Vznik účelové komunikace

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Vznik účelové komunikace Bakalářská práce

Autor:

Jana Marková Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Kateřina Holubová

Duben, 2014

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Klukách dne 31. 3. 2014

Jana Marková

Poděkování Za cenné rady, náměty a inspiraci bych chtěla touto cestou poděkovat vedoucí práce Mgr. Kateřině Holubové a za poskytnuté materiály a potřebné informace paní Janě Hrdinové, starostce obce Kluky.

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá právní úpravou pozemních komunikací. Hlavní důraz je kladen především na rozlišení veřejně přístupné účelové komunikace a neveřejně přístupné účelové komunikace. První případ spadá do oblasti veřejného práva v podobě veřejného uţívání pozemní komunikace. Druhý případ se však nachází v kompetenci opačného právního reţimu. Zde neplatí institut obecného uţívání a oblast soukromého práva má přednost před právem veřejným. Práce je zaměřena na rozbor a popis případové studie vzniku veřejně přístupné účelové komunikace na základě podkladů poskytnutých obcí. Jsou zde popsány jednotlivé kroky legislativního procesu zahrnující počáteční stavební záměr obce přes jeho územní a stavební řízení aţ k vlastnímu stavebnímu povolení.

Klíčová slova pozemní komunikace, veřejně přístupná účelová komunikace, neveřejně přístupná účelová komunikace, územní řízení, stavební řízení

Annotation This thesis deals with the legislation for various types of roads. The main emphasis is put on the distinction of private and public roads accessible and inaccessible to public. The first case deals with public roads within the public law while the second case comes within the opposite legal regulations, that is, the private law in the form of the private ownership of a road. The private law takes priority over the public law and the status of general use does not apply here. The thesis focuses on the analysis and description of a case study related to the origins of the public road which is based on data and materials provided by the municipal authorities. The thesis also describes individual steps of the legislative process from the initial municipal planning through territory and construction process and procedures, to the final building approval.

Key words roads, public and private roads accessible and inaccessible to public, territory and construction process and procedures

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 Zvolené metody zpracování........................................................................................................ 9 1

2

3

Pojem pozemní komunikace ............................................................................................. 10 1.1

Dálnice, silnice a místní komunikace ........................................................................ 11

1.2

Dálnice ....................................................................................................................... 12

1.3

Silnice ........................................................................................................................ 12

1.4

Místní komunikace .................................................................................................... 13

1.5

Účelová komunikace.................................................................................................. 13

Účelové pozemní komunikace - vymezení ....................................................................... 15 2.1

Přístup na účelové komunikace ................................................................................. 18

2.2

Vlastnictví účelové komunikace ................................................................................ 21

2.3

Evidence účelových komunikací ............................................................................... 24

2.4

Státní správa ............................................................................................................... 25

2.5

Veřejně přístupná účelová komunikace ..................................................................... 26

2.6

Veřejně nepřístupná účelová komunikace ................................................................. 32

2.7

Vznik veřejně přístupné účelové komunikace ........................................................... 33

2.8

Vznik neveřejně přístupné účelové komunikace ....................................................... 37

Případová studie vzniku účelové komunikace .................................................................. 40 3.1

Majetkoprávní vypořádání - pozemky ....................................................................... 40

3.2

Územní řízení ............................................................................................................. 41

3.3

Stavební řízení ........................................................................................................... 45

Závěr ......................................................................................................................................... 50 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 52 Seznam příloh ........................................................................................................................... 60

6

Úvod Existence cest je u nás mapována snad jiţ od nepaměti. Jejich kvalita a hustota sice zdaleka neodpovídala dnešním moderním trendům, ale vţdy splňovala základní poţadavek − tvořila spojnici důleţitých obchodních křiţovatek. Kaţdý z nás ji kaţdodenně vyuţívá jako účastník provozu na pozemních komunikacích – chodec, či řidič. Ráno, kdyţ jdeme či jedeme za prací či do školy, kdyţ parkujeme u svého oblíbeného supermarketu anebo kdyţ jen tak bezcílně bloumáme krásnou krajinou plnou lesů, luk a hájů. I cesta na dovolenou či na víkendovou chaloupku je spojená s vyuţitím větších či menších silnic a silniček. A nikdo z nás nepřemýšlí nad tím, jestli právě nezasahuje do soukromých práv vlastníků lesních či polních cest či uzavřených areálů. Samozřejmě není nutné a ani moţné, aby o těchto otázkách lidé hlouběji přemýšleli. Jde jen o to, aby si společnost uvědomila, ţe i zde, na volném prostranství a většinou bez plotů a zábran, existuje soukromé vlastnictví. Na druhé straně je však nutné, aby si samotní vlastníci byli vědomi toho, ţe omezením vstupu na kaţdý takovýto soukromý pozemek by došlo ke spoustě absurdních situací. To vše i přesto, ţe je jejich vlastnické právo k pozemku pod komunikací nepochybně obecným a veřejným uţitím komunikace omezeno. Můţeme se proto setkat s případy, kdy se vlastníci soukromého pozemku dostávají do střetu s třetími osobami, kteří na této účelové komunikaci realizují veřejné právo obecného uţívání. Výsledkem těchto sporů je pak fakt, ţe těmto uţivatelům účelové komunikace slouţící jako spojnice k jejich nemovitosti, je omezen či dokonce odepřen přístup i příjezd k jejich stavbám či pozemkům. To se děje díky fyzickému znemoţnění uţívání veřejně přístupné účelové komunikace (např. umístěním pevných překáţek jejím vlastníkem zabraňující vstup nebo vjezd na toto komunikaci). Vyřešení vzniklého sporu však nebývá jednoduché, protoţe se zde mnohdy naráţí na nečinnost či pomalost zjednávání nápravy ze strany silničních správních úřadů. Ovšem naopak existují případy, kdy dochází k nezákonnému poškozování či znehodnocování pozemku, na kterém se účelové komunikace nachází. Majitel má moţnost po příslušném správním orgánu poţadovat nápravu a tímto ochranu svého majetku. V některých případech se můţe stát, ţe ke sporu dojde jednoduše změnou vlastníka pozemku pod účelovou komunikací, který o existenci veřejného uţívání této cesty nemá tušení. 7

Jedním z důvodů pro výběr tématu bylo pro mne následné zjištění o nekomplexnosti a mezerách právní úpravy účelových komunikací. Je to dáno především díky střetům prvků veřejnoprávních (institut obecného a veřejného uţívání pozemních komunikací) s prvky občanskoprávními (soukromé právo). Velké pozitivum můţeme vidět v rozsáhlosti a pestrosti současné judikatury. Týká se to samotné podstaty rozhodování o existenci veřejných cest a o správném postupu při odstraňování na nich umístěných překáţek. Cílem práce je popis platné a účinné právní úpravy veřejně přístupné účelové komunikace se zaměřením na moţnosti jejího vzniku včetně její praktické aplikace a označení problematických otázek. Jedná se o vznik cesty, která v budoucnu bude slouţit jako spojnice mezi nově vznikající obytnou zónou s jiţ existující místní komunikací. Stavebníkem a samotným vlastníkem stavby (veřejně přístupné účelové komunikace) bude obec v místě mého bydliště. V průběhu práce bylo potřeba se nejprve seznámit s veškerou dokumentací, která mi k této stavbě byla zapůjčena obcí. Následně jsem u veškerých kroků, které v této věci stavebník podnikl, zjišťovala, zda postup odpovídá právním normám, příslušným zákonům a správnému úřednímu postupu včetně rozhodovávání. Problematiku pozemních komunikací, která svou povahou spadá pod právo veřejné, upravuje především zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Ve své práci dále vycházím z platné právní úpravy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Dalšími podklady pro tuto bakalářskou práci jsou komentáře k zákonům, šetření veřejného ochránce práv, rozhodnutí soudů a další odborná literatura. Z tohoto výčtu materiálů se významnou jeví zejména odborná publikace Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana. Její autor, JUDr. Roman Kočí, se samotnému právu pozemních komunikací věnuje přímo v praxi. Díky relativně komplexnímu právnímu rozboru účelových komunikací je tato publikace na vysoké úrovni.

8

Zvolené metody zpracování V bakalářské práci je pouţita metoda zpracování rešerše na zvolené téma - případová studie vzniku účelové komunikace.

9

1 Pojem pozemní komunikace „Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti“.1 Je součástí jedné z nejrozsáhlejších a nejdůleţitějších dopravních infrastruktur České republiky. Pozemní komunikací můţe být i samotný pozemek pokud skutečně slouţí jako dopravní cesta a zajišťuje dopravní spojení. O pozemní komunikaci se ale nejedná v případě, ţe po pozemku náhodně přejde chodec či přejede auto.2 To platí i v případě, kdy osoba disponuje právem věcného břemene přecházet či přejíţdět přes pozemek vlastníka. Důleţitým a podstatným rysem pozemních komunikací je totiţ jejich veřejnost. Znamená to, ţe pozemní komunikaci můţe uţívat kaţdý za zákonem stanovených podmínek. Pozemní komunikace je tvořena silničním pozemkem zahrnujícím zpevněné i nezpevněné krajnice tvořící těleso komunikace. Podle § 11 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“) je „těleso dálnice nebo těleso silnice a místní komunikace mimo území zastavěné nebo zastavitelné ohraničeno spodním okrajem a vnějšími okraji stavby pozemní komunikace, kterými jsou vnější okraje zaoblených hran zářezů či zaoblených pat náspů, vnější hrany silničních nebo záchytných příkopů nebo rigolů nebo zárubních zdí nebo zářezů nad těmito zdmi“. Další část tvoří pomocný silniční pozemek, který přiléhá k tělesu komunikace a slouţí k její údrţbě a ochraně. Patří sem především silniční příkop, rigol anebo v obcích zelený pás. Dle § 11 odst. 5 silničního zákona je „ silniční pomocný pozemek pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo souvisle zastavěné území obcí, který slouží účelům ochrany a údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou ve vlastnictví vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace.“ V katastru nemovitostí se pozemní komunikace evidují jako ostatní plocha se způsobem vyuţití pozemku jako dálnice, silnice a ostatní komunikace. Ovšem evidence v katastru

1

Ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.: o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. KOČÍ, Roman. Zákon o pozemních komunikacích s komentářem, prováděcí vyhláškou a vzory správních rozhodnutí a jiných právních aktů. 4., aktualiz. a dopl. vyd. podle právního stavu k 1.5.2013. Praha: Leges, 2013, 439 s. Komentátor. ISBN 978808-7576-519. 2

10

nemovitostí nemá vliv na to, zda bude takovýto pozemek povaţován za pozemní komunikaci či nikoliv. Samotný termín „pozemní komunikace“, jakoţto souhrnný obecný pojem pro všechny typy dopravních cest, byl předurčený k uţití silničními a jinými vozidly a také chodci. Prvně byl pouţit v zákoně č. 135/1961 Sb. (silniční zákon), který tuto právní problematiku celého oboru kodifikoval a rozmanitou terminologii zároveň sjednotil.3 Pozemní komunikaci dělíme do čtyř kategorií: dálnice silnice místní komunikace účelové komunikace „O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení“.4 Výjimkou je účelová komunikace. Podle § 3 zákona o pozemních komunikacích nelze rozhodnout o zařazení pozemní komunikace do této kategorie. Jedná se tedy o takovou komunikaci, kterou ţádný silniční správní úřad nezařadil do vyšší kategorie.

1.1 Dálnice, silnice a místní komunikace V zákoně je definice dálnic, silnic a místních komunikací závislá na jejich určení a dopravním významu. Především u dálnic a rychlostních komunikací platí ještě jejich omezení uţíváním a stavebně technickým vybavením.5 O jejich vzniku rozhoduje správní orgán, a to tak, ţe nově vybudované a zkolaudované stavby pozemní komunikace zařadí do některé z těchto kategorií anebo přeřadí z jedné kategorie pozemní komunikace do druhé. Jejich zánik je způsoben přeřazením do jiné kategorie pozemních komunikací nebo můţe dojít k jejich zrušení. To se

3

FASTR, JUDr. Pavel a JUDr. Jan ČECH. Zákon o pozemních komunikacích: s komentářem a prováděcími předpisy. Praha: LINDE PRAHA, a.s., 2007. ISBN 978-80-7201-635-8. 4 Ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.: o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 5 FASTR, JUDr. Pavel a JUDr. Jan ČECH. Zákon o pozemních komunikacích: s komentářem a prováděcími předpisy. Praha: LINDE PRAHA, a.s., 2007. ISBN 978-80-7201-635-8.

11

děje na základě rozhodnutí silničního správního úřadu. Důvodem je především jejich nadbytečnost pro dopravní význam. V případě zániku těchto pozemních komunikací je silniční správní úřad povinen neprodleně rozhodnout o změně v uţívání stavby či o jejím odstranění.6 „Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba“.7

1.2 Dálnice Dálnice je určena pro rychlou dálkovou a mezinárodní přepravu, pro silniční a motorová vozidla, která dosahují určité rychlosti. Je to komunikace, která je postavena bez úrovňového kříţení, má oddělená místa pro napojení vjezdů a výjezdů a jejichţ jízdní pásy jsou směrově odděleny.8 Dálnice jsou značeny číselnou řadou od 1 aţ 99 a písmenem D a zařazují se do dálničních sítí.

1.3 Silnice Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace. Slouţí k uţití silničními a jinými vozidly a také chodci. Podle dopravního významu a svého určení ji rozdělujeme na několik tříd. Pro dálkovou a mezinárodní dopravu je určena silnice I. třídy, dopravu mezi okresy zajišťuje silnice II. třídy a silnice III. třídy má za úkol vzájemně propojit obce anebo je napojit na ostatní komunikace.9 Silnice je vţdy veřejně přístupná, pokud není stanoveno jinak. Můţe se tedy jednat o omezení přístupu na rychlostní komunikaci např. pro některá vozidla. Anebo jde o zavření silnice např.

6

Ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.: o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.: o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 8 Ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.: o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 9 Ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.: o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 7

12

rozhodnutím o uzavírce silnice, či o pouhé omezení místní úpravou provozu např. dopravní značkou.10

1.4 Místní komunikace „Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce“.11 Jejím vlastníkem je obec, která vede veškerou evidenci svých místních komunikací v pasportu. I zde je její uţívání omezeno na určitá motorová vozidla. Pro samotný vznik místní komunikace je vyţadováno správní rozhodnutí. Obdobně jako ostatní kategorie silnic i místní komunikace je rozdělena do několika tříd dle dopravního významu. místní komunikace I. třídy (především rychlostní komunikace) místní komunikace II. třídy (dopravně významná sběrná komunikace místní komunikace III. třídy (obsluţná komunikace místní komunikace IV. třídy (komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo smíšený provoz)12

1.5 Účelová komunikace Účelová komunikace představuje nejniţší kategorii pozemních komunikací. „Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků“. Na takovéto komunikaci můţe být upraven či omezen veřejný přístup, jestliţe je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů vlastníka. To se děje pouze na základě návrhu vlastníka

10

KOČÍ, Roman. Zákon o pozemních komunikacích s komentářem, prováděcí vyhláškou a vzory správních rozhodnutí a jiných právních aktů. 4., aktualiz. a dopl. vyd. podle právního stavu k 1.5.2013. Praha: Leges, 2013, 439 s. Komentátor. ISBN 978808-7576-519. 11 Ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.: o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 12 Ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.: o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

13

účelové komunikace, který projednává příslušný správní úřad v součinnosti s orgánem Policie České republiky. 13 „Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu.“ Takováto účelová komunikace však není veřejně přístupná, ale jen v rozsahu a způsobem, který stanoví samotný vlastník či provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu.14 Při zařazování této cesty do kategorie účelové komunikace podle § 3 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích příslušný silniční správní úřad nerozhoduje, a tedy nevydává ani správní rozhodnutí, neboť k tomu nemá zmocnění ze zákona. Tímto se její zařazení liší od zbývajících kategorií pozemních komunikací. Znamená to tedy, ţe příslušná část pozemku se stává účelovou komunikace hned, jak splní znaky účelové komunikace uvedené v § 7 zákona o pozemních komunikacích, aniţ by se k tomu musela přidat další právní skutečnost (např. rozhodnutí správního orgánu nebo zápis do jakékoliv evidence). Je tedy správné předpokládat, ţe všechny tyto cesty, které nejsou začleněny do některé z ostatních kategorií pozemních komunikací, a které rovněţ splňují hlediska uvedená v silničním zákoně (§ 7 zákona), jsou účelovými komunikacemi. Oproti ostatním kategoriím pozemních komunikací má účelová komunikace své specifické odlišnosti, které v praxi způsobují velké problémy jak správním orgánům a soudům, ale i širší veřejnosti, která tyto cesty uţívá. Proto bych se této problematice chtěla, v příští kapitole, více věnovat.

13 14

Ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.: o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb.: o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

14

2 Účelové pozemní komunikace - vymezení ČSN 736100 Názvosloví pozemních komunikací definuje účelovou komunikaci podobně: „Účelová komunikace je pozemní komunikace umožňující dopravní spojení výrobního závodu, uzavřených prostorů, osamělých objektů apod. se sítí silnic a místních komunikací nebo vytvářející dopravní spojení uvnitř uzavřených prostorů a objektů; může být zcela nebo částečně nepřístupná veřejnému provozu.“ Důleţité je si uvědomit, ţe účelová komunikace můţe být buď veřejně přístupná anebo veřejně nepřístupná. Účelovými komunikacemi jsou tedy jednak veřejně přístupné cesty, zejména polní a lesní cesty a další moţné příjezdové komunikace k výrobním či sportovním areálům. Ale rovněţ to jsou neveřejně přístupové komunikace v uzavřených objektech slouţících vlastníkovi či provozovateli objektu. Jedná se především o domovní nebo firemní dvory, komunikace v lomech, vojenské újezdy či prostory nádraţí ČD, civilních letišť nebo ve velkokapacitních garáţích. Z této definice můţeme tedy vyčlenit tři nejdůleţitější znaky účelové komunikace: 1. komunikace slouţí ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí 2. komunikace slouţí ke spojení nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi 3. komunikace slouţí k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků V prvním případě účelová komunikace spojuje jednotlivé nemovitosti pro potřebu vlastníků těchto nemovitostí. Primárním účelem v tomto případě je potřeba vlastníků nemovitostí tyto spojit dopravní cestou, ale jestliţe se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, pak ji můţe kdokoli uţívat.15 Ve druhém případě se jedná pravděpodobně o nejčastější typ účelové komunikace, která napojuje nemovitosti na ostatní pozemní komunikace (na silnici či místní komunikaci). Jedná se např. o napojení chat v chatové oblasti účelovou komunikací na přilehlou místní komunikaci anebo připojení stavby garáţe na přilehlou silnici III. třídy. Zde je nutné se mít na pozoru a rozlišovat, zda se jedná o přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci anebo o připojení nemovitosti účelovou komunikací na ostatní pozemní 15

KOČÍ, Roman. Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana. Vyd. 1. Praha: Leges, 2011, 135 s. Praktik. ISBN 978808-7212-837

