Vývoj nezaměstnanosti v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Vývoj nezaměstnanosti v ČR Bakalářská práce

Autor:

Petra Šrédlová Bankovní management, Bankovní manaţer

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Zdeňka Suchomelová

duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Teplicích dne 28. 4. 2011

Petra Šrédlová

Poděkování: Na tomto místě bych chtěla zejména poděkovat své vedoucí bakalářské práce Ing. Zdeňce Suchomelové za její podporu a mnoho cenných rad při vedení bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala svému otci a zbytku rodiny za morální i finanční podporu během doby mého studia.

Anotace Během své bakalářské práce jsem se zabývala vývojem nezaměstnanosti v celé České republice. Cílem bylo analyzovat vývoj nezaměstnanosti ve vybraných krajích za posledních 5 let. Zaměřila jsem se na nezaměstnanost a na změny, které se nezaměstnaných dotknou během letošního roku. Co můţe člověk, který přišel o zaměstnání udělat pro, to aby během co nejkratšího časového horizontu získal nové pracovní místo, a jak je mu v tom nápomocný stát.

Annotation During my work I dealt with the development of unemployment in the Czech Republic. The aim was to analyze the evolution of unemployment in selected regions over the past 5 years. I have focused on unemployment and the changes that affect the unemployed during the year. What can a man who lost his job to do, is that during the shortest time horizon got a new job, and how is it helpful in that state.

Obsah ÚVOD........................................................................................................................................................... 6 1.

HISTORIE .......................................................................................................................................... 7 1.1. PRAMENY............................................................................................................................................ 7 1.2. KRIZE 30. LET ..................................................................................................................................... 8 1.3. NEZAMĚSTNANOST V ČESKOSLOVENSKU ............................................................................................. 8 1.4. VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V POVÁLEČNÉ EVROPĚ .............................................................................. 9

2.

CO JE NEZAMĚSTNANOST A JAK JI DĚLÍME ........................................................................ 10 2.1. TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2009 ................................................................................... 10 2.2. KDO JE NEZAMĚSTNANÝ, KDO JEN NEPRACUJE (HLAVNÍ KRITÉRIA PRO ZAŘAZENÍ OSOBY MEZI NEZAMĚSTNANÉ) ..................................................................................................................................... 12 2.3. MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI (CO JSOU A JAKÝ MAJÍ VÝZNAM SPECIFICKÉ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI)....... 12 2.4. DLOUHODOBÁ A OPAKOVANÁ NEZAMĚSTNANOST .............................................................................. 15 2.5. PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI ........................................................................................................ 16 2.5.1. KDO MÁ NÁROK NA PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI?...................................................................... 16 2.5.3. ZMĚNY ROKU 2011 ......................................................................................................................... 17 2.5.4. KDO NEMÁ NÁROK NA PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI?.................................................................. 18 2.6. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI .................................................................................................. 19 2.6.1. STÁTNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI USILUJE: ................................................................................... 19 2.6.2. NÁSTROJE AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI: .............................................................................. 20

3.

ROZLOŢENÍ NEZAMĚSTNANOSTI V ČR .................................................................................. 24 3.1. NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ................................................................................... 24 3.1.1. HLAVNÍ MĚSTO PRAHA ................................................................................................................... 24 3.1.2. STŘEDOČESKÝ KRAJ ....................................................................................................................... 25 3.1.3. ÚSTECKÝ KRAJ ............................................................................................................................... 26 3.1.4. KARLOVARSKÝ KRAJ ...................................................................................................................... 28 3.1.5. PLZEŇSKÝ KRAJ .............................................................................................................................. 29 3.1.6. JIHOČESKÝ KRAJ ............................................................................................................................. 31 3.1.7. KRAJ VYSOČINA............................................................................................................................. 32 3.1.8. JIHOMORAVSKÝ KRAJ ..................................................................................................................... 34 3.1.9. ZLÍNSKÝ KRAJ ................................................................................................................................ 35 3.1.10. MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ............................................................................................................ 36 3.1.11. OLOMOUCKÝ KRAJ ....................................................................................................................... 38 3.1.11. PARDUBICKÝ KRAJ ....................................................................................................................... 39 3.1.12. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ ........................................................................................................... 40 3.1.13. LIBERECKÝ KRAJ .......................................................................................................................... 42 3.2. AKTUÁLNÍ INFORMACE O NEZAMĚSTNANOSTI .................................................................................... 43

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ..................................................................................................................... 44 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A ZDROJŮ .................................................................................. 46 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................................................... 49 SEZNAM TABULEK................................................................................................................................ 51

5

Úvod Vývoj nezaměstnanosti jsem si jako téma své bakalářské práce zvolila, protoţe je v dnešní době velice aktuální. Velmi mnoho občanů v naší republice se s ní dnes a denně potýká. Mým cílem bylo porovnat nezaměstnanost za posledních 5 let ve vybraných krajích, ale také zjistit jak se stát chová k lidem, kteří o zaměstnání přišli a mají chuť si najít nové zaměstnání, nebo k těm, kteří pracovat nechtějí a však vyuţívají státních podpor. Jako otázka se tedy nabízí, kdo je na tom lépe, zda ten kdo pracuje, anebo ten kdo je doma na podpoře. Situace v nezaměstnanosti se odvíjí samozřejmě i od toho, kde se daný kraj nachází a jaké pracovní podmínky se v něm naskytnou.

6

1. Historie 1.1. Prameny „Podoba nezaměstnanosti stejně jako obsah její reflexe společností, se v průběhu historie měnily. Kde tato historie začíná? Jak poznamenává Williams1, má význam hovořit o nezaměstnanosti jen tam, kde jsou práce a pracovní vztahy široce zaloţeny na konceptu zaměstnanosti a prací se rozumí placené zaměstnání jakoţto produkt vývoje kapitalistických ekonomických vztahů. Tam, kde takový koncept zaměstnanosti neexistuje, tam nejsou pracující osoby chápány jako nezaměstnané. Tak tomu bylo po celý středověk, v jehoţ průběhu se nehovořilo o nezaměstnaných, ale o chudých. Osoby, které bychom mohli z dnešního pohledu označit v tehdejší společnosti za nezaměstnané, byly chápány jako součást masy chudiny. Nezaměstnanost v dnešním významu slova totiţ předpokládá, jak konstatuje Garraty2, určitou směsici svobody a závislosti. Pouze Ti kdo pracují za mzdu (mají svůj příjem z práce), kdo mohou svobodně skončit svoje zaměstnání z vlastního rozhodnutí a kdo mohou být také zároveň zbavení někým jiným, se mohou stát nezaměstnanými. V tradiční společnosti produkující pro naturální spotřebu, ani v otrokářské společnosti, kde otroci nemohli ztratit svou práci (k níţ byli naopak fyzicky nuceni), ani ve feudální společnosti, kde nevolníci byli připoutáni ke svému feudálnímu pánovi řadou povinností, které na druhé straně zakládaly jejich nároky na ochranu z jeho strany (a v níţ existovala alternativnost příjmů), ani v centrálně plánované ekonomice není masová nezaměstnanost myslitelná. Všechna dostupná pracovní síla je v principu do výrobních jednotek přidělována mimotrţními mechanismy. Kumar3 poznamenává, ţe pojem nezaměstnanosti jako masového fenoménu je v myšlení západních společností relativně novým pojmem, spojeným s rozvojem trţního hospodářství. Klíčovým bodem byla v tomto ohledu průmyslová revoluce, která:

1

WILLIAMS, R.: Keywords, Fontana/Croom Helm, London 1976 GARRATY, J.A.: Unemployment in History: Economic Thought and Public Policy, Harper and Row, New York 1979) 3 KUMAR, K.: Unemployment as a Problem in the Development of Industrial Societies: The English Experience. The Sociological Review, 32, 1984, 2, s. 185-233 2

7



způsobila, ţe prakticky celý příjem je získáván pouze na trh práce a většina sluţeb zboţí je distribuována prostřednictvím trhu (existenční, fyziologická závislost);

 současně vedla k identifikaci významné a odměňované práce s formálním zaměstnáním (psychologická a sociální závislost). To mělo za následek, ţe úspěch či neúspěch na trhu práce se stal kardinálním existenciálním problémem ve vztahu k všudypřítomnosti trhu i problémem masovým.

1.2. Krize 30. let Krize a nezaměstnanost 30. let představovala kulturní šok, s kterým se ještě dlouhá léta vyrovnávaly ekonomické i politické systémy ve všech průmyslových zemích. Ostatně i poţadavek plné zaměstnanosti, chápaný jako jeden z klíčových bodů ideologického ospravedlňování nejen komunistického systému, ale i robustního sociálního státu, se hojně odvolával na masovou traumatizující zkušenost nezaměstnanosti 30. let, která vedla k hlubokému poklesu ţivotní úrovně. Vynoření se masové nezaměstnanosti bylo chápáno jako výzva ţivotaschopnosti demokratického kapitalismu a stín této krize padl daleko do budoucnosti.

