Waldorfský seminář Praha Skupina Kaspar Hauser
ZÁVĚREČNÁ PRÁCE Školní vzdělávací program Svobodné základní školy, o.p.s. (proces tvorby a výsledný koncept)
2015
Ing. Katarína Hurychová
Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu Waldorfského semináře Praha, panu Dr. Ing. Tomáši Zuzákovi za jeho odborné a inspirativní přednášky, za jeho klid a moudrost v přístupu k nám, seminaristům, a za jeho obětavost a vytrvalost v předávání zkušeností z oblastí waldorfské pedagogiky, všeobecné nauky o člověku, vnímání světa i mezilidských vztahů. Děkuji také všem ostatním pedagogům, se kterými jsem měla možnost se během svého studia setkat. Zejména pak paní Aničce Zuzak-Binder, Evě Vejražkové, Lucii Koderové a panu Mojmíru Poláčkovi, za řadu krásných chvil při umělecké tvorbě a prožívání.
2
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a podkladové materiály jsem uvedla v přiloženém seznamu literatury. Ovšem rovněž prohlašuji, že závěrečnou práci bych nebyla mohla zpracovat bez plodné a intenzivní spolupráce s kolegyněmi učitelkami (Mgr. Alenou Magdalenou Schnellyovou a Kateřinou Szaffnerovou) a s odborníky z praxe (Ing. Silvou Kubovou a Mgr. Pavlem Kreamerem). Za jejich spolupráci, čas a cenné rady vyslovuji svůj velký dík.
V Terezíně, dne 1.6.2015
3
Motto: Děti nechtějí, abychom je plnili coby vědra, nýbrž abychom je zapalovali coby louče. Tuto pedagogickou pravdu vyslovil Herakleitos před 2500 lety. Až dosud jsou to však slova provokující, neboť „plnit vědra“ umí (téměř) každý – ten, kdo však chce „zapalovat louče“, musí sám hořet.
Svobodná základní škola, o.p.s. „Společná cesta za poznáním“
4
Obsah: 1. ÚVOD .................................................................................................................................... 6 2. STRUČNÁ HISTORIE VZNIKU SVOBODNÉ ZÁKLADNÍ ŠKOLY .......................... 7 3. STRUČNÉ CHARAKTERISTIKA SVOBODNÉ ZÁKLADNÍ ŠKOLY ....................... 8 4. CO JE TO ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM (ŠVP) .............................................. 10 5. PROCES VYTVÁŘENÍ ŠVP SVOBODNÉ ZÁKLADNÍ ŠKOLY ............................... 11 5.1 KDO MÁ VLASTNĚ ŠVP VYTVÁŘET? ................................................................................ 11 5.2 JAK NA TO? ...................................................................................................................... 12 5.3 UČEBNÍ PLÁN ................................................................................................................... 13 5.4 CO BY MĚL ŠVP ODRÁŽET? ............................................................................................. 15 Principy a východiska waldorfské pedagogiky ................................................................ 15 Celostní vývoj lidské bytosti a zohlednění individuality jednotlivce ................................ 16 Důraz na vlastní prožitek a zkušenost; důraz na umění ................................................... 17 Jak se principy waldorfské pedagogiky skutečně odrážejí v ŠVP? .................................. 18 Co se však v ŠVP odrazit nemůže? ................................................................................... 18 5.5 UČEBNÍ PLÁN SVOBODNÉ ZÁKLADNÍ ŠKOLY, O.P.S. ......................................................... 19 6. ZÁVĚR ................................................................................................................................ 19 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................. 21 8. SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................ 22
5
1. Úvod V těchto dnech, týdnech a měsících vzniká na severu Čech nová škola, která má ambice stát se plnohodnotnou školou waldorfskou –Svobodná základní škola, o.p.s. Je to projekt ambiciozní, časově náročný, ale i velice odpovědný. Vždyť jeho hlavním cílem je (v duchu pedagogických impulzu Rudolfa Steinera) „vychovávat lidi, kteří mohou svobodně a otevřeně předstupovat před svět a kteří mohou svobodně a otevřeně jednat ve smyslu toho, co je prospěšné světu“. Podle čeho a jak tedy máme děti vzdělávat a vychovávat? Rudolf Steiner jako zakladatel waldorfské pedagogiky sám učitelům nepředal žádný hotový učební plán. Konal však přednášky, ze kterých mj. vyplývá, jak chtěl dělit učební látku, jak by měl učitel přistupovat k dětem v jednotlivých fázích jejich života, co by měl učitel vědět o podstatě lidské bytosti či jak by měl učitel sám na sobě duchovně pracovat. Podněty R. Steinera byly následně zachyceny a obohaceny zkušenostmi waldorfských pedagogů - například v publikacích Tobiase Richtera1 či ve společném projektu pedagogické sekce při Goetheanu a Výzkumného pedagogického pracoviště při Svazu Svobodných waldorfských škol2. V České republice dnes působí 13 základních waldorfských škol či waldorfských tříd při běžných základních školách3. Každá z nich má svůj Školní vzdělávací program, vycházející z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, schváleného MŠMT ČR. Žádný univerzální ŠVP waldorfské školy však v ČR neexistuje. Pokus v tomto směru učinila asociace waldorfských škol ČR v roce 2007 – dokument je však v současné době již značně zastaralý4. Školní vzdělávací program (dále jen ŠVP) je dokument, který je v České republice povinný pro každou základní školu. Také Svobodná základní škola si tedy před zahájením své činnosti v září 2015 musí svůj ŠVP pečlivě připravit.
1
Richter, T. (ed.): Vzdělávací plán pro 1. až 12. ročník waldorfské školy: pedagogické pojetí a
vzdělávací cíle. Praha, Asociace waldorfských škol ČR, 2013. 2
Společný projekt pedagogické sekce při Goetheanu (Dornach, Švýcarsko) a Výzkumného
pedagogického pracoviště při Svazu Svobodných waldorfských škol (Stuttgard, Německo).:
Utváření výuky v 1. až 8. třídě waldorfské školy. Ostravská univerzita, 1998. 3
http://www.iwaldorf.cz/skoly.php?druh=z&menu=sko-z
4
Modelový ŠVP waldorfských škol: verze 1.0. Asociace waldorfských škol ČR, 2007.
6
Jako jeden z aktivních rodičů z řad zakladatelů školy a jako předsedkyně správní rady se aktivně podílím na přípravě ŠVP Svobodné základní školy, o.p.s. Jako studentka Waldorfského semináře Praha jsem si vytyčila za cíl své závěrečné práce popis procesu vzniku ŠVP Svobodné základní školy, o.p.s. a přiblížení jeho odborných a legislativních východisek. Ráda bych ve své práci dále posoudila, nakolik může ŠVP obsáhnout základní principy a myšlenky waldorfské pedagogiky. Závěrečná práce rovněž představuje koncept ŠVP Svobodné základní školy (resp. učební plán školy), jako výsledek dlouhodobé práce skupiny z řad zakládajících členů. Věřím, že má práce může být inspirací a zdrojem informací zejména těm, kteří právě rovněž aktivně pracují na založení waldorfské základní školy.
