ÚVOD Vzdělávací program “Náčelnické zkoušky” má za úkol ověřit, doplnit a rozvinout dovednosti, znalosti nutné pro vedoucího pracovníka, který řídí (plánuje, realizuje a vyhodnocuje) činnosti kolektivu dětí a mládeže s ohledem na specifické potřeby jednotlivců a skupiny a svěřené děti a mládež vede v souladu s filozofií woodcraftu.
Kdo jsme? Liga lesní moudrosti je sdružení dětí a mládeže působící v naší zemi již od roku 1911. Během druhé světové války a pak během komunistického režimu došlo k přerušení činnosti Ligy lesní moudrosti, stejně jako u jiných dětských organizací, ale již v roce 1990 byla činnost opět obnovena. Od té doby organizace trvale a pravidelně připravuje náplň volného času pro řadu dětí a mládež prostřednictvím jednotlivých článků – kmenů, v podobě různorodé činnosti v přírodě i mimo ni. Činnost kmenů je soustředěna do schůzek, jednodenních i vícedenních výprav, táboření, putování a samozřejmě táborů. Často se děti na vymýšlení programu podílejí samy. Liga lesní moudrosti (LLM) sdružuje chlapce i dívky, muže i ženy každého věku se zájmem o woodcraft – výchovné hnutí, které vytýčil americký spisovatel, malíř, přírodovědec a pedagog Ernest Thompson Seton. Cílem LLM je přivést člověka do přírody a naučit jej v přírodě pobývat jen s nejnutnějšími vymoženostmi civilizace, aby se tak vzkřísily jemnější stránky jeho ducha a jeho vědomí sounáležitosti s prostředím, ze kterého vzešel. Činnost členů LLM je spjata s tábořením. Kromě běžných forem táboření obohacuje svou činnost i primitivním tábořením po vzoru Indiánů, pravěkých lidí či jiných přírodních národů. V programu LLM je pobyt v přírodě spojený s pozorováním, přemýšlením, zhotovováním různých předmětů, což nemá vést k samoúčelnosti, ale je to prostředkem k výchově charakteru, na cestě k lidství. Významným prvkem v programu LLM je plnění činů a Mistrovství. Za tyto zkoušky jsou woodcrafterům udíleny pocty – orlí pera a tituly lesní moudrosti. Kniha E. T. Setona „Svitek březové kůry“ přináší kompletní systém orlích per, který plně respektuje myšlenky a cíle E. T. Setona. Systém je na základě mnohaletých zkušeností členů LLM zpracován tak, aby uspokojil potřebu osobního zdokonalování všech woodcrafterů i na prahu 21. století. Tento systém zabezpečuje všestranný rozvoj osobnosti, který vhodně doplňuje působení rodiny a školy – počínaje rozvojem tělesné zdatnosti a rukodělných aktivit, přes zájem o své okolí spojený se službou a pomocí druhým, až po duchovní a morální oblast. Mottem je Stoupání na horu, což vyjadřuje neustálé zlepšování a zdokonalování života jedince a jeho sebe sama. Smyslem woodcraftu je vychovávat tělesně, mravně, duševně a službou ke kráse, pravdě, síle a lásce. Převedeme-li tuto vzletnou frázi do běžného jazyka, znamená to, že woodcraft vychovává všestranně rozvinuté a samostatné osobnosti, které dokážou pohlížet na svět kolem sebe z různých úhlů pohledu, mají nejrůznější dovednosti, ale i zažité mravní hodnoty, uvědomují si zodpovědnost za sebe i ostatní a v neposlední řadě jsou připraveny neustále své znalosti rozšiřovat. Výchovný systém je využíván nejen kmeny v rámci LLM, ale program na jeho základě připravují i oddíly sdružené v jiných organizacích. Prostřednictvím tohoto výchovného systému na svém seberozvoji pracuje i řada neorganizovaných jednotlivců. O tom svědčí i velký zájem o 2. vydání knihy Svitek březové kůry, které LLM zajistila v roce 2002. V roce 2004 byl vydán druhý díl Svitku březové kůry – Kniha mistrovství, který dále rozvíjí oblasti obsažené v první knize. V roce 2005 byla tato řada rozšířena o pracovní sešit Zápisník korálkových činů pro loži skřítků, který doplňuje výchovný systém i pro ty nejmenší (děti od 5 do 9 let).
CÍLE VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Cíle vzdělávacího programu jsou rozděleny do sedmi oblastí: 1. Woodcraft Cílem tohoto modulu je vysvětlit filozofii woodcraftu, Čtyřnásobného zákona, 9-ti hlavních zásad a 7mi tajemství lesa. Dále pak seznámit účastníky se znaky, symboly a historií woodcraftu a významem E.T.Setona. 2. Vedení kmene Druhý modul má za cíl seznámit účastníky s principy woodcrafterské výchovy a se základy pedagogiky a psychologie. Dále naučit účastníky analyzovat potřeby skupiny, formulovat výchovné a vzdělávací cíle, nové výchovné a vzdělávací metody a prostředky. Dalším cílem je vysvětlit účastníkům podstatu autority, naučit, jak navodit bezpečné prostředí a seznámit účastníky s prevencí sociálně patologických jevů. 3. LLM a kmenové zřízení Cílem třetího modulu je seznámit účastníky s organizační strukturou LLM a kmene a dále s různými typy kmenů podle zaměření. Účastníkům vysvětlit prvky demokracie ve kmeni a systém, jak je rozvíjet, dále se naučí plánovat a organizovat celoroční činnost kmene, včetně náboru nových členů a komunikace s rodiči. 4. Organizace táboření Cílem modulu je probrat s účastníky nutné kroky k zajištění tábora, naučit je sestavit rámcový program tábora a seznámit je s nutnou legislativou týkající se zotavovacích akcí pro děti a mládež. 5. Zdravověda V tomto modulu se účastníci seznámí se zásadami poskytování první pomoci, získají orientaci v základních léčivech a naučí se bezpečnostním zásadám při plánování a realizaci aktivit. 6. Právní odpovědnost Modul má za cíl účastníky seznámit s právní odpovědností, legislativou kmene, bezpečnostními předpisy a se základními pravidly pojištění. 7. Právní subjektivita Cílem modulu je účastníky naučit zajistit akce kmene z hospodářského hlediska, seznámit je se základy účetnictví, evidencí majetku a systémem daní a dále vysvětlit účastníkům některé pojmy vztahující se k právní subjektivitě.
POUŽITÉ METODY A FORMY VÝUKY Vzdělávací program je koncipován formou čtyř bloků, z toho tři probíhají na dvou výjezdových víkendových setkáních a jeden formou e-learningu. Blok 1 - Přednášky a diskuse – teoretická část Časová dotace: 24 vyučovacích hodin V průběhu prvního víkendového výjezdového setkání proběhne seznámení účastníků. Bude následovat soubor přednášek, vedených interaktivní metodou, tématicky zaměřených na obsahové cíle jednotlivých výukových modulů. Účastníci představí řešení svých úkolů, na které dostanou od lektorů zpětnou vazbu. Po každém tématu následuje skupinová diskuse. Blok 2 - Zážitkový kurz – praktická část Časová dotace: 24 vyučovacích hodin Na druhém výjezdovém setkání účastníci absolvují výukový program formou zážitkové pedagogiky, kde bude využito simulačních aktivit a rolových her. Vyzkouší si formu skupinové spolupráce i formu individuálního řešení problému. Blok 3 – Individuální konzultace - osobní Časová dotace: průběžně Účastníci budou mít možnost v rámci výjezdových setkání využít přítomnosti lektorů k individuálním konzultacím nad problémovými tématy. Průběžně mohou diskutovat s lektory pomocí moodlu. Blok 4 – Individuální příprava – e-learning, doporučená literatura Časová dotace: 20 vyučovacích hodin
OBSAH A FORMA JEDNOTLIVÝCH VZDĚLÁVACÍCH MODULŮ 1.
Woodcraft
Obsahem modulu je seznámení účastníků s filozofií woodcraftu, jeho znaky a symboly, jeho historií a zakladatelem. Dále pak s výkladem čtyřnásobného zákona, 9-ti hlavních zásad woodcraftu a 7-mi tajemství lesa. Modul probíhá formou e-learningu a samostudia. Po přednášce a samostudiu následuje elektronický test, který je vyhodnocen formou vyhověl /nevyhověl. Na prvním společném výjezdu pak následuje interaktivní přednáška a skupinová diskuse. Woodcraft a společnost Woodcraft vznikl ve Spojených státech na počátku minulého století v období nazývaném „éra pokroku“ (1900 – 1917) a svým vznikem reagoval na zvýšenou míru kriminality v USA v té době. Vzpomeňte na partu výrostků, kteří E.T.Setona terorizovali na jeho farmě nedaleko New Yorku. Za nedlouho potom přímo ovlivnil i vznik skautingu, a přestože obě hnutí mají podobné cíle a využívají podobných prostředků, jejich vztah je od samotného počátku komplikovaný. Na vině je vzájemný vztah obou zakladatelů. Seton nikdy Baden – Powellovi neodpustil, že do svého výchovného systému zakomponoval prvky woodcraftu, aniž by jej uvedl jako spoluautora, a těžce nesl i změny, které Baden – Powell provedl. Ten zavedl model vojenské organizace a poslušnost nadřízených, vypustil a okleštil romantické pojetí a indiánský vzor s jeho názvoslovím a především ignoroval duchovní prvky (Seton duchovním nemyslel náboženský či církevní). Tento počáteční vztah je umocněn ještě tím, že Seton viděl obrovský úspěch Boys Scouts v Anglii a jejich pozdější rozmach v Americe. Obě hnutí k nám dorazila přibližně ve stejnou dobu – kolem roku 1912 a od dvacátých let 20.století (s výjimkou let 1948 – 1989) u nás fungovala organizace, která stavěla na základech učení E.T.Setona o výchově v přírodě (1922 – Zálesácká liga Československá, 1924 – Liga pro výchovu přírodou, v roce 1928 sloučeny do Ligy československých woodcrafterů...). Kromě ní ze Setonova woodcraftu čerpaly i skautské organizace, nejen Svojsíkův Junák – český skaut, ale i Děti přírody, Sdružení skautů Setonovců, Sdružení zálesáků v RČS, Junácká obec Setonova i další. Kromě toho bylo Setonovými myšlenkami prodchnuto i vznikající trampské hnutí, neboť v českých zemích setonovství žilo volně, nebylo nikomu vnucováno ani zakazováno, ale bylo spontánně přijímáno a svobodně diskutováno.
Woodcraft a zážitková pedagogika Podle nejnovějších trendů a směrů, které se v oblasti výchovy v přírodě v poslední době objevily, bývá woodcrafterská výchova zařazována do kategorie zážitkové pedagogiky. Podobně o tom píše L.Pecha – Norek Samotář ve Knize o woodcraftu:
„Woodcrafterská výchova probíhá ve specifické oblasti, které se také říká volnočasová, případně nověji a výstižněji pedagogika zážitku. Tím je položen důraz na určité charakteristické výchovné prostředky, jež jsou zvlášť účinné. Mládež je doma i ve škole vystavena působení, jemuž říkáme mentorování a moralizování… Zcela se bez toho neobejdeme ani v přírodě, ale snažme se to omezit co nejvíc s vědomím, že toho mají naši svěřenci až nad hlavu odjinud. Stejné je to s vyhrožováním tresty za mřížemi či v pekle, s tresty vůbec. V pedagogice zážitku podle našeho pojetí ustupuje postava vychovatele jako mentora a kazatele do pozadí, zato vyvstává jako organizátor společného programu. Hlavním výchovným prostředkem pak nejsou řeči, nýbrž plánovitá, ale často i improvizovaná přitažlivá a náročná činnost s aktivní účastí všech. Ta pak formuje každého účastníka tou měrou, jakou je v ní angažován a do ní vtažen. Právě woodcrafterský program skýtá pro takto pojaté výchovné působení bohatou náplň. Silné zážitky, při nichž se o výchově moc nemluví, ale o to intenzivněji výchovně působí.“ Přesto „hlavní proud“ zážitkové pedagogiky reprezentovaný například Prázdninovou školou Lipnice, funguje poněkud jinak. Pracuje s jiným typem zážitků a jiným způsobem než woodcrafterské kmeny. Jaký je mezi oběma způsoby rozdíl? Podívejte se třeba na dva známé české filmy Starci na chmelu a Rafťáci. Nejlépe velmi brzy po sobě. Srovnejte si, jak autoři nakládali s námětem, s hudbou, v jakém tempu se příběhy odvíjí a hlavně s jakým pocitem po skončení budete odcházet. Když opomineme dobu vzniku (woodcraft je také starší) a to, že Starci na chmelu jsou zasazeni do prostředí studentské brigády (woodcraft je taky trochu o „práci“). Možná zjistíte, že Rafťáci se odvíjejí v mnohem rychlejším tempu, záběr střídá záběr, hudba je hlasitější, zpívá se anglicky, dobře se pobavíte, ale pravděpodobně budete odcházet s pocitem, že to byla „samá sranda – žádný náboženství“. Starci jdou podle mne do větší hloubky. Myslím, že to přesně vystihuje, nejen rozdíl mezi woodcraftem a hlavním proudem zážitkové pedagogiky, ale možná i mezi woodcraftem a jinými podobnými hnutí vůbec. Celý svět se někam žene, bylo o tom napsáno již spousta studií. Máme více všeho – aut, vlaků, letadel, počítačů, informací a paradoxně díky tomu máme méně času. Musíme jej totiž dělit mezi více věcí a tak dochází k tzv. vršení. Vršení všeho. I zážitků. I zážitkové akce hlavního proudu zážitkové pedagogiky se odehrávají v poměrně rychlém tempu. Heslem bývá: Běží ti čas! Za hodinu se tady sejdeme s vyrobenými pochodněmi! Každý woodcrafter přece ví, že za hodinu kvalitní pochodeň nevyrobíte. Kdyby jednu, ale někdy i tři nebo pět…Uspěchanost vede ke ztrátě kvality. Na woodcrafterských akcích se čas naopak jakoby pomalu vleče, což může někdy vést až k jeho jakémusi rozmělnění a potom se buď nestihne všechno, co bylo naplánováno, nebo se začíná sněmovat s větším či menším zpožděním. Všichni si už na to zvykli a více méně s tím počítají a navíc je přece „…příjemné takto trávit čas…“ , jak říkal indiánský medicinman Kopající pták ve slavném filmu Tanec s vlky. Na rozdíl od různých vzdělávacích agentur a organizací zabývajících se zážitkovou pedagogikou, které disponují omezeným časovým fondem několikadenního kurzu, na to mají woodcrafterské kmeny zkrátka víc času. Využívají metodu častého opakování spíše běžných zážitků, kterou bych nazval „kapkou vody, která skálu proráží“. Woodcraft je celoživotní vzdělávání, pro všechny, kdo se pro něj svobodně rozhodnou. Myslím, že to plyne z celé jeho podstaty – je totiž tradičním hnutím pro výchovu v přírodě a tím bohužel jde spíš proti dnešní době, která preferuje věci
netradiční, módní, individuální a s krátkodobým vlivem. I přesto může woodcraft dnešní společnosti mnohé nabídnout. Význam woodcraftu pro dnešní společnost Žijeme v rychle se měnícím světě, kde technický a komunikací mezi lidmi. Zároveň však rostou problémy ve sféře sociální, neboť ekonomický růst zůstal omezen ekonomický rozvoj přináší nesmírný růst prosperity spojené s lepší výživou, zdravím, vzděláním a na bohaté národy a propast mezi národy bohatými a chudými se neustále prohlubuje. Hospodářský růst je také spojen s rostoucí zátěží životnímu prostředí, jsou ohroženy mnohé přírodní zdroje, lidská činnost vede ke změně základních životních podmínek jako je klima nebo koloběh vody s většinou nepříznivými důsledky. Nemusíme hledat dlouho odpověď na otázku, proč uprostřed poměrného blahobytu, jaký je i v naší zemi, lidé nejsou ani zdraví ani šťastní. Lidé nejsou spokojení, ani vlastně neví proč a ani nijak zvlášť nechtějí vědět, proč tomu tak je. Podle přednášky L.Ruska – Šamana z roku 1999 na Skautské univerzitě v Olomouci, žije naprostá většina lidí v podmínkách postmoderní civilizace naprosto nesprávným – nepřirozeným způsobem života:
nepřirozená je naše strava (složení, množství, úprava, doba jídla) nepřirozený je náš denní režim (zvláště umělé prodlužování dne) nepřirozená je náš roční režim (nerespektujeme dobu zimního klidu) nepřirozená je naše fyzická aktivita (kult těla, nezdravé zaujetí vlastním tělem) nepřirozený je všeobecný spěch nepřirozená je obrovská kumulace lidí ve velkoměstech nepřirozené je kvantum přijímaných informací (ztráta orientace) nepřirozený je způsob oblékání a někdy i bydlení nepřirozený je žebříček hodnot atd.
