Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08
Jitka Klodnerová
VÝVOJ EUROZÓNY OD ROKU 1999
Úvod Euro (EUR) je měna Evropské měnové unie a po americkém dolaru (USD) je druhým nejdůležitějším reprezentantem ve světovém měnovém systému. V současnosti je oficiálním platidlem ve 13 z 27 států Evropské unie (EU) [1], dále ve Vatikánu, Monaku, Andoře, San Marinu 1 , Černé Hoře 2 a ve francouzských zámořských departmentech (Francouzská Guayana, Guadeloupe, Martinique a Réunion) a v zámořských územích (Mayotte, Saint-Pierre a Miquelon) a v některých afrických zemích, které jsou sice považovány za nečlenské země, ale jako platidlo zde byl dříve používán francouzský frank, který byl eurem nahrazen. Mimo hospodářskou a měnovou unii zůstávají tři země EU: Velká Británie, Dánsko a Švédsko. Ty si zatím ponechávají vlastní národní měny [2]. Historie eura Podle Maastrichtské smlouvy měla být jednotná měna Evropské unie zavedena ve třech po sobě jdoucích etapách. První dvě byly etapami přípravnými, kdy se slaďovaly přístupy hospodářské politiky, vytvářely institucionální a právní předpoklady a v neposlední řadě jednotlivé země plnily podmínky pro zařazení do oblasti jednotné měny – tzv. maastrichtská kritéria konvergence. 1
Mají podepsány s EU oficiální měnové dohody o používání měny euro. Jedná se o velmi malé
měnové oblasti, které jsou velmi úzce ekonomicky spjaty se státy, které v současnosti patří mezi země eurozóny. 2
V případě Černé Hory došlo k tzv. spontánní euroizaci země. V praxi to znamená, že euro je masově
užíváno všemi subjekty ekonomiky. Vzhledem k tomu že euro je měnou jiných zemí, taková země nemůže vydávat ani vlastní bankovky a mince v eurech, ani se nemůže jakýmkoli způsobem podílet na stanovování měnové politiky této měny. Tento stav není podporován ze strany orgánů a institucí EU. Na druhé straně nelze používání € mimo území současných států eurozóny zakázat. Jde však rozhodně o nestandardní a výjimečnou situaci.
http://geo-evropa.upol.cz
Jitka Klodnerová: Vývoj eurozóny od roku 1999. Vrcholné zasedání Evropské unie v Madridu v prosinci 1995 rozhodlo, že třetí etapa Hospodářské a měnové unie, tj. start jednotné měny, začne k 1. lednu 1999. V letech 1999– 2001 existovala jednotná měna pouze v bezhotovostní podobě, na účtech. Hotovostní podoba jednotné měny měla být zavedena od 1. ledna 2002. Po krátkém přechodném období paralelní platnosti oběživa národních měn a společné měny měla být existence dosavadních národních měn definitivně ukončena. Summit zasedání Evropské unie v Madridu v roce 1995 dále rozhodl, že název společné jednotné měny bude euro. V polovině roku 1998 zahájila činnost Evropská centrální banka, která je řídícím místem pro měnovou politiku zemí eurozóny. Ta také koordinovala práce k zavedení jednotné měny euro včetně přípravy oběživa v nové měně. S ní spolupracují národní centrální banky zemí eurozóny. Zvláštní vrcholné zasedání Evropské unie v květnu roku 1998 konstatovalo, že pro zavedení jednotné měny euro se kvalifikovalo 11 zemí Evropské unie (Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Nizozemsko, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Španělsko). Kurzy měn těchto zemí k euru byly ke konci roku 1998 trvale fixovány ve formě přepočítacích koeficientů. Od roku 2001 se k těmto zemím přidalo také Řecko. Jednotná měna euro ve formě bankovek a mincí byla ve dvanácti zemích Evropské unie zavedena k 1. 1. 2002. Skupina těchto zemí je označována jako oblast eura či eurozóna. Aby se zabránilo nadměrnému tlaku na výměnu oběživa na počátku roku 2002, ve všech dvanácti zemích bylo stanoveno maximálně dvouměsíční období souběžné platnosti národních měn a euroměny. Po jeho uplynutí se staly národní bankovky a mince neplatnými. Bude je však možno vyměňovat po řadu let a v některých zemích dokonce neomezeně v národních centrálních bankách (včetně poboček) zemí, které je vydaly. Zatím posledním, třináctým, státem EU, který zavedl euro jako svou národní měnu, se stalo Slovinsko. Euro zde bylo zavedeno o půlnoci z 31. prosince 2006 na 1. ledna 2007. Země se tak stala prvním státem, který přijal euro od jeho zavedení v roce 2002 [3]. Maastrichtská kritéria pro přijetí eura Každý stát, který usiluje o zavedení eura, musí splnit především soubor ekonomických ukazatelů neboli takzvaná konvergenční kriteria [1]: •
Schodek veřejných rozpočtů nesmí být větší než 3 % hrubého domácího produktu (HDP). Celkové veřejné zadlužení nesmí překročit 60 % HDP.
http://geo-evropa.upol.cz
2
Jitka Klodnerová: Vývoj eurozóny od roku 1999. •
Míra inflace členského státu smí být maximálně o 1,5 % nad průměrnou inflací tří zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability.
•
Nominální dlouhodobá úroková sazba nesmí překročit průměr tří zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability o více než 2 %.
•
Země se musí účastnit systému měnových kurzů (ERM) po dobu nejméně dvou let bez závažného napětí [3].
