Vznik občanského sdružení

Občanská sdružení

1002–1003

Díl 2

Občanská sdružení Obsah kapitola 1 Obecné principy.................................1002 kapitola 2 Vznik občanského sdružení...............1003 2.1 Návrh na registraci.....................1005 2.2 Stanovy.......................................1009 2.3 Proces registrace ......................1080 2.4 Vzorové dokumenty....................1110 KAPITOLA 3 Činnost občanského sdružení...........1125

3.1 Z měny sdružení bez nutnosti úprav stanov...............................1132 3.2 Změny sdružení s nutností úprav stanov...............................1145 3.3 Právní jednání při činnosti..........1155 3.4 Vzorové dokumenty....................1170 kapitola 4 Zánik občanského sdružení...............1185 4.1 Likvidace.....................................1210 4.2 Insolvence..................................1235 4.3 Vzorové dokumenty....................1245

kapitola 1

Obecné principy 1002

Občanské sdružení je samostatnou právnickou osobou. Tato forma neziskového subjektu je hojně využívána při činnosti sportovních klubů, zájmových sdružení, ekologických hnutí a dalších, a to zejména s ohledem na flexibilitu právní úpravy vzniku a fungování tohoto subjektu. Výhodou je též nízká ekonomická náročnost vzhledem ke skutečnosti, že při vzniku sdružení nejsou zákonem vyžadovány žádné majetkové vklady a registrační řízení není zpoplatněno.

ZSO

Právní úprava – Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) – Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSO“) – Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSSS“)

kapitola 2

Vznik občanského sdružení

1003

Sdružení jsou samostatnými právnickými osobami, mají způsobilost k právům a povinnostem, neboli právní subjektivitu. Do jejich postavení a činnosti mohou 5

no_2011.indb 5

4.2.2011 20:12:02

1005–1010

Právo

státní orgány zasahovat jen v mezích zákona. Práva a povinnosti člena sdružení upravují stanovy sdružení. K výkonu sdružovacího práva není třeba povolení státního orgánu. Sdružení tedy nevzniká na základě povolovacího systému, ale na základě registrace. Registraci provádí MV. MV může registraci odmítnout jen z důvodů přesně uvedených v zákonu, jinak musí registraci provést. Na registraci (při splnění zákonných požadavků) je tedy právní nárok.

2.1

Návrh na registraci 1005

Návrh na registraci mohou MV podávat nejméně tři občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let. Tyto osoby tvoří přípravný výbor občanského sdružení.

1008

V návrhu na registraci musí být uvedena: 1) jména a příjmení členů přípravného výboru, 2) data narození členů přípravného výboru, 3) bydliště členů přípravného výboru, 4) údaje, kdo z členů přípravného výboru starších 18 let je zmocněncem oprávněným jednat jménem přípravného výboru. Návrh musí podepsat všichni členové přípravného výboru, přičemž podpisy členů nemusí být úředně ověřeny.

2.2

Stanovy 1009

Základním dokumentem občanského sdružení jsou stanovy. K návrhu na registraci se připojují stanovy ve dvojím vyhotovení. Ve stanovách musí být uvedeno:

1010

1. Název sdružení Právnické osoby mají svůj název, který musí být určen při jejich zřízení. Toto ustanovení se vztahuje na všechny právnické osoby, tedy i na občanská sdružení. ZSO dále stanovuje, že název sdružení se musí výrazně lišit od názvu právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území České republiky, od názvu orgánu veřejné moci České republiky, od názvu mezinárodní organizace, jejího orgánu nebo její instituce a od názvu Evropské unie a jejích orgánů. Na právní úpravu názvu občanského sdružení se však vztahují i jiné právní předpisy. V názvu občanského sdružení tak nesmí být použity výrazy vyhrazené pro určité typy subjektů (např. banka, advokát, investiční společnost, zoologická zahrada) ani nesmí být název klamavý a vzbuzovat například dojem, že jde o obchodní společnost (zkratka s. r. o. či a. s.).

§ 19b odst. 1 OZ

ZSO ve znění účinném do 2. 7. 2006 stanovil pouze, že název sdružení se musí lišit od názvu právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území České republiky. Teprve novelou ZSO č. 342/2006 Sb. byla vložena výše uvedená povinnost stanovit název tak, aby se výrazně lišil od názvu právnické osoby, která již vyvíjí 6

no_2011.indb 6

4.2.2011 20:12:02


1015–1020

činnost na území České republiky, od názvu orgánu veřejné moci České republiky, od názvu mezinárodní organizace, jejího orgánu nebo její instituce a od názvu Evropské unie a jejích orgánů; a dále aby obsahoval označení „občanské sdružení“ nebo zkratku „o. s.“. Uvedená úprava platila nejenom pro nově zakládaná sdružení, ale i retroaktivně pro sdružení již existující (těmto sdružením byla uložena povinnost uvést svůj název do souladu s novou úpravou do 3 let od nabytí účinnosti novely). Zákon č. 33/2008 Sb. však opět s účinností od 12. 02. 2008 novelizoval ZSO a uvedená povinnost uvádět v názvu sdružení dodatek „občanské sdružení“ nebo zkratku „o. s.“ je nyní zrušena. 2. Sídlo sdružení ZSO nestanovuje k sídlu žádné další podrobnosti. Použije se tedy plně úprava OZ. Sídlo se určí při zřízení sdružení. Sídlo nesmí být v bytě, pokud to odporuje povaze sdružení nebo rozsahu jeho činnosti.

1015

§ 19c OZ

Pokud sdružení uvádí jako své sídlo jiné místo než své sídlo skutečné, může se každý dovolat skutečného sídla. Proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě. Sdružení by mělo mít k nemovitosti, kde se nachází jeho sídlo, užívací titul, tedy právní důvod, na základě kterého nemovitost užívá. Tímto titulem může být vlastnictví předmětné nemovitosti, nájemní vztah (vztah vzniklý na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi sdružením a vlastníkem nemovitosti) či podnájem (vztah vzniklý na základě podnájemní smlouvy uzavřené mezi sdružením a nájemcem nemovitosti). Sdružení však není pro účely registrace MV povinno prokázat právní důvod užívání místností, do nichž umístilo sídlo. Doklady potvrzující užívací titul (tedy např. výpis z katastru nemovitostí či nájemní smlouva) se nepřikládají k návrhu na registraci. U právnické osoby zapsané do veřejného rejstříku postačí, pokud její zakladatelský dokument uvede namísto adresy sídla jen obec, kde je její sídlo (plnou adresu sídla navrhne právnická osoba zapsat do veřejného rejstříku). Dle této úpravy by tedy mělo být dostačující (vzhledem k tomu, že MV vede evidenci sdružení a jejich organizačních jednotek, které jsou oprávněny jednat svým jménem), aby ve stanovách byla uvedena namísto celé adresy jen obec, kde sdružení sídlí. Tento výklad však není MV sdílen (viz např. pokyny MV uvedené na internetových stránkách http://www.mvcr.cz/clanek/obcanske-aktivity-118893.aspx?q=Y2hudW09Nw%3d%3d či http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/708?POSTUP_ID=582&PRVEK_ID=44). Nezbývá tedy než s ohledem na bezproblémový průběh registrace doporučit ve stanovách plnou adresu sídla.

§ 19c odst. 5 OZ

3. Cíl činnosti sdružení Cíl činnosti může být různorodý a v mezích obecně závazných právních před pisů prakticky libovolný. Sdružení se tedy v praxi angažují v širokém spektru činností, typicky např. ve sportu, kultuře, ekologii, rozličných zájmech a hobby svých členů apod. Ve stanovách musí být tato činnost a cíl, ke kterým směřuje, alespoň stručně popsány.

1020

7

no_2011.indb 7

4.2.2011 20:12:02

1025–1035

1025

§ 20 odst. 1 OZ

Právo

4. Orgány sdružení Úprava orgánů sdružení je velice volná a je téměř plně ponechána na vůli sdružení. Mnohá sdružení prakticky kopírují úpravu orgánů obchodních společností (typicky s. r. o.) a ustanovují valnou hromadu členů, dozorčí rady a jednatele sdružení. Časté jsou též členské schůze sdružení. Sdružení může tedy prakticky neomezeně, opět při zachování mezí daných obecně závaznými právními předpisy, určit své orgány a vytvářet rady, výbory, sněmy, sjezdy, jednatele, předsedy, prezidenty, vedoucí apod. Ve stanovách musí být určen způsob ustavování těchto orgánů (volba, jmenování, los, pravidelné střídání) a délka funkčního období, pokud je omezena časem. Musí být určeny orgány a funkcionáři oprávnění jednat jménem sdružení, tedy statutární orgány. Právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem. Zde platí obdobně to, co bylo uvedeno o ostatních orgánech. Je opět na sdružení, zda bude mít statutární orgán kolektivní či tvořený jednotlivcem, jak bude ustavován, na jak dlouhou dobu, jak bude ukončena funkce. Pokud stanovy neurčují něco jiného, jedná jménem sdružení až do vytvoření orgánů uvedených ve stanovách přípravný výbor. S ohledem na minimální zákonnou úpravu lze doporučit podrobnou úpravu orgánů ve stanovách, včetně jejich vzniku, zániku a stanovení způsobu jednání a rozhodování.