1.3. Nezaměstnanost v Československu Československo bylo postiţeno odbytovou krizí spojenou s nezaměstnaností hned počátkem 20. let, ale situace se v dalších letech vyvíjela, aţ do 30. let, relativně příznivě. Nezaměstnanost v průběhu krize 30. let však zasáhla Československo plnou silou. Dlouhotrvající trauma, které s tím bylo spojeno, se stalo v české společnosti pevným základem popularity ideologie plné zaměstnanosti za kaţdou cenu. A to takovým výrazným způsobem, ţe odvolávání se na ní zůstalo jedním z mála faktorů, které ještě ke konci 80. let legitimovaly komunistickou moc v očích paternalisticky naladěné české populace. Krize 30. let dopadla na československou ekonomiku tvrdě a postihla celý její průmysl. Geograficky byl výskyt nezaměstnanosti v tehdejším Československu nerovnoměrně rozdělen. Nejlépe vycházely zemědělské okresy, coţ bylo dáno buď tím, ţe krize postihla zemědělství méně intenzivně, nebo tím, ţe zde existovala vysoká skrytá nezaměstnanost. Nejhůře dopadly pohraniční české i moravské okresy s převahou průmyslu odkázaného na vývoz. Ten byl totiţ krizí zasaţen více neţ průmysl redukující zboţí pro domácí potřebu.

8

Postiţené okresy se vyznačovaly i převahou německého obyvatelstva, které tak bylo zasaţeno krizí a nezaměstnaností víc neţ česká většina. Tato skutečnost nepochybně přispěla k pocitům diskriminace a následně k formování či posílení negativného postoje německé menšiny k Československé republice.4“

1.4. Vývoj nezaměstnanosti v poválečné Evropě „V poválečné Evropě se dosti dlouhou dobu dařilo udrţovat plnou zaměstnanost. Prakticky aţ do 60. let nepřekračovala míra nezaměstnanosti v průmyslově rozvinutých zemích 34%, coţ bylo chápáno jako normální frikční nezaměstnanost. V této situaci nebyla velkým problémem ani dlouhodobá nezaměstnanost, počet dlouhodobě nezaměstnaných byl tehdy zanedbatelný. Bylo to dáno řadou faktorů, zejména poválečnou rekonstrukcí ekonomik těchto zemí, technologickým rozvojem a odvětvovými přesuny pracovní síly spojenými s novými výrobky stimulující masovou spotřebu a tedy i souhrnnou poptávku. Dále prudce se rozvíjejícím sektorem sluţeb, včetně těch sluţeb, které byly spojeny se sociálním státem a veřejnou ekonomikou vůbec. Růst sluţeb měl velkou absorpční schopnost a zvláště v 60. letech úspěšně eliminoval problémy odlivu pracovní síly z průmyslu. Vedle trvalého ekonomického růstu v těchto letech přispívaly k udrţování tohoto stavu i některé příznivé sociodemografické tendence. Především se mimo trh práce drţela velká část ţen a lidé odcházeli do důchodu jako do finančně dobře zajištěného zaslouţeného odpočinku.5“

4

MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, Perfekt Praha 1994, ISBN 80-901424-9-4, s. 35 - 37

5

MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, Perfekt Praha 1994, ISBN 80-901424-9-4, s. 38

9

2. Co je nezaměstnanost a jak ji dělíme 2.1. Trh práce v České republice v roce 2009 „V roce 2009 došlo k poklesu souhrnné výkonnosti české ekonomiky. To mělo negativní vliv na úroveň celkové zaměstnanosti, naopak počet nezaměstnaných se meziročně výrazně zvýšil. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání 465,6 tisíc byl o 141,0 tisíc vyšší neţ v předchozím roce, naopak průměrný počet volných pracovních míst 48,6 tisíc byl meziročně niţší o 93,2 tisíc. Průměrný podíl uchazečů o zaměstnání pobírajících podporu v nezaměstnanosti se meziročně zvýšil z 33,7 % na 40,4 %, při nárůstu jejich absolutního počtu z 109,4 tisíc na 188,1 tisíc. V souladu s vývojem celkového počtu uchazečů o zaměstnání se vyvíjel i počet dosaţitelných uchazečů. Jejich průměrný měsíční počet vzrostl z 304,3 tisíc v roce 2008 na 453,1 tisíc. Podíl dosaţitelných uchazečů o zaměstnání vzrostl z 93,8 % v roce 2008 na 97,3 % celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Naopak počet volných pracovních míst byl výrazně niţší neţ v roce 2008 – průměrný počet nahlášených míst se sníţil z 141,8 tisíc na 48,6 tisíc. Nízký počet volných pracovních míst a nárůst uchazečů o zaměstnání měl vliv na vývoj ukazatele počtu uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo, který se zvýšil z průměrné hodnoty 2,3 v roce 2008 na 9,6 v roce 2009. Situace na trhu práce se v průběhu roku 2009 postupně zhoršovala. Během roku byl kaţdý měsíc zaznamenán meziroční nárůst nově hlášených uchazečů. Maximální hodnota nově hlášených byla v lednu 87,9 tisíc a v září 80,8 tisíc

10

uchazečů. Celkově se v roce 2009 nově přihlásilo na ÚP celkem 824,0 tisíc osob, coţ je o 245,7 tisíc více neţ v roce 2008. Počet osob, které odešly z evidence ÚP v roce 2009, vzrostl o 56,2 tisíc a činil 637,1 osob. Z nich se zaměstnalo 401,9 tisíc osob, coţ je oproti roku 2008 více o 40,7 tisíc. Na celkovém počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání se značnou měrou podíleli lidé starší 50 let, jejichţ zastoupení v celkovém počtu uchazečů o zaměstnání se meziročně sníţilo (k 31. 12. 2009 – 26,8 %), naopak podíl mladých do 25 let mírně vzrostl (k 31. 12. 2009 – 18,1 %). Trvalým problémem zůstává umisťování uchazečů s niţším vzděláním. Podíl uchazečů bez vzdělání a se základním vzděláním k 31. 12. 2009 meziročně poklesl a činil 26,7 % z celkového počtu uchazečů, naopak podíl vyučených ke stejnému datu vzrostl na 41,7 %. Počet dlouhodobě nezaměstnaných osob (nezaměstnaných déle jak 12 měsíců) vzrostl z 101,5 tisíc na konci roku 2008 na 123,9 tisíc k 31. 12. 2009. Poklesl však jejich podíl na celkovém počtu registrovaných nezaměstnaných, a to z 28,8 % na 23,0 %. Průměrná měsíční podpory v nezaměstnanosti vzrostla z 5 309 Kč v roce 2008 na 5 851 Kč v roce 2009, v prosinci 2008 dosáhla 5 468 Kč, v prosinci 2009 vzrostla na 5 745 Kč. Počet hlášených volných pracovních míst meziročně i meziměsíčně během roku 2009 stále klesal. V prosinci 2008 bylo k dispozici 91,2 tisíc míst, v prosinci 2009 pouze 30,9 tisíc. Průměrná roční hodnota činila 48,6 tisíc, coţ bylo o 93,2 tisíc

11

volných pracovních míst méně neţ minulý rok.6“

2.2. Kdo je nezaměstnaný, kdo jen nepracuje (hlavní kritéria pro zařazení osoby mezi nezaměstnané) „Nezaměstnaným nazveme jen toho, kdo nemá práci a nějakou si hledá. Hledání zaměstnání je nezbytným znakem nezaměstnaného.7“ „Nezaměstnanost představuje historicky i v současnosti jeden z nejsledovanějších a nejdiskutovanějších jevů trţních hospodářství.8“

2.3. Míry nezaměstnanosti (co jsou a jaký mají význam specifické míry nezaměstnanosti) „Nezaměstnanost musíme posuzovat nejen podle její míry, ale také podle délky jejího trvání. Skutečným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost. Krátkodobá nezaměstnanost má frikční a strukturální charakter. Dlouhodobá nezaměstnanost (trvající déle neţ rok) můţe být způsobena buď dlouhotrvající hospodářskou recesí (cyklická nezaměstnanost), nebo tím, ţe existují překáţky pro pokles mezd. Příčinou můţe být i štědrost státu ve vyplácení sociálních podpor. Frikční zaměstnanost vzniká proto, ţe lidé, kteří opustili původní zaměstnání, si nějakou dobu hledají nové místo. Toto hledání jim zabere určitý čas, protoţe očekávají lepší nabídky a chtějí si vybrat. Strukturální nezaměstnanost vzniká v důsledku strukturálních změn, kdy se některá odvětví zmenšují a jiná naopak expandují. Zmenšující se odvětví propouštějí část zaměstnanců a ti si mohou nalézt práci v expandujících odvětvích. To však vyţaduje, aby se zorientovali na pracovních trzích a aby se rekvalifikovali. Cyklická nezaměstnanost vzniká, kdyţ klesá poptávka v celé ekonomice. Důsledkem je pokles poptávky po práci ve všech odvětvích.

