Vývoj nezaměstnanosti v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Vývoj nezaměstnanosti v ČR Diplomová práce

Autor: Bc. Marta Raková DiS. Finance Vedoucí práce: Ing. Ivana Šímová

Praha

Duben, 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Bašťi dne 12. dubna 2013

Marta Raková

Poděkování Za odborné vedení, podporu a pomoc při psaní diplomové práce, chci poděkovat vedoucí práce Ing. Ivaně Šímové. Mé velké poděkování patří manţelovi za trpělivost, pochopení a toleranci.

Anotace práce Cílem mé práce je vytvořit přehled vývoje nezaměstnanosti v jednotlivých obdobích a působení vlivů na nezaměstnanost. Pokouším se zmapovat vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých obdobích a její příčiny, úkoly úřadů práce ale i druhy nezaměstnanosti, státní politiku zaměstnanosti. Součástí práce je analýza jednotlivých období. Klíčová slova: nezaměstnanost, státní politika zaměstnanosti, úřady práce

Annotation The objective of my work is making of the progress of unemployment in the particular period and caused impact to unemployment. I am trying to create progress of the unemployment in the each of the part and their causes, tasks of the employment agency, kind of the unemployment, state politics of employment. The part of the book is analysis each of the part. Key words: Unemployment,

state

politics

of

employment,

employment

agency

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 Zvolené metody zpracování ..................................................................................................... 9 1.

Co je nezaměstnanost ..................................................................................................... 10 1.1

Druhy nezaměstnanosti............................................................................................. 10

1.1.1

Frikční nezaměstnanost ............................................................................................ 10

1.1.2

Strukturální nezaměstnanost ..................................................................................... 11

1.1.3. Cyklická nezaměstnanost ......................................................................................... 12 1.1.4. Sezónní nezaměstnanost ........................................................................................... 12 1.1.5. Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost ........................................................... 12

2.

1.1.6

Nepravá nezaměstnanost .......................................................................................... 12

1.1.7

Skrytá nezaměstnanost ............................................................................................. 13

1.1.8

Částečná nezaměstnanost ......................................................................................... 13

1.1.9

Job stagnation ........................................................................................................... 14

1.2

Důsledky nezaměstnanosti ....................................................................................... 14

1.2.1

Obecné důsledky nezaměstnanosti ........................................................................... 14

1.2.2

Zdravotní důsledky nezaměstnanosti ....................................................................... 15

1.2.3

Sociální důsledky nezaměstnanosti .......................................................................... 15

1.2.4

Změna ţivotní úrovně ............................................................................................... 16

Nezaměstnanost .............................................................................................................. 17 2.1

Ekonomické pojetí nezaměstnanosti ........................................................................ 17

2.2

Přirozená míra nezaměstnanosti a plná zaměstnanost .............................................. 18

2.3

Politika pracovního trhu ........................................................................................... 18

2.4

Faktory ovlivňující nezaměstnanost ......................................................................... 19

2.5

Rizikové skupiny nezaměstnaných ........................................................................... 21

2.6

Časové hledisko ........................................................................................................ 23 5

2.7 3

4.

5.

Výpočet nezaměstnanosti ......................................................................................... 23

Státní politika zamĕstnanosti......................................................................................... 24 3.1

Vývoj politiky zaměstnanosti ................................................................................... 24

3.2

Zákon o zaměstnanosti ............................................................................................. 24

3.3

Orientace politiky zaměstnanosti.............................................................................. 25

3.4

Národní plán zaměstnanosti ..................................................................................... 26

3.5

Úřady práce .............................................................................................................. 26

3.6

Sociální dávky .......................................................................................................... 30

3.6.1

Podpora v nezaměstnanosti ...................................................................................... 30

3.6.2

Dávka hmotné nouze ................................................................................................ 33

Nezamĕstnanost 20. století ............................................................................................. 37 4.1

Nezamĕstnanost 1993-1996...................................................................................... 45

4.1.1

Nezaměstnanost 1993 ............................................................................................... 45

4.1.2

Nezaměstnanost 1995 ............................................................................................... 46

4.1.3

Nezaměstnanost 1996 ............................................................................................... 47

4.2

Nezamĕstnanost 1997-2000...................................................................................... 48

4.2.1

Nezaměstnanost 1997 ............................................................................................... 48

Nezamĕstnanost 21. století ............................................................................................. 50 5.1

Nezaměstanost 2001-2006........................................................................................ 50

5.1.1

Nezaměstnanost 2001 ............................................................................................... 50

5.1.2

Nezaměstnanost 2003 ............................................................................................... 57

5.1.3

Nezaměstnanost 2004 ............................................................................................... 59

5.1.4

Nezaměstnanost 2006 ............................................................................................... 60

5.2

Nezamĕstnanost 2007-2011...................................................................................... 68

5.2.1

Nezaměstnanost 2007 ............................................................................................... 68

5.2.2

Nezaměstnanost 2009 ............................................................................................... 71

5.2.3

Nezaměstnanost 2011 ............................................................................................... 72 6

Závěr ........................................................................................................................................ 74 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 76 Seznam grafů, obrázků a tabulek ......................................................................................... 78

7

Úvod Nezaměstnanost vnímáme jako stav kdy je naše osobnost mimo poskytování sluţeb nebo výrobní proces. Tento stav s sebou přináší řadu negativních důsledků, jako jsou ekonomické a sociální, které patří mezi největší problémy trţní ekonomiky. Velikost těchto důsledků je závislá na času, čím je stav nezaměstnanosti delší, tím jsou důsledky závaţnější. Nezaměstnanost je povaţována za velmi nepříjemný jev a jeho vysoká hodnota nepříznivě ovlivňuje hospodářskou situaci státu, ale i zdraví a spokojenost občanů. Souhrnně můţeme říci, ţe nezaměstnanost má vliv na celé společenské klima. Hlavním cílem práce je vylíčit vývoj nezaměstnanosti v České republice ve vybraném období a vlivů způsobujících nezaměstnanost. Ve své práci se nejprve zaměřuji na jednotlivé druhy nezaměstnanosti, dále uvádím dopady nezaměstnanosti na jedince, jeho fungování a chování ve společnosti, jaký vliv má dopad nezaměstnanosti na proţívání člověka. Zmiňuji sociální a psychické důsledky, jaké má jedinec moţnosti sociálního zabezpečení. V dalších kapitolách rozebírám politiku zaměstnanosti a její jednotlivé části. V posledních dvou kapitolách rozebírám vývoj nezaměstnanosti v České republice ve vybraných jednotlivých letech 20. a 21. století.

8

Zvolené metody zpracování Pro zpracování diplomové práce pouţiji hlavně metodu deskripce. V dalším kroku vyuţiji metodu analýzy, převáţně studiem tabulek a grafů. V neposlední řadě pouţiji metodu komparace, kdy budu srovnávat jednotlivé roky a míru nezaměstnanosti.

9

1.

Co je nezaměstnanost

Nezaměstnanost se vyskytuje v trţní ekonomice. Historicky, např. za feudalismu měli nevolníci přístup k půdě (ne vlastní) a potřebným nástrojům, takţe mohli pracovat. Ve starověku otroci museli pracovat, majitel je nenechal zahálet, při nejhorším byl otrok prodán. V případě centrálně řízené ekonomice, např. v bývalém Sovětském svazu byla práce poskytnuta kaţdému občanovi, a to i za cenu přezamĕstnanosti. V Československé socialistické republice existovala pracovní povinnost a trestný čin příţivnictví trestal osoby „soustavně se vyhýbající poctivé práci”. Za nezaměstnaného je povaţována osoba ochotná a schopná pracovat, která nemůţe najít placené zaměstnání. Obecně za nezaměstnaného povaţujeme osobu, která je starší patnácti let, aktivně hledá práci (např. je registrovaný na Úřadu práce, prochází inzeráty a snaţí se odpovídat) a je připravena k nástupu do práce do 14 dnů. Podle Mezinárodního úřadu práce (ILO) v Ţenevě je za nezaměstnaného povaţován člověk, který je: 

schopen práce (věkem, zdravotním stavem i osobní situací),



chtějící zaměstnání (častěji se specifikuje nyní, aktuálně)



i přes tuto snahu je v daný okamţik bez zaměstnání.

První podmínka vylučuje ty osoby, které nemají zaměstnání protoţe nejsou o ně schopni soutěţit (jsou zajištěny sociálními dávkami). Druhá podmínka eliminuje ty, jeţ volí alternativní ţivotní strategii. Většinou jsou zajištěni jinými příjmy jakou je renta, jiný příjem zisk, stipendium. Toto vymezení nezaměstnanosti se ustálilo v hrubých rysech v prvních desetiletích 20. století. Ve statusu nezaměstnaného se slučují oprávnění (např. na podporu v nezaměstnanosti, na rekvalifikaci, na zprostředkování práce, na poradenství) a povinnosti (nepracovat na černo, aktivně hledat nové zaměstnání, přijmout zprostředkovanou práci).

1.1 Druhy nezaměstnanosti 1.1.1 Frikční nezaměstnanost Tento druh nezaměstnanosti je ovlivňován ţivotním cyklem. Patří sem lidé, kteří hledají zaměstnání po ukončení vzdĕlání nebo ti, co odešli z původního místa dobrovolně a hledají 10

jiné, pro ně lepší a zajímavější uplatnění. Důvodem pro opuštění zaměstnání je i stěhování. Další příčinou vzniku frikční nezaměstnanosti je skutečnost, ţe firmy vznikají a zanikají, dochází k technologickým změnám nebo organizačním změnám, které vedou k likvidaci pracovišť. Tento druh je povaţován za málo škodlivý a pro společnost obtíţný. Jedná se o uplatnění dvou mechanizmů. Jedním mechanizmem je systém pojištění proti nezaměstnanosti, který je schopen nezaměstnanou osobu (včetně osob závislých na jejím příjmu, převáţně příslušníky její rodiny) podrţet existenčně během krátké doby hledání nového zaměstnání. Na druhé straně se jedná o systém institucí sluţeb zaměstnanosti (Úřadů práce), které pomáhají nezaměstnaným zorientovat se na trhu práce a případně zvyšovat jejich šanci rozvojem ţádaných schopností (prostřednictvím rekvalifikace). Frikční nezaměstnanost je povaţována za krátkodobý jev.

1.1.2 Strukturální nezaměstnanost Tato nezaměstnanost je způsobena nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po konkrétních profesích, rozmachem nebo útlumem různých ekonomických odvětví. V jednotlivých oborech je vývoj proměnlivý. Týká se činností, které jsou specifické a pro jiné obory málo vyuţitelné. Pokud dojde v tomto oboru k omezení či útlumu výroby a tito pracovníci přijdou o práci, jejich kvalifikace jim neumoţňuje získat práci v jiném oboru., který je na vzestupu a přijímá nové pracovní síly. Důvodem můţe být odlišné nebo nedostatečné vzdělání, praxe či lokalita. Málokdy se lidé mohou přestěhovat za prací na druhý konec republiky. Řešením této situace mohou být rekvalifikační kurzy, kde si propuštění lidé z jednoho odvětví mohou doplnit nové znalosti a praktické zkušenosti. Tato nezaměstnanost je zpravidla dlouhodobá a závisí na efektivnosti státu jak rychle vytvoří podmínky pro její pokles. Vláda nemůţe pouţít běţnou stabilizační politiku, je potřeba pouţít speciální nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Problémy a úpadky jednotlivých regionů se dají řešit vhodnou regionální politikou, která podporuje migraci obyvatel nebo přímé (zahraniční) investice. Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou můţe postupně odstraňovat podporou rekvalifikačních programů. Významným indikátorem strukturální nezaměstnanosti je vysoký počet nezaměstnaných, vysoký počet volných pracovních míst a počet neobsazených míst. Dalším signálem růstu tohoto typu nezaměstnanosti je růst průměrné délky trvání nezaměstnanosti a času neobsaditelnosti pracovních míst.

11

1.1.3. Cyklická nezaměstnanost Tento typ nezaměstnanosti souvisí s vývojem hospodářského cyklu. Pokud se ekonomika nachází v recesi, míra nezaměstnanosti roste a naopak, jestliţe roste ekonomika, míra nezaměstnanosti klesá. Je spjata s poklesem agregátní (celkové) poptávky v ekonomice. Jaké budou následky této nezaměstnanosti, závisí na pruţnosti trhu práce. Cyklickou nezaměstnanost nelze zcela potlačit a ani to nemá opodstatnění. Důleţitá je vhodná aplikace stabilizační politiky, která můţe minimalizovat délku hospodářského poklesu.

1.1.4. Sezónní nezaměstnanost Tento druh nezaměstnanosti je ovlivňován dvěma příčinami. Jednou z nich je nesouvislost výroby v odvětvích, závislost na ročních obdobích nebo počasí (lesnictví, zemědělství, rybolov, povrchová těţba). Důsledky této nesouvislosti se projevují i v následných zpracovatelských odvětvích (konzervárenství, cukrovarnictví. Druhou příčinou jsou sezónní výkyvy poptávky po různých druzích produkce (konfekce, sportovní potřeby apod.).

1.1.5. Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Mezi nezaměstnanými je malá skupina lidí, kteří práci nehledají. Společenské stigma jim nevadí, převáţně mají jiné hodnoty. Sociální či profesní úspěšnost pro ně není významná, upřednostňují alternativní ţivotní styl a osobní svobodu. Úroveň spotřeby těchto lidí bývá velmi nízká, své potřeby dovedou přizpůsobit omezeným finančním moţnostem. Dobrovolná nezaměstnanost je dobrovolným rozhodnutím člověka, který neusiluje o práci, není registrován např. na Úřadu práce. Do této skupiny patří mnozí bezdomovci. Převáţně se jedná o sociálně nestandardní skupinu, která můţe mít i kriminální tendence. Nedobrovolná nezaměstnanost, jedinec aktivně usiluje o získání práce.

1.1.6 Nepravá nezaměstnanost Nezaměstnané osoby jsou evidované jako nezaměstnané ale nemají potřebu hledat nové zaměstnání eventuálně přijmout práci odmítají. Jejich hlavním cílem je vyuţít nárok na finanční podporu v nezaměstnanosti či si přivydělávat nelegální činností.

12

1.1.7 Skrytá nezaměstnanost Touto nezaměstnaností je označována situace, kdy nezaměstnaná osoba práci nehledá ale ani se jako nezaměstnaná neregistruje. V této skupině se nacházejí převáţně vdané ţeny a mladiství. Jedná se o osoby, které na hledání práce rezignovaly, případně ţe unikly do jiného statusu – mateřství, práce v domácnosti, studium apod. nebo si práci vyhledávají bez registrace na pracovním úřadě přímo u zaměstnavatelů nebo pomocí neformálních sítí. Skrytá nezaměstnanost je dána situací, ţe z údajů o nezaměstnaných bývají vyřazované osoby, které nejsou umístěny, ale jsou zařazeny do programů pro nezaměstnané (veřejně prospěšné práce, rekvalifikace apod.). O skryté nezaměstnanosti také hovoříme u osob s nízkou kvalifikací nebo vysokým věkem a proto zůstávají neumístěny a jsou přesouvány mimo trh práce (např. předčasné odchody do důchodu.

1.1.8 Částečná nezaměstnanost Jako další druh nezaměstnanosti a způsob řešení potíţí zaměstnavatele můţe povaţovat tzv. částečnou nezaměstnanost. Pokud je zaměstnavatel ve finanční tísni, ke které došlo v důsledku finanční krize, můţe své finanční obtíţe řešit omezením výroby nebo omezením poskytování sluţeb. S tímto omezením souvisí sniţování stavu zaměstnanců nebo jejich propouštění z organizačních důvodů. Tuto situaci zaměstnavatel můţe řešit minimalizací propouštěných zamĕstanců. K těmto zaměstnancům můţe být uplatněna částečná nezaměstnanost. Tato situace napomáhá řešit ekonomické problém zaměstnavatele a zároveň zachovává pracovní poměry zaměstnanců, se kterými nemusí být rozvázán pracovní poměr. Zaměstnavatel se můţe dohodnout s odborovou organizací, ţe po dobu finanční tísně bude poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy, a to nejméně ve výši 60% průměrného výdělku. Zaměstnavatel bez odborové organizace, má moţnost podat návrh na Úřad práce, který na základě podkladů od zaměstnavatele (počet zamĕstnanců, navrhovaný rozsah zkrácení pracovní doby atp.) rozhodne o tom, jestli jsou důvody pro poskytování náhrady mzdy v niţší částce. Zaměstnavatel musí Úřadu práce odůvodnit tzv. částečnou nezaměstnanost, aby nedocházelo k poškozování zaměstnanců. Pokud Úřad práce uzná existenci důvodů pro částečnou nezaměstnanost, přísluší zaměstnancům náhrada mzdy ve výši 60% průměrné mzdy po dobu, kterou Úřad práce svým rozhodnutím určí, nejdéle však po dobu jednoho roku. Zákoník práce neomezuje dobu, po kterou můţe být částečná nezaměstnanost uplatněna na základě dohody s odbory.

13

1.1.9 Job stagnation Tímto pojmenováním můţeme označit situaci, kdy vysoká míra nezaměstnanosti brzdí profesionální a prostorovou mobilitu. Lidé nespokojeni se svou prací nechtějí v období vysoké nezaměstnanosti riskovat případné problémy s hledáním jiného pracovního místa. Setrvávají tak ve svém starém a někdy i frustrujícím zaměstnání.

1.2 Důsledky nezaměstnanosti Negativním faktorem nezaměstnanosti je sníţení ţivotní úrovně v důsledku omezených peněţních prostředků. Pro některé nezaměstnané můţe být omezení financí výrazné. Nezaměstnaný ztrácí ţivotní perspektivu, která bývá spojována s profesní drahou. Nezaměstnaná osoba zároveň ztrácí pevný denní časový plán, který je poznamenán kaţdodenní rutinní prací.

1.2.1 Obecné důsledky nezaměstnanosti Důsledek nezaměstnanosti nevnímá pouze nezaměstnaný (pokles ţivotní úrovně, ztráta kvalifikace, stres, nevytvoření pracovních návyků u mládeţe, vyšší kriminalita, nemoci, sebevraţdy), ale důsledky se projevují i ve společnosti (finanční zatíţení státního rozpočtu – výplata sociálních dávek, neodvádění daní). Ztráta zaměstnání jednoho z členů rodiny ovlivňuje chod celé rodiny jak negativně tak pozitivně. Mezi pozitiva můţeme počítat rodinnou podporu, solidaritu. Jestliţe rodina funguje dobře, dokáţe podpořit nezaměstnaného člena a pro něho je snazší hledat zaměstnání dále a nepropadat depresi či zoufalství. Mezi negativa nezaměstnanosti řadíme nejen nedostatek finančních prostředků, ale můţe způsobit rodinnou krizi, způsobit změny sociálních vztahů a narušit zvyklosti rodiny. V postiţených rodinách roste i rozvodovost. Nezaměstnanost je v důsledku hospodářské krize velkým problémem který postihl někdy i celou rodinu a tato situace má vliv na psychiku celé rodiny. Lidé mohou být apatičtí, mají narušené vnímání času a sniţuje se jejich aktivita. Reakcí na ztrátu zaměstnání bývá šok a poté i vztek. Člověk následně můţe mít pocit úlevy, volnosti a dostatku času. Jestliţe si nezaměstnaný aktivně hledá práci a zaměstnání během krátké doby nenajde, ztrácí předchozí pocity pohody a přichází úzkost, stres, deprese a pesimismus. Jestliţe si nezaměstnaný projde několika neúspěšnými pokusy najít si novou práci, jeho stav můţe vést k apatii (přestává být aktivní ve vyhledávání nového zaměstnání).