1030

5. Ustanovení o organizačních jednotkách V rámci občanského sdružení mohou působit organizační jednotky, kluby, oddíly. Existují tři základní koncepce těchto organizačních složek. Ve stanovách musí být uvedena ustanovení pouze o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem [¶1035]. S ohledem na praxi je vhodné uvádět ve stanovách ustanovení i o jiných typech organizačních jednotek [¶1055], [¶1065]:

1035

a) Organizační jednotka občanského sdružení, která má vlastní právní subjektivitu a může v určitých záležitostech (vymezených ve stanovách) jednat vlastním jménem. Tato koncepce je nejsložitější s ohledem na nedostatečnou zákonnou úpravu a na požadavek právní jistoty účastníků, kteří vstupují do právních vztahů s organizační jednotkou. Podle usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 6. 1993, sp. zn. 7 Cmo 18/92, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 15/1995 Sb. rozh., z ustanovení § 6 odst. 2 ZSO vyplývá, že stanovy občanského sdružení mohou určit, které organizační jednotky občanského sdružení mají způsobilost jednat vlastním jménem, tedy i nabývat vlastním jménem práv a povinností, a jsou tedy právnickými osobami. Takové organizační jednotky musí být ve stanovách výslovně uvedeny, anebo musí být ve stanovách alespoň určeno, jakým způsobem se takové jednotky ustanovují, aby bylo možné jednoznačně zjistit, zda jde v konkrétním případě o organizační jednotku vzniklou v souladu se stanovami jako organizační jednotka s právní subjektivitou. Stanovy pak musí také jednoznačně určit, kdo je oprávněn jménem takové organizační jednotky ve všech věcech jednat, tj. kdo je jejím statutárním orgánem. S ohledem na právní jistotu vztahů sdružení a třetích osob je nutné doporučit, aby ve stanovách byla označena organizační jednotka názvem, sídlem, cílem a předmětem své činnosti. Dále je nutné určit orgány jednotky (včetně způsobu jejich ustavování), zejména pak orgány statutární (ty, jenž jednají jménem jednotky). Pokud budou organizační jednotky s právní subjektivitou vytvářeny nikoliv při vzniku sdružení, ale až později, je vhodné, aby byly organizační 8

no_2011.indb 8

4.2.2011 20:12:02


1045–1065

j ednotky (včetně výše uvedených náležitostí) uvedeny ve změnách stanov, které se předkládají MV. Organizační složka jako samostatný subjekt má i své identifikační číslo osoby. Identifikační číslo přiděluje ostatním ekonomickým subjektům (tj. právnickým osobám, které vznikají jiným způsobem než zápisem do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku nebo rejstříku obecně prospěšných společností vedených obchodními soudy, které nejsou v evidenci občanských sdružení a v evidenci politických stran a hnutí MV nebo v evidenci církví a náboženských společností MK, organizačním složkám státu nebo fyzickým osobám s oprávněním k podnikatelské činnosti vydaným jiným orgánem než živnostenským úřadem), tedy i organizačním složkám občanských sdružení, Český statistický úřad. U organizační jednotky s datem vzniku do 30. 6. 2010 je nutné požádat o přidělení IČ osobně na příslušném pracovišti či zasláním písemné žádosti o přidělení IČ (formulář „Oznámení ekonomického subjektu“ je k dispozici na internetových stránkách ČSÚ na webové adrese www.czso.cz, podrobnější informace viz http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zivotni_situace_pridelovani_ico). O IČ je možné požádat Český statistický úřad na adrese Na padesátém 81, Praha 10, ale také na všech krajských reprezentacích ČSÚ (seznam adres viz např. internetové stránky ČSÚ www.czso.cz, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pracoviste_csu_ktera_prideluji_ico_v_regionech). K žádosti se přiloží stanovy občanského sdružení s vyznačenou registrací MV a registrační list organizační jednotky potvrzený občanským sdružením. Za přidělení IČ se neplatí žádné poplatky. Příslušné identifikační číslo bude písemně oznámeno žadateli do deseti dnů po obdržení jeho žádosti. Oznámení ekonomického subjektu – žádost o přidělení IČ – je nutné podat do 10 dnů ode dne vzniku organizační jednotky. Nepodání žádosti o přidělení identifikačního čísla však nezpůsobuje odklad vzniku právnické osoby.

§ 11 odst. 1 ZSO

1045

§ 21 a násl. ZSSS

Po novele ZSO provedené v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech (zákon č. 111/2009 Sb.) a účinné od 01.07.2010 platí, že organizační jednotky oprávněné jednat svým jménem oznamují MV název, sídlo, datum jejich vzniku a zániku. Tyto údaje jsou povinny oznámit MV do 15 dnů ode dne, kdy k jejich vzniku nebo zániku došlo. Změnu názvu a sídla jsou povinny oznámit MV do 15 dnů ode dne, kdy bylo jejich příslušnými orgány ve věci rozhodnuto. Název sdružení, datum jeho vzniku a zániku, jakož i údaje uvedené v předchozí větě MV zapíše do základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci. MV zapíše do základního registru osob rovněž změnu uvedených skutečností. b) Organizační jednotka jako jednotka bez vlastní právní subjektivity, která nemůže, ani omezeně, jednat svým jménem. Úprava tohoto druhu jednotek nemusí být uvedena ve stanovách. Pokud však sdružení hodlá zřizovat tento druh jednotek ve větším množství či pravidelně, je možné postup zřizování, činnost i zánik jednotek samozřejmě upravit [¶1112]. I když to ze ZSO nevyplývá, lze s ohledem na bezproblémovou registraci MV doporučit ve stanovách výslovně uvést, že sdružení nebude zřizovat jednotky s právní subjektivitou.

1055

c) Oddíl/klub je samostatnou právnickou osobou – občanským sdružením, jeho status je dán vlastními stanovami registrovanými u MV. Toto občanské sdružení se tak stane členem „mateřského“ sdružení. Stanovy „dceřiného“ sdružení nesmí být v rozporu se stanovami „mateřského“ sdružení. V případě zvolení tohoto postupu je potřeba ve stanovách upravit zejména vznik členství „dceřiného“ sdružení v „mateřském“. Dále je vhodné

1065

9

no_2011.indb 9

4.2.2011 20:12:02

1070–1095

Právo

upravit postavení členů „dceřiného“ sdružení vůči „mateřskému“, například uvést, že členové „dceřiného“ sdružení se stávají/nestávají členy sdružení „mateřského“ [¶1115]. V praxi je tento model využíván např. občanským sdružením Český svaz tělesné výchovy, který sdružuje další občanská sdružení např. Českou boxerskou asociaci, Český svaz ledního hokeje atd.

1070

6. Zásady hospodaření sdružení Ve stanovách musí být uvedeny základní zásady hospodaření sdružení, tedy zejména jakým způsobem bude sdružení získávat vlastní prostředky (darem, sponzorskými příspěvky, příspěvky z veřejných rozpočtů, vlastní činností, z členských příspěvků), na jaké účely smí sdružení prostředky vynakládat. Mohou být i podrobněji upraveny pravomoci jednotlivých orgánů při hospodaření (např. nakládání s částkou vyšší než 10 000 Kč, nakládání s nemovitostmi apod.). V praxi vznikla otázka, zda je MV povinno vydat třetí osobě na její žádost kopii stanov jakéhokoliv registrovaného občanského sdružení. MV tuto svoji povinnost odmítalo. Věc autoritativně vyřešil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí č. j. 6 As 52/2007-80 ze dne 15. 09. 2008. Pokud třetí osoba požádá MV o informace (tj. o kopii stanov registrovaného občanského sdružení) podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je MV povinno tuto kopii stanov občanského sdružení žadateli poskytnout. I přes uvedené rozhodnutí však MV vytrvale odmítalo uvedenou povinnost plnit, a tak v případě zájmu o poskytnutí kopie stanov sdružení mnohdy žadateli nezbude než se svých práv domáhat podáním rozkladu či následně i správní žaloby proti MV.

2.3

Proces registrace 1080

Návrh na registraci se podává MV, a to v současné době na adresu: Ministerstvo vnitra, odbor všeobecné správy, oddělení volební a sdružování, úsek sdružování, náměstí Hrdinů č. 3, 140 21 Praha 4 (telefon: 974 817 380, adresa elektronické pošty: [email protected]). Návrh není zpoplatněn, není tedy třeba platit žádný správní poplatek. Návrh musí mít požadované náležitosti. Nemá-li návrh či přiložené stanovy náležitosti [¶1009], jsou-li údaje neúplné nebo nepřesné, MV na to přípravný výbor bezodkladně, nejpozději do pěti dnů od doručení návrhu, upozorní s tím, že dokud tyto vady nebudou odstraněny, řízení o registraci nebude zahájeno (lhůta 5 dnů je lhůta propadná, a MV tak nemá po uplynutí této lhůty možnost vyzývat k odstranění uvedených vad návrhu). Řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy MV došel návrh, který nemá žádné vady. O dni zahájení by MV mělo bezodkladně vyrozumět zmocněnce přípravného výboru.

