Vzdělávací oblast:
Člověk a příroda Charakteristika vzdělávacího oboru: Vzdělávací obor se vyučuje v 6. – 9. ročníku (3. období základního vzdělávání) v předmětech Fyzika, chemie, Přírodopis a Zeměpis. Týdenní dotace: Vzdělávací oblasti je věnováno 24 hodin týdně ve školním učebním plánu. Fyzika: 1 hodina týdně v 6. a 8. ročníku, to je 33 vyučovacích hodin za školní rok v každém ročníku, 2 hodiny týdně v 7. a 9. ročníku, to je 66 vyučovacích hodin za školní rok v každém ročníku. Chemie: 2 hodiny týdně v 8. a 9. ročníku, to je 66 vyučovacích hodin za školní rok v každém ročníku. Přírodopis: 2 hodiny týdně v 6. – 8. ročníku, to je 66 vyučovacích hodin za školní rok v každém ročníku. 1 hodina týdně v 9. ročníku, to je 33 vyučovacích hodin za školní rok. Zeměpis: 2 hodiny týdně v 6., 7. a 9. ročníku, to je 66 vyučovacích hodin za školní rok v každém ročníku. 1 hodina týdně v 8. ročníku, to je 33 vyučovacích hodin za školní rok. Oblast vybavuje žáky prostředky a metodami pro hlubší porozumění přírodní realitě a jejím zákonitostem. Poznávají přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny a navzájem se ovlivňují. Učivo oblasti ovlivňuje jejich vztah k přírodě, pokládá základy jejich pozitivních vztahů k přírodě, chápání důležitosti udržení přírodní rovnováhy pro další existenci života na Zemi. Poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, především pak závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se zkoumat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principů udržitelného rozvoje. Žáci se učí rozpoznávat a formulovat zákonitosti přírodních procesů a tím si uvědomují užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Při výuce používají metody, které vedou k rozvoji pozorovacích schopností, logického uvažování, přesnosti, schopnosti analýzy a syntézy. Používají specifické formy poznávání: pozorování, experiment, měření, utváření hypotéz a jejich praktické ověřování při laboratorních pracích nebo cvičení v terénu a další. Ve výchovně vzdělávacím procesu jsou ve všech předmětech, kde se oblast promítá, velmi úzké vazby, učivo se může prolínat a zasahovat i do učiva z jiných oblastí a oborů. Vyučuje – li tyto obory tentýž vyučující, může výuku provádět v blocích v kombinaci s dalšími předměty, zejména s Matematikou, Informatikou, Pracovní výchovou, integrovanými předměty, kde je zařazeno učivo Výchovy k občanství a s dalšími předměty. Výuka některého tématu může být prováděna v rámci realizace některého projektu. Obor vzdělávací oblasti:
FYZIKA
Charakteristika předmětu: Fyzika se vyučuje v 6.- 9.ročníku, výstupy jsou stanoveny pro 9. ročník. Týdenní dotace: 1 vyučovací hodina týdně v 6. a 8. ročníku, to je 33 hodin ročně v každém ročníku, 2 vyučovací hodiny týdně v 7. a 9. ročníku, to je 66 hodin ročně v každém ročníku. Výuka vychází z obsahu vzdělávacího oboru Fyzika Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a zahrnuje hlavní tématické okruhy: Látky a tělesa Pohyb těles, síly Mechanické vlastnosti tekutin Energie Zvukové děje Elektromagnetické a světelné děje Vesmír. Předmět svým charakterem navazuje na učivo 1. stupně ZŠ, zejména prvouky a přírodovědy. V 6. ročníku se žáci seznámí se základními pojmy nového oboru vzdělávání – fyziky jako součásti přírodních věd, získají dovednosti pozorovat, či měřit důležité fyzikální vlastnosti, jevy a procesy. V 7. ročníku se učí samostatnému pozorování a popisování okolního prostředí z hlediska fyzikálních procesů jako je pohyb, síla, tlak, vztlaková síla a pochopení, že jednotlivé látky mají různé vlastnosti a učí se tyto vlastnosti měřit nebo vypočítat. Poznávají základní světelné jevy. V 8. ročníku se učí samostatnému pozorování a popisování okolního prostředí z hlediska fyzikálních procesů jako je práce, výkon, energie, teplo a skupenství, a využívání poznatků v praktickém životě. Učí se s porozuměním tyto vlastnosti změřit nebo vypočítat, získává poznatky o šetrném a bezpečném zacházení s tlakovými zařízeními a přístroji. V 9. ročníku se učí samostatnému pozorování a popisování okolního prostředí z hlediska fyzikálních jevů a procesů z oboru
elektřiny, magnetismu, zvukových a světelných jevů, jaderné fyziky a astronomie. Získaných poznatků o alternativních zdrojích energie využívá k propagaci těchto zdrojů. Seznamuje se s možností vzniku mimořádných situací a chováním za těchto situací, osvojuje si zásady bezpečné práce s elektrickými zařízeními používanými v domácnosti. Učivo se prolíná i do obsahu jiných předmětů, především matematiky, zeměpisu, chemie a praktických výchovných předmětů. Do předmětu jsou řazena průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova (OSV) Enviromentální výchova (ENV) Výchova demokratického občana (VDO) Na předmět navazuje i volitelný nebo nepovinný předmět Seminář z fyziky, který se zařazuje zpravidla až 9. ročníku podle zájmu žáků. Organizace výuky: Výuka probíhá v jednohodinových lekcích, seminář ve dvouhodinových lekcích. Povinná výuka je doplněna o laboratorní práce v každém ročníku. Podle aktuálních situací a možností může být operativně doplňována tématicky založenými projekty, některá témata mohou být vyučována v blocích s jiným předmětem. Je možné zařadit tématické exkurze a vycházky do technických provozů závodů v okolí, do muzeí a
jiných institucí s fyzikálními a technickými expozicemi, podle možností a zájmu dětí využít tématicky zaměřených školních výletů. Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované v předmětu Učitel vede žáky k osvojení klíčových kompetencí. Kompetence k učení: Žáky naučíme - získávat informace o různých lidských činnostech, technických prostředcích a fyzikálních dějích a jevech - analyzovat je přiměřeně věku a snažit se je využívat ve vlastní činnosti - pozorovat a provádět experimenty a vyvozovat z nich závěry, rozvíjet své logické myšlení Kompetence k řešení problémů: Žáky naučíme - samostatně pracovat na realizaci zadaného úkolu - prakticky si ověřit správnost postupu - obhájit i kriticky zhodnotit výsledky své činnosti Kompetence komunikativní: Žáky naučíme - vyslechnout praktické rady, návody, umět se zeptat a požádat o pomoc - popsat svůj pracovní postup a výsledek své práce Kompetence sociální a personální: Žáky naučíme - spolupracovat na společném úkolu, přijímat zodpovědnost za svůj podíl na skupinové práci - přispívat svým jednáním a přístupem k práci k dobré pracovní atmosféře - umět pomoci i přijmout radu Kompetence občanské: Žáky naučíme - respektovat názory, rady a výsledky práce druhých - brát ohled na ochranu svého zdraví i zdraví ostatních při pracovních i jiných činnostech
-
chovat se hospodárně a šetrně ke svému okolí
Kompetence pracovní: Žáky naučíme - používat účinně všechna zařízení v oboru mechaniky, elektrotechniky, optiky, výpočetní techniky a další technická zařízení - dodržovat pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - získávat povědomí o možnostech uplatnění v jednotlivých technických oborech a o možné profesionální orientaci Vzdělávání v oblasti směřuje k: - rozvoji poznatků z dosavadní výuky v 1. a 2.období, zejména z učiva z přírodovědy - rozvoji zájmu žáků o zkoumání přírodních jevů, zákonitostí, přírodnin - využívání metod pozorování, měření, pokusů, porovnávání, odlišování znaků, vyvozování závěrů, zapojování se do řešení problémových úkolů - dovednosti zformulovat otázku o průběhu a příčinách různých přírodních jevů, uvažovat nad odpovědí a vyhledávat odpovědi v různých zdrojích informací, aktualizovat informace, posuzovat důležitost a správnost získaných informací z různých zdrojů - orientovat se v přírodovědných pojmech - přiměřeně věku, naučit se systematické práci, rozvíjet abstraktní i logické myšlení důležité pro ověřování vyslovených myšlenek různými nezávislými způsoby - zapojování se do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodě, vlastnímu zdraví a zdraví ostatních lidí i k majetku - rozvíjení schopnosti naučit se předvídat vlivy různých činností člověka na důležité přírodní systémy a později toho využívat v každodenním životě - aplikovat praktické metody poznávání přírody, dodržovat základní pravidla bezpečné práce a chování při poznávání živé i neživé přírody - uvědomovat si souvislosti mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí - analyzovat příčiny a následky ovlivňování místních i světových ekosystémů, uvědomovat si, jak lze přírodovědného poznání využít ve prospěch člověka, krajiny, životního prostředí, světa - pochopit surovinovou a energetickou náročnost člověka s ohledem na další generace (udržitelný rozvoj) - pozorovat ve svém okolí přírodu a chování lidí a vhodnými způsoby ovlivňovat negativní jevy - být přesvědčený o tom, že i globální problémy začínají u myšlení a chování každého z nás - výukou přispět, přiměřeně věku žáků a jejich schopnostem, k systematické práci na rozvoji své osobnosti, na rozšiřování vědomostí, dovedností, k uvědomělé disciplině, k zodpovědnosti, k formování morálních zásad a úctě k životu - utvářet dovednosti vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí
K naplnění klíčových kompetencí směřuje obsahové zaměření předmětu: 3. období (6. – 9. ročník): Očekávané výstupy Učivo (aplikované klíčové kompetence) 6. ročník: žák Látky a tělesa - zná rozdíl mezi tělesem a látkou Tělesa a látky, vlastnosti látek. - rozezná skupenství látek Skupenství. - ví, že látky mají různé vlastnosti Porovnávání vlastností těles.
- vytváří si základní představu o částicovém složení látek a pohybu částic - umí měřit nebo vypočítat důležité fyzikální vlastnosti vybranými metodami - užívá osvojené fyzikální pojmy, termíny a symboliku - umí správně použít vhodné měřící přístroje
Zařazení průřezových témat, přesahy (mezipředmětové vazby) OSV: Osobnostní rozvoj - cvičení smyslového vnímání, pozornosti, soustředění - cvičení dovedností zapamatování ENV: Základní podmínky života - přírodní látky Vztah člověka a přírody - vliv látek na zdraví člověka Lidské aktivity a problémy životního prostředí - poškozování přírody cizorodými látkami
Částicové složení látek. Souvislost skupenství látek a pohybu částic. Difúze. Měření veličin: Měření délky, jednotky a měřidla délky. OSV: 1. laboratorní práce – délka (LP). Sociální rozvoj Měření objemu, jednotky a - kooperace (spolupráce
Časové rozvržení
Poznámky, diferenciace
IX – XI (cca 10 vyuč. hod)
Diferenciace pro ZPŽ: - dyslektici budou pracovat podle zvl. ind. plánu, - po zadání sam. práce si učitel ověří porozumění úkolu - tolerantně se posuzuje graf. zpracování - ověřování znalostí se provádí převážně přímou ústní formou
XII – VI (cca 23 vyuč. hod)
- tělesně postižení žáci budou pracovat podle zvl. ind. plánu a budou
pro měření délky, objemu, hmotnosti, teploty, času, hustoty - zná jednotky měřených veličin a ovládá jejich převody
měřidla objemu. Měření hmotnosti, jednotky a měřidla hmotnosti. 2. LP – hmotnost. Měření teploty, jednotka teploty, měřidla teploty. Změna délky či objemu tělesa při změně teploty. Měření času, jednotky a měřidla času. Určování hustoty. 3. LP – hustota látek. Převody jednotek.
žáků při všech LP a frontálních pracích, dovednost navazovat na druhé) - komunikace (podřízení se, vedení a organizování práce skupiny) Přesahy do učiva Zeměpisu, Přírodopisu (přír. látky, teplota a její změny) VDO: Občanská společnost a škola - dodržování laborator. řádu - pomoc druhému v případě potřeby, spolupráce Přesahy do učiva Matematiky (převody jednotek)
Souhrnné opakování učiva Očekávané výstupy (aplikované klíčové kompetence) 7. ročník: žák - používá s porozuměním učivo předchozího ročníku
Učivo
Zařazení průřezových témat, přesahy (mezipředmětové vazby)
osvobozeni od výuky v terénu, - při hodnocení úkolů bude přihlíženo k druhu a stupni postižení
využití časové rezervy Časové rozvržení
Látky a tělesa – opakování ze 6. ročníku.
Pohyb těles. - rozhodne, zda je těleso v pohybu nebo Klid a pohyb tělesa. v klidu vzhledem ke vztažnému tělesu Druhy a relativnost pohybu. - používá s porozuměním vztahy pro výpočet Rychlost, výpočet rychlosti. rychlosti, dráhy a času při řešení úloh Dráha, výpočet dráhy.
IX – X (cca 8 vyuč. hodin) Přesah do učiva Matematiky (řešení výrazů)
Poznámky, diferenciace Diferenciace pro ZPŽ: - dyslektici budou pracovat podle zvl. ind. plánu, - po zadání sam. práce si
1. LP – rychlost a druh pohybu tělesa.
- graficky znázorní rovnoměrný pohyb, je schopen tento graf „číst“ - graficky znázorní jednoduché případy nerovnoměrného pohybu
Grafické znázornění pohybu. Jízdní řády.
Síly. - změří velikost síly, znázorní ji orientovanou Měření, znázornění síly. úsečkou Skládání a rozklad sil. - graficky určí velikost a směr výslednice Rovnováha sil. dvou sil - užívá vztah mezi gravitační silou a Gravitační síla, tíha. hmotností tělesa při řešení úloh - využívá pohybové zákony pro objasňování Pohybové zákony. či předvídání změn pohybu těles při působení daných sil - umí řešit otáčivý účinek sil Páka, moment síly. - zná princip funkce jednoduchých strojů a Kladka. jejich praktické využití 2. LP – rovnováha na páce. - pokusem určí těžiště tělesa Těžiště, stabilita. - užívá s porozuměním vztah, že třecí síla je Síla třecí, mezimolekulární síly. přímo úměrná tlakové síle a závisí na kvalitě povrchu styčných ploch
učitel ověří porozumění úkolu - tolerantně se posuzuje graf. zpracování - ověřování znalostí se provádí převážně přímou ústní formou
OSV: Sociální rozvoj - kooperace (spolupráce žáků při všech LP a frontálních pracích, dovednost navazovat na druhé) - komunikace (podřízení se, vedení a organizování práce skupiny) Přesah do učiva Matematiky (grafy, geometrie)
ENV: Vztah člověka k prostředí - význam sil v životě lidí Přesah do učiva Matematiky (geometrie, řešení výrazů)
Přesah do učiva Matematiky (řešení výrazů) OSV: viz 1. LP ENV: Vztah člověka k prostředí - význam sil v životě lidí
X – XII (cca 20 vyuč. hod)
- tělesně postižení žáci budou pracovat podle zvl. ind. plánu a budou osvobozeni od výuky v terénu, - při hodnocení úkolů bude přihlíženo k druhu a stupni postižení
- užívá s porozuměním vztahy mezi tlakem, tlakovou silou a obsahem plochy, na niž síla působí
Tlaková síla, tlak.
Přesah do učiva Matematiky (řešení výrazů)
Mechanické vlastnosti tekutin - objasní (kvalitativně) vznik hydrostatického Hydrostatický tlak. a atmosférického tlaku Atmosférický tlak. - změří atmosférický tlak a objasní jeho Měření tlaků. souvislost s počasím - používá s porozuměním vztah pro výpočet Výpočet hydrostatatického tlaku. hydrostatického tlaku - užívá Pascalův zákon k objasnění funkce Pascalův zákon. hydraulických zařízení Hydraulická a pneumatická zařízení.
