Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.
výzkum pro praxi
FARMÁŘSKÝ DEN ve Velké Chyšce, 25. listopadu 2015
WEBOVÁ PORADNA online pro chovatele Poradna ve VÚŽV, v.v.i. je členěna do deseti tematických celků, které komplexněji zahrnují chov:
skotu
prasat
ovcí a koz
koní
drůbeže
králíků
jelenovitých
Zadání dotazu do naší online poradny je velmi jednoduché, není nutné se registrovat. Konzultace přes online poradnu VÚŽV,v.v.i. jsou bezplatné a jsou určeny všem chovatelům bez ohledu na způsob hospodaření a velikost chovu.
poradna.vuzv.cz
ISBN 978-80-7403-146-5
OBSAH
INFORMACE, VZDĚLÁVÁNÍ, PORADENSTVÍ A INOVACE PRO ZEMĚDĚLSKOU PRAXI
6
Ing. Josef Kořínek AKTUÁLNĚ K HOSPODAŘENÍ NA PŮDĚ
7
Ing. Jan Klír, CSc. PROČ CHOVAT DOJENÉ KRÁVY a vyrábět mléko?
10
Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc. CHOV DOJENÉHO SKOTU aneb „co se do knihy nevešlo“
18
doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc. CHOV DOJENÉHO SKOTU aneb „co se do knihy nevešlo“ Ing. Stanislav Staněk, Ph.D.
24
INFORMACE, VZDĚLÁVÁNÍ, PORADENSTVÍ A INOVACE PRO ZEMĚDĚLSKOU PRAXI Ing. Josef Kořínek Ústav zemědělských a ekonomických informací, Praha Kdo chce zůstat úspěšným podnikatelem v dnešním globálním světě, musí mít informace. Toto platí pro celou společnost. Jak je pro nás samozřejmé potkávat na našich silnicích automobily vyrobené po celém světě, v domácnostech mít televizory vyrobené na nejmodernějších montážních linkách velkých světových výrobců nebo mít v kapse nejnovější mobilní telefon, tak už není úplně běžné se pouštět do podobných inovací v našem zemědělském podnikání. Co nás vede k takové zdrženlivosti? Je to konzervativní přístup zemědělce k svému podnikání a především práce s živými organismy. Odchovat kvalitní dojnici není práce na jednu sezonu a co teprve vybudovat kvalitní stádo. Oproti jiným oborům mají neúspěšné inovace v zemědělství často nevratné důsledky. Pokud např. obchodně neuspěje nový model auta, výroba se zastaví a nahradí ho jiný. V zemědělství se podobné pokusy o vylepšení nebo snížení nákladů nevratně podepíší na zdraví zvířat a v případě půdy na ztrátě úrodnosti půdy. S informacemi je nutné umět zacházet, umět je třídit a hledat důvěryhodné zdroje. Kvalitní informační web se pozná podle dostupnosti a aktuálnosti hledaných informací a jejich přiměřené srozumitelnosti. K udržení konkurenceschopnosti svého podniku nestačí jen hledat novinky na internetu, ale je také potřeba osobně komunikovat s kolegy v oboru, s obchodními partnery a být součástí komunity se společným cílem. Informace získané na internetu je třeba doplnit o zkušenosti z praxe. Pro takové prohloubení znalostí je dobré se dále vzdělávat. Na seminářích lze získat kontakt na lektora – odborníka v daném oboru, informace o dalších možnostech vzdělávání, exkurzích kurzech, lze získat osvědčení pro vykonávání odborných činností. Efektivita podobných kurzů je vysoká. Čas strávený na kurzu je obvykle kratší než samo objevování všech funkcí, možností a informací, které jsou k dispozici. Bereme jako samozřejmost, že např. účetní v prosinci nebo v lednu absolvuje kurz k daním a novému SW nebo že probíhá povinné školení řidičů. Pro ostatní zaměstnance však často jiná školení než k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci neprobíhají. Je třeba připravit profesní kurzy, kde se bude každá dojička nebo traktorista vzdělávat ve své profesi, protože jsou často právě těmi klíčovými zaměstnanci, kteří rozhodují o zdraví zvířat a následně kvalitě potravin. V případě, že veškeré vzdělávání je nad časové i jiné možnosti podnikatele, může si najmout poradce. Poradce/specialista pravidelně sleduje nové trendy ve svém oboru a aplikuje je při své poradenské práci. Nabízí podnikateli alternativy pro rozhodnutí, pomůže s realizací, bere ohledy na legislativní omezení a pomůže s odstraněním případných nedostatků. Pro kvalitní práci poradců existuje systém jejich vzdělávání. Poradci akreditovaní MZe a zapsaní do Registru poradců jsou pravidelně seznamováni s novinkami vědy a výzkumu. Jako pomoc pro zvládnutí všech legislativních povinností ÚZEI zpracovává kontrolní listy, které jsou čtyřikrát ročně aktualizovány. Jsou v nich vypsány všechny legislativní požadavky na hospodaření. Kontrolní listy jsou volně ke stažení na webu agroporadenstvi.cz. V současném v Programu rozvoje venkova (PRV) 2014-2020 budou upřednostňovány poradenské služby, kde konečným uživatelem je zemědělec hospodařící na max. 100 ha zemědělské půdy. Lze také využít podpory pro urychlení zavádění inovativních postupů a technologií prostřednictvím opatření SPOLUPRÁCE, zavádění inovací do zemědělských podniků. V tomto opatření jsou připraveny finanční prostředky na projekty, na podporu nových řešení problémů s hospodařením. Ministerstvo zemědělství vyškolilo inovační zprostředkovatele/brokery na podporu spuštění tohoto opatření. Brokeři mají za úkol hledat nová (v ČR nezavedená) řešení pro praxi ve všech odvětvích zemědělského hospodaření. Preferovanou oblasti inovací je „konkurenceschopnost“ a nové příležitosti v oblasti produktů a trhů. V rostlinné výrobě by se měla hledat řešení ke zlepšení úrodnosti půdy, zabránění eroze, zlepšení vlastností zemědělských produktů (složení, výnos), ochraně spodních vod atd. V živočišné výrobě je prostor pro inovace také velmi široký od moderních technologií respektující welfare až ke zkvalitnění bezpečnosti produktů a potravin nebo zavedení nových diagnostických postupů a technologií. Inovace nemusí spočívat ve využití nanovláken nebo laseru, ale může se jednat o změnu organizace výroby. Stačí mít informace, chuť zavést něco nového, naučit se to dělat co nejlépe, využít k tomu odborníky a nepovolit v nastaveném standardu. 6
