********************************************************w**************

DOCUMENT RESUME FL 023 430

ED 389 220 AUTHOR TITLE INSTITUTION PUB DATE NOTE PUB TYPE

Kabat, Grazyna; And Others Cestina pro Pokrocile (Intermediate Czech). Center for Applied Linguistics, Washington, D.C.

EDRS PRICE DESCRIPTORS

MF01/PC11 Plus Postage. Communicative Competence (Languages); *Cultural Awareness; *Czech; *Grammar; Higher Education; Instructional Materials; Language Patterns; *Reading Materials; Second Language Instruction; Second Language Learning; Serials; Textbooks; Uncommonly Taught Languages; *Vocabulary Development *Authentic Materials

IDENTIFIERS

95 265p.

Classroom Use Guides Learner) (051)

Instructional Materials (For

ABSTRACT

The textbook in intermediate Czech is designed for second-year students of the language and those who already have a basic knowledge of Czech grammar and vocabulary. It is appropriate for use in a traditional college language classroom, the business community, or a government language school. It can be covered in a year-long conventional university course or a 10-week intensive course. Lessons are based on authentic reading passages from Czech daily newspapers and magazines, and introduce students to contemporary culture. After each passage, a set of 20 communicative activities and grammar exercises are presented. Topics of the 14 lessons are: traveling; cooking; education; Prague; the Czech anthem; health; life in the city; writer Karel Polacek; work; business; traveler and collector Vojtech Naprstek; history; holidays; and humol. (MSE)

********************************************************w************** Reproductions supplied by EDRS are the best that can be made from the original document.

*

W

tFATINA PRO POKROCILE INTERMEDIATE CZECH

Grazyna Kabat with Eva Roubalovi and Michael Heim 'PERMISSION TO REPRODUC.E THIS MATERIAL HAS BEEN GRANTED BY

C

us DE PAR1ME NT OF EDUCATION EDUCATIONAL RESOURCES INF OIYMAT ION

CENTER IF RIC

Tivt, Olt urnert Itt, ,'.. 1(1,,,rhiro,1 thr 17,1,,, 1,111a.,...11, wee.ved I

T

(Myli .11.,1 MinO,

tnp

10 T141 LD04-.ATInNAI RI ,-,4,1;144 1141 014MA 1 ION tEN 1E B tl Ric)

I

BEST COPY AVAILABLE 4,0

(11.14I, t

6EgTINA PRO POKROtILE INTERMEDIATE CZECH

Grazyna Kabat with Eva Roubalovit and Michael Heim

Center For Applied Linguistics 1995

Preface Ce§tina pro pokrodle is a book for those students who want to communicate more fluently in the Czech language. It is intended for second-year students of Czech or for those who already have a good basic knowledge of Czech grammar and vocabulary. Although this textbook may be used in the traditional American university classroom, it can easily be used by the business community as well as government language schools. I have tried to pay attention to all aspects of the language as it might best be approached by the student: speaking, listening, reading, and writing. Despite the advanced nature of many aspects of the book, it can be covered in a year-long standard university course or in a ten-week intensive summer course. Lessons are based on authentic reading passages taken from recent Czech daily newspapers and magazines. These materials were specifically chosen not only because they focus on timely topics, but also because they introduce the student to the most salient aspects of contemporary Czech culture. Teachers and students should find it quite easy to use these passages as a springboard for further discussion. After each passage there is also a set of twenty communicative activities and grammar exercises which should reinforce some of the more advanced essentials of Czech grammar and should also underline the more important language patterns. It should be stressed that because a basic goal of the book is to expand the student's vocabulary, the student will often fmd himself referring to a Czech-English dictionary. But though this vocabulary is substantially more varied than that encountered in first year courses, it is nevertheless always drawn from those materials common to life in today's Czech Republic. Finally, I would like to thank those who helped me. I remain indebted to Dr. Eva Roubalovd from the Charles University for her many flne ideas and corrections and to Dr. Michael Heim from the University of California whose painstaking revision of the book's grammar sections has been invaluable. I would also like to express my appreciation to my husband, Dr. Martin Kabat, who encouraged me throughout the year, and to Dr. Barbara Robson without whom this book would never have been written.

Final thanks are due to the International Research and Studies Program, U.S. Department of Education. The entire project was funded by Grant No. P017A40042-94 from that office to the Center for Applied Linguistics in Washington, D.C. G.K.

Table of Contents Preface

m

Table of Contents

rv-v

Lekce 1

Traveling Review of Nouns, Adjectives, Pronouns and Numerals

Lekce 2

Cooking Review of Verbs

Lekce 3

25-44

Education Relative Clauses

Lekce 4

47-65

Prague - the Capital The Past and Present Conditional Mood, Indirect Discourse

Lekce 5

3-22

68-84

Czech Anthem Personal Nouns as Possessive Adjectives, Declension of Foreign Words Declension of the type devee, Forming Nouns from Other Parts of Speech 87-105

Lekce 6

Health Adjectives formed from Nouns, Verbs, and Adverbs Duals

Lekce 7

Life in the City Verb Prefixes The Number Noun, Irregular Declension of the Cardinal Numbers

Lekce 8

Lekce 10

125-139

Karel Polidek - Writer Prefixes in Nouns and Adjectives Compound Adjectives

Lekce 9

108-122

142-157

Work Reflexive Pronouns Indefinite Adverbs, Adjectives.

and Pronouns Connecting Words in Coordinated Clauses Business

160-177

Reflexive Passive Voice Compound Passive Voice

Verbal Nouns Participles

180-198 IV

Lekce 11

Vojtech Niprstek - Traveler and Collector Subordinate Clauses Short Forms of Hard Adjectives Expressions

Lekce 12

201-219

History Word Order Secondary Imperfective Verbs Reflexive Verbs

Lekce 13

222-238

Holidays Diminutives Pejorative Forms Numerals in -krat Collective Numerals

Lekce 14

241-258

Humor Colloquial Czech

261-273

V

Lekce 1

e J.PIn

j

USit..

Te 0 p 1 ire

,,

Duchcov

"'roe

_00NO°1.21.5

-,

4-',35 '2,

4 --5ecikl e '' sn, Ltriosiec

.- rv0;ks'

Bilinao 0

......----

,

,q,

HaviknokIli

.c"

bodsoiiai

°tautly

-

oMiene-

nice

Kip 4 5°

Lekce 1 dESKE STREDOHON Romantickci krajina vytvotenci sopkami Myglenka na vglet nebo dovolenou strcivené na severu

techto krdsngch kytieek, které pilmo svcidèjf k tomu vzit si je domet do velzy, je chrdnena zokonem a pokuty za jejich utrienijsou skutedné vysoké. Na své si tu pfgdou historiclajch pamatek z mno2stvf hrada, zamka, zficenin i hezky upravengch kostela je velmi té2ké si vybrat. Pokud se vyclame za kultumimi zajimavostmi, urCit6 bychom neméli vynechat napfuclad KamOk nebo Litoméfire. KamOk se maie pochlubit nejen zfIceninou hradu zpustlého za tficetileté valky a barokni kapli, ale take gm, 2e prcive zde n6kolikrcit pobOval Bedfich Smetana. Starobylé Litomèfice si zase jako sve pasobigte vybrali Josef Jungmann a Karel Hynek Macha, ktenj tady v roce 1836 take zemfel. Zklarncinf z toho, 2e rozhledna na Milegovce nerd navgtévnikam pfistupnci, si zcela ureitE vynahradime v nedaleké obci Milegov. Na strrné aedi.Covê skate stoji renesaneni zdmek ze gestncirtého stoleti, k nému2 o sto let pozdeji byla pfistavëna jegté barokni &1st. V souCasné dobé tato pamcitka slou2i. stargm lidem, o né2 se nemci kdo postarat. Je gkoda, 2e o této ojedinélé krajine vi tak malo lidi. Ov"Sem ti, kdo Ceske stfedohoFi opravdu

Ceské republiky nom ve125-inou

pftlig lalcavci nepripadci o zdejgi zni6ene pfirode se toho toti2 v poslednich letech napsalo a namluvilo opravdu mnoho. Ale proive tacly, na samem kraji Krugngch hor, maieme no:fit malebng lcraj Ceského stfedohofi. Tato chremEnci krajinnci oblastje pomerne rozsdhlci zaujimd plochu pfibli2ne gestncicti set kilometra etvereertich, kteret se rozprostiret od Loun (o nich se dokonce fIkã, ie jsou vstupni branou do Stfedohoft) a2 po Kamenick0 Senov. Pohoff je sope6ného pavodu

a tak kopca a kope&a, nèkdy trochu nezvyklOch tvani, je tu snarl tolik, 2e bychomje ani nespoeitali. A moind prove &Icy této bohaté C-lenitosti krajiny pasobi Ceské stfedohoff talc romanticlajm dojmem, 2e se sem ncivgtèvnici retdi a znovu vraceji.

Udolt Labe rozdeluje tuto oblast na dva v podstate samostatné celky Verne fické a Milegovické stfedohofi. Nejvyggim vrcholem pnme jmenované &Asti je Secllo

(726 m), té druhé pak

samozfejme Milegovka (837 m). ZcleySI ncidhernci krajina a hezkO vW-tled z Milegovky ovem

nejsou jedinOm lakadlem pro turisty. Stfedohoff poskytuje ideãlnI podminky mnoha druham i tech nejnaroeneigich rostlin, které nemetme moinos jinde uvidét. Na Bore6ském vrctur nedaleko Lovosic je najdeme dokonce i v mrazivém zirnnim poeasi. Ale pozorl Vetgina

dobfe znaji a maji rota to pova2uji za gtesti. Neni toti2

jisté, co by se vzcicnOmi rostlinami udelal velk0 pfIUv turista. Pfiznejrne si uprimne, ne ka2d z ncis se umi na vOletè nebo

dovolené chovat talc, aby 3

Lekce 1 pfirocla nebyla zbyteãné

ohroiena.

Rozhovor Jiti

-Marek

Jiti

Marek

-Marek

Jiti

-Marek

Jiti

Marek

-Jiti

-Marek Marek -Marek

-Jiff Marek

-Marek

Jiff

-Marek

1.12 ma§ po dovolené?

Ano, mel jsem dovolenou v eervenci. Kde jsi byl? Jezdil jsem po Cechdch a Morave. Navkévoval jsem hrady a zamky. Ma.§ rdd historii? To taky, ale hlavne obdivuju umélecke ptedmety, obrazy, stary nabytek, vlastné cely interier, jak jej vidi§ na kaMém hrade nebo zamku. Sarnoztejme se mi libi hrady a zarnky jako unikátni stavby v krdsné ptirode. Mnoho zarnku i hradfi 1eI v chranéné oblasti, maji prosté ptekrásné okoli. By lo to ptijemné prohlednout si zamek a potom park nebo hrad a jeho okoli. Které hrady a zamky jsi navkivil? V Cechdch goticky hrad Kost a na Morave Pernkejn, to je podivuhodnyr hrad, a potom Helfkyrn. Tam jsem videl pracovat opravdového uméleckeho kovate. By lo to velmi zajirnavé.

Mne se zarnky libi vic. Je tam tolik krdsnych véci. To je pravda. Kdyi jsem byl v zdpadnich Cechach, u svého stryrce, kteryr se léeil v Karlovyrch Varech, navkivil jsem take zdmek Loket, kde je nádhernd vystava porceldnu. Pak jsem zamitil na sever do Fryrdlantu a pak ptes vychodni Cechy na Moravu. Byl jsi v Lednici?

Samoztejme, ani nevim pokolikáté. Nejenom zamek, ale i park stoji za to navkivit. Cetl jsem v novindch, Ze v Opoene objevili dosud neznamy obraz Heronyma Bosche. To je pravda. V Opoene je mnoho zajimavych obrazil, ale jisté jsi u byl v Krométai podivat se na obraz Tiziana. Vim, 2e md§ rdd malitstvi. To vi§, 2e jsem tam u2 byl, a nejenom jednou. A co &id tvoje iena? Práve piipravuje vystavu u2itého uméni obdobi secese. Pracuje od rana do veeera. Je s tim hodne prdce. To si umim ptedstavit. Kde bude ta vystava? Umeleckopriamyslovem muzeu? Ano, zahdjena bude u2 ptiki tyden. Ureité se piijdu podivat. Pozdravuj pani, mej se hezky. Ahoj.

Ahoj. Doufãm. Ze té brzy uvidim. 4

Lekce 1

A ted' mlnvime my! Cv Menl 1

Nejprve si pteetete cely text Ceske sttedohoti" a pak odpovidejte na otazky.

1. Ve které ëdsti Ceske republiky se nachazi Ceske st.tedohon? 2. Proe se vet§ine cestovatel6 nezdá tato oblast ptI1i ldkavd? 3. Jak velké je Ceske sttedohoti? 4. Proe v této oblasti najdeme kopce ne2vyk1ych tvaria 5. Jakd teka tam tede a na kolik east" rozdéluje Ceske sttedohoti? 6. Vyjmenuj v§echny edsti a jejich nejvy§§i vrcholy. 7. Proe neni mo2ne si tarn natrhat kvetiny? 8. Co je jeke zajimavého v Ceském sffedohoti? 9. Mffiete se podivat na tuto krajinu z rozhledny na Mi1e§ovce? 10. Proe si autor mysli, 2e by velky piiliv turistil nebyl pro tuto oblast vhodny? Cv Mewl 2

V textu jsou uvedena jrnena tti vyznamnych osobnosti. Ptipravte si (s kamarddem nebo kamarddkou) otazky, které by yam pomohly néco se o techto lidech dozvedét. Potom se ptejte svych spo1u2akil nebo ueitele a na základe ziskanych fidajfi napi§te tti krake 2ivotopisy. Otazky: 1

2 3 4 5 6 7

8 9 10

Zivotopis

Zivotopis

5

10

Zivotopis

Lekce 1 Cviëeni 3 Dokondete véty a pou21jte informace z textu. 1. Sttedohoti poskytuje idedlni podminky 2. Na Boredskem vrchu nedaleko Lovosic se mifte najit

3. Kamyk se mide pochlubit 4. Litometice se mil2ou pochlubit 5. V obci Mile§ov

je

Cvi'deni 4 Popigte podrobne vlastnimi slovy zdinek v Mile§ove.

Cvideni 5 Ptea.tete si jeke jednou text Ceske sttedohoti" a pak vyprthrejte kolegovi o svém vyletu. Minulou neddli jsem byl/byla v Ceskem

sttedohoti

Cviteni 6

Pracujte ve dvojicich. Nejdfive na to. co uslykte, reagujte protikladnym adjektivem. Potom ke ka2dému adjektivu najdete vhodnd substantiva.

Barokni, bohaty, hezky, krasny, chrdneny, historickyr, kulturni, lakavy, malebny, nddherny, nezvykly, renesan6ni, romanticky, upraveny, vzacny

Lekce 1

Ohroient, ojedinelt, start, strmt, te2kt, zbyteent, znident, zpustly Cvideni 7 Pracujte ve dvojicich. Inscenujte setkani dvou pfátel, kteri se chystaji na vtlet, a napike pro né dialog. Sna2te se pou2i'vat co nejvice slovieek

z textu Ceske sttedohori". -X Y

X Y

X -Y

X -Y

-X Y

-X -Y

Cvideni 8 Pteetete si jeke jednou rozhovor. Jakd mista jsou tam uvedena? Uka2te je na =Joe Ceske republiky a vyprdvejte, co je tam zajimavého. CvMeni 9 Prineste si obrazky z mist, kterd jste videli, a vyprávejte o nich ve Ptejte se svtch spolu2dku, proe a kam rddi cestuji? Po2ddejte aby yam mista podrobneji popsali.

Cvleeni 10 Napike deske kamarddce o svem vtletu v Americe. Kde jste byl/a, co jste delal/a, a co je tam zajimavého pro ndv.Stevniky?

7

Lekce 1

Gramatika Review 1. NOUNS Nouns have different endings depending on their function in the sentence. Endings also vary according to the noun's gender,whether it is masculine, feminine or neuter and, if the noun is masculine, whether the noun describes an animate (living) or inanimate (lifeless) thing. Finally, all genders are further divided into subgroups known as hard and soft. The chart below illustrates these grammatical divisions.

Masculine Animate Halrd

I

Soft

Feminine

Neuter

Hard Soft

Hard Soft

Inanimate I

I

Hard Soft

Masculine Nouns Nouns ending in a consonant are usually masculine. Below are those endings or suffixes which will help you to recognize the masculine gender: -fik, -af, -an, -6, -ek, -1k, -nik, -in, ot

Hard and Soft Masculine Nouns Masculine nouns ending in hard consonants (h, eh, k, r, d, t, n, g) and the majority of nouns ending in neutral consonants (b, 1, 1, m, p, s, v, z) belong to the hard declension. Nouns ending in soft consonants §, 6, f, c, j, d', f, fa) belong to the soft declension.

Masculine, Plural Endings

The plural ending for masculine animate nouns in the nominative case is the vowel -i. But if the noun refers to an inanimate object the ending will be -y.

Singular

student student

slovnik dictionary

Plural

studenti students

slovniky dictionaries

Masculine animate nouns that end in h, ch, k, r soften and change before 4:

h>z ch > '§ k>c r >f

Singular druh companion hoch boy

prorok prophet profesor

Plural druzi companions ho§i boys

proroci prophets profesofi

Feminine Nouns Nouns ending with the vowel -a are predominantly feminine: the feminine gender also include endings or suffixes: est, -ice, -ost,-yne, -ile 8

13

Lekce 1 Hard and Soft Feminine Nouns There is no division into animate or inanimate objects in feminine nouns. Words ending in -a signal the hard declension and words ending in other vowels or consonants signal the soft declension.

Feminine, Plural Endings The nominative plural of feminine nouns belonging to the hard declension is most frequently formed in -y. Feminine nouns belonging to the soft declension are generally formed in -e.

Plural

Singular divka girl lampa lamp tabule blackboard

divky girls

lampy lamps tabule blackboards

The Suffix (-ka) Feminine nouns of nationality or profession can be formed by adding the suffix -ka to the masculine noun.

Feminine Ameritanka

Masculine

Ameritan

Kanad'anka doktorka profesorka

Kanad'an

doktor profesor

If the masculine noun ends in -ec, the sufflx -ka is simply added to the stem: Masculine

cizinec foreigner Némec German

Feminine cizinka foreigner Nemka German

Note that before -ka the letters ch, k, h, g change to their corresponding

soft consonants: ch >

k> h> g>

Masculine

ech Czech technik technician druh companion biolog biologist

Feminine tegka Czech techniëka technician drutka companion bioloika biologist

Irregular : Slovák Slovenka Neuter Nouns All nouns in -o or -i, and some in -e are neuter. Nouns with the suffix -126t6 are also neuter: letikE airport

..,=.0,r

Lekce 1 Hard and Soft Neuter Nouns Hard consonants are followed by -o and belong to the hard declension. Soft consonants are followed by -e and belong to the soft declension.

Neuter, Plural Endings All hard neuter nouns end in -a in the nominative plural. Soft neuter nouns end in -e. Singular mesto city

mote sea

Plural

mesta cities mofe seas

2. ADJECTIVES An adjective describes, modifies or qualifies a noun or pronoun. It answers the question jakY? (what kind?), ktery? (which one?), or kolik? (how many?) The adjective--with few exceptions--precedes the noun it modifies. It always agrees in gender, number, and case with the noun it modifies: dobrt dlovek (good person), velki gkola (big school), hezké dëvde (pretty girl), moderni budova (modern building)

Hard and Soft Adjectives Besides hard adjectives which end in -Sr, Czech language also has soft adjectives. They end in -1: dlouhY long, vynikajici marvellous.

Adjectives, Plural Endings The nominative plural ending for masculine hard animate adjectives is -i and for masculine hard inanimate adjectives the ending is -é. Adjectives which modify feminine nouns also end in -é. The nominative plural ending of neuter adjectives is -a. Singular

maly kluk little boy maly dum little house mald holka little girl male okno little window

Plural

mali kluci little boys male domy little houses male holky little girls

malit okna little windows

As with nouns some consonants change (soften) before certain endings. This occurs before the ending -i in the nominative plural of masculine animate adjectives:

r

>

k>c ch >

n> d>

d'

t > t' sk > -§t

Plural

Singular dobry mu2 good man

velky pan great master tichy chlapec quiet boy pekny hoch handsome boy chudy elovek poor person bohaty ptitel rich friend 6esky doktor Czech doctor

dobri =di good men velci path great masters tif chlapci quiet boys pekni hal handsome boys

chudi lidC poor people bohati pfatele rich friends defiti doktofi Czech doctors

10

15

Lekce ck > -6t

anglicky kluk English boy

angliëti kluci English boys

Adjectival Surnames Some Czech surnames take adjectival forms and are declined like adjectives. Thus, Veselt (as in pan Veself) is declined like a masculine adjective, Veseli (as in pani Veseli) is declined like a feminine adjective. Female surnames with suffix -ova are declined like regular hard adjectives (Viddl jsem pana Knolla i pani Knollovou).

Comparative Form of Adjectives Adjectives expressing qualities have comparative and superlative _degrees. Because they end in -i, they are declined like soft adjectives. vkusny olD&I tasty lunch

vkusna ve6ete tasty dinner vkusné maso tasty meat

vkusnèjai obëd tastier lunch vkusnejai veaefe tastier dinner vkusnëjai maso tastier meat

Formation of the Comparative Degree The regular comparative form of the adjective replaces the endings and -i with -ejai, or -di.. -ejai

Adjectives ending in -1k, -st, mily nice drzy insolent

-6j§i

milejai nicer drzejai more insolent

Adjectives ending in -by', -0,

-vsr and all soft

adjectives

pekny pretty novy new

peknëjai prettier novèjai newer

moderni modern moderzajai more modern -6t6j§i -6t6j§i

Adjectives ending in -ckt or -skt prakticky practical praktiatëjai more practical ptatelsky friendly piatelatejai friendlier Some adjectives ending in rS,, dy stary old starM older mlady young mladai younger

Some adjectives ending in -lit hezky nice hezei nicer malty soft mékai softer

11 4

.6

Lekce In some adjectives the final hard consonants change in the stem when forming the comparative:

h>

k>6

ch > § z

r

> > I

ubohy poor horkY hot tichy quiet blizky close chytry smart

ubcdej§i poorer

horde* hotter

ti§§i quiet

WM close

chytfej§i. smarter

Irregular Comparative Forms of Adjectives The most frequently used irregular forms of the comparative are as follows:

dobry good gpatny bad zly evil velky big, great dlouhy long drahy expensive hluboky deep kratky short maly small nizky low tichY quiet, silent te2k1 heavy IlzkY narrow

velky big vysoky high "irolcy wide

lep§i better horli worse horfi worse vet§i bigger, greater

del§i longer drat§i more expensive hlub§i deeper

krat§i shorter

men§i smaller ni2§1 lower

ti§§i quieter

Win heavy ui§i narrower

v6tiii bigger

Try§§i higher

§ir§i wider

Superlative Degree Forms The superlative form of the Czech adjective is formed by adding the prefix nej- to the comparative form. lep§i better rychlej§i faster v6t§i bigger

nejlep§i the best nejrychlej§i the fastest nejvtai the biggest

3. PRONOUNS Pronouns have the same grammatical features gender, case and number as nouns Pronouns either substitute for nouns or modifie them. ji (I), jeho (his), tento (this one), kdo? (who?)

Personal Pronouns -ja,(I), ty (you), oni (they) etc. Personal pronouns take the place of nouns which refer to persons or things. They are not used as the subject of a sentence, except for emphasis:

12

17

Lekce 1 I speak Czech. I speak Czech, he speaks Spanish.

Mluvim desk-Sr.

Ji mluvfm &sky, on mluvi §panelsl.

The pronouns ji (I), ty (you), my (we), vy (you plural), oni (they), refer to persons only. The pronouns on (he), ona (she), ono (it), ony (they),refer to things as well as persons.

Short and Long Forms

When the pronoun functions in a sentence as a possessive (genitive case), indirect object (dative case), or direct object (accusative case), it can take

either the short me, mi, të, ti form or the long mne, mne, tebe, tobe form. The longer forms are used both for emphasis and with prepositions. Rekl mi to veera. Mne to fekl vtera.

He told me that yesterday. He told it to me yesterday.

Demonstrative Pronouns A demonstrative pronoun is a word that used to point out one object or person among several. It may also correspond to the English definite article the. There are several forms of demonstrative pronouns. When ten occurs with the suffix to or more colloquially tohie "this" is emphasized, ten occurs with the prefix tam only to contrast two people or objects. Tento mu2 je jeji bratr, tamten mu2 je jeji man2el. This man is her brother, that man is her husband.

ten mu2 ta 2.ena

to okno

this or that man this or that woman this or that window

tento mu2 this man (here) tato 'term this woman (here) toto okno this window (here)

tenhle mu2 this man (here) tamten mu2 that man (over there) tahle 2ena this woman (here) tamta 2ena that woman (over there) tohle okno this window (here) tamto okno that window (over there)

Possessive Pronouns mñj kabát

my coat tvfij kabát your coat

jeho kabát

his coat

jeji kabát

her coat jeho kabát its coat

nag kabát

our coat

moje, ma lampa my lamp tvoje, tvit lampa your lamp jeho lampa

moje, me mésto my city

tvoje, tvé mesto your city

jeho mésto

his lamp

his city

jeji lampa her lamp jeho lampa

jeji mésto

her city

jeho mesto

its lamp nage lampa our lamp

its city

mule mesto

our city

13

18

Mitntaitalr,a42-101._tk -emnrOtozretil--17-:

Lekce 1 vM kabdt va§e lampa your coat our lamp jejich kabdt jejich lampa their coat their lamp

va§e mésto our city

jejich mésto

their city

Ci je to kniha? Moje. Whose book is that ? Mine.

Reflexive Pronouns Because the reflexive personal pronoun refers back to the subject, it has no nominate form. Koupim si to. Pi§u o sob&

Myju si nice.

I will buy it for myself. I am writing about myself. I am washing my hands.

Likewise the reflexive possessive pronouns svilj, svá, své refer back to the subject. The function of the reflexive possessive pronoun is particularly important in the third person. Note the following sentence: Jan miluje svou Zenu. Jan loves his [own( wife. Jan miluje jeho Zenu. Jan loves his (someone else's] wife.

Negative Pronouns The negative pronouns are formed by adding tile prefix ni- to the interrogative pronoun forms. After negative pronouns, the verb must be prefixed with ne-. Czech grammar requires double negation.

Nikdo ho nemi rdd kd o?

co? ai? jak?

jakr-

.

No one likes him.

nikdo no one nic nothing. niëi no one's nijak not at all

nijakt, 'isidnt none

Indefmite Pronouns Indefinite pronouns are formed by adding the prefix n'e- to interrogative pronouns.

Nékdo ho vide? Did anybody see him? Ntkdo jde. Somebody is coming. kdo? co? ai? jaky? kter)"r? -

nEkdo somebody, anybody neco something, anything nëei someone's, anyone's

nëjakt some, any nSktert some

14

19

Lekce 1 nejakt

The pronoun nejakt means "a" or "some kind or; the pronoun n'tktert means "some" of a particular group.

Ma v Americe néjakeho pritele. Videl jsem tam nejake muie. Nekteti lidé s nirn souhlasi.

He has a friend in America. I saw some men there. Some people agree with him.

4. NUMERALS

Cardinal Numerals Cardinal numerals answer the question kolik? (how many)?: jeden jedna jedno mnl (one), take the singular, dva dve (f+n) (two), til (three), etyti (four) take the plural:

Kup jednu knihu, dva easopisy a di nebo etyfi pera. Buy one book, two magazines, and three or four pens. 5 and above take genitive plural:

Kup pet knih, dvamict easopisu a tiiadvacet per.

Buy five books, twelve magazines, and twenty three pens.

The verb is always in the singular, and if is in the past it takes a neuter (-o) ending. The same rules apply to indefinite numerals :

Zde ilo pet mu2u. mnoho málo kolik

tolik nékolik

There were _five men living here.

many, much

few, little

how many? how much? so many, so much a few, several, some

Zde 2ije millo ten. Zde ilo Truilo ten.

There are few women living here. There were few women living here.

Ordinal Numerals Ordinal numerals express numerical sequence and answer the question koliktitS, (which one?). The ordinal numerals function as adjectives and are declined like adjectives. Note that the numerals prvni and tieti are declined like sort adjectives and the rest are declined like hard adjectives: Prvni (first), druht Ern), druhá druhe En) (second), tiled (third), etvrtt (forth), etc.

Warn listek do prvni tady. Pi.S.0 11.2 desitt dopis.

I have a ticket to the first row. I am writing already the tenth letter.

15

Lekce 1 CVI6ENi 1 Doplfite spravné tvary substantiv. Vzor: Veera jsem koupila (kniha a noviny). Veera jsem koupila knihu a noviny.

1. Rad jezdim ven do (ptiroda) 2. Ji 2ni Cechy jsou (kraj) (rybnik) 3. Dopoledne jsme si prohledli (zamek) a odpoledne jsme na (prochazka) do (les)

4. Dnes je hezky, a tak se püjdeme projit k (teka) 5. Stravili jsme (dovolend) na (sever) 6. Projdéte (brana) a hned uvidite

Cech. (kaple).

7. LI2 jsme hodnd s1ye1i o (Ceské sttedohoti) 8. Okna v hotelu nemaji (vyhled) na hrad. 9. V kterém (kostel) je dnes M§e? 10. Na (obra.z) je malebna krajina. CVItEN1 2 Dopkite spravne tvary substantiv a adjektiv. Vzor: Vtera jsem koupila (anglicka kniha a eeské noviny). Veera jsem koupila anglickou knihu a 6eské noviny. 1. V (Ceská republili=a) mista)

je mnoho (zajimavd

2. Rekl nam mnoho (zajimavost)

o (chran6né

rostliny)

3. V (soueasna doba) ptistupny (vetejnost) 4. Na (Prat.sky hrad)

neni zamek byla dnes otevtena vystava

(vzacné gperky) 5. V (barokni doba) (krasny kostel)

bylo postaveno mnoho

6. Nic nevim o (tticetileta valka) 7. Vylezli jsme si na (vysoka skala) abychom lepe videli. 8. Poprvé vidim tak (krasna pamatka) kterd je tak (znitend) 9. Budeme muset zaplatit pomern.d (vysoka pokuta) za (rychla jizda) 10. Ve (ktery rok) se to stalo?

CVItENt 3 Dopltite spravne" tvary vyrazu v zavorkach. Vzor: Veera jsem koupila (anglicka kniha a eeské noviny).

Vdera jsem koupila anglickou knihu a 6eskê noviny. 16

Lekce 1 1. Krajina (Ceske sttedohoti) se mi velmi libila. 2. Je tam mnoho (kopec)

(rozmanite tvary)

3. Mi1egovka je (nejvy§§i vrchol) (Ceske stfedohoti).

4. Kamyk se mit2e pochlubit (pobyt) Bedtich Smetana 5. Prohlédli jsme si renesanëni zamek ze (§estnacté stoleti) .

6. Zamek dnes s1ouI (staff. lidé) 7. Je §koda, 2e o (tento kraj)

vi jen mdlo

(cestovatel)

8. Ta vystava nas seznamila se (vzacné rostliny) 9. (Minula nedéle) jsme se vydali za (krasa pfirody) 10. Myslim, te se sem (ndv§t.f:.vnici) radi vraceji. CVICEN1 4 Vyberte spravny vyraz. Vzor: Napi§ dopis

a. sestra b. sestry

c. sestte

Napi§ dopis

1. Minuly vikend jsme byli na zajimavy vylet

b. zajimavem vylete c. zajimavému vyletu 2. Kdo z vas byl v

a Ceském sttedohoti? b. Ceskemu sttedohoti? c. Ceske sttedohoti?

3. Odoli Labe rozdeluje tuto

oblast na dye Cast.

chrandné krajinné b. chranénou krajinnou c. chrdnena krajinna

4.

jsme potkali mnoho tuto cestu d. zahrantani ttiriste b. teto ceste e. zahranidnich turista

17

Lekce 1 5. Vidëll jsme krasne kvetiny, mnohé z

jsme ani neznali.

a nich

b. nim C. ony

6. Kdy2 jsme byli na

,

Mile§ovku

za6alo pr§et.

b. Mile§ovky c. Mile§ovce

7. Potom jsme chteli vstoupit na

,ale byla zavtend.

a starou rozhlednu b. stare rozhledné c. stard rozhledna

8. Nakonec jsme si prohlédli Litometice, starobyle mesto se a zajimavou historii. b. zajimavou historii. c. zajimavé historii. 9. Vidéli jsme mnoho zajimavymi pamdtkami b. zajimavych pamdtek c. zajimavou pamdtkou 10. Nejvic se nam libily a. hezkVani upravenymi kostely b. hezlt: upravené kostely

c. hezkych upravenych kostelech

CVItENt 5 Dopltite správné tvary vyrazU v zdvorkách. Vzor: Na vylet pojedu s (jedna kamarádka). Na vylet pojedu s jednou kamaridkou.

1. Cestou jsme se zastavili v restauraci U (tti hru§ka) 2. Na vrchol jsme vystoupili spolu se (tlyti ptátelé)

3. (31. tijen) jsme piijeli do (Praha) 4. K chate se dostaneme (tato cesta) 5. S (tti male deli) nebude cestovEni jednoduche. 6. Ut cely rok cestujeme po (eeskã republika) pouze s (jedné zavazadlo)

7. Ten hrad je ze (ttinacté stoleti)

18

L.

Lekce 1 8. Jell jsme tarn jen s (pet studentek) a s (osm studentA) 9. Po (druha na.v.ateva)

jsem si UZ

dost pamatoval z (historie) hradu. 10. VS, alespofi ptibli2ne, kolik (hrad) je v (Ceska republika)

a (zamek)

CVICENI 6 Doplfite spravné tvary zajmen. Vzor: Mluvil o (ty).

Mluvil o tob.

1. Kde jste byli tak dlouho? U2 jsme pro chteli jit. 2. Dival jsem se dobte, ale (on) jsem tam nevidel. 3. Cesta byla dlouhá a pro (oni) velmi obtitna. 4. Zeptal jsern se (ona) , kam pojedou na dovolenou. 5. Byli tam, ale nev§iml jsern si 6. Bez (ty) nikam nejdu. 7. Nikdo z (vy) neni uptimny. 8. A ten listek je pro (ja) 9. Chcea jet k (oni) na ndv§tevu? 10. S (on) a take s (ona) je to potad stejne.

CVItENt 7 Podtr2ene vyrazy dejte do spravného tvaru. Vzor: Ceskd republika To je mapa To je mapa Ceské republiky. ndv§tevnik 1. Ka2dy den ptichazi do zamku rnnoho 2. si rni.i2ou prohlednout nejen samotny zarnek, ale take velkou zahradu.

chrdnend oblast 1. Tento kraj je znárny nékolika 2. V teto najdeme mnoho vzacnych rostlin. 3. V této adsti republiky neni rnnoho

teka 1. Nepujdete se projit k 2. Na btehu

je mald restaurace.

Kopec 1. V Ceske republice je mnoho 2. Ui jste byli na torn 19

.--,,,,...,.-e.-^`,....,,,..-..,,,,,,,,-.1.....,,,,,. g,,,,,,..,,,,-+Ar,,,,,,,,,,,,,,.,,,,,,,,,,,-.,,,,,,,,,,,,.....,....,....,....*.y.

'

aa.61,

Lekce 1 mdsto 1. Vide li jsme mnoho zajimavych 2. Ve je nékolik obchodnich

CVItENf 8 Doplfite ptedloZky Kniha leii

Vzor:

Kniha lei na stole

stole

1. Kdo se stard tuto oblast. jejich pomoci bychom nemohli ten projekt realizovat. 3. Mluvili jsme naolika turisfy. 4 V§ichni §li vylet Heleny. 5. rozhledny je krasny vyhled. 6. Nevi§, jak se jmenuje ten hotel, ktery je iybi restaurace? 7. podstat6 je to v§echno stejné. 8. valky Zila celd rodina v Praze. 9. Co bude§ délat dovolené? 10. Kam chce§ jet pen6z? 2.

CVI6E10. 9 Doplfite sprawly' tvar vyrazu v thvorce. Vzor: V (léto) jsem byla v (Praha). V let* jsem byla v Praze.

1. Cetl jsem o (zajimavd krajina) Ceske sttedohoti)

2. Stfedohoti poskytuje ideálni podminky (mnoho druhfi) i tech nejnároãnéj§ich rostlin. 3. Z mnoZstvi (hrady, zamky, romantické zticeniny i kostely) je téZké si vybrat. 4. A mo2nd práve diky (tato bohatá denitost) krajiny pusobi Sttedohoti tak romantickym dojmem. 5. V§ichni lidé by se mei starat o (krasna ptiroda) kterd je obklopuje. 6. Jdi rovnd a na konec (tato ulice) 7. Ptiznám se, te jsem je§tk najednou tolik (milovnik) (pfiroda) nevidél. 8. Musime se pochlubit (na §e. malebna. oblast)

9. Na rozhlednu se jde po velice (strmé schody) 10. Nechme u (ta historie) se do (sou6asnost)

20

a vratrne

Lekce 1 CVItENi 10 Vyberte spravne vyrazy a doplfite je do nasledujicich vet. ptirode, krajinna,pt1bli2ne, Mcoda, tvarCi, nespoditali, urdite, vynechat, obci, lakava, zaujima, krajine, vstupni, kopedlth, podstate, ptistupna, vet§inou, zdejSI, mnoho, pomerne, pfivodu, rozdeluje, milovnici, vydarne, stravene, vylet

1. Mygienka na Ceske republiky nam

2. 0

nebo dovolenou

na sevem nepfipadd. se toho napsalo a namluvilo

pfi1i

znidend

opravdu 3. Tato chrandnd oblast je rozsdhld plochu §estnacti set kilometrii dtverednich. 4. Louny, o kterych se tika, Ze jsou branou do Sttedohoti, jsou take znamé zajimavymi gotickymi stavbami. 5. Pohoti je sopedného a talc kopcil, trochu nezvyklych je tu tolik, Ze bychom je ani 6. Udoli Labe tuto oblast na dva v samostatne celky Verneticke a Mile§ovske

7. Na své si pfijdou I 8. Pokud se

historickych parnatek. za kulturnimi zajimavostmi, bychom nemeli Litométice. 9 z toho, e rozhledna neni si, mfiZeme vynahradit v Mile§ov. 10 Je 2e o této ojedinélé vi talc rnalo lidi.

Dopliikové ateni Ptedtete si tento text a pak vypravejte jeho obsah kamaradovi ye tticle.

Zcimek jako z pottildky Na severnim okraji Tfeboftské pdrwe nedaleko Sobéslavi, v kifnu rozevircgiciho se üdoti stoji na skalnim titesu uprostfed rybruka renesaneni zamek Cervend Lhota. Kdysi se jmenoval Novel Lhota, k pfejmenovant doglo pfi riangch

pfestavbetch, snad podle eervenych tagek, ktergmi byla stfecha pokryta, nebo podle éerveného pfsku pou2itého na omanuti zdiva. Jsou je" tè da1S4 vysv &Lem:, ale a2 ph1i zabfhajf do povésti a pohddek. 21

Lekce 1 Prvni zncirrig dr2itel tvrze,

v drieni drobného rytifského rodu Rütü z Dirného a a2 po Bile hofe propadl zamek v konfiskacich. Panstvi ziskali Slavatové, ktefi v té dobé ji2

kterd pdvodne na skalisku stala, je Ctibor ze Zdsmuk, rambersky sluiebnuc, ktenj objekt vlastnil ji2 za husitsla jch valek. Z tohoto obdobi nezdstala 2adnd stavebni

sidlili v Jindfichové Hra.dci. Potom se stfidali datgi majitelé, do§to k detngm Opravdm a zamek byl obOucin a2 do konce druhe

pamdtka, a tak a2 v polovine 16. stolett, kdy se stat

rnajitelern panstvi Jan Kdba z Rybfian, zaealo se $ vgstavbou. Rod tohoto rytife vgak vlastnil zamek pomerne kreace: vymfel ndhle za podivngch okolnostil Snad to byl mor, ktenj v celé

svetove vd/ky. tlisté zncite tu odzu krdsy a ticha z eetngch vyobrazeni ijako pfirodni kulisu filmovOch pohewlek di pfthehd

z doby renesance (Svatby pana Voka). Snad ducy tomu, 2e je

zemi fddil, eijind pfirodni katastrofa, nicméne béhem nekolika ttjdrul vyrnfela celd rodina. V prostém kostelOcu Nejsvetejgi Trojice, kterrj stoji na sevemim bfehu rybnilca, se dozvime, 2e v dobe od svdtku sv. Havla do Vgech svatijch zemfeli roku 1557 urozen0 pan Zikmund Kdba z Rybftan, urozend panny

zcirrtek se svOm lesnim okolim talc

trochu stranou hlavnI kornunikace, klid I ltheznd poezie

pfirody tu zustaly nedoteené. Ze stanjch hospodelfslajch objekta na

bfehu rybnaca vyrostl stylovg hotel, pod kostelacem kvetou rododendrony, midete si vypeljeit lodiecu a snit. Take Capt rodina ji2 po nékolik generaci zastdvd vérnd tornuto krdsnérnu koutu nagi vlasti, té zerni zamy§lené.(...).

KristOrta, Marie, Magdalena a Ali-beta a take Burian Kdba,

jejich bratr. Snad z té doby se

hovofi o Lhoté jako o zakletém zdmku. Potom bylo celé panstvi

=7:7-

=

z

I 11%,

1

ti

22

57;

LEKCE 2

Lekce 2 RECEPTY Veptovci panenka v listovem tésfe

v rozpoleném oleji. Mezitim v kastrolu najeclné Ltici oleje osrnahneme drobne nakrecjenou cibulku, pfidame zmrazeng gpencit a dusime pod pokliekou asi 10 a2 15 minut. Kelimek bilého smetanovehojogurtu smicharne se gpetkou soil, pepfe, prolisovariOrn strou2kern eesneku, mletgm kminem a vmicheime do hotového gpenettu. LI2 nevatime! Poddvdme s chIebem nebo hranolky.

Vepfouci panenkaje vdeeniim tématern pro rCizne kuchyfiske

recepty. Ten, ktery yam dnes nabizime, pfipravil efkuchaf brnenského hotelu Holiday Inn Dan Darmopil. Asi 200g vepfové panenky nejprve progpikujeme anglickou slaninou, osolime a nalo2ime s provensalskOm kofenirn do oleje. Necheime odleiet. Potom maso zprudka opeeeme na oleji.

Musi bgt uvnitf krvavé. Na vyvalen0 etverec listového testa polo2ime plcitek gunky, okraje potfeme 2Ioutkem, na gunku dame opeeenou panenku a zabalime. Zaba1enou panenku potfeme Noutkem a upeeeme ve stfedné vyhfcité troube. Kiademe na tep10 talif a podlevame na

Losos s brokolici (rozpis pro 4 osoby) Ctyfi porce lososa po 100g (dostaneme zmrazené v prodejnecch ryb a vetgich sarnoobsluheich) mimé osolime mofskou soil a pokapeme citronovou gt'civou. Vlo2ime na plech potfen0 olejem a v troube

jedné strané vekem s meislem a

griligeme asi 10 at 15 rninut pfi 220 °C. Mezitim spafirne, ochladime a oloupeme 250g rajeat, kterd nakrecjime na dilky. Stdvu je2 vyteee z rcijecit pfi

z druhé strany rokforovou ometekou. Obloiime zeleninou dugenou na mdsle. Omezeku pfipravime tak, 2e mdslovou jigku zaLijeme trochou vody a rozvafime, pfideime nastrouhany rokfew (nivu) a rozfedime glehaekou, pfipaclné dochutime

kregenl, zachytime do gedku, osolime, opepfime a smicheime

s trochou octa a oleje. 700g

brokolice (nebo kadefewku, bOt i na rediaky rozebran0 kvétak) povafirne 10 minut v mirne osolené vodé. Scedime,

trochou soli a bilého pepfe. Jako pfiloha se hodi reizne upravené brambory. Cekez veis skuteend delikatesa.

promichdme s day rcgeat a gretvou. Na talife rozdelime porce

Masové knedliaky se gpencitem a jogurtovou ometékou

lososa, oblo2ime zeleninou a pfiddme koleeka citronu. Jako pfllohu zvolime male vatene

(rozpis asi pro 2 cd 4 osoby) Jemne umeleme 500g hoveziho masa a smichetme s 2 nadrobno nakreijengmi cibulemi, pfiddme 2 vejce, sill, miety kmin. pepf a zahustime podle potteby strouhankou (asi 2 I2icemi). Ze smesi vytvarujeme 10 a2 12 knedlieka a 10 minutje opékdme

brambory.

Paprikovg salcit se scijou

(rozpis pro 4 osoby) Oeistime 3 vét.:§i 2lute papriky

a 3 eervené papriky a nakregime je na asi centimetrove kostieky. Osolime, zakaperne 2 Iiicemi 25

Lekce 2 rostlinného oleje a posypeme rozmanjnern. Nechame asi 10 minut od1e2et. Do misky vyklopime sterilované sójové boby bez nedevu a smichameje se 2 I2icemi rctjeatového protlaku, do ného2 vrnichame bazalku a rovn62 nechcime rozleiet. V mime osolené vodé uvafime 75 g téstovin (pro okojsou nejlepgi vfeténka), hotové scedime, propletchneme studenou vodou a

nechdrne na situ okapat. Nadrobno nakrojime 2 cibule i s nati (nemame-ii, pficidme zelenou east pOrku) a galek petr2elkové nate. Smichame s paprikou., sOjou, tèstovinami, podle chuti okyselime citronovou gfcivou a posypeme balkansky'm sy'rem nakreyengm na male kostieky. Necheune v chladniece pia hodiny odleiet. Poddvame s daiamanky.

Rozhovor -John

Radek

John

Radek

-John

-Radek

John -Radek

John

-Radek

-John -Radek

kde je nejakd dobra eeska restaurace? Ceskd restaurace? Mysli, kterou vlastni Ce§i? Ne, hleclarn restauraci, kde vati typickou eeskou kuchyni. Chtel bych ji ochutnat. 1.12. jsi neco ochutnal? Mã §. ptedstavu, jak chutna? 112 jsem ochutnal makové buchty. Ale nernam rad sladké. Kdy2 jsem naposledy navkivil své eeské ptatele, tak mi pani Novakova uvaiila svidkovou na smetand s knedlficem a brusinkami. Bylo to vyborné, ale trochu te2ké. A jak ti chutnd eeske narodni jidlo? Veptová se zelim a samoztejme s knedlay. Neni to 'gpatne, ale veptové marn rad jedine libové. Taky jsem u2 jedl eeskou bramboratku. To byla moc dobrá polevka, byla v ni zelenina a take houby. Sly§el jsem, typicke jidlo, které se ji na Vanoce, je kapr. To ano, na StedrY veder se ji sma2.eny kapr a k tomu bramborovy salat. Bramborovy salát, to jsou tedy brambory a dal? Kaidd rodina ma svtaj recept, ale vethinou jsou to brambory, zelenina, vejce natvrdo a v'§e se spoji majonezou. Motna by ti chutnala jidla starych Cechü. Ta byla velmi jednoducha a lehka. Masa se dtive jedlo velrni malo a jen nekdy. Nejeastej§i zeleninou bylo zeli, celou zimu se jedlo kyseld. Je v ném hodné vitaminu C a pak se samoztejme jedly obiloviny. Ale je§te jsem nikdy takova jidla nejedl v restauraci. Ted' jsem si vzpomnél, e mi chutnaly bramboraky. Ano, jidla z brambor jsou u rids typicka. Jestlipak vI, kolik druhii knedlikil 'name v naM kuchyni?

26

0

Lekce 2 -John -Radek

John

-Radek

-John -Radek

John

-Radek

-John -Radek

John.

Jedl jsem knedlay s omdekou a jinak taky k veprovému masu. To byly houskové. 1.12 jsi jedl ovocné knedlay? Je§t6 ne, ale u2. jsem o nich slyel. Jaké ovoce se poldiva? To zdleii na sezOne, ale mifte§ mit merunkové, *gvestkové, jahodové, ale i ostru2inové a take i z revend. To ani neznam. Ovoce se dã dovnitt a knedlilcy se posypou tvarohem,

cukrem a poliji mdslem. Je to dobré. Hmm, to ti ve-tim a dovedu si to ptedstavit. eeska kuchyne je dobrd, ale ne tak zdravd. Smetanové omdeky, maso ne v2dy libové, cukr, mouka... U2 mi nic netficej. Stejn6 chci poznat deskou kuchyni a v§echno ochutnat. Mo2na. 2e té bude zajimat, 2e v jedne eeske pohddce pfiel na svdt eert, a kdy2 ohutnal koprovou orndeku, u*2 se nechtël vrátit zpátky do pekla. No vidi.g, tak tu koprovou musim taky ochutnatt

A ted' mluvime my! CvMeni 1 Nejprve si pteetéte rozhovor a pak odpovidejte na nasledujici otazky. 1. Co mii2e znamenat «eeskd restaurace»?

2. Kterd teská jidla u ochutnal John?

3. Co se pova2uje za eeské narodni jidlo? 4. Které jidlo se ji na Vanoce? 5. Co jedli kdysi staff eechove? 6. Kolik druhü knedlikU ut ochutnal John? 7. Jak se delaji ovocne knedliky? 8. Které ovoce se dd pou2it? 9. Je eeskA kuchynè zdravd? 10. Kterou eeskou pohddku vyprdvel Radek?

Cvideni 2 Ted- pracujte ye dvojicich. Pteetete si znovu v§echny recepty. Ka2dd dvojice si ptipravi jeden recept a pak ho dá druhé dvojici. Jeden pak bude recept dist a ten druhy ho bude hrdt. V§ichni ostatni poslouchaji, divaji se a zapisuji si 1.7echna slovesa, ktera. sly§eli. Kdo napi§e nejvice sloves, vyhrdvd.

Lekce 2

Slovesa 1.

11.

21.

2.

12.

22.

3.

13.

23.

4.

14.

24.

5.

15.

25.

6.

16.

26.

7.

17.

27.

8.

18.

28.

9.

19.

29.

10.

20.

30.

Cvideni 3 Pte6tete si nasledujici recept na syrovou omeletu. Bohu2e1 ho nekdo roztrhal a pak slo2i1 dohromady, ale Spatne. Dejte \rely do sprdvného potadi.

1_

Synovd omeleta pro jednu osobu.

Odstavime ji z ohne, nechdme 6dsteene vychladnout a zamichame do ni iloutky a syr.

Ptilohy: salay vSeho druhu, chléb Omelety peteme v troube.

Z rnasla a mouky udeldme svetlou jfku, zalijeme ji po edstech mlékem, osolime a povatime na hustou kaSi. 2 dkg mdsla, 112ice hrube mouky, 1/8 1 mléka, 2 vejce, 5 ai 10 dkg ementdlskeho syra, sül, petrielovd nat', maslo na panev. Nakonec priddme tuhy snih z bilkü a usekanou petr2elovou nat'. 28 ,

Lekce 2 eviëeni, 4 Pteetete si jeke jednou v§echny recepty a smite se najit co nejvic slov, kterd popisuji kuchytiske natadi. Pak je napike dole i s anglickym ptekladem. 1.

12ice

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

spoon

Cvi edeni 5

Které jidlo mate nejradeji? Vyvetlete podrobne, jak to jidlo piipravujete. Vyu2ijte slova z této kapitoly.

Cvi6eni 6 Zahrajme si na restauraci: Rozdelime studenty: jeden §élkuchat, dva kuchati, dva eig.nici a ostatni jsou hosté. Sefkuchat ptideluje praci a kuchati ptipravuji jidla, hoste si objednavaji, ëinici piijimaji objednavky atd.

Cviäeni 7 Pracujte ve dvojicich. Inscenujte setkani dvou ptatel, kteti se chystaji do restaurace, a napike pro né dialog. -Y

-X -Y

-X

29 -----..====er...=mi=

,L=2K,

Lekce 2 -Y

-X -Y

X Y

-X -Y

-X Y

-X -Y

-X -Y

-X Y

Cvideni 8 Vzpomehte si na nazvy eeskych jidel a napfSte desky jidelni listek. Jidelni listek Polévky

Cena

Pfedkrm

Cena

Hlavnijidla

Cena

30

Lekce 2 Bezmasd jidla

Cena

Jidla na objedndyku

Cena

Kompoty a salcity

Cena

Zakusky

Cena

Pfilohy

Cena

Notpoje

Cena

31

35

Lekce 2 eviaeni 9 Popike, jak byste prostteli stül, kdyi pou2ijete nadobi, které je dole uvedeno. Co byste je§t6 ptidali? ptibor, m12, lZfce, 12idka, vidli6ka, hluboky taut, mëlkSrtalit, pod§alek,

§alek, sklenidka, ubrousek, ubrus

Cviëeni 10 Zeptejte se kamarada/ky: 1. Co ji bthem dne? 2. Co ma rad jako ptedkrm a co jako dezert? 3. Jakou polevku ma nejraddji? 4. Které ovoce a kterou zeleninu ma rad a kterou ne? 5. Co pije pted jidlem a po jidle? 6. Kde se obytejne* stravuje? 7. Ma rad speciality jiné kuchyne? Které? 8. Cim se lf§i jeho/jeji narodni jidlo od teského? 9. Umi vatit? 10. Kolik druhu knedliku zna a jestli je u2 v§echny ochutnal?

Gramatika VERBS

The Czech verb changes its form depending on its number, tense, mood, and voice. Czech verbs also have aspect which generally indicates whether the action is habitual or whether it is complete. At this point we simply note that Czech verbs usually occur in pairs, one denoting the imperfective aspect (an action in progress) and the other the perfective aspect (a completed action). Number

Singular Studuju.

já, ty, on

I am studying.

Plural:

my, vy, oni Studujeme. We are studying. Tense

Present Past Future

Mood

Indicative

Studujete. You (pl.) are studying. Studovali jste. You were studying. Budete studovat. You will be studying.

Studujou. They are studying. Imperative studuj! study!

Conditional Studovala bys se mnou? Would you study with me?

32

36

Lekce 2 Voice

Active

Passive Aspect

lca2cVr studuje tuto knihu. Everyone is studying this book. Ta kniha byla studovana v§emi. This book was studied by everyone.

Imperfective Studoval jsem déjepis. I studied history. Perfective Vystudoval jsem dejepis. I graduated with a degree in history.