I – III (cca 20 Přesahy do učiva Zeměpisu vyuč. hod) (procesy v atmosféře)
- objasní (kvalitativně) vznik vztlakové síly a Vztlaková síla. určí její velikost a směr v konkrétní situaci Archimédův zákon. 3. LP – Archimédův zákon. - předpoví srovnáním vztlakové a gravitační Plování těles, létání. síly chování tělesa při jeho vložení do 4. LP – chování těles kapaliny v kapalinách. - porozumí základním meteorologickým Počasí. zákonitostem přírody
Přesah do učiva Matematiky (řešení výrazů) OSV: viz 1. LP
Světelné jevy - pochopí vznik světla a jeho podstatu Zdroje světla. - porozumí procesu šíření světla, jeho zániku, Přímočaré šíření světla. vzniku stínu Stín, polostín. Zatmění Slunce a Měsíce. Měsíční fáze. - ovládá zákonitosti odrazu světla, vysvětlí Zákon odrazu. vznik obrazu v zrcadlech Zobrazení v rovinném zrcadle. Nerovinná zrcadla.
Přesah do učiva Matematiky (řešení výrazů)
OSV: viz 1. LP Přesah do učiva Zeměpisu (struktura atmosféry Země, pohyby a procesy v atmosféře) IV – VI (cca 18 vyuč. hod) Přesah do učiva Zeměpisu (pohyby vesmírných těles)
- rozhodne ze znalosti rychlostí šíření světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice - seznámí se s podstatou složení světla Očekávané výstupy (aplikované klíčové kompetence) 8. ročník: žák - používá s porozuměním učivo předchozího ročníku
- pozná, kdy je práce konána - rozlišuje práce v reálném životě - objasní souvislost mezi prací a výkonem - provádí výpočet těchto veličin - pozná druhy mechanických energií a jejich význam pro život
- pozná, co tvoří vnitřní energii a jak ji lze změnit
5. LP – vznik obrazu v rovinném zrcadle. Zákon lomu paprsků. Čočky, optické přístroje.
Přesah do učiva Matematiky (geometrie)
Rozklad světla. Souhrnné opakování učiva. Učivo
Síly, mechanické vlastnosti kapalin – opakování ze 7. ročníku. Energie Práce při přemístění tělesa. Určování výkonu z práce a času. Kladky. 1. LP – síly a práce na kladkách. Energie a jejich přeměny.
Změny vnitřní energie konáním práce a tepelnou výměnou.
Zařazení průřezových témat, přesahy (mezipředmětové vazby)
využití časové rezervy Časové rozvržení
Poznámky, diferenciace
Diferenciace IX (cca 3 vyuč. pro ZPŽ: hodiny) - dyslektici budou pracovat podle zvl. ind. IX – XI (cca 8 plánu, vyuč. hodin) - po zadání Přesah do učiva sam. práce si Matematiky (řešení výrazů) učitel ověří OSV: porozumění Sociální rozvoj úkolu - kooperace (spolupráce - tolerantně se žáků při všech LP a posuzuje graf. frontálních pracích, zpracování dovednost navazovat na - ověřování druhé) znalostí se - komunikace (podřízení se, provádí vedení a organizování práce převážně skupiny) přímou ústní ENV: XI – III (cca formou Vztah člověka a prostředí 15 vyuč. hod)
- pozná souvislost mezi teplem a teplotou - ovládá výpočet tepla při tepelné výměně - pozná, kdy dochází k přeměnám skupenství a energie k jejímu uskutečnění - skupenské teplo
Určování tepla tepelnou výměnou. Tání , tuhnutí, vypařování, kapalnění, var.
- ovlivňování teploty prostředí Přesahy do učiva Chemie, Přírodopisu, Zeměpisu, Matematiky (změny látek v přírodě v závislosti na teplotě, řešení výrazů) 2. LP – teplo při tepelné výměně. OSV: viz 1. LP 3. LP – tání krystalické látky. OSV: viz 1. LP
- tělesně postižení žáci budou pracovat podle zvl. ind. plánu a budou osvobozeni od výuky v terénu, - při hodnocení úkolů bude přihlíženo - pochopí význam parního stroje pro Parní stroj. Přesahy do učiva Dějepisu IV – VI (cca 7 k druhu a technický vývoj (historie využívání páry) vyuč. hodin) stupni - chápe princip tepelné elektrárny, její Tepelná elektrárna, parní turbína. Přesahy do učiva Zeměpisu postižení výhody a nevýhody (elektrárny v ČR) - zná princip práce dvojtaktního a Spalovací motory. Přesahy do učiva Dějepisu čtyřtaktního benzínového i naftového motoru (historie spalovacíchmotorů a historické souvislosti) využití časové Souhrnné opakování učiva. rezervy Očekávané výstupy Učivo Zařazení průřezových Časové Poznámky, (aplikované klíčové kompetence) témat, přesahy rozvržení diferenciace (mezipředmětové vazby) 9. ročník: žák Energie – opakování učiva z 8. Diferenciace - používá s porozuměním učivo předchozího ročníku. pro ZPŽ: ročníku - dyslektici IX – XII (cca budou pracovat Elektromagnetické děje - osvojí si zásady bezpečnosti při práci Pravidla zacházení s elektrickými Přesahy do učiva 25 vyuč. hod) podle zvl. ind. s elektrickými přístroji doma i ve škole přístroji. plánu, Přírodopisu, Výchovy ke - umí poskytnout základní první pomoc při První pomoc při úrazu zdraví (ochrana zdraví a - po zadání zástavě srdce a dechu po úrazu el. proudem elektrickým proudem. první pomoc) sam. práce si - seznámí se s elektrickými jevy – el. náboj, Elektrické pole, elektrický náboj, Přesah do učiva Dějepisu – učitel ověří el. pole, elektrometr, vodiče a izolanty elektrická síla. historie využití elektřiny porozumění
- na základě druhu el. náboje rozhodne o el. přitažlivosti částic a těles - provádí měření el. proudu a napětí, používá samostatně měřící přístroje - stanoví podmínky vzniku el. proudu v obvodu, umí změřit proud ampérmetrem - rozezná bezpečné a nebezpečné zdroje napětí, umí změřit napětí voltmetrem - sestaví jednoduchý a rozvětvený elektrický obvod podle schématu
- s porozuměním používá vztah U = R . I a jeho modifikace při řešení úloh - využije získané poznatky k praktickému měření - dokáže určit příslušné el. veličiny ze znalosti ostatních - s porozuměním využívá vztah P = U . I a W = U . I . t při řešení úloh - objasní analogii mezi magnetem a cívkou, kterou prochází elektrický proud
Vodič, izolant. Elektrický proud, měření el. proudu. Elektrické napětí, měření el. napětí. Elektrický obvod. Druhy zapojení - sériové a paralelní. 1. LP – měření U a I v el. obvodu.
Zdroje el. napětí, spotřebič, spínač. Elektrický odpor, Ohmův zákon. 2. LP – Ohmův zákon. Výpočet U, I, R. El. práce a energie, výkon a příkon el. proudu. Magnetické pole cívky s proudem.
Přesah do předmětu Práce a společnost (zapojení elektrických obvodů v bytě) OSV: Sociální rozvoj - kooperace (spolupráce žáků při všech LP a frontálních pracích, dovednost navazovat na druhé) - komunikace (podřízení se, vedení a organizování práce skupiny) Přesahy do učiva Matematiky (řešení rovnic) OSV: viz 1. LP Přesahy do učiva Matematiky (řešení rovnic)
úkolu - tolerantně se posuzuje graf. zpracování - ověřování znalostí se provádí převážně přímou ústní formou - tělesně postižení žáci budou pracovat podle zvl. ind. plánu a budou osvobozeni od výuky v terénu, - při hodnocení úkolů bude přihlíženo k druhu a stupni postižení
- vysvětlí na příkladech možnosti využití cívky s proudem - umí vysvětlit vznik elektrického proudu indukcí - zná způsoby výroby elektrického proudu - chápe rozdíl mezi generátorem a elektromotorem, uvede příklady z praxe - objasní vznik střídavého proudu, určí jeho periodu a kmitočet - objasní princip činnosti transformátoru - pochopí přenos el. energie, činnost pojistky a jističe
Elektromagnetická indukce. 3. LP – elektromagn. indukce. Energie, další el. mag. jevy Stroje na výrobu el. proudu, elektromotor.
Střídavý el. proud. Elektromagnetické vlnění (rozhlas, televize). Změna U a I, transformátor. Elektřina v domě, ochrana před zkratem. - objasní odlišný mechanismus vedení el. El. proud v kapalinách a plynech, proudu v kapalinách a plynech výboj. - objasní vedení el. proudu v polovodičích Polovodič typu N, P, polovodičová dioda, dioda jako usměrňovač. 4. LP – polovodičová dioda. Jaderná energie - seznamuje se se základními principy jaderné Složení atomu, radioaktivita, energie využití jader. - poznává jejím účinky Záření, jaderné reakce. - seznamuje se s jejím využitím Jaderný reaktor, jaderná - chápe klady a zápory jaderné energetiky energetika.
- zná obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie, hodnotí jejich využívání
Zdroje energie (obnovitelné, neobnovitelné)
ENV: Vztah člověka a prostředí - význam jevu pro život moderního člověka - průmyslová výroba
XII – I (cca 12 vyuč. hodin)
Přesah do předmětu Práce a společnost Přesahy do učiva Chemie (elektrolýza, složení plynů) Přesah do učiva Chemie (složení hmoty)
Přesah do učiva Chemie (složení hmoty) ENV: Vztah člověka k prostředí - nebezpečí a důsledky lidské činnosti - jaderné havárie a ochrana před nimi - hospodaření se zdroji - trvale udržitelný rozvoj
II – III (cca 10 vyuč. hodin)
Zvukové jevy - rozpoznává ve svém okolí zdroje zvuku Vznik zvuku, zdroje. - snaží se vysvětlit šíření zvuku na základě Šíření zvuku, prostředí, odraz, hustoty prostředí pohlcování, ozvěna. - posuzuje vliv nadměrného zvuku na člověka Zvuk hudební, nehudební, výška a životní prostředí tónu. Sluchový orgán člověka. Vesmír - objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o Zákonitosti pohybů ve vesmíru. gravitačních silách pohyb planet kolem Sluneční soustava a její složky. Slunce a měsíců planet kolem planet Měsíční fáze. - odliší hvězdu od planety na základě jejích Hvězdy a jejich složení. vlastností Naše galaxie. Souhrnné opakování učiva.
IV (cca 5 vyuč. hodin) Přesahy do učiva Hudební výchovy (tóny, melodie) Přesahy do učiva IV – VI (cca Přírodopisu Přesahy do učiva Zeměpisu 10 vyuč. hod) (Země a její postavení ve vesmíru, pohyby Země a Měsíce) VI (4 h, využ. časové rez.)
Volitelný nebo nepovinný předmět:
Charakteristika předmětu: Seminář z fyziky se vyučuje podle zájmu žáků zpravidla v 9. ročníku (3. období), kdy již mají žáci dostatek teoretických znalostí a praktických dovedností a při semináři si při praktických činnostech své znalosti a schopnosti dále rozvíjejí, utvrzují a získávají ucelený systém poznatků a dovedností. Týdenní dotace: 1 – 2 hodiny týdně, to je 33 nebo 66 hodin během vyučovacího roku. Organizace výuky: Výuka bude nabízena v rámci volby volitelného předmětu, žák si ji může zvolit i jako nepovinnou. Výuka může probíhat ve třech úrovních (od 7. do 9. ročníku), pokud je o výuku předmětu dostatečný zájem. Žák může absolvovat všechny nebo jen některou, podle ročníku, v kterém si tento předmět zvolil. Výuka může probíhat po celý školní rok nebo pouze v jednom pololetí, pokud je jako volitelný předmět v nabídce s jiným předmětem, který jej v dalším pololetí nahradí. Vždy však probíhá ve dvouhodinových lekcích v odborné učebně fyziky ve skupině s menším počtem žáků z důvodu zajištění jejich bezpečnosti, pomůcek a možnosti individuálního přístupu k potřebám a zájmům žáků. V jedné skupině mohou být zařazeni i žáci různých ročníků, kteří mají zájem o prohloubení vědomostí v oblasti fyziky a získání větších praktických dovedností v oboru. Obsah učiva tvoří vybrané kapitoly z měření a využití veličin, síly, pohybu, praktická cvičení na mechanické vlastnosti kapalin, energie,
zvukových jevů i astronomie. Výběr učiva a náročnost výuky respektuje úroveň a věk přihlášených žáků. Podle situace a probíraného učiva může být výuka doplněna o besedy s odborníky z oboru, návštěvy provozů a exkurze v některém subjektu využívající dané fyzikální postupy. Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované v předmětu SEMINÁŘ Z FYZIKY 3. období: Očekávané výstupy (aplikované klíčové kompetence) žák: - rozšiřuje znalosti o fyzikálních veličinách a vlastnostech
Učivo
Měření hmotnosti. Silová měření.
Zařazení průřezových témat, přesahy (mezipředmětové vazby) Přesahy do učiva Matematiky( převody jednotek), Chemie (hmotnost, hustota)
Časové rozvržení IX
- procvičuje a rozšiřuje si znalosti v oblasti mechanického pohybu těles a rozeznává druhy pohybu
Měření rychlosti rovnoměrného a Přesahy do učiva Zeměpisu X nerovnoměrného pohybu (doprava a prostředky dopravy), Matematiky (výrazy, rovnice)
- procvičuje učivo v oblasti silových poměrů na tělesech a jednoduchých mechanismech
Určování sil, řešení pákových převodů a kladek.
- určuje jevy v oblasti hydrostatiky
Tlakové poměry v kapalinách, řešení příkladů Pascalova a Archimedova zákona.
- orientuje se v oblasti elektrických obvodů
Zapojení různých el. obvodů, měření základních parametrů obvodů a určování hodnot použitím Ohmova zákona. Zapojení různých cívek a zařízení s cívkami (relé, motory a
- rozšiřuje znalosti v oblasti magetismu
Přesahy do předmětu Práce XI a společnost (průmyslová výroba) XII
Přesahy do předmětu Práce I a společnost (elektrotechnika, orientace k volbě povolání) Přesahy do předmětu Práce II a společnost
Poznámky, diferenciace
transformátory).
(elektrotechnika) Zeměpisu (výroba el. energie)
- procvičuje a rozšiřuje znalosti práce a výkonu
Určování hodnoty mech. práce a poměrů na nakloněné rovině. Určování výkonu jed. zařízení.
Přesahy do učiva Dějepisu (stavby historie. Význam pro oblast strojírenství.
III
- procvičuje a rozšiřuje znalosti v oblasti tepla a tepelných změn
Měření a určování tepla. Měření změn skupenství.
ENV: Vztah člověka a prostředí -spalování odpadů, bioplyn - recyklace - ekonomicky a ekologicky výhodné provozy
IV
- rozšiřuje si znalosti o kmitavém pohybu a vlnění
Měření na mech. oscilátorech a určování vlnění.
ENV: Vztah člověka a prostředí - druhy vln v přírodě (vzduch a vodní plochy)
V
- hlouběji proniká do fyziky mikrosvěta
Detekce jader. Záření.
ENV: Vztah člověka a prostředí - zdravotní rizika, škodlivost záření - využití ve zdravotnictví a v jaderné energetice Přesah do učivy Přírodopisu (léčba nádorových onemocnění)
- prohlubuje své znalosti o vesmíru a Zemi
Orientace na obloze.
