Informační balíček pro chovatele

INFORMAČNÍ MAGAZÍN 1/2007

Vážení kolegové, jak jste si jistě všimli, začali jsme doplňovat naše logo sloganem „Na farmě ve formě“. Nejde jen o citát, jde nám především o to, aby vaše chovy byly skutečně více a více v té správné kondici. Vím, že je lehké chtít, je taky lehké plamenně hovořit. Aby to tedy nebylo jen prázdné heslo, snažíme se pomoci seč můžeme v těchto oblastech: Navržení a dozor nad systémem krmení zvířat. Sestavení správné výživy a její kontrola pomocí analýz krmiv a tělních tekutin pro získání údajů o úrovni metabolismu. Projektová činnost, která stanoví a klasifikuje kritické body na farmě pro co nejpřesnější odhad budoucího výsledku. Pravidelné vzdělávání. Během roku provádíme řadu tématicky zaměřených seminářů a odborných pracovních cest za našimi zákazníky po Evropě i za moře. Chovatelský balíček, jako ucelený soubor informací, nezbytných pro vaše správné podnikatelské rozhodování. Vyrábíme pro vás kvalitní a cenově dostupné premixy a doplňková krmiva. Pro doplnění krmných dávek rovněž nabízíme ucelenou řadu krmných doplňků. Vážení přátelé, chceme být oporou ve vašem, ne zrovna lehkém podnikání. Při troše štěstí, přízni Bruselu a Prahy se nám musí přeci podařit dostat naše farmy do špičkové formy!

na farmě ve formě

S úctou Václav Brynda

Informační balíček pro chovatele Počátkem letošního roku od nás naši zákazníci dostali slíbený „chovatelský balíček“, jehož obsah a formu budeme postupně zlepšovat tak, aby vyhovoval především jeho uživatelům. Cílem tohoto nového projektu v rámci zlepšování služeb firmy VVS je usnadnit chovatelům orientaci ve složité spleti legislativy, dotací a cen. V pravidelných intervalech chceme naše zákazníky informovat o aktuálních záležitostech v oblasti regulace a trhu v komoditě skot a mléko. Věříme, že realizací uvedeného projektu přispějeme spolu s širokou nabídkou kvalitních produktů a odborného poradenství ve výživě k dalšímu zlepšení v chovech a vyšší efektivnosti podnikání v této oblasti. Naším zájmem je, aby chovy našich partnerů patřily mezi nejlepší, aby jejich farmy byly ve formě. Každý farmář, zootechnik či vedoucí pracovník zemědělského podniku nebo střediska se tak může seznámit s tím, co je pro něho aktuální a zajímavé. Komplexní a pravidelná péče o zákazníka, to je cílem a praxí firmy VVS Verměřovice.

Obsah prvního balíčku

úvod plnění kvóty mléka rezerva mléčných kvót ceny mléka v ČR ceny mléka v SRN ceny mléka v okolních státech EU ceny skotu v okolních státech EU kvalita mléka dokončení OP zemědělství změna financování PGRLF prodloužení současného systému plateb uhlíkový kredit integrovaný registr znečišťování právní předpisy přeprava hospodářských zvířat výživa akce 2007 VVS – solidní partner do budoucna

VVS akce v roce 2007 V letošním roce čeká naše zákazníky a partnery široká škála doprovodných akcí. Zahájili jsme počátkem února sérií odborných seminářů k problematice objemných krmiv. V oblasti nových pravidel Programu rozvoje venkova čekáme na podrobnosti, zajímá nás problematika šlechtění a zpeněžování skotu, reprodukce, zdravotní stav a samozřejmě výživa, proto pořádáme 7. března 2007 seminář ve Větrném Jeníkově. Cyklus seminářů doplníme další aktuální problematikou, která chovatele skotu a drůbeže zajímá. Tyto vzdělávací a poradenské aktivity se budou pochopitelně realizovat i v zahraniční, u našich partnerů. Pro naše chovatele pak připravujeme řadu poznávacích odborných zájezdů jak v Evropě, tak na americkém kontinentě a ve Spojených Arabských Emirátech. Závěrem roku vyhodnotíme stávající zkušenosti na výroční konferenci opět v Mistrovicích a představíme nové plány na další období.

krátké zprávy

Zlatý podzim v Moskvě

U AG Processing – výrobce Amino Plus Ve dnech 6. až 8. října 2006 se zúčastnili zástupci naší firmy zemědělské výstavy v Moskvě „Zlatý podzim“. Na rozlehlém prostranství výstaviště se předvedly všechny důležité zemědělské firmy světa a VVS nemohla chybět. Vedle jednání s návštěvníky výstavy a místními podnikateli jsme projednali řadu záležitostí i s ústředním ředitelem Státní veterinární správy MVDr. M. Malenou a vrchním ředitelem MZe ČR Ing. F. Sládkem. Nechyběla ani podpora náměstkyně České exportní banky Ing. M. Hrnčířové a obchodního rady Ing. B. Strejce. Věříme, že ve spolupráci s ostatními partnerskými českými podniky se nám podaří rozšířit obchody na tomto obrovském území. Na závěr jsme si připomněli trochu historie a oprášili i svoje znalosti ruštiny.

Na přelomu září a října minulého roku jsme navštívili firmu AG Processing v USA, která vyrábí Amino Plus, což je by-pass protein ze sójového extrahovaného šrotu. Během naší návštěvy jsme si kromě výrobny Amina Plus prohlédli i závod na výrobu sójového extrahovaného šrotu, závod na výrobu etanolu z kukuřice, ředitelství firmy AGP, sklizeň sójových bobů a městečko Prague, místo, kde doposud žijí američtí občané původem z Čech.

Se zákazníky v Anglii V říjnu 2006 jsme s našimi zákazníky navštívili zemědělskou výstavu v Anglii. Výstava se konala v jižní části Anglie zvané Summerset, poblíž města Teuton. Byla tam předvedena a hodnocena různá plemena dojnic. Měli jsme také příležitost navštívit farmu Kima Ganese, která čítá 100 dojnic holštýnského plemene s užitkovostí 9500 kg mléka. Hlavní bylo zjištění (spíše utvrzení se), že podmínky pro hospodaření nejsou ve všech státech unie stejné.

Nové posily pro VVS Ing. Jiří Burdych, MBA, nastoupil do firmy VVS v říjnu minulého roku, aby se věnoval marketingu, službám a novým projektům. Má na starosti podporu prodeje, služby pro zemědělské podniky a farmy, získávání nových zákazníků v ČR i v zahraničí. Za tímto účelem navrhuje a realizuje nové projekty firmy. Ing. Burdych vystudoval obor zootechnika na agronomické fakultě současné České zemědělské univerzity v Praze a doplňoval si své vzdělání dalším studiem doma i v zahraničí. Zemědělské a odborné veřejnosti je znám ze svého dřívějšího působení na ministerstvu zemědělství a zemědělském svazu.

Ing. Jan Záhora, MBA, se od prosince loňského roku stará především o obchodní činnost firmy. K jeho aktivitám patří formulování a realizace nové strategie obchodu. V zahraničí má na starosti především rozvoj dceřiných společností spolu s analýzami trhů a nových příležitostí. Ing. Záhora vystudoval Agronomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze a v průběhu svého dalšího působení si rozšiřoval vzdělání u nás i v zahraničí. Podnikatelské a odborné veřejnosti je znám především ze svého působení ve firmě Kemin, kde pracoval nejdříve pro region Čech a Moravy, poté pro celou Evropu.

2 3

Konference v Mistrovicích

Štika roku Důraz na rentabilitu podnikání, inovace a rozvoj (i v zahraničí) dovedl naši firmu na 29. místo z TOP 100 v celostátní soutěži Štiky českého byznysu za rok 2006. Vzhledem k tomu, že před dvěma roky nám v této soutěži patřilo místo 5272, rádi se nyní podělíme o úspěch s našimi obchodními partnery.

Cesta objednávky

Počátkem listopadu minulého roku se v Mistrovicích opět sešli chovatelé hospodářských zvířat a představitelé firem a organizací. Hlavním tématem třinácté konference bylo to, co je nám vlastní, tedy efektivní chov hospodářských zvířat včetně prezentace nabídky široké palety nových produktů a služeb, které firma VVS připravila pro letošní rok.

Vážení zákazníci, dovolte mi, abych vám popsal cestu vaší objednávky v naší firmě. Zavoláte-li na telefonní číslo 465 642 670 nebo 775 755 175, budete spojeni s naší ústřednou. Po zvolení předvolby čísla „1“ získáte přímé spojení s Ing. Kateřinou Vojtěchovou, která zaznamená vaši objednávku. Další možností zadání objednávky je zvolit fax 465 641 069 nebo emailovou schránku vvs@vvs. cz. Pro rychlé a bezproblémové vyřízení potřebujeme znát několik informací: Kromě fakturační adresy, množství a druhy výrobků je důležitý termín a přesné místo doručení, kontaktní telefon a další nezbytné podrobnosti. Máte-li zájem o zaslání potvrzení objednávky, nezapomeňte to uvést.

Ing. Kateřina Vojtěchová

Ing. Iveta Schnaubertová

Marcela Havlenová

Tímto je vaše objednávka přijata, poté zapsána do účetního programu a zkontrolována vedoucím výroby Ing. Ondřejem Faltusem. Dále následuje zařazení do výrobního programu a plánu rozvozu Ing. Ivetou Schnaubertovou. Optimální doba pro vyřízení a dodání vaší objednávky je do pěti pracovních dnů. Bližší informace o dopravě je možné získat přímo u Ing. Schnaubertové na telefonní předvolbě čísla „2“. K expedovaným výrobkům vystaví dodací listy a faktury paní Marcela Havlenová (telefonní předvolba číslo „4“). (of) Těšíme se na zkvalitnění naší dosavadní spolupráce.

V úvodu konference byli přítomní chovatelé i hosté svědky „předávání žezla“, kdy otěže řízení firmy definitivně předal zakladatel firmy a přední odborník na výživu Jiří Stejskal svému kolegovi Václavu Bryndovi. Na oplátku se mu dostalo ocenění nejenom v podobě grafické, ale i dlouhotrvajícího a srdečného potlesku. Poděkování se mu dostalo i od prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby, kterého na konerenci zastoupil předseda dozorčí rady komory František Zobal. Ten se posléze ve svém vystoupení věnoval postavení českých zemědělců, ohrožení jejich konkurenceschopnosti či naopak možnostem jejich dalšího rozvoje. Jiří Burdych rozvedl problematiku chovu skotu v ekonomické oblasti, zatímco ke zlepšování zdravotního stavu prasat přednesl svůj příspěvek Ota Huml z Vedilabu. Na závěr si přítomní chovatelé vyslechli zajímavou přednášku Pavla Nováka z veterinární fakulty v Brně o nových trendech v efektivní výživě skotu, respektive dojených krav.

výživa skotu

Vliv minerální a vitaminové výživy na ekonomiku chovu masného skotu V podzimním čísle našeho magazínu jste se mohli dočíst o hlavních faktorech, které ovlivňující ekonomiku chovu krav bez tržní produkce mléka, dále o aspektech kolem reprodukce a významu minerálních látek ve výživě masného skotu. Dnes přinášíme pokračování se zaměřením na význam stopových prvků a vitaminů včetně sortimentu produktů, které chovatelům masného skotu nabízí firma VVS Verměřovice. Měď Biogenní prvek, který má mnohostrannou funkci. Je nezbytný pro tvorbu elastinu, kolagenu, keratinu, ovlivňuje krvetvorbu, imunitu, skelet, nervovou soustavu a plodnost, je součástí ceruloplazminu, cytochromoxidázy a superoxid dismutázy SOD a dalších enzymů. Ceruloplasmin je transportní forma mědi a má značný antioxidační účinek. Spolu se SOD je likvidátorem superoxidu a volných kyslíkových radikálů, chrání tak buňky před oxidativním poškozením. Velký význam má také pro imunitu, při karencích je narušena tvorba imunoglobulinů, omezena je fagocytární funkce T lymfocytů. Na plodnosti se nedostatek mědi projevuje tichými říjemi, jejich nepravidelností, především prodloužením říjového cyklu a zvýšeným výskytem embryonální mortality. Měď má pozitivní vliv na snížení počtu somatických buněk a zdravotní stav vemene. Klinicky se karence mědi v chovech skotu manifestuje hypotrichozou a depigmentací srsti v oblasti okolo očí, vyskytují se tzv. brýle, může způsobovat osteoporózy, zhoršenou kvalitu rohoviny a vyšší nemocnost paznehtů. Příčinou nedostatku Cu většinou bývá nízký obsah prvku v krmivech, v některých případech se ale jedná o sekundární karenci z důvodů vysoké dietetické nabídky síry, molybdenu, železa, zinku a vápníku. Zinek Tento prvek je koenzymem enzymů účastnících se energetického a proteinového metabolismu a koenzymem akutních obranných reakcí organizmu při zánětech a infekcích. Je důležitý pro fermentační procesy v bachoru, pro trávení celulózy a tvorbu