Verbal Aspect The majority of Czech verbs function in related pairs and are called imperfective, and perfective. The English translation is usually the same for both forms. The difference lies in the speaker's intention to stress either an action in progress, which is incomplete or which is repeated (imperfective forrn), or an action which was or will be completed (perfective form).

imperfective

&Oat

iikat

diva

perfective udélat to do fict to say dat to give

Imperfective Aspect Imperfective verbs have present, past, and the future tenses. You will use imperfective verbs when you want to express repeated or habitual actions, actions in progress, actions which do not end with a specific result, and completed actions which do not emphasize the result:

repeated or habitual actions Studuju eesk3-r jazyk kaidy den. I study Czech every day. Wdy jsme hrãli spolu. We always played together. Nikdy nebudeme mluvit anglicky. We will never speak English.

actions in progress (and therefore incomplete)

Cetl jsem, kdy2 pri§la. I was reading when she came.

actions which do not end with a specific result

Stal jsem pted obrazem. I stood in front of the picture.

completed actions which do not emphasize the result Co jsi d6lal veera? What did you do yesterday? Divan jsme se na televizi. We watched television

33

37

Lekce 2 Perfective Aspect Perfective verbs stress the completion of an action and have only past and future tenses. You will use perfective verbs when you want to express single or momentary actions and the goal or completion of an

single or momentary actions

Napsal jsem dopis. I wrote a letter.

actions which emphasize the goal of completion

Pfipravili jsme k odjezdu? We have preparedfor the trip.

The Present Tense Czech verbs change their ending in the present and future tense according to person ( I, you, he, she, etc.) and number (singular or plural). In the past tense the endings also indicate gender (masculine, feminine, neuter), in both the singular and plural and distinguish masculine animate and inanimate forms.

The Present Tense Only imperfective verbs can function in the present tense. There are six conjugations, which are defined by the ending of the verb's stem.

Studuju/studuji may express:

I study I am studying I have studied I have been studying I do study

Negating Present Tense Verbs The present tense of a verb is negated simply by adding (prefixing) the particle ne- to the verb. Nemiun to. Nezniun ho.

I don't have it. I don't know him.

The verb must always be negated after a negative pronoun.

Nikdo tarn nestuduje. Nobody studies there. Nic tam neni. There is nothing there.

The Future Tense The future tense may be formed from the imperfective or perfective aspect. Imperfective verbs describe a processes that will take place in the future, stressing duration or repetitiveness. The future tense of imperfective verbs consists of the verb bid (to be) plus the infinitive form of the imperfective verb.

34

Lekce 2 buciu studovat

budei studovat bude studovat budeme studovat budete studovat budou studovat

I'll study or I'll be studying you'll study he, she, it will study we'll study you'll study they'll study

Perfective verbs describe an action that will take place in the future with the stress on the completion. The action is seen as an entire completed event. The future tense forms have the same endings as the present tense forms.

koupim koupiA

koupi koupime koupite koupi

I'll buy you'll buy

he, she, buy we'll buy you'll buy thEy'll buy

The Past Tense The past tense like the the future may be formed from imperfective or

perfective aspect. It consists of the 1-participle and the present form of the verb bfrt. The participle is formed by replacing the final -t of the infinitive with -I, -la, -lo, etc. There is agreement in gender and number; plural forms also distinguish between animacy and inanimacy. The verb bkt does not appear with the 3rd person singular and plural. Singular

masculine Jd ptijel jsem veera. feminine Ja prijela jsemveera. masculine Ty prijel jsi veera. feminine masculine feminine neuter

'Ty ptijela jsi veera. Otec prijel Matka ptijela veera. Auto ptijelo veera.

Plural masculine My ptijeli jsmevtera. feminine My pfijely jsme Vdera. masculine Vy pfijeli jste vtera. feminine Vy pfijely jste veera. masculine Muti ptijeli'vdera. masculine I Vlaky ptijely veera. feminine Zeny ptijely veera. neuter Auta ptijela veera.

I arrived yesterday. I arrived yesterday. You arrived yesterday. You arrived yesterday. Father arrived yesterday. Mother arrived yesterday. A car arrived yesterday. We arrived yesterday. We arrived yesterday. You arrived yesterday. You arrived yesterday. Men arrived yesterday. The trains arrived yesterday. The Women arrived yesterday. The cars arrived yesterday.

35

Lekce 2 Even if there is one man among many women, the verb takes the masculine animate ending -Ii. Muil a 2eny pracovali. Men and women worked. Zeny pracovaly. Women worked. When negating the past tense the negative prefix ne- is always attached to the -I form:

Peter nebyl v potádku. There was something wrong with Peter. Nemluvila dobte. She didn't speak well.

In the past tense the auxiliary verb btt is unstressed. Because unstressed words can never start a sentence in Czech, btt never appears at the beginning of a sentence.

Já jsem tam byl. I was there. Byl jsem tam. My jsme ho videi. We saw him. Videi jsme ho. Reflexive Verbs Czech verbs accompanied by the particles se or si are known as reflexive verbs. The reflexive se denotes a direct object and indicates an action performed by the subject on himself or reciprocical relationship. Myju se. Zname se.

I am washing (myselj). W e know each other.

In some cases reflexive particles do not suggest either a reflexive or reciprocal meaning; instead, they simply form part of the verb and must be memorized as such. Ptal jsem se, jestli pfijdou. Myslim si, 2e ptijdou.

I asked wheather they would come. I think they'll come.

Also note that se and si have no stress of their own and therefore cannot start a sentence. Jmenuju se Ivan. My name is Ivan. On se jmenuje Ivan. His name is Ivan. Nejmenuje se Ivan? Isn't his name Ivan?

Imperative Mood The imperative forms can be derived by dropping the ending of the third person plural of the present tense and (a) no ending for the second person singular form, (b) -te for the second plural form, or (c) adding -me for the first person plural. 36 4 till

Lekce 2 3rd pl. present. mluvi speak nesou carry pfSi write

Imperative forms

2nd sg. =lux,

mluvte

piA

pifite

nes

2nd. pl.

1st pl,

neste

mluvme nesme

piime

When the 3rd person plural ending is -ji, -i is dropped.

3rd pl. present piji drink myji se wash

2nd sg. pij myj se

2nd. pl.

1st pl.

pijte myjte se

pijme myjme se

If there is an a in the verb stem preceding the ending, the a changes to e: 3rd pl. present Map' do daji give volaji call

2nd sg. dèlej dej volej

2nd. pl.

1st pl.

délejte dejte volejte

deejme

dejme volejme

Verbs with stems ending in more than one consonant haVe the imperative endings 4,-ete,4me (or sometimes -ete, -eme, after s, z, 1, 1, f): 3rd p/. present spi sleep etou read jdou go otevtou open

2nd sg.

spi 6ti jdi otevii

2nd. pl.

1st pt.

spëte

sp6me dtëme jd6me oteviteme

&Ate

jdëte

otevkle

Hard consonants d, t, n, which soften before -i, retain their soft pronunciation. 3rd pl. present plati pay sedi sit

2nd. sg. plat' sed'

2nd. pl.

I st pl.

plafte settle

plaf me sed'me

To express commands in the third person, Czech uses at' (a less commonly, necht') and the third person present forms. At' mi zavola co nejdtiv. Have him phone me as soon as possible. At' vejdou. Tell them to come in. The imperative may be formed from either aspect. Negative commands usually require the imperfective.

Neai tento elanek, pfeEti tamten. Don't read this article; read that one. At' ne6te tento elanek, at' pieëte tamten. Doret have him read this article: have him read that one.

37

41

Lekce 2 CVItENI 1 Doplriujte spravne tvary sloves: Vzor: Kaidy den /my-jist/ Kaidy den jime knedlay.

1. Pudink /my-rozmichat/

knedificy.

s mlekem. knedificy do vrouci vody.

2. /Jd-clat/

3. V té restauraci /oni-opelcat/ moravskou klobasu 4. Kdo /nastrouhat/ syr? 5. Nejdfiv /my-osolit a opepiit/ rajdata a pak je /myposypat/ balkanskym sYrem. 6. Wdycky Ay-cid-vat/ desnek do bramboraka? 7. Guld'§ /ona- dusit/ skoro hodinu a /ona- poddvat/ s chlebem.

8. Zdenek a Hanka raddji maso /smatit/

net" /vatit/,

protote je to rychlej§i. 9. Rajdata /ty-krajet/ na dfiky, nebo na koleaka? 10. Mdslovou ji§lcu /ja-zalévat/ jediné studenou vodou.

CVItENi 2 Doplrite sloveso opaeného vidu:

Vzor:

NapiAerne stejny dopis, jako vidy Napgerne stejny dopis, jako vidy pifieme.

1. Pripravime si takovou omdtku, jakou vidycky 2. Masa zpmdka opeae§ talc, jako je vidycky 3. Pticláte tolik nastrouhaneho syra, jako obytejne 4. Fazolky byly vyborne. Uvatila je talc dobte, jako je vtdycky 5. Ta polévka je ptesolend. Osolila ji trochu vie, net ji obyãejne. 6. Nakrájime maso na male kousky, jako je valy 7. Poutijeme ty druhy zeleniny, které rddi 8. Naveaerite se v té restauraci, kde aasto 9. Ryby koupi v torn obchodd, kde obaas iyby 10.Napili se toho bilého vina, které obyaejne

CVItENi 3 Doplrite tvary irnperativu: Vzor: volat - zavolat pozde veaer,

Nevolej pozde veaer, zavolej tam ted'!

tarn ted`

1. davat dal tam koteni, ale ne kdyt nernale rddi ostrá jidla.

tam palivou papriku,

Lekce 2 2. vatit uvatit maso, ale ne

pfiIli

dlouho.

3. ptipravovat - ptipravit prosim dne§ni obéd.

4. chutnat ochutnat Tolikrdt to ne

5. rozhodovat se - rozhodnout se které jidlo budeme vatit, ale ptili§ dlouho, nemame tolik aasu.

6. aist pteaist néjaky recept na polévku ale potichu, a ne nahlas.

ho

7. tict tikat co jste tam mtli k ob6clu. Ne jenom rajskou omdalcu.

8. otevirat otevtit Tady je koute! Rychle

2e

okno, ale ne

v§echna.

9. pit napit se vypit

Ten aaj je dobry. Prosim se. Nikdy ne vodu z vodovodu. Ty md"S' ale tizeri! Jen to v§echno

10. jist najist se snist Jestli md§ hlad, Chutnd ti to ? Talc to vgechno

,

ale

tak rychle.

CVItENI 4 Dejte do futura. Pozor na rozdil dokonavych a nedokonavych sloves: Vzor: Rychle pteeet1 dopis a potom dloho psal odpoved'. Rychle pfeete dopis a potom dlouho bude psit odpovdc1'. 1. Tentokrat jsme strdvili dovolenou v Ceském sttedohoti, i kdy2 jsme obyãejn6 trávili sve dovolenou nekde u vody.

2. Moc se jim tam libilo, tento vikend se tam opet

3. 0 zni6ene prirode severnich Cech se jisté hodne. napsalo. 39

43

Lekce 2

4. Kdo se staral o ty stare lidi? 5. Na své si pfili i milovnici historickych pamatek. 6. Ty koldde byly vyborné. Vzali jsme si nékolik s sebou. 7. Da li jsme si gulag a pivo.

8. V2clycky jsme si objednali najaky dais.

9. Rychle se najedli a li do kina. 10. Uvatila naco typicky aeského.

CVIdEM 5 Vyberte slovesa podle smyslu vety: Vzor: Ta hudba je moc hezka. Kde jsi

tu desku? a. koupil b. kupoval Ta hudba je moc hezka. Kde jsi koupil tu desku?

1. Ten pohled nam pine a. vynahradil

obtany vystup.

b. nahradil

2. Marn velky hlad. MilZu si

jegta jeden kolda?

a. brat b. vzit

3. To jidlo neni dost slane. Musirn si

jegta trochu soli.

a. ptidavat b. ptidat

4. Zeleninovy salat necharne v ledniace pñl hodiny a. odle2et b. pte1e2et

40

44

Lekce 2 5. Jogurt rmaieme

se soli a peptem.

a. michat b. smichat

6. Na talite a. rozdelime b. nadelime

porce lososa a ptidame koledka citronu.

7. Nejdtive nadrobno a. nakrajime b. vykrájime

8. ladycky to a. doleju b. ialeju 9. Maso nejdtive a. na1o2ime b. slo2ime 10. Nakonec a. ob1o2ime

cibuli a potom pticlame maso.

trochou vody.

do nalevu.

maso zeleninou du§enou na mdsle.

b. doloiirne

CVItENI 6 Spojte vyrrazy ze sloupcii A a B do vet. A

My.§lenka na vylet do Sttedohoti

2e rozhledna nebyla ptistuprid.

Ne v§ichni turisté se umeji chovat talc,

o které se nemd kdo postarat.

V soueasné dobe tady ijl stati lidé,

byla velmi lakavd.

Byli zklamani tim,

mno2stvim hradii a zamkii.

Neni jisté,

aby nebyla ohro2ena ptiroda.

Tento kraj se mia2e pochlubit

co by se vzdcnymi rostlinami udélal velkyr

CVItENI 7 Vyberte správnd slovesa podle smyslu vety Vzor:

Jak se jmenujeqjmenuje§? Jak se jmenuje§?

:

Lekce 2 1. Po obédé matka myje se/myje talife. 2. Neboji§ se/neboji§, 2e se to maso ptipalf? 3. Nejdfive se vati /vati jenom omdeka a a't potom knedbay.

4. Jak dlouho se znate/znáte? 5. Piipravit se/ptipravit ovocné knedlilcy neni tak snadné. 6. Brambory se soli /soli jenom jednou.

7. Prod se usmivd§/usmivd§? 8. Rychle se zabalime/zabalime maso a pak u§lehame snth. 9. Chce§ to máslo se rozpustit/rozpustit? 10. Zeleniriovd polevka se vati/vati jen dvacet minut. CVICElli 8 Dejte do minulého easu: Vzor: Budeme mluvit jen desky. Miuvifi jsme jen eesky.

1. Hotové knedliky posypeme strouhankou. 2. V mirne osolend vode uvafite téstoviny, pak je scedite a propldchnete.

3. Jak dlouho nechdte od1e2et veptovou panenku? 4. Petr nejdfiv nakraji nadrobno dye cibule, pfidd petr2e1 a okyseli v§echno citronem.

5. Kaidy den piipravuji teplou veeeii. 6. Snidam, obedvam a veeefim u rodieu.

7. Proe necla.§ vychladit vanilkovy pudink?

8. Vytvarujeme 10 knedliekil a dusime je pod pokliekou pet minut.

9. Do saldtu oeistim papriku, oloupu brambory a nastrouham syr.

42

46

Lekce 2 10. Kdyi to roztediS. §lehaekou a dochutfg peptem, bude to mnohem

CVItENI 9 Doplfiujte prefixy: Veera jsem

Vzor:

detla tu knihu. Veera jsem doeetla tu knihu.

1. Maso zprudka peeeme. davaine s chlebem nebo hranolky. 3. Potom jogurt michame se §petkou soli. 2.

4. 5.

loupeme nékolik raj-eat a sypeme syrrem. meleme kilo hoveztho masa a dame 2 vejce. 6. Ryby kapeme citronovou §t'avou. 7. fedime vodou a chutime peptem. 8. Okraje &erne Zloutkem. 9. loZime zeleninou du§enou na masle. 10. Do misky klopime nakrajenou okurku.

CVIdENI 10 Vyberte infinitiv a dophite véty. PouZijte jen slovesa z této lekce. Vzor: Chce'S to kute Chce'S to kute uvaiit? 1. Dovede§ dobte

2. Ptestal 3. Chystame se

a zaeal

4. Chcete nejdfiv 5. Musi 6. Warn to 7. Oni neumi 8. Pokusim se 9. PffSel mi 10. Dnes se naueite

nebo

hned.

Doplfikové dteni A tady je recept na velmi popularni tvarohove knedliky. Moind Ze se pokusite si je udelat.

Tvarohové knedliky

1 sklenici (asi 720 ml) viS-riového kompotu

Pro 4 osoby pottebujeme: 1 sci6ek vanilkového pudinku v

2-3 kdvové tiieky gkrobové mouCky

pretku

1 kousek celé skofice 100g mdsla 3 21outky, 1 bilek

1/ 2 lmléka 110g prd§kového cukru

43

Lekce 2 500g netuaného tvarohu 70g krupice 2 pol. Wee polohrube mouky sül

50g strouhanky Pfiprava: 1. Pudinkovg prcis'ek rozmichame se 2 lticemi cukru ve 3 aicich mléka. Zby le mleko uvedeme do yam, sejmeme z plotny a vlyeme do nej rozmichang pudink. Za steileho michanf povafirne, krém zaene houstnout. 2. Vi..§ne nechame dobfe okapat. Kompotovou tävu slyeme zvlaST do hrnce a svatime s cukrem a skofici. Ke konci varu pfidelme ye dvou Iiicich §reivy rozrnichanou krobovou motthku a okapané viSne. Dome dobfe vychladit.

3. Ptipravu knedlfial zadinarne smichanirn tvarohu, krupice, mouky, soli a 2 Liic cukru s 50g rozpugteneho masla. Pak z baku uglehame snth a opatrne jej vmicheune do pfipravene hmoty. 4. Knedlay tvarujeme bud' formou na zrnrzlinu, nebo dye. ma polevkovgmi liicemi obracengmi proti sobe. Vkleiclarne do vfele mime" osolend vody a vafime asi 8 rninut.

5. Na pcinvi rozpustime zbylg tuk a osmahneme na ném strouhanku. Hotové knedlficy okapeme, posypeme strouhankou, podeuxime s vanilkovgm krémem a vychlazengm vikiovgm kompotern, ze kteréhojsme odstranili skofici.

Lekce 3

Kaidg z nets jednou byl, bude, nebo je: DITE SKOWU POVINNE Povinnost chodit do gkoly plati na dnegnim dzemi Ceske republiky u2 od roku 1775. Mtlie za to cisafovna Marie Terezie, kterajako pruni v Evrope komplexne reorganizovala obecne

odrnitaji ddsledne: déti nechteji nechat nauait ani eist, ani pscit. Skolou povinng Mad'ar, Nemec, Poldk at jing pfislagnac norodnostnich a etniciajch mengin s aeslojm obtanstvim met podle Listiny prat) a svobod (souãdst Ustavy, kterci upfesfiuje gkolni zakon) ndrok na vzdéldvdni ye svémjazyce. K napinéni tohoto pretva ovgem pftlig nedochdzi. Menginy o to ani nejevi vellaj zdjem. Romove nemaji 26.clnou zdkladni gkolu, kde by se vyuaovalo romsky. Sarni po ni netou21, nejen proto, ie naphIclad ofictolnl romskd grarnatika vlastné neexistuje, ale ddvaji pfednost ãeskému vzdéldvdni. V prcdske Interndtni gkole pro norodnostni menginy, kde poby'vci 36 Romd, se vytkuje vOhradne ãesky. Svig jazyk pestuji v zaznamenatelném mefitkujen

gkolstvi. Vypracovdni Vgeobecného

gkolského zokona zadala Jakubovi Felbigerovi, opatovi augustinidnskeho kledtera v Zahdni, a ten se inspiroval mimo jiné ndzorem Komenského, 2e gkola md bgt pro vgechny. Proto zmirtengt &Ikon pfedpoldadal vznik divalch gkol, proto v nem bylo pamatovdno na chudé. Skola totii nebyla zdarma pro ka2deho; ttãebni pomdcky obec hradita jen chudym detem. Bezplatnost obecného gkolstvi byla v Rakousko-Uhersku uzakonena v roce 1869, a2 po SvOcarsku a Anglii. Od terezidnslajch reforem se mnohé zménilo. Jedno nikoli ko/nl docheaka zetstala povinnou. Do prvnich tfid nctstoupilo v zetil roku 1994 ternef 130 000 prune/kit. (line ne2 zdravotni ddvody a pobyt v zahrani6i k dpinému osvobozerti od povinné gkolni dochdzky neexistuji. Povinnd gkolni dochdzkaje devitiletd. Nesmi trvat déle ne2 jedencict let (u déti, které tfidu opakuji kvCüi diouhodobé nemoci), propadnout lze v ka2de tfide jen

Poldci, ktefi TT1Cljf svoje gkoly.

Upadd zdjern t o gkoly slovenské. Stdt po svém malém ob6anovi nevyiaduje jen povinnost chodit do §koly. Pfikazuje mu, CO se ueit, a sdeluje mu, JAK to

dokózat. riedivno mujegté

ureoval, KDE si povinnou gkolni docheaku met odbyt. V poslednich letech se v tomto smeru mnohé zménilo. Deti maji dnes vice ne2 v nedetvné minulosti mo2nost volby kol. Neni vgak mo2nost vyberu koneckoncdformalni, kdy2 vgechny gkoly vychetzeji

jednou.

Skolni dochdzku odmitaji denove nektenjch sekt, nektefi anarchiste i nekteré daLI zvld:stni. povahy. Tradtge se pfibeh ktefi vyznetvaji zpdsob iivota dzce spojeny s pfirodou, civilizaci

zjednotnOch osnov ministerstva gkolstvi. K nejvétgimu uvolneni doglo

zmenou nepsaného zdkona, 2e dite musi chodit do gkoly v miste 47

Lekce 3 bydlitte. Dries nerd 2cidne dité takovOm pravidlem vazono, navic si mede vybirat ze zerkladni koly stcitni, obecni, cirkevni, at soukromé. Letos si mohly deti v Ceske republice vybrat ze 4199 zerkladnich kol. Z nich 499 spravige stat a 3662 obce, 25 je soukromgch a 13 cirkevnich. Vedle nich bylo pro déti razne zdravotne handicapovane k dispozici 285 specialnich zokladnich gkol. Skola se dries krok za krokem pfizpilsobige novemu duchu spoleenosti. Nekde pomaleji,

jinde razantneji skoro v2dy

zole2i na osoberch a osobnostech uaiteld. A take no stcite, co2 neni neosobni instituce, ale dohoda

nets vgech. V ni by mélo platit, 2e vzdelaného eloveka spoleanost pottebuje a v621 si ho. 2e pro tuto hodnotuje ochotna néco obétovat. Tfeba penize na uaebnice, které si pak 26k 'di student odnese dome/ a ulo2i do sve knihovny. &ICC se, 2e ye spoleenosti se

zaeind usazovat netzor, 2e vzdeldnije "investice", 2e "nese

penize", at' si ho tedy ka2dj zaplati. Vzdélani ovgem nese i

néco vice a nejenorn pro jednotlivce. Rozviji kulturu nejgirgim slova smystu. A takov0 rozvoj je pro vgechny k nezaplaceni.. Vedéla to u2 Marie Terezie a donutila sve poddané uait se. Nedonutila ka2deho, ale za pokus to stedo. Stejne jako dnes.

Rozhovor -Kathy Eva

-Kathy

Eva

-Kathy Eva Kathy Eva

Minuly tyden jsem navttMla skanzen blfzko Prahy v Pterove nad Labem a tam jsem vidala starou tkolu. Znam tu tkolu! Ka2dy si müe udalat ptedstavu, jak tkola dtiv vypadala. Tradice povinné tkolni dochazky je v nati zemi velmi dlouhd. A take jsme ptece narod Komenského, kteremu se tika uditel narodü. Ah, ano. Minulé léto jsem navttivila jeho muzeum v Uherskem Broda. Jeho nazory na vzdalani pro vtechny, chlapce a divky I bohaté a chude., musely byt v jeho dobé velmi pokrokové. Je znamd jeho mytlenka: "Kdokoli se zrodi dlovakem, vzdalávan bud1, aby z naho byl alovek". Ale Komensk-y nebyl jenom pedagog, ale take filozof. A autor mnoha del. Uraité byl poslednim biskupem Jednoty bratrske. Ano, po Bile hote musel emigrovat. Myslim, e nejdtive odetel do Polska, ale pak u nevim. Zemtel v Polsku? Ne, zemtel a je pochovan v Holandsku, v Naardenu. Byl zvan do mnoha zemi, aby pomohl reformovat tkolstvi, napt. do Svédska, Anglie. Dokonce do Ameriky! Aaa! Skolstvi a reformy. To je stale aktudlni. To mat pravdu. Dnes je naptildad spor, zda t kola ma vest deti k discipline, nebo jim ma nechat naprostou volnost, a druhou spornou otazkou je jak deti hodnotit. System pet! znamek je velmi omezeny, ale velmi traditni. Nejlepti je jedniaka a petka je nejhorti. 48

Lekce 3 -Kathy -Eva -Kathy -Eva -Kathy -Eva

-Kathy -Eva -Kathy -Eva

-Kathy -Eva -Kathy -Eva -Kathy

A jaky je system hodnoceni na vysokYch 'Icolach?

Tam jsou jenom ayti znarnky. Od jedniay do dtytky. Historie vysokého §kolstvi u vas je take dlouhd, Karlova univerzita byla zaloiena v roce 1348 a path tak k nejstartim univerzitam v Evrope. Je nejstar§i ve sttedni Evrope. Ale univerzita je take v Brn6 a Olomouci. V Brn'e je Masarykova univerzita a v Olomouci Palackého univerzita. Ty jsou star§i, ale v nedavné dobé vznikly dalai univerzity v jednotlivych regionech Ceské republiky. A v Praze je jen Karlova univerzita? Ne, jsou tam take nezavisle vysoke urndlecke Aoly a samoztejrn6 technické §koly. Aha, jeden mitj znamy studoval reii na FAMu a mitj bratranec studoval poeitate na CVUT. Ano, to jsou zkratky pro Filmovou akademii uméni a pro Ceské vysoké udeni technické. Technickf".. 'Aoly maji sarnoztejmé mnohem vice studentA ne2 umélecké akoly. Zitra jsem pozvana do Karolina na slavnostni promoci.

To se ti bude urdté libit. Z kaidého kouta tam dycha historie. Main rada tyhle slavnostni okamiiky. A kdo promuje? Dcera me settenice. Studovala medicinu. Tak to gratuluju. To bude zitra pro vas krásny den. Ale ted' tr2 musim bé2et. Ahoj! AhojI

A ted mluvime myl Cvideni 1 Ptettéte si text Dité §kolou povinne a pak odpovidejte na ndsledujici otazky:

1. Kdo poprve natidil povinnou ko1ni dochazku a kdy? 2. Co vi a. o prvnim V§eobecnem §kolském zakon6? 3. Kolik déti nastoupilo ve §kolnim roce 1994/95 do prvni tridy? 4. Kdo odmita §kolni dochazku? 5. Co je Listina pray a svobod, o které je zrninka v .lanku? 6. Kdo ma narok na vzd-elani v cizim jazyce v Ceské republice? 7. Co vy2aduje stat po svych malych obtanech? 8. JaM jsou ted' razne druhy zakladnich akol? 9. Kdo ma vliv na rozvoj nové akoly? 10. Vysvetlete nazor, 2e vzdélani je investice?

49 r, -)

4.0

Lekce 3 CvMeni 2 Ted' si pfeatate nasledujici \rely a rozhodnate, jestli souhlasi s textem Dité §kolou povinné, nebo ne.

Souhlasi

Nesouhlasi

1. Marie Terezie jako prvni v Evropa reorganizovala obecné §kolstvi.

2. Bezplatnost obecného §kolstvi bylo take jako prvni zavedeno v Rakousku-Uhersku. 3. Povinnd §kolni dochazka v Ceske republice je jedenáctiletd.

c:3

4. Romové maji své vlastni §koly.

5. Ze vgech narodnostnich men§in se nejvic o svaj jazyk staraji Polaci. 6. Roste zajem o §koly slovenské.

7. V§echny §koly jsou zaloieny na jednotnjrch osnovdch.

U

0

8. Dnes jsou dab povinny chodit do §koly co nejbli2 mista bydliad. 9. Marie Terezie donutila v§echny sve poddane se uait.

10. Autor alanku si mysli, 2e by spoleanost méla neco na vzdalani dlovaka obatovat.

0

CvMeni 3 Dole jsou uvedena v§echna aisla z tex-tu Dita §kolou povinné. Pfeetéte si je nahlas a pak vyhledejte v textu, co znamenaji. Vysvetlete jejich vjrznam svému kamara.dovi. 1.

1775

2. 1869

3. 130 000 4. 36

Lekce 3 5. 4199

6. 499 7. 3662

8. 25 9. 13 10. 285

Cviteni 4 Udelejte schema systemu zakladnilio, sttednillo a vy.S.Silio Slco1stvi ve Spojeny'ch statech a pak vysvetlete tento system sqrm spo1u2akam ve

Zakladni §ko1stvi

Sttedni *Sko1stvi

Vy'SSI §ko1stvi

Cvideni 5 Ted' si piipravte otazky pro svého ueitele. Ptejte se na rozdily v eeském a americkém zpilsobu vzdelAvani, na filohu ueitele, disciplinu ye tilde, druhy stipendii, atd. 1.

2. 3, 4, 5. 51

Lekce 3 6. 7. 8. 9. 10.

Cvideni 6 Definujte ndsledujici slova a pou2ijte relativni zajmena.

1. jesle 2. matetska §ko1ka 3. zakladni 'alco1a

4. sttedni §ko1a 5. gymnazium 6. odborna §ko1a 7. jazykovii Ao1a 8. vedenii §ko1a 9. zdravotnicka. §ko1a 10. univerzita Cvideni Podivejte se na nasledujici slovidka a rozttid'te je do spravrch tabulek. Nekterd slova mohou by-t zatazena do vice tabulek. in2en5i-r, 2akovskã kni2ka, zapoeet, graficka .§ko1a, obor, maturita, docent,

2dk, index, ueitel, katedra, udebnice, rektor, pohovor, teditel, ptedna§ka

Zakladni akola

Sttedni §kola

52

Vya§i §kola

j

Lekce 3 Cviaeni 8 Pracujte ye dvojicich. Inscenujte setkani dvou ptatel, kteti byli ptijati na vysokou Aolu, a napi§te pro n'd diaIog. Pouiljte ndsledujici slovidka: tddné studium, dálkové studium, ptijimaci zkou§ka, I. roenik, imatrikulace, index, dvouoborové studium, povinnã ptednd§ka, vybetovy cvieeni

-X -Y

-X -Y

-X -Y

-X -Y

X -Y

-X Y

Cviëeni 9 Reknete, jaky je vd§ rozvrh hodin. portdeli

atenj

stfeda

6tvrtek

pdtek

Cvideni 10 Pfeetete si dialog v teto kapitole a pak teknete, co vite o: a. Komenském b. vysokém §kolstvi v eeské republice 53

sobota

Lekce 3

Gramatika The Relative Clause A relative clause provides additional information about a noun, usually a noun which appears earlier in the sentence. Most often the relative clause immediately follows the noun it modifies, and it is separated from it by a comma. Relative clauses are almost always introduced by the pronoun ktert in speech but in the written, literary language they may be introduced by the pronoun jent. To je ten profesor, ktert vdera ptednd.§el. This is the professor who lectured yesterday. To je ta kniha, o které mluvil Zdendk. This is the book that Zdena was talking about.

The relative pronoun ktert, is declined as a hard adjective; the declension of jent is given below: Singular M

N

G D A L I

Plural

F

N

Ma

jent jet jet

jit

jit

jehot jemut jehot

.02

jit

jimt

jet

jiclit jimt

F

jet

jet

nit

(o) ridrnt

N

Mi

jet

nicht jimit

.i i2

The relative pronoun jeni changes the initial j- into n-when following a preposition:

jemut - k ne'mui

jimi - s

Relative Pronouns jehot, jejiL jejichi Czech expresses "whose" with the possessive pronouns jeho, jeji,

jejich plus

jehot, jejit, jejichi

Mluvime o Komenskdm, jehoi dila jsou znamd nejenom u rids. We are talking about KomenskO, whose work is famous not only here. Skola, jejii fispechy vzbudily velkyr zajem, ptipravila op"dt zajimavy' program. The school, whose success caused such great interest, prepared an interesting program again.

54

57

Lekce 3 Ueitelé, bez jejichi pomoci bychom se neobe§li, sedéli v prvni fade. The teacher, without whose help we would not have survived, was sitting in the first row.

Possessive relative pronouns jehoi and jejicht are not declined and jejii follows the declension of the adjective "moderni." N G D A L I

jejit

jejiho2 jejimu2 jeji.2

(o) jejim2

jejimi2

Martina, s jejimii rodiei jsem se seznamil vloni v lété, je stale velmi dobrd hraeka. Martina, with whose parents I became acquainted last summer, is still a very good player.

Relative Clause with coi A relative clause with the pronoun cot modifies the entire main clause and not a single noun. Coi is declined as co + co2

eeho2 A

eemu2. co2

L. (o) eem2 eim2

Ukazal nam dam Jana Husa, coi bylo zajimavé. He showed us the house of Jan Hus, which was interesting. Opet mluvil o novém programu, o demi jsme u2 hovofili rninuly tyden. He was talking again about a new program, which we had talked about last week.

In literary and scholarly texts one also finds prodei, nadei, and ptidemi. The meaning of prodei is the same as a proto, tedy, tudi2. The meaning of nadei is as a potom, a pak, poté and the meaning of pH:demi is the same as a pH torn, pfitom, zaroven.

Je spokojen, prodei se usmiva.. He is satisfied; hence he is smiling. Chvili mleela, nadei promluvila. She was silent for a while, whereupon she spoke. 55

Lekce 3 Stale radi, pfiëem tomu nerozumeji. They keep giving advice while not understanding.

CVItEN't 1 DopInte spravny tvar relativntho zajmene "ktery": Vzor. To je ta uditelka, o mluvil Ma. syn. To je ta utitelka, o které mluvil naa syn. I. Mfa 2e za to cisatovna Marie Terezie, jako prvni v Evrope reorganizovala ot ecné akolstvi. 2. Déti rodiã& vyznávaji zpfisob tivota, je

uzce spojeny s ptirodou, easto akolu nenavatevuji. 3. Svij jazyk péstuji hlavné Poldci, maji svoje akoly. 4. Wiper (Yeti do akol, o je velky zajem, je vicemene subjektivni. 5. Mezi studenty, se jsem se tam setkala, bylo mnoho studentu z Ceske republiky. 6. Proména akoly, se deje rychleji nebo pomaleji, zale2i na osobnosti uditele. 7. Dell, pro je vstup do akoly rozhodujicim krokem v iivote, by na nej mely byt piipraveny. 8. Zakladni akolstvi, je ptedmetem zajmu vaech rodieu, prochazi mnoha zménami. 9. Jsou ale take lidé povinnost akolni dochazky nerespektuji. 10. Boj o 2aka, nahral i sniiujici se poeet deti akolou povinnych, je ka2dym rokem vetai. CVICEM 2 Nahrad'te tvary zajmena "jen2" tvary zajmena "ktery": Vzor. Cvieeni, jet./ budete delat je dost obti2né. Cvieeni, je2/které budete délat, je dost obti2né.

1. Skola, jei/

poskytuje takum dostatek prostoru pro jejich vlastni einnost, je jiste zajimavéjai i pro né samotné. 2. Studenti, s nimi2/ jsme miuvili, byli velmi kritieti. 3. Soukromé akoly, o nich2 se/ tolik mluvi, jsou mnohdy problematické. 4. Programy, je2/ jsou zajimavé, ptitahuji 25.ky. 5. Do akol, v nic112/ byla rozaitena jazykova vyuka, dojildeji deli i ze vzdalenejaich mist. 6. Skoly , jirn2/ se podatilo dell zaujmout, nemaji problemy s poetem svych 7. Vzdeldni pfindai rozvoj kultury, jen2/ je pro vaechny k nezaplaceni.

56

Lekce 3 8. Uéebni program, s nirt12/

jste se chteli seznamit, je tady. jsme se ptali, o tom nic nevedel. 10. Cesko-anglicky slovna, jej2/ jste hledali, je v knihovne.

9. Student, jeho2/

CV16ENi 3 Vyjadtete pomoci vztatné véty: Vzor: Profesor ptedna§ejici na fakulte Profesor, Meryl ptednaM na fakulte

1. Skolou povinny Polak, Mad'ar, ãi ptislu§nik jiného naroda 2. Cech ptitsobici v New Yorku

3. Studenti studujici na Karlove univerzite.

4. Budova stojici na druhé strané ulice. 5. Skolni dochazka povinnd pro déti od §esti let 6. Dite omluvené rodiei 7. Problérny §kol diskutované na strankach novin

8. Skola prizpüsobujici se novému duchu spoleenosti 9. Sni2ujici se poeet déti 10. Ministerstvo §kolstvi zkoumajici tento program

CVI6ENi 4 Spojte ndsledujici véty: Vzor: Ueitel sedel vedle rids. Dostal prvni cenu.

Mita kterk sedél vedle nits, dostal prvni cenu.

57 C

Lekce 3 1. Nazory Komenského me velice zaujaly. Diskutovali jsme o nich na poslednim seminati.

2. Deli se nenaue'i ani 'dist a psát. Nemohou chodit pravidelne do §koly. 3. Vybaveni pro idka 1. ttidy stoji vic ne2 tisic korun. Rodite je musi koupit.

4. Rodfee poslali letos své ditè do prvni Mnohym pti§el o prazdninach seznam doporue-enyrch pomUcek. 5. Tady je fotografie Mluvili jsme o ni.

6. Tady jsou po2adayky. Rodite s nimi byli seznameni.

7. Dobré ueebnice jsou dule2ité. Spolupracuji na nich nejlep§i odbornici daného oboru.

8. Dobti ueltelé se stale seznamuji s novinkami svého oboru. Maji radi svou praci.

9. Zajimavy uãebni program pillaka nove 2aky. Skola jej piipravi.

10. Vztah mezi udtelem a 2akem je jisté rozhodujici. Neumime si bez nej iivot ye §kole ptedstavit.

58

Ut

Lekce 3 CVItEM 5 Nahrad'te spojovaci vyrazy zajmenem "co2 ve spravnem tvaru: Nikdo na to nepomyslel a to vedlo k odlo2eni vyletu

Vzor:

Nikdo na to nepomyslel, col vedlo k odloleni vtletu.

1. Reorganizatoti *Skolstvi se inspirovali myMenkami Komenského a to vedlo ke vzniku divdch Skol.

2. Ka 2dy rok se sniiuje potet deti §kolou povinnych a to vede k velkému boji o 2aka.

3. Volny pohyb takii v dobe vytidovani nemusi 2aky ueit discipline a na to poukazuji mnozi pedagogove.

4. Nak lady spojené s dochazkou ditéte do S.koly se objevuji i béhem roku a s tim easto rodiee nepoditaji.

5. Socialnd slab§im rodindm jsou poskytovany ptispevky, bez toho nelze posilat déti do Aoly.

6. Zaci se uei cizim jazykum a k tomu path i kultura daného naroda.

7. Co nejlépe reformovat zakladni i sttedni .akoly je nutné, ale i narodne throve& o torn svedei poeet odbornikii i laicke vetejnosti zabyvajici se tirnto problémem.

8. Mo2nost sledovat odbornou literaturu je pro ka2deho studenta nezbytne nutria a bez toho si nelze studiurn na univerzite ptedstavit. 9. Prodiskutovali jsme v§echny problémy a tim jsme mohli naplanovat daIi postup na.Si prace.

59 G2

Lekce 10. Student 1.1spe.Sne zvlddli studium cizich jazyku a k tomu ptispela i moinost studia v zahraniei.

CVICEN1 6

Dopliite "ptiaeme, "naee2", "proder: Koupil motorku a hned ji prodal. Koupil motorku, nada ji prodal.

Vzor:

1. Navrhli pro déti zajimavy program a pak jej sami zorganizovali.

2. Ptipravili ko1ni vylet a ptitom nezapomneli ani na sportovni program. 3. Stale se sni2oval poeet déti a proto byl take stale men§i podet 2alaa v jednotlivych ttidach. 4. fZeditel nejdtive seznâmil rodiae s jednotlivyrni ueitell a potom ndsledovala prohlidka samotne Aolni budovy.

5. Skolni dochazka je povinná a tak se v§echny dad nauai aist a psát. 6. Cizimu jazyku se vyuauje u2. na zakladni. Aole a tak se 2"aci seznamuji se strukturou ciziho jazyka i kulturou dane jazykové oblasti.

7. Naroky na 26.ky se neustale stuptmji a ptitom se nesmi zapominat na jejich moinosti.

8. Nakterd zdravotni problémy se mfdou odstranit pravidelnym cvieenim a ptitom se rozviji i pohybova koordinace

9. Naktere sttedni Skoly s intenzivni vyukou cizirnu jazyku maji ye svém programu prazdninové zahranieni pobyty svych studentu a ptitom student! poznaji Z.ivot v zahraniei a zlepSi si sve aktivni jazykov6 znalosti. 60 t; 3

Lekce 3

10. Poplatky za vzdelani se neustale zvy§uji, a proto je nutné vybudovat socialni sit'.

CVItENt 7 Vety spojte pomoci "jehor, "jeji2", "jejich2": Vzor: Ukazal nam herce Novaka. Pracoval s pani Novakovou.

Ukizal nam herce Novaka, s jehot tenon pracoval. 1. Pteaetl jsem mnoho zajimavych alankft o §ko1stvi. Jeho problematika me velrni zajima.

2. Studenti maji mo2nost konzultaci. Jejich problérry jsou vet§i. 3. Utitelum jsme podékovali. Neobe§li bychom se bez jejich pomoci. 4. Pani Novakova mela zajimavou ptedna§ku. S jejirn man2e1em jsme u2 spolupracovali.

5. Skola ocenila snahu svych studentft. Jeji studenti vyhrdli tu soutd2. 6. Rodiae nam byli velmi vddani. Jejich detem jsme pomohli.

7. Student mel velmi dobré vysledky. 0 jeho studiu jsme diskutovali.

8. Ta nova studentka je velmi dobra v matematice. Bez jeji pomoci bychom ten ptiklad nevypoaitali.

Lekce 3 9. Uditelé ocenili studenty. S jejich praci byli spokojeni. 10. Mluvila jsem s divkou. Jejimu bratrovi byla uddlena zv1a.gtni cena.

CVICENt 8 Dopinte jednotlivé druhy relativnich zdjmen. Vzor: Sko1a feditelka ode§1a, ma ted' hodne problémU. Sko1a, jejil feditelka ode§1a, ma ted' hodne problernü.

1. Skolni budova je moderne vybavena, bez vyuku neumirne pfedstavit. 2. Hudebni vychova je souadsti vyueovani, ovlivnuje hudebni vzdelani 25.1dr. 3. Povinnost chodit do §ko1y,

si dnes ani pozitivne

plati na dne§nim üzemI Ceske republiky od roku 1775, nasledovala po reorganizaci obecneho §ko1stvi.

4. Matka

pomoc. 5. Zmeny ye §ko1stvi, ke

dite va2ne onemocnelo, po2dda1a Ao1u o

do§lo, zále2f na osobach a osobnpstech uaitehl. 6. Dité si dnes mil2e vybirat z nIznych typu .gko1, aasto vede k bezradnosti 7. Pedagogove, chteli pfilakat vice 2akii, vymysleli velmi zajirnavy uaebni program. 8. Bezplatnost §kolstvi, byla v Rakousku-Uhersku uzakonena v roce 1869, je dnes pfedmetem mnoha diskusi. 9. Deti, pobyt v nemocnici trvd del§i dobu, maji monost nav§tevovat §ko1u pf-imo tam. 10. Vybava §1co1aka, za

rodite zaplati vice rite2 1000 Kt, je

nezbytne nutria.

CVItENt 9 Spojte ndsledujici vety pomoci jednothvych relativnich zajmen: Vzor: Studentka nedostala zapoeet. Mluvil jsi s ni vaera.

Studentka, s kterou jsi mluvil vdera, nedostala zipodet. 1. Utite16 byli ocenéni. Jejich uaebni program byl nejlepgi.

62

Lekce 3 2. Sko1y se ted' vice staraji o své 2aky. Ptichazeji tam. 3. MoZnost vyberu §korvyvolala " zdravy boj o 2aka". A to vedlo k velké konkurenci mezi §ko1am1.

4. Stat vy2aduje po svéni malém obeanovi povinnost chodit do §ko1y. A potom mu take ptikazuje, co se ma udit.

5. Matka byla velmi negfastna. Jejimu synovi se nepodatilo Uspe§ne uddlat zkou'Au. 6. Komensky chtél §ko1u take pro divky. A tak vznikaly divöi §koly. 7. Komplelmi reorganizace obecného §kolstvi vychazela i z nazona Komenského, 2e '§kola ma byt pro v§echny. A to vedlo k povinné gkolni dochazce.

8. Jedna mistni '§kola okopirovala originalni program. A to vedlo k diskusi o ochrand autorskych pray.

9. Soukromé §koly tvoti zatim jen pul procenta z celkového podtu zaldadnich §kol. Hodily rukavici statnim zakladnim §ko1am.

10. Deti jsou zdravotné handicapovane. Maji k dispozici specialni zakladni §ko1y.

CITItEM 10 Slovesa dopltite vhodnymi objekty a vytvotte vety. Vzor: usmat se na Kdyi se probudil, usmal se na maminku.

1. vratit se k

63 r2,

s

-

sec,

Lekce 3 2. dostat penize na 3. obetovat néco pro

4. stat za 5. vybirat si z

6. pomyslet na 7. jevit zajem o

8. vyhybat se

9. mit pravo na 10. inspirovat se

Dopliikové eteni 131-e6t6te si tento text a pak kratce popi.Ste §ko1u hrou. Jaky je vág nazor na takovy zp-asob zakladniho vzdelani?

gkola hrou Rukavici stätnim zdkladnim gkoldm bezesporu hodily gkoly soukromé. Pfesto2e tvoil zatim

Mälkovd. "Deti ncim tykcgi,jsou pak mnohem bezprostfedneMi a maji k nam daveru." Skola hrou

jen pal procenta z celkového podu zdkladnich gkol, je o nich slyget.

je povestnd ranntmi "C"cgoviimi

dOchdnky", kdy deti svému ueiteli vyprdveji, coje &apt a cojim deld radost. Ve gkole hrou se déti uCi na koberci, v lavicich i venku a jejich hodiny neohranteuje zvonek. Je na uãiteli, jestli hodinu zkrdti, nebo protdhne. Deti si nenost: kniiky; maji své tkebm: texty ka2de tilde, k clispozici maji take knihovnu s nejnovéjgimi encyklopediemi. Smeji se tfeba

V dobrém i ye zlém.

DobrIjrn uéebnicovm pilklademje pra2skd Skola hrou, kterd vznikla pted ttemi lety. Ma

pet tf Id po etrndcti patncicti détech. "Je to optimdlni po6et pro

styl tuky, kterij se pilzpasobuje detskym pottebdm. Chceme take zastat 'rodinnou' gkolou, kde se vgichni znaji," fiká feditelka Ivana 64

G

ph diktedu zvednout ajit se podivat do pravidel pravopisu.. Odchody deli pro pfiruaky, pro piti nebo na zachod bez dovoleni jsou ve Skole hrou beine. "Cizi" pedagogové ovgem tvrdi, ie v takové Akole nerd fad, kterij Si dett must za2ft, aby je proveczel celg 2tvot. "Kdy2 g kola vzntkla, vlddlo

nadgenf. Casem zaeali mit rodiee obavy, 2e ph pfechodu najinou, tfeba vyggi. kolu, budou mitjejich déti problémy. Pfirozené chovani na§ich déti by mohlo bt pova2ovetno za drzost. Nektere rodiee mo2ndjegte vic znepokojuje, 2e u nos nevtadne dril a klasicke eislicové znamkovani. Vadijim tfeba, 2e jejich dite nef&á vyjmenovana slova postupne a stejne rychle jako sousedovic Mafenka. U2 ale nevidi, 2e ria.§e dite dokede fict ke ka2dému z vyjmenovangch slov peenact slov pfthuznOch a znd jejich vOznam," facet feditelka Malkova. VOber déti do této gkoly, o ni±

je i ph desetitisicovém roenim .kolném vela) zdjern, je vicemene subjektivni. Toje jedna z vOhod soukromé gkoly. Skoia hrou se za roky stihla stat modelem projektu Zdrave gkoly, tispegne

integrovala dite s telesnm

posti2enim a ziskala nejlepS'i vgsledky ph gkolni inspekci mezi peti vybranmi gkolami.

65 Cci

4. ICS ..

-i....3.....--

1.>

....,,,-.°

d,

1

1-

'

Arit

,

--

;

1111

1111_,

'AID 1

;:..------.

0.

11

istsr

1\1 _

1

-

'

1

1

l' itt

1

,

A",(1,1".'

--4.4r-

1'

1124

I

I.

Lekce 4 STAROM2STSlar ORLOJ

Kdy hodiny jdou a biji, mésto ije Mdloktenj z notv§tèvnual Prahy si nechd ujit krdtké, lee kouzelné pfedstaveni odehretvccjici se u2 fadu stoleti temef ka2dg den, hodinu co hodinu, v pohaclkovgch kulisach Staromestskeho namestf. Jevikernje starobyla radnieni ve2 a hlavnirn aktérem hodinovg stroj! Bli21 se celd hodina. Shluk lidi namesti nedoekave vzhI121 vzharu. Koneené! Kostlivec, jako pfipominka toho, 2e nic nem: veené, zaeind cinkat zvonkem, otevfou se dye okénka nad orlojem a zadna defile dvanacti

denni eas, dolni ukazuje jednotlivé dny a mésice v race. Tato kalendafni deska s obrazy z venkovského 2ivotaje kopii od J. City podle onginatu Josefa Manesa z roku 1864. 0 dobrg chod orloje se u2 od roku 1836 stard Ceska hodindfskei firma L. Hainz. Po nidivém po2dru v roce 1945 provedla rozsdhlou rekonstrukci a od té doby se ji2 délalajen be2nd tidriba. Jen2e netiprosng zub Casu stale hlodd, a tak se v jarnich mesicich letogntho roku (1994) orloj zastavil. Velkg hodindfskg stroj rozebrala parta pracovnual obnovené firmy L. Hainz pod vedenim praiskeho orlojnika tato funkce skuteené existuje sedmaetyficettleteho Otakara Zameeruka a odvezla ho do &len. Orloj by mohl klidné ukazovat pfesng ea s jeke fadu let, ale u2 byly pfIlL vybehane eepy v lo2iskach soukoli, a hrozilo, 2e by dochedelo k nadmérnému opotfebovani pilvodnich souedstek. Stroj by potfeboval stale easteji drobné opravy a take by se obeas mohl neeekane zastavit. V2dyr tfi etvrtiny jeho soueastek pochazejf z doby vzniku, z 15. stoleti. Pracovnicifirmy L. Hainz mai( s velkgmi hodindfskijmt stroji nemalé zku.S.enosti. Provadey ddr2bu gesti desitek ve2nich hodin v Praze a dalSich stovek po celgch Cechdch. A tak si mateme bgtjisti, 2e slibeng termin dokoneeni rekonstrukce do zahajeni hlavni letnI turistické sezóny bude dodrien k potege domdcfch a zahranienich turista.,

apogtol6 a 2ehnajictho Je212Se Krista. Znovu zazru: zvonek, okénka se uzavircgi a kamenn kohout, snad u2 po milionté,

zakokrhd. Jedineené pfedstaveni

skondlo, tide se rozchazejf... Praiskg orloj md za sebou pohnutou a dlouhou historii. Byl sestrojen na poadtku 15. stoleti Miluld§em z Kadane. Ovgem za skuteeného tvilrceje pokladon mistr Hanu§ z Ride, vehlasng hvêzda.f a profesor matematiky na vysokern ueeni praiském, kterg orloj kolem roku 1490 vgrazne zdokoru ttil. Kjeho osobé se vede povést o tom, 2e ho mestSti radni oslepili, aby u2 nikdy a nikde nemohl vytvofit podobn orloj. Urniregici Hanu§ vystupuje na vé2 a spolu s jeho srdcem nadlouho uticha I tikot hodinoveho ustroji... Béhem cllouhch staleti potfeboval slo2itg stroj nejen adr2bu, ale take mnoho naroengch oprav ajen ti nejlepS-i z mistrii hodindisk*th mohli tak te2kg Elk& spinit.

Samotn orlqj se skIddã ze dvou Casa. Horni okruh zndzorritge obeh Slunce a Mesice i

ktefi v letnich mesicich opCt

68

Lekce 4 zaplavi Prahu a budou zvedavi i na defile apokola no starobylém

orloji.

Rozhovor -Pav la

Martin

-Pavla -Martin -Pavla

-Martin -Pavla Martin -Pavla

Martin -Pavla -Martin Pavla

-Martin

Jak dlouho u jsi v Praze a kde v§ude jsi byl? V nedéli to budou th tydny. Nejdtive jsem si pro§el u2 znama mista. Byl jsem na Hrade, podival jsem se na apo§toly na orloji na Staromestském 'lamest, el jsem se podivat na Vygehrad a minulou nedeli bylo tak krasne, 2e jsem se §el projit do pratskych zahrad. Bylo tam hodné lidi? Ano, byl jsem ptekvapeny, kolik tam bylo lidi. Byli tam nejenom cizinci, ale taky ee§i se svymi rodinami. Myslel jsem si, te v sobotu a v nedéli lidé jezdi z Prahy ven. Ale zahrady na Praiském hradé jsou takovym kouskem pilrody uprostted velkého mésta. Ude tam take chodi poslouchat koncerty. Ano, mag pravdu. Dost lidi poslouchalo koncert ye Vald§tejnské zahrade. Taky jsem se tam na chvili posadil a poslouchal jsem. Libily se ti zahrady? Jsou hezky upravené? Moc se mi libily. Sel jsem take do Kralovské zahrady, abych mohl znovu obdivovat kralovsky letohrddek, ale jeho cele jméno je Letohradek kralovny Anny, te? Ano, to je pravda. Vi, te kdyt byla tahle zahrada zalcdena, byly tam skleniky a rostly tam citrony, pomeranCe a ananas? Samoztejrne bylo tohle ovoce urdeno pro kralovsky dvilr. A vi§, te tady vyrostly prvni tulipany v Praze? To jsem nevedél, ale o Praze toho je§te hodné nevim. U jsi vidél Vrtbatovskou zahradu? To je ta mald, ale velmi krásna zahrada ukryta za jednim z domii v Karmelitske ulici? Ano, je tu schodi§te, sala terrena a celd zahrada je vyzdobena baroknimi sochami a vazami. Je neuvetitelné, co v§echno lide dokaza1i udelat na tak male plo§e. Zahrady jsou opravdu krasné a stoji za to je videt. Krasné jsou prochazky ye dne, ale i nav§teva koncertu nebo divadelniho ptedstaveni v nektere ze zahrad je velkym zatitkem.

