Významné osobnosti Kutné Hory a okolí Adámek Rudolf * 9. 5.1882 Kutná Hora † 1. 3. 1953 Praha • • • • •
akademický malíř, grafik, ilustrátor a restaurátor studoval na pražské akademii u prof. Františka Ženíška mezi uměleckými odborníky je považován za předního českého symbolistu byl členem výtvarného a uměleckého sdružení symbolistů SURSUM (z lat. sursum corda = vzhůru srdce) a SVU Myslbek je pohřben na Vyšehradě v rodinné hrobce s nápisem: Rodina Adámkova
Augustin Bohumil * 12. 5. 1923 Dolní Bučice † 13. 8. 1997 Praha •
tanečník, taneční pedagog a odborný publicista
Basler Jan * 24. 2. 1847 Kutná Hora † 4. 6. 1929 Praha • • • •
hudební skladatel, dirigent organizátor hudebního života v Plzni spoluzakladatel plzeňského Filharmonického spolku autor mnoha hudebních skladeb (písňová lyrika, drobné klavírní skladby, tance)
Bojanovský Ilja * 20. 1. 1923 Kutná Hora † 14.2. 2009 Praha • • • •
kameraman, pedagog dlouholetý pedagog a děkan Filmové a televizní fakulty AMU v Praze hlavní kameraman hudebních pořadů v Československé televize specializoval se na pořady s hudební a baletní tematikou
Borovský Karel Havlíček * 31. 10. 1821 Borová u Přibyslavi † 29. 7. 1856 Praha • • • • • • • •
český obrozenecký spisovatel, básník, novinář, politik v roce 1850 začal vydávat v Kutné Hoře časopis Slovan (pamětní deska v ulici Na Náměti) od počátku byl nucen pracovat ve velkých obtížích a v létě 1851 musel jeho vydávání ukončit dne 12. 11. 1851 se slavně obhájil před soudem v Kutné Hoře (pamětní deska na budově soudu) po osvobozujícím rozsudku byl přesto zatčen (v Brodě, 16.12.1851) a deportován do izolace v rakouském Brixenu novinářské aktivity: řídil Pražské noviny (příloha Česká včela), Národní noviny (Šotek) a časopis Slovan díla: Tyrolské elegie, Král Lávra a Křest svatého Vladimíra, Obrazy z Rus, Kniha epigramů, překlady z ruštiny a polštiny pomníkem postaveným v roce 1883 před Vlašským dvorem na dnešním Havlíčkově náměstí se kutnohořané přihlásili k Havlíčkově odkazu
Brandl Petr Jan * 24. 10. 1668 Praha † 24. 9. 1735 Kutná Hora • • •
barokní malíř vynikající český barokní malíř oltářních obrazů, mistr šerosvitu, portrétista šlechty, skvělý kolorista zemřel v Kutné Hoře, hrob v kostele Matky Boží na Náměti
Braun Josef * 11. 7. 1864 Kutná Hora † 28. 8. 1891 Kutná Hora • • • •
•
učitel, spisovatel, historický prozaik studoval na učitelském ústavu v Kutné Hoře umístěném tehdy na Hrádku (17761911), byl zde spolužákem malíře Ludvíka Kuby věnoval se historické próze, psal povídky díla: Kutnohorský kat (1882), Kutnohorský primátor (1883), Čtvero obrázků starohorských (1885), Pro Bibli kralickou (1886), Paměti krevních písařů (1888), Obrázky starohorské (1888), Hořanští synové (1893) vzorem mu byli jiní čeští spisovatelé historické prózy Z. Winter a A. Jirásek
Breuer Slavibor * 9. 7. 1847 Kutná Hora † 14. 1. 1912 Chilandar, Řecko •
filantrop, mnich působící v Řecku
• •
žil v klášteře Chilandar (řecký poloostrov Athos), kde působil jako knihovník napsal rozsáhlou monografii Kniha o Svaté Hoře Athonské (1911)
Bridel Bedřich * 1. 4. 1619 Vysoké Mýto † 15. 10. 1680 Kutná Hora • • • • • •
barokní spisovatel, básník a jezuitský misionář studoval teologii a filosofii po vysvěcení na kněze roku 1650 působil jako profesor rétoriky a poetiky v roce 1660 se začal věnovat misijní činnosti na Boleslavsku, Čáslavsku, Hradecku a Chrudimsku, kde obracel lidi na katolickou víru zemřel roku 1680, když pomáhal ošetřovat nemocné morem v Kutné Hoře pohřben u chrámu sv. Barbory
Dačický Mikuláš z Heslova * 23. 12. 1555 Kutná Hora † 25. 9. 1626 Kutná Hora • • • • •
český vlastenec, humanistický spisovatel a básník sepsal Paměti, v nichž zachytil události od roku 1575 do roku 1626, vytvořil vůbec první básnickou sbírku v české literatuře – Prostopravda jeho jméno nese kutnohorské pivo a pivnice v centru města rodný dům s pamětní deskou na Komenského náměstí č.p. 41
Denemarková Radka * 14. března 1968 Kutná Hora • • • • • •
spisovatelka, literární historička, scenáristka, překladatelka německých děl a dramaturgyně vystudovala FF Univerzity Karlovy, obor germanistika a bohemistika pobývala na tvůrčím stipendiu ve Wiesbadenu (2007), Berlíně (2008), Grazu (2010) působila jako vědecká pracovnice Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR jako lektorka a dramaturgyně v Divadle Na zábradlí externě vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého
