Vzorová smlouva o výkonu funkce dle ZOK

M ASARYKOVA UNIVERZITA P RÁVNICKÁ FAKULTA O BOR : P RÁVO A PODNIKÁNÍ K ATEDRA O BCHODNÍHO PRÁVA

Vzorová smlouva o výkonu funkce dle ZOK Model Agreement on the Performance of an Corporate Board Office ˇ B AKALÁ RSKÁ PRÁCE

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

JUDr. Ing. Josef Š ILHÁN, Ph.D. Brno, 2014

Dana LENNEROVÁ

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakaláˇrskou práci na téma Vzorová smlouva o výkonu funkce dle ZOK zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod cˇ arou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenu˚ a literatury. V Brnˇe, dne 20.06.2014 ...................................... podpis autora

Podˇekování Na tomhle místˇe bych ráda podˇekovala JUDr. Ing. Josefovi Š ILHÁNOVI, Ph.D., za cenné pˇripomínky a odborné rady, kterými pˇrispˇel k vypracování mé bakaláˇrské práce. Dále dˇekuji spoleˇcnosti Aleš & Mydlo, s.r.o., za poskytnuté informace a materiály, které taktéž ve významné míˇre pˇrispˇeli k vzniku mé práce.

2

Shrnutí Pˇredmˇetem bakaláˇrské práce Vzorová smlouva o výkonu funkce dle ZOK je vymezení pojmu, funkcí a právního režimu smlouvy o výkonu funkce, popis jejích obligatorních a fakultativních obsahových prvku, ˚ struˇcné vymezení nejhlavnˇejších zmˇen v dusledku ˚ zmˇeny právní úpravy k 1. 1. 2014 a identifikace nejˇcastˇejších právních problému˚ spojených se smlouvou o výkonu funkce. Práce dále obsahuje návrh vzorové konstrukce funkˇcní smlouvy spolu s doporuˇceními a nˇekolik komentovaných dílˇcích variant.

Abstract The objective of the thesis Model Agreement on the Performance of an Corporate Board Office is to define the term, functions and legal regime of an Agreement on the Performance, to describe its obligatory and facultative content elements, to briefly define major changes due to legislation change of 1. 1. 2014 and to identify the most common legal problems associated with the Agreement on the Performance. The thesis also contains a model of the Agreement on the Performance and recommendations for a construction of the functional Agreement, with several commented variants of the Agreement.

Klíˇcová slova Smlouva o výkonu funkce, vzor smlouvy, výkon funkce, volené orgány, obchodní korporace, péˇce rˇ ádného hospodáˇre, ZOK, Zákon o obchodních korporacích, NOZ, Obˇcanský zákoník, Nový obˇcanský zákoník.

Keywords Model Agreement on the Performance of an Corporate Board Office, Agreement on the Performance of an Corporate Board Office, Performance of an Corporate Board Office, Corporate Board Office, business corporations, duty of care, Commercial Corporations Act, Civil Code. Použité zkratky FO - fyzická osoba NOZ - Obˇcanský zákoník - Zákon cˇ . 89/2012 Sb., obˇcanský zákoník ObchZ - Obchodní zákoník - Zákon cˇ . 513/1991 Sb., obchodní zákoník PO - právnická osoba ZOK - Zákon o obchodních spoleˇcnostech a družstvech - Zákon cˇ . 90/2012 Sb., o obchodních korporacích

3

Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Oblast použití smlouvy o výkonu funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Volené orgány kapitálových spoleˇcností a právní úprava jejich vztahu˚ ke korporaci 1.1.1 Statutární orgány kapitálových obchodních spoleˇcností . . . . . . . . . . . 1.1.2 Kontrolní orgány kapitálových obchodních spoleˇcností . . . . . . . . . . . 1.1.3 Další fakultativní orgány . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Osobní obchodní spoleˇcnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Družstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Smlouva o výkonu funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Duvody ˚ k uzavˇrení smlouvy o výkonu funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Právní režim smlouvy o výkonu funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1 Vztah smlouvy o výkonu funkce a pˇríkazní smlouvy . . . . . . . . . . . . 2.2.2 Vztah smlouvy o výkonu funkce a pracovní smlouvy . . . . . . . . . . . . 2.2.2.1 Soubˇeh smlouvy o výkonu funkce a pracovní smlouvy . . . . . . 2.2.2.2 Smlouva o výkonu funkce sjednána v režimu pracovní smlouvy 2.3 Obsah smlouvy o výkonu funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1 Osnova pravidelných náležitostí smlouvy o výkonu funkce . . . . . . . . 2.3.2 Obligatorní náležitosti smlouvy o výkonu funkce . . . . . . . . . . . . . . 2.3.2.1 Úˇcastníci smlouvy o výkonu funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.2.2 Pˇredmˇet smlouvy o výkonu funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.2.3 Odmˇena cˇ lena orgánu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.3 Fakultativní náležitosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.3.1 Povinnosti cˇ lena voleného orgánu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.3.2 Práva cˇ lena voleného orgánu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.3.3 Délka funkˇcního období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.3.4 Zpusob ˚ ukonˇcení smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.3.5 Závˇereˇcná ustanovení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Práva a povinnosti cˇ lenu˚ orgánu˚ v osobních spoleˇcnostech . . . . . . . . . . . . . 2.5 Forma smlouvy o výkonu funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6 Schválení smlouvy o výkonu funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Konstrukce smlouvy o výkonu funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Dostupné vzory smluv o výkonu funkce a jejich nedostatky . . . . . . . . . . . . 3.2 Konstrukce smlouvy o výkonu funkce na modelovém pˇríkladu . . . . . . . . . . 3.3 Varianty vybraných ujednání smlouvy o výkonu funkce . . . . . . . . . . . . . . 3.3.1 Varianta s komentáˇrem I. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.2 Varianta s komentáˇrem II. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.3 Varianta s komentáˇrem III. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Závˇer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam použité literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam pˇríloh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇrílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇríloha cˇ . 1 - Osnova pravidelných náležitostí smlouvy o výkonu funkce . . . . . . . . Pˇríloha cˇ . 2 - Smlouva o výkonu funkce - dle Zákonu cˇ . 513/1991 Sb., obchodní zákoník Pˇríloha cˇ . 3 - Smlouva o výkonu funkce - dle Zákonu cˇ . 90/2012 Sb., o obchodních korporacích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4

5 6 6 6 7 7 8 8 9 9 10 11 11 11 12 13 13 13 13 14 15 16 16 26 28 28 29 29 30 30 32 32 32 33 33 35 37 38 39 43 44 44 45 49

Úvod Pˇredmˇetem této bakaláˇrské práce je vytvoˇrení funkˇcní vzorové smlouvy o výkonu funkce. Institut smlouvy o výkonu funkce spadá do oblasti obchodnˇe-závazkových právních vztahu, ˚ konkrétnˇe vztahu˚ uvnitˇr korporací. Až do nabytí úˇcinnosti zákona cˇ . 90/2012 Sb., o obchodních spoleˇcnostech a družstvech1 . dne 1. ledna 2014 se tento institut rˇ ídil zákonem cˇ . 513/1991 Sb., obchodní zákoník2 . V soudobé praxi stále není bˇežné smluvnˇe upravovat vztah mezi cˇ leny voleného orgánu a obchodní korporací, jíž je tento volený orgán souˇcástí. Speciální smlouvu - smlouvu o výkonu funkce, ze které plyne úprava práv a povinností mezi cˇ lenem voleného orgánu a korporací - lze však výslovnˇe doporuˇcit. Z pohledu obou stran je stˇežejným duvodem ˚ pro uzavˇrení smlouvy možnost úpravy tˇech práv a povinností, které zákon výslovnˇe nevymezuje. V dusledku ˚ smluvní konkretizace vzájemných práv a povinností je taktéž možné do jisté míry zamezit vzniku pˇrípadných soudních sporu˚ z nejistého výkladu zákonných ustanovení. Pro cˇ lena voleného orgánu je pak klíˇcovým duvodem ˚ k uzavˇrení smlouvy stanovení odmˇeny za výkon funkce. V práci se zamˇerˇ uji na vymezení pojmu, funkcí a právního režimu smlouvy o výkonu funkce. Duraz ˚ je kladen zejména na vymezení jejích nejˇcastˇejších obsahových náležitostí, a to jak obligatorních tak fakultativních. Hlavním cílem práce je vytvoˇrit vzorovou konstrukci funkˇcní smlouvy o výkonu funkce podle ustanovení zákona o obchodních korporacích, s doporuˇceními a komentáˇri k jednotlivým dílˇcím variantám této smlouvy, podle zmˇen výchozích podmínek. Mezi další dílˇcí cíle práce pak patˇrí identifikace problémových oblastí v procesu sestavování smlouvy o výkonu funkce a vymezení nejˇcastˇejších nedostatku˚ dostupných vzoru˚ smluv. Práce si za cíl klade taktéž poskytnout cˇ tenáˇri dostatek informací ohlednˇe použití, významu a sestavení pˇredmˇetné smlouvy, aby následnˇe mohla posloužit jako pomucka ˚ využitelná pˇri praktické práci se smlouvami o výkonu funkce. V bakaláˇrské práci struˇcnˇe pˇredstavuji oblast použití smlouvy o výkonu funkce. V další cˇ ásti práce se zabývám smlouvou samotnou, jejími náležitostmi, upozornˇeními na sporné oblasti, pˇrípadnˇe na zmˇeny vyplývající z nové právní úpravy. V poslední kapitole práce uvádím návrh vzorové konstrukce smlouvy o výkonu funkce. Na modelovém pˇríkladu vybrané obchodní korporace zminuji ˇ i nˇekolik dalších variant smlouvy, s vysvˇetlením, kdy a proˇc je daná varianta vhodná. Pˇri vypracování práce vycházím z nastudované odborné literatury a periodik vybraných na základˇe bibliografického pruzkumu, ˚ pˇredchozí i souˇcasné právní úpravy smlouvy o výkonu funkce a jiných relevantních zdroju˚ a z poznatku˚ z právní praxe. Vytvoˇrení vzorové smlouvy tedy pˇredcházelo systematické shromažd’ování a tˇrídˇení informací a detailní analýza dostupných smluv o výkonu funkce. V nezanedbatelné míˇre v práci využívám i poznatky získané metodou rˇ ízeného rozhovoru s cˇ lenem statutárního orgánu konkrétní obchodní spoleˇcnosti. Téma smlouvy o výkonu funkce nepatˇrí mezi ta rozsáhlá. Z hlediska dostupné literatury a jiných odborných zdroju˚ by však rozhodnˇe zasluhovalo vˇetší pozornost, díky které by se pak snad rozšíˇrilo i v právní praxi.

1 2

Dále jen Zákon o obchodních korporacích, pˇríp. zkratka - ZOK. Dále jen Obchodní zákoník, pˇríp. zkratka - ObchZ.

5

1 Oblast použití smlouvy o výkonu funkce Pˇred samotným vymezením pojmu smlouva o výkonu funkce je potˇrebné alesponˇ struˇcnˇe popsat oblast, ke které se tento pojem váže. Jde o oblast vztahu˚ uvnitˇr obchodních korporací, nikoliv o vztahy, které vznikají z jejich podnikatelských a nepodnikatelských cˇ inností. I pˇresto jsou to ale vztahy projevující se do jisté míry navenek. Jednání obchodních korporací se totiž realizuje prostˇrednictvím cˇ lenu˚ jejich statutárních orgánu. ˚ Na jejich cˇ innost obvykle dohlíží kontrolní orgán. Jeho zˇrízení není u všech korporací obligatorní, na rozdíl od zˇrízení statutárního ˇ orgánu. Clenové dalších fakultativních orgánu˚ plní specifické funkce korporace ve finanˇcní, sociální cˇ i jiné oblasti. Vztahy mezi korporacemi a cˇ leny volených orgánu˚ upravuje zákon - v obecné rovinˇe NOZ, který stanovuje základní pˇredpoklady pro cˇ lenství ve voleném orgánu a povinnosti týkající se rˇádného výkonu funkce jeho cˇ lena. Obecná ustanovení dále doplnuje ˇ ZOK, který blíže stanovuje pusobnost ˚ orgánu˚ jednotlivých spoleˇcností a tím zárovenˇ definuje další povinnosti související s výkonem jejich funkce. Je ale možné a v praxi výraznˇe doporuˇcováno tyto vztahy blíže vymezit i smluvnˇe - právˇe v rámci jednotlivých ustanovení smlouvy o výkonu funkce. Další možností je použití ustanovení NOZ o pˇríkazu (§2430-2444) nebo právního režimu pracovní smlouvy. Vztahum ˚ mezi smlouvou o výkonu funkce a pˇríkazní a pracovní smlouvou se blíže vˇenují 2.2.1 Vztah smlouvy o výkonu funkce a pˇríkazní smlouvy a Kapitola 2.2.2 Vztah smlouvy o výkonu funkce a pracovní smlouvy.

1.1

Volené orgány kapitálových spoleˇcností a právní úprava jejich vztahu˚ ke korporaci

Obchodní korporace jsou právnickými osobami3 a zpusob ˚ jejich jednání se od samostatného 4 jednání fyzických osob znaˇcnˇe liší. Za úˇcelem zajištˇení jejich náležitého provozu je proto potˇrebné stanovit jejich organizaˇcní strukturu a vymezit vnitˇrní i vnˇejší pusobnost ˚ jednotlivých orgánu, ˚ které ji tvoˇrí. Formalizace organizaˇcní struktury je zárovenˇ jedním z definiˇcních znaku˚ PO.5 Strukturu jednotlivých obchodních korporací mohou tvoˇrit orgány obligatorní, kterých tvorba je zákonem vyžadována a orgány fakultativní, jejichž tvorbu zákon výslovnˇe nepˇredepisuje. 1.1.1

Statutární orgány kapitálových obchodních spoleˇcností

Voleným obligatorním orgánem obou kapitálových spoleˇcností je statutární orgán. Kapitálové spoleˇcnosti se vyznaˇcují oddˇelením vlastnických vztahu˚ od rˇ ízení spoleˇcnosti.6 ˇ Rízení vykonávají jejich výkonné orgány, nejˇcastˇeji tvoˇreny tˇretími osobami. Proto je ustanovení statutárního orgánu obchodní korporace jedním ze stˇežejných kroku˚ souvisejících se samotným založením a vznikem korporace - statutární orgán je totiž oprávnˇen zastupovat korporaci v jejích záležitostech, tedy za ni jednat. 3

Dále jen PO. Dále jen FO. 5 Knappová, M., Švestka, J. a kol. Obˇcanské právo hmotné. I. díl. Praha: ASPI Publishing, 2002, s. 175. 6ˇ Reháˇcek, O. Pˇredstavenstvo akciové spoleˇcnosti a postavení jeho cˇ lenu. ˚ Praha: C. H. Beck, 2010, str. 4. 4

6

Právní vymezení statutárního orgánu kapitálových spoleˇcností7 nalezneme v ustanovení § 44 odst. 5 ZOK. V spoleˇcnosti s ruˇcením omezením je statutárním orgánem každý jednatel. Spoleˇcenská smlouva muže ˚ urˇcit, že více jednatelu˚ tvoˇrí kolektivní orgán. Ustanovení týkající se akciových spoleˇcností nalezneme v paragrafech Hlavy V, prví cˇ ásti ZOK, Dílu 5. Co se týˇce systému jejich vnitˇrní struktury, pˇrinesla nová právní úprava nˇekolik zásadních zmˇen. Pokud je v akciové spoleˇcnosti zˇrízen dualistický systém - orgány spoleˇcnosti jsou pˇredstavenstvo a dozorˇcí rada - za statutární orgán se považuje pˇredstavenstvo dané spoleˇcnosti. Jde o kolektivní orgán, který má, pokud stanovy neurˇcí jinak, 3 cˇ leny (jiná omezení týkající se poˇctu cˇ lenu˚ nejsou stanovena). Druhou možností je monistický systém, tedy zˇrízení správní rady a statutárního rˇ editele. V akciové spoleˇcnosti s monistickým systémem je statutárním orgánem statutární rˇ editel. Zde vidíme pˇríklad individuálního statutárního orgánu. Použití smlouvy o výkonu funkce je v praxi nejrozšíˇrenˇejší právˇe u cˇ lenu˚ statutárních orgánu˚ kapitálových spoleˇcností. 1.1.2

Kontrolní orgány kapitálových obchodních spoleˇcností

Dozorˇcí rada dohlíží na výkon pusobnosti ˚ cˇ lenu˚ statutárních orgánu˚ kapitálových spoleˇcností a kontroluje uskuteˇcnování ˇ podnikatelské cˇ innosti spoleˇcností. Zamˇerˇ uje se pˇredevším na dohled nad výkonem funkce statutárních orgánu, ˚ kontroluje, jestli je v souladu s právními pˇredpisy a požadavky stanovenými zákonem, jiným právním pˇredpisem nebo smluvním ujednáním. Ve spoleˇcnosti s ruˇcením omezeným je dozorˇcí rada fakultativním orgánem. Naproti tomu v akciové spoleˇcnosti její zˇrízení pˇredepisuje zákon. V monistickém systému vnitˇrního usporˇ ádání a. s. je však vedle statutárního orgánu zˇrizována správní rada, nikoliv rada dozorˇcí. Tato struktura pˇripouští kombinovaný systém rˇ ízení - dle § 460 ZOK totiž správní rada urˇcuje základní zamˇerˇ ení obchodního vedení spoleˇcnosti a zárovenˇ dohlíží na jeho rˇ ádný výkon. Zákonné urˇcení poˇctu cˇ lenu˚ rady je dispozitivní. Správní rada tak muže ˚ být i jednoˇclenná a jak rˇíká ustanovení § 463 odst. 3 ZOK - pˇredseda správní rady muže ˚ být zárovenˇ i statutárním rˇeditelem. Nabízí se zde ponˇekud zajímavá varianta, kdy by, bez ohledu na poˇcet akcionáˇru, ˚ byla správní rada jednoˇclenná a její jediný cˇ len byl zárovenˇ statutárním orgánem spoleˇcnosti.8 Nebezpeˇcím monistické struktury je i to, že není jednoznaˇcnˇe urˇcené, do cˇ í kompetence jednotlivé záležitosti spadají - dle § 460 ZOK náleží do pusobnosti ˚ rady jakákoliv vˇec týkající se spoleˇcnosti, pokud tato nespadá pod pusobnost ˚ valné hromady. S výjimkou uvedenou u správní rady platí, že cˇ lenem dozorˇcí rady nemuže ˚ být cˇ len statutárního orgánu spoleˇcnosti nebo osoba, která je podle zápisu v obchodním rejstˇríku oprávnˇená za spoleˇcnost jednat (viz. § 201 odst. 3 a § 448 odst. 5 ZOK). 1.1.3

Další fakultativní orgány

Dalšími fakultativními orgány mohou být orgány poradní, správnˇe-finanˇcní (napˇr. v otázce investic do dlouhodobého hmotného majetku), speciální kontrolní (nejˇcastˇeji v oblasti hospodaˇrení s majetkem korporace), poradní (výbor pro odmˇenování) ˇ nebo sociální.

7

Dále jen spoleˇcností - jde o legislativní zkratku podle ZOK. Mališ, P. NOZ 2014 - Zmˇeny u akciových spoleˇcností. Firemní právo. Lawyer.cz. [online] c.2009. Vloženo dne: 10. 10. 2013. [cit. 2014-06-04] 8

7

1.2

Osobní obchodní spoleˇcnosti

Statutární orgán je obligatorním orgánem osobních spoleˇcností. Jelikož osobní spoleˇcnost nezˇrizuje valnou hromadu9 a rˇ ízení spoleˇcnosti náleží pˇrímo jejím spoleˇcníkum, ˚ není možné statutární orgán považovat za orgán volený stejným zpusobem, ˚ jak je tomu u kapitálových spoleˇcností. To však nebrání tomu, aby i zde mohla být použita smlouva o výkonu funkce. Statutárním orgánem komanditní spoleˇcnosti je každý komplementáˇr a ve veˇrejné obchodní spoleˇcnosti je jím každý ze spoleˇcníku. ˚ V obou pˇrípadech je to však pouze ten komplementáˇr nebo spoleˇcník, který splnuje ˇ požadavky stanovené v § 46 ZOK. Spoleˇcenská smlouva muže ˚ dle § 106 u veˇrejné a § 125 ZOK u komanditní spoleˇcnosti urˇcit za statutární orgán pouze nˇekterých ze spoleˇcníku˚ nebo komplementáˇru, ˚ kteˇrí splnují ˇ požadavky stanovené v § 46 ZOK. Ve vˇecech, ve kterých nerozhoduje statutární orgán komanditní spoleˇcnosti, rozhodují všichni spoleˇcníci, a to tak, že komplementáˇri i komanditisté hlasují zvlášt’ (viz. § 125 odst. 2 ZOK). Kontrolní orgán je u osobních spoleˇcností orgánem fakultativním. Dle ustanovení § 201 ZOK ho spoleˇcnost zˇrídí tehdy, jestli tak urˇcí spoleˇcenská smlouva nebo jiný právní pˇredpis.

1.3

Družstva

Co se týˇce družstva, jeho statutárním orgánem je pˇredstavenstvo, viz. § 705 ZOK, jehož cˇ leny volí cˇ lenská schuze. ˚ Družstvo vedle cˇ lenské schuze ˚ a pˇredstavenstva povinnˇe zˇrizuje další orgány, a to: kontrolní komisi a orgány pˇredepsané stanovami. Dle ustanovení § 726 mohou stanovy v tzv. malém družstvu (ménˇe než 50 cˇ lenu) ˚ urˇcit, že statutárním orgánem je pˇredseda družstva a pˇredstavenstvo se nezˇrizuje.

9

8

Nejvyšším orgánem jsou dle § 44 ZOK všichni její spoleˇcníci.

2 Smlouva o výkonu funkce Pˇredchozí kapitola struˇcnˇe definuje oblast, se kterou se smlouva o výkonu funkce pojí a vymezuje orgány spoleˇcností, se cˇ leny kterých je možné ji uzavˇrít. Následující cˇ ásti struˇcnˇe vymezí vztah smlouvy o výkonu funkce a jiných smluvních typu, ˚ které je možné v souvislosti se vztahy popsanými v pˇredchozí kapitole použít. Dále blíže vysvˇetlí duvody ˚ k uzavˇrení smlouvy o výkonu funkce a popíšou její obsahové náležitosti.

2.1

Duvody ˚ k uzavˇrení smlouvy o výkonu funkce

V souvislosti s hlavními zmˇenami, které v oblasti smlouvy o výkonu funkce pˇrináší nová právní úprava, je z pohledu cˇ lenu˚ orgánu˚ obchodních korporací jedním ze stˇežejních motivaˇcních duvod ˚ u, ˚ proˇc smlouvu opravdu uzavˇrít, odmˇena za výkon jejich funkce. „Ustanovení § 59 odst. 3 zakládá nevyvratitelnou domnˇenku bezplatného výkonu funkce, jako dusledek ˚ toho, že je 10 odmˇenování ˇ ve smlouvˇe o výkonu funkce sjednáno v rozporu se ZOK.“ Za bezplatný je výkon 11 funkce považován i tehdy, není-li odmˇena ve smlouvˇe sjednána vubec. ˚ Z pohledu obchodní korporace pˇrináší smlouva možnost úpravy tˇech práv a povinností, které výslovnˇe zákon nevymezuje. Korporace sama zná svoje prostˇredí nejlépe, dokáže pˇredpokládat a odhadnout možné dusledky ˚ konkrétních jednání. V zákonˇe není prostor k vymezení všech pˇrípadu, ˚ za které by cˇ len voleného orgánu mˇel odpovídat. Nebo naopak odpovídat nemˇel. Pˇríkladem muže ˚ být možnost smluvního ujednání o tom, které informace, údaje a poznatky spadají pod obchodní tajemství, a o kterých má cˇ len orgánu povinnost zachovávat mlˇcenlivost. To je z pohledu korporace opravdu citlivou záležitostí, na kterou zákon z pochopitelných pˇríˇcin dosah ani mít nemuže ˚ (není možné zákonnˇe upravit takto individuální oblast). Z pohledu cˇ lena orgánu pak muže ˚ smlouva pˇredstavovat prostor pro výslovné zajištˇení technických a jiných provozních náležitostí, které k rˇ ádnému výkonu své funkce potˇrebuje - a není pochyb, že k poskytnutí pˇrimˇerˇ ených prostˇredku˚ má i nárok, který ale v souˇcasné dobˇe nemá podobu zákonného práva. Korporace na jedné stranˇe potˇrebuje jistotu, že za pˇrekroˇcení nebo nedodržení povinností bude na konkrétní osobu vztažena zodpovˇednost, cˇ len jejího statutárního orgánu na druhé stranˇe nechce nést nepˇrimˇerˇ ené dusledky ˚ nebo odpovídat za dusledky, ˚ jenž nezpusobil ˚ sám svým jednáním. Smlouva o výkonu funkce je institutem, který poskytuje „neutrální pudu“ ˚ pro nalezení vzájemného konsensu. Nová právní úprava to navíc umožnuje ˇ - je pojata dispozitivnˇe - strany tak mohou využít opravdu širokou smluvní volnost, kterou jim dnešní právní úprava poskytuje. Spoléhat se na to, že ustanovení zákona pˇrinesou univerzální rˇ ešení na všechny pˇrípady, které v praxi mohou nastat, není v nˇekterých pˇrípadech vhodné. Obchodní prostˇredí je v tomto pˇrípadˇe velmi dobrým pˇríkladem, je promˇenlivé, dynamické a ruznorodé. ˚ Navíc, ekonomická situace, jak se

10

Cileˇcek, F. - Havel, B. - Kuhn, P. - Štenglová, I. - Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích (Velké komentáˇre). Praha: C. H. Beck, 2013. Str. 151-152. 11 Nejzásadnˇejší obsahovou zmˇenou v nové právní úpravˇe je tedy sankce za smluvní ujednání odmˇenování, ˇ které není v souladu se zákonem, v podobˇe bezplatnosti výkonu funkce - viz. § 59 odst. 3 ZOK. To souvisí s ustanovením § 777 odst. 3., které stanoví, že pokud se jednotlivá ujednání stávajících smluv o výkonu funkce nepˇrizpusobí ˚ nové právní úpravˇe do šesti mˇesícu˚ ode dne nabytí úˇcinnosti ZOK (a NOZ), výkon funkce se bude považovat za bezplatný. Dosud, pokud smlouva o výkonu funkce odmˇenu cˇ lena statutárního orgánu nevymezovala, cˇ len si ji mohl nárokovat jako odmˇenu obvyklou dle ustanovení ObchZ o smlouvˇe mandátní.

