Vývoj edukační činnosti v rámci Muzea města Brna

MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Učitelství estetické výchovy pro střední školy

Marcela Šurláková

Vývoj edukační činnosti v rámci Muzea města Brna

Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Jan Špaček Brno 2016

Prohlašuji, ţe jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně za pouţití uvedené literatury a pramenů.

V Brně dne 7. května 2016

..................................................

Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Janu Špačkovi za cenné rady a připomínky, které mi při psaní magisterské diplomové práce poskytl. Rovněţ bych chtěla poděkovat zaměstnancŧm Muzea města Brna za ochotu a vstřícnost při poskytování informací. Velmi děkuji své rodině a přátelŧm, kteří mě v prŧběhu studia podporovali.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 5 1 Muzejní pedagogika a její produkty ................................................................................... 7 1.2 Profese muzejního pedagoga ....................................................................................... 8 1.3 2 3 4 5

Vývoj muzejní pedagogiky ........................................................................................ 10

Muzejní edukace jako součást muzejní prezentace .......................................................... 12 Muzeum města Brna ......................................................................................................... 14 Historie Muzea města Brna v kontextu edukační činnosti................................................ 17 Rozvoj edukační činnosti Muzea města Brna směrem k současnosti ............................... 20 5.1 Rok 2002.................................................................................................................... 20 5.2

Rok 2003.................................................................................................................... 21

5.3

Rok 2004.................................................................................................................... 22

5.4

Rok 2005.................................................................................................................... 23

5.5

Rok 2006.................................................................................................................... 24

5.6

Rok 2007.................................................................................................................... 26

5.7

Rok 2008.................................................................................................................... 27

5.8

Rok 2009.................................................................................................................... 28

5.9

Rok 2010.................................................................................................................... 31

5.9.1

Výtvarně na hradě .............................................................................................. 34

5.9.2.

Týden výtvarné kultury ...................................................................................... 35

5.10

Rok 2011.................................................................................................................... 36

5.10.1

Výtvarně na hradě .............................................................................................. 38

5.10.2


5.11

Rok 2012.................................................................................................................... 41

5.11.1 5.12

Rok 2013.................................................................................................................... 45

5.12.1 5.13


Rok 2015.................................................................................................................... 51

5.14.1 5.15


Rok 2014.................................................................................................................... 49

5.13.1 5.14



Rok 2016.................................................................................................................... 54

Závěr......................................................................................................................................... 56 Resumé ..................................................................................................................................... 62 Abstract .................................................................................................................................... 63 Resüsme ................................................................................................................................... 64 Seznam pramenŧ a literatury .................................................................................................... 65

Úvod Tato magisterská diplomová práce je prvotně zaměřena na jedno ze základních poslání muzea jako instituce, na výchovu a vzdělávání společnosti, a to konkrétně v kontextu činnosti Muzea města Brna (dále také MuMB). Práce se zajímá nejen o současný stav muzejní pedagogiky v MuMB, ale také přehledným zpŧsobem popisuje vývoj edukační činnosti od vzniku muzea. Poukazuje na aspekty, které na vývoj edukační a lektorské práce měly vliv, zmiňuje i ty faktory tohoto vlivu, které odkazují na management této instituce. Výběr tématu je ovlivněn mojí několikaletou prací v Muzeu města Brna na pozici prŧvodce. Pravidelný styk s návštěvníky muzea a s ním související předávání informaci těmto návštěvníkŧm ve velké míře odkazují na vzdělávací činnost, která je zásadní součástí muzejní pedagogiky. Prŧvodce je v jistém smyslu lektorem. Proto vznikl na základě těchto zkušeností záměr věnovat se této oblasti blíţe a napsat práci na téma související s muzejní pedagogikou. Navíc obor učitelství estetické výchovy je úzce spjatý s edukací v kulturních institucích. Úvod práce je zaměřen na seznámení se s oborem muzejní pedagogika v širším slova smyslu a objasňuje, co vše lze pod pojem muzejní pedagogika zahrnout. Vysvětluje, co všechno spadá pod edukační činnost, jeţ je hlavní náplní práce muzejního pedagoga, a seznamuje čtenáře s muzejními edukačními programy, jejichţ vytváření je dŧleţitou součástí pracovní náplně lektorŧ v muzeích, a s jejich typologií. Hlavními zdroji pro tuto část práce i pro kapitolu věnující se profesi muzejního pedagoga, jsou příspěvky ze sborníku Muzejní výstavnictví - učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky, kde textem Úvod do muzejní pedagogiky a tvorby doprovodných programů v muzeu přispěla Lenka Mrázová. Přínosnou publikací nejen pro tuto kapitolu, ale pro celou práci obecně, je publikace Muzejní edukace od Petry Šobáňové. Profesi muzejního pedagoga blíţe objasňuje také příspěvek Vladimíra Jŧvy s názvem Základy obecné pedagogiky, vývoj muzejní edukace ve sborníku Základy muzejní pedagogiky: studijní texty, do něhoţ přispěli také Jan Dolák, Pavel Holman, Lucie Jagošová, Lenka Mrázová a další. Práce rovněţ uvádí nástin vývoje muzejní pedagogiky, který odkazuje především na příspěvek Vladimíra Jŧvy Vznik a vývoj muzejní pedagogiky ve sborníku Muzejní pedagogika - metodologické a didaktické aspekty muzejní edukace od Lucie Jagošové, Vladimíra Jŧvy a Lenky Mrázové. Součástí nástinu tohoto vývoje je také představení dnešních trendŧ v této oblasti, které sepsal Michal Stehlík ve sborníku Úvod do muzejní praxe - učební texty základního kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky pod 5

