Kariéra je zkoumána prizmatem goffmanovského konceptu „morální kariéry“, jenž usnadňuje studium institucionalizace biografie osob v organizačních rolích pod vlivem norem, pravidel, organizačních diskursů, ale současně umožňuje sledovat reflexivní sebe-utváření aktérů a individuální a lokální strategie aktivní adaptace na instituční požadavky a výzvy. Důležitou perspektivu tázání se po praktikách konstrukce profesní identity na pozadí profesní dráhy představují strategie normalizace či postupy legitimizace alternativ a (dosud) atypických rysů profesních identit (například mužů-sester, netradičních nově vzniklých a dosud neusazených profesí) a nestandardních profesních drah. Diskursivní strategie a postupy normalizace budou prominentním tématem příspěvku. Autorky dále představí metodologické zázemí svého výzkumu profesních drah a pojetí profese pracovníků v přímé péči, nastíní možnosti řešení dilematu, jak z osobních jedinečných historií generovat kolektivní historii a instituční model(y) dané profesní role (zdravotní sestry, sociální pracovnice/pracovníka…). Klíčová slova: diskursivní strategie normalizace, diskursivní konstrukce profesní identity, profesní dráhy, biografie The presentation deals with a study of professional careers and professional beliefs of workers in direct (social and health) care and narrative construction of collective history of care from protagonists’ “insider” perspectives. Careers are studied through the lens of Goffman’s concept of “moral career”. This concept facilitates inquiry into the institutionalization of biographies of persons in organizational roles shaped by norms, rules and organizational discourses, yet at the same time, it helps us observe agents’ reflexive self-formation as well as individual and local strategies of active adaptation to institutional requirements and challenges. When looking at agents’ biographical work, the study focuses on their manoeuvring between institutional restrictions and broader opportunities for construction of a normal moral professional identity and career. It builds on Foucault’s theses about the effects of professional discourse on identity, complementing them with Giddens’s idea that the existence of multiple competing discourses as sources of identity formation allows agents to develop their reflexivity by choosing between and combining various alternatives. When inquiring into agents’ practices of constructing their professional identities against the

background of their professional careers, important attention is paid to their normalization strategies or practices.

Taneční scéna Monterrey - sběr dat v severním Mexiku Dance scene in Monterrey - data collection in North Mexico Iva Žížalová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. v Brně SRE de Gobierno de México Ústní Cílem kvalitativního výzkumu bylo popsat identitu členů taneční scény v severomexické metropoli Monterrey. Příspěvek reflektuje zkušenosti se sběrem dat v této oblasti. Data byla získávána prostřednictvím terénního výzkumu a polostrukturovaných rozhovorů, podrobena narativní analýze a následně interpretována pomocí tří teoretických rámců: narativněpsychologického, integrativního a adiktologického. Z výsledků vyplývá, že taneční scéna v Monterrey nese určité společné rysy se scénami z jiných oblastí světa. Jedná se především o vzorce užívání drog a tendence sdružovat se do komunit. Hlavní přínos výzkumu představují poznatky o specificích, která této subkultuře přináší její geografický a politický kontext. Změny spojené s počátkem a eskalací drogové války měly obrovský dopad na kulturu spojenou s elektronickou hudbou. Klíčová slova: akční výzkum, Mexiko, taneční scéna, drogy The aim of the qualitative study is to describe the identity of dance scene members in North Mexican city Monterrey. The paper describes experiences with data collection in this area. The data were collected by field study and by semi-structured interviews, were analyzed by narrative analysis and interpreted by tree theoretical frames: narrative psychological, integrative and addictological one. Results show some common features of this dance scene with dance scenes from other parts of the world, for instance patterns of drug consumption and tendencies of unity in communities. The main contribution of the research is represented by notions about the specifics given by geographical and political context. Changes joined with beginning and escalation of drug war have had huge impact on the culture of electronic music.

Technika omezené zevní stimulace (REST): kvalitativní data Restricted Environmental Stimulation Technique (REST): qualitative data Marek Malůš, Martin Kupka Univerzita Palackého v Olomouci FF_2012_027 (Terapeutické možnosti metody Restricted environmental stimulation technique) Ústní Výzkumný tým z katedry psychologie filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Beskydským rehabilitačním centrem v Čeladné již dva roky zkoumá fenomén tzv. terapie tmou. U laické veřejnosti roste obliba metody s nedlouhou historií ve společnosti západního světa. Mluvíme o moderní adaptaci prastarých technik různých národů, které praktikovali šamani, mniši či jinak připravení jedinci. V historii psychologie můžeme nalézt snahy o výzkumné uchopení této metody mimo kontext těchto tradic. Zprvu se jednalo o výzkumy senzorické deprivace, později o vznik metody se zkratkou REST. Nejobecnější označení je Restricted environmental stimulation, většinou se na konec připojuje slovo technique (někdy therapy). Náš tým přeložil název jako Technika omezené zevní stimulace. Cílem příspěvku je seznámit posluchače více do hloubky s převážně kvalitativními daty tohoto výzkumu, aby mohl být co nejkomplexněji přiblížen potenciál využití této metody v životě jedince, který je velmi pestrý a nesnadno kvantitativně uchopitelný. Zaměříme se na oblast sebezkušenostní, růstovou a terapeutickou. Prezentovaný příspěvek bude zahrnovat pohledy absolventa pobytu, výzkumníka i "opatrovníka-průvodce". Klíčová slova: REST, technika omezené zevní stimulace, terapie tmou, dunkelterapie, kvalitativní data, sebezkušenost The research team from the Department of Psychology, Philosophical Faculty of Palacky University in Olomouc in cooperation with Beskydské rehabilitační centrum v Čeladné has been researching the phenomenon of dark therapy for two years. It is increasingly popular method among the general public, with short history in the Western world. It is a modern adaptation of the ancient techniques of various nations, which were used by shamans, monks, or otherwise prepared individuals. In the history of psychology can be found the research attempts to grasp the method without following these tradition. At first it was the sensory deprivation studies and later there was create a method with the acronym REST. The most common designation is Restricted environmental stimulation, usually at the end connects the word technique (sometimes therapy). Our team translated this as Technika omezené zevní stimulace. The aim of this paper is to acquaint audience with more in-depth qualitative data. So they can do the most comprehensive picture of the potential of using this method in the life of an individual, which is very rich and very difficult to quantitatively grasp. We will focus on self-experience, growth and therapeutic area. Contribution will be presented in terms of graduate residence, researcher and "guide".

