XI. OLOMOUCKÉ DNY URGENTNÍ MEDICÍNY

Sborník příspěvků mezinárodní konference „XI. Olomoucké dny urgentní medicíny“ 10. - 13. 05. 2016

XI. OLOMOUCKÉ DNY URGENTNÍ MEDICÍNY

ABSTRAKTA

10. – 13. května 2016 Olomouc


© ODUM 2016 Editoři: Hubáček Petr, Filipčíková Radka Počet stran: 38 ISBN 978-80-7471-154-1 (elektronická verze ve formátu pdf) Texty a obrázky dodali autoři.


Těhotné ženy jako účastnice dopravních kolizí Zdeňka Blažková1, Radka Filipčíková2, Ivana Oborná3, Petr Hubáček2, Martin Dobiáš4 1 2 3 4

Odbor kvality Fakultní nemocnice Olomouc, I. P. Pavlova 185/6, Olomouc, 779 00

Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje, Aksamitova 8, Olomouc, 772 00

Porodnicko-gynekologická klinika FN a LF Olomouc, I. P. Pavlova 185/6, Olomouc, 779 00

Ústav soudního lékařství a medicínského práva FN a LF Olomouc, I. P. Pavlova 6, Olomouc, 779 00 [email protected]

ABSTRAKT Automobilová doprava je a bude nedílnou součástí běžného života. Také ženy v různém stupni těhotenství se denně účastní dopravního provozu jako řidičky, spolujezdkyně, cyklistky nebo chodkyně. Dopravní kolize jsou hlavní příčinou smrti u 6 – 7% gravidních žen. Dopravní nehody se podílí na více než 50% všech poranění během těhotenství a dochází u nich v 82% k úmrtí plodu. S rostoucí závažností traumatického poranění těhotné roste i riziko úmrtí plodu. I relativně malá traumata matky bez výrazných projevů mohou mít pro plod fatální následky. Přestože zaznamenaných případů není řádově mnoho, je tato problematika velmi aktuální, jelikož v ohrožení jsou vždy dva životy. Klíčová slova: úraz; dopravní nehoda; těhotenství.

ABSTRACT Pregnant women as participants in traffic collision Public automotive transport is, and will remain, an intergral part of our lives. Also, women in various stage of pregnancy participate in daily traffic as the drivers, co-drivers, cyclists or walkers. The traffic collisions are the leading cause of death in 6-7% of pregnant women. Traffic accidents account for more than 50% of all injuries during pregnancy and occur in 82% fetal death. With increasing severity of traumatic injuries pregnant increases the risk of fetal death. Even in relatively small injures without significant maternal trauma symptoms can have fatal consequences for the fetus. Even the reported cases are not many, is this issue very actuall, because always put at risk two lives Keywords: injury; accident; pregnancy.

1. ÚVOD Prvním popsaným vysokoenergetickým úrazem těhotné ženy bylo střelné zranění v 16. století. Od této doby se setkáváme s vysokoenergetickými úrazy způsobených pádem, dopravní kolizí, domácím násilím či napadením. Dopravní nehody jsou jako příčina úrazů či úmrtí těhotných podceňovány a není jim věnována patřičná pozornost. Charakter poranění těhotných žen i jejich plodů při dopravních úrazech je významně ovlivněn stupněm těhotenství, tedy velikostí těhotné dělohy, změnou uložení většiny nitrobřišních orgánů i těch v dutině hrudní, ale i fyziologickými změnami podmíněnými těhotenstvím. S výrazným nárůstem dopravy celosvětově přibývá i úrazů těhotných jako účastnic provozu, ať už jako chodců, řidiček či

pasažérů. Větší celospolečenský zájem o tuto problematiku včetně pochopení anatomickofyziologických změn může přispět k jejich větší bezpečnosti a v případě úrazu i lepší organizaci péče o zraněnou těhotnou. Dopravní úrazy vznikají jako následek náhlé akcelerace či decelerace a vzniklá energie působí traumaticky na tkáně lidského těla. Bývají často spojeny s fatálními následky pro jejich účastníky. Na rozsah případných zranění při dopravní kolizi má vliv řada proměnných jako je rychlost vozidla v době srážky, směr nárazu, použití bezpečnostních pásů cestujícími, umístění těchto pásů ve vozidle nebo výška a hmotnost osob [Hirt2012]. Proto je žádoucí, aby výzkum v této oblasti se zaměřil na specifika ochrany cestujících těhotných žen a jejich plodů.


2. SPECIFIKA DOPRAVNÍCH ÚRAZŮ TĚHOTNÝCH ŽEN Dopravní úrazy se podílí na více než 50% ze všech úrazů a poranění během těhotenství, při kterých došlo k 82% úmrtí plodu [Kepák2004]. V průběhu těhotenství dochází v těle ženy k mnoha anatomickým a fyziologickým změnám. Hmotnost dělohy u ženy v reprodukčním věku se pohybuje od 40 do 70 g a obsah dutiny od 3 do 10 ml. V období termínu porodu dosahuje hmotnost dělohy až 1000 g a obsah její dutiny v závislosti na počtu plodů může kolísat mezi 5 až 20 l. Tvar i velikost dělohy kolísají podle věku a funkčního stavu. Průsvit i počet krevních a lymfatických cév se zvětšuje. U aorty dochází k nárůstu průsvitu, což zvyšuje prokrvení celé oblasti malé pánve. Průtok krve dělohou na začátku těhotenství tvoří 2 až 3% srdečního výdeje, tj. 50 až 60 ml/min, ve 28. týdnu těhotenství je to 185 ml/min a v době před porodem 10 až 12% srdečního výdeje, což představuje 500 až 700 ml/min. Děloha nemá vlastní autoregulační mechanismus ovlivňující průtok krve a nepatří mezi vitální orgány. Zvýšený průtok v oblasti pánve zvyšuje riziko exsanguinace v případě poranění v pánevní oblasti. Při poklesu systolického krevního tlaku matky dochází k výraznému poklesu průtoku krve dělohou a tím i poklesu oxygenace plodu [Kepák2011]. Fetální ztráty v I. trimestru, zvláště ve velmi časné fázi těhotenství, nemusí být ženou vůbec dány do souvislosti s dopravním úrazem a také nemusí být evidovány ve zdravotnické i policejní dokumentaci [Weiss2001]. I to může být příčinou nízkého počtu zjištěných úrazů u těhotných žen v I. trimestru. Ve II. a III. trimestru postupují započaté anatomickofyziologické změny. Reakce břišní stěny na bolest a iridaci jsou rovněž změněné. Fetální ztráta po dopravních kolizích v tomto období může být spojena i s lehčím typem zranění matky, kdy se nejedná o život ohrožující stav. Příčinou může být i posttraumatická stresová reakce těla matky na dopravní kolizi [Kepák2011]. Senzitivita a reakce matky na trauma je rozdílná od reakcí plodu. Po čelní kolizi dochází za 30 milisekund k nárazu spodní části pásu na pánevní kost s následnou decelerací těla. Hlava plodu směřuje k symfýze, ale k její kompresi nedochází vlivem rotace těhotné dělohy kolem pubické osy. Jedná se tedy o pohyb vpřed a rotaci součastně, což může ovlivnit celistvost některých vazů či cév. Následuje zpětný pohyb směrem k opěradlu. Pohyb hlavičky v děloze je již zpomalen, ale pohyb v pánevní oblasti plodu pokračuje. Výsledkem je zrychlená rotace dělohy a plodu proti spodině. Rozdíly v akceleraci a deceleraci jednotlivých tkáňových struktur mají za následek - abrupci placenty či rupturu dělohy [Kepák2009]. Pokud se v tuto chvíli nachází bezpečnostní pás v oblasti pupku, je vysoké riziko další náhlé komprese.

Mezi zemřelými při dopravních nehodách výrazně převažují muži - poměr mezi pohlavími je 3:1, ale statistické údaje k incidenci dopravních kolizí, jejichž účastníkem je gravidní žena, zatím ČR nezpracovává.

3. DISKUSE Následky dopravní kolize dvou osobních aut při čelním střetu jsou rozdílné pro řidiče, spolujezdce na předních sedadlech a spolujezdce na zadních sedadlech. Záleží na řadě faktorů jako je síla střetu, správné použití bezpečnostních pásů, vybavenost auta airbagem nebo zda se jedná o těhotnou ženu. V zájmu aktivní i pasivní bezpečnosti dochází k nepřetržitým inovacím s cílem minimalizovat následky dopravních nehod, ale účinnost prvků pasivní bezpečnosti je snižována jejich nesprávným použitím. Život ohrožující trauma matky představuje 8 % všech traumat, ale je spojen s rizikem 40 % až 50 % fetální ztráty [Srinarmwong2007, Mattox2005]. Z řady zahraničních studií vyplývá, že ramenní pás naložený nesprávně přes konvexitu těhotné dělohy zvyšuje v případě dopravní kolize přenos akceleračně-deceleračního tlaku a může způsobit rupturu dělohy a nebo smrt plodu. Vymrštění nepřipoutané těhotné ženy z pohybujícího se automobilu a trauma hlavy korelují se špatnými dopady havárie na matku i plod [Pearlman2000, Kepák 2011]. Studie, věnující se této problematice, ukazují nutnost a nepostradatelnost správného použití bezpečnostního pásu, jako prvku pasivní ochrany. Přesné statistiky incidence dopravních kolizí, jejichž účastníkem je gravidní žena zatím ČR nezpracovává. Zvláště v prvním trimestru účastnice dopravní nehody často své těhotenství do protokolu neuvádí. Jediná evidována data jsou pouze v souvislosti s mateřskou úmrtností [Velebil2010]. Problematika evidence je v ČR poměrně složitá. Narážíme na legislativní překážky v přístupu k osobním údajům, neexistující centrální evidencí údajů o dopravních úrazech těhotných nebo neexistenci specifického kódového označení v MKN. Pro zjištění incidence dopravních kolizí, jejichž účastníkem byla gravidní žena, je to zásadní.

4. ZÁVĚR Skutečná incidence traumat během těhotenství při dopravních kolizích není známa. Údaje o přesném počtu gravidních žen, které byly účastníky dopravní kolize, není jednoduché zjistit a ve statistických datech nejsou k dispozici. Ženy v I. trimestru těhotenství po drobnější dopravní kolizi nemusí být vůbec ošetřeny v nemocnici a ze záznamu PČR tento fakt nevyplývá nebo není vůbec hlášen. V rané fázi těhotenství se potrat vyskytuje u 10 % až 20 % případů a případy těhotenských ztrát jsou zaznamenávány až od 20. týdne těhotenství [Weiss2001].

Sborník příspěvků mezinárodní konference „XI. Olomoucké dny urgentní medicíny“ 10. - 13. 05. 2016 I když zaznamenaných případů není řádově mnoho, jedná se o téma velice aktuální a měla by mu být věnována větší pozornost. Ochrana a bezpečnost gravidních žen je specifická, kdy opakovaná instruktáž a motivace k správnému používání bezpečnostních prvků, je předpokladem minimalizace následků dopravní kolize. Vzhledem k minimální evidence dopravních nehod těhotných s absencí jejich centralizace (policie, IZS) nejsou k dispozici relevantní data jako podklad pro další výzkum. Dlouhodobé důsledky dopravních kolize se projevují nejen ve zdravotním stavu účastníků nehody, ale i jako psychologické či psychiatrické následky vyžadující spolupráci s dalším týmem specializovaných odborníků.

5. POUŽITÉ ZDROJE [Hirt2012] HIRT, M. Dopravní nehody v soudním lékařství a soudním inženýrství. Grada 2012, s. 28-38. ISBN 978-80 -247-4308-0. [Kepák2004] KEPÁK, J. Polytrauma a těhotenství: nezbytnost a možnosti prevence.. Praktická gynekologie, 2004, č. 1, s. 14-18. ISSN 1211– 6645. [Kepák2009] KEPÁK, J. Dopravní úrazy těhotných žen - stálá výzva. Moderní gynekologie a porodnictví. 2009, roč. 18, č. 2, supplementum, s. 225-233. ISSN 1211-1058. [Kepák2011] KEPÁK, J. Trauma v těhotenství. In: Veselý, R. et al. Perioperační péče o pacienta v traumatologii. Brno: NCO NZO, 2011. ISBN 987-80-7013-539-6. [Mattox2005] MATTOX, K. L. a GOETZL, L. Trauma in pregnancy. Critical Care Medicine. 2005, roč. 33, č. 10, s. 385-389, suplementum. ISSN 0090-3493.