názvem Nové trendy výstavnictví. O trendech v oblasti vzdělávání dětského publika seznamuje publikace Dětské muzeum - Edukační fenomén 21. století od Vladimíra Jŧvy. Práce se také v jedné své kapitole věnuje tématu muzejní prezentace, jejíţ součástí je právě muzejní edukace. O významu a prolínání se těchto dvou témat píše František Šebek ve sborníku Muzejní výstavnictví - učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky v příspěvku Interaktivní prvky muzejních výstav. Na toto téma reaguje i Pavel Holman v příspěvku Úvod do muzeologie ze sborníku Úvod do muzejní praxe. Učební texty základního kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Hlavním zdrojem informací pro tu část práce, která se věnuje edukační činnosti v MuMB, byla praxe, jeţ v muzeu autorka absolvovala a seznámila se při ní také s činností edukačního centra. Dŧleţitým podkladem jsou i výroční zprávy Muzea města Brna. Vyuţity byly také články ve sborníku Forum Brunense publikované lektorkami, které v muzeu pŧsobily nebo pŧsobí, a v neposlední řadě i diplomové práce věnující se muzejní edukací v MuMB. Přínosná byla bakalářská práce od Dominiky Vedrové Spolupráce Muzea města Brna se školami z roku 2009 a magisterská diplomová práce od Petry Doleţalové s názvem 6. ročník Týdne výtvarné kultury v Muzeu města Brna z roku 2015, která pojednává o tom, na jaké úrovni je edukační a animační činnost v MuMB dnes. Zajímavý exkurz přinesla i práce Márie Ťaţké Vývoj galerijnej edukácie v brněnskom kontexte. Ţádná z prací se však speciálně nezabývá edukační činností MuMB od jeho vzniku aţ po současnost. Cílem práce je vytvořit příručku pro budoucí lektorky v Muzeu města Brna, která je seznámí s vývojem edukační činnosti muzea a s prací předešlých lektorek v komplexním pojetí. V ideálním případě by se práce mohla stát zdrojem informací v oblasti edukace v muzeu, a to nejen pro nové zaměstnance. Cílem práce je mj. vytvořit podklad pro vypracování strategie edukační činnosti Muzea města Brna, která je momentálně aktuálním tématem jeho lektorek. Taková strategie je pro získávání financí na podporu edukační činnosti muzea z dotačních titulŧ velice dŧleţitá a edukační centrum MuMB ji dosud zpracovanou nemá.

6

1

Muzejní pedagogika a její produkty Termín muzejní pedagogika výstiţně objasňuje Lenka Mrázová:

„Muzejní pedagogika je oborem, který nachází své opodstatnění v teoretické i metodické podpoře vztahu muzea k návštěvníkům. Pomáhá muzejním pracovníkům optimalizovat výstavy, expozice i doprovodné programy tak, aby návštěvníci rozuměli „řeči“ předmětů a dokázali ocenit jejich hodnotu. Vyuţitím didaktických principů a postojů jak při samotné koncepční práci na výstavách a expozicích, tak i v nabídce doprovodných programů, muzejní pedagogika funkčně propojuje svět odborníků – kurátorů, sběratelů se světem zainteresovaných i daným oborem zcela „nepolíbených“ laiků – návštěvníků.“1 Muzejní pedagogika je chápána jako vědní disciplína, integrující vedle poznatkŧ pedagogických, muzeologických a „oborových“ (dle charakteru muzejních sbírek) také mnohé názory z ostatních vědních disciplín (psychologie, antropologie, sociologie, filozofie, literární vědy atd.). Tato mezioborovost muzejní pedagogiky je bezpochyby výhodou. Pokud muzejní pedagog dělá svoji práci dobře, pak výsledkem jeho snahy je vyváţený vztah mezi odborností témat výstav, expozic i návazných aktivit a jejich srozumitelností a atraktivitou pro návštěvníky. Lze také říci, ţe jedním z cílŧ muzejní pedagogiky je podpora komunikačních prostředkŧ muzea – expozic a výstav.2 Hlavní činností muzejní pedagogiky je muzejní edukace. „V nejobecnější rovině jde v případě muzejní edukace o specifický druh lidské činnosti, spočívající ve vzájemné součinnosti muzejního pedagoga a návštěvníků, která usiluje o dosaţení určitých cílů. Hovořit o muzejní edukaci znamená mít na mysli celý systém vzájemně propojených vztahů mezi jednotlivými komponentami edukačního procesu.“3 Známé formy muzejní edukace jsou: prohlídka expozice s prŧvodcem, komentovaná prohlídka doplněná aktivitou, přednáška, beseda, animace a další zvláštní edukační programy, které tematicky navazují na kulturní programy: koncerty, divadelní přestavení, literární pořady atd. Zmiňované formy se jinak označují jako doprovodné programy. Z tohoto názvu je zřejmé, ţe tyto programy „doprovázejí“ hlavní činnost muzea směrem k návštěvníkŧm. Řadí se k nim vše, co doplňuje

1

MRÁZOVÁ, Lenka. Úvod do muzejní pedagogiky a tvorby doprovodných programŧ v muzeu. In Muzejní výstavnictví. Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, s. 169. 2 MRÁZOVÁ, Lenka. Didaktické aspekty muzejní edukace. In JAGOŠOVÁ, Lucie – JŦVA, Vladimír et al. In Muzejní pedagogika. Metodologické a didaktické aspekty muzejní edukace. Brno: Paido, 2010, s. 220. 3 ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Muzejní edukace. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012, s. 53.