Technika omezené zevní stimulace: základní atributy osobní zkušenosti Restricted environmental stimulation technique: basic attributes of personal experience Martin Kupka, Marek Malůš Univerzita Palackého v Olomouci Terapeutické možnosti metody Restricted environmental stimulation technique FF_2012_027 Ústní Technika omezené zevní stimulace (REST) má dvě základní formy realizace: Chamber REST a Flotation REST. Varianta Chamber REST probíhá v místnosti, která je izolovaná od průniku světla a do značné míry i hluku. V místnosti je sociální zařízení, postel, k dispozici je jídlo a nápoje dle potřeby. Člověk v takovémto prostoru setrvá většinou 1 až 3 dny. Je pod terapeutickým dohledem a v případě tísně může místnost kdykoliv opustit. Důraz je kladen na přípravu k pobytu ve tmě. Varianta Flotation REST je vázána na vodní prostředí. K dispozici je nádrž s vodou, která má tělesnou teplotu, ve vodě je rozpuštěná látka, která umožňuje, aby dotyčný byl vodou nadnášen. Nádrž s vodou se uzavře, čímž se vytvoří konstantní prostředí tmy a ticha. Cílem příspěvku bude poukázat na možný směr dalšího bádání v této oblasti, který vznikl díky vlastní zkušenosti autora. Autor strávil v prostoru tmy a ticha celkem 7 dní, což ho inspirovalo pro vytvoření nové hypotézy o možném terapeutickém působení. To je v současnosti spojováno především s rozvojem všímavosti. Cílem příspěvku je rovněž seznámit posluchače s dynamikou prožitku – možnými pozitivy a negativy. Informace se budou týkat působení varianty Chamber REST. Klíčová slova: sebezkušenost, všímavost, omezená zevní stimulace. REST has two applied forms: Chamber REST and Flotation REST. The Chamber variant proceed in a chamber that is isolated from outside light and noise. A sanitary installation, bed, food and bevarage are at disposal. Man usually stays there for 1-3 days. He is under therapeutic supervision and he can leave the chamber if needed. The Flotation REST variant is connected with water environment. At disposal is a water tank that has body temperature. In the water is melted compound that enables flotation on surface. The tank can be closed which creates constant environment of darkness and silence. This paper will point out the possible direction of further research in this area, which was created by the author's own experience. Author spent in darkness and silence of space total of 7 days, which inspired him to create new hypothesis on the possible therapeutic effects. It is now primarily associated with the development of mindfulness. The aim of this paper is also familiar with the dynamics of experience - the potential positives and negatives. Information will cover the operation variants Chamber REST.

Teoretické a metodologické aspekty výzkumu domácího násilí v lesbických vztazích Theoretical and methodological aspects of research on domestic violence in lesbian relationships Alžběta Možíšová Masarykova univerzita v Brně Ústní Výzkum domácího násilí v České republice se dosud omezoval pouze na kontext heterosexuálních vztahů. Dominantní teoretický pohled na domácí násilí vychází z feministické teorie, která pojímá domácí násilí jako problém v kontextu genderové nerovnosti ve společnosti a nerovnováhy moci v heterosexuálních vztazích. Příspěvek se zaměřuje na kritickou reflexi potenciálu i omezení feministické teorie v řešení teoretických a metodologických otázek ve výzkumu domácího násilí. Vychází ze zkušeností z probíhajícího výzkumu násilí v lesbických vztazích v České republice, který v kombinaci kvantitativního a kvalitativního designu zkoumá postoje lesbických, bisexuálních a queer žen k násilí v lesbických vztazích a zkušenosti žen, které zažily domácí násilí v lesbickém vztahu. V první části popisuje teoretický rámec tématu, v němž se zaměřuje na kritiku heteronormativity diskurzu domácího násilí a specifika definice domácího násilí v českém kontextu. Ve druhé části se věnuje metodologickým úskalím a možným řešením ve výzkumu těžko dostupné populace ve vztahu k tabuizovanému a v českém prostředí dosud nezkoumanému tématu. Klíčová slova: Lesbické vztahy, domácí násilí, feministická teorie, gender, metodologie The existing research on domestic violence in the Czech Republic has been limited only to the context of heterosexual relationships. The predominant theoretical perspective on domestic violence follows the feminist approach to domestic violence as a gendered phenomenon in the context of power imbalance and inequality between men and women in heterosexual relationships. Drawing on the preliminary results of a pioneering study of intimate partner violence in lesbian relationships in the Czech Republic which uses a mixed quantitative– qualitative methodology to explore the attitudes of lesbian, bisexual and queer women towards abuse in intimate partnerships, and understand the experience of the survivors of abusive lesbian relationships, this paper critically examines the potential and limitations of the feminist theory in respect to dealing with theoretical and methodological issues in the domestic violence research. The first part describes the theoretical framework of the topic, focusing on the critique of heteronormativity of the domestic violence discourse and the specifics of the definition of domestic violence used in the Czech context. The second part discusses methodological difficulties and possible solutions in the research of a hardly reachable social group and yet unresearched topic in the Czech Republic.

