VÝVOJ VÝROBA PRODEJ - SERVIS HYDRAULICKÉ A PNEUMATICKÉ NÁŘADÍ - ZVEDACÍ ZAŘÍZENÍ POTRUBNÍ DOPRAVA

VÝVOJ – VÝROBA – PRODEJ - SERVIS HYDRAULICKÉ A PNEUMATICKÉ NÁŘADÍ - ZVEDACÍ ZAŘÍZENÍ POTRUBNÍ DOPRAVA Společnost je zapsána do obchodního rejstříku u Krajského soudu v Ostravě, oddíl B, vložka 1025 ode dne 23.5.1995

ZÁZNAM z prezentace projektu PAMM e. č. TA 01021374 „Nové technologie ochrany životního prostředí před negativními následky pohybujících se přírodních hmot“ uskutečněného dne 11. 7. 2013 Přítomni:

Viz. příloha č. 1 - Prezenční listina účastníků

Program prezentace: 1) Zahájení – PaedDr. Zdeněk Peša – starosta města Olešnice 2) Úvodní slovo zástupce spoluřešitele KOEXPRO OSTRAVA, akciová společnost 3) Rámcová charakteristika povodně 06.2013 a (strategie, koncepce) – VUT Brno – Ing. Karel Drbal, Ph.D.

co

lze

očekávat

v PO

4) Oblast „vybřežování“ – protipovodňových opatření vizuální projekt situovaný do lokality města Olešnice a jeho porovnání s projektem zpracovaným pro Lesy České republiky Brno – Ing. Vlastislav Kolečkář, AQUA PROCON s.r.o. 5) Oblast „eroze“ – návrhy protierozních opatření v lokalitách Velké Heraltice, Větřkovice, Ořechov – FAST, doc. Miroslav Dumbrovský 6) Možnosti využití PROTEX-TČ u sesuvů malého rozsahu – Ing. Luděk Kovář, Ph.D., VŠB TU – HGF 7) Zaměření a hlavní cíle projektu - doc. Ing. Aleš Bernatík, VŠB TU – FBI 8) Laboratorní zatěžovací zkoušky vaků PROTEX-TČ – KOEXPRO OSTRAVA, akciová společnost – Ing. Jakub Mrovec 9) Závěry

Přílohy: P 1. Prezenční listina účastníků v Olešnici P 2. Fotodokumentace postižených oblastí při povodních v červnu 2013 P 3. Naměřené hodnoty experimentálních zatěžovacích zkoušek v laboratoři VUT Brno

CODE/VPS/MRO/ZAZNAM/07/2013/OLESNICE Stránka 1 z 37

PREAMBULE 10. 7. 2013 - proběhla konsultace na Mú Olešnice s PaedDr. Zdeňkem Pešou a prohlídka protipovodňových opatření města Olešnice (za účasti Ing. Pařenici, Ing. Ranochy a Ing. Mrovce). Jednalo se o pět suchých poldrů v několika rizikových oblastech „nad“ městem Olešnice (viz. Obr. č. 0.1 – 0.3).

Obr. 0.1 – 0.3 Olešnice - Suché poldry 11. 7. 2013 - hlavní náplň akce „Olešnice“  vystoupení (prezentace) členu týmů spoluřešitele KOEXPRO OSTRAVA, hlavního řešitele, vystoupení hostů, diskuze (program viz. příloha). 1) PaedDr. Zdeněk Peša – starosta města Olešnice Zahájení akce – seznámení účastníků prezentace s místními poměry  bohatou historií města Olešnice (www.olesnice.cz) a vybudovanými či plánovanými protipovodňovými opatřeními.

Městečko Olešnice patří k místům nejstaršího osídlení kraje. Původní vesnička stávala v místech dnešní „Moravské strany“, od toho dobový název Moravská Olešnice. Olešnicí protéká Nyklovický potok (Hodonínka), do kterého se ve středu města vlévá potok Veselský. Říčka Hodonínka je přítokem řeky Svratky. Na Veselském potoce byla vybudována soustava rybníků a pět suchých poldrů o kapacitě cca 280 000 m3. Pan starosta seznámil přítomné s protipovodňovými opatřeními budovaných od roku 1934 (regulace Veselského potoka), od roku 1997 výstavbu poldrů a povodní způsobené přívalovými dešti v roce 2002. V roce 2002 se zde po přívalovém dešti zde byly rovněž instalovány technické prostředky PROTEX – K – vak typu „trojče“ v délce zhruba 150 ti metrů a ochranný vak typu „matrace“. Konkrétně mezi místním fotbalovým areálem a potokem Hodonínka. Instalované trojče je i po 11 letech stále v dobrém stavu, pouze na některých místech se vlivem UV záření a mrazů roztrhla povrchová tkanina a část zatuhlé směsi se rozdrolila. Ochranná hráz nebyla, oproti jiným nasazením chráněná zemním pokryvem. Zároveň se vyjádřil k připravované aplikaci PO v říčce Hodonínce, projektovaných AQUA PROCON, s.r.o., Brno jejich nákladech, problémech s vlastníky pozemků, atp.

