Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra sociální pedagogiky
Význam sociálních sítí v životě dospívajících dívek Diplomová práce
Autor: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce:
Hradec Králové
Bc. Radka Čeganová Stejskalová Specializace v pedagogice Sociální pedagogika Mgr. et Mgr. Petra Kalibová
2015
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu.
V Praze dne 6.3.2015
Poděkování
Děkuji Mgr. et Mgr. Petře Kalibové za odborné vedení diplomové práce a za mnoho cenných rad a podnětů.
Anotace ČEGANOVÁ STEJSKALOVÁ, Radka. Význam sociálních sítí v životě dospívajících dívek. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2015. 81 s. Diplomová práce. Diplomová práce se zabývá problematikou sociálních sítí. Jejím cílem je zmapovat, jaký význam mají sociální sítě v životě dospívajících dívek. První kapitola je věnována charakteristice sociálních sítí a důležitým aspektům, které se k tomuto pojmu vztahují. Nastíněna je historie sociálních sítí a jsou uvedeny současné nejoblíbenější sociální sítě. Popsány jsou výhody sociálních sítí a možná rizika jejich užívání. Prostor je dán prevenci. Následuje kapitola o charakteristice dospívání, vymezeny
jsou
termíny
adolescence,
utváření
identity.
Součástí
práce
je
kapitola věnovaná vlivu sociálních sítí v období dospívání. Obsahem závěrečné části práce je výzkumné šetření, použita je kvantitativní metoda sběru dat formou dotazníků. Cílem výzkumného šetření je zjistit, jaké jsou motivy pro užívání sociálních sítí, jaké jsou činnosti na sociálních sítích a zmapování, zda znají dívky možná rizika. Výzkumné šetření je provedeno na základní škole u dívek ve věku 11 až 15 let, výsledky výzkumu jsou
představeny
formou
tabulek
a grafů.
Zjištěná
komparována s věkovou skupinou 17 až 20 let. Klíčová slova: sociální sítě, internet, adolescence, identita
data jsou následně
Annotation ČEGANOVÁ STEJSKALOVÁ, Radka. Importance of social networks in the lives of adolescent girls. Hradec Králové: Pedagogical Faculty, University of Hradec Králové, 2015. 81 pp. Diploma Dissertation Degree Thesis.
This diploma thesis is dedicated to social networks. Its aim is to explore the importance of social networks in the lives of adolescent girls. The first chapter is devoted to the characteristics of social networks and important aspects that relate to the topic. The history of social networks is outlined and the most popular social networks are listed. The advantages of social networks and possible risks of their use is then described closely. A certain space is also given to the topic of prevention. The thesis also includes a chapter devoted to the characteristics of adolescence, the term of adolescence itself as well as to the concept of identity formation. It then includes a chapter devoted to the influence of social networks during adolescence. The content of the final part is a research using a quantitative method of collecting data through questionnaires. The aim of the research is to determine what are the motives for using social networks, what are the activities on social networks as well as to map whether adolescent girls know the potential risks. The survey is conducted in a primary school for girls aged 11 to 15 years. The research results are presented in tables and graphs. The observed data are then compared to the age group 17-20 years.
Keywords: social networks, internet, adolescence, identity
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 9 1 Sociální sítě ................................................................................................................. 11 1.1 Historie sociálních sítí ........................................................................................... 14 1.2 Obliba a fungování sociálních sítí ......................................................................... 14 1.3 Soukromí a bezpečnost na sociálních sítích .......................................................... 16 1.4 Přehled nejvyužívanějších sociální sítí (druhy, dělení)......................................... 18 1.5 Výhody sociálních sítí ........................................................................................... 22 1.6 Rizika sociálních sítí ............................................................................................. 24 2 Charakteristika dospívání ......................................................................................... 34 2.1 Adolescence – období dospívání ........................................................................... 34 2.2 Utváření identity.................................................................................................... 38 2.3 Vývoj osobnosti a identity dospívajících v prostředí internetu ............................. 39 3 Vliv sociálních sítí v období dospívání ..................................................................... 41 4 Výzkumné šetření ...................................................................................................... 45 4.1 Cíle výzkumného šetření a stanovení hypotéz ...................................................... 45 4.2 Metodologie výzkumu .......................................................................................... 48 4.3 Vyhodnocení a interpretace výzkumného šetření ................................................. 53 4.4 Výsledky výzkumného šetření a shrnutí ............................................................... 67 4.5 Komparativní výzkumné šetření ........................................................................... 69 Závěr .............................................................................................................................. 73 Použitá literatura a internetové zdroje ....................................................................... 75 Seznam obrázků, tabulek a grafů ................................................................................ 80 Seznam příloh ................................................................................................................ 81
Úvod Internet a následně sociální sítě se staly nedílnou součástí našich životů a v našem životním prostoru zabraly významné místo. Potřeba uznání, pozitivního přijímání a kladného hodnocení byla u dospívajících vždy velmi významná. V posledních letech se naplňování této potřeby odehrává významně také ve virtuální rovině a v prostředí sociálních sítí. Některé zážitky z online prostředí mohou mít někdy dokonce větší význam než ty reálné. Životní styl současné mládeže se s intenzivním užíváním sociálních sítí proměnil, a to zejména v oblasti komunikace a prožívání. Dnešní mladí lidé si už denní aktivity bez připojení k internetu nebo k sociálním sítím nedokáží představit. Na internetu sdílejí svoje fotografie a přátelům popisují, co se jim během dne přihodilo, čeho dosáhli, jak se cítí. Zvolené téma je velmi aktuální. Většina žáků/žaček posledních ročníků základních škol má svůj profil na sociální síti Facebook a jak ukazují výzkumy, většina z nich má profily na více sociálních sítích. I samotný život školní třídy se přesunul do kyberprostoru, který nabízí jak pozitivní možnosti, tak i určité hrozby. S ohledem na rozsáhlý vliv internetu nelze témata s ním spojená přehlížet, ale je potřeba jim věnovat pozornost i v rámci volnočasových aktivit, školní výuky a prevence. Zde lze spatřovat úkoly pro současnou sociální pedagogiku a její zaměření do budoucnosti. Užívání sociálních sítí vykazuje genderové rozdíly. Dívky jsou v tomto prostředí komunikativnější, otevřenější a častěji se stávají oběťmi rizikového chování než chlapci. Hlavním cílem diplomové práce je analýza užívání sociálních sítí dospívajícími dívkami, práce zachycuje jejich motivy, konkrétní činnosti na sociálních sítích, přístup k zabezpečení svého soukromí, zkušenosti s negativními jevy a jiné důležité aspekty. Cílem výzkumného šetření je zjistit, jaký význam mají sociální sítě v životě dospívajících dívek a co s sebou užívání přináší. První kapitola je věnována vysvětlení pojmu sociální síť, jsou charakterizovány rysy, historický vývoj a druhy sítí. Popsána jsou pozitiva a rizika, se kterými se mohou uživatelé sociálních sítí setkat nebo se jich sami účastnit. Závěr kapitoly je věnován prevenci a preventivním programům. Důležitou částí je kapitola směřující k období dospívání a vývoji osobnosti a identity dospívajících v prostředí internetu. Další kapitola se zabývá vlivem sociálních sítí v období dospívání. Součástí diplomové práce je výzkumné šetření, které bylo provedeno mezi dospívajícími dívkami ve věkové 9
skupině 11 až 15 let navštěvující druhý stupeň základní školy. Cílem je zmapovat, jakým způsobem užívají mladé dívky sociální sítě ve svém životě. Získaná data jsou následně komparována s informacemi získanými z výzkumného šetření, provedeného u dívek ve věku 17 až 20 let. Důvodem pro toto porovnání bylo zjištění rozdílu v přístupu k sociálním sítím mezi dívkami v rané a pozdní adolescenci.
10
1 Sociální sítě Pro potřeby této práce je důležité na prvním místě vymezit pojem sociální síť, uvést základní charakteristiku a některé důležité aspekty, které se k sociálním sítím vztahují. Z těch vyplynou některá pozitiva, ale i rizika spojená s jejich užíváním, ale i celkovým fungováním v kyberprostoru.
Vymezení pojmu Pojem sociální síť byl používán před vznikem internetu. Definoval jej sociolog J. A. Barnes v roce 1954. Prvotně se jednalo o čistě sociologický termín, který sloužil k popisu sociálních struktur spojených pomocí společných znaků a vlastností (Pavlíček, 2010, s. 126). Sociální síť v sociologii označuje „soubor sociálních vztahů mezi jednotlivými prvky sítě, které se vzájemně ovlivňují a kterými jsou zejména jednotlivci. V organizaci to mohou být jednotlivé sociální skupiny či týmy, organizační jednotky nebo celé organizace.“ Základními druhy sociálních sítí jsou formální a neformální organizační skupina (Managementmania, [online]). Hartl a Hartlová (2000, s. 538) definují sociální síť jako síť sociálních vztahů, která je „tvořená užší i širší rodinou, přáteli, spolupracovníky a známými; zahrnuje vztahy povrchní i důvěrné“. Sociální sítě utvářejí náš život v soukromí a v zaměstnání, jedná se o vztahy, které zahrnují sociální interakci a sociální komunikaci (Managementmania, [online]). Pojem sociální síť je také využíván v souvislosti s internetovým prostředím. Často se užívá termín „social network“, který je vysvětlován jako služba, která umožňuje uživatelům sdílení zpráv a vzájemnou komunikaci. Typickým znakem sociální sítě jsou profily, které prezentují osoby (Černý, Černá, [online], 2012, a). Profil může být veřejný (veškerý obsah je viditelný dalším uživatelům) či poloveřejný a uživatel jej může upravit podle své představy. V rámci sítě se může uživatel přátelit, vytvářet seznamy přátel, nahrávat fotky a videa. „Nejpodstatnějším atributem sociálních sítí je možnost kontaktu s ostatními a sledování toho, co druzí dělají“ (Černá, et al, 2013, s. 28). Sociální sítě jsou využívány nejen ke sdílení informací, ale i k využívání multimédií (např. videí) a dále jsou významným nástrojem k seznámení a udržování vzájemných vazeb (Bezpečný internet, [online]).
11
Sociální sítě definují určité společné vlastnosti, a to: -
velkou část obsahu sestavili uživatelé této sítě,
-
podstatou jsou vzájemné vztahy mezi uživateli, hodnocení, komentáře,
-
provozovatelé sociálních sítí jen minimálně zasahují do jejich samotného chodu (Bednář, 2011, s. 10). Využívání a obliba sociálních sítí vykazují lokální rozdíly, např. v Brazílii
byla nejrozšířenější síť Orkut, v Rusku je to síť Vkontakte u nás byla v jedné době velmi populární síť Lidé.cz (Černý, Černá, [online], 2012, a). Celosvětovou oblibu sociálních sítí přibližuje obrázek 1.
Obrázek 1 – Světová mapa sociálních sítí (vincosblog, [online])
Pole sociálních sítí je velmi různorodé, aktuální vývoj v této oblasti, dokazuje, že poroste počet uživatelů, kteří budou mít svůj profil na vícero sociálních sítí. Při výběru sociálních sítí se budou uživatelé řídit rozdílnými službami, zaměřením nebo mírou ochrany soukromí. Právě míra ochrany soukromí a druh sdělovaných informací jsou v posledních letech diskutovanými tématy, např. Google Plus si zachovává určitou odbornost, informace osobního charakteru jsou minimální. Na Facebooku jsou osobní 12
informace důležité a odborné informace a zpravodajství zde uživatelé nenajdou. Sociální sítě jsou hojně využívány firmami pro zviditelnění své značky. Firmy k tomu využívají svůj vlastní profil, fanouškovské stránky, hry nebo soutěže (Černý, Černá, [online], 2012, a). Sociální sítě mohou mít pro jedince řadu pozitivních důsledků, ale i těch negativních. Pro zachování vlastní anonymity je možné založit si falešný účet, což může jedince ochránit před riziky spojenými se sociálními sítěmi (Rogers, 2011, s. 34). Je třeba podotknout, že podobné počínání je však často samo kritizováno.
Příklady chování uživatelů sociálních sítí V chování uživatelů sociálních sítí lze spatřovat rozdíly. Někteří uživatelé se zaměřují na sledování obsahu, jiní obsah vytváří. Bednář (2011, s. 15 – 17) popisuje pět profilů uživatelského chování na sociálních sítích: 1. Aktivní uživatel – tvůrce a poskytovatel obsahu Podle odhadů tvoří tento typ 10% z celkové počtu připojujících se uživatelů. Tito uživatelé přispívají obsahem, který má význam i pro ostatní uživatele a je jimi posílán dál. Tento obsah se šíří i mezi uživateli, kteří nejsou jejich kamarády/přáteli. 2. Aktivní uživatel – hodnotič a distributor Tento typ uživatelů častěji hodnotí obsah druhých, sám však rovněž obsah vytváří. První aktivita je však častější. Distribuci informací berou tito uživatelé jako způsob vlastní realizace a poskytování hodnot ostatním. 3. Pasivní uživatel – hodnotič obsahu Aktivita těchto uživatelů je těžko odhalitelná, protože obsah nevytvářejí a ani se sami neprojevují tím, že by vstupovali do konverzací. V rámci Facebooku je jejich aktivita omezena na používání tlačítka „líbí se mi“. Lze předpokládat, že tohoto typu uživatelů je hodně a v jejich chování lze spatřovat značný vliv. 4. Pasivní uživatel – pozorující autorita Tento typ uživatelů je charakterizován jako „sběratel virtuálních kontaktů“, přičemž sám se v rámci sítě takřka neprojevuje. Uživatel má spoustu přátel, ale takřka vůbec nehodnotí obsah, nekomunikuje se svými přáteli, nesdílí informace, dá se říci, že nedává najevo svůj názor. 5. Pasivní uživatel – pozorovatel Pasivní uživatel sociálních sítí se do komunikace nezapojuje. Členství v sociální síti vnímá jako potřebnost. Často musí mít na sociální síti účet z důvodu nějakých povinností, zejména pracovních. 13
1.1 Historie sociálních sítí Historie sociálních sítí je úzce spojena s historií Internetu. Původní sociální sítě byly tvořeny skupinami osob, které používaly mailovou komunikaci pro podporu svých sociálních vztahů. Za první uživatele sociálních sítí lze označit studenty užívající síť ARPANET1. Mnoho odborníků označuje za první moment rozvoje sociálních sítí rok 1978, kdy byl spuštěn systém BBS (Bulletin Board System), což byl soubor nástěnek, kde si uživatelé mohli vyměňovat informace a mohli komunikovat v určité zájmové skupině. Proces komunikace byl pomalý, protože přihlášen mohl být pouze jeden uživatel a komunikace tak mohla trvat i 24 a více hodin. Dalším důležitým milníkem v historii sociálních sítí je rok 1988, kdy Jarkko Oikarinen vytvořil aplikaci IRC (Internet Relay Chat) s názvem OuluBox, která umožnila komunikovat v reálném čase. Samotná historie moderních sociálních sítí se datuje od roku 1997, kdy vznikla síť sixDegrees.com, která umožňovala svým uživatelům pomocí vlastních profilů vytvářet okruhy přátel, komunikovat s nimi a prohlížet si jejich profily. Dalším historickým momentem byl vznik sítě Friendster.com v roce 2002 Jonathanem Abramsem. Hlavní myšlenkou této sítě bylo seznamovat přátele přátel s tím, že budou lépe navazovat vzájemné kontakty, než kdyby se jednalo o naprosto cizí lidi. V roce 2003 byla spuštěna sociální síť MySpace.com s mottem „Prostor pro přátele“. Tato síť kromě klasických funkcí umožňovala grafické rozhraní profilu, přidání hudebního přehrávače a fotografií. Tato síť se stala fenoménem v roce 2006, kdy překonala hranici 100 miliónů uživatelů, a funguje dodnes. Její obliba však začala klesat s rostoucí oblibou Facebooku, který založil v roce 2004 Mark Zuckerberg (Objevit.cz, [online], 2013).
1.2 Obliba a fungování sociálních sítí Základním principem fungování sociálních sítí je komunikace a sdílení informací. Sociální sítě využívají možnosti webových stránek, které je možné označit termínem sociální weby, ty fungují jako tzv. on-line komunity uživatelů internetu. Tyto komunity mohou sdružovat uživatele se společnými zájmy, názory, apod. Hulanová
1
Advanced Research Projects Agency Network – počítačová síť z roku 1969, která byla předchůdcem
dnešního internetu. Jednalo se o propojení čtyř amerických univerzit.
14
(2012, s. 41- 42) vysvětluje, že sociální sítě umožňují uživatelům vytvořit si svůj profil, sdílet fotografie, videa, zájmy, aktuální stav, apod. Negativní stránkou je, že veškerá aktivita nebo změny jsou v tu danou chvíli zřejmé i pro ostatní uživatele. Autorka v části věnované popularitě on-line sítí uvádí, že podle Maslowovy teorie potřeb člověk potřebuje mj. uspokojení potřeb úcty, uznání a seberealizace, a proto jsou pro něj sociální sítě tak zajímavé. Současně se však i nadále v jedinci odehrává vnitřní souboj mezi ochranou soukromí a potřebou být akceptován. V přístupu jedinců ke sdělování informací ze svého soukromí lze nacházet značné rozdíly (Qualman, 2009, in Hulanová, 2012, s. 87). Každý uživatel sociálních sítí vyhledává jiné data, někdo čte veškerý zveřejněný obsah a někdo se zajímá jenom o konkrétní informace. Někteří uživatelé sociálních sítí mají touhu stát se slavnými, a proto využívají možností, jak se v rámci tohoto prostředí zviditelnit. Hulanová se dále zaobírá tím, že k oblibě sociálních sítí přispívá také rychlý přístup k informacím, které mají uživatelé dostupnější než ti, kteří profil na síti nemají. Kontakty na sociálních sítích udržují i lidé, kteří se znají z reálného života, jejich vztahy jsou na sociálních sítích stabilnější (Hulanová, 2012, s. 87 - 88). Touha po nových informacích a zážitcích je také spojena s nahlížením do profilů svých přátel na sociálních sítích. Internetová komunikace má svá specifika. Lidé se v prostředí internetu a sociálních sítí chovají jinak než v reálném životě. „Je známo, že na Internetu lidé dělají a říkají věci, které by obvykle v reálu neříkali či nedělali.“ Tato komunikační disinhibice se objevuje v místech komunikace na internetu a je spojena s překonáním nesmělosti, ztrátou zábran a v krajním případě až s obcházením zákazů a tabu (Divínová, 2005, s. 30). Suler (1998, in Divínová, 2005, s. 31) uvádí šest faktorů, které se na disinhibici při on-line komunikaci podílejí: -
„anonymita (druhý neví, kdo jsem, já tedy mohu skrýt svou identitu);
-
neviditelnost (druhý nemůže vidět, jak vypadám, jak se tvářím);
-
asynchronicita komunikace (reakci si mohu promyslet, protože ji mohu odložit; není nutné reagovat ihned);
-
solipsistické introjekce (vše je v podstatě v mé hlavě, vytvářím si fantazie o tom, jak druhý vypadá, jak zní jeho hlas, takže si vyvářím fantazijní, nereálný svět);
-
neutralizace statusu (stává se vedlejším a nepodstatným, jaké postavení v reálném světě má on-line komunikující);
-
a konečně další účinky samotné interakce.“ 15
Podle Šmahela (2003, s. 13) uživatelům internetu méně záleží na mínění dalších osob, potřeba sebeprezentace je zde často snížená. Normy a pravidla komunikace v realitě zde mnohdy neplatí.