7

výstavy a expozice a pomáhá interpretovat jejich obsah.4 Zvláštní a dnes oblíbenou formou muzejní edukace a doprovodných programŧ vŧbec, jsou animace, u kterých dochází k propojení intelektuálních činností s činnostmi praktickými, „oţivujícími“. Ty obvykle navazují na prohlídku exponátu.5 Doprovodné programy lze dělit podle rŧzných kritérií. Často se programy rozdělují podle místa, kde aktivita probíhá. Nestor české muzeologie Josef Beneš hovoří o primárním okruhu programŧ (programy vázané přímo na expozice a výstavy), sekundárním okruhu programŧ (programy mimo výstavní místnosti ve zvláštních prostorách s příslušným vybavením, např. přednášky s promítáním) a o terciálním okruhu programŧ (programy mimo muzeum – například exkurze v terénu).6 Dalším kritériem dělení programŧ je poměr obsahu teoretických poznatkŧ a praktických činností. Radek Horáček dělí doprovodné programy na teoretické (dŧraz kladen na výklad – kupř. přednášky), praktické (příkladem mohou být kurzy, ateliéry nebo tvŧrčí dílny) a smíšené (obsahuje jak teoretickou, tak i praktickou část).7

1.2

Profese muzejního pedagoga Profese muzejního pedagoga má rŧzné podoby. „Označuje pracovníka muzea, jehoţ

pracovní náplň je koncepční i praktická edukační práce s muzejním publikem. Je to člověk, který vytváří a modeluje nabídku doprovodných programů muzea, sleduje její odbornou a tematickou provázanost s výstavami a expozicemi. Vytváří obsahovou i metodickou náplň doprovodných programů a v neposlední řadě zpravidla sám vstupuje do kaţdodenní interakce s návštěvníky a vede doprovodné programy.“8 Často je muzejní pedagog nazýván lektorem, edukačním pracovníkem, animátorem nebo také prŧvodcem. Nařízení vlády č. 222/2010 Sb. o katalogu prací ve veřejných sluţbách a správě tuto profesi nezná. Zaměstnavatelé nejčastěji svoje zaměstnance této profese zařazují dle katalogu prací jako pedagoga volného času, byť v

4

MRÁZOVÁ, Lenka. Úvod do muzejní pedagogiky a tvorby doprovodných programŧ v muzeu. In Muzejní výstavnictví. Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Op. cit., s. 171. 5 ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Muzejní edukace. Op. cit., s. 80. 6 BENEŠ, Josef. Kulturně výchovná činnost muzeí I. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981, s. 94-97. 7 HORÁČEK, Radek. Galerijní animace a zprostředkování umění: poslání, moţnosti a podoby seznamování veřejnosti se soudobým výtvarným uměním prostřednictvím aktivizujících programů na výstavách. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1998, s. 63, 65-66. 8 MRÁZOVÁ, Lenka. Úvod do muzejní pedagogiky a tvorby doprovodných programŧ v muzeu. In Muzejní výstavnictví. Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Op. cit., s. 189.

8

něm uvedený popis jeho činností (v platové třídě 8 a 9) lze na muzejního pedagoga aplikovat jen částečně.9 K základním oblastem činností muzejního pedagoga, potřebným pro přípravu návštěvy muzejního publika patří definovaní vzdělávacích obsahŧ, analýza a výzkum sloţení a potřeb muzejního publika, vytváření kontaktŧ a následná kooperace mezi muzeem a dalšími institucemi a dále také tvŧrčí spolupráce se všemi odbornými pracovníky muzea, úprava exponátŧ respektující formy výstavní muzejní didaktiky, tvorba programŧ a muzejnědidaktických textŧ, úprava a vybavení prostor pro muzejně-pedagogické aktivity a mnoho dalších jiných činností. Dŧleţité je také muzejně-pedagogické vzdělávání kaţdého muzejního pedagoga. Hlavními

muzejně-pedagogickými

aktivitami,

které

přímo

navazují

na

uskutečněnou návštěvu, jsou pravidelná hodnocení muzejně-pedagogických aktivit, jimiţ se zjišťuje jejich úspěšnost, sebereflexe vlastní práce a v neposlední řadě vedení a vzdělávání muzejních pedagogŧ – kolegŧ. Dŧleţitou činností muzejního pedagoga je vlastní výzkum, jehoţ výsledky se mohou stát nástrojem, který mu napomŧţe lépe poznat problémy jeho praxe a zpŧsoby jejich řešení. Mezi hlavní aktivity v tomto směru patří dokumentace muzejněpedagogických programŧ.10 Obecně lze říci, ţe muzejní pedagog má do jisté míry volnou ruku ve své činnosti. Mŧţe pracovat s nejrŧznějšími technikami při vytváření doprovodných programŧ a jeho činnost není příliš omezována, měla by se ale drţet dvou základních principŧ, podle kterých by muzejní pedagog měl svoji muzejně-pedagogickou činnost upravovat. Patří sem především názornost: dítě má moţnost vidět to, o čem se učí ve škole, setkat se v přímém kontaktu s věcmi, o kterých si něco přečetlo, nebo které někde na obrázku či fotografii vidělo.11 Dominika Vedrová ve své bakalářské práci uvádí tento příklad: „Například v rámci probírání látky 30leté války v dějepise, navštěvují školy expozici MuMB, která se nazývá Brno na Špilberku. Zde si ţáci mohou prohlédnout expozici zaměřenou na toto historické období a vyslechnout výklad o obléhání Brna, o zbraních a způsobech válčení v tehdejší době. Jeho součástí je praktická ukázka pouţívání zbraní, ţáci si je po výkladu mohou vzít do rukou a prohlédnout.“12 Druhým kriteriem je aktivnost: dítě má moţnost vyzkoušet si, pohrát si s něčím, co vidělo nebo o čem se ve škole učilo, nebo co ho prostě jen zaujalo. Například 9

