Významné změny v zákoníku práce a zákoně o zaměstnanosti 24. února 2012
I.
Novela zákoníku práce
Přehled hlavních změn ZP 1. neplatnost právních úkonů (§ 18 - 21) 2. zkušební doba (§ 35) 3. pracovní poměr na dobu určitou (§ 39) 4. dočasné přidělení (§ 43a) 5. rozvázání pracovního poměru z důvodů porušení léčebného režimu (§ 52/h) 6. odstupné (§ 67) 7. moderační právo soudu – možnost snížení náhrady mzdy (§ 69) 8. dohoda o provedení práce (§ 75) 9. pracovní doba (§ 78, 85) 10. kompenzace práce přesčas (§ 114/3) 11. čerpání dovolené (§ 218) 12. změny ve vztahu k odborům (§ 286 a další) 13. konkurenční doložka (§ 310) 14. zápočtový list (§ 313)
Zkušební doba - § 35 (1) Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než a) 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36), b) 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36) u vedoucího zaměstnance. (2) Zkušební dobu je možné sjednat rovněž v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo (§ 33/3). (3) Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. (4) Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se však zkušební doba prodlužuje. (5) Zkušební doba nesmí být sjednána delší než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. (6) Zkušební doba musí být sjednána písemně.
Zkušební doba - § 35 •
prodloužení zkušební doby u vedoucích zaměstnanců na 6 měsíců - vedoucím je zaměstnanec, který řídí alespoň 1 dalšího zaměstnance
•
u všech zaměstnanců max. ½ délky trvání pracovního poměru na dobu určitou potvrzení převažující praxe, že se prodlužuje o dobu celodenních překážek (tj. o pracovní dny) nově se prodlužuje o dobu celodenní dovolené vypadla věta o nemožnosti sjednat zkušební dobu po vzniku pracovního poměru (mělo by to být možné i v průběhu dne nástupu) obnovení právní úpravy doby (§ 333) – vliv na určení skončení zkušební doby (oproti počítání lhůt); zkušební doba od 1.1. skončí 31.3. (30.6.) řada sporných otázek – např. povýšení/“sesazení“ zaměstnance během zkušební doby, nástup vedoucího, který nemá podřízené, předčasné návraty nahrazeného zaměstnance, určení přesné poloviny pracovního poměru, apod.
• • • • •
Pracovní poměr na dobu určitou - § 39 (1) Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání. (2) Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží. (3) Ustanovením odstavce 2 není dotčen postup podle zvláštních právních předpisů, kdy se předpokládá, že pracovní poměr může trvat jen po určitou dobu. (4) … (5) Ustanovení odstavce 2 se nevztahují na pracovní smlouvu zakládající pracovní poměr na dobu určitou sjednanou mezi agenturou práce a zaměstnancem za účelem výkonu práce u uživatele (§ 307a, 308 a 309).
Pracovní poměr na dobu určitou - § 39 •
výrazné prodloužení maximálního rozsahu ze 2 na 9 roků (platí i při “mezerách“ mezi jednotlivými pracovními poměry), která však patrně nebude v praxi využívána PŘÍKLAD maximálního využití: 3 roky + 3 roky + 3 roky, poté povinná mezera 3 let nebo překlopení do doby neurčité (nebo porušení ZP)
•
zrušení výjimek náhrady za dočasně nepřítomného zaměstnance a vážných provozních důvodů, ale lze je na tyto výjimky aplikovat, byť dojde ke zpřísnění situace (např. opakované mateřské nebo sezónní práce)
•
chybí přechodné ustanovení – novou úpravu mělo být možné aplikovat i na již existující pracovní poměry na dobu určitou – zejm. na pracující důchodce, u kterých 31.12.2011 uplynulo dvouleté období – POZOR NA MOMENT UZAVŘENÍ (podle nové právní úpravy se může postupovat až při sjednání dodatku/nové smlouvy nejdříve 1.1.2012 – stačí podpis 2. strany)
•
nejasné zohlednění dřívějších (již existujících) pracovních poměrů; původní převažující názor byl, že se k nim nepřihlíží (“jede se nanovo“), nově to bylo zpochybněno JUDr. Drápalem (soudcem NS ČR)
•
novou úpravu nelze hodnotit jako zvýšení flexibility
Dočasné přidělení - § 43a (1) Dohodu o dočasném přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli smí zaměstnavatel s tímto zaměstnancem uzavřít nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru. (2) Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli nesmí být prováděno za úplatu; to neplatí, pokud jde o úhradu nákladů, které byly vynaloženy podle odstavce 5. (3) V dohodě musí být uveden název zaměstnavatele, je-li právnickou osobou nebo jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, k níž se zaměstnanec dočasně přiděluje, den, kdy dočasné přidělení vznikne, druh a místo výkonu práce a doba, na kterou se dočasné přidělení sjednává. V dohodě může být sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad; ustanovení § 34a tím není dotčeno. Dohoda musí být uzavřena písemně.