1.3 Soukromí a bezpečnost na sociálních sítích Soukromí a ochrana osobních údajů patří dnes mezi velmi diskutovaná témata nejen v souvislosti se sociálními sítěmi a internetem. Mezi uživateli sociálních sítí panuje jakási důvěra v sociální sítě a jen hrstka uživatelů sociálních sítí si uvědomuje, že obsah, který prostřednictvím sociální sítí sdílí, může být druhou stranou zneužit. Černá a Černý ([online], 2012, b) přirovnávají sociální síť k formě státu. Svou myšlenku vysvětlují na příkladu sociální sítě Facebook, ve které se uskutečňuje jak kulturní život, tak zde vznikají různá hnutí a skupiny a dokonce zde lze identifikovat vůdce komunit. Je tedy patrné „vedení sociální sítě, které definuje zákony a současně má i soudní a exekutivní pravomoc, například v oblasti rušení či blokování účtů.“ Záleží na každém jednotlivci, kolik toho o svém soukromí prozradí a komu. Nastavení vlastního soukromí na sociální síti je jedním z nástrojů k efektivnímu používání sociálních sítí tak, aby nepředstavovaly pro jedince vážnou osobní hrozbu. K ochraně soukromí na sociálních sítích se vztahují určité aspekty, které je dobré znát a řídit se jimi. Tím nejdůležitějším je znalost obecných podmínek dané sociální sítě. Tyto podmínky se poměrně často mění a ani sám uživatel mnohdy konkrétní změnu nezaznamená. Příkladem může být opět Facebook, který se snaží o maximální otevřenost profilů svých uživatelů a aby byla síť co nejvíce sociální a čitelná pro strojové vyhledávače. Dalším důležitým prvkem je nastavení soukromí, a to zejména nastavení hesla, které není užíváno jinde. Svou roli hraje také to, v jaké míře a jak často jsou na sociální síť vkládány informace osobního charakteru a jak uživatel svou osobu na sociální síti prezentuje (Černá, Černý, [online], 2012, b). Především děti se často na sociálních sítích přátelí s osobami, které osobně neznají a bez rozvahy získávají nové kontakty. Děti jsou často přesvědčeny, že na Internetu (i sociálních sítích) mají soukromí. A aby si nepřipadaly vyloučené z kolektivu, většina z nich má na sociálních sítích svůj profil. Rozšířenost mobilních telefonů s fotoaparátem (tzv. chytré telefony) vede k tomu, že děti a mládež 16
na sociálních sítích uveřejňují své fotografie, přičemž svým zaměřením je většina těchto fotografií nevhodná (Eckertová, Dočekal, 2013, s. 29). Dalším momentem, při kterém může dojít k ohrožení soukromí je označování místa, na kterém se uživatel nachází. Díky mobilnímu telefonu lze přes internet sdělit informace o aktuální poloze uživatele. Facebook umožňuje označení místa a také spojení s uživateli, kteří se nachází nedaleko nebo kteří na konkrétním místě již byli. Rizikovým prvkem je také webkamera, a to zejména pro děti, které se mohou vlivem psychické manipulace nechat přemluvit k tomu, aby se odhalovali online anebo přijmuli nabídku k odhalení za úplatu (Eckertová, Dočekal, 2013, s. 58). V červnu
2014
americká
společnost
Harris
Interactive
provedla studii
u osob starších 18 let zjišťující, na jakých digitálních platformách se osoby nejvíce obávají o své soukromí. Této studie se zúčastnilo 2100 osob. Na prvním místě se umístila sociální síť Facebook s 66% a na druhém místě e-mailová komunikace, viz obrázek 2 (Dočekal, [online], 2014).
Obrázek 2 - Kde se uživatelé nejvíce obávají o své soukromí (Dočekal, [online], 2014)
17
Nejen na internetu lze dohledat množství rad, jak postupovat, aby byl profil uživatele co nejvíce chráněný a bezpečný. Pro příklad je uveden seznam rad pro rodiče, aby věděli, jak mají zkontrolovat soukromí svých dětí na internetu. 1. Veřejné/soukromé Nastavení profilu tak, aby byl zcela veřejný nebo soukromý. 2. Blokování Je potřeba se rozhodnout, komu dovolíme, aby si prohlížel náš profil. Nežádoucí osoby lze blokovat. 3. Otestování nastavení Většina sociálních sítí umožňuje uživatelům, aby se rozhodli, kolik informací chtějí sdílet a s jakými skupinami, kruhy a komunitami. Na sociálních sítích lze zkontrolovat vlastní nastavení soukromí tak, že je možnost prohlédnout si svůj profil jako někdo jiný. 4. Kontrola označování Nebezpečné nejsou jen sdílené textové informace, ale i fotografie, které zveřejní jiný uživatel a osobu na nich sám označí. Většina sociálních sítí umožňuje kontrolu označování a případné zakázání označování. 5. Prověřování citlivých informací Citlivé informace nikdy nesdělovat. S ohledem na výše uvedené poznatky vyplývá, že soukromí je v dnešní době omezenou záležitostí (Digitální svět vašich dětí, [online]).
1.4 Přehled nejvyužívanějších sociální sítí (druhy, dělení) Uživatel internetu se při výběru sociální sítě může rozhodovat na základě možností, která daná síť nabízí. Tato kapitola je zaměřena na přehled sociálních sítí, které jsou využívány českými uživateli internetu. Sociální sítě Černá a Černý ([online], 2012, a) dělí podle: a) globálnosti/lokalizace: -
lokální sítě (Vkontakte, Lidé.cz, Tuenti),
-
celosvětové sítě (Facebook, Twitter, Plus, LinkedIn),
-
úspěšné ve více zemích (Orkut, H5).
18
b) dominantního obsahu: -
text (Facebook),
-
video (YouTube),
-
fotografie (Flickr, Instagram).
c) témat: -
všeobecné, výtvarné, knižní, rodinné, hudební.
Jako další bod dělení mohou být zařazeny aplikace, které jsou přístupné pouze z mobilního telefonu, avšak vykazují rysy sociálních sítí. Sem patří např. Tinder, který je zatím využíván spíše staršími uživateli.
Facebook Facebook je v současnosti nejvyužívanější sociální sítí, vznikl v roce 2004 a jeho zakladatelem byl Mark Zuckerberg. Původně tento projekt sloužil jako komunitní systém pro studenty Harvardovy univerzity (Hulanová, 2012, s. 85). Nyní je využíván k propojení přátel a ke vzájemnému zveřejňování informací, fotografií, videí a odkazů. V dnešní době je také významným zprostředkovatelem komunikace (Kulhánková, Čamek, 2010, s. 22). Principem Facebooku je tzv. zeď, na které se zobrazují informace o tom, co dělají přátelé a také nabízí sdílení statusu (např. Jak se mám, co cítím, apod.), přikládat je možné videa, obrázky nebo odkazy. Síť není nijak vyhrazená a slouží především k neformální komunikaci a zábavě (Černá, Černý, [online], 2012, a). Pro založení profilu a následného přihlášení je třeba uvést funkční email. V profilu uživatel sděluje informace, na základě kterých je možné jej vyhledat dalšími uživateli. Uživatel může přijímat přátele a nahlížet do jejich profilů. Může se stát členem různých skupin. Je umožněno založit si fotoalbum, stahovat fotky nebo aplikace – např. mít Facebook v mobilu (Hulanová, 2012, s. 93-94). I když se Facebook těší velké oblibě, je třeba mít na paměti, že se nejedná do jisté míry o anonymní službu. Černá, Černý ([online], 2012, b) upozorňují na to, že se zde často mění podmínky nastavení soukromí. „Zajímavé je, že za řadou prvků, které umožňují zvýšení bezpečnosti účtu, se skrývají háčky, které jdou právě opačným směrem. Facebook se snaží o maximální otevřenost profilů, aby byla síť co možná nejvíce sociální, a také prohledávatelná pro strojové vyhledávače“. Tato sociální síť se neustále vyvíjí a uživatelům přináší nové možnosti, jak zabezpečit svůj profil nebo např. zlepšuje podmínky pro vkládání nových fotografií, popř. videí. 19
Společnost Facebook uvedla, že za prosinec 2014 měly tyto stránky denně v průměru 890 milionů aktivních uživatelů; 748 milionů aktivních uživatelů, kteří se denně připojují prostřednictvím mobilního telefonu a zhruba 82,4 % každodenních uživatelů se nachází mimo území USA a Kanady (Facebook Newsroom, [online], 2015). Českých uživatelů bylo v únoru roku 2014 okolo 4,2 milionů, což činilo zhruba dvě třetiny tuzemské internetové populace (deník.cz, [online], 2014). Eckertová a Dočekal (2013, s. 28 - 29) poukazují na to, že na Facebooku se může registrovat kdokoliv, kdo uvede svůj věk nad 13 let. Je běžné, že české děti v páté třídě základní školy mají již svůj profil a v šesté, sedmé třídě je spíše ojedinělé, že by dítě svůj profil nemělo, ačkoliv je povoleno založit si profil až od uvedené věkové hranice. Facebook umožňuje propojení s dalšími sociálními sítěmi, lze tak sdílet obrázky a texty z dalších sociálních sítí z Instagramu a Twitteru.
Instagram Sociální síť Instagram umožňuje uživatelům prostřednictvím fotografií sdílení okamžiků ze života. Fotografie, která je pořízena mobilním telefonem, může být upravena díky speciálním filtrům. Myšlenkou projektu je propojit celý svět prostřednictvím fotografií (Instagram.com, [online], 2014). Uživatelé si mohou primárně nastavit, koho profil chtějí „sledovat“, dále kdo má přístup na jejich profil nebo zda chtějí, aby jejich fotografie viděli všichni uživatelé sítě. Instagram nemůže používat každý, jeho aplikaci lze spustit jen na některých telefonech s určitým operačním systémem.
Ask.fm Je sociální síť, která vznikla v červnu 2010 v Lotyšsku a populární se stává v posledních měsících. Základním principem je pokládání a zodpovídání otázek, které mohou být i anonymní. Otázky uživatel dostává od svých přátel, ale také náhodných návštěvníků na profilu a občas od samotné služby. Kromě odpovídání a pokládání otázek, mohou uživatelé otázky takzvaně „lajkovat“. Ask.fm má okolo 21 milionů uživatelů a populární je zejména mezi dospívajícími (ask.fm, [online]).
20
Google+ Provozovatelem této sítě je společnost Google. Google+ vznikl v roce 2011 jako paralela sítě Facebook. Primární odchylkou je sdílení v rámci kruhů, do kterých lze přiřadit osoby. Příspěvky tak lze sdílet jen s uživateli, kterých se příspěvky týkají nebo pro které jsou nějakým způsobem podstatné (Hulanová, 2012, s. 85).
Twitter Byl založen v roce 2006, počet jeho uživatelů se pohybuje okolo 200 miliónů. Tato síť umožňuje sdílet vlastní příspěvky a číst příspěvky ostatních uživatelů. Příspěvky jsou nazývány tweety a představují textové zprávy nebo obrázky, které se zobrazují na uživatelově profilu a na stránkách jeho odběratelů (Černá, Černý, [online], 2012, a).
LinkedIn Představuje sociální síť zaměřenou na zlepšování profesní kariéry, uživatelé zde mohou sdílet svůj životopis a navzájem si mohou udílet reference. Součástí této sítě jsou diskuse nebo e-mailová korespondence. V rámci sítě mohou vznikat zájmové skupiny, ve kterých se diskutují novinky z oboru (Černá, Černý, [online], 2012, a). Spolužáci.cz Sociální síť sloužící k vyhledávání spolužáků (současných i minulých). Je populární mezi staršími uživateli, avšak její oblíbenost je na poklesu.
Libimseti.cz Tato sociální síť se postupem času stala spíše stránkou určenou pro seznámení. Založena byla v roce 2002. A svým uživatelům umožňuje sdílení fotografií, hodnocení fotografií, diskuzní fóra, horoskopy, blogy. Další sociální oblíbené sociální sítě v České republice jsou např. YouTube.com, Myspace, apod.
Blogy Blogy jsou „webová aplikace obsahující příspěvky jednoho editora na jedné webové stránce. Autor se nazývá blogger (někteří Češi píší pouze jedno g), veškeré 21
blogy a jejich vzájemné vztahy se nazývají blogosféra“ (Hulanová, 2012, s. 205). Blogger může vkládat jakýkoli obsah – texty, obrázky, fotografie, videa a jiné. Samotné založení blogu je snazší než vytvoření webové stránky. Blogy jsou mezi dospívajícími oblíbené a řada z nich píše více než jeden blog. Odhadem píše v České republice svůj blog třetina dospívajících a dvě třetiny dospívajících blogy čtou (Černá et al, 2013, s. 30). Dospívající využívají blogy pro zaznamenání svých myšlenek, pocitů nebo okomentování aktuálních událostí. Prostřednictvím blogu mohou diskutovat s přáteli o tématech, které je zajímají. Někteří dospívající píší blogy zaměřené na oblíbené hudební kapely a další oblasti jejich zájmu (Suler, [online], 2005). Na internetu se lze setkat s vlogy. Vlog je zkratka termínu video log. Takovýto blog obsahuje především videa (např. instruktážní videa), nikoliv text (IT slovník, [online]). Blogy nebo vlogy jsou zajímavé pro dospívající dívky ať už z důvodu vlastní tvorby nebo sledování. Příkladem je výhra titulu Blogerka roku 2014 čtrnáctileté dívky (Barvínková, Vodáková, [online], 2014).
1.5 Výhody sociálních sítí Pro většinu dospívajících jsou nové technologie a pobyt online velmi důležité, avšak plynou z nich výhody i nevýhody. Internet a jeho prostředí jsou „místem sloužícím k objevování a prozkoumávání světa, místem, kde jsou nashromážděné veškeré informace.“ Internet vystupuje v roli nástroje učení, protože informace a data, která potřebujeme, z něj získáme snadno a rychle. Pro mladého člověka má internet mnoho kladů, není jen prostředkem učení, ale také relaxace a zábavy (Krčmářová, 2012, s. 53). David-Ferdonová a Feldman-Hertzová (2007, in Černá et al, 2013, s. 14) spatřují výhody pobytu online a nových technologií pro dospívající v umožnění komunikace s lidmi z celého světa, přinášejí snadnější a pravidelné spojení s vrstevníky a rodinou, umožňují snazší seznamování a navazování přátelství. Mezi další výhody, které online pobyt dětem přináší, patří sebevyjádření a rozvoj kreativity. Dítě je inspirováno k tomu, aby samo něco vytvořilo nebo se na něčem podílelo. Dále je dítě příjemcem informací globálního charakteru, což u něj
22
může rozvíjet zájem o veřejné dění a aktivní účast v občanské společnosti (Livingstone, S., Haddon. L. [online]). Hulanová (2012, s. 88-90) popsala výhody sociálních sítí následovně: 1) Sociální dovednosti Zejména dospívající mohou mít problémy v navazování vztahů a sociální interakce face to face pro ně může být složitá. Používání internetových sociálních sítí může přinést zlepšení v oblasti navazování nových přátelství a utváření sociálních vazeb. Sdílené společné koníčky nebo zájmy umožňují prožití pocitu porozumění, zkoumání vlastní osobnosti nebo se dozvědět nový pohled na určitou situaci. Všechny tyto zkušenosti lze využít v reálném životě. 2) Rozvoj technických dovedností Užívání
internetu,
zvládnutí
principů
webových
stránek
a seznamování
se
s aktualizacemi stránek a softwaru vede k rozvoji technických dovedností uživatelů. Zejména dospívající jsou dnes experty v ovládání svých profilů na sociálních sítích. Technickým dovednostem se však učí stále více lidí, což dokazuje zvyšující se věk uživatelů sociálních sítí. 3) Sociální srovnávání Sociální sítě umožňují uživatelům srovnávat a porovnávat sebe sama s ostatními, což přináší výhody i nevýhody. Roli hraje to, zda je uživatel při srovnávání s druhými na síti na tom lépe nebo naopak. Je důležité si uvědomit, že v porovnávání s ostatními uživatel sociální sítě, bude uživatel zřejmě vždy nalézat někoho lepšího než je on sám. 4) Vnímání rozmanitostí Uživatel sociálních sítí a internetu se může setkat s informacemi, které mu mohou přinést nový úhel pohledu. Sociální sítě představují vhodné místo pro diskusi, předávání zkušeností a získávání informací o jiných světech než v jakém uživatel sám žije. 5) Informace Uživatel se může obrátit na další uživatele s prosbou o pomoc při řešení situace, může tak získat okamžitou zpětnou vazbu. 6) Navazování vztahů Navazování vztahů online je lehké, uživatel může prostřednictvím sociálních sítí věnovat někomu malou pozornost nebo dárek.
23
1.6 Rizika sociálních sítí Na rizika spojená s užíváním internetu a sociálních sítí se zaměřují mnohé výzkumy. Nejplošnějším výzkumem je EU Kids online, do kterého je zapojena i Česká republika. V roce 2014 přinesla tato studie zajímavé poznatky ve vývoji nebezpečí a rizik na internetu pro děti. Z průzkumů vyplynulo, že v prostředí internetu se zvýšila pravděpodobnost vystavení dítěte nenávistným projevům, stránkám podporujícím
anorexii
(tzv.
pro-ana weby),
stránkám
s obsahem
nabádajícím
k sebepoškozování a vystavení kyberšikaně. Čím více mají děti zkušenosti s internetem, tím více jsou rizikám vystaveny. Ne všechna rizika však vyústí v ohrožení dítěte, potencionální riziko nebo ohrožení je odvislé od věku dítěte, pohlaví, sociálněekonomickém statusu a na schopnostech zvládnout nebezpečné situace v prostředí internetu. Důležitou roli hrají také rodiče dětí, škola a vrstevníci a systém vzdělávání (saferinternet.cz, [online]). Jednou z významných rizik sociálních sítí je záměna on-line intimity s intimitou reálnou. Uživatel sociálních sítí může lehce uvíznout v klamu on-line popularity, přičemž nemusí vnímat, že po odhlášení ze sociální sítě jeho společenský život končí. Další nevýhodou je transparentnost sociálních sítí. To, co uživatel jednou odešle do on-line prostředí (např. sociální sítě) bez určitého zabezpečení znamená, že tyto příspěvky budou zřejmě navždy viditelné dalším uživatelům sociální sítě. Pokud například uživatel něco odešle v afektu nebo vlivem nedostatku správných informací o této věci, po dlouhou dobu se může setkávat s negativními dopady svého chování. Jako reakce se u něj může objevit pocit lítosti nebo studu z toho, co již udělal a nemůže kontrolovat nebo změnit, což pro něj může mít velký negativní psychický dopad. Dalším významným negativním prvkem je střet on-line vztahů a vztahů reálných. Většina uživatelů po přihlášení do sítě nejdřív zkontroluje, kolik má přátel a kolik z nich reagovalo na příspěvky, které uživatel zveřejnil. Může to být proto, že se uživatel potřebuje ujistit, zda jsou jeho zprávy správně formulovány a ostatními přijaty nebo, aby zjistil, jak roste jejich popularita u ostatních uživatelů (Hulanová, 2012, s. 90-91). Situaci podtrhují informace zveřejněné Linkou bezpečí, kdy od roku 2007 do roku 2011 vzrostl počet kontaktů týkajících se internetu o neuvěřitelných 840%. Děti se v prostředí internetu mohou setkat s kyberšikanou, kybergroomingem, kyberstalkingem a online pornografií (Krčmářová, 2012, s. 90).