CODE/VPS/MRO/ZAZNAM/07/2013/OLESNICE

Stránka 2 z 37


2) Ing. Jaroslav Pařenica - zástupce spoluřešitele KOEXPRO OSTRAVA, akciová společnost Úvodní slovo k projektu PAMM a programu TAČR, záměry a cíle projektu, přínosy programu TAČR. Hlavním řešitelem projektu „Nové technologie ochrany životního prostředí před negativními následky pohybujících se přírodních hmot“ (zkráceně PAMM) je VŠB TU Ostrava (Fakulta bezpečnostního inženýrství, Fakulta Hornicko - geologická a Fakulta energetiky a informatiky), spoluřešitelem je KOEXPRO OSTRAVA, a.s. Je řešen v rámci projektu „ALFA“ Technologické agentury České republiky (TAČR). Cílem projektu v období let 2011 až 2013 je výzkum a vývoj, modelové ověřování, popř. ověřit „in situ“ metodicky i vývojem konkrétní technické prostředky, technologie, organizační opatření i metodické postupy, které zlepší podmínky ochrany životního prostředí a obyvatel před důsledky nežádoucích přesunů – pohybů hmot, zapříčiněnými přírodními vlivy. Základní směry řešení projektu, které tvořily zadání spoluřešiteli, byly rozčleněny do tří výzkumně vývojových oblastí:  oblast záplav (vybřežování),  oblast půdní eroze,  oblast sesuvy půdy. Tyto oblasti byly analyzovány pomocí modelování, byly vyhodnocovány krizové scénáře a následně řešen vývoj technických prostředků, vhodných pro ochranu před nežádoucím pohybem hmot (vč. možností ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech). Při charakteristice projektu bylo zdůrazněno, že výzkum a vývoj metodiky i ochranných prostředků a technologií proti negativním účinkům pohybujících se přírodních hmot měl charakter integrovaného a multidisciplinárního výzkumu s velkým počtem činností. Jedná se o matematické modelování, numerické simulace, měření v terénu, laboratorní zkoušky a testy, až po návrhy a konstrukci technických prostředků a zařízení, vývoj a propracování technologií ochrany území i sídel. Dále se jednalo o vypracování metodik sloužících pro podporu činnosti institucí (hasičský záchranný sbor, představitelé státní a obecních správ atd.) podílejících se na prevenci proti nežádoucím přírodním jevům, jakož i metodik pro řešení situací v jejich průběhu a po jejich ukončení a likvidaci následků, to vše za pomoci výpočetní techniky. Součástí výzkumně – vývojových prací spoluřešitele bylo rovněž posouzení lokalit na území Moravy ohrožovaných vybřežování, erozí a sesuvy. Na základě těchto prací byly vybrány pilotní území, u kterých se připravovalo, popř. bude připravovat instalace PPO, protierozních a CODE/VPS/MRO/ZAZNAM/07/2013/OLESNICE Stránka 3 z 37

protisesuvných opatření. Pro tyto lokality jsou zpracovány pilotní investiční záměry a následně virtuální investiční záměry, které jsou technicky, technologicky, nákladově porovnávány s realizačními projekty „klasického stavebního provedení“. S některými virtuálními projekty budou přítomní seznamováni během následujících přednášek. 3) Ing. Karel Drbal, Ph.D. – výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M. Brno, v.v.i. Rámcová charakteristika povodně červen / 2013 a koncepční přístupy v problematice ochrany před negativními dopady povodní (strategie, koncepce). Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i.  Praha – Podbabská 30 (1919) o srpen 2002  pobočka Ostrava (1942)  pobočka Brno (1949) Hlavní činnosti VÚV TGM, v.v.i.:  výzkum hydrologie, hydrogeologie a hydrauliky;  výzkum vodních zdrojů, ochrany vod a ochrany povodí;  výzkum chemie, toxikologie a radiologie vody;  výzkum biologie a mikrobiologie vody;  výzkum procesů znečišťování vod a odstraňování znečištění. Povodňová situace z června 2013:  Meteorologické příčiny;  Hydrologický průběh;  Funkce systémů ochrany; Koncepční přístupy v problematice ochrany před negativními dopady povodní:  Právní nástroje a legislativní proces;  Proces plánování;  Implementace směrnice 2007/60/ES; Meteorologické příčiny povodně Po poměrně zataženém a deštivém jaru 2013 byla podstatná část území České republiky nasycena vodou z jarního tání a dešťů. 26. 5. 2013 V Plzeňském kraji nelze vyloučit i dosažení 2. SPA Pro očekávané úhrny v západních Čechách 10 až 25 mm a na horách až 35 mm srážek do pondělního rána (27. 5.), byla vydána výstraha na možný vzestup hladin řek v západních Čechách. 28. 5. 2013 vydal ČHMÚ vážné varování před hrozbou bouřek s lijáky a krupobitím pro období 29. – 30. května; CODE/VPS/MRO/ZAZNAM/07/2013/OLESNICE