Dočasné přidělení - § 43a (4) Po dobu dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli ukládá zaměstnanci jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělil, pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu závazné pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnanec dočasně přidělen. Tento zaměstnavatel nesmí vůči dočasně přidělenému zaměstnanci činit právní úkony jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělí. (5) Po dobu dočasného přidělení poskytuje zaměstnanci mzdu nebo plat, popřípadě též cestovní náhrady zaměstnavatel, který zaměstnance dočasně přidělil. (6) Pracovní a mzdové nebo platové podmínky zaměstnance dočasně přiděleného k jinému zaměstnavateli nesmějí být horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance zaměstnavatele, k němuž je zaměstnanec dočasně přidělen.
Dočasné přidělení - § 43a (7) Dočasné přidělení podle odstavců 1 až 5 končí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Před uplynutím této doby končí dočasné přidělení dohodou smluvních stran pracovní smlouvy nebo výpovědí dohody o dočasném přidělení z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Dohoda o ukončení dočasného přidělení nebo výpověď této dohody musí být písemné. (8) Úpravu dočasného přidělení je zakázáno použít na agenturní zaměstnávání. (9) Úprava dočasného přidělení se nepoužije v případech celoživotního vzdělávání podle zvláštního zákona.
Dočasné přidělení - § 43a • znovuzavedení institutu (dle § 38/4 zákoníku práce č. 65/1965 Sb.) • obdobné podmínky jako u agenturního zaměstnávání s rozdíly: - není omezena doba (nicméně asi nelze sjednat dobu neurčitou – jde o “dočasné“ přidělení) - dohoda není mezi zaměstnavateli (ale se zaměstnancem) - není nutné mít povolení MPSV - jde o bezúplatné přidělení (sporná přefakturace dalších nákladů a obvyklé marže v rámci koncernů) - nelze v době 6 měsíců po nástupu do práce - pozor na jednoduchou možnost vypovězení zaměstnancem • chybí úprava rozvrhování pracovní doby, vedení její evidence a nařizování dovolené
Nový důvod pro rozvázání pracovního poměru - § 52/h) Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: … h) poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a. § 301a Jiné povinnosti zaměstnanců Zaměstnanci jsou v době prvních 14 kalendářních dní a v období od 1.1.2011 do 31.12.2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti povinni dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění. • v praxi bude tento důvod těžko aplikovatelný • náhradu mzdy nelze snížit při dání výpovědi (§ 192/5)
Rozvázání pracovního poměru – další změny •
u porušení jiných povinností (léčebný režim podle § 301a) - výpověď musí být dána do 1 měsíce (§ 57) - neplatí zákaz výpovědi (§ 54/c)) - není nárok na podporu v nezaměstnanosti dle ZoZ (sporné)
•
výpovědní doba smí být prodloužena jen individuální smlouvou (§ 51/1)
•
rozšíření zákazu výpovědi u těhotných zaměstnankyň a mateřské na výpověď podle § 52/b) (54/b))
•
potvrzení, že 15denní lhůta pro okamžité zrušení zaměstnancem běží od konce období splatnosti (nikoliv výplatního termínu) (56/1/b))
•
oproti původní variantě novely zůstává povinnost výpověď a okamžité zrušení projednávat s odbory (nikoliv radou zaměstnanců) (§ 61)
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem zůstává nedotčeno Ani hromadné propouštění není dotčeno
Zrušení ve zkušební době - § 66 (1) Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. (2) Zrušení musí být provedeno písemně; pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.