TMK. Při deficitu zinku dochází u přežvýkavců ke zhoršení kvality kůže a kožních derivátů a imunodeficienci. Karence u telat se projevuje především změnami na kůži a narušením imunity. Zvyšuje se incidence průjmových a respiračních onemocnění. U býků ve výkrmu je zhoršená kvalita rohoviny paznehtů a nižší přírůstky. U krav se zhoršují parametry reprodukce, omezena je tvorba gonadotropních hormonů, vyskytují se tiché říje až anestrus a syndrom ovariálních cyst. Zvyšuje se incidence onemocnění paznehtů z důvodů zhoršené kvality rohoviny, onemocnění kůže prstu dermatitis digitalis a interdigitalis a predispozice ke vzniku endometritid, mastitid a zvýšeného počtu somatických buněk v mléce. Mangan Jako součást mnoha enzymů zasahuje do metabolismu všech živin. Je nezbytný pro funkci skeletu, podílí se na syntéze chondroitin sulfátu v kloubních chrupavkách a na přeměně chrupavek v kostní tkáň. Mangan u krav významně zasahuje do reprodukčních funkcí. Je třeba pro syntézu gonadotropních hormonů, jeho nedostatek se projevuje tichými říjemi až anestrem. Často způsobuje aborty v průběhu celé gravidity, rození mrtvých telat nebo telat se sníženou životaschopností. Rodí se více býčků než jaloviček. Karence Mn se klinicky manifestuje u telat flexními kontrakturami hrudních končetin. U mladého skotu je snížen růst. Selen a vitamin E Mají rozhodující význam pro ochranu organizmu proti infekci. Vitamin E chrání buněčné membrány proti oxidačnímu poškození volnými radikály, selen je součástí enzymu glutathionperoxidázy GSH-Px, který chrání cytoplasmu buněk. Volné kyslíkové radikály reagují s dvojnými vazbami nenasycených mastných kyselin za vzniku lipoperoxidů. Selen významně omezuje toxické působení kadmia, arsenu a rtuti. Významně ovlivňuje imunitu, zlepšuje funkci neutrofilů a produkci protilátek. Ovlivňuje plodnost

4 5

mií. K sekundární hypofunkci štítné žlázy dochází při zkrmování vysokých dávek sóji, řepky a dalších luštěnin s vysokým obsahem strumigenních látek. Dobré výsledky vykazuje řešení poruch plodnosti z důvodů hypofunkce štítné žlázy zkrmováním jódu v organické formě ve vazbě na mastné kyseliny. Výskyt karencí stopových prvků, především Cu, Se, Mn, Zn a I je značný a vyskytuje se u všech kategorií skotu. Má negativní vliv na zdravotní stav, produkci a kvalitu mléka a plodnost. Účinnou cestou k řešení deficiencí mikroelementů je jejich dotace ve formě proteinátů všem kategoriím skotu. Ve výživě skotu mají opodstatnění především vitaminy rozpustné v tucích A, D, E. Hypovitaminóza K bývá velice ojedinělá, proto se se suplementací krmných dávek vitaminem K nepočítá. Bachorová fermentace u dospělého skotu je dostatečným zdrojem vitaminů B komplexu.

Plemenný býk ZAA 553. Národní vítěz z Pěčína.

zlepšováním kvality spermií, má pozitivní vliv na snížení počtu somatických buněk a zdravotní stav vemene, ovlivňuje kvalitu kolostra významnou měrou a životaschopnost telat po narození. S karencí selenu se setkáváme u všech kategorií skotu, především u telat, mladého skotu a masného skotu na pastvě. Důsledkem karence selenu u vysokobřezích krav je nedostatečná kvalita kolostra, snížená koncentrace imunoglobulinů a dalších proteinů a snížená vitalita telat, neschopnost sání telat. Nedostatek Se způsobuje často retence placenty a predisponuje tak ke vzniku endometritid v raném puerperiu a mastitid. Protahuje se involuce dělohy a nástup ovariálních funkcí. U jehňat, ale i u telat, se vyskytuje nutriční svalová dystrofie. Perakutní forma probíhá u mláďat v období mléčné výživy, v ojedinělých případech u krav při stresových stavech, po vyhnání na pastvu, po těžkém porodu. Dochází vlivem vysokého deficitu Se a vitamiu E k dystrofii myokardu a náhlému úhynu. Při akutní formě jsou myodystrofiemi postiženy svaly mezižeberní, žvýkací, krční, bederní a svaly jazyka. Telata jsou apatická, mají sníženou žravost, hubnou a hynou v důsledku celkového vyčerpání. Při chronické formě je tele vlivem imunodeficience postiženo sekundárně onemocněním respiračního nebo gastrointestinálního traktu. Zvířata hynou a hlavní příčina není odhalena. Výskyt karencí Se souvisí s jeho velmi nízkou koncentrací v půdě, selen je pak také v nízkém množství obsažen v rostlinách, vegetativní části mají výrazně nižší koncentraci selenu než germinativní. Pastevní porost proto predisponuje ke vzniku nedostatku Se. Výrazný pozitivní efekt při řešení karencí selenu je dosahován zkrmováním bioplexu selenu ve vazbě na methionin – selenomethioninu. Kobalt Nedostatek tohoto prvku se může vyskytovat v souvislosti s hypokupremii. Projevuje se anemií a špatnou tělesnou kondicí, v reprodukci stoupá frekvence tichých říjí, délka říjového cyklu je nepravidelná a zhoršuje se zabřezávání. Diagnóza je založena na stanovení vitaminu B12 v játrech. Jód Ovlivňuje funkci štítné žlázy a tím metabolismus proteinů, sacharidů a lipidů a v neposlední řadě působí také na fertilitu u skotu. Karence jódu vede k hypofunkci štítné žlázy snížením koncentrace hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Dochází ke vzniku subestru až anestru, zvyšuje se frekvence výskytu syndromu ovariálních cyst, tichých říjí, embryonální mortality, abortů a předčasných porodů a rození méně životaschopných telat se strumou. U plemenných býků hypofunkce štítné žlázy významně ovlivňuje kvalitu ejakulátu, dochází k poklesu motility a koncentrace sper-

Vitamin A Tento vitamin lze považovat u skotu za nejdůležitější. Je nezbytný pro integritu epiteliálních buněk respiračního, gastrointestinálního i reprodukčního traktu. Hypovitaminóza A se projevuje dystrofií sliznic a následnou vyšší vnímavostí k infekcím, vznikají bronchopneumonie, gastroenteritidy a snižuje se fertilita, objevují se tiché říje, ovariální cysty a embryonální mortalita, rození mrtvých telat a retence placenty. V rostlinách se vyskytuje vitamin A ve formě provitaminu beta karotenu, ten se pak konvertuje v enterocytech a hepatocytech na vitamin A. Beta karoten má významnou roli v metabolismu a utváření žlutého tělíska, účastní se procesu produkce ovariálních steroidů, je nezávislý na příjmu vitaminu A a snižuje počet somatických buněk v mléce a výskyt mastitid. 1mg beta karotenu je ekvivalentní 400 m.j. vitaminu A. Účinná dávka beta karotenu je 200 – 300 mg na dojnici a den. Obsah vitaminu A a beta karotenu se výrazně snižuje dlouhodobou konzervací, sušením, sekundární fermentací a při překrmování NL, P a Zn. Vitamin D Ergokalciferol a cholekalciferol, D2 je v rostlinách a kvasnicích, D3 je forma živočišná, obě vznikají působení UV záření. Vitamin D se podílí na resorpci Ca a P ze zažívacího traktu, podílí se na stálosti hladiny těchto prvků výměnou ze skeletu a podporuje jejich zpětnou resorpci v ledvinách. Hypovitaminóza D způsobuje u telat rachitidu a u dospělého skotu osteoporózu a osteomalácii. Může se podílet na vzniku porodní parézy u dojnic po otelení. Vitamin E Spolu se selenem působí antioxidačně. Nejúčinnější je alfatokoferol, zdrojem je zelená píce a rostlinné oleje. U telat se vyskytuje deficit vitaminu E jako nutriční svalová dystrofie, u dojnic má nedostatek za následek imunodeficienci, vyšší incidenci mastitid, endometritid a zhoršenou plodnost. U telat, mladého skotu i krav ve všech fázích mezidobí je koncentrace minerálních látek a vitaminů v základní krmné dávce nedostatečná, proto je nezbytné tyto živiny neustále suplementovat prostřednictvím minerálně-vitaminových doplňků. Firma VVS Verměřovice nabízí chovatelům krav bez tržní produkce mléka řešení karencí minerálních látek výrobky řady MKP a PREMINY M. Deficity minerálních látek a vitaminů lze řešit výrobky řady VMD, VMD STANDARD a VMD PLUS s vyššími hladinami esenciálních živin. V přípravcích řady PREMIN EX jsou částečně obsahy zinku a manganu saturovány bioplexy. Firma VVS Verměřovice má v nabídce také řadu výrobků VMD EKO pro farmáře v ekologickém hospodářství. V neposlední řadě lze také vyrobit minerálně-vitaminové doplňkové krmivo na přání chovatele dle individuálních požadavků. MVDr. Ing. Martin Matějíček veterinární a výživářský poradce VVS Verměřovice, s.r.o.

výživa skotu

Fenomén zvaný tepelný stres Většina chovatelů si jistě ještě dobře pamatuje na loňský červenec, který velmi citelně zasáhl do chovu všech hospodářských zvířat, nejen dojnic. V tomto článku bych rád připomenul některé problémy provázející fenomén zvaný tepelný stres. Tepelný stres je jevem, který znepříjemňuje život vysokoprodukčních zvířat tím, že negativně ovlivňuje jejich pohodu (welfare), zdravotní stav, reprodukci, užitkovost a v souvislosti s tím i ekonomiku celé produkce. Zvyšování průměrné roční teploty v závislosti na globálním oteplování přispívá k tomu, že se zvyšuje počet letních (teplota vyšší než 25 oC) a tropických (teplota vyšší než 30 oC) dní v roce. Vezmeme-li v úvahu fakt, že tepelný stres u vysokoprodukčních dojnic začíná již od + 21 oC je zřejmé, že riziko jeho vzniku se zvyšuje. Příčina vzniku tepelného stresu Metabolismus dojnic produkuje velké množství tepla (především mikrobiální činností předžaludků) v porovnání s relativně malým povrchem těla (cca 6 m2). Povrch těla ale zároveň přijímá různé druhy tepla ve formě ať již přímého slunečního záření, infračerveného záření z atmosféry, odraženého infračerveného záření, ale i tepla působícího v důsledku špatného ustájení, řešení staveb apod. Vysoké teploty prostředí výdej tepla znesnadňují a organizmus je nucen zapojovat jiné, tzv. aktivní termoregulační mechanizmy, které na svou činnost spotřebovávají energii, která by byla za optimálních podmínek využita k tvorbě produktů (mléka, přírůstku...). Díky tomu vzniká velká disproporce mezi teplem produkovaným a teplem vydaným. Základní metody ochrany proti tepelnému stresu Stínění patří mezi základní fyzikální metody úpravy prostředí vedoucích k omezení vlivu tepelného stresu. Reguluje přicházející sluneční záření, resp. radiační tepelné záření zvířat. Zároveň se jedná o velmi jednoduchý a velmi snadný způsob úpravy prostředí. Nejlevnějším řešením tvorby stínu samozřejmě zůstávají stromy. V mnoha případech však jejich účinek nemusí být dostačující, proto je vhodné doplnit stínění vytvořením přístřešku. Jeho konstrukce však musí být vytvořena tak, aby tepelný stres paradoxně neprohlubovala. Je nutné dbát na dostatečnou kubaturu vzduchu, jeho proudění a otevřenost objektu. Je-li to možné, je dobré přístřešek na pastvě přemisťovat. To mnohonásobně platí u zastínění venkovních kotců telat a jejich orientace. V létě by měla čelní stěna směřovat na sever nebo severovýchod, v zimě je orientace opačná. Čelní stěna boxů má směřovat na jih nebo jihovýchod. Voda Je vynikajícím mediem pro odvod přebytečného tepla z těla formou evaporace. Potřeba vody při tepelném stresu může vzrůst při extrémním zatížení až třikrát. Není-li v tomto období přísun vody dostatečný, organizmus provede její přerozdělení v těle a část potřebnou na syntézu mléka převede do metabolických procesů vedoucích ke snížení negativních účinků tepelného stresu. Při nedostatku vody zároveň dochází nejen k redukci příjmu krmiva, ale dochází k zadržování vody v těle. Tento fakt vede k dramatickému snížení objemu moči, zvýšení absorbce vody tlustým střevem, redukci objemu plazmy až k fázi hemokoncentrace. Je také prokázáno, že nedostatek vody vede ke