6

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009, s. 8-9 HOLMAN, R.: Ekonomie, 4. aktualizované vydání, Praha 2005, ISBN 80-7179-891-6, s. 311 8 BUCHTOVÁ, B.: Nezaměstnanost-Psychologický, ekonomický a sociální problém, ISBN 80-247-9006-8, s. 64 7

12

Dobrovolná nezaměstnanost je taková nezaměstnanost, kdyţ nezaměstnaný hledá práci, ovšem za vyšší mzdu, neţ která na trhu práce převládá. Výše a průměrná délka trvání dobrovolné nezaměstnanosti je tím větší, čím větší jsou podpory v nezaměstnanosti a další sociální dávky, z nichţ mohou nezaměstnaní ţít. Graf č. 1 Vznik dobrovolné nezaměstnanosti

Pokles poptávky po práci (posun křivky poptávky vlevo) vyvolal pokles zaměstnanosti z LE na LG. Konkurence mezi nezaměstnanými při hledání práce vede k poklesu mzdy z WE na WF a zaměstnanost se zvyšuje na LF, nikoli však až na LE, protože při nižší mzdě část lidí zůstane dobrovolně nezaměstnaná.

Nedobrovolná nezaměstnanost je taková nezaměstnanost, kdy nezaměstnaní hledají práci za takovou mzdu, která na trhu práce převládá, avšak nemohou ji najít. Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti jsou překáţky bránící poklesu mezd. K nim patří odpor odborů proti sniţování mezd. Příčinou nezaměstnanosti se můţe stát i uzákoněná minimální mzda, a to zejména u málo kvalifikovaných profesí, kde bývají nízké mzdy. 9“

9

HOLMAN, R.: Ekonomie, 4. aktualizované vydání, Praha 2005, ISBN 80-7179-891-6, s. 311

13

Graf č. 2 Vznik nedobrovolné nezaměstnanosti

Pokles poptávky vyvolává pokles zaměstnanosti z LE na LG. Pokud mzda neklesne, vzniká nedobrovolná nezaměstnanost v rozsahu LGLE, protože firmy zaměstnají jen LG lidí, zatímco práci hledá LE lidí.

Míry nezaměstnanosti „Specifické míry nezaměstnanosti pro jednotlivé sociální kategorie závisí vţdy na faktorech ovlivňujících především tyto kategorie osob (muţi, ţeny, mládeţ, příslušníky etnických minorit, manuální dělníky, určité profese apod.). V různých zemích se pro zjišťování počtu nezaměstnaných a míry nezaměstnanosti pouţívá různých přístupů. V zásadě však existují dva hlavní postupy zjišťování. V prvních z nich se vychází z počtu ţadatelů o práci registrovaných na pracovních úřadech. V druhém případě jsou podkladem výběrová šetření, prováděná pravidelně v populaci. Výhodou výběrových řízení je, ţe zachycují jak nezaměstnané registrované na pracovních úřadech, tak i nezaměstnané neregistrované. Míry nezaměstnanosti můţeme rozdělit následovně:  Míra dlouhodobé nezaměstnanosti neboli podíl počtu osob nezaměstnaných déle jak 13 týdnů v celku pracovní síly. Odděluje tak informaci o dlouhodobé nezaměstnanosti od informace o nezaměstnanosti frikční. K tomu je nutno dodat, ţe další mírou dlouhodobé nezaměstnanosti je podíl dlouhodobě nezaměstnaných v celku nezaměstnaných osob.  Míra propuštěných z práce, jako podíl právě propuštěných k celkové pracovní síle. Zachycuje okamţitou tendenci na trhu práce. 14

 Míra nezaměstnaných dospělých osob, jako podíl nezaměstnaných starších 25 let na celkové pracovní síle starší 25 let.  Míra nezaměstnaných hledajících si zaměstnání na plný úvazek, jako podíl jen těch nezaměstnaných, kteří hledají práci na plný úvazek, v celku pracovníků pracujících na plný úvazek.  Míra zahrnující lidi pracující z ekonomických důvodů na zkrácenou pracovní dobu. Tento ukazatel je trochu sloţitější. V jeho čitateli je součet nezaměstnaných osob hledajících zaměstnání na plný úvazek, poloviny osob hledajících zaměstnaní na zkrácenou pracovní dobu a polovina osob, které jiţ z ekonomických důvodů na zkrácený úvazek pracují. Ve jmenovateli je celková pracovní síla, od níţ je odečtena polovina počtu osob pracujících na zkrácenou pracovní dobu.  Míra zohledňující rezignované pracovníky, která je analogická míře zahrnující osoby pracující z ekonomických důvodů na zkrácenou dobu. Jen jsou navíc v čitateli i jmenovateli přičteny osoby, které by sice chtěly pracovat, ale jiţ nevěří, ţe práci někdy získají.10“

2.4. Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost Cenná je informace o délce trvání nezaměstnanosti (průměrná délka jednoho případu nezaměstnanosti) s důrazem na tzv. dlouhodobou nezaměstnanost, která můţe být definována (nezaměstnanost trvající déle neţ 1 či déle neţ 2 roky apod.). Distribuce nezaměstnaných osob podle délky nezaměstnanosti vypovídá nejen o struktuře nezaměstnanosti, ale i o nárocích na sociální stát a má ve většině průmyslových zemí analogický obsah. Informace o délce nezaměstnanosti je významná pro vytipování problémových regionů či sociálních kategorií. I nízká míra nezaměstnanosti můţe být nepříznivá, jestliţe jde z větší části o nezaměstnanost dlouhodobou. Tam, kde je míra nezaměstnanosti sice vyšší, ale obrat mez nezaměstnanými rychlý (nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných), je situace příznivější. A to jak z hlediska samostatných nezaměstnaných osob, tak i z hlediska zátěţe nezaměstnanosti na státní rozpočet. Je to dáno jednak niţšími poţadavky na podpory, jednak faktem, ţe znovuzařazení dlouhodobě nezaměstnaných si vyţaduje nesrovnatelně vyšší náklady neţ zprostředkování práce osobám, pro které je nezaměstnanost jen krátkou ţivotní epizodou. Nelze pominout, ţe v posledních letech

10

MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, Perfekt Praha 1994, ISBN 80-901424-9-4, s. 22-24

15

dochází

v nezaměstnanosti

k jistému posunu,

charakterizovanému

prodluţováním

průměrné délky trvání jejich jednotlivých případů a současně růstem podílu osob dlouhodobě nezaměstnaných (the long-term unemployed). Dlouhodobá nezaměstnanost je spojena ještě s jedním významným jevem, totiţ s velkým výskytem období opakované nezaměstnanosti v průběhu pracovní kariéry jedince. Tato tendence se jeví jako vyšší riziko nezaměstnanosti příslušníků některých sociálních kategorií (nekvalifikovaní dělníci, imigranti, ţeny apod.). Tak jako existují sociální kategorie či regiony s rizikem vyššího výskytu dlouhodobé nezaměstnanosti, existují i sociální kategorie s regiony s vyšším rizikem opakované nezaměstnanosti (jsou pro ně charakteristické jak dlouhodobá nezaměstnanost, tak i nesouvislé, nezaměstnaností přerušované, pracovní kariéry).11“

2.5. Podpora v nezaměstnanosti „Při ztrátě zaměstnání vám stát vám nabízí za určitých podmínek finanční podporu pro zmírnění následků výpadků příjmů. 2.5.1. Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti? Nárok na podporu v nezaměstnanosti nevzniká automaticky, musíte splnit několik podmínek. Za prvé, nárok máte, pokud jste vykonávali alespoň 12 měsíců v rozhodném období zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, která zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemţ rozhodným obdobím se pro posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti rozumí poslední 3 roky před zařazením uchazeče o zaměstnání do evidence uchazečů o zaměstnání. Za druhé, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti musíte poţádat příslušný úřad práce, kde jste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání. Za třetí, ke dni, k němuţ má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, nesmíte být poţivatelem starobního nebo plného invalidního důchodu. Do předchozího zaměstnání se započítává i náhradní doba zaměstnání, tj. doba:

11



přípravy osoby se zdravotním postiţením k práci,



pobírání plného invalidního důchodu,

MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, Perfekt Praha 1994, ISBN 80-901424-9-4, s. 24-25

16



osobní péče o dítě do 4 let věku,



osobní péče o osobu, která se podle zvláštních právních předpisů povaţuje za osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II – středně těţká závislost, ve stupni III – těţká závislost, nebo ve stupni IV – úplná závislost, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale ţije a společně hradí náklady na své potřeby (tyto podmínky se nevyţadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění povaţuje za osobu blízkou),



výkonu dlouhodobé dobrovolnické sluţby v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, která má akreditaci MV ČR,



soustavné přípravy na budoucí povolání v maximální délce 6 měsíců.