1085

MV registraci odmítne, jestliže z předložených stanov sdružení vyplývá, že jde o politickou stranu či hnutí, o osobu založenou k výdělečné činnosti nebo k zajištění řádného výkonu určitých povolání, o církev či náboženskou společnost. Dále MV registraci odmítne, pokud nejsou stanovy v souladu s požadavkem: a) nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve sdruženích ani k účasti na jejich činnosti, b) ze sdružení může každý svobodně vystoupit a c) nikomu nesmí být občansky na újmu, že se sdružuje, že je členem sdružení, že se účastní jeho činnosti nebo jej podporuje, anebo že stojí mimo ně. 10

no_2011.indb 10

4.2.2011 20:12:02

občanská sdružení

1095–1100

Registrace bude odmítnuta i v případě, že jde o sdružení nedovolené, tedy takové: 1) jehož cílem je popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, rozněcovat nenávist a nesnášenlivost z těchto důvodů, podporovat násilí anebo jinak porušovat ústavu a zákony; 2) které sleduje dosahování svých cílů způsoby, které jsou v rozporu s ústavou a zákony; 3) ozbrojené nebo s ozbrojenými složkami; za taková se nepovažují sdružení, jejichž členové drží nebo užívají střelné zbraně pro sportovní účely nebo k výkonu práva myslivosti.

1095

Bude odmítnuta také registrace, pokud cíle sdružení jsou v rozporu s požadavky, že sdružení nesmějí vykonávat funkci státních orgánů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, a že nesmějí řídit státní orgány a ukládat povinnosti občanům, kteří nejsou jejich členy. MV je oprávněno (a zároveň musí) v těchto případech registraci odmítnout. V ostatních případech musí registraci provést. O odmítnutí registrace rozhodne MV do 10 dnů ode dne zahájení řízení. Rozhodnutí doručí zmocněnci přípravného výboru. Proti tomuto rozhodnutí o odmítnutí registrace mohou členové přípravného výboru podat do šedesáti dnů ode dne, kdy rozhodnutí bylo jejich zmocněnci doručeno, opravný prostředek k soudu. Soud rozhodnutí MV zruší, jestliže nebyly dány důvody k odmítnutí registrace. Dle ustanovení § 8 odst. 3 ZSO se opravný prostředek podává k „Nejvyššímu soudu republiky“. Toto ustanovení však bylo nepřímo novelizováno ustanovením § 129 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, podle něhož ve věcech správního soudnictví, v nichž zvláštní zákon svěřuje soudu rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů podle části páté hlavy třetí občanského soudního řádu, ve znění účinném k 31. prosinci 2002, lze ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat ve lhůtě třiceti dnů od doručení rozhodnutí, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinak, žalobu podle části třetí hlavy druhé dílu prvního tohoto zákona, jsou-li splněny podmínky tam stanovené. Z toho vyplývá, že proti rozhodnutí o odmítnutí registrace je přípustná žaloba ve správním soudnictví, k jejímuž podání je stanovena lhůta 60 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno zmocněnci přípravného výboru. K řízení je věcně příslušný krajský soud a místně příslušný je soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí – tedy MV. Příslušným soudem je tak Městský soud v Praze. Nezjistí-li MV důvod k odmítnutí registrace, provede do deseti dnů od zahájení řízení registraci a v této lhůtě zašle zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace, kterým je den odeslání. O registraci se nevydává rozhodnutí ve správním řízení. Pokud nebylo zmocněnci přípravného výboru do čtyřiceti dnů od zahájení řízení doručeno rozhodnutí MV o odmítnutí registrace, sdružení vznikne dnem následujícím po uplynutí této lhůty; tento den je dnem registrace. Na žádost zmocněnce přípravného výboru mu MV zašle jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.

1100

Odlišný režim vzniku je dán u odborových organizací a organizace zaměstnavatelů. Tyto se stávají právnickou osobou dnem následujícím poté, kdy MV byl doručen návrh na její evidenci.

11

no_2011.indb 11

4.2.2011 20:12:02

1110

právo

2.4

Vzorové dokumenty

1110

Návrh na registraci Ministerstvo vnitra odbor všeobecné správy oddělení volební a sdružování, úsek sdružování náměstí Hrdinů č. 3 140 21 Praha 4

V souladu s ustanovením § 6 odst. 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, podává přípravný výbor ve složení: 1. Václav Kuklík, nar. 25. 4. 1976, bytem Atletická 236/12, 150 00 Praha 5 – Košíře 2. Miroslav Marinčič, nar. 21. 1. 1968, bytem Bruslařská 36/2, 100 00 Praha 10 3. Edita Exnerová, nar. 14. 7. 1972, bytem Plavců 789/1, 160 00 Praha 6 jménem přípravného výboru je oprávněn jednat zmocněnec: Václav Kuklík, nar. 25. 4. 1976, bytem Atletická 236/12, 150 00 Praha 5 – Košíře tento návrh na registraci občanského sdružení Přílohy: stanovy sdružení ve dvojím vyhotovení zápis z jednání přípravného výboru I. Občanské sdružení Tenis Čimice, o. s. bylo založeno dne 1. 1. 2011 s cílem podpory a propagace sportu, a to zejména se zaměřením na rozvoj výkonnostního a rekreačního tenisu, včetně mládežnických kategorií. II. Členové přípravného výboru navrhují registraci občanského sdružení: Název sdružení: Tenis Čimice, o. s. Sídlo sdružení: Sportovní 526/9, 181 00 Praha 8 – Čimice

V Praze, dne 1. ledna 2011

Podpisy členů přípravného výboru: Václav Kuklík

Miroslav Marinčič

Edita Exnerová

12

no_2011.indb 12

4.2.2011 20:12:02


1112

Stanovy občanského sdružení (příklad č. 1)

1112

Tenis Čimice, o. s. stanovy občanského sdružení Tenis Čimice, o. s. (dále jen „sdružení“) dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů 1. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 1.1. Název sdružení je Tenis Čimice, o.s. 1.2. Sídlo sdružení je na adrese Sportovní 526/9, 181 00 Praha 8 – Čimice. 1.3. Sdružení je zakládáno na dobu neurčitou. 2. ČINNOST SDRUŽENÍ, POSLÁNÍ A CÍL ČINNOSTI 2.1. Sdružení je založeno k podpoře a propagaci sportu, a to zejména se zaměřením na rozvoj výkonnostního a rekreačního tenisu, včetně mládežnických kategorií. 2.2. Posláním sdružení je organizovat sportovní činnost pro jednotlivce i skupiny, vytvářet pro ni podmínky, vytvářet možnosti pro využívání sportovišť, zabezpečovat provoz tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících k regeneraci a rekondici, napomáhat další činností rozvoji veřejného života, kultury, zdraví, zejména formou veřejně prospěšných akcí, organizační a osvětovou činností. 3. PRÁVA A POVINNOSTI ČLENŮ SDRUŽENÍ 3.1. Vznik členství Novým členem sdružení se může stát fyzická nebo právnická osoba se souhlasem valné hromady členů sdružení nebo prezidenta sdružení. 3.2. Členové sdružení mají právo účastnit se činnosti sdružení a být členy jeho orgánů. 3.3. Členové sdružení mají právo využívat sportovní zařízení, která jsou v užívání sdružení, a to v souladu s hracím řádem. 3.4. Členové sdružení jsou povinni řídit se stanovami sdružení a dle svých možností jsou povinni napomáhat činnosti a plnění cílů sdružení. Dále jsou povinni platit členské příspěvky ve výši určené prezidentem sdružení. 3.5. Zánik členství Členství člena sdružení ve sdružení zaniká 3.5.1. Vystoupením Členství člena ve sdružení zaniká okamžikem, kdy je sdružení doručeno oznámení člena o tom, že ze sdružení vystupuje. 3.5.2. Vyloučením člena sdružení Valná hromada členů sdružení může rozhodnout o vyloučení člena sdružení, porušuje-li tento závažně povinnosti dané mu stanovami. Členství člena ve sdružení zaniká okamžikem, který je určen v rozhodnutí valné hromady členů sdružení. Není-li tento okamžik uveden, zaniká členství okamžikem rozhodnutí.