Stránka 4 z 37


29. 5. 2013 vydáno varování před vznikem povodní a to zejména pro povodí Lužické Nisy, na přítocích Berounky a horního Labe. 2. 6. 2013 Od 1. 6. do 2. 6. překročily v Čechách úhrny srážek přes 100 mm. Velký podíl na tom měly noční bouřky, jež se vyskytovaly v pásmu táhnoucím se od Krkonoš jihozápadním směrem na Šumavu. Horním Maršově spadlo 130 mm, na Luční Boudě 114 mm a v Peci pod Sněžkou 90 mm. Na návětrné straně Šumavy úhrny srážek dosáhly až k 90 mm. Konvektivní srážky, jež se přidaly k těm z vrstevnaté oblačnosti, činily rozdíl mezi koridorem srážek táhnoucím se od Krkonoš směrem na jihozápad od západních Čech, kde se úhrny pohybovaly v průměru mezi 20 až 30 mm. Na Moravě úhrny nepřesahovaly hranici 20 mm, s výjimkou oblasti Jeseníků. Byla rozšířena výstraha ČHMÚ na povodňové ohrožení (extrémní stupeň nebezpečí) i na další kraje, tj. výstraha pro celé Čechy kromě kraje Pardubického, v Jihomoravském kraji pro okresu Znojmo.

Obr. 3.1 Meteorologická mapa ČR 3. 6. 2013 – 7:00 (číselné údaje na mapě  srážky v mm) Průběh povodňové situace z června 2013  Povodeň v České republice 2013 probíhala zhruba od 31. 5. 2013 na jihozápadě a na severovýchodě Čech, v návaznosti na postup vody tokem Vltavy a Labe také ve středních a severních Čechách.  K 4. červnu si povodeň vyžádala již 8 lidských životů, další lidé pohřešováni.  Druhá vlna povodní, ovšem zdaleka ne tak intenzivní, nastala mezi 9. a 12. červnem v důsledku intenzivních lokálních dešťů do nasycených povodí. CODE/VPS/MRO/ZAZNAM/07/2013/OLESNICE Stránka 5 z 37

 Konec povodní - 15. červen 2013, kdy byl na posledních vodních tocích v ČR odvolán 2. SPA. Vltavská kaskáda – funkce a účel  Klíčovým vodním dílem Vltavské kaskády je nádrž Orlík,  Vodní dílo zajišťuje svou funkcí a hospodařením s vodou následující účely v pořadí podle důležitosti: 1. minimální průtok ve Vltavě v profilu Vrané 40 m3/s ve spolupráci s ostatními vodními díly Vltavské kaskády, 2. využití odtoku z nádrže k výrobě elektrické energie ve špičkové vodní elektrárně, která je součástí vodního díla, 3. dodávku povrchové vody pro odběratele, 4. snížení velkých vod na Vltavě a částečnou ochranu území pod přehradou před účinky povodní (se zvláštním zřetelem na ochranu Prahy), 5. nalepšování průtoků ve Vltavě a případně v Labi pro zlepšení plavebních podmínek, 6. vypouštění zvýšených přítoků ke zlepšení hygienických podmínek a kvality vody ve Vltavě (zejména v oblasti Prahy) a k likvidaci následků čistotářských havárií, 7. ovlivňování zimního průtokového režimu pod přehradou a omezení nežádoucích ledových jevů, 8. rekreaci a vodní sporty, 9. plavbu v nádrži, 10. rybí hospodářství.

Obr. 3.2 Vodní nádrž Orlík


Stránka 6 z 37


Vltavská kaskáda – manipulační zásady:  Zajistit minimální průtok 40 m3/s pod VD Vrané vyžaduje, aby v nádržích byl vymezen dostatečný zásobní prostor.  Zvětšení retenčního objemu o část (na úkor) zásobního objemu je v případě některých povodní zajištěn manipulací, tj. předpouštěním. Taková manipulace vyžaduje předpověď objemového přítoku, kterým se doplnění zásobního prostoru zajistí pro další využití. Jedná se o situace před táním sněhu a obdobná nastala při jarní povodni v roce 2006. V případě povodní letního typu zatím předpověď s dostatečným předstihem a spolehlivostí není dostupná.  Manipulace za povodní se řídí hlavní podmínkou, aby byl Prahou převeden maximální neškodný průtok 1500 m3/s a pokud možno nebyl překročen průtok ve Vltavě pod VD Slapy 600 m3/s.  Vltavská kaskáda udržuje průtok na úrovni, která umožňuje přemístění plavidel v Praze do bezpečného zakotvení, následně na úrovni hladin, které umožňují výstavbu mobilních hrazení. Tímto zadržováním vody se retenční prostory plní již na počátku povodně. Tato funkce byla při povodni 2013 plně zajištěna.  Při výskytu relativně menších povodní lze zůstatek retenčního prostoru použít pro zpoždění špičky povodňové vlny na Vltavě tak, aby Prahou odtekla až po kulminaci průtoku z Berounky a Sázavy.  Vzhledem k velikosti povodně 2013 byl rozhodující retenční prostor Vltavské kaskády v nádrži Orlík na konci vzestupné větve povodně zaplněn. I tak se podařilo, byť jen v omezené míře, odtok z Vltavské kaskády v době kulminace Berounky omezit. Vltavská kaskáda – účinky  Přítok z Vltavské kaskády tvořil přibližně polovinu celkového odtoku v Praze.  Retenční objem v nádrži Orlík je cca 11% objemu vody, který protekl od počátku intenzivního vzestupu do kulminace Prahou.  Povodeň 2013 je na horním okraji rozmezí povodní, které se v tomto ročním období i v historickém období vyskytly. Dosažené výšky hladin v Praze jsou srovnatelné, jako byly za katastrofální povodně v květnu 1872. Za této povodně byl celý průtok Vltavy tvořen CODE/VPS/MRO/ZAZNAM/07/2013/OLESNICE Stránka 7 z 37

