Významné choroby a škůdci řepky Integrovaná ochrana
OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., 1 OSEVA PRO s.r.o., oz Výzkumný ústav olejnin Opava1 Agritec Plant Research s.r.o.2
Eva Plachká1, Jiří Havel1, Marek Seidenglanz2 Semináře, říjen 2015 OSEVA vývoj a výzkum s.r.o.
Ochranná opatření - Osevní postup - Agrotechnika - Výběr odrůdy - Termín setí a výsevek - Výživa - Stimulátory růstu a pomocné látky
- Regulace růstu - Přípravky na ochranu rostlin - proti plevelům - proti chorobám - biologické přípravky - ostatní přípravky - proti škůdcům
CHOROBY Bílá hniloba řepky/Hlízenka obecná původce Sclerotinia sclerotiorum • Infekci rostlin způsobuje – mycelium houby S. sclerotiorum vyrůstající ze sklerocií v půdě: primární infekce – askospory houby S.sclerotiorum uvolňované z apotécií, která vyrůstají ze sklerocií ležících pod povrchem a na povrchu půdy: sekundární infekce
Škody na výnosech - uváděny až 50 % - v maloparcelních pokusech 2000 až 2015 dosaženo zvýšení výnosu po fungicidním ošetření v kvetení řepky až 32 %
Infekce askosporami ze vzduchu
Infekce myceliem z půdy
Infekce šešulí ze vzduchu
Signalizace rizika infekce: Nálet askospor S. sclerotiorum Rok
Sledovaný ukazatel
2009
Procento napadení
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Průměrné procento napadených květních plátků 0 0 7,5
Procento napadených rostlin 17
Datum Vývojová fáze BBCH
16.4. 60
20.4. 63
27.4. 65
85-87
Procento napadení
67
35
40
32,5
Datum Vývojová fáze BBCH
30.4. 61
12.5. 65
17.5. 67
85-87
Procento napadení
11
35
40
28 (10-49)
Datum Vývojová fáze BBCH
28.4. 61-63
6.5. 65
11.5. 67
85-87
Procento napadení
0
0-10
0-16
1-5
Datum Vývojová fáze BBCH
2.5. 61-63
10.5. 65
16.5. 67-69
85-87
Procento napadení
13
40
35
29
Datum Vývojová fáze BBCH
8.5. 61-63
10.5. 65
13.5. 65-67
85-87
Procento napadení
3-23
70
Datum Vývojová fáze BBCH
8.5. 61-63
25.4. 65
-
85-87
Procento napadení
43
22
21
5/32
Datum Vývojová fáze BBCH
7.5. 63-65
12.5. 65-67
19.5. 67
85-87
7/5
Hodnocení rizika infekce dle stavu porostu a lokality 2009
V roce 2011 optimální podmínky pro rozvoj infekce v období kvetení: Padající květní plátky se zachytávaly v místě nasazení listů ke stonku v kapce vody, kde voda zůstávala až do pozdního odpoledne. Pro klíčení askospor a infekci rostliny je vedle teploty je důležitá vlhkost vzduchu v porostu nad 80 % po dobu 3 dnů. Tyto podmínky mohou být splněny i díky rosy.
2009
2011
Brzy BBCH 59-60
Optimální termíny foliárního ošetření BBCH 63
BBCH 67
BBCH 59-61
BBCH 65
Pozdě - BBCH 69
Fomové černání stonku řepky Fomová hniloba brukvovitých • Infekci rostlin způsobují askospory patogenů: – Leptosphaeria maculans – Leptosphaeria biglobosa – obě uvedené houby mají společné nepohlavní stadium známé jako Phoma lingam • Ztráty na výnosu – Zahraniční údaje uvádějí ztráty na výnosu až 50 %. – V letech 2001 až 2015 se navýšení výnosů po fungicidním ošetření v maloparcelních pokusech pohybovalo od 5 % do 15 %. Jednalo se o ošetření podzimní a časně jarní nebo jejich kombinace.
