WINDEK MONTÁŽNÍ PŘÍRUČKA
-1-
OBSAH 1 Úvod...................................................................................................... 3 2 Než začnete s montáží ........................................................................ 3 3 Montáž samostatných oken ............................................................. 16 3.1 Přípravné práce................................................................................... 16 3.2 Vyměření polohy střešního okna ........................................................ 16 3.3 Střešní okno na laťování ..................................................................... 23 3.4 Střešní okno na bednění ..................................................................... 38 4 Montáž oken do sestav..................................................................... 45 4.1 Přípravné práce................................................................................... 45 4.2 Dvě okna vedle sebe, na laťování ...................................................... 45 4.3 Dvě okna vedle sebe, na bednění ...................................................... 51 4.4 Dvě okna nad sebou, na laťování ....................................................... 56 4.5 Dvě okna nad sebou, na bednění ....................................................... 61 5 Vyjímání okna z rámu ....................................................................... 65 6 Vycentrování křídla v rámu .............................................................. 66 7 Údržba a čištění okna ....................................................................... 66 Poznámky ...................................................................................................... 67
-2-
1 Úvod Střešní okna WINDEK se vyrábějí ve dvou typových řadách podle způsobu otevírání křídla. Jde o typ s výklopně kyvným otevíráním, označovaný V a typ s kyvným otevíráním označovaný K (tabulka 1). Tabulka 1 – Rozměrová řada oken Šířka otvoru v laťování
Šířka Kódové Jmenovitá otvoru označení šířka v bednění* střešního okna Š[cm] A [cm]
* **
Výška otvoru Světlá Jmenovitá v bednění vzdálenost výška ** i laťování kontralatí
A [cm]
V [cm]
C [cm]
V 26
66
69
70
76
115
117
V 34
78
81
82
88
95
97
V 36
78
81
82
88
115
117
V 38
78
81
82
88
135
137
K 12
55
58
59
65
75
77
K 26
66
69
70
76
115
117
K 34
78
81
82
88
95
97
K 36
78
81
82
88
115
117
K 38
78
81
82
88
135
137
K 39
78
81
82
88
155
167
K 48
94
97
98
104
135
137
minimální světlá vzdálenost krokví pro případ montáže okna do skladby s tepelnou izolací nad krokvemi
2 Než začnete s montáží Je důležité zvolit správný typ okna a jeho umístění. Střešní okno je možné nainstalovat pouze na střechy se sklonem 20° až 90°. U střech s menším sklonem se okno osadí na pomocný rám, který zabezpečí dostatečný sklon střešního okna (na střeše vznikne světlík). U střech s tepelnou izolací nad krokvemi se správná šířka střešního okna vzhledem ke vzdálenosti krokví ověří podle jednoho z následujících vztahů: osová vzdálenost ≥ krokví
jmenovitá šířka okna
+
šířka + kontralatě
10 cm
jmenovitá šířka okna
+
šířka + kontralatě
10 cm
nebo světlá vzdálenost ≥ krokví
–
šířka krokve
POZNÁMKA Pokud osová (světlá) vzdálenost krokví neodpovídá šířce okna, musí se použít užší okno nebo se provede trámová výměna. -3-
Pokud světlá vzdálenost krokví u varianty s tepelnou izolací mezi krokvemi neodpovídá montážní šířce okna, musí se použít užší okno nebo se provede trámová výměna. Zajistí se, aby spodní část okna byla ve vodorovné poloze a boky byly rovnoběžné se spádnicí. Okna se umístí tak, aby se řada tašek pod oknem nezkracovala. Horní okraj rámu střešního okna v interiéru má být výše, než je podchozí výška. Pro zajištění optimální cirkulace vzduchu se vnitřní nadpraží provádí vodorovně a parapet svisle (obrázek 1a). Popsaný tvar ostění také přispívá k dostatečnému osvětlení místnosti denním světlem. Pod střešním oknem musí být umístěno otopné těleso (obrázek 1a). Zdroj tepla podporuje cirkulaci vzduchu kolem okna, zmenšuje riziko povrchové kondenzace na skle a na rámu okna. Pokud nelze konstrukčně docílit, aby tvar dolního ostění byl svislý, např. z důvodu zapuštěného parapetu pod střešním oknem, musí se pod parapetem nechat mezera a parapet částečně přesadit nad otopné těleso (obrázek 2). Mezeru lze vytvořit podložením parapetu lištami. Toto opatření umožní proudění ohřátého vzduchu podél střešního okna. Střechy se střešními okny se doporučuje koncipovat jako dvouplášťové, tedy s větrnou vzduchovou vrstvou pouze nad pojistnou hydroizolací. Použitá pojistná hydroizolace musí být účinně propustná pro vodní páru (rd < 0,03 m). Pro zajištění větrání vzduchové vrstvy v krokevním poli nad a pod střešním oknem je třeba vrstvy propojit s větranými vzduchovými vrstvami v sousedních krokevních polích (proříznutím kontralatí pod a nad oknem) nebo lépe doplnit větrací prvky pod a nad střešním oknem. V horských oblastech a u střech s dlouhou spádnicí nad oknem se musí nad střešní okno namontovat sněhové zachytávače nebo jiným vhodným způsobem zajistit ochranu okna proti sesuvu sněhu a ledu. Na obrázcích 2 až 7 jsou uvedeny příklady řešení napojení střešního okna WINDEK na okolní konstrukce.