14

Kaţdý člověk na ztrátu zaměstnání a vzniklou situaci reaguje jinak, individuálně. Důleţité je jaký význam má pro jedince ztráta zaměstnání a jaké jsou jeho finanční povinnosti, ale i jaká je touha po pracovní kariéře. Psychika jedince, který ztratil zaměstnání je vystavena tzv. psychické zátěţi. Dochází k narušení psychické pohody a duševního zdraví. Nezaměstnaný je časem nemotivován, bez ţivotního stereotypu, nudí se, volný čas tráví víc a víc pasivnějším způsobem. Tyto stavy vedou k pocitu ztráty štěstí, nespokojenosti, sníţení sebeúcty a zhoršení psychického a somatického zdraví. Uvedené stavy mohou vést k poruchám spánku, příjmy potravy, podráţděnosti, nervozitě a problémům koncentrace. Pocit neštěstí můţe vést člověka k alkoholu. Dlouhodobě nezaměstnaný ztrácí své schopnosti a dovednosti z důvodu jejich nevyuţití. Nejedná se pouze o ztrátu profesních schopností a dovedností, ale i odvykání od běţných povinností zaměstnance.

1.2.2 Zdravotní důsledky nezaměstnanosti Jedním z projevů ztráty zaměstnání je deprese a její hloubka je ovlivněna pocitem viny za svou nezaměstnanost, nepříznivými vyhlídkami na nové zaměstnání, vzniklou finanční situaci ale i pocitem bezmocnosti ovlivnit situaci. Nezaměstnaný se uchyluje k alkoholu, drogám nebo lékům a ohroţuje tak své zdraví. Jedince vzniklá situace můţe vést díky stresu a psychickému napětí aţ k sebevraţednému jednání. Ztráta zaměstnání je stresová situace, ale neprojevuje se pouze v psychické oblasti. Běţnými obtíţemi spojených se ztrátou zaměstnání bývají zaţívací potíţe, zvýšený krevní tlak a bolesti hlavy.

1.2.3 Sociální důsledky nezaměstnanosti Ztráta zaměstnání s sebou přináší i ztrátu současné ţivotní úrovně a sociálních kontaktů, které člověk získal v zaměstnání. Jedinec se více uzavírá do sebe, hůř navazuje nové vztahy a snaţí se izolovat od okolního světa. U mladistvých a dospívajících lidí tak hrozí zafixování způsobu ţivota bez zaměstnání a naučí se vyuţívat sociálního systému státu, nebo budou svůj příjem získávat trestnou činností. Závislost na drogách či alkoholu ale i vyšší riziko sebevraţd můţe být spojováno s nezaměstnaností.

15

1.2.4 Změna ţivotní úrovně Ţivotní úroveň z ekonomického hlediska se mění u dlouhodobě nezaměstnaných. Pokles ţivotní úrovně přichází dříve a je výraznější v rodinách, kde je více nezaměstnaných. Pokud lidé neţijí v rodinách, kde jsou ještě další příjmy, nejsou tak schopni udrţet si dosavadní ţivotní standard. Mohou tak pociťovat chudobu a vzniklý stav můţe být příčinou velkého a silného stresu obzvlášť u jedinců, kteří jsou ochotní a zvyklí pracovat. Tento stav je ovlivňován tím, jestli jsou v rodině děti, těm rodiče chtějí poskytnout stejnou úroveň s jejich vrstevníky.

16

2.

Nezaměstnanost 2.1 Ekonomické pojetí nezaměstnanosti

Nezaměstnanost je jev, kterému se v ekonomii věnuje zvýšená pozornost a také se mu přiznává různá váha. Jednotlivé ekonomické proudy a směry se odlišují tím, jestli upřednostňují makroekonomický (přístup k ekonomice jako celku) nebo mikroekonomický (přístup k ekonomice prostřednictvím jednotlivých subjektů) přístup. Další vliv má I to zda je ekonomická teorie koncipována jako pozitivní, kdy popisuje chování a fakta v ekonomice a soustřeďuje se na popisnou stránku hospodářství nebo jestli je normativní, která obsahuje I hodnotové soudy a etiku. Mezi nezaměstnaností a ekonomikou existuje velmi blízký vztah. Jiţ v ranném stadium vývoje ekonomie byla nucena reagovat na existence nezaměstnanosti. Ve skutečnosti však pozornost nepoutala nezaměstnanost, ale zhoršující se ţivotní a sociální podmínky a rostoucí bída. Byly to tedy projevy, které provázely průmyslovou revoluci a zavádění strojů do výroby. Tyto události dostaly pod tlak trh práce. Trh práce je v ekonomice převodovým mechanismem mezi procesem výroby (nabídky, tvorby statků) a spotřeby (poptávky). Práce je výrobní faktor, který je kupován (tím jsou ovlivněny náklady na výrobu) a mzda vyplacená za práci jsou důleţitou základní jednotkou na straně poptávky v ekonomice. Od této vzájemné závislosti se odvíjí další okolnosti jako jsou výše cenové hladiny, koupěschopnost důchodů a celková koupěschopnost společnosti. Základní jednotkou trţní transakce na trhu práce je prodej a nákup výrobního faktoru práce za cenu, kterou je mzda. Situace na trhu práce je ovlivňována stejně jako na kterémkoliv jiném trhu a to nabídkou a poptávkou. I na trhu práce platí, ţe rovnováţná situace vzniká vyrovnáním poptávky s nabídkou. Rovnováha na trhu práce je provázena existence nezaměstnanosti a ta je od trhu práce neoddělitelná. Toto je dáno protichůdnými tendencemi nabídky (s rostoucí mzdou je ochota nabízet větší mnoţství práce) a poptávky (s klesající mzdou roste ochota najímat větší mnoţství práce). Poptávka po práci je určena mezním produktem práce stejně jako u kaţdého výrobního faktoru např. podnikatel má zájem najímat práci pokud příjem z mezního produktu bude vyšší neţ náklady na její získání. Jakmile dojde k rovnosti jiţ nemá zájem o další najímání. Poptávka je utvářena v závislosti na mnoţství ostatních výrobních faktorech v jejich vzájemných poměrech. 17

Nabídku práce na trhu zastupují domácnosti. I zde platí, ţe lidé jsou ochotni pracovat, pokud efekt z konání práce je větší nebo roven oběti, která je spojena s jejím konáním. Efektem zde je mzda coby peněţní ocenění vynaloţené práce, respektive jejího mezního produktu. Jestli bude práce nabídnuta záleţí na reálné mzdě, která vyjadřuje koupěschopnost nominální mzdy (kolik sluţeb a zboţí si za ni lze koupit), nikoliv na mnoţství peněţních prostředků, tedy na nominální mzdě. Pro nabídku obecně platí, ţe s rostoucí cenou se zvyšuje nabízené mnoţství. Toto platí i pro nabídku práce – s rostoucí reálnou mzdou roste i nabízené mnoţství práce, ne však obecně. Nabídka práce je ovšem specifická tím, ţe při dané výši reálné mzdy dojde ke zlomu a rostoucí reálná mzda způsobí omezení nabídky práce. Příčinou je situace, kdy se domácnost dostane do situace, kdy její členové nebo člen pobírají vysokou reálnou mzdu, domácnost upřednostní u svého člena volný čas před nabídkou práce. Tento volný čas domácnost vyuţije na zabezpečení chodu domácnosti a péčí o děti apod. Upřednostnění chodu domácnosti můţe být dočasné a je způsobeno důchodovým efektem.

2.2 Přirozená míra nezaměstnanosti a plná zaměstnanost Plná zaměstnanost vyjadřuje stav zaměstnanosti, při které neexistuje nebo je zanedbatelná nedobrovolná nezaměstnanost. Plná zaměstnanost odpovídá rovnováze na trhu práce. Ekonomika alokuje mnoţství práce, které je vzhledem ke kvalitě a rozsahu jiných výrobních faktorů při dané nabídce a poptávce po práci v optimálním stavu. Přirozená míra nezamĕstanosti je mírou, která odpovídá stavu rovnováhy na trhu práce a představuje nejvyšší udrţitelnou úroveň zaměstnanosti. Tato míra je v situaci, kdy ekonomika optimalizuje svůj výkon.

2.3 Politika pracovního trhu Politika pracovního trhu je součástí politiky zaměstnanosti. V minulosti byl tradiční přístup řešení chudoby charitativními aktivitami. Rozvoj aktivní politiky zaměstnanosti nastal aţ v důsledku krize ve 30. letech 20. století.

Politika pracovního trhu – pracovní trh Pracovní trh je propojen s trţní ekonomikou a má dvojí poţadavek. Musí nabízet pracovní sílu v poţadované struktuře a pracovní síla musí být zajištěna peněţním příjmem a sociálními prostředky. I na trhu práce je uplatněn mechanizmus konkurence v poměru nabídky a poptávky. Kulturní, sociální a politické faktory komplikují prodej a koupi pracovní síly na trhu práce. Trh práce je trhem regulovaným a není s volnou soutěţí jako klasický trh zboţí. 18

Pracovní trh můţeme rozdělit: 

Primární trh práce – soustřeďují se zde lepší a výhodnější pracovní příleţitostí s vyšší prestiţí, poskytují moţnost profesního růstu, lepší pracovní podmínky apod. Zaměstnanci mají menší předpoklad, ţe budou propuštění a také je zde menší fluktuace, mohou zvyšovat svou kvalifikaci a tím posilovat stabilitu svého zaměstnání. Práce bývá lépe finančně ohodnocena a je zde zajištěn růst mzdy.



Sekundární trh práce – zde jsou charakteristická pracovní místa s niţší prestiţí a niţším finančním ohodnocením zaměstnanců. Je zde méně stabilních pracovních příleţitostí, pracovní kariéra je méně výhodná. Vznikají zde období s nezaměstnanosti delší nebo kratší. Je snazší získat zde nové zaměstnání protoţe je zde velká fluktuace zaměstnanců. Jsou zde omezené moţnosti na zvyšování kvalifikace a proto je také menší moţnost přestoupit na primární trh. Úroveň nezaměstnanosti ovlivňuje mzdovou hladinu.

2.4 Faktory ovlivňující nezaměstnanost Příčiny vzniku nezaměstnanosti jsou různé. Jednou z hlavních příčin současného stavu můţe být hospodářská krize. Prvotním podnětem pro vznik celosvětové krize byla americká hypoteční krize v roce 2007, která postupně přerostla ve světovou finanční krizi. V roce 2008 rostly ceny ropy a došlo ke zvýšení spotřebitelských cen. Na konci roku 2008 udeřila finanční krize, která převáţně postihla světové banky a akciové trhy. Světová ekonomika v současnosti čelí svému největšímu poklesu od velké hospodářské krize z 30. let 20. století. Příčinou dalšího prohlubování krize je i situace ţe přes pomocné politické rozhodnutí zůstávají finanční toky nadále pod tlakem a stále nedošlo k obnovení důvěry investoru a spotřebitelů. Nadále ubývá bohatství domácností a klesá spotřebitelská poptávka. Jak jsem výše zmínila, právě hospodářská krize je jednou z příčin současné vysoké nezaměstnanosti (nebo úbytku pracovních míst). Krize je jednou z fází hospodářského cyklu, které jsou značně nepravidelné a obtíţně předvídatelné. Hluboká a dlouhá krize má dopad na ţivotní úroveň člověka. Předvídání krizí je důleţitým úkolem ekonomie a dalších společenských věd.

19

Vládní politika zaměstnanosti má velký vliv na nezaměstnanost. Jednou z příčin nezaměstnanosti je nedokonalý trh práce a nedokonalá informovanost o pracovních místech. Právě vláda můţe svými opatřeními zlepšovat tuto informovanost o volných místech, podporovat rekvalifikaci a podpořit migraci za prací. Vláda také můţe vytvořit volná pracovní místa a sníţit tak nezaměstnanosti právě svými vládními výdaji. Vládním rozhodnutím můţe dojít i k negativním vlivům a to především výší sociálních dávek (vypláceni podpory v nezaměstnanosti, minimální mzda). Pokud jedinci dlouhodobě pobírají dávky, protoţe jim to vyhovuje a vyplácí se jim stejně, jako kdyby chodili do zaměstnání, není tato situace motivující. Pokud dojde k situaci, ţe si ještě přivydělají „na černo“ pak nemají důvod svou situaci měnit. Právě výše sociálních dávek a stanovené minimální mzdy můţou být příčinou dobrovolné nezaměstnanosti, např. niţší zájem o hůře placenou práci. Nízká mzda a relativně vysoké sociální dávky nejsou motivující. Při porovnání příjmů dosaţitelných ze sytému sociální péče a minimální mzdou získanou za odvedenou práce vede k tomu, ţe se jedinci nemusí vyplatit pracovat. Často se stává, ţe člověk pracující „na černo“ a pobírající sociální dávky získává i vyšší příjmy neţ občan, který pracuje legálně. Nezaměstnanost můţe být ovlivněna nástroji fiskální politiky (např. státní nákupy, přerozdělování důchodů nebo progresivní zdanění) nebo měnové politiky (výší úroků) kdy tyto zásahy ovlivňují agregátní poptávku současně s poptávkou na trhu práce. Demografická struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva ovlivňuje trh práce. Lidé se dnes doţívají vyššího věku, klesá porodnost, prodluţuje se doba ekonomicky aktivního ţivota a roste vliv migrace. Cizinci v domácí ekonomice nacházejí práci hlavně z důvodu, ţe jsou ochotni pracovat za mzdy, za které by domácí pracovníci nepracovali. Zahraniční zájemci o práci jsou také ochotni vykonávat práci, kterou naši pracovníci dělat nechtějí. Podnikající osoba pak raději zaměstná zahraniční zájemce o práci, kteří jsou ochotni pracovat za „směšný plat“, nevyţadují dodrţování zákonné pracovní doby a jsou ochotni pracovat i několik hodin navíc. Nezaměstnanost je ovlivňována dalším faktorem, kterým je vzdělání a kvalifikace. Pokud někdo umí něco co neumí kaţdý, má konkurenční výhodu. Pracovní uplatnění je si najde snáz neţ ten, kdo takovou výhodu nemá. V rámci politiky pracovního trhu by mělo dojít k zamezení zbytečného studia oborů o které není zájem na trhu práce. Absolventi jsou tímto znevýhodněni o to více, ţe jim vedle toho chybí potřebné zkušenosti.

20

Mobilita a ochota stěhovat se za prací je další důleţitou příčinou ovlivňující nezaměstnanost. Lidé mnohdy mají své pracovní návyky a chtějí pracovat v místě bydliště. Tato skutečnost je ovlivněna časovou a finanční náročností na dojíţdění za prací. Moţnost dojíţdět do zaměstnání mohou být velmi omezené. Pokud nefunguje trh s nájemním bydlením, dochází ke sníţení schopnosti a ochoty lidí stěhovat se za prací.

2.5 Rizikové skupiny nezaměstnaných Ztráta zaměstnání má pro kaţdého jedince jiný význam. Ztrátu zaměstnání vnímají jinak např. mladí lidé a jinak lidé starší. Kaţdý z nás je k práci motivován jinak. Jedná se především: 

peníze (uspokojení potřeb a pokud jedinec peníze nemá je nucen omezit svou spotřebu),



aktivita (pokud je člověk zaměstnán, má vyplněn svůj čas, nenudí se)



sociální kontakt (setkává se s lidmi v práci, není osamělý a můţe navázat řadu dalších nových kontaktů)



ekonomická samostatnost (člověk není závislý na společnosti, rodině, je nezávislý)

Dle síly výše uvedených motivů je silná reakce na ztrátu zaměstnání. Pouhá obava o ztrátu zaměstnání, která v blízké budoucnosti můţe přijít nebo přijde, bývá stresovou situací. Jak bude člověk uplatněn na trhu práce ovlivňují faktory jakými jsou: věk, zdravotní stav, pohlaví). Tyto faktory řadí člověka ke skupině lidí s větším nebo menším rizikem ztráty současného zaměstnání nebo dlouhodobé nezaměstnanosti. Existují tak skupiny, které jsou vystaveny opakované nezaměstnanosti a velkému riziku dlouhodobé nezaměstnanost a jejich budoucnost se tak stává nejistou. Do této skupiny patří například absolventi, kteří se ucházejí o své první zaměstnání, starší lidé, ţeny, zdravotně postiţení ale i lidé s niţším vzděláním nebo nepřizpůsobivé skupiny obyvatel. Mladí lidé – jsou absolventi učňovského oboru, středních a vysokých škol, kteří se ucházejí o své první zaměstnání bývají na trhu práce znevýhodněni díky chybějícím praktickým zkušenostem a někdy i pracovním návykům. Nezaměstnanost absolventů a mladistvých, kteří ztrácejí zájem o sehnání zaměstnání se mohou objevit váţné psychologické a výchovné problémy. Jestliţe si mladí lidé včas neosvojí pracovní návyky, nebudou schopni pracovat ani

21

v dospělosti. Tento člověk ztrácí motivaci a nezaměstnanost pro něho můţe být jediným způsobem ţivota. Starší lidé proţívají ztrátu zaměstnání nejvýrazněji a nejvíce tíţivě. Proţívají pocity nejistoty, bezradnosti, strach a tyto stavy vedou aţ ke ztrátě sebedůvěry. V tomto stavu je moţnost sehnat nové zaměstnání ještě menší. Pro zaměstnavatele je tento zájemce neatraktivní a ten se stává oddělen od kolegů a svého současného postavení, přiměřeného příjmu. Připadá si nevyuţitý a to ho vede k tomu, ţe se snaţí nevytvářet situace, které by mohly vést k negativnímu hodnocení od zaměstnavatele. Sniţuje se jeho kreativita v pracovním procesu. Starší člověk se hůře a pomaleji přizpůsobuje novým ţivotním situacím. Ztráta zaměstnání vede k poklesu příjmu a sníţení ţivotní úrovně, ztrátou kontaktů, kvalifikace a poklesem sebedůvěry. Zdravotně postiţení lidé – vzhledem k rostoucímu důrazu na produktivitu práce mají postiţení lidé mnohem menší šanci uplatnění na trhu práce. Doba, po kterou jsou evidování na Úřadu práce bývá delší jak u zdravých občanů. Dostávají se tak do sloţité ţivotní situace. Společenská integrace je závislá na sociálních, ekonomických a legislativních podmínkách. Ţeny a jejich nepříznivé postavení na trhu práce je dáno tím, ţe zaměstnavatelé dávají přednost muţům u kterých se nepředpokládá ovlivnění pracovního výkonu povinnostmi a starostmi o domácnost. Častější absence matek v práci sniţuje ochotu je zaměstnávat. Je obtíţné skloubit mateřské a pracovní povinnosti. Jako jedno z moţných řešení by mohla být pruţná pracovní doba, zkrácené pracovní úvazky nebo dostupnost péče v dětských zařízeních (jesle, mateřské školy). Lidé bez kvalifikace – tuto skupinu tvoří lidé, kteří jsou těţko vzdělavatelní a často mají malý zájem o zaměstnání. Mohou sem patřit alkoholici, recidivisté ale i lidé propuštění z nápravných zařízení. Tyto důvody mohou být i příčinou oddělení se od společnosti. Celkové dovednosti ale i úroveň kvalifikace znamenají větší prostor a moţnosti výběru zaměstnání. Nový zaměstnanec musí být zaměstnavatelem vnímán jako přínos a za nabízenou mzdu musí mít co nabídnout. Nepřizpůsobivé skupiny obyvatel – vzhledem k výše uvedenému (nárokům na zaměstnance) bývá pro sociálně nepřizpůsobivé skupiny velmi obtíţné získat zaměstnání. Velká část této skupiny nedokončila základní vzdělání a rodina je neumí připravit tak aby obstáli v konkurenci na trhu práce. Existující vzorce chování ve skupinách jim brání začlenění do 22

společnosti a stávají se závislými na sociálním systému. Tam, kde se vyšší koncentrace těchto skupin se nachází i vysoká kriminalita včetně sociálních problémů.