Fomové černání stonků řepky
Napadení listů na podzim 2014
Výskyt na stoncích a kořenových krčcích před sklizní
Signalizace rizika infekce Leptosphaeria maculans/ L. biglobosa - sledování náletu askospor http://cropnet.pl/dbases/spec/ http://www.agritec.cz/new/ Nálety askospor Opava: (počet)
Podzim 2010 (23.8. až 8.11.) 109 Podzim 2011 (24.8. až 8.11.) 8 Podzim 2012 (23.8. až 5.11.) cca 300
Riziko infekce: ProPlant (www.proPlantexpert.com)
OSEVA vývoj a výzkum s.r.o.
Fomové černání stonků řepky Vliv počasí na napadení
Fomové černání stonků řepky Optimální termíny ošetření • Ošetření osiva – patogen přenosný osivem – Zjištěná kontaminace 0 až 5,92 % • Optimální termín pro foliární ošetření proti fomové hnilobě brukvovitých je na podzim v době, kdy mají rostliny vyvinuty 4 až 6 pravých listů.
• Vhodný termín pro foliární ošetření proti fomové hnilobě brukvovitých je také časné jaro - počátek prodlužovacího růstu. • Termíny vhodné pro foliární ošetření proti fomové hnilobě jsou totožné s termíny ošetření na posílení zimovzdornosti a omezení poléhání.
Alternáriová skvrnitost brukvovitých • Původce – Alternaria brassicae – Alternaria brassicicola Konidiofory tmavé, jednotlivé, kyjovité. • Vývojový cyklus
konidie
– patogen je přenášen infikovaným osivem, nebo přežívá na posklizňových zbytcích. Teplé a vlhké počasí přispívá k rozvoji choroby. Zvlášť napadány jsou poškozené šešule (např. krupobitím).
• Hostitelské rostliny: cukrová řepa, mák, obilí, řepka.… • Kontaminace osiva 38 – 97 % • Ochranná opatření: – ošetření osiva – foliární ošetření fungicidy
Padlí brukvovitých Původce: Erysiphe cruciferarum jednobuněčné soudkovité konidie řazené do dlouhých řetízků Symptomy Na vrchní i spodní straně listů, převážně na vrchní se objevují pavučinové skvrny, které postupně překrývají celý list. Příznaky jsou stejné i na stonku a šešulích, později se vybarvují béžově hnědě někdy i růžově. Semena v napadených šešulích nedozrávají a předčasně klíčí. Houba přežívá ve formě kleistothecií. Vývojový cyklus a šíření Vzduchem pomocí konidií. Rozvoj choroby podporují teploty 17 až 20 °C a vysoká vzdušná vlhkost.
Plíseň brukvovitých / Plíseň zelná Původce: Hyaloperonospora parasitica dvojcípé konidiofory, konidie vejčité nebo kulovité Symptomy Na vrchní i spodní straně listů se vyskytují žlutavé až červenohnědé skvrny, neostře ohraničené. Na spodní straně listu je bílý až šedavý povlak mycelia. V závěrečném stadiu choroby mladší listy odumírají, starší žloutnou. Na šešulích našedlé porosty mycelia způsobují nouzové dozrávání. Význam patogenu na šešulích v ČR je v současnosti diskutován. Vývojový cyklus a šíření Infekci podporují teploty kolem 15°C a vysoká vzdušná vlhkost. K šíření konidií dochází větrem a deštěm. Houba přežívá ve své vytrvalé formě jako oospora či mycelium ve zbytcích rostlin.
