Vzorkování pro analýzu životního prostředí RNDr. Petr Kohout doc.Ing. Josef Janků CSc.
Letní semestr 2014
Vzorkování pro analýzu životního prostředí - N240003 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
Úvod do problematiky vzorkování Faktory ovlivňující jakost programu zkoušení – volba schématu vzorkování, zabezpečení jakosti vzorkovacích a analytických prací Postup při přípravě programu zkoušení a při zpracování plánu vzorkování, dokumentace vzorkovacích prací Bezpečnost práce při odběrech vzorků Vzorkování pevných a plastických materiálů I – základní principy vzorkování pevných a plastických materiálů Vzorkování pevných a plastických materiálů II – specifika vzorkování zemin, sypkých materiálů, sedimentů a kalů Vzorkování kapalných materiálů I – základní principy vzorkování kapalných materiálů, specifikace vzorkování povrchových vod Vzorkování kapalných materiálů II – specifikace vzorkování podzemní vody, odpadní vody Vzorkování půdního vzduchu Vzorkování odpadů (souhrn) Úpravy vzorků v terénu (pevné, kapalné vzorky) Balení, konzervace, skladování, doprava a předání vzorku do laboratoře (pevné, kapalné vzorky) Validace vzorkovací a analytické metody (řízení jakosti vzorkovacích a analytických prací) Vyhodnocení výsledků případové studie - závěrečné zprávy (zkouška)
Vzorkování pro analýzu životního prostředí - N240003 4. Bezpečnost při odběrech vzorků
Modelové situace potenciálních rizik: •
•
bezpečnost a zdraví jsou ohroženy jako důsledek realizace odběru vzorků (např. odběr vzorků ve výbušném prostředí), rizikovými procesy je ohroženo zdraví a bezpečnost pracovníků provádějících odběr vzorků (např. odběr vzorků v prostorech, kde dochází k uvolňování škodlivin do pracovního prostředí, odběr odpadů obsahujících patogenní mikroorganismy apod.).
Přehled legislativních předpisů Zákony
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mino pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů
Přehled legislativních předpisů Nařízení vlády
Nařízení č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů v souladu s NV č. 405/2004 Sb. Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Přehled legislativních předpisů Vyhlášky
Vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění vyhlášek č. 324/1990 Sb. a č. 207/1991 Sb., ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 192/2005 Sb. Vyhláška MZd č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
LEGISLATIVA Název předpisu
Problematika ve vztahu k ochraně zdraví a bezpečnosti při práci, ochrana životních podmínek
Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce
Povinnosti zaměstnavatele povinnosti zaměstnanců
a
práva
a
Zákon o ochraně veřejného zdraví a o Vymezení rizikové práce a povinnosti změně některých souvisejících zaměstnavatele, podmínky provádění zákonů 258/2000 Sb. měření pro účel kategorizace pracovišť Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, Podmínky zařazování prací do kategorií. kterou se stanoví podmínky pro Přípustné limity BET. zařazování prací do kategorií, limitní Náležitosti pro hlášení prací s azbestem a hodnoty ukazatelů biologických biologickými činiteli. expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli č.432/2003 Sb. Nařízení č. 361/2007 Sb., kterým se Podmínky zařazování prací do kategorií, stanoví podmínky ochrany zdraví při Přípustné limity a hodnocení podmínek na práci pracovišti pro rizikové faktory. Způsob a postupy při měření a hodnocení podmínek při práci.
LEGISLATIVA Název předpisu
Problematika ve vztahu k ochraně zdraví a bezpečnosti při práci, ochrana životních podmínek
Úplné znění zákona č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn
Stanovuje práva a povinnosti právnických osob a fyzických osob při zjišťování vlastností a klasifikaci chemických látek a chemických přípravků, při jejich registraci, evidenci, oznamování, nakládání s nimi a při jejich uvádění na trh vymezuje působnosti správních úřadů při zajištění ochrany zdraví člověka a ŽP
Nařízení vlády 406/2004 Sb., o bližších Stanovuje požadavky na zařízení a ochranné požadavcích na zajištění bezpečnosti a systémy určené pro prostředí s nebezpečím ochrany zdraví při práci v prostředí výbuchu. s nebezpečím výbuchu.
