Význam environmentální výuky poskytované NP Podyjí ve venkovských školách

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Význam environmentální výuky poskytované NP Podyjí ve venkovských školách Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Dr. Milada Šťastná

Vypracovala: Bc. Veronika Peřinková

Brno 2016

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Význam environmentální výuky poskytované NP Podyjí ve venkovských školách vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne: 10. dubna 2016 …………………………………………………….. podpis

PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla především poděkovat vedoucí práce paní doc. Ing. Dr. Miladě Šťastné za odborné vedení práce, cenné rady, trpělivost během konzultací a připomínky při psaní diplomové práce. Dále bych také chtěla poděkovat Ing. Svatavě Holubové, vedoucí návštěvnického střediska Správy NP Podyjí v Čížově, za cenné rady a připomínky při psaní diplomové práce.

Abstrakt Diplomová práce analyzuje význam výukových programů a environmetální osvěty na venkovských základních školách. Práce se soustředí na identifikaci problémů a jejich nápravu v rámci výukových programů a materiálů poskytovaných Správou NP Podyjí. V práci je použita komparativní metoda, metoda dotazníkového šetření, SWOT analýza a vyhodnocení pomocí vybraných statistických metod. Z dosažených výsledků lze konstatovat, že environmentální výuka poskytovaná NP Podyjí, je významným přínosem pro vzdělání žáků na vybraných školách. Další výsledky poukazují na nedostatek výukových programů pro 2. stupeň základních škol a nedostatečné zajištění materiálů pro návštěvy NP Podyjí bez průvodců. Na základě získaných výstupů lze nyní navrhnout konkrétní formy doplnění environmentálních programů a materiálů pro uvedené kategorie příjemců. Klíčová slova: environmentální osvěta, ekologická výchova, výukový program, Národní park Podyjí, venkov, základní škola

Abstract

The diploma thesis analyses the importance of educational programs and environmental education in the rural primary schools. The thesis concentrates on the identification of problems and their solutions within the framework of the educational programs and materials, provided by “Správa národního parku Podyjí” (Podyjí National Park Administration). The work has used comparative method, questionnaire survey method, SWOT analysis and evaluation applying selected statistical methods. On the basis of reached results the fact can be stated that the importance of environmental education, supported by the national park Podyjí, constitutes a strong contribution to the education of pupils in the selected schools. Other results indicate the lack of educational programs for the second stage of the elementary education and insufficient provision of materials to visit Podyjí national park without guides. On the basis of achieved outputs, the specific forms can be designed to complete the portfolio of environmental programs and materials for the mentioned groups of recipients.

Keywords: environmental awareness, environmental education, educational program, Podyjí National Park, countryside, primary school.

OBSAH 1

ÚVOD ...................................................................................................................8

2

CÍL PRÁCE .........................................................................................................9

3

LITERÁRNÍ REŠERŠE .................................................................................... 10 3.1 VÝVOJ ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY VE SVĚTĚ ................................................ 10 3.2 POJETÍ, SMĚRY, FORMY A METODY ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY ...................... 12 3.3 ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA V ČESKÉ REPUBLICE ........................................... 15 3.4 ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVA A OSVĚTA (EVVO)....................... 16 3.5 EKOLOGIE A ENVIRONMENTALISTIKA ................................................................ 18 3.6 ŠKOLSTVÍ NA VESNICI ....................................................................................... 19

4

METODIKA PRÁCE ........................................................................................ 21

5

VÝSLEDKY....................................................................................................... 23 5.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O NP PODYJÍ ......................................................................... 23 5.2 KOMPARATIVNÍ METODA .................................................................................. 24 5.2.1 Poskytované služby pro veřejnost a školy Správou NP Podyjí .................. 26 5.2.2 Současný výukový program .....................................................................28 5.3 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ .................................................................................... 31 5.4 SWOT ANALÝZA .............................................................................................. 41 5.5 FORMY NOVÝCH PROGRAMŮ A MATERIÁLŮ ....................................................... 42 5.5.1 Výukový program .................................................................................... 42 5.5.2 Pracovní listy ........................................................................................... 44 5.5.3 Jednodenní environmentální pobyty ......................................................... 44 5.5.4 Přeměna stálé výstavy .............................................................................. 45

6

ZÁVĚR............................................................................................................... 46

7

PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY............................................................. 48

8

SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ ................................................ 53

9

PŘÍLOHY .......................................................................................................... 54 9.1 DOTAZNÍK ........................................................................................................ 54 9.2 TABULKOVÝ PŘEHLED ...................................................................................... 59 9.3 UKÁZKA HLEDAČKY ......................................................................................... 61 9.4 UKÁZKY PROSTŘEDKŮ A MATERIÁLŮ ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY .................. 62

1 ÚVOD Environmentální výuka se v dnešní době začíná úspěšně rozvíjet i v České republice. V ČR je tento pojem často zaměňován, nebo je souběžně používán, s termínem "ekologická výuka". V ČR k trendu rozvoje environmentální výchovy přispěl především vývoj celé společnosti po roce 1989. I přes tento dynamický vývoj, především v posledním

desetiletí,

je

velmi

často

opomíjena

environmentální

osvěta

na venkovských školách. Celkový koncept environmentální a ekologické výuky na venkovských školách byl a stále je odlišný od konceptu na městských školách. Tato problematika je spojena s rychlým vývojem dnešního venkova, poměšťováním a ztráty pochopení krajiny kolem nás. Samotné pochopení krajiny, a to především venkovské krajiny, je velmi důležitý krok pro budoucí rozvoj venkova a zachování jeho charakterů. Protože sama venkovská společnost si musí vážit krajiny kolem sebe a podílet se na její ochraně. Pozitivním faktem environmentálního vzdělávání na venkovských školách je vzájemná spolupráce Správy NP Podyjí a vedení vybraných škol v regionu. Zájem o spolupráci je oboustranný. Ve své diplomové práci analyzuji celkový význam environmentální výuky poskytované NP Podyjí ve venkovských školách, především v okolí NP Podyjí.

8

2 CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je:  Vypracovat literární rešerši týkající se specifik environmentální výuky v České republice.  Vypracovat nový environmentální výukový program pro druhý stupeň venkovských škol, v tematických dvouhodinových blocích v průběhu školního roku, vedoucího k užšímu vztahu a poznání venkovské krajiny.  Použít metodu dotazníkové šetření, případně polostandardizovaných rozhovorů, jejichž výstupem budou informace, které slouží jako podklad ke tvorbě nového výukového programu.  Připravit, realizovat a zpracovat získaná data. K vyhodnocení dat použít vhodné statistické analýzy.  Zhodnotit výsledky a formulovat závěr.

9

3 LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1 Vývoj environmentální výchovy ve světě Samotný pojem ,,environmentální výchova“ se objevil na konferenci Mezinárodní unie ochránců přírody (IUCN) v roce 1947 (Palmer, 2003). Environmentální výchova se začala rozvíjet od 70. let 20. století v severní Americe a v západní Evropě. V souvislosti s diskusí o problémech životního prostředí a nutností dohodnout se na strategii k jejich řešení [1]. Pojem ,,environmentální výchova“ se dlouho vyvíjel a krystalizoval, přes konferenci ve Stockholmu v roce 1972 a mezinárodní workshop v Bělehradě 1975, až do první mezivládní konference o environmentální výchově v roce 1977 v Tbilisi (Činčera, 2007). Zde bylo zformulováno, že: ,,Cílem environmentální výchovy je 1. Posílit naše vědomí a porozumění ekonomické, sociální a ekologické provázanosti v městských i venkovských oblastech; 2. Poskytnout každému příležitost dosáhnout znalostí, hodnot, názorů, odpovědnosti a dovedností k ochraně a zlepšování životního prostředí; 3. Tvořit nové vzorce chování jednotlivců, skupin i společnosti jako celku vstřícné k životnímu prostředí‘‘ (Tbilisi Declaration, 1977). Environmentální výchova má za sebou čtyřicet let vývoje a existuje proto řada názorů na to, jak jí efektivně realizovat. V prvním období se předpokládalo, že klíčem k odpovědnému chování jsou především znalosti o ekologii. V řadě zemí, včetně České republiky, je toto pojetí dosud silně zakotveno. Výzkumy ale prokázaly, že jednoduchá vazba „znalosti – postoje – chování“ v environmentální výchově nefunguje a že chování je výsledkem souhry řady vzájemně se ovlivňujících faktorů [1]. Od 80. let se proto, zejména v Severní Americe, začal prosazovat model environmentální výchovy, který se opíral o výsledky zkoumání faktorů ovlivňujících odpovědné environmentální chování. Podle něj je u malých dětí nejdůležitější rozvíjet vztah k přírodě (environmentální senzitivitu) a porozumění základním ekologickým principům (např. toky energie, cykly). U starších je pak hlavní důraz kladen na analýzu environmentálních problémů a konfliktů (environmentálními konflikty se myslí to, jak je existující problém reflektován různými zájmovými skupinami ve společnosti). K tomu je klíčové rozvíjet u dětí výzkumné dovednosti, jako je třeba schopnost formulovat výzkumnou otázku, sbírat, vyhodnocovat a prezentovat data. Žáci pak samostatně analyzují vybraný environmentální konflikt, vyhodnotí úhly pohledu 10

jednotlivých zainteresovaných stran, možná řešení a vyjádří k němu svoje stanovisko. Na analýzu problémů a konfliktů pak navazuje rozvoj akčních dovedností a znalostí, tj. žáci se na konkrétních příkladech vlastní zkušeností učí, jak mohou k řešení konfliktu sami přispět [1]. V dalším vymezování, dle Joy Palmer (2003), se začala environmentální výchova chápat jako výchova integrující tři základní oblastí:  výchova o

životním prostředí,

zahrnující

zejména

faktografickou

a empirickou dimenzi  výchova v životním prostředí, vedoucí k uvědomění si estetické hodnoty  výchova pro životní prostředí, zahrnující etickou dimenzi a výchovu k environmentálně ohleduplnému jednání Vzájemné vztahy mezi složkami a dimenzemi vyjadřuje následujícím způsobem obr. 1.