To dítě je naše, proboha! That child is ours, for God's sake! Markéta Sudová, Stanislav Suda Jihočeská univerzita v Českých Budějovidích Ústní Příspěvek se zabývá rodičovstvím, které není "normální". A to rodičovstvím náhradním. V případové studii nabízí pohled na náhradní rodinnou péči očima pěstouna, zkušenosti s vytvářením rodiny jiným nežli přirozeně biologickým postupem. Případová studie se opírá o klinická vyšetření, psychologické posudky, speciálně pedagogické testy, sociální šetření, pozorování a reflexe pěstouna. Pokusí se zodpovědět otázku, jaká je role pěstouna v systému péče o ohrožené dítě? Klíčová slova: Náhradní rodinná péče, pěstounská péče, systém péče o ohrožené dítě The topic concernes with parenthood that is not "normal". Meaning surrogate parenthood. In a case study it deals with a surrogate family care in a wiew of foster carer, experience with creating a family different way than natural biological process. The case study is based on clinical examinations, psychological assesssments, special pedagogical testing, social inquiries, observation and foster carer's reflection.rnIt attempts to answer the question - what is the role of foster carer in the systematic care for endangered child.

To je normální?? Sociální „patologie“ „normálního“ porodu“ versus normalita porodní patologie Is this normal?! Social pathology of normal childbirth versus normality of obstetrical pathology Ema Hrešanová Západočeská univerzita v Plzni GAČR Ústní V českém kontextu i celosvětově stoupá počet porodu ukončených císařským řezem. To dle mnohých souvisí se zvyšujícím se počtem lékařských intervencí do porodního procesu a lékařských technologií. Jejich užití často doprovází i dehumanizace porodní péče a nerespektování emocionálních potřeb rodící ženy. Proti takovému trendu aktivně vystupují samotné ženy i mnozí další aktéři, kteří formují tzv. hnutí za humanizaci porodnictví. Tento příspěvek se zaměřuje na českou debatu o tzv. „přirozeném“ či „normálním“ porodu, jenž je v mediálních diskurzech vymezován vůči lékařskému způsobu porodu. Představuji v něm průběžnou analýzu mediálních diskurzů vztahujících se k českému porodnictví, kterou doplňuji o poznatky z hloubkových rozhovorů se ženami, jež chtěly nebo zamýšlejí rodit „přirozeně“. Jako hlavní otázku si kladu, jakými různými způsoby je v různých výpovědích a diskurzech ustanovována „normalita“ těch kterých porodních praktik a kde, popřípadě jak je ustanovována hranice mezi tím, co je považováno za normální a co za patologické. Na teoretické rovině přitom čerpám inspiraci ze studie George Canguilhema (1978) O normálním a patologickém. Klíčová slova: přirozený porod; normální porod; normalita; patologie; biomedicína; porodnictví.orod; normalita; patologie; biomedicína. The number of Cesarean sections grows worldwide. This is seen as a consequence of an increasing number of obstetrical interventions and technologies, which is also frequently related to the dehumanization of birth care and ingoring emotional needs of a birthing woman. There are many women and other actors fighting against such a trend while they unite in the so-called natural childbirth movement, or movement for the humanization of birth care. This paper focuses on the Czech movement for the humanization of birth care and natural childbirth. It explores various ways how "normality" is constructed and established in discourses surrounding childbirth in Czech media and in women s narratives. On a theoretical level my analysis is inspired by the Canguilhem's study "On normal and pathological".