24
Kyberšikana Kyberšikana je spojena s tradiční šikanou, sdílí proto její rysy a projevy. Její definici nabízí Priceová a Dalgleish (2010, in Černá et al, 2013, s. 20): „Kyberšikana je kolektivní označení forem šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je internet a mobilní telefony, které slouží k agresivnímu a záměrnému poškození uživatele těchto médií. Stejně jako tradiční šikana zahrnuje i kyberšikana opakované chování a nepoměr sil mezi agresorem a obětí“. Pro přehlednost uvádím v příloze č. 1 rozdíly mezi tradiční šikanou a kyberšikanou. Mezi základní znaky kyberšikany patří, že je realizována prostřednictvím elektronických médií, dochází k ní opakovaně, je zde záměrnost agresivního aktu ze strany útočníka, oběť vnímá jednání jako nepříjemné a ubližující a v neposlední řadě je patrná mocenská nerovnováha, která v on-line prostředí představuje především to, že i když se oběť snaží před agresorem uniknout a využije některou z technických možností obrany, agresor si ji znovu najde a může ji napadat pod novým uživatelským účtem. Je důležité zmínit, že když agresivní chování nenaplňuje definici kyberšikany, chování se označuje jako on-line obtěžování (Černá et al, 2013, s. 21-22). Agresorem v on-line prostředí nemusí být fyzicky silný jedinec, ale uživatel znalý informačních technologií. Obětí se může stát prakticky kdokoli, koho si agresor v kyberprostoru vyhlédne, často je to však jedinec se sníženou schopností se bránit nebo jedinec, který je na internetu a mobilních technologiích závislý (Hulanová, 2012, s. 48). Kyberšikana může mít různé formy a projevy, které jsou odvislé od konkrétního prostředí, ve kterém probíhá. Technologie, které řada dospívajících užívá, se neustále mění a zdokonalují, proto se i projevy šikany vyvíjejí. Jednou z forem kyberšikany je nepřímá kyberšikana, kdy agresor využije někoho jiného. Někdy je tato forma označována jako kyberšikana v zastoupení. Příkladem je situace, kdy agresor využije služby internetového poskytovatele „upozornění“ – použije tlačítko „Upozornit“ nebo „Nahlásit“, které má sloužit pro upozornění správce sítě na člověka, který vkládá nevhodný obsah. Administrátoři pak mají právo dané osobě zablokovat nebo zrušit účet, pokud agresor nahlásí nevinnou oběť, je bohužel odstřižena od online aplikace (Černá et al, 2013, s. 22). Kyberharašení a kyberstalking Kyberharašení znamená opakované zasílání zpráv oběti, která je vnímá jako nepříjemné. Typickým projevem je zasílání zpráv oběti ve chvíli, když se oběť připojí. 25
Na rozdíl od flamingu jde o jednostrannou komunikaci, protože oběť se snaží komunikaci ukončit. Ke kyberharašení může i dojít tehdy, kdy se již probíhající komunikace promění v komunikaci nepříjemnou (Černá et al, 2013, s. 26). Kyberstalking lze definovat jako „opakované obtěžující a výhružné chování prostřednictvím internetu nebo jiných elektronických prostředků komunikace“ (Hulanová, 2012, s. 69). Projevy šikany na sociálních sítích mohou zahrnovat například ubližující komentáře k fotografiím nebo statusům, úpravu a zveřejňování fotek nebo zveřejňování osobních informací. Prostřednictvím sociálních sítí se pak takový obsah velmi rychle šíří. Na sociálních sítích může také lehce dojít k vyloučení ze skupiny, ke smazání z přátel nebo k nahlášení nevhodného obsahu (Černá et al, 2013, s. 28). Že ke kyberšikaně dochází nejčastěji na sociálních sítích, dokazuje výzkum Nebezpečí internetové komunikace 4.
Graf 1 – Kyberšikana podle komunikačních platforem (Szotkowski, Kopecký, Krejčí, 2013, s. 117) Podle výsledků výzkumu Nebezpečí internetové komunikace IV se s některou z forem kyberšikany setkalo 50,62 % dětí z České republiky, viz graf č1. Oběti se nejčastěji setkávají s verbálními útoky 33,44 % a se snahou prolomit jejich elektronický účet 32,58 %. Ke zneužití účtu na sociálních sítích došlo ve 30,38 % případů. Blíže
26
příloha č. 2 Nejčastější formy kyberšikany z pohledu obětí – dětí (Szotkowski, Kopecký, Krejčí, 2013, s. 113 – 117)
Graf 2 – Oběti kyberšikany (Szotkowski, Kopecký, Krejčí, 2013, s. 113)
Kybergrooming Kopecký (2010, s. 3) nazývá tímto termínem „chování uživatelů internetu (predátorů, kybergroomerů), které má v oběti vyvolat falešnou důvěru a přimět ji k osobní schůzce. Výsledkem této schůzky může být sexuální zneužití oběti, fyzické násilí na oběti, zneužití oběti pro dětskou prostituci, k výrobě dětské pornografie apod.“ Pojem kybergrooming pochází z anglického slova grooming, které v kontextu zvířecího světa označuje proces starání se či pečování jednoho člena skupiny o tělo a vzhled druhého člena skupiny (Krčmářová, 2012, s. 93) Kybergrooming se nejčastěji vyskytuje v prostředí instant messengerů a na sociálních sítích (např. Facebook, Twitter, MySpace). Dalšími místy je veřejný chat, internetové seznamky a ICQ nebo Skype. Pachatelé využívají i inzertní portály, kde nabízejí možnosti výdělku např. v modelingu a často navštěvují portály zacílené na nezletilé uživatele internetu. Psychická manipulace probíhá většinou delší dobu (Kopecký, 2010, s. 3). Veličková Hulanová (in Krčmářová, 2012, s. 93) dodává, že průměrný groomer potřebuje ke kontaktování dítěte méně než 8 min.
27
Oběťmi kybergroomingu jsou nejčastěji děti a mládež ve věku 11 – 17 let a častěji se jedná o dívky nežli chlapce (Kopecký, 2010, s. 3). Hulanová (2012, s. 55) oběti blíže specifikuje jako dívky mezi 13 až 17 lety, které pocházejí z různých socioekonomických úrovní ve společnosti, a dodává, že často jsou zneužívány také předškolní děti. Výzkumy ukazují, že útočníci si vybírají děti s nízkou sebeúctou nebo nedostatkem sebedůvěry, děti s emocionálními problémy nebo děti v nouzi, děti naivní nebo přehnaně důvěřivé, které jsou ochotny zapojit se do online komunikace s neznámou osobou (Szotkowski, Kopecký, Krejčí, 2013, s. 55).
Sexting Sexting představuje poměrně nový fenomén, který se váže k využívání komunikačních a informačních technologií. „Slovo sexting je složeninou vzniklou ze slov sex a textování“. Tímto termínem je označováno elektronické rozesílání textových zpráv, vlastních fotografií či videa se sexuálním obsahem (sexting.cz, [online]). Obsah je nejčastěji šířen prostřednictvím internetu nebo mobilního telefonu. Streichman (2009 – 2011, in Kopecký a kol., 2013) doplňuje, že nejčastěji se jedná o sociální sítě, především
Facebook
a MySpace.
V českém
prostředí
je
tento
obsah
šířen
zejména po sociálních sítích Facebook, Libimseti.cz nebo on-line úložiště fotografií Rajče.net (Kopecký 2011, in Kopecký a kol., 2013). Může se stát, že fotografie jsou zveřejněny na internetu – zejména dojde-li k ukončení vztahu mezi mladistvými nebo dospělými osobami. V prostředí internetu může takovýto materiál kolovat několik let nebo může být použit několik let po svém vzniku. Sexting představuje velmi rizikové chování, protože potencionální útočníci mají k dispozici citlivý materiál, který může být lehce zneužit. Oběť může být vystavena harašení nebo sexuálním útokům. Sexting se často stává prostředkem pro vydírání v rámci kybergroomingu. Šiřitelé sextingu mohou být pachatelé přestupku či trestného činu, např. ohrožování mravní výchovy dítěte nebo šíření dětské pornografie. (sexting.cz, [online]). Důvody, proč je sexting rizikový jsou následující: -
zneužití materiálu k vydírání, šikaně, kyberšikaně, obtěžování, ponižování, kompromitování, zesměšňování zobrazené osoby,
-
díky zobrazení může být osoba vystavena sexuálním útokům,
-
zobrazená osoba může být sexuálně zneužita psychicky narušenými lidmi, 28
-
ostuda ze zveřejnění videonahrávky či fotografie,
-
velké riziko volného šíření internetem bez souhlasu autora,
-
může dojít k únosu, vraždě či sebevraždě,
-
materiál může být zneužit pro produkci pornografie,
-
autor fotografie nebo zobrazená osoba mohou být obviněni z šíření a výroby dětské pornografie. V roce 2012 uskutečnil tým Centra prevence rizikové virtuální komunikace
Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s firmou Seznam.cz rozsáhlý výzkum zaměřený na rizika spojená s využíváním internetu dětmi a na rizika sextingu. Podle výsledků v České republice realizovalo v roce 2012 sexting 7-9% dětské populace, 7,23 % dětí (z toho 47,21 % chlapců a 52, 79 % dívek) na internet umístilo svou „sexy“ fotografii nebo video, na kterých jsou částečně nebo úplně nazí, 8,99 % respondentů (34,07 % chlapců a 65,93 % dívek) tento materiál někomu poslalo přes mobilní telefon nebo internet (sexting.cz, [online]). Do výzkumu Nebezpečí elektronické komunikace 4 se zapojilo 21 372 respondentů, do části zaměřené na sexting celkem 17 881 respondentů, z tohoto vzorku tvořili chlapci 44,76 % a dívky 55,24 %. Převažující část respondentů byla ve věkové kategorii 11 – 14 let, 31,11 % ve věku 15 – 17 let. Tým zpracovatelů využil ke sběru dat online dotazníky a oslovování škol. Jedním z výsledků, které výzkum přinesl, bylo stanovení motivů pro realizaci sextingu: 1. Sexting je realizován z nudy či deprese a je vnímán jako forma zábavy. 2. Sexting je vnímán jako forma určité sebeprezentace. 3. Sexting byl vyprodukován pod vlivem okolí nebo skupiny (např. dívky nafotily své intimní fotografie ve skupině a překonaly tak stud; případně dívka/chlapec chtěli zapadnout do kolektivu) 4. Sexting je provozován s cílem navázání intimního kontaktu s druhým pohlavím. 5. Podnětem sextingu je vyvolání vzrušení u „adresáta“. 6. Důvodem pro vznik sextingu bylo nabídnutí peněz. 7. Sexting je výsledkem okamžiku, přičemž intimní materiály neměly být zveřejněny. 8. Sexting vznikl pro případ budoucnosti – př. „chci být modelkou“. 9. Sexting vznikl v rámci partnerského vztahu.
29
Někteří autoři zahrnují sexting mezi on-line dětskou pornografii. Hulanová (2012, s. 67 – 68) se zaobírá dopadem on-line pornografie na její oběti, které mohou pociťovat fyzické, sociální a psychické následky a také jsou traumatizovány. Vývoj sextingu u českých dospívajících znázorňuje graf 3. Zajímavé je zaměřit se na sexting z pohledu pohlaví, což přibližuje graf 4 (Szotkowski, Kopecký, Krejčí, 2013, s. 131 – 132)
Graf 3 – Vývoj sextingu v letech 2010, 2011, 2012 (Szotkowski, Kopecký, Krejčí, 2013, s. 131)
Graf 4 – Sexting podle pohlaví (Szotkowski, Kopecký, Krejčí, 2013, s. 132)
30
Závislost na internetu a sociálních sítích Závislost na internetu a online prostředí je jev, který provází masivní rozšíření a oblibu internetu. Dosud není závislost lékaři diagnostikována jako psychická nemoc, z medicínského hlediska se o závislost nejedná. Termín závislost na internetu byl poprvé použit v roce 1995 psychiatrem Goldbergem. Kritici koncepce závislosti na internetu poukazují na to, že internet je pouze médium, jedinec si nevybuduje závislost na internetu samotném, ale na aplikacích a webech (Krčmářová, 2012, s. 33). Za závislého na internetu není možné považovat jedince, který zde tráví více času. Problém nastává ve chvíli, kdy se u jedince začnou objevovat komplikace v různých oblastech života, v rodinných a společenských vztazích, ve školním či pracovním prostředí (Krčmářová, 2012, s. 35). Závislost na sociálních sítích vysvětlují Eckertová a Dočekal (2013, s. 126 127) jako potřebu monitorovat, co píší přátelé, kde se nacházejí, co dělají, co vyfotografovali, co doporučili. Dále jako snahu sdílet s přáteli vlastní životní zážitky a následně sledovat, zda už někdo reagoval na jejich příspěvky a pozorovat vývoj v počtu komentářů. Nebezpečné u sociálních sítí je především to, že jedinec potřebující uniknout z reality svou potřebu může uspokojit právě tady. Motivem k častějšímu pobytu v online prostředí je vysoká atraktivita virtuálního světa a kompenzování neúspěchu v reálném světě. Vznikem závislosti jsou ohroženi především lidé s depresivní náladou a ti, kteří zažívají úzkost v mezilidských situacích. Prostřednictvím online aktivit mohou být uspokojeny téměř všechny potřeby. V oblasti fyziologických potřeb může být ve virtuálním prostředí uspokojen sexuální pud formou uvolnění napětí na erotickém chatu nebo při prohlížení pornostránek. Potřebu bezpečí jedinci uspokojují pocitem, že přátelé nebo hra jsou pro něj k dispozici. V oblasti sounáležitosti a lásky představuje internet a sociální sítě místo, kde se jedinec cítí součástí určité komunity. Potřeba ocenění je naplněna v prostředí diskusních serverů. Potřeba seberealizace a sebeaktualizace, tzv. metapotřeby, jsou uspokojeny po předcházejících potřebách a jsou na internetu saturovány beze zbytku (Krčmářová, 2012, s. 36-37).
31
Prevence a edukace rizikových jevů spojených s internetem Významnou úlohu má sociální pedagogika v oblasti prevence rizikového chování v prostředí internetu a sociálních sítí. Pojem rizikové chování označuje chování, jehož důsledkem dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, výchovných, sociálních a dalších rizik pro jedince a společnost. Do konceptu rizikového chování je řazena šikana a násilí ve školách, záškoláctví, užívání návykových látek, nelátkové závislosti, užívání anabolik a steroidů, kriminální jednání, sexuální rizikové chování, xenofobie, vandalismus, rasismus, antisemitismus a intorelance, komerční zneužívání dětí, týrání a zneužívání dětí. Prevence rizikového chování představuje jakékoliv typy výchovných, vzdělávacích, zdravotních, sociálních nebo jiných intervencí, které směřují k předcházení výskytu rizikového chování, zamezení jeho další progresi, zmírnění již existující formy a projevů rizikového chování nebo pomáhání řešit jeho důsledky (Miovský et al., 2010, s. 23 – 24). Obecně prevenci dělíme na prevenci primární, sekundární, terciální. Cílem primární prevence je předcházení a redukování míry rizik spojených s konkrétními projevy rizikového chování. Primární prevenci lze dále členit na specifickou a nespecifickou prevenci. Specifická primární prevence zahrnuje aktivity a programy, které jsou zacíleny na některou z konkrétních forem rizikového chování. (Miovský et al., 2010, s. 25). Podstatou sekundární prevence je předcházení vzniku, rozvoji a přetrvávání rizikového chování u osob, u kterých se vyskytuje rizikové chování. Cílem terciální prevence je předcházení zdravotním nebo sociálním potížím v důsledku rizikového chování (Nevoralová, [online]). Prevence rizikových jevů spojených s internetem V České republice jsou preventivní programy rizikového chování v prostředí internetu realizovány státními institucemi i neziskovými organizacemi. Na národní úrovni spadá prevence nebezpečného chování na internetu do oblasti prevence kriminality (koordinované Ministerstvem vnitra ČR) a do oblasti prevence rizikového chování (koordinované MŠMT). Po právní stránce je tato oblast nedostatečně ukotvena a mnohé dokumenty procházejí neustálými úpravami2. Dosažení pozitivního výsledku v oblasti prevence rizikových jevů spojených s internetem, představuje 2
1.1.2015 vstoupil v České republice zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, který upravuje práva a povinnosti osob a působnost a pravomoci orgánů veřejné moci v oblasti kybernetické bezpečnosti.
32
kombinace přímé edukace zaměřené na ohroženou cílovou skupinu a osoby, které s touto skupinou pracují, s mediálními kampaněmi zaměřenými na jednotlivé fenomény. Přímá terénní edukace je základním prostředkem pro šíření informací o rizikovém chování
spojeném
s užíváním
internetu.
Další
funkční
formu
představuje
nabídka alternativ k rizikovému chování na internetu, např. nabídka volnočasových aktivit. Ve školní praxi zpravidla spadá prevence do činnosti metodika primární prevence (Szotkowski, Kopecký, Krejčí, 2013, s. 142 - 143). V systému základního vzdělávání v České republice je problematika rizikového chování v prostředí internetu zakotvena v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání, jehož poslední verze je platná od 1.1.2013. Zde je v učivu vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví v části „rizika ohrožující zdraví a jejich prevence“ pod bodem „bezpečné chování a komunikace“ zařazena tématika „nebezpečí komunikace prostřednictvím elektronických médií“ (Kopecký a kol, 2013, s. 5). V České republice lze najít celou řadu organizací, které realizují preventivní přednášky, workshopy nebo osvětové kampaně. Za zmínku stojí projekty E-Bezpečí, E Synergie, Seznam se bezpečně!. Dospívajícím jsou určeny webové stránky sexting.cz, seznamsebezpecne.cz. Dospívající se mohou se svými problémy obrátit např. na Linku bezpečí.
33
2 Charakteristika dospívání Následující kapitola přibližuje základní charakteristiku období adolescence, popisuje typické potřeby dospívajících jedinců a vymezuje základní vývojový úkol, což je utváření vlastní identity. V závěru kapitoly jsou tyto skutečnosti dány do souvislosti s prostředím internetu.
2.1 Adolescence – období dospívání Termín adolescence je odvozen z latinského slovesa adolescere, jehož významem je dorůstat, dospívat, mohutnět. Jako termín označující konkrétní období života člověka bylo toto slovo použito poprvé v 15. století (Muuss, 1989, in Macek 2003, s. 9). Označení adolescenti je v českém jazyce volně zaměňováno s označením dospívající či dorost a taktéž s široce užívaným pojmenováním mládež (Macek, 2003, s. 9). Období dospívání můžeme označit jako přechodnou dobu mezi dětstvím a dospělostí. Časově toto období zahrnuje druhé desetiletí života (Vágnerová, 2005, s. 321; Macek, 2003, s. 9). Ve specifikaci tohoto období a časovém vymezení se někteří autoři od sebe liší. Macek (2003, s. 9) uvádí: „V evropské psychologii se adolescence tradičně oddělovala od pubescence. Pubescence (v české terminologii dospívání) se pak obvykle ohraničuje časovým intervalem 11-15 let, přičemž někteří autoři ji ještě vnitřně diferencují, nejčastěji na prepubertu a pubertu. Adolescence (v české terminologii mládí) je pak většinou datována od 15 do 20 (22) let.“ Vágnerová (2005, s. 323 – 324) období rozděluje na adolescenci ranou a pozdní. Raná adolescence zahrnuje prvních pět let dospívání, tedy 11 až 15 let, pozdní adolescence je lokalizována přibližně od 15 do 20 let.