Obr. 1 Formování znalostí – postojů - chování (kompetence k jednání) pomocí výchovy. Zdroj: Palmer (2003)

11

3.2 Pojetí, směry, formy a metody environmentální výchovy Robottom a Hart rozlišují tři základní pojetí Environmentální výchovy (Palmer, 2003). Tyto tři pojetí lze přirovnat ke třem základním oblastem environmentální výchovy.  Pozitivistické pojetí a znalosti o životní prostředí  Interpretivistické pojetí a aktivity v životním prostředí  Kritické pojetí a akce pro životní prostředí Směry environmentální výchovy Činčera (2007) dělí na směry environmentální výchovu:  pozitivistický proud: ekologická výchova,  globální výchova,  výchova o Zemi,  hlubinně ekologická výchova a cesta zpět ke kořenům,  výchova k udržitelnosti a kritický přístup  výchova k ekogramotnosti Pozitivistický proud: ekologická výchova Ekologická výchova představuje tradiční směr environmentální výchovy, kladoucí důraz na poznání přírody a jejích základních procesů. Její kořeny je možné nacházet již v devatenáctém století, v aktivitách spolků propagujících přírodu a její krásy, či usilujících o rozšíření návyků chránících přírodu. Důležitou úlohu zde sehrály také dětské a mládežnické organizace, jako Skaut (junák) či Woodcraft, které vedly děti k ohleduplnému pobývání v přírodě a jejímu poznávání. V sedmdesátých letech přejímají tuto funkci zejména občanská sdružení na ochranu přírody. Ekologická výchova má v dnešní době alespoň formální podporu všech rozumných vlád světa. Jejími aktéry se staly správy chráněných oblastí, oddělení ministerstva životního prostředí i regionální samosprávy. Ekologická výchova tak představuje většinový proud environmentální výchovy a tuto pozici si pravděpodobně bude udržovat i do budoucna (Činčera, 2007). Prostředky pro dosažení: přímý kontakt s přírodou, práce na školních pozemcích, naučné výlety a stezky v přírodě, monitoring přírody, sbírky přírodnin, ekologické

12

simulace, výchova prací, malé didaktické hry, výtvarné a literární soutěže, besedy, filmy a pracovní listy (Činčera, 2007). Globální výchova Nový směr v pedagogice, který byl navržen a rozpracován v osmdesátých letech při univerzitě v Yorku. Od svého vzniku se globální výchova rozšířila po celém světě, přestože jejími hlavními centry zůstávají anglofonní země. Do České republiky se dostala díky překladu knih Grahama Pika a Davida Selbyho, které vyvolaly velký ohlas. Přesto je u nás globální výchova rozšířena ještě velmi málo (Činčera, 2007). Tento směr je chápán jako směr propojující reflexi globálních problémů, centrální postavení dítěte ve vzdělávacím procesu a vztahy mezi jednotlivými prvky (Pike a Selby, 2000). Tato výchova má dle jednotlivých autorů různé počty dimenzí a zároveň několik modelových přístupů. Prostředky pro dosažení: simulační hry, hry s rolemi, diskuzní techniky, práce s textem, fantazijní cesty, jóga, tanec, terapeutické umění, deskové hry (Činčera, 2007). Výchova o Zemi Je specifický reformní proud environmentální výchovy, který je spojen s osobností profesora Steva van Matreho a jím založeným Ústavem pro výchovu o Zemi, dnes mezinárodní organizace se sítí národních poboček (Činčera, 2007). Základní principy jsou tři W, Proč (The Whys), Co (The Whats) a Cesta (The Ways). Obsah výchovy je opět shrnut do tří bodů: porozumění, cítění a zavádění (van Matre, 1999). Prostředky pro dosažení: vytvářet magické výukové dobrodružství, soustředit se na ,,sdílej a dělej“, důraz na ,,tři R“ (reward, reinforce, a relate, tedy odměňuj, posiluj a vztahuj), buď příkladem správného environmentálního chování, ponoření, pojmové cesty, objevné výpravy, pojmová utkání a ponoření do přírody (Činčera, 2007). Zakázané postupy jsou: pojmenovávání a nálepkování, mluvení bez ohniska, výuka založená na otázky pro studenty a propadání aktivit do entropie (Činčera, 2007). Hlubinně ekologická výchova a cesta zpět ke kořenům Na rozdíl od globální výchovy či výchovy o Zemi nejde o ucelený směr, ale o množinu přístupů ovlivněných hlubinnou ekologií. Hlubinná ekologie je myšlenkovým proudem, který spojuje dohromady filosofii, náboženství a hlubinnou psychologii a pro který 13

je výchova spíše cestou k určitému duchovnímu osvícení. Hlubinná ekologie se odkazuje na práci norského filosofa Arne Naesse (Činčera, 2007). Arne Naesse (1996), na počátku sedmdesátých let dvacátého století, v několika pracích nastínil rozdíly mezi tzv. mělkou, tj. následky řešící, a ,,hlubokou“, tj. příčiny řešící, ekologií. Hlubinná ekologie je tak směrem, který ze všech proudů environmentální výchovy nejvýrazněji stojí na ovlivňování postojů, zatím co znalosti v něm hrají sekundární úlohu (Činčera, 2007). Prostředky pro dosažení: Základním prostředkem hlubinně ekologické výchovy jsou dílny. Dílny jsou tvořeny sestavou aktivit určenou nejčastěji pro dospělé zájemce a pořádanou v působivém přírodním prostředí. Typickými aktivitami hlubinně ekologických dílen jsou rituály, meditace, inspirační čtení či podobné aktivity (Činčera, 2007). Výchova k udržitelnosti a kritický přístup Tento pojem a směr se poprvé objevuje na konci osmdesátých let a od konference OSN v Rio de Janeiro (1992), byl mezinárodním společenstvím přijat jako oficiální strategie řešení environmentálních problémů. Součástí klíčového dokumentu schváleného v Riu, Agendy 21, byl i požadavek na reformu výchovy v duchu prosazování myšlenek udržitelného rozvoje. Pojem výchova pro udržitelnost (education for sustainability) navazuje na globální výchovu, rozvojovou výchovu či stále převládající ekologickou výchovu. Reakce na tuto snahu zahrnují široké spektrum postojů, od naprostého přijetí, po rozpaky a opatrnost (Činčera, 2007). Finn Mogensen (2004) dle Činčery (2007) věří tomu, že klíčem ke zvrácení obav a apatie studentů je rozvoj jejich akčních kompetencí v environmentální oblasti: zejména schopnost vytvářet si samostatně názor a nepřijímat jen pasivně učitelovy interpretace řešeného problému. Zároveň tento směr Robottom a Hart (2003), řadí mezi pojetí kritické. Prostředky pro dosažení: příběhy, filmy, rozhovory s hosty, simulace, nebo projekty, ve kterých studenti analyzují konkrétní problém, zúčastní se diskuze či hry s rolemi a na závěr navrhnou možné řešení (Činčera, 2007).

14

Výchova k ekogramotnosti Proud environmentální výchovy, který jeho propagátoři označují jako ,,výchova k ekogramotnosti“ nebo také ,,ekologická výchova“ či ,,výchova k udržitelnosti“ je spojen s činností Centra pro ekogramotnost (The Center for Ecoliteracy), založeného v roce 1995 v kalifornském Berkeley. Centrum vychází z myšlenek Frijota Capry, Davida W. Orra, Zenobie Barlowové a dalších, inspiraci bere i z hlubinné ekologie, systémového myšlení a z dalších přístupů (Činčera, 2007). Capra (1999) považuje za důležité, aby se méně soustředilo na předměty a jejich kvantitativní vlastnosti jako takové a více se soustředilo na vztahy a vzorce mezi sebou. Měla by se propojovat věda a umění. Zásadní důraz by měl být kladen na ekologizaci provozu školy (např. školní zahrady) a na formování vztahu k místu. Prostředky pro dosažení: Klíčové projekty se soustředily na využití školních zahrad a stravování dětí ve školách. V České republice proběhl podobný projekt Cestička do školy. V projektu měli žáci za úkol zjistit, jak se v průběhu historie proměnila cesta, kterou chodí do školy. Nevyužívá se zde formy hry, ale formy vlastních pozorování, které vedou k porozumění. (Činčera, 2007). Výborným prostředkem tohoto směru je například rozsáhlá publikace zabývající se využitím školních zahrad k výchově a vzdělávání, Učíme se v zahradě (K. Burešová a kol., 2007), Chaloupky o.p.s., školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání.

3.3 Environmentální výchova v České republice Pojem ,,ekologická výchova“ se u nás začal používat v 80. letech a později byl nahrazen pojmem ,,environmentální výchova“, případně "environmentální výchova, vzdělávání a osvěta". V české profesní komunitě existuje dohoda, že všechny tyto pojmy budou chápány jako vzájemně zaměnitelné [2]. Jádrem ekologické výchovy je poznávání přírody (nejlépe v přírodě) zpravidla rozumovými prostředky. Studenti se učí rozpoznávat jednotlivé druhy i základní ekosystémové principy (potravinový řetězec atd.). Ekologická výchova je primárně přírodovědnou naukou, ve které převažuje důraz na znalosti vedený přesvědčením, že se lidé budou chovat k přírodě lépe, pokud ji budou více znát (Leskovcová et. al, 2012).

15

Základem této výchovy je přímý kontakt s přírodou formou různých variant naučných výletů do přírody, kde lze provozovat různé aktivity jako je třeba monitoring přírody. Aktivity, které probíhají v přírodě, jsou branné jako doplňkové (Leskovcová et. al, 2012). Významným mezníkem, bylo v říjnu 2000 přijetí základního strategického dokumentu, zajišťujícího dlouhodobý rozvoj EVVO v ČR Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice. Dokument stručně uvádí čtenáře do problematiky a definuje nezbytnou terminologii. Posouvá pojetí výchovně vzdělávacího procesu z roviny ekologie jako vědy o vztazích mezi organismy a prostředím, do roviny environmentální, kde jsou základem systémové souvislosti v kontextu stále se zrychlujícího antropocentrického ovlivňování přírodního prostředí, stanovuje cíle, nástroje a úkoly dělené dle cílových skupin [3]. Environmentální výchova zaujala v posledním desetiletí významnou úlohu v českých školách a to nejenom základních. Po roce 2007 začalo vznikat několik pravidelných periodik, tištěných i internetových. Mezi nejznámější patří Envigogika (časopis) a EnviWiki (multimediální výchovná pomůcka) (Činčera, 2007).

3.4 Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) Obecným cílem EVVO v České republice je rozvoj kompetencí potřebných pro environmentálně

odpovědné

jednání.