Přesahy do Zeměpisu (mapy vesmírných těles)
VI
Vzdělávací oblast:
Člověk a příroda Obor vzdělávací oblasti:
Charakteristika předmětu Předmět se vyučuje v 8. – 9. ročníku, výstupy jsou stanoveny pro 9. ročník. Týdenní dotace: 8. ročník 2 vyučovací hodiny týdně, 66 vyučovacích hodin ve školním roce 9. ročník 2 vyučovací hodiny týdně, 66 vyučovacích hodin ve školním roce Do předmětu jsou zahrnuta témata z učiva chemie: Pozorování pokus a bezpečnost práce Směsi Částicové složení látek a chemické prvky Chemické reakce Anorganické sloučeniny Organické sloučeniny Chemie a společnost. Předmět svým charakterem navazuje na učivo přírodovědy na 1. stupni ZŠ a fyziky v 6. ročníku. Obsahem je učivo o chemických látkách, jejich vlastnostech a přeměnách v jiné látky, využití chemických látek v praxi a jejich působení na okolní prostředí a život člověka. Výuka předmětu připravuje žáky pro pochopení změn v přírodě a pro další rozvoj poznatků poskytovaných zejména v předmětech přírodopis, zeměpis a fyzika. Do předmětu jsou promítnuta průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova (OSV) Výchova demokratického občana (VDO) Enviromentální výchova (ENV) Mediální výchova (MDV) Na předmět navazuje i volitelný předmět Seminář z chemie, který lze zavádět v 9. ročníku podle zájmu žáků. Organizace výuky: Výuka probíhá v jednohodinových lekcích, seminář ve dvouhodinových lekcích. Povinná výuka je doplněna o 3 - 4 laboratorní práce v každém ročníku. Podle aktuálních situací a možností může být operativně doplňována tématicky založenými projekty, některá témata mohou být vyučována v blocích s jiným předmětem. Je možné zařadit exkurze do chemických závodů v okolí podle možností a zájmu dětí nebo využít
tématicky zaměřených školních výletů. Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované v předmětu Učitel vede žáky k osvojení klíčových kompetencí. Kompetence k učení: Žáky naučíme - využívat metody poznávání přírodních objektů, procesů, vlastností a jevů, - samostatně pozorovat a experimentovat, získané výsledky porovnávat, - zpracovávat informace z hlediska důležitosti i objektivity a využívat je k dalšímu učení, - operovat s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádět věci do souvislostí, propojovat do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytvářet komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy Kompetence k řešení problémů: Žáky naučíme - chápat vzájemné souvislosti či zákonitosti přírodních faktů, - přecházet od smyslového poznávání k poznávání založenému na pojmech, prvcích, teoriích a modelech, - vyhledávat informace vhodné k řešení problému, nacházet jejich shodné, podobné a odlišné znaky, - využívat získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, - poznatky zobecňovat a aplikovat je v různých oblastech života Kompetence komunikativní: Žáky naučíme - formulovat a vyjadřovat své myšlenky a názory v logickém sledu, - sdělovat stručně, přehledně a objektivně postup a výsledky svých pozorování a experimentů, - používat základy chemického názvosloví, vzorce látek a zápisy dějů chemickými rovnicemi, - využívat informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem Kompetence sociální a personální: Žáky naučíme - účinně spolupracovat ve skupině, podílet se společně s pedagogy na vytváření práce v týmu, - pozitivně ovlivňovat kvalitu společné práce na základě svojí role v pracovní činnosti, - podílet se na utváření příjemné atmosféry v týmu,
-
na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívat k upevňování dobrých mezilidských vztahů, chápat potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, v případě potřeby poskytnout pomoc nebo o ni požádat
Kompetence občanské: Žáky naučíme - rozhodovat se zodpovědně podle dané situace, poskytnout dle svých možností účinnou pomoc, - chovat se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících zdraví a život člověka, - chápat základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektovat požadavky na kvalitní životní prostředí, - rozhodovat se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti Kompetence pracovní: Žáky naučíme - používat účinně a bezpečně chemické nádobí, pomůcky a chemikálie přidělené učitelem, - dodržovat vymezená pravidla, plnit povinnosti vyplývající z laboratorního řádu, - přistupovat k výsledkům pracovní činnosti z hlediska kvality, funkčnosti, ale i z hlediska ochrany svého zdraví, - využívat znalosti a zkušenosti v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucí profesní zaměření Vzdělávání v oboru směřuje k: - rozvoji poznatků z dosavadní výuky v 1. a 2.období, zejména z učiva z přírodovědy - rozvoji zájmu žáků o zkoumání přírodních jevů, zákonitostí, přírodnin - využívání metod pozorování, měření, pokusů, porovnávání, odlišování znaků, vyvozování závěrů, zapojování se do řešení problémových úkolů - dovednosti zformulovat otázku o průběhu a příčinách různých přírodních jevů, uvažovat nad odpovědí a vyhledávat odpovědi v různých zdrojích informací, aktualizovat informace, posuzovat důležitost a správnost získaných informací z různých zdrojů - orientovat se v chemickém názvosloví a souvisejících pojmech - přiměřeně věku, naučit se systematické práci, rozvíjet abstraktní i logické myšlení důležité pro ověřování vyslovených myšlenek různými nezávislými způsoby - zapojování se do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodě, vlastnímu zdraví a zdraví ostatních lidí i k majetku - rozvíjení schopnosti naučit se předvídat vlivy různých činností člověka na důležité přírodní systémy a později toho využívat v každodenním životě - aplikovat praktické metody poznávání přírody, dodržovat základní pravidla bezpečné práce a chování při poznávání živé i neživé přírody
- uvědomovat si souvislosti mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí - analyzovat příčiny a následky ovlivňování místních i světových ekosystémů, uvědomovat si, jak může být chemických poznatků využito ve prospěch člověka, krajiny, životního prostředí, světa - pochopit surovinovou a energetickou náročnost člověka s ohledem na další generace (udržitelný rozvoj) - pozorovat ve svém okolí přírodu a chování lidí a vhodnými způsoby ovlivňovat negativní jevy - být přesvědčený o tom, že i globální problémy začínají u myšlení a chování každého z nás - utvářet dovednosti vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí Očekávané výstupy (aplikované klíčové kompetence)
Učivo
8. ročník: žák - rozliší pojmy látka a těleso - rozliší přírodní děje chemické a fyzikální - uvede zásady bezpečné práce v laboratoři - přivolá a poskytne první pomoc při úrazech - zná varovné značky
Pozorování, pokus a bezpečnost práce Látky a tělesa. Přesahy do učiva fyziky.
- popíše společné a rozdílné vlastnosti látek - chápe vztah látky a chemického výrobku
- rozlišuje různé druhy směsí - rozumí pojmu chemicky čistá látka - vypočítá složení roztoků - vysvětlí základní faktory ovlivňující rozpouštění pevných látek
Zařazení průřezových témat, přesahy (mezipředmětové vazby)
Časové rozvržení
Poznámky, diferenciace
IX (cca 4 vyuč. Diferenciace hodiny) pro ZPŽ: - dyslektici budou pracovat VDO: Zásady bezpečné práce, podle zvl. ind. - dodržování laboratorního laboratorní řád. plánu, řádu, ochrana zdraví Mimořádné události – havárie, - po zadání ENV: úniky nebezpečných látek, R – sam. práce si Pochopení vztahu člověka věty, S – věty, varovné značky a k prostředí a důsledkům učitel ověří jejich význam. porozumění lidské činnosti na prostředí Vlastnosti látek. úkolu - vzduch, kyslík, oxid Chemická věda a výroba. - tolerantně se uhličitý, oxid siřičitý, oxidy posuzuje graf. dusíku IX – X (cca 10 zpracování Směsi a látky kolem nás Směsi různorodé a stejnorodé. vyuč. hodin) - ověřování znalostí se Roztoky koncentrované, zředěné, provádí nasycené a nenasycené. převážně Hmotnostní zlomek, ovlivnění přímou ústní Přesahy do učiva rychlosti rozpouštění složky formou matematiky (procenta)
- navrhne postup a oddělí složky běžných směsí - rozliší různé druhy vody a uvede příklady jejich výskytu a použití - zná složení vzduchu a uvede příklady znečišťování vzduchu a vody a základní preventivní opatření - porozumí vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidské činnosti na prostředí (ENV) - vede k uvědomování si podmínek života a možnosti jejich ohrožování (ENV) - umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědnosti ve vztazích k prostředí (ENV)
- používá pojmy atom a molekula ve správných souvislostech - rozlišuje druhy chemické vazby - orientuje se v periodické soustavě prvků - rozpozná vybrané kovy a nekovy a usuzuje na jejich možné vlastnosti - rozlišuje chemické prvky a chemické
roztoku. Oddělování složek směsí – usazování, filtrace, destilace, krystalizace, sublimace. Voda pitná, odpadní, destilovaná, čistota vody, zdroje znečištění. Vzduch, složení, čistota, zdroje znečištění, prevence, ozónová vrstva.
Částicové složení látek, chemické prvky Atom, jádro, obal, protony, elektrony, molekuly, kationy, aniony. Periodická soustava prvků, protonové číslo. Nejvíce používané kovy. Nekovy – vodík, kyslík, halogeny, síra, uhlík. Chemické sloučeniny, chemická
- tělesně postižení žáci budou pracovat podle zvl. ind. plánu a budou osvobozeni od výuky v terénu, - při hodnocení úkolů bude přihlíženo k druhu a stupni postižení
OSV: Rozvoj schopnosti poznávání – LP (filtrace) Kooperace, komunikace - spolupráce ve skupině při LP Přesahy do učiva přírodopisu a zeměpisu (voda, vzduch) ENV: Základní podmínky života - spotřeba vody a nutnost šetření s vodou, ohrožování kvality vody, znečišťování odpadními látkami - nutnost rovnováhy plynů ve vzduchu, skleníkový efekt, ozónová díra, globální oteplování planety Přesahy do učiva fyziky (stavba atomu)
Přesahy do učiva fyziky (vodiče, izolanty) VIDEO –halogeny LP – výroba a důkaz vodíku
XI – XII (cca 10 hodin)
sloučeniny a pojmy užívá ve správných souvislostech - vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů (ENV)
- rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí - uvede příklady prakticky důležitých chemických reakcí a jejich využívání v praxi - přečte chemické rovnice a s využitím zákona o zachování hmotnosti vypočítá hmotnost výchozí látky nebo produktu
vazba.
Chemické reakce Chemické reakce – změny. Zákon zachování hmotnosti.
Chemické rovnice – slučování, rozklad. 1 mol, molární hmotnost, látkové množství. Anorganické sloučeniny, halogenidy, oxidy - porozumí zákonům tvorby jednoduchých Názvosloví halogenidů, oxidační vzorců číslo atomu. - porovná vlastnosti a použití vybraných Chlorid sodný – významná prakticky významných halogenidů a oxidů a surovina. posoudí jejich vliv na životní prostředí (ENV) Názvosloví oxidů. - porozumí vztahům člověka a prostředí a Oxidy síry, uhlíku, dusíku, důsledkům lidské činnosti na prostředí vápníku, křemíku. - aplikuje vzorec pro hmotnostní zlomek Hmotnostní zlomek složky – složky na vzorcích halogenidů a oxidů výpočet ze vzorce pomocí molárních hmotností - vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů (ENV) - vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvede
ENV: Lidské aktivity a problémy životního,prostředí - ozónová vrstva, freony a chlór, účinky na organismus - havárie nebezp. látek a jejich likvidace XII – I (cca 8 vyuč. hodin) Molekulové stavebnice.
I – III (cca 16 vyuč. hodin) VIDEO – chlorid sodný. ENV: Vztah člověka k prostředí - oxid uhličitý, oxid siřičitý, oxidy dusíku ve vzduchu
- skleníkový efekt - škodlivé účinky solení silnic
opatření, jak jim předcházet
Přesahy do učiva přírodopisu, fyziky (tepelné elektrárny) - uvědomuje si nebezpečnost kyselin a Kyseliny a hydroxidy: IV – V (cca 12 ENV: hydroxidů ve vztahu k živým organismům Kyselina chlorovodíková, sírová, Lidské aktivity a problémy vyuč. hodin) - zná zásady první pomoci při poleptání dusičná, vlastnosti, důkazy, životního prostředí kyselinou nebo hydroxidem použití, indikátory, odvozování - látky ničící bílkoviny a - přispívá k vnímání života jako nejvyšší vzorců, reakce s kovy a oxidy. ochrana před nimi hodnoty (ENV) Hydroxid sodný, draselný, - kyselé deště - odvozuje základní vzorce těchto látek vápenatý, vlastnosti, důkazy, - těžba vápence a změna - vysvětlí působení kyselých dešťů na přírodu použití, odvozování vzorců. krajiny - uvědomuje si důležitost těchto látek pro - havárie nebezpečných chemický průmysl látek a jejich likvidace - vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, (úniky látek při dopravních k ochraně přírody a přírodních zdrojů (ENV) nehodách, při průmyslové výrobě, …) - ochrana zdraví při laboratorní práci, dodrž. laboratorního řádu - první pomoc při poleptání kyselinou nebo hydroxidem - rozliší roztoky kyselé, zásadité a neutrální - orientuje se na stupnici pH, změří reakci roztoku univerzálním indikátorovým papírkem - uvede příklady uplatňování neutralizace v praxi - rozezná soli kyslíkaté a bezkyslíkaté - zná použití některých solí v praxi
Neutralizace, soli: Co způsobuje kyselost a zásaditost roztoků – pH indikátor. Neutralizace a její princip. Vznik solí neutralizací, soli bezkyslíkaté a kyslíkaté. Využití solí – součást potravy, hnojiva
V – VI (cca 6 VDO: dodržování lab. řádu, vyuč. hodin) pomoc druhému v případě potřeby OSV: rozvoj poznávání – LP (důkazy roztoků) Přesah do učiva přírodopisu (kyselé půdy – vápnění, soli ve výživě člověka, hnojení
půdy) ENV: Lidské aktivity a problémy životního prostředí - znečišťování vodních toků, zasolení půd, likvidace nebezpečných odpadů
- učí komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a zdůvodňovat své názory a stanoviska (ENV)
- orientuje se v učivu osmého ročníku
Závěrečné opakování učiva
Očekávané výstupy (aplikované klíčové kompetence)
Učivo
9. ročník: žák - používá základní chemické pojmy a definice - rozlišuje druhy chemických částic a chemických látek - rozezná kovy a nekovy - odvozuje základní chemické vzorce
Opakování učiva osmého ročníku Směsi, chemicky čisté látky. Stavba atomu, vznik molekul.
- rozezná různé přípravy solí - uplatňuje zákon zachování hmotnosti při vyčíslování chemických rovnic - srovnává jednotlivé chemické reakce a vnímá odlišnosti a společné znaky - používá indikátory při ukončení reakce - porovnává vlastnosti solí - odvozuje vzorce kyslíkatých solí
Prvky, kovy, nekovy. Sloučeniny, odvozování vzorců. Anorganické sloučeniny, soli Způsoby přípravy solí: -reakcí prvků -neutralizací -chemickým nahrazováním -reakcí oxidu kovu s kyselinou -reakcí oxidu nekovu s hydroxidem -srážením. Vlastnosti a použití solí. Názvosloví solí.
Zařazení průřezových témat, přesahy (mezipředmětové vazby)
molekulové stavebnice
OSV: Kooperace a komunikace - spolupráce žáků při LP (přípravy solí)
využití časové rezervy Časové rozvržení
Poznámky, diferenciace
IX (cca 6 vyuč. Diferenciace hodin) pro ZPŽ: - dyslektici budou pracovat podle zvl. ind. plánu, - po zadání IX – XI (cca sam. práce si 16 vyuč. učitel ověří hodin) porozumění úkolu - tolerantně se posuzuje graf. zpracování - ověřování znalostí se provádí převážně
- vnímá důležitost solí pro chemický průmysl - porozumí vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidské činnosti na prostředí (ENV) Výpočty z chemických rovnic. - provádí výpočty z chemických rovnic
- chápe důkazy uhlíku a vodíku v souvislosti s vnitřní stavbou uhlovodíků - jmenuje uhlovodíky z přírody - představí si čtyřvaznost a řetězení uhlíků - rozliší základní skupiny podle typu vazby - rozliší řetězce uzavřené a otevřené - zhodnotí užívání fosilních paliv a paliv vyráběných z ropy jako zdrojů energie - uvede příklady produktů průmyslového zpracování ropy - chápe souvislost mezi oktanovým číslem benzinu a kvalitou spalování v motoru - uvědomuje si nutnost katalyzátorů - umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědnosti ve vztazích k prostředí (ENV) - seznamuje s principy udržitelnosti rozvoje společnosti (ENV) - vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře,
ENV: Vztah člověka k prostředí - přehnojování polí, jedovaté postřiky, těžké kovy -pronikání do potravinového řetězce, vliv na zdraví člověka
Organické sloučeniny, uhlovodíky Prvkové zastoupení v uhlovodících. Výskyt uhlovodíků v přírodě. Přesah do učiva zeměpisu Vlastnosti uhlíku v uhlovodících. molekulové stavebnice Alkany, alkeny, alkiny. Cykloalkany, areny. Zdroje uhlovodíků – ropa, uhlí, zemní plyn. Zpracování ropy – paliva a další výrobky z ropy. Benziny, oktanové číslo.