13

no_2011.indb 13

4.2.2011 20:12:02

1112

právo

4. ORGÁNY SDRUŽENÍ 4.1. Valná hromada členů sdružení (dále jen „valná hromada“) 4.1.1. Valná hromada je nejvyšším orgánem sdružení. Je složená ze všech členů sdružení. 4.1.2. Do působnosti valné hromady patří 4.1.2.1. schvalování změn stanov sdružení, 4.1.2.2. jmenování, odvolání a odměňování prezidenta sdružení, 4.1.2.3. rozpuštění sdružení nebo sloučení s jiným sdružením, 4.1.2.4. rozhodování o vyloučení člena sdružení, 4.1.2.5. schvalování programu činnosti sdružení. 4.1.3. Valná hromada si může vyhradit rozhodování ve věcech, které jinak náleží do působnosti jiných orgánů sdružení. 4.1.4. Člen sdružení se zúčastňuje jednání valné hromady osobně, anebo v zastoupení zmocněncem na základě písemné plné moci. Zmocněncem může být jiný člen sdružení, prezident sdružení či jiná osoba. 4.1.5. Valná hromada je schopná usnášení při účasti nejméně nadpoloviční většiny všech členů s hlasovacím právem. Je-li to v pozvánce výslovně uvedeno, je valná hromada schopná usnášení v jakémkoli počtu přítomných členů sdružení. Každý člen – právnická osoba a fyzická osoba starší 15 let – má hlasovací právo. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. 4.1.6 Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných členů sdružení. 4.1.7. Prezident sdružení svolává valnou hromadu nejméně jednou za dva roky. Termín a program valné hromady se oznámí členům sdružení ve lhůtě 15 dnů přede dnem jejího konání, a to pozvánkou umístěnou na informační desce sdružení. 4.1.8. Člen sdružení se může vzdát práva na včasné a řádné svolání valné hromady prohlášením, které musí být obsaženo v zápisu z valné hromady. 4.1.9. Požádat o svolání valné hromady může alespoň polovina členů s hlasovacím právem. Nesvolá-li prezident sdružení valnou hromadu do jednoho měsíce od doručení jejich žádosti, jsou členové sdružení oprávněni svolat ji sami. Nemá-li sdružení prezidenta sdružení, je oprávněn svolat valnou hromadu kterýkoli člen sdružení starší 15 let. 4.1.10. Valná hromada zvolí svého předsedajícího. Do zvolení předsedajícího řídí valnou hromadu prezident sdružení, popřípadě pověřený člen sdružení. Sčítání hlasů provádí předsedající valné hromady. Prezident sdružení je povinen zajistit vyhotovení zápisu z jednání valné hromady. 4.2. Prezident sdružení (dále jen „prezident“) 4.2.1. Statutárním orgánem sdružení je jeden nebo více prezidentů. Je-li prezidentů více, je oprávněn jednat jménem sdružení každý z nich samostatně. 4.2.2. Prezidenta jmenuje valná hromada z řad členů sdružení nebo jiných fyzických osob. Prezidentem může být pouze fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je plně způsobilá k právním úkonům a je bezúhonná. Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. 14

no_2011.indb 14

4.2.2011 20:12:02


1112

4.2.3. Prezident rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou svěřeny do působnosti valné hromady. Prezident ustavuje a rozpouští oddíly. 4.2.4. Prezident je povinen zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam členů sdružení a informovat členy sdružení o záležitostech sdružení. 4.2.5. Osoba, která je prezidentem, může ze své funkce odstoupit. Své odstoupení je povinna oznámit valné hromadě sdružení. Výkon funkce prezidenta končí dnem, kdy odstoupení projednala nebo měla projednat valná hromada. Valná hromada je povinna projednat odstoupení na nejbližším zasedání poté, co se o odstoupení z funkce dověděla. Nejpozději však končí výkon funkce prezidenta jeden měsíc poté, kdy bylo na adresu sídla sdružení doručeno oznámení o odstoupení z funkce. 4.2.6. Prvního prezidenta jmenuje valná hromada po vzniku sdružení. 4.3. Považuje-li člen sdružení rozhodnutí některého z jeho orgánů, proti němuž již nelze podle stanov podat opravný prostředek, za nezákonné nebo odporující stanovám, může do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 6 měsíců od rozhodnutí požádat příslušný soud o určení, zda je takové rozhodnutí v souladu se zákonem a stanovami. 5. ODDÍLY 5.1. Sdružení může zřizovat oddíly. Oddíl je základním článkem sdružení a nemá právní subjektivitu. 5.2. O zřizování a rušení oddílů bez právní subjektivity rozhoduje prezident. 5.3. Sdružení nezřizuje organizační jednotky s právní subjektivitou. 6. ZÁSADY HOSPODAŘENÍ 6.1. Prostředky sdružení tvoří zejména členské příspěvky a příjmy z vlastní činnosti. Dále jsou prostředky sdružení tvořeny příspěvky a dary. Při svém hospodaření je sdružení povinno se řídit obecně závaznými právními předpisy a těmito stanovami. 7. ZÁNIK SDRUŽENÍ 7.1. Sdružení zaniká 7.1.1. dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením na základě rozhodnutí valné hromady členů sdružení či dohody členů sdružení, 7.1.2. pravomocným rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR o jeho rozpuštění. 7.2. Při zániku sdružení se provede majetkové vypořádání. 8. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 8.1. Tyto stanovy byly schváleny schůzí přípravného výboru dne 1. 1. 2011 v Praze.

15

no_2011.indb 15

4.2.2011 20:12:02

1115

právo

Stanovy občanského sdružení (příklad č. 2)

1115

Stanovy občanského sdružení Bohnické kulturní centrum, občanské sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Název občanského sdružení je Bohnické kulturní centrum, občanské sdružení (dále jen „sdružení“). Sídlo sdružení je na adrese Umělecká 123/4, 180 00 Praha 8 – Bohnice. 2. ČINNOST A CÍL SDRUŽENÍ Sdružení je zakládáno za účelem podpory kulturního života, zejména v regionu Městské části Praha 8. K naplňování cíle má přispět zejména následující činnost sdružení: 2.1. organizování aktivit ve volném čase, zejména se zaměřením na mimoškolní aktivity dětí a mládeže ze sociálně slabých rodin, které by si jinak z finančních důvodů nemohly dovolit pravidelné hrazení těchto aktivit, 2.2. podpora mladých začínajících umělců vytvářením podmínek pro jejich činnost, 2.3. organizování kulturních podniků, akcí a besed, 2.4. vytváření a zajišťování podmínek pro uskutečňování protidrogové prevence, 2.5. organizování dalších veřejně prospěšných akcí a osvětové činnosti. 3. PRÁVA A POVINNOSTI ČLENŮ SDRUŽENÍ 3.1. Vznik členství Novým členem sdružení se může stát každá fyzická osoba, a to na základě písemné přihlášky. O přijetí rozhoduje výkonný výbor sdružení. Dále se členem sdružení může stát právnická osoba – klub, dle článku 5. těchto stanov. 3.2. Členové sdružení mají právo účastnit se činnosti sdružení a být členy jeho orgánů. 3.3. Členové sdružení mají právo využívat zařízení, které sdružení užívá, jakož i další prostředky, a to v souladu s „vnitřním řádem využívání prostředků sdružení“. 3.4. Členové sdružení jsou povinni řídit se stanovami sdružení a dle svých možností jsou povinni napomáhat činnosti a plnění cílů sdružení. 3.5. Členské příspěvky jsou nepovinné, jejich výše je dobrovolná a jejich placení nemůže být podmínkou členství. 3.6. Zánik členství 3.6.1. Členství člena sdružení ve sdružení zaniká vystoupením člena, a to okamžikem, kdy je sdružení doručeno oznámení člena o tom, že ze sdružení vystupuje. 3.6.2. Členství člena sdružení ve sdružení zaniká vyloučením člena sdružení. Členská schůze sdružení či výkonný výbor sdružení může rozhodnout o vyloučení člena sdružení, porušuje-li tento závažně povinnosti dané mu stanovami. Členství člena ve sdružení zaniká okamžikem, který je určen v rozhodnutí členské schůze sdružení. Není-li tento okamžik uveden, zaniká členství okamžikem rozhodnutí.