Environmentálně

odpovědné

jednání

je chápáno, jako odpovědné osobní, občanské a profesní jednání, týkající se zacházení s přírodou a přírodními zdroji, spotřebitelského chování a aktivního ovlivňování svého okolí s využitím demokratických procesů a právních prostředků. EVVO má možnost pouze

připravovat

a

motivovat

k tomuto

rozhodnutí,

nemůže

rozhodnout

za samostatného jedince. Proto je samotné jednání věcí svobodného rozhodnutí jednotlivce [4]. EVVO vede k myšlení a jednání, které je v souladu s životním prostředím tak, aby se udržela jeho kvalita i pro budoucí generace. Cílovou skupinou jsme tedy všichni, bez ohledu na věk nebo vzdělání [5]. EVVO rozvíjí kompetence v několika následujících oblastech:  Vztah k přírodě  Vztah k místu 16

 Ekologické děje a zákonitosti  Environmentální problémy a konflikty  Připravenost jednat ve prospěch Každá z výše uvedených oblastí má několik rámcových cílů, které společně vytvářejí komplex (soubor) žádoucích znalostí, dovedností, schopností, postojů, kterých by mělo být prostřednictvím EVVO dosahováno [4]. Vztah k přírodě zahrnuje citlivost a empatii vůči přírodě a životnímu prostředí, včetně citlivého vztahu ke zvířatům a rostlinám. Vztahem k místu se rozumí vědomí sounáležitosti každého člověka s místem a regionem, ve kterém žije. Místo se tak netýká pouze přírody, ale zahrnuje celé prostředí našich životů. Porozumět přírodě znamená pochopit základní ekologické děje, zákonitosti a principy fungování přírody. Nejdůležitější zákonitosti se nachází v tocích energie a koloběhu látek, v potravních vztazích, ve vztazích mezi organismy a prostředím, v sociální struktuře populací a společenstev a ve vlivu člověka na životní prostředí. Schopnost řešit environmentální problémy a konflikty. Environmentální problém je třeba analyzovat, zkoumat jeho příčiny, mechanismy fungování, následky, ekonomické, sociální a historické souvislosti. Klíčová je dovednost vyhodnotit informace z různých zdrojů, identifikovat názorové strany konfliktu a analyzovat hodnoty, přesvědčení a záměry, se kterými jednotlivé strany do konfliktu vstupují. Jednáním ve prospěch životního prostředí se vracíme k hlavnímu cíli environmentální výchovy v České republice: rozvoji znalostí, dovedností a postojů potřebných pro environmentálně odpovědné jednání. Takové jednání se chápe jako odpovědné osobní, občanské a profesní jednání, týkající se zacházení s přírodou a přírodními zdroji, spotřebitelského chování a aktivního ovlivňování svého okolí s využitím demokratických procesů a právních prostředků [6]. Environmentální vzdělávání je nezbytným preventivním nástrojem v procesu celoživotního učení [4]. Důvody pro environmentální výchovu Environmentální výchova je projekt nejenom náročný, ale i kontroverzní. To, co chceme, je změnit postoje dětí-ovlivnit způsob jakým chápou, hodnotí a interpretují svět. Je zákonité, že se při tom střetáváme s těmi, kteří mají nálepky ,,dobré-zlé, krásnéošklivé“ posazeny jinak. Snažíme se ovlivnit jednání, životní styl či dokonce celoživotní 17

směřování našich studentů. Obrovská odpovědnost, která je s tím spjatá, musí vyvolávat i vnitřní zpochybňování-ostatně silně podpořené zpochybňování vnějším. (Činčera, 2007). Nejdůležitějším úkolem základních škol je učit děti soucitu a porozumění pro svět mimo ně samé, pro ostatní děti, zvířata, rostliny (Kohák, 2000). Zároveň je důležité dětem ukázat na dva odlišné póly postoje vůči přírodě dle filozofa Ericha Fromma a to mít (vlastnit) a být (prožívat) (Šimonová a Činčera, 2013).

3.5 Ekologie a environmentalistika Ekologii (původně německy Öekologie) definoval jako první v roce 1866 Ernst Haeckel, jako komplexní vědu zabývající se vztahy organismů k prostředí (Townsend et. al, 2010). Existuje několik definic pojmu ekologie podle různých autorů, s různou dobou vzniku, závislou na postupném vývoji ekologie. Všeobecně platí, že ekologie je věda o vztazích organismů a prostředí, ve kterém žijí, a organismů k sobě navzájem. Jde o nehodnotící a výhradně popisnou vědu. Ekologie, jako věda o vztazích mezi organismy (navzájem) a jejich prostředím, tvoří nezbytný základ pro environmentální smýšlení. Nelze se vyhnout skutečnosti, že lidská populace podléhá stejným ekologickým zákonitostem jako populace jiných živočichů (Bittner, 2010). Předmětem ekologie jsou živé systémy v interakci se svým prostředím. Ekologie se tedy zabývá zkoumáním těchto vztahů (Míchal, 1994). Zatím co environmentalistika (z anglického slova environment – životní prostředí) je disciplína zabývající se vztahem člověka k životnímu prostředí, zahrnující popisnou složku (ekologie, biologie, sociologie, filozofie, ekonomie, atd.) a normativní složku (etika, právo). Výchozím bodem environmentalistiky je uvědomění si problematického vztahu člověka a životního prostředí (Bittner, 2010). Nebo si také můžeme vyložit environmentální jako týkající se životního prostředí v češtině nepříliš vhodně používané, i když se zavádí (Jakrlová a Pelikán, 1999). Rozdíl mezi ekologickou a environmentální výchovou. Ekologická výchova je nesprávný a neúplný termín. Přesnější označení je ekologické vzdělávání, které ale nemůže být jen ekologické, protože problematika životního prostředí je komplexnější. Takové vzdělávání má zabezpečit pochopení 18

fungování ekosystému a porozumění potřebám pro jeho další ochranu, poznávání vztahů v přírodním prostředí na jeho biologických základech (Kunc, 1996). Oproti tomu je environmentální výchova širší pojem, který zabírá rozsáhlejší spektrum, zahrnuje všechny přírodovědné, společenské i technické disciplíny, týkající se životního prostředí člověka. Rozvíjí jeho poznání a porozumění procesům, které jej formují. Taková výchova má za cíl zvýšit odpovědnost lidí za jejich jednání a přístupy k životnímu prostředí (Kunc, 1996).

3.6 Školství na vesnici Školství na vesnici se začíná vyvíjet ve středověku, spolu s vývojem základních škol při klášterech a především na vesnici při kostelech [7]. Proto se některé vesnické děti učily u místního faráře. Teoreticky to byla povinnost všech duchovních, ale v praxi se tomu věnovalo jen minimum prelátů. I přes tuto skutečnost, se z mnoha vesnických dětí, které měly štěstí, stali i významní učenci. Církev totiž chudé a talentované děti podporovala (Vondrušková a Vondruška 2014). V renesanci zřizovala pro své stoupence na vesnicích bezplatné školy Jednota bratrská. Podobu školství změnila až rekatolizace po třicetileté válce. Podle názoru církve měli mít lidé základní znalosti katechizmu, měli umět číst a psát a rovněž zpívat. Na druhou stranu jeho úroveň znalostí prudce poklesla, neboť po třicetileté válce opustila zemi protestantská inteligence. Toto mělo za následek, že na vesnicích bývala svěřována výuka nekvalifikovaným lidem (vyučovali kostelníci, vojenští vysloužilci, zchudlí řemeslníci). Školy proto fungovaly jen v nepatrné části venkova. V této době stále neexistovala samotná budova, kde by se děti učily, proto se učilo, kde se dalo. Existovaly však i obce, kde byla již v první polovině 18. století postavena školní budova (Vondrušková a Vondruška 2014). Díky tereziánským reformám, po roce 1774, nastává změna ve školství nejen na vesnici, ale v celém rakousko-uherském systému školství [7]. Ve Vídni byla roku 1759 založena dvorská školní komise, která po různých pokusech připravila Všeobecný školní řád. Ten vyšel v roce 1774 a zaváděl všeobecnou školní docházku (Vondrušková, Vondruška 2014). Na vesnicích zaujímaly hlavní roly školy triviální (3leté) zřízeny při každé faře (z farních škol), určeny pro chudinu a městskou mládež, vyučovalo se česky a německy [7]. 19

Vesnické školy měly, kromě obecných znalostí, učit také základy hospodaření. Školský systém, který uplatňoval ideje osvícenství, byl však na počátku 19. století zrušen a v rámci stabilizace společnosti byla přijata zásada, že škola má vychovávat zbožné a poslušné poddané, nikoli lidi učené. Tato zásada platila až do roku 1848. Nicméně právě v této době vznikla hustá síť vesnických škol, protože obce chápaly význam vzdělání (mnozí sedláci se navíc chtěli přiblížit měšťanům) (Vondrušková, Vondruška 2014). Školství se během vývoje začíná dostávat jak na venkově, tak ve městě, na stejnou úroveň. Do dnešní doby celé školství prošlo dalšími změnami. Hlavními bylo sjednocení forem výuky, kvalifikace učitelů a délka studia. Počet škol na venkově během let kolísá. Na venkově tvoří stále primární funkci školy s prvním stupněm vzdělání. Zatímco v druhé polovině dvacátého století počet škol na venkově stoupá, dnes je trend opačný.

20

4 METODIKA PRÁCE Pro získání výsledků v této diplomové práci, bylo použito několik níže uvedených metod:  Komparativní metoda Princip metody srovnávání (komparace) spočívá v tom, že skutečný jev srovnáváme vždy s určitou srovnávací základnou. Tuto základnu bereme za normu pro hodnocení. Tak můžeme posoudit zkoumané jevy v jiném časovém období nebo v jiném ekonomickém objektu. Při srovnávání zjišťujeme shodné či rozdílné stránky u dvou, či více různých předmětů, či jevů. Srovnávání samo vyjadřuje rozdíly určitých jevů, nevyjadřuje však závislost a vztahy. Pro srovnávání je nutné, aby srovnávané jevy měly stejnou kvalitu, stejný obsah, stejné položky a stejnou náplň [8].  Metoda dotazníkového šetření Dotazník je písemnou formou standardizovaného rozhovoru, při kterém nemusí docházet k přímému kontaktu s dotazovanou osobou. Dotazovaná osoba písemně odpovídá na otázky nebo reaguje na jednotlivé položky dotazníku. Dotazník je vhodnou metodou pro hromadné zjišťování dat [8]. Při sestavování dotazníků je třeba promyslet a přesně určit hlavní cíl dotazníkového průzkumu, logicky a stylisticky správně připravit konkrétní otázky. Dotazník je tzv. metoda subjektivních. Subjektivnost dotazníku je dána tím, že vyšetřovaný zde může různým způsobem ovlivňovat své výpovědi. Výsledky získané dotazníkem můžeme zpracovávat kvantitativně, statistickými metodami, ale důležité je také kvalitativní hodnocení výsledků. Otázky v dotazníku mohou být: uzavřené, otevřené, polozavřené [9]. Zároveň je nutné stanovit výzkumný problém a výzkumný cíl.  SWOT analýza SWOT je zkratka složená z počátečních písmen slov Strengths (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). Úkolem SWOT analýzy je, aby přiměla manažery a zaměstnance organizace, se nad těmito prvky zamyslet ještě lépe a vyvodit z nich příslušné důsledky. Silné a slabé stránky se řadí k vnitřním faktorům, potažmo k tzv. interní analýze, neboť jsou to prvky definované vnitřními vlivy. Příležitosti a hrozby jsou řazeny mezi vnější faktory

21

či do tzv. externí analýzy. Faktem ovšem je, že jsou do značné míry ovlivněny faktory interními [10]. V letech 1960 až 1970 na SWOT analýze pracuje Stanford Research Institute, vedený Albertem S. Humpreym, který nejprve nazývá analýzu pracovně SOFT analýza. V roce 1964 pánové Urick a Orr ve přednášce na konferenci zaměnili F za W, a tak se ze SOFT analýzy stala SWOT analýza. O rok později pak vyšla na Harvardské univerzitě publikace Business Policy, Text and Cases od autorské skupiny Learned, Christensen, Andrews a Guth, která definovala rámec nikoliv nepodobný SWOT analýze, avšak bez přímého použití jednotlivých slůvek. Samotný Stanford Research Institute pak SWOT analýzu, coby nástroj dál rozvíjel, přičemž k rozvoji do dnešní podoby přispěla celá řada dalších autorů [10].

