Vývoj nákladovosti výběru pojistného na sociální zabezpečení

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vývoj nákladovosti výběru pojistného na sociální zabezpečení Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jitka Dušková, Ph.D.

Kateřina Hotárková

Brno 2011

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské Ing. Jitce Duškové Ph.D. za věnovaný čas a cenné připomínky.

práce

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jitky Duškové, Ph.D. a v seznamu literatury uvedla všechny pouţité literární a odborné zdroje. V Brně dne 20. května 2011

__________________

Abstract Hotárková, K. The Development of Expensiveness of Social Security Insurance Withdrawal. Bachelor Thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011. In my thesis, I deal with evaluation of the expensiveness of social security insurance withdrawal in Czech Republic based on chosen factors. The thesis contains the analysis of insurance withdrawal system of social security using proposed indicators. At the end of the thesis, there is the evaluation of the development of expensiveness of social security insurance withdrawal as well as some change proposals which would lead to the social security insurance withdrawal process optimization. Keywords The Czech Social Security Administration, social security, social insurance, withdrawal of social security premium, administrative costs, expensiveness.

Abstrakt Hotárková, K. Vývoj nákladovosti výběru pojistného na sociální zabezpečení. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Cílem této práce je zhodnotit nákladovost výběru pojistného na sociální zabezpečení v České republice na základě zvolených faktorů. Práce analyzuje systém výběru pojistného na sociální zabezpečení s vyuţitím navrţených ukazatelů. Závěr je věnován zhodnocení vývoje nákladovosti výběru pojistného a návrhům změn vedoucím k optimalizaci procesu výběru pojistného na sociální zabezpečení. Klíčová slova Česká správa sociálního zabezpečení, sociální zabezpečení, sociální pojištění, výběr pojistného na sociální zabezpečení, administrativní náklady, nákladovost.

Obsah

5

Obsah 1

2

3

4

5

Úvod a cíl práce

9

1.1

Úvod .......................................................................................................... 9

1.2

Cíl práce a metodika ................................................................................. 9

Systém sociálního zabezpečení

11

2.1

Veřejný sektor .......................................................................................... 11

2.2

Systém sociálního zabezpečení ................................................................ 12

2.2.1

Stručný vývoj v oblasti výběru pojistného ....................................... 13

2.2.2

Okruh poplatníků pojistného .......................................................... 15

2.2.3

Povinnosti zaměstnavatelů a výše pojistného ................................. 15

2.2.4

Povinnosti osob samostatně výdělečně činných.............................. 16

Faktory ovlivňující předpis a výběr pojistného

17

3.1

Procesní řízení ......................................................................................... 17

3.2

Právní rámec ............................................................................................ 19

3.2.1

Maximální vyměřovací základ ......................................................... 19

3.2.2

Sníţení sazby pro odvod pojistného ................................................ 19

3.2.3

Slevy na pojistném .......................................................................... 20

3.3

Situace na straně plátců ........................................................................... 21

3.4

Makroekonomické vlivy ........................................................................... 21

Sestavení metodiky

23

4.1

Administrativní náklady zdanění ........................................................... 24

4.2

Pojistné na sociální zabezpečení............................................................. 24

4.3

Zvolené ukazatele.................................................................................... 26

Analýza systému výběru pojistného

29

5.1

O ČSSZ .................................................................................................... 29

5.2

Proces výběru pojistného ........................................................................ 30

5.2.1 5.3

Zdroje procesu ................................................................................. 31

Faktory ovlivňující předpis a výběr pojistného ...................................... 32

6

Obsah

5.3.1

Průběţné kontroly plátců ................................................................33

5.3.2

Účtárna pojistného ..........................................................................34

5.3.3

Vývoj pohledávek na pojistném ze sociálního zabezpečení ............ 35

5.3.4

Mimořádná sleva a sleva na pojistném ...........................................36

5.3.5

Maximální vyměřovací základ ......................................................... 37

5.3.6

Zhodnocení vlivu zvolených faktorů ............................................... 37

5.4

Makroekonomické vlivy ......................................................................... 40

5.5

Administrativní náklady .......................................................................... 41

5.6

Shrnutí .................................................................................................... 44

6

Závěr

47

7

Literatura

49

A

Sazby pojistného na sociální zabezpečení 1993-2011

52

B

Vývoj příjmů v letech 2007-2010

54

C

Přehled a vývoj vybraných ukazatelů

55

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1 Organizační struktura ČSSZ, (zdroj: Výroční zpráva 2009) 13 Obr. 2

Schéma procesu, (zdroj: Grasseová (2008))

17

Obr. 3 Základní schéma procesu předpisu a výběru pojistného. (Zdroj: vlastní zpracování s využitím schématu procesu z kapitoly 3.1) 30

8

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2

Přehled výše maximálních vyměřovacích základů Vývoj registrace ke službě e-Podání

19 32

Tab. 3 Vývoj kontrol plnění povinností zaměstnavatelů v oblasti sociálního zabezpečení 34 Tab. 4

Vývoj struktury pohledávek v čase (v mil. Kč)

36

Tab. 5 Vývoj úspěšnosti výběru pojistného od roku 2006 (v mld. Kč)

39

Tab. 6 Vývoj plnění plánu státního rozpočtu od roku 2006 (v mld. Kč)

39

Tab. 7 Rozdělení systemizovaných míst ČSSZ a pracovníků dle vztahu k výběru pojistného na sociální zabezpečení ČSSZ

42

Tab. 8 Struktura provozních nákladů ČSSZ a výpočet administrativních nákladů výběru pojistného na sociální zabezpečení (mil. Kč)

43

Úvod a cíl práce

9

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Sociální pojištění, jako součást prvního pilíře systému sociálního zabezpečení v České republice, je často diskutované téma současné doby. Dotýká se více neţ 8 milionů obyvatel naší republiky. Na stranu plátců řadíme zaměstnavatele, zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně důchodově pojištěné. Druhá strana je pak tvořena příjemci důchodových a nemocenských dávek. Z odborných ekonomických analýz a predikce očekávaného vývoje výběru pojistného na sociální zabezpečení vyplývá dlouhodobá nedostatečnost finančních prostředků v systému sociálního pojištění. Uvedené predikce vycházejí z demografických údajů, zejména se jedná o dlouhodobý trend sniţování porodnosti a zvyšující se šance na doţití obyvatelstva České republiky. Návrhy na důchodovou reformu vţdy posunují věkovou hranici odchodu do důchodu, poslední návrhy překračují dokonce věkovou hranici 70-ti let. Stávající i minulé vlády doposud nenašly konsenzus týkající se změny celého dosavadního systému sociálního pojištění. Současný systém v České republice lze charakterizovat jako sociální systém financovaný průběţně, zaloţený na mezigenerační sociální solidaritě v oblasti důchodového pojištění a na principu solidarity zdravých s nemocnými v oblasti nemocenského pojištění. Plátci přispívají do výše zmiňovaného systému pravidelně a dlouhodobě s očekáváním, ţe v poproduktivním věku budou ze systému čerpat finanční prostředky a bude o ně na dostatečné úrovni postaráno. Hlavním impulsem ke zpracování tématu týkajícího se výběru pojistného na sociální zabezpečení byl vykazovaný schodek na účtu důchodového pojištění České správy sociálního zabezpečení (dále téţ ČSSZ) a to od roku 2009 ve výši 30,9 miliard Kč (Výroční zpráva ČSSZ, 2009) a v roce 2010 dosáhla jeho výše částky 29,3 miliard Kč (Národní pojištění, 3/2011). Nabízí se otázka příčin vzniklého deficitu sociálního pojištění a faktorů ovlivňujících jeho výši. Jedno z moţných hledisek lze spatřovat právě ve výběru pojistného na sociální pojištění prostřednictvím ČSSZ.

1.2 Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je na základě zvolených ekonomických ukazatelů kvantitativní a kvalitativní povahy zhodnotit nákladovost výběru pojistného na sociální zabezpečení a navrhnout změny vedoucí k optimalizaci systému výběru pojistného. Při zpracování práce jsou pouţity následující metody: deskripce, komparace, analýza, analýza časových řad a stanovení dlouhodobého trendu. V teoretické části je detailně popsán systém sociálního zabezpečení v České republice, který je uveden popisem veřejného sektoru a dále představením vývoje v oblasti pojistného, povinností zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných. V kapitole 3 jsou představeny zvolené faktory ovlivňující předpis a vý-

10

Úvod a cíl práce

běr pojistného. Zvláštní důraz je věnován procesnímu řízení, popisu právního rámce, situaci na straně plátců a makroekonomickým vlivům. Dva z uvedených makroekonomických ukazatelů jsou komparovány v čase a je identifikován dlouhodobý trend. Významnou částí práce je kapitola 4 obsahující sestavenou metodiku, která zahrnuje zhodnocení nákladovosti výběru metodou tzv. administrativních nákladů zdanění pomocí koeficientu přepočteného pracovníka a přehled zvolených ukazatelů pro zhodnocení systému výběru pojistného: úspěšnost výběru pojistného na sociální zabezpečení a výše skutečného plnění výběru pojistného vůči plánované výši státním rozpočtem. Na začátku praktické části je představena organizace Česká správa sociálního zabezpečení s přehledem činností, které jsou prováděny jejím prostřednictvím. Jedním z hlavních úkolů ČSSZ a podstatou práce této organizace je předpis a výběr pojistného na sociální zabezpečení. V další části bude osvětlena problematika probíhajícího procesu výběru pojistného s důrazem na zdroje procesu, kterými jsou zaměstnanci a moderní informační a komunikační technologie. Následuje samotné vyhodnocení vlivu zvolených ukazatelů na systém výběru pojistného působící na konkrétní oblasti tohoto výběru: kontrolní činnost, činnost účtárny pojistného a činnost vymáhání pohledávek. Souhrnné zhodnocení vlivu výše zvolených faktorů včetně změn právního rámce a prokázání jejich vlivu je provedeno na vývoji příjmů z pojistného v letech 2007–2010, dále pomocí ukazatelů úspěšnosti výběru pojistného a plnění vůči státnímu rozpočtu a vybraným makroekonomickým vlivům působícím na systém. V subkapitole 5.5 je analyzována nákladovost výběru pojistného jako podíl administrativních nákladů spojených s výběrem pojistného k jeho čistému inkasu se zaměřením na samotné vyhodnocení vývoje nákladovosti. Velikost administrativních nákladů je získána pomocí koeficientu tzv. přepočteného pracovníka. Závěr shrnuje výsledky. Jsou zde určeny faktory podstatně ovlivňující předpis a výběr pojistného na sociální zabezpečení. Součástí závěru jsou návrhy změn vedoucí k optimalizaci systému výběru. Data pro práci byla čerpána převáţně z Výročních zpráv a statistik ČSSZ volně přístupných na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení a odborného měsíčníku Národní pojištění. Před zahájením zpracování práce byla nastudována potřebná literatura uvedená ve zdrojích. Dále bylo čerpáno z internetových zdrojů, především z webových stránek Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.


11

2 Systém sociálního zabezpečení Začátek této kapitoly je věnován stručnému úvodu do problematiky související s veřejným sektorem, veřejnými financemi popř. veřejnou správou, jehoţ je systém sociálního zabezpečení součástí. Následuje stručná deskripce systému sociálního zabezpečení se zaměřením na výběr pojistného. Práce se dále podrobně zabývá faktory, které výběr pojistného ovlivňují, co se týká úspěšnosti výběru, ale i velikosti předpisu pojistného a míry ovlivnitelnosti těchto faktorů.

2.1 Veřejný sektor Sociální zabezpečení je významnou součástí veřejného sektoru a významně se podílí na plnění sociální a politické funkce státu, čemuţ nasvědčuje jiţ několik let politiky odkládaná důchodová reforma. Tato subkapitola představuje sociální zabezpečení v širších souvislostech, teoretickým popisem významu a fungování veřejného sektoru v České republice. Veřejný sektor je součástí národního hospodářství státu, kdy existence tohoto sektoru je dána důsledky trţních selhání a historickým vývojem. V tzv. smíšené ekonomice veřejný sektor a soukromý sektor společně koexistují. Při selhání soukromého sektoru dochází k rozvoji veřejného sektoru a naopak. (Peková, 2008, str. 29) Posláním veřejného sektoru je:  Zabezpečit veřejné statky pro občany.  Napravovat a odstraňovat důsledky trţních selhání popř. předcházet selhání trhu. Mezi základní funkce veřejného sektoru patří:  Funkce ekonomická slouţící k zabezpečení veřejných statků, případně k odstraňování důsledků trţních selhání.  Funkce sociální se rozumí především v zajišťování sluţeb pro sociálně potřebné osoby.  Funkce politická, kdy dochází k vyuţití veřejného sektoru v politickém klání a posléze v procesu veřejné volby. (Peková, 2008, str. 30-31) Úkolem veřejných financí a rozpočtové soustavy je obstarat finanční prostředky na jednotlivé druhy netrţních činností státu. Tyto prostředky jsou získávány především formou různých daní od daňových poplatníků. Mezi netrţní činnosti státu patří alokační, redistribuční, stabilizační, regulační a legislativní činnost. V jejich rámci jsou zajišťovány potřebné veřejné statky, tvorba podmínek např. legislativních pro lepší fungování soukromého sektoru, dále přispění k ekonomickému růstu formou např. vytvoření podmínek pro růst zaměstnanosti, vzdělání či zvyšování kvalifikace pracovních sil a v neposlední řadě je to snaha o dosaţení větší spravedlnosti v rozdělování např. umoţnění studia i skupinám s nízkými příjmy. (Peková, 2008, str. 31-32, 196)

12


Veřejný sektor můţeme různě strukturovat např. podle rezortů dle specifikace daných činností a dále na instituce, které dané činnosti zabezpečují. V rámci České republiky jsou to tzv. organizační sloţky státu a příspěvkové organizace.