Nařízení vlády č. 222/2010 Sb. o katalogu prací ve veřejných sluţbách a správě. [online]. 2010 [cit. 2016-0303]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8980/Katalog_praci_UZ_1_10_2010.pdf 10 JŦVA, Vladimír. Základy obecné pedagogiky, vývoj muzejní edukace. In DOLÁK, Jan – HOLMAN, Pavel – JAGOŠOVÁ, Lucie et al. In Základy muzejní pedagogiky: studijní texty. Brno: Moravské zemské muzeum, 2014, s. 9-10. 11 JŦVA, Vladimír. Dětské muzeum: Edukační fenomén pro 21. století. Brno: Paido, 2004, s. 12. 12 VEDROVÁ, Dominika. Spolupráce Muzea města Brna se školami. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2009. Bakalářská práce. Vedoucí práce doc. PhDr. Vladimír Jŧva, CSc., s. 11.

9

kdyţ ţáci ve škole probírají Římskou říši, mohli by poté v muzeu zhlédnout výstavu Římané a Germáni, po které by navštívili dětskou dílnu, kde by si mohli vyzkoušet oděv urozené Římanky, nebo uchopit „opravdový“ římský meč. Děti si mohly také vymodelovat opevnění římského vojenského tábora. Vladimír Jŧva píše, ţe se jedná o tzv. snahu o situační učení.13 Hlavním cílem muzejního pedagoga je přinést dítěti či dospělému určitý záţitek či proţitek, který by měl být spojen s jakoukoliv snahou o splnění výchovných a výukových cílŧ muzea.14 Záţitek je jedním z hlavních atributŧ, díky kterému se muzejní edukace liší od školní. Specifičnost muzejní edukace je vyjádřena právě formou záţitkŧ, coţ odkazuje i na fakt, ţe se v dnešní době záţitková pedagogika stává fenoménem.15 Doprovodné programy by měly být pojaty tak, aby si děti z muzea odnesly opravdu nevšední záţitky a vzpomínky. Muzejní pedagog a muzejní instituce si musí uvědomit svŧj potenciál pro edukační činnost a rozvíjet jej vhodnými metodami a formami doprovodných programŧ. Lektoři, ale i učitelé musí vědět, ţe výuka v muzeu probíhá jinak neţ ve školní třídě. V muzejní edukaci nedochází na rozdíl od edukace ve škole k procesu opakování, které je pro učení nezbytné. Úlohou lektora není vyučovat, ale zprostředkovat záţitky. Na rozdíl od školy nemŧţe lektor nic vnucovat. Vše je zaloţeno na dobrovolnosti a spolupráci dětí. Podstatou je, ţe muzeum umoţňuje vzdělávání pouze tomu, kdo si to přeje.16

1.3

Vývoj muzejní pedagogiky Vzdělávací a výchovné poslání náleţelo institucím muzejního charakteru od samých

jejich počátkŧ. Předměty, které instituce získávaly a ve sbírkách pečlivě uchovávaly, byly a jsou nosičemi nových informací či estetického záţitku. Zpočátku u muzeí převládala činnost sbírkotvorná, avšak od počátku 20. století postupně rostla role muzea také jako zprostředkovatele informací. Jakmile se na muzeum počalo nahlíţet jako na prostor pro vzdělávání a výchovu společnosti, začala vznikat i muzejní pedagogika. Dnes se pozornost

13

JŦVA, Vladimír. Dětské muzeum: Edukační fenomén pro 21. století. Op. cit., s. 121. VORŠILKOVÁ, Zuzana. Záţitek jako jedinečná forma poznávání kulturně-historického dědictví. In Aktuální otázky zprostředkování umění: teorie a praxe galerijní pedagogiky, vizuální kultura a výtvarná výchova. 2007. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2007, s. 24. 15 ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Edukační potenciál muzea. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012, s. 253. 16 ŢALMAN Jiří. Psychologie vnímání a muzejní výstavnictví. Úskalí muzejních výstav z pohledu návštěvníkŧ. In Muzejní výstavnictví. Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, s. 124. 14

10

muzeí zaměřuje hlavně na sluţby návštěvníkŧm.17 Návštěvník se po řadě zásadních proměn muzeí od 70. let 20. století stal prioritou a muzea se snaţí bohatě vyuţít svŧj edukační potenciál. Ve vyspělých zemích světa se v 80. a 90. letech edukační centra stala dokonce samotnou vizitkou muzea.18 Výraznou vývojovou linii muzejní pedagogiky se stává přesun zájmu edukace v muzeu směrem k dětem. Jako reakce na nepřiměřený vztah dospělých k dětem naráţející na nerespektování psychických specifik dětí vzniklo jiţ na přelomu 19. a 20. století v New Yorku první dětské muzeum na světě. Tento nový typ muzejní instituce byl zaloţený na podpoře edukačních procesŧ pro děti ve věku od 2 do 15 let a stal se velmi oblíbeným. K nám se, především kvŧli historickému vývoji v naší zemi, tento trend dostal aţ na počátku 90. let, kdy se v roce 1992 otevřelo Dětské muzeum Moravského zemského muzea v Brně. Aktivity s dětmi jsou zaloţené na vysvětlování souvislostí prostřednictvím delších rozhovorŧ. Dětské publikum často nečte texty, ale spíše vyuţívá interaktivní moţnosti výstav. Dětské muzeum podporuje školní vzdělávání a nabízí volnočasové aktivity.19 Máme – li hovořit o trendech v oblasti vzdělávání dětského publika, pomŧţe nám publikace Dětské muzeum - Edukační fenomén 21. století autora Vladimíra Jŧvy, který se zmiňuje o několika oblastech aktivit muzeí. Píše o budoucím výzkumu dětských muzeí a programŧ pro děti, které by se měly zaměřit na tyto oblasti: animace, evaluace, komunikace, nová média, kreativita, motivace, muzejní didaktika, učení (zvláště multikulturní) a další.20 Tématu moderních trendŧ ve výstavnictví, které jsou mj. také úzce spjaty s oblastí muzejní edukace, se věnoval Michal Stehlík. Píše, ţe nové trendy vznikají především v oblastech zaměřujících se na nová témata, na vyuţití informačních technologií, na aktivizaci návštěvníka a na doprovodné programy. Stále aktuální je téma doprovodných programŧ, které jsou často spjaté s edukací v muzeu. V souvislosti s těmito programy se mluví o celkovém informačním managementu výstavy, který musí zahrnovat i komunikaci výstavního projektu s veřejností. Kaţdá výstava by měla mít ucelený program, který zahrnuje přednášky, semináře, dětský den nebo například i mediálně vděčnou výměnu exponátŧ během výstavy. Doprovodné programy by měly návštěvníky a veřejnost dostat hlouběji do tématu, a jsou tedy dŧleţitou součástí muzejní prezentace. Zmiňované zpŧsoby prezentace však nemusí být vţdy 17

