Významné poutní místo Svatá Anna a obec Pohled

Významné poutní místo Svatá Anna a obec Pohled

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 4. 12. 2013

............................................... Podpis

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. Radovanu Zejdovi za odborné vedení a cenné rady. Dále děkuji panu starostovi Pohledu Ing. Milanu Klementovi, panu Petru Zázvorkovi a Janu Novotnému ml. za poskytnuté informace. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat mé rodině za podporu během studia a při tvorbě této práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra Cestovního ruchu

Významné poutní místo Svatá Anna a obec Pohled Bakalářská práce

Autor: Magdaléna Hladíková Vedoucí práce: Ing. Radovan Zejda Jihlava 2014

Copyright © 2013 Magdaléna Hladíková

Abstrakt HLADÍKOVÁ, Magdaléna: Významné poutní místo Svatá Anna a obec Pohled. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Radovan Zejda. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. Bakalářská práce se zabývá zhodnocením předpokladů poutního místa Svatá Anna a obce Pohled jako možných cílů církevní turistiky na Havlíčkobrodsku. Teoretická část je zaměřena na představení poutního místa Svatá Anna a obce Pohled. V praktické části jsou vyhodnocena dotazníková šetření, jejichž výsledkem je rozbor zájmu návštěvníků o místo. Práce se zabývá i návrhy řešení na zvýšení atraktivity obce. Klíčová slova: Církevní turistika, naučná stezka, Pohled, poutní místo, pouť, propagační materiál, Svatá Anna.

Abstrakt HLADÍKOVÁ, Magdaléna: Significant place of pilgrimage Saint Anna and village Pohled. Bachelor Thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor of the thesis Ing. Radovan Zejda. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2014. Bachelor thesis deals with the evaluation of the assumptions place of pilgrimage Saint Anna and the village Pohled as possible targets of religious tourism in the Havlíčkův Brod region. The theoretical part focuses on the presentation of the pilgrimage place Saint Anna and village Pohled. In the practical part are evaluated questionnaire surveys, which results to the analysis of the interest of visitors about the place. The thesis also includes proposed solutions to increase the attractiveness of the village. Key words: Religious tourism, nature trail, Pohled, place of pilgrimage, pilgrimage/funfair, promotional material, Saint Anna.

7

Předmluva Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla zpracovat téma poutního místa Svatá Anna a obce Pohled, která je mým trvalým bydlištěm. Místní pamětihodnosti jsou dle mého názoru natolik zajímavé, že je třeba je propagovat a snažit se o jejich zviditelnění a zapsání do povědomí veřejnosti. Cílem práce bylo zhodnotit předpoklady poutního místa Svatá Anna a obce Pohled jako možných cílů církevní turistiky na Havlíčkobrodsku a zjistit, zda by o ně byl mezi turisty zájem, a stanovit návrhy na zatraktivnění obce. Pro svou práci jsem čerpala zejména z písemných zdrojů, jejichž autorem je František Hladík, bývalý velice pečlivý kronikář obce, který byl i mým dědečkem. Právě on vytvořil mnoho publikací o obci Pohled, ze kterých jsem při tvorbě bakalářské práce vycházela. Práce čerpá i z dalších literárních pramenů týkajících se daného tématu a využívá také informací a odkazů z oficiálních webových stránek obce Pohled. Tuto práci mohou využít zástupci obce Pohled a další osoby, které mají zájem na zvýšení atraktivity obce nebo se zabývají rozvojem cestovního ruchu v místě. Ostatní čtenáři získají ucelené informace o poutním místu Svatá Anna a o Pohledu.

8

Obsah Úvod................................................................................................................................ 13 I. Teoretická část ............................................................................................................. 14 1

2

3

Náboženský cestovní ruch a církevní turistika ....................................................... 14 1.1

Náboženský cestovní ruch .............................................................................. 14

1.2

Církevní turistika ............................................................................................ 14

Křesťanské poutě a poutní místa............................................................................. 15 2.1

Historie křesťanských poutí a vznik poutních míst ........................................ 15

2.2

Pouť................................................................................................................. 15

2.2.1

Poutní místa .............................................................................................. 16

2.2.2

Období konání poutí ................................................................................. 16

Poutní místo Svatá Anna u Pohledu ....................................................................... 17 3.1

Kdo byla sv. Anna .......................................................................................... 17

3.2

Zpěvy a modlitby ke sv. Anně ........................................................................ 17

3.3

Vznik místa ..................................................................................................... 17

3.4

Tradice konání poutí ....................................................................................... 18

3.5

Kulturní památky areálu poutního místa ........................................................ 19

3.6

Svatoanenská studánka ................................................................................... 20 Zázračná vyléčení ..................................................................................... 20

3.6.1 4

Obec Pohled ............................................................................................................ 21 Základní informace ......................................................................................... 21

4.1

Název obce ................................................................................................ 21

4.1.1 4.2

Historie............................................................................................................ 22

4.3

Předpoklady rozvoje cestovního ruchu ........................................................... 24

4.3.1

Lokalizační předpoklady........................................................................... 24

4.3.1.1

Přírodní předpoklady ......................................................................... 24

4.3.1.2

Kulturně správní předpoklady ........................................................... 25 9

5

Osobnosti působící v Pohledu................................................................................. 31 5.1

Jan Blažej Santini-Aichel................................................................................ 31

5.2

Josef Mánes se sourozenci .............................................................................. 31

II. Praktická část ............................................................................................................. 32 6

Vlastní dotazníkový výzkum .................................................................................. 33 Dotazování ...................................................................................................... 33

6.1

7

8

6.1.1

Vyhodnocení dotazníku č. 1 ..................................................................... 33

6.1.2

Vyhodnocení dotazníku č. 2 ..................................................................... 40

Polostrukturované rozhovory .................................................................................. 47 7.1

Rozvoj cestovního ruchu v obci...................................................................... 47

7.2

Zámek v Pohledu ............................................................................................ 50

Současnost poutního místa Svatá Anna u Pohledu ................................................. 53 Kulturní a duchovní akce v období svatoanenské pouti ................................. 54

8.1

Poutní slavnosti U Svaté Anny 2013 ........................................................ 55

8.1.1 9

Zhodnocení předpokladů cestovního ruchu obce Pohled ....................................... 56 Selektivní předpoklady ................................................................................... 56

9.1 9.1.1

Objektivní ................................................................................................. 56

9.1.2

Subjektivní ................................................................................................ 57 Realizační předpoklady................................................................................... 58

9.2 9.2.1

Dopravní předpoklady .............................................................................. 58

9.2.2

Materiálně technická základna.................................................................. 58

9.2.2.1

Stravovací zařízení ............................................................................ 59

9.2.2.2

Ubytovací zařízení ............................................................................. 59

9.2.2.3

Kultura a sport v obci ........................................................................ 59

10 Návrhy řešení na zatraktivnění obce z pohledu cestovního ruchu .......................... 61 10.1

Propagační leták .............................................................................................. 61

10.2

Naučná stezka „Z Pohledu ke Svaté Anně“ .................................................... 61 10

10.3

Vytvoření turistického prospektu.................................................................... 64

10.4

Turistická vizitka ............................................................................................ 64

10.5

Zřízení místního muzea .................................................................................. 65

Závěr ............................................................................................................................... 67 11 Seznam použitých zdrojů ........................................................................................ 70 11.1

Bibliografické zdroje ...................................................................................... 70

11.2

Elektronické zdroje ......................................................................................... 71

12 Seznam příloh ......................................................................................................... 74

11

Seznam ilustrací Obr. č. 1 Mapa České republiky s vyznačenou polohou obce Pohled ............................ 21 Graf č. 1 Vnímání Svaté Anny u Pohledu jako významného poutního místa ................ 33 Graf č. 2 Návštěvnost pouti u Svaté Anny...................................................................... 34 Graf č. 3 Vztah k víře...................................................................................................... 35 Graf č. 4 Spojení pouti u Svaté Anny s návštěvou kostela ............................................. 35 Graf č. 5 Opětovná návštěva obce Pohled v budoucnu .................................................. 36 Graf č. 6 Návštěvnost jiných poutních míst .................................................................... 37 Graf č. 7 Návštěvnost dle krajů České republiky ........................................................... 38 Graf č. 8 Věkové skupiny ............................................................................................... 39 Graf č. 9 Pohlaví ............................................................................................................. 39 Graf č. 10 Povědomí o existenci obce Pohled ................................................................ 41 Graf č. 11 Návštěva obce Pohled .................................................................................... 42 Graf č. 12 Povědomí o poutním místě Svatá Anna u Pohledu ....................................... 42 Graf č. 13 Zájem o jednodenní výlet po sakrálních památkách obce ............................. 43 Graf č. 14 Dopravní prostředek využívaný při cestování ............................................... 44 Graf č. 15 Návštěvnost dle krajů České republiky ......................................................... 44 Graf č. 16 Věkové skupiny ............................................................................................. 45 Graf č. 17 Pohlaví ........................................................................................................... 46 Obr. č. 2 Znak a prapor ................................................................................................... 49 Obr. č. 3 MAS Havlíčkův kraj o.p.s. s vyznačením obce Pohled ................................... 57 Obr. č. 4 Návrh naučné stezky první část ....................................................................... 63 Obr. č. 5 Návrh naučné stezky druhá část ....................................................................... 63

12

Úvod Obec Pohled nepatří ke známým místům Kraje Vysočina, a to bych alespoň pomocí této práce chtěla změnit. Ač by se Pohled mohl zdát jako malá, bezvýznamná obec, není tomu tak. Díky své bohaté historii, kulturním a přírodním památkám má turistům opravdu co nabídnout. Toto tvrzení dokládá i fakt, že se o Pohledu i poutním místu Svaté Anně nad vsí zmiňují nejrůznější naučné publikace a průvodci České republiky, kde je v seznamu měst a obcí mezi takovými, jako jsou Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou a další. Bývalý význam obce se už asi nepodaří obnovit, přesto se domnívám, že poutní místo Svatá Anna i Pohled mají potenciál upoutat turistický zájem a stát se opět navštěvovaným místem při cestách Vysočinou. Právě nedotčená a krásná příroda Vysočiny je vhodným místem pro strávení klidné dovolené a pro uskutečňování pěších nebo cyklistických výletů za poznáním. Do budoucna je tedy velmi důležité pracovat na zviditelnění místa a vytvoření zázemí, díky kterému by zde byli ochotni budoucí návštěvníci strávit svůj volný čas. Návštěva poutě u Svaté Anny je pro mnohé každoroční tradicí, která neodmyslitelně patří k období léta. Mohlo by se zdát, že v současnosti převažuje světská definice poutě, ale pravdou je, že má stále i duchovní charakter. Římskokatolická farnost Pohled každý rok připravuje poutní slavnosti v kostele sv. Anny i program v kostele sv. Ondřeje v Pohledu. V praktické části práce jsem se snažila pomocí dvou dotazníkových šetření zjistit, jak návštěvníci vnímají svatoanenskou pouť a zda by byl mezi turisty o poutní místo Svatá Anna i samotný Pohled zájem. Tato část obsahuje i rozhovory s osobami, které mohou přispět k rozvoji cestovního ruchu v místě, a také návrhy opatření na zvýšení atraktivity obce. Pohled byl již v některých bakalářských pracích Vysoké školy polytechnické Jihlava zmiňován, však nikdo se nezabýval pouze problematikou poutního místa a obce.

13

I. Teoretická část 1 Náboženský cestovní ruch a církevní turistika Práce se zabývá bližším popisem sakrálních památek včetně významného poutního místa Svatá Anna, které se nachází na Havlíčkobrodsku. Návštěvníci těchto míst mohou být i účastníky náboženského cestovního ruchu a církevní turistiky.

1.1 Náboženský cestovní ruch Náboženský nebo též religiózní cestovní ruch má dle Zelenky a Páskové [2012, s. 488] v užším smyslu význam v podobě cestování, jehož předním důvodem jsou poutě a náboženské obřady. V širším smyslu jde o formu cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni návštěvami a prohlídkami religiózních památek – kostelů, poutních míst, katedrál nebo hřbitovů. Účastníkem náboženského cestovního ruchu je poutník, který je definován Zelenkou a Páskovou [2012, s. 434] jako osoba cestující na svatá místa (posvátná místa) s různou motivací, kterou může být hluboká víra, naplnění požadavků náboženství či zlepšení vlastního zdraví na místě zázraků.

1.2 Církevní turistika Církevní turistika přivádí turisty na nábožensky významná místa spjatá s křesťanstvím či dalšími druhy náboženství. Není však určena pouze věřícím, pro které poutní místa mají náboženský význam, ale může zaujmout i ateisty, které zajímá architektura, poznání přírodních krás nebo historie místa. Církevní turistika má v České republice velký potenciál, který nebyl dosud zcela objeven, a mohl by tak úspěšně expandovat. Tento segment cestovního ruchu totiž nepodléhá ekonomickým výkyvům, neboť motivace k realizaci je u tohoto typu turistů mnohem silnější. Potenciálu této rostoucí formy cestovního ruchu si je vědoma i církev, která vychází vstříc zájmu i světské veřejnosti o sakrální památky. [1] [4] Církevní turistika se z důvodu zvýšení propagace stala tématem brněnského veletrhu Regiontour v roce 2012 i 2013. Byl také vytvořen projekt Magni, Cesty s příběhem,

14

který vznikl za podpory Ministerstva pro místní rozvoj, Integrovaného operačního programu, Czechtourism a HelpTour. [1] [2] [3] [4] Zmiňované projekty se zaměřují na významné a známé památky situované v Praze a na poutní místa na jižní Moravě. Do budoucna by se vyhledávaným cílem církevní turistiky v kraji Vysočina mohlo stát poutní místo Svatá Anna a sakrální památky obce Pohled.

2 Křesťanské poutě a poutní místa 2.1 Historie křesťanských poutí a vznik poutních míst Začátky poutí a vznik poutních míst souvisely s prvotními cíli křesťanských poutníků, tedy návštěvou posvátných míst. Jednalo se o putování na svatá místa spojená s událostmi ze života Krista nebo osobou světce, a o navštěvování hrobů či míst, kde došlo k zázračnému uzdravení. Záznamy dokládají, že první poutníci se vydávali do Palestiny od 2. století po Kristu. Putování bylo velmi časově náročné, také z tohoto důvodu začala vznikat regionální poutní místa, protože ne každý mohl podniknout pouť do dalekých zemí. Nově vzniklá místa byla spjata se zázračným uzdravením, působením svatých, se zjevením Panny Marie nebo vznikla při hrobech mučedníků. Jejich existence je na našem území zaznamenávána již v raném středověku. Jedním z takovýchto významných míst byl Tetín, místo zavraždění a původního hrobu sv. Ludmily, kam se putovalo od 10. století. [Dibelková, 2004, s. 5]

2.2 Pouť Jak zmiňují Zelenka a Pásková [2012, s. 434–435], pouť má dvojí význam. Zaprvé znamená putování věřících na svatá místa ve vlastní zemi nebo v zahraničí, často využívající poutních cest. Zadruhé se jedná o setkání za účelem zábavy, které se postupně vyvinulo z doplnění poutě zábavním a společenským programem. Stará pouť, tedy cesta, měla vždy náboženský účel. Poutníci si z návštěvy poutního místa přinášeli různé předměty jako důkaz, že pouť vykonali. Mezi tyto upomínkové předměty patřily v případě návštěvy Santiaga de Compostela ve Španělsku mořské mušle, které se připínaly na klobouk nebo na oděv. Byly to ale také předměty pro rodinu či známé, např. obrázky světců, růžence apod., tedy dárek z pouti. V poutních místech 15

se tak vyvinul trh s posvátnými poutními upomínkami a později se rozšířil i na zboží světského charakteru. [Hladík,1987, s. 5]

2.2.1 Poutní místa Cílem poutí je návštěva posvátného, nábožensky významného místa. Poutní místa se mohou různit podobou, velikostí nebo regionálním významem. Poutě se konají ke kříži, kapličce, venkovskému kostelíku, městskému kostelu, bazilice či poutnímu areálu. [5] Z území dnešní Vysočiny se až za hranice Čech často nechodilo, ale pokud ano, jedním z navštěvovaných míst bylo mariánské poutní místo Mariazell v Rakousku. Mezi významná poutní místa Evropy se řadí již zmíněné Santiago de Compostela, Lurdy, Fatima, Mariazell, Řím či Jasná Hora v Čenstochové. Mimo Evropu to jsou Jeruzalém, Nazaret nebo Betlém. Mezi nejvýznamnější poutní místa v České republice patří Velehrad, Svatý Hostýn, Svatý Kopeček u Olomouce, Tetín, Stará Boleslav, Křtiny u Brna, Svatá Hora u Příbrami a další. Na území Kraje Vysočina jde o Zelenou horu u Žďáru nad Sázavou, Přibyslavice a Křemešník. [5] Mimo to se slaví poutě v každé farnosti vždy podle toho, komu je farní kostel zasvěcen.

