Vývoj systému mezinárodních ekonomických vztahů ve světovém hospodářství
Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.,MBA Bankovní institut, vysoká škola Praha S využitím grafiky a statistik WTO, ILO, UNCTAD
Osnova
¤ Základní struktura mezinárodních ekonomických vztahů ¤ Trendy v mezinárodních ekonomických vztazích do začátku XXI.století ¤ Aktuální trendy v mezinárodních ekonomických tocích ¤ Perspektivní scénáře vývoje
Základní struktura mezinárodních ekonomických vztahů
Pojem mezinárodních ekonomických vztahů a jejich význam pro světové hospodářství ¤ Světové hospodářství tvoří ekonomický organismus tvořený propojením jednotlivých zemí a jejich národních ekonomik ( ekonomických komplexů), které na sebe vzájemně působí a jsou na sobě závislé. ¤ Mezi ekonomickými komplexy existují vazby jejich reprodukčních procesů , které nazýváme mezinárodními ekonomickými vztahy ¤ Tyto vztahy jsou faktorem vzniku a rozvoje světového hospodářství
Význam mezinárodních ekonomických vztahů ¤ Globalizace a růst interdependence je v podstatě výsledkem ale současně taky faktorem vysoké dynamiky pohybu zboží, služeb, a mobilních výrobních faktorů (kapitálu a pracovní síly ), které předstihují dynamiku ostatních ekonomických parametrů vývoje světového hospodářství. Na druhé strany jejich citlivost vůči krizovým stavům světového hospodářství je vyšší ( velká hospodářská krize, současná krize 2008-2012) .
Objem světového obchodu v období Velké hospodářské krize
Meziroční změna tempo růstu HDP a objemu exportu v 2005-2011( v %) Tempo růstu exportu
Tempo růstu HDP
Mezinárodní dělba práce ¤ Základem vzniku mezinárodních ekonomických vztahů je mezinárodní dělba práce umožňující vznik efektivních produkčních a distribučních mechanismů v rámci světového hospodářství. ¤ Dává předpoklady pro výrobní specializaci jednotlivých zemí a oblastí a následnou vzájemnou výměnu výsledků a faktorů této výroby prostřednictvím mezinárodních ekonomických vztahů. ¤ Tím vzniká relativně trvalá a systematická struktura vazeb mezi zeměmi umožňující efektivnější ekonomický a společenský rozvoj, růst produktivity práce a racionální fungování světového hospodářství
Struktura mezinárodních ekonomických vztahů Strukturu mezinárodních ekonomických vztahů nejlépe reprezentují jejich jednotlivé formy: ¤ Mezinárodní pohyb výsledků výroby (jako nejstarší forma) – mobilita zboží a služeb ¤ Mezinárodní pohyb vědomostí a poznatků (duševního vlastnictví) ¤ Mezinárodní pohyb mobilních výrobních faktorů přes hranice ekonomických komplexů: ¤ Mezinárodní pohyb kapitálu ve všech svých formách ¤ Mezinárodní pohyb osob (mobilita práce v širším slova smyslu)
¤ Mezinárodní měnový a finanční systém jako faktor umožňující a zprostředkující mobilitu ( představují jejich infrastrukturu,či funkční rámec)
Trendy v mezinárodních ekonomických vztazích do začátku XXI.století
Základní dlouhodobé trendy
¤ Dlouhodobé trendy v mezinárodním obchodu zbožím ¤ Dlouhodobé trendy v mezinárodním obchodu službami ¤ Dloouhodobé trendy v mezinárodních kapitálových tocích ¤ Dlouhodobé trendy v pohybu pracovní síly
Dlouhodobé trendy v mezinárodním obchodu zbožím