• • •
• • •
překládá z němčiny studie, divadelní hry a prózu její texty byly dosud přeloženy do 15 jazyků díla: romány – Evald Schorm – Sám sobě nepřítelem (1998), A já pořád kdo to tluče (2005), Peníze od Hitlera (2006), Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla (2008), Kobold. Přebytky něhy. Přebytky lidí (2011) divadelní hra - Spací vady (2010) překlady: Herta Müllerová:Cestovní pas (2010), Rozhoupaný dech (2010), Srdce bestie (2011) ocenění: Magnesia Litera (2007): Peníze od Hitlera, Litera za prózu Magnesia Litera (2009): Smrt, nebudeš se báti..., Litera za publicistiku Magnesia Litera (2011): překlad Rozpoutaný dech Cena německých literárních kritiků Usedomská literární cena (2011) Čestná cena Georga Dehia 2012
Dusík Jan Ladislav * 12. 2. 1760 Čáslav † 20. 3. 1812 Saint Germain-en-Laye, Francie • • • •
hudební skladatel a klavírista patří k nejvýznamnějším českým skladatelům a klavíristům působícím na přelomu 18. a 19. století v zahraničí jako skladatel je důležitým předchůdcem romantického hudebního stylu a jako interpret byl jednou z klíčových osobností vývoje moderní klavírní hry jeho jméno nese čáslavské divadlo
Florian Miroslav * 10. 5. 1931 Kutná Hora † 10. 5. 1996 Praha • • • • • •
básník, novinář, překladatel vystudoval gymnázium v Kutné Hoře, poté knihovnictví na FF Univerzity Karlovy pracoval v nakladatelství Československý spisovatel byl nositelem Státní ceny Klementa Gottwalda (1973) a Národní ceny ČSR (1985) dlouholetý člen výboru Svazu československých spisovatelů díla: Snubní prsten (1948), Cestou k slunci (1953)
Forman Miloš * 18. 2. 1932 Čáslav • • •
• • • •
režisér, scenárista a herec, žijící v USA vystudoval pražskou FAMU od roku 1968 natočil několik úspěšných snímků: Černý Petr (hlavní cena na filmovém festivalu ve švýcarském Locarnu); Hoří, má panenko (nominace na Oscara) v roce 1968 odešel do USA, aby pokračoval ve své filmové tvorbě filmy: Přelet nad kukaččím hnízdem (5 Oscarů včetně ceny za režii a nejlepší film), Amadeus (8 Oscarů včetně ceny za režii a nejlepší film) je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých filmových režisérů jeho jméno nese čáslavské kino
Formanová Ludmila, Mgr. * 2. 1. 1974 Žleby • • • • •
bývalá česká atletka, půlkařka největší sportovními úspěchy: 1999 Mistrovství světa v atletice - Maebaš (zlato), 1998 halového Mistrovství Evropy - Valencie (zlato) její trenérkou byla bývalá významná československá atletka a světová rekordmanka Jarmila Kratochvílová dne 2. května 2007 oznámila konec aktivní sportovní kariéry v současné době vyučuje tělesnou výchovu na gymnáziu v Čáslavi
Hartmann Jan Jakub *asi 1658 Kutná Hora † 1736/1745 Praha • • • •
malíř historických obrazů a krajin významný představitel české barokní malby strávil dětství v Kutné Hoře díla: obrazy Alegorie vody, Alegorie země, Lesní krajina s lovci, cyklus čtyř Živlů
Janovka Tomáš Baltazar * 6. 1. 1669 Kutná Hora † 2. 6. 1741 Praha • •
hudební skladatel, varhaník spoluzakladatel evropské hudební lexikografie
• • •
autor hudebního slovníku Clavis ad thesaurum magnae artis musicae (Klíč k pokladu velkého umění hudebního) (1701) 1691-1741 byl varhaníkem na Starém Městě pražském byl synem Tomáše Theofila Janovky, magistra filosofie, od r. 1671 kutnohorského radního
Jareš Jaroslav * 10. 1. 1886 Kutná Hora † 30. 11. 1967 Praha • • • • • • •
malíř, scénograf, uměleckoprůmyslový a kostýmní výtvarník vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze (prof. Maška) v letech 1918-1921 studoval na Akademii výtvarných umění u Jana Štursy byl předsedou v letech 1915-1921 Výtvarného odboru Umělecké besedy v Praze zabýval se textilní výrobou a keramikou, získal ceny: Grand prix a zlatá medaile na výstavách v Paříži, Lutychu a v Barceloně od roku 1920 vytvořil 11 divadelních výprav pro Národní divadlo v Bratislavě a Zem. divadlo v Brně autor československého státního znaku a vlajky v r. 1918
Jelínek Bohumil * 18. 2. 1889 Kutná Hora † 4. 8. 1955 Kutná Hora • •
hudební pedagog odborný učitel v Kutné Hoře, sbormistr pěveckého spolku Tyl
Jelínek Rudolf *27. 2. 1935 Kutná Hora •
herec a dabér
•