2.2.2 Období konání poutí Období konání všech typů poutí má vazbu na svátky v liturgickém roce. Jedná se například o oslavu zasvěcení daného poutního místa nebo slavnost k předmětu pouti. Každý kostel je zasvěcen ochraně některého světce nebo více světců a hlavní pouť pak připadá na den svátku tohoto světce. Poutní kostel u Pohledu je zasvěcen sv. Anně, pouť se zde koná tedy na její svátek, tj. 26. července a neděli poté.

16

3 Poutní místo Svatá Anna u Pohledu Poutní místo Svatá Anna se nachází 1,5 km severovýchodně nad obcí Pohled. Z Pohledu k poutnímu místu lze dojít lipovou alejí nebo cestou přes vrch zvaný Kalvárie. Dostat se k místu dá i z hlavní silnice I/34 ve směru Ždírec nad Doubravou. Svatá Anna je nejvyhledávanějším poutním místem Havlíčkobrodska a na svátek sv. Anny se zde koná tradiční pouť. Celý areál poutního místa patří k nejdokonalejším příkladům začlenění staveb do krajiny a k nejkrásnějším celkům rokokové architektury v České republice vůbec. [Hladík, 1987, s. 17]

3.1 Kdo byla sv. Anna Poutní místo u Pohledu je zasvěcené právě svaté Anně. Byla podle církevní tradice matkou Panny Marie, jejím otcem a manželem sv. Anny byl svatý Jáchym. Byli tedy prarodiči Ježíše Krista. Avšak v evangeliích jména Mariiných rodičů zaznamenána nejsou. Jméno Anna se vykládá jako „milostná“ nebo „laskavá“. Sv. Anna je patronkou matek a manželství, jako symbol stříbra i horníků, ale také mlynářů a tkalců. [6]

3.2 Zpěvy a modlitby ke sv. Anně Svatá Anna se jako ostatně i jiní světci stala námětem modliteb a písní. Jednou z nejznámějších písní, která se zpívá o poutích u Svaté Anny, je například píseň „Já jsem si vyvolil“, další píseň se jmenuje „Jak červánky ohlašují ráno“. Existují i speciální písně složené k uctění „pohledské“ sv. Anny, které složili lidový tvůrci z okolí. [Hladík, 1987, s. 9]

3.3 Vznik místa Vznik poutního místa nad obcí Pohled je spojen s působením cisterciaček z pohledského kláštera. [Dibelková, 2004, s. 191] Podle pověsti je vznik poutního místa spjat s písařem a pozdějším hospodářským správcem kláštera Jakubem Čermákem. Ten zapadl na lovu při pronásledování vlka do bahna, z kterého se nemohl několik hodin vyprostit. Ve smrtelných úzkostech se začal modlit, až uslyšel z podzemí zvuk varhan, neznámý zpěv a zaslechl prý jméno světice 17

Anny. Začal se tedy modlit o pomoc ke svaté Anně a slíbil, že když bude zachráněn, postaví na místě, kde byl uvězněn v bahně, svaté Anně kapličku. Z uvěznění se vysvobodil a svůj slib splnil. Při kopání základů kapličky byl nalezen pramen. [Hladík, 1987, s. 57]

3.4 Tradice konání poutí Počátek tohoto místa se datuje od roku 1730. O zázračné záchraně Čermáka se v okolí velmi mluvilo a lidé začali na místo přicházet a tím započala poutní tradice. Po postavení kostela byly slouženy mše svaté od svatodušního úterý, každé úterý až do neděle po sv. Václavu. Velké poutě se konaly čtyři. První byla v neděli po sv. Anně, druhá po oktávu (po osmi dnech), třetí na sv. Jáchyma a čtvrtá v neděli po sv. Václavu. Na poutě u Svaté Anny putovali poutníci z okolních českých obcí, zejména z Německého Brodu (dnes Havlíčkova), Chotěbořska, Humpolecka, Přibyslavska, od Polné a Světlé nad Sázavou. Pravděpodobně sem přicházela procesí i z německých obcí, tedy dnešní Jihlavy nebo Štoků, avšak v menším počtu. Z okolních obcí přicházeli Češi i Němci, jednalo se například o Dlouhou Ves, Bartoušov, Ždírec a Jílemník. [Hladík, 1987, s. 38] Po roce 1920 poutě u Svaté Anny dostávaly profánní charakter. K cestě na pouť tradičně patřili flašinetáři a žebráci, kteří od zbožných poutníků dostávali milodary. Samotná pouť už byla doplněna o pouťové atrakce, rozestavěné v celém areálu poutního místa. Ze zápisků pohledského kronikáře Jana Losenického se lze dozvědět, že o hlavních poutích byl středem zájmu poutníků i Pohled. Poutníci z okolí se z pravidla dostavili již časně ráno a vraceli se zpět až k večeru. Procesí přicházející z daleka, přicházela den před poutí a odcházela až den následující po pouti. Velká procesí přicházela s korouhvemi a hudbou, byla vedená knězem a „celfótrem“, tj. předzpěvákem a předříkávačem modliteb, ale především organizátorem celé pouti. Tentýž titul platil i v případě, že šlo o ženu. Poutníci běžně přespávali v Pohledu u místních obyvatel a kněží bývali hosty faráře. Poutě bývaly i během první světové války, což dokládají dobové články například v novinách Hlasy z Posázaví z roku 1914 a 1917. O svatoanenské pouti se zmiňují regionální noviny i v dalších letech, například Lidový list v roce 1930 nebo Havlíčkův kraj v roce 1934. Poutě se konaly nepřetržitě i za komunistického režimu. V roce 1969 18

se pouti podle dobových záznamů zúčastnilo přes patnáct tisíc návštěvníků a v následujících letech byla návštěvnost obdobná. V této době se už také vybíraly poplatky od stánkařů. Potlačování náboženských obřadů přesto nastalo v letech 1973 a 1974, kdy bylo výrazně omezeno konání pouti jako nežádoucího náboženského shromáždění. [Hladík, 1987, s. 64–65, 97–98] Mezi lety 1977–1989 byla pouť po zákazu konání u Sv. Anny přesunuta do Pohledu, však bohoslužby se na poutním místě konaly dál. V roce 1990 se pouť vrátila na své tradiční místo ke Svaté Anně. [7]

3.5 Kulturní památky areálu poutního místa Poutní kostel sv. Anny Stavba kostela sv. Anny započala v roce 1760. Finanční prostředky byly získány formou darů od poutníků. Jedná se o kruhovou centrální stavbu, ke které jsou na třech stranách paprsčitě připojeny tři obdélníkové patrové prostory. Na východní straně k němu přiléhá přízemní čtvercová sakristie. Kostel je zvenku členěn pilastry s plochými hlavicemi a segmentově uzavřenými okny. Interiér kostela je ve svém středu sklenut kopulí, boční prostory v přízemí valené se stýkajícími lunetami. Kostel je vymalován motivy rokajů, květin a obrazy světců. Podle mnohých zdrojů mohl být vystavěn dle starších plánů Santiniho, autorství však není doloženo.[Hladík, 1987, s. 17] Kapličky křížové cesty V areálu kostela sv. Anny je postaveno čtrnáct kapliček křížové cesty a další dvě blíže k budově bývalého hostince, takže celkový počet je šestnáct. Kaple jsou postaveny z kamene a byly spolu s hostincem vystavěny v letech 1764–1766. [Hladík, 1987, s. 23] Kaple nad pramenem Na místě původní kaple z roku 1730 byla v roce 1824 nad pramenem postavena nová rokoková centrální osmiboká kaple s bání. Kaple má troje vstupní dveře a tři okna. Uvnitř je plochostropá a nachází se zde oltář sv. Anny. [Dibelková, 2004, s. 192] Bývalý hostinec a lázně Barokní budova bývalého hostince byla vystavěna nedaleko pramene roku 1764. Hostinec sloužil k občerstvování poutníků. Jedná se o jednopatrovou dvoukřídlou budovu, k ní přiléhá lázeňská budova, kterou nechal roku 1858 postavit majitel pohledského panství hrabě Eugen Sylva Taroucca-Unwerth a svedl do ní vodu od

19

pramenné kaple. Lázně zanikly na přelomu 19. a 20. století, hostinec byl v provozu s přestávkami do konce devadesátých let 20. století. [Benáková, 1999, s.116]

3.6 Svatoanenská studánka O zázračné a léčivé vodě od Svaté Anny u Pohledu se zmiňují snad všechny popisy místa. Původní léčivý pramen, který byl využíván i pro zdejší lázně, obsahoval železo, síru a olovnatý oxid a sloužil k léčbě „dnavých nemocí“. [Dibelková, 1999, s. 16] Tento pramen však v roce 1887 vyschl a nově vyhledaný byl sveden pod kapličku, nebyl však tolik radioaktivní a pro léčebné účely byl už nevyužitelný. O skutečné léčivosti vody lze jen spekulovat, ale voda je dobrá, pitná a velmi mírně radioaktivní. Ke studánce stále lidé jezdí pro vodu. Její kvalita je pravidelně zjišťována. Poslední kompletní rozbor svatoanenské vody byl uskutečněn v polovině května 2013. Voda nepřesahuje směrné limity pro dusičnany a dusitany, těžké kovy, nečistoty nebo živé organismy. Jediný ukazatel, který se pohybuje mimo limit je pH (tvrdost vody), kde byla naměřena hodnota 6,0. Dle odborného stanoviska se ale u vod s přirozeně nižším pH hodnoty 6,0 až 6,5 považují za splňující požadavky Vyhlášky 252/2004 Sb. Radiologický rozbor vykázal zvýšenou hodnotu radonu 222, kde byla naměřena hodnota 104,8 Bq/l, přičemž směrné hodnoty objemové aktivity radonu 222 jsou dle Vyhlášky SÚJB 307/2002 Sb. o radiační ochraně pro balenou přírodní minerální vodu na 100 Bq/l. [8] Přehled základních zkoumaných prvků je zobrazen v Příloze B.

3.6.1 Zázračná vyléčení O případech zázračného uzdravení po použití svatoanenské vody se dochovaly záznamy. Většinou se jedná o uzdravení, ke kterému došlo po opakovaném oplachování částí těla či pití této vody. Kdo špatně viděl a oplachoval si oči touto vodou, začal vidět lépe. V pohledské kronice je zaznamenáno, že do roku 1756 došlo k patnácti zázračným uzdravením a k dalším dvaceti osmi od roku 1757 do roku 1773. Kvůli zaznamenávání zázraků byla postavena v blízkosti kapličky poustevna a do ní byl povolán mnich. Jeho úkolem bylo zapisovat zázraky, které se u studánky vyskytly. [Hladík, 1987, s. 60–62]

20

4 Obec Pohled 4.1 Základní informace

Pohled

Obr. č. 1 Mapa České republiky s vyznačenou polohou obce Pohled [27]

Pohled se nachází 4 km východně od Havlíčkova Brodu a 8 km severozápadně od Přibyslavi. Obcí protéká řeka Sázava a vesnice se tak rozkládá v údolí po obou jejích březích. Katastrálně se obec člení na dvě části, Pohled s osadou Rouštany a ves Simtany, ke které spadají samoty u Svaté Anny. Katastrální výměra je 1068 ha. Obec leží v nadmořské výšce 437 metrů nad mořem. [9] K 1. 1. 2013 bylo přihlášeno k trvalému pobytu 773 obyvatel. [18] Obcí prochází silnice I/19 směrem z Havlíčkova Brodu na Žďár nad Sázavou a hlavní železniční trať 250 Havlíčkův Brod–Brno.

4.1.1 Název obce Obec nesla historický název Pohled již v době svého založení. Tento název je uváděn v listině z roku 1265, kde je zmiňováno položení základního kamene farního kostela, i v opisu stvrzovací listiny pana Smila z Lichtenburka, vydané před rokem 1267. Původ názvu má význam místa, na které je krásný výhled nebo odkud je výhled, což by v případě Pohledu mohlo odpovídat. Variant názvu je ovšem více, jedním z nich je i název Polet, který mohl být ovšem chybný, protože se v pramenech vyskytl pouze jednou. Obec však ve své dlouhé historii získala i druhý název a to v době založení ženského cisterciáckého kláštera. Místo neslo latinský název vztahující se k Panně Marii, Vallis Virginis Mariae nebo zkráceně Vallis Virginum – Údolí Panny Marie nebo 21

Údolí Panen. Latinských názvů bylo několik a právě z nich se zformovalo německé pojmenování Frauenthal, který si obec udržela až do vzniku samostatného Československa. [9]

4.2 Historie První zmínka o Pohledu je zaznamenána na listině kouřimského arcijáhna z roku 1265, ve které se pojednává o pokládání základního kamene pravděpodobně farního kostela. Starší informace o obci sice chybí, ale nejspíše existovala již před tímto datem. Podle záznamů v kronikách patřila osada Pohled již ve 12. století pánům z Lichtenburku, kteří zde měli svůj dvůr. Ještě v první polovině 13. století byl vlastníkem Pohledu Smil z Lichtenburku, majitel stříbrných dolů v okolí. Od něj přešel na tři bratry, Bodislava, Bartoloměje a Bohuslava, kteří Pohled získali za věrné služby. Již v té době zde byl farní kostel, který měl duchovního správce, pravděpodobně člena řádu německých rytířů z Přibyslavi. [Hladík, 1965, s. 2] Od konce 13. století vedla Pohledem obchodní stezka, zřízená pány z Ronova u Přibyslavi. Propojovala dvě významné staré stezky. První z nich byla haberská, která procházela Brodem, a druhá libická, vedoucí z Moravy do Čech. [Hladík, 1965, s. 6] Historie obce je velmi úzce spjata s historií bývalého kláštera cisterciaček, proto se odvíjela společně s klášterem. Základ kláštera a panství položila paní Uta, vdova po Kunovi z Chovan, když ves koupila spolu se svou sestrou Ludmilou a Kateřinou z rodu Vítkovců. Prodej byl potvrzen listinou vydanou 17. října 1267. Potvrzovací listinu o založení kláštera potvrdil v roce 1296 král Přemysl II. Otakar a jeho manželka Kunhuta, která ho vzala pod svou ochranu. V roce 1271 potvrzení též učinil pražský biskup Jan III. z Dražic i papež Řehoř X. Po smrti krále Přemysla Otakara II. byl klášter vydrancován a obnoven až po mnoha letech díky přispění otcovského kláštera v Sedlci. Díky darům lén a „věnům“ nově vstupujících klášternic narůstalo jmění kláštera, do kterého spadalo i čtrnáct okolních obcí, dvorů a usedlostí. [10] V roce 1329 vypukl v klášteře požár. Další úskalí přinesly pohledským klášternicím husitské války, během kterých byl klášter vypleněn. Až v roce 1486 král Vladislav Jagellonský obnovil privilegia kláštera a činnost cisterciaček v Pohledu ožila. Roku 1522 vzala Pohled pod královskou ochranu Marie, manželka Ludvíka Jagellonského, a v roce 1528 tak učinil i Ferdinand I. V této době nebyl klášterní řád příliš dodržován a 22

klášter proslul neřestným životem jeho obyvatelek. Důkazem je i údajně za živa zazděná jeptiška ve výklenku ve sklepení pohledského zámku. [Hladík, 1965, s. 3] Třicetiletá válka neutěšené poměry ještě prohloubila. Po roce 1623 byl klášter téměř prázdný a bez abatyše, zadlužený a na konci války tudy prošli dvakrát Švédové. Po této nelehké době následovalo obrození, klášter splatil dluh, budovaly se nové rybníky, byl opravován kostel a vystavěna krypta. Za působení abatyše Konstancie Marie Marquartové byla ke konventnímu kostelu přistavěna kaple Všech svatých, roku 1700 byla zahájena výstavba barokní sýpky a v roce 1710 se započalo se stavbou proboštství. V roce 1711 byla na obecní náves umístěna socha sv. Jana Nepomuckého. [10] Další významnou abatyší byla Kandida Marešová, za které došlo k výstavbě poutního areálu u Svaté Anny v roce 1760. Za poslední pohledské abatyše Kandidy Adlerové byla v roce 1773 postavena prelatura přiléhající ke klášternímu konventu a byly sem dovezeny ostatky sv. Faustina a sv. Kandida, které jsou dodnes uchovány v kostele sv. Ondřeje, konkrétně v bočních oltářích. [10] Ke zrušení kláštera došlo 20. března 1782 císařským dekretem Josefa II. Rušily se kláštery, které se nezabývaly humanitární činností či výukou, a cisterciačky byly řádem rozjímavým. Po zrušení cisterciáckého kláštera se obyvatelkami staly na deset let karmelitky a dominikánky z Prahy. Po jejich odchodu se historie kláštera v Pohledu definitivně uzavírá. [Hladík, 1965, s. 5] Roku 1872 byl Pohled povýšen na městys. Česká soukromá škola byla v obci zřízena roku 1889. Dařilo se rozvíjet i spolkovou činnost. V roce 1880 vznikl sbor hasičů či organizace Sokol, která byla samostatně založena v roce 1921. Dlouholetou tradici zde měl i divadelní spolek. Pohled byl často považován za německou obec, ale po zrušení kláštera zde začal převyšovat počet českého obyvatelstva. V době okupace byl ovšem za německou obec prohlášen. V roce 1945 zde byla otevřena měšťanská škola a roku 1954 zdravotnické středisko. Důležitým bodem v historii obce bylo vybudování železniční tratě z Německého (dnes Havlíčkova) Brodu do Brna, která vede přes obec a dokončena byla v roce 1899. Od roku 1960 přes Pohled jezdí pravidelná autobusová linka Havlíčkův Brod–Přibyslav. [Hladík, 1965, s. 14–23] Do novodobé historie obce se nechvalně zapsala monumentální stavba základní školy, která měla být dostavěna v roce 2002. To se nepodařilo a nesplnění dotačních podmínek

23

zapříčinilo vysoké zadlužení Pohledu, který se tak zařadil mezi nejzadluženější obce České republiky. Závazky se podařilo vyrovnat až po prodeji zámeckého areálu, přilehlých budov a pozemků v roce 2011.