2.6 Časové hledisko Z časového hlediska můţeme nezaměstnanost rozdělit na krátkodobou (do tří měsíců), střednědobou (do dvanácti měsíců) a dlouhodobou (nad dvanáct měsíců).

2.7 Výpočet nezaměstnanosti Nezaměstnanost měříme pomocí ukazatelů relativních a speciálních. Mezi relativní ukazatele zahrnujeme míru nezaměstnanosti, obecnou míru nezaměstnanosti, specifikou míru nezaměstnanosti (míra dlouhodobé nezaměstnanosti, míra nezaměstnaných dospělých a míra propuštěných z práce apod.). Mezi speciální ukazatele řadíme pracovní silu, celkovou pracovní silu, ekonomicky neaktivní obyvatelstvo a civilní pracovní sila. V České republice je povaţován následující vzorec za nejvýznamnější ukazatel míry nezaměstnanosti: u = U / L * 100 (%) kdy u = míra nezaměstnanosti U = počet nezaměstnaných L = celkový počet pracovnách sil – Z = U (Z – zaměstnaní) Tento ukazatel nezohledňuje občany, kteří nepracují sami aktivně hledají práci a nejsou evidováni na úřadu práce. Dle nové legislativní metodiky nejsou započítáváni uchazeči jeţ mají objektivní překáţku v práci.

23

3 Státní politika zamĕstnanosti Politika zaměstnanosti je snaha státu, firem, zaměstnavatelů, odborů a zaměstnanců sladit poptávku a nabídku na trhu práce, podpořit celkovou zaměstnanost a tvorbu pracovních míst. V současné době se v politice zaměstnanosti odráţejí i přijatá opatření v rámci EU.

3.1 Vývoj politiky zaměstnanosti Politika zaměstnanosti se vyvíjela určitými etapami. V průběhu historie se měnila i podoba zaměstnanosti. Velká nezaměstnanost byla nemyslitelná v otrokářské společnosti, nevolnické, feudální i v centrálně plánované ekonomice. Velká nezaměstnanost byla zaznamenána aţ v období průmyslové revoluce ve Velké Británii. Na přelomu 19. a 20. století se nezaměstnanost stala sociálním problémem. Původně byla chápána jako lokální krize, nikoliv jako jev který patří k trţní ekonomice. Nezaměstnanost masivně udeřila plnou silou v období hospodářské krize ve 30. letech 20. století. Odhady uvádějí, ţe asi pětina dělníků byla bez práce, sociální dávky byly malé a mohla být podporována asi jen čtvrtina nezaměstnaných. Poválečná Evropa si drţela svou plnou zaměstnanost. Bylo to dáno poválečnou rekonstrukcí ekonomik, rozvojem sluţeb, produkcí nových výrobků a zvyšující se spotřebou a poptávkou. Masová nezaměstnanost nastala v Evropě v 70. letech 20. století (měla menší dopad neţ podobná situace ve 30. letech) a přetrvává aţ do současnosti. V některých zemích je nedostatek volných pracovních míst. Bývají velké rozdíly v míře nezaměstnanost mezi jednotlivými zeměmi ale i v regionech uvnitř státu.

3.2 Zákon o zaměstnanosti Zákon o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb. byl několikrát novelizován, poslední novela číslo 435/2004 Sb. Tento zákon o zaměstnanosti zaručuje nezaměstnanému, který se uchází o práci, právo na zaměstnání a zprostředkování zaměstnání i na poskytnutí sluţeb a podmínek stanovených zákonem. Zprostředkováním zaměstnání rozumíme vyhledání zaměstnání pro nezaměstnaného, který se o práci uchází a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá další nové pracovní síly. Důleţitou činností je také informační a poradenská činnost v oblasti pracovních příleţitostí. Poradenstvím pro fyzickou osobu se rozumí posouzení jejích schopností, předpokladů a dovedností na doporučení vhodného zaměstnání. Poradenstvím pro 24

zaměstnavatele se zaměřuje na výběr vhodných zaměstnanců podle kvalifikačních i osobnostních předpokladů. Informační činnost spočívá především v informování o moţnostech zaměstnání, volných pracovních místech a volných pracovních silách. V působnosti úřadu práce je provádění zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a poskytnutí poradenských a informačních sluţeb jak fyzickým osobám tak zaměstnavatelům. Zákon o zaměstnanosti ukládá zaměstnavatelům povinnost ohlásit příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a také obsazení těchto míst. Úřad práce tato volná pracovní místa nabídne uchazečům a zájemcům o zaměstnání a zveřejní je.

3.3 Orientace politiky zaměstnanosti Politiku zaměstnanosti můţeme rozdělit do dvou částí. První je aktivní politika zaměstnanosti a vede k podpoře aktivního chování pracovníka na trhu práce. Druhá je pasivní politika zaměstnanosti a kompenzuje příjmy nezaměstnaným v případě ztráty zaměstnání. Aktivní politika zaměstnanosti se zaměřuje: 

na rozvoj infrastruktury na trhu práce – zajišťuje zprostředkovatelské, informační i poradenské sluţby prostřednictvím úřadů práce. Informuje o uchazečích o zaměstnání a o volných pracovních místech



na podporu vytváření nových pracovních míst a pracovních činností – přispívá na veřejně prospěšná místa, financuje zaměstnavatelům nově vytvořená

pracovní

místa,

zaměřuje

se

na

podporu

zaměstnání

handicapovaných a mladistvých občanů. Podporuje zaměstnavatele, kteří zajišťují zaměstnávání absolventů škol a odbornou praxi. 

na zvýšení přizpůsobivosti pracovní síly – organizuje rekvalifikační kurzy, financuje programy pro zaměstnání zdravotně znevýhodněných osob a směruje aktivity do oblasti školství (např. zvyšování zájmu dětí o profese, které v daný okamţik na trhu práce chybí)

Pasivní politika zabezpečuje ţivotní podmínky nezaměstnaných formou podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek.

25

3.4 Národní plán zaměstnanosti Národní plán zaměstnanosti je střednědobým plánem politiky zaměstnanosti, který byl přijat v roce 1999 a zaměřuje se na opatření k zajištění rozvoje lidských zdrojů. Plán dává přednost pro vytváření pracovních míst, adaptabilitě a flexibilitě pracovníků před spoléháním na záchranu sociální sítě. Plán je rozdělen do čtyř částí: 

Podpora zaměstnanosti – zaměřuje se na zvýšení zaměstnanosti zabezpečením kvalifikace podle poţadavků trhu práce; odstranění bariér při

vstupu

mládeţe,

zdravotně

znevýhodněných

a

dlouhodobě

nezaměstnaných na trh práce; zvýšení zaměstnanosti u pracovníků, kteří nemají pracovní návyky podporou a motivováním na vstup a setrvání v pracovním poměru; zaměření se na školství v souvislosti s volbou a přípravou k budoucímu povolání. 

Podpora podnikání – zaměření na zlepšení podmínek k podnikání u malých, středních ale i velkých podniků. Podpora velkých domácích ale i zahraničních investorů. Jedná se o opatření např. přímá pomoc ze státního rozpočtu systémem investičních podmínek nebo nepřímou pomoc formou sniţováním daňové zátěţe, bankovní záruky, vyuţívání státních zakázek nebo státní garance.



Podpora schopnosti podniků a zaměstnanců přizpůsobit se změnám – předpoklad a očekávání růstu vzájemné přizpůsobivosti ve vztahu zaměstnavatel a zaměstnanec. Vytváření podmínek pro vytvoření flexibilní pracovní doby a modernizaci organizace práce.



Podpora rovných příleţitostí osob – jedná se o odstranění forem diskriminace při vstupu na trh práce. Mělo by dojít k vytvoření podmínek a přijetí mimořádných opatření pro vstup znevýhodněných osob na trh práce.

Národní plán zaměstnanosti je kaţdoročně aktualizován Národním akčním plánem zaměstnanosti.

3.5 Úřady práce Úřad práce je základním článkem, který realizuje politiku zaměstnanosti. Je orgánem státní správy, zajišťují sluţby zaměstnanosti v daném území a má následující funkce: 26



Informační – poskytuje aktualizovaný přehled a informace o aktuální nabídce pracovních sil, o vývoji na trhu práce na daném území, informuje o příčinách nerovnováhy o volných pracovních místech apod.



Poradenskou

–

poskytuje

poradenství

v právních,

ekonomických,

sociálních, psychologických otázkách apod. (pokud jde o pracovní uplatnění a rekvalifikace) 

Zprostředkovatelskou – zajišťuje zprostředkování práce uchazečům o zaměstnání na základě jejich evidence a evidence volných pracovních míst, zabezpečení pracovních míst

pro handicapované; rekvalifikace a

poskytování zabezpečení pro uchazeče v případě nezaměstnanosti a rekvalifikace 

Podnikatelskou – účastní se (i finančně) na tvorbě nových pracovních míst a pracovním uplatnění uchazečů o zaměstnání (podporuje drobné podnikání a zaměstnávání absolventů škol) a zabezpečení rekvalifikace.

Úřad práce zpracovává koncepci vývoje nezaměstnanosti, intenzivně vyhodnocuje a sleduje situaci na trhu práce, přijímá opatření k ovlivnění poptávky a nabídky práce. Zároveň poskytuje všem občanům informace o: 

„volných pracovních místech v České republice a zemích EU



situaci na trhu práce v České republice a zemích EU



podmínkách zaměstnávání v zahraniční



moţnostech dalšího vzdělávání“1

Pro osoby se zdravotním postiţením: 

„poskytuje sluţby spojené se zprostředkováním vhodného zaměstnání



vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci



můţe zabezpečit rekvalifikaci, nevyţaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce

1

http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/cinnosti_up. 17.12.2011

27



můţe poskytnout příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti“2

Sluţby poskytující uchazečům o zaměstnání: 

„poskytuje sluţby spojené se zprostředkováním vhodného zaměstnání



vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci



můţe zabezpečit rekvalifikaci, vyţaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce



můţe poskytnout příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti“3

Zaměstnavatelům Úřad práce nabízí a poskytuje: 

„poskytuje poradenské a informační sluţby v oblasti pracovních příleţitostí



vyhledává na volná pracovní místa uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání



poskytuje informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postiţením



poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a spolupracuje při vytváření a přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postiţením



můţe poskytnout v rámci aktivní politiky zaměstnanosti: příspěvek na vytvoření pracovních příleţitostí v rámci veřejně prospěšných prací příspěvek na společensky účelná pracovní místa překlenovací příspěvek příspěvek na zapracování

2

http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/cinnosti_up. 17.12.2011

3

http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/cinnosti_up. 17.12.2011

28

příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa a na provoz chráněného pracovního místa příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny a na provoz chráněné pracovní dílny úhradu nákladů rekvalifikace prováděné v zájmu dalšího pracovního uplatnění jejich zaměstnanců úhradu nákladů na přípravu k práci osob se zdravotním postiţením v rámci jejich pracovní rehabilitace“4

Úřad práce dále: 

„zabezpečuje a podporuje projekty a opatření v oblasti trhu práce, včetně účasti na mezinárodních programech a projektech



vykonává kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti



povoluje výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte



sleduje plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením



zabezpečuje mzdové nároky zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele



přijímá a zajišťuje vyřízení stíţnosti občanů



rozhoduje, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou, popřípadě o tom, ţe fyzická osoba se nepovaţuje za osobu zdravotně znevýhodněnou



uděluje a odnímá povolení ke zprostředkování zaměstnání a vede evidenci agentur práce“5

4 5

http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/cinnosti_up. 17.12.2011 http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/cinnosti_up. 17.12.2011

29

3.6 Sociální dávky V následujících podkapitolách bych se chtěla věnovat jednotlivým dávkám, které jsou vypláceny v situaci ztráty zaměstnání.

3.6.1 Podpora v nezaměstnanosti Jestliţe člověk přijde o zaměstnání a z něho o pravidelný příjem, je potřeba tomuto člověku pomoci s financování základních potřeb. První institucí, kterou nezaměstnaný navštíví je Úřad práce. Ještě před uplynutím výpovědní doby můţe zaměstnanec poţádat kterýkoliv Úřad práce o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. V tuto chvíli bude klient Úřadu práce informován o vhodných pracovních místech. Po ukončení výpovědní doby je třeba poţádat Úřad práce v místě trvalého bydliště o zprostředkování zaměstnání. Kaţdý nezaměstnaný má na Úřadu práce svá práva a povinnosti. Ţadatel bude zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání zařazen od dne podání ţádosti o zaměstnání. Jestliţe ţadatel poţádá o zprostředkování zaměstnání nejdéle do 3 pracovních dnů po ukončení zaměstnání, ţadatel bude zařazen do evidence od následujícího dne od ukončení zaměstnání. Nelze pouze zařadit ţadatele do evidence (ani poţadovat zařazení do evidence) o zaměstnání ani nelze zařadit uchazeče do evidence jen z důvodu splnění podmínek pro poskytnutí sociální dávky. Vţdy musí jít o zprostředkování zaměstnání. Podpora v nezaměstnanosti je vyplácena Úřadem práce podle zákona č. 425/2004 Sb., o zaměstnanosti po podpůrčí dobu: 

„do 50 let věku 5 měsíců,



nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,



nad 55 let věku 11 měsíců“6

Podmínkou pro získání podpory v nezaměstnanosti je účast na důchodovém pojištění (výkon práce v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti) nebo jiné samostatné výdělečné činnosti po dobu 12 měsíců v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Do předchozího zaměstnání jsou započítávány i náhradní doby:

6

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, hlava III, §43

30



„přípravy osoby se zdravotním postiţením k práci (§72),



pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,



osobní péče o dítě ve věku do 4 let,



osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu povaţuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těţká závislost), ve stupni III (těţká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) 3a, (pokud s uchazečem o zaměstnání trvale ţije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyţadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění povaţuje za osobu blízkou,



výkonu

dlouhodobé

dobrovolnické

sluţby

na

základě

smlouvy

dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra 35a), nebo výkonu veřejné sluţby na základě smlouvy o výkonu veřejné sluţby 35b), pokud rozsah vykonané sluţby překračuje alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu“7 Výše podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65%, následující 2 měsíce 50% a po zbývající podpůrčí dobu 45% průměrné měsíční čisté mzdy uchazeče o zaměstnání, kterého dosáhl v posledním zaměstnání nebo jeho vyměřovacího základu (pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou) ve výši přepočtené na 1 kalendářní měsíc. Podpora při rekvalifikaci je vyplácena po celou dobu rekvalifikace. Výše podpory při rekvalifikaci je dána procentní sazbou průměrného měsíčního čistého výdělku, kterým byl uchazeč zajištěn naposledy a který byl pouţíván. Procentní sazba činí 60% průměrné čisté mzdy nebo vyměřovacího základu. Pravidelným kaţdoročním opatřením od 1. ledna 2010 dochází ke změně maximální výše částky podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Výše poskytnuté částky podpory je limitovaná, není neomezená. Výše podpory činí „0,58 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána ţádost o podporu v nezaměstnanosti. Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí 7

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, hlava III, § 41

31

čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.“8 0,58 násobek průměrné mzdy v České republice odpovídá výši 13.280,00Kč. Při rekvalifikaci je podpora zvýšena aţ na maximum 14.883,00Kč. Po ukončení podpůrčí doby (pět, osm, jedenáct měsíců) nezaměstnaný dostane pouze sociální dávku ve výši ţivotního minima coţ činí necelých 3.200,00Kč. Jestliţe takový jedinec nevykazuje potřebnou aktivitu, dostane existenční minimum 2.200,00Kč. Tato minima se od roku 2012 pravděpodobně zvýší. Jestliţe uchazeč o zaměstnání neplní stanovené povinnosti je Úřadem práce z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen a přestane mu být vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Mezi takové situace patří: 

„odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání (§20)



odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci (§109), neúčastní se rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické přípravy, neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím zařízením, které rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností, anebo uchazeč o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetrţitě déle neţ 5 měsíců, odmítne nabídku krajské pobočky Úřadu práce na rekvalifikaci



odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu (§ 21 odst. 2), nebo psychologickému vyšetření (§ 21 odst. 3), anebo



maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce (§ 31).9

Nárok na státní podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání: 

„se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovně právní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem33); to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu,

8

http://www.pravnik.cz/a/272/vyse-podpory-v-nezamestnanosti-pri-rekvalifikaci.html 17.12.2011

9

zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, hlava II, § 30

32



který v posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez váţného důvodu opakovaně sám ukončil vhodné zaměstnání (§ 20) zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce,



kterému vznikl nárok na výluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů34) a tento příspěvek je vyšší neţ podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náleţela, pokud by neměl nárok na výluhový příspěvek,



který ke dni, k němuţ má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3.“10

Podpora v nezaměstnanosti také není vyplácena osobám, které pobírají starobní důchod, nemocenské dávky, podporu při rekvalifikaci a po dobu výkonu vazby.