snížení tělesné hmotnosti (během tří dnů může dojít až ke 20% úbytku živé hmotnosti). Budeme-li podávat zvířatům vodu zchlazenou, bude docházet k absorpci nadbytečného tepla do přijaté vody, a to bez evaporace. Voda je obecně považována za vynikající zchlazovací médium vzhledem k vysoké jímavosti tepla. Příjem vody u dojnice o hmotnosti 720 kg a dojivosti 42 kg mléka: Teplota vody 10 oC Teplota vody 20 oC Teplota vody 30 oC

118 – 125 litrů vody 132 – 148 litrů vody 155 – 188 litrů vody

Výhody plynoucí z podávání zchlazené vody se dají shrnout do těchto bodů: větší ochlazovací efekt než voda o teplotě okolního prostředí vyšší absorpce tepelné energie prodloužení doby příjmu krmiva zvýšení produkce mléka dočasné snížení rektální teploty a frekvence dýchání Vodu můžeme použít nejen k ochlazování zvířat, ale také k ochlazování jejich prostředí. Při ochlazování vzduchu jsou do prostoru stáje rozptylovány částečky vody ve formě mlhy. Jejich následnou evaporací dochází ke snížení teploty vzduchu. Zvířata po té vdechují ochlazený vzduch, a tak dochází k odnětí přebytečného tepla z jejich organizmu. Podle velikosti částeček vody můžeme tento systém rozdělit na: fog – velikost částeček v intervalu od 0,015 do 0,025 mm, takto vzniká „lehká mlha“, která zůstává rozptýlena ve vzduchu až do úplného odpaření a mist – velikost částeček v rozmezí 0,02 až 0,05 mm, takto vytvořená mlha se částečně odpařuje ve vzduchu a částečně dopadá na těla zvířat, kde se

6 7

aby objemné krmivo, které zajišťuje podíl vlákniny v dávce, bylo co nejkvalitnější. To znamená, že by mělo být především zdravotně nezávadné, bez obsahu kyseliny máselné a jiných produktů aerobního kvašení, prosté plísní bez podílu mykotoxinů. Zároveň je nutné, aby podíl ADF (acidodetergentní vlákniny) neklesl pod 19 % sušiny krmné dávky (Harris, 1992). Při zvyšování podílu jadrných krmiv je nutné dbát na strukturu krmné dávky, ale také podpořit pufrační aktivitu zařazením kyselého uhličitanu sodného nebo jiných pufrů dostupných na trhu. Činnost bachoru, který při tepelném stresu má sníženou aktivitu, je dobré stimulovat kulturou živých kvasinek rodu Sacharomycess cerevisiae. Tento postup je osvědčený v podmínkách chovů zemí Středního východu, kde je dobytek vystaven tepelnému stresu více než dvě třetiny roku. následně odpařuje. Při rozptýlení částic vody se vlhkost ve stáji může zvýšit až o 5 %, což má pozitivní vliv na welfare zvláště za tropických dnů, kdy relativní vlhkost ve stáji může klesnout i pod 30 %. Zároveň se dá vzduch ochladit až o 20 %. Při skrápění, přímém ochlazování, je voda aplikována na tělo zvířete. Částečky vody však musejí být dostatečně velké, aby pronikly srstí zvířat až na jejich kůži. Následnou evaporací je nadbytečné teplo odváděno z organizmu do prostředí. V porovnání s pocením je teplo vydáváno z těla účinněji. Pro zrychlení odparu, a tím i zvýšení účinnosti této metody, je žádoucí celý systém doplnit o ventilátory.

Nahradíme-li zároveň část energie jadrných krmiv energií v podobě chráněných, tzv. by-pass tuků, které jsou inertní k bachorovému prostředí a vstřebávají se až ve slezu a tenkém střevě, ulevíme bachoru a riziko acidóz snížíme. Dbáme však na to, aby celkový obsah tuků nepřekročil 6 % sušiny krmné dávky. Jones a Stallings (1999) uvádějí obsah tuků do 8 %, ale uvažují též o zařazení bavlníkového semene.

Dalšími způsoby aplikace vody na těla zvířat jsou polévání, postřiky, plavení. První dva způsoby jsou sice nízkonákladové, ale náročné na spotřebu vody. Jejich využití je spíše jako první pomoc při tepelném stresu. Plavení je sice velice efektivní, ale tento způsob je v současné době v našich podmínkách prakticky nepoužitelný z hlediska hygieny a pracovní náročnosti. Větrání Využití přirozeného větrání má smysl v tom případě, když teplota vzduchu je nižší, než teplota těla zvířat. Nejvhodnějším řešením stáje nebo přístřešku jsou otevřené boční stěny, kde je svislá zídka do třetiny její výšky a místo oken jsou otvory. Zároveň je důležité, aby střecha byla v hřebenu dostatečně otevřena dobře konstrukčně řešenou štěrbinou. Pokud teplota stoupne nad 24 oC, přestává být přirozené větrání účinné a nastupuje tepelný stres organizmu. V tomto případě je nutné, aby stáj byla vybavena ventilátory. Měly by být situovány tak, aby proud vzduchu směřoval nad boxové lože. Efektivní rychlost proudění by měla být uprostřed mezi ventilátory asi 2,4 m/s. Maximální rychlost by v zóně zvířat nikdy neměla překročit 5 m/s. Účinnost ventilátoru lze jednoduše odvodit od jeho průměru, každých 10 cm průměru ventilátoru se rovná jednomu metru jeho dosahu. Základní úpravy krmné dávky V letním období musíme zajistit, aby snížený příjem krmiva byl kompenzován jeho zkoncentrováním. Zároveň však platí, že klesne-li spotřeba denní krmné dávky pod 65 % obvyklé úrovně, začne docházet ke zvýšenému využívání tělesného tuku. Tento fakt s sebou přináší množství metabolických problémů. Zvýšením podílu jadrné složky a snížením vlákniny dosáhneme zkoncentrování krmné dávky, ale zároveň tím zvýšíme nebezpečí acidóz bachorového obsahu. Při tomto kroku musíme dbát na to,

Horké počasí zvyšuje potřebu některých minerálních látek. Draslík by měl být zvýšen na 1,5 % sušiny, sodík na 0,45 % a hořčík na 0,35 % (Harris, 1992). Doporučení ohledně výživy by se dalo shrnout do několika řádků: Zajistit čisté napaječky s dostatkem čisté a chladné vody, změnit čas podávání krmiv na časné ráno (5. až 6. hodina) a pozdní večer (21. až 22. hodina). Zabezpečit chutnou, strukturální, živinově dostatečnou a zdravotně nezávadnou TMR. Vzhledem k častým výkyvům počasí a zvyšování teplotního průměru se nám fenomén tepelného stresu může v chovech hospodářských zvířat připomínat stále častěji, proto je prevence v tomto směru nezbytná. Ing. Martin Harsa, VVS Verměřovice, s.r.o.

výživa skotu

Problémy při zkrmování konzervované píce

se zvýšeným obsahem mykotoxinů Zkrmování konzervované píce se zvýšeným obsahem mykotoxinů u skotu způsobuje značné problémy. Zvýšený příjem mykotoxinů vyvolává subklinické a klinické formy onemocnění s negativním dopadem na produkci, reprodukci, kvalitu mléka a může končit až úhynem zvířat. Mykotoxikózy se vyskytují u všech kategorií skotu a jsou důsledkem zvýšeného příjmu mykotoxinů prostřednictvím krmiv kontaminovaných plísněmi. Nejčastějším zdrojem mykotoxinů je kukuřičná siláž, vlhké kukuřičné zrno CCM a LKS, dále travní, jetelotravní a vojtěškové senáže, seno a sláma. Kukuřičné siláže jsou však nejrizikovější. Zvláště citlivé na mykotoxiny jsou telata a dojnice s vysokou produkcí mléka a výskytem některých poruch metabolismu, jako je metabolická acidóza, steatóza jater a ketóza. Vliv na zdraví i produkci V současné době je známo více jak 300 druhů mykotoxinů produkovaných různými plísněmi. Mezi časté producenty mykotoxinů v objemné píci náleží druhy rodu Alternaria, Fusarium, Penicilium, Rhynosporidium a Stachybotrys. Uvedené houbové patogeny napadají rostliny v různých fázích vývoje a v závislosti na klimatických podmínkách a zdravotním stavu rostlin produkují mykotoxiny. Akcelerace tvorby mykotoxinů nastává po narušení pletiv rostlin, a to v důsledku sucha nebo nízkých teplot. V poškozených pletivech se plísně rychle rozmnožují a vytvářejí velké množství mykotoxinů. Konzervace píce silážováním omezí nebo zastaví rozmnožování plísní, dokonce velká část plísní odumře, ale mykotoxiny v konzervovaných krmivech přetrvávají a kyselinami nejsou rozkládány. V průběhu sekundární fermentace siláží (aerobní fermentace) dochází k rychlému množení plísní a intenzivní tvorbě mykotoxinů. Konzervovaná píce může obsahovat vysoké koncentrace mykotoxinů a dochází po několikadenním zkrmování k akutním nebo chronickým mykotoxikózám. Velmi často však vznikají subklinické chronické mykotoxikózy. Působení mykotoxinů na organizmus zvířat je velmi rozmanité, a to v závislosti na typu toxinu, přijatém množství, délce expozice, stáří a aktuálním zdravotním stavu jedince. Dochází ke snížené žravosti zvířat, k poruchám trávení v předžaludku, k zánětlivým změnám na sliznicích trávicího ústrojí, ke snížení resorpce živin, k poruchám funkce jater, ledvin,ovarií, mléčné žlázy, imunity a nervové činnosti. Je tak snížena produkce, narušena plodnost a snížena biologická hodnota a zdravotní nezávadnost mléka a masa, neboť mykotoxiny pronikají do svaloviny zvířat a přestupují i do mléka. Výskyt v chovech V několika posledních letech jsou klinické a zvláště pak subklinické mykotoxikózy u skotu velmi často diagnostikovány. Pravidelně se provádí detekce některých mykotoxinů v krmivech a směsných krmných dávkách skotu. V problémových chovech byly zjištěny vysoké koncentrace mykotoxinů T-2 toxin, Zearalenon a Deoxynivalenol (DON, vomitoxin). V současnosti je identifikováno více jak 100 toxinů fusarií, z nichž za nejvýznamnější jsou považovány trichotheceny, fumonisiny a zearalenon. Trichoteceny jsou produkované především houbami F. graminearum a F. sporotrichoides. Významnými představiteli tricho-