Šedá plísňovitost brukvovitých • Původce: Botrytis cinerea, pohl.forma: Botrytionia fuckeliana hnědavé konidie, oválné až kulovité, na bázi mírně zašpičatělé • Symptomy Šedobílé až béžové skvrny s šedohnědým myceliem, které silně práší. Napadení se šíří po celém obvodu stonku, rostlina se nad napadením přestává vyvíjet a vadne, žloutne až odumírá. Napadány jsou i poupata a šešule. • Vývojový cyklus a šíření Šíří se vzduchem a přežívá na zbytcích rostlin, nebo jako sklerocium ve stoncích. Chladnější (10 až 15°C) a vlhké počasí podporuje infekci. Infikovány jsou rostliny poškozené mrazem, přehnojené porosty dusíkem a rostliny oslabené polehnutím. • Ochranná opatření – Optimální hustota (40-60 rostlin na 1 m2) – Fungicidní ošetření
Verticiliové vadnutí řepky • Původce: Verticillium longisporum Rozvětvené konidiofory, černá mikrosklerocia • Symptomy Symptomy jsou zpravidla viditelné až ke konci vegetace. V době květu a tvorby šešulí dochází k nápadnému žloutnutí podélné poloviny nejstarších listů. Na hlavním stonku jsou podélné vodově zelené později žluté až žlutočervené skvrny. Rozšiřují se i na boční větve, řepka nouzově dozrává. Báze rostlin i kořeny jsou vevnitř zbarveny tmavošedě až hnědě s malými černými mikrosklerociemi. Cévní svazky jsou šedočerné. Pokožku lze v podélném směru odtrhnout. Rostliny lze dobře vytáhnout z půdy. • Vývojový cyklus a šíření V půdě přežívají černá mikrosklerocia. Ty mají životnost až 8 let. Dalším zdrojem infekce jsou napadené rostlinné zbytky. Houba se šíří akropetálně celou rostlinou.
•
Ochranná opatření:
– Přerušení osevního sledu – Odrůdová citlivost
Nádorovitost kořenů brukvovitých • Původce: Plasmodiophora brassicae Patogen žije v půdě, má kruhovité či vejčité trvalé výtrusy • Symptomy Mladé rostlinky živoří a nerostou. Starší listy žloutnou nebo červenají. Příznaky se často vyskytují v ohniscích. Na hlavních a postranních kořenech jsou nepravidelná bílá až červenohnědá ztloustlá místa často s popraskaným povrchem, uvnitř bílá, pevná bez dutin. Za sucha a tepla rostliny vadnou. Z napadených míst vyrůstají hlízovité nádory, které jsou uvnitř šedě zbarveny a ke konci vegetace se rozpadají. • Vývojový cyklus a šíření Patogen přežívá v půdě ve formě odolných trvalých výtrusů. Ty se pohybují půdním roztokem, vyhledávají kořeny a napadají je. Napadení buňky se dělí, vznikají zduřeniny. Když zduřeniny prasknou dochází k uvolňování trvalých výtrusů. V kyselých půdách chudých na vápník, s menším provzdušněním a při vyšší teplotě mezi 20 až 30°C a vlhkosti je klíčení spor a infekční tlak zesilován. • Ochranná opatření - odolné odrůdy přerušení osevního sledu brukvovitých optimálně 10 let a více - dodržení agrotechnického termínu setí pro danou lokalitu, nesít předčasně - vyvápnění před setím brukvovité plodiny - nevápnit po sklizni napadené plodiny, dojde ke konzervaci patogenu - v případě zjištění výskytu na jaře vyhodnotit počet zdravých rostlin a dle toho rozhodnout o ponechání nebo likvidaci porostu
Nádorovitost kořenů brukvovitých
Krytonosec zelný
Listová skvrnitost řepky Původce choroby:
Cylindrosporium concetricum, pohl.forma: Pyrenopeziza brassicae
● Vývojový cyklus a šíření Houba přežívá na posklizňových zbytcích. Z nich se šíří konidiosporami pomocí větru a srážek. Možný je přenos i osivem. Pro rozvoj jsou důležité střídavé teploty a vysoká vzdušná vlhkost. Na jaře dochází k tvorbě askospor v apothéciích na posklizňových zbytcích. Rozšiřuje se srážkami a větrem. • Ochranná opatření – –
Ošetření fungicidy. Termíny ošetření: preventivně, důraz podzim – shodný s ošetřením proti fomové hnilobě.