od mládí se věnoval divadlu, hrál v místním ochotnickém spolku, ale o herecké kariéře nikdy nepřemýšlel v roce 1957 absolvoval na DAMU a nastoupil své první angažmá v Beskydském divadle v Novém Jičíně, poté působil v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, v pražském Divadle S. K. Neumanna od roku 1973 až do roku 2002 byl členem činohry Divadla na Vinohradech nyní je členem Divadla pod Palmovkou (Cyrano z Bergeracu, Sugar –Někdo to rád horké, Mefisto, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou) a v Divadle na Jezerce (Lásky paní Katty, Petrolejové lampy)
•
• •
Jelínek Zdeněk, PhDr. *11. 10. 1936 Kutná Hora † 6. 5. 1994 Praha • • • • • • •
historik a pedagog vyučoval dějepis na kutnohorských školách (1961-1963 ZŠ Kamenná stezka; 1963-1974 SPŠ v Kutné Hoře) po roce 1969 pod stálým dohledem StB, z politických důvodů propuštěn v roce 1974 ze školství od roku 1978 historikem Regionálního muzea v Kolíně 1990-1994 vedl Historický ústav Československé armády jako jeho ředitel, v této funkci mu byla udělena hodnost podplukovníka v záloze autor mnoha článků, statí, knih z oborů starší české dějiny, regionální kulturní dějiny a zvláště historie československého odboje v letech 1939-1945 díla: např.: Partyzáni na Kutnohorsku (1967), Kutnohorské středověké hornictví (1970); Středověké hornictví v Kutné Hoře (1970), Pagament kutnohorské mincovny (1971), Dodávky shora a jeho zpracování v kutnohorské mincovně v poslední čtvrtině 15. a první třetině 16. století (1975), Západní paraskupiny a domácí odboj a Operace Silver A (1992), Čeští parašutisté ze Západu věznění v Terezíně (1992), aj.
Jenewein Felix * 4. 8. 1857 Kutná Hora † 2. 1. 1905 Brno • • • • • • • • • • •
malíř, kreslíř, ilustrátor, učitel kreslení dětství prožil v Kutné Hoře jeho vlastní náboženská tvorba byla úspěšnější ve Vídni než v Praze, kde žil po roce 1880 od roku 1902 pracoval v Brně jako ilustrátor a učitel kreslení (ČVUT) byl znám zejména kresbami a kvaši biblických námětů, české historie a vlastních symbolických kompozic (např. Daň z krve, 1882) v Čechách se první ztotožnil s lyrickou tradicí Josefa Mánesa, poté byl ovlivněn pozdně gotickými vzory v letech 1870-1880 jeho práce obsahovala novoromantické prvky kombinované s pesimismem a anachronismem k nejdůležitějším dílům patří cyklus Mor (1900) s hluboce humanistickým a morálním obsahem rodný dům s pamětní deskou a bustou v Barborské ulici č. p. 23 pohřben na kutnohorském hřbitově u Všech svatých jeho jméno nese městská galerie
Koníček Oldřich *12. 10. 1886 Kutná Hora †17. 7. 1932 Žehuň u Nymburka • • • • • • • •
malíř krajinář a figuralista v letech 1907-1912 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v roce 1909 se stává členem Umělecké besedy, 1910 členem S.V.U. Mánes podnikl studijní cesty do Itálie (1910), Paříže (1911, 1912) v roce 1913 byl přijat za člena Union Internationale des Beaux Arts et des Lettres za první světové války sloužil jako důstojník na italské frontě, odkud pochází řada skic a obrazů byl jedním z prvních českých malířů, kteří se přiblížili novému pojetí francouzské moderní malby narodil se v Kutné Hoře v domě č.p. 96 na Palackého náměstí
Král Jaroslav *5. 12. 1883 Malešov u Kutné Hory †22. 3. 1942 Oświecim, Polsko • • • • • •
malíř, kreslíř představitel české moderní malby oscilující od modernismu, kubismu k neoklasicismu studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze (1901-1904) poté na Akademii výtvarných umění (prof. V.Hynaise) tvořil figurální kompozice, podobizny a zátiší ve své tvorbě se inspiroval zejména motivy ze sociálního prostředí za okupace vězněn, zahynul v koncentračním táboře
Kratochvílová Jarmila *26. 1. 1951 Golčův Jeníkov •
bývalá československá atletka, běžkyně na krátkých a středních tratích
•
je držitelkou světového rekordu na 800 m v čase 1:53.28, který vytvořila 26. července 1983 v Mnichově trénovala a studovala v Čáslavi nyní se věnuje trenérské činnosti
• •
Krupička Rudolf *4. 12. 1879 Starkoč u Čáslavi †20. 10. 1951 Kutná Hora • • • • • • • •
dekadentní básník a dramatik po maturitě na Obchodní akademii v Praze nastoupil do podniku (octárna) svých rodičů v Kutné Hoře v letech 1910–1914 jezdil jako obchodní zástupce firmy do Berlína léta 1915–1916 strávil v armádě pracoval jako úředník v rodinné octárně až do jejího znárodnění pořádal s přáteli v letech 1900–1914 přednášky, ochotnická představení a koncerty v okolí Kutné Hory, v Polabí a Posázaví díla: básně - Zlatá kotva (1918), Práh srdce (1920), Láska za lásku (1927), dramata – Velký stil (1915) jeho jméno nese ulice od Náměti do ulice Štefánikova