2.2 Systém sociálního zabezpečení Systém sociálního zabezpečení je součástí veřejné sektoru a lze jej chápat jako systém opatření, na základě kterých je občanovi zajištěn ţivotní standard v době jeho sociální nouze či jiné nutné sociální potřeby. Také ho lze chápat jako soubor institucí a s nimi spojených činností vedoucích k zajištění vytyčených cílů. (Peková, 2008, str. 380) Dle Pekové (2008, str. 384 - 385) je současný model v České republice rozdělen na tři pilíře a zahrnuje tyto sociální oblasti:  Sociální pojištění, kdy si občané formou odvodu na sociální zabezpečení odkládají část svých prostředků pro případ budoucí nepříznivé sociální situace.  Státní sociální podpora, kdy se jedná o státem uznané sociální události a je zde třeba splnit určitá stanovená kritéria, je poskytovaná na principech přerozdělování a solidarity.  Sociální pomoc, která je poskytovaná občanům v nouzi a to v rozsahu nezbytném či přiměřeném (působí zde charitativní organizace). Práce se nadále zabývá pouze prvním pilířem a to sociálním pojištěním, které přispívá více neţ 35 % finančních prostředků ze systému sociálního zabezpečení do státního rozpočtu a dotýká se velké části občanů naší republiky tj. zaměstnavatelů, zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných, osob dobrovolně důchodově pojištěných a důchodců. V České republice je sociální systém financován průběţně a je zaloţen na mezigenerační sociální solidaritě v oblasti důchodové pojištění a na principu solidarity zdravých s nemocnými v oblasti nemocenského pojištění. Organizace a provádění sociálního zabezpečení je upravena zákonem č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992. Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje:  Nemocenské pojištění zaměstnanců a osob postaveným jim v tomto pojištění na roveň, nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných, jeţ je dále upraven zákonem č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění.  Důchodové pojištění, které je řešeno v zákoně č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Dle zákona č. 582/1991 Sb. orgány sociálního zabezpečení jsou:  Ministerstvo práce a sociálních věcí,


13

 Česká správa sociálního zabezpečení,  Okresní správy sociálního zabezpečení,  Ministerstvo obrany (pokud jde o vojáky z povolání),  Ministerstvo vnitra (pokud jde o příslušníky policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních sluţeb),  Ministerstvo spravedlnosti (pokud jde o příslušníky Vězeňské sluţby ČR). Pro práci je zvolena oblast výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v prostředí České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ), která metodicky řídí a kontroluje činnost jednotlivých okresních správ sociálního zabezpečení (územní organizační jednotky ČSSZ), které pro ČSSZ tuto činnost provádí. Organizační struktura na obr. 1 dokresluje zde zmíněný postup v rámci ČSSZ. Výběr pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Obr. 1

Organizační struktura ČSSZ, (zdroj: Výroční zpráva 2009)

2.2.1

Stručný vývoj v oblasti výběru pojistného

Systém sociálního zabezpečení z pohledu výběru pojistného byl poměrně stálý a neměnný do 31. 12. 2008, týká se zaměstnavatelů, kdy se poplatníci dělili na velké a malé organizace dle počtu zaměstnanců. U malých organizací, coţ byly firmy zaměstnávající do 25 zaměstnanců, ČSSZ částečně plnila povinnosti

14


mzdové účtárny a to především v posouzení pojištění jednotlivých zaměstnanců, výplaty veškerých druhů nemocenských dávek a z předloţených tiskopisů „Přehledů o vyměřovacích základech a pojistném malých organizací“ za jednotlivé zaměstnance včetně jejich vyměřovacích základů, bylo prováděno nejen zúčtování pojistného vůči ČSSZ, ale také výplaty nemocenských dávek a dále údaje slouţily ke kontrole evidenčních listů důchodového pojištění jednotlivých zaměstnanců. Velké organizace nad 25 zaměstnanců vůči ČSSZ pouze zúčtovávaly rozdíl mezi pojistným a nemocenskými dávkami prostřednictvím předepsaného tiskopisu „Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách“. Novinkou zavedenou od 1. 1. 2008 je institut tzv. maximálního vyměřovacího základu. Po jeho dosaţení se pojistné v daném kalendářním roce jiţ neodvádí. K podstatným legislativním změnám zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení mělo dojít k 1. 1. 2007. Tato účinnost však byla posunuta a v platnost vstoupila aţ dnem 1. 1. 2009, kdy skočilo rozlišení plátců na malé a velké organizace a zavedl se nový pojem „zaměstnavatel“. Zaměstnavatel předkládá nové souhrnné tiskopisy „Přehled o výši pojistného“ a došlo ke sníţení sazby odvodu pojistného z 34 % na 31,5 %. V návaznosti na zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy za období dočasné pracovní neschopnosti a můţe si polovinu této náhrady odečíst od pojistného. Po uplynutí doby 14 kalendářních dnů přechází veškerá výplata nemocenských dávek na ČSSZ. Změnil se i den splatnosti pojistného, kdy si jiţ firmy nemohou určit splatnost sami, ale je dána právní úpravou na 1. – 20. den následujícího kalendářního měsíce. ČSSZ nově zřídila tři účty pro odvod pojistného a to za zaměstnavatele, na důchodové pojištění OSVČ a třetí účet slouţící pro odvod nemocenského pojištění OSVČ. Poměrně velký vliv na výběr pojistného byl způsoben přijetím novely zákona č. 589/1992 Sb. s účinností od 1. 8. 2009, kdy se v novém § 21a stanovila moţnost uplatnění slevy na pojistném zaměstnavatelů, a to za kaţdého zaměstnance, který splňoval přesně zákonem stanovené podmínky. Tato úprava měla zmírnit dopad hospodářské krize na ekonomické subjekty a zůstala v platnosti pouze do konce roku 2009 z původně předpokládané doby platnosti do konce roku 2010. Další změnou od 1. 1. 2011 je nemoţnost u základní sazby pojistného (jeţ je označována ČSSZ a na tiskopisech kódem 1) odečítat polovinu náhrady mezd od pojistného. Tato moţnost zůstává pouze při volbě zvýšené sazby pojistného (označována kódem 2) u tzv. malých zaměstnavatelů, kteří splňují podmínku průměrného počtu zaměstnanců niţšího jak 26, a kteří o tuto sazbu dobrovolně písemně zaţádali na ČSSZ do 20. 1. na daný rok. Tato sazba je pak ve výši 32,5 % a zvolenou sazbu nelze po daném termínu jiţ celý kalendářní rok měnit. V tabulce umístěné v příloze A je moţné se souhrnně seznámit s vývojem sazeb pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, a to od roku 1993 - dosud včetně sazeb pojistného zmíněných v předchozích odstavcích.


2.2.2

15

Okruh poplatníků pojistného

Okruh poplatníků pojistného stanovuje § 3 výše zmiňovaného zákona. Jsou jimi:  Zaměstnavatelé, jimiţ se rozumí právnické nebo fyzické osoby popřípadě organizační sloţky státu, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance,  Zaměstnanci, jenţ jsou účastni nemocenského i důchodového pojištění a zaměstnanci, kteří jsou pojištění jen z titulu důchodového pojištění,  Osoby samostatně výdělečně činné (dále téţ OSVČ), které jsou povinny si platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a dále jsou to ty OSVČ, které se dobrovolně přihlásí k nemocenskému pojištění,  Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění (dle § 6 zákona č. 155/1995 Sb.), které jsou povinny platit pojistné po dobu dobrovolné účasti. Pokud se jedná o místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení shora uvedených poplatníků pojistného, tak ta se řídí dle § 7 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, dle těchto kritérií:  Místem sídla zaměstnavatele, pokud se jedná o právnickou osobu,  Místem útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd,  Místem trvalého bydliště, jedná-li se o OSVČ nebo zaměstnavatelem je fyzická osoba. 2.2.3

Povinnosti zaměstnavatelů a výše pojistného

Dále jsou tímto zákonem dány určité povinnosti pro zaměstnavatele včetně stanovení výše sazby pojistného:  Jsou povinni odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec,  Jsou povinni si sami vypočítat výši pojistného z vyměřovacích základů, které jsou povinni odvádět,  Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, provede se přepočet na českou měnu devizovým kurzem České národní banky platným k poslednímu dni kalendářního měsíce,  Odvod pojistného se provádí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce,  Zaměstnavatel odečte z částky pojistného placeného za kalendářní měsíc polovinu částky zúčtované na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény pokud si zvolil zvýšenou sazbu 2 pro odvod pojistného. Od 1. 1. 2011 sazby pojistného činí tuto výši (viz téţ tabulka v příloze A):  u zaměstnavatele, kdy zaměstnanci jsou pojištěni nemocensky i důchodově, činí sazba 25 % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % na nemocenské pojiš-

16


tění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti pokud si zvolí základní sazbu 1. U malého zaměstnavatele s průměrným počtem zaměstnanců niţším jak 26, je moţnost si dobrovolně zvolit zvýšenou sazbu 2. Odvod pojistného na nemocenské pojištění se navýší o 1 %, tzn. celková sazba činí 26 % z vyměřovacího základu a můţe si od odváděného pojistného odečíst polovinu náhrady mzdy zúčtované a vyplacené zaměstnancům za období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,  u zaměstnavatele, kdy zaměstnanci jsou pojištění pouze důchodově, činí sazba 21,5 % z vyměřovacího základu,  u zaměstnance činí sazba 6,5 % z vyměřovacího základu. 2.2.4

Povinnosti osob samostatně výdělečně činných

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení. OSVČ je povinna platit za podmínek dále stanovených buď pojistné, nebo zálohy a doplatek na pojistném a to vše na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zálohy na pojistné jsou placeny na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistném se stanoví procentní sazbou a je splatná od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Zálohy na pojistné důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se zúčtují za kalendářní rok. Pokud je úhrn záloh vyšší neţ pojistné, jedná se o přeplatek na pojistném. Je-li úhrn záloh niţší neţ pojistné, v tom případě se jedná o doplatek na pojistném. Doplatek je splatný do 8 dnů ode dne podání přehledu „Přehled o výši příjmů a výdajů OSVČ“. Sazba pojistného platná od 1. 1. 2011 činí u osob samostatně výdělečně činných (viz téţ tabulka v příloze A):  29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o OSVČ účastnou důchodového pojištění,  1,4 % z vyměřovacího základu, jde-li o OSVČ účastnou nemocenského pojištění.


17

3 Faktory ovlivňující předpis a výběr pojistného Z informací podaných v předchozí kapitole a s vyuţitím zkušeností z praxe, lze vymezit faktory ovlivňující předpis a výběr pojistného na sociální zabezpečení včetně argumentů podkládajících jejich významnost. Subkapitola 3.1 je věnovaná procesnímu řízení s vyuţitím poznatků Grasseové, která se hlouběji zabývala zavedením procesního řízení do organizace veřejné správy. Z teoretického hlediska lze faktory členit na vnitřní a vnější. V textu bude dále věnována pozornost těm, které mají významný vliv na stávající systém. V následující části bude popsána jejich podstata a analytická část je zaměřena na prokázání jejich vlivu na celkový vývoj předpisu a výběru pojistného na sociální zabezpečení. Mezi vnitřní faktory patří především procesní řízení zahrnující průběh procesu, kvalitu zaměstnanců, programové vybavení a volbu postupu zavádění změn procesu. Do skupiny vnějších faktorů lze řadit např. právní rámec, pozici plátců a jejich vypořádání se s právním rámcem a ekonomickými vlivy, makroekonomická situace apod.

3.1 Procesní řízení Podle Grasseové (2008) za základní objekt zkoumání a aplikování procesního řízení řadíme při procesním přístupu „proces“, který chápeme jako primární stavební prvek. Vymezení pojmu proces je důleţité pro správné pochopení. Základní definice dle ČSN EN ISO 9001:2001 zní, ţe proces je soubor vzájemně působících činností, který přeměňuje vstupy na výstupy. Jedná se o činnosti, které svým působením dávají přidanou hodnotu vstupům a mění je na výstupy s vyuţitím určitých zdrojů, jako jsou např. pracovníci, technika, technické vybavení, pracovní pomůcky atd. Vstup či vstupy jsou dané vţdy definovanou počáteční veličinou a výstupem pak výsledný efekt pracovní činnosti, který má formu výrobku či sluţby. Tento proces je znázorněn pomocí schématu na obr. 2. ZDROJE

činnost

činnost

činnost

VÝSTUPY

VSTUPY PRŮBĚH PROCESU Obr. 2

činnost

Schéma procesu, (zdroj: Grasseová (2008))

18


K naplnění procesu je velice důleţité stanovení cíle procesu a měřitelných ukazatelů, dále určit vlastníka procesu, zákazníka (coţ je subjekt, pro nějţ jsou určeny výstupy procesu), vstupy, zdroje, výstupy, riziko procesu, regulátory řízení, činnosti. Rizikem procesu jsou určité události, které mají neţádoucí vliv při realizaci procesu na konečný výsledek a stanovený cíl procesu, např. újma na majetku a právech státu, nehospodárné, neúčelné a neefektivní hospodaření s veřejnými prostředky atd. Pod pojmem regulátory řízení jsou myšleny pravidla, která jsou nutná při procesu dodrţovat a to především zákony, vyhlášky, normy apod. (Grasseová, 2008) Základem pro strategické plánování ve veřejném sektoru je určení poslání organizace, je nutné vytvořit vizi organizace včetně stanovení strategických cílů a na ně navazující strategie rozvoje. Třemi základními oblastmi procesního řízení jsou znalost procesů probíhajících v organizaci včetně zdrojů při nich spotřebovávaných a jejich nezbytnou optimalizaci. Další oblastí je verifikace činností pro přeměnu vstupů na výstupy v rámci níţ jsou procesy popsány a parametrizovány a všichni zaměstnanci znají svoji roli v procesu. Třetí oblastí je monitorování měření a neustálé zlepšování na základě výkonnostních ukazatelů, jeţ mají k dispozici odpovědné osoby, které dle výsledků navrhují a provádějí změny v procesech a tím je optimalizují. (Grasseová, 2008) Neustálé zlepšování procesů lze provádět dvojím způsobem. První způsob spočívá v průběţném zlepšování po malých krocích, zaloţený na principu i to co je dobré můţe být ještě lepší. Klade se zde důraz především na sniţování reţijních nákladů, eliminaci činností nepřinášející přidanou hodnotu, optimalizaci dostupných zdrojů atd. Další podstatnou věcí, která by neměla být opomíjena, jsou naši zaměstnanci, kdy právě oni jsou nejlepšími zdroji myšlenek pro průběţné zlepšování procesu. Zlepšování probíhá v malých krocích, zaměstnanci musí být s nimi seznámeni, zainteresováni a vybaveni odpovídajícími pravomocemi. Druhý způsob spočívá v zavádění skokových změn, a to v případě kdy stávající proces (procesy) je naprosto nevyhovující a s ním spojené podstatné změny nebo je potřeba vytvořit proces zcela nový. (Grasseová, 2008) V praxi je proces ovlivňován nejčastěji změnami právní úpravy, které je třeba implementovat do probíhajícího procesu nebo změnami v organizační struktuře podniku, jedná se převáţně o zlepšování procesu v malých krocích, kdy podstata procesu se nemění. Další skutečnosti působící na proces a zároveň na předpis a výběr pojistného jsou zdroje zastoupené např. zaměstnanci, pracovním a programovým prostředí, dostatkem včasných a kvalitních informací a vše je pak determinováno přiděleným mnoţstvím finančních prostředků ze státního rozpočtu na činnost ČSSZ. Součástí celého procesu je průběţné monitorování a vyhodnocování probíhajících procesů, mezi ně patří pravidelné kaţdoroční hodnocení zaměstnanců, měsíční, čtvrtletní a roční sledování stanovených popř. výkonnostních ukazatelů.


19

3.2 Právní rámec Právní rámec je faktorem řadícím se mezi vnější vlivy, je tvořený a schvalovaný našimi zákonodárci. Do určité míry jej můţe ovlivnit i ČSSZ svojí spoluprací s Ministerstvem práce a sociálních věcí při tvorbě návrhů a změn zákonů. Uvedeny budou změny právní úpravy, které měly největší vliv na výši předpisu pojistného i na jeho výběr v členění: maximální vyměřovací základ, sníţení sazby pro odvod pojistného, odpočet poloviny náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti od pojistného a v neposlední řadě slevy na pojistném. 3.2.1

Maximální vyměřovací základ

Od 1. 1. 2008 vstoupil v platnost § 15a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení mající vliv na předpis pojistného. Byl zaveden institut maximálního ročního vyměřovacího základu zaměstnance a OSVČ. Pro roky 2008 a 2009 částka ve výši 48násobku a v letech 2010 a 2011 dle § 15b je to částka ve výši 72násobku průměrné mzdy stanovené k 1. lednu příslušného kalendářního roku. Pro přehlednost jsou výše MVZ za jednotlivé roky shrnuty v tabulce č. 1: Tab. 1 Rok

2008 2009 2010 2011

Přehled výše maximálních vyměřovacích základů MVZ (Kč)

Násobek

Průměrná mzda (Kč)

1.034.880 1.130.640 1.707.048 1.781.280

48 48 72 72

21.560 23.555 23.709 24.740

Zdroj: Ţeníšková (2011), web ČSSZ, vlastní zpracování.