15

komunikaci. Přímé připojení sousední nemovitosti není totiţ účelovou komunikací (§ 10 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). Typicky polní či lesní cestou se jeví účelová komunikace, která slouţí k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Tyto účelové komunikace představují učebnicový příklad účelových komunikací. Ve většině případů bývají veřejně přístupné a většinou je účelovou komunikací přímo pozemek. Ten bývá vhodně uzpůsobený (zpevnění povrchu) pro účely dopravní cesty. Většinou se nejedná o stavbu účelové komunikace, ale jen o zpevnění povrchu komunikace16 Ve svých rozhodnutích Nejvyšší soud vymezuje obecné uţívání pozemních komunikací jako veřejnoprávní oprávnění.17 Pro vlastníky nemovitostí, pro které vzniklá účelová komunikace představuje spojení s okolím, znamená uţívat tuto účelovou komunikaci ve smyslu § 19 zákona o pozemních komunikacích na základě veřejnoprávního oprávnění. Značí to, ţe cesta je uţívána obvyklým způsobem a k účelu, ke kterému je určena. Toto ustanovení zákona je závazné pro kaţdého. Podstatu účelové komunikace můţeme, kromě vymezení soudní judikaturou, vymezit na základě obecných kritérií, podle kterých ji můţeme definovat. Účelová komunikace je taková pozemní komunikace, která není dálnicí, silnicí ani místí komunikací. Ovšem nelze tvrdit, ţe kaţdá takováto dopravní cesta, která není zařazená do výše zmiňovaných kategorií, je účelovou komunikací. Aby jí byla, musí splňovat zákonná kritéria. V opačném případě nejde o pozemní komunikaci, ale bude se jednat o dopravní cestu slouţící jako např. zpevněná manipulační plocha. Účelová komunikace se do kategorie pozemní komunikace nezařazuje na základě rozhodnutí silničního správního úřadu. Vzniká ze zákona, jestliţe jsou splněny všechny zákonné předpoklady. O jejím vzniku proto neexistují ţádné písemné doklady. V případě potřeby můţe silniční správní úřad existenci účelové komunikace deklarovat rozhodnutím o určení právního vztahu. S její existencí se však lze vypořádat i formou osvědčení, sdělení či vyjádření.18

16

KOČÍ, Roman. Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana. Vyd. 1. Praha: Leges, 2011, 135 s. Praktik. ISBN 978808-7212-837 17 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.3.2002, sp. zn. 22 Cdo 1911/2000. 18 KOČÍ, Roman. Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana. Vyd. 1. Praha: Leges, 2011, 135 s. Praktik. ISBN 978808-7212-837

16

Při sporech, zda se jedná o veřejně přístupnou anebo veřejně nepřístupnou účelovou komunikaci, má povinnost rozhodovat příslušný silniční správní úřad, v jehoţ správním obvodu se komunikace nachází. V praxi to znamená, ţe příslušný silniční správní úřad v případě pochybností rozhoduje, zda se nejedná o nově postavenou neveřejnou účelovou komunikaci (např. v uzavřeném areálu, kterou však povolil obecný stavební úřad), ale pohlíţí na účelovou komunikaci jako na veřejnou, jestliţe nerozhodl jinak. V jeho kompetenci je zjišťování důkazních materiálů, jako např. existence věcného břemene či sluţebnosti, zapsaných v katastru nemovitostí. V případě, ţe navrţené důkazy nepostačují ke skutečnému zjištění stavu věcí, je v pravomoci správního orgánu provést i důkazy jiné. Jestliţe účastníci neoznačí důkazy nezbytné k prokázání svých tvrzení, správní orgán vychází ze stavu věcí důkazů, které jiţ byly provedeny. Za svá téţ můţe vzít skutková zjištění, která jsou shodná s tvrzením účastníků. Výsledkem rozhodnutí správního orgánu není vznik nových práv nebo povinností, jejich změna anebo zánik, ale určení, zda vztah vznikl a kdy se tak stalo, zda trvá nebo zda zanikl a kdy se tak stalo. Pokud příslušný úřad dospěje k závěru, ţe předmětná cesta naplňuje znaky veřejně přístupné účelové komunikace podle zákona, má povinnost tento veřejný přístup zajistit. V opačném případě je třeba souhlasit se ţádostí vlastníků o uznání existence neveřejné účelové komunikace a zamezit vjezdu/vstupu na dotčené cesty. Samozřejmě za předpokladu, ţe sami majitelé nedali souhlas s jejím veřejným uţíváním. Silniční správní úřady by proto měly zasahovat ve vzniklých sporech bezodkladně, aby lidé mohli včas a důsledně hájit své zájmy opravnými prostředky nebo i ţalobami k soudu. Z dosavadních zkušeností však vyplývá, ţe malé obce často nejsou personálně ani odborně schopny tuto agendu zvládnout. Veřejný ochránce práv proto bude usilovat o to, aby bylo obcím poskytováno ze strany nadřízených úřadů účinnější metodické vedení, anebo aby došlo k provedení legislativních změn v určení silničních správních úřadů. Dosavadní stav tak vlastně jen konzervuje právní nejistotu jak uţivatelů pozemku coby cesty, tak i jeho vlastníka. „Veřejný ochránce práv považuje za nutné provést cílené šetření ze strany obcí - silničních správních úřadů v jejich obvodu, na jehož základě by pro účely připravované Centrální evidence pozemních komunikací jasně deklarovaly, které pozemky

17

nebo jejich části jsou veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a do jaké kategorie spadají.“19 Ze šetření Veřejného ochránce práv dále vyplývá, ţe: obecní úřady malých obcí často nevědí, ţe jsou silničním správním úřadem a tak neuplatňují zákon o pozemních komunikacích silniční správní úřady nemají přesnou evidenci, kolik a kde je v jejich obvodu místních a účelových komunikací stavební úřady povolují stavby plotů, zítek či zábran bez toho, ţe by zjišťovaly, zda pozemek není pozemní komunikací samotní občané nejsou dostatečně seznámeni s právní úpravou (např. v dobré víře oplocují své pozemky, umísťují závory apod.)20

2.1 Přístup na účelové komunikace Zajištění přístupu k nemovitosti je základní podmínkou pro vyuţívání účelové komunikace. Znamená to, ţe nový objekt, ať jiţ rodinný dům či podnikatelský objekt, nelze zkolaudovat a povolit mu trvalé uţívání bez jeho napojení na veřejnou komunikaci. Současný neuspokojivý stav ochrany veřejného přístupu na pozemní komunikace, které jsou mnohdy jediným přístupem k nemovitosti občana, povaţuje veřejný ochránce práv za alarmující. Na druhou stranu strpění existence komunikace na pozemku je významným omezením vlastnického práva jeho majitele. „Účelová komunikace může vést přes pozemek v soukromém vlastnictví; nejde-li o pozemní komunikaci v uzavřeném prostoru nebo objektu, který slouží výlučně potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu“. V tomto případě je tedy „účelová komunikace veřejně přístupná a uplatní-li vlastník pozemku proti osobě užívající tuto komunikaci negatorní vlastnickou žalobu, může se žalovaný úspěšně bránit námitkou, že žalobcův pozemek užívá jako cestu z titulu práva obecného užívání účelové komunikace“.21 19

MOTEJL, Otakar. Veřejné cesty: místní a účelové pozemní komunikace. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv, 2007, 98 s. Stanoviska: sborník stanovisek veřejného ochránce práv, 1. 20 VARVAŘOVSKÝ, Pavel. Veřejné cesty: místní a účelové pozemní komunikace. 2., rozš. vyd. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv ve spolupráci s Wolters Kluwer ČR, c2011, 135 s. Stanoviska (Kancelář veřejného ochránce práv). ISBN 978-807357-682-0. 21 Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7.10.2003, sp. zn. 22 Cdo 2191/2002.

18

Samotný vlastník pozemku anebo osoba třetí tak můţe zřídit dopravní cestu, která se v budoucnu stane veřejnou účelovou komunikací. Judikatura musela řešit spory týkající se samotné existence účelové komunikace a otázky veřejného přístupu na ní. Velmi často se totiţ stává, ţe účelová komunikace vede přes pozemek v soukromém vlastnictví. Samotný vlastník tohoto pozemku, který slouţí jako veřejně přístupná komunikace, se domnívá, ţe strpěním veřejného přístupu, a to bezúplatně, jsou dotčena jeho ústavní práva. Podle č. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod je však moţné vyvlastnění anebo nucené omezení vlastnického práva jen ve veřejném zájmu a to v souladu se zákonem a za náhradu. Jedná se o typickou ukázku střetu mnoha protichůdných zájmů. Především je to soukromý zájem vlastníka s rozkolem veřejného zájmu na dopravní dostupnost. Velmi důleţité je totiţ zjištění, zda je účelová komunikace vyuţívána výhradně z titulu obecného (veřejného) uţívání anebo dochází k vyuţití pozemku z titulu soukromoprávního ujednání. V tomto případě se však nejedná o obecné uţívání účelové komunikace. Podstatnou se jeví samotná vůle vlastníka (předchozího vlastníka) pozemku. „Ten buďto trpí užívání pozemku k chůzi či jízdě určenému okruhu osob, aniž by bylo záměrem vlastníka, aby jeho pozemek sloužil jako pozemní komunikace a byl k tomuto účelu obecně užíván (v daném případě jde o tzv. výprosu), anebo o možnosti (oprávněnosti) užívání pozemku k chůzi a jízdě uzavře vlastník pozemku s uživateli pozemku smlouvu (např. nájemní smlouvu, smlouvu o zřízení věcného břemen atd.) či ústní dohodu a užívání pozemku se pak realizuje na základě soukromoprávního ujednání.“ Pak zde neplatí obecné uţívání účelové komunikace a pozemek je vyuţíván k jízdě a chůzi na základě soukromoprávního ujednání.22 Jak je uvedeno v § 1257 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, který vstoupil v platnost od 1. 1. 2014, „může být věc zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.“ Dále se můţe jednat o písemnou dohodu, která umoţňuje přístup či příjezd na dotčenou komunikaci vymezenému počtu lidí. Jedná se o jakýkoliv druh smlouvy (např. smlouva nájemní, smlouva o výpůjčce). Nejčastějším druhem je právě smlouva o zřízení

22

KOČÍ, Roman. Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana. Vyd. 1. Praha: Leges, 2011, 135 s. Praktik. ISBN 978808-7212-837

19

věcného břemene či sluţebnosti, která je jednoznačným dokladem o tom, ţe se jedná o soukromoprávní ujednání, na kterém je postaveno právo chůze a jízdy pro uţívání cesty. Takováto smlouva je většinou vkládána do katastru nemovitostí. Je jednoznačným dokladem o tom, ţe právo cesty se zde zakládá na soukromoprávním ujednání, nikoli na institutu obecného uţívání pozemní komunikace. Mezi vlastníkem pozemku a jeho uţivateli můţe být uzavřena i ústní smlouva. V případě sporů však platí, ţe je nutno její existenci prokázat, coţ můţe být, v případě ústní smlouvy, velmi problematické.23 Právo chůze a jízdy pro uţívání cesty přes cizí pozemek však můţe být zřízeno orgánem veřejné moci na základě výslovného zákonného zmocnění.24 Tímto orgánem, který můţe zřídit právo cesty přes cizí pozemek jako věcné břemeno/sluţebnosti k dotčenému pozemku, můţe být jak soud, tak stavební úřad. Na základě § 1276 odst. 1 občanského zákoníku můţe soud zřídit právo cesty přes cizí pozemek, který spočívá ve zřízení věcného břemene/sluţebnosti k pozemku. Týká se to především případů, kdy není moţné zajistit přístup vlastníka ke stavbě jinak, tedy ţe zde neexistuje jiná pozemní komunikace, která by tento přístup umoţnila. Samozřejmostí je, ţe musí existovat stavba, protoţe nelze poţadovat zřízení věcného břemene pouze k pozemku. Při soukromoprávním uţívání takového pozemku jako cesty je nutné, aby vlastník pozemku dal jasně najevo, ţe souhlas s uţívání pozemku pro účely chůze a jízdy dal pouze omezenému okruhu uţivatelů (tomu, kdo s ním uzavřel příslušnou smlouvu). Výše uvedené platí i v případě, kdy se můţe zdát, ţe tato cesta je veřejně přístupná a můţe ji kdokoli uţívat.25 V praxi můţe nastat další situace a to, ţe část uţivatelů bude nadále uţívat pozemek z titulu soukromoprávního ujednání s vlastníkem pozemku a část uţivatelů bude tuto komunikaci uţívat jako veřejně přístupnou. A to z toho důvodu, ţe jí tak uţívají od nepaměti a jedná se o nutnou komunikační potřebu. Jediný rozdíl, který tady vznikne, bude rozdíl ve formě právní ochrany uţívání tohoto pozemku. Soud poskytuje právní ochranu v případě věcného břemene,

23

KOČÍ, Roman. Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana. Vyd. 1. Praha: Leges, 2011, 135 s. Praktik. ISBN 978808-7212-837. 24 KOČÍ, Roman. Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana. Vyd. 1. Praha: Leges, 2011, 135 s. Praktik. ISBN 978808-7212-837. 25 KOČÍ, Roman. Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana. Vyd. 1. Praha: Leges, 2011, 135 s. Praktik. ISBN 978808-7212-837

20

ale v případě obecného uţívání účelové komunikace zde poskytuje právní ochranu silniční správní úřad.26

2.2 Vlastnictví účelové komunikace V dřívější socialistické právní úpravě byly všechny druhy pozemních komunikací chápány jako „ národní majetek“. Docházelo pouze k rozlišování subjektu jeho majetkové správy (tzv. práva k hospodaření). Dnešní zákon jasně rozlišuje vlastnické vztahy a zároveň rozlišuje tzv. veřejný statek, který je vlastnictví veřejnoprávních subjektů (státu, krajů, obcí) a rovněţ vlastnictví soukromoprávních subjektů k účelové komunikaci. Tímto je jasně dáno, ţe právní úprava účelových komunikací spadá do oblasti soukromého práva na rozdíl od veřejnoprávní úpravy ostatních druhů pozemních komunikací. Proto byla převáţná část právní úpravy účelových komunikací vypuštěna z tohoto zákona a spadá tak do úpravy podléhající občanskému a stavebnímu zákonu a ostatním obecným předpisům.27 Vlastníkem účelové komunikace můţe být kterákoliv právnická nebo fyzická osoba, ale vlastníkem můţe být např. obec, kraj anebo stát. V tomto případě se můţe jednat o příjezdovou cestu k parkovišti, prostory ve vojenských újezdech, v kasárnách anebo o areály v nemocnicích. Dále se jedná o všechny nově postavené a nezařazené komunikace, na které se aţ do okamţiku jejich zařazení nahlíţí jako na veřejně přístupné účelové komunikace. Naproti tomu, u ostatních kategorií komunikací, je vlastníkem veřejnoprávní subjekt – obec, kraj anebo stát. Proto jsou dálnice, silnice a místní komunikace, na rozdíl od účelové komunikace, typickým tzv. veřejným statkem s veřejnoprávní povahou úpravy jejich uţívání. V této věci je průlomovým judikátem Nejvyššího soudu rozsudek sp. zn. 31 Cdo 691/2005, ze dne 11. 10. 2006.

Tímto rozsudkem se senát odchýlil od názoru Nejvyššího soudu

(rozhodnutí č.j 22 Cdo 52/2002), „že místní komunikace jsou druhem pozemku a představují určité ztvárnění či zpracování jeho povrchu a jako takové nemohou být současně pozemkem a současně stavbou ve smyslu občanskoprávním jako dvě rozdílné věci“. V případě místní komunikace (ale i silnice a dálnice) zde Nejvyšší soud poprvé dospěl k závěru, ţe „zákon rozlišuje vlastnictví pozemku pod komunikací od vlastnictví komunikace samotné, a tudíž je 26

KOČÍ, Roman. Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana. Vyd. 1. Praha: Leges, 2011, 135 s. Praktik. ISBN 978808-7212-837. 27 FASTR, JUDr. Pavel a JUDr. Jan ČECH. Zákon o pozemních komunikacích: s komentářem a prováděcími předpisy. Praha: LINDE PRAHA, a.s., 2007. ISBN 978-80-7201-635-8.

21

na tyto komunikace nutné v zásadě pohlížet jako na samostatné předměty občanskoprávních vztahů“. Podle Nejvyššího soudu se to však netýká účelových komunikací. Ustanovení § 17 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích zabývající se věcnými břemeny, se na tyto komunikace nevztahuje. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou nově rozlišovány účelové komunikace a ostatní komunikace (místní komunikace, silnice a dálnice). V praxi to tedy znamená, ţe vlastník pozemku s účelovou komunikací je současně vlastníkem účelové komunikace na ní (tato je pouhá součást pozemku). Na druhou stranu však můţe být vlastník pozemku s jinou komunikací odlišný od vlastníka této komunikace. Judikát Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2008, sp. zn. 2 Cdo 261/2007 potvrdil předešlá rozhodnutí. Účelová komunikace je nadále chápána jako součást pozemku.28 Odlišný názor týkající se účelových komunikací však vyslovil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 11. 9. 2009 č. j. 5 AS 62/2008. Podle něho je důraz především kladem na kvalitu stavby pozemní komunikace na rozdíl od toho, o jakou kategorii této komunikace se jedná. „Jestliže jde o takovou stavbu, která je „vymezitelným kusem světa spojená se zemí pevným základem“, což zámková dlažba na několika vrstvách zpevněného podloží je, pak nic nebrání tomu, aby byla považována za samostatnou věc způsobilou být předmětem vlastnictví. A to bez ohledu na to, že jde „jen“ o účelovou komunikaci.“ Jedná se o rozporuplná rozhodnutí a samotný Ochránce práv nemůţe úřadům jednoznačně poradit, kterým názorem se řídit. Ve svém Sborníku stanovisek veřejného ochránce práv soudí, ţe sice judikát Nejvyššího správního soudu je novější, ale spory o vlastnictví účelové komunikace spadají do oblasti soukromého práva, které je zastřešeno Nejvyšším soudem. Ovšem rozhodnutí silničního správního orgánu spadá pod správní soudnictví, v jehoţ čele stojí Nejvyšší správní soud. JUDr. Pavel Varvařovský soudí, ţe teprve budoucnost ukáţe, která z těchto variant je správná. 29 Ochránce má osobně blíţe k názoru, který tvrdí, ţe není důleţité, do které kategorie pozemních komunikací je zařazena kýţená komunikace. Záleţí zde na tom, jestli konkrétní stavba komunikace je anebo není samostatnou věcí. Ochránce dále logicky konstatuje, ţe „dvě stavebně zcela shodná tělesa dvou komunikací − jedné místní, druhé účelové − by měla 28

VARVAŘOVSKÝ, Pavel. Veřejné cesty: místní a účelové pozemní komunikace. 2., rozš. vyd. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv ve spolupráci s Wolters Kluwer ČR, c2011, 135 s. Stanoviska (Kancelář veřejného ochránce práv). ISBN 978-807357-682-0 29 VARVAŘOVSKÝ, Pavel. Veřejné cesty: místní a účelové pozemní komunikace. 2., rozš. vyd. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv ve spolupráci s Wolters Kluwer ČR, c2011, 135 s. Stanoviska (Kancelář veřejného ochránce práv). ISBN 978-807357-682-0

22

být buď obě samostatnou věcí právně oddělenou od pozemku, nebo obě součástí pozemku.“ Zároveň zde souhlasí, ţe z hlediska „posouzení komunikace jako samostatné věci odlišné od pozemku je rozhodující, zda jde o vymezitelný kus vnějšího světa spojený se zemí pevným základem.“30 V případě, ţe je veřejně přístupnou účelovou komunikací přímo pozemek, tak vlastnické právo k němu je významně omezeno. Od vlastníka pozemku je vyţadováno, aby strpěl, ţe jeho pozemek je vyuţíván jako účelová komunikace a součastně se tomuto uţívání nesmí protiprávně bránit. Institut obecného uţívání účelové komunikace veřejně přístupné (§ 19 zákona o pozemních komunikacích) omezuje vlastnické právo k pozemku.31 Problémy, které jsou spojené s určením toho, zda je stavba pozemní komunikace spojena se zemí s pevným základem (ve smyslu § 119 odst. 2 původního občanského zákoníku) jsou způsobeny zásadou „superficies non solo cedit“. Znamená to, ţe stavba není součástí pozemku (§ 120 odst. 2 původního občanského zákoníku). Současný občanský zákoník naopak vrací do tuzemského práva zásadu „superficies solo cedit“ (povrch ustupuje pozemku). Podle této římskoprávní zásady je i stavba − vlastnicky − součástí zastavěného pozemku a jako taková sdílí jeho soukromoprávní osud.32 „Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.“33 Tam, kde mají pozemek i stavba na něm téhoţ vlastníka, dochází ke spojení v jedinou nemovitou věc: stavba se stala součástí pozemku (§ 3054 občanského zákoníku). Znamená to, ţe pozemní komunikace se stane součástí pozemku, na kterém leţí, ale jen v případě, ţe vlastník pozemní komunikace a pozemku je totoţný. Jestliţe však stavba a pozemek pod ní patřily odlišným vlastníkům, tak ani současný kodex nemůţe sjednotit stavbu s pozemkem: kaţdý z vlastníků je chráněn ústavou. Stavba a pozemek tedy zůstávají samostatnými věcmi (§ 3055 odst. 1 občanského zákoníku). Značí

30

VARVAŘOVSKÝ, Pavel. Veřejné cesty: místní a účelové pozemní komunikace. 2., rozš. vyd. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv ve spolupráci s Wolters Kluwer ČR, c2011, 135 s. Stanoviska (Kancelář veřejného ochránce práv). ISBN 978-807357-682-0 31 KOČÍ, Roman. Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana. Vyd. 1. Praha: Leges, 2011, 135 s. Praktik. ISBN 978808-7212-837. 32 Stavby na pozemcích, pozemky pod stavbami. In: [online]. 2014 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z:http://magazin.e15.cz/bydleni/legislativa/cast-2-stavby-na-pozemcich-pozemky-pod-stavbami-a-naopak-976294 33 Ustanovení § 506 zákona č. 89/2012 Sb.: občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

23

to, ţe stavba komunikace se nestává součástí pozemku, jestliţe je její vlastník rozdílný od vlastníka stavby pozemní komunikace. Jejich právní spojení se odkládá aţ do doby, kdy se obě věci dostanou do vlastnictví téţe osoby (§ 3058 odst. 1 občanského zákoníku). Zákon pro tyto případy dává vlastníkovi pozemku předkupní právo ke stavbě, a naopak. „Vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku“.34 Jde-li však část pozemku se stavbou oddělit bez toho, ţe to nějak podstatně ztíţí jejich uţívání a pouţívání, předkupní právo se v takovém případě vztahuje jen na tu část pozemku, která je nezbytná pro výkon vlastnického práva. O předkupním právu můţeme hovořit jen v případě, ţe se jedná o účelovou komunikaci nebo o stavbu pozemní komunikace, která ještě nebyla rozhodnutím správního orgánu zařazena do jiné kategorie (dálnice, silnice, místní komunikace) anebo nebyla z této kategorie vyřazena.