AKTUÁLNĚ K HOSPODAŘENÍ NA PŮDĚ Ing. Jan Klír, CSc. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha Ruzyně Při zemědělském hospodaření by měly být používány jen takové postupy, které neohrozí životní prostředí, zejména vodu, půdu a ovzduší. Za rizikové činnosti je možné považovat nejen některé agrotechnické postupy při pěstování plodin, ale např. i skladování hnojiv, pohonných hmot či pesticidů. Požadavky z hlediska ochrany prostředí upravuje více předpisů. Navíc, zákony, nařízení vlády, vyhlášky a metodické pokyny jsou čas od času novelizovány. Hlavním cílem úprav by mělo být, aby požadavky odpovídaly rozvoji nových technologií a aktuálním poznatkům výzkumu a nebyly tak v rozporu se současnou zemědělskou praxí. Rovněž je třeba průběžně synchronizovat různé předpisy, aby nebyly vzájemně v rozporu a v neposlední řadě udržovat soulad našich předpisů s legislativou Evropské unie. Vybrané požadavky na ochranu životního prostředí jsou současně i podmínkami pro dotace (kontrola podmíněnosti – „cross compliance“, minimální požadavky na používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin v rámci AEKO PRV). Základním nástrojem pro ochranu životního prostředí v rámci zemědělského dotačního systému je kontrola podmíněnosti. Podmínky stanovuje od roku 2015 nařízení Rady a Evropského parlamentu č. 1306/2013. Kontrola podmíněnosti je v České republice uplatněna nařízením vlády č. 309/2014 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých zemědělských podpor. Oblasti podmíněnosti jsou stanoveny ve třech oblastech: • životní prostředí, změna klimatu a dobrý zemědělský stav půdy, • veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin, • dobré životní podmínky zvířat („welfare“). Požadavky se vztahují na všechny: • příjemce přímých plateb, • příjemce plateb podle PRV, • příjemce vybraných plateb podle nařízení (EU) č. 1308/2013 (např. podpora vinic). V rámci oblastí kontrol podmíněnosti jsou požadavky rozděleny na • povinné požadavky na hospodaření (PPH, dříve používána zkratka SMR), • standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES, dříve používána zkratka GAEC). Také nastavení přímých plateb od roku 2015 (nařízení Rady a EP č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky) je více zaměřeno na ochranu životního prostředí a biodiverzitu a je nově strukturováno tak, že část platby je přímo podmíněna plněním podmínek tzv. „greeningu“. Systém jednotné platby na plochu (SAPS) bude pro výplatu přímých plateb používán až do roku 2020. Pro podmínky České republiky je tento systém zaveden prostřednictvím nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům. Schéma vícesložkové struktury nastavení přímých plateb: • základní platba, • platba pro mladé zemědělce, • platba za ozelenění („greening“), • platba vázaná na produkci. 7
Významným předpisem v oblasti ochrany prostředí, zejména vod před znečištěním dusičnany je Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů („nitrátová směrnice“). Některé její požadavky byly převzaty nejen do systému kontroly podmíněnosti (PPH, DZES), ale i do systému plateb na agroenvironmentálně klimatická opatření PRV. Nitrátová směrnice byla v České republice implementována prostřednictvím § 33 vodního zákona, kde byly současně ustanoveny čtyřleté intervaly pro revize zranitelných oblastí (ZOD) a úpravy akčního programu (AP). Základní vymezení ZOD a ustanovení prvního akčního programu na období 2004 – 2008 bylo vyhlášeno v nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Obsahem následných novel uvedeného nařízení vlády byla první revize zranitelných oblastí v roce 2007 a ustanovení 2. akčního programu na období 2008 – 2012. Od roku 2012 požadavky nitrátové směrnice v ČR upravuje nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Obsahuje druhou revizi zranitelných oblastí v roce 2012 a ustanovení 3. akčního programu na období 2012 – 2016. Avšak na základě výsledků vyjednávání s Evropskou komisí byla v roce 2014, tedy v polovině trvání tohoto akčního programu, upravena některá opatření 3. akčního programu. Změny jsou uvedeny v mimořádné novele nařízení vlády č. 262/2012 Sb. , a to nařízením vlády č. 117/2014 Sb. Současně se však již začal připravovat 4. akční program na období 2016-2020, který by měl platit od srpna 2016. Jeho návrh vychází z nových vědeckých poznatků, výsledků monitoringu nitrátové směrnice v praxi a z připomínek Evropské unie, vznesených v rámci tzv. Pilotu EU.
Přehled opatření nitrátové směrnice, promítnutých do požadavků na dotace:
Kontrola podmíněnosti - povinné požadavky na hospodaření (PPH) Jedná se o 8 vybraných bodů z NV č. 262/2012 Sb., které se kontrolují pouze ve zranitelných oblastech. PPH 1: „Nitrátová směrnice“ 1. Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu hnojení? 2. Byly při hnojení jednotlivých plodin dodrženy limity stanovené v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb.? 3. Byl dodržen maximální limit 170 kg N/ha/rok v použitých organických, organominerálních a statkových hnojivech v průměru zemědělského podniku? 4. Jsou kapacity skladovacích prostor pro statková hnojiva dostatečné pro potřebu jejich uskladnění? 5. Byl dodržen zákaz pěstování erozně nebezpečných plodin (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok) na pozemcích se sklonitostí převyšující 7°, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 25 m od útvaru povrchových vod? 6. Jsou v blízkosti povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy v šířce 3 m od břehové čáry? 7. Byl na zemědělských pozemcích dodržen zákaz používání dusíkatých hnojivých látek na půdu zaplavenou, přesycenou vodou, promrzlou nebo pokrytou sněhem? 8. Splňují skladovací kapacity statkových hnojiv kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod?
8
Kontrola podmíněnosti - Dobrý zemědělský a environmentální stav (DZES) Jeden vybraný bod z NV č. 262/2012 Sb. (nehnojené pásy okolo útvarů povrchových vod), doplněný o požadavky z oblasti používání přípravků na ochranu rostlin. Požadavek platí i mimo zranitelné oblasti, pro všechny žadatele o přímé platby, platby PRV a další vybrané platby. DZES 1 „Ochranné pásy podél útvarů povrchových vod“ Zachovat i mimo zranitelné oblasti ochranné pásy: –
pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 m od břehové čáry (neplatí pro pastvu a statková hnojiva rostlinného původu – sláma apod.)
–
u DPB s průměrnou sklonitostí nad 7° ochranný pás o šířce nejméně 25 m od břehové čáry s tím, že v něm nebudou užita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem (neplatí pro pastvu).
Dodržet při aplikaci přípravku na ochranu rostlin stanovenou ochrannou vzdálenost od břehové čáry, za účelem ochrany vodních organismů.