9

zdá, ještˇe dlouho nebude ideální, co vyžaduje neustálou pozornost všech subjektu˚ a zvyšuje požadavky na schopnost rychlého pˇrizpusobení ˚ se zmˇenám nejen lokálního trhu. Uzavˇrít funkˇcní smlouvu nelze bez vzájemné spolupráce. Dostatek prostoru a cˇ asu je potˇrebný nejen pro prezentaci argumentu˚ stran, ale taktéž pro zorientování se v pˇríslušné právní úpravˇe, jenž se k pˇredmˇetné smlouvˇe váže. O to víc, pokud se v mezidobí právní úprava novelizovala, nebo prošla kompletní rekodifikací. Zde bych si ráda pujˇ ˚ cila právní institut péˇce rˇádného hospodáˇre, jenž se hodí implikovat i na prubˇ ˚ eh sestavování smlouvy o výkonu funkce. Sestavovaté smlouvy musí v procesu tvorby jednotlivých ustanovení postupovat peˇclivˇe a s potˇrebnými znalostmi. Pokud potˇrebné znalosti nemají a dle svého volného úsudku je ani nedovedou svépomocnˇe získat, mˇeli by se obrátit na právního znalce, který bude schopný sporné ustanovení vyložit a následnˇe je promítnout do smlouvy o výkonu funkce za nˇe. Motivací k uzavˇrení smlouvy o výkonu funkce tak pro cˇ lena voleného orgánu jako i pro korporaci bude zájem o zamezení vzniku sporu, ˚ které by mohl pˇrinést nejednoznaˇcný výklad jednotlivých ustanovení nové právní úpravy.

2.2

Právní režim smlouvy o výkonu funkce

Právním režimem smlouvy o výkonu funkce po 1. 1. 2014 se zabývá ZOK v § 59-62. Nová právní úprava taktéž stanovuje, že pokud smlouva o výkonu funkce nebude uzavˇrena, právní vztah mezi orgánem obchodní korporace a cˇ lenem jejího statutárního orgánu se bude pˇrimˇerˇ enˇe rˇ ídit ustanoveními o pˇríkazu dle NOZ, § 2430-2444. Institut mandátní smlouvy nová právní úprava nepˇrebírá. Smlouva o výkonu funkce byla dle staré právní úpravy považována za smlouvu inominátní.12 Není zcela jednoznaˇcné, jak se k zaˇclenˇení smlouvy o výkonu funkce dle ZOK postaví právní teorie. Z výkladu v komentáˇrích k tomuto novému právnímu pˇredpisu13 není jednoznaˇcné, jestli se smlouva o výkonu funkce považuje za smlouvu typovou, nebo nikoliv. Oba komentáˇre shodnˇe potvrzují pouze to, že se zákon komplexní úpravou obsahu smlouvy nezabývá. Nepochybˇe se ZOK vˇenuje smlouvˇe o výkonu funkce podrobnˇeji. Není jí vˇenován samostatný oddíl, jak je tomu u jednotlivých smluvních typu˚ dle NOZ, ale pˇríslušné paragrafy jsou sdruženy pod spoleˇcným nadpisem Smlouva o výkonu funkce. Vycházejíc z judikatury14 a porovnání ustanovení vážících se k jiné typové smlouvˇe (viz. pˇríkazní smlouva dle NOZ, kapitola 2.2.1Vztah smlouvy o výkonu funkce a pˇríkazní smlouvy), se pˇrikláním k názoru, že smlouvu o výkonu funkce poˇrád není možné považovat smluvní typ. V ustanoveních § 59-62 totiž vymezení práv ani povinností smluvních stran nenalezneme15 (s výjimkou pˇredepsaných 12 Tzn. nepojmenovanou, nebyla tudíž samostatným smluvním typem. Zákon, konkrétnˇe ObchZ, nestanovoval její minimální obsahové náležitosti. Viz. Mališ, P. NOZ 2014 - Smlouva o výkonu funkce statutárního orgánu. Firemní právo. Lawyer.cz. [online] c.2009. [cit. 2014-05-13] nebo Bábková, K. Mezioborové odpovˇednostní aspekty smluv o výkonu funkce u obchodních spoleˇcností: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2011-2012. Str. 9. 13 Cileˇcek, F. - Havel, B. - Kuhn, P. - Štenglová, I. - Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích (Velké komentáˇre). Praha: C. H. Beck, 2013. Str. 151. a Bˇelohlávek, J. A. a kol. Komentáˇr k zákonu o obchodních korporacích. Plzen: ˇ Aleš ˇ ek, 2013. Str. 366. Cenˇ 14 „U nepojmenovaných smluv urˇcují obsah smlouvy její úˇcastníci, kteˇrí si upraví vzájemná práva a povinnosti, jež tvoˇrí obsah smlouvy, která je právním duvodem ˚ jejich vzniku. Teprve není-li v urˇcité otázce úˇcastníky nic smluveno, použijí se na závazkový právní vztah, vzniklý z nepojmenované smlouvy, analogicky ta zákonná ustanovení, která ˇ sp. zn. 33 Cdo 1977/2007. upravují závazkový právní vztah obsahem a úˇcelem nejbližší.“ Rozsudek NS CR 15 „Pojmenovanými jsou ty smlouvy, které zákon upravuje jejich pojmovými znaky, tedy urˇcením základních povinností stran smlouvy.“. Pelikánová, I. Obchodní právo. Obligaˇcní právo - komparativní rozbor. Praha: ASPI Wolters Kluwer, 2009, Str. 150.

10

údaju˚ o odmˇenování, ˇ které smlouva musí obsahovat, aby byla považována za úplatnou). Zákon obsahuje kogentní ustanovení týkající se výkonu funkce jednotlivých volených orgánu. ˚ Jsou však uvedena v rámci jednotlivých hlav, které pojednávají o každé z pˇeti obchodních korporací zvlášt’. Tato ustanovení zárovenˇ nejsou oznaˇcena za povinné náležitosti smlouvy. Smlouva pouze nesmí obsahovat vlastní ustanovení, která by byla v rozporu s kogentními ustanoveními zákona. 2.2.1

Vztah smlouvy o výkonu funkce a pˇríkazní smlouvy

Dˇríve se v pˇrípadˇe absence smluvní úpravy práv a povinností mezi obchodní korporací a cˇ lenem jejího voleného orgánu rˇ ídil tento vztah pˇrimˇerˇ enˇe ustanoveními ObchZ o mandátní smlouvˇe. Po rekodifikaci nalezneme v § 59 odst. 1 ZOK odkaz na alternativní institut - pˇríkazní smlouvu, které se v § 2430-2444 vˇenuje NOZ. První zmínˇený paragraf stanoví, že úˇcastníky tohoto vztahu jsou pˇríkazník a pˇríkazce, pˇriˇcemž pˇredmˇetem smlouvy je závazek pˇríkazníka obstarat záležitosti pˇríkazce. Podpurnˇ ˚ e je tedy vztah mezi cˇ lenem orgánu spoleˇcnosti a spoleˇcností upraven v ustanoveních NOZ o pˇríkazu, ledaže by jejich pusobnost ˚ vyluˇcovala smlouva o výkonu funkce nebo jiné právní pˇredpisy. Pokud se tak nestane, na otázky, které smlouva o výkonu funkce nebude výslovnˇe upravovat, se použijí ustanovení o pˇríkazu. Smlouva o výkonu funkce muže ˚ na konkrétní ustanovení sama odkazovat. Pˇríkazní smlouva není zákonem výslovnˇe stanovená jako úplatná. Pˇríkazce je povinen pˇríkazníkovi odmˇenu poskytnout jen je-li v pˇríkazní smlouvˇe ujednána nebo je-li obvyklá, viz. § 2438, odst. 1, NOZ. Ze zákona však platí, že pokud odmˇena za výkon funkce nebude ujednána ve smlouvˇe o výkonu funkce tak, jak to pˇredepisuje zákon, nelze se na pˇredmˇetné ustanovení o pˇríkazu odvolávat. K této problematice se v práci blíže vyjadˇruji v cˇ ásti 2.3.2.3 Odmˇena cˇ lena orgánu. 2.2.2

Vztah smlouvy o výkonu funkce a pracovní smlouvy

2.2.2.1 Soubˇeh smlouvy o výkonu funkce a pracovní smlouvy Vedle smlouvy o výkonu funkce nemohl v minulosti existovat žádný další závazek týkající se výkonu rˇ ídící funkce statutárního orgánu. V této souvislosti je možné najít i cˇ etné rozhodnutí soudu, ˚ podle kterých byly pracovní smlouvy uzavˇrené s cˇ lenem statutárního orgánu v souvislosti s výkonem jeho funkce, zejména v oblasti obchodního vedení, uznány neplatnými. Nejvyšší soud podporoval pracovní smlouvu cˇ lena statutárního orgánu pouze tehdy, když pˇredmˇetná cˇ innost vykonávaná na základˇe pˇredpisu˚ pracovního práva nebyla obsahovˇe shodná s obsahem výkonu funkce statutárního orgánu.16 Výjimku pˇredstavovalo ustanovení § 66d ObchZ, které pˇrinesla až novela z roku 2012 a týkalo se možnosti statutárního orgánu spoleˇcnosti povˇerˇ it obchodním vedením jinou osobu. Pracovnˇeprávní vztah tak mohl existovat soubˇežnˇe se vztahem cˇ lena statutárního orgánu, pokud jiný cˇ len statutárního orgánu delegoval na tuto osobu vedení zcela nebo i zˇcásti dle ustanovení o povˇerˇ ení obchodním vedením. Odpovˇednost cˇ lenu˚ statutárního orgánu pˇritom zustala ˚ zachována. Zákon však rozsah povˇerˇ ení omezoval, a to dle ustanovení § 66d odst. 4 ObchZ, které z povˇerˇ ení vyluˇcovalo „úˇcast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o povˇerˇ ení obchodním vedením, rozhodování o základním zamˇerˇ ení obchodního vedení spoleˇcnosti a jiné 16

ˇ ek, 2013. Str. 369. Bˇelohlávek, J. A. a kol. Komentáˇr k zákonu o obchodních korporacích. Plzen: ˇ Aleš Cenˇ

11

cˇ innosti v rámci obchodního vedení spoleˇcnosti, které tento zákon nebo jiný právní pˇredpis svˇerˇ uje do výluˇcné pusobnosti ˚ statutárního orgánu.“ Právní úpravu povˇerˇ ení obchodním vedením NOZ ani ZOK nepˇrebírá. Dusledek ˚ toho, že podle puvodního ˚ návrhu mˇel ZOK pˇredmˇetné ustanovení pˇrevzít, ale nakonec se tomu tak ˇ z neznámých pˇríˇcin nestalo, výstižnˇe popisuje autor Cech ve svém cˇ lánku Soubˇehy funkcí zpˇet 17 do neznáma . Podle jeho názoru „rekodifikace znovu nastolila otázku pˇrípustnosti soubˇehu˚ funkcí v obchodní spoleˇcnosti “. Na jedné stranˇe zde stojí právní názory, které tvrdí, že obchodní vedení nebo jinou cˇ innost náležící pod výkon funkce konkrétního voleného orgánu nebude možné ani podle ZOK soubˇežnˇe podˇrídit právní úpravˇe pracovního pomˇeru. Námitky spoˇcívají pˇredevším v úvaze, že vedle sebe nemohou existovat dva samostatné závazky stejného obsahu, a že by nejednoznaˇcnost v aplikaci odpovˇednostních mechanismu˚ mohla vést k rozvolnˇení odpovˇednosti cˇ lenu˚ statutárního orgánu.18 To by znamenalo, že statutární orgán bude moci vykonávat v mezích pracovního pomˇeru pouze ty cˇ innosti, které se od obchodního vedení liší. Pracovní smlouva by tak mohla zastˇrešovat pouze ty cˇ innosti, které nemají povahu rˇ ídící funkce, tedy cˇ innosti ekonomické, technické nebo jiné speciální, které se samotným výkonem funkce statutárního orgánu pˇrímo nesouvisejí (údržba, IT, zdravotní nebo psychologická péˇce o zamˇestnance apod.). Na stranˇe druhé však stojí obchodní praxe, která, bez ohledu na výše uvedené, pracovní smlouvy v souvislosti s výkonem funkce stále využívá. V minulosti intenzivnˇe diskutována otázka soubˇehu funkcí tak zustává ˚ nadále otevˇrená. Jednoznaˇcné rˇ ešení zmínˇeného dilematu snad už co nejdˇrív pˇrinese judikatura. 2.2.2.2 Smlouva o výkonu funkce sjednána v režimu pracovní smlouvy Otázkou odlišnou od problematiky soubˇehu funkcí je možnost sjednání smlouvy o výkonu funkce v právním režimu pracovní smlouvy. Jak vyplývá z komentáˇru˚ k ustanovením o smlouvˇe o výkonu funkce v ZOK (shodný názor mají v tomto pˇrípadˇe autoˇri Bˇelohlávek a kol.19 i Štenglová, Havel a kol.20 ), využití jiného smluvního typu není pˇrímo zakázáno, tedy není výslovnˇe zakázáno ani použití režimu pracovní smlouvy. Pˇrímo z ustanovení § 59 odst. 1 vyplývá, že právní režim smlouvy o výkonu funkce muže ˚ být modifikován. Zákon rovnˇež nevyžaduje, aby se vztah mezi cˇ lenem voleného orgánu a korporací rˇ ídil pouze NOZ nebo ZOK. Mohlo by se proto zdát, že smlouvu o výkonu funkce je možné od 1. 1. 2014 podˇrídit i ustanovením speciálního právního pˇredpisu, kterým je Zákon cˇ . 262/2006 Sb., zákoník práce, dohodnou-li se na tom obˇe strany. Dle ustanovení § 53 odst. 2 ZOK však není odpovˇednost cˇ lena orgánu dotˇcena ani v pˇrípadˇe, když je vztah mezi cˇ lenem voleného orgánu a spoleˇcností podˇrízen zákoníku práce - k jakýmkoliv omezením odpovˇednosti se totiž ze zákona nepˇrihlíží. Pˇrípadné obavy z „obcházení zákona“ proto nejsou relevantní. ˇ Cech, P. Soubˇehy funkcí zpˇet do neznáma. Economia, a.s. Mˇesíˇcník. Právní rádce, 2013, cˇ . 10, s. 28. Pihera, V. Glosa k problematice tzv. soubˇehu. ˚ C. H. Beck, s. r. o. Mˇesíˇcník. Obchodnˇeprávní revue, 2014, cˇ . 6, s. 172. Autor se zárovenˇ pˇriklání k názoru, že soudy v dané otázce dospˇejí ke stejnému názoru jako pˇred rokem 2012 cˇ len statutárního orgánu je povinen vykonávat obchodní vedení v rámci výkonu funkce, nemuže ˚ ho tedy vykonávat soubˇežnˇe v samostatném právním vztahu - tedy by pˇrípadnou ujednanou pracovní smlouvu uznaly neplatnou. 19 ˇ ek, 2013. Str. 366. Bˇelohlávek, J. A. a kol. Komentáˇr k zákonu o obchodních korporacích. Plzen: ˇ Aleš Cenˇ 20 Cileˇcek, F. - Havel, B. - Kuhn, P. - Štenglová, I. - Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích (Velké komentáˇre). Praha: C. H. Beck, 2013. Str. 151. 17

18

12

Avšak ani rˇ ešení této otázky není zcela jednoznaˇcné. Výkon funkce nemá charakter závislé práce a vztah mezi korporací a cˇ lenem jejího voleného orgánu není vztahem nadˇrízenosti a podˇrízenosti, jak je tomu ve vztahu zamˇestnance a zamˇestnavatele. Lze proto vyslovit názor, že smlouvu o výkonu funkce bude možné podˇrídit režimu pracovní smlouvy pouze v jejích jednotlivých cˇ ástech, a to „v rozsahu, v jakém to nebude v rozporu s úpravou pravidel výkonu funkce v NOZ, pˇrípadnˇe v ZOK “.21

2.3

Obsah smlouvy o výkonu funkce

2.3.1

Osnova pravidelných náležitostí smlouvy o výkonu funkce

Na základˇe všech získaných poznatku˚ a po peˇclivé analýze dostupných smluv o výkonu funkce22 byla navržena vzorová osnova pravidelných náležitostí smlouvy o výkonu funkce, která je souˇcástí této bakaláˇrské práce jako 3.3.3 Pˇríloha cˇ . 1 - Osnova pravidelných náležitostí smlouvy o výkonu funkce. Osnova v jednotlivých bodech pˇrináší pˇrehledný popis náležitostí, které by každá smlouva o výkonu funkce dle mého názoru mˇela obsahovat. Dále slouží jako pomucka ˚ pro naplnˇení cíle této bakaláˇrské práce. Na jejím základˇe jsem vytvoˇrila i vzorovou smlouvu, která je souˇcástí bakaláˇrské práce jako 3.3.3 Pˇríloha cˇ . 3 - Smlouva o výkonu funkce - dle Zákonu cˇ . 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. 2.3.2

Obligatorní náležitosti smlouvy o výkonu funkce

2.3.2.1 Úˇcastníci smlouvy o výkonu funkce Uzavˇrení smlouvy o výkonu funkce je dvoustranným právním jednáním.23 Za úˇcastníky smlouvy na jedné stranˇe považujeme obchodní korporaci a na stranˇe druhé cˇ lena voleného orgánu pˇredmˇetné korporace. Obˇe strany je potˇreba ve smlouvˇe rˇ ádnˇe oznaˇcit. Obecné ustanovení o jednoznaˇcnosti oznacˇ ování obou typu˚ osob, tedy PO24 i FO, nalezneme v NOZ. Pro nezamˇenitelné oznaˇcení FO se užívá její jméno, které je dle ustanovení § 77 odst. 1 NOZ tvoˇreno osobním jménem a pˇríjmením. Dalším identifikaˇcním znakem FO je její bydlištˇe. Obecnˇe je možné FO vymezit i prostˇrednictvím široké škály dalších osobních údaju. ˚ V praxi se 21

Pihera, V. Glosa k problematice tzv. soubˇehu. ˚ C. H. Beck, s. r. o. Mˇesíˇcník. Obchodnˇeprávní revue, 2014, cˇ . 6, s.

172. 22

Zejména: Puvodní ˚ smlouva o výkonu funkce jednatele spoleˇcnosti Aleš & Mydlo, s.r.o.: Smlouva o výkonu funkce jednatele z roku 2009. Boskovice: „Aleš & Mydlo, s.r.o.“ 4 s., dále Smlouva o výkonu funkce cˇ lena dozorˇcí rady z roku 2009. Boskovice: „Aleš & Mydlo, s.r.o.“ 3 s. a Smlouva o výkonu funkce jednatele z roku 2002. Boskovice: „Aleš & Mydlo, s.r.o.“ 3 s. - Název spoleˇcnosti byl pro úˇcely této práce zmˇenˇený. a Smlouva o výkonu funkce (VZ010113), autor: Obršlík, J., zdroj ASPI; verze ke dni [2014-12-19]. 23 Institut právního jednání se objevuje v nové právní úpravˇe namísto institutu právního úkonu. Viz. § 545 a násl., NOZ. 24 ˇ Clenem orgánu korporace se novˇe muže ˚ stát i PO. NOZ v § 461 odst. 2 a § 463 odst. 2 ZOK stanoví, že pˇredsedou správní rady a statutárním rˇ editelem muže ˚ být pouze osoba fyzická. Další výjimky pak vymezují zvláštní právní pˇredpisy, napˇríklad zákon cˇ . 21/1992 Sb., o bankách. Ze zákona však jednoznaˇcnˇe nevyplývá, zda mohou být cˇ lenem orgánu PO všech právních forem nebo nikoliv. Autoˇri Dˇediˇc a Lasák pak ve svém cˇ lánku Právnická osoba jako cˇ len orgánu obchodní korporace – vybrané otázky (1. cˇ ást) dovozují, že cˇ lenem voleného orgánu kapitálové spoleˇcnosti ˇ muže ˚ být taktéž zahraniˇcní PO, územnˇe správní celek cˇ i pˇrímo Ceská republika, za pˇredpokladu, že zvláštní právní pˇredpis takové omezení nestanoví.

13

nejˇcastˇeji setkáváme s datem narození. Od používání rodného cˇ ísla, pˇríp. cˇ ísla osobního identifikaˇcního prukazu ˚ (obˇcanského prukazu ˚ nebo pasu), jako identifikaˇcního znaku používaného ve smlouvách, se kvuli ˚ kladení durazu ˚ na ochranu osobních údaju˚ v praxi už upouští. Za identifikaˇcní znaky PO se považují údaje, které se povinnˇe zapisují do obchodního rejstˇríku, a to jsou dle § 120 odst. 1 NOZ: den vzniku (pˇríp. den zániku PO a den zrušení s uvedením právního duvodu), ˚ název, adresa jejího sídla, pˇredmˇet její cˇ innosti, jméno a pˇríslušné údaje o každém z cˇ lenu˚ jejího statutárního orgánu. Uvedené náležitosti pak doplnuje ˇ § 435 odst. 1 NOZ: „Každý podnikatel musí uvádˇet na obchodních listinách a v rámci informací zpˇrístupnovaných ˇ veˇrejnosti prostˇrednictvím dálkového pˇrístupu své jméno a sídlo. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstˇríku uvede na obchodní listinˇe též údaj o tomto zápisu vˇcetnˇe oddílu a vložky; podnikatel zapsaný v jiném veˇrejném rejstˇríku uvede údaj o svém zápisu do tohoto rejstˇríku; podnikatel nezapsaný ve veˇrejném rejstˇríku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence. Byl-li podnikateli pˇridˇelen identifikující údaj, uvede i ten.“ Pˇri uvádˇení jednotlivých identifikaˇcních znaku˚ smluvních stran je tˇreba dbát na to, aby nedošlo k chybˇe, jež by mohla zpusobit ˚ nemožnost jednoznaˇcného urˇcení úˇcastníku˚ smlouvy (nepˇresné oznaˇcení spoleˇcnosti; oznaˇcení podobné s oznaˇcením jiné existující spoleˇcnosti; uvádˇení informací, které vyvolávají klamavý dojem).25 Jelikož PO jedná prostˇrednictvím svého statutárního orgánu, je výslovnˇe doporuˇceno ve smlouvˇe taktéž uvést zpusob, ˚ jakým bude smlouva uzavírána. Ten je potˇrebné odvodit z obchodního rejstˇríku nebo ze zakladatelského dokumentu. V obou by mˇel být shodnˇe stanoven zpusob ˚ jednání statutárního orgánu za PO. Týká se to hlavnˇe tˇech PO, kterých statutární orgán tvoˇrí více než jedna osoba, tedy kdy nemusí být jednoznaˇcné, kdo a jak bude smlouvu uzavírat.26 2.3.2.2 Pˇredmˇet smlouvy o výkonu funkce Pˇredmˇetem smlouvy o výkonu funkce je úprava vzájemných práv a povinností, které nejsou upraveny platnými obecnˇe závaznými pˇredpisy a vznikají úˇcastníkum ˚ smlouvy v souvislosti s výkonem funkce cˇ lena pˇríslušného orgánu. Souˇcástí ustanovení o pˇredmˇetu smlouvy muže ˚ být i vyjádˇrení závazku cˇ lena pˇríslušného orgánu, že bude svou funkci vykonávat v souladu s právními pˇredpisy, stanovami a se samotnou smlouvou o výkonu funkce. Spoleˇcnost by se naproti tomu mˇela zavázat, že cˇ lenovi umožní rˇ ádný výkon funkce, poskytne mu ve smlouvˇe stanovené prostˇredky a bude mu vyplácet ujednanou odmˇenu v souladu s podmínkami smlouvy. Mezi podmínky platnosti právního jednání se rˇ adí požadavek svéprávnosti, vule ˚ svobodné a prosté omylu a též, aby pˇredmˇet právního jednání byl možný, v souladu s dobrými mravy a zákonem dovolený.27 Jelikož uzavˇrení smlouvy o výkonu funkce je právním jednáním, pˇredmˇet 25

Zákon stanoví (§ 551-554, NOZ), kdy o právní jednání nejde a tudíž se k nˇemu nepˇrihlíží. Jde o tzv. institut zdánlivého právního jednání. Pro smlouvu o výkonu funkce je tento institut duležitý ˚ z duvodu ˚ požadavku srozumitelnosti a urˇcitosti jednotlivých smluvních ustanovení. Pokud by totiž nebylo možné z výkladu pˇríslušných sporných ustanovení zjistit zamýšlený obsah, nebylo by sjednání smlouvy o výkonu funkce považováno za právní jednání nepˇrihlíželo by se k nˇemu. 26 Zákon obecnˇe nevyluˇcuje, aby PO zastupovala i jiná osoba, než cˇ len jejího statutárního orgánu, napˇríklad i pˇri uzavírání smlouvy o výkonu funkce. Pokud by tedy cˇ len statutárního orgánu z jakéhokoliv duvodu ˚ nechtˇel smlouvu o výkonu funkce uzavˇrít sám za sebe, tato skuteˇcnost by v konstrukci smlouvy o výkonu funkce mˇenila obsahovˇe pouze ustanovení o jedné ze stran úˇcastníku˚ smlouvy - kým je obchodní korporace zastoupená a kdo smlouvu jejím jménem podepíše, na ostatní ustanovení smlouvy by daná skuteˇcnost nemˇela žádný vliv. V praxi však k podobným situacím dochází zˇrídka. 27 Knoblochová, V. Nový obˇcanský zákoník – forma právních jednání. Portál Pohoda. Stormware s.r.o. [online] c.2012. [cit. 2014-05-13]

14

smlouvy musí tato ustanovení splnovat. ˇ 2.3.2.3 Odmˇena cˇ lena orgánu ZOK pˇredepisuje podstatné náležitosti ujednání o odmˇenování ˇ cˇ lena orgánu obchodní korporace detailnˇe v § 60. Jde o podstatnou zmˇenu v oblasti odmˇenování ˇ i struktury celkové smlouvy. Je proto potˇrebné se s pˇríslušnými ustanoveními peˇclivˇe obeznámit. Dle § 59 odst. 3 by totiž jakékoliv ujednání o odmˇenˇe ve smlouvˇe o výkonu funkce neuzavˇrené v souladu se zákonem zakládalo bezplatnost výkonu funkce. Zákon vymezuje tyto údaje, které v ujednáních o odmˇenˇe cˇ lena orgánu ve smlouvˇe o výkonu funkce nesmˇejí chybˇet: • vymezení všech složek odmˇen, které náleží nebo mohou náležet cˇ lenovi orgánu, vˇcetnˇe pˇrípadného vˇecného plnˇení, úhrad do systému penzijního pˇripojištˇení nebo dalšího plnˇení • urˇcení výše odmˇeny nebo zpusobu ˚ jejího výpoˇctu a její podoby • urˇcení pravidel pro výplatu zvláštních odmˇen a podílu na zisku pro cˇ lena orgánu, pokud mohou být pˇriznány • údaje o výhodách nebo odmˇenách cˇ lena orgánu spoˇcívajících v pˇrevodu úˇcastnických cenných papíru˚ nebo v umožnˇení jejich nabytí cˇ lenem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odmˇena poskytnuta v této podobˇe 28 Je tedy zˇrejmé, že výše odmˇeny muže ˚ být tvoˇrena souˇctem pevné a pohyblivé složky. Z danoˇ vého hlediska je smlouva o výkonu funkce posuzována podobnˇe jako pracovnˇeprávní smlouva, pro spoleˇcnost je proto výhodné, pokud jsou jednotlivé pohyblivé cˇ ástky odmˇeny posuzovány jako danovˇ ˇ e uznatelný náklad. Valná hromada nemusí rozhodovat o každé cˇ ásti odmˇeny zvlášt’, rozhoduje však o zpusobu ˚ výpoˇctu její celkové výše, a ten musí být i souˇcástí smlouvy o výkonu funkce. Pevná cˇ ást odmˇeny se z duvodu ˚ nepˇrítomnosti cˇ lena statutárního orgánu ve spoleˇcnosti na místˇe sjednaném ve smlouvˇe jako místˇe výkonu funkce nemˇení, ledaže by bylo ve smlouvˇe sjednáno jinak. Souˇcástí odmˇeny mohou být i další požitky, jimiž se myslí zejména: pˇríspˇevek na životní pojištˇení, poskytování relaxace, poskytování služebního vozidla, a jiné. Výše odmˇeny bývá obvykle vyjádˇrena cˇ ísly i slovy, a to v souˇctu za rok, nebo za kalendáˇrní mˇesíc. Je vhodné, aby souˇcástí ujednání smlouvy o odmˇenování ˇ byl taktéž i zpusob ˚ jejího vyplácení vˇcetnˇe data splatnosti. Na výši odmˇeny cˇ lena statutárního orgánu má vliv doba schválení smlouvy o výkonu funkce. Vycházejíc z ustanovení § 59 odst. 4 ZOK, se smlouva schvaluje bez zbyteˇcného odkladu. Pokud by smlouva dle zmínˇeného požadavku uzavˇrena nebyla, odmˇena cˇ lena statutárního orgánu se urˇcuje jako odmˇena obvyklá v dobˇe vzniku funkce cˇ lena statutárního orgánu. Výše odmˇeny sjednané ve smlouvˇe se však muže ˚ od obvyklé výše odmˇeny lišit. Tato situace proto muže ˚ být z pohledu obchodní korporace nežádaná. Smlouva o výkonu funkce je platná ode dne jejího podpisu, úˇcinnost však nabývá až schválením pˇríslušným orgánem spoleˇcnosti. Pro zamezení vzniku takové situace, je proto lepší zajistit, aby den schválení pˇredcházel dni

28

Zákon cˇ . 90/2012 Sb., o obchodních spoleˇcnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 60.