3.6.2 Dávka hmotné nouze Jestliţe nezaměstnanému skončila podpůrčí doba, nemá dále nárok na podporu v nezaměstnanosti, ovšem nemůţe být bez jakéhokoliv příjmu. Uchazeč bývá informován pracovníky Úřadu práce o moţnosti poţádat o dávky hmotné nouze. Tyto dávky jsou upraveny zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Zmíněné dávky mají pomoci osobám s nedostatečným příjmem ale také je mají motivovat k aktivní snaze najít si nové zaměstnání, jiný zdroj finančních prostředků k uspokojení potřeb svých a své rodiny. Česká republika vychází z principu kdy kaţdá pracující osoba se má mít lépe neţ ta, která nepracuje nebo se práci vyhýbá. Zákon o pomoci v hmotné nouzi uvádí situace s nedostatečným zabezpečením potřebné obţivy, nedostatkem finančních prostředků na bydlení a také stanovuje situace propojené s mimořádnými událostmi. Pomáhá řešit některé obtíţné ţivotní situace. Neoddělitelnou pomocí v hmotné nouzi je také sociální práce s jednotlivými klienty. Osoba v hmotné nouzi je taková osoba, jejíţ příjmy jsou nedostatečné a majetkové i sociální poměry nedovolují osobě uspokojit základní ţivotní potřeby. Tyto příjmy si zmíněná osoba nemůţe zvýšit z objektivních důvodů (např. prodej či vyuţití majetku, vlastní prací) a vyřešit si tak svou obtíţnou situaci. Jestliţe osoba neprojevuje jakoukoliv snahu jak si zvýšit příjem

10

zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, hlava III, §39

33

svou vlastní snahou, není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, bez váţných důvodů nechce vykonávat krátkodobé zaměstnání, pak se tato osoba nenachází v hmotné nouzi. Doplatek na bydlení, na ţivobytí ale i mimořádná okamţitá pomoc jsou dávky, kterými je řešena pomoc v hmotné nouzi. Pověřené obecní úřady rozhodují a vyplácejí dávky v hmotné nouzi. Doplatek na bydlení je dávkou v hmotné nouzi. Pomáhá k uhrazení nákladů spojených s bydlením v situaci, kdy rodina nebo osoba má nedostatečné vlastní příjmy včetně příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory. Doplatek je poskytnut vlastníku bytu nebo nájemci, který je v situaci, ţe má nárok na příspěvek na ţivobytí a na příspěvek na bydlení. Jestliţe ţadatel vyuţívá jinou formu bydlení neţ nájemní, můţe dle zákona získat doplatek na bydlení i kdyţ nemá nárok na příspěvek na ţivobytí nebo tomu ţadateli, který nemá nárok na příspěvek na bydlení. Výše doplatku bývá stanovena tak aby po odečtení nákladu na bydlení (sluţby spojené s bydlením, nájem, dodávka energií) osobě nebo rodině zůstala částka na ţivobytí. Základní dávkou pomoci v hmotné nouzi je příspěvek na ţivobytí. Tato dávka má pomoci osobě nebo rodině s nedostatečným příjmem. Nárok na tuto dávku vzniká v okamţiku, kdy po odečtení nákladu na bydlení nedosahuje tato částka částky ţivobytí – je stanovena pro kaţdého jedince individuálně na základě její snahy (účast na rekvalifikačních kurzech pořádaných úřadem práce, hledání zaměstnání). Pro stanovení částky ţivobytí rodiny se jednotlivé částky osob sčítají. Tyto částky jsou odvozeny od částek existenčního a ţivotního minima. Výše příspěvku na ţivobytí se vypočítá rozdílem mezi ţivobytím rodiny (osoby) a jejím příjmem ze kterého se odečítají náklady na bydlení. Náklady na bydlení jsou uváděny do maximální výše 30%, v Praze do 35% příjmu rodiny (osoby). Tato výše můţe být ovlivněna zapojením rodiny (osoby) ve veřejné sluţbě. Veřejná sluţba můţe být zřizována obcí. Veřejná sluţby je doplněk veřejně prospěšných prací, krátkodobého zaměstnání. Jestliţe obec organizuje veřejnou sluţbu, je moţné na základě písemné smlouvy mezi osobou v hmotné nouzi a obci zabezpečit pomoc v situacích, které jsou udělané ve prospěch obce a občanů. Mimořádná okamţitá pomoc je poskytnuta osobám, které jsou v situaci jiţ je nutno okamţitě řešit:

34

„první situací je ta, kdy osoba neplní podmínky hmotné nouze, ale kvůli nedostatku finančních prostředků jí hrozí váţná ujma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do ţivotního minima) Druhá situace, v níţ lze poskytnout mimořádnou okamţitou pomoc, je spojena s váţnou mimořádnou událostí. Mimořádná okamţitá pomoc můţe být poskytnuta osobě, která není v hmotné nouzi a kterou postihne váţná mimořádná událost a celkové sociální a majetkové poměry této osoby jí neumoţňují překonat událost vlastními silami. Takovou událostí je např. ţivelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.) poţár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. Maximální výše dávky činí 15násobek částky ţivotního minima jednotlivce. Další situaci, v níţ lze poskytnout mimořádnou okamţitou pomoc, je situace, kdy osoba není v hmotné nouzi, ale nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky: o K úhradě nezbytného jednorázového výdaje spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladu potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněţních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu; výše dávky se stanoví s ohledem na konkrétní výdaj. o Na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby a na základní vybavení domácnosti a odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte; výše dávky se stanoví aţ do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmi překročit v kalendářním roce 10násobek částky ţivotního minima jednotlivce. Poslední situace se týká osob, které nemohou v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků úspěšně řešit svoji situaci a jsou ohroţeny sociálním vyloučením. Jde zejména o osobu, která: o je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo 35

o je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízeni, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízeni pro chorobné závislosti, nebo o je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosaţení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo o nemá uspokojivě naplněny ţivotně důleţité potřeby vzhledem k tomu, ţe je osobou bez přístřeší, nebo o je s osobou, jejíţ práva a zájmy jsou ohroţeny trestnou činností jiné osoby. V tomto případě leze poskytnout dávku aţ do výše 1 000 Kč. Součet dávek poskytnutých v kalendářním roce nesmí přesáhnout 4 násobek částky ţivotního minima jednotlivce.“11 Tuto dávku poskytuje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Jednání o přiznání dávky začíná okamţikem podání ţádosti na stanoveném tiskopise. Ţádost o dávku pomoci v hmotné nouzi se podává na sociálních odborech pověřených obecních úřadů dle místa trvalého bydliště. Během řízení je posuzováno, zda je osoba nebo rodina opravu v hmotné nouzi a jestli splňuje podmínky nároku pro příslušnou dávku. Nakonec je stanovena výše dávky. Jestliţe nezaměstnanému skončila podpůrčí doba, nemá dále nárok na podporu.

11

http://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane/pomoc 28.11.2011

36

4. Nezamĕstnanost 20. století Úvod této kapitoly chci věnovat zamyšlení se nad hlavními událostmi 20. století. Z ekonomického hlediska byla důleţitá kuponová privatizace. První vlna proběhla v Československé federativní republice v roce 1992, měla pět kol v období květen aţ prosinec. Druhá vlna byla v roce 1994, která měla 6 kol v období od března do prosince. V kaţdé vlně si dospělý občan mohl koupit kuponovou kníţku, která stála 35Kčs a k ní známku za 1.000Kčs. Tato kuponová kníţka obsahovala 10 kuponu o 100 bodech. Koupením se osoba stala (DIKem) drţitelem investičních kuponů. Kaţdá vlna privatizace měla několik navazujících kol. V kaţdém kole mohl DIK pomocí kuponu z kuponové kníţky uplatnit poptávku po vybraných akciích s kursem stanoveným pro příslušné kolo. Od druhého kola také uplatňovaly poptávku i investiční fondy. Jestliţe poptávka nepřevýšila nabídku, dané akcie byly zájemcům připsány na účet ve Středisku cenných papíru v zaknihované formě a zbytek akcií příslušné společnosti byl postoupen do dalšího kola. Kdyţ poptávka převýšila nabídku, zájemcům nebyly akcie příslušné společnosti připsané a všechny postoupily do dalšího kola. Po posledním kole zbytek akcí zůstal Fondu národního majetku. V této době také došlo ke krachu mnoha podniků a tím i k růstu nezaměstnanosti. V této době byl premiérem Václav Klaus a vize vytvoření sociálního státu. K této vizi ovšem nedošlo. Společnost z doby komunismu náhle nastoupila do raného kapitalismu a došlo k totálnímu chaosu. Společnost byla vedena k několikaletému plánování a náhle se dostala do kapitalismu. Lidé nevěděli jak se chovat a co náhle mají dělat. V první polovině 90. let došlo ke vzniku nových bank a kampeliček. Kampeličky ovšem v druhé polovině 90. let končily a byla jim odebrána licence. RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) bylo seskupením socialistických zemí jejichţ cílem byla koordinace a spolupráce v rozvoji členských států. Jednalo se o výměnu hospodářských zkušeností, výměnu surovin či zboţí a technickou pomoc. Tato Rada byla zároveň nástrojem k prosazování strategických ekonomických zájmů SSSR a napomáhala řešení ekonomických problémů států s plánovaným hospodářstvím. RVHP mělo za úkol chránit trhy členských zemí před světovou konkurencí. RVHP byla ustanovena v roce 1949 v Moskvě.

37

Základním charakteristickým rysem pro fungování socialistického hospodářství bylo státní plánování a toto plánování se uplatňovalo také v mezinárodním měřítku v rámci ekonomických vztahů a fungování RVHP. Konec 80. let a začátek let 90. je charakteristický rozpadem socialistické soustavy států. Tento rozpad ochromil spolupráci zemí RVHP. Rada byla rozpuštěna v roce 1991 ve Varšavě. Pro bývalé členské země tato situace znamenala nutnost přeorientovat své současné obchodní vazby na úplně nové trhy. Byla nutnost restrukturalizovat své ekonomiky z centrálně řízených na trţní a zároveň se vyrovnat s poklesem hrubého domácího produktu (tenkrát měřený jako národní produkt), který byl zapříčiněn ztrátou dosavadních trhů.

Tento rozpad

Československé republice ukázal, ţe neumíme konkurovat západnímu trhu. Západní trh navíc koupil naše podniky a zrušil. K tomuto opatření vedl strach z konkurence a právě zrušením našich koupených podniků konkurenci zrušili. V době komunismu bylo Československo silné v říční dopravě ale i v námořní dopravě, zemědělství, sklářství, v oblastech hutí, dolů. Trh práce a nezaměstnanost v letech 1993 – 2006 Hlavní příčinou této krátké analýzy je zamyšlení se nad důvody proč byla nezaměstnanost do roku 1996 nízká, poté se prudce zvýšila a od roku 2000 se drţí na vysoké úrovni. Graf č. 1 Nezaměstnanost v letech 1993 - 2006

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta250407.doc

Zvolenou metodou byla agregátní analýza, která byla zaloţena na zjednodušeném modelu vývoje trhu práce. Uvedená analýza vychází z předpokladu, ţe základním faktorem nabídky jsou ročníky nastupující do zaměstnání a ročníky odcházející ze zaměstnání a jejich meziroční 38

změny. Tyto změny jsou modifikovány meziročními změnami v počtu ţen dobrovolně dočasně neaktivních, počty důchodců, počtu studujících osob a počtu zaměstnaných cizinců, bez nichţ by byla nabídka pracovní síly jiná. Základním faktorem pro poptávku je růst výkonu HDP determinujícího. Zde je předpoklad nezměněné pracovní produktivity práce. Vývoj nabídky pracovní síly je ovlivněna přílivem nových ročníků ve věku 20 - 24 let coţ jsou osoby, které ukončily nějakou formu středního vzdělání a odchodem ročníků v důchodovém věku, ve věku 60 – 64 let. Tyto údaje poukazují změny na trhu práce ovlivněné demografickým vývojem. Celé období je charakterizováno nástupem silnějších ročníků v 90. letech a pokles po roce 2000. U „Odcházejících“ ročníků je opačný vývoj, devadesátá léta jsou slabší ale po roce 2000 jsou silnější. Obě skupiny měly nezanedbatelný vliv na vývoj nabídky na trhu práce. Nabídka by bez některých sociálních faktorů do roku 2000 rostla rychleji, ale později by začala klesat. V roce 2007 se hodnoty srovnávají a vzniklá nabídka pracovní síly stagnuje. Vývoj zaměstnanosti je ovlivněn demografickými změnami ale je také upravován i sociálními faktory. Nástup do zaměstnání ve věku 20 – 24 let je dán počtem studujících vysokoškoláků. Dalším avšak neméně významným faktorem upravující nabídku na trhu práce je tzv. dobrovolná neaktivita ţen. Tento faktor se netýká samotných nastupujících ročníků, ale o to „víc je znám posun v tzv. specifické plodnosti ţen.“12 Velice váţně sem ovšem patří mimo mateřskou dovolenou další péče o rodinu nebo nespecifikované setrvání ţen v domácnosti. Ţeny, tímto způsobem neaktivní jsou uváděny jako další sociální faktor upravující demograficky upravenou nabídku pracovní síly. Podle Českého statistického úřadu meziroční změny této skupiny jsou řádově stejné se změnami počtu vysokoškoláků. Oba faktory uvedenou nabídku na trhu práce zvyšovaly v letech 1999 – 2004. U odcházejících ročníků měla vliv na nabídku na trhu práce změna odchodů do důchodu. Projevily se zde dva vlivy: 

prodlouţení zákonné doby pro odchod do důchodu



dobrovolný odklad odchodu do důchodu

Podle Českého statistického úřadu, tyto korigující faktory měly vliv na roční změnu v počtu osob odcházejících do důchodu oproti demografickému vývoji dochází ke sníţení nabídky 12

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta250407.doc 18.03.2012

39

práce v devadesátých letech o desetitisíce osob ročně a zvyšoval ji po roce 2000, kdy se projevilo prodlouţení věku odchodu do důchodu. Graf č. 2 Nastupující a odcházející ročníky

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta250407.doc

Posledním významným faktorem, který nesouvisí s demografickým vývojem, avšak má rostoucí význam pro reálnou nabídku. Tímto faktorem jsou cizinci. Bez uváţení tohoto vlivu by nemohlo dojít k vysvětlení proč v letech 2005 a 2006 vykazovaly počty zaměstnaných cizinců se zvýšily průměrně o dalších skoro 80 tisíc osob. V předchozích letech se jednalo průměrně okolo 100 tisíc cizinců. Graf č. 3 Meziroční změny v nabídce práce (sociální faktory)

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta250407.doc

40

Z pohledu poptávky se předpokládá, ţe počet pracovních míst zvyšuje růst hrubého domácího produktu (změny hrubého domácího produktu určují předpokládanou zaměstnanost za situace nezměněné úrovně produktivity práce). Uvedená veličina je upravena vlivem produktivity práce. Růst působí protichůdně, dochází ke sníţení počtu pracovních míst, které jsou nutné k tvorbě daného hrubého domácího produktu. Meziroční změny jsou vyjadřovány veličinou „změna zaměstnanosti“ coţ jsou meziroční úspory pracovních míst v důsledku vyšší produktivity práce. Dalším upravujícím činitelem je počet volných míst. Počet volných míst reaguje na změny v dynamice hrubého domácího produktu. Logicky budeme očekávat, ţe při trvající nezaměstnanosti jsou volná místa obsazena, ale ve skutečnosti tomu tak není. Jde totiţ o změny signalizující regionální a strukturální nesoulad nabídky a poptávky. Tyto hodnoty nelze opominout, jelikoţ se pohybují v řádu desetitisíců, v roce 2006 byl zaznamenán nárůst těchto míst o 40 tisíc. Vývoj poptávky a nabídky není homogenní. Poptávka v polovině devadesátých letech rostla. Křivka reálné poptávky po roce 1996 prudce klesla a od roku 1999 stagnuje. Ekonomika v době růstu hrubého domácího produktu nevytvářela nová pracovní místa. V roce 2004 došlo ke zlomu a poptávka (zahrnuje i počet volných míst) se začala zvedat, avšak nedosáhla na původní úroveň z roku 1994. Graf č. 4 Skutečná a hypotetická poptávka

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta250407.doc

Výsledek pohybu obou stran je nezaměstnanost. Český statistický úřad sledované období rozděluje z hlediska příčin do několika fází a to 1993 – 1999, 2000 – 2004, 2005 – 2006. 41

Z hlediska nabídky v období 1993 – 1999 nabídka práce rostla z důvodu nástupu silných ročníků populace. Sociální faktory jako růst vysokoškoláku a všeobecný odchod ţen do důchodu před šedesátým rokem jejich věku tento příliv oslabovaly. Po roce 1999 nabídka práce vykazovala tendenci poklesu, který byl pomalejší, neţ odpovídá poklesu počtu nastupujících ročníků. Demografický vývoj byl opět upravován sociálními faktory jako je především pozdější odchod do důchodu. Sociální faktor přispěl k situaci, ţe v letech 2004 – 2006 nabídka práce díky cizincům rostla a tak se v roce 2006 přiblíţila předchozímu vrcholu z roku 1999. Poptávka v letech 1993 – 1999 rostla protoţe rostl i hrubý domácí produkt. Od roku 1996 poptávka po pracovní síle klesala a důsledkem bylo, ţe v roce 1999 byla o více neţ 100 tisíc osob niţší. Důvodem nebyl jen pokles hrubého domácího produktu ale zároveň jde o období transformace, kdy se sniţovala neefektivní zaměstnanost neboli přezaměstnanost a rostla produktivita práce. Od roku 2000 poptávka po pracovní síle nevykazovala ţádný trend protoţe hrubý domácí produkt byl kompenzován růstem produktivity práce a poptávka nepřevýšila úroveň roku 1996. V roce 2004 začala poptávka růst. Nezávislý vývoj poptávky a nabídky po pracovní síle a jejích faktorů udává výsledné změny v nezaměstnanosti. Ekonomika stačila absorbovat přísun silnějších ročníků a tak se v letech 1993 – 1999 udrţovala nízká nezaměstnanost. Na konci 90 let nabídka pracovní síly rostla a byla v roce 1999 o zhruba 100 tisíc vyšší neţ ve výchozím roce analýzy, poptávka klesala v průběhu tří let o zhruba 250 tisíc osob. Z tohoto důvodu nezaměstnanost roste na maximum v roce 1999, v roce 2000 dochází k obratu a nezaměstnanost se začíná sniţovat v důsledku pozvolného sníţení nabídky při stagnující poptávce. Růst poptávky v letech 2005 a 2006 nic nezměnil protoţe ta absorbovala růst počtu zaměstnaných cizinců. Z hlediska odvětví na výkon ekonomiky a počet zaměstnaných osob má stále vysoký podíl průmysl i jeho sekundární sektor. Jedná se převáţně o zpracovatelský průmysl, který je hlavním „tahounem“ ekonomiky. Důsledkem růstu produktivity práce pracovní sílu spíše uvolňoval, od roku 2005 začala růst schopnost vstřebání pracovní síly. Sluţby pomalu zvyšují svou sílu, přesto je jejich schopnost pojmutí pracovní síly relativně nízká a nemůţe tak kompenzovat uvolnění pracovní síly z jiných sektorů jako je např. zemědělství. V rámci zpracovatelského průmyslu dochází k zvyšujícímu podílu podniků se zahraniční kapitálovou účastí. Jejich přispění k zaměstnanosti nestačí kompenzovat pokles zaměstnanosti