Kučerová-Herbstová Marie *20. 2. 1896 Kutná Hora †8. 6. 1962 Kutná Hora • • • • • • • • •
hudební skladatelka, dirigentka zakladatelka dětských oper na konzervatoři vystudovala klavír, dirigování a v letech 1911 – 1915 byla učitelkou na hudební škole v Táboře, dirigentkou ve Švandově divadle V rodném městě vyučovala hru na klavír díla: dětské opery Broučci (premiéra v Tylově divadle 26.4. 1936) rozsah práce na této dětské opeře byl úctyhodný – dramatizace Karafiátovy předlohy, nácvik i dirigování díla vrcholným úspěchem tohoto díla bylo jeho nastudování v pražském Komorním divadle a rozhlasové provedení pod taktovkou Karla Háby. napsala libreto k dětské opeře Malý genius (Malý mistr 1938), děj čerpá z mládí W. A. Mozarta
Kuthen Martin ze Šprinsberka *asi 1510 Kutná Hora †29. 3. 1564 Praha • • • •
kronikář, představitel měšťanského dějepisectví, protestant byl učitelem v šlechtických rodinách autor latinské Kroniky o založení země české a prvních obyvatelích země (o knížatech a králích, jejich činech a příbězích pochován byl v kostele sv. Benedikta na Starém městě
Leminger Emanuel *25. 12. 1846 Nedvězí †3. 12. 1931 Kutná Hora •
pedagog, archeolog a člen kutnohorského archeologického spolku Vocel
• • • •
profesor kutnohorského reálného gymnázia 1872 – 1902 autor historické práce Královská mincovna v Kutné Hoře (1912) druhým stěžejním dílem je jeho spis Umělecké řemeslo v Kutné Hoře (1926) od roku 1923 byl též hlavním redaktorem a přispívatelem obnoveného časopisu Kutnohorské příspěvky k dějinám vzdělanosti české
Leminger Otakar *6. 3. 1875 Kutná Hora †1. 2. 1929 (?) •
historik, geolog
Lhota Antonín *2. 1. 1812 Kutná Hora †10. 9. 1905 Volyně • • • • • • • • •
• • • •
malíř a pedagog vystudoval Akademii výtvarných umění podnikl studijní pobyty v Mnichově a Vídni od roku 1844 působil na akademii jako korektor uskutečnil několik cest po Evropě (Itálie, Německo, Vídeň, Paříž) roku 1867 se stal profesorem akademie i jejím ředitelem (později rektorem) hlavním tématem jeho obrazů je historie – světská i církevní na počátku 40. let 19. století byl jedním ze zakladatelů české historické malby k významným dílům patří např. Uložení Krista do hrobu, Libušino vidění, Smrt sv. Václava, Umírající Johan Wolfgang von Goethe, Kristina – královna švédská, Poslední soud měl velké zásluhy i jako pedagog, na AVU působil zhruba 30 let vychoval celou generaci umělců k jeho žákům patřili Václav Brožík, František Ženíšek, Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek pomohl tak položit základy bohaté umělecké tvorbě na konci 19. století
Lier Jan *27. 10. 1852 Kutná Hora †2. 6. 1917 (?) •
český spisovatel, fejetonista, divadelní a výtvarný kritik a překladatel
• •
byl dramaturgem Národního divadla rodný dům s pamětní deskou na Václavském náměstí
Lindner Gustav Adolf, PhDr. *11. 3. 1828 Rožďalovice †16. 10. 1887 Praha • • • • • •
filosof, význačný pedagog byl ředitelem učitelského ústavu v Kutné Hoře roku 1881se stal prvním univerzitním profesorem pedagogiky na české univerzitě v Praze velkou pozornost věnoval otázkám didaktiky a učitelskému vzdělání je autorem prvních českých učebnic pedagogiky, založil první vědecký pedagogický časopis Paedagogium díla: Učebnice psychologie zkušebné prostřední školy (1858), Všeobecné vychovatelství (1877), Všeobecné vyučovatelství (1879), Drobné články pedagogické a psychologické ( 1885), Encyklopedická příručka vychovatelství (1885) Pojem k psychologii společnosti (1871), Základ pedagogiky jako vědy (1889)
Mach František Josef *31. 5. 1837 Hostouň †1. 7. 1914 Kutná Hora • • • • • • • •
kapelník a skladatel měl přirozené hudební nadání vyučil se zedníkem, ale zcela se věnoval hudbě už v 15 letech zkomponoval mši, která získala velkou oblibu od roku 1859 byl členem vojenské myslivecké kapely v Praze stal se kapelníkem ostrostřelecké hudby v Kutné Hoře přispíval do časopisu Česká hudba díla: orchestrální skladby – Lucifer, Za vlast a krále, Národ sobě, Karel Havlíček Borovský, Kutnohorská, Svatební cavatina...