[Pearlman2000] PEARLMAN, M. D., KLINICH, K. S., SCHNEIDER, L. W., RUPP, J., MOSS, S. a ASHTON-MILLER, J. A comprehensive program to improve safety for pregnant women and fetuses in motor vehicle crashes: A preliminary report. Presented at the Sixtyseventh Annual Meeting of The Central Association of Obstetricians and Gynecologists, Maui, Hawaii, 1999. American Journal of Obstetrics and Gynecology. 2000, roč. 182, č. 6, s. 1554-1564. ISSN 0002-9378. [Srinarmwong2007] SRINARMWONG, CH. Trauma during Pregnancy: A Review of 38 Cases. Official Publication of the Royal College of Surgeons of Thailand. Thai Journal of Surgery. 2007; 28, 138-142. ISSN 0125-6068. [Velebil2010] VELEBIL, P. Evidence a rozbor mateřské úmrtnosti. Moderní gynekologie a porodnictví. 2010, roč. 19, č.1, s. 11-13. ISSN 1211-1058. [Weiss2001] WEISS, H. B, STROTMEVER, S. a FABIO, A. Fetal Deaths Related to Maternal Injury. JAMA. 2001, roč. 286, č.15, s. 1863-1868. ISSN 0098-7484.


Přijaté i diskutované novinky v současné evropské medicíně akutních stavů Jarmila Drábková KARIM, NIP/DIOP FN Motol, Praha

1. TEZE

Jedná se o multidimenzionální a velmi významné téma pro každého pracovníka v urgentní medicíně – v rámci EBEM ( Evidence Based Emergency Medicine). Má celou řadu různorodých složek, které formují její komplexní náplň pro dnešek i pro budoucí zaměření.

-

-

2. FILOZOFICKÁ REALITA

Je definována obecně pro současnou medicínu i pro EBEM několika společnými světovými slogany: - Healing is art, medicine is science and health care is business. - Na kongresech se projevuje v názorech renomovaných světových odborníků nejen „pro-con“, ale i postmoderní relativismus : „may-be“. - Technika včetně vybavení včetně tzv. „smart“, „tele“ se v urgentní medicíně zejména v USA uplatňuje velmi intenzivně podle armádních a globálních vojenských zkušeností: viz www.medgadget v „Emergency medicine“; využití pro Evropu je nasnadě. - Zdokonalení techniky s možnostmi Google konzultačních aplikací a software umožňuje rychlé a správné rozhodování a tím i nasazování emancipovaných NLZP a zvýšení jejich kompetencí – obecně prověřeno.

3. LEGISLATIVA

Nemá dosud jednotný ráz ani v Evropě, rozdíly oproti USA jsou značné. I v základních dokumentech se liší např. Evropa vs. Izrarel; EU versus Švýcarsko (suicidální turismus), USA + Evropa vůči vybraným zemím Asie ( komerční Tx turismus); v ČR značné změny po přijetí NOZ – judikatura nejednotná, např. v pitvách ( virtuální pitvy tzv. zpřesněné medicíny – CT, MRI, laboratorní specifické markery apod.)

4. KLINICKÁ REALITA

Metodická doporučení ( guidelines) jsou návodná, nikoliv vymahatelná v rámci upřesňování podle výsledků rozsáhlých studií apod. Názory v USA a v Evropě vč. jednotlivých evropských zemích se mohou lišit a vyvíjet : - Glykemie – stresová do 10 mmol / l…, - Teplota tělesného jádra : od MTH k TTM, - Koloidy vs. krystaloidy a složka vazopresorů – kdy a které…

-

NOAC a Praxbind v rizikových situacích, Patentování MERS – koronaroviru v Nizozemí – aféra ministerstva zahraničí Egypta, EU a SZO – zákaz patentování biologických materiálů při hrozbě epidemií …. Vyžadován komplexní pohled na jednotlivce – zejména senioři a křehkost- uvádět je do ZD + modelový pohled na další vývoj …. organizované myšlení Návrat k „basics“ v tísni a naléhavosti …. základní znalosti a dovednosti podle výuky na simulátorech - zlevnit, vyžadovat, zohlednit.

5. ORGANIZAČNĚ-PRÁVNÍ SLOŽKA

Zatím velmi různé systémy vzdělávání i v Evropě : - USA vs. Francie : „load and go“ vs. „stay and play“ v traumatologii - vliv supraglotických pomůcek, kombinovaných balancovaných infuzí – Osmolyte… apod. - Nástup výuky na simulátorech – v USA zkrácení doby přípravy, nižší poplatky, nižší daně. - Rozvoj center specializované péče : TC. Neuro-, Kardio-…., tč. v přípravě respirační pro DUPV, ECMO ( vč. epidemií s ARDS…)…post-arrest centra, NIP/ DIOP …. s koncepcí akutních příjmů.

6. VYBAVENÍ

Sensory pro základní životní funkce na stehno, do přileb při rizikových nasazeních GPS a drony – převzít podle US vojenských zkušeností vhodné zejm. pro exponovaný terén a situace Hand-held konzultace Google pro telekonzultační střediska typu ZOS Nové hrozby ? www.medgadget – Emergency medicine

7. ZÁVĚR

- Neexistuje „ magic bullet“ nikde na světě, přičemž přicházejí i nové hrozby - Hlavní výzva: základní sjednocení - Simulační vybavení a výuka - Novodobé vybavení s inovací - Organizované myšlení - Pacient = jedinečný, subjekt (?) … nutné „ soft skills“ i mezinárodně a kulturně odlišné - Vzdělanost + ochrana zdravotníků v prvních liniích bude vedoucí.


Systémy přednemocniční neodkladné péče v Evropě Jana Šeblová 1

ZZS Středočeského kraje, p.o., Vančurova 1544, 272 02 Kladno; UP ON Kladno, Vančurova 1458, 272 01 Kladno; European Society for Emergency Medicine, 175-177 Borough High Street, SE11HR London, GB [email protected]

ABSTRAKT Rozvoj systémů přednemocniční neodkladné péče závisí zejména na ekonomických možnostech dané země, absence formální infrastruktury ovlivňuje i nedostupnost akutní zdravotní péče včetně transportu do zdravotnických zařízení. Někde je dosažitelný pouze transport, v dalších zemích jsou nejvyššími poskytovateli tzv. first responders. Ve vyspělých zemích (většina států severní polokoule) se většinou uvádí anglo-americký model, založený na paramedicích, a model franko-germánský, s přítomností lékaře v terénu. Mezinárodní dotazníková studie z roku 2016 měla za úkol zjistit aktuální stav přednemocniční péče v evropských zemích. Dotazník byl připraven v rámci Prehospital Section of EuSEM byl schválen výborem EuSEM. Dotazy se týkaly systému, organizace, legislativy, financování, poskytovatelů a krizové připravenosti. Dotazník byl pouze v elektronické verzi a byl otevřen od 6. 2. do 25. 4. 2016; vyplnilo jej 87 respondentů z 31 evropských zemí, ze 2/3 jej vyplnili lékaři. Některé dotazníky byly neúplné. Financování zdravotnických záchranných služeb (ZZS) je vícezdrojové, s převahou zdrojů na národní/státní úrovni, dále regionální a z povinného zdravotního pojištění. Stejně tak legislativa je převážně tvořena centrálně, zatímco na standardech péče se již kromě státu významně podílejí odborné profesní organizace. Nejčastěji uváděná profese ve výjezdových skupinách je lékař, přičemž lékaři jsou zastoupeni i ve Velké Británii, která v minulosti měla výhradně paramedický systém péče. Zhruba ve třetině je požadována oborová specializace pro práci v ZZS, v jedné pětině jiná definovaní specializace a ve třetině není specializace nutná. Jen ve dvou zemích není žádný výcvik v postupech pro mimořádné události (Bulharsko, Gruzie), ostatní mají v polovině výcvik povinný a druhá polovina dosažitelný, ale nepovinný. Obsahem je ve většině zemí teorie i praxe a problematika CBRN, v menší míře i psychosociální problematika, biologická rizika, multidisciplinární týmová spolupráce nebo specificky zaměřené moduly (útoky střelnou zbraní, bombové útoky apod.) Průzkum prokázal, že tradiční dělení systémů již neodpovídá realitě a systémy poskytování přednemocniční péče se v rámci Evropy sbližují. Klíčová slova: systém přednemocniční péče; financování; poskytovatelé; krizová připravenost.

ABSTRACT European prehospital care systems Development of prehospital care systems mostly depends on economical power of each country and absence of formal infrastructure have also impact on the lack of health care including transport to hospitals. Some systems are called „transport only“ (only some form of transport is available), systems of prehospital care in some other low income countries are based on first responders. Developed countries have either anglo.american model of prehospital care which is based on paramedics or franco-german physician based model. The aim of this year´s international survey was to map up to date status of prehospital care systems within Europe. The survey was prepared in Prehospital Section of EuSEM and approved by EuSEM Executive. System, organization, legislation, funding, providers and crisis response were among items of the survey. There was only online version opened from 6th February till 25th April 2016; 87 respondents from 31 European countries participated, 2/3 of them were physicians. Some answers were incomplete.


Emergency Medical Services (EMS) have usually multiple funding while state, regional bodies and mandatory health insurance are the most important sources. Legislation is also mostly national but professional scientific organisations participate in guidelines and standards of care. The most frequent type of providers is physician, they are part of EMS teams even in Great Britain which was recently a typical example of paramedic model of prehospital care. Approximately 1/3 physicians must have specialization in emergency medicine, 1/5 other defined specialization and 1/3 needn´t have any postgraduante specialization. Only two states have no training in major incidents and crisis response (Bulgary and Georgia) available, half of the rest have mandatory training and the other countries available, but not mandatory. Theory, practice and CBRN are most frequently included in training, less frequently psychosocial problems, biohazards, multidisciplinary teamwork or specific topics (gun attacks, improvised explosive devices etc.) The survey proved that traditional dividing of the systems is not applicable anymore and that the systems of prehospital care are being more simile at the time. Key words: prehospital care systém; funding; providers; crisis response.


Health Care in Danger: Moving to Solutions Eshaia-Chauvin Bruce International Committee of the Red Cross, Suisse In 2011 the Red Cross Red Crescent Movement launched the Health Care in Danger project; a global initiative led by the International Committee of the Red Cross (ICRC). The project has the ambitious objective to make health-care delivery safer by mobilizing experts to develop practical measures for decision-makers, military, humanitarian organizations and health professionals. The project is a response to a pressing humanitarian issue affecting thousands in armed conflicts and other emergencies: the violence against patients, health-care personnel and facilities and its negative impact on health care system. An ICRC report, published in 2014, analysed some 1'800 violent incidents against health-care gathered within a year in 23 countries. Health-care workers were found to be the main victims. On this basis the project endeavoured to look for solutions at the national level and engage with the international community.

A world-wide consultation process has been gathering recommendations from Red Cross and Red Crescent National Societies, international and non-governmental organisations, states and researchers, collaborating on the issue with the World Medical Association, the International Council of Nurses, the Doctors without Borders and the WHO has been a particularly inspiring experience. This initiative has published several important tools on the topics of: 1) responsibilities of health-care personnel working in armed conflicts and other emergencies, 2) gguides for health-care workers in armed violence, 3) ambulance and pre-hospital services in risk situations, 4) military practice, 5) national legislation, and 6) security of the medical facilities. Simultaneously, context-specific initiatives are taking place on the national level, e.g., a joint campaign between the Red Cross and the authorities around a national medical emblem in Colombia.


Humanita v ozbrojeném konfliktu? Jukl Marek Prezident Českého Červeného kříže

ABSTRAKT Cílem příspěvku je popsat princip ochrany zdravotnické služby jako jeden z hlavních principů mezinárodního humanitárního práva (MHP). Je věnován implementaci a šíření znalostí MHP a rovněž se zabývá spolupráci mezi Českým červeným křížem a Univerzitou Palackého v Olomouci v této oblasti. Klíčová slova: mezinárodní humanitární právo; Červený kříž, zdravotnická služba; ozbrojený konflikt; zdravotní péče v nebezpečí; diseminace.