4.3 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Jak zmiňují Zelenka a Pásková [2012, s. 455] předpoklady rozvoje cestovního ruchu tvoří souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnoho úrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu.

4.3.1 Lokalizační předpoklady 4.3.1.1 Přírodní předpoklady Pohled i poutní místo Svatá Anna leží na Havlíčkobrodsku v Kraji Vysočina. Z horopisného hlediska náleží popisované území Českomoravské soustavě, podsoustavě Českomoravská vrchovina. Většinu oblasti tvoří Hornosázavská pahorkatina. Nejvyšším bodem obce Pohled je podle katastru Pfáfenberg (523 m). Významným bodem v okolí je Vysoká (578 m) nad vsí Vysoká, která v zimní sezóně slouží ke sjezdovému lyžování. Průměrná nadmořská výška celého regionu se pohybuje okolo 500 m. [David a Soukup, 2009, s. 9] Osou Havlíčkobrodska je řeka Sázava, která protéká od východu k západu a sbírá převážnou většinu vod regionu. [David a Soukup, 2009, s. 10]. Sázava protéká i Pohledem a pravostranným přítokem v blízkém okolí jsou Simtanský a Rouštanský potok. Přímo v obci se nachází pět malých rybníčků a mezi Pohledem a Simtanami šestý, největší z nich. Po geologické stránce tvoří území z největší části rula. V dobách činného hornictví se zde dobývaly rudy s obsahem stříbra, olova a v menší míře mědi. Na mnohých místech se dodnes těží stavební kámen, především žula. [David a Soukup, 2009, s. 10] Podnebí na Havlíčkobrodsku je ovlivněno vyšší nadmořskou výškou Kraje Vysočina. V rámci České republiky se řadí k těm chladnějším s krátkým létem. O něco vyšší než průměr je i roční úhrn srážek. Průměrná roční teplota na Vysočině je 4 ° až 8 °C. [Pergler, 2004, s. 10]

24

Havlíčkobrodsko nabízí relativně zdravé životní prostředí s nižší úrovní znečištění, což působí pozitivně na rozvoj cestovního ruchu. [11] Nachází se zde velmi cenné přírodní památky a vyznačuje se čistou a nepoškozenou přírodou. Přímo v Pohledu se nachází z hlediska ochrany přírody významná historická a dendrologická lokalita registrovaná jako lipová alej s cca sedmi sty stromy, spojující pohledský zámek s poutním místem Svatá Anna. Ve stromořadí a v okolí kostela sv. Anny jsou nejhojněji z listnatých stromů zastoupeny lípa srdčitá, lípa velkolistá, javor klen, jílovec maďal a jasan ztepilý. [Benáková, 1999, s. 116] Mezi přírodní zajímavosti a unikáty patří naleziště ruly moldanubika, mafické uzavřeniny a granitoidy okraje moldanubického plutonu. [12] Za zmínění též stojí zámecký park, kde rostou významné dřeviny. Z jehličnanů se zde vyskytuje jedlovec kanadský, žlutopestrý zerav a cypříšky. Z listnatých jsou zastoupeny nepřehlédnutelné duby, kultivar jilmu lysého, žlutopestrý jasan pensylvánksý, javor stříbrný či líska turecká. Park se rozkládá na 39 000 m2. [Heike, 1984, s. 311] Mimo jiné se zde nachází pozůstatky psího hřbitova, který zde v minulosti založili majitelé zdejšího panství. Do Pohledu vede významná turistická trasa Cesta K. H. Borovského, směřující po červené ve směru od Havlíčkova Brodu do Přibyslavi. Přes obec ke Svaté Anně vede další, žlutá turistická značka. I to dokládá, že místní krajina je vhodná zejména pro pěší turistiku, případně cykloturistiku. 4.3.1.2 Kulturně správní předpoklady 4.3.1.2.1

Kulturní památky

Kostel sv. Ondřeje Farní kostel sv. Ondřeje, původně konventní, byl budován pod patronátem řádu německých rytířů v 60. letech 13. století. Základní kámen byl položen v roce 1265. Původně kostel Nanebevzetí Panny Marie, dnes sv. Ondřeje, je příkladem gotického slohu, který vznikl v době působení cisterciaček v Pohledu. V roce 1424 kostel poničilo husitské vojsko, v pozdější době byl přestavován. K jednolodnímu kostelu s pětiboce uzavřeným presbytářem přiléhá na severní straně obdélná předsíň. Presbytář se od osy lodi výrazně odchyluje na sever. Obvodové zdi kostela prolamují vysoká úzká okna. V závěru presbytáře je umístěn hlavní oltář, vytvořený v letech 1730–1740. Barokní 25

oltářní architektura se dvěma tordovanými sloupy a zalamovaným kládím je bohatě zdobena sochami andělů a světců. V lodi jsou umístěny tři boční oltáře pocházející z první poloviny 18. století. Zasvěceny jsou Panně Marii, sv. Rodině a sv. Janu Nepomuckému. Za sochařskou výzdobou oltářů jsou významní barokní řezbáři Řehoř Thény a Ignác Rohrbach. Západní část lodi zaujímá kruchta, spočívající na širokém pozdně gotickém oblouku. Varhany pocházejí z poloviny 18. století. Pozdně gotická předsíň byla barokně upravena koncem 17. století. Výše uvedené informace jsou čerpány z prospektu vytvořeného Římskokatolickou farností Pohled, rok vydání ani autor nejsou uvedeny. Budovu bývalého kláštera s kostelem spojuje i chodba s průhledem přímo do kostela sv. Ondřeje. Nachází se v prvním patře konventu a ústila přímo do lodi kostela. Dnes je tento vchod, který sloužil pohledským cisterciačkám pro příchod na konventní mše, zazděn. Délka chrámové lodi je 30 m, šířka 9 m a výška od podlahy ke klenutí 23 m. [19] Součástí stavby je osmiboká kaple Všech Svatých, přistavěná k východní straně presbytáře kostela sv. Ondřeje v roce 1693. [Pleva, 2005, s. 67–68] Před vchodem z kaple do kněžiště konventního kostela se nachází vchod do krypty, kam byly s největší pravděpodobností pohřbívány významné světské osoby nebo donátoři kláštera. Druhá krypta je pod kněžištěm v presbytáři sv. Ondřeje a sloužila jako konventní hrobka pro potřeby kláštera. V kryptách byly nalezeny také kosti z bývalého hřbitova zrušeného před rokem 1818, který se nacházel v těsné blízkosti kostela a kaple. [13] V roce 2003 byla střecha kostela nově pokryta šindelem, který byl původní krytinou. Na konci roku 2005 byly za účasti Livie Klausové pro kostel vysvěceny dva nové zvony – sv. Václav a sv. Ondřej. Od roku 2008 farnost soustavně opravovala za přispění Ministerstva kultury České republiky venkovní opěráky kostela. Za přispění obce Pohled byl v roce 2011 proveden nátěr kaple Všech Svatých. [13] Zámek Komplex budov bývalého kláštera byl přestavěn na zámek. Celý zámecký komplex zahrnuje zámek, nádvoří, sýpku se zastavěnou plochou a park. Architektonický rozbor dle Ladislava Svobody [1997, s. 22] popisuje stavbu takto. Jádro tvoří čtyřkřídlá jednopatrová stavba, obklopující bývalý rajský dvůr kláštera. Jižní část stavby je podsklepena, z ní vycházejí k jihu stejně dlouhé východní a západní křídlo. Vzniká tak půdorys připomínající písmeno H. Na severní straně se k nádvornímu křídlu přimyká 26

jednolodní kostel sv. Ondřeje, v prodloužení jeho presbytáře se připojuje osmiboká kaple Všech svatých a k severozápadnímu nároží komplexu je přistavěna patrová budova bývalé prelatury. Z jižní strany se k zámku připojují klasicistní stáje (v současné době zničené propadlou střechou) a na ně navazoval mlýn, který je dnes viditelný pouze v rozvalinách. Celý komplex je ve všech podlažích téměř v úplnosti klenutý. Pohledský zámek vznikl přestavbou ženského cisterciáckého kláštera z roku 1267. Po zrušení kláštera sloužil komplex jako továrna na sukno a roku 1807 byla hlavní budova upravena na zámek. Právě to učinil Josef, hrabě z Unwerthu. Byl bezdětný, proto roku 1822 daroval zámek svému synovci Eugenu Sylva Tarouccovi, který musel splnit podmínku připojení jména Unwerth ke svému. Eugen byl právě ten, kdo bezpochyby učinil klasicistní přestavbu panství. V roce 1864 však zámek prodal Klotildě, hraběnce Clam-Gallasové, rozené Dittrichsteinové za 390 000 zlatých a 500 dukátů ve zlatě. Po její smrti zámek zdědily její dvě dcery Eduardina kněžna Khevenhüllerová-Metsch a Klotilda hraběnka Festeticsová. Hraběnka Festeticsová se stala po smrti své sestry Eduardiny v roce 1925 jedinou majitelkou pohledského panství a obývala ho až do počátku druhé světové války. Jako dědičku a spolumajitelku ustanovila svou neteř Eleonoru rozenou Clam-Gallasovou. Zámek byl až do roku 1945 velice honosným letním sídlem. Ve stejném roce přešel pod Národní pozemkový fond v Praze. V září 1949 přešly zámecké budovy do vlastnictví obce Pohled. Historicky cenné předměty byly odvezeny a přiděleny do jiných zámků pro muzejní účely. [Hladík, 1969, s. 5–6] V pohledském zámku dlouhé roky sídlila základní škola, která byla v roce 2006 zrušena. Ve vlastnictví obce byl zámek do dubna roku 2011, poté byl celý komplex budov prodán společnosti H. H. Holding group. Prelatura Před západním průčelím kostela a při západním průčelí kláštera stojí obdélníková budova prelatury. Severní a jižní stranu zdobí vysoké štíty, po polovině 18. století byly barokně upraveny. Severní průčelí bývalé prelatury je členěno plochými pilastry a bohatou nadokenní dekorací. Vyvrcholením je prolamovaný štít s erbem kláštera. [Pleva, 2005, s. 67]

27

Fara Budova bývalého proboštství byla podle návrhu Jana Blažeje Santiniho-Aichela postavena roku 1714. Proboštství bylo vystavěno jako jednopatrová budova s obdélníkovým půdorysem a zkosenými rohy, z frontální části byl v západním a východním průčelí vysunut střední rizalit. Střechu získalo proboštství valbovou, krytou šindelem, který byl v roce 1934 nahrazen eternitem a v roce 2002 opět šindelem. Po zrušení kláštera, od roku 1782, začala stavba sloužit jako fara. Po roce 1945 zde byl umístěn Místní národní výbor, v letech 1970–1994 sem byl přesunut Státní okresní archiv okresu Havlíčkův Brod. Poté byla budova vrácena zpět farnosti. V době působení duchovního správce P. Jakuba Jana Meda v letech 2000–2005 byla díky jeho iniciativě opravena fasáda a střecha fary a objekt byl využíván k potřebám pohledské farnosti. Od roku 2009 však byla budova nabízena Biskupstvím královéhradeckým k prodeji a v roce 2011 faru odkoupila obec Pohled do svého majetku. [14] Socha sv. Jana Nepomuckého Barokní socha sv. Jana Nepomuckého je umístěna ve středu obce, proti bývalé vstupní bráně kláštera do lipové aleje vedoucí ke kostelu. Socha je v životní velikosti a pochází z roku 1711, což dokládá jeden z nápisů, který je vytesán do podstavce. [Hladík, 1976, s. 10] Náhrobek Marie Anny von Unwerth Jedná se o symbolický náhrobek, který se nachází u kostelní zdi na levé straně kostela sv. Ondřeje od roku 1872. Nejdříve byl ovšem umístěn uvnitř. Empírové sousoší podle nákresu Josefa Berglera bylo vytesáno sochařem Vincencem Práchnerem roku 1817. Popis náhrobku dle Františka Hladíka: „Pomník představuje polonahého genia smrti s obrácenou pochodní beroucího za ruku umírající ženu, aby ji odvedl do říše snů od manžela, který se sklání ve splývajícím plášti ke družce svého života.“ Sousoší bylo několikrát poničeno. Důvodem bylo pobouření věřících nad mytologickým rázem pomníku. Kolem něj je umístěno železné zábradlí a nad ním byla v pozdější době vybudována stříška. Při venkovních opravách kostela proběhla obnova i tohoto díla. [Hladík, 1976, s. 37–38]

28

Kaplička Kamenná kaplička v Přibyslavské ulici byla postavena k poctě sv. Prokopa. Uvnitř na zadní stěně je umístěn obraz Panny Marie. Vrcholek stavby zakončuje cibulovitá báň s mosaznou makovicí. Kaplička stávala při domě čísla popisného 77, dnes již samostatně u hlavní silnice I/19 z Havlíčkova Brodu směrem na Žďár nad Sázavou. [Hladík, 1976, s. 11, 42–43] Hřbitovní kaple Panny Marie s hrobkou Sylva-Tarouců Unwerth Hřbitovní kaple s rodinnou hrobkou je situována do střední části pohledského hřbitova. Empírová patrová budova s předloženým schodištěm byla postavena v letech 1840– 1844 hrabětem Eugenem Sylva-Tarouccou. V roce 1971 došlo k opravám, kdy byla budova omítnuta a šindelová střecha zaměněna za plechovou. Pod kaplí se nachází hrobka, kde je uloženo pět rakví s pozůstatky rodinných příslušníků bývalého majitele panství hraběte Eugena Sylva-Taroucy. Hrobka byla v minulosti vykradena a rakve násilně vypáčeny, nicméně stále jsou uvnitř uloženy. [Hladík, 1976, s. 52, 58–59] Od poloviny roku 2010 je kaple zapsána v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Stavba je v majetku Římskokatolické farnosti Pohled. V období léta a podzimu v roce 2013 byla hřbitovní kaple nově omítnuta. Na seznamu kulturních památek České republiky jsou i ostatní stavby zmiňované výše (zámek, kostel sv. Ondřeje, náhrobek Anny von Unwerth, bývalé proboštství, socha sv. Jana Nepomuckého). Souhrnné hodnocení zdejších pamětihodností dle ing. arch. Ladislava Svobody [1997, s. 74]. „Celkově představuje komplex pohledského kláštera rozhodně památku nadregionálního významu, jediné místo v Čechách, kde více než půl tisíciletí fungoval řádový dům ženské odnože cisterciáků. Vedle prostředí gotického kostela, renesančního opatství a raně barokního konventu je třeba ocenit i celkový, jen minimálně narušený krajinný a urbanistický rámec stavby, obklopené parkem, novým proboštstvím, sýpkou a dalšími hospodářskými objekty.“ Zřícenina tvrze Hadrburg Zaniklá tvrz Hadrbudg se nachází u levého břehu Sázavy, po červené turistické značce asi kilometr směrem na Havlíčkův Brod. Její umístění v krajině je dnes však téměř neznatelné. Historie tvrze není příliš známá, o zdejší činnosti jsou zmínky pouze z konce 14. století, neví se ani o přesné době zániku. [15] 29