AEKO PRV - minimální požadavky pro použití hnojiv Jedná se o 5 vybraných bodů z NV č. 262/2012 Sb. a tyto požadavky platí i mimo zranitelné oblasti, pro všechny žadatele o dotace na AEO a AEKO (v rámci nového PRV, od roku 2015). 1. Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu hnojení? 2. Byl dodržen zákaz pěstování erozně nebezpečných plodin (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok) na pozemcích se sklonitostí převyšující 7°, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 25 m od útvaru povrchových vod? 3. Byl na zemědělských pozemcích dodržen zákaz používání dusíkatých hnojivých látek na půdu zaplavenou, přesycenou vodou, promrzlou nebo pokrytou sněhem? 4. Je při hnojení dusíkatými hnojivými látkami zajištěno rovnoměrné pokrytí pozemku? 5. Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek na orné půdě a travním porostu se svažitostí nad 10°, s výjimkou tuhých statkových a tuhých organických hnojiv, v případě orné půdy zapravených do 24 hodin po jejich použití?
9
PROČ CHOVAT DOJENÉ KRÁVY A VYRÁBĚT MLÉKO? Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc. Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. Praha Uhříněves Podle „Strategie pro růst …“ (MZe, 2012) je mléko jednou „… z klíčových komodit z hlediska zachování vhodné struktury českého zemědělství. Odvětví se stále se zvyšující užitkovostí základních stád a se značnou závislostí na zpracovatelském průmyslu a vývoji spotřebních návyků obyvatelstva. Jde o komoditu determinovanou vysokým konkurenčním tlakem, volatilitou výkupních cen a specifickým postavením …“. Vzhledem k významu chovu dojnic pro agrární sektor (pravidelné příjmy, využití objemných krmiv, produkce statkových hnojiv, výroba jatečného skotu) a pro celou společnost (kvalitní potraviny, domácí produkce, neprodukční funkce, aj.) platí toto konstatování pro ČR i pro většinu států unie. Proto se snaží o zlepšení ekonomických výsledků chovu dojených krav a zvýšení objem výroby mléka. Výroba mléka v EU by měla odpovídat spotřebě a možnostem exportu. Z tohoto hlediska se situace v EU nevyvíjí v posledních letech příznivě. Podle Agrarmärkte (2015) se v letech 2007 až 2014 v EU-27 zvýšil prodej mléka ke zpracování o 14,7 mil. tun a 11,0 %, spotřeba mléka o 8,0 mil. tun a 6,6 % a soběstačnost v produkci mléka o 4,6 % (ze 109,0 na 113,6 %). Znamená to, že v roce 2014 dosáhla nadprodukce výroby mléka kolem 17,7 mil. tun, což přibližně odpovídá sedmiletému objemu mléka prodaného zpracovatelům na území ČR. Tato situace má s omezením vývozu mléčných výrobků do Ruska a s dalšími faktory za následek pokles nákupních cen mléka ve většině států unie výrazně pod hranici rentability jeho výroby. Tab. 1 Hlavní komodity zemědělské produkce v EU a v ČR EU-28 (2013, €) Komodita Komodita mld. % mléko 58 17,2 obilí obilí 54 16,0 mléko prasata 38 11,2 olejniny skot 34 10,1 krmiva1) zelenina 28 8,3 prasata krmiva 27 8,0 skot ostatní 99 29,2 ostatní celkem 338 100,0 celkem
ČR (2014, Kč) mil. % 33 965 26,5 26 568 20,7 16 309 12,7 12 852 10,0 9 643 7,5 6 628 5,2 22 398 17,4 128 363 100,0
Pramen: Faostat (2015) ČSÚ (2015). 1) pícniny na orné půdě.
Z tab. 1 je patrno, že ve státech EU-27 měla komodita „mléko“ v roce 2013 největší (17,2 %) a v ČR v roce 2014 druhý největší podíl (20,7 %) na produkci hlavních agrárních komodit. Podíl mléka byl v ČR o 3,5 % vyšší, podíl dalších živočišných komodit (prasat, skotu, drůbeže a vajec) pak o 10,6 % nižší než v EU-27. Spolehlivějším ukazatelem než podíl na zemědělské produkci je výroba mléka vyjádřená v běžných cenách na hektar zemědělské půdy. Ve 25 státech unie (bez Kypru, Malty a Chorvatska) kolísala v roce 2014 výroba mléka na hektar (výměra půdy z roku 2013) mezi 72,2 € (1 805 Kč) v Rumunsku a 2 813 € (70 315 Kč) v Nizozemí. ČR v tomto pomyslném žebříčku patří 11. pozice od konce (5 500 Kč na hektar). Je to přibližně 31 % produkce na hektar v Německu, 53 % v Rakousku, 82 % v Polsku, 134 % na Slovensku a 57 % v EU-15. Vývoj produkce zemědělské, živočišné a mléka v roce 2014 na hektar zemědělské půdy ve vybraných státech unie uvádí tab. 2. Je z ní patrno, že objem všech tří produkcí byl ve státech EU-13 nižší než 50 % průměru ukazatelů v EU-15, v ČR bylo dosaženo pouze 46, 40 a 57 % stejné produkce v EU-15, a že nejvyšší výrobu na 10
hektar vykazuje z vybraných států Německo (273, 354 a 326 % produkce zemědělské, živočišné a mléka v ČR). Aktuální výše těchto ukazatelů je ovlivňována vývojem stavů a užitkovosti krav, výrobou a nákupní cenou mléka, náklady na chov krav aj. Pouze některé z těchto faktorů může výrazněji ovlivnit chovatel. Tab. 2 Produkce na hektar zemědělské půdy v EU (2014, 1 € = 25,00 Kč) Produkce/ha zemědělská živočišná mléka
jedn. Kč % Kč % Kč %
EU-15 60 758 100 26 670 100 9 708 100
EU-13 30 003 49 11 708 44 4 105 42
EU-28 52 275 86 22 545 85 8 163 84
ČR 27 950 46 10 630 40 5 533 57
Pol 39 218 65 19 535 73 6 688 69
Něm 76 425 126 37 645 141 18 043 186
Rak 52 245 86 27 105 102 10 253 106
Pramen: Eurostat (2015); Faostat (2015).