-4-
Obrázek 1a– Vhodný tvar vnitřního ostění a umístění otopného tělesa, šipky naznačují směr proudění vzduchu
Obrázek 1b – Možné řešení vnitřního ostění se zapuštěným parapetem a otopným tělesem pod parapetem, šipky naznačují směr proudění vzduchu -5-
Legenda k obrázkům 01 WINDEK – rám okna 02 WINDEK – křídlo okna 03 Přířez pojistné hydroizolace 04 Horní díl lemování 05 Boční díl lemování 06 Dolní díl lemování 07
Odvodňovací žlábek
08 Polyuretanový těsnící klín 09 Podpěra pod tašky 10 Dolní podpěrná lať 11 Stavěcí třmen 12 Pomocná kontralať 13 Střední “U“ lemování (mezi okny vedle sebe) 14 Střední lemování (mezi okny nad sebou) 15
Zaklapávací lišta
-6-
Obrázek 2a – Dolní svislý řez v místě osazení okna do střechy, střešní okno na laťování a tepelná izolace nad krokvemi
-7-
Obrázek 2b – Horní svislý řez v místě osazení okna do střechy, střešní okno na laťování a tepelná izolace nad krokvemi
-8-
Obrázek 3a – Podélný řez v místě osazení okna do střechy, varianta pro malé střešní okno na laťování s pomocnou kontralatí, tepelná izolace nad krokvemi * vzdálenost mezi pomocnou kontralatí a ukončením latě
-9-
Obrázek 3b – Podélný řez v místě osazení okna do střechy, varianta pro střešní okno na rozpon krokví a na laťování bez pomocné kontralatě, tepelná izolace nad krokvemi * vzdálenost mezi kontralatí a ukončením latě
- 10 -
Obrázek 4a – Dolní svislý řez v místě osazení okna do střechy, střešní okno na laťování a tepelná izolace mezi krokvemi
- 11 -
Obrázek 4b – Horní svislý řez v místě osazení okna do střechy, střešní okno na laťování a tepelná izolace mezi krokvemi
- 12 -
Obrázek 5 – Podélný řez v místě osazení okna do střechy, střešní okno na laťování a tepelná izolace mezi krokvemi
- 13 -
Obrázek 6 – Svislý řez mezi dvěma střešními okny nad sebou
- 14 -
Obrázek 7 – Podélný řez mezi dvěma střešními okny vedle sebe
- 15 -
3 Montáž samostatných oken 3.1
Přípravné práce
Pro rychlou a snadnou montáž doporučujeme do střechy montovat kompletní střešní okno, nevyjímat křídlo z rámu. Pokud to situace neumožňuje, vyjme se křídlo z rámu podle kapitoly 5. Pokud nelze okno přichytit k latím nebo k bednění, musí se provést trámová výměna. Aby se později při montáži podhledu docílilo předepsaného tvaru nadpraží a parapetu, musí se již v této fázi důkladně rozmyslet poloha vodorovných prvků trámové výměny a jejich výšková úroveň. 3.2
Vyměření polohy střešního okna
Pro správné a přesné vyměření polohy střešního okna musí být splněno několik kritérií: A. Minimální světlá výška místnosti v podkroví je 230 cm a minimální výška parapetu je 85 cm. Je třeba zvolit takový typ a rozměry okna, který tato kritéria splní. B. Poloha okna s kyvným otevíráním se zjistí z tabulky 2 a obrázku 8. Vstupními parametry jsou: jmenovitá výška okna (viz tabulku 1); sklon střechy a podchozí výška okna – pro tento případ se jedná o vzdálenost pootevřeného křídla okna ve vodorovné poloze od roviny hotové podlahy (obrázek 8); Z tabulky 2 se zjistí výška horní hrany dolní podpěrné latě/základového prkna (vztažný bod je na horní hraně, protože tloušťka latě/prkna může být různá – viz detail na obrázku 8). U střešního okna na laťování se dolní podpěrná lať posune tak, aby byly splněny požadavky kritéria D. POZNÁMKA Tabulka 2 platí pro podchozí výšku 180 cm. Pro jinou podchozí výšku se k výšce dolní podpěrné latě/základového prkna podle tabulky 2 přičte nebo odečte rozdíl podchozí výšky od 180 cm. Příklad: Pro střešní okno s kyvným otevíráním, s jmenovitou výškou 115 cm, s podchozí výškou 180 cm a osazené do střechy o sklonu 50° je výška dolní podpěrné latě/základového prkna 137 cm (viz zvýraznění v tabulce 2). Pro stejné střešní okno a stejný sklon střechy, ale podchozí výšku o 10 cm větší, tj. 190 cm, se k výšce dolní podpěrné latě/základového prkna přičte 10 cm a výška bude 147 cm.
- 16 -
Tabulka 2 –Stanovení výšky dolní podpěrné latě/základového prkna v závislosti na sklonu střechy, podchozí výšce a výšce okna (okno s kyvným otevíráním – typ K) Výška dolní podpěrné latě/základového prkna podle jmenovité výšky okna [cm] 75 95 115 135 155 20 180 166 163 159 156 152 25 180 163 159 155 151 146 30 180 161 156 151 146 141 35 180 158 153 147 141 135 40 180 156 150 143 137 130 45 180 154 147 140 133 126 50 180 153 145 137 130 122 55 180 151 143 135 127 119 60 180 150 142 133 124 116 65 180 150 141 132 122 113 70 180 150 140 130 121 112 75 180 150 140 130 120 110 80 180 150 140 130 120 110 85 180 150 140 130 120 110 Parapet je přibližně o 5 cm výš než horní hrana dolní podpěrné latě/základového prkna. Sklon Podchozí výška [°] okna [cm]
C. Pro okno s výklopně kyvným otevíráním se poloha stanovuje ve dvou krocích. Vstupními parametry jsou buď podchozí výška okna nebo výška dolní podpěrné latě/základového prkna. Výška dolní podpěrné latě/ základového prkna je jako v předešlém případě vztažena k horní hraně latě/prkna, ale podchozí výška je pro tento případ vzdálenost dolní hrany vrchního rámu okna od hotové roviny podlahy (obrázky 9 a 10). Dalšími vstupními parametry jsou opět jmenovitá výška okna (viz tabulku 1) a sklon střechy. Krok 1 – Podle podchozí výšky se z tabulky 3 zjistí výška dolní podpěrné latě/základového prkna. POZNÁMKA Tabulka 3 platí pro podchozí výšku 180 cm. Pro jinou podchozí výšku se k výšce dolní podpěrné latě/základového prkna podle tabulky 3 přičte nebo odečte rozdíl podchozí výšky od 180 cm. Příklad: Pro střešní okno s výklopně kyvným otevíráním, s jmenovitou výškou 115 cm, s podchozí výškou 180 cm, osazené do střechy o sklonu 50° je výška dolní podpěrné latě/základového prkna 97 cm (viz zvýraznění v tabulce 3). Pro stejné střešní okno a stejnou střechu, ale podchozí výšku o - 17 -
10 cm větší, tj. 190 cm se k výšce dolní podpěrné latě/základového prkna přičte 10 cm a výška bude 107 cm. Tabulka 3 – Stanovení výšky dolní podpěrné latě/základového prkna v závislosti na sklonu střechy, podchozí výšce a výšce okna (okno s výklopně kyvným otevíráním – typ V) Výška dolní podpěrné latě/základového prkna podle jmenovité výšky okna [cm] 75 95 115 135 155 20 180 161 154 147 140 133 25 180 154 146 138 129 121 30 180 149 139 129 119 109 35 180 143 131 120 108 97 40 180 137 125 112 99 86 45 180 132 118 104 90 76 50 180 128 112 97 82 66 55 180 123 107 90 74 58 60 180 119 102 85 67 50 65 180 116 98 80 62 43 70 180 113 94 75 57 38 75 180 111 91 72 53 33 80 180 109 89 69 50 30 85 180 107 87 67 48 28 Parapet je přibližně o 5 cm výš než horní hrana dolní podpěrné latě/základového prkna. Sklon Podchozí výška [°] okna [cm]
Krok 2 – Zvolí se výška dolní podpěrné latě/základového prkna a z tabulky 4 se zjistí podchozí výška okna (parapet je přibližně o 5 cm výš než horní hrana dolní podpěrné latě/základového prkna). POZNÁMKA 1 Tabulka 4 platí pro výšku dolní podpěrné latě/základového prkna 80 cm (tj. minimální výšku parapetu 85 cm). Pro jinou výšku latě/prkna se k podchozí výšce podle tabulky 4 přičte rozdíl výšky latě/prkna od 80 cm. Příklad: Pro střešní okno s výklopně kyvným otevíráním s jmenovitou výškou 115 cm osazené do střechy o sklonu 50° je podchozí výška 163 cm (viz zvýraznění v tabulce 4).