2.3 Evidence účelových komunikací Veškeré údaje o nemovitostech v České republice jsou podle § 1 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, v platném znění (dále jen „katastrální zákon“) vedeny v katastru nemovitostí České republiky. Zahrnují jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Najdeme zde evidenci vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem podle zvláštního předpisu35 a dalších práv k nemovitostem podle tohoto zákona. Všechny parcely jsou rozděleny na jednotlivé druhy pozemků (např. orná půda, louky, pastviny, ostatní plocha, lesní pozemek, zastavěná plocha a nádvoří) a zároveň je zde uveden způsob jejich vyuţití (např. ostatní komunikace, silnice). Pro určení, zda se jedná o účelovou komunikaci, není důleţité, jak je kýţený pozemek v katastrální evidenci zanesen. Nejčastěji jsou pozemky pod účelovými komunikacemi vedeny pod druhem pozemku – ostatní plocha a způsob vyuţití – ostatní komunikace. Rozhodující je však skutečný stav, protoţe v případě evidence druhu pozemku a jeho způsobu vyuţití se jedná jen o evidenční funkci. 34 35

Ustanovení § 3056, odst.1 zákona č. 89/2012 Sb.: občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.

24

Vlivem zápisu v katastru nemovitosti na uznání veřejné cesty se zabýval i Nejvyšší správní soud České republiky. Ve svém rozsudku uvedl, ţe pozemek, který je v soukromém vlastnictví, lze uznat za veřejnou cestu jen tehdy, jsou-li splněny dva předpoklady. Prvním předpokladem je, ţe pozemek byl věnován výslovným projevem nebo byl z konkludentních činů vlastníka určen k obecnému uţívání. Druhý předpoklad vychází především z toho, ţe toto uţívání slouţí k trvalému uspokojení nutné komunikační potřeby. Není proto v této souvislosti rozhodné, jak byl pozemek v pozemkových knihách popř. v ostatních listinách označován.36 Zápis do katastru nemovitostí tedy není podmínkou vzniku účelové komunikace, neboť účelovou komunikací, dle tohoto výkladu, mohou být např. vyjeté koleje od vozidel na orné půdě. Ve svém dalším rozsudku ze dne 15. 11. 2007, čj. 6 Ans 2/2007-128 Nejvyšší správní soud uvedl: „Ke vzniku veřejně přístupné účelové komunikace tedy není třeba správního rozhodnutí ani není podstatné, jak je příslušný pozemek, na němž se komunikace nachází, veden v katastru nemovitostí či jak byl evidován v minulosti. Podstatné je, zda tento pozemek splňuje veškeré znaky veřejně přístupné účelové komunikace uvedené v § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích“.

2.4 Státní správa Dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích vykonávají státní správu ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně účelové komunikace silniční správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy a spojů, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností a celní úřad. Působnost silničního správního úřadu vykonávají v rozsahu stanoveném zákonem o pozemních komunikacích téţ obce v přenesené působnosti.37 Obce vykonávají působnost silničního správního úřadu ve věcech místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací.38 Jelikoţ se jedná o výkon přenesené působnosti, je třeba aplikovat § 130 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“). V tomto případě stanoví-li správní řád, ţe řízení provádí územní samosprávný

36

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. 5 As 20/2003. Ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 38 Ustanovení § 40 odst. 5 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 37

25

celek, bez toho, ţe by určoval, který jeho orgán je k úkonům příslušný, je tímto orgánem v případě kraje krajský úřad a obecní úřad v případě obce.39 Účelové komunikace, stejně jako místní komunikace IV. třídy, nepodléhají speciální evidenci podle § 5 vyhlášky č. 104/1997 Sb., tedy provádějící vyhlášky k zákonu o pozemních komunikacích. Obce jsou však povinny vést přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách podle § 63 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.). Pro účelové komunikace, které vznikají jako stavby v uzavřených prostorech a objektech je příslušným správním úřadem obecní stavební úřad.

2.5 Veřejně přístupná účelová komunikace Judikaturou byly řešeny otázky týkající se pozemních komunikací, které nejsou stavbami. Většinou se jedná o polní cesty či pěšiny, které jsou vyšlapané nebo vyjeţděné v přírodním terénu a místy trochu upravené. Jestliţe se takovéto komunikace nachází mimo uzavřené prostory nebo objekty a nedošlo k jejich zařazení do sítě místních komunikací, jde o účelové komunikace veřejné. Vzhledem k tomu, ţe nejde o stavbu, je vlastníkem takové komunikace vţdy vlastník pozemku, na kterém komunikace vznikla. Vztah mezi vlastníkem a uţivatelem komunikace není vztahem občanskoprávním, ale je to vztah, který je upraven zákonem o pozemních komunikacích.40 Veřejně přístupná účelová komunikace podléhá ochraně silničního správního úřadu a všem uţivatelům je na ni umoţněn přístup. Její vlastník je povinen umoţnit a strpět její obecné uţívání podle § 19 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Kaţdému je umoţněno uţívat tuto komunikaci bezplatně, obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým je určena. Podle Veřejného ochránce práv, který v roce 2006 zveřejnil svůj názor, je pro posouzení, zda se jedná o pozemek jako o veřejně přístupnou účelovou komunikaci (není-li to místní

39

PRŮCHA, Petr. : podle stavu k 1.1.2013. Vyd. 1. Praha: Leges, 2012, 464 s. ISBN 80-875-7635-7. 40 FASTR, JUDr. Pavel a JUDr. Jan ČECH. Zákon o pozemních komunikacích: s komentářem a prováděcími předpisy. Praha: LINDE PRAHA, a.s., 2007. ISBN 978-80-7201-635-8

26

komunikace) důleţitý faktický stav.41 Ten značí, zda je tato cesta uţívána po delší dobu neomezeným okruhem osob, coţ je typickým znakem pro dopravně méně významné komunikace v obcích, lesní a polní cesty, komunikace v chatových osadách apod. Jsou to místa, kde není nutnost jejich zpevněného povrchu, ale naopak musí splňovat znatelnost v terénu (např. jiţ výše zmíněné vyjeté koleje). Přesto však vymezení veřejně přístupné účelové komunikace pouze zákonnou definicí (§ 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích) není v některých případech dostatečná. V případech, kdy vlastník této komunikace souhlasí s tím, ţe se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci a strpí její obecné uţívání, tato definice postačí. Ovšem za situace, kdy vlastník odmítá strpět její obecné uţívání (přestoţe dříve byla tato komunikace tímto způsobem pokojně uţívána), bude nutno při jejím vymezení pouţít jak zákonná kritéria, tak i kritéria stanovená soudní judikaturou. Bude se jednat především o pozemek v soukromém vlastnictví, a který má slouţit jako veřejně přístupná účelová komunikace. Vlastník pozemku se tomuto uţívání všemoţně brání a proti tomuto brojí. Zde je nutné prokázat, ţe se opravdu jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci a její vlastník tak musí strpět obecné uţívání. Prokazování je v rukou příslušného silničního správního úřadu ve správním řízení (např. v řízení o odstranění pevné překáţky). Soudní judikatura, především rozsudky Nejvyššího správního soudu, dávají odpověď na otázku, jak v takovém případě nejlépe postupovat.42 Jako teoretický základem je moţno brát nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. II ÚS 268/06 v němţ se konstatuje: „k tomu, aby bylo možné učinit jednoznačný závěr o tom, že se na určitých pozemcích nachází veřejně přístupná účelová komunikace, musí být prokázáno, zaprvé, že vlastník příslušného pozemku či jeho právní předchůdce, k jehož souhlasu je možné přihlížet, souhlasil s takovýmto omezením svého vlastnického práva, zadruhé, že je v daném případě splněna podmínka komunikační nezbytnosti, resp. neexistuje jiná alternativa přístupu (slouží pro spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi) a kde tento přístup zjevně není upraven soukromoprávním institutem (např. věcným břemenem).“ 41

Přístupy k nemovitostem. In: [online]. 2014 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/pristupy-knemovitostem-pozemni-komunikace-43184.html 42 VARVAŘOVSKÝ, Pavel. Veřejné cesty: místní a účelové pozemní komunikace. 2., rozš. vyd. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv ve spolupráci s Wolters Kluwer ČR, c2011, 135 s. Stanoviska (Kancelář veřejného ochránce práv). ISBN 978-807357-682-0.

27

Způsobem, jakým se cesta stává účelovou komunikací, můţe být např. věnování. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 7. 10. 2003 sp. zn. 22 Cdo 2191/2002 uvedl, ţe „veřejnou cestou – účelovou komunikací – se pozemek v soukromém vlastnictví stává věnováním. Je-li cesta věnována obecnému užívání, nemůže mu být odňata soukromoprávní dispozicí vlastníkovou. Potíže činí důkaz veřejnosti starých cest, užívaných od nepaměti; v těchto případech starší judikatura vycházela z domněnky věnování, bylo-li prokázáno, že cesty bylo užíváno trvale z naléhavé potřeby komunikační. Byla-li tedy cesta od nepaměti veřejně užívána z naléhavé komunikační potřeby, jde o účelovou komunikaci“. Aby byla naplněna podstata existence veřejně přístupné účelové komunikace, musí splňovat čtyři důleţitá, na sobě nezávislá kritéria. Především: musí se jednat o dopravní cestu musí spojovat okolní nemovitosti je nutný souhlas vlastníka s uţíváním cesty musí zde existovat naléhavá komunikační potřeba 1. Prvním znakem je zřetelnost komunikace v terénu. Zde stojí za povšimnutí, ţe se musí jednat o stále znatelnou cestu v terénu (nikoli např. o dočasně vyjeté koleje v trávě, a o cestu, která nemění svůj průběh). 2. Druhý znak znamená, ţe cesta musí spojovat jednotlivé nemovitosti pro potřeby jejich vlastníků. Nebo můţe cesta spojovat tyto nemovitosti s ostatními pozemními komunikacemi či slouţit k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. První dva znaky definuje zákon o pozemních komunikacích, zbývající dva jsou dovozeny judikaturou nejvyšších soudních instancí. Pro vznik a existenci účelové komunikace musejí být splněny všechny. S posuzováním splnění prvních dvou znaků úřady ve své praxi větší obtíţe nemají. Jinak je tomu u dalších dvou. 3. Souhlas vlastníka cesty (popř. pozemku) nemusí být výslovný, postačí i mlčky udělený (tzv. konkludentní), tedy projevený tím, ţe vlastník veřejnosti v uţívání cesty nijak nebránil. Naopak nesouhlas musí být proveden včas a aktivním jednáním. Jakmile však komunikace na pozemku jednou vznikne, nemůţe být svévolně vlastníkem zrušena. Vlastník pozemku je

28

tedy svým souhlasem vázán a stejně tak i ti, kteří od něj pozemek s cestou získají.43 To pro nové majitele můţe znamenat velmi nepříjemné zjištění především v případě, kdy se přesvědčili, ţe na pozemku neváznou věcná práva třetích osob. Domnívají se totiţ, ţe s cestou mohou samovolně disponovat. I pokud si nebyl nabyvatel vlastnického práva při převodu vědom toho, ţe je jeho vlastnické právo omezeno institutem veřejného (obecného) uţívání cesty, přešel souhlas předchozího vlastníka na vlastníka nového. Platí totiţ, ţe je věcí nabyvatele, aby zjistil, v jakém právním a faktickém stavu se nemovitost nachází. V případě, ţe tak neučiní, jde tato okolnost výlučně k jeho tíţi (obdobně je tomu s věcnými břemeny či sluţebnostmi na pozemcích). Tím samozřejmě není dotčeno jeho právo domáhat se na právním předchůdci např. náhrady.44 Zákon však na druhou stranu pamatuje také na situace, kdy dochází v souvislosti s uţíváním komunikace k porušování práv jejího vlastníka. V takovém případě se můţe vlastník obrátit na silniční správní úřad se ţádostí o omezení či úpravu veřejného přístupu na účelovou komunikaci. Takto lze však veřejný přístup či příjezd nejvýše omezit (např. omezení vjezdu vozidel nad určitou hmotnost), ale nelze tímto postupem komunikaci zcela zrušit. Silniční správní úřad by měl svým rozhodnutím veřejný přístup či příjezd omezit nebo upravit. Jedná vţdy na podkladě ţádosti vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky. Poté by mělo následovat stanovení místní úpravy provozu správním opatřením obecné povahy dle příslušných ustanovení správního řádu. Omezení vjezdu se totiţ dotýká neurčitého okruhu účastníků provozu na pozemních komunikacích v neurčitém čase. Opatření obecné povahy však nemá podobu správního rozhodnutí. Na účelových komunikacích stanovuje místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích jejich vlastník dle § 77 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, (dále jen „zákon o provozu na pozemních komunikacích“), v platném znění. Podle správního řádu vydává opatření obecné povahy správní orgán, kterým vlastník účelové komunikace v mnoha případech není. Tento akt by tedy řešil obecní úřad obce s rozšířenou působností, jako správní orgán dle § 124 odst. 6 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Předcházelo by mu písemné stanovisko příslušného orgánu Policie České republiky. 43

VARVAŘOVSKÝ, Pavel. Veřejné cesty: místní a účelové pozemní komunikace. 2., rozš. vyd. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv ve spolupráci s Wolters Kluwer ČR, c2011, 135 s. Stanoviska (Kancelář veřejného ochránce práv). ISBN 978-807357-682-0. 44 EPRAVO.CZ: Sbírka zákonů, judikatura, právo. Http://www.epravo.cz/ [online]. 2013 [cit. 2013-08-26]. Dostupné z: www.epravo.cz

29

O veřejnou cestu se tedy nebude jednat v případě, kdy je sice na určitém pozemku rozpoznatelná cesta v terénu, ale kterou uţíval vţdy pouze majitel pozemku a ostatním osobám v jejím uţívání od počátku bránil (např. umisťováním cedulí „zákaz vstupu“, vykazováním osob z pozemku nebo jiným způsobem). Na druhou stranu veřejnou cestou bude taková cesta, která vznikla a byla veřejností uţívána se souhlasem, např. pradědečka současného majitele, ačkoliv ten s jejím uţíváním nyní nesouhlasí.45 Jestliţe to vyţaduje ochrana oprávněných zájmů vlastníka, můţe na jeho návrh příslušný správní úřad společně s příslušným orgánem Policie České Republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na tuto účelovou komunikaci.46 Mezi oprávněné zájmy můţeme zahrnout ochranu před neúměrným zatěţováním a poškozováním vlastního tělesa komunikace např. těţkou dopravou anebo poškozování přilehlé nemovitosti vlastníka účelové komunikace. Nejjednodušší ochranou před těmito neţádoucími jevy je umístění dopravní značky (např. omezující rychlost či stanovit maximální moţnou tonáţ vozidel), vše samozřejmě za podmínek popsaných výše. Spornou otázkou je i to, zda uzavřeným prostorem můţe být les (vyjma obor), který není oplocen. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (dále jen „lesní zákon“), ve znění pozdějších předpisů, nemá svoji specifickou úpravu ohledně komunikací. Tyto účelové komunikace však podléhají úpravě podle zákona o pozemních komunikacích, ale je na nich vjezd vozidel právě upraven dle lesního zákona. Proto se v případě tzv. lesních cest bude jednat o veřejně přístupné účelové komunikace. Lesní cesty nemohou být svévolně osazovány dopravním značením ani nemohou být opatřovány závorou či jinou překáţkou. V neposlední řadě nemohou být na těchto cestách prováděny stavební úpravy bez povolení silničního správního úřadu. V takových případech se vlastníci cest dopouštějí přestupku nebo jiného správního deliktu. O opatřeních vţdy také rozhoduje příslušný silniční správní úřad. Ten „může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka“.47

45

VARVAŘOVSKÝ, Pavel. Veřejné cesty: místní a účelové pozemní komunikace. 2., rozš. vyd. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv ve spolupráci s Wolters Kluwer ČR, c2011, 135 s. Stanoviska (Kancelář veřejného ochránce práv). ISBN 978-807357-682-0. 46 Ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 47 Ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.: o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

30

Je důleţité vědět, ţe závora je faktickou překáţkou v provozu na pozemních komunikacích. Z jejího umístění nemohou vlastníkovi pozemku vznikat ţádná práva. Umístění pevné překáţky (závory) na veřejně přístupné účelové komunikaci upravuje zákon o pozemních komunikacích. Pevnou překáţku nelze umístit na pozemní komunikaci pouze na základě povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem dotčené pozemní komunikace a se souhlasem příslušného orgánu Policie České republiky. Povolení lze vydat pouze za předpokladu, ţe nebude ohroţena bezpečnost a plynulost silničního provozu a ţe ţadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření.48 Napřed je nutné vjezd na tuto komunikaci rozhodnutím příslušného silničního správního úřadu omezit nebo upravit a teprve poté instalovat závoru. Silniční správní úřad by měl brát v potaz nejen naplnění zde stanovených podmínek, ale měl by mít na zřeteli, ţe cílem takovéto pevné překáţky (na rozdíl např. od sloupu veřejného osvětlení) je omezení veřejného přístupu na veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Bylo by proto vhodné, aby povolení k umístění závory bylo podmíněno instalací dopravního značení, které bude např. vylučovat z provozu motorová vozidla. Je tedy zřejmé, ţe z veřejně přístupové účelové komunikace nevznikne neveřejně přístupná účelová komunikace jen z toho důvodu, ţe byla osazena dopravním značením a ţe na ni byla legálně umístěna závora. Ale ţe fakticky, i po takovém omezení, nevznikne uzavřený prostor nebo objekt. Navíc je veřejné uţívání jen omezeno a nikoliv vyloučeno. Dle zákona o pozemních komunikacích nelze veřejné uţívání účelové komunikace vyloučit rozhodnutím příslušného silničního úřadu.49 Neoprávněné uzavření veřejně přístupné účelové komunikace nebo umístění překáţky na ni je deliktem, za který můţe být udělena sankce. Na rozdíl od místní komunikace správní úřad nemůţe přímo zajistit odstranění překáţky, ale můţe ji vlastníkovi (původci) uloţit. Neuposlechnutí je opět postiţitelné, a to podle § 42 zákona o pozemních komunikacích a odstranění překáţky můţe správní orgán zajistit aţ jako exekuci podle § 119 správního řádu.50 Při stanovení výše pokuty by však měl správní úřad tolerantněji pohlíţet na toho, kdo svůj majetek brání v dobré víře. Takový vlastník je totiţ přesvědčený, ţe je v právu a ţe jeho majetek je neoprávněné uţíván. Opačným případem je chování vlastníka, který opakovaně brání v uţívání komunikace i přesto, ţe její existence jiţ byla dříve potvrzena. 48