VIDEO – ropa Přesahy do učiva přírodopisu (vznik paliv), fyziky (spalovací motory, elektromobily, sluneční články, tepelná energie Katalyzátory. zemského jádra) ENV: Zdroje energie – uhlí, ropa, zemní Lidské aktivity a problémy plyn a znečišťování prostředí životního prostředí odpadními látkami. - neobnovitelné a ostatní Ropné havárie a ekologické zdroje energie katastrofy, jaderná energie, solární energie. Výfukové plyny – důležitost
přímou ústní formou - tělesně postižení žáci budou pracovat podle zvl. ind. plánu a budou XII – I (cca 12 osvobozeni od vyuč. hodin) výuky v terénu, - při hodnocení úkolů bude přihlíženo k druhu a stupni postižení
k ochraně přírody a přírodních zdrojů (ENV) - rozliší jednotlivé druhy derivátů podle funkčních skupin - zapisuje vzorce základních derivátů - uvede jejich zdroje, vlastnosti a použití - chápe nebezpečnost freonů pro ozónovou vrstvu - porovnává nebezpečnost alkoholu s ostatními méně přístupnými drogami
katalyzátorů. Deriváty uhlovodíků: Halogenderiváty, freony. Omamné látky – chloroform. Umělé hmoty – teflon, neopren.
II – IV (cca 22 vyuč. hodin)
ENV: Vztah člověka k prostředí - zákaz výroby freonů Alkoholy – drogy – prevence - recyklace plastů Aldehydy, ketony – aceton - rovnováha kyslíku a oxidu Karboxylové kyseliny, mravenčí, uhličitého v atmosféře octová, neutralizace, esterifikace
Přírodní látky: - orientuje se ve výchozích látkách a Cukry – glukosa, produktech fotosyntézy a chápe jedinečnost fotosyntéza, exotermické a této reakce a význam pro život endotermické reakce, sacharosa. - uvědomuje si důležitost biokatalyzátorů pro Škroby, tuky, bílkoviny – zdroje, živý organismus vlastnosti a funkce v organismu. Biokatalyzátory – vitaminy, hormony, enzymy.
ENV: Základní podmínky života - Slunce – zdroj energie pro živé organismy Přesah do učiva přírodopisu (lidské tělo, fotosyntéza) OSV: Kooperace a komunikace - spolupráce žáků při LP (důkazy cukru, škrobu, bílkovin)
Chemie a společnost - uvědomuje si rizika v souvislosti s životním Chemický průmysl v ČR, prostředím výrobky. - zhodnotí nutnost recyklace surovin a využití Recyklace surovin odpadů - aplikuje poznatky o faktorech ovlivňujících Koroze – vliv atmosféry, redoxní Přesahy do učiva fyziky průběh chemických reakcí v praxi reakce, elektrolýza – výroba (elektrolýza)
V – VI (cca 10 vyuč. hodin)
kovů. Rychlost chemických reakcí – povrch reaktantů, teplota, katalýza. ENV: Lidské aktivity a životní - rozliší hnojiva podle chemického složení a Průmyslová hnojiva. prostředí podle toho, jak působí na rostliny - dusičnany a živé - zhodnotí využívání prvotních a druhotných Tepelně zpracovávané materiály organismy surovin z hlediska trvale udržitelného rozvoje -sádra, vápno, cement, - smysluplné využívání na Zemi -keramika, sklo. místních zdrojů surovin Přesahy do učiva zeměpisu (vápenky, cementárny) - vnímá přednosti a nedostatky umělých hmot Plasty a syntetická vlákna – VIDEO – výroba umělých a vláken vlastnosti, použití, likvidace. hmot ENV: - uvědomuje si přednosti biologické ochrany Pesticidy, insekticidy, detergenty. Lidské aktivity a životní rostlin prostředí - biologické způsoby ochrany rostlin proti plevelům a škůdcům Přesahy do učiva přírodopisu - aplikuje znalosti o principech hašení požárů Hořlaviny – význam tříd ENV: na řešení modelových situací z praxe nebezpečnosti, hasicí přístroje. - správné zásady používání hasících přístrojů - orientuje se v přípravě a využívání různých Léčiva a návykové látky. Přesahy do učiva látek v praxi a jejich vlivech na životní Chemické havárie a jejich přírodopisu (léky, drogy prostředí a zdraví člověka likvidace. a zdraví) - vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, ENV: k ochraně přírody a přírodních zdrojů (ENV) - předcházení chem. haváriím a jejich včasná a
účinná likvidace
- poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí (ENV) - učí komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a zdůvodňovat své názory a stanoviska (ENV) - orientuje se v učivu chemie, chápe význam chemie pro život člověka
Koroze, příčiny a opatření ke zmírnění koroze. Zpracování odpadů, likvidace nebezpečných kovů (olova), sběrny, třídění. Znečišťování vodních toků, úprava vody, šetření vodou, biologické čištění, využití bioplynu. Shrnutí a systemizace učiva chemie
využití časové rezervy
Volitelný nebo nepovinný předmět:
Charakteristika předmětu: Seminář z chemie se vyučuje podle zájmu žáků v 9. ročníku (3. období). Týdenní dotace: 1 – 2 hodiny týdně, to je 33 nebo 66 hodin během vyučovacího roku. Organizace výuky: Výuka bude nabízena v 9. ročníku, kde již mají žáci probrány základy chemického názvosloví a mají základní pracovní návyky potřebné pro praktický charakter předmětu. Výuka může probíhat po celý školní rok nebo pouze v jednom pololetí, pokud je jako volitelný předmět v nabídce s jiným předmětem, který jej v dalším pololetí nahradí. Vždy však probíhá ve dvouhodinových lekcích v odborné učebně chemie ve skupině s menším počtem žáků z důvodu zajištění bezpečnosti žáků. Součástí výuky mohou být besedy s odborníky z oboru chemické výroby a návštěvy výstav vztahujících se k chemické výrobě a exkurze v některém provozu zaměřeném na chemické technologie. Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované v předmětu SEMINÁŘ Z CHEMIE 3. období:
Očekávané výstupy (aplikované klíčové kompetence)
Učivo
žák: - rozezná různé druhy roztoků, aplikuje tyto druhy například u nápojů - používá přímou úměru při výpočtech hmotnostního zlomku - prohlubuje dovednosti při vážení pevné složky - chápe rozdíl mezi hmotnostní a molární koncentrací roztoků - získává zkušenosti při měření objemu kapalin, používá odměrné nádoby - používá hustoměr
Příprava roztoků Roztok zředěný, koncentrovaný, nasycený, nenasycený, hmotnostní zlomek, výpočty hmotnosti pevné složky a rozpouštědla, vážení pevné složky. Molární koncentrace roztoků, měření objemu kapalin, molární hmotnost, vztah mezi hmotností, objemem a hustotou, měření hustoty – hustoměry.
- vizuálně rozlišuje směsi stejnorodé a různorodé - laboratorně odděluje složky směsí základními postupy a popisuje příklady z praxe
Směsi stejnorodé a různorodé Oddělování složek ze směsí, filtrace, destilace, odpařování, krystalizace
- chápe srážkovou teorii při chemických reakcích a rozpouštění látek - prakticky zjišťuje roztoky kyselé, zásadité a neutrální - připraví základními postupy soli a dovede zapsat průběh reakcí chemickými rovnicemi - rozlišuje soli ve vodě rozpustné a nerozpustné
Rozpustnost látek Závislost na teplotě, povrchu, koncentraci, druhu rozpouštědla. pH roztoků. Přípravy solí a zápisy reakcí rovnicemi. Soli ve vodě rozpustné a nerozpustné – sraženiny.
Zařazení průřezových témat, přesahy (mezipředmětové vazby) ENV: Lidské aktivity a problémy životního prostředí - znečišťování vody, vzduchu - přírodní roztoky a vztah k prostředí. Přesahy do učiva matematiky (přímá úměra), fyziky (hmotnost, vážení) Přesahy do učiva fyziky (hustota, hustoměr)
Časové rozvržení IX
X
XI ENV: Lidské aktivity a problémy životního prostředí - vodárna, čistička, - výroba líhu, cukru XII
ENV: Lidské aktivity a problémy životního prostředí - využívání průmyslových hnojiv v únosné míře I – II
Poznámky, diferenciace
- rozděluje reakce na endotermické a exotermické - chápe nezbytnost fotosyntézy pro život na Zemi - dovede použít katalyzátor při výrobě kyslíku - rozlišuje oxidy podle jejich reakce s vodou - chápe princip a škodlivost kyselých dešťů - aplikuje důkazy oxidů v praxi – tuhnutí malty - rozezná organické a anorganické sloučeniny - používá získané zkušenosti práce s laboratorní technikou k důkazům vodíku a kyslíku - aplikuje vědomosti o vlastnostech uhlíku, chemických vazbách v uhlovodících při práci s molekulovou stavebnicí - chápe použití peroxidu vodíku k ošetření poranění kůže – vliv atomárního kyslíku na bakterie - uvědomuje si důležitost biotechnologií pro udržitelný rozvoj Země
Změny energie při chemických reakcích, vliv katalyzátorů na reakce.
ENV: Základní podmínky života - rovnováha plynů, fotosyntéza, buněčné dýchání Přesahy do učiva přírodopisu, zeměpisu (fotosyntéza, kyselé deště)
Příprava kyslíku, jímání plynů nad vodou, chemický rozklad Příprava oxidů a jejich reakce s vodou, oxidy kyselinotvorné, zásadotvorné, amfoterní. Důkazy, srážecí reakce. Organické sloučeniny Důkazy vodíku a kyslíku. Jednoduché a násobné vazby, strukturní vzorce uhlovodíků.
III
IV Rychlost chemických reakcí Vliv různých katalyzátorů na rozklad peroxidu vodíku. Vliv enzymů, hormonů a ENV: vitaminů na děje v organismech a Lidské aktivity a problémy na biotechnologie. životního prostředí - biologická ochrana rostlin bioplyn, biopotraviny V Redoxní reakce
- rozlišuje reaktivitu kovů podle umístění v elektrochem. řadě - zjišťuje účinnost některých druhů ochrany kovů před korozí - dokazuje produkty elektrolýzy roztoku chloridu sodného
- porovnává druhy umělých hmot podle jejich vlastností - zhodnotí výhody a nevýhody plastů a jejich využití v praxi - zapíše rovnici přípravy soli, vypočítá hmotnost reaktantů a produktů, provede praktickou přípravu a zváží p
Elektrochemická řada kovů, koroze kovů a jejich ochrana.
- vlivy vlhkosti a ovzduší na korozi železa
Elektrolýza roztoků, důkazy produktů, využití v praxi.
Přesahy do učiva fyziky (způsoby vedení el. proudu) ENV: Lidské aktivity a problémy životního prostředí - výroba kovů a čistota vzduchu
Umělé hmoty jejich druhy, vlastnosti plastů.
Příprava soli o dané hmotnosti, aplikace výpočtu z chemické rovnice do praxe
VI - škodlivost produktů při spalování plastů - třídění domovního odpadu - recyklace, ekonomicky výhodné provozy - šetření surovinami a energií
Vzdělávací oblast:
Člověk a příroda Obor vzdělávací oblasti:
PŘÍRODOPIS Charakteristika předmětu Předmět se vyučuje v 6. – 9. ročníku, výstupy jsou stanoveny pro 9. ročník. Týdenní dotace: 6. - 8. ročník 2 vyučovací hodiny týdně, 66 vyučovacích hodin ve školním roce
9. ročník 1 vyučovací hodina týdně, 33 vyučovacích hodin ve školním roce Do předmětu jsou zahrnuta témata z učiva přírodopisu: Obecná biologie a genetika Biologie hub Biologie rostlin Biologie živočichů Biologie člověka Neživá příroda Základy ekologie Praktické poznávání přírody Předmět svým charakterem navazuje na učivo 1. stupně ZŠ, zejména prvouky a přírodovědy. V předmětu žáci dostávají příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, včetně člověka. Učivo se prolíná i do obsahu jiných předmětů, především výchovy ke zdraví, zeměpisu, chemie a výchovných předmětů. Do předmětu jsou řazena průřezová témata: Enviromentální výchova (ENV) – podstatná část obsahu celého průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova (OSV) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VEGS) Multikulturní výchova (MKV) Mediální výchova (MDV). Na předmět navazuje i volitelný nebo nepovinný předmět Seminář z přírodopisu, který lze zavádět v 7. – 9. ročníku podle zájmu žáků. Organizace výuky: Výuka probíhá v jednohodinových lekcích, seminář ve dvouhodinových lekcích. Povinná výuka je doplněna o 3 - 4 laboratorní práce v každém ročníku. Podle aktuálních situací a možností může být operativně doplňována tématicky založenými projekty, některá témata mohou být vyučována v blocích s jiným předmětem. Je možné zařadit přírodovědné exkurze a vycházky do závodů v okolí, do muzeí a jiných institucí s přírodovědnými expozicemi, podle možností a zájmu dětí využít tématicky zaměřených školních výletů. Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované v předmětu Učitel vede žáky k osvojení klíčových kompetencí. Kompetence k učení: Žáky naučíme - vybrat a osvojit si vhodný efektivní způsob učení - rozsah informací základního vzdělání přináší orientaci v oboru a může sloužit k rozvoji poznání na vyšších stupních škol, dalšímu studiu i v rámci zájmové činnosti - vyhledat potřebné informace, využít jich při učení i v praktickém životě
-
používat odborné výrazy poznávat a srovnávat vybrané přírodniny podle znaků, uvádět přírodniny a jevy do souvislostí, vytvářet si komplexní pohled na přírodu za pomoci ostatních vzdělávacích oborů pozorovat, porovnávat a vyvozovat závěry - samostatné pozorování podle popisu práce, experimentování, posuzování a vyvozování závěrů (žáci talentovaní se zájmem o obor) naplánovat si a zorganizovat volný čas tak, aby mu nic nebránilo v plnění povinností na daný předmět uvědomovat si smysl poznání, umět posoudit vlastní pokrok a výsledky svého učení poznávat přírodní i kulturní hodnoty místa a regionu, vytvářet si přehled o stavu a problémech životního prostředí místa, regionu, ČR.