- 18 -
Tabulka 4 – Stanovení podchozí výšky okna v závislosti na sklonu střechy, výšce dolní podpěrné latě/základového prkna a výšce okna (okno s výklopně kyvným otevíráním – typ V) Podchozí výška podle jmenovité výšky okna [cm] 75 95 115 135 155 100 107 113 120 127 106 114 123 131 139 111 121 131 141 151 117 129 140 151 163 122 135 148 161 174 127 141 156 170 184 132 147 163 178 193 136 153 169 185 202 140 157 175 192 209 143 161 180 198 216 146 165 184 203 221 149 168 187 207 226 150 170 190 209 229 152 172 192 211 231 5 cm výš než horní hrana dolní podpěrné
Sklon Výška dolní podpěrné latě [°] (základového prkna) [cm] 20 80 25 80 30 80 35 80 40 80 45 80 50 80 55 80 60 80 65 80 70 80 75 80 80 80 85 80 Parapet je přibližně o latě/základového prkna.
Pokud hodnoty získané z kroků 1 a 2 nesplňují minimální hodnoty uvedené v kritériu A nebo neodpovídají požadavkům zákazníka, je nutné zvolit střešní okno s jinou jmenovitou výškou. U střešního okna na laťování se dolní podpěrná lať posune tak, aby byly splněny požadavky kritéria D. D. Střešní okno na laťování musí být umístěno tak, aby se nemusela řezat krytina pod oknem. Podle druhu krytiny a rozměrů laťování se dolní podpěrná lať posune tak, aby vzdálenost horní hrany latě od horní hrany krytiny byla 14 cm až 17 cm (viz také obrázky 2a a 4). Pokud není dodržena vzdálenost mezi podpěrnou latí a krytinou, může dojít k chybné montáži dolního lemování (lemování není ve sklonu nebo je v protisklonu !!!). Posun lze po krokvi nebo kontralati provést jak směrem nahoru tak i směrem dolů, je ale třeba dodržet minimální výšku parapetu 85 cm, tj. výška dolní podpěrné latě od roviny hotové podlahy musí být minimálně 80 cm.
- 19 -
- 20 Obrázek 8 – Stanovení výšky dolní podpěrné latě u okna s kyvným otevíráním
- 21 Obrázek 9 – Stanovení výšky dolní podpěrné latě u okna s výklopně kyvným otevíráním
- 22 Obrázek 10 – Stanovení podchozí výšky u okna s výklopně kyvným otevíráním
3.3
Střešní okno na laťování
3.3.1. Proříznutí pojistné hydroizolace V pojistné hydroizolaci se zespodu opatrně prořízne otvor ve tvaru písmene X (obrázek 11), který je mírně menší než otvor pro osazení střešního okna. 3.3.2. Dolní podpěrná lať Ke kontralatím se přišroubuje dolní podpěrná lať střešního okna tak, aby vzdálenost horní hrany latě od horní hrany krytiny byla 14 cm až 17 cm (obrázky 2a, 4a a 12). Podpěrná lať musí být připevněna vodorovně (použije se vodováha). 3.3.3. Vyřezání otvoru V laťování se vyřízne osazovací otvor o rozměrech: –
ve vodorovném směru: A = Š +4 cm (obrázek 13);
–
ve směru spádnice: C = V +2 cm;
kde Š je jmenovitá šířka a V je jmenovitá výška okna (viz také tabulku 1). 3.3.4. Prostřižení hydroizolace Otvor v pojistné hydroizolaci se zvětší prostřižením v rozích (obrázek 14). 3.3.5. Horní podpěrná lať Přišroubuje se horní podpěrná lať. Světlá vzdálenost dolní a horní podpěrné latě musí být C cm (obrázek 15). 3.3.6. Úprava pojistné hydroizolace Cípy hydroizolace se vyhnou ven a přisponkují se k podpěrným latím a k latím. Hydroizolace se zastřihne podél latí a kontralatí (obrázek 16). POZNÁMKA Pro případ montáže střešního okna do skladby s tepelnou izolací nad krokvemi je třeba pojistnou hydroizolaci ohnout u kontralatě a z boku k ní přibít (viz schéma napravo). 3.3.7. Montáž odvodňovacího žlábku Mezi nejbližší latě nad oknem se v mírném sklonu připevní odvodňovací žlábek, který odvede vodu případně stékající po pojistné hydroizolaci mimo prostor střešního okna. Pokud je pojistná hydroizolace pod kontralatěmi, prořežou se tyto nad střešním oknem podle obrázku 17. Do pojistné hydroizolace se prořízne otvor o málo větší něž je vzdálenost kontralatí (otvor nesmí být větší než je délka odvodňovacího žlábku). Do otvoru se zasune odvodňovací žlábek (viz také řezy na obrázcích 2b a 4b) tak, aby v nižší části (odtok vody) byl povysunut z pojistné hydroizolace, čímž se zabrání možnému zatékání v tomto místě. Žlábek se přibije dvěma hřebíky k podkladu (podle polohy pojistné hydroizolace buď ke krokvím nebo ke - 23 -
kontralatím). Pokud je vzdálenost krokví nebo kontralatí větší než délka odvodňovacího žlábku, musí se žlábek podbít latí. Svrchu se pojistná hydroizolace k žlábku přilepí (obrázek 18). 3.3.8. Osazení střešního okna Celé střešní okno se osadí do otvoru a vycentruje tak, aby přesahy na latích byly na obou stranách stejné (obrázek 19). Spodní část okna se přišroubuje k dolní podpěrné lati dvěma šrouby. 3.3.9. Vyrovnání střešního okna Z boku se na rám okna tlačí tak dlouho, až je spára mezi křídlem a rámem střešního okna stejně široká po celé své délce (obrázek 20). Tím se okno vyrovná v ploše střechy. Dále se horní rohy rámu podepřou klíny tak, aby nedocházelo ke kroucení okna a aby spodní hrana křídla pootevřeného okna byla rovnoběžná se spodní hranou rámu (obrázek 21). 3.3.10. Připevnění střešního okna Pokud je okno vyrovnané v obou směrech a v ploše střechy, přišroubuje se dvěma šrouby v horních rozích a dvěma šrouby ve třetinách dolní hrany rámu. Pokud je okno vyšší než 130 cm, musí se ještě dodatečně připevnit kovovými úhelníky přibližně v polovině výšky okna k laťování (obrázek 22). Prostor mezi rámem okna a pojistnou hydroizolací se vyplní montážní PUR pěnou nebo jinou tepelnou izolací (např. odřezky desky z minerálních vláken).