2. Stručná historie vzniku Svobodné základní školy Iniciátorem projektu založení Svobodné základní školy, o.p.s. je spolek Waldorfská iniciativa Litoměřice (WIL) a rodiče dětí se zájmem o alternativní pedagogické směry. Spolek byl založen v r. 2009 na podnět několika rodičů s cílem šíření myšlenek waldorfské pedagogiky. Hlavním záměrem bylo založení waldorfské školy v Ústeckém kraji. Od počátku své činnosti pořádá spolek přednášky pro veřejnost a snaží se spolupracovat s ostatními místními organizacemi, které pracují s dětmi a mládeží. Pořádá setkání při příležitosti ročních slavností, besedy pro veřejnost s tematikou výchova a vzdělávání a praktické ukázky waldorfské výuky. V letech 2009 až 2011 probíhala pravidelná setkávání pro rodiče a děti předškolního i předškolkového věku na programu Zpívánky se Skřítkem. V roce 2011 se spolek WIL rozhodl otevřít klub pro rodiče s dětmi, který funguje na principu lesních školek „Lesní klub Svatojánek“. Svobodná základní škola, o.p.s. vznikla v lednu 2014 s cílem zahájit základní vzdělávání dětí od školního roku 2015/2016.
7
3. Stručné charakteristika Svobodné základní školy Svoboda v názvu naší školy by měla reprezentovat snahu o rozvoj jedinečnosti každého člověka za současné snahy o respektování jedinečnosti ostatních. Snahu, být zodpovědný za své činy ve světě, zodpovědný za sebe ve společnosti, ve které žiji a za místo, kde působím. Chceme rozvíjet člověka jako lidskou individualitu na základě pedagogických impulzů R. Steinera. Chceme vytvořit prostředí, které podporuje přirozenou lidskou touhu po poznání. Důraz klademe na etické a mravní hodnoty, výchovu k sounáležitosti a spolupráci a rozvoj lásky k domovu a vlasti. Spolupracujeme s Asociací waldorfských škol ČR (v současné době jsme přidruženým členem) a usilujeme o získání ochranné známky „waldorf“.
V Severních Čechách působí pouze jedna waldorfská základní škola v Semilech, přičemž na Litoměřicku a v celém Ústeckém kraji možnost tohoto alternativního způsobu vzdělávání chybí. Svobodná základní škola, o.p.s. tak bude první školou waldorfského typu v Ústeckém kraji. Svobodná základní škola, o.p.s. dlouho hledala prostory pro své sídlo a působení. Nakonec nalezla své místo, poslání a vůli ke spolupráci ve městě Terezín. Ve školních letech 2015/2016 a 2016/2017 bude výuka probíhat v prostorách Základní školy Terezín. Aktivně jednáme s městem Terezín o vlastní budově s cílem přesídlit do vlastních prostor počínaje školním rokem 2017/2018.
Forma školy:
Základní devítiletá škola. Budova školy v Terezíně (důležitá dopravní křižovatka).
Zajištěna školní družina.
Volnočasové aktivity.
Aktivní zapojení rodičů do provozu školu Prostor pro aktivity s veřejností, přednášky, semináře, slavnosti apod. Škola založená na aktivní česko-německé spolupráci (v oblasti historie, zejména 20. století)
8
Specifika vyučování:
vyučování v epochách stejný důraz na rozvoj myšlení, cítění a vůle umělecká výchova prostupuje celým vzdělávacím procesem
rozvoj řemeslné činnosti a ekologické výchovy – spolupráce se Svobodným statkem na soutoku, o.p.s. (http://www.svobodny-statek.cz/) výukové programy v přírodě v prostředí Českého Středohoří.
pro podporu pochopení a osvojení učiva práce s rytmem součástí výuky je dramatická výchova a pohybové umění Eurytmie
slovní hodnocení výuka jazyků od první třídy
Formální údaje: Název školy: Svobodná základní škola, o.p.s. Sídlo společnosti: Řetouň 13, 400 02 Malečov Adresa školy: Na Krétě 354, 411 55 Terezín IČO: 02562707 IZO: 181 066 335 tel: 733 424 559 e-mail:
[email protected] webové stránky: www.svobodnazs.cz Ve spojení s městem Terezín se jedná o unikátní projekt v celé poválečné historii České republiky. Naše lidství v tomto místě utrpělo během válečného a poválečného období rány, jejichž připomínání a dokumentování je naší morální povinností a také se to již děje. Chceme však v tomto jít dále a tyto rány také léčit aktivním působením v místě. Výchova dětí a dospělých ke svobodě a respektu lidské individuality k lidské individualitě právě v prostoru bývalého židovského ghetta může vytvořit protipól k tomu, co se v Terezíně událo mezi lety 1938 a 1945. Vědomý přístup k dějinné podstatě místa a národní historie lze prožít v osobním rozvoji, v kulturním odkazu a ve vzájemném potkáváním. V tomto směru bychom rádi rozvíjeli národní a mezinárodní spolupráci v oblasti školství (výměnné pobyty, exkurze, společné projekty škol a dalších organizací) a kultury (koncerty, výstavy, divadelní vystoupení, roční lidové slavnosti).
9
Připravujeme v Terezíně celou řadu projektů - např. waldorfskou mateřskou školu, Komunitní centrum setkávání ve spolupráci s místním domovem seniorů, výměnné pobyty s německými waldorfskými školami, letní mezinárodní školu pro waldorfské učitele zaměřenou na komunikační schopnosti (ve spolupráci s panem Yehudou Tagarem, který aktivně pracuje s Psychosofií Rudolfa Steinera, http://www.psychophonetics.cz/) a další.
4. Co je to Školní vzdělávací program (ŠVP) Rámcový vzdělávací program definuje ve školství v České republice nejvyšší úroveň vzdělávání spolu s Národním programem pro rozvoj vzdělávání (tzv. Bílá Kniha). Národní program vzdělávání vymezuje vzdělávání jako celek a rámcové programy pak vymezují závazné „rámce“ pro jednotlivé etapy vzdělávání (předškolní, základní a střední vzdělávání). Školní úroveň pak představuje školní vzdělávací programy, podle kterých se uskutečňuje výuka na jednotlivých školách5.
Vysvětlivky:
RVP PV: Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
RVP ZV: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
RVP GV: Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
RVP SOV: Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání
Zdroj: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání : verze platná od 1.9.2013. Praha, MŠMT, 2013
5
https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1mcov%C3%BD_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD_program
10
„Školní
vzdělávací
program (ŠVP) je školský dokument, který v souladu
se školským zákonem zpracovává podle RVP ZV každá škola realizující základní vzdělávání6. ŠVP vychází z konkrétních vzdělávacích záměrů školy, zohledňuje potřeby a možnosti žáků, reálné podmínky a možnosti školy i oprávněné požadavky zákonných zástupců žáků. Má na zřeteli postavení školy v regionu i sociální prostředí, ve kterém bude vzdělávání probíhat. Vzdělávací proces na konkrétní škole se pak uskutečňuje podle ŠVP, který si škola vypracovala. … Česká školní inspekce zjišťuje a hodnotí v rámci své inspekční činnosti naplnění ŠVP a jeho soulad s právními předpisy a RVP ZV.“ 7
ŠVP má následující závazné části vycházející z RVP: identifikační údaje charakteristika školy charakteristika ŠVP učební plán učební osnovy hodnocení žáků a autoevaluace školy Není cílem ani v možnostech této závěrečné práce popisovat detailně obsah a veškeré náležitosti ŠVP ve vazbě na RVP. Zásady pro zpracování, vyhodnocování a úpravy ŠVP jsou uvedeny v Příloze č. 1 této závěrečné práce. Závěrečná práce se podrobněji věnuje učebnímu plánu.