2.5.2. Jak vysoká je podpora? Tabulka č. 1 Výše podpory

Maximální výše podpory při doloţení příjmů (měsíčně) V nezaměstnanosti Při rekvalifikaci Maximální výše podpory bez doloţení příjmů (měsíčně) V nezaměstnanosti Při rekvalifikaci

2011

2010

13 528 Kč 15 161 Kč

13 280 Kč 14 883 Kč

2011

2010

3499 Kč, 2799 Kč, 2566 Kč 3266 Kč

3435 Kč, 2748 Kč, 2519 Kč 3206 Kč

2009 13 307 Kč 14 913 Kč 2009 3442 Kč, 2754 Kč, 2524 Kč 3312 Kč

Zdroj: Dostupný z WWW: ; čerpáno z Průvodce finančním světem

2.5.3. Změny roku 2011 Od roku 2011 se sniţuje podpora v nezaměstnanosti těm, kteří z práce odejdou po dohodě nebo sami dají výpověď. Zatímco ostatním začíná podpora na 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku a postupně se sniţuje aţ na 45 %, lidem, kteří ze zaměstnání odejdou po dohodě nebo na vlastní ţádost, se sníţí jiţ od začátku pobíraní podpory na 45 %.

17

Změny se dotýkají také těch, kteří při odchodu ze zaměstnání dostali odstupné či odchodné. Po dobu, na kterou je jim odchodné či odstupné vyplaceno, nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Nárok se jim ale nekrátí. Po uplynutí této doby budou dostávat podporu podle platných pravidel (tedy nezkrácenou). Nepříjemným faktem je, ţe stačí pouze nárok na odstupné či odchodné, ale jiţ se nezkoumá, zda jen nezaměstnaný skutečně dostal vyplacené. Ještě v roce 2010 jste si k podpoře v nezaměstnanosti mohli přivydělat polovinu minimální mzdy, tedy 4000 Kč. Od roku 2011 tato moţnost padá. Pokud si nyní budete přivydělávat na částečný úvazek, přijdete o podporu. Pozitivním impulsem je příspěvek pro nezaměstnaného, který začne podnikat. Od státu můţete v takovém případě dostat jednorázovou podporu aţ na 5 měsíců ve výši zhruba 6000 korun. 2.5.4. Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti? Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemáte, pokud byl v posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vaším zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. To platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu. Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemáte ani v případě, ţe vám vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů, a tento příspěvek je vyšší neţ podpora v nezaměstnanosti, která by vám náleţela. Pokud je výsluhový příspěvek nebo příspěvek za sluţbu niţší, náleţí vám podpora v nezaměstnanosti ve výši odpovídající rozdílu mezi podporou v nezaměstnanosti a příspěvkem. Uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje také po dobu: 

pobírání starobního důchodu,



pobírání nemocenských dávek,



pobírání podpory při rekvalifikaci,



po dobu výkonu vazby.

18

Dále se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje do ciziny, pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíţ ratifikaci dal Parlament České republiky souhlas a jíţ je Česká republika vázána, nestanoví jinak.12“

2.6. Aktivní politika zaměstnanosti „Jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky státu je dosaţení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboţenství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk je jedním ze základních práv občana. 2.6.1. Státní politika zaměstnanosti usiluje:  o dosaţení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních sílách,  o produktivní vyuţití zdrojů pracovních sil,  o zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se zejména o následující opatření (nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti: 1. rekvalifikace 2. investiční pobídky 3. veřejně prospěšné práce 4. společensky účelná pracovní místa 5. příspěvek na zapracování 6. příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenství a cílené programy k řešení zaměstnanosti. Příspěvky v rámci APZ na zahájení podnikání, na vytváření nových pracovních míst nebo vyhrazování stávajících jsou poskytovány ÚP na základě dohody v případě, ţe uchazeči o

12

http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/mzda-a-plat/pruvodce/podpora-v-nezamestnanosti/, 23. 1. 2011

19

zaměstnání, který nastoupí na pracovní místo, nelze zajistit uplatnění jiným způsobem. Uchazeč o zaměstnání nastoupí na dané pracovní místo aţ po uzavření výše zmíněné dohody. 2.6.2. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti: 1. Rekvalifikace Úřady práce zabezpečují rekvalifikaci pro uchazeče nebo zájemce o zaměstnání v případech, kdy struktura poptávky trhu práce nedopovídá struktuře nabídky pracovních sil a případná rekvalifikace umoţňuje nové nebo další uplatnění ve vhodném zaměstnání. Rekvalifikací se rozumí získání nové nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopnosti a zkušenosti fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. Za rekvalifikaci se nepovaţuje řádné studium na středních a vysokých školách. Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyţaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady na rekvalifikaci a můţe mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací (stravné, jízdné, nocleţné, pojištění). Rekvalifikaci zajišťuje úřad práce příslušný podle místa uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. (§ 109 zákona o zaměstnanosti, vyhláška MPSV č. 519/2004 Sb.). Rekvalifikace se uskutečňuje formou vzdělávání:  ve vzdělávacích programech dalšího profesního vzdělávání,  ve speciálních programech k získání konkrétní pracovní dovednosti,  ve vzdělávacích aktivitách v rámci mezinárodních programů,  ve vzdělávacích programech určených pro uchazeče o zaměstnání, kterým se věnuje zvýšená pozornost při zprostředkování podle § 33 zákona o zaměstnanosti,  ve školních vzdělávacích programech pro střední vzdělávání v rámci soustavy oboru vzdělávání,

20

 v jiných vzdělávacích aktivitách, které směřují k získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající. Rekvalifikace můţe být na základě dohody s úřadem práce prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zaměstnanců, nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje, mohou být plně nebo částečně hrazeny náklady na rekvalifikaci. 2. Investiční pobídky Hmotná podpora tvorby nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnanců u investičních pobídek poskytovaných na základě zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů v platném znění. 3. Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příleţitosti vytvořené především pro obtíţně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání evidované na úřadu práce. Tato místa vytváří zaměstnavatel na základě písemné dohody s úřadem práce ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání, nejdéle však na dobu dvanácti po sobě následujících měsíců ode dne sjednaného nástupu uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru. Finanční příspěvek na úhradu mzdových nákladů zaměstnance, který byl veden v evidenci úřadu práce, na takto vytvořeném místě můţe být zaměstnavateli poskytován aţ do výše skutečných mzdových nákladů, včetně sociálního a zdravotního pojištění. 4. Společensky účelná pracovní místa Účel a charakteristika vytváření nebo vyhrazování společensky účelných pracovních míst (SÚPM) jsou vymezeny § 113 zákona o zaměstnanosti. Cílem poskytnutí příspěvku na zřízení nebo vyhrazení SÚPM je obsazení míst uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní umístění, včetně zahájení samostatně výdělečné činnosti uchazečem.

21

Jedním z předpokladů tvorby SÚPM a jejich efektivního vyuţití je nízký stav nabídky volných pracovních míst z hlediska profesního nebo územního. SÚPM se rozumí:  pracovní místo, které zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě písemné dohody s ÚP na dobu sjednanou v dohodě a je obsazováno uchazeči evidovanými úřadem práce, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění  nově zřízené pracovní místo pro uchazeče o zaměstnání evidovaného ÚP, který začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Na příspěvek k úhradě nákladů při zřízení nebo vyhrazení SÚPM není právní nárok. ÚP jej můţe poskytnout ve formě: a) návratného příspěvku, b) příspěvku na úhradu úroků z úvěru, c) jiného účelově určeného příspěvku, d) částečně nebo plné úhrady vyplacených mzdových nákladů, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. 5. Příspěvek na zapracování Příspěvek můţe úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému je při zprostředkování zaměstnání věnována zvýšená péče (dle § 33 výše zákona o zaměstnanosti). Maximální doba poskytování příspěvku je 3 měsíce a můţe činit měsíčně nejvýše polovinu minimální mzdy na jednu fyzickou osobu, která zapracovává. 6. Přípěvek při přechodu na nový podnikatelský program Příspěvek je určen zaměstnavateli, který přechází na nový program a nemůţe pro své zaměstnance zabezpečit práci v rozsahu stanovení týdenní pracovní doby. Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí taková změna výroby nebo poskytování sluţeb, při které dochází k zásadním technologickým změnám, nebo změna předmětu podnikání zapsána v obchodním rejstříku nebo ţivnostenském oprávnění.