¤ Při analýze vývoje světového obchodu zbožím sledujeme: ¤ Dynamiku vývoje světového obchodu ¤ Komoditní(zbožovou) struturu ¤ Teritoriální strukturu ¤ Strukturální změny
Dlouhodobé trendy v mezinárodním obchodu zbožím Vysokou dynamiky mezinárodního obchodu zbožím podmínily zejména: průmyslová revoluce v XIX.století, dynamický vývoj po II.světové válce a rozpad bipolární struktury světového hospodářství začátkem 90. let XX.století. Základní dlohodobé vlivy působící na dynamiku světového obchodu ve druhé polovině XX. století byly: ¤ Liberalizace mezinárodního obchodu a razantní otevírání národních ekonomik ¤ Vědeckotechnický pokrok ovlivňující komoditní strukturu obchodu ¤ Rostoucí aktivity mezinárodních korporací ¤ Stabilizace mezinárodního měnového systému ¤ Politický vývoj světa
Stupeň otevřenosti ekonomik (export/HDP v % v letech 1870-2005)
Dlouhodobé trendy v mezinárodním obchodu zbožím - dynamika ¤ Jako základní dlouhodobá tendence je prosazuje tendence hodnotového i fyzického růstu světového exportu a importu předstihující růst výroby ¤ Teritoriální struktura exportu zboží se zásadně mění po 2. světové válce. Nejvíce rostl obchod zemí západní Evropy, Japonska a později také jihovýchodní Asie. ¤ Významnými faktory růstu byly v tomto období procesy integrace v Evropě, rekonstrukce japonské ekonomiky orientované na exportní expanzi ¤ Podobnou strategii následovaly po Japonsku později i další země jihovýchodní Asie ¤ Dynamickým prvkem světového obchodu byly i země východní Evropy až do období rozpadu RVHP a následní transformační krize jejich ekonomik (zejména zemí-následnících po SSSR)
Srovnání objemu produkce a exportu průmyslových výrobků (1900-1950) Index 1950 = 100 Světová prům. výroba
objem exportu
Dlouhodobé trendy v mezinárodním obchodu zbožím – komoditní struktura ¤ Základním dlouhodobým trendem je vysoké tempo obchodu průmyslovými výrobky a jejího podílu v celkovém obchodu. ¤ Nejslabší dynamiku, ale naopak vyšší stabilitu má naproti tomu obchod s agrárními produkty ¤ Dynamika obchodu s palivy a surovinami je dlouhodobě závislá na pohybu cen ¤ Ve vyspělých zemích se dlouhodobě mění také vnitřní struktura exportu průmyslového zboží. Klesá podíl tradičních odvětví (železo, ocel, textil) a zvyšuje se podíl dopravních prostředku, chemických produktů a elektronikou
Světový obchod zbožím (1900-1950) Index 100=1950 Celkem
¤
Průmyslové produkty
Ostatní zboží
Teritoriální struktura světového exportu ( podíly v % v letech 1870-1938)
Teritoriální struktura světového importu (podíly v % v letech 1870-1938)
Světový objem obchodu podle hlavních zbožových skupin (1950-2010)
Mezinárodní obchod službami ¤ Význam i objemy tohoto typu mezinárodních ekonomických vztahů narůstají ¤ Postavení této formy obchodu je odvislé od řady faktorů, ale obecně je dáno strukturálními změnami ve světovém hospodářství a růstem podílu sektoru služeb v ekonomikách zemí obecně v souvislosti s růstem ekonomické úrovně a vyspělosti ekonomik ¤ Služby se oběcně člení na komerční - nefaktorové (dopravní, cestovní ruch) ostatní komerční (komunikační, stavební, pojišťovací, finanční, informační a softwarové atd.)