5. Proces vytváření ŠVP Svobodné základní školy 5.1 Kdo má vlastně ŠVP vytvářet? „Ředitel školy odpovídá za zpracování ŠVP v souladu s RVP ZV, jeho vyhodnocování a případné úpravy. Koordinuje práci na tvorbě ŠVP nebo pověří funkcí koordinátora svého zástupce nebo jiného člena pedagogického sboru. Samotná příprava ŠVP, jeho následné vyhodnocování a úpravy jsou výrazem pedagogické autonomie 6
Povinnost zpracovat ŠVP vychází z § 3 odstavec 2 a § 5 odstavec 3 zákona č. 561/2004 Sb.
7
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání . 2013, Praha, str. 136. Více k Zásadám pro
zpracován, vyhodnocování a úpravy ŠVP – viz Příloha č. 1.
11
i odpovědnosti celé školy za způsob a výsledky vzdělávání. Proto je vhodné, aby se na zpracování ŠVP, na vyhodnocování jeho jednotlivých částí a případných úpravách podíleli všichni učitelé příslušné školy, kteří jsou spoluodpovědní za realizaci jednotlivých částí ŠVP v podmínkách dané školy“. 8 Učitelé mohou: profilovat svoji školu a tím ji odlišit od jiných škol formulovat vlastní představy o podobě vzdělávání na své škole posílit týmového ducha pedagogického sboru učit kreativně Učitelé již nejsou vázáni na tradiční „osnovy“, kterých se musí držet, protože učitel v plánech nepopisuje, „co má probrat“, ale popisuje, jaké dovednosti mají jeho žáci mít. Ačkoliv je tedy ŠVP obsáhlý a do velké míry formální dokument, dává do značné míry prostor pedagogům školy, aby se rozhodli, co v kterém ročníku budou učit a jakým způsobem, jak nazvou vyučovací předměty či na které vzdělávací oblasti se více zaměří (využijí na ně tzv. „disponibilní hodiny“). Z hlediska waldorfské pedagogiky je zásadní skutečnost, že obsah ŠVP může být dělen do předmětů jiných ucelených částí učiva.
Ve Svobodné základní škole jsme za účelem zpracování ŠVP vytvořili pracovní skupinku tří osob, která se skládá ze dvou kvalifikovaných učitelek a z mé osoby jako zástupkyně správní rady. Více učitelů zatím nemáme. V současné době do procesu začíná vstupovat i nově jmenovaná ředitelka školy, Mgr. Karolína Ranglová.
5.2 Jak na to? Ve Svobodné základní škole neměl nikdo z naší pracovní skupinky s vytvářením ŠVP zkušenosti. S přípravou ŠVP jsme započali již koncem školního roku 2013/2014. Toto období bylo charakterizováno spíše sporadickými schůzkami a shromažďováním materiálů. V souvislosti s vytvářením projektu Svobodné základní školy jsme se v širší skupině soustředili na formulaci konkrétních vzdělávacích záměrů školy a mapování postavení školy i sociálního prostředí v regionu.
8
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. 2013, Praha, str. 136.
12
Důležitým materiálem byl Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání: (verze platná od 1.9.2013) a dále vybrané ŠVP již fungujících waldorfských škol, zejména Waldorfské ZŠ Dobromysl v Plzni. Zanedbat nelze ani další dokumenty a podklady – blíže viz Seznam použité literatury.
Období od září 2014 do konce roku 2014 se vyznačovalo studiem materiálů a již častějšími (stále však ne příliš pravidelnými) schůzkami užší pracovní skupinky. Obsahem schůzek bylo zejména rozdělení podkladů k nastudování a vzájemné informování o získaných poznatcích.
Od ledna 2015 se již naše skupinka scházela v podstatě pravidelně každých 14 dní. Se svolením Waldorfské ZŠ Dobromysl v Plzni jsme do značné míry využili jejich ŠVP, do kterého jsme zapracovali vzdělávací záměry naší školy. Nejvíce času a úsilí jsme věnovali části „Učební plán“. Je to část, která je v ŠVP zásadní, nicméně v jednotlivých waldorfských školách překvapivě poměrně odlišně pojatá. Tuto část jsme několikrát konzultovali také s odborníky z praxe (zejména s Mgr. Pavlem Kreamerem z Institutu pro podporu inovativního vzdělávání - http://www.inovativnivzdelavani.cz/).
5.3 Učební plán
V členění na 1. a 2. stupeň stanovuje povinné vzdělávací oblasti a jejich časové dotace (pro jednotlivé ročníky je stanoven interval minimální a maximální časové dotace); dále stanovuje tzv. disponibilní hodiny, které může každá škola využít ve vymezených vzdělávacích oblastech dle vlastního uvážení.
Vymezuje organizační a jiná specifika realizace povinných a disponibilních časových dotací jednotlivých vzdělávacích oblastí – např. názvy předmětů (pokud jasně nevyplývají již z RVP), uplatnění jiných organizačních forem, než je vyučovací hodina atd. 9
9
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. 2013, Praha, str. 138 a 139.
13
Hlavní zjištěné rozdíly v učebních plánech porovnávaných waldorfských škol/tříd:
Ačkoliv všechny waldorfské školy začínají vyučování „epochově“, délka epoch se v jednotlivých školách liší. V Plzni a na Dědině trvá epocha 120 minut, v Semilech 110 minut. Jsou také školy, na kterých epocha trvá 100 nebo 115 minut.
Z praktických důvodů byla na naší škole zvolena délka epochy 108 minut: 108minut = 2,4 vyučovací hodiny denně = 12 vyučovacích hodin týdně
Dokonce ani definice epochy z hlediska povinných vzdělávacích oblastí RVP není ve všech waldorfských školách stejná. Například v Plzni spadá celá epocha vždy jen do 1 vzdělávací oblasti (i předmětu). Typická epocha se však skládá z části rytmické, vyprávěcí, výkladové a procvičovací. Je tedy obtížné všechny části začlenit pod jeden předmět či vzdělávací oblast.
Ostatně tento postup nám nebyl doporučován ani na letní škole pro waldorfské učitele v Semilech. Jednotlivé waldorfské školy také odlišným způsobem čerpají disponibilní hodiny. Například na prvním stupni – všechny srovnávané školy využily disponibilní hodiny (v různé míře) k posílení výuky jazyků, což je v souladu s tím, že waldorfská pedagogika vyučuje obvykle již od 1. třídy dvěma cizím jazykům. Zbývající disponibilní hodiny však byly využity značně rozdílně – k posílení matematiky nebo pracovní výchovy, případně k vytvoření zcela nového předmětu „Kreslení forem“, zatímco některé školy zase předmět „Kreslení forem“ vůbec nezavádějí a vyučí kreslení forem v rámci matematiky, případně v rámci českého jazyka (nácvik psaní) či výtvarné výchovy. Na druhém stupni – opět převažuje využití disponibilních hodin pro výuku jazyků (což nicméně do značné míry vyžaduje přímo sám RVP ZV), dále potom pracovního vyučování. Ostatní vzdělávací oblasti či předměty jsou posíleny různě v jednotlivých srovnávaných školách. Kromě vzdělávacích záměrů školy zde vliv hraje zřejmě i pedagogickém obsazení z hlediska získané odbornosti.