To všechno vede k osamělosti, lhostejnosti, náladovosti a povrchnosti. Existuje nějaké řešení tohoto neblahého stavu? Řešení se nabízí neustále, máme jej před očima – vzdát se nesprávného stylu života, nesprávných hodnotových měřítek a nároků, vrátit se k přirozenosti, k odvěkému řádu věcí. Vrátit se zpět k přírodě a pravdivosti. Není ale jednoduché vzdát se konzumu, ke kterému jsou lidé už dětství systematicky pobízeni sdělovacími prostředky, reklamou a za podpory i zavádějícími postoji politickými. Konzumní společnost je charakteristická špatným chápáním a přístupem v oblasti vlastnění věcí, prožívání hodnot a vztahů. Fromm tento vztah pojmenovává jako neustálé dilema mezi dvěma mody „mít nebo být“. M.Kupka – Logan na woodcrafterském fóru ke stému výročí založení woodcraftu v roce 2002 přednášel: „Nemyslím, že má woodcraft zázračný návod na uzdravení lidské společnosti a že jeho úlohou je spasit svět. Ani si nemyslím, že woodcraft je ta nejlepší idea, která kdy vznikl,a a že Seton je učitel národů. Jen jsem přesvědčen, že woodcraft může dát mnoha lidem cestu a alternativu… A protože nepochybuji, že masivní lidská destrukce je na pochodu, může woodcraft přispět ke zpomalení tohoto procesu.“
Tento trend neskončí sám od sebe a bez cílené snahy všech pozitivně laděných aktivit by také nemusel skončit nikdy. I woodcraft svým dílem může přispět na správnou misku vah. Tento díl by měl odpovídat hloubce myšlenek, zákonů a zásad lesní moudrosti. Woodcraft a ekologická výchova Zakladatel české lesní moudrosti, Miloš Seifert měl za to, že škola musí dítě naučit přírodu milovat a rozumět jí. Aby se tak stalo, musel by učitel s dětmi v přírodě žít. Z toho vyvozoval, že táboření je jako prostředek pro výchovu nedocenitelné a v tom spatřoval šanci woodcraftu. Podle soudu šéfredaktora časopisů Nika a Wampum Neskenonu Ivana Makáska – Hiawathy „…ji zatím ani woodcraft, ani skauting nevyužily, i když příslušníci obou hnutí mají ochranu přírody ve svých zákonech“. Zároveň však dodává, že to vše se ještě může naplnit. Většina ekologických problémů vznikla důsledkem industrializace a technického pokroku. Ekonomický a technický růst není opřen ani o pilíř sociální ani o ekologický. Hledání rovnováhy mezi všemi třemi pilíři patří mezi stěžejní úkoly dneška. Podmínkou řešení ekologické krize je zásadní a hluboká změna lidské společnosti i člověka jako individua. Při hledání řešení bude nutno sestoupit ze světa politiky do světa zdravého rozumu. V této souvislosti formulovali ekologové nejobecnější zásady, které by měla společnost respektovat pro záchranu planety: Budoucnosti je nutno přisuzovat stejnou váhu jako přítomnosti Zájmy druhých oceňovat stejně jako zájmy vlastní Uznat, že některé věci prostě nejsou na prodej a nelze je zaplatit penězi K posledním dvěma má woodcraft, stále co říci. Jeho působení ve výchově jde jinudy než je tomu u „klasických“ ekologických (enviromentálních) organizací. Využívá hlubokého emocionálního prožitku v přírodě – s přírodou – s lidmi (člověkem) v ní. Je v souladu s hlubinnou ekologií, jak ji naformuloval emeritní profesor filozofie v Oslo Arne Naess. Navíc k ní přidává další svá výchovná specifika. To vše může ještě sehrát roli při výchově nejmladší generace. Součástí woodcraftu jsou originální prostředky, které k všestrannému rozvoji člověka vedou. Jedná se zejména o systém nesoutěživých zkoušek – získávání orlích per, titulů lesní moudrosti a mistrovství lesní moudrosti. Každý woodcrafter si může sám vybrat ty zkoušky, které mu nejlépe vyhovují a v nichž může nejlépe splnit cíle, které si sám stanoví. Tak se učí a mění tím, co dobrovolně dělá. Zkoušky představují měřítko, nikoli soutěž. Princip soutěživosti má mnoho neblahých následků. Víme, jak bují například ve sportu i v našem každodenním životě. To má i negativní následky. Většině těchto úskalí se vyhneme tím, že se snažíme dovést všechny jedince k určité standardní výkonnosti. V našich nesoutěživých zkouškách nejsou protivníkem ostatní, ale čas a prostor, přírodní síly, člověk sám sobě. Nesnažíme se porazit ostatní, ale překonat a povznést sami sebe. Každý, kdo splní stanovený počet poct, může získat titul lesní moudrosti. Tento stupeň mu není odepřen jen proto, že někdo jiný je silnější než on.
Naše udílení orlích per a titulů není odměnou za vykonané činy, ale jejich uznáním. Člověk nachází ve svých činech vnitřní uspokojení, ale potřebuje i spravedlivé uznání. Podstatou získávání a „hromadění“ poct není tedy ozdobení šerpy, ale další získávání a rozšiřování znalostí každého woodcraftera. Setonova povídka Stoupání na horu nejlépe vyjadřuje smysl této zásady. Prezentace skutků na sněmech a na woodcrafterské šerpě poct i jinde pak není chlubením, ale spíše vzorem ostatním, sdílením svého rozvoje a pobídkou sobě i ostatním na další cestě. Více se o nesoutěživých zkouškách hovoří v samostatné kapitole. (viz kapitola o OP - zkorigovat, aby se neopakovalo) Součástí rozvoje osobnosti ve woodcraftu jsou i přechodové obřady, které v naší společnosti citelně chybí. Rozumíme jimi pomoc člověku při přechodu z jednoho životního stadia do druhého. Přechodové obřady považujeme za důležitou součást výchovy, proto člověk, který chce vstoupit do kmene nebo některého spolku, musí splnit zasvěcovací stezku. Za určitých podmínek může člověk absolvovat vigilie, obřad rozjímání.
2.
Vedení kmene
Modul - Vedení kmene obsahuje teoretické základy pedagogiky a vývojové psychologie a základy woodcrafterské výchovy. Dále pak základy prevence sociálně patologických jevů. Modul probíhá formou e-learningu a samostudia. K hlubšímu pochopení pak je využita metoda interaktivní přednášky a skupinové diskuse na 1. skupinovém výjezdu. Po samostudiu, účasti na přednášce a diskusi následuje elektronický test, který je vyhodnocen formou vyhověl /nevyhověl. Na 2. výjezdovém setkání účastníci absolvují výukový program formou zážitkové pedagogiky, kde bude využito simulačních aktivit a rolových her. Vyzkouší si i formu skupinové spolupráce. Vývojová psychologie PŘEDŠKOLNÍ VĚK Předškolním věkem se označuje etapa mezi 3. a 6. rokem života. Je to období, kdy byl ukončen základní pohybový vývoj a začíná rozvoj sebeuvědomění. Pro toto období je samozřejmě charakteristická i docházka do mateřské školy, kde se děti rozvíjí především po stránce sociální. A právě mateřská školka může být místem, kde se tvoří přátelství i lásky na celý život. Tělesný vývoj V tomto věku ztrácí dítě svou roztomilou baculatost a vývoj se zaměřuje především na růst do výšky. Organismus dítěte celkově sílí. Osifikace kostí pokračuje, což má velkou výhodu v tom, že kosti jsou měkčí a pružnější než u dospělého člověka, proto vydrží i více nečekaných pádů. Typické pro toto období je rozvoj jemné motoriky. Děti se učí manipulovat s tužkou, nůžkami i jinými nástroji – kreslí, malují, modelují, vystřihují, skládají z papíru, lepí… Sice často pokládáme první dětské kresby za čáranice, ale i přesto mají myšlenku, protože kresbou dítě vyjadřuje svůj postoj ke
světu. Mezi nejroztomilejší kresby patří asi lidské postavy, kdy se z hlavonožců postupem času vyklube postava se všemi detaily (no, někdy i takovými, které bychom od dítěte ani nečekali). Myšlení, paměť a řeč Středem zájmu vnímání jsou barvy, které se dítě snaží co nejvíce rozlišovat a pojmenovávat. Rozvíjí se řeč i sluch. Zatím nedokáže moc dobře vnímat prostor (hlavně hloubku) ani čas (orientace v minulosti a budoucnosti je zatím víceméně pasé). Co se týká paměti, tak tu dětem můžeme jedině závidět. Dítě si pamatuje vše bez jakéhokoliv úsilí pamatovat si (jo, jo, kde jsou ty časy…). Nejlépe si pamatují to, co je spojeno s pocity a to ať příjemnými nebo nepříjemnými. Paměť je natolik dokonalá, že si děti dokážou pamatovat děj pohádky natolik podrobně, že pak trvají na doslovnou reprodukci, což může být někdy, pro nás dospělé, problém. Na druhou stranu my máme oproti dětem výhodu tu, že umíme číst, takže co si nepamatujeme (nebo spíš do příštího večera nezapamatujeme), to můžeme v knize přečíst. Zároveň je vysoce rozvinuta fantazie, kterou mohou dospělí pokládat až za lhaní. Předškolní věk je obdobím intenzivního rozvoje myšlení, které stojí na základě konkrétnosti. Také má sklon k předčasnému zobecňování, kdy závěr vyvozuje z nedostatečného počtu případů, často z jediné zkušenosti (paní učitelka ve školce má brýle, proto každá žena, která má brýle je také učitelka). Vývoj citů Celkově u předškolních dětí převažují pozitivní pocity (spokojenost, radost, veselost, láska k rodičům). Dítě také vyhledává společnost, ale zatím hlavně dospělých, kteří mu jsou zdrojem pomoci, jistoty a bezpečí. Samozřejmě se už zajímá i o vrstevníky, ale tento vztah je rozvinutý méně než k dospělým. Začíná pomalu vyhledávat kontakt s dětmi a rozvíjet hru s nimi. Hra je pro dítě jednou z nejdůležitějších činností. Při hře si nenásilně nacvičuje činnosti, které bude později potřebovat. Odráží se v nich realita světa i život dospělých. Proto jednou z nejoblíbenějších her je hra na maminku a tatínka, doktora či policisty. První přátelské vztahy jsou zatím velmi labilní, lehko vznikají i rozpadají. Většinou jsou založeny na prostorové blízkosti.
MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK Mladší školní věk je v literatuře většinou charakterizován jako období od nástupu dítěte do školy (6 - 7 let) do počátku puberty (ano, “počátek puberty“ je dost relativní pojem, ale počítá se tak nějak 11 - 12 let). Dalo by se tedy říct, že mladší školní věk označuje děti na prvním stupni základní školy. Šestý rok je pro dítě velkým mezníkem, neboť nástupem do školy se mu mění celý dosavadní život. Náhle jsou na něj kladeny vyšší nároky ze strany rodičů, učitelů, jeho denní režim je zcela nabourán a přeorganizován ku obrazu malého školáka. Vstupuje do neznámého prostředí (škola), setkává se s novými lidmi (paní učitelka, spolužáci), musí přijmout novou roli ve společnosti – roli školáka. No, není toho málo, co musí takové „šprťouchle“ zvládnout. Naštěstí jsou tyto děti natolik přizpůsobivé, že se po několika týdnech školní docházky zaběhnou a novému způsobu života se zcela přizpůsobí.
Tělesný vývoj Pro toto období je charakteristický celkem rychlý a pravidelný růst, probíhá osifikace kostí. Na základě toho se děti začínají více zajímat o své tělo, prozkoumávají jej a velmi intenzivně začínají pociťovat tělesné rozdíly mezi chlapci a děvčaty. Přirozeně tedy přijde stud, dívky se budou odmítat koupat bez horního dílu plavek a chlapci budou velmi přecitlivělí na svou nahotu. Jednou z nejtypičtějších vlastností tohoto období je pro dítě hra. Nejraději mají takové hry, které jsou pohybové a kde mohou vybít spoustu energie. Mají velkou potřebu pohybu. Rádi soutěží především ve hrách, kde mohou prověřit svou mrštnost, sílu a obratnost. Ke konci období tato pohyblivost a soutěživost u dívek upadá a raději si v poklidu sednou někam mimo kolektiv a začnou probírat své „dívčí záležitosti“. Nemusí to však být pravidlem, ale většinou jsou ti aktivnější právě chlapci. Myšlení, paměť, řeč a pozornost Myšlení je spíš mechanické než logické. Děti si dokážou zapamatovat velké množství věcí, ale nejsou schopny složitějších myšlenkových procesů. Jsou jako „houby“ – nasají vše, co chcete, aby nasály (no, pravda, někdy bohužel nasají i to, co nechcete, aby nasály). Mají především výbornou krátkodobou paměť, proto je potřeba vědomosti neustále opakovat různými hrami a aktivitami. Pozornost jsou schopny udržet relativně krátce – v první třídě se uvádí, že dítě udrží pozornost kolem 10 - 15 minut, ale s přibývajícím věkem doba narůstá až na 20 - 25 minut. Řeč mívá často ještě mechanické závady k porozumění (zajíkání se, koktání, polykání hlásek na konci slov…). Ve vyjadřování se přesně odráží způsob myšlení. Týká se konkrétních věcí a pojmů, pocitů, které dítě prožívá. Pozor! Děti v tomto věku nedokážou rozeznat a pochopit ironii. Proto se jí musíme při komunikaci s dětmi vyvarovat. Vztahy k ostatním, k okolí, morálka Vztahy mezi vrstevníky jsou zatím nestálé, krátkodobé. V jednu chvíli dítě s někým kamarádí a během pár okamžiků jsou spolu na ostří nože. Reagují bezprostředně na vzniklou situaci a nedokážou zatím analyzovat dopady svého chování a jednání. Stejně tak se teprve učí rozlišovat mezi dobrem a zlem. Proto je velmi důležité vyprávět dětem v tomto období pohádky, pověsti, bajky, příběhy se zvířaty…, kde je právě poukazováno na dobré a špatné lidské vlastnosti. Většinou jsou hrdinové popisováni buď jako ti dobří nebo jako ti zlí. Přesně tak děti hodnotí i lidi kolem sebe. Zatím nemají v sobě vytvořenu “stupnici“ na analyzování různých charakterů. I z toho důvodu dělají o všem rychlé soudy. Samozřejmě ke konci tohoto období už budou zkušenější a schopnější si tvořit určitou škálu charakterů. Ale z počátku ne. Stejně tak dítě velmi dobře přijímá autoritu. Koho si mezi svými vedoucími oblíbí, toho prostě miluje a nechává sebou i manipulovat. Proto na to mysleme a buďme dětem vždy dobrým vzorem. Dítě má velkou touhu prozkoumávat svět kolem sebe a to nejlépe všemi smysly (pravda, orální období by mělo mít už za sebou). Proto je vhodné zahrnovat do učení co nejvíce smyslů (zrak, sluch, hmat, popřípadě i čich a chuť). Milují přírodu, berou do ruky všelijaké mouchy, žáby, žížaly a brouky bez jakéhokoli odporu. Stejně tak si začínají více pokládat bádavé otázky (Co bude moucha dělat, když jí utrhnu křídla? Mohu se provrtat Zeměkoulí do Austrálie?). V tomto věku si děti začínají uvědomovat i konečnost existence (smrt) a existenci zla. Proto na ně často přicházejí nespecifikované strachy a obavy, které si dospělí neumí ani vysvětlit (během noci
dítě kontroluje maminku, jestli dýchá, bojí se různých neznámých zvuků…). Proto je nutné připravit dětem takové prostředí, ve kterém se budou cítit dobře a bezpečně.
