Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc.
EKOLOGIE PRO UČITELE
2. FILOSOFIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
2.1 GLOBÁLNÍ KRIZE LIDSTVA
PŘÍČINY GLOBÁLNÍ KRIZE A. Populační exploze
VÝVOJ A PROGNÓZA POČTU OBYVATEL NA ZEMI období: paleolit - současnost
počet obyvatel (milióny)
7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 -50 000
-40 000
-30 000
-20 000
-10 000
0
letopočet
(Pavlík, 2004)
10 000
VÝVOJ A PROGNÓZA POČTU OBYVATEL NA ZEMI období: paleolit – současnost - 2100 Prognóza 2004
LETOPOČET -40 000 -10000 -1000 0 1500 1820 1930 1960 1974 1987 1999 2012 2025 2040 2060 2100 (Pavlík, 2004)
VÝVOJ
Skutečnost
PROGNÓZA
1 10 100 250 500 1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000 8000 9000 10000 11000
7 mld - 2011
VÝVOJ A PROGNÓZA POČTU OBYVATEL NA ZEMI období: 1800 - 2000 počet obyvatel (milióny)
7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1800
1850
1900
1950
letopočet
2000
2050
počet obyvatel (milióny)
VÝVOJ A PROGNÓZA POČTU OBYVATEL NA ZEMI období: 1800 - 2100 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 1800
1850
1900
1950
2000
2050
letopočet vývoj
prognóza
2100
2150
PŘÍČINY GLOBÁLNÍ KRIZE B. Nadměrná spotřeba zdrojů
PŘÍČINY GLOBÁLNÍ KRIZE Vliv na životní prostředí Vliv na životní prostředí = počet obyvatel x míra spotřeby x riziko spotřeby
PŘÍČINY GLOBÁLNÍ KRIZE Vliv na životní prostředí
Vliv na životní prostředí
Počet obyvatel
Míra spotřeby
Riziko spotřeby
PŘÍČINY GLOBÁLNÍ KRIZE C. Rozdělení na chudé a bohaté státy
PŘÍČINY GLOBÁLNÍ KRIZE C. Rozdělení na chudé a bohaté státy MDCs ohrožování celé planety LDCs prohlubování chudoby
PŘÍČINY GLOBÁLNÍ KRIZE D. Degradace životního prostředí
Konrád Lorenz: • • • •
žil v letech 1903 – 1989 rakouský zoolog spoluzakladatel oboru etologie nositel Nobelovy ceny (1973)
KONRAD LORENZ 8 SMRTELNÝCH HŘÍCHŮ LIDSTVA
K. Lorenz: 8 smrtelných hříchů lidstva Pojednal jsem o osmi rozdílných, avšak příčinně souvicejících procesech, které hrozí zničit nejen naši civilizaci, nýbrž i lidstvo jako druh. Jsou to tyto procesy:
K. Lorenz: 8 smrtelných hříchů lidstva Pojednal jsem o osmi rozdílných, avšak příčinně souvicejících procesech, které hrozí zničit nejen naši civilizaci, nýbrž i lidstvo jako druh. Jsou to tyto procesy: 1. Přelidnění Země, které nás přemírou sociálních kontaktů nutí stranit se jeden druhého způsobem v podstatě nelidským a které stěsnáním mnoha jedinců na malém prostoru vyvolává agresi.
K. Lorenz: 8 smrtelných hříchů lidstva 2. Pustošení našeho životního prostředí: je ničeno nejen to, čím jsme obklopeni a v čem žijeme, ale mizí i úcta a respekt člověka vůči kráse a velikosti veškerého stvoření, jež člověka přesahuje.
K. Lorenz: 8 smrtelných hříchů lidstva 3. Závod člověka se sebou samým, který k naší společné zkáze urychluje technologický vývoj, který činí lidi slepými vůči všem skutečným hodnotám a okrádá je o čas k vpravdě lidské činnosti, totiž k zamýšlení nad sebou samým.
K. Lorenz: 8 smrtelných hříchů lidstva 4. Mizení všech silných citů působené změkčilostí. Pokroky v technologií a farmakologii podporují neschopnost snášet i tu nejmenší nelibost. Lidé tak ztrácejí schopnost prožívat radost, kterou je možné dosáhnout jen po trpké námaze při zdolání překážek. Přirozené kontrastní vlny utrpení a radosti se rozplývají do neznatelných oscilací nevýslovné nudy.
K. Lorenz: 8 smrtelných hříchů lidstva 5. Genetický úpadek. Kromě přirozeného citu pro spravedlnost a některých tradičních představ o tom, co je správné, neexistují v moderní civilizaci žádné faktory, které by působily selektivně na rozvíjení a zachování norem sociálního chování, ačkoli by jich bylo s nárůstem společnosti stále více zapotřebí. Nelze vyloučit, že mnohé dětinské projevy, které činí z velké části dnešní revoltující mládeže sociální parazity, jsou podmíněny geneticky.
K. Lorenz: 8 smrtelných hříchů lidstva 6. Rozchod s tradicí. Bylo dosaženo kritického bodu, kdy mladší generace již není schopna dorozumět se se starší, tím méně se s ní ztotožnit. Mladší tedy jednají se staršími jako s cizí etnickou skupinou, přistupují k ní s nacionální nenávistí. Příčiny této poruchy identifikace leží především v nedostatku kontaktu dětí s rodiči už od nejranějšího dětství, což může mít patologické důsledky.