Ustanovení § 29 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb.: o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.: o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 50 Účelová komunikace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-08-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9A%C4%8Delov%C3%A1_komunikace. 49

31

4. Čtvrtou a zároveň poslední podmínkou veřejného uţívání soukromého pozemku jako účelové komunikace je existence nutné a ničím nenahraditelné komunikační potřeby. Znak nutné komunikační potřeby znamená, ţe cesta musí být nezbytná pro dopravní obsluhu či obhospodařování konkrétní nemovitosti nebo skupiny nemovitostí. Ne kaţdá zkratka neboli cesta z pohodlí je proto pozemní komunikací. Obzvlášť v případech, kdy k nemovitostem je zajištěn srovnatelný přístup po veřejné cestě ve vlastnictví státu, obce nebo kraje. V tomto případě není jistě nutné zatěţovat téţ soukromé vlastnictví podmínkou nutné komunikační potřeby. Na druhou stranu ale neplatí, ţe by podmínka nutné komunikační potřeby cesty nebyla v konkrétním případě dána jen proto, ţe k cíli vede i jiná trasa. Vţdy je třeba zajistit a rozumně posoudit, jestli alternativní cesta je způsobilá nahradit cestu, o kterou se vede spor. Nepochybně je totiţ zapotřebí zajistit kvalitativně jiný přístup k rekreační zahrádce neţ k rodinnému domu. Mezi důleţitá kritéria, která by úřad měl při hodnocení nutné komunikační potřeby vzít potaz, patří: k jakému cíli cesty vedou (les, zahrádka, rodinný dům) jak se od sebe liší dané alternativní cesty (délka, povrch, sklon) zda a jak rozsáhle by bylo třeba cíl cesty (pozemek nebo budovu) stavebně upravovat, aby byl moţný alternativní přístup nebo příjezd zda jedna z nich vede po soukromém a druhá po obecním pozemku51

2.6 Veřejně nepřístupná účelová komunikace Jak jsem se jiţ na začátku práce zmínila, v případě veřejně nepřístupné účelové komunikace se jedná o pozemní komunikaci v uzavřeném objektu, která slouţí potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Její určení ani definice v praxi nepůsobí tolik problémů jako veřejně přístupná účelová komunikace, přesto i tady lze narazit na úskalí týkající se pojmu „uzavřený prostor nebo objekt“. Klasickým příkladem takových komunikací jsou cesty v oploceném, branou uzavíraném areálu fotbalového stadionu, průmyslového podniku, či parku. Patří sem i vojenské újezdy, 51

VARVAŘOVSKÝ, Pavel. Veřejné cesty: místní a účelové pozemní komunikace. 2., rozš. vyd. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv ve spolupráci s Wolters Kluwer ČR, c2011, 135 s. Stanoviska (Kancelář veřejného ochránce práv). ISBN 978-807357-682-0.

32

autobusová nádraţí, velkokapacitní garáţe či civilní letiště. Tyto účelové komunikace nejsou přístupné veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel takového uzavřeného prostoru nebo objektu. Je nutné, aby uzavřenost těchto objektů byla buď faktická (plot, závora) anebo alespoň právní (dopravní značky). Otázkou je, zda za uzavřený prostor lze povaţovat i takový, který není obehnán plotem, ale jeho uzavřenost hlásají pouze nejrůznější tabule apod. Podle názorů Veřejného ochránce práv můţe být i takový prostor povaţován za uzavřený, ale vlastník musí zajistit, aby tabule byly umístěny od sebe v takové vzdálenosti, aby bylo reálné je při příchodu k areálu z různých stran vidět. Důleţité je, ţe se posuzuje uzavřenost areálu jako celku, nikoli uzavřenost či přístupnost konkrétní cesty. Pouze je-li areál uzavřen jako celek, rozhoduje o reţimu přístupu na cesty v něm vlastník areálu.52 V případech, ţe nastanou pochybnosti, zda se jedná veřejně přístupnou či nepřístupnou komunikaci, rozhoduje příslušný silniční správní úřad.53

2.7 Vznik veřejně přístupné účelové komunikace Soudní judikatura otázku vzniku účelové komunikace váţe na akt věnování pozemku k tomuto účelu jeho vlastníkem. Pokud vlastník pozemku zřídí účelovou komunikaci nebo souhlasí-li, byť i konkludentně, s jejím zřízením (aniţ by šlo o komunikaci v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouţí potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu), stává se tato komunikace veřejně přístupnou. Vztahuje se na ni nadále obecné a veřejné uţívání pozemní komunikace. Soukromá práva vlastníka jsou v tomto případě omezena veřejnoprávním institutem obecného uţívání pozemní komunikace. Nucené omezení vlastnického práva je moţné pouze ve veřejném zájmu a na základě zákona (čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod).54 Dalším velmi častým důvodem vzniku účelové komunikace je strpění, aby byl pozemek vyuţíván jako veřejně přístupná účelová komunikace. Je pravdou, ţe se v praxi většinou nikde neobjevuje hmotně zachycený souhlas vlastníka pozemku s obecným uţíváním cesty a nelze 52

VARVAŘOVSKÝ, Pavel. Veřejné cesty: místní a účelové pozemní komunikace. 2., rozš. vyd. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv ve spolupráci s Wolters Kluwer ČR, c2011, 135 s. Stanoviska (Kancelář veřejného ochránce práv). ISBN 978-807357-682-0. 53 Zákon č. 13/1997 Sb.: o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 54 Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu: č.j. 5 As 20/2003-64, ze dne 27. 10. 2004.

33

na něj jako na důkaz odkázat. Ve většině případu se tedy vychází z konkludentního souhlasu (se strpěním) a pozemek je tak uţíván jako účelová komunikace veřejně přístupná. Samotný vlastník je se situací seznámen a smířen, nikterak proti ní nebrojí ani aktivně nevystupuje. Můţeme tedy říct, ţe konkludentní souhlas má právní relevanci za situace, kdy je vlastník pozemku obeznámen s obecným uţíváním a toto trpí. Opačný případ nastává v momentě, kdy vlastník neví o skutečnosti, ţe jeho pozemek začal být uţíván jako pozemní komunikace. Pozemek např. dlouhodobě pronajímá a pravidelně jeho způsob vyuţívání nekontroluje. Neměl tak ani moţnost se o této skutečnosti dozvědět. Tady nelze spravedlivě poţadovat, aby obecné uţívání i nadále trpěl, pokud s ním v momentě, kdy se o tom dozvěděl, nesouhlasí. Znamená to, ţe v tomto případě, kdy vlastník pozemku není obeznámen se stavem věci, tedy ţe na jeho pozemku vznikla účelová komunikace, nelze mluvit o právoplatném vzniku účelové komunikace.55 Velmi často se však stává, ţe se vlastník pozemku v minulosti, kdy pozemek začal slouţit jako účelová komunikace, nepostavil proti jejímu vzniku a nevyslovil s tímto kvalifikovaný (výslovný) nesouhlas. Dal tak moţnost vzniku účelové komunikace ze zákona. Tímto svůj pozemek věnoval k obecnému uţívání. Právní status takovéto cesty je závazný i pro budoucí vlastníky pozemku - účelové komunikace. Není přípustné, aby noví vlastníci ze své vůle tuto dopravní cestu jakýmkoliv způsobem uzavřeli. Současný i budoucí vlastník je tak ve výkonu vlastnického práva omezen povinností strpět obecné uţívání pozemku jako účelové komunikace. To však platí za situace, kdy existuje závazný souhlas předchozího vlastníka, komunikace plní funkci nutné komunikační potřeby a uţívání pozemku musí být zaloţeno na veřejném oprávnění k obecnému a veřejnému uţívání pozemní komunikace. Dalším, poměrně častý případem, je situace, kdy nelze přesně zjistit, zdali pozemek, na kterém je účelová komunikace, byl v minulosti některým z předchozích vlastníků věnován k obecnému uţívání. Zde je nutno vyjít z uţívání pozemku jako komunikace „od nepaměti“ a tudíţ se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci. V případě sporu, zda se opět jedná o komunikaci veřejně přístupnou, bude u této „cesty užívané od nepaměti“ důleţité prokázat nutnou komunikační potřebu a neexistenci soukromoprávního ujednání k uţívání pozemku – cesty. Samotný fakt, ţe „cesta je užívána od nepaměti“ by k prokázání nestačil. Je moţné, ţe cesta v době vzniku plnila např. nutnou komunikační potřebu, ale v dnešní době 55

KOČÍ, Roman. Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana. Vyd. 1. Praha: Leges, 2011, 135 s. Praktik. ISBN 978808-7212-837.

34

mohla být nahrazena jiným alternativním způsobem – místní komunikací. Pokud by za takovéto situace současný vlastník pozemku nesouhlasil s jeho obecným uţíváním, je pravděpodobné, ţe by mu soudní judikatura vyšla vstříc a netrvala by na strpění obecného uţívání. Jestliţe je zde ještě připojen souhlas vlastníka pozemku k obecnému uţívání, jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci.56 Vznik takovéto cesty musí splňovat všechna čtyři kritéria, o kterých jsem se zmínila v přecházející kapitole. Musí se jednat o zřetelnou cestu spojující buď nemovitosti s ostatními pozemními komunikacemi nebo slouţící k obhospodařování zemědělských či lesních pozemků. Dále musí splňovat nutnou komunikační potřebu a vlastník musí souhlasit s uţíváním cesty. Dopravní cestu, která se v budoucnu stane účelovou komunikací, můţe zřídit sám vlastník pozemku, ale můţe to být i osoba třetí. Dle rozsudku Nejvyššího soudu je v případě, ţe účelovou komunikaci zřizuje třetí osoba, potřeba souhlasu samotného vlastníka pozemku. „Nelze zřídit účelovou komunikaci na pozemku proti vůli jeho vlastníka“. Samozřejmě, ţe se můţe jednat i o konkludentní souhlas. „Zřídí-li vlastník pozemku účelovou komunikaci anebo souhlasí-li, byť i konkludentně, s jejím zřízením (aniž by šlo o komunikaci v uzavřeném prostoru nebo objektu, která souží potřebě vlastníka nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu), stává se tato komunikace veřejně přístupnou a vztahuje se na ni nadále obecné užívání pozemní komunikace“.57 Jestliţe budeme i nadále vycházet z rozhodnutí Nejvyššího soudu, tak můţeme souhlas vlastníka pozemku dovodit i tehdy, pokud sám vlastník, po zřízení komunikace, nebrání jejímu uţívání. To znamená, ţe cesta je volně přístupná a nejedná se např. o uzavřený objekt ve smyslu § 7 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích. Vychází se tady z modifikované teorie věnování. Znamená to, ţe pokud vlastník zřídil cestu splňující znaky účelové komunikace, uvedené v § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, vznikne k ní obecné uţívání. V tomto případě je tedy třeba vyjít z předpokladu, ţe komunikace jiţ byla postavena s vědomím a s předpokládaným souhlasem vlastníka s jejím obecným uţíváním.

56

KOČÍ, Roman. Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana. Vyd. 1. Praha: Leges, 2011, 135 s. Praktik. ISBN 978808-7212-837. 57 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR: sp. zn. 22 Cdo 1911/2000, ze dne 20. 3. 2000.

35

Jiné by to bylo v případě, ţe bez souhlasu vlastníka začne na jeho pozemku vznikat dopravní cesta, jejímţ zhotovitelem je osoba třetí. Zde je na místě nutnost aktivní obrany vlastníka. Ten se můţe domáhat ochrany svých práv prostřednictvím podání např. negatorní ţalobu u soudu nebo se můţe obrátit přímo na správní úřad apod. Pak ke vzniku účelové komunikace dojít nemůţe. Účastníkem správního řízení jsou ţadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s ţadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu. Dále jsou účastníky řízení téţ další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech.58 Základní podmínkou pro to, aby mohla být fyzická či právnická osoba povaţována za účastníka řízení je hmotněprávní vztah této konkrétní osoby k věci, která je předmětem správního řízení. K tomu, aby právnická či fyzická osoba měla postavení účastníka řízení, je dostačující i pouhý předpoklad existence jejích práv, právem chráněných zájmů nebo povinností, o nichţ má být ve věci jednáno.59 S přímým dotčením na právech souvisí také vymezení osoby oprávněné podat ţádost o vydání deklaratorního rozhodnutí. Podle § 142 odst. 1 správního řádu můţe ţádost podat pouze ten, kdo prokáţe, ţe je to nezbytné pro uplatnění jeho práv. Za takovou osobu je moţno povaţovat např. vlastníka pozemku, na kterém se nachází účelová komunikace (pro provedení oplocení nebo zabránění uţívání pozemku třetím osobám), nebo vlastníka sousedního pozemku, na jehoţ straně existuje naléhavá komunikační potřeba ve vztahu k uţívání účelové komunikace. Právní úpravu povolování staveb pozemních komunikací upravuje stavební zákon, zákon o pozemních komunikacích, předpis č. 104/1997 Sb., vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. V této vyhlášce jsou vymezeny stavby a stavební úpravy podléhající a nepodléhající stavebnímu povolení nebo ohlášení. Dalším právním předpisem je vyhláška č. 503/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisu.

58 59

Ustanovení § 27 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb.: správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Nález Ústavního soudu: sp. zn. I. ÚS 547/02, ze dne 10. 11. 2004.

36

Účelová komunikace vzniká přímo ze zákona a tak k jejímu vzniku nemusí existovat rozhodnutí správního orgánu. Tímto se její vznik zásadně liší od vzniku ostatních kategorií silnic.60 Ovšem neznamená to, ţe stavebníci v těchto případech nemusí respektovat vlastnické právo jiných osob. Pro účelové komunikace, které vznikají jako stavby v uzavřených prostorech a objektech je příslušným správním úřadem obecní stavební úřad. V případě, ţe se jedná o veřejnou účelovou komunikaci, která bude ve vlastnictví právnické osoby – obce, kraj apod. – tak je situace jiná. Pro stavbu veřejně přístupné účelové komunikace je speciálním stavebním úřadem příslušný silniční správní úřad obce s rozšířenou působností. Ten přizve ke stavebnímu řízení příslušný orgán Policie České republiky.61 Tady však je třeba si ujasnit, ţe orgán Policie České republiky zde vystupuje jako dotčený orgán státní správy ve smyslu stavebního zákona, a ne jako účastník územního a stavebního řízení. Policie České republiky dle svého zákona sama postavení dotčeného orgánu nemá.

2.8 Vznik neveřejně přístupné účelové komunikace Jak jsem se jiţ zmínila, o neveřejně přístupnou účelovou komunikaci se jedná v případě, ţe se tato cesta nachází v uzavřeném prostoru nebo objektu a slouţí potřebě samotného vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru či objektu. Podle zákona o pozemních komunikacích dále platí, ţe takováto „komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví samotný vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu“.62 Takţe záleţí na vůli samotného vlastníka anebo provozovatele jakým způsobem se rozhodne regulovat provoz na své neveřejně přístupné účelové komunikaci. V některých případech můţe dojít dokonce k vyloučení uţívání komunikace pro některé druhy vozidel (např. pro nákladní vozidla) anebo k vyloučení uţívání komunikace po určitou dobu (např. v nočních hodinách nebo o víkendech). K těmto opatřením nepotřebují souhlas ţádného správního orgánu ani Policie České republiky.63

60

Ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb: o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.: o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 62 Ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb: o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 63 KOČÍ, Roman. Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana. Vyd. 1. Praha: Leges, 2011, 135 s. Praktik. ISBN 978808-7212-837. 61

37

Vznik neveřejně přístupné účelové komunikace je stejný jako v případě veřejně přístupné účelové komunikace. Její vznik je vázán na vůli vlastníka. V okamţiku jejího vzniku je nutné, aby vlastník dal jasně najevo, ţe tato komunikace bude mít status účelové komunikace neveřejně přístupné. Můţeme si to ukázat na příkladech. Např. parkoviště před nákupní zónou. Vlastník této plochy můţe dopravním značením stanovit, ţe parkování je zde vyhrazeno pouze pro zákazníky prodejců a rovnou vyloučit parkování nákladních vozidel. Nebo při výstavbě nového výrobního závodu je zřejmé, ţe komunikace uvnitř závodu budou neveřejně přístupné, protoţe dojde k regulaci vjezdu do závodu závorou. V praxi se však velmi často setkáváme s případy, kdy má dojít k omezení veřejného přístupu na dosud veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Jedná se o prostory v uzavřeném prostoru nebo objektu, kdy se původně z veřejně přístupné účelové komunikace má stát neveřejně přístupná účelové komunikace. V těchto případech je potřeba se obrátit na příslušný silniční správní úřad (obecní úřad), aby rozhodl o oprávněnosti tohoto poţadavku. Podle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je příslušný silniční správní úřad oprávněn upravit nebo omezit veřejný přístup na tuto účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů samotného vlastníka. Toto rozhodnutí však musí být projednáno zároveň s příslušným orgánem Policie České policie. V daném řízení není třeba obstarat stanovisko ţádného dotčeného orgánu, účastníkem řízení bude kromě ţadatele vlastník objektu či areálu (pokud sám není ţadatelem), resp. vlastník dotčené účelové komunikace. Silniční správní úřad v řízení se bude zabývat otázkou, zda v areálu či objektu existuje taková uzavřenost, která neumoţňuje veřejné (neomezené) uţívání v ní se nacházející účelové komunikace. Nebo jestli zde takováto uzavřenost (faktická ani právní) není a komunikace, která se tady nachází, je veřejně přístupná. I za situace, kdy bude objekt nebo areál navenek uzavřený nebo spíše uzavíratelný, můţe jít z hlediska pozemní komunikace o účelovou komunikaci veřejně přístupnou (např. brána na příjezdové komunikaci u vjezdu do „uzavřeného“ areálu bude trvale dlouhodobě otevřená a tím bude umoţněno neomezeně komunikaci v areálu veřejně uţívat).64 Dále se jedná o případy, kdy dochází k poškozování majetku jejího vlastníka. I zde platí, ţe na základě návrhu vlastníka účelové komunikace můţe příslušný silniční správní orgán, a po projednání s Policií České republiky, opět omezit nebo upravit veřejný přístup na takovouto 64

KOČÍ, Roman. Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana. Vyd. 1. Praha: Leges, 2011, 135 s. Praktik. ISBN 978808-7212-837.