tecenů skupiny A jsou T-2 toxin a deoxyskripenol (DAS), které vyvolávají zánětlivé reakce, krváceniny a nekrotické změny na kůži a sliznicích trávicího traktu, narušují fermentační procesy v bachoru, způsobují nechutenství a snižují produkci zvířat. Trichoteceny mohou být částečně rozloženy v bachorovém prostředí, ale velmi rychle se resorbují z trávicího traktu a jsou metabolizovány v játrech, kde negativně ovlivňují činnost hepatocytů, poškozují buněčné membrány, narušují syntézu bílkovin a DNA. T-2 toxin narušuje tvorbu erytrocytů a leukocytů, u zvířat vzniká leukopenie a anemie. Velmi citlivý na T-2 toxin je parenchym mléčné žlázy. Při delší expozici dochází ke krvácení v parenchymu mléčné žlázy a k hemolakcii. Mléko má narůžovělou až načervenalou barvu, sníženou koncentraci laktózy, kaseinu a celkové bílkoviny. Poměrně často dochází i ke snížení tučnosti mléka. Počet somatických buněk se zvyšuje a vzniká predispozice pro mastitidy. Klinické příznaky S intoxikací T-2 toxinem jsme se setkali v několika chovech. Koncentrace T-2 toxinu v kukuřičné siláži byla 360 až 620 ug /kg. Hlavní klinické příznaky spočívaly: snížená žravost krav o 15 až 20 %, snížená produkce mléka, špatná kvalita kolostra, krvácení do mléčné žlázy krav nejčastěji v prvním měsíci laktace, častý výskyt průjmů, matná srst. Laboratorním vyšetřením byla prokázána anemie, leukopenie, hypoalbuminemia a zvýšená katalytická koncentrace AST. U některých krav byla zvýšena koncentrace celkového bilirubinu a ketolátek (BHB) v krevním séru. Po snížení dávky kukuřičné siláže a po zkrmování mykoabsorbentů se zdravotní stav zlepšoval velmi pomalu a změny ve vnitřním prostředí krav přetrvávaly po dobu 6 až 8 týdnů. Patoanatomický obraz u uhynulé krávy byl typický výskytem krvácenin na sliznicích střev a serózách, zvětšenými játry a degenerací ledvin. Mykotoxin ohrožující telata Deoxynivalenol (DON, vomitoxin) je hlavním zástupcem skupiny trichothecenů B. Dalším významným zástupcem je pak nivalenol a kyselina fusariová. U skotu nemá DON tak agresivní účinek jako T-2 toxin, přesto snižuje příjem potravy, vyvolává zánětlivé reakce na sliznicích trávicího traktu, omezuje resorpci živin a narušuje funkci jater. Tento mykotoxin ovlivňuje činnost nervové soustavy – působí na dopaminergické receptory, což vede ke zvracení. Tento příznak se vyskytuje u prasat. U skotu při dobré úrovni fermentačních procesů v bachoru se vysoké procento tohoto mykotoxinu rozloží a jeho patologické působení se neuplatní. Telata jsou na tento mykotoxin však citlivější. Mohou se vyskytovat průjmy, je omezený příjem krmiva a dochází ke zpomalení růstu. Byly diagnostikovány i poruchy tvorby protilátek a zvýšená predispozice k onemocnění respiračního ústrojí virové etiologie telat. Pozor na dlouhodobé působení Fumonisiny představují skupinu minimálně šesti odlišných toxinů fusarií produkovaných druhy rodu F. verticilliodes (dříve ozačovanou F. moniliforme) a F. proliferatum. Tyto toxiny poškozují nervové buňky a vyvolávají nervové příznaky u zvířat. Poškozují plícní parenchym a jaterní a pankreatické buňky. Skot je poměrně odolný k těmto toxinům, při dlouhodobém působení dochází k narušení funkce jater. Citlivější než skot jsou ovce. Nejcitlivější

8 9

na fumonisiny jsou koně, u kterých velmi často vznikají nervové příznaky onemocnění a poškození jater. Narušení plodnosti Zearalenon je toxickým metabolitem mnoha druhů rodu Fusarium a v našich podmínkách je velmi často zjišťován ve vysokých koncentracích v kukuřičné siláži, ve vlhkém kukuřičném zrnu, travní a jetelotraví senáži a senu, sklízených zejména z lokalit kolem řek a potoků. Nadlimitní koncentrace Zearalenonu bývá zjišťována i ve vojtěškové senáži. Zearalenon má výrazný estrogenní účinek a značně narušuje plodnost u skotu i prasat. Nejvyšší koncentrace jsou zjišťovány v kukuřičné siláži. Zearalenon je lakton kyseliny resorcyklické a je ligandem pro receptory estrogenů v různých cílových tkáních. Metabolity tohoto mykotoxinu mají dokonce několikanásobně vyšší estrogenní účinek, než původní Zearalenon. Zkrmování krmiv se zvýšeným obsahem zearalenonu významně narušuje plodnost. Říje jsou velmi zřetelné a prodloužené, vulva zduřelá, děloha zvětšená, tuhé konzistence. Děložní a poševní hlen je u jalovic a krav zmnožený bez patologických příznaků. Zabřezávání je však velmi nízké, zabřeznutí po 1. inseminaci se pohybuje do 25 %. Velmi vysoký je výskyt embryonální mortality. Narozená telata jsou málo životná a často trpí průjmy již od prvního dne života. U krav i jalovic byly pozorovány změny na mléčné žláze a v podkoží na spodině břicha. Mléčná žláza je zduřelá, zvětšená a u mladých jalovic byly změny na mléčné žláze tak výrazné, že připomínaly stav počátku laktace. V současné době je zvýšený příjem zearalenonu u skotu jednou z významných příčin neuspokojivých výsledků reprodukce. Větší výskyt ve slámě a seně Stachybotryotoxin je produkován plísní Stachybotrys alternans, která se vyskytuje v objemných krmivech, především slámě a seně. Za vlhkého počasí se plíseň rychle množí a produkuje velké množství toxinů. Zvláště vhodné podmínky pro množení plísně Stachybotrys alternans jsou ve stohované slámě a seně. Toxiny jsou velmi odolné a v píci přetrvávají velmi dlouhou dobu, takže jednou napadená píce je hygienicky závadná a nelze ji zkrmovat. Toxiny jsou velmi agresivní, poškozují cévy a vyvolávají rozsáhlé krváceniny až hemorrhagickou diatézu. Krváceniny se

vyskytují na sliznicích trávicího traktu, na serózách, v parenchymu plic, na kůži a v podkoží. Toxiny výrazně poškozují játra a ledviny. Dochází k poškození kostní dřeně a k narušení tvorby krvinek. Po příjmu kontaminovaného krmiva dochází velmi rychle k nechutenství, k hypersalivaci, objevují se průjmy, snižuje se produkce mléka. Je zvýšená frekvence dechu a pulsu, tělesná teplota se zvýší až na hodnoty 41 – 42 stupňů C. Postupně se vyvíjí anemie a ikterus, játra jsou zvětšená a bolestivá. U zvířat se vyskytuje třes svalstva, křeče a hemoglobinurie.Vnitřní prostředí je značně narušeno, zvyšuje se koncentrace bilirubinu a jaterních enzymů, je narušena acidibazická rovnováha, vzniká anemie a leukopenie. Často vzniká akutní pneumonie a rychlý úhyn zvířat. Citlivé na tuto intoxikaci jsou všechny kategorie skotu, zvláště citlivé jsou ovce. Ochratoxin A,B a C je produktem plísní druhů Aspergillus ochraceus, Penicillium viridicatum a Penicillium verrucosum. Nejtoxičtější je ochratoxin A. Vyskytuje se v obilovinách a kukuřici. Relativně vysoké koncentrace jsou v obilních drtích (GPS), méně v kukuřičné siláži a ve vojtěškové senáži. Přežvýkavci však většinu ochratoxinu rozloží v bachoru, takže onemocnění u skotu a ovcí je vzácné. Mnohem závažnější je působení ochratoxinu u prasat a drůbeže. Prevence Mykotoxikózy u skotu jsou velmi závažným onemocněním. Způsobují snížený příjem krmiva, sníženou produkci mléka, zhoršují kvalitu kolostra a mléka, narušují plodnost a imunitu. Mohou při dlouhodobém příjmu vyvolat klinický syndrom onemocnění a úhyn zvířat. Prevence je značně složitá a nákladná. Základem je optimální systém pěstování pícnin a vhodná pesticidní ochrana rostlin proti houbovým chorobám. Nezbytná je správná sklizeň, konzervace píce, vyhovující uskladnění a zabránění vzniku aerobní fermentace. Negativní dopad zkrmování narušené píce s obsahem mykotoxinů lze snížit správným sestavením krmné dávky, podporou bachorové fermentace a použitím vhodných mykoabsorpčních látek. Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc. Klinika chorob přežvýkavců FVL VFU Brno

O semináře k silážím byl zájem

Semináře k silážím ve dnech 6. až 8. února letošního roku navštívilo celkem přes 140 zájemců o dané téma. Na snímku zleva Dr. Mathew Smith, Dr. Ing. Jiří Krátký (oba z firmy Alltech), Ing. Miroslav Kozák a MVDr. Ing. Martin Matějíček z firmy VVS.

Semináře o správných zásadách výroby objemných konzervovaných krmiv, které jsme připravili ve dnech 6. až 8. února letošního roku v Morašicích u Litomyšle, v Červené Lhotě na Jindřichohradecku a v Nepřivci u Sobotky, se setkaly s velkým zájmem chovatelů. Celkem je navštívilo přes 140 účastníků. Na programu byla témata o vlivu vegetačního stadia vojtěšky na obsah živin, optimálním termínu sklizně trav s ohledem na obsah vlákniny a stravitelnost, nízké nutriční hodnotě objemných krmiv, uskladnění silážní hmoty, fermentaci, využití konzervačního přípravku Sil-All 4x4 či příklady výpočtu ztrát dusíkatých látek. Dobře vyrobená kvalitní objemná konzervovaná krmiva jsou hlavním předpokladem pro vyrovnanou výživu dojnic, a tím i pro výrobu mléka. Výrobě konzervovaných krmiv se však v mnoha zemědělských podnicích dosud nevěnuje patřičná pozornost. Přitom živiny získané z kvalitních objemných krmiv jsou levnější, než z krmiv nakupovaných a představují podstatnou část krmných dávek pro dojnice. Výroba siláží byla a bude jedním z nejvhodnějších způsobů konzervace vojtěšky, jetele a travních porostů. Při jejich výrobě je však nutné dodržovat jistá pravidla, počínaje sklizní, přes správné uskladnění silážované hmoty s cílem zachovat kvalitu živin v krmivu a zabránit činnosti nežádoucích mikroorganizmů.