Zaměstnavatel přestane odvádět pojistné z příjmů zaměstnance a to i v případě vykonává-li 2 a více zaměstnání u téhoţ zaměstnavatele, pokud od začátku kalendářního roku dosáhl úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximálního vyměřovacího základu (dále jen MVZ). V takovém případě z příjmů zúčtovaných po dosaţení MVZ jiţ neplatí pojistné ani zaměstnavatel, ani zaměstnanec. Jestliţe je zaměstnanec v kalendářním roce zaměstnán u více zaměstnavatelů a úhrn všech jeho vyměřovacích základů přesáhne částky MVZ, pak OSSZ na základě jeho ţádosti o vrácení přeplatku vrátí pojistné, které bylo sraţeno z částky přesahující MVZ. (Ţeníšková, 2011) 3.2.2

Snížení sazby pro odvod pojistného

S účinností od 1. 1. 2009 byla sníţena sazba pojistného u zaměstnanců, zaměstnavatelů a OSVČ. Došlo k poklesu sazby pojistného na nemocenské pojištění a na politiku zaměstnanosti a to z celkových 34 % na 31,5 %. Zaměstnavatelům se sníţilo pojistné na nemocenské pojištění z 3,3 % na 2,3 %, v souhrnu tedy z 26 %

20


na 25 %. Zaměstnanci od 1. 1. 2009 platí pouze pojistné na důchodové pojištění ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu (původní výše byla 8 %). V letech 2009 a 2010 si zaměstnavatelé mohli odečítat polovinu náhrady mzdy za prvních 14 dní trvání pracovní neschopnosti od pojistného. Od 1. 1. 2011 jiţ tato moţnost není s výjimkou tzv. malých zaměstnavatelů (jeţ zaměstnávají do 26 zaměstnanců), kteří si mohou dobrovolně zvolit systém placení pojistného na nemocenské pojištění. Zaměstnavatel, který se do tohoto systému přihlásí, odvádí pro rok 2011 na nemocenské pojištění pojistné ve výši 3,3 %, v úhrnu pak 32,5 % a nadále si můţe odečítat polovinu z vyplacené náhrady mzdy za prvních 21 dní trvání pracovní neschopnosti od pojistného nově pro rok 2011. (Ţeníšková, 2011) 3.2.3

Slevy na pojistném

Tato subkapitola je věnována podrobnějšímu popisu právní úpravy, která zásadně ovlivnila předpis a výběr pojistného v druhé polovině roku 2009. Její účinnost vypršela předčasně k 31. 12. 2009, ale vzhledem k jejímu významnému vlivu je vhodné ji zde uvést. Jedním z opatření přijatých vládou v rámci Národního protikrizového plánu byla poskytnutá podpora zaměstnanosti formou slev pro zaměstnavatele na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „slevy na pojistném“). Jednalo se o zmírnění dopadů celosvětového hospodářského a finančního útlumu na českou ekonomiku. Účelem opatření bylo sníţit celkové náklady práce u nejpočetnější vrstvy zaměstnanců tj. u zaměstnanců s niţšími a průměrnými platy do výše 27.000 Kč měsíčně, u kterých by se v případě ztráty zaměstnání nejvíce mohly projevit sociální dopady celosvětové krize. Opatření bylo schváleno jako dočasné, s omezením do konce roku 2010. Po dobu trvání předpokládaných negativních vlivů krize, mělo za cíl sníţením nákladů práce na straně zaměstnavatelů podpořit podnikání a konkurenceschopnost jednotlivých podniků na trhu. Účinnost opatření byla ještě prohloubena moţností uplatnění mimořádné slevy, v níţ bylo zohledněné období jiţ od počátku roku 2009 a mělo přinést zaměstnavatelům výraznou úsporu na mzdových nákladech. (Národní pojištění, č. 7/2009, str. 7–9) Uplatnění slevy na pojistném bylo právo zaměstnavatele, nikoliv jeho povinností. Nárok na uplatnění slevy na pojistném při splnění zákonem stanovených podmínek měl zaměstnavatel za kaţdého zaměstnance:  Který je účasten nemocenského pojištění,  Který má vyměřovací základ niţší neţ 1,15 násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stovky směrem nahoru, tzn. pro rok 2009 částku 27.100 Kč,  Jehoţ zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc,  Jehoţ zaměstnání mělo trvat dále neţ 3 kalendářní měsíce, a který nevykonával zaměstnání malého rozsahu.


21

Při souběhu více zaměstnání u téhoţ zaměstnavatele lze uplatnit slevu pouze jednou a vyměřovací základy se sečtou. Nárok na slevu na pojistném neměl zaměstnavatel, který vstoupil do likvidace, nebo vůči němuţ bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o prohlášení konkurzu na jeho majetek. Sleva na pojistném náleţela za kalendářní měsíc a činila 3,3 % rozdílu mezi 1,15 násobkem průměrné mzdy zaokrouhleným na celé stokoruny nahoru a vyměřovacím základem zaměstnance. Poskytnuta mohla být maximálně do výše 25 % vyměřovacího základu zaměstnance. Sleva na pojistném nenáleţela za zaměstnance od kalendářního měsíce, kdy byla doručena výpověď nebo uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru či bylo učiněno vyrozumění o skončení pracovněprávního vztahu ve zkušební lhůtě. Zákonem č. 221/2009 Sb., kterým byl novelizován zákon o pojistném, bylo dále stanoveno, ţe zaměstnavatelům náleţí mimořádná sleva na pojistném za kalendářní měsíc, v němţ nabude zákon účinnosti. Mimořádná sleva na pojistném byla součtem souhrnu slev za měsíce leden aţ červenec 2009. (Národní pojištění, 8-9/2009, str. 63–64)

3.3 Situace na straně plátců K vnějším faktorům působící na systém výběru sociálního zabezpečení přispívají samozřejmě i samotní plátci pojistného. Jedná se především o zvládnutí situace na straně plátců pojistného a jejich vyrovnání se např. se zákonnými změnami týkajícími se systému sociálního zabezpečení, kterých je v posledních pěti letech velké mnoţství a hlavně je zde tendence rychlého střídání právních norem nebo naopak odkládání jejich účinnosti. Náklady na straně plátců pak mohou být navyšovány i v případě odloţení účinnosti právní úpravy a to z důvodů zajištění proškolení zaměstnanců, pořízení upraveného softwaru aj. Dále ekonomická situace plátců a s tím spojená platební morálka vůči ČSSZ, vývoj na trhu práce a na trhu výrobků a sluţeb aj. V rámci posouzení tohoto ukazatele, bude práce dále zaměřena na oblast plnění povinností plátců vůči ČSSZ, platební morálku plátců a správnost implementace právních norem týkajících se sociálního zabezpečení plátci. Vyhodnocení bude provedeno analýzou zvolené oblasti prostřednictvím prováděných kontrol ze strany OSSZ, činnosti účtárny pojistného a platební morálky prostřednictvím oddělení vymáhání pohledávek. Vše bude doplněno o číselné dokreslení dané problematiky.

3.4 Makroekonomické vlivy Mezi vnější vlivy se řadí také působení ekonomických vlivů na systém jako celek např. míra inflace, hospodářský a politický cyklus, vymahatelnost práva, míra nezaměstnanosti atd. Pro zhodnocení vlivů jsou vybrány tyto ukazatele: počet registrovaných nezaměstnaných a vývoj průměrné měsíční nominální mzdy v čase. Dále bude provedena komparace včetně zjištění velikosti jejich vlivu na vývoj celkových

22


předpisů pojistného ze sociálního zabezpečení. Ukazatel počtu registrovaných nezaměstnaných byl zvolen na základě jeho vypovídající schopnosti o počtu obyvatel, kteří jsou evidováni na úřadech práce jako nezaměstnaní a tudíţ se nemohou nebo jen minimálním způsobem podílet na přispívání do systému sociálního zabezpečení. Druhý ukazatel je průměrná měsíční nominální mzda bez zahrnutí mezd zaměstnanců Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra, s kterými není počítáno ani v celkových předpisech pojistného, protoţe ostatní správci nejsou předmětem této práce. Ukazatel byl zvolen z důvodu předpokládané přímé úměry mezi růstem popřípadě sníţením nominálních mezd a celkovým předpisem pojistného na sociální zabezpečení. Poslední dva zmiňované ukazatele jsou komparovány v čase a je identifikován dlouhodobý trend.

Sestavení metodiky

23

4 Sestavení metodiky Tato kapitola se zabývá problémem dosahování, zjišťování a vyhodnocování efektivity výběru daní a pojistného ve veřejném sektoru, kdy v literatuře i praxi jsou uváděny různé názory a postupy. Pro bakalářskou práci bylo čerpáno z projektu výzkumu „Porovnání výběru pojistného a daní“ (2006) zpracovaného Ing. Davidem Prušvicem a kolektivem z VÚPSV Praha. Při výběru způsobu sestavení metodiky lze zvolit jeden souhrnný a lehce interpretovatelný indikátor k celkovému měření efektivnosti nebo naopak zvolit řadu mnoha dílčích indikátorů. Indikátory kvantitativní podoby pak lze vyuţít i ke srovnání efektivnosti mezi různými institucemi popř. i mezinárodně. Dále lze provádět porovnání vývoje v čase, stanovení standardů, cílů a časového prostoru pro jejich splnění a monitorování systému, které můţe přispět k modernizaci systémů výběru daní a pojistného. Pro práci byl vybrán jeden souhrnný a lehce interpretovatelný ukazatel, a to indikátor efektivnosti podílu administrativních nákladů spojených s výběrem pojistného poměřený k celkově vybraným příjmům, který je v souladu s naprostou většinou odborných studií. Jestliţe správa výběru pojistného uvádí podíl administrativních nákladů k čistému inkasu pojistného, jedná se o ukazatel za celou instituci. Existuje zde nedostatečné či dokonce nemoţné rozdělení administrativních nákladů dle jednotlivých činností. Pokud je ovšem pouţívána shodná metodika měření efektivnosti za delší časový úsek, při jinak stejných podmínkách, je potom změna tohoto ukazatele změnou v efektivnosti výběru pojistného. Přitom klíčovou roli zde má změna čistého inkasa pojistného, která nejvíce ovlivní tento ukazatel. (Prušvic a kol., 2006) Dle studie zpracované Prušvicem a kol. (2006) mohou nastat určité metodické problémy u výše uvedeného ukazatele. Zde jsou uvedené ty, s nimiţ se potýká i tato práce:  Změny sazeb rychle mění účinnost daňového systému a tato změna má vliv i na výsledky ukazatele, i kdyţ ve funkčnosti daňové správy se nic podstatného měnit nemusí (změna výše sazby od 1. 1. 2009, slevy na pojistném),  Výsledky ukazatele mohou měnit netypické a volatilní změny v makroekonomickém vývoji (zejména nezaměstnanost a celosvětová hospodářská krize) a i zde se v provozu daňové správy nic podstatného nemění,  Dalším problémem ovlivňující ukazatel jsou jednorázové rozsáhlé investiční výdaje nebo výdaje spojené se zřízením nových daní popřípadě při rozsáhlých daňových reformách, a mohou způsobit jeho krátkodobé výkyvy, i kdyţ v dlouhodobém pohledu se efektivnost správy příliš měnit nemusí (nové a rozšířené agendy ČSSZ, dále pořízení nového programového vybavení v rámci změny právního rámce),  V tomto ukazateli není přímo zohledněna účinnost daňového systému a daňové správy a to ve smyslu rozdílu mezi skutečným inkasem a případně moţným inkasem (daňová mezera).

24

Sestavení metodiky

4.1 Administrativní náklady zdanění Jak jiţ bylo výše zmíněno, pro měření efektivnosti výběru daní či pojistného v oblasti veřejných financí nebo daňové politiky se nejčastěji vyuţívá metoda tzv. administrativních nákladů zdanění. Jedná se o náklady vynaloţené vládou v souvislosti s výběrem daní a pojistného. Administrativní náklady zdanění však nevznikají pouze na straně veřejného rozpočtu v podobě přímých výdajů, které jsou daleko lépe měřitelné s jejich problematickým a většinou nejednoznačným přiřazením k jednotlivým daním, tak na druhé straně bývají zcela opomíjeny dodatečné či vyvolané náklady soukromého sektoru. Jejich vznik je dán existencí daňového systému, nejedná se o samotnou daňovou povinnost, ale náklady daňových poplatníků touto povinností vyvolaných. „Administrativní náklady daňového systému lze tedy definovat jako celkové náklady veřejného sektoru spojené s výběrem daní na všech vládních úrovních a ve všech okamžicích daňového procesu, a to včetně nákladů obětované příležitosti (oportunitní náklady).“ (Pudil, 2004, str. 5)

4.2 Pojistné na sociální zabezpečení Z ekonomického hlediska je výnos pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanců nejvýnosnějším zdrojem veřejných rozpočtů s nejniţšími administrativními (i vyvolanými) náklady zdanění. Způsobeno je to především velkým objemem vybraných prostředků a z toho plynoucí rostoucí úspory z rozsahu. Pojistné je primárně vybíráno ze zaměstnaneckých příjmů, u nichţ je konstrukce základu pro výpočet pojistného většinou stabilní a nepodléhá tak častým systémovým změnám. (Pudil, 2004, str. 10–11) Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) administruje výběr tří druhů pojištění: důchodového pojištění, nemocenského pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dále bude pro tyto tři druhy pojištění uţíván název pojistné na sociální zabezpečení. Přístup k měření administrativních nákladů spojených s výběrem pojistného na sociální zabezpečení vychází z metody tzv. přepočteného pracovníka. Tato metoda byla pro práci vybrána z důvodu, ať uţ z veřejně dostupných zdrojů informací, tak i v rámci ČSSZ, neexistence rozčlenění všech přímých a nepřímých nákladů související s jednotlivými činnostmi ČSSZ. Mezi různými činnostmi existují četné vazby, i proto by bylo velmi obtíţné konkretizovat jejich poměrové přiřazení pouze např. k výběru pojistného. Z tohoto důvodu se jeví přepočet pomocí koeficientu přepočteného pracovníka jako nejvhodnější moţností k určení výše administrativních nákladů spojených s předpisem a výběrem pojistného na sociální zabezpečení v prostředí ČSSZ. Metoda je zaloţena na rozdělení pracovníků podle náplně jejich činností a konstrukce přepočtového koeficientu pro rozdělení celkových nákladů organizace na zaměstnance související s výběrem pojistného a zbylé. Výpočet administrativních nákladů je vyjádřen pomocí několika rovnic. V rámci analýzy velikosti administrativních nákladů výběru pojistného bude nadále pracováno pouze

Sestavení metodiky

25

se souhrnnou kategorií pojistného na sociální zabezpečení a tyto hodnoty nebudou dále rozdělovány na dílčí typy pojištění. Této konstrukci a systému placení pojistného odpovídá i odvod pojistného zaměstnavateli a to pouze jednou částkou, výjimku tvoří pouze pojistné odváděné OSVČ. Pouţitá metoda tzv. přepočteného pracovníka je přebrána od autora Pudil (2004) a dále z projektu Prušvice a kol. (2006). Metoda výpočtu administrativních nákladů výběru pojistného se skládá z jednotlivých kroků. Prvním krokem je rozdělení nákladů ČSSZ na čtyři základní skupiny. TCCSSA = DCSSC +DCNSSC + TICCSSA + TNCCSSA,