38

komunikaci. Můţe dojít k tomu, ţe na této silnici bude umístěna např. dopravní značka omezující vjezd některých druhů vozidel (např. nákladních vozidel nad určitou hmotnost). V případě, ţe obecní úřad obdrţí ţádost o omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci dopravní značkou, měl by se nejdříve obrátit na obecní úřad obce s rozšířenou působností (tzv. „trojkovou obec“). Jedná se o stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích opatřením obecné povahy. Ten tuto ţádost nejprve posoudí z hlediska vlivu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.65 Nemá-li výhrady, vydá souhlas s návrhem. Pak teprve můţe obecní úřad vydat rozhodnutí o omezení přístupu na komunikaci dopravní značkou.66

65

Ustanovení § 77 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb.: o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 66 MOTEJL, Otakar. OTAKAR MOTEJL, Michale Černínová, Karel Černín, Veronika Gabrišová. Veřejné cesty: místní a účelové pozemní komunikace. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv, 2007, 98 s. Stanoviska: sborník stanovisek veřejného ochránce práv, 1.

39

3 Případová studie vzniku účelové komunikace Ve své bakalářské práci se nyní budu podrobněji věnovat vzniku veřejně přístupné účelové komunikace. Za laskavého svolení paní starostky Obecního úřadu Kluky v místě mého bydliště jsem nahlédla do spisů, které obec eviduje ke vzniku této cesty. Obec se v roce 2010 rozhodla pro stavbu veřejně účelové komunikace jako spojnice mezi nově budovanou obytnou zónou a místní komunikací. Obec Kluky nesplňuje podmínky obce s rozšířenou působností, a tudíţ není způsobilá vykonávat správní agendu speciálního stavebního úřadu. Speciální stavební úřad je příslušný silniční správní úřad,67 který je oprávněn k povolování staveb pozemních komunikací (mimo dálnic a silnic I. tříd) a jejich součástí a příslušenství. V tomto případě je pověřeným úřadem speciální stavební úřad – odbor dopravy Městského úřadu Písek.

3.1 Majetkoprávní vypořádání - pozemky Prvotním krokem, který proto obec musela udělat, bylo zjištění, zda stavební záměr účelové komunikace je v souladu s územním plánem. K tomuto zjištění slouţí především samotná územní dokumentace, která je obcí pořizována většinou na delší časové období. V tomto případě lze konstatovat, ţe plánovaná změna dopravní infrastruktury byla v souladu s územním plánem obce. Souhlas se studií vzniku obytné zóny a účelové komunikace byl zaznamenán na základě zápisu ze zasedání ZO Kluky č. j. 9/2009 konaného dne 09. 09. 2009 v zasedací místnosti Hasičské zbojnice Kluky. Poté musela obec provést průzkum týkající se stavu vlastnictví pozemků pod stavbou a jejich případného prodeje či směny. Obce jsou při výkonu své působnosti oprávněny vyuţívat bezplatně údajů katastru nemovitostí.68 Jelikoţ se některé pozemky, na kterých bude postavena komunikace, nacházely v soukromém vlastnictví, bylo nejdříve nutné zajistit předběţný souhlas s jejich odprodejem do vlastnictví obce. To byl hlavní bod jednání schůze ZO Kluky, která se konala dne 14. 10. 2009, č. j. 11/2009. Na základě vypracovaného znaleckého posudku soudním znalcem v oboru oceňování byla stanovena cena za m2 pozemku a následně nabídnuta vlastníkům k prodeji. Samozřejmě, ţe veškeré tyto kroky 67 68

Ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.: o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb.: o obcích, ve znění pozdějších předpisů.

40

musely být v prvé řadě schváleny zastupitelstvem obce na svém zasedání − zde se jednalo o další schůzi ZO, která proběhla dne 10. 11. 2009, č. j. 12/2009. Při prodeji pozemků byla mezi prodávajícími (vlastníky pozemků) a kupujícím (obcí) vyhotovena kupní smlouva. V zápisu ze schůze ZO Kluky, která se konala dne 04. 03. 2010, č. j. 6/2010, v zasedací místnosti Hasičské zbojnice Kluky, byl starosta obce pověřen zastupitelstvem právě vyhotovením a podpisem těchto kupních smluv. Právní účinky vkladu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí o jeho povolení ke dni doručení návrhu na vklad vlastnického práva katastrálního úřadu. Tato kupní smlouva nabývá platnosti dnem podpisu této smlouvy oběma jejími účastníky. Jelikoţ by se jednalo o dobu před účinností nového občanského zákoníku, postupovalo by se podle § 588 zákona č. 40/1964, občanský zákoník. V současné době by se tento případ řídil podle nového občanského zákoníku, § 2079 a dále, který upravuje náleţitosti kupní smlouvy. Jestliţe jsou splněny jedny z nejdůleţitějších podmínek − a to soulad budoucí stavby s územním plánem a vyřešené vlastnictví pozemků pro stavbu cesty − lze přistoupit k zahájení samotného územního řízení.

3.2 Územní řízení Územní řízení je proces, ve kterém dochází k aplikaci územně plánovací dokumentace ve správním řízení a kde dochází ke stanovení podmínek, za jakých bude toto území vyuţíváno. Územně plánovací dokumentace, která byla řádně projednána, schválena a vydána formou opatření obecné povahy, je základem pro posouzení konkrétní správní věci. K tomu, aby mohlo dojít k umístění stavby na určitém území, je potřeba získat územní rozhodnutí. Pro zahájení územního řízení se obec Kluky obrátila na Odbor výstavby a územního plánování Městského úřadu Písek a zde podala ţádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby. Tento formulář (viz příloha č. 1), který je předepsán přímo vyhláškou č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, je moţné si osobně vyzvednout na samotném příslušném odboru. Lze si ho téţ stáhnout na internetových stránkách městského úřadu. Podmínky ţádosti o vydání územního rozhodnutí 41

jsou upraveny § 86 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“). K ţádosti ţadatel připojí doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu zaloţeném smlouvou provést stavbu (smlouva o právu provést stavbu), rozhodnutí dotčených orgánů, závazná stanoviska, stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, dokumentaci záměru. Kaţdé územní řízení má své účastníky územního řízení, dotčené orgány a správce sítí technické infrastruktury. Okruh účastníků územního řízení je dán především charakterem věci, ve které se rozhoduje a dále dotčeností práv a chráněných zájmů. Účastníky územního řízení tedy jsou především:69 ţadatelé obec, na jejímţ území se poţadovaný záměr bude uskutečňovat fyzické a právnické osoby, jejichţ vlastnická práva či práva k pozemkům či stavbám jsou dotčena (včetně sousedních pozemků či staveb) ten, komu zákon přiznává toto postavení V tomto případě je účastníkem řízení obec a to zároveň jako ţadatel a zároveň jako vlastník pozemků, které budou dotčeny stavbou komunikace. Je to velmi specifické postavení, protoţe se obec nachází v podvojné roli. Ve svém souhlasném vyjádření k územnímu řízení ze dne 20. 12.

2010

udělila

obec

plnou

moc

k vyřízení

územního

rozhodnutí

společnosti

PROJEKTOSTAV s.r.o. Dalšími účastníky územního řízení jsou jednotlivé fyzické osoby, jejichţ práva k pozemkům či stavbám jsou dotčeny. Zvláštním případem účastenství v řízení je účast správců sítí technické infrastruktury. Jejich specifičnost pramení z postavení poskytovatele sluţeb, které jsou oprávněni a zároveň povinni poskytovat odběratelům. V tomto případě se jedná o souhlasné vyjádření do územního řízení firmy: E.ON Česká republika – jakoţto správce elektrického zařízení (č. j. M18391 − Z051204273 ze dne 13. 02. 2012) E.ON Česká republika − jakoţto správce plynárenského zařízení (č. j. M18391 − Z051205688 ze dne 29. 02. 2012)

69

Ustanovení § 85 zákona č. 183/2006 Sb.: o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

42

Telefónica O2 Czech Republic, a.s. – správce sítě elektronických komunikací (č. j. 127604/10 ze dne 20. 10. 2010) Dalšími účastníky územního řízení jsou dotčené orgány, jejichţ úkolem je chránit některé zvláštní zájmy, které vyplývají ze speciálních právních předpisů. Tyto orgány vstupují do řízení svými závaznými stanovisky na základě zmocnění stanoveného zvláštními předpisy.70 V konkrétním případě se jedná o tato vyjádření: Krajská

hygienická

stanice

Jihočeského

kraje

(vyjádření

č.

j.

KHSJC

29222/2011/HOK.PI ze dne 13. 12. 2011) Policie České republiky (vyjádření č. j. KRPC-84657-1/ČJ-2011-020506 ze dne 29. 11. 20011)

Městský úřad Písek − odbor ţivotního prostředí, souhlas s trvalým odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu (vyjádření č. j. MUPI/2011/21095/Št ze dne 24. 06. 2011) Městský úřad Písek − odbor výstavby a územního plánování, státní památková péče (vyjádření č. j. MUPI/2012/00089/4 ze dne 25. 01. 2012) Městský

úřad

Písek

–

odbor

ţivotního

prostředí,

stanovisko

z hlediska

vodohospodářského (vyjádření č. j. MUPI/2011/36924/LH ze dne 30. 11. 2011) Městský úřad Písek – odbor ţivotního prostředí – souhrnné stanovisko (č. j. MUPI/2011/26927-Vá ze dne 07. 09. 2011) Závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při veřejném jednání, jinak se k nim nepřihlíţí. Stavební úřad pak oznámí zahájení územního řízení a k projednání ţádosti nařídí veřejné ústní jednání, které v tomto případě spojil s ohledáním na místě. Konání veřejného ústního jednání musí být účastníkům (obci) oznámeno nejméně 15 dní předem a ostatním účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 2 stavebního zákona veřejnou vyhláškou. Obec rovněţ zajistila, aby informace o jejím záměru a o tom, ţe podala ţádost o vydání územního rozhodnutí, byla vyvěšena na místě bezodkladně poté, co bylo nařízeno veřejné ústní jednání. Územní řízení

70

PLOS, Jiří. Nový stavební zákon s komentářem pro praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 672 s. ISBN 978-80-247-1586-5.

43

můţe být přerušeno buď z důvodů neúplnosti ţádosti, kdy se zároveň stanoví lhůta pro její doplnění anebo z důvodů uvedených ve správním řádu.71 Následujícím krokem je samotné územní rozhodnutí. To musí splňovat obecné náleţitosti správních rozhodnutí. Především se jedná o označení orgánu, který územní rozhodnutí vydal, dále označení účastníka řízení, na jehoţ návrh je rozhodnutí vydáno, je tu označen čas a místo rozhodnutí, výrok, odůvodnění a poučení o opravných prostředcích. V územním rozhodnutí stavební úřad schvaluje navrţený záměr, stanoví podmínky pro vyuţití a ochranu území, stanoví podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou dokumentaci.72 Vyţaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby nebo při kontrolních prohlídkách stavby, můţe uloţit zpracování prováděcí dokumentace stavby. V rámci územního rozhodnutí stavební úřad rozhoduje o námitkách účastníků řízení a můţe stanovit dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší, neţ stanoví zákon. Doba platnosti územního rozhodnutí jsou dva roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší. Tuto dobu platnosti územního rozhodnutí můţe stavební úřad na odůvodněnou ţádost prodlouţit. Podáním ţádosti se běh lhůty platnosti rozhodnutí zastaví. Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho oznámení; prvním dnem lhůty je den následující po dni oznámení rozhodnutí. V tomto případě se odvolání podává u zdejšího úřadu a rozhoduje o něm Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, stavebního řádu a investic, České Budějovice. Samotnou veřejnou vyhlášku – územní rozhodnutí v listinné podobě – zasílá odbor výstavby a územního plánování ţadateli (obci) a dotčeným orgánům. Ostatním účastníkům je doručeno veřejnou vyhláškou. V tomto případě nabyla veřejná vyhláška − územní rozhodnutí (evidovaná pod č. j. výst/17041215/0/2012/Še − 7/ÚŘUS/Rozh ze dne 16. 4. 2012) právní moci dne 13. 04. 2012 (viz příloha č. 3). Obec rovněţ zaplatila správní poplatek ve výši 1 000 Kč.73

71

Ustanovení § 64 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 92 zákona č. 183/2006 Sb.: o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. 73 Ustanovení § 18 písm. a zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 72

44

3.3 Stavební řízení Celé stavební řízení se zásadně rozděluje do několika fází v závislosti od toho, zda ke stavbě je potřeba stavebního povolení, ohlášení stavebnímu úřadu anebo stavba nepodléhá ani ohlášení ani stavebnímu povolení. Zákon zásadním způsobem rozděluje okruh staveb a stavebních prací, které není třeba povolovat ani ohlašovat a zároveň staveb, u kterých je potřeba buď stavebního ohlášení či stavebního povolení (vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb.). O vydání stavebního povolení musí stavebník písemně zaţádat u stavebního úřadu, pod jehoţ území spadá pozemek pod stavbu. Zde je to stejné jako u územního rozhodnutí. Dnem podání ţádosti je zahájeno stavební řízení a začíná běţet lhůta pro vyřízení. Dle zákona je úřad povinen rozhodnout ve věci do 30 dnů od zahájení řízení, ve sloţitých případech je tato lhůta prodlouţena aţ na 60 dnů. „Žádost o stavební povolení“ lze získat na příslušném stavebním úřadě (viz příloha č. 2). K ţádosti je třeba přiloţit doklad o vlastnictví (výpis z katastru nemovitostí, případně jiné oprávnění jako je kupní, darovací, směnná smlouva anebo dohoda o vypořádání společného majetku manţelů). Tyto smlouvy však musí obsahovat doloţku katastrálního úřadu o povolení vkladu do katastru nemovitostí, protoţe bez tohoto nejsou účinné. Dále je třeba přiloţit projektovou dokumentaci stavby, doklady o jednání s účastníky stavebního řízení, územní rozhodnutí (vydal-li je jiný orgán neţ příslušný stavební úřad), prohlášení oprávněné osoby, která zajistila odborné vedení stavby či stavební dozor (pokud bude stavba prováděna svépomocí a stavebník není způsobilý dozor provádět).74 Podaná ţádost a připojené podklady jsou přezkoumávány především z hlediska souladu projektové dokumentace s územně plánovací dokumentací, zda je dokumentace úplná, přehledná a byla-li zpracována odpovědnou osobou a zda předloţené podklady vyhovují poţadavkům uplatněnými dotčenými orgány.75 Účastníkem stavebního řízení je stavebník (osoba, která staví), osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich, včetně osob, které mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich, a tato práva mohou být stavebním povolením přímo dotčena. Dále sem patří další osoby, kterým zvláštní zákon toto postavení 74

Nový stavební zákon: více staveb bez ohlášení a stavebního povolení. [online]. 2013 [cit. 2013-12-28]. Dostupné z: http://www.penize.cz/18253-novy-stavebni-zakon-vice-staveb-bez-ohlaseni-a-stavebniho-povoleni. 75 PLOS, Jiří. Nový stavební zákon s komentářem pro praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 672 s. ISBN 978-80-247-1586-5.

45

přiznává.76 Účastníci stavebního řízení se mohou nechat v řízení zastupovat, coţ je moţné na základě plné moci, buď písemně, nebo do protokolu ústně. V tomto případě je účastníkem řízení samotný stavebník – obec Kluky, která je zastoupena na základě plné moci ze dne 08. 01. 2013 společností PROJEKTOSTAV s.r.o. Ostatními účastníky řízení jsou: fyzické osoby jako vlastníci pozemků, kterých se stavba komunikace dotýká buď přímo či jako majitelů sousedních nemovitostí Povodí Vltavy s. p. Dalšími neméně důleţitými orgány, které jsou ke stavebnímu řízení stavebním úřadem přizvány podle povahy věcí, jsou tak zvané dotčené správní orgány. Ty hájí veřejné zájmy na svém svěřeném úseku podle zvláštních předpisů, například podle zákona o péči o zdraví lidu, o poţární ochraně, o ochraně ovzduší apod. a nemají právní subjektivitu. Tyto orgány vydávají na ţádost stavebníka závazná stanoviska nebo vyjádření k navrţené stavbě podle svých speciálních právních předpisů (vnitřní směrnice, normy ČSN, zákon). Povinnost obstarat si tato stanoviska nebo vyjádření vyplývá ze zvláštních předpisů, nikoli ze stavebního zákona. Stavební úřad má za povinnost ve stavebním řízení zajistit, aby jednotlivá stanoviska a vyjádření byla ve vzájemném souladu, a především musí rozhodnout jen ve shodě s dotčenými orgány státní správy hájícími veřejné zájmy.77 Dotčenými orgány jsou: Krajská hygienická stanice (vyjádření č. j. KHSJC 26513/2012/HOK.PI ze dne 06. 12. 2012) Městský úřad Písek − souhrnné stanovisko nejprve z hlediska vodohospodářského, stanovisko z hlediska ovzduší, stanovisko orgánu státní správy lesů, stanovisko orgánu ochrany přírody, stanovisko orgánu zemědělského půdního fondu a stanovisko orgánu veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství (vyjádření č. j. MUPI/2012/33878/Va ze dne 03. 12. 2012) Městský úřad Písek – odbor výstavby a územního plánování (vyjádření č. j. výst/16601215/0/2013/Še-2/Vyj/Dopi ze dne 16. 01. 2013) Městský

úřad

Písek

–

odbor

dopravy

(vyjádření

č.

MUPI/2012/38701/Hrn/STRI/Ozn. ze dne 18. 01. 2013) 76 77

Ustanovení § 109 zákona č. 183/2006 Sb.: o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších přepisů. PLOS, Jiří. Nový stavební zákon s komentářem pro praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 672 s. ISBN 978-80-247-1586-5.

46

j.

Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje Úřadu

pro

zastupování

státu

ve

věcech

majetkových

(vyjádření

č.

j.