15

podpisu smlouvy.29 Ustanovení §59 odst. 4 ZOK zahrnuje i další pˇrípady, které nezakládají dle odst. 3 stejného paragrafu bezplatnost smlouvy, ale cˇ lenu orgánu náleží v dobˇe uzavˇrení smlouvy nebo vzniku funkce obvyklá odmˇena. Za tyto pˇrípady se považuje zejména: neplatnost smlouvy nebo nˇekterého ujednání týkajícího se odmˇeny zpusobila ˚ obchodní korporace, nebo smlouva nebyla uzavˇrena z duvod ˚ u˚ vzniklých na stranˇe korporace. Pokud není smlouva sjednána z jiných duvod ˚ u˚ než podle § 59 odst. 4, pro stanovení odmˇeny cˇ lena se použije § 2438 NOZ - cˇ lenu orgánu náleží odmˇena v obvyklé výši.30 Ujednání smlouvy o výkonu funkce muže ˚ stanovit, jak se na vyplácení odmˇeny bude nahlížet v pˇrípadˇe ukonˇcení funkce cˇ lena orgánu. V praxi nejpoužívanˇejším ujednáním je, že cˇ lenu pˇríslušnou alikvotní cˇ ást sjednané odmˇeny, pokud dojde k ukonˇcení smlouvy v prubˇ ˚ ehu výplatného období. ˇ Clenu orgánu muže ˚ dle § 61 odst. 1 ZOK náležet i jiné plnˇení31 , než stanovuje právní pˇredpis, smlouva o výkonu funkce nebo vnitˇrní pˇredpis obchodní korporace. K pˇredmˇetnému plnˇení je však nutné získat souhlas toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce spolu s vyjádˇrením kontrolního orgánu, je-li v korporaci zˇrízen. Odmˇena, nebo jiné plnˇení, se cˇ lenu orgánu neposkytne, jestliže tento výkonem své funkce pˇrispˇel k nepˇríznivému hospodáˇrskému výsledku obchodní korporace. Dle § 61 odst. 2 ZOK muže ˚ orgán, který smlouvu o výkonu funkce schvaloval, rozhodnout i jinak. Oblast odmˇenování ˇ cˇ lena orgánu je znaˇcnˇe rozsáhlá. V souvislosti se zmˇenou právní úpravy by si zasluhovala rozbor hodný dizertaˇcní práce. Tato bakaláˇrská práce bohužel neposkytuje prostor dostateˇcný pro zachycení všech duležitých ˚ oblastí týkajících se odmˇeny jednatele, proto si dovolím vyslovit doporuˇcení, že pokud by spoleˇcnost vyplácela cˇ lenu svého statutárního orgánu jinou než pevnou cˇ ástku odmˇeny, mˇela by se o jednotlivých ustaveních k tomu se vážících poradit s právním odborníkem, nebo si detailnˇe nastudovat dostupné odborné rozbory této problematiky. 2.3.3

Fakultativní náležitosti

2.3.3.1 Povinnosti cˇ lena voleného orgánu Povinnosti cˇ lena voleného orgánu odvozujeme od náplnˇe jeho funkce. Upravují je jak kogentní tak i dispozitivní ustanovení ZOK i NOZ. Opˇet zduraz ˚ nuji, ˇ že jednotlivá ujednání smlouvy nemohou být v rozporu s kogentními ustanoveními zákona. Smluvní úprava slouží pˇredevším k vymezení v zákonˇe blíže nedefinovaných práv a povinností cˇ lena voleného orgánu, které se týkají výkonu jeho funkce. 29

„K pˇredejití této úˇcastníky nechtˇené situace lze jen doporuˇcit, aby v praxi docházelo ke schvalování smluv o výkonu funkce ještˇe pˇred jejím podpisem ze strany statutárního orgánu pˇríslušné kapitálové spoleˇcnosti a pˇríslušného uchazeˇce o funkci, tzn. aby byl zajišt’ován pˇredchozí souhlas nejvyšším orgánem spoleˇcnosti cˇ i jiným legitimovaným orgánem spoleˇcnosti.“ Vyskoˇcil, Krošlák & spol. Advokátní a patentová kanceláˇr. Rekodifikaˇcní newsletter 4. Praha: Vyskoˇcil, Krošlák & spol., 23. 1. 2014. Str. 4. 30 Cileˇcek, F. - Havel, B. - Kuhn, P. - Štenglová, I. - Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích (Velké komentáˇre). Praha: C. H. Beck, 2013. Str. 152. 31 V právní praxi nepanuje shoda výkladu institutu jiné plnˇení. Za argumentaˇcnˇe silnˇejší považuji názor, že jde o jiné plnˇení v souvislosti s výkonem funkce, nikoliv o jakékoliv jiné plnˇení. Viz. Bešt’áková, L. Odmˇenování ˇ cˇ lena voleného orgánu s. r. o. cˇ i a. s. Výjezdní semináˇr z obchodního práva. Obchodnˇeprávní judikatura vˇcera, dnes. . . a zítra?; nebo Dˇedic J., Lasák J.: O ochranˇe obchodní spoleˇcnosti: vˇecná, cˇ asová a osobní souvislost s výkonem funkce. Obchodnˇeprávní revue. 2010, cˇ . 11. Str. 316.

16

Náplní funkce statutárních orgánu˚ je jednání za spoleˇcnost, obchodní vedení související s bˇežným provozem obchodní korporace a plnˇení ostatních záležitostí pusobících ˚ dovnitˇr 32 spoleˇcnosti. Kontrolním orgánum ˚ pˇrísluší dohled nad výkonem pusobnosti ˚ cˇ lenu˚ statutárních orgánu˚ 33 a kontrola prubˇ ˚ ehu podnikatelské cˇ innosti korporace. Pusobnost ˚ dalších speciálních orgánu˚ nevymezuje zákon, ale zakladatelský dokument spoleˇcnosti, pˇrípadnˇe právˇe ujednání smlouvy o výkonu funkce. Jednotlivé povinnosti smlouva obvykle vymezuje formou závazku cˇ lena vuˇ ˚ ci spoleˇcnosti ˇ ˇ ˇ ve znˇení: „Clen se zavazuje. . . “, „Clen je povinnen. . . “ nebo „Clen prohlašuje, že se s povinností. . . seznámil. . . “. Vymezení povinností cˇ lena orgánu je z pohledu obchodní korporace nejduležitˇ ˚ ejší cˇ ástí sjednávání smlouvy o výkonu funkce. Zde se stanovují nejen konkrétní plnˇení nevyplývající pˇrímo ze zákona, za které pak v pˇrípadˇe jejich nedodržování nebo porušování muže ˚ být cˇ len orgánu postihován, ale taktéž se upˇresnují ˇ zákonem pˇríliš obecnˇe stanovené povinnosti. Ze stejného duvodu ˚ jsou ve smlouvˇe vymezené povinnosti stˇežejnou cˇ ástí i pro cˇ lena orgánu, jenž jimi bude v prubˇ ˚ ehu výkonu své funkce pˇrímo konfrontován. Vymezení povinností je plnˇe v kompetenci stran, pokud jsou splnˇeny základní zákonem stanovené podmínky - jde o povinnosti možné, neoznaˇcené za protizákonné, ani zákon neobcházející, které jsou v souladu s dobrými mravy a s pravidly poctivého obchodního styku, a které nejsou - jak již bylo nˇekolikrát zmínˇeno v rozporu s kogentními ustanoveními zákona. I. Povinnosti vyplývající ze zákona STATUTÁRNÍ ORGÁNY 1) Obchodní vedení Dle § 195 odst. 1 ZOK pˇrísluší jednateli spoleˇcnosti s ruˇcením omezeným a dle § 435 odst. 2 pˇredstavenstvu akciové spoleˇcnosti obchodní vedení spoleˇcnosti. Jde o nejzákladnˇejší povinnost, kterou zákon pro výkon funkce statutárního orgánu stanovuje.34 Jazykový výklad nepˇripouští, 32 Toto dˇelení vyˇclenuje ˇ obchodní vedení spoleˇcnosti jako samostatnou oblast, nepovažuje ho za souˇcást vnitˇrní ˇ pusobnosti ˚ cˇ lena orgánu. Pelikánová, I. - Cerná, S. a kol. Obchodní právo. Spoleˇcnosti obchodního práva a družstva. Praha: ASPI - Wolters Kluwer, 2006, Str. 421. Teorie v tomto dˇelení ovšem není zcela jednotná. Z hlediska vnitˇrní pusobnosti ˚ funkce statutárního orgánu v ní nalezneme i dˇelení na dvˇe oblasti: první je obchodní vedení spoleˇcnosti. Tím se má na mysli rozhodování o záležitostech spoleˇcnosti, které se týkají jejího bˇežného provozu. Druhá se týká zákonem vymezených funkcí, které jsou svˇerˇ eny statutárnímu orgánu - napˇr. jednatelé svolávají valnou hromadu, zabezpeˇcují její zápis a jeho rozeslání spoleˇcníkum ˚ a pˇrísluší jim i další v ustanoveních ZOK vymezené cˇ innosti. Bartošíková, M. - Eliáš, K. - Pokorná, J. a kol. Kurz obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. Praha: C.H.Beck, 2005. Str. 216. 33 Prakticky není možné a v zásadˇe není ani žádoucí, aby tyto orgány kontrolovaly každý krok cˇ lenu˚ statutárního orgánu. V praxi kontrola probíhá na základˇe pˇredem vytvoˇreného plánu kontrolní cˇ innosti. Ten by mˇel být sestaven tak, aby obsahoval okruh všech záležitostí, které kontrolu opravdu vyžadují. Pokud je tento okruh stanoven správnˇe, ˇ z plánu se stává úˇcinný nástroj vnitˇrní kontroly ve spoleˇcnosti. Viz. Rehᡠcek, O. Pˇredstavenstvo akciové spoleˇcnosti a postavení jeho cˇ lenu. ˚ Praha: C. H. Beck, 2010, str. 70. 34 ˇ sp. zn. 4 Afs 24/2003: Co pˇresnˇe se pod tímto institutem rozumí, nalezneme napˇríklad v rozhodnutí NSS CR, „Pojem obchodní vedení spoleˇcnosti, obsažený v obchodním zákoníku, by bylo možné nejlépe charakterizovat jako prubˇ ˚ ežnou pravidelnou správu záležitostí spoleˇcnosti a jejího podniku, tzn. rozhodování o organizaˇcních, technických, obchodních, personálních, finanˇcních aj. otázkách bˇežného života. Rozumí se tím rˇ ízení spoleˇcnosti, zejména organizování a rˇ ízení její podnikatelské cˇ innosti, vˇcetnˇe rozhodování o jejích podnikatelských zámˇerech.“ Pˇredmˇetný výrok Nejvyššího správního soudu se sice odkazuje na starou právní úpravu, institut obchodní vedení spoleˇcnosti se však zachovává i v úpravˇe nové, co dle mého názoru umožnuje ˇ vztažení pˇredmˇetného výroku i na otázky souˇcasné právní úpravy.

17

aby statutární orgán vykonával obchodní vedení jinak, než osobnˇe35 , co NOZ výslovnˇe potvrzuje v § 159 odst. 2 - forma jednání v rámci výkonu funkce cˇ lena voleného orgánu musí být osobní. Zákon však zárovenˇ stanovuje, že cˇ len muže ˚ pro konkrétní pˇrípad zmocnit k hlasování jiného cˇ lena téhož orgánu v pˇrípadˇe, že se sám na hlasování neúˇcastní. Ve smlouvˇe by proto nemˇelo chybˇet ujednání, kterým se cˇ len výslovnˇe zavazuje k osobnímu, rˇ ádnému a vˇcasnému plnˇení funkce cˇ lena orgánu, zejména k obchodnímu vedení spoleˇcnosti. Pusobnost ˚ v oblasti obchodního vedení je možné mezi cˇ leny kolektivního statutárního orgánu rozdˇelit - napˇríklad podle oboru, ˚ kterými se spoleˇcnost zabývá nebo divizí, na které je rozˇclenˇena - jde o tzv. horizontální delegaci, nebo jinak rˇeˇceno delimitaci pusobnosti ˚ statutárního 36 orgánu. Systém rozdˇelení pusobnosti ˚ umožnuje ˇ optimální využití odborných znalostí a individuálních schopností jednotlivých cˇ lenu˚ orgánu.37 Je využíván zejména u velkých spoleˇcností, ve kterých není úˇcelné, aby se všichni cˇ lenové vˇenovali všem záležitostem na stejné úrovni. Rozdˇelení pusobnosti ˚ bude taktéž souˇcástí smlouvy o výkonu funkce. Ve smlouvˇe tak muže ˚ být urˇcené, že konkrétní cˇ len orgánu má na starosti otázky vymáhání pohledávek, tedy pouze dílˇcí složku obchodního vedení, nebo její komplexnˇejší cˇ ást jakou je napˇríklad rˇ ízení veškerých finanˇcních záležitostí. Na otázku možnosti vertikální delegace, tedy pˇrenesení pusobnosti ˚ v oblasti obchodního vedení na nižší úrovnˇe rˇ ízení, zákon nepˇrináší jednoznaˇcnou odpovˇed’. Ustanovení, které by 38 , v ZOK chybí. S pˇ ji umožnovalo ˇ rihlédnutím k judikatuˇre, která se této otázce v posledních letech vˇenovala, lze dovodit, že jednotlivé cˇ innosti spadající pod obchodní vedení bude možné delegovat, delegace se však nebude moct týkat obchodního vedení jako celku. Neznamená to však, že cˇ len orgánu svoji povinnost zabezpeˇcit výkon dané pusobnosti ˚ zcela ztrácí. Proto se na jeho pozici v delegované záležitosti v praxi nahlíží jako na pozici kontrolní.39 Nejˇcastˇeji dochází k delegaci personálních nebo finanˇcních otázek na personální nebo finanˇcní rˇ editele. Ve smlouvˇe o výkonu funkce pak bude vymezena delegována oblast detailnˇeji, spolu s postupem, jakým bude cˇ len orgánu na její výkon dohlížet. 2) Zastupování PO ve všech záležitostech ˇ Clenu statutárního orgánu dle § 164 NOZ náleží zastupování PO ve všech záležitostech z pohledu smlouvy o výkonu funkce je osobou souˇcasnˇe oprávnˇenou jednat za obchodní korporaci a zárovenˇ i osobou k tomu zákonnˇe a smluvnˇe zavázanou. V souvislosti se zastupováním PO by mˇel být cˇ len povinný hájit zájmy, povˇest a dobré jméno spoleˇcnosti a jednat podle svých odborných znalostí a vˇedomostí se zámˇerem a získaní prospˇechu a dosažení strategických cílu˚ spoleˇcnosti. Ujednání smlouvy ho obvykle k výše uvedenému pˇrímo zavazuje. 3) Zpusob ˚ jednání za spoleˇcnost Zpusob ˚ jednání za spoleˇcnost je povinnou náležitostí zakladatelského dokumentu spoleˇcnosti. Ten urˇcí, kteˇrí cˇ lenové orgánu jsou (pozitivní vymezení) nebo kteˇrí naopak nejsou (negativní vymezení) oprávnˇeni jednat za spoleˇcnost. Jelikož vymezení zpusobu ˚ jednání je stˇežejným 35

Jinak tomu bylo dle ObchZ, kdy zákonodárce uvádˇel, že pˇredstavenstvo v a.s. obchodní vedení zabezpeˇcuje tedy jím mohlo povˇerˇit jen nˇekteré své cˇ leny, zamˇestnance, tˇretí osoby, nebo cˇ leny jiných orgánu˚ odlišných od valné ˇ hromady cˇ i dozorˇcí rady. Viz. Rehᡠcek, O. Pˇredstavenstvo akciové spoleˇcnosti a postavení jeho cˇ lenu. ˚ Praha: C. H. Beck, 2010, str. 26. 36 Pihera, V. Glosa k problematice tzv. soubˇehu. ˚ C. H. Beck, s. r. o. Mˇesíˇcník. Obchodnˇeprávní revue, 2014, cˇ . 6, s. 172. 37 Štenglová, I. Ještˇe nˇekolik poznámek k zákonnému zastoupení obchodní spoleˇcnosti cˇ i družstva cˇ lenem statutárního orgánu. C. H. Beck, s. r. o. Mˇesíˇcník. Obchodnˇeprávní revue. 2009, cˇ . 4, Str. 102–103. 38 Podobnˇe jak tomu v pˇredchozí právní úpravˇe bylo podle ustanovení § 66d ObchZ. 39 Švandelíková, K. a kol. Corporate governance stˇrední Evropˇe. Report z mezinárodní konference. Právní prostor. ATLAS consulting, spol. s r.o. [online] [cit. 2014-06-19]

18

bodem nutným k zabezpeˇcení rˇ ádného výkonu funkce, nemˇel by chybˇet ani v ujednáních ˇ smlouvy. Clenové mohou jednat samostatnˇe nebo spoleˇcnˇe ve všech záležitostech, pˇrípadnˇe se forma jednání upraví podle druhu záležitostí (napˇr. spoleˇcné jednání v pˇrípadˇe právních úkonu, ˚ které vyžadují písemní formu, samostatné v pˇrípadˇe postaˇcující ústní formy). Vylouˇcení jednatelského oprávnˇení není možné v pˇrípadˇe individuálního statutárního orgánu. 4) Povinnost svolávat a vést valnou hromadou ˇ Clenu statutárního orgánu pˇrísluší svolávat valnou hromadu v prubˇ ˚ ehu úˇcetního období alesponˇ jedenkrát, pokud stanovy, spoleˇcenská smlouva nebo zákon neurˇcuje jinak. Zárovenˇ se stanovuje povinnost cˇ lena bez zbyteˇcného odkladu svolávat valnou hromadu i v jiných zákonem vymezených pˇrípadech, napˇríklad v pˇrípadˇe hrozícího úpadku spoleˇcnosti, nebo z jiných závažných duvod ˚ u. ˚ Ustanovení § 184 odst. 4 ZOK dále pˇredepisuje jednateli a § 402 odst. 3 cˇ lenu pˇredstavenstva povinnost úˇcastnit se valné hromady. Tato povinnost je novinkou oproti staré právní úpravˇe, jenž tuto povinnost výslovnˇe cˇ lenum ˚ neukládala. Úˇcast na valné hromadˇe má pˇrímou souvislost s právy cˇ lenu˚ uvedenými níže. Zákonných povinností týkajících se pusobnosti ˚ cˇ lena statutárního orgánu v souvislosti s valnou hromadou je daleko více. Nebývá však zvykem, aby ujednání smlouvy pˇrímo kopírovala ˇ kogentní ustanovení zákona. Clen se však ve smlouvˇe muže ˚ zavázat k tomu, že se s pˇríslušnými povinnosti obeznámil a bude je rˇ ádnˇe vykonávat. Smlouva muže ˚ blíže vymezit zpusob, ˚ jakým je cˇ len orgánu povinen zaslat spoleˇcníkum ˚ pozvánku na valnou hromadu. Ku pˇríkladu by cˇ lena statutárního orgánu mohla smlouva zavázat k zaslání písemní pozvánky doporuˇcenou formou prostˇrednictvím zrychlené specializované zásilkové služby a zárovenˇ ji zveˇrejnit v digitalizované podobˇe na urˇceném místˇe ve vnitropodnikovém informaˇcním systému. 5) Péˇce rˇádného hospodáˇre Péˇce rˇ ádného hospodáˇre je jedním z nejduležitˇ ˚ ejších a v praxi obšírnˇe diskutovaných institutu˚ souvisejících s výkonem funkce. Souˇcasná právní úprava bojuje s nˇekdejšími nesrovnalostmi ve výkladu tím, že výslovnˇe stanovuje prvky nezbytné pro zachování rˇádné hospodáˇrské péˇce. Nalezneme je v obou zákonech, NOZ i ZOK. Až v rozhodnutích plynoucích z právní praxe se ukáže, jak jednoznaˇcné je toto vymezení a nakolik se v jeho ruzných ˚ výkladech bude právní praxe nadále lišit. V NOZ je vymezuje ustanovení § 159 odst. 1. Podle nˇej se osoba pˇrijetím funkce cˇ lena voleného orgánu zavazuje k vykonávání funkce s nezbytnou loajalitou 40 , potˇrebnými znalostmi a peˇclivostí. ˇ Obdobnˇe se k péˇci rˇ ádného hospodáˇre staví ZOK. Clen každého orgánu spoleˇcnosti jedná peˇclivˇe a s potˇrebními znalostmi, jestliže „mohl pˇri podnikatelském rozhodování v dobré víˇre rozumnˇe pˇredpokládat, že jedná informovanˇe a v obhajitelném zájmu obchodní korporace41 ; to neplatí, pokud takového rozhodování nebylo uˇcinˇeno s nezbytnou loajalitou.“42 Dle uvedeného ustanovení se však ZOK staví k péˇci rˇ ádného hospodáˇre ponˇekud pˇrísnˇeji. Peˇclivost a potˇrebné 40

Co pˇresnˇe se pod pojmem loajalita rozumí, vysvˇetluje napˇríklad Griffin ve svém díle Company Law: fundamental principles. Volný pˇreklad z anglického originálu: Konat v nejlepším zájmu spoleˇcnosti jako celku, k jejímu prospˇechu a dávat pˇrednost zájmu spoleˇcnosti pˇred zájmem vlastním nebo zájmy jiných osob. Griffin, S. Company Law: fundamental principles. Harlow: Pearson, 2006, str. 240-242. 41 Ustanovení popisuje v cˇ eském právu novˇe zavedené pravidlo podnikatelského úsudku. Z angl. „business ˇ ek, 2013. Str. judgment rule“. Bˇelohlávek, J. A. a kol. Komentáˇr k zákonu o obchodních korporacích. Plzen: ˇ Aleš Cenˇ 344. 42 Zákon cˇ . 90/2012 Sb., o obchodních spoleˇcnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). § 51.