Raná adolescence Pro zaměření této práce je důležité vymezení období rané adolescence. Charakteristiku tohoto období přináší Vágnerová (2005, s. 323 – 324), typické jsou pro něj nápadné změny v zevnějšku dospívajícího jedince. Dochází k tělesnému dospívání, které je spjato s pohlavním dozráváním. Zevnějšek se stává impulsem ke změně sebepojetí a k odezvě okolí. Tělesné zrání je impulsem pro další změny, které se mohou
34
úspěšně uskutečnit v případě, že je na ně jedinec připraven. V rámci komplexního vývoje
nastává
změna
způsobu
myšlení,
dospívající
uvažuje
abstraktně,
a to i o možnostech, které ve skutečnosti neexistují. Emoční prožívání je stimulováno hormonálními změnami. Pro dospívajícího mají v tomto období značný význam vrstevníci, se kterými se ztotožňuje. Scheerová (in Bukovská, 2010, s. 95) uvádí, že nárůst významu a vlivu vrstevnických vztahů silně působí na vyvíjející se identitu dospívajícího. Vzory z rodiny ustupují do pozadí, rodiče jsou, volně řečeno, odloženi na druhou kolej a podstatné je to, co se odehrává ve vrstevnických vztazích. V tomto období je důležité přátelství, první lásky a počáteční experimentace s partnerskými
vztahy.
Často
se
objevuje
potřeba odlišení
se,
která
je
realizována prostřednictvím úpravy zevnějšku, specifického životního stylu, hodnot, zájmů. U dospívajícího se objevuje potřeba přijatelné pozice ve světě. Ta může být provázena změnami, které jsou spojeny s pocity nejistoty dospívajícího a mohou je doplnit i představy, že svět není dobrý a bezpečný (Vágnerová, 2005, s. 324). V období rané adolescence se zvyšuje zájem o jedince opačného pohlaví. Některé změny v tomto období jsou podmíněny společenskými podmínkami a nejsou zapříčiněny biologickým dozráváním (Macek, 2003, s. 35 – 36).
Vývojové změny v adolescenci Vývojové změny v adolescenci se dají klasifikovat na biologické, kognitivní, emocionální a psychosociální. Vzájemně jsou provázány a “interakce biologického zrání, konkrétních kulturních a historických vlivů a nečekaných (nenormativních) událostí a situací vede ke specifické konstelaci změn a ke specifické interpretaci jejich významu v různých etapách období adolescence“ (Macek, 2003, s. 43). Tělesná proměna Změny tělesného zrání ovlivňují celkovou identitu jedince tím, že vedou ke zvýrazňování rozdílů mezi chlapci a dívkami. Změnami pohlavního zrání a vnímáním sebe sama jako příslušníka genderové skupiny se toto vývojové období liší od všech předchozích. Sociální odezvou na tuto změnu je obměna požadavků na chování chlapců a dívek (Janošová, 2008, s. 196). Reakce vrstevníků i rodiny mohou být rozmanité,
35
avšak mají značný dopad na sebepojetí dospívajícího. Negativní reakce mohou zvýšit nejistotu dospívajícího a zhoršit jeho sebehodnocení (Vágnerová, 2005, s. 326 – 327). Kognitivní změny V rané adolescenci nastává kvalitativní proměna způsobu uvažování, které umožňuje přesah konkrétní reality. Piaget (in Vágnerová, 2005, s. 332) charakterizoval toto období jako stadiem formálních logických operací. Pro vývoj myšlení je příznačné pozvolné uvolňování ze závislosti na konkrétní realitě. Macek (2003, s. 46) vysvětluje, že mezi jedenáctým a patnáctým rokem věku dospívajícího se stanovuje nutná výbava abstraktního myšlení, které představuje schopnost představit si to, co neexistuje. Vlivem abstraktního myšlení přisuzují dospívající svým nápadům a myšlenkám nelimitovanou účinnost. Extrémním vyústěním je i „postoj „mě se nemůže nic stát“, který dospívajícím umožňuje explorovat a experimentovat, což je v daném vývojovém stadiu celkem žádoucí, ale může vést k rozvoji rizikového chování“ (Miovský et al., 2010, s. 32). Změna názoru na svět vede k posílení poznávacího egocentrismu (Vágnerová, 2005, s. 336; Macek, 2003, s. 46). Elkind (1984, in Vágnerová, 2005, s. 336) charakterizoval egocentrismus tím, že dospívající bývají přebytečně kritičtí se sklony k polemizování. Dokáží rozmýšlet o možnostech a chtějí své úvahy uplatnit, což se projevuje tím, že své argumenty považují za jednoznačné. Tento sklon je často spojen s trváním na jednom názoru. Nelze opomenout změny v oblasti paměti a pozornosti. S procesem stárnutí a s přibývajícími zkušenostmi se zvyšuje množství informací uložených v dlouhodobé paměti. Stoupající míra sebereflexe vede k uplatnění osobního vlivu na zapamatované, což se projevuje přezkoumáním a záměrnou reorganizací uložených informací. Díky tomu se zvyšuje schopnost uvažovat o aktuálních možnostech a hledání východisek z problémů (Macek, 2003, s. 46 - 47). Emoční vývoj V oblasti emocionality dochází ke změnám vlivem hormonální proměny, která stimuluje proměny v citovém prožívání, jež se projevují kolísáním emočního ladění, zvýšenou labilitou, sklonem k přecitlivělému chování a vyšší dráždivostí (Vágnerová, 2005, s. 340). Příhoda (1967, in Macek, 2003, s. 47) nazývá ranou adolescenci obdobím 36
zvýšené emoční lability. V tomto období se rovněž u dospívajících objevuje vysoká potřeba sebehodnocení a nadšení pro určité osoby či ideály, které vytvářejí pro sebehodnocení referenční pole. Podle Macka (2003, s. 47) není vždy průběh dospívání významně dramatický a proto je důležité vzít v úvahu individuální typologické rozdíly mezi jedinci, které téměř vždy převládají nad rozdíly věkovými. Ke stabilizaci emočního prožívání dochází až ke konci adolescence (Vágnerová, 2005, s. 343).
Socializace v adolescenci Hewstone, Stroebe (2006, s. 79) termínem socializace označují „proces, při němž si jedinci osvojují pravidla chování, soubor názvů, hodnot a postojů s cílem stát se plnohodnotnými členy společnosti.“ Dospívání je životní fáze, která bývá nazývána obdobím druhého sociálního narození, spojeného se vstupem do společnosti (Corneau, 2000, in Vágnerová, 2005, s. 346). Změnu sociálního postavení naznačují důležité momenty, kterými jsou ukončení povinné školní docházky, volba povolání a získání občanského průkazu. V mladší adolescenci se proměňují vztahy s ostatními a toto období je fází experimentace. Dospívající odmítá setrvat v podřízeném postavení, a tak je kritický k rodičům a učitelům. Názory a rozhodnutí bezvýhradně nepřijímá, ale přemýšlí o nich a debatuje. Střet s názory dospělých dospívajícího uspokojuje, protože potvrzuje hodnotu jeho vlastních schopností. Pro rozvoj osobnosti je podstatný vliv obdobné sociální skupiny. Rodina sice zůstává neopomenutelným zázemím, ale i tak se z ní snaží dospívající odpoutávat. Zvyšuje se vliv vrstevnických skupin a volnočasových institucí, které ovlivňují sociální zařazení dospívajícího a rozvoj jeho schopností a dovedností (Vágnerová, 2005, s. 346 – 347). Období pozdní adolescence je nazýváno fází přechodu do dospělosti. Dospívající je více přijímán jako dospělý a současně se od něj očekává i odpovídající chování. Počátek tohoto období začíná změnou školy, avšak z hlediska rozvoje profesní role je starší adolescence vnímána jako nestabilní a proměnlivé období. Dospívající jedinec je konfrontován novými sociálními situacemi, jimž se musí přizpůsobit. Pro další osobnostní vývoj jsou stále významné různé vztahy, instituce a sociální skupiny. Vrstevnická skupina zůstává nejdůležitějším zdrojem emoční a sociální opory. Důraz na skupinovou identitu je na ústupu a do popředí se dostává individuální sebe vymezení (Vágnerová, 2005, s. 348 – 349). 37
2.2 Utváření identity Vytváření nového pojetí vlastní identity charakterizuje proces, v němž se dospívající snaží realizovat svou představu, kým by chtěli být. Samotný rozvoj identity závisí na mnoha faktorech, a to na úrovni poznávacích schopností, zralosti v emoční oblasti a socializaci (Macek, 1999, in Vágnerová, 2005, s. 403). Erickson (1968, in Macek, 2003, s. 62) „považoval ujasnění vztahu k sobě a hledání vlastní identity za základní vývojový úkol období adolescence.“ V rané adolescenci jsou předmětem sebereflexe nejčastěji fyzické změny, vztahy k rodičům a emoční rozkolísanost. Záhy se stává důležitou především akceptace ze strany vrstevníků, ať již v oblasti přátelských či erotických vztahů (Macek, 2003, s. 63). Z vývojového hlediska je rozvoj identity procesem individuace osobnosti dospívajících. Tento proces má čtyři fáze (Josselsonová, 1980, in Macek, 2003, s. 63 – 64): 1. Psychologická diferenciace je datována na počátek rané adolescence. Dospívající si uvědomuje vlastní odlišnost. Zvyšuje se kritičnost dospívajících vůči dospělým, kteří přestávají být autoritou a kladným vzorem. Inteligenci a schopnosti dospívajícího jakoby předbíhaly emoce a srovnání se s novými zkušenostmi. 2. Fáze zkoušení a experimentování je typická pro poslední dva roky rané adolescence. Dospívající mají pocit, že sami vědí, co je pro ně nejlepší, a snaží se vymanit ze závislosti na autoritách. V tomto období se zvyšuje zodpovědnost a závazky vůči vrstevníkům, se kterými se v nových postojích vzájemně podporují. Z hlediska času nehraje velký význam dlouhodobý osobní výhled, ale především blízká budoucnost. 3. Období navazování přátelství je charakteristické pro věk okolo 16 – 17 let, kdy se obnovují vztahy s rodiči. Roste zodpovědnost za vlastní chování a jeho důsledky. Kladným výsledkem tohoto období je stanovení nových pravidel a norem ve vztahu k druhým lidem. Význam přátelství a erotických vztahů napomáhá k uvědomění si hodnoty a zvláštního významu vztahu k autoritám a rodičům. 4. Konsolidace vztahu k sobě stojí na pocitu vlastní nezávislosti a jedinečnosti. Jedná se také o chápání sebe samého v širším časovém rámci a propojení vlastní minulosti s přítomností. Jednotlivé stavy identity souvisejí s různými charakteristikami osobnosti, nikoliv s inteligencí. Adolescenti, kteří dosáhli identity, mají častěji pozitivní náhled na sebe 38
sama, jsou více flexibilní a nezávislí a odmítají autoritářství jiných. Ti, pro které je typický status moratoria, jsou méně flexibilní, méně jistí v soupeření i ve spolupráci Macek, 2003, s. 65). Pro každého dospívajícího nejsou vymezení vlastní identity a volba dalšího životního směřování zvládnutelné. Může převládnout silná nejistota ve vztahu k sobě samému i představám o své další existenci (Vágnerová, 2005, s. 417). Období dospívání se rovněž vyznačuje vlastní alternativní kulturou, která podle Vágnerové (2005, s. 417 – 418) představuje generačně typický způsob sebevyjádření, ovlivňující vymezení individuální i skupinové identity jejích příslušníků. V období dospívání je přitažlivý virtuální svět, ve kterém dospívající nemusí odhalit svoji totožnost a mohou zde experimentovat s různými a mnohdy reálně nedosažitelnými variantami své identity.
2.3 Vývoj osobnosti a identity dospívajících v prostředí internetu Předchozí text byl věnován nejdůležitějším rysům a mezníkům ve vývoji dospívajících. V této kapitole budou uvedené poznatky dány do kontextu virtuálního světa. Chování a způsobu jednání dospívajících v prostředí internetu se věnuje ve svých výzkumech americký psycholog John Suler. Patřil mezi první, kteří se zabývali tím, co dospívající na virtuálním prostředí tolik přitahuje. Definoval čtyři základní okruhy potřeby, které jsou charakteristické pro období dospívání (Krčmářová, 2012, s.79) Objevování
vlastní
identity
a experimentování
–
dospívající
jsou
dezorientováni v tom, kdo vlastně jsou. Pokládají si otázky „kdo jsem“, „co chci dělat se svým životem“, „jaké vztahy chci“. Virtuální prostor může na tyto otázky přinést odpovědi (Suler, [online], 2005). Dospívající nejsou vystaveni žádnému nebo malému riziku ohrožení. Uživatelskou pohodu adolescentů zvyšuje také pocit anonymity, který virtuální prostor poskytuje, a možnost toto prostředí kdykoliv opustit. I přesto, že si většina dospívajících uvědomuje, že virtuální realita je jen zdánlivá, subjektivně ji prožívají jako skutečnou. Potřeba intimity, přináležení či spolu náležení je typická pro období dospívání. Dospívající mají touhu někam patřit či se s někým identifikovat, ve skutečnosti je však málo skupin, se kterými se dospívající cítí opravdu spjat. Online prostředí umožňuje takovou skupinu vyhledat a zapojit se do ní, stejně jako patřit do několika skupin zároveň. 39
Další zásadní vývojovou potřebou v tomto věku je separace od rodiny, rodičů či pečujících osob. Oddělování od rodiny a postupná ztráta bezpečí a jistoty přináší pocity úzkosti a strachu. V prostředí internetu navazují dospívající vtahy, vyhledávají kontakty a zkoumají svět, aniž by přitom prožívali úzkost a strach, které by takové aktivity provázely v reálném světě. Další potřebou, kterou lze ve virtuálním prostředí naplňovat, je ventilace frustrace. Online prostředí dává možnost v rámci mnoha aplikací, her, soutěžení apod. projevit agresivitu, zlost, vztek bezpečnou a dostupnou formou. Podle Sulera stačí pár „kliků“ k tomu se projevit (Krčmářová, 2012, s. 79). V rámci budování vlastní identity dospívající na internetu často hledají informace z filozofie a dalších věd. Z množství informací se mohou rozvinout další dovednosti a schopnosti. Dospívající se učí vědomějšímu rozhodování, přijímání zodpovědnosti a důslednosti (Krčmářová, 2012, s. 80). Pro popis vztahu mezi reálnou a virtuální identitou dospívajících lze užít studii Davida Šmahela, který popsal souvislosti mezi životem dospívajících ve virtuálním prostředí a naplňováním jejich vývojových potřeb. Dospívající ve statusu předčasně uzavřené identity se na internetu chovají v souladu s normami a požadavky rodičů, na rozdíl od ostatních dospívajících, kteří se nacházejí v jiných statusech. Pro dospívající ve statusu moratoria je příznačné, že užívání internetu jim pomáhá k vyjasnění svých postojů a hodnot v oblasti vztahů a životního stylu. Častěji se u nich vyskytují experimenty s identitou, kdy se například vydávají za osoby jiného pohlaví a tím porušují normy a pravidla běžného života. Na druhou stranu jsou schopni se ve virtuálním světě chovat lépe než v reálném životě. Dospívající ve statusu dosažení identity jsou schopni na internetu vystupovat podobně, jako v reálném životě (Krčmářová, 2012, s. 81).
40
3 Vliv sociálních sítí v období dospívání Sociální sítě a internet jsou mezi dospívajícími oblíbené a hojně využívané, což dokazuje velké množství výzkumů, které se této problematice věnují. Z celoevropského měřítka lze uvést výzkumy EU Kids Online, do kterých je zapojena i Česká republika. U dospívajících je stále nejoblíbenější sociální síť Facebook, na které má svůj profil skoro 82 % dospívajících z České republiky. Dalšími oblíbenými webovými stránkami jsou YouTube 58,17 %, Rajče.net 11,18 % nebo Alík.cz 11,74 % (Szotkowski, Kopecký, Krejčí, 2013, s. 136 – 138).
Graf 5 - Sociální sítě, které čeští dospívající nejčastěji používají (Szotkowski, Kopecký, Krejčí, 2013, s. 137) Z evropského hlediska jsou sociální sítě populární u 38 % dospívajících ve věku 9 – 12 let a 77 % dospívajících ve věku 13 – 16 let. Z počtu uživatelů internetu ve věku 9 – 12 let má jedna třetina z nich profil na sociálních sítích. V chování na internetu a sociálních sítích lze nalézt genderové rozdíly. Dívky jsou více komunikativní než chlapci a častěji mají svůj profil na sociálních sítích (Livingstone, Ólafsson, Staksrud, [online], 2011, s. 1 – 2). U chlapců je pravděpodobnější, že se setkají s rizikovým chováním nebo ho sami vytvářejí a podílejí se na něm. Dívky se častěji setkají s riziky,
41
která se týkají obsahu, který je na internetu zobrazen (Livingstone, Haddon,, [online], 2009). Současná generace dospívajících je první, pro kterou jsou sociální sítě součástí života. Sociální interakce se přesunuly z reálného života do online prostředí a na sociální sítě, např. Facebook. Polovina z dospívajících, kteří mají svůj profil na sociálních sítích, kontrolují svůj profil každý den. Emoční vývoj v období dospívání se tedy z velké míry odehrává v online prostředí. Online chování dospívajících je podobné
tomu
v reálném
životě.