- 24 -
- 25 Obrázek 11 – Nastřižení otvoru tvaru X
Obrázek 12 – Osazení dolní podpěrné latě
- 26 Obrázek 13 – Vyřezání osazovacího otvoru v laťování
Obrázek 14 – Zvětšení otvoru v pojistné hydroizolaci
- 27 Obrázek 15 – Osazení horní podpěrné latě
Obrázek 16 – Úprava pojistné hydroizolace
- 28 Obrázek 17 – Montáž odvodňovacího žlábku
Obrázek 18 – Přibití odvodňovacího žlábku a přilepení pojistné hydroizolace
- 29 Obrázek 19 – Osazení střešního okna
Obrázek 20 – Vyrovnání okna v ploše střechy
- 30 Obrázek 21 – Vyrovnání okna
Obrázek 22 – Přišroubování okna
3.3.11. Přířezy pojistné hydroizolace V pořadí čísel na obrázku 23 se k rámu okna přiloží přířezy pojistné hydroizolace (jsou součástí lemování střešního okna). Přířezy se vždy vytáhnou na bok rámu, kde se přisponkují (viz obrázek 23 a také řezy na obrázcích 2 až 5). V dolní části se přířez vsune pod lať a v horní části se přířez vsune pod odvodňovací žlábek. Pokud je střešní okno umístěno tak, že ve vzdálenosti 20 cm od horní hrany rámu okna se nenachází žádná lať, přibije se na toto místo podpěrná lať horního lemování (obrázek 24). 3.3.12. Osazení lemování U tašek s vysokými vlnami se u dolní hrany okna seříznou vrcholky vln tašek (u tašek s nízkým profilem se tato úprava nedělá). Ke spodní části rámu okna se nasune a zacvakne dolní lemování střešního okna (obrázek 25). Z obou stran okna se zespodu nasune boční lemování (obrázek 26) a shora se na okno nasadí horní lemování (obrázek 27). Lemování se z boku přišroubují k rámu střešního okna (obrázek 28) . 3.3.13. Zarovnání střešní krytiny Podle obrázku 29 se vnější hrana bočního lemování přichytí příponkami k laťování. Následně se z rubové strany plisovaného pásu dolního lemování strhne ochranný pásek a pás se dotlačením vytvaruje podle střešní krytiny (obrázek 30). Po obvodu lemování se přilepí polyuretanové těsnící klíny (obrázek 31). Tašky podél bočních hran okna se seříznou ve vzdálenosti 3 cm až 6 cm od rámu okna a tašky nad oknem se seříznou ve vzdálenosti 6 cm až 12 cm od horní hrany okna (obrázek 32). Střešní krytina nad oknem se podloží podpěrou pod tašky (obrázek 31). 3.3.14. Seřízení tuhosti závěsů U výklopně kyvných oken jsou z bezpečnostních důvodů výklopné závěsy během přepravy a montáže silně utažené. Po montáži okna se musí závěsy seřídit imbusovým klíčem číslo 8 (obrázek 33) tak, aby umožňovaly snadné vyklopení okna, ale aby nedocházelo k samovolnému zavírání okna. U kyvných a výklopně kyvných oken se kyvné závěsy seřídí stranovým klíčem č. 8 (obrázek 33).
- 31 -
- 32 Obrázek 23 – Položení přířezů pojistné hydroizolace
Obrázek 24 – Osazení podpěrné latě lemování
- 33 Obrázek 25 – Nasunutí dolního lemování
Obrázek 26 – Nasunutí bočního lemování
- 34 Obrázek 27 – Nasazení horního lemování
Obrázek 28 – Přišroubování lemování k rámu střešního okna
- 35 Obrázek 29 – Přichycení lemování k laťování
Obrázek 30 – Úprava dolního lemování u krytiny
- 36 Obrázek 31 – Přilepení polyuretanových těsnících klínů
Obrázek 32 – Střešní okno osazené v krytině
a) tuhost otevírání výklopného systému
- 37 -
b) tuhost otevírání kyvného systému
Obrázek 33 – Nastavení tuhosti závěsů
3.4
Střešní okno na bednění
3.4.1. Vyřezání otvoru do bednění, osazení základového prkna a úprava pojistné hydroizolace Při montáži před položením střešní krytiny se v bednění rozměří poloha střešního okna. V dolní části okna se z bednění odebere potřebný počet prken a místo nich se osadí základové prkno stejné tloušťky jako bednění. Vzdálenost horní hrany základového prkna od horní hrany krytiny má být 4 cm až 10 cm v závislosti na typu krytiny (obrázek 34). Základové prkno musí být připevněno vodorovně (použije se vodováha). Bednění kolem základového prkna se podle potřeby doplní užšími prkny. V bednění se vyřízne osazovací otvor o rozměrech (obrázek 34): –
ve vodorovném směru: A = Š +3 cm;
–
ve směru spádnice: C = V +2 cm,
kde Š je jmenovitá a V je jmenovitá výška okna (viz tabulku 1). Uloží se pojistná hydroizolace, do které se vyřeže otvor podle otvoru v bednění (obrázku 35). POZNÁMKA Při osazení okna do střechy s již položenou střešní krytinou se musí nejdříve krytina rozebrat v dostatečné vzdálenosti od okraje okna ve všech směrech. Použití základového prkna závisí na typu krytiny, vzdálenosti krokví, umístění tepelné izolace apod.
3.4.2. Osazení střešního okna Celé střešní okno se osadí do otvoru a vycentruje tak, aby boční přesahy na bednění byly na obou stranách stejné. Spodní část okna se přišroubuje k základovému prknu dvěma šrouby. 3.4.3. Vyrovnání a připevnění střešního okna Z boku se na rám okna tlačí tak dlouho, až je spára mezi křídlem a rámem střešního okna stejně široká po celé své délce (obrázek 36). Tím se okno vyrovná v ploše střechy. Dále se horní rohy rámu podepřou klíny tak, aby nedocházelo ke kroucení okna a aby spodní hrana křídla pootevřeného okna byla rovnoběžná se spodní hranou rámu (obrázek 21). Okno se přišroubuje dvěma šrouby v horních rozích a dvěma šrouby ve třetinách dolní hrany rámu. U oken vyšších než 130 m se ještě musí dodatečně připevnit kovovými úhelníky přibližně v polovině výšky okna k bednění (obrázek 37). Pokud je tloušťka bednění v místech kotvení menší než 2,2 cm, musí se zespodu zesílit. Prostor mezi rámem okna a pojistnou hydroizolací se vyplní montážní PUR pěnou nebo jinou tepelnou izolací (např. odřezky desky z minerálních vláken).