22

Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu mzdy maximálně po dobu 6 měsíců, která zaměstnancům přísluší podle pracovně právních předpisů. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance můţe činit maximálně polovinu minimální mzdy. 7. Opatření APZ na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna pro osoby se zdravotním postiţením. Chráněné pracovní místo (CHPM) je pracovní místo, které vytvořil zaměstnavatel pro osobu se zdravotním postiţením na základě písemné dohody s úřadem práce. Můţe se jednat i o CHPM v domácnostech osob se zdravotním postiţením. Úřad práce můţe uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření CHPM i s osobou se zdravotním postiţením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. CHPM musí zaměstnavatel provozovat minimálně 24 měsíců. Na základě písemné dohody můţe úřad práce na takto vytvořená místa poskytnout zaměstnavateli příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů. Maximální výše příspěvků je stanovena § 75 zákona o zaměstnanosti. Na poskytnutí příspěvků není právní nárok. Chráněná pracovní dílna (CHPD) je pracoviště zaměstnavatele, ve kterém pracuje v průměrném přepočteném stavu nejméně 60% zaměstnanců se zdravotním postiţením a které bylo vymezeno na základě dohody s úřadem práce. CHPD musí být přizpůsobená pro zaměstnávání osob se zdravotním postiţením z hlediska jejich specifických potřeb, např. z hlediska architektonických bariér, sociálních zařízení atd. CHPD musí zaměstnavatel provozovat minimálně 24 měsíců. Na základě písemné dohody můţe úřad práce poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHPD. Maximální výše příspěvků je stanovena § 76 zákona o zaměstnanosti. Na poskytnutí příspěvku není právní nárok.13“

13

http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz, (Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti), 24.2.2011

23

3. Rozloţení nezaměstnanosti v ČR 3.1. Nezaměstnanost v jednotlivých krajích14 3.1.1. Hlavní město Praha - nezaměstnanost k 28. 2. 2011 je 4,11% Praha je hlavním městem České republiky. Z toho vyplývá i její úloha přirozeného centra politiky, mezinárodních vztahů, vzdělávání, kultury a ekonomiky. V rámci EU je hlavní město Praha povaţováno za jedno z nejatraktivnějších historických evropských velkoměst. Od roku 1992 je právě její historické centrum zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Všechny tyto aspekty se odráţejí ve specifickém charakteru a postavení Prahy mezi ostatními regiony naší republiky. Podle zákona ČNR o hlavním městě je Praha statutárním městem. Tabulka č. 2 Přehled nezaměstnanosti v Praze

Míra registrované nezaměstnanosti celkem v % (k 31.12.) Neumístění uchazeči o zaměstnání celkem (k 31.12.) Volná pracovní místa Zdroj:

Dostupný

2006

2007

2008

2009

2010

2,72

2,16

2,14

3,66

4,07

21 364

17 363

17 433

29 865

33 433

16 192

28 746

25 002

8 508

5 743

z WWW:

;

čerpáno z Českého statistického úřadu

14

všechny uvedené údaje v kapitole Rozložení nezaměstnanosti v ČR jsou zpracovány podle údajů na stránce http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home

24

Graf č. 3 Míra registrované nezaměstnanosti v Praze, Graf č. 4 Volná pracovní místa v Praze

3.1.2. Středočeský kraj - nezaměstnanost k 28. 2. 2011 je 7,78 % Středočeský kraj leţí uprostřed Čech. Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi největší kraje České republiky. Jeho rozloha (11 015 km2) zabírá téměř 14 % území ČR a je přibliţně 1,9 krát větší neţ je průměrná rozloha kraje v České republice. Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělská výroba těţí z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části kraje, kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou, pěstováním pšenice, ječmene, cukrovky, v příměstských částech pěstováním ovoce, zeleniny a květin. Stěţejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. ŠKODA AUTO a.s. Mladá Boleslav je podnikem celostátního významu, pokračuje výroba malých aut v TPCA Czech, s.r.o. Kolín. Několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory těţba uhlí, ocelářství a koţedělný průmysl.

25

Tabulka č. 3, Přehled nezaměstnanosti v Středočeském kraji

Míra registrované nezaměstnanosti celkem v % (k 31.12.) Neumístění uchazeči o zaměstnání celkem (k 31.12.) Volná pracovní místa

2006

2007

2008

2009

2010

5,32

4,25

4,47

7,01

7,73

35 498

29 273

31 220

49 144

54 716

12 478

19 691

11 399

3 296

3 599

Zdroj: Dostupný z WWW: ; čerpáno z Českého statistického úřadu

Graf č. 5 Míra registrované nezaměstnanosti v Středočeském kraji, Graf č. 6 Volná pracovní místa v Středočeském kraji

3.1.3. Ústecký kraj - nezaměstnanost k 28. 2. 2011 je 13,94 % Ústecký kraj leţí na severozápadě České republiky. Severozápadní hranice kraje je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo a to se spolkovou zemí Sasko. Na severovýchodě sousedí Ústecký kraj s Libereckým krajem, na západě s Karlovarským a z malé části i s krajem Plzeňským a na jihovýchodě se Středočeským krajem. Rozloha kraje je 5 335 km2, coţ představuje 6,8 % rozlohy České republiky. Hospodářský význam 26

kraje je historicky dán značným nerostným bohatstvím, zejména rozsáhlými loţisky hnědého uhlí, uloţenými nízko pod povrchem. Hnědouhelná pánev se rozkládá pod svahy Krušných hor, táhne se od Ústí nad Labem aţ po Kadaň. Z dalších důleţitých surovin, těţících se v kraji, jsou významná loţiska kvalitních sklářských a slévárenských písků a stavebního kamene. K nejvýznamnějším zaměstnavatelům Ústeckého kraje patří Mostecká uhelná společnost, Severočeské doly, Chemopetrol a Krajská zdravotní, a.s., která od roku 2007 sdruţuje Nemocnici Děčín, Masarykovu nemocnici v Ústí nad Labem, Nemocnici Teplice, Nemocnici Most a Nemocnici Chomutov. Tabulka č. 4, Přehled nezaměstnanosti v Ústeckém kraji


2006

2007

2008

2009

2010

13,77

10,96

10,26

13,61

13,90

63 652

49 894

45 657

59 976

61 947

5 003

6 492

4 485

1 721

2 238


27

Graf č. 7 Míra registrované nezaměstnanosti v Ústeckém kraji, Graf č. 8 Volná pracovní místa v Ústeckém kraji

3.1.4. Karlovarský kraj - nezaměstnanost k 28. 2. 2011 je 11,44 % Karlovarský kraj je především proslulý svým lázeňstvím. Na území kraje se nachází nejen naše nejznámější lázně Karlovy Vary, ale i Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynţvart a Jáchymov. Spolu s léčivými prameny je kraj bohatý i na přírodní minerální vody, z nichţ nejznámější je Mattoni. V souvislosti s lázeňstvím jsou také velice známé lázeňské oplatky, které si jako sladkou pochoutku zamilovali nejen místní obyvatelé, ale především lázeňští hosté z celého světa. Karlovy Vary kromě toho prosluly ještě bylinným likérem Becherovka a uměním sklářů společnosti Moser. Město Chodov proslavil růţový porcelán, který se vyváţí do celého světa. Z kulturní oblasti je to především Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který nabízí setkání tvůrců domácích i zahraničních.

28

Tabulka č. 5, Přehled nezaměstnanosti v Karlovarském kraji


Dostupný

2006

2007

2008

2009

2010

9,20

7,32

7,62

11,07

11,40

16 221

12 975

13 437

19 337

19 922

2 354

3 167

2 087

830

748

z WWW:

;


Graf č. 9 Míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji, Graf č. 10 Volná pracovní místa v Karlovarském kraji

3.1.5. Plzeňský kraj - nezaměstnanost k 28. 2. 2011 je 8,21 % Plzeňský kraj leţí na jihozápadě České republiky. Hranici kraje na západě tvoří státní hranice se SRN (Bavorskem). Severozápadně leţí kraj Karlovarský, severovýchodně kraj Středočeský a na jihovýchodě kraj Jihočeský. Svou rozlohou 7 561 km2 je třetím největším krajem v České republice, avšak počtem obyvatel se řadí na deváté místo v ČR.