Mach František Jiří * 5. 8. 1869 Kutná Hora †10.12. 1952 Pečky • • • • • • • • •
hudební pedagog a skladatel byl synem kapelníka a hudebního skladatele Františka Josefa Macha vystudoval Učitelský ústav v Kutné Hoře a hudbě se učil u svého otce a u pedagoga Aloise Strébla od roku 1892 byl učitelem a posléze i ředitelem měšťanské školy v Pečkách svými články a referáty přispíval do časopisu Česká hudba zkomponoval řadu chrámových skladeb složil mnoho sborů, směsí národních písní a populárních melodií publikoval na 60 prací z metodiky a pedagogiky hudby s manželkou vydali v roce 1920 Zpěvoherní repertoir a příručku Ukazatel dur i moll tónin
Munk František, Prof. *26. 5. 1901 Kutná Hora †1999 Portland, USA • • • • • • • • • • •
významný politolog a ekonom jako stipendista Rockefellerovy nadace pobýval v letech 1931-1933 ve Spojených státech amerických po návratu do Prahy pracoval v Masarykově akademii a v Sociálním ústavu Ministerstva zdravotnictví ČSR v roce 1939, již po nacistické okupaci na naléhání svých přátel opustil i s rodinou protektorát a usadil se v USA, kde přednášel na několika universitách od roku 1944 se stal vůdčím mozkem přípravy UNRRY a jako poradce zastupoval tuto organizaci v osvobozené vlasti v poválečné době profesionální kariéra profesora Munka vrcholí, stává se významnou osobností americké politologie pozoruhodná je jeho činnost ve Svobodné Evropě v Mnichově v letech 1958-1960 profesor Munk má za sebou výraznou publikační činnost, která ho v jeho oboru činnosti řadí mezi výrazné osobnosti světové ekonomie či politologie založil Klub rodáků a přátel Kutné Hory – Nadaci Františka Munka a jeho ženy Naděždy Munkové – Prášilové tato nadace se v roce 2001 transformovala na Nadační fond stejného jména stejné je i její poslání – podporovat nejnadanější studenty kutnohorského gymnázia a umožnit jim studium v zahraničí
Nohejl Jaromír *24. 9. 1925 Kutná Hora †22. 3. 2004 • •
šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc vedl pěvecký soubor učitelů v Kutné Hoře
Oliva Alois *11. 7. 1822 Kutná Hora †21. 12. 1899 Praha • • • • • • • • • • • • •
• • • •
velkoobchodník, pražský komunální politik a mecenáš, zakladatel Olivovy nadace pocházel z bohaté měšťanské rodiny, která zchudla nešťastným požárem po absolvování gymnázia v Drážďanech, se začal věnovat obchodu roku 1837 nastoupil do podniku Urfus & Ribl, brzy se osvědčil a stal se prokuristou později se stal společníkem v cukrovaru J. Dinglera na Ruzyni roku 1864 si založil vlastní úspěšný komisionářský obchod s cukrem v Praze vedle podnikání se účastnil veřejného života od roku 1863 byl členem městského zastupitelstva v Praze, později i městské rady finančně podporoval provoz městské školy u sv. Jindřicha za činnost v pražské obci získal roku 1866 rytířský řád císaře Františka Josefa byl známým mecenášem umění a dobročinných spolků podporoval výchovu dětí z chudých rodin 15. června 1890 věnoval dva své domy v centru Prahy (ulice Na příkopě) pražské obci, aby všechny výnosy z budov byly použity na zřízení vychovatelny pro zanedbané děti zřízení se jmenovalo ,,Dětský vychovací ústav Aloisa a Louisy Olivových – Vychovatelna Olivových“ ústav byl vystavěn na pozemku v Říčanech (kaple, tělocvična, jídelna, učebny, dílny, ložnice, umývárny...) vychovatelna s mnoha obměnami vydržela dodnes v současnosti existuje jak obnovená Olivova nadace, tak Olivovna – Olivova dětská léčebna
Orten Jiří *30. 8. 1919 Kutná Hora †1. 9. 1941 Praha • •
básník dětství a studentská léta strávil v Kutné Hoře, pocházel z židovské rodiny (Ohrensteinů)
• • •
•
díky vlivu své matky zpočátku směřoval k divadelní dráze, pro svůj židovský původ musel však roku 1940 ze studií na dramatické konzervatoři odejít současně již byl v té době ale členem básnického okruhu Kamila Bednáře, stýkal se s básníky Františkem Halasem a Karlem Holane stal se významnou básnickou osobností české literatury 20. století, a to především díky významu svých děl jako jsou Jeremiášův pláč (1941), Ohnice (1941), Eta, eta, žlutí ptáci (1966), aj. rodný dům s pamětní deskou v Kollárově ulici č.p.315
Pelíšek František *11. 9. 1896 Kutná Hora †1937 Porto Alegre, Brazílie • • • • •
•