• vypadává pořádková třídenní lhůta k doručení oznámení o zrušení - zjednodušení situace pro zaměstnavatele - nedoporučujeme uvádět pozdější den zrušení • zrušení jen písemně - ústní zrušení neplatné (§ 20/2) • budou trvat problémy s následnou pracovní neschopností – DOPORUČUJEME KONČIT OKAMŽITĚ (i tak riziko sporů)
Odstupné navázané na délku poměru - § 67/1 Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky. Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců. •
•
zruší-li pracovní poměr okamžitě zaměstnanec, nepřísluší mu odstupné, ale náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za výpovědní dobu (§ 56/2) – vliv na výši plnění, odvody a podporu beze změn zůstává odstupné pro pracovní úraz a vracení odstupného
Moderační právo soudu - § 69/2 Přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit; soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se do práce nezapojil. • • •
znovuzavedení moderačního práva v rámci sporů o platnost rozvázání pracovního poměru složité prokázat, co zaměstnanec v průběhu řízení dělal lze jen přiměřeně snížit, nikoliv zcela nepřiznat
Dohoda o provedení práce - § 75 Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. • navýšení maximálního rozsahu práce a uvedení doby uzavření • od ledna 2011 povinná písemná forma dohody (§ 77/1) • povinnost vydat zápočtový list (§ 313) • další změny v rámci novely zákona o nemocenském pojištění - zpojistnění příjmu při překročení 10.000 Kč za měsíc (u sociálního pojištění se sčítají příjmy z více DPP; u zdravotního nikoliv) - povinnost rozvrhnout pracovní dobu pro účely náhrady při dočasné pracovní neschopnosti • nová úprava lékařských prohlídek – měly by platit i na dohody
DPČ a DPP - § 77 (2) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru; to však neplatí, pokud jde o a) převedení na jinou práci a přeložení, b) dočasné přidělení, c) odstupné, d) pracovní dobu a dobu odpočinku; výkon práce však nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, e) překážky v práci na straně zaměstnance, f) dovolenou, g) skončení pracovního poměru, h) odměňování (dále jen “odměna z dohody“), s výjimkou minimální mzdy, a i) cestovní náhrady. •
upřesnění (ne zcela jasné)
Pružná pracovní doba - § 85 (1) Pružné rozvržení pracovní doby zahrnuje časové úseky základní a volitelné pracovní doby, jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel. (2) V základní pracovní době je zaměstnanec povinen být na pracovišti. (3) V rámci volitelné pracovní doby si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby. Celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. (4) Při pružném rozvržení pracovní doby musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období uvedeném v § 78 odst. 1 písm. m). [tedy 26/52 týdnů] (5) Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní a) při pracovní cestě zaměstnance, b) při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven, nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody, a v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy podle § 192 nebo peněžité dávky podle předpisů o nemocenském pojištění a c) v dalších případech určených zaměstnavatelem. (6) V případech uvedených v odstavci 5 platí pro zaměstnance předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit.
Pružná pracovní doba - § 85 • ještě více flexibility v úpravě pružné pracovní doby • nebude povinné stanovení 1 úseku základní pracovní doby, kterému by předcházel a následoval úsek volitelné pracovní doby • rovněž lze dovodit možnost nastavit celkové délky směny nad 12 hodin s tím, že zaměstnanec sám nesmí překročit limit 12 hodin • podstatné prodloužení vyrovnávacího období (ze 4 na 26/52 týdnů), lze stanovit i období 1 kalendářního měsíce • rozšíření případů, kdy se uplatní pevné rozvržení směn o případ určený zaměstnavatelem
Další změny v oblasti pracovní doby - § 78 an. •
zaměstnancem pracujícím v noci je zaměstnanec, který odpracuje během noční doby alespoň 3 hodiny ze své pracovní doby v průměru nejméně jednou týdně za období stanovené zaměstnavatelem – maximálně však 26 týdnů (§ 78/k)) – vliv na délku směny (max. 8 hod) a zdravotní prohlídky, nikoliv příplatky za práci v noci (ty jsou za veškerou práci v noci)
•
sjednocení rovnoměrného a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby směna max. 12 hodin (nyní 9 u rovnoměrného) (§ 78/l) a m) + § 83)
•
zpřesnění stanovené týdenní pracovní doby = 40 hod týdně (§ 79/1 a 2)
•
povinné vypracování písemného rozvrhu týdenní pracovní doby a seznámení zaměstnance s ním nebo s jeho změnou nejpozději 2 týdny (1 týden u konta) před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud není jiná dohoda o době seznámení (§ 84) - období, na které se má pracovní doba rozvrhnout u rovnoměrného rozvržení závisí na úvaze zaměstnavatele