Na tabulky hodinových dotací navazuje plán epoch, který již nemusí být přímo součástí ŠVP, nicméně je s ním úzce svázán – tedy kolik bude v jednotlivých ročnících epoch z jakých vzdělávacích oblastí/předmětů, jaké bude tematické naplnění těchto epoch, jak dlouhá bude jedna epocha atp. - určitý předmět mívá v danem roce 3-8 týdnů epochy. Jedna epocha 14
trvá obvykle 3-5 týdnů. Z hlediska témat - asi tak 2-3 témata epoch za rok jsou nekonsensuální, cca 9-10 témat epoch jsou konsensuální (tedy pro všechny waldorfské školy obdobná). Jak je patrno, může se učební plán jednotlivých waldorfský škol i značně odlišovat – z hlediska skladby předmětů, délky epoch, plánu epoch, využití disponibilních hodin atp. Co je všem srovnávaným školám společné?
Výuka začíná epochou
Je posílena výuka jazyků a obvykle i pracovního vyučování Do výuky je včleněna eurytmie – buď jako samostatný předmět nebo jako součást tělesné výchovy
Není to trochu málo? Co tedy dělá waldorfskou školu skutečně waldorfskou?
5.4 Co by měl ŠVP odrážet? Principy a východiska waldorfské pedagogiky Není smyslem této práce dopodrobna objasňovat principy a východiska waldorfské pedagogiky. Stručně by se však mohly shrnout následovně:
„stěžejní zásadou je rozvržení učiva s ohledem na celostní vývoj lidské bytosti,
zohlednění individuality každého jednotlivce i aktuální situace třídy
jako celku učení v souvislostech prostřednictvím výuky v epochách
důraz na vlastní prožitek a zkušenost – věci si osahat, tedy tak, jak to známe již ze 17. století od Komenského (ale málokdo to skutečně dělá) práce s rytmem – učivo se tím dostává nejen do hlavy, ale i do těla, čímž
se více upevňuje podpora spolupráce namísto soutěživosti (soutěž baví pouze vítěze), sociální
výchova jednotlivce v kontextu třídního společenství slovní hodnocení a všestranný rozvoj
všechny předměty mají rovnocenné postavení a učivo je organizováno
tak, aby rovnoměrně rozvíjelo nejen hlavu (myšlení), ale i ruce (vůli) a srdce (cítění). 10“ Některé z těchto principů se pokusím níže více přiblížit, neboť je považuji za zásadní.
10
Příručka pro waldorfské nováčky. Písek, W sdružení Písek o. s., 2014.
15
Celostní vývoj lidské bytosti a zohlednění individuality jednotlivce „Ústřední myšlenkou waldorfské pedagogiky je přesvědčení, že abychom mohli v dětech rozvíjet zdraví, je třeba porozumět zákonitostem vývoje lidské bytosti.“11 Waldorfská pedagogika se se v tomto směru opírá o anthroposofickou antropologii Rudolfa Steinera. 12 Anthroposofická antropologie pracuje s ideou trojčlennosti člověka – „Opravdové poznání člověka musí zkoumat člověka podle těla, duše a ducha.“ 13 „Je nesmyslem chtít vychovávat tělo pouze ovlivňováním těla. Neboť to, co bylo v dětském věku přijato do duše, objevuje se v dospělém jako zdravé nebo chorobné tělesné dispozice. Jestliže se duše v dítěti vychovává nesprávně, pak toto nesprávné přechází do tělesného stavu. Neboť v dítěti se přenáší každý duševní impulz do zdravého nebo chorobného oběhu, zdravé nebo chorobné zažívací činnosti.“
14
Lidské tělo je tak ve waldorfské pedagogice především dílem ducha. Kromě toho je „Duchovní podstata člověka … předpokladem, který zakládá možnost jeho svobody spočívající v rozvoji vlastní individuality. … Z tohoto důvodu je waldorská pedagogika chápána jako pedagogika osobnostní, to znamená, že základním cílem veškerého snažení je rozvinout osobnost jednotlivého žáka, a nikoliv ho vtlačit do všeobecného vzorce.“ 15 „Celý učební plán a všechny obsahy učení slouží tomuto cíli.“ 16 Lidská bytost je dále v anthroposofické antropologii členěna na tělo fyzické, éterné, astrální a „Já“, díky kterému se teprve člověk stává člověkem, resp. duchovní bytostí. V učebním plánu je nutno respektovat vývojové zákonitosti člověka. Podle R. Steinera se vývoj člověka odehrává přibližně v sedmiletích. V prvním sedmiletí dochází k rozvoji zejména fyzického těla. Toto období končí výměnou zubů. Druhé období se vyznačuje rozvojem a emancipací éterného těla. Třetí sedmiletí se vyznačuje rozvojem astrálního (pocitového) těla. Teprve na počátku čtvrtého sedmiletí dochází k rozvoji a „zrození já“ a rozvoji
11
Ronovský, V.: Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské
pedagogiky. Hranice, Fabula, 2011, str. 56 12
Podrobně rozpracována v díle R. Steinera: Všeobecná nauka o člověku jako základ pedagogiky.
13
Steiner, R.: Výchova dítěte a metodika vyučování. Praha, Baltazar, 1993, str. 113
14
Steiner, R.: Výchova dítěte a metodika vyučování. Praha, Baltazar, 1993, str. 114
15
Ronovský, V.: Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské
pedagogiky. Hranice, Fabula, 2011, str. 75 a 76 16
Ronovský, V.: Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské
pedagogiky. Hranice, Fabula, 2011, str. 76
16
lidské individuality a jedinečnosti. Tomuto vývoji je „třeba podřídit způsob přístupu k člověku i celý výukový plán, a nikoliv opačně“ 17. Z hlediska jednotlivých sedmiletí lze stručně říci, že „Až do výměny zubů chce člověk napodobovat, až do pohlavní dospělosti chce mít nad sebou autoritu, potom chce používat vůči světu svůj úsudek.“ 18 V začátcích povinné školní docházky má dítě ještě silně rozvinuté síly nápodoby, které souvisejí s rozvojem fyzického těla. Také proto je vhodné již od první třídy učit dítě dvěma cizím jazykům, neboť dítě se v tomto období učí jazyk přirozeně (nápodobou). Období povinné školní docházky zahrnuje převáženě období druhého sedmiletí (7-14 let). V tomto období je potřeba správně působit na rozvoj éterného těla – důležité je vše, co je naplněno smyslem, obrazem a podobenstvím. Důležité je v tomto směru vyprávění příběhů, které je nedílnou součástí každé epochy. Obraznou názorností a uměním také rozvíjíme smysl pro krásu. 19 Dítě v tomto období potřebuje zažít, že svět je krásný. V druhém sedmiletí teprve vyzrává usuzování. Žáci se nemají zatím cítit chytřejší než učitel (učitel má být autoritou). Mají se cítit zaujati a zabráni do tématu. V druhém sedmiletí musí učitel mladé „strhnout“, dodat rozlet, který se týká především fantazie. Pozdější schopnost úsudku se rodí ze síly naší fantazie!