69

Lekce 4

A ted' miuvime myt evibeni 1 Pfeetele si text Staromestsky orloj a pak odpov&te na otazky: 1. Kde se nachazi orloj, kterSr popisuje autor? 2. Proe se lidé chodi divat na orloj? 3. Jak vypada orloj? 4. Ve kterém stoleti byl sestrojen? 5. Kdo byl mistr Hanug z RA2e? 6. Co vite o jeho 2ivote? 7. Kdo je Otakar Zameenik a kde pracuje? 8. Proe bylo rozhodnuto, 2e je tteba orloj rekonstruovat? 9. Kolik v62nich hodin ma na starosti firma L. Hainz? 10. Kdy by m6la bSrt rekonstrukce orloje dokoneena?

CviEeni 2 Pfedstavte si, 2e jste novinat a jdete cleat rozhovor s Otakarem Zamednikem. Pfipravte si pro nej otazky a pak je pitetete 1.

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Cvideni 3 Pracujte ye dvojicich. Inscenujte setkani dvou ptatel po prazdninach. Jeden z nich byl v Praze a bude vypravovat, co se mu tam libilo. A. B. A.

B. A. B. A. B. A. B.

70 P.4

4, - =sr

`7.7===f0rISLI.fr

Lekce 4 Cvideni 4 Ptedstavte si, Ze jste preivodce v Praze a mate skupinu Amerfaanü, kterym budete vypravdt o Staroméstském orloji. Piipravte si krátké povidani a ptedved'te je pted celou ttidou.

Cvideni 5 Ptettete si jeStë jednou rozhovor v této kapitole a udelejte kratky plan Martinova pobytu v Praze. VyptSte v'Sechna mista, kterd navaMl. 1.

2. 3. 4. 5. 6. 7.

Cvideni 6 Podivejte se na nasledujici slova. Podle jakého principu se daji rozdëlit do dvou skupin? tovarna, palac, sidli*Ste, panelovy dürn, kaple, hrad, zdravotni sttedisko, v62, obchodni dum, chram, katedrdla, ptechod, zarnek, nddraii, parkoviSté, chodnik, kakia, kostel, sportovni htiSle*, kino, letik

71

Lekce 4 Cv Meni 7

Pilpravte si minidialog s poutitim nasledujicich frazi v jakémkoliv potadi.

Tak vas pane vitam v Ut se té§im na To me mrzi, ale nedd se nic délat Kam chcete jit, do , nebo U2 jste byli Nechcete vidét Bylo by dobre, kdybyste Nespechejte, marne hodne dasu Do se mi nechce jit Pojd'te s nami do

Cvideni 8 Sestavte plan prochazky po svém oblibeném meste pro svého kamarada z Ceske republiky. Vysvetlete, prod mu chcete ukazat prave ta mista, kterd iste vybrali. rnisto, které chci ukazat

vysvetleni prod

1.

2. 3.

4. 5.

6. 7.

CvMeni 9 Popi§te Vaclavske namesti v Praze a poutijte nasledujici slova: rnuzeum, hlavni mesto, centrum, podchod, priachod, obchodni (Him, prodejna, socha svateho Vaclava, pasat, kino, divadlo, restaurace, hotel, ulice, tramvaj, metro, stanice, ktitovatka, kvetiny, hlavni ulice

72 "44

Lekce 4

CviZeni 10 Najddte obrazek zajimavého historického mista a vypravejte o ném své

Gramatika The Past Conditional Mood The past conditional mood ( for example, I would have lived) is used only in formal writing or in literature. It expresses a non-real condition in the past, an event or activity that never happened. It is formed by combining the appropriate forms of byl and bych with the past tense of the verb

byl bych bydlel byla bych bydlela byl bys bydlel byla bys bydlela byl by bydlel byla by bydlela

byli bychom bydleli byly bychom bydlely byli byste bydleli byly byste bydlely byli by bydleli byly by bydlely

On rare occasions you may also find the following forms:

byl bych bkval bydlel byla bych bkvala bydlela byl bys bkval bydlel byla bys bkvala bydlela byl by bkval bydlel byla by bkvala bydlela

byli bychom bkvali bydleli byly bychom bkvaly bydlely byli byste bkvali bydlell byly byste bkvaly bydlely byll by bkvali bydleli byly by bkvaly bydlely 73

Lekce 4 The verb to be is expressed by the form btval. Byl bych btval velmi unaven. I would have been very tired. The negative forms of the conditional past mood are formed by adding the prefix ne to the proper form of the verb to be.

nebyl bych bydlel

or

nebyl bych byval bydlel

The auxiliary verbs bych, bys, by, bychom, byste, by always appear as the second word in the clause and, if the verb is reflexive, se always follows bych, bys, by, bychom, byste, by. As in the present conditional the conjunction kdyby is used to express "if' and is always accompanied by the past tense form 1.

2. 3.

Singular kdybych kdybys kdyby

Plural kdybychom kdybyste kdyby

Kdyby byl tam byval, byl by pomohl. If he had been there, he would have helped. Kdybychom byli méli penize, nebyli bychom se trapili. If we had had the money, we would not have worried.

In the spoken language the past conditional is rarely used. Speakers rely on context of the sentence to determine whether the situation occured in the past or the present.

Usage of the Conditional Past Mood and Conditional Present Mood Uncertainty or politeness

Chtël bych se yds na neco zeptat. I would like to ask you about something. Rekla bych, 2e to bylo trochu jinak. I would say that it was a little different.

Unreal present conditional mood

Byl bych tam, el kdybys tam §el se mnou I would go if you went with me.

Unreal past conditional mood

gel bych byl tam, kdybys byl tam §el se mnou I would have gone if you had gone with me.

It is also possible to substitute an infinitive for the "if' clause in a conditional construction. Mit eas, nav§tivil bych je. instead of 74

Lekce 4 Kdybych mel das, navgtivil bych je. If I had the time, I would have visited them.

Mit minule eas, byl bych je navgtivil. insted of Kdybych byl mel minule eas, byl bych je nav§tivil. If I had had time earlier, I would have visited them.

jestli, -11, kdyi, aby In non-conditional sentences Czech expresses if by means of jestilie, jestli, -li, kdyi. Note that, contrary to English, the verb in the if-clause is in the future tense if the verb is in future tense.

Jestliie (hdyi) ptijdeme brzy, dostaneme listky. If we arrive early we will get tickets. In literary, official, and scholarly language if may also be expressed by the particle -li: lyto iadaje se neopakuji, neni-11 to tfeba. The facts are not repeated if it is not necessary.

aby aby introduces a clause containing an indirect request or a statement of purpose. It is always accompanied by the past tense form. 1.

2. 3.

Singular abych abys aby

Plural

abychom abyste aby

lkekl, aby si néco pi-Teeth o Praze. He told them to read something about Prague.

Pomohl nam, abychom mohli drive skoneit. He helped us to finish earlier.

Indirect Discourse When reporting statements, Czech uses the tense used by the original speaker.

Declarative

sentence

Direct Discourse

Indirect Discourse

"Ptijdu." He said," I will come"

Ikekl, e piijde.

75

He said he would come

Lekce 4 Question

Zeptal se: "Piijdete?" He asked, "Will you come?"

Zeptal se, jestli ptijdeme. He asked if we wouid come

Question

Zeptal se: "Kdo je tam?" He asked, "Who is there?"

Command

ftekl "Pfijd'te brzo!" "Come soon"!

Zeptal se, kdo je tam. He asked who was there. soon Rekl, abychom ptili brzo. He asked us to come soon

CVItEIVI

Nahrad'te irnperativ kondicionalem a vytvoite tak zdvotilejai formu iddosti: Vzor: Udelejte to pro me!

!Meld bys to pro me! Neudelal bys to pro me!

1. 1:Zeknete to jeatelednou a pomaleji! 2. Uka2te mi ten dirm! 3. Pujt mi plan mésta! 4. Vysvetlete to podrobneji! 5. Ptijdte k nam! Ted' utijte negativni formu, kterd je je.at-e zdvotilej'ai:

6. Hines mi knihu o Praze! 7. Omluv me na té schiace. 8. Vezmi ten dopis na pogtu v Jindflaske ulici! 9. Podej mi program koncertu! 10. Porad' mi, kam mam jit v nedéli odpoledne!

CATItENi 2

1.1"ijte kondicionalu minulého: Vzor: Mate dneani noviny?

Meli byste dneani noviny?

1. Nechcete jit s narni na Staromestské 'lamest? 2. Vime, kde koupite prirvodce Prahou.

3. Poadte na rids? 4. Neteknete nam néco o historii pra2skeho orloje? 76

78

Lekce 4

5. Budeme bydlet v hotelu Palace.

6. Piijdeme do liarodnilio muzea. 7. Pojedeme lanovkou na Pettin. 8. Nemate vic fotografli orloje?

9. Mate nejake drobne? 10. Chcete je§té kacru?

CVItEgi 3

Ptevedle realnou podminku na nerealnou: Kdy2 dostane penize, koupi si novy kabát, Kdyby dostal penize, koupil by si novt kabfit.

Vzor:

1. Jest li budu mit tas, ptipravim tu ptedna§ku.

2. Jestli2e se ubytujeme blizko Staromestskeho narnesti, budeme se chodit divat na orloj nekolikrat za den.

3. Budete-li si proh1i2et Prahu, jisté nezapomenete na Staromestsky orloj.

4. Kdy2 budete unaveni, posadite se do nekteré utulnd kavarny.

5. Jest 'fie se jich zeptate, teknou vam, jak tam maji otevteno. 6. Jest1i2e poekarne na dalM tramvaj, budeme tam dtiv a nemusime jit pe§ky.

7. Jest 112e budete znat neco z historie Prahy, lépe ji porozumite. 77 d

Lekce 4

8. Jest 112e chceme nav§tivit muzeum, musime mit,nejmene dve hodiny volného easu.

9. Jestli±e neznate cestu, mil2ete se zeptat, nebo se podivat do planu mesta. 10. Jest1te chceme veeetet v té znarné restattraci, musime si rezervovat

CVICENI 4 Z nasledujicich vyrrazii utvotte podminkove véty. Utijte kondicional minuly: 1z2r: byrt bohaty jet do Italie

lidyby byl bkval bohatt, byl by jel do Italie.

1. mit s sebou penize

koupit si ten novy kabat

2. védét, odkud jede autobus

ptijet tam

3. nestarat se o orloj

nebyrt v tak dobrem stavu

4. neopravovat stroj orloje pravidelné

zastavit se

5. ptijit vz'as

nepodivat se na orloj

78

Lekce 4 6. Einstein zfistat v Praze déle

nedostat1akavej§i nabidku ze Svycarska

7. nebyt pfdtelstvi s manieli Du§kovymi

Mozart nepobyvat na Bertrarnce

8. nebyt Praha yyznainnyrn evropskym centrem

nenavkevovat ji tolik vYznamnych osobnosti

9. ulice se nejmenovat Einsteinova

nebydlet tam tento s1avny vedec

10. Neukazat mi, kde je orloj

nenajit ho

CVI6ENI 5 Vyjácitete zkrácenym zpusobem: Vzor: byt zdravy odjet na dovolenou Bkt zdravy., byl bY odjel na dovolenou.

1. mit eas

pomoc vic

2. byt tak unaveny

odpoeinout si

3. vsta brzo

neptijit pozde

4. nepamatovat si jeji teJefonni eisio

nemoct ji zavolat

5. znat cestu

neptat se

79

Lekce 4 6. mit plan m6sta

nezabloudit

7. po6kat pil hodiny

viddt orloj

8. mit hlad

najist se v restauraci

9. zajimat se o indianskou kulturu

jit na tu vystavu

10. potkat ho tam

mit késti

Cl/ItEM 6 Ftelotte:

1. We got up very early in order to see as much as possible. 2. They will show us the way if we get lost.

3. They have to return on the same day. 4. They have repaired the astronomical clock several times so that would it continue to work.

5. He told us many interesting things about the history of Prague so that we could understand the city much better. 6. Our friends in Prague wanted us to stay there longer. 7. He wanted to know if we had been to Bertramka before.

8. She told us to wait for her in front of the astronomical clock. 9. They waited in front of the clock for one hour in order to see the apostles twice.

80 -

r0

Lekce 4 10. The tourists took a lot of pictures so that they wouldn't forget anything of this charming city.

CITIEtENf 7

Pteved'te do neptimé teal: Vzor: Rekl: "A2 dopi§u ten dopis, piljdeme do kina."

kekl, e kdyi dopiee ten dopis; piljdeme do kina.

1. Re Id: "Byl jsem v Praze u2 nekolikrat, ale v2dycky me tohle mésto okouzli."

2. Re Id: "Pteetou-li si nejakou knihu o Praze, jisté lépe porozumi tomuto méstu." 3. Re kl: "A2 piijedete do Prahy, musite videt orloj." 4. Re Id: "Kdybych koupil listky, §li byste do divadla?"

5. Re Id: "Pujdeme se podivat na Staromestske námesti." 6. Zeptal se: "Vite, kde bydlel Mozart, kdy2 ptijel do Prahy?" 7. Re kl: "Pojd'te se mnou, ukdiu yam jedno velmi zajimavé misto."

8. Zeptal se: "Vite, kdy byl orloj zalolenT

9. Zeptal se: "Na co jsou zvedavi turiste, kteti ptijiideji do Prahy?" 10. Zeptal

"Kolikrdt byl John v Praze?"

CVItENI 8 Spojte dvojice vet vhodi km spojovacim vkrazem: Vzor: Nevoldt Helene. Neruit ji.

Nevobil Helene, aby ji nerutil.

81

rV

Lekce 4 1. Ptijel do Prahy. Vide orloj.

2. Pti§li pted orloj. Okenka se otevtela.

3. Spechali na Staromestske namesti. Chtei yid& orloj v chodu. 4. Za tvarce orloje je pokládan mistr Hanu§ z Orloj kolem roku 1490 vyrazne zdokonalil.

5. Mestai radni ho oslepili. Nikdy a nikde nemohl vytvoiit podobny orloj.

6. Zahranteni turiste budou ureite zvedavi na defile apo§tolit. Zaplavi Prahu ka2de léto. 7. Karel chodil do kavarny Slavia na Narodni ttide. Me! chvili volna.

8. Profesor take nav§tevoval diam U jednoro2ce na Staromestském namesti. Poslouchal hudbu.

9. Spisovatel se vrdtil do Prahy v roce 1891.Ztidil centrum kulturniho

pra2skeho

10. Nebyly podporovany emancipaeni snahv tehdelgi 2ensité populace. Nepitsobil Americky klub Ceskych dam.

CVICEM 9 Doplitte véty:

1. Orloj by dobte nefungoval. 2. Jest hie pojedeme do Prahy, 3. Basnik dasto pobyval v Praze, 82

r4

Lekce 4 4. Kdy2 se bli2f cela hodina, 5. Vratili bychom se pozdeji, 6. Mozart napsal tuto operu specialne pro Prahu, 7. Jedineend ptedstaveni skondilo, 8. Nav§tivili jsme take Narodni muzeum, 9. Orloj je spojen se jménem mistra Hanu§e, 10. Parta pracovnildi stroj rozebrala,

CVItEld 10 Dopliite do textu spravne tvary uvedenych slov: ptesnyr eas, stale, zki.thenosti, rozchazet se, zvonek, doddet, vzhfiru, zakokrhat, uzavirat se, hodinatskyr, zadinat, vedeni, starat se, otevtit se, ptedstaveni, doddet

1. Stara eeskd chod orloje. 2. Pracovnici této firmy maji velke

firma L. Mainz

3. Stroj byl rozebran a opraven partou pracOvrail pod Otakara Zameenilca. 4. Orloj easteji potieboval drobne opravy. 5. SlIbeny termin dokoneeni rekonstrukce bude 6. Ude nedoekave vzhlfieji 7. Hodiny v2dy ukazuji 8. Kostlivec zvonkem, zaeind defile.

9. Znovu zazni kohout 10.

okénka

o dobry

dye okénka a

a kamenny

skoneilo lidé

Dopliikové *eteni Pteetéte si tento text a pak popi§te 21vot Einsteina v Praze.

Albert Einstein v Praze Kdy2 se v roce 1910 uvolnilo misto profesora na tehdejgf pra2ske nemecke univerzite, bylo nabidnuto Albertu Einsteinovi. Ten v tu dobu picsobil na univerzitè v Curychu ajehojméno méloji2 tehdy evropslaj vehlas. Velkg vedec, filosof a humanista tuto nabiclku pñjaL

Dne 6. ledna 1911, po schvaleni cisafskou Vidni, byl tehdy Einstein jmenovan s platnosti od 1. dubna teho2 roku facingm profesorem teoretické fyziky na némecke univerzité v Praze a zdroveñ vedoucfm tistavu teoretickéfyziky tamté2, Do Prahy s nim pnjela celet 83

rodina martielka Mileva. dva S5

Lekce 4 synove, Hans Albert, tehdy sedmiletg, I roeni Eduard, a u6ericova tchyne. Ubytovali se na Smichove v nebizskeho ulici, dnegni Lesnické, v 6p. 1215/7. Tehdy se jednalo o novostavbu, a tedy o relativni komfort. Pfesto o neco pozdeji Einstein pige svému pfiteli do Bernu.: "Vede se ndm dobfe, i kdy2 2ivot zde neni tak pfijemngjako ve Svgcarsku., nehledé na to, 2e jsme zde cizinci. Neni tu voda, kteret by se data pit jinak ne2 pfevafend."

pojmenovdvaji nekteré ulice jmény slavngch mual védy, je samozfejme jedna z nich pojmenovdna Eisteinova.

Sue piednet.§ky mel Albert

Einsteinjednak v Klementinu, v nynejgi Slovanské knihovné, nebo v univerzitni budove. ve Viniené ulici Cp. 1594 / 7 na Novém. Meste

pra2ském. Zde si pfedev§im pochvaloval bohatou odbomou knihovnu. Ve chvilich volna dochazel do filosofického a literal-nu-to krou2ku v kavdrnè Louvre, kterd tehdy bOvala na Ndrodni tilde, Casto byl té2 hostem v dome U jednoro2ce na Staromestském ndmesti. Ten patfil pant Berte Fantové a Einstein se zde spoleene s dalgirni hosty odddval poslechu hudby I vlastni Z Prahy Einstein i s rodinou odcestoval po ukoneeni letniho semestru v roce 1912. Pfijal atraktivni nabidku curygske

technické koly, snad i na

nale.hdni sve 2eny vzhledem k zdravejgimu podnebi pro sue déti. Ocljel vstfict pozdeji obdr2ene Nobelové cené a nesmrtelnému védeckému uzndni za sue objevy na poll teoretické fyziky.

Praiskg pobyt Alberta Einsteina netm piipominaji due

pametni desky. Nafasade domu v Lesnické ulici ep. 1215/7 a ve vstupni hale domu Cp. .1594/7 ve Viniend ulici. V Praze 10 Petrovicich, kde systernaticky 84

ru u

LEECE 5

Lekce 5 CESKt HYM1VY Ceskd pisen Kde domov mcg pfedstavuje jiste poult0 rnalg stfipek v mozaice eeskijch Stoji v§ak za to ten stfipek zvednout a bli2e prohlédnout. PfilJeh hyrnny, jak by taky ne, md svou legendu. Tklivg netpev prij tfiatficetiletg kapelnik Stavovského divadla Frantigek Skroup napsa/ behemjedine noci, kdy umiralajeho 2ena. Skladatelovo osobni zoufalstvi. se v bolestrtém tvdreim vzepett promitlo do vroucné melodiky eeské hymny. Pfseft, kterd z jedenadvaceti hudebnich eisel Fidlovaelcy byla v pofadi devatenetctet, prg Skroup

KrOlove, kde oba ueil pfedstavitel eeského obrozeneckého divadla Vdclav Kliment Klicpera, se pfed easem vrcitil do Prahy a netrutive se tu vénuje vgemu, co souvisi s "hadem z rege", jak schn taco.

divadlu. Jako herec se slabOm hlasovgmfondem ajen pritmernjm naddnim se nernide Pfeklódri vgak, pfge hry, recenzuje, i kulisy je ochotert

malovat dOchet pro divadlo. Na 2ivobytt si vS-ak nyni I pozdeji

bude vydeldvatjako vojenskij zamestnanec. Z Truhtdfske ulice, kde bydll, to met par krokd do kasdren natlosefskem ndmesti (dnes netmesti Republiky). Béhem Litednich hodin tu "v nude k

komponoval v nejvyggi: easove

tisni a tésne pfed premiérou pfinesl sotva oschlg notovg zdpis

uzlvetni" podepisuje pfacazy k vydard té 6i one souadsti vOstroje

Tylovi.

je zde tzv. vojenskijm zosobova&m. A tady v kasetrnetch, plge na podzim roku 1834 prvni ãeskoufragku, "etvero obrazd ze 2ivota pra2skeho", Fidlovadku. &ova hymny vznikaji tedy na, jak se tehdy facalo, erarrtim stole. Protoie ma. b Fidlovaeka zpevohrou, obraci se Tyl s hotovOm libretem na kamaretda, kapelnilca Stavovského divadla Frantigka Skroupa s prosbou o hudebni. spoluprda. Voli Skroup je tispegnOm autorem prvni Ceske opery, Drdtenac. Skladatel slibuje, 2e zkomponuje hudbu v lidovém duchu,

To se lze dodst ve stargi

literatufe. Protoie vak

Skroupova 2ena prokazatelne zemfela a2 tfi roky po premiefe Fid1ovaeky, nezbgvd ne2 dame zpravy podrobit zkoumetni a spokojit se s fakty patrne méné dramatickijmi. Nu2e neni pravdou, 2e pisefi Kde domov meg vytryskla ze Skroupova niterného neifku nad umirajici man2elkou. Nerd pravdou, 2e by ji komponoval ye spechu. Neni do tfetice pravdou, 2e siji degti vlastenci okam2ité zamilovali. Naopak musela pfekonat mnoho pfekedek. ne2 se hymnou, jiste jednou z nejkretsnéjfch n.a svéte, opravdu stala. Ve stftzlivem a vecném podetni zni pfibeh slavrté pisné asi takto... Josef Kajetem Tyl, § estadvacetilebj nadan dramatik, mlad.I Skroupitv spoluietk z gymndzia v Hradci

V Mys1ilcove ulici C. 13, kde

Skroup bydli, se postupné rodi partitura Fidlovaaky. Zni lidovOmi pisnemi, anebo alespoftjejich titrOcy. Meljsem te, holka, rad, How, horo, vysokcijsi, Kdybys méla, met panenko, sto ovec a fada jinOch, tehdy populdrnich 87 f) 0

Lekce 5 pfsnieek zazni brzy jako hudebni kulisa po boku umélé melodie Kde domov meg. Slcroup rnent pdvodni

objeven a.2 za daNich tficet let, tiskem vyjde poprvé v r. 1877. A teprve v eervnu r. 1917, koncem prvni svetove války, sethne po Fidlovaace reiisér Me-stského divadla na Krellovslajch Vinohradech K. H. Hilar. K Lidivu vgech se ukede, 2e jde o dub sice

zetmér Tidbit). Ten si pedl

slavnostni vlasteneckY choral, jehai ftnetlove verge by opakoval sbor. Huclebni citéni skiadatelovo je ale jine komponuje sólovou, tklivou., trochu sentimentalni, ale vybrane jernnou lyrickou pisefi s doprovodem housli a lesnifto rohu. Zadnet pozdéjgi tiprava u2 nebude tak pOsobivcijako Skroupovo

nendroerté, avgak iive zpévohra

dosethne sedmdesetti repriz. Ptsefi, Kde domov maj, slygelo ph dvou provedenich Fidlovaeky jen velmi mdlo lidt. Nebylo proto

pavodni aranimd.

ant moiné, aby se ze dne na den stala rnajetkem lidu, jak to lid

Tesne peed Vemoci 1834, 21. prosince opCil etvrté odpoledne, se peed vyprodanym setlem Stavovskeho divaclla kona dlouho oeekcivand premiéra Fidlovaelcy.

stargi literatwa. Pravda, 1.0311a se

od sameho poedtku. Populetrni basista Karel Stmkat j ji v roli potulného slcpeho pevce a houslisty Mare ge pfednesls procitenym vkusem. Ptimojemu na télo byla ptsefi. zkomponovema, Strakatg jinak we zpevohfe vabec nevystupoval. Trvalo vgakjegte nékclik dal.§Ich desetileti, ne2 se pisefi stadia zapsat do srdci i do paméti. Nejdetv se stala vylo2ené salonni skladbou. Koncertnirn astern na vla.steneckych akademtIch a veeircich. Podobng osud vgak mély i lecktere fine tenkrett slavné pfsné, tfeba Byvali Cechove statnijonaci, kterou slo2i1 bratr FrantEs-ka Slcroupa Jan Nepomuk Skroup. Prvnimi, kdo nezapornnêli zafadit Kde domov maj do svého kmenového repertodru., byli

Svédectvi ojejim prabehu se Nechybeji ohlasy velmi veelé, v novinetch se vgak objevuji. i kritickci slova. Faktem zastdvd, 2e se zpévohra v lednu 1835

cloacã u2jenjedine reprizy peed polopretzdnym hledigtém, aby byla pro nedostatek zdjmu sta2ena z repertoetru. (V druhém peedstavent. vystoupil take Tyl, ktery hrál dohazovaee Kozelku.)

Staropraiskelfragka,

rozehrelvajid jednoduchou milostnou zetpletku schovanky Lidunky a gevcovského syna Jenika Kroutila, je vzcipeti dokonale zapomenuta. OficiálnI kritika vytkne Tylovi "obhroublost" a "volbu nevhodného, sprostého

prosteedr. Pfivedl na scénu

vynikccjici. operni pevci Karel.

desitky lidovYch postavieek. Na Fidlovaece, veselici pra2sk9ch kam dej soustfedlye, jim dovolil hovoeit fiznymjazykem a jegté vtipkovat na adresu megt'ana. Panské obecenstwo neminilo poslouchatjazyk ulice, kteret se jimjegte k tomu vysmIvala. A tak Fidlovaeka na vice ne2 tei eturté stoleti mizi v propaciliSti dasu. Rukopis bude

StrakatO a Jan Ketitel Pigek. Ten piseft zpival i na zeyezdech po Evropé, dokonce i na anglickem kralovském dvofe. Plynou Leta. Kde domov meg hrcyl potulni

88

asmowErimnwri.

harfenici pfi lidovgch poutich, plsen zpivaji Udé po hospodach ei na nedelnich vgletech. V sedindesettOch letechje u2 vgeobecne rozgifenou zlidovelou pisniekou. Merlokdo znajeff. autory. Napév i text najednou tide zaainclff pocit'ovatjako symbol eegstvi. Kde domov meg se zaeinet zpIvat ve dvou zcela rozdilnOch polohdch obeas jako hymnicket oslava Idsky k vlasti, jindy a mnohem eastejijako odrhovaeka. Jegte musi pfigti eeskd hymna pfeekatjednu zkougku ohnem. Ocita se v palbe kritiky. Je ji vytgkana nepetvodnost, harmonickezjednotvarnost, pftlgna sentimentalita, rteeeskost, planost a nepoetienost vergu. Sam Jan Neruda vyzgvã na skionku sedmdesettgch let Bedricha Smetanu, aby vytvofil novou narodni hymnu. Dokonce

Lekce 5

Jindfich Jindfich jegte v roce

1919 zkusf. vhodn6 upravit Smetanftv slavng sbor lidu z Branibonl Udefila nage hodina. V jedné veci maji kritici pravdu zcela ureite: Nepietnim prozpevovetnim na vOletech,

oslavach a veselickh ztratila pisefi na detstojnosti, malem zvulgetrnela. Propukci vgak prvni svetovovet valka. A piseft Kde domov maj je v kruté atmosféfe nieeni a srnrti, tentokrett u2 natrvalo, povznesena k novému uglechtilému 2ivotu. Na vaIeigtich nekolika kontinenta claleko od

vlasti, naiad v tistech eeskjch

vojedal vznegen0 a aktualnf. obsah. I Lidé doma slyg. rtyrtf. Lepe

nei kdy jindy vroucnost a prostotu., s ni2 vyjadfuje Lasko k

mine zemi. Ucta a vednost k niternOm hodnotam skladby se propfigte stane samozfejmosti. Usnesenim vlady 6.19300 z

je vypsan kortkurs na text Smetana si ma z doglOch basni vybrat. Rezolutne odmita: "Napev na 2adng z tech texta skladati nebudu, ponevadi by to byla prace mama Kterou piseft lid setm na svou hymnu povznesl, ta hymnoujeho take zustane."

roku 1920 se pfseti Kde domov rnelj stava oficialni eeskou hyrnnou. Nerd o torn nydan zakon, naopak se vgslovné prohlaguje, 2e "od ustanoveni tohoto formou zakona se upougti". Autofi. nejsou v usneserti vletcly

Skroupova hudba zni cize i Leogi Jandekovi. Vytvofit novou hymnu se o mnoho let pozdeji pokusi Vitezslav Novak, na slova Josefa Vdclava Sladka zkomponuje pisen V boj! Stejne cti2adosti podlehne

zamerne jrnenovani. Pisefi pova2ovand za znarodnélou se tak stetvci nagim spolearigrn vlastnictvim a pokladem. Klenotem., jim2 zdobime nejslavnostnejgi

Rozhovor -Jarka -Olga

-Jarka

Kde jsi veera byla? Nekolikrdt jsem ti telefonovala, ale nedovolala jsem se. Nemd§ rozbityr telefon? Ne, telefon je v poi-ddku, ale nebyla jsem viabec dorna. Vf§, znarn nékolik Ameritan& kteri ted' iji v Praze. Lid se eesky a veera melt malyr veeirek. Jake to bylo? Bavila ses dobfe? 89 (- 0

Lekce 5 -Olga

-Jarka -Olga

-Jarka

-Olga

-Jarka

-Olga

-Jarka -Olga

-Jarka

-Olga

-Jarka

By lo to moc zajimavé, proto2e si pripravili kviz o Ceske republice. Po2ddali me, abych jim délala rozhoddillo. Byl to te.2k9' kviz?

Nekteré otazky si pamatuji. Chce§ si to taky zkusit? Samoztejme. Tak prvni otazka. Jak velka je Ceska republika a kolik ma obyvatel? Rozloha na§i republiky je asi 80 000 km etvereenych a 2ije tady asi 11 milionü obyvatel. Jsi docela blizko. Ptesné je to 78 864 km etvereenych a v roce 1991 tady kilo 10 302 215 obyvatel. Nektere otazky jsou pro tebe lehké jako tftha kdy vznikla na§e republika. 28. tijna 1918. Ale ne, to vznikla Ceskoslovenska republika, ted' iijeme v Ceske republice a ta vznikla 1. ledna 1993. To je ostuda, 2e jsem si to neuvedomila. Ale vi§ co? Méli bychom take probrat, co je nového v zahranieni a domáci politice. A kde se nejlépe povidd o politice? No ptece v hospode. Tamhle za rohem maji moc dobré pivo a budou tam taky na§i kluci. Jsi pro? Dobrd, proe ne. Pojd'me! U2 main docela 21zeri. Ty rna§ 21zen? Ja man' stragnou chut na to pivo, co tam maji.

A ted' mluvime my! CvMeni 1

Pteetéte si text Moth eeské hymny a pak odpovidejte na otazky: 1. Kdo je autorem textu a kdo slo2il hudbu eeske hymny? 2. Kdy a kde byla eska hymna poprve uvedena? 3. Proe se zpevohra, pro kterou byla piseh Kde domov muj napsana, na zaedtku nelibila? 4. Kdo, kde a kdy délal rein Uspe§neho ptedstaveni Fidlovaeky? 5. Kdo byli Karel Strakaty a Jan Kttitel Pi§ek? 6. Co maji spoleeneho Jan Neruda, Leo§ Jandeek, Vitezlav Novak a Jindrich Jindtich v na§em textu? 7. Co se vytykalo pisni Kde domov muj? 8. Co se stalo v dobé prvni svetove valky s pisni Kde domov mikj? 9. Kdy se pisefi Kde domov mUj stává oficialni eeskou hymnou? 10. Prod v usneseni vlddy nejsou jmenovani autori &site hymny? CvMeni 2 V teto kapitole jsou dve verze vzniku teske hymny. Ptettete si jeae jednou ty easti textu, ye kterych jsou popisovány, a udelejte si poznamky. Pak yypravejte dejiny vzniku teské hymny své

90

Prvni stard verze

Druhá verze

Cvideni 3 Ptipravte si kratke povidani o autorech eeske hymny na zakladd elanku v této kapitole. Autorem hudby byl

Autorem textu byl

Cvideni 4 Ted- si pteetete nasledujici vety a rozhodnéte, jestli souhlasi s textem Ptibeh eeské hymny anebo ne. Souhlasi

Nesouhlasi

1. Prvni ptedstaveni Fidlovaeky bylo vyprodano. 2. Dej Fid1ovaeky se odehrava v me§thnském prosttedi.

CI

CI

3. Poprvé vy§la Fidlovaeka tiskem v roce1917.

Li

CI

4. Houslista a pevec Mare§ je s1epSr.

CI

Li

91

Lekce 5 5. Karel Strakaty zpival piseri Kde domov mrij na anglickém kralovském dvote. 6. K. Strakatyr hral ye Fidlovaece hlavni roli.

7. Piseri Kde domov mrij byla na zaddtku pouze salonni skladbou.

8. V sedmdesaych letech pisen Kde domov müj zaeiná byt pocitována jako symbol ee-§stvi.

9. Bedtich Smetana chtel vytvotit novou narodni hymnu. 10. V dobe prvni svetove valky byla piseri Kde domov mrij zpivana po celém svéte.

CvMeni 5 Popi§te film nebo hru, kterd se yarn v posledni dobe libila. PoutIjte co nejvice ndsledujicich slov. program, hlavni role, hudba, re2iser, titulky, obsazeni, ptedprodej, 162e, dekorace, scenat, dobrodru2nyr, psychologickyr, historicky film/hra, zvuk , kameraman, vyrkon, jednani, jeviae, potlesk, premiéra, ptestdvka, sttih

92

Lekce 5 Ceideni 6 Podivejte se na nasledujici eisla. Co znamenaji? Jestli mate problem s odpovedi, ptettete si jeke jednou dialog v této lekci. 1.

78 864

2. 10 302 215 3. 28.10.1918 4. 1.1.1993

evideni 7 Udelejte si kviz o Spojenych statech. Rozdelte se do dvou skupin, pripravte si deset otazek (samoztejrne v ee§tine) a davejte je svym spolutakiim. Ta skupina, ktera. dokate spravne odpovedet na v§echny otazky a zaroveii odpovi gramaticky spravne, vyhrava. 1.

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Cvideni 8 Podivejte se na ndsledujici slova a pojmenujte kaalou skupinu.

drama herec veselohra einohra

choreografie

tanetnik baletka sOlista

matiasek loutka loutkoherec loutkat

zpdvak

sopran ptedehra pevecky sbor

Cvi6eni 9 Pfipravte si dialog, ye kterém pounete ndsledujici fraze v jakêmkoliv potadi. Main koupit listky na Zna 93

Lekce 5 Bohuiel My pfijdeme na operu a vy Nechcete jit Na to se jdi podivat, to stoji za to. 9 Kdo hral Sli bychom na To byIo docela zajimavé

Cvideni 10 Pteetete si text aeské hymny a s pomoci ueitele se ji smite porozumét. Potom popfate, jak teska zemé vypada. Kde domov rnfij, kde domov rrifij?

Voda hudi po lueinach, Bory 'aumi po skalinach, V sada skvi se jara kvat, Zemskyr raj to na pohled, A to je ta krasna zemé, Zema eeska, domov muj. Zema teska, domov nuaj. Slovieka:

hueet znit hluené lutina louka bor les skalina skdla sad posadit stromy, rostliny skvét se, dnes se marne skvéle, ukazuje se v celé své krase na pohled kdy2 se podivate

Gramatika Personal Nouns as Possessive Adjectives In Czech possession can be expressed not only by the genitive case of a noun, but also by adjectival forms of personal nouns. These forms are derived from the masculine and feminine animate nouns by adding the suffix -fiv to the masculine stem and -in to the feminine stem. Feminine possessive adjective stems softened as follows:

studentka studenaina sestra sestfin Olga - OlIn sesttenice sesttenain 94

Lekce 5 studentnv se§it studentova kniha studentovo pero

the student's notebook the student's book the student's pen

studentain se§it studentelna kniha studentaino pero

the (female) student's notebook the (female) student's book the (female) student's pen

A noun can be turned into a possessive adjective only in the singular. In the plural the genitive form is used. If more than one name occurs, the genitive forms is used. If the name is adjectival in form, the genitive is used.

se§ity, knihy a pera student(' the students' notebooks, books and pens se§ity, knihy, pera studentek the students' (female) notebook,s books and pens Capkovy romany romany Karla Capka

Capek's novels Karel Capek's novels

2ivot komenského

Komensky's life

Declension of the Possessive Adjectives Possessive adjectives have mixed declensions. In the singular all cases except the instrumental are declined as nouns. The instrumental case is declined as a hard adjective. In the plural only the nominative and accusative are declined as nouns. The rest of the cases are declined as hard adjectives. The endings for both masculine and feminine possessive adjectives (i.e., PetrCiv or sestfin) are the same.

Singular

M. Irian. N. G. D.

A. V.

L. I.

Plural

N. G. D. A.

M. Artim.

Petruv Petrova Petrova Petrovu Petrovu Petruv Petrova Petrav Petriiv o Petrove o Petrove Petrovkm Petrovym PetrCiv

M. Inan.

M. Anim.

Pe trovy

Petrov' Petrovkch Petrovym Petrovy Petrovi o Petrovkch Petrovkmi

Petrovkch Petrovkm Petrovy V. Petrovy L. o Petrovkch I. Petrovkmi

95

F.

N. De Petrova Petrovo Petrovy Petrova Petrove Petrovu Petrovu Petrovo Petrova Petrovo o Petrové o Petrové Petrovou Petrovym

F.

N.

Petrovy Petrovych Petrovym Peirovy Petrovy

Petrova Petrovych Petrovym

Parova

Pcisova o Petrovych o Petrovych Petrovymi Petrovymi

iO"

Lekce 5 Declension of Foreign Words Most words of foreign origin are declined as if they were Czech words. Declension is decided according to the word's ending. In Latin words like Julius and muzeum, the endings -us, and -um, remain only in the nominative singular for masculine animate forms and in the nominative singular and accusative singular for masculine inanimate forms are dropped. For other nouns, such as téma, the letters or suffixes are added, whereas some foreign nouns are not declined at all. Finally, in words with foreign sufixes, the foreign suffix must be dropped. Vid Os Julia? Stravil jsem celST den v muzeu.

Have you seen Julius? I spent the whole day in the museum.

The declension for Greek words such as Verna, drama, and schema is

as follows: N. G. D. A. L. I.

Singular téma tématu tematu téma o tématu tématem

Plural

témata témat tematum témata o ternatech tématy

Declension of the Type "devae" The declension of the word (levee and also of zvife, kuie, §tene, kote (names for the young animals), follows the moje pattern, but with -et added to the stem. Singular N. G. D. A. L. I.

devee deveete déveeti

devte

o deveeti deveetem

Plural déveata deveat deveatiam deveata deveatech deveaty

The word dite is declined as above but the plural has an irregular declension. The noun lidé is declined the same: Plural N. deti Ude, lidi C. déti lidi D. détem lidem A. L. I.

déti

lidé

detmi

lidech lidmi

o &tech

96

f'7

Lekce 5 Forming liTouns from Other Parts of Speech Nouns maybe formed from other nouns, adjectives or verbs by adding an appropriate suffix. Nouns indicating a place: -na: -iAte

-ina -in -nik -nice

vino vinarna, eaj- eajovna, kdva kavarna

hra - hti§td, sidlo vysoky vysoeina veela - veelin

ryba rybnik

pivo pivnice

Nouns indicating a thing or tool:

-ak/-an -6

-ka -ivo

vrtat vrtak, stat stojan, viset ve§ak

vatit vane

spojit - spojka lédit léeivo

Nouns indicating the result of an activity:

-ek/

vyrdbet vyrobek -no ending odpadat odpad, prochazet se pruchod -a/-ka sbirat sbirka, znaeit znaeka Noun indicating a profession:

-tel -id

-Witt

-ik -ce -ik

-ista -og

Masculine udit psát spisovatel tidit iidiã, holit - holie léeit lékat, opravovat opravat zlato zlatnik, obuv obuvnik

provazet priwodce matematika matematik klavir klavirista

zpev zpevak

archeologie archeolog

Nouns indicating a quality:

-ost

pevny pevnost, rychly rychlost

97

Feminine

ueitelka, spisovatelka tidieka, holieka lékatka, opravatka zlatnice, obuvnice prfivodkyne matematieka klaviristka zpevadka archeolo2ka

Lekce 5 CVItENI 1 Doplrite spravné tvary posesivnich adjektiv: Vzor: Petr Je§te jsem netet1 Je§lë jsem neoet1 Petniv dopis.

1. Manes Navaevnici obdivovali 2. Skroup Se

seznamili v roce 1834. 3. Tyl Vidél jsem nékolik

4. Charlotta

riávkevnaii. 5. herec Souhlasil jsem s 6. .2ena

7. heredka

0

8. Markéta

9. Smetana

dopis.

obrazy.

pisni Kde domov mrij se divaci poprve

divadelnich her.

hrobu v Lanech ptichazi kaaly rok mnoho slovy.

problémy byly tétko te§itelné.

talentu se hodné mluvilo. §aty byly jedny z nejhezdich.

Valycky jsem se obdivoval hudbé. 10. Naprstek Do Amerického klubu 2en chodila i Charlotta Masarykovd.

CVItENt 2 Doplrite spravné tvary cizich substantiv: Vzor: Ptigla sama? Ne, pti§la s malym (Julius) Ne, s malym Juliem. 1. Ceti jsem nékterd krat§i dila (Julius Zeyer) 2. Mnozi eti spisovatele 19. stoleti byli ovlivnéni (realismus) 3. Jeho ptedridaka se tykala (individualismus) 4. lkikalo se, 2e se musel narodit s (rytmus)

v tele. 5. V Praze je mnoho zajimavych (muzeum) 6. Cekali jsme na udéleni (vizurn) 7. Do (Narodni muzeum) lo mnoho 8. Ude v nedemokratickych zemich touii po (pluralismus) 9. Praha je znamym kulturnim (centrum) 10. 0 (impresionismus) se zajima mnoho lidi i dnes.

Lekce 5 CVItENI 3 Doplfite spravne tvary substantiv: Vzor.

Mluvil o (témata)

pisemnych praci. Mluvil o tématech pisemnych praci.

1. 0 (témata) pisemnych praci se hodne diskutovalo. 2. Shakespearova (dramata) se hraji v mnoha divadlech svêta. 3. Rozdil mezi obéma zernemi je take v (klima).

4. Mei bychom se seznamit se (schema) dal§ich praci. 5. easto jsme mluvili o (to devee). 6. (Ka2de zvite) se musi venovat nale21ta pée.e.

7. S (to devee) jsem se je§te nesetkal.

8. Jejich dcera si rada hraje s (to male §tene). 9. Ke (grilovane kute) se poddval zeleninovy salat. 10. (Ka2dé dite) dali maly darek:

CVItElsli 4 Dophite spravne tvary uvedenych vyrazu v plurdlu. Pozor na zajmeno svaj ye vétach 3 a 8. Vzor: grilovane kute Veera prodali mnoho grilovanSrch kuiat.

1. male dite Na zahrade si hralo mnoho 2. ka2de dite Darky byly koupeny 3. jejich zvitata Mnoho lidi se dokaie bavit se 99

Lekce 5 4. to mile devee Poddkovali

5. male gtend Muse li se starat o 6. male koté Ta pohddka byla o 7. to hezké devde Tancoval s 8. jeji dité Pti§la tam se 9. rCizne zvite V ZOO jsme videli mnoho 10. jeho idea Rad mluvil o

CVItENI 5 Utvotte substantiva s pouLtim nasledujicich Vzor: vino Veera jsme byli v té nove yin:hue.

1. koupat Jestli2e bude v nedeli horko, pfijdeme na

2. hrat

Deti si hraji na 3. vysoky Prazdniny jsme stravili na

4. sidlit

V ka2dém meste najdete moderni 5. veela Dedeeek udelal krásny 6. pivo

pro vtely.

Na pivo plajdeme do te

vedle na'aeho domu.

7. eaj

Ria2ova

se nachazi v Ril2ove ulici.

8. ryba

Ji2rii Cechy jsou znarne svymi

ye kterych se chovaji kapti.

9. eistit

Ten kabat je hrozne gpinavy, musim ho dat do

10. jidlo

V tomto hotelu je krasna

v secesnim stylu.

CVItENi 6 Utvotte substantiva: Vzor: Jestli se jdeg mkt tady rria nove Jestli se jdeg mkt, tady mã nove

100

r

Lekce 5 1. Pove's si kabat na 2. Uvatim polévku, ale nevim kde je 3. Je mi zima a chci se ptikryt Kde je ta vindna. 4. Pottebuji vyprat prãdlo. Je tady nekde 5. Helena pere hodné pradla, ale je pro ni te-tké jej usu§it, proto dostala od man2ela 6. Pod le ptedpove.di poaasi ma byt dé§t', nesmim zapomenout 7. Ta sukne je zmadkand, musim ji vy2ehlit. Pujai§ mi 8. Ten koldt je napinen ()itchy. Otechovou marn moc rada. 9. Ferdinand d'Este sbiral trofeje Dnes tyto obdivuji nav§te"vnici Konopi§te.

10.Mifie§ projit tou pasa2i na Vaclavske namêsti. Ka 2cly zkracuje cestu. CVItEISTli 7

Utvotte substantiva, kterd oznaauji povolani. Stryc pracuje v chemické tovarn6.

Vzor:

Je chemik.

1. Petra studovala matematiku. 2. Fyzika path mezi ptirodni védy. A. Einstein byl 3. Richard se zajirnal o interni lekatstvi a dnes pracuje jako

4. Petrav stryc tidi tramvaj. Je 5. Markétina teta vede ten velky hotel na namésti. Pracuje tam jako

6. Pan Novak peee housky. Je 7. V Manesove rodine se hodne malovalo. Je to rodina znamych 8. Kdo ma rad zvuk housli. nern.el by si nechat ujit koncert toho znameho 9. Ten, kdo zpiva v opete, je a 2ena je pak

10. Lidera, kteti se hlasili k husitskému hnuti, tikame

Lekce 5 CVICENf 8

Utvotte substantiva: Vzor: Nejenom ten, ktery je slepy, trpi slepoton. 1. Ten, kdo je zdravy, je bohatyr, proto2e zdravi je velké

2. V nekterych edstech USA je vzduch velmi vIhky, je tam vysoka. vzduchu.

3. V katalogu aut si mil2eme pteeist, jak rychly mii2e byt ureity autornobil, jaké nejvySSi mia2e dosahnout.

4. Bude zitra teplo? NeslySela jsi, jaka bude 5. Medicinu studuji lékati, mt12eme tict, e studuji

6. Jakost zemedelskych produktii ukazuje take celkovou firoveri 7. Ne kaidyr elovek rrr62e byt dlouho sam. Nekdo snái velmi teiko. 8. 0 vSechny Skoly se stard ministerstvo

9. Lidem eerne pleti tikame tikame

a lidém bile pleti

10. Ceske ptislovi "Za na kdo je moc cloth-yr, skonei jako iebrak.

", tika, 2e ten,

CVICENI 9 Dopliite vetu: Vzor: Petr mel velmi zajimave (zarnéstnat)

Petr mel velmi zajimave zamestnitni.

1. MenSi poeet obyvatelstva nazyvarne (menSi) a naopak vetSi poeet obyvatel si tika (vetSi) 2. 'Pyl pracoval jako vojenslcyr ( zamestnat)

3. Skroup je take znamy jako (skladat) prvni eeské opery. 4. Mares, postava z Tylovy "Fidlovaeky", je slepy (hrat na housle) 5. "Fidlovaeka" mizi v (propadat) easu na tfi etvrte stoleti. 6. Ten, kdo opravoval boty nebo-li obuv, se chive jmenoval Svec a dnes mu tikame (obuv) 7. Piseri "Kde domov mür meli ve svém repertodru i znami operni (zpivat)

102

1G3

Lekce 5 8. K. H. Hillar (re2irovat) jako dosahl sedmdesáti repriz. 9. Tam kde se hraje, je hti§td, tam, kde zuti valka, je (bojovat) . 10. Po premiéte "Fidlovaaky" se na§lo dost (kritizovat)

CVI6ENt 10 Dopinte správné tvary vyrazu v zdvorkach. Je tady shrnuta gramatika

teto lekce na zaklad textu:

1. (Téma) (Skroup) rrifij je laska k domovu. 2. Autorem hry Fidlovaaka je (Skroup) spo1u2ak J. K. Tyl.

pisné Kde domov

m1adk

3. Samotné dilo je napinéno (idea)

(patriotismus)

4. Po znarnych (ten, kdo zpiva) zpivali tuto pisen lidé po hospodach nebo na neddlnich vyletech. 5. Na (misto, kde se bojuje) I. svdtové \Talky si tuto pisen zpivali vojáci. 6. Jegt6 v roce 1919 byly snahy upravit na narodni hymnu s1avny sbor ze (Smetana) opery Braniboti v Cechdch. 7. Stalym a nepietnim prozpevovanim tato düstojnd pisen zaaala ztracet svou (dfistojny) 8. V roce 1920 se pisen Kde domov infij pova2uje za znarodnélou a stavd se spoleanym (vlastni) a pokladem. 9. Ceska hyrnna je (oslavovat) ldsky k vlasti. 10. Ptibéh aeské hymny infiZeme jiste povaiovat za jednu ze (zajimavy) novodobych aeskych

Dopliikové dteni Pteatéte si tento text a pak vypravujte o 2ivote Char lotty GarrigueoveMasarykové.

Zeny v ddjimich Cherchez la femme aneb Za vgim hledej ienu " V Lipsku bylo to v léte 1877, jsem proiilosudovou uddlost, kteret se stala rozhodujid pro meg duchovni vvoj, to byin moje

Tehdy sedmadvacetileti) TorndA Masaryk, eerstvY cioktor

filozofie, odjel studovat na Lipskou univerzitufi/ozofii a teologii, zejména protestantismu, jako pfipravu na profesorske povoldni. Aby si vydélal na studia a pobyt, prijal zde

zncimost s Char-lob ou Garrigueovou..." (Karel Capek: Hovory s TGM) 103

1C4

Lekce 5 soueasné misto vychovatele v rodine Alfreda Schlezingera. Bydlel ye studentském penzionu pani Goringove a zde poprve slygel o Charlotte, kteret sem méla pfijet a 21t v Lipsku po dobu sveho studia na konzervatoti. Pfedkove Char lotty byti hugenoti, tedy pfivr2enci reformaardho Katufnova uaeni, ye sve dobe v katolické Francii krvave prondsledovani. Ae peivodem Fi-ancouzi, rozprchli se do celého svéta. Jeji otec se napfaclad narodil v detriske Kodani. Vystehoval se do Spojenych stcitit arnerickijch, byl nejprve knihkupcern, ale pak zalo2i1protipa2drni pojigt'ovnu a zbohatl. V rodiné bylo osm dcer a th synové, Charlotta byla tfeti v pofadi. Narodila se 20. listopadu 1850 v Brooklynu, byla tedy jen o osm mésIcà mladgi ne2jeji

Charlotta nebo Charlie, jakji Tometh ftical, se mezitim vrazti/a

pozdejgt maniel

Vysokel tIhlã, méla S'edomodre oat, vlasy uprostfed rozdelené peginkou a zapletené

do uzlu. Od malieka byla samostatnci, nemilovala velké a hluarté spoleenosti, byla vadnat, hodné eetla, zajimala se o uméni. Chtela bgt klaviristkou, ale od

namdhaveho cvieeniji na eas ochrnula ruka. Ovlazdala etidft

jazyky. Snila o prototypu moderni, emancipované 2eny. I ji se zalibil mlady student, ktery byl nejen pohlednY, ale navic gel zcela plamovite za svOmi studynimi, 2ivotnimi i politickymi

Po dvoumésieni znamosti se zasnoubili. Pak Masaryk odjel do Vidne a slibil Charlotte , 2e do konce roku napige habilitaani praci, aby se stal docentem a mei vyggi plat. Svatbu si napletnovali na leto 1878. 104

dornd do USA. Masaryk, kdy2 mu jeji otec sdelil, 2e méla po peldu z vozu draz, se vydal za nL Tak se setkal sjejimi roditi. Zajimavet partie to pro né nebyla. 2ivofici universttnt profesdrek 2 kdovi jaké zemé kdesi v Europe, ktery navic rovnou poMda1 otce, aby je tfi roky finanene podporoval, ne2 bude on seem s to u2ivit rodinu. I cestu zpét lodi musel Rudolf Garrigue zaplatit a &it navic jegté tfi tisice marek. Charlotta na pohled slabd divka, si vgak prosadila svou proto2e se ji pretve on tolik ilbil, a tak se 15. bfezna 1878 konala v USA svatba a 2enich se rozhodl pfipojit ke svemujménu man2eleino pfijmeni Tomdg Garrigue Masaryk TGM. Pak odcestovali pfes Hamburg do Vidne a Charlotta poprvé take uvidéla Prahu. Se svym man2elem to Charlotta nemela lehké. Stadd finaneni tiseñ, postupne etyfi déti: Alice, Herbert, Jan a Olga, pâté Hanieka zethy zemfelo, TomeeS onemocnél Neni proto divu, 2e se nakonec nervové zhroutila. Po nekolika mésicich leteni se sice mohla vrectit domd, ale u2 nemela situ na teigi prdce. V roce 1882 se pfestéhovali do Prahy, kde se Masaryk vénoval vOuce na univerzité, politické ainnosti I 2urnalistice. Peeovala o jeho hosty, po americku poddvala rostbif, oblo2ené chlebieky a acy, odmitala vgak alkohol a varovala pfed koufenirn. U2 ye Vidni se &tin eesky, v Praze sejegté zdokonalila. Kdy2 nabyla vice sil, stala se elenkou Americkeho klubu 2en, ktery zalo2i1Vojtéch Ndprstek, pracovala v Sokole v Ustfednim spolku eeskYch 2en. eetla eeské autory, vénovala se

1G 5

Lekce 5 dale hudbé a v easopise Na.§e doba uvefejnila své &inky o Bedfichu Smetanovi ajeho tvorbé. S rnanielem se na del& dobu rozloudla 18. prosince 1914, kdy Masaryk odjel do ciziny pracovat pro samostatnost aeslajch zemi. Ziastala se svgmi starostrni o neho a o rodinu sama a po smrti syna Herberta a uvezneni Alice u ni znovu propukla nervova choroba. Teprve po ndvratu TGM v prosinci 1918 se jeji stay zlepgil, stfidavé v§ak 211a na Hrade, v Ldnech a v sanatoriu ve Veleslavine. Slab la fyzicky, léta trpela srdeeni slabostt, a po opakovaném zachvatu mozkové rnrtvice zemfela 13. kvetna 1923 ye veku 73 let. Je pochovana v rodinné hrobce v Lanech.