Sami
dospívající
považují
sociální
sítě
za zprostředkovatele pohody a dobré nálady. Prostřednictvím sociálních sítí se cítí být v užším kontaktu se svými přáteli, i když dávají přednost kontaktu tváří v tvář (Braams, [online], 2013). Získávání přátel online funguje podobně jako v reálném životě. Náhradou za fyzickou blízkost v realitě je frekvence setkávání v online prostředí a to, jak často si s protějškem povídáme, jak často jsme s ním v kontaktu. Online přátelství nebo láska mohou být často z pohledu subjektivního prožívání silnější než přátelství reálné. Jedním z důvodů je to, že odhalení se cizí osobě může zesílit efekt navracení se k ní. Roli hrají také nereálné představy v období zamilovanosti a míra zkreslení, která vede k obohacení fantazií a představ o reálné podobě protějšku (Šmahel, 2003, s. 75 – 78). Dospívající představují skupinu, u které je nejvyšší riziko vzniku závislostního chování v online prostředí. Přispívá k tomu mimo jiné fakt, že internet patří k běžnému vybavení domácností. Dle dat zveřejněných Českým statistickým úřadem mělo v roce 2010 přístup k internetu více než 85% českých domácností s dětmi do 16 let. Tak zvaný chytrý telefon či tablet se stálým připojením k internetu má stále větší množství dětí a dospívajících (Krčmářová, 2012, s. 33). Suler ([online], 2005) uvádí, že ne všichni dospívající jsou náchylní k závislosti na internetu. Někteří zůstanou příležitostnými uživateli, jiní mohou projít fází intenzivního využívání internetu. Ti, kdo jsou ohrožení závislostí, mají s největší pravděpodobností problémy v reálném životě. Internet se pro ně stává prostředkem pro útěk z reality, místem, kde se mohou realizovat nebo vyhledávat pomoc. Mezi varovné příznaky upozorňující na to, že se u dítěte nebo dospívajícího objevil problém s trávením času online, patří to, že jedinec začne lhát o tom, jak dlouho a jak často je online. Dlouho do noci nebo brzy nad ránem sedí u počítače, hraje hry nebo chatuje. Dospívající dítě je často unavené, zanedbává učení, dochází ke zhoršení prospěchu, je neklidné, opouští dřívější návyky, zhoršují se vztahy s rodinou 42
(Krčmářová, 2012, s. 42). Podle výsledků výzkumu z roku 2009 se závislost objevuje u 23 % dospívajících ve věku 12 – 15 let (Krčmářová, 2012, s. 46). Dospívající nejčastěji využívají internet k návštěvě sociálních sítí a kontrole svého profilu na sociálních sítích, dále sledují videa prostřednictvím webové stránky YouTube, chatují nebo posílají zprávy prostřednictvím instant messaging, používají internet pro studijní a vzdělávací účely, hrají online hry nebo stahují muziku a filmy (EU Kids Online, [online]). Ve vztahu k internetu, sociálním sítím a bezpečnosti na nich, lze najít rozdíly v přístupu rodičů. Obecně platí, že schopnost přizpůsobovat se novým technologiím je bližší dětem, protože nemají svůj volný čas tolik vázaný na další aktivity. Rodiče většinou nemají čas zjišťovat, jaké nové služby virtuální prostředí poskytuje, jakými pravidly se řídí. O tom, co by se jejím dětem mohlo stát, se dozvídají mnohdy, až nějaký problém nastane (Szotkowski, Kopecký, Krejčí, 2013, s. 20). Avšak význam rodičovského dozoru v oblasti sociálních sítí a internetu je zřejmý. Správná edukace a komunikace mezi rodiči a dětmi o rizikovém chování na internetu vede ke snížení takového chování, aniž by muselo dojít k omezení příležitostí být online. Není bez zajímavosti, že rodiče přistupují k mediačním strategiím včetně nasazení nástrojů pro pozorování chování dětí na internetu většinou až po zjištění skutečností, že se děti staly účastníky rizikového chování. Další zajímavostí je, že rodičovská technická mediace, jako je používání filtrů, nevede ke snížení internetových rizik pro jejich děti (Duerager, Livingstone, [online], 2012, s. 1). Třetina rodičů zakazuje svým dětem mít profil na sociálních sítích, pětina tvrdí, že jejich děti mohou užívat sociální sítě pouze pod dohledem, a polovina rodičů přístup svých dětí k sociálním sítím nijak neomezuje (Livingstone, Ólafsson, Staksrud, [online], 2011, s. 5). Zhruba 7 miliónů aktivních uživatelů Facebooku je pod věkovou hranicí 13 let, která umožňuje založení účtu. Dospívající mnohdy lžou o svém věku s podporou rodičů. Jenom 18 % rodičů se stává na Facebooku přáteli svých dětí. Dvě třetiny rodičů 13 a 14 letých uživatelů Facebooku jsou přáteli svých dětí, protože předpokládají, že se na internetu mohou setkat s nějakými riziky (Strom, Strom, 2012). Problémem
jsou
citlivé
informace
a osobní
údaje,
které
dospívající
prostřednictvím sociálních sítí a internetu sdílejí, ty totiž mohou být prostředkem ke zneužití a rozvoji některých z forem rizikového chování. Z citlivých osobních údajů, které čeští dospívající nejčastěji sdílejí je jejich jméno a příjemní (76,54 %), emailová
43
adresa (58,67 %) a fotografie svého obličeje (55,19 %) (Szotkowski, Kopecký, Krejčí, 2013, s. 133).
Tabulka 1 - Osobní údaje, které jsou na internetu českými dětmi sdílené nejčastěji (Szotkowski, Kopecký, Krejčí, 2013, s. 133) Pro mnoho mladých lidí je neomezený přístup k internetu a sociálním sítím nezbytností. V případě, že nemají po nějaký čas tento přístup, mohou se u nich objevit pocity nervozity, stresu a napětí z toho, že nevědí, co se na sociální síti právě děje. Nemusí se jednat přímo o závislost na sociálních sítích, ale o stav, který bývá označován, jako FOMO – The Fear of Missing Out, tzn. strach, že se něco promešká (Grohol [online]).
44
4 Výzkumné šetření Výzkumné šetření je zaměřeno na dospívající dívky a jejich vztah k sociálním sítím. Dle zahraničních výzkumů jsou dívky na internetu a sociálních sítích komunikativnější než chlapci (viz str. 41 této práce). Sociální sítě umožňují svým uživatelům sdělování denních aktivit, navazování přátelství a sdílení různých dat. Uživatel po přihlášení do sociální sítě získává možnost se prezentovat, získávat nové informace a srovnávat se s ostatními uživateli. Výzkumné šetření bylo provedeno kvantitativní metodou ve věkové skupině 11 až 15 let. Získaná data byla komparována ve vztahu k zjištěným informacím z výzkumného šetření u věkové skupiny 17 až 20 let.
4.1 Cíle výzkumného šetření a stanovení hypotéz Výzkumné šetření je zaměřeno na dospívající dívky ve věku 11 až 15 let navštěvující druhý stupeň základní školy. V rámci teorie již byly definovány sociální sítě i skupina, na kterou je výzkum zaměřen. Cílem výzkumného šetření je zjistit, jaký význam mají sociální sítě v životě dospívajících dívek a jaké jsou nejčastější motivy pro jejich využívání. K tomu byly stanoveny následující dílčí cíle: 1. Zjistit, jaké sociální sítě dospívající dívky využívají nejčastěji. 2. Zjistit, jaká je nejčastější motivace dospívajících dívek pro založení profilu na sociálních sítích. 3. Prozkoumat, jakým činnostem se na sociálních sítích nejčastěji dívky věnují. 4. Zjistit, jaké informace o sobě nejčastěji sdělují. 5. Zjistit, zda je fotografie nejčastějším zdrojem sebeprezentace dospívajících dívek. 6. Zmapovat, zda znají dívky možná rizika hrozící na sociálních sítích.
45
Na základě uvedených cílů byly formulovány hypotézy: Hypotéza 1. Předpokládám, že nejčastěji ze sociálních sítí dívky využívají Facebook Facebook patří celosvětově k nejvyužívanějším sociálním sítím. Podmínkou této sítě je, že profil na ní může mít uživatel starší 13 let, což ovšem v praxi neplatí, jak dokazují mnohé výzkumy. Podle výzkumu zveřejněného v roce 2013 mělo svůj profil na Facebooku 82 % dospívajících v České republice (blíže str. 40 této práce). Otázkou věku a sociálních sítí se zabýval výzkum Social Networking, Age and Privacy (Livingstone, Ólafsson, Staksrud, [online], 2011, s. 1), podle jehož výsledků má více než jedna třetina dětí ve věku 9 – 12 let profil na sociálních sítích, profil na Facebooku má třetina dětí ve věku 9 až 16 let, přičemž ve věkové skupině 9 – 12 let se jedná o každé páté dítě. Podle tohoto výzkumu jsou také aktivity spojené se sociálními sítěmi nejoblíbenější činností na internetu. Nejčastěji se rozumí nadpoloviční počet respondentek. Jiné zahrnuje další sociální sítě, které jsou v dnešní době využívané, např. Instagram, Ask.fm, Lidé.cz aj. Hypotéza 2. Motivem dotázaných dívek pro založení účtu na sociálních sítích je kontakt se svými přáteli a získávání nových přátel, než zvyšování technických dovedností na počítači Hypotéza se opírá o odbornou literaturu. Hulanová (2012, s. 52) uvádí, že hlavním důvodem, proč děti tráví čas na sociálních sítích, je aby poznaly nové přátele. Podle Sulera ([online], 2005) umožňuje online prostředí hledat skupiny osob nebo konkrétní osoby, se kterými by se dospívající cítil spjat. Zvyšování technických dovedností je uváděno jako jedna z výhod, které plynou z užívání sociálních sítí Hulanová (2012, s. 88 - 90).
46
Hypotéza 3. Dospívající dívky na sociálních sítích častěji sdílejí své vlastní fotografie než další osobní údaje Z výsledků výzkumu Nebezpečí internetové komunikace IV vyplývá, že fotografii svého obličeje sdílí 55,19 % dětí. Další údaje sdílejí v těchto procentech případů: adresa 12,76 %, škola 16,02 % a žádný údaj pouze v 10,42 %. Výraz častěji vyjadřuje alespoň 75 %. Hypotéza 4. Žákyně 8. – 9. tříd ZŠ se více setkávají s riziky na sociálních sítích než žákyně 6. – 7. tříd Výsledky výzkumů prezentované v rámci Eu Kids Online ukázaly, že dospívající dívky častěji dostávají zraňující nebo vulgární zprávy online než chlapci, přičemž jsou dospívající dívky častěji než chlapci rozrušené z rizik, se kterými se v online prostředí setkají. Všechna rizika vzrůstají s věkem: 14 % z 9 – 10 letých se setkalo v online prostředí s jedním nebo více riziky, u 11 – 12 letých počet vzrůstá na 33 %, u 13 – 14 letých je to 49 % a 63 % u 15 – 16 letých. Riziky je myšlena online pornografie, sexting, kyberšikana, kybergrooming. Hypotéza 5. Alespoň 15 % dotázaných dívek bylo požádáno cizí osobou o zaslání fotografie a některé dívky ji odeslaly Z výsledků výzkumu Nebezpečí internetové komunikace IV bylo zjištěno, že 27,80 % dětí bylo jinou osobu na internetu požádáno, aby zaslalo fotografii svého obličeje a 50,71 % dětí reagovalo pozitivně. Přitom 66,45 % dotazovaných je přesvědčeno o rizikovosti takového chování. U citlivých osobních údajů, jako je fotografie se může stát, že bude zneužita ke kybergroomingu, kyberšikaně či kyberstalkingu (Szotkowski, Kopecký, Krejčí, 2013, s. 133). Pro tuto hypotézu je stanoven počet 15 % dívek, protože v celkovém počtu 27,80 % dětí jsou zahrnutí jak chlapci, tak dívky.
47
4.2 Metodologie výzkumu V empirickém výzkumu lze použít dva způsoby zkoumání, a to kvantitativní a kvalitativní výzkum. Kvantitativní výzkum bývá někdy označován jako statistické testování hypotéz, přičemž hypotézy obsahují souvislosti mezi níže uvedenými charakteristikami. Používán je pro zkoumání již popsaných a relativně známých jevů. Jeho základním úkolem je měření charakteristik a jejich souvislostí:
rozsah výskytu nebo zastoupení zkoumaného jevu,
frekvence zkoumaného jevu – projev složek v čase,
intenzita – mohutnost nebo síla jednotlivých složek.
Úkolem kvalitativní výzkumu je odhalovat neznámé skutečnosti o zkoumaných jevech, odhalovat jejich obsah, a to především existenci těchto jevů a jejich struktur, jejich vlastnosti, funkce a faktory, které sociální a sociálně psychické jevy ovlivňují nebo s nimi jinak souvisejí. Takovýto výzkum se zaměřuje na pochopení smyslu jednajících sociálních subjektů. Okruhy metod a technik obou výzkumů není možné přesně rozlišit, protože mnohé se používají u obou typů výzkumu. Kvantitativní a kvalitativní výzkum je možné také chápat jako dvě etapy výzkumu (Surynek, Komárková, Kašparová, 2001, s. 25 27). Pro výzkumnou část této práce byl použit kvantitativní výzkum. Jako metoda byl vybrán dotazník a pro účely této práce byl použit dotazník vlastní konstrukce, který byl distribuován v tištěné verzi. Průzkum byl realizován mezi žákyněmi 6. až 9. ročníku základní školy. Po předchozí dohodě byly výsledky výzkumu předány školnímu metodikovi prevence. Dotazník byl rozdělen na dvě části. První část dotazníku zjišťovala informace o žákyních – věk, ročník základní školy a to, zda mají svůj účet na sociální síti. Druhá část sledovala, co vedlo žákyně k založení profilu na sociální síti a jakým aktivitám se nejčastěji věnují. Obsahem dotazníku bylo 16 otázek. U některých mohly respondentky označit správnou odpověď zakroužkováním nebo uvést více odpovědí zároveň. U zbývajících otázek měly respondentky odpověď vyjádřit vlastními slovy.
48
Organizace práce a metoda výzkumného šetření Jak již bylo uvedeno, pro sběr dat byla použita metoda dotazníku z důvodu oslovení co největšího počtu respondentek. Dotazník vlastní konstrukce byl distribuován v tištěné verzi mezi žákyněmi 6. až 9. ročníku základní školy. Dohromady bylo rozdáno 104 kusů dotazníku. Jelikož byly dotazníky rozdány přímo ve výuce (s ohledem na cílovou skupinu výzkumu byly vybrány předměty, ve kterých je výuka zaměřena na dívky), vrátilo se zpět všech 104 dotazníků. Celková návratnost dotazníků činila 100%. Výzkum byl pojat jako anonymní a zjištěná data jsou použita k účelům této práce. Ředitel školy, ve které byl výzkum realizován, projevil zájem o zjištěná data z důvodu
jejich
zajímavosti
a možnosti
použití
pro
práci
školního
metodika prevence, který je využije pro plánování preventivních aktivit. Otázky položené v dotazníku se týkaly těchto okruhů: -
motiv pro založení profilu na sociální síti a výhody sociálních sítí,
-
aktivita na sociální síti,
-
rizika plynoucí z užívání sociálních sítí,
-
prevence,
-
aktivita rodičů a školy v oblasti informování o rizicích plynoucích z užívání sociálních sítí.
V dotazníku byly použity možnosti odpovědí podle Chrástky (2007, s. 165 – 167). -
odpovědi uzavřené – polytomické položky s výběrem odpovědi, polouzavřené položky, výčtové položky,
-
odpovědi otevřené, možnost vyjádřit svůj vlastní názor nebo domněnku. Položky v dotazníku byly formulovány tak, aby byly respondentkám jasné
a srozumitelné, celý dotazník byl zestručněn s přihlédnutím k věkovému rozložení výzkumného souboru. Dotazník byl v rámci pilotáže rozdán dívkám a na základě jejich připomínek byl upraven. Jednalo se především o škálové odpovědi. Vzhledem k věku respondentek byl předpoklad, že některé dívky nebudou ochotné při vyplňování dotazníku spolupracovat a svoje odpovědi budou úmyslně formulovat tak, aby nebylo možné je použít. Všechny dotazníky byly vyplněny čitelně a bylo možné s nimi dále pracovat.
49
Při vyhodnocování dotazníků bylo velké množství dat redukováno do menšího počtu. Nasbíraná data z dotazníků byly přepsány a následně vyhodnoceny jako celek, odpovědi byly sčítány. Pro testování hypotéz byl použit test dobré shody chí-kvadrát.
Charakteristika výzkumného vzorku Výzkumného šetření se zúčastnily žákyně 6. až 9. tříd základní školy, po dohodě s ředitelem školy je jméno školy a město zachováno v anonymitě. Jedná se však o školu ve městě s okolo 6 700 obyvateli. Školu navštěvují nejenom dívky z města, ale i dívky z okolních dvanácti spádových vesnic. Sběr dat probíhal v průběhu měsíce února 2015. Nejprve byl ředitel školy osloven e-mailem, ve kterém byl požádán o umožnění realizace výzkumu. Ředitel sám kontaktoval vyučující hodin, ve kterých se měl výzkum uskutečnit. Žákyně byly předem seznámeny s tématem a formou dotazníku, dále s jeho rozsahem. Celkový počet vyplněných dotazníků nepříjemně ovlivnil fakt, že v tomto měsíci byl zvýšený výskyt chřipkového onemocnění, což mělo vliv na aktuální přítomnost žákyň ve škole. Vlivem absence dívek došlo k tomu, že rozložení respondentek v jednotlivých ročnících není obdobné. Výzkumu se zúčastnilo 104 respondentek, z toho 37 žákyň šestého ročníku, 26 žákyň sedmého ročníku, 15 žákyň osmého ročníku a 26 žákyň devátého ročníku.
50
Celkové rozložení respondentek podle ročníků
9. ročník 26 žákyň 25 %
6. ročník 37 žákyň 36 %
8. ročník 15 žákyň 14 % 7. ročník 26 žákyň 25 %
Graf 6 – Celkové rozložení respondentek podle ročníků Věková struktura výzkumného souboru byla v rozsahu 11 až 15 let, rozložení do ročníků přibližuje následující tabulka 2. Výzkumného šetření se zúčastnilo 13 žákyň ve věku 11 let, 31 žákyň ve věku 12 let, 24 žákyň ve věku 13 let, 25 žákyň ve věku 14 let a 13 žákyň ve věku 15 let.
ročník ZŠ věk
6. roč.
%
11
13
13 %
12
22
21 %
9
9%
13
2
2%
16
15 %
6
6%
1
1%
8
7%
14
14 %
23
1
1%
12
11 %
13
14
7. roč.
%
8. roč.
37
9. roč.
%
celkem 13
15 celkem
%
26
31
15
24
26
104
Tabulka 2 - Celkové rozložení respondentek podle věku a ročníku ZŠ
51
Respondentkám byla v úvodu dotazníku položena doplňující otázka ověřující, zda mají založený profil na sociální síti. Toto zjištění bylo podstatné pro další vyhodnocení dotazníků – z celkového počtu 104 respondentek, jich pouze 10 uvedlo, že profil na sociální síti nemají, naopak 94 jich profil založený má. Procentuálně lze tyto údaje vyjádřit následovně: -
profil na sociální síti má 90,38 % respondentek,
-
profil na sociální síti nemá 9,61 % respondentek.
Ty, které uvedly, že profil na sociální síti nemají, byly požádány, aby odpověděly na otázku zjišťující důvod této skutečnosti: 1. Pokud nemáš profil na sociální síti – co je důvodem? Vzhledem k věku respondentek byly jako forma požadované odpovědi nabídnuty výčtové položky: a) Rodiče mě to nedovolili. b) Profil na sociální síti nepotřebuji. c) Nemám telefon nebo počítač s připojením k internetu. d) Jiný důvod _____________________ Odpovědi současně ověřovaly, zda u některých respondentek rodiče vyslovili zákaz pro zřízení profilu na sociální síti nebo zda může být důvodem to, že respondentka nemá možnost připojení k internetu. Nejčastěji respondentky uvedly, že nemají účet na sociální síti z důvodu, že jej nepotřebují. Tuhle možnost uvedlo 5 dotázaných a pouze 4 respondentky uvedly, že rodiče jim profil na sociální síti nedovolili, 1 respondentka neuvedla odpověď. Z hlediska kritérií věku a rodičovského zákazu nemají profil na sociální síti dvě respondentky ve věku 11 let a po jedné respondentce ve věku 12 a 13 let. Protože jej nepotřebují, uvedly tři respondentky ve věku 11 let a dvě respondentky ve věku 12 let. Pro potřeby výzkumu byly tyto dotazníky dány stranou a dál se s nimi nepracovalo. Stav zachycuje následující tabulka, která zobrazuje jen respondentky mající účet na sociální síti. Soubor respondentek, které mají profil na sociální síti, čítal 94.
52
ročník ZŠ
věk
6. roč.
%
11
8
9%
12
19
20 %
8
9%
13
2
2%
15
16 %
6
6%
1
0,5 %
8
9%
14
15 %
23
1
0,5 %
12
13 %
13
14
7. roč.
29
8. roč.
%
9. roč.
%
celkem 8
15 celkem
%
24
27
15
23
26
94
Tabulka 3 - Rozložení respondentek, které mají profil na sociálních sítích podle věku a ročníku ZŠ
4.3 Vyhodnocení a interpretace výzkumného šetření Pro vyhodnocení hypotéz bylo pracováno s výzkumným vzorkem čítajícím 94 respondentek, z toho 29 žákyň 6. ročníku, 24 žákyň 7. ročníku, 15 žákyň 8. ročníku a 26 žákyň 9. ročníku. Pro přehlednost byl termín respondentka nahrazen pojmem žákyně/dívky.