(1)

kde TCCSSA znázorňují celkové náklady České správy sociálního zabezpečení, DCSSC představují přímé náklady spojené s výběrem pojistného, DCNSSC náklady prokazatelně spojené s činnostmi bez vztahu k výběru pojistného, TICCSSA náklady na obsluţné činnosti a TNCCSSA obsahující celkové investiční náklady. Podobným způsobem lze provést i rozlišení zaměstnanců: TECSSA = DESSC + DENSSC + IECSSA,

(2)

kde TECSSA je celkový počet zaměstnanců České správy sociálního zabezpečení, DESSC představuje počet zaměstnanců, jejichţ činnost přímo souvisí s výběrem pojistného, DENSSC počet zaměstnanců zabývajících se agendami nesouvisejícími s výběrem pojistného, IECSSA počet reţijních zaměstnanců, které nelze přiřadit ani k jedné z uvedených skupin. Pro rozdělení reţijních zaměstnanců je nutné vypočítat koeficient:

C1SSC 

DESSC , DESSC  DE NSSC

(3)

Pouţitím vypočteného koeficientu lze vypočítat celkový počet zaměstnanců připadajících na výběr pojistného: TESSC = DESSC + C1CSSC * IECSSA,

(4)

Jejich vydělením celkovým počtem zaměstnanců získáme koeficient pro přepočet nákladů a jeho pouţitím dostaneme absolutní hodnotu administrativních nákladů spojených s výběrem pojistného:

TESSC , TECSSA

(5)

TCSSC = C2SSC * TCCSSA,

(6)

C 2 SSC 

Pro výpočet procentuálního vyjádření administrativních nákladů je nutné jejich absolutní hodnotu vydělit inkasem pojistného:

26

Sestavení metodiky

AC SSC  TC SSC  100 , TRSSC

(7)

kde ACSSC jsou administrativní náklady výběru pojistného vyjádřené v %, TCSSC administrativní náklady výběru pojistného a TRSSC inkaso pojistného. Výsledkem uvedeného postupu je procentuální vyjádření hodnoty administrativních nákladů spojených s výběrem pojistného na sociální zabezpečení. Správní výdaje u ostatních správců důchodového pojištění (např. Ministerstvo obrany ČR) nejsou v této práci analyzovány. U ostatních správců jde o zanedbatelné částky nákladů (v objemech cca desítek miliónů Kč) a navíc tyto údaje nejsou dostupné.

4.3 Zvolené ukazatele Pro zhodnocení funkčnosti systému výběru pojistného na sociální zabezpečení jako celku budou zvoleny ukazatelé, které jsou vyuţívané i ČSSZ k hodnocení své činnosti ve Výročních zprávách (2006–2009) včetně uveřejněných podkladových dat. Jedná se především o schopnost ČSSZ vybrat dostatečné mnoţství peněţních prostředků k financování ostatních činností, pro které byla zřízena. Stanovení ukazatelé však nezohledňují administrativní náklady spojené s výběrem pojistného. Výkonnostní ukazatel úspěšnosti výběru peněţních prostředků v oblasti výběru pojistného je jedním z hlavních ukazatelů ČSSZ. Ukazatel vychází z vývoje celkových příjmů z pojistného a předpisů pojistného celkem, kdy podílem těchto dvou veličin je vypočtená úspěšnost výběru pojistného. Roční ukazatel je zobrazován ve výročních zprávách, ale v rámci organizace se s tímto ukazatelem pracuje pro vnitřní potřebu i v kratších intervalech např. měsíčních, čtvrtletních:

U

PRIJMY  100 , PREDPISY

(8)

kde U znázorňuje procentní úspěšnost výběru pojistného, přitom PRIJMY představují celkové pojistné jak daňové, tak i nedaňové příjmy z pojistného včetně příslušenství, tj. penále a pokuty. Nedaňovými příjmy jsou v tomto případě platby od osob dobrovolně účastných důchodového pojištění a nejsou zde zahrnuty příjmy realizované z ostatních činností ČSSZ. PREDPISY pojistného se rozumí předpisy pojistného včetně příslušenství. Pro dosaţení větší objektivnosti u předchozího výpočtu úspěšnosti výběru pojistného na sociální zabezpečení je vhodné upravit předpisy pojistného o odepsané nedobytné pohledávky, potom bude pro výpočet pouţit tento vzorec:

Sestavení metodiky

U upravena 

PRIJMY  100 , PREDPISY  ODPISY

27

(9)

kde Uupravena představuje úspěšnost výběru pojistného po očištění o nedobytné pohledávky, ODPISY jsou odepsané nedobytné pohledávky. Ve jmenovateli jsou tedy uvedeny příjmy z pojistného včetně příslušenství a v čitateli jsou zahrnuty předpisy pojistného očištěné o nedobytné pohledávky. Dalším měřitelným ukazatelem je plnění vůči státnímu rozpočtu, kdy jsou ve schváleném státním rozpočtu stanovené celkové příjmy, které by měly být ČSSZ vybrány a odvedeny. Tyto příjmy jsou stanoveny jako celkové a dále jsou členěny na daňové a nedaňové s určenou výší. Propočet plnění skutečných příjmů vůči rozpočtu:

P

SKUTECNOST  100 , PLAN

(10)

kde hodnota P značí procentní úspěšnost plnění rozpočtu vybraných příjmů, za SKUTECNOST je dosazená hodnota skutečných vybraných příjmů na pojistném a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, PLAN je částka stanovená rozpočtem. Tento výpočet je moţné pouţít i pro zjištění plnění rozpočtu stanoveného pro příjmy daňové či nedaňové. Zde se nepočítá s celkovými hodnotami, ale pouze s hodnotami týkající se dané podskupiny příjmů. Shodným způsobem lze propočítat i procento čerpání výdajů vůči sumám stanoveným státním rozpočtem. Mezi sledované výdaje patří výdaje na dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění a provoz ČSSZ (zahrnující výdaje programového financování, výdaje na mzdy vč. souvisejících výdajů a věcné výdaje. Základ pro výpočet čerpání výdajů vůči státnímu rozpočtu:

V

SKUTECNOST  100 , PLAN

(11)

kde V je procentní vyjádření čerpání skutečných výdajů vůči státnímu rozpočtu, za proměnné SKUTECNOST a PLAN se dosadí hodnoty skutečných a schválených rozpočtových výdajů příslušné výdajové skupiny. Ukazatel pokrytí skutečných výdajů na dávky nemocenského a důchodové pojištění vůči skutečně vybraným příjmů na pojistném a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Ukazatel má vypovídající schopnost o nastavení systému k dostatečnému pokrytí výše uvedených nákladů získanými příjmy v krátkém období:

POKRYTI  PRIJMY  VYDAJE ,

(12)

Pro praktickou část práce budou vybrány dva ukazatele z výše uvedených. Prvním zvoleným ukazatelem je úspěšnost výběru pojistného, na základě kterého lze posoudit, zda ČSSZ je schopná prostředky vybrat od plátců pojistného alespoň v předepsané výši. Při vysoké úspěšnosti lze téţ usuzovat na správ-

28

Sestavení metodiky

nost nastavení procesu výběru pojistného na sociální zabezpečení uvnitř ČSSZ. Druhým zvoleným ukazatelem je plnění vůči státnímu rozpočtu. Zde je třeba vycházet z faktu, ţe státní rozpočet je pouze plán a na skutečný výběr pojistného na sociální zabezpečení působí velké mnoţství vlivů, které v mnoha případech nelze ovlivnit. Tento ukazatel byl zvolen pro jeho vypovídající schopnost spojenou s naplňováním plánovaného rozpočtu a přispěním ČSSZ svým podílem ke stabilitě veřejných financí jako celku. Na základě zvolených ukazatelů bude provedena analýza a popisná komparace dat čerpaných z Výročních zpráv ČSSZ pomocí sestavení časových řad přehledně zanesených do tabulky.


29

5 Analýza systému výběru pojistného V podkapitole 5.1 se nejprve seznámíme s profilem České správy sociálního zabezpečení, která řídí a provádí výběr pojistného. V částech 5.2–5.4 je provedena analýza systému výběru pojistného z pohledu České správy sociálního zabezpečení na základě zvolených ukazatelů kvalitativní a kvantitativní povahy. Subkapitola 5.5 zhodnocuje nákladovost výběru pojistného pomocí metody podílu administrativních nákladů k čistému výběru pojistného. Závěr je věnován celkovému shrnutí všech zjištění vyplývajících z provedených analýz včetně návrhů vedoucím k optimalizaci systému výběru pojistného na sociální zabezpečení.

5.1

O ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení byla ustavena od 1. září 1990 a je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí. Česká správa sociálního zabezpečení fakticky vznikla sloučením Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních druţstev. Česká správa sociálního zabezpečení jako orgán státní správy vykonává působnost v oblasti sociálního zabezpečení, která zahrnuje důchodové a nemocenské pojištění a dále v oblasti lékařské posudkové sluţby. Kompetence ČSSZ jsou upraveny zákonem ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. (web ČSSZ) Krédem ČSSZ je být moderní, klientsky orientovanou institucí, která plně vyuţívá nejmodernější informační a komunikační technologie. ČSSZ to definuje ve svém Poslání: „ČSSZ je moderní úřad, nositel sociálního pojištění, jenž efektivně funguje způsobem, který odpovídá moderním technologiím informační společnosti třetího tisíciletí a je prodchnut výlučnou orientací na vytvoření maximální hodnoty pro klienta, a tím dosažení co nejvyššího splnění jeho očekávání a co nejvyšší míry jeho spokojenosti.“ (web ČSSZ) ČSSZ je největší a zcela výjimečnou finančně správní institucí státní správy ČR, zaměstnává přes 8.000 zaměstnanců. Výjimečnost spočívá v širokém poli činností, které ČSSZ jako orgán státní správy zajišťuje:  Spravuje věci téměř 8 milionů pojištěnců, z toho je více neţ 2,5 milionu důchodců.  Vyplácí přes 3 miliony důchodů.  Vyplácí nemocenské dávky.  Kontroluje dodrţování léčebného reţimu.  Lékařská posudková sluţba posuzuje zdravotní stav občanů. Do státního rozpočtu přispívá Česká správa sociálního zabezpečení více neţ 35 % finančních prostředků. Jde o peníze, které pravidelně vybírá na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti. (web ČSSZ)

30


5.2 Proces výběru pojistného Procesy spojené s předpisem a výběrem pojistného jsou pro ČSSZ velmi důleţité, protoţe se jedná o jeden z hlavních úkolů, pro který byla instituce zřízena. Peněţní prostředky jsou odváděny do státního rozpočtu a slouţí k financování ostatních činností, které jsou prostřednictvím ČSSZ zajišťovány, jako jsou výplaty nemocenských a důchodových dávek. ZDROJE – pracovníci, prog. vybavení atd.

Plátci pojistného

Činnost nemocenského oddělení

Činnost oddělení účtárny pojistného

Činnost

oddělení vymáhání

Činnost

kontrolního oddělení

Stát, státní rozpočet

Obr. 3 Základní schéma procesu předpisu a výběru pojistného. (Zdroj: vlastní zpracování s vyuţitím schématu procesu z kapitoly 3.1)

Na obr. 3 je zobrazeno základní schéma procesu předpisu a výběru pojistného, kde v rámci procesu nemusí být však zapojeny všechny shora uvedené činnosti. Na straně vstupu jsou plátci pojistného, jimiţ jsou zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají pracovníky na pojistný poměr zakládající pojištění na důchodové a sociální pojištění. Regulátory řízení jsou v tomto případě např. zákon č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, vnitropodnikové směrnice, informační listy či metodické pokyny vystavované ČSSZ. Na počátku procesu je registrace plátců pojistného na oddělení nemocenského pojištění, kaţdému plátci je přidělen k identifikaci variabilní symbol plátce a provedeno zanesení plátce do systému. Dále velká část procesu probíhá mezi plátci a oddělením účtárny pojistného. Zaměstnavatelé po skončení kaţdého měsíce jsou povinni předat měsíční hlášení na tiskopise „Přehled o výši pojistného“ a vypočtenou výši pojistného uhradit na účet ČSSZ a to vše v termínu od 1. – 20. následujícího měsíce. Na straně účtárny pojistného jsou plátci rozděleni dle abecedy a přiřazeni jednotlivým referentům. Jejich úkolem je došlé měsíční přehledy od plátců zaúčtovat, archivovat a sledo-


31

vat příslušné úhrady k předpisům pojistného. Následně jsou zpracovávány úhrady od plátců, prováděné převodem na účet, sloţenkou, popřípadě v hotovosti přímo na pokladně OSSZ. Pokud zaměstnavatel neprovede úhradu nebo zaplatí po termínu splatnosti, referent provede v určitém časovém intervalu vyúčtování eventuelního dluhu včetně dopočtení penále za pozdní úhradu či neúhradu pojistného, plátci vystaví výkaz nedoplatků a odešle. Posléze provede kontrolu uhrazení vystaveného výkazu nedoplatku. Pokud není uhrazen, je nutné připravit jeho předání na oddělení vymáhání, kde proces pokračuje. Zde jsou zahájeny úkony nutné k vymoţení vyčíslených pohledávek, vyuţívají se správní i soudní výkony rozhodnutí, rovněţ se uplatňují pohledávky v konkurzních a vyrovnávacích, resp. insolvenčních řízeních. V případě neúspěšně skočeného procesu vymáhání je vystaven protokol o nedobytné pohledávce a předán na oddělení účtárny pojistného k odepsání této pohledávky. Oddělení kontroly uskutečňuje průběţné kontroly plnění povinností zaměstnavatelů po určitých časových cyklech, v případě nesprávného odvodu pojistného je plátci vystaven platební výměr popřípadě hlášení o přeplatku. Při neplnění povinností zaměstnavatele můţe být tímto oddělením udělena plátci správní pokuta, jestliţe nepředkládá měsíční hlášení je moţné plátci vystavit platební výměr na pravděpodobnou výši pojistného za nedoloţené období. U platebních výměrů a pokut při nezaplacení se postupuje obdobným způsobem jak u výkazů nedoplatků. Na konci kaţdého měsíce je v rámci uzávěrkových operací příslušné pojistné přeúčtováno na centrální účet sociálního pojištění, jenţ je na výstupu zastoupen státem, státním rozpočtem. 5.2.1

