Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku 2010

SPRÁVNÁ VOLBA - podpora kariérového poradenství na školách v Plzeňském kraji

Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku 2010

Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s.

Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková

listopad 2010


Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 3 1.

Vývoj mezd v Plzeňském kraji ve srovnání s ostatními kraji ČR ..................................... 4

2.

Mzdy podle stupně vzdělání ........................................................................................... 6

3.

Mzdy podle skupin povolání ..........................................................................................11

4.

Mzdy v Plzeňském kraji podle skupin povolání ..............................................................13

5.

Shrnutí ..........................................................................................................................17


2


Úvod Mzdy vypovídají nejen o ceně práce v daném čase a v daném území, ale zároveň dobře indikují celkový vývoj a situaci na trhu práce, i když s určitým zpožděním. Poznání vývoje mezd v Plzeňském kraji bylo hlavní cílem zpracování studie „Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku 2010“. Bezprostředním důvodem zpracování studie pak byly změny ve vývoji mezd v ČR a v Plzeňském kraji, které se projevily již v roce 2009 a které naznačovaly zastavení růstu mezd v souvislosti s ekonomickou krizí. Ta se růstem nezaměstnanosti a především silným poklesem volných pracovních míst projevila již v polovině roku 2008. Mzdy byly hodnoceny jednak z hlediska vývoje od roku 2004 do roku 2009 a pro některé údaje do 1. poloviny roku 2010, a také z hlediska rozdílů ve mzdách zaměstnanců vybraných skupin podle různých kritérií, jak je publikuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Český statistický úřad (ČSÚ). V celé studii byly použity pouze údaje o průměrných hrubých měsíčních mzdách. Na tomto základě bylo možno zhodnotit úroveň mezd v Plzeňském kraji v republikovém kontextu celkem i odděleně za podnikatelskou i nepodnikatelskou sféru (viz kapitola 1). Zvláštní pozornost byla věnována vztahu stupně dosaženého vzdělání zaměstnanců a úrovni mezd v ČR podle věku, odvětví a skupin povolání (viz kapitola 2), neboť to jsou významné faktory, které ovlivňují cenu práce. Informace o těchto vlivech by však měly být jen jedním z hledisek, při rozhodování o vlastním profesním směřování. Kapitola 3 shrnuje vývoj mezd podle skupin povolání v ČR v letech 2004-2009 i rozdíly ve mzdách mezi kraji v roce 2009 podle skupin povolání. Hlavní snahou je poskytnout zájemcům co nejúplnější informace o vývoji mezd podle povolání v Plzeňském kraji. V první části kapitoly 4 je shrnut vývoj mezd v Plzeňském kraji podle devíti hlavních tříd Katalogu zaměstnání (KZAM). Ve druhé části kapitoly 4 jsou v tabulkách uvedena vybraná povolání (podskupiny Katalogu zaměstnání) s nejvyšší a nejnižší mzdou v Plzeňském kraji za podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru. Výčet vybraných povolání je doplněn údaji o průměrných hrubých měsíčních mzdách v letech 2008, 2009 a za 1. pololetí 2010. Hlavní poznatky studie jsou shrnuty v kapitole 5.


3


1. Vývoj mezd v Plzeňském kraji ve srovnání s ostatními kraji ČR Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd podle krajů České republiky v letech 2004-2009, jak je publikuje ČSÚ, dokumentuje graf 1. Z něj je zřejmé, že v letech 2005-2008 rostly ve všech krajích mzdy poměrně rovnoměrně, ale v roce 2009 došlo v důsledku ekonomické krize ke zpomalení růstu mezd a v některých krajích dokonce mzdy poklesly. Graf1: Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd – kraje ČR Nejvíce vzrostly mzdy v celém sledovaném období 2004-2009 v Praze (o 36 %), v Libereckém (o 35 %), Jihomoravském a Pardubickém kraji (oba o 34 %). Plzeňský kraj se v tomto období zařadil se svým růstem o 30 % (stejný je i průměr ČR) na šesté místo. V roce 2009 vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda v ČR jen o málo více než o 1 %, nejvíce v Pardubickém a Libereckém kraji (oba o 3 %). V Plzeňském kraji mzdy spíše stagnovaly (růst o 0,6 % - 10. místo). V kraji Zlínském a Moravskoslezském došlo k mírnému poklesu průměrných hrubých měsíčních mezd. Výsledkem je větší diferenciace krajů podle mezd v roce 2009. I přes uvedené vývojové změny si Plzeňský kraj udržoval vyšší úroveň mezd. Do roku 2008 se střídal s Jihomoravským krajem na třetím nebo čtvrtém místě mezi kraji ČR podle průměrné hrubé měsíční mzdy (za Prahou a Středočeským krajem). V roce 2009 však byl Plzeňský kraj odsunut na 5. místo Libereckým krajem. Praha svou mzdovou úrovní po celé sledované období natolik převyšovala všechny ostatní kraje, že druhý Středočeský kraj se pohyboval na úrovni republikového průměru a všechny zbývající kraje výrazněji zaostávaly. Podrobnější vývoj průměrných hrubých mezd rozdělených na podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru podle krajů po pololetích od roku 2006 na základě dat MPSV dokládají grafy 2 a 3. Pro přehlednost byly do obou grafů zařazeny pouze Plzeňský kraj, kraje s ním sousedící a kraj s nejvyšší a nejnižší průměrnou hrubou měsíční mzdou. V legendě je uvedeno také pořadí vybraného kraje v rámci ČR ve druhém pololetí roku 2010. Oba grafy se od sebe výrazněji liší v několika ohledech. V nepodnikatelské sféře (graf 2) se v krajích minimálně od roku 2007 projevuje výrazná periodicita vývoje mezd s maximem na konci roku. V podnikatelské sféře tomu tak není. Dále se v nepodnikatelské sféře dosud neprojevil klesající trend vývoje mezd. Pokles v 1. pololetí 2010 bylo možno alespoň u některých krajů považovat za projev roční periodicity. V souvislosti s chystanými úspornými opatřeními vlády však lze v dalším období očekávat pokles mzdové úrovně i v této sféře podobně, jako tomu je nyní v podnikatelské sféře (viz graf 3). Další odlišností je relativně malý odstup Prahy na 1. místě v nepodnikatelské sféře od ostatních krajů (od Plzeňského kraje na 2. místě to jsou 4 tisíce Kč). V podnikatelské sféře Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku 2010