odtokem z povodí Berounky pod Plzní. Vltava nad ústím Berounky do Vltavy dokonce tekla proti proudu.  Podstatný vliv nádrží Vltavské kaskády na velikost průtoků na Vltavě a Labi je do úrovně Q20  Kulminační průtok povodně 2013 se blížil povodni padesátileté (3440 m3/s v profilu Praha - Chuchle).

Shrnutí povodňové situace z června 2013  V souvislosti s povodněmi zemřelo 13 osob.  Výrazně zasaženo bylo celkem sedm českých krajů, ve kterých vláda vyhlásila nouzový stav.  Postiženo bylo 950 obcí  Celkový počet evakuovaných osob je 22 704 z toho asi 11 000 jen v Ústeckém kraji.  Policie eviduje 29 trestných činů z toho 27 případů rabování.  Sleduje se 50 lokalit sesuvů půdy.  Odhad škod dosáhne desítek miliard korun. Přesná výše škod se teprve zjišťuje.  Na obnovu území a odstranění škod po povodních uvolnila vláda k 1. 7. 2013 přes osm miliard korun.  Peníze byly určeny především na obnovu infrastruktury a šly hlavně z rozpočtových rezerv, peněz určených na obsluhu státního dluhu a Státního fondu dopravní infrastruktury. Další peníze poskytla ministerstva například ve formě zvýhodněných úvěrů či daňových úlev.  MŽP a MZe zřídí pracovní skupinu, která vypracuje analýzu povodní. Fotodokumentaci postižených oblastí při povodních v červnu 2013 naleznete v příloze č. 2 (P 2.1 – 2.5).


Stránka 8 z 37


4) Ing. Vlastislav Kolečkář – AQUA PROCON, s.r.o. Oblast „vybřežování“ - Virtuální projekt úpravy vodního toku Hodonínky v Olešnici.

Hlavním účelem stavby je zlepšení protipovodňové ochrany zájmového území tak, aby byla navržena přijatelná protipovodňová ochrana zástavby v bezprostřední blízkosti toku za přijatelných podmínek. Ochrana zájmového území je stanovena na Q20. Hodnota stanovené ochrany vycházela z příznivějšího nákladového ukazatele, kdy odhad nákladů na tuto stavbu byl přijatelný s ohledem na ochranu zájmového území. Využitím nové technologie modifikace vaků. Systém protipovodňové ochrany PROTEX – TČ by mohlo dojít snížení nákladů na stavbu a zároveň při využití této technologie by došlo k zjednodušení stavebních postupů (prací) v místech, kde jsou stísněné stavební podmínky. Systém PPO PROTEX – TČ je navrhován v úsecích, kde právě z důvodu stísněných podmínek nebylo možné pro ochranu území navrhnout ochrannou zemní hráz a byla zde navržena ochranná ŽB zídka. Tato ŽB zídka byla předmětem prováděcího projektu zpracovaného AQUA PROCON, s.r.o. pro lesy ČR, Brno. V úsecích, kde byla navržena protipovodňová ochranná zemní hráz, nebylo uvažováno s variantním řešením pomocí systému PROTEX – TČ. Návrh ochranné hráze byl prioritně požadován správcem toku z důvodu lepší přístupnosti k toku a využití vytěžené zemin z manipulačního pruhu na stavbu ochranné hráze, bilance zemin pro tuto stavbu hráze byla vyrovnaná.

Předpokládané finanční náklady s využitím prvků PROTEX - TČ:



Stránka 10 z 37


Předpokládaný finanční náklady s využitím klasické technologie (výstavba železobetonové zídky):


Závěrem bylo zdůrazněno, že se jedná o srovnání realizačního projektu s virtuálním projektem, jehož možnost realizace je podmíněná splněním řady legislativních a dalších podmínek.