ABSTRACT Humanity in the armed conflict? The aim of this contribution is to describe the principle of the protection of the medical service as one of the main principle of the international humanitarian law (IHL). It is devoted to the implementation and dissemination of the knowledge of the IHL and also to the cooperation between Czech Red Cross and Palacky University in Olomouc in this area. Key words: international humanitarian law; Red Cross; medical service; armed conflict; health care in danger; dissemination.


GENERÁLNÍ SPONZOR ODUM 2016


Infekce v souvislosti s migrační vlnou Jarmila Kohoutová Fakultní nemocnice Olomouc, I.P.Pavlova 185/6, 779 00 Olomouc [email protected]

ABSTRAKT Migrace provází lidstvo od počátku jeho existence na této planetě a přináší pozitivní i negativní dopady na jeho vývoj a rozvoj. Z pohledu poskytování zdravotní péče patří k negativním dopadům možnost přenosu a šíření infekcí z oblastí jejich endemického výskytu do zemí, kde se tato onemocnění díky jejich eradikaci, proočkovanosti populace a preventivním opatřením nevyskytují, ev. vyskytují v ojedinělých případech nebo lokálních epidemiích. V současné době přichází do Evropy vlna obyvatel zejména ze zemí Blízkého a Středního východu, tzn. se zemí s odlišnými klimatickými podmínkami, kulturními zvyklostmi a úrovní zdravotní péče zejména v oblasti prevence a lze očekávat zavlečení nových variant a genotypů patogenních mikroorganismů i vyšší výskyt nemocných osob nebo osob s nosičstvím infekčních agens, např. viru HIV, viru hepatitidy B a C, amébové dysenterie apod. Z hlediska epidemiologického i z pohledu poskytování zdravotní péče nelze tuto situaci přeceňovat, ale je třeba mít přehled o problematice rizika infekcí spojených se současnou migrační vlnou. Klíčová slova: migrace; infekční agens; infekce.


Diferenciální diagnostika poruch vědomí u pacientů ošetřených na OUP Malvína Křivánková1, Filip Daněk2 , Jana Zapletalová2 1

Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc/I.P. Pavlova 6,Olomouc, 78520 2

LF UP Olomouc/Hněvotínská 3, Olomouc 77515

[email protected], [email protected]

ABSTRAKT Autoři se zabývají diferenciální diagnostikou poruch vědomí neúrazové etiologie u pacientů přijatých na Oddělení urgentního příjmu FN Ol. Byla použita metodika retrospektivní deskriptivní studie vycházející z lékařské dokumentace. Za referenční vzorek byl zvolen počet pacientů přijatých s dg. kóma (R 40.2) na OUP v průběhu 2 let (1.1. 2014- 1.1.2016) , jednalo se o soubor 151 pacientů. Statistické zpracování bylo provedeno na Ústavu lékařské biofyziky LF UP v Olomouc. Ke zpracování bylo použito chí-kvadrát testu, resp. Fisherova přesného testu pro skupinu a Mann-Whitney U testu pro kvantitativní parametry. Pacienti byli dále hodnoceni z hlediska diagnózy, pohlaví, věku a TK v závislosti na prognóze a mortalitě. Klíčová slova: diferenciální diagnostika poruch vědomí; neúrazová etiologie; kóma; OUP FN Olomouc; statistické zpracování.

Úvod: Porucha vědomí je příznakem selhání mozkové funkce a signálem bezprostředního ohrožení vitálních funkcí. Vyvolávajícím momentem může být jakákoliv příčina, narušující metabolickou či strukturální integritu ARAS nebo dostatečného počtu korových neuronů, dostávajících projekci z ARAS Vzhledem k různorodým příčinám poruch vědomí je nutná rychlá diagnostika a kauzální terapie. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc (OUP) je pracoviště s neselektovaným příjmem akutních pacientů, ovšem s jistými specifiky, z čehož vyplývá charakteristika souboru pacientů s dg. R40.2 bezvědomí- kóma na OUP.

Cíle: Cílem práce bylo zjistit, jaká je nejčastější etiologie neúrazových poruch vědomí u pacientů přijatých na OUP. Jaká je skladba souboru pacientů přicházejících na OUP s neúrazovou kvantitativní poruchou vědomí (R40.2 bezvědomí - kóma) dle pohlaví a věku. Statisticky zpracovat mortalitu a celkovou prognózu u těchto pacientů v závislosti na krevním tlaku a vstupní dg. při příjmu. Byla použita deskriptivní retrospektivní studie, založená na studiu lékařské dokumentace pacientů NIS. Za referenční vzorek byl zvolen počet pacientů přijatých s dg. Bezvědomí - kóma (R 40.2) na OUP v průběhu 2 let (1.1. 20141.1.2016), jednalo se o 151 pacientů. Soubor byl rozdělen dle příčin bezvědomí do 6 skupin.

Metodika:

Statistické zpracování bylo provedeno na Ústavu lékařské biofyziky LF UP v Olomouc. Ke zpracování bylo použito chí-kvadrát testu, resp. Fisherova přesného testu pro skupinu a MannWhitney U testu pro kvantitativní parametry.

Výsledky: Etiologie bezvědomí byla ve 41% neurogenní, v 16% metabolická, v 15% se jednalo o exogenní původ, 12% zaujímala příčina respirační a shodně se spolupodílela kardiální etiologie. V 5% se příčinu bezvědomí při vstupním vyšetření na OUP objasnit nepodařilo. Největší podskupinu (61% z neurogenních poruch vědomí) zaujímaly cévní mozkové příhody (CMP), převážně sub typ hemoragické CMP, což koreluje s faktem, že FN v Olomouci je „Komplexním cerebrovaskulárním centrem“. Druhou největší podskupinu (72% z exogenních vlivů) tvořily intoxikace léky a alkoholem. Rozdíl v pohlaví celého souboru nebyl statisticky signifikantně významný (muži 55% a ženy 45%). Medián věku byl 66 let, nejvyšší vykazovala skupina kardiálních (73 let) a nejnižší medián skupina zevních vlivů zejména podskupina intoxikace (58 let). Medián tlaku krve u pacientů byl 140/80, výjimku tvořil sub typ hemoragická CMP, kde medián tlaku činil 183/100. Průměrná mortalita souboru pacientů se pohybovala kolem 27%, Nejvýše v rámci celého souboru dosahovala mortalita u bezvědomí kardiální etiologie 39%. Ale ve srovnání sub typu


hemoragické CMP s ostatními vystoupala mortalita až na 64%.

podskupinami N Pohlaví M/Ž

Celý soubor

Žijící

Zemřelí

151 84/ 67

111 (73,5%) 62/49

40 (26,5%) 22/18

p 0,926

(55,6%/44,4%) (55,9%/44,1%) (55,0%/45,0%)

Věk

66,0 (20-95)

63,0 (20-95)

75,0 (34-91)

0,0001

TK sys

140 (50-260)

137 (57-240)

144 (50-260)

0,866

TK dia TK sys > 140

80 (30-142)

80 (30-137)

80 (30-142)

0,787

70 (46,4%)

49 (44,1%)

21 (52,5%)

0,364

neurogenní

62 (41,1%)

41 (36,9%)

21 (52,5%)

metabolická

24 (15,9%)

17 (15,3%)

7 (17,5%)

exogenní

22 (14,6%)

20 (18,0%)

2 ( 5,0%)

respirační

18 (11,9%)

15 (13,5%)

3 ( 7,5%)

KVS

18 (11,9%)

11 ( 9,9%)

7 (17,5%)

7 ( 4,6%)

7 ( 6,3%)

Skupina

nejasná Přežití (dny)

0,070

3,0 (1-20)

Data v tabulce jsou prezentována jako počet (%), resp. medián (minimum – maximum) p ... signifikance chí-kvadrát testu pro pohlaví, resp. Fisherova přesného testu pro skupinu, MannWhitney U testu pro kvantitativní parametry Zemřelí pacienti byli signifikantně starší než pacienti žijící (Mann-Whitney U test p = 0,0001).Žijící a zemřelí pacienti se nelišili signifikantně v pohlaví, TK syst, TK dia a skupině.

Závěr: Statistická data u pacientů ošetřených na OUP FN Ol. s neúrazovou etiologiií poruch vědomí (R40.2 bezvědomí-kóma) se v oblasti příčin shodují s literaturou (Šeblová, Knor 2013). Z hlediska procentuálního zastoupení v závislosti na věku a mortalitě jsme srovnávali se studií ze Stockholmu (Forsberg 2012). Mortalita v souboru se shoduje (26,5%) stejně jako věkové rozložení a pohlaví. V jiných ukazatelích byl nalezen rozpor, zejména z důvodu specificity pracoviště OUP FN Olomouc (např. KCC). Seznam použité literatury Odborné publikace ŠEBLOVÁ, Jana, KNOR, Jiří a kolektiv, Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. 1.vyd. Praha: Grada, 2013. 416 s. ISBN 978-80-247-4434-6. Internetové zdroje Prognosis in patients presenting with non-traumatic coma. PubMed [online]. Stockholm: Elsevier Inc., 2012 [cit. 2016-04-03]. Dostupné z : http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20542655 Bezvědomí nejasné příčiny. Zdraví E15 [online]. Praha: Mladá fronta a.s., 2002 [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/bezvedominejasne priciny-145021 První pomoc v bezvědomí. První pomoc [online]. Praha: Chamanne s.r.o, 2010 [cit.2016-04-03]. Dostupné z: http://www.prvni-pomoc.com/bezvedomi


HLAVNÍ PARTNER ODUM 2016


PRAKTICKÝ MARATON Biskupice 2016 Daniel Kvapil1,2,3, Ivo Trháč2,4, Veronika Kvapilová 1,2,5 1 2

ambulance VPL Hrotovice, Třebíč

Rescue Team Vysočina, z.s.,Myslibořice 242 67560 3

ZZS JČK obl.Dačice 4

5

ZZS SČK

neurol.amb. Nemocnice Třebíč, Purkyňovo nám.2 67401 [email protected], [email protected]

ABSTRAKT Článek popisuje zrození, organizaci a program kurzu urgentní medicíny, který vznikl na míru pro praktické lékaře. Kurz je třídenní. Během prvních 2 dnů probíhají praktické nácviky a poslední den a noc probíhá série modelových situací urgentních stavů, se kterými se PL může snadno setkat a musí je umět řešit. Kurzu se během 3 let zúčastnilo 110 praktických lékařů z celé republiky všech věkových skupin. Klíčová slova: praktický lékař; urgentní medicína; kurz.

ÚVOD V následujícím textu se Vám pokusím představit kurz neodkladné péče připravovaný na míru pro praktické lékaře. Tvůrcem a hlavním organizátorem tohoto kurzu je Rescue Team Vysočina, z.s. a hlavně všichni lektoři a účastníci tohoto a všech předchozích kurzů. Kurz je třídenní a během prvních 2 dnů probíhají praktické nácviky a poslední den a noc probíhá série modelových situací urgentních stavů, se kterými se PL (praktický lékař) může snadno setkat a musí je umět řešit.

HISTORIE Pod záštitou proděkana prof.MUDr.V.Mihála jako každoročně proběhlo v r. 2008 ve Zlatých Horách setkání studentů, absolventů a akademiků LF UP Olomouc. Jako téma se podařilo prosadit UM a proběhl zde pilotní projekt SAVE OUR LIVES. Hlavní odbornou náplní byl praktický nácvik správného postupu vyšetření pacienta v podmínkách přednemocniční péče a dále praktické nácviky několika modelových situací včetně BLS a ALS postupů Pro následující semestry 2008/09 byl na LF UP Olomouc zařazen do výuky pod záštitou KAR nový předmět: Přednemocniční neodkladná péče.

Obou těchto projektů jsme se s kolegy zúčastnili a oba se podílely na vzniku Rescue Teamu. Byl to také hlavní impulz pro to, abychom další rok zorganizovali první ročník Studentského Maratonu Biskupice. Tedy kurzu urgentní medicíny pro studenty lékařských fakult. Zatím jsme uspořádali celkem 6 ročníků Studentského Maratonu a prošlo nám pod rukama více než 500 studentů (někteří opakovaně). Protože jsem se v rámci předatestační přípravy stal členem mladých praktiků a s mnoha se seznámil, pozval jsem několik z nich do Biskupic. Studentský maraton je nadchl a proto jsme na jaře 2014 uspořádali nový klon Maratonu a nazvali ho Praktický Maraton Biskupice.