Dlouhodobé trendy v mezinárodním obchodu službami ¤ Rostoucí význam služeb pro národní hospodářství a obchodu s nimi ¤ Liberalizace obchodu službami ¤ Korelace mezi obchodem zbožím a službami ¤ Liberalizace pohybu kapitálu v expanze mezinárodních monopolů do oblasti služeb ¤ Rozvoj technologií a telekomunikací ¤ Pokračující urbanizace ve světě a s ní spojených služeb ¤ Rostoucí úloha veřejného sektoru ¤ Demografické změny ¤ Rozvoj outsourcingu služeb
Mezinárodní pohyb vědectotechnických poznatků ¤ Představuje přesuny technologií a poznatků vědy, čímž se snižuje závislost jejich užití na místě vzniku a zvyšuje efektivnost jejich šíření ve světovém hospodářství. To napomáhá procesům globalizace, protože doprovází transfer specifické formy kapitálu, přépadně zboží na místa, kde by jinak nebyla možná. ¤ Tato forma mezinárodních ekonomických vztahů má velikou dynamiku a představuje jednu z nejvíce se rozvíjejících se forem mezinárodních vztahů, které nemusí nutně mít vždy zbožně peněžní formu ( např.wikiekonomie)
Formy mezinárodního pohybu vědectotechnických poznatků ¤ Tento druh mobility má řadu forem , které přesně neodpovídají klasickým formám mezinárodních ekonomických vztahů, ale jsou v nich často obsaženy: ¤ Obchod s výrobky obsahujícími zpředmětnělý věděckotechnický rozvoj (doposud jsou některé předmětem embarg – tzv.double use) ¤ Prodej patentů, licencí a průmyslových vzorů ¤ Přímé zahraniční investice s vysokým obsahem know how ¤ Mezinárodní výměna věděckých pracovníků a konference ¤ Výchova a mobilita vědeckých a školských pracovníků ¤ Šíření poznatků hromadnými sdělovacími prostředky a internetem ¤ Wikiekonomie – společná realizace a sdílení výzkumných a vývojových projektů a programů
Mezinárodní kapitálové toky ¤ Migrace kapitálu je projevem internacionalizace výroby, hlavním nositelem jsou mezinárodní monopoly (FDI), banky (úvěry, forex), investiční instituce (portfoliové investice, spekulativní kapitál). Významnou roli hraje taky pohyb státního kapitálu (rozvojová pomoc – bilaterální a multilaterální) ¤ Probíhá v několika formách: ¤ Dlouhodobý kapitál ¤ Přímé zahraniční investice (FDI) ¤ Portfoliové investice ¤ Zápůjční kapitál ¤ Krátkodobý kapitál ¤ Spekulativní kapitál ¤ Portfolio investice ¤ Zápůjční kapitál ¤ Obchod s devizami (forex)
Trendy vývoje kapitálových toků
¤ Přímé zahraniční investice (FDI) ¤ Jejich nositelem jsou hlavně mezinárodní korporace TNC ¤ Do 90. let nízké hodnoty růstu, potom rychý růst ¤ Teritoriální hledisko: do 90.let toky kapitálu do vyspělých zemí, potom přeorientace na rozvojové a transformující se ekonomiky ¤ Primárním cílem jsou země s výkonnější ekonomikou, dobrou infrastrukturou, perspektivním trhem a prosperujícím podnikatelským sektorem (emerging markets) ¤ Vývoz FDI je zejména z vyspělých zemí ¤ Dochází ke změnám sektorové struktury od težebního ke službám a zpracovatelského sektoru
Trendy vývoje kapitálových toků ¤ Portfoliové investice ¤ Málo informací o globálních trendech ¤ Vysoká volatilita trhů a vysoká mobilita ¤ Představují vysoce procyklické portfolio zvyšující citlivost na konjunkturální ale i spekulační výkyvy a negativní dopady na trhy ¤ Dynamický růst od 90. let (privatizace v Evropě, růst výnosnosti cenných papírů, technologické změny zrychlujíci transfery a rozšiřující možnost zapojení se do spekulací na mezinárodních burzách) ¤ Převyšují mnohonásobně objem FDI
Mezinárodní pohyb pracovní síly ¤ Migrace pracovních vil je způsobena zejména nerovností ekonomických a sociálních podmínek mezi jednotlivými částmi světa, zejména příjmovou diferenciací ¤ Masové přesuny obyvatelstva začaly v XIX.století díky inovacím, poklesu cen dopravy, omezování restrikcí pohybu. ¤ Hlavním zdrojem migrace byla v tom období Evropa, cílovými zeměmi byly USA, Kanada, Austrálie, N.Zéland, Argentina ¤ Konex XIX.století přináší změnu přístupu, roste restrikce a omezování dalšího přílivu imigrantů v důskedku přijmové nerovnosti, poklesu mezd i pracovních příležitostí aklesající trend imigrace do přijímajících zemí.