4


byla ve druhém pololetí 2010 průměrná hrubá měsíční mzda v Praze o více než 10 tisíc Kč vyšší než ve Středočeském kraji, který byl na druhém místě. Graf 2: Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd – vybrané kraje ČR (2006-2010) – nepodnikatelská sféra (řazeno podle 1. pololetí 2010) V nepodnikatelské sféře byl podle průměrné hrubé měsíční mzdy Plzeňský kraj po celé sledované období, tj. od roku 2006, na druhém místě za Prahou. Tempo růstu měl Plzeňský kraj ale jen průměrné a jeho odstup od ostatních krajů se tím zmenšoval. Pokles v 1. pololetí roku 2010 však byl v nepodnikatelské sféře v Plzeňském kraji relativně malý. Graf 3: Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd – vybrané kraje ČR (2006-2010) – podnikatelská sféra (řazeno podle 1. pololetí 2010) V podnikatelské sféře došlo za první pololetí roku 2010 téměř ve všech krajích ČR k podobnému poklesu průměrných hrubých měsíčních mezd jako o rok dříve. To znamená, že odměny na konci roku zlepšují úroveň mezd za 1. - 4. kvartál. V této sféře byl Plzeňský kraj po většinu sledovaného období na čtvrtém místě. Sousední kraje Jihočeský a Karlovarský patří podle úrovně mezd v podnikatelské sféře mezi nejhorší v ČR. Kraje se tedy liší nejen výší průměrné hrubé měsíční mzdy v podnikatelské a nepodnikatelské sféře, ale také svým postavením podle úrovně mezd v těchto sférách. Relace mezi úrovní průměrných hrubých měsíčních mezd mezi oběma sférami přehledně za všechny kraje dokumentuje graf 4. Kraje jsou řazeny podle rozdílu mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou.


5


Graf 4: Průměrná hrubá měsíční mzda podle sfér – kraje ČR (1. pololetí 2010)

V 1. pololetí 2010 byla v šesti krajích ČR průměrná hrubá měsíční mzda v podnikatelské sféře vyšší než v nepodnikatelské. Největší rozdíl byl v Praze (o více než 8 tisíc Kč) a ve Středočeském kraji (o 3 tisíce Kč). Plzeňský kraj patřil ve stejné době mezi osm krajů, kde byly průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře vyšší než v podnikatelské. Tento rozdíl činil v Plzeňském kraji 443 Kč. Vyšší rozdíl v úrovni mezd ve prospěch nepodnikatelské sféry měly v 1. pololetí 2010 ze sousedních krajů kraje Jihočeský (o více než 1 tisíc Kč) a Karlovarský (o více než 2 tisíce Kč).

2. Mzdy v ČR podle stupně vzdělání Dosažená úroveň vzdělání je jedním z nejdůležitějších faktorů, který ovlivňuje cenu práce zaměstnanců. Z tohoto důvodu se v této kapitole budeme zabývat vztahem stupně vzdělání a mezd podrobněji. Tento vztah je analyzován na úrovni ČR, pro kterou je dostatek údajů. Graf 5: Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy podle stupně dosaženého vzdělání – ČR

Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v letech 2004-2009 podle stupně dosaženého vzdělání dokumentuje graf 5. V roce 2009 měli zaměstnanci se středním vzděláním s maturitou v ČR více než jedenapůlkrát (1,6x) vyšší mzdy než zaměstnanci se základním vzděláním. V případě zaměstnanců s magisterským vzděláním to bylo téměř třikrát více (2,8x).

Z grafu je také patrné, že se neustále zvětšovaly rozdíly v průměrných mzdách podle stupně vzdělání, a to nejen v absolutním, ale i v relativním vyjádření. V období 2004-2008 vzrostly mzdy zaměstnanců s magisterským vzděláním o 30 %, zatímco u zaměstnanců se základním vzděláním pouze o 21 %. U ostatních tří stupňů vzdělání bylo tempo růstu stejné (26 %). Ekonomická krize, která se na úrovni mezd projevila v ČR až v roce 2009, tyto rozdíly ještě zvýraznila. Prudký pokles pracovních příležitostí pro méně kvalifikované pracovníky (pokles Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku 2010