Kompetence k řešení problémů: Žáky naučíme - pozorovat a definovat problémovou situaci, přemýšlet o příčinách a řešení podle vlastního úsudku a zkušeností nebo podle vyhledaných pomocných návodů; trpělivě hledat řešení, ochotně a aktivně se účastnit týmové práce při řešení problému - pokud se uvážlivě rozhodne pro konkrétní řešení, umět jej obhájit a za rozhodnutí nést zodpovědnost - talentované žáky řešit samostatně více úkolů logických, vyhledávat více možností řešení, vyhledávat analogické problémy a jejich řešení - chápat význam spolupráce, komunikace a důvěry pro řešení problémů - volit odpovídající strategii a tvořivě přistupovat k řešení problémů Kompetence komunikativní: Žáky naučíme - naslouchat s cílenou pozorností, reagovat i na neverbální sdělení - diskutovat o problému podle dohodnutých pravidel, chápat odlišné postoje ostatních a obhájit svůj názor - rozvíjet si běžnou českou slovní zásobu rozšířenou o odborné výrazy, pokud se setká s neznámým výrazem, hledat jej ve slovníku cizích slov nebo v odborné literatuře, na internetu - připravit krátkou zprávu, referát - výstižně a kultivovaně se dorozumívat a srozumitelně vyjadřovat i zapisovat své myšlenky - orientovat se ve schematických nákresech, mapách, grafech,symbolech a tabulkách, sám vytvářet názorný schematický nákres s popisem, graf nebo tabulku a při komunikaci se rozhodnout, kdy je vhodné těchto možností využít - žáky devátých ročníků si samostatně, stručně, úhledně a výstižně vést zápisky o probíraném učivu, rozlišovat i graficky pojmy nadřazené, strukturovat přehledně informace - přiměřeně věku a schopnostem prezentovat výsledky své nebo týmové práce - být schopen telefonem (i mobilním) přivolat pomoc při poranění nebo jiném ohrožení života nebo majetku
Kompetence sociální a personální: Žáky naučíme - podílet se na utváření příjemné atmosféry, přispívat k upevňování dobrých mezilidských vztahů - aktivně spolupracovat ve skupině, ovlivňovat kvalitu její práce; uvědomovat si, jakou měrou se podílí na výsledcích práce skupiny a vytvářet si kriticky představu o sobě samém; oceňit zkušenosti druhých a čerpat od nich zkušenosti; ovládat a řídit svoje jednání Kompetence občanské: Žáky naučíme - vážit si svého života, života ostatních lidí, života obecně, výsledků práce našich předků - odmítat útlak a hrubé zacházení - poskytnout účinnou pomoc v krizových situacích a v situacích ohrožujících zdraví a život člověka - respektovat požadavky na kvalitní životní prostředí a rozhodovat se v zájmu zdraví - cítit povinnost chovat se v životě tak, aby svým odpovědným chováním neohrozil kvalitní život budoucích generací - vytvářet si ekologicky šetrné spotřebitelské návyky Kompetence pracovní: Žáky naučíme - získávat dovednosti a návyky při pozorování přírody, dbát na bezpečnost při práci a na pořádek na svém místě, hygienické návyky, bezpečné chování při práci v terénu, laboratorních pracích a při styku se zvířaty, chránit zdraví své i ostatních a chránit majetek - plnit úkoly podle popisu práce - provádět jednoduché pokusy a pozorování, umět zacházet s lupou a mikroskopem, zvládat pěstování vybrané rostliny, popř. chov dalších organismů - zásady poskytování předlékařské první pomoci, umět ji poskytnout a přivolat lékaře; v případě jiného ohrožení života nebo majetku vědět, jak přivolat pomoc - aplikovat osvojené poznatky a dovednosti při praktických činnostech ve škole i mimo školu (např.: při pěstování rostlin) - žáky s hlubším zájmem o předmět povedeme k přípravám obrazové, fotografické či jiné dokumentace k danému tématu, přípravě výstavky přírodnin (vzorky dřev, semen, plodů, koření, herbář) Vzdělávání v oblasti směřuje k: - rozvoji poznatků z dosavadní výuky v 1. a 2.období, zejména z učiva z přírodovědy - rozvoji zájmu žáků o zkoumání přírodních jevů, zákonitostí, přírodnin - využívání metod pozorování, měření, pokusů, porovnávání, odlišování znaků, vyvozování závěrů, zapojování se do řešení
problémových úkolů - dovednosti zformulovat otázku o průběhu a příčinách různých přírodních jevů, uvažovat nad odpovědí a vyhledávat odpovědi v různých zdrojích informací, aktualizovat informace, posuzovat důležitost a správnost získaných informací z různých zdrojů - orientovat se v přírodovědných pojmech - přiměřeně věku, naučit se systematické práci, rozvíjet abstraktní i logické myšlení důležité pro ověřování vyslovených myšlenek různými nezávislými způsoby - zapojování se do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodě, vlastnímu zdraví a zdraví ostatních lidí i k majetku - rozvíjení schopnosti naučit se předvídat vlivy různých činností člověka na důležité přírodní systémy a později toho využívat v každodenním životě - aplikovat praktické metody poznávání přírody, dodržovat základní pravidla bezpečné práce a chování při poznávání živé i neživé přírody - uvědomovat si souvislosti mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí - analyzovat příčiny a následky ovlivňování místních i světových ekosystémů, uvědomovat si, jak lze přírodovědného poznání využít ve prospěch člověka, krajiny, životního prostředí, světa - pochopit surovinovou a energetickou náročnost člověka s ohledem na další generace (udržitelný rozvoj) - pozorovat ve svém okolí přírodu a chování lidí a vhodnými způsoby ovlivňovat negativní jevy - být přesvědčený o tom, že i globální problémy začínají u myšlení a chování každého z nás - výukou přispět, přiměřeně věku žáků a jejich schopnostem, k systematické práci na rozvoji své osobnosti, na rozšiřování vědomostí, dovedností, k uvědomělé disciplině, k zodpovědnosti, k formování morálních zásad a úctě k životu - utvářet dovednosti vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí Učitel využije vlastních odborných znalostí a získává žáky vlastním zapálením pro předmět a přírodu. Využito bude odborné učebny a jejího vybavení, které bude průběžně doplňováno a obnovováno. Budou využívány kvalitní učebnice a alternativní texty, jako informační zdroje poslouží i moderní didaktická technika, výpočetní technika, připojení učebny na internet. Za základní metodu výuky bude považováno pozorování, srovnávání, třídění, vyvozování závěrů, využívání vlastních zkušeností a diskuse o nich. Výuka bude doplňována o vycházky, exkurze, besedy, výlety. K naplnění klíčových kompetencí směřuje obsahové zaměření předmětu: 3. období (6. – 9. ročník):
Očekávané výstupy (aplikované klíčové kompetence) 6. ročník:
Učivo
Zařazení průřezových témat, přesahy (mezipředmětové vazby)
žák - se seznámí s částmi mikroskopu a s jeho šetrným zacházením - udělá si mikroskopický preparát - naučí se pracovat s lupou
Praktické poznávání přírody Pozorování lupou a mikroskopem.
IX (cca 6 vyuč. OSV: Osobnostní rozvoj hodin) - rozvoj poznávacích schopností a pracovních návyků, Sociální rozvoj - spolupráce ve skupině - tvořivé řešení problémů VEGS/ENV: Objevujeme Evropu a svět Ekosystémy - získání správného pohledu na zachování fungujících ekosystémů v širším měřítku, Lidské aktivity a probl. ŽP - úvahy o zásazích člověka do přírody, vlivu úrovně chování člověka na život náš i budoucích generací (udržitelný rozvoj) Přesahy do učiva zeměpisu X – XII (cca 20 vyuč. hodin)
- navyká se uvědomělému dodržování Poučení o bezpečnosti, řád pracovních pokynů učebny přírodopisu. - pozoruje přírodu, všímá si zásahů člověka a hodnotí je z hlediska udržitelného rozvoje
- porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů - rozlišuje a porovnává jednotlivé skupiny živočichů - určuje vybrané živočichy a dokáže je zařadit
Biologie živočichů Strunatci: Obratlovci. Kruhoústí. Paryby. Ryby.
Časové rozvržení
Poznámky, diferenciace Diferenciace pro ZPŽ: - dyslektici budou pracovat podle zvl. ind. plánu, - po zadání sam. práce si učitel ověří porozumění úkolu - tolerantně se posuzuje graf. zpracování - ověřování znalostí se provádí převážně přímou ústní formou - tělesně postižení žáci budou pracovat podle zvl. ind. plánu a budou osvobozeni od výuky v terénu, - při hodnocení
do taxonomických skupin - objasní způsob života a přizpůsobení danému prostředí - zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka - uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy - využívá zkušeností s chovem vybraných domácích živočichů, posoudí jejich životní nároky
- pozná pojem ekosystém, přírodní společenstvo, životní podmínky
- objevuje základní stavbu organismů
Obojživelníci. Plazi. Ptáci. Savci.
Chov domestikovaných živočichů, hospodářsky významné druhy. Projevy chování živočichů – etologie. Biologie hub, biologie rostlin, obecná biologie Lesní společenstva:
Řasy. 1. laboratorní práce (LP) – řasy. Fotosyntéza a dýchání.
- pochopí průběh a význam fotosyntézy a dýchání - porovnává odlišnosti výživy zelených rostlin a hub - chápe houby jako rozkladače, jejich význam Houby (bez plodnic, v ekosystému s plodnicemi) - poznává základní znaky plodnic jedlých i
úkolů bude přihlíženo k druhu a stupni postižení
ENV: Ekosystémy
ENV: Lidské aktivity a vliv na ŽP
XII – III (cca 18 hodin) ENV: Ekosystémy - les v našem prostředí, význam, - na příkladech ukázat jednotu ekosystému a vliv člověka v umělých ekosystémech - rozmanitost ekosystémů Základní podmínky života - jejich ochrana, - biodiverzita, - hospodaření s přírodními zdroji MDV: Mediální sdělení a jeho vnímání
jedovatých, poučí se o sběru hub, o zásadách předcházení otrav houbami a první pomoci při otravě hub - vyvodí, v čem spočívá soužití - usoudí, jaký mají mechy význam
Lišejníky. Mechy. 2. LP – mechy. - pochopí podstatu pohlavního rozmnožování Kapradiny. - seznámí se s pěstováním lesa a jeho Nahosemenné rostliny. významem, ekosystémem lesa jako Krytosemenné rostliny - byliny významným prvkem krajiny stromy a keře. - naučí se poznávat základní druhy lesních Různé druhy rostlin a jejich rostlin význam. - pozná, co les ohrožuje Ochrana rostlin. 3. LP – nahosemenné rostliny.
- rozvoj komunikačních schopností - orientace v textu, vyhledávání informací z různých médií, - využívání výukových programů ENV: Lidské aktivity a probl. ŽP - změny v krajině Přesahy do učiva dějepisu, zeměpisu (vliv lidských aktivit), - vliv hospodaření na ŽP (zařadit program zaměřený k růstu ekologického vědomí), Vztah člověka k prostředí - ekologické myšlení v souvislostech, domýšlení důsledků své činnosti – odpovědnost, - vnímání přírodního dědictví OSV: Osobnostní rozvoj - seberegulace (učit žáky uvědomovat si dopady svých projevů a nést odpovědnost za své jednání) Morální rozvoj - uplatňování principů
slušného chování - seznámí se s tříděním organismů do zoolog. systému - pozná základní znaky skupin - uvědomí si nebezpečí klíšťat jako přenašeče nemocí - pochopí význam druhů v ekosystému biologické ochrany, biologické rovnováhy - vytvoří si představu o koloběhu látek v lese a o důležitosti všech součástí ekosystému - objasní si ochranu nejen druhů, ale i ochranu podmínek pro jejich život - vytvoří si představu o chování člověka v lese (přírodě) - shrne význam lesa
III – VI (cca 22 vyuč. hodin)
Biologie živočichů Živočichové v lesích: Měkkýši. Členovci. Obratlovci. Vztahy živočichů a rostlin v lese. ENV: Potravní řetězce, pyramida. Ekosystémy.
Les jako celek. VDO: Občanská společnost - vede žáky k pochopení nutnosti řádu a dodržování pravidel v přírodě i ve společnosti - učí uvažovat o problémech v širších souvislostech Souhrnné opakování.
Očekávané výstupy (aplikované klíčové kompetence) 7. ročník: žák - si objasní jednotu organismů, shody a rozdíly v činnosti buněk (výživa, dýchání, růst, rozmnožování) - seznámí se s významem činnosti buněk pro
Učivo Obecná biologie a genetika Buňka - rostlinná, živočišná 1.LP – buňka.
Zařazení průřezových témat, přesahy (mezipředmětové vazby)
OSV: Sociální rozvoj - spolupráce při LP i při řešení úkolů - žák
využití časové rezervy Časové rozvržení
Poznámky, diferenciace
Diferenciace IX – X (cca 10 pro ZPŽ: vyuč. hodin) - dyslektici budou pracovat podle zvl. ind. plánu,
vznik, vývoj a projevy života - poznává významné biology a jejich objevy
- seznámí se s původci onemocnění a s možnostmi ochrany - pochopí nutnost být opatrný a chránit se např. při bezohledném chování nakažených, při osobních kontaktech - seznámí se s nebezpečím sinic - pozná význam některých druhů v ekosystému - posoudí význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka - poznává významné biology a jejich objevy
Praktické poznávání přírody Významný biolog J. E. Purkyně.
Obecná biologie a genetika Viry.
Jednobuněčné organismy: prokaryota - bakterie, sinice, eukaryota - řasy, prvoci. 2. LP – pozorování řas, prvoků. Biologické zbraně a ochrana proti jejich účinkům. Praktické poznávání přírody Významný biolog L. Pasteur
Obecná biologie a genetika, biologie živočichů
respektuje názory ostatních, Morální rozvoj - utváří si hodnoty a postoje, Osobnostní rozvoj - rozvoj schopností, studijních návyků, - žák si uvědomí hodnoty svého života a vlastní odpovědnost za život, současný i příští stav přírody Přesahy do učiva Výchovy ke zdraví
- po zadání sam. práce si učitel ověří porozumění úkolu - tolerantně se posuzuje graf. zpracování - ověřování znalostí se provádí převážně přímou ústní formou
VEGS: Objevujeme Evropu a svět - pohled na celkovou rozmanitost přírody, - pochopení jednoty přírody - vnímání souvislostí, Přesahy do učiva Zeměpisu
- tělesně postižení žáci budou pracovat podle zvl. ind. plánu a budou osvobozeni od výuky v terénu, - při hodnocení úkolů bude přihlíženo k druhu a stupni postižení
Přesahy do učiva Výchovy ke zdraví VEGS: Jsme Evropané - světový význam biolog. objevů, podíl českých a světových přírodovědců
Žáci nadaní a X – XI (cca 10 s hlubším vyuč. hodin) zájmem:
Mnohobuněčné organismy - porovná vnitřní a vnější stavbu živočichů (základní projevy života): - pozná základní stavbu mnohobuněčných Stavba těla mnohobuněčných živočichů živočichů: buňka, tkáň, orgán, - rozpozná, porovná a objasní funkce orgánové soustavy a jejich základních orgánů živočichů základní funkce. - vyhledává příklady přizpůsobení organismů Organismus jako součást prostředí způsobu života ekosystému. - uvede příklady růstu a vývoje organismu - rozlišuje podle diakritických znaků skupiny Systematické třídění živočichů živočichů, řadí je do taxonomických skupin (společné znaky, zástupci, - vyvodí nutnost péče o čistotu vod význam v ekosystému): - vysvětlí vývojový cyklus vnitřních parazitů, Žahavci. význam veterinární medicíny a nutnost Ploštěnci. základních hygienických návyků Hlísti. - zdůrazní hospodářský význam vybraných Měkkýši. druhů živočichů Kroužkovci. - seznámí se s přenašeči původců nakažlivých Členovci – pavoukovci, nemocí - korýši, - hmyz. 3. LP – pozorování těla hmyzu. - pozná různé druhy a jejich ŽP, Opakování. rozmnožování a význam v ekosystému
Budou vedeni k plnění úkolů přesahujících stanovené požadavky.
MDV: Mediální sdělení - orientovat se v textu - vyžívat odborné literatury, časopisů, filmu, internetu ENV: Základní podmínky života - propojenost složek prostředí Ekosystémy - rozmanitost ekosystémů ENV: Lidské aktivity a ŽP, vztah člověka k prostředí - vnímavý přístup k přírodě - vliv člověka na život na Zemi - možnosti a způsoby ochrany zdraví MKV: - vnímání přírody , krajiny jako celku - uvědomit si i duchovní hodnotu přírody, která je výsledkem činnosti (např.: v oblasti vědy a techniky) - uvědomit si nutnost ochrany ŽP a zásadu předběžné opatrnosti (udržitelný rozvoj)
XI – I (cca 16 vyuč. hodin)
MDV: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu med. sdělení a reality - vnímat hodnotu mediálního sdělení, vidět rozdíl mezi bulvární a odbornou zprávou Biologie rostlin Mnohobuněčné rostliny: - vysvětlí význam řas, jejich stavbu, výskyt Řasy. - rozvíjí ekologické myšlení Vyšší rostliny - výtrusné: - zná vývoj výtrusných rostlin Mechy, kapradiny, přesličky a plavuně. Vyšší rostliny – semenné: - objasní funkce základních orgánů rostlin Stavba rostlinného těla - pochopí funkci orgánů těla a jejich vztah (morfologie): k rostlině jako celku - buňka, pletivo... - vysvětlí princip fyziologických procesů a - kořen jejich využití pro pěstování rostlin - stonek - porovná vnější a vnitřní stavbu rostlinného - list těla - růst a vývin rostlin - vegetativní rozmnožování. - květ, květenství - opylení, oplození - plody a semena - rozlišuje podle diakritických znaků základní Nahosemenné rostliny. systematické skupiny rostlin a určuje jejich Krytosemenné rostliny význačné zástupce - dvouděložné - jednoděložné - odvodí na základě pozorování závislost a - znaky a zástupci vybraných
II – IV (cca 20 vyuč. hodin)
V – VI (cca 12 vyuč. hodin)
ENV:
přizpůsobování některých rostlin podmínkám čeledí prostředí - hospodářské využití - pozná ekologii vybraných druhů významných zástupců.
- pozoruje rozmanitost přírody, samostatně využívá osvojené poznatky a metody poznávání - poznává významné biology a jejich přínos k rozvoji poznání
Zákl. podmínky života a ŽP VDO: - uvažovat o problémech v širších souvislostech, rozvíjet kritické myšlení - nést vlastní odpovědnost za svá rozhodnutí - vytvářet si aktivní postoj v obhajování a dodržování práv, svobod a povinností
Praktické poznávání přírody Práce s klíči a atlasy. Herbářování. Význam rostlin a jejich ochrana. C. Linné. Souhrnné opakování.