Trendy migrace pracovních sil ¤ Období po 2.světové válce opět mění charakter vývoje. Zahraniční imigrace výrazně vzrůstá v západní Evropě, zejména z rozvojových zemí do vyspělých zemí. ¤ Příčiny byly v rostoucích mzdových rozdílech, demografickch a sociálních nůžkách mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi, odstraňování překážek migrace, ale i v dalším poklesu ceny a způsobů dopravy. ¤ Teritoriálně hraje nejvýznamnější roli hostitelské země USA, Rusko, Německo, Francie, ropné země Středního východu, atd.
Trendy migrace pracovních sil ¤ Významnou tendencí posledních období je růst počtu migrantů s vyšší kvalifikací (Brain Drain – únik mozků). Velice negativně postihuje zejména nejzaostalejší země světa, kde mnohdy tato pracovní síla chybí. Současně jsou jejich ekonomiky postiženy tím, že se jim v důsledku tohoto jevu nevrací vynaložené prostředky na vzdělání. ¤ Prospěch z těchto transferů naopak mají hostitelské země, které tento pohyb stimulují poskytováním výhod (daně, uplatnění, flexibilita zaměstnání, perspektivy růstu,nižší byrokracie a pod.)
Trendy migrace pracovních sil ¤ Migrace přináší efekty i do dalších forem mezinárodních ekonomických vztahů. Primárně to je tzv. remitence, tok finančních prostředků z hostitelských zemí do zemí původu. ¤ Tento tok přispívá k růstu ekonomické a sociální úrovně původních zemí (spotřeba, vzdělanost, zdravotnictví, atd.), ale také nepřímo k růstu investic a úspor obyvatelstva. ¤ Remitence rostou velice dynamicky v souvislosti s dynamikou rozvoje migrace. Většina směřuje do rozvojových zemí, kde v současnosti už převyšuje hodnotu oficiální rozvojové pomoci.
Mezinárodní měnový a finanční systém ¤ Rostoucí objem a rozsah mezinárodních ekonomických vztahů a procesy globalizace vyvolávají tlak na vytvoření kvalitního mezinárodního měnového a finančního systému. ¤ Tento systém sice netvoří samostatnou obsahovou formu mezinárodních ekonomických vztahů, je ale důležitou podmínkou a nástrojem jejich fungování a dalšího rozvoje, ¤ Efektivní fungování mezinárodního měnového systému je podmíněno existencí kvalitních světových (mezinárodních) peněz , které mají schopnost plnit funkce peněz na mezinárodní úrovni tj. všeobecného ekvivalentu, prostředku uchovávání hodnot a poskytování úvěru, nástroje mezinárodního peněžního oběhu a ve světě uznávaného platidla v podmínkách existence “papírových peněz” nesměnitelných přímo za měnové zlato.
Mezinárodní měnový a finanční systém ¤ Světový měnový a finanční systém je důležitým prvkem systému umožňujícího mezinárodní dělbu práce a rozvoj světového hospodářství. Růst mezinárodní směny a technologické změny v oblasti informatiky a telekomunikací vyvolává intenzivní přechod k nehmotným penězům ¤ Tento systém se historicky vyvíjel pod značným tlakem politických faktorů oscilujícím mezi liberalizmem a protekcionizmem. Je to odraz klíčového významu tohoto systému pro ekonomický rozvoj státně-národních ekonomik (ekonomických komplexů), a také celého světového hospodářství formovaného na bázi tržně-peněžní ekonomického mechanismu.