Stránka 12 z 37


Obr. 4.1: Vzorový příčný řez koryta – TYP I

Obr. 4.2: Vzorový příčný řez koryta – TYP II


Obr. č. 4 – 6: Vodní tok Hodonínka

5) doc. Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc. – VUT Brno, FAST Oblast „eroze“ – návrhy protierozních opatření v lokalitách Velké Heraltice, Větřkovice, Ořechov. Využití vyvíjených technických prostředků a technologie PROTEX – TČ bylo jednak směrováno na návrh technických opatření pro ochranu zastavěného území obce před nepříznivými účinky povrchového odtoku, jednak navrženo pro modelové využití např. jako doplňková hrázka u ochranných průlehů a příkopů (navrženo v rámci PÚ Větřkovice, Malé Heraltice, Košetice) a také samostatně jako ochranné hrázky pro stabilizace drah soustředěného odtoku (PÚ Starovice). Technická opatření se v povodí navrhují jako základní prvek komplexního systému protierozních opatření zejména na pozemcích, kde nepříznivé důsledky povrchového odtoku ohrožují zastavěnou část obce. Jejich základní účinnost se zvyšuje v kombinaci s opatřeními organizačními a agrotechnickými. Optimálním návrhem prostorového rozmístění liniových záchytných prvků technických opatření dojde ke snížení hodnoty faktoru délky svahu L. Protierozní průlehy a příkopy se používají pro doplnění hydrografické sítě sloužící k zachycování a odvádění povrchové vody a splavenin. Z funkčního hlediska se navrhují jako:  záchytné (obvodové) k ochraně pozemků před přítokem vnějších vod, zejména z lesů  sběrné pro zachycení vnitřních vod, zpravidla k omezení příliš velké nepřerušené délky povrchového odtoku po pozemku;  svodné pro zajištění neškodného odtoku do recipientů.


Stránka 14 z 37


Obr. 5.1: Ideální návrh protierozního průlehu Nepříznivé důsledky (dopad) povrchového odtoku mimo zdrojových pozemků tak, jak se v následujících letech vyskytují ve stále větší míře:     

vliv na vodní toky - vybřežování, vliv na vodní nádrže - zanášení, vliv na vodní zdroje - znečišťování, ohrožení zastavěného území obce, metoda kritických bodů – zaplavování sedimenty, škody na dopravních liniových stavbách – zneprůjezdnění, vysoké náklady na opravy.

Pilotní projekt Hustopeče Erozní poměry na modelové lokalitě v k. ú. Hustopeče byly vyhodnoceny před a po návrhu protierozní ochrany s využitím technologie PROTEX-TČ pro stabilizaci dráhy odtoku a situováním protierozních hrázek. Na modelové lokalitě je navržena technologie stabilizačních vaků PROTEXTČ, pro stabilizaci výrazné dráhy soustředěného povrchového odtoku. Stabilizační vaky jsou navrženy do profilu údolnice cca 5m pod zaústěním záchytných průlehů.


Obr. č. 5.2 Plošná lokalizace jednotlivých kategorií erozního smyvu před návrhem PEO

Obr. č. 5.3 Plošná lokalizace jednotlivých kategorií erozního smyvu po návrhu PEO

Pilotní projekt Větřkovice a Nové Vrbno V rámci KPÚ Větřkovice a Nové Vrbno byla navržena protipovodňová technická opatření formou záchytného průlehu ZPRU1 zaústěného do svodného průlehu SP1. Ke snížení povodňového ohrožení z přívalových srážek, přerušení délky svahu a pro zachycení erozních splavenin je v rámci PSZ KPÚ Větřkovice a Nové Vrbno navržen záchytný průleh ZPRU1 zaústěný do svodného průlehu SP1.


Stránka 16 z 37


Obr. č. 5.4 Plošná lokalizace navržených opatření v k.ú. Větřkovice

Obr č. 5.5 Místo lokalizace prozatímně vybudovaného ZPRU1

Pilotní projekt Malé Heraltice V rámci KPÚ v k.ú. Malé Heraltice byla ke snížení povodňového ohrožení z přívalových srážek, přerušení délky svahu a pro zachycení erozních splavenin navržena technologie PROTEXTČ jako doplňující součást technických opatření formou záchytného průlehu ZPRU1 zaústěného do svodného průlehu SPRU1 přecházejícího propustkem pod silnicí do Horeckého potoka.


Obr. č. 5.6 Lokalizace opatření v k.ú. Malé Heraltice

Pilotní projekt Ořechov V rámci studie odtokových a erozních poměrů, zpracované pro pozemkový úřad Uherské Hradiště, byla jako doplňkové opatření navržena technologie PROTEX-TČ v systému se svodným průlehem ve studii značeným jako SPRU 1.

Obr. č. 5.7 Lokalizace opatření v k.ú. Ořechov

Závěrem seznámil přednášející přítomné se stupněm rozpracovanosti a přípravách dílčích realizací návrhových opatření, jejich začlenění do územních plánů schvalovacích řízeních atp.


Stránka 18 z 37


6) Ing. Luděk Kovář, Ph.D. - VŠB TUO, HGF Možnosti využití PROTEX-TČ u sesuvů malého rozsahu + virtuální projekt vodního toku Ráček (oblast Ostrava – Bartovice) Destrukční potenciál svahových deformací:  Svahové pohyby jsou v ČR spolu s povodněmi nejnebezpečnějšími přírodními katastrofami. Velmi často jsou obě rizika na sebe těsné vázána. K lidským obětem stahových pohybů v ČR naštěstí obvykle nedochází, nicméně hospodářské škody přesahují desítky až stovky miliónů korun, v případě masového výskytu až řádově miliardy.  Obecně lze konstatovat, že čím větší je rozsah jevů, jím vyšší je jeho ničivý potenciál.  Paradoxně však i velmi malé SD mohou způsobit mimořádně vážné škody, vzniknou – li na vysoce rizikovém území a mohutné deformace v nezastavěných oblastech nás ponechají relativně v klidu.