Početní stavy, užitkovost a produkce mléka v EU V roce 2014 se z celkem 24,4. mil. dojnic v unii chovalo přibližně 77,7 % v EU-15 a 22,3 % v EU-13, 1,6 % v ČR (tab. 3). Mezi roky 2000 a 2014 se stavy dojnic snížily v EU-28 o 12,9 %, z toho v EU-15 a EU-13 o 8,6 a 25,3 %. Stavy dojnic poklesky ve 24 státech (o 2 % v Irsku až o 41 % na Slovensku) a zvýšily se o 16,8 až 4,2 % v Itálii, Nizozemí, Lucembursku a na Kypru. Pokles stavů dojnic v ČR o 29,7 % je v rámci EU po Slovensku druhý největší. V uplynulých deseti letech se stavy dojnic v EU snížily přibližně o 3 470 tis., a to o zhruba stejný počet v původních i v nových státech unie (o 1 700, resp. 1 769 tis. kusů). Z vývoje stavů krav a z poklesu výměry zemědělské půdy (podle Faostatu v EU-15 a EU-13 o 5 a 12 %) lze odhadnout i změnu stavů dojnic na 100 ha zemědělské půdy. V roce 2014 to bylo v unii 12,7 dojnice, v EU-15 a EU-13 pak 13,6 a 10,2 dojnice. Ve srovnání s rokem 2000 jde o pokles o 6,3, 3,8 a 15,1 %. S 8,8 dojnicemi na 100 hektarů byla ČR v roce 2014 v rámci států EU na 20. místě. Pokles od roku 2000 o 3,5 dojnice, resp. 27,8 %, je pátý, resp. druhý největší v EU. Tab. 3 Početní stavy dojených krav v EU (2014, orientační ukazatele) Stavy krav celkem na 100 ha zem. půdy
jedn. tis. % kusy % %1)
EU-28 23 414 100,0 12,7 100,0 -6,3
EU-15 18 184 77,7 13,6 107,1 -3,8
EU-13 5 230 22,3 10,2 80,3 -15,1
ČR 372 1,6 8,8 69,3 -28,7
Pol 2 248 9,6 15,6 122,8 -3,7
Slov 143 0,6 7,4 58,3 -25,5
Něm 4 296 18,3 25,7 202,4 -3,8
Rak 538 2,3 17,1 134,6 -7,4
Pramen: Eurostat (2015); Faostat (2015). 1) změna k roku 2000.
Stavy dojnic se v ČR v uplynulých deseti letech nevyvíjely příznivě přesto, že výrazně rostla dojivost krav. V roce 2014 dosáhla přibližně 7 756 kg, což byla osmá nejvyšší užitkovost v EU, a její nárůst od roku 2000 o 2 739 kg mléka a 55 % byl v unii druhý nejvyšší. Na vysokou dojivost českých krav poukazují i údaje Faostatu. Z hodnocených 196 států se ČR v roce 2013 se 7 644 kg mléka umístila na 13. místě. Rovněž tato data potvrzují, že čeští chovatelé mléko vyrábět „umějí“, a že vysoká dojivost nemusí být v pozitivním vztahu k objemu výroby mléka. Např. v roce 2014 se na hektar zemědělské půdy vyrobilo v ČR přibližně 685 kg mléka, což je 70 % stejného ukazatele v EU-15, 73 % v Polsku, 35 % v Německu a 61 % v Rakousku. Nižší než průměr EU je v ČR i produkce mléka na obyvatele a nárůst výroby mléka mezi roky 2000 a 2014 (tab. 4). Pozoruhodný je vývoj většiny hodnocených ukazatelů v Polsku.
11
Tab. 4 Výroba mléka v EU (2014) Výroba mléka celkem na ha zem. půdy na obyv.
jedn.
EU-28
EU-15
EU-13
ČR
Pol
Slov
Něm
Rak
tis. t % %1) kg % %1) kg % %1)
160 707 100,0 +7,6 865 100,0 +15,7 319 100,0 +3,7
130 653 81,3 +7,8 976 112,8 +13,4 327 102,5 +1,8
30 054 18,7 +6,7 576 66,6 +21,3 290 90,9 +10,9
2 888 1,8 +6,6 685 79,2 +8,2 274 85,9 +3,9
13 550 8,4 +13,6 940 108,7 +45,5 351 110,0 +13,5
953 0,6 -13,3 494 57,1 +9,7 176 55,2 -13,9
32 395 20,2 +14,3 1 940 224,3 +16,9 402 126,0 +16,1
3 542 2,2 +9,6 1 122 129,7 +17,1 416 130,4 +3,6
Pramen: Agrarmärkte (2015); Faostat (2015). 1) změna k roku 2000.
Náklady na výrobu a tržby za prodej mléka Dva hlavní a o ekonomice výroby mléka rozhodující ukazatele jsou náklady na chov a tržby za produkty chovu krav. Zatímco náklady na chov krav a na litr mléka může do značné míry ovlivnit chovatel, jeho vliv na nákupní ceny mléka a jatečných krav je zřetelně nižší. Z tab. 5 je patrno, že v několika státech unie kolísaly v posledních letech průměrné náklady přibližně mezi 6 až 12 Kč za litr (kg), přičemž náklady zjištěné u souboru českých podniků patří v EU mezi nejnižší. Náklady na litr (kg) mléka se spolu s cenami vstupů zvyšují, několik údajů potvrzuje vliv zvyšování počtu krav ve stádě na pokles nákladů. Největšími položkami nákladů jsou v ČR i v zahraničí krmiva, pracovní náklady, obměna stáda a odpisy budov a techniky. Tab. 5 Náklady1) na litr (kg) mléka (orientační ukazatele) Stát
období
Německo Sasko S-H2) BW3) Itálie Dánsko Francie Nizozemí V. Británie Irsko ČR
2009/15 2006/10 2014 2013/14 2014 2014 2013 2014 2014/15 2009/13 2006/14
náklady Kč za litr (kg) průměr 10,82 9,40 11,40 11,20 10,65 10,83 12,10 11,30 11,40 6,10 8,95
od - do 9,65 - 11,45 9,15 - 9,60 9,85 - 13,20 10,50 - 13,45 9,35 - 15,80 10,55 - 11,45 10,00 - 14,20 10,70 - 12,70 9,65 - 13,20 5,65 - 7,00 8,51 - 9,38
1) 1 € = 25,00 Kč. 2) Šlesvicko-Holštýnsko 3) Bádensko-Württembersko .
Přesto, že náklady na chov dojnic jsou do značné míry ovlivňovány cenami vstupů, produkcí a jakostí krmiv, organizací a řízením práce, způsobem kalkulace aj., je jejich meziroční kolísání obvykle nižší než u cen mléka. Např. mezi roky 2004 a 2014 kolísaly u souboru podniků ČR náklady od 8,51 do 9,23 Kč a tržby od 6,25 do 9,51 Kč za litr, ve Šlesvicku-Holštýnsku (cca 450 až 1 200 podniků, Thomsen 2005 a 2015) náklady mezi 8,97 a 11,42 Kč a tržby mezi 6,69 a 10,59 Kč (1 € = 25,00 Kč) za kg mléka (tab. 5). Obdobný průběh vykazují náklady a tržby v Německu (graf 1). U všech tří souborů byla za hodnocené období průměrná cena za mléko o 1,9, 16,6 a 23,5 % nižší než náklady na jeho výrobu. U německého souboru byly příjmy zvyšovány dotacemi v průměru o 0,99 Kč, téměř stejný podíl dotací na výrobu mléka v ČR uvádějí pracovníci ÚZEI Praha (2005). Ani ceny mléka (grafy 2 a 3) 12
zvýšené o dotace však ve většině států nezajišťují jeho ziskovost. A poněvadž se ztrátou se dlouhodobě ani v zemědělství podnikat nedá, řada chovatelů výrobu mléka každoročně ukončí. Podle EMB (2015) skončil do roka po mléčné krizi 2008/2009 v EU-27 každý třetí (v roce 2007 aktivní) výrobce mléka. V letech 2003 až
2010 ukončilo v unii výrobu mléka 43 % podniků. Tento proces postihl hlavně Rumunsko, Bulharsko, Slovensko, Slovinsko, Estonsko a ČR, nevyhnul se však ani státům EU-15. V nich s výrobou mléka skončil každý pátý chovatel. Zdá se proto, že vyšší a spolehlivější zisk lze nejen v ČR často dosáhnout jiným druhem podnikání v zemědělství než výrobou mléka. V ČR se v letech 1994 až 2015 počet chovatelů dojnic snížil z cca 10 500 na 1 740, to je na 17 % (tab. 6). Tab. 6 Vývoj počtu výrobců mléka (orientační ukazatele) Stát ČR Německo Rakousko Polsko
rok 1994 2015 1999 2015 1990 2014 2005 2014
výrobců mléka n 10 497 1 741 153 700 78 800 99 040 33 876 700 000 334 500
krav na výrobce % 100 17 100 51 100 34 100 19
n 79 214 31 54 10 16 4 7
% 100 271 100 1871) 100 166 100 175
Pramen: Eurostat (2015); Faostat (2015); DairyCo (2015), Sawicki (2015) aj. 1) 50 krav ve starých a 187 krav v nových spolkových zemích.