Hlavní výhody a nevýhody přijetí eura Výhody: •
usnadnění obchodních transakcí;
•
snížení kurzového rizika (výkyvů kurzu například vůči dolaru či jenu);
•
úspora nákladů na nákup a prodej cizích měn;
•
vedení účtů v cizích měnách;
•
spotřebitelé i podnikatelé mohou snáze porovnávat ceny zboží a služeb v zemích eurozóny [1];
•
měna velkého a likvidního finančního trhu, který je se svými 290. mil obyvatel největším na světě a reprezentuje světově nejvýznamnější kulturní i ekonomickou oblast [3].
Nevýhody: •
ztráta samostatné měnové politiky;
•
stanovování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou (obtížnější reagování na ekonomické změny prostřednictvím měnového kurzu nebo úrokových sazeb);
•
pro některé státy také ztráta určitého národního symbolu;
•
odpůrci rychlého přijetí kritizují zejména pravidla pro jeho přijetí, obávají se určité ztráty konkurenceschopnosti při převzetí celoevropské měny a poukazují na nižší úrokové míry u úvěrů v českých korunách (2,5 procenta), než je tomu v eurozóně (3,75 procenta). Členství v eurozóně dále představuje trvalý tlak na státy, aby nevykazovaly vysoký
schodek veřejných financí a snižovaly zadluženost. Společná evropská měna přináší pro obyvatele také praktické výhody při cestování bez potřeby směny peněz. V neposlední řadě je euro také symbolem společné identity, hodnot a postupu evropské integrace.
http://geo-evropa.upol.cz
3
Jitka Klodnerová: Vývoj eurozóny od roku 1999. Česká republika a euro Česká republika původně plánovala, že přijme euro v roce 2010. V poslední době však došlo k přehodnocení termínu a hovoří se o přijetí jednotné evropské měny v roce 2012 [1]. Je výhodné vstoupit do eurozóny co nejdříve? Zaznívá názor, že v případě rychle rostoucí české ekonomiky může být několikaletý odklad eura výhodný. Oficiální doporučení ČNB proto znělo: pevné datum zatím nestanovovat. Také v ODS převládá názor, že pokud česká ekonomika roste rychleji než eurozóna, není rozumné euro přijímat. Podle některých ekonomů je ale takový pohled krátkozraký: ekonomika neporoste takhle věčně a pak může mít Česko problémy [4]. Se zavedením evropské měny v České republice podle průzkumu CVVM z ledna 2007 souhlasí 50 % obyvatel. Tento podíl se v porovnání s průzkumem z dubna 2006 zvýšil. Tab. 1 Vývoj kurzu eura vůči koruně (v jednotkách Kč za 1 EUR) datum
kurz
datum
kurz
datum
kurz
2. 1. 2002
31,680
1. 1. 2004
32,400
2. 1. 2006
29,045
2. 4. 2002
30,620
1. 4. 2004
32,885
3. 4. 2006
28,425
1. 7. 2002
29,250
1. 7. 2004
31,875
3. 7. 2006
28,470
1. 10. 2002
30,385
1. 10. 2004
31,615
2. 10. 2006
28,290
2. 1. 2003
31,600
3. 1. 2005
30,365
2. 1. 2007
27,530
1. 4. 2003
31,950
1. 4. 2005
30,040
2. 4. 2007
27,940
1. 7. 2003
31,570
1. 7. 2005
30,000
2. 7.2007
28,740
1. 10. 2003
31,890
3. 10. 2005
29,600
1. 10. 2007
27,540 Pramen: ČNB
Obr. 1 Vývoj kurzu eura vůči koruně (pramen: ČNB, převzato z http://www.kurzy.cz).
http://geo-evropa.upol.cz
4
Jitka Klodnerová: Vývoj eurozóny od roku 1999. Perspektivy nových členských zemí Po Slovinsku by mohly přistoupit do eurozóny Malta a Kypr – tyto země uvažují již o roce 2008. Z pobaltských států měla k euru nejblíže Litva, nesplnila však inflační kritérium a zavedení eura musela zatím odložit [5] nejspíše do roku 2010 [4]. Problém s inflací brání zavedení eura také v sousedním Lotyšsku a Estonsku [5] (to uvažuje o roce 2011) [4]. Od roku 2009 chce mít evropskou měnu Slovensko; podle březnového prohlášení Mezinárodního měnového fondu (MMF) má země velkou šanci, že se mu kriteria podaří v tomto časovém horizontu skutečně splnit. Další dvě středoevropské ekonomiky, Polsko a Maďarsko, počítají s pozdějším datem, nejspíše kolem roku 2012, podobně jako Česká republika [5]. Bulharsko by mělo přijmout euro v roce 2010 a Rumunsko v roce 2014 [4]. Použité zdroje: [1]
Společná měna Euro [on-line]. Poslední aktualizace: 23. 8. 2007. Dostupné z WWW:
[cit. 21. 10. 2007]
[2]
Jednotná měna euro [on-line]. [cit. 2007-10-21], 4 s. Dostupné v PDF z:
[3]
Euroskop.cz – Jednotná měna euro [on-line]. © 2006–2007 Vláda České republiky [cit. 2007-10-21]. Dostupné z WWW: .
[4]
Sachr, T. (2007) Euro bude, někdy. Respekt, roč. XVIII (2007), č. 36, s. 23.
[5]
Zavedení eura ve Slovinsku [on-line]. Poslední aktualizace: 23. 8. 2007. Dostupné z WWW: [cit. 30. 10. 2007]
http://geo-evropa.upol.cz
5