29

Zásoby

nerostných

surovin,

které

představují

základní

potenciál

pro

rozvoj

zpracovatelského průmyslu, se v Plzeňském kraji soustřeďují zejména do vnitrozemí (oblast kolem Plzně). Jedná se o zásoby černého uhlí, ţáruvzdorné a keramické jíly a stavební kámen. V oblasti podhůří Šumavy se nalézá vápenec. Pro zemědělství v kraji jsou celkem příznivé podmínky. V Plzni je soustředěna téměř třetina průmyslových subjektů. Porovnáme-li jednotlivá průmyslová odvětví z hlediska objemu trţeb v kraji, zaujímá významné postavení průmysl potravinářský a elektrotechnický. K významným potravinářským podnikům Plzeňského kraje patří: Plzeňský Prazdroj a.s., zaloţený v roce 1843, největší český exportér piva do téměř 50 zemí světa. K významným průmyslovým odvětvím v regionu náleţí strojírenství, které je spojováno především se jménem Škoda. Hlavním výrobním sortimentem jsou zařízení pro klasickou i jadernou energetiku a petrochemii, výrobky hutí a kováren, těţké obráběcí stroje, zařízení pro válcovny, zařízení pro zpracování cukrové třtiny, hydraulické a vulkanizační lisy, převodovky, kolejové dopravní prostředky, trolejbusy, kompletní elektrické pohony. Tabulka č. 6, Přehled nezaměstnanosti v Plzeňském kraji


2006

2007

2008

2009

2010

5,60

4,43

5,03

8,16

8,25

17 959

14 516

16 757

26 802

27 267

7 214

14 443

7 562

2 078

2 161


30

Graf č. 11Míra nezaměstnanosti v Plzeňském kraji, Graf č. 12 Volná pracovní místa v Plzeňském kraji

3.1.6. Jihočeský kraj - nezaměstnanost k 28. 2. 2011 je 8,80 % Jihočeský kraj je dlouhodobě vnímán především jako zemědělská oblast s rozvinutým rybníkářstvím a lesnictvím. Aţ v průběhu minulého století se zde rozvinul průmysl se zaměřením na zpracovatelské činnosti. Jihočeský kraj není územím bohatým na suroviny, zejména zde nejsou téměř ţádné zdroje energetických surovin. Významným přírodním bohatstvím jsou však rozsáhlé lesy, zejména na Šumavě a v Novohradských horách. Jedná se především o lesy jehličnaté, smrkové a borové. Největší surovinové bohatství tvoří loţiska písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva a sklářských písků. Z ostatních surovin je nejvýznamnější rašelina a v některých lokalitách také vápenec, křemelina a grafit. V zemědělství převaţuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin, významná je téţ produkce brambor. V ţivočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. Celková plocha rybníků, v nichţ se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 000 ha. Vytváří se v nich polovina produkce ryb České republiky, významný je také podíl v chovu vodní drůbeţe (kachen a hus).

31

Tabulka č. 7, Přehled nezaměstnanosti v Jihočeském kraji


2006

2007

2008

2009

2010

5,68

4,47

4,83

7,78

8,50

20 426

16 452

17 505

27 530

29 545

5 222

6 983

4 188

1 516

1 850


Graf č. 13 Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji, Graf č. 14 Volná pracovní místa v Jihočeském kraji

3.1.7. Kraj Vysočina - nezaměstnanost k 28. 2. 2011 je 10,79 % Kraj Vysočina v rámci České republiky zaujímá centrální polohu. Rozlohou (téměř 6 800 km2) se Vysočina řadí mezi regiony nadprůměrné velikosti. Tradičně významné postavení má v kraji Vysočina zemědělství. Zdejší přírodní podmínky jsou sice podprůměrné (nadmořská výška a sklonitost pozemků sniţují produkční

32

schopnost půd), pro některé zemědělské komodity a činnosti je však přesto území Vysočiny optimální (produkce brambor, olejnin, pastevní chov skotu). Po sloţitém období transformace se zemědělství kraje i nadále vyznačuje velkovýrobním způsobem hospodaření. Většina zemědělských podniků se zaměřuje na kombinaci rostlinné a ţivočišné výroby, větší specializaci je moţno sledovat u menších výrobních jednotek samostatně hospodařících rolníků. Tabulka č. 8, Přehled nezaměstnanosti v kraji Vysočina


Dostupný

2006

2007

2008

2009

2010

7,10

5,63

6,27

10,25

10,73

20 060

16 202

17 874

28 566

29 410

4 071

5 764

2 414

762

916

z WWW:

;


Graf č. 15 Míra registrované nezaměstnanosti v kraji Vysočina, Graf č. 16 Volná pracovní místa v kraji Vysočina

33

3.1.8. Jihomoravský kraj - nezaměstnanost k 28. 2. 2011 je 10,78 % Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Jiţní část kraje je převáţně rovinatá oblast polí, luk a vinic se zbytky luţních lesů podél řeky Dyje. Národní park Podyjí v jihozápadním cípu kraje je ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině. Mnoţství vodních ploch při řece Dyji mezi Znojmem a Břeclaví se stalo ideálním hnízdištěm vodního ptactva. Symbolem této části jiţní Moravy je Pálava a Lednicko-valtický areál. Milovníci všech vodních sportů a rybaření navštěvují kaţdoročně vodní dílo Nové Mlýny. Na území kraje jsou dvě místa, která jsou zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jako příklad soustavy lesů, luk a vodních ploch, skvěle doplněných romantickými stavbami chrámů a altánů a především zámky v Lednicích a Valticích je třeba na prvním místě jmenovat Lednicko-valtický areál. Jedinečnost meziválečné moderní architektury zastupuje vila Tugendhat v Brně. Významnou součástí Jihomoravského kraje jsou také dvě biosférické rezervace UNESCO, a to Dolní Morava a Bílé Karpaty. Tabulka č. 9, Přehled nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji


2006

2007

2008

2009

2010

8,82

6,92

6,83

10,59

10,87

55 230

44 239

43 063

65 944

69 342

7 990

13 725

8 253

3 040

2 955


34

Graf č. 17 Míra registrované nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Graf č. 18 Volná pracovní místa v Jihomoravském kraji

3.1.9. Zlínský kraj - nezaměstnanost k 28. 2. 2011 je 10,73 % Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Kraj je chudý na nerostné suroviny. Vyuţívána jsou hlavně loţiska cihlářských hlín, štěrkopísků (tato loţiska mají celorepublikový význam) a stavebního kamene, místní význam má těţba pískovce. V omezené míře se zde vyskytují naleziště ropy a zemního plynu. Ekonomika v kraji byla a je zaloţena především na zhodnocování vstupních surovin a polotovarů. Export v kraji je negativně poznamenán polohou kraje v rámci ČR. Průmyslový potenciál Zlínského kraje tvoří podniky zpracovatelského průmyslu, kterých je 17 % z registrovaných subjektů celkem. Zejména jde o podniky průmyslu kovodělného, dřevozpracujícího, elektrotechnického a textilního. Jejich charakteristickou stránkou je však nízká úroveň modernizace výroby ve srovnání s ČR.

35

Tabulka č. 10, Přehled nezaměstnanosti v Zlínském kraji


2006

2007

2008

2009

2010

7,75

6,02

6,13

10,83

10,74

25 601

20 171

20 048

33 836

33 836

5 111

6 683

4 272

1 252

1 245


Graf č. 19 Míra registrované nezaměstnanosti v Zlínském kraji, Graf č. 20 Volná pracovní místa v Zlínském kraji

3.1.10. Moravskoslezský kraj - nezaměstnanost k 28. 2. 2011 je 12,34 % Moravskoslezský kraj je geograficky velice rozmanitý region. Větší část Moravskoslezského kraje se jiţ za dob Rakouska-Uherska stala jednou z nejdůleţitějších průmyslových oblastí. Jádrem je ostravsko-karvinská průmyslová a těţební pánev, jejíţ industrializace byla úzce spojena s vyuţíváním místního nerostného bohatství, zejména kvalitního koksovatelného černého uhlí a s navazujícím rozvojem 36

těţkého průmyslu a hutnictví. Kraj je tak celostátním centrem hutní výroby, současně je zde soustředěna i těţba černého uhlí téměř celé produkce ČR, i kdyţ dochází k poklesu vytěţeného mnoţství. Vedle těchto tradičních odvětví se v kraji dále prosazuje výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, výroba dopravních prostředků a výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken. Tabulka č. 11, Přehled nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji


Dostupný

2006

2007

2008

2009

2010

12,58

9,62

8,49

12,14

12,36

85 422

65 816

57 455

80 581

82 776

7 896

10 696

8 795

2 795

3 191

z WWW:

;


Graf č. 21 Míra registrované nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji, Graf č 22 Volná pracovní místa v Moravskoslezském kraji

37

3.1.11. Olomoucký kraj - nezaměstnanost k 28. 2. 2011 je 12,74 % Olomoucký kraj se rozkládá ve střední části Moravy a zasahuje i do její severní části. Z ekonomického hlediska je Olomoucký kraj oblastí průmyslovou s rozvinutými sluţbami. Ekonomika hanáckých okresů je více stabilní a dostatečně rozmanitá, okres Jeseník a severní část okresu Šumperk však bohuţel díky své poloze, dopravní dostupnosti i narušením sociálního a hospodářského ţivota po druhé světové válce (vysídlení německého obyvatelstva) patří k ekonomicky slabším regionům. Jiţní a centrální část kraje patří mezi oblasti s nejúrodnější půdou. Průměrné výnosy pěstovaných plodin – ječmene jarního, pšenice ozimé, řepky i technické cukrovky dosahují v celé ČR nejvyšších hodnot. V Olomouckém kraji působí řada tradičních průmyslových podniků. Na zemědělskou výrobu navazuje mnoţství potravinářských podniků, z dalších odvětví průmyslu je rozvinutý textilní a oděvní průmysl, výroba strojů a zařízení, průmysl optiky a optických zařízení a mnoho dalších. Tabulka č. 12, Přehled nezaměstnanosti v Olomouckém kraji