16

no_2011.indb 16

4.2.2011 20:12:02


1115

4. ORGÁNY SDRUŽENÍ 4.1. Členská schůze sdružení (dále jen „členská schůze“) 4.1.1. Členská schůze je nejvyšším orgánem sdružení a je složená ze všech členů sdružení. Do její působnosti patří: 4.1.1.1. schvalování změn stanov sdružení, 4.1.1.2. jmenování a odvolání výkonného výboru sdružení, 4.1.1.3. rozpuštění sdružení nebo sloučení s jiným sdružením, 4.1.1.4. schvalování vnitřního řádu využívání prostředků sdružení, 4.1.1.5. vytváření a schvalování programu činnosti sdružení, 4.1.1.6. vytváření rámce protidrogové prevence, 4.1.1.7. schvalování výdajů sdružení přesahujících částku 10 000 Kč, 4.1.1.8. nabývání a zcizování nemovitého majetku, 4.1.1.9. pronájem nemovitého majetku, 4.1.1.10. rozhodování o členství klubů dle čl. 5. stanov, 4.1.1.11. rozhodování ve věcech, které si členská schůze vyhradí k rozhodování. 4.1.2. Člen sdružení se zúčastňuje jednání členské schůze osobně, anebo v zastoupení zmocněncem na základě písemné plné moci. 4.1.3. Členská schůze je schopná usnášení při účasti nejméně 2/3 (dvoutřetinové) většiny všech členů s hlasovacím právem. V případě, že půl hodiny po plánovaném zahájení není přítomna 2/3 (dvoutřetinová) většina členů sdružení s hlasovacím právem, koná se do čtrnácti dnů náhradní členská schůze, která má shodný program jednání a je usnášeníschopná v jakémkoli počtu přítomných. Každý člen – právnická osoba či fyzická osoba starší 18 let – má hlasovací právo. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. 4.1.4. Členská schůze rozhoduje 2/3 (dvoutřetinovou) většinou hlasů přítomných členů sdružení. 4.1.5. Výkonný výbor sdružení svolává členskou schůzi čtyřikrát ročně. Ter mín a program členské schůze se oznámí členům sdružení ve lhůtě 10 dnů přede dnem jejího konání, a to pozvánkou umístěnou na informační desce sdružení. Nemá-li sdružení výkonný výbor sdružení, je oprávněn svolat členskou schůzi kterýkoli člen sdružení. 4.2. Výkonný výbor sdružení (dále jen „výbor“) 4.2.1. Statutárním orgánem sdružení je výbor. Výbor je tříčlenný. Za výbor jedná navenek jménem sdružení každý člen výboru. 4.2.2. Výbor jmenuje členská schůze z řad členů sdružení. Členem výboru může být pouze fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a je plně způsobilá k právním úkonům. První členy výkonného výboru jmenuje členská schůze po vzniku sdružení. 4.2.3. Výbor rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou svěřeny do působnosti členské schůze. 4.2.4. Rozhodnutí výboru jsou přijímána prostou většinou všech jeho členů. O vyloučení člena sdružení ze sdružení a o výdajích sdružení, přesahujících částku 5 000 Kč, rozhoduje výbor jednohlasně. 4.2.5. Výbor je povinen vést seznam členů sdružení a informovat členy sdružení o záležitostech sdružení. Výbor je dále povinen zajistit řádné hospodaření sdružení s poskytnutými dary a příspěvky. 4.2.6. Osoba, která je členem výboru, může ze své funkce odstoupit. Výkon funkce člena výboru končí jeden měsíc poté, kdy bylo na adresu sídla sdružení doručeno oznámení o odstoupení z funkce. 4.2.7. Výbor volí ze svých členů předsedu výboru (předsedu sdružení). Předseda výboru řídí jednání výboru a reprezentuje sdružení navenek.

17

no_2011.indb 17

4.2.2011 20:12:02

1120

právo

5. KLUBY 5.1. Členem sdružení se mohou stát i samostatné právnické osoby – občanská sdružení, s právní subjektivitou (dále jen „kluby“). 5.2. Vnitřní organizaci klubů upravují jejich vlastní stanovy registrované u Ministerstva vnitra ČR. Tyto stanovy však nesmí být v rozporu s těmito stanovami. 5.3. Členství klubu vzniká rozhodnutím členské schůze na základě písemné přihlášky. 5.4. Sdružení nezřizuje žádné další vnitřní organizační jednotky, a to ani s právní subjektivitou ani bez právní subjektivity. 6. HOSPODAŘENÍ SDRUŽENÍ 6.1. Prostředky sdružení tvoří zejména granty, příspěvky, dotace, dary a dobrovolné členské příspěvky. Při svém hospodaření je sdružení povinno se řídit obecně závaznými právními předpisy a těmito stanovami. 7. ZÁNIK SDRUŽENÍ 7.1. Sdružení zaniká dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením na základě rozhodnutí členské schůze, na základě dohody členů sdružení či pravomocným rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR o jeho rozpuštění. 7.2. Při zániku sdružení se provede majetkové vypořádání a likvidace, pro kterou se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, o likvidaci obchodních společností. 8. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 8.1. Tyto stanovy byly schváleny schůzí přípravného výboru dne 1. 1. 2011 v Praze. 8.2. Práva a povinnosti stanovami výslovně neupravená se řídí příslušnými právními předpisy, zejména zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. 8.3. Tyto stanovy nabývají účinnosti dnem registrace sdružení.

Zápis přípravného výboru

1120

Zápis ze schůze přípravného výboru občanského sdružení Tenis Čimice, o. s., se sídlem Sportovní 526/9, 181 00 Praha 8 – Čimice konané dne 1. ledna 2011 Dne 1. 1. 2011 se konala schůze přípravného výboru občanského sdružení Tenis Čimice, o.s., se sídlem Sportovní 526/9, 181 00 Praha 8 – Čimice, a to na adrese sídla. Dostavili se všichni členové přípravného výboru občanského sdružení, a to: 1. Václav Kuklík, nar. 25. 4. 1976, bytem Atletická 236/12, 150 00 Praha 5 – Košíře 2. Miroslav Marinčič, 21. 1. 1968, bytem Bruslařská 36/2, 100 00, Praha 10 3. Edita Exnerová, nar. 14. 7. 1972, bytem Plavců 789/1, 160 00, Praha 6

18

no_2011.indb 18

4.2.2011 20:12:02


1125–1135

I. Členové navrhli, aby předsedajícím schůze přípravného výboru byl zvolen Václav Kuklík. Jiný návrh či protinávrh nebyl vznesen. O návrhu se hlasovalo, 100 % hlasů členů bylo pro přijetí návrhu, nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel hlasování. Návrh byl přijat. II. Členové prohlásili, že jménem přípravného výboru je oprávněn jednat zmocněnec Václav Kuklík. III. Člen Václav Kuklík navrhl, aby byly přijaty stanovy sdružení v předloženém znění. Jiný návrh či protinávrh nebyl vznesen. O návrhu se hlasovalo, 100 % hlasů členů bylo pro přijetí návrhu, nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel hlasování. Návrh byl přijat. O průběhu schůze přípravného výboru byl sepsán tento zápis.

Podpisy členů přípravného výboru:

Václav Kuklík

Miroslav Marinčič

Edita Exnerová

kapitola 3

Činnost občanského sdružení

1125

Při činnosti občanského sdružení dochází velmi často a z nejrůznějších důvodů k potřebě provést určité změny v rámci sdružení. Jedná se zejména o změny v obsazení statutárních a jiných orgánů, změny sídla, změny názvu sdružení či změny stanov. Provedení některých změn je nutné oznámit MV. Považuje-li člen sdružení rozhodnutí některého z jeho orgánů, proti němuž již nelze podle stanov podat opravný prostředek, za nezákonné nebo odporující stanovám, může do třiceti dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do šesti měsíců od rozhodnutí, požádat okresní soud (v Praze příslušný obvodní soud, v Brně Městský soud) o určení, zda je takové rozhodnutí v souladu se zákonem a stanovami.

1130

19

no_2011.indb 19

4.2.2011 20:12:02

1132–1145

Právo

3.1

Změny sdružení bez nutnosti úprav stanov

1132 1135

Často bude docházet ke změně statutárního orgánu společnosti, tedy toho, kdo činí právní úkony jménem sdružení. Bližší určení statutárního orgánu je nutnou náležitostí stanov. Ty určují: – kdo je statutární orgán (jednatel, předseda, vedoucí, prezident, výkonná rada atd.), – zda je statutárním orgánem vždy jen jedna osoba, či osob více (je-li osob více, měly by stanovy určovat i způsob jednání, tedy to, zda musí osoby jednat společně, či zda je oprávněna jednat každá zvlášť), – funkční období (určitá doba – např. jeden rok či neurčité období – např. do odvolání) a – způsob ustanovení (volba všemi členy, jmenovaní dozorčím výborem). Údaje (jméno, rodné číslo, bydliště) o konkrétních osobách vykonávajících funkci statutárního orgánu nebývají ve stanovách uváděny, proto není změna statutárního orgánu změnou stanov. V případě, že by sdružení ve stanovách uvádělo údaje o každé osobě vykonávající funkci statutárního orgánu, byla by to změna orgánu i změna stanov [¶1145]. Veřejná evidence statutárních orgánů není vedena (na rozdíl např. od evidence statutárních orgánů obchodních společností, které jsou uváděny v obchodním rejstříku). Při změně statutárního orgánu občanského sdružení není tedy třeba provádět změnu stanov a není to nutné oznamovat MV. Je nutné dodržet postup ustavování statutárního orgánu, který je dán stanovami. Nový statutární orgán začíná vykonávat svoji funkci okamžikem rozhodnutí příslušného orgánu sdružení, není-li v tomto rozhodnutí uveden jiný okamžik. Jako příklad je ve vzorových dokumentech použito ustanovení statutárního orgánu prezidenta sdružení, kterého volí valná hromada sdružení. Obdobně bude postupováno i při změně obsazení jiných orgánů sdružení. Je plně v kompetenci stanov určení způsobu provádění dalších změn a přijímání rozhodnutí v rámci sdružení. Tato rozhodnutí mohou být rozmanitá, např. schvalování výročních zpráv, vytváření programů činnosti pro určitá časová období, odměňování orgánů, udílení cen či dotací svým členům atd. Stanovy určují orgány oprávněné provádět změny a přijímat rozhodnutí, způsob jejich svolávání, počet hlasů nutných pro přijetí rozhodnutí, způsob vyhlášení rozhodnutí apod. Vhodné je, pokud stanovy tzv. sběrnou klauzulí určí orgán, který rozhoduje ve všech případech, kdy není dána výslovná pravomoc jiného orgánu.