Bílá skvrnitost řepky Původce choroby: Pseudocercosporella capsellae pohl. forma Mycosphaerella capsellae Symptomy: Na listech jsou nejprve zelenavě bronzové skvrny, které jsou později bělavé až šedavé lemované tmavě zeleným, fialovým až hnědavým okrajem. Uprostřed šedavých skvrn mohou být konidiospory. Příznaky lze najít i na šešulích. Při silném napadení mohou být vybělené, napadené rostliny nouzově dozrávají. Vývojový cyklus a šíření: Houba přežívá na posklizňových zbytcích až 9 měsíců. V těchto pletivech se vyvíjejí nepohlavní spory (konidiospory) a ty jsou zdrojem infekce. Na kratší vzdálenosti jsou přenášeny větrem a deštěm. Delší deštivé periody a teploty 14 až 20°C podporují rozvoj infekce.
Období infekčního tlaku (Šaroun 2007) choroba
semena
4 listy
vzcházení
jaro
prodluž. začátek
plný
list.růžice
růst
květu
květ
dozrávání
Cylidrosporium concentricum
++
+++
++
+++
o
o
+
Sclerotinia sclerotiorum
++
+
+
+
++
+++
+++
Verticilium longisporium
o
+
++
++
+
+
+++
Botrytis cinerea
+
++
+
+++
+
+
+++
Phopma lingam
++
+++
+++
+++
++
o
o
Alternaria brassicae
+++
+
o
+
+
+
+++
Erysiphe cruciferarum
o
+
o
o
+
++
+++
Peronospora brassicae
+
+++
o
o
+
+
++
•Kritická období vývoje z hlediska možné infekce, jsou v tabulce zvýrazněna tmavou barvou.
Účinek účinných látek fungicidů na jednotlivé původce chorob řepky olejky (Šaroun 2007)* LEPTMA
PYRPBR
ALTEBA
SCLESC
BOTRCI
PGR
Systémový Inhibitor syntézy sterolů
++
+++
++
+(+)
(+)
++
Tebuconazole
Hloubkový systémový a dlouhá perzistence
+++
++++
++++
+++
++
+++
Metconazole
Hloubkový systémový a dlouhá perzistence
++
+++
+++
++(+)
++
+++
Prothioconazole
Systémový a perzistentní
+++(+)
++
++++
++(+)
+++
+++
Prochloraz
Kontaktní a lokálně systémový – není rozváděn
+++
+++(+)
+++
++(+)
++
+
Iprodione
Kontaktní s hloubkovým účinkem – inhibuje klíčení spor
+
+
++++
+++(+)
+++
+
Carbendazim
Lokálně systémový
+
+++
+
++++
+++
+
Azoxystrobin
Systémově projektivní (perzistentní)
++
++
++++
+++
+++
++
Propiconazole Boscalid dimoxystrobin
Systémový Systémový
++ +++
+++ +++
++ ++++
++ ++++
+++ +++
++ +
Účinná látka
Mechanizmus účinku
Cyproconazole
1
2
3
4
5
6
* Odebrány účinné látky, které nejsou k listopadu 2015 uvedeny v Registru přípravků. LEPTMA – fomové černání stonků řepky
PYRPBR – listová skvrnitost řepky
ALTEBA – alternáriová skvrnitost brukvovitých
SCLESC – bílá hniloba řepky
BOTRCI – šedí plísňovitost brukvovitých
PGR – morforegulační efekt
ŠKŮDCI SIGNALIZACE OŠETŘENÍ - Výpočet na základě sum efektivních teplot vzduchu - Odečty v porostu
- Lapací pasti Mörickeho žlutá miska Dává dobré výsledky jen za stálého slunečného počasí, v chladném deštivém počasí jsou výsledky záchytu nespolehlivé Lepové pasti Půdní pasti a další