malíř a grafik žák uměleckoprůmyslové školy u prof. Kysely bratr malíře krajináře Alexandra Pelíška (1899, Kutná Hora – 1919, Praha) po převratu pracoval v Praze na drobných návrzích obálek a ilustroval odjel do Jižní Ameriky, kde se stal profesorem na Escola de Bellas Artes v Porto Alegre v Brazílii, jeho ilustrace a kresby tam často reprodukovaly časopisy "Madrugada" a "Correio de Povo" v Porto Alegre také pořádal roku 1929 soubornou výstavu svých olejomaleb a akvarelů
Pešánek Zdeněk *12. 6. 1896 Kutná Hora †21. 11. 1965 Poustevny u Rumburka • • • • • • • •
•
sochař, architekt, průkopník českého kinetismu žák prof.Otakara Štursy na Akademii výtvarných umění v Praze (1918-1923) od roku 1924 člen brněnského Devětsilu raná díla ovlivněna kubismem a purismem od roku 1922 jeden z prvních teoretických i praktických průkopníků kinetismu svojí prací Barevný klavír (1922), kde usiloval o spojení zvuku, světla a plastiky se zařadil do soudobého kontextu světové avantgardy v roce 1940 vydal spis Kinetismus, pozoruhodné dílo shrnující Pešánkovy výsledky teoretického bádání Pešánkův Pomník letectví (1924 - 26), koncipovaný jako kinetická plastika ve světelné fontáně s akustickými efekty, s použitím netradičních materiálů (sklo, umělé hmoty) představoval totální audiovizuální syntézu futuristické orientace 1930 byla dokončena Pešánkova světelně kinetická plastika na Edisonově transformační stanici v Jeruzalémské ulici v Praze, toto dílo se zachovalo dnes
pouze jako rekonstrukce a je umístěno ve vstupní dvoraně Veletržního paláce v Praze (Národní galerie) Pokorný Josef Václav *15. 3. 1842 Kutná Hora †2. 2. 1933 Kutná Hora • • • • • •
vlastenecký básník, profesí švec ve svém rodném městě se vyučil ševcem krátce byl písařem v advokátní kanceláři a nakonec i správcem městského sirotčince jeho básně měly motivy jak milostné, ale také byly plné satiry vůči politice a náboženství uveřejňoval je zprvu v místních časopisech Tyl a Luk, pak do pražského Sládkova Lumíra vydané sbírky: Padavky (1891),S troškou do mlýna (1899), Eneáš Puklík Kapihorský (1901)
Preissová Gabriela *23. 3. 1862 Kutná Hora †27. 3. 1946 Praha • • • • • •
spisovatelka, dramatička, představitelka realismu rozená Gabriela Sekerová první její pokusy literární byly ovlivněny tvorbou Vítězslava Hálka po sňatku s J.N.Preissem se odstěhovala do Hodonína a poznala život prostých lidí na moravském Slovácku autorka realistických črt ze slovácké vesnice (Cestou za štěstím, Gazdina roba, Její pastorkyňa) narodila se v Kutné Hoře, dnešní Jungmannovo náměstí
Rut Josef *21. 2. 1926 Kutná Hora †7. 10. 2007 Praha • • • •
hudební skladatel, teoretik a houslista člen Společnosti skladatelů (Asociace hudebních umělců a vědců), Sdružení pro soudobou hudbu, Společnosti pro duchovní hudbu působil jako houslista Symfonického orchestru Československého rozhlasu (1953– 83) a Pražského komorního orchestru bez dirigenta (1955–57) zabýval se prvním vysvětlením hudebních struktur pomocí současné fyzikální teorie pohybu
•
publikoval např. práce: Dvanáctitónová tonální teorie (1969); Relativistická teorie hudebního pohybu (1990); studie Die Musik und ihre Perspektive vom Gesichtpunkt der Relativitätstheorie (Zagreb 1980); Cvičebnice rytmu od A do Z (s J. Dostálem, 1979)
Slavík František, prof. PhDr. RNDr. h. c. DrSc. *18. 8. 1876 Kutná Hora †27. 1. 1957 Praha • • • •
• • • •
vědecký pracovník v oboru mineralogie, petrografie a geologie narodil se v Kutné Hoře Na Cechu v “Markově vile” čp. 32 na Anglické třídě zakladatel chemické mineralogie, současně položil základy k soustavnému výzkumu vulkanických jevů významná byla i jeho činnost pedagogická, v letech 1906-1947 byl pedagogem na přírodovědné fakultě Univerzity Karlovy, současně byl ředitelem Mineralogického ústavu UK v letech 1937-1933 byl rektorem Univerzity Karlovy v Praze za války se účastnil odboje, od roku 1943 byl vězněn v Osvětimi a Buchenwaldu měl velké zásluhy o vznik o založení Československé akademie věd, od roku 1952 byl akademikem ČSAV, v letech 1952-1955 členem prezídia ČSAV byl čestným členem řady zahraničních vědeckých společností
Smrkovský Miloslav *29. 8. 1926 Kutná Hora †12. 3. 2009 Kutná Hora • • •
•