Očekávané výstupy (aplikované klíčové kompetence) 8. ročník: žák - rozliší základní projevy a podmínky existence živých soustav - orientuje se v přehledu vývoje organismů - porovná buňku rostlin, živočichů a bakterií a vysvětlí funkci základních organel - vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam
Učivo
Obecná biologie a genetika Vznik, vývoj, rozmanitost, projevy života - výživa, dýchání, růst, rozmnožování, vývin, reakce na podněty. Význam a zásady třídění organismů. Dědičnost - podstata a přenos dědičných informací, gen, křížení
Zařazení průřezových témat, přesahy (mezipředmětové vazby)
využití časové rezervy Časové rozvržení
Přesahy do učiva Výchovy IX – XI (cca ke zdraví (celý rok) 18 vyuč. hodin) VEGS: Objevujeme Evropu a svět - uvědomit si úroveň zásahů člověka do přírody a úroveň chování člověka na Zemi Jsme Evropané - přírodovědci, jejichž
Poznámky, diferenciace Diferenciace pro ZPŽ: - dyslektici budou pracovat podle zvl. ind. plánu, - po zadání sam. práce si učitel ověří porozumění
z hlediska dědičnosti - uvede příklady dědičnosti v praktickém životě
( Mendel).
objevy ovlivnily život na Zemi, kvalitu lidského života, - podíl našich vědců, kteří se ve světě proslavili
- orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka
Původ a vývoj člověka, vývoj lidstva, srovnání s ostatními živočichy.
ENV: Základní podmínky života, vztah člověka k prostředí - uvědomit si sounáležitost s přírodou
Biologie člověka Orgánové soustavy člověka: - určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů Anatomie a fyziologie soustav. a orgánových soustav a vysvětlí jejich vztahy - uvědomí si základní zásady péče o zdraví Nemoci, úrazy, prevence, - rozlišuje příčiny běžných nemocí a hygiena. uplatňuje zásady jejich prevence - aplikuje předlékařskou první pomoc při Zásady první pomoci, chování poranění a jiném poškození těla člověka v krizových situacích. - osvojí si přivolání pomoci při ohrožení zdraví - uvědomí si záslužnost dárcovství krve - zdůrazní význam sportu a zdravého Zdravý životní styl. stravování - vštěpuje si zásady zdravého životního stylu Nakažlivé nemoci. a ochrany člověka
úkolu - tolerantně se posuzuje graf. zpracování - ověřování znalostí se provádí převážně přímou ústní formou XI – I (cca 16 vyuč. hodin)
ENV: Základní podmínky života - jejich kvalita, vliv na zdraví Vztah člověka k prostředí - životní styl - působení prostředí na zdraví - způsoby ochrany zdraví - utvářet návyky zdravého životního stylu VDO: Občanská společnost a stát - pochopit řád a nutnost pravidel v přírodě i společ., práv a povinností - být odpovědný za svá rozhodnutí a chování Přesahy do předmětu Práce
- tělesně postižení žáci budou pracovat podle zvl. ind. plánu a budou osvobozeni od výuky v terénu, - při hodnocení úkolů bude přihlíženo k druhu a stupni postižení Žáci nadaní a s profesionální orientací přírodovědného zaměření: Budou vedeni k plnění úkolů
přesahujících stanovené požadavky.
a společnost OSV: Morální rozvoj - posilovat úctu k veškerému životu - nutnost sociálního cítění a rozvoje morálky Soustavy: - opěrná 1. LP – 1. pomoc při poranění opěrné soustavy - pohybová - oběhová 2. LP – 1. pomoc při krvácivém poranění - dýchací 3. LP – nácvik umělého dýchání - trávicí, využívání potravy, složky potravy, zásady správné výživy - vylučovací (močová, kožní) 4. LP – ošetření povrchových poranění - řídící (nervová, smyslové orgány) 5. LP – pokusy se smysly - soustava žláz s vnitřním vyměšováním - pohlavní. - objasní vznik a vývin nového jedince od
Průběh lidského života.
MDV: Kritické čtení a vnímání sdělení, interpretace vztahu sdělení a reality - využívat a kriticky zhodnotit informace a reklamy v médiích - pochopit cíl mediálních obsahů - rozvíjet komunikační schopnosti - osvojit si požívání odborné literatury, výukových programů
OSV: Sociální rozvoj Komunikace, kooperace - získávat základní dovednosti pro spolupráci, řešení problémů a pomoc těm, kteří ji potřebují
II – III (cca 14 vyuč. hodin)
IV – VI (cca 18 vyuč. hodin)
početí až do stáří
Lidské rasy.
Závěrečné opakování
Očekávané výstupy (aplikované klíčové kompetence) 9. ročník: Žák - pochopí základní ekologické pojmy
Učivo
Základy ekologie Ekologie jako věda.
MKV: Etnický původ - pochopit rasové a etnické problémy - společný původ s ostat. savci Kulturní diference - duchovní hodnoty a kulturní způsob života VEGS: Objevujeme Evropu a svět - vývoj člověka , jeho rozšíření na Zemi, problém rasismu - nebezpečí pandemií - nerovnoměrný rozvoj na světě (přelidnění, problém odpadu, ekologické havárie) Přesahy do Zeměpisu, využití časové OSV: Morální rozvoj rezervy - upevňovat vědomí hodnoty lidského života - podílet se na prevenci škodlivých způsobů chování Zařazení průřezových témat, přesahy (mezipředmětové vazby) OSV: Morální rozvoj
Časové rozvržení
Poznámky, diferenciace
IX – X (cca 7 vyuč. hodin)
Diferenciace pro ZPŽ: - dyslektici
Jedinec, populace, biocenóza, biotop, ekosystém. Organismy a prostředí: Podmínky života, vztahy mezi organismy, vztahy mezi organismy a prostředím.
- žák si uvědomí hodnotu života - řeší přiměřené problémy - objasní základní princip existence každého Osobnostní rozvoj ekosystému - vztahy - rozvíjí studijní návyky, schopnosti Sociální rozvoj - aktivně pracuje ve skupině - je schopen obhájit své názory, zaujmout postoj k názorům ostatních a produktivně o nich diskutovat MKV: Kulturní diference - pochopení problémů ŽP v souvislosti se způsobem života člověka - vést k toleranci a solidaritě ENV: - vnímá rozmanitost a krásu přírody Ekosystémy: Ekosystémy XI - XII (cca - vysvětlí podstatu potravních řetězců (vazeb) Život ekosystémů, potravní - rozmanitost 5 vyuč. hodin) v ekosystému, zhodnotí jejich funkci řetězce, rovnováha v ekosystému. Základní podmínky života - uvědomí si nezbytnost podmínek pro život a Ekosystémy přírodní a umělé. - propojenost složek roli člověka v působení na tyto podmínky prostředí, jejich význam a - na příkladech uvede jednotu ekosystému vlastnosti - dodržuje základní pravidla ekologického Vztah člověka k prostředí, - ohrožení složek a chování ochrana přírody a ŽP. hospodaření s nimi - osvojuje si základy ekologického myšlení Lidské aktivity a problémy - poznává hodnoty místa, regionu, ČR 1. LP – ekosystémy v okolí ŽP - vliv zemědělství, průmyslu, těžby
budou pracovat podle zvl. ind. plánu, - po zadání sam. práce si učitel ověří porozumění úkolu - tolerantně se posuzuje graf. zpracování - ověřování znalostí se provádí převážně přímou ústní formou - tělesně postižení žáci budou pracovat podle zvl. ind. plánu a budou osvobozeni od výuky v terénu, - při hodnocení úkolů bude přihlíženo k druhu a stupni postižení
- pochopí souvislosti mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k přírodě
- aktivní ochrana ŽP - ochrana a šetření přírodních zdrojů a energie Přesahy do učiva Fyziky Vztah člověka k prostředí - vliv civilizace na přírodu Přesahy do učiva Dějepisu, Chemie, Zeměpisu Globální problémy. VEGS: Ochrana přírody, chráněná území. Objevujeme Evropu a svět - uvědomí si vyváženost (nevyváženost) ekosystémů světa - úroveň chování a zásahů člověka (udržitelný rozvoj) Exkurze – chráněné území. VDO: Občanská společnost a stát - odpovědnost každého občana za místo, kde žije a které může svým chováním a rozhodováním ovlivnit - pochopit nutnost řádu a dodržování pravidel jako podmínku trvale udržitelného rozvoje - uplatňovat dodržování práv a povinností. Přesahy do předmětu Práce a společnost, Výchova ke zdraví XII – II (cca 8 Neživá příroda
Žáci nadaní a s profesionální orientací přírodovědného zaměření: Budou vedeni k plnění úkolů přesahujících stanovené požadavky.
- zjednodušeně popíše vznik a složení zemského tělesa - zhodnotí vliv sfér Země na vznik a trvání života
Země: Vznik a stavba Země. Sféry zemského tělesa – hydrosféra a atmosféra ve vztahu k životu (podnebí, počasí) - rozpozná podle charakter. znaků vybrané Nerosty: nerosty a horniny Vznik, fyzikální a chemické vlastnosti. Principy krystalografie. - rozliší obnovitelné a neobnovitelné přírodní Užitkové nerosty - význam, zdroje využití, určování vzorků - 2. LP. Horniny: Vyvřelé, usazené, přeměněné vznik, vlastnosti, praktický význam, určování vzorků – 3. LP. - chápe přírodní zdroje jako dědictví pro další Horninový cyklus. generace
- rozlišuje příčiny a důsledky geologických dějů - zná, jak postupovat v ohrožení při přírodní katastrofě - porovná význam půdotvorných činitelů, rozlišuje půdní typy a druhy v naší přírodě - uvědomuje si důležitost ochrany půd
Vnější a vnitřní geologické procesy: Vnitřní a vnější příčiny a důsledky geologických dějů. Poruchy zemské kůry a přetváření zemského povrchu. Půda: Vznik, složení, vlastnosti, význam. Devastace a rekultivace. 4. LP – půda.
vyuč. hodin) MDV: Mediální sdělení, jeho chápání a vliv ve společnosti - využívat médií a výukových programů jako zdroje informací - kriticky posoudit serióznost informace - umět se orientovat v textu, pracovat s odbornou literaturou ENV: Lidské aktivity a problémy ŽP: - problematika těžby, rekultivace - zdroje z hlediska obnovy a vyčerpatelnosti III – IV (cca 7 vyuč. hodin)
ENV: Lidské aktivity a problémy ŽP: - úbytky půd a jejich zamořování při lidské činnosti a v důsledku živelných katastrof
- rozlišuje geologická období podle charakteristických znaků - uvědomí si vliv podnebí na rozvoj života
- zjednodušeně charakterizuje rozdíly ve stavbě Českého masivu a Záp. Karpat - pozná místní geologické podmínky
Vývoj zemské kůry a organismů na Zemi: Etapy vývoje Země jako přírodního tělesa, vznik a vývoj života na Zemi v geologických érách. Geologický vývoj a stavba území ČR: Vývoj stavby Českého masivu. Vliv vývoje Západních Karpat a jejich geol. stavba na území ČR. Regionální geologie. Souhrnné opakování učiva Praktické poznatky z přírodopisu a jejich využitelnost v běžném životě. Motivace k dalšímu vzdělávání a získávání užitečných poznatků v oboru.
V – VI (cca 6 vyuč. hodin)
VI (využití časové rezervy)
Volitelný nebo nepovinný předmět:
Charakteristika předmětu: Seminář z přírodopisu se vyučuje podle zájmu žáků v 7. - 9. ročníku (3. období). Týdenní dotace: 1 – 2 hodiny týdně, to je 33 nebo 66 hodin během vyučovacího roku. Organizace výuky: Výuka bude nabízena v rámci volby volitelného předmětu, žák si ji může zvolit i jako nepovinnou. Výuka bude probíhat ve třech úrovních, žák může absolvovat všechny nebo jen některou, podle ročníku, v kterém si tento předmět zvolil. Výuka může probíhat po celý školní rok nebo pouze v jednom pololetí, pokud je jako volitelný předmět v nabídce s jiným předmětem, který jej v dalším pololetí nahradí. Vždy však probíhá ve dvouhodinových lekcích v odborné učebně přírodopisu ve skupině s menším počtem žáků z důvodu zajištění jejich bezpečnosti a možnosti individuálního přístupu k potřebám a zájmům žáků. V jedné skupině mohou být zařazeni i žáci různých ročníků, kteří mají zájem o prohloubení vědomostí v oblasti přírodopisu a získání větších praktických dovedností v oblasti laboratorní techniky a práce s přírodním materiálem.
Obsah učiva tvoří vybrané kapitoly z obecné biologie, biologie hub, biologie rostlin, biologie živočichů, biologie člověka, neživé přírody, ekologie. Náročnost výuky respektuje úroveň a věk přihlášených žáků. Podle situace a probíraného učiva může probíhat výuka v terénu. Součástí výuky mohou být besedy s odborníky z oboru přírodních věd, ochrany přírody, zdravotnictví, návštěvy muzeí s přírodovědnými expozicemi a výstav vztahujících se k přírodní tématice a k životnímu stylu a exkurze v některém provozu zaměřeném na biotechnologie nebo v zařízeních zaměřených na vědu a výzkum přírody a životního stylu. Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované v předmětu SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Učitel vede žáky k osvojení klíčových kompetencí. Žáky naučíme: - rozvíjet poznatky a praktické dovednosti získané v povinné výuce vzdělávací oblasti „ Člověk a příroda“ - získávat další dovednosti při práci s přírodním materiálem, zdokonalovat se v běžné laboratorní technice - utvářet si základy ekologické gramotnosti - vnímat krajinu, okolí i jednotlivé přírodniny a pozorovat a analyzovat život v ekosystémech, uvědomovat si nutnost úcty a pokory k řádu přírody a ke všem formám života - postupně si osvojovat spoluzodpovědnost za přírodu a posilovat pocit sounáležitosti s přírodou - během různých aktivit vedoucích k formování žádoucích postojů k životnímu prostředí vyjadřovat své názory, vnímat názory druhých, kultivovaně diskutovat a spolupracovat ve skupině - osobně se angažovat při řešení konkrétní problematiky životního prostředí 3. období – první úroveň: Učivo: Ekosystémy - např. les, pole, louka, zahrada, park - jejich charakteristika, vztahy v ekosystémech. Hospodářství - chov hospodářských zvířat, pěstování plodin, práce na statku. Význam zeleně pro život, význam všech organismů. Chování v přírodě. Poznávání druhů organismů podle charakteristických znaků, poznávání společenstev. Zakládání herbáře. Životní projevy rostlin a živočichů. Práce s mikroskopem a lupou. Pozorování stavby organismů, např.: cibule, různých plodů, pupenů, hlíz, vejce, hmyzu... Poznávání přírody našeho města a okolí. Propagace - významné dny roku (téma příroda, člověk), příprava výstavek.