- 38 -
- 39 Obrázek 34 – Vyřezání otvoru do bednění a osazení základového prkna
Obrázek 35 – Prostřižení a úprava pojistné hydroizolace
- 40 Obrázek 36 – Osazení a vyrovnání okna
Obrázek 37 – Přišroubování okna
3.4.4. Přířezy pojistné hydroizolace V pořadí čísel na obrázku 38 se k rámu okna přiloží přířezy pojistné hydroizolace (jsou součástí lemování střešního okna). Nad oknem se pojistná hydroizolace položená na bednění prořízne a horní přířez (3) se zasune do řezu (obrázek 38). Přířezy se vždy vytáhnou na bok rámu, kde se přisponkují. 3.4.5. Osazení lemování Položí se spodní řada (řady) krytiny. Ke spodní části rámu okna se nasune a zacvakne dolní lemování střešního okna (obrázek 39). Z obou stran okna se zespodu nasune boční lemování (obrázek 40) a shora se na okno nasadí horní lemování (obrázek 41). Lemování se z boku přišroubují k rámu střešního okna (obrázek 42). 3.4.6. Zarovnání střešní krytiny Podle obrázku 43 se vnější hrana lemování přichytí příponkami k bednění. Střešní krytina podél bočních hran okna se seřízne ve vzdálenosti 3 cm až 6 cm od rámu okna a krytina nad oknem se seřízne ve vzdálenosti 6 cm až 12 cm od horní hrany okna (obrázek 32). 3.4.7. Seřízení tuhosti závěsů Tuhost závěsů se seřídí podle kapitoly 3.3.14.
- 41 -
- 42 Obrázek 38 – Položení přířezů hydroizolace
Obrázek 39 – Nasunutí dolního lemování
- 43 Obrázek 40 – Nasunutí bočního lemování
Obrázek 41 – Nasazení horního lemování
- 44 Obrázek 42 – Přišroubování lemování k rámu střešního okna
Obrázek 43 – Přichycení lemování k bednění
4 Montáž oken do sestav 4.1
Přípravné práce
Pro rychlou a snadnou montáž doporučujeme do střechy montovat kompletní střešní okna, nevyjímat křídla z rámů. Pokud to situace neumožňuje, vyjme se křídlo z rámu podle kapitoly 5. Pokud nelze okna přichytit k latím nebo k bednění, musí se provést trámová výměna. Při provádění trámové výměny pro montáž střešních oken do sestavy se doporučuje použít co nejsubtilnější trámky, aby při pohledu zevnitř nepůsobily přechody mezi jednotlivými okny rušivým dojmem. Aby se později při montáži podhledu docílilo předepsaného nadpraží a parapetu, musí se již v této fázi důkladně rozmyslet poloha vodorovných prvků trámové výměny a jejich výšková úroveň. Pokud se osazuje střešní okno do střechy s položenou střešní krytinou, rozebere se krytina v dostatečné vzdálenosti od okraje okna ve všech směrech. 4.2
Dvě okna vedle sebe, na laťování
4.2.1. Úprava pojistné hydroizolace a montáž podpěrných latí Rozměří se poloha střešních oken a obdobně jako v kapitole 3.3.1 se pojistná hydroizolace prořízne (viz také obrázky 11 a 12). Ke kontralatím se přišroubuje dolní podpěrná lať střešních oken tak, aby vzdálenost horní hrany latě od horní hrany krytiny byla 14 cm až 17 cm (obrázek 44 a také řezy na obrázcích 2a a 4a). Podpěrná lať musí být připevněna vodorovně (použije se vodováha). Pokud není dodržena vzdálenost mezi podpěrnou latí a krytinou, může dojít k chybné montáži dolního lemování (lemování není ve sklonu nebo je v protisklonu !!!). V laťování se vyříznou otvory o rozměrech (obrázek 44): –
ve vodorovném směru: A = Š +4 cm a pokud jsou použita okna o různé šířce B = Š +4 cm;
–
ve směru spádnice: C = V +2 cm,
kde Š je jmenovitá šířka a V je jmenovitá výška okna (viz tabulku 1). Vodorovná vzdálenost X mezi okny závisí na rozměrech lemování a je uvedena na obalu příslušného lemování. Otvory v pojistné hydroizolaci se zvětší prostřižením v rozích. Ve světlé vzdálenosti C cm od dolní podpěrné latě se přišroubuje horní podpěrná lať. Cípy hydroizolace se vyhnou ven a přisponkují se k podpěrným latím a k latím. Hydroizolace se zastřihne podél latí a kontralatí (obrázek 44). Mezi nejbližšími latěmi nad okny se připraví prostor pro montáž odvodňovacích žlábků, které odvedou vodu případně stékající po pojistné hydroizolaci mimo prostor střešních oken. Pokud je pojistná hydroizolace pod - 45 -
kontralatěmi, prořežou se tyto nad střešními okny a do pojistné hydroizolace se proříznou otvory o málo větší něž je vzdálenost kontralatí, ale ne větší než je délka odvodňovacích žlábků (obrázek 44). U úzkých oken lze použít pouze jeden odvodňovací žlábek jako pro samostatné okno.
Obrázek 44 – Úprava pojistné hydroizolace a montáž podpěrných latí 4.2.2. Montáž odvodňovacích žlábků, osazení a připevnění střešních oken Do otvorů prořezaných v pojistné hydroizolaci se zasunou odvodňovací žlábky tak, aby v nižších částech (odtok vody) byly povysunuty z pojistné hydroizolace, čímž se zabrání možnému zatékání v tomto místě. Každý odvodňovací žlábek se přibije dvěma hřebíky k podkladu (podle polohy pojistné hydroizolace buď ke krokvím nebo ke kontralatím). Z vrchu se pojistná hydroizolace k odvodňovacím žlábkům přilepí (obrázek 45). Ve vzájemné vzdálenosti Y se do otvorů osadí celá střešní okna (obrázek 45). Hodnota Y závisí na rozměrech lemování a je uvedena na obalu příslušného lemování. Okna se vyrovnají tak, aby boční spáry byly stejně široké po celé své délce. Spodní části oken se přišroubují k dolním podpěrným latím dvěma šrouby. Podle kapitoly 3.3.9 se okna vyrovnají (v obou směrech a v ploše střechy) a přišroubují k podkladu.