H1. Předpokládám, že nejčastěji ze sociálních sítí dívky využívají Facebook Tuto hypotézu sytila položka 2 v dotazníku. Jednalo se o otevřenou položku, která byla doplněna pokynem, aby dívky svou odpověď strukturovaly tak, aby názvy seřadily od jimi nejpoužívanějších sociálních sítí k méně používaným. Důvodem pro výběr otevřené odpovědi byl požadavek ověření, zda dívky ví, co si pod pojmem sociální síť mají představit. V některých odpovědích se tak objevoval e-mail, Skype nebo ICQ. Vzhledem k tomu, že se jedná o prostředky umožňující komunikaci přes internet, nebyly do výčtu sociálních sítí zahrnuty.
53
Při srovnání užívaných sociálních sítí, je nejužívanějšíí Facebook, na kterém má profil 88 dívek, dále je to Ask.fm, zde má profil 19 dívek, YouTube 16 dívek, Instagram 14 dívek a Twitter 10 dívek. Z uvedeného vyplývá, že na sociální síti Facebook má svůj profil 94 % dívek, viz graf 7.
Používané sociální sítě - celkem 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Graf 7 - Používané sociální sítě celkem
Při srovnání věku a užívání sociální sítě Facebook, lze dojít ke zjištění, které koresponduje s již provedenými výzkumy na toto téma. I když na této sociální síti může mít svůj profil osoba starší 13 let, z výzkumného šetření vyplynulo, že zde má svůj profil 6 dívek ve věku 11 let a 24 dívek ve věku 12 let. Pod věkovou hranicí (13 let) umožňující založení profilu na této síti, má svůj profil na Facebooku 30 dívek z 35, což celkově činí 86 %. Jestliže srovnáme data s celkovým počtem respondentek, docházíme k tomu, že profil na Facebooku má 68 % dívek ve věku 11 až 12 let, což rovněž koresponduje s již provedenými výzkumy. Některé dívky ve věku 11 – 12 let napsaly do dotazníku: „Facebook jsem měla, ale už jej nechci.“ „Je to ztráta času.“
54
ročník/
6. ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník
celkem
sociální síť
(29 žákyň)
(24 žákyň)
(15 žákyň)
(26 žákyň)
(94 žákyň)
Facebook
24
23
15
26
88
Google+
5
2
2
9
Snapchat
2
3
2
4
11
Instagram
5
7
4
7
23
YouTube
5
4
4
4
19
Ask.fm
2
7
5
6
20
Twitter
2
3
1
5
11
Alík.cz
1
1
We Heart It
1
1
2
RexVox
1
1
Lidé.cz
1
1
Tabulka 4 - Počet aktivních uživatelek sociálních sítí (údaje v kumulativní četnosti) Jak již bylo uvedeno, nejvíce respondentek má svůj profil na Facebooku. Ve všech ročnících se jedná o takřka 100% případů. Facebook byl často uváděn v kombinaci se sítěmi Instagram, YouTube, Ask.fm a Twitter. Mnohé sítě umožňují vzájemné propojení a přihlášení se pomocí jednoho e-mailového účtu. Např. pokud je sdílena fotografie
prostřednictvím
Instagramu,
je
zároveň
nabídnuto
sdílení
prostřednictvím sítí Facebook, Twitter, Tumblr nebo Foursquare. Facebook je rovněž hojně využíván pro bezplatnou komunikaci – jeho služba Messenger se rovněž objevovala v odpovědích,
ale
do
výčtu
nebyla zahrnuta.
Síť
YouTube
je
využívána zejména pro přehrávání hudby, ale objevují se na ní i vlogy (např. o módě, trendech, líčení) a další různá videa3. Uživatel, který je do sítě přihlášen, může vytvářet seznam oblíbených videí. Za pozornost stojí sociální síť Ask.fm, která dosud nebývá zahrnuta do výzkumů. Jedná se o poměrně novou sociální síť, jejíž podstatou je vzájemné pokládání otázek. Tato síť bývá oblíbena zejména mezi dospívajícími.
3
Mezi dospívajícími uživatelkami sociálních sítí se užívá označení blog – Bloggerka, vlog (založený zejm. na YouTube) - Youtuberka
55
Z uvedeného
rovněž
vyplývá,
že
dívky
mají
současně
profil
na několika sociálních sítích. Tuto skutečnost blíže ověřovala položka dotazníku: Na kolika sociálních sítích máš svůj profil? K této otázce 24 dívek uvedlo, že má profil na jedné sociální síti, 26 dívek uvedlo, že má profil na dvou sociálních sítích, 13 dívek uvedlo, že má profil na čtyřech sítích, 12 dívek na třech, 3 dívky na osmi sítích a 3 dívky na šesti sítích.
Nejčastěji využívané sociální sítě seřazené podle preferencí 77
4 Facebook YouTube
4 Google+
3
2
1
1
Twitter We Heart It Instagram Snapchat
1
1
RexVox
Alík.cz
Graf 8 - Nejčastěji využívané sociální sítě podle preferencí (údaje uvedeny v kumulativní četnosti) Interpretace: Ze zjištěných údajů vyplývá, že z celkového počtu 94 dívek majících profil na sociálních sítích, jich 77 nejčastěji využívá Facebook. Naproti tomu 4 dívky uvedly na prvním místě YouTube, 4 dívky Google +, 3 Twitter, 2 We Heart It a po jedné dívce bylo označeno Instagram, Snapchat, RexVox, Alík.cz. Závěr k H1: Na základě zjištěných údajů lze hypotézu považovat za platnou.
56
H2. Motivem dotázaných dívek pro založení účtu na sociálních sítích je kontakt se svými přáteli a získávání nových přátel, než zvyšování technických dovedností na počítači Tuto hypotézu ověřovaly položky dotazníku 3, 4, 5 a 16. Podle odborné literatury je nejčastějším motivem pro založení profilu na sociální síti poznání nových přátel. Dívkám proto byla položena otázka: 3. Co tě vedlo k založení profilu na sociální síti? Odpověď na otázku byla výčtová s možností uvedení vlastního názoru. Vlastní názor se promítal do odpovědí následovně: „Zvědavost.“ „Domlouvání akcí.“ „Mají to všichni.“ „Šla jsem s davem.“ Bohužel se dívky příliš nerozepsaly a tak nebyla výsledkem široká škála odpovědí.
6. ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník
celkem
(29 žákyň)
(24 žákyň)
(15 žákyň)
(26 žákyň)
(94 žákyň)
komunikace
25
20
14
26
90
noví přátelé
5
3
2
2
12
tech. doved.
2
1
1
1
5
3
3
3
9
6
6
13
31
3
4
sdílení fotek informace
6
jiné
1
Tabulka 5 - Motivy pro založení profilu na sociální síti (údaje v kumulativní četnosti) Z tabulky 5 je patrné, že pro dospívající dívky je nejčastějším motivem založení profilu na sociální síti - komunikace s přáteli, což je samo o sobě základním principem sociálních sítí. Dívky komunikují zejména s přáteli, kteří již jsou v okruhu přátel na dané síti. S těmito přáteli se dívky v mnoha případech znají osobně. Motiv nalézt nové přátele zvolilo pouze 12 dívek a jejich počet se s věkem snižoval.
57
Vysoký počet u motivu komunikace s přáteli, může mít příčinu také v tom, že dnešní dospívající dívky volí sociální sítě jako prostředek bezplatné a rychlé komunikace. Mnoho dospívajících má neomezený přístup k počítači nebo jsou majiteli mobilního telefonu s připojením k internetu, A rovněž má většina dospívajících svůj profil na sociální síti, v tomto výzkumu má svůj profil 90,38 % dotázaných dívek. Ze získaných dat lze vypozorovat, že se s věkem zvyšuje potřeba získání nových informací ze světa, o módě nebo o přátelích. Zde můžeme spatřovat příčinu v potřebě dívek se líbit, sledovat módní trendy. Oblíbené je sledování blogů, vlogů, různých videí, čtení recenzí. Dívky sledují, co sdílejí „slavní“ lidé, a snaží se je napodobit nebo se jim přiblížit. Z výše uvedeného plyne, že sociální sítě jsou prostorem pro srovnávání se s druhými. Výhodou je to, že si dívky mohou na sociálních sítích nalézt to, co se jim líbí. Výhodám sociálních sítí, tak jak je vidí dívky, se věnovala položka dotazníku 4.
6. ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník
celkem
(29 žákyň)
(24 žákyň)
(15 žákyň)
(26 žákyň)
(94 žákyň)
sdílení foto.
5
4
3
2
14
navazování
12
12
9
10
43
cizí jazyk
5
5
5
10
25
tech. dov.
4
5
3
7
19
jiné
7
6
2
5
20
přátelství
Tabulka 6 - Výhody sociálních sítí podle jejich uživatelek (údaje v kumulativní četnosti) Výsledkem zjištění je, že dívky shledávají výhody sociálních sítí především v navazování nových přátelství, což uvedlo 46 % dotázaných dívek. Tento výsledek je logický, v prostředí sociálních sítí se musí přátelství nejdříve uzavřít, aby bylo možné navzájem komunikovat. V možnosti jiné bylo uvedeno: „Bezplatná komunikace s přáteli.“ „Zjištění informací.“ 58
„Něco se dozvím.“ „Žádné nejsou.“ „Rychlá komunikace.“ Ke zjištění činností na sociálních sítích směřovala položka dotazníku 5. Jaká je Tvoje nejčastější aktivita na sociálních sítích? U této položky měly dívky odpovědi seřadit od nejčastější k méně časté, bohužel však většina z nich odpovědi kroužkovala. Vyhodnocení této položky bylo provedeno tak, že byly sečteny zakroužkované odpovědi. Nejčastější aktivitou dospívajících dívek na sociální síti je komunikace s přáteli, kterou uvedlo 46 respondentek, 27 dívek uvedlo prohlížení oblíbených stránek nebo skupin a plánování akcí, 26 dívek zvolilo procvičování cizího jazyka, 25 dívek uvedlo sdílení fotografií a 24 dívek uvedlo seznámení. Vysokým počtem je ohodnocena komunikace s přáteli, jak ukázaly již předchozí vyhodnocené položky. Za zmínku stojí rovněž procvičování cizího jazyka, což se v činnosti na sociálních sítích projevuje zejména psaním zpráv (postů) v cizím jazyce. Respondentkám byla nabídnuta možnost uvést svůj vlastní názor. Jejich odpovědi byly následující: „Zjišťování informací, hledání informací.“ „Sledování videí.“ „Zábava.“ „Sledování přátel.“ „Hraní her.“ „Zjištění, co je za DÚ.“ Většina uvedených odpovědí byla takřka podobná. Sociální sítě tak slouží dívkám především jako prostředek komunikace a také ke zjišťování aktuálních informací a dění ve škole nebo jako prostředek ke hraní her. Položka dotazníku 16. ověřovala, zda se dívky domnívají, že si používáním sociálních sítí mohou zlepšit své technické dovednosti pro práci s počítačem (aplikace, software). Kladně se k této otázce vyjádřilo 47 dívek, nevím zvolilo 35 dívek, záporně odpovědělo 10 dívek. Interpretace: 90 dívek z celkového počtu 94 dívek uvedlo, že jejich nejčastějším motivem pro založení profilu na sociální síti je komunikace s přáteli. 59
Závěr k H2: Na základě zjištěných údajů lze hypotézu považovat za platnou.
Hypotéza 3. Dospívající dívky na sociálních sítích častěji sdílejí své vlastní fotografie než další osobní údaje K ověření platnosti této hypotézy směřovaly položky dotazníku 12 a 13. Dle současných výzkumů vyplývá, že fotografii svého obličeje sdílí 55,19 % dětí. Respondentkám
byla položena otázka zjišťující,
jaké
údaje
na sociálních
sítích
nejčastěji zveřejňují. Nejčastěji zveřejňovaným údajem je jméno, následně fotografie, věk, telefonní číslo nebo email, škola a na posledním místě je bydliště. Fotografii zveřejňuje 69 % dotázaných. Všechny údaje, které o sobě uživatelé sociálních sítí sdělují, mohou být zneužity druhou stranou nebo mohou být prostředkem k rozvoji rizikového chování.
6. ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník
celkem
(29 žákyň)
(24 žákyň)
(15 žákyň)
(26 žákyň)
(94 žákyň)
jméno
22
22
13
23
80
věk
11
10
8
12
41
fotografie
14
18
11
22
65
tel.číslo/email
1
6
6
4
17
bydliště
3
1
-
1
5
škola
7
5
2
8
22
Tabulka 7 - Jaké údaje dívky nejčastěji na sociálních sítích sdělují
(údaje v kumulativní četnosti) Pro
srovnání
byla ještě
dívkám
položena otázka 13,
která
se
naopak
zaměřila na údaje, které by dívky nikdy v prostředí sociálních sítí nesdělily. Zde je nejčetnější položkou bydliště, které by nesdělilo 82 dotázaných dívek. Důvodem může být např. obava z osobní návštěvy. Na druhou stranu by své skutečné jméno nesdělily pouze 2 z dotázaných dívek.
60
6. ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník
celkem
(29 žákyň)
(24 žákyň)
(15 žákyň)
(26 žákyň)
(94 žákyň)
jméno
1
-
-
1
2
věk
3
3
-
2
8
fotografie
5
tel.číslo/email
23
15
8
15
61
bydliště
27
21
12
22
82
škola
7
6
3
3
19
-
5
Tabulka 8 - Jaké údaje by dívky na sociálních sítích nikdy nesdělily (údaje v kumulativní četnosti) Interpretace: Ze zjištěných údajů vyplývá, že své jméno v prostředí sociálních sítí sděluje 85 % dotázaných dívek, fotografii sdílí 69 % dotázaných dívek, věk sděluje 44 %, telefonní číslo nebo email 18 %, bydliště 5 %, škola 23%. Fotografii dívky sdílejí častěji než jiné údaje, ovšem hodnota pro stanovení platnosti hypotézy nedosahuje 75 %. Závěr k H3: Na základě zjištěných údajů nelze tuto hypotézu považovat za platnou.
H4. Žákyně 8. – 9. tříd základní školy se více setkávají s riziky na sociálních sítích než žákyně 6. – 7. tříd Hypotéza byla statisticky testována. Ověřována byla závislost mezi ročníky základních škol a setkáváním se s riziky na sociálních sítích. K ověření hypotézy byla stanovena nulová
a alternativní
hypotéza.
K podložení
této
hypotézy
směřovala položka dotazníku 9. H40 Mezi setkáním se s riziky na sociálních sítích a ročníkem základní školy není žádná statisticky významná závislost. H4A Mezi setkáním se s riziky na sociálních sítích a ročníkem základní školy je statisticky významná závislost.
61
Existuje závislost mezi ročníkem základní školy a setkáním se s riziky na sociálních sítích? Zvoleno bylo testové kritérium – Test dobré shody pro kontingenční tabulku, na hladině významnosti 0,05. Pro výpočet testového kritéria bylo vycházeno z údajů v tabulce 9. Výpočty zobrazuje příloha č. 4.
6. a 7. ročník
8. a 9. ročník
celkem
(53 žákyň)
(41 žákyň)
(94 žákyň)
vícekrát denně
2
1
3
1x denně
4
5
9
1x za 14 dní
5
5
10
1x měsíčně
5
10
15
nikdy
37
20
57
celkem
53
41
94
Tabulka 9 - Setkání se s riziky na sociálních sítích vzhledem k ročníkům ZŠ Vypočítána byla hodnota testového kritéria X2 = 3,239 a následně byla porovnána s kritickou hodnotou. Při porovnání vypočítané hodnoty s příslušnou kritickou hodnotou zvoleného testového kritéria X2
0,05
(1) = 3,841 bylo dospěno k závěru, že vypočítaná
hodnota X2 = 3,239 je menší než kritická hodnota (3,841) a proto je přijímána H0 a zamítnuta H A na hladině významnosti 0,05. Další položky dotazníku, které směřovaly k ověření této hypotézy, byly 10, doplňková položka 8 a položky 14, 15. Dívkám byla položena otevřená otázka č. 8 ověřující, zda dívky ví, co si mají pod riziky sociálních sítí představit. Pojem riziko byl nahrazen termíny nevýhody a nebezpečí z důvodu věku respondentek, aby lépe porozuměly, k čemu se mají vyjadřovat. Pozitivní je, že i když odpověď na otázku byla otevřená, odpovědělo na ni 85 % dívek, což činilo z celkového počtu 80 dívek. Dívky ve svých odpovědích jako nevýhody a nebezpečí nejčastěji uváděly: „Kyberšikana“ „Pedofilové“ 62
„Zneužití fotky z profilu, zneužití informací.“ „Nebezpečí v seznamování s cizími lidmi“ „Vyhrožování“ „Může napsat úchyl, který chce, abych mu poslala fotku.“ „Všichni vědí všechno o všech.“ „Uložení informací po mnoho let.“ „Nevím, s kým si píšu.“ „Nadávání.“ Vzhledem k počtu uvedených odpovědí a jejich obsahu se lze domnívat, že dívky o rizicích povědomí mají. Ovšem ani v jednom z případů neuvedly závislost na internetu a sociálních sítích. Tuto domněnku můžeme opřít o výsledky z položky dotazníku 14, která se zabývala tím, zda dívky doma diskutovaly s rodiči o nebezpečích na sociálních sítích a položky 15, která zjišťovala stejnou informaci, ale v rámci školního vyučování.
Bavili jste se ve škole v rámci vyučování o nebezpečí chsociálních sítí?
ano - bavilijsme se o tom vícekrát: 54 (58,7 %) ano - bavíme se o tom pravidelně: 6 (6,52 %) ano - bavili jsme se o tom jednou: 16 (17,39 %) nevím: 15 (16,31 %)
Graf 9 – Bavili jste se ve škole v rámci vyučování o nebezpečí sociálních síti? 63
S tématem nebezpečí sociálních sítí se ve školní výuce setkalo více než tři čtvrtiny dotázaných dívek. Tento výsledek lze pokládat za příznivý, protože více než polovina dotázaných dívek uvedla, že se ve výuce o problematice sociálních sítí bavili vícekrát. V dnešní době je na školách běžnou praxí realizace přednášek a workshopů, které se touto problematikou zabývají. V případě položené otázky: 15. Bavili jste se doma s rodiči o nebezpečích na sociálních sítích? Ano – bavíme se o tom pravidelně: 1 (1,10%) Ano – bavili jsme se o tom vícekrát: 38 (41,3 %) Ano – bavili jsme se o tom jednou: 26 (28,26 %) Nevím: 12 (13,04 %) Nebavili jsme se: 15 (16,3%) Zjištěná data sice ukazují, že i v rodinách bývají tato témata s dívkami probírána. Avšak srovnáme-li jednotlivé odpovědi s věkem dívek, tak např. odpověď Ano – bavili jsme se o tom jednou - nejčastěji volily dívky ve věku 12 let z 6. ročníku, Nebavili jsme se – uvedly nejčastěji dívky ve věku 14 let a dokonce dvě dívky ve věku 11 let. Odpověď nevím, zvolily nejčastěji dívky ve věku 13 let. Na tomto místě lze konstatovat, že součástí dotazníku mohla být kontrolní otázka vztahující se k rodičovské kontrole činnosti dívek na sociálních sítích. Ukazuje se tedy, že diskuse o nebezpečí na sociálních sítích není frekventovaná v rodinách s mladšími dospívajícími. V rámci této hypotézy bylo také zjišťováno, pokud se dívky s rizikovým chováním na sociálních sítích dosud nesetkaly, zda se u nich objevuje obava, že by se s takovým chováním mohly setkat. Z odpovědí vyplynulo, že se s rizikovým chováním setkává 37 dívek, což činí 39,4 %: -
vícekrát denně se setkávají 3 dívky,
-
1x denně se setkává 9 dívek,
-
1x za 14 dní se setkává 7 dívek,
-
1x měsíčně se setkává 15 dívek.