Zdroje procesu

Na straně zdrojů se nacházejí zaměstnanci, kteří velkou měrou přispívají k naplňování celého procesu. Důleţitý faktor je spatřován v kvalitě pracovníků, která je dána jejich kvalifikací, kreativitou, schopnostmi, dovednostmi a zkušenostmi, motivací k práci a adaptabilitou lidských zdrojů. I ČSSZ se potýká s nedostatečnou finanční motivací pracovníků nad rámec základní mzdy limitovanou přidělenými mzdovými prostředky ze státního rozpočtu. Mzdový systém je daleko méně závislý na kvalitě odvedené práce, neboť je omezen tabulkovými tarify, coţ se můţe projevovat odchodem kvalitních pracovníků do soukromého sektoru a nese sebou i vyšší procento fluktuace pracovníků včetně zvýšených nákladů spojených s přijímáním nových zaměstnanců, jejich proškolení a zapracování do procesu. Fluktuace zaměstnanců ČSSZ v roce 2008 činila 13,52 %, jejíţ výše byla ovlivněna i sniţováním systematizovaných míst a pro rok 2009 byla ve výši 9,98 % vykazující mírný pokles do velké míry ovlivněn probíhající hospodářskou krizí a obavou z nezaměstnanosti. Kaţdoroční hodnocení pracovníků nepodloţené finančními prostředky přidělovanými dle kvality a výkonu nebo jinými druhy bonusů, nepůsobí dostatečně motivujícím způsobem. Dalším ze zdrojů procesu je vyuţívání moderních informačních a komunikačních technologii (dále IKT), kterým je ČSSZ nakloněná. Od roku 2005 mohou organizace vyuţívat zasílání některých dokumentů elektronicky přes sluţbu

32


„e-Podání“, která umoţňuje klientům mimo jiné rychlejší a pohodlnější vyřízení zákonných povinností, bez návštěvy úřadu. Sluţba e-Podání je neustále rozšiřována o mnoţství dokumentů moţných prostřednictví IKT doručit na ČSSZ a tento rozvoj je jedním ze strategických cílů ČSSZ. Od měsíce října 2009 se sluţba rozšířila i o moţnost zasílání formulářů „Přehled o výši pojistného“, coţ přineslo účtárně pojistného zkrácení procesu a úsporu administrativních nákladů. Výhody spočívají v zaslání výše zmíněného formuláře plátcem v podobě datové věty přes transakční část Portálu veřejné správy, která je zanesena automatickým zpracováním přímo do systému. Plátce obdrţí vyrozumění v podobě elektronicky vygenerované odpovědi o úspěšnosti akce, v opačném případě odpověď obsahuje popis chyby, z jakého důvodu se přenos dat nezdařil. Mimo úspory času pracovníků je zde třeba vyzdvihnout úsporu materiální, kdy se takto zaslané dokumenty archivují pouze elektronicky, tudíţ není třeba tisknout papírovou podobu formuláře a nejsou zde ani náklady spojené s archivací dokumentů. Ke konci roku 2009 bylo k sluţbě zaregistrováno téměř 60.000 zaměstnavatelů a 1.600 OSVČ. Pro dokreslení vyuţívání sluţby e-podání od jejího zavedení v roce 2005 jsou údaje uvedené v přehledné tabulce č. 2: Tab. 2

Vývoj registrace ke sluţbě e-Podání

Počet registrovaných Z toho velké organizace malé organizace OSVČ

2005 35.998 18.415 17.583 ----

2006 40.825 19.507 21.319 997

2007 46.027 20.788 25.239 1.184

2008 52.026 22.143 29.883 1.570

2009 59.651 ------1.573

Zdroj: Výroční zprávy ČSSZ (2005–2009)

Tabulka č. 2 znázorňuje stoupající tendenci zájmu plátců, především pak ze strany zaměstnavatelů o tuto sluţbu v návaznosti na její neustálé rozšiřování, zjištěné údaje jsou z konce daného roku. Registrovaní zaměstnavatelé jsou děleni do roku 2008 na velké organizace zaměstnávající nad 25 zaměstnanců a malé organizace do 25 zaměstnanců. Od roku 2009 je jiţ toto dělení neplatné a sloučeno do jediné kategorie zaměstnavatelé. Poslední skupinu tvoří osoby samostatně výdělečné činné. Počet komunikujících zaměstnavatelů k 31. 12. 2009 činil 267 387 dle Statistiky počtu klientů za rok 2009 (web ČSSZ), coţ značí vyuţívání sluţby u 22,31 % zaměstnavatelů. V roce 2009 bylo od registrovaných subjektů přijato a zpracováno 593 901 e-Podání, coţ představuje 5 377 947 všech druhů formulářů zpřístupněných v rámci sluţby e-Podání.

5.3 Faktory ovlivňující předpis a výběr pojistného Na začátku této kapitoly je třeba zmínit, pokud se jedná o vlivy působící na předpis pojistného, existuje zde velmi malý prostor pro jeho ovlivnění ze strany ČSSZ, neboť je striktně limitován zákonem.


5.3.1

33

Průběžné kontroly plátců

Správnost výše předpisu pojistného stanoveného plátcem je kontrolována pracovníky kontrolního oddělení v pravidelných dvouletých cyklech. Tento cyklus se začal prodluţovat a to zejména zvýšenou náročností kontrol na čas. Jak jiţ bylo v úvodu popsáno do roku 2008 u plátců, jeţ byli označování jako „malé organizace“(zaměstnávali do 25 zaměstnanců a činily cca 88 % všech zaměstnavatelů) a ČSSZ u těchto organizací z části suplovala mzdovou účtárnu. Její činnost spočívala v rozhodování o pojistných poměrech na základě předloţených dokumentů, ve výplatě nemocenských dávek na základě odevzdávaných měsíčních Přehledů o vyměřovacích základech a pojistném malé organizace. Přehledy byly uspořádány dle jmenného seznamu, pracovníci účtárny pořizovali do systému jednotlivým zaměstnancům mzdy, byla tak provedena kontrola zda jsou všichni zaměstnanci přihlášení či odhlášení, při odevzdávání evidenčních listů důchodového zabezpečení byla prováděna kontrola oproti vyměřovacím základům zadávaným z měsíčních přehledů. Vzhledem k těmto průběţným kontrolám v průběhu procesu, kontroly malých organizaci nebyly tak časově náročné oproti změně zákona od 1. 1. 2009, kdy veškerá zodpovědnost do provedení kontroly ze strany ČSSZ je ponechána pouze na plátci „zaměstnavateli“. Z přehledů o výši pojistného odevzdaných na jednotlivé OSSZ lze provést pouze kontrolu věcné a početní stránky, zda souhlasí procentní výše odvodu pojistného z celkového vyměřovacího základu za všechny zaměstnance. Následné kontroly odhalily značnou chybovost při určení a výpočtu náhrady mzdy poskytované zaměstnancům za období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Ze strany jednotlivých zaměstnavatelů pak dochází k nesprávnému odečtu náhrady mzdy od pojistného a nezúčtované části náhrady mzdy nad stanovený rámec do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, coţ je důvodem vystavení platebního výměru a doměření dluţného pojistného, popřípadě i penalizaci. Pokud je odpočet náhrady mzdy v niţší částce, neţ měla být odečtena polovina náhrady, povaţuje se zjištěný rozdíl za přeplatek na pojistném a je vystaveno hlášení o přeplatku. (Národní pojištění, 11/2010, str. 9-11) Z praxe na MSSZ Brno vyplývají další časté důvody pro doměřování pojistného a následné penalizace. Jedná se o chybně stanovený vyměřovací základ pro odvod pojistného a také nesprávné uplatnění slev a mimořádné slevy zavedené jako protikrizová opatření v druhé polovině roku 2009. Výsledná výše pojistného a penále doměřené při kontrolách včetně počtu vystavených platebních výměrů svědčí o zvládnutí problematiky sociálního zabezpečení ze strany plátců, coţ je zobrazeno v tabulce č. 3:

34 Tab. 3 Rok

2009 2008 2007

Analýza systému výběru pojistného Vývoj kontrol plnění povinností zaměstnavatelů v oblasti sociálního zabezpečení Počet kontrol

136.556 167.829 167.229

Počet PV

Dlužné pojistné

Dlužné penále

Celkem z PV

z PV (tis. Kč)

z PV (tis. Kč)

(tis. Kč)

4.617 6.030 5.702

56.835 102.743 85.240

11.012 15.501 22.996

67.847 118.244 108.236

Zdroj: data převzata z Výročních zpráv ČSSZ (2007–2009)

Z tabulky č. 3 vyplývá skutečnost, ţe počet kontrol provedených v roce 2009 se z výše popsaných důvodů, jako byl přechod na novou právní úpravu, časovou náročností kontrol sníţil téměř o 19 % oproti dlouhodobému průměru. Počet platebních výměrů k počtu provedených kontrol se drţí v průměru okolo 3,5 % chybujících zaměstnavatelů. V tomto procentu však nejsou zohledněny zjištěné přeplatky u prováděných kontrol, které se samostatně neevidují. Ke dni zpracování práce nebyla zveřejněna data z Výroční zprávy za rok 2010, proto není moţné konkrétními čísly doloţit vývoj kontrol v návaznosti na změny právní úpravy po 1. 1. 2009, především pak důsledky zvládnutí změn ze strany plátců, které jsou promítnuté převáţně aţ v datech za rok 2010 a výše. Zde je moţné se odvolat na zkušenosti z praxe a odkázat se na výše zmiňovaný článek v časopise Národní pojištění č. 11/2010 o chybovosti plátců v rámci stanovení náhrady mzdy za prvních 14 dnů trvání nemoci a s tím spojené uplatnění odpočtu poloviny této náhrady od pojistného. Totéţ platí o správnosti uplatněných slev a mimořádné slevy plátci z druhé poloviny roku 2009. 5.3.2

Účtárna pojistného

Pro účtárnu pojistného měla změna zákona od 1. 1. 2009 význam v úspoře času při zpracovávání měsíčních přehledů, které obsahují pouze sumarizační částky. Na druhou stranu zavedení jakékoliv změny právní úpravy sebou nese počáteční zvýšenou chybovost ze strany plátců. Problémem zpočátku bylo především sníţení sazby pojistného a nově zavedená moţnost uplatnění odpočtu poloviny zúčtované a vyplacené náhrady mzdy od pojistného. Pro účtárny pojistného znamenala tato změna především mnohem častější komunikaci s jednotlivými subjekty, a to písemné nebo telefonické upozorňování na vykázané chyby a doloţení opravného přehledu. Se změnou zákona přešla ČSSZ při předpisu a výběru pojistného na nové programové vybavení, jehoţ předností je centralizace. Přechod od lokální aplikace na centrální byl doprovázen řadou technických problémů, které lze při změně programu předpokládat. Celý proces transformace byl poměrně časově náročný, probíhalo školení referentů, seznamování s novou aplikací v praxi a odstraňování zjištěných nedostatků po zavedení do procesu. Z tohoto důvodu bylo skutečně velice náročné všechny procesy sesynchronizovat. I. pololetí roku 2009 bylo spojené s omezením určitých činností např. vystavování výkazů nedoplatků plátcům s platbami v prodlení, rušení splátkových kalendářů, coţ do určité míry mělo vliv i na výběr pojistného. Mezi faktory, které ovlivňují výběr pojistného, můţeme zařadit i moţnosti plátců jak lze provádět zákonem poţadované odvody pojistného. Dle § 19 „Způ-


35

sob placení pojistného“ zákona č. 589/1992 Sb. je moţné hradit bezhotovostním převodem na účet příslušné OSSZ vedeného u ČNB v české měně, další moţností je úhrada v hotovosti na pokladně OSSZ. Hotovostní platby jsou limitovány výší vkladu do 5.000 Kč v jednom dni, proto je většinou vyuţívaná podnikateli pouze k platbám měsíčních záloh OSVČ, popřípadě doplatků z ročního vyúčtování OSVČ. Limit pro platby v hotovosti je dle mého názoru i názoru ze strany plátců velmi malý. Vzhledem k růstu výše průměrné mzdy jej povaţuji za nedostatečný. Při průměrné hrubé mzdě 20.000 Kč za měsíc je odvod pojistného za zaměstnavatele s jedním zaměstnancem ve výši 6.300 Kč, coţ jiţ neumoţňuje vyuţití sluţeb pokladny. Zaměstnavatelé pokladnu vyuţívávají vzhledem k limitu většinou jen k doplatkům na pojistném a penále při osobní návštěvě spojené po nejvíce s vyřízením ţádosti o bezdluţnost. Za slabé stránky pokladny lze povaţovat i její úřední hodiny ve vztahu k proklientsky řešeným úředním hodinám v ostatních odděleních. Pokladna je otevřená pouze v pondělí a ve středu dopoledne 9–12 hodin a odpoledne 13–15 hodin oproti úředním hodinám kaţdý pracovní den. 5.3.3

Vývoj pohledávek na pojistném ze sociálního zabezpečení

Vývoj výše pohledávek na pojistném ze sociálního zabezpečení se odvíjí od ekonomické situace firem, jejich moţností, ale i ochoty platit pojistné na sociální zabezpečení a dále od činnosti oddělení vymáhání pohledávek. U zaměstnavatelů se špatnou platební morálkou se setkáváme s případy, kdy firmy zaplatí dluţné pojistné včetně příslušenství, aţ po účtárnou vystaveném výkazu nedoplatků. Výjimkou nejsou ani subjekty, které si své zákonné povinnosti neplní od prvopočátku a také podniky, které procházejí hospodářskou krizí a s ní spojenou druhotnou platební neschopností plátců. Jednou z moţností sníţení pohledávek je kaţdoroční odpis dluţného pojistného a penále do výše 100 Kč, který se provádí vţdy k 31. 12. daného roku k tíţi ČSSZ dle § 123a zákona č. 582/1991 Sb. Pozitivně na sniţování pohledávek dále působí nutnost dokládání bezdluţnosti od státních institucí při čerpání státních dotací, přihlašování se k výběrovým řízením, ale také k ţádostem plátců o bankovní úvěr u peněţních institucí apod.