K. Lorenz: 8 smrtelných hříchů lidstva 7. Rostoucí poddajnost lidstva vůči doktrínám. Vzrůst počtu lidí v rámci jedné kulturní skupiny spolu s rostoucími technickými možnostmi ovlivňování veřejného mínění vedou k názorové uniformě, jaká nemá v dějinách lidstva obdoby. Kromě toho stoupá sugestivní účinek vyznávané doktríny s počtem jejich stoupenců, a to patrně geometrickou řadou. Už dnes bývá jedinec, který se vyhýbá vlivu hromadných sdělovacích prostředků (například televize), považován za nenormálního. Veškeré okrádání člověka o jeho individualitu vítají všichni ti, kdo chtějí manipulovat velkými masami lidí. Výzkumy veřejného mínění, reklama, důmyslně zaměřené módy pomáhají velkovýrobcům na této straně železné opony a aparátníkům na její druhé straně získávat touž moc nad masami.
K. Lorenz: 8 smrtelných hříchů lidstva 8. Vyzbrojení lidstva nukleárními zbraněmi je nebezpečím, které lze odvrátit snáze než všechna předešlá.
2.2 ZÁPADNÍ KULTURA A GLOBÁLNÍ KRIZE
ZÁKLADNÍ ZDROJE evropská civilizace byla formována všemi národy, které zde žily hlavní zdroje - antická kultura - křesťanství - racionalismus
ANTIKA široký, různorodý proud, zahrnující materialistické i idealistické filosofické systémy
KŘESŤANSTVÍ 1. Křesťanství
RACIONALISMUS René Descartes
2.3 INTERPRETACE FAKTŮ O GLOBÁLNÍ KRIZI
DVA KRAJNÍ NÁZORY 1. Neo-malthuziánství Thomas Robert MALTHUS (1766 – 1834) „Pojednání o principu populace“ (1789)
DVA KRAJNÍ NÁZORY 2. Cornucopiisté lat. cornu copiae = roh hojnosti
2.4 EKOSOFIE
HLUBINNÁ EKOLOGIE norský teoretik Arne NAESS
ETIKA ZEMĚ americký lesník a filosof Aldo LEOPOLD
FILOSOFIE ÚCTY K ŽIVOTU Albert SCHWEITZER
Albert Schweitzer
Život Alberta Schweitzera 1875 - 1965
Alsasko
FRANCIE
Colmar centrum oblasti SRN
Rýn
Kayserberg - rodiště
14. ledna 1875
Kayserberg - rodiště
14. ledna 1875
Kayserberg - rodiště
14. ledna 1875
Günsbach – místo mládí a návratů
Günsbach – místo mládí a návratů
Günsbach – místo mládí a návratů
studia 1893
univerzita ve Štrasburku teologie a filosofie
1899
doktor teologie vikář v kostele sv. Mikuláše
1905
zahajuje studiem medicíny
1912
dokončuje studium medicíny
hudba • varhanní virtuós • hudební teoretik – monografie o díle J.S.Bacha
misie 1912
se žení s Helenou Bresslau
1913
odjíždí s manželkou poprvé do Afriky
Gabon středoafrická republika bývalá francouzská kolonie nezávislost od 1960 rozloha 267 667 km počet obyvatel 1 206 000 hlavní město Libreville těžba uranu, manganu, ropy
2
Gabon
Lambaréné město na řece Ogowe asi 300 km od pobřeží dnes třetí největší město Gabonu
Nemocnice
1. světová válka - zajetí 1914
začátek 1. světové války internace
1917
převezen francouzskými úřady do zajateckého tábora v Pyrenejích a v Saint Rémy v Provenci
Koncertní turné – získávání prostředků 1920
první zahraniční koncertní a přednáškové turné
návštěva v Čechách 15 ledna 1923 Děčín – Podmokly evangelický kostel v Teplické ul. přednáška o Lambaréne varhanní koncert - J.S. Bach
Nemocnice 1920 – do své smrti 1965 práce v nemocnici, střídaná cestami po Evropě a Americe pro shánění finančních prostředků
Nobelova cena míru 1952
Osobnost neuvěřitelného záběru: • protestantský duchovní • filosof • hudební teoretik a varhanní virtuóz • lékař • humanista • bojovník za mír
Filosofie úcty k životu
Filosofie úcty k životu září 1915, během cesty za pacientkou 200 km proti proudu řeky na vlečném člunu malého parníku
„Pomalu jsme se plazili proti proudu, namáhavě se provlékající mezi písčinami – bylo období sucha. Duchem nepřítomen seděl jsem na palubě vlečného člunu a přemítal o nějakém elementárním a univerzálním pojetí etiky, které jsem v žádné filosofii nenalézal. List za listem jsem popisoval nesouvislými větami, jen abych si udržoval soustředění na problém. K večeru třetího dne, právě když jsme při západu slunce proplouvali stádem hrochů, vyvstalo náhle přede mnou, netušeno a nehledáno slovo „úcta k životu“. Železná vrata povolila; v houštině se objevila pěšina. Teď jsem konečně pronikl k ideji, v níž jsou společně obsaženy jak kladný vztah ke světu a k životu, tak etika!“
Filosofie úcty k životu Základní východiska: • základní věcí lidského vědomí je vůle k životu • vůle k životu je společná všem živým organismům • nejelementárnější skutečnost lidského vědomí lze vyjádřit slovy: „Jsem životem, který chce žít, uprostřed života, který chce žít.“ • tento společný princip může být základem univerzální etiky • místo antropocentrismu, důraz na biocentrismus
Albert Schweitzer umírá 5. září 1965
doporučená literatura: • Schweitzer A.: Z mého života a díla. Praha 1974 • Petrickij W.: Světlo v pralese . – Praha 1985
KONEC 2. ČÁSTI