Přes vyšší nákupní ceny mléka než v ČR je ekonomika jeho výroby neuspokojivá až kritická i v EU-15. Svědčí o tom i množství příspěvků publikovaných na toto téma v posledních měsících.
13
14
Mlékárny Úspěšnost a konkurenceschopnost výroby mléka v jednotlivých státech výrazně ovlivňují mlékárny. Jedná se o produktivitu práce (tab. 7), náklady na dopravu a zpracování mléka, atraktivnost mléčných výrobků a schopnost je za odpovídající ceny uplatnit na domácím nebo zahraničních trzích, účast v unijních a národních programech aj. Tyto a další faktory potom ovlivňují ukazatel nejdůležitější, kterým je cena vyplácená chovatelům za syrové mléko. Z tohoto hlediska se pozice českých výrobců (stejně jako mnoha výrobců ve státech EU-13) jeví jako méně příznivá. Na stagnaci početních stavů dojnic a objemu v ČR zpracovávaného mléka mají negativní vliv v průměru o 0,90 Kč za litr mléka nižší nákupní ceny než ve státech EU-15 (graf 2), až do roku 2014 zřetelně nižší dotace z rozpočtu unie a značná meziroční variabilita cen mléka v posledních letech. Zdá se, že tento značný rozdíl nemůže ve většině případů vyrovnat ani vysoká dojivost krav, dobrá jakost mléka a vysoký počet krav ve stádě. Dlouhodobě podprůměrné ceny za mléko (graf 4) jsou českým výrobcům vypláceny přesto, že surovinu k výrobě mléčných produktů (syrové mléko) nakupují zpracovatelé na území ČR zhruba o 0,50 až 1,00 Kč za litr levněji. Proto by měli svoje výrobky prodávat za nižší cenu než jejich konkurenti ze států EU-15. V důsledku mnoha faktorů (např. často uváděné a diskutované politiky obchodních řetězců) se to ve většině případů nedaří.
Jedním z důsledků nízkých cen mléka v ČR je nejvyšší průměrný „čistý“ export syrového mléka (rozdíl mezi objemem dovezeného a vyvezeného mléka) v letech 2011 až 2013 (graf 5, ZMB 2014) ze všech států unie. Podle SZIF (2015) bylo v roce 2014 z ČR vyvezeno 494 tis. tun syrového mléka, resp. 14 % mléka evidovaného v systému mléčných kvót ve stejném roce. Za prvních deset měsíců roku 2015 bylo exportováno 450 tis. tun syrového mléka, což je 112 % exportovaného objemu za stejné období předchozího roku. Vysoký export cenné suroviny má za následek nižší realizaci přidané hodnoty za prodej mléčných výrobků, menší počet pracovních míst, ekologické dopady v důsledku delší dopravy syrového mléka aj.
15
Tab. 7 Mlékárny v ČR a v Německu (orientační ukazatele) Stát
ČR
Něm.
rok 1989 1999 2013 1994 2003 2014
nákup mléka
mlékáren n 116 66 42 314 230 143
% 100 57 36 100 73 46
celkem tis. tun 4 598 2 560 2 385 26 047 27 263 31 389
% 100 56 52 100 104 121
na mlékárnu tis. tun % 39,6 100 38,8 98 56,8 143 83,0 100 118,5 143 220,0 265
Pramen: MZe (Zelené zprávy); MIV (2015); Kopáček (2013); Ročenka chovu skotu (2000).
Proč zvyšovat stavy dojených krav a objem vyráběného mléka? Mezi hlavní důvody zvyšování stavů dojnic a výroby mléka v ČR patří: - dlouhodobá úspěšná tradice v tomto hlavním odvětví živočišné výroby; - poptávka spotřebitelů po kvalitních tuzemských mléčných výrobcích; - dostatečná výměra zemědělské půdy k výrobě objemných i jadrných krmiv; - vysoký podíl nových, rekonstruovaných a moderně vybavených stájí pro dojnice; - vysoká průměrná velikost stád dojnic umožňující zvyšovat produktivitu práce a jakost mléka; - vhodná plemena k výrobě mléka a hovězího masa; - vysoká užitkovost krav v rámci EU i světa; - snaha o zvýšení výroby hovězího masa; - snaha o zvýšení počtu podniků s živočišnou výrobou; 16
- využití neprodukčních funkcí chovu dojených krav a dalších kategorií skotu (údržba krajiny, životnost venkova, pracovní místa v zemědělství a v navazujících odvětvích aj); - využívání orné půdy a udržování její úrodnosti; - ekonomické a ekologické využívání trvalých travních porostů; - zvyšování podílu agrárního sektoru na tvorbě národního důchodu; - zvyšování exportu za účelem snížení negativní bilance agrárního zahraničního obchodu.
Závěr Z dlouholetého sledování a hodnocení ukazatelů výroby mléka vyplývá, že čeští chovatelé jsou v důsledku vysoké dojivosti a jakosti mléka, velikosti stád, technického a technologického vybavení aj. schopni konkurovat chovatelům dojnic v EU v nákladech na výrobu mléka, nikoliv ale v tržbách (nákupních cenách) za prodávané mléko, které mohou ovlivňovat minimálně. Přesto, že za mléko prodané ke zpracování v ČR dostávají v průměru přibližně o 0,90 Kč za litr nižší cenu než chovatelé v EU-15 (Eurostat 2015), jsou problémy s odbytem mléčných výrobků častou příčinou snižování cen syrového mléka. Znamená to, že o úspěšnosti výroby mléka bude rozhodovat nejen schopnost chovatelů kvalitní mléko vyrobit, ale (především) schopnost jeho zpracovatelů mléčné výrobky za odpovídající ceny prodat a mléko chovatelům dojnic alespoň na úrovni průměrných cen v unii zaplatit. Aktuální snaha pracovníků MZe, profesních organizací a dalších institucí o vyjasnění vztahů s obchodními řetězci, účinnější unijní a národní dotace, zajištění kvality potravin a podporu veřejnosti by měla přispět ke zlepšení stávající situace výroby mléka a celého agrárního sektoru.