akademický malíř, sochař a restaurátor kamenných a polychromovaných dřevěných plastik, štuků a sgrafit podílel se na restaurování významných uměleckých památek, zejména v Kutné Hoře, Kuksu, zámcích Hořovice, Kozel, Kačina aj. restauroval sochařská díla pro výstavy Českého barokního umění v Miláně a Umění českého baroka v Londýně, Birminghamu, Petrohradu, Essenu a světovou výstavu Expo v Montrealu restaurátor plastik Staroměstského orloje v Praze, autor studie Záchrana původních sgrafit
Svoboda Jaroslav, Prof., Ing. Dr. techn. *2. 5. 1900 Kutná Hora †7. 5. 1971 Praha •
vědecký pracovník v oboru včelařství
• • •
profesor speciální zootechniky na Vysoké škole zemědělské v Praze člen korespondent ČSAV laureát státní ceny Klementa Gottwalda v roce 1953, v roce 1965 mu byl udělen Řád práce
Šedivý Josef Jan *14. 5. 1887 Kutná Hora †19. 4. 1956 Kutná Hora •
malíř postimpresionista, krajinář a portrétista
• • • • •
v letech 1905 - 1906 studoval na uměleckoprůmyslové škole v Praze v letech 1906-1911 na akademii v Praze (žák prof. Roubalíka, Bukovace a Pirnera) od roku 1911 se účastnil výstav Krasoumné Jednoty a Umělecké besedy v Praze ve válečných letech 1915-1920 čerpal ze svých zážitků na ruské a italské frontě malířské náměty čerpal hlavně z Kutnohorska a historické architektury rodného města vedle Marie Jeneweinové, choti malíře F. Jeneweina byl jedním z prvních, kdo usilovali o realizaci stálé galerie díla Felixe Jeneweina a byl i jedním z prvních, kdo položili základ sbírky městské Jeneweinovy galerie narodil se v Kutné Hoře v č.p. 41 - rodný dům Mikuláše Dačického z Heslova na Komenského náměstí dříve "Na Tarmarce"
•
•
Štietka Josef Jaromír *15. 6. 1808 †10. 4. 1878 •
lékař, vlastivědec a vlastenec
• •
zakladatel kutnohorské nemocnice a divadla pamětní deska na nám. Národního odboje
Štroblová Helena PhDr. *26. 8. 1948 †16. 10. 2000 • •
historička od roku 1987 byla vedoucí odbornou archivářkou v Státním okresním archivu v Kutné Hoře
Šultys Jan z Felsdorfu *(?) †21. 6. 1621 Praha • •
• • • •
významný kutnohorský měšťan, primátor města roku 1618 se stal jako primátor Kutné Hory členem třicetičlenného direktoria, které bylo ustaveno ke správě Českého království a zároveň také v zemi řídilo protihabsburskou opozici po porážce českých stavů v bitvě na Bílé Hoře roku 1620 byl odvezen do Prahy, uvězněn a vyslýchán na Pražském hradě a obviněn z přijetí funkce v direktoriu 21.6.1621 byl sťat na Staroměstském náměstí jako čtrnáctý v pořadí z 26 českých pánů jeho hlava byla odeslána do Kutné Hory a v koši pro výstrahu vystavena na dobu sta let na kolínské bráně, majetek jeho rodiny byl zkonfiskován jeho jméno nese dům i ulice v centru města
Tyl Josef Kajetán *4. 2. 1808 Kutná Hora †11. 7. 1856 Plzeň • • •
• • • • •
spisovatel, dramatik a publicista zakladatel českého moderního divadla, autor slov národní hymny po studiu se stal roku 1829 členem Hilmerovy kočovné divadelní společnosti a po roce 1831 začal intenzivně pracovat jako ochotnický herec, dramatický spisovatel a překladatel, redaktor a organizátor českého společenského života v Praze v revolučních událostech roku 1848 sympatizoval s liberály (K. Havlíček Borovský, F. Palacký a další), stal se i poslancem říšského sněmu po roce 1851 se jeho životní podmínky výrazně zhoršily a byl nucen odejít z Prahy živil se až do své smrti jako kočovný herec jeho jméno nese kutnohorské divadlo rodný dům s pamětní deskou a bustou v Tylově ulici č.p.507
Vavřinec z Březové *asi 1370 Březová u Kutné Hory †asi 1437 Praha • • •
spisovatel doby husitské psal česky a latinsky byl historik husitského hnutí
Veselský Petr Miroslav *1. 7. 1810 †9. 7. 1889 Kutná Hora •
archivář, historik a vlastenec
Vocel Jan Erazim *23. 8. 1803 Kutná Hora †16. 9. 1871 Praha • • • • • • • • • • • •
spisovatel, historik, zakladatel české archeologie původním jménem Wotzel vystudoval původně filozofii a byl domácím učitelem u šlechty roku 1842 opustil pedagogické povolání a usadil se v Praze od ledna 1843 byl redaktorem Časopisu Českého muzea (do r. 1850) práce v Muzeu Vocela přivedly ke studiu archeologie a dějin umění koncem 40. let 19. století vstoupil do politiky a se Šafaříkem a Palackým připravoval roku 1848 Slovanský sjezd od roku 1850 přednášel archeologii společně s dějinami umění na univerzitě, od roku 1860 i dějiny české literatury ve své době představoval největší autoritu české archeologie nejen doma, ale i v cizině vytvořil první archeologickou instituci u nás, vybudoval první muzejní expozici české archeologie založil první archeologický časopis a stal se naším prvním univerzitním profesorem pravěké archeologie rodný dům proti Kamenné kašně Rejskovo náměstí č.p.144