105

VA;

Lekce 6 NA MIGRENU OTOKEM

Pilulky hod'te do kote "U2 jsem v 2ivote spolykala tolik utgujicich pret:ska, 2e by to

Thomas Widman, uznávang nemeckg odbornac na migrénu, jeho2 rukama pro§ly stovky pacienta, tvrdi, 2e kofeny tohoto onemocnérth tkvi pfedevgim v psychice. "Vgichni pacienti, které jsem léãil. maji podobné

jeden ani nespoeital, " ste2uje si pani Miriam "Nejhori na tomje, 2e pak nejsem schopna starat se o deti, take se nemet2u v takovém stavu soustfedit na pretci. A sednout si tfeba za volant, to vabec nepfichEtzi v dvahu. Bolest

vlastnosti. Jsou pfedevgim pfehnan6 ambiciOzni, neuvéfitelné

pilni a pracoviti. Najedné strane dokedou podat vynikajici pracovni vkon, jsou to easto puntidkerli, kteil si neodpusti icidnou chybu, ale na strane druhé neuméji v

hlavy me vetginou za.sechne prudce a neoeeketvané, easto mi pfitom zaenou pfed oeima kmitat takové zvlagtni obrazce podobné blesku, "povzdechne si smutnè. Pani Miriamje dvaatficet, bydli na venkove" a denné doji2di autem do protce. Zetroveft vozi i sve dve

pravou chvili vysadit. Také jsou nezdravé závislI na tom, jakje vidi a hodnotijejich okoli. easto trpi pocitem, 2e jejich kvality jsou nedoceneny, a proto 2yi v neustedém stresu, v napéti a oeeketvetni. Moji pacientijsou mnohdy schopni tide, ale bohu2el phlL zraniteini. Met-li bOt leeba tleinnet, must kaidg nejdfive podstoupit nékolik psychoterapeutickijch sezeni a zdrovefi pochopit, 2e je to on, kdo

déti do S-koly.*-Migréna, kteretji

prondsleduje u2 od puberty, ji neuvefitelnOm zpasobem ztrpeuje a komplaage 2ivot. "Po druhém porodu se vgechno jegte zhorgilo. Nyni me pfepadaji prudké bolesti asijednou za atrnact dni, rtékdy jsou natolik silné, 2e ztrcicfm rovnovethu a pfitom mem nutketni zvracet. Kolikrettjsem schopndjen le2et v mistnosti se zata2engmi zetv6sy, sebenepatrnejgi gum mi vadi.

je odpovédng za svig stres,"

vysv'etluje Wtdman a vyjmenovavci dal& zpasoby boje proti migréne: pravidelnd dechovet cvieeni, zmena 2ivotospravy,

Na."§tésti se v tu chvUi postaret o

déti i o dometcnost moje matka,

jinak nevim. Bojim se, aby

rejlexni mased. V neposledni fade doporuage rovnéi magnetoterapii. Tato léeebnet metoda se zaélnet pou2ivat take u nets, i kdy2 zatim jen ojedinéle. Pfitom se vi, 2e umi vjrazné tlumit nejen bolesti, ale navic met prokazatelné léeebné

vgechny ty rnedikamenty new-10y

néjaké vedlejg &inky." Migrénou trpi pfedevgim 2eny,

ale nevyhgbdt se ani mu2m. K nejslavnéjgim trpitelam patfil napfiklad Napoleon. Jakm zpilsobem tlumil tento slavng

vojevildce svou bolest, neni znamo, ale ureité si musel poradit jinak ne2 polykat piluiky. Koneckonal i dnes se spousta odbornikt1 pfikletni k alternativnim

Prvni magnetoterapeutické pfistroje nagi vgroby Lze dokonce koupit v néktertjch specializovangch prodejndch. Dale2itéje vedét, 2e magnetoterapie je nejtieinnej§i

zpdsobam leby, jakoje akupunktura, hypnoza eijóga.

108

1 r' .

-

Lekce 6 tehtly, nasadi-li se v co nejranejgim stadiu onemocneni. Kdy2 u2je migréna v ctkutnim stavu, new s jistotou tvrdit, 2e magnetoterapie zabere. Ale v rnomenté, kdy se bolest teprve rozbtha, je realnd S'ance zastavit

3. Mittgete perfektni potadek a pfitom vds stale prondsleduje pocit, ie to jegte rteni pfesne tip top? 4. 2yete v nepfetr2itém shonu a trvale vá.s trapi pocit, 2e jste néco nestihli ai zapomneli? 5. Melte sidon ye vypjaajch situacich reagovat hystericky? 6. Je vage schopnost uvoirtit se a chvili relaxovat tem& nulovd? 7. Trpite nespavosti? 8. Mate v zaméstnemi problémy prosadit se? Jste pfesvédaeni, 2e

Leeba nerd pochopitelné

jednorazovd, tileva nastane asi po patneicti a2 dvaceti aplikacich. Magnetoterapie je v mnoha zemich populdrni a iddand pfedev§im kvCtli tomu, co tak trcipi

panIMirkmv nahrazuje medikamentazni léebu, pfinda4 atevu bez kvanta spotykangch

va.i S'efove nikdy neoceni va..§i iniciativu?

pitulek.

Vyhodnoceni:

Take vas obeas prandsleduji bolesti hiavy? Pokud mate strach, aby yam migréna nezaaala jednoho dne ztrpaovat 2ivot jako pani Miriam, zkuste vypinit netsledujici test. Napovi veun, zda jste migrénou ohroieni, ãi nikoli. 1. Kladete si neustdle hodne vysoké cite? Jste ctiiddostivi a touifte bOt nejlepgi? 2. Sna2ite se kaidému vyhovét?

Pokud jse odpovedeli vic nei tfikrát Ano, méli byste se mit

na pozoru. I kdyi migrena

nebyla doposud vo:s problem,

pfesto vas bolesti hlavy proncisleduji pomerne easto. Je nejvyggi eas, abyste zaaali pfemnglet o dosavadnim zpilsobu iivota, a pfedevgim o torn, jak zadit bojovat proti kaidodennimu stresu a vnitfnimu napeti.

Neumite proste fict "Ne"?

Rozhovor Vera

-Men&

-Vera

Zdenek - Vera

Zdenek

-Vera

Ahoj, jak se ma§? VypadaS. ustarane. Aby ne. Celd na*Se rodina je nemocna. Celd? Sly.Sela jsem, ie tvilj tchan mel srdeani infarkt. Je jeSle v nemocnici? Diky bohu, to nejhorM ma za sebou. Ale je jeae v nemocnici. A kdo je jeSte u vas nemocnSr? Zena ma chtipku. Wechno ji boll a ma vysoké horeaky. Ted' jsem byl koupit néjake vitaminy a take ovocné *St'avy. Nem:12e nic jist, teiko polyka. To jeae neni vgechno. Tchyne ma jit na operaci se iludnaem. Mela driet dietu, ale to neni nic pro ni. Mela narozeniny. Pti§lo mnoho znamSrch, vgak vi§, jedla same tuané a potorn jeke sladké. To ma hrozne rada, ale jeji 2luan1k to nema. rad. Ale nemoci a zranéni se nikomu nevylVbaji. Ty asi nevi, 2e na'S staiti syn Pavel byl nékolik dni na horach, 109

1G 9 sea

Lekce 6

-Zdenek -Vera -Zdenek -Vera -Zdenek -Vera -Zdenek -Vera

-Zdenek -Vera

Zdenék -Vera -Zdenék -Vera

Zdenek

byly zimni prazdniny. A vi§, jak se vratil? S nohou v sadte! Nikdy neni dost opatrny. To neni jenom u vas. A co delâ va§e maid Anieka? Ta byla v nemocnici pted mésicem. Zlobily ji praduAy. To vi§, to ted' trapi mnoho deti. To dela ten §patny vzduch v Praze. Ale bohu2e1 to neni jen v Praze. Kdy2 u2 mluvime o zdravi. Zna§ na§i 'Nragrovou Maru§ku?

To vi§, 2e jo. Jak se ma? Co dela?

Me la by se dobte, kdyby ji zdravi lepe slou2i1o. Ale valyt' je mlada. Ale stale ji bolelo na prsou, potom zdda. Chodila po doktorech. Sarna vy§etteni, ale take nekteré dfile2ité prohlidky, které ureité nemoci vyloueily. A jak to dopadlo? To vi§, typicky problem lidi na§i doby pact, kreni patet. Ted' musi chodit pravidelne plavat a take cvieit. To se ji nekdy nelibi. Nikdy to nedélala. To je ta chyba. Ale ja, a to urdite nejsem sam, ji délam taky. Asi bychom meli zmenit zpilsob avota. A odkdy? Od Nového roku? To neni §patné ptedsevzeti. Ale jak dlouho to vydr2ime? To si tekneme, aZ- se pti§té potkame. Tak ahoj a hodné zdravi. To je nejdfile2itéj§i, hlavne to zdravi, to Dstatni ptijde samo. Tak ahoj.

A ted' mluvime my! Cvfeeni 1 Pteetéte si text Na migrenu fitokem a pak odpovidejte na nasledujici otazky:

1. Jak se sna2I s bolestmi hlavy bojovat pani Miriam? 2. Kdo byl nejslavnejgim trpitelem migreny? 3. Kdo je Thomas Widman? 4. V 6em vidi kofeny onemocneni migrenou? 5. Co je magnetoterapie? 6. Kdy by se méla nasadit? 7. Po kolika aplikacich je mo2ne o seekavat 8. Je mo2né koupit magnetickoterapeutické ptistroje v Ceske republice? 9. Proe je magnetoterapie popularni? 10. Co by yam mel test na konci textu napovedet?

Allairsainermarwlice.

Lekce 6 Cvideni 2 Nasledujici otazky jsou z na§eho 61ariku. Pteetete si je je§te jednou a odpovezte ano nebo ne. Pak feknete, jestli jste ohroteni migrenou nebo ne, a zdfivodnete proe. 1. Kladete si neustale hodne vysoké die? Jste cti2adostivi a tou2ite byt nejlepM?

Ano/Ne 2. Snaiite se ka2dému vyhovet? Neumite proste Het Ne? Ano/Ne 3. Milujete perfektni potadek a pfitom vas prondsleduje stale pocit, 2e to jeke neni ptesne tip top. Ano/Ne 4. Zijete v neptetr2itém shonu a trvale vas trapi pocit, 2e jste neco nestihli l zapomneli? Ano/Ne 5. Mate sklon ye vypjatych situacich reagovat hystericky? Ano/Ne 6. Je va§e schopnost uvolnit se a chvili relaxovat tem& nulovd? Ano/Ne 7. Trpite nespavosti? Ano/Ne 8. Mate v zamestnani problemy prosadit se? Jste pfesvedt.eni, 2e va§i §efove nikdy neoceni va§i iniciativu? Ano/Ne

Cvideni 3 Ptipravte si kratke povidani o pani Miriam na zakladé nasledujicich otazek.

1. Jak se jmenuje? 2. Kde bydli? 3. Kolik je ji let? 4. Kolik ma deti? 5. Kde pracuje? 6. Ma fidiasky prukaz? 7. Kdy zaeala trpet migrenou? 8. Kdy se bolesti zhor§ily? 9. Jak easto ji ptepadaji bolesti? 10. Jake ma ptiznaky? 11. Co déld, kdyt ma bolesti? 12. Kdo se stard o deti, kdy2 je nemocrid? Cvideni 4 Pripravte si popis vlastnosti lidi, kteti trpi migrenou, na zaklade informaci z textu. Pak o nich vypravejte své

Lekce 6 1.

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Cvikeni 5 Pracujte ye dvojicich. Inscenujte prvni setkani u specialisty na migreny. Plipravte si dialog, ve kterém se doktor pta na potiie pacienta a pak navrhuje leeebne metody. (PouZljte informace z textu). Doktor

Pacient Doktor

Pacient Doktor

Pacient Doktor

Pacient Doktor

Pacient

Cvideni 6 Preetete si dialog v této lekci a pak doplfite, jaké zdravotni problémy maji ndsledujici osoby:

tchan 'Zena

tchyne Pavel Ani6ka

Zdenka

112 112

Lekce 6 Cviëeni Podivejte se na ndsledujici slova. V kaidé skupin6 se nachazi jedno slovo, ktere tarn nepatti. Najdete je. 1. chirurg, gynekolog, koini lékat, zdravotni sestra, jepti§ka, sanitai, internista, okulista

2. sanatorium, zachrannã slutba, nemocnice, gzkumnyr porodnice, klinika, pohotovost, sttedisko 3. plice, srdce, ledviny, mandle, pater"-, iluenflc, slepé sttevo, mozek, priadu§ky, ialudek, koleno

4. ka§el, ryrna, infekce, zanel, üraz, dezinfekce, rana, zlomenina, mrtvice, vted 5. injekce, infarkt, kapky, pilulky, obklady, pra.§ky, vata, mast, kloktadlo, naplast

Cviaeni 8 Porad'te svemu kamaradovi, co ma délat, kdyi je nemocen a v§echno ho boll. Pouiijte nasledujici fraze: Stra§né me boli a nemifiu zkus si dat obklad utivej pra§ky, ktere ti ptedepsal lekat jdi k odbornému lekati pij hodné tekutin kloktej lei a odpoeivej zavai si nohu zmét si teplotu neboj se jit k zubari nech si ten zub zaplombovat, atd.

co mam délat?

Cvideni 9 Ptipravte si minidialog s pouiitim ndsledujicich frazi v jakémkoliv potadi. 9 Co je ti Stra§n6 me Musi§ se objednat k Pokud se nezlep§i Byl si s tim u

Asi dostanu neschopenku Nejhor§i je,

Stale se citim 1 13

113

Lekce 6 Ted' by ti prospelo Kdy2 té to neptejde

Jak t6

Tak U pteji

Cvikeni 10 Jste lékat a va.§ kamardd je pacient. Ptipravte si pro n6j deset pokyrra, kter6 bude ptedvddel. odlo2te si

posad'te se dychejte

1

Gramatika Adjectives Formed from Nouns Some nouns form adjectives by adding the suffixes -ni, -ni, -orSr,

-sitSrf-ckSr.

jaro dtevo s6ja Cechy Amerika

jarni diev6nt sojovt 6eskt americkt

Final h, k, c, ch, change to L

h-i

k-6 c-6 ch - §

kniha rok noc ucho

kniini ro6ni no6ni u§ni

,

and §.

Lekce 6 Different suffixes may make different menings.

srdedii problemy srdedit pozdrav zabavni park

zdbavnt &ova

heart problems warm greetings amusement park

funny person

Adjectives formed from the names of animals are always soft.

ryba dthbe2

kruta tele

rybi dritheti

kriiti teleci

Adjectives Formed from Verbs Most verbs form active verbal adjectives by adding the ending -ci the 3rd person plural present tense forms.

spat jit

mluvit

oni spi jdou mluvi

spici koelca jdouci lidé mluvici panenka

sleeping cat walking people talking doll

Passive verbal adjectives are formed by adding hard adjective endings -11, -é to the past passive participle. ptelo2en delan

dobte pfeloient roman ruene délané zbo2i

a well translated novel handmade good

Adjectives expressing the use to which an object is put are formed by dropping the - t from infinitive, shortening the vowel and adding the ending

spat spaci pra praci hrat brad

spaci pytel praci pra§ek hraci automat

sleeping bag laundry detergent slot machine

Adjectives expressing possibility are formed with the suffix

-telnViteint. videt pochopit rozumet

nevylédt

viditeint

pochopiteiny

srozumiteint nevyléditelnt

vidite1r4r rozdil

pochopitelna chyba srozumiteln y. text nevyleeitelna. nemoc

115

1 ;5

visible difference

understandable error comprehensible text incurable illness

Lekce 6 Adjectives Formed from Adverbs Adjectives are formed from some adverbs with the ending -j§i/§ni. zde

zdejAi

tam tamejii dnes dne§ni

veera vderejAi

zitra zittej§i

from here from there today's yesterday's tomorrow's

Nejsem zdej§i. Vida jste vderejAl demonstraci?

I am not from here.

Did you see the demonstration yestrday?

Dual

Parts of human body which come in pairs have irregular declensions. These comes from the old dual declensions which were used in earlier times for nouns denoting two persons or-objects Plural

N.

G. D. A. L. I.

Plural

N. G.

D. A. L. I.

nice rukou rukam nice o rukách rukou rukama

nohy nohou noham nohy nohdch nohou nohama

oei

kolena kolen kolenou kolenfim kolena o kolenech kolenou koleny

ramena ramen ramenou ramenfim ramena ramenech ramenou rameny

prsa prsou

oeim oei oefch

oeima

u§i u§i ugirn

ul

u§ich u§ima

prsfim

prsa prsou prsy

Note that if the words oko, ucho, koleno , rameno don't describe the parts of the body then you must use the regular declension. Mela oka na puneo§e.

Ucha u hrnce se rozbila.

She had runs (eyes) in her stockings. The handles (ears) of the pot were broken.

116

Lekce 6 CVICENi 1

Utvotte tvrdã adjektiva a doplrite je ye spravnem tvaru: ze zeleniny Lidé, kteti chteji it zdravé, jedi jidla. Lidé, kteti chteji it zdrave, jedi zeleninovi jidla.

Vzor:

1. z papiru Nevi§, kde jsou ubrousky? 2. léky, které maji U.Cinek Vedci na celém svété hledaji proti rakoviné. 3. le'dit

V Ceske republice se vyutiva

léky proti AIDS i

üãinkü magnetoterapie.

4. nador

onemocneni jsou na jednom z prvnich mist.

5.odpovednost Katdy 'Cloy& je

za své zdravi.

Utvotte mekká adjektiva a doplrite je ye sprayném tvaru: Vzor: ma arnbice lidé trpi mnohem dasteji bolestmi hlavy: Ambicifezni fide trpi mnohem dasteji bolestmi hlavy. 6. céva

ilnemocneni postihuji mute i teny. 7. alternativa Stale vice nemocnych hledd zpusoby

8. ryba

Nektere druhy

masa maji pomerné dost tuku.

9. kr-Cita

10. tele Rad jim

§unka je jisté zdravéj'§i net yeptoyd. maso.

CVItENi 2 Utvotte adjektiva fieelova a potom je doplrite do vet.

Vzor:

hrat

hraci

tady je hodné hracich automatu.

1. spat 2. prat 3. psat

4. holit 5. myt Ted' vytvotenã adjektiva doplrite k nasledujicim substantiveim:

6. linka 7. krém

117

117

Lekce 6 8. potteby 9. prosttedky 10.pytel CVICENI 3

Utvotte adjektiva aktivni: prodávat prodavajici lékarny

Vzor:

1. uti§ovat 2. zhorgovat se

léky bolesti hlavy lidé obrazce ddti

3. ttice pracovat 4. kmitat 5. hi-at si

Utvotte adjektiva pasivni: 2adat kidank lék

Vzor:

6. neoeekavat 7. rentgenovat 8. jmenovat 9. nedocenit

bolesti

noha

problémy

ptistupy pacienti

10. vylétit

CVItENI 4 Utvotte adjektiva z adverbif a substantiv uvedenych u nasledujicich vet: Vzor: dlouho Dloulat cesta nas unavila.

1. easto

2. rok

vyskyt raznich onemocnéni.

Nejvyhodnej§i je

ptedp1atné.

3. mesic

Chodil k lékati na pravidelné

kontroly.

4. zde

5. tam 6. vedle

klima je velmi ptijemné.

ptiroda je exoticka.

Tento novY lék nema

7. rano

Prvni

autobus jede v pet hodin. 8. veeer V obchodech méli mnoho krasnych 9. sezelna Dnes zaeind vYprodej. 118

§atU.

Lekce 6 10. noc V Praze jezdi

tramvaje a autobusy.

C1716Eld 5 Utvotte acljektiva ze sloves a napi§te anglickST pteklad Vzor: nezapomenout nezapomenutelnt

1. zranit 2. nevyléait 3. videt 4. tegit 5. pochopit Vzor:

pfisobit

pilisobivt

6. snaiit 7. lédit 8. libit

9. lakat

10. ptekvapit

CVIdENi 6 Utvotte mistni adjektiva: Vzor:

Praha

Praiskt orloj je na Staromestském namesti.

Evrc ,)a

U2 Jiff. z Podabrad chtél ustanovit 2. Amerika

Dnes budou davat 3. Karlovy Vary

4. Sumava 5. Plzeti Tady se proddva jen 6. Morava

7. Opava 8. Olomouc Nejznamajgi

q-ra. 9. Krkonoge

parlament. filin.

porcelan se vyva2i do celého svata.

ptiroda je okouzlujici. pivo.

vino a koldae katclému chutnaji. su§enky se proda.vaji pod znaekou Opavia. specialitou jsou tvarfiNcy, specialni Oruh

Pec pod Snetkou a Spindlerfiv Mlyrn jsou znarná

sttediska

119

119

Lekce 6 10. Slovensko Vysoké Tatry jsou nejyy§gi

hory.

CVICENf 7

V ndsledujicim cvieeni jsou uvedena adjektiva oznaeujici east tea. Uved'te substantiva, od kterych jsou utvotena Vzor: V tomto obchode maji §irokou nabidku telovych §amponti.

telo 1. V nekterych edstech svêta jsou popularni bti§ni tance. 2. Na této vaze je znaeka rueni prace, proto je tak drahd.

3. Kupoval si oeni kapky. 4. tigni oddeleni je v tomto pavilonu vzadu. 5. Kreni patet je eastou ptidinou bolesti Wavy. 6. Kdy2 tolik ka§1e.g, uvat si prsni eaj.

7. Nektere druhy sportu nadmérne zate2uji kolenni klouby.

8. Zdenka si koupila hezké kotrakove boty. 9. Po zrandni mel zmen§enou pohyblivost ramenniho kloubu. 10. Mã §. velkou rymu, tady mã nosni kapky.

CVICENi 8

Dopinte substantiva a adjektiva ve spravném tvaru: Maya]. (nohy) nohama

Vzor:

1. Drie1a se za hlavu( obé nice) 2. Nesl to dite na ( nice) 3. Snaiil se to vysvetlit ( nice nohy) 4. Divala se giroce ( otevtene oei) 5. Umél chodit po ( nice ) 6. Mdval ( obé nice ) 7. Dopadlo to k jeho ( nohy) 8. Poslouchej ( ugi) 9. Mel rany na ( obe ruce a nohy) 10. Nevetil ( jeho oei a u§i)

120

Lekce 6 CVICENI 9

Doplrite spravn6 tvary danych vYrazri v pluralu. Rozlig'ujte, kdy se jedna

o east lidského tala: Vzor:

oko Bolely ji ()el.

Na puneo§e méla nékolik ok.

1. ucho Libily se mi ty hmky s rriznych tvarri. 2. rameno Dltë bylo unavené, a proto ho nesl na 3. koleno Kletel na a pak nemohl vstat.

4. ruka Na

5. noha

mel eetrid zrandni.

Byl tak vyeerpanY, 2e se sotva driel na

6. oko

7. prsa

na punão§e nemri2e§ jit do divadla.

Nejvice pocit'oval bolest na

8. koleno Jeho syn mu sedal na 9. ucho Vaera foukal silny vitr a dnes mdm problémy s 10.

Midete bruslit na

tek, kde je u2 silny led.

CVItENt 10 Doplrite spravné tvary adjektiv vytvotenych z uvedenych vyrazit(na zaklada textu): 1. (Dnes) lide aasto trpi ruznymi bolestrni. 2. Lide (trpi) (tasto) bolestmi hlavy jsou easto nezdravé (zdviset) na torn, jak je vidi okoli. 3. Kdy2 u2 je bolest velikd, berou si 1id (uti§ovat) pra§ky. 4. Clovek, ktery se citi (nedocenit) , trpi neustalym stresem. 5. Lidé jsou velmi aasto (zranit) 6. Mnoho odbornari se pti léaeni migrény ptiklani k (alternativa) zpusobu léeeni. 7. Jestli2e lidé polykaji velké mnoistvi prd§101, boji se jejich (vedle) Utinkri. 8. Magnetoterapie je (léait) metoda, kterd se zadind pou2ivat.

121 r` 1

Lekce 6 9. Toto 1edeni je (Udinek)

jen tehdy, nasadi-li se v

raném stadiu.

10. Take mate (obdas)

bolesti hlavy?

Dopliikové ateni Pfedtete si nasledujici text a vysvetlete, prod se Ce§i do2ivaji nizkeho veku.

noltvAJI ?draft() VEKU

Lidem ikodi Mayne- nezdravg zpiisob iivota Zivot lidi v Ceske republice je v

spotfeba alkoholu, kterd byla pFedloni asi 94 litrd na obyvatele, je na drovni roku 1981, od roku 1987 vgak konzurna.ce alkoholu stale rostla. Zpetsob ilvota podle zprdvy ovlivriuje zdravi obyvatelstva z padesciti a2 edesdti procent. Podil zdravotni péee a 2ivotnilly prostfedi, jeho2 stay se v poslednich desetiletich stale zhorgoval, j3jen pétinovg.

priunéru o test a2 sedm let krat.§i ne2 21vot obyvatel vyspelOch evropslajch stãtCL. Umrtnost muid

v produktivnim vekuje ye srovnani s vyspelgmi evropskgrni státy dvojndsobnd. Uvecll to ministr zdravotnictvi Ludek Rubeth v analyze zdravotniho stavu populace, kterdie souedstijeho zprdvy pro zdravotni a socidlni vgbor parlamentu. Tzv. stf-edni délka 2ivota mu2Ct v Ceske republice byla v roce 1992 68.5, ieny se do2ivaly v prfun6ru 76.1 roku. Krdtkd déika iivotaje podle ministra pfedevgim dusledkern eastého vOskytu ischemické choroby srdeeni, cévnich rnozkovOch pilhod a nddorol*h onemocneni. Ministerstvo zdravotnictvi chce od roku 1995 spustit nekolik ndrodnich program& které by mély rnimo fine vOskyt srdeenich, cévnich a nOclorovYch chorob

sniiit. Ve vgech nejvgznamnejgch souedstech zpasobu 2ivota, které a-kodi zdravi nevhodne v02ive, kufdctvi, nizke pohyboyé aktivite, zneu2Ivdm: alkoholu a dalS'ich navykovOch ldtek a nevhodnem

sexucilnim chovdni se situace v poslednich deietiletich soustavné zhoroyala, uvddi zprdva. Roeni 122

1r

A. 4. 4

N frl (.) W rzl p.4

1 1

,

Lekce 7 EXPRES, PROSiM

Jak a za kolik?

Pfihletsilajsem se u nich v devet rdno. Dali mi vysilaaku, begl, kolo a at' si to pnj zkusim. Takjsern vyjela do pra2slajch ulic délat kurgra. A hned to zaaalo: "Sedmdescitsedmiaka void dvojku. Jsem v Revoluani. Phjern. "Sedmdescitsedmiako, tady dvojka. Prosim te, jed' Pobteini 9, firma Suchard, pak pojedeg na

Mate zdjem o ptepravu zeisilky a chcete védet, jak ten proces probatet? Zetkaznilc se dovolci na dispeeink, kcle si objednet, odkud a kam chce néco odvézt a jakij si zhruba ptedstavuie actsoug limit vytizeni. Je mu sdélena cena. Pokudje stedgm zetkaznOcem, plati fakturou, jirtak v hotovosti. Podle

Karlovo nein-testi 17, pan Winston,

hmotnosti ai velikosti zetsilky

3. patro." "Dobte,Avojko, rozurnim. Jedu..

telefonistka rozhodne, projakg druh pfepravy je zdsilka uraena. Operettorka se okam2ité vysilaakou spoji s kunjrem, ktenj se vyskytuje nejbli2e udané adresy. &WU mu patfiene po2adavky a messenger u2 si to uhdnipfehdnenou, nervózni a uspechanou Prahou.

Konec."

Jen ulice ajmenajsem zmertila, abych zachovala pogtovni tajernstvi.

Rychlejg ne pattici

Potetcl nekam spéchcime. A

potdd nemdme eas. Snaiime se ho dohnat a ugettit, kde se dd.

Kurr na koleje v centru

podstatne progresivnejgi ne2 auto, proto centrum Prahyje rajónem cyklista. Zde plati zetkaznac 35 Ka plus sedm korun padesett za vzduSrt0 kilometr. V ostatnich edstech Prahy stoji kunjr na kole

Posildme telegramy, jezdime taxt7cem, vgechno expres, recomando, jet tifaxnu, Wayne. rychle. Prvni kun jrni sluiba se v Praze objevila pfed ttemi roky. Jeden Clovek na kole a dva na motorce zaaali rozvedet zetsilky. Cokoli do dvou hodin mimo centrum, hodinu (na zvletgtni pfdrd i méné) v centru Prahy. Messenger neboli posliaek.

55 Ka plus 7,50 Ka za vzdu.S-n0

kilometr. Motocykl a autojsou cenény na 65 Ka a ka2c1 kilometr na 12 Ka. Cena se samozfejme zvedá s netroanosti poiadavkft. "Dvojko, sedime tady na Vdclavdku tfi ajsme preadnI.

RychlejS1 ne2 pogt'dk.

V zahranieijsou kunjfi be2nou slu2bou vetejnosti. U nos byli novinkou a v té dobe je u nets nikdo neznal. Dnes pracuje v PrvnI kunjrni sluibe etyficet lidi. Rozvedi se autem, na motorce, kolem, peglcy. Pomalu se rozbihd tato slu2ba i v jinOch vetgich méstech, nap'. v Brne ai Ostrave. Prvni kunjrni slu2ba vgak ma i konkureci, taje vgak dra2gi a podle slot) zdkaznikit ne prdve

Nemet..§ tam pro ruis néco?"

Vo, Martine, zajed' do Vargavske 17 a odvez to do Kladenské 3. Budou ti platit hotove. Phjem." "Dvojko, ale pfede mnou byli jegté jin0..." "Tady atyFicitka., prosim té, dvojko, jet si tu Vargauskou beru. Aby si Martin nernyslel, 2e me

pfedbihd. Phjem."

"Dobfe, Veroniko, jedeg

sericizni.

Vargavskd 17. Konec." 125

Lekce Kdo pottebuje kurgra?

stezekje akorat tak k smichu

Kurtjrni slu2by vyu2ivaji vettinou zastoupeni zahranienich firem, reklarnni agentury, prdvni kancelede, obchody. Pfeprovuje

(nebo spite k vzteku). Dokumentujicim pftIclademje stezka na Letne: kdy2 se konedne

tiskoviny... Na kole do hmotnosti deseti kilogramd. Auta rozvedeji i veci, co se do batohu nedaji dett. Motocykl se pou2ivd na pfepravu do okrajovgch acisti Prahy nebo

kolo!"

vyhrabete z centra a mate chur pofadne lapnout do peddlet, prvni znaeka zde Mead "Cyklisto, ved'

se vtelicos faktury, Lifedni listiny, ddle2ité zpravy,

Proto kunjfi kliekuji po peg zóné vedlejtimi jednosmerkami, i na Cervenou. Obeas se to musi, obeas pfislutnici ptimhoufi oai. Wechno vtak dojisté miry. Pou2ivaji specidlni horskd kola Schauff, vhoend pro znaenou odolnost. Tato kola vydril za pfedpokladu, ie je nikdo neukradne, 15 tisic kilometra. Ate

o velice urgentni zaketzku.. Vozi se i mimo pracovni dobu. Pokud neni zetsilka dorueend v easovém limitu, zOleZI na

detvodech. Castojsoujimi nepfesnd uddni adresy nebo gpatnd kontakni osoba. Pokudje zpoideni zavinéno kurtjrni slu2bou, vzdáva se nedoku na

dnes u2 se zas tak nekrade a

poslidkovejsou na svoje "pracovni prostfedky" opatrnejt Prvni zasilkujsem vezla po pCd jedenexté, posledni po etvrté hodine. Pfes polednejsem stdla hodinu a pal preadner. Dorutila

honored.

Na kole po Praze? Cha! Kurgr proplétajici se mezi chodci, kli6kujici mezt auty neni u2 cines takovou novinkou a témef v Praze zevtednél. Zavodi s easem a sna21 se ho porazit. Je to

jsem test 2asilek ajednoujsem

pfijela moc brzy. Vydélnlajsem si sto etyficet korun deslajch. Chvili to holt trvd, ne2 se elovek zauai netrdpi se totik nad rnapou., najde sprdvné zkratky a z vybité vysilaeky si nedeld velkou hlavu. Sprewne koleje se nenajdou hned napoprve. Kurijmi sluibafe utak

jeho prdce, za kterouje placen. Ale i on se musi fidit dopravnimi pfedpisy. Magistrat hl. m. Prahy vtak pro cyklistiku nevytvofil praiddné podminky. Cosijako cyklistickd stezka se no nektertjch mistech Prahy objevi, ale jde spite

bezesporu u2iteCnou slu2bou.

o zoufale vgkfiky ne2 o tioinn0 timysl. Tech par osamocenOch

Setfi eas. I pfesto ho vtak mame pofeld zatracené mak.

Rozhovor Mu2 obleãeny jako messenger jen talc talc zabrzdi, proto2e nejaka mladd divka ptechazi ulici a nevidi ho.

126 r":", -

Lekce 7 -Honza Pozor, sleeno! Davejte ptece pozor. No ne, Veroniko, ahoj. Veronika Ahoj, Honzo. Promin. Ty déld§ messengera? Myslela jsem, na fakulté studuje§ svilj milovanST sport. Honza Byl jsem nemocnSr, kdyi se Maly ptijimaci zkou§ky, a me

Vsledky nebyly nic moc. Tak me nevzali. Proto ted' &lam tohle. Pomahd mi to udriet si fyzieku a jegle main nejake

penize. -Veronika Jaké to je, jezdit po ptelidnené Praze? -Honza 26.d4 med to neni. Ulice jsou ptecpané, ktiiovatky zablokované, fididi neurvalf a chodci, jak sam dobte nepozorni. -Veronika Dnes je témet nedSrchatelno. Hrozne me boll hlava. -Honza To je dal§i véc. Jak sarna fikã nedSrchatelno, to deld ten smog. -Veronika Ty rad jezdi§ na kole. -Honza Velmi rad, ale v terénu to neni tak narodné jako v Praze. - Veronika Musg se v Praze dobte vyznat. Kolik kilometrer najezdf§ za den? -Honza Asi 60 a2 70 kilometra. -Veronika Myslim, e takova prace se nedd dlouho vydriet. -Honza To Ind§ pravdu, ale samoztejme, Ze se zase budu hlasit na

fakultu. Doufam, 2e tentokrat to dopadne. Pteju U to. Pak pro tebe tahle práce bude jen vzpominka, dobra, nebo §patna.? -Honza Dobra.. Kaidd takova zku§enost je dobra.. Ale ted' 1.12 musim jet. Nemohl bych ti nekdy zavolat? Mohli bychom jit do kina. -Veronika Budu ráda, kdyi zavold§. Mej se hezky a bud' opatrnyrt Honza Mej se hezky, Veroniko. A ddvej pozor, kdyi ptechazg ulici. -Veronika

Auta jsou véthi ne t. moje kolo. Ahoj. -Veronika To md§ pravdu. Ahoj.

A tedi miuvime my! CvMeni 1 Pteetete si text Expres, prosim a pak odpovezte na nasledujici otazky:

1. Jak se jmenuje firma, kam se piihlásila autorka na§eho elanku? 2. Jake eislo pouilvala po dobu sve sluthy? 3. Jaké je zakladni vybaveni kurkm? 4. Kdo vet§inou vyu.iiva teto sluiby? 5. Jaké jsou easté dilvody nedorueeni zasilky ve slibeném terminu? 6. Co dad magistrat hl. m. Prahy pro cyklistiku? 7. Co Mica znadka na Letenské stezce? 8. Popi§ kola, kterd poutivaji posliekove?

127

rs 6

Lekce 7 9. Jak vypadal dasovy rozvrh prvntho dne prace autorky aldriku, doruaila zdsilek a kolik si vydelal.a? 10. Co si autorka mysli o kuryrni slu2136?

kolik

CvMeni 2 Udelejte cenfic pro kursyrni sluThu na zdkladd Udajü z alanku.

Druh transportu

Centrum poplatek

krn

Okoli

soplatek km

Cvideni 3 Pracujte ye dvojicich. Inscenujte rozhovor kun)ra s dispeainkem na zaklad6 modelu z textu.

CvMeni 4 Pfettate si rid§ dialog a pak nasledujici véty. Souhlasite s nimi? Vypliite dotaznik.

Souhlasim Nesouhlasim 1. Honza studuje Fakultu talovychovy a sportu.

128

CI

Lekce

0 0

0 0

4. Honza si mysli, 2e jezdit po Praze na kole je docela snadné. D

ID

5. Tento den bylo v Praze zatateno.

CI

0

6. Ka 2dy den Honza najezdi vic ne2 70 kilometra.

0

ID

2. Veronika neni opatrna pti ptechazeni ulice. 3. Honza neudélal dobte ptijimaci zkou§ky.

7. Kdy2 se Honza dostane na §kolu, ptestane pracovat.0

9. Honza by se chtél s Veronikou sejit.

0 0

10. Veronika zatelefonuje Honzovi.

CI

8. Honza rad pracuje jako poslidek.

0 0 0 0

Cviëeni 5 Pracujte ye dvojicich. Inscenujte setkani dvou ptatel. Ptipravte si minidialog na jakekoli tema, ye kterem pou2ijete fraze To vi§, 'iadny med to neni! A A

A

evikeni. 6 Chcete ptesvédeit kamarada, aby §el pracovat jako posliaek. Vyrnyslete si deset argumentil a ptedved'te je spolutakiim.

Je to práce.... Mir 2e se....

Neni tteba... Bude té bavit... atd.

129

r,8

Lekce

Cvideni 7 Na zakladd nasledujicich frazi si vymyslete historku, jak jste se sna2ili spojit s kamaradem. 1. Napsal jsem dopis, ale 2. Napsal jsem doporudeny dopis, ale 3. Poslal jsem telegram, ale 4. Telefonoval jsem, ale 5. Faxoval jsem, ale 6. Nakonec jsem pouLl kuryrni slu2by, proto2e Cv Meth. 8

Rozttidte nasledujici slova do ttf kategorii: dopis, barn( a telefon. Nekterd slova mohou byt poutita dvakrat. známka, vaha, bleskovy hovor, doporudeny dopis, pojgtdni, na iidet volaného, podaci listek, letecky, smérovaci islo, tiskopisy, doplatek, oznameni o u1o2eni zasilky, mezistatni hovor, expres, hovor na vyzvu, na dobirku, mezimestsky hovor, poste restante,

budka

dopis

bala

telefon

130

9

Lekce 7 Cviaeni 9 Ptipravte si minidialog s polditim nasledujicich fraii v jakémkoli potadi. Kde budeg pracovat, kdy2 Radeji bys ,nebo Doulam, fr 1V162e§ mi doporueit

Pottebuje§ Dojdi si Mfdeg si to vytidit

Cvideni 10 Napi§te dopis svému kamarádovi z Prahy o svych zku§enostech v zamdstnani.

Gramatika Verb Prefixes Czech verbs have a variety of prefixes. These prefixes not only change the aspect of the verb; they also change the meaning.

psdt: napsat podepsat piepsat

write sign rewrite

Vowels in verbal prefixes are almost always short. The follwing summary will help you to guess the meaning of prefixed verbs.

Prefixes with Verbs of Motion Prefixes in verbs of motion that express direction all with stem -jet and -jit.

ptijet, ptijit

anival

Teta peijela vöera v noci. My aunt arrived last night.

od-

odejet, odejit

departure

Zrovna ode§e1. He has just left.

do-

dojet, dojit

arrival

Dojede§ v potddku? Wiil you get there all right?

motion cross

Pie§la na eervenou. She crossed the street on a red light.

pee- ptejet, ptejit

131

Lekce 7 pro- projet, projit

motion through

Pojd', projdeme parkem. Lets go through the park.

roz- rozjet, rozejit

motion disperse

Roman se ai rano. They didn't disperse until morning.

s-

sjet, sejft

motion together motion down

Kdy se zas sejdeme? When will we get together again? Rychle sjel dolia He went down quickly.

v-

vjet, vejit

motion in

Potom veiel do pokoje. Then he entered the room.

vy-

vyjet, vyjit

motion out

Z Prahy vyjely v 5 hodin. They left Prague at 5 o'clock.

ob-

objet, obejft

motion around

Obala celyr park. She went around the entire park.

Remember that the future tense of the verbs of motion jet and jit are formed by adding the prefix po- to the present tense forms only. The infinitive does not take the prefix.

jet

Present jedu

Future

jede§ jede

pojedeA

pojedu

jit

Present jdu jde§

pojede

jde

Future plij du pfijde§ pfijde§

Also note:

na-

nastoupit

motion onto a vehicle

Nastoupil do tramvaje. He got on a tram.

vy-

vystoupit

motion out of a vehicle

Vystoupil z tramvaje. He got off the train.

pte- ptestoupit motion from one vehicle to another

Piestoupil na metro. He transferred to the metro.

List of General Verb Prefixes and Their Meanings do-

completion of an action

action up to the point

mléko. He finished drinking milk.

Dail se vysokeho veku. He lived until old age.

132

131

Lekce 7 achievement of a goal

Nakonec dojel do Prahy. In the end he made to Prague.

na-

completion of an action

Napsal dopis. He wrote a letter.

od-

removal

Policista odzbrojil zlodeje. The policeman disarmed the thief.

pro- thoroughness

Promysli to dobte. Think it over. A.

pie- duration excess error repetition

Pteëkame tu boutku. We will wait out the storm. Vdera jsem se pfejedl. I overate yesterday. Kdy2 se pfeitekl, v§ichni vëdëli, 2e 12e. His slip of the tongue told everyone that he was lying.

a to ptedelam. I will redo this.

pH-

to addition

Prisol to maso, proto2e neni slané. Put more salt in the meat because it isn't salty enough.

roz- beginning of an action

Pted zdpasem se sportovci rozcvidovali. The athletes limbered up before the match Nejdtiv se dité rozesmido a pak se rozplakalo. At first the child started to laugh and then he started to cry.

s-

collection

Otec ut dlouho sbirá znamky. Father has collected stamps for a long time.

vy-

complete action

Veder si vojaci museli vydistit boty. The soldiers had to shine their shoes in the

sesou-

evening.

Vypil cely hrnek kavy. .He drank the whole cup of coffee. o-

full quality of an action

Gulag se musi dobte okoienit. GulaS" has to be welt spiced.

Lekce pied- action ahead of time

Nejdtiv piedvariA vodu a pak tam dd§ maso. First boil the water and then put in the meat.

change of condition

z-

.

Auto zrychlovalo a pak zas zpomalovalo. The car was speeding up and then slowing down.

The Number Noun In spoken Czech numbers of trams, rooms, etc. have special nominal forms Na Vinohrady jede dvaadvacitka. Tram number 22 goes to Virtohrady

Dojedu tam trojkou? Can I get there in tram number 3? Nejlep§i je smichovskd desitka. The best beer is Smichov number 10.

Bydlime na jedentictce. We are living in (hotel) room number I I .

Irregular Declension of the Cardinal Numbers: Second, Third and Fourth. N. G. D. A. L. I.

dva, dve dvou dvema dva, dve o dvou dvema

tfi

tti ttem tti ttech ttemi

etyfi ay-I.

etytem etyti etyfech etytmi

CVICENi 1 Doplftte prefixy u sloves pohybu: Vzor:

Je zelend. Miiteme

jit.

Je zelend. Muierne piejit.

1. Bylo to daleko. Ne §li jsme tam. 2. Ldkafi z celého sveta se jell na konferenci do Prahy. 3. Kdy2 festival skoneil, v§ichni se 4. Kdy2 chcete videt celé mésto, musite jit na vyhlidkovou vet. 5. At si v-Sechno prohlddneme , zase jdeme dohl. 6. Veera odpoledne jsme 1i do obchodniho domu, ale bylo tam tolik lidi, 2.e jsme zase rychle 1i yen. 134

133

Lekce 7 7. Teta nam poslala telegram, 2e 8. Kdy ji2di ten vlak z Prahy?

'ede pfiti nedeli.

9. Jsou tady u v§icbni? Kdo jead ne 10. Honza tady tit neni. 1.12

§el?

jel.

CVItENI 2 DopInte prefixy u ndsledujicich sloves: Vzor: Rychle stupte! (dovnitt)

Rychle nastupte!

1. Kdy2 ptijelo metro, lidé rychle stupovali a stupovali. 2. Tim méstem jsme jenom jeli. 3. Do Prahy jeli a2 v 11 hodin. 4. Ta teka je §iroka. Mysli§, 2e ji plave§. 5. Vytahem jsme jell a't do nejvy§§tho patra. 6. Veera jsem se Ma se svou dobrou kamaradkou. 7. Martin a Irena si nerozuméli, a proto se 8. Auto jelo z gard2e. 9. Aby to bylo rychlej§i, müeme jit parkem. 10. U2 nemame kavu. Musim pro ni jit.

CVItENi 3 Doplrite slovesa pohybu v minulém ease o preflxy podle smyslu vety: Vzor. V kolik hodin. ? V kolik h)din odjel? 1. Ptes Karlovo namésti nemil2eme, musime ho 2. Vy u2 musite jet domft? Kdy 3. Messenger Spalenou ulici a pak park. 4. Veera vyjimeene veas. 5. Ten vlak nejede primo. V Brne musime 6. Honza je dobry lyiat a rychle dolii 7. I kdyi byl velmi unaveny, o2 do cile. 8. brzy rano. Chteli tam do obeda. 9. Vytah byl mimo provoz, proto jsme dolta po schodech. 10. Do této ulice je vjezd zakázan. Musime ji

CVItENi 4 Doplute prefixy u sloves podle smyslu véty: Vzor: Na podzim se dny kracuji. Na podzim se dny zkracuji.

1. Ta sukne je kratka, musim si ji 2. Kdy2 je vyprodej, ceny se 3. Nekteré veci se hodne 4. Slu2by v Praze se o hodne

5. Jeho zdravotni stay se 6. Na jate se dny dlu2uji.

nauji.

d1ou2it.

levnily. lep§ily. hor§il.

135

134

Lekee 7 7.

jdeg prachodem a tak si krati§ cestu. 8. Kuryrni poka rychlila pokovni shdby v Praze. 9. Zablokované kti2ovatky 10. Kuryrni shdba u2 nam

pomaluji cestu. v§ednela.

CVItENI 5 Dophite prefixy a pak ptetlumoete \Tay do anglietiny: Vzor: dal jsi muj vzkaz? Medals nrilj vzkaz? Did you pass on my message? 1. Mel nehodu, proto2e

cenil svoje schopnosti.

2. Bylo tam tolik jidla, 2e se

'edl.

3. Pti zavode se mu rozbilo kolo, ale rychle se

4. Hannibal dokazal

sedl na jiné.

jit Alpy.

5. Na dalnici nds

'elo policejni auto a zastavilo rids.

6. Ta mladd divka

vedla slepce ptes ulici.

7. Je vytrvaly. Jisté

kond v§echny ptekaiky.

8. Ta polevka neni sland. Müe ji trochu ne

solit? Ale prosim te,

sol ji.

9. Ani jsem ten atm nemohl pOznat. Kdy ho 10. Nemidu ten vzkaz

eist. Musi§ ho

stavéli?

psat.

CVItENt 6 Dopinte slovesa hrdt a nest se spravnYmi prefixy a ye spravné forme: Vzor: hrat Ptedstaveni se v roce 1990. Ptedstaveni se odehrAlo v roce 1990. 136 r-%

c.; J

Lekce hrat 1. Nevi§, kdo posledni turnaj a ziskal talc celkové vitézstvi? 2. Hral velrni §patné, neni divu,

3. Zaeatkem kaide sezOny je nutné, aby se tyrm 4. Kdy2 posledni skladbu, obecenstvo dlouho tleskalo. 5. Behem_celeho roku spolu asi 9 zapasil.

nest

6. Ten kufr je a nahote v pokoji. Nekdo ho musi 7. Pani Novakova je nemocna a nemüte chodit ven. Kdo ji ten balieek? 8. Protoie ta takca byla talc teika, jsem ji a2 k jejimu bytu. 9. Dame to kteslo k oknu. Kdo mi ho poniff2e 10. 1.12 je ko§ piny. Kdo odpadky?

CVItElli 7 Dopltite razne prefixy: Musi§ psat ten dokument. Musi§ podepsat ten dokument.

Vzor:

1. Dedeeek 211 velmi skromné, nilcdy nikam nespechal, a proto se asi 2i1 vysokého véku. 2. Peelivé jsem si studoval tu zpravu, abych si mohl delat svaj vlastni nazor. 3. Vypadalo to, 2e se zlobi, ale on se . smal.

4. Mame mak, easu, rychle pi§ ten dopis a piijdeme na poku. 5. Toho eaje je moc. To nemohu pit. 6. I kdy2 se to zda neuvetitelné, 2ila tu nehodu. 7. Dlouho birala vanoeni pohlednice a dnes ma velxni zajimavou sbirku. 8. hledala v§echny své veci, ale tu kartu nenaka. 9. Kdy2 nesmite jist tuky, musite kupovat vyrrobky, které jsou tudnene. 10. Venku bylo dost blata a ted' si musim zase eistit boty. CVItENi 8 Vyberte slovesa podle smyslu vet a doplfite je spravnyrmi prefixy: Vzor. plakat Kdy2 ji to tekl, Kdy2 ji to tekl, rozplakala se.

jet, delt, dat, jit

137

r

ki

ekce Chtël jsem si nejaké penize, proto jsem se rozhodl, 'te v patek budu pracovat jako kuryr. Brzy rano jsem se na cestu jsem a na Bilou horu, ale tam jsem nemohl adresu, kterou jsem hledal jel jsem nekolika ulicemi, a kdy't jsem na konec té poslednf, byl jsem u cile. Potom jsem pokraeoval na Stare Mésto. Kdy t. jsem byl u Starych zameckych schoda, uvédomil jsem si, e kdyi po schodech si cestu. Kdyt'. jsem se vracel, nemohl jsem Nerudovou ulici dola, proto2'e tam prave todili néjaky film, musel jsem ji Dom* j sem veder Upine unaveny.

CVItEM 9 Doplrite spravné tvary eislovek: Vzor: Bydlite na (etyfka) ,nebo na (dvojka)?

Bydlite na ëtylce, nebo na dvojce?

1. Kde je hotel u (dva) kodek? 2. Pojedeme (atytka) 3. Bez (ta etyficitka) schopnych kuryra by firma nemohla existovat 4. Praze 2 se take Ma dvojka. Kuryr jede ted' na (dvojka)

5. Ve §kole jsem mel (samd jednieka) 6. Na Karlové namésti musite pfestoupit na (troika) 7. Byl dobry fotbalista. Byl zatazen do nejlepgi (jedenactka) roku 8. Pajdeme na pivo se (tti kamarddi) a se (etyti kamaradky) Dame si (desitka) nebo (dvanactka) 9. Najime se ye snacku U (tii osmieky) nebo 9 pajdeme do restaurace U ( etyti kralové) 10. Z vysilaeky se ozvalo:"Dvojka vola (sedmdesatsedmieka)

CVI-CENi 10

Doplrite spravna slova na zakla& textu: trZiteeny. doprava, sp'echat. zcv§ednét, rozva2et, zavézt,

dohnat, dopravit, opatrny

1. Pofdd nemarne eas a poi-ad nekam

2. Snaiime se ho

Lekce 7 3. Mate zajem o rychlou 4. Kuryti

5. Auta

zasilky. v§elicos faktury, utedni listiny,

zpravy apod.

véci, co se do batohu nedaji dat. 6. Motocykly se poutivaji na do okrajowych east Prahy. 7. Kuryny na kolech ut vidime tak t'asto, e nam 8. Poslidkové musi byrt na sva kola velmi 9. Poslidku, mame tady zásilku, kterã se musi do lynskeho dvora. 10. Kuryrni s1ub je bezesporu slutbou.

Dopliikové dteni Které obdobi 6eskych dëjin je zmin6no v tomto textu? KDE VgUDE JSI BYDLEL A JA TI REKNIT, KOLIK tIE TI LET

Nazvy praiskgch ulic se v poslednim stoleti menily v prameru kazdych dvacet let

pomysineho stolu v pomys/né hospodé sedi devet panet a pokou.§eji se shodnout na torn, kudy kdo z nich v mlddi

Cebu dobuje fe6 o ulici velikého generalissimo Stalino." Mladuc, kterij se v hospode zastavil na chuW cestou z burzy do podtaeové firmy, kde pracuje, poslouchd to feãne-ni nechdpavé co on pamatuje, jrnenuje se ta ulice pfece Vinohradslcd...

chodil za holkama (cie.v6aty). "My

jsme chodili za Prahu fidanskou silnici," zasni se belovous kmet a postavt pedlar piva na ohmatan vgtiks Rukopisu kralovedvorskeho. "Chcete fict Cernohorskou," opravi ho mut o

rt74,47) I

par Let mlacL§I, obleeen v

'7:toreci Viook1raCiSk$

sokolském kroji, a mimoclék

zabubnuje prsty na stül rytmus Ceské besedy. "Mate snad na mysli Jungmannovu ulici?"

vzhlédne neklidn anarchista s

6ernou vazankou od rozetleného vOtisku Moderni revue."Pardon, feeje spiS" o Fochove

odtui

soLidni prvorepublikov diplomat s rnasarykovskou bradkou. "Nein, to bade Schwerirtstrasse," namitd chtapik, jehoi oblekje naopak Leung, protektordtni. Je ale

okarniite umleen energickm

délnikem v modrcicich a s rudou pdskou na rukave: "Bejvdvalo! zas Fochova!" Sotva dof ekne,

ozve se sametov hias apartniho tajemnika: "Mglig se , soudruhu. 139

13 d

,

0 i.121 1:1

iir, ; .4iNi

II, 1±'41

-411 jiuF

h

-

f

-

ir

-

oge. ,

al------ .:

9t.