ZÁKONÍK PRÁCE 262/2006 Sb. Hlava pátá – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci §101 (1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce („rizika“). (5)Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. (6) Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví hradí zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance §102 (1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany při práci a přijímáním opatření předcházejícím rizikům (3) Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje.
ZÁKONÍK PRÁCE 262/2006 Sb. Hlava pátá – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci §103 (1) Zaměstnavatel je povinen
(a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, (b) informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis, …. (k) nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledklů k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců (2) Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci …..
.
ZÁKONÍK PRÁCE 262/2006 Sb. §104 Osobní ochranné pracovní pomůcky, pracovní oděvy a obuv, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje
(1) Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. (5) Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.
§105 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání (1) Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu …. (2) Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o všech úrazech …. (3) Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci …….
ZÁKONÍK PRÁCE 262/2006 Sb. §106 Práva a povinnosti zaměstnanců (1) Zaměstnanec mají právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jejich práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. (2) Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob, takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinností zaměstnance. (4) Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance.
ZÁKONÍK PRÁCE 262/2006 Sb. §106 Práva a povinnosti zaměstnanců (4) Zaměstnanec je povinen: (a) účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem (b) podrobit se pracovně lékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy (c) dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele. (d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu. (e) Nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorech, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.
ZÁKONÍK PRÁCE 262/2006 Sb. §106 Práva a povinnosti zaměstnanců (4) Zaměstnanec je povinen: (f) oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců při práci ………… (h) bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, a pracovní úrazy jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin
ZÁKON O OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ Č. 258/2000 SB. § 39 Rizikové práce Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je povinen: • zabezpečit neprodleně mimořádná měření faktorů pracovních podmínek, pokud o ně požádá zařízení vykonávající závodní preventivní péči nebo pokud tak stanoví rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, • zjistit příčinu překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů a zabezpečit její odstranění; • neprodleně informovat o těchto skutečnostech zaměstnance.
MOŽNÁ RIZIKA PŘI VZORKOVÁNÍ
Poškození zdraví účinky jedovatých látek, Nebezpečí kyslíku Nebezpečí požáru a výbuchu
ÚČINKY JEDŮ NA ORGANISMUS
přímý toxický efekt biochemický účinek imunologický účinek karcinogenita mutagenita teratogenita
MOŽNÝ VSTUP DO ORGANISMU
Inhalačně (nejčastější otravy v průmyslu) Dotykem s pokožkou a sliznicemi (hodně podceňováno) Orálně (výjimečně)
RIZIKO INHALACE
Plyny Páry Aerosoly Bioaerosoly
TOXICKÉ PLYNY
Organické sloučeniny Anorganické molekuly Páry kovů a jejich sloučenin
RIZIKOVÉ BIOLOGICKÉ FAKTORY
Mikroorganismy
Buněčné kultury
buněčný nebo nebuněčný objekt schopný replikace nebo přenosu genetického materiálu buňky pocházející z mnohobuněčného organismu rostoucí in vitro
Endoparaziti
kteří mohou vyvolat infekční onemocnění a
PRACH
Prachy s převážně fibrogenním účinkem
musí obsahovat více než 1% fibrogenní složky
Prachy s možným fibrogenním účinkem Prachy s převážně nespecifickým účinkem Prachy s převážně dráždivým účinkem Minerální vláknité prachy
PRACHY S PŘEVÁŽNĚ FIBROGENNÍM ÚČINKEM Fibrogenní účinky prachu jsou účinky, které vedou k novotvoření vaziva (silikóza plic).