JŦVA, Vladimír. Vznik a vývoj muzejní pedagogiky. In JAGOŠOVÁ, Lucie – JŦVA, Vladimír – MRÁZOVÁ, Lenka. Muzejní pedagogika. Metodologické a didaktické aspekty muzejní edukace. Brno: Paido, 2010, s. 11-68. 18 ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Edukační potenciál muzea. Op. cit., s. 75. 19 JŦVA, Vladimír. Základy obecné pedagogiky, vývoj muzejní edukace. In Základy muzejní pedagogiky: studijní texty. Op. cit., s. 10. 20 JŦVA,Vladimír. Dětské muzeum: Edukační fenomén pro 21. století. Op. cit., s. 118.

11

nejvhodnější a i trendy se vyvíjí velmi rychle. To, co se doporučuje dnes, jiţ nemusí být vhodnou variantou zítřka. Je potřeba, aby pracovníci muzea reagovali vţdy na aktuální situaci muzejní instituce a na pozornost návštěvníka.21 Vyzdviţení významu vzdělávacích programŧ v muzeích a galeriích se v českém a potaţmo v brněnském prostředí preferuje aţ v posledním desetiletí. Většina českých muzeí a galerií zavedla pracoviště pro styk s veřejností, součástí kterého jsou zaměstnanci, kteří se věnují přípravě a realizací vzdělávacích programŧ. Pracovník tohoto typu má dnes většinou také na starosti i propagaci těchto programŧ směrem ke školským zařízením. Návštěvnost a význam edukačních činností se kaţdým rokem posiluje a připravené aktivizující programy, lišící se od výuky školské, mají dobré ohlasy u ţákŧ i pedagogŧ.22

2

Muzejní edukace jako součást muzejní prezentace Součástí teoretické muzeologie je teorie prezentace. Řadí se sem všechny výstupy

muzea na venek i dovnitř instituce, včetně muzejní edukace. Prostřednictvím těchto výstupŧ veřejnost muzea hodnotí. Jsou mezi nimi výstavy, expozice, přednášky, publikace a rŧzné speciální programy pro veřejnost odkazující na práci muzejního pedagoga. Aby muzea návštěvníka zaujala, musí ho do svých programŧ aktivně zapojit. Proto vznikají interaktivní programy, které se snaţí vţdy nabídnout něco nového, pro návštěvníka zajímavého a poutavého. Vytváří se speciální komentované prohlídky, tematické výlety, přednášky, výuka řemesel, herny i ateliéry. Hlavním cílem je vytvořit v muzeu takovou nabídku, která zaujme natolik, ţe se návštěvníci budou znovu a rádi do muzea vracet.23 Hlavní formou muzejní prezentace je zpřístupnění sbírek muzeí veřejnosti ve výstavách a v expozicích. Muzejní výstavnictví je tedy hlavním nástrojem pŧsobení muzeí na veřejnost. Aby toto pŧsobení dosáhlo co nejvyšší efektivity, je zapotřebí činnosti muzejního pedagoga, tedy oboru muzejní pedagogika. Činnost muzejního pedagoga je doprovázená speciálními programy, které si většinou lektor sám vytvoří. Sbírky prezentované na

21

STEHLÍK, Michal. Nové trendy výstavnictví. In Úvod do muzejní praxe. Učební texty základního kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2010, s. 295-302. 22 ŤAŢKÁ, Mária. Vývoj galerijnej edukácie v brněnskou kontextě. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2015. Magisterská diplomová práce. Vedoucí práce Mgr. Marika Kupková, s. 6. 23 HOLMAN, Pavel. Úvod do muzeologie. In Úvod do muzejní praxe. Učební texty základního kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2010, s. 401-402.

