Vzácné tisky a katalogy při zpracování muzejních sbírek Mgr. Šimon Krýsl, PhDr. Veronika Löblová Zdravotnické muzeum NLK Praha
Seminář Z historie medicíny 18. - 20. století nejen ve sbírkách a fondech Národní lékařské knihovny 9.10.2014
Zdravotnické muzeum 1934-2014 Založeno 13.2.1934 (návrh prof. F. Šambergera přijat na schůzi Sboru Lékařského domu) či 14.12.1938 (ustavující schůze Lékařského musea) „toto bude míti za úkol shromážditi památky význačných lékařů hlavně našich ať písemné, literární, obrazové, kulturní i vědecké, Bude se snažiti založiti postupně sbírku obrazů a fotografií všech čsl. lékařů a později snad i jejich slovní projevy...“ „staré lékařské a lékárnické tisky, nástroje, letáky, rukopisy, dopisy, paměti, fotografie a portréty vynikajících lékařů, zkrátka vše, co má význam pro vývoj lékařství (případně lékárnictví) a zobrazení určitých jeho epoch a pro lékařství v našich zemích zvlášť.“ 1934-1938 postupný sběr exponátů ze soukromých darů, především lékařů V kuratoriu muzea (přípravný výbor) K. Hübschmann, J. Tůma, J. Vinař a další
První dar do muzea: pohlednice M.R. Štefánika prof. Rohonovi a portrét J.V.Rohona (18451923), dr. Josef Malík (18931952).
První trojrozměrný předmět: hůl Jana Theobalda Helda (1771-1951), Anna Rabyšková, Kostelec n.O.
první chirurgické nástroje na konci roku 1934 po ranhojiči J. Hübnerovi (Dobříš, +1876), včetně strojků k venesekci a sázení baněk, tracheotomu a injekční stříkačky
současně první odznaky a ex libris či porodnický kalendář dr. Czardy jr., vystavený na jubilejní výstavě 1891. Většina příspěvků nadále archivních nebo fotografických
Již od počátku byly mezi dary i vzácné medicínské tisky různého rozsahu, z dochovaných např. řada tereziánských a josefinských nařízení o infekčních nemocech a zdravotní správě, jež věnoval dr. Jan Skála-Rosenbaum (1899-1944)
dvojjazyčná vyhláška o opatřeních proti zavlečené žluté zimnici, 1805
či mnohokrát vydaná učebnice babictví J.G.Jörga (1814) a disertace o křečích A. Lindenmayra (1682) věnované dr. Janem Hlávkou (18931956)
Finanční podpora ÚJČL: soustředit se na slavné stavovské pracovníky. V lednu 1938 začala organizace Společnosti LM: mezi prvními přispívajícími členy farmaceutické firmy, ale i jednotlivci a župy ÚJČL. Ustavující schůze LM 14.12.1938. Počátkem února 1938 proběhla první výstavka z tvořících se sbírek muzea ve výkladní skříni krámu v přízemí Lékařského domu. Stále chybí místnost, která by pojala sbírky: nejdůležitější umístěny v Lékařském domě.
Sbírky rostly i během 2. světové války, ale problém prostor pro muzeum trval. 1943: dotazníková akce mezi lékaři k doplnění Navrátilova Almanachu (1913) 1945 snaha o dokumentaci odboje. po r. 1945 součástí Ústřední lékařské knihovny po založení Státní lékařské knihovny (1949) muzeum pod MZ, 1956 součástí ÚZD (pak SÚZDKS) sbírky ve dvou místnostech v prostorách Hlavní správy lázní v Sokolské 54 1962 přejmenováno na Čs. zdravotnické muzeum: prostory v Pařížské 11, 3 výstavy, ale prostory jen na 3 roky po r. 1965 nejcennější v LD, většina v Bohnicích a dalších dočasných depozitářích, nekonečné snahy o důstojné prostory 1980- 1992 ordinace dr. Hübschmanna ve Vodičkově 26 1997 jako oddělení NLK první stěhování do nádvorního domku v Sokolské 54, po rekonstrukci Kriváně 2004 zpět
Chirurgické nástroje a jejich určování Pestré sbírky od vzácných tisků přes numismatiku přes diplomy a archivní fondy po lékařskou techniku diagnostickou i léčebnou. Jádrem fondu chirurgické nástroje od 16. do 20. století: obtížné určování. Nejstarší nástroje většinou součástí akologického kabinetu: 1809 na LF v Praze (J.A. Oechy, Vincenc J. Krombholz), 1945 poškozeny při náletu na divizní nemocnici, později ZM Předválečné katalogy chybí nebo neúplné
Dvojitý anglický klíč z akologického kabinetu, konec18. stol. Velká chirurgická souprava, 1905
První chirurgické katalogy po 1850 (Charriere v Paříži 1854 , Leiter ve Vídni 1870): u nás zřejmě později, Waldek a Wagner 1904. Další katalogy během 20. století: především české, rakouské a německé: původ používaných nástrojů.