36 Tab. 4

Úhrn k datu 31. 12. 2008 31. 12. 2009 30. 6. 2010

Analýza systému výběru pojistného Vývoj struktury pohledávek v čase (v mil. Kč)

kategorie OSVČ ZAME Σ OSVČ ZAME Σ OSVČ ZAME Σ

Pohledávka Pohledávky z toho celkem pojistné penále pokuty splátky 10.150,31 6.994,56 2.865,70 81,62 208,43 45.647,14 20.772,04 24.174,08 94,46 606,56 55.797,45 27.766,60 27.039,78 176,08 814,99 12.500,12 9.049,68 3.002,35 74,45 373,64 47.212,91 21.998,01 22.938,27 89,86 2.187,77 59.713,03 31.047,69 25.940,62 163,31 2.561,41 13.053,18 9.382,95 3.213,80 72,58 383,85 47.015,05 22.094,82 22.503,86 82,08 2.334,33 60.068,23 31.477,77 25.717,66 154,62 2.718,18

Zdroj: Statistiky pohledávek na pojistném (web ČSSZ)

V tabulce č. 4 pod zkratkou OSVČ je myšlena kategorie osob samostatně výdělečně činných důchodově pojištěných a pod ZAME pak zaměstnavatelé. Celkové pohledávky jsou dále rozčleněny a to na pohledávky na pojistném, na penále, na pokutách a ve splátkových kalendářích. Za rok 2010 jsou prozatím zveřejněná data stavu pohledávek pouze k 30. 6. 2010. Z dat uvedených v tabulce č. 4 vyplývá, ţe probíhající hospodářská krize ovlivnila výši pohledávek plátců pojistného vůči ČSSZ především v roce 2009. Výše pohledávek se tak meziročně navýšila o 7,02 % oproti roku 2008 a k datu 30. 6. 2010 bylo navýšení jiţ jen o 0,59 % k roku 2009. V rámci protikrizových opatření a změny právní úpravy od 1. 1. 2009 týkající se splátkového kalendáře, bylo umoţněno daleko většímu počtu plátců vyuţít institut splátkového kalendáře, kdy nárůst výše pohledávek v roce 2009 ve splátkovém kalendáři byl o více jak 214 % oproti roku 2008 a tendence zvyšování pokračovala i v roce 2010. Moţnost větší dosaţitelnosti splátkového kalendáře pro plátce spočívá v moţnosti rozloţit si splácení dluhu aţ do 36 měsíců a není limitován výší dluhu. Je zde i moţnost nepravidelné výše splátek, ale samozřejmě s přihlédnutím k reálnosti a efektivnosti takového návrhu splátkového kalendáře plátce pro ČSSZ. Bohuţel ze zkušenosti vyplývá, ţe ţádosti o povolení splátkového kalendáře jsou dluţníky podávány účelově ve snaze oddálit výkon rozhodnutí. Z tohoto důvodu se na MSSZ Brno osvědčilo s povolením institutu splátek zároveň zřizovat soudcovské zástavní právo, pokud dluţník vlastní nemovitost. I přestoţe pracovníci vymáhacího oddělení vyuţívají celé řady nástrojů vymáhání, celková výše pohledávek stále narůstá. Mnohem problematičtější je komunikace a vymáhání pohledávek za odhlášenými plátci, jejich podíl činí 56,68 % z celkových pohledávek, coţ je 33 miliard 994 milionů Kč k datu 30. 6. 2010. 5.3.4

Mimořádná sleva a sleva na pojistném

Opatření mělo velký vliv na předpis pojistného a pro ČSSZ znamenalo vyrovnání se s implementací zákonné úpravy do praxe. Uvedení změny bylo spojeno se zvýšením administrativních nákladů např. úprava programového vybavení,


37

vytištění nových tiskopisů pro vyplnění slev, čas a náklady spojené s odbornou přípravou zaměstnanců aj. Platnost opatření jiţ v počátku svého zavedení na konci srpna 2009 byla zkrácena jen do konce roku 2009 z původně předpokládaného konce platnosti aţ do konce roku 2010 s tím, ţe poslední slevu na pojistném lze uplatnit v lednu 2010 za měsíc prosinec 2009. Náročným se ukázalo být zpracování srpnových „Přehledů o výši pojistného a vyplacených dávkách“ (dále jen „přehled“) předaných v měsíci září 2009, kdy 40 % těchto přehledů vykazovalo přeplatek na pojistném a to z důvodu uplatnění mimořádné slevy a slevy na pojistném, neboť výše těchto slev převýšila samotný odvod pojistného. Předaný přehled byl zároveň povaţován za ţádost o vrácení přeplatku a lhůta pro vrácení na účet plátce byla stanovená pouze na 14 dnů. Podmínkou pro moţné uplatnění slevy na pojistném bylo podání přehledu na předepsaném tiskopise a jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva na pojistném náleţí. Coţ značí, ţe sleva na pojistném nemohla být uplatněna zpětně a zákon nepřipouští ţádné výjimky při podání ţádosti po zákonem stanovené lhůtě do 20. následujícího měsíce. Ze strany orgánů sociálního zabezpečení nelze v této souvislosti vydat kladné vyjádření k podané ţádosti zaměstnavatelů o odstranění tvrdosti zákona, neboť zákon neumoţňuje odstranění tvrdosti zákona ve věcech pojistného. 5.3.5

Maximální vyměřovací základ

Zavedení maximálního vyměřovacího základu znamenalo zavedení nové agendy od roku 2009 s příchozími ţádostmi o vrácení přeplatků na pojistném od zaměstnanců (místně příslušných k OSSZ dle trvalého bydliště zaměstnance) zpětně za rok 2008, kteří přesáhli MVZ u více zaměstnavatelů. Podklady pro vrácení přeplatku jsou zkompletované a prověřené na oddělení vnější kontroly tj. zaměstnavatelů a bezodkladně předány na oddělení účtárny k proúčtování a vrácení zjištěného přeplatku na účet ţadatele. Lhůta pro vrácení přeplatku je do 5-ti let po kalendářním roce, v němţ přeplatek vznikl. U zaměstnanců, kteří dosáhnou MVZ u téhoţ zaměstnavatele není výše dosaţeného vyměřovacího základu nad částku MVZ sledována. V rámci kaţdoročního odevzdávání evidenčních listů důchodového pojištění však uplatňují vyměřovací základ celý i nad částku MVZ z něhoţ není odvedeno pojistné. 5.3.6

Zhodnocení vlivu zvolených faktorů

Nejdříve je provedena analýza vlivu zvolených změn právního rámce na výši příjmů z pojistného na sociální zabezpečení. Pro srovnání byla pouţita statistická data měsíčního vývoje příjmů za období 2007–2010 zveřejněná na webových stránkách ČSSZ v sekci Statistika výběru pojistného na sociální zabezpečení 2010. Data obsahující vývoj příjmů v letech 2007-2010 byla vloţena do tabulky umístěné v příloze B, z důvodu pro lepší vypovídající schopnosti jsou zmíněná data převedená do grafického zobrazení:

38


36000 34000

32000

Kč

30000 2007 28000

2008

26000

2009

24000

2010

22000 20000 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Měsíce Graf 1 Vývoj příjmů v letech 2007 – 2010

Pro porovnání vlivu zavedení institutu MVZ na vývoj příjmů z pojistného je nejpatrnější při srovnání roků 2007 a 2008, kdy od měsíce listopadu 2008 (splatnost pojistného za měsíc říjen 2008) došlo k poklesu příjmů oproti listopadu 2007 aţ do měsíce ledna 2009 (splatnost pojistného za prosinec 2008). Na toto sníţení má vliv právě MVZ, kdy v průběhu roku přibývá počet zaměstnanců kteří MVZ přesáhnou a z příjmů nad tento MVZ jiţ neodvádí pojistné ani zaměstnanec ani zaměstnavatel. Toto srovnání je vhodné pro platnost shodné právní úpravy vyjma zmíněného MVZ, který vstoupil v platnost od 1. 1. 2008. Od února 2009 do srpna 2009 je pokles příjmů způsobený sníţením sazby pojistného, odpočtem poloviny náhrad za prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti a vracením přeplatků zaměstnancům s dosaţeným MVZ u více zaměstnavatelů na základě podané ţádosti oproti stejnému období roku 2008. Na druhou stranu při srovnání stejného období roků 2009 a 2010 při shodných zákonných podmínkách je v I. pololetí 2010 patrné působení i dalších činitelů jako jsou dopady hospodářské krize doprovázené nárůstem nezaměstnaných, coţ dokazují i statistické údaje ČSSZ, kdy k 31. 12. 2009 byl počet komunikujících zaměstnavatelů 267.387, počet pojištěnců (zaměstnanců) přihlášených u zaměstnavatelů byl 4.155.026 osob, počet OSVČ důchodově pojištěných činí 746.389. Oproti stavu k 31. 3. 2010 došlo ke sníţení počtu pojištěnců ČSSZ u zaměstnavatelů o 1,71 % na 262.801 organizací, u pojištěnců o 1,15 % na 4.107.494 lidí a u OSVČ o 3,78 % na 718.149 osob. V září 2009 je propad příjmů v řádech několika miliard způsobený zavedením protikrizového vládního opatření formou moţností uplatnění mimořádné slevy a slevy na pojistném u zaměstnavatelů. Od října 2009 do ledna 2010 byly jiţ uplatňovány pouze slevy


39

na pojistném a sníţení příjmů bylo v rozmezí 1–2 miliard za měsíc. Od poloviny roku 2010 začíná narůstat počet pojištěnců ČSSZ a s nimi i příjmy z pojistného. Ke zhodnocení jednoho z hlavních úkolů ČSSZ, jímţ je výběr pojistného na sociální zabezpečení, byl zvolen ukazatel úspěšnosti výběru pojistného upraveného o nedobytné pohledávky z důvodu lepší vypovídající schopnosti tohoto ukazatele v tabulce č. 5: Tab. 5

Vývoj úspěšnosti výběru pojistného od roku 2006 (v mld. Kč)

Rok Σ příjmů z pojistného Σ předpisů pojistného Úspěšnost výběru v % Odpisy Upravená úspěšnost v %

2006 324,35 321,35 100,93 4,64 99,50

2007 357,21 353,50 101,05 2,39 100,37

2008 375,37 374,80 100,15 1,34 99,79

2009 337,76 343,26 98,40 -0,01 98.40

2010 346,10 346,69 99,83 -----* -----*

Zdroj: Výroční zpráva ČSSZ, časopis Národní pojištění 3/2011 *) pro rok 2010 nejsou data prozatím veřejně dostupná

Z výše uvedeného ukazatele upravené úspěšnosti výběru pohybující se okolo sta procent, lze usuzovat o samotném procesu výběru pojistného ČSSZ, ţe jeho nastavení je dostatečné a ČSSZ se daří kaţdoročně vybírat téměř celý předpis. Pouze v roce 2009 byl zaznamenán pokles, ve kterém je moţné mimo vlivu hospodářské krize hledat souvislosti i ve výše jiţ popsaném zavedení změn právních úprav do praxe a s nimi spojený přechod na nové programové vybavení, zaškolení a zapracování zaměstnanců aj. Druhým zvoleným ukazatelem je plnění vůči státnímu rozpočtu. Zde je třeba vycházet z toho, ţe státní rozpočet je pouze plán a na skutečný výběr pojistného na sociální zabezpečení působí velké mnoţství vlivů, které v mnoha případech nelze ovlivnit ze strany ČSSZ. Naplněním plánovaného státního rozpočtu přispívá svým podílem ČSSZ ke stabilitě veřejných financí jako celku. Procento plnění plánu státního rozpočtu v čase je sestaveno a vypočteno z údajů ČSSZ do tabulky č. 6: Tab. 6

Vývoj plnění plánu státního rozpočtu od roku 2006 (v mld. Kč)

Skutečnost* Plán** % plnění

2006 323,435 325,700 99,31

2007 356,227 343,946 103,57

2008 374,427 375,521 99,71

2009 337,125 385,753 87,39

2010 346,100 357,107 96,92

Zdroj: Výroční zprávy ČSSZ, časopis Národní pojištění 3,2011 *) skutečnost zahrnuje příjmy na pojistném a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti tj. daňové příjmy **) plán značí výši daňových příjmů stanovených státním rozpočtem

I v případě plnění státního rozpočtu se ČSSZ pohybuje ve stabilní výši v blízkosti 100 %. Výjimku tvoří rok 2009 a počátek roku 2010, kde výši plnění ovlivnila vládní protikrizové opatření v podobě mimořádné slevy a slevy na pojistném na sociální zabezpečení.

40


5.4 Makroekonomické vlivy Pro zhodnocení ekonomických vlivů působících na systém sociálního zabezpečení v oblasti vývoje předpisů pojistného na sociální zabezpečení byly zvoleny dvě veličiny, u kterých je velký předpoklad jejich vlivu na předpis pojistného. Prvním ukazatelem je průměrný počet registrovaných nezaměstnaných a druhým ukazatelem je průměrná výše měsíční nominální mzdy. Data k výše uvedeným ukazatelům byla čerpána z internetového zdroje VÚPSV za období 1999– 2009 doplněná o celkový předpis pojistného dle údajů z Výročních zpráv ČSSZ sestavených do tabulky umístěné v příloze C. Na základě údajů ze zmíněné tabulky lze vyvodit následující závěry: z vývoje časové řady průměrného ročního počtu registrovaných nezaměstnaných je patrný pozvolný růst s občasným zakolísáním. Maximum bylo dosaţeno v roce 2005, poté následoval pokles aţ do roku 2008 a v roce 2009 došlo z důvodu propuknutí světové hospodářské krize i v České republice ke skokovému nárůstu registrovaných nezaměstnaných. Z vývoje celkového předpisu pojistného v časové ose deseti po sobě jdoucích let je patrné, ţe největší vliv na jeho výši má růst nominálních mezd, kterou ovlivňuje celá řada ekonomický vlivů: inflace, vyjednávání odborů o růstu mezd, nabídka a poptávka na trhu práce, ekonomická situace podniků a poptávka po jejich výrobcích či sluţbách atd. I počet nezaměstnaných ovlivňuje výši předepsaného pojistného. V roce 2009 došlo k velkému propadu předpisu pojistného. Jedním z důvodů bylo sníţení sazby odvodu pojistného z 34 % na 31,5 % a uplatňováním odpočtu poloviny náhrady za prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti od pojistného od 1. 1. 2009 a od 1. 8. 2009 zavedením protikrizových ekonomických opatření vlády umoţňující uplatnit mimořádnou slevu z odvodu pojistného v srpnu 2009 za období od ledna do července 2009 a dále měsíční slevu v měsících srpen aţ prosinec 2009. Opatření měla sníţit náklady na pracovní sílu a přispět tak k udrţení zaměstnanosti. Údaje z tabulky jsou za účelem ověření podobné tendence vývoje křivek převedeny do grafu č. 2. Křivky zobrazují vývoj průměrné nominální mzdy a celkového předpisu pojistného aţ do roku 2008 mírně ovlivněné nezaměstnaností, pouze v roce 2009 se křivka propadla, coţ bylo způsobeno sníţením sazby, odpočtem poloviny náhrad od pojistného a protikrizovými opatřeními. V případě orientačního dopočtu pojistného na výši 34 %, by předpis pojistného činil cca 370,5 miliardy Kč, by tento propad nebyl tak markantní a byl by ovlivněn probíhající hospodářskou krizí a nárůstem nezaměstnaných.

Analýza systému výběru pojistného 600 550

41 30000

25000

500 450 400 350

20000

15000

200

předpisy pojistného v miliardách Kč

10000

300 250

průměr registr. nezaměstnaný ch v tis. osob

5000

průměrná měsíční nominální mzda v Kč

0

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Graf 2 Vliv zvolených ukazatelů na přepis pojistného

Z grafické komparace navrţených ukazatelů vývoje nominálních mezd a celkového předpisu pojistného na sociální zabezpečení od roku 1999 lze usuzovat na dlouhodobý rostoucí trend obou ukazatelů. Výjimku tvoří rok 2009, kdy předpis pojistného byl sníţen vlivem legislativních úprav popsaných v kapitole 3.2.

5.5 Administrativní náklady Ke zjištění podílu administrativních nákladů spojených s výběrem pojistného na sociální zabezpečení je vycházeno z výše zmíněné metody tzv. přepočteného pracovníka. Data potřebná k jednotlivým propočtům jsou čerpány z Výročních zpráv ČSSZ zveřejněných na webových stránkách za období od roku 2000 do roku 2009 a informace o rozdělení pracovníků mající vztah k výběru pojistného na sociální pojištění jsou vyuţity podklady ze studie zpracované Prušvicem a kol. (2006). Prvním krokem je zjištění pracovníků spojených s výběrem pojistného a získání koeficientu C2SSC pro přepočet nákladů a data pro výpočet zmíněného koeficientu jsou převzata ze studie zpracované Prušvicem a kol. (2006) a umístěné v tabulce č. 7:

42


Tab. 7 Rozdělení systemizovaných míst ČSSZ a pracovníků dle vztahu k výběru pojistného na sociální zabezpečení ČSSZ

Rok Ústředí* Územní organ. jednotky* Celkem

2000 2001 2002 2003 2004 1383 1508 1548 1546 1670 6389 6697 6533 6652 6468 7772 8205 8081 8198 8143 z toho Reţijní** 1566 1580 1523 1541 1558 z toho Nesouvisející s výběrem** 5005 5162 5098 5143 5119 z toho Zabývající se výběrem** 1201 1463 1460 1514 1466 Koeficient C1 0,19 0,22 0,22 0,23 0,22 + Celkem souvisí s výběrem 1499 1811 1795 1868 1809 Koeficient C2++ 0,19 0,22 0,22 0,23 0,22 zdroj: interní materiály ČSSZ, studie Prušvic (2006), vlastní výpočty.