- 46 -
Obrázek 45 – Montáž odvodňovacích žlábků a osazení střešních oken 4.2.3. Přířezy pojistné hydroizolace V pořadí čísel na obrázku 46 se k rámům oken přiloží přířezy pojistné hydroizolace (jsou součástí lemování střešního okna). Přířezy se vždy vytáhnou na bok rámu, kde se přisponkují (viz obrázek 46 a také řezy na obrázcích 2 až 5 a 7). V dolní části se přířez vsune pod lať a v horní části se přířez vsune pod odvodňovací žlábek. 4.2.4. Podpěrná lať lemování a lemování oken Pokud jsou střešní okna umístěna tak, že se ve vzdálenosti 20 cm od horní hrany rámu oken nenachází žádná lať, přibije se na toto místo podpěrná lať horního lemování (obrázek 47). U tašek s vysokými vlnami se u dolní hrany oken seříznou vrcholky vln tašek (u tašek s nízkým profilem se tato úprava nedělá). Ke spodní části rámu levého okna se nasune a zacvakne levé dolní lemování, které je rozměrově větší než pravé lemování. Na část, která leží mezi okny se v pruhu nanese silikonový tmel (obrázek 47) a ke spodní části rámu pravého okna se nasune a zacvakne pravé dolní lemování. Část lemování nad silikonovým tmelem se přitiskne. Podle obrázku 48 se zespodu nasune střední „U“ lemování a boční lemování. Po nasunutí se přehnou rohy dolního lemování.
- 47 -
Obrázek 46 – Položení přířezů pojistné hydroizolace
Obrázek 47 – Osazení podpěrné latě lemování a dolního lemování oken - 48 -
Obrázek 48 – Nasunutí bočního lemování Shora se na okna nasadí levé a pravé horní lemování a střední „C“ spojka (obrázek 49). Lemování se z boku přišroubují k rámu střešního okna. Střední „U“ lemování se společně s „C“ spojkou přišroubují třemi vruty s šestihrannou hlavou a pryžovými podložkami (jsou součástí lemování) k latím (obrázek 50). Horní lemování se přišroubuje k rámu okna a boční lemování se přišroubují k rámům oken a příponkami se připevní k laťování. 4.2.5. Zarovnání střešní krytiny Z rubové strany plisovaného pásu dolního lemování se strhne ochranný pásek a pás se dotlačením vytvaruje podle střešní krytiny (viz také obrázek 30). Po obvodu lemování se přilepí polyuretanové těsnící klíny (obrázek 51). Tašky podél bočních hran oken se seříznou ve vzdálenosti 3 cm až 6 cm od rámu okna a tašky nad okny se seříznou ve vzdálenosti 6 cm až 12 cm od horní hrany. Střešní krytina nad oknem se podloží podpěrou pod tašky (obrázek 51). 4.2.6. Seřízení tuhosti závěsů Tuhost závěsů se seřídí podle obrázku 51 a kapitoly 3.3.14.
- 49 -
Obrázek 49 – Nasazení horního lemování a spojky
Obrázek 50 – Připevnění lemování k rámům oken a k laťování - 50 -
Obrázek 51 – Umístění polyuretanových těsnících klínů a podpěry pod tašky a seřízení tuhosti závěsů 4.3
Dvě okna vedle sebe, na bednění
4.3.1. Vyřezání otvoru do bednění, osazení základového prkna a úprava pojistné hydroizolace Při montáži před položením střešní krytiny se v bednění rozměří poloha střešních oken. V dolní části oken se z bednění odebere potřebný počet prken a místo nich se osadí základové prkno stejné tloušťky jako bednění. Vzdálenost horní hrany základového prkna od horní hrany krytiny má být 4 cm až 10 cm v závislosti na typu krytiny (viz také obrázek 34). Základové prkno musí být připevněno vodorovně (použije se vodováha). Bednění kolem základového prkna se podle potřeby doplní užšími prkny. V bednění se vyříznou osazovací otvory o rozměrech (obrázek 52): –
ve vodorovném směru: A = Š +3 cm a pokud jsou použita okna o různé šířce B = Š +3 cm;
–
ve směru spádnice: C = V +2 cm,
kde Š je jmenovitá šířka a V je jmenovitá výška okna (viz tabulku 1). Vodorovná vzdálenost X mezi okny závisí na rozměrech lemování a je uvedena na obalu příslušného lemování. Na bednění se uloží pojistná hydroizolace, do které se vyřežou otvory pro okna podle otvorů v bednění (obrázek 52). - 51 -
Obrázek 52 – Vyřezání otvoru do bednění a úprava pojistné hydroizolace 4.3.2. Osazení a připevnění střešních oken a přiložení přířezů Ve vzájemné vzdálenosti Y se do otvorů osadí celá střešní okna (obrázek 53). Hodnota Y závisí na rozměrech lemování a je uvedena na obalu příslušného lemování. Okna se vyrovnají tak, aby boční spáry byly stejně široké po celé své délce. Spodní část okna se přišroubuje k základovému prknu dvěma šrouby. Podle kapitoly 3.4.3 se okna vyrovnají (v obou směrech a v ploše střechy) a přišroubují k podkladu. V pořadí čísel na obrázku 53 se k rámům oken přiloží přířezy pojistné hydroizolace (jsou součástí lemování střešního okna). Nad oknem se pojistná hydroizolace položená na bednění prořízne a horní přířez (4) se zasune do řezu (obrázek 53). Přířezy se vždy vytáhnou na bok rámu, kde se přisponkují. 4.3.3. Osazení lemování oken Položí se spodní řada (řady) krytiny. Ke spodní části rámu levého okna se nasune a zacvakne levé dolní lemování, které je rozměrově větší než pravé lemování. Na část, která leží mezi okny se v pruhu nanese silikonový tmel (obrázek 54) a ke spodní části rámu pravého okna se nasune a zacvakne pravé dolní lemování. Část lemování nad silikonovým tmelem se přitiskne.
- 52 -
Obrázek 53 – Osazení a připevnění střešních oken a přiložení přířezů Podle obrázku 55 se zespodu nasune střední „U“ lemování a boční lemování. Po nasunutí se přehnou rohy dolního lemování. Shora se na okna nasadí levé a pravé horní lemování a střední „C“ spojka (obrázek 56). Lemování se z boku přišroubují k rámu střešního okna. Střední „U“ lemování se společně s „C“ spojkou přišroubují třemi vruty s šestihrannou hlavou a pryžovými podložkami (jsou součástí lemování) k bednění (obrázek 57). Horní lemování se přišroubuje k rámu okna a boční lemování se přišroubují k rámům oken a příponkami se připevní k bednění. 4.3.4. Zarovnání střešní krytiny Střešní krytina podél bočních hran oken se seřízne ve vzdálenosti 3 cm až 6 cm od rámu okna a krytina nad okny se seřízne ve vzdálenosti 6 cm až 12 cm od horní hrany (viz také obrázek 32). 4.3.5. Seřízení tuhosti závěsů Tuhost závěsů se seřídí podle kapitoly 3.3.14.