Tomáš není normální kluk: nemaskulinní chlapci ve školních třídách Tom is not a normal boy: Unmusculine boys in school peer groups Irena Smetáčková Univerzita Karlova v Praze GAČR P407-11-1556 Ústní V průběhu socializace si děti vytváří genderová schémata (Bem 1989), pomocí kterých se orientují v sociální realitě a na jejichž pozadí si vytváří vlastní genderovou identitu. Významným zdrojem při tvorbě genderových schémat jsou vrstevnické skupiny, které současně slouží jako platforma pro vyjednávání vlastní genderové identity a jejích projevů. V příspěvku budu vycházet z výzkumu genderových schémat a norem v osmnácti třídách běžných základních škol (1.-9. ročník), který probíhal pomocí pozorování, rozhovorů, sociometrického dotazníku, rozboru kresby a pop-pantheonu. Výzkum ukázal, že navzdory částečnému rozvolňování genderových stereotypů děti a dospívající disponují silně polarizovanými schématy maskulinity a femininity. Celková variabilita genderových schémat je poměrně nízká, přičemž však rozdíly uvnitř jednotlivých tříd jsou ještě výrazně menší než rozdíly mezi třídami. V příspěvku se budu konkrétně zaměřovat na chlapce, kteří se svými projevy vymykají představě "ideálního kluka" panující v dané skupině. Na základě porovnání jednotlivých tříd ukážu kontextuálnost vnímané "nenormálnosti" těchto chlapců, a to jak z hlediska dlouhodobých sociálních norem ve třídách, tak z hlediska konkrétních situací. Sociální postavení těchto chlapců budu analyzovat prostřednictvím konceptu „border work“ (Thorne 1993) a z něho odvozeného konceptu „border stone". Klíčová slova: gender, genderové schéma, genderové skupinové normy, androgynie In the course of socialization, children develop the gender schemas (Bem, 1989) which help them perceive and organize the world and build their gender identity. The important source for developing schemas are peer groups in which individuals negotiate their gender identity and the ways they express it. The paper is based on the research of gender schemas and gender social norms in 18 grammar school classes (1st – 9th grade). It was based on observation, interviews, sociometric questionnaire, analysis of drawings and pop-pantheon. Results show that despite loosening of genderIn the course of socialization, children develop the gender schemas (Bem, 1989) which help them perceive and organize the world and build their gender identity. The important source for developing schemas are peer groups in which individuals negotiate their gender identity and the ways they express it. The paper is based on the research of gender schemas and gender social norms in 18 grammar school classes (1st – 9th grade). It was based on observation, interviews, sociometric questionnaire, analysis of drawings and pop-pantheon. Results show that despite loosening of gender stereotypes, children and adolescents work with deeply polarized schemas of masculinity and femininity. The overall variability of gender schemas is relatively low. However, differences within the groups are significantly smaller than differences across the groups. In the paper, I will

particularly focus on boys who get out of the “ideal boy” concept dominating in the given group. Using the comparison of individual groups, I will demonstrate importance of a context for the evaluation of such boys as “abnormal”– both from the point of view of long-term social norms in the classes, and from the point of view of concrete situations. I will analyze the social standing of the boys using the concept of “border work” (Thorne, 1993) and the derivate concept of “border stone”.

Vizuální prezentace české reprodukční medicíny na celostátní oborové konferenci: co je normální? Visual Presentation of Czech Reproductive Medicine at Their Annual National Congress: What Is Normal? Iva Šmídová Masarykova univerzita v Brně GAČR P404/11/0621 „Childbirth, assisted reproduction, and embryo manipulation. A sociological analysis of current reproductive medicine in the CR” Ústní Příspěvek analyzuje lékařskou konferenci. Zaměřuje se na prostorové uspořádání a vizuální prvky konferenčního prostředí reprezentativní oborové události. Prezentace upozorní na biomedicínský rámec konference, mocenské vztahy v české (reprodukční) medicíně, ne/přítomnost reflexe normativity vlastních přístupů a hodnocení alternativních sad autoritativního vědění. Cílem příspěvku je analyzovat prostředí každodennosti, v němž je re/produkována česká reprodukční medicína, potvrzována její normalita a vyjednávána moc či nezpochybnitelnost určitých postupů a přístupů (k riziku a bezpečí, zdraví a nemoci, k aktérům a ke způsobům vymezování odbornosti/vědeckosti). Motivací k tomuto příspěvku byla starší, již prezentovaná analýza "viditelných a neviditelných atributů" konferenčních Sborníků abstraktů z těchto konferencí. Aktuálně ji mohu srovnat s osobní účastí na posledním ročníku akce. Sociologický pohled na jednu událost, každoroční Celostátní konferenci České gynekologické a porodnické společnosti v roce 2012 konaný v Brně, odkrývá prvky governmentality, biomoci a biopolitiky. A zároveň (by mohl) podnítit sociologickou imaginaci nad běžným disciplinárním i common-sensuálním porozuměním termínům jako je norma, hranice vědeckého poznání a politika reprodukční medicíny. Co je normální a běžné na (lékařské) konferenci a co lze vidět (sociologickýma) očima? Klíčová slova: medicína, reprodukce, biopolitika, biomoc, sociologie, autoritativní vědění, normativita The presentation analyses a medical conference. It concentrates on spatial aspects and visual components of the conference environment of a representative professional event. It points out aspects of biomedicine, power relations in Czech (reproductive) medicine, of reflexive approach to normalizing elements and evaluations of alternative sets of authoritative knowledge. The aim of the paper is to analyze the everyday environment of Czech reproductive medicine, confirmation of normality, negotiation of power and unquestionability of particular approaches and attitudes(towards risk and security, health and illness, to actors and ways of delimiting professionalism and scientific quality). Based on an earlier analysis of "non/visible attributes" in Books of Abstracts of these conferences, this presentation compares it with personal experience of attending the event. Sociological perspective that is used in analysis of the annual National Congress of the Czech Ob-Gyn Society in Brno, 2012, reveals aspects of governmentality, biopower and a biopolitics. At the same time it can stimulate

sociological imagination on standard disciplinary as well as common-sensual understanding of the norm, boundaries of scientific knowledge and politics of reproductive medicine. What is considered as normal and usual at the (medical) conference and what is revealed for sociological eyes?