PUBERTA Pubertou je většinou myšleno období mezi 12. a 16. rokem (děti na druhém stupni základní školy). Je to jedna z nejsložitějších etap lidského života plná neklidu, nerovnováhy, neporozumění životu ani sama sobě… Tělesný vývoj je téměř dokončen, osobnost je velmi nevyrovnaná. Toto období je popisováno jako „hledání sama sebe“ a vývojovým úkolem je „přijmout sám sebe takový, jaký jsem“. Myšlení a citový život jedince Intelektuální schopnosti dosahují v dospívání vrcholného stadia a v dalších obdobích se kvalitativně nemění. Kvalita pozornosti a myšlení se též blíží vrcholu. Tvoří se abstraktní myšlení. Zvyšuje se i schopnost a potřeba jedince přemýšlet o abstraktních pojmech jako je dobro, spravedlnost… Tito jedinci se snaží osamostatnit a to především v jednání a rozhodování. Proto často dochází ke konfliktu s dospělými, kteří nejsou pro ně takovou autoritou, jako jimi byli před pár lety. Zvyšuje se kritičnost vůči dospělým, na druhé straně vede srovnávání s dospělými k pocitům méněcennosti. Často jsou velmi citliví, což se snaží schovat pod maskou „drsňáka“. Typická je citová výbušnost, sentimentalita a citová rozháranost. Ke konci tohoto období se vyskytne pocit osamělosti, touha po něčem neznámém a nesplnitelném. Vztahy k ostatním a morální hodnoty Jednu z důležitých rolí v životě dospívajícího jedince je to, aby byl někam zařazen – touha patřit do nějaké skupiny, se kterou se ztotožňují a seberealizují (najevo to dávají třeba stylem oblékání). Potřebují mít vedle sebe někoho, kdo je bere. Z počátku se dělí skupiny na chlapce a dívky. Ke konci tohoto období dochází ke vzájemnému sbližování a vyhledávání přítomnosti opačného pohlaví. Kamarádství a přátelství se stává stabilnějším a je bráno jako jedna z nejvyšších hodnot v životě. Žebříček morálních hodnot se teprve utváří, je hledán na základě vlastních zkušeností a ne jen posloucháním autorit. Objevuje se výrazný smysl pro čest a spravedlnost, což je požadováno i při hrách. Na začátku období se děti ještě přiklánějí k fyzicky náročným hrám, kde mohou uplatnit svou odvahu a fyzickou zdatnost. Postupem času začnou více vyhledávat hry s pevnými pravidly a intelektuálním zaměřením. ADOLESCENCE Adolescence je popisována jako období mezi 16. až 20. rokem. Jedním z jejích typických znaků je hledání svého místa ve společnosti, touha po velkých výkonech a vytváření životního názoru a stylu. Velkou roli při tom hraje „filosofování“, pátrání po příčinách, touha objevit vše, co je skryté. Je to tedy období, kdy jedinci hodně čtou a mnoho času tráví rozhovory o všem možném. Jedním ze životních úkolů tohoto období je „odpoutání se od rodičů a vymanění se z jejich vlivu“. Jedinec chce být brán jako dospělý, což opět často vede ke konfliktu mezi rodiči a dětmi.
Adolescent hledá odpovědi na otázky po smyslu života, mravnosti a spravedlnosti. Sám vyznává přísné mravní normy a klade na sebe i na druhé ty nejvyšší nároky. Přechází od výchovy k sebevýchově. Zvyšuje se i potřeba poznávat svět a cestovat. Vytváří se také síť sociálních vztahů na celý život, hledá svého partnera a vstupuje do světa práce.
Pedagogika vedení kmene VÝCHOVA VE KMENI LLM Výchova ve kmeni LLM (dětském, dospělém či rodinném) se uskutečňuje na základě působení všech členů na sebe navzájem. Toto působení může být záměrné, ale i spontánní. Mezi hlavní výchovné rysy LLM patří: dobrovolné přijetí myšlenek a zákonů woodcraftu, kterými se řídíme a respektujeme velká část výchovy je uskutečňována v rámci společného života v přírodě (táboření, vandry, jednodenní výpravy…) naším cílem je vychovat všestranně rozvinutou osobnost člověka (čestného, spravedlivého, odvážného, obětavého, cílevědomého, spolehlivého…) Při výchově dětí ve kmeni musíme mít však stále na mysli, že právě my (kmenoví či rodoví náčelníci) jsme pro ně největšími vzory. Samotný proces výchovy probíhá již od narození, kdy se na výchově podílí nejvíce matka s otcem a právě oni jsou dítěti prvními výchovnými vzory. Po nástupu do školy však do tohoto partnerského trojúhelníku vstupuje paní učitelka, která přebírá část tohoto výchovného procesu. Stejně tak vnímám vstup dítěte do kmene, kde na něj působí další osobnosti. Jistě si každý z nás vzpomene na to, jak „miloval“ a obdivoval svou paní učitelku v první třídě. Stejně tak bude dítě „milovat“ a obdivovat i svého náčelníka. Nezapomínejme na to a buďme dětem vždy tím nejlepším vzorem a veďme k tomu i ostatní (např. rodové náčelníky). Pojetí dítěte a dětství se v historii lidstva neustále měnilo. V nejstarších dobách nebyly na dítě brány žádné ohledy a bylo vnímáno jako zmenšená kopie dospělého. Velkým přínosem pro společnost byly až myšlenky Jana Ámose Komenského, který kladl důraz na systematickou výchovu dítěte již od počátku jeho života a dítě se tak stalo středem zájmu a zkoumání. Dnes pojetí dítěte a dětství vnímáme takto: dítě je osobnost nezralá a zranitelná, proto jej musíme chránit dospělý má být dítěti vůdcem a průvodcem jeho života dětství je jednou z nejdůležitějších etap lidského života, proto je kladen důraz na jeho šťastné prožití apeluje se na porozumění dítěti a respekt k jeho potřebám k dítěti přistupujeme v partnerském vztahu, snažíme se mu porozumět a vcítit se do něj Budeme-li vnímat tato práva a potřeby dětí, máme velkou šanci, že z nich vychováme dobré, zdravě sebevědomé osobnosti, které se v životě neztratí. Zároveň jim takto připravíme bezpečné a podnětné prostředí pro jejich další rozvoj.
VÝCHOVNÉ CÍLE A PROSTŘEDKY Výchovným cílem je myšlen určitý ideál, ke kterému bychom chtěli dojít. Zároveň je to představa předpokládaného výsledku a výchovných změn člověka, kterých má být výchovou dosaženo. Důraz je kladen především na harmonický a celistvý rozvoj osobnosti. Při vedení kmene je nesmírně důležité, aby si náčelník dokázal dopředu stanovit výchovně vzdělávací cíle a snažil se jich při svém vedení dosáhnout. Neméně důležitá je poté i reflexe, do jaké míry se mu tyto cíle podařilo naplnit. S formulací a stanovením cílů mu samozřejmě mohou pomoci i ostatní členové, kteří stojí ve vedení kmene. Stále musíme mít před sebou vizi (cíl), kam chceme kmen vést. Při výchovně vzdělávacím procesu při vedení kmene využíváme různé prostředky, mezi které patří např. program, motivace, dobrovolnost, vhodné odměny a tresty. Program je hlavním výchovným prostředkem ve kmeni. Program by měl být přizpůsoben výchovným cílům a charakteru skupiny (věkovým i individuálním potřebám, zvláštnostem a možnostem dětí, mládeže či dospělých). Motivace je proces, kdy na základě motivů (hnacích prostředků našeho chování – především naše potřeby) je naší činnosti, prožívání a chování dodávána energie a určitý směr. Na základě motivace je dynamizováno naše chování a jednání pro dosažení určitého cíle. Vyjadřuje souhr všech skutečností – radost, zvídavost, pozitivní pocity, radostné očekávání, které podporují nebo tlumí jedince, aby něco konal či nekonal. Motivace může být vnitřní (něco konám sám od sebe, sám od sebe to chci činit), nebo vnější (motivace přichází zvenku – udělám to proto, abych dostal slíbenou odměnu). Dobrovolnost by měla být základem partnerského vztahu (partnerský vztah = nikdo se před nikým nesnižuje ani nad nikoho nepovyšuje, dítě bereme jako sobě rovného jedince). Každý by měl mít možnost samostatně se rozhodnout a vybrat si zkoušku (úkol, činnost), kterou chce plnit = účastnit se programu dobrovolně. Stejně tak to platí při přípravě programu. Do příprav programu by neměl být nikdo nucen, neboť právě dobrovolnost je hnací sílou (motivací) pro přípravu kvalitního programu. Odměny a tresty jsou jedním z nejpoužívanějších prostředků ve výchově již od útlého dětství. Nicméně ne vždy je s nimi správně nakládáno. Pochvala či odměna za dobře vykonanou činnost nebo správné chování je velmi důležitým výchovným prvkem. Bohužel se na ni často zapomíná a dítěte si povšimneme až ve chvíli, kdy něco zkazí. Poté přichází často trest. Musíme si ale uvědomit, že trestem se nic nezlepší ani neodstraní příčinu chování. Naopak pochvala má dlouhodobé účinky a motivuje do další činnosti. Samozřejmě se každý jednou dostane do situace, kdy je udělení trestu nevyhnutelné. Přesto by mělo kladné hodnocení převládat. Při udělování pochval a trestů bychom měli stále myslet na několik pravidel: volba pochvaly i trestu by měla být přiměřená věku i zralosti dítěte trestat i chválit přiměřeně s ohledem k situaci tak, aby se to dalo stupňovat trest i pochvala musí přijít okamžitě dítě musí přesně vědět, zač je trestáno nebo chváleno (musí tomu rozumět) pokud slíbíme trest, musíme jej dodržet
výběr trestů i pochval by mělo být pestré (stejná slova při pochvale nebo stejný trest se po chvíli omrzí) nikdy nesmíme trestat výsměchem dítě by mělo být odměněno na veřejnosti při odměňování není důležitá hmotná odměna, ale ten pocit („Já byl první!“) při pochvale je vhodné použít popisný jazyk (přesně vystihnu a popíšu, zač dítě chválím, oceňuji) V neposlední řadě nezapomínejme, že každý má právo na to, aby si prožil pocit úspěchu. Dávejme tedy k tomu dětem příležitost, zaměřme se na každé dítě zvlášť a dejme mu tu možnost. I to „nejhloupější a nejzlobivější dítě“ v něčem vyniká.
STANOVOVÁNÍ CÍLŮ A JEJICH REFLEXE Každý náčelník by měl mít při vedení kmene nějakou svou vizi – nějaký svůj cíl, co chce během svého volebního období dokázat, kam chce kmen posunout. Proto je důležité stanovovat si cíle a to jak dlouhodobé (1 rok, volební období), tak i krátkodobé (schůzka, výprava, tábor). Jeden z nejdůležitějších cílů je tvorba bezpečného prostředí! Cíl musí být konkrétní, uchopitelný a hlavně splnitelný. Musím přesně vědět, čeho chci docílit, jakými prostředky toho chci dosáhnout, případně si pro to vytyčit i časové období (Např. Krátkodobý cíl: Seznámím děti s hvězdnou oblohou a naučíme se poznat 5 souhvězdí: Velká medvědice, Malý medvěd, Kassiopeia, Orion, Jižní koruna. Prostředky: interaktivní „přednáška“, různé hry na procvičení, návštěva planetária s programem.) Doporučuji stanovovat si jen malé splnitelné cíle. Cíl můžeme vždy doplnit i rozšířit o další. Ale nemá význam se trápit, že jsme jej stále nenaplnili, protože to může být právě z důvodu „předimenzovanosti“. Na závěr je samozřejmě nejdůležitější reflexe (rozbor, zhodnocení) cílů. Reflektujeme, nakolik se nám podařilo cíle dosáhnout, ale samozřejmě i celý průběh, případně vyhlídky do budoucna. Opět si pokládáme otevřené otázky (např. Z jakého důvodu se mi nepodařilo cíle dosáhnout? Co bych udělala příště jinak? Co bych udělala příště stejně? Mohla bych udělat něco pro to, abych cíl naplnila v kratší době?). SKUPINOVÁ DYNAMIKA A PRÁCE S NÍ Jedním z důležitých úkolů při výchovném procesu je udržení dobrých vzájemných přátelských vztahů mezi členy kmene. Uznávám, tento úkol je velmi obtížný a často se zdá, že i nesplnitelný. Tomu ale pomůžeme, pokud budeme neustále pracovat se skupinovou dynamikou. Pod názvem skupinová dynamika lze vnímat vše, co se ve skupině mezi jednotlivci děje – procesy, vztahy, změny. Zároveň vyjadřuje psychologické síly a procesy působící v rámci malé skupiny (např. kmen), které ovlivňují chování jednotlivých členů skupiny. Proto je naším úkolem pozorovat veškeré dění ve skupině (komunikaci mezi jednotlivci, vymezené role a pozice jedinců ve skupině, utváření norem chování, vzájemné vztahy mezi jednotlivými členy skupiny…). Díky využívání skupinové dynamiky jako metody ovlivňování skupin se vyvinulo mnoho metod a technik, které se často označují jako „sebezkušenostní“. V podstatě jde o různé hry, díky kterým se mohou zviditelnit skupinové vztahy, procesy a prohloubí se jejich uvědomování. Zároveň mohou
působit jako prevence projevů rizikového chování. Zaměřují se především na komunikaci, pozorování, vnímání, zpětnou vazbu, styly vedení, interakci, kooperaci, soutěžení, rozhodování, předsudky a skupinové normy. Důležité je, aby po každé takové hře přišla zpětná vazba. Bez zpětné vazby ztrácí hra svůj význam. Dále bychom se měli snažit při vedení dětské skupiny o výchovu proti šikaně. Naší snahou by mělo být vytváření takového prostředí, ve kterém mohou děti důvěřovat sobě navzájem i vedoucím, kde interindividuální odlišnosti jsou brány jako normální a kde není společensky oceňována schopnost někoho ponížit. Proto bychom měli do programu zařazovat hry a aktivity především na rozvoj spolupráce. Pokud se ale přesto agrese objeví, je nezbytně nutné okamžitě agresorovi vysvětlit negativní následky jeho chování. Pokud by vás tato problematika blíže zajímala, doporučuji k prostudování webové stránky www.odyssea.cz, kde najdete mnoho podnětů pro vedení a práci s dětskou skupinou. BEZPEČNÉ PROSTŘEDÍ Bezpečné prostředí je prostředí, kde: se cítíme dobře, příjemně, bezpečně máme pocit jistoty panuje vzájemná sebeúcta cítíme, že tam patříme je možné otevřeně komunikovat s ostatními (velkými i malými) nejsme nikým ani ničím ohrožováni Jak jej můžeme my, jakožto náčelníci, vytvářet: snažíme se o prevenci sociálně patologických jevů Mezi sociálně patologické jevy řadíme např. šikanu, intoleranci, drogy, alkohol… Jsou to v podstatě veškeré podněty, které působí negativně na chování jedinců ve skupině i celé skupiny. Prevenci můžeme provádět hlavně tím, že budeme pracovat s dynamikou skupiny (otevřená komunikace, partnerský přístup, zpětná vazba, popisný jazyk, psycho sociální hry na rozvoj komunikace, spolupráce, seberegulace…). je dobré nastavit ve kmeni pravidla, která se budou dodržovat Před samotným vymýšlením pravidel je dobré se s dětmi pozastavit nad tím, proč je vlastně dobré nějaká pravidla mít. Toto lze provést formou otevřené diskuze, kdy se odkážeme na jejich zkušenosti – třeba pravidla při nějaké hře. Je dobré vymýšlet pravidla dohromady s dětmi. Tím jim dáváte najevo, že je berete jako své partnery. Můžete vše navodit např. takto: „Zkuste vymyslet takové věci, které vám vadí či ruší při práci. Co nechcete (co je vám nepříjemné), aby vám ostatní dělali?“ Aby se mohla pravidla dodržovat, nesmí jich být moc. Doporučuje se tak 5-7 pravidel. Při formulaci pravidel se snažíme vyhnout předponě NE- (např. Nebudeme si skákat do řeči. = Počkám, až kamarád domluví, poté si mohu vzít slovo já.). Formulace pravidel musí být jasná, stručná, konkrétní. Dobré je, když se pravidla sepíší na papír a s podpisy dětí se vyvěsí v klubovně. při komunikaci používáme otevřené otázky Termínem „otevřené otázky“ jsou myšleny otázky, na které nelze odpovědět Ano/Ne. Většinou začínají slovem CO, JAK. Ale samozřejmě můžeme začít i jiným slovem. Např. Co bys mohl udělat pro to, abys příště dopadl v uzlování lépe? Jakým jiným způsobem, než je kopání, bys mohl vyřešit konflikt? Jaký jste měli pocit při hře? Jak byste popsali dobrou partu?... osobní přístup ke každému (úsměv, oslovení jménem či přezdívkou, dotek…)
dáváme prostor pro otevřenou komunikaci dáváme prostor dětem pro samostatné rozhodování chováme se tak, abychom šli dětem příkladem a zároveň aby nám mohly důvěřovat komunikujeme s dětmi na úrovni partnerského vztahu (symetrická komunikace)
SYMETRICKÁ A ASYMETRICKÁ KOMUNIKACE Komunikace je prostředkem dorozumívání mezi lidmi. Při samotné komunikaci s druhými na nás působí dvě roviny komunikace: Věcná rovina – to, co chceme sdělit. Jde především o předávání informací za použití slov či znaků (prstová abeceda, Morseova abeceda, semafor…). Vztahová rovina – zaměřuje se na to, co při komunikaci cítíme, jak na nás druzí působí. Ovlivňujeme ji především tónem hlasu, mimikou, gestikulací… Vztahovou rovinu vnímáme více než věcnou rovinu, neboť často zasahuje naše city. Pokud se cítíme nepříjemně (někdo nás kárá, zvyšuje hlas, nelíbí se nám tón hlasu), tak věcnou rovinu přestáváme zcela vnímat a stále víc vnímáme rovinu vztahovou. Vztahová komunikace poukazuje na to, do jakého postavení se vůči druhým stavíme. Buď s ním jednáme jako se svým partnerem v rovnocenném vztahu – symetrická komunikace, nebo se nad něj nadřazujeme – asymetrická komunikace, se kterou se setkáváme velmi často. Symetrickou komunikaci používáme jak při jednání s dospělými, tak i s dětmi. Bohužel mohou být pro nás velmi špatně rozeznatelné vztahové signály (tón hlasu, gestikulace, mimika…), díky kterým může docházet k nedorozumění. Často se tak děje při použití ironické poznámky. Pozor, ironii nikdy nepoužívejte před dětmi (cca do 12 let), protože jí nerozumí! Abychom předcházeli takovým nedorozuměním, je důležité sdělit druhému své pocity – to, jak na nás při komunikaci působí. A právě k tomuto nám pomůže zpětná vazba.