Další změny v oblasti pracovní doby - § 78 an. Změna v evidenci odpracované práce •povinnost vést u jednotlivých zaměstnanců začátek a konec směny (§ 96/1) Řada změn u konta pracovní doby •možnost zavedení vnitřním předpisem jen pokud nejsou odbory (§ 86/1) •ruší se povinnost vykazovat každý týden rozdíl mezi stanovenou a •odpracovanou pracovní dobou (§ 87/3) •zavedení “nového typu“ konta jen na základě kolektivní smlouvy – s možností převedení 120 přesčasových hodin do dalšího období - vyšší stálá mzda – 85 % průměrného výdělku (§ 120/2) - vyšší odstupné: zákonné + 3 průměrné výdělky (max. tedy 6), (§ 67/1/d)) - práci ve dnech pracovního klidu lze nařídit jen 2x během 4 týdnů (§ 86/5)
Kompenzace práce přesčas - § 114/3 Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno podle odstavců 1 a 2 nepřísluší, je-li mzda sjednána (§ 113) již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas lze takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas lze sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců (§ 11) v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 93/4). • relativně “přísná“ úprava s ohledem na široké vymezení vedoucích zaměstnanců • 150 hodin odpovídá 9 % mzdy, 416 pak 25 % mzdy • při zahrnutí by mělo dojít ke zvýšení mzdy • sporné, zda bylo již před lednem 2012 možné zvýšení řešit • nelze použít u mezd stanovených mzdovým výměrem
Příplatky za práci o sobotách a nedělích a v noci - § 116 a 118 § 116 Mzda za noční práci Za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku. § 118 Mzda za práci v sobotu a v neděli (1) Za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku. • nově je možné sjednat nižší příplatky individuálně (dříve pouze kolektivní smlouvou) – POZOR na rovné zacházení
Čerpání dovolené - § 218 (1) Čerpání dovolené podle § 211 je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. (2) Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle odstavce 1, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, není-li v odstavci 4 stanoveno jinak. (3) Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení. (4) Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
Čerpání dovolené - § 218 •
•
• • •
změna nesmyslného povinného čerpání loňské dovolené od 1. listopadu, není-li určena zaměstnavatelem do 30. října - nově nutno individuálně určit (rozvrh dovolené patrně nebude stačit) do 30. června, jinak určuje i sám zaměstnanec (14 dní předem) odstranění propadání dovolené, pokud není vybrána do konce následujícího kalendářního roku (platí i pro nevyčerpání z provozních důvodů – viz § 330) opuštění odlišování nadstandardního 5. týdne dovolené - proplácení jen při skončení pracovního poměru (§ 222/2) povinné čerpání dovolené po skončení rodičovské, pokud žena nepožádá o čerpání po mateřské (vliv na definování doby zastupování) chybí přechodná ustanovení – platí plně na dovolenou z 2011 či starší
Další změny • k vydání rozvrhu čerpání dovolené je nutný souhlas rady zaměstnanců (doposud jen dohoda s odbory) (§ 217/1), to platí i pro hromadné čerpání dovolené (§ 220)
Zápočtový list a potvrzení pro ÚP - § 313 (2) Údaje o výši průměrného výdělku, o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatele rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práce zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zvlášť hrubým způsobem, a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení.
• • •
zápočtový list bude povinný i u dohody o provedení práce (§ 313/1) důvody rozvázání pracovněprávního vztahu budou součástí zvláštního potvrzení (vliv na přijímací pohovor u dalšího zaměstnavatele) nutno mít nové formuláře zápočtového listu
Zákaz vzdání se nároků zaměstnance - § 346c § 346c Zaměstnanec nemůže zaměstnavatele zprostit povinnosti poskytnout mu mzdu, plat, odměnu z dohody a jejich náhrady, odstupné, odměnu za pracovní pohotovost a náhradu výdajů příslušejících zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce.
•novinka (která nemá místo v soukromém právu) – doposud nebylo možné se vzdát budoucích nároků •pozor na různá narovnání nebo ukončování pracovních poměrů
II.
Novela zákona o zaměstnanosti
Přehled hlavních změn ZoZ •
Nelegální práce “švarcsystém“ (§ 5/e)
•
Vypuštění povinnosti hlásit volná pracovní místa (§ 35)
•
Změny týkající se podpory v nezaměstnanosti (§ 44a a § 50/3)
•
Kompenzace za nevyplacené odstupné (§ 44b)
•
Změny dopadající na agentury práce (§ 58a a § 66)
•
Opuštění kategorie osob zdravotně znevýhodněných (§ 67/7)
•
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§ 67 an.)