Důraz na vlastní prožitek a zkušenost; důraz na umění Při vyučování člověk poznává svět. Waldorfská pedagogika při poznávání světa vychází z Goethenaistické teorie poznání. „Podstatný zde je … především Goethův způsob bádání, který předpokládá, že jestliže ideje žijí ve věcech, nepůsobí mimo naši zkušenost a můžeme je tak reálně prožít. To je zřejmě nejvýznamnější Goethův odkaz anthroposofii: přesvědčení, že duchovní svět je vědecky dokazatelný stejně jako fyzická realita.“ 20 Jednou z praktických aplikací teorie poznání je např. fenomenologická metoda, užívaná zejména při pokusech v přírodovědných předmětech na 2. stupni ZŠ. „Podstatou této metody je … učit žáky koncentrovat se, přesně pozorovat a vnímat 17
Ronovský, V.: Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské
pedagogiky. Hranice, Fabula, 2011, str. 58 18
Steiner, R.: Všeobecná nauka o člověku jako základ pedagogiky. Semily, Opherus, 2003, str. 139.
19
Steiner, R.: Všeobecná nauka o člověku jako základ pedagogiky. Semily, Opherus, 2003, str. 139.
20
Ronovský, V.: Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské
pedagogiky. Hranice, Fabula, 2011, str. 15
17
svou smyslovou zkušenost při průběhu pokusu, „vstoupit do fenoménu“ tak, aby v nich tato zkušenost zanechala vnitřní stopu, kterou mohou později přesně popsat, analyzovat a vyvozovat z ní společné závěry a teorie.“ „Jde o pěstování schopnosti přesného průniku do myšlenkového fondu světa tak, že nalézáme správné zákonitosti a pojmy ve spojení s pozorovanou smyslovou zkušeností.“ 21 Waldorfská pedagogika obecně pracuje s vlastním prožitkem a zkušeností. Vlastním prožitkem se s probíranou látkou dítě spojí citem. Spíše se s ní tedy ztotožní a bude ji umět prakticky využít v budoucím životě. Pro práci s prožitkem je výborným nástrojem také umění. Umění tak, kromě zážitku krásna, vede k utváření vůle. Umění je totiž třeba cvičit a cvičení spočívá v opakování. Opakování posiluje vůli.
Jak se principy waldorfské pedagogiky skutečně odrážejí v ŠVP? V učebním plánu se výše uvedené principy a východiska waldorfské pedagogiky odrážejí následovně:
výuka cizích jazyků od 1. třídy (využití sil nápodoby z 1. sedmiletí) více hodin je v týdenní časové dotaci věnováno uměleckým předmětům a pracovnímu vyučování; zařazovány jsou předměty jako Kreslení forem či Eurytmie (rozvoj cítění a vůle; rozvíjen je smysl pro krásno, který je nezbytný pro zdravý vývoj éterného těla ve 2. sedmiletí)
učení v souvislostech prostřednictvím výuky v epochách
Více toho do tak formálního dokumentu, jakým ŠVP při vší snaze MŠMT stále je, nelze příliš zapracovat. Z tohoto pohledu jsou rozdíly mezi jednotlivými waldorfskými školami, jakkoliv se zdály být na první pohled zásadní, vlastně nevýznamné.
Co se však v ŠVP odrazit nemůže? Mnohé z toho zásadního, o čem hovoří anhroposofická antropologie se v ŠVP ani odrazit nemůže, ale prostupuje každodenním vyučováním. Ať už je to barvité vyprávění příběhu v rámci epochy, práce s rytmem dne, týdne a roku, důraz na smyslové pozorování a následné vyvozování závěrů, autorita učitele či mnoho dalšího.
21
Ronovský, V.: Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské
pedagogiky. Hranice, Fabula, 2011, str. 40
18
Právě ve druhém sedmiletí, je autorita učitele pro zdravý vývoj dítěte nezbytná. Waldorfská pedagogika klade oprávněně velký důraz na osobu učitele. „Člověk nepůsobí ve světě pouze tím, co dělá, ale především tím, čím je.“ „Nestanete se dobrými vychovateli a vyučujícími, budete-li se dívat pouze na to, co děláte, nebudete-li se dívat na to, čím jste.“ 22
5.5 Učební plán Svobodné základní školy, o.p.s. Učební plán Svobodné základní školy, o.p.s. je Přílohou č. 2 této závěrečné práce. V současné době je dopracováván plán epoch pro jednotlivé ročníky základní školy. V návaznosti na týdenní hodinové dotace v prvním ročníku si již budoucí třídní učitelka první třídy, paní Mgr. Alena Magdakena Schnellyová, připravila rozvrh vyučování. Rozvrh se snaží reflektovat přirozený rytmus týdne a působení jednotlivých planet na člověka. Například ve středu je v rozvrhu obsažen tělocvik (vliv Merkuru), v pondělí je výuka nejkratší (vliv Měsíce na myšlení – děti v první třídě ještě nemají příliš rozvíjet síly myšlení), v pátek jsou naopak plánovány pravidelné vycházky do přírody (vliv Venuše – prostor pro objevování krás světa). Detailní představení principů tvorby rozvrhu však není obsahem této práce.
6. Závěr Školní vzdělávací program je dokument povinný pro všechny základní školy v České republice. Je to nástroj poměrně nový (z roku 2007) a vznikl mj. s cílem posílit autonomii učitelů při přípravě a realizaci vzdělávání dětí. Dalším důvodem vzniku ŠVP byla změna cílů a obsahu vzdělávání směrem k utváření a rozvoji životních dovednosti (klíčových kompetencí) a k přípravě žáků pro praktický život. V důsledku toho se ŠVP základních škol někdy i dost značně liší. To platí i pro ŠVP jednotlivých waldorfských škol. Univerzální (modelový) ŠVP waldorfských škol neexistuje. Při bližším pohledu a rozboru principů a východisek waldorfské pedagogiky se nicméně ukazuje, že rozdíly v ŠVP jednotlivých waldorfských škol nelze považovat za významné.
22
Steiner, R.: Všeobecná nauka o člověku jako základ pedagogiky. Semily, Opherus, 2003, str. 31.
19
To, co dělá waldorfskou školu waldorfskou, není dodržení přesně daného počtu hodin určitého předmětu týdně, není to ani názvosloví předmětů či délka hlavního vyučování (epochy). To zásadní, podstatné, se ve formálním dokumentu typu ŠVP nemůže objevit. Zásadní jsou uplatňované pedagogické přístupy, které by měly vycházet z dobré znalosti anthroposofické antropologie. Zásadní je rozvíjení individuality a svobody dítěte, společné hledání jeho osudového naplnění v životě. Zásadní je rovněž práce učitele na sobě – jak sám sebe rozvíjí, zda se aktivně zabývá studiem anthroposofické antropologie a waldorfské pedagogiky a zda hledá cesty, jak získané poznatky uplatnit v praxi. I učitel stále poznává svět a má co zlepšovat. Proto také vnímáme v kruhu zakládajících členů Svobodnou základní školu jako naši „společnou cestu za poznáním“. V současné době je ŠVP Svobodné základní školy téměř dokončen. Je výsledkem dlouhodobé práce skupinky zakládajících členů. Bude se od něj odvíjet výuka dětí ve školním roce 2015/2016. Je to dokument „živý“, otevřený dalším úpravám na základě poznání a zkušeností pedagogů. Je to vodítko, které nás vede k tomu, co vše by si dítě mělo osvojit, aby bylo připraveno pro život v dnešním světě. ŠVP však není cíl. Nesmíme proto zapomínat na myšlenku, kterou vyslovil Rudolf Steiner již v roce 1924: „Kde je tedy ta kniha, kde by si učitel mohl přečíst, co je pedagogika? To jsou děti samy!“.