z chovu drůbeže

Možnosti náhrady rybí moučky v krmných směsích pro drůbež I když poptávka po drůbežím mase v ČR roste a zřejmě nedospěla k úplnému vrcholu spotřeby (na jednoho obyvatele od roku 1995 vzrostla spotřeba ze 13 kg na téměř 26 kg), chovatelé brojlerů se oprávněně obávají o budoucnost a rentabilitu výkrmu drůbeže z důvodu nízké realizační ceny. Cílem výkrmu drůbeže je dosáhnout maximální požadované užitkovosti v živé hmotnosti za co nejkratší dobu výkrmu a s co nejnižšími náklady na 1 kg vyrobeného masa. Možností, jak zvýšit rentabilitu výkrmu drůbeže je více. Velké rezervy jsou například ve zpeněžování na porážkách, v kvalitě jednodenního materiálu, v oblasti manažerských opatření, technologie – především vzduchotechnika, topení, ale také ve výživě (kvalita granulí) a nepochybně i tvarování krmných směsí. Přes vyšší cenu rybí moučky má její zařazení do krmných směsí své opodstatnění, a to především pro mladé kategorie drůbeže (BR Start, BR1, VKCH Star, VKCH1, KR Start, KR1 – 2, BŽ1, K1N, K1M) do prvních fází výkrmu, odchovu, pro které je vysoká stravitelnost, dostupnost bílkovin a pestrost surovin nezbytná. Její zařazení pozitivně ovlivňuje užitkovost nejenom vykrmované drůbeže, ale to samé platí například i u plemenných nosnic. Obsah proteinu v rybí moučce závisí na druhu zpracovaných ryb, ale také na jejich původu. Proto obsah proteinu není vždy konstantní a může se pohybovat dle dodávek v rozmezí od 60 – 73 % dusíkatých látek (průměr je mezi 64 – 65 % NL). Rybí moučka má vysoký obsah esenciálních aminokyselin – lysinu, methioninu, methioninu a cystinu, threoninu a argininu. Skladba minerálních látek je velice příznivá. Vysoká stravitelnost makroprvků, vápníku a fosforu, kde stravitelnost je více jak 87 %. Rybí moučka má optimální poměr olejů a nezanedbatelný je také obsah tuku. Ve srovnání s ostatními proteinovými krmivy dodává

i vysokou energetickou hodnotu a umožňuje dobrý soulad s ostatními rostlinnými tuky, (přítomnost omega-3-mastných kyselin, které se podílejí na zmírnění infekčních, zánětlivých procesů a nesmíme také zapomenout na výraznou chuťovou vlastnost. Má také vysoký obsah vitaminů řady B a organického selenu. Právě díky vysokému obsahu bílkovin může být při špatném skladování rybí moučka znehodnocena (živná půda pro salmonelu) a stravitelnost živin může být kolísavá. Pokud je rybí moučka vystavena při sušení vysoké teplotě i době sušení, mohlo by dojít k Maillardově reakci. Nestálý obsah NaCl. Rybí moučka nebyla oficiálně zakázána v EU a může se používat do krmných směsí pro monogastry. Avšak řada výrobců krmných směsí použití rybí moučky v krmných směsích snižuje nebo úplně vyřazuje, především z důvodu zmíněné vyšší ceny na trhu, ale i tlaku výkrmců na nižší ceny za krmení. Z hlediska tvorby receptur je tento problém řešitelný. V jednom ze svých článků jsem se zmínil (Náš chov 6/2006 Lupina sladká v krmných směsích pro drůbež), že domácí produkce sóji nikdy nedokáže pokrýt naši celkovou potřebu, a že budeme vždy odkázáni na dovoz sóji z jiných zemí. Avšak aktuální stav je takový, že extrahovaný sójový šrot se stává hlavním, ne-li jediným, zdrojem proteinu, a to bohužel právě i v prestartérových a startérových směsích pro drůbež, které jsou velmi citlivé na jakékoli pochybení z hlediska volby surovin a nestálosti obsahu jejich živin, na obsah antinutričních látek atd. A tak nám opravdu nic jiného nezbývá, než se poohlédnout po jiných proteinových krmivech i rostlinného původu – viz. tabulka. Při výběru komponentů do receptur jako náhradu za rybí moučku bychom měli zohledňovat nejenom jejich cenu, ale především, a to zejména platí pro mladé kategorie zvířat, nutriční hodnotu. I když jsou a vždy budou v krmných směsích pro drůbež zařazovány jako hlavní zdroj proteinu sójové šroty, tak právě pro jejich

Možné náhrady rybí moučky a ostatní rostlinná proteinová krmiva vhodná do krmných směsí pro drůbež + orientační zařazení komponentů do krmných směsí s ohledem na nutriční hodnotu, dietetiku a cenu. Komponent v g/kg Rybí moučka 64 Kvasnice vitex Q Kukuřičný glutén Bramb. bílkovina Sušená vepř. krev Syrovátka Sój. ex. šrot 47,5 Sója plnotučná Hrách Lupina sladká Řep. 00 semeno Řep. 00 pokrutiny Řep. 00 ex. šrot Slun. ex. šrot nelou.

NL 638 478 660 757 895 135 475 357 196 396 203 308 353 275

Lys. 47,7 34,2 13,5 56,1 87,5 9,2 29,6 22,3 15,7 19,3 11,4 15,3 19,2 11,1

Methio.

Met. + Cys.

Threo.

Arg.

His.

Lieu.

ME-MJ

Tuk

%

17,6 7,3 16,2 17,4 10,4 2,5 6,7 5,3 1,9 2,8 3,8 4,9 7,1 6,8

23,5 12,2 28,2 29,7 10,3 4,7 14,2 10,5 5,2 8,3 9,3 12,6 16,3 12,2

26,7 25,4 22,9 46,9 39,2 7,7 18,8 14,2 7,8 13,9 10,2 12,4 15,6 11,4

37,1 25,5 20.8 39,9 44,1 3,5 35,2 25,4 19,4 42,3 11,8 17,2 20,5 25,5

16,2 11,6 13,9 17,2 60,1 2,2 12,7 10,5 6,5 9,7 5,3 8,1 9,7 7,5

27,2 24,1 27,8 43,7 10,3 7,6 23,6 17,3 9,3 16,3 8,2 11,3 13,5 12,9

11,9 10,9 14,9 14,5 13,7 7,9 9,4 14,1 11,7 8,4 18,5 9,1 7,5 4,7

60 54 36 10 10 8 9 195 9 45 408 150 25 15

3% 5% 3% 3% 5% 3% 30 % 15 % 7% 10 % 10 % 8% 5% 5%

V tabulce jsou uvedeny i ostatní nepostradatelné aminokyseliny, se kterými je nutné počítat, a to především u tzv. vegetabilních diet drůbeže, které pozitivně ovlivňují růst svaloviny.

10 11

nestálost obsahu živin dle dodávek je dobré se poohlédnout i po jiných možných proteinových zdrojích, které se uplatní jak ve startérových, tak v růstových a dokrmových směsích pro drůbež a sníží se riziko variability obsahu živin v kompletní směsi. Kvasnice sulfitové vitex Q – jedná se o vedlejší mikrobiální produkt při výrobě celulózy a papíru. Jde o velice kvalitní bílkovinné krmivo, které v krmných směsích pro drůbež bývá (pokud je dobrá cena) velkým přínosem, a to nejen z hlediska nutričního, ale také z hlediska kvality a pevnosti granulí. Vysoký obsah vitaminu řady B. Krmivo vhodné jak do startérových, tak i výkrmových směsí. Kukuřičný gluten – vzniká jako vedlejší produkt při výrobě kukuřičného škrobu. Kvalitní zdroj proteinu, limitující aminokyselina je lysin. Obsahuje velké množství přírodních pigmentů, které jsou důležité nejenom pro zabarvení žloutku, ale i kůže brojlerů. Krmivo vhodné do startérových směsí, lze ho použít i do výkrmu, ale dnešní cena tomu brání.

Obsah draslíku ve vybraných rostlinných a živočišných zdrojích Obsah K/kg Lupina sladká 11 Sójový extrahovaný šrot 20,5 Rybí moučka 7,7 Syrovátka 13,5 Kvasnice vitex 12,5 Kukuřičný gluten 4,3 Slunečnicový extrahovaný šrot 12 Řepkový extrahovaný šrot 12,5 Bramborová bílkovina – velmi kvalitní zdroj proteinu. Získává se při zpracování brambor z hlízové vody s použitím odpěňovacích a čistících prostředků. Vysoký obsah aminokyselin (lysinu, argininu, threoninu, methioninu). Krmivo vhodné do startérových směsí, lze ho použít i do výkrmu, ale dnešní cena tomu brání. Sušená vepřová krev – vysoký obsah NL látek a aminokyselin (lysin, arginin), methionin je k poměru obsahu ostatních aminokyselin chudší. Problémem proteinových krmiv z krve bývá její kvalita odvislá od způsobu zachycení, konzervace a výrobního procesu (teplota a délka sušení). Krmivo vhodné jak do startérových, tak i výkrmových směsí. Výhodná je cena. Syrovátka – se jeví dle obsahu aminokyselin jako nejméně zajímavé krmivo a její zařazení do krmných směsí bude záležet na ceně produktu. Pozitivně ovlivňuje růst žádoucí střevní mikroflóru. Krmivo vhodné do startérových směsí. Sójový extrahovaný šrot – nejdůležitější zdroj proteinu bohatý na draslík ve srovnání s jinými rostlinnými a živočišnými zdroji. Při obsahu sójového šrotu v receptuře nad 30 % to může být příčinou zvýšené vlhkosti podestýlky. To může být i způsobeno obsahem galaktozidáz (rafinóza, stachióza, verbaskóza). Další antinutriční látky – lektiny, saponiny, inhibitory enzymů, antivitaminy, fytáty. Krmivo vhodné jak do startérových, tak i výkrmových směsí. Sója plnotučná – má vysoký obsah bílkovin a hlavně tuku. Obsahuje o něco méně sirných aminokyselin. Před zkrmováním

musí být tepelně ošetřena, aby se zničily inhibitory růstu. Nižší obsah stravitelných aminokyselin oproti extrahovanému sójovému šrotu. Zařazení do krmných směsí bude záležet na ceně produktu sójového šrotu, ale i krmných olejů. Krmivo vhodné jak do startérových, tak i výkrmových směsí. Hrách – v jeho bílkovině je vysoký obsah lysinu, obsah methioninu a sirné aminokyseliny je ve značném deficitu (nutno doplnit synteticky D, L Methioninem). Jeho zařazení do krmných směsí bude ovlivňovat cena extrahovaného sójového šrotu na trhu, pokud bude dobrá, lze hrachem nahradit část sóji. Antinutriční látky jsou obdobné jako u sójového šrotu. Krmivo vhodné do výkrmových směsí. Lupina sladká – vysoký obsah NL látek a argininu. Nižší obsah lysinu a methioninu. Nevýhoda – vysoký obsah vlákniny (145 g/kg). Pokud se najde laciný způsob odslupkování semen lupiny, pak jako u hrachu může se stát lupina opravdu perspektivní plodinou a může z větší části nahradit sójový extrahovaný šrot. Antinutriční látky jsou obdobné jako u extrahovaného sójového šrotu. Krmivo vhodné jak do startérových (po odslupkování), tak i výkrmových směsí. Řepkové semeno – vhodná surovina zvyšující obsah bílkovin i energie v krmné směsi. Řepkové semeno je vhodné promíchat s pšenicí a pak šrotovat nebo použít válcový šrotovník. Přítomnost antinutričních látek – glukosinoláty. Krmivo vhodné do výkrmových směsí. Řepkové pokrutiny – výlisky řepkového semene za tepla či za studena. Vhodná surovina zvyšující obsah bílkovin i energie. Problematické by mohlo být zařazené do krmných směsí pro nosnice – možnost tzv. rybího zápachu. Krmivo vhodné do výkrmových směsí. Řepkový extrahovaný šrot – vedlejší produkt při zpracování řepky. Z důvodu vyššího obsahu vlákniny a nižšího zastoupení tuku (po extrakci) se tato surovina jeví jako nejméně zajímavá z řepkových krmiv. Krmivo vhodné do výkrmových směsí. Slunečnicový extrahovaný šrot – vyšší obsah argininu. Jeho použití bude záležet na obsahu vlákniny, zda bude pocházet z částečně loupané nebo loupané slunečnice. Krmivo vhodné do výkrmových směsí.