Obr. 6.1: Ukázky svahových deformací Hlavní možnosti využití u svahových deformací menšího rozsahu, kde:    

potřebujeme přitížit patu svahu (lavice, přísypy, přesypávky) je nutno zabránit přímé erozi (těž. pohozy, hatění, opevňování) je nutno vytvořit přehrazení svahu (stupně) potřebujeme podepřít skalní blok (podezdívání, podchytávání)

Výhody využití:    

Nasazení v obtížně přístupném terénu Rychlost provedení Krom přitížení vahou působí i tuhost prvku Z toho se odvíjející cena CODE/VPS/MRO/ZAZNAM/07/2013/OLESNICE Stránka 19 z 37

Obr. 6.2: Registrované svahové deformace v ČR k 1. 9. 2012

Obr. 6.3: Mapa náchylnosti ke svahovým nestabilitám ČR (růžové a červené oblasti jsou nejnáchylnější


Stránka 20 z 37


Virtuální projekt lokality v Bartovicích – vodní tok Ráček Postiženou oblastí protéká vodní tok Ráček, který je v současné době revitalizován. Sesuv svahu ohrožuje vodní tok a řešením byla instalace gabionů. Po deštích však došlo k sesuvu, do pohybu se dal jak původní svah, tak i materiál vytěžený z koryta (mimochodem velice různorodý materiál, navíc v této oblasti se původně nacházel rybník, takže se po provedených vrtech ukázalo, že podloží je silně podmáčené  nestabilní).

Obr. 6.4 – 6.6: Sesuvy vodního toku Ráček

Obr. 6.7: Modelová lokalita vodního roku Ráček s použitou variantou gabionů vyztuženými žebry


Obr. 6.8: Modelová lokalita – Ráček, řešení s gabiony

Obr. 6.9: Modelová lokalita – Ráček, řešení s vaky


Stránka 22 z 37


Cenové porovnání obou variant protierozních opatření: Orientační náklady na výstavbu břehového opevnění v délce cca 100 m Orientační náklady na výstavbu břehového opevnění v délce cca 100m: bez výkopových prací a navazujících úprav na vodním toku - bez výkopových prací a navazujících úprav na vodním toku Gabionová konstrukce (včetně zpevňujících gabionových košů)

množství

štěrkové lože tl. 100 mm v šířce 1,3 m

13,0 m3

9 295.00 Kč

štěrkové lože tl. 100 mm v šířce 0,7 m

1,75 m3

1 251.25 Kč

základová gabionová matrace š. 1100 mm, tl. 200 mm

22,0 m3

62 040.00 Kč

základová gabionová matrace š. 800 mm, tl. 200 mm

4,0 m3

11 280.00 Kč

gabionový koš š. 800, výška 1000x1000 mm

80,0 m3

225 600.00 Kč

gabionový koš š. 500, výška 1000x2000 mm

25,0 m3

70 500.00 Kč

spojovací materiál

soubor

5 000.00 Kč

montáž

soubor

0.00 Kč

doprava materiálu na stavbu

soubor

40 000.00 Kč

cena celkem

orientační náklady

Orientační náklady na výstavbu břehového opevnění v délce cca 100 m

424 966.25 Kč

Orientační náklady na výstavbu břehového opevnění v délce cca 100m: bez výkopových prací a navazujících úprav na vodním toku - bez výkopových prací a navazujících úprav na vodním toku Konstrukce vaků PROTEX - TČ (var. 2x pům. 400 mm + 1 x 500 mm)

množství

orientační náklady

štěrkové lože tl. 100 mm v šířce 1180 mm

11,8 m3

vaky protex prům. 400 mm

2x 100 m

23 000.00 Kč

vaky protex prům. 500 mm

100 m

12 500.00 Kč

spojovací prvky vaků

12 ks

12 000.00 Kč

aretační prvky vaků

300 ks

30 000.00 Kč

montáž

soubor

25 000.00 Kč

plnící směs

44,8 m3

89 600.00 Kč

doprava materiálu na stavbu

soubor

40 000.00 Kč

cena celkem

8 437.00 Kč

240 537.00 Kč


Závěr:    

Hlavní výhody a přínosy nové metody (nasazení v nepříznivém terénu, rychlost provedení, výsledný prvek se chová jako rigidní těleso, příznivá cena) Důležitost výběru a předchozího zhodnocení lokality (geologie, stabilizační účinek, doplnění klasickými odvodňovacími prvky, dostupnost pro obslužnou techniku apod.) Nutnost povrchové úpravy, estetizace prvků Nová alternativa na poli sanací SD

Závěrem bylo zdůrazněno, že se jedná o srovnání realizačního projektu s virtuálním projektem, jehož možnost realizace je podmíněná splněním řady legislativních a dalších podmínek.