3. období – druhá úroveň: Mikroskopické pozorování - např.: srst savců, peří, tkáně... Vliv životního prostředí na člověka, pohoda prostředí. Životní režim, životní styl. Péče o dítě, jeho vývoj a potřeby. Výživa člověka - vliv na zdraví - desatero zdraví - prevence a ochrana vlastního zdraví. Poskytování první pomoci, péče o nemocného. Léčivé rostliny a jejich využití v běžném životě. Alternativní způsoby léčení. Vývoj civilizace, vliv globalizace na život. Propagace - zdravý životní styl. 3. období – třetí úroveň: Poznávání organismů podle charakteristických znaků, pozorování ekosystémů a působení podmínek prostředí na jejich vývoj. Chráněná území a jejich režim, chování v přírodě. Mikroskopické pozorování. Podmínky života - biotické, abiotické - jak člověk mění přírodu, podmínky života. Koloběh látek a tok energie v přírodě. Přizpůsobivost organismů různým podmínkám, jejich vliv na život organismů. Přírodní materiály, suroviny a jejich využití - obnovitelnost, těžba, vliv těžby na životní prostředí, hospodaření se zdroji. Ekologie domácnosti - voda, energie, doprava, strava, odpady... Znaky konzumní společnosti, ekologický dopad. Indikátory trvale udržitelného rozvoje, ekologická stopa. Krajinné prvky - charakter krajiny, lidská sídla , urbanizace, vliv člověka na krajinu. Cestovní ruch, technika a životní prostředí. Příroda našeho města a okolí. Propagace - významné dny roku (příroda). Vzdělávací oblast:
ČLOVĚK A PŘÍRODA Obor vzdělávací oblasti:
Charakteristika předmětu: Předmět se vyučuje v 6. – 9. ročníku, výstupy jsou stanoveny pro 9. ročník. Týdenní dotace: 6. ročník 2 vyučovací hodiny týdně, 66 vyučovacích hodin ve školním roce 7. ročník 2 vyučovací hodiny týdně, 66 vyučovacích hodin ve školním roce 8. ročník 1 vyučovací hodina týdně, 33 vyučovacích hodin ve školním roce 9. ročník 2 vyučovací hodiny týdně, 66 vyučovacích hodin ve školním roce Do předmětu jsou zahrnuta témata z učiva zeměpisu: Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie Přírodní obraz Země Regiony světa Společenské a hospodářské prostředí Životní prostředí Česká republika Terénní geografická výuka, praxe a aplikace Předmět svým charakterem navazuje na učivo vlastivědy a přírodovědy na 1. stupni ZŠ, připravuje žáky pro práci s mapami i v ostatních předmětech dějepis, přírodopis, literatura, cizí jazyk,…) a připravuje základ pro další rozvoj poznatků o přírodě v předmětech přírodopis a fyzika. Do předmětu jsou promítnuta průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova (OSV) Výchova demokratického občana (VDO) Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech (VEGS) Multikulturní výchova (MKV) Enviromentální výchova (ENV) Mediální výchova (MDV) Na předmět navazuje i volitelný předmět Seminář ze zeměpisu, který lze zavádět v 7. – 9. ročníku podle zájmu žáků. Organizace výuky: Výuka probíhá v jednohodinových lekcích, seminář ve dvouhodinových lekcích. Podle aktuálních situací a možností může být operativně doplňován tématicky založenými projekty na rozvoj mezinárodní spolupráce (např. adopce na dálku, Dny Evropy, kulturní a společenské akce ve městě a v regionu apod.), vycházkami, výlety a exkurzemi. Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované v předmětu Učitel vede žáky k osvojení klíčových kompetencí. Kompetence k učení:
Žáky naučíme: - vyhledat a přiměřeně zhodnotit geografické informace z dostupných materiálů - používat s porozuměním zeměpisnou terminologii - získané informace kriticky posuzovat, pokusit se hledat příčiny, dávat je do širších souvislostí a vyvozovat z nich možné závěry pro budoucí vývoj přírodních i společenských jevů, pro utváření svých společenských postojů - vytvářet si myšlenková schémata pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a posuzování míst a jevů Kompetence k řešení problémů: Žáky naučíme: - porovnávat a přiměřeně hodnotit důsledky postavení a pohybu Země ve vesmíru na život přírody a společnosti - porovnávat působení vnitřních a vnějších procesů ve fyzickogeografické sféře a jejich vliv na lidskou společnost, vyhodnotit rizika ohrožující zdraví a chovat se s rozmyslem při živelních pohromách a v krizových situacích - porovnávat a přiměřeně hodnotit polohu, rozlohu, přírodní, společenské, kulturní, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, vyvozovat odpovídající hodnotící závěry pro jednotlivé regiony a jejich potenciální rozvoj Kompetence komunikativní: Žáky naučíme: - popsat základní údaje, které lze vyčíst z různých druhů map, statistik, jízdních řádů, katalogů cestovních kanceláří a materiálů získaných v různých médiích - diskutovat o aktuálních problémech (regionálních i světových), které se týkají vztahu člověka k přírodě a ke společnosti jako celku - získat si potřebné a aktuální informace k objasnění těchto vztahů (práce s encyklopediemi, denním tiskem, časopisy, internetem) Kompetence sociální a personální: Žáky naučíme: - spolupracovat ve skupině při získávání informací a jejich zpracovávání formou samostatné práce nebo práce na společném projektu - pochopit problémy spojené s ochranou přírody a zásady chování v terénu a řídit podle toho své chování - při společných vzdělávacích akcích ve škole i mimo školu respektovat autoritu vedoucího skupiny, napomáhat podle svých sil ke splnění úkolu, přispívat k příznivé pracovní atmosféře, umět se zeptat na nejasnosti, převzít si pro sebe nové pozitivní poznatky a dovednosti Kompetence občanské: Žáky naučíme:
-
posuzovat prostorové rozložení, sociální a kulturní úroveň světové populace, upevňovat si přesvědčení o rovnosti lidí, úctě k hodnotám jiných kultur, náboženství na vybraných příkladech a regionech uvádět příklady pestré mozaiky multikulturní společnosti a její přínos pro rozvoj společnosti konkrétní příklady porušování lidských práv a zaujímat k nim odmítavý postoj respektovat, chránit a oceňovat kulturní dědictví minulosti, historické i přírodní památky vnímat jako důležitou součást cestovního ruchu, chápat jejich společenský, kulturní i ekonomický přínos pojmenovat základní ekologické problémy, na konkrétních příkladech odhalovat jejich příčiny v hospodářské činnosti člověka a zaujímat postoje, které jsou v zájmu trvale udržitelného rozvoje společnosti
Kompetence pracovní: Žáky naučíme: - pracovat s pomůckami potřebnými pro praktické uplatnění geografických dovedností (s mapami, atlasy, kompasem,…), využívat značek užívaných pro značení informací v terénu - připravit si jednoduchý náčrtek a plánek a využít jej pro cestování, pohyb v terénu, plánování jednoduchých staveb a pro další situace praktického života - vytvářet si představu o vztahu času, vzdálenosti, náročnosti terénu a použitého způsobu dopravy a podle toho organizovat své cestovatelské a poznávací aktivity - poznatkům z hospodářské činnosti člověka a konkrétní situaci v regionu, aby je dovedl využít pro svou profesní orientaci K tomu jsou využívány především následující postupy: - učitel svým chováním a přesvědčením vytváří pozitivní postoj ke geografii, k přírodě, touze po poznání domova i cizích krajů - využívá vhodných učebnic, atlasů, map, statistik, tabulek a dalších materiálů k vyhledávání, třídění a kritickému hodnocení geografických informací - používá zeměpisnou terminologii přiměřeně k věku žáků - na modelových situacích vývoje přírodních i společenských jevů pěstuje smysl pro utváření zdravých společenských postojů, vytváření myšlenkových schémat pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a posuzování míst a jevů - diskuse o aktuálních problémech (regionálních i světových), které se týkají vztahu člověka k přírodě a ke společnosti jako celku, využívat k tomu moderní informační zdroje (internet, denní tisk, časopisy, dokumentární televizní pořady, cestopisy, ...) - vede žáky k tvůrčím činnostem, např. přípravy vycházek, cvičení v krajině, cvičení s mapou, plánování výletů, hledání dopravních spojení - využívá zkušeností žáků z cestovního ruchu, z kultury jiných národů (architektura, hudba, výtvarné a jiné umění), které získali v rodině, mimo školu i v ostatních školních předmětech
Očekávané výstupy (aplikované klíčové kompetence) 6. ročník:
Učivo
Zařazení průřezových témat, přesahy (mezipředmětové vazby)
Časové rozvržení
žák - orientuje se podle světových stran (ve třídě, v terénu, na mapě) - poznává různé druhy map a umí z nich číst a získávat informace (podle smluvených značek a měřítka) - chápe globus jako model zobrazení Země, rozlišuje na něm světadíly a oceány - určuje zeměpisné souřadnice v zeměpisné síti a užívá odborné názvy: poledníky, rovnoběžky, rovník, pól, nultý poledník, …)
Geografické informace, zdroje dat, kartografie: Geografie a kartografie: Vysvětlení obsahu pojmů, obsah učiva zeměpisu, zdroje informací. Světové strany na mapě. Mapa místní krajiny (různé druhy, vysvětlivky, měřítko). Mapa ČR, Evropy a světa. Glóbus – světadíly, oceány. Zeměpisná síť, určování zeměpisné polohy.
IX – XI (cca 16 vyuč. hodin)
žák - zhodnotí postavení Země ve Sluneční soustavě a ve vesmíru, porovnává vlastnosti zemského tělesa s ostatními vesmírnými objekty - uvádí na příkladech důkazy o kulatosti Země - poznává a hodnotí důsledky pohybu Země kolem osy a kolem Slunce pro praktický život - chápe význam Slunce pro život na Zemi - rozlišuje a porovnává složky přírodní sféry, vzájemné vztahy a souvislosti, které modelovaly a dále ovlivňují povrch krajiny - na konkrétních příkladech si uvědomuje, jak
Přírodní obraz Země: Země jako vesmírné těleso (tvar, pohyby a jejich důsledky)
Přesah do učiva Dějepisu OSV: Osobnostní rozvoj - rozvoj poznávacích schopností (soustředěnost, pozorování, cvičení k zapamatování, studijní návyky) Sociální rozvoj - komunikace a spolupráce ve skupině Morální rozvoj - zvládání učebních problémů MDV: Vnímání mediálních sdělení - zroj informací (orientace v textu, práce s různými materiály a zprávami z různých médií) - srovnávání s realitou
Fyzicko geografická sféra: litosféra, atmosféra, hydrosféra, pedosféra, biosféra. Procesy v krajině a jejich
ENV: Základní podmínky života, ekosystémy - význam vody, vzduchu,
XI – III (cca 28 vyuč. hodin)
Poznámky, diferenciace Diferenciace pro ZPŽ: - dyslektici budou pracovat podle zvl. ind. plánu, - po zadání sam. práce si učitel ověří porozumění úkolu - tolerantně se posuzuje graf. zpracování - ověřování znalostí se provádí převážně přímou ústní formou - tělesně postižení žáci budou pracovat podle zvl. ind. plánu a budou osvobozeni od výuky v terénu, - při hodnocení
mohou přírodní procesy a zákonitosti ovlivňovat život společnosti a naopak, jak člověk ovlivňuje přírodu
podmíněnost (vnitřními a vnějšími silami, polohou, nadm. výškou). Přírodní katastrofy (příčiny, důsledky, opatření pro zmírnění rizika, chování v krizových situacích) Přírodní obraz místní krajiny.
půdy a živých organismů pro život člověka - jejich ohrožení ENV: Lidské aktivity a problémy ŽP - odpady a znečištění přírody hospodářskou činností
žák - porovnává různé typy krajin z hlediska jejich přírodních znaků a možnosti využití pro život člověka - uvědomuje si základní ekologické problémy, uvádí konkrétní příklady ochrany přírody v zájmu trvale udržitelného rozvoje
Životní prostředí: Krajina přírodní – kulturní. Příroda a společnost: Využití krajiny, ochrana přírody a životního prostředí.
III – IV Vztah člověka k prostředí (cca 8 vyuč. - příroda a kulturní památky hodin) obce - současný stav a péče o ně Využití učiva Přírodopisu
žák - lokalizuje na mapách světadíly, oceány - popisuje podle map a dostupných informací polohu, rozlohu a přírodní poměry Afriky, Austrálie a Oceánie a porovnává s dosavadními poznatky o ostatních regionech - vnímá odlišnosti přírodní a kulturní i hospodářské - hodnotí možnosti ekonomického rozvoje regionu z hlediska surovinových i lidských zdrojů - poznává začlenění jednotlivých oblastí do mezinárodní spolupráce
Regiony světa: Oceány. Světadíly: Afrika Austrálie a Oceánie – přírodní poměry, socioekonomická struktura podle širších regionů. Současné problémy a trendy vývoje.
MKV: Etnický původ - rovnocennost, postavení menšinových etnik - rasismus Multikulturalita - odlišnosti jazykové, kulturní, gramotnost Využití učiva Dějepisu Princip sociálního smíru - otázky lidských práv na příkladech z Afriky a
úkolů bude přihlíženo k druhu a stupni postižení
IV – VI (cca 14 vyuč. hodin)
- poznává a hodnotí příčiny hospodářské zaostalosti, bídy a závislosti některých regionů na humanitární i jiné pomoci
Austrálie VEGS: Evropa a svět nás zajímá Globální vlivy na vývoj prostředí v blízkém i vzdáleném regionu. Souhrnné opakování
Očekávané výstupy (aplikované klíčové kompetence) 7. ročník:
Učivo
Regiony světa: žák Evropa – charakteristika - dokáže vymezit popsat a porovnat oceány světadílu (přírodní poměry, a vybrané oblasti světa pomocí mapy, ukázat hospodářství, obyvatelstvo,…) oblasti: - Jižní Evropa - přehled a rozlišit ohraničení a lokalizovat probírané států učivo regionů světa Severní Evropa – přehled států - popíše a obecně definuje na mapách Západní Evropa – světadíly, oceány a makroregiony světa přehled států podle zvolených kritérií Střední Evropa – přehled států - na odpovídající úrovni porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, Východní Evropa - přehled kulturní, společenské, politické a hospodářské států poměry regionů Amerika - charakteristika - posuzuje, odhaduje bývalé, současné a světadílu (přírodní poměry, budoucí změny a některé jejich příčiny ve vybraných regionech, zamyslí se co může být hospodářství, obyvatelstvo,…) oblasti: důvodem těchto zásadních změn - pracuje s mapovými atlasy, orientuje se - Kanada, - USA v jejich obsahu a rejstřících - Střední Amerika - dokáže shromažďovat a na odpovídající - Jižní Amerika úrovni vyhodnocovat data získaná z map,
Zařazení průřezových témat, přesahy (mezipředmětové vazby) VEGS: Evropa a svět nás zajímá - využití vlastních zážitků z cestování Objevujeme Evropu a svět - reálie o životě v evrop. a jiných zemích Jsme Evropané - význam evr. integrace ENV: Vztah člověka k prostředí - pochopení vzájemných vztahů člověka a životního prostředí - sledování a rozvoj ekologických hledisek - vedení k aktivní ochraně našeho životního prostředí, k utváření zdravého životního stylu Ekosystémy
využití časové rezervy Časové rozvržení IX – I (cca 33 vyuč. hod.)
II – IV (cca 20 vyuč. hod.)
Poznámky, diferenciace Diferenciace pro ZPŽ: - dyslektici budou pracovat podle zvl. ind. plánu, - po zadání sam. práce si učitel ověří porozumění úkolu - tolerantně se posuzuje graf. zpracování - ověřování znalostí se provádí převážně přímou ústní formou
diagramů, grafů a dalších zdrojů Asie - charakteristika světadílu (přírodní poměry, hospodářství, obyvatelstvo,…) oblasti: - Jihozápadní Asie - Jižní Asie - Jihovýchodní Asie - Východní Asie - Centrální Asie
- ekosystémy regionů Lidské aktivity a problémy IV – VI ŽP (cca 13 vyuč. - kulturní krajina hod) - příznivé a nepříznivé vlivy a dopady lidské činnosti - ochrana a šetření základních přírodních zdrojů jako je voda, ovzduší, půda - seznámení s problémy, které vznikají působením člověka (zemědělství, doprava, průmysl, odpady..) - důraz na kvalitu života, uvědomělou skromnost Přesahy do Přírodopisu MKV: Lidské vztahy - budování mezilidských vztahů - vzájemná tolerance, odstraňování nepřátelství a předsudků Etnický původ - poznávání a respektování zvláštností různých etnik a cizinců žijících v ČR Multikulturalita - uplatňování práva všech lidí žít společně - spolupráce a udržování
- tělesně postižení žáci budou pracovat podle zvl. ind. plánu a budou osvobozeni od výuky v terénu, - při hodnocení úkolů bude přihlíženo k druhu a stupni postižení
tolerantních vztahů - vzájemné obohacování o různé kultury - význam učení cizím jazykům jako předmětu dorozumívání Princip sociálního smíru a solidarity - principy slušného chování, dodržování morálních norem - solidarita s lidmi v tísni a s minoritními skupinami Přesahy do výuky jazyků a výchov MDV: Využití mediálních sdělení - kritické užívání média jako zdroje informací Využívání vlastních schopností v týmové práci - rozvíjení projevu využití časové rezervy
Souhrnné opakování Očekávané výstupy (aplikované klíčové kompetence) 8. ročník:
Učivo
žák Země jako vesmírné těleso: - pochopí závislost místního času na Opakování zem. polohy, pohybech zemského tělesa a příčiny zavedení pohybů Země a pojmů ze 6.