"'-

4

411 - vvelizwik - -

411/24'

-

4'"

,

,

6

,

.-,

--

''"

;\

,

-4+,,,

,...A _=--

.- .-.

----

-

"7 -

- _...7",,,,41 :,

,..1----q-''-'"--,trgt'i'"..fZ.4._''"...:..

flI

1?h4 ot,a

--

len11....1--... ----....---/- - -.- - ,,,

ILI

_

liallr§1.11147*13-rl.; -0.1 ire 4r0r.

-

_9111

lb"- tikm--

lei %c;:i

Mei;

__

P "i7Cflif

,

4r

n.

1.0

I

L'jfUj

/1

-

Lekce 8 Karel Polcieek Ueebnice, slouniky a encyklopedie dodnes uvezdefi, 2e Karel Pola.6ek zemfel 19. Fijna 1944 v Osvetimi. Poodle oficidlni verze pathi k veztleim

terezinskeho transportu, ktefi bull postänt do plynu pfirno z osvetimské rampy. Dries u2 s jistotou ma2eme tvrdit, 2e uvedené datum neodpovida. skuteenostil Zdd se a2 neuvéfitelné, iejegte pc, pal stoleti: zeistavd neodhaleno Poldakovo posledni tcgemstui.

Pole:Leek. Fanougci autora MUi,il v

ofsajdu male, skupina ãeslajch vézfal zorganizovala., tugim zaedtkem iljna 1944, setkani u ostnatijch dratil délicich nage sousedici lagry. Poldeek prig& k

drettam ye skupine svOch vezeftsla jch pfdtel a nemene poaetnet Skupina se pfilepila na

draty z nagi strany. Poldeka, kterg vypadal ponékud

vyplagene, se ka2cW sna211 nejak pozdravit, ale souvisla rozmluva pfi tomto setkcini, jak jsem pozoroval, nebyla moind.." Do Terezina et Poteteek v jednom z poslednich transporta v roce 1943, kdy u2 nebyto moine udriet ho i, Praze. V terezinském lagru tiskti tijden co trjden ruãne psang easopis VEDEM, v nern2 na

Karel Poldeek se narodil v Rychnové nad Kne2nou, rnalém meste v podhtitI Orlickijch hor. Jeho otec met na namesti obchod. Tam ma10 Karel pozndval hrdiny svgch budoucich knih. Dnes jeho otec odpoeivet na rychnovském hfbitove. Pohled z 2idovskeho hfbitova nabizi Rychnov nad Kne2nou jako na dlani. Tam 1e21 osamelg Jindfich Poldeek. Jeho rodina i pfibuzni skon6iii koncentraenich toborech. Byl mezi nimi ijeho syn Karel, eeskg

pokrctaovant vychetzeli Mu21 v

ofsajdu, upruveni do pomérd tehdejgtho ghetta. Dvakred se podafilo Poldeka zachrdnit pfed transportem. Kdy2 ale v roce 1944 mélajit Poldekova pfitelkyrté dr. Dora Varldkovci sama, spisovatel se s ni dobrovolné vydal na cestu, odkud nebylo navratu. V osudném trartsportu do Osvetirni mel Poldeek eislo 988 a Dora 1124. Ani ujejim Ptipade nenijasne, kdy a kde zahynula. Poldeek odjel do Osvetimi transportem z Terezina 19. hjna 1944. Do Osvétimi Birkenau phjel tento transport pfigtfho dne. Z 1500 vezfill bylo 1158 okarniite posleirto do plynové kornory v krematoriu eislo 3 a zavra2déno. Tak se a2 do neddvné doby myslelo, 2e Poldeek zernfel 20. fijna 1944, ale v archivu terezinskeho muzea existuje svédectvi pani B., vezetikyne 2enskeho tabora Hindenburg v polském Zabrze, kterou se

spisovatel, autor znetmch a

oblibenOch knih. Mu2i v ofsajciu, roman ze sportovniho prostfecli, mu pfinesIsleivu a popularitu.

Tak ho znali mnozijeho soueasnici, jak o torn svédei vzporninkajednoho z Poldekovch spoluvézful: "Pamattgi se, 2e kdy2 na podzim 1944 zaaaly pfiji2det transporty z Terezina, byli preiceschopni mu2i vyselektovani SS lékafi, odvezeni po dezinfekeni procedufe do

karantény v tetbofe tiseku Tdbor byl od nageho oddélen vysoky'rn plotem ostnatého dratu, ktenj vgak nebyl ve dne nabit elektrickgm proudem. Terezingti byli izolovetni a styk s nimi zakazdn a stfe2eri. Brzo se vgak rozkhklo, 2e mezi vézne z Terezina phjel i popularni Karel

142

1

Lekce 8 spletitou cestoti podafilo najit na Slovensku. Ta dosvédetge krome; jiného: " Transport 50 muitl dorazil do Hindenburgu asi v &di nebo v fijnu. Mu2i tarn pfiglijako femeslnici, pomocni délnici S Poldekemjsem nemluvila, ale videlajsem ho pfi prdci. Jako

Tim si tak rozzlobil rychnovské obyvatele, kteif brali a néktefi jeW beroujeho roman Okresni mestojako znesv6ceni rodného hnizcla, 2e a2 do roku 1968 mistni knihkupci neprodeivali Poldakovy knihy. Ted' se vgak situace vgrazne merit. eteneiti, ktefi si tfebajen jednou pfeeetlijeho pavabné dilko Bylo nets pet, nikdy nemiliou zapomenoutjméno tohoto spisovatele. I tady je zachycen Rychnov nad Kné2nou, ale pohledern maleho Karla Poleteka a jeho etyf kamardcla. Knitka pind pohody, lidské leisky a dustojnosti, tedy vgeho, co postreidal v 2ivote kolem sebe, kdy2 tuto knihu psal. A psalji prdve v dobé, kdy musi nucené opustit noviny a kdy s pomoci

dvacetileté se mi that na 40 50

let, byl hubert, znieeng, skromnO, tich0, betzlivg a nepretbojr. Jednomu délnacovi z Prahy jsern fekla, 2e na Vanoce 1944 chceme delat nejaké pfedstaveni. Ten mi v odpovedi slIbll, 2e Polcio-ek

pornede. Pomohl, napsal skee v rterneiné. Je§té dries si pamatuju obsah té skeee Jsem nejslavnejgi vékkynè, Kldra de Marode. Pfedpoviddm budoucnost, minulost a vysvetlim va§e sny. Za odménu beru vgechno, krom6 hadrit na podlahu a slupek od brambor. Prvni vezerikyné me poprosila: Midete

pfeitel odkleiclei svetj odjezd do

Ter -zina. CtenOJi na svého milovaného spisovatele nezapwrirteli, a tak v roce 1992, kdy se v Rychnové konalo sympozium ke stému vy'rod narozeni Karla Poldeka, objevily se pochybnosti kolem data jeho timrti. Jan Tydladt, motor rychnovského kulturniho 2ivota, se poté rozhodl doteihnout pat-rani do konce. Dnes u2je o pofetdn0 kus dol. Pettreini sme-fuje k tomui aby i, roce 1995 mohlo bgt dopinérto sprdvné datum spisovatelovy srrtrtt. V té dobe se chystd otevfeni steilé expozice K. Poldeka a judaismu na Podorlicku v obnovené synagoze. Nakladatelstvi Franze Kajky se tgalo vycletni kompletniho dila rychnovského roddka. Talc snacl i tu teCku za jeho Zivotni poutf bude

mi objasnit T7114 sen, 2e jsem doma

s piltelem a tlaeim vozik. Odpoviddm: Sen znamend, 2e je konec vdlky a ten vozik znamend

19. ledrta 1945 nets nethle vyhnali na pel pochod v noci, gli jsme celou noc a ce10 den. Na tteti den jsem uvidéla sane, které tdhli mu2i, a na nich le2elznieen Pold'eek. Tehdy jsem ho vidéla naposledy. V rodném mèstè se kolem osobnosti Karla Poldeka dlouho pfeglapovalo. Detvodem bylajeho kniha Okresni mésto, kde nejenom zachytil toto male mésto v podhüI Orlickijch hor, ale hlavne zde zobraziljeho 2ivot, jeho obyvatele se v§emi dobri jmi, ale take gpatny'rni vlastnostmi.

mo2no dopinit.

143

11

Lekce 8 Rozhovor Ham

-Irena Hana Irena -Hana Irena Hana -Irena -Hana -Irena -Hana -Irena Hana -Irena -Hana Arena -Hana

-Irena Hana Irena Hana Irena Hana

Irena Hana Arena

Po dlouhé dobd se zase divam pravidelnd na televizi. Opravdu? Co davaji talc zajimavého? No piece televizni serial! Televizni serialy path ted' mezi nejoblibenelai potady. Na ktery serial se diva§ ted'? Na serial By lo nas pet. By lo nas pet? To je podle knihy Karla Polaelca, ne? Ano, je to novy serial Ceské televize. Moc rada jsem eetla tuhle knihu. Kdy davaji ten serial? Kat& pondeli v osm hodin. Ja se v pondeli nedivam moc na televizi. Casto se divarn o vilcendu a v pondeli pak jdu raddji do kina. Ktery film jsi videla naposledy? Jestli myslia eesky, tak to potom Saturnina. To je podle romanu Zdefika Jirotky? Ano.

Tu knihu jsem ptedetla snad stokrat. Ta opravdu dolcd2e pohladit. To maa jako Poldekovu knihu Bylo rids pet. Jã se tak easto nedivam na televizi, ale deli a rmaj mu2 mifiou sedet u televize tteba cely den. Müj mu2 se diva na zpravy a potom na vaechny sportovni ptenosy. To je u nas to same. A déti se divaji na pohdclky. To je pro zlost. Kdyi je hezky, tak jim fficam, aby se nedivali na televizi a ven. Ale znáa" to. To znam. Potdd slyaim skondi tahle pohddka. skonei tenhle program." Stale dokola. Ja jsem se na televizi tak easto nedivala a klidnd bez ni mütu bSrt. To ja taky. Ale na ten novy serial Bylo rids pet se urtitd divej!

To vi§, 2e se podivam, hned ptfati pondeli. U2 musim b6.2et. Mej se hezky a pozdravuj mu2-e a ddti. Dékuju, napodobne. Ahoj. Ahoj.

A ted mluvime my! Cviëeni 1 Pteetdte si text Karel Poldeek a pak odpovidejte na otazky: 1. Jaka je hlavni my§lenka tohoto elanku? 2. Kde se narodil Karel Poldeek? 3. Kterd kniha ptinesla Polaelcovi popularitu?

Lekce 8 4. Které jiné knihy jsou vzpomenuty v textu? 5. Prod se knihy Karla Poládka ncproddvaly v jeho rodném mestd? 6. Kterou knihu psal Polddek te.sn6 pted odjezdem do Terezina? 7. Co o ni vite? 8. Co vite o easopise VEDEM? 9. Prod se sympozium Karla PolAdka konalo v roce 1992? 10. Co se uskutedni v roce 1995?

Cvi6eni 2 Ptedtdte si text Karel Poládek je§td jednou a pak podle irodajil v textu vyprdveljte o poslednich letech jeho iivota.

Datum

Uddlost

Cy-Meth 3

Kdo jsou ndsledujici lide? Na zakladd inforrnaci z dlanku teknéte, co o nich vite. 1. Karel Polddek

2. Jindtich Polatek 3. Dora Vanaková

145

143

Lekce 8 4. Pani B.

5. Klara de Marode

6. Jan Tydlitat

CvMeni 4

Najdete nasledujici tisla v textu a vysvetlete, co znamenaji:

988 1124 1500 1158 3

50

Cviëeni 5 Pte.etete si rozhovor v teto lekci. 0 e'em si povidaji Hana a Irena?

Inscenujte podob4 rozhovor s kamaradem. Poutijte nasledujici slova: televizni serial, nejoblibenéygi potad, sportovni ptenosy, pohadka A

A

A

146

Lekce 8 A

A

Cvideni 6 Ve dvojicich si ptiprawte minidialog dvou ptatel na jakekoli tema. Poutijete nasledujici fraze:

To opravdu doka2e pohladit. To je pro zlost. Ale znag to. Stale dokola. A

A A

Cvideni 7 Pracujte ye dvojicich. Jeden se snaii ptesvedeit druheho, aby se gel podivat na film, ktery se mu libil, ale ten druhy nechce jit. Ka2dy z dvojice si ptipravi deset argument:1. Po-utijte nasledujici fraze: To stoji za to. To byl zajimavy film. Radeji na nej nechod'te. Moc se mi nelibilo.

Je na nej dobrã kritika, atd.

Lekce 8 Cvideni 8 Pohovotte se svSrrn partnerem o filmu, kterST nedavno vidél. Poutijte

otazky dole a take tvotte nové.

1. Je ten film podle románu 2. Kde ten film davaji? 3. Kdo 4. Kdo je retisér?

Cvi'deni 9 Pripravte si minidialog s poutitim ndsledujicich frazi v jakémkoli potadi. (Vyutijte svSrch vlastnich napadft.) Kup lis Co clavaji

Bohutel je vyprodano Nech se ptekvapit Rada bych §la V kolik zaeind Navrhni n&o jiného

eviZeni 10 Co vite o Terezin? Pripravte si otazky pro svého u-Citele a pak napi§te kratke povidani o terezinském ghettu.

Grarnatika Prefixes in Nouns and Adjectives Czech nouns and adjectives also have a variety of prefixes. You will find it easier to recognize a word's meaning if you learn them. When the prefix ends in a consonant, the vowel is short: otherwise it is long.

Lekce 8 piichod nitstup podchod rozchod piechod

arrival entrance underpass separation crossing

Meanings of Prefixes 1. Motion a.

toward the speaker pfichod arrival on foot pkijezd

piilet

arrival by vehicle arriva/ by plane

b. od- from the speaker odchod departure on foot odjezd

odlet

departure by vehicle departure by plane

c. pie- transfer piechod piejezd pielet

piestup

crossing overpass flight over

transfer

d. nit- inside nostup entrance

e. v."- up or out vkstup exit vSrstup ascent f.

ob- movement around objezd ride around obji2d'ka detour

2. Location

a. nad- over nadjezd

overpass

b. pod- under podchod

underpass

3. Time

a. pied- before, prepiedvest advance signal piedoperaani pre-operation

b. po- after, postpooperaani post-operation 149

147

Lekce 8 c. mezi- between, intermezihra interlude

d. sou- at the same time sou6asnost contemporary 4. Intensification

a. pfe- very piekrasny very beautiful

b. pra- early, prime, protopradedeeek great grandfather prides primeval forest praslovan§tina proto-Slavic 5. Other Meanings

a. proti- against, antiprotivaleany antiwar protikladny opposite

b. mezi- between, intermezinarodni international 6. Prefixes of foreign origin occur mostly in technical terms: antiantialergicky anti-allergic inter- internacionalni international nitro- nitrotilni intravenous

mikro- mikrobiologie makro- makromolekularni postpostkomunisticky neoneogotika exim-

provicearci-

export import prorektor prodekan viceprezident arcibiskup

microbiology

macromolecular post communist neogothic export import

chancellor dean vice-president archbishop

Compound Adjectives Czech also forms adjectives from either two adjectives, an adjective

and a noun, or a numeral and an adjective. The first element ends in o.

150

143

Lekce 8 1. Two Adjectives

2. An Adjective and a Noun

modroze1ent blue-green eesko-anglickt Czech-English

vysokonolakt

higher education

stiedoevropskt Central European

vSrchodo6eskt East Czech jindfichohradeckt from Jindficheiv hradec svetormimlworld-famous pozoruhodnS, noteworthy oh1edup134 consideratel

eektromechaniekk electro-mechanical

3. Numeral and noun

devitileti Akola nine-year school tfilett program three-year program

CVItEld 1 Doplrite prefixy v nasledujicich substantivech: Mezi jednotlivyrni eastrni byla kratka hra. Mezi jednotlivymi eastmi byla kratka. mezihra.

Vzor:

1. Arnericky tyrn byl velmi teticym hrdeem (hral proti). 2. Ta konference se zabyvala nasledky vytivy u deb (nedostateené). 3. Tady je talc silny provoz, e tu silnici musime podejit, musime najit chod. 4. Auta jezdi nad teleznieni trati, je tady jezd. 5. Tady asi opravuji silnici, proto se ten irsek musi objet, je tady jitcrica.

6. Rad *au knihy o zemganech (tiji mimo Zemi). 7. Vi§, kdy bylo v Praze zaloteno biskupstvi (vice net)? 8. Robert se zajimal o Niechno male, proto asi studoval biologii. 9. Na té slavnosti byl rektor a dékan (zastupci). 10. Sly§el jsem projev prezidenta té spoleenosti (zastupce).

CVItEM 2 Doplrite prefixy u adjektiv: Telefonni hovor mezi jenotlivymi mesty je mestsky hovor. Telefonni hovor mezi jenotlivyrni mesty je mezimestsky hovor

Vzor:

1. Dnes odpoledne davaji v televizi ptimy ptenos narodniho hokejoveho zdpasu. 2. Z historie zname tidovské pogromy. 3. Ten film mel silnou valeenou m y§lenku. 4. Sportovci byli velmi dobti a dosahli pramernych vysledku.

Lekce 8 5. Rad bych uvëiil v existenci zemskych civilizaci. 6. Mnoho my§lenek meo easovou platnost. 7. Telefonoval jsem z Prahy do Vidné a za tento statni hovor jsem dost zaplatil. 8. N6kteti sportovci se museli podrobit dopingové zkou§ce. 9. Ty dve cesty vedou vedle sebe, jsou témét 136iné. 10. Studenti neznali mnoho easnych eeskych spisovatelia. CVI6ENI 3 Vyberte prefixy pted- nebo po- vyjadtujici sm'er: Vzor: Nei zaeal zawid, rnëli nekteti zavodnici pted/po startovni horeeku. Ne zaeal zavod, méli ndktcti zavodnici pfedstartovni horeeku David necht61 studovat na univerzité, ale vybral si pted/po

maturitni studium. David necht61 studovat na univerzité, ale vybral si pomaturitni studium.

1. Pted dv6ma dny ho operovali a jeho pted/po operadni stay je dobry. 2. Jeho kniha zachycuje eeskoslovenskou republiku ai do roku 1938, tedy pted/po valeene Ceskoslovensko. 3. Poldakova dila se doekala mnoha oted/po valeenych vydani (po roce 1945).

4. Po bitv6 na Bile hote, tedy v pted/po beohorské dobé museli protestanti emigrovat. 5. Main rad pted/po vanoeni dobu, kdyi se v§ichni ptipravuji na Vanoce. 6. Rad6ji koupim ty listky dtiv v pted/po prodeji divadla. 7. To byla jeho pted/po oosledni kniha. 8. Po te nehode jsme rrif=Ai strach. aby neutrpéla pted/po Urazovy gok. 9. Déti pteci/po §kolniho vku navgtevuji matetské §kolky. 10. Kdy2 chce§ rychle uvatit. pou2ivej pfed/po vatenou rri, hrach apod. CVIeENt 4 Vyberte ptedpony Vzor:

nebo pra- ,ktere zesiluji vyznam :

Praha je pte/pra krásna. Praha je piekrasna.

Martinova babieka iila na venkove. Martinova pte/pra babieka iila na venkové.

1. Hned se rozpldee. Je velmi pte/pra citliveld. 2. Karel Zeman natoeil film Cesta do pte/pra veku. 3. Bylo tam tolik jidla, ie jsme ho nemohli snist. Odchazeli jsme pte/pra jedeni. 4. Ta polévka se neda jist, je pte/pra solend. 5. Jejich diam jsern nemohl poznat, je Upine pte/pra staveny. 6. Nevypadd dobte, moc pracoval a je pte/pra pracovany. 7. V patek odpoledne jsou vgechny iilice Prahy pte/pra cpané. 152

r0

Lekce 8 8. Babieka a dedeeek jsou pte/pra rodiee. 9. Tady nikdy nic nekupuju, zbo2i je tady velmi pte/pra dra2ene. 10. Na Boubine na Sumavé je znarny pte/pra les. CV16/01i 5 Doptite prefixy Vzor:

od-, vSy-, pie-, v- vyjadtujici smér : chod do metra je za rohem. Vchod do metra je za rohem.

1. stup na Snetku byl v torn §patném podasi velmi namahavy. 2. Na hranicich jsou hranieni chody. 3. Nejenom my jsme se te§ili, a ptijedou. Wichni eekali na jejich

4. 1.J2 chci jit ven. Kde je tady chod? 5. Nevedeli jsme, kdy vlak odji2di, proto jsme eetli jezdy 6. Tolik lidi chtelo jit dovnitt, 2e byla u chodu dlouhd fronta. 7. Dlouho jsem nerozumela slovrim v pra2skem metru: "Ukoneete

stup a stup. To znamend, e nejdtive cestujici vystoupi a pak nastoupi. 8. Ptiki stanice Muzeum, stup na trasu A. 9. Kniha let nad kukadeim hnizdem byla pte1o2ena do de§tiny. 10. Letadlo je je§te v Praze. Jeho t byl pro technicke problemy odlo2en.

CVI itENt 6

Doplrite slo2eniny zemepisnych nazvia adjektiva: Karlovy Vary jsou asi nejzndméj§i (zdpadni Cechy) ldzne. Karlovy vary jsou asi nejzndmej§i zfipadoëeské Idzne.

Vzor:

1. V

(jih Moravy) krasu mii2ete navaivit jeskyne.

2. Nav§tivili jsme nekterd 3.

nad Labem. 4.

(vychodni Cechy) Mesta.

(sti-edni Cechy) muzeum md svfij skanzen v Pterove (Mladd Boleslav) vyrobky auta SKODA se vyvá2eji

do nekolika statii sveta. 5

republice.

(Ceske Budejovice) narnesti je nejvet§i v Ceske

6. Vanoeni kapii pochazejf z 7

(jilni, Cechy) rybnikri.

staty (k.apadni Evropa) ptipravily konferenci v Zeneve.

Lekce 8 8. V Naprstkove muzeu jsem vide vystavu ze 2ivota Amerika) Indianii. 9

(od sevem na jih) magistrala urychli dopravu.

10. Karlova univerzita je nejstar'Si univerzita.

(sttedni Evropa)

CVItEM 7 Spojte dasti slov a vytvotte s1o2eniny substantiva: déje - pis déjepis

Vzor:

1. tvar na§i zeme je koule 2. pfSeme o svem iivote 3. métime teplotu 4. popisujeme zemi 5. &c/a to jen mik oka 6. velky trh se nazyva 7. male mésto je 8. Praha je velké mésto, je to 9. pracovali jsme spolu, byla to 10. mésic, kdy pada listi, se jmenuje CVI6ENt 8 Spojte 6asti slov a vytvotte sloteniny adjektiva:

Vzor:

opravuji auta Auto jsem mei tti tydny v autoopravna Auto jsem mei tti tydny v autoopravne.

1. ma kraticy zrak Jeho nazory jsou t'asto 2. je piny ohledU Ude by méli byt k sobe je'Ste vice 3. je to hodné pozornosti Udelali to zpUsobem. 4. byt schopny obrany_ Ka2cly stat chce byt 5. podobat se pravde Bylo to velmi

6. byt p1ny smyslu To, co delal, bylo valy 7. byt znamy ye svete Ha§kfiv roman Dobry voják Svejk je 8. mluvit pravdu Byl velmi otevteny a

154

(severni

Lekce 8 9. trvat deset dni 10. trvd pet hodin Sledovali jsme

pobyt na horach nam irelmi prospel. tenisovou bitvu.

CVItElkii 9

Dopllite ptedlo2ky a upravte substantiva Vzor:

Po Meek pti§el (drat) Po Week pti§el' k drittfint

1. Po Week pattil

transportu.

terezinského

(vezni.)

2. Poladkovi Mu 2i v ofsajdu byli upraveni (pomery) tehdej§tho ghetta. 3. osobnosti Karla Po latka se dlouho pte§lapovalo.

4. Patrani smetuje

(konec)

5. Nepodatilo se zachranit Poldaka a jeho ptitelkyni do Terezina. 6. Pohled (2idovsk9 htbitov) jako (dlan) 7. Dnes se (rozsahld korespondence)

(transport) nabizi Rychnov

dostal

dal.

8. Poldakova rodina i ptibuzni zahynuli za vállcy, byl syn Karel. 9. Videla jsem Polaaka (prace) 10. Existuje svedectvi (setkani) (Poldeek)

(oni)

té 2eny

CVItENI 10 Dophite chybejici vyrazy podle textu: neuvetitelné, lidské dUstojnosti, slavu, datum, postradal, pozndval, zUstavd, budoucich, s jistotou, osobnosti, pohody, skuteanosti, zachranit, tajemstvi, hrdiny, ofsajdu, podatilo, rodném, potddny, rozzlobil,dotahnout,

1. Dnes u2

2. Zda se a2

mü2eme tvrdit, 2e uvedené

neodpovidd 2e je§te po pUl stoleti neodhaleno Poldekovo posledni

3. V obchode svého otce 4. MuZi v

ptinesl

svych

maly Karel Poldeek knih. , roman ze sportovniho prosttedi, mu a popularitu. 155

r

Lekce 8 5. Dvakrat se pted transportem.

Po laaka

6V

maste" se kolem

Karla

Polaaka dlouho ptegapovalo. 7. Svyrm romanem Okresni mésto si

rychnovské

obyvatele. 8. Kniha By lo nas pet je pind tedy v§eho co kolem sebe.

9. Jan Tyd litat se rozhodl 10. Dnes u2je o

lasky a v 2ivotë

kus dal.

pa,trani do konce.

Dopliikové dteni 0 aem je kniha Deti holocaustu? D'è ti holocaustu

Zasedaci nepoecidek Aby ye tfiddch nevznikal den co den chaos, aby ka2d0 vedel, kde je jeho misto, vymysteli v

Peed druhou svetovou valkou 2ilo v Evrope pethlfine devét milionü 2idtl. 0 sedm let pozdeji jich v Polsku, Estonsku, Litvé,

ddvr*h dobdch system, ktenj nazvali zasedacim

Lotytsku, Némecku a Rakousku

poitidkern.Podobng system Lze ovtem spatfit nejen ve koletch, ale i v beiném 2ivote v kancelettich, v Letadlech, v divadlech Pokud bychom lidemjejich zasedaci poecidky vzaU, doakali bychom se nedozirrtgch notsledket. Nejen ye smyslu pofddkovem. K ktefi 2yi s vedomim ureité rozostfenosti vlastni identity, ktefl maji narittene hranice mezi tim. kde by meli bgt a kde jsou, patfi i

bylo o 90 % méné. V Ceskoslovensku zmizelo pfes

85% 2ida... Zahynulo test milionü 2idü, y. dva z kaicich tfi v Europe. Po milionech

zavraidenOch nezastaly iddne

hroby, proto2e byti zaplynovdni a

spdleni. Stejne jako autoraina babieka Helena, dedeeek Maxmilian ajejtch syn, anebo zastfeleni pfed pfikopem, do kterého padali mrtvi, jako babieka Josefina a dedeeek Helena Epsteinovd se narodila roku 1947 v Praze rodieum, ktefi pfe2ili holocaust. Oba byli 2idovske netrodnosti, ale v té dobe se jim opét vedlo slutné. Otec byl trenerem vodniho pdla a elenem

protagonisté knihy Heleny

Epsteinové Deti holocaustu. Jejich 2ivotni zasedaci pofddek byl naru§en nespravedlivgm, umeWm zdsahem, a onijsou at' si tento fakt uvédomtgi vice ei méne vystavovdni ka2ciodennimu psychickému t/aku, jen2 podstatne ovlivfiuje jejichjedndni.

Netroolniho olympyského vgboru, matka majitelkou rnOcintho

salonu. Po vypuknuti

komunistického puee ale "nechteli opakovat stejnou chybu jako za 156

r

Lekce 8 Nemal, eekat a2 do chvile, kdy u2 bucle pfulL pozde. Chtélt, aby jejich deti 21Iy ye svobodné zemi a nemusely profit vgrn dm, aim progi oni ...." A tak v Cervenci 1948 pfistedi Epsteinovi s padesati kilogramy zavazadel a deseti dolary na osobu na letLti v Idlewild v New Yorku., kde

autorka Zye dosud a kde take napsala pozoruhocinou knihu o pocitech deti roditit, je2 holocaust. 0 pocitech vluane skupiny lidi, které spojule jakosi nezataditelnost. A tak se autorka vyddva po stomach velké, roztrou.§ené mlaci rodiny, jejf2 alenove se stejné jako ona dostali bez vlastntho zapfiaineni do soukoli historie, kterou sami nikdy nepro2ili. Klacle jim oteczky, abu nalezia vlastni odpovedi, hleddjejich skryte tvetfe, aby odhalila tu, je2ji unika nejvic. Vlastni tvdt, vlastni postoj, vlastni vyrovnanf se.

Déti holocaustu, které

vydava nakladatelstvi Volvox Globator, je strhtgici mozaika zdanlivê nesourodch obéti. Jejich rodiaiim se kdysi kdosi spdlit zasedaci pofewlek. Je otazkou, zdali se této druhé generaci podaft hledany pfedmet nalézt. Kniha Heleny Epsteinové jim podava pomocnou ruku..

/I/

711-1-1-f

157

r

.JLtJJ

fi

LEKCE

156 L,,,,,,,,,,,,,,,,,,-..er,..n,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,....,,,,,,,,,,......,,,,,,,,,,,,,,...,,r

Lekce 9 2L1.1Tt STRANKY

Nemidete bgt ugude. 2luté strcinky ano. Dutet jim slug. Komu 2e slug? Ambiciaznim 2enam, zrovna tak jako telefonnimu seznamu Zlaté stranky. Pro zahranienifirmu nebgvet nastup na eeskg trh zrovna jednoduchg. Spoleanost Mediatel vsadila pfi vstupu na eeskg trh s informacemi pfedev§im na kvalitni a dobte pfipraveng management a take na strunu pfatelstvi a spoluprace. Udélala dobfe.

novg vgvoj a mod se do nej zapofit," ikã Kimberli J. Lewis. jedineenou moinost srovndvat a také ji pine vyuiiva.. "Hlavni rozdil proti Statam victim v chovetni lidi. Velice silne vnimelln obchodni podnikavost zdej.§ich Jsou velice tvotivi a pfipravent usitovne pracovat. Jasne &waft najevo, 2e s Ceskou republikou je tfeba poeitat jako s vednOm partnerem... Sleduji jeji konkureneni boj s Némeckem, Svgcarskem, Raiff. a snaiim se podle svgch mo2nosti pomoci. Jsou to pro me neopakovatelné zkugenosti a nevim, jestli se jim je§té nekdy néco vyrovnd..." Vétginu kolektivu v Mediatelu tvori 2eny. Schopné a ambiciazni. "Mcirn pocit, 2e eeské 2eny pracuji dateko pilnéjt a tvrdeji ne2 kterdkoliv finã skupina lidi, kteroujsem poznata. Z rodiny na né smefuje spousta po2adavlal a jsou pod stc/Wm socialnIm ttakern. Dosud u nich pfevlcidal hlavni tikol vychovewat déti a teprve v posledni dobé se k nému pfipojila mo2nost vgraznejgfch pracovnich dspechil a kariéry. Zetle2f.jen na nich, jak to zvladnou, a me osobne tégi, kdy2 vidim, ie se jim to dafi..." Pro ditkaz, 2e takové 2eny ji2 nejsou vzdcnosti, nemusi chodit .

Kimberly J. Lewis,

viceprezidentka pro prodej a marketing, züstane na projektu eeskgch Zlatijch stranek pravd.dpodobnè je§te dva roky. Pak pfijde eas pfedatjej do eeskgch rukou. U2 ted" vi, 2e se jf bude odfi2cle-t te2ko, pfete2ko V2dycky si pfdla pracovat v zamofi. Pdvodne to mel bgt Brusel, kam se mela i s manielem na par let pfestehovat. Rychla zména vgvoje ye stfedni Europe nabidla nové mo2nosti. Bylo to pro ni ne2 aby to nezkusila. Zaiddata si o misto a byla vybrdna. Za dva tgdny u2 sedéla v letadle mificim na stanj kontinent. V Praze kolem sebe brzy shromeddila kolektiv pfipravengch pracovat s velkgm nasazenim a zaujetim talc, jak to

kaida nova vec potfebuje. 0

daleko. Stad pfefit po chodbach

n6kolik dat§ich bjclnet pozdejiji2 byly pfipravy na vydetvani eeskOch Zlatgch strdnek v piném

Mediatelu a parkrett nakouknout do kanceldft 7Yeba hned do kancelafe Lenky Mirvaldové, feditelky obchodniho oddélent. Do prace denné doji2c1f. z male yesnice u Vla.imi. "Mdm rada dynamické zamèstnetni, kdy se mohu pohybovat z mista na misto a pracovat s lidmi," pfiznewa. A

proudu. "Mo2nosti pracovat v Praze jsem byla hned od samého zaedtku nadgend. Bylajsem pfesvCcleena, 2e to bude velice zajimavé, sledovat takhle zblizka 160

-

Lekce 9 hodinovd cesta?"Z opaertého konce Prahy by mi to netrvalo o

deskdch skit& takov0 uspéch, 2e se projekt z regionu Prahy rozgtri na celé azemi republiky... Kdy2 bylo zfejmé, 2e Zlaté stremky budou pokraeovat, zastala. Jeji prowe nepatri mezi nejzdfivejgi: kontroltge kontrakty. Papirovd agenda vyiaduje pozornost a peelivost, vyluetgici pfehlednuti chyby. Nekdy to jde relativne v klidu, easteji v easovem stresu. Prdci si nosi i domu. Rodina ma pnj zatim pochopeni. "Nic jineho jim nezbOveL.," povzdechne si Jitka Chaloupkova.. Pfesto ft to bavi a nemenila by. Je to v lidskOch, spfge v 2ertslajch sildch, to zvlddnout oboje... "Hodne na kolektivu, ktenj je kolem vets," dopltiuje jejf. slova Jana Foftovet. Zaainala jako obchodni zdstupkyna Na novou, u nos tenkrdt docela neznetmou prdci se tegila, ale jak: ted' s etsmévem

nic méné. eas strdveng autobuse se snaiim vénovat

nendroengm angliclajm textum nebo priprave na prdci, kterd me ten den eekd, a plizndm se tfetinu cesty jednoduge prospim, proto2e doma na me Cekci dcera a man2eli spousta dornacich povinnosti a medokdy se dostanu spat yeas. Musim ale pochvolit

man2ela v mnohém me nahradi a mohu se na nèj spolehnout.

Nemdme domdcf prcice pfesne rozdelerté a jeden podle potfeby zastane druhého. Pak je mo2né se venovat i zam6 strldni i rodine a nemit pritom zrovna vgaitky svédomf... I kdy2 nikdo z nds neni Vgechny 2eny v Mediatelu si jsou v leceems podobné. "A nejen v Mediatelu," doddvd viceprezidentka spolednosti. "Poznalajsem hodné zerni na sveté a raznd pracovrti prostfedi, ale nikde jsme se nesetkala se vzdélanéjgimi a rnotivovaneigimi 2enami ne2 u vds. Obdivtgi, jak velice rychle a dobfe zvIddly novou situaci trintho hospoddfstvi maji take pravdepodobne lepgi jazykové znalosti a hlubgi humanitni vzdeldni ne2 2eny u nets. Umije take sprdvrte vyu2it..." Slova jsou jak ugitet na miru nejedne zamestnankyne nejen v Mediatelu. Dr2me se vgak ZlatOch stremek a pro zmènu administrativni mancderky Jitky Chaloupkové, kterd je ve fir-me od samého zaedtku v roce 1991. Nejprve méla prcici na pouhé ay ft rnésice. Natolik o ni stdla, 2e si ve svem zamestrldni vzala etyfrnesieni neplacené volno... Nikdo tenkrdt nepfedpoktddal, 2e telefonni seznam ye 2lubjch

pfiznewd., nedoketzala si

pfedstavit, 2e jen tak vyjde do ulic a zaane jednufirmu za druhou pfesvedeovat o vghoddch prezentace ye Zlatgch strankdch... Americkd spoleenost Nynex vgak pripravila pro v:sechny obchodni zetstupce v

Mediatelu podrobnd vstupni gkoleni na vysoke profesiondlni tirovni.

"Amerieti lektori byli velmi ditkladni, nauelli rids celkové

jednat s lidmi. Teprve a2 v

praxi, po vgech tech mnoholcrdt probran*h modelovOch situacich jsme si uvedomill, jak moc dale2itd a prospégnd celd

priprava byla. Byli jsme takovi pretkopnici, nadgeni a zcela oddanijedinému Zlatijm strdnkdrn. "Kdy2 victim kolem sebe spokojené spolupracovniky, je dobfe i rnné. Nedovedu si

161

156

Lekce 9 pfedstavit, 2e bychjã nebo nelkdo z ostatnich mei délat prdci, kterd by ho nebavila a

jedna pfekedka navic musi

nepfind.§ela mu uspokojeni," pokraeuje Kimberli J. Lewis.

druh0 uchnzed mu2. To jegté fridnd ze zemi nedokedala zcela pfekonat. Nékteré to zvidclaji lépe, protoie o to ji2 dlouho usiluji, jiné hate..."

"Pfesto vim, 2e to pro né neni vabec jednoduché. Main no mysli 2eny, protoie maji daleko obti2neigi situaci ne2 mu2i. Bude to jisté jegté ne.jakou dobu trvat, ne2 nastanou potfebné sociãtni zmérty, které 2eny oprosti od

nékterijch starosti a umoinijim, budou-ii no to pfipravene a budou-li chtit, aby mohly bgt vice pracovné tispegné... Pro 2enuje daleko té2§i net. pro mide prosadit se ve vedouci funkci to ma souvislost se vgeobecnou zrnènou na trhu. Vgichni musi pri

cesté nahoru pfekonat stejnou pfekd2ku: stereotyp v mygleni, pak by tnélo netsledovat zhodnoceni schopnosti, aby ye vedeni byli ti, co neco znaji, a ne ti, ktefi maji konexe. V tento okandik je pfed 2enami jegfe

dokdzat, 2e toho umijegt6 vic a lépe nové funkci vyhovuji neZ

V Mediatelu se sna2i 2endm

poskytnout stejnou anci. Zatim stele spi§ .ojedinél0 pfistup se projevuje fi2 pfi ndstupu novgch zamestnankyii: "Nezajfind nds,

zdajsou svobodné, nebo vdané, jestli maji déti a podobné. Rozhodujici pro nets je, jak budou

pracovat. 2eny by mély mit stejnou gancijako Slava

viceprezidentky rtejsou mygiena jako boj pod vlajkou feminismu, ale jako snaha pc. rovnoprewnosti. Zeistat ienou a pfitom dosdhnout postaveni. Wimlajsem si, 2e anijedna z .2en na sobe nemela nic Nutého. Ale ZIatijm strankcim Auto. pfece sluL

Rozhovor -Alena

-Alena

-Jiff

Co stale hlecla§? Nejaké telefonni eislo? Chce§ pomoc? Hledarn nejakou novou neobvyklou restauraci a ye 21utych strankach jsou i reklamy nove otviranych podnikit. Proe hledd§ nejakou novou restauraci? Nova restaurace je§te nemusi znamenat dobra. A stoji za to jit do dobré restaurace, ne? To je pravda, ale ja hleclarn restauraci pro na.§ babinec. Vi, te se pravidelne schazime. Myslim, co jsme spolu studovali. To nemusite chodit do restaurace. Mfdete se sejit v parku a tam posvaeit nejaky ten pomerane, jablko nebo kousek nizkotueného syra, stejné v§echny drtite dietu.

Lekce 9 Abych nezapomntl, pomalu bude das na veteti. Co

budeme mit k veteti? U main potddny hlad.

-Alena

Abys zase nemyslel na jidlo. Myslim, te U ty diiny jsou tit pomalu male, tak mate§ klidnd veteti vynechat. To by se ti hodilo. To teda ne. Je sobota, volny den, to si dame potddnou veteti. Stati, te se odbyvame béhem tydne. Potkej, podivam se do Zlutych stranek, deba tam najdu nejakou novou restauraci, kterd neni daleko. Pak se mfiteme sebrat a jit ji vyzkou§et. Co tika.§? - Podivej, tady blizko otevteli novou rybi restauraci. To nemusi byt §patné. Ryby main rad a rybi maso je dietni. Kdyt bude dobrd, infite§ tam potom jit se svymi kamaradkami. Co ty na to?

Alena

Jak se jednã o jidlo, stejne bych tt neptesvedeila. Je§té existuji Zluté stranky. Odkdy vabec vychazeji? Je to tam ntkde napsane, ne? Od roku 1992. Vychazeji katdorotné v 18 svazcich pro

Jiff -Alena

celou Ceskou republiku a v roce 1993 mely celkovy naklad 2 200 000 vytiskei. Tak vidi§, jak velkd spousta lidi je poutiva. Tak piajdeme do té restaurace na veteti a pak si tekneme, jestli nam Zluté stranky daly dobry tip, nebo ne. Budu hotova asi za pUl hodiny.

-Alena

-Alena

-Jiti

-Alena

-Alena

Za pül hodiny? To snad stihne§ dtiv, ne? Vtdyr je dasu dost. To je pravda, ale mfiteme se jit je§té projit. Misto diety se zatina§ vice pohybovat. Pohyb je urtitd zdravej§i net dieta. Tak tedy slava pohybu, jak 1110. Miroslav Flornitek, vidtla jsem te mã §. tuhle jeho knihu rozettenou. To je pravda, ale jisté vi, e v§eho s mirou je ten nejlep§i recept na.§ich ptedku. Ted' si pfijdu najit néjaké kalhoty, které mi opravdu nejsou male. Ma§ dobry postteh. Zvoni telefon. JitI, vezme§ to? Kdyby to byla Lenka, tak je pozvi, at jdou s narni. Ja jdu zatim do koupelny.

A ted' mluvime my! Cvikeni 1 Ptettéte si text Zluté stranky a pak ndsledujici véty. Kterd z vet nejlépe vystihuje obsah textu?

b.

Text Zluté stranky nas informuje o novém telefonnim seznamu na teskem trhu. Text Zluté stranky je o Kimberly J. Lewis a dal§ich reprezentantech zahranitnich firem v Praze.

Lekce 9 c.

d.

Text Zluté stranky nds informuje o zrnendch v deském hospodatstvi a propagaci. Text Zluté stranky je o 2enach v souöasnem pracovnim prosttedi.

Cvlaeni 2 Pteetéte si text Zluté stranky a pak odpovidejte na otazky:

1. Jak se jmenuje spoleenost, kterd vydava Zluté stranky? 2. Kdy zadala püsobit v Ceske republice? 3. Cim si jsou Z-eny v této firmé podobne? 4. Kdo ptipravoval §koleni pro obchodni zastupce? 5. Jake namely obsahovalo toto §koleni? 6. Co si mysli Kimberly Lewis o eesk5rch ienach v pracovnim prosttedi? 7. Maji teny a muii stejnou §anci ziskat misto ye vedouci funkci? 8. Je ta situace stejna v§ude, nebo je jen v Ceske republice? 9. Co je rozhodujici pti nastupu novSrch zamestnankyti? 10. Jakou barvu mely na sobé pracovnice Mediate lu? Ca Meal 3

Vyberte z textu Zluté stranky informace o atytech zarnestnankynich Mediate lu a pak o nich vypravejte.

1. Jméno Postaveni ve firme Dal§i informace

2. Jméno Postaveni ye firmer Dal§i informace

3. Jméno

Postaveni ve firmé Dal§i informace

164 G1

Lekce 9

4. Jméno Postaveni ye firm6 DarSi informace

Cvideni 4 Chcete pfesvedtit teditele firmy X, aby si dal inzerát do ZlutSrch strdnek. Jalcych argumentU byste pou2ili? 1.

2. 3. 4. 5. 6. 7.

8. 9. 10.

evi'deni 5 Napi§te inzerdt pro svoji firmu, kterd hledd nové zaméstance. Hleddme

Lekce 9 Cvideni 6 Pracujte ye dvojicich. Ptedvedte rozhovor uchazede o pracovni misto s vedoucim pracovnikern firmy, kterd si dala do novin inzerat v ptedchazejicim cviteni. A A A

A A

Cvideni 7 Ptettete si dialog v této lekci a pak rozhodnete. zda jsou nasledujici vety pravdivé nebo ne. 1. Alena hledd novou neobvyklou restauraci pro své IDS/vale spolu2atky.

2. Jiti ditel dietu a zhubnul. 3. Alena a Jiti jedi ka2dy den potadnou veaeti. 4. Zluté stranky vychazeji nejen v Praze, ale v celé republice. 5. Dialog se odehrava v sobotu veaer.

6. Jiri nerad ji rybi maso. 7. Alena se chysta 'dist knihu Miroslava Horniaka.

8. Jiff by chtel jit take na prochazku. 9. Lenka chce jit na veaeri s Jitim a Alenou. 10. Alena bude hned hotovd.

166

Ano

Ne

Lekce 9 Cvikeni 8 Ptipravte si minidialog dvou ptdtel na jakékoli term, ve kterém pouiljete nasledujici fraze z dialogu: To stoji za to. Muie§ to klidne vynechat. Dam si potadnou veEeti. Asi té neptesveddim. To stihne§ dtiv. Ma§ dobry postfeh. Vezmi ten telefon. A A A

A

A A

CvMeni 9 Zavolejte svyrn znamym a pozvete je do nove neobvyklé restaurace. Ptipravte si nekolik s pouZitirn ndsledujicich frazi: MA2u mluvit s HalO!

Prosim linku Bohu2e1 neni

Okam2ik, prosim

Je to pani

Tady je Mil2e§ mu vytidit, 2e Jake ma, telefonni

Jake je ptedeisli do Kdo vold? By li jsme pter-u§eni! To je omyl!

Je obsazeno. Mutete me spojit s Zu nechat vzkaz?

167 _1

G. I

Lekce 9 evieeni 10

Pobesedujte na téma pracovnich moinosti pro mu2e a 2eny v dne§ni dobé.

Gramatika Personal Reflexive Pronouns Personal reflexive pronouns refer back to the subject of the sentence. They are declined as follows: N

G sebe D sob6 A

L o sobé I

s sebou

Tady je jeho pendienka. Nevzal si ji s sebou. Here is his wallet. He did not take it with him. Jak tramvaj prudce zastavila, cestujici sebou trhli. When the tram stopped suddenly, the passengers fell all over one another.

Posessive Reflexive Pronoun

The possessive reflexive pronoun sviij is declined like imaj and tviaj and also refers back to the subject of the sentence. It is translated mine (my own), yours (your own) etc.

Petr ma své auto. Petr ma jeho auto.

Peter has his (own) car. Peter has his (someone else's) car.

Indefinite Adverbs, Adjectives and Pronouns nè- (any) nékdo néco nejaky nektery neat

nekde nékam odnékud nekudy nekdy nejak

-si (some) kdosi cosi jakysi kterjrsi aisi kdesi kamsi odkudsi

lec-(various) leckdo leccos lecjaky leckterjr lecai

leckde leckam

rndlokde malokam

kdysi

leckdy lecjak

mdlokdy

jaksi

malo-(few) mdlokdo maloco

-koliv (any) kdokoliv cokoliv

maloktery

jakjrkoliv kterjrkoliv aikoliv

168

1C 5

kdekoliv kamkoliv odkudkoliv kudykoliv kdykoliv jakkoliv

Lekce Summary of Connecting Words in Coordinated Clauses 1. Words in list are always set off by commas. This is true of lists of nouns, adjectives, adverbs, verbs, etc. There is usually no comma before a, whether it connects two words dr appears between the last two elements in a list. K narozeninam dostala hradky, knihy, obleteni a penize. She got toys, books, clothes, and money for her birthday. V§ichni tleskali, zpivali, tancovali a hodné jedli. Everybody clapped hands, sang, danced, and are a Lot. Vy'Sel yen z domu, koupil si noviny a §el na zastdvku autobusu. He went outside, bought a newspaper and went to the bus stop.

2. The conjuction i has a similar function as a, but it is used less often. Doma na mne dekã dcera a man'tel i spousta domdci prdce. My daughter, my husband and a lot of house work as well are waiting for me at home.

3. i - i both...and... is used for emphasis

Musg se naudit tu pisefi i zpivat, i zahrát jeji melodii na kytaru. You have to learn both how to sing and how to play the guitar.

4. ani not even Nevzal si s sebou ani sT.eky

He did not even take checks with him.

5. ani - ani neither. . . nor .

Ani mi nepodal ruku, ani me nepozdravil. He neither shook his hand nor said hello.

6. ale but Nezlob se, ale to musi§ dodelat. Don't be upset but you must finish it.

7. vak, av§ak however, though Mëli jsme penize, avAak nikam jsme nejeli. Though we had money, we did not go anywhere.

8. ale piece and yet, and still, though, after all Pracovali ce13-r den, ale piece to nedodelali. They worked all day and still did not finish it.

169 re--

106

Lekce 9 9. sice though Nemluvili sice tesky, ale stejnë se domluvili. Though they did not speak Czech, they still made themselves understood.

10. jenie but only, however Me la u sebe korunu, jenie to nestaCilo. She had a crown, however it was not enough.

CVItENI 1 Dopliite spravné tvary osobnich zajrnen: Vzor: Potkal jsem (ona) Potkal jgem ji.

1. Sel s (oni) 2. Ureite (oni)

pNti nedéli.

ne§el jenom s (ona) ten dopis poslal, pojede k (oni)

3. Bez (vy)

bych tam nejel. 4. Zeptal ses (oni) nebo (on) 5. Urtitê jsme o (ona) nemluvili. 6. (Ja) se ten obraz libi. 7. (On) jsme tam neviddli. 8. Dej (ja) to! 9. (Ty) jsem chtël ptedev§im podekovat. 10. Vidèli jsme (tY) Ntera v divadle. ,

CVItIENt 2 Dopliite spravné tvary reflexivniho zajmena. V instrumentalu rozhodnète, bude-li tarn ptedlo2ka "s" nebo ne: Vzor: Pozval rids k Pozval nás k sob&

I kdy2 ma pinou sktin, v2dycky tika, 2e nernã co na 2. Vzali i své pfatele. 3. Ceho se lekla, 2e tak trhla? 4. Casto mluvi o 5. Lidé by meli bkt k ohledupini. 6. Byl vzteky bez 1.

7. Stall proti

8. Podivej se, jak yypadd§"! ZaCni

neco delat. 9. Co si o rnys1W 10. Samóztejrne ie to udeldm. To se rozumi samo

asi

ed.

t

Lekce 9 CVIfeENf 3

Dopliite spravné tvary ptivlastnovacich zajmen. Pozor na potditi zajmena Vzor Koupil jsem darek (ma sestra) Koupil jsem ddrek své sestte. 1. To je darek pro (nat§e babidka) 2. Pil§la se (jeji novy pfitel) 3. Je§te jsem nepotkala (jeji m1adf bratr) 4. Wadi jezdime k (va§i rodide) 5. Se (mi pfatelé) si dobte rozumim. 6. Nav§tivil jsem tam (jeho dobry znamY) 7. Se (me problémy) jsem se svefil (miaj lékaf) 8. Je§te jsem nevidel (va§e mala vnueka) 9. Setkal jsem se tam s (t-viaj bratr) 10. Promluvte si o torn s (nagi ueitelé)

CVItENi 4 Doplfite spravné tvary zajmen v§ichni a viechno: Uvetili (v§echno) a (v§ichni)

Vzor:

Uvéfili v'demu a vAem.

1. Rad pornahal (v§ichni) 2. (V§echno) jsem dobfe nerozuméla. 3. Souhlasil se (v§echno) 4. Neni moine se (v§ichni) souhlasit. Jejich nazory jsou ruzne. 5. Mf tat si je§te néco vzit? Ale ano, je to rids (v§ichni)

6. Udélal jsem to pro (v§ichni) 7. Piijdeme tam se (v§ichni studenti) 8. Mluvili jsme o (vichni) stejne. 9. Mysli§, 2e je u o (v§echno) rozhodnuto? 10. Odjel bez (v§echno)

CVItElif 5

Doplrite zajmeno neureité. Vzor: kdo Mohl to udelat Mohl to udelat kdokoliv. 1. Mohl si o tom myslet (co) 2. Mohla vefit (co) 3. Mohli jste tam potkat (kdo) 4. V§echny cesty tady konei, mohli jste jit (ktery) 5. To je jedno, udelej to (jak) 6. MfrZe§ pomoct (kdokoliv) 7. Mohl jsem s nim mluvit o (cokoliv) 171

166

Lekce 9 8. Af mluvil o (kdokoliv) , v2dycky si ste2ova1. 9. Rilca§, 2e nevi& odkud je, ale (odkud) musi byrt. 10. Mam takovy hlad, e piijdu do (jakykoliv) restaurace.

CVIdENI 6 Doplfite spravny tvar neureiteho zajmena nebo adverbia uvedeného v zdvorce: Vzor: neco Prosim t& delej (co) Prosim té, delej neco 1. V§echny restaurace, o kteryrch jsi mluvil, jsou dobré, do (lecktera.) pfijde§, ureite nebude§ zklamany. 2. (Kdosi) to tekl. 3. (Nekdo) bys to mel net, samoztejme ne (kdokoliv) 4. (Mdloktery sportovec) se to podafilo. 5. (Leckdo) vétil, a to se mu nevyplatilo. 6. By lo to pro ni téké, (mdlo.?.o) rozuméla. 7. (Lecktery elovek - pl.) by to udélali stejné. 8. 0 (néco) jsme ptece mluvili. 9. Nevim, di je ten kabát, ale (neei) musi byrt. 10. Mu2e§ se mu svetit s (cokoliv)

CVItENi Doplrite sprdvny spojovaci vyrraz: Vzor: Me la penize nechtéla utracet.