22

5 VÝSLEDKY 5.1 Základní údaje o NP Podyjí Národní park byl vyhlášen ke dni 1. července 1991 nařízením vlády ČR č. 164/1991 Sb. K zajištění ochrany přírody na území NP Podyjí a jeho ochranného pásma byla zřízena Správa NP Podyjí. Základním odborným a koncepčním dokumentem pro území NP Podyjí je Plán péče [11]. Počátek velkoplošné územní ochrany středního toku Dyje se datuje rokem 1978, kdy byla na ploše 103 km² vyhlášena Chráněná krajinná oblast Podyjí. Její větší část byla součástí hraničního pásma a byla tedy turistické veřejnosti nepřístupná. Vzhledem k mimořádným přírodovědným kvalitám území bylo po změně politického klimatu, v roce 1989, započato s přípravami k přehlášení Podyjí do kategorie národní park, což bylo dovršeno v roce 1991. NP Podyjí je rozlohou nejmenším národním parkem v ČR, celková rozloha je 63 km², plocha jeho ochranného pásma činí 29 km². NP Podyjí je situován mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí, při státní hranici se sousedním Rakouskem. K 1.1.2000 byl vyhlášen Národní park Thayatal i na pravém rakouském břehu Dyje, čímž vzniklo jedinečné bilaterární území evropského významu [11]. Členité území Podyjí, kdy se nejvyšší bod nachází v 536 m.n.m. a nejnižší bod 207 m.n.m., je součástí pahorkatiny jihovýchodního okraje Českomoravské vrchoviny, pouze východní okraj zasahuje do Dyjsko-svrateckého úvalu. Geologické podloží je převážně tvořeno kyselými horninami moravika dyjské klenby a dyjského masivu [11]. Národní park reprezentuje výjimečně zachovalou ukázku krajiny říčního údolí v pahorkatinném stupni střední Evropy. Kaňon Dyje vytváří unikátní říční fenomén s četnými meandry, hluboce zaříznutými údolími bočních přítoků, nejrůznějšími skalními tvary, kamennými moři a skalními stěnami. Většina obdobných říčních údolí byla u nás pozměněna výstavbou přehrad, komunikací a rekreačních objektů. Území vyniká vysokou pestrostí rostlinných a živočišných společenstev, danou střídavou expozicí svahů v údolí Dyje. Přirozenou osou území je řeka Dyje, která na své 40 km dlouhé cestě z Vranova do Znojma, vytvořila v horninách českého masivu kaňonovité údolí, jehož hloubka dosahuje až 220 m [11]. Celé údolí je takřka souvisle porostlé přirozenými a přírodě blízkými lesy. V západní části najdeme zbytky původních podhorských bučin s jedlí a tisem, které východním 23

směrem střídají dubohabrové porosty. Mimo běžné lesní druhy dřevin se setkáme i se vzácnějšími a pro Podyjí charakteristickými druhy. Lesnatost zaujímá na celém území NP Podyjí 84%, zatímco zemědělská půda tvoří pouze 9% celkové výměry [11]. V celém území se výrazně projevuje tzv. údolní fenomén, v jehož důsledku pronikají západním směrem do údolí teplomilné živočišné a rostlinné druhy z jihovýchodní teplé panonské oblasti. Naproti tomu ze západu migrují údolím druhy podhorské, s kterými se pak můžeme setkat na chladnějších a stinných severních svazích údolí [11]. Rozvoj obcí Národního parku Podyjí probíhá s ohledem na zachování volné krajiny v jejich okolí a na zachování krajinného rázu. K zajištění zdárného rozvoji obcí slouží zejména územní plánování, prováděné s ohledem na zachování krajinného rázu a přírodních hodnot území. V harmonické kulturní krajině dotváří krajinný ráz sídelní struktura. Na území Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma se nachází celkem devět sídel venkovského typu (Čížov, Havraníky, Hnanice, Horní Břečkov, Konice, Lesná, Lukov, Mašovice, Onšov, Podmolí a Popice) a dvě sídla městského typu (Znojmo a Vranov nad Dyjí) [12]. Vliv na krajinný ráz mají i dochovaná záhumenní kolem historických jader obcí, většinou s urbanisticky i architektonicky hodnotnými soubory starých záhumenních stodol a vinných sklepů s lisovnami, která nemají být poškozována nevhodně navrhovanými rozvojovými plochami. Je třeba zachovat přirozené „zelené“ ohraničení zastavěných částí sídel od zemědělských ploch, aby nebyl znehodnocován obraz sídla v krajině [12].

5.2 Komparativní metoda Komparativní metodou v této práci srovnávám údaje od roku 2003 do 31. března roku 2016, kdy byly poskytovány environmentální výukové programy. Zároveň také hodnotím údaje o návštěvnosti, návštěvnického střediska v Čížově, od roku 1997 do roku 2015. Tyto údaje jsou získány ze statistik Správy NP Podyjí. Jednotlivé získané údaje jsou zpracovány do tabulek, které umožňují lepší srovnání jednotlivých let. Na Znojemsku se nachází celkem 65 základních škol. Pro tuto práci je vybráno pouze 49 základních škol, jak pro komparativní metodu, tak pro metodu Dotazníkového šetření. Limitujícím faktorem byl počet obyvatel v obci. Pro tuto práci jsem si stanovila

24

limit 2000 obyvatel a pouze jednu základní školu v dané obci. Z těchto 49 škol, je 55 % základních škol pouze s výukou na prvním stupni a 45 % škol má první i druhý stupeň.

Obr. 2 Okres Znojmo s označenými vybranými ZŠ. Zdroj:[13], Zpracování: Peřinková (2016) Touto metodou bylo zjištěno, že v průběhu posledních 19 let (období monitoringu návštěvnosti NP Podyjí) navštívilo návštěvnické středisko v obci Čížov, více dětí ve skupinových (organizovaných) návštěvách, než při individuálních návštěvách. Tento fakt poukazuje na možnost podpoření této formy návštěvnosti pomocí volně dostupných pracovních listů postavených na formě tzv. hledaček. Dále tato metoda nabízí srovnání vývoje využívanosti environmentálních výukových programů, dále jen EVP, které poskytuje Správa NP Podyjí školám. Z tabulky (viz. příloha 9.2 Tabulkový přehled), která byla vypracována na základě podrobné statistky Správy NP Podyjí, vyplývá, že nejvíce programů využívaly vybrané školy ve školních letech 2008/09, 2009/10 a 2010/11. Po těchto třech letech dochází ke stagnaci až do letošního školního roku (2015/16), kdy dochází opět k nárůstu počtu programů na vybraných venkovských ZŠ.

25

5.2.1 Poskytované služby pro veřejnost a školy Správou NP Podyjí Správa NP Podyjí poskytuje několik forem environmentální osvěty: 

Environmentální výukový program pro ZŠ a MŠ



informační kancelář



prodej pohlednic a informačních materiálů



stálou výstavu o přírodě Podyjí



přednáškový sál s možností promítání tematických filmů



tematické exkurze (vycházky) pro školy a jiné zájmové skupiny



kalendář vycházek pro veřejnost na běžně nepřístupná místa



přednáškové cykly



výtvarné soutěže pro žáky ZŠ

Expozice o přírodě NP Podyjí, přednáškový sál a další z výše zmíněných možností environmentální osvěty, se nachází především v návštěvnickém středisku Správy NP Podyjí v Čížově [14]. Návštěvnické středisko leží v budově bývalé finanční stráže, na konci obce Čížov, na nejfrekventovanější turistické trase do Rakouska a je vzdáleno cca 6 km od Vranova nad Dyjí. Vedle budovy střediska se nachází zbytky tzv. „železné opony“ – jediný památník tohoto druhu na území Jižní Moravy. Dále je zde vybudována geologická expozice a dětské hřiště [14]. V turistické sezoně je návštěvníkům k dispozici také Informační bod Správy Národního parku Podyjí v areálu vranovského zámku. Státní zámek Vranov nad Dyjí poskytl k těmto účelům galerijní místnost na nádvoří (naproti pokladně) [14]. Během celého roku je také možno se informovat o všech probíhajících a naplánovaných akcích na Správě NP Podyjí ve Znojmě. Zde je také možná distribuce informačních materiálů.

26

Tab. 1 Souhrnná návštěvnost návštěvnického střediska Čížov 1997-2015. Zdroj: Správa NP Podyjí, Zpracování: Peřinková (2016) (Ind. = individuální návštěvy, Org. = návštěvy organizované) Dospělí:

Děti:

Cizinci:

Rok

Celkem Ind.

Org. Celkem

Ind.

Org. Celkem Ind. Org. Celkem

1997

-

-

-

-

-

-

-

-

-

neevidováno

1998

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2272

1999

2967

919

3886

1069

506

1575

462

72

534

5995

2000

4891

1752

6643

1151

952

2103

468

427

895

9641

2001

5315

1573

6888

1387

1470

2857

760

461

1221

10966

2002

5094

1860

6954

1148

1355

2503

539

427

966

10423

2003

5664

2139

7803

1177

1584

2761

720

469

1189

11753

2004

4287

1318

5605

977

1573

2550

637

297

934

9089

2005

2877

793

3670

567

786

1353

426

203

629

5652

2006

2622

1607

4229

505

840

1345

388

257

645

6219

2007

3191

1644

4835

728

1029

1757

602

572

1174

7766

2008

2887

964

3851

650

892

1542

385

370

755

6148

2009

3560

1526

5086

740

1153

1893

453

454

907

7886

2010

3303

1107

4410

665

840

1505

349

438

787

6702

2011

3526

1150

4676

737

1572

2309

307

441

748

7733

2012

3536

1282

4818

725

709

1434

345

62

407

6659

2013

2474

692

3166

555

1681

2236

352

170

522

5924

2014

3175

721

3896

160

704

864

347

128

475

5235

2015

3727

955

4682

742

1077

1819

327

82

409

6910

Celkem 63096 22002

85098 13683 18723

32406 7867 5330

13197

132973

Z celkové statistiky návštěvnosti (tab. 1) vyplývá, že se roční návštěvnost centra pohybuje v ročním průměru 7300 návštěvníků. Z této tabulky je dále patrné zvýšení počtu organizovaných návštěv u kategorie dětí. Tato skutečnost vede k možnosti vytvoření pracovních listů nejen pro základní školy, ale i pro organizované skupiny dětí. 27

Tab. 2 Sumář EVP 2003/04-2015/16. Zdroj: Správa NP Podyjí, Zpracování: Peřinková (2016) NP Podyjí přichází do škol

Školy přicházejí do NP Podyjí

Školní rok počet programů počet dětí Školní rok počet programů počet dětí 2003/04

51

890

2003/04

2004/05

31

352

2004/05

2005/06

58

782

2005/06

2006/07

39

869

2006/07

31

670

2007/08

60

1268

2007/08

44

1218

2008/09

72

1078

2008/09

90

2060

2009/10

80

1595

2009/10

68

1782

2010/11

93

1974

2010/11

61

2408

2011/12

44

1139

2011/12

52

1261

2012/13

56

1169

2012/13

30

935

2013/14

76

1894

2013/14

106

2652

2014/15

52

196

2014/15

82

1967

(IX.-XII.)