19

znalosti jsou v posuzování nedbalosti jednání cˇ lena orgánu nepodstatné, jestliže schází v jeho jednání potˇrebná loajalita vuˇ ˚ ci spoleˇcnosti.43 Jelikož není možné urˇcit úplnˇe pˇresné hranice rozsahu povinnosti jednat s péˇcí rˇ ádného hospodáˇre, lze ujednání smlouvy o výkonu funkce, doplnující ˇ obecné znˇení ZOK, vážící se i k pˇrípadným sankcím za porušení této péˇce, rozhodnˇe doporuˇcit. Pˇri jejich sjednávání je vhodné opírat se napˇríklad o ustanovení plynoucí k dané problematice z NOZ.44 6) Zákaz konkurence a stˇret zájmu˚ V ujednáních smlouvy o výkonu funkce by rozhodnˇe nemˇely chybˇet povinnosti vážící se k zákazu konkurence nebo stˇretu zájmu. ˚ 45 Pro jednatele rozsah zákazu konkurence vymezuje ZOK v ustanovení § 199. Pro cˇ leny pˇredstavenstva je to § 441 a § 442 stejného zákona. Obecnˇe cˇ len statutárního orgánu nesmí podnikat v podobné oblasti jako spoleˇcnost, ve které svou funkci zastává. Dále nesmí být cˇ lenem statutárního orgánu jiné PO pusobící ˚ v oblasti s podobným pˇredmˇetem cˇ innosti (smˇely by v pˇrípadˇe, že by se jednalo o koncern). Taktéž se nesmí úˇcastnit na podnikání jiné obchodní korporace jako spoleˇcník s ruˇcením neomezeným, nesmí být ani osobou ovládající, pokud jde o spoleˇcnost podnikající v podobné oblasti. Jednatel ve spoleˇcnosti s ruˇcením omezeným smí vykonávat konkurenˇcní cˇ innost, ale jen se svolením všech spoleˇcníku. ˚ Zákaz konkurence lze dle § 199 odst. 3 rozšíˇrit spoleˇcenskou smlouvou. Ujednání smlouvy o výkonu funkce lze o tyto rozšíˇrené podmínky doplnit, pokud by je ale spoleˇcenská smlouva shodnˇe neobsahovala taktéž, nebyly by úˇcinné. Bývá zvykem ve smlouvˇe taktéž stanovit povinnost cˇ lena orgánu vydat spoleˇcnosti prospˇech, který porušením zákazu konkurence získal. Zákon nevyluˇcuje ujednání konkurenˇcní doložky na urˇcitou dobu po ukonˇcení výkonu funkce. Z pohledu cˇ lena orgánu je taková doložka znaˇcnˇe omezující, na jeho stranˇe proto stojí právo ujednání odpovídající finanˇcní kompenzace.46 7) Zabezpeˇcení vedení pˇredepsané evidence a úˇcetnictví Zákon pˇredepisuje povinnost cˇ lena statutárního orgánu zabezpeˇcit vedení pˇredepsané evidence a úˇcetnictví. Jelikož cˇ len orgánu nemusí mít pˇríslušné odborné znalosti týkající se úˇcetnictví, nemusí ho tudíž ani sám vést. I z jazykového výkladu plyne, že povinností cˇ lena je akorát zaˇrídit, aby bylo úˇcetnictví vedeno rˇ ádnˇe. Nemusí ho však vést sám, muže ˚ k tomu urˇcit napˇríklad i tˇretí osobu. V uvedeném pˇrípadˇe mu pak plyne povinnost kontrolovat, jestli osoba, která úˇcetnictví

ˇ ek, 2013. Str. 343. Bˇelohlávek, J. A. a kol. Komentáˇr k zákonu o obchodních korporacích. Plzen: ˇ Aleš Cenˇ Souˇcástí péˇce rˇ ádného hospodáˇre je zachování loajality ke spoleˇcnosti. Ve staré právní úpravˇe byla v této souvislosti výslovnˇe zmínˇena i povinnost zachovávat mlˇcenlivost. V nové právní úpravˇe tomu tak v ZOK ani NOZ není. Dle mého názoru lze však mlˇcenlivost považovat za jeden ze základních atributu˚ loajality. Tento názor podporuje i práce: Smrˇcka, S. Odpovˇednost cˇ lenu˚ pˇredstavenstva akciové spoleˇcnosti v souˇcasné a nové úpravˇe. Brno: 2012-2013. Diplomová práce na Právnické fakultˇe Masarykovy univerzity. Str. 21. Ujednání o mlˇcenlivosti proto rˇ adím k tˇem bodum, ˚ které si výslovnˇe mohou úˇcastníci smlouvy o výkonu funkce ujednat sami. 45 ˇ Clen orgánu spoleˇcnosti má povinnost neprodlenˇe informovat ostatní cˇ leny orgánu spolu s kontrolním orgánem, pokud je v spoleˇcnosti zˇrízen (jinak nejvyšší orgán), o možném vzniku stˇretu zájmu˚ mezi ním samým a spoleˇcností, viz. § 54-58 ZOK. To platí, i když stˇret zájmu˚ vzniká mezi spoleˇcností a osobami cˇ lenovi orgánu blízkými, nebo jím ovlivnˇenými cˇ i ovládanými. Informaˇcní povinnost cˇ lena orgánu spoleˇcnosti se vztahuje taktéž na pˇrípad, kdy by chtˇel tento cˇ len uzavˇrít se spoleˇcností smlouvu, pˇrípadnˇe by ji chtˇely uzavˇrít osoby jemu blízké, jím ovládány cˇ i ovlivnovány. ˇ Zmínˇená pravidla mají zabránit v praxi se vyskytujícímu zvýhodnování ˇ cˇ lenu˚ orgánu˚ spoleˇcností a pusobit ˚ podpurnˇ ˚ e vuˇ ˚ ci zachování loajality tˇechto cˇ lenu˚ ke spoleˇcnosti. 46 Více odborných prací naznaˇcuje, že problematika konkurenˇcní doložky a finanˇcního plnˇení pro bývalého cˇ lena statutárního orgánu vyplývajícího z doložky, je omnoho rozsáhlejší, než se na první pohled zdá. V cˇ ásti Varianta s komentáˇrem II. této bakaláˇrské práce se proto pokusím k dané problematice vyjádˇrit podrobnˇeji. 43

44

20

ve spoleˇcnosti fakticky zajišt’uje, vykonává svou cˇ innost rˇ ádnˇe a vˇecnˇe i cˇ íselnˇe správnˇe.47 Porušení této povinnosti by zakládalo odpovˇednost jednatele za pˇrípadnou zpusobenou ˚ škodu. Opˇet platí, že není zvykem ve smlouvˇe uvádˇet pˇresné znˇení zákona. Ujednání ve smlouvˇe však muže ˚ cˇ lena orgánu zavázat k výluˇcnˇe osobnímu výkonu uvedené povinnosti. 8) Povinnosti plynoucí ze zákona o úˇcetnictví Nˇekteré ze zákonných povinností cˇ lena statutárního orgánu, vážících se k pˇredchozímu bodu, jsou ustanoveny v speciálním zákonˇe, kterým je Zákon cˇ . 563/1991 Sb., o úˇcetnictví. Ustanovení § 18 odst. 2 tohoto zákona rˇ íká, že úˇcetní závˇerka musí povinnˇe obsahovat podpisový záznam statutárního orgánu. Krom toho, že jeho cˇ len podepisuje úˇcetní závˇerku, lze dovodit, že do jeho pusobnosti ˚ patˇrí taktéž zabezpeˇcení ovˇerˇ ení úˇcetní závˇerky auditorem dle § 2048 a taktéž povinnost zveˇrejnit úˇcetní závˇerku i výroˇcní zprávu, pokud daná korporace spadá do okruhu korporací, pro které zákon povinné zveˇrejnování ˇ stanoví, viz. § 21a. 49 9) Vedení seznamu spoleˇcníku˚ Jednateli pˇrísluší též povinnost vést seznam spoleˇcníku. ˚ Uvedená povinnost se od povinnosti zabezpeˇcit vedení úˇcetnictví liší v tom, že zákon výslovnˇe stanovuje povinnost vést pˇríslušný seznam, z cˇ eho nelze vyvodit, že by tuto povinnost mohl jednatel pˇrevést na jinou osobu. Zárovenˇ však nelze trvat na tom, že jednatel sám musí fyzicky pˇrípadné zmˇeny v seznamu spoleˇcníku˚ provádˇet. Jednatel je odpovˇedný za stav, tedy za aktuálnost a pˇresnost seznamu, zpusob ˚ zajištˇení této povinnosti však není zákonem výslovnˇe stanoven. ˇ Clenové pˇredstavenstva jsou povinni valné hromadˇe pˇredkládat ke schválení rˇ ádnou, mimoˇrádnou i jiné druhy úˇcetních závˇerek spolu s návrhem na rozdˇelení zisku nebo úhradu ztráty. Ujednání smlouvy mohou, ale nemusejí, znˇení uvedených povinností kopírovat. Souˇcástí smlouvy muže ˚ být pouze souhrnné ujednání, že si je cˇ len orgánu vˇedom svých povinností, které mu plynou ze zákona, seznámil se s nimi a po celou dobu výkonu své funkce se zavazuje tyto platná a úˇcinná ustanovení dodržovat. 10) Informování spoleˇcníku˚ o záležitostech spoleˇcnosti V neposlední rˇ adˇe má cˇ len statutárního orgánu povinnost na požádání informovat spoleˇcníky o záležitostech spoleˇcnosti. Smlouva o výkonu funkce muže ˚ stanovit okruh skuteˇcností, o kterých bude cˇ len orgánu povinen spoleˇcnost (nebo konkrétní orgán) informovat bez zbyteˇcného odkladu poté, co nastaly. Obvykle to budou skuteˇcnosti, které mohou podnikatelskou cˇ innost a provoz spoleˇcnosti ovlivnit podstatným zpusobem, ˚ nebo jí zpusobit ˚ škodu - je jen na vzájemné dohodˇe úˇcastníku˚ smlouvy, jestli výši škody vymezí konkrétnˇeji - jako škodu nikoliv malou, škodu vˇetšího rozsahu nebo jinak. Muže ˚ jít napˇríklad o skuteˇcnosti zjištˇené v souvislosti s rizikovou zakázkou, která muže ˚ spoleˇcnosti zpusobit ˚ vyšší ztrátu než zisk nebo s nákladnou dlouhodobou investicí, 47

Viz. judikatura: „Zajistí-li cˇ len statutárního orgánu záležitost spadající do výkonu jeho funkce tak, že jejím provedením povˇerˇ í osobu mající potˇrebné odborné znalosti, je povinen s ohledem na požadavek péˇce rˇ ádného ˇ sp. zn. 29 hospodáˇre (§ 194 odst. 5 ObchZ) výkon delegované pusobnosti ˚ (mimo jiné) kontrolovat.“ Rozsudek NS CR Cdo 2287/2010. Pˇredmˇetný výrok Nejvyššího soudu se sice odkazuje na starou právní úpravu, institut péˇce rˇ ádného hospodáˇre se však zachovává i v úpravˇe nové, co dle mého názoru umožnuje ˇ vztažení pˇredmˇetného výroku i na otázky souˇcasné právní úpravy. 48 Uvedený paragraf výslovnˇe stanovuje podmínky, které musí platit, aby korporace spadala pod okruh tˇech, jenž mají povinnost svou úˇcetní závˇerku ovˇerˇ ovat auditorem. Zákon výslovnˇe neukládá cˇ lenu orgánu povinnost auditorské ovˇerˇ ení zabezpeˇcovat, lze ji však z ustanovení zákona dovodit. 49 Jelikož na tyto povinnosti se v praxi muže ˚ zapomínat, protože nejsou patrné ze stˇežejných ustanovení ZOK ani NOZ a mluví se o nich spíše vubec, ˚ než cˇ asto, nic nebrání tomu, aby se zmínili ve smlouvˇe o výkonu funkce alesponˇ okrajovˇe nebo odkazem na pˇríslušný zákon. V bˇežné právní praxi se však ve vzorech smluv o výkonu funkce s výslovnými ujednáními plynoucími z povinností dle zákona o úˇcetnictví nesetkáme.

21

která muže ˚ znaˇcnˇe snížit likviditu spoleˇcnosti. Smlouva muže ˚ urˇcit blíže i zpusob, ˚ kterým je cˇ len povinen spoleˇcníky o dané skuteˇcnosti informovat. Úˇcelným v tomto pˇrípadˇe bude použití doporuˇcené písemní zásilky, nebo použití vnitropodnikového informaˇcního systému pˇredepsaným zpusobem. ˚ 11) Úˇcinnost jednatelského omezení vuˇ ˚ ci tˇretím osobám Zakladatelský dokument nebo jiné ujednání muže ˚ omezit zákonem nebo jinak stanovené jednatelské oprávnˇení cˇ lenu˚ statutárního orgánu. Podle § 47 ZOK jsou však taková omezení vuˇ ˚ ci tˇretím osobám neúˇcinná, i kdyby pˇríslušná ujednání omezení byla zveˇrejnˇena. Jednotlivá omezení mohou být jak souˇcástí spoleˇcenské smlouvy tak i smlouvy o výkonu funkce a jejich znˇení je opˇet v pusobnosti ˚ úˇcastníku˚ smlouvy.50 Praktickým dusledkem ˚ pˇredchozího odstavce je to, že cˇ len statutárního orgánu v pˇrípadˇe vzniku škody v dusledku ˚ porušení sjednaných omezení za tuto škodu odpovídá. I když jde o zákonná ustanovení, bývají cˇ asto souˇcástí ujednání smlouvy o výkonu funkce. Duvodem ˚ je zˇrejmˇe snaha spoleˇcnosti cˇ lena orgánu na neúˇcinnost omezení vuˇ ˚ ci tˇretím osobám výslovnˇe upozornit, pokud by si toho sám nebyl na základˇe svých vlastních znalostí zákona vˇedom. Smluvní ustanovení muže ˚ blíže vymezit zpusob ˚ urˇcení škody, za kterou by v pˇrípadˇe ˇ porušení omezení odpovídal. Clen orgánu by mohl odpovídat za škodu v její plné výši, nebo napˇríklad do výši urˇcitého násobku odmˇeny, která mu za výkon funkce pˇrísluší. 12) Odpovˇednost cˇ lena statutárního orgánu Další ujednání o odpovˇednosti cˇ lena statutárního orgánu lze odvodit od jednotlivých zákonných ustanovení a smluvních ujednání týkajících se jeho základních povinností. V zásadˇe nelze ve smlouvˇe o výkonu funkce sjednat ujednání, které by cˇ lena statutárního orgánu zprošt’ovalo odpovˇednosti nebo vyluˇcovalo jeho povinnost nahradit škodu, co potvrzuje i ustanovení § 53 odst. 2 ZOK. Lze však sjednat pˇrípadné pˇrísnˇejší dusledky, ˚ nebo dle ustanovení NOZ, zajistit nebo utvrdit ze smlouvy vyplývající povinnosti dalšími prostˇredky.5152 V ujednání smlouvy je zvykem vymezit výslovnˇe zpusob ˚ odpovˇednosti za škodu v pˇrípadˇe, že je statutární orgán volený jako kolektivní. V praxi se stanovuje spoleˇcná a nerozdílná odpovˇednost všech cˇ lenu, ˚ kteˇrí škodu zpusobili. ˚ Dále cˇ len voleného orgánu dle § 159 odst. 3 NOZ ruˇcí vˇerˇiteli za dluh PO v rozsahu, v jakém neuhradil PO škodu zpusobenou ˚ porušením svých povinností, a to tehdy, pokud se vˇerˇ itel nemuže ˚ požadovaného plnˇení domoci na PO. Pouze v tomto pˇrípadˇe stanovuje zákon finanˇcní omezení ruˇcení cˇ lena orgánu - v rozsahu, v jakém škodu neuhradil. Ve smlouvˇe o výkonu funkce mohou být stanovená i další omezení ruˇcení cˇ lena statutárního orgánu v konkrétních pˇrípadech. KONTROLNÍ ORGÁNY Základní povinností kontrolního orgánu je vykonávání kontrolní cˇ innosti a dozoru nad pu˚ sobností statutárního orgánu. Ustanovení zákona lze vykládat tak, že pusobnost ˚ je kontrolnímu orgánu dána jako celku, nikoliv každému jejímu cˇ lenu zvlášt’. Výjimku by pˇredstavovala pouze 50

Ujednaná omezení je potˇreba odlišovat od zákonných omezení. Napˇríklad úprava otázky jednání za spoleˇcnost v pˇrípadˇe rˇízení pˇred soudy (nebo jinými orgány) proti cˇ lenu statutárního orgánu, kdy tato pusobnost ˚ patˇrí urˇcenému cˇ lenu dozorˇcí rady; nebo proces likvidace spoleˇcnosti, kdy jednání za ni pˇrechází na likvidátora. 51 Napˇríklad lze pˇrípad porušení povinností doplnit o smluvní pokutu. Této možnosti se blíže vˇenuji u cˇ ásti Varianta s komentáˇrem IV. 52 Významnou zmˇenou, kterou nová právní úprava pˇrináší, je vznik odpovˇednosti cˇ lenu˚ statutárních orgánu˚ a ruˇcení za závazky v pˇrípadˇe úpadku korporace, v níž cˇ len tuto funkci vykonává - podle § 68 odst. 1 ZOK. Rozšíˇrení odpovˇednosti a zpˇrísnˇení sankcí v nové právní úpravˇe v pˇrípadˇe, že se obchodní korporace dostane do insolvence, je patrno taktéž z ustanovení § 62 ZOK.

22

situace, kdy by kontrolní orgán jako celek nebyl schopen se usnášet a tedy ani rˇádnˇe plnit svou funkci. Zákon není možné vykládat tak, že by kontrolní orgán mohl vykonávat svou cˇ innost kdykoliv a jakkoliv. V ujednání smlouvy o výkonu funkce je proto vhodné taktéž uvést, že jednotlivé povinnosti je cˇ len povinen vykonávat v souladu se schváleným interním dokumentem spoleˇcnosti - obvykle nese název plán kontrolní cˇ innosti, jak již bylo uvedeno výše. Bez schváleného plánu by mohlo dojít k zbyteˇcným omezením cˇ innosti statutárního orgánu, nechtˇeným prodlením a pˇrekážkám ve výkonu jejich cˇ innosti. Ve smlouvˇe o výkonu funkce obvykle další konkretizace ujednání plánu kontrolní cˇ innosti nejsou upraveny. Právní úprava práv a povinností kontrolního orgánu kapitálových spoleˇcností je oproti úpravˇe statutárních orgánu˚ struˇcnˇejší, v nˇekterých bodech však v zásadˇe velmi podobná úpravˇe statutárních orgánu. ˚ Ujednání smlouvy o výkonu funkce proto budou v nˇekterých bodech témˇerˇ totožná s ujednáními ze smlouvy o výkonu funkce cˇ lena statutárního orgánu. Platí to napˇríklad u zákazu konkurence (u spoleˇcnosti s ruˇcením omezeným zákon dokonce výslovnˇe stanoví, že se použijí ustanovení o zákazu konkurence jednatele; u akciové spoleˇcnosti je zákaz vymezen v § 45153 ) a základních povinností cˇ lena dozorˇcí rady, které jsou vymezeny v § 201 odst. 2 písm. a-d (neurˇcí-li je spoleˇcenská smlouva jinak). Do pusobnosti ˚ dozorˇcí rady spadá: • dohled nad cˇ inností cˇ lenu˚ statutárních orgánu˚ • kontrola údaju˚ obsažených v obchodních a úˇcetních knihách, jiných dokladech a úˇcetních závˇerkách • povinnost jednou roˇcnˇe podat valné hromadˇe zprávu o své cˇ innosti Z obecných ustanovení NOZ taktéž vyplývá povinnost cˇ lena kontrolního orgánu postupovat pˇri výkonu své funkce s péˇcí rˇ ádného hospodáˇre a vykonávat ji osobnˇe. ˇ Clen kontrolního orgánu se tedy ve smlouvˇe k rˇ ádnému výkonu své funkce výslovnˇe zaváže. Zárovenˇ prohlásí, že se se svými povinnostmi obeznámil a v prubˇ ˚ ehu celého funkˇcního období je bude plnit s péˇcí rˇ ádného hospodáˇre. I když kontrolní orgán nejedná za spoleˇcnost, nebrání to tomu, aby smlouva o výkonu funkce urˇcila, že je povinen vykonávat svou cˇ innost s ohledem na zájmy a dobré jméno spoleˇcnosti. Podkladem pro toto ujednání je obecné ustanovení NOZ, které rˇíká, že cˇ len voleného orgánu se pˇrijetím své funkce zavazuje vykonávat funkci s nezbytnou loajalitou. Souˇcástí smlouvy obvykle bývá výslovné prohlášení cˇ lena orgánu, že splnuje ˇ zákonné podmínky stanovené pro výkon své funkce - zejména, že ve spoleˇcnosti nevykonává zárovenˇ i funkci cˇ lena statutárního orgánu nebo jiné osoby oprávnˇené dle zápisu v obchodním rejstˇríku za spoleˇcnost jednat. II. Povinnosti ujednané ve smlouvˇe STATUTÁRNÍ ORGÁNY 1) Omezení jednatelského oprávnˇení V první rˇ adˇe to jsou ruzná ˚ ujednání týkající se vnitˇrních omezení jednatelského oprávnˇení, 53 Rozdíl mezi zákazem konkurence cˇ lenu˚ kontrolních orgánu˚ u s.r.o. a a.s. je stejnˇe jako u statutárních orgánu˚ v tom, že cˇ lenum ˚ dozorˇcí rady v s.r.o. mohou konkurenˇcní jednání schválit všichni spoleˇcníci.

23

jako napˇríklad zákaz uzavírání smluv zatˇežujících majetek spoleˇcnosti nebo zákaz uzavírání smluv o prodeji cˇ i nájmu podniku nebo jeho cˇ ásti. Omezení mohou být realizována dvojím zpusobem: ˚ valná hromada, kontrolní orgán nebo stanovy urˇcité jednání výslovnˇe zakážou nebo stanovy urˇcí, že je k urˇcitému jednání potˇreba souhlasu valné hromady, dozorˇcí rady nebo jiného subjektu.54 Podle § 47 ZOK jsou však taková omezení vuˇ ˚ ci tˇretím osobám neúˇcinná. V souvislosti s uvedenými zpusoby ˚ stanovení omezení je vhodné ve smlouvˇe urˇcit okruh záležitostí, které pod omezení spadají, a o kterých bude proto cˇ len orgánu povinen valnou hromadu nebo kontrolní orgán informovat. Jednatelské oprávnˇení orgánu však není možné ve smlouvˇe (ani ve stanovách) zcela vylouˇcit nebo pˇrevést na jiný orgán. 2) Zachovávání mlˇcenlivosti V stávajících ustanoveních zákona chybí výslovná povinnost cˇ lena statutárního orgánu zachovávat mlˇcenlivost. Povinnost mlˇcenlivosti je však bezpochyby nedílnou souˇcástí loajality vuˇ ˚ ci spoleˇcnosti. I když se bude jevit ujednání o mlˇcenlivosti jako nadbyteˇcná formalita, je vhodné ho zakotvit do smlouvy o výkonu funkce proto, aby se pˇredešlo pˇrípadným sporum. ˚ A to vˇcetnˇe urˇcení oblasti skuteˇcností nebo druhu informací, které se považují za duvˇ ˚ erné. Ve smlouvˇe by taktéž mohl být vymezen okruh osob, pˇred kterými by cˇ len o ujednaných skuteˇcnostech nemˇel povinnost mlˇcet - napˇríklad pˇred ostatními cˇ leny statutárního orgánu nebo pˇred spoleˇcníky.55 3) Pokyny valné hromady Povinnost cˇ lena statutárního orgánu rˇídit se pokyny valné hromady dle § 135 odst. 2 s odkazem na § 194 odst. 4 ObchZ nová právní úprava nepˇrebírá, je ale možné ji ve smlouvˇe o výkonu funkce zakotvit. Smlouva muže ˚ obsahovat taktéž výslovné ujednání o vylouˇcení možnosti odchýlení se od pokynu valné hromady. K uvedené povinnosti se však váže zákonné omezení, a to v oblasti obchodního vedení, viz. § 195 odst. 2 ZOK, které rˇ íká, že v uvedené oblasti není nikdo oprávnˇen udˇelovat statutárnímu orgánu pokyny, ledaže by o to sám dle § 51 odst. 2 požádal.5657 Jak by mˇel cˇ len orgánu postupovat v pˇrípadˇe, že je zadaný pokyn valné hromady nesprávný nebo je v rozporu s právními pˇredpisy, upravuje ustanovení týkající se pˇríkazní smlouvy, viz. § 2432 a § 2433.58 Zmínˇená ustanovení neplatí, jestliže je ve smlouvˇe sjednána výslovní nemožnost se od pokynu˚ odchýlit. Uvedené ujednání se však nedoporuˇcuje, je totiž v rozporu s požadavkem loajality a péˇce rˇ ádného hospodáˇre. Od cˇ lenu˚ statutárních orgánu˚ se navíc oˇcekává, že budou svou funkci plnit s durazem ˚ na princip profesionality - tedy odbornˇe a peˇclivˇe posuzovat, jaké rozhodnutí je pro spoleˇcnost vhodné a jaké má naopak potenciál ji ˇ Viz. Rehᡠcek, O. Pˇredstavenstvo akciové spoleˇcnosti a postavení jeho cˇ lenu. ˚ Praha: C. H. Beck, 2010, str. 38. Dle § 194 odst. 5 ObchZ se zachování povinnosti mlˇcenlivosti vztahovalo pouze vuˇ ˚ ci tˇretím osobám, tedy cˇ len statutárního orgánu nemusel o duvˇ ˚ erných informacích a skuteˇcnostech mlˇcet napˇríklad pˇred jinými cˇ leny téhož orgánu nebo pˇred spoleˇcníky. Pokud by se k mlˇcenlivosti nevztahovalo ani jedno z ujednání smlouvy o výkonu funkce, a jelikož institut mlˇcenlivosti výslovnˇe nová právní úprava nepˇrevzala ani z cˇ ásti, bylo by možné z ustanovení o péˇci rˇ ádného hospodáˇre v souvislosti s loajalitou dovodit obecnou povinnost mlˇcenlivosti - tedy vuˇ ˚ ci všem, nejen tˇretím osobám. 56 O tom, jak by v praxi udˇelování takového pokynu probíhalo, se v souˇcasnosti vedou odborné diskuze. Žádost o pokyn se projednává na valné hromadˇe. V pozvánce na valnou hromadu však musí být zaˇclenˇen i návrh jednotliˇ vých usnesení valné hromady. Clen statutárního orgánu tedy ve své žádosti muže ˚ sám navrhnout znˇení žádaného pokynu. Valná hromada akciové spoleˇcnosti však není povinná žádaný pokyn dle navrhovaného nebo vlastního znˇení udˇelit, jak vyplývá z § 409 ZOK. Viz. Štrosová, I. Rödl & Partner, v.o.s.Zásahy do obchodního vedení dnes a po rekodifikaci. epravo.cz, a.s. [online] c.1999-2014. [cit. 2014-05-15] 57 Podle § 51 odstavce 2 ZOK není povinnost jednat s péˇcí rˇ ádného hospodáˇre dotˇcena ani tehdy, jestliže cˇ len statutárního orgánu požádal nejvyšší orgán spoleˇcnosti k udˇelení pokynu v oblasti obchodního vedení. Dukazní ˚ bˇremeno pˇri posuzování, jestli bylo nebo nebylo jednáno s péˇcí rˇádného hospodáˇre, leží poˇrád na cˇ lenu pˇríslušného statutárního orgánu. Soud muže ˚ tuto osobu dukazního ˚ bˇremena zprostit, jestliže po nˇem nelze spravedlivˇe požadovat, aby bˇremeno sám nesl. 58 „Od pˇríkazcových pokynu˚ se pˇríkazník muže ˚ odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu pˇríkazce a pokud nemuže ˚ vˇcas obdržet jeho souhlas.“ Zákon cˇ . 513/1991 Sb., obchodní zákoník. In: „Sbírka zákonu“. ˚ § 2432 odst. 1. „Obdrží-li pˇríkazník od pˇríkazce pokyn zˇrejmˇe nesprávný, upozorní ho na to a splní takový pokyn jen tehdy, když na nˇem pˇríkazce trvá.“ Zákon cˇ . 513/1991 Sb., obchodní zákoník. In: „Sbírka zákonu“. ˚ § 2433. 54