12

výstavách, jsou vystavovány buď jako prameny vědeckého poznání, nebo jako prostředky vzdělávání, výchovy a potěšení.24 Lze tak opětovně říci, ţe funkcí muzea je vzdělávání společnosti, coţ odkazuje k tomu, proč je muzejní pedagogika tak dŧleţitá ve vztahu k návštěvníkovi. Zajímavá je v této souvislosti odpověď Dagmar Fialové, projektové manaţerky nových stálých expozic v Národním muzeu, na otázku „proč se má muzeum zabývat veřejností?“: „Aby muzeum mohlo plnit svou úlohu ve společnosti, musí docílit toho, aby veřejnost chápala účel a uměla vyuţívat sluţeb, které ji poskytuje: veřejnost musí muzea umět/chtít navštěvovat; musí umět/být kompetentní pracovat s informacemi, které jí muzeum poskytuje; musí se do muzea umět/chtít vracet.“25 Interaktivním prvkŧm muzejních výstav se věnoval František Šebek. Rozděluje interaktivní prvky a formy interaktivity v muzejních výstavách do pěti skupin: 1. Manipulace se sbírkovými předměty nebo s kopiemi a modely; 2. Vyuţití informačních technologii ve výstavách; 3. Aktivní formy osvojování obsahu výstavy (tvŧrčí dílna, problémové učení, hra); 4. Prohlídka výstavy jako dialog s lektorem; 5. Vytvoření osobního katalogu návštěvníka.26 Nutno poznamenat, ţe skupina třetí a čtvrtá jsou s muzejní pedagogikou a potaţmo s edukační činností úzce spjaty. K aktivním formám osvojování obsahu výstavy autor píše, ţe se jedná právě o nejrŧznější dobrovolné programy, kde dochází k osvojování poznatkŧ. Přímo uvádí, ţe tyto programy připravují muzejní pedagogové. Dále říká: „Jde o velice efektivní formu výstavních programů, ale náročnou na přípravu a neobejde se bez přítomnosti školeného personálu muzea“.

27

U čtvrté skupiny se samo sebou rozumí, ţe se opět jedná o činnost

muzejní pedagoga nebo vyškoleného zaměstnance, který návštěvníky zasvěceně s výkladem provede výstavou a reaguje na jejich dotazy. Jedná se o interaktivní formu prezentace obsahu výstavy.28 K tématu muzejní prezentace a interpretace píše Jiří Ţalman: „Muzejní komunikace se uskutečňuje prostřednictvím prezentací – muzejních výstav, muzejních programů, muzejních publikací a public relations, a to: ukazováním vzhledu, případně funkce muzeálií,

24

ŠEBEK, František. Zpřístupnění sbírek muzeí veřejnosti. In Úvod do muzejní praxe. Učební texty základního kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2010, s. 245. 25 FIALOVÁ, Dagmar. Muzeum a veřejnost. In Úvod do muzejní praxe. Učební texty základního kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2010, s. 284. 26 ŠEBEK, František. Interaktivní prvky muzejních výstav. In Muzejní výstavnictví. Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, s. 114. 27 Tamtéţ, s. 113-119. 28 Tamtéţ, s. 118.

13

jejich kopií, replik, modelů, kreseb, fotografií atp.; vysvětlujícím výkladem (interpretací).“ 29 Z toho vyplývá, ţe pokud práce hovoří o muzejní edukaci, má na mysli také muzejní prezentaci, která jako taková vznikla ve většině kulturních institucí mnohem dříve.

3

Muzeum města Brna Muzeum města Brna je významnou muzejní institucí, jejímţ zřizovatelem je statutární

město Brno. Více neţ sto let se věnuje odborné, vědecké, kulturní a vzdělávací činnosti, která je neoddělitelně spojena s městem Brnem v jeho nejrŧznějších historických podobách. Primární úlohou MuMB je péče o kulturní dědictví moravské metropole odbornou správou rozsáhlých muzejních sbírek dokumentujících její historický a umělecký vývoj. Prezentací těchto sbírek zprostředkovávat informace uloţené „v paměti věcí“ a plnit tím kulturně výchovné poslání. „Muzeum města Brna se rozsahem i hodnotou svých sbírek a také svou vědeckou, vzdělávací a kulturní činností dnes řadí k předním muzejním institucím u nás.“

30

MuMB má více neţ 120 zaměstnancŧ, sídlí v několika objektech, které jsou nejvýznamnějšími památkami města a reprezentují jeho dějiny. Na prvním místě to platí o hradu Špilberku. Hrad Špilberk tvoří komplex obranných staveb, zaloţený v druhé polovině 13. století jako gotický hrad. Po staletí byl velmi dŧleţitým centrem Moravy, jak o tom svědčí i fakt, ţe byl ve druhé polovině 14. století sídelním hradem moravských markrabat z rodu Lucemburkŧ. Ve druhé polovině 17. století byl hrad přebudován na mohutnou barokní pevnost, jejíţ velitelé zastávali funkci vrchního zemského velitele Moravy. Od konce 18. století byl postupně přebudován pro účely rozsáhlého vězení. Špilberk se tak smutně proslavil jako jedno z nejobávanějších vězení Rakouského císařství, které bylo pro národnostní diverzitu zde uvězněných politických vězňŧ přezdíváno ţalářem národŧ. Od počátku druhé poloviny 19. století byl aţ do konce 50. let 20. století, tedy včetně německé okupace ČSR, nepřetrţitě uţíván jako vojenská kasárna.31 Roku 1960 se stal sídlem brněnského městského muzea, místem uloţení jeho sbírek, knihovny a fotoarchivu, sídlem jeho administrativy a pracovištěm

29

ŢALMAN, Jiří. Psychologie vnímání a muzejní výstavnictví. Úskalí muzejních výstav z pohledu návštěvníkŧ. In Muzejní výstavnictví. Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Op. cit., s. 124-128. 30 ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Edukační potenciál muzea. Op. cit., s. 294. 31 HOSÁK, Ladislav et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1981, s. 48-56.