42

v podnicích zpracovatelského průmyslu s domácí nebo smíšenou kapitálovou účastí které mají menší dynamiku. Skupina malých a středních podniků má důleţitý podíl na smíšených či domácích podnicích zpracovatelského průmyslu. Tyto podniky mívají niţší produktivitu práce, bývají pruţnější a snáze absorbují, ovšem i uvolňují pracovní sílu. Podíl těchto podniků na výkonu zpracovatelského průmyslu se sniţoval stejně jako schopnost absorbovat pracovní sílu. Přestoţe v jiných odvětvích ekonomiky mají malé a střední podniky významný, a ve sluţbách dokonce rozhodující podíl, lze se domnívat, ţe nedostatečná expanze tohoto sektoru je dalším faktorem na straně poptávky, který zpomaluje sniţování nezaměstnanosti. Nezaměstnanost je ovlivňována i regionální strukturou. Nezaměstnanost jednotlivých regionů se sniţuje, rozdíly stále zůstávají. Podle Českého statistického úřadu „vyšší míra nezaměstnanosti je v regionech, kde je zároveň vyšší podíl osob v aktivním věku, kde je niţší intenzita dojíţďky do zaměstnání (mj. v důsledku horší dopravní obsluhy veřejnou dopravou) a samozřejmě, kde je niţší výkon regionální ekonomiky měřený dynamikou regionálního HDP. Přitom by nebyla jasná souvislost mezi regionální nezaměstnaností a alokací přímých zahraničních investic podle regionů.“13

Obrázek č. 1 Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2006 podle okresů a podle krajů

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta250407.doc

13

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta250407.doc

43

Je nezpochybnitelné, ţe demografické výkyvy mezi něţ patří silné ročníky, které vstoupily na pracovní trh v devadesátých letech, oproti tomu silné odcházející ročníky z pracovního trhu po roce 2000 měli veliký vliv na vývoj nezaměstnanosti. Změny sociálních faktorů tento vývoj nabídky zmírnily, korigovaly avšak zcela neeliminovaly. Růst hrubého domácího produktu po roce 2000 nevytvořil dostatek pracovních příleţitostí, coţ bylo způsobeno strukturálními změnami ekonomiky. „Růst zpracovatelského průmyslu, zejména firem se zahraniční kapitálovou účastí, byl „taţen“ – jinak pozitivní tendencí – relativně rychlého růstu produktivity práce. Výkon sektoru malých a středních podniků a celého sektoru sluţeb, kde je objektivně produktivita práce zpravidla niţší, rovněţ nezvyšoval poptávku po pracovní síle. Vývoj na straně poptávky tak nepůsobil příznivě – přinejmenším do roku 2004 – na nezaměstnanost.“14 Na uvedené změny nezaměstnanosti měl v posledních letech vliv převáţně růst zaměstnaných cizinců a váţná regionální dimenze. Dle Českého statistického úřadu lze očekávat, ţe se můţe nezaměstnanost sniţovat z demografických důvodů na straně nabídky. Sociální faktory mohou tento jev korigovat nepříznivě. Pro sníţení nezaměstnanosti by výrazně přispěla tvorba nových pracovních míst, růst odvětví s niţší produktivitou práce, tedy sektoru sluţeb a sektoru malých a středních podniků. Regionální rozdíly se mohou zmírňovat institucionálními změnami na trhu práce jako jinde v Evropě. Graf č. 5 Evidovaní uchazeči o zaměstnání

Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/grafdetail.jsp?cislotab=PRA1020CU&kapitola_id=3&null 14

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta250407.doc 18.03.2012

44

4.1 Nezamĕstnanost 1993-1996 4.1.1 Nezaměstnanost 1993 Registrovaná míra nezaměstnanosti se v roce 1993 pohybovala v rozmezí 2,58% v květnu aţ 3,52% v prosinci. Průměr za celý rok činil 2,95%. Celkový počet evidovaných uchazečů byl nejniţší v květnu (136.136) a naopak nejvíce uchazečů bylo v prosinci (185.216). Průměrný počet evidovaných uchazečů bylo 155.214. Mezi další sledované hodnoty patří nově hlášení uchazeči, kterých bylo nejméně opět v květnu (26.757) a nejvíce v září (47.521). Květnová nejniţší hodnota lze odůvodnit začátkem sezónních prací. Lze předpokládat, ţe nejvíce přihlášených v září bylo z důvodu ukončení studia, kdy si absolventi dopřáli prázdniny a po prázdninách začali hledat zaměstnání. Nejméně hlášených bylo ve druhém čtvrtletí (87.885) a nejvíce hlášených bylo naopak ve třetím čtvrtletí (120.488). Průměrný počet nově hlášených uchazečů činil 35.819. Vyřazených uchazečů z registru bylo nejméně v červenci (25.577) a nejvíce v září (39.170). Přičemţ nejméně vyřazených uchazečů bylo ve čtvrtém čtvrtletí (88.176) a nejvíce ve druhém čtvrtletí (100.874). Průměr za celý rok 1993 činil 31.617 uchazečů. Z uvedených hodnot bylo umístěno nejméně uchazečů v prosinci (15.565) a nejvíce v září (30.488). Čtvrtletně bylo neméně umístěných uchazečů v posledním čtvrtém čtvrtletí (64.492) a nejvíce ve druhém čtvrtletí (73.916). Celkový průměr za celý rok je 23.420. Z uvedených čísel ještě můţeme uvést počet umístěných uchazečů úřadem práce. Úřadům práce se podařilo umístit nejméně zájemců v prosinci (6.864) a nejvíce v dubnu (14.080). Čtvrtletní vyjádření – nejméně umístěných ve čtvrtém čtvrtletí (28.915) a nejvíce ve druhém čtvrtletí (36.116). Průměrný počet umístěných uchazečů úřadem práce činí 11.025. Počet vyřazených uchazečů z ostatních důvodů bylo nejméně v prosinci (6.919), nejvíce v březnu (9.212). Čtvrtletně nejméně vyřazených bylo ve druhém čtvrtletí (22.941) a nejvíce ve druhém čtvrtletí (26.958). Celkový průměr za rok 1993 činil 8.197. Z celkového počtu vyřazených zájemců jsou následující počty uchazečů vyřazených z důvodů nespolupráce. Nejméně nespolupracujících bylo v srpnu (2.622) a nejvíce v dubnu (3.972). Čtvrtletně nejméně vyřazených bylo ve třetím čtvrtletí (8.414) a nejvíce ve druhém čtvrtletí (11.004). Průměr na daný rok činí 3.209 účastníků. V roce 1993 pobíralo příspěvek nejméně lidí v červnu (62.616), naopak nejvíce lidí pobíralo příspěvek v prosinci (93.380). Čtvrtletní hodnoty: první čtvrtletí 216.282, druhé čtvrtletí 192.178, třetí čtvrtletí 220.937 a ve čtvrtém čtvrtletí 265.693. Průměrný počet uchazečů pobírající příspěvek činí 73.295 osob. 45

Mnoţství volných míst bylo nejméně v prosinci (53.938), nejvíce bylo hned v lednu 1993 (74.594). Čtvrtletní počty volných míst: první čtvrtletí 220.094, druhé čtvrtletí 220.438, třetí čtvrtletí 210.050, čtvrté čtvrtletí činilo 169.518 volných míst. Průměrně v roce 1993 bylo 69.404 volných míst. Tabulka č. 1 Registrovaná nezaměstnanost – údaje za Českou republiku

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka_2006.pdf

4.1.2 Nezaměstnanost 1995 V roce 1995 byla nejniţší nezaměstnanost v červnu (2,77), nejvyšší byla v lednu (3,40). Lednová hodnota je pokračující trend růstu z konce roku 1994, kdy v prosinci dosáhla hodnota 3,19. Průměrná hodnota na rok 1995 přinesla hodnota 2,99 coţ je méně neţ v roce 1994 kdy průměrná hodnota činila 3,29. Průměrná hodnota evidovaných uchazečů 155.571. Tato hodnota je téměř o 16.500 niţší neţ bylo v roce 1994. Nejmenší mnoţství evidovaných uchazečů měl květen (143.225), naopak nejvíce uchazečů bylo hned začátkem roku, v lednu 177.849. Nejvíce nově hlášených uchazečů přinesl také leden (44.608). V porovnání s předchozím rokem nejvíce nových uchazečů také přišlo s měsícem lednem. Všeobecně se můţeme domnívat, ţe podniky propouštěly ke konci roku a tak se čerstvě nezaměstnaní hned od začátku roku registrovali na úřadech práce. Kvartálně ovšem nejvíce nově hlášených přineslo třetí čtvrtletí 1995. V roce 1994 ovšem nejvíce nově hlášených uchazečů bylo v prvním čtvrtletí. V roce 1995 došlo k vyřazení celkem 365.660 uchazečů coţ v je v porovnání s předchozím rokem méně o 40.050. Průměrný počet činí 30.472. Nejméně vyřazených zájemců bylo v prosinci 18.198 a naopak nejvíce vyřazených uchazečů přinesl říjen 38.284. Kvartálně nejméně vyřazených nastalo ve čtvrtém čtvrtletí 84.552 a nejvíce hned v prvním čtvrtletí 101.108. Důvodem některých vyřazených uchazečů je umístění do pracovního procesu. Nejméně uchazečů se podařilo umístit v prosinci 11.794 a nejvíce v září 28.509. Opět v porovnání s předchozím rokem – loni se podařilo umístit 300.939, v roce1995 263.465

46

uchazečů. Průměrný počet uchazečů v roce 1995 je 21.955. Kvartálně nejméně uchazečů se podařilo umístit ve čtvrtém čtvrtletí a nejvíce opět počátkem roku. Úřady práce v roce1995 umístily celkem 109.708 uchazečů, průměrná hodnota jest 9.142. Největší úspěšnost pro umístění byla v prvním kvartálu 31.296, nejmenší ve čtvrtém, kdy bylo umístěno 23.781 uchazečů. Nejhorším měsícem byl prosinec, kdy se povedlo umístit 4.977 a nejvíce umístěných proběhlo v březnu 11.719. Opět v porovnání s předchozím rokem – v roce 1994 úřady práce umístily celkem 128.771 uchazečů. Z jiných důvodů došlo k vyřazení 102.195, průměrně 8.516 uchazečů. Nejméně vyřazených bylo ve třetím čtvrtletí 23.569 a nejvíce ve čtvrtém čtvrtletí 26.556. Úřady práce vyřadili nejméně zájemců v prosinci 6.404 a nejvíce v říjnu 12.898. V porovnání s předchozím rokem z jiných důvodů došlo k vyřazení celkem 104.771 uchazečů. Z důvodu nespolupráce bylo vyřazeno celkem 38.393, coţ činí průměrně 3.199 osob na měsíc. Kvartálně nejméně vyřazených přineslo třetí čtvrtletí 7.053 a nejvíce hned čtvrtletí čtvrté 14.067. Nejméně se vyřazovalo opět v prosinci 1.797 a nejvíce v říjnu 9.892. V roce 1994 celkově nespolupracovalo 37.170 uchazečů. V uvedeném roce pobíralo příspěvek celkem 71.075 uchazečů. V porovnání s loňským rokem se jedná o 10.724 uchazečů méně. Nejvíce pobírajících účastníků úřady práce zaznamenaly v únoru 84.343 a nejméně v červnu 62.536. Sezónní práce mohou být jedním z důvodu nejmenšího počtu účastníků pobírajících příspěvek. Průměrný počet volných míst byl v roce 1995 vyšší (90.744) neţ v roce 1994 (73.098). Nejvíce volných míst úřady práce zaznamenaly v srpnu 101.432 a nejméně v lednu 75.659.

4.1.3 Nezaměstnanost 1996 Míra registrované nezaměstnanosti má i v roce1996 rostoucí trend a za uvedený rok činila 3,08%. V roce 1995 se míra nezaměstnanosti pohybovala na 2,99%. Nejniţší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v květnu 2,69% a nejvyšší v prosinci kdy se hodnota dostala na 3,52%. Počet evidovaných uchazečů v roce 1996 činil 160.657 uchazečů coţ je opět v porovnání s rokem 1995 více o 5.086 uchazeče. Nejméně evidovaných úřady práce zaznamenaly v květnu (141.236) a nejvíce v prosinci (186.339). Úřady práce nově zaregistrovali nejméně uchazečů o práci v květnu (23.134) a nejvíce v září (43.787). Celkový počet nových uchazečů činil 376.763 a průměrná hodnota dosáhla 31.397. Loňský rok měl nově hlášených uchazečů 352.221 a průměrný počet činil 29.352. Nejméně hlášených bylo ve druhém čtvrtletí (75.670) a nejvíce hlášených bylo naopak ve třetím čtvrtletí (112.401).

47

Vyřazených uchazečů z registru bylo nejméně v prosinci (18.735) a nejvíce opět v září (37.733). Přičemţ nejméně vyřazených úřady práce zaznamenaly v prvním čtvrtletí (85.653) a nejvíce v druhém čtvrtletí (90.801). Průměr za celý rok 1996 činil 28.622 uchazečů. Z uvedených hodnot bylo umístěno nejméně uchazečů v prosinci (12.920) a nejvíce v září (28.098). Čtvrtletně bylo nejméně umístěných uchazečů v posledním čtvrtém čtvrtletí (58.337) a nejvíce ve druhém čtvrtletí (67.619). Celkový průměr za celý rok je 21.013. Z uvedených čísel ještě můţeme uvést počet umístěných uchazečů úřadem práce. Úřadům se podařilo umístit nejméně zájemců v prosinci (5.265) a nejvíce v dubnu (11.790). Čtvrtletní vyjádření – nejméně umístěných ve čtvrtém čtvrtletí (23.327) a nejvíce ve druhém čtvrtletí (28.926). Průměrný počet umístěných uchazečů úřadem práce činí 8.501. Počet vyřazených uchazečů z ostatních důvodů bylo nejméně v prosinci (5.815), nejvíce v září (9.635). Čtvrtletně nejméně vyřazených bylo ve čtvrtém čtvrtletí (21.232) a nejvíce ve třetím čtvrtletí (24.897). Celkový průměr za rok 1996 činil 7.609. Z celkového počtu vyřazených zájemců jsou

následující

počty

uchazečů

vyřazených

z důvodů

nespolupráce.

Nejméně

nespolupracujících bylo v prosinci (2.016) a nejvíce v dubnu (2.943). Čtvrtletně nejméně vyřazených bylo v prvním čtvrtletí (6.946) a nejvíce ve druhém čtvrtletí (8.151). Průměr na daný rok činí 2.443 účastníků. V roce1996 pobíralo příspěvek nejméně lidí v květnu (62.938), naopak nejvíce lidí pobíralo příspěvek v prosinci (93.430). Čtvrtletní hodnoty: první čtvrtletí 221.452, druhé čtvrtletí 194.669, třetí čtvrtletí 232.460 a ve čtvrtém čtvrtletí 270.133. Průměrný počet uchazečů pobírající příspěvek činí 75.484 osob. Mnoţství volných míst bylo nejméně v prosinci (83.976), nejvíce bylo v červnu 1996 (109.774). Čtvrtletní počty volných míst: první čtvrtletí 280.071, druhé čtvrtletí 317.364, třetí čtvrtletí 320.134, čtvrté čtvrtletí činilo 267.161 volných míst. Průměrně v roce 1996 bylo 98.897 volných míst.

4.2 Nezamĕstnanost 1997-2000 4.2.1 Nezaměstnanost 1997 V roce1997 byla nejniţší nezaměstnanost v květnu (3,79%), nejvyšší naopak byla v prosinci 5,23%. Lednová hodnota je i nadále pokračujícím trendem růstu z konce roku 1996, kdy v prosinci dosáhla hodnoty 3,52%. Průměrnou hodnotu na rok 1997 přinesla hodnota 4,28% coţ je víc neţ v roce 1996 kdy průměrná hodnota činila 3,08%. Průměrná hodnota evidovaných uchazečů 219.502. Tato hodnota je vyšší o 58.845 neţ bylo v roce1996. 48

Nejmenší mnoţství evidovaných uchazečů měl květen (193.442), naopak nejvíce uchazečů bylo na konci roku, v prosinci 268.902. Nejvíce nově hlášených uchazečů přineslo září (66.837). V porovnání s předchozím rokem nejvíce nových uchazečů také přišlo s měsícem září. Kvartálně nejvíce nově hlášených přineslo třetí čtvrtletí roku 1997. V předchozím roce bylo nejvíce nově hlášených uchazečů také ve třetím čtvrtletí. V roce1997 došlo k vyřazení celkem 415.983 uchazečů coţ je v porovnání s předchozím rokem více o 72.518. Průměrný počet činí 34.665. Nejméně vyřazených zájemců bylo v prosinci 25.832 a naopak nejvíce vyřazených uchazečů přineslo září 49.505. Kvartálně nejméně vyřazených nastalo v prvním čtvrtletí 98.148 a nejvíce ve třetím čtvrtletí 109.510. Důvodem některých vyřazených uchazečů je umístění do pracovního procesu. Nejméně uchazečů se podařilo umístit v červenci 19.872 a nejvíce v září 35.988. Opět v porovnání s předchozím rokem – loni se podařilo umístit 252.157, v roce 1997 304.377 uchazečů. Průměrný počet uchazečů v roce 1997 je 25.365. Kvartálně nejméně uchazečů se podařilo umístit v prvním čtvrtletí 74.588 a nejvíce ve třetím čtvrtletí 78.139. Úřady práce v roce 1997 umístily celkem 111.166 uchazečů, průměrná hodnota činí 9.264 uchazeče. Největší úspěšnost pro umístění byla v druhém kvartálu 29.595, nejmenší ve čtvrtém, kdy bylo umístěno 25.291 uchazečů. Nejhorším měsícem byl prosinec, kdy se povedlo umístit pouze 5.566 a nejvíce umístěných proběhlo v září 12.110. Opět v porovnání s předchozím rokem – v roce 1996 úřady práce umístily celkem 102.007 uchazečů. Z jiných důvodů došlo k vyřazení 111.606, průměrně 9.301 uchazečů. Nejméně vyřazených bylo v prvním čtvrtletí 23.560 a nejvíce ve třetím čtvrtletí 31.371. Úřady práce vyřadili nejméně zájemců v lednu 8.118 a nejvíce v září 13.517. V porovnání s předchozím rokem z jiných důvodů došlo k vyřazení celkem 91.308. Z důvodu nespolupráce bylo vyřazeno celkem 32.259, coţ činí průměrně 2.688 osob na měsíc. Kvartálně nejméně vyřazených přineslo první čtvrtletí 6.771 a nejvíce čtvrtletí druhé 8.816. Nejméně se vyřazovalo v lednu 2.289 a nejvíce v říjnu 3.148. V roce 1997 celkově nespolupracovalo 32.259 uchazečů. V uvedeném roce pobíralo příspěvek celkem 1.356.481 uchazečů. V porovnání s loňským rokem se jedná o 437.767 uchazečů více. Nejvíce pobírajících účastníků úřady práce zaznamenaly v prosinci 138.107, nejméně v květnu 93.814. Průměrný počet volných míst byl v roce 1997 niţší (78.139) neţ v roce 1996 (98.897). Nejvíce volných míst úřady práce zaznamenaly v březnu (87.125) a nejméně v prosinci (62.284). 49