- 53 -
Obrázek 54 – Osazení dolního lemování střešních oken
Obrázek 55 – Nasunutí bočního lemování - 54 -
Obrázek 56 – Nasazení horního lemování a spojky
Obrázek 57 – Připevnění lemování k rámům oken a k laťování - 55 -
4.4
Dvě okna nad sebou, na laťování
4.4.1. Úprava pojistné hydroizolace a montáž podpěrných latí Rozměří se poloha střešních oken a obdobně jako v kapitole 3.3.1 se pojistná hydroizolace prořízne (viz také obrázky 11 a 12). Ke kontralatím se přišroubuje dolní podpěrná lať spodního střešního okna tak, aby vzdálenost horní hrany latě od horní hrany krytiny byla 14 cm až 17 cm (obrázek 58). Pokud není dodržena vzdálenost mezi podpěrnou latí a krytinou, může dojít k chybné montáži dolního lemování (lemování není ve sklonu nebo je v protisklonu !!!). Ve vzdálenosti Z od dolní podpěrné latě spodního okna se přišroubuje dolní podpěrná lať vrchního okna, kde Z je vzdálenost horních hran obou podpěrných latí, která závisí na rozměrech lemování a je uvedena na obalu příslušného lemování. Obě podpěrné latě musí být připevněny vodorovně (použije se vodováha). V laťování se vyříznou otvory o rozměrech (obrázek 58): –
ve vodorovném směru: A = Š +4 cm;
–
ve směru spádnice: C = V +2 cm a pokud jsou použita okna o různé výšce D = Š +2 cm,
kde Š je jmenovitá šířka a V je jmenovitá výška okna (viz tabulku 1). Otvory v pojistné hydroizolaci se zvětší prostřižením v rozích. Ve světlé vzdálenosti C (D) od dolních podpěrných latí se přišroubují horní podpěrné latě. Cípy hydroizolace se vyhnou ven a přisponkují se k podpěrným latím a k latím. Hydroizolace se zastřihne podél latí a kontralatí (obrázek 58). Mezi nejbližšími latěmi nad okny se připraví prostor pro montáž odvodňovacího žlábku, který odvede vodu případně stékající po pojistné hydroizolaci mimo prostor střešních oken. Pokud je pojistná hydroizolace pod kontralatěmi, prořežou se tyto nad střešními okny a do pojistné hydroizolace se proříznou otvory o málo větší něž je vzdálenost kontralatí, ale ne větší než je délka odvodňovacího žlábku (obrázek 58). 4.4.2. Montáž odvodňovacího žlábku, osazení a připevnění střešních oken Do otvoru prořezaného v pojistné hydroizolaci se zasune odvodňovací žlábek tak, aby v nižší části (odtok vody) byl povysunut z pojistné hydroizolace, čímž se zabrání možnému zatékání v tomto místě. Odvodňovací žlábek se přibije dvěma hřebíky k podkladu (podle polohy pojistné hydroizolace buď ke krokvím nebo ke kontralatím). Z vrchu se pojistná hydroizolace ke žlábku přilepí (obrázek 59). Celá střešní okna se osadí do otvorů tak, aby přesahy na latích byly na obou stranách stejné. Spodní části oken se přišroubují k dolním podpěrným latím dvěma šrouby. Podle kapitoly 3.3.9 se okna vyrovnají (v obou směrech a v ploše střechy) a přišroubují k podkladu. - 56 -
Obrázek 58 – Úprava pojistné hydroizolace, montáž podpěrných latí
Obrázek 59 – Montáž odvodňovacího žlábku a osazení střešních oken
4.4.3. Přířezy pojistné hydroizolace V pořadí čísel na obrázku 60 se k rámům oken přiloží přířezy pojistné hydroizolace (jsou součástí lemování střešního okna). Přířezy se vždy vytáhnou na bok rámu, kde se přisponkují (viz obrázek 60 a také řezy na obrázcích 2 až 6). V dolní části se přířez vsune pod lať a v horní části se přířez vsune pod odvodňovací žlábek.
- 57 -
Obrázek 60 – Položení přířezů pojistné hydroizolace
Obrázek 61 – Osazení podpěrné latě horního lemování a lemování oken
4.4.4. Podpěrná lať lemování a lemování oken Pokud je střešní okno umístěno tak, že ve vzdálenosti 20 cm od horní hrany rámu vrchního okna se nenachází žádná lať, přibije se na toto místo podpěrná lať horního lemování (obrázek 61). U tašek s vysokými vlnami se u dolní hrany spodního okna seříznou vrcholky vln tašek (u tašek s nízkým profilem se tato úprava nedělá).
- 58 -
Ke spodní části rámu spodního okna se nasune a zacvakne dolní lemování a zespodu se nasune boční lemování (obrázek 61). V dolní části rámu vrchního okna se odšroubuje zaklapávací lišta (položka 15 na obrázku 6) a mezi okna se nasadí střední lemování (obrázek 61 a položka 14 na obrázku 6). Zaklapávací lišta se přišroubuje zpět k rámu vrchního okna. Zespodu se nasune boční lemování vrchního okna a nasadí se horní lemování (obrázek 62). Boční lemování se přišroubují k rámům střešních oken a příponkami se připevní k laťování (obrázek 63).
Obrázek 62 – Nasunutí bočního a nasazení horního lemování - 59 -
Obrázek 63 – Připevnění lemování k rámům oken a k laťování
4.4.5. Zarovnání střešní krytiny Z rubové strany plisovaného pásu dolního lemování se strhne ochranný pásek a pás se dotlačením vytvaruje podle střešní krytiny (viz také obrázek 30). Po obvodu lemování se přilepí polyuretanové těsnící klíny (obrázek 64). Tašky podél bočních hran oken se seříznou ve vzdálenosti 3 cm až 6 cm od rámu okna a tašky nad okny se seříznou ve vzdálenosti 6 cm až 12 cm od horní hrany. Střešní krytina nad oknem se podloží podpěrou pod tašky (obrázek 64). 4.4.6. Seřízení tuhosti závěsů Tuhost závěsů se seřídí podle obrázku 64 a kapitoly 3.3.14.
Obrázek 64 – Umístění polyuretanových těsnících klínů a podpěry pod tašky a seřízení tuhosti závěsů
- 60 -
4.5
Dvě okna nad sebou, na bednění
4.5.1. Vyřezání otvoru do bednění, osazení základového prkna a úprava pojistné hydroizolace Při montáži před položením střešní krytiny se v bednění rozměří poloha střešních oken. V dolní části oken se z bednění odebere potřebný počet prken. Osadí se základové prkno spodního okna tak, aby horní hrana základového prkna od horní hrany krytiny byla v rozmezí 4 cm až 10 cm v závislosti na typu krytiny (viz také obrázek 34).