Závěr

O jednotlivém zařazení proteinových náhrad do krmných směsí by neměla rozhodovat jen cena, i když je důležitá, ale zohlednit bychom měli především kvalitu krmiva a také možnost delšího uplatnění pro výrobu krmných směsí. Přestože se někteří chovatelé, ale i výrobci, zvyklí na používání rybí moučky obávají, že vyřazením tohoto kvalitního proteinového krmiva dojde k poklesu užitkovosti, pak bych je chtěl ubezpečit, že výkrm drůbeže bez použití rybí moučky je možný, aniž by byla negativně ovlivněna užitkovost (váha, spotřeba), že nedostatek živočišných proteinů nevede k agresivitě drůbeže (kanibalismu) a že není ani zapotřebí nikterak upravovat složení premixů – navyšovat, podávat vitaminy, mikroprvky přes napájecí systém, což mnozí chovatelé dělají pod vlivem nepřesných informacích, bez ohledu na obsah nutričních aditiv v premixu. Rozhodujícím vlivem pro správný a úspěšný výkrm drůbeže s omezeným či úplným vyřazením živočišných proteinových komponentů (rybí moučky) z krmné směsi, je a vždy bude dodržování technologického postupu výkrmu drůbeže, zoochygienických a zooveterinárních opatření včetně kvality jednodenního materiálu a tvarování krmných směsí. Pavel Stiess, VVS Verměřovice, s.r.o.

ekonomika

Zpeněžování mléka v České republice a predikce chovu dojených krav v EU Úroveň zpeněžování mléka a masa je základní otázkou podnikání v chovu skotu. Pravidelné měsíční tržby tvoří základní položku v cash flow každého hospodářství a vývoj těchto tržeb ovlivňuje podnikatelská rozhodování. Vývoj cen a tržeb za mléko v ČR Jak vyplývá z prvního grafu, v měsíci prosinci 2006 činila průměrná cena mléka 7,76 Kč/l, což je velice mírný nárůst od zlomu v propadu cen v loňském roce, tj. od září. V celém hodnoceném období od roku 2002 byla nejvyšší dosažená cena v březnu roku 2005 a činila 8,44 Kč/l, zatímco nejnižší cena ve výši 7,59 Kč byla dosažena v srpnu roku 2006. V meziročním porovnání 2006/05 poklesla průměrná cena mléka realizovaná odbytovým družstvem MLECOOP z 8,38 Kč na 7,88 Kč/l (tj. - 5,6 procenta), zatímco u mlékáren sdružených v Českomoravském mlékárenském svazu z 8,28 Kč/l na 7,81 Kč/l (průměr republiky). Pro srovnání s republikovým průměrem se ceny tohoto odby-

Vývoj průměrné ceny syrového kravského mléka v České republice (Kč/l) 8,50 8,40

prům. ČR

8,30

MLECOOP

ČMSM

8,20 8,10

8,42

8,27

8,00

8,17 8,09

7,90

8,02

7,80

8,13 7,76

8,03 7,90 7,65

7,70 7,60

2

n0

e led

2

c0

č

e en erv

3 n0

e led

3 c0

č

e en erv

7,60

4 n0

e led

ec

en erv

04

č

5 n0

e led

ec

en erv

05

č

6 6 06 n0 c0 ec e n n i s rve če pro

e led

Pramen: MZe ČR

tového družstva pohybovaly vždy nad celostátním průměrem, zatímco ceny mlékáren přesně kopírovaly průměr ČR. Objem nákupu mléka zůstal u družstva MLECOOP stabilní (+ 0,02 %), mlékárny nakoupily o 4,5 % mléka méně. Za rok 2006 byla průměrná cena 7,81 Kč/l, což je v období posledních šesti let druhá nejnižší průměrná roční cena. Nicméně díky poklesu produkce byly v loňské roce zdaleka nejnižší tržby, a to ve výši 18,2 mld. Kč (viz. druhý graf). Oproti roku 2005, tedy období, kdy Česká republika byla prvním celým rokem členem Evropské unie, poklesly tržby chovatelům dojeného skotu o celých 2,3 mld. Kč, tj. 11,3 %. Pokud srovnáme výsledky realizace mléka s obdobím přípravy na členství v EU, tj. s rokem 2002, pak poklesly tržby za prodej syrového kravského mléka o více jak 2,37 mld. Kč (-11,5 %). Od roku 2002 tedy klesají tržby za mléko v průměru o zhruba 400 mil. Kč ročně, tj. o 15 desetin procenta.

Vývoj průměrných tržeb z prodeje syrového kravského mléka v České republice v posledních pěti letech 21,0

8,40

20,5

mld. Kč

8,30

Kč/l

8,20

20,0

8,10 8,00

19,5 19,0

20,572

7,80

20,113

7,70

18,5 18,0

7,90

20,505

18,201

19,712 2002

2003

2004

2005

2006

7,60 7,50

12 13

Predikce výroby mléka a masa v EU Výroba syrového kravského mléka v Evropské unii je daná stanoveným objemem národního referenčního množství mléka členských států EU, zvýšeného v letošním roce o restrukturalizační rezervu pro nové členské státy a postupným navyšováním národních kvót dané Agendou 2000 do roku 2009. Celková produkce mléka bude tedy v roce 2011 činit více jak 145 mil. tun. Vzhledem k průměrnému ročnímu nárůstu dojivosti zhruba ve výši 1,5 % se předpokládá pokles stáda dojeného skotu na 21,1 mil. kusů v roce 2012 (z úrovně 23,4 mil. kusů v roce 2004, tj. v roce rozšíření unie o deset nových členských států). Poptávka po syrovém kravském mléku odpovídá mimo jiné poptávce po mléčných produktech. Nejvyšší nárůst spotřeby syrového mléka je jednoznačně v sýrech, kde se předpokládá nárůst spotřeby sýrů v nových členských státech do roku 2011 až o 32,3 %. Tato komodita zajistí uplatnění mléka nejen díky rostoucí domácí spotřebě, ale i rostoucímu exportu, kde jsou zajímavé destinace země Asie. Roli největšího exportéra sýrů potvrdí Oceánie, jejíž podíl na světovém trhu bude v roce 2014 představovat asi 50 % a podíl zemí EU bude činit zhruba 30 %. Největší importér bude Japonsko, Rusko a některé státy Latinské Ameriky (Mexiko apod.). Jak vyplývá z tabulky, celková produkce mléka stoupne od rozšíření Evropské unie v roce 2004 do roku 2012 o 3,2 mil. tun (3,2 %), přičemž nejvyšší nárůst zaznamenají státy původní EU-15 (+ 2,6 mil. tun). V celé EU se pak zvýší tržnost na úroveň 93,7 %, a to především vlivem nárůstu tržnosti v nových členských státech. Produkce tuku se v uvedeném období zvýší o 0,2 %, zatímco významněji poroste obsah bílkovin (+0,6 %) daný zvyšující se poptávkou. Užitkovost se v nových členských státech zvýší o 1035 kg mléka na kus a rok (+21,8 % za dané období, respektive 2,7 % ročně), zatímco ve starých členských státech o 761 kg (+12 % za dané období, respektive 1,5 % ročně). Vliv zvyšující se užitkovosti bude mít dopad na pokles stavu dojených krav, který v roce 2012 bude činit oproti roku 2004 v zemích EU-15 asi 1,5 mil. kusů (-8 %), zatímco v EU-10

bude tento pokles procenticky významnější (o 15,2 %, respektive 0,7 mil. kusů). Tento rámec, vycházející z propočtů evropských a světových organizací, znamená pro odpovědné státní instituce doporučení vytvářet systematickým vyjednáváním s Evropskou komisí vhodné podnikatelské prostředí pro chov skotu v České republice a pro naše podnikatele využít každé příležitosti pro zvýšení své rentability hospodaření. Ing. Jiří Burdych, VVS Verměřovice, s.r.o.

Výhled vybraných bilančních ukazatelů chovu dojených krav EU-25 do roku 2012 ROK

2004

2007

2009

2012

celková produkce (mil. tun)

142,3

145,5

145,6

145,5

z toho: EU-15

120,4

122,6

123

123

z toho: EU-10

22

22,8

22,7

22,6

130,6

134,6

135,9

136,4

tržnost (%)

91,8

92,5

93,3

93,7

obsah tuku (%)

4,07

4,06

4,07

4,08

obsah bílkovin (%)

3,32

3,33

3,33

3,34

užitkovost (kg/rok/ks)

6018

6474

6626

6843

z toho: EU-15

6323

6783

6911

7084

z toho: EU-10

4739

5198

5415

5774

počet dojených krav (mil. ks)

23,4

22,3

21,9

21,1

z toho: EU-15

18,8

18

17,7

17,3

z toho: EU-10

4,6

4,3

4,1

3,9

dodávky celkem (mil. tun)

Pramen: Evropská komise

zkušenosti chovatelů

Cílem je stabilní a prosperující podnik Zemědělské družstvo Hraničář se sídlem v Loděnici patří nejen mezi významné podniky na Opavsku, ale také v rámci republiky. Svoji činnost zaměřuje převážně na zemědělskou výrobu a poskytování služeb v této oblasti. Hospodaří na výměře 2800 ha zemědělské půdy, z toho 2700 ha je orná půda. Dominantní je rostlinná výroba, přičemž mimořádnou pozornost věnují pěstování, sklizni a konzervaci objemných krmiv. U senáží uplatňují v rozhodující první seči konzervační přípravky, což se jim osvědčilo jako prevence proti vzniku plísní, u dalších sečí převažuje přirozený proces konzervace. Prioritou živočišné výroby je chov holštýnského skotu. Podle výsledků poslední kontroly užitkovosti u stáda 600 dojnic dosáhl průměr 9511 kg mléka při bílkovině 3,15 %. Tímto výsledkem se zdejší chovatelé umístili v kategorii C, tj. 285 až 294 kg bílkovin, na 16. místě v rámci republiky. Dojnice jsou ustájeny na farmě v Neplachovicích ve vzdušných otevřených stájích s volným ustájením přistýlaných slámou. Na farmě jsou také telata do šesti měsíců a součástí farmy jsou veškeré sklady objemných krmiv, které představují zastřešené silážní žlaby o celkové kapacitě 15 000 tun objemných krmiv a seník na 600 tun sena. Ostatní kategorie skotu jsou ustájeny na dalších farmách. „Systém výživy dojnic máme nastavený tak, že využíváme u všech skupin stejná krmiva, ale protože ekonomika u mléka se v posledním období zhoršila vlivem nižší realizační ceny, snažíme se ušetřit ke konci laktace tím, že dojnice nepřekrmujeme drahou krmnou směsí. Je to jistá možnost úspor a kvótu prakticky naplňujeme, takže na prvním místě není množství mléka, ale spíše dostat jeho kvalitu a ekonomiku výroby do co nejefektivnější relace,“ uvedl Ing. Miroslav Kimpl, manažer živočišné výroby v Zemědělském družstvu Hraničář v Loděnici. Krmná dávka pro dojnice je v tomto podniku založena na vojtěškové senáži, kdy první seč, která je v daných podmínkách rozhodující, ošetřují konzervanty. Vojtěškovou senáž krmí od 14 do 16 kg na kus a den, podle skupin. Mačkané kukuřičné zrno CCM v největší dávce 3,5 kg, dále vlastní krmnou směs podle fáze laktace v množství 4,3 až 7,6 kg na kus a den. Do krmné dávky začali koncem minulého roku přidávat bavlník, aby vyřešili tučnost mléka. Tuk se stabilizoval na přibližně 3,9 procenta a příznivě se projevil také na zdravotním stavu. V krmné dávce nechybí cukrovarnické řízky od 4,5 do 7 kg, kukuřičná siláž od 12 do 16 kg a v přípravě na porod dostávají dojnice více vápníku. Ve fázi rozdojování, tj. zhruba do 60 dnů po otelení, dostávají dojnice produkt z VVS Amino Plus v množství 0,7 kg, potom se dávka snižuje zhruba na 0,4 kg na kus a den. Amino Plus začali

Vzdušné stáje pro dojnice na farmě v Neplachovicích.

Ing. Miroslav Kimpl, manažer živočišné výroby v Zemědělském družstvu Hraničář se sídlem v Loděnici na Opavsku.

Specialitou družstva je vysoká kvalita objemných krmiv a jejich konzervace v krytých žlabech dobře utěsněných fólií zatíženou balíky slámy.

dojnicím v Neplachovicích podávat loni na podzim a podle Ing. Kimpla je tento produkt cenově srovnatelný s konkurenčními výrobky a minimálně srovnatelné se jeví i dosahované výsledky, které se chystají po určitém období vyhodnotit. „Otevřená je možnost spolupráce s firmou VVS co se týká využívání startéru pro telata a také produktů pro ostatní kategorie skotu. Pro nás, jako chovatele, je zajímavý i chovatelský balíček s aktuálními informacemi, kde si každý podnik může vybrat to, co právě pro svoji podnikatelskou činnost potřebuje. S touto novinkou přišla firma VVS ve své branži na trh jako první a je to služba, která je pro praxi rozhodně přínosná. Jsem přesvědčen, že firmy, které dnes jen prodávají své produkty, nemají šanci uspět na trhu tak, jako firmy poskytující ještě určitou nadstavbu. A firma z Verměřovic dává tímto chovatelským balíčkem ještě něco navíc nad tuto nadstavbu. To se nám líbí, stejně jako jejich přístup k cenové politice, protože hledají cesty a možnosti, jak výrobu nákladově udržet, což oceňujeme. Budoucnost ukáže, jak jsme schopni si vzájemně naslouchat a do jaké míry budeme s firmou VVS spolupracovat. Chystáme se využít její poradenskou službu a možná i nabídku komplexního řešení pro náš chov, která je pro nás zajímavá. Dáme však prostor tomu, kdo bude lepší,“ uzavřel Ing. Miroslav Kimpl.