PRAKTICKÝ MARATON Tento kurz jsme upravili a stále upravujeme „ na tělo“ praktickým lékařům. Tedy přednemocniční péče s omezeným vybavením PL materiálním i personálním. Během 3 ročníků Praktického maratonu jsme proškolili celkem 110 PL z celé republiky všech věkových skupin ( od absolventů po 2atestované zkušené lékaře) Představím Vám současnou verzi kurzu, který proběhl letos v dubnu. Letos poprvé se nám také


podařilo kurz certifikovat a byl tedy pořádán ve spolupráci s ČLK a účastníci získali 18 kreditů v systému celoživotního vzdělávání.

Nepřerušované komprese :

7/8/2

Poloha na zádech :

9/8/3

PŘEKVAPENÍ V úvodu kurzu v pátek dopoledne probíhá registrace účastníků a zároveň již tradiční překvapení ve formě modelové situace. Tohoto úkolu se zúčastnilo celkem 19 lékařů. 7 bylo atestovaných, 12 bez atestace (absolvent/kmen) a 4 z nich již byli na Maratonu minimálně podruhé. Letos jsme zvolili asfyktickou zástavu oběhu. Účastník byl vždy poučen, že bude plnit modelovou situaci. Na místě jsou lektoři, kteří mu nebudou pomáhat, jen budou hlásit potřebné údaje. Má se chovat přesně tak, jako za reálné situace v tomto reálném prostředí. Zadání je jednoduché – vrací se zde v dětském táboře Biskupice na chatku, kde by na něho měl čekat jeho kolega – kamarád. Po vstupu do chatky naleznou kamaráda, který visí na smyčce z lana kolem krku, má hypoxické křeče a ruce svázané za zády. Hodnotili jsme následující parametry s těmito výsledky: Přivolání pomoci z okolí : 8 nepřivolalo, průměrný čas zbylých byl 125s. (mnohdy s mírnou dopomocí lektora) Šetrné uvolnění ze smyčky: 5 šetrně, 9 dostatečně, 5 velmi nešetrně Primární vyšetření + rozhodnutí o zahájení KPR: 10 kvalitně, 7 dostatečně, 2 nevyšetřili Čas zahájení KPR: průměrný čas 78s (od 29s do 110s) 2 nezahájili vůbec Čas volání ZZS (komplikováno špatným signálem v místě) 6 se nedovolalo vůbec, 2 odběhli za signálem, průměr z 11ti zbylých 129s Avizo PČR : nikdo Zahájení : komprese 14, dechy 3 , 2 nezahájili Kvalita KPR hodnocena + +/- kvalitně / dostatečně / nedostatečně Komprese:

6/5/6

UPV:

5/5/7

Poměr 30:2 :

7/5/5

tedy

Shodli jsme se opět na tom, že byl znatelný rozdíl v přístupu a kvalitě léčby mezi „recidivisty„ a lékaři, kteří zde byli poprvé.

PRŮBĚH KURZU Po obědě byl kurz zahájen seznámením účastníků s programem, byly podány organizační informace a rozdělili jsme účastníky do skupin a týmů. Následovaly 3 odpolední bloky praktických nácviků. V prvním účastníci procvičovali standardizované vyšetření pacienta v PNP a poté nácvik třídění hromadného postižení zdraví metodou START. Druhý blok byl zaměřen na ošetření a neodkladnou péči o pacienta s traumatem. Účastníci procvičovali základní imobilizační dovednosti a pro zajímavost i využití imobilizačních pomůcek používaných ZZS. Blok byl zakončen dvěma modelovými situacemi s komentářem a následnou diskusí. Ve třetím bloku byl prováděn nácvik zajištění DC od jednoduchých manévrů po využití supraglotických pomůcek a koniopunkce / koniotomie. Po večeři jsme připravili „švédský stůl“ nabízející seznámení s technickými dovednostmi a ovládáním přístrojů v PNP. Tedy zajištění žilního vstupu, pro zajímavost i intraoseálního, napojování infuzních setů, ředění léků, ovládání monitoru, defibrilátoru, pulzního oxymetru, použití autoinjektorů… Mysleli jsme, že s ohledem na pozdní hodinu nebude o tento workshop velký zájem, ale museli jsme ho naopak prodloužit a většina lékařů u stolků vytrvala až do 21h a živá diskuse pokračovala ještě po druhé večeři ve 22h. V sobotu jsme zahájili teoretickým úvodem ke KPR a následovaly opět 3 dopolední bloky nácviků. V prvním bloku probíhal nácvik KPR od kvalitně technicky prováděných kompresí, přes BLS až k rozšířené KPR omezené vybavením a možnostmi PL v ambulanci či v terénu. V druhém bloku jsme připravili čtyři modelové situace věnované akutním stavům, které se nám


nevešly do samotného maratonu a považujeme je za důležité. Zde se také jednotlivé skupinky mohly naučit a procvičit principy týmové spolupráce.



Šestý úkol spočíval v asfyktické zástavě kojence při krmení a následné KPR v terénu.

A třetí blok byl věnován porodu a poporodní péči. Nejprve několik ukázek s výkladem a poté si každý mohl zkusit vedení porodu prakticky na porodnickém modelu.



Sedmý v ordinaci bolesti mezi lopatkami – disekce hrudní aorty, dekomp.hypertenze.



Osmý úkol se odehrával v terénu. Šlo o součinnost s hasiči při řešení mimořádné události u řeky – převrácený raft pod splavem. KPR 6ti utonulých dětí a 2 dospělých.

Po obědě odstartoval vlastní maraton modifikovaný pro PL. Tedy byly připraveny modelové situace na okruhu v obcích Myslibořice a Radkovice. Úkoly byly postaveny ve třech verzích. První verze lékaře v plně vybavené ordinaci PL, druhá v návštěvní službě a třetí náhodné setkání s akutním stavem se základním vybavením. Na rozdíl od Studentského Maratonu se lékaři nepohybovali mezi úkoly pěšky, ale vlastními vozy. Soutěžili ve čtyřčlenných týmech a jednotlivé úkoly jsme se tradičně snažili připravit co nejrealističtěji. Totéž jsme požadovali po účastnících co se týče jejich péče. Tedy reálné vyšetření včetně zajištění žilního vstupu na modelech a aplikace léků či léčebných úkonů. S ohledem na počasí se nám letos podařilo všechny úkoly umístit do budov, nebo alespoň pod střechu (autonehoda). Konkrétně letos účastníci museli řešit tyto úkoly:  První úkol v ordinaci supraventrikulární tachykardie mladého muže společně s kolabujícím vertebropatem, který má anafylaktickou reakci na kapající analgetickou směs. 

Druhý úkol pro zpestření v prostředí „vykřičeného domu“ opět dva pacienti jeden s hyperventilační tetanií a druhý s akutním koronárním syndromem (samozřejmě užil sildenafil).

 Třetí úkol bylo hromadné neštěstí v místní tělocvičně – zřícení stropu na děti a rodiče. Celkem bylo 15 zraněných k vytřízení a bylo nutno zastavit krvácení a uvolnit DC.  Čtvrtý, technický úkol, byl přípravou na pátý. V časovém limitu 5ti minut bylo nutné prostudovat bohatou dokumentaci pacienta před jeho návštěvou v domově a zároveň aplikovat předepsaný počet injekcí do figuríny (házení stříkaček s jehlou). 

Pátý úkol byl na návštěvě v „Domově bez zámku“ (zařízení pro mentálně postižené) – zástava oběhu a KPR u pacienta s tepenným krvácením.

 Devátý úkol představoval sutura rány.

jednoduchou

 Desátý úkol porod na horské chatě.  Jedenáctý byl technický úkol zaměřený na potýrání pozornosti a komunikace pomocí vysílaček.  A dvanáctý úkol byla dopravní nehoda. 3 účastníci, spolujezdec vpředu s rozdrcenou čelistí a obstrukcí DC s nutností alternativního zajištění DC pomocí vybavení návštěvní brašny. Řidič s akutní CMP – důvod nehody a spolujezdec vzadu bez zranění jen s bolestmi zad. Po večeři následovala krátká noční etapa, kterou jsme museli s ohledem na chlad a hlášený déšť modifikovat a realizovat v omezeném prostoru terasy. Účastníci dostali zadání, že jsou požádáni o pomoc na hudebním festivalu, kde se větší počet účastníků intoxikoval neznámou drogou a ZZS má velmi omezené možnosti s ohledem na teroristický útok v nedalekém městě. Po vysvětlení pravidel se ale situace náhle změní, dojde ke střelbě a výbuchu (reálně několik útočných pušek vz.58 a menší nálož) v prostoru festivalu a po zajištění místa PČR jdou týmy vyhledat přeživší zraněné. Připravili jsme pro každý tým stejně zraněného pacienta s jeho nezraněným avšak ohlušeným kamarádem. Zraněný měl tepenné krvácení na horní končetině a zástřel hrudníku s rychle se rozvíjejícím tenzním pneumothoraxem s nutností okamžité punkce. Po chvilce ošetřování se začala ozývat opět přibližující se střelba a bylo nutné pacienta přemístit do bezpečné zóny. V neděli dopoledne proběhl rozbor a diskuse k jednotlivým úkolům a všichni účastníci vyplnili evaluační dotazníky. Následoval oběd, vyhlášení výsledků a ukončení kurzu.


ZÁVĚR Evaluační dotazníky bereme velmi vážně a oceňujeme to, že již tradičně většina účastníků dotazníky pečlivě vyplňuje a píše své postřehy a podněty. Kurz byl obecně velmi dobře hodnocen a téměř polovina účastníků připsala, že se těší na další ročník. My ovšem nemáme moc času na

odpočinek, neboť již začínáme připravovat sedmý ročník Studentského Maratonu. Touto cestou bych chtěl od srdce moc a moc poděkovat všem zúčastněným jednotlivcům i organizacím, bez kterých by nebylo tuto akci možné uspořádat. Konkrétně ZZS kraje Vysočina, Nadšeným Moravským Záchranářům, ČLK, LF UP Olomouc,..


Aplikace “Záchranka“ v rukou nevidomého uživatele Ing. Filip Maleňák1, Karel Giebisch2 1 2

Medical Information Technologies, s.r.o., Vachova 43/5, 602 00 Brno

Moderní kompenzační pomůcky pro zrakově handicapované, Bělkovice-Lašťany 575, 783 16 [email protected], [email protected]

ABSTRAKT Mobilní aplikace Záchranka umožňuje jednoduchým způsobem kontaktovat linku 155. Zároveň dochází formou SMS či zabezpečeným datovým přenosem k odeslání přesné informace o poloze události na příslušné krajské zdravotnické operační středisko. Aplikace byla pro pacienty spuštěna 8. března 2016. Za dva měsíce svého provozu již v rámci České republiky pomohla s kontaktováním linky 155 ve více jak šedesáti případech. Také pro uživatele se zrakovým handicapem je aplikace vítaným pomocníkem. Byla speciálně upravena pro jednoduchou manipulaci zaručující plnou funkcionalitu a především možnost rychlého kontaktování Zdravotnické záchranné služby. Klíčová slova: Accessibility; Google TalkBack; Mobilní aplikace; VoiceOver; Záchranka.

ABSTRACT The Záchranka app and visually-impaired users. The Záchranka mobile app is an easy way to call 155 and at the same time, via SMS or secure data transmission, send the caller's precise location to the appropriate regional EMS operations centre. The app was launched on March 8th 2016 and in its first two months helped in calling 155 in more than sixty separate incidents in the Czech Republic. It also works for visually-impaired users, and has been specifically designed to be user-friendly but still guarantee full functionality. Above all, it is one of the quickest and most effective ways to contact the Emergency Services. Keywords: Accessibility; Google TalkBack; Mobile App; VoiceOver; Emergency.

1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY Hlavní předností nové mobilní aplikace “Záchranka“ je využití schopností chytrých mobilních telefonů pro stanovení přesného místa události v rámci volání linky 155. Vytáčení linky 155 a odeslání polohy je provedeno stisknutím jediného tlačítka. Volající je tak přepojen na záchrannou službu příslušného kraje. Je-li v okamžiku volání mobilní telefon schopen zjistit přesnou polohu, odesílá ji formou datového spojení či pomocí SMS přímo do informačního systému krajské záchranné služby.