55

24

poškodit. 4) Místo výkonu funkce Nepovinnou souˇcástí smlouvy o výkonu funkce je ujednání týkající se místa výkonu funkce jednatele. Toto ujednání je z hlediska obou stran duležité ˚ z nˇekolika duvod ˚ u. ˚ Z pohledu jednatele jde o zajištˇení stability a jistoty výkonu své funkce vyplývajících z jednoznaˇcného urˇcení místa výkonu cˇ innosti. Souˇcástí vymezení místa výkonu funkce muže ˚ být taktéž ujednání o pracovních cestách. Pˇresné a jasné urˇcení místa výkonu funkce slouží i jako poˇcátek urˇcení pracovní cesty, jeli ve smlouvˇe ujednáno, že po jednateli je v pˇrípadˇe potˇreby možno považovat, aby se pracovní cesty úˇcastnil. V souvislosti s pracovní cestou vyvstává otázka hrazení cestovních výdaju. ˚ Z pˇríkazní smlouvy (§ 2436 NOZ) lze podpurnˇ ˚ e dovodit, že jednateli pˇrísluší náklady pˇri výkonu funkce úˇcelnˇe vynaložené. Spornou otázku, jestli se cestovní náklady dají nebo nedají považovat za náklady úˇcelnˇe vynaložené dle zmínˇeného paragrafu, lze vyˇrešit ujednáním ve smlouvˇe o výkonu funkce, které náhradu cestovních nákladu˚ jednateli v pˇrípadˇe, že jím budou prokazatelnˇe vyˇcísleny, pˇrizná. Ve smlouvˇe o výkonu funkce je vhodné stanovit zejména: na které cestovní náhrady má jednatel nárok a kdy, za jakých podmínek bude možné je proplatit, jakým zpusobem ˚ se bude stanovovat jejich výše (dle urˇcených dokladu˚ nebo na základˇe jiného právního pˇredpisu - do úvahy pˇripadá zákon o cestovních náhradách - ztotožnuji ˇ se s názorem, který doporuˇcuje 59 použití uvedeného zákona ) a jakým zpusobem ˚ dojde k jejich vyplacení. Sjednaný nárok na hrazení cestovních výdaju˚ pak bude spadat pod okruh práv cˇ lena orgánu. 5) Pˇrekážky ve výkonu funkce Zákon nevyžaduje výslovnˇe, aby cˇ len voleného orgánu obeznamoval spoleˇcnost s pˇrekážkami ve výkonu funkce, jestli tyto na jeho stranˇe nastanou. Lze však doporuˇcit, aby ujednání o povinnosti cˇ lena informovat spoleˇcnost o vzniku pˇrekážky ve výkonu jeho funkce bylo zakotveno ve smlouvˇe o výkonu funkce, a to s durazem ˚ na délku pˇrípadného omezení výkonu funkce. Jedním z duvod ˚ u˚ je napˇríklad i to, že výše pevné cˇ ástky odmˇeny, viz. níže, se s poˇctem dnu˚ nepˇrítomnosti jednatele nekrátí. Dlouhodobˇejší trvání pˇrekážek v cˇ innosti by pak dle smluvního ujednání mohlo pˇríslušné pomˇerné krácení stanovit. 6) Interní kodexy a pravidla Ve smlouvˇe o výkonu funkce lze stanovit výslovný závazek cˇ lena orgánu rˇ ídit se v prubˇ ˚ ehu výkonu své funkce schváleným interním kodexem (napˇr. etickým) nebo pravidly dobré správy a rˇ ízení spoleˇcnosti, které se v praxi v souvislosti s internacionalizací spoleˇcností poˇrád cˇ astˇeji vyskytují pod oznaˇcením kodex Corporate Governance. 7) Ujednání kladoucí na cˇ leny extrémní nároky Lze si položit otázku, jestli mohou být ve smlouvˇe obsažená i ujednaní, která by kladla na cˇ lenyextrémní nároky, co se týˇce provedení jednotlivých cˇ inností, které pˇrísluší do jejich pu˚ sobnosti. Napˇríklad podávání informací na požádání v písemné formˇe na papíˇre výslovnˇe stanovené kvality a urˇcených standardizovaných rozmˇeru˚ v pˇríslušný den, pouze a pˇresnˇe v stanovenou hodinu. Zdá se, že k podobné situaci doposud ani výklad zákona, ani judikatura nemusela zaujmout stanovisko. Mám za to, že je tomu tak proto, že je smlouva o výkonu funkce oboustranným právním jednáním, které vyžaduje souhlasu obou stran. Souhlas se vyjadˇruje formou vlastnoruˇcního podpisu osoby, která funkci pˇrijímá. Nevidím duvod, ˚ proˇc by tato osoba mˇela s ujednáním extrémního znˇení souhlasit. Existuje zde oprávnˇený pˇredpoklad, že smlouva o výkonu funkce je ustavena proto, aby prostˇrednictvím jejích ujednání spoleˇcnost pˇrispˇela k zajištˇení svého ještˇe efektivnˇejšího provozu. Pˇrílišné nároky výkon funkce omezují, znesnadnují, ˇ 59 Bˇehounek, P. Odmˇenování ˇ jednatele spoleˇcnosti s ruˇcením omezeným. Úˇcetní kavárna. [online] Wolters Kluwer, a.s. c 2014. [cit. 2014-05-15]

25

co pro spoleˇcnost jako celek nemá podle mého názoru žádný pˇrínos, spíš naopak. V právní praxi se uplatnuje ˇ taktéž pravidlo rovnováhy mezi ujednanými povinnostmi a funkcí nebo cˇ inností, ke které se váží. Soud by v tomto pˇrípadˇe posuzoval vzájemnou souvislost mezi charakterem cˇ innosti - a jejím obvyklým provedením - a provedením cˇ innosti podle ujednaného znˇení. Lze proto pˇredpokládat, že pokud by uznal dané ujednání neoprávnˇenˇe nepˇrimˇerˇ eným, mohl by ho zárovenˇ oznaˇcit jako neplatné. KONTROLNÍ ORGÁNY Smlouva o výkonu funkce muže ˚ cˇ lena kontrolního orgánu zavázat k mlˇcenlivosti, muže ˚ mu stanovit povinnost rˇ ídit se nejen pokyny valní hromady (s výjimkou udˇelování pokynu˚ v oblasti kontroly statutárního orgánu), ale i jednacím rˇ ádem dozorˇcí rady (nebo obecnˇe rˇádem kontrolního orgánu), etickým kodexem, kodexem Corporate Governance, je-li takový vnitˇrní pˇredpis ve spoleˇcnosti schválen. Ve smlouvˇe muže ˚ být uvedeno taktéž místo výkonu funkce a povinnost cˇ lena obeznámit spoleˇcnost s pˇrekážkami ve výkonu funkce, pokud nastanou. Tato ujednání se nebudou významnˇe lišit od ujednání uvedených v cˇ ásti vˇenované statutárním orgánum. ˚ Kontrolní orgán má vuˇ ˚ ci valné hromadˇe zákonem stanovenou informaˇcní povinnost. Ve smlouvˇe muže ˚ být tato povinnost rozšíˇrena - z povinnosti podávat zprávu jednou roˇcnˇe na povinnost podávat ji v kratších cˇ asových úsecích (napˇríklad cˇ tvrtletnˇe). Zárovenˇ smlouva o výkonu funkce urˇcí, které informace musejí být uvedeny i v prubˇ ˚ ežných zprávách (napˇríklad informace o dohledu nad výkonem pusobnosti ˚ statutárního orgánu a spoleˇcníky), a které postaˇcí uvést pouze v zákonem povinné roˇcní zprávˇe (napˇríklad návrhy a doporuˇcení na rozhodnutí valné hromadˇe o provozních záležitostech spoleˇcnosti). V prubˇ ˚ ehu své kontrolní cˇ innosti pˇrichází cˇ len kontrolního orgánu do styku s dokumenty a písemnosti. Ve smlouvˇe je vhodné uvést povinnost cˇ lena zabezpeˇcit tˇemto vˇecem náležitou ochranu po celou dobu nakládání s nimi. O extrémních nárocích kladených na formu výkonu funkce cˇ lenu˚ kontrolního orgánu platí totéž, co pro výkon funkce cˇ lenu˚ statutárních orgánu. ˚ Kontrolní orgán by tím navíc komplikoval i výkon funkce cˇ lenu˚ statutárního orgánu, na cˇ em spoleˇcnost logicky nemuže ˚ mít žádný zájem. 2.3.3.2 Práva cˇ lena voleného orgánu Obecnˇe lze rˇ íci, že zákon opravnuje ˇ cˇ leny volených orgánu k tˇem cˇ innostem, které souvisejí s výkonem jejich funkce. Není však zvykem ustanovení zákona v jejich pˇresném znˇení zaˇclenovat ˇ i do smlouvy o výkonu funkce. ˇ Pˇríkladem uvedeného oprávnˇení je § 191 odst. 1 ZOK. Ríká, že každý cˇ len statutárního nebo kontrolního orgánu spoleˇcnosti s ruˇcením omezeným se „muže ˚ v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení obˇcanského zákoníku o neplatnosti usnesení cˇ lenské schuze ˚ spolku pro rozpor s právními pˇredpisy nebo spoleˇcenskou smlouvou.“. To platí i pro cˇ leny pˇredstavenstva a kontrolního orgánu v pˇrípadˇe akciové spoleˇcnosti, a to dle § 428. Jelikož není zvykem toto oprávnˇení jakkoliv rozšiˇrovat nebo blíže vymezovat, neobjeví se ani v ujednáních smlouvy.

26

Je však žádoucí blíže vymezit ta práva, která se výkonu funkce týkají opravdu úzce a jsou z pohledu výkonu funkce ostatních orgánu˚ specifická. 1) Souˇcinnost Právo cˇ lena orgánu na souˇcinnost ze strany ostatních cˇ lenu˚ téhož nebo i dalších orgánu˚ spoleˇcnosti ze zákona nevyplývá. Dle mého názoru snad nemuže ˚ existovat takové zákonné ustanovení, které by tomuto právu bránilo. Pokud tedy cˇ len orgánu vyžaduje souˇcinnost v souvislosti s výkonem své funkce, nikoliv nad jeho rámec nebo neopodstatnˇenˇe, nebrání-li tomu okolnosti, její poskytnutí by nemˇelo být niˇcím neobvyklým. Zaˇclenˇení ujednání o právu cˇ lena na poskytnutí souˇcinnosti do smlouvy o výkonu funkce lze rozhodnˇe doporuˇcit, hlavnˇe z pohledu cˇ lena orgánu. V souvislosti s výkonem funkce kontrolního orgánu muže ˚ být souˇcinnost doplnˇena o povinnost spoleˇcnosti zabezpeˇcit cˇ lenu pˇrístup k dokumentum, ˚ které je podle vymezení své pusobnosti ˚ povinen kontrolovat. 2) Poskytování informací Stará právní úprava obsahovala výslovné ustanovení o poskytování informací v cˇ ásti ObchZ vˇenované mandátní smlouvˇe. Nepochybnˇe si pro dodržování péˇce rˇ ádného hospodáˇre cˇ len orgánu potˇrebné informace zabezpeˇcuje sám (vyplývá to ostatnˇe ze samotného znˇení zákona - cˇ len orgánu má povinnost jednat s potˇrebnými znalostmi - není však stanoveno, jak je má získat). Jelikož zákon cˇ lenu stanovuje povinnost úˇcastnit se valné hromady, a právˇe ta je místem, kde se projednávají nejduležitˇ ˚ ejší otázky týkající se spoleˇcnosti, cˇ len by mˇel mít právo tento „informaˇcní zdroj“ rˇ ádnˇe využívat. Pro zabránˇení pochybností, jestli je nebo není právem cˇ lena orgánu informace duležité ˚ pro výkon jeho funkce po spoleˇcnosti oprávnˇenˇe požadovat, lze toto ujednání výslovnˇe zakotvit do smlouvy o výkonu funkce, vˇcetnˇe vymezení informací, které cˇ lenu poskytnout nelze60 . 3) Odmˇenování ˇ Pokud dle ujednání o odmˇenování ˇ náleží cˇ lenu za výkon jeho funkce odmˇena, je jeho právem ji po spoleˇcnosti požadovat. Spoleˇcnost se tedy obvykle k vyplácení odmˇeny v ujednané výši ve smlouvˇe výslovnˇe zaváže (platí i o ostatních nárocích definovaných smlouvou). 4) Dovolená Souˇcástí smlouvy o výkonu funkce muže ˚ být i ujednání o nároku na dovolenou na zotavenou vˇcetnˇe vymezení její délky (nejˇcastˇeji poˇcet dnu˚ za kalendáˇrní rok) a podmínek stanovení termínu jejího cˇ erpání. Ujednání o dovolené muže ˚ odkazovat na platný pracovní rˇ ád vydaný spoleˇcností. 5) Náhrada úˇcelnˇe vynaložených nákladu˚ Dalším obvyklým ujednáním smlouvy je vymezení nároku cˇ lena orgánu na náhradu (jiných než cestovních - ty je zvykem vymezovat zvlášt’, jak je uvedeno výše) úˇcelnˇe a prokazatelnˇe vynaložených nákladu, ˚ které mu vznikly v souvislosti s výkonem funkce. 6) Jiné závazky spoleˇcnosti vuˇ ˚ ci cˇ lenu orgánu V ujednáních smlouvy o výkonu funkce mohou být zakotvena i jiná práva vyplývající z obecných závazku˚ spoleˇcnosti vuˇ ˚ ci cˇ lenu orgánu. Mohou souviset s faktickým výkonem funkce (poskytnutí prostor, technického a jiného zabezpeˇcení k výkonu funkce náležejícím) nebo s odpovˇedností spoleˇcnosti za újmu na zdraví cˇ lena. 60 Napˇr. informace týkající se obchodního tajemství, informace oznaˇcené jako utajované skuteˇcnosti nebo jako duvˇ ˚ erné.

27

2.3.3.3 Délka funkˇcního období Zákonné vymezení délky funkˇcního období je dispozitivní. Pokud ji neurˇcí stanovy nebo smlouva, zákon stanovuje nevyvratitelnou domnˇenku, že pro každého cˇ lena pˇredstavenstva byla sjednána na jeden rok a pro každého cˇ lena dozorˇcí rady a.s. na tˇri roky. V pˇrípadˇe rozporu mezi stanovami a smlouvou o výkonu funkce se použije ujednání ve smlouvˇe. Urˇcení délky funkˇcního období je proto plnˇe v kompetenci úˇcastníku˚ smlouvy. Z neexistence zákonného ustanovení omezujícího tuto délku lze dovodit, že smlouvu o výkonu funkce cˇ lena voleného orgánu lze uzavˇrít na dobu urˇcitou i na dobu neurˇcitou. Obecnˇe lze doporuˇcit urˇcení takové délky funkˇcního období cˇ lena orgánu, které nejvíce vyhovuje požadavkum ˚ konkrétní obchodní korporace. Výkon funkce dle smlouvy sjednaný na dobu neurˇcitou však pˇresto konˇcí v pˇrípadˇe smrti, odstoupení nebo odvolání jednatele a to dnem vzniku funkce jednatele nového. Smlouva ujednána na dobu urˇcitou muže ˚ obsahovat ujednání podmínek, za kterých je možné platnost smlouvy prodloužit. Podmínky budou vázány na znovuzvolení cˇ lena do funkce a úˇcinnost zákonu, ˚ na které se smlouva pˇrípadnˇe odkazuje. Na základˇe souhlasu vˇech úˇcastníku˚ se pak smlouva prodlužuje dodatkem. Ten vyžaduje formu ujednanou ve smlouvˇe, ke které se váže. Doporuˇcuje se, aby byla pro všechny dodatky a zmˇeny smlouvy ujednána písemná forma. 2.3.3.4 Zpusob ˚ ukonˇcení smlouvy Nejˇcastˇeji konˇcí funkˇcní období uplynutím jeho sjednané délky, a to v pˇrípadˇe, že byla sjednána na dobu urˇcitou. Ke konci funkˇcního období se váže i konec platnosti smlouvy samotné. V pˇrípadˇe sjednání smlouvy na dobu neurˇcitou konˇcí její platnost nejˇcastˇeji odvoláním cˇ lena orgánu z funkce na základˇe rozhodnutí valné hromady nebo jiného orgánu, kterému to zákon umožnuje. ˇ Ve smlouvˇe o výkonu funkce muže ˚ být pro tento pˇrípad sjednáno odstupné. V praxi vžitým oznaˇcením pro odstupné sjednané v neobvykle vysoké až nepˇrimˇerˇ ené výši je oznaˇcení „zlatý padák “. Sjednaná finanˇcní cˇ ástka se v extrémních pˇrípadech rˇádovˇe pohybuje v jednotkách až stovkách milionu˚ cˇ eských korun. ˇ Clen orgánu muže ˚ ze své funkce odstoupit. Zákon nevymezuje žádná omezení, která by se odstoupení z výkonu funkce týkala. V zásadˇe tak muže ˚ cˇ len orgánu odstoupit od smlouvy z jakéhokoliv duvodu ˚ a i bez toho, aby ohlednˇe svého chování podal valné hromadˇe nebo jinému orgánu korporace vysvˇetlení. § 160 NOZ stanoví, že v pˇrípadˇe odstoupení cˇ lena voleného orgánu prohlášením došlým PO, zaniká jeho funkce po dvou mˇesících ode dne, kdy toto prohlášení došlo PO. Ujednání o oprávnˇení cˇ lena k odstoupení z funkce bývá ve smlouvˇe o výkonu funkce obvykle zakotveno. V pˇrípadˇe zániku PO bez právního nástupce nebo smrti FO, které jsou cˇ lenem statutárního orgánu, má valná hromada ze zákona povinnost zvolit nového cˇ lena v zákonem stanovené lhutˇ ˚ e - na ustanovení o zákonném postupu v tomto pˇrípadˇe muže ˚ smlouva odkazovat, ale výslovnˇe se do smlouvy o výkonu funkce tato povinnost valné hromady nezaˇclenuje. ˇ Souˇcástí smlouvy však bývá oprávnˇení k odvolání cˇ lena z jeho funkce - s výslovným ujednáním, že k tomu muže ˚ dojít kdykoliv, taktéž bez udání duvodu. ˚ Závažné duvody, ˚ pro které obvykle dojde k odvolání, však ujednání obsahovat muže. ˚ Z pohledu cˇ lena orgánu by pak uvedené ujednání mˇelo motivaˇcnˇe-preventivní charakter.

28

Úˇcastnící smlouvy si mohou v ujednáních smlouvy týkajících se zpusob ˚ u˚ ukonˇcení smlouvy stanovit i vlastní zpusoby ˚ ukonˇcení, napˇríklad možnost ukonˇcit smlouvu oboustrannou dohodou. 2.3.3.5 Závˇereˇcná ustanovení V závˇereˇcných ustanoveních je prostor pro vymezení obecných informativních ujednání o platnosti a úˇcinnosti smlouvy, poˇctu kopií smlouvy (obvykle každá ze smluvních stran obdrží jedno vyhotovení), formy pˇrípadných zmˇen cˇ i dodatku˚ ke smlouvˇe (jak již bylo zmínˇeno, doporuˇcuje se písemná forma) a dalších ujednání, jež nespadají pod jinou kategorii ujednání smlouvy. Bývá zde upraven i postup v pˇrípadˇe neplatnosti nˇekterého z ostatních ujednání smlouvy. Doporuˇcuje se stanovit, aby uvedená neplatnost nemˇela vliv na zbylé platné ujednání smlouvy, ale strany byly zárovenˇ zavázány neplatné ujednání bez zbyteˇcného odkladu nahradit ujednáním platným, vymezujícím stejný zámˇer, jako mˇelo ujednání puvodní. ˚ Ve znˇení smlouvy muže ˚ být uveden i požadavek na pˇredložení podkladu˚ souvisejících hlavnˇe s osvˇedˇcením zpusobilosti ˚ osoby k rˇ ádnému výkonu svých práv a povinností. Jde o výpis z registru trestu, ˚ potvrzení finanˇcního úˇradu o nevedení žádných danových ˇ nedoplatku˚ na jméno pˇríslušné osoby pˇríp. jiné dokumenty. Bˇežnou praxí je taktéž pˇriložení cˇ estného prohlášení cˇ lena orgánu o splnˇení zákonem stanovených podmínek (všeobecné podmínky provozování živnosti, neexistence pˇrekážek výkonu funkce, nesluˇcitelnost výkonu funkce statutárního a kontrolního orgánu, svéprávnost61 , plnoletost, bezúhonnost)62 spolu s podpisovým vzorem. Uvedené podklady souvisejí s rˇ ádným výkonem funkce, nejsou navázány na vznik smlouvy. Valná hromada je muže ˚ požadovat jako poklad pro své rozhodnutí v otázce volby cˇ lena orgánu. Povinnˇe se dokládají v souvislosti s provedením zápisu do obchodního rejstˇríku. V samotném závˇeru smlouvy je zvykem uvést výslovný souhlas stran s obsahem smlouvy. Bude zde uveden také datum a podpisy obou stran.

2.4

Práva a povinnosti cˇ lenu˚ orgánu˚ v osobních spoleˇcnostech

Osobním spoleˇcnostem se zákon vˇenuje pomˇernˇe struˇcnˇe. Ve vˇetšinˇe pˇrípadu˚ odkazuje na ujednání ve spoleˇcenské smlouvˇe, kterou mají spoleˇcníci (a taktéž cˇ lenové ostatních orgánu, ˚ jsou-li zˇrízeny) povinnost se rˇ ídit. Co však zákon stanovuje, je zákaz konkurence spoleˇcníku, ˚ povinnost osobního výkonu jejich funkce a povinnost cˇ lenu˚ všech volených orgánu˚ jednat s péˇcí rˇ ádného hospodáˇre. Povinnou náležitostí smlouvy jsou i ujednání o odmˇenování, ˇ jinak bude smlouva bezplatná. I zde platí, že se ujednání smlouvy nesmˇejí lišit od kogentních ustanovení zákona, a že lze jednotlivé povinnosti rozšíˇrit nad limit zákona, nikoliv však je omezit nebo dokonce vylouˇcit.

61

FO a taktéž zástupce PO tvoˇrící volený orgán musí být plnˇe svéprávné, jak stanovuje § 152 odst. 2 NOZ. Výjimkou z daného ustanovení je odst. 3 stejného paragrafu. Pokud hlavním úˇcelem PO není podnikání a její hlavní cˇ innost se týká osob s omezenou svéprávností nebo nezletilých osob, muže ˚ být zakladatelským právním jednáním stanoveno, že cˇ lenem voleného kolektivního orgánu muže ˚ být i osoba bez plné svéprávnosti. 62 ˇ Omezující podmínky výkonu funkce cˇ lena orgánu korporace jsou stanoveny v § 46 ZOK. Clenové musejí být bezúhonní a nesmˇejí u nich nastat skuteˇcnosti, jež jsou podle zákona o živnostenském podnikání pˇrekážkou v provozování živnosti. Další omezení jsou stanovena v § 63-67 ZOK. Pojednávají o vylouˇcení cˇ lena statutárního orgánu z výkonu funkce.

29

Jelikož zákon výslovnˇe nestanovuje pravidla jednání spoleˇcníku, ˚ jako jsou napˇríklad informaˇcní povinnost nebo povinnost souˇcinnosti vuˇ ˚ ci ostatním spoleˇcníkum, ˚ ani práva související se zabezpeˇcením rˇ ádného výkonu funkce, lze doporuˇcit, aby strany pˇri sjednávání fakultativních ujednání smlouvy pˇrihlédli k náležitostem smlouvy o výkonu funkce sestavené pro kapitálové spoleˇcnosti.

2.5

Forma smlouvy o výkonu funkce

Dle § 59 odst. 2 ZOK je písemná forma smlouvy o výkonu funkce povinná pouze u kapitálových spoleˇcností. Ústní nebo konkludentní formu smlouvy o výkonu funkce zákon pˇripouští u osobních obchodních spoleˇcností. I zde se však v právní praxi setkáváme s duraznými ˚ doporuˇceními vyzdvihujícími písemnost pˇredmˇetné smlouvy.63 Se schvalováním smlouvy o výkonu funkce v jiné než písemní podobˇe se navíc pojí organizaˇcní komplikace, jelikož je potˇrebné projednat její ujednání pˇred samotným schválením. Absolutní neplatnost smlouvy o výkonu funkce dle staré právní úpravy zakládalo uzavˇrení smlouvy v jiné než zákonem pˇredepsané formˇe, tzn. v jiné než písemní formˇe. Výklad k nové právní úpravˇe výslovnˇe tuto neplatnost neoznaˇcuje za absolutní64 , a je sporné, jestli ji jako absolutní lze bez dalšího dovodit.65 Za neplatnou bude považována smlouva o výkonu funkce v kapitálových spoleˇcnostech v pˇrípadˇe, že k ní podle § 48, ZOK nedal souhlas nejvyšší orgán obchodní korporace, jelikož z ujednání o smlouvˇe o výkonu funkce dle stejného právního podpisu je tento souhlas vyžadován. Pujde ˚ však taktéž o neplatnost relativní, je totiž potˇrebné se jí dovolat v subjektivní lhutˇ ˚ e šesti mˇesícu, ˚ nejdéle však do deseti let ode dne, kdy neplatného jednání bylo uˇcinˇeno.