3.2

Změny sdružení s nutností úprav stanov 1145

Dochází-li ke změnám údajů uváděných ve stanovách, jde o změnu stanov. Bude tomu tak vždy při změně: názvu sdružení, sídla, cíle jeho činnosti, struktury orgánů sdružení a způsobu jejich ustavování, ustanovení o organizačních 20

no_2011.indb 20

4.2.2011 20:12:02


1155

jednotkách s právní subjektivitou a při změně zásad hospodaření. Dále o změnu stanov půjde, budou-li se měnit údaje, které sdružení uvádí ve stanovách dobrovolně nad rámec zákonných náležitostí (např. pokud se sdružení rozhodlo ve stanovách uvádět všechny své oddíly bez právní subjektivity, pak při rušení oddílů půjde o změnu stanov). Kdo rozhoduje o změně stanov, určují stanovy. Změnu stanov oznámí sdružení písemně MV do patnácti dnů od jejího schválení a připojí ve dvojím vyhotovení text změny. Pokud by stanovy po provedených změnách nesplňovaly požadavky pro jejich registraci [¶1080] nebo jsou-li uvedené údaje neúplné nebo nepřesné, MV na to sdružení bezodkladně upozorní. Sdružení je povinno tyto závady odstranit do šedesáti dnů ode dne doručení tohoto upozornění a ve lhůtě dalších deseti dnů o tom MV vyrozumět. Neučiní-li tak, MV sdružení rozpustí. Proti rozhodnutí MV je možné podat opravný prostředek u soudu. Splňují-li stanovy zákonné požadavky, zašle MV sdružení do deseti dnů od doručení oznámení o změnách jedno vyhotovení změny stanov, na němž vyznačí, že bere změnu na vědomí. Změnu je možné MV oznámit tak, že se uvede konkrétní změna (např. znění článku II. stanov se vypouští a nahrazuje se novým zněním: Sídlo sdružení je na adrese Kolbenova 456/23, 150 00 Praha 5) nebo se připojí (a to lze doporučit) nové úplné platné znění stanov, obsahující aktuální ustanovení po provedených změnách. Oba postupy je samozřejmě možné kombinovat (tedy uvést výslovnou změnu a připojit i platné znění stanov). Při změně názvu sdružení, sídla, cíle jeho činnosti, struktury orgánů sdružení a způsobu jejich ustavování, ustanovení o organizačních jednotkách s právní subjektivitou a při změně zásad hospodaření musí být zachovány požadavky kladené na uvádění údajů zákonem jako při vzniku sdružení (tedy např. i nový název sdružení se musí lišit od názvu právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území ČR apod.). Pokud by MV přijalo výklad, že i v případě občanských sdružení postačí, pokud jeho zakladatelský dokument (tedy stanovy) uvede namísto adresy sídla jen obec, kde je jeho sídlo, pak při změně sídla v rámci jedné obce by nedocházelo ke změně stanov. S ohledem na citované ustanovení OZ by však bylo nutné změnu sídla oznámit MV.

§ 19c odst. 5 OZ

3.3

Právní jednání při činnosti sdružení Při činnosti občanského sdružení je nutné rozlišovat mezi rozhodováním (tedy vytvářením vůle uvnitř sdružení) a právním jednáním (tedy projevováním vůle navenek vůči třetím osobám). Úprava rozhodování je záležitostí stanov, na nich záleží, kterému orgánu sdružení svěří určité záležitosti k rozhodování. Právní úkony právnické osoby (tedy projevování vůle navenek jménem občanského sdružení) ve všech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány). Stanovy určí, kdo je oprávněn činit jménem sdružení právní úkony, kdo je statutární orgán. Právní úkony statutárních orgánů jsou právními úkony pří mo samotného sdružení (nejde tedy o zastupování). Správné označení sdružení při právním úkonu je tedy např. občanské sdružení Tenis Čimice, o. s., se sídlem Sportovní 526/9, 181 00 Praha 8-Čimice, IČ 12345678, registrované MV pod

1155

21

no_2011.indb 21

4.2.2011 20:12:02

1165–1170

právo

II/S-OS/1-12345/99-R, jednající předsedou Václavem Kuklíkem (nikoliv tedy zastoupené předsedou Václavem Kuklíkem). Rozsah jednatelského oprávnění je určen přímo zákonem. Statutární orgány činí úkony ve všech věcech, jednání statutárních orgánů je tedy neomezitelné. Pokud je oprávnění omezeno ve stanovách (např. tím, že ke zcizování a nabývání majetku v hodnotě vyšší než 10 000 Kč potřebuje statutární orgán – předseda sdružení – předchozí souhlas valné hromady sdružení), je toto omezení neúčinné vůči třetím osobám. Pokud tedy zmíněný předseda uzavře kupní smlouvu na prodej majetku v hodnotě 20 000 Kč, bude kupní smlouva platná. Sdružení se nemůže vůči třetí osobě, se kterou byla kupní smlouva uzavřena, dovolat neplatnosti. Sdružení však může (jako právnická osoba) nárokovat náhradu způsobené škody po předsedovi sdružení (fyzické osobě), pokud ji způsobil zaviněným porušením stanov. Vedle statutárních orgánů činí za sdružení (s ohledem na praktické potřeby občanskoprávních vztahů) právní úkony i jiní pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby (nejen ve stanovách, ale např. i ve vnitřním řádu, hracích pravidlech, interním předpisu apod.) nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Ve stanovách [¶1112] tedy může být např. stanoveno, že trenéři sdružení Tenis Čimice, o. s., jsou oprávněni přijímat od členů sdružení měsíční členské příspěvky. U funkce pokladníka je zřejmé, že je oprávněn přijímat hotovost (neboť to odpovídá pracovnímu zařazení), i když to není ve vnitřním předpisu výslovně uvedeno. V tomto případě jednání jde o zákonné zastoupení, které je v praxi nejčastějším způsobem jednání za právnické osoby. Práva a povinnosti sdružení vzniknou, jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti sdružení a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět. Pokud tedy např. pracovník občanského sdružení Tenis Čimice, o. s. – správce tenisových dvorců – převezme od třetí osoby finanční částku a umožní jí užívání dvorce, i když dle výslovného zákazu uvedeného v hracím řádu může toto učinit pouze člen sportovní rady sdružení, bude sdružení z jednání správce zavázáno, neboť právní úkon se týká předmětu činnosti sdružení a třetí osoba nemohla vědět, že správce překračuje své oprávnění.

1165

§ 31 a násl. OZ

§ 29 OZ

Kromě jednání statutárním orgánem a zákonného zastoupení přichází v úvahu dále i zastoupení na základě plné moci. Při právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci, musí v ní být uveden rozsah zmocněncova oprávnění. Ve specifických případech může sdružení zastupovat opatrovník. Soud může ustanovit opatrovníka také tomu, jehož pobyt není znám, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Za týchž podmínek může soud ustanovit opatrovníka i tehdy, jestliže je to třeba z jiného vážného důvodu. Sdružení mohou mezi sebou uzavírat smlouvy o součinnosti k dosažení určitého cíle, popř. uplatňování jiného společného zájmu. K platnosti smlouvy je třeba písemné formy. Smlouvou o součinnosti se vymezí účel součinnosti, způsob jejího provádění, práva a povinnosti zúčastněných sdružení a prostředky, kterými k součinnosti přispívají. Smlouvou o součinnosti může být vytvořen svaz zúčastněných sdružení, který je právnickou osobou. Pro svaz platí obdobně ustanovení ZSO.

22

no_2011.indb 22

4.2.2011 20:12:02


1170

3.4

Vzorové dokumenty

Zápis z jednání orgánu občanského sdružení

1170

Zápis z valné hromady členů sdružení Tenis Čimice, o. s., se sídlem Sportovní 526/9, 181 00 Praha 8 – Čimice, IČ 12345678, registrované Ministerstvem vnitra pod II/S-OS/1-12345/99-R, konané dne 7. 1. 2011. Dne 7. 1. 2011 se konala valná hromada členů sdružení (dále jen „valná hromada“). Valná hromada byla svolána způsobem určeným ve stanovách sdružení. Z celkového počtu 120 členů bylo přítomno 80 členů, tedy nadpoloviční většina a valná hromada byla usnášeníschopná. I. Členové navrhli, aby předsedajícím valné hromady byl zvolen Miroslav Marinčič, r. č. 680121/1234, bytem Bruslařská 36/2, 100 00 Praha 10. O návrhu se hlasovalo, 100 % hlasů přítomných členů bylo pro přijetí návrhu, nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel hlasování. Návrh byl přijat. II. Členská schůze zhodnotila činnost sdružení v roce 2010, dále proběhlo zhodnocení výsledků jednotlivců v celorepublikových soutěžích dorostu, mužů a žen. III. Prezident sdružení Václav Kuklík, r. č. 760425/1234, bytem Atletická 236/12, 150 00 Praha 5 – Košíře, navrhl, aby byla přijata změna stanov: znění čl. 1.2. stanov „Sídlo sdružení je na adrese Sportovní 526/9, 181 00 Praha 8 – Čimice“ se nahrazuje novým zněním „Sídlo sdružení je na adrese Skálova 655/31, 181 00 Praha 8 – Čimice“. Prezident sdružení Václav Kuklík předložil valné hromadě nové platné znění stanov, které je přílohou tohoto zápisu. Jiný návrh či protinávrh nebyl vznesen. O návrhu se hlasovalo, 100 % hlasů přítomných členů bylo pro přijetí návrhu, nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel hlasování. Návrh byl přijat. IV. Členka Edita Exnerová, r. č. 725714/1234, bytem Plavců 789/1, 160 00 Praha 6 navrhla, aby byl odvolán z funkce dosavadní prezident sdružení a jmenován nový prezident sdružení, a to Josef Winter, r. č. 560821/1234, bytem Zadní 3789/23, 361 01 Příbram. Jiný návrh či protinávrh nebyl vznesen. O odvolání současného prezidenta sdružení a jmenování nového se hlasovalo společně, 48 přítomných členů bylo pro přijetí návrhu, 24 přítomných členů bylo proti přijetí návrhu, 8 přítomných členů se zdrželo hlasování. Návrh byl přijat.