14 15

Základem je kvalita objemných krmiv Akciová společnost ZEMOS Orlické Podhůří, a.s., hospodaří v nadmořské výšce kolem 450 metrů na výměře 803 ha, z toho je 497 ha orná půda, zbytek jsou louky a pastviny. Společnost zaměstnává 39 pracovníků a podle výše tržeb je pro její podnikání rozhodující živočišná výroba. Většina produkce z rostlinné výroby je proto určena pro zajištění vlastní krmivové základny.

staralý krmný vůz bez automatické váhy, takže komponenty jsou do krmného vozu dávkovány nepřesně. Řízená výživa skotu i prasat Odborníci na výživu z VVS se snaží problémy v tomto chovu řešit. Provedli metabolické testy, pravidelně jednou měsíčně odebírají vzorky objemných krmiv ze žlabu, ale prakticky ani jeden rozbor neprokázal vyhovující obsah dusíkatých látek. Pečlivě sestavenou a vyváženou krmnou dávku pro produkční dojnice tvoří travní senáž, kukuřičná siláž, CCM, seno, krmný vápenec, soda, močovina a vlastní krmná směs. Z VVS se přidává chráněná bílkovina Amino Plus, premix s vyvazovačem plísní, chráněný tuk Formafat a na žlab se první a druhé skupině dojnic přidává ještě glycerol, jako zdroj pohotové energie. Minerální krmné doplňky z VVS jsou přidávány do krmných směsí pro suchostojné krávy a pro mladý skot. Telata do dvou měsíců věku dostávají sušené mléko a granulovaný startér VVS StartPlus s Bio-mosem na posílení imunity. Podle vedoucí živočišné výroby Jitky Morkesové se přes nastíněné problémy přechod na produkty VVS Verměřovice osvědčil a zřetelně se projevil v kvalitě mléka a vyšší užitkovosti. V akciové společnosti ZEMOS využívají z VVS také doplňky premixů do krmných směsí pro všechny kategorie chovu prasat.

Jitka Morkesová, vedoucí živočišné výroby v akciové společnosti ZEMOS, se snaží se zookonzulentem VVS Ing. Miroslavem Kozákem najít východisko ze současné situace ohledně špatné kvality objemných krmiv.

V živočišné výrobě je nosným programem chov skotu a produkce mléka. Stádo 300 dojnic českého strakatého skotu dosahuje průměrnou roční užitkovost 6500 kg mléka. Dojnice jsou soustředěny na středisku Rviště ve stáji s volným ustájením, která prošla rekonstrukcí v roce 1999. Jalovice chovají na středisku ve Velké Skromnici, kde je vybudován i moderní teletník, jehož rekonstrukce byla ukončena loni v listopadu. V teletníku jsou umístěna telata od dvou měsíců, do tohoto věku jsou ve venkovních boudách na středisku Rviště. Býčky prodávají zdejší chovatelé v hmotnosti kolem 220 kg různým zájemcům. Nejvýznamnější faktor vnějšího prostředí Společnost ZEMOS disponuje míchárnou krmných směsí, kde zpracovává vlastní obiloviny. Do krmných směsí přidává minerální krmné přísady a další suroviny z firmy VVS Verměřovice, se kterou začala spolupracovat v oblasti výživy loni na jaře. Základem krmné dávky pro dojnice je jetelotravní senáž a mačkané kukuřičné zrno CCM, které je dobré kvality. Nicméně v tomto podniku mají v poslední době nemalé problémy s kvalitou senáží a zatím se tuto nepříznivou situaci nedaří zlepšit. Těžiště problému zřejmě tkví v nesouladu mezi živočišnou a rostlinnou výrobou. Přitom kvalitní objemné konzervované krmivo je základem efektivní produkce mléka, jako nejvýznamnější faktor vnějšího prostředí. Pokud nejsou pícniny sklízeny ve správnou dobu, při optimální vlhkosti a rychle uskladněny do žlabu, vede to ke vzniku plísní v objemném krmivu. Důsledkem jsou nejen zdravotní problémy zvířat a špatné zabřezávání, ale i snížený příjem krmiva, snížená mléčná užitkovost, kvalitativní změny ve složení mléka a případně úhyny dojnic a telat. Ve zdejším chovu například v lednu uhynulo devět telat. Kolísá také denní dodávka mléka do mlékárny, a to až o 300 litrů. Dojivost v tomto případě zřejmě nesnižuje jen zaplísněné objemné krmivo, ale také za-

Horší kvalita objemných krmiv má negativní dopad nejen na kolísání denní dodávky mléka, ale také na zdravotní stav dojnic a úhyny telat do věku dvou měsíců, která jsou umístěna ve venkovních boudách v bývalém seníku na farmě Rviště (na dolním snímku).

zkušenosti chovatelů

Snažíme sa hospodáriť čo najefektívnejšie Poľnohospodárske družstvo Trenčín – Soblahov obhospodaruje 1 780 ha poľnohospodárskej pôdy v blízkom okolí Trenčína. Polia v každom ročnom období výrazne ovplyvňujú vzhľad prímestských častí, kde vo veľkom rozsahu vyrastajú obchodné centrá. Porasty repky olejnej, lucerny alebo lány obilia ako keby sa snažili každé ročné obdobie vylepšiť pohľad na krajinu, na horizonte ktorej sa týči Trenčiansky hrad. Niektoré informácie o poľnohospodárskom družstve ako i postrehy a postoje k slovenskému poľnohospodárstvu nám ochotne poskytol predseda PD Ing. Ján Hranka.

Ing. Ján Hranka, predseda PD Trenčín – Soblahov.

Rastlinná výroba je zameraná predovšetkým na výrobu obilnín, olejnín a kvalitných krmív pre živočíšnu výrobu. V posledných rokoch sa dostalo do popredia pestovanie repky olejnej, hlavne v súvislosti s výrobou MERO, ktorý sa používa ako prísada do motorovej nafty. „Ešte v nedávnej minulosti sme profitovali aj na pestovaní zemiakov, ktoré sme dodávali do Chio Chips,“ hovorí Ing. Ján Hranka, „výroba lupienkov bola presťahovaná a konzumné zemiaky pestujeme už len na malej výmere. Stále patríme k najväčším slovenským pestovateľom chmeľu a na jeho odbyt máme uzatvorenú zmluvu s firmou Barth až do roku 2010. Situáciu komplikuje sezónne vysoká potreba ručnej práce a menej vhodné podmienky pre brigánikov z dôvodu vyššieho odvodového a daňového zaťaženia pri väčšom počte odpracovaných hodín.“ Filozofia chovu hovädzieho dobytka Najvýraznejšími zmenami počas čtvorročného pôsobenia Ing. Hranku vo funkcii prešiel chov hovädzieho dobytka, ktorého priemerné stavy na farme sú približne 850 kusov, z čoho je 320 kusov dojníc – kríženiek slovenského strakatého plemena s podielom krvi červenostrakatého holštýnskeho dobytka do 50 %. Filozofia chovu bola postavená v prvom rade na zabezpečení zdravia a welfare zvierat, ako i ekonomickej optimalizácii všetkých vstupov. Ing. Hranka tvrdí, že v súčasnosti je chov dobytka rentabilný a významne zasahuje do cash flow podniku. „Po rekonštrukcii objektov na voľné ustajnenie a zlepšení výroby objemových krmív sme zaznamenali nárast úžitkovosti o viac ako 40 %. Výška produkcie na uzatvorenú laktáciu je 5830 kg mlieka, najbližším cieľom je tak 6500 kg. Výšku produkcie však nepovažujem za rozhodujúcu. Za najdôležitejšiu pokladám mieru

rentability chovu, ktorú sa nám darí zabezpečiť najmä vďaka tomu, že si takmer všetky komponenty kŕmnej dávky vieme zaobstarať z vlastných zdrojov. Na 50 ha pestujeme sójové bôby a preto nepotrebujeme kupovať bielkovinové krmivá. V letnom období praktizujeme ozdravovacie pasenie niektorých skupín dojníc. Podarilo sa nám zvýšiť laktačný vek a prakticky nemáme žiadne problémy s plodnosťou kráv. Dnes už dokážeme vyrobiť kukuričnú siláž, lucernovú a lucernotrávnu senáž ako i lúčne seno vo výbornej kvalite. Rovnako sa nám podarilo v spolupráci s odborným konzultantom VVS Ing. Petrom Bujnom vyriešiť výživu všetkých kategórií hovädzieho dobytka a veľký dôraz kladieme na odchov teliat a jalovíc, čo je základný predpoklad tvorby vyrovnaného stáda dojníc.“ Chov ošípaných Pri debate o budúcnosti chovu ošípaných Ing. Hranka zaujal veľmi skeptické stanovisko: „Pri uzatvorenom obrate stáda máme v priemere 400 kusov prasníc v rozmnožovacom a šľachtiteľskom chove. Globálna situácia na trhu s bravčovým mäsom nám už dlhšiu dobu nepraje. Snažili sme sa hospodáriť čo najefektívnejšie, no aj tak chov ošípaných vykazuje vysokú stratu. Ak sa situácia nezmení, ťažko nájdeme nejaký dôvod, prečo by sme chov ošípaných mali zachovať“. Nedá mi nespomenúť, že PD Trenčín – Soblahov prevádzkuje aj jazdecký oddiel na hospodárskom stredisku v Nozdrkovciach, kde je ustajnených približne 50 až 60 koní. Koniec návštevy podniku sme s Ing. Hrankom strávili vo veľmi pekne vybudovanom jazdeckom areáli, v ktorom sa nachádza jazdecká hala, jazdiareň, rozsiahle výbehy a pasienky. Časť ustajnenia je prenajímaná majiteľmi privátnych jazdeckých koní. Družstvo je chovateľom slovenského teplokrvníka a každoročne sa zúčastňuje na výkonnostných skúškach žrebcov, ktoré sú zaraďované do plemenitby. Aj keď nie je možné hovoriť o výraznom ekonomickom efekte chovu koní, oveľa väčší význam má jeho spoločensko – propagačná funkcia.

Ing. Ján Hranka napriek mnohým problémom, ktoré musia na farme denne riešiť, zostáva optimistom a verí v budúcnosť slovenského poľnohospodárstva. Veď nie vždy plní len funkciu produkcie potravín, ale mnohé iné, v neposlednom rade napríklad enviromentálnu. Ing. Roman Mokráň, VVS SK

16 17

V ZOD Lubná každý rok jedno tele Zemědělské obchodní družstvo Lubná u Poličky na Svitavsku chová 340 dojnic českého strakatého skotu s průměrnou roční užitkovostí 6430 kg mléka. Spolupráce s VVS Verměřovice, jmenovitě s Ing. Jiřím Stejskalem, CSc., začala již v roce 1990. Tehdy začalo družstvo z VVS nakupovat první komponenty pro dojnice a telata. Úzká spolupráce v oblasti výživy skotu trvá dodnes. „Některé komponenty jsme v minulosti odebírali i od jiných dodavatelů, ale postupně jsme přešli v oblasti výživy skotu výhradně na komponenty a produkty z VVS Verměřovice. Jsme také velmi spokojeni s odborným poradenstvím zookonzulenta Ing. Pavla Pecháčka, který pokračuje ve výživářském servisu po Ing. Stejskalovi. V případě Verměřovic se jedná o osvědčenou a dlouhodobou spolupráci, a to nejen v oblasti produktů, ale je to i otázka doby splatnosti, která je pro nás, jako poměrně velkého odběratele, důležitá a firma VVS nám v tomto směru vychází vstříc,“ uvedl Jaroslav Flídr, vedoucí živočišné výroby v ZOD Lubná, který působí v družstvu jako zootechnik již od roku 1971.

Jaroslav Flídr, vedoucí živočišné výroby v ZOD Lubná u Poličky.