5. Nezamĕstnanost 21. století 5.1 Nezaměstanost 2001-2006 5.1.1 Nezaměstnanost 2001 Vývoj nezaměstnanosti v roce 2001 byl podobny jako v roce 2000. K meziměsíčnímu nárůstu docházelo v lednu, červenci a prosinci. Nejvyšší nezaměstnanost byla v lednu 9,1%. Důvodem bylo ukončení pracovních poměrů ke konci roku. Absolventi skol přicházeli do evidence úřadu práce od června, ale důsledkem poklesu počtu ostatních uchazečů o zaměstnaní se tato situace projevila aţ od července – růst z 8,1% na 8,9%. Prosincový meziměsíční nárůst o 0,4 bodu byl způsoben ukončováním sezónních prací (zemědělství, stavebnictví, odvětví obchodu a sluţeb), veřejně prospěšných prací a fakt ţe zaměstnavatelé odkládali přijímání nových pracovníků na začátek roku. „Vzhledem k niţším hodnotám míry nezaměstnanosti v 1. pololetí představovala průměrná míra evidované nezaměstnanosti v České republice v roce 2001 8,5%, zatímco v roce 2000 byla 9,0%.“15 V roce 2001 byly v české ekonomice průměrně zaměstnány 4.750,2 tisíce osob. V tomto roce došlo k úbytku obyvatelstva v produktivním věku (o 8,6 tisíc). Zároveň „došlo k nárůstu počtu zaměstnaných v poproduktivním věku (o 9,6 tisíc, z toho ţen o 8,4 tisíc)“.16 Tento vývoj je ovlivněn změnou v četnosti ročníku přecházejícího z produktivního do poproduktivního věku a zvyšující se věkovou hranici odchodu do důchodu ale i moţnosti odchodu do předčasného důchodu. Počet ekonomicky aktivních obyvatel v roce 2001 v porovnání s rokem 2000 poklesl o 14,9 tisíc, z toho 9,0 tisíc tvořily ţeny. Tento rozdíl byl výrazně ovlivněn poklesem počtu nezaměstnaných (o 33,5 tisíc). Počet zaměstnaných stoupl v roce 2001 o 18,6 tisíc. Tento nárůst znamenal 60% úbytek nezaměstnaných. Příčinou byl demograficky vývoj, změna věkové hranice pro odchod do důchodu, předčasný důchod ale také nárůst ekonomicky neaktivních osob z důvodu prodlouţeni přípravy na povolání zavedením 9. třídy základní školy.

15

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitnute_zmeny.pdf str. 13

16

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitnute_zmeny.pdf str. 2

50

„V roce 2001 činila míra ekonomické aktivity 60%.“17 V rámci celkové ekonomické aktivity rostl počet zaměstnaných a klesal počet nezaměstnaných. Nejvyšší míra ekonomické aktivity byla ve skupině osob ve věku 30-44 let. Dlouhodobý pokles ekonomické aktivity odráţí trend stárnutí populace. Největší nárůst zaměstnanosti byl v Ústeckém, Středočeském a Pardubickém kraji. Ve Středočeském kraji byl nárůst v oblasti obchodu, v Ústeckém a Pardubickém převáţně ve zpracovatelském průmyslu. Největší pokles zaměstnanosti byl v Jihomoravském kraji hlavně v zemědělství. Zvýšil se podíl i počet na zaměstnanosti u podnikatelů bez zaměstnanců na 502,2 tisíc coţ je o 16,1 tisíc, podíl tvoří 10,6%. „Naopak počet podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) zaznamenal pokles o 9,1 tisíc na 187,1 tisíc.“18 Počet zaměstnaných osob s druhým zaměstnáním se v roce 2001 sníţil o 8,2 tisíc na hodnotu 118,3 tisíc. „Na volná pracovní místa, které není moţné obsadit občany ČR, jsou zaměstnáváni cizí státní příslušníci. Jejich zaměstnání je moţné na základě povolení vydaného úřady práce. K 31.12.2001 bylo vydáno úřady práce v ČR celkem 40 097 platných povolení k zaměstnávání cizinců, z toho 12 296 ţen (ke konci roku 2000 tento počet činil 40 080, z toho 11 328 ţen). Z tohoto počtu bylo 17 473 povolení vydáno občanům Ukrajiny (15 753 ke konci roku 2000) a 6 661 Polákům (7 679 ke konci roku 2000). K uvedenému datu bylo na řadech práce v ČR registrováno rovněţ 63 555 občanů SR zaměstnaných v naší republice z toho 14 468 ţen (63 567 ke konci roku 2000, z toho 12 290 ţen). Pro umisťování občanů SR na trhu práce v naší republice stále platí zvláštní reţim, kdy k zaměstnávání není nutné získat povolení úřadu práce, ale stačí registrace na ÚP jejich zaměstnavatelem. Cizinci pracují v ČR také jako podnikatelé, k 31.12.2001 jich bylo registrováno v naší republice celkem 64 000 (61 340 ke konci roku 2000).“19

17

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitnute_zmeny.pdf str. 4

18

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitnute_zmeny.pdf str. 6

19

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitnute_zmeny.pdf str. 8

51

V primárním sektoru bylo zaměstnáno celkem 225,4 tisíc osob, coţ je ve srovnání s rokem 2000 méně a úbytek představuje 15,3 tisíc osob (6,4%). „Vzhledem k objektivním podmínkám, v nichţ hospodaří čeští zemědělci, jako jsou např. přírodní podmínky v České republice a konkurence vyvolána dovozem subvencovaných potravin ze zemí EU, nelze v příštích letech vyloučit další postupné sniţování počtu zaměstnaných v primárním sektoru obdobným tempem.“20 V sekundárním sektoru došlo k nárůstu zaměstnanosti o 32,2 tisíc osob a počet zaměstnaných činil 1.900,6 tisíc. Podíl uvedeného sektoru na celkové zaměstnanosti činil 40% a proti roku 2000 se zvýšil o 0,5 procentního bodu. Zmíněný nárůst zaměstnanosti byl způsoben průmyslem, ve kterém narostl počet zaměstnaných o 41,4 tisíc z toho 33,7 tisíc byl ve zpracovatelském průmyslu. Ve stavebnictví naopak došlo ke sníţení o 9,2 tisíc a na celkové zaměstnanosti klesl na 9,0%. „V terciální sféře bylo v roce 2001 zaměstnáno 2 624,2 tisíc osob, coţ bylo o 1,7 tisíce více neţ v roce předcházejícím. Podíl terciálního sektoru na celkové zaměstnanosti se však sníţil na 55,2%, tj. o 0,2 procentního bodu. V rámci tohoto sektoru došlo k největším změnám zaměstnanosti ve zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti (nárůst o 15,3 tisíc) na celkem 306,0 tisíc osob. Největší úbytek byl v odvětví doprava, skladování a spoje.“21 „S účinností od 1. července 2000 je v platnosti zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, podle něhoţ mají zaměstnanci v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených jim jejich zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti. Splatné mzdové nároky jsou zaměstnacům vyplaceny prostřednictvím úřadu práce. V roce 2001 podalo u úřadu práce ve smyslu zákona ţádost 7 016 zaměstnanců ze 495 firem. Celkový počet vyřízených ţádostí k 31. prosinci 2001 dosáhl 10 436 při průměrné výši 16 194 Kč na jednoho ţadatele. Ze státního rozpočtu se k tomu to datu vyplatilo ţadatelům, kteří poţádali o uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených jim jejich zaměstnavatelem 169 milionů Kč. (Ve 2. pololetí 2000 bylo vyplaceno 136 milionů Kč při průměrné výši 21 118 Kč na jednoho ţadatele). 20

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitnute_zmeny.pdf str. 8

21

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitnute_zmeny.pdf str. 9

52

Z celkového počtu podaných ţádostí v roce 2001 připadlo na úřady práce hl. město Praha – 621 podaných ţádostí, Děčín – 601, Ostrava – 580, Mladá Boleslav – 544 a Karlovy Vary – 519. Z celkového počtu vyřízených ţádostí v roce 2001 připadalo na úřady práce hl. m. Praha – 3 235 vyřízených ţádostí, Děčín – 622, Ostrava – 609, Mladá Boleslav – 544 a Karlovy Vary – 539. Rozdíl počtu vyřízených a podaných ţádostí u jednotlivých úřadů práce v roce 2001 byl dán přesunem části výplat mzdových nároků ze závěru roku 2000 do roku 2001. Průměrný počet vyřízených ţádostí činil 870 za měsíc. Průměrný objem finančních prostředků za 1 měsíc činil 14 milionů Kč.“22 Nabídka volných pracovních míst byla v jednotlivých měsících roku 2001 vyšší neţ v předchozím roce. V červnu 2001 došlo jen k mírnému poklesu počtu volných míst, výraznější sníţení bylo koncem roku (říjen – prosinec 2001). „K 31.12.2001 bylo hlášeno 52,1 tisíc volných pracovních míst, coţ ve srovnání se stejným obdobím roku 2000 nepředstavuje ţádnou změnu.“23 „Mezi volnými místy i nadále výrazně převaţovala místa určena pro dělnické profese, především pro kvalifikované řemeslníky – 58,2%, pro nekvalifikované a pomocné dělníky 10,5% a pro provozní pracovníky ve sluţbách a obchodě 10,4%. Ostatní místa byla určena pro administrativní, technické, zdravotnické, pedagogické pracovníky a pracovníky ve vědě a výzkumu – celkem 20,8%. Nadále se projevoval nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po konkrétních profesích.“24 V roce 2001 bylo 653,6 tisíc nově zaevidovaných uchazečů, coţ je o 2,2%méně neţ v roce 2000. Výraznější pokles byl zaznamenán v počtu vyřazených uchazečů. V roce 2000 bylo vyřazeno 698,4 tisíc osob, v roce2001 649,0 tisíc. Mnoţství uchazečů jeţ našli práci poklesl o 7,1%. V roce 2001 se jednalo o 461,4 tisíc uchazečů, v roce 2000 bylo umístěno 496,7 tisíc osob.

22

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitnute_zmeny.pdf str. 14 23

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitnute_zmeny.pdf str. 14 24

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitnute_zmeny.pdf str. 16

53

„Podíl nezaměstnaných ţen na celkovém počtu registrovaných nezaměstnaných představoval v roce2001 v průměru 51,0% (v roce 2000 v průměru 51,1%) a k 21.12.2001 to bylo 50,2%.“25 Mladí lidé, zvláště pak absolventi škol a mladiství, kteří ukončili základní školu obtíţně hledají uplatnění z důvodu chybějící praxe, kvalifikace a absence základních pracovních návyků. Ke konci roku 2001 bylo evidováno na Úřadech práce 57,4tisích. Vyšší počet byl zaznamenán v září, nejniţší v květnu. „Nejpočetnější skupinou z absolventů škol a mladistvých představovali vyučení (33,0%) a absolventi SOŠ s maturitou (26,1 % podle šetření ze září 2001). Nejrizikovější skupinou vstupující na trh práce jsou mladiství s dokončenou či nedokončenou základní školou nebo speciální základní školou (7,9 %). Uchazeči o zaměstnání věkové kategorie 20 – 29 let jsou nadále nejpočetnější skupinou z hlediska věku, k 31.12.2001 jejich podíl tvořil 31,9%.26 Ve věku nad 50 let pokračoval nárůst nezaměstnanosti. Důvodem nezaměstnanosti bývá ztráta zaměstnání v období, kdy ještě nesplňují podmínky pro přiznání předčasného či starobního důchodu a řada zaměstnavatelů o tyto lidi nemá zájem z důvodu neschopnosti rekvalifikace, změna pracovních návyků apod. Tabulka č. 2 Struktura uchazečů o zaměstnání podle vybraných skupin

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitnute_zmeny.pdf

25

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitnute_zmeny.pdf str. 18 26

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitnute_zmeny.pdf str.21

54

Tabulka č. 3 Struktura uchazečů o zaměstnání dle kvalifikace

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitnute_zmeny.pdf

Dlouhodobě nezaměstnaných (nezaměstnanost delší jak 6 měsíců) bylo k 31.12.2001 54,9% (pro porovnání 31.12.2000 bylo dlouhodobě nezaměstnaných 56,2%). Dlouhodobou nezaměstnaností jsou nejvíce postiţeny Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj a Olomoucký kraj. Nejniţší podíl těchto uchazečů je v okresech Pelhřimov, Benešov a Cheb. Nezaměstnanost byla negativně ovlivněna nedokončenou restrukturalizací výrobních odvětví, zvyšováním konkurenceschopnosti a z toho plynoucí zvýšení produktivity práce s niţším počtem zaměstnanců, rostoucí náklady na dopravu „a nedostatek pracovních míst odpovídajících profesní struktuře nezaměstnaných.“27 Největším problémem byla dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost, která se dotýká převáţně uchazečů, kteří dosáhli jako nejvýše základního vzdělání. Velká část dlouhodobě nezaměstnaných a nekvalifikovaných uchazečů má různá zdravotní omezení a jejich zájem o zprostředkování zaměstnání jen předstírá a očekává zajištění svého ţivota prostřednictvím sociálních dávek. Spolupráce s tímto typem uchazeče je vynucená protoţe úhrada zdravotního pojištění a výplata sociálních dávek je podmíněna evidencí na Úřadu práce. „Politika zaměstnanosti MPSV se v r. 2001 zaměřila na dosaţení následujících základních cílů:

27

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitnute_zmeny.pdf str. 28

55

o Zvyšování zaměstnanosti evidovaných uchazečů o zaměstnání, změnou kvalifikace a zvýšením jejich motivace k přijetí zaměstnání, o Udrţení a zvýšení zaměstnanosti ohroţených skupin zaměstnanců a specifických skupin ve spolupráci se zaměstnavateli, o Sníţení sociálního napětí v regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti především v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, o Splnění úkolů a opatření Národního akčního plánu zaměstnanosti na rok 2001.“28 „K 31.12.2001 bylo na státní politiku zaměstnanosti ze státního rozpočtu vynaloţeno 9 522 338 tisíc Kč, z toho na aktivní politiku zaměstnanosti 4 063 277 tisíc Kč, na pasivní politiku zaměstnanosti 5 228 947 tisíc Kč a insolventnost 230 114 tisíc Kč.“29 Tabulka č. 4 Srovnání výdajů na státní politiku zaměstnanosti (SPZ) v r. 2000 a 2001

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitnute_zmeny.pdf

V roce 2001 Úřady práce napomohly k vytvoření 21 398 společensky účelných pracovních míst. Tento počet byl niţší neţ v roce 2000 a také počet umístěných osob byl v roce 2000 vyšší. Tato místa byla vytvářena především v okresech s vyšší mírou nezaměstnanosti převáţně pro uchazeče obtíţně umístitelné na trhu práce. V roce 2001 bylo vytvořeno 18.962 míst na veřejně prospěšné práce a na nich bylo umístěno 19.977 uchazečů. Ve srovnání s předchozím rokem bylo vytvořeno méně míst.

28

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitnute_zmeny.pdf str. 42 29

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitnute_zmeny.pdf str. 43

56

„V roce 2001 činila míra ekonomické aktivity 60,0% (v roce 2000 – 60,4 %). V rámci celkové ekonomické aktivity v tomto období rostl počet zaměstnaných a klesl počet nezaměstnaných. V roce 2001 činil průměrný počet zaměstnaných ve všech sférách našeho hospodářství 4.750,2 tisíc, coţ představovalo 46,3% obyvatel tohoto státu. Ve srovnání s rokem 2000 se tento počet zvýšil o 18,6 tisíc. Podíl zaměstnaných na celkovém počtu obyvatel se tak oproti roku 2000 zvýšil o 0,2 procentního bodu.“30 Počet osob pracujících v hlavním zaměstnání na dobu určitou se sníţil o 2,8%, počet pracovních úvazků na dobu neurčitou vzrostl o 30,9 tisíc osob. Nejpočetnější skupinou jsou zaměstnanci pracující za mzdu, zároveň se zvýšil počet i podíl na zaměstnanosti u podnikatelů bez zaměstnanců. Poklesl počet podnikatelů se zaměstnanci na 187,1 tisíc. Na volných pracovních místech, kde není moţné obsadit občany ČR jsou zaměstnávání cizí státní příslušníci. Cizinci také pracují v ČR jako podnikatelé a v roce 2001 jich bylo registrováno 64.000 (na konci roku 2000 jich bylo 61.340).

5.1.2 Nezaměstnanost 2003 Na úřadech práce bylo na konci roku 2003 zaevidováno 542tisíc nezaměstnaných ve srovnání s rokem 2002 je více o 0,6 p.b. Nárůst poměru nezaměstnaných (13,4 osob) na jedno volné pracovní místo signalizuje nesoulad nabídky a poptávky na trhu práce. Nejvíce neumístěných osob (71,5%) jsou lidé se základním a středním vzděláním bez maturity. Hlavní příčinou vysoké nezaměstnanosti je efekt z restrukturalizačního procesu a růst produktivity práce v průmyslu. Neodmyslitelně sem také patří nízký růst ekonomického výkonu v Evropské unii. Mezi další podpůrné faktory patří vysoké nepřímé náklady práce a silná konkurence na pracovních místech s nízkou kvalifikací, která je ovlivněna rostoucí imigrací. K uvolnění pracovních sil v podnikatelském sektoru pomohl i růst mezd. Největší pokles počtu zaměstnanců oproti roku 2002 byl v sekundárním sektoru. Tento pokles (o 30,8tisíc) byl způsoben sníţením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu (oděvním, textilním a v kovodělné výrobě). Růst zaměstnanosti pokračoval ve veřejné správě, oblasti nemovitostí a ve zdravotnictví. Celkový průměrný počet zaměstnanců v roce 2003 byl

30

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promitnute_zmeny.pdf str.