23

no_2011.indb 23

4.2.2011 20:12:02

1175

právo

V. Následovala diskuze o dalším rozvoji sdružení, rozprava o plánovaných aktivitách pro rok 2011 a poté volná rozprava. Nikdo ze členů nepožádal o zapsání připomínek do zápisu. O průběhu valné hromady byl sepsán tento zápis.

Podpisy:

předsedající členské schůze – Miroslav Marinčič

prezident klubu – Josef Winter

Oznámení změny stanov Ministerstvu vnitra

1175

Ministerstvo vnitra odbor všeobecné správy oddělení volební a sdružování, úsek sdružování náměstí Hrdinů 3 140 21 Praha 4

V souladu s ustanovením § 11 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, oznamuje Tenis Čimice, o. s., občanské sdružení, se sídlem Skálova 655/31, 181 00 Praha 8 – Čimice původní sídlo Sportovní 526/9, 181 00 Praha 8 – Čimice IČ: 12345678 MV ČR registrováno pod II/S-OS/1-12345/99-R jednající prezidentem sdružení Josefem Winterem, r. č. 560821/1234, bytem Zadní 3789/23, 361 01 Příbram tuto změnu stanov Přílohy: 2 × stanovy sdružení v platném znění zápis z valné hromady sdružení I. Valná hromada členů sdružení konaná dne 7. ledna 2011 přijala následující změny ve stanovách:

24

no_2011.indb 24

4.2.2011 20:12:02


1185–1190

znění čl. 1.2 stanov „Sídlo sdružení je na adrese Sportovní 526/9, 181 00 Praha 8 – Čimice“ se nahrazuje novým zněním „Sídlo sdružení je na adrese Skálova 655/31, 181 00 Praha 8 – Čimice“. II. V návaznosti na provedenou změnu stanov bylo vypracováno platné znění stanov, které přikládáme.


Tenis Čimice, o. s. jednající prezidentem sdružení Josefem Winterem

kapitola 4

Zánik občanského sdružení Právní úprava – Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) – Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSO“) – Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobu jeho řešení [insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOUIS“)] – Zákon č. 337/1992, o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Obecným principem u právnických osob zapisovaných do určitého veřejného rejstříku či evidence je, že tato osoba zaniká dnem výmazu z příslušného rejstříku. Předpokládá se, že zániku předchází zrušení právnické osoby. Tedy obdobně jako proces vzniku je dvojfázový, kdy je právnická osoba nejdříve založena (např. schůzí přípravného výboru občanského sdružení a sepsáním stanov) a teprve poté vzniká a stává se subjektem (registrací občanského sdružení MV), tak i proces zániku má dvě fáze. Nejprve je právnická osoba zrušena (dohodou, rozhodnutím jejího orgánu, uplynutím doby, na kterou byla založena apod.) a poté, většinou po provedení likvidace, zaniká výmazem z příslušného rejstříku.

1185

§ 20 a) odst. 2 OZ

1190

Uvedená úprava OZ platí obecně, není-li zvláštním zákonem stanoveno jinak. Musíme tedy zkoumat ustanovení ZSO, zda není stanoven odlišný postup. Občanské sdružení zanikne dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením či zanikne pravomocným rozhodnutím MV o jeho rozpuštění (v případě stanovených zákonných podmínek). Vzniká možnost dvou možných výkladů této normy:

§ 12 ZSO

25

no_2011.indb 25

4.2.2011 20:12:02

1200

Právo

1) Ustanovení § 12 bychom považovali za speciální ustanovení k obecné úpravě a k zániku sdružení by skutečně postačilo pouhé rozpuštění či sloučení. Tedy ihned po provedení právního úkonu o rozpuštění (uzavření dohody členů, rozhodnutí členské schůze, usnesení valné hromady apod.) by sdružení zaniklo, přestalo by být subjektem práv a povinností. S tím by samozřejmě zanikly i veškeré závazky sdružení a nadále by za ně nikdo neodpovídal ani neručil. 2) Dojdeme k závěru, že zákonodárce měl v ustanovení § 12 na mysli pouhé zrušení společnosti, a nikoliv její zánik. § 13 odst. 3 ZSO, § 20a odst. 3 OZ

§ 13 odst. 3 ZSO § 20a odst. 3 OZ

1200

Jako správný se jeví druhý výklad. Dle Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 20 Co 585/1998 „rozhodnutí příslušného orgánu občanského sdružení o dobrovolném rozpuštění bez právního nástupce a oznámení tohoto rozhodnutí příslušnému ministerstvu nemají sama o sobě, bez dalšího, za následek okamžitý zánik způsobilosti sdružení být subjektem práv a povinností“. Obdobný názor zaujímá i Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 985/2001: „Obecně však v soukromém právu platí princip, že jestliže celé jmění zanikající právnické osoby nenabývá právní nástupce anebo jestliže zvláštní zákon nestanoví jinak, je třeba před zánikem právnické osoby provést majetkové vypořádání. Uvedený princip vyplývá ze zásad soukromého práva, zejména ze zásady ochrany nabytých práv a ochrany práv třetích osob; účelem likvidace právnické osoby je totiž nejen vypořádání majetkových vztahů mezi osobami, tvořícími osobní substrát právnické osoby, ale i ochrana věřitelů právnické osoby, resp. i jiných osob, jejichž majetkových práv se zánik právnické osoby dotýká. Právní předpisy, upravující zánik občanských sdružení a jejich organizačních jednotek jako právnických osob, je třeba vykládat v souladu s těmito zásadami. Při zániku sdružení se podle ZSO provede majetkové vypořádání. I když dikce tohoto zákona je poněkud odlišná od OZ, který výslovně stanoví, že likvidaci je třeba provést před zánikem právnické osoby. Je zřejmé, že i v tomto případě je třeba likvidaci provést před zánikem občanského sdružení; jakmile totiž sdružení přestane jako subjekt práva existovat, nelze likvidaci provést, neboť tu již není subjekt, jehož pohledávky by bylo možno vymáhat a jehož dluhy by bylo třeba uspokojit.“ Postup Občanské sdružení zanikne, resp. se zrušuje, dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením. Ve stanovách by mělo být určeno, který orgán o rozpuštění či sloučení rozhoduje. Pokud tomu tak není, rozhoduje v těchto věcech nejvyšší orgán sdružení. Sdružení (resp. orgán, který o zániku rozhodl) oznámí zánik do patnácti 15 dnů MV. Sdružení dále zaniká pravomocným rozhodnutím MV o jeho rozpuštění. Pokud MV zjistí, že sdružení: 1) vyvíjí činnost, která je vyhrazena politickým stranám a politickým hnutím anebo organizacím sdružujícím občany k výdělečné činnosti nebo k vykonávání náboženství nebo víry v církvích a náboženských společnostech; 2) vyvíjí činnost, která porušuje zásady, že nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve sdruženích ani k účasti na jejich činnosti, že ze sdružení může každý svobodně vystoupit a že nikomu nesmí být občansky na újmu, že se sdružuje, že je členem sdružení, že se účastní jeho činnosti nebo jej podporuje, anebo že stojí mimo ně, 3) je sdružení nedovolené [¶1095], 4) vykonává funkci státních orgánů, řídí státní orgány či ukládá povinnosti občanům, kteří nejsou jejich členy, neprodleně na to sdružení upozorní a vyzve je, aby od takové činnosti upustilo. Jestliže i přes tuto výzvu sdružení v této činnosti pokračuje, MV je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat opravný prostředek soudu. 26

no_2011.indb 26

4.2.2011 20:12:02


1210–1225

4.1

Likvidace Právní úprava – § 20a odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) – § 13 odst. 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSO“) – Ustanovení o likvidaci obchodních společností zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OBZ“) Nepřechází-li celé jmění na právního nástupce, je třeba provést majetkové vypořádání – likvidaci. Likvidace je zákonem upravený postup, při kterém dochází k mimosoudnímu vyrovnání majetkových vztahů zanikající právnické osoby.