2.6

Schválení smlouvy o výkonu funkce

Podle § 59 odst. 2 ZOK schvaluje znˇení smlouvy o výkonu funkce i všechny její pˇrípadné následné zmˇeny nejvyšší orgán kapitálových spoleˇcností - tedy valná hromada. ZOK dále stanovuje podobu a formu úkonu˚ nejvyššího orgánu spoleˇcnosti. Z každé valné hromady se dle § 188-189, ZOK taktéž poˇrizuje zápis. Existují zvláštní pˇrípady, kdy pˇrímo ze zákona vyplývá, že smlouvu o výkonu funkce schvaluje jiný orgán kapitálových spoleˇcností, než valná hromada. Dle ustanovení § 438 odst. 2 v a. s. v pˇrípadˇe, že cˇ leny pˇredstavenstva volí dozorˇcí rada, schvaluje tato zárovenˇ i smlouvy o výkonu funkce s jednotlivými cˇ leny pˇredstavenstva. V monistické struktuˇre a. s. schvaluje ˇ Koukal, P. - Hanková, L. Smlouva o výkonu funkce po 1. lednu 2014 a její náležitosti. epravo.cz, Ctvrtletník, 2013, cˇ .2. Str. 59., nebo Vyskoˇcil, Krošlák & spol. Advokátní a patentová kanceláˇr. Rekodifikaˇcní newsletter 4. Praha: Vyskoˇcil, Krošlák & spol., 23. 1. 2014. Str. 3. 64 ˇ Viz. Koukal, P. - Hanková, L. Smlouva o výkonu funkce po 1. lednu 2014 a její náležitosti. epravo.cz, Ctvrtletník, 2013, cˇ .2. Str. 59.; Hejda, J. a kol. Nový zákon o obchodních spoleˇcnostech a družstvech. Poznámkové znˇení. Olomouc: ANAG, 2013. Str. 82; nebo Obertová, A. Odmˇena cˇ lena pˇredstavenstva v novém obˇc.zák. a ZOK. Brno: 2011. 12 s. Dny práva 2011 – Days of Law 2011 65 Neplatností smlouvy (jakékoliv) se ZOK sám blíže nezabývá. Pro obecné požadavky na formu, obsah a úˇcel smluv se musíme podívat do NOZ. Vedle toho, že NOZ je ve své podstatˇe vystavˇen na dispozitivnosti ustanovení, zavádí taktéž místy až neobvyklou neformálnost jednotlivých právních jednání. Nejenže u rˇ ady typových smluv písemní forma již není vyžadována, ale dle § 582, odst. 1 lze vadu formy dodateˇcnˇe zhojit. Podle mého názoru proto až právní praxe a s ní spojená judikatura ukáže, jestli je možné na základˇe tohoto ustanovení NOZ v propojení s pˇríslušným požadavkem na písemnost smlouvy o výkonu funkce dle ZOK dovozovat relativní neplatnost zmínˇené smlouvy v pˇrípadˇe vady její formy. Tento názor je však již v souˇcasnosti podporován názory autoru˚ komentáru˚ k nové právní úpravˇe. Viz. Cileˇcek, F. - Havel, B. - Kuhn, P. - Štenglová, I. - Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích (Velké komentáˇre). Praha: C. H. Beck, 2013. Str. 151. 63

30

smlouvu o výkonu funkce statutárního rˇ editele správní rada (viz. § 463 odst. 1). V družstvu schvaluje smlouvy o výkonu funkce cˇ lenská schuze ˚ (§ 656 písmeno e). Co se týˇce osobních spoleˇcností, ZOK na rozdíl od ObchZ66 nepˇredepisuje postup uzavírání ani schvalování smlouvy o výkonu funkce. Kdo tedy a jakým zpusobem ˚ bude smlouvu v osobních spoleˇcnostech schvalovat, by mˇela urˇcit spoleˇcenská smlouva. Stejnˇe tak by v ní mˇelo být stanoveno, jaké orgány se ve spoleˇcnosti fakultativnˇe zˇrizují a kdo volí jejich cˇ leny. Nejsou-li uvedené náležitosti ve spoleˇcenské smlouvˇe urˇceny, schvalování smlouvy o výkonu funkce se bude podle všeho rˇ ídit § 105 ZOK u v. o. s. To rˇíká, že k rozhodování ve všech vˇecech spoleˇcnosti je zapotˇrebí souhlasu všech spoleˇcníku, ˚ neurˇcí-li spoleˇcenská smlouva jinak. Z uvedeného je možné dovodit, že o smlouvˇe o výkonu funkce, jelikož se jedná o vˇec spoleˇcnosti, budou taktéž rozhodovat všichni spoleˇcníci. Ještˇe ménˇe jednoznaˇcným se schvalování smlouvy o výkonu funkce jeví v pˇrípadˇe komanditní spoleˇcnosti. Podle ustanovení § 119 ZOK s odkazem na právní úpravu veˇrejné obchodní spoleˇcnosti by se mohlo zdát, že smlouvu o výkonu funkce schvalují taktéž podle § 105 ZOK všichni spoleˇcníci. Spoleˇcníky k. s. jsou tak komanditisté jako i komplementáˇri. Komplementáˇri jsou statutárním orgánem spoleˇcnosti. Spoleˇcenská smlouva muže ˚ urˇcit, které vˇeci spadají pod jeho pusobnost. ˚ Pokud by tam spadalo i schvalování smlouvy o výkonu funkce, postupovalo by se dále opravdu podle § 105 ZOK, s tím, že by smlouvu schvalovali pouze komplementáˇri. Pokud ale spoleˇcenská smlouva výslovnˇe pusobnost ˚ statutárního orgánu nevymezuje, je potˇreba postupovat dle § 125 odst. 2. To rˇ íká, že ve vˇecech, o kterých nepˇrísluší rozhodovat statutárnímu orgánu, hlasují zvlášt’ komplementáˇri a zvlášt’ komanditisté (neurˇcí-li spoleˇcenská smlouva jinak), pˇriˇcemž dle § 119 s odkazem na § 99 odst. 3 má každý z nich jeden hlas (neurˇcí-li spoleˇcenská smlouva jinak). Je vhodné výslovnˇe doporuˇcit, aby v souvislosti se schvalováním smlouvy o výkonu funkce i volbou cˇ lenu˚ jednotlivých orgánu˚ osobních spoleˇcností byli jednotlivé kompetence jasnˇe urˇceny ve spoleˇcenské smlouvˇe, aby se pˇredešlo pˇrípadným nesrovnalostem. Smlouva je platná od okamžiku jejího podpisu a úˇcinná od doby jejího schválení výše uvedeným zpusobem. ˚ Je potˇrebné mít neustále na pamˇeti, že funkce cˇ lena voleného orgánu se ujednáním smlouvy o výkonu funkce, jejím podpisem ani schválením nezakládá. Tak smlouva jako i zápis cˇ lena voleného orgánu do obchodního rejstˇríku mají pouze deklaratorní charakter.67 Zákon však nevyluˇcuje, aby se v souvislosti s volbou cˇ lena pˇríslušného orgánu ustanovila i doba odkladu úˇcinnosti výkonu jeho funkce. Jelikož se jedná o omezení práv cˇ lena voleného orgánu, je potˇrebné se na nˇem s pˇríslušným cˇ lenem dohodnout. Úˇcinnost výkonu funkce by se tak mohla oddálit k datu úˇcinnosti smlouvy o výkonu funkce, pˇrípadnˇe k datu zapsání pˇríslušných údaju˚ do obchodního rejstˇríku. Zákon nevyluˇcuje ani možnost následného schválení smlouvy, to znamená, že orgán, který smlouvu schvaluje, k ní muže ˚ dát souhlas tak pˇred jejím uzavˇrením jako i po nˇem. 66

Dle ustanovení § 66 odst. 2 musela být smlouva o výkonu funkce písemnˇe schválena všemi spoleˇcníky, kteˇrí ruˇcili za závazky spoleˇcnosti neomezenˇe. 67 Volený orgán kapitálové spoleˇcnosti se poprvé ustanovuje v zakladatelském dokumentu. Zakladatelé s.r.o. stanoví v spoleˇcenské smlouvˇe, koho urˇcují za cˇ leny volených orgánu˚ - viz. § 146 ZOK. Paragraf 250 odst. 1 ZOK urˇcí, že k založení a.s. je potˇrebné pˇrijetí stanov, a že ten, kdo stanovy pˇrijal, je zakladatelem pˇredmˇetné a.s. Stanovy obsahují údaje o cˇ lenech volených orgánu. ˚ Další cˇ lenství ve voleném orgánu vzniká volbou do výkonu funkce, jenž pˇrísluší valné hromadˇe. Jmenován je do své funkce pouze statutární rˇ editel akciové spoleˇcnosti. Jmenovat do výkonu funkce muže ˚ v mezích zákona taktéž soud. V osobních spoleˇcnostech obsahuje jména spoleˇcníku, ˚ tj. cˇ lenu˚ statutárních orgánu, ˚ zakladatelský dokument, kterým je spoleˇcenská smlouva. Všechny následné zmˇeny v osobˇe statutárního orgánu osobní spoleˇcnosti probíhají zásadnˇe zmˇenou spoleˇcenské smlouvy, ke které je zapotˇrebí udˇelení souhlasu všech spoleˇcníku. ˚ Funkce cˇ lena pak vzniká dnem úˇcinnosti zmˇeny spoleˇcenské smlouvy. Volba a vznik funkce cˇ lenu˚ jiných orgánu˚ osobních spoleˇcností není zákonˇe stanovena, jelikož za jediné fakultativní orgány se považuje orgán statutární.

31

3 Konstrukce smlouvy o výkonu funkce 3.1

Dostupné vzory smluv o výkonu funkce a jejich nedostatky

Nejvˇetším nedostatkem volnˇe pˇrístupných smluv je jejich obecnost, na kterou narážíme právˇe i v zákonˇe. Vypracováním funkˇcní smlouvy o výkonu funkce by se mˇeli její úˇcastníci co nejvíce pˇriˇcinit o odstranˇení nechtˇené obecnosti tím, že ujednání jejich smlouvy budou konkrétní a vztažené na individuální požadavky statutárního orgánu a obchodní korporace, ve které pusobí. ˚ Na veˇrejnˇe dostupných internetových stránkách nalezneme vedle smluv vytvoˇrených podle nové právní úpravy stále mnoho tˇech, které jsou sestaveny ještˇe na základˇe dnes už neúˇcinné právní úpravy. Ve snaze poskytnout v co nejkratší možné dobˇe smlouvu upravenou dle nových právních ustanovení, mohou smlouvy takto pˇrepracované obsahovat spoustu terminologických chyb, co muže ˚ právní laik lehce pˇrehlédnout. Veˇrejnˇe dostupné smlouvy dále cˇ asto obsahují sémantické a gramatické chyby, neúplná nebo nesprávná znˇení právních institutu, ˚ nebo dokonce pouze povrchní ujednání týkající se sporných oblastí, které je potˇrebné ve smlouvˇe upravit detailnˇeji. Jinak odporují kogentním ustanovením zákona nebo nejsou logicky správné, a proto ani nemohou být úˇcinná. Na sporná místa smluv o výkonu funkce upozornovala ˇ bakaláˇrská práce prubˇ ˚ ežnˇe. S novou právní úpravou se vyjasnily nˇekteré nedostatky z dosavadní právní praxe, jiné však vznikly. I když se komentáˇre a diskuze k souˇcasné právní úpravˇe vˇenují výkladu nových ustanovení intenzivnˇe a duraznˇ ˚ e, skuteˇcná sporná místa se objeví až v praxi. Ve vyrovnávání se s nejasnostmi pak bude klíˇcová judikatura k nové právní úpravˇe.

3.2

Konstrukce smlouvy o výkonu funkce na modelovém pˇríkladu

Spoleˇcnost s ruˇcením omezeným je, co se týˇce kapitálových spoleˇcností, nejoblíbenˇejší formou ˇ podnikání v Ceské republice. Tuto formu stále cˇ astˇeji využívají i osoby puvodnˇ ˚ e podnikající na základˇe živnostenského oprávnˇení. NOZ navíc pˇrináší zmˇeny, díky kterým by se fungování spoleˇcností s ruˇcením omezeným mohlo ještˇe víc usnadnit. Jejich obliba u menších a stˇredních podnikatelu˚ proto pravdˇepodobnˇe ještˇe vzroste. Na základˇe výše uvedených duvod ˚ u˚ jsem vzorovou smlouvu o výkonu funkce vytvoˇrila na modelovém pˇríkladu - spoleˇcnosti Aleš & Mydlo, s.r.o.68 , a to pro cˇ lena jejího statutárního orgánu. Aleš & Mydlo, s.r.o. je pˇríkladem spoleˇcnosti s ruˇcením omezením, která je dle ekonomického vymezení z hlediska velikosti rˇazená mezi malé podniky, u kterých bilanˇcní suma roˇcní rozvahy nepˇresahuje 10 milionu˚ eur. Zárovenˇ spoleˇcnost nezamˇestnává více než 30 zamˇestnancu. ˚ Statutární orgán spoleˇcnosti tvoˇrí pouze jedna fyzická osoba. Spoleˇcnost podniká v Jihomoravském kraji se zamˇerˇ ením na území Blanenska v oblasti výroby, montáže a služeb. Puvodní ˚ smlouva o výkonu funkce uzavˇrená mezi spoleˇcností a jejím statutárním orgánem podle ObchZ je umístˇena v 3.3.3 Pˇríloha cˇ . 2 - Smlouva o výkonu funkce - dle Zákonu cˇ . 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

68

32

Název spoleˇcnosti byl pro úˇcely této práce zmˇenˇený.

Na základˇe její konstrukce je zjevné, že patˇrí mezi ty obecnˇejší smlouvy, upravující jednotlivá ujednání znaˇcnˇe povrchnˇe. Navíc neobsahuje ujednání o mlˇcenlivosti, místˇe výkonu funkce, povinnosti informování o pˇrekážkách ve výkonu funkce, ani nevymezuje jiné závazky spoleˇcnosti vuˇ ˚ ci jednateli (vyjma jeho práva na odmˇenu). Odmˇenování ˇ se vˇenuje pouze jedna vˇeta. Smlouva by taktéž mohla obsahovat více formalizovaných klauzulí typu „spoleˇcnost se zavazuje“ nebo „na základˇe rozhodnutí valné hromady“, odkaz na pˇríkazní smlouvu a závˇereˇcné prohlášení stran. Po zvážení všech dostupných informací o modelové spoleˇcnosti byla vytvoˇrena vzorová smlouva o výkonu funkce platná na základˇe souˇcasné úˇcinné právní úpravy a odrážející vnitˇrní vztahy v spoleˇcnosti lépe, než smlouva puvodní. ˚ Jsou v ní zahrnuty totiž i ty záležitosti, které se v minulosti ve spoleˇcnosti považovaly za samozˇrejmost, i když jejich písemná úprava nebyla k nalezení. Smlouva o výkonu funkce sestavená dle ZOK byla vytvoˇrená s pˇrihlédnutím ke všem poznatkum ˚ shrnutým v této bakaláˇrské práci a analýze dostupných smluv69 a na základˇe rˇ ízeného rozhovoru s vedením vybrané spoleˇcnosti. Je dostupná v 3.3.3 Pˇríloha cˇ . 3 - Smlouva o výkonu funkce - dle Zákonu cˇ . 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.

3.3

Varianty vybraných ujednání smlouvy o výkonu funkce

V následující cˇ ásti se zamˇerˇ ím na konkrétní ujednání smlouvy a jejich možnou konstrukci. První varianta vyplynula z rˇ ízeného rozhovoru s vedením spoleˇcnosti Aleš & Mydlo, s.r.o., jak bude uvedeno níže. Zárovenˇ jde o promˇenlivá ujednání, která se liší v souvislosti s poˇctem cˇ lenu˚ statutárního orgánu a stanoveným rozsahem jejich pusobnosti, ˚ proto není možné stanovit jejich obecnˇe optimální znˇení. Druhé dvˇe varianty jsem zvolila na základˇe vlastního uvážení. Jde o konkurenˇcní doložku a smluvní pokutu. Smluvní pokuta není v praxi ve smlouvách o výkonu funkce niˇcím neobvyklým. Její právní úpravˇe se vˇenuje NOZ a v poslední dobˇe je dispozitivnost tohoto ujednání intenzivnˇe diskutována zejména laickou veˇrejností. Ujednání o konkurenˇcní doložce jsem zvolila proto, že jsem v prubˇ ˚ ehu tvorby bakaláˇrské práce narazila na neznalost možnosti ujednání konkurenˇcní doložky ve smlouvˇe o výkonu funkce ze strany vybrané modelové spoleˇcnosti. Spoleˇcnost ji považovala za ryze pracovnˇeprávní institut. V obou pˇrípadech jsem pˇri konstrukci ujednání vycházela z rˇ ízeného rozhovoru s vedením vybrané spoleˇcnosti. 3.3.1

Varianta s komentáˇrem I.

Zmˇena poˇctu jednatelu˚ V pˇrípadˇe rozšíˇrení stávajících provozních míst v horizontu cˇ tyˇr let uvažuje spoleˇcnost o zvýšení poˇctu cˇ lenu˚ svého statutárního orgánu. Poˇcet jednatelu˚ by se pak pravdˇepodobnˇe zvýšil na dvˇe osoby. Obchodní korporace uzavírá smlouvu s každým cˇ lenem svého statutárního orgánu zvlášt’. 69

Zejména: Puvodní ˚ smlouva o výkonu funkce jednatele spoleˇcnosti Aleš & Mydlo, s.r.o.: Smlouva o výkonu funkce jednatele z roku 2009. Boskovice: „Aleš & Mydlo, s.r.o.“ 4 s., dále Smlouva o výkonu funkce cˇ lena dozorˇcí rady z roku 2009. Boskovice: „Aleš & Mydlo, s.r.o.“ 3 s. a Smlouva o výkonu funkce jednatele z roku 2002. Boskovice: „Aleš & Mydlo, s.r.o.“ 3 s. a Smlouva o výkonu funkce (VZ010113), autor: Obršlík, J., zdroj ASPI; verze ke dni [2014-12-19].

33

Tento požadavek se projeví v tomto ujednání puvodní ˚ smlouvy: • Zpusob ˚ jednání jednatele Spoleˇcenská smlouva by mohla urˇcit, že více jednatelu˚ tvoˇrí kolektivní orgán. Pokud by tomu tak nebylo, byl by každý z jednatelu˚ samostatným statutárním orgánem. Kolektivní orgán rozhoduje o záležitostech spoleˇcnosti ve sboru. Pokud by spoleˇcenská smlouva a podle ní ani smlouva o výkonu funkce neurˇcily zpusob ˚ jednání kolektivního statutárního orgánu, platilo by, že každý jeho cˇ len jedná samostatnˇe. Nejˇcastˇejším ujednáním v pˇrípadˇe víceˇclenného statutárního orgánu je však spoleˇcné jednání ve všech záležitostech a zárovenˇ stanovení solidární odpovˇednosti za škodu. Zmˇenˇené ujednání by pak mˇelo následující znˇení: IV. Zpusob ˚ jednání jednatele ˇ 1. Clenové kolektivního statutárního orgánu, oprávnˇeni jednat za spoleˇcnost jsou . . . . . . (jméˇ no, pˇríjmení, adresa) a . . . . . . (jméno, pˇríjmení, adresa). Clenové jednají spoleˇcnˇe ve všech záležitostech, za podmínek stanovených obecnˇe závaznými právními pˇredpisy, rozhodnutími valné hromady a touto smlouvou. Zpusob ˚ jednání cˇ lenu˚ statutárního orgánu se zapisuje do obchodního rejstˇríku. 2. V pˇrípadˇe porušení interních omezení jednatelského oprávnˇení vyplývajících z této smlouvy, ze spoleˇcenské smlouvy nebo stanov spoleˇcnosti odpovídají cˇ lenové statutárního orgánu pˇri vzniku škody spoleˇcnosti celým svým majetkem bez omezení spoleˇcnˇe a nerozdílnˇe. Spoleˇcnost i statutární orgán berou na vˇedomí, že porušení takových interních omezení není úˇcinné vuˇ ˚ ci tˇretím osobám. Duvodem ˚ pro takové ujednání je z pohledu spoleˇcnosti zajištˇení právní jistoty, že nedojde k situaci, kdy by spoleˇcnost zavazovalo neuvážené rozhodování pouze jednoho z cˇ lenu˚ statutárního orgánu. Spoleˇcnost bude spoleˇcné jednání ve všech vˇecech volit hlavnˇe v pˇrípadech, kdy podniká ve více oblastech nebo pod její celkový provoz spadá nˇekolik dílˇcích cˇ inností a v souvislosti s rozhodováním je proto potˇreba posoudit více skuteˇcností z rozliˇcných oblastí. V takovém pˇrípadˇe ocení výhody spoleˇcného rozhodování zajisté i cˇ lenové statutárního orgánu. Další možností je stanovení povinnosti jednat spoleˇcnˇe jen v nˇekterých pˇrípadech. Zmˇenˇené ujednání by pak mohlo mít následující znˇení: IV. Zpusob ˚ jednání jednatele ˇ 1. Clenové kolektivního statutárního orgánu, oprávnˇeni jednat za spoleˇcnost jsou . . . . . . (jmé-no, ˇ pˇríjmení, adresa) a . . . . . . (jméno, pˇríjmení, adresa). Clenové jednají spoleˇcnˇe v tˇech záležitostech, u kterých obecnˇe závazný právní pˇredpis nebo vnitˇrní pˇredpis stanoví požadavek na písemní formu, jinak samostatnˇe ve všech ostatních vˇecech, a to za podmínek stanovených obecnˇe závaznými právními pˇredpisy, rozhodnutími valné hromady a touto smlouvou. Zpusob ˚ jednání cˇ lenu˚ statutárního orgánu se zapisuje do obchodního rejstˇríku. 2. V pˇrípadˇe porušení interních omezení jednatelského oprávnˇení vyplývajících z této smlouvy, ze spoleˇcenské smlouvy nebo stanov spoleˇcnosti odpovídají cˇ lenové statutárního orgánu pˇri vzniku škody spoleˇcnosti celým svým majetkem bez omezení spoleˇcnˇe a nerozdílnˇe. Spoleˇcnost i statutární orgán berou na vˇedomí, že porušení takových interních omezení není úˇcinné vuˇ ˚ ci tˇretím osobám. Takové kombinované ujednání pˇredstavuje kompromis mezi samostatným a výluˇcnˇe spoleˇc-

34

ným jednáním. Písemná forma totiž obvykle bývá požadavkem u duležitých ˚ právních jednání, která kvuli ˚ své komplexnosti vyžadují vyšší míru formalizace. V spoleˇcném rozhodování proto zustanou ˚ právˇe ty záležitosti, u kterých má spoleˇcnost opravu velký zájem o zamezení neuváženého, rychlého rozhodování. Ponechání samostatného jednání v ostatních záležitostech na druhou stranu spoleˇcnosti zabezpeˇcí požadovanou flexibilitu v rozhodnutích, u kterých je naopak vyžadována znaˇcná míra pohotovosti. Smlouva na dobu urˇcitou V souvislosti s první uvedenou zmˇenou pak spoleˇcnost uvažuje o upuštˇení od své dosavadní zvyklosti uzavírat smlouvu o výkonu funkce na dobu neurˇcitou a s novými cˇ leny statutárního orgánu by radˇeji uzavˇrela smlouvu na dobu urˇcitou. Tento požadavek zmˇení následující ujednání puvodní ˚ smlouvy: • Doba trvání smlouvy a její ukonˇcení Zmˇenˇené ujednání by mˇelo následující znˇení: XIV. Doba trvání smlouvy a její ukonˇcení 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu urˇcitou, tj. platí po dobu trvání funkce jednatele. Dnem ukonˇcení funkce se tato smlouva zrušuje. Poˇcátek výkonu funkce jednatele zaˇcal bˇežet dnem jeho zvolení do funkce valnou hromadou a skonˇcí uplynutím 3 let ode dne zvolení. 2. Smluvní strany mohou platnost této smlouvy prodloužit písemním dodatkem v pˇrípadˇe, že bude jednatel zvolen i pro následující funkˇcní období a strany se sepsáním dodatku souhlasí. 3. Smluvní strany mohou tuto smlouvu kdykoli ukonˇcit vzájemnou dohodou. 4. Smluvní strany jsou oprávnˇeny jednostrannˇe ukonˇcit tuto smlouvu písemnou výpovˇedí s výpovˇední lhutou ˚ dva mˇesíce, která zaˇcíná bˇežet následující mˇesíc po doruˇcení výpovˇedi. 5. Zánik funkce jednatele má za následek ukonˇcení této smlouvy. Funkce jednatele zaniká: 1. odvoláním z funkce jednatele valnou hromadou, 2. vzdáním se funkce jednatele, 3. smrtí jednatele, 4. ztrátou nebo omezením zpusobilosti ˚ jednatele k právním úkonum. ˚ 3.3.2

Varianta s komentáˇrem II.

Konkurenˇcní doložka Ujednání konkurenˇcní doložky by nemˇelo vliv na žádné z ujednání vzorové smlouvy o výkonu funkce. Osnova náležitostí by se však rozrostla o další bod. Konkurenˇcní doložka muže ˚ mít i formu samostatného dodatku nebo pˇrílohy ke smlouvˇe. Spoleˇcnost se prostˇrednictvím konkurenˇcní doložky chrání proti úniku informací k jiné spoleˇcnosti nebo okruhu spoleˇcností, s níž je v pˇrímém konkurenˇcním stˇretu. Konkurenˇcní doložku je se zamˇestnancem možné sjednat nejdéle na dobu jednoho roku (§ 310 a násl. zákoníku práce). Obecná ustanovení NOZ pak v ostatních oblastech stanovují délku nepˇrekraˇcující 5 let (§ 2975 NOZ). Výslovnˇe se zakazuje takové ujednání, které by k zákazu vymezenému výše zavazovali osobu po neurˇcitou dobu. 35

Nová právní úprava však zvyšuje požadavky na obsahovou stránku konkurenˇcní doložky. Ta proto musí obsahovat urˇcení území, okruhu cˇ inností nebo osob, kterých se zákaz týká, jinak je neplatná. Z ustanovení zákona zárovenˇ neplyne povinnost spoleˇcnosti kompenzovat zákaz ve finanˇcní podobˇe. Lze však rˇ íci, že se to s ohledem na požadavek vyrovnanosti mezi sjednanými právy a povinnostmi pˇredpokládá.70 Obvykle proto pro ujednání konkurenˇcní doložky platí, že se v ní cˇ len jakéhokoliv orgánu spoleˇcnosti zavazuje k tomu, že jistou dobu po ukonˇcení své funkce nebude vykonávat výdˇeleˇcnou cˇ innost shodnou s pˇredmˇetem pˇredchozí cˇ inností a pˇredmˇetem cˇ inností spoleˇcnosti, nebo která by mˇela vuˇ ˚ ci ní soutˇežní povahu. Spoleˇcnost se naproti tomu zavazuje k vyplacení v souvislosti s ujednaným zákazem pˇrimˇerˇ eného penˇežitého vyrovnání. Ujednání konkurenˇcní doložky ve smlouvˇe o výkonu funkce by pak, s ohledem na další požadavek a tím je požadavek pˇrimˇerˇ enosti, mohlo mít následující znˇení: XVI. Konkurenˇcní doložka Smluvní strany uzavírají tuto konkurenˇcní doložku: 1. Existuje oprávnˇená obava, že využití informací a znalostí, které cˇ len orgánu získal v prubˇ ˚ ehu výkonu své funkce v spoleˇcnosti, by mohlo spoleˇcnosti závažným zpusobem ˚ ztížit budoucí ˇ cˇ innost. Clen orgánu se proto v souladu s pˇríslušnými ustanoveními obecnˇe závazné právní ˇ úpravy zavazuje, že se zdrží na celém území Ceské republiky po dobu tˇrí let ode dne skonˇcení výkonu jeho funkce výkonu jakékoliv cˇ innosti, která by byla shodná s pˇredmˇetem cˇ innosti spoleˇcnosti, nebo která by vuˇ ˚ ci spoleˇcnosti mˇela soutˇežní povahu. ˇ 2. Clenu orgánu náleží za dodržování výše uvedeného zákazu penˇežité vyrovnání, a to ve výši prumˇ ˚ erného mˇesíˇcního výdˇelku zjištˇeného ke dni skonˇcení výkonu jeho funkce. Penˇežité vyrovnání bude cˇ lenu vyplaceno za každý mˇesíc plnˇení ujednaného závazku. Splatnost plnˇení se stanovuje k 10. dnu v mˇesíci, a to vždy jeden mˇesíc pozadu za mˇesíˇcní období na uvedený úˇcet cˇ lena orgánu: . . . . . . . . . . 3. Smluvní strany se dohodli, že v pˇrípadˇe porušení tohoto závazku je cˇ len orgánu povinen zaplatit spoleˇcnosti smluvní pokutu ve výši . . . . . . Kˇc (slovy . . . . . . korun cˇ eských). Zaplacením smluvní pokuty závazek cˇ lena orgánu vymezený v této konkurenˇcní doložce zaniká. ˇ 4. Clen orgánu je oprávnˇen tuto dohodu vypovˇedˇet v pˇrípadˇe, že mu spoleˇcnost do 15 dnu˚ po uplynutí termínu splatnosti nevyplatila penˇežité vyrovnání nebo jeho cˇ ást za pˇríslušný mˇesíc. V takovém pˇrípadˇe tato dohoda zaniká prvním dnem kalendáˇrního mˇesíce následujícího po doruˇcení výpovˇedi. 5. Spoleˇcnost je oprávnˇena od této dohody odstoupit kdykoliv v prubˇ ˚ ehu trvání výkonu funkce jednatele. Požadavek pˇrimˇerˇ enosti je duležité ˚ dodržet proto, aby v budoucnosti nedošlo k zbyteˇcným soudním sporum. ˚ Na jedné stranˇe by mohl doložku napadnout bývalý cˇ len orgánu, a to z du˚ vodu, že ho sjednaná ujednání omezují více, než vyžaduje oprávnˇený zájem druhé strany. Na stranˇe druhé muže ˚ výše sjednané finanˇcní kompenzace nepˇrimˇerˇ enˇe zatˇežovat spoleˇcnost. Neplatná by byla konkurenˇcní doložka, která by obsahovala kterékoliv z následujících ujednání, urˇcující cˇ asovou pusobnost ˚ doložky: • Zákaz konkurenˇcního jednání platí od 10. 8. 2014. 70 ˇ Hajn, P. NOZ v praxi: Konkurenˇcní doložka (§ 2975). Bulletin-advokacie. [online] Ceská advokátní komora v Praze. IMPAX, spol. s r. o. c.2012-2013. [cit. 2014-06-05]

36

• Zákaz vymezený v této konkurenˇcní doložce platí ode dne ukonˇcení výkonu funkce jednatele. ˇ • Clen je povinný se konkurenˇcního jednání zdržet i po zániku své funkce, a to ode dne zániku funkce, až do odvolání. Konkurenˇcní doložku budou volit ty spoleˇcnosti, ve kterých dochází k vzniku konkurenˇcnˇe žádaných údaju, ˚ nebo k manipulaci s konkurenˇcnˇe-strategickými informacemi. Pujde ˚ o spoleˇcnosti podnikající v oblasti technologií, výzkumu a vývoje, nebo obecnˇe o spoleˇcnosti pusobící ˚ v oblasti prudkého konkurenˇcního boje. 3.3.3

Varianta s komentáˇrem III.