65

57

meziročně niţší o 28,6tisíc (2,5%). Pokles v průběhu roku zrychloval, ale v posledním čtvrtletí byl meziročně menší. Dle mezinárodní metodiky pro porovnání míry nezaměstnanosti (ILO) se míra nezaměstnanosti zvýšila o 0,8p.b. a dostala se na konci roku 2003 na 8,1%. Tento výsledek je podobný jako v zemích Evropské unie, kde byla průměrná nezaměstnanost na konci roku 8,0%, v eurozóně 8,8% ovšem při značné diferenciaci. Nejniţší míra nezaměstnanosti byla v Nizozemsku, Rakousku a Lucembursku, kde byla v rozmezí 3,8 – 4,5%. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla ve Francii, Španělsku a Německu 9,5 – 11,2%. Počet zaměstnanců v roce2003 se zvýšil o 1,2% a průměrná měsíční mzda 16.982Kč vzrostla o 6,1%. Produktivita práce proti roku 2002 vzrostla o 7,7%, jednotkové mzdové náklady klesly o 1,5%. Tento vývoj byl proti roku 2002 lepší o 7,2p.b. Při celoročním pohledu HDP zrychlilo ze 2,0% v roce 2002 na 2,9% v roce 2003. Vývoj se projevoval vyváţenou skladbou výdajů na poptávku (spotřeba domácnosti, investice a vývoz). „Jiţ třetí rok v řadě dochází k předstihu růstu ekonomického výkonu ČR v porovnání s průměrem zemí Evropské unie a tím i, za jinak stejných podmínek, ke sbliţování ekonomických úrovní. V roce 2003 rozdíl v růstu HDP činil 2,2 p.b.“31 Z hlediska měnového vývoje došlo ke zvýšenému přílivu peněz do ekonomiky ve 2. pololetí 2003. Peněţní zásoba dosáhla výše 1.763,3mld. Kč a meziroční přírůstek 116mld. Kč byl 2,3 násobně větší neţ v roce 2002. Vývoj zásoby peněz v roce 2003 kolísal mezi nízkým růstem (květen 2,1%) po velké přírůstky na konci roku kdy příliv peněz zesílil (prosinec 7,0%). V roce 2002 byl tento stav opačný, příliv slábnul a přírůstky se zmenšovaly. Celkové navýšení vkladů oproti úvěrům meziročně pokleslo, ale vzájemný poměr se měnil protichůdně. Finanční pozice podniků oproti obchodním bankám se zlepšila a úvěrová zadluţenost klesla o 5,7%, kdyţ mnoţství klientských úvěrů proti vkladům se sníţil. V sektoru domácností vklady rostly mírně (4,4%), ale výrazně, téměř o třetinu, se zvýšil počet úvěrů. V roce 2003 Česká národní banka měnila řídící úrokové vazby třikrát. Poslední změna, s platností od 1. srpna 2003 byla nastavena 2T repo sazba 2%, lombardní sazba 3% a diskontní sazba 1%. Sazby na peněţním trhu byly stabilní a jejich pohyb byl v úzkém pásmu.

31

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/VYCEK200304.doc str. 1

58

Průměrně v roce 2003 byla nominální úroková sazba na klientských korunových úvěrech 5,31% a na vkladech 1,43% coţ meziročně ukazuje na sníţení o 0,75p.b. Státní rozpočet v roce 2003 skončil se schodkem 109,1 mld. Kč. Ve srovnání s upraveným rozpočtem byl schodek niţší o 22,6 mld. Kč. Upraveného schodku bylo dosaţeno překročením plánovaných příjmů a nesplněním plánovaných výdajů. Plánovaný schodek státního rozpočtu měl být financován vydáním státních dluhopisů (95,7%), zbytek měl být financován dlouhodobými úvěry a změnou stavu na účtech státních finančních aktiv.

5.1.3 Nezaměstnanost 2004 V roce 2004 došlo k velkému úbytku podnikatelů a pomáhajících rodinných příslušníků. Tento úbytek byl větší neţ úbytek celkového počtu zaměstnanců a prodlouţení dlouhodobé nezaměstnanosti věkové skupiny 20 - 29let. K růstu míry nezaměstnanosti, poklesu zaměstnanosti došlo za zvýšené výkonnosti ekonomiky, rostoucí míře inflace a zrychlení růstu cen výrobců. Rok 2003 a 2004 byli téměř stejné, „kdy úbytek zaměstnaných převyšoval o více neţ čtvrtinu přírůstek nezaměstnaných.“32 V roce 2004 byla nabídka pracovních sil na trhu práce relativně vysoká. Míry růstu nezaměstnanosti a míry poklesu zaměstnanosti byly v jednotlivých čtvrtletích odlišné. V roce 2004 bylo zaměstnáno průměrně 4 706,7tisíc osob coţ je meziročně méně o 26,5tisíc (0,6%). Zmíněný úbytek byl menší o 5,2tisíc neţ před rokem. Nejvyšší úbytek zaměstnaných byl v 1. čtvrtletí, pokles začal zpomalovat v průběhu roku a ve 4. čtvrtletí došlo k růstu počtu zaměstnaných o 7,9tisíc. Při porovnání průměrné míry zaměstnanosti se meziročně sníţila o 0,5p.b na 54,3%. Toto sníţení je podstatně niţší neţ je průměr zemí Evropské unie – 15. V uvedeném roce došlo k odvětvovým strukturálním změnám, v odvětvích oprav motorových vozidel, podniků dopravy, skladování, spojů, zdravotní i sociální péče se počet zaměstnaných osob zvýšil o ostatních odvětvových aktivitách se počty zaměstnanců sniţovaly. Počet nezaměstnaných osob bylo v roce 2004 průměrně 425,9 tisíc coţ je více o 26,8tisíc (6,7%). Přírůstek byl větší o 1,8tisíc oproti roku 2003, ale tempo přírůstku nezaměstnanosti bylo stejné. Nejvíce nezaměstnaných přibylo začátkem roku, přírůstky se postupně sniţovaly a na konci roku představovaly pouze 5,7tisíc osob. Průměrná míra nezaměstnanosti byla 8,3%. Tato míra je niţší neţ je průměr zemí Evropské unie – 15. 32

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/vycek200405.doc str. 8

59

V roce 2003 Česká ekonomika zaznamenala silný ekonomický růst, téměř nulovou inflaci, rostoucí schodek státního rozpočtu a vysokou míru nezaměstnanosti. Rok 2004 navazoval na pozitivní tendence předchozího roku za příznivějších podmínek (ČR vstoupila do Evropské unie). Další vliv měl i pohyb cen ropy a kovů. „Podařilo se dosáhnout většího vzájemného souladu neţ v roce 2003 mezi růstem HDP, mírou vnější a vnitřní (ne)rovnováhy, změnami nezaměstnanosti a pohybem hladiny spotřebitelských cen.“33 Začátkem roku 2004 došlo k očekávanému růstu spotřebitelských cen. Meziročně ceny rostly o 2,3%. Z části byl růst cen ovlivněn změnou regulovaných cen a DPH. Inflace v únoru dosáhla 2,3% a tím došlo k potvrzení zvratu v kladný inflační diferenciál vůči Evropské unii.

5.1.4 Nezaměstnanost 2006 V roce 2006 bylo v české ekonomice průměrně 4.828,1 tisíc zaměstnaných osob. Toto je v porovnání s rokem 2005 o 64,1 tisíc zaměstnaných osob více neţ v roce 2005 (1,2%) a úroveň zaměstnanosti je nejvyšší od roku 1999. Graf č. 6 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v letech 2005 a 2006

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf

V roce 2006 tedy rostla zaměstnanost a klesala nezaměstnanost. Nejvíce nezaměstnaných zaznamenal leden coţ bylo důsledkem ukončování pracovních poměrů na dobu určitou ke 33

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/vycek200405.doc str. 1

60

konci roku. „Následný pokles počtu nezaměstnaných v období leden aţ červen souvisí s moţností začít realizovat sezónní práce (zejména ve stavebnictví a zemědělství) a najímat další pracovníky. Mírný nárůst počtu nezaměstnaných byl zaznamenáván v letních měsících a jiţ tradičně v prosinci, kdy ovšem nedošlo k tak vysokému nárůstu jako v roce 2005. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání tak meziročně poklesl z 514,3 tisíc v roce 2005 na 474,8 tisíc nezaměstnaných v roce 2006, tj. o 39,5 tisíce.“34 Průměrný počet uchazečů o zaměstnání k 31.12.2006 byl 448,5 tisíc, coţ je o 61,9 tisíc (12,1%) méně neţ v roce 2005. Míra nezaměstnanosti byla meziročně niţší a meziroční rozdíly se v průběhu roku prohlubovaly. Největší pokles byl v prosinci 2006 kdy k 31.12.2006 byla míra nezaměstnanosti 7,7% (o 1,2% méně neţ v roce 2005 kdy byla 8,9%. „Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2006 činila 8,1% byla tedy podstatně niţší neţ v roce 2005 (9,0%).“35 Graf č. 7 Míra nezaměstnanosti v letech 2005 a 2006

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf

34

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf

35

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf

61

Graf č. 8 Míra nezaměstnanosti v letech 2005 a 2006

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf

Růst zaměstnanosti se projevil ve skupině zaměstnanců, jejichţ počet se zvýšil v porovnání s předchozím rokem o 52,5 tisíc na 4.032,0 tisíc osob. Vzrostl počet podnikatelů celkem o 16 tisíc na 779,2 tisíc osob (v roce 2005 poklesl o 28,6 tisíc). Tento nárůst je podmíněn nárůstem počtu podnikatelů se zaměstnanci. Růst je o 18,8 tisíc na 195,9 tisíc osob. Počet podnikatelů bez zaměstnanců klesl o 0,3 tisíc na 550,8 tisíc osob. Zaměstnanost poklesla v primárním sektoru o 7,7 tisíc osob coţ se projevilo na celkové zaměstnanosti poklesem na 3,8%. „Nejvíce se zvýšil počet zaměstnaných osob v sekundárním sektoru (o 48,2 tisíc osob), podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti vzrostl na 39,9%.“36 Ve stavebnictví poklesla zaměstnanost oproti předchozímu roku o 22,2 tisíc zaměstnaných. V průmyslu počet zaměstnaných narostl o 71,7 tisíc osob. Největší nárůst byl ve zpracovatelském průmyslu, kde byl nárůst o 65,4 tisíc osob. Volných pracovních míst bylo v roce 2006 víc neţ v roce 2005. Ke konci října 2006 bylo vykázáno 101,1 tisíc volných pracovních míst, coţ bylo nejvíce od roku 1996. V roce 2006 bylo průměrně 82,5 tisíc volných pracovních míst hlášených na úřadech práce coţ je o 26,8 tisíc více neţ v předchozím roce.

36

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf

62

Nová pracovní místa vytvářely zejména průmyslové podniky (výroba dopravních prostředků, zejména osobních aut), rostla také výroba v nově otevřených továrnách, které byly zaměřeny převáţně na vývoz. Rostla i jejich konkurenceschopnost na zahraničních trzích coţ vedlo ke vzniku nových dlouhodobých pracovních míst. Graf č. 9 Vývoj počtu volných pracovních míst (v tis.) v období 2001 - 2006

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf

Graf č. 10 Vývoj počtu volných pracovních míst (v tis.) v období 2001 - 2006

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf

63

Další faktor vedoucí ke zvýšení nabídky volných míst na úřadu práce je i oznamovací povinnost daná zákonem zaměstnanosti (od 1.1.2006 se zaměstnavatel dopouští přestupku či správního deliktu pokud nesplní oznamovací povinnosti dle zákona o zaměstnanosti). „Díky nárůstu volných pracovních míst a úbytku uchazečů o zaměstnání se v průběhu roku 2006 zmírnil nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Počet uchazečů o zaměstnání připadajících na 1 volné pracovní místo se v roce 2006 plynule sniţoval, a to z 8,9 v lednu na 4,3 v říjnu, v listopadu a prosinci došlo k mírnému nárůstu na 4,4 resp. 4,8. Průměrná hodnota tohoto ukazatele v roce 2006 činila 5,8 coţ je o 3,4 uchazeče na 1 volné pracovní místo méně neţ ve stejném období minulého roku (průměr za rok 2005 -9,2 uchazeče na 1 volné pracovní místo).“37 Graf č. 11 Počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo v letech 2005 a 2006

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf

Z hlediska věkové struktury ubylo nejméně uchazečů ve věku do 18 let a nad 50 let. „Nejvyšší úbytek byl zaznamenán u mladých do 25let.“38 Počet uchazečů nad 50 let poklesl o 6,8 tisíc ovšem jejich podíl se meziročně zvýšil. Nezaměstnaní nad 50 let k 31.12.2006 „tvořili více jak čtvrtinu uchazečů o zaměstnání. 37

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf str. 32

38

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf str. 32

64

Početnost této věkové kategorie uchazečů souvisí téţ s kaţdoročně se prodluţující věkovou hranicí pro odchod do starobního důchodu.“39 Tabulka č. 5 Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf

Počet dlouhodobě nezaměstnaných (nezaměstnáni déle jak 12 měsíců) v letech 2004 a 2005 se stabilizoval a začal mírně klesat. V roce 2006 došlo k prudkému poklesu a meziročně se jejich počet sníţil o 13,1%. V porovnání s rokem 2003 došlo k poklesu o 15,3%. Ke zlepšení této situace vedla novela zákona o zaměstnanosti, provedena zákonem č. 382/2005 Sb. Tento zákon definuje vhodné zaměstnání pro dlouhodobě nezaměstnané (zaměstnání sjednáno i na dobu určitou, kratší neţ 3 měsíce či s délkou 50% stanovené pracovní doby). Touto novou definicí bylo usnadněno dlouhodobě nezaměstnaným vstoupit zpět do pracovního procesu.

39

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf str. 35

65

Tabulka č. 6 Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf

Nezaměstnaností byly nejvíce postiţené Moravskoslezský a Ústecký kraj (regiony s koncentrací těţkého průmyslu jako je hutnictví, chemický průmysl, strojírenství a těţba uhlí). Nadprůměrná nezaměstnanost (celorepublikový průměr činí 7,7%) byla také v Karlovarském, Zlínském, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Ve všech krajích došlo k meziročnímu poklesu míry nezaměstnanosti. Nejvíce se sníţila v Olomouckém, Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Ve všech okresech mimo Trutnova došlo k meziročnímu poklesu nezaměstnanosti a největší sníţení nastalo v okrese Chomutov.

66

Tabulka č. 7 Míra nezaměstnanosti a počet evidovaných uchazečů v krajích ČR (kraje seřazené podle míry nezaměstnanosti k 31.12.2006)

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf

Události v ČR 2006: Červen – volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006. Došlo k jedinečné situaci kdy volby vyhrála pravicová ODS, ovšem z celkového pohledu volby výsledek voleb byl patový. Středopravice (KDU-ČSL, Zelení a ODS) a levice (ČSSD a KSČM) získaly po 100 mandátech. Následovala obtíţná politická situace a těţké sestavování středopravicové vlády s vedením Mirka Topolánka z ODS. Červenec – stále nebyla vybraná cesta k sestavení nové vlády. ČR spěla k ústavní krizi. Srpen – nevyřešena povolební krize, Topolánek nabízel 2 řešení situace – menšinovou vládu a předčasné volby. Mirek Topolánek byl jmenován předsedou vlády. Říjen – vládě byla vyslovena nedůvěra; dokončení dálnice D5 Listopad – Mirek Topolánek podruhé jmenován předsedou vlády

67

„Česká ekonomika si v roce 2006 udrţela rekordní tempo růstu hrubého domácího produktu“40 a zvýšila ekonomický výkon o 6,1%. Důleţitým zdrojem hospodářského růstu byla domácí poptávka – tvorba hrubého kapitálu a konečná spotřeba. Průmysl zrychlil svůj růst na 9,7% produkce a překonal tak svůj nárůst z roku 2004 (9,6%). Podstatný vliv měli zahraniční investoři a nové výrobní kapacity automobilového, elektronického a počítačového průmyslu. Stavební výroba – růst 6,6%. Velký význam měly akce v dopravní infrastruktuře a také rozsáhlé developerské projekty na výstavbu multifunkčních a administrativních center. V zahraničním obchodě vzrostl vývoz i dovoz zboţí (v běţných cenách) shodně o 14,7% a saldo obchodní bilance dosáhlo přebytku 44,4 mld. Kč (v předchozím roce 38,6 mld. Kč). Úspěšně se rozvíjela obchodní výměna se zeměmi EU, které se na obratu podílely více neţ se tří čtvrtin. Hospodářský vývoj byl doprovázen zlepšením situace na trhu práce, které se promítlo do růstu příjmů domácností, a tím i jejich spotřeby a ţivotní úrovně. V odvětví obchodu vzrostly trţby z prodeje zboţí a sluţeb meziročně o 5,8%.“41

5.2 Nezamĕstnanost 2007-2011 5.2.1 Nezaměstnanost 2007 Celková zaměstnanost ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla oproti stejnému období v roce 2006 o 105,6 tisíc osob a dosáhla tak nejvyšší hodnoty za posledních jedenáct let. Vzrostlo mnoţství zaměstnanců o 97,4 tisíc osob a počet podnikatelů vzrostl o 10,2 tisíc. Počet nezaměstnaných se sníţil o 86,5 tisíc osob, mnoţství dlouhodobě nezaměstnaných se sníţil o 62,3 tisíc osob. Obecná míra nezaměstnanosti u 15 – 64 letých se meziročně sníţila o 1,7 p.b. na nejniţší úroveň od konce roku 1997. Počet osob s hlavním nebo jediným zaměstnáním dosáhl hodnot ve čtvrtém čtvrtletí celkem 4.967,3 tisíc (o 105,6 tisíc víc neţ ve čtvrtém čtvrtletí 2006). „Zaměstnanost se dostala na nejvyšší úroveň od začátku roku 1997.“42 Významně se zvýšil počet pracujících absolventů 40

http://www.mpo.cz/dokument19321.html (24.3.2012)

41

http://www.mpo.cz/dokument19321.html (24.3.2012)

42

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam020108.doc (24.03.2012)