Me la penize, ale nechtéla utrAcet.

1. Vydelal dva miliony,

investoval do toho projektu. 2. Bavi ji tahle prace, radéji kaZdy den doji2di. 3. Zatddala si o misto byla vybrana. 4. Ma jedineanou mo2nost srovndvat, ji pine vyuEvd. 5. Pak je moine se vénovat prdci i rodine nemit ptitom

vyditky svedomi. 6. Poznala jsem hodne zemi, nikde jsem se nesetkala se vzdélandj'aimi a motivovanej§imi 2enami. 7. Chtel jsem si pujeit tu knihu, byla pujeena. 8 najde§ to aislo v telefonnim seznamu, si zavolej na informace.

9. Zlaté stranky nepotiebuji,

znam to eislo nazpamet. nedovedla si ji nejdtive

10. Na novou prdci se teMla,

ptedstavit.

172

I Ga

Lekce 9 CVIdEld 8

Dokoneete vety a dopliite interpunkci: 1. Chtela mit zajimavou praci 2. \We la o pteka2kach 3. Prvni vydelany milion okarn2ite investoval

4. Chtel, aby se o jeho firme védélo 5. Papirova agenda vyiaduje peelivost a pozornost

6. Prace ji bavi

7. Bylo nods par

8. Neni to pro né jednoduché 9. Pornahã i maniel 10. Nekdy to jde v klidu

CV1tEld 9

Dophite spravnou pted1o2ku, a je-li to nutné, i spravny tvar vyrazu v zdvorce: Vzor: Cely tyden ptemySlela (nove problémy) Cely tyden ptemySlela o novSrch problémech.

1. Nastup na eesky trh nebyva jednoduchy.

2. Odjede, a2 projekt ptedd 3. Za2adala si 4.

(eské nice)

(misto)

nékolik (dalSi tydny)

5. Hlavni rozdil (chovani)

pozdeji piijela.

(Staty)

vidim

lidi.

6. Je tteba poditat (vdiny partner)

((eska republika)

7. Nevim, jestli se néco vyrovna zkuSenosti) 8.

(zahranidni firma)

(tyto neopakovatelné

(dfikaz)

9. VSechny 2eny (leccos)

10. Tahle prace nepatti

jako

nemusime chodit daleko. (Mediatel)

podobné.

jsou si

(nejzajimavejSi)

173

1" 0

1

Lekce 9. CVItEld 10 Dopliite spravné vyrazy podle textu:

telefonnImu seznamu, dojadi, podnikavost, shromaidila, mIni, sebe, pilneji, 1uté, nahradi, zamestnankyne, vesnice, te2§i, pocit, §anci, me, vnimam, vedouci, ambiciOznim, spolehnout, velkym nasazenim. 1. Kdy2 vidim kolem

spokojene spolupracovniky,

je dobte i 2. Pro 2enu je daleko

prosadit se ye

funkci.

3. Slova jsou jak u§ita na

.

nejedné

nejen v Mediate lu.

4. Sna2i se 2enam poskytnout 5. 2lutd 2enarn, zrovna tak jako . seznamu stranky. 6. V Praze brzy kolektiv lidi pripravenych pracovat s 7. Do prace denne z male u 8. Mam 2e eeske 2eny pracuji daleko a ne2 jind skupina lidi. 9. Velice silné obchodni zdej§ich lidi. 10. Man2el me v mnohém a midu se na nej

Dopliikové êteni Kdo jsou ee§ti miliondri?

Miliondfi v dechetch to nemeli, nemaji a asi nebudou mit snadné! Pfedposledni iistopadovy den 1994 si dalo v pra2ské restauraci U Lipy sraz nékolik eesiajch Na rozdfl od mnohych jinych se ke svym penezitm hid.< a spojovala je ten veeer skuteenost, ie se ocitli v jedné

nemocnici. A tak jsem tem piltomnym poloill tfi ote >ky: 1. Vzpomenete si na den, kdy jste vydélal prvni milion, a co pro vets tato eeistka znamenala v

détstvi?

2. Kolik eini va.§e osobrd re2le za

Milionedem v Cechoch.

mesic? 3. Kolik mate prcivè u sebe?

Co to vlastne znamend bt bohatym elovekem?

Yvetta Ajchlerovit

Na setkdni neptiMi vgichni.

1. Tak to nevim. Moc dlouho to nerd, protoie hodné investuji, sna2fm se rozgitovat sve dye firmy. Penize hned vracim do

Nektefi byli sluiebné v cizine, jeden dokonce se srdcem v 174

Lekce 9 obehu, do neckupu zbo2i. Jdjsem ho snad ani nikdy nemela v nice. Milion a detstvi? Neco zfilmu a podobne. 2. Talc asi deset tisic. 3. Ani korunu. Metm tady maniela. Olcifich Videk

vydelal sveg prvni milion, talc to si opravdu nevzpomincim. Dodnes musim ty miliony spletcet. Vim, 2e to byla ecistka, kterou jsem nikdy nevidél pohroma.de a abych byl upfimng, dodnes ji nevidirn. 2. Vzhledem k tomu, 2e iyi scim, proto2e jsern se rozvedl, a jsem odkezzang na svépomoc a umim si ohfett maximaine vajidlca nebo

Virtuosi di Praga

1. Jcijsem ho samozfejrne nevydelal. Vycle/ala haft/ma. vydeldte milion, ale je v torn spousta neck/add. Je to zvleigtni eislo, protoie jsem byl zvyklg mit tech nul o dye, spf.§e o tfi méne. Je pravda, 2e na hodne penéz si elm& zvykã velice rychle. Mnoho lidi si ovgem mysli, 2e kdy2 firma vycléld milion, tak jsou ty penize vage a medete si s nimi delat, co chcete. Ale penize podlehcgi néjakgrn zdkonetm, pravicildm! Je stra.§né krecsné, pracujete-li se ziskern, a kdy2 pracujete tak, 2e zisk investovat do neeeho, co pfind.§i u2itek vice lidem ne2 jenom

pdrek, tak je ta reiie hodne, hodné vysoket. 3. Padesed §edeseit tisic.

Jan Kanzelsberger

knihkupec 1. To je slovo, které mi moc nesedi. Milton je toti2 neco, co je zdle4itosti firmy, a ne vage osobni. Jcijsern bgval vedoucim velkého knihkupectvi u2 dfive, na Vdclavském namesti, a tarn se mesiené prodalo za hodné. Pfed rokem 1989 talc dvacet milionet roéne, co2 bylo na tehdej§i dobu dost. Na milion vlastni firmy si nejak nevzpomindm. To jsou penize, které se neustdle pohybuji z jedné kolonky do druhé. Jeden milion neni 26tdnet magickd suma. Necojinéhoje, kdy2 ho mate v gupliku a vite, 2e je vd.§. Jcijsem mel v nice

jedné osobé. To je podstata smyslu podnikdni. Jako kluk

jsem o milionu nepferngglel. V padescitgch letech tu ureite milioneeri byli, ale nedetvalo se to najevo.

2. Takhle pokud mdm osobni re2ii pétadvacet tisic, musim vydélat aspori dvacet iest. Toje pravidlo a zatim se mi daft Nejhorgi je, kdy2 je to naopak.

fyzicky u2 nekolik milionet

ncgednou. Ono to neni nic moc jako mno2stvi bankovek. A pro kluka rnilion? To bylo kretsné magieno! Niznetvarn., 2e

Deset tisic projezdim v benzinu. 3. Dnesjsem byt v bance,

jsem zaeinal jako malg obchodruk a sto tisic pro mne znarnenato moc. Ale firma gla nahoru rychle a s ni ty cifry. 2. Bude to znit hloupe, ale nepoditdm to. Vydéletvdm tolik, abych mohl uspokojovat své potfeby, a nejsou nyak pfehnane. Kdy2 se mi néco lthi, tak si to koupim, ale na monstrózni zale2itosti si nepotrpim. Dobré jidlo, obleeeni, sem tam nob/

protoie zitra jederne do Nemecka, tak2e to vim pfesne.

Ale obvykle mivetm tak tfi tisice korun.

Martin Michal

Terrex 1. Tak to si nevzpomenu, protoie meg prvn( den podnikdni zaeal tim, ie jsem si pegeil sto padesert miliond. Na den, kdy jsem si 1 75

I -A.

F1

,r)

Lekce 9 kulturu, listek stoji nekolik set

prodavaeka

korun. 3. Vim, a.si osm tisic korun. Norma/rté nos/7-n kolem tech

"Seber podnikatel v pohostinstvi

deseti tisic.

Dugan Lanciger

"Pfedstavim si milioneffe, joke

Inform katalog 1. Pohromade, fyzicky, jsem ho snadjeké nikdy nevidél. Na ten den, kdy se na konte firmy milion objevil, si moc nevzpornincim a ani na me soukromé konto. Co se tglcd firmy, tak to bylo hned v prvnim roce podniketni, a co se soukromého konta tgket, tak to nen/ minulost propastne

ma to slovo zvuk? To je Jd vim, co byste rad slyS-el! Hovorit na tohle terna

me nebavi. Je to pripad od pfipadu. Pfestoie jd milion

nerndm, zndm lidi kolem sebe a jsou to licle gikovni."

prodavaeka v prodejne brougeného skla

vzdetlenet. Vét:S.inu pen& firmy

"Milion? To dneska nic moc neni. Ale jet bych ho potfeboval!

jsem investoval do firmy. Vzpominetm si, ie jsme ve firme oslavovali, kdy2 nets bylo asi pet a melt jsme tf I miliony na konte. To jsme oslavovali, proto2e to bylo velice potegujici. Uvedovali jsme, co s tim vgim udeldme.

Pokud to takovg dove*

vykgeftoval (ziskal) v pochybnOch obchodech, tak nic moc." mestslaj policista

"Tak tojsou geastni Ude! Jã nernam gtesti. Jci kdyi si koupim trpaslaca, tak mi do mina vyroste. U2jichje u nets, myslim miliondfa, dost. Byli u2 &iv, ale nebyli videt. No, normdlne nabytg penize to asi rtebudou." pant: kupujici los kuchafka

Oslava skondla pitemne. Pak jsme ale zjistili, 2e ndklady na

daE§i rozvoj firmy budou daleko tak2e se ncirrt ta 6astka u2 nezddla talc redovet. Kdy2jsme v roce 1990 zaeinali, mysleli jsme si, 2e musime prvni rok vydelat aspofi dvacet milionCi. Poznali

jsme, 2e je to mnohem te2g. Jako pro malého kluka milion

"Nekdo, kdo vi, co delat s penezi, a nekdy ten, kdo sice penize ma, ale nevi co s nimi. Ke S. testi to patri jen nekdy." pracovnik reklamni agentury

znamenal doiivotni zaji-§teni. Milton ovgem neni dnes to

spreame slovo. Milionãfje ka2c4 kdo ma dim. 2. Tech dvacet tficet tisic.

"Hodne penez ma. Povest maji myslim dost gpatnou."

3. Platim vetS-inou kartami, tak2'e nekolik malo tisic. Moc to nebude. Dva, mo2rtd.

taxikett

A druht) den jsme se v pra2skOch ulicich vyptetvali, co si tide pfedstavuji pñ stove

detchodkyne

"Bohatg elovek, kterij si met2e dovolit vgechno. To slovo ve mne vyvoldvd zaporrté pocity. Proto2e ten elm& ma neco, co et nikdy mit nebuclu."

"ntilioncif"

"Neco, co v iivote neuviclim. Takové penize ..." 176

1

A.

t,)

Lekce 9 pracovnice pojtovny

chuclé) ma tohle slovo asi gpatnej (correct Czech gpatny) zvuk." hlidae pfed bankou

"Miliondf? Jo, to je dobré..." architekt z Ukrajiny

"Dneska milion nerd nic!"

"Prachatej (correct Czech prachati) chlap)! Co si mi±e néco dovolit/Pro chudy (correct Czech

prodava6 v autosalonu

177

LEKCE 10

Lekce 10 SKLARSTVI ye Svdtlé nad Sdzavou

Sklafstvi v2dy k Z-ivotu

zahraniãntho obchodu, na ktenj bylo eeske skldf-stvi v2dy orientoudno. Odbytovd krize vyvrcholila v 60. letech 18. stoleti. V okoll Suede nad Setzavou zanikla vetgina malgch podniku. Koncem 18. stoleti nektere zaniklé podniky obnovily provoz a byty postaveny take nové huté, ale bgvaleho vOznamu mistni skldfstvi u2 dosdhnout nemohlo. Navic bylo pferuS-eno na pfelomu 18. a 19. stoleti napoleonskijmi veilkarni, které pfinesly dagi zträty ye vgvozu eeskeho skla. Po celou dobu prvni poloviny 19. stoleti se podniky v okoli Svétlé nad Sdzavou zmitaly v problémech, byly to jednak spory o dfevo a pak take konkurence

potfebovalo dostatek surovin, pfedevSlm piselc a dfevo. To vge nabizela Ceskomoravskd vrchovina v dostateeném mno2stvi. Neni proto divu, 2e se tu sklati objevih pornerrie zdhy. Vabec prvni dochovand zminka o eeském skleifstvi v pisemngch pramenech se vede prdve" k tomuto LIzemi. V kronice se uvddi, 2e opat Seczavskeho klagtera umél v poloviné 12. stoleti zhotovovat mnohobarevné vitrede. DaLI pisemné zpravy z teskomoravské vrchoviny o skldrneich jsou ze 14. stoleti. Zmiftuje se nich ye Skelné nad Seaavou v kff2anovském panstvi a stejnã obec v panstvi &Mr nad Sazavou. V poedtketch byly odkryty zbytky skledske pece z 15. stoleti. Neeetné zminky jsou i ze 16. stoleti. Po tficetiteté vdice dogo na evropskijch trzich k zasadnimu pfelomu v pohledu na sklo. Misto starého bendtskeho skla malovaného emailem rostla obliba eirého kfigedloveho skla, zdobeného rytim. Pretve tomuto druhu rafinovdni pine odpovidalo

anglickeho brou2Seného olounateho fdlu.

Teprve pramyslove zmény v polovine 19. stoletf otevfely novou kapitolu prosperity mistniho skldfstvi. Zahegeni provozu na 2eleznici r. 1871 umoinito rychlg pfechod od vytetpeni skldfskOch peci dfevem na uhli a soueasné zavedeni plynovOch generdtora a tim zvOgeni vOkonnosti peci. Pomatu

surovinové zetzemi éeskOch

zanikaly huté, které nedokazaly pfejit na novou technotogii. Soueasne vznikl tou dobou moderni vgrobni komplex soustfedeng kolem podniku v Josefodole, ktenj stal na po&itku nove tradice navazujici na

skldren., stejné jako schopnost eeslajch skIdtel.

Od pfelomu 17. a 18. stoleti prochetzelo sklectstvi na Ceskomoravské vrchovine

obdobim sue nejoetgi prosperity v minulosti. Pficheaeli sem zkugeni skiáfi ze severnich. tech i Sumavy, proto2e prewe zde nalézali nejlepgi podminky pro svou prdci. Prvrif rdnu prosperite sklettstvi na vrchovine pfinesla polovina 18. stoleti, kdy doglo k poklesu

sklcifskou produkci v této 6-ash teskomoravske vrchoviny.

Roku 1861 koupil Josef Schreiber, syn viderlskeho obchodnika, papirnu, kterou pfestavél na bnisirnu a pojmenoval ji po sob& Josefodol. Josef Schreiber nebyl 1 80

1

76

Lekce 10 sklett, ale obchodnik. Jako podnikatel pfedstavoval

zug lechrovemi pfedevgim

olovnatého a sodnodraselného kfigedlu. Provozy byly zastaralé a dalo velkou praci, aby se vOroba udriela na vysoké tirovni, take soueasné nastaly problémy s odbytem. Zlepgene hospoderfske podminky (koncem 50. letech a v 60. letech) umoinily investovat znaané prostfedky do modernizace. V roce 1965 byly zaloieny skleirny Bohemia, necrodni podnik Podebrady. Na zaedtku 70. let vznikl novg velk0 zcivod ve Svetlé nad Selzavou a se zah4jenim tohoto nového provozu zanikla vOroba v malych provozech v Zmeny nastaly v 90. letech, kdy se jako samostatng vydélti ze svazku ostanich podnika steam'. podnik Sklo Bohemia ye Svétlé nad Sezzavou. V sortimentu

mimofeulnou osobnost. Mel cit pro perspektivni novinky a schopné spolupracovniky. Pray&

diky temto vlastnostem vybudoval komplex 13

skletfskOch zetvodet rozmistengch

po celém Rakousku-Uhersku. I kdy2 eeske sklo slavilo na zahranienich trzich stdle tispechy, muselo se potglcat s konkurencL

Prvni odbytové potfie nastaly v roce 1924. Po krettke konjunktufe ncisledoval s velkou hospoderfskou krizi v letech 1929 a2 1933 prudkg pokles. Jeji ndsledky doznivaly a2 do druhé svetové vdlky a podnik se u2 upine nevzpamatoval. V roce 1935 byl podnik nucen zastavit vOrobu a nakonec v roce 1937 byla spoleenost nucena vyhlasit bankrot. Jednotlivé podniky koupili razni majitelé, ktefi dokdzali situaci stabilizovat, ale prosperita byla pferugena druhou svétovou välkou. V fijnu 1945 do§ lo dekretern prezidenta republiky k

zu.stala tradienf vOroba brougeného olovnatého kfiMedu,

ale i s moderni automatickou vgrobou.

V soueasné dobé je centrem této tradient vOroby Sklo Bohemia, akciovci spoleenost,

zestdtnent Narodni podnik

Siddrny a brusirny Bohemia mely v dobé svého zaloieni 7 provoza a zarnéstndvaly 634 pracovniket. Podnik se orientoval na vyrobu a

zaloiend v roce 1994, kterd je 2ivou tradici, einorodou soueasnosti a perspektivni budoucnosti.

Rozhovor -Jana -Markéta

Co to md§ za krabice? Ale Irena, na§e kolegyne z prdce se ptiai mesic vddvd, tak jsem ji byla koupit svatebni dar. -Jana Co to je, 2e jsem tak zvedavd? -Markéta Brou§ene sklenice, jedny male no likér a jedny velke no vino, ale oboji jsou stejné, maji stejrVr dekor.

181

Lekce 10 Jana

Brougene sklo je hezky svatebni dar. Ale co je u vas nového? Sly§ela jsem, e jste si koupili nove auto. Nejake zahranidni? Markéta Mut ut dlouho toutil po auté. To vi, to je sen kaideho mutskeho. Koupili jsme novy model §kodovky - Skoda Felicia.

-Jana Hm, to je hezké auto, ale drahé. -Markéta Kdy2 porovnag cenu §kodovky s cenou aut, kteret se sem dovateji, tak to neni a2 talc drahé auto. -Jana To je pravda. A mate eeské auto s dlouhou tradici. Vi, tady mladoboleslavskd tovarna vyrabela pfivodne kola, potom motocykly a nakonec auta. Markéta Myslim, te se ta firma jmenovala Laurin a Klement, ne? -Jana Ano. -Markéta md§ na sobé talk hezky kostym, hlavne ta barva se mi -Jana

.te

lfbi. Nejaky cizi?

Viibec ne. Od jedné deské firmy. Jsem rada, te si mysli§, te je to néjaky cizi vyrobek. Vice lidi si to mysli. Je dobte, te eeské vyrobky ptestávame odli§ovat, myslim jejich vzhled a kvalitu, od zahranienich. Vdyt jsme zemi s

dlouhou prilmyslovou tradici. Markéta Kdy2 jsi takovyrn zastancem eeského zboti, porad' mi, jaky darek mdm koupit své tete. Ptijede rids v léte nav§tivit a oslavi s nami své narozeniny. Zije tit mnoho let v Americe. -Jana Ja bych ji koupila eeské granaty. Rate to byt prsten, naramek nebo nahrdelnik. Jestli nosi ndu§nice, potom nau§nice. -Markéta Jednu prodejnu GRANAT main hned vedle své kancelate. Tam se ureite podivam. To neni §patny napad, dékuju, Jano. -Jana To se bude ureite libit a tit jsem vidéla hodne cizincü kupovat granatove §perky. Samoztejme miite§ koupit neco brou§eneho, ale to je potom vet§i krabice a 112 ne tak

prakticka pro cestovani. A co tete ukaiete?

-Markéta Mame auto, talk budeme cestovat. Chteh bychom ji ukazat Moravu. Pojedeme do Rotnova pod Radho§tém, kde je moc zajimave rnuzeum a pak taky na sever do Jesenildi a na, konec na jih Brna a okoli, MoravskY kras a take Znojmo

Jana

a okoli.

Piijede zaedtkem léta, nebo at na konci? -Markéta Je§té ptesne nevime, ale moind at koncem léta. -Jana Potom na jitni Moravé zatijete vinobrani. -Marketa Tak to bude opravdu nabity program. Jana Tak se mej a ahoj. Markéta Jsem rada, te jsem té potkala. Ahoj.

Lekee 10 A ted' mluvime my! Cvi6eni 1 Ptedtete si text Skldtstvi a pak odpovidejte na ndsledujici otazky: 1. Co je nutné pro vyrrobu skla? 2. Co uvadi prvni zminka o ãeském sklatstvi? 3. Ze ktereho stoleti jsou zbytky sklatske pece nalezené v této oblasti? 4. Cfm se li§i stare benatske sklo a desky kti6fdl? 5. Kdy v minulosti dosahlo deske sklatstvi nejvdt§i prosperity? 6. Kdy a prot zanikla vet§ina sklatsklch podnikii ve Svetle nad Sazavou? 7. Co pteru§ilo provoz teskeho sklátstvi koncem 18. stoleti? 8. S kteqmi problémy se potftalo sazavske sklaistvi v prvni polovine 19.stoleti? 9. Jake zmeny ptineslo zahdjeni provozu na teleznici? 10. Co udélal Josef Schreiber pro sklatstvi?

Cvideni 2 Dole jsou uvedena data z textu Sklatstvi. Ptedtete je nahlas a pak je vyhledejte v textu. Udelejte si poznamky o torn, co ditletiteho se pro sklatstvi v techto letech vykonalo. Uspotadejte diskusi o novodobyrch dejindch sklaren ye Svétlé nad Sazavou na zallade techto informaci. 1. 1924

2. 1929-1933 3. 1935

4. 1937

5. Pijen 1945

6. 50/60 7. 1965

8. 70. leta

9. 90. léta 10. 1994 CvMeni 3 Ptedtéte si nasledujici inzerdt a pak napi§te svilj vlastni, napt. na pivo, auto, becherovku, nebo jakykoli jiny t'esky vSrrobek. 033

173 art-, .mlff

Lekce 10 Sklo BOHEMIA, a.s. Svétld nad SOzavou KVALITA, TRADICE, DOKONALA RUCNI PRACE CESKY" BROUSENY KRISTAL SPERK V KA2DEM PROSTRED1

Srdeen6 vas zveme k ncivgtévé nagich prodejen, kde se seznamite s kfehkou krdsou C'eského ktigtd1u. V giroké ká1e vOroblal zrl.e ureite

najdete ten, ktery bude vyhovovat vagemu vkusu, i ten, ktery darujete pro radost svym pfdteltlm. Nage prodejny jsou tu pro vas.

eviëeni 4 Vyberte si jednoho dlena ze své skupiny, kterSr bude hrat roli teditele velkého a du1e2iteho podniku. Pak uspoi-adejte tiskovou konferenci. Pripravte si co nejvice otazek. 1

2. 3. 4. 5. 6. 7.

8. 9. 10.

CvMeni 5

Rozhodnete, jakyr darek koupite 2ene a jaky mu2i: k svatku k narozenindm

k maturité k promoci

k Val-locum

k svatbe

k narozeni ditete k novérnu bytu

Lekce 10 Cvideni. 6 Pracujte ye dvojicich. Inscenujte setkani dvou ptatel v obchodnim dome Kotva. Oba se sna2i koupit vhodny darek pro svoji rodinu. A. B.

A. 13.

A.

B. A. B.

Cviaeni 7 At' dvojice pteetou nahlas dialog v této lekci a pak ridsledujici vety. Rozhodnkte, ktera vela popisuje Janu a kterd Markétu: 1. Ma na sobe hezky kostyrn.

Jana/Markéta

2. Je pozvana na svatbu.

Jana/Markéta

3. Koupila si nove auto.

Jana/Markéta

4. Ma tetu v Americe.

Jana/Markéta 5. Vi hodné o mladoboleslavské tovarne. Jana/Markéta 6. Pracuje vedle prodejny GRANAT. Jana/Marketa 7. Bude cestovat po Morave. Jana/Markéta CviEeni 8 Zatadle nasledujici fraze do odpovidajicich tabulek:

1. Jsem ti velmi vdetna.

2. By la byste tak laskava a ukazala mi to? 3. Za malo.

4. Je mi to lito. 5. Mohu te o neco poiddat?

185 .1

1

Lekce 10 6. Dekuji mnohokrát. 7. Omluvte me. 8. Nezlobte se. 9. Main k tobe prosbu. 10. Bud' tak hodnd a dej mi to. 11. Neni zae. 12. Odpustte mi. 13. Rado se stalo. 14. Prosim té. 15. Nic se nestalo Ornium

Prosba

PocLekovani

Cvideni 9 Tvotte minidialogy s pou2itim nasledujicich frazi. Blahopteji. Stastriou cestu. Hodne zdravi. Gratuluji. V§echno nejlepM. Hezkou zdbavu.

Srdeene blahoptáni.

Dobrou chut. A2 do dna. Hodne tispechii.

Stastné a veselé svatky. Cv Mewl 10

Popte svym karnarddfim nejakou legraeni sploleeenskou uddlost.

Lekce 10 Gramatika Reflexive Passive Voice The refle2dve passive voice in Czech expresses the duration of an action. Therefore tends to be used with imperfective verbs. Note also that it occures only when the subject is a thing.

Sklo se vyribi ye Svetlé nad Sazavou. Glass is manufactured in Svëtlã nad Sdzavou. Sklo se vyritbelo na vysot-ine tit ye 12. stoleti. Glass was manufacture in the highlands as early as in the twelfth century.

Sklo se jiste bude prodivat. The glass will definitely sell.

Jiste by se vyAibelo vice skla, kdyby bylo k dispozici lepSi zatizeni. More glass would have been manufactured earlier ff better equipment had been available.

Musi se vyrdbet thktivneji. It must be produced more efficiently. Compound Passive Voice The compound Passive Voice expresses the result of an action and. therefore, tends to be used with perfective verbs. It is formed by the verb bkt and the past participle. The past participle is formed as follows:

Infinitive Ending

at/-dt, -ovat -et, -it and type nest -it -nout

Past Participle Ending

-fin/-ovin prodat prodan sold -en vynest vynesm carried out -it vypit vypit -nut prominout prominut forgiven

Note the following consonantal alternation for infinitives in -it and -et: t>c platit placen paid d>z probudit probuzen awaken s> zkusit - zkuSen experienced z>2 mrazit mraien frozen sl > rozmyslit rozmyslen thought st > vyhostit vyhoSten thrown out of a place

Puding je udeldn. Polévka je udeldna. Jidlo je udeldno. Brambory jsou udeldny.

The pudding is made The soup is made The food is made The potatoes are made 187

c

Lekce 10 Caj je vypit. Kava je vypita, Mléko je vypito. Napoje jsou vypity.

The tea is drunk The col& is drunk The milk is drunk The drinks are duank

Váza je vyrobena Vaza buds vyrobena Vaza byla vyrobena

Vaza musi btt vyrobena Vaza by byla vyrobena.

,The vase is produced. Me vase will be produced. The vase was produced. The vase must be made. The vase would be made.

Verbal Nouns Verbal nouns are formed from the n/-t form namesti. Plnit vypinit kupovat

pinen

vypinen kupovan

+

and decline like

pineni slibu keeping the promise vypIneni planu fulfilling the plan kupovini knih buying books

Active Participle Participle appear only in the written language. Although you will not use them actively, you need to recognize them. They express an action accompanying another action and performed by the same subject with which they agree in gender and number.

The Imperfective Participle The present imperfective participle is formed from the present tense of third person plural imperfective verbs. Verbs ending in -i take -e in the masculine singular, ic in the feminine and neuter singular and -ice in the plural of all genders; verbs ending in -ou take -a in the masculine singular, -ouc in the feminine and neuter singular and -ouce in the plural of all genders;

Mat: ist:

oni delaji: délaje, délajic, délajice oni etou: eta, etouc, etouce

while doing while reading

tta knihu, hlasite se smal. White reading the book he laughed Loudly. The most important exception is the verb Wit, which has forms jsa, jsouc, jsouce.

The Perfective Participle The perfective participle is formed from the -1 participle of perfective verbs. Verbs with a vowel preceding the -1 drop the -1 and add -v in the masculine singular, -vii in the feminine and neuter singular, and -vie in the plural of all genders. 188

1 r`

Lekce 10 Verbs with a consonant preceding the -1 drop the -1 and add no ending in the masculine singular, -Ai in the feminine and neuter singular, and -ie in the plural of all genders. uddlat:

ptinést:

udélal

ptinesi

udgav, udë1avi, udëlav§e pflnes, pfines§i, pfinesie

having done having brought

Ude-lav'Si Ulohu, lehla si. Having done the assignment, she lay down.

Note that the participle can be replaced by using various construction

Vritivile se pustili se do jidla. Having returned, they immediately started to eat lidyi se vritili, hned se pustili do jidla. Vrittili se a hned se pustili do jfdla

eta knihu hlasité se smdl.

While reading the book he laughed loudly.

tell knihu a hlasité se smdl

Pfi dten1 knihy se hlasité smal.

The Absolute Participle Certain participial forms have become prepositions or adverbs and no longer agree withe the subject of the sentence

vyjma koho co

poZinaje kym, .eirn

excluding starting with regardless off

nehled6/neh1eclic ke komu .emu po'ditaje, koho co including soucte/soudic koho, co judging by konae/kondic kym, eim ending with tak fikajic so to speak takilka, skoro nearly

vleie

vsedë

cht6 nechtë

while lying while sitting

willy, whether one likes it or not

Podinaje dneS-kkem obchod bude zavten. Starting today the shop will be do sed. By li takika sami. They were all but alone.

CVIeENI 1 Vyjadtete reflexivnim pasivem: Vzor: Stavéli tu sklarnu, kdy2 jsem tam byl. Ta sklarna se stavela, kdyi jsem tam byl.

Lekce 10 1. Na vysoeine vyrábeji sklo u2 nékolik stoleti. 2. Tu vazu brousi rudn'e.

3. Odkud dova2eji pisek na vyrobu skla? 4. Prohloubily odbytové potiie. 5. Dobte prodávaji kti§fa.love sklo.

6. Budou mënit dekory na jednotlivych vyrobcich. 7. S velkou narnahou uthteli vyrobu na stdvajici Urovni.

8. Zlep§ili hospodátske podminky. 9. Orientovali podnik na vyrobu a zu§lechthvani kti§falu.

10. Sousttedili moderni vyrobni komplex kolem podniku v Josefodole. CVICENI 2 Vyjádtete s1o2enym pasivem: Vzor: Ptevedli zarnéstanace do nového podniku. Zaméstnanci byli ptevedeni do noveho podniku.

1. Odkryli zbytky skldtske pece. 2. Orientovali Oeské sklatstvi na zahranieni obchod.

3. Koncem 18. stoleti postavili nove huté. 4. V roce 1965 zalo2ili sklárny Bohemia.

190

1S6

Lekce 10 5. Dochovali prvni vYrobky té sklarny.

6. Otevteli nove prodejny na celém fizemi Ceske republiky. 7. Kde by mohli vyrobit sklenice na zakazku.? 8. Exportovali by sklo take do USA? 9. Mohli vystavit sve vyrobky take na té vystave ve Washingtonu. 10. Provoz na e1eznici obnovi 1.12 zaddtkem pii§tiho tydne.

CVItEN1 3 Vyjadtete s1o2enym pasivem, pfivodce déje. Vzor: Josef Schreiber koupil ten podnik. Ten podnik byl koupen Josefem Schreiberem. 1. Napoleonské války pterug.ily rozvoj sklatstvi

2. Novy majitel vybudoval komplex 13 sklatskych zdvodu po celém Rakousku-Uhersku.

3. Druhd svelová valka pteruMla prosperitu sklâiske vyroby. 4. Teprve pramyslove zmeny v poloviné 19. stoleti otevtely novou kapitolu prosperity rnistniho sklátstvi. 5. eegti sklati vyrobili tyto brougene vazy.

6. Dekret prezidenta republiky rozhodl o zestanéni skldren. 7. Man2elé Novakovi nAs pozvali na vysoeinu.

8. Josef Schreiber ptestavel papirnu na brusirnu.

Lekce 10 9. Jednotlivé podniky koupili nazni majitelé. 10. Bankrot vyhlásilo nékolik spoleanosti najednou.

CVItEld 4

Utvotte verbalni substantivurn a ptestylizujte souvéti: Zahdjili provoz na 2e1eznici a to prineslo mnohé zmeny. Zahitjeni provozu na 2e1eznici ptineslo mnohê zmdny.

Vzor:

1. Podnik se orientoval na vyrobu a take zu1echtova1brou§eny 2. Da lo velkou praci udriet vyrobu na stdvajici urovni.

3. Roz§itill vyrobu a to prineslo nové pracovni ptileiitosti.

4. Pronikli na zahraniani trh, a to jim ptineslo velky zisk. 5. Ti, co vedli zdvod, se rozhodli, 2e roz§iti vymbu. 6. By lo sprdvné, 2.e se rozhodli.

7. Ptenesli vyrobu do noveho zdvodu a to jim poskytlo nové mo2nosti.

8. Propojili vdthi mdsta a ziskali tak zakladni sit. 9. Kdy2 nakupovala, valycky pottebovala ndkoho s sebou.

10. AI budete ptestupovat, nebudete mit moc aasu.

CVItENI 5 Ptechodniky vyjádtete celou vetou: Vzor:

Pracujic si hlasitd zpivala. PH prici si h)asite zpivala.

Lekce 10 1. Vrativ§e se drive, ptijemne nas ptekvapili. 2. Kupujic byt, musela si nejake penize vypfijeit. 3. Prohli2ejice si v§echny ty krasné obrazy ani nec4rcha1i.

4. Vida, 2e marne hodn6 prace, rychle ode§la.

5. Pi§e ten dopis stale se diva kolern. 6. Jsouc myto dite plakalo. 7. Usly§ev§i tu zpravu omdlela.

8. Byv§i umyto dité rychle usnulo.

9. Podivav se na teplomer byl ptekvapen, jak velka je zima.

10. Jedouce tu specialitu netvatili se nad§ene.

CVItENI 6 Utvotte ptechodniky Vzor:

Kdy2 si eetla ten dopis, zbledla.

ttouc ten dopis, zbledla.

1. Kdy2 to dite bylo volano, neozvalo se.

2. Kdy2 tu knihu kupoval, nevédel, 2e ji dostane jako darek. 3. Pilo hrani tenisu nevidel,

4. Kdyi rozdelal to auto, nevedel, jak ho dat dohromady.

Lekce 10 5. Kdy2 vatila veeeti, zpivala si.

6. Pti praci zapomnéla na eas. 7. Kdy2 byla nemocna, nemohla se zneastnit té soute2e. 8. Kdy2 byl tázan, velmi nejisté odpovidal. 9. Kdy .t. byla ptevezena do nemocnice, byla okamiite operovana. 1

10. By li tak sousttedéni na praci, e nas nesly§eli vejit.

CVItENI 7 Pou2ijte synonyma ye forme absolutniho Ptechodniku. Vzor:

vxjma

By li tam v§ichni krome Aleny. By li tam vgichni vyjma Aleny.

1. Kdy2 vyjmeme jeho pfispévek, byly v§echny ohlasy kladné.

2. Od zittka se ma pomalu oteplovat.

3. At chci nebo nechci, musim to nadobi umkt. 4. Bez ohledu na poeasi pojedeme v sobotu na vylet.

5. Skoro nevédéla, co ma net. 6. Délali jsme nekterd cviky, kdy k. jsme sedeli a leieli. 7. Jak se tika, je to o.ZehavS, problem.

8. Veetne novSrch navodn bylo na vystave 70 druhn brou'Sench vkrobloa.

194

Lekce 10 9. Kdy2 posuzujeme (soudime) jeho v-2kony, pattil mezi nejlep§i.

10. Pti§el skoro v posledni minute.

CVIdENI 8 Dokondete nasledujici vety: 1. Prvni zminka se va2e

2. Zmifiuje se

3. Nemohlo se dosahnout 4. By lo rozhodnuto 5. By lo domluveno

6. By lo naviteno 7. Muse lo se to

8. Mohlo by se to 9.

se vat'.

10. Bylo teeeno

CVItENt 9 lkeknete v pasivu (mii2ete pouNt reflexni i opisné pasivum): Vzor: Celd tfida ptedetla tuto knihu.

Tato kniha byla pfe6tena celou ttidou.

1. Sklo na vysoeine vyrdbeli u2 ve 12. stoleti.

2. Museli dopravovat material z daleka. 3. Archeologové odkryli zbytky sklatské pece z 15. stoleti.

4. V2dy orientovali eeske sklatstvi na export.

195

f' 1t

Lekce 10 5. Lidé aasto kupuji brou§ene sklo jako svatebni dar.

6. Lidé kupuji aeskd auta. 7. Z1ep§i1i jakost i vzhled aeskych

8. Zvy§ili vykonnost peci.

9. Rozvinuli tuto tradici.

10. I dnes aeské sklo dobte prodavaji. CV1eEM 10 Dophite vyrazy z fivodniho textu a take z rozhovoru:

sklo, oslavi, prosperity, ptelomu, budeme cestovat, zmeny, poklesu, krabice, objevili, ranu, prochazelo, k 2ivotu, trzich, svtebni dar, mistniho, dostatek, obchodu, kapitolu, ptelomu, ptinesla, divu, Ceskomoravské, otevtely, 1. Sklatstvi v2dy pottebovalo surovin. 2. Neni 2e se tu sklati pomerné zed-1y. 3. Po tticetileté valce do§lo na evropskych k zasadnimu v pohledu na 4. Od 17. a 18 stoleti sklatstvi na vrchovine obdobim sve nejvat§i 5. Prvni prosperité sklatstvi na vrchoviné polovina 18. stoleti, kdy do§Io k zahranianiho

6. Teprve pramyslove novou 7. Co to ma§ za

v polovine 19 stoleti

prosperity

8.

sklatstvi. s nami své narozeniny.

9. Irena se vddvd, koupila jsem ji 10. Potom

po jini Morave.

196

-- ILI 0.0

Lekce 10 Doplfikove ateni Co je INTERNET?

INTERNET - nejvëtl demokracie sve'ta

Zpretva z tisku: Rolling Stones uskuteenili pri turné

vysokogkolské prostfedi, kde se hrbi pfed blikajicim monitorem za mrzkg asistentskg peniz a nepfejdou k renomované zahrani6ni fume, kde by si vYdélali mnohem vice pen6z. Prod? Neméli by tam svoji lasku

do USA prvni primp) pfenos

rockového koncertu prostfednictvim poeitaeové site Internet. Ohlasy na experiment byly podle londunskeho listu The Times smgené. Vidci a poeitaeovi nad.ienci oznaeili pfenos za technologickg prtilom. Fanouici si vt. ak steiovali na gpatnou kvalitu pfenetheného zvuku a nejasng obraz velikosti pohlednice. Jeden z expertic prirovnal sledovetni koncertu Rolling Stones na poCitaal k poslechu alba pc: telefonu. Podle The Times je

INTERNET.

Trocha historie nikoho nezabye. Takie: Vleida USA s dmyslem urychlit vgvoj svého obranného

raketového de§tnilcu la tak daleko, 2e poaltaeovou sit' Pentagonu dala k dispozici vgem univerzitam a vgzkumngm institucim v USA. Stale vraznéjsi tetra studené milky mélo za ndsledek propojovani dalgich univerzit a vedethgch

na svete jen asi 225 poeitaa, které maji vybaveni a

pracovige i z jingch zemi sveta. Tak vznikl INTERNET. Z nej a do nej zaãaly proudit nejraznejgi informace védeckeho charakteru, dopisy, a take pornografie. INTERNET toti2 od svého vzniku neznet cenzuru, je nejvétgi demokracii sveta. Arnerioli novinafi pCisobIci v Praze (a znajici problémy nagich spoja) jsou bez INTERNETU, jak fikaji, jako bez rukou. Pomoci elekronické pogty jsou bez probléma ye spojeni s matefskOmi redakcemi. Z Fakulty socialnich ved, kde studuji mladi novinetti, je zasilem do celého svéta v eegtiné a v angliCtiné elektronickg tgdenik Carolina. Met desitky tisic odberatela a zahranieni vysilani Ceskeho rozhlasu se nesmi zlobit, kdy2 feknu, 2e INTERNET je medium daleko iteelnej§i. Netrpi atmosferickgmi problémy.

telefonni spojeni nutné pro tento druh pfenostl. Multimediálni skupina Thinking Pictures a poeitaéová spoleenost Sun Microsystem, kterd vysildni zorganizovaly a financovaly, trvaji na torn, e pfes nektere problémy s interaktivnim pfenosem dat byl koncert skupiny Rolling Stones zasadnim krokern vstric poeitaéove Nye pfenagene zethave.

CO JE INTERNET?

Nejfantastietejgi fantazie. Nejvetgi a se svgmi sluibami nejdokonalejgi poãitaebvci sit' svéta. Propojuje vgechny kontinenty a témef vgechny zone. de to vec, kvti n12 rnrtoho poeitaeovgch mdgil neopusti 197

Lekce 10 ChM la Caro liny z dopisa

Vysoké gkoly ziska/y dacy INTERNETU ohrornny technologicky neiskok.

odbératela je jednoznaend. V USA v mistnich sitich INTERNETU paralelne elektronicky vychazeji mnohé noviny a easopisy, ani2 se piitom sniiijefich tiskovY ndklad. VOhodou, zejména u denika, je,

Cesnet ma u2 dnes spoustu zakaznaal. Napfilclad praiska Skoda, kterd tispéSné vyu2ivci INTERNET pro své mezindrodni kontakty a vyjde ji to mnohem levnéji; ne2 kdyby to d6lala pomoci telefonu a faxu. Pomoci skelnOch vlaken poloiengch v pra2ském metru propojujeme jednotlivé lokality vysokijch gkol ty u2 jsou dostova informaeni ddlnici budoucnosti.

2e elanky medete mit okarniite po torn, co se odevzdaji ke grafickemu zpracovani. INTERNET, tato sit' siti odpovidala technickym

po2adavkam. Jeji kouzto

spoeivet v torn, 2e doketie propojit jednotlivé tokalni site. Tak se tehdy jegté Ceskoslovensko ocitlo nejen na cesté do Evropy, ale pies

FarnOzni INTERNET "ddlnice dainic, siti" nachdzi svoje

rnisto i u nas. Bude zajimave sledovat stfet impozantni mygienky s nag. zerniekou. Jaké misto v tomto du.§evnim stietu civilizaci, narodil, osobnosti zaujmeme? Ka2dy z nets si to bude mod vyzkouS'et, a na vlastni

INTERNET i na ddlnici do sveta. Nastal okam2ik navrhnout nazev, a tak vznikl CESNET, netzev site Ceske republiky (Czech Education and Scientific Network). INTERNET 1e21 a padã s

kedi. Ka2c1g z nets, kdo se piipoji do INTERNFTU, bude

kvalitou a cenou za pronajem spoja. Jakd je tedy ekonomickd

reprezentovat nejen sebe, ale i ncd i kulturu.

stroinka véd.? Ji2 v zaecitcich se ukdzalo, 2e monopolni postaveni Euro-Telu vede k drastickgm cendrn. Proto ncthi "vysokogkoldci" pi-10 s projektem

vlastni site, na kteroujsou penize

z Evropské u.nie z programu rozvoje PHARE. Svilj dil ddvd Ministerstvo gkolstvi. VS'e dohromady vySlo na 20 miliona korun. IlVTERNET dostal licenci pouze na soukromou datovou sit'.

V praxi to znamend, iejde o uzavieny system. Pii dobfe

zncirnychfinananich mo2nostech Ceskeho S-kolsWi se Cesnetu

podafilo vytvoiit obdivuhodné dilo. Existuje petteini sit' propojujici vetSi mésta. Vytvdieji se metropolitni site, nap fiklad pra2skd akademickd sit' PASNET, za kterou odpovidd Karlova univerzita. 198

LEKCE 11

PIL;

V I.!

Lekce 11 Vojtech Nciprstek

-

tech, kterg pfivezl do Prahy Ameriku

Pro veriinu z ncis je

znamenalo bgt povech

VOJTECH NAPRSTEK proste

stranketch svoji. Dnes jsme Cegi 6asto jen proto, 2e neurnime

"ten, co mci v Praze muzeum". Etnogrgficke muzeum ve

mluvit cizimjazykem. Tehdy vgak neSlo o otdzkujazyka. Existovali pfece némecky mluvici

starém rodinném dome U Baleznial na praiském Betlemském noimesti patfi ke

Cegi.

koloritu Prahy u nekolik generaci. Vyvolizvci pfedstavu dastojneho starce opraiujicicho vycpaniny

Neizory na Cegstvi pfevzal

Ndprstek od své matky a v proni polovine 40. let si je prohloubil cestami po Ceche:Leh. Oci roku

mopem. NCiprstek toho vgak stihl uddlat mnohem vic, ne pfed sto lety (1894) zemfel.

1846 studoval ye Vidni a dopisoval do novin, které u Praze vydewal Karel HavliZek Borovskg. Télern v Cechdch, srdcem sméfoval do daleka. Celg 2ivot ho neopustil zdjem o orient. Betsnik J. Zeyer o nem

Poshignfin synem

Budouci aeskg vlastenec par excellence se narodil 17. dubna 1826. Otec mu zernfel, kdy2 mu bylo S'est let. Vlddu nad prosperujicfm rodinngm pivovarem a ostatnim majetkem pfevzala matka Anna Fingerhutovd. Sand a tvrdet osobnost, kteret doketzala podnik nejen sama vest, ale i zvelebit. Vojtu vedla k velkorysosti, ate

napsal: "Du..§e jeho byla tak sestrojena, 2e vld.cll ji pouh

rozum." Veil, 2e co je logicke, must bOt take pravda. Revoluci roku 1848 pro2il jako radikdl napino ye Vidni i v

Praze. fenil o Rakouskujako

o

republice rovnoprdvr*h ndrodd. Na podzim toho roku byl na ného vyddn zatyka6. Urychlilo to jeho cestovatelské zdmery. V polovine funa vyplul z Hamburku

take zdvislosti. VS-echny Vojtovy znamosti se 2enami byly pozdéji sledovemy mateingm pfisnOm

okem. Zeidnd neobsteda. A matka to uméla Vojtovi &it najevo: nebyla-li spokojena, prigkrtila pfisun penéz. Proto pfed ni Vojta vztahy, na kterijch mu doopravdy zeile2elo, tajil. 02enil se teprve dva roky po jejf smrti, jako skoro padesettilet0, v roce 1875. To u2 patfil ve svern

do Ameriky.

Cestovatelem Myslel si, 2e Amerika pro neho bude pfestupni stanici do orientu, ale uvizl tam jako Kolurnbus, fikd autor 2ivotopisné knihy o Netprstkovi.

Netprstek nejel do Ameriky jako dobyvatel nebo podnikateL Pfedsevzal si, 2e bude slou2it svému lidu a netrodu. Poznd cizinu a bude Cecham pomdhat pfi proredeni cesty v Novern svété. Do New Yorku dorazit po dvoumesiCni plavbé tesné pfed

neirode k nejznetmejg.im

osobnostem.

Vlastencem V dobe, kdy Notprstek dospival, bylo vlastenectvi hnuti lidi, ktefi citili, 2e path ke stejne zemi. Vlastenectvi pro ne 201

Lekce 11 Vdnocemi 1848. Bez euforie, télem v Novém svete, ale duI u pfettel na starém kontinenté. "Prvni mygenka jako veera posledni byla na domov, na hochy!" poznamenal si. A prvni Vdnoce v Americe vypadaly takto: "Dye roztrhané rybiCky, omeleta, Caj. Pfipil jsern na zdravi naS'ich doma a na zdar slovanské republiky." Pfisun mateingch penéz vyschl, proto jeho prvni starosti bylo najit si zamestndni. Hledal: bilil pokoje, tipal dfivi, kopal uhli, proddval noviny I léky,

Evropy zaeala zas plata. Tak si Ndprstek mohl troufnout na vydavdni novin (némeckgch) a zabgval se pldnem vyddvat prvni Ceskg easopis. K tomu se vgak u2 nedostal.

Sbe'ratelem

Ve stejném roce 1856 se Naprstek nadchl pro néco jineho. ZaCastnil se vOpravy, kteret doprovetzela zmocnénce vIddy USA k jedndni s Indiany kmene

Dakota v Minnesote. Na miste se rozhocll dott dohromady sbirku indicinskeho jblkloru pro Ndrodni muzeum v Praze. Mezi Cechoarnerieany zadal organizovat sbirky na neckup knih,

zkou.§el gtesti v truhleirne i v

kamenolomu. Dohromady bida. 2i1hlavne z toho, 2e rozprodewal sve véci.

map a podobne. Vlastne celd jeho cesta od poedtku byla jen pfipravou k ndvratu, aby pak

Jako delnik nebyl Ndprstek zdaleka tak eilg jako spolkaf. V roce 1849 se jeho jrnéno objevilo mezi zakladateli Prvniho eeskoslovanského spolku v Americe. alern byla hlavné pomoc pfistehovalcam. Pofddaly se ale i salony: "Vojta Netprstek hrdval na piano, zpivaly se Ceske pisné, pilo a taneilo se v2dy do bilého mina," liëijejich. atmosferu

doma zhodnotil nabyté zku2Senosti ye prospech Ceského ndroda.

Lvem spoleenosti

Do Prahy, do rodného domu, se Ndprstek vrãtil v roce 1858. Matka dokozata vybudovat male majetkové impériurn. Dovolila Vojtovi, aby z domu vytvofil spoleeenské centrum Prahy. V dome vznikl prvotfidni salon,

autobiografickd kniha.

Knihkupcem

kam chodila a-esker. elita: Palackij, Purkyné, Rieger, Némcovd,

PfIvalem pfistehovalca se spolek béhem nekolika let zahltil. V roce 1850 otevfel Ndprstek v Milwaukee ye stdte Wisconsin knihkupectvi. Ve méste to byl nekonveneni ein. Z 20 tisic obyvatel vgak byla tem& polovina Némca, to vzbuzovalo nadéji, 2e obchod bude prosperovat. Krome del stargch i novodobgch my slitelit nabizel dechove nastroje, parfemy, mgdla a detské hradcy. Obchod se zaCal da-rit

Erben, Neruda. Zde se zrodila

myglenka na vyddvdni Ceskgch Ndrodnich lista, sem chodili tide,

ktefi v 60. letech minulého stoleti zaklddali Ceske spolky (télocvienou jednotu Sokol, péveckg spolek Hlahol, uméleckd sdru2eni Svatobor a daig). Sem smefovaly I osobnosti, které do Prahy pfijely z ciziny jim se stal Vojta Netprstek jakgmsi honorcirnim konzulem.

i

proto, 2e rnatka koneene z

Feministou 202

f

Lekce 11 Byl jednIm z prvnIch, kdo u nds chtéli osvobodit 2enu od fyzické dfirty a poskytnout ji odpovidajici rozumové i mravni vzdéldni. To byla v Praze novinka. Masaryk se svOmi nekonvenanImi pfednag.kami o rovnosti pohlavi vystoupil na pra2ské univerzite a2 o dvacet let pozdeji. V roce 1866 Ndprstek v Praze inspiroval vznik Amerického klubu darn. Jeho alenkami byly kultivované ddmy z lepgich pra2slajch rodin, které se na pravidelnOch scheakdch bavily o uzdéldni a dobroelnnosti. Poslouchaly pfednegky, navgtevovaly tovdrny, knihovny, obrazdrny i observatofe. Pofcidaly vOlety i mimo Prahu Karolina Svétld, Zofie Podlipskot, Elgka Krdsnohorsko., Charlotta Masarykovd a rnnoho dagich. Mecenit"gem Po ncivratu ze svelové vOstavy v LondOne v roce 1862 se

Ndprstek rozhodl otevfit v Praze Prdmyslové muzeum.. Culem bylo propagovat technické novinky ze sveta a hlasat revoluanf myglenku: Stroje uS-etfi aas. Pozdéji zde urnistil i své etnograficke sbirky. Nacgene psal obecnich vodovodech, ktere pfivedou vodu a2 do kuchyne, hldsal zavddéni plynu I elektrické

osvètlenf ulic. Jako jeden z prvnich lidi v Praze pou2ival telefon. Propagovai tramvaje, tèsnopis, novinovou inzerci, mecencgstvi bohatOch lidi. Nakonec i zpdsobem, jakijm se nechal pohfbit, pfedb6h1 svou

dobu jakojeden z prvnich u nds

se nechal zpopelnit. Vidycicy na vgechrty strany rozevldtg. Clen mestské rady, poslanec, pfedseda mnoha spolkd a klubd (take prvrif pfedseda Klubu aeskijch turista), organizdtor Jubilejni vOstavy 1891, rozhodal veslafskIjch a cyklistickgch zdvodti A kdy2 met volno, chodil do hostince U Medvidkd hratt ku2elky s basnacem Vrchlicla jm. Vgechno,

co ho zajimalo. zdaleka nemohl stihnout, a tak pdsobiljako inspircitor druhgch.

Po matain6 smrti se stal sprcivcem rodinného majetku. Jako dokonalému filantropovi se

mu béhem dvaceti let penize rozkutdlely. Po jeho smrti (1. zdff 1894) se dokonce zjistilo, 2e na majetkujsou dluhy. Vgechen majetek vénoval na nakup knih, na podporu krajana v Americe i cestovateld. Co ale zbylo, je pamdtka. (Autor aldnku cituje autora 2ivotopisné knihy o Vojtêchu Ndprstkovi doc. J. Solleho.)

Lekee 11 Rozhovor Mirek Petr

-Mirek -Petr Mirek -Petr

-Mirek

-Petr

-Mirek -Petr -Mirek

-Petr

Mirek

Petr Mirek

Petr

Mirek

Petr -Mirek

-Petr

Ahoj, Pette. Jak se rnd§? Ahoj, Mirku. Mam se celkem dobte, jen jsem trochu unaveny po vricendu.