Do roku 2001 měli v ZOD dojnice ustájeny pouze ve vazných stájích, potom byla zprovozněna rekonstruovaná stáj s volným ustájením pro 230 dojnic. Nachází se na farmě Široký Důl a podle vedoucího živočišné výroby je tam markantní rozdíl v užitkovosti i v pohodě zvířat. Stáj je zisková s průměrnou dojivostí 6700 kg mléka zatímco ve dvou zbývajících vazných stájích je užitkovost 6100 kg. Na družstevní míchárně zpracovávají do krmných směsí pro dojnice vlastní obilí, k němu přidávají z VVS sóju, extrahovanou řepku a speciální minerální přísadu s kvasinkami vytvořenou na míru pro zdejší podmínky a podle potřeby krmnou močovinu. Výživa dojnic s volným ustájením na farmě Široký Důl je postavena na směsné krmné dávce, kde uplatňují tři produkční dávky, jednu pro suchostojné krávy a jednu pro krávy v přípravě na porod. První krmná dávka je sestavena pro dojivost 31 kg mléka. Doplněná je o by-pass tuk Formafat, glycerol a minerální krmnou přísadu. Dávka krmné směsi z vlastní míchárny představuje 9,3 kg na kus a den. Druhá krmná dávka je tvořena na normu 23 kg mléka a kompletní krmná směs je podávána v množství 6 kg. Třetí krmná dávka je vytvořena na normu 13 litrů s minimálním množstvím krmné směsi a podává se před koncem laktace. Čtvrtá krmná dávka pro suchostojné krávy je sestavena s důrazem na vysoké dávky sena a slámy v množství celkem 5 kg, je

bez jádra a s MKP v množství 0,20 až 0,25 dkg. Krmná dávka pro dojnice v přípravě na porod je stejná jako pro suchostojné krávy a s přídavkem 4,5 kg krmné směsi. Do krmného vozu se ke každé krmné dávce přidává kukuřičná siláž a jetelotravní senáž v různém poměru. Ve vazných stájích jsou podávány dva typy krmné dávky – jedna pro dojnice produkční a dojnice kolem porodu a druhá pro krávy suchostojné, před zaprahnutím a pro vysokobřezí jalovice. Co se týká reprodukčních ukazatelů, ty mají v tomto podniku na výborné úrovni, velmi dobrý je také zdravotní stav stáda a kvalita paznehtů. Zabřezávání po první inseminaci je kolem 56 procent u krav, u jalovic kolem 75 procent. Index stáda u jalovic je 1,3 a u krav 1,7. Servis perioda je 91 dní a mezidobí 368 dní. Podnik postihlo dvakrát BSE a vzhledem k výborné reprodukci a zdravotnímu stavu bylo stádo doplněno z vlastních zdrojů. Jedná se o chov prostý IBR. Od letošního roku také prodávají vysokobřezí jalovice, je o ně zájem, ročně plánují prodat kolem 30 kusů. Telata jsou umístěna ve venkovních boudách po dobu dvou měsíců, podávají jim granulovaný startér doplněný celým zrnem ovsa, aby byl zajištěn správný rozvoj předžaludků. Potom přecházejí do venkovního teletníku, kde jsou na rostlinné výživě. Část telat je však vzhledem k nedostatku místa umístěna do staré odchovny mladého dobytka. Odchov jalovic je postaven především na travní a jetelotravní senáži s nízkou dávkou silážní kukuřice. Jalovice do 350 kg dostávají krmnou směs sestavenou na vyšší hladinu dusíkatých látek, aby byl zajištěn dobrý růst kostry a svaloviny. Minerální přísada z Verměřovic s označením VMD Lubná obsahuje stejné komponenty, jako směs pro dojnice, ale bez kvasinek. Jalovice v kategorii okolo hmotnosti 250 kg dostávají 1 kg této směsi, která obsahuje 33 % NL na 1 kg. Býčci jsou zhruba v šesti měsících věku umístěni do výkrmny, kde jsou ustájeni volně v boxech. Krmné dávky jsou zpracovány na hmotnostní kategorie 250, 350 a 450 kg. Na jatka odcházejí do věku 24 měsíců v průměrné porážkové hmotnosti 642,5 kg za loňský rok. Výživu býků doporučuje a řídí zookonzulent VVS. V krmných dávkách je nosná kukuřičná siláž, sláma a vlastní krmná směs pro hovězí žír doplněná o minerální krmnou přísadu MKP B Lubná z VVS, což je minerální krmivo pro skot s Bio-mosem. Krmnou směs pro býky tvoří z 91 % vlastní obiloviny, MKP B 4 %, močovina 2,5 %, vápenec 1,5 % a krmná sůl 1 %. Dávka této krmné směsi je podle hmotnostních kategorií od 2,5 do 4 kg na kus a den.

V Lubné se zabývají také výkrmem býků, a to s dobrými výsledky.

ze zahraničí

Posilujeme pozice v zahraničí V druhém lednovém týdnu se uskutečnila cesta vedoucích zástupců firmy VVS Verměřovice Ing. Bryndy a Ing. Záhory do Polska a Litvy. Mezi hlavní cíle patřilo zhodnotit dosavadní působení firmy na těchto trzích, hledat nové možnosti odbytu produktů a služeb VVS, rekrutovat nové zaměstnance v dceřiných společnostech a v případě Polska také faktické založení dceřiné firmy VVS PL z.o.o. Byl to náročný pracovní týden plný dlouhých jednání. Společnost VVS expanduje na zahraniční trhy a zakládá dceřiné firmy vždy společně s prověřeným lokálním partnerem, ale se zachováním si nadpolovičního podílu. Důvody jsou prosté – využítí znalostí a zkušeností místních představitelů, které netrápí v jednání s budoucími obchodními partnery jazyková bariéra a také jejich motivace formou podílnictví na úspěchu podnikání. Všechny dceřiné společnosti (také VVS SK na Slovensku) mají stejnou nebo velice podobnou organizační strukturu. V blízké budoucnosti budou používat sjednoceného marketingového vzorce a během let 2007 a 2008 budou napojeny na společný informační systém VVS. Takto bude položen základ jejich vysoké konkurenceschopnosti v celém středoevropském prostoru. Dceřiné firmy využívají především dlouholetých zkušeností VVS Verměřovice v oblasti výživy dojeného skotu k penetraci na trhy v Polsku a v baltických státech. Určitou výhodou je, že například v Polsku již firma v minulosti působila a její výrobky a know-how nejsou místním farmářům zcela neznámé. Konkrétně polský trh s mlékem skýtá pro VVS značný potenciál – Polsko má poměrně velké možnosti v přeměně kvóty přímého prodeje na dodávkovou kvótu, užitkovost je pouze na průměrné úrovni a výkupní ceny mléka jsou v některých oblastech o několik desítek procent vyšší, než je středoevropský průměr (např. ZL 1,35/L). Zkrátka ideální podmínky pro poradenství vedoucí k zintenzivnění mléčné produkce. Relativně podobná situace je v baltických státech.

Snímky na této straně jsou ze zemědělských podniků v Litvě, se kterými VVS spolupracuje v oblasti výživy skotu.

Důležitým bodem všech jednání byla prodejní strategie na nových trzích. To především znamená, které výrobky VVS podporovat jako první, které až za rok, proč, kterým podnikům, s jakými recepturami a v jakých cenových relacích. Začátek je vždy velice náročný, ale pokud to hospodářské výsledky dovolí, dceřiné firmy skupiny VVS jsou připraveny investovat v blízské budoucnosti do založení místních výroben premixů a koncentrátů, což jejich pozici na trhu zcela jistě upevní. Jednalo se proto i o investičních záměrech v oblastech administrativního zázemí, skladů a výrobní technologie. Nejdůležitější podmínkou pro budoucí růst je však vysoká kvalita lidských zdrojů, stabilita obchodních týmů a jejich vysoká motivace. Této oblasti byla přirozeně při jednáních věnována největší pozornost. Správná volba napoprvé se zde určitě dlouhodobě vyplatí. (jz)

18 19

IV. ročník VVS SKI INTERKRITERIUM

Čtvrtého ročníku populárních lyžařských závodů VVS SKI KRITERIUM v Čenkovicích ve Skiareálu Buková Hora dne 15. února se zúčastnilo přes padesát zájemců. I přes nepříznivé počasí se podařilo odjet všechny kategorie. Na svahu byla velmi nízká viditelnost, po celou dobu VVS Ski pršelo. Dík proto patří všem, kteří se i v nepříznivém počasí odhodlali závodit. Muži soutěžili v obřím slalomu a běhu na lyžích, ženy pouze v obřím slalomu. V obřím slalomu mužů byl nejúspěšnější Milan Vaníček ze Zemědělské a.s. Bystřec, na druhém místě skončil

Ondřej Kudrnáč ze ZEOS Lomnice a jako třetí Martin Javorník z ČZU Praha. V obřím slalomu žen obsadily první tři místa Jaroslava Hradecká ze ZEOS Lomnice, Martina Nováková z Milkprogressu a Pavla Tomášková z Agromu Třebnouševes. Disciplínu v běhu na lyžích nejlépe zvládl Ladislav Dufek ze ZD Miletín, druhé místo vybojoval Jaromír Krofta ze ZD Žichlice a jako třetí se umístil Miloš Doležal ze ZOD Zálší. Všem blahopřejeme! Zpestřením bylo tipování nejlepšího výsledku soutěží, kde hlavními cenami byl televizor Philips, rotoped a DVD přehrávač.

Okénko do historie

Soulad mezi užitkovostí a prostředím Bez pevného zdraví není trvalé užitkovosti. To musí si i pěstitelé na výkonnost stále uvědomovati. Zavádění jakéhokoli pokroku v chovu skotu musí znamenati současně snahu po zachování zdraví, po tlumení tuberkulosy na prvém místě. Tuberkulosa ničí nám chovy a ohrožuje zdraví národa. Skot divoce žijící neonemocní tuberkulosou přirozeně, jakmile se však jeho odolnost ustájením oslabí, podléhá nákaze ještě snáze, než skot domácí. Z toho jest patrno, že tuberkulosa jest nemoc čistě kulturní a jsou tím zároveň zřejmy cesty ku obraně proti této nákaze. Hlavní podstatou boje jest zabránění každému zbytečnému oslabování organismu. Sílení organismu dodáváním dostatku živin jest nutné, avšak samo o sobě nepostačuje, není-li podmínek pro umožnění přizpůsobení podávaných živin pro účely organismu, hlavně dostatek čerstvého, kyslíkem co možno bohatého a kysličníku uhličitého co možno prostého vzduchu při dostatku fysiologické činnosti veškerých ústrojí tělesných, zejména oněch k životu nevyhnutelně potřebných. Najíti pravou hranici těchto zdravotně tak důležitých poměrů vzhledem na požadovaný stupeň užitkovosti, jest právě největším chovatelským uměním. Musí býti soulad mezi hygienickými ohledy a mezi užitkovými požadavky. Přílišným stupňováním užitkovosti při nedostatku porozumění pro hygienu byly napáchány na nejlepších stavech skotu nenahraditelné škody. Velkou důležitost při zvyšování užitkovosti dojné má na prvém místě způsob výchovy telat hned od narození. V novější době ujímá se stále více odstav telat hned po narození. Tento postup zachovává se buď z ohledů zdravotních, aneb z důvodů čistě hospodářských. Výhody tohoto způsobu výživy telat pozůstávají v tom, že se může tele, dokud ještě přirozeně nesálo, velmi snadno naučiti sání ze struku umělého, aneb přímo z nádoby. Takto možno teleti dávati mléko upravené

Bernsko-hanácký býček na výstavním trhu v Přerově v dubnu 1924.

a v takovém množství, jak se to právě jeví nejúčelnějším. Míněný zde způsob odstavu provádí se v Holandsku, kde se jedná o docílení nejvyšší dojivosti. Při tomto způsobu výživy telat dlužno dbáti, aby se jim dostalo mléka v prvé řadě mateřského, jinak po dobu aspoň 3 týdnů mléka plného. Poté jest možno pomýšleti na úhradu odebraného tuku mléčného tukem jiným, nejlépe ve lněném semenu podávaným. Vzhledem na rozměry žaludku doporučuje se savá telata napájeti s počátku pětkrát, po 2 až 3 týdnech postupně pouze třikrát denně. Již po prvém týdnu stáří počíná si obyčejně tele vybírat v seně. Zdroj: Praktický chovatel z roku 1924