7) doc. Dr. Ing. Aleš Bernatík – VŠB TUO, FBI Vystoupení hlavního řešitele projektu PAMM – zaměření a hlavní cíle projektu

Obr. 7.1: Princip projektu PAMM Cíle projektu - přispět modelováním, metodicky a vývojem technických prostředků k ochraně ŽP, obyvatel a sídel před negativními důsledky přesunů přírodních hmot způsobených enormními dešti a jinými přírodními vlivy.


Stránka 24 z 37


A) Matematické modelování

Obr. 7.2: Automatizované vkládání překážek do topografie terénu

Obr. 7.3: Vliv bariéry při simulované povodni


B) Nová technologie – technické prostředky a technologie PROTEX – TČ – podrobněji v kapitole 8 (Laboratorní zatěžovací zkoušky) C) Ochrana obyvatelstva Celkový cíl: Návrh certifikované metodiky postupu zajišťujících přípravu státních institucí, občanů i podnikatelské sféry na možný vznik atmosférických jevů, postup při jejich předcházení, omezování a likvidace katastrofy.

Obr. 7.4: Model varování a vyrozumění obyvatelstva Dílčí výstupy projektu PAMM:     

Patent - vaky PROTEX-TČ Užitné vzory Software pro „zvedání bariér“ včetně metodiky postupu modelování. Software v systému Android pro hasiče. Metodika pro výběr krátkodobých opatření před negativním působením pohybujících se hmot  Metodika postupu likvidace (záchranné a likvidační práce).  Metodický list – „zásah hasičů při sesuvech“  Posouzení opatření pro snižování rizik před sesuvy (porovnání vaků a stávajících opatření).


Stránka 26 z 37


8) Ing. Jakub Mrovec – KOEXPRO OSTRAVA, a.s. Laboratorní zatěžovací zkoušky vaků PROTEX-TČ v laboratoři vodohospodářského výzkumu (LVV) na VUT Brno. Pomocí široké škály velkoobjemových vaků, plnících směsí z běžně dostupných stavebních materiálů (popílky, písky, kamenný prach atd.) a čerpacích agregátů vyvinutých KOEXPRO OSTRAVA, a.s., lze s nízkými náklady a při nízké pracnosti operativně budovat protipovodňová opatření PROTEX – TČ. Tato technologie je zaměřena na ochranu životního prostředí:  proti „vybřežování“ při povodňových jevech,  proti erozním jevům způsobených přívalovými dešti a táním,  proti mělkým sesuvům. Hlavní výhody:      

možnost instalace v těžko přístupných místech, jednoduchá příprava místa realizace při minimální potřebě pracovních sil, rychlost instalace oproti jiným protipovodňovým opatřením, estetika protip. opatření – splynutí s přírodou, pevnost, stabilita, ekologická nezávadnost, příznivá cena se srovnáni s jinými opatřeními.

Součástí výzkumně - vývojových prací v roce 2012 byly zkoušky plnění a hydraulické zkoušky dvou protipovodňových vaků - „hadicového“ Ø680mm (r. 2012) a vaku typu „trojče“ 3 x Ø400mm (r. 2013) na:  ověření stability vaku při třech různých úrovních vody,  stanovení závislosti specifického průtoku (l.s-1. m-1) na výšce přepadajícího paprsku vody měřené protiproudně před instalovaným vakem,  stanovení specifického průsaku na jeden běžný metr vaku při jeho instalaci na betonovém dně měrného žlabu. Instalace protipovodňových vaků PROTEX – TČ do žlabu:  hadicový vak Ø 680mm


Obr. 8.1 – 8.3: Plnění protipovodňového vaku „hadicový“ Ø680mm v LVV  vak „trojče“ 3 x Ø 400mm

Obr. 8.4 – 8.6: Plnění protipovodňového vaku „trojče“ 3 x Ø400mm v LVV

Úpravy prostoru mezi okraji vaku a skelnými boky žlabu:

Obr. 8.7 – 8.9: Zatěsnění mezi okrajem vaku a sklenými boky žlabu Experimentální zatěžovací zkoušky vaků: 1) Ověření stability vaků


Stránka 28 z 37


1.1) Ověření stability při „klidné“ hladině vody

Obr. 8.10 – 8.12: Ověřování stability vaků při „klidné“ hladině vody 1.2) Ověření stability při přelévání vakem

Obr. 8.13 – 8.15: Ověřování stability při přelévání vody vakem

Stanovení stability vaků se určovalo pomocí terčů (dvě řady po pěti terčích) vytvořených na omočeném povrchu vaků za pomocí digitálního hrotového měřidla.