ZPĚTNÁ VAZBA Zpětná vazba informuje našeho komunikačního partnera o tom, jak prožíváme jeho vztahové signály (tón hlasu, gestikulace, mimika…), které ke mně vysílá. Zároveň na ně reaguji. Zpětnou vazbou vlastně regulujeme chování našeho komunikačního partnera. Buď se nám jeho chování líbí, nebo bychom byli rádi, aby jej změnil. Dá se tedy říct, že zpětná vazba je nejefektivnějším nástrojem na úpravu chování druhých lidí. Při podávání zpětné vazby je důležitý popisný jazyk, který je konkrétní. Zpětná vazba může být: Pozitivní – chování druhého tím posílíme (např. Velmi mě potěšilo, že jsi nabídl svou pomoc ostatním při luštění šifry. Mám radost z toho, že jsi dokázala uvázat ambulantní uzel na první pokus.) Negativní – chování druhého chceme potlačit či změnit (např. Velmi mě mrzí, že jsi řešil konflikt s kamarádem kopáním. Jsem smutná z toho, že jste při hře nedokázali dodržet pravidl, že můžete brát jen jeden lístek ze země.). Zpětná vazba musí obsahovat: konkrétní popis chování druhého
konkrétní pojmenování mých pocitů z tohoto chování používám já – výroky (mluvím za sebe, např. mě mrzí, mě těší, já jsem smutná….) Např. „V klubovně jste nevynesli odpadkové koše, což mě zklamalo, protože tak jsme byli domluveni.“ Při podávání zpětné vazby se vyvarujme: věštění či interpretaci chování („Ty ses zase nesoustředil…“) hodnocení = nálepkování („Ty jsi náš malý šikula.“) nevyžádané dobré rady („Měl bys s těmi dětmi něco udělat nebo to tu za chvíli úplně rozboří.“) agresi či ironii („To se ti to teda povedlo.“) KOMUNIKUJEME S DĚTMI I DOSPĚLÝMI Komunikace je proces, ve kterém si lidé navzájem předávají informace o svých myšlenkách, názorech a pocitech. Zároveň posiluje a utváří (někdy i ničí) vztahy mezi lidmi a je základem interakce. Je tedy vidět, že komunikace patří bezprostředně k našemu životu i soužití s ostatními. Proto i při vedení kmene je komunikační kompetence jedna z nejdůležitějších, protože budeme komunikovat s dětmi, svými „spolupracovníky“ i rodiči. Jazyk při hodnocení Hodnocení je porovnávání něčeho s něčím, kdy rozlišujeme lepší a horší. Je to každodenní činnost, kterou si často ani neuvědomujeme. Stejně tak, jako když hodnotíme, jsme i my neustále hodnoceni ostatními. Nejen ve škole je hodnocení jednou z nejdůležitějších činností při výchovně vzdělávacím procesu. Stejně tak je důležité hodnocení dětí i dospělých ve kmeni. Aby bylo ale hodnocení účinné, doporučuje se používat popisný jazyk, kterým: popisujeme jím vše, co můžeme vnímat svými smysly („Vidím, že poznávání rozdílu mezi duby ti nečiní žádný problém.“) popisujeme pokrok, který dítě od minule udělalo(„Všimla jsem si, že se ti daří bez problému v Morseovce odvysílat kromě písmenek A a K také P a Z.“) popisujeme pocity, které dítě zažívá („Asi máš radost, že se ti podařilo doběhnout v časovém limizu.“) důležitou roli hraje empatie Oproti tomu při použití posuzujícího (neboli nálepkujícího) jazyka se dítě nedozvídá nic konkrétního o tom, zač je chváleno, co udělalo správně, špatně, co přesně se nám líbí, nelíbí nebo jaký pokrok udělalo. Prostě mu jen připíšeme „nálepku“ („Ty jsi ale strašpytel.“, „Ty jsi tak šikovná.“). Partnerský vztah S termínem partnerský přístup se v dnešní době setkáváme velmi často. Má vyjadřovat myšlenku rovnocennosti a spolupráce nějakého vztahu. A to ať už vztahu mezi dvěma dospělými nebo dospělým a dítětem. Nikdo se nad nikoho nepovyšuje, s každým jednám jako sobě rovným, v úctě a slušnosti. Partnerský přístup k dětem znamená chovat se k nim jako k dospělým, kterých si vážíme nebo které alespoň respektujeme. Neexistuje žádný rozumný důvod pro to, abychom se k dětem v zásadě chovali jinak než k dospělým, co do způsobu komunikace a slušného chování. Samozřejmě volíme
jazyk přizpůsobený dětem, ale stále je to na rovině partnerského vztahu, kdy dětem vysvětlíme, proč danou věc nemají dělat, jaké jsou následky…. Tím, že k dětem budeme přistupovat s respektem, tak přispíváme k rozvíjení a uspokojování jejich potřeby sebeúcty (vážit si sám sebe, přijímat se jako hodnotná lidská bytost), zároveň jim ukazujeme, jak vlastně má vypadat správné chování – to chování, které od nich vyžadujeme. Toto vše samozřejmě platí i při jednání s dospělými. Pokud budeme k lidem přistupovat s respektem, budou tak (ve většině případů) přistupovat i oni k nám. Nutno ale dodat, že partnerský přístup Toto je pouze miniaturní ochutnávka toho, co to partnerský vztah a přístup znamená. Rozhodně jednat v partnerském vztahu není nic jednoduchého a člověk se tomu učí po celý život. Chcete-li se o partnerském přístupu dozvědět víc, doporučuji knihu kolektivu autorů: Kopřiva, P., Nováčková, J., Nevolová, D., Kopřivová, T.: Respektovat a být respektován. Kroměříž : Spirála, 2008.
PRÁCE S DĚTMI A MLÁDEŽÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Kmeny LLM jsou většinou otevřeny komukoli se zájmem o woodcraft. Proto se může stát, že náš kmen začnou navštěvovat děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Řadí se sem děti se specifickými poruchami učení, se specifickými zdravotními potřebami, s poruchou pozornosti, děti s mimořádným nadáním či děti imigrantů a ze sociálně slabších rodin. Každé dítě má své vlastní potřeby, které musíme respektovat. Pokud se k nám do kmene dostane dítě s těžším fyzickým či mentálním postižením, doporučuji konzultovat stav dítěte s jeho rodiči. V každém případě bychom neměli postižení, poruchu či znevýhodnění dítěte před ostatními nijak zveličovat. Právě naopak. Velmi důležité je, aby i ostatní děti a dospělí přijali jedince mezi sebe takového, jaký je, a respektovali jej. Je dobré si s dětmi o problému jedince promluvit a vysvětlit jim jeho anormalitu v chování či jednání tak, aby děti pochopily, že to není nic výjimečného a přijaly ho mezi sebe. Kdysi jsem slyšela příběh od jedné učitelky, které měl do třídy nastoupit chlapec na vozíčku. Přemýšlela, jak chlapce přijme zbytek třídy a co může ona sama udělat pro to, aby vše proběhlo bez problémů. Proto, když chlapec přišel první den do třídy, sedli si do kruhu a každý měl na sebe prozradit něco, co je na něm neobvyklého. Chlapec na vozíčku sdělil, že nemůže chodit, proto musí být připoután na vozík, ale že jinak vede normální život jako ostatní děti. Třída tuto zvláštnost přijala bez problému a nikomu nepřišlo na chlapci na vozíčku nic neobvyklého. Pokud by vás tato problematika více zajímala, doporučuji několik titulů: Erkert, A.: Hry pro usměrňování agresivity. Praha : Portál, 2004. Jucovičová, D., Žáčková, H.: Neklidné a nesoustředěné dítě ve škole a v rodině. Praha : Grada, 2010. Newman, S.: Hry a činnosti pro vývoj dítěte s postižením. Praha : Portál, 2004. Pokorná, V.: Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení. Praha : Portál, 2007. Zelinková, O.: Poruchy učení. Praha : Portál, 1994. Zemánková, J., Vyskotová, J.: Cvičení pro hyperaktivní děti. Praha : Grada, 2010.
Použitá literatura a texty Hermochová, S.: Skupinová dynamika ve školní třídě. Kladno : Aisis, 2005. Jůva, V.: Úvod do pedagogiky. Brno : Paido, 1999. Kopřiva, P., Nováčková, J., Nevolová, D., Kopřivová, T.: Respektovat a být respektován. Kroměříž : Spirála, 2008. Košťálová, H., Miková, Š., Stang, J.: Školní hodnocení žáků a studentů. Praha : Portál, 2008. Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Praha : Portál, 2003. Trpišovská, D.: Vývojová psychologie. Ústí nad Labem : Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2004. Čotokva – Lesní škola LLM (text Marty Černé) Sborník programu a přednášek z ohnivecké čotokvy 2007 (texty Wičanhpi, Olowan Tate, Štíti a Ablákely) Vypracované státnicové otázky z pedagogiky a psychologie
3.
LLM a kmenové zřízení
Obsahem tohoto dílčího modulu je seznámení účastníků s principy fungování dětské výchovné organizace, možnostech organizační struktury, složení funkčních podjednotek. Účastníci si osvojí znalosti a dovednosti nutné pro organizaci celoroční práce v kmeni, se specifiky vztahujícími se k jednotlivým věkovým kategoriím dětí a mládeže nebo k různému zaměření. Seznámí se s výchovnými metodami, které směřují k všestrannému rozvoji jedince, s různými atraktivními vzdělávacími prostředky a také se systémy oceňování, které motivují děti k dalšímu rozvoji. Modul probíhá formou e-learningu a samostudia. K hlubšímu pochopení pak je využita metoda interaktivní přednášky a skupinové diskuse na 1. skupinovém výjezdu. Po samostudiu, účasti na přednášce a diskusi následuje elektronický test, který je vyhodnocen formou vyhověl /nevyhověl. Na 2. výjezdovém setkání účastníci absolvují výukový program formou zážitkové pedagogiky, kde bude využito simulačních aktivit a rolových her. Vyzkouší si i formu skupinové spolupráce. Struktura organizace, vedení organizace, kompetence funkcí, rozdělení na jednotlivé podjednotky (kmeny), organizace kmene, funkce v kmeni, rozdělení kompetencí v kmeni, volby, rozhodovací pravomoci, demokratické principy při vedení kmene, organizace práce, řízení spolupracovníků, kooperace jednotlivých funkcí a kmenových podjednotek, vnitřní komunikace a řešení nečekaných či konfliktních situací. Nutnost stanovení a dodržování pravidel v rámci platné legislativy (stanovy, vnitřní řád aj. vnitřní pravidla), registrace kmene, legislativní povinnosti kmene, vedení kmenové dokumentace, komunikace s veřejností. Typy kmenů z hlediska věkového složení, rozdělení funkcí v kmeni s ohledem na věkové složení členů, pravomoce podle věku/funkce. Formování výchovných cílů s ohledem na věková aj. specifika. Program kmene s ohledem na věk členů.