4.3.1.2.2

Kulturní akce

Pouť u Svaté Anny Tradiční svatoanenská pouť je v obci stále každoroční událostí a jistým způsobem kulturním vyvrcholením roku. Při pouti se pořádají akce nejenom u Svaté Anny, ale i přímo v Pohledu. K místní pouti neodmyslitelně patří i Výstava květin pořádaná Českým zahrádkářským svazem Pohled. Putování za Betlémskou hvězdou aneb Od kostela sv. Ondřeje ke kostelíku sv. Anny Pod tímto názvem se skrývá putování od kostela sv. Ondřeje ke kostelu sv. Anny na druhý svátek vánoční. První ročník se uskutečnil v roce 2001. Od té doby se každoročně opakuje a stal se tak již vánoční tradicí obce. Jedná se o pomyslné putování Tří králů do Betléma, jejichž cílem je poklonit se u živých jesliček Jezulátku a složit své dary.[16]

30

5 Osobnosti působící v Pohledu 5.1 Jan Blažej Santini-Aichel (* 1677 Praha, † 1723 Praha) Skutečně doloženou stavbou, jejímž autorem je Jan Blažej Santini-Aichel je v Pohledu budova proboštství, dnešní fara. O vyhotovení stavby byl požádán tehdejší abatyší kláštera M. K. Markvartovou. Bližší popis budovy je již zmiňován v podkapitole 4.3.1.2 Kulturně správní předpoklady. V mnohé literatuře se uvádí, že i poutní kostel U Svaté Anny vznikl snad podle návrhu Jana Blažeje Santiniho-Aichela, však údajné autorství této stavby není doloženo a je pravděpodobné, že stavba byla autorovým stylem pouze ovlivněna. [Holečková, 2006, s. 60–62]

5.2 Josef Mánes se sourozenci (* 1820 Praha, † 1871 Praha) Je prokázáno, že několik kreseb předního českého malíře 19. století Josefa Mánesa vzniklo v Pohledu v padesátých letech 19. století. Z jeho rukou pocházejí portréty zámeckých pánů, hraběnky Julie a jejího manžela Eugena. Mánes portrétoval celou rodinu hraběcího rodu Sylva-Tarouců Unwerth, to je i důvod, proč zavítal do Pohledu. Navíc jeho vztah s pohledskou větví rodu Sylva-Tarouců Unwerth byl nejspíše přátelský a Mánes byl považován za rodinného přítele. Námětem dalších jeho obrazů byla místní krajina a obyvatelé. Příkladem jeho tvorby jsou obrazy „Obec Pohled z východní strany“ či krojová studie – „Kateřina Neubauerová“. Kromě zmíněných portrétů, jsou kreslené veduty obce, na nichž dominuje gotický kostel v blízkosti zámku. Do Pohledu s ním přijížděli i jeho stejně nadaní sourozenci Quido a Amálie. Právě Amálie také vytvořila za pobytu v Pohledu několik svých kreseb a maleb. Jejími náměty byly zdejší stavby zasazené do krajiny – pohledský zámek viděný od jihozápadu či venkovská stavení. Mezi její obrazy, které jsou ve vlastnictví obec Pohled a jsou vypůjčeny v Národní galerii v Praze, patří „Chalupa truhláře Hanolda“ a „Zámek v Pohledu“. [17]

31

II. Praktická část Cíle práce: 1. Analýza zájmu návštěvníků o poutní místo Svatá Anna a obec Pohled 2. Zhodnocení selektivních a realizačních předpokladů cestovního ruchu daného území 3. Možnosti rozvoje cestovního ruchu v obci 4. Návrhy řešení na zvýšení atraktivity Pohledu a poutního místa Použité metody výzkumu: Za účelem dosažení vytyčených cílů jsem analyzovala dostupné písemné a elektronické zdroje. Využila jsem také osobní znalosti místa. Pomocí metody dotazníkového šetření jsem provedla analýzu zájmů návštěvníků o zvolené místo. Dotazování probíhalo formou dvou odlišných dotazníků. První dotazník byl určen návštěvníkům poutního místa Svatá Anna a obce Pohled v období svatoanenské poutě. Druhý byl pro návštěvníky informačního centra. Každý z nich obsahoval devět otázek, které byly uzavřené, polouzavřené i otevřené (vzor Příloha D.1, Příloha D.2). Získaný materiál jsem při vyhodnocování třídila do skupin. Zjištěné četnosti jednotlivých skupin jsem v programu Microsoft Excel převedla do tabulek a následně do grafů. První výzkum probíhal v období 26. července–28.července 2013 a druhý od srpna 2013 do konce října 2013. Metodou polostrukturovaného rozhovoru jsem získala informace od subjektů, které mohou přispět k rozvoji cestovního ruchu v obci Pohled. Při použití této metody výzkumu jsem vedla rozhovory podle předem připravených otázek, zaznamenávala data a poté je vyhodnotila. Rozhovor se starostou obce vycházel ze třinácti otázek a rozhovor s majitelem pohledského zámku z osmi otázek (Příloha D.3, Příloha D.4).

32

6 Vlastní dotazníkový výzkum 6.1 Dotazování Pro analýzu zájmu návštěvníků o místo bylo třeba vytvořit dva odlišné dotazníky. Výzkum probíhal metodou dotazníkového šetření a zcela anonymně. Oba dotazníky byly podávány k vyplnění v tištěné podobě a byly tvořeny uzavřenými, polouzavřenými i otevřenými otázkami. Vzory jsou součástí Přílohy D.

6.1.1 Vyhodnocení dotazníku č. 1 První dotazník byl určen pro osoby, které navštívily pouť u Svaté Anny a obec Pohled v období svatoanenské poutě. Cílem šetření bylo zjistit, jak je poutní místo vnímáno místními obyvateli, návštěvníky a poutníky. Dotazníkové šetření probíhalo v období poutě u Sv. Anny v roce 2013, tedy poslední víkend v červenci od 26. července do 28. července 2013. Dotazník byl rozdáván na pouti u Svaté Anny, dále po skončení benefičního koncertu v kostele sv. Ondřeje, na výstavě květin v Pohledu a v místním obchodě smíšeného zboží. Podařilo se mi získat 107 vyplněných dotazníků. Graf č. 1 Vnímání Svaté Anny u Pohledu jako významného poutního místa

16 %

ANO NE 84 %

Zdroj: Vlastní výzkum (2013)

Z grafu č. 1 jednoznačně vychází, že převážná většina dotazovaných (84 %) Svatou Annu u Pohledu považuje za významné poutní místo bez ohledu na to, zda se řadí mezi věřící či ateisty. Význam místa si velmi uvědomují i místní obyvatelé, pouze čtyři

33

z těch, co se zúčastnili dotazníkového šetření, odpověděli, že poutní místo za významné nepovažují. Graf č. 2 Návštěvnost pouti u Svaté Anny

2%

33%

každý rok 52%

poprvé vícekrát, nepravidelně

13%

nenavštěvuji


U otázky č. 2 „Jak často navštěvujete pouť u Svaté Anny?“ více než polovina respondentů zvolila možnost „každý rok“ a přes 33 % dotazovaných „vícekrát, nepravidelně“. Varianta „nenavštěvuji“ byla zařazena pro místní obyvatele. Z výsledků vyplývá, že návštěva poutě je pro většinu dotazovaných každoroční tradicí. Dokládá to význam poutního místa a jeho oblíbenost mezi širokou veřejností i v současnosti, nikoli pouze v minulosti, jak by se mnozí mohli domnívat.

34

Graf č. 3 Vztah k víře

46 % 54 %

ANO NE


Graf č. 3 ukazuje rozložení věřících a ateistů mezi dotazovanými, kdy lehce nadpoloviční většina se řadí mezi věřící. Nízký rozdíl dokládá, že pouť má v dnešní době i světský a zábavní charakter, díky kterému ji navštěvuje široká veřejnost. Kvůli pouťovým atrakcím tvoří velkou část návštěvníků rodiny s dětmi, které se však většinou neúčastní duchovního programu. Podotázkou byl dotaz, jakou víru vyznávají. Odpověď byla volná, respondenti ji napsali podle svého uvážení. Čtyřicet devět osob se přihlásilo k římskokatolické, osm křesťanské a jedna osoba českobratrské víře. Graf č. 4 Spojení pouti u Svaté Anny s návštěvou kostela

47 % 53 %

ANO NE


35

Na otázku „Spojujete pouť u Sv. Anny s návštěvou kostela?“ opět více než polovina respondentů odpověděla kladně. Z těchto dvou otázek vyplývá, že i poměrně velké procento osob (46 % a 47 %) pouť navštěvuje, přestože se nepovažují za věřící a neúčastní se duchovních akcí Římskokatolické farnosti Pohled. Pro mnoho lidí je pouť pouze formou zábavy, bez náboženského významu. Z výzkumu také vyplynulo, že ne všichni věřící se účastní duchovního programu v průběhu poutě a naopak, že kostel v tomto období navštíví i osoby nevěřící či jindy do kostela nechodící. Graf č. 5 Opětovná návštěva obce Pohled v budoucnu

35 %

49 %

ANO NEVÍM NE

16 %

MÍSTNÍ OBYVATEL


Graf č. 5 zobrazuje odpovědi týkající se budoucí návštěvy obce Pohled dotazovanými osobami. Je pozitivní, že celých 49 % dotazovaných, tedy skoro polovina, odpověděla, že má v plánu do budoucna opět obec navštívit a nikdo nezvolil odpověd, že obec už nenavštíví. Domnívám se, že odpověď „ne“, nezvolil nikdo z důvodu, že je pouť považována za tradici. Možnost „nevím“ volili především osoby, které pouť v letošním roce navštívili poprvé. Z výzkumu také vyplývá, že 35 % dotazovaných byli místní obyvatelé, kteří měli zájem se anonymně vyjádřit k významu poutního místa v blízkosti své obce. Tato varianta odpovědi byla do dotazníku zařazena speciálně kvůli rozlišení místních obyvatel od ostatních návštěvníků pouti.

36

Graf č. 6 Návštěvnost jiných poutních míst

44 % 56 %

ANO NE


Odpověď na otázku č. 6 „Navštěvujete i jiná poutní místa?“ ukázala, že více než polovina osob se účastní dalších poutních slavností. Zbývajících 44 % navštěvuje pouze svatoanenskou pouť v Pohledu. Do této skupiny patří podle výsledků šetření především osoby starší šedesáti jedna let, přicházející z měst a obcí v nejbližším okolí Pohledu. Podotázkou bylo, jaká další poutní místa navštěvují, pokud nějaká. Nejčastěji zmiňovaným místem byla Zelená Hora u Žďáru nad Sázavou, kterou zmínilo sedmnáct osob, Křemešník osm, Velehrad pět, Svatý Kopeček u Olomouce čtyři a Hostýn tři dotazovaní. Z dalších navštěvovaných poutí byla jmenována města Polná, Světlá nad Sázavou či Přibyslav. Je zajímavé, že byla zaznamenána i zahraniční poutní místa Řím a poutní místa v Polsku.

37

Graf č. 7 Návštěvnost dle krajů České republiky 1%

1% 1% 2% 1 % 3%

Kraj Vysočina Středočeský kraj Jihočeský kraj Pardubický kraj

91 %

Jihomoravský kraj Liberecký kraj Praha


Na grafu č. 7 je evidentně vidět, že návštěvníci poutního místa Svatá Anna u Pohledu v období poutě přicházejí především z Kraje Vysočina, protože tvoří celých 91 %. Jsou zde zastoupeny obce z celého kraje ze všech pěti okresů. Vyšší zastoupení mají ovšem města a vsi z přímého okolí Pohledu. Z měst se konkrétně jedná o Havlíčkův Brod, vzdálený od Pohledu zhruba 4 km, Jihlavu, Žďár nad Sázavou, Pelhřimov, Světlou nad Sázavou a další. Z ostatních zobrazených krajů se jednalo o zastoupení v řádu jednotlivců. Při vyhodnocování výzkumu byla jednotlivá města zařazena do příslušného kraje, které jsou výše zobrazeny. Graf dokládá význam poutního místa, který přesahuje Havlíčkobrodský region a zasahuje celý Kraj Vysočina.

38

Graf č. 8 Věkové skupiny

17 %

8%

do 20 let

14 %

21 - 30 let

15 % 22 % 24 %

31 - 40 let 41 - 50 let 51 - 60 let 61 a více let


Graf č. 8 zobrazuje rozdělení dotazovaných osob do věkových skupin. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zastoupení věkových skupin je poměrně rovnoměrně rozložené, což je pro výsledky šetření významné. Podařilo se získat názory všech zastoupených věkových skupin ve zhruba vyrovnaném počtu, kromě osob do dvaceti let, kteřá tvoří pouze 8 %. Nejpočetnější skupinou však byli dotazovaní mezi čtyřiceti jedna a padesáti lety, tvořící 24 % z celku. Graf č. 9 Pohlaví

37 % muž

63 %

žena


Z šetření vychází, že 63 % odpovědí na dotazníkové šetření poskytly ženy, které tedy tvoří více než polovinu, muži byly zastoupeni 37 %.

39

Shrnutí výsledků šetření Dotazníkové šetření potvrdilo význam poutního místa Svatá Anna u Pohledu zasahující nejen Havlíčkobrodsko, ale celý Kraj Vysočina. Z výsledků bylo zjištěno, že samotná pouť se stává u mnohých dotazovaných tradicí, protože ji navštěvují opakovaně každý rok bez ohledu na to, zda jsou věřící, či ne. V období svatanenské pouti je poutní místo Sv. Anna a Pohled stále hojně navštěvované.

6.1.2 Vyhodnocení dotazníku č. 2 Druhý dotazník byl určen pro návštěvníky informačního centra, konkrétně šetření probíhalo v informačním centru a městském muzeu v Přibyslavi. Výzkum zjišťuje, zda příchozí turisté o obci Pohled a poutním místu Svatá Anna někdy slyšeli, jestli místo znají, zda by ho v budoucnu byli ochotni navštívit a co by je k tomu mohlo přimět. Dotazníkové šetření probíhalo v období od srpna 2013 do konce října 2013. Nejedná se o celou hlavní turistickou sezonu, ale toto období jsem zvolila z důvodu vykonávání semestrální praxe v Kulturním zařízení města Přibyslav. Dotazované jsem oslovovala s žádostí o vyplnění osobně. Za zmíněné období jsem získala 138 vyplněných dotazníků. Informační centrum v Přibyslavi jsme zvolila také proto, že zde turisté mohou najít prospekty, vytvořené pracovníky kulturního zařízení, jak o obci Pohled tak i o poutním místu Svatá Anna. To bylo velkou výhodou ve chvíli, kdy dotazovaný Pohled a Svatou Annu neznal, a mohl se tak v případě zájmu informovat ve zmiňovaných materiálech nebo přímo ode mne.

40

Graf č. 10 Povědomí o existenci obce Pohled

38 % ANO

62 %

NE


Graf č. 10 vyhodnocuje první otázku druhého dotazníku, zda o Pohledu dotazovaní někdy slyšeli. 62 % dotazovaných o obci neslyšelo, zbylých 38 % však ano a to je poměrně dobrý výsledek vzhledem k tomu, že dotazovaní pocházeli z celé České republiky a obec se nijak neprezentuje. Podotázkou bylo, odkud o Pohledu někdy slyšeli. Mezi variantami odpovědí byly možnosti „rodina a přátelé“, „internet“, „turistický průvodce nebo mapa“, „televize“ a „jiné“. Nejčastěji zvolenou odpovědí byla „rodina a přátele“, následoval „internet“ a „turistický průvodce nebo mapa“. Mnozí volili odpověď „jiné“, za kterou dopsali, že obec již osobně navštívili. Možnost „informačního centra“ zvolilo minimum dotázaných a „televizi“ pouze dvě osoby. Variantu „televize“ jsem do dotazníku zařadila především z důvodu, že o Pohledu bylo natočeno několik pořadů České televize, a tak existovala možnost, že se někdo o obci doslechl právě z nich. Konkrétně se jednalo o „Příběhy domů – Pohled kláštera“, „Památky na prodej“ či reportáž v rámci pořadu „Paměť stromů – Stromy u klášterů a poutních míst“ a „Náš venkov – Žiji v zadlužené obci“.