20
7. Seznam použité literatury Knihy, dokumenty, výzkumné práce 1. Příručka pro waldorfské nováčky. Písek, W sdružení Písek o. s., 2014. 2. Ronovský, V.: Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní
východisko waldorfské pedagogiky. Hranice, Fabula, 2011. 3. Společný projekt pedagogické sekce při Goetheanu (Dornach, Švýcarsko) a Výzkumného pedagogického pracoviště při Svazu Svobodných waldorfských škol (Stuttgard, Německo).: Utváření výuky v 1. až 8. třídě waldorfské školy. Ostravská univerzita, 1998. 4. Steiner, R.: Všeobecná nauka o člověku jako základ pedagogiky. Semily, Opherus, 2003. 5. Steiner, R.: Výchova dítěte a metodika vyučování. Praha, Baltazar, 1993. 6. Steiner, R.: Waldorfská pedagogika: metodika a didaktika. Semily, Opherus, 2003. 7. Richter, T. (ed.): Vzdělávací plán pro 1. až 12. ročník waldorfské školy: pedagogické pojetí a vzdělávací cíle. Praha, Asociace waldorfských škol ČR, 2013.
8. Modelový ŠVP waldorfských škol: verze 1.0. Asociace waldorfských škol ČR, 2007. 9. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání: verze platná od 1.9.2013. Praha, MŠMT, 2013. 10. ŠVP Waldorfská základní škola Dobromysl. Plzeň, 2014. 11. ŠVP ZV Dědina – Waldorfská škola. Základní škola Dědina, Praha. 12. Waldorfská škola – Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání. Semily, ZŠ a SŠ waldorfská Semily, 2009. 13. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění.
Internetové stránky
http://www.iwaldorf.cz/skoly.php?druh=z&menu=sko-z https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1mcov%C3%BD_vzd%C4%9Bl%C3% A1vac%C3%AD_program
21
8. Seznam příloh Příloha č. 1 Zásady pro zpracování, vyhodnocování a úpravy školního vzdělávacího programu (RVP ZV, verze platná od 1.9.2013, Část D. 11) Příloha č. 2 Učební plán Svobodné základní školy, o.p.s. Příloha č. 3 Leták Svobodné základní školy, o.p.s.
22
Příloha č. 1 Zásady pro zpracování, vyhodnocování a úpravy školního vzdělávacího programu (RVP ZV, verze platná od 1.9.2013, Část D. 11)
Školní vzdělávací program (ŠVP) je školský dokument, který v souladu se školským zákonem zpracovává podle RVP ZV každá škola realizující základní vzdělávání. ŠVP vychází z konkrétních vzdělávacích záměrů školy, zohledňuje potřeby a možnosti žáků, reálné podmínky a možnosti školy i oprávněné požadavky zákonných zástupců žáků. Má na zřeteli postavení školy v regionu i sociální prostředí, ve kterém bude vzdělávání probíhat. Vzdělávací proces na konkrétní škole se pak uskutečňuje podle ŠVP, který si škola vypracovala. Ředitel školy odpovídá za zpracování ŠVP v souladu s RVP ZV, jeho vyhodnocování a případné úpravy. Koordinuje práci na tvorbě ŠVP nebo pověří funkcí koordinátora svého zástupce nebo jiného člena pedagogického sboru. Samotná příprava ŠVP je, jeho následné vyhodnocování a úpravy jsou výrazem pedagogické autonomie i odpovědnosti celé školy za způsob a výsledky vzdělávání. Proto je vhodné, aby se na zpracování ŠVP, na vyhodnocování jeho jednotlivých částí a případných úpravách podíleli všichni učitelé příslušné školy a, kteří jsou také spoluodpovědní za realizaci jednotlivých částí ŠVP v podmínkách dané školy. ŠVP vydává ředitel. K návrhu ŠVP i k následnému uskutečňování vzdělávání podle tohoto programu se vyjadřuje školská rada. ŠVP je součástí povinné dokumentace školy, musí být zpřístupněn veřejnosti, aby se každý zájemce měl možnost seznámit s obsahem programu, aby do něj mohl každý nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, popřípadě požádat o kopii. Česká školní inspekce zjišťuje a hodnotí v rámci své inspekční činnosti naplnění ŠVP a jeho soulad s právními předpisy a RVP ZV. Zásady stanovené pro zpracování školního vzdělávacího programu ŠVP:
je zpracováván v souladu s RVP ZV podle stanované struktury pro celé
období základního vzdělávání nebo pro jeho část, tj. pro ročníky, ve kterých daná škola realizuje základní vzdělávání; zajišťuje rovnoprávný přístup k základnímu vzdělávání pro všechny žáky s povinností školní docházky a přihlíží k jejich vzdělávacím potřebám a možnostem;
umožňuje realizaci diferencovaného a individualizovaného vyučování pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami i pro žáky mimořádně nadané, pokud to vzdělávání těchto žáků vyžaduje;
vytváří předpoklady pro realizaci vzdělávacího obsahu s ohledem na věkové zvláštnosti žáků, a tím pro postupné utváření a rozvíjení klíčových kompetencí;
vede k naplňování cílů základního vzdělávání stanovením výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni školy a k naplňování cílového zaměření
vzdělávacích oblastí stanovením výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni vyučovacích předmětů; je zpracován tak, aby umožňoval učitelům rozvíjet tvořivý styl práce a neomezoval je při uplatnění případných časových i metodických odlišností, které vycházejí z konkrétních potřeb žáků a ze zkušeností učitelů s efektivními způsoby výuky;
Zásady stanovené pro úpravy a změny školního vzdělávacího programu ŠVP:
je vytvářen jako relativně stálý dokument, úpravy a změny vydává ředitel školy jako: o dodatek formou přílohy ke stávajícímu ŠVP, které jsou opatřeny číslem jednacím, datem účinnosti a podpisem ředitele; o nový ŠVP se zapracovanými úpravami a změnami
při zásadní změně ŠVP, která mění stávající model vzdělávání žáků (např. změna hodinové dotace v učebním plánu, přesun tématu či větších částí obsahu z ročníku do ročníku, vznik nového vyučovacího předmětu, nová integrace stávajících vzdělávacích obsahů – vyučovacích předmětů) může vzniknout nový ŠVP; žáci přijatí na daný stupeň školy před touto změnou pokračují ve vzdělávání podle původní verze ŠVP dané školy, žáci vstupující do daného stupně spolu s touto změnou (po této změně) se vzdělávají podle nového ŠVP; ŠVP se archivuje ve shodě se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě.