UZSVM/CPI/4857/2012-CPIM ze dne 18. 10. 2012) NIPI Bezbariérové prostředí, o.p.s. (vyjádření č. j. 019130002 ze dne 14. 01. 2013) Policie ČR (vyjádření č. j. KRPC-980-1/ČJ-2013-020506-I ze dne 18. 01. 2013) Povodí Vltavy s.p. (vyjádření č. j. 5144/2012-243-Mr.SP ze dne 25. 10. 2012) Přizváni jsou správci sítí technické infrastruktury: Telefónica Czech Republic, a.s. (vyjádření č. j. 127604/11 ze dne 20. 10. 2012) E.ON Distribuce, a.s. (vyjádření č. j. M18391-Z051205982 ze dne 28. 10. 2012) V případě stavby účelové komunikace došlo k přerušení stavebního řízení na základě zaslání usnesení o přerušení řízení (usnesení č. j. ZP01/2012/38706/3/NC ze dne 20. 02. 2013). Důvodem k tomuto kroku byl rozpor projektové dokumentace se stanoviskem správce toku a správce povodí. Projektová dokumentace nesplňuje ustanovení § 5 odst. 3 vodního zákona. Zde je stanovena povinnost zajistit vsakování nebo zadrţování a odvádění vod v souladu se stavebním zákonem.78 Jako příslušný orgán státní správy zde vystupuje Městský úřad Písek, odbor ţivotního prostředí a to na základě § 7 odst. 2) a § 61 odst. 1) zákona o obcích. Jelikoţ ţádost o povolení stavby veřejně přístupné účelové komunikace nesplňovala potřebné náleţitosti, správní orgán řízení usnesením přerušil současně s výzvou k odstranění nedostatků ţádosti dle ustanovení § 64 odst. 1 správního řádu. Řízení se přerušuje usnesením, ve kterém je nutné stanovit dobu, na kterou se samotné řízení přerušuje. V konkrétním případě byla ţadateli dána půlroční lhůta, aby byly uvedené nedostatky ţádosti v poţadované době odstraněny. Jestliţe by v této stanovené lhůtě ţadatel neodstranil podstatné vady, které brání pokračování řízení, došlo by k zastavení řízení. V odůvodnění samotného usnesení se uvádí příčina, pro kterou bylo řízení přerušeno. Odkazuje se zde na ustanovení § 45 odst. 2 a § 37 odst. 2 správního řádu, kde se mimo jiné uvádí, ţe správní orgán můţe ţadatele vyzvat k odstranění vad či scházejících předepsaných náleţitostí. Na popud přerušení řízení z důvodu rozporu projektové dokumentace se stanoviskem správce toku a správce povodí zadala obec změnu projektové dokumentace. Tímto vyhověla

78

Ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

47

poţadavkům povodí a uvedla v soulad vyjádření povodí a projektovou dokumentaci. Vše bylo vyřízeno v zákonné lhůtě a řízení tak mohlo pokračovat. Stavení úřad je povinen ve lhůtě nejméně deseti dnů před ústním jednáním oznámit všem známým účastníkům jednání a dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení. Zároveň upozorňuje dotčené orgány a účastníky řízení, ţe závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto.79 Od ohledání na místě však můţe stavební úřad upustit v případě, ţe jsou mu dobře známy poměry staveniště a ţádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení stavby. V tomto případě se ústní jednání konalo dne 14. 02. 2013 v Klukách a byl o něm pořízen záznam (č. j. MUPI/2012/38704/Hrn/STRI/Ozna). Jeho součástí je pořízení prezenční listiny všech zúčastněných s jejich podpisy a rovněţ s uvedením všech těch, kteří jsou z jednání omluveni. Jednání svolal Městský úřad Písek, odbor dopravy jako speciální stavební úřad pro stavby pozemních komunikací formou oznámení, které upřesňovalo datum a čas ústního jednání a zároveň splňovalo zákonnou lhůtu ke zveřejnění této informace v délce minimálně deseti dnů před samotným jednáním konaným na místě. V úvodu jednání byli přítomní seznámeni s obsahem návrhu na vydání stavebního povolení a předloţenými doklady a byla jim dána moţnost nahlédnout do dokumentace stavby a do spisu vedeného v této věci. Současně byli seznámeni se zásadami technického řešení stavby dle projektu. Bylo provedeno ohledání staveniště, které je prosto překáţek a umoţňuje realizaci projednávané stavby. V závěru jednání byla účastníkům jednání dána moţnost vyjádřit se k projednávanému. Nebyly uplatněny ţádné námitky ani závazná stanoviska. Podkladem pro posouzení návrhu a vydání rozhodnutí byla mimo jiné tato vyjádření, stanoviska a rozhodnutí: Plná moc k zastupování stavebníka Územní rozhodnutí o umístění stavby, vydané odborem výstavby a ÚP MěÚ Písek Souhlas se stavbou podle § 15 stavebního zákona vydaný odborem výstavby a územního plánování MěÚ Písek Závazné stanovisko – souhlas s trvalým odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu, vydaný odborem ţivotního prostředí MěÚ Písek Souhrnné závazné stanovisko MěÚ Písek, odboru ţivotního prostředí ke stavbě 79

Ustanovení § 112 zákona č. 183/2006 Sb.: o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších přepisů.

48

Souhlasné stanovisko Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje Sdělení odboru výstavby a územního plánování, oddělení státní památkové péče MěÚ Písek Souhlasné vyjádření NIPI bezbariérové prostředí, o.p.s. Vyjádření Policie ČR, Krajského ředitelství Policie Jihočeského kraje V poučení je uvedeno, ţe proti tomuto rozhodnutí se mohou účastníci řízení odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení ke Krajskému úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích prostřednictvím odboru dopravy Městského úřadu Písek − § 86 správního řádu. Rozhodnutí se účastníkům oznamuje jeho doručením. Stavební povolení bylo vydáno dne 14. 02. 2013 Městským úřadem Písek − odborem dopravy (č. j. MUPI/2013/38704/Hrn/STRI/St/Po). Najdeme zde údaje o tom, ţe správní poplatek, vyměřený podle zákona č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, poloţky 17 odst. 1 písm. i) sazebníku ve výši 3.000 Kč (dle dosavadního právního předpisu platného ke dni podání ţádosti o vydání stavebního povolení) byl zaplacen v podatelně Městského úřadu Písek. Pro lepší prokazatelnost údajů je v samotném stavebním povolení uveden konkrétní datum zaplacení výše uvedené částky s poukazem na číslo příjmového pokladního dokladu. Vzhledem k tomu, ţe ţádost o vydání stavebního povolení byla stavebníkem podána před účinností zákona č. 350/2012 Sb. kterým se mění stavební zákon č. 183/2006 Sb., a následně se mění zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je řízení dle čl. II přechodných ustanovení bodu 15 zákona č. 350/2012 Sb. dokončeno podle dosavadních právních předpisů, včetně dosavadní výše úhrady správního poplatku stavebníkem. V konkrétním případě bylo stavební povolení vydáno obci s podmínkami, které byly přímo specifikovány v samotném dokumentu.

49

Závěr Bakalářská práce se věnuje obecnému rozbor právní úpravy pozemních komunikací se zaměřením na případovou studii vzniku veřejně přístupné účelové komunikace. Veškeré poznatky jsou především čerpány ze studia právních norem a odborné literatury související s tématem a to s přihlédnutím k dnes jiţ bohaté judikatuře. Protoţe je však dané téma velmi rozsáhlé a existuje zde velké mnoţství otázek, nelze se všemi jednotlivými aspekty zaobírat do všech podrobností. Nejdůleţitější bylo poskytnout čtenáři jakýsi ucelený přehled v pojmu pozemní komunikace, přiblíţit mu způsob její kategorizace s jejími specifiky, podrobněji ho seznámit s charakteristikou veřejně přístupné účelové komunikace a neveřejně přístupné účelové komunikace a v neposlední řadě poukázat na praktickou aplikaci vzniku veřejně přístupné účelové komunikace. Bakalářská práce narazila na řadu rozdílností, které se týkaly především odlišné právní úpravy účelových komunikací a ostatních druhů pozemních komunikací. Především samotné účelové komunikaci se zákon o pozemních komunikacích moc nevěnuje a není ani dostatečně zákonem definována. Některá ustanovení tohoto zákona upravují pouze právní vztahy týkající se pozemních komunikací kromě veřejně a neveřejně přístupných účelových komunikací. V některých případech jsou z jejich úpravy vyloučeny jen neveřejně přístupné účelové komunikace. Samotný § 24 zákona o pozemních komunikacích v prvním odstavci povoluje uzavírku či objíţďku nejen veřejně přístupné účelové komunikace, ale i dálnice, silnice a místní komunikace. Ale zároveň § 10 zákona o pozemních komunikacích v prvním odstavci vylučuje moţnost, ţe by účelová komunikace mohla vzniknout přímým připojením sousední nemovitosti. Přitom u ostatních kategorií komunikací s tím tento zákon počítá. Odlišná je také moţnost zvláštního uţívání pro účelové komunikace a ostatní kategorie silnic. Pro dálnice, silnice a místní komunikace existuje moţnost zřídit celou řadu zvláštních uţívání (způsob uţívání komunikací jiným neţ obvyklým způsobem nebo k jiným účelům za povolení příslušného silničního správního úřadu a za souhlasu vlastníka dotčené komunikace). Naopak pro účelové komunikace toto povolení neplatí, vlastně se zde samotný silniční zákon o těchto cestách vůbec nezmiňuje.

50

V případě, ţe se jedná o stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci, vlastník účelové komunikace si takovouto úpravu určuje sám za souhlasu příslušného obecního úřadu a za předchozího souhlasného stanoviska příslušného orgánu policie. U ostatních komunikací je postup odlišný, buď je zde potřeba souhlasu příslušného krajského úřadu, nebo vyjádření Ministerstva vnitra či obecního úřadu s rozšířenou působností. Největší problém spatřuji v obecném uţívání veřejně přístupné účelové komunikace. Jedná se o případy, kdy je pozemek účelové komunikace v soukromém vlastnictví fyzické či právnické osoby. Často se stává, ţe se právě tento vlastník obecnému uţívání účelové komunikace brání. Majitel pozemku se domnívá, ţe jsou poškozena a ohroţena jeho soukromá vlastnická práva a odmítá nadále strpět existenci této účelové komunikace. Hlavním argumentem, o který se vlastník pozemku opírá je právě Listina základních práv a svobod, která garantuje všem bez rozdílu právo na svobodu a ochranu soukromého majetku. Na straně druhé zde dochází k rozporu z hlediska veřejného práva v souvislosti s obecným uţíváním účelové komunikace. V mnoha případech se jedná o účelové komunikace, které slouţí jako jediná moţná spojnice k nemovitostem. Při znemoţnění vstupu či vjezdu na silniční pozemek ztratí vlastníci okolních nemovitostí k nim moţnost relevantního přístupu či příjezdu. Na základě poznatků získaných prostřednictvím praktické aplikace vzniku veřejně přístupné účelové komunikace se správní řízení ve věci povolení výše zmiňované stavby jeví značně sloţitou a časově náročnou záleţitostí. Jak v územním tak i ve stavebním řízení je stavebník vázán řadou přísných podmínek a zákonných lhůt. Splnění všech legislativních postupů ve stanovených lhůtách je pro menší obce značným zatíţením. Tyto obecní úřady ve většině případů nedisponují odborně vyškolenými zaměstnanci jako obecní úřady s rozšířenou působností. Velmi přínosné se ukázalo řešení, které obec vyuţila k vyřízení územního řízení a stavebního povolení, a to udělením plné moci společnosti PROJEKTOSTAV s.r.o. Pro přiblíţení tématu účelových komunikací je v bakalářské práci podán ucelenější a všeobecnější přehled této oblasti. Zahrnuje vymezení základních pojmů jako je pozemní komunikace aţ jednotlivá specifika týkající se rozdílností mezi účelovými komunikacemi veřejnými a neveřejnými.

51

Seznam pouţité literatury Bibliografie 1.

BEZOUŠKA, Petr a Lucie PIECHOWICZOVÁ. Nový občanský zákoník: nejdůležitější změny. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, 375 s. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-8192.

2.

. Kluwer Č

3.

. Vyd. 1. Praha: Wolters

, c2010, 290 p. ISBN 978-807-3574-253.

FASTR, JUDr. Pavel a JUDr. Jan ČECH. Zákon o pozemních komunikacích: s komentářem a prováděcími předpisy. Praha: LINDE PRAHA, a.s., 2007. ISBN 97880-7201-635-8.

4.

HORÁČEK,

Zdeněk,

Miroslav

KRÁL,

Zdeněk

STRNAD

a

Veronika

VYTEJČKOVÁ. Vodní zákon č. 254/2001 Sb.: po novele zákonem č. 150/2010 Sb., účinné od 1. 8. 2010 s komentářem. Praha: Sondy, 2011, 423 s. ISBN 978-808-6846392. 5.

KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. 8. vyd., v SPN vyd. 3., rozšířené a doplněné. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2010. ISBN 978-807-2354-467.

6.

KOČÍ, Roman. Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana. Vyd. 1. Praha: Leges, 2011, 135 s. Praktik. ISBN 978-808-7212-837.

7.

KOČÍ, Roman. Zákon o pozemních komunikacích s komentářem, prováděcí vyhláškou a vzory správních rozhodnutí a jiných právních aktů. 4., aktualiz. a dopl. vyd. podle právního stavu k 1.5.2013. Praha: Leges, 2013, 439 s. Komentátor. ISBN 978-8087576-519.

8.

KUČ

, Helena.

em a judikaturou

. Praha: Leges, 2011, 720 p. ISBN 978-808-7576-014. 9.

MOTEJL, Otakar. Veřejné cesty: místní a účelové pozemní komunikace. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv, 2007, 98 s. Stanoviska: sborník stanovisek veřejného ochránce práv, 1.

10.

PLOS, Jiří. Nový stavební zákon s komentářem pro praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 672 s. ISBN 978-80-247-1586-5.

11.

, Petr.

: podle stavu k 1. 1. 2013.

Vyd. 1. Praha: Leges, 2012, 464 s. ISBN 80-875-7635-7.

52

12.

SCHELLEOVÁ, Ilona. Sousedské spory a paragrafy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Computer Press, 2007, vii, 182 s. Právo pro denní praxi. ISBN 978-802-5117-316.

13.

VARVAŘOVSKÝ, Pavel. Veřejné cesty: místní a účelové pozemní komunikace. 2., rozš. vyd. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv ve spolupráci s WoltersKluwer ČR, 2011, 135 s. Stanoviska (Kancelář veřejného ochránce práv). ISBN 978-80-7357-682-0.

14.

VEDRAL, Josef.

. 1. vyd. Praha: C.H. Beck,

2008, xv, 861 p. ISBN 80-717-9597-6.

53

Zákony, vyhlášky a normy 1.

ČESKO. Zákon č. 2 ze dne 16. prosince 1992 Listina základních práv a svobod: ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 1, s.17-23. Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=1993&typeLaw=zakon&What=Rok&stranka=9 2.

ČSN 736100-1:2008/Z1. Názvosloví pozemních komunikací - Část 1: Základní názvosloví. Praha: Český normalizační institut, 2008. 67 s.

3.

ČESKO. Vyhláška č. 388 ze dne 24. srpna 2004, kterou se mění vyhláška č. 388/2002 o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecným úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 127, s.7741-7744.

Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=2004&typeLaw=zakon&What=Rok&stranka=11 4.

ČESKO. Vyhláška č. 104 ze dne 23. dubna 1997 Ministerstva dopravy a spojů, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. In:Sbírka zákonů České republiky. 1997, částka

36,

s.2086-2124.

Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=1997&typeLaw=zakon&What=Rok&stranka=9 5.

ČESKO. Vyhláška č. 503 ze dne 10. listopadu 2006 o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územní opatření. In:Sbírka zákonů České republiky. 2006,

částka

163,

s.6962-7016.

Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=2006&typeLaw=zakon&What=Rok&stranka=4 6.

ČESKO. Zákon č. 128 ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní zřízení): ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 38, s.1738-1764. Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=2000&typeLaw=zakon&What=Rok&stranka=12 7.

ČESKO. Zákon č. 350 ze dne 19. září 2012, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 130, s.4634-4695.

Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=2012&typeLaw=zakon&What=Rok&stranka=7 8.

ČESKO. Zákon č. 634 ze dne 26. listopadu 2004 o správních poplatcích: ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 215, s.1141511501.

Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=2004&typeLaw=zakon&What=Rok&stranka=3 54

9.

ČESKO. Zákon č. 114 ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny: ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 28, s.666-692. Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=1992&typeLaw=zakon&What=Rok&stranka=11 10.

ČESKO. Zákon č. 265 ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem: ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992,

částka

56,

s.1535-1537.

Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=1992&typeLaw=zakon&What=Rok&stranka=8 11.

ČESKO. Zákon č. 256 ze dne 8. srpna 2013 o katastru nemovitostí (katastrální zákon): ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2013, částka 99, s.2674-2693.

Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=2013&typeLaw=zakon&What=Rok&stranka=9 12.

ČESKO. Zákon č. 40 ze dne 26. února 1964 občanský zákoník: ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1964, částka 19, s.202-248. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=1964&typeLaw=zakon&What=Rok&stranka=8

13.

ČESKO. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012 občanský zákoník: ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 33, s.1026-1365. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=2012&typeLaw=zakon&What=Rok&stranka=16

14.

ČESKO. Zákon č. 500 ze dne 24. června 2004 správní řád: ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 174, s.9782-9827. Dostupné z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=2004&typeLaw=zakon&What=Rok&stranka=7 15.

ČESKO. Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2006,

částka

63,

s.2226-2289.

Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=2006&typeLaw=zakon&What=Rok&stranka=14 16.

ČESKO. Zákon č. 13 ze dne 23. ledna 1997 o pozemních komunikacích: ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1997, částka 3, s.47-61. Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=1997&typeLaw=zakon&What=Rok&stranka=12

55

17.

ČESKO. Zákon č. 361 ze dne 14. září 2000 o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů: ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 98, s.4570-4616. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=2000&typeLaw=zakon&What=Rok&stranka=6

18.

ČESKO. Zákon č. 254 ze dne 22. září 2001 o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 101, s. 3914-4000. Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=2001&typeLaw=zakon&what=Rok&stranka=9 19.

ČESKO. Zákon č. 289 ze dne 3. listopadu 1995 o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 1995, částka 76, s. 3946-3968. Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=1995&typeLaw=zakon&what=Rok 20.

ČESKO. Zákon č. 135 ze dne 30. listopadu 1961 o pozemních komunikacích (silniční zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 1961, částka 64, s. 449-462. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=1961&typeLaw=zakon&what=Rok

56

Judikatura 1.

Ústavní soud: Nález Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2004, sp. zn. I. ÚS 547/02. In: [online].

[cit.

2014-03-11].

Dostupné

z:

http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=41244&pos=1&cnt=1&typ=result 2.

Nejvyšší soud: Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. 31 Cdo 691/2005.

In:

[online].

[cit.

2014-03-11].

Dostupné

z:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/3B043F66408B19CCC1 257A4E0069065C?openDocument&Highlight=0, 3.

Nejvyšší soud: Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 07. 10. 2003, sp. zn. 22 Cdo 2191/2002.

In:

[online].

[cit.

2014-03-11].

Dostupné

z:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/FE5F5654A73281EDC1 257A4E00678062?openDocument&Highlight=0, 4.

Nejvyšší soud: Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1868/2000.

In:

[online].

[cit.

2014-03-11].

Dostupné

z:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/C3D9DC27C78A0932C 1257A4E00670FBA?openDocument&Highlight=0, 5.

Nejvyšší soud: Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 03. 2000, sp. zn. Cdo 1911/2000.

In:

[online].

[cit.

2014-03-11].

Dostupné

z:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/375C5FF866D2D093C1 257A4E0065C645?openDocument&Highlight=0, 6.

Nejvyšší správní soud: Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 09. 2009, sp. zn.

5

As

62/2008-59.

In:

[online].

[cit.

2014-03-11].

Dostupné

z:

http://www.nssoud.cz/main0Col.aspx?cls=JudikaturaSimpleSearch&pageSource=0&me nu=188 7.

Nejvyšší správní soud: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn.

As

20/2003.

In:

[online].

[cit.

2014-03-11].

Dostupné

z:

http://www.nssoud.cz/main0Col.aspx?cls=JudikaturaSimpleSearch&pageSource=0&me nu=188 8.

Nejvyšší soud: Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 01 2002, sp. zn. 22 Cdo 52/2002.

In:

[online].

[cit.

2014-03-16].

Dostupné

z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/54B2D684CA7BD159 C1257A4E0066BD0F?openDocument&Highlight=0,

57

9.

Ústavní soud: Nález Ústavního soudu ze dne 09. 01. 2008, sp. zn. II ÚS 268/06. In: [online].

[cit.

2014-03-16].

Dostupné

z:http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=57539&pos=1&cnt=6&typ=result 10.

Nejvyšší správní soud: Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2007, sp. zn.

6

Ans

2/2007.

In:

[online].

[cit.

2014-03-16].

Dostupné

z: http://www.nssoud.cz/main0col.aspx?cls=JudikaturaSimpleSearch&SimpleSearch=1 &rjz_id=13&rok=2007&senat=6&cislo=2&pagesource=0 11.

Nejvyšší soud: Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 03. 2008, sp. zn. 22 Cdo 261/2007.

In:

[online].

2014

[cit.

2014-03-18].

Dostupné

z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/C77A706A230BF4A6 C1257A4E00695D14?openDocument&Highlight

58

Internetové zdroje 1.

EPRAVO.CZ. Sbírka zákonů, judikatura, právo [online]. 2013 [cit. 2013-08-26]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/

2.

Účelová komunikace. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2013-08-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9A%C4%8Delov%C3%A1_komunikace

3.

E 15 CZ. Stavby na pozemcích, pozemky pod stavbami [online]. 2014 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z:http://magazin.e15.cz/bydleni/legislativa/cast-2-stavby-na-pozemcichpozemky-pod-stavbami-a-naopak-976294

4.