Typy kmenů z hlediska motivace (turistický, tábornický, sportovní, přírodovědný, rukodělný, etnografický apod.). Spoluúčast členů na výběru aktivit a rozvoji činnosti. Princip vzdělávacího a výchovného systému pro dlouhodobý všestranný rozvoj jednotlivce v duchu woodcraftu („Stoupání na horu“, plnění činů, získávání titulů) – rozvoj sportovních aktivit šetrných k životnímu prostředí, zdravého životního stylu a ekologického povědomí, celoživotního vzdělávání, rozvoj přírodovědných znalostí a tradičních rukodělných dovedností, praktická environmentální výchova, multikulturní a společenská výchova, rozvoj sociální komunikace. Woodcrafterský systém vzdělávání je založen na všestranném rozvoji, na spravedlivém ocenění a společenském uznání dosažených výsledků či úspěchů podle předem stanovených spravedlivých měřítek úměrných daným věkovým kategoriím. Daná kritéria dokonale vyhovují individuálním zájmům jedinců, zároveň však motivují k všestrannému rozvoji dle vlastního výběru. Systém spravedlivého hodnocení a kolektivního slavnostního přiznání dosažených výsledků podporuje nejen další rozvoj, ale i zdravé sebevědomí a uznání individuálních odlišností a působí tak jako přirozená prevence šikany aj. společensky patologických jevů. Woodcrafterský výchovný systém podporuje celoživotní všestranné vzdělávání pro všechny věkové kategorie od 3 let až do dospělosti, slouží jako námět a motivace pro osobní morální růst a nejrůznější aktivity, které fungují jako nejúčinnější prevence sociálně nežádoucího chování, jako je kouření cigaret a požívání alkoholu aj. návykových látek, záškoláctví, kradeží, gamblerství, agresivního chování apod. Formování výchovných a vzdělávacích cílů na základě analýzy potřeb a zájmu členů (s ohledem na vývojová specifika dané věkové kategorie, sociální zázemí, děti a mládež se speciálními vzdělávacím potřebami a dlouhodobé výchovné záměry organizace), sestavení ročního plánu v souladu s výchovnými a vzdělávacími rozvojovými cíli kmene i organizace, plánování a organizace dílčích akcí, stanovení specifických, reálných a termínovaných cílů. Nábor, přijímání a motivace nových členů, kmenové tradice a společné aktivity, náměty k celoroční činnosti se zaměřením na sportovní aktivity šetrné k životnímu prostředí a praktickou environmentální výchovu (nejčastěji aktivní pobyt v přírodě spojený s rozvojem přírodovědných anebo rukodělných dovedností), která vede děti a mládež k aktivnímu pochopení základních ekologických vztahů a šetrnému a ohleduplnému chování k životnímu prostředí a svému okolí obecně. Náměty vhodných atraktivních výchovných metod přiměřených dané věkové kategorii (hry, společné aktivity, sport, výpravy, výtvarné aj. rukodělné činnosti, exkurze apod.), motivace skupiny.
4.
Organizace táboření
Tento modul obsahuje informace o jednotlivých krocích vedoucích k zajištění tábora (stálého i putovního) včetně povinné legislativy, týkající se zotavovacích akcí pro děti a mládež. Dále pak obsahuje ukázku postupu, jak sestavit rámcový program tábora s různým zaměřením (věkovým i tématickým). Modul probíhá formou e-learningu a samostudia. K hlubšímu pochopení pak bude využita metoda interaktivní přednášky a skupinové diskuse na 1. skupinovém výjezdu. Po samostudiu, účasti na přednášce a diskusi následuje elektronický test, který je vyhodnocen formou vyhověl /nevyhověl.
Hlavní témata modulu: 0. Úvod, motivace 1. Stálý stanový tábor
1.1. Harmonogram příprav tábora 1.2. Výběr místa tábora 1.3. Povolení tábora 1.4. Táborové stavby 1.5. Program tábora 2. Specifika putovních táborů – pěší, vodácký, cyklo, VHT 3. Specifika táborů v zahraničí 0.
Úvod, motivace Tábor je vyvrcholením celoroční činnosti oddílu. Motivace a příprava na tábor prolíná celoroční činností. Tábor umožňuje oddílu být společně dlouhou dobu – utužují se zde vztahy v oddíle, vedoucím nabízí dlouhodobější výchovné působení a to i v situacích, se kterými se při běžné roční činnosti nesetkáme. 1.1.
Harmonogram příprav tábora Má-li být tábor vyvrcholením – to nejlepší z celé celoroční činnosti – je nutné k přípravě přistupovat zodpovědně a včas. Zajištění nového místa vyžaduje dostatek času pro vyřízení potřebných povolení. Komunikace s rodiči z hlediska pořádání tábora musí být včasná. Mnohé rodiny plánují termíny dovolených již v zimě, proto je třeba zvolit včas termín tábora a také rodiče informovat. Také včasné stanovení výchovných cílů či včasná volba tématu celotáborové hry se vyplatí. Dlouho dopředu sbíráme nápady, podněty k činnostem, podněty k poznávání přírody či okolí tábořiště. Po hrubém nástinu programu tábora pak potřebujeme dostatek času na pilování jednotlivých aktivit (materiál, legendy, drobné detaily …). Příprava celého tábora nesmí záviset na jednom člověku. Do příprav musí být zainteresováni všichni účastníci – rodoví náčelníci i malé děti. Samozřejmě nesmí být prozrazena překvapení a různá vyvrcholení. Vedoucí je pak ten, kdo koordinuje celé přípravy. Přípravný tým se má scházet co nejčastěji. Společné schůzky nad programem plodí spoustu zajímavých nápadů a aktivit a stmelují kolektiv vedoucích. Pro dobré fungování dětského kolektivu je dobré fungování kolektivu vedoucích podmínkou. Všichni vedoucí jsou jim vzorem a proto musí jít dobrým příkladem.
1.2. Výběr místa tábora Při výběru místa zohledňujeme následující: malebnost, polohopis (větrná hůrka x podmáčená louka), dostupnost (příjezd na tábořiště), blízkost zdroje pitné vody, doprava materiálu a účastníků, možnost získání dřeva, možnost koupání atd. Louky, které si vyhlídneme, mohou být soukromé, obecní, zemědělského půdního fondu. Vlastníka nejlépe zjistíme v katastru nemovitostí. 1.3. Povolení tábora Táboření je vždy možné jen po souhlasu vlastníka louky. Další potřebná povolení mohou být: povolení orgánu ochrany přírody – nachází-li se louka například v CHKO souhlas majitele okolního lesa (obstarání dřeva, vstup do lesa)
táboříme-li u vodního toku pak – souhlas povodí rozbor pitné vody – pokud zdrojem není veřejný vodovod tábor s počtem dětí nad 20 je nutno hlásit hygienické stanici Dále je nutno zajistit v místě táboření nejbližšího obvodního lékaře a informovat ho o Vašem pobytu. Dále, pokud není, v okolí supermarket je nutné domluvit si odběr většího množství potravin v obchodě. 1.4. Táborové stavby Táborové stavby nutné dle hygienické vyhlášky. Jako inspirace pro řešení jednotlivých staveb bude účastníkům sloužit fotoinspiromat v rámci elearningu. 1.5.
Program tábora Při plánovaná samotného programu tábora je nutné zohlednit zejména složení dětského kolektivu – věk jednotlivých členů a individuální zvláštnosti dětí. Jednotlivé aktivity, kterými chce vedoucí dosáhnout jednotlivých cílů, musí odpovídat věku a schopnostem dětí. Dbáme na to, aby program byl pestrý, aby dbal na správné návyky dětí (čas na osobní hygienu, pravidelné stravování, úklid stanů apod.) Program členíme do několika bloků během dne. Bloky jsou proloženy většinou přestávkami na stravování, odpočinek, osobní hygienu a osobní volno. Nutné je dodržovat potřebné množství spánku, předcházíme tím krizovým situacím (úraz z únavy, onemocnění). Program je přizpůsoben také podmínkám tábořiště. Vedoucí musí mít zásobu náhradních programů pro případ nepříznivého počasí, veder či nemocí dětí. 2. Specifika putovních táborů – pěší, vodácký, cyklo, VHT 3. Specifika táborů v zahraničí
5.
Zdravověda
Obsahem modulu jsou vzdělávací činnosti zaměřené na poskytování první pomoci, seznámení se s bezpečnostními riziky různých aktivit z pohledu platných předpisů, orientaci v základních léčivech, komunikaci s integrovaným záchranným systémem a týmovou spolupráci. Modul probíhá formou elearningu a samostudia. K hlubšímu pochopení pak bude využita metoda interaktivní přednášky a skupinové diskuse na 1. skupinovém výjezdu. Po samostudiu, účasti na přednášce a diskusi následuje elektronický test, který je vyhodnocen formou vyhověl /nevyhověl. Na 2. výjezdovém setkání účastníci absolvují výukový program formou zážitkové pedagogiky, kde bude využito simulačních aktivit a rolových her. Vyzkouší si i formu skupinové spolupráce a aktivity pro rozvoj osobních postojů k poskytování PP. Účastník si vyzkouší, jak vyhodnotit krizovou situaci z hlediska první pomoci: počet zraněných, klasifikace zranění, komunikace s IZS, třídění zraněných, množství zdravotnického materiálu v místě
zásahu a možnost jeho improvizovaného nahrazení, vytvoření týmu záchranářů, zvládnutí a využití přihlížejících v místě PP, poskytování PP, předání informací ZS v místě zásahu. Konkrétní cíle: Zažije si, jak se pohybovat v prostoru, kde je potřeba poskytnout první pomoc (dále jen PP) Klient dokáže situaci vyhodnotit z hlediska první pomoci: počet zraněných, typ a druh zranění naučí se zhodnotit technické požadavky první pomoci: množství zdravotnického materiálu v místě zásahu a možnost jeho improvizovaného nahrazení vytvoření týmu záchranářů, zvládnutí a využití přihlížejících v místě PP naučí se zajistit prostor PP z hlediska bezpečnosti: dostupnost prostoru PP, přehlednost prostoru PP, evakuační trasy, zabezpečení havarovaných vozidel, kontrola a přehled o situaci v prostoru PP v průběhu akce
Účastníci zvládnou komunikaci a předání potřebných údajů do integrovaného záchranného systému. prakticky si vyzkouší simulovaný telefonát do IZS získá zkušenost s předáváním potřebných informací prakticky si vyzkouší vést rozhovor ve stresové situaci naučí se odpovídat věcně na dotazy stručně shrne získané informace do hlasové zprávy Účastníci dokážou poskytnout první pomoc. naučí se poskytnout první pomoc při selhání životních funkcí (nepřímá srdeční stimulace, umělé dýchání), krvácení, zlomeninách, popáleninách získá informace o zdravotnickém materiálu využitelném při první pomoci vyzkouší si poskytnout PP se zdravotnickým materiálem získá informace o improvizovaných prostředcích PP v praxi si vyzkouší přípravu a použití improvizovaných prostředků při PP Účastníci se orientují v základních léčivech získá základní informace o běžných lécích, jejich aplikaci a použití Přečte si a porozumí informačnímu letáku léku dozví se o nebezpečí nevhodného užívání běžně dostupných léků Účastníci si vyzkoušejí komunikaci během poskytování první pomoci. získají základní informace o psychologickém postupu v průběhu PP vyzkouší si v simulované situaci komunikaci se zraněným dítětem, se zraněným dospělým vyzkouší si v simulované situaci komunikaci s ostatními účastníky záchranné akce (přihlížející, členi záchranného týmu) Účastníci získají základní informace z anatomie. seznámí se s umístěním životně důležitých orgánů v těle (srdce, plíce, mozek, žaludek) umí ukázat dráhy velkých tepen seznámí se s hybností kloubů a umí pohybovat zraněným člověkem pozná umístění kostí v těle s ohledem na možná zranění zná umístění a tvar páteře v těle s ohledem na možná zranění
Účastníci aplikují získané dovednosti z kurzu při simulované situaci úrazu. prakticky si vyzkouší poskytnout PP během simulované situace získá informaci o účinnosti svého zásahu při simulovaném poskytování PP zažije spolupráci v záchranném týmu dostane příležitost vést záchranný tým při zásahu a organizovat záchrannou akci Účastníci rozvinou svou vnitřní připravenost k reagování v krizových situacích. ujasní si své osobní nastavení v krizových situacích vytvoří si vlastní strategie pro zvládání krizové situace pozná své reálné možnosti při poskytování PP překoná ostych a strach při simulovaném zásahu Účastníci zažijí spolupráci v týmu. vyzkouší si některou z rolí během týmové spolupráce zjistí, jaké je jeho místo v týmu a jak se v něm může uplatnit naučí se jak zajistit, aby se všichni lidé v týmu podíleli na řešení situace Účastníci si vyzkouší výrobu improvizovaných prostředků PP z dostupných materiálů zvládne najít ve svém okolí i v přírodě materiál na výrobu improvizovaných prostředků PP vyrobí pomůcky improvizovaných prostředků PP a následně prakticky použije při poskytnutí PP Školení by mělo probíhat v reálných podmínkách. Reálnými podmínkami pro účely nácviku dovedností první pomoci rozumíme takové podmínky, ve kterých lze co nejvěrněji simulovat situace, kdy je potřeba poskytnout první pomoc. Především se jedná o volbu prostředí, ve kterém probíhá školení. V budově jsou dobře využitelná např. místa typu schodiště, umývárny, sklepy, půdy, kuchyně, apod. Efektivní je především užití venkovní prostředí, které navozuje dobrodružnou atmosféru aktivitám zacíleným na poskytování první pomoci. Aby prožitkový program nepopřel svůj název, lektoři na kurzu pracují s účastníky činnostními metodami, nejčastěji výchovou prožitkem, metodami zkušenostního a kooperativního učení. Žáci si mají možnost potřebné dovednosti vyzkoušet v pečlivě připravených aktivitách s promyšlenou motivací. V programu se používají simulované situace, hraní rolí, reflexe aktivit. Důraz se v ní klade také na dobře zadané instrukce všech aktivit. Dotazník pro získání přehledu o vstupních znalostech účastníků: 1.
Ocitl ses někdy v situaci, při které byla potřeba poskytnout první pomoc?
2.
Poskytl jsi ty sám někdy někomu první pomoc?
3.
Telefonoval jsi někdy na čísla 155, 150, 158, 156 nebo 112?
4.
Byl jsi někdy účastníkem dopravní nehody (v autě, na kole, jako chodec…)
5.
K čemu se používá 3% roztok peroxidu vodíku?
6.
Do lékárničky nepatří (vyškrtni): nůž, pinzeta, obinadlo, lupa, resuscitační rouška, pryžové rukavice, pryžové zaškrcovadlo, jehla, cukr, zapalovač.
7.
Umíš správně přiložit tlakový obvaz?
8.
Poskytuješ první pomoc nepřímou masáží srdce. Očísluj následující kroky ve správném pořadí: 30x stlačení hrudníku telefonát na záchranku zjišťování tepu na krkavici rozepnutí oděvu zaklonění hlavy umístění pacienta do polohy na zádech. Jak bys ohodnotil svoji schopnost poskytnout první pomoc na bodové škále 1 – 5? (zakroužkuj)
9.
1- nevím si vůbec rady 2- spíše nevím - 3 nevím - 4 možná trochu - 5 vím si rady 10.
Co konkrétně z první pomoci se chceš naučit na tomto kurzu? .......................................................................................................................
6.
Právní odpovědnost
Obsahem modulu je seznámení s legislativou kmene, právními aspekty mimořádných situací, pravidly pojištění, lesním zákonem, bezpečnostními předpisy a zákonem na ochranu údajů. Dále pak otázky právní odpovědnosti podle věku, základy trestní odpovědnosti a postup v případě úrazu. Modul probíhá formou e-learningu a samostudia. K hlubšímu pochopení pak bude využita metoda interaktivní přednášky a skupinové diskuse na 1. skupinovém výjezdu. Po samostudiu, účasti na přednášce a diskusi následuje elektronický test, který je vyhodnocen formou vyhověl /nevyhověl.
1.
Druhy právní odpovědnosti
a) Odpovědnost za správní přestupky je upravena v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, (např. nedovolená činnost v chráněných částech přírody). b) Občanskoprávní odpovědnost je upravena v zákoně č.40/1964 Sb., občanský zákoník (např. povinnost vrácení vypůjčené výstroje po skončení akce). c) Trestněprávní odpovědnost je upravena v zákoně č.40/2009 Sb., trestní zákoník (např. náčelník dovolí dětem přecházet koleje v místě, kde je to zakázáno).