11

315

Celkem

575

15268

2015/16

2015/16

(IX.-XII.)

27

610

Celkem

739

13961

Z tab. 2 je patrný nárůst počtu EVP ‘‘NP přichází do škol‘‘. Od roku 2007, začíná Správa NP Podyjí poskytovat kompletnější program spojený i s EVP ‘‘školy přicházejí do NP Podyjí‘‘. Od tohoto roku neklesá počet poskytovaných EVP NP přichází do škol, pod 50 programů za školní rok, obdobná situace s menším výkyvem ve školním roce 2012/2013 je i u druhého EVP. 5.2.2 Současný výukový program EVP NP Podyjí se rozdělují na dvě kategorie a to, NP Podyjí přichází do škol a školy přicházejí do NP Podyjí. První kategorie NP přichází do škol, je výukový program poskytován v rámci dvouhodinového jednorázového bloku pro první stupeň základních škol. Program je postaven na aktivním zapojení dětí do celého programu. 28

V rámci programu se děti dozví, co je to národní park, kolik se jich v České republice nachází a čím jsou významné. Jaká pravidla platí pro návštěvy přírody a jak se přírodě mají chovat. Seznámí se s rozmanitostí přírody a druhů ve formě her, s počátečními písmeny svých jmen. Dále se probere třídění odpadů a celý program je zakončen hrou na životní prostředí jednotlivých zvířecích druhů nacházejících se na NP Podyjí. V první části žáci musí správně, na zobrazeném toku řeky Dyje, přiřadit zvířata k jejich životním prostředím. V druhé části se snaží napodobit prostředí pro netopýra a jeho potravu. Druhý EVP, školy přicházejí do NP Podyjí je poskytován formou průvodcovských služeb po různých trasách v NP Podyjí. Tento program je určen pro MŠ, oba stupně ZŠ a další zájmové skupiny. Tento program je možno uzpůsobit na místě počtu, fyzickým schopnostem a mentální úrovni účastníků.

Obr. 3 EVP NP Podyjí přichází do škol. Zdroj:[15]

29

Obr. 4 EVP školy přicházejí do NP Podyjí. Zdroj:[15] Za pozorované období poskytovaných EVP tab. 2 a z podrobného přehledu poskytovaných programů (příloha 9.2) vyplývá, že vybrané venkovské školy (tab. 3) využily 42,35 % EVP NP Podyjí přichází do škol a 20 % EVP školy přicházejí do NP Podyjí, z celkového počtu poskytnutých programů všem školám. Z přílohy 9.2 dále můžeme vyhodnotit procento škol, které využily alespoň jednu z forem EVP za školní rok. To je v průměru 35,7 %, tedy každý školní rok využije jednu z forem poskytovaných EVP 17-18 základních škol ze 49 vybraných.

30

Tab. 3 Procentuální přehled EVP na venkovských školách. Zdroj: Správa NP Podyjí, Zpracování: Peřinková (2016) EVP % využití programů venkovských NP Podyjí přichází do škol/Školy přicházejí do NP Podyjí

Školní rok

ZŠ

počet

počet programů na

NP přichází do školy přicházejí

programů

venkovských ZŠ

škol

do NP

2003/04

51/0

6/0

11,7

0

2004/05

31/0

16/0

51,6

0

2005/06

58/0

28/0

48,3

0

2006/07

39/31

31/4

79,5

13

2007/08

60/44

28/0

46,7

0

2008/09

72/90

35/25

48,6

27,7

2009/10

80/68

33/17

41,2

25

2010/11

93/61

36/20

38,7

32,8

2011/12

44/52

21/15

47,7

28,8

2012/13

56/30

27/12

48,21

40

2013/14

76/106

14/7

18,4

6

2014/15

52/82

22/14

42,3

17

27/11

16/1

59,2

9,1

739/575

313/115

42,35

20

2015/16 (IX.-XII.) Celkem

5.3 Dotazníkové šetření Pro potřeby této diplomové práce jsem stanovila jako výzkumný problém, zjištění významu environmentální výuky poskytované NP Podyjí ve venkovských školách. Cílem dotazníkového šetření jsem stanovila zjištění negativ a pozitiv výuky. Tyto zjištěné faktory povedou k přepracování a vytvoření nových programů, materiálů a dalších aktivit spojených s environmentální výchovou poskytovanou NP Podyjí. Respondenty jsou vybrané venkovské školy. Pro tvorbu dotazníku jsem použila uzavřené otázky, polozavřené otázky (možnost jiná nebo možnost více odpovědí) a také 31

otevřené otázky, které umožňují větší kvalitativní odpověď. Vytvořený dotazník obsahuje celkem 18 otázek, z toho 11 uzavřených, 4 otevřené a 3 polozavřené. Dotazník viz. příloha 9. 1. Zvolila jsem dva způsoby dotazování a to elektronické a písemné. Formu elektronického dotazování jsem zvolila jako rychlý a jednoduchý způsob. Bohužel po odeslání a oslovení respondentů byla návratnost dotazníků 10%. Ze 49 oslovených škol se navrátilo pouze 5 vyplněných dotazníků. Proto jsem zvolila jako druhý a vhodnější způsob písemného dotazování. Při písemném dotazování byl použit stejný dotazník jako u elektronického způsobu. Dotazník byl vytištěn a osobně předáván na školách. Ačkoliv byl sběr dat tímto způsobem časově náročnější, návratnost těchto písemných dotazníků byla 100%. Bohužel zároveň klesl počet předaných a vybraných dotazníků. Počet takto získaných dotazníků je 27. Celkově se tedy do dotazníkového šetření zahrnulo 32 dotazníků, respektive 32 základních škol ze 49 oslovených a dopředu vybraných venkovských základních škol. Ačkoliv počet vyplněných dotazníků představuje 65 % z celkového možného počtu dotazníků, jež bylo možné získat, jde v tomto případě o reprezentativní vzorek vzhledem ke specifičnosti provedeného šetření. Pro vyhodnocení dotazníkového šetření jsem využila grafů, jako rychlou a přehlednou metodu zobrazení výsledků jednotlivých otázek. Výsledky dotazníkového šetření potvrzují a doplňují výsledky komparativní metody, která byla provedena jako první. Výsledky dotazníkového šetření potvrzuje například zájem o vypracování pracovních listů, či počet škol, které se účastní EVP. Dále dotazníková metoda analyzuje negativa a pozitiva EVP. U negativ je zmíněno například chybějící EVP NP přichází do škol pro druhý stupeň ZŠ, pouze jeden program s minimem obměn a malý časový rozsah. Jako pozitiva výuky jsou brána především odborníci z praxe, kteří poskytují programy, možnosti navštívit NP Podyjí nebo bezplatná spolupráce se školami. Dále dotazníková metoda zjišťovala potřeby škol a žáků pro tvorbu nových výukových programů, materiálu a forem environmentální osvěty. Výsledky a přehled jednotlivých otázek jsou uvedeny níže. Otevřené otázky jsou popsány pouze slovní formou. Uzavřené a polozavřené otázky mají znázornění v grafech s popisem. 32

1. Využívá škola EVP poskytované Správou NP Podyjí?

Graf 1 Vyhodnocení otázky č. 1, procentuální zastoupení škol využívající EVP Výsledky otázky č. 1 potvrzují výsledky z přílohy 8.2, kde z 49 ZŠ nevyužily nikdy žádnou z forem EVP 2 ZŠ. Ze 32 vyplněných dotazníků je v jednom případě uvedeno, že 1 ZŠ nevyužívá EVP. 2. Pokud ano, kolik výukových hodin, během školního roku, tato výuka zaujímá v průměru na jednu třídu, na prvním stupni ZŠ?

Graf 2 Vyhodnocení otázky č. 2, počet hodin EVP na jednu třídu na prvním stupni ZŠ Vyhodnocení otázky č. 2 poukazuje na to, že v případě prvního stupně využíva většina škol (65 %) prouze EVP NP přichází do škol (časový rozsah druhého programu je větší než 2 výukové hodiny). 25 % využívá zřejmě pouze EVP školy přicházejí do NP Podyjí a 13 % ZŠ formu obou programů kombinuje. 33

3. Uveďte prosím, jaké pozitiva nacházíte ve výuce poskytované Správou NP Podyjí? Odborníci z praxe, vztah k regionu, přizpůsobeno věku a rozumové úrovni dětí, aplikace základních dovedností, přemýšlení a hledání souvislostí, hezký přístup k dětem, entuziazmu. 4. Uveďte prosím, jaké negativa nacházíte ve výuce poskytované Správou NP Podyjí? 80 % dotazovaných neshledává žádné, 20 % dotazovaných hodnotí jako negativa malý časový rozsah, pouze jeden program, program pouze pro jeden stupeň a malou četnost nabízených programů. 5. Vede škola sama environmentální osvětu a výuku nebo využívá dalších subjektů pro environmentální osvětu a výuku?

Graf 3 Vyhodnocení otázky č.5, využívání vlastních a dalších EVP Odpovědí na otázku č. 5 potvrzují vývoj environmentální výchovy na ZŠ, která především v posledních letech začala nabývat na významu. Povinost vést environmentální výchovu má dnes každá ZŠ. Většinou je environmentální výchova propojena a zařazena do jiných předmětů. Málo kdy je jí vyhrazen speciální předmět.

34

6. Využíváte jako venkovská škola návštěv center zaměřených na environmentální osvětu?

Graf 4 Vyhodnocení otázky č. 6, využití center environmentální výchovy Z výsledků grafu 4, je patrný zájem o návštěvy environmentálně zaměřených center. Tyto výsledky podporují plán Správy NP Podyjí na vytvoření tohoto centra z budov, jež prozatím nemají využití. 7. Využíváte v rámci výuky návštěvy NP Podyjí?