Obrázek 65 – Vyřezání otvoru do bednění a úprava pojistné hydroizolace - 61 -
Obrázek 66 – Osazení a připevnění střešních oken a přiložení přířezů
Ve vzdálenosti Z od dolní podpěrné latě spodního okna se připevní základové prkno vrchního okna, kde Z je vzdálenost horních hran obou základových prken, která závisí na rozměrech lemování a je uvedena na obalu příslušného lemování. Základová prkna musí být připevněna vodorovně (použije se vodováha). Bednění kolem základových prken se podle potřeby doplní užšími prkny. V bednění se vyříznou osazovací otvory o rozměrech (obrázek 65): –
ve vodorovném směru: A = Š +3 cm;
–
ve směru spádnice: C = V +2 cm a pokud jsou použita okna o různé výšce D = Š +2 cm,
kde Š je jmenovitá šířka a V je jmenovitá výška okna (viz tabulku 1). Na bednění se uloží pojistná hydroizolace, do které se vyřežou otvory pro okna podle otvorů v bednění (obrázek 65). 4.5.2. Osazení a připevnění střešních oken a přiložení přířezů Celá střešní okna se osadí do otvorů tak, aby boční přesahy na bednění byly na obou stranách stejné. Spodní části oken se přišroubují k základovým prknům dvěma šrouby. Podle kapitoly 3.4.3 se okna vyrovnají (v obou směrech a v ploše střechy) a přišroubují k podkladu. V pořadí čísel na obrázku 66 se k rámům oken přiloží přířezy pojistné hydroizolace (jsou součástí lemování střešního okna). Nad oknem se pojistná hydroizolace položená na bednění prořízne a horní přířez (6) se zasune do řezu (obrázek 66). Přířezy se vždy vytáhnou na bok rámu, kde se přisponkují. 4.5.3. Osazení lemování oken Položí se spodní řada (řady) krytiny. Ke spodní části rámu spodního okna se nasune a zacvakne dolní lemování a zespodu se nasune boční lemování (obrázek 67). V dolní části rámu vrchního okna se odšroubuje zaklapávací lišta (položka 15 na obrázku 6) a mezi okna se nasadí střední lemování (obrázek 67 a položka 14 na obrázku 6). Zaklapávací lišta se přišroubuje zpět k rámu vrchního okna. Zespodu se nasune boční lemování vrchního okna a nasadí se horní lemování (obrázek 68). Boční lemování se přišroubuje k rámům střešních oken a příponkami se připevní k bednění (obrázek 69).
- 62 -
Obrázek 67 – Osazení lemování spodního střešního okna
- 63 -
Obrázek 68 – Nasunutí bočního a nasazení horního lemování
4.5.4. Zarovnání střešní krytiny Střešní krytina podél bočních hran oken se seřízne ve vzdálenosti 3 cm až 6 cm od rámu okna a krytina nad okny se seřízne ve vzdálenosti 6 cm až 12 cm od horní hrany (viz také obrázek 32). 4.5.5. Seřízení tuhosti závěsů Tuhost závěsů se seřídí podle kapitoly 3.3.14.
Obrázek 69 – Připevnění lemování k rámům oken a k bednění
- 64 -
5 Vyjímání okna z rámu Pokud je třeba vyjmout křídlo z rámu okna, postupuje se následovně: 1.
okno se položí na bok na čistou podložku;
2.
křídlo se vytočí podle středového závěsu přibližně do poloviny;
3.
u obou plastových středových dílů se uvolní nejlépe nástrčkovým klíčem číslo 9 dlouhé matice maximálně o 10 závitů (obrázek 70);
4.
úderem dlaně do křídla v místě označeném šipkou na obrázku 71 se uvolní plastové díly kování a křídlo vyjme.
Při nasazování křídla nazpět se křídlo zasune do závěsů a po zapadnutí do výřezu osy se dotáhnou dlouhé matice na obou stranách.
Obrázek 70 – Uvolnění kyvného závěsu střešního okna (s detailem matice závěsu)
Obrázek 71 – Uvolnění závěsu u okna s kyvným otevíráním
- 65 -
6 Vycentrování křídla v rámu V případě, že u již namontovaného okna s provedeným ostěním není spára mezi křídlem a rámem rovnoměrná (ať již z důvodu nevycentrování křídla při montáži nebo z důvodu kroucení střešní konstrukce), lze následujícím způsobem křídlo v rámu vycentrovat tak, aby okno těsnilo a plnilo svou funkci: 1.
u obou plastových středových dílů se uvolní nejlépe nástrčkovým klíčem číslo 9 dlouhé matice cca o jeden a půl závitu (obrázek 70);
2.
rovnoměrným povolováním nebo utahováním vymezovacích šroubů (obrázek 72) dvěma stranovými klíči č. 8 se docílí vycentrování křídla;
3.
u obou plastových středových dílů se dotáhne dlouhá matice.
POZNÁMKA
Okno by mělo jít po tomto seřízení volně otevírat a zavírat!
Obrázek 72 – Vycentrování křídla 7 Údržba a čištění okna V místnostech se zvýšenou vlhkostí se předejde kondenzaci častým větráním. V případě nutnosti se nanese na středový plastový závěs mazací tuk. Pravidelně (alespoň jednou ročně) se zkontroluje a případně vyčistit lemování od spadlého listí a nečistot. Pro mytí venkovní plochy skla se otočí křídlo okna okolo středových závěsů. Při čištění se používá běžných čisticích prostředků bez abrasivních přísad.
- 66 -
Poznámky
- 67 -
Název publikace:
WINDEK Montážní příručka
Autoři:
Ing. Petr Bohuslávek Ing. Luboš Káně Ing. Pavel Habada Ing. Ctibor Hůlka Ing. Jaroslav Oplt Ing. Viktor Zwiener Ing. Petr Žaža Ing. Lubomír Odehnal
Kresba obrázků:
Leoš Martiš Tomáš Martinec Ing. Viktor Zwiener Petr Beier
Počet stran:
68
Formát:
A6
Číslo publikace:
DEK/05/07
Vydání:
třetí
Vydala:
DEK a.s.
v dubnu 2005
© DEK a.s. 2007. Všechna práva vyhrazena. Smyslem údajů obsažených v tomto výtisku je poskytnout informace odpovídající současným technickým znalostem. Je třeba příslušným způsobem respektovat ochranná práva výrobců. Z materiálu nelze odvozovat právní závaznost.
- 68 -