2.
Právní odpovědnost podle věku
a) Osoby do 15 let (děti) nejsou odpovědné podle trestního zákona. Podle ostatních právních předpisů mají odpovědnost částečnou. b) Osoby od 15 let do 18 let (mladiství) mají částečnou právní odpovědnost. c) Nezletilý (viz. odstavec a) a b)) odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; společně a nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. Není-li ten, kdo způsobí škodu, pro nezletilost schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. d) Osoby starší 18 let mají plnou právní odpovědnost. 3.
Odpovědnost za bezpečnost při akcích kmenů LLM
a) Plnou odpovědnost za činnost účastníků akce nese osoba starší 18 let (náčelník nebo osoba jím pověřená) a to i v případě své nepřítomnosti při dané činnosti. b) Odpovědná osoba se zprostí odpovědnosti, jestliže prokáže, že nezanedbala žádnou svou povinnost. c) Před započetím jakékoliv činnosti a dle potřeby i v průběhu činnosti je odpovědná osoba povinna provést poučení o bezpečnosti práce při této činnosti. d) Odpovědnost je možné částečně přenést i na osobu mladistvou (tj. osobu starší 15 let a mladší 18 let), jsou-li splněny určité podmínky: 1.
Před každou samostatnou činností je mladistvý odpovědnou osobou poučen o možném riziku této činnosti a o bezpečnostních opatřeních při této činnosti.
2.
Nejedná se o zvlášť nebezpečné činnosti (střelba z luku, koupání, pohyb po rušných komunikacích). Doba samostatné činnosti nepřekročí rozumnou dobu. Náročnost a riziko činnosti odpovídá zkušenostem a rozumovým možnostem pověřené osoby. Odpovědná osoba odpovídá za děti od doby a místa srazu do doby a místa ohlášeného ukončení akce, není-li předem dán písemný souhlas odpovědného zástupce dítěte s odlišným odchodem dítěte.
3. 4. 5.
4.
Postup v případě úrazu
a) b) c)
Odstranit příčiny a zabránit dalšímu ohrožení. Zajistit první pomoc, přepravu k lékaři či přivolání pohotovosti. Lékařskou pomoc je třeba zajistit tak, aby se odpovědná osoba od postiženého pokud možno nevzdalovala. V takovýchto případech je možné vydávat příkazy i cizím osobám, neboť odst. 1 § 207 trestního zákona říká, že: "Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.". Ohlásit událost dle potřeby OHES, hasičům, policii. Ohlašovací povinnost má i lékař, který poskytl ošetření. Vyrozumět náčelníka kmene (není-li přítomen), v případě vážných úrazů i ústředí LLM.
d) e)
f)
h) i)
Sepsat protokol o události, zajistit svědky, jejich adresy. g) Dojde-li k poranění vedoucího akce, zajišťuje tyto úkoly jeho zástupce, popř. nejstarší účastník akce. Zajistit věci postiženého, sepsat v přítomnosti svědků jejich seznam. Policie potom vyšetřuje, zda někdo nese na nehodě vinu a zda nebyl spáchán trestný čin.
7.
Právní subjektivita
Modul obsahuje informace o principech hospodaření, vedení účetnictví, evidenci majetku, systému daní, o významu základních právních pojmů a právních předpisů vztahujících se k činnosti kmene. Dále pak obsahuje nácvik zajištění akcí a činnosti kmene z hospodářského hlediska. Modul probíhá formou e-learningu a samostudia. K hlubšímu pochopení pak bude využita metoda interaktivní přednášky a skupinové diskuse na 1. skupinovém výjezdu. Po samostudiu, účasti na přednášce a diskusi následuje elektronický test, který je vyhodnocen formou vyhověl /nevyhověl. Právní subjektivita – co to znamená, kdo ji má, jaká z toho plynou práva a povinnosti, co je to IČO Právní předpisy – na základě jakého předpisu má kmen právní subjektivitu, které další předpisy (jejich části) se vztahují k naší činnosti, co musí náčelník kmene sledovat, aby mu něco neuniklo Úřady, které ovlivňují činnost kmene, se kterými se náčelník setká Systém hospodaření kmene (úvod do problematiky – vedení účetnictví, správa majetku, rozpočetnictví, finanční řízení, finanční zdroje, daně) Účetnické dovednosti – prvotní doklady, účetní doklady, pokladní kniha, výkazy Majetek a zdroje financování – základní představa o tom, co kmen může vlastnit a z čeho na to získává prostředky Účetnictví – co je to „podvojné“ účetnictví, základní představa o tom, jak funguje Správa majetku – správná evidence, inventarizace, který majetek kmen eviduje, archivace dokumentů Rozpočty a finanční řízení – zásady tvorby rozpočtu, kontrola plnění Daně – v jakých případech a v jakých termínech se podávají daňová přiznání, kde hledat informace
SLOVNÍK POJMŮ Z OBLASTI PRÁVNÍ SUBJEKTIVITY
Slovník vznikl za přispění účastníků, kteří v rámci jednoho z domácích úkolů definovali pojmy, které patřily do této oblasti. Slovník je zkontrolován odbornou lektorkou. Cestovní náhrady Je to proplacení nákladů na jízdné nebo benzín, stravné a nocležné. Popřípadě ještě zvláštní náhrady (vstupy na různé akce nebo objektů) Musí být schváleno před danou jízdou vedoucím pracovníkem. Všechny výdaje musí být doloženy náležitým dokladem. Cestovní náhrady se proplácejí zaměstnancům. V LLM je proplácení cestovného dobrovolníkům ošetřeno směrnicí k proplácení cestovného, která stanovuje kdy, komu, kolik je možno proplatit a co je k tomu potřeba doložit. Viz http://www.woodcraft.cz/index.php?right=ProClenyLLM_kestazeni&lan=cs Daňová soustava Daňová soustava je soustava daní státu. Její ideou je zajistit státu dostatek finančních prostředků, proto je jednou ze základních složek ve státním rozpočtu. Daně se dotýkají i LLM, i když většinou LLM ani kmeny žádné daně neplatí. V řadě případů je však třeba odevzdat daňové přiznání, ve kterém uvedeme, že daně platit nemusíme. Týká se to zejména daně z příjmů právnických osob, daně darovací, daně z nemovitostí... V některých případech daň zaplatit musíme, např. daň z příjmu ze závislé činnosti, za určitých okolností silniční daň. Daňový kalendář pro rok 2011 najdete na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dane_dan_kalendar_58964.html Dohoda o provedení práce Dohoda o pracech konaných mimo pracovní poměr, kterou může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu), na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 150 hodin ročně. Tento typ smlouvy se proto hojně využívá pro jednorázové pracovní úkony (typicky brigády). Pokud je hodinové penzum vyčerpáno a zaměstnavatel chce v daném roce i nadále využívat služeb zaměstnance, musí mu nabídnout buď dohodu o pracovní činnosti, nebo pracovní smlouvu. Dohoda o provedení práce (dpp) je často využívaná i v LLM. Jedná se o takové činnosti, na které se nepodaří sehnat dobrovolníka, většinou různé odborné záležitosti. U dpp je potřeba odvést srážkovou daň nebo zálohu na daň (podle výše odměny), nemusí se platit zdravotní a sociální pojištění. Dotace Určitý přísun financích či jiných prostředků. Žadatel, který chce získat dotaci, musí uvést i využití určité dotace - musí vytvořit tzv. projekt, ve kterém uvede využití dotací. Termín dotace se používá většinou pro prostředky ze státního rozpočtu nebo z evropských fondů. Kmen může získávat prostředky i z jiných zdrojů - rozpočtů krajů a obcí, různých nadací apod. Podmínky jsou stanoveny různé, ale obecně platí, že dopředu je potřeba sepsat projekt a v určitém termínu pak provést vyúčtování dotace, ve kterém se doloží použití prostředků v souladu se schváleným účelem. Jednou z podmínek je často nějaká spoluúčast vlastních prostředků.
Druhy daní Daně se dělí na 2 pojmy na daně přímé a nepřímé.Daň přímá je ta co poplatník platí na svůj vlastní účet. Daň nepřímá je to že plátce platí daně na účet poplatníka(od kterého předem daň vybere, např. formou přirážky k ceně). Nepřímých daní je méně a jejich placení se LLM v podstatě netýká. Jedná se o daň z přidané hodnoty, spotřební daň, ekologickou daň. Ostatní daně jsou přímé, některé z nich musíme platit v určitých případech i jako LLM (nebo kmen), u některých musíme alespoň podat daňové přiznání, ale od daně samotné jsme osvobozeni. Hmotná odpovědnost Odpovědnost zaměstnavateli za tu škodu, kterou mu způsobil porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Předpoklady, které jsou nutné pro vzniku obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu jsou:
porušení právní povinností na straně zaměstnance, vznik škody ocenitelné v penězích na straně zaměstnavatele, příčinná souvislost mezi porušení povinností zaměstnancem a vznikem škody, zavinění na straně zaměstnance (musí se jednat o úmysl nebo nedbalost).
V LLM má hmotnou odpovědnost hospodář LLM (vyplývá ze stanov). Není ošetřeno, jak je to v kmenech, doporučuji dohodnout se na nějakých pravidlech podle toho, jak to u vás funguje. Celkově je zodpovědný statutár - tj. náčelník kmene. Mzda Mzda je odměna za práci v pracovně právním vztahu, vyplácená ve výplatním termínu (zpravidla měsíčně) zpětně. Může se skládat z těchto složek: základní mzda, náhrady mzdy a výkonnostní složky mzdy. Jedná se o peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci. Na rozdíl od platu je vyplácena v soukromém sektoru, zatímco plat náleží jen zaměstnancům zákonem určených institucí. Můžete se dostat do situace, kdy budete vyplácet mzdu i v rámci vašeho kmene - např. při uzavření dohody o provedení práce. Mzda by měla být vyplácena na základě uzavřené smlouvy, nezapomeňte odvést povinné odvody - u dpp minimálně srážkovu daň za příjmu (nebo zálohu na daň), u pracovního poměru nebo dohodě o pracovní činnosti i zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Odpovědnost za škodu Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Škůdci vzniká závazek k náhradě způsobené škody. Druhy náhradUvedením do předešlého stavu Náhradou v penězích Druhy škod-
skutečná škoda ušlý zisk Nárok na náhradu škody se promlčuje za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a kdo za ní odpovídá. ČRDM (česká rada dětí a mládeže) má uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která se vztahuje i na LLM a některé její členy. Automaticky jsou pojištěni cca 2 členové vedení kmene, další osoby je možno připojistit. Ochrana osobních údajů //Převzato ze stránky http://www.oou.cz/, kde jsou i fultextové odkazy na jednotlivé části, je tam i vyvěšen zákon atd... Ochrana osobních údajů je v České republice regulována zákonem č. 101/2001 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů a dalšími právními předpisy. Zákon rozlišuje osoby, které zpracovávají osobní údaje jiných lidí (tzv. správce nebo zpracovatel osobních údajů) a dále osoby, jejichž osobních údaje správce a zpracovatele zpracovávají (tzv. subjekty údajů). Správcům a zpracovatelům jsou při ochraně osobních údajů ukládány především povinnosti, zatímco subjektům údajů jsou dána práva. Na ochranu práv subjektů údajů a kontrole plnění povinností správce a zpracovatele osobních údajů byl zřízen Úřad na ochranu osobních údajů. Za neplnění povinností stanovených správci nebo zpracovateli osobních údajů hrozí správci nebo zpracovateli osobních údajů sankce. //Toť výňatek, mají rozumně zpracovanou databázi informací, takže se můžete skrze odkazy proklikat na vše, co vás zajímá, alespoň ve veřejné, neplacené části :-) LLM i jednotlivé kmeny jsou subjekty, které zpracovávají osobní údaje jiných lidí. Takže byste aspoň zhruba měli vědět, jaké povinnosti jako správce os.údajů máte. A snažit se je v mezích možností plnit. http://www.oou.cz/index.php?file=osobni_udaje_povinnosti_spravce Podnikání Podnikání je soustavná samostatná činnost prováděná na vlastní jméno a vlastní zodpovědnost za účelem dosažení zisku. LLM je organizace, která není založená za účelem dosažení zisku. Nicméně i v rámci LLM můžeme mít podnikatelské aktivity jako vedlejší činnost (hlavní činností je celoroční mimoškolní výchova dětí a mládeže). LLM má např. živnostenský list na poskytování ubytovacích služeb. Podnikatel Je to osoba, která je zapsaná do Obchodního rejstříku, podniká 1. na základě živnostenského oprávnění, 2. na základě jiného než živnostenského oprávnění (lékař, advokát, ...), 3. zemědělec, který je zapsán do evidence podle zvláštních přředpisů.
Podnikatel je dost obecný pojem, který se používá hlavně pro živnostníky a další podnikající fyzické osoby. Může se používat i pro zástupce právnických osob - akciových společností, společností s ručením omezeným, veřejných obchodních společností, apod. Ne každý podnikatel je zapsaný v Obchodním rejstříku. Podvojné účetnictví Podvojné účetnictví byl termín, který používal zákon o účetnictví do roku 2004, od 1. ledna 2004 se už používá jen pojem účetnictví (pro to, co dříve bylo účetnictvím podvojným) a jednoduché účetnictví se (s několika drobnými přechodnými opatřeními) ruší, resp. nahrazuje tzv. daňovou evidencí podle zákona o daních z příjmů, tj. účetní jednotky, které dříve vedly jednoduché účetnictví, nyní budou vést buď daňovou evidenci nebo (podvojné) účetnictví. V podvojném účetnictví je každá položka na účtu spárovaná s položkou na jiném účtu, ale na opačné straně ( Má dáti nebo Dal). Např. pokud je pokladnou zaplacena dodavatelská faktura ve výši Kč 1500.-, je tato částka zaúčtována na účet pokladny na str. Dal a na účet dodavatele na str. MD. (Wikipedie) LLM vede "podvojné" účetnictví, stejně tak jako řada kmenů. V tuto chvíli není povinnost, aby kmeny vedly toto účetnictví, stačí to staré "jednoduché", i když před pár lety to vypadalo, že to povinnost bude. "Podvojné" účetnictví - byť vypadá složitěji, je poměrně jednoduché , jeho výhodou je, že téměř všechny hospodářské informace jsou zapsané v jedné evidenci. Na rozdíl od "jednoduchého", které je poměrně složité, pokud ho chcete vést správně - a nemáte pouze pokladnu. Pojištění Pojištění je systém, kdy jednotlivci nebo právnické osoby s cílem snížit nežádoucí dopad negativních událostí, platí poplatek pojišťovně, která jim vyplácí náhradu, jestliže k události dojde. Pojištění se vztahuje pouze na události uvedené ve smlouvě. V dnešní době se dá pojistit opravdu skoro všechno proti všemu (např. úrazové pojištění, havarijní pojištění nebo třeba živelné pojištění) LLM je člen ČRDM a díky tomu využívá různá pojištění, které ČRDM pro své členy sjednává. Jde zejména o úrazové pojištění, které se vztahuje na všechny účastníky akcí pořádaných v rámci LLM, dále pojištění odpovědnosti za škodu (viz jinde). LLM má také pojištěné nemovitosti, které vlastní. Pracovní poměr Je to smluvní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jehož předmětem je pracovní činnost, kterou se zaměstnanec zavazuje za mzdu pro zaměstnavatele vykonávat. Sjednává se zásadně písemnou formou. Pracovní poměr vzniká dnem nástupu do práce. Pracovní poměr je možné sjednat i v rámci LLM i jednotlivých kmenů - tj. že kmen se stane zaměstnavatelem. Váže se s tím určité množství dalších povinností vůči úřadům, takže s výjimkou ústředí v LLM zaměstnanci nejsou. Častěji se využívají dohody o provedení práce, které tolik povinností nepřinášejí.