Výzkum dialogického jednání a jeho úskalí Acting with the Inner Partner: The Research and its Difficulties Milena Válková Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústní Experimentální výuka dialogického jednání a jeho výzkum probíhá v Českých Budějovicích již osmým rokem. Za tu dobu se nám podařilo shromáždit přibližně 2000 písemných reflexí, zachycujících zejména jednosemestrální zkušenost s dialogickým jednáním. Kromě nich pak existují ještě videozáznamy, zaznamenávající obvykle experimentaci z počátku a konce semestru. Náš zájem však není směřován k výzkumu kvantitativnímu, ale kvalitativnímu. Zde se ukazují určitá úskalí, zejména v metodologii. U psychosomatických disciplin, ke kterým dialogické jednání patří, je zapotřebí individuální přístup, prostor a čas. Skupiny studentů jsou však často příliš početné a jejich zkušenost je pouze jednosemestrální. Do jaké míry písemné výpovědi studentů skutečně vypovídají o jejich psychosomatické kondici? Ovlivňuje způsob jejich výpovědi jejich lektor? Do jaké míry a jakým způsbem se dá sledovat osobnostní rozvoj? Jak se pokoušet objektivizovat veskrze subjektivní zkušenost, ať už studenta či lektora? Toto jsou otázky, které při výzkumu dialogického jednání vyvstávají a kterými se chceme zabývat. Klíčová slova: dialogické jednání, reflexe, výzkum, psychosomatické disciplíny Experimental teaching and learning of Acting with the Inner Partner and its research in České Budějovice, started 8 years ago. Since then about 2000 written self-reflections has been gained, describing mostly one term experience of Acting with the Inner Partner. Apart from that, there are also video-recordings, usually recorded at the beginning and end of the term. However, our priority is not the quantity, but the quality and qualitative research. Certain difficulties show up, especially when talking about methodology. Psychosomatic disciplines, including Acting with the Inner Partner, need individual approach, space and time. Unfortunately, groups of students are often too big and their experience comprehends only one term of experimenting. To what extent do the students' written self-reflections really give evidence about their psychosomatic condition? Are the self-reflections influenced by the lecturer? To what extent and how can we observe the personal growth? How can we objectify a very subjective and individual experience, both of a student and a lecturer? These questions engage ourselves at our research of Acting with the Inner Partner.

Význam pojmu práca u služobne mladších policajtov a ich subjektívne motívy pre vstup do policajnej profesie : Kvalitatívna analýza Importance of work for police officers with short experience in the service and their subjective motives for entering the police profession : A qualitative analysis Jana Karasová Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave FPPV - 15-2012 (Fond pre podporu výskumu UCM) poster Práca policajta a pôsobenie polície sú často diskutovanými témami najmä v masovokomunikačných prostriedkoch, pričom sú často znázorňované predovšetkým v podobe kvantitatívnych ukazovateľov (napr. množstvo vyriešených prípadov, množstvo zatknutých páchateľov atď.). V dôsledku toho je opomínaná vnútorná stránka života policajtov a polície. Často sa zabúda na individualitu vykonávateľa policajnej profesie, ktorý rovnako ako iní pracujúci jedinci svoju prácu a činnosti s ňou spojené prežíva a hodnotí. Jadrom príspevku sa tak stáva subjektívne hodnotenie významu práce z pohľadu služobne mladších policajtov a ich motívy pre vstup do policajnej profesie. Obsahová analýza verbálnych výpovedí 51 príslušníkov polície popisuje ich postoje k práci ako takej i k policajnej profesii zároveň, identifikuje ich subjektívne motívy pre vstup do policajného zboru, a zameriava sa na subjektívne očakávania policajtov od tejto profesie, ako aj mieru ich naplnenia. Klíčová slova: práca, príslušníci polície, motívy, vstup do polície, očakávania, policajná profesia, obsahová analýza Police work and public service of the police are frequently discussed topics especially in mass media, and are often presented mainly in terms of quantitative indicators (e.g. number of closed cases, number of arrested criminals etc.). This leads to overlooking the internal aspects of policemen personality and overall life in police departments. Police officers perceive and evaluate their work and professional tasks similarly as any other workers, but their individuality is often ignored. The core of this study therefore becomes the subjective evaluation of job meaningfulness and motives for entering the police profession of police officers with short experience in the service. The content analysis of verbal statements of 51 police officers describes their attitudes towards work as well as police profession, identifies their subjective motives for entering the police, and focuses on their subjective expectations from this profession and their fulfillment.