Vojta Jaroslav *27. 12. 1888 Kutná Hora †20. 4. 1970 Praha • • • • • • • • • •
významný český herec pocházel ze starého a rozsáhlého českého hereckého rodu. vyučil se slévačem a měl běžné strojařské vzdělání divadlo začal hrát nejprve ochotnicky od roku 1906 později prošel několika kočovnými hereckými společnostmi od roku 1910 hrál v kamenných divadlech (Brno, Plzeň) od roku 1919 - 1925 byl členem Divadla na Vinohradech od roku 1925 – 1959 působil v souboru Národního divadla nejznámější filmová role - postava strašlivého loupežníka Sarky-Farky (Hrátky s čertem) ocenění – Státní cena (1929), zasloužilý umělec (1953), národní umělec (1958)
Voska Emanuel Viktor *4. 11. 1875 Kutná Hora †1. 4. 1960 Praha (?) • •
• •
•
•
•
• • • • • • •
zpravodajec, spolupracovník T. G. Masaryka po roce 1894 odešel do Ameriky, kde se zapojil do práce v krajanském hnutí a seznámil se tehdy s T.G.Masarykem, který ve Spojených státech pobýval a pořádal přednášky Voska byl první, kdo navázal pro Masaryka politické styky v Angli pracoval pro něj i v New Yorku ve Spojených státech organizoval akce na podporu zahraničního odboje, který pomáhal financovat; zasloužil se o sjednocení amerických Čechů v Českém národním sdružení, jehož hlavním úkolem bylo pořádat finanční sbírky pro Masarykovu zahraniční akci od jara 1915 se Voska věnoval organizování tajné zpravodajské služby, Voskovou zásluhou se jeho zprávy o práci T. G. Masaryka, legiích a československých snahách dostávaly přímo k americkému prezidentovi W. Wilsonovi díky Voskovi mohly být navázány styky s diplomatickými zástupci dohodových zemí ve Washingtonu, v jejich kruzích byly šířeny zprávy o protirakouské náladě Čechů v Rakousko-Uhersku po vstupu Spojených států do války v roce 1917 působil Voska ve službách americké armády, prezident jej jmenoval v hodnosti štábního kapitána šéfem středoevropského oddělení zpravodajské služby pro poválečné Československo (r. 1918) Voska v New Yorku organizoval pomocné zásilky potravin do republiky v létě 1919 se vrátil do Československa, v roce 1939 musel opět nedobrovolně opustit republiku vrátil se do Spojených států, kde pracoval opět v krajanském hnutí stal se po svých zkušenostech ze zpravodajské služby spolupracovníkem americké rozvědky v Turecku po válce chtěl žít v Československu pro svou obětavou činnost zasluhoval uznání, avšak tehdejší režim jej v roce 1950 odsoudil pro špionáž k několikaletému vězení krátce po svém propuštění v rámci amnestie zemřel 1. dubna 1960
Vrchlický Jaroslav *17. 2. 1853 Louny †9. 9. 1912 Domažlice • • • •
český básník, dramatik, překladatel, literární a divadelní kritik, spisovatel, vysokoškolský profesor vlastním jménem Emil Frída výrazně zasahoval do kulturního života a dostalo se mu mnohých oficiálních poct reliéf vytesaný ve skále nad říčkou Vrchlicí proti chrámu sv. Barbory
Vysekal František *1. 10. 1882 Kutná Hora †14. 2. 1947 Kutná Hora • • • •
• •
•
• •
malíř, ilustrátor a diplomat syn kutnohorského malíře Jana Vysekala navštěvoval vysokou školu architektury na pražské technice, byl úředníkem místodržitelství v Praze do roku 1914 po převratu roku 1918 vstoupil do československé konsulární služby, v níž setrval do roku 1938; působil v zahraničí (Mnichov, Paříž, Londýn) kde stál v popředí krajanského ruchu již v raném věku se mu od otce dostalo základní malířské průpravy, v Mnichově se účastnil večerních kursů na tamější akademii roku 1912 pomáhal otci při výzdobě vnitřní části zámku Alfreda Šebka v Hodkově, pro československé konsuláty v Mnichově a v Londýně maloval panorama "Hradčan", mnoho jeho obrazů je v soukromém majetku v Londýně vyzdobil malbami "Ruthardku" v Kutné Hoře, kde šest let bydlel, vytvořil také diplomy čestného občanství Kutné Hory pro prezidenta Dr. Edwarda Beneše a členy košické vlády v mladých letech ilustroval též spisy pro mládež, především pro Šolcovo nakladatelství v Kutné Hoře byl členem Spolku českých umělců grafiků Hollar v Praze