Graf 5 Vyhodnocení otázky č. 7, návštěvy NP Podyjí v rámci výuky Polozavřená otázka s možností více odpovědí. Odpovědi výpovídají na velké vytížení návštěv s průvodcem. Bohužel kapacita průvodců je omezená, proto není možnost vždy vyhovět všem zájemcům o průvodcovské služby v rámci EVP školy přicházejí do NP Podyjí. Poté musí školy volit návštěvu samostatně a bez průvodce. 35

8. Přivítali by jste možnost pracovní listů pro návštěvy NP Podyjí?

Graf 6 Vyhodnocení otázky č. 8, zájem o sestavení pracovních listů, jako doplňkový materiál environmentální osvěty Dle výsledků otázky č. 8, je zřejmý zájem především o pracovní listy, které by měly být vypracovány ve dvou formách. Jedna uzpůsobená pro první stupeň a druhá pro žáky navštěvující druhý stupeň ZŠ. 9. Kolik výukových hodin, během školního roku , zaujímá celkem environmentální výuka v průměru na jednu třídu?

Graf 7 Vyhodnocení otázky č. 9, počet výukových hodin s tématem environmentální osvěty za školní rok

36

Otázka č. 9 slouží jako podklad pro rozsah nového výukového programu, který bude sloužit pro výuku na druhém stupni ZŠ. Zároveň monituruje celkový rozsah výukových hodin na jednu třídu. 10. Jak hodnotíte využívání interaktivních prvků a pomůcek doplňující výklad s promítáním u žáků I.-V. třídy?

Graf 8 Vyhodnocení otázky č. 10, využívání interaktivních prvků při výkladu Vyhodnocení názorů vyučujících na využívání interaktivních prvků, které by doplňovaly výukový program ve formě promítané prezentace s výkladem, u žáků prvního stupně ZŠ. 11. Jak hodnotíte využívání interaktivních prvků a pomůcek doplňující výklad s promítáním u žáků VI.-VII. třídy?

Graf 9 Vyhodnocení otázky č. 11, využívání interaktivních prvků při výkladu 37

Vyhodnocení názorů vyučujících na využívání interaktivních prvků, které by doplňovaly výukový program ve formě promítané prezentace s výkladem, u žáků VI.-VII. třídy ZŠ. 12. Jak hodnotíte využívání interaktivních prvků a pomůcek doplňující výklad s promítáním u žáků VII.-IX. třídy?

Graf 10 Vyhodnocení otázky č. 12, využívání interaktivních prvků při výkladu Vyhodnocení názorů vyučujících na využívání interaktivních prvků, které by doplňovaly výukový program ve formě promítané prezentace s výkladem, u žáků VIII.-IX. třídy ZŠ. 13. Na jakou problematiku se zaměřuje environmentální výuka ve vaší škole?

Graf 11 Vyhodnocení otázky č. 13, témata v environmentální výuce na ZŠ 38

Graf 11 zobrazuje procentuální rozložení problematiky zastoupené ve výukových programech, které v současné době probíhají na vybraných základních školách v regionu. Nejzastoupenějším tématem je problematika regionální, zejména z ohledu škol, kde se náchází jen první stupeň ZŠ. 14. Na jakou problematiku se zaměřuje environmentální výuka ve vaší škole?

Graf 12 Vyhodnocení otázky č. 14, témata v environmentální výuce na ZŠ Graf 12 zobrazuje procentuální rozložení problematiky zastoupené ve výukových programech, které v současné době probíhají na vybraných základních školách v regionu. Zde, je poměrně vyrovnané zastoupení odpadového hospodářství, ochrany přírody a ochrana živočichů s jejich životním prostředím. 15. Kolik procent environmentální výuky je zaměřeno na problematiku v ČR? Otevřená otázka s možností vypsání procent. Hodnoty v dotaznících se pohybovaly od 40 % do 80 %, modus vyplněných dotazníků u této otázky je 70 %. Dá se všeobecně vycházet z toho, že procento republikové problematiky klesá se zvyšujícím se ročníkem žáků.

39

16. Jak hodnotíte potřebu sestavení výukového programu, určeného přímo venkovkým školám, se zaměřením na environmentální problematiku regionu a ČR?

Graf 13 Vyhodnocení otázky č. 16, zájem o nový výukový program Otázka č.16 hodnotí vhodnost vytvoření nového výukového programu přímo pro žáky venkovských ZŠ. Z grafu 13 je patrné, že vyučující nejčastěji využili možnost odpovědi jako důležitý.Tyto výsledky poporují nutnost rozlišit environmentální výuku pro žáky městských a venkovských škol. 17. Jak hodnotíte potřebu výukového programu, určeného přímo venkovským školám, se zaměřením na environmentální problematiku regionu a ČR, pro budoucí a nynější chápání žáků venkovské krajiny a udržitelného rozvoje venkova?

Graf 14 Vyhodnocení otázky č. 17, zájem o nový výukový program 40

Graf 14 znázorňuje potřebu pro vytvoření nového výukového prohramu pro žáky ZŠ, který by napomáhal k chápání venkova a jeho okolí. 18. Jaké nedostatky nacházíte v environmentálních programech a na co by se měli více soustředit? 76 % respondentů neví nebo nenachází žádné nedostatky. 24 % respondentů shledává jako nedostatky málo příkladů z praxe, chybějící odstrašující příklady, je malá dostupnost materiálů, vysoká cenová náročnost a chybí soustředění na hodnotu ,,obyčejné“ krajiny kolem.

5.4 SWOT analýza SWOT analýzou v této diplomové práci stanovuji slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby EVP poskytovaných Správou NP Podyjí. Tato analýza je sestavená ze všech zdrojů informací, které byly v této práci použity. Zároveň je zde zohledněn i možný příznivý i nepříznivý vývoj problematiky poskytování environmentální osvěty. SWOT analýza shrnuje slabé a silné stránky EVP, které poskytuje Správa NP Podyjí. Slabé a silné stránky jsou především odrazem otázek č. 3 a 4 u dotazníkového šetření. V těchto otázkách školy shrnují pozitiva a negativa výukových programů. Dále jsou zde zahrnuty také informace získané z osobních rozhovorů se zaměstnanci Správy NP Podyjí, kteří se podílejí na poskytování EVP. Příležitosti poukazují na možné formy spolupráce v rámci environmentální výchovy. Další z příležitostí je využití budov, které vlastní Správa NP Podyjí pro vytvoření environmentálního centra. Hrozby shrnují především možné ekonomické a časové negativní vlivy, které by mohly působit na poskytované EVP. Celková SWOT znázorňuje EVP jako stabilní a významnou součást environmentální výchovy na vybraných ZŠ. Význam EVP závisí především na silných stránkách a příležitostech SWOT analýzy.



Silné stránky (Strenghts)

Možnost EVP přímo v NP Podyjí Odborníci z praxe Návštěvy pracovníků NP Podyjí ve školách Programy sestavené na mentální úrovni dětí 41

Možnost využití různých tras při EVP školy přicházejí do NP Podyjí Bezplatné využívání EVP Ochota Správy NP Podyjí spolupracovat se školami



Slabé stránky (Weaknesses)

Pouze jeden program EVP NP Podyjí do škol Chybějící program pro druhý stupeň základních škol Chybějící samostatný odbor environmentální výchovy Časová vytíženost odborných pracovníků poskytujících EVP



Příležitosti (Opportunities)

Využití již fungujících návštěvnického centra Dostupnost materiálů pro environmentální osvětu Spolupráce NP Podyjí se školami na tvorbě EVP Doplnění chybějícího environmentálního výchovného centra Spolupráce s centry ekologické a environmentální výchovy Spolupráce se správami dalších velkoplošných chráněných území 

Hrozby (Treats)

Nedostatek finanční prostředků v rozpočtu NP Podyjí Změna trendů v environmentálních programech Přesáhnutí kapacit pracovníků Správy NP Podyjí

5.5 Formy nových programů a materiálů Na základě výsledků dotazníkového šetření a požadavků NP Podyjí, jsem sestavila několik variant sloužících k rozšíření environmentálního vzdělání a osvěty. 5.5.1 Výukový program Stávající výukový program bude rozšířen o programy sloužící pro výuku žáků druhého stupně základních škol. Základní tematické okruhy budou rozvedeny v dvouhodinových programech, které budou poskytovány během celého školního roku. Každý výukový program by byl zakončen malým testem ve formě tajenky. Při programech bude dbáno na aktivní zapojení žáků a rozvíjení jejich myšlení. Všechny přednášky je možné zařadit 42

samostatně do výukového plánu, dle potřeb jednotlivých škol. Stejně tak je možné, všech pět programů vést jako celek a zavést jej do výuky. V tomto případě, by žáci mezi jednotlivými programy museli navíc splnit malý úkol. Ten by spočíval především v nutnosti, do příštího programu zjistit danou informaci, která by byla využitá v nadcházejícím programu. Základní témata jednotlivých dvouhodinových výukových programů:  NP Podyjí a příroda kolem nás Obsah:

obecná charakteristika chráněných území, seznámení se základy chování se v přírodě, seznámení s NP Podyjí, zmínka o nejbližších CHKO, seznámení se základními pojmy jako: biodiverzita, biotop a další, přírodní zajímavosti ČR

 Ekologie, environmentalistika, odpadové hospodářství, přelidnění Obsah:

co je to ekologie a environmentalistika a jejich význam, rok Země, environmentální etika, historie odpadového hospodářství, třídění odpadů a bio odpad, růst lidské populace a překročení mezí

 Půda, zemědělství, voda, krajina a sucho Obsah:

co je to půda, jak vzniká, degradace půd, eroze (její příčiny a následky) zemědělství a jeho význam v tvorbě krajiny, ekologické zemědělství, welfare, etika v chovu zvířat, voda a její funkce, sucho, koloběh látek v prostředí krajinné prvky a jejich význam

 Udržitelný rozvoj a turistika Obsah:

co je to udržitelný rozvoj, historie pojmu, Pilíře udržitelného rozvoje, Šetrné formy turistiky, venkovská turistika, ekoturistika, turistika jako podpora pro rozvoj venkova

43

 Venkovské sídlo, tradiční venkov Obsah:

historický vývoj venkovského sídla, co je to venkov jeho charakteristika, tradiční obraz venkova, suburbanizace, tradice na venkově