Po vikendu unaveny? MA§ byt odpotinuty a piny energie. To jo, legraci si umi§ délat. Staral jsem se o déti, proto2e se 2ena ptipravuje na statnici z nemeiny. By li jste v Praze? Poeasi bylo §eredne, prtelo. Ano, mastali jsrne v Praze. lo cenu nékam jet. To

poeasi bylo opravdu hrozné. Co jste v Praze délali? Zn᧠déti. Miluji Indiany a v§echno kolem, tak jsem je vzal do Ndprstkova muzea. Ty byly nad§ene. Nemohl jsem je dostat yen. Pak jsme si koupili parek v rohlilcu a jeli jsme

na Pettin.

Lanovkou? U2 zase jezdi?

Ano, lanovkou. Vim, 2e nejezdila, ale eetl jsem ye Veeerce (Ve6ernik Praha), 2e zase obnovili provoz. Dëti maji lanovku rady, tak jsme hned vyrazili. Lanovka u2 existuje vic ne2 100 let. Syn se me ptal, prod tam tu lanovku postavili, ani jsem to nevedel. A jakou krdsnou souvislost to ma. Vojta Náprstek byl organizatorem Jubilejni vystavy v roce 1891 a prave pro tuto vy--;tavu byla postavena lanovka a taky rozhledna na Pettine. Ta ma byt vlastne jednou ttetinou Eiffelovy ve2e v Pati2i. No a pak taky postavili bludiAte. To jsem si ani neuvédomil, i kdy2 v roce 1991, kdy2 byla v Praze Jubilejni vystava, tak jsem o torn hodne eetl. Tehdy, v roce 1891, chteli na§i ptedkove ukazat, 2e 'desk& zeme nejsou zaostalou, ale naopak rozvinutou prinnyslovou zemi. Ale mohlo se tam videt i mnoho ze 2ivota tehdej§ich eeskych zemi. Ale zpatky do soutasnosti. Detem se vystava v Naprstkove muzeu libila, ne? To vi§, jsou prdve v torn veku Indianü. Ale to neni §patné. Maji takovy klub, do ktereho chodi, a jak zaene byt na jate teplo, jezdi do ptirody. Jsou venku, pozndvaji ptirodu a hlavne se ji uei chránit. To je düleite. Doufam, e pti§ti generace budou mit k ptirode jiny vztah, e ji budou chranit. Ale tech ekologickych problerma je tolik, 2e east°, kdy2 o nich sly§im, si nedovedu ptedstavit, co s tim, kdo je schopny je vyte§it. Rozeiluje me my§leni a jednáni nekterych lidi, kteti v rap ptirody chteji napt. te2it vdpenec. Ano, mnoho lidi nemd vithec iddny vztah k ptirode. Jsem rad, 2e moje deti maji. Kdy2 maji v lett tábor, pomaham

204 f:i9

Lekce 11

-Mirek

Petr

Mirek

Petr

jim ho budovat. Zavezu tam, je§te s dal§irni roditi, stany a veci pro vybudovani kuchyne. To si tam sami vati? Je tam nelcolik manielek, které vati, jejich mu2i tabor organizuji, ale déti musi pomahat. S man2elkou si myslime, Z-e je to dobte, naudi se mnoho düleiltych véci do 2ivota.

To ma.§ pravdu, ale promin, ja u.2 musim be.2et. Pozdravuj doma. Ahoj. Diky. Ahoj.

A ted' mluvime my! Cvideni 1 Pteatete si text Vojtech Naprstek Cech, kterST ptivezl do Prahy Ameriku. Prod asi byl tento alanek napsan?

a b.

c. d.

U pti1e2itosti otevteni nového Etnografickeho muzea. Aby prohloubil aesko-americké vztahy. Pti ptiletitosti stoletého v9-rodi Naprstkovy smrti. U pti1e2itost1 vydani nove knihy o Vojtéchu Naprstkovi

Cviaeni 2 Pteatete si text Vojtech 1\laprtek - Cech, kteryr ptivez1 do Prahy Ameriku a pak odpovidejte na otazky: 1. Kde je umisténo Etnografické muzeum v Praze? 2. Kde se narodil Vojtech Naprstek? 3. Kdo byl nejsilnej§i osobnosti v iivote V. Na.prstky? 4. Proa musel Naprstek odjet do Ameriky? 5. Chtel Naprstek bydlet v Americe? 6. Cim se tam ze zaddtku 7. Cim se poprvé proslavil v Americe? 8. Co délal Naprstek ye Wisconsinu? 9. Kdy zaaal Naprstek pternSr§let o sberatelstvi? 10. Jak dlouho 211 Naprstek v Americe a kdy se vratil domu? Cvideni 3 Pteatete si je§te jednou east textu, Vojtéch Naprstek Cech, kterS.r ptivez1 do Prahy Ameriku, t:crkajici se jeho 2ivota po navratu do Prahy. Udelejte si seznam vgech Naprstkovych ainnosti a pak o nich vypravejte.

205 41.

Lekce 11 1.

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11

Vojtech Ndprstek vytvotil spole6ensk6 centrum Prahy.

.

12. 13. 14. 15.

CvMeni 4 NAsledujici jrnena byla uvedena v na*Sem textu. Kdo jsou tito znami lidé? Zeptejte se svého ualtele, nebo najdéte inforrnace v encyklopedii a na jejich zakladë vypravejte, co jste se dozvédëli. 1. Franti§ek Palaclqf

2. Jan Evangelista Purkynk 3. Frantigek Ladislav Rieger 4. Bo2ena Némcová

5. Karel Jaromir Erben

6. Jan Neruda 7. Karolina Svëtla.

8. Zofie Podlipskd

206

n rN

i; u 1.

Lekce 11 9. E1i§ka lirasnohorska 10. Charlotta Masaryková

evideni 5 Ptedtate si rozhovor v této lekci. 0 aem si povidaji Mirek a Petr?

Vyberte spra.vnd témata.

Mirek a Petr si povidaji o:

1. o zdravi 2. o poaasi

3. o detech 4. o jidle 5. o Indianech

6. o lanovce 7. o jubilejni Vstava 8. o ochrand piirody 9. o letnim tAbote 10.0 dovolene

Ano N e CI

O O O O O O O

0 O

0 0 0 01 0 0 0 0 0

Cviaeni 6 Pracujte ye dvojicich. Jeden z vas se bude sna2it ptesvedait kamarada, aby se §e1 podivat do muzea. Domluvte se, které muzeum by vas nejvice zajimalo.

Narodni muzeum Etnografické muzeum Smetanovo muzeum Technické muzeum Bertramka Pamdtnik W.A. Mozarta a man2elu Du§kovych Muzeum hlavniho mésta Prahy Statni 21dovské muzeum Vojenské muzeurn HistoricM muzeum

Cviëeni Radi a aasto jezdite na vylety do pfirody pod stan. Ikeknete svajm kamaradum, kteil se teprve chystaji balit, co si pottebuji vzit s sebou.

207 U

Lekce 11

Odev

Lay

Ndtadi

Wbava

Jind

Cvfeeni 8 Rozttid'te ndsledujici slova a fraze do spravriSrch tabulek:

pada snih, vedro, snih taje, fouka vitr, mraz, horko, je miha, boutka, dusno, blato, otepluje se, naledi, prti, ochlazuje se, m2i, 1ou2e, ptehanky, duha, zamraeeno, lijak

Jaro

Leto

Podzim

208

,`,Z, 0 3

Zima

Lekce 11 Cvideni 9 Pracujte ye dvojicich. Ptipravte si s kamarddem rozhovor o potasi. Pou2ijte slova z minulého cvieeni.

Jak je dnes? A A A A

A

Cvideni 10 Pteetete si ndsledujici ptedpovéd' poeasi. Pak si ptipravte ptedpoved' na dne.gek nebo na dal§i dny podle skuteenosti. Meteorologické htetheni Dnes bude polojasno, postupne pilbgvemi oblaenosti s dekem. Noent teploty dva ai test stupful Celsia a denni deset a2 patnetct.

Gramatika Subordinate Clause Subordinate clause are joined to main clauses with conjunctions or pronouns ( e, kde, kdy, kdo, co, kterST, jalq, jen2) VAichni vdddli, 2e je nemocna. Everybody knew that she was ill.

209 `0.Z. 0 4

Lekce 11 To je ten ueitel, o kterém jsem ti fikala. This is the theacher about whom I told you.

In when clauses kdyi is used for the present and past and al for the future.

Kdy2 tam prichazi, nikdo tam neni. When he comes no one is there.

Kdy pfifie1, nikdo tam nebyl.

When he came no one was there.

(Past)

pfijde, nikdo tam nebude. When he comes, no one will be there.

Other commonly used conjunctions are: jakmile, sotvate, sotva, od te

doby, dokud (= a ne), dokud ne (= a, adkoliv). Jakmile za6a1 zpivat, trida zatleskala. As soon as he started to sing the class applauded. Sotvate vy.Sel domu, rozpr'Selo se. The moment he left home it started to rain.

Mkoliv nemél ëas, pomohl ndm.

Even though he did not have time, he helped us.

Short Forms of Hard Adjectives Czech adjectives have short forms which are used only as predicates. They generally express a temporary state and take a complement. The adjective rid exists only in this short form. Apart from rid, they are gradually disappearing from the spoken language. Je 'Stastny.

He is a happy person. He is happy that it ended this way. I'm happy to see you again.

Je '§tasten, 2e to tak dopadlo. Jsem ráda, e te zase vidim.

Endings for the short forms of adjectives are as follows: Singular Masculine Feminine Neuter

consonant: -a :

unaven, gasten, rád

unavena, gfastna, rdda unaveno, gastno, rddo

-o:

210

(N

Lekce 11 Plural:

Masculine animate Masculine inamimate Feminine Neuter

unaveni, §fastni, radi unaveny, §tastny, rady,

-y

unaveny, Mastny, ra.dy,

-a

unavena, §fastna, rdda

The most frequently used short adjectives are:

hotov

jist (aim) laskav mlád ochoten

podoben (komu, aemu) schopen (aeho) spokojen (s kym, aim) vëdom si (dello) zdrtiv

znám (n6aim) zvedav iv

ready sure (of something) kind young willing similar (to somebody, something) capable (of something) satisfied (with someone, something) aware (of something) healthy well known curious alive

Expressions Here we provide a list of words and prefixes which can be helpful in building different expressions.

1. Identity and conformity stejnl- jako same as roven equal jinak fe'deno in another words ili or 2. Negation and opposition, ne-: nekuták nonsmoker bez-: bezbarvy colorless od-: odtuanit loose weight de-/des-: detoxikace detoxification

3. Uncertainty and approximation asi perhaps kolem about okolo

piblin zhruba skoro

around approximately roughly

almost

211

Lekce 11 téméf takfka milem sotva

steri

prt vyjadfuje lidé rikaji

almost so called nearly barely with difficulty

as they say as people say

4. Possibility

bkt schopen moct

be able can

CVICENt 1 Nahrad'te spojovaci vyraz jinYm tak, aby nebyl poru'§en smysl. Vzor: Kdy2 pfijeli do Washingtonti. zatelefonovali nam. Jakmile pfijeli do Washingtonu, zatelefonovali nam.

1. Kdy2 Naprstek pfijel do Ameriky, zadal tvrde pracovat.

2. Aekoli ho pfitahoval Orient, ziistal v Americe.

3. Dokud jsme si nepteeetli knihu o Naprstkovi, nevédéli jsme o nem tolik zajimavych veci.

4. Sotva2e jsem doeetl knihu Naprstek a jeho doba, hned jsem &'el do Naprstkova muzea. 5. Tfeba2e jsem u2 neco vedel o kultute Indian& dove-del jsem se na te vystave mnoho zajimaveho.

6. Jakmile byl na ného vydan zatykae. Naprstek rychle odcestoval do Ameriky.

7. Poka2de, kdy2 pfijela do Prahy nejakã vyznarnna osobnost, smetovala do Naprstkova domu.

8. Jest10:e si chee'S tu knihu ptedst, pujdm ti ji.

212

r

9. I kdy2 Naprstek planoval Pramyslové muzeum, dnes je jeho muzeum ethograficke. 10. Ponevad2 se matce iddrid Vojtova znamost nelibila, za jejiho .2ivota se neo2en1l.

CVItENt 2 Dop kite vhodné spojovaci vYrrazy: Vzor: jsem tam pti§el, je§te tam nikdo nebyl.

Kdyi jsem tam pti§el, je§te tam nikdo nebyl.

1. Zaealo sne2it, 2. Cekali, 3. Nevede la,

4. Ptinesli nam tu knihu,

jsme piijell na how, jsme se nevraili. telefonovali.

si ji pteeetli. u2 byl velmi unavenyr, chtel pokratovat ddl. 6. Zatelefonujeme yam, tam ptijedeme. 7 bylo malému Vojtechovi §est let, zemtel mu otec. 8. Matka pti§krtila ptisun penez, nebyla spokojena. 9. Cela jeho cesta byla ptipravou k navratu, pak doma zhodnotil nabyté zku§enosti. 10. Zil hlavne z toho, rozproddval sve veci. 5.

CVItENi 3 Dokoneete ndsledujici véty a doplfite vhodnyr spojovaci

Nezapometite na interpunkci. Udelali bychom to Udélali bychom to, kdybychom vedeli jak.

Vzor:

1. Sli se podivat do 1\laprstkova muzea

2. Vratili se tak pozde 3. A2 budeme mit eas 4. Chteli bychom vedet 5. Naprstek byl jednim z prvnich

6. Matka Vojtovi dovolila 7. V dome vznikl prvotiidni salon 8. Do Ndprstkova domu chodili lidé 9. PrCimyslová Vstava v roce 1891 chtela ukazat

10. Jsem rdd

213

Lekce 11 CVItENI 4 Pte1o2te nasledujici adjektiva a jako kr-Atka adjektiva je pou2ijte v nasledujicich vetach: Vzor: sure Mirek si je tim datem.

jist

Mirek si je jist tim datem.

schopen, hotov, jist, vedom, ochoten, rad, unaven, ptipraven 1. willing

Petr a Marie jsou

zorganizovat ten vylet.

2. tired

Hana byla tak 3. aware bychom si byt

2e ti2 nechtela pokradovat. svych nedostaticit.

4. glad By li

5. ready

2e rids potkali.

Vlasto, u2 jsi

6. able

MysliS, 2e by toho byla

7. ready/prepared Pojd'te jist, vetete u2 je 8. sure Pane Novaku, jste si

9. aware Petr o torn vi, je si toho 10. tired Udeldme ptestávku, studenti u2 jsou CVItENi 5 Odpovezte na nasledujici otazky tak, abyste pou2i1i kratke adjektivum: Vidite tu unavenou divku? Ano, ta divka je unavena.

Vzor:

1. Videl jsi u2 61oveka tak jisteho sam sebou?

2. Mame u ptipravenou snidani? 3. Mluvil jsi s tim ochotnyrn prodavaem? 4. Mate u2 hotovy obéd?

214

Of'. (1

A. V IL/

-

Lekce 11 5. Jsou si jisti tim fegeni.m?

'6. Jste ochotnã ndm pomoct? 7. Ptipravili jste ten ndvrh? 8. Uvédomili si nasledky? 9. Libila se yam Praha?

10. Je si nekdo jisty vysledkem?

CVI6ENI 6 Nahradte podtztene slovo synonymem: Vzor: By lo tam asi tisic lidi. By lo tam ptiblitne tisic lidi. 1. Na expedici, jinak feeeno vyprayu, Emila Holuba do Afriky finanene pfispel i Vojtéch Náprstek.

2. Ndprstek strdvil v Americe pfibli2ne 10 let. 3. Tu vystavu nav§tivilo ternef milion ndv§tevnikfi.

4. Mezi hosty byl i nejstarM eesky spisovatel, tak fikajic nestor eeské literatury.

5. Sli jsme taktka pet hodin. 6. Pry koupili novy dfim.

7. Jste schopni to zatidit?

215

20

Lekce 11 8. Vydelal si zhruba tisic korun. 9. Nebylo vnbec teplo, teplota steti dosahovala patnacti stupfrn.

10. Jen tak tak stihli to pfedstaveni, pti§li mdlem po pfedehte. CITItENI 7 Na ndsledujici otazky odpovezte zaporne a v odpovedi u2ijte slovo s negativnim prefixem: Vzor: Koufite?

Ne, jsem nekuilk.

1. Ma to pro rids néjaky vyznam?

2. Ma tento typ letadla motor?

3. Je ten jogurt tueny? 4. Chcete fict, 2e zbrojeni je dnleiité? 5. Je to pro vas vyhoda? 6. By la ta obrana pfimefend?

7. Je tato situace pro va§i zemi typicka? 8. Je tento napoj a1koho1icky?

9. Jsou pomery v této edsti sveta stabilni? 10. By ly ty mo2nosti stejné?

216

Lekce 11 CVI6ENI 8 Dokoneete nasledujici vety a pout.i.jte slovo s negativnim prefixem, v

naterych velach dopinujete jenom negativni prefix: Jeho jednani nemeo smysl, bylo Jeho jednani némélo smysl, bylo nesmyslue.

Vzor:

1. Nenachazim v torn 2adny tvar, je to 2. Neviddl jsem iddnou jejich einnost, jejich 3. Musite pracovat velmi ptesn6,

me rozeilovala. by mohla zpiisobit

velkou chybu.

4. Suchd mista by se mdla zavodnit a mokra 5. Vilbec nebyl zasadovy, naopak byl 6. Reiisér Forman obsazoval do svych filmü nejenom herce, ale

i

7. Ptistup do této budovy je umo2nén osobam pohyblivyrn, ale i 8.

(-stranit) v eistirn6 tu skrvnu na rukav6? 9. Ta houba neni jedovatd, ale neni dobra k jidlu, je (jedld). 10. Zbaveni organismu vody, jeho hydratace, vodnëni nemusi byt bezpeené, ale je CVIeENi 9 Doplilte ptedlo2ku, je-li nutné, a spravny tvar vyrazu v zdvorce Vzor: Stalo se to stejnem (rok) Stalo se to ye stejnérn roce.

1. Naprstkovo muzeum patti

(kolorit)

2. Vladu (rodinny majetek) ptevzala matka. 3. Vojtech vztahy, (které)

(Praha)

mu zale2elo,

(rnatka)

tajil. 4. Pattil (jeho narod) (nejznarn.éjgi osobnosti)

5. Naprstek se rozhodl, 2e bude (Ce§i) (proraieni) cesty

6. Naprstek se zabyval desky easopis. 7. Vojtech Naprstek se stal (honorarni konzul)

pornahat (Novy svet)

(plan)

vydavat prvni

(jakysi)

8.

(pravidelné schilzky) a (dobroeinnost) 9. V§echen majetek vénoval (nakup)

se damy bavily

(vzdeldni)

217

f) o...0

" 'v:b:CiiisValrriraetcecika;:Ciar3:6£d:,324Z,E-89,d2Cir70raWGig'

(knihy)

0

IL L.,

ear1134giiii.=

Lekce 11 10. Masaryk

(jeho nekonveneni ptednaAky) (rovnost) vystoupil (pra2ska univerzita) a2 dvacet let pozdeji.

(pohlavi)

CVI6ENI 10 Dopilite chybejici vyrazy na zaklade textu:

znamosti, neopustil, hnuti, ptevzala, stejne, pivovarem, zamery, v§echny, Orient, poslu§nym, ptevzal, majetkem, ptisnym, prosperujicim, napino, smrti, dospival, path, ptestupni, nazory, urychlilo, pro211, podnikatel 1. Naprstek poslouchal matku, byl v2dy synem. 2. Po otce vládu nad rodinnyrn a ostatnim matka. 3. Vojtovy se 2enami byly sledovany mateinym okem. 4. V dobe, kdy Náprstek bylo vlastenectvi lidi, kteti citili, 2e ke ,

zemi.

5.

6. Cely .2ivot ho

na eegstvi zajem o

Naprstek od sve matky.

7. Revoluci roku 1848 jako radikal ye Vidni i v Praze. 8. Vycldni zatykaee jeho cestovatelské 9. Myslel si, 2e Amerika bude pro neho stanici do Orientu. 10. 1\1dprstek nejel do Ameriky jako dobyvatel nebo

Dopliikové Eteni Pteetete si tento text a pak teknete, co novel-10 jste se dozvédeli o

2ivote i einnosti Vojty Naprstka.

Dam U Halcinkti V roce 1826 koupil dam U

provozovali pivovar a vinopalnu. Kdyi v roce 1832 man2el zemfel, prikoupila o devét let pozdeji pani Anna Ndprstkovã ku prospechu 2ivnosti i sousedni domek U &cite botky.

Haldnkei sleidek Antonin

Fingerhut, vlastnim jménem Nciprstek (kdy2jmeno mu bylo ponemeeno v dobe vojenské slu2by), s manielkou Annou, za 27 500 zlatOch. Zdafile zde

218

Lekce 11 Ovdoveld majitelka domu byla v celé Praze prosluld svou dobroannosti. Nikdo prosebnilca, kterg zazvonil u domovnich dvefi, neodegel s preadnou. Jak uvetclf Frantig ek Ruth ye sve Kronice kretlovské Prahy, jednou tijdne zde bgvalo podelovetrd chudgch a ph té pftle2itosti tu bylo easto rozdano a:2 neuventelnOch 2000 pecnet chieba. Maniele Netprstkovi méli dva vlastni syny Ferdinanda a

novou budovou byly pfevzaty do zemské spravy. Pod vedenim Vojty Nciprstka v dome U Haianka té2 pCtsobll Americkij klub Ceslajch dam, dome:cf. pan vgemoine"

podporoval emancipaOrti snahy tehdej& 2enske poptiktre. VOznamng netrodni einitel Vojta Noprstek zemfel 2. zeiff

1894 po kratké take nemoci. V

jeho poslednIch cinech ho s dojemnou pea ogetfovali Clenove rodiny a jeho eetni pfdtelé. Dokonce okolo domu byla rozlo2ena sldma, aby tlumila hluk projitcleficich povozd. Posmrtnou masku zemfelému stial

Vojtecha, z nich2 zvlethte Vojtech

(1826-1894) se vgrazne zapsal do eeslajch netrodnich dejin. Jeliko2 se silne angaioval v uddlostech revoluenato roku 1848 a hrozilo mu zateeni, ociplul v ftinu teho2 roku z Harnburku do Ameriky. Zde ziskal neocenitelné 2ivotni zkugenosti a vénoval se té2

Josef Veleta!) Myslbek.

shromakrovetni sbIrkovch pfedmétit pro muzejni daely.

Do Prahy, do domu U Halcinkti se vrcitit a2 v roce 1858, aby zde zridil centrum pra2skeho kulturniho 2ivota. Neméné vy'znamnm einem Vojty Ndprstka bylo zrizeni Ceskeho prdmysloveho muzea prcive v dome U HaldnkiL Stab se talc v

roce 1862. Muzeurnvak nebylo

zaméfeno jednostranné, ale byly zde i sbirkové pfedméty etnograjickeho razu. Nciprstek setm byl velice scestovalg , ale navic se pfettela s E. Holubem, E. S. Vretzem a da/gimi Cestajmi

cestovateli, takie sbirky rychle narCistaly. V letech 1885-1890 dal proto vybudovat za domem U Halankit novou ttipatrovou budovu pro dastojné umisteni exponcitti. V roce 1931 byly sbirky detsledne rozthdény a pfedmety netrodopisné spolu s

219

"4 As it_

Lekce12 NrEZI TAJEMNEM A SHITTEONOSTI IELEDA SE MU2 JMENEM dECH

Jakci je realita jedné povasti 0 pfichodu praotce Cecha, bdjného zakladatele eeského netroda, se poprve dozviddtme z Kosmovy kroniky. Kosmas, v 2. poloviné 11. stolett (zemfel 1125), vylieil ye sue kronice "zlatg vdk" iivota slovanského kmene, kterg na nage itzerni pñel pfibliine v 6. a 7. stoletf. odnekud ze severovgchodu, z kraje, kde zufila vlekld rodovo. vdlka. Kmen dogel a2 k hofe Rip a tady, na dzemi mezi fekami Ohfi: a Vltavou, se usadil. Vdcice kmene se podle Kosmova vyprdveni ptal: "Ale kdyi takovg, talc kra.sng a tak velikg kraj jest ye vagich rukou., rozvaite, jaké by bylo vhodné jméno pro tuto zemi?" Ti ihned jako z boiskeho vnuknuti zvolali: "Ponèvad2 ty, otee, sloveg tech, kde rtajdeme lepgi nebo vhodneigijméno, ne2 aby i zemd slula Cechy?" Talc prg ziskala nage vlast svig neizev, budeme-li ovgem eeskgm pfekladdm Kosmovy kroniky vefit. Tato verzi nageho nejstarglho kronikale pozaji pfejimali i kroniketti daLi. Povést o praotci Cechovi mohutnéla a jeji obsah ziskcival nove a nove detaily. Nakonec dospéla do podoby, jakou znetme z JirdskovOch Stargch povesti eeskgch. Obsahovala ale vabec Kosmova povést néjaké raciondlni jddro? Nebo zde mcime co délat s pouhou litercirni fikci? Na toto téma bylojt2 napsdno nekolik praci s vgsledkem pfekvapiv6 skrornngm. Obsah Kosmovy povesti o praotci eeského nciroda se pod tihou

historickgchfaktd, ale i riangch spekulaci, témef rozplyrtul.

Fakta a spekulace

Pee faktilje velmi strohd. V bezprostfednim okoll Ripu nebyly nalezeny vilbec ietdne archeologick6 notlezy, které by potvrzovaly nJjaké staroslovanské osidleni velgtho rozsahu. Puvod Cechova kmene lokalizoval Jirezsek do Polska, kde 211 kmen Charvcittl. Ale prvni informace o pdvodu Cechd metme z Dalimilovy kronik74 (dokorteena

roku 1314) a jeji autor tvrdi, ie lo o kmen z Balkcinu. Kdo mel tedy pravdu? Na tuto otetzku neni zatimjednoznaend odpovéd'. Pdvodni slovanské osidleni vgak leielo no vgchodé. K

nejvétgi expanzi Slovand, sidlicich pfedevgim na dzemi dnegni Ukrajiny mezi fekami Dnéprem a Dnéstrem, doglo

zfejmè v 5. a 6. stolett Proudy slovanskgch kmend tdhly najih i na zdtpad a nekdy v této dobé osidlily nejen Balkan, ale i deist dnegniho polského üzemI. Kladli kroniked Vdclav Hegek z Liboaan

prichod öecha a jeho druiiny do 7. stoleti, nemusel bgt zase tak daleko od pravdy. Jenie ndm to neddvã odpovèd' na oteaku Cechova petvodu. Jeho kmen mohl pfijit stejné tak ze severovgchodu (Jirasek), jako z Balkcirtu (Dalirnil).

Tisté je pou.ze to, ie kmen Charvcitic, z nelto2 pochozeli v historickgch dobdch napfiklad i vgchodoeegti Slavnikovci,

skutedné existoval. Fakt, ze

222 )

C

Lekce12 Charvati sidlili ve vgchodnich Cechach a s pomoci slavnikovslajch kni2at pozdeji usilovali o navazdni pfdtelslajch vztahd s polslajmi panovnIky, nepiimo naznaeuje, 2e snad tento kmen mohl vskutku pfija odnekud z dne§niho Polska. Ale co kdy2 Charvati byli odno2i moravskjch Slovand, kteii pochdzeli opravdu z Balkanu? V2dyf, jak je znamo, verozvestové k nam pti.lt flit ktestanstvi v teat, kterd byla moravskOm Slovandm velmi

ni2 vystupuje Lech, proto nelze v jakijchkoh dvahach vCthec

poeitat.

K dovr§eni v§eho vznikd zdsadni problem ji2 pfimo u

Kosmy. Autor prvnt, latinsky psane Ceske kroniky v ni tott2 o Cechovi vdbec nepge. Kosmas hovori vOslovné o Boemovi a z jeho jrnéna odvozuje nazev nagi vlasti Boemia. Ceske pfeklady téchto jmen hovori fit o Cechovi a Cechach, poprvé v Dalimilove kronice. Odkud se tyto neavy vzaly? Zda se tedy, ie .jmeno praotce Cecha ijeho bratra Lecha nenesou peeet prokazatelného historickeho faktu. Pdvod neavu tech a Cechy se dodnes nepodatilo pfesvedeive objasnit

Lech na scéné Vzpomeneme si vgak, 2e podle povesti mel praotec Cech jegte bratra Lecha. Lech podle Jirdska postupoval dal do nitra Cech a usadil se ve vgchodoeeskérn regionu, kde zalo2il hradigte Koufim. Tedy v té2e oblasti, kde pozdeji sidlili slavnikovgti Charvati! Logicky lze usuzovat, 2e kdyby lid praotce Cecha a Lecha postupoval ve smeru sever jih, nejprve by se zastavil Lech ye vOchodnich Cechdch a praotec tech by postupoval dat k jihu, a2 k Ripu. Jen2e podle povesti to bylo pfesné obrdcene. Co2 naznaeuje, 2e sm.& pohybu Cechovy a Lechovy dru2iny byl

anijazykovedalm. Jména Boemus a Boemia ano. Jde o

zkomolené latinske nazvy keltského kmene BOjd, a tady je skuteeng pdvod jmen, kterd v latine Kosmas ye sve kronice

pou2il.

Jistota o pilvodu kmene praotce Cecha tedy stale chybi. Obé hypotetické varianty, sever i jih, pfichazeji v avahu.. Dost moina, 2e existovali Charvati "pogtf." i "balkangtr. Dye vétve kmene, pochdzejici ze stejné peivocinf vOchodoslovanské

pospolitosti.

opaeng odjihu k severul

Hypotéza by to byla snad i sprownd a mohla by vnést do cele vécijasnej§i stopu, kdyby proti ni nehovoilla jind skuteenost. Toti2 fakt, 2e jrnéno Cechova bratra

Jistota chybi, moinost

ztisttivet 0 pdvodu samotného praotce Cecha tedy nevime dodnes nic ureitého. Pro potvrzeni skuteene existence muie jménem (ech chybeji potdd deikazy. Anijeho

Lecha se objevuje v na.:§ich

kronikach a2 ye 14. stoleti. Ani Kosmas, ani DaUmitjméno Lech neznaji. Jingmi slovy, Lech byl zafazen do povesti naimi kroniketti a.2 dodateene a byl pfevzat pravdepodobne z kronik poiskOch. S tou Cash: povésti, v

legendarni hrob u Ctinévsi nedaleko Pfpu nebyl nalezen. Sttedoveke kroniky nelze z hlediska faktografickeho pova2ovat za hodnovern0 historickij pramen. Co2 na druhé

223

4) 4 Phi I

Lekce12 strane jegté neznamend, 2e by povêsti a legendy nemohly

nekdy v 5. a 6. stoleti. Povest o

Cechovi a jeho dru2ine tuto skute6nost bezesporu odredi. V§e. ostatnije vice ai méné spekulaci. A tak radeji priznejme, 2e v historické kauze praotce Cechaje vge moine, ale nic jisté.

vychozet ze skutednYch udedostl.

I ty, o nich2 povést o praotci Cechovi hovofi, se mo2nd staly. K osidleni tech slovanskijmi kmeny pfece opr.avdu doglo

Rozhovor Pepik Milan

-Pepik -Milan

-Pepik -Milan

-Pepik -Milan

Pepik Milan

-Pepik

-Milan

-Pepik -Milan

-Pepik Milan

Pepik -Milan

-Pepik -Milan

Co jsi delal minulou nedeli? Jel jsem s rodinou na pouf na horu Rip. To jste se mei fajn. Podasi bylo jarni, krásne teplo, celyr den svitilo slunce. Vratil jsem se tak utahany". Prod prosim té? To vi§, deti. Stale prod, prod, stale nove otazky. Pofdd se na neco vyptávali. Vysvetloval jsem jim ptichod praotce Cecha na horu Rip. To jsem si dal. To bylo vysvetlovani. No, je to jen legenda. A jaka byla pout? Tech lidi, ale nakonec to nevadilo. V§ichni si na§li nejakjr kousek, kde si mohli sednout. Deli se pfejedly sladkosti, a pak kdy2 jsme se vraceli, byly dole pod Ripem houpadky a kolotode. Tak §ly je§té "la kolotod. Myslel jsem si, 2e jim musi bjrt §patné, ale na§testi nebylo. Déti neco vydr2i, kdy2 chteji. Jak se jim libily stare" povésti? Kdyt jsem jim vypravel v§echny ty legendy, musel jsem jim nakonec slibit, 2e pi-i§te pfijdeme na Vy§ehrad a nekdy si vy§lapnem do okoli Prahy a podivame se na Tetin. A seznárni§ je tak s celou Krokovou rodinou. Kdy2 u jsme v tech clavnych dobdch, nevi§ nahodou, jestP. se u2 archeologinn podafilo objevit hrob prvniho deskeho krale pod vy§ehradskou katedralou? Cetl jsem v novindch, 2e pou2ili i laseru, ale nic se jim zatim nepodatilo nalézt. Jak 2e se jmenoval Vra...? No ano, Vratislav. Taky na Vy§ehrad vede Vratislavova ulice. Vy jste byli na Ripu v nedéli, 2e? Ano, poute jsou valycky v nedéli. Volné soboty jsou vyrnoienosti na§i doby. Tak to jsi nebyl v nedéli na fotbale. To byl zdpas! Viktorka hrdla se Slavii. A pfedstav si, 2e nepromenili penaltu. No, to byla hraza. A nevi§, jak hrala Sparta? Ty ses nedival na sportovni zpravy? Sparta pfekvapive prohrala v Brne jedna dva. No, to musi bjrt potadne zmeny v tabulce.

224

Lekce12 -Pepik -Milan

-Pepik

Milan

-Pepik Milan

Sparta ut neni prvni, ale rozdily v eele tabulky jsou minimalni. A jak hraje tvoje dcera tenis? Myslim, te ma docela talent, ale stoji to spoustu penez a

éasu. Je§té, te se ji mute mantelka venovat. A co vd§ Pepa? e§té dela judo? Jo, stale. jsern rad, te ho to bavi. Minul ty'den vyhrali

dorosteneckou ligu v Olomouci. Pepa vyhral dva cifiletité zapasy. Byl tak §fastny, kdyi se vratil. Ptijeli pozde at po pülnoci. Mantelka u mela strach, aby se jim nic nestalo. Piljde§ na fotbal ptiki nedéli. Poeitam s tim. Doufam, te to bude dobry zapas. Copak dobry, ale ptedev§im tetlqr. Ale chceme-li se dobte umistit, pak by to chtelo uhrat alespori tu remitu. Talc ahoj v nedeli. Ahoj.

A ted' miuvime my! Cvideni 1 Ptedtete si text Hledd se mut jménem Cech. Existuji skuteend cifikazy pro potvrzeni existence mute, ktery se jmenoval Cech? a.

b.

q q

Ano, z archeologickych nalezia. Ne, doposud nic nebylo nalezeno a existuji jenom legendy.

Cvi6eni 2 Pfeetete si text Hledd se mut jménem Cech s pak odpovidejte na nasledujici otaticy: 1. Kdo byl Cech? 2. Kdo byl Kosmas a v jakém jazyce psal? 3. Ktera povest o praotci Cechovi je asi nejvic znarna? 4. Jake jsou chakazy potvrzujici staroslovanské osidleni v okoli Ripu? 5. Jake jsou dve verse o pirvodu Cecina? 6. Odkud pochateli Slavnikovci? 7. Kdo byl Lech a kde bydlel podle Jirdskov3ich povésti? 8. Kdo poprvé uvddi jmena tech a Cechy? 9. Kdo byli "polar a "balkan§ti" Charvati? 10. Kde by se mel nachazet legendarni hrob Cecha?

225

219

Lekce12 Cvideni 3 Pteetete si jegte jednou edst textu Hledd se mu2 jmenem Cech, kde se mluvi o Kosmové kronice. Reprodukujte, jak Kosmas vysvetluje püvod nazvu Cechy.

Cvieeni 4 Rozdelte se do etyt skupin. Vyjmenujte vgechny etyti kronikate, kteti psali o puvodu Cechu. Ka 2dd skupina si vybere "svého" kronikate, o kterém na zaklade textu vypravuje ostatnirn.

Cvfeeni 5 Zndte nejakou legendu? Vypravujte ji ostatnim.

226

Lekce12 Cviaeni 6 A. Ptettete si rozhovor v této lekci. Proe byl Milan utahany? Vypravujte, co délal minulou nedéli. Pouiljte nasledujici slova: houpadka, kolotoe, pouf, sladkosti, ptejist se, vyptavat se, vy§ldpnout si na hom Rip B. Zeptejte se svého uditele na povést o Krokovi. Zeptejte svyrch ptdtel, co vedi o prvnim eeském krali. CvMeni 7 Pracujte ye dvojicich. Chcete pozvat kamarada na sportovni utkani, ale nemiliete se dohodnout, co by vas spoleen6 zajimalo. Ptipravte si seznam v§ech dmhii sportil v ee§tine a pak o nich vgpravujte.

Chceg se jit podivat na Prot. ne , To me nezajima, proto2e nemdm rdd anglicky

eesky

Ano

Ne

Football American Football Liigii_Jurilp

Long Jump Discus Swimming Water Polo Rowing Bicycling Ice Skating Hockey Golf

Tennis Table Tennis Gymnastics Boxing Track and Field Volleyball Basketball

Running Javelin Judo

227 _tAgra",Z,Z2.71.e.

r%

lYibaltr

Lekce12 Cviaeni 8 Pracujte ve dvojicich. Inscenujte rozhovor s kamarddem o fotbalovem utkani. Pou2ijte nasledujici slova a fraze.

hrala Sparta s byl jsem na fotbale zapas skoneil remizou syn hraje dorosteneckou ligu zmeny v tabulce kopand branka gol vysledek zapasu

hrat nerozhodné hti§te

fotbalista zase piljdeme na fotbal dell hraji kopanou rozhodei A A

A A

Cviaeni 9 Vyberte jednoho studenta, ktery bude hi-at roli znamého sportovce. Ptipravte si pro nej otazky a pak inscenujte tiskovou konferenci s timto znárnym sportovcem.

Cviaeni 10

Pracujte ye dvojicich. Inscenujte rozhovor s kamaradem o va§em aktivnim sportovnim 2ivote. A A

228

6,

Lekce12 A A

A

Gramatika Word Order in a Czech Sentence Czech tends to place new information at the end of the sentence, whereas English prefers a subject verb - predicate word order. Kdo pomaha matce? Matce pomahd Alena.

Who is helping Mother? Alena is helping Mother.

Co délaji? Ta2ce pracujou.

What are they doing? They are working hard.

Jak zpivaji? Zpivaji krasnd.

How do they sing? They are singing beautifully.

Certain words, however, occupy a fixed position in the sentence. They are called enclitics. Enclitics are always the second element in the clause and include: 1. auxiliary verbs that accompany the -1 participle 2. short personal pronouns (se, si, mi, U, nam, yam, me, té, rids, vas) 3. a small number of conjunctions (for example, v"Sak, tehdy) Kdy jsi byla u lékaie U lékate jsem byla vaera. Rad bych vddal prod- si tolik pil?

When were you at the doctor's? I was at the doctor's yesterday. I'd like to know why you drank so much

Tak se zda, 2e té ptece jenom znaji. So it seems that they do in fact know you.

Jejich star.Si syn tam nebyl, mlad§i Their elder son wasn't there; the vSak prijel a2 pozdeji. younger one, however, came later.

Note that a and ale so not count as the first element. Narodila se v Praze, ale odstahovala She was born in Prague, but moved se, kdy2 ji bylo §est. away when she was six.

229

Lkce12 Where more than one enclitic occurs in a sentence, the order is: I. auxiliary verb 2. short personal pronouns (first reflexive pronouns, then pronouns in the dative, and lastly pronouns in the accusative)

3. conjunction

Jak jste se tedy o torn dozvèddli? So how did you find out about it? Nelibi se mi tohle. I don't like that. (or Tohle se mi nelibi).

Secondary Imperfective Verbs Perfective verbs may be formed from imperfective verbs by means of prefixes: tvotit (Imperf.) > vytvotit (Perf.) . Imperfective verbs may also be derived from the perfectives by means of suffixes: vytvotit (Perf.) > vytvatet (Imperf.). While the meaning of the secondary imperfective verb may be the same as that of the basic imperfective verb, sometimes it can be different.

Imperfective

Perfective

ddlat chovat plynout

vycleat uchovat vyplynout

püsobit toeit tvotit znaeit zvat

zpilsobit

psát

.tddat

Secondary Imperfective vydelávat uchovavat vyplyrvat

ptepsat

ptepisovat

zpilsobovat

otoeit

otdeet

vytvotit naznadit nazvat vyladat

vytvdtet naznaeovat nazyvat vy2adovat

earn money retain ensue rewrite cause turn create indicate call request

Secondary imperfectives without prfixes express repeated action Imperfective Secondary Imperfective

psat eist

se dét

hrdt

byt

jezdit m it

eist sly*Set

vidét

psdvat eita.vat

seddvat hrdvat byvat j ezdivat rnivat

eitat

slychat vidat

write

read seat play

be go have

read hear see

230

sk. 40(1

Lekce12 Touhle dobou u2 bkva1 doma. He always used to be at home at this time. Mivaji dovolenou zaddtkem dervence. They always have their vacations at the beginning of July.

Reflexive Verbs While, some verbs exist only in reflexive form divat se (to look), mat se (to laugh), others take the reflexive form in the following instance:

1. When they describe an action the subject is performing upon himself: Myju se. I am washing (myself).

Myju si ruce.

I am washing my hands.

2. When they describe reprociprocal actibn: Znitme se. We know each other. Pomalhame si. We help each other. 3. When they express in the passive voice: Kosmova kronika se pfeklitdala do mnoha jazykil. Cosma's cronicle was translated into many languages.

4. When they express satiety : jist to eat najist se pit to drink napit se

eat one's fill get drunk

5. When their meaning changes significantly: hodit to throw hodit se to be suited objevit to discover objevit se to appear vaiit to weight /Mit si to value

6. When they express personal involvement: Ptedetl jsem si noviny. I read the newspaper (for my own enjoyment) Koupil jsem si tu knihu, kterou jsem tak chtel. I bought (myself) the book that I wanted. CV1tENI 1 Sestavte vety. Nezapomefite na potadek slov, doplfite interpunkci: Vzor: Rip byla Milanova pout Na_rodina Ripu jela na

Milanova rodina jeht na Rip. Na Ripu byla pouf.

1. Kosmas v jeho 2. prvni polovine kronika kronikef byla se eeskyr napsana zapsal 11. s toleti.

231

ir

Lekce12 2. Lech Cech regionu mel ye usadil postupoval se nitra dal bratra podle praotec povesti Lecha do a usadil vychododeském se tech 3. ptejimali verzi o nejstar§tho mohutnéla Tato ptichodu na§.eho o Cecha Cechovi dal§i Povest novymi nejstarMho praotce kronikati podrobnostmi kronikâte i pozdeji praotci obohacend. 4. jméno Ani Kosmas Jinymi neznaji ani slovy Dalimil nairni Lech Lech do a2 zatazen dodateend byl povésti kronikati.

5. Cechovi ze by a fakta moina. To povesti povesti o neznamend udalosti vychazet pravdiva e skuteenych jsou o legendy z nemohly I praotci. 6. Zatim prvniho nepodafilo eeskeho Archeologove hrob ho hledaji se najit krdle. 7. Déti vysvetloval na se Dlouho néco jim potdd v.§echno jsem vyptávali.

8. jaky zpravy je Nevim vysledek jsem Veera nedival sportovni se na

9. Ulice krale se ulici Na prvniho jmenuje jsme deskeho podle §li Vy§ehrad Vratislavovou.

10. slovanskYch i Slovanfi zdpad Proudy na K do§lo stoleti

nejvetgi 5. a 6. v na tahly expanzi ztejmé kmenii jih.

CVItENi 2

Utvotte vety a napi§te je: Vzor: hodné jim se Milan vénoval. Milan se Jim hodne venoval. 1. byl by se kdo vratil? 2. se by byli je§te rozhodovali. 3. se by byl ureité zeptal. 4. byli se kdyby zeptali. 5. tak jsem se vratil utahany.

232 2 6

Lekce12 6. mu jsem se chtal omluvit. 7. i se nebyli vénovali. 8. jemu urdita se nic zláho neptihodilo. 9. bylo se by jim- datilo lépe. 10. by U to se tomu k hodilo?

CVItENI 3 Doplfite sekundarni imperfektivni slovesa ye spravnem tvaru: Vzor. Nakteré sochy (tvotit) Braun na Kuksu. Nakteré sochy vytvide1 Braun na Kuksu. 1. Z toho jedndni pro rids (plynout) mnoho 2. Musel toho tolik (psa.t) 3. Me li malo penaz, proto cela. rodina (délat) 4. Na silnici se stala nehoda, proto se auta (toait) 5. Véci po svém man2elovi pealive (chovat) 6..Kde byly (tvorit) tak krásné véci? 7. Neznalost zakladnich hygienickych pravidel (pusobit) mnoho va2nych nemoci. 8. Co (znadit) tento index? 9. Ta organizace tam (konat) mnoho raznych ainnosti. 10. By la velmi neskromnd, (2ddat) toho tolik.

CVItEld 4 Dop kite sloveso stejného vyznamu ye správnem tvaru, aby vyjadtovalo opakovanost daje: Vzor: Déti se (ptát) na v§echno mo.2né. Dell se vyptivaly na v§echno mo2né.

1. Casto je (oni vidét) 2. Babiaka détem (aist)

na Pettind. pohddky.

3. (My vidat) 4. Kdo (mit) se tikd, 2e (jist)

se na fotbale. na kaalou otazku vtipnou odpoved', o torn vtipnou ka§i. 5. Petr a Marie tam (jezdit) spolu. 6. Jejich dédeaek (byt) aasto vesely. 7. Neznalost zakladnich hygienickych pravidel (plasobit) mnoho va2nych nemoci. 8. Rdd (sedét) ye §kole a2. v posledni lavici. 9. Na..e dati si easto (hra.t) v parku na Vy§ehrade. 10. Casto jsme (chodit) pe§ky.

233

c-

- 4.#

Lekce12 CVItEld 5 Odpovezte na ndsledujici otazky kladne a pou2ijte sloveso vyjadtujici opakovanost deje (substantiva nahrad'te zdjmeny, dejte pozor na slovosled). Vzor: Videl jste tam nekdy Petra? Casto jsem ho tam vidival.

1. Jedl jste nekdy avokado?

2. Mel jste nekdy chtipku? 3. Plaval jste nekdy ptes jezero? 4. Mluvite nekdy s na§i babitkou?

5. Sly§el jste nekdy tu povest?

6. Pi§e§ nady Helene? 7. Zlobil jste se ne.kdy na dai?

8. Hral jste tenis? 9. Mel jste nekdy v horach strach? 10. Nakupoval jste tam nekdy?

CVIeElsit 6 Rozhodnete, vy2aduji-1i slovesa v ndsledujicich vetdch reflexivni zdjmeno "se, si", nebo ne. Doplilte tato reflexivni zajmena. Vzor: Dite myje ruce v koupelne. Dité si myje nice v koupelne.

1. U2 najedl, Milane? 2. Tady mi spi dobte. 3. Kdy2 jsme ve§li do té rotundy, zmocnil nds zvld§tni pocit. 4. Neaekal jsem, 2e tam Helena objevi. 5. Dobte to koupila, hodi ti to k te tve nove sukni.

234 0

As A. LI

-`1

Lekcel2 6. Wei bychom vailt kaidého umeeckého dila.

7. Byl tam poprvé, ale jako novd6ek podinal velrni dobte. 8. Objevili tam neãekand. 9. By la z toho velmi ne§fastrid, skoro rozplakala. 10. Jsem tak unavenSr, chce mi spat.

CVItEld 7 Spojte vety z odstavce A a odstavce B. A

1. K nejva§i expanzi Slovanu

na otazku Cechova puvodu.

2. Proto kladl-li kronikat Hajek

se dodnes nepodafilo vëdcüm ptesveAdv6 objasnit.

z Liboo.an ptichod Cecha a jeho

drutiny do 7. stoleti,

3. Proudy slovanskSrch kmenit tahly na jih i na zapad

a nekdy v této dobé osidlily Balkan i 6ast dnekiiho polského uzemi.

4. Nemarne odpoved'

do§lo ztejmd v 5. a 6. stoleti.

5. Piivod nazvu Cech a Cechy

nebyly objeveny vfibec 2adné archeologicke nalezy.

6. Jistota o pfivodu kmene praotce

mdme z Dalimilovy kroniky.

7. Ani Cechilv legendarni hrob u Ctinévsi

tyto nazvy vzaly?

8. V bezprosttednim okoli lkipu

nemusel bSrt zase tak daleko od pravdy.

9. Prvni informace o pfivodu Cechu

tedy stale chybi.

10. Odkud se

nebyl nalezen.

Cecha

CVICENI 8

Pte6t6te si nasledujici 6dsti textu a potom napi§te, jak maji jit spravnë za sebou.

0 Krokovi Pozdéji Krok vybudoval pevn3i Vy§ehrad na vysoké skale nad tekou

Vltavou. Ptestéhoval se tam a 211 tam a2 do své smrti.

235 szara,",

Lekce12 Poslali posly k mladtimu bratrovi praotce Cecha, aby se stal jejich

vojdovou.

Krok mel hrad nad tekou M2i. Byl velmi mouthy. Lide k nému chodili na porady. Byl take soudcem a soudil ty, kteti se nemohli sami dohodnout. Dokud vlddl praotec Cech byl v zemi potadek. Lida byli poctivi, nemuseli zamykat dvete. Ka 2dSr mel vteho dost. Chudy- byl jen ten, kdo nechtél pracovat. A tak se stal Krok knitetem Cechi.t. Vladl moudte. Sprayed live soudil. Radil lidem, jak maji dobte hospodaiit. Poradil take lidem, aby si staveli hrady ze dteva na kopcich i mentich vrtich. Brzy mala kaidd krajina takoV hrad. Al6 Lech nechtel zUstat v zemi. Chtel se sVmi lidmi odejit do jine zerne. Poradil vtak Cechum, aby si zvolili za knfiete Kroka. Kdy2 praotec Cech zerntel, nastaly v zerni spory a hadky. Proto se setli nejstarti mu2i rodu a rozhodli, 2e musi zvolit noveho vojvodu.

Krokovy dcery Druhd dcera Teta méla pevnyr hrad Tetin. Vede la, jak se ma s1ou2it bohiam. Uaila lidi, jak maji bohum obetovat. Mladd kne2na mela hrad Libutin. Ale sidlila na Vytehrade. Vlad la moudte vtemu lidu.

Libute byla z nich nejmoudtej§i. Me la zvlattni dar. Ulna la ptedvidat, co se stane v budoucnosti. Za Krokova 2ivota byla na hrade. Budd, kde bydlel t kola. Tam se uaili chlapci a take divky. Krokovy dcery i Ptemysl ze Stadic. Krokovy dcery byly ze vtech nejlepti. Kazi znala Waive byliny. Umela pomahat proti ruznSrm nemocem. Me la svaj hrad Kazin a po smrti sveho otce tam nejradeji sidlila. Krok mel tti dcery: Kazi, Tetu a Libu§i.

Libute take znala zakony jako jeji otec, proto si ji Cechove zvolili za

kneinu.

236 2

Lekce12 CVItENf 9 Doplfite ptedlotku, je-li nutné, a pak spravny tvar vyrrazu v zavorce: (praotec) Cecha dostala na§e zemé sve jméno, budeme-li ov§em vetit (deské pteklady) Kosmovy kroniky. 2. Nakonec dospela (podoba) , jakou zname (Jirdskovy Stare povesti eeske) 3. Mame co cleat (pouhd literarni fikce) 4. (tato otazka) neni zatim jednoznaend odpoved'. 5. Hypotéza by mohla vnést (celd véc) jasnej§i stopu. 6. Poprvé se dozvidame (ptichod) praotce Cecha 1

(Kosmova kronika) 7. Piavodni slovanské osidleni 1e2e10 (vychod) 8. Vac lav Hajek z Liboean nemusel byt daleko (pravda) 9. Hledame (odpoved') (otazka) Cechova pfivodu. 10. Ji nékolik praci oylo napsano (toto téma)

CV10ENf 10 Doplfite slova podle textu.

naroda, nejake, nalezy, jmenem, se usadil, dozvidame, chybi, potvrzovaly, nelze, jadro, rozsahu, pfichodu, pihrodu, do§el, nebyly, potvrzeni, ptiznejme, vychazet, zakladatele, jisté, chybéji, povaiovat, v§e, uddlosti, bezprostfednim, dfikazy, kroniky, strohd, hodnoverny, praotce

1. 0

praotce Cecha, bajneho eeského . , se poprve at. z Kosmovy 2. Kmen a2 k hote Rip a tady 3. Obsahuje Kosmova kronika racionálni 4. Ret faktii je velmi 5. V okoli Ripu vfibec 25.dne archeologicke , které by staroslovanské osidleni vet§iho 6. Jistota o kmene Cecha tedy stale 7. Pro skuteené existence mu2e Cech . potad 8. Sttedovéke kroniky z hlediska faktografickeho za historicity pramen. 9. To v§ak neznamena, 2e by povesti a legendy nemohly ze skuteenych 10. A tak si radeji ie v historicke kauze praotce Ceeha je mo2né, ale nic

237

t) r 1...#

IL

Lekce12 Doplitkové 6terti Co je skladba smiteni?

Skladba smiteni Pra2ské jaro pattijiste k

umelci reizngch noroda: AmeriCané, Svédové, Francouzi,

nejvOznamnejgim hudebnim uddlostem kulturniho 2ivota v Praze. Ka2dQ rok je zaddtek tohoto festivalu ye znameni symfonicke basné Bedficha Smetany Ma vlast, jeji2 bony

Ce§i.