PRACHY S PŘEVÁŽNĚ FIBROGENNÍM ÚČINKEM
Křemen Kristobalit Tridymit Grafit Prach z černouhelných dolů Koks Slída Šamot
PRACHY S MOŽNÝM FIBROGENNÍM ÚČINKEM - výskyt fibrogenní složky je pravděpodobný
Amorfní SiO2 Svářečské dýmy Bentonit
PRACHY S PŘEVÁŽNĚ NESPECIFICKÝM ÚČINKEM
Baryt Cement Dolomit Hliník a jeho oxidy (s výjimkou gama Al2O3) Popílek Půdní prachy Vápenec, mramor
PRACHY S PŘEVÁŽNĚ DRÁŽDIVÝM ÚČINKEM
Textilní prachy Živočišné prachy Rostlinné prachy Prach z tvrdých dřev a ostatních dřevin Prach z různých pryskyřic Prach PVC Prach z broušení pneumatik Prach sklolaminátů
MINERÁLNÍ VLÁKNITÉ PRACHY
Azbestová vlákna
Chrysolit Amfibolové azbesty
Umělá minerální vlákna
Čedičová Skleněná Strusková
EXPOZIČNÍ LIMITY
Definice: PEL = přípustný expoziční limit (8 hod)
PELγ, PELc někdy označován také TWA (LTEL)
NPK-P = nejvyšší přípustná koncentrace (krátkodobá)
někdy označován také STEL
EXPOZIČNÍ LIMITY Evropské limity: Commission Directive 2000/39/EC Commission Directive 2006/15/EC Council Directive 1999/38/EC – occupational exposition limits (OEL) EU Directivy požadují, aby národní sáty při implementaci svých hygienických předpisů braly v úvahu limity uvedené v evropských direktivách
EXPOZIČNÍ LIMITY Evropské limity: UK Health and Safety Executive Occupational Exposure Limits (Workplace Exposure Limit WELs) MAK values (DFG-Deutsche Forschungsgemeinschaft)Commission Directive 2000/39/EC Nařízení č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
EXPOZIČNÍ LIMITY U.S.A.: Occupational Safety and Health Administration (OSHA) - US Department of Labour, National Institute for Occupational Safety (NIOSH) - Health-US Dept of Health and Human Services), American Conference of Governmental Industrial Hygienists (ACGIH).
EXPOZIČNÍ LIMITY
VYHLÁŠKA MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ, KTEROU SE STANOVÍ PODMÍNKY PRO ZAŘAZOVÁNÍ PRACÍ DO KATEGORIÍ, LIMITNÍ HODNOTY UKAZATELŮ BIOLOGICKÝCH EXPOZIČNÍCH TESTŮ A NÁLEŽITOSTI HLÁŠENÍ PRACÍ S AZBESTEM A BIOLOGICKÝMI ČINITELI Č. 432/2003 SB. § 2 (1) (k § 37 zákona) Kategorizace vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnanců faktory rozhodujícími ze zdravotnického hlediska o kvalitě pracovních podmínek.
Nejběžněji se v průběhu odběru vzorků odpadů setkáváme s rizikovými faktory – prachem, chemickými látkami, biologickými látkami, hlukem, vibracemi. S výskytem ostatních faktorů na úrovni rizikových pracovišť se setkáváme spíše ve speciálních případech.
NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 361/2007 SB., KTERÝM SE STANOVÍ PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ PŘI PRÁCI
Nařízením jsou definovány rizikové faktory pracovních podmínek, hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců apod.
PEL
NPK-P
mg/m3
mg/m3
amoniak
14
36
benzen
3
10
0,005
0,025
1,1 - DCE
8
16
1,2 - DCE
800
1600
difenylmethan-4,4diisokyanát
0,05
0,1
ethylbenzen
200
500
fenol
7,5
15
kyanovodík
3
10
kyselina sírová (jako SO3)
1
2
oleje minerální (aerosol)
5
10
ozón
0,1
0,2
PCB
0,5
1
PCE
250
750
rtuť
0,05
0,15
rtuti alkyl-sloučeniny
0,01
0,03
toluen
200
500
TCE
250
750
vinylchlorid
7,5
15
xylen
200
400
Látka
benzo(a)pyren
Hygienické limity vybraných látek (dle Přílohy č. 2)
Látka
PEL mg/m3 Respirabilní frakce
PEL mg/m3 Celková koncentrace
Prachy s převážně fibrogenním účinkem
Hygienické limity pro prach (dle Přílohy č. 3)
křemen
0,1
-
kristobalit
0,1
-
Fr < 5%
Fr > 5%
16
horninové prachy
2,0
10:Fr
10
slévárenský prach
2,0
10:Fr
10
ostatní křemičitany
2,0
10:Fr
10
Prachy s převážně nespecifickým účinkem půdní prachy
-
-
10
popílek
-
-
10
škvára
-
-
10
Fr – obsah fibrogenni složky(křemen, kristobalit apod.) v respirabilní frakci v procentech
HOŘLAVÉ A VÝBUŠNÉ PLYNY
Plyny
methan (CH4) acetylen (C2H2) vodík (H2)
Páry
Zdroj vznícení
Vzduch benzin nafta organická rozpouštědla
Hořlavina
NEBEZPEČÍ KYSLÍKU
Atmosféra: 20,9% obj. Nedostatek
Vytěsňování jinými plyny (1:5) Vydýcháním (1:1)
Přebytek: nebezpečí požáru
dusík kyslík vodní pára ostatní
JAK SE LZE CHRÁNIT PŘED TĚMITO RIZIKY?