6


volných pracovních míst a nárůst počtu nezaměstnaných) se promítl také do vývoje mezd. V roce 2009 klesly průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců se základním vzděláním o 2 % a se středním vzděláním bez maturity téměř o 3 %. Ostatním skupinám zaměstnanců podle vzdělání v roce 2009 mzdy vzrostly, nejvíce zaměstnancům s magisterským vzděláním (o 3 %). Úroveň průměrných hrubých měsíčních mezd se neliší pouze podle stupně dosaženého vzdělání, ale také podle věku zaměstnance, jak za rok 2009 dokládá graf 6. Vyšší věk znamená jednak delší praxi, ale na druhé straně také nižší mzdovou úroveň v minulosti či menší flexibilitu starších pracovníků a jejich větší ochotu pracovat za méně peněz. Tak si lze vysvětlit pokles průměrné úrovně mezd pracovníků s věkem (od 40 let), který je patrný zvláště u skupin s vyšším stupněm dosaženého vzdělání (od středního s maturitou). Na konci období ekonomické aktivity (60-64 let) se průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců opět zvyšují, u některých skupin dokonce na maximum (střední bez maturity a střední s maturitou). Tyto dvě skupiny se také vyznačují relativně největší stabilitou průměrných hrubých měsíčních mezd podle věku. U zaměstnanců se středním vzděláním bez maturity činí pokles průměrných mezd s věkem proti maximu nejvýše 4 %, u zaměstnaců s maturitou do 6 %, u zaměstnanců se základním nebo nedokončeným vzděláním je to do 9 %, u vyššího odborného a bakalářského až 16 % a magisterského 15 %. Vzhledem k odlišné době přípravy na povolání se jednotlivé skupiny podle stupně dosaženého vzdělání liší také věkem, kdy dosahují nejvyššího mzdového ocenění na počátku kariéry. S rostoucím stupněm vzdělání (a delší dobou přípravy na povolání) roste věk, kdy je nejvyšší průměrná hrubá měsíční mzda. Graf 6: Průměrná hrubá měsíční mzda podle stupně dosaženého stupně a věku zaměstnance – ČR (rok 2009)

Mzdy zaměstnaců se neliší výrazně pouze stupně dosaženého vzdělání nebo podle věku, ale velký vliv na mzdovou úroveň má ekonomické odvětví, v němž zaměstnanec své vzdělání uplatňuje. K tomu je však nejprve nutné si uvědomit, jaká je průměrná mzdová úroveň v jednotlivých odvětvích, neboť ta se velmi liší (viz graf 7). Sektory jsou v grafu odlišeny barevně. V sekundárním sektoru je kromě odvětví uveden také průmysl celkem, tj. všechny předchozí odvětví vyznačené v grafu modře. Stavebnictví je vyznačeno šedě. Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku 2010

7


Graf 7: Průměrná hrubá měsíční mzda podle odvětví – ČR (rok 2009)

Z hlediska výše mezd vynikala odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla; Informační a komunikační činnosti; Peněžnictví a pojišťovnictví a Profesní, vědecké a technické činnosti. Naopak nejnižší průměrné mzdy jsou v odvětvích Administrativní a podpůrné činnosti a Ubytování, stravování a pohostinství, kde průměrné hrubé měsíční mzdy nedosahovaly v roce 2009 ani 20 tisíc Kč. Těsně nad 20 tisíci Kč se ve stejném roce držely mzdy v odvětvích Zemědělství, lesnictví a rybářství a Kulturní, zábavní a rekreační činnost. Průměrná výše mezd podle odvětví je silně ovlivněna vzdělanostní strukturou zaměstnanců. Vyšší průměrná mzda v odvětví také zpravidla znamená vyšší podíl zaměstnanců s vyšším stupněm vzdělání.

Graf 8: Průměrná hrubá měsíční mzda podle stupně vzdělání celkem a za vybraná odvětví (primér a sekundér) – ČR (rok 2009) Úroveň mezd v priméru (Zemědělství, lesnictví a rybářství) byla v roce 2009 relativně nízká (viz graf 8), což se projevilo především u skupin zaměstnanců s vyšším stupněm vzdělání. Relativně vysoké mzdové ocenění dosahovali nejkvalifikovanější zaměstnanci ve stavebnictví. V tomto odvětví byli také vysoce nadprůměrně oceňováni zaměstnanci se středním vzděláním s maturitou. Graf 9 doplňuje informaci o úrovni mezd podle stupně dosaženého vzdělání a podle odvětví v ČR, neboť obsahuje údaje za všechna odvětví terciárního sektoru v roce 2009. Dokládá,


8


jak rozdílná je úroveň mezd mezi odvětvími ve službách i podle stupně dosaženého vzdělání. Graf 9: Průměrná hrubá měsíční mzda podle stupně vzdělání za odvětví terciárního sektoru – ČR (rok 2009)

Úrovní mezd ve službách, a to pro všechny stupně vzdělání, vynikala v roce 2009 dvě odvětví: Informační a komunikační činnosti a Peněžnictví a pojišťovnictví. Magisterské vzdělání bylo vysoce hodnoceno také v odvětví Obchod, opravy motorových vozidel (průměrně 66 tisíc Kč). Zaměstnanci se základním nebo nedokončeným vzděláním byli výrazně nadprůměrně honorováni i v odvětví Doprava a skladování (průměrně 21,2 tisíc Kč). Nejnižší průměrné hrubé měsíční mzdy v terciárním sektoru měli zaměstnanci s nižším stupněm vzdělání (základní a střední s maturitou) v odvětvích Administrativní a podpůrné činnosti a Vzdělávání. U zaměstnanců s vyšším vzděláním (od středního s maturitní zkouškou až po magisterské) měli nejnižší mzdy zaměstnanci v odvětví Kulturní, zábavní a rekreační činnost. Totéž platilo pro zaměstnance s magisterským vzděláním také pro odvětví Vzdělávání. Dalším hlediskem, které je možno uplatnit při analýze výše mezd podle stupně dosaženého vzdělání je zaměstnání, resp. hlavní třídy KZAM (Katalog zaměstnání), které dělí zaměstnání do devíti skupin (viz graf 10). Pro srovnání jsou pro každou hlavní třídu vyznačena též průměrná hodnota (šedá linka). Jednotlivé hlavní třídy se liší svou početností. Celkový počet zaměstnanců v každé z nich přesahuje 100 tisíc kromě KZAM 6 (dělníci v zemědělství a lesnictví), kde jich bylo méně než 8 tisíc. V hlavní třídě 2 (věděčtí a odborní duševní pracovníci) nebyla do grafu 10 zahrnuta skupina se základním nebo nedokončeným vzděláním, neboť byla velmi málo početná (jen 26 zaměstnaců). Z grafu 10 vyplývá, že největší rozdíly ve mzdách byly v roce 2009 v hlavní třídě 1 (vedoucí a řídící pracovníci). V této třídě mají tedy zaměstnanci nejlepší předpoklady uplatnit svoje