41

Graf č. 11 Návštěva obce Pohled

32 %

ANO 68 %

NE


Graf č. 11 zobrazuje odpovědi na otázku „Navštívili jste někdy tuto obec nacházející se mezi městy Havlíčkův Brod a Přibyslav?“. Více než dvě třetiny dotazovaných obec nikdy nenavštívily. Mezi nimi byla i část osob, které o obci slyšely, ale nenavštívily ji. Zbylých 32 % Pohled někdy navštívilo. Nejčastěji to byli turisté, kteří cestovali pěsky, a pravděpodobně tak využívali turistických tras vedoucích přes Pohled do Přibyslavi, kde probíhalo vyplňování dotazníku. Další možností je, že se jednalo o osoby, které si vyhledávají své cíle již před uskutečněním svého výletu. K jejich cílům patří i méně turisticky známá místa. Graf č. 12 Povědomí o poutním místě Svatá Anna u Pohledu

30 %

ANO 70 %

NE


42

Podobné výsledky jako předchozí ukazuje i graf č. 12 odpovídající na otázku „Znáte poutní místo Svatá Anna u Pohledu?“. Opět více než dvě třetiny dotazovaných zvolilo odpověď, že neznají. Zbývajících 30 % poutní místo zná. Přímá návštěvnost Pohledu a známost Svaté Anny, oproti výsledkům grafu č. 10, klesly o 6 % a 8 % . Výsledky dotazování také ukázaly, že ne každý, kdo zná obec Pohled, zná i poutní místo Svatá Anna a opačně. Graf č. 13 Zájem o jednodenní výlet po sakrálních památkách obce

18 % 49 % ANO NEVÍM

33 %

NE


Velice povzbudivé pro obec je vyhodnocení otázky zabývající se tím, zda by měli dotazovaní zájem o jednodenní výlet za poznáním sakrálních památek obce včetně poutního místa. Téměř polovina osob (49 %) odpověděla, že by zájem měla a 33 % zvolilo možnost „nevím“. Pouhých 18 % dotazovaných označilo možnost, že by neměli zájem se účastnit. Na otázku č. 5 „Pokud památky Pohledu neznáte, co by Vás přimělo k jejich návštěvě?“ byla odpověď volná, a proto tedy výsledky nejsou prezentovány graficky. Odpovídali na ni pouze ti dotazovaní, kteří obec nenavštívili, ale ne všichni. Přesto měla otázka pro šetření význam a poskytla alespoň základní přehled možných pohledů na dotazovanou věc. Mezi nejčastěji zmiňované důvody patřilo poznání okolí, zvědavost, zájem o zdejší kraj, doporučení, doporučení z informačního centra v Přibyslavi, získání více informací, lepší propagace místa, návštěva areálu kláštera, poznání architektury či vyplnění volného času.

43

Graf č. 14 Dopravní prostředek využívaný při cestování

3%

15 %

auto

38 %

7%

kolo pěšky

17 %

vlak 20 %

autobus kombinovaně


Graf č. 14 prezentuje výsledky otázky „Jakým dopravním prostředkem právě cestujete?“ Nejvíce využívaným dopravním prostředkem při zastávce v Přibyslavi, kde došlo k anonymnímu vyplnění dotazníku, byl automobil. Dalšími nejvíce zastoupenými způsoby přepravy bylo kolo (20 %) a pěší způsob cestování (17 %). Pod možností kombinovaně se nejčastěji pojila cesta vlakem a pěšky či vlakem a na kole. Způsob přepravy samotným vlakem při cestování zvolilo 7 % dotazovaných. Využívání vlakové přepravy souvisí s polohou města Přibyslav, které je na železniční trati č. 250 stejně jako i Pohled, však v Přibyslavi zastavují i rychlíky, zatímco v Pohledu pouze osobní vlaky. Graf č. 15 Návštěvnost dle krajů České republiky Kraj Vysočina 3%

6% 2%

Pardubický kraj 9%

24 %

Praha

7%

Středočeský kraj 20 %

17 % 12 %

Jihomoravský kraj Liberecký kraj Olomoucký kraj Královehradecký kraj Jihočeský kraj


44

Otázka č. 7 se ptala přímo na konkrétní název města, odkud dotazované osoby přicházejí, ale pro přehledné vyobrazení byla města při vyhodnocování zařazena do příslušného kraje. Graf č. 15 zobrazuje tedy rozdělení zjištěných měst z dotazování do krajů České republiky. V grafu jsou vyobrazeny pouze kraje zastoupené v odpovědích. Nejvíce osob bylo z Kraje Vysočina (24 %), Pardubického kraje (20 %), Středočeského (17 %) kraje a možná překvapivě 12 % z Prahy a jejích částí. Zastoupeno je devět krajů České republiky, kromě výše zmíněných Jihočeský, Jihomoravský, Královehradecký, Liberecký a Olomoucký kraj. Graf č. 16 Věkové skupiny 4% 15 %

12 %

do 20 let 22 %

27 %

21 - 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let

20 %

51 - 60 let 61 a více let


Graf č. 16 zobrazuje rozdělení zastoupených věkových skupin. Nejvíce početnou věkovou skupinu (27 %) tvoří osob mezi jednapadesáti až šedesáti lety, 22 % patří věkové skupině třicet jedna až čtyřicet let a 20 % osobám mezi čtyriceti jedna až padesáti lety.

45

Graf č. 17 Pohlaví

40 %

60 %

muž žena


Z grafu č. 17 je viditelné, že více než polovina (60 %) dotazovaných byli muži a 40 % dotazovaných zastupují ženy. Shrnutí výsledků šetření Známost Pohledu převyšuje nad samotnou návštěvností obce. Jako hlavní problém se jeví nedostatečná propagace místa a následná malá informovanost o obci mezi turisty. Pokud obec získá a vyčlení finanční prostředky na propagaci obce, pravděpodobně by to přispělo ke zvýšení návštěvnosti, protože zájem mezi turisty je. Změnit to by měl být jeden z hlavních cílů zastupitelstva Pohledu. Důkazem chybějící propagace ovšem zároveň dostatečné zajímavosti místa pro turisty byl případ, který se stal po vyplnění dotazníku, kdy se dva cyklisté rozhodli Pohled navštívit, a zařadit ho tak do objevených míst svého putování po Vysočině. Sdělila jsem jim bližší informace o pamětihodnostech, které v obci mohou nalézt, a pouze to stačilo k tomu, aby se místo rozhodli navštívit.

46

7 Polostrukturované rozhovory 7.1 Rozvoj cestovního ruchu v obci Na konci měsíce října 2013 jsem provedla polostrukturovaný rozhovor se starostou obce Pohled Ing. Milanem Klementem, který tuto funkci zastává od března roku 2005, tedy již osm let. Otázky, které jsem panu starostovi pokládala, jsou součástí Přílohy D. Podkapitola obsahuje i doplňující informace navazující na výsledky rozhovoru. Největším problémem, který fatálně bránil rozvoji cestovního ruchu v obci, byl mnohamilionový dluh (dvacet a půl milionů), vzniklý kvůli nedostavěné základní škole a zpětné povinnosti dotace vrátit. Veškerý rozvoj obce byl během trvání dluhu (v letech 2005–2013) pozastaven a vykonávalo se pouze to nejnutnější. Kvůli zadlužení obec neměla možnost žádat o vysoké dotace, protože by nebyla schopna je spolufinancovat. Rozhovor byl zaměřen na potenciál cestovního ruchu, možný rozvoj a plány, jak k němu do budoucna přispět. O potenciálu obce starosta vůbec nepochybuje. Vycházet z bohaté historie při plánech rozvoje cestovního ruchu by mělo být cílové a podle jeho slov: „na historii by se mělo stavět“. Obec prodala zámek a tím se zbavila dluhu. K rozvoji Pohledu by mohly velmi přispět právě plány nového vlastníka zámku, který by mohl vytvořit důležité zázemí pro budoucí turisty. K jednomu z prvních kroků k budoucímu zatraktivnění místa pro návštěvníky došlo v roce 2012, kdy obec koupí pozemků získala Svatou Annu (pozemky v areálu poutního místa) od státního podniku Lesy České republiky, a může se tak podílet na zvelebování místa. Jedná se o cca čtyři hektary areálu. Odstraněním jehličnanů by zde chtěla vytvořit lesopark. Cílem je také rekonstrukce studánky se zpřístupněním místa hendikepovaným, pokud na to obec získá finanční prostředky, protože studánka je také ve vlastnictví obce. Než se přejde k samotnému lákání turistů do Pohledu a ke Svaté Anně, je třeba dle slov starosty zajistit bezpečnost míst. Konkrétně jde o ošetřování stromů v aleji ke Svaté Anně, která čítá cca 700 stromů. Ty je třeba zabezpečit proti pádu větví, aby nedošlo k úrazu osob pohybujících se pod jejich korunami. Projekt „Revitalizace významného krajinného prvku Aleje ke sv. Anně, v Pohledu a areálu kostela sv. Anny“ by měl být financován z evropských fondů částkou šest milionů korun českých. Až následně se obec bude zaměřovat na samotný rozvoj cestovního ruchu v místě. Soustředit by se 47

chtěli na zpříjemnění prostředí areálu poutního místa Svatá Anna pro návštěvníky. Pořídit by se měly lavičky, informační tabule či altán. Rozvoj v samotné obci je závislý na aktivitách majitele zámku, ten je totiž stejně jako církev a obec vlastníkem významných kulturních památek. S vlastníkem zámku je obec v kontaktu a spolupracují. Jako odpověď, co by mohlo případné turisty do obce přilákat, pan starosta vyzvedl především stavební památky, Svatou Annu se stromovou alejí vedoucí právě k poutnímu místu, řeku Sázavu či kamenolom v Pohledu, který se také řadí mezi významné zajímavosti přírodního typu. Další dotaz směřoval na dotace, jestli již na rozvoj cestovního ruchu obec nějaké získala a o které díky oddlužení již může žádat. Pohled v minulosti čerpal z Programu rozvoje venkova Vysočiny. Například v roce 2009 na vytvoření informačních tabulí a dvou vyřezávaných lavic umístěných v obci. Dále jak již bylo zmiňováno, budou vysoké finanční prostředky poskytnuty na revitalizaci aleje v hodnotě šesti milionů, kdy finanční účast obce bude činit 10–25 % částky. Finanční prostředky na rozvoj obce může Pohled získat i z projektu MAS Havlíčkův kraj o.p.s., kterého je obec součástí od roku 2012. Masová turistika nebude pro obec cílová ani do budoucna. Pro vytvoření zázemí pro turisty by ale Pohled mohl využít výhodné polohy mezi městy Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou, která jsou častými cíli turistů objevujících Vysočinu. Dále by mohl zužitkovat krásnou přírodu v údolí řeky Sázavy, kterou protínají turistické a cyklistické trasy. Starosta si je vědom významu poutního areálu nad obcí, proto se bude obec soustředit na úpravu přístupových cest a propagaci svatoanenského pramenu jako vynikající pitné vody, což dokládají pravidelné odběry. Bližší popis místa i ukazatelů rozboru byl již zmiňován v teoretické části práce v podkapitole 3.6 Svatoanenská studánka. Propagaci obce hodnotí jako jednoznačně nedostatečnou, ale to se odvíjí od bývalé zadluženosti, která neumožňovala se na propagaci soustředit. Obec doposud neměla ani znak. To se ovšem změnilo v roce 2013. Výběr oficiálního znaku a praporu obce proběhl v první polovině roku 2013 hlasováním místních občanů. Z dvanácti návrhů vyhrál v červenci 2013 znak a prapor zobrazený na obrázku č. 2. Jeho význam dle Mgr. Jana Tejkala, který je autorem všech návrhů, je následující: „Lilie jako atribut Panny 48

Marie představuje symbol německého i latinského názvu obce a současně symbol cisterciáckého kláštera. Lilie je také atributem sv. Anny, a jako taková odvolává na poutní místo Svatá Anna nedaleko obce. Dva lipové listy odpovídají počtu místních částí (Pohled a Simtany), připomínají též lipovou alej spojující klášter v Pohledu s poutním místem Svatá Anna a lípy u kláštera.“

Obr. č. 2 Znak a prapor [22]

V době tvorby této práce ještě nedošlo k jejich schválení Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, ale snad se tak na začátku roku 2014 stane. [22], [23] Přestože je znak nový, požadavkem bylo, aby odrážel historii a měl symbolický význam. Cena zakázky činila třináct tisíc šest set korun českých. Pohledu v současné době chybí propagační materiály, jako turistické prospekty či alespoň aktuální pohlednice, které by návštěvníci mohli získat při návštěvě. Obec by vznik podpořila, ale v současné době na tyto materiály nejsou finanční prostředky. Možností by bylo, dle slov starosty, najít vhodný grant na vyhotovení těchto propagačních prostředků. Alespoň malým pokrokem do budoucna bude vytvoření (v časovém horizontu jednoho roku) aktuální pohlednice. Zajímavostí je, že historických pohlednic Pohledu je přes 150 různých druhů, jak pod dnešním názvem, tak

pod

německým

pojmenováním

Frauenthal.

Webové

stránky

Pohledu

(obecpohled.cz) ovšem mají vysokou úroveň a zobrazované informace jsou využitelné nejen pro místní obyvatele. Na jejich úpravu dohlíží místní kronikářka Martina Bořilová a péče o ně je viditelná.

49

Během rozhovoru s panem starostou jsem se zmínila i o svých návrzích na zvýšení atraktivity. Příkladem je vytvoření turistické vizitky (návrh popisuji podrobněji v kapitole 10 Návrhy řešení na zatraktivnění obce z pohledu cestovního ruchu). Pan starosta odpověděl, že do budoucna by se tímto námětem zastupitelstvo obce mohlo zabývat, ale prioritou pro současnou dobu jsou bezpečnostní práce a úpravy. Až poté může dojít k tvorbě samotných propagačních předmětů. Stejně tak tomu je s možností vybudování naučné stezky vedoucí z Pohledu k poutnímu místu Svatá Anna. V souvislosti s akcemi poutajícími pozornost široké veřejnosti a tvořící následnou propagaci by se mohlo stát svěcení znaku a praporu, které by se mělo podle vizí uskutečnit v roce 2015 při příležitosti oslav 750 let obce. Za důležité by pan starosta považoval vstřícnější přístup Římskokatolické farnosti Pohled k nevěřícím návštěvníkům sakrálních staveb v obci. Ideální by byla například domluva prohlídek církevních památek spadajících pod farnost, po předchozí domluvě zájemců. Pohled a poutní areál Svaté Anny má vysoký potenciál a pan starosta si je toho plně vědom, ale jako za nutný základ pozdějšímu rozvoji pokládá zajištění bezpečnosti úpravou přírodních prvků. Pravý rozkvět cestovního ruchu v obci je tedy opravdu otázkou budoucnosti a závisí i na uskutečnění plánů majitele zámku.