Smluvní pokuta S požadavkem na pˇrimˇerˇenost souvisejí i ujednání o smluvní pokutˇe. Spoleˇcnost má možnost smluvního ujednání pˇrimˇerˇ ené výši sankce za porušení povinností, které cˇ lenu voleného orgánu náleží dle ujednání smlouvy o výkonu funkce. Smluvní pokuta by mohla pˇredstavovat samostatní cˇ lánek smlouvy, nebo by mohla být souˇcástí ujednání o povinnostech cˇ lena orgánu. Lze ji umístit rovnˇež do Závˇereˇcných ustanovení. Ujednání o smluvní pokutˇe by mohla mít následující podobu: V pˇrípadˇe porušení povinnosti stanovené touto smlouvou o výkonu funkce je cˇ len orgánu povinen spoleˇcnosti uhradit smluvní pokutu ve výši . . . . . . Kˇc (slovy . . . . . . korun cˇ eských). Smluvní pokuta je splatná do jednoho týdne ode dne, kdy bude cˇ len orgánu spoleˇcností písemnˇe vyzván k jejímu zaplacení. Smluvní pokutu je možné udˇelit opakovanˇe. Ujednáním o zaplacení smluvní pokuty není dotˇcena náhrada škody. Pokud by souˇcástí ujednání o smluvní pokutˇe nebylo vymezení vztahu mezi smluvní pokutou a náhradou škody, použilo by se ustanovení NOZ, které rˇ íká, že v pˇrípadˇe, kdy byla ujednána smluvní pokuta, nemá vˇerˇ itel právo na náhradu škody. Vˇerˇ itelem je v tomto pˇrípadˇe spoleˇcnost. Ta má zájem na tom, aby v pˇrípadˇe porušení stanovených povinností hradil cˇ len orgánu, který povinnost porušil, co nejvyšší cˇ ástku. Smluvní pokuta je však z hlediska teorie považována za cˇ ástku, ve které se s pˇrípadným vznikem škody poˇcítá, a která by tedy mˇela být sjednána alesponˇ ve výšce, ve které by pˇrípadnou škodu mohla pokrýt. Proto se i cˇ lenové orgánu˚ pˇri sjednávání smluvní pokuty mohou vuˇ ˚ ci vymezení vztahu mezi smluvní pokutou a náhradou škody ohradit. Dispozitivnost ustanovení v nové právní úpravˇe však v zásadˇe nebrání jakémukoliv ujednání o výši smluvní pokuty. V pˇrípadˇe sporu by se ale bral ohled na požadavek pˇrimˇerˇ enosti s uvážením, jaké by mˇeli být její funkce - preventivní, uhrazovací a sankˇcní. Soud by posuzoval rovnˇež souvislost mezi ujednanou výší a dobrými mravy a právním jednáním, které k porušení povinnosti vedlo. Pokud by smluvní pokutu sjednal nepˇrimˇerˇ enou, sporná ujednání by oznaˇcil za neplatná.

37

Závˇer Cílem této bakaláˇrské práce bylo vymezit pojem, funkce a právní režim smlouvy o výkonu funkce a vytvoˇrit její funkˇcní vzorovou konstrukci podle nové právní úpravy úˇcinné od roku 2014. ˇ Cást práce je vˇenována struˇcnému vymezení oblastí, kterých se smlouva o výkonu funkce dotýká. Její nejˇcastˇejší použití v praxi nalezneme u cˇ lenu˚ statutárních orgánu˚ kapitálových spoleˇcností. Práce však neopomíjí ani její použití u cˇ lenu˚ dalších volených orgánu, ˚ napˇríklad kontrolních nebo jiných ve spoleˇcnostech nepovinnˇe zˇrizovaných orgánu. ˚ Práce okrajovˇe zminuje ˇ taktéž možnosti použití smlouvy v osobních spoleˇcnostech a právní problémy s tím spojené. Na základˇe odborné literatury, periodik, judikatury i poznatku˚ z obchodní praxe a dostupných smluvních vzoru˚ jsem identifikovala obligatorní i nejˇcastˇejší fakultativní náležitosti smlouvy o výkonu funkce. Podle provedené analýzy jsem sestavila vzorovou konstrukci smlouvy o výkonu funkce na modelovém pˇríkladu vybrané obchodní spoleˇcnosti. V závˇereˇcné cˇ ásti práce jsou uvedeny varianty vybraných ujednání smlouvy spoleˇcnˇe s komentáˇrem, kdy a proˇc je vhodné je použít. Práce obsahuje i osnovu pravidelných náležitostí smlouvy o výkonu funkce. I když sjednocení právní úpravy obchodního a obˇcanského práva vyjasnilo mnoho pˇredchozích nejednotných výkladu˚ zákonných ustanovení, se smlouvou o výkonu funkce se poˇrád pojí nˇekolik nejasností. Práce na rizika spojená s ujednáním smlouvy upozornuje ˇ prubˇ ˚ ežnˇe, a to hlavnˇe na nejednoznaˇcnost výkladu nˇekterých zákonných ustanovení. Rozhodnˇe bude zajímavé sledovat probíhající diskusi o možnosti soubˇehu funkcí cˇ lena statutárního orgánu a taktéž obecnˇe o absenci ustanovení § 66d z pˇredchozí právní úpravy v souˇcasnˇe úˇcinném ZOK. Bakaláˇrská práce tak poskytuje cˇ tenáˇri dostatek pˇrehledných informací o použití, významu a sestavení smlouvy o výkonu funkce a doporuˇcení, jak vytvoˇrit funkˇcní smlouvu optimalizovanou pro konkrétní pˇrípad. Jednotlivé cˇ ásti práce se snaží odpovˇedˇet na vˇetšinu sporných otázek a upozornit na pˇrípadná nejednoznaˇcná ustanovení zákona, které mohou mít na sestavování smlouvy dopad. Práce proto muže ˚ posloužit jako návodný text na sestavení funkˇcní smlouvy o výkonu funkce cˇ lena orgánu jakékoliv spoleˇcnosti. Dovolím si však vyslovit názor, že pˇri sestavování smlouvy o výkonu funkce by každá spoleˇcnost mˇela radˇeji využít služeb a rad zkušených odborníku, ˚ než se bez znalosti problematiky pokoušet smlouvy vytvoˇrit pouze svépomocnˇe. Práce taktéž umožnuje ˇ cˇ tenáˇri prohloubit si znalosti v oblasti smluvních vztahu˚ mezi cˇ leny orgánu˚ a obchodními korporacemi. Navíc vytvoˇrení práce znaˇcnou mírou pˇrispˇelo k prohloubení mých znalostí hlavnˇe prostˇrednictvím detailního obeznámení se s novou právní úpravou a zmˇen, které v porovnání se starou právní úpravou obsahuje. Mˇela jsem možnost praktického vyzkoušení si tvorby vzoru smlouvy a taktéž nahlédnutí do právnické praxe prostˇrednictvím kontaktu s vybranou obchodní spoleˇcností. Smlouvu o výkonu funkce cˇ lena statutárního orgánu vytvoˇrenou pro úˇcel této bakaláˇrské práce použije pro své interní potˇreby spoleˇcnost „Aleš & Mydlo, s.r.o.“. Tato bakaláˇrská práce tak nalezne svoje uplatnˇení i v právní praxi.

38

Seznam použité literatury Knižní zdroje 1. Bartošíková, M. - Eliáš, K. - Pokorná, J. a kol. Kurz obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. Praha: C.H.Beck, 2005. 653 s. ISBN: 80-7179-391-4. 2. Bejˇcek, J. - Eliáš, K. - Hajn, P. - Ježek, J. a kol. Kurz obchodního práva. Obecná cˇ ást. Soutˇežní právo. Praha: C.H.Beck, 2007. 652 s. ISBN: 978-80-7179-783-4. ˇ ek, 3. Bˇelohlávek, J. A. a kol. Komentáˇr k zákonu o obchodních korporacích. Plzen: ˇ Aleš Cenˇ 2013. 2733 s. ISBN 978-80-7380-451-0. 4. Cileˇcek, F. - Havel, B. - Kuhn, P. - Štenglová, I. - Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích (Velké komentáˇre). Praha: C. H. Beck, 2013. 994 s. ISBN: 978-80-7400-480-3. ˇ 5. Cáp, Z. - Jahelka, P. - Josková, L. - Hejda, J. - Vanˇecˇ ková, V. Zákon o obchodních korporacích - Výklad jednotlivých ustanovení vˇcetnˇe jejich návaznosti na cˇ eské a evropské pˇredpisy. Praha: Linde Praha, 2013. 784 s. ISBN: 978-80-7201-917-5. 6. Dvoˇrák, T. Osobní obchodní spoleˇcnosti. Praha: ASPI - Wolters Kluwer, 2008. 344 s. ISBN: 978-80-7357-383-6. 7. Griffin, S. Company Law: fundamental principles. Harlow: Pearson Education, 2006, s. 478. ISBN 978-0-582-78461-1. 8. Havel, B. Obchodní korporace ve svˇetle promˇen. Praha: Auditorium s.r.o., 2010. 196 s. ISBN: 978-80-87284-11-7. 9. Havel, B. a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou duvodovou ˚ zprávou a rejstˇríkem. Ostrava: Sagit, 2012. 287 s. ISBN: 978-80-7208-923-9. 10. Hejda, J. a kol. Nový zákon o obchodních spoleˇcnostech a družstvech. Poznámkové znˇení. Olomouc: ANAG, 2013. 864 s. ISBN: 978-80-7263-823-9. 11. Knappová, M., Švestka, J. a kol. Obˇcanské právo hmotné. I. díl. Praha: ASPI Publishing, 2002, 471 s. ISBN 80-86395-28-6. 12. Lasák, J. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Obchodní zákoník. Srovnávací texty. Praha: Wolters Kulwer, 2013. 358 s. ISBN: 978-80-7357-346-1. 13. Levine, S. The Book of Agreement: 10 Essential Elements for Getting the Results You Want. San Francisco, California: Berrett-Koeheler Publishers, Inc., 2002. 249 s. ISBN 978-1-57675-179-4. 14. Loos, A. Directors’ Liability: A Worldwide Review. Alphen aan den Rijn, The Netherlands: Kluwer Law International, 2010. 551 s. ISBN: 978-90-411-3250-5. 15. Nesnídal, J. - Marek, K. - Pokorná, J. - Pohl, T. - Vích, J. Lexikon obchodní právo. Nakladatelství Jiˇrí Motloch - Sagit: Ostrava, 1997, 2001. 652 s. ISBN 80-7208-249-3. 16. Pelikánová, I. Obchodní právo. Obligaˇcní právo - komparativní rozbor. Praha: ASPI Wolters Kluwer, 2009, s. 396. ISBN: 978-80-7357-428-4. ˇ 17. Pelikánová, I. - Cerná, S. a kol. Obchodní právo. Spoleˇcnosti obchodního práva a družstva. Praha: ASPI - Wolters Kluwer, 2006, s. 548. ISBN: 80-7357-149-8. ˇ 18. Rehᡠcek, O. Pˇredstavenstvo akciové spoleˇcnosti a postavení jeho cˇ lenu. ˚ Praha: C. H. Beck, 2010, 199 s. ISBN 978-80-7400-346-2. ˇ ek, 19. Švarc, Z. a kol. Základy obchodního práva. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Cenˇ s.r.o.: Plzen, ˇ 2005. 476 s. ISBN 80-86898-51-2.

39

Odborní periodika ˇ 1. Cech, P. Soubˇehy funkcí zpˇet do neznáma. Economia, a.s. Mˇesíˇcník. Právní rádce, 2013, cˇ . 10, s. 28 an. ISSN: 1210-4817. 2. Dˇediˇc, J., Lasák, J. Právnická osoba jako cˇ len orgánu obchodní korporace – vybrané otázky (1. cˇ ást) C. H. Beck, s. r. o. Mˇesíˇcník. Obchodnˇeprávní revue, 2013, cˇ . 11–12, s. 305. ISSN 1213-5313. 3. Dˇediˇc, J., Lasák, J. O ochranˇe obchodní spoleˇcnosti: vˇecná, cˇ asová a osobní souvislost s výkonem funkce. C. H. Beck, s. r. o. Mˇesíˇcník. Obchodnˇeprávní revue. 2010, cˇ . 11, s. 316. ISSN 1213-5313. ˇ 4. Hajn, P. NOZ v praxi: Konkurenˇcní doložka (§ 2975). Bulletin-advokacie. [online] Ceská

5.

6.

7.

8. 9.

10.

advokátní komora v Praze. IMPAX, spol. s r. o. c.2012-2013. [cit. 2014-06-05] Dostupné z: Knoblochová, V. a kol. autoru. ˚ Aktuální vzorové smlouvy pro obchodní styk. Díl 4, ˇ Akciová spoleˇcnost. Praha: Verlag Dashofer, 2008. Cást 7, Díl 4, Kap. 2 a 3. 24 s. ISSN 1801-8025. Koukal, P. - Hanková, L. Smlouva o výkonu funkce po 1. lednu 2014 a její náležiˇ tosti. [online] epravo.cz a.s., epravo.cz, Ctvrtletník, 2013, cˇ .2., str. 58-59. Dostupné z: Kuˇcerová, D. Jak na pracovní pomˇery jednatelu˚ od roku 2014. podnikatel.cz. ISSN 18028012. Internet Info, s.r.o. c2007-2014. [online] Dostupné na WWW: Pihera, V. Glosa k problematice tzv. soubˇehu. ˚ C. H. Beck, s. r. o. Mˇesíˇcník. Obchodnˇeprávní revue, 2014, cˇ . 6, s. 172. ISSN 1213-5313. Rada, I. Jmenování jednatele, volba cˇ lenu˚ pˇredstavenstva a cˇ eho se pˇritom vyvarovat. BORGIS, a.s. Denník. Právo, 4.8.2004, str. 123-131. Dostupné z: http://www.radapartner.cz /assets/clanky/28.pdf Štenglová, I. Ještˇe nˇekolik poznámek k zákonnému zastoupení obchodní spoleˇcnosti cˇ i družstva cˇ lenem statutárního orgánu. C. H. Beck, s. r. o. Mˇesíˇcník. Obchodnˇeprávní revue. 2009, cˇ . 4, s. 102–107. ISSN 1803–6554.

Zákony a judikatura 1. Zákon cˇ . 513/1991 Sb., obchodní zákoník. In: „Sbírka zákonu“. ˚ 18. prosinec 1991. ISSN 1211-1244. 2. Zákon cˇ . 90/2012 Sb., o obchodních spoloˇcnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). In: „Sbírka zákonu“. ˚ 22. bˇrezen 2012. ISSN 1211-1244. 3. Zákon cˇ . 89/2012 Sb., obˇcanský zákoník. In: „Sbírka zákonu“. ˚ 22. bˇrezen 2012. ISSN 1211-1244. 4. Zákon cˇ . 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. In: „Sbírka zákonu“. ˚ 2. 10. 1991. ISSN 1211-1244. 5. Zákon cˇ . 304/2013 Sb., o veˇrejných rejstˇrících právnických a fyzických osob. „Sbírka zákonu“. ˚ 12. 9. 2013. ISSN 1211-1244. 6. Zákon cˇ . 21/1992 Sb., o bankách. „Sbírka zákonu“. ˚ 20.12.1991. ISSN 1211-1244. 7. Zákon cˇ . 101/2000 Sb., o ochranˇe osobních údaju. ˚ „Sbírka zákonu“. ˚ 4. 4. 2000. ISSN 1211-1244. 40

8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Zákon cˇ . 563/1991 Sb., o úˇcetnictví. „Sbírka zákonu“. ˚ 12. 12. 1991. ISSN 1211-1244. Zákon cˇ . 262/2006 Sb., zákoník práce. „Sbírka zákonu“. ˚ 1. 1. 2007. ISSN 1211-1244. Predpis cˇ . 513/1991 Zb., Obchodný zákonník. „Zbierka zákonov“. 5. 11. 1991. ISSN ˇ ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 29 Cdo 2531/2008. (zdroj ASPI) Rozsudek NS CR ˇ ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 29 Odo 1262/2006. (zdroj ASPI) Rozsudek NS CR ˇ ze dne 9. 9. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1977/2007. (zdroj ASPI) Rozsudek NS CR ˇ ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. 29 Cdo 2287/2010. (zdroj ASPI) Rozsudek NS CR Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, 18. 3. 2005, sp. zn. 4 Afs 24/2003. (zdroj ASPI)

Ostatní zdroje 1. Bábková, K. Mezioborové odpovˇednostní aspekty smluv o výkonu funkce u obchodních spoleˇcností: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 20112012. 58 s., 16 s. pˇríl. Vedoucí diplomové práce: prof. JUDr. Josef Bejˇcek, CSc. 2. Bešt’áková, L. Odmˇenování ˇ cˇ lena voleného orgánu s. r. o. cˇ i a. s. Výjezdní semináˇr z obchodního práva. Obchodnˇeprávní judikatura vˇcera, dnes. . . a zítra? Právnická fakulta Univerzity Komenského. Dostupné z: <www.prf.cuni.cz/cz/download/1404048525/?at=1> 3. Bˇehounek, P. Odmˇenování ˇ jednatele spoleˇcnosti s ruˇcením omezeným. Úˇcetní kavárna. [online] Wolters Kluwer, a.s. c 2014. [cit. 2014-05-15] Dostupné z: 4. Duvodová ˚ zpráva k zákonu cˇ . 90/2012 Sb., o obchodních spoloˇcnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Dostupné z: 6. Ilosvaiová, K. - Mišutková, D. Zmˇení se po pˇrijetí nového zákona o obchodních korporacích také pojetí výkonu funkce cˇ lenu˚ orgánu˚ obchodních spoleˇcností jako výkonu úplatného? epravo.cz, a.s. [online] c.1999-2014. [cit. 2014-05-15] Dostupné z: 7. Jelínková, P. Vybrané problémy související s odpovˇedností jednatele. Brno: 2008-2009. Rigorózní práce na Právnické fakultˇe Masarykovy univerzity na katedˇre obchodního práva. 8. Knoblochová, V. Nový obˇcanský zákoník – forma právních jednání. Portál Pohoda. Stormware s.r.o. [online] c.2012. [cit. 2014-05-13] Dostupné na WWW: <www.portal.pohoda.cz/za-kon-a-pravo/novy-obcansky-zakonik/novy-obcansky-zakonik-%E2%80%93-formaprav-nich-jednani/> 9. Madisson, K. Duties and liabilities of company directors under German and Estonian law: a comparative analysis. RGSL Research Papers. Riga, Latvia: Riga Graduate School of Law, 2012. 80 s. ISSN 1691-9254. Dostupné na WWW:

41

10. Mališ, P. NOZ 2014 - Smlouva o výkonu funkce statutárního orgánu. Firemní právo. Lawyer.cz. [online] c.2009. [cit. 2014-05-13] Dostupné na WWW: <www.firemnipravo.com/article/noz-2014-smlouva-o-vykonu-funkce-statutarniho-organu> 11. Mališ, P. NOZ 2014 - Zmˇeny u akciových spoleˇcností. Firemní právo. Lawyer.cz. [online] c.2009. Vloženo dne: 10. 10. 2013. [cit. 2014-06-04] Dostupné na WWW: 12. Mrkvová, Z. Soubˇeh funkce cˇ lena pˇredstavenstva akciové spoleˇcnosti a zamˇestnance. Brno: 2011-2012. Bakaláˇrská práce na Právnické fakultˇe Masarykovy univerzity na katedˇre obchodního práva. Vedoucí bakaláˇrské práce: doc. JUDr. Josef Kotásek, PhD. 13. Mydlo, S. Zmluva o výkone funkcie konatel’a. Bratislava, 2010. 14. Obertová, A. Odmˇena cˇ lena pˇredstavenstva v novém obˇc.zák. a ZOK. Brno: 2011. 12 s. Dny práva 2011 – Days of Law 2011 [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 ISBN (ˇcíslo dle sekce) ISBN 978-80-210-5911-5 (soubor) 9788021047334. Dostupné z: 15. Smejkal, M. Nˇekteré aspekty konkurenˇcní doložky. epravo.cz, a.s. [online] c.1999-2014. [cit. 2014-05-15] Dostupné z: 16. Smlouva o výkonu funkce jednatele z roku 2009. Boskovice: „Aleš & Mydlo, s.r.o.“ 4 s., Smlouva o výkonu funkce cˇ lena dozorˇcí rady z roku 2009. Boskovice: „Aleš & Mydlo, s.r.o.“ 3 s., Smlouva o výkonu funkce jednatele z roku 2002. Boskovice: „Aleš & Mydlo, s.r.o.“ 3 s. a jiné interní dokumenty spoleˇcnosti „Aleš & Mydlo, s.r.o.“ 17. Smlouva o výkonu funkce - VZ010113, autor: Obršlík, J., zdroj ASPI; verze ke dni [201412-19] 18. Smrˇcka, S. Odpovˇednost cˇ lenu˚ pˇredstavenstva akciové spoleˇcnosti v souˇcasné a nové úpravˇe. Brno: 2012-2013. Diplomová práce na Právnické fakultˇe Masarykovy univerzity na katedˇre obchodního práva. Vedoucí diplomové práce: prof. JUDr. Jarmila Pokorná, CSc. 19. Štrosová, I. Rödl & Partner, v.o.s.Zásahy do obchodního vedení dnes a po rekodifikaci. epravo.cz, a.s. [online] c.1999-2014. [cit. 2014-05-15] Dostupné z: 20. Švandelíková, K. a kol. Corporate governance v stˇrední Evropˇe. Report z mezinárodní konference. Právní prostor. ATLAS consulting, spol. s r.o. [online] [cit. 2014-06-19] Dostupné na WWW: 21. Vondráková, L. Smlouva o výkonu funkce a její nejˇcastˇejší právní problémy. Brno: 20092010. 56 s. Bakaláˇrská práce na Právnické fakultˇe Masarykovy univerzity na katedˇre obchodního práva. Vedoucí bakaláˇrské práce: JUDr. Josef Šilhán, Ph.D. 22. Vyskoˇcil, Krošlák & spol. Advokátní a patentová kanceláˇr. Rekodifikaˇcní newsletter 4. Praha: Vyskoˇcil, Krošlák & spol., 23. 1. 2014. 13 s. [cit. 2014-05-14] Dostupné online:

42

Seznam pˇríloh Pˇríloha cˇ . 1 - Osnova pravidelných náležitostí smlouvy o výkonu funkce Pˇríloha cˇ . 2 - Originál smlouvy o výkonu funkce - dle Zákonu cˇ . 513/1991 Sb., obchodní zákoník Pˇríloha cˇ . 3 - Smlouva o výkonu funkce - dle Zákonu cˇ . 90/2012 Sb., o obchodních korporacích

Pˇrílohy Pˇríloha cˇ . 1 - Osnova pravidelných náležitostí smlouvy o výkonu funkce

Osnova pravidelných náležitostí smlouvy o výkonu funkce 1. Smluvní strany 1.1. Vymezení obchodní korporace 1.2. Vymezení člena statutárního orgánu 2. Úvodní ustanovení 2.1. Způsob svolení statutárního orgánu, datum svolení 2.2. Souhlas člena statutárního orgánu s ustanovením do funkce jednatele 2.3. Čestné prohlášení 3. Předmět smlouvy 4. Způsob jednání jednatele 5. Místo výkonu funkce 5.1. Služební cesty 5.2. Cestovní náhrady 6. Povinnosti jednatele 6.1. Obchodní vedení společnosti 6.2. Zastupování společnosti v stanovených záležitostech 6.3. Péče řádného hospodáře 6.4. Pokyny valné hromady a. Pokyny v oblasti obchodního vedení b. Pokyny zjevně nesprávné 6.5. Konkrétní povinnosti a. Povinnosti týkající se valní hromady b. Vedení předepsané evidence a účetnictví c. Povinnosti týkající se účetní závěrky d. Vedení seznamu společníků e. Informování společníků 7. Omezení jednatelského oprávnění 7.1. Účinnost vůči třetím osobám 8. Zákaz konkurence 9. Povinnost mlčenlivosti 10. Odpovědnost jednatele 11. Odměna jednatele 11.1. Složky odměny 11.2. Způsob výpočtu odměny 11.3. Vyplácení odměny 11.4. Podmínky vyplacení odměny 12. Překážky v činnosti 13. Práva jednatele 13.1. Součinnost 13.2. Informace 13.3. Odměna 13.4. Dovolená 13.5. Jiné závazky společnosti 14. Doba trvání smlouvy a její ukončení 14.1. Doba trvání smlouvy = Délka funkčního období jednatele 14.2. Možnosti ukončení smlouvy 15. Závěrečná ustanovení 15.1. Den nabytí účinnosti smlouvy 15.2. Počet stejnopisů smlouvy 15.3. Forma vyžadována pro dodatky a změny smlouvy 15.4. Ustanovení o platnosti nebo neplatnosti části smlouvy vzhledem ke smlouvě jako celku 15.5. Prohlášení stran 16. Místo a datum 17. Podpisy stran

Pˇríloha cˇ . 2 - Smlouva o výkonu funkce - dle Zákonu cˇ . 513/1991 Sb., obchodní zákoník

Smlouva o výkonu funkce jednatele uzavřená mezi: (společnost) . . . . . . . . . a (jméno a příjmení) . . . . . . . . . Smluvní strany 1.1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ,

se sídlem : . . . . . . . . . IČO: . . . . . . . . .

zapsán v Obchodním rejstříku Okresního soudu v . . . . . . . . . (označení spisu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . jednající prostřednictvím . . . . . . . . . - jednatele společnosti (dále jako „společnostÿ)

a

1.2 (jméno a příjmení) . . . . . . . . .

narozen/á dne . . . . . . . . . ,

trvale bytem . . . . . . . . . (dále jako „ jednatelÿ)

uzavřely dne . . . . . . . . . v souladu s ustanovením § 66 zákona č.513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění (dále jen „Obchodní zákoníkÿ) tuto smlouvu o výkonu funkce jednatele.