9


vzdělání i po stránce finančního ohodnocení. To platí, i když zaměstnanci se základním vzděláním měli v této hlavní třídě KZAM mírně vyšší průměrnou hrubou měsíční mzdu než se středním vzděláním bez maturity. Zaměstnanci se středním vzděláním s maturitou i s vyšším odborným a bakalářským vzděláním v hlavní třídě 1 měli v roce 2009 vyšší průměrnou hrubou měsíční mzdu než pracovníci s jakýmkoliv vzděláním ve zbývajících hlavních třídách KZAM. Graf 10: Průměrná hrubá měsíční mzda podle hlavních tříd KZAM a stupně vzdělání – ČR (rok 2009)

S rostoucí hlavní třídou KZAM klesají rozdíly mezi skupinami zaměstnanců podle stupně dosaženého vzdělání. Příčinou je relativně nízké uplatnění vyššího vzdělání ve vyšších hlavních třídách KZAM (třídy 6 až 9). V těchto třídách, a také v hlavní třídě 5, převážují zaměstnanci se středním vzděláním bez maturity. V roce 2009 činil v hlavních třídách 5 až 9 jejich podíl 55 až 73 %. V hlavních třídách KZAM 6 až 9 odpovídají průměrné mzdy zaměstnanců se středním vzděláním bez maturity průměrným mzdám za všechny zaměstnance. Průměrné mzdy zaměstnanců s magisterským vzděláním byly v roce 2009 v hlavních třídách 8 (obsluha strojů a zařízení) a 9 (pomocní a nekvalifikovaní) pouze o 20 % vyšší než u zaměstnanců se základním vzděláním. Ve třídách 6 (dělníci v zemědělství a lesnictví) a 7 (kvalifikovaní dělníci a výrobci) činil tento rozdíl 40 %. V hlavních třídách KZAM 4 (nižší administrativní pracovníci) a 5 (provozní ve službách a obchodě) měli podprůměrné mzdy zaměstnanci se základním i se středním vzděláním bez maturity.


10


3. Mzdy podle skupin povolání Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd podle skupin povolání (dále hlavní třída KZAM) v ČR v období 2004-2009 dokumentuje graf 11. Graf 11: Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd podle hlavních tříd KZAM - ČR (2004-2009)

Do roku 2008 průměrné hrubé měsíční mzdy u všech hlavních tříd KZAM v ČR stoupaly. V roce 2009 se však dopad ekonomické krize na mzdy promítl v různém vývoji průměrných hrubých měsíčních mezd rozdělených podle hlavních tříd KZAM. Mezi roky 2008 a 2009 klesly průměrné mzdy u hlavních tříd KZAM 6 až 8 (o 0,9 až 2,8 %), stagnovaly u tříd 4 a 9 a vzrostly u tříd 1 až 3 (o 0,5 až 3,1 %) a také u třídy 5 (o 0,4 %). Z grafu 11 je patrné, že nad celkovým průměrem se po celé sledované období nacházely průměrné mzdy hlavních tříd 1 až 3. Průměrné mzdy ve třídě 1 (vedoucí a řídící pracovníci) výrazně převyšovaly mzdy v ostatních třídách, když po celé sledované období byly vždy alespoň dvojnásobné proti průměru. V hlavní třídě 2 (vědečtí a odborní duševní pracovníci) byly mzdy vyšší přibližně o třetinu a ve třídě 3 (technici, zdravotníci, pedagogové) o 8 až 10 %. Průměrné mzdy v hlavních třídách 4, 7 a 8 byly velmi podobné a pohybovaly se kolem 80 % celkového průměru. Pouze v roce 2008 se nedostatek kvalifikovaných dělníků v době vrcholící konjunktury promítl do rychlejšího růstu průměrných mezd třídy 7 (kvalifikovaní dělníci a výrobci). V roce 2009 ale následoval u této třídy největší pokles mezd (o 2,8 %). Průměrné mzdy třídy 6 (dělníci v zemědělství, lesnictví) se v letech 2006-2008 vyvíjely lépe než u třídy 5 (provozní ve službách a obchodě) a dostaly se až nad dvě třetiny celkového průměru. U hlavní třídy 9 (pomocní a nekvalifikovaní) po celé sledované období mzdy stále více zaostávaly za celkovým průměrem. Dále je z grafu 11 zřejmé, že se po celé sledované období 2004-2009 s rostoucím číslem KZAM snižovalo tempo růstu průměrných hrubých měsíčních mezd. Např. u hlavní třídy 1 došlo k růstu o 35 %, u třídy 9 jen o 22 %. Výjimkou je z tohoto pohledu již zmíněná hlavní třída 7 (kvalifikovaní dělníci a výrobci), u které se průměrné mzdy zvýšily během pěti let o 34 %. Stejně jako se kraje ČR liší celkovou průměrnou mzdou, liší se také průměrnou mzdou podle hlavních tříd KZAM (viz graf 12). Pro úplnost jsou v grafu uvedeny také průměrné hodnoty za celou ČR. V komentáři se zaměříme pouze na postavení Plzeňského kraje z hlediska průměrných hrubých měsíčních mezd podle hlavních tříd KZAM. Připomeňme, že mzdová úroveň v Plzeňském kraji je mírně vyšší než ve většině krajů ČR. Přesto v roce 2009 byla průměrná hrubá měsíční mzda v Plzeňském kraji (stejně jako ve