1210

Na začátku je třeba ustanovit likvidátora. Ustanoví ho statutární orgán sdružení (určený stanovami), není-li stanovami určeno jinak. Likvidátorem musí být fyzická osoba, není rozhodné, zda jím bude např. člen sdružení či osoba mimo sdružení. V případě, že sdružení bylo zrušeno rozhodnutím MV, provede jeho majetkové vypořádání likvidátor určený MV. MV jmenuje likvidátora rovněž v případě, že není orgán, který by majetkové vypořádání provedl, tedy že sdružení likvidátora samo nejmenuje bez zbytečného odkladu. Zemře-li likvidátor, je-li odvolán nebo vzdá-li se své funkce anebo nemůže-li ji vykonávat, jmenuje se nový likvidátor způsobem, kterým byl jmenován předchozí likvidátor. Bez ohledu na způsob určení likvidátora může MV na návrh osoby, jež na tom osvědčí právní zájem, odvolat likvidátora, který porušuje své povinnosti, a nahradit ho jinou osobou.

1215

Sdružení vstupuje do likvidace ke dni, k němuž je zrušeno. Po dobu likvidace se užívá název sdružení s dovětkem „v likvidaci“. Likvidátor je orgánem sdružení. Jeho jmenováním na něj přechází působnost statutárního orgánu jednat jménem sdružení. Je však oprávněn činit jménem sdružení jen úkony směřující k likvidaci sdružení. Při výkonu této působnosti plní závazky sdružení, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje sdružení před soudy a jinými orgány. Nové smlouvy může uzavírat jen v souvislosti s ukončením nevyřízených záležitostí nebo je-li to potřebné k zachování hodnoty majetku sdružení. Funkce likvidátora je placená, odměnu určuje ten, kdo jej ustanovil.

1225

Likvidátor oznámí vstup sdružení do likvidace všem známým věřitelům. Zároveň je povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit nejméně dvakrát za sebou v Obchodním věstníku s alespoň dvoutýdenním časovým odstupem rozhodnutí o zrušení sdružení s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce. Likvidátor sestaví ke dni vstupu sdružení do likvidace zahajovací likvidační účetní rozvahu a soupis jmění, aby bylo možné zjistit, v jaké majetkové situaci se likvidované sdružení nalézá. Účetní závěrku předcházející dni vstupu do likvidace sestavuje statutární orgán. Nesestaví-li statutární orgán tuto účetní závěrku bez zbytečného odkladu po vstupu společnosti do likvidace, přechází tato povinnost na likvidátora. Likvidátor je povinen zaslat soupis jmění každému členovi sdružení a věřiteli sdružení, kteří o to požádají. Zjistí-li likvidátor, že sdružení je v úpadku, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh. 27

no_2011.indb 27

4.2.2011 20:12:02

1235–1240

Právo

Po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení čistého majetkového zůstatku, jenž vyplyne z likvidace (likvidační zůstatek), mezi členy sdružení a předloží ji sdružení ke schválení. Ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku sestaví likvidátor účetní závěrku. Členům sdružení nelze poskytnout jejich podíl na likvidačním zůstatku dříve, než jsou uspokojeny nároky všech známých věřitelů sdružení, kteří včas přihlásili své pohledávky. Likvidace končí rozdělením likvidačního zůstatku nebo použitím prostředků z výtěžku z prodeje majetku k uspokojení věřitelů anebo převzetím majetku věřiteli k úhradě jejich pohledávek. Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh MV na zánik sdružení, a následně teprve sdružení zanikne. V návrhu by mělo sdružení doložit provedenou likvidaci. K návrhu by měl likvidátor rovněž přiložit potvrzení územně příslušného státního oblastního archivu, že s ním bylo projednáno zabezpečení archivu a dokumentů zanikajícího sdružení. Odborné názory na přesný okamžik zániku sdružení se různí. Pokud z výše uvedených důvodů vyloučíme možnost, že sdružení zaniká již samotným rozhodnutí podle § 12 odst. 1 ZSO, přicházejí v úvahu dvě řešení. Dle prvního je zánik sdružení vázán na výmaz z evidence MV (obdobně jako tomu je u jiných právnických osob), dle druhého dochází k zániku ve chvíli skončení likvidace. I když sice jasnou odpověď na otázku, ke které z variant se jednoznačně přikloní soudy v případě, že budou obdobnou věc posuzovat, nyní nedáme, je alespoň zřejmé, že sdružení zaniká až po ukončení majetkového vypořádání.

4.2

Insolvence Právní úprava – Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů V průběhu činnosti sdružení může nastat situace, kdy sdružení bude mít závazky vůči řadě věřitelů a nebude v jeho reálných možnostech, aby je všechny splnilo. Tento stav je obecně označován jako bankrot, insolvence či úpadek. Jediným procesním řešením této situace je postup dle insolvenčního zákona.

1235

1240

Sdružení, které je v úpadku, je povinno bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh [¶1915]. Sdružení je v úpadku, jestliže má více věřitelů, dále má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopno plnit. Sdružení je rovněž v úpadku, je-li předluženo. O předlužení jde tehdy, má-li sdružení více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Povinnost podat insolvenční návrh mají i statutární orgány sdružení a likvidátor sdružení v likvidaci. Jestliže uvedené osoby tuto povinnost nesplní, odpovídají věřitelům za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti. 28

no_2011.indb 28

4.2.2011 20:12:03


1245

4.3

Vzorové dokumenty

Rozhodnutí o dobrovolném rozpuštění občanského sdružení

1245

Zápis z valné hromady členů sdružení Tenis Čimice, o. s., se sídlem Sportovní 526/9, 181 00 Praha 8 – Čimice, IČ 12345678, registrované Ministerstvem vnitra pod II/S-OS/1-12345/99-R, konané dne 7. 1. 2011. I. Dne 7. 1. 2011 se konala valná hromada členů sdružení (dále jen „valná hromada“). Valná hromada byla svolána způsobem určeným ve stanovách sdružení. Z celkového počtu 120 členů bylo přítomno 105 členů, tedy nadpoloviční většina a valná hromada byla usnášeníschopná. II. Členové navrhli, aby předsedajícím valné hromady byl zvolen Miroslav Marinčič, r. č. 680121/1234, bytem Bruslařská 36/2, 100 00 Praha 10. O návrhu se hlasovalo, 100 % hlasů přítomných členů bylo pro přijetí návrhu, nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel hlasování. Návrh byl přijat.

III. Prezident sdružení Josef Winter r. č. 560821/1234, bytem Zadní 3789/23, 361 01 Příbram, navrhl, aby valná hromada, v souladu s článkem 4.1.2.3 stanov, rozhodla o dobrovolném rozpuštění sdružení. Jiný návrh či protinávrh nebyl vznesen. O návrhu se hlasovalo, 54 přítomných členů bylo pro přijetí návrhu, 51 přítomných členů bylo proti přijetí návrhu. V souladu s článkem 4.1.6. stanov rozhoduje valná hromada prostou většinou hlasů přítomných členů sdružení; návrh byl tedy přijat a sdružení bylo dobrovolně rozpuštěno. IV. Prezident sdružení Josef Winter, r. č. 560821/1234, bytem Zadní 3789/23, 361 01 Příbram, jako statutární orgán sdružení, jmenoval likvidátorem Josefa Pajáka, r. č. 640404/1234, bytem Popradská 251/36, 120 00 Praha 2. O průběhu valné hromady byl sepsán tento zápis. Podpisy:

předsedající členské schůze

Miroslav Marinčin

prezident klubu – Josef Winter

29

no_2011.indb 29

4.2.2011 20:12:03

1250

právo

Oznámení o zrušení občanského sdružení Ministerstvu vnitra

1250

Ministerstvo vnitra odbor všeobecné správy oddělení volební a sdružování, úsek sdružování náměstí Hrdinů č. 3 140 21 Praha 4

V souladu s ustanovením § 12 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, oznamuje Tenis Čimice, o.s., občanské sdružení, se sídlem Skálova 655/31, 181 00 Praha 8 – Čimice původní sídlo Sportovní 526/9, 181 00 Praha 8 – Čimice IČ: 12345678 MV ČR registrováno pod II/S-OS/1-12345/99-R jednající prezidentem sdružení Josefem Winterem, r. č. 560821/1234, bytem Zadní 3789/23, 361 01 Příbram zrušení občanského sdružení Přílohy: zápis z valné hromady sdružení I. Valná hromada členů sdružení konaná dne 7. ledna 2011 rozhodla o ukončení činnosti sdružení a o dobrovolném rozpuštění sdružení. II. Likvidátorem sdružení byl jmenován Josef Paják, r. č. 640404/1234, bytem Popradská 251/36, 120 00 Praha 2.


Tenis Čimice, o. s. jednající prezidentem sdružení Josefem Winterem

30

no_2011.indb 30

4.2.2011 20:12:03

Vznik občanského sdružení

Recommend Documents