Krytonosec řepkový, Ceutorhynchus napi Gyll Černý, šupinatě osrstěný krytonosec s nádechem do šeda, černé nohy. Jedna generace ročně. Brouk přezimuje v kokonu v půdě na bývalých řepkovištích. Při teplotě půdy 5 - 7oC resp. vzduchu 10 - 12oC nalétává na řepku, samice se zralými vajíčky se v porostu začínají vyskytovat až v druhé dubnové dekádě. Po dvou týdnech samička klade až 100 vajíček do dolní části stonků. Vlivem toxinů přidaných při kladení vajíček se stonky křiví a za deště praskají. Hlavní stonek často zakrňuje a tvoří se více slabých později kvetoucích bočních stonků. U nás se vyskytuje v některých oblastech. Práh škodlivosti 4 - 6 brouků v 1 žluté misce za 3 dny, ošetření ihned Ochrana - silné rostliny, ošetření insekticidy
Krytonosec čtyřzubý, Ceutorhynchus pallidactylus Marsh (= quadridens) Šedý, osrstěný, s červenými konci nohou a bělavou skvrnou na zádech. Výskyt samic se zralými vajíčky je roztažený po celou dobu náletu, nebo dvouvrcholový, kladou vajíčka na spodní stranu řapíku, larvy provádí žír v řapících listů a do stonků se dostávají později. Rostlina roste bez deformací. Životní cyklus obdobný jako u k. řepkového, nalétává ale později. Žír larev může způsobit nouzové dozrávání. Práh škodlivosti u tohoto druhu 8 – 12 ks/miska za 3 dny, ošetření 1.dubnová dekáda
Blýskáček řepkový Meligethes/Brassicagethes aeneus F. Černý, lesklý brouk , žlutobílá šestinohá 4 mm larva s tmavší hlavou a 2 - 3 tmavšími skvrnami na vrchní straně každého článku. Brouk přezimuje ve vlhké půdě pod stromi nebo keři. Při slunečném počasí a teplotě 10 - 12oC začíná přeletovat na řepku. Živí se pylem, vyžírá poupata, která opadávají. Se začátkem květu škodlivost ustává. Samička po úživném žíru klade vajíčka do květů vykousaným otvorem na bázi. Larvy se živí pylem, neškodí. Silně poškozují jarní brukvovité. V srpnu si vyhledávají zimní úkryt pod stromy a keři. Práh škodlivosti pro silné a slabší rostliny: BBCH 51 - 3 -4/1 - 2 brouci na rostlinu BBCH 52 - 53 7 - 8/3 - 4 brouci na rostlinu BBCH 55 - 59 více než 8/4 brouci na rostlinu
Insecticide Resistance Action Commitee, Susceptibility Test Method No. 11, 25 Testované látky lambda-cyhalotrin, cypermetrin, chlorpyrifos, tau-fluvalinate, etofenprox, Biscaya (thiacloprid) Koncentrace 0, 4, 20, 100, 200 (500)% polní dávky, hodnocení po 1, 5, 24 h
Nárůst četnosti rezistentních a vysoce rezistentních populací blýskáčků k esterickým pyretroidům na území ČR mezi lety 2009 a 2014
Testovaná látka: lambda-cyhalothrin; max. registrovaná dávka 7.5 g ú.l. / ha Zelené body = vysoce citlivé populace na lambda-cyhalothrin (poslední v r. 2010) Žluté body = citlivé populace (poslední v r. 2011) Světle modré body = středně rezistentní populace Tmavě modré body = rezistentní populace Červené body = vysoce rezistentní populace
Nebezpečný vývoj v postupném nárůstu četností jedinců v CZ populacích blýskáčků vykazujících vysoké úrovně kontaktní necitlivosti na neonikotinoid thiacloprid
Každý rok v testovaných souborech přibývá populací (= modrá kolečka) s vysokým indexem rezistence (hodnoty RR LD50)
České populace blýskáčků vykazují vysokou citlivost na pymetrozine (PLENUM), indoxacarb (AVAUNT) a organofosfát chlorpyrifos-ethyl (viz mapa, např. Dursban)