2) Stanovení součinitele přepadu

Obr. 8.16 – 8.19: Stanovení součinitele přepadu 3) Stanovení specifického průsaku hradící konstrukcí (vaky)

Obr. 8.20 – 8.22: Stanovení specifického průsaku hradící konstrukcí (vaky) Závěr experimentálních laboratorních zkoušek: Hlavní experimentální práce se věnovaly třem fenoménům, jež jsou běžnou součástí zkoušek způsobilosti protipovodňových hradících konstrukcí – stabilitě, průsakům a součiniteli přepadu. CODE/VPS/MRO/ZAZNAM/07/2013/OLESNICE

Stránka 30 z 37


 Oba typy vaků prokázaly stabilitu jak při „klidné“ hladině vody, tak při přelévání vody vakem, respektive nedošlo k žádným vertikálním či horizontálním deformacím, především díky vysoké objemové hmotnosti plnící směsi, která činila téměř 1,7 t / m3.  Pro uživatele je velmi důležité znát i parametry související s kapacitou, kterou lze očekávat při přepadání konstrukcí vodou. Oba typy vaků proto byly podrobeny zkouškám přelití vodou, z čehož se stanovil součinitel přepadu.  Součástí zkoušek bylo i stanovení specifického průsaku oběma typy vakových konstrukcí. Průsaky se realizovaly především na styku konstrukce vaků se dnem zkušebního žlabu. Přímý průsak přes vlastní konstrukci nebyl pozorován. Výsledky zkoušek v tabelární a grafické podobě jsou uvedeny v příloze č. 3 (P 3.1 – 3.5). 9) Závěry dosavadních výsledků řešení projektu PAMM, e. č. TA 01021374: 1. Seznámila přítomné se stavem rozpracovanosti projektu – včetně jeho tří základních oblastí, tj:  vybřežování,  erozemi,  mělkými sesuvy, i jeho základními cíli tak, jak jsou předmětem jeho zadání. 2. Umožnila přítomným a umožní i dalším osloveným posoudit a virtuálně porovnat technologii a technické prostředky PROTEX – TČ s klasickými technickými prostředky a technologiemi. 3. Představila virtuální srovnání klasické technologie a technologie PROTEX – TČ – jak při realizaci PPO v extrémně omezených prostorových podmínkách (Olešnice – říčka Hodonínka), tak ve velmi složitých a náročných podmínkách (Ostrava – Bartovice, potok Ráček) prokázalo výrazné ekonomické přínosy technologie PROTEX – TČ:  Olešnice – říčka Hodonínka – snížení nákladů až 4,5x,  Ostrava – Bartovice – potok Ráček – snížení nákladů 2x. 4. Nezahrnula v porovnáních viz. kapitola 3 další úspory dosažené realizací technologie PROTEX – TČ, především:  Nároky na přípravu pozemků,  Rychlost výstavby, atp.


5. V oblasti „eroze“ zcela jasně a přehledně definovala uplatnění technologie PROTEX – TČ jako technických opatření – základního prvku kompletních protierozních opatření u pilotních realizačních projektů Hustopeče, Větřkovice, Nové Vrbno, Malé Heraltice a Ořechov. 6. Neodpověděla na řadu vyvolaných otázek, mezi které patří m. j.:      

Stanoviska potenciálních investorů, Stanoviska potenciálních dodavatelů Postup legislativního schvalování stavby, Požadavky na majitele pozemků, Životnostní garance, Zajištění definitivního stavu stavby maximálně respektujícího požadavky ekologie i přírodě blízkých řešení krajinných staveb.

Tým řešitele KO, a.s. bude nadále modelově i funkčně ověřovat jednotlivé prvky technologie i technické prostředky tak, aby realizační výstupy výzkumně – vývojových prací v rámci projektu poskytly maximum informací a podkladů pro seznámení široké i odborné veřejnosti s výsledky projektu a při rozhodování o volbě a výběru vhodných PPO a PEO.

Dne: Zpracoval:

26. 7. 2013 Ing. Mrovec, Ing. Pařenica CODE/VPS/MRO/ZAZNAM/07/2013/OLESNICE

Stránka 32 z 37


Příloha č. 1


P 1.1 Prezenční listina účastníků v Olešnici


Stránka 34 z 37


Příloha č. 2 Fotodokumentace postižených oblastí při povodních v červnu 2013

P 2.1 Zaplavené centrum Libně

P 2.3 Náměstní Dr. Václava Holého v Libni

P 2.2 Zaplavené Elsnicovo náměstí

P 2.4 Výrazně rozvodněný přítok Rokytka

P 2.5 Vybřežení Vltavy CODE/VPS/MRO/ZAZNAM/07/2013/OLESNICE Stránka 35 z 37

Příloha č. 3 Naměřené hodnoty experimentálních zatěžovacích zkoušek v laboratoři

P 3.1 Závislost přepadového součinitele na přepadové výšce

P 3.2 Stanovení specifického průsaku vakovými konstrukcemi


Stránka 36 z 37


P 3.3 Závislost doplňovaného objemu vody na čase t při hloubce zmin

P 3.4 Fyzikální a geometrické parametry zkoušených vaků

P 3.5 Příčný řez vakovými konstrukcemi


VÝVOJ VÝROBA PRODEJ - SERVIS HYDRAULICKÉ A PNEUMATICKÉ NÁŘADÍ - ZVEDACÍ ZAŘÍZENÍ POTRUBNÍ DOPRAVA

Recommend Documents