2006

2007

2008

2009

2010

8,97

6,73

6,87

12,19

12,49

31 187

23 495

23 470

41 092

42 117

4 537

5 224

2 747

821

1 210


38

Graf č. 23 Míra registrované nezaměstnanosti v Olomouckém kraji, Graf č 24 Volná pracovní místa v Olomouckém kraji

3.1.11. Pardubický kraj - nezaměstnanost k 28. 2. 2011 je 9,91 % Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech. Pardubický kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek, osídlení i průmyslové a zemědělské výroby, a proto je rozdílná i kvalita ţivotního prostředí. Příslibem pro další rozvoj Pardubického kraje je jeho výhodná poloha z hlediska dopravního spojení. Územím kraje prochází 542 km ţelezničních tratí, přičemţ k nejvýznamnějším ţelezničním uzlům patří města Pardubice a Česká Třebová, která tvoří součást mezinárodní ţelezniční magistrály Berlín – Praha – Brno – Vídeň. Na hlavní koridor jsou v Pardubicích napojeny celostátně významné trati ve směru na Liberec a přes Chrudim a Hlinsko na Havlíčkův Brod. Pardubický kraj má mnohé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Má krásnou přírodu rovinného i horského charakteru, příznivé klima a mnoţství příleţitostí ke koupání, provozování vodních sportů, pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty. K turisticky atraktivním oblastem patří zejména severní a východní část okresu Ústí nad Orlicí – podhůří Orlických hor, lyţařský areál Buková hora-Suchý vrch, oblast Králického Sněţníku.

39

Tabulka č. 13, Přehled nezaměstnanosti v Pardubickém kraji


2006

2007

2008

2009

2010

6,91

5,43

5,95

9,58

9,87

19 369

15 417

16 998

26 817

27 359

7 296

9 541

3 654

1 813

2 165


Graf č. 25 Míra registrované nezaměstnanosti v Pardubickém kraji, Graf č. 26 Volná pracovní místa v Pardubickém kraji

3.1.12. Královéhradecký kraj - nezaměstnanost k 28. 2. 2011 je 8,22 % Královéhradecký kraj leţí v severovýchodní části Čech. V zemědělství převaţuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin (pšenice, ječmen), řepky a kukuřice, významná je téţ produkce cukrovky a pěstování ovoce, zejména jablek, rybízu a višní. V ţivočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat.

40

V průmyslu převaţuje z odvětvového hlediska podle počtu zaměstnanců zpracovatelský průmysl, v jeho rámci pak textilní výroba a výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení. Tabulka č. 14, Přehled nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji


2006

2007

2008

2009

2010

6,91

5,43

5,95

9,58

9,87

19 369

15 417

16 998

26 817

27 359

7 296

9 541

3 654

1 813

2 165


Graf č. 27 Míra registrované nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji, Graf č. 28 Volná pracovní místa v Královéhradeckém kraji

41

3.1.13. Liberecký kraj - nezaměstnanost k 28. 2. 2011 je 10,38 % Kraj se rozprostírá na severu České republiky. Liberecký kraj má převáţně průmyslový charakter. Je zde rozvinutý průmysl skla a biţuterie, výroba a zpracování plastů, strojírenství a odvětví zpracovatelského průmyslu s úzkou vazbou na výrobu automobilů. Tradiční textilní průmysl ztratil v důsledku útlumu v posledních letech svoje dominantní postavení. V zemědělství, které je pouze doplňkovým odvětvím, jsou hlavními plodinami obiloviny a pícniny v návaznosti na chov skotu. Nezanedbatelnou součástí ekonomiky Libereckého kraje je cestovní ruch. Území Libereckého kraje je rovněţ známou oblastí z hlediska cestovního ruchu. Výjimečná krajina, přírodní útvary a pozoruhodnosti, kulturně historické památky regionu se stávají cílem tuzemských i zahraničních návštěvníků. V kraji je několik specifických území (Krkonoše - západní část, Jizerské hory, Turnovsko - Český Ráj, Doksy a okolí, Luţické hory, Podkrkonoší), které mají silně rozvinuté aktivity spojené s cestovním ruchem. Tabulka č. 15, Přehled nezaměstnanosti v Libereckém kraji


Dostupný

2006

2007

2008

2009

2010

7,04

6,05

6,95

11,24

10,54

17 258

14 566

16 605

26 273

26 653

3 648

4 612

2 279

1 201

1 417

z WWW:

;


42

Graf č. 29 Míra registrované nezaměstnanosti v Libereckém kraji, Graf č. 30 Volná pracovní místa v Libereckém kraji

3.2. Aktuální informace o nezaměstnanosti „Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo statistiku nezaměstnanosti za měsíc březen. Míra nezaměstnanosti se sníţila z 9,6 procenta na 9,2 procenta. Jedná se o příznivou zprávu, jelikoţ statistici očekávali sníţení pouze o 0,2 procenta. Sníţení míry nezaměstnanosti je i v porovnání s loňským březnem kdy míra nezaměstnanosti činila 9,7 procenta. I tak je stále lidí bez práce téměř 548 000 lidí (přesně si v současné době práci hledá 547 762 lidí). Míra nezaměstnanosti se sníţila ve všech 77 úřadech práce v ČR. Počet volných pracovních míst se zvýšil, na 33 931 coţ odpovídá procentnímu zvýšení o 5,5 procenta. Ke sníţení nezaměstnanosti přispěli hlavně začínající sezónní práce ve stavebnictví a zemědělství, dále stále se zlepšující výsledky v průmyslu. Ekonomové předpovídají letošní míru nezaměstnanosti v České republice na 8,6 procenta. Další zlepšení předpokládají v roce 2012, kdy by měla míra nezaměstnanosti v ČR poklesnout na 8 procent.“15

15

http://nezamestnanost.info/category/nezamestnanost-v-cr, 9. 4. 2011

43

Závěry a doporučení Ve své práci jsem se zaměřila na vývoj nezaměstnanosti v celé České republice. Cílem bylo analyzovat vývoj nezaměstnanosti ve vybraných krajích za posledních 5 let. V dnešní době zdraţování je velmi nebezpečné přijít na delší dobu o práci. Ještě k tomu, kdyţ se rozmohl trend vydírání zaměstnanců ze strany zaměstnavatele. Bylo by proto dobré, si umět stanovit, kde je pomyslná mez od které se nadměrné poţadavky zaměstnavatele stávají neúnosnými. Ţádný zaměstnanec by se neměl spokojit jen s planými řečmi a sliby. Měl by si pevně trvat na určitých poţadavcích, jakou jsou například: o jakou práci se jedná, místo kde se bude práce vykonávat, délka pracovní doby anebo výše platového ohodnocení. Kdybychom se podívali na skupiny nezaměstnaných podrobněji, dozvěděli bychom se, ţe se nejedná pouze o jednu skupinu, ale hned o několik různých skupin lidí. Kdyţ se na tyto skupiny zaměříme z blízka, zjistíme, ţe se jedná o skupiny s rozdílným přístupem k práci a rozličným postavením. Proto kdyţ se tyto skupiny spojí, pod jedno číslo jedná se pouze o velmi nepřirozený krok, který je potřeba jen pro jejich zařazení do tabulek. Bohuţel toto číslo neodpovídá stavu, který si většina lidí pod pojmem nezaměstnanost představí. Do tohoto počtu se totiţ nezapočítávají jen nedobrovolně nezaměstnaní, kteří se ze všech sil snaţí najít práci, resp. ti, které si pod pojmem nezaměstnaný vybavujeme. Do tohoto počtu patří značné mnoţství lidí, kteří si tento stav vybrali sami a dobrovolně. Bohuţel ani tato kategorie není jednotná. Najdou se zde dva rozdílné směry. Jeden směr představují lidé, kteří jsou pohodlní, a pracovat se jim nechce, jejich ţivot závisí na sociálních úřadech a na pomoci od státu. Druhý směr tvoří zcela odlišná skupina lidí, která si tento stav zvolila ze zištných důvodů a činnosti, které při něm vykonávají, jim jsou zároveň prací. Jedná se například o ţeny v domácnosti, i kdyţ se to zdá moţná neuvěřitelné tak i ony patří do stavu nezaměstnaných. Pro ty, kteří, by ale opravdu o nějaké zaměstnání měli zájem a nebojí se zaţít novou zkušenost, je tu dobrá zpráva. „Od 1. května 2011 přestanou platit omezení, která pro Čechy a další nové členské země EU nedovolují práci v Německu jinak neţ po získání sloţitého povolení. Nově bude stačit znalost němčiny, zajít na jakýkoliv úřad práce v Německu a stát se tam zájemcem o práci. Zaregistrovaní uchazeči dostanou pozvánku