Struktura ŠVP pro základní vzdělávání Podle této struktury se vytváří ŠVP ve všech školách, které realizují základní vzdělávání, kromě nižšího stupně víceletých gymnázií. Struktura ŠVP pro nižší stupně víceletých gymnázií je uvedena na dalších stránkách RVP ZV. 1. Identifikační údaje o název ŠVP o údaje o škole: - název školy - adresa školy - jméno ředitele - kontakty o zřizovatel: - název - adresa - kontakty o platnost dokumentu od: - datum - podpis ředitele - razítko školy Další doporučené údaje: motivační název ŠVP, číslo jednací, IČO, IZO, RED-IZO, jméno koordinátora tvorby ŠVP
2. Charakteristika školy o úplnost a velikost školy o charakteristika pedagogického sboru o dlouhodobé projekty Další doporučené údaje: umístění školy, charakteristika žáků, podmínky školy, mezinárodní spolupráce, vlastní hodnocení školy (oblasti, cíle, kritéria, nástroje, časové rozvržení), formy spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími sociálními partnery
3. Charakteristika ŠVP o zaměření školy o výchovné a vzdělávací strategie: společné postupy na úrovni školy, uplatňované ve výuce i mimo výuku, jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků o zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami o zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných o začlenění průřezových témat: výčet všech průřezových témat a jejich tematických okruhů; uvedení, v jakém ročníku, vyučovacím předmětu a jakou formou jsou tematické okruhy průřezových témat realizovány
4. Učební plán o tabulace učebního plánu: výrazné oddělení 1. a 2. stupně; výčet povinných vyučovacích předmětů s jejich časovými dotacemi pro jednotlivé ročníky; uvedení časových dotací pro volitelné předměty v jednotlivých ročnících; celkové počty hodin v jednotlivých ročnících a celkové počty hodin za 1. a 2. stupeň o poznámky k učebnímu plánu: obsahové vymezení, organizační podmínky a jiná specifika realizace povinných a volitelných předmětů, pokud údaje nejsou zřejmé z tabulace učebního plánu (z jakého oboru/oborů, případně průřezových témat, byl vyučovací předmět vytvořen, pokud nemá identický vzdělávací obsah i název jako příslušný vzdělávací obor v RVP ZV; uplatnění jiné organizační formy, než je vyučovací hodina atd.)
5. Učební osnovy o název vyučovacího předmětu o charakteristika vyučovacího předmětu: -
-
obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci, v případě integrace uvést z jakých vzdělávacích oborů, jejich částí a průřezových témat je vzdělávací obsah předmětu vytvořen); výchovné a vzdělávací strategie: společné postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků
o vzdělávací obsah vyučovacího předmětu: -
distribuce a rozpracování očekávaných výstupů z RVP ZV do ročníků, případně do delších časových úseků
-
rozpracování učiva z RVP ZV do ročníků, případně do delších časových úseků, ve vazbě na očekávané výstupy; výběr učiva (i rozšiřujícího učiva) a jeho zařazení do ročníků a tematických celků s
-
přihlédnutím k hodinovým dotacím předmětů v učebním plánu průřezová témata – výběr tematických okruhů s konkretizací námětů a činností v ročnících
Další doporučené údaje: mezipředmětové souvislosti, případně další poznámky upřesňující realizaci vzdělávacího obsahu
6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků o pravidla pro hodnocení žáků: -
způsoby hodnocení – klasifikací, slovně, kombinací obou způsobů kritéria hodnocení
PŘÍLOHA Č. 2 – UČEBNÍ PLÁN SVBODNÉ ZÁKALDNÍ ŠKOLY, O.P.S. POZNÁMKY K UČEBNÍMU PLÁNU
Výuka je ve všech ročnících rozepsána na 36 týdnů školního roku.
Epocha je realizována v rozsahu 12 hodin týdně (108 minut denně každé ráno)
Epocha je integrovaný předmět, který přirozeně slučuje níže uvedené vzdělávací oblasti, v různých poměrech v jednotlivých ročnících
Český Matematika Člověk jazyk a a její a jeho literatura aplikace svět 1. 58% 33% 8% 2. 58% 33% 8% 3. 50% 33% 17% 4. 42% 33% 25% 5. 42% 33% 25% Epochové předměty pro I. stupeň - Český jazyk a literatura, Člověk a jeho svět a Matematika Třída
Třída
Český Matematika Člověk a Člověk jazyk a a její společnost a literatura aplikace příroda
6.
17%
17%
25%
42%
7.
17%
17%
17%
50%
8.
17%
17%
25%
42%
9.
17%
17%
25%
42%
Epochové předměty II. stupeň – Český jazyk a literatura, Matematika, Dějepis, Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis
Typické epochové vyučování sestává z 50 % z předmětu, na který se po dobu 3-5 týdnů zaměříme, zbylých 50 % je rozděleno na jednotlivé epochové předměty. Příklad: Probíhá epocha matematiky ve 2.třídě - tzn. 50 % času je matematika, ze zbylých 50 % je rozděleno na oblasti Čj, M, Člověk a jeho svět v poměru 58:33:8 (viz složení epochy v tabulce výše). To znamená, že 108 minutová výuka se po dobu této epochy v průměru skládá z: 54+18 = 72 min matematiky, 31 minuty českého jazyka a 5 minut člověk a jeho svět.
Ostatní předměty jsou realizovány v jednotlivých vyučovacích jednotkách po celý školní rok (45 minut / jednotka): Ostatní předměty I. stupeň – Anglický jazyk, Hudební výchova, Pracovní výchova, Výtvarná výchova, Tělesná výchova, Informatika Ostatní předměty II. stupeň - Anglický jazyk, Hudební výchova, Informatika, Německý jazyk, Pracovní výchova, Výtvarná výchova, Tělesná výchova a Eurytmie
Cvičební hodiny jsou realizovány v jednotlivých vyučovacích jednotkách po celý školní rok (45 minut / jednotka) a podporují tyto předměty: I. stupeň – Český jazyk a literatura, Matematika, Člověk a jeho svět II. stupeň - Český jazyk a literatura a Matematika
Jako Cizí jazyk se vyučuje Anglický jazyk, jako Druhý cizí jazyk Německý jazyk.
Disponibilní hodiny jsou na prvním stupni využity pro předměty Matematika (3 hodiny), Člověk a jeho svět (3 hodiny) a Anglický jazyk (4 hodiny) a Pracovní výchova (4 hodiny). Na druhém stupni jsou využity pro předměty Český jazyk a literatura (1,5 hodiny), Matematika (1,5 hodiny), Německý jazyk (8 hodin), Pracovní výchova (9 hodin) a pro vzdělávací oblasti Umění a kultura (2 hodiny), Člověk a zdraví (2 hodiny)
V prvních třech ročnících je v rámci předmětu Český jazyk vyučováno tzv. Kreslení forem - je využíváno pro přípravu psacího písma a uvolnění ruky pro psaní. Ve vyšších ročnících jsou formy stále složitější. Rozvíjejí cit pro prostorovou kompozici, osovou symetrii, geometrickou představivost, pravolevou orientaci i estetické cítění. Proto je od čtvrtého ročníku Kreslení forem zařazeno do oblasti Umění a kultura, předmětu Výtvarná výchova.