5.5.2 Pracovní listy Dle výsledků, by většina škol uvítala rozšíření environmentálních materiálů o pracovní listy. Pracovní listy rozšíří nabídku programu, školy přicházejí do NP Podyjí, kde budou z části nahrazovat průvodcovské služby. Tyto pracovní listy budou dostupné v tištěné a v elektronické formě. V tištěné formě si je budou moci zájemci vyzvednout na Správě NP Podyjí ve Znojmě, v návštěvnickém středisku v Čížově a sezonně na informačním bodě ve Vranově nad Dyjí. V elektronické formě, v souboru PDF, budou materiály dostupné na webových stránkách NP Podyjí. Jednotlivé pracovní listy budou vypracované na nejpopulárnější turistické cíle v NP Podyjí, jejichž náročnost a délka je vhodná pro návštěvy základních škol. Pracovní listy budou vypracované ve formě hledaček (questingu), kdy žáci během trasy doplňují informace do karty. V závěru, u cíle trasy, žáci získané informace doplní do tajenky. Tyto pracovní listy budou pro jednotlivé trasy vypracované ve dvou formách. První forma pro dětí prvního stupně ZŠ a druhý pro žáky druhého stupně ZŠ. Podkladem pro vypracování celistvé skupiny pracovních listů pro první i druhý stupeň ZŠ, na nejfrekventovanější turistické trasy, bude již vytvořená hledačka. Tuto hledačku zpracovala Nadace Partnerství ve spolupráci se Správou NP Podyjí (viz. příloha 9.3), na nejvíce frekventovanou trasu, na Hardeggskou vyhlídku. Pracovní listy budou dostupné nejen pro školy, ale i pro ostatní skupiny návštěvníků, kteří chtějí navštívit NP Podyjí s dětmi v cílových skupinách. 5.5.3 Jednodenní environmentální pobyty Pro doplnění služeb pro školy budou sestaveny také jednodenní environmentální pobyty. Tyto pobyty budou pro oba stupně základních škol rozděleny do dvou forem. Pobyty budou probíhat v návštěvnickém centru v obci Čížov. Environmentální pobyty budou poskytovat skloubení novodobé historie, poskytnutí základních informací 44

o přírodě a o NP Podyjí v rámci dvou hodinových programů, jeden dopoledne, druhý odpoledne. Mezi nimi budou žáci při vycházce seznámeni s dalšími informacemi o přírodě. Vycházka bude spojena s plněním jednotlivých, předem daných, úkolů na základě počasí. Po navrácení se na budovu návštěvnického střediska bude následovat oběd. Po obědě následuje druhá hodinová přednáška a praktická část. Praktická část spočívá v možnosti vyrobit si ptačí budku, ve spolupráci s lesní Správou NP Podyjí, odlít zvířecí stopy nebo si zasadit bylinku. 5.5.4 Přeměna stálé výstavy V rámci spolupráci s místními školami přetvořit stálou výstavu, přidat více interaktivních a zájmových prvků. Zapojit do výstavy nejen zrak, ale i hmat a sluch. Tato forma je jednou z nejnáročnějších forem interpretace a je třeba jí věnovat dostatek času a příprav.

45

6 ZÁVĚR Tato diplomová práce se zabývala analýzou významu environmentální výuky poskytované NP Podyjí ve venkovských školách. Pro tuto práci bylo důležité získat informace celkového stavu a historického vývoje environmentálního vzdělávání v ČR. Pomocí dostupných zdrojů bylo zjištěno, že environmentální vzdělání, v ČR, má určeno pět základních oblastí, které mají určené také rámcové cíle. Environmentální výchova je otázkou nejenom dětí a mládeže, ale měla by se také soustředit na výchovu dospělých osob. S touto problematikou souvisí také nedostatek odborníků v této problematice ve školství. Stále je environmentální výchova pouze téma, které se začleňuje do českého vzdělávacího systém. Na venkovských, ale i městských školách, ve velké míře neexistuje samostatný předmět, který by se soustředil pouze na environmentální

vzdělání.

Školy

se

ovšem

učí

využívání

ekologických

a environmentálních center, které provozují především neziskové organizace. Určitou formu environmentálního vzdělání nabízejí také správy chráněných území, což je případ i této diplomové práce. Z výsledků této diplomové práce, které byly získány za pomocí komparativní metody, metody dotazníkového šetření na vybraných základních školách a SWOT analýzou EVP poskytovaných NP Podyjí je patrné, že pro venkovské školy je environmentální výuka, kterou poskytuje NP Podyjí, významnou součástí environmentální osvěty.

Minimálně třetina venkovských základních škol z vybrané

oblasti, využívá jednu z forem EVP každý školní rok. V současné době nabízí NP Podyjí EVP, NP Podyjí přichází do škol, pouze pro první stupeň základních škol. Tento zmiňovaný nedostatek vede k zájmu nejen ze strany základních škol, ale také ze strany NP Podyjí o vytvoření nového výukového programu pro druhý stupeň ZŠ. Z dotazníkového šetření, je také patrný zájem o obměnu stávajícího EVP NP přichází do škol, pro první stupeň ZŠ. Toto navrhované opatření by mělo ještě více podpořit význam environmentální osvěty, kterou poskytuje NP Podyjí na vybraném území a nejenom na něm. Z celkových výsledků plyne zájem nejen o úpravu EVP NP Podyjí přichází do škol, ale i o doplnění materiálů, sloužících pro environmentální osvětu, o pracovní listy. Tyto pracovní listy budou sloužit především k doplnění EVP školy přicházejí do NP Podyjí. Mezi

další

vhodné

návrhy

opatření, 46

lze

zařadit

pořádání

jednodenních

environmentálních pobytů. Při těchto akcích by se dalo využít již fungujících a částečně vybavených prostor v návštěvnickém středisku v Čížově. Environmentální pobyty, by využívaly prostředků environmentální výchovy, které není u stávajících dvou programů možno využít. Tyto prostředky by podporovaly další zájem dětí o své okolí a podněcovaly by je k samostatnému jednání. Ve všech navrhovaných opatřeních plynoucích z výsledků této diplomové práce se snažím využít co nejzajímavějších prostředků environmentální osvěty. Všechna tato nová opatření, by měla vést k dalšímu rozvoji environmentální výchovy, kterou zajišťuje Správa NP Podyjí. Všechna navrhovaná opatření by měla vést k dalšímu posílení významu Správy NP Podyjí, jako poskytovatele environmentální výchovy.

47

7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY Knižní zdroje 1. BITTNER, M. Úvod do environmentalistiky. Vyd. 1. V Brně: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, 2010, 125 s. ISBN 978-80-214-4063-0. 2. BUREŠOVÁ, K. a kol.: Učíme se v zahradě. Chaloupky, o.p.s., Kněžice: 2007. 3. CARPA, F. Ecoliteracy. The Challenge for Education in the Next Century. Liverpool Schumacher Lectures, March 20, 1999 4. ČINČERA, J. Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. Brno: Paido, 2007, 116 s. ISBN 978-80-7315-147-8. 5. ČINČERA, J. (ed.). Environmentální výchova - nové cesty: konference a workshop : Sedmihorky, 11.-13.9.2006. Vyd. 1. V Liberci: Technická univerzita, 2007, 65 s. ISBN 978-80-7372-164-0. 6. JAKRLOVÁ, J. a PELIKÁN, J. Ekologický slovník terminologický a výkladový. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1999, 144 s. ISBN 80-7168-644-1. 7. KOHÁK, E. Zelená svatozář: kapitoly z ekologické etiky. 2., přeprac. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000, 204 s. ISBN 978-80-85850-86-4. 8. KUNC, K. Environmentální vzdělání a výchova. [1. vyd.]. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 1996, 126 s. ISBN 80-7078-363-x. 9. LESKOVCOVÁ,

M.

MATOUŠKOVÁ

PRYLOVÁ

L.

a

PALACKÁ

A. Environmentální výchova v České republice a v EU, systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2012, 106 s. ISBN 978-80-87472-42-2. 10. MATRE, S. van. Earth Education..a new beginning. Greenville: The Institii for Earth Education, 1999. 11. MÍCHAL, I. Ekologická stabilita. 2., rozš. vyd. Brno: Veronica, 1994. ISBN 8085368-22-6. 12. MOGENSEN, F. Environmental education-development and evaluction [online]. The Royal Danish School of Educational Studies. [Cit. 2004-06-21. Available at http:/nibis.ni.schule.de/-beckmann/health/booklet/ee_start.htm. 13. NAESS, A. Ekologie, pospolitost a životní styl: náčrt ekosofie. Tulčík: Abies, 1996.

48

14. PALMER, J. A. Environmentel education in the 21 st Century. London; New York: Routledge Falmer, 2003, 284 s. ISBN 0-415-13196-0. 15. PIKE, G. a SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994, 322 s. ISBN 8085623-98-6. 16. ŠIMONOVÁ, P. a ČINČERA, J. Ekologická a environmentální výchova: pro 2. stupeň ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2013, 96 s. ISBN 978-80-7238-452-5. 17. TOWNSEND, C. R. BEGON, M. a HARPER, J. L. Základy ekologie. 1. české vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, 505 s. ISBN 978-80244-2478-1. 18. VONDRUŠKOVÁ, A. a VONDRUŠKA, V. Vesnice. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2014, 199 s. Průvodce českou historií. ISBN 978-80-7429-362-7.

Internetové zdroje [1] HUBLOVÁ, P. Metodický portál RVP: Environmentální výchova. [online]. 2015 [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/index.php?title=Knihovna /1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/E/Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDch ova [2] GOŠOVÁ, V. Metodický portál RVP: Ekologická výchova. [online]. 2011 [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%C3 %BD_ lexikon/E/Ekologick%C3%A1v%C3%BDchova [3] NOVÁK, M. Ministerstvo životního prostředí: Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta. [online]. 2015 [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/ evvo [4] BROUKALOVÁ, L. a NOVÁK, M. Cíle a indikátory pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu v České republice. [online]. [cit. 2016-02-22]. ISSN 1802-3061. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/cile_indikatory_ evvo_dokument/$FILE/OEDN-Cile_a_indikatory_EVVO20110118.pdf

49

[5] CENIA. Česká informativní agentura životního prostředí: Environmentální vzdělání. [online]. 2012 [cit. 2016-01-30]. Dostupné z: http://www1.cenia.cz/www/evvo/o-evvo [6] ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA. Milujeme přírodu a chceme zdravé prostředí. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2015 [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/enviromnentalni_vychova_prirucka/$FILE /OFDN_Environmentalni%20vychova-prirucka_11122015.pdf [7] SOUKUPOVÁ, P. DĚJINY PEDAGOGIKY, fakulta pedagogická, ZPE ZČU v Plzni, [online]. [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: https://fpe.zcu.cz/study/celozivotni_ vzdelavani/nabidka/ESF_mistri/materialy2011/LS_podpory/kpg_dpg/DPG_Soukupova. pdf [8] TÉMATICKÝ BLOK 4: Metody vědecké práce; Výběr metod vědecké práce pro zpracování ZP. [online]. 2010 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://is.vsfs.cz/el/ 6410/leto2010/EQ_B_BSe/um/Blok_4_-_Metody_vedecke_prace_pro_ zpracovani_ZP__Stylizace_textu.pdf [9] KOHOUTEK, R. PSYCHOLOGIE V TEORII A PRAXI: Dotazník jako průzkumná metoda [online]. 2010 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://rudolfkohoutek. blog.cz/1002/dotaznik-jako-pruzkumna-metoda [10] ZIKMUD, M. BUSINESSVIZE: Kde se vzala a k čemu všemu je vlastně SWOT analýza. [online]. 2010 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/ planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-vsemu-je-vlastne-swot-analyza [11] ŠKORPÍK, M. SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ: Péče o území. [online]. 2016 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.nppodyji.cz/pece-o-uzemi [12] VÍTEK, P. SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ: Rozvoj obcí. [online]. 2016 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.nppodyji.cz/pece-o-uzemi