44

k pohovoru o podrobnostech. Pokud přijde zaměstnavatel s nabídkou pracovního místa, agentura vhodného zájemce kontaktuje.16“ „Další zajímavá událost okolo zaměstnání se odehrála 19. dubna 2011 v saském Schönecku u Plavna, kde se odehrála první burza práce, na které se mohli Češi sejít s německými zaměstnavateli, zjistit podmínky, anebo se i dohodnout o nástupu. Tato událost předcházela právě zmíněné květnové změně. Rozmáhá se zájem po kvalifikovaných zaměstnancích, ti budou mít šanci uplatnit se v Německu v nejrůznějších oborech. Velký zájem o pracovníky mají ale i různí zemědělci a tam kvalifikace takovou roli nehraje. Spolková agentura práce, která je obdobou českého Úřadu práce bude takových veletrhů organizovat hned několik. Na té, která se právě odehrála, nabízeli práci firmy působící v gastronomii, hotelnictví a turistických sluţbách. Velká moţnost uplatnění se, je zde například pro studenty končících ročníků nebo lidi z oboru, kteří mají v Česku problém se uplatnit. Zájem je však i o odborný a pomocný personál. Kromě konkrétních nabídek práce se představilo asi 35 firem z oboru. Dále se v Schönecku nachází i workshopy a přednášky, které umoţní zájemcům zjistit, co práce v Německu obnáší, jaká jsou jejich práva a povinnosti. 17“ Z těchto rad, doporučení a poznatků, si můţe kaţdý dobrovolně i nedobrovolně nezaměstnaný vybrat, přesně to, co mu bude vyhovovat. Jelikoţ jak je vidět, nabídky práce existují, a pro ty, kteří opravdu pracovat chtějí, se vţdy něco naskytne.

16

http://usti.idnes.cz/nemecko-laka-kvalifikovane-pracovniky-ustecti-to-vidi-jako-sanci-ph8-/ustizpravy.asp?c=A110329_1557323_usti-zpravy_mav, 1. 4. 2011 17

http://usti.idnes.cz/v-sasku-zacaly-burzy-prace-pro-cechy-zajem-je-o-remeslniky-p3l-/ustizpravy.asp?c=A110412_1565645_usti-zpravy_alh, 21. 4. 2011

45

Seznam pouţité literatury a zdrojů Literatura 1. BUCHTOVÁ, B.: Nezaměstnanost-Psychologický, ekonomický a sociální problém, ISBN 80-247-9006-8 2. GARRATY, J. A.: Unemployment in History: Economic Thought and Public Policy, Harper and Row, New Yourk 1979 3. HOLMAN, R.: Ekonomie, 4. aktualizované vydání, Praha 2005, ISBN 80-7179891-6 4. KUMAR, K.: Unemployment as a Problem in the Development of Industrial Societies: The English Experience, The Sociological Review, 1984 5. MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, Perfekt Praha 1994, ISBN 80-901424-9-4 6. WILLIAMS, R.: Keywords, Fontana/Croom Helm, London 1976 7. STATISTICKÁ ROČENKA TRHU PRÁCE v České republice, 2009

Webové stránky 1. Průvodce finančním světem. Dostupné z WWW: 2. Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Dostupné z WWW: 3. Český

statistický

úřad

hlavního

města

Prahy.

Dostupné

z WWW:

4. Český

statistický

úřad

Středočeský

kraj.

Dostupné

z WWW:

5. Český

statistický

úřad

Ústecký

kraj.

Dostupné

z WWW:

46

6. Český

statistický

úřad

Karlovarský

kraj.

Dostupné

z WWW:

7. Český

statistický

úřad

Plzeňský

kraj.

Dostupné

z WWW:

8. Český

statistický

úřad

Jihočeský

kraj.

Dostupné

z WWW:

9. Český

statistický

úřad

Vysočina.

Dostupné

z WWW:

10. Český

statistický

úřad

Jihomoravský

kraj.

Dostupné

z WWW:

11. Český

statistický

úřad

Zlínský

kraj.

Dostupné

z WWW:

12. Český

statistický

úřad

Moravskoslezský

kraj.

Dostupné

z WWW:

13. Český

statistický

úřad

Olomoucký

kraj.

Dostupné

z WWW:

14. Český

statistický

úřad

Pardubický

kraj.

Dostupné

z WWW:

15. Český

statistický

úřad

Královéhradecký

kraj.

Dostupné

z WWW:

16. Český

statistický

úřad

Liberecký

kraj.

Dostupné

z WWW:

17. Informační

portál

o

nezaměstnanosti.

Dostupné

z WWW:

18. Informační

portál

idnes.cz/Ústí

a

Ústecký

kraj.

Dostupné

z

WWW :

47

19. Informační

portál

idnes.cz/Ústí

a

Ústecký

kraj.

Dostupné

z WWW:

48

Seznam grafů Graf č. 1 – Vznik dobrovolné nezaměstnanosti………………………………………str. 13 Graf č. 2 – Vznik nedobrovolné nezaměstnanosti……………………………………str. 13 Graf č. 3 – Míra registrované nezaměstnanosti v Praze……………………….….....str. 25 Graf č. 4 – Volná pracovní místa v Praze………………………………………..…..str. 25 Graf č. 5 – Míra registrované nezaměstnanosti v Středočeském kraji……………….str. 26 Graf č. 6 – Volná pracovní místa v Středočeském kraji……………………………...str. 26 Graf č. 7 – Míra registrované nezaměstnanosti v Ústeckém kraji……………….…..str. 28 Graf č. 8 – Volná pracovní místa v Ústeckém kraji………………………………….str. 28 Graf č. 9 – Míra registrované nezaměstnanosti v Karlovarském kraji………..…….str. 29 Graf č. 10 – Volná pracovní místa v Karlovarském kraji……………………….…..str. 29 Graf č. 11 – Míra registrované nezaměstnanosti v Plzeňském kraji………….….….str. 31 Graf č. 12 – Volná pracovní místa v Plzeňském kraji…………………………....….str. 31 Graf č. 13 – Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji…………….…str. 32 Graf č. 14 – Volná pracovní místa v Jihočeském kraji……………………………...str. 32 Graf č. 15 – Míra registrované nezaměstnanosti v kraji Vysočina……………..…...str. 33 Graf č. 16 – Volná pracovní místa v kraji Vysočina……………………………..….str. 33 Graf č. 17 – Míra registrované nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji……..…....str. 35 Graf č. 18 – Volná pracovní místa v Jihomoravském kraji………………………....str. 35 Graf č. 19 – Míra registrované nezaměstnanosti v Zlínském kraji……………..…..str. 36 Graf č. 20 – Volná pracovní místa v Zlínském kraji……………………………...…str. 36 Graf č. 21 – Míra registrované nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji……….str. 37

49

Graf č. 22 – Volná pracovní místa v Moravskoslezském kraji……………………….str. 37 Graf č. 23 – Míra registrované nezaměstnanosti v Olomouckém kraji........................str. 39 Graf č. 24 – Volná pracovní místa v Olomouckém kraji…………………………..…str. 39 Graf č. 25 – Míra registrované nezaměstnanosti v Pardubickém kraji……….……..str. 40 Graf č. 26 – Volná pracovní místa v Pardubickém kraji……………………………..str. 40 Graf č. 27 – Míra registrované nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji……..…str. 41 Graf č. 28 – Volná pracovní místa v Královéhradeckém kraji…………………..…..str. 41 Graf č. 29 – Míra registrované nezaměstnanosti v Libereckém kraji……………..…str. 43 Graf č. 30 – Volná pracovní místa v Libereckém kraji………………………………str. 43

50

Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Výše podpory…………………………………………………………str. 17 Tabulka č. 2 – Přehled nezaměstnanosti v Praze…………………………….…...…str. 24 Tabulka č. 3 – Přehled nezaměstnanosti v Středočeském kraji…………...……...….str. 26 Tabulka č. 4 – Přehled nezaměstnanosti v Ústeckém kraji……………………….….str. 27 Tabulka č. 5 – Přehled nezaměstnanosti v Karlovarském kraji………………...……str. 29 Tabulka č. 6 – Přehled nezaměstnanosti v Plzeňském kraji…………………………str. 30 Tabulka č. 7 – Přehled nezaměstnanosti v Jihočeském kraji…………………..…….str. 32 Tabulka č. 8 – Přehled nezaměstnanosti v kraji Vysočina…………………………...str. 33 Tabulka č. 9 – Přehled nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji…………...……….str. 34 Tabulka č. 10 – Přehled nezaměstnanosti v Zlínském kraji………………….………str. 36 Tabulka č. 11 – Přehled nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji……………….str. 37 Tabulka č. 12 – Přehled nezaměstnanosti v Olomouckém kraji……………………..str. 38 Tabulka č. 13 – Přehled nezaměstnanosti v Pardubickém kraji………………….…str. 40 Tabulka č. 14 – Přehled nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji……………….str. 41 Tabulka č. 15 – Přehled nezaměstnanosti v Libereckém kraji…………………...…..str. 42

51

52

Vývoj nezaměstnanosti v ČR

Recommend Documents