14

většiny odborných pracovníkŧ. Prostory hradu, roku 1962 prohlášeného národní kulturní památkou, slouţí mnoha účelŧm. Především jsou zde stálé expozice (Brno na Špilberku, Špilberk – ţalář národů, Špilberk – od hradu k pevnosti, Od renesance po modernu, Od moderny po současnost, O nové Brno. Brněnská architektura 1919 - 1939, Vulcanalia) i výstavní sály pro dočasné výstavy. Součástí prohlídkových tras jsou kromě proslulých kasemat i barokní kaple, barokní lékárna, jihozápadní bastion a rozhledna.32 Jiné prostory hradu slouţí jako depozitáře, pracovny, dílny a v neposlední řadě je v nich umístěna infrastruktura pro návštěvníky. Na velkém nádvoří, kde se odehrává většina představení bohatého kulturního programu, zaujme zvonkohra a 111 m hluboká hradní studna. Měnínská brána je z pŧvodních pěti městských bran jedinou dochovanou městskou branou v Brně. Je doloţena roku k 1293, avšak v prŧběhu času se její pozice a podoba měnila. Dnešní brána, postavená kolem roku 1500, byla pŧvodně čtyřpatrová, věţovitá. Po třicetileté válce prakticky pozbyla svého ochranného významu, jelikoţ před ní byl vystavěn mohutný bastion, který byl součástí barokní pevnosti. Roku 1893 byla sníţena, zbavena veškerého dekoru a přestavěna na obytný dŧm. V únoru 1982 přešla do správy Muzea města Brna a stala se součástí jeho expozičních a výstavních prostor. V současnosti je zde jiţ několik let stálá výstava historických hraček ze sbírky Milady Kollárové.33 Vila Tugendhat je jednou z pětice nejvýznamnější staveb moderní architektury na světě. Navrhl ji německý architekt Ludwig Mies van der Rohe v roce 1928 pro novomanţele Gretu a Fritze Tugendhatovi jako velkorysou rodinnou vilu, která po svém vzniku nastavila nová měřítka modernímu bydlení. „Prostorová koncepce, výběr a pouţití ušlechtilých materiálů a interiérového vybavení sledují představu moderního funkcionalistického gesamtkunstwerku, který dodnes hledá sobě rovného.“34 Poprvé v dějinách moderní architektury byla ve Vile Tugendhat na stavbě privátního domu pouţita skeletová nosná konstrukce z oceli, umoţňující odstranění nosných zdí. Před tím se s podobnými konstrukcemi experimentovalo pouze v Americe na stavbách mrakodrapŧ a továren.35 Jedná se o jedinou autentickou Miesovu realizaci nejen České republice, ale i v celé Evropě. Vila Tugendhat byla roku zapsána do seznamu kulturních památek, v roce 1995 prohlášena národní kulturní památkou a v roce 2001 zapsána na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. 32

Muzeum města Brna. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-20]. http://www.spilberk.cz/spilberk/stale-expozice/ 33 KUČA, Karel. Památky Brna. Brno: Odbor kultury úřadu města Brna, 1991, s. 24. 34 ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar, LIŠKA, Pavel. Vila Tugendhat. Brno: Metoda, 2008. s. 1. 35 Tamtéţ, s. 15.

Dostupné

z:

15

Muzeum v současné době disponuje následujícími odbornými pracovišti: Oddělení archeologie, Oddělení dějin architektury, Oddělení dějin umění, Oddělení historie s fotoarchivem a knihovnou, Oddělení restaurátorsko-konzervátorské.36 Za sto let prošlo muzeem mnoho desítek pracovníkŧ rŧzných profesí, kteří se i ve své další profesní kariéře uplatnili, a to často i s velikým úspěchem. Jako příklad lze uvést historika umění Petra Spielmanna, který za své celoţivotní dílo obdrţel v roce 2001 čestný doktorát Masarykovy univerzity.37 Muzeum města Brna je kulturním a společenským centrem Brna, které organizuje, ve spolupráci s dalšími subjekty, nespočet kulturních akcí pro širokou i odbornou veřejnost. Tato skutečnost významně přispívá ke zviditelnění muzea jako instituce i objektŧ, které spravuje. Na Špilberku se konají divadelní představení (například Letní shakespearovské slavnosti), koncerty, společenská setkání, sportovní soutěţe, ohňostroje mezinárodní ohňostrojné přehlídky Ignis Brunensis, letní kina a mnoho dalších akcí, jakou je např. pro milovníky dobrého jídla i Špilberk Food Festival. Ve vile Tugendhat probíhá promítání staré filmové klasiky, komorní koncerty, scénická čtení, swingové podvečery, fotografické workshopy i přednášky významných osobností z oblasti architektury a designu.38 Ředitel MuMB Pavel Ciprian uvedl, v čem se jím řízená instituce liší od jiných: „Na rozdíl od všech ostatních muzeí v městě Brně, ale i mnoha dalších v celé naší zemi, je výjimečným rysem tohoto poslání provázanost jeho činností v péči o obě součásti hmotného kulturního dědictví, a to jak movitého („in fondo“), tj. v muzejních sbírkách – autentických dokladech historického a uměleckého vývoje svého města, tak také o jeho nemovitou část („in situ“), která je spojená se správou, provozem a kulturním vyuţitím jeho nejvýznamnějších památek a cílů turistického ruchu, jimiţ jsou národní kulturní památky Špilberk a vila Tugendhat, zapsaná na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Vedle toho má muzeum nemalý podíl na organizaci kulturního ţivota svého města, a to nejen vlastní výstavní činností, ale i součinností při významných celoměstských akcích, jakými byly festival Brno - město uprostřed Evropy, Brněnská muzejní noc, Brněnské kulturní léto na Špilberku a řada dalších.“39