11


všech krajích kromě Prahy) nižší než průměr ČR, který Praha výrazně deformuje směrem vzhůru (viz kapitola 1). Graf 12: Průměrné hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM – kraje ČR (2009)

V mezikrajském srovnání úrovně mezd v roce 2009 na tom byl Plzeňský kraj nejhůře v hlavní třídě 1 (vedoucí a řídící pracovníci), kde klesl ze 6. až na 7. místo a zaostával o 13 % za republikovým průměrem této třídy. Podobný odstup od průměru ČR (11 %) měl Plzeňský kraj také v hlavní třídě 2 (vědečtí a odborní duševní pracovníci), kde mu patřilo 5. místo. K největšímu propadu Plzeňského kraje v pořadí (ze 3. na 6. místo) došlo v roce 2009 ve třídě 5 (provozní pracovníci ve službách a obchodu). Také průměrná mzda v kraji v této třídě se dostala pod průměr třídy za celou ČR. Poslední hlavní třídou KZAM, kde Plzeňský kraj zaostává za průměrem třídy v rámci ČR (o 4 %) je třída 3 (technici, zdravotníci, pedagogové), a to i když se tento kraj v roce 2009 posunul z 5. na 4. místo. V mezikrajském srovnání jsou na tom v Plzeňském kraji relativně nejlépe zaměstnanci v hlavní třídě 4 (nižší administrativní pracovníci), kterým patří 2. místo hned za Prahou, a jejich mzdy jsou o 8 % vyšší než je tomu pro tuto třídu za celou ČR. Také všechny zbývající hlavní třídy KZAM (třídy 6 až 9) v Plzeňském kraji měly v roce 2009 vyšší mzdy, než byl republikový průměr ČR dané třídy (o 3 až 6 %) a nedošlo u nich ke zhoršení v pořadí mezi kraji, tj. zachovaly si 3., resp. 4. místo.


12


4. Mzdy v Plzeňském kraji podle povolání Nyní se budeme podrobněji zabývat vývojem průměrných hrubých měsíčních mezd podle sfér a podle skupin povolání (hlavních tříd KZAM) po pololetích od roku 2006 až do 1. pololetí 2010 v Plzeňském kraji (viz grafy 13 a 14). Graf 13: Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd podle hlavních tříd KZAM – Plzeňský kraj (2006 - 1. pololetí 2010) – nepodnikatelská sféra U většiny hlavních tříd KZAM bylo ve sledovaném období v Plzeňském kraji v nepodnikatelské sféře patrné zvýšení mezd za celý rok oproti prvnímu pololetí. Výjimku tvořila v letech 2006 až 2008 třída 6 (dělníci v zemědělství a lesnictví), která měla v prvním pololetí v průměru až o 5 tisíc Kč vyšší plat než za celý rok. Za celý rok 2009 se proti roku 2008 zvýšily mzdy všech hlavních tříd KZAM v nepodnikatelské sféře v Plzeňském kraji, nejvíce právě u třídy 6 (dělníci v zemědělství a lesnictví) a u třídy 7 (kvalifikovaní dělníci a výrobci), a to o více než 8 %, nejméně u tříd 8 (obsluha strojů a zařízení) a 5 (provozní pracovníci ve službách a obchodě), obě přibližně o 2 %. Také v prvním pololetí roku 2010 se ve všech hlavních třídách KZAM v nepodnikatelské sféře v Plzeňském kraji hrubé měsíční mzdy zvýšily proti stejnému období předchozího roku. Nejvíce (o 7 %) to bylo v hlavních třídách vyžadující zpravidla jen nižší kvalifikaci, tj. třída 8 (obsluha strojů a zařízení) a třída 9 (pomocní a nekvalifikovaní pracovníci). Nejméně se v prvním pololetí 20010 meziročně zvýšily mzdy v hlavní třídě 2 (vědečtí a odborní duševní pracovníci - o 1,0 %) a 1 (vedoucí a řídící pracovníci - o 1,2 %). Mzdy těchto dvou tříd v nepodnikatelské sféře v Plzeňském kraji se přitom do roku 2009 vyvíjely naporosto rozdílně. Průměrná hrubá měsíční mzda třídy 2 (vědečtí a odborní duševní pracovníci) rostla v letech 2006-2009 nejpomaleji (v průměru o 4,2 % ročně), zatímco mzda třídy 1 (vedoucí a řídícívpracovníci) rostla nejrychleji (v průměru o 8,3 % ročně). V roce 2010 se tedy v nepodnikatelské sféře v Plzeňském kraji nejvíce projevily důsledky ekonomické krize ve mzdách v zaměstnáních, která zpravidla vyžadují nejvyšší kvalifikaci. V podnikatelské sféře se v Plzeňském kraji vyvíjely mzdy jinak než v nepodnikatelské (viz graf 14). Z grafu je zřejmé, že do roku 2008 nedocházelo v podnikatelské sféře v hlavních třídách KZAM k periodickým změnám mezd během roku. Hlavní odlišností je však pokles nebo minimálně stagnace mezd, která se po období poměrně rychlého růstu mezd projevila už od roku 2009!