2. PRVNÍ ZKUŠENOSTI 2.1.

Počet uživatelů k 1.5. 2016

Mobilní aplikace byla pro veřejnost spuštěna 8. března 2016. Za první dva měsíce provozu již byla v rámci České republiky instalována na více jak 100 000 zařízeních s operačním systémem iOS (26 000 stažení), či Android (75 000 stažení). V současné době je aplikace napojena na 12 krajských zdravotnických operačních středisek (KZOS). Při aktivaci funkce “Alarm“ tak přichází zároveň s tísňovým hovorem informace o přesné GPS lokalizaci pacienta. V průběhu měsíce května 2016 dojde k napojení zbývajících dvou KZOS (ZZS SČK, ZZS JČK).


2.2.

Počet falešných volání

Na základě dosavadních zkušeností napříč kraji lze za první dva měsíce provozu konstatovat zisk vysokého renomé u laické i odborné veřejnosti. Krajské ZZS nyní prostřednictvím mobilní aplikace dohromady přijímají v průměru 7 volání na linku 155 denně. Tento počet dále narůstá s počtem registrovaných uživatelů. Obavy z velkého množství falešných výzev se nenaplnily. Veřejnost k novému systému přistupuje velmi zodpovědně. Zvýšený počet falešných volání na linku 155 evidujeme především v prvních dnech po spuštění aplikace. I tak se však jednalo na krajské úrovni o jednotky případů.

2.3.

Způsoby využití systému

Primárním úkolem mobilní aplikace je využití lokalizačních služeb mobilního telefonu (především systému GPS) a následné předání polohových dat na příslušné KZOS. V tomto smyslu již aplikace pomohla při pádu cyklisty v Libereckém kraji dne 20.4. Pacient se nacházel na nezpevněné komunikaci poblíž Máchova jezera. Po pádu byl dle svých slov zmatený a neschopný zcela přesně stanovit svoji polohu. Volání na linku 155 bylo provedeno cestou aplikace. Dispečer KZOS tak s příchozím hovorem obdržel i přesná polohová data. Systém v tomto případě velmi usnadnil dohledání pacienta a výrazně zkrátil dojezdový čas posádky RZP. Ve většině případů se však prozatím setkáváme s kontaktováním linky 155 cestou mobilní aplikace z adresních bodů. Volající tak nemá problém s určením své polohy. Aplikace však v těchto případech výrazně přispívá k přímému kontaktování linky 155. Oslovení uživatelé se shodují, že díky aplikaci Záchranka odpadá úvaha nad správným tísňovým číslem. Namísto kontaktování univerzální linky 112 (v ČR provozované HZS) raději využijí aplikaci Záchranka pro přímé spojení na linku 155. Aplikace tak mimo jiné pomáhá k návratu volajících k lince 155 od 112 (v případě zdravotních problémů).

3. VYUŽITÍ APLIKACE ZRAKOVĚ HANDICAPOVANÝM UŽIVATELEM Používáním moderních technologií se i zrakově handicapovaným lidem otvírá řada nových možností, jak efektivně a samostatně žít. Jejich prostřednictvím dovedou mnohem lépe komunikovat, pracovat, studovat, ale také v případě nouze přivolat pomoc.

3.1.

Specifické postupy ovládání

Důležitým mezníkem pro tuto skupinu osob se staly především tzv. chytré mobilní telefony. K manipulaci s mobilním telefonem zrakově handicapovanou osobou, je nutná znalost specifických postupů ovládání. Zpřístupnění je zajištěno díky odečítacím funkcím, implementovaným přímo v operačních

systémech mobilních telefonů. U mobilních telefonů s operačním systémem iOS se jedná o funkci VoiceOver. Přístroje s operačním systémem Android (ve verzi 4.2 a vyšší) nabízejí nejčastěji funkci Talkback. Při aktivaci zvoleného odečítače přestávají fungovat všechny postupy ovládání, které standardně uživatel používá, je-li schopen pracovat s mobilním telefonem pomocí zraku. V okamžiku zapnutého zvoleného odečítače ovládání přístroje zajišťují speciální dotyková gesta, prováděná na displeji zařízení. Šviháním jednoho prstu vpravo nebo vlevo po dotykové obrazovce, se uživatel pohybuje po zobrazených položkách. Při poklepání dochází k otevření aplikace nebo potvrzení daného prvku. Není tedy bezpodmínečně nutné znát rozložení položek na displeji. Dotyková gesta lze provádět v jakékoli části displeje. Vždy nastane úkon, který je u daného gesta nadefinován. Mobilní telefon tak lze ovládat téměř v plném rozsahu. Dotykových gest je velké množství. S pomocí odborníka, který se na přístupnost chytrých zařízení přímo specializuje, je uživatel schopen pochopit podstatné náležitosti v rámci hodinového školení.

3.2.

Přístupnost mobilních aplikací pro zrakově handicapované uživatele

Při práci s chytrým mobilním telefonem bez zraku je nutné dbát na přístupnost jednotlivých aplikací. Ne všechny jsou připravené na podporování zmíněných odečítacích funkcí. Uživatel se tak může snadno dostat do situace, kdy s některými nebude schopen plnohodnotně pracovat. V případě provedení patřičných úprav ze strany vývojářů, lze celou situaci snadno řešit.

3.3.

Úpravy aplikace Záchranka pro zrakově handicapované uživatele

Aplikace Záchranka byla v první fázi pro odečítače přístupná jen z části. Odečítací funkce nesprávně identifikovala některé prvky. Tím docházelo k zamezení jejího celkového ovládání. Vydáním nové aktualizace došlo k úpravě programu pro odečítací funkce systémů. Nyní jsou uživatelé se zrakovým handicapem schopni aplikaci ovládat v plném rozsahu funkcí. Zdrojový kód aplikace byl doplněn o popisky tlačítek. Odečítací funkce mobilního telefonu tak nyní uživatele informuje o očekávané akci, která s aktivací daného tlačítka souvisí. Přidána byla též zvuková odezva při aktivaci funkce ALARM jak v “ostrém“, tak i v testovacím režimu.

4. ZÁVĚR Mobilní aplikace Záchranka (Obr.1) se již za první dva měsíce provozu stala plnohodnotnou možností


pro kontaktování linky 155 v České republice. Největším přínosem je přímé napojení aplikace na jednotlivá krajská KZOS. Aplikace slouží pro jejich přímé kontaktování se současným odesláním přesné polohy volajícího a dalších užitečných informací (stav baterie telefonu, věk, chronická onemocnění atd.). Díky dodatečným úpravám mají nyní aplikaci v plném rozsahu funkcí možnost využívat také lidé se zrakovým handicapem.

5. INFORMACE O AUTORECH Ing. Filip Maleňák je absolventem Vysokého učení Technického, Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií. Dlouhodobě se zabývá problematikou vývoje mobilních aplikací v oblasti mHealth. Je autorem a hlavním řešitelem projektu mobilní aplikace Záchranka pro podporu Zdravotnické záchranné služby v České republice. Karel Giebisch Je zcela zrakově handicapován. Efektivně se věnuje moderním kompenzačním pomůckám, obsahující specializované funkce ovládání zrakově postiženými uživateli. V rámci poskytovaných doprovodných služeb dbá na to, aby i lidé se zrakovým postižením mohli pracovat, studovat či plnohodnotně žít. Na základě spolupráce s různými organizacemi nebo přímo i samotnými vývojáři, řeší zpřístupnění webových služeb a mobilních aplikací pro osoby s handicapem.



Konec LZS v Čechách? Petr Matouch Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje, p.o., Aksamitova 8, 772 00 Olomouc [email protected]

ABSTRAKT Příspěvek popisuje aktuální stav připravovaného výběrového řízení na poskytovatele letecké záchranné služby po roce 2016 v České republice. Prodlení v zadání tendru může být po vypršení aktuálních smluv s jednotlivými poskytovateli příčinou narušení funkčního systému přednemocniční neodkladné péče. Klíčová slova: Letecká záchranná služba; vrtulník; výběrové řízení; přednemocniční neodkladná péče.

ÚVOD Letecká záchranná služba (LZS) je formou poskytování přednemocniční neodkladné péče v situacích, kdy nasazení letecké výjezdové skupiny významně zkracuje poskytnutí kvalifikované péče u život ohrožujících stavů a zkracuje dostupnost specializované péče. Dle zákona č. 374/2011 Sb. o záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů zajišťuje letadla smluvně Ministerstvo zdravotnictví České republiky, které současně stanovuje podmínky pro jejich provoz a zajišťuje financování služby ze státního rozpočtu.

LETECKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA Historie přepravy pacientů leteckým transportem ze zdravotních důvodů sahá do 50. let minulého století, kdy první let byl proveden v roce 1956. Od té doby byla služba využívána spíše sporadicky až do vzniku prvního stanoviště LZS v Praze v roce 1987. Současný stav trvá již od roku 1995, kdy je v České republice provozováno 10 stanic letecké záchranné služby. Momentálně jsou provozovateli LZS dva nestátní poskytovatelé – Alfa Helicopter a DSA, kdy každá z firem obhospodařuje čtyři základny. Mezi poskytovatele zřizované státem se řadí Armáda České republiky a Policie ČR, které obsluhují po jednom stanovišti. Dlouhodobá spolupráce mezi samotnými poskytovateli LZS a zdravotnickými záchrannými službami jednotlivých krajů zabezpečuje jejich dokonalou souhru, znalost místního prostředí a podmínek. Jsou vytvořeny stabilní zdravotnické týmy, které jsou pravidelně školeny. Vstupní školení leteckého záchranáře, který současně zastává pozici TCM – „tzv. technického člena

posádky“ trvá řádově několik desítek hodin a jednotlivá školení je nutné pravidelně obnovovat. Mezi základní školení patří např. HEMS, Security, Dangerous Goods aj.

LZS PO ROCE 2016 Již v roce 2015 se v médiích objevily první informace o připravovaném a v nejbližší době vyhlášeném výběrovém řízení na poskytovatele LZS po roce 2016. Záměr Ministerstva zdravotnictví byl jasný – zůstávají soukromí poskytovatelé, stát nemá zájem o další rozšiřování svého působení v oblasti LZS. V únoru 2016, kdy tendr stále není vypsán, se rozpoutala diskuze o možnosti většího zapojení silových složek státu v rámci LZS a omezení působení soukromých poskytovatelů. Hlavním důvodem jsou rozdílné odborné posudky na možnou cenu zakázky, které se rozcházejí o 2 miliardy korun. Jezdím z hlavních důvodů rozdílnosti ceny je odpisová doba vrtulníku, která se u levnějšího z posudků vyšplhala až na padesát let. Avizované náklady v případě převzetí LZS Armádou ČR by se dle prohlášení ministerstva mohly vyšplhat až na 4,48 mld. korun, což je více než předpokládaná cena zakázky pro soukromé poskytovatele. Následně bylo v březnu 2016 Vládou ČR rozhodnuto o přípravě tendru na šest základen s maximální délkou trvání čtyř let. Přesné podmínky soutěže stále nejsou vyjasněny. Základny LZS v Brně a Českých Budějovicích budou převedeny pod státní poskytovatele – Policii ČR, resp. Armádu České republiky. Jedinou základnou s nepřetržitým provozem zajišťovanou soukromým poskytovatelem by měla zůstat Ostrava. Případná omezení plynoucí z výraznějšího posílení provozování LZS Armádou České republiky při


používání současného zmiňována.

typu

vrtulníků

nejsou

ZÁVĚR V době sedmi měsíců před vypršením stávajících smluv s poskytovateli letecké záchranné služby není stále rozhodnuto, jakým způsobem bude LZS v následujícím období zajištěna. Současně je nutné přezkoumat platnou legislativu, zda případné větší zapojení silových složek do LZS není v jejím rozporu. Cílem by mělo být rozhodně zachování služby minimálně v současném rozsahu.