Starší období: již v 17. století chirurgické učebnice s bohatými ilustracemi.
Sbírka vzácných tisků ZM: přes 300 knih s četnými přívazky, 16.-19. století. Nejstarší kniha Nicoly Bertrucciho z r. 1509.
Katalogy dostupné digitálně: především Europeana, Bibliothèque interuniversitaire de Santé (Paris). Kvalita digitálních verzí i zde závisí na zhotoviteli. Ilustrované katalogy některých muzeí.
Fritzova knihovna: kolem 800 lékařských knih z 2. pol. 18. a z 19. stol., chirurgie, anatomie a fyziologie. Budována spolu s akologickým kabinetem na pražské chirurgické klinice. Založil ji 19. dubna 1809 prof. Ignác František Fritz (1778 – 1841) – z vlastních sbírek, darů od kolegů i nákupy.
Chirurgické učebnice Mezi nejstarší ilustrované chirurgické příručky patří Armamentarium chirurgicum ulmského lékaře a ranhojiče Johanna Sculteta (15951645) z r. 1655.
K dalším základním dílům patří chirurgická učebnice Lorenze Heistera (1719, v řadě přetisků i překladů), příručka chirurgických nástrojů vojenského chirurga a osobního lékaře Josefa II. Giovanni Brambilly (1728-1800, 1781), z pozdějších učebnice Franze Andrease Otta (1789-1863) z bavorského Pfaffenhofenu (1839) či Carla Cessnera z Vídně (1817-1892, 1855).
Příručka chirurgických nástrojů a technik Vinzenze Julia Krombolze (1782-1843) vycházela z pražského akologického kabinetu, který spravoval. Její druhý díl (1834) se zabývá trepanačními nástroji.
Řadu dalších příruček obsahuje Fritzova knihovna, a to jak obecných, tak specifických pro jednotlivé obory, jako je chirurgie oční, urologická či gynekologická. Rozsáhlé osmidílné dílo slavného skotského chirurga Benjamina Bella (1749-1806), od r. 1786 vydaná v německém překladu představuje nástroje všech chirurgických disciplin.
I popisy různých typů jednotlivých nástrojů, jejich vylepšení, výhod a nevýhod - jako v Armamentarium chirurgicum königsbergského chirurga A.W. Seeriga (1797-1862, publ. 1835) - pomáhají zpřesnit identifikaci.
Formy nástrojů se mění, některé však přetrvávají i staletí.
Někde existují řady čísel: např. u zubních kleští, bezpočet typů
I nové katalogy tak umožňují přibližnou identifikaci nástrojů. Výskyt či absence nástrojů v příručkách naznačuje dobu vzniku. Častým kritériem pro dataci je tvar a materiál rukojeti. Katalogy ovšem mnohdy nabízely i zastaralé nástroje, pokud se firma domnívala, že je o ně stále zájem.
Identifikace obvykle podle konstruktéra, resp. lékaře, který nástroj popsal (spolupráce), někde i dle výrobce (užitečné pro hledání katalogů). Eponyma přetrvávají do současnosti.
1
Aesculap.
Greb.
Bell.
2-3
„Dilatatorium čili Apertorium, ústní zrcadlo určené k otevření úst, když jsou tahem čelisti nebo z jiného důvodu křečovitě přitažené k sobě. Staří je jmenovali Dioptra. (h) Nepohyblivé sloupky zrcadla. (f) Z vnější strany nasazený pohyblivý díl, který se pomocí šroubu (g) stahuje a rovněž vytahuje proti hornímu dílu, na horní ploše rovněž vyhloubenému.“
Brambilla
Paré
Cessner
LNP 1956.
W. &W.
Heister.
4
W. &W.
Aesculap.
Rotter.
5
Děkujeme za pozornost.