Seznam použité literatura je k dispozici u autora příspěvku.
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektů MZERO0714.
17
CHOV DOJENÉHO SKOTU aneb „co se do knihy nevešlo“ doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc.
DESET ZÁSAD pro lepší detekování říje Přesné určování říje patří k nejdůležitějším a nejnáročnějším pracovním úkonům v chovatelské denní praxi. Pokud chovatel bude pracovat podle následujících pravidel má reálnou naději, že nejdůležitější ukazatel reprodukce což je index inseminace se bude zřetelně snižovat ke kýžené a snové jedničce.
1.
Důležité je VYTVOŘENÍ SI VLASTNÍCH A TO ZÁVAZNÝCH PRAVIDEL pro detekování říje. Především se musí určit, kdo jmenovitě bude říje sledovat a jak často. Přitom s povinností, kontinuálně tyto říje zaznamenávat a předat je zodpovědné osobě.
2.
Chovatel se musí NAUČIT PŘÍZNAKY ŘÍJE. Musí ale ovládat i ostatní, sekundární příznaky v předříjovém a říjovém období. Vulva je zarudlá a oteklá, protože do reprodukčních orgánů krev protéká daleko více. Zvířata jsou neklidná a vzrušená. Olizují ostatní krávy, otírají se o jejich kořen ocasu a naskakují na ně. Pozorovaná významná změna nastane, když kráva na sebe nechá naskakovat ostatní krávy. Toto, je tím nejlepším indikátorem říje!
3.
Chovatel si v prvé řadě musí NAJÍT ČAS NA SLEDOVÁNÍ ŘÍJE! Je to totiž natolik důležitá činnost, že jedno sledování musí trvat i půlhodiny. (Samozřejmě s ohledem na velikost stáda).
4.
Takže, JAK ČASTO SLEDOVAT? Minimálně 2xdenně, protože říje může trvat i kratší dobu než obvyklých 12 hodin.
5.
Stanovení optimálního času není jednoduché. Ze studií vyplynulo, že frekvence „naskakování“ u krav je nejvyšší okolo 20. hodiny a udržuje se celou noc až do ranních hodin. Nejmenší četnost aktivit se odehrává mezi 10. -19. hodinou. Jde však o to, zda tyto projevy bude někdo sledovat. Zde však unikají desetitisíce korun!
18
6. Nutným předpokladem kvalitního a objektivního sledování je VIDITELNÁ IDENTIFIKACE ZVÍŘAT. Takže visačky, obojky apod. jsou dobrým způsobem jak přecházet chybám. Západní i izraelští chovatelé využívají zcela zřetelného označování skotu pomocí zkapalněného dusíku – zmrazováním kůže, který je u nás s politováním, bez přesvědčujícího zdůvodnění zakázán.
7.
Všechny získané údaje z pozorování se musí BEZPROSTŘEDNĚ PÍSEMNĚ ZAZNAMENÁVAT do bloku, deníku říje. Účelné je, aby všechny projevy říje, aktivity zvířat, event. další informace byly vloženy do počítačového programu managementu stáda. Ve velkých stájích či chovech je možné využívat i vysílaček a dispečinku.
8. Využívat veškeré a osvědčené POMŮCKY PRO DETEKCI ŘÍJE (mastné křídy, MateMastery, Chin ball, HeatSeeker, KAMAR, MooMonitor, Estradet, pedometr, aktivometr aj.) Pozorování je takto objektivizováno. 9. ZNALOST tzv. „HORKÝCH MÍST“ je rovněž velkým pomocníkem chovatele. Nejzřetelnější jsou plochy v měkkých výbězích, kde mají krávy větší jistotu při vzeskocích. Zde je však nutno podotknout, že určitá menší četnost vzeskoků je i u neříjících se krav, např. při přesunech, pří jejich přehuštění, určité stresu, apod. 10. Říjící se krávy SE DRŽÍ VE SHLUKU V JAKÉSI SKUPINĚ, do které vstupují na začátku říje a po jejím odeznění ji opouštějí. Toto je významný praktický poznatek.
NEZAKRYTÁ HŘEBENOVÁ ŠTĚRBINA. Zastřešit hřebenovou štěrbinu nebo ne?
hřebenová štěrbina OTEVŘENÁ, KOMÍNOVÁ
hřebenová štěrbina ZAKRYTÁ, s průhledem (220 cm širokým)
19
Výsledky: Zkouška
Datum
1. 2. 3. 4.
25. 1. 1. 2. 26. 6. 15. 7.
NEZAKRYTÁ hřebenová štěrbina 8 min. 45 s 6 min. 55 s 4 min. 12 s 6 min. 14 s
ZAKRYTÁ hřebenová štěrbina 14 min. 18 s 12 min. 5 s 10 min. 12 s 10 min. 15 s
O účinnosti otevřených, resp. nezakrytých hřebenových štěrbin jsem hluboce přesvědčen. Je otázkou, zda ekonomický efekt v důsledku odstranění zastřešení na jedné straně a vybudování „komínku“ na straně druhé bude průkazný. To je však věcí osvícených projektantů a dodavatelů staveb! Jak se rozhodnete, bude zcela na Vás.