7.2 Zámek v Pohledu Pohledský zámek, jak již bylo v práci zmiňováno, vlastní společnost H. H. Holding group, kterou zde zastupuje pan Petr Zázvorka. Společnost má sídlo ve Frýdlantu v Čechách. Pan Zázvorka byl ochoten poskytnout bližší informace o tom, co by se se zámeckým areálem a dalším koupeným majetkem mělo v budoucnu stát a jaký by mohl být jeho přínos pro cestovní ruch. Z časového hlediska jsem plánované aktivity rozdělila na blízkou a vzdálenou budoucnost i z důvodu, že toto spojení užíval i pan Zázvorka. Informace byly získány při osobním polostrukturovaném rozhovoru v říjnu 2013. Mezi plánované aktivity v blízké budoucnosti patří především zaměření se na sokolnictví, vybudování sokolnického dvora specializovaného na dravce, výcvik dravců, intenzivní chov a odchov mláďat. Měly by se zde konat i odborné přednášky pro sokolníky i pro veřejnost. 50

Nové využití by měl získat i zámecký park, který čeká rekonstrukce. Vznikne zde naučná stezka zaměřená na významné dřeviny a živočichy. V parku by měl být k dispozici průvodce, který poskytne informace o tom, kde který živočich žije. Dále by zde byly umístěny voliéry pro sovy. V zámeckém parku do budoucna vznikne i dětský koutek, který bude dokreslovat myšlenku rekonstrukce (upravený přírodní prvek plný živočichů a rostlin). Již v říjnu 2013 začala vznikat před vstupem k budově prelatury socha od žďárského sochaře Michala Olšiaka. Socha je na zakázku, proto se bude lišit od ostatních autorových už hotových soch. Bude to symbol spojený se jménem rodiny pana majitele – Okřídlený Gryf. V příštím roce by měla být otevřena kavárna v budově bývalé prelatury. Ve vzdálené budoucnosti zde kromě sokolnictví budou i koně. Měl by sem být přesunut výcvik kočárových koní po vzoru Terezovského dvoru (vycvikstajis.com). V záměru má majitel také vybudovat z budovy rozestavěné školy penzion s kuchyní a ubytovací kapacitou do šedesáti míst. V plánech vlastníka je také zaměření se na kovářství, vybudování kovárny a poté její začlenění do naučné stezky. Do plánu je také zařazen vznik vinárny ve sklepení zámku. Budova zámku by měla být využívána k účelům setkávání, například pro možnosti konání aukcí. Zámek otevřený pro veřejnost nebude, pouze v rámci klubových činností. Pan majitel se nebrání poskytnout prostory pro tradiční Výstavu květin pořádanou Českým zahrádkářským svazem Pohled, konanou v období svatoanenské poutě, která se zde konala každoročně, když zámek byl ještě ve vlastnictví obce. V daleké budoucnosti by zámek mohl poskytovat možnosti uspořádání svateb, nebo by zde mohlo vzniknout školící středisko. Cílem vlastníka je vytvoření zázemí pro své hosty, často pocházející ze zahraničí, například ze Saudské Arábie. Majitel zmíněné rekonstrukce a služby nebuduje pro účely cestovního ruchu jako takového, ale pro své účely. Co se týká budoucí klientely, tu již má vlastní, ale příchozí turista zde bude také vítán. Otázku propagace majitel příliš neřeší, protože, jak již bylo zmíněno, klientelu zajištěnou má. Přesto jsou ve výstavbě webové stránky (zamekpohled.cz), kde by se

51

případný zájemce dozvěděl více informací o aktivitách, které by zde měly dříve či později vzniknout. Pokud by se výše zmíněné plány vyplnily, turista by se zde mohl ubytovat, stravovat i získat zajímavé zážitky. Vznikla by tedy materiálně technická základna, která v místě chybí, a to převážně ubytovací a stravovací služby, díky čemuž by mohlo dojít k prodloužení návštěvy turistů v Pohledu. Ze získaných informací lze tedy vyvodit, že budoucí návštěvník obce zde najde kromě sakrálních staveb i program vzniklý právě z plánů pana Zázvorky a to bude pro obec z hlediska rozvoje cestovního ruchu velmi významné.

52

8 Současnost poutního místa Svatá Anna u Pohledu Doby, kdy byla každoroční návštěvnost svatoanenské poutě u Pohledu přes 10 000 návštěvníků, jsou pryč. Odhadnout současný stav jde jen zhruba. První odhad, který sice neposkytuje přesný počet osob, lze odvodit z počtu automobilů zaparkovaných na parkovištích, která spravují pohledští dobrovolní hasiči. Samotné množství osob, které se těmito dopravními prostředky přepravují, však zjistit nelze. V minulosti se množství zaparkovaných aut pohybovalo okolo 1 200, v posledních letech se snížilo na 800–900 aut. Tito účastníci se převážně řadí mezi světskou veřejnost a využívají zábavního charakteru poutě. Počet aut a tedy i návštěvníků přímo souvisí s počasím, které během svatoanenské poutě panuje. Za deště je návštěvnost samozřejmě mnohem nižší než při slunečném počasí. Informace o počtu aut, které pro zaparkování využívají placeného parkoviště, poskytl starosta sboru dobrovolných hasičů pan Jiří Farka. Je třeba také zmínit, že mnozí na pouť přicházejí pěšky, a jejich počty není možné zaznamenat. Druhý odhad vychází z účasti na poutních slavnostech u Svaté Anny pořádaných Římskokatolickou farností Pohled. V současnosti se návštěvnost pohybuje kolem 1 200 osob. Dalších mší konajících se během léta v kostele sv. Anny se účastní cca vždy 50– 80 osob. Tyto odhady a další níže zmíněné informace jsem získala při rozhovoru s Janem Novotným ml., kostelníkem pohledské farnosti, který v rozhovoru zastupuje Římskokatolickou farnost Pohled. Farnost pro vyšší návštěvnost v současnosti aktivně nic nepodniká. Propagace schází, proto by bylo dobré, aby farnost spolupracovala s obcí. Otázce církevní turistiky je Římskokatolická farnost Pohled kladně nakloněna, farnost vítá i návštěvu nevěřících turistů. Během loňského a letošního roku do Pohledu zavítaly tři autobusové zájezdy, jejichž účastníci měli zájem o místní stavby a po upozornění posléze navštívili i Svatou Annu. Pozitivem plynoucím farnosti z těchto zájezdů je kromě zviditelnění místa i materiální stránka věci. Návštěvníci často církvi darují nějaký finanční příspěvek. Farnost je tedy ochotna poskytnout možnost nahlédnutí do sakrálních staveb, které má ve své správě. Pokus oživit poutní místo i mimo období pouti se zatím příliš nezdařil. Vánoční tradicí se pouze stalo Putování za Betlémskou hvězdou aneb Od kostela sv. Ondřeje ke kostelíku sv. Anny, které končí právě v areálu poutního místa. V minulosti byla i snaha 53

o vytvoření tradice konání Velikonočních mší, to bylo však za působení P. Jakuba Jana Meda. Nevýhodou podle pana Novotného ml. je nefungování hostince, který by nabízel stravovací služby poutníkům a příchozím turistům. Navíc odlehlost místa s sebou přináší i krádeže v kostele sv. Anny, proto je velmi složité, až zbytečné snažit se o zvelebování interiéru kostela hmotnými věcmi. Vítaná by byla větší propagace, kterou však farnost sama nepodniká a zastává názor, že aktivně by se měla účastnit i obec. Vydařený byl benefiční kalendář vytvořený k 250. výročí kostela sv. Anny, který nechala pohledská farnost vyhotovit v 1 200 výtiscích. Prodávaly se za 75 Kč za kus a prodaly se do posledního. Na otázku, zda je místo dostatečně v povědomí věřících (poutníků), pan Novotný ml. odpověděl, že je situace v současnosti stabilizovaná. Mnoho také záleží na knězi, který ve farnosti zrovna působí. Označení místa hodnotí jako nedostatečné. Pro zvýšení návštěvnosti by bylo zapotřebí vytvořit výraznější poutač na Svatou Annu, protože objevení místa není zrovna snadné. Významné by bylo také větší upozornění na svatoanenskou vodu, která je pro mnoho lidí známější než samotné sakrální stavby. Kostel sv. Anny byl tím, kde se odedávna konaly křtiny a svatby, od toho vychází zájem zúčastněných lidí o návrat na toto místo s příbuznými s cílem ukázat ho další generaci. Poutní místo láká turisty či věřící poutníky i mimo období pouti, což dokládají například zapálené svíčky v kapličkách křížové cesty. V současnosti se obnovuje poutní tradice. Například každoročně přicházejí poutníci ze Žižkova Pole. Po vzoru z minulosti putují pěšky (vzdálenost mezi obcemi 8,8 km).

8.1 Kulturní a duchovní akce v období svatoanenské pouti U Svaté Anny se v období poutě jedná o program Římskokatolické farnosti Pohled a pouťové atrakce v areálu poutního místa. V samotném Pohledu se pak během trvání poutě konají tradiční světské akce. Jednou z nich je Výstava květin pořádaná Českým zahrádkářským svazem Pohled. V roce 2013 se uskutečnil už 41. ročník. Vystavovatelé jsou z celé České republiky a výstava je přístupná každoročně v sobotu a neděli v pohledském zámku. Přestože zámek už není v majetku obce Pohled, nový majitel dovolil pořádat akci opět v budově zámku a mělo by tomu tak být i nadále. Další akcí je výstava historických fotografií z archívu obce v budově fary a benefiční koncert

54

pořádaný opět Římskokatolickou farností. K tomuto období také neodmyslitelně patří hudební zábavy. V období poutě je i v dnešní době místo poměrně hojně navštěvované, ale tato vysoká návštěvnost je pouze jednou do roka. Sakrální stavby by se ale mohly stát s pomocí větší propagace a vstřícnosti majitelů památek navštěvované i během roku.

8.1.1 Poutní slavnosti U Svaté Anny 2013 Poutní slavnosti U Svaté Anny pořádané Římskokatolickou farností Pohled začínají svátkem sv. Anny, které je poutní místo zasvěcené, a pokračují celý víkend po tomto svátku. Níže je uveden doslovný přepis rozpisu poutních slavností pro rok 2013. Malá pouť Na malou pouť vycházející na pátek 26. července se uskutečnil následující duchovní program Římskokatolické farnosti Pohled v kostele sv. Anny: 

10.00 hod. – Mše svatá (P Jakub Jan Med, OPraem.)



17.00 hod. – Pobožnost Křížové cesty



18.00 hod. – Pontifikální Mše sv. (Mons. Josef Kajnek)

Benefiční koncert byl na programu v sobotu 27. července v kostele sv. Ondřeje v Pohledu od 16.00 hod. (vystupujícími byli: zpěv Jana Nováková, Miroslava Smékalová, Martin Kasal a hra na varhany František Petr). Velká pouť Duchovní slavnosti v areálu poutního místa Svatá Anna konané v neděli 28. července: 

7.00 hod – Modlitba posvátného růžence



7.30 hod. – Mše sv. (Mons. Josef Pospíšil)



9.00 hod. – Mše sv. (P. Hroznata Pavel Adamec, OPraem.)



10.30 hod. – Hlavní Mše sv. (P. Erik Tvrdoň)

Program ve stejný den v kostele sv. Ondřeje: 

14.30 hod. – Svátostné požehnání



18.00 hod. – Missa Tridentina – Vetus Ordo

55

9 Zhodnocení předpokladů cestovního ruchu obce Pohled V této části práce jsou popsány a zhodnoceny selektivní a realizační předpoklady cestovního ruchu navazující na lokalizační předpoklady zmiňované v teoretické části práce.

9.1 Selektivní předpoklady 9.1.1 Objektivní Demografické údaje dle Českého statistického úřadu uvádějí, že Pohled měl k 1. 1. 2013 celkem 773 obyvatel, 377 mužů a 396 žen. Průměrný věk obyvatel je 41,7 let, u mužů 40,0 let a u žen 43,4 let.[18] Pohled je spravován samostatně obecním zastupitelstvem v čele se starostou Ing. Milanem Klementem, místostarostou a dalšími šesti členy. Dalšími orgány působícími na obecním úřadu jsou finanční výbor tvořený třemi členy – předsedou výboru a dvěma členy a kontrolní výbor sestávající opět ze tří členů – předsedy kontrolního výboru a dvou členů. Obec vydává závazné vyhlášky, se kterými jsou místní obyvatelé seznámeni na obecních schůzích a na úřední desce obecního úřadu. [20] V obci se také nachází pošta, zdravotní středisko praktického lékaře a mateřská škola. Základní škola byla v roce 2006 zrušena. Obec Pohled je od roku 2012 člen MAS Havlíčkův kraj o. p. s.. MAS je zkratkou pro místní akční skupiny, kterými jsou většinou neziskové organizace jako občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti či zájmová sdružení právnických osob. Místní akční skupiny jsou založeny na principu partnerství a spolupráce veřejného a soukromého neziskového sektoru na místní úrovni. Hlavním cílem je budování partnerství, sjednocování lidí, podpora dobrovolné činnosti a aktivizace občanů daného regionu. Klíčovým úkolem je mobilizace rozvojového potenciálu území, na kterém MAS působí. MAS Havlíčkův kraj je obecně prospěšnou společností, se sídlem ve Ždírci nad Doubravou, která sdružuje čtrnáct obcí a dalších třicet dva subjektů. Založena byla roku 2006 a za dobu činnosti na svém území zrealizovala dvacet šest projektů za devatenáct milionů korun českých. Rozvojové záměry jsou směřovány do podpory rozvoje zemských podniků, lesnictví, drobného podnikání, zlepšení kvality 56

života, cestovní ruch, kulturní a historické dědictví a podporu společenských funkcí lesa. Po vstupu do MAS vznikla obci povinnost uhradit poplatek deset korun českých ročně za každého obyvatele obce, zároveň ale vzniká možnost čerpání finančních prostředku na realizaci projektů podporující místní rozvoj. [24] Za finančního přispění právě MAS Havlíčkův kraj o.p.s. se uskutečnila v Pohledu na konci září 2013 akce pro děti a jejich doprovod pod názvem Pohádkový les, kde děti procházely přírodou a plnily zábavné úkoly, které jim zadávali pořadatelé převlečení za pohádkové postavičky a nadpřirozené bytosti. V letošním roce se uskutečnil již druhý ročník a těšil se velkému zájmu všech zúčastněných.

Obr. č. 3 MAS Havlíčkův kraj o.p.s. s vyznačením obce Pohled [25]

9.1.2 Subjektivní Jak již bylo zmiňováno, Pohled leží ve výhodné poloze u hlavní silnice směr Havlíčkův Brod–Žďár nad Sázavou a zároveň je obklopen málo dotčenou přírodou Vysočiny vhodnou pro pěší turistiku, cykloturistiku či hipoturistiku, která zde má vysoký potenciál rozvoje. Kromě krásné přírody může návštěvníkům nabídnout zajímavé kulturní památky v podobě sakrálních staveb spojených s těmi přírodními, ať už v podobě řeky Sázavy nebo lipové aleje vedoucí k poutnímu místu Svatá Anna. 57

V současné době není reálné hovořit o dlouhodobém pobytu návštěvníků v obci, protože chybí základní služby (materiálně technická základna), proto je zatím cílem samotné přilákání turistů alespoň k návštěvě obce. Cílovou skupinou by mohli být účastníci církevní turistiky či běžní turisté bez věkového omezení.

9.2 Realizační předpoklady 9.2.1 Dopravní předpoklady Co se týče silniční dopravy, obec Pohled se nachází na výhodném místě na silnici I/19 ve směru od Havlíčkova Brodu na Žďár nad Sázavou. Turisté, kteří většinou při návštěvě Vysočiny navštíví obě zmíněná města, pravděpodobně Pohledem přímo projíždí, ale pro nedostatečnou informovanost projedou bez zastávky. Zhruba jeden kilometr nad obcí vede ještě významnější komunikace I/34 ve směru Havlíčkův Brod– Žďírec nad Doubravou. Dostupnost obce je velmi dobrá i v zimním období. Pohledem projíždí obousměrně pravidelná autobusová linka Havlíčkův Brod–Pohled–Přibyslav a Havlíčkův Brod–Pohled–Česká Bělá, druhá zmíněná byla zřízena především kvůli dojíždění dětí do základní školy. Příznivá je v obci i možnost využití železniční dopravy. Pohledem vede obousměrná železniční trať č. 250 ve směru Havlíčkův Brod–Brno. V obci zastavují pouze osobní vlaky jedoucí z Havlíčkova Brodu do Žďáru nad Sázavou a zpět, přesto je frekvence těchto vlaků poměrně vysoká. Vlaky jezdí v hodinových až dvouhodinových intervalech od ranních do večerních hodin. Vodní doprava na řece Sázavě je v místě jen okrajová. Pohled leží na horním toku řeky, proto je splavnost omezena. Při příznivém stavu vodní hladiny je řeka využívána v letních měsících vodáky.

9.2.2 Materiálně technická základna Materiálně technická základna v Pohledu není rozvinutá a je to také jeden z hlavních problémů rozvoje cestovního ruchu v místě.