•
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním pojištěním (§ 78)
•
Výběr rekvalifikace (§ 109a)
•
Nelegální zaměstnávání cizinců (sněmovní tisk 444)
Švarcsystém
Úvod •
pojem “švarcsystém“ není zákonem definován
•
jde o výkon činnosti fyzické osoby s živnostenským oprávněním (“OSVČ“) pro jiného (“objednatel“) na základě obchodněprávní smlouvy, kdy činnost OSVČ vykazuje znaky závislé činnosti
•
dle § 3 ZP může být závislá práce vykonávána pouze v pracovněprávním vztahu (platí od 1.1.2007)
•
§ 5/e/1 definuje jako nelegální práci výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah - jediná změna ZoZ (vedle změn pokut)
•
nově budou švarcsystém kontrolovat inspektoráty práce (vedle finančních úřadů) – duplicitní kontrola
•
lze očekávat masivní kontrolu (politická objednávka kvůli fiskálním důvodům, vedle nízké ochrany OSVČ); uvidíme, zda vysoké pokuty nebudou kontraproduktivní
Právní definice Zákoník práce (§ 2): (1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. (2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. •
od 1.1.2012 se oddělily znaky od důsledků (podmínek) závislé práce (bude jednodušší spadnout pod definici závislé práce)
Obchodní zákoník (§ 2/1): Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. •
vztah s OSVČ by měl být podnikáním a potlačit znaky/důsledky závislé práce
Právní rizika •
nároky OSVČ podle pracovněprávních předpisů – dovolená, příplatek za práci přesčas, doplatek do minimální mzdy, výplata nemocenské prvních 21 dnů nemoci, odpovědnost, pracovní úrazy, povinnost ukončovat pracovní poměr v souladu se ZP atd.
•
pokuty − do konce roku 2006 pokuta až 2.000.000 Kč za porušení povinnosti zajišťovat plnění tzv. běžných úkolů zaměstnanci (§ 13 ZoZ) − od 2007 do 2011 bez výslovné pokuty, teoreticky max. 300.000 Kč − POZOR s účinností od 1.1.2012 dle zákona o zaměstnanosti švarcsystém považován za výkon nelegální práce: − pokuta MINIMÁLNÍ 250.000 Kč, maximální 10.000.000 Kč za umožnění výkonu nelegální práce; − pokuta až 100.000 Kč pro fyzickou osobu za výkon nelegální práce
•
případné trestněprávní postihy za zkrácení nebo neodvedení daně
Doporučení pro vztah s OSVČ • • • • • • • • • • •
definujte “specifické plnění“ vyhněte se “povinnosti řídit se pokyny“ vyhněte se “přezaměstnávání“ existujících zaměstnanců na OSVČ vyhněte se rozvrhování “pracovní doby“ vyhněte se stanovení “místa výkonu práce nebo pracoviště“ ve smlouvě zdůrazněte nezávislost OSVČ – činnost vykonávaná pod vlastním jménem, na vlastní účet (náklady) a vlastní odpovědnost pokud možné, povolte zastoupení OSVČ zaměstnancem či jinou osobou zakotvěte ve smlouvě s OSVČ, že na obchodně právním vztahu trvá a ze své svobodné vůle si nepřeje uzavření pracovněprávního vztahu odměna OSVČ by měla být vyšší než odměna zaměstnance na stejné pozici, nedoporučujeme měsíční odměnu věnujte pozornost poskytování vybavení a prostor ve prospěch OSVČ nezapomeňte na důležité “dokreslující okolnosti“, které jsou pro správce daně významným a užitečným vodítkem při posuzování, zda se nejedná o závislou činnost (např. vizitky, tel. seznamy, org. struktura, fakturace, logo, email apod.)