Právní subjektivita Pojmem právní subjektivita je označována způsobilost osoby mít práva a povinnosti, tedy způsobilost být subjektem (nositelem) práv a povinností z právních vztahů. Právní subjektivita je tedy jiným výrazem pro způsobilost k právům a povinnostem. Způsobilost k právům a povinnostem vzniká narozením člověka a zaniká úmrtím nebo prohlášením za mrtvého. Jinak než prohlášením za mrtvého nemůže být nikdo zbaven své způsobilosti k právům a povinnostem. Způsobilost k právům a povinnostem má i počaté dítě(tzv. nasciturus – plod v lůně mateřském), narodí-li se živé. Právní subjektivitu mají kromě fyzických osob i právnické osoby - v LLM má právní subjektivitu organizace LLM (jako celek) a pak jednotlivé kmeny. Rody právní subjektivitu nemají. Znamená to, že kmeny mohou pod svým jménem (svým IČem) mít práva a povinnosti - sjednávat smlouvy, kupovat věci, vlastnit majetek, odvádět daně atd. Právní úprava občanského sdružení je dána zákonem o sdružování občanů č.83/1990 Sb. Občanské sdružení /OS/ je nejčastější formou neziskové organizace . Ke vzniku OS stačí 3 osoby / z nichž 1 je starší 18 let /, které se prohlásí přípravným výborem . Tento podává žádost o registraci na MV ČR. žádost obsahuje : jména a podpisy členů přípravného výboru , jejich data narození , bydliště , označení člena výboru oprávněného k jednání jménem výboru, návrh stanov OS / ve 2 kopiích /. stanovy obsahují : název OS, sídlo OS , cile OS , práva a povinnosti členů OS , orgány sdružení a způsob jejich ustavení , ustanovení o organizačních jednotkách OS / budou-li zřízeny/ , zásady hospodaření sdružení Neshledá-li důvody k zamítnutí registrace , MV rozhodne o registraci OS do 10 dnů od zahájení řízení , nerozhodne-li do 40 dnů vzniká OS i bez výslovné registrace. LLM je občanské sdružení, které je registrováno od 10.5.1990. Seznam všech občanských sdružení je na stránkách ministerstva vnitra: http://aplikace.mvcr.cz/seznam-obcanskych-sdruzeni/Default.aspx Již několik let je připravován nový občanský zákoník, který má mimo jiné upravovat i problematiku občanských sdružení a tím nahradit zákon o sdružování občanů.
Rozpočty a finanční řízení Rozpočty potřebujeme k tomu, abychom zjistili finanční náročnost určité akce nebo dlouhodobější činnosti kmene. Je potřeba uvážit, za co budeme muset platit a kolik to bude stát – to je výdajová
stránka rozpočtu. Na druhé straně musíme sehnat peníze, ze kterých úhradu nákladů provedeme, to je příjmová stránka. Při tvorbě rozpočtu můžeme vycházet z toho, kolik příjmů máme k dispozici, nebo naopak nejdřív spočítat výdaje a potom hledat, odkud je zaplatíme. Vyplatí se sestavovat rozpočet vyrovnaný (zejména u dotovaných akcí je to nutnost), to znamená, že předpokládané příjmy jsou stejně vysoké jako výdaje. Je možné sestavovat i rozpočet ziskový (příjmy převyšují výdaje), který umožňuje akumulovat peněžní prostředky např. pro nějakou velkou investici v budoucnu nebo nebo jako rezervu pro nepříznivé roky. Pokud sestavíte rozpočet ztrátový (výdaje převyšují příjmy), budete muset případnou ztrátu (pokud skutečnost bude odpovídat rozpočtu) z něčeho uhradit. Proto nedoporučuji sestavovat rozpočty ztrátové – respektive vždy mít rozmyšleno, z jakých prostředků můžeme ztrátu uhradit (jestli máme ušetřeno z minulosti, nebo na to budeme muset získat peníze v budoucnosti). Příklady výdajů: ubytování, nájem, potraviny, materiál, doprava, služby (kopírování, poštovné, telefon), elektřina, pořízení majetku… Příklady příjmů: příspěvky od účastníků, dotace ze státního rozpočtu, granty krajů nebo obcí, dary, příjmy z reklamy, pronájmu a další. V LLM je potřeba před táborem a po něm vyplnit a odeslat do kanceláře formulář Hlášení a vyúčtování tábora, jehož součástí je i jednoduchý rozpočet před akcí a ve skutečnosti, kde snadno porovnáte, K dispozici na webu – ke stažení: http://www.woodcraft.cz/index.php?right=ProClenyLLM_kestazeni&lan=cs
Na stejném místě najdete i hospodářský výkaz kmene, který je potřeba odevzdat po uzavření účetního roku – vyplňují ho kmeny, které vedou „ jednoduché“ účetnictví. Kmeny, které vedou účetnictví („podvojné“), odevzdávají rozvahu a výsledovku.
Smyslem finančního řízení je sledování toho, zda se nám daří dodržovat předpokládaný rozpočet, zda máme dostatek finančních prostředků (cash flow), případně včasné upozornění na vzniklé problémy.
Sociální a zdravotní pojištění Zdravotní pojištění pojištění stanovený zákonem,na jehož základě je hrazena zdravotní péče. U zdravotního pojištění platí zásada, že v každém okamžiku musí být za každého pojištěnce někdo plátcem pojistného (zaměstnavatel, samotný pojištěnec,stát). Pojistné na zdravotní pojištění se odvádí příslušné zdravotní pojišťovně. Sociální pojištění je též stanovené zákonem a je to tzv."daň", která se ve většině případů odvádí z platů zaměstnanců a zaměstnavatelů. Část této "daně" jde na důchodové zabezpečení a další část takto odvedeného pojistného se pak použije k úhradě výdajů státního rozpočtu. Zdravotní pojištění je - zjednodušeně řečeno - potřeba k tomu, aby vás ošetřili u lékaře a nemuseli jste platit plnou výši léků na recept. Každý si může vybrat, u které pojišťovny bude mít zdravotní pojištění. Nejznámější je všeobecná zdravotní pojišťovna, oborová zdravotní pojišťovna, zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra... Sociální pojištění se dělí na důchodové a nemocenské. Spravuje ho česká správa sociálního
zabezpečení. LLM je plátcem zdravotního a sociálního pojištění od okamžiku, kdy má nějakého zaměstnance. Každý měsíc je potřeba odvádět příslušnou částku ze mzdy a odevzdávat formuláře na pražskou správu sociálního zabezpečení (sociální pojištění) a zdravotní pojišťovnu zaměstnance. Správa daní a poplatků včetně daňové kontroly Správa daní a poplatků je od 1. 1. 2011 upravena novým zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, který nahrazuje dosavadní procesní předpis, a to zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Tento předpis upravuje procesy, jak se má postupovat při vybírání a zjišťování daní, jaké poplatky se platí za jednotlivé úkony. Daňovou kontrolou pracovník správce daně zjišťuje nebo prověřuje daňový základ nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné stanovení daně u daňového subjektu nebo na místě, kde je to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější. Daňová kontrola se provádí v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení účelu. Pro nás je zajímavější zákon o správních poplatcích a jeho sazebník, ze kterých vyplývají některá osvobození od poplatků – např. za ověření listin u notáře na místních úřadech.
Správa majetku Správa majetku je činnost, kterou musí vykonávat každý, kdo nějaký majetek vlastní. V kmenech se jedná zejména o majetek potřebný k táboření a dalšímu programu – týpí, sportovní potřeby apod. Při správné správě majetku jsou důležité tři činnosti: evidence, kontrola, údržba. Evidence – všechen majetek by měl být zapsán v nějaké seznamu, ze kterého vyčteme, kde a v jakém stavu se majetek nachází. Kontrola – nejméně jednou za rok je potřeba podle evidence provést kontrolu, při které se zjistí skutečný stav evidovaných věcí. Doporučuji kontrolu provádět i dostatečně včas před tím, než majetek budeme potřebovat – abyste např. nebyli nemile překvapení, když až na táboře zjistíte, že týpí, které jste právě vybalili, je prokousané od myší nebo plesnivé… Údržba – aby majetek sloužil co nejdéle a co nejlépe, je potřeba se o něj starat – po použití uklízet čisté a usušené věci na vhodná místa, drobné závady co nejdříve odstranit. Při závažnějších závadách majetek, zejména z důvodu bezpečnosti, nepoužívat. Tento bod se vůbec nezabývá evidencí majetku z hlediska účetnictví, to je předmětem kurzu pro hospodáře.
Struktura státní správy a samosprávy Zjednodušeně řečeno státní správa je tvořena úřady zřízenými státem. Tyto úřady jsou buď celostátní nebo členěné podle územního členění. Velmi podrobný přehled najdete na http://www.statnisprava.cz/ Samosprávu vykonávají ji krajské úřady, magistráty statutárních měst, městské úřady a obecní úřady.
Svěřené předměty Pojem svěřené předměty se používá spíš v případě zaměstnanců – firma může jednotlivým zaměstnancům poskytnout různé pomůcky potřebné k výkonu jejich práce. Stejně se může domluvit kmen např. s náčelníky rodů, že budou mít na starost některé části majetku kmene. Je vždycky dobré o této dohodě učinit písemný zápis a informovat ostatní členy vedení kmene.
Základy pracovního práva Pracovní právo je hybridní právní odvětví zahrnující prvky soukromého a veřejného práva. Upravuje právní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, vztahy kolektivní povahy související s výkonem závislé práce, některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů, pracovní podmínky zaměstnanců a ochranu jejich zdraví. Hlavními prameny pracovního práva v České republice jsou zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání a zákon o zaměstnanosti.
Zdroj: wikipedie
STRUKTURA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Nejméně jeden měsíc před 1. společným výjezdem účastníci obdrží přístup do elearningového prostředí, kde mají k dispozici všechny materiály a odkazy pro studium teorie. Dále zde najdou prostor pro konzultaci s lektory jednotlivých modulů, zadání úkolů pro 1. společný výjezd a organizační informace. Po ukončení 1. společného výjezdu účastníci dostanou přístup na zadání úkolů pro 2. víkend, cvičné testy, závěrečné testy a informace o 2. víkendu.
DOPORUČENÝ HARMONOGRAM 1. VÝJEZDU 1. den 19:00 příjezd 20:00 – 22:00
úvodní setkání a seznámení účastníků, individuální konzultace podle potřeby
2. den 7:30 - 8:30 snídaně 8:30 – 9:30 úvod do e-learningu 9:30 – 12:00 modul - Právní subjektivita 12:00 – 13:00 oběd 13:00 – 14:00 modul – Woodcraft 14:00 – 17:00 modul - Zdravověda 17:00 – 18:00 modul – Kmenové zřízení 18:00 – 19:00 večeře 19:00 – 21:00 modul – Vedení kmene 21:00 – 22:00 individuální konzultace 3. den 7:30 - 8:30 8:30 - 10:00 10:00 - 12:00 12:00 - 13:00 13:00 - 15:00 15:00
snídaně modul – Vedení kmene modul – Právní odpovědnost oběd modul – Organizace táboření odjezd
DOPORUČENÝ HARMONOGRAM 2. VÝJEZDU 1. den 19:00 20:00 – 22:00
příjezd úvodní setkání účastníků, individuální konzultace podle potřeby, úvod do celodenního programu na 6.10.2010
2. den 7:30 - 8:30 8:30 – 18:00
18:00 – 19:00 19:00 – 21:30 3. den 7:30 – 8:30 8:30 – 12:00 12:00 – 13:00 13:00 – 14:30 14:30 – 15:30
15:30
snídaně Celodenní zážitkový outdoorový program, který v praxi ověří znalosti a dovednosti účastníků. Na začátku si vyzkouší plánování trasy a plnění aktivit, tak aby zohlednili, věk, fyzické a duševní síly skupiny. Na trase se pak setkají se simulovaným zraněním, vyzkouší si vedení skupiny ve ztížených podmínkách, skupinovou práci a plnění odborných úkolů. večeře hodnocení a zpětná vazba účastníků i lektorů k outdoorovému programu
snídaně základní prvky komunikace, praktický nácvik oběd ověřování praktických dovedností z modulů - Organizace táboření, vedení kmene, LLM a kmenové zřízení závěr, slavnostní předání „Glejtů“ - osvědčení o úspěšném absolvování „Náčelnických zkoušek, zpětná vazba účastníků k průběhu náčelnických zkoušek, vyplnění evaluačních dotazníků odjezd
VYHODNOCENÍ VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Přínosem pro jednotlivé účastníky vzdělávacího programu je získání specifických dovedností, kompetencí a uceleného přehledu znalostí potřebných k samostatnému vedení kolektivu dětí a mládeže Ověření přínosu vzdělávacího programu pro účastníky bude prověřováno u jednotlivých modulů zvlášť a bude rozděleno na dvě části. Část A Ověřování znalostí z jednotlivých modulů bude probíhat formou elektronického textu, který bude hodnocen formou vyhověl/nevyhověl. Účastník pro úspěšné absolvování testu musí získat alespoň 70% správných odpovědí. Část B Ověřování dovedností a kompetencí bude realizováno formou simulačních interaktivních aktivit, kde účastníci budou řešit konkrétní problém a situace. Budou hodnoceny lektorskou komisí, která spolu s účastníky po absolvování každé aktivity zhodnotí její průběh a vyhodnotí reakce a chování jednotlivých aktérů.
Absolvent „Náčelnických zkoušek“v modulu: 1. Woodcraft zná základní principy filozofie woodcraftu zná Čtyřnásobný zákon a vyloží ho svými slovy zná znaky a symboly woodcraftu a chápe jejich význam umí 9 hlavních zásad a 7 tajemství lesa zná základní historii woodcraftu ví, kdo byl E.T. Seton a uvědomuje si jeho význam 2. Vedení kmene zná a aplikuje ve výchově základní principy woodcrafterské výchovy umí analyzovat potřeby skupiny umí formulovat výchovné a vzdělávací cíle a analyzovat jejich naplnění zná podstatu a umí aplikovat základní výchovné a vzdělávací metody a prostředky, umí rozpoznat nevhodné zná podstatu autority, rozumí pojmu asertivita zná podstatu „bezpečného prostředí“ a umí ho vytvářet, včetně prevence sociálně patologických jevů zná specifika práce s dětmi a mládeží se speciálními vzdělávacími potřebami zajímá se o duchovní otázky nejen z pohledu náboženství umí poskytnout zpětnou vazbu účastníkům i spolupracovníkům 3. LLM a kmenové zřízení zná organizační strukturu LLM zná organizaci kmene umí rozvíjet demokracii ve kmeni, dodržuje demokratické principy ve kmeni rozlišuje typy kmenů z hlediska věkového složení i z hlediska motivace zná a uplatňuje princip vzdělávacího a výchovného systému pro dlouhodobý a všestranný rozvoj jednotlivce i skupiny v duchu woodcraftu („Stoupání na horu“, plnění činů, získávání titulů) umí naplánovat a organizovat celoroční činnost kmene umí navázat kontakt s rodiči ve kmenech ovládá nábor, přijímání a motivaci nových členů 4. Organizace táboření získá přehled o nutných krocích k zajištění tábora (stálého i putovního) umí sestavit rámcový program tábora při přípravě tábora umí zohlednit specifika různých dětských kolektivů, specifika různého zaměření tábora i specifika dané lokality, v níž se tábor koná zná legislativu, týkající se zotavovacích akcí pro děti a mládež (hygiena, zdravotní režim, ...) 5. Zdravověda orientuje se a vyhodnotí situaci v prostoru zásahu
zvládne komunikaci a předání potřebných údajů do integrovaného záchranného systému dokáže poskytnout první pomoc orientuje se v základních léčivech vyzkouší si komunikaci během poskytování první pomoci získá základní informace z anatomie aplikuje získané dovednosti z kurzu při ošetřování simulovaného zranění zajistí realizaci aktivity tak, aby minimalizoval možná zdravotní a bezpečnostní rizika posoudí bezpečnostní rizika aktivity na základě platných předpisů a pravidel (koupání, lanové aktivity, chození po silnici, zakládání ohně, ...)