2005 2444 5696 8140 1470 5203 1467 0,22 1790 0,22

*)

jedná se o rozdělení systematizovaných míst ČSSZ v letech 2000-2005 dle organizační struktury dále děleno na ústředí a územní organizační jednotky. Z výše uvedených údajů vyplývá, ţe většina zaměstnanců je rozmístěna v územních organizačních jednotkách, i kdyţ od roku 2003 má sestupnou tendenci. **) celkový počet zaměstnanců je rozčleněn do tří skupin: reţijní zaměstnance, zaměstnance zabývající se a nesouvisející s výběrem pojistného. +) z provedených výpočtů je patrné, ţe od roku 2001 zůstává počet zaměstnanců souvisejících s výběrem téměř konstantní. Nedojde-li k výrazným změnám (např. reformám) lze z výsledků odvodit, ţe trend bude zachován. ++) postupným zpracování údajů tabulky byl získán koeficient pro následný přepočet nákladů, kde od roku 2001-2005 je tento koeficient shodný mimo roku 2003, kdy byl o jednu desetinu vyšší.

Pro zjištění přepočtu administrativních nákladů je vycházeno z koeficientu C2=0,22 vzhledem k nedostupnosti dat o rozdělení zaměstnanců na výše uvedené tři skupiny, nelze tedy aktualizovat koeficient C2 pro výpočty, které jsou prováděny pro období 2006–2009. Z praxe na územním pracovišti mohu potvrdit, ţe počet zaměstnanců zabývajících se výběrem pojistného má stabilní popřípadě spíše mírně klesající tendenci související s postupným sniţováním zaměstnanců státní správy. Uvedené zjednodušení lze povaţovat vzhledem k uvedeným skutečnostem za nevýznamné. Na základě převzatého koeficientu C2=0,22 je proveden přepočet administrativních nákladů z celkových provozních nákladů ČSSZ. Podílem vypočtené absolutní hodnoty administrativních nákladů k celkovému vybranému pojistnému je získána procentní výše administrativních nákladů spojených s výběrem pojistného na sociální zabezpečení.


43

Tab. 8 Struktura provozních nákladů ČSSZ a výpočet administrativních nákladů výběru pojistného na sociální zabezpečení (mil. Kč)

Σ Provozní výdajů v tom osobní náklady v tom ostatní správní výdaje v tom investiční výdaje Koeficient C2 Administrativní náklady Vybrané pojistné Admin. náklady v %

2005 5.580 2.569 2.183 828 0,22 1.227 302.434 0,41

2006 6.195 2.911 2.539 745 0,22 1.363 324.871 0,42

2007 6.131 3.069 2.482 580 0,22 1.349 357.510 0,38

2008 5.546 3.099 2.246 201 0,22 1.220 375.673 0,33

2009 6.351 3.286 2.456 609 0,22 1.397 337.967 0,41

Zdroj: interní materiály ČSSZ, studie Prušvic (2006), Výroční zprávy, vlastní výpočty.

Na základě získaných výsledků je moţné konstatovat, ţe administrativní náklady výběru pojistného na sociální zabezpečení se v roce 2006 mírně zvýšily a dále aţ do roku 2008 měly klesající tendenci od hodnoty 0,42 % aţ k 0,33 %, kdy v roce 2009 prudce vzrostly a vyrovnaly počáteční hodnotu 0,41%. Vývoj administrativních nákladů v roce 2006 byl ovlivněn vysokými náklady v řádech 100 milionů spojených s implementací nových právních předpisů. Náklady zahrnují přípravu nové metodiky, proškolení vlastních pracovníků, zajištění informovanosti široké veřejnosti formou informačních letáků a publikací, vývoj a nákup nových programových aplikací popřípadě úpravy stávajícího softwaru v souladu s platnými změnami zákonů, aktualizace webových a internetových stránek ČSSZ a v neposlední řadě tisk nových tiskopisů ve vysokých nákladech. I přes vynaloţené náklady a úsilí zaměstnanců ČSSZ, byla účinnost zákona č. 187/06 Sb. o nemocenském pojištění a jeho doprovodných zákonů, včetně těch které se týkaly výběru pojistného, aţ na výjimky v prosinci 2006 odloţena o rok a na konci roku 2007 ještě o jeden rok. Vysoké administrativní náklady byly vykázány i v roce 2009, a taktéţ byly spojené se zavedením nových právních předpisů spojených s protikrizovými vládními opatřeními. Dalším faktorem ovlivňující výsledný koeficient bylo sníţení sazby pojistného na sociální zabezpečení, coţ vedlo k niţšímu výběru pojistného, ale funkčnost ČSSZ zůstala nezměněna. Dále je třeba zmínit, ţe od roku 2006 tiskopis „Přehled o výši pojistného“ zaznamenal jiţ pátou obměnu z důvodů častých změn právních předpisů, coţ sebou pokaţdé nese administrativní náklady pro ČSSZ na jejich vytištění. Z výše uvedeného vyplývá, ţe na růstu administrativních nákladů se podílí implementace nových právních předpisů a v roce 2009 navíc i sníţení sazby odvodu pojistného, coţ způsobilo krátkodobé výkyvy těchto nákladů a přitom podstata procesu zůstává zachována. Nárůst provozních nákladů je také spojený s pokrytím rozšířených popřípadě nových úkolů ČSSZ a nově přibývajících agend. Coţ vyvolává nárůst ostatních osobních nákladů na pracovníky, kdy v roce 2006 činily 47 % z celkových provozních nákladů a v roce 2009 jiţ tato výše vzrostla na 59 %. Dále je z nákladů financován rozvoj a modernizace úřadu, oblast IKT či programové vybavení,

44


přesto však je ČSSZ nucena jiţ několik let uplatňovat úsporný systém z důvodu nedostačující výše přidělených rozpočtových prostředků.

5.6 Shrnutí Na základě vyhodnocení ukazatelů úspěšnosti výběru pojistného na sociální zabezpečení a plnění stanovených příjmů do státního rozpočtu, kdy se oba ukazatele pohybují v blízkosti 100 %, lze konstatovat, ţe nastavení samotného procesu výběru pojistného na sociální zabezpečení Českou správou sociálního zabezpečení je správné. Tito ukazatelé nezohledňují výši nákladů spojenou s tímto výběrem. Samozřejmě v kaţdém procesu je prostor pro neustálé zlepšování, tak i zde je prostor pro změny v malých krocích, ale je třeba brát zřetel na dlouhodobé limitování finančních prostředků přidělených ČSSZ ze státního rozpočtu. Coţ se například projevuje v předkládání návrhů pracovníky na úpravy nových softwarů pro zrychlení a zkvalitnění procesů vycházejících z jejich praxe, které jsou dlouhodobě odkládány právě z důvodů finančních limitů. K dosaţení vyšší kvality zaměstnanců nestačí jen kaţdoroční hodnocení pracovníků. Motivaci je zapotřebí podloţit i jinými způsoby a kvalitní pracovní výsledky dostatečně ocenit, aby kvalitní a proškolení pracovníci neukončovali pracovní poměr. Velká výhoda ČSSZ je spatřována ve vyuţívání moderních informačních technologií, jakou je neustále se rozvíjející sluţba „e-Podání“ umoţňující elektronické zasílání celé řady tiskopisů. Poskytuje komfort na straně plátců, ale i ČSSZ a přináší nemalé úspory nákladů např. na pracovní sílu, materiální úspory bez potřeby papírové podoby takto zaslaných formulářů, nákladů spojených s archivací těchto formulářů, kdy doba archivace se pohybuje v rozmezí 10–30 let. Sluţbu jiţ vyuţívá více jak 1/5 zaměstnavatelů, ale u OSVČ zatím není příliš rozšířena. Zde spatřuji prostor pro masivní marketingovou kampaň ČSSZ zaměřenou na OSVČ, malé a střední podniky, kterým by přiblíţila veškeré moţnosti a výhody této sluţby. Zvolené faktory ovlivňující výběr pojistného byly analyzovány v rámci různých činností prováděných ČSSZ souvisejících s procesem výběru pojistného. Kontrolní činnost byla podstatně ovlivněna změnou právního rámce od 1. 1. 2009, která přinesla zvýšení časové náročnosti průběţných kontrol a prodlouţení pravidelného dvouletého cyklu kontrol. Z výsledků provedených kontrol vyplynula chybovost plátců spojená s novými právními úpravami (nesprávné uplatnění slev i stanovení výše náhrad za dobu dočasné pracovní neschopnosti a s tím související chybné uplatnění odpočtu poloviny náhrady od pojistného) vedoucí k doměřování pojistného a případného penále platebními výměry. Prodlouţení cyklu kontrol v případě chybovosti plátců s sebou můţe nést nejen doměření pojistného, ale také penalizaci za delší období. Činnost oddělení účtárny se musela vyrovnat se zavedením nové programové aplikace spojené se změnou zákona od 1. 1. 2009, coţ se podařilo v průběhu roku 2009. V prvním roce zavedení aplikace bylo zaznamenáno omezení určitých činností spojených s předepisováním dluhu plátcům a rušením splátkových kalendářů. V procesu výběru pojistného byl nalezen prostor pro změnu, kdy platby v hotovosti na pokladně jsou limitovány zákonem pouze 5.000 Kč za den, coţ nedává téměř ţád-


45

ný prostor pro platby pojistného zaměstnavateli. Pokladní hodiny jsou pouze v pondělí a středu oproti kaţdodenním úředním hodinám ČSSZ. V praxi se setkáváme s negativními ohlasy plátců, kdy argumentují jejich ochotou zaplatit pohledávku, ale jsou zde existující výše zmíněné limity. Navrhované řešení by spočívalo v právní úpravě ustanovení § 19 zák. č. 589/1992 Sb. v navýšení pokladního limitu alespoň na 30.000 Kč za den, částka byla zvolena adekvátně k moţnosti vyuţívání pokladny i zaměstnavateli. ČSSZ by vzhledem k jejímu proklientskému přístupu měla zváţit zavedení kaţdodenních pokladních hodin. Další příleţitost pro ČSSZ v získání finančních prostředků od plátců pojistného a zároveň zajištění kvalitních a komfortních sluţeb pro plátce, spatřuji v zavedení úhrad pojistného a příslušenství platebními kartami přes terminály umístěné na pokladně. Platební karty jsou dnes standardně poskytovány k běţným podnikatelským účtům a klienti o tento druh platby projevují zájem. Vývoj pohledávek je spjat především s činností oddělení vymáhání pohledávek, kde i přes uplatnění celé řady nástrojů vymáhání, celková výše pohledávek narůstá. Nárůst pohledávek byl zapříčiněn především hospodářskou krizí, a s ní spojenou druhotnou platební neschopností plátců. Výše zmiňované ekonomické vlivy měly za následek sníţení efektivity exekuční činnosti u ekonomicky činných subjektů, a nárůst počtu insolvenčních řízení, kdy částky z těchto řízení získané jsou velmi nízké. Ve snaze eliminovat dopady hospodářské krize je velkým počtem plátců vyuţíván institut splátek, v praxi se setkáváme s poměrně nízkým počtem plátců dodrţujících řádně sjednaný splátkový kalendář. Není výjimkou účelové podání ţádosti o splátky z důvodu oddálení výkonu rozhodnutí. Problematičtější je komunikace a vymáhání pohledávek u odhlášených plátců. Pozitivní vliv na vývoj pohledávek je spatřován v potřebě plátců získat potvrzení o bezdluţnosti pro různé účely, např. poskytnutí dotace z úřadů práce, získání peněţního úvěru od finanční instituce, pro výběrová řízení aj. V těchto případech dluţníci ihned uhradí veškeré pohledávky vůči ČSSZ. Návrhy řešení na sníţení pohledávek vyţadují převáţně legislativní úpravy. Prostor pro legislativní úpravu by byl spatřován v omezené moţnosti subjektů zakládat stále nové obchodní společnosti, pokud existuje spojitost mezi nově vznikajícím subjektem a obchodní společností vykazující dluhy vůči státním institucím. Dále např. zavedení ručení statutárních orgánů obchodních společností za splnění svých závazků, zavedení trestnosti za neodvedení pojistného i za zaměstnavatele. Umoţnit ČSSZ zveřejnit seznam dluţníků ve veřejně přístupném registru dluţníků. Zákonodárci by se mohli inspirovat na Slovensku, kde jiţ tento registr funguje v Sociálnej poisťovni. Tento registr by na plátce se špatnou platební morálkou mohl působit i psychologicky, především na plátce provádějící úhradu pohledávek aţ na podkladě vystaveného výkazu nedoplatků ČSSZ včetně dopočteného penále a dále pro informovanost stávajících či budoucích zaměstnanců např. k posouzení potencionálního zaměstnavatele vedoucí k určité jistotě při uzavírání pracovního poměru. Velikost administrativních nákladů v poměru k příjmům z pojistného na sociální zabezpečení od roku 2005 je v rozmezí 0,33–0,42 %, ke zjištění jejich velikosti byla pouţita metoda tzv. přepočteného pracovníka a to z důvodu nee-

46


xistence přesného přiřazení přímých a nepřímých nákladů k jednotlivým činnostem. Vysoká výnosnost výběru pojistného na sociální zabezpečení je dána především velkým objemem vybraných prostředků a s tím spojené úspory z rozsahu, a tak i přes vysoké náklady v řádech 100 milionů spojených se zavedením zákonných úprav se hodnota administrativních nákladů zvýšila maximálně o 0,09 p. b. Lze tedy konstatovat, ţe vývoj nákladovosti výběru pojistného je v posledních letech ovlivněn především řadou legislativních změn v oblasti sociálního zabezpečení, které negativně ovlivňují výši administrativních nákladů výběru pojistného na sociální zabezpečení. Náklady jsou spojené s jejich implementací do procesu, např. formou zpracování nové metodiky, zaškolení zaměstnanců, zajištění nového programového vybavení popřípadě úpravy stávajícího softwaru odpovídajícího platným právním normám, informovanosti široké veřejnosti formou letáků a broţur, tiskem nových tiskopisů ve vysokých nákladech aj. Po výše uvedených vynaloţených investicích a nasazení úsilí zaměstnanců ČSSZ došlo v prosinci 2006 k odloţení účinnosti (nejdříve na rok a posléze ještě o jeden rok) zákona č. 187/06 Sb. o nemocenském pojištění a jeho doprovodných zákonů aţ na výjimky a v tomto roce dosáhla velikost administrativních nákladů výběru pojistného na sociální zabezpečení nejvyšší hodnoty ve sledovaném období 0,42 %. Dalším faktorem jsou náklady spojené s pokrytím rozšířených nebo nových úkolů ČSSZ a přibývající agendy, která působí na růst osobních nákladů spojených se zvyšováním poţadavků na lidské zdroje. Tyto náklady v poměru k celkovým provozním nákladům od roku 2006 rostou a v roce 2009 jiţ dosahují 59 %. Z výše zmíněných souvislostí vyvstává otázka, zda je skutečně nezbytné a efektivní tak časté změny právních norem, neboť i po provedených změnách zůstává právní rámec nepřehledný a to i pro pracovníky ČSSZ, kteří se s touto situací musí vyrovnat na své odborné úrovni. Na straně plátců dodrţování právního rámce v oblasti sociálního zabezpečení je kontrolováno OSSZ, je zde na místě zdůraznit časovou náročnost prováděných kontrol po přijetí nové právní úpravy od 1. 1. 2009 mající vliv na prodluţování původně nastaveného dvouletého cyklu kontrol. Z výsledků kontrol vyplývá, ţe plátci nepostupují správně ve stanovování správné výše vyměřovacího základu pro odvod pojistného, co se týká nových úprav, setkáváme se s chybovostí v určení a výpočtu náhrad za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti, s tím související odečet poloviny této náhrady od pojistného za roky 2009 a 2010 a v neposlední řadě chybné uplatnění slev a mimořádných slev ve II. pololetí roku 2009. Poslední dva zmiňované důvody se v číselných údajích promítnou plně aţ v roce 2010 a výše, tato data však prozatím nejsou dostupná. Kaţdoročně je doměřováno platebními výměry pojistné včetně příslušenství v částce okolo 100 milionů Kč.