Slimáčci a plzáci Slimáček síťkovaný, Deroceras reticulatum - 5 - 6 cm dlouhý, žlutobílý šedý až světle rezavý, variabilní, tmavší body nebo skvrny, bílý sekret Slimáček polní, Deroceras agreste - světlý, bez teček, menší Slimáček hladký, Deroceras laeve - malý, tmavohnědý Plzák španělský, Arion lusitanicus, A. distinctus a další druhy Slimáčci - dýchací otvory na zadní straně štítku, kýl na hřbetní části Plzáci - dýchací otvory v přední polovině štítku, kýl nemají Velmi žraví, škodí po celou dobu vegetace hlavně na vzcházejících křehkých rostlinách, při suchém počasí jen v noci. Pod hrudky a zbytky rostlin kladou10 - 30 bělavých vajíček, celkem až 500. Líhnutí po 2 - 4 týdnech, zpočátku se živí obalem vajíček. Na rostliny přelézají ve stáří 4 - 6 týdnů, žijí asi 8 měsíců. Příznaky výskytu - okousané rostliny, sliz, vajíčka, dírky v zemi Signalizace pomocí pastí (deska, kus igelitu a pod.)
Housenky můr (Noctitudae) Osenice polní (Agrotis segetum), osenice vykřičníková (A. exclamationis) Široce polyfágní druhy. Mladé housenky žerou i přes den, od 3. instaru jsou světloplaché a přes den se ukrývají v zemi. Osenice se dokáže živit i zapravenými rostlinnými zbytky. Zpočátku se může vyvíjet na plevelech, řepku pak napadnou již odrostlejší housenky. Lokální výskyt, místy značné škody. Intenzívní předseťová příprava ji potlačuje. Systémové přípravky ji potlačují, syntetické pyretroidy jen při přímém zasažení postřikem. Nejvhodnější ošetření v noci.
Osenice vykřičníková
Osenice polní
Pilatka řepková, Athalia rosae L (= A. colibri Christ.) Dospělec je oranžová vosička s průhlednými křídly, černou hlavou a břichem, 6 - 8 mm dlouhá. Housenice až 18 mm dlouhá má 3 páry nohou, 7 párů panožek na hrudi a 1 pár pošinek. Zpočátku je světlá, pak černá, s šedým břichem a páskem na boku. Kukla přezimuje jako kokon v půdě, dospělci se líhnou v květnu. Do kapsiček na brukvovitých rostlinách kladou vajíčka. Vylíhlé larvy poškozují brukvovité rostliny. 2. generace přichází v srpnu a za vhodných podmínek nastoupí 3. generace, která poškozuje řepku. Nebezpečí poškození brukvovitých jařin a letních meziplodin, u řepky nebezpečí menší. Ohniskový výskyt. Ochrana - ošetření insekticidy Práh škodlivosti - 1 - 2 housenice na rostlinu
Dřepčíci Dřepčík olejkový, Psylliodes chrysocephala L. Brouci kovově modří, lesklí, s oranžovými konci nohou, cca 4 mm dlouzí. Brouci se líhnou na konci června a v červenci. Význam škůdce na podzimních výsevech se v ČR zvyšuje. Prahy škodlivosti dle Volkera (2003) BBCH 09 - 14 - 10% listové plochy zničeno BBCH 14 - 16 na podzim - 50 brouků v 1 žluté misce za 3 týdny podzim/zima slabý porost - 3 larvy na rostlinu podzim/zima dobrý porost - 5 larev na rostlinu
Dřepčíci rodu Phyllotreta Vážní škůdci na jaře setých brukvovitých plodin. Okénkovitý žír dospělců může klíční rostliny během několika dnů zničit. Po 15 – 30 dnech kladou samičky vajíčka. Larvy d. zelného tvoří miny v listech, jiné druhy ožírají kořínky. Škody nejsou velké. Po 2 – 6 týdnech se kuklí v půdě. Mladí brouci koncem léta zalézají do úkrytu, za suchého a teplého počasí mohou poškodit ozimou řepku. Ochrana - moření, ošetření insekticidy