Součástí Tělesné výchovy je pohybové umění zvané Eurytmie (http://www.eurytmie.cz/).
Přehledně je učební plán rozpracován níže uvedených tabulkách: Týdenní hodinová dotace pro první stupeň, rozdělení na epochy a vedlejší hodiny Rozdělení do vzdělávacích oborů nebo vzdělávacích oblastí podle povinné dotace dle RVP pro 1. Stupeň Týdenní hodinová dotace pro druhý stupeň, rozdělení na epochy a vedlejší hodiny Rozdělení do vzdělávacích oborů nebo vzdělávacích oblastí podle povinné dotace dle RVP pro 2. stupeň Abecední přehled použitých zkratek názvů předmětů: AJ - Anglický jazyk
ČJ – Český jazyk a literatura
ČaJS – Člověk a jeho svět
D – Dějepis
HV- Hudební výchova
CH- Chemie
INF – Informatika
M – Matematika
NJ – Německý jazyk
Z – Zeměpis
F- Fyzika
PV – Pracovní výchova
TV – Tělesná výchova
EU - Eurytmie
VV – Výtvarná výchova
Týdenní hodinová dotace pro první stupeň, rozdělení na epochy a vedlejší hodiny
Epocha - integrovaný předmět
1. třída
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
Celkem
ČJ
M
ČaJS
týdny epochy
36
21
12
3
vedlejší hod.
9
členění podle RVP
VV
Pracovní výchova
TV/EU
1
1
2
2
HV+VV
HV+VV
ČaSP
TV
1
1
2
2
ČJ
M
ČaJS
AJ 2
7
4
2
týdny epochy
36
21
12
3
vedlejší hod.
9
0
1
2
1
1
2
2
HV+VV
HV+VV
ČaSP
TV
1
1
2
2
ČJ
M
ČaJS
AJ 2
celkem h/týd (RVP)
21
7
4
2
týdny epochy
36
18
12
6
vedlejší hod.
13
0
2
1
1
3
1
1
2
2
ČJ
M
ČaJS
AJ
HV+VV
HV+VV
ČaSP
TV
3
1
1
2
2
1
2
2
2
celkem h/týd (RVP)
25
8
5
3
týdny epochy
36
15
12
9
vedlejší hod.
13
1
1
1
3
členění podle RVP
HV
2
21
členění podle RVP
Inf
1
celkem h/týd (RVP)
členění podle RVP
AJ
0
ČJ
M
ČaJS
AJ
HV+VV
HV+VV
ČaSP
TV
celkem h/týd (RVP)
25
6
5
4
3
0
1
2
2
2
týdny epochy
36
15
12
9
vedlejší hod.
14
2
1
1
3
1
1
2
1
2
ČJ
M
ČaJS
AJ
Inf
HV+VV
HV+VV
ČaSP
TV
členění podle RVP celkem h/týd (RVP)
26
7
5
4
3
1
1
2
1
2
CELKEM
118
35
23
15
13
1
5
7
9
10
Disponibilní hodiny
14
Epocha = 12 hodin za týden. Epocha trvá 108 minut.
3
3
4
4
Rozdělení do vzdělávacích oborů nebo vzdělávacích oblastí podle povinné dotace dle RVP pro 1. Stupeň
Matemati Informační a Člověk a Umění a ka a její komunikační jeho svět kultura aplikace technologie Hudební Český cizí jazyk Matemati výchova, CELKEM jazyk a Informatika (AJ) ka výtvarná literatura výchova 21 7 2 4 0 2 2 21 7 2 4 0 2 2 25 8 3 5 0 3 2 25 6 3 5 0 4 3 26 7 3 5 1 4 3 118 35 13 23 1 15 12 Bez disponibilních hodin 35 9 20 1 12 12 Disponibilní hodiny 14 0 4 3 0 3 0 Jazyk a jazyková komunikace
Člověk a Člověk a svět zdraví práce Tělesná pracovní výchova výchova 2 2 2 2 2 10 10 0
2 2 2 2 1 9 5 4
Týdenní hodinová dotace pro druhý stupeň, rozdělení na epochy a vedlejší hodiny
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
Celkem
ČJ
M
týdny epochy
36
6
6
vedlejší hod.
18
2
2
3
2
ČJ
M
AJ
NJ
D+VO
ČaPř
ČaPř
ČaPř
ČaPř
3
2
3
3
0
1
1
6
6
3
3
6
AJ
NJ
D+VO
Fyzika
9
9
Chemie
Přírodopis
Zeměpis
3
3
HV
VV
Pracovní výchova
TV/EU
1
2
3
3
Inf
HV+VV
HV+VV
ČaSP
TV
0
1
2
3
3
1
2
3
3
Inf
členění podle RVP celkem h/týd (RVP) týdny epochy
30
4
4
36
6
6
vedlejší hod.
18
2
2
3
2
ČJ
M
AJ
NJ
D+VO
ČaPř
ČaPř
ČaPř
ČaPř
Inf
HV+VV
HV+VV
ČaSP
TV
3
2
2
2
1
1
2
0
1
2
3
3
9
3
3
3
6 1
1
2
3
3
členění podle RVP celkem h/týd (RVP) týdny epochy
30
4
4
36
6
6
vedlejší hod.
18,5
2
2
3
2
ČJ
M
AJ
NJ
D+VO
ČaPř
ČaPř
ČaPř
ČaPř
Inf
HV+VV
HV+VV
ČaSP
TV
3
2
3
1
1
1
2
1
1
2
3
3
9
6
3
3
3 1
2
3
3
členění podle RVP celkem h/týd (RVP) týdny epochy
31
4
4
36
6
6
vedlejší hod.
19
2,5
2,5
3
2
ČJ
M
AJ
NJ
D+VO
ČaPř
ČaPř
ČaPř
ČaPř
Inf
HV+VV
HV+VV
ČaSP
TV
31
4,5
4,5
3
2
3
2
1
1
1
0
1
2
3
3
122
16,5
16,5
12
8
11
8
3
4
6
1
4
8
12
12
členění podle RVP celkem h/týd (RVP) CELKEM
21
Rozdělení do vzdělávacích oborů nebo vzdělávacích oblastí podle povinné dotace dle RVP pro 2. stupeň
CELKE M 6. třída 30 7. třída 30 8. třída 31 9. třída 31 CELKEM do 122 RVP RVP povinnost 122 Disponibilní - 24
InformačMatemaČlověk a ní a kom. Člověk a Jazyk a jazyková komunikace tika a její společtechnolopříroda aplikace nost gie Fyzika, Dějepis a Český Cizí Druhý Chemie, Matema- Informa- vých. k jazyk a jazyk cizí jazyk Biolotika tika občanstliteratura (AJ) (NJ) gie, ví Zeměpis 4 3 2 4 0 3 5 4 3 2 4 0 2 6 4 3 2 4 1 3 5 4,5 3 2 4,5 0 3 5 16,5 12 8 16,5 1 11 21 15 12 6 15 1 11 21 1,5 0 8 1,5 0 0 0
Člověk a Umění a Člověk a svět kultura zdraví práce Hudební výchova, Tělesná Pracovní výtvarná výchova výchova výchova 3 3 3 3 12 10 2
3 3 3 3 12 10 2
3 3 3 3 12 3 9
122 24