I. Úvodní ustanovení 1. Valná hromada obchodní společnosti . . . . . . . . . na svém zasedání dne . . . . . . . . . jmenovala do funkce jednatele společnosti . . . . . . . . . a zároveň v souladu s ustanovením § 66 Obchodního zákoníku v platném znění schválila tuto smlouvu o výkonu funkce jednatele v následujícím znění. Zápis z předmětné valné hromady je uveden jako příloha č.1 a tvoří nedílnou součást této smlouvy o výkonu funkce jednatele. 2. . . . souhlasí s ustanovením do funkce jednatele společnosti a prohlašuje, že mu nejsou známy žádné důvody, které by mu bránily ve výkonu funkce jednatele společnosti. Zároveň se zavazuje funkci jednatele vykonávat osobně, řádně a zodpovědně.

II. Povinnosti jednatele 1. Jednatel je povinen vykonávat svou činnost v souladu s usneseními valné hromady a jinými rozhodnutími společníků společnosti, s ustanoveními této smlouvy, společenské smlouvy a stanov společnosti v souladu s platnými právními předpisy České republiky. Jednatel je oprávněn

odmítnout jednat v souladu s usneseními valné hromady nebo rozhodnutími společníků, jsou-li v rozporu se zájmy společnosti a se zájmy jejich společníků. 2. Jednatel společnosti se ve smyslu této smlouvy zavazuje, že bude jako statutární orgán jednat jménem společnosti před soudy, úřady a vůči třetím osobám a svými právními úkony bude zavazovat společnost. 3. Jednatel je povinen vykonávat svou funkci s odbornou péčí, řádně a svědomitě, v souladu se zájmy společnosti a se zájmy jejich společníků a výlučně v jejich prospěch tak, aby svým jednáním nezpůsobil společnosti škodu. 4. Jednatel společnosti je povinen zejména: 1. plnit usnesení valné hromady, 2. zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, 3. vyhotovit úplné znění společenské smlouvy po každé změně společenské smlouvy a zajistit uložení aktuálního znění společenské smlouvy do sbírky listin, 4. podat návrh na zápis změny zapsaných údajů v obchodním rejstříku a předložit příslušné listiny na uložení do sbírky listin do 30 dnů od přijetí relevantního rozhodnutí, 5. přijímat rozhodnutí o ročních plánech společnosti, 6. při rozhodování zohledňovat veškeré dostupné informace týkající se předmětu rozhodnutí, které je povinen si předem pořídit, 7. předkládat valné hromadě ke schválení roční individuální závěrku a návrh na rozdělení zisku, příp. úhradu ztráty, 8. vést seznam společníků a informovat společníky o záležitostech společnosti, 9. svolat valnou hromadu nejméně jednou v kalendářním roce způsobem upraveným ve společenské smlouvě.

III. Způsob jednání jednatele 1. Jednatel jedná jménem společnosti samostatně. Způsob jednání jednatele se zapisuje do obchodního rejstříku. 2. V případě porušení interních omezení jednatelského oprávnění vyplývajících z této smlouvy, ze společenské smlouvy nebo stanov společnosti odpovídá jednatel při vzniku škody společnosti celým svým majetkem bez omezení. Společnost bere na vědomí, že porušení takových interních omezení není účinné vůči třetím osobám.

IV. Odpovědnost jednatele za způsobené škody 1. Jednatel odpovídá za škody, které způsobil společnosti porušením právních předpisů. 2. Jednatel odpovídá za škodu, kterou společnosti způsobil porušením svých povinností při výkonu své působnosti ve smyslu ustanovení § 373 a násl. Obchodního zákoníku. Jednatel za tuto škodu neodpovídá, jestliže prokáže, že jednal s odbornou péčí a v dobré víře, že jedná v zájmu společnosti, nebo pokud svým jednáním vykonával usnesení valné hromady, ledaže bylo v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.

V. Zákaz konkurence 1. Jednatel v souladu s ustanovením § 136 Obchodního zákoníku nesmí: 1. vlastním jménem nebo na vlastní účet uzavírat obchody, jež souvisejí s podnikatelskou činností společnosti, 2. zprostředkovávat pro jiné osoby obchody společnosti, 3. účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením, 4. vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního orgánu nebo jiného orgánu jiné právnické osoby s podobným předmětem podnikání, ledaže jde o právnickou osobu, na jejímž podnikání se účastní společnost.

VI. Odměna jednatele 1. Jednateli náleží za výkon funkce a činnosti při výkonu funkce vykonávané odměna ve výši . . . . . . měsíčně. Odměna je splatná vždy do 15. dne následujícího kalendářního měsíce.

VII. Doba trvání smlouvy a její ukončení 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. 2. Zánik funkce jednatele má za následek ukončení této smlouvy. Funkce jednatele zaniká: 1. odvoláním z funkce jednatele valnou hromadou, 2. vzdáním se funkce jednatele, 3. smrtí jednatele, 4. ztrátou nebo omezením způsobilosti jednatele k právním úkonům.

VIII. Závěrečná ustanovení 1. Platně uzavřená smlouva nabývá účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami. 2. Tato smlouva je vyhotovena ve třech stejnopisech, z nichž dva obdrží společnost a jeden jednatel. 3. Jakékoliv změny či dodatky k této smlouvě musí mít písemnou formu a musí být podepsány oběma smluvními stranami. 4. V případě, že se některé ustanovení této smlouvy stane neplatné nebo neúčinné, nevztahuje se to na ostatní ustanovení smlouvy, tyto zůstávají nadále platné a účinné. V takovém případě se smluvní strany zavazují neplatné nebo neúčinné ustanovení nahradit ustanovením , které bude obsahově odpovídat neplatnému nebo neúčinného ustanovení a bude v souladu s právními předpisy České republiky.

V Boskovicích, dne 30.07.2009

...................................... Společnost ...................................... Jednatel

Pˇríloha cˇ . 3 - Smlouva o výkonu funkce - dle Zákonu cˇ . 90/2012 Sb., o obchodních korporacích

Smlouva o výkonu funkce uzavřená mezi: (společnost) . . . . . . . . . a (jméno a příjmení) . . . . . . . . .

I. Smluvní strany

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .,

se sídlem : . . . . . . . . . IČO: . . . . . . . . . zapsán v Obchodním rejstříku Okresního soudu v . . . . . . . . . (označení spisu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . jednající prostřednictvím . . . . . . . . . - jednatele společnosti (dále jako „společnostÿ)

a

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (jméno a příjmení) . . . . . . . . . narozen/á dne . . . . . . . . . , trvale bytem . . . . . . . . . (dále jako „ jednatelÿ)

Společnost a člen dále v této smlouvě též jako „smluvní stranyÿ uzavřely dne . . . . . . . . . v souladu s ustanovením § 59 a násl. zákona č.90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) následující smlouvu o výkonu funkce jednatele (dále jen „smlouvaÿ).

II. Úvodní ustanovení 1. Na základě rozhodnutí valné hromady společnosti . . . . . . . . . ze dne . . . . . . . . . byl . . . . . . . . . zvolen jednatelem společnosti. 2. Valná hromada společnosti v souladu s ustanovením § 59 a násl. zákona č.90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) schválila tuto smlouvu o výkonu funkce jednatele v následujícím znění. Zápis z předmětné valné hromady je uveden jako příloha č.1 a tvoří nedílnou součást této smlouvy o výkonu funkce jednatele. 3. . . . . . . prohlašuje, že s ustanovením do funkce jednatele společnosti souhlasí. Zároveň se zavazuje, že mu nejsou známy žádné důvody, které by mu bránily v řádném výkonu funkce. Čestné

prohlášení jednatele je uvedeno jako příloha č.2 a tvoří nedílnou součást této smlouvy o výkonu funkce jednatele.

III. Předmět smlouvy 1. Předmětem této smlouvy je úprava určitých právních vztahů mezi smluvními stranami, které vznikají při výkonu člena statutárního orgánu mezi společností a jednatelem, a které nejsou upraveny platnými obecně závaznými předpisy.

IV. Způsob jednání jednatele 1. Jednatel jedná za společnost samostatně, za podmínek stanovených obecně závaznými právními předpisy, rozhodnutími valné hromady a touto smlouvou. Způsob jednání jednatele se zapisuje do obchodního rejstříku. 2. V případě porušení interních omezení jednatelského oprávnění vyplývajících z této smlouvy, ze společenské smlouvy nebo stanov společnosti odpovídá jednatel při vzniku škody společnosti celým svým majetkem bez omezení. Společnost i jednatel berou na vědomí, že porušení takových interních omezení není účinné vůči třetím osobám.

V. Místo výkonu funkce 1. Jednatel je povinen vykonávat svou funkci v sídle společnosti. Zároveň prohlašuje, že souhlasí s provedením pracovní cesty v případě, že to vyžaduje splnění jeho povinností vyplývajících z této smlouvy. Pracovní cesta se může uskutečnit na celém území České republiky. 2. Za pracovní cestu jednateli náleží prokazatelně a účelně vynaložené cestovní náhrady. Jednatel je povinen v souvislosti s určením výše náhrad předkládat originály cestovních dokladů nebo jiných dokumentů. Pro určení výše cestovních náhrad se použijí ustanovení pracovněprávního předpisu pro poskytování cestovních náhrad (Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.). Cestovní náhrady se vyplácejí v den vyplacení odměny, sjednané podle části XI. této smlouvy, pokud jednateli v daném období vznikl na ně nárok.

VI. Povinnosti jednatele 1. Jednatel se touto smlouvou zavazuje k osobnímu, řádnému, včasnému a zodpovědnému výkonu své funkce, zejména k zajištění obchodního vedení a k provedení řídících a jiných činností, vyplývajících z jeho funkce. 2. Jednatel společnosti se ve smyslu této smlouvy zavazuje, že bude jako statutární orgán jednat za společnost před soudy, úřady a vůči třetím osobám a svými právními úkony bude zavazovat

společnost, s výjimkou právních jednání uvedených v části VI. této smlouvy. 3. Jednatel je povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, v souladu se zájmy a ve prospěch společnosti. Při svém výkonu jednatel dbá na hájení pověsti a dobrého jména společnosti. Pečlivě a s potřebnými znalostmi jednatel jedná v případě, že může při svém rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu společnosti. To neplatí, pokud rozhodnutí není učiněno s nezbytnou loajalitou ke společnosti. Loajálně jednatel jedná, jestliže je jeho konání v souladu se zájmy společnosti jako celku, přičemž zájem společnosti stojí před zájmem jednatele nebo před zájmy jiných osob. 4. Jednatel je povinen vykonávat svou činnost v souladu s usneseními a pokyny valné hromady a jinými rozhodnutími společníků společnosti. Jednatel je oprávněn odmítnout jednat v souladu s usneseními a pokyny valné hromady nebo rozhodnutími společníků, jsou-li v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, se zájmy společnosti a se zájmy jejích společníků. V uvedeném případě je jednatel povinen své stanovisko přednést na nejbližším konání valné hromady. Pokud by hrozilo nebezpečí prodlení v předmětné věci, je povinen svolat valnou hromadu společnosti bez zbytečného odkladu. Pokud jednatel od valné hromady nebo společníka obdrží pokyn zřejmě nesprávný, jeho povinností je na nesprávnost pokynu bezodkladně upozornit. Jednatel zadaný pokyn splní, pokud na něm valná hromada nebo společník výslovně trvá. V případě, že jednatel nemůže na nesprávnost pokynu včas upozornit, smí se od pokynu odchýlit, pokud je to nezbytné v zájmu společnosti. Uvedená ustanovení se netýkají pokynů v oblasti obchodního vedení. 5. Jednatel se touto smlouvou zavazuje, že: 1. zajistí řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, včetně ustanovení vyplývajících ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, 2. vyhotoví úplné znění společenské smlouvy po každé změně společenské smlouvy a zajistí uložení aktuálního znění společenské smlouvy do sbírky listin, 3. podá návrh na zápis změny zapsaných údajů v obchodním rejstříku a předloží příslušné listiny na uložení do sbírky listin do 30 dnů od přijetí relevantního rozhodnutí, 4. bude přijímat rozhodnutí o ročních plánech společnosti, 5. při svém rozhodování bude zohledňovat veškeré dostupné informace týkající se předmětu rozhodnutí, 6. podklady nezbytné pro jednání valné hromady a řízení společnosti si sám řádně zajistí,

7. bude předkládat valné hromadě ke schválení roční individuální závěrku a návrh na rozdělení zisku, příp. úhradu ztráty, 8. bude vést seznam společníků a informovat společníky o důležitých záležitostech společnosti i bez jejich výslovné žádosti (co se považuje za důležité záležitosti vymezuje kodex Corporate Governance), 9. v souladu s ustanoveními § 54 a násl. zákona o obchodních korporacích informuje příslušné orgány o možném vzniku střetu zájmů, 10. svolá valnou hromadu nejméně jednou v kalendářním roce způsobem upraveným ve společenské smlouvě, 11. se bude účastnit se zasedání valné hromady společnosti a všech pracovních jednání, která jsou nezbytná pro činnost společnosti a pro řízení společnosti, 12. se bude účastnit jednání dozorčí rady, pokud bude zřízena a poskytne jí náležitou součinnost, 13. majetek a dokumenty, které mu společnost pro výkon funkce svěřila, bude po celé funkčí období řádně a pečlivě opatrovat, aby na nich nevznikla škoda, 14. po ukončení své funkce zabezpečí řádné předání veškerého hmotného majetku a dokumentů, které mu společnost pro výkon funkce svěřila. 6. Jednatel prohlašuje, že se obeznámil s obecně závaznými právními předpisy a s ustanoveními kodexu Corporate Governance, schváleným ve společnosti. Jednatel se zavazuje k tomu, že všechny povinnosti vážící se k výkonu jeho funkce bude v průběhu celého funkčního období řádně vykonávat.

VII. Omezení jednatelského oprávnění 1. Jednatel je oprávněn k právnímu jednání, kterým jsou společností převáděny či nabývány nemovitosti nebo dochází k zatěžování nemovitostí společnosti právem ve prospěch třetích osob, pouze se souhlasem valné hromady společnosti. V případě, kdy jednatel neobdrží do jednoho měsíce ode dne, kdy písemně oznámil všem společníkům společnosti záměr k právnímu jednání dle tohoto odstavce, informaci o vyslovení nesouhlasu valné hromady společnosti s takovým právním jednáním, má se za to, že valná hromada s jednáním vyslovila souhlas. 2. Smluvní strany prohlašují, že jsou si vědomy toho, že omezení jednatelského oprávnění není účinné vůči třetím osobám.

VIII. Zákaz konkurence 1. Pro jednatele platí zákaz konkurence vymezený v ustanovení § 199 zákona o obchodních korporacích a ve společenské smlouvě. 2. Pokud by jednatel porušil zákaz konkurence, vydá společnosti prospěch nebo na ni převede práva, která tím získal. Tím není dotčena náhrada případné způsobené škody.

IX. Povinnost mlčenlivosti 1. Jednatel se zavazuje zachovávat mlčenlivost o všech záležitostech společnosti, o kterých se dozví v souvislosti s výkonem své působnosti jednatele společnosti, zejména o záležitostech, kterých poskytnutí neoprávněné osobě by mohlo přivodit společnosti újmu. 2. Jednatel se zavazuje taktéž k tomu, že informace, které získal při výkonu své funkce, nezneužije ve svůj prospěch, ani ve prospěch třetí osoby. 3. Pokud by jednatel porušil zákaz mlčenlivosti, vydá společnosti prospěch nebo na ni převede práva, která tím získal. Tím není dotčena náhrada případné způsobené škody. 4. Obsah a rozsah informací, které společnost považuje za obchodní tajemství, bude stanoven interním předpisem. Jednatel si je vědom skutečnosti, že tyto informace společnost považuje za obchodní tajemství, a zavazuje se dodržovat jejich tajnost.

X. Odpovědnost jednatele za způsobené škody 1. Jednatel odpovídá za škody, které způsobil společnosti porušením právních předpisů. 2. Jednatel odpovídá za škodu, kterou společnosti způsobil porušením svých povinností při výkonu své působnosti. Jednatel za tuto škodu neodpovídá, jestliže prokáže, že jednal s odbornou péčí a v dobré víře, že jedná v zájmu společnosti, nebo pokud svým jednáním vykonával usnesení valné hromady, ledaže bylo v rozporu s právními předpisy nebo stanovami. V souvislosti s náhradou škody se použijí přiměřeně ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

XI. Odměna jednatele 1. Za řádný výkon funkce jednatele v souladu s touto smlouvou a obecně závaznými právními předpisy přísluší jednateli odměna ve výši a za podmínek stanovených valnou hromadou. 2. Společnost se zavazuje vyplácet jednateli měsíční odměnu ve výši . . . . . . Kč (slovy . . . . . . českých korun), a to vždy do 15. dne následujícího kalendářního měsíce. Odměna za-

hrnuje veškeré náklady nutné a účelně vynaložené na výkon funkce jednatele. 3. Jiné plnění ve prospěch jednatele, než na které plyne právo z právního předpisu, této smlouvy nebo z vnitřního předpisu schváleného valnou hromadou, lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady a s vyjádřením dozorčí rady a výboru pro audit, byl-li zřízen. 4. Pokud bude jednatel ze své funkce odvolán, vzniká mu nárok na odstupné. Nárok na odstupné jednateli nevzniká, došlo-li k jeho odvolání z důvodu hrubého porušení povinností, způsobil společnosti škodu velkého rozsahu nebo v případě, že výkonem své funkce přispěl k výrazně nepříznivému hospodářskému výsledku společnosti. Výplata odstupného nemusí být valnou hromadou schválena v případě, že jednatel způsobil svým jednáním společnosti škodu alespoň většího rozsahu. 5. V případě, že jednatel ukončí svou funkci v průběhu výplatného období, přísluší mu alikvotní díl odměny. Tento díl mu nepřísluší, pokud výkonem své funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku společnosti, nebo při zaviněném porušení povinností, nerozhodne-li valná hromada jinak. 6. Odměna stanovená v této smlouvě se jednateli neposkytne, pokud výkonem své funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku společnosti, nebo při zaviněném porušení povinností, nerozhodne-li valná hromada jinak.

XII. Překážky v činnosti 1. Jednatel společnosti je povinen bez zbytečného odkladu, a to nejpozději do 5 pracovních dnů, náležitě informovat společnost o překážkách zabraňujících výkonu jeho funkce. Za náležité informace se považuje především důvod vzniku překážky v činnosti a přibližná délka trvání vzniklých překážek. 2. V případě pracovní neschopnosti jednatele z důvodu nemoci nebo úrazu je povinen po uplynutí tří dnů od počátku pracovní neschopnosti předložit lékařské potvrzení. 3. Nesplnění povinností uvedených v bodě 1 a 2 tohoto článku má za následek krácení měsíční odměny jednatele dohodnuté v čl. XII bodě 1 této smlouvy. 4. Jednatel se současně zavazuje informovat společnost o jakékoliv skutečnosti, která by mohla vyvolat pochybnosti o tom, jestli jsou podmínky výkonu funkce jednatele společnosti řádně naplněny.

XIII. Práva jednatele

1. Společnost je povinna poskytnout jednateli součinnost ve věcech, které se týkají řádného výkonu jeho funkce. Společnost se zavazuje, že jednateli zabezpečí přístup k těm informacím a dokumentem, které jsou nezbytné k výkonu jeho funkce. 2. Jednatel má zároveň právo vznášet na valné hromadě dotazy týkající se výkonu jeho funkce a požadovat od valné hromady poskytnutí informací nezbytných k řádnému výkonu funkce. Valná hromada má právo odmítnout poskytnout jednateli ty informace, které vnitřní právní předpis označí za utajované skutečnosti, důvěrné informace nebo obchodní tajemství. 3. Jednateli náleží za výkon funkce odměna stanovená v části XI. této smlouvy. 4. Společnost se zavazuje jednateli uhradit případné další účelně vynaložené náklady, které souvisejí s výkonem jeho funkce. 5. Jednatel má za každý kalendářní rok trvání této smlouvy nárok na 5 týdnů dovolené na zotavenou. Termín čerpání volna bude stanoven v souladu s potřebami společnosti a po dohodě s valnou hromadou. 6. Společnost se zavazuje poskytnout jednateli prostor, potřebný pro výkon jeho funkce, a to po celou délku funkčního období. Tyto prostory musí být vybaveny zejména potřebným technickým zařízením a pomůckami, a odpovídajícím personálním, informačním a bezpečnostním zabezpečením. 7. Společnost odpovídá za škodu, která byla jednateli způsobena, zejména za škodu na jeho zdraví.

XIV. Doba trvání smlouvy a její ukončení 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. 2. Smluvní strany mohou tuto smlouvu kdykoli ukončit vzájemnou dohodou. 3. Smluvní strany jsou oprávněny jednostranně ukončit tuto smlouvu písemnou výpovědí s výpovědní lhůtou dva měsíce, která začíná běžet následující měsíc po doručení výpovědi. 4. Zánik funkce jednatele má za následek ukončení této smlouvy. Funkce jednatele zaniká: 1. odvoláním z funkce jednatele valnou hromadou, 2. vzdáním se funkce jednatele,

3. smrtí jednatele, 4. ztrátou nebo omezením způsobilosti jednatele k právním úkonům.

XV. Závěrečná ustanovení 1. Tato smlouva nabývá účinnosti dnem jejího schválení valnou hromadou a platnosti dnem jejího podpisu oběma stranami. 2. Tato smlouva se vyhotovuje ve dvou stejnopisech, z nichž jeden obdrží společnost a jeden jednatel. Oba stejnopisy mají stejnou platnost. 3. Jakékoliv změny či dodatky k této smlouvě musí mít písemnou formu a musí být podepsány oběma smluvními stranami. 4. Není-li v této smlouvě sjednáno jinak, řídí se práva, povinnosti a další právní vztahy mezi smluvními stranami přiměřeně obecně závaznými ustanoveními občanského zákoníku o příkazu (§ 2430-2444 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a obecně závaznými právními předpisy. 5. Neplatnost nebo neúčinnost kteréhokoliv ustanovení této smlouvy neovlivní platnost nebo účinnost ostatních ustanovení této smlouvy. Stane-li se kterékoliv ustanovení neplatným nebo neúčinným, smluvní strany se zavazují nahradit ho bez zbytečného odkladu ustanovením, které bude obsahově odpovídat neplatnému nebo neúčinného ustanovení v maximálním možném rozsahu, a které bude v souladu s obecně závaznými právními předpisy. 6. Smluvní strany prohlašují, že tato smlouva byla sepsána podle jejich skutečné a svobodné vůle, s jejím obsahem souhlasí, což stvrzují níže uvedenými vlastnoručními podpisy.

V . . . . . . . . . , dne . . . . . . . . .

...................................... Společnost

...................................... Jednatel

^SARV*/<

MASARYKOVA UNIVERZITA Právnická fakulta ' fVk\ x °LTA s |U**>

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Akademický rok: 2013/2014 Studentka:

Ing. Dana Lennerová, UČO: 323198

Obor:

Právo a podnikání

Na základě příslušných ustanovení zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), a Statutu Právnické fakulty Masarykovy univerzity Vám určuji téma a zásady pro vypracování bakalářské práce v bakalářském studijním programu: Téma práce:

Vzorová smlouva o výkonu funkce dle ZOK

Téma práce anglicky:

Model Agreement on the Performance of an Corporate Board Office

Vedoucí práce:

JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D.

Pracoviště vedoucího práce:

Katedra obchodního práva Ústav dovednostní výuky a inovace studia

Datum zadání práce:

31. 10. 2013

Termíny odevzdání práce:

• v případě přihlášky ke státní zkoušce konané v jarním semestru je nutno odevzdat bakalářskou práci do 15. dubna 2014 • v případě přihlášky ke státní zkoušce konané v prodlouženém zkouškovém období jarního semestru je nutno bakalářskou práci odevzdat do 30. června 2014 • v případě přihlášky ke státní zkoušce konané ve zkouškovém období podzimního se­ mestru je nutno bakalářskou práci odevzdat do 31. října 2014 • neodevzdá-li student bakalářskou práci ve výše uvedených termínech, ztrácí právo konat všechny součásti státní zkoušky v příslušném období

Zadání:

Autorka nejprve jen stručně vymezí pojem, funkci a právní režim smlouvy o výkonu funkce. Primárně se ale bude zabývat jejím samotným obsahem, a to nejen obligatorním, ale i fakultativním. Za použití právní úpravy, literatury, smluvních vzorů, předchozí judi­ katury (kde bude využitelná), ale případně i poznatků z obchodní praxe identifikuje nej­ častější obsahové prvky předmětných smluv, jejich pravidelné součásti, a případné právní problémy s nimi spojené. Identifikuje i nové problémy, které případně vyvěrají z rekodifikované úpravy. Na základě provedené analýzy se pak bude snažit vyvozovat prak­ tická doporučení pro konstrukci takových smluv, nejlépe vždy v reakci na různé výchozí podmínky; cílem by mělo vyvození konkrétních doporučení pro tvorbu kvalitní vzorové smlouvy o výkonu funkce. V mnoha bodech bude takový vzor samozřejmě obsahovat ně­ kolik možných dílčích variant, vždy s komentářem a vysvětlením, kdy která varianta bude kdy vhodná a proč. Výstupem práce by měl být tedy prakticky využitelný návodný text na sestavení funkční smlouvy, na základě kterého čtenář načerpá informace i pro případ­ nou optimalizaci smlouvy v konkrétním případě. Předpokládaný rozsah: 30 normostran, maximálně 35.

Strana 1 z 2

Souhlasím se zadáním (podpis, datum)

JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D. vedoucí práce

vcuvuu katedry

prof. JUDr. Naděžda Rozehnalová, CSc.

děkan

V Brně dne: 19. 12. 2013

Strana 2 z 2