Vzťahová väzba, témy a sekvenčné stratégie v životných príbehoch Attachment, themes and sequential strategies in life stories Kristína Kotrčová, Taročková, T. poster Štúdia sa zaoberá analýzou písaných životných príbehov v období vynárajúcej sa dospelosti, za účelom identifikovania tém účastníctva, aktérstva, redempčných a kontaminačných sekvencií. Cieľom práce bolo zistiť súvislosti a vzťahy medzi typom vzťahovej väzby v partnerských vzťahoch s témami aktérstva, účastníctva, redempčnými a kontaminačnými sekvenciami. Ukázali sa rozdiely medzi pohlavím, ženy preferovali životné príbehy, zamerané na vzťahy a kontakt s druhými. Mužské životné príbehy sa týkali výkonu, orientácie na seba a úspechu. Potvrdila sa súvislosť medzi typmi vzťahovej väzby s uvedenými témami a sekvenciami. Adaptívne stratégie vytvárania významu životných udalostí, t.j. redempčné sekvencie, sa objavovali v menšej miere u úzkostného a strachuplného typu vzťahovej väzby. U týchto typov väzby sa objavovali vo väčšej miere negatívne adaptačné stratégie – kontaminačné sekvencie. Zvýšená úzkostnosť súvisela s vyšším aktérstvom. Účastníctvo bolo skôr v nepriamej úmernosti voči úzkostnosti. V závere sa diskutuje sa otázka vyhýbavého typu pripútania sa v kontexte „normality“, - kde je hranica medzi bezpečným a inými typmi pripútania sa. Taktiež sú načrtnuté implikácie, akou cestou by sa mohli uberať ďalšie výskumy prepojenia konceptu vzťahovej väzby s naratívnymi výpoveďami. Klíčová slova: vzťahová väzba, životné príbehy, aktérstvo, účastníctvo, redempcie, kontaminácie The study deals with analysis of written life stories in the emerging adulthood period in order to identify the themes of communion, agency, redemption and contamination sequences. The aim of the study was to identify context and relations between the attachment styles in adult relationships with themes of communion, agency, redemption and contamination sequences. Certain sex differences were found. Women prefered life stories focused on relationships and contacts with others. In opposite, men’s life stories were related to achievements, selfenforcement and success. The connection between attachment styles with listed themes and sequences was confirmed. Adaptive strategies of life stories meaning creations, e.g. redemption sequences were occurred to a lesser extent at preoccupied attachment style and fearful attachment style. Simultaneously negative adaptation strategies, e.g. contamination sequences occurred to larger extent at the same attachment styles. Higher anxiety related to increased agency. The communion was rather inversely propotional to the anxiety. We discuss the question of avoidant attachment style in the context of normality – where is the boundary between secure type and the other types of attachment.The possible progressive future investigation of interconnections between attachment styles and narrative sequences are described in the conclusion.

Zdravie ako norma, choroba ako „vychýlenie“ – ako sa na to pýtať? Health as a norm, illness as a „deviation“ – how to inquire? Peter Tavel, Iva Poláčková Šolcová Univerzita Palackého v Olomouci, Akademie věd ČR Tento příspěvek byl vytvořen v rámci projektu OP VK s názvem Sociální determinanty zdraví u sociálně a zdravotně znevýhodněných a jiných skupin populace, reg. c. CZ.1.07/2.3.00/20.0063 Ústní Zdravie človeka sa (v porovnaní s chorobou) považuje za normálny stav. Rozdielne je to, ako sa na zdravie pýtame a ako o ňom hovoríme. Naša kvalitatívni sonda je zameraná tak na kladenie otázok o zdraví (vytváranie scenára individuálneho rozhovoru), ako aj na odpovede. Na sonde sa zúčastnilo vyše 50 výskumníkov (pýtajúcich sa), ktorí samostatne vytvorili scenár na tému zdravia a realizovali rozhovor s troma participantmi. Svoje scenáre mali za úlohu zreflektovať, zhodnotiť a korigovať podľa predchádzajúcej skúsenosti. Naša následná tematická analýza bola zameraná tak na výpovede, ako aj na kladenie otázok, teda konštrukciu scenárov. Proces kladenia otázok a následné dopytovanie ovplyvňovali predchádzajúce odpovede a skúsenosť s predchádzajúcimi rozhovormi. Kategorizácia otázok ukázala niekoľko nosných tém súvisiacimi so zdravím: napr. životný štýl, spôsob stravovania, rizikové správanie, návšteva lekára, výskyt chorôb a pod. Príspevok tak ponúka inšpiráciu a širokú paletu otázok, ako sa dá o zdraví vypovedať a hlavne na neho pýtať. Klíčová slova: tematická analýza, choroba, scenár rozhovoru Human health is (in contrast to illness) considered to be a normal condition. What differs is how we inquire and talk about health. Our qualitative study is focused on asking questions about health (creation of an individual interview guide) as well as on answers. More than 50 researchers (asking questions) participated on the study, each one individually created an interview guide asking about health and carried out the interview with 3 participants. Their task was to reflect, evaluate and adjust their guides according to preceding experience. The following thematic analysis was concentrated both on answers as well as on the questions the guide design. The process of asking questions and following inquiry were influenced by the former experience with preceding interviews. The categorisation of questions showed several essential themes connected to health, e.g.: lifestyle, eating habits, risk behaviour, visits to doctor, occurrence of illness and the like. The paper thus offers inspiration and wide spectrum of questions about talking and inquiring about health.