Historický vývoj ¤ Do první světové války byl systém liberální ( systém zlatého standardu) ¤ Od doby Velké hospodářské krize do zhruba 50. let XX.století procházel etapou protekcionismu, což bylo způsobeno jak hloubkou krize , tak 2.světovou válkou , které vyvolávaly tendence k bilateralismu, vysokému stupni ochrany vnitřních trhů, rozdílné metody zacházení s různými zeměmi, existenci řady smluvních platebních a nástrojů v podmínkách nesměnitelnost národních měn a pod. ¤ Od 50. let (ideově již od Bretton-woodské konference) až do současnosti opět sílí liberalismus měnového systému , což je dáno rostoucí internacionalizací a interdepencencí mezi ekonomikami
Charakteristika současného systému ¤ Postupná demonetizace zlata v rámci systému vedla k vzniku systému frakčního bankovníctví umožňujícího emisi neplnohodnotných peněz široce využívaných v mezinárodních finančních vztazích ¤ Současný systém je charakteristický jako víceměnový systém založený na USD doplněných o používání měn nejvyspělejších měn světa , jakož i umělých mezinárodních měnových jednotek schopných v různé míře plnit funkce světové obchodní a rezervní měny ¤ Vnitřní protiřečivost systému , zejména v dobách úplné odtrženosti systému od stabilizačního postavení zlata ( Velká deprese -1929-33 a 1971) vyvolává řadu opakujících se krizových stavů systému, negativně ovlivňujících ostatní formy mezinárodních ekonomických vztahů.
Vývoj světového exportu počas Velké hospodářské krize (1929-1937) Hodnota exportu
Fyzický objem exportu
Vliv finančních krizí na vývoj otevřenosti ekonomik ( podíl zahraničního obchodu na HDP v %) 1970-1995
Vývoj obchodu v asijských zemích počas finanční krize 1994-1998
Legenda: Export a import a) Podle hodnoty b) Podle objemů
Aktuální trendy v mezinárodních ekonomických vztazích
Aktuální trendy v mezinárodních ekonomických vztazích
¤ Aktuální trendy v mezinárodním obchodu zbožím ¤ Aktuální trendy v mezinárodním obchodu službami ¤ Aktuální trendy v mezinárodních kapitálových tocích ¤ Aktuální tredy v pohybu pracovní síly
Mezinárodní obchod zbožím ¤ Základní tendence změn struktury světového obchodu na počátku XXI.století jsou: Rychlý růst podílu asijských zemí v ve světovém exportu Relativní stabilizace teritoriální struktury obchodu zbožím Určité zlepšování pozice východní Evropy a Afriky Převládá vysoký podíl vnitroregionálního obchodu (zejména Evropa) Zvyšování podílu obchodu Jih-Jih Růst významu obchodu s průmyslovými výrobky a objemu globálních hodnotovýc řetezců (global value chains) ¤ Vysoký podíl vyspělých zemí v obchodě s průmyslovými výrobky ¤ Nárůst podílu rozvojových zemí v tomto obchodě ¤ Prohlubující se nerovnováha běžných účtů platební bilance řady zemí ¤ ¤ ¤ ¤ ¤ ¤
Růst HDP a světového exportu 2005-2013
Růst objemu obchodu zbožím (1990-2013) 1990-100
Vývoj teritoriální struktury mezinárodního obchodu v letech 2005- 2013 (1)
Legenda: (1) Objem v mld.USD (2) Podíl v % (3) Meziroční procentní změna
(2)
(3)
Světový export podle destinací (2013)
Teritoriální struktura mezinárodního obchodu v roce 2013
Legenda:
EUR - EU (27) NAX - Severní Amerika ASI - Asie MEA - Blízký a Střední Východ AFR - Afrika CIS - SNS CSC - Latinská Amerika a Karibik
Dynamika komoditní struktury mezinárodního obchodu (2000-2013)
Růst objemů obchodu s hlavními skupinami zboží 1950 - 2013
Vývoj vybraných cen mezinárodního obchodu (2005-2013)