U dívek, které se rizikovým chováním dosud nesetkaly, uvedlo takovou obavu pouze 8 dívek z 57. Což může být zapříčiněno tím, že stále zatím nemají prožité nepříjemné pocity, které z rizikového chování mohou pramenit.
64
Závěr k H4: Podle zjištěných údajů není žádný vztah mezi ročníkem základní školy a častějším setkáním se s riziky na sociálních sítích, tj. H4 nelze považovat za platnou.
H5. Alespoň 15 % dotázaných dívek bylo požádáno cizí osobou o zaslání fotografie a některé dívky ji odeslaly K ověření této hypotézy směřovaly položky dotazníku 6 a 7. Vyhodnocením těchto dvou položek můžeme dojít k zajímavým výsledkům. Z celkového počtu 94 dívek, které mají profil na sociální síti, bylo o zaslání fotografie požádáno 24 dívek, což představuje 26 % dívek. Tento počet se takřka rovná údajům, o které je tato hypotéza opřena, kdy podle výzkumu Nebezpečí internetové komunikace 4 bylo o zaslání fotografie požádáno 27,80 % dětí (v tomto údaji jsou zahrnuty jak dívky, tak chlapci). Skutečnost, že o zaslání své fotografie byla požádána čtvrtina dotazovaných dívek lze vysvětlit tím, že dívky jsou v prostředí sociálních sítí velmi komunikativní, což dokazují i výsledky tohoto výzkumného šetření uvedené v hypotéze 1, kdy nejčastějším motivem pro založení profilu na sociální síti je komunikace s přáteli. Tito přátelé nemusejí být vždy přáteli i v realitě. Při bližším prozkoumání této skutečnosti lze dojít ke zjištění, že o zaslání své fotografie bylo požádáno 7 % dívek z 6. ročníku, 42 % dívek ze 7. ročníku, 20 % dívek z 8. ročníku a 35 % dívek z 9. ročníku. 6. ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník
CELKEM
ANO
2
10
3
9
24
NE
25
12
9
17
53
NEVÍM
3
1
2
1
7
Tabulka 10 – Byla jsi požádána cizí osobou o zaslání fotografie? Z 24 dívek, které byly o zaslání fotografie požádány, ji odeslaly 4 dívky. Z celkového počtu dívek, které mají profil na sociální síti, odeslalo svou fotografii cizí osobě 4 % dívek. Toto celkové číslo lze považovat za poměrně nízké, což lze vysvětlit dobrou preventivní činností na dané škole a taktéž povědomím dívek o rizikovosti takového počínání. 65
6. ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník
CELKEM
ANO
1
2
1
-
4
NE
1
8
2
9
20
NEVÍM
-
-
-
-
-
Tabulka 11 – Odeslala jsi fotografii cizí osobě? Interpretace: Ze zjištěných údajů vyplývá, že z celkového počtu 94 dívek majících profil na sociálních sítích jich bylo 24 požádáno o zaslání své fotografie cizí osobě, což představuje 26 %. Z těchto 24 dívek, 4 dívky na tuto výzvu kladně reagovaly a fotografii odeslaly. Závěr k H5: Na základě zjištěných údajů lze hypotézu považovat za platnou.
Mimo ověřování hypotéz byla ještě respondentkám položena doplňková otázka: 11. Vkládáš na sociální síť aktuální fotografie? vícekrát za den 1x denně 1x za 14 dní 1x měsíčně Nikdy Nejčastější zvolenou odpovědí bylo 1x měsíčně, což uvedlo 54 dívek.
počet
%
1x měsíčně
54
60,67 %
1x denně
18
20,22 %
1x za 14 dní
12
13,48 %
1x měsíčně
4
4,49 %
nikdy
1
1,12 %
Tabulka 12 - Jak často na sociální síti sdílíš svou fotografii? 66
4.4 Výsledky výzkumného šetření a shrnutí Výzkumné šetření bylo zaměřeno na dospívající dívky ve věku 11 až 15 let, které navštěvují druhý stupeň základní školy. Výzkumný soubor čítal 104 respondentek, z toho 37 žákyň šestého ročníku, 26 žákyň sedmého ročníku, 15 žákyň osmého ročníku a 26 žákyň devátého ročník. Dotazníky byly distribuovány ve výuce, návratnost činila 100 %. Z celkového počtu 104 dívek, nemá profil na sociální síti 10 dívek, což činí pouze 9,61 %. Jako nejčastějším důvod pro nezaložení profilu na sociální síti dívky uvedly, že jej nepotřebují. Pouze čtyři dívky sdělily, že jim profil na sociální síti nepovolili rodiče. Ve zbývající části výzkumného šetření bylo pracováno s 94 dotazníky, ve kterých dívky uvedly, že mají profil na sociální síti. První část výzkumného šetření směřovala ke zjištění, jaká je u dívek nejužívanější sociální síť. Jedná se o Facebook, na kterém má svůj profil 88 dívek. Facebook je využíván takřka 100 %, a to napříč všemi ročníky. Na této sociální síti mohou mít svůj profil uživatelé starší 13 let. Při bližším prozkoumání této skutečnosti bylo zjištěno, že svůj profil zde má z celkového počtu 94 respondentek 30 dívek pod povolenou věkovou hranicí, což ve věkové skupině 11 a 12 let činí 86 %. Z uvedeného vyplývá, že zřízení profilu na sociální síti v rané dospělosti, je společensky tolerovaný fakt. Z výzkumného šetření vyplynulo, že motivem pro založení profilu na sociální síti, je pro dívky komunikace s přáteli, což je zároveň významný atribut sociálních sítí. Sociální síť představuje prostředek levné a rychlé komunikace s přáteli, a dále pak zdroj intenzivního sdílení všedních aktivit i neobvyklých zážitků. Výhodou sociálních sítí je podle dívek navazování přátelství. Druhým nejčastějším motivem je získání informací ze světa, o módě nebo o přátelích. Lze tedy konstatovat, že sociální sítě jsou prostorem pro srovnávání se s druhými. Tento motiv se zvyšuje s rostoucím věkem dívek. Překvapením nemohlo být, že nejčastější aktivitou na sociální síti je již zmíněná komunikace s přáteli. Údaji, které dívky o sobě nejčastěji sdělují, jsou jméno a fotografie. U těchto údajů lze vyslovit obavu, že mohou být zneužity k rizikovému chování. Což podporuje fakt, že 26 % dívek bylo požádáno cizí osobou o zaslání své fotografie a čtyři dívky této žádosti vyhověly. Z výzkumného šetření rovněž vyplynulo, že aktuální fotografie vkládá na síť zhruba jedenkrát měsíčně více než polovina dotázaných dívek. 67
V oblasti rizik sociálních sítí bylo zjištěno, že za rizika dívky považují kyberšikanu, zneužití fotografie, setkání se s pedofilem či nebezpečí seznamování s cizími lidmi. Ani v jednom z případů nebyla uvedena závislost na sociálních sítích, kterou mnohdy trpí právě dospívající. Dívky uvedly, že se s rizikovým chováním setkávají, a pokud ne, není u nich z takového chování obava. Lze si položit otázku, zda nemají obavu, protože se jedná o neprožité chování, o kterém mají jen teoretické povědomí nebo zda díky preventivním aktivitám by věděly, jak se mají v dané situaci zachovat. Pozitivním zjištěním výzkumného šetření byl fakt, že téma nebezpečí sociálních sítí je ve většině rodin diskutovaným tématem, stejně tak je toto téma diskutováno v rámci školního vyučování.
Vyhodnocení hypotéz Hypotéza 1. Předpokládám, že nejčastěji ze sociálních sítí dívky využívají Facebook Závěr k H1: Na základě zjištěných údajů lze hypotézu považovat za platnou. Hypotéza 2. Motivem dotázaných dívek pro založení účtu na sociálních sítích je kontakt se svými přáteli a získávání nových přátel než zvyšování technických dovedností na počítači Závěr k H2: Na základě zjištěných údajů lze hypotézu považovat za platnou. Hypotéza 3. Dospívající dívky na sociálních sítích častěji sdílejí své vlastní fotografie než další osobní údaje Závěr k H3: Na základě zjištěných údajů nelze tuto hypotézu považovat za platnou. Hypotéza 4. Žákyně 8. – 9. tříd základní školy se více setkávají s riziky na sociálních sítích než žákyně 6. – 7. tříd Závěr k H4: Podle zjištěných údajů není žádný vztah mezi ročníkem základní školy a častějším setkáním se s riziky na sociálních sítích, tj. H4 nelze považovat za platnou.
68
Hypotéza 5. Alespoň 15 % dotázaných dívek bylo požádáno cizí osobou o zaslání fotografie a některé dívky ji odeslaly Závěr k H5: Na základě zjištěných údajů lze hypotézu považovat za platnou. Výsledky výzkumného šetření jsou srovnány s druhou věkovou skupinou v následující kapitole.
4.5 Komparativní výzkumné šetření Pro srovnání výsledků bylo provedeno výzkumné šetření u dívek ve věkové skupině 17 až 20 let, které jsou uživatelkami sociálních sítí. Metoda výzkumného šetření byla stejná, jednalo se o kvantitativní výzkum a byl použit totožný dotazník vlastní konstrukce (viz příloha č. 3). Dotazník byl distribuován elektronicky. Cílem tohoto výzkumného šetření je komparace výsledků výzkumného šetření mezi dvěma věkovými skupinami: 1. skupina: 11 – 15 let 2. skupina: 17 – 20 let Jsem si vědoma toho, že při kvantitativní metodě zpracování dat by neměly být srovnávány jinak početné skupiny, protože by vyšly rozdíly mezi jednotlivými položkami, avšak pro srovnání a demonstraci rozdílů ve významu sociálních sítí u dospívajících dívek, jsou v diplomové práci zahrnuty.
Charakteristika výzkumného vzorku Výzkumného šetření se zúčastnilo 42 dívek ve věku 17 až 20 let. Profil na sociální síti má 41 dívek ze 42.
věk
17 let
18 let
19 let
20 let
počet
15
10
9
8
%
36 %
24 %
21 %
19 %
Tabulka 13 – Respondentky 17 až 20 let
69
Jedna z respondentek uvedla, že nemá profil na sociální síti z důvodu, že jej nepotřebuje. Lze tedy konstatovat, že v této věkové skupině má profil na sociální síti 97,6 % dotázaných dívek. Ve srovnání s druhou věkovou skupinou se jedná o celkově větší počet. Hypotéza 1 Výsledky této hypotézy dopadly obdobně jako u předchozí věkové skupiny. Nejvyužívanější sociální sítí je Facebook. Profil na něm má 39 dívek, následují sociální sítě Instagram – 20 dívek, YouTube – 3 dívky, Google+ - 2 dívky, Spoluzaci.cz – 2 dívky. Dalšími sítěmi, které dívky využívají, jsou Flickr, Badoo, Lidé.cz, Twitter, Líbímseti.cz. Jako u mladší skupiny dívek, i zde je patrný trend v užívání více sociálních sítí. Průměrně dívky využívají dvě až pět sociálních sítí, přičemž nejčastější kombinací je Facebook a Instagram. Hypotéza 2 Po srovnání byly výsledky takřka obdobné. Nejčastějším motivem pro založení profilu na sociální síti je pro dívky komunikace s přáteli. Dalším častým motivem bylo získání aktuálních informací. Avšak na rozdíl od věkové skupiny 11 až 15 let, dívky jako třetí nejčastější motiv volily – sdílení fotek a videí.
četnost komunikace s přáteli
37
získání aktuálních informací
21
sdílení fotek a videí
20
poznání nových přátel
12
zlepšení tech. dovedností
2
jiné
5
Tabulka 14 – Motivy pro založení profilu na sociální síti u dívek ve věku 17 až 20 let (údaje v kumulativní četnosti)
70
Vlastní názor se do odpovědí promítal následovně: „Komunikace s přáteli z daleka, se kterými se nevídám.“ „Sdílení informací s přáteli a kolegy.“ „Chci vědět, co ostatní dělají.“ „Škola.“ V uvedení vlastního názoru byly dívky sdílnější než druhá věková skupina, což lze vysvětlit věkem respondentek. Signifikantní rozdíly mezi oběma věkovými skupinami lze najít u výhod sociálních sítí. Zatímco mladší dívky považují za největší výhodu navazování přátelství, dívky ve skupině 17 až 20 let, spatřují výhody především ve sdílení fotografií a videí. Následuje procvičení cizího jazyka, navazování přátelství, zlepšení technických dovedností a až na posledním místě je pro dívky komunikace s přáteli. Závěrem srovnání může být, že pro starší dívky je důležitější se na sociální síti prezentovat prostřednictvím vlastních fotografií, popřípadě videí než pro mladší dívky. Sociální sítě tedy pro starší dívky mohou představovat prostředek vlastní sebeprezentace. Rozdíly jsou i v nejčastějších činnostech na sociálních sítích. Dívky ve věkové skupině 17 až 20 let na síti komunikují s přáteli a prohlížejí si oblíbené stránky. Dále pak plánují aktivity, sdílejí fotografie, procvičují si cizí jazyk a seznamují se. Opět se ukázalo, že je sdílení fotografií častější aktivitou než u mladších dívek. Závěrem lze konstatovat, že komunikace s přáteli a získání nových přátel je u starších dívek častým motivem pro založení profilu na sociální síti, avšak pro dívky je současně velmi významná vlastní sebeprezentace prostřednictvím fotografií a videí. Hypotéza 3 U této hypotézy lze nalézt signifikantní rozdíly. Údajem, který dívky ve věkové skupině 17 až 20 let o sobě na sociálních sítích nejčastěji sdělují, je fotografie. Vyobrazení svého obličeje dívky sdělují častěji než své jméno, věk a kontaktní údaje. Tento závěr je také logickým vyústěním toho, že pro tuto věkovou skupinu je sebeprezentace v prostředí sociálních sítí velmi důležitá.
71
Hypotéza 4 Tato hypotéza byla statisticky testována, ovšem místo podle ročníků ZŠ, byly dívky seřazeny do dvou skupin podle věku: 17-18 let, 19-20 let. Stanovena byla nulová a alternativní hypotéza. H40 Mezi setkáním se s riziky na sociálních sítích a věkem není žádná statisticky významná závislost. H4A Mezi setkáním se s riziky na sociálních sítích a věkem je statisticky významná závislost. Zvoleno bylo testové kritérium – Test dobré shody pro kontingenční tabulku, na hladině významnosti 0,05. Výpočet je uveden v příloze č. 5. Na základě výpočtů bylo, rovněž jako u věkové skupiny mladších dívek, zjištěno, že mezi setkáním se s riziky na sociálních sítích a věkem není žádná statisticky významná závislost. V souvislosti
s touto
hypotézou
byla dívkám
položena otevřená
otázka,
zjišťující, zda ví, co představují rizika na sociálních sítích. V odpovědích byly starší dívky sdílnější, což můžeme přisoudit jejich věku. Objevovaly se tak odpovědi: „Malé děti si zakládají profily a hrozí zneužití.“ „Šikana, sexuální obtěžování.“ „Zneužití informací o dané osobě.“ „Nemusí se jednat o pravý profil.“ „Kdokoli se dokáže nabourat do vaší sítě, zjistí o vás, co by neměl, jste terčem pomluv.“ Hypotéza 5 Při srovnání výsledků pro tuto hypotézu dojdeme k důležitému rozdílu mezi požádáním o zaslání fotografie. Dívky ve věkové skupině 17 až 20 let uvedly v 16 případech, že byly požádány o zaslání své fotografie, z počtu 41 dívek se jedná 39 %. Je zde tedy 13 % nárůst. 23 dívek uvedlo, že o fotografii požádáno nebylo, 2 dívky uvedly, že neví.
72
Závěr Cílem diplomové práce Význam sociálních sítí v životě dospívajících dívek bylo zmapovat užívání sociálních sítí dospívajícími dívkami. Nejdříve byla nastíněna problematika sociálních sítí, vysvětlen byl pojem sociální síť, historický vývoj a v současné době nejužívanější sociální sítě. Vysvětlena byla pozitiva, které sociální sítě přináší, ale také rizika, se kterými se mohou uživatelé setkat. Nastíněna byla situace v oblasti prevence rizikových jevů spojených s užíváním internetu v České republice. Další kapitola byla věnována období dospívání, její částí bylo představení vývoje osobnosti a identity v prostředí internetu, a také vlivu sociálních sítí v období dopívání. Druhým cílem bylo zjistit, jaký význam mají sociální sítě v životě dospívajících dívek a jaké jsou nejčastější motivy pro jejich užívání. K tomuto cíli byly stanoveny výzkumné otázky, ke kterým směřovala empirická část této práce. V rámci výzkumného šetření byla použita kvantitativní metoda sběru dat formou dotazníkového šetření. Výzkumný vzorek čítal 104 žákyň základní školy ve věku 11 až 15 let, kterým byl distribuován dotazník vlastní konstrukce. V rámci výzkumného šetření bylo stanoveno pět výzkumných hypotéz. Analýzou získaných dat bylo zjištěno, že profil na sociální síti má 90 % dotázaných dívek a nejčastěji užívanou sociální sítí je Facebook, který je celospolečensky tolerován a nevnímán jako rizikový, zejména přihlédneme-li k faktu, že 86 % dívek ve věku 11 a 12 let zde má svůj profil, i když povolená věková hranice činí 13 let, což je zřejmě tolerováno i rodiči. Zjištěno dále bylo, že sociální sítě představují pro dívky zdroj rychlé, bezplatné a intenzivní komunikace umožňující sdílení prožitků a získávání nových informací. Pozitivním výsledkem bylo, že i když dívky nedokázaly definovat nebezpečí užívání sociálních sítí, setkaly se s tímto tématem, jak ve škole, tak i částečně ve svých rodinách, ale je pochopitelné, že je třeba na prevenci dále pracovat. Výsledky výzkumného šetření budou předány školnímu metodikovi prevence na základní škole, ve které výzkum probíhal. Data plynoucí z výzkumného šetření byla komparována se skupinou dívek ve věku 17 až 20 let, použita byla stejná výzkumná metoda i dotazník. Výsledky byly mnohdy obdobné, ovšem signifikantní rozdíly se objevily ve spatřovaných výhodách sociálních sítí a nejčastějších aktivitách na sociální síti. Lze konstatovat, že s přibývajícím věkem dívky více přikládají význam sdílení fotografií a navazování nových přátelství prostřednictvím sociálních sítí a častěji mají zkušenost s tím, že jsou požádány o zaslání své fotografie. 73
Co by se asi stalo, pokud by ze dne na den přestal fungovat internet, nebo jen sociální sítě a jakou změnu v chování dospívajících dívek by to způsobilo? Lze si domýšlet, že by tato náhlá změna mohla způsobit jistou frustraci, neboť jak vyplývá i z provedeného výzkumného šetření, jsou sociální sítě pro dospívající dívky nedílnou součástí jejich životů. Sociální sítě umožňují ihned sdělovat své prožitky a reagovat na informace druhých a komunikaci mezi přáteli činí intenzivnější, alespoň co do kvantity sdílených informací. Pro dospívající dívky může život na sociálních sítích nabídnout pozitivní možnost vyhledat osoby, či skupinu, která sdílí podobné hodnoty, a zažít tak přijetí, pochopení apod. Stejně tak však dívka může, pakliže nebude ve své sebeprezentaci opatrná, zažít odmítnutí, ponížení. Lze předpokládat, že s rostoucím věkem mají dívky lepší znalosti o tom, jak nastavit ve svém profilu bezpečnostní prvky, možnosti zobrazení a sdílení vybraných dat, a tím přispívat ke své ochraně. Toto naopak může být rizikové u mladých dívek, které jsou často i pod hranicí 13 let.