Závěr

47

6 Závěr V této bakalářské práci byla zhodnocena náročnost systému výběru pojistného na zdroje, a to pomocí provedené analýzy systému výběru pojistného s vyuţitím navrţených ukazatelů. Samotný proces výběru prováděný Českou správou sociálního zabezpečení je nastaven správně včetně průběţné implementace zákonných změn, coţ je prokázáno schopností dlouhodobě vybírat finanční prostředky téměř ve výši předpisu a plnit plán stanovený státním rozpočtem v blízkosti 100 %. Zlepšování a samotná kvalita procesu je velkou měrou ovlivněna dlouhodobou limitací finančních prostředků přidělovaných ze státního rozpočtu, kdy ČSSZ nedisponuje dostatečným mnoţstvím peněţních prostředků např. na ohodnocení kvalitních zaměstnanců a zajištění poţadovaných úprav programových aplikací dle návrhů zaměstnanců vycházejících z praxe. Nedokáţe tak zabránit odchodu kvalitních a zaškolených zaměstnanců, coţ sebou nese mimo vlivu na kvalitu samotného procesu i zvýšené náklady spojené se získáváním nových pracovníků včetně jejich zaškolení. Vývoj předpisu a výběru pojistného od roku 2009 je ovlivněn všemi zvolenými faktory. Došlo k značnému výkyvu v celé řadě ukazatelů. V daném roce došlo k propadu výše předpisu i výběru pojistného způsobeného především změnou právního rámce formou sníţení sazby pojistného o 2,5 %. Podstatný vliv přinesl dopad celosvětové hospodářské krize i na ekonomické subjekty v České republice, na základě kterého vláda přijala protikrizová opatření pro ČSSZ formou mimořádné slevy a slev z odvodu pojistného ve II. pololetí roku 2009, zhoršení platební morálky plátců pojistného spojeného s ekonomickým vývojem a zvýšení nezaměstnanosti. Výše zmíněné faktory se odrazily i v nárůstu výše pohledávek ČSSZ, i přes vyuţívání celé řady nástrojů vymáhání. Naopak pozitivní vliv má nutnost plátců dokládat potvrzení o bezdluţnosti vůči ČSSZ například při čerpání státních dotací. Z analýzy právního rámce vyplynula jeho nepřehlednost a sloţitost pro plátce, prokázaná doměřováním pojistného a penále na základě prováděných kontrol ČSSZ. Zaměstnanci ČSSZ jsou nuceni se s nepřehledností právního rámce vyrovnat na své odborné úrovni. Na základě provedeného zhodnocení nákladovosti metodou podílu administrativních nákladů k čistému inkasu pojistného lze konstatovat, ţe vývoj nákladovosti výběru pojistného je v posledních letech ovlivněn především řadou legislativních změn v oblasti sociálního zabezpečení, které negativně ovlivňují výši administrativních nákladů výběru pojistného na sociální zabezpečení. Prudký nárůst nákladů v roce 2009 o 0,08 p.b. oproti roku 2008 byl zapříčiněn i sníţením sazby pojistného a tím i čistého inkasa, přestoţe se v rámci funkčnosti procesu výběru prováděného ČSSZ nic nezměnilo. ČSSZ vyuţívá moderních informačních a komunikačních technologií přinášejících úspory administrativních nákladů a zároveň velice kvalitní a komfortní sluţby pro klienty při jejich vyuţívání. Většina navrhovaných změn vedoucí k optimalizaci systému vyţaduje legislativní úpravu. Jednou z navrhovaných změn nevyţadující legislativní úpravu

48

Závěr

je spatřována v rozšíření pokladních hodin na OSSZ, coţ představuje zvýšení komfortu pro provádění úhrad plátci. V této souvislosti je prostor i pro zákonodárce k revizi výše pokladního limitu, jehoţ výše neodpovídá současným potřebám vzhledem k velikosti odvodů za zaměstnance dané růstem mezd a dále rozšíření moţnosti úhrad prostřednictvím přijímání platebních karet od plátců. V důsledku rozšíření způsobů placení pojistného, by v konečném důsledku mohlo dojít ke zvýšení inkasa pojistného. Druhá část návrhů by se týkala převáţně řešení neustále narůstající výše pohledávek vůči ČSSZ, kde je spatřován prostor pro legislativní omezení moţnosti subjektů zakládat stále nové obchodní společnosti, pokud tyto subjekty vystupují jako společníci nebo statutární orgány v existujících obchodních společnostech vykazujících dluhy. Popřípadě zavést ručení statutárních orgánů za splnění závazků obchodních společností či zavedení trestní odpovědnosti i za neodvedení pojistného za zaměstnavatele. Závěrem lze konstatovat, ţe sníţení nákladovosti výběru pojistného lze dosáhnout například zpřehledněním a stálostí právního rámce, vyuţíváním a neustálým rozšiřováním moderních informačních a komunikačních technologií ČSSZ.

Literatura

49

7 Literatura ČSN EN ISO 9001:2001. Systémy managementu jakosti - Požadavky. Praha : Český normalizační institut, 2001. 52 s. ČSSZ : Profil organizace [online]. Praha : 2011 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . ČSSZ : Statistiky [online]. Praha : 2011 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW: . ČSSZ : Výroční zprávy [online]. Praha : 2006 [cit. 2011-04-12]. Výroční zpráva ČSSZ 2005. Dostupné z WWW: . ČSSZ : Výroční zprávy [online]. Praha : 2007 [cit. 2011-04-14]. Výroční zpráva ČSSZ 2006. Dostupné z WWW: . ČSSZ : Výroční zprávy [online]. Praha : 2008 [cit. 2011-04-08]. Výroční zpráva ČSSZ 2007. Dostupné z WWW: . ČSSZ : Výroční zprávy [online]. Praha : 2009 [cit. 2011-04-08]. Výroční zpráva ČSSZ 2008. Dostupné z WWW: . ČSSZ : Výroční zprávy [online]. Praha : 2010 [cit. 2011-04-07]. Výroční zpráva ČSSZ 2009. Dostupné z WWW: . GRASSEOVÁ, M.; DUBEC, R.; HORÁK, R. Procesní řízení ve veřejném sektoru : teoretická východiska a praktické příklady. 1. vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2008. 266 s. ISBN 978-80-251-1987-7. Jak uplatnit slevy na pojistném na sociální zabezpečení. Národní pojištění : odborný měsíčník České správy sociálního zabezpečení. 17. srpna 2009, roč. 40, č. 8-9/2009, s. 17-18. ISSN 0323-2395. MARJÁN, D.; FORMAN, P. Kontrola náhrady mzdy u zaměstnavatelů ve vztahu k odvodu pojistného : na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Národní pojištění : odborný měsíčník České správy sociálního zabezpečení. 25. října 2010, roč. 41, č. 11/2010, s. 9-11. ISSN 03232395. PEKOVÁ, J.; PILNÝ, J.; JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. přepracované vydání. Praha : ASPI, 2008. 712 s. ISBN 978-807357-351-5.

50

Literatura

Pojistné se daří úspěšně vybírat. Národní pojištění : odborný měsíčník České správy sociálního zabezpečení. 21. února 2011, roč. 42, č. 3/2011, s. 37. ISSN 0323-2395. PUDIL, P. A KOL., Zdanění a efektivnost. Vydání 1. Praha : Eurolex Bohemia, s.r.o., 2004. 155 s. ISBN 80-86861-07-4. PRUŠVIC, D. A KOL., Porovnání výběru pojistného a daní [online]. Praha : VÚPSV, v.v.i., 2006. 152 s. Dostupné z WWW: . Slevy na pojistném na sociální zabezpečení od 1. 8. 2009. Národní pojištění : odborný měsíčník České správy sociálního zabezpečení. 17. srpna 2009, roč. 40, č. 8-9/2009, s. 63-64. ISSN 0323-2395. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí : Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů ČR [online]. Praha : 2011 [cit. 2011-04-20]. Souhrnný přehled základních ukazatelů. Dostupné z WWW: . Zákon č. 582/1991 Sb. : o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Zákon č. 589/1992 Sb. : o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. ŢENÍŠKOVÁ, M. Pojistné na sociální zabezpečení : s komentářem a příklady k 1. 1. 2011. 3. aktualizované vydání. Olomouc : ANAG, 2011. 147 s. ISBN 978-80-7263-651-8.

Přílohy

51

Přílohy

52


A Sazby pojistného na sociální zabezpečení 1993-2011 Tab.

Sazby pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti 1993-2011

Ukazatel

Měrná jednotka

Rok

Sociální pojistné A B C

Celkem (A+B+C)

Sociální pojištění zaměstnanců placené:

Zaměstnancem a zaměstnavatelem celkem

% z mezd

1993 1994-1995 1996-2003 2004-2008 2009-2010

4,8 4,8 4,4 4,4 2,3 a) 2,3 b) 3,3

27,2 27,2 26 28 28 28 28

4 3 3,6 1,6 1,2 1,2 1,2

36 35 34 34 31,5 31,5 32,5

1993 1994-1995 1996-2003 2004-2008

1,2 1,2 1,1 0 3,6 3,6 3,3 3,3 2,3 a) 2,3 b) 3,3 4,8 4,8 4,4 4,4

6,8 6,8 6,5 6,5 20,4 20,4 19,5 21,5 21,5 21,5 21,5 27,2 27,2 26 28

1 0,75 0,4 0 3 2,25 3,2 1,2 1,2 1,2 1,2 4 3 3,6 1,6

2009-2010

1,4

28

1,2

2011

2,3

28

1,2

9 8,75 8 6,5 27 26,25 26 26 21,5/25 21,5/25 26 36 30,2/35 29,6/34 29,6/34 29,2/30, 6 29,2/31,5

2011 z toho: -

Zaměstnancem

% ze zúčtované mzdy *

-

Zaměstnavatelem

% ze souhrnu zúčtovaných mezd **

1993 1994-1995 1996-2008 2009-2011 1993 1994-1995 1996-2003 2004-2008 2009-2010 2011

Sociální pojištění OSVČ

% z vyměřovacího základu***

Pramen: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, vlastní výpočty A - nemocenské pojištění, B - důchodové pojištění, C - příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; *) v letech 2008-2009 je maximálním vyměřovacím základem (výše zúčtované mzdy) částka ve výši 48násobku stanovené průměrné měsíční mzdy, od roku 2010 ve výši 72násobku stanovené průměrné měsíční mzdy (nad tuto částku se pojistné neplatí);


53

**) od roku 2008 se do vyměřovacího základu (souhrn zúčtovaných mezd) nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níţ zaměstnanec neplatí pojistné; od roku 2009 je okruh pojištěnců (jednatelé, členové druţstva), kteří jsou pojištění pouze důchodově a odvod za tuto skupinu pojištěnců pro zaměstnavatele je niţší o sloupec A) a C); a) sazba základní a b) sazba zvýšená s moţností odpočtu poloviny náhrady mzdy z pojistného; ***) vyměřovací základ si stanoví samostatně výdělečně činná osoba sama, minimálně však v letech 1993-2003 35 %, v roce 2004 40 %, v roce 2005 45 % a od roku 2006 50 % příjmů po odpočtu výdajů; maximální výše vyměřovacího základu můţe činit 40500 Kč do roku 2007, v roce 2008 a 2009 částka ve výši 4násobku průměrné mzdy za kaţdý měsíc pojištění (tj. při celoročním působení ve výši 48násobku průměrné mzdy), od roku 2010 částka ve výši 6násobku průměrné mzdy za kaţdý měsíc pojištění (tj. při celoročním působení ve výši 72násobku průměrné mzdy). Od roku 2004 je současně stanovena absolutní úroveň v Kč, pod kterou nesmí vyměřovací základ klesnout, a to u pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost 20 % v roce 2004, 22,5% v roce 2005, 25 % od roku 2006, pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost po celé uvedené období 10 % stanovené průměrné měsíční mzdy; od 1. 1. 1994 je nemocenské nepovinné – ve sloupci celkem, první výpočet bez pojistného na nemocenské pojištění a druhý výpočet vč. pojistného na nemocenské pojištění.

54

Vývoj příjmů v letech 2007-2010

B Vývoj příjmů v letech 2007-2010 Tab.

Vývoj příjmů v letech 2007–2010 (v mil. Kč)

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

2007 29.892 27.076 27.173 29.070 28.941 29.931 30.026 30.262 28.620 29.782 30.884 35.552

2008 32.000 30.414 29.943 31.517 30.923 31.762 31.924 31.262 29.932 30.637 30.764 34.291

2009 31.447 28.133 28.551 29.902 28.520 28.532 28.997 28.602 20.774 26.699 27.239 30.362

Zdroj: Statistika výběru pojistného na sociální zabezpečení ČSSZ

2010 28.133 27.479 27.279 28.658 28.691 28.928 29.192 29.217 28.252 28.473 29.178 32.620

Přehled a vývoj vybraných ukazatelů

55

C Přehled a vývoj vybraných ukazatelů Tab.

Přehled a vývoj vybraných ukazatelů ovlivňujících předpis pojistného v čase

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Prům. registr. nezaměstna443 470 444 477 522 537 ných v tis. osobách* Prům. měsíční nominální 12666 13476 14624 15767 16752 17869 mzdy v Kč** Celkové předpisy pojistné213,8 222,2 238,7 251,26 265,94 283,28 ho v mld. Kč Rok 2005 2006 2007 2008 2009 Prům. registr. nezaměstna514 475 393 324 466 ných v tis. osobách* Prům. měsíční nominální 18763 19998 21452 23280 24094 mzdy v Kč** Celkové předpisy pojistné302,41 321,35 353,5 374,8 343,26 ho v mld. Kč zdroj: výroční zprávy ČSSZ, souhrnný přehled základních ukazatelů VÚPSV *) Jedná se o údaje o průměrný roční počet registrovaných nezaměstnaných v tisících. ** ) z důvodů srovnatelnosti dlouhodobé časové řady nejsou zahrnuty mzdy zaměstnanců Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra, s kterými není počítáno ani v celkových předpisech pojistného, protoţe jak jiţ bylo zmiňováno výše, ostatní správci nejsou předmětem této práce.

Vývoj nákladovosti výběru pojistného na sociální zabezpečení

Recommend Documents