13


Graf 14: Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd podle hlavních tříd KZAM – Plzeňský kraj (2006-2009) – podnikatelská sféra U některých hlavních tříd KZAM se pokles mezd projevil při meziročním srovnáním již v 1. pololetí roku 2009 (hlavní třídy 4, 7 a především 8 a 9). K nim se podle meziročního srovnání průměrných hrubých měsíčních mezd za celý rok 2009 přidaly i některé další třídy (1, 5 a 6). V 1. pololetí 2010 došlo poprvé v podnikatelské sféře v Plzeňském kraji meziročně také k poklesu mezd třídy 2 (vědečtí a odborní duševní pracovníci) a třídy 3 (technici, zdravotníci a pedagogové). Naopak po poklesu se výrazněji zvýšily mzdy třídy 1 (vedoucí a řídící pracovníci - meziročně o 3 %) a třídy 6 (dělníci v zemědělství a lesnictví meziročně o 4 %). Data publikovaná MPSV umožňují sledovat vývoj mezd v podrobnějším členění podle podskupin KZAM (dále „povolání“), kterých je téměř 500. Informace jsou opět rozděleny na nepodnikatelskou a podnikatelskou sféru. Pro některá povolání s menším počtem vykazovaných zaměstnaných v Plzeňském kraji chybí data úplně nebo v některých obdobích. Takové povolání jsme neuvažovali. Tabulky 1 a 2 obsahují pouze povolání s nejvyšší a nejnižší mzdou a jsou řazeny podle výše průměrné hrubé měsíční mzdy za 1. pololetí 2010. V tabulkách jsou uvedeny také dva vývojové indexy v % - hodnoty menší než 100 znamenají pokles v daném období (mezi roky 2008 a 2009 a za 1. pololetí 2010 ve srovnání s rokem 2009) a tyto hodnoty jsou barevně zvýrazněny. V nepodnikatelské sféře sice patří „vedoucí a řídící pracovníci“ k nejlépe hodnoceným, ale srovnatelně nebo ještě lépe jsou na tom někteří specialisté ve zdravotnictví a souvisejících oborech. Další skupinu zaměstnanců s vysokou úrovní mezd v nepodnikatelské sféře v Plzeňském kraji tvoří některá „technická“ povolání. Nejedná se však pouze o odborníky v oblasti IT. Mezi nejhůře placená (do 17 000 Kč) v této sféře patří většinou povolání bez specifických nároků na kvalifikaci. Výjimku tvoří např. kuchaři, zahradníci nebo krejčí. Naprosté většině vybraných povolání v nepodnikatelské sféře mezi roky 2008 a 2009 v kraji mzdy rostly (viz vývojový index 2009/2008 v tabulce 1). K velkému poklesu mezd (o více než 10 %) došlo u pomocných montérů a u metařů a čističů. V 1. pololetí 2010 se v Plzeňském kraji poměr vybraných povolání, ve kterých došlo k poklesu nebo k nárůstu mezd, obrátil a v nepodnikatelské sféře mezi 40 vybranými povoláními dominovala povolání s poklesem průměrných hrubých měsíčních mezd. Příčinou jsou pravděpodobně především sezónní změny mezd v nepodnikatelské sféře. K největšímu poklesu (ze 60 na 50 tisíc Kč, tj. o 15 %) došlo u vedoucích pracovníků výpočetních útvarů.


14


Tabulka 1: Průměrné hrubé měsíční mzdy - Plzeňský kraj (2008 - 1. pololetí 2009) – nepodnikatelská sféra (výběr podskupin KZAM s nejvyšší a nejnižší mzdou) KZAM kód 2221 2224 1236 2222 1210 1128 1231 1127 2131 1150 1229 2212 3151 3160 5161 3134 1319 2141 3451 3449

název (zkrácený) Lékaři (kromě zubních lékařů) Farmaceuti, lékárníci Vedoucí pracovníci výpočetních útvarů Zubní lékaři (dentisté) Ředitelé a prezidenti velkých organizací Vyšší úředníci bezpečnosti a ochrany Vedoucí pracovníci finan. a hospodářských útvarů Vedoucí pracovníci správních úřadů Projektanti a analytici výpočetních systémů Tajemníci a vedoucí pracovníci obecních úřadů Vedoucí dílčích celků v kultuře, zdravotnictví apod. Farmakologové, biochemici, patologové Kolaudační technici a technici protipožární ochrany Technici železničního provozu Hasiči, požárníci Obsluha lékařských zařízení Vedoucí a ředitelé malých organizací Hlavní architekti, urbanisté Policejní inspektoři, komisaři Celní a daňoví pracovníci

rok 2008

rok 2009

51 399 52 590

53 960 51 724 58 995

41 986 42 609

1.pololetí 2010

vývojové indexy (%) 2009 1.pol.2010 /2008 /2009

54 368 51 368 50 366 45 095 44 625 43 451 39 137 39 062 38 806 38 664 38 188 36 954 35 269 34 704 33 041 32 134 31 979 31 633 31 294 31 134

105 98

101 99 85

107

30 378

45 598 46 064 40 424 41 371 39 775 39 796 39 238 36 993 40 252 32 516 35 475 32 880 34 091 31 545 31 803 32 539

107

98 94 97 94 98 97 97 100 88 107 93 98 94 100 98 96

2132 Programátoři

28 778

32 552

30 894

113

95

4131 5139 9141 7433 6113 5121 4111 9339 9143 9323 9161 4214 5122 4223 5113 9152 8264 9132