Alternativa pro chovatele skotu – tzv. stáje s kompostovými loži
Jaký je princip kompostových stájí? Princip spočívá v tom, že postupně narůstající vrstva kompostu vytváří v podstatě stabilní podlahovinu, na které ad libidně leží a pohybují se zvířata bez jakéhokoliv omezení a zábran. Na takovýchto kompostových površích, resp. ložích lze pozorovat obdobně jako na pastvině, snad všechny možné polohy ležení - od dlouhých, širokých a dokonce i plně bočních. Nejčastěji se staví tyto stáje jako dvouprostorové, s nepodestýlaným, zpevněným, vyhrnovaným či dokonce splachovaným (Izrael) krmištěm (WC systém s využitím tekuté frakce vzniklé separací kejdy) a nastýlanou lehárnou. Základnou (první vrstvou) pro tuto lehárnu může být i normální zahradní kompost (i z velkokompostáren). Nejčastěji to jsou však dřevní odpady (piliny, hobliny, štěpky, drcená kůra, Miscanthus, drcená kukuřičná vřetena aj.), které následně přecházejí a to ve vysoké vrstvě, jako materiál vhodný ke kompostování do fermentačního procesu. V Izraeli se lze setkat i s upraveným granulovaným novinovým papírem, či drceným sádrokartonem, ale dokonce i vysušeným separátem. Piliny a hobliny z měkkých dřevin patří např. v Rakousku k dobrým materiálům, především pro jejich dobrou sorbční schopnost (1 kg měkkých pilin až 2,5 kg vody, piliny tvrdé až 1,5 kg vody). Ty jsou navíc, spolu s výbornou zpracovatelností a schopností držet „formu“ u chovatelů nejoblíbenější. Jak se zakládá kompost? Při zahajování a po půlročním vlastním provozu stáje, musí chovatel znovu vytvořit základní vrstvu cca 30 až 35 cm vysokou, na kterou se zpočátku týdenně až dekádně po dobu prvních 4 až 7 týdnů vrství další 20
podestýlkový materiál - vrstva 10 až 15cm, což činí 0,4 až 1,0 m3 na kus (resp. 400 až 1000 litrů). To znamená, že při měrné ploše lehárny 12m2 na kus, to činí cca 33 až 100 litrů na 1m2. Ze zkušenosti rakouských uživatelů, tak v přepočtu činí roční spotřeba podestýlkového materiálu 10 až 15 m3 na kus, v prvním roce provozu okolo 18 m3 na kus. Což není málo! Ta nejdůležitější, neopominutelná a každodenní pracovní operace je, aby tato vrstva byla 2×, ve vlhkém období dokonce i 3× denně po povrchu celé plochy lehárny, prokypřena kultivátorem (diskovým nebo lépe radličkovým) či půdní frézou, nejlépe do hloubky 20 až 30 cm. Výkaly a moč jsou takto z povrchu lože zapraveny do spodní vrstvy, čímž se znovu vytvoří relativně čistý povrch bez výkalů. Tímto kultivátorováním pilin (hoblin), výkalů a moče se nastartuje aerobní proces a vlastně i relativně bezzápašný provoz. Touto operací se do nižších vrstev zapravuje i vzduch, resp. kyslík, což podporuje rozvoj aerobních procesů a postupného vytváření a narůstání kompostové vrstvy. V hloubce vrstvy, tj. v její dolní třetině, bezprostředně narůstá produkce tepla v rozmezí 50 až 65 °C. Takto vysoké teploty eliminují patogenní mikroorganismy a naopak, podporují nárůst užitečné mikroflóry. Tzn., že se přitom eliminuje i klíčivost event. plevelů, ale i larev much a zároveň dochází i k vysušování povrchu lože. Důležité je, aby se základna této kompostové vrstvy nezačala vytvářet v období nízkých teplot, protože tím by byl celý proces kompostování zpomalen až zastaven. Proto rytmus vyklízení kompostu z lehárny je v jarních a podzimních bezmrazových týdnech. Požadavky na rozměrové parametry kompostových stájí Vlastní lehárna je cca 30 až 50 cm níže oproti úrovni podlahy krmiště. Oddělení krmiště a lehárny se děje 25 cm vysokým prahem, který po nastlání základní vrstvy podestýlky bude nad ni přesahovat o 15 až 30 cm. Lehárna, resp. vrstva kompostu se vyklízí 2x do roka (jaro, podzim), pokud je vrstva kompostu vysoká 60 až 100 cm (měřeno ode dna podlahy lehárny). Stájový objekt je v půdorysu stejný jako boxová stáj. Rozdíl spočívá v tom, že místo boxových loží je pouze vybetonovaná podlaha, sousedící s krmištěm širokým 3,5 m. Tato vybetonovaná plocha slouží jako lehárna, avšak bez stranových zábran. Šířka kotce nesmí být širší 9 až 10 m, přičemž je možné ji prahem rozčlenit napůl. Aerace vrstvy kompostu Vlhkost podestýlky činí 40 až 60 %je dána denní produkcí moče, která činí cca 15 až 20 litrů na DJ a den. Proto je nutná vysoká vrstva základní podestýlky, event. i vybudovaná drenáž a nejlépe výše uvedená soustava provzdušňovacích rour, zabudovaných ve dnu lehárny. A to zvláště tam, kde se krávy zdržují, pohybují se a močí. Důležitý je také přístup k napajedlům. Krávy si totiž rády „hrají“ s vodou a vystřikují jí. Proto instalace napajedel by měla být pouze v krmišti. Kotec by měl být zásadně obdélníkového půdorysu, kde dlouhá strana je souběžná s osou krmné linky. Ze zkušeností z Německa vyplývá, že metoda dodatečného provzdušňování celé kompostové vrstvy je velice účinnou metodou urychlování fermentace celé plochy lehárny. V podlaze jsou totiž zabudovány perforované polyetylenové trubky o průměru 100 mm a to v rozteči 1metru. Přitom každé 3 hodiny je celá vrstva na 10 minut automaticky provzdušňována. Kompostové stáje by měly být zásadně nezateplené, otevřené. Někde jsou instalovány i podstropní velkoprůměrové horizontální ventilátory, které ani tak nezabezpečují výměnu vzduchu, ale především pohyb stájového vzduchu nad životní zónou zvířat, zvláště při letních a tropických dnech, čímž se povrchová vrstva lože lépe vysušuje.
21
Je nutné upozornit i na to, že určitý problém může nastat při vyšších teplotách, kdy krávy nerady zaléhávají na vrstvě kompostu, která je teplejší (až 36°C). Dokonce chovatelé v Izraeli tuto vrstvu čas od času krátce skrápí. Velkou výhodou je využívání výsledného produktu v polní výrobě, či zahradnictví. Nákres 1: Schéma dvouprostorové stáje pro dojnice s kompostovou lehárnou
Nákres 2: Schéma přístřešku pro dojnice s kompostovou lehárnou
Nákres 3: Detail vrstev kompostu, přechodu mezi krmištěm a plochou lehárny a aeračního systému
22
Výhody pro hygienu ustájení Veterináři příznivě hodnotí i ukazatel vyššího pH kompostu (8,5 až 9,6), a to oproti srovnatelné kejdě. Navíc, kompost je co se zápachu týká, relativně neutrální. Z pozorování chování krav ve stájích s kompostovými loži vyplývá, že submisivní jedinci si v důsledku větší měrné plochy snadněji volí taková místa kotce, kde se snadněji vyhnou jedincům dominantním. Je to významný přínos pro ad libitní odpočinek. Existuje závislost mezi čistotou zvířat a velikostí plochy lehárny, resp. pohodou zvířat a nepřímo i ekonomikou celého chovu. Požadavek na měrnou plochu lehárny Je zajímavé, že v Izraeli, to je zemi, která je pro vytváření suchého povrchu lože přímo předurčena, měrná plocha lože činí dokonce 15 až 20 m2, která je zde běžnou plochou. V Minessotě, to je jen 8,5 až 10 m2. Obdobně tomu je i v Rakousku, Německu a ve Švýcarsku. Samozřejmě, že ideální jsou pro toto ustájení minimalistické stáje ve formě vysokých přístřešků a také i relativně nízkými požadavky na potřebu pracovní síly na údržbu lehárny. Cenové relace Ze zkušeností rakouských a bavorských chovatelů, je nutné upozornit na to, že celý tento systém je silně závislý na dostupnosti a ceně podestýlkového materiálu v daném regionu. Ceny pilin jsou kolísavé a to podle sezóny a regionu a pohybují se v rozmezí 100 až 250 Kč za m3. Takže, potenciální investor si napřed musí analyzovat situaci na trhu s tímto materiálem. Každopádně kompostové stáje jsou zajímavou možností tam, kde je nedostatek obilovin a naopak, kde je dostatek dřevozpracujícího průmyslu. Z časových snímků vyplývá, že pro cca 60 dojnic činí spotřeba pracovního času asi 12 minut denně, pro 120 krav asi 20 minut. U větších kapacit se dokonce uvažuje o automatickém provozu kultivátorů. Závěr a doporučení Tento alternativní způsob ustájení dává perfektní podmínky pro:
trvalejší udržení podmínek k vytváření komfortního chovného prostředí, zajištění čistoty povrchu těla, paznehtů a zvláště vemen krav, vyšší užitkovost, včetně nižšího PSB, výrazně jednodušší a méně pracné ošetřování a údržbu lehárny, eliminaci produkce kejdy a tím i náročnosti jejího skladování, prokazatelné snížení emisí zápachu, výrazné snížení technologických nákladů (zábrany aj.), ekologické chovy. Na druhé straně je nutné zmínit i nevýhody, spočívající v:
nákupu a transportu relativně drahých pilin či hoblin, nutnosti stálé, a celoroční dispozice podestýlky, ve vyšších stavebních nákladech, v porovnání s tradičními stájemi, striktním vyžadování pracovní disciplíny (2 až 3×denní kultivátorování).