74
Použitá literatura a internetové zdroje Literatura BEDNÁŘ, V. Marketing na sociálních sítích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3320-0 ČERNÁ, A., et al. Kyberšikana: průvodce novým fenoménem. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4577-0 BUKOVSKÁ, L. Děti a jejich problémy III: sborník studií. Praha: Sdružení Linka bezpečí, 2010. ISBN 978-80-254-6840-1. ECKERTOVÁ L., DOČEKAL, D. Bezpečnost dětí na Internetu: rádce zodpovědného rodiče. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2013. ISBN 978-80-251-3804-5 DIVÍNOVÁ, R. Cybersex: forma internetové komunikace. Vyd. 1. Praha: Triton, 2005. ISBN 80-7254-636-8 HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-303-X HEWSTONE, M., STROEBE, W. Sociální psychologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-092-5 HULANOVÁ, L. Internetová kriminalita páchaná na dětech. Vyd. 1. Praha: Triton, 2012. ISBN 978-80-7387-545-9 CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. ISBN 9788024713694. JANOŠOVÁ, P. Dívčí a chlapecká identita. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80247-2284-9 KOPECKÝ, K. Kybergrooming - nebezpečí kyberprostoru. Olomouc: Net University, 2010. ISBN 978-80-254-7573. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/index.php/kestazeni/cat_view/22-odborne-studie?limit=5&order=date&dir=DESC&start=5
75
KOPECKÝ, K a kol. Rizika internetové komunikace v teorii a praxi. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. ISBN 978-80-244-3571-8. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/cat_view/22-odborne-studie KRČMÁŘOVÁ, B. Děti a online rizika: sborník studií. 1. vyd. Praha: Sdružení Linka bezpečí, 2012, 178 s. ISBN 978-809-0492-028 KULHÁNKOVÁ, H., ČAMEK, J. Fenomén facebook. Vyd 1. Kladno: BigOak, 2010. ISBN 978-80-904764-0-0 MACEK, P. Adolescence. Vyd. 2. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-747-9 MIOVSKÝ, M., et al. Primární prevence rizikového chování ve školství. 1. Vyd. Praha: SCAN, 2010. ISBN 978-80-87258-47-7 PAVLÍČEK, A. Nová média a sociální sítě. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010, 181 s. ISBN 9788024517421. ROGERS, V. Kyberšikana: pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-984-2 STROM, P., STROM, R. Growing Up with Social Networks and Online Communities. Education Digest. 2012, roč. 78, č. 1, s. 48-51. SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press, 2001. ISBN 80-7261-034-4 SZOTKOWSKI, R., KOPECKÝ, K., KREJČÍ, V. Nebezpečí internetové komunikace IV. Olomouc: Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, ISBN 97880-244-3911-2. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/cat_view/27vyzkumne-zpravy ŠMAHEL, David. Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton, 2003, 158 s. ISBN 80-725-4360-1. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0956-0
76
Internetové zdroje Ask.fm: Ptej se a odpovídej. [online]. [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://www.askfm.cz/o-ask-fm.html BARVÍNKOVÁ, M., VODÁKOVÁ, L. Onadnes.cz: Čtrnáctiletá Teri je nejúspěšnější blogerkou. Spolužákům se ale nelíbí [online]. 7.11.2014. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://ona.idnes.cz/teri-blitzen-blogerka-roku-2014-djv/spolecnost.aspx?c=A141106_144236_spolecnost_brv BRAAMS, B. ‘Facebook depression?’ The influence of social media on adolescents [online].
9.5.2013.
[cit.
2015-01-27].
Dostupné
z:
http://www.leidenpsychologyblog.nl/articles/facebook-depression-the-influence-ofsocial-media-on-adolescents Bezpečný internet. Co jsou sociální sítě [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://www.bezpecnyinternet.cz/zacatecnik/socialni-site/co-jsou-socialni-site.aspx CENTRUM PREVENCE RIZIKOVÉ VIRTUÁLNÍ KOMUNIKACE, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Sexting.cz [online]. [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: www.sexting.cz ČERNÁ, M., ČERNÝ, M. Úvod do problematiky sociálních sítí. [online]. 2012 [cit. 2014-11-14].
Dostupné
z:
http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15075/UVOD-DO-
PROBLEMATIKY-SOCIALNICH-SITI.html/ a ČERNÁ, M., ČERNÝ, M. Úvod do sociálních sítí: soukromí. [online]. 2012 [cit. 201411-14]. Dostupné z:http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15079/UVOD-DO-SOCIALNI-SITISOUKROMI.html/ b DENÍK.CZ. Z domova: Na Facebooku je 4,2 milionu Čechů. Jejich počet za rok stoupl o
desetinu
[online].
ČTK,
4.2.2014
[cit.
2014-11-25].
Dostupné
z:
http://www.denik.cz/z_domova/na-facebooku-je-4-2-milionu-cechu-jejich-pocet-zarok-stoupl-o-desetinu-20140203.html Digitální svět vašich dětí: online tipy pro rodiče [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://www.saferinternet.org/c/document_library/get_file?uuid=22aa4220-ee2b-4013bf1b-6544d842b858&groupId=10137 77
DOČEKAL, D. Lupa.cz: 66 % lidí se obává o soukromí na sociálních sítích, 56 % v emailu [online]. 28.6.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/66lidi-se-obava-o-soukromi-na-socialnich-sitich-56-v-e-mailu/ DUERAGER, A., LIVINGSTONE, S. How can parents support children´s internet safety
[online]
2012
[cit.
2015-01-27].
Dostupné
z:
http://eprints.lse.ac.uk/42872/1/How%20can%20parents%20support%20children%E2% 80%99s%20internet%20safety%28lsero%29.pdf EU
Kids
Online.
[online].
[cit.
2015-01-27].
Dostupné
z: http://lsedesignunit.com/EUKidsOnline/index.html?r=64 Facebook Newsroom: Company Info [online]. [cit. 2015-3-1]. Dostupné z: http://newsroom.fb.com/company-info/ Grohol, J. FOMO Addiction: The Fear of Missing Out. [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:http://psychcentral.com/blog/archives/2011/04/14/fomo-addiction-the-fear-of-missing-out/
Instagram:
FAQ
[online].
[cit.
2014-11-25].
Dostupné
z:
http://instagram.com/about/faq/# IT Slovník.cz: Co je to Vlog? [online]. [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://itslovnik.cz/pojem/vlog LIVINGSTONE, S., HADDON, L. Shrnutí projektu EU Kids Online: Závěrečná zpráva.
[online].
2009.
[cit.
2015-01-08].
Dostupné
z:
http://www.lse.ac.uk/media@lse/research/EUKidsOnline/EU%20Kids%20I%20%2820 06-9%29/EU%20Kids%20Online%20I%20Reports/cz_summary.pdf LIVINGSTONE S., ÓLAFSSON, K., STAKSRUD, E. Social networking, age and privacy. [online] 2011 [cit. 2015-1-26]. Dostupné z: http://eprints.lse.ac.uk/35849/ Managementmania.
[online].
[cit.
2014-11-14].
Dostupné
z:
https://managementmania.com/cs/socialni-sit NEVORALOVÁ, M. Co je prevence. [online]. 10.8.2011 [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/377/3071/Co-je-prevence Objevit.cz. Sociální sítě a jejich vývoj – pohled do historie [online]. 5.3.2013. [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://objevit.cz/socialni-site-vyvoj-pohled-do-historie-t22280 78
Saferinternet.cz: Poslední výsledky studie EU Kids Online poukázaly na alarmující vývoj v oblasti škodlivého obsahu na internetu a jeho vlivu na nejmladší uživatele [online].
11.11.2014
[cit.
2015-01-05].
Dostupné
z:
http://www.saferinternet.cz/aktuality/461-posledni-vysledky-studie-eu-kids-onlinepoukazaly-na-alarmujici-vyvoj-v-oblasti-skodliveho-obsahu-na-internetu-a-jeho-vlivuna-nejmladsi-uzivatele.html SULER, J. The Psychology of Cyberspace: Adolescents in Cyberspace [online] 2005. [cit. 2015-01-07]. Dostupné z: http://users.rider.edu/~suler/psycyber/adoles.html Vincosblog: world map of social networks [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné z: http://vincos.it/world-map-of-social-networks/
79
Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázek 1 – Světová mapa sociálních sítí …………………………………………..…12 Obrázek 2 – Kde se uživatelé nejvíce obávají o své soukromí ………………………..17 Tabulka 1 - Osobní údaje, které jsou na internetu českými dětmi sdílené nejčastěji … 44 Tabulka 2 - Celkové rozložení respondentek podle věku a ročníku ZŠ …..………….. 51 Tabulka 3 - Rozložení respondentek, které mají profil na sociálních sítích podle věku a ročníku ZŠ …………………………………………………………………….....…. 53 Tabulka 4 - Počet aktivních uživatelů sociálních sítí ………………...………………. 55 Tabulka 5 - Motivy pro založení profilu na sociální síti ………………………….….. 57 Tabulka 6 - Výhody sociálních sítí podle jejich uživatelek ………………………..…. 58 Tabulka 7 - Jaké údaje dívky nejčastěji na sociálních sítích sdělují ……………....… 60 Tabulka 8 - Jaké údaje by dívky na sociálních sítích nikdy nesdělily ……………...… 61 Tabulka 9 - Setkání se s riziky na sociálních sítích vzhledem k ročníkům ZŠ ……… 62 Tabulka 10 – Byla jsi požádána cizí osobou o zaslání fotografie? …………………… 66 Tabulka 11 – Odeslala jsi fotografii cizí osobě? ……………………………………... 66 Tabulka 12 – Jak často na sociální síti sdílíš svou fotografii? ………. ………………. 67 Tabulka 13 – Respondentky 17 až 20 let ……………………………………………... 70 Tabulka 14 – Motivy pro založení profilu ………………………………...………….. 71 Graf 1 – Kyberšikana podle komunikačních platforem ………...…………………….. 26 Graf 2 – Oběti kyberšikany ………………………………...………………………… 27 Graf 3 – Vývoj sextingu v letech 2010, 2011, 2012 ………………………………….. 30 Graf 4 – Sexting podle pohlaví ……………………………………………………….. 30 Graf 5 – Sociální sítě, které čeští dospívající nejčastěji využívají ………………….... 41 Graf 6 – Celkové rozložení respondentek podle ročníků …………………………..… 51 Graf 7 – Používané sociální sítě celkem ……………………………………………… 54 Graf 8 – Nejčastěji využívané sociální sítě …………………………..………………. 56 Graf 9 – Bavili jste se ve škole v rámci vyučování o nebezpečí sociálních síti? …….. 62
80
Seznam příloh Příloha č. 1 Rozdíly tradiční šikany a kyberšikany Příloha č. 2 Vývoj sextingu u populace dětí v ČR za období 2010 – 2012 Příloha č. 3 Dotazník Příloha č. 4 Výpočet – Test dobré shody chí kvadrát u věkové skupiny 11 až 15 let Příloha č. 5 Výpočet – Test dobré shody chí kvadrát u věkové skupiny 17 až 20 let
81
Příloha č. 1 Rozdíly tradiční šikany a kyberšikany (Černá et al, 2013, s. 23)
Tradiční (školní) šikana Rysy Úmyslné agresivní chování vnímané jako ubližující. Opakování – agresor opakovaně napadá oběť v průběhu času (jednorázový akt agrese není šikanou).
Mocenská nerovnováha – oběť se silnějšímu agresorovi nedokáže bránit. Rozhoduje často fyzická síla či počet agresorů. Přímá Fyzická (např. bití, poškozování majetku, krádeže věcí). Verbální (nadávky, urážení). Neverbální (obscénní gesta). Nepřímá Sociální (vylučování ze skupiny). Verbální (šíření pomluv).
Kyberšikana Úmyslné agresivní chování vnímané jako ubližující. Opakování se děje i díky veřejné povaze internetu – každé zhlédnutí urážlivého obsahu, přeposlání e-mailu či přidání komentáře je opakováním. Agresor tak může jediným aktem spustit kyberšikanu trvající delší čas. Mocenská nerovnováha – oběť nedokáže obtěžování technologicky zabránit, agresor se může schovat za intimitu internetu. Nerozhoduje fyzická síla, znalosti technologií mohou být výhodou. Fyzická (např. úmyslné pořizování intimních či jiných fotografií či videí oběti a jejich umisťování na internet). Verbální (urážlivé, výhružné e-maily či SMS). Neverbální (posílání výhružných nebo obscénních obrázků). Sociální (vylučování někoho z online skupiny). Verbální (zveřejnění soukromé konverzace či informací, šíření pomluv na internetu). Podvádění vydáváním se za někoho jiného, falešné nahlášení závadného obsahu/chování.
Příloha č. 2 Nejčastější formy kyberšikany z pohledu obětí
Příloha č. 3
DOTAZNÍK Dobrý den/ahoj, prosím Tě o vyplnění dotazníku, který použiji ve své diplomové práci. Dotazník je anonymní, neuváděj proto svoje jméno. Pokud není uvedeno jinak, můžeš u otázky vybrat několik odpovědí. Dotazník, prosím, vyplň pravdivě. Děkuji Radka Čeganová Stejskalová
Základní informace: Věk: ______ let Ročník základní školy: ______________ Máš profil na nějaké sociální síti na internetu (např. Facebook)? (zakroužkuj) Na kolika sociálních sítích máš svůj profil? __________________
ANO - NE
1. Pokud nemáš profil na sociální síti – co je důvodem? a) Rodiče mě to nedovolili. b) Nepotřebuji ho. c) Nemám telefon nebo počítač s připojením k internetu. d) Jiný důvod ________________________________ 2. Které sociální sítě nejčastěji používáš? Napiš jejich názvy a seřaď je od nejpoužívanějších
3. Co Tě vedlo k založení profilu na sociální síti? a) komunikace s přáteli b) poznání nových přátel c) zlepšení technických dovedností pro práci s internetem d) sdílení fotek a videí e) získání aktuálních informací ze světa, o módě, o přátelích f) jiné: ________________ (doplň) 4. V čem jsou podle Tebe výhody sociálních sítí? a) sdílení fotografií a videí b navazování přátelství c) procvičení cizího jazyka d) zlepšení technických dovedností pro práci s internetem e) jiné: _________________ (doplň)
5. Jaká je Tvoje nejčastější aktivita na sociální síti? Srovnej číslicí od nejčastější aktivity k méně časté (1-8)
a) procvičování cizího jazyka (píšu zprávy v cizím jazyce) b) komunikace s přáteli c) sdělování informací o sobě d) prohlížení oblíbených/fanouškovských stránek/skupin e) seznámení f) plánování akcí g) sdílení fotografií h) jiné: __________________ (doplň) 6. Byla jsi požádána cizí osobou (neznáte se osobně) na internetu o zaslání své fotografie? ano ne nevím 7. Pokud ANO, poslala jsi tu fotografii? ano ne nevím 8. Jaké jsou podle Tebe nevýhody nebo nebezpečí sociálních sítí?
9. Setkáváš se s urážkami, vulgarismy, šikanou nebo sexuálním obtěžováním v prostředí sociálních sítí a internetu? Vyber jednu odpověď vícekrát za den 1x denně 1x za 14 dní 1x měsíčně nikdy 10. Pokud ses nesetkala s takovým chováním, máš strach, že se s ním setkáš? Vyber jednu odpověď ano ne nevím 11. Vkládáš na sociální síť aktuální fotografie? Vyber jednu odpověď vícekrát za den 1x denně 1x za 14 dní 1x měsíčně nikdy
12. Jaké údaje o sobě na sociálních sítích sděluješ? a) jméno a příjmení b) věk c) fotografie obličeje d) telefonní číslo nebo email e) adresa bydliště f) škola 13. Které osobní údaje bys nikdy nezveřejnila? a) jméno a příjmení b) věk c) fotografie obličeje d) telefonní číslo nebo email e) adresa bydliště f) škola 14. Bavili jste se doma s rodiči o nebezpečích na sociálních sítích? ano – bavíme se o tom pravidelně ano - bavili jsme se o tom vícekrát ano – bavili jsme se o tom jednou nevím nebavili jsme se 15. Bavili jste se ve škole v rámci vyučování o rizicích a nebezpečích sociálních sítí a internetu? ano – bavíme se o tom pravidelně ano - bavili jsme se o tom vícekrát ano – bavili jsme se o tom jednou nevím nebavili jsme se 16. Domníváš se, že si používáním sociálních sítí a internetu můžeš zlepšit dovednosti pro práci s počítačem? ano nevím ne Děkuji za vyplnění!
Příloha č. 4 - Výpočet
Pozorované četnosti P 6. a 7. ročník 8. a 9. ročník CELKEM vícekrát denně 2 1 3 1x denně 4 5 9 1x za 14 dní 5 5 10 1x měsíčně 5 10 15 nikdy 37 20 57 CELKEM 53 41 94 Očekávané četnosti O 6. a 7. ročník vícekrát denně 1,691489362 1x denně 5,074468085 1x za 14 dní 5,638297872 1x měsíčně 8,457446809 nikdy 32,13829787 CELKEM 53
8. a 9. ročník CELKEM 1,308510638 3 3,925531915 9 4,361702128 10 6,542553191 15 24,86170213 57 41 94
Chí-kvadráty 6. a 7. ročník vícekrát denně 0,056269236 1x denně 0,227507917 1x za 14 dní 0,072260136 1x měsíčně 0,796929229
8. a 9. ročník 0,072738281 0,294095601 0,093409445 0,796929229
CELKEM 0,129008 0,521604 0,16567 1,593858
nikdy
0,414669256 0,414669256 0,829339
CELKEM
1,567635774 1,671841811 3,239478
Příloha č. 5 - Výpočet
Pozorované četnosti P 17 - 18 let vícekrát denně 1x denně 1x za 14 dní 1x měsíčně nikdy CELKEM
19 - 20 let 1 1 6 6 6 20
1 1 3 4 7 16
Očekávané četnosti O 17 - 18 let
19 - 20 let
vícekrát denně 1x denně 1x za 14 dní 1x měsíčně nikdy CELKEM
0,888888889 0,888888889 4 4,444444444 5,777777778 16
1,111111111 1,111111111 5 5,555555556 7,222222222 20
CELKEM 2 2 9 10 13 36
CELKEM 2 2 9 10 13 36
Chí-kvadráty 17 - 18 let vícekrát denně 0,011111111 1x denně 0,011111111 1x za 14 dní 0,2 1x měsíčně 0,019753086 nikdy CELKEM
19 - 20 let CELKEM 0,013888889 0,025 0,013888889 0,025 0,25 0,45 0,019753086 0,039506
0,114909782 0,114909782
0,22982
0,35688509 0,412440646 0,769326
Slovník použitých pojmů ICQ – je software pro instant messaging, funkce tohoto programu zahrnují posílání textových zpráv, offline posílání zpráv, chatování více uživatelů zároveň v jednom vlákně a mnoho dalších funkcí Instant messaging – internetová služba, která umožňuje uživatelům sledovat, kteří jejich přátelé jsou právě připojeni, a podle potřeby jim posílat zprávy, chatovat a jinak komunikovat. Výhodu je zasílání a přijímání zpráv v reálném čase. Skype – program umožňující telefonování