Krytonosec zelný, Ceutorhynchus pleurostigma Marsh. Brouk šedivý, 2 - 3 mm, larva bělavá beznohá. Životní cyklus víceméně shodný s dřepčíkem olejkovým. Samička klade vajíčka na kořenový krček, u lehkých půd i na hlavní kořeny. Každá larva si vytvoří svou víceméně kulovitou hálku (neplést s nádorovitostí). Na jaře larva opouští hálku, kuklí se v půdě. Po 6 týdnech se líhnou brouci, kteří po úživném žíru přejdou do letního klidu, z něhož se proberou na začátku podzimu. Při vyšším napadení je možné snížení zimovzdornosti. V ČR se škodlivost neprokázala. Ochrana - moření, ošetření insekticidy proti žíru brouků
Květilka zelná, Delia radicum L. (=Delia brassicae, Hylemia brassicae) Tmavá moucha připomínající mouchu domácí s červenou skvrnou na hlavě, žije 8 - 15 dní. Larvy bělavé s tmavou hlavou. Přezimují kukly, ze kterých se v dubnu/květnu líhnou mouchy. Samička klade cca 100 vajíček na kořenový krček brukvovitých rostlin. Larvy ožírají hlavní kořeny a později kořenový krček. Po 3 - 4 týdnech se v zemi zakuklí. Druhá generace přichází v červenci/srpnu a třetí v září/říjnu. Třetí generace nejvíce poškozuje ozimou řepku. Výskyt nepravidelný s různou intenzitou, ochrana velmi problematická.
Bejlomorka kapustová, Dasineura brassicae Winn. Černohnědě a načervenale dvoukřídlí hmyz, málo létá, citlivý na vítr. Bílé larvy bez nohou a zbarvení hlavy. Významný škůdce. Přezimuje kukla v řepkovištích. Líhne se při 12 - 15oC, přelétává na řepku na krátké vzdálenosti (500 m), hlavně na okraje. Žije jen několik dní, klade natřikrát po 20 vajíčcích do šešulí bez rozdílu stáří. Larvy sají na vnitřních stěnách šešulí a poškozují je jedovatými výměšky. Vývoj trvá 14 dní. Šešule praskají a otevírají se. Po opuštění šešulí v půdě se zakuklí v kokonu v hloubce do 5 cm. Druhá generace poškozuje jařiny a meziplodiny, malá část kukel vydrží až do příštího jara. Práh škodlivosti problematický: 1 samička na 4 květenství, dospělec/1 rostlinu, monitorovací metody dávají špatné výsledky.
Krytonosec šešulový, Ceutorhynchus obstrictus Payk.= C. assimilis Šedivý brouk s černými nohami, bílá larva s hnědou hlavou. Přezimují brouci pod keři na vlhkých místech, vylétávají na jaře při 13oC už před květem řepky. Hlavní nálet při 20oC při hlavním kvetení.Při vyrušení brouci padají na zem. Po úživném žíru klade samička 1 vajíčko do šešule, celkem 60. Larva sežere 3 6 mladých semen, více škodí otvírání cesty pro bejlomorku než vlastní žír. Po 3 - 5 týdnech se kuklí 5 - 10 cm v zemi. Krátce poté vylíhlí brouci vylétnou a po úživném žíru na kvetoucích brukvovitých se uloží k přezimování. Práh škodlivosti: BBCH 60 - 1 brouk na 1 rostlinu Po BBCH 60 1 brouk na 1 rostlinu při slabém a 1 brouk na 2 rostliny při silném výskytu bejlomorky kapustové
Děkuji za pozornost Dedikace Tyto výsledky získány za finančních podpor
Národní agentury pro zemědělský výzkum MZe ČR QH81127, QH82285, QJ1310227, QJ1230077; Technologické agentury ČR projektu TA01010815 a Moravskoslezského kraje