Životné štýly mladých ľudí – hra s normativitou sociálnej dospelosti Youth Lifestyles: play with the normativity of social adulthood Ivan Lukšík Slovenská akadémia vied VEGA Životné štýly, normy a ich prekračovanie: cesty k osobnej spokojnosti a spoločenskej prospešnosti, č. 2/0015/12 ústní Mladí ľudia žijú v inštitucionalizovanom prostredí a diskurzoch sociálnej dospelosti, v rámci ktorej dospelá generácia presadzuje a chráni svoje hodnoty, záujmy, a to najmä v prostredí inštitúcie školy a rodiny. Zároveň však mladí ľudia, špecificky v západných postindustriálnych krajinách, zažívajú obdobie predĺženej dospelosti (Arnett), v rámci ktorého vykonávajú prácu na sebe, hľadajú ťažiská svojho života, preberajú a pretvárajú ponúkané kultúrne formy do svojich životných štýlov. Základná otázku, ktoré si kladieme je nasledovná: Ako sa diferencujú životné štýly mladých ľudí na pozadí normatívnych diskurzov sociálnej dospelosti? Pre výskum sme si zvolili metodológiu focusových diskusii, v ktorej sme sa zamerali na porovnanie životných štýlov mladých ľudí so životnými štýlmi ich rodičov, ako aj na ich predstavy o partnerskom a rodinnom živote. V rámci výskumu sme realizovali 8 focusových diskusií s mladými ľuďmi: študentmi na rôznych stupňoch štúdia VŠ a mladými pracujúcimi. V súčasnosti získaný materiál analyzujeme za pomoci diskurzívnej a textualitnej analýzy. Predbežné výsledky naznačujú, že životné štýly mladých ľudí sa diferencujú od normativity ukotvenej v spôsoboch života ich rodičov, tým, že sú v nich rozptýlené aktivity, pominuteľné vzťahy, virtuálna sebaprezentácia, sú bez rozhodných krokov a majú nižšiu ochote obetovať sa deťom. Klíčová slova: životný štýl, mladí ľudia, sociálna dospelosť, predĺžená dospelosť Young people live in institutionalized settings and discourses of social adulthood in which the adult generation promotes and protects their values, interests, particularly in the area of school and family institutions. At the same time, however, young people, specifically in Western post-industrial countries are experiencing an extended adulthood (Arnett), in which they work for themself , look for focal points of his life, take over and transform cultural forms into their lifestyles. The basic question that we ask is the following: How young people create and shape their lifestyles in the milieu of normative discourses of social adulthood? The research methodology we chose was focus discussion in which we compare the lifestyles of young people with the lifestyles of their parents, as well as their notions of partnership and family life. In our research we conducted 10 focus discussions with young people: students at various stages of the university study and young workers. We are currently analysing the discussions using a discursive and textual analysis. Preliminary results indicate that the lifestyles of young people are differentiated from the normativity anchored in ways of life of their parents that are characterized by dispersed activities, fleeting relationships, virtual selfpresentation, that contain no decisive steps and have a lower willingness to sacrifice children.

Seznam příspěvků: Asistenti dialogického jednání v sebereflexích studentů učitelství Ayahuasca jakožto cesta k sobě Časopisecké články: alchymie nebo pouze náročný systém? Od návrhu článku po úspěšné zvládnutí recenzního řízení: jak zvýšit šanci na úspěšné přijetí článku Čtyři přístupy ke kvalitativní analýze: diskurzívna analýza Čtyři přístupy ke kvalitativní analýze: interpretativní fenomenologická analýza Čtyři přístupy ke kvalitativní analýze: metoda zakotvené teorie Čtyři přístupy ke kvalitativní analýze: narativní analýza Devátý věk člověka: narativní analýza autobiografických vyprávění Dialogické jednání - k fenoménu hry Dialogické jednání - komparace sebereflexí v odlišných typech kurzů Expresivní přístupy při práci se skupinou osob s psychiatrickým onemocněním Formování volby odmítnout očkování vlastních dětí - cesty vedoucí k odmítání normy biomedicínského vědění Hodnota „nemít na to“ aneb jak přílišná snadnost („mít na to“) často nevede ke kreativitě, ale pouze k normálnímu (= stádnímu) životu Horor na dobrú noc Jak se konstruuje ne/normalita v prostoru pouliční prostituce Jak se z konfliktní náboženské skupiny stává normální náboženství: poznámky k procesu denominalizace Jaká je norma integrovaného výzkumu? Je hranice mezi legálními a nelegálními drogami „tlustou červenou linií“? - aneb proč je pro kritické porozumění světu (drog) důležité dávat v metodologii pozor Je kohabitácia porušením noriem? Dôležitosť perspektívy. Je normální se bát: Jak prožívání strachu ovlivňuje vnímání normality Je paranormální normální? Kdo jsou ne/přizpůsobiví? Keď si zobral silu, zober aj chuť“: výskum reprezentácií erektilnej dysfunkcie, 2000-2012 Kolektivní biografií k porozumění nevyjádřenému vědění přítomnému ve výzkumné praxi Konstrukce intencionality u dospívajících delikventů - analýza autobiografických rozhovorů Konštrukcia hranice ne-želaného sexu Kvalitatívna obsahová analýza vo výskume výberových konaní na predsedov súdov v SR:

základné koncepty a procesy Kvalitatívne interpretácie zdrojov asociálneho správania adolescentov v reedukačných domovoch Maligní narcismus sériových vrahů: polymorfní patologie daleko za hranicí normality Misijní činnost v romských osadách a odlišná pojetí normality Mravní usuzování v párovém soužití Náročné situácie v práci s negatívnym dopadom na rodinný život. Normy, patologie a terapeutická změna ve světle případové studie O hranicích minerálního světa Plnou nádrž a výměnu paradigmat, prosím! Po hranicích normality pomocí enabling technik Podoby mravního usuzování v plánování profesní budoucnosti Posednutí a diagnóza. Ab/Normalita mezi vědou a vírou? Potrebujeme alkoholovú politiku? Kvalitatívna štúdia z prostredia belgických, francúzskych, maďarských a slovenských vysokoškolákov. Predstavenie Metódy kritických rozhodnutí Predstavy o smrti v kresbách študentov niektorých zdravotnických profesií Problematika kontaktování skryté populace uživatelů tvrdých drog Problémy sebaidentity (negatívny body image) detí od 4 do 10 rokov a jej dopad na začlenenie dieťaťa do sociokultúrneho prostredia. Přestávání s pervitinem ve vztahové perspektivě Psychotické onemocnění v kontextu životního příběhu Rodičovství na hranici (normality): debata o zákonné úpravě asistované reprodukce Rodičovstvo prizmou kvalitatívneho výskumu: ako čo najlepšie využiť potenciál fókusových skupín Rodové aspekty konzumácie alkoholu u študentiek a študentov vysokých škôl Sebepoškozování jako výraz patologie, pospolitosti i umění Skupiny terapeutického tance v psychiatrické léčebně – subjektivní pohled účastníků. Sociální exkluze lidí bez domova. Bezdomovectví z kvalitativní výzkumné perspektivy. Současný rodičovský diskurz a jeho dopad na právní rodičovství Současný rodičovský diskurz aneb Čí je to dítě, proboha? Stigma duševní choroby Stigma duševní nemoci – je v šílenství metoda?

Stigma základního vzdělání? Subjektívne vnímané pozitívne aspekty prepojenia práce a rodiny Taková normální profese“: strategie normalizace a legitimizace povolání v biografických vyprávěních pracovníků v přímé péči Taneční scéna Monterrey - sběr dat v severním Mexiku Technika omezené zevní stimulace (REST): kvalitativní data Technika omezené zevní stimulace: základní atributy osobní zkušenosti Teoretické a metodologické aspekty výzkumu domácího násilí v lesbických vztazích To dítě je naše, proboha! To je normální?? Sociální „patologie“ „normálního“ porodu“ versus normalita porodní patologie Tomáš není normální kluk: nemaskulinní chlapci ve školních třídách Vizuální prezentace české reprodukční medicíny na celostátní oborové konferenci: co je normální? Výzkum dialogického jednání a jeho úskalí Význam pojmu práca u služobne mladších policajtov a ich subjektívne motívy pre vstup do policajnej profesie : Kvalitatívna analýza Vzťahová väzba, témy a sekvenčné stratégie v životných príbehoch Zdravie ako norma, choroba ako „vychýlenie“ – ako sa na to pýtať? Životné štýly mladých ľudí – hra s normativitou sociálnej dospelosti

Jmenný seznam Bačíková, M. Bartáková, M. Bianchi, G. Borecki, Ł. Brenza, J. Czereová, L. Čablová, L. Čermák, I. Černíková, M. Drbohlav, A. Franc, J. Harenčárová, H. Hasmanová Marhánková, J. Hloušková, L. Holoubková, E. Horková, L. Hrešanová, E. Hytych, R. Chalupníčková, L., Charvát, P. Chrz, V. Kajanová, A. Kalina, O. Karasová, J. Kavenská, V. Kikušová, S. Kolařík, M. Konečná, H. Kotrčová, K. Koutná Kostínková, J. Kozubík, M. Krása, J. Krejčí, J. Kubínová, J. Kupka, M. Ladner, J. Lečbych, M. Loučková, I. Lukács, A. Lukášová, H. Lukšík, I. Macejka, M. Majer, J. Malůš, M.

Mardešić, T. Marková, M. Masaryk, R. Matoušek, P. Miovský, M. Možíšová, A. Nepustil, P. Neusar, A. Nota, J. Novák, M. Očenášová, L. Onder, J. Osaďan, R. Pechová, O. Petrjánošová, M. Pikhartová, A. Poláčková Šolcová, I. Polťáková, Z. Polťáková, Z. Popper, M. Roubal, J. Řiháček, T. Salonna, F. Sedlák Vendelová, N. Sedláková, B. Slavík, R. Slepičková, L. Slouková, D. Smetáčková, I. Stock, C. Suda, S. Sudová, M. Škabraha, M. Škubalová, T. Šlesingerová, E. Šmídová, I. Šmídová, O. Števove, K. Taročková, T. Tavel, P. Tollarová, B. Václaviková, I. Válková, (roz. Matějíčková) M. Van Hal, G. Votava, J. Zábrodská, K.

Zatloukal, L. Žížalová, I.

XII. česko-slovenská konference s mezinárodní účastí Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku „Hranice normality“ 21. - 22. 1. 2013 Konvikt - Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci

Bulletin abstraktů

Editoři: Mgr. Aleš Neusar, Ph.D., Lucie Vavrysová

Tato publikace neprošla jazykovou úpravou. Za jazykovou a obsahovou stránku anotací a názvů příspěvků odpovídají autoři.