Britten vyjddfil svOm dilem ideu smifeni a koncipoval svou sklaclbu talc, aby v ni zpivali sOlové party pfedstavitelé tfi ndrodtl, které za druhé sve-tove vacy nejvice trp'ely. Peivodnê to mel bOt AngliCan barytonista,

zazni 12. kvétna v den vprod skladatelova ümrtf. Na programu zetvéreãného koncertu 9. Cervna je Beethovenova Devdtd. Mezi temito vpravde hudebnimi udolostmije tada koncert& opernich recitcilit ve vS'ech koncertnich sdlech Prahy a tech neni mdlo. V roce 50. vyrod konce 2. svetové milky zazni v rdmci Pra2skeho jara ye svatovitské katedrcile monumentdlni VdleCne rekviem Benjamina Brittena. Tato skladbaje koncipovdna pro velky prostor, jeho2 akustika napomdhd vyzneni dila. Sostakovi6 nazval tuto vyzvu proti titrapcim vdlek a za mir mezi ndrody hudebnim dilem stoleti. Svelovou premiéru mélo Rekviem 30. kvetna 1962 v Coventry pfi vysveceni nové katedrdly, kterd zde byla postavena v pravém tihlu proti pewodni gotické stavbe znieené v roce 1940 niCivOm ndletem nemeckych letadel. Tento unikãtnI architektonick0 celek navazilje pfitomnosti na minutost a ddvd perspektivu budoucnosti. Zdroveft i v detailech interiéru je vyiddfena hluboce kfesranskd myglenka o odpugteni a smiteni mezi ndrody a cirkvemi. Na realizaci tohoto monumentdiniho dila se zetCastnili vedle AngliCana

Ruska sopranistka a Némec tenorista. Uvedeni nemeckého protagonisty melo nejvgrazneji demonstrovat ideu smifeni.

Realizace Brittenovy u§lechtilé myglenky vgak narazila na rozhodny odpor tehdej§i sovétské vIddy. V Praze se ut v bfeznu konala vefejnd nahrdvka tohoto koncertu.. Zadastnil se ji stogedesdtielenng smgenO sbor z Rezna, hrãl Symfonick0 orchestr hl. m. Prahy FOK a sólisty byli slovenska. sopranistka Magclaléna Hajôssyovd, anglickg tenorista Neil Jenkins a nemecicY barytonista Jochen Schmeckenbecher. Dirigentem byl AngliCan Hillary Griffiths,

zndmy z pomerne ilspe§ného pasobeni v praiské Stcitni opefe. V kvetnu zapIni tOny Brittenova Rekviem rozlehlé prostory svatovitské katedrdly. Venne, 2e najdou rrtnoho vnimavych posluchaal

238

LEKCE 13

l I r. el, 0..., 0 a

Lekce13 KOUZLO VANOC

Vetnoce jsou nejkretsnejgf

V domdcnostech pfedchetzely vanoertim svettkam velké

svdtky v roce, svdtky rodinné pohody, Lasky a g t6drosti. Zejména v dnegni dobe mdme ale stale méné 6asu vracet se do minulosti, rychle jsme zapomnéli na mnohé tradieni vdno6n1 pokrmy, zvyky a pcmery, které tyto svdtky provdzely po staled. Prile2itost na chvilku se zastavit a pohlednout na kousek poezie

pflpravy. Vgade se uklizelo. Na pfedvetnoenIch trzichue méstech si hospodyné 'nakoupila, co pottebovala do domdcnosti netdobi, pfedméty do kuchyné, zdsobu kofeni i drobné ddrky pro déti, perniky a marcipan. Potom rnéla hospodyné m.noho starosti s peeenhm vdnoeek, kterOch musela bgt zetsoba na celé svdtky, a drobného peeiva, urdeného hlavne-, kdy2 se nékomu néco ddvalo (na vOslu2ku), a pro radost détern. Mezi ddvné zimni obyeeje patfily retzne pravody masek postavy svétca i 2ertovné figury, které mély za tikol nadélovat, stra.§it a obveselovat po ce10 advent 012 do masopustu. Pat-fit mezi ne i Mikulä& eert a andel, které medete potkat v pfedveeer

Vanoc rict's-ich pfedka z vesnic a

mésteeek ndm nabIzeji vgstavy pofddané v pfedvanoenfm ease v mnoha muzeIch ve v'et.§Ich i

mengch mestech i na docela

malOch m1stech, kde jsou muzea lidového uméni zvane skanzeny.

Zima a advent

Svdtkem sv. Martina 11. listopadu nastdvalo zimnf obdobi. Uzaviral se hospodeti-skrj rok. V ten den napekla hospodyne martinské rohliky a upekla martinskou husu. Potom bylo vic easu na domdcf. prace. Pfipravovaly se zdsoby na zimu, sugilo se ovoce. Lidé méli eas vice se schdzet, besedovat spolu. Na sv. Oncifeje 30. listopadu zae:inal advent vdirté obdobi priprav na oslavy Kristova narozeni. Ten byl doprovazen mnoha zdkazy a pastern. Hluené vesell, piti a koufeni se pova2ovalo za hfich. Zpivaly se adventni pIsné, eetla se rnravotknã a naboiertskd literatura, kcdcle rdno se chodilo do kostela. Ondfejsky svettek, kdysi poddtek cfrkevniho roku. byl i vOznarnnOm pfed6lem v 2ivoté lidI. Byl to podobné jako o Stédrém dnu ects ruznOch végteb a hddani osudu.

svettku sv. Mikuld..§e 5. prosince.

Take se v§ak nadelovalojen do puneochy thine za okno, ja.k to délala sv. Barbora. K svdtku sv. Barbory, 4. prosince, patfily take razné vegtby a rnagické kousky, které mély pfiznive ovlivnit lidské osudy. ZabOvaly se jimi hlavné svobodné divky, které se chtely v pfigtim roce vdetvat. V pfedveeer 13. prosince se objevovala Lucie, celd bile odena, kterd brkem vymetala v domdcnostech kouty, a tak posuzovala, jak je uklizeno.

gtddrg den

Stédrij, den byl v ddvrtOch dobetch spojen s pfedstavou o poedtku nového roku, kterg, mdli dobrg, must se i dobfe

zaeit. Proto se y tento den lidé obdarovdvali, pfipravovala se

Pripravy a obyaeje 241

Lekce13 hojnost jidel (obyeejne devatero a still zastal prostfen po celou noc), a zaetnaly se nékteré prdce, ptedpovidal se osud i pfigti droda. Véfilo se, 2e vgechny

minulého stoleti. Na venkové mnohem pozdeji, vgeobecn6 a2 tomto stoleti. Ale u2 dfive

v

zaveg ovali hospodedi o Vetnocich

svê2i zelené vétve nad sLut nebo zastrkovali rnlade jehlienaté stromky na dvofe jako symbol

gte'droveaerni Ctkony zapelsobi na tispech v pfigtim roce, ochretni

zdravi i majetek a pomohou odkrijt tajemstvi budoucnosti. Dodnes se o Stedrém dnu zkougeji nekdy vedné, vice vgak pro zetbavu, stare lidové pranostiky a végtby, které u2 v minulosti odhalovaly, co se stane v pfigtim roce.

kv.etu a retstu.

Po slavnostni vederi

Po gt6droveeerni vedefi se musely vgechny drobeeky pea-live

smest a zakopat pod ovocné stromy, rybi kosti patfily do ohné, do studny se hodil kus vcirtoCky, jablko a ofech, abgbylo v2dy dostatek vody. Kdo pfigel pfett, dostal vOsluiku. Deli mohly vgjimeene zastat vzharu a bavit se s dospèl0mi, ktefi si podle stargch praktik pfedpovidali budoucnost. Leckde si pfi.li s hospodettem popovidat sousedé, a tak vgem ubëhleas do etyfiadvacdté hodiny, ne2 je kostelni zvon vyzval na palnoarti. K slavnostni nedade tohoto veeera pattivalo palnodni pastOfské troubeni.

Mnoho zvyket a obyeejet

provddènOch o Stédrém dnu souviselo s pfedstavou o dobrém poecitku a pritbéhu pfigtiho hospocidfského roku. Na g t6droveeerni still se kladlo od vgech plodin, aby se hodné urodilo, "buddy se" stromy, aby nesly hodne ovoce, sypalo se drtibe2i. Take se podle nejraznejgich Likazet végtilo, jaké

bude v pfigtim roce poeasi, droda nebo u2itek z dobytka.

Jeslieky a stromek

K vemoenim svettkam patfily i

OblibenOm obyeejem, ktertj o Vidnocich pfinetgel do domova poetickou ndladu, bylo stavéni

veznoent. obchazky

gtédroveeerni, gtepetnsket, novoroani a tilkretlovet, spojene s koledovainim. Maji starodadvn0

jesliéek. Tento zvyk se rozgitil ve stfedovéku z Itãlie. Prvni jesliaky se u nets v soukrorr*h domech objevily na konci 18. stoleti. Nejvétgi rozkvet stavéni jeslieek nastal ve druhé polovine minulého stoleti zejména v horskch oblastech a vznikla tak dila lidové tvotivosti, nevidané krasy a rozmanitosti.

slovansiaj pitvod. Koledami byly nazOveiny jak netbo2enské pisné o

Kristové narozeni, tak I celj tradieni obchazkov0 obfad,

obsahtgici easto i lidové vetnoent:

hry nebo vOstupy. Koledou se nazgvaL I dar, ktert) kolednici dostali za své vystoupeni ve stavenIch, je2 navgtiviti.

Vdnoerti stromek v ndm znetme

podobe nepatti ke stargm

Na Tfi krcile

vetnoenim obyeejam. Nejstargf zprewy o nem jsou z Némecka ze 17. stoleti, odkud se rozgifil po Europe. V na.§tch méstech se poprvé objevil v poloviné

Velment: obdobi konei 6. ledna svettkem Tfi kretlit. Tfikrdlovd

koleda byla posledni vitanou pfile2itosti zejména pro chudé deti i fine nemajetné lidi, ale i 242

Lekce13 pro vesnicke kantory (uëitele), kteil si pñLeØili na iivobyti nebo dopinilt skromné zasoby. Kolednici byli vitemi a mileiité obdarovemi, nebof se véfilo, ie

pilnei.,§eji do domu gtesti a pfislib

tispegneho pfigato roku. Po

Tfech kretlich se zatind nciparine

prodluiovat den a objevuji se prvni neanaky budoucihojara.

Rozhovor -Alena

-Zdena -Alena -Zdena -Alena -Zdena -Alena

-Zdena Alena -Zdena Alena

-Zdena -Alena

-Zdena -Alena

-Zdena -Alena

-Zdena

Minuly tyden jsme s dami navtivffi vystavu v Pterove nad Labem.

Pterove? Pterove nad Labem, to je velmi blizko Prahy a je tarn skanzen. Pted Vanocemi a take Velikonocemi tam maji krasné vystavy starych deslcych zvyku a obyeejil. Co zajimavého jste tam viddli? ViS*, jak vypadal dtive "Stedroveeemi

No, jiste tam byla nejaka svidlca, pak taky vanodka, proto se tak jmenuje. To mâ :S. pravdu a vi, proe tam byla ta svieka? Aby bylo svetlo?

Pted ka2cl9m stolovnikem byla svice a podle toho jak rychle hotela, se ureovalo, jak dlouho bude kdo To je zajimavé, to jsem nevédéla. A co ta vânoeka? Na stole nesméla chybet vanoeka, ale take chleba. Ale ani z jednoho se pti veeeti neukrajovalo. A dale bylo na stole devatero jidel, napt. eoeka, hrdch, cibule, eesnek a tak dale. Ani si v.Sechno nepamatuju. Ale symbolem Vanoc je taky vanoeni stromeeek. Dnes si bez neho Vanoce ani neumime ptedstavit, ale historie vanodniho stromeeku neni dlouhd. Dtive si lide zaveSovali nad stül zdobené zelené vetve. Já si pamatuji, kdy2 jsem byla maid, jak nam naS'e babléka vypravovala o riiznych veStbach. Nepamatuje g. si, jestli néco takového nebylo na te vystave? Ale ano, zejména divei ve§tby byly velmi rozSTtend. No a o eem jiném si dévtata nechavala vétlt, ne2 o svych budoucich manZelich. Talc napt. Zvendi ptinesou deveata narue polinek. Devee se ototi k hromadce polinek zady a jaké si vytahne rovné, tlusté, hole, s Ithrou takového dostane ienicha. Ano, to hazerif polinek si pamatuji.

Jeké nejake znam. Ozve-li se ph klepani na kurnik slepice, bude devte jeSte cely rok sedét, zakokrhá-li kohout, ptijde o veneeek. Nebo: Z které strany uslygi devee venku §tekot psa, odtud rnifie eekat ienicha. Dnes nam to ptipadd legratni. Ale Stedry veter je spojen s mnoha pranostikami. Ja si parnatuji jednu o vanoekach. Kdy2 hospodyne phipãli vánoeky, bude v ptiStim roce stonat. 243

C

t-

LI',

tj

Lekce13 -Alena

-Zdena -Alena

-Zdena -Alena -Zdena

Take jidla na §tedroveaernim stole vyjadtovala ptani a tu2by lidi. Pti gledroveterni vedeti ptivolavaji pokrmy z Codky a jahel bohatstvi, drobna, mince pod talitem zase penize. Cesnek a med pojiUuji zdravi a hrach dodáva Ja znam o penezich jinou. Penize se dr±f toho, kdo u sebe nosi tti §upiny ze 'tedroveeernflio kapra. Jeke si vzpominam na jednu. Ci telo vrha. pti §tedrovederni veeeti dvojityr stin na stenu, ten do roka zemte. Takhle smutne kontime? Pro stare Slovany byly Vanoce svatky, kdy se spojovala minulost s budoucnosti a vzpominalo se na mrtve ptedky. To jsou taky Vanoce. Tak hezké a vesele Vanocet Tobe taky.

A ted' mluvime my! evikeni 1 Pteetete si text Kouzlo Vanoc a pak odpovidejte na nasledujici otazky: 1. Kdy je Stedryr den? 2. Proe se Ude v tento den obdarovdvali a ptipravovali spoustu jidla? 3. Kolik hlavnich jidel bylo podavano? 4. Jake zvyky se vztahuji ke Stedremu dni a s aim souviseji? 5. Kdy se poprve objevily v Cechach jesliCky a odkud tento zvyk pochazi? 6. Kde ma svaj pfivod vanoeni stromeeek a kdy se vânoeni stromeeky zaaaly v Cechach zdobit? 7. Co ptedchazelo vanoanim stromeekilm? 8. Co se delalo po §tedroveeerni vedeti? 9. Co to jsou vanoeni obchilzky? 10. Jak vysvetlite, co je koleda?

Cviëeni 2 Ptettete si text Kouzlo Vanoc jegte jednou a pak ptipravte kalendat v§ech vanoenich udalosti. Vypravejte o nich.

Lekce13 Datum 11

Jméno svatku

Obyeeje a zvyky spojené s timto svatkem

.

listopad

-30.

listopad

4.

prosinec

5.

prosinec 13.

prosinec

6.

leden

Cvideni 3 Pteatate si rozhovor v této lekci. Popite, jak kdysi vypadal §tadroveaerni vanoani still.

Lekce13 CvMeni 4

Co se stane lidem uvedenym dole podle gthlrovedernich pranostik? 1. Eva si schovala 3 gupiny z kapra.

2. Hospodyne ptipdlila vanodku. 3. Kdy2 Jitka zaklepala na dvete kurniku, ozval se kohout, kdy2 zaklepala Jana, ozval se hlas slepice.

4. Bab laka jedla hodné desneku a medu a soused jedl hrdch.

5. Maru§ka vytahla krátké tenké poleno. 6. adda uvidel dvojity stin. 7. lcdy2 Helena vy*Sla z domu, usly§ela kekot psa z prave strany..

8. Hospodat si dal pod talit néjaké drobné. CviEeni 5

Zndte ndjaké ve§tby, pranostiky anebo povery? Vyprdvejte o nich.

Cvleeni 6

Pracujte ye dvojicich. lnscenujte setkdrii dvou ptdtel. Ptipravte si dialog o torn, jak stravili Vánoce. A A A

Lekce13 A A

Cviöeni 7 Pracujte v men§ich skupinach. Ptipravte rozhovor u vanoCniho stolu, ye kterêm pou2ijete nasledujici fraze: Pojd'te ddl!

Nechte si chutnat! Na zdravi!

Ptipijme si na zdravi Stastné a veselé svatky. Dobrou chut! Nebude yam vadit, kdy2 si zakoutim? Podejte mi prosim Maiu yam ptidat trochu MU2u yam nalit trochu A A

A A

A A

Cvldeni 8 Dole jsou uvedena data a jména v§ech stanich svdtkU Ceske republiky. Bohu2e1 u dat nejsou uvedeny spravne nazvy. Uvecite u data sprAvny nazev daného svátku a setathe je podle kalenclate. 1. ledna

SvAtek prAce

Pohyblivy svdtek

Stedry den

1. kvetna

Den vzniku samostatného Ceskoslovenska

247

n

A LI

Lekce13 8. kvetna

Druhy svatek vanoeni

5. tervence

Svatek mistra Jana Husa

6. eervence

Pondéli velikonoeni

28. tijna

Prvni svatek vanoeni

24. prosince

Den ptichodu Cyrila a Metodéje na Velkou Moravu

25. prosince

Den vitezstvi nad fa§ismem

26. prosince

Novy rok

Cvi Zeal 9

Reknete svému eeskému ptitell, které svatky se slavi v Americe. Pokuste se pte1o2it jejich nazvy do de§tiny (s pomoci slovniku) a pak mu vysvetlete, co se obvykle v takovy svdtedni den v Americe dela. Ve Spojenych statech slavime

CviZeni 10 Popf§te svuj oblibeny svatek. Ikeknéte, kdy se slavi a proe ho mate radi.

Lekce13

Gramatika Diminutives Diminutives imply small size or an emotional relationship. They are derived from the names of people, animals and things by means of suffixes. They thus correspond to English diminutives like -ette (kitchen kitchenette) but are much more common and varied. Note the two degrees .below.

kniha mama auto zahrada kolo

kniika (small) maminka (dear) autko (small) zahritdka (small)

knfieëka (even smaller) mamineeka (very dear) autiako (even smaller) zahrfideaka (even smaller) koleako (small)

Some diminutives change the meaning of the original words and may even become technical expressions. slunce klio

sluneno sedmiteané

'ladybug' 'clavicle'

klieek

Diminutives occasionally derive from adjectives and adverbs and sometimes when referring to children's activities. malSr

malo

spat

malinkatt, maliek5r malinko, malidko

spinkat

tiny

a tiny bit go beddy-by

General Rules for Forming Diminutives Masculine

-ek/-ik

-e6ek/-ieek

strom

stromek psik

stromedek psiaek daredek

p es

dar

vuz

&trek vozik

Feminine

-ka

vozidek

-eaka/-ieka

lampa l2ice

lampidka

Egidieka

sktin

or,

Lekce13 Neuter

-ko

-6kotiako

Neuter of a (Hyde type -at + ko

mesteëko

me-sto

dëvde

dëvaittko

kute

ktifitko §teilitko

§t6n6

hteben

hifebinek

rameno

Iffebineaek ramineeko

raminko

Note the alternations in vowel length and in consonants with stems ending k, h, ch, and c.

pes kniha

psik

knlika

vuz

voza

ruka noha ucho

ruai6ka

lavice

noilidka

ouiko lavidka

Koupili domek ze zahrtidkou. They bought a small house with a small garden.

Wera byli u nas tatinek, maminka a pejsek.

Yestarday mommy daddy, and our pet dog came to visit us.

A ted' Honziku a Maruao dame si kaprika, salittek, masiako, knedlidek a zetiako. And now my dear Mary and Johnnie will have carp, salad, meat, dumplings and sauerkraut.

Napijeme se vinefta, pivinka a vodiaky. We'll have some wine, beer and vodka.

Dnes je tep1ou6ko. Today is warm.

Mam svUj pokoji6ek rada. I like my room. (It does not to have to be small)

Dame si kividku. Dame si kafiëko. Let's drink coffee.

250

tI)

-

Lekce13 Sometimes diminutives refer to a related product. brambory cibule

potatoes

bramtnirky cibulka

onion

potato chips green onion

Pejorative Forms Masculine -isko Feminine -izna

ges psisko baba babizna

Adjectives -tinsk y.

velik-Sr

mut hag

velikanskt

gigantic

Numerals in -knit

Czech uses the suffix -knit to express the number of times an action occurs. Once is either jedenkrit or, more commonly, jednou. Numerals in -krat are often used while ordering in a restaurant.

dvakrat, .trikrit, petkrtit

twice, three times, five times

Vide la jsem ten film desetkrit I saw that film ten times.

Maria polévku, prosim, dvakrit pivo. Three soups, please, and two beers.

Collective Numerals

Collective numerals are used with nouns that exist only in the plural. Only the forms up to ten are common:

Jedny, dvoje, troje, ttvery, patery, iiestery, sedmery, osmery, devitery, desatery Vezmu si jedny dtiny a jedny ponotky. I will take one pair ofjeans and one pair of socks.

Ta mistnost ma dvoje dvete. That room has two doors.

CITItENI 1 Z ndsledujicich substantiv utvotte deminutiva, exituji-li , pak 1. i 2. stupne:

Vzor: slunce slunko

sluniako

1. bota

2. kus

251

Lekce13 3. mama 4. tat:a

5. noha

6. ruka 7. hlava

8. pokoj

9. still 10. okno CVICENI 2 V nasledujicich vetdch vytvotte ze slov, u kterych je to moth& deminutiva: Vzor: Pepo, u ses vyspal?

Pepfeku, u ses vyspinkal?

1. To je ale (male auto) 2. Narodila se jim (holka) , nebo (chlapec) 3. Ty jsi moje (zlato) 4. To je ale (hezky dar) 5. Pod (to na§e okno) 6. Minuly tyden byl nemocny, ale u2 je zdravy jako (tyba) 7. Snédla jenom (trochu) 8. Je ti (zima) 9. Déti si hrali s (male auto) 10. Vf§, 2e ten (kohout) stale kape? CVICENt 3 Z vyrazia v zavorce utvotte deminutiva ukazky detskych tikadel:

1. Byl jednou jeden (dum)

2. Na

, v (ten dum) (miska)

(voda)

, v (ta miska)

3. V (ta voda) (ryba) 4. Slunce se schovalo za ten rnaly (mrak)

5. To nic neni, to jen (deg) 6. Zna§ pohadku o (Jenik) (chalupa)

a (Marie)

252

a o pernikove

Lekce13 7. Vati la (my§) (rendlik)

na zeleném

(ka§e)

8. Aj pada, pada (dé§t.) 9. Cos taky smutny (Jan) 10. Cupita k nam (vrabec)

chtél by aspoil (drobek)

CVICENI 4 Utvotte deminutiva z nazvfi jidla:

1. Ty u2 nebudeg jist ten dobry (dort) 2. Jen snéz tu (mrkev) 3. Tak je§te tuhle (brambora) 4. Ta (ka§e) 5. To je dobrd (zelenina) 6. Takové krasne. tervené (jablko) 7. Nedd§ si tenhle maly (fizek) 8. Chutnal ti ten (knedlik) 9. Je§té md§ trochu (zeli) 10. Je§te si vezmi (kus)

9 ,

ta je zdravd.

je moc dobrd. 9

(maso)

CVICEN1 5

Utvofte deminutiva z nazvfi piti a jidla:

1. Rad jsem poslouchal moravskou lidovou (Vino) bile. 2. Tady mate je§te (Italia) 3. To je dobry ovocny (aj) 4. To (pivo) je ale studené. 5. Ta (voda) nemu2e byt tak studend. 6. Ten zbytek (limondda) si nech at. za chvilku. 7. Tady md§ (gava) napij se. 8. Snez je§t6 trochu (polevka) 9. Ty u2 nebude§ pit to (kakao) 10. To je krasné zelend (cibule) CVICENI 6 Utvotte druhové t'islovky. Vzor: Na §tedroveeernirn stole bylo (devet) druhia jidla. Na gtédroveaernim stole bylo devatero druhfi jidla.

1. Koupila si (dva) 2. Ne v§ichni lidé se fidi (deset)

&tiny.

(bo2i piikázani)

3. Bylo na gtedroveeernim stole (dev'et) druhu jidla? 253

nebo (osm)

it f

- LI f.)

.

Lekcel3 4. Me la s sebou (tti) §aty, ale 26.dne si nechtela vzit. 5. V Ceske republice mame (6tyti) roenich obdobi. 6. Moje maminka v2dycky na Vanoce pekla (sedm) druhfi cukrovi. 7. (Jeden) kalhoty jsou ye skfini. 8. Kdy2 jela do lazni, koupila si snad (pet) gaty. 9. Myslim, 2e néjaka pohadka zaeind "Za (sedm) (holy) 10. Md.§ tady (§est) kalhoty, ale v§echny jsou §pinave.

CVI6ENt 7 Doplfite spravné tvary 6islovek. Vzor: Piljderne na obed do snacku U (tti osmidky) Puideme na obed do snacku U Tii osraiëek. 1. A2 u 19. (pfiklad) mel spravny vysledek. 2. Mluvili jsme o (v§echny etyti problémy) 3. Pfi§el na vedirek s (tin (dal§i kamarddi) 4. Byl to jeho 32. pokus. 5. Byl... tam 135 (student) a pti§1... tam take 124 (studentky) ze sousedni Aoly. 6. Platil jsem 145 (koruna) ale myslel jsem, 2e budu platit jen 122 (koruna). 9 7. Ty se chce§ zabyrvat (ty dva pripady) 8. U2. jsem to opakoval nejenom (1x) ale nejméne 50x. 9. Ka2dy 1000. los vyhrdvd. 10. Pf-i§el tam s (obé jeho déti) CVICENt 8 Najdete vhodné synonymuln, kde je nutné pfestylizujte vétu, fe§eni najdete v textu: Vzor:

Mame stale méne easu jit zpatky do minulosti. Mame stale mene .easu vracet se do minulosti.

1. Dal bych ka2dému hostovi sklenku §ampafiského. 2. Vegtbami se zabyvaly hlavne neprovdané divky.

3. Véfilo se, 2.e vgechny gtedrovet'erni Ukony ovlivni uspech v pfi§tim roce.

4. Lide meli vice easu byt spolu a mluvit spolu.

254

24

Lekce13 5. Hluené veseli, piti a kouteni se bralo jako htich. 6. Lucie se objevovala celd bile obleöena.

7. Z principu bych nemichal.

8. Svoji prvni panenku a koearek, ktery jsem dostala pod stromeeek, mam u1o'2eny dodnes.

9. Lucie hodnotila, jak je uklizeno.

10. Po 'Fitch krdlich zaeind byt den napadne dlouhy. CVICENt 9 Dophite text 'NMI-lace.

zaeit, vitanou, rohliky, zásoba, povery, vyjirneene, napekla, vanoeek, popovidat, stavdni, etytiadvacáté, koleda, pohody, husu, pokrmy, poeatku, obyeejem, naznaky, objevuji se, dospelymi, ptilep§it,

§tedrosti, u ekla, clach, ndladu, leckde

1. Vanoce jsou svaticy rodinné lasky a 2. Rychle jsme zapomneli na mnohé tradieni vanodni a

zvYky

3. Na sv. Martina

hospodyne martinské a martinskou 4. Hospodyne méla mnoho starosti s peeenim kterych musela byt na celé svd 5. Stédry den byl v dobdch spojen s ptedstavou o nového roku, ktery ma-li byt dobry, rnusi se i dobte 6. Oblibenyrn ktery o Vánocich ptind'§el do domovii poetickou bylo jeslieek. 7. Deti mohly zustat vzhuru a bavit se s 8 si ptili s hospodAtem sousedé, a tak v§em eas do hodiny. 9. TfikrAlová byla posledni ptile2itosti, jak si .

na *Zivobyti.

10. Po Ttech krdlich

prvni

255

budouciho jara.

r? o Q

r.

Ci

Lekcel3 CVItEld 10 Dopliite spravne tvary vYrazii v zavorkach: VELIKONOCE

1. Velikonoce jsou podle (slovnik)

(vyznamny)

ktestanské svatky ptipominajici smrt a vzkti§eni Je2i§e Krista. 2. Jadrem (Velikonoce) je Velikonotni necleie, oslava Jeli§"ova vzkti§eni.

3. Ptipadd na prvni nedeli po (prvni jarni upin6k) 4. Z hlediska (eeské zvyky) je (dü1e2ity) z celého svdteeniho cyklu Velikonoeni pondéli. 5. Zvyk sam -pomlazka je ztejme velice starého pfivodu, stejne jako (zdobit ger.) kraslic - (vajieka) 6. Pfivodné snad §lo o magicky (obtad), se ifeastnili (dospely pl.) teprve easem se posunul do polohy (zabava) 7. Chlapci chodi cliam od (dUm) a (pomlazka) z vrbového prouti zapleteného podobne jako damsky cop Mehaji divky i Zeny, aby byly pti§ti rok (zdravy, vesely a pilny) .

8. Za to od nich dostavaji (dar) nIzn6 zdobend vajiaka kraslice. 9. Ty z (Zeny) , které ujdou vy§lehani, ma pry stihnout

ne§tsti.

10. K (Velikonoce) (vesnice)

které se dnes slavi nejen na

ale i ve (m6sta) , patti neodmyslitelnë take tradieni velikonoeni peeivo jako beranci, jidd§e, bochanky a mazance.

Dopliikové éteni DARY, DARKY, DAREeKY

V pfedvdnoani dobé slygite ze vgech stran u2 nekolik let oblibenou pfsefi "Vcinoce, Vdnoce pfichozejf, fastne a veselé ..." Je to opét tady. Ji2 brzy se rozsviti na tisice stromeeku a rozzdii miliony nejen cletskOch oei. Do nagich domova vstoupi klid,

svcite'dni dny roku, jsrne se zéptali nékolika zndmgch osobnosti.

1. Vgechjsme se ptali na dcirky, které jim utkvély v parneti. 2. Zajimalo nds, jaké aprave kapra &Waft. pfednost. Od 2en jsme navIc chtéh v6dét, jak si poradi s ivou rybou. Mu.2i byli tdzo.ni na vgrobu bramborového saldtu. 3. Tteti otdzka se tgkala Nového roku. Cim tyto osobnosti pozdravi pfichod Nového roku a jak0 koktejl by nabidly i yam.

pohoda a ldska. Pfestaie jsme

vgichni u2 ty opojné okamiiky pro2ili, poka2de je to jiné, neopakovatelné. Ka2dg pro2itek Vdnoc si sami v sobe ukldddme jako malinkg zdzrak. Na to, jak pro2Ivali a jak proiivaji posledni 256

249

Lekce13 3. Jednoznaene pro vgechny ginfizz. Vgjunku bych udelala u

Miroslav Hornieek, herec,

svisovatel humorista

maniela. Jak na Nov0 rok, tak po cel0 rok namichala bych mu

1. Mdm takov0 &trek. Nejsem si

jist, jestlijsem ho dostal pod

pinou sklenku suobody.

stromedek, ale myslirn si, 2e ano. Byl to pleten0 pes. By la to ma

Bdra Basikovd, zpévaeka 1. Svou prvni panenku a

oblibend hra6ka a dokonce do

té miry, 2e jsem si ho s sebou brdval do postele iegte jako tricetiletrj mu2! Ted' je ulo2en v protoze i pfes vegkerou letitou peat se do nej pustili molt, jen2e jet pofdd nemdm to srdce ho vyhodit.

koadrek, kten jsem dostala pod stromeeek, vefte nevefte mdm schovan0 dodnes. Vgechny

ddreCky, které jsem dostala pod stromeeek, mi udelaly radost a jeden opraudu vybrat nedovedu. 2. Jsem vernet klasickému zpasobu obalovanO, smc2en0. Nedovedu kapra zabit, ani zbavit gupin. Na vdnoCni veeefi chodime k me mamince, kterd kapra pripravi sama, prozradit mr.12u, 2e stejne kapra kupuje ji2 zabitého. 3. Koktejl, ktenj bych namichala pro kaideho z nds, by byl z téchto ingredienci: byla by to tolerance a nesmi chybét uprimnost. To jsou dye slo2ky, bez kterOch to nepegde.

2. Bramborov saldt bych nesvedl ani za nic, protoie varit jsem nikdy neumel a v mém véku u2 to sotva do2enu. Toté2 se pochopitelne trjicei kapra. Nejradeji mean sma2eného. 3. S man2elkou si tem& ka2c1 den spoleene namichdme sklenku d2inu s tonikem. Je to vOteeng drink. Jinak at' si kaidy dd., na6 md chuf a co mu pfinese radost. V 2ddném koktejlu by rozhodne nemél, jako veledale2act ingredience, chybét humor. S ram jde 1)-echno lip.

Vdclav Neckdf, zpeverk

Boudou. Pri rozbalovdni mi upadi na zem a rozbilo se sklo. Od té doby ho mcime na skfini, eekel, a2 ho odneserne ke sklendft. eekã ji2 dvacet let. Medu ho oznaeit i

1. Tech ddrkii, které mi udélaty radost, bylo stragne moc. Pro jeden bych se ani neumél rozhodnout. De:trek, kterr) by mi zetstal z détstvi, bohu2e1 nemdm 2ddrtg. Co nejkrdsnejgiho jsem na.S-el pod stromeekem? To vim docela pfesne. Protoie jsem mel testim oei tak veliké, jako byla kola sama. Samozfejme bylo to cyklistické kolo. 2. Kapra jim na vgechny zpasoby a rdd mdm nové dpravy. Se saldtem jste trefili na toho

nejhorgi, co musim pripravit. Zabit kapra bych snad doketzala, nagtésti mdm hodnou tchyni, 2e mi ho poka2clé pfipravi jako

je dokonce specialita. Zasadne ho deldrn na silvestra a jediné, co prozradirn, je, 2e nepfiddvdm

Veronika Zilkovd, hereaka 1. Bylo mi talc dvancict let, kdy2

jsem od tatinka pod stromeeek dostala obraz malovan0 Cyrilem

za nejkrOsnéjt ddrek, jai° jsem dostala pod stromeeek. 2. Pro me je gtedroveeerni veeefe za trest. Nejsem vybiravd, ale kapr a bramborovg salcit je to

pravého. MZ2J bramborov0 salett

majonézu.

polotovar.

257 Li.' 0

Lekcel3 3. U pfipitku bych nedéial rozdfl mezi soukromgm a vefejnOm. Ze zdsady bych nemichal, to nikdy nedopadne dobfe. Jã bych kaideho pohostil sklenkou kimpanského.

stromeekem, protoie moc rada ddrky dosteweun.

2. Jsou dva zpilsoby pflpravy kapra, které upfednostituji kapr smaieng a kapr na eerno. Kapra zeisadn6 kupuji zabitého, bez hlavy. Stipiny dovedu stahnout sama. Mewl od maminky prima ncivod, moc jednoduchg. Kapr se

Hanaorie ka 1. Jako dité, ale ji2 s perspektivou mlade sleeny, jsem od maminky dostala levandulovou kolinskou. Byla to vtlbec prvni vemé, kterou jsem mela, a stra.§ne dlouhojsem byla na nifixovana a schovewalajsem siji moc diouho. Pro mé je krasné vgechno, co najdu pod

sparf a pak to jde clolCL v

podstat6 sant°. 3. Taky marn dva recepty. Bud' neco slarr4tho, a to "novoroenr pune, kterg se pije z rumu, nebo ananasovou bowli ze sektu.

258

251

LEKCE 14

Ns t

".. ..

.....

I

Lekce 14 HUMOR

Peknete-li eeskij humor, rnnoho lidi da na prvni misto svetozname duo Jaroslava Hagka Osudy dobrého vojdka Svejka, kdy dobrij znamend nejenom ne gpatnO, ale take veta no to je dobrij kornentujici nejak0

eintopf gpanelskou paellu, holandskou goudu, danske mdslo, angliclaj rostbeef, rakouskg saschr, feclaj gyros? Kdy u2 budete mit, obraceji se kulinarné ji2 znechuceni sjednoceni Evropané na majitelku bufetu, kdy u2 budete mit taky ruskij borge, mad'arsky gulag, slovenské halugky, bulharske leeo, rumunskou polentu, polski) bigos? Prg Cegi, co pofad klepou na dvefe, pfindgeji v banclasce do Evropy nejakou fantastickou polivicu. Proe je, sakra, nepustite dovnitf? Proto, neine se usmivä majitelka bufetu, proto2e tu polivku maji ze spechu pfipdlenou. A i kdyby: napfed musisn vyprodat hamburgry.

podafen0 vtip. Peknete-li a,

musite Fict b, to znamend Svejk a prvni véta tohoto romanu: "Tak ndm zabiti Ferdinanda". A kterOho?, pani Mullerovd, jã zna/ dva a idclného by nebyla S-koda."

Ceskg spisovatel Karel Capek napsal: "Humor je zeme, a kdo je ji dobfe prosolen, uchovd se dlouho eerstvg." Védél, 2e humor je dille2itij pro elovéka, stejne tak jako by mei bOt denni soudasti lidského 2ivota. .

Telegrofickg pfehled domewich uddlosti uplynulého tgdne - 22.2. '95

Humorne se komentuji take politické pornery, zvlagté chceme-lijejich pfilignou ddle2itost trochu zjemnit.

V generalnim g tabu Armddy Ceske republiky probehla v minulOch dnech diskuse o pfigti podobé jazykove pfipravy vojakti. Clenove gtabu se shoduji v torn, 2e jazykova pfiprava ma pro na zamOglen0 vstup do NATO sté2ejni vOznam, neshody ale vyvoldva otdzka, jaké ueebnice pro pfipravu pou2it. Podle generdla Nekvasila jsou start/ arrnadni ueebnice anglietiny a nemeiny s nazvy "Hands upI" a "Hande hoch!", vydané nakladatelstvim Bazuka v roce 1973, po pfislugngch ideologickOch opravach i nadale "docela dobfe pou2itelné" a navic "nehoflavé". Nektefi elenove generalniho g tabu vgak namitaji, .zda by vzhledem k soueasnému geopolitickemu vOvoji nebylo

DRS. ticOVA

DrgYkova je polévka a nejlépe chutnd v Cesku, takhle brzidco rano, kdy2 jegte vidite na obloze luny bledou tvaf. K tomu d v a

rohliky,jedno pivo,

base ft! S jakgmjidlem vstoupi Cegi do Evropy? Bude se

drgekovd proddvat v bufetu sjednocené Evropy ye Strasburku ãí Bruselu? Moc pékngje to bufet, vlastne automat Suet, jak ho popsal ddvno pfed Maastrichtem JIJDr. Hrabal podle praiske Libné. Co si dame evropské hospode? Italske pagety, francouzské pommes frites, norského lososa, némeck0 261

r)

0.1 4./

Lekeel4 vhodrté vyrobit zcela nové uaebnice s neavy "You Are Welcome!" a "Sie sind immer

Raclikalni kfidlo ye vedeni armddy s timto ncivrhem sice souhlasi, ale naléhave doporuãuje vyrobit zcitrovefi i ueebnice "Ruki vjerch!" a "Ruki hore!"

willkommen!"

Rozhovor Co to ete§, 2e se tak hlasite smeje§? Asi se dobte Veronika Ctu Dikobraz. To je legradni easopis a je tady nékolik dobrych vtipü. Tak tteba tenhle: "Tak co, jak ti la francou§tina v Pati 2i, nemél jsi poti2e?" "Jd nettle. Pati2ane ov§em méli." Pavia Hm, neni §patny. Ja tenhle easopis neetu, ale mam rada hummisticke knihy, napt. Polaekovy romany a take povidky Simka i Grossmana. -Veronika No, to jsou opravdu klasickd dila. A dale Jirotkova, Saturnina a take vedle Svejka i dal§i Ha§kovy povidky. Pav la

Pav la

Humor je hrozne düleit. Mam rada lidi, kteti maji smysl

pro humor. -Veronika Bez legrace by byl 21vot nudny, §edivy bez té spravne jiskry. Pav la Main rada kreslené vtipy a myslim, e mame nekolik velmi dobrych deskych autona. Veronika To, jo, kdy2 tito umelci vystavuji, jsou na jejich vystavy dlouhé fronty a lidi se nahlas smejou. To je idasné. Pav la Ano, eloveka by nemél humor nikdy opou§tet. S humorem jde v§echno lip. Veronika To je pravda, v§ak take nejoblibenepi eeské filmy jsou

komedie. Humor nam pornahd ptekonat kaidodenni stres. Pav la U2 musim be2et. Tak se mej hezky! -Veronika Ty take. A hlavne dobrou naladu.

A ted' mluvime my! Cvideni 1 Text Humor je sestaven z nékolika edsti. Pteetete si ho a pak pojmenujte ka2dou east.

262

24

Lekce 14 I.

II.

In. rv.

Cv Meal 2

Pte6tele si text Dr'Sfková a Telegraficky pfehled jegtd jednou. Z jakych udalosti si autoti &lap legraci? DrStková

Telegraficky ptehled

Cvièeni 3 Jaroslav Ha§ek a Karel Capek jsou svêtoznami de§ti autoti. Najd 6te o nich informace a na jejich zaklad6 si ptipravte kratky projev, ktery pfedvedete. Jaroslav Ha§ek

Karel eapek

z

263 255

Lekce 14 Cvideni 4 Pteetete si text Dr§tková a potom sestavte mezinarodni jidelnitek. Uvedte jmeno státu, jméno národa a jidlo, ptipadn6 pouze potraviny, kterd je v textu uvedena. U jste naterd jidlo ochutnali? Zeptejte se svého kamardda, jestli zná pfipravu nektereho jidla. Jak byste vysvetlili my§lenku evropského bufetu?

Cvideni 5 V Telegrafickym pfehleclu jsou uvedeny razné nazvy ueebnic. Co tim

chtel autor net?

1. Hands Up Hande Hoch "nehoilave" ueebnice vydané nakladatelstvim Bazuka v roce 1973 2. You Are Welcome

Sie sind immer willkommen

3. Ruki vjerch Ruki hare 2ddané radikálnim Ithdlem Cviaeni 6 0 t'em se bavi Pav la a Veronika v na§em rozhovoru? Vyjmenujte, které eeské humoristické easopisy a autory zndte .

264

256

Lekce 14 Cviëeni 7 A ted' se pokuste napsat nejaky vtip a pak ho feknete svym kamarddiam. Myslite si, ie by vd§emu vtipu rozuméli i Ce§1? Vysvet1ete svou kladnou, nebo i zapornou odpovéd'. Prod ano, prod ne?

Cv Meth 8

Pracujte ye dvojicich. Inscenujte rozhovor dvou pfatel, kteti se bavi no-dem legradnim. Pou2ijte ndsledujici frdze:

To byla legrace (sranda). To lik jsem se v ilvote nenasmdl. Je to docela veselé. To me rozesmdlo. Small jsme se jako divi. Nebylo to vubec k smichu. A A A

A A

CvMeni 9 Chcete ptesveddit noveho studenta, aby studoval aesky jazyk. Vymyslete si pro nej deset legraanich argumentu a pak je teknete svym kamarádum. 1

2.

3. 4.

o

Lekce 14 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Cvi6eni 10 Najdete ukazky z HaOcovych a Capkovych del a pohovotte o nich.

Gramatika Colloquial Czech Czech, like most languages, has a standard written form as well as formal and informal spoken varieties. Most of the readings in this book are in standard written Czech, though there are examples of the spoken language as well in the dialogues within the readings and in the dialogue exercises. Formal spoken Czech is the language of speeches and lectures, of television, news reports and other public uses of the spoken language. Informal spoken Czech, is used in everyday speech and informal situations, and is characterized, by the following features:

I. -y- changes to -ej. dobry dobrej byt bejt

2. -i changes to -Lel after c, z, s, 1. citit cejtit vozilc - vozejk

3. -é- changes to 4/4. mléko mliko z velkého mesta z velkkho mesta velké domy velkSr domy

4. -o at the beginning of the word or after a prefix changes to -vo. okno - vokno oni voni doopravdy dovopravdy 5. II- at the begining of the word changes to oulket oueet, iitad outad

266 qr

A.- LI

Lekce 14 6. Certain consonant clusters are simplified

jdu - du

kdyby dyby jablko jabko /japko/ donna domu tikarn tikdm

7. Certain vowels are shortened vim - vim

8. The Instrumental Plural changes to -ma in all genders

s terny dobrymi studenty - s tema dobrejma studentama se v§emi nakrni kamarddy se v§ema nakma kamara.dama 9. Adjectives in the Nominative and Accusative Plural change to -sr

dobrt studenti

dobry studenty hezky studentky velky mésta

hezkfr studentky

velkt mésta

10. Verbs whose first-person singular present tense forms end in -u/-ji have -em in the first-person plural dekujeme dekujem eteme ftem

jdeme jdem

we thank we read let's go

11. Verbs whose third-person plural present-tense, forms end in -aji or -eji use -aj, or -ej instead. delaj rozurneji rozurnEj clelaji

12. Verbs whose third-person plural forms end in-i have -ej. myli se mylej se mluvi mluvej

13. The verb bfrt in the second person singular often takes the form sei instead of jsi. jsi dobra. ueitelka

se§ dobrd utitelka

267

Lekce 14 The auxiliary jsi does not change but is often reduced to -s Mluvila jsi s nimi? Mluvilas s nimi? Cos chtel?

Have you spoken to them? What do you want?

14. bych sometimes changes to bysem and bychom often changes to

bysme.

15.

The -1 of the 1 participle drops when preceded by a consonant

nesl nes vedl - ved tekl fek

tiskl - tisk 16. ten, ta, to occur with great frequency.

To jsem vide] toho chlapce ka2dej den na torn namesti. I saw the boy every day in the square 17. Certain lexical items occur only in colloquial speech, for example: fajn good, furt all the time, prima great, moc a lot CATItENI 1

Najdete v throdnim textu vgechny vyrazy hovorové e.egtiny, které jsou nespisovné, a pi-eves:11e je do spisovného jazyka.

CVItENi 2 Pteved'te do spisovne ae§tiny Setkal jsem se tam s mejma dobrejma kamarddama. Setkal jsern se tam s mymi dobrymi kamarddy.

Vzor:

1. Rddi bysme yarn podekovali.

2. Seg unavenej? 3. Setkali jsem se tam se NiSema znamejma.

4. V2dycky delaj rámus.

268

2 GO

Lekce 14 5. Sem si jistej, 2e to tek. 6. Furt tikal to samSr.

7. Ctem jen sportovni zpravy.

8. Cos jim ptines? 9. Tys to vddël? 10. Abysme to udélali, musime u2 zaeit.

CVIdENi 3 Ptevedle text lidové pisnd z jithich tech do spisovneho jazyka. Zadnej nevi Zadnej nevi, co sou Domatlice 2a.dnej nevi, co je to Taus Taus to je nftnecky, Doma2lice je eesky 2adnej nevi, co je to Taus. CVIdENi 4 Ptevethe text moravske lidové pisne do spisovne ee§tiny. Kdy2 sem §e1 z Hradiga Kdy2 sem §e1 z Hradi§fa z po2ehriani potkal jsem deveicu z nenadani potkala me, neznala me, dala mi jablueko

CVIdENi 5 Pleved'te text lidové pisne z ji2nich Cech do spisovného jazyka.

Ta nae hospoda je pane stav'end

stavéla ji ma panenka zlatejma cihlama

2G

269

Lekce 14 KláSterskd hospoda pekne malovana. Kdo2 je ji maloval? Mla.denci s pannama. Mla.denci s pannama, muii se 2enama, moje nejmilejSi bilejma rukama.

Nezapomnéli jste spisovnou eeStinu? Zopakujte si gramatiku na zakladë souvisVrch text& které müou lokt i v3-rchodiskem diskuse.

CVI6EM 6 Dopltite pádové koncovky:

Amerika vzala "soccer" pfechodne na milost 1.Spojené stdty americké oviddl u potovine roku. (1994) pro (tato zemé) netypickl) fenomen: onen (domorodec-pl.) nepfilig obltheng soccer, jak se v USA (evropské pojeti) (fotbal) Fara. 2. Prognazy o (zdar) XV. (fotbalove mistroystvi) (suet) v zemi footbatiu, tedy arnerické verzi fotbalu, baseballu a kogikové nevestily nic dobrého. 3. Av§ak dik (pofadatelé) kteff gampiondt pojali nejen jako itchvatnou show, ale pfedevgimjako velkolep byznys, skoneilo nakonec mistroystvi (dspech)

(sportovni) i (kornerenf) 4. Pro (Amerieani) se staly (samozfejmost) takfka pfes noc upravene hraci plochy, pfirodni trdvniky misto umélOch, podivrie lajny, ba hie, i trochu jiné branky. 5. Misto (zakukleni t6Z-kotondinici) pak (divák-pl.) vzvaU (hog i) spofe odéné pou.ze do (triaka) a (trenOrky)

6. Soccer byl ye (Spojené stetty) vzat na milost. 7. Fotbalove bo2stvo zinscenovalo tichvatné finale Brazaie s ( Italie)

8 A po nervy (drasajici boj)

a

(penaltov!) rozstfel) mohli Whoamerickg miãov0 kouzelnik pl.) lfbat Svetovg pohar. 9. I za (ocean) ale plati zndmé "vgechna sldva polni trdva". 10. V (zerne) (neornezené mo2nosta se o slovo znovu pfihlds ill (moderni té2koodenec-pl.)

s (koiene gigky) podpcdi a miae dal propadaji (bezedné koge) nejpresti2néjgi basketbalové souté2i (svét)

270

262

Lekce 14 CVICENI

Nahrad'te podtfiend slova zdjmeny. 1. Minuly tyden jsem videl novy desky film o pani Zdislavé z Lemberka, ale dtive u2 jsem o tell velmi zajimavou knihu. 2. Zna§ jmena v§ech hlavnich ptedstavitelii? Ne, nezndm 3. Vgiml sis v§ech tech krasnych historickych kostymil? Samoztejme., kdo by si nev§iml. 4. Urdite tam byl Petr. Ale jsem tam nevidël. 5. Po ptedstaveni byla beseda s nekterymi herci. Poslouchal jsem 6. Nevime mnoho o lidech, kteti i1i pted nekolika stoletimi. Nemifteme o Veda v§echno. 7. Libil se detem ten film? Prdve se nejvic 8. Koupite Alené a Jirkovi toho novel-10 FerCivodce Prahou? U2 jsme koupili. 9. Miaiete se rozhodnout, kam v sobotu pojedeme, zale2i to jen na 10. Pti§li tarn jenom s nejmlad§im synem, nebo se v§emi demi? Nepti§li jenom s CVICENI 8

Pteloite sloveso a rozhodnete, kterd jeho podoba (imperfektivni perfektivni) je vhodnd v tomto textu. 1. Ceske muzeum vytvarnych umeni (introduce) minuly mésic v praiskem dome U Cerne Matky Boii nejlep§i dila aeskeho moderniho umeni. 2. Vystava (called) Ceske vytvarne umeni 20. stoleti (to be opened) v6era a (finish) na zaãdtku zdti. 3. (Chosen) dila (represent) zaroveti nejvyznamnej§i vytvarné tendence mezivalearieho umeni. 4. Otekdvd se, ie nejen obyvatele Prahy, ale zejména jeji nav§tévnici se (come) na tuto vystavu (look at) 5. Náv§tevnici Prahy rddi (visit) nejenom vystavy, ale take divadla. 6. Repertoar pra2skych divadel (offer) dila ãeskych i svelovych autora. 7. Kamy si mia2e (choose) 8. Kdyi (you come) do Prahy na nekolik dni, jisté nernffiet-e (catch) v§echny kulturni akce. 9. (Buy!) "Kulturni kalendat" and (choose!) co se yam nejvice libi. 10. Milovnici uméni (will be satisfied)

CVICEM 9 Ptelo2te:

1. Traditional Czech food is heavy and arduous to prepare. 2. In the last decade, a healthier diet (fewer heavy sauce, leaner meat, more vegetables) that is easier to prepare has become more popular. 3. Lunch usually begins with a heavy soup, followed by a main dish of meat and potatoe or bread dumplings. 4. A common dish is pork roast, 271 0 Cs 0 A.. VI *)

Lekce dumplings and sauerkraut. 5. Ham on bread and sausages in buns are popular snack foods that can be purchased from sidewalk vendors. 6. A wide variety of breads and bakery items are available. 7. Czechs eat three meals a day and often a mid-morning snack. 8. For most families, lunch is the main meal and both dinner and breakfast are light. 9. People eat in the continental style, with the fork in the left hand and the knife remaining in the right. 10. Hands, but not elbows, are kept above the table. CVICEM 10 Ptelo2te: A: Hi, I haven t seen you for a long time. Where did you spend your vacation? B: Hi, I spent my vacation studying. A: No, you're kidding. You studied during your holidays? B: Yes, I went to Prague and attended a Czech summer course. A: Was it good? B: Great! Partly fun, partly very demanding. A: What was so demanding about it? B: Going to a pub, drinking beer and then getting up in the morning and not falling asleep during classes. A: What else did your program offer besides classes and drinking famous Czech beer? B: We saw some old historical cities, we had a camp-fire next to the lake, and we saw, the oldest part of Charles University. It was very

interesting.

A: It sounds very good. Maybe I'll go next time. B: Go and remember what they say: "All work and no play makes Jack a dull boy".

Doplukové Eteni "Jak yarn to jde ye §kole? ptcl se dededek vrtoudat. "Jdjsem prvrtf v deskémjazyku,"

"Tak pojd'me domet."

"A to zas nel V tfetim dejstvi ho

zabyi a tu radost si 14jit nenechdml"

ftica. MaruS-ka.

"JO. jsem prvni v poetech," pravi Honzik.

Bud' zdroty pftteli. Slygel jsem,

"A co ty, Fando?" tode se se zdjmem dédedek. " Jcijsem pryni yenku, kdyi zazvoni, dècleeku."

"Tobé se to nelibiT pta se 2eny opefe ma.n2el. "Ten tenor je pfi§em!)!"

2e jsi pfestal koufit a nal*, 2e ses najednou stal rozhodnym yegetaricinem a abstinentem. Proã to, prosim t6, va-echno dé1dt.§?"

"No prod, prod. Pfece abych byl

v

diouho 2iv."

272

214

Lekce 14 "A pro6 chce§ bgt dlouho 21v, kdyi ant nejig maso, ani si nedd:s

panaka nebo par piv, a ani si nezakouit§?"

"Copak vy si myslite, 2e svatba v patek znamend pro 2enicha neco '43atného7"

"No jisté, samozfejme, pro6 by prdvé pcitek mel byt vyjimkou?"

"Stty, penize, nebo iivot!" pravi

lupi6 va2né. "Vezmete iivot, puIteli, penize si musim schovat na staff...."

2G

273