16 571 17 527 15 654 14 185 14 889 15 382 16 868 13 990 13 797 17 213 14 001 14 458 13 478 14 633 12 698 13 029 12 876 11 478

17 933 16 777 16 726 16 524 16 912 16 291 17 039 15 620 15 695 15 310 14 534 16 079 14 795 15 122 13 540 13 866 14 019 12 598

16 970 16 728 16 574 16 466 16 331 16 322 15 945 15 451 15 326 15 214 15 161 14 882 14 765 14 383 14 303 14 069 13 985 12 317

108 96 107 116 114 106 101 112 114 89 104 111 110 103 107 106 109 110

95 100 99 100 97 100 94 99 98 99 104 93 100 95 106 101 100 98

12 376

10 589

12 217

86

115

Úředníci ve skladech Pečovatelé a pomocní ošetřovatelé Domovníci, správci domu Dámští a pánští krejčí Zahradníci a pěstitelé Hospodyně Písařky - opisovačky, stenotypistky Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dopravě Školníci vč. školníků - údržbářů Pomocní montéři Sběrači odpadků, popeláři Prodavači vstupenek, jízdenek apod. Kuchaři Telefonisté Průvodci Vrátní, hlídači, uváděči a šatnářky Obsluha strojů na čištění a žehlení textilu Pomocníci a uklízeči

9162 Metaři, čističi žump, kanálů a podobných zařízení

38 363 39 609 38 243 35 804 31 876 34 568 40 968 29 451 35 313 30 522 32 886 29 112

105 104 104 111 123 107 98 110 100 108 104 108

Zdroj dat: MPSV, portál Zaměstnanost - Statistiky - Statistika výdělků

Z tabulky 2, která dokládá stav a vývoj mezd povolání s nejvyšší a nejnižší průměrnou hrubou měsíční mzdou v Plzeňském kraji v podnikatelské sféře v 1. pololetí 2010, byly vyjmuty všechny podskupiny vedoucích a řídících pracovníků podle KZAM, neboť ve většině případů jejich průměrné hrubé mzdy převyšovaly ostatní podskupiny. Např. za 1. pololetí 2010 obsadily tyto podskupiny prvních patnáct míst (53 tisíc až 158 tisíc Kč). Poněkud hůře na tom byli jen ředitelé a vedoucí pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství a myslivosti, v dopravě a spojích, ve velkoobchodě a v maloobchodě, v restauracích a hotelích a v pečovatelských, úklidových a podobných službách.


15


V 1. pololetí 2010 na tom z ostatních povolání byli v Plzeňském kraji podle výše mezd nejlépe farmaceuti a lékárníci. S odstupem 7 tisíc Kč průměrné hrubé měsíční mzdy následují odborní pracovníci v oblasti podnikání, lékaři a právníci. Teprve za nimi jsou tři podskupiny oborníků v oblasti elektroniky a IT podle KZAM. Také v podnikatelské sféře mezi povoláními s nejnižšími mzdami v Plzeňském kraji převažují povolání, která nevyžadují speciální přípravu. Opakem jsou např. aranžéři, čalouníci, kuchaři, ale také knihvazači nebo švadleny, kteří patří vůbec k nejhůře placeným povoláním v kraji. V Plzeňském kraji jsou rozdíly ve vývoji mezd v podnikatelské sféře zřetelnější než v nepodnikatelské. Pokles mezd mezi roky 2008 a 2009 i v 1. pololetí 2010 je v podnikatelské sféře četnější u povolání s nejnižšími průměrnými hrubými měsíčními příjmy. Z vybraných povolání došlo v podnikatelské sféře v kraji k největšímu poklesu průměrných mezd ve sledovaných časových intervalech u právníků (o 17 % mezi roky 2008 a 2009 a o 8 % v 1. pololetí 2010 proti roku 2009). Tabulka 2: Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd - Plzeňský kraj (2008 - 1. pololetí 2010) – podnikatelská sféra (výběr podskupin KZAM s nejvyšší a nejnižší mzdou) KZAM kód 2224 2419 2221 2421 2131 2144 3121 2441 2145 3412 2146 2143 2411 2413 3117 2142 2433

název (zkrácený) Farmaceuti, lékárníci Odborní pracovníci v oblasti podnikání Lékaři (kromě zubních lékařů) Právníci (mimo advokacie a soudnictví) Projektanti a analytici výpočetních systémů Projektanti elektronických systémů Poradci ve výpočetní technice Ekonomové - vědečtí pracovníci, specialisté Projektanti a konstruktéři strojních zařízení Pojišťovací agenti Chemičtí inženýři, technologové Projektanti elektrotechnických zařízení Hlavní účetní Odborní pracovníci v bankovnictví Důlní a hutní technici Projektanti staveb a areálů Odborní pracovníci v informacích

5123 3471 7437 5132 7412 5211 7423 4213 5122 9322 4223 5169 6141 9152 9161 7345 7436

Číšníci, servírky Aranžéři Čalouníci (vč. autočalouníků) Pečovatelé v sociálních zařízeních a nemocnicích Výrobci pekárenských a cukrářských výrobků Prodavači v obchodech Seřizovači dřevoobráběcích strojů Pokladníci v obchodě a společného stravování Kuchaři Ruční baliči a pytlovači Telefonisté Pracovníci ochrany a ostrahy Dělníci pro pěstění a ošetřování lesa Vrátní, hlídači, uváděči a šatnářky Sběrači odpadků, popeláři Knihvazači Švadleny