Růst objemu a strukturální změny obchodu v rámci globálních hodnotových řetězců (1996-2012)
Vývoz hotových výrobků podle regionů (2013)
Legenda:
EUR - EU (27) NAX - Severní Amerika ASI - Asie MEA - Blízký a Střední Východ AFR - Afrika CIS - SNS CSC - Latinská Amerika a Karibik
Vývoz paliv a surovin podle regionů (2013)
Legenda: EUR - EU (27) NAX - Severní Amerika ASI - Asie MEA - Blízký a Střední Východ AFR - Afrika CIS - SNS CSC - Latinská Amerika a Karibik
Vývoz agrárních plodin dle regionů (2013)
Legenda: EUR - EU (27) NAX - Severní Amerika ASI - Asie MEA - Blízký a Střední Východ AFR - Afrika CIS - SNS CSC - Latinská Amerika a Karibik
Vývoj komoditně teritoriální struktury světového obchodu (2005-2013) (1)
Legenda: (1) Objem v mld.USD (2) Podíl v % (3) Meziroční procentní změna (a) Export podle určení (b) Export podle produktu
(2)
(3)
Aktuální vývoj mezinárodního obochdu zbožím ¤ Aktuální situaci významně ovlivňuje finanční krize a její dopady na celkovou výrobu a spotřebu ¤ Světový export prokazuje i v posledním období vyšší volatilitu, než ostatní ukazatele, což naznačuje procyklický charakter (v době konjunktury rychlejší růst než HDP, v dobách poklesu nižší dynamika než HDP a průmyslová výroba) ¤ Menší výkyvy než agregátní konjunkturální ukazatele prokazují zemědělství a těžba surovin, což je reflektováno také v obchodě s těmito komoditami ¤ Nejcitlivější položkou je zpracovatelský průmysl a obchod s jeho produkty
Aktuální vývoj mezinárodního obchodu zbožím (2013) • Čína zaujímá první místo ve světě z hlediska objemu tohoto obchodu. Její obchodní bilance je kladná (155mld.USD) ale podíl přebytku na HDP je nižší 2,1% než u třetí země • Zemí z nejobjemnějším obchodem průmyslového zboží jsou USA přičemž dosahují deficit obchodní bilance (5,2% HDP) • Německo je na třetím místě z hlediska objemu tohoto obchodu, přebytek obchodní bilance je ale vyšší 218 mld USD, s vyšším podílem na HDP 6,1% • Japonsko má rovněž deficit obchodní bilance 32 mld USD, z hlediska objemu obchodu je 4. zemí světa
Mezinárodní obchod službami Dynamika obchodu službami ke konci 90.let mírně zpomaluje a byla nižší než dynamika obchodu zbožím. Obnova dynamiky ekonomického růstu vyvolává napdroporcionální tempo růstu obchodu službami Dynamika rozvoje je diferencovaná, země s přebytky obchodních bilancí většinou zvyšují objemy dovozů služeb, krize však má spomalující účinky zejména v zemích které jsou nejvíéce postiženy Z teritoriálního hlediska mají největší podíl na obchodu službami USA, největší dynamiku zaznamenávají země SNS a Středního Východu
Růst obchodu se službami
Mezinárodní obchod službami teritoriální struktura (2015-2013) • Největším poskytovatelem komerčních služeb jsou USA a EU , kteří zaznamenávají aktivní bilanci • Německo je sice druhou zemí nejvýznamnější z hlediska objemu obchodu, dosahuje ale pasivní bilanci • Čína je zemí s nějvětším objemem obchodu z industrializovaných zemí, přičemž je největším jejich čistým importérem, následovaná Japonskem • India naopak dosahuje v bilanci komerčních služeb přebytek
Mezinárodní pohyb kapitálu ¤ Pohyb kapitálu je výrazně korelován s konjunkturní situaci ve světovém hospodářství a jeho jednotlivých regionů ¤ Negativní vlivy na pohyb kapitálu měli na začátku XXI.století zejména tzv.dot.com krize v roce 2000 a zejména propuknutí finanční krize v roce 2008 ¤ Obnova trendů růstu FDI na úroveň před krizí je pomalá a v r. 2012 se znovu zpomaluje, v 2013 mírný růst ¤ Hlavním nositelem FDI jsou TNC ¤ Mezinárodní pohyb spekulativního kapitálu se stal jedním z faktorů prohlubování celkové krize