Zařazení průřezových témat, přesahy (mezipředmětové vazby) OSV: Osobnostní rozvoj - rozvoj schopností
Časové rozvržení
Poznámky, diferenciace
Diferenciace pro ZPŽ: IX (cca 2 vyuč. - dyslektici hodiny) budou pracovat
pásmového času
- posoudí rozložení, strukturu, dynamiku růstu a pohybů světové populace - hodnotí na vybraných příkladech pestrost multikulturního světa - uvědomuje si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů, mravních rozměry různých způsobů lidského chování - posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel
- porovnává státy světa a jejich integrace na základě podobných a odlišných znaků
ročníku Místní a světový čas, časová pásma, datová hranice Společenské prostředí: Obyvatelstvo světa: Základní kvantitativní a kvalitativní demografické a kulturní charakteristiky.
Sídla a jejich geografické a hospodářské charakteristiky.
poznávání Sociální rozvoj - kooperace při řešení problémů IX – X (cca 6 vyuč. hodin) OSV: Sociální rozvoj - poznávání lidí, pozornost vůči odlišnostem Osobnostní rozvoj - kreativita - schopnosti vidět věci jinak Morální rozvoj - řešení problémů v mezilid. vztazích - utváření hodnot, postojů, praktická etika MKV: Etnický původ - rovnocennost, projevy rasové nesnášenlivosti - světové jazyky Multikulturalita - prostředek vzájemného obohacování - světová náboženství
VDO: Občan, občanská společ. a Regionální společenské, politické a hospodářské útvary: stát Národní a mnohonárodnostní - základní principy
podle zvl. ind. plánu, - po zadání sam. práce si učitel ověří porozumění úkolu - tolerantně se posuzuje graf. zpracování - ověřování znalostí se provádí převážně přímou ústní formou
- tělesně postižení žáci budou pracovat podle zvl. ind. plánu a budou osvobozeni od výuky v terénu, - při hodnocení úkolů bude přihlíženo k druhu a XI – XII (cca 6 stupni vyuč. hodin) postižení
- lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy - v rámci svého chápání zaujímá pozitivní postoje v obhajování a dodržování lidských práv a svobod, vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti
- chápe Evropu a svět jako globální prostředí života (kulturní, hospodářské a politické) s mnoha vzájemnými vazbami - utváří si pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti (co nás spojuje, co rozděluje) - získá povědomí o strukturách a funkcích mezinárodních a nevládních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémů v oblasti humanitární, politické, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování lidských práv
státy, jejich správní členění, formy vlády, demokracie, samospráva. Politická, bezpečnostní a hospodářská integrace států. Aktuální geopolitické procesy, hlavní světová konfliktní ohniska.
Globalizační společenské, politické a hospodářské procesy: Aktuální společenské, politické a hospodářské poměry současného světa
a hodnoty demokratického politického systému Přesahy do předmětu Práce a společnost Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - demokracie jako protiváha diktatury a anarchie - demokratické způsoby řešení konfliktů a problémů ve společnosti
VEGS: Jsme Evropané - evropská integrace - instituce Evropské unie a jejich fungování - co Evropu spojuje a co ji rozděluje - mezinárodní organizace MDV: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - pěstování kritického přístupu ke zpravodajství Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce Fungování a vliv médií ve
(1 h shrnutí, zařazuje se průběžně v koordinaci učiva Z 8 s uč. předmětu Práce a společnost )
společnosti - role médií v politických změnách - poznává a přiměřeně hodnotí strukturu, složky a funkce světového hospodářství - podle map poznává a hodnotí rozložení a strategický význam hlavních světových zdrojů surovin - poznává závislosti hospodářsky vyspělých zemí na energetických zdrojích z rozvojových zemí a příčiny cenových výkyvů těchto zdrojů na světovém trhu - porovnává předpoklady a hlavní faktory ovlivňující lokalizaci hlavních hospodářských oborů ve světovém měřítku - porovnává různé krajiny jako součásti pevninské části krajinné sféry - rozlišuje specifické znaky a funkce krajin - uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních složek krajin - zná příklady rozmístění jednotlivých ekosystémů - uvádí příklady ochrany přírodního dědictví - na vybraných příkladech uvádí závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na ŽP
Hospodářské prostředí: Světové hospodářství: Sektorová a odvětvová struktura. Územní dělba práce, hospodářská seskupení (integrace) států. Ukazatelé hospodářského rozvoje a životní úrovně, aktuální trendy.
Životní prostředí: Krajina (přírodní a společenské prostředí), typy krajin. Vztah příroda a společnost (trvale udržitelný život a rozvoj, principy a zásady ochrany přírody a životního prostředí, chráněná území přírody). Globální ekologické a environmentální problémy lidstva.
I – IV (cca 12 vyuč. hodin) VEGS: Jsme Evropané - evropská hospodářská integrace Přesahy do učiva Dějepisu
ENV: Základní podmínky života - energie, přírodní zdroje Lidské aktivity a problémy životního prostředí - změny v krajině - nerovnoměrnost způsobu života na Zemi - ekol. zátěž zemědělství, dopravy, průmyslu - udržitelný rozvoj - rizika demografického vývoje - odpady a hospodaření
V – VI (cca 6 vyuč. hodin)
s odpady - ochrana přírody a kulturních památek Přesahy do učiva Přírodopisu, Dějepisu, Výchovy ke zdraví a předm. Práce a společnost využití časové rezervy
Souhrnné opakování Očekávané výstupy (aplikované klíčové kompetence) 9. ročník: žák - si připomene základní údaje a fakta o přírodním a společenském prostředí střední Evropy
žák - charakterizuje polohu ČR v Evropě - vyhodnotí zeměpisnou polohu republiky podle různých kritérií - porovná rozlohu ČR s ostatními státy žák - vyhledává na mapě hlavní oblasti těžby nerostných surovin - zhodnotí přírodní zdroje ČR
Učivo
Zařazení průřezových témat, přesahy (mezipředmětové vazby) Opakování učiva stř. Evropy OSV: Osobnostní rozvoj - rozvoj schopností poznávání Sociální rozvoj - rozvíjení dovednosti spolupráce a komunikace - utváření dobrých vztahů ve třídě i mimo ni Česká republika na mapě Evropy MDV: Zeměpisná poloha, rozloha. Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - využívání médií jako zdroje informací ve vyuč. - rozvíjení psaného projevu Přírodní poměry Nerostné suroviny. Členění reliéfu.
ENV: Vztah člověka a prostředí - pochopení vzájemných
Časové rozvržení
Poznámky, diferenciace
IX (cca 4 vyuč. Diferenciace hodiny) pro ZPŽ: - dyslektici budou pracovat podle zvl. ind. plánu, - po zadání sam. práce si učitel ověří IX (cca 2 vyuč. porozumění hodiny) úkolu - tolerantně se posuzuje graf. zpracování - ověřování X – XII (cca znalostí se 16 vyuč. provádí hodin) převážně přímou ústní
- rozlišuje jednotlivé typy reliéfu - popíše a porovnává geomorfologické celky - zhodnotí přírodní poměry ČR
- uvádí na příkladech důsledky přírodních i společenských vlivů na životní prostředí
Geomorfologické celky České vysočiny a Západních Karpat. Podnebí. Vodstvo. Půdy. Biota. Ochrana přírody a krajiny. Předcházení katastrofám.
žák -zdůvodňuje a vyhledává na mapě největší a nejmenší soustředění sídel a obyvatelstva ČR -srovnává ukazatele o lidnatosti, rozmístění, Obyvatelstvo pohybu a struktuře obyvatel ČR se Obyvatelstvo a sídla ČR. sousedními státy
vazeb a vlivů na ŽP - aktivní ochrana našeho ŽP - utváření zdravého životního stylu, estetického vnímání krás našeho okolí Ekosystémy - ekosystémy kult. krajiny Lidské aktivity a problémy ŽP - uvědomování si příznivých a nepříznivých vlivů a dopadů lidské činnosti - podněcování k ochraně a šetření zákl. přírodních zdrojů - seznamování se s problémy, které vznikají působením člověka (např. vliv zemědělství, dopravy, průmyslu a odpadů na ŽP člověka) Přesahy do Přírodopisu XII (cca 4 MKV: vyuč. hodiny) Kulturní diference - poznávání a respektování zvláštností různých etnik a cizinců žijících v ČR Lidské vztahy - uplatňování práva všech lidí žít společně, spolupracovat a udržovat
formou - tělesně postižení žáci budou pracovat podle zvl. ind. plánu a budou osvobozeni od výuky v terénu, - při hodnocení úkolů bude přihlíženo k druhu a stupni postižení
žák - vyhledává na mapě rozmístění hlavních hospodářských aktivit
- posuzuje zapojení ČR do mezinárodního
Hospodářství Průmysl. Zemědělství, lesní a vodní hospodářství.
tolerantní vztahy Multikulturalita - vzájemné obohacování o různé kultury - osvojování si principů slušného chování, morálních norem - vedení k solidaritě Etnický původ - rozvíjení smyslu pro rovnocennost všech lidí v Evropě - rozvíjení poznání projevů rasové diskriminace a nesnášenlivosti Princip sociálního smíru - uvědomění si vlastní odpovědnosti a přispění každého jedince k odstranění předsudků a diskriminace Přesahy do učiva př. Práce a společnost, obl. Jazyk a jaz. komunikace, Umění a kultura MDV: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - využívání práce s grafy, časopisy, televizí, internetem, … Interpretace vztahu
I – III (cca 16 vyuč. hodin)
obchodu - uvádí příklady účasti ČR ve světových mezinárodních organizacích a seskupeních - hodnotí hospodářské a politické postavení republiky v Evropě i ve světě
žák - lokalizuje na mapách jednotlivé oblasti ČR - hodnotí a porovnává přírodní, hospodářské a kulturní poměry oblastí
Doprava, spoje. Služby, cestovní ruch a rekreace. Zahraniční obchod. Postavení ČR v Evropě a ve světě.
Oblasti ČR Praha, střední Čechy. Hradec Králové, Pardubice. Polabí. Ústí n.Labem, Karlovarsko, Podkrušnohorské pánve. Plzeň, jihozápadní Čechy. České Budějovice, Jihočeské pánve. Liberec, severní a severovýchodní Čechy. Jihlava, Českomoravská
mediálních sdělení a reality VEGS: Jsme Evropané - rozšiřování a prohlubování dovedností potřebných pro orientace v evropském prostředí - prohlubování vědomostí potřebných k pochopení souvislostí evropských kořenů - pochopení významu společných institucí EU - kultivování postoje k Evropě jako širší vlasti Přesahy do př. Práce a společnost, Dějepis III – V (cca 14 vyuč. hodin) MDV: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - využívání médií jako zdroje informací ve vyuč. - využívání práce s časopisy, televizí, internetem, … Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality ENV: Lidské aktivity a problémy ŽP - regionální problematika
vrchovina. Brno, Zlín, Karpaty na již. žák Moravě. - vymezí a lokalizuje na mapě i slovně místní Olomouc, Jeseníky, stř. Morava. oblast Ostrava, Karpaty na sev. Moravě. - zhodnotí přírodní, hospodářské a kulturní Klatovsko – zeměpis místní poměry místního regionu, možnosti jeho krajiny dalšího rozvoje Mapy místní krajiny. - pracuje s turistickou mapou místního Regionální informační zdroje. regionu - umí připravit program výletů a turistických vycházek po městě a okolí Turistický ruch. - orientuje se v jízdních řádech a řádech hromadné dopravy
V – VI (cca 10 vyuč. hodin) MDV: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - využívání médií jako zdroje informací ve vyuč. Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - rozvíjení psaného projevu Přesahy do Dějepisu, Přírodopisu, obl. Umění a kultura využití časové rezervy
Závěrečné opakování Volitelný nebo nepovinný předmět: Charakteristika předmětu: Seminář ze zeměpisu se vyučuje podle zájmu žáků v 7.- 9.ročníku (3. období). Týdenní dotace: 1 – 2 hodiny týdně, to je 33 nebo 66 hodin během vyučovacího roku. Organizace výuky: Výuka bude nabízena v rámci volby volitelného předmětu, žák si ji může zvolit i jako nepovinnou. Do skupiny mohou být zařazeni žáci různých ročníků, kteří mají zájem o prohloubení vědomostí a získání dalších praktických dovedností v oblasti zeměpisu. Výuka může probíhat po celý školní rok nebo pouze v jednom pololetí, pokud je jako volitelný předmět v nabídce s jiným předmětem, který jej v dalším pololetí nahradí. Vždy však probíhá ve dvouhodinových lekcích ve skupině s menším počtem žáků z důvodu zajištění jejich bezpečnosti a možnosti individuálního přístupu k potřebám a zájmům žáků. Obsah učiva tvoří praktický zeměpis, postavení místní oblasti v ČR, lidé a jejich činnost na Zemi, zeměpis cestovního ruchu.Učivo semináře
staví také na nápadech a aktivitě žáků, všechny připravené kapitoly jsou pojaty jako náměty, z nichž si vyučující vybírá učivo a jeho náročnost je vždy přizpůsobena věku a úrovni přihlášených žáků. S jednotlivými celky probíraného učiva se pracuje podle potřeby, nejsou časově ohraničeny. Součástí výuky mohou být besedy s odborníky, případně rodiči žáků, kteří navštívili zeměpisně zajímavá místa, návštěvy přednášek se zeměpisnou tématikou, exkurze se zaměřením na poznávání místní či okolní krajiny a na orientaci v přírodě. Za tímto účelem se uskutečňují (vždy po dohodě se žáky) i celodenní výlety o víkendech – turistika, cykloturistika, výlety na běžkách, apod. Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované v předmětu SEMINÁŘ ZE ZEMĚPISU Žáky naučíme: - rozvíjet a prohlubovat poznatky získané v povinné výuce vzdělávací oblasti „ Člověk a příroda“ - vyhledávat geografické informace z dostupných materiálů, zaujímat k nim stanovisko a v případě problému navrhnout jednoduché řešení situace (problém zeleně, skládky apod.) v místní oblasti - pracovat s tabulkami, statistickými údaji, zpracovávat informace v podobě různých typů grafů - orientovat se v přírodě podle mapy i pomocí přírodních úkazů, užívat turistických i pochodových značek - dodržovat zásady chování v přírodě, chránit přírodní památky a vnímat je jako důležitou součást cestovního ruchu - sestavit jednoduchý plánek, který je možné využít pro cestování - vyjádřit své názory při společných aktivitách a stejně tak vnímat a respektovat názory druhých, diskutovat a ve skupině spolupracovat - znát globální problémy lidstva, diskutovat o jejich příčinách a zaujímat konkrétní postoje Učivo: Praktické činnosti: Práce s mapou, buzolou, orientace v přírodě pomocí buzoly, lišejníků, letokruhů,… Činnost s mapou při turistice, odhady vzdáleností, pochodové a turistické značky, dodržování hlavních zásad při pohybu v přírodě, případná fotodokumentace z turistických výletů a následné vyhotovení nástěnky. Praktické činnosti s autobusovými a vlakovými jízdními řády. Užití literatury s geografickou tematikou, práce s grafy, tabulkami, statistickými údaji. Druhy tématických map, měření na topografických a geografických mapách. Místní oblast: Postavení v ČR – geografická poloha, přírodní charakteristika, funkce, stav a úroveň životního prostředí. Kulturní význam krajiny – chráněná území, přírodní i kulturní památky.
Cestovní ruch: Podmínky – přírodní i společenské. Světový cestovní ruch, cestovní ruch v ČR a místní oblasti. Atraktivní místa regionu. Lidé a jejich činnost na Zemi: Počet, růst a rozmístění obyvatel. Využívání přírodních zdrojů – vývoj spotřeby energie, paliv, potřeba zemědělské půdy,… Světové hospodářství – prvovýroba, druhovýroba, služby, cestovní ruch. Životní prostředí – čistota ovzduší, vod, půd, ukládání odpadů, působení hluku, civilizační choroby. Globální problémy lidstva (práce s tiskem, odbornými časopisy,….). Chování při povodních, atmosférických poruchách, přežití stavu ohrožení ve volné přírodě. Hlavní změny na mapě světa: Světové velmoci, nezávislé státy a závislá území. Současné státy světa a odlišnosti mezi nimi (práce s encyklopediemi). Mezinárodní politické a hospodářské organizace.