EPRAVO.CZ. Přístupy k nemovitostem [online]. 2014 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/pristupy-k-nemovitostem-pozemni-komunikace43184.html

5.

Město Písek. Odbor výstavby a územního plánování [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.mesto-pisek.cz/dokumenty/odbor-vystavby-a-uzemnihoplanovani

59

Seznam příloh Příloha č. 1 − Ţádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby Příloha č. 2 − Ţádost o stavební povolení Příloha č. 3 − Veřejná vyhláška − územní rozhodnutí

60

Příloha č. 1

Ţádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby

„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.“

Adresa příslušného úřadu Úřad: Městský úřad Písek, odbor výstavby a ÚP Ulice: Velké náměstí 114 PSČ, obec: 397 19 Písek

Věc:

ŽÁDOST O VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ O UMÍSTĚNÍ

STAVBY v územním řízení ve zjednodušeném územním řízení

podle ustanovení § 86 ve spojení s § 79 a 85 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a § 3 a § 13b vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu.

ČÁST A I. Identifikační údaje stavby (název stavby / změny stavby, druh a účel stavby / změny stavby, místo stavby / změny stavby – obec, ulice, číslo popisné / evidenční) ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... .......................................................................................................................................................

1

II. Pozemky, na kterých se stavba umisťuje katastrální území

druh pozemku podle katastru

parcelní č.

nemovitostí

Výměra

Umisťuje-li se stavba / změna stavby na více pozemcích / stavbách, ţadatel připojuje údaje obsaţené v tomto bodě v samostatné příloze:

ano

ne

III. Identifikační údaje ţadatele (fyzická osoba uvede jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu popřípadě adresu pro doručování, není-li shodná s místem trvalého pobytu; pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností, uvede fyzická osoba jméno, příjmení, datum narození, IČ, bylo-li přiděleno, místo trvalého pobytu popřípadě téţ adresu pro doručování, není-li shodná s místem trvalého pobytu; právnická osoba uvede název nebo obchodní firmu, IČ, bylo-li přiděleno, adresu sídla popřípadě adresu pro doručování, není-li shodná s adresou sídla, osobu oprávněnou jednat jménem právnické osoby) ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... Telefon/mobilní telefon: Fax/e-mail: Datová schránka:

2

Ţádá-li o vydání rozhodnutí více ţadatelů, připojují se údaje obsaţené v tomto bodě v samostatné příloze: ano

ne

IV. Ţadatel jedná samostatně je zastoupen; v případě zastoupení na základě plné moci, je plná moc připojena v samostatné příloze (u fyzické osoby se uvede jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu popřípadě adresa pro doručování, není-li shodná s místem trvalého pobytu; právnická osoba uvede název nebo obchodní firmu, IČ, bylo-li přiděleno, adresu sídla popřípadě adresu pro doručování, není-li shodná s adresou sídla, osobu oprávněnou jednat jménem právnické osoby): ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... Telefon/mobilní telefon: Fax/e-mail: Datová schránka:

V. Posouzení vlivu stavby / její změny na ţivotní prostředí podle zvláštního právního předpisu stavba / změna stavby nevyţaduje posouzení jejích vlivů na ţivotní prostředí: nevztahuje se na ni zákon č. 100/2001 Sb. ani § 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb. stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., kterým tento orgán vyloučil významný vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti sdělení příslušného úřadu, ţe stavba / její změna, která je podlimitním záměrem, nepodléhá zjišťovacímu řízení 3

závěr zjišťovacího řízení, kterým se stanoví, ţe stavba / její změna nemůţe mít významný vliv na ţivotní prostředí stavba / změna stavby vyţaduje posouzení jejích vlivů na ţivotní prostředí: stavba / změna stavby byla posouzena před podáním ţádosti o vydání rozhodnutí – ţadatel doloţí stanovisko příslušného úřadu k posouzení vlivů provedení záměru na ţivotní prostředí stavba / změna stavby bude posouzena souběţně s územním řízením – ţadatel předloţí současně dokumentaci vlivu záměru na ţivotní prostředí

V …………...……………………dne……..…....…….

…………………………………………… podpis

4

ČÁST B

Přílohy k ţádosti o vydání územního rozhodnutí v územním řízení:

1. Doklad prokazující vlastnické právo ţadatele nebo smlouva nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být poţadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem. 2. Souhlas vlastníka pozemku / stavby (v případě, ţe je odlišný od ţadatele), na němţ má být stavba umístěna nebo provedena změna stavby, obsahující identifikaci pozemku / stavby a záměru ţadatele. 3. Plná moc v případě zastupování, není-li udělena plná moc pro více řízení, popřípadě plná moc do protokolu. 4. Seznam a adresy oprávněných osob z věcných práv k pozemkům nebo stavbám, na kterých se stavba / změna stavby umisťuje. 5. Seznam a adresy osob, jejichţ vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich můţe být územním rozhodnutím přímo dotčeno. V případě řízení s velkým počtem účastníků (tj. s více neţ 30 účastníky) se tyto osoby identifikují pouze označením pozemků a staveb dotčených vlivem záměru evidovaných v katastru nemovitostí. 6. Celková situace v měřítku katastrální mapy včetně parcelních čísel, se zakreslením stavebního pozemku, poţadovaného umístění stavby / změny stavby, s vyznačením vazeb a účinků na okolí, zejména vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb. 7. U liniových staveb delších neţ 1 000 m a u staveb zvlášť rozsáhlých se doklad uvedený v bodě 5. doplní zákresem stavby na mapovém podkladě v měřítku 1:10 000 aţ 1:50 000. 8. Dokumentace podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., jejíţ součástí jsou: - závazná stanoviska dotčených orgánů, popřípadě jejich rozhodnutí opatřená doloţkou právní moci nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů, pokud mohou být veřejné zájmy, které tyto orgány podle zvláštního právního předpisu hájí, umístěním stavby dotčeny, s uvedením příslušného orgánu, č.j. a data vydání, - stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k moţnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, popřípadě vyznačená na situačním výkresu, s uvedením příslušného vlastníka, č.j. a data vydání. 9. Smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury nebo plánovací smlouva, vyţaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury. 10. U výrobků, které plní funkci stavby, doklad podle zvláštního právního předpisu prokazujícího shodu jeho vlastností s poţadavky na stavby podle § 156 stavebního zákona nebo technickou dokumentaci výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhoţ je moţné ověřit dodrţení poţadavků na stavby. 5

11. Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., kterým tento orgán vyloučil významný vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti; sdělení příslušného úřadu, ţe stavba / její změna, která je podlimitním záměrem, nepodléhá zjišťovacímu řízení; závěr zjišťovacího řízení, ţe stavba / její změna nemůţe mít významný vliv na ţivotní prostředí. 12. Stanovisko příslušného úřadu k posouzení vlivů provedení záměru na ţivotní prostředí, bylo-li vydáno. 13. Dokumentace vlivů záměru na ţivotní prostředí, bude-li posouzení probíhat v rámci územního řízení. 14. Další přílohy podle části A k bodu II. ţádosti k bodu III. ţádosti

6

ČÁST C

Přílohy k ţádosti o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení:

1. Doklad prokazující vlastnické právo ţadatele nebo smlouva nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být poţadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem. 2. Souhlasy účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jeţ jsou předmětem územního řízení, souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu. 3. Souhlasy účastníků řízení, kteří mají společnou hranici s těmito pozemky; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu. 4. Plná moc v případě zastupování, není-li udělena plná moc pro více řízení, popřípadě plná moc do protokolu. 5. Seznam a adresy oprávněných osob z věcných práv k pozemkům nebo stavbám, na kterých se stavba / změna stavby umisťuje. 6. Celková situace v měřítku katastrální mapy včetně parcelních čísel, se zakreslením stavebního pozemku, poţadovaného umístění stavby / změny stavby, s vyznačením vazeb a účinků na okolí, zejména vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb. 7. U liniových staveb delších neţ 1 000 m a u staveb zvlášť rozsáhlých se doklad uvedený v bodě 5. doplní zákresem stavby na mapovém podkladě v měřítku 1:10 000 aţ 1:50 000. 8. Dokumentace podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., jejíţ součástí jsou: - závazná stanoviska dotčených orgánů, popřípadě jejich rozhodnutí opatřená doloţkou právní moci nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů, pokud mohou být veřejné zájmy, které tyto orgány podle zvláštního právního předpisu hájí, umístěním stavby dotčeny, s uvedením příslušného orgánu, č.j. a data vydání, - stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k moţnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, popřípadě vyznačená na situačním výkresu, s uvedením příslušného vlastníka, č.j. a data vydání. 9. Smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury nebo plánovací smlouvu, vyţaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury. 10. U výrobků, které plní funkci stavby, doklad podle zvláštního právního předpisu prokazujícího shodu jeho vlastností s poţadavky na stavby podle § 156 stavebního zákona nebo technickou dokumentaci výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhoţ je moţné ověřit dodrţení poţadavků na stavby. 11. Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., kterým tento orgán vyloučil významný vliv na území evropsky významné lokality 7

nebo ptačí oblasti; sdělení příslušného úřadu, ţe stavba / její změna, která je podlimitním záměrem, nepodléhá zjišťovacímu řízení; závěr zjišťovacího řízení, ţe stavba / její změna nemůţe mít významný vliv na ţivotní prostředí. 12. Další přílohy podle části A: k bodu II. ţádosti k bodu III. ţádosti

vyhláška o poplatcích, zahájení územního řízení, stavební řízení,

8

Příloha č. 2

Ţádost o stavební povolení „Příloha č. 9 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.“

sídlo odboru : Budovcova 207, Písek ( budova bývalého okresního úřadu )

MĚSTSKÝ ÚŘAD PÍSEK

odbor dopravy Velké náměstí 114 397 19 P í s e k v Písku dne:

ŽÁDOST O STAVEBNÍ POVOLENÍ Na stavbu pozemní komunikace ve smyslu zákona Č.13/1997 SB.

podle ustanovení § 110 odst. 1 a 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon ) a § 4 vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu

Č Á S T A. I.

Stavebník fyzická osoba

jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu ( popř. též adresa pro doručování není-li shodná s místem trvalého pobytu)

fyzická osoba podnikající – záměr souvisí s její podnikatelskou činností jméno, příjmení, datum narození, IČ bylo-li přiděleno, místo trvalého pobytu (popřípadě též adresa pro doručování není-li shodná s místem trvalého pobytu)

právnická osoba název nebo obchodní firma, IČ bylo-li přiděleno, adresa sídla (popřípadě též adresa pro doručování není-li shodná s adresou sídla), osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby

1

Žádá-li o vydání rozhodnutí více žadatelů, jsou údaje obsažené v tomto bodě připojeny v samostatné příloze. Příloha je připojena:

ano

ne

II. Stavebník jedná samostatně je zastoupen – jméno, příjmení / název nebo obchodní firma zástupce; místo trvalého pobytu / adresa sídla zástupce (popř. jiná adresa pro doručování, není-li shodná – uveďte na následující straně) :

III.

Údaje o stavbě a její stručný popis nová stavba

změna stávající stavby

územní rozhodnutí

územní souhlas:

soubor staveb

vydáno kým: dne :

pod č.j.:

Název stavby:

Popis stavby, její účel, kategorie, provedení a členění na objekty, popř. údaje o charakteru budoucího provozu :

2

IV.

Místo stavby a pozemky nebo stavby dotčené záměrem

Obec

katastrální území

parcelní č. druh pozemku podle katastru nemovitostí

výměra

Navrhuje-li se stavba na více pozemcích, jsou údaje obsažené v tomto bodě připojeny v samostatné příloze : Příloha je připojena :

ano

ne

Pozemek ( pozemky ) jsou ve vlastnictví :

stavebníka

jiného

vlastníka

–

uveďte

následující straně :

V.

Sousední pozemky a stavby na nich

Obec

katastrální území

parcelní č.

3

druh stavby na pozemku

na

Jedná-li se o více pozemků, jsou údaje obsažené v tomto bodě připojeny v samostatné příloze : Příloha je připojena :

VI.

ano

ne

Napojení na pozemní komunikaci

Rozhodnutí o napojení na pozemní komunikaci podle § 10 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, vydáno :

ano

ne

Pokud ano, vydáno kým : dne :

pod č.j.:

VII. Rozsah a vybavení staveniště (popište)

VIII. Zpracovatel projektové dokumentace Jméno a příjmení, adresa, titul, číslo, pod kterým je zapsán v seznamu autorizovaných osob :

IX.

Provedení stavby

Název, IČ a sídlo ( popř. jméno, příjmení, datum narození a adresa ) osoby, která bude stavbu provádět ( pokud je v době podání žádosti již známa, v opačném případě sdělte stavebnímu úřadu později ) :

X.

Navrhovaná stavba je v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, doklad o tom : je součástí projektové dokumentace

4

je v příloze žádosti

je v souladu se závaznými stanovisky dotčených orgánů, doklad o tom : je součástí projektové dokumentace

XI.

je v příloze žádosti

[ měsíc a rok ]

:

Předpokládaný termín dokončení stavby [ měsíc a rok ]

:

Předpokládaný termín zahájení stavby

XII. Orientační náklad na provedení stavby

[ v mil. Kč ]

:

XIII. Seznam a adresy známých účastníků řízení

Jméno a příjmení / název

Bydliště / sídlo

Jedná-li se o více účastníků, žadatel připojuje údaje obsažené v tomto bodě v samostatné příloze : Příloha je připojena :

XIV.

ano

ne

K provedení stavby má být použit sousední pozemek ( stavba ):

ne

5

ano

S vlastníkem této nemovitosti je dohoda uzavřena :

ano

ne V kladném případě uvést čísla pozemků:

rozsah záboru:

doba záboru:

druh prací:

Stavebník / stavebníci:

…………………………………… podpis razítko)

6

Č Á S T B.

Přílohy žádosti o povolení stavby :

1.

a) doklad prokazující vlastnické právo k pozemku nebo stavbě anebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě ( výpis z listu vlastnictví katastru nemovitostí, popř. pozemkového katastru) b) snímek katastrální mapy, popř. pozemkové mapy, obsahující pozemky uvedené v bodě 1.a)

2.

plná moc v případě zastupování stavebníka

3.

projektová dokumentace stavby ve dvojím vyhotovení a v rozsahu dle Přílohy č.1 k vyhl. č. 499/2006 Sb. (upozorňujeme zejména na nutnost doložení koordinační situace s vyznačením hranice stavby, hranice staveniště, průběhu sítí technické infrastruktury – stávajících i nových a hranic všech stavebních pozemků a všech pozemků sousedních – viz poznámky k přílohám žádosti o stavební povolení dopravní stavby v příloze)

4.

plán kontrolních prohlídek stavby

5.

doklady o splnění požadavků dotčených orgánů

6.

doklady o jednání s účastníky řízení (byla-li předem vedena)

7.

a) územní rozhodnutí nebo územní souhlas (byly-li k povolované stavbě vydávány) b)

souhlas nebo vyjádření obecného stavebního úřadu vydaný podle

§ 15

odst. 2

stavebního zákona

8. Závazná stanoviska dotčených orgánů vyžadovaná zvláštním právním předpisem, pokud mohou být veřejné zájmy, které tyto orgány podle zvláštního právního předpisu hájí, provedením stavby dotčeny :

stanoviska jsou předkládá na samostatně – dokumentace

7

stanoviska jsou připojena v dokladové části

Stanoviska jsou předkládána s uvedením příslušného orgánu, který je vydal, č.j. a data vydání, a to na úseku : ochrany přírody a krajiny ochrany vod ochrany ovzduší ochrany zem. půdního fondu ochrany lesa ochrany ložisek nerost. surovin odpadového hospodářství veřejného zdraví lázní a zřídel prevence závažných havárií veterinární péče památkové péče dopravy silniční dopravy drážní dopravy letecké dopravy vodní bezpečnosti sil. provozu energetiky jaderné bezpečnosti a ochrany před ionizujícím zářením elektronických komunikací obrany státu bezpečnosti státu civilní ochrany požární ochrany jiné ( vyjmenujte )

8

9. Rozhodnutí o napojení na pozemní komunikaci podle § 10 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění ( silniční zákon ) a stanovisko vlastníka pozemní komunikace na kterou se stavba bude napojovat k možnosti a způsobu napojení, pokud není využitelné stanovisko vlastníka PK vydané k rozhodnutí o napojení : rozhodnutí o napojení na PK stanovisko vlastníka PK

Stanoviska správců technické infrastruktury:

stanoviska jsou předkládá na samostatně –

stanoviska jsou připojena v dokladové části

dokumentace

Stanoviska jsou předkládána s uvedením s uvedením příslušného vlastníka, č. j. a data vydání, a to na úseku: rozvodu elektrické energie rozvodu plynu rozvodu tepla rozvodu vody kanalizace sdělovacích vedení kabelové televize ostatní (vyjmenujte)

9

Poznámky k přílohám žádosti o stavební povolení dopravní stavby: Náležitosti žádosti o stavební povolení upravují: -

§ 110 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) § 4 vyhl. č.526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu

Projektová dokumentace : -

-

Projektová dokumentace se přikládá ve dvojím vyhotovení Je-li stavba mimo území města Písku, předkládá se projektová dokumentace trojmo, respektive jedno vyhotovení projektové dokumentace navíc pro každý obecní úřad, v jehož působnosti se stavba nachází Pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se další jedno vyhotovení projektové dokumentace navíc Dokumentace musí být zpracována projektantem s příslušnou autorizací pro projektování dopravních staveb a musí splňovat technické předpisy a normy pro daný druh výstavby

Součástí nebo přílohou projektové dokumentace musí mj. být také: -

-

Koordinační situace stavby s vyznačením hranice stavby, hranice staveniště, průběhu sítí technické infrastruktury a hranic všech stavebních pozemků a všech pozemků sousedních Seznam pozemků dotčených stavbou i pozemků sousedních, jakož i seznam jejich vlastníků (u fyzických osob včetně data narození) Snímek katastrální mapy popř. mapy pozemkového katastru a výpisy z katastru nemovitostí / KN popř. pozemků vedených ve zjednodušené evidenci / PK ( musí být jednoznačně doloženo vlastnictví pozemků dotčených stavbou, všech pozemků sousedních a dalších pozemků, u nichž by mohlo uskutečněním stavby dojít k zásahu do práv a právem chráněných zájmů jejich vlastníků !) Pokud pozemky určené k umístění stavby nejsou všechny ve vlastnictví stavebníka, je nutno doložit jiné právo, které stavebníka opravňuje k uskutečnění stavby na předmětném pozemku (jedná se např. o písemný souhlas vlastníka pozemku s uskutečněním zamýšlené stavby podle projektu na jeho pozemku)

Další nezbytné doklady a stanoviska dotčených orgánů : -

-

Územní rozhodnutí nebo územní souhlas, pokud jejich vydání stavba podléhá Souhlas nebo vyjádření obecného stavebního úřadu podle § 15 odst. 2) stavebního zákona Vynětí pozemků ze ZPF (bude-li zapotřebí) Rozhodnutí o kácení zeleně (bude-li zapotřebí) Případné povolení k připojení stavby komunikace na stávající síť silnic nebo místních komunikací vydané příslušným silničním správním úřadem ve smyslu § 10 zákona č.13/1997Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění; v případě, že se nejedná o silnici nebo místní komunikaci, ale jedná se o účelovou komunikaci, pak postačí souhlas vlastníka této účelové komunikace s připojením Stanovisko odboru životního prostředí – jednotlivých složek ochrany ŽP Stanovisko popř. rozhodnutí odboru kultury a CR, je-li stavba v památkové zóně či jejím ochranném pásmu či v lokalitě s archeologickými nálezy Stanovisko Krajské hygienické stanice Stanovisko Hasičského záchranného sboru Vyjádření Policie ČR DI Písek

10

-

Vyjádření Sdružení pro životní prostředí tělesně postižených – (v Písku zastupuje Ing. Jadlovský) Vyjádření městského architekta (pouze u staveb v katastru města Písek) Vyjádření správců technické infrastruktury (tzv. inženýrské sítě) v prostoru staveniště Další doklady specifické k problematice konkrétní stavby

Důležitá upozornění : -

-

Speciální stavební úřad pro stavby pozemních komunikací vede řízení pouze ve věcech součástí pozemních komunikací uvedených v § 12 zákona č.13/1997 Sb. (silniční zákon)! Ve věcech příslušenství pozemních komunikací a ostatních souvisejících staveb ( například sítě technické infrastruktury atp. ) rozhoduje obecný stavební úřad, popřípadě u vodohospodářských staveb pak příslušný speciální stavební úřad pro vodní díla. Nechá-li se stavebník v řízení zastupovat, doloží současně se žádostí plnou moc!