POUŽITÉ ZDROJE ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě. In: Sbírka zákonů. 2011. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0& nr=374~2F2011&rpp=15#seznam ČESKÁ REPUBLIKA. Vyhláška č. 240/2012 Sb. kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě. In: Sbírka zákonů. 2012. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonInfo.jsp?idBi blio=77808&nr=240~2F2012&rpp=15#localcontent


Poruchy přizpůsobení, poruchy osobnosti a agresivní pacient v urgentní medicíně Stanislav Popela1,3,4, Dana Kamarádová2 1

Oddělení urgentního příjmu, FN Olomouc, I.P. Pavlova 185/6 Olomouc, 779 00 2

Klinika psychiatrie, FN Olomouc, I.P. Pavlova 185/6 Olomouc, 779 00

3

Zdavotnická Záchranná služba Olomouckého kraje, Aksamitová 8, Olomouc, 772 00

4

Zdavotnická Záchranná služba Jihomoravského kraje, Kamenice 798/1d, Brno, 625 00 [email protected],

ABSTRAKT Poruchy přizpůsobení, poruchy osobnosti a agresivní pacient se řadí do problematiky zahrnující skupinu klinických jednotek u pacientů v urgentní medicíně, se kterou se lékař v primární péči setkává nezřídka. Tyto stavy se vyskytují u pacientů v celém spektru v PNP i NNP. Mohou se projevovat samostatně, nebo dohromady se somatickým onemocněním pacienta. Orientovat se v této problematice z pohledu lékaře urgentní medicíny je často náročnější, vzhledem k zaměření ke zvládání somatických onemocnění a stavů bezprostředně ohrožující základní životní funkce. Cílem autorů, je demonstrovat tyto hraniční poruchy obecně, ale také z pohledu lékaře prvního kontaktu, primární péče a urgentní medicíny. Dále je podstatné poukázat na symptomy provázející tyto diagnostické jednotky, terapii a především přístup k těmto pacientům, který musí být komplexní a ucelený. Dalším bodem prezentace je demonstrovat kazuistický případ pacienta právě s přechodnou poruchou osobnosti, jevícího znaky agrese, přístup k těmto pacientům a optimální zdravotnický postup u těchto stavů. Nezanedbatelnou součástí prezentace je i doporučení lékaře specialisty, jakým způsobem přistupovat k těmto pacientům v urgentní medicíně. Klíčová slova: porucha přizpůsobení; poruchy osobnosti; agresivní pacient.

ÚVOD Poruchy přizpůsobení (tzv. adaptační poruchy) se řadí do spektra úzkostných poruch. Její projevy jsou individuální u každého jedince a vyskytují se v průběhu života v souvislosti s významnou událostí popř. stresorem, který na jedince působil. Mezi etiologické faktory podílející se na vzniku těchto poruch řadíme zevní vlivy prostředí a doby, ve které se jedinec nachází, důležité negativní/pozitivní životní události a významné stresory působící na jedince. Mezi projevy řadíme především depresivní ladění, úzkost, pocit neschopnosti jedince a u adolescentů i projev agresivního chování. Délka poruchy je v rozmezí od 1-6 měsíců a diagnostika náleží specialistům. Léčebný přístup je většinou dlouhodobý a obnáší především psychoterapeutickou intervenci. Poruchy osobnosti se v psychiatrické problematice řadí mezi nejobtížněji diagnostikovatelné jednotky, proto jejich identifikace patří do rukou erudovaného specialisty a ne lékaře urgentní medicíny. Jedná se o vzorec chování, kterým se jedinec odlišuje od „normy“ a neumožňují mu dostatečnou adaptaci na

zevní prostředí. Z dlouhodobého hlediska mají relativně stabilní průběh ovšem pod vlivem nestandartní situace a působením akutního stresoru může dojít k projevům, které mají nejen negativní vliv na postiženého, ale také na jeho bezprostřední okolí. Mezi nejčastější projevy poruch osobnosti mající negativní vliv na pacienta řadíme problémy ve vztazích, sklony k žárlivosti, konfliktnost, agresivita, časté stížnosti ze stran pacienta, trestná činnost, střídání zaměstnání, zvýšená afektivita, abúzus návykových látek, záchvaty zuřivosti, přechodné záchvaty připomínající epi-paroxysmus, plačtivost a úzkost. U této poruchy je třeba také dbát na to, že paralelně může u pacienta vyskytovat somatické onemocnění, které může mít za následek právě výše zmíněné projevy, a proto je třeba dbát na korektní diagnostiku a přístup k těmto pacientům. Terapie u těchto poruch náleží opět do rukou specialisty a cílem lékaře prvního kontaktu je zajistit případné kroky k její realizaci. Z pohledu lékaře urgentní medicíny je přístup k těmto pacientů především komplexní. Podstatné je dávat důraz na vlastní bezpečnost a také bezpečnost pacienta a jeho okolí. Diagnostika se


opírá o komplexní klinické vyšetření, případně zajištění základních vitálních funkcí. Následně neméně podstatné je zvážit případnou zobrazovací metodu, laboratorní a toxikologické vyšetření, konzultace specialisty pro případné optimální směřování pacienta k hospitalizaci. Vzhledem k početnému výskytu agitovaných a agresivních pacientů právě u těchto poruch osobnosti je třeba mít na paměti přístup k agresivnímu pacientovi a možné intervence, které lze provést, pokud k dojde k situaci a znakům agrese u postiženého. V prezentaci je také demonstrován kazuistický případ agresivního pacienta. Závěrem je třeba podotknout, že přístup k pacientům s poruchami přizpůsobení, osobnosti a projevy agrese by měl být přísně individuální. Měl by zahrnovat interpersonální spolupráci, komunikaci a zvolený postup musí zahrnovat bezpečnost pro všechny účastníky. Nezbytné je uvést i důkladné vedení zdravotnické dokumentace a vzdělávání v této problematice, která úzce zasahuje do oboru urgentní medicíny.

POUŽITÉ ZDROJE [Šeblová2013] ŠEBLOVÁ,J., KNOR, J. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. Praha Grada Publishing ISBN 978-80-247-4434-6.

[Praško2013]PRAŠKO,J.,.LÁTALOVÁ,K. Psychiatrie v primární péči. 2013, Praha: Mladá fronta.: ISBN 978-80-204-2798-4. [Johnatan Wyatt 2012] WYATT, J., GRAHAM, C. Oxford handbook of Emergency Medicine. NY fourth edition : Oxford University Press. ISBN 978-0-19-958956-2. [Bouček2006] BOUČEK,J., a kolektiv Speciální psychiatrie 2006, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci ISBN 80244-1354-X [Marx2010]MARX,J.A.,.HOCKBERGER,R.S.,WA LLSR.M., Rosens Emegency Medicine 2010, Philadelfia 2010: Mosby Elsevier ISBN-13: 978-0-323-05472-0 [Dobiáš2012] DOBIÁŠ,V., a kol., Prednemocničná urgentná medicína. Martin2012: Osveta ISBN 9788080633875 [Knor2014]KNOR,J.,MÁLEK,J., Farmakoterapie urgentních stavů. Praha2014: Maxdorf ISBN 97880-7345-386-2


Základem úspěšného řešení HPZ/O je třídění pacientů Pavel Urbánek 1

Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. 2

Odbor krizového řízení, FN Brno

[email protected]

ABSTRAKT Základem úspěšného řešení hromadného postižené zdraví/osob (HPZ/O) není co nejrychleji zahájené ošetřování jedince, ale včasně zahájené a správně provedené roztřídění všech pacient na místě mimořádné události (MU). Dáváme tak přibližně stejnou šanci na přežití co největšímu počtu z nich. Klíčová slova: hromadného postižené zdraví/osob; medicína katastrof; mimořádná událost; třídění; třídící a identifikační karta; zdravotnická záchranná služba.

1. ÚVOD – POSTUP DLE MEKA Při MU s převahou zdravotnických následků, při současném postižení většího počtu osob je třeba v přednemocniční neodkladné péči (PNP) a časné nemocniční neodkladné péči (NNP) využívat jiných postupů než v běžném provozu zdravotnické záchranné služby (ZZS) a urgentních příjmů (UP). V situacích kdy je zjevný nepoměr mezi postiženými a zachránci upustíme od postupů urgentní medicíny (UM), kdy se jeden tým věnuje konkrétnímu pacientovi od příjezdu na místo zásahu až do předání v nemocnici, začneme postupovat dle medicíny katastrof (MEKA), kdy se snažíme s dostupnými prostředky pomoci v co nejkratší době co největšímu počtu pacientů. Nevěnujeme se konkrétnímu pacientovi, ale organizaci péči o všechny postižené v určeném pořadí, v pořadí dle výsledků třídění.

2. SYSTÉM ŘEŠENÍ HPZ/O Je pochopitelné, že vzhledem naprosto rozdílným podmínkám v různých zemích je také systém řešení HPZ/O rozdílný, přizpůsoben již zmíněným podmínkám (doporučeno i WHO). Systém řešení zahrnuje jako jeden z nejdůležitějších prvků i způsob třídění. Dá se říct, že dle podmínek je zvolen způsob třídění a od něj se pak dále odvíjí celý způsob řešení HPZ/O v PNP, ale i následně v NNP. Tam kde např. nelze pobývat delší dobu na místě zásahu (nebezpečí pro pacienty i zasahující, terorismus apod.), tam musí být způsob třídění co nejjednodušší, nejrychlejší a navazovat musí

bezprostředně odsun. Tento systém vyžaduje velké množství prostředků a hodně připravených cílových ZZ. Naopak, tam kde pro zasahující a pacienty není místo zásahu nebezpečné, ne každé ZZ je připravené řešit HPZ/O, vzdálenosti jsou větší a prostředků méně, tam musíme věnovat třídění a stanovení priorit podstatně větší pozornost. Navazovat musí kvalitní zajištění pacientů pro delší a cílený transport, směrovaný na specializovaná cílová zařízení.

3. TŘÍDĚNÍ OBECNĚ Třídění zahajujeme co nejdříve a všemi dostupnými prostředky/týmy, abychom co nejdříve vyhodnotili stav všech postižených a dali tak srovnatelnou šanci na přežití všem pacientům. V průběhu třídění provádíme jen jednoduché životzachraňující úkony, přetáčíme pacienty v bezvědomí do stabilizované polohy a stavíme provizorně závažné zevní krvácení. Dle výsledků třídění jsou pacienti transportováni na stanoviště neodkladné péče, ukládáni v určeném pořadí, ošetřováni a odsunováni do určeného cílového zařízení.

4. TŘÍDĚNÍ PŘI HPZ/O V ČR S ohledem na systém PNP v ČR zajišťovaný týmy rychlé lékařské pomoci (RLP) a rychlé zdravotnické pomoci (RZP) byly zpracovány odbornou společností doporučené postupy řešení HPZ/O. Jednotná třídící a identifikační karta (TIK) na území celé republiky je důležitým předpokladem


jednotného postupu pracovníků ZZS při řešení MU s HPZ/O. měla by zajistit bezproblémovou interoperabilitu záchranných týmů různých krajů při společném zásahu. Lékařské/zdravotnické třídění je základem postupu řešení HPZ/O, kdy je nepoměr mezi postiženými a zasahujícími týmy ZZS. Pacienti při HPZ musí být lékařsky roztříděni vždy a co nejdříve. Tam kde je to možné, provádíme lékařské třídění přímo na ploše zásahu. Tam kde to možné není (nebezpečí, nepřístupnost, rozsah), určí pořadí odsunu z plochy zásahu hasičský záchranný sbor (HZS) předtříděním metodou START a lékařské přetřídění provádíme ihned na vstupu stanoviště neodkladné péče. Lékařské třídění musí stanovit priority ošetřování, priority odsunu a jejich vzájemnou kombinaci. Jedině včasně provedené lékařské roztřídění zajistí včasnou přednemocniční péči pacientům vyžadujícím životzachraňující úkony přímo v terénu a včasnou nemocniční péči, přednostní transport pacientům, kterým v přednemocniční fázi pomoci nelze.