50

[13]PAVELKA, R. Trasovník: Znojemsko popis regionu. WWW.TRASOVNIK.CZ. [online]. 2000-2007. Brno [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.trasovnik.cz /k_jihom/znojmo/znojmo.asp [14] KOS, J. SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ: Návštěvnické středisko. [online]. 2016 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.nppodyji.cz/navstevnickestredisko-cizov [15] FRINDOVÁ JELÍNKOVÁ, M. SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ: Národní park přichází do škol. [online]. 2016 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.nppodyji.cz/narodni-park-prichazi-do-skol [16] LIPKA: zahrady lipky. [online]. © LIPKA, 2016 [cit. 2016-03-31]. Dostupné z: http://www.lipka.cz/zahrady?idm=281 [17] SEVER STŘEDISKO EKOLOGICKÉ VÝCHOVY: geologie pro všechny. [online]. © SEVER, 2012 [cit. 2016-03-31]. Dostupné z: http://sever.ekologickavychova.cz/fotogalerie/geologie-pro-vsechny/ [18] SEVER STŘEDISKO EKOLOGICKÉ VÝCHOVY: Ferda mravenec-práce všeho druhu. [online]. © SEVER, 2012 [cit. 2016-03-31]. Dostupné z: http://sever.ekologickavychova.cz/fotogalerie/ferda-mravenec-prace-vseho-druhu/ [19] LAZÁREK, P. SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ: Geologický průvodce. [online]. 2014 [cit. 2016-03-31]. Dostupné z: http://www.nppodyji.cz/uploads/141105_geopruvodce.pdf [20] MIRAKULUM: Naučná část parku Mirakulum. [online]. © Mirakulum s.r.o., 2016 [cit. 2016-03-31]. Dostupné z: http://www.mirakulum.cz/pro-skoly/naucna-cast-parkumirakulum/

51

[21] SPĚVÁK, P. Galerie: Návrat do dětských let: šlapu i bosý. Kolem zmije, zajíce nebo blátem. [online]. 2014 [cit. 2016-03-31]. Dostupné z: http://breclavsky.denik.cz/galerie/navrat-do-detskych-let-slapu-i-bosy-kolem-zmijezajice-nebo-blatem.html?mm=5523448 [22] OSTRAVSKÉ MUZEUM: Pracovní listy k botanické části expozice. [online]. © 2005 - 2016, Created by Grow JOB institute [cit. 2016-03-31]. Dostupné z: http://www.ostrmuz.cz/website/imagemenu/stale-expozice/prirodovednaexpozice/pracovni-listy-botanika/

52

8 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ Seznam obrázků Obrázek 1 Formování znalostí – postojů - chování (kompetence k jednání) pomocí výchovy Obrázek 2 Okres Znojmo s označenými vybranými ZŠ Obrázek 3 EVP NP Podyjí přichází do škol Obrázek 4 EVP školy přicházejí do NP Podyjí

Seznam tabulek Tabulka 1 Souhrnná návštěvnost návštěvnického střediska Čížov 1997-2015 Tabulka 2 Sumář EVP 2003/04-2015/16 Tabulka 3 Procentuální přehled EVP na venkovských školách Seznam grafů Graf 1 Vyhodnocení otázky č. 1, procentuální zastoupení škol využívající EVP Graf 2 Vyhodnocení otázky č. 2, počet hodin EVP na jednu třídu na prvním stupni ZŠ Graf 3 Vyhodnocení otázky č.5, využívání vlastních a dalších EVP Graf 4 Vyhodnocení otázky č. 6, využití center environmentální výchovy Graf 5 Vyhodnocení otázky č. 7, návštěvy NP Podyjí v rámci výuky Graf 6 Vyhodnocení otázky č. 8, zájem o sestavení pracovních listů, jako doplňkový Graf 7 Vyhodnocení otázky č. 9, počet výukových hodin s tématem environmentální osvěty za školní rok Graf 8 Vyhodnocení otázky č. 10, využívání interaktivních prvků při výkladu Graf 9 Vyhodnocení otázky č. 11, využívání interaktivních prvků při výkladu Graf 10 Vyhodnocení otázky č. 12, využívání interaktivních prvků při výkladu Graf 11 Vyhodnocení otázky č. 13, témata v environmentální výuce na ZŠ Graf 12 Vyhodnocení otázky č. 14, témata v environmentální výuce na ZŠ Graf 13 Vyhodnocení otázky č. 16, zájem o nový výukový program Graf 14 Vyhodnocení otázky č. 17, zájem o nový výukový program

53

9 PŘÍLOHY 9.1 Dotazník

54

55

56

57

58

9.2 Tabulkový přehled V tabulkovém přehledu je shrnutá celková podrobná statistika poskytnutých EVP NP Podyjí od školního roku 1. 9. 2003 do 31. 3. 2016. V tabulce jsou uvedeny názvy obci, ve kterých se nachází vybrané základní školy. U každé školy je uveden počet EVP NP přichází do škol/EVP školy přicházejí do NP. V celkovém součtu je uveden počet poskytnutých programů pro vybrané školy za daný školní rok. počet programů EVP NP přichází do škol/EVP školy přichází do NP ve školním roce

obec šk. rok 03/04

04/05

05/06

06/07

07/08

Blížkovice Bohutice

08/09

09/10

10/11

11/12

12/13

13/14

14/15

15/16

2/2

0/1

2/2

0/1

1/4

1/1

1/0

5/3

0/1

1/1

1/0

4/0

4/0

1/0

Božice

2/0

1/0

Břežany

2/0

1/0

Citonice

1/0

1/0

1/1

1/0

1/0

Dolní Dubňany

1/0

0/1

Dyjákovice Hevlín

1/0

1/0

2/0

1/0

2/0

Hluboké Mašůvky

2/0

Horní Dunajovice

4/0

0/1

Hostěradice

1/0

0/1

1/0

1/1

2/0

1/1

1/0

1/0

1/0 1/1

2/0

1/1

3/0

2/0

Hostim Hrabětice

1/0

Hrádek

2/0

Jaroslavice

1/0

2/0

2/0

0/1

2/2

2/0

Jevišovice

1/1

1/1

0/1

1/1

1/0

2/0

2/0

2/0 1/0 2/0

0/4

Jezeřany Maršovice

1/2

3/0

2/2

4/0

1/0

1/0

Jiřice u Miroslavi Konice

1/0

1/0

2/0

1/0

1/1

1/0

1/0

2/0 1/0

Kravsko

1/0

1/0

0/1

2/0

Lesonice

1/0

0/1

1/0

0/1

Lubnice Mašovice

1/0 2/0

2/0

2/0

1/2

2/0

2/0

0/1

59

1/0

2/0 2/0 1/0 1/2

počet programů EVP NP přichází do škol/EVP školy přichází do NP ve školním roce

obec šk. rok

03/04

04/05

05/06

06/07

Mikulovice Olbramovice

2/0

Oleksovice

07/08

08/09

09/10

10/11

11/12

12/13

13/14

14/15

1/0

1/1

1/1

2/0

1/0

2/0

1/0

1/0

1/0

2/1

2/0

0/0

2/1

3/2

2/0 1/0

15/16

4/1

1/1

Pavlice

1/0

Práče

2/2

Prosiměřice

1/0

Rybníky

2/0

2/1

2/2

0/4

2/2

Skalice

1/0 1/0

Starý Petřín

2/0

2/0

Strachotice

2/0

2/0

4/2

1/0

1/0

2/0

1/2

2/0

1/1 1/0

1/0

1/0

1/0

1/2

0/2

1/0

0/1 4/1

Suchohrdly

2/1

Suchohrdly u Miroslavi Šanov

1/0 2/0

2/0

Šatov

2/0 2/0

4/0

4/0

2/3

0/2

1/0

0/2

5/0

4/1

5/0

1/0

1/0

0/1

1/0

1/1

1/1

1/0

Únanov

1/0

0/1

1/0

Vedrovice

0/1

Vémyslice

2/0

Višňové

2/0

1/0 2/0

2/0

1/0

Tavíkovice 2/0

1/0 0/2

1/0

4/0

Trstěnice

1/0

1/1

4/0

Tasovice

1/2

1/0

2/0

Štítary Šumná

2/0

1/0

2/0

4/2

4/2

0/1 1/0

1/0

1/0

1/0 6/0

1/1

1/0

1/2

1/0

1/0

1/1

2/0

2/1

0/1

1/1

3/3

2/5

0/1

1/0

1/0

Vranov nad Dyjí

2/0

Vrbovec

1/0

Želetice

0/1

1/1

3/1

1/0

1/1

1/0

Celkem programů za školní rok

6/0

16/0

28/0

31/4

28/0

35/25

60

33/17

36/20

21/15

27/12

14/7

22/14

39/8

9.3 Ukázka hledačky Hledačka zpracovaná Nadací Partnerství ve spolupráci se Správou NP Podyjí.

61

9.4 Ukázky prostředků a materiálů environmentální výchovy

Ukázka ze zahrad v centrech Lipka. Zdroj: [16]

Ukázka ze zahrad v centrech Lipka. Zdroj: [16]

62

Geologická expozice Žacléř. Zdroj: [17]

Práce s hlínou semináře. Zdroj: [18] 63

Geologická expozice NP Podyjí v Čížově, v pozadí zbytky železné opony. Zdroj: [19]

Naučná stezka s interaktivními prvky. Zdroj: [20]

64

Naučná stezka s interaktivními prvky. Zdroj: [20]

Naučná stezka s interaktivními prvky. Zdroj: [20]

65

Bosá stezka Valtice využívají kromě prvku bosé turistiky dalších interaktivních prvků, jako např. čichací boxy. Zdroj: [21]

Ukázka z pracovní učebnice pro 2. stupeň ZŠ. Zdroj: (Šimonová a Činčera, 2013)

66

Ukázka z pracovní učebnice pro 2. stupeň ZŠ. Zdroj: (Šimonová a Činčera, 2013)

67

Ukázka z pracovních listů k botanické expozici. Zdroj: [22]

68

Ukázka z pracovních listů k botanické expozici. Zdroj: [22]

69

Ukázka z pracovních listů k botanické expozici. Zdroj: [22]

70