9132 Pomocníci a uklízeči

vývojové indexy (%) 2009 1.pol.2010 /2008 /2009 104 100 101 95 118 98 83 92 102 98 102 105 108 108 103 101 107 98 126 101 100 99 102 98 102 106 98 111 111 104 100 100 108 90

rok 2008 48 335 44 564 37 038 56 307 40 784 38 467 34 269 38 361 37 342 30 582 39 258 38 475 35 471 34 989 31 943 35 976 36 438

rok 2009 50 052 45 072 43 825 46 484 41 652 39 130 37 108 39 410 39 824 38 500 39 287 39 171 36 009 34 426 35 557 36 066 39 196

1.pololetí 2010 50 032 42 998 42 858 42 586 40 922 40 916 40 000 39 810 38 878 38 848 38 797 38 320 38 170 38 097 36 928 36 045 35 439

13 830 15 060 15 427 15 064 16 468 15 257 18 129 14 780 15 833 15 078 12 628 15 506 13 990 13 043 13 940

16 062 16 032 15 876 15 746 15 520 15 216 15 176 14 932 14 869 14 636 14 498 14 102 13 688 12 873 12 770 12 709 12 689

106 112 102 105 95 101 86 102 101 103 114 95 97 99 98

13 978

14 690 16 896 15 707 15 880 15 641 15 377 15 631 15 033 15 927 15 461 14 459 14 753 13 567 12 976 13 709 13 084 14 062

101

109 95 101 99 99 99 97 99 93 95 100 96 101 99 93 97 90

12 635

12 526

12 416

99

99

Zdroj dat: MPSV, portál Zaměstnanost - Statistiky - Statistika výdělků


16


5. Shrnutí V roce 2009 se výrazně zpomalil růst mezd v ČR. V Plzeňském kraji bylo zpomalení tempa růstu průměrných hrubých měsíčních mezd větší než republikový průměr, což kraj odsunulo ze 4. na 5. místo v rámci ČR (podle údajů ČSÚ). Lépe je na tom kraj podle úrovně mezd v nepodnikatelské sféře, kde mu patří 2. místo za Prahou (podle údajů MPSV). Také v 1. pololetí 2010 byly průměrné hrubé měsíční mzdy v této sféře v Plzeňském kraji vyšší (24 931 Kč) než v podnikatelské sféře (24 488 Kč). V podnikatelské sféře se již v roce 2009 projevila stagnace, resp. pokles mezd, na rozdíl od nepodnikatelské sféry. Tyto změny se netýkají pouze Plzeňského kraje, ale probíhají v rámci všech krajů ČR, i když s různou intenzitou. V roce 2009 měli zaměstnanci se středním vzděláním s maturitou v ČR přibližně jedenapůlkrát vyšší mzdy než zaměstnanci se základním vzděláním, u zaměstnanců s magisterským vzděláním to bylo téměř třikrát více. Stupeň dosaženého vzdělání měl podstatný vliv nejen na úroveň mezd zaměstnanců, ale také na vývoj mezd v uplynulých letech. Průměrné mzdy zaměstnanců se základním a se středním vzděláním bez maturity v roce 2009 v ČR klesly, zatímco v případě zaměstnanců se středním vzděláním s maturitou nebo vyšším rostly mzdy po celé sledované období 2004-2009. Také průměrné tempo růstu mezd se zvyšovalo s rostoucím stupněm dosaženého vzdělání. U vyšších stupňů vzdělání však dochází nejen ke kulminaci výše průměrných mezd v pozdějším věku, ale také k hlubšímu poklesu těchto mezd ve vyšším věku. Průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR se výrazně liší i podle odvětví a skupin povolání. Nejvyšší úroveň mezd byla v roce 2009 v odvětvích Informační a komunikační činnosti a Peněžnictví a pojišťovnictví, nejnižší v odvětvích Ubytování, stravování a pohostinství a Administrativní a podpůrné činnosti. Z 9 hlavních tříd KZAM (skupin povolání) měli výrazně nejvyšší úroveň průměrných hrubých měsíčních mezd v ČR třída 1 (vedoucí a řídící pracovníci). Plzeňskému kraji patřilo v této třídě KZAM až 7. místo ze 14 krajů ČR, což je nejhorší umístění kraje ze všech hlavních tříd. Z dělnických profesí měla v ČR nejvyšší průměrné hrubé měsíční mzdy třída 7 (kvalifikovaní dělníci a výrobci). V této skupině patří Plzeňskému kraji 3. místo. V nepodnikatelské sféře měli v Plzeňském kraji v 1. pololetí 2010 nejvyšší mzdy kromě některých vedoucích pracovníků odborníci ve zdravotnictví. V podnikatelské sféře byli na prvních 15 místech pouze vedoucí pracovníci. Za nimi následovali farmaceuti, odborní pracovníci v oblasti podnikání, lékaři, právníci a odborníci v IT a elektronice. K nejhůře hodnoceným povoláním z hlediska mezd patřila kromě zaměstnanců bez zvláštních požadavků na kvalifikaci také některá povolání vyžadující náročnější specifickou odbornou přípravu, tj. střední vzdělání s výučním listem (aranžéři, čalouníci, kuchaři, knihvazači, krejčí a švadleny nebo zahradníci).


17


Použité podklady Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Portál Zaměstnanost – Statistiky – Statistika výdělků. [online]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydelky. Vývoj cen, příjmů a spotřebních vydání domácností v letech 2000 až 2008. Český statistický úřad. Praha. 2009 [online]. Dostupné z: http://notes2.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/115509. Struktura mezd zaměstnancův roce 2009. Český statistický úřad. Praha. 2010. [on-line]. Dostupný z: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3109-10.


18

Vývoj mezd v Plzeňském kraji do poloviny roku 2010

Recommend Documents