5. POUŽITÉ ZDROJE [ŠTĚTINA 2014] ŠTĚTINA, J. et al. Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách. Grada 2014, ISBN 9788024745787 [DOKUMENTACE IZS 2008] Katalog typových činností - STČ – 09/IZS -Typová činnost složek IZS při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí Dostupné na WWW: http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace-izs587832.aspx [URGMED 2009] Doporučené postupy - Třídící a identifikační karta pro lékařské třídění Dostupné na WWW: http://www.urgmed.cz/postupy/2009_visacka.pd f [URGMED 2011] Doporučené postupy Hromadné postižení zdraví – postup řešení zdravotnickou záchrannou službou v terénu Dostupné na WWW: http://www.urgmed.cz/postupy/2011_HPZ.pdf Informace o autorech

MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. předseda sekce MEKA,

SUMMK


Freiwillige Rettungsgesellschaft Olmütz Jakub Vetešník1,2 1

ZZSOK, Aksamitova 8, Olomouc, 772 00 2

Komise pro historii oboru ČSARIM [email protected]

ABSTRAKT Záchranná služba v Olomouci - Freiwillige Rettungsgesellschaft Olmütz – byla ustanovena z iniciativy notáře Madera a štábního lékaře Dr. Karschulina 4. října 1910 jako dobrovolnický spolek zabývající se poskytováním první pomoci a transportem nemocných a raněných. Vzorem byla vídeňská dobrovolná ochranná společnost (Wiener Freiwillige Rettungsgesellschaft, 1882). Od března 1910 proběhl výcvik „samaritánů“ vedený Dr. Karschulinem a chirurgickým primářem Dr. Smolerem, vyškoleno bylo 76 osob. Stanice spolku se nacházela na Mořickém náměstí v dnes již neexistující budově zrušené chlapecké školy. Z výtěžku operních koncertů a darů byly pořízeny dva ambulanční vozy. Do konce roku 1910 bylo ošetřeno 271 pacientů, v dalších letech 1369-1669 případů ročně. Enormní zátěž představovaly transporty raněných v průběhu Velké války, ošetřeno bylo přes 84 500 vojáků! Po roce 1925 olomoucký Freiwillige Rettungsgesellschaft činnost výrazně omezil, městem byl dále preferován český záchranný sbor. Stanice záchranné služby s ambulančním vozem a podobiznami Dr. Karschulina a notáře Madera je vyobrazena na střeleckém terči z roku 1911, uloženém v depozitáři Vlastivědného muzea Olomouc. Klíčová slova: Freiwillige Rettungsgesellschaft; zdravotnická záchranná služba; Olomouc; historie medicíny.

ABSTRACT Rescue Service in Olomouc - Olmütz Freiwillige Rettungsgesellschaft - was established on the initiative of a notary Mader and a staff physician Dr. Karschulin on the october 4 Th. 1910 as a volunteer association dedicated to providing first aid and transport of sick and wounded. It was done in the manner of the Viennese Voluntary Protection Society (Wiener Freiwillige Rettungsgesellschaft,1882).From March 1910 an "Samaritan"training was held by Dr. Karschulin and chief physician and surgeon Dr. Smoler,76 people were trained during that period. The association's station was located on the Mořic square in the now-defunct building repealed boys' school. Proceeds from an opera concerts and other donations two ambulance cars were bought. Until the end of the year 1910, 271 patients were treated, in the following years 1369 to 1669 cases per year were treated. The enormous load were transports of wounded during the Great War, over 84 500 soldiers were treated ! After the year 1925, the activities of the Olomouc Freiwillige Rettungsgesellschaft were significantly reduced, the city still favored Czech rescue brigade. Ambulance station with ambulance car and effigies of Dr. Karschulin and notary Mader is shown in a shooting target from year 1911 which is stored in a depository of Regional Museum in Olomouc. Keywords: Freiwillige Rettungsgesellschaft; Emergency Medical Service; Olomouc; History of Medicine.

ÚVOD Síť stanic záchranných služeb pokrývající území celého státu tak, jak ji známe i dnes, vznikla v 70. letech 20. století (1).

Ve větších městech existovaly z dob rakouskouherské monarchie stanoviště městských záchranných služeb, v době vzniku obvykle provozované dobrovolnickými spolky.


Organizační zásady pro práci sanitních sborů formuloval baron MUDr. Jaromír Mundy (18221894) v „Beiträge zur Reform des Sanitätswens in Österreich“ - Příspěvky k reformě sanitní služby v Rakousku (Vídeň, 1866), první lékař, který profesní život zasvětil záchranářství, spolutvůrce úmluvy Červeného kříže. Po požáru vídeňského divadla (Ringtheater) v prosinci 1881 založil dobrovolnou organizaci Wiener Freiwillige Rettungsgesellschaft (Vídeňská dobrovolná ochranná společnost pro poskytování první pomoci při neštěstích, činná od dubna 1882). Podle vzoru vídeňské ochranné společnosti byla zřízena a provozována záchranná služba v Brně a později v Olomouci (1910).

OLOMOUC POČÁTKU 20. STOLETÍ Město Olomouc bylo na počátku 20. století ve zvláštním postavení bývalého centra Moravy, stagnujícího po desetiletí jako tereziánská vojenská pevnost a nyní se znovu rozvíjejícího místa v době všeobecného pokroku „belle Epoque“ před Velkou válkou. Převahu mělo německojazyčné obyvatelstvo (59,6%, 13 253 osob) (2). Jak s lehkou nadsázkou uváděl olomoucký historik medicíny a přímý pamětník MUDr. Mauric Remeš, česky se v Olomouci mluvilo pouze dvakrát týdně – v době pravidelných zemědělských trhů. Chirurgický primář staré nemocnice Reich von Rohwig uměl prý česky toliko větu „Vokaž jazyk!“ (3)

OLMÜTZER FREIWILLIGE RETTUNGSGESELLSCHAFT Úroveň medicíny v provinční Olomouci byla nevalná. Nejlepším řešením složitějších zdravotních potíží (např. operace) byla cesta do Brna či přímo do Vídně (4). Přemístěním nemocnice (tzv. Filiální olomoucký Dům nemocných, porodu a nalezenců, dnes budova UPOL, Křížkovského 10) z centra města na vzdálený Tabulový vrch (tzv. Zemské ústavy) v září 1896 vyvstal problém transportu raněných či nemocných. Ti byli do nemocnice dopravováni užitím nosítek, různých dvoukolových kár či šli prostě pěšky, za nepříznivých podmínek a z míst vzdálenějších nebyl transport mnohdy možný. Neexistence záchranného sboru spolu s přibývajícími pracovními nebo i dopravními neštěstími a obtížemi s rychlým a šetrným transportem za přijatelných hygienických podmínek byly centrem pozornosti a opakovaných polemik v místním tisku (německý Mährischer Tagblatt, český Našinec, Pozor) i na radnici města. V neděli 18. dubna 1909 vzrušila olomouckou veřejnost nehoda tramvajového vozu s motocyklistou vezoucím v přívěsném vozíku motorky dvě děti. Těžce zraněný muž a obě děti byli

pouze odtaženi do průjezdu blízkého domu, z jeho obyvatel ani z kolemjdoucích osob po dlouhou dobu nikdo nepřivolal pomoc, policejní i lékařský zásah proběhl se značným zpožděním až po téměř půlhodině (5). Pád přetíženého dřevěného lešení na stavbě domu č.709 v Rendlově ulici (dnes Kollárovo nám.) se čtyřmi těžce a sedmi lehce raněnými (6) v prosinci 1909 vyvolal bouřlivé diskuze v městské radě a byl patrně posledním impulsem ke vzniku olomouckého Freiwillige Rettungsgesellschaftu z iniciativy notáře Richarda Madera a štábního lékaře MUDr. Karschulina dle vídeňského vzoru. Výcvik prvních dobrovolníků pod vedením Dr. Karschulina, primáře chirurgie Dr. Smolera a rentgenologa Dr. Bachera započal 1. března 1910 v hasičském sále (7). Do té doby se přípravnému výboru přihlásilo 58 členů – „samaritánů“, kteří byli ochotni projít náležitým výcvikem a službu konat dále bezplatně. Předepsanou zkoušku nakonec složilo 76 dobrovolníků. V dubnu 1910 proběhly olomoucké dobročinné koncerty vídeňských a berlínských operních umělců. Jejich výtěžek byl spolu s dalšími dary předních měšťanských rodin věnován na vznik a podporu dobrovolné ochranné společnosti. Olomoucký Freiwillige Retungsgesellschaft oficiálně ustanoven 4. října 1910 (8).

byl

Město poskytlo záchranné společnosti přízemí mořické školy (budova č.p. 473, zrušená německá chlapecká škola na Mořickém náměstí, dnes část obchodního centra Galerie Moritz, naproti věži kostela). Z městských prostředků byl financován otop, světlo, voda a kočí se stájí. U vídeňské firmy J. Lohner byly zakoupeny dva ambulanční vozy vzhledu dobového fiakru. Jeden z nich měl pro potřebu šetrného transportu primitivní pneumatiky – gumové návleky obručí! Podoba stanice Rettungsgesellschaftu je zachycena na střeleckém terči z roku 1911 (depozitář Vlastivědného muzea Olomouc). Před budovou stojí jeden ze sanitních vozů s posádkou dvou „samaritánů“ v bílých pláštích a vojenských čepicích. V rozích terče jsou portréty předsedy spolku notáře Madera a Dr. Karschulina (který však nesměl na rozkaz nadřízeného velitelství přijmout funkci šéflékaře a předsedy společnosti). Tisk informoval o těžkém zranění čtyřiačtyřicetiletého muže zachyceného 7. října tramvají a ošetřeného olomouckým záchranným sborem (9). Již v srpnu, před vznikem spolku, byli čtenáři Mährisches Tagblatt seznámeni s rozhodným zásahem nově vycvičených členů ochranného sboru u rvačky dvou mužů na nože, u nichž hrozilo vykrvácení z těžkých poranění. Do konce roku 1910 byla poskytnuta pomoc 271 pacientům. V následujících letech (do r. 1915) šlo o 1369 1669 případů ročně, z toho denních zásahů bylo


5512, nočních 1552, ošetřeno bylo 3854 mužů, 2006 žen a 950 dětí (10). Výrazné rozšíření činnosti přinesla Velká válka. Olomoucká posádka, vojenská nemocnice a různé provizorní nemocniční prostory byly cílem častých transportů raněných – během 1. světové války bylo členy dobrovolného ochranného sboru ošetřeno či transportováno více jak 84 500 vojáků! (11) K převozu v nouzi sloužily koňské potahy z arcibiskupství, povozy zdejší stěhovací firmy, soukromé kočáry a předělaný tramvajový vůz. Vojenská garnizona zakoupila první speciální sanitní automobil. Stylizovaná podoba auta-sanity byla součástí odznaku za oddanou službu („Treue Hilfe“) udělovaného zasloužilým členům spolku. Po vzniku Československé republiky došlo k umělé administrativní změně struktury obyvatelstva vznikem tzv. „Velké Olomouce“ (22 000 obyvatel v roce 1910, 57 000 v roce 1921) přičleněním třinácti samostatných, okrajových, převážně zemědělských obcí s převahou českého živlu. V prvních poválečných letech plnili členové spolku své poslání – cca 1500 zásahů ročně (11). Podpora Rettungsgesellschaftu, stejně jako jiných německojazyčných spolků, domnělých to symbolů „starého Rakouska“, však byla od nových, převážně českých vlasteneckých radních brzy minimální. Po světové válce převzal v republice účast na organizování zdravotnické záchranné služby Československý Červený kříž. Dále byl preferován český záchranný sbor, později rozvíjený na profesionální bázi. Po roce 1925 došlo k výraznému útlumu činnosti olomouckého Freiwillige Retungsgesellschaftu. Mnohasetletá historie olomouckých Němců skončila povražděním a odsunem (1945-1946, internační tábor „Die Hölle von Hodolein“ ) (2). Budova na Mořickém náměstí, lidově označovaná „Červený kříž“, sloužila jako součást OÚNZ Olomouc. Zanikla v roce 1973 v rámci rozsáhlé demolice v centru města při stavbě olomouckého Prioru.

POUŽITÉ ZDROJE (1)[Pokorný2004] POKORNÝ, J. et al. Urgentní medicína, Galén Praha, 2004, s. 4-5. ISBN 80-7262259-5 (2)[Hájek2013] HÁJEK, M. Odsun Němců z Olomouce, Brno, 2013, s. 24-29, s. 46-82. ISBN 978-80-260-4099-6. (3)[Remeš1946] REMEŠ, M. Starý lékař vzpomíná, strojopis, 1946, s. 9, SVKOL, fond Mořic Remeš (4)[Wondrák1986] WONDRÁK, E. K dvoustému výročí založení nemocnice v Olomouci. Sborník okresního archivu v Olomouci III, 1986, s. 161-170. (5)[Zavadilová1982] ZAVADILOVÁ, D. Z počátků záchranné služby na Olomoucku. Zpravodaj Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci, 1982, č. 17/18, s. 37-38. (6)[Našinec1909] NAŠINEC, Opět velké neštěstí na stavbě, Olomouc, 12.12. 1909, č. 195. ISSN 18015107 (7)[Kdy-kde-co v Olomouci1978] KDY - KDE - CO V OLOMOUCI, Počátky organizace první pomoci v našem městě, Olomouc, 1978, duben, s. 16-19 (8)[Mährisches Tagblatt1910] MÄHRISCHES TAGBLATT, Unsere Rettungsgesellschaft, Olomouc, 31.12. 1910, č. 298, s. 9-10. ISSN 18051189. (9)[Pozor1910] POZOR, 1910, č. 192 (10)[Mährisches Tagblatt1915] MÄHRISCHES TAGBLATT, Zum fünften Jahrestage der Gründung der freiwilligen Rettungsgesellschaft Olmütz, Olomouc, 6.10. 1915, č. 228, s. 4-5. ISSN 18051189. (11)[Mährisches Tagblatt1920] MÄHRISCHES TAGBLATT, Zehn Jahre freiwillige Rettungsgesellschaft in Olmütz, Olomouc, 4.10. 1920, č. 226, s. 3-4. ISSN 1805-1189.