68

středních škol s maturitou (66,6 tisíc.), absolventů vysokých škol a vyšších odborných škol (28,1 tisíc). Tento nárůst souvisí s rychlým růstem vzdělanosti populace. Počet zaměstnanců vzrostl proti čtvrtému čtvrtletí 2006 o 97,4 tisíce na 4.155,1 tisíc a jejich podíl činil na celkové zaměstnanosti 83,6%. Počet podnikatelů a pomáhajících rodinných příslušníků se oproti roku 2006 zvýšil o 10,2 tisíce na 798,7 tisíc. Podíl podnikatelského sektoru z celkové zaměstnanosti se v porovnání s předchozím rokem nepatrně sníţil na 16,1%. Poklesl počet podnikatelů se zaměstnanci o 30,3 tisíce na 173,2 tisíce. Počet pomáhajících rodinných příslušníků se sníţil na 28,4 tisíce (pokles o 4,4tisíce). Počet podnikatelů bez zaměstnanců se podstatně zvýšil o 44,9 tisíc na 597,1 tisíce. Růst celkové zaměstnanosti se odrazil v sekundárním sektoru (průmysl včetně stavebnictví), kde činil přírůstek pracujících o 73,1 tisíc coţ představuje téměř dvojnásobné převýšení přírůstku v terciálním sektoru (všechna odvětví sluţeb a dopravy). Ve zpracovatelském průmyslu došlo k největšímu zvýšení zaměstnanosti o 60,7 tisíc. „Podíl pracujících ze zpracovatelském průmyslu (28,8%) je v ČR nejvyšší ze všech zemí EU.“43 Míra zaměstnanosti dosáhla 66,5% coţ je ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím 2006 více o 0,9p.b. Zaměstnanost muţů se v tomto období zvýšila o 1,3p.b. na hodnotu 75,5%, zaměstnanost ţen vzrostla o 0,5p.b na 57,4% „Nárůst počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním byl částečně kompenzován poklesem počtu druhých zaměstnání (sníţení o 13,7 tis. na 83,3 tis). Na rozdíl od hlavního zaměstnání převaţují mezi nimi podnikatelé bez zaměstnanců (54,7%).“44 Počet nezaměstnaných se sníţil oproti třetímu čtvrtletí roku 2007 o 13,6 tisíce. Počet nezaměstnaných dosahoval hodnoty 252,8 tisíce z toho 143,6 tisíce ţen. Tyto hodnoty jsou nejniţší od poloviny roku 1997. Při porovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2006 došlo ke sníţení celkového počtu nezaměstnaných o 86,5 tisíc a došlo k meziročnímu poklesu o 25,5%. U osob mladších a ve středním produktivním věku se nezaměstnanost sniţovala rychleji. Největší pokles o 44,9 tisíc nastal v muţské sloţce populace, převáţně ve věkové skupině 2024 let. Meziroční počet nezaměstnaných ţen dosáhl sníţení o 41,6 tisíc, nejvíce ve stejné věkové skupině 20 – 24 let o 11,6 tisíc. Převáţnou částí všech nezaměstnaných (71,5%) tvoří osoby se středním vzděláním bez maturity či se základním vzděláním. 43

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam020108.doc (24.03.2012)

44

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam020108.doc (24.03.2012)

69

Mnoţství osob zaměstnaných na jeden rok nebo déle se sníţilo oproti čtvrtému čtvrtletí 2006 o 62,3 tisíce na 122,8 tisíc. Jejich podíl klesl pod polovinu všech nezaměstnaných (48,6%). Tento podíl v porovnání s Evropskou Unií je stále vysoký. Velmi vysoký podíl osob dlouhodobě nezaměstnaných je u osob se základním vzděláním „(65,1% všech nezaměstnaných se základním vzděláním)“.45 Ve skupině nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity se jedná téměř o jednu polovinu (46,2%). Počet nezaměstnaných více neţ čtyři roky se sníţil na 49,5 tisíce (o 8,7tisíc, 19,6% celkového počtu nezaměstnaných). „Obecná míra nezaměstnanosti podle definice Mezinárodní organizace práce ILO (ve věkové skupině 15-64letých) dosáhla ve 4. čtvrtletí 2007 podle výsledků výběrového šetření desetiletého minima 4,9%. Proti 4. čtvrtletí 2006 se sníţila o 1,7 procentního bodu. Obecná míra nezaměstnanosti je v ČR dlouhodobě niţší neţ průměr za všechny členské země EU nebo průměr za země eurozóny.“46 Ve všech krajích republiky se projevilo sníţení míry nezaměstnanosti, nejvíce však v místech s dlouhodobě vysokou a nadprůměrnou nezaměstnaností (Ústecký, Moravskoslezský a Liberecký kraj). Vysokoškoláci mají trvale nízkou míru nezaměstnanosti (1,8%) a lidé s úplným středním vzděláním s maturitou (3%). Jak bylo výše zmíněné, vysoká míra přetrvávala ve skupinách osob se základním vzděláním (19,6%) a u osob se středním vzděláním bez maturity včetně vyučených (5,1%). Ve čtvrtém čtvrtletí 2007 bylo 197,8 tisíc osob (o 46,3 tisíce osob méně), které nepracují a aktivně práci nehledají. Je to méně, neţ v předchozím roce stejného období. Velký počet těchto nezaměstnaných je ve věku do 24 let (66,7 tisíc). Jedná se o studenty a učně. Ve věku 25 – 24 je celkem 38,1 tisíc osob a jedná se tak o značný počet. Jsou to především ţeny, které jsou na rodičovské dovolené či v domácnosti a mají zájem o své pracovní uplatnění. U osob starších 50 let a více je vysoký počet zájemců o zaměstnání. Ve skupině 50 -54 se jedná o 17,3 tisíce obyvatel, jsou to především invalidní důchodci; ve skupině 55 – 59 jde o 16,9 tisíc a jedná se o osoby v řádném starobním a částečném důchodu. Ve skupině osob ve věku 60 a více se jedná o 29,7 tisíc a rozhodující částí zájemců jsou starobní důchodci.

45

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam020108.doc (24.03.2012)

46

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam020108.doc (24.03.2012)

70

„Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůţe ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je schopno nastoupit pouze 39,4 tis., tj. pětina z celé skupiny.“47

5.2.2 Nezaměstnanost 2009 Celková zaměstnanost roku 2009 činila průměrně 4.934,3 tisíce osob, coţ znamená meziroční pokles o 68,2 tisíce osob. Ve čtvrtém čtvrtletí se zaměstnanost sníţila oproti třetímu čtvrtletí na 4.927,3 tisíce osob (o 5,4 tisíce). V jednotlivých sektorech probíhal odlišný vývoj. Zaměstnanost v primárním sektoru se mírně sníţila, v sekundárním sektoru činil pokles meziročně 124,1 tisíce osob a v terciálním sektoru vzrostla zaměstnanost o 60,8 tisíc osob. V rámci poklesu počtu zaměstnanců oproti průměru z roku 2008 o 87,1 tisíc osob, zároveň vzrostl počet podnikatelů s hlavním zaměstnáním o 22,8 tisíc. Na konci loňského roku klesl počet cizinců evidovaných úřadem práce na 230,7 tisíc osob coţ je meziročně 54 tisíc osob. Obráceně se vyvíjel počet cizinců v roli ţivnostníků jichţ bylo 87,8 tisíc coţ značí meziroční nárůst o skoro 11 tisíc. Míra zaměstnanosti u obyvatelstva 15 – 64 let v posledním čtvrtletí 2009 poklesla meziročně na 65,3% coţ je rozdíl 1,5 p.b. V tomto roce v hlavním zaměstnání klesal týdenní počet odpracovaných hodin. V roce 2009 činil průměrný počet nezaměstnaných 352,2 tisíce osob, tj. meziroční nárůst o 122,4 tisíce osob. Ve čtvrtém čtvrtletí se počet nezaměstnaných mezičtvrtletně zvýšil o 16,9 tisíce osob a dosáhl tak 385,0 tisíc osob. Meziroční růst nezaměstnaných v průběhu roku stále rostl aţ ve čtvrtém čtvrtletí se mírně sníţil. Stále jsou velmi závaţné velké regionální rozdíly nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti se u osob ve věku ve věku 15 – 64 v roce 2009 zvýšila průměrně na 6,8% a meziročně o 2,4 p. b. Ve čtvrtém čtvrtletí nezaměstnanost dosahoval 7,3% coţ je o 2,9 p. b. více jak v roce 2008. I přes uvedená čísla je nezaměstnanost niţší neţ průměrná míra Evropské unie 27. Ve čtvrtém čtvrtletí došlo opět k nárůstu počtu dlouhodobě nezaměstnaných, došlo k navýšení o 5,6 tisíc osob a činil 112,9 tisíc osob. Z relevantního pohledu však došlo k poklesu na 29,3% jako důsledek nepříznivého vývoje nezaměstnanosti.

47

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam020108.doc (24.03.2012)

71

Míra evidované nezaměstnanosti dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí 8,7% a meziročně došlo ke zvýšení o 3,3% p.b. Změny v počtech zaměstnaných a nezaměstnaných je důsledek soustavného poklesu počtu volných pracovních míst. Ve čtvrtém čtvrtletí 2009 dle Ministerstva práce a sociálních věcí bylo 30,9 tisíc volných pracovních míst, coţ je meziroční pokles o víc neţ 60 tisíc. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda přepočtená na počty zaměstnanců v národním hospodářství činila 23.598Kč coţ je meziročně víc o 4%. V porovnání čtvrtého čtvrtletí 2009 a 2008 došlo v roce 2009 k nárůstu mzdy o 5,2% na 25.752Kč. Tento růst byl ovlivněn sníţením podílu zaměstnanců s podpůrnou mzdou v důsledku jejich propouštění, poklesem nemocnosti a vyplácením akumulovaných odměn v důsledku legislativních změn. Mnoţství vyplacených mezd meziročně ve čtvrtém čtvrtletí pokleslo o 2%, počet zaměstnanců o 6,8%.

5.2.3 Nezaměstnanost 2011 V roce 2011 trh práce oţil pouze nepatrně. Celková zaměstnanost nedosáhla hodnoty před krizí, ale ročně se zvýšila o 12,7 tisíc osob (0,3%) coţ byl nejniţší přírůstek od roku 1995. Ekonomika v tomto roce zaměstnávala 5067,3 tisíce osob, coţ je méně neţ v roce 2007. Ve třetím čtvrtletí oproti druhému čtvrtletí došlo k růstu zaměstnanosti (+0,4%). Zhoršení stavu přišlo na konci roku 2011, kdy ubylo 0,3% pracovníků. Tento pokles postihl téměř všechna odvětví mimo zemědělství a některá odvětví sluţeb (vědecké a administrativní činnost, veřejná správa a obrana, činnosti související s nemovitostmi), kde se zaměstnanost od druhého čtvrtletí 2009 sniţovala ovšem s výjimkou přelomu roku 2010 a 2011. I nadále pokračoval trend předchozích let, kdy rostly počty podnikajících a počty zaměstnanců se sníţily. Počet pracovníků se statutem zaměstnanec se v roce 2011 opět sníţil (ubylo 6,8 tisíc). Nejedná se o extrémní ztrátu zaměstnaneckých pozic jako v předchozích letech 2009 (83tisíc) a 2010 (127tisíc). Dochází k potvrzení skutečnosti, ţe ekonomika tvořila nedostatečný počet pracovních míst. Největší ztráty zaměstnaneckých pozic byly ve stavebnictví (14,2 tisíc). Stavebnictví je také jediné odvětví kde se sníţil počet podnikajících osob (3,1 tisíc), zemědělství (4,4 tisíce). Nejvíce lidí zaměstnal obchod, doprava, pohostinství a ubytování (6,5 tisíc). Zaměstnanost nejvíce stoupla ve zpracovatelském průmyslu (10,8tisíc). Meziročně došlo k růstu v oborech

72

veřejné správy, zdravotnictví, sociální péče a vzdělávání (2,5tisíc) coţ po propadu z roku 2010 (35,8 tisíc) je přibliţně na úrovni roku 2007 s hodnotou (882 tisíc). Míra nezaměstnanosti v roce 2011 činila průměrně 6,8%. V evropském srovnání se jedná o příznivou hodnotu, nezaměstnanost v eurozóně přesáhla 10% začátkem května 2011. Problémy na trhu práce v České republice ovšem přetrvávají. Panuje zde nesoulad mezi nabídkou volných pracovních míst a poptávkou. Podle Českého statistického úřadu je jiţ druhým rokem největší počet nabídek pro kvalifikované opraváře a řemeslníky. Vývoj mzdy v roce 2011 nebyl příznivý. Průměrná měsíční mzda sice rostla, v roce 2011 na 24.319Kč (meziročně o 2,2%) ale zároveň se jedná o nejmenší růst za uplynulých 11 let. Tento nízký přírůstek a rostoucí spotřebitelská inflace způsobily, ţe reálná mzda stoupla pouze o 0,3% coţ je nejméně od roku 2000. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2011 meziročně poklesla o 0,2%. V roce 2011 téměř zmizel rozdíl mezi vyšší průměrnou mzdou v nepodnikatelské (24.287Kč) a podnikatelské (24.326Kč) sféře. Rozdíl v předchozím roce činil 576Kč. Tento rozdíl ovšem můţe opět narůst jako důsledek zamýšlených škrtů v rozpočtu, jestliţe nepodnikatelská sféra nebude nucena k řešení situace masivním propouštěním.

73

Závěr Na trhu práce existoval a vţdy bude existovat jakýsi počet nezaměstnaných. Patří sem lidé, kteří chtějí lepší zaměstnání, studenti hledající své první místo, ale patří sem i lidé z firem, které končí svou činnost. Jak jsem poukázala ve své práci, existuje řada objektivních faktorů, jeţ nezaměstnanost ovlivňují (změny v ekonomice – útlum různých odvětví, vládní politika ale i demografické změny). Nezaměstnanost má své negativní dopady jak ekonomické tak sociální. Nezaměstnanost můţe být povaţována za plýtvání zdroji, jeţ ekonomika má k dispozici, ale je důleţité podívat se na důvody onoho plýtvání. Ano, jsou kraje v České republice, kde je dlouhodobě vysoká nezaměstnanost, jinde, např. v Praze či Středočeském kraji, je nezaměstnanost nízká. V této situaci rozhodně nemůţu říct, ţe by naše ekonomika plýtvala zdroji – lidmi. V krajích s vysokou nezaměstnaností není tak velké mnoţství pracovních příleţitostí jako je v Praze a Středočeském kraji. Lidé se stále nenaučili stěhovat se za prací, jak se děje v jiných evropských zemích a hlavně ve Spojených státech amerických. S nezaměstnaností bývají spojeny i jiné negativní dopady jako je kriminalita, sebevraţdy nebo alkoholismus. K tomuto chování člověka vede právě ztráta zaměstnání. Práce v ţivotě člověka totiţ zastupuje velice důleţité postavení a je nezbytně nutnou podmínkou pro důstojnou existenci člověka. Práce je důleţitým jevem i ve výchově dětí, kdy jim ukazujeme platné a správné hodnoty. Ztráta zaměstnání je velkým zásahem do existence celé rodiny a jejího ţivota. Můţe se jednat i o traumatizující záţitek. Opravdovou hodnotu svého zaměstnání člověk většinou pozná aţ ve chvíli, kdy práci ztratí. Jestliţe člověk dlouhodobě nezaměstnaný ztrácí odměnu za práci jako hlavní zdroj pro uspokojení svých ţivotních potřeb, dochází u něj k ekonomické nejistotě, ztrácí pracovní návyky a dovednosti a mizí mu smysl ţivota. Vláda vyuţívá základní typy opatření, které mají souvislost s nezaměstnaností – aktivní a pasivní politika zaměstnanosti. Vláda se těmito opatřeními můţe dopracovat k větší flexibilitě na trhu práce, která můţe způsobit lepší informovanost o volných pracovních místech, dopravní obsluţnosti nebo sociální politiku. Přijatá opatření se vţdy snaţí aplikovat s přihlédnutím k negativním důsledkům, které s sebou nezaměstnanost přináší, jeţ je třeba minimalizovat. Úřad práce působí jako první kontaktní místo, jakýsi základní článek, který je pro člověka, co ztratil práci, důleţitým spojem s moţným novým budoucím místem, ale je důleţitým bodem i pro stát – úřad realizuje politiku zaměstnanosti, informuje o momentální nabídce pracovních míst, 74

o nabídce pracovních sil, poradenské sluţby, rekvalifikaci a poskytnutí zabezpečení uchazečům o práci.

75

Seznam pouţité literatury 1. BUCHTOVÁ Boţena a kolektiv. Nezamĕstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-9006-8 2. KREBS, Vojtĕch a kolektiv. Sociální politika. Praha: ASPI, 2010. ISBN 97880-7357-585-4 3. MAREŠ Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. ISBN 80-86429-08-3 4. VAŠÍČKOVÁ, Anna. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2006. In: MPO [online]. 27.4.2007 [cit. 24.3.2012]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument19321.html 1. ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 13.5.2004 o zaměstnanosti (zákon o zaměstnanosti). In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 128, s. 4637 4651.

Dostupný

také

z:

http://www.mpsv.cz/files/clanky/11911/zakon_367_2011.pdf ISSN 1211-1244 2. Česko. Zákon č. 111 ze dne 14.3.2006 o pomoci v hmotné nouzi. In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 128, s. 4606 – 4636. Dostupný také z: www.mpsv.cz/files/clanky/11911/zakon_366_2011.pdf ISSN 1211-1244

1. http://www.akcieinfo.cz/index.php/kuponova-privatizace 2. http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/VYCEK200304.doc 3. http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta250407.doc 4. http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam020108.doc 5. http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/cinnosti_up. 6. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pha/castecna_nezamestnanost-_p_209_zp 7. http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/vyzkumnestudie/zprava.pdf 8. http://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane/pomoc 9. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka_2006.pdf 10. http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_200 1_promitnute_zmeny.pdf 11. http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2006/Analyza0612.pdf 12. http://www.pravnik.cz/a/272/vyse-podpory-v-nezamestnanosti-prirekvalifikaci.html 76

13. http://vdb.czso.cz/vdbvo/grafdetail.jsp?cislotab=PRA1020CU&kapitola_id=3 &null

77

Seznam grafů, obrázků a tabulek Graf č. 1 Nezaměstnanost v letech 1993 - 2006 .................................................................... 38 Graf č. 2 Nastupující a odcházející ročníky ......................................................................... 40 Graf č. 3 Meziroční změny v nabídce práce (sociální faktory) ........................................... 40 Graf č. 4 Skutečná a hypotetická poptávka ......................................................................... 41 Graf č. 5 Evidovaní uchazeči o zaměstnání .......................................................................... 44 Graf č. 6 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v letech 2005 a 2006 .................................. 60 Graf č. 7 Míra nezaměstnanosti v letech 2005 a 2006 ......................................................... 61 Graf č. 8 Míra nezaměstnanosti v letech 2005 a 2006 ......................................................... 62 Graf č. 9 Vývoj počtu volných pracovních míst (v tis.) v období 2001 - 2006 ................... 63 Graf č. 10 Vývoj počtu volných pracovních míst (v tis.) v období 2001 - 2006 ................. 63 Graf č. 11 Počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo v letech 2005 a 2006 64

Obrázek č. 1 Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2006 podle okresů a podle krajů......................................................................................................................................... 43

Tabulka č. 1 Registrovaná nezaměstnanost – údaje za Českou republiku ....................... 46 Tabulka č. 2 Struktura uchazečů o zaměstnání podle vybraných skupin......................... 54 Tabulka č. 3 Struktura uchazečů o zaměstnání dle kvalifikace ......................................... 55 Tabulka č. 4 Srovnání výdajů na státní politiku zaměstnanosti (SPZ) v r. 2000 a 2001 . 56 Tabulka č. 5 Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku ............................................... 65 Tabulka č. 6 Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti ................. 66 Tabulka č. 7 Míra nezaměstnanosti a počet evidovaných uchazečů v krajích ČR (kraje seřazené podle míry nezaměstnanosti k 31.12.2006) ........................................................... 67

78