11

Příloha č. 3

Veřejná vyhláška - stavební povolení

Městský úřad Písek odbor výstavby a územního plánování Velké náměstí 114, Písek _________________________________________________________________________________________________________________

Č.j:výst/17401215/0/2012/Še - 7/ÚŘUS/Rozh Vyřizuje: Libor Šedivý E-mail: [email protected] Telefon: 382 330 267

Písek, dne: 9.3.2012

Ţadatel: Obec Kluky, IČ - 00249751, Kluky 5, 398 19 Kluky u Písku, prostřednictvím zástupce: PROJEKTOSTAV s.r.o., IČ – 26094541, Tyršova 63, 397 01 Písek

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ Městský úřad Písek, odbor výstavby a územního plánování, jako stavební úřad příslušný dle § 13 odst. 1 písm. f) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "stavební zákon"), rozhodl ve věci ţádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby: komunikace a inţenýrské sítě pro výstavbu RD v obci Kluky na pozemcích: pozemkové parcely parcelní číslo 102/3 (ostatní plocha), 2618/1 (ostatní plocha), 2621/1 (orná půda), 2621/3 (vodní plocha), 2635/2 (ostatní plocha), 2688/1 (ostatní plocha) a 2690/1 (ostatní plocha) v kat. území Kluky u Písku, kterou podala Obec Kluky, IČ - 00249751, Kluky 5, 398 19 Kluky u Písku takto: Podle § 79 a § 92 odst. 1 stavebního zákona a § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření vydává

územní rozhodnutí o umístění stavby 1

pro stavbu: komunikace a inţenýrské sítě pro výstavbu RD v obci Kluky na pozemcích: pozemkové parcely parcelní číslo 102/3 (ostatní plocha), 2618/1 (ostatní plocha), 2621/1 (orná půda), 2621/3 (vodní plocha), 2635/2 (ostatní plocha), 2688/1 (ostatní plocha) a 2690/1 (ostatní plocha) v kat. území Kluky u Písku. Stavba bude obsahovat: komunikace, kanalizaci včetně přípojek k novým pozemkům, vodovodní řad s přípojkami, veřejné osvětlení Pro umístění, projektovou přípravu a provedení stavby se stanoví tyto podmínky: 1. Na p.č. 2621/1, 2621/3, 2688/1 a 2690/1 se umisťuje místní komunikace zpřístupňující 16 pozemků určených územním plánem pro výstavbu rodinných domků ( pozemky jsou jiţ odděleny v rozměrech umoţňujících výstavbu komunikace). 2. Komunikace bude řešena jako obousměrná, místy jednopruhová, s místy pro vyhýbání. Šířkové uspořádání navrhované komunikace bude v základním modulu 5,50m, přičemţ v místě parkovacích stání (se šířkou 2,0m) bude volný jízdní pruh 3,50m. Komunikace bude s jednostranným příčným sklonem 2,0%. 3. Komunikace bude napojena ve dvou bodech na stávající místní komunikaci parc. č. 2688/1 a 2690/1. Obě napojení budou řešena s ohledem na stávající výškové a směrové uspořádání a s ohledem na uvaţovanou zónu. 4. Celková délka navrhované komunikace bude cca 266m. 5. Místní obsluţná komunikace bude určena pro obytnou zónu se smíšeným provozem chodců, osobních a dodávkových automobilů. 6. Sjezdy do zóny budou řešeny s přechodovými prvky s budoucím moţným řešením pěší dopravy. 7. Vzhledem k reţimu zóny nebudou provedeny chodníky. 8. Jednotlivé pozemky budou připojeny pomocí sjezdů, ve kterých bude umístěno jedno odstavné stání pro potřeby vlastníka dané nemovitosti. 9. Dále zde bude umístěno dalších 9 parkovacích stání. 10. V obloucích bude provedeno rozšíření pro bezpečný průjezd uvaţovaných max. vozidel nákladní vozidla kategorie N2. 11. Zpevněná komunikace bude vymezena betonovými krajníky (obrubníky) s doplňujícími prvky směrového zaoblení pro eliminaci ostrých nároţí. 12. Odstupy od plánovaných oplocení budou voleny s ohledem na potřebné rozhledy se zachováním minimálního bezpečnostního odstupu 0,5m. 13. Povrch komunikace bude odvodněn a zpevněn ţivičným povrchem. Povrch 9 parkovacích stání bude vydláţděn. 14. Projekt bude řešit odvodnění komunikace pomocí uličních vpustí, které budou osazeny jednostranně a napojeny přípojkami na stoky, které budou umístěny v osách komunikací. 15. Kanalizace je určena pro odvedení dešťových vod z nově navrţených zpevněných ploch a k odvedení vyčištěných splaškových vod z domovních čistíren.

2

16. Kanalizace bude řešena jako dešťová. 17. Dešťové vody na jednotlivých pozemcích rodinných domů budou likvidovány vsakem na těchto pozemcích. 18. U kaţdého rodinného domu bude zbudována domovní čistírna, jejíţ přepad bude zaústěný do této kanalizace. 19. Kanalizace bude provedena spádová, DN 250 a budou ji tvořit dle PD stoky A1, A2 a A3. Hlavní stokou A3 budou odváděny odpadní vody do stávající obecní kanalizace, na kterou bude napojena na pozemku parc. č. 2635/2. Stávající obecní kanalizace je následně napojena na zatrubněný přepad rybníka. 20. Kanalizace povede v nové komunikaci, na kanalizaci budou osazeny kontrolní a revizní šachty. 21. Výškové uloţení kanalizační stoky bude provedeno s ohledem na výškové řešení komunikace a moţnost napojení nové výstavby RD. 22. Pro jednotlivé stavební pozemky budou provedeny přípojky splaškové kanalizace zakončené v revizních šachtách umístěných na pozemcích stavebníků. 23. V místě napojení komunikace na stávající vozovku bude provedeno zatrubnění stávajícího potoka s kamennými zděnými čely. Zatrubnění bude provedeno stejného průměru jako je provedeno dále po toku DN 800. 24. Nový vodovod bude napojen na stávající obecní vodovodní řad DN 80, který je veden v kraji místní komunikace parc. č. 2635/2 jihovýchodně od zájmového území výstavby RD. 25. Hlavním řadem V3, který povede souběţně s kanalizační stokou A3 bude vodovod přiveden do místa výstavby, kde bude dále řady V2 a V1 veden v kraji navrţených komunikací. Nový vodovod bude v celé délce navrhovaných komunikací. 26. Nový vodovodní řad bude vedený v souběhu s navrţenou kanalizací. 27. Na nejniţších místech vodovodu bude osazeno vypouštění, na nejvyšších místech odvzdušnění. 28. Odvodnění a odvzdušnění bude řešeno podzemními hydranty, které nebudou zajišťovat poţární vodu potřebnou pro poţární účely. 29. Kaţdý odbočný řad bude na svém počátku opatřen vodárenským šoupátkem vyvedeným zemní soupravou do šoupátkového litinového poklopu. 30. Pro jednotlivé stavební parcely budou provedeny vodovodní přípojky napojené jednotně navrtávacími pasy PE 90/1" s navrtávacími šoupátky. Přípojky budou ukončeny na pozemcích stavebníků ve vzdálenosti cca 1,0m za hranicí pozemku stavebníka zaslepením, nebo vodoměrnou šachtou. 31. Kabel veřejného osvětlení bude veden vedle nové komunikace. V trase bude osazeno 10 nových osvětlovacích bodů. 32. Nové vedení veřejného osvětlení bude připojeno ze stávajícího rozvodu veřejného osvětlení na pozemku parc. č. 2690/1. 33. Veřejné osvětlení bude provedeno výbojkovými svítidly, umístěnými na kovových bezpaticových stoţárech ve výšce 5m.

3

34. Svítidla budou umístěna v zeleném pásu vedle cesty a v chodníku. 35. Projekt navrhne zabezpečení všech stávajících inţenýrských sítí. Veškeré projektové práce budou prováděny rovněţ s ohledem na sousední nemovitosti. V případě nutnosti bude navrţeno statické zabezpečení sousedních objektů do prováděcí dokumentace. 36. Projektová dokumentace bude rovněţ obsahovat schválené (odborem ţivotního prostředí MěÚ Písek) řešení nakládání s odpady dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů (zařazení odpadů bude dle vyhlášky MŢP č.381/2001 Sb., kterou se stanoví katalog odpadů, ve znění vyhlášky MŢP č. 503/2004Sb 37. Při projektování souběhu a kříţení inţ. sítí s přípojkami a veškerým vedením zemním i vzdušným bude dodrţena prostorová norma (ČSN 73 6005 v platném znění) a budou respektována ochranná pásma sítí (zejména zákon č. 274/2001Sb.). 38. Před zpracováním PD pro stavební povolení bude na místě provedeno vytýčení inţenýrských sítí za přítomnosti zástupců jejich správců a jejich poloha bude zanesena do projektové dokumentace. 39. Projekt stavby ke stavebnímu povolení bude zpracován tak, aby z něj bylo prokazatelně patrné, ţe splňuje příslušná ustanovení vyhlášky č.501/2006Sb. o obecných poţadavcích na vyuţívání území (včetně vyhl. č. 502/2006 - změnové vyhlášky a vyhl č.269/2009 Sb. a případně dalších následujících vyhlášek). Dokumentace musí splňovat všechny podmínky vyhlášky č. 268/2009 Sb. o technických poţadavcích na stavby . 40. Rovněţ tak bude projektová dokumentace zpracována dle Vyhlášky č.23/2008Sb o technických podmínkách poţární ochrany staveb. 41. Projektová dokumentace musí být nezbytně zpracována na základě výsledku patřičných průzkumů - geologických a geotechnických, zjištění o výskytu radonu, spodních vod, únosnosti zemin, stability území atd., s tím, ţe podrobnosti zakládání nemusí být v dokumentaci pro stavební povolení, postačí toto precizovat v dokumentaci prováděcí. 42. Stavba bude prováděna dodavatelsky stavebním podnikatelem, vybraným na základě výběrového řízení. Název, sídlo a oprávnění k předmětné činnosti bude předloţeno stavebnímu úřadu před zahájením stavebních prací. Musí být dodrţeny poţadavky obsaţené ve stanovisku, které vydaly: - Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje, územní pracoviště Písek: 29222/2011/HOK.PI dne 13.12.2011 - souhlasné závazné stanovisko

KHSJC

-

Městský úřad Písek, odbor výstavby a územního plánování, státní památková péče: MUPI/2012/00089/4 dne 25.1.2012 - jedná se o území s archeologickými nálezy

-

Městský úřad Písek, odbor ţivotního prostředí: MUPI/2011/26927-Vá dne 7.9.2011 souhrnné stanovisko

-

Městský úřad Písek, odbor ţivotního prostředí: MUPI/2011/36924/LH dne 30.11.201 stanovisko z hlediska vodohospodářského

-

Městský úřad Písek, odbor ţivotního prostředí: MUPI/2011/21095/Št dne 24.6.2011 - závazné stanovisko - souhlas s trvalým odnětím půdy ze ZPF

-

Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Dopravní inspektorát Písek: KRPC84657-1/ČJ-2011-020506 - vyjádření

4

Rozhodnutí o námitkách účastníků řízení: Námitky nebyly vzneseny. Účastníci řízení podle § 27 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád"): Obec Kluky, IČ - 00249751, Kluky 5, 398 19 Kluky u Písku

Odůvodnění Městský úřad Písek obdrţel dne 12.1.2012 ţádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby. Ţádost byla předepsaným způsobem doloţena. Městský úřad Písek opatřením ze dne 19.1.2012 oznámil podle § 87 odst. 1 stavebního zákona zahájení územního řízení o umístění stavby a nařídil veřejné ústní jednání spojené s ohledáním na místě na den: 23.2.2012 (čtvrtek) konané v místě: Obecní úřad Kluky. Námitky účastníků řízení a závazná stanoviska dotčených orgánů mohly být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání. Vypořádání s námitkami účastníků řízení: V průběhu řízení nebyly vzneseny ţádné námitky. Vyhodnocení připomínek veřejnosti: V průběhu řízení nebyly vzneseny ţádné připomínky. Stanovení okruhu účastníků řízení: Při vymezování okruhu účastníků řízení dospěl Městský úřad Písek k závěru, ţe právní postavení účastníka řízení v souladu s ust. § 85 stavebního zákona v daném případě přísluší (vedle ţadatele a obce, na jejímţ území má být poţadovaný záměr uskutečněn) pouze vlastníkům pozemků (a stavbám na nich), na kterých má být poţadovaný záměr uskutečněn, a dále osobám, které mají vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním pozemkům (a stavbám na nich): a vlastníkům anebo správcům stávajících toků vedení technické a dopravní infrastruktury, dotčených předmětnou stavbou. Vlastnictví ani jiná práva k dalším (vzdálenějším) nemovitostem nemohou být tímto rozhodnutím přímo dotčena. Městský úřad Písek v průběhu územního řízení o umístění stavby posoudil ţádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby z hledisek uvedených v § 90 stavebního zákona, projednal ji s účastníky řízení a s dotčenými orgány a posoudil shromáţděná stanoviska. Městský úřad Písek v průběhu územního řízení o umístění stavby neshledal důvody bránící vydání tohoto rozhodnutí, rozhodl proto způsobem uvedeným ve výroku. Odbor výstavby a územního plánování MěÚ v Písku připomínky a poţadavky zkoordinoval a zahrnul do podmínek tohoto rozhodnutí. Ţadatel mimo jiné doloţil tyto vyjádření a rozhodnutí : - výpis z katastru nemovitostí ze dne 9.6.2011 -

závazné stanovisko KHS JčK, územní pracoviště Písek č.j. KHSJC 29222/2011/HOK.PI ze dne 13.12.2011

-

sdělení MěÚ Písek, odboru výstavby a územního plánování, státní památkové péče č.j. MUPI/2012/00089/4 ze dne 25.1.2012

-

souhrnné stanovisko MěÚ Písek, odboru ţivotního prostředí č.j. MUPI/2011/26927-Vá ze dne

5

7.9.2011 a č.j. MUPI/2011/36924/LH ze dne 30.11.2011 -

závazné stanovisko - souhlas s trvalým odnětím půdy ze ZPF MěÚ Písek, odboru ţivotního prostředí č.j. MUPI/2011/21095/Št ze dne 24.6.2011

-

vyjádření o existenci sítě elektronických komunikací Telefónica O2 Czech Republic, a.s. č.j.127604/10 ze dne 20.10.2010

-

vyjádření o existenci zařízení distribuční soustavy (elektrická síť) E.ON Česká republika, s.r.o. č.j. M18391-Z051204273 ze dne 13.2.2012

-

vyjádření Obce Kluky o inţenýrských sítích ze dne 21.10.2010

-

vyjádření Policie ČR,Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Dopravní inspektorát Písek č.j. KRPC-84657-1/ČJ-2011-020506 ze dne 29.12.2011

Toto územní rozhodnutí platí dva roky ode dne kdy nabude právní moci. Územní rozhodnutí pozbývá platnosti, nebyla-li ve lhůtě platnosti podána úplná ţádost o stavební povolení, ohlášení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo bylo-li stavební nebo jiné povolovací řízení zastaveno anebo byla-li podaná ţádost zamítnuta po lhůtě platnosti územního rozhodnutí. Územní rozhodnutí pozbývá platnosti téţ dnem, kdy stavební úřad obdrţel sdělení ţadatele, ţe upustil od záměru, ke kterému se rozhodnutí vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru jiţ zahájena. Seznam všech účastníků řízení: Zdenka Brabcová, Marie Celinová, Ludmila Dvořáková, E.ON Česká republika, s. r. o., Obec Kluky, Zdeňka Souhradová, Telefónica Czech Republic,a.s., Miroslav Velek, Pavel Vituj, Lenka Výkrutová.

Poučení Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci řízení podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho oznámení; prvním dnem lhůty je den následující po dni oznámení rozhodnutí. Odvolání se podává u zdejšího úřadu a rozhoduje o něm Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor reg. rozvoje, ÚP, stavebního řádu a investic, České Budějovice.

otisk úředního razítka

Ing. Josef Jambura vedoucí odboru

Tento dokument musí být vyvěšen na úřední desce po dobu 15 dnů a současně zveřejněn způsobem umoţňujícím dálkový přístup podle věty druhé § 25 odst. 2 správního řádu. 15. den je posledním dnem oznámení. Datum vyvěšení: ............................................

Datum sejmutí: ….....................

6

Podpis oprávněné osoby, potvrzující vyvěšení Razítko:

Podpis oprávněné osoby, potvrzující sejmutí Razítko:

V elektronické podobě zveřejněno od: ………………………..…….

V elektronické podobě zveřejněno do : ….....................

Podpis oprávněné osoby, potvrzující zveřejnění zveřejnění Razítko:

Podpis oprávněné osoby, potvrzující Razítko:

Rozdělovník Účastníci řízení Doručení jednotlivě: Obec Kluky, Kluky 5, 398 19 Kluky u Písku, prostřednictvím zástupce: PROJEKTOSTAV s.r.o., Tyršova 63, 397 01 Písek Doručení veřejnou vyhláškou: Zdenka Brabcová, Palackého 553, 398 11 Protivín Marie Celinová, Kluky 15, 398 19 Kluky u Písku Ludmila Dvořáková, Osvobození 99, 273 03 Stochov E.ON Česká republika, s. r. o., F. A. Gerstnera 2151/6, České Budějovice 7, 370 49 České Budějovice Zdeňka Souhradová, Dolní Záhoří 27, 398 18 Záhoří u Písku Telefónica Czech Republic,a.s., Praha , P.O. Box 56, 130 76 Praha 3 Miroslav Velek, Kluky 4, 398 19 Kluky u Písku Pavel Vituj, Kluky 17, 398 19 Kluky u Písku Lenka Výkrutová, Na Spravedlnosti 1024/5, Budějovické Předměstí, 397 01 Písek

Úřady pro vyvěšení a podání zprávy o datu vyvěšení a sejmutí (doručení jednotlivě) Městský úřad Písek, odbor vnitřních věcí, Budovcova 207, 397 19 Písek Obecní úřad Kluky, Kluky 5, 398 19 Kluky u Písku

Dotčené orgány (doručení jednotlivě) Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje, územní odbor Písek, Vrcovická 2223, Budějovické Předměstí, 397 01 Písek Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje, územní pracoviště Písek, Karla Čapka 2459, Budějovické Předměstí, 397 01 Písek Městský úřad Písek, odbor dopravy, Budovcova 207, 397 19 Písek Městský úřad Písek, odbor výstavby a územního plánování - státní památková péče, Velké náměstí 114, 397 19 Písek Městský úřad Písek, odbor ţivotního prostředí, Budovcova 207, 397 19 Písek Obecní úřad Kluky, Kluky 5, 398 19 Kluky u Písku Správní poplatek, vyměřený podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, poloţky 18 písm. a) sazebníku 1000,- Kč byl zaplacen hotově dne 12.1.2012, číslo dokladu 95.

7

8