Přístrojová technika Ochranné pracovní prostředky Znalost technologie
PŘÍSTROJOVÁ TECHNIKA
Analyzátory Detektory Odběrová zařízení s následnou analýzou
MĚŘENÍ PRACHU
On-line
detektory (IR, laser) analyzátory (IR, laser)
Odběrem a následnou analýzou
odběrová aparatura transport do laboratoře analýza a její vyhodnocení (zpravidla gravimetrické stanovení)
MĚŘENÍ CHEMICKÝCH ŠKODLIVIN
On-line
detektory analyzátory
Odběrem a následnou analýzou
odběrová aparatura transport do laboratoře analýza a její vyhodnocení
DETEKTORY
Detekční trubičky
Detektory hořlavých plynů
CROWCON, RAE
Detektory toxických plynů
GASTEC, KAVALIER
CROWCON, RAE
Detektory kyslíku
CROWCON, RAE
DETEKČNÍ TRUBIČKY Skleněná trubice
Vrstva s reagencií
Kalibrační škála
Standardní počet nasátí (n)
Směr prosávání
Kód detekční trubičky
DETEKTORY HOŘLAVÝCH PLYNŮ, TOXICKÝCH PLYNŮ A KYSLÍKU
Fixní
hlavice se senzorem přenos signálu po kabelu ústředna zařízení signalizující alarm
Přenosné
kompaktní přístroje pro jeden nebo více plynů
NEJBĚŽNĚJŠÍ MONITOROVÁNÍ PLYNŮ
CH4 (hořlavé plyny a páry) O2 H 2S CO VOC
VZORKOVÁNÍ ODPADŮ V UZAVŘENÝCH JÍMKÁCH
Nadzemní i podzemní Typický „Confined space“ Hořlavé plyny? Dostatek kyslíku? Další plyny související s odpadem
VZORKOVÁNÍ CISTEREN Železniční i automobilové Typický „Confined space“ Hořlavé plyny? Dostatek kyslíku? Další plyny související s odpadem Mnohdy se podceňuje toxicita během předpokladu měření výbušnosti
VZORKOVÁNÍ ODPADŮ NA SKLÁDKÁCH
Fixní monitoring CH4, O2, CO2 (H2S) Další toxické plyny souvisí s typem odpadu pozor na skládky chemického průmyslu
HCN, NH3, … ale i „netěkavé“ organické sloučeniny
VZORKOVÁNÍ VE STROJÍRENSTVÍ
Mytí (odmašťování) výrobků v ultrazvukových pračkách Používá se PCE V pracovním prostředí s těmito myčkami jsou vysoké koncentrace PCE!
VZORKOVÁNÍ ODPADŮ VE FARMACEUTICKÉ VÝROBĚ
Velice často technologie využívají pro sterilizace ethylenoxid Při výrobě se používají další plyny (H2, Cl2, …)
VZORKOVÁNÍ NEZNÁMÝCH LÁTEK V PŘÍPADĚ HAVÁRIE
Na 1. místě bývají hasiči, spolupracují s policií, HS a ekologickými firmami Jak postupovat? 1) Identifikace látky
bezpečnostní list detekce (složitá)
2) Mohou se uvolňovat nebezpečné výpary? 3) Informace jak lze s ní zacházet 4) Odpovídající odběr vzorku a likvidace
VZORKOVÁNÍ V PROVOZECH S CHLAZENÍM
Chladící média
nedostatek kyslíku - kapalné inertní plyny amoniak (potravinářský průmysl, stadiony, technologie) vodík (jaderné elektrárny)
Literatura
Informace o přístrojové technice čerpáno z Přednášky RNDr. L. Vlka – Bezpečnost práce při vzorkování – Kurz Hodnocení nebezpečných vlastností odpadů (ČSJ, 2002)