6. Právní odpovědnost seznámí se s právní odpovědností ovládá legislativu kmene seznámí se s právními aspekty mimořádných situací seznámí se s pravidly pojištění seznámí se s bezpečnostními předpisy, lesním zákonem, zákonem o ochraně osobních údajů uvědomuje si, jak staré děti mohou vést různé typy akcí rodu a kmene
7. Právní subjektivita umí zajistit akce a činnost kmene z hospodářského hlediska – sestavení rozpočtu, vedení pokladní knihy včetně vystavování a proplácení dokladů, vyúčtování akce, použití různých zdrojů financování, správná archivace dokumentů seznámí se s principem hospodaření, vedením účetnictví, evidencí majetku, systémem daní umí vysvětlit pojmy: právní subjektivita, odpovědnost za škodu, pojištění, ochrana osobních údajů, právní úprava občanského sdružení, pojmy podnikatel, podnikání, základy pracovního práva, pracovní poměr, dohoda o provedení práce, mzda, cestovní náhrady, hmotná odpovědnost, svěřené předměty, daňová soustava, druhy daní, správa daní a poplatků včetně daňové kontroly, pojem dotace, sociální a zdravotní pojištění, struktura státní správy a samosprávy orientuje se v právních předpisech vztahujících se k činnosti kmene
Účastníci mají mezi prvním a druhým víkendem v e-learningu k dispozici zkušební testy ze všech modulů. Testy jsou náhodně generovány ze sady otázek z každého modulu. V některých modulech jsou otázky generovány z menších oblastí, aby bylo zajištěno, že test bude obsahovat otázky ze všech podstatných oblastí konkrétního modulu.
Vyhodnocení spokojenosti účastníků se vzdělávacím kurzem, vyhodnocujeme pomocí evaluačního dotazníku po každém výjezdu.
Závěrečný dotazník Milé účastnice a účastníci náčelnických zkoušek, prosíme vás o krátkou zpětnou vazbu. Vaše názory jsou pro nás velmi důležité, protože na jejich základě můžeme zlepšit naše další aktivity. Dotazník je anonymní. Děkujeme. 1. Celkově jsem s první částí náčelnických zkoušek spokojen(a). 1 2 3 Výrazně souhlasím
Souhlasím
4
5
Nesouhlasím
Výrazně nesouhlasím
4
5
Nevím
Nesouhlasím
Výrazně nesouhlasím
Nevím
2. Líbilo se mi, jak na sebe jednotlivé bloky navazovaly. 1 2 3 Výrazně souhlasím
Souhlasím
3. Rozuměl jsem všemu, co lektoři říkali. 1
2
3
4
5
Výrazně souhlasím
Souhlasím
Nevím
Nesouhlasím
Výrazně nesouhlasím
3
4
5
Nevím
Nesouhlasím
Výrazně nesouhlasím
4. Místo a jeho okolí, kde kurz probíhal, se mi líbilo 1 2 Výrazně souhlasím
Souhlasím
5. Uveď prosím 3 věci, které se Ti na kurzu nejvíce líbily (pokud vůbec): ___________________________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________________________ _________________________ 6. Uveď prosím 3 věci, které Ti na kurzu vadily (pokud vůbec): ____________________________________________________________________________________________ ____________________________________________________________________________________________ ____________________________________________
7. Odnáším si, naučil/a jsem se, zlepšil/a jsem se v (prosím konkrétně vyjmenuj): ____________________________________________________________________________________________ ____________________________________________________________________________________________ ____________________________________________
8. Prostor pro jakákoli další sdělení: ____________________________________________________________________________________________ ____________________________________________________________________________________________ ____________________________________________
MATERIÁLNÍ A TECHNICKÉ ZABEZPEČENÍ Prostorové zabezpečení: 1.víkend – většina aktivit se odehrává ve vnitřním prostoru, proto je výhodné zajistit velké prostory, kde se mohou účastníci pohybovat a kde je možnost mít k dispozici několik místností. 2.víkend – ubytování by mělo být v přírodní lokalitě, aby outdoorový program byl zajímavý i po přírodní stránce. Pokud budeme připravovat velkou zdravotnickou simulaci, je výhodnější odlehlé místo, bez přítomnosti cizích lidí. Materiální zabezpečení: Vybavení na outdoorovou cestu na 2.víkendu podle úkolů – lana, luky a šípy, zdravotnické a maskovací vybavení, ….. Videokamery Dataprojektor Notebook
DOPORUČENÍ Na 2.víkendu se osvědčilo připravit pro účastníky celodenní hru, při které si vyzkouší některé nabyté znalosti a dovednosti v praxi. „Outdoorová cesta“ je souhrnem aktivit, které probíhají v terénu. Aktivity se odehrávají na jednotlivých stanovištích nebo v průběhu cesty. Jako příklad uvedeme popis „Outdoorové cesty“ z Náčelnických zkoušek na podzim 2010. Šlo o praktickou zkoušku, která se skládala hlavně z týmové spolupráce (překonávání překážek), tábornických dovedností (lukostřelba, rozdělávání ohně), přípravy prezentace na dané téma, landart a hlavně praktické první pomoci, kdy účastníci procvičovali poskytnutí první pomoci při autonehodě, kde byli v převráceném autě tři těžce zranění pasažéři a čtvrtý, sice nezraněn ale v šoku situaci rozhodně neulehčoval. Na posledním stanovišti se všechny skupiny setkaly a byla pro ně připravena potní chýše (indiánská sauna), kde si účastníci mohli užít tepla a odpočinout si po náročném dni. Po návratu účastníky čekala bohatá hostina, která byla završením celodenního snažení v nepříznivých podmínkách. Ve večerních hodinách a druhý den dopoledne se promítali natočené materiály z cesty a zdravovědy a společně s lektory účastníci reflektovali svoje jednání při plnění úkolů.
Doba trvání: 14 hodin
Materiální vybavení: Pro realizátora – mapa prostoru, lana, jistící úvazek, kotlíky, pánve, sekera, pila, zdravotnické vybavení na simulaci, jídlo pro účastníky v plátěných pytlích, šplhací lano, potraviny pro večerní hostinu, diaprojektor pro závěrečnou reflexi, kamera pro stanoviště zdravovědy, atomobilový vrak, dostatečný počet lektorů pro stanoviště a simulantů pro stanoviště zdravovědy Pro každou skupinu - turistická (nebo podrobnější) mapa prostoru, kde se bude skupina pohybovat, minimální vybavení na rozdělávání ohně (křesadlo, třecí dřeva), luk a šípy, lékárnička, kamera Realizace: Účastníci jsou rozděleni do družstev. Dostanou na cestu minimální vybavení, mapu s vyznačenými místy a několik zapečetěných obálek, na kterých jsou čísla shodná s číslem stanoviště na mapě a čas, kdy se na stanoviště mají dostavit a otevřít obálku s pokyny. Další obálky s úkoly, které nejsou vázány na stanoviště, mohou otevřít a plnit kdykoliv v průběhu cesty. Instrukce zní: budete rozvezeni do výchozích bodů, pohybovat se můžete libovolnou trasou, ale v určený čas, který je napsán na jednotlivých obálkách, musíte být vždy na konkrétním místě vyznačeném v mapě. V obálce pak najdete zadání úkolu, který na daném místě splníte. Pokud se dostavíte pozdě, stanoviště musíte opustit v čase napsaném na obálce, i kdybyste úkol nedokončili. Bránili byste jinak dalším skupinám v plnění úkolu. Popis jednotlivých úkolů a stanovišť: Úkol č.1 – na stanovišti - Cíl: Postarat se o to, aby v časovém limitu družstvo sehnalo a uvařilo dostatečné množství potravy pro nasycení celého týmu. Jiné potraviny v průběhu cesty nebyly k dispozici. Lov a Sběr aneb jak získat potravu v divočině. Za prodlužujících se dnů podzimních začínají s obstaráváním potravy těžkosti. Jídla je v úschovnách ještě dost a tak se nikomu na lovy nechce, ale stále je nutné myslet na přicházející zimu a nenechat se ukolébat pocitem sytosti. Neváhejte a začněte lovit, co víte co přijde poté… Abyste si mohli jídlo odnést a něco uvařit je nutné nejdříve si dané suroviny zasloužit. To lze dvěma způsoby: Lovem - Jednotlivé pytle představujících určitý druh kořisti, je nutné zasáhnout, z místa označeného dvěma bílými fábory, tak aby šíp uvízl v pytli. Jídlo rozmístěné případně zavěšené v okolí pytlů je možné získat v případě pouhého zasažení (není nutné, aby šíp uvízl v potravině). Každý po úspěšném zásahu nebo vystřílení sady 10-ti šípů a jejich sesbíráním, předá luk dalšímu ve své skupině. Pokud tedy byl lovec úspěšný vyzvedne si buď přímo zasaženou kořist nebo v případě pytle odpovídající potravinu z hromady označené červeným fáborem. Tímto způsobem se můžete střídat do omrzení nebo získání dostatečného množství zásob. Sběrem – Vyšplháním po laně a sebráním zavěšené potraviny. Při šplhu musíte být jištěni. Což znamená obléknout si připravený sedák zatímco se ostatní chopí druhého konce lana k sedáku připevněného a jsouc připraveni ve správném okamžiku zbrzdit pád svého kamaráda. Každý může sebrat pouze jednu potravinu, se kterou se pak bezpečně vrátí na zem.
Úkol č.2 – na stanovišti - Cíl: Vyzkoušet si týmovou spolupráci (úkol byl bez spolupráce neřešitelný) a naučit se rozlišovat role ve skupině. Vyzkoušet si odhadnout bezpečnostní rizika a jejich zajištění. Naši milí, před sebou máte jeden z mnoha úkolů. Jakmile se vytvoří jakákoliv skupina lidí, její členové zpravidla přijmou určitou společenskou roli, kterou lze pojmenovat a popsat. Výzkum dokonce prokázal, že v každé skupině se vždy objevuje několik předem vytypovaných rolí (např. role vůdce, baviče…). Často se stává, že se role překrývají nebo postupem času mění. V okolí rozvaliny najděte zelené lanko napnuté mezi stromy, které se v tuto chvíli pro vás stává elektrickým drátem. Vaším úkolem je dostat se (celá skupina) za elektrický drát, aniž byste jej podlezli či nějak obešli. Ano, dostat se přes něj můžete pouze přelezením. Nesmíte se však drátu nijak ani ničím dotknout, protože byste se mohli pod proudem na místě uškvařit. Zároveň se nesmíte dotknout stromů, mezi kterými je lanko natažené. Až se ve zdraví dostanete na druhou stranu, přejděte k velké lípě, u které stojí žulový podstavec. Z podstavce se každý pomocí zavěšeného lana přehoupněte přes vodu plnou žraloků až do záchranného člunu ve tvaru trojúhelníku, který je na místě připraven. Se záchranným člunem nesmíte pohybovat. Ze záchranného člunu nesmíte vystoupit dříve, než se do něj přehoupne poslední člen vašeho týmu. Pokud se vám nepodaří úkol splnit, máte neomezený počet pokusů, ale vždy musíte začít všichni znovu. Při plnění těchto aktivit se navzájem pozorujte a poté zkuste pojmenovat role, které se ve vaší skupině objevily a kdo je zastával. O svých rolích promluvte na kameru (popište je) a podložte to videozáznamem z plnění zadaného úkolu. Hodně zdaru
Úkol č.3 – průběžný - Cíl: Vyzkoušet si prezentaci daného tématu a zopakování si znalostí z modulu „Woodcraft“
Umění a krása patří k woodcraftu stejně jako příroda. Land Art spojuje také obojí. Vaším úkolem je v přilehlém okolí vytvořit v přírodě a z přírodnin „umělecké dílo“, které po vás zůstane, dokud se o něj příroda nepostará. Jako téma svého díla zvolte myšlenku čtyřnásobného ohně. Své dílo natočte i s průvodním slovem pro ostatní.
Úkol č.4 – průběžný - Cíl: Vyzkoušet si prezentaci daného tématu a zopakování si znalostí z modulu „Woodcraft“, „Liga lesní moudrosti“, „Vedení kmene“. Rozdělení rolí v týmu. Natočte na kameru následující rozhovor redaktora zpravodajství ČT24 Ivana Lukáše. Mohli byste prosím popsat co je Liga lesní moudrosti? Jak spolu souvisí pojem woodcraft a lesní moudrost? Říká se, že Liga lesní moudrosti je tradiční organizace. Co to znamená?
Liga má v programu jistou výchovnou ambici, mohli byste jí prosím ve stručnosti popsat našim divákům? V čem se Liga liší od ostatních podobných organizací? Které organizace se v ČR zabývají podobnými výchovnými cíly jako Liga? Proč jste zrovna dneska zde na tomto místě? Co to znamená, když je někdo náčelník? Jak se jím stane? Zamyslete se i nad projevem a postavením redaktora. Projevem, vzhledem a postavením řečníka, popřípadě skupiny řečníků. Na ČT 24 jsou akceptovatelné vstupy o max. délce 3 minuty. Pakliže překročíte dobu, šéfredaktor Šámal je nepustí do vysílání.
Úkol č.5 – na stanovišti - Cíl: Aplikovat získané dovednosti ze zdravovědy při ošetřování simulovaného zranění. Rozvinout svou vnitřní připravenost k reagování v krizových situacích. Zadání úkolu nebylo písemné. Po příchodu na stanoviště lektor oznámil účastníkům, že za zatáčkou uvidí situaci, která vyžaduje jejich pomoc. Situace: Mimo silnici převrácené auto. Částečně v autě, ale i okolo leželi 3 namaskovaní, zranění simulanti. Jednalo se o otevřenou zlomeninu holenní kosti, amputace ruky v zápěstí a těžké zranění dutiny břišní. Čtvrtý simulant, který se nekontrolovatelně pohyboval okolo, byl v šoku. Po 15-ti minutách ošetřování a čekání na příjezd RZ, skupině bylo oznámeno, že sanitka nemůže přijet až na místo a tým se musí postarat o transport. Pozn: Na tomto jediném stanovišti nenatáčeli situaci sami účastníci, ale člen lektorského týmu.
Úkol č.6 – na stanovišti - Cíl: Vyzkoušet si prvky relaxace a psychohygieny. Závěrečné stanoviště, které bylo pro všechny společné, nabízelo po chladném dni a celodenní námaze odpočinek v indiánské sauně, kterou připravili lektoři v průběhu dne. Sauna byla dostatečně prostorná pro všechny účastníky a umožňovala poznat tradiční zvyky a diskuzi nad jejich užíváním a zároveň následně navozená atmosféra byla vhodná k sebepoznání.
PŘÍLOHY: CD s metodickými materiály a učebními texty
LEKTORSKÝ TÝM A TECHNICKÉ ZPRACOVÁNÍ: Mgr. Jan Bejček - modul Woodcraft Bc. Martin Čapek – modul Zdravověda Ing., Bc. Kateřina Faůová – modul Organizace táboření Ing. Kamila Lunerová, PhD. – modul LLM a kmenové zřízení Mgr. Marie Nedvědová – modul Vedení kmene Mgr. Petr Novotný – Právní odpovědnost Mgr. Josef Porsch, PhD. – modul Woodcraft Bc. Markéta Řezáčová – modul Právní subjektivita PhDr. Eva Weislová – vedoucí týmu, technické zpracování Tato metodika by nebyla odpilotována bez vysokého nasazení dalších členů týmu: Jana Kluiberová – IT podpora Jitka Doležalová – administrativní podpora