Další změny zákona o zaměstnanosti
Povinnost hlásit volná pracovní místa - § 35
Podpora v nezaměstnanosti - § 44a a § 50/3 Uchazeči o zaměstnání, kterému přísluší podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání odstupné, odbytné nebo odchodné, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného stanovená jinými právními předpisy. Ustanovením předchozí věty není dotčeno poskytování podpory v nezaměstnanosti po celkovou dobu stanovenou tímto zákonem. JIŽ OD ROKU 2011 PLATÍ: • podpora v nezaměstnanosti se poskytuje až po uplynutí doby, na kterou mu přísluší (nikoliv bylo poskytnuto) odstupné – velká kritika • celková podpůrčí doba se nekrátí (dle věku uchazeče 5, 8 resp. 11 měsíců) • výše podpory 65 % první 2 měsíce, 50 % další 2 měsíce a po zbývající dobu 45 % čistého průměrného výdělku; pokud však zaměstnanec rozvázal poslední zaměstnání bez vážného důvodu, snižuje se podpora na 45 % OD 1.1.2012: pokud zaměstnanec rozváže poslední zaměstnání zprostředkované ÚP bez vážného důvodu (§ 5/c), nemůže se vůbec registrovat na ÚP (§ 25/8)
Kompenzace za nevyplacené odstupné - § 44b (1)Uchazeči o zaměstnání, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale odstupné, odbytné nebo odchodné mu nebylo vyplaceno po skončení pracovního nebo služebního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu anebo v den skončení pracovního nebo služebního poměru, poskytne ÚP kompenzaci za dobu od zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání do uplynutí doby uvedené v § 44a. Podpora v nezaměstnanosti se poskytne uchazeči o zaměstnání až po uplynutí doby, za kterou byla poskytnuta kompenzace podle věty první. … (6) O výši vyplacené kompenzace informuje krajská pobočka ÚP zaměstnavatele do 3 pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Zaměstnavatel je povinen uvedenou částku ÚP uhradit do 10 pracovních dnů od doručení této informace, a to i v případě, že dlužné odstupné již vyplatil. Nesplnění této povinnosti oznamuje ÚP celnímu úřadu příslušnému podle sídla zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou.
Kompenzace za nevyplacené odstupné - § 44b •ÚP bude poskytovat kompenzaci ve výši 65 % průměrného čistého výdělku zaměstnanci za dobu 3 (12) měsíců (v případě nevyplaceného odstupného) (44b/2) •kompenzace není zastropovaná (nenahrazuje podporu ale odstupné) •pokud zaměstnavatel vyplatí odstupné až po nejbližším výplatním termínu (byť po dohodě se zaměstnancem) považuje se odstupné za nevyplacené •zaměstnavatel bude muset ÚP následně poskytnutou kompenzaci nahradit •náhrada však zaměstnavatele nezbavuje povinnosti zaměstnanci odstupné zaplatit v plné výši (nelze započítat, odlišný základ nároku – ZP a ZoZ) •nedořešená právní úprava (poslanecký pozměňovací návrh) DOPORUČENÍ – vyplatit odstupné nejpozději v nejbližším výplatním termínu
Agentury práce - § 58a a § 66 Zprostředkováním zaměstnání agenturou práce podle § 14/1/b se rozumí uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti mezi fyzickou osobou a agenturou práce za účelem výkonu práce u uživatele. Agentura práce může svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce pro uživatele jen na základě písemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance uzavřené s uživatelem podle zvláštního právního předpisu. Agentura práce nemůže dočasně přidělit k výkonu práce u uživatele zaměstnance, kterému byla vydána zelená karta modrá karta, nebo kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, anebo je osobou se zdravotním postižením. • zákaz agenturám práce přidělovat cizince ze třetích zemí a osoby se zdravotním postižením • agentury práce i nadále musí být pojištěny pro případ úpadku (§ 58a) • možnost agentur práce podílet se s ÚP na sdíleném zprostředkování zaměstnání
Nelegální zaměstnávání cizinců – senátní tisk 230 Transpozice evropské směrnice •
povinnost uchovávat v místě pracoviště cizince kopie dokladů vylučujících výkon neoprávněného zaměstnávání nebo nelegální práce (platí pro všechny zaměstnance, nejen cizince)
•
domněnka trvání smluvního vztahu v délce 3 měsíců a výši peněžité náhrady rovnající se nejméně minimální mzdě
•
poskytování informací o zaměstnavatelích, kterým byla uložena pokuta za neoprávněné zaměstnávání, orgánům rozhodujícím o poskytování veřejných výhod, podpor, dotací, příspěvků nebo zadávajícím veřejné zakázky
•
za úhradu pokuty za nelegální práci cizinců budou ručit i “vyšší dodavatelé“, pokud o nelegální práci věděli, nebo při vynaložení náležité péče vědět měli a mohli – vhodné smluvně upravit
Děkuji za pozornost Mgr. Tomáš Liškutín PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář
[email protected]