Na úplný závěr otázka: najde se spolehlivý a přesvědčený investor?
23
CHOV DOJENÉHO SKOTU aneb „co se do knihy nevešlo“ Ing. Stanislav Staněk, Ph.D. Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. Praha Uhříněves 1) OBRAT STÁDA A POTŘEBA PK Znát obrat stáda = správně stanovit potřebu ustájovacích kapacit sezónnost v telení i ve stádech dojeného skotu, ukazatele reprodukce ◦ mezidobí, ◦ délka období stání na sucho, ◦ intenzita brakování, ◦ doba ustájení krav a jalovic v reprodukční stáji, ◦ doba pobytu krav a jalovic v porodním kotci aj. před otelením, po otelení. PRŮMĚRNÝ STAV SKOTU NA FARMĚ ks % KRÁVY CELKEM 328 dojnice produkční stáj 278 38,7 krávy období stání na sucho 46 krávy před otelením 4 vysokobřezí jalovice před otel. 7 0,9 TELATA 153 mlezivové období 3 mléčná výživa (do 8. týdne věku) 47 18,1 jalovičky 2. až 6. měsíců 52 býčci 2. až 6. měsíců 52 JALOVICE 217 jalovice 7 - 12. měsíců 75 jalovice 13 - 17. měsíců 61 25,7 jalovice 18 - 20. měsíců 35 jalovice nad 20 měsíců 45 BÝCI VÝKRM 141 býci 7 - 10. měsíců 48 16,7 býci 11 - 14. měsíců 47 býci 15 - 18. měsíců 46 CELKEM SKOT NA FARMĚ 847 100,0
328 krav plemene C, Ø 25 otelených za měsíc, 3 IPK v chovu, max. 5 telení/den, kráva s teletem 48 hod. (před/po otelení).
Je počet 3 IPK pro 328 krav dostatečný? při KONTINUÁLNÍM TELENÍ by byla potřeba min. 5 IPK ◦ 4 IPK pro krávy, ◦ 1 IPK pro vysokobřezí jalovici. dojnice krávy stojící na krávy aktuálně vysokobřezí celkový VBJ resp. prvotelky kategorie v produkční sucho aktuálně v v porodním jalovice aktuálně počet krav v porodním kotci stáji reprodukční stáji kotci v porodně ks 328 278 46 4 7 1 % 100 84,6 14,1 1,3 2,22 0,41 24
Nekontinuální telení? doba pobytu krávy/jalovice v porodním kotci před a po otelení ◦ 5 telení v jeden den, doba pobytu krávy 48 hod.? … = nedostatek UM porodny pro další dny ◦ 1 až 2 dny v IPK = 2 až 3 % ze stavu krav (9 až 10 UM) ◦ 3 až 5 dní v IPK = 4 až 5 % ze stavu krav (15 UM)
2) NETRŽNÍ MLÉKO A JEHO ÚPRAVY….
netržním mlékem je krmena min. 1/3 telat v ČR problémem NM je jeho vysoká PROMĚNLIVOST v: denním získaném objemu, kvalitě (nutriční hodnota), MIKROBIÁLNÍ KVALITĚ! objem netržního mléka se pohybuje mezi 60 až 292 l/krávu/rok proměnlivá kvalita mezi jednotlivými nádoji – sušina 5 až 13 %, přenos patogenů - např. Mycobacterium paratuberculosis, Salmonella spp., Mycoplasma spp., Listeria monocytogenes, Campylobacter spp., Mycobacterium bovis, Escherichia coli aj., příklady z praxe chov plemene C a H, zkrmování netržního mléka, dojírna v rep. stáji.., vysoký výskyt průjmových onemocnění u telat, nízká intenzita růstu. 25
Stanovení mikrobiální kontaminace netržního mléka Příklad 1. po nadojení (odběr z tanku) po zchlazení (+8 hod. od nadojení) před zkrmením (+1,5 hod. po ohřevu)
Příklad II. po nadojení (odběr z tanku) před pasterizací (+8 hod. od nadojení) po pasterizaci před zkrmením (+ 1,5 hod. od pasterizace)
Proč tak vysoká mikrobiální kontaminace? samostatná dojírna ve stáji, zcela chybějící sanitační řád dojírny, hygieny konví, sběrné nádrže!
netržní mléko – úpravy pasterováním (redukce až o 98 %) 63 °C po dobu 30 minut, 72 °C po dobu 15 vteřin, chemická konzervace - pH 4,6 až 4,8, přidání 10 až 20 ml 85% kyseliny mravenčí na 10 litrů mléka
Rizikem je proměnlivá kvalita –obsah sušiny 5 až 13 % stanovení obsahu sušiny – refraktometr (výsledek x % + 2 %) kontrola a případné upravení – použitím MKS (13 % S).
Příspěvek vychází z řešení projektu R00715.
26
Poznámky
27
Název:
Farmářský den – VÝZKUM PRAXI
Edice:
Útvar dokumentace a propagace VÚŽV, v.v.i. Uhříněves (Obrazový materiál převzat z archivu autorů)
Vydal:
Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. Praha Uhříněves
Dne:
25. listopadu 2015
ISBN:
978-80-7403-146-5
neprodejné
28
29