Změny globálního indexu importu FDI UNCTAD (2007-2011) Průměr kvartálních toků 2005=100
Import přímých zahraničních investic podle skupin zemí (1995-2016) v mld.USD
Formy vstupu FDI do hostitelských zemí v mld. USD
Rozdělení FDI podle sektorů ekonomiky a jejich formy
Dlouhodoběji je největší část FDI orientována do sektoru služeb, i když se prosazuje rovněž pomalý trend růstu primárního a zpracovatelského sektoru ekonomik v souvislostí se změnami ve vývoji globalizace
Regionální struktura importu kapitálu 2018-2013
FDI a portfoliové investice v rozvíjejích se ekonomikách v mld USD 2005-2013
Nejatraktivnější země pro import FDI v 2011 Objemy v mld. USD
Index atraktivity FDI = Ø import FDI za 2009-2011 + import FDI/ GDP
Mezinárodní migrace Počet migrantů ve světě dosáhl v roce 2010 počtu 214 milionů a stále roste. Tvoří kolem 3% světové populace. Hlavním směrem migrace je migrace (35%) z rozvojových do vyspělých zemí ( Jih - Sever) těsně následovaná pohybem Jih – Jih (34%), Sever –Sever tvoří 25% a posledním směrem je Sever – Jih (6%) Země severu jsou čistými příjemci pracovní síly, rozvojové a transformující země jsou jejím poskytovatelem
Vývoj počtů imigrantů v regionech 1990-2010 Dominantní postavení v počtech imigrantů mají země Severu, přičemž jejich objem trvale narůstá Hlavním důvodem intenzivní migrace zůstavají stále ekonomická a sociální diferenciace mezi Severem a Jihem, stárnutí a pokles obyvatelstva vyspělých zemí Mezi roky 1990 -2010 vzrostl počet imigrantů z Jihu, kteří přesídlili na Sever o 38% , tj. dvojnásobně proti průměrnému tempu růstu globální migrace
Matice mezi- a vnitro-regionálních toků migrantů podle stavu v roce 2010 (v mil.osob) Hostitelský region Region původu
Změny ve směrech migrace 1990 - 2010 Pohyb Jih-Jih skoro dostihuje růst migrantů z rozvojových zemí do vyspělých a blíží se migraci-Jih Sever V této destinace význěmně roste imigrace do ropných zemí Asie, případně Afriky a Latinské Ameriky Největšími imigrantskými zeměmi jsou USA (hlavně z Latinské Ameriky), Rusko (země SNS) a Německo (Turecko) Finanční krize ovlivňuje rovněž migraci spomalením přijímání migrantů na Severu, zpětným návratem některých migrantů domů
Mezinárodní měnový a finanční systém Měnový a finanční systém se od r. 2008 nachází ve vážné krizi Představuje prolínání finanční, suverénní dluhové krize s recesí, která vlivem globalizace ovlivňuje všechny země světa Je v podstatě výsledkem neadekvátního mechanismu mezinárodního měnového systému postaveného na vedoucí roli USD, doplňovaného některými měnami nejvyspělejších zemí a umělými mezinárodními jednotkami (měnami) bez vazby na reálnou hodnotu vytvářeného produktu Projevuje se vysokou volatilitou finačních trhů a celého mezinárodního finančního systému, který negativně ovlivňuje reálnou ekonomiku v globálním měřítku
Současná krize mezinárodního měnového a finančního systému ¤ Tuto krizi lze označit za systemickou finanční krizi, která dosud neskončila ¤ Doposud se daří krizi tlumit díky specifickému postavení USD a EUR v mezinárodním měnovém systému (ECB a FED mohou emitovat nekryté peníze v globálním meřítku) ¤ Snahy o řešení se negativně projevily na stavu veřejných financí, přičemž suverenní dluhová krize, která je vyústěním celého komplexu zatím nemá známe a nekonfliktní řešení ¤ Řešení krize formou monetizace má za důsledek inflaci, která je zatím tlumena stagnací hlavních ekonomik