58

9.2.2.1 Stravovací zařízení V obci se nachází pouze Hostinec Pod Klenbou, který poskytuje možnosti občerstvení, stravování je zde však omezeno na minimum. Stravovací zařízení v nejbližším okolí zastupuje Restaurace Na studánce v Krátké Vsi ve vzdálenosti 4,5 km a 3 km vzdálená restaurace u Panských v Pohledských Dvořácích. Široký výběr dalších zařízení se nachází ve městech Havlíčkův Brod či Přibyslav. Do budoucna by se situace v Pohledu mohla změnit vzhledem k plánům majitele pohledského zámku a plnohodnotné stravovací zařízení by mohlo být i v samotné obci. U Svaté Anny se nachází budova bývalého hostince a lázní, která je v současné době na prodej. Kdyby se našel nový majitel, který by zde obnovil tradici pohostinství, jistě by to prospělo rozvoji cestovního ruchu v obci Pohled a ke zvýšení návštěvnosti poutního místa Svatá Anna. 9.2.2.2 Ubytovací zařízení Situace je taková, že se zde v současné době nenachází žádná možnost ubytování přímo v obci. V okolních městech a vsích spadajících do Havlíčkobrodského regionu turista najde výběr od hotelových zařízení až po soukromé apartmány. Největší výběr je samozřejmě v Havlíčkově Brodě, poté například v Přibyslavi. 9.2.2.3 Kultura a sport v obci Knihovna Místní knihovna se nachází ve stejné budově jako obecní úřad. Otevřená je každé pondělí od 15.30 hodin do 17.30 hodin. Za finanční podpory Ministerstva kultury byl realizován přechod z automatizovaného systému LANius na systém Clavius, čímž se dosáhlo zkvalitnění poskytovaných služeb čtenářům. [26] Knihovní fond obsahuje téměř 5 000 svazků a Krajská knihovna Havlíčkův Brod dvakrát ročně zapůjčuje výměnné fondy v rozsahu cca 300 knih. V knihovně mohou návštěvníci využít i veřejný internet. [29] Spolková činnost Kulturní život v obci je velmi úzce spjat s činností místních spolků, které samostatně nebo ve spolupráci s obcí pořádají kulturní a sportovní akce v Pohledu. Mezi tyto spolky se řadí TJ Sokol, který má v obci dlouholetou tradici. Hlavní činností patřící pod tento spolek je pořádání fotbalových zápasů či turnajů v malé kopané. Dalším je 59

Sdružení rodičů a přátel dětí (SRPD) při mateřské škole, které během celého roku uskutečňuje zábavné, vzdělávací nebo sportovní akce pro děti s možnou účastí rodičů. Mezi ostatní patří Sdružení dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení Pohled, Český zahrádkářský svaz Pohled a Klub důchodců. Pod záštitou některých výše zmíněných spolků se pořádají plesy a zábavy. Plesy se ale pro absenci kulturního zařízení se sálem konají v nedaleké obci Stříbrné Hory, která svůj sál pro tyto účely propůjčuje. Pro snadnou dostupnost z Pohledu je vždy zřízen autobusový svoz, kterým se účastníci mohou do místa a zpět bez problému dopravit. Zábavy se v Pohledu konají pouze v letním období, protože probíhají pod širým nebem.

60

10 Návrhy řešení na zatraktivnění obce z pohledu cestovního ruchu 10.1 Propagační leták Za účelem upoutání pozornosti turistů na obec Pohled by měl vzniknout leták určený pro propagaci na informačních centrech. Cílem by mělo být zaujmout turisty a přimět je k jednodennímu výletu či pouti za poznáním pamětihodností obce zahrnujících poutní místo Svatá Anna a kulturní památky Pohledu. Letáky bude vhodné umístit na obecní úřad, do farního a poutního kostela, na informačních centrech v Přibyslavi, Havlíčkově Brodě, případně i ve vzdálenější Chotěboři a Žďáru nad Sázavou. Směřován by byl široké veřejnosti se zaměřením na turisty podnikající církevní turistiku, pěší turistiku a cykloturistiku bez ohledu na věk nebo vyznání. Návrh propagačního letáku je součástí Přílohy E.

10.2 Naučná stezka „Z Pohledu ke Svaté Anně“ Jedním z návrhů na zlepšení rozvoje cestovního ruchu v obci by bylo vybudování naučné stezky. Obcí Pohled by mohla vést naučná stezka, která by začínala ve středu obce a pokračovala by lipovou alejí k poutnímu kostelu sv. Anny. Vedla by částečně po stávající červené turistické značce, poté by se napojila na žlutou. Zahrnovala by téměř všechny významné objekty v obci. Začátek by byl ve středu obce u sochy svatého Jana Nepomuckého, pokračovalo by se lipovou alejí ke gotickému kostelu sv. Ondřeje, areálu zámku a budově fary. Poté by se šlo lipovou alejí za obec k poutnímu místu Svaté Anny. Následovala by prohlídka kapliček křížové cesty, kostela sv. Anny, kaple nad pramenem a studánky s pitnou vodou. Pro zpestření zpáteční cesty lze udělat krátkou zastávku u kapličky stojící u hlavní silnice v Přibyslavské ulici. Cesta od poutního místa do obce by byla tedy stejná až do odbočení vlevo na Přibyslavskou ulici. Od kapličky by se pokračovalo po přechodu silnice ulicí Lihovarská k zámku do středu obce. Naučná stezka by měla délku zhruba 2,5 km ke Sv. Anně a 2,5 km zpět do Pohledu. Nacházelo by se zde pět naučných tabulí.

61

Umístění naučných zastavení: 

první na začátku krátké lipové aleje ve středu obce v blízkosti obecního úřadu,



druhé umístění u nejvýznamnějších staveb obce, tedy u kostela sv. Ondřeje, zámku a fary,



třetí v půli dlouhé lipové aleje vedoucí k poutnímu místu nad obcí,



čtvrté na začátku areálu poutního místa, u bývalého hostince a lázní,



páté v blízkosti kostela sv. Anny.

Přibližné umístění naučných tabulí je názorně zobrazeno na obrázku č. 4 a 5. Prvním zastavením se myslí první značka poukazující na naučnou tabuli, vždy ve směru šipek. První tabule by obsahovala základní informace o obci Pohled a její historii, druhá by informovala o pohledském zámku, kostelu a budově fary. Třetí zastavení by vyprávělo o významu stromových alejí, o významných stromech a o zdejších lipách. Čtvrtá tabule by poskytovala informace o poutním místu, historii, současnosti a poutích a poslední pátá o kostelu, svatoanenské studánce a zázracích, které se zde údajně staly. Alternativou v případě zamítnutí vybudování naučné stezky například z finančních důvodů, protože vytvoření a údržba jsou finančně náročné, by byla propagace této trasy formou turistického prospektu a upozornění na místo výše zmíněným propagačním letákem. Symboly zobrazené v mapce návrhu naučné stezky Naučné tabule Upozornění na další zajímavé stavební památky obce – Hřbitovní kaple, kaplička (však mimo přímou trasu naučné stezky) Směr naučné stezky

62

Obr. č. 4 Návrh naučné stezky první část Měřítko 1 : 6 000 [28]

Obr. č. 5 Návrh naučné stezky druhá část Měřítko 1: 12 000 [28]

63

10.3 Vytvoření turistického prospektu Obec Pohled v současnosti nemá žádný aktuální informační prospekt, který by turista mohl volně v obci získat. Proto by bylo vhodné v rámci zájmu o zvýšení návštěvnosti v místě tento materiál vytvořit. Vytvořený materiál by obsahoval popisy jednotlivých sakrálních pamětihodností obce (blíže specifikovaných v teoretické části práce). Přidány by mohly být pohledské pověsti, kterých je značný počet. Bylo by vhodné, aby součástí prospektu byla mapka obce s konkrétním umístěním památek. Tento informační materiál by byl k dispozici na obecním úřadu obce Pohled, případně v místním obchodě situovaném ve středu obce. Dále by bylo dobré ho umístit také do informačního centra v Přibyslavi a v Havlíčkově Brodě. Prospekt by mohl být i v elektronické verzi volně ke stažení na webových stránkách obce. Přínosem by bylo, že turista by si jej mohl volně stáhnout do svého mobilního telefonu či tabletu a získal by tak podrobné informace o místě v každé situaci a čase.

10.4 Turistická vizitka Dalším návrhem řešení na zvýšení atraktivity je zapojení obce Pohled do projektu Turistický deník a vytvoření Turistické vizitky. Tento druh suvenýru je velmi oblíben a sběratele má mezi širokou veřejností bez věkové hranice. Tohoto názoru jsem nabyla po absolvování praxe (během studia na vysoké škole) na informačním centru ve městě Přibyslav, které vizitku má a návštěvnost města díky tomu stoupla. Turisté cíleně navštěvují místa, kde si mohou tuto vizitku koupit. Tento způsob propagace, kdy turisté za vidinou získání vizitky místo navštíví, je velmi cenný. Začlenění do tohoto projektu pozitivně ovlivňuje a zvyšuje návštěvnost zapojených míst. Pro spolupráci stačí pouze, když subjekt, který chce, aby došlo k vytvoření nové vizitky, zašle podklady pro zpracování. Jedná se o fotografii předem určených rozměrů, údaje o autorovi, znak nebo logo a svolení k užití. Musí být uveden název místa, vlastivědný podtext v určené délce (min. 70, max. 90 znaků), telefonní kontakt, případně webová stránka a poloha v GPS souřadnicích.[21] Obchodní podmínky určují maximální prodejní cenu turistické vizitky, která je 12 Kč, kdy nákup je 8 Kč, turistický deník se doporučuje prodávat za 50 Kč, nákup je 35 Kč. 64

Jednotky v korunách jsou za jeden kus. Výhodami účasti v projektu je 50% rabat z prodeje zboží, zvýšení návštěvnosti, propagace místa na webových stránkách turistického deníku, na mapách Idnes.cz, v seznamu v Turistickém deníku a dalších informačních systémech a portálech. [21] V Pohledu se nachází několik pamětihodností, které by mohly být vyobrazeny na turistické vizitce. Jmenovitě by to mohla být budova kostela sv. Ondřeje a budova bývalého proboštství dle návrhu Santiniho nebo poutní kostel Svatá Anna. Vhodný by byl nejspíše vznik dvou vizitek. První by zobrazovala památky obce Pohled, druhá samostatně poutní místo Sv. Anna. Pohled by spadal do kategorie obce a osady a Svatá Anna do církevních objektů. Subjekt, který by nechal vizitky vyhotovit, by byl obecní úřad, kde by bylo i prodejní místo, případně by se mohly prodávat i v místním obchodě smíšeného zboží. Bohužel v současné době (rok 2013) se v obci nenachází jiné zařízení, které by bylo vhodnější k těmto účelům.

10.5 Zřízení místního muzea Díky bohatému archivnímu fondu obce, který tvoří obecní kroniky a také fotokroniky (fotografie s popisky) by se mohlo do budoucna uvažovat o případném vzniku malého místního muzea. Expozice by byla zaměřena na historii obce, zmínění kulturních a přírodních památek v místě a především právě na historické fotografie. Sama jsem zhlédla velký počet místních fotografií a je velmi zajímavé sledovat stav památek a vzhled okolí jak s nimi šel čas až do současnosti. Toto srovnání by podle mého názoru mohlo zaujmout i návštěvníky. Je jasné, že na rozdíl od místních obyvatel, kteří znali i vyfotografované osoby na jednotlivých snímcích, k nim nemohou mít příchozí turisté tak přímý vztah, ale zajímavé by to pro ně jistě být mohlo. Součástí expozice by mohla být část, kde by byly zmíněni místní kronikáři, díky kterým se všechny tyto historické informace, zajímavosti a fotografie zachovaly. Expozice by se tedy mohla dělit do tří částí – fotografie z fotokroniky, popis historie a památek, život kronikářů. Vhodným umístěním by se mohla stát budova fary (bývalého proboštství), kterou vlastní obec. Tato významná budova, jejíž autorem je Jan Blažej Santini-Aichel nemá

65

v současnosti žádné stálé využití. V období svatoanenské pouti se zde uskutečňuje výstava historických fotografií a z tohoto námětu by se mohlo vycházet. Expozice by byla přístupná veřejnosti v hlavní sezóně, případně pouze v období letních prázdnin, aby otevření muzea nebylo prodělečné. Tento návrh je otázkou budoucnosti, obec v dnešní době nemá finanční prostředky, díky kterým by se tato vize mohla uskutečnit. Mimo jiné by bylo třeba alespoň minimálně rekonstruovat interiér budovy.

66

Závěr Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit předpoklady poutního místa Svatá Anna a obce Pohled jako možného turistického cíle církevní turistiky na Havlíčkobrodsku. Domnívám se, že tento cíl jsem splnila. Práce poskytuje ucelené informace o historii míst a současně ukazuje i současnou situaci, která zde panuje. Během tvorby práce jsem získala několik možných pohledů na význam poutě a poutního místa, které se nachází nad obcí, kde žiji. Pouťové slavnosti stále mají své místo mezi náboženskými akcemi, i když v současnosti probíhají většinou již bez samotného pěšího putování na poutní místa. Svatoanenská pouť u Pohledu je stále vnímána jako velmi významná kulturní a duchovní událost roku, při které celá obec ožije. V dnešní době pouť navštěvují věřící i ateisté zhruba ve stejné míře. Pro mnoho osob, které se neřadí mezi věřící, má pouť čistě zábavní charakter. Toto tvrzení vychází z mého výzkumu, který pobíhal metodou dotazníkového šetření v době konání svatoanenské poutě. Práce tedy také poskytuje analýzu zájmu návštěvníků o poutní místo a obec. Rozbor dává dva odlišné pohledy na věc. Zaprvé již zmiňované dotazování v období svatoanenské poutě, kdy respondenti místo přímo navštívili, a tak Svatou Annu a Pohled znají. Druhé dotazníkové šetření probíhalo na informačním centru v městě Přibyslav, kdy dotazované osoby mnohdy vůbec nevěděli o existenci těchto míst. Překvapivé bylo zjištění, že mnozí místa nenavštívili, ale znají je z vyprávění svých příbuzných, kteří svatoanenskou pouť navštěvovali před více než šedesáti lety. Dalším

způsobem

získání

potřebných

informací

bylo

dotazování

pomocí

polostrukturovaného rozhovoru s osobami, které mohou ovlivnit rozvoj cestovního ruchu v obci. Dotazovaní odpovídali na mé předem připravené otázky. Díky tomu jsem mohla využít informací přímo od pana starosty Pohledu či majitele pohledského zámku. Chtěla bych také zmínit vstřícný přístup všech dalších osob, které jsem oslovila kvůli poskytnutí dalších potřebných informací, které byly důležité pro vznik této práce. V tuto dobu, když už obec netíží zadlužení, brání samotnému rozvoji cestovního ruchu nedostatek finančních prostředků potřebný pro začátek alespoň na propagaci Pohledu a Svaté Anny. Obec a církev by se měly společně snažit o oživení místa. Oba subjekty si jsou vědomy potenciálu, který se zde doslova skrývá před turisty či poutníky. 67

Obec by žádala vstřícnější přístup pohledské farnosti k příchozím návštěvníkům, kteří nemusejí být přímo věřící. Farnost je přitom ochotna se „otevřít“ i širší veřejnosti, mezi kterou patří milovníci architektury, kteří by v Pohledu měli jistě co objevovat. Jako hlavní problém se po rozhovoru s panem starostou a se zástupcem pohledské farnosti panem Novotný ml. jeví určité neshody, které mezi subjekty (obec a farnost) stojí. Důležitý by byl tedy pozitivní přístup všech zapojených vlastníků památek. Jak obec, tak farnost se shodují ve významu poutního místa, v důležitosti budoucí péče o místo i svatoanenskou vodu, které by se měla také věnovat pozornost. V názorech se ovšem shodují spíše na dálku, ale nejednají společně a nehledají vhodný způsob řešení. Pamětihodnosti obce vlastní nyní tři majitelé. Určité stavby vlastní obec, jiné jsou součástí firmy Zámek Pohled s.r.o. a v neposlední řadě budovy spadající pod Římskokatolickou farnost Pohled. Pro budoucí rozvoj cestovního ruchu v místě by bylo vhodné, aby všechny tyto subjekty společně spolupracovaly. Pokus o zviditelnění místa vycházející z rostoucího zájmu o církevní turistiku by měl patřit mezi klíčové cíle, protože jak obec Pohled, tak poutní místo Sv. Anna by se mohly stát vyhledávanými místy právě této formy turistiky. I běžní turisté řadící se mezi ateisty na těchto místech najdou své, a to krásnou architekturu šetrně začleněnou do přírody. Obec má velké možnosti v rozvoji cestovního ruchu, potenciál obce je skutečně obsáhlý. V práci jsem se snažila nastínit, kudy by se mohl rozvoj cestovního ruchu v Pohledu ubírat. Velkou překážkou jsou ovšem finanční prostředky, které jsou omezené. Vše se tedy bude odvíjet právě od toho, kolik jich obecní zastupitelstvo do budoucna bude moci investovat do rozvoje cestovního ruchu. Je velkou škodou, že v současnosti obec, která má účastníkovi cestovního ruchu co nabídnout, není navštěvovaná z důvodu, že o ní návštěvníci nevědí. To by mohla výrazně změnit větší propagace místa pomocí propagačních letáků či prospektů umístěných na informačních centrech v okolí. Pozornost by bylo třeba věnovat vybudování materiálně technické základy, především ubytovacího a stravovacího zařízení. Dopravní dostupnost obce je na poměrně vysoké úrovni. Vzhledem k tomu, že obec leží na železniční trati, lze kromě silniční dopravy tedy využít i železničních spojů. O zvelebování poutního místa se má v úmyslu do budoucna zabývat a starat obec. Možné zázemí potřebné pro přilákání turistů by mohlo vzniknout po uskutečnění plánů 68

majitele pohledského zámku. Návštěvníci by zde mohli najít aktivity jako sokolnictví či naučnou stezku vedoucí zámeckým parkem, ve vzdálenější budoucnosti snad i stravovací a ubytovací zařízení. Jsem přesvědčena, že obec Pohled a jeho okolí jsou vhodnými místy pro turisty hledající klid a zajímavé kulturní i přírodní památky. Pohled i poutní místo Svatá Anna mají vysoké předpoklady stát se vyhledávanými turistickými cíli na Havlíčkobrodsku. Část turistů vyhledává kromě pověstně známých míst i ta málo známá, která mohou sami objevovat a kde nemusejí očekávat zástup dalších návštěvníků. Kostel sv. Ondřeje tvoří jedinečnou dominantu obce. Chodím kolem něj celý život, a přesto mě nepřestává fascinovat svou monumentálností a architekturou. Tento pohled by neměli znát pouze místní obyvatelé, a proto je třeba Pohled propagovat a snažit se o jeho zviditelnění.