Poděkování autora paní Mgr. (Vědecká knihovna Olomouc), Jakůbkové (Vlastivědné muzeum PhDr. Miroslavu Koudelovi v Olomouci).

Anně Vitáskové paní Mgr. Haně Olomouc) a panu (Okresní archiv


Aktivní střelec – Uherský Brod 2015 Jan Weinberg 1 1

ZZS ;OK, Aksamitova 8, Olomouc, 772 00 [email protected]

Výzva k letu do Uherského Brodu ke střelnému poranění byla posádce LZS Olomouc předána během návratu na základnu z Brna někde v úrovni Vyškova. V Brně posádka dostala předchozí avízo bez upřesňujících informací během doplňování paliva na základně HEMS po předání dětského pacienta na TC Dětské nemocnice v Černých Polích. Během letu dostáváme informaci, že máme letět do Uherského Brodu do oblasti Slovácké náměstí, že na místě přistání bude vozidlo PČR. Let byl realizován náhradním vrtulníkem Bell 427, v té době nechodily on-line informace na tablet o místě přistání. Místo bylo nalezeno v navigaci po manuálním zadání, bez problémů nalezeno po dosažení Uherského Brodu a jednoznačně identifikováno, na křižovatce skutečně stálo vozidlo PČR, proto dle předaných instrukcí bylo přistání provedeno v nahlášeném místě. Nikdo na místě vrtulník nenaváděl ani nesignalizoval nic ve směru k posádce. Po dosednutí na křižovatce prakticky v centru města jsem ihned vystoupil z vrtulníku dle našich regulí a zvyklostí pro zajištění prostoru do vypnutí rotoru. V tom okamžiku jsem uviděl u rohu nejbližší budovy vzdálené cca 20-25 metrů od místa přistání zakleknutého policistu v neprůstřelné vestě mířícího zbraní do oken této budovy. Ihned jsem oznámil pilotovi ( před vypnutím motorů ) nutnost okamžitě místo opustit. Během několika vteřin vrtulník odlétá a přistání opakujeme asi o 100 metrů dále v ulici, kde mezi obklíčenou budovou a námi byla bariéra staveb. Ihned jsem kontaktoval operační středisko ZZS ZK, operátorka nebyla schopna sdělit, proč nás nechali přistát na takto potenciálně nebezpečném místě, informace z místa události měla jen zevrubné. Po chvíli nám bylo sděleno, že pro naši posádku (lékař a TCM ) je vysláno sanitní vozidlo. Skutečně přijela sanita s řidičem a byli jsme přepraveni na místo události ( vzdálené vzdušnou čarou cca 120 m, v reálu objezd celého města v řádu km ). Na místě nám vedoucím zdravotnické části zásahu bylo sděleno, že spolu s řidičem sanity za pomoci vybavení z vozidla tvoříme další posádku „RLP“. Na místě se mezitím formovala zásahová jednotka PČR, která po mnoha minutách po našem příletu dostala pokyn k zásahu v budově. Bylo slyšet hluk a výbuchy provázející zásah, během minuty vybíhá policista a hlasitě žádá zdravotnickou pomoc. Do budovy vbíháme první my s kolegou, tedy pracovníci ZZS OK, ostatní zdravotníci na místě nás

následovali. Budova obsazená příslušníky zásahové jednotky v neprůstřelných vestách, maskách, s přilbami na hlavách, všichni ozbrojeni dlouhými palnými zbraněmi. U schodiště zaklenutý policista mi sděluje, že mohu po schodech nahoru, o půl patra výš na podestě další policista totéž, před vlastním vstupem do restaurace další, zde u každých dveří v předsálí stáli dva policisté a zbraněmi na ně mířili. S kolegou jsme vběhli do lokálu a viděli řadu „popravených“ lidí. U prvních dvou jsem zevrubným vyšetřením konstatoval smrt, mezitím další lékaři konstatovali smrt u ostatních. Ihned poté nás vyšetřovatel vykázal z prostor restaurace se zákazem se čehokoliv dotýkat. Protože mezi mrtvými byl i střelec, který měl vše na svědomí, k vrtulníku jsme již došli přímo a z místa zásahu odletěli na domovskou základnu. Datum události 24.2.2015 Výzva do vrtulníku – 13:42 Přistání na místě – 14:00 Odlet 14:43


Legenda: 1.

Místo prvního přistání

2.

Místo přistání po přesunu vrtulníku

3.

Místo střelby

4.

Shromaždiště zasahujících posádek



Tři vzácné a neobvyklé kasuistiky z urgentního příjmu MUDr. Jiří Zika 1

Oddělení urgentní příjem dospělých, Fakultní nemocnice v Motole, Praha 5 V Úvalu 84, 150 64

[email protected]

ABSTRAKT Tři zajímavé a neobvyklé kasuistiky ukazují na záludnosti práce v časovém stresu, na diskrepanci mezi pracovní diagnózou provedenou posádkou v terénu a překvapivé nálezy během vyšetření na UP vedoucí nakonec ke správné diagnose. To vše, jak je na UP obvyklé, za současně běžící symptomatické léčby trpícího nemocného. Klíčová slova: anamnéza; základ správné diagnosy; svědectví třetí osoby; klíčové k objasnění; stavu u poruch vědomí; opakované vyšetření při záhadných symptomech; cesta k úspěchu konečnédiagnosy.

1. ÚVOD V prezentaci vybírám tři velmi zajímavé kasuistiky, které představují šíři diferenciální diagnostiky a pestrost případů na urgentním příjmu velké nemocnice. Všechny probíhaly netypicky nebo jde o vzácně se vyskytující případy, které vyžadují velkou zkušenost a poctivost v přístupu, jinak by se dala závažná diagnosa snadno přehlédnout. Široká možnost komplementárního vyšetření dostupného 24 hodin je předpokladem a v současné době nutností.

2. PACIENT S AKUTNĚ VZIKLOU BOLESTÍ V PRAVÉM BEDRU 52 letý muž, dosud zcela zdravý a bez rizikové volal ZZS pro krutou akutně vzniklou bolest v P bedru bez propagace. Bolest byla rezistentní k běžné středně silné analgetické léčbě, nakonec musela být podána silná analgosedace. I přesto se po utišení bolesti v pravém bedru začala rozvíjet podobně nesnesitelná bolest pravé dolní končetiny a postupně se rozvinula i ztráta citlivosti a svalové síly této končetiny. Myšleno na neurologickou příčinu bolesti – výhřez sekvestru ploténky apod., ale protože se v objektivním nálezu objevilo vymizení pulsace na PDK, přesunula se dif. dg. rozvaha směrem k vaskulární problematice. V laboratoři byla vysoká hodnota D-dimeru, objednáno angio-CT k vyloučení disekce descendentní aorty. To ukázalo překvapivý nález embolizací do pravé renální artérie a do pravé ilické artérie. Vzhledem nepřítomnosti faktorů nebyl akutní IM ani arytmie, zdroj embolizace byl tedy velmi záhadný, než bylo hotovo zobrazení plic,

které obsahovaly mnohočetné embolizace – při poměrně značném postižení bylo toto klinicky zcela symptomatické (chyběla dušnost, tachykardie) Pacient byl hospitalizován na vaskulární chirurgii k zahájení lokální intraarteriální trombolytické terapie, dovyšetření jícnovou echokardiografií ukázalo pak foramen ovale patens jako příčinu paradoxní embolizace. V 52 letech se projevila poprvé tato srdeční vada paradoxní embolizací. Příčina vzniku trombů, které se na manifestaci této vady podílely, zůstala klinickým a doplňujícím vyšetřením neobjasněna. Léčba byla úspěšná a nemocný se bez anatomických či funkčních následků vrátil do plnohodnotného života s antikoagulační léčbou.

3. NEMOCNÝ S APATIÍ A ADYNAMIÍ 43 letý muž, lékař – stomatolog, byl přiveden svým bratrem na urgentní příjem protože s ním přestal být schopen navázat slovní kontakt, stav se horšil postupně, začalo to po tragickém úmrtí pacientova syna. Nemocný přestal chodit do práce, postupně byl stále více netečný, pak už nezvládal běžné denní úkony, nakonec přestal i komunikovat, jen s pomocí bratra vstal, umyl se a oblékl a celý den seděl doma koukal na zeď. V tomto stavu jej bratr přivedl. Nabízela se dg. těžké depresivní fáze – reaktivní po tragické smrti syna. Orientační neurologický nález byl v normě, laboratoř bez zánětlivé aktivity či jiné patologie. Neurolog konziliárně zavolán, shoduje se s diagnosou lékaře urgentního příjmu. Přivolaný psychiatr domlouvá příjem na uzavřené oddělení – nedobrovolný vstup jako nebezpečný sobě, ale před odjezdem požaduje „pro jistotu“ CT mozku. Tam překvapivě mnohočetná ložiska neobvyklého vzhledu, nemocný tedy přijat na neurologii, serologická vyšetření zjišťují HIV pozitiviu,


liquorologické vyšetření zánětlivou – serozní – aktivitu, nakonec ověřena a přeléčena toxoplasmosa, v tomot případě toxoplasmová encefalitis u nemocného s dosud neznámou pozitivitou HIV – první manifestace AIDS toxoplasmosou encefalitidou.

mitrální chlopně a akutní mitrální insuficiencí. Stav byl akutně řešen kardiochirurgickým výkonem pro rozvíjející se kardiogenní šok. Po výkonu velmi rychlá úprava oběhu a srdeční funkce, etiologie ruptury byla idiopatická, neprokázala se ischemická příhoda ani zánět.

4. NA LÉČBU REFAKTERNÍ PLICNÍ OTOK

5. INFORMACE O AUTOROVI

58 letá žena s dosud zcela negativní kardiální anamnesou, neměla vlastně žádné chronické nemoci s možností srdečního selhání, byla přivezena na UP s těžkou dušností a hypotenzí, klinicky i radiologicky byl potvrzen plicní otok, ale podaná medikace vůbec nezměnila stav, neinvazivní ventilace s PEEP + 10 přinesla jen mírné zlepšení saturace O2, ale klinický stav nemocné svědčil o tom, že nevydrží dechovou práci a nemocná byla zaintubována a převedena na umělou plicní ventilaci. Akutní transthorakální echokardiografie i laboratorní testy vyloučily akutní koronární syndrom, nic nesvědčilo pro myokarditidu. Až intubaci a hospitalizaci na KARIM bylo provedeno jícnové ECHO s nálezem ruptury šlašinky

MUDr. Jiří Zika promoval na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze v r. 1986, nastoupil jako sekundář na interní oddělení nemocnice v Českém Brodě, kde složil atestaci I. st. z vnitřního lékařství, pak pracoval jako lékař metabolické jednotky Nemocnice záchranné služby na Malvazinkách, v r. 1995 složil atestaci z vnitřního lékařství II. st. Po sloučení nemocnice na Malvazinkách s Fakultní nemocnicí v Motole přestoupil v r. 1999 na nově otevřený urgentní příjem, jehož byl v r. 2006 -2015 primářem. Nyní pracuje na tomto pracovišti nadále jako vedoucí lékař směny, k tomu pracuje ve všeobecné ambulanci a vyučuje na katedře urgentní medicíny IPVZ a na 2.lékařské fakultě UK.


10. - 12. května 2017

OLOMOUC

POZVÁNKA na XII. ročník mezinárodní konference

OLOMOUCKÉ DNY URGENTNÍ MEDICÍNY 10. – 12. května 2017 Dovolte nám, abychom Vás pozvali na 12. ročník mezinárodní konference Olomoucké dny urgentní medicíny Na setkání se těší MUDr. Petr Hubáček a tým ODUM

XI. OLOMOUCKÉ DNY URGENTNÍ MEDICÍNY

Recommend Documents