Současný stav krize a další vývoj • momentálně se stav globální ekonomiky hodnotí jako přechod od stabilizace (zastavení poklesu) ke stagnaci (mírny růst bez náznaků ekonomického oživení), no i tato situáce je velice nestála a volatilní
• Modely řešení jsou : •
Restrukturalizace zadlužení , případně monetizace krize a zadlužení (QE) a obnova růstu ve starém způsobu a čekání na další krizi
•
Reforma mezinárodního systému
•
Restrukturalizace ekonomik a transformace celého systému mezinárodních ekonomických vztahů
měnového a finančního
Perspektivní scénáře vývoje
Možnosti budoucího vývoje ¤ Stávající perspektivy významně závisí na způsobech překonávání krize ve světovém hospodářství, přistupech jednotlivých klíčových hráčů k tomu problému, schopnosti koordinace mezinárodních hospodářsko-politických opatření. a ochotě a schopnosti vládnoucích elit ve světovém hospodářství hledat radikálnější varianty reformy. Jedná se o multikriteriální prognózy (uvnitř nich exituje řada podvariant a podmínek) : ¤ Optimistický scénář ¤ Pesimistický scénář ¤ Kompromisní scénář jako rozptyl mezi uvedenými krajiními variantami v souladu s aktuálním rozložením sil , který nelze zatím odhadnout
Scénáře budoucího rozvoje ¤ Optimistický scénář předpokládá, že stávající krizový stav světového hospodářství se podaří překonat a světové hospodářství se vrátí do předkrizových kolejí. Nutné však bude zejména vyřešit: ¤ Rozpory vzniklé mezi zeměmi v mezinárodním obchodě v důsledku globalizace ¤ Uskutečnit restrukturalizaci hospodářství vyspělých zemí a LDC ¤ Zadluženost států ale i celých ekonomik (veřejný a soukromý dluh) ¤ Najít modely a zdroje obnovy ekonomického růstu a řešení klíčových globálních problémů ¤ Najít mechanismy transformace mezinárodního a finančního systému ¤ Propojení makroekonomických politik vlád a mikroekonomické politiky TNC
Celková zadluženost vybraných zemí (soukromá i veřejná )
Dluhová služba vybraných zemí ve vztahu k ročnímu HDP
Scénáře budoucího rozvoje ¤ Pesimistický scénář představuje možnost vzniku makroekonomických šoků vzniklých v důsledku neschopnosti najít řešení krizového stavu, případně přerůstání krize finančního systému do celého světového hospodářství, což se může projevit: ¤ zastavením růstu , případně negativního růstu mezinárodních ekonomických vztahů a zpětným vlivem na vnitřní ekonomiky zemí ¤ vznikem obchodních a měnových válek mezi klíčovými subjekty světového hospodářství ¤ dezintegrace systému mezinárodních vztahů a institucí ¤ propuknutí systemické finanční krize a její přenos do globální recese ¤ zásadní kolaps celého světového hospodářství obdobný Velké depresi s možnými sociálními a politickými důsledky
Mapa průběhu krize ve světovém Scénáře budoucího rozvoje hospodářství (2012)
Scénáře budoucího vývoje
Scénáře budoucího vývoje
Scénáře budoucího vývoje
Perspektivy dalšího vývoje FDI Budoucí globální toky FDI podle alterativních scénářů do 2015
Alternativy vývoje FDI podle skupin zemí do 2015
Literatura
¤ Cihelková a kol.: Světová ekonomika. Obecné trendy rozvoje. C.H.Beck, Praha 2009. ¤ Jeníček V.: Globalizace světového hospodářství. C.H. Beck, Praha, 2002. ¤ Dvořák P., Pilař T., Režná I.: Fiskální důsledky finanční krize, Bankovní institut , Praha 2011 ¤ World Trade Reports 2013, 2014 , WTO Geneve 2013, 2014