69

11 Seznam použitých zdrojů 11.1 Bibliografické zdroje BENÁKOVÁ, Eva a kol. Havlíčkobrodsko: turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 1999, 231 s. ISBN 80-857-9962-6. DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Havlíčkobrodsko. 1. vyd. Praha: S&D, 2009, 201 s. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku. ISBN 978-80-86899-24-4. DIBELKOVÁ, Irena a kol. Poutní místa v Čechách. 1. vyd. Praha: Olympia, 2004, 205 s. ISBN 80-703-3844-X. HEIKE, Karel. České zámecké parky a jejich dřeviny. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984, s. 464. ISBN neuvedeno HLADÍK, František. Tesáno z kamene. Pohled, 1976, 194 s. HLADÍK, František. Svatá Anna u Pohledu. Pohled, 1987, 129 s. HLADÍK, František. 700 let Pohledu. Havlíčkův Brod, 1965, 31 s HOLEČKOVÁ, Marie, Zdeněk CHUDÁREK a Pavel KOZÁK. Vysočinou po stopách Santiniho. 1. vyd. Beroun: MH, 2006, 140 s. Edice Vysočiny. ISBN 80-867-2027-6. PERGLER, Jan. Kraj Vysočina. 1. vyd. Praha: Kartografie, 2004, 158 s. Průvodce po České republice (Kartografie). ISBN 80-701-1735-4. PLEVA, František. Sázava milovaná. Pelhřimov: Nová tiskárna, 2005, 365 s. Edice Vysočiny. ISBN 80-865-5938-6. ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST POHLED. Klášterní areál v Pohledu: Kostel sv. Ondřeje, Poutní kostel sv. Anny. Pohled, neuvedeno. SVOBODA, Ladislav a Luboš LANCINGER. Klášter Pohled – Stavebně historický průzkum. Pardubice. 1997. 82 s. ISBN neuvedeno ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde, 2012, 768 s. ISBN 978-807-2018-802.

70

11.2 Elektronické zdroje [1] Jak rozumíme pojmu církevní turistika. Magni, Cesty s příběhem [online]. © 2013 [cit. 2013-09-12]. Dostupné z: http://www.magni.cz/blog/magni/jak-rozumime-pojmucirkevni-turistika.html [2] GO-Regiontour: Církevní památky, nový fenomén turistiky. [online]. © 2011-2013 [cit. 2013-09-11]. Dostupné z: http://www.bvv.cz/go-regiontour/2013/aktuality/120630cirkevni-pamatky-novy-fenomen-turstiky/ [3] GO-Regiontour: Církevní turistika zvýrazněným tématem veletrhu REGIONTOUR 2012 [online]. © 2011-2013 [cit. 2013-09-11]. Dostupné z: http://www.bvv.cz/goregiontour/2012/aktuality/cirkevni-turistika/ [4] Církevní turistika tématem veletrhu v Brně. PIŠTORA, Aleš. Tiskové středisko České biskupské konference [online]. © 2013 [cit. 2013-09-30]. Dostupné z: http://tisk.cirkev.cz/z-domova/tematem-veletrhu-v-brne-bude-cirkevni-turistika/ [5] Katolická poutní místa v Česku na počátku 21. století: podle konání poutě během kalendářního roku [online]. 1. vyd. V Praze: Nakladatelství P3K, 2012, s. 5-14 [cit. 2013-09-21]. ISBN 978-80-87343-10-4. [6] Římskokatolická farnost Bořetice: Svatá Anna [online]. 2013 [cit. 2013-09-20]. Dostupné z: http://www.boretice-farnost.cz/svata-anna-nase-patronka [7] Pohledské listy [online]. 2007, roč. nultý, červen [cit. 2013-10-25]. ISSN neuvedeno. Dostupné z: http://www.obecpohled.cz/file.php?nid=1002&oid=2695778 [8] Pohledské listy [online]. 2013, roč. šestý, červen [cit. 2013-10-25]. ISSN neuvedeno. Dostupné z: http://www.obecpohled.cz/file.php?nid=1002&oid=3314165 [9] Obec Pohled: Obec Pohled [online]. © 2013 [cit. 2013-09-04]. Dostupné z: http://www.obecpohled.cz/ [10] Historie kláštera. Obec Pohled [online]. © 2013 [cit. 2013-10-15]. Dostupné z: http://www.obecpohled.cz/index.php?nid=1002&lid=cs&oid=83718 [11] Charakteristika okresu Havlíčkův Brod. Český statistický úřad [online]. © 2013 [cit. 2013-09-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_havlickuv_brod 71

[12] Kulturní a přírodní dědictví: Pohled. Kraj Vysočina [online]. © 2011-2013 [cit. 2013-09-21]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/priroda/prirodni_zajimavosti_a_unikaty-21/?id=97 [13] Kostel sv. Ondřeje. Obec Pohled [online]. © 2013 [cit. 2013-10-15]. Dostupné z: http://www.obecpohled.cz/index.php?nid=1002&lid=cs&oid=2886761 [14] Proboštství - fara. Obec Pohled [online]. © 2013 [cit. 2013-10-15]. Dostupné z: http://www.obecpohled.cz/index.php?nid=1002&lid=cs&oid=2876041 [15] Hadrburg: zaniklá brodská tvrz, která zůstává plná záhad. SVATOŠ, Jiří. VysočinaNews.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z: http://www.vysocinanews.cz/clanek/hadrburg-zanikla-brodska-tvrz-ktera-zustava-plna-zahadi/ [16] Pohledské listy [online]. 2007, nultý, březen [cit. 2013-11-05]. ISSN neuvedeno. Dostupné z: http://www.obecpohled.cz/file.php?nid=1002&oid=2695777 [17] VENZHÖFEROVÁ. Josef Mánes a jeho malířská činnost pro rodinu SilvaTaroucca-Unwerth

[online].

Brno,

2006

[cit.

2013-09-21].

Dostupné

z:

http://is.muni.cz/th/64227/ff_m/Manes_a_Pohled.pdf. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita Brno. [18] Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-11-21]. Dostupné z: www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/50002DF52B/$File/13011303.pdf/csu/2013edicn iplan.nsf/t/50002DF52B/$File/13011303.pdf [19] Příběhy domů: Pohled kláštera. Česká televize: iVysílání [online]. © 1996–2013 [cit. 2013-10-14]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10169912707pribehy-domu/30729535052/ [20] Obecní zastupitelstvo. Obec Pohled [online]. © 2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.obecpohled.cz/index.php?nid=1002&lid=cs&oid=83720 [21] Zařazení nového místa. Turistický deník [online]. © 2010-2013 [cit. 2013-09-11]. Dostupné z: http://www.turisticky-denik.cz/o-projektu/nove-misto.html [22] Návrh znaku a praporu. Obec Pohled [online]. © 2013 [cit. 2013-09-28]. Dostupné z: http://www.obecpohled.cz/index.php?nid=1002&lid=cs&oid=3170051 72

[23] Pohledské listy [online]. 2013, roč. šestý, září [cit. 2013-10-25]. ISSN neuvedeno. Dostupné z: http://www.obecpohled.cz/file.php?nid=1002&oid=3435362 [24] Pohledské listy [online]. 2012, roč. pátý, březen [cit. 2013-10-25]. ISSN neuvedeno. Dostupné z: http://www.obecpohled.cz/file.php?nid=1002&oid=2647655 [25] MAS Havlíčkův kraj o.p.s. [online]. © 2012-2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.havlickuvkraj.cz/ [26] Knihovna. Obec Pohled [online]. © 2013 [cit. 2013-11-11]. Dostupné z: http://www.obecpohled.cz/index.php?nid=1002&lid=cs&oid=1801463 [27] Slepá mapa krajů ČR. Zemepis.com: Geografický portál [online]. © 2002 - 2013 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.zemepis.com/smkraje.php [28] Mapy.cz. Seznam.cz [online]. © 1996-2013 [cit. 2013-09-17]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/ [29] Pohledské listy [online]. 2009, roč. druhý, březen [cit. 2013-11-05]. ISSN neuvedeno. Dostupné z: http://www.obecpohled.cz/file.php?nid=1002&oid=2695795

73

12 Seznam příloh Přílohy A Fotografie Příloha A.1 Kostel sv. Ondřeje Příloha A.2 Náhrobek Anny Marie von Unwerth Příloha A.3 Fara – bývalé proboštství Příloha A.4 Prelatura Příloha A.5 Zámek v Pohledu Příloha A.5 Socha sv. Jana Nepomuckého Příloha A.6 Kaplička v Přibyslavské ulici Příloha A.7 Pohledský hřbitov s hřbitovní kaplí Panny Marie s hrobkou SylvaTaroucců Unwerth Příloha A.8 Část lipové aleje vedoucí z Pohledu ke Svaté Anně Příloha A.9 Budova hostince a bývalých lázní Příloha A.10 Poutní kostel sv. Anny Příloha A.11 Kaple nad pramenem Příloha A.12 Jedna z kapliček křížové cesty Příloha B Přehled základních zkoumaných ukazatelů z rozboru svatoanenské vody z května 2013 Přílohy C Svaté obrázky Sv. Anna u Pohledu Příloha C.1 Svaté obrázky v češtině Příloha C.2 Svatý obrázek v němčině Přílohy D Dotazníky a rozhovory Příloha D.1 Vzor – Dotazník č. 1 Příloha D.2 Vzor – Dotazník č. 2 Příloha D.3 Rozhovor se starostou obce Pohled Příloha D.4 Rozhovor s majitelem pohledského zámku – Zámek v Pohledu Příloha E Propagační leták

Pozn.: Fotografie, u kterých není uveden zdroj, jsou vytvořeny autorem bakalářské práce.

74

Příloha A Fotografie A.1 Kostel sv. Ondřeje

A.2 Náhrobek Anny Marie von Unwerth

A.3 Fara – bývalé proboštství

A.4 Prelatura

A.5 Zámek v Pohledu

A.5 Socha sv. Jana Nepomuckého

A.6 Kaplička v Přibyslavské ulici

A.7 Pohledský hřbitov s hřbitovní kaplí Panny Marie s hrobkou Sylva-Taroucců Unwerth

A.8 Část lipové aleje vedoucí z Pohledu ke Svaté Anně

A. 9 Budova hostince a bývalých lázní

A.10 Poutní kostel sv. Anny

A.11 Kaple nad pramenem

A.12 Jedna z kapliček křížové cesty

Příloha B Přehled základních zkoumaných ukazatelů z rozboru svatoanenské vody z května 2013

Zdroj: [8]

Příloha C Svaté obrázky Sv. Anna u Pohledu C. 1 Svaté obrázky v češtině

C.2 Svatý obrázek v němčině

Přílohy D Dotazníky a rozhovory D.1 Vzor – Dotazník č. 1 Dobrý den, jmenuji se Magdaléna Hladíková a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava, obor Cestovní ruch. Ráda bych Vás tímto požádala o vyplnění níže uvedeného dotazníkového šetření, jehož výsledky budou využity v mé bakalářské práci na téma: ,, Významné poutní místo Svatá Anna a obec Pohled ˮ Prosím o vyplnění údajů a děkuji za Váš čas. Vyberte vždy jednu odpověď. Dotazník je anonymní. 1) Vnímáte svatou Annu u Pohledu jako významné poutní místo? ano

-

ne

2) Jak často navštěvujete pouť u Sv. Anny? každý rok

-

- vícekrát, nepravidelně

poprvé

-

nenavštěvuji

3) Spojujete pouť u Sv. Anny s návštěvou kostela? ano

-

ne

4) Jste věřící? ano

-

ne

Pokud ano, jaké víry.............................................. 5) Máte v plánu do budoucna opět navštívit obec Pohled? ano

nevím

-

-

ne

-

místní obyvatel

6) Navštěvujete i jiná poutní místa? ano

-

ne

Jaká............................................................................ 7) Odkud přicházíte? (vypište jméno obce, města) ….............................................................. 8) Do jaké věkové skupiny patříte? do 20ti let

21 – 30 let

9) Jakého jste pohlaví? muž

-

žena

Děkuji za vyplnění dotazníku Přeji hezký den Magdaléna Hladíková

31 – 40 let

41 – 50 let

51 – 60 let

61 a více let

D.2 Vzor – Dotazník č. 2 Dobrý den, jmenuji se Magdaléna Hladíková a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava, obor Cestovní ruch. Ráda bych Vás tímto požádala o vyplnění níže uvedeného dotazníkového šetření, jehož výsledky budou využity v mé bakalářské práci na téma: ,,Významné poutní místo Svatá Anna a obec Pohled ˮ Prosím o vyplnění údajů a děkuji za Váš čas. Vyberte vždy jednu odpověď. Dotazník je anonymní. 1. Slyšeli jste někdy o obci Pohled? ano

-

ne

Pokud ano odkud: - rodina, přátelé

- turistický průvodce, mapa

- internet

- televize

- informační centrum - jiné……………………………. 2. Navštívili jste někdy tuto obec nacházející se mezi městy Havlíčkův Brod a Přibyslav? ano

-

ne

3. Znáte poutní místo Svatá Anna u Pohledu? ano

-

ne

4. Měli byste zájem o jednodenní výlet po církevních památkách obce Pohled a poutního místa Sv. Anna? ano

nevím -

-

ne

5. Pokud památky Pohledu neznáte, co by Vás přimělo k jejich návštěvě? .................................................................................................................................... 6. Jakým dopravní prostředkem právě cestujete? auto

-

kolo

-

pěšky -

vlak

-

autobus -

kombinovaně

7. Odkud jste? (vypište jméno obce, města) …………………………………………………………………………………… 8. Do jaké věkové skupiny patříte? do 20ti let

21 – 30 let

9. Jakého jste pohlaví? muž

-

žena

Děkuji za vyplnění dotazníku Přeji hezký den Magdaléna Hladíková

31 – 40 let

41 – 50 let

51 – 60 let

61 a více let

D.3 Rozhovor se starostou obce Pohled 1.

Jak dlouho působíte jako starosta obce?

2.

Obec byla donedávna zadlužena, co se hlavně změnilo, když už nedluží miliony?

3.

Myslíte si, že má obec Pohled potenciál k rozvoji cestovního ruchu?

4.

Budete se snažit do budoucna nějak tento rozvoj ovlivnit? Podporovat cestovního ruch v obci?

5.

Co podle Vašeho názoru může turisty přilákat do obce Pohled?

6.

Žádala obec o nějaké dotace na rozvoj cestovního ruchu? Případně o jaké?

7.

Myslíte si, že je reálné, aby v budoucnu do Pohledu jezdili turisté "ve velkém"?

8.

Udělá proto obec něco? Je to jeden z cílů obce?

9.

Je podle Vás poutní místo Sv. Anna významné z pohledu cestovního ruchu, cíle církevní turistiky?

10.

Myslíte si, že propagace obce je dostatečná, změní se na ní v nejbližší době něco?

11.

Podpořila by obec vznik turistického prospektu (brožury) a zapojení do turistického deníku?

12.

Obec si nechala vyhotovit znak, proč?

D.4 Rozhovor s majitelem pohledského zámku – Zámek v Pohledu 1.

Jaké záměry má vaše společnost s areálem pohledského zámku a s ostatními koupenými budovami?

2.

Co máte v plánu se zámeckým parkem?

3.

Jaké služby z toho budou vyplývat pro budoucí návštěvníky?

4.

V jakém časovém horizontu by se tak mělo stát?

5.

Na jakou klientelu se chcete v budoucnu zaměřovat?

6.

Bude zámek někdy otevřený veřejnosti?

7.

Bude zámecký park veřejně přístupný?

8.

Jak budete místo propagovat, případě jestli jej už nějak propagujete?

Příloha E Propagační leták

Zdroj: vlastní práce; fotografie [9]

Významné poutní místo Svatá Anna a obec Pohled

Recommend Documents