36

Muzeum města Brna. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-20]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/muzeummesta-brna/ 37 BLAŢEK, Jiří – FLODROVÁ, Milena – VANĚK, Jiří. Muzeum města Brna – od Gomperzovy galerie na Špilberk. In Muzeum města Brna 1904–2004: Sborník ke stému výročí otevření. Brno: Muzeum města Brna, 2004, s. 109. 38 Vila Tugendhat. Tugendhat [online]. 2015 [cit. 2016-02-20]. Dostupné z: http://www.tugendhat.eu/cz/aktualne/dalsi-akce-pro-verejnost.html 39 Výroční zpráva Muzea města Brna: 2014. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/zprava_o_cinnosti_2014.pdf

16

4

Historie Muzea města Brna v kontextu edukační činnosti V následující kapitole se bude práce věnovat obecně historii MuMB s ohledem na fakt,

ţe edukační činnost muzea měla odlišný charakter, neţ jak ji známe dnes. Je dobré seznámit se alespoň se základními historickými souvislostmi, které pomohou odpovědět na otázky s prací spojené. Jako příklad je moţné uvést otázku, proč se MuMB nezačalo věnovat edukační činnost podrobněji jiţ dříve. Kapitola historie bude zúţena na základní fakta a bude odkazovat jen na prezentační stránku muzea. Snahou je zachytit prŧřez všemi edukačními aktivitami, které v prŧběhu několika desetiletí v MuMB proběhly. Městské muzeum v Brně bylo otevřeno roku 1904. Bylo umístěno v historických prostorách bývalého Zemského domu a navazovalo na dřívější městskou galerii Heinricha Gomperze, vzniklou z odkazu sbírka obrazŧ tohoto brněnského veřejného činitele, mecenáše a milovníka umění. Stalo se jiţ třetí brněnskou muzejní institucí, kdyţ jiţ od roku 1817 zde bylo Františkovo muzeum (dnešní Moravské zemské muzeum) a od roku 1873 Uměleckoprŧmyslové muzeum (dnes součást Moravské galerie).40 Mezi návštěvníky prvního roku existence muzea byly i hromadné návštěvy škol. Slibný vývoj muzea zastavila první světová válka.41 V nových podmínkách samostatného československého státu stanul v čele městského muzea muzeolog Jaroslav Helfert, který současně řídil i Moravské zemské muzeum. Pod jeho vedením došlo k velkým přesunŧm sbírek mezi oběma institucemi, jeţ pro městské muzeum neznamenaly vţdy obohacení, ba spíše naopak. V polovině třicátých let muselo muzeum opustit své pŧvodní prostory v areálu Nové radnice z dŧvodu jeho rekonstrukce pro potřeby městské správy. Objekt bývalého nájemního domu, tzv. městský dvŧr (dnes hotel Barceló) od vídeňského architekta F. Frölicha, kam se muzeum přesunulo, však pro ně nebyl příliš vhodný. V téţe době také došlo ke sloučení muzea s městským archivem. Stagnaci a škody zpŧsobené událostmi druhé světové války se postupně dařilo překonávat během padesátých let, kdy lze zaznamenat postupný nárŧst muzejní práce i jejího ohlasu u veřejnosti. K tomu došlo především díky pŧsobení historičky umění Cecilie HálovéJahodové, stojící v čele v roce 1948 opět osamostatněného muzea. Ta kolem sebe soustředila okruh brněnských umělcŧ, vědcŧ a dalších osobností veřejného ţivota. Významnou událostí se od roku 1956 staly výstavy nazvané Muzejní salony konané v nedalekém Domě pánŧ z Kunštátu, který byl tehdy hlavním výstavním prostorem muzea. V salonech se vystavovala 40

KALUS, Jaromír – PERNES, Jiří – TKÁČ, Vladimír. Muzea na Moravě a ve Slezsku. Vyd. 1. Ostrava: Profil, 1988, s. 70-73. 41 BLAŢEK, Jiří – FLODROVÁ, Milena – VANĚK, Jiří. Muzeum města Brna – od Gomperzovy galerie na Špilberk. In Muzeum města Brna 1904–2004: Sborník ke stému výročí otevření. Op. cit., s. 9-75.

17

díla brněnských výtvarníkŧ a začala zde probíhat ve velkém nová forma muzejní prezentace v podobě přednášek o brněnských výtvarných umělcích a jejich vystavených dílech. „Léta jejího vedení lze dnes hodnotit nanejvýš kladně, protoţe se jí podařilo – mimo jiné i díky obdivuhodným organizačním a odborným schopnostem – v poměrně krátkém čase vytvořit ze skomírajícího muzejního pracoviště jedno z nejţivějších center kulturního a společenského dění Brna i celé republiky.“42 Zcela nová etapa v existenci Muzea města Brna započala roku 1960 jeho přestěhováním na hrad Špilberk, nesená však v duchu socialistické éry. V dlouhodobém plánu rozvoje muzea na léta 1958-1965 bylo MuMB charakterizováno „[…] jako ústav speciální – historický, zaměřený na hospodářské, sociální, politické a kulturní dějiny města Brna.“43 V následujících letech došlo k výraznému zpolitizování veškeré činnosti muzea, a to hlavně v období normalizace. Výstavní činnost byla ovlivňována státními výročími a svátky, které se musely připomínat.44 V 70. letech dochází k postupnému nárŧstu nejen muzejní činností a sbírek, ale také k nárŧstu počtu kvalifikovaných odborných i technických pracovníkŧ.45 Muzeum našlo i nové formy svého pŧsobení na veřejnost. Jednou z nich byly vyučovací hodiny přímo v muzeu, kde se konaly hodiny dějepisu a ţáci se při nich pro větší názornost a pochopení seznamovali s historickými exponáty. Výuka se soustředila především na tato témata: Město a hrad ve středověku, Husitství, Třicetiletá válka a doba temna, Boj proti fašismu. Mimo čistě historických témat se výuka dotýkala i estetické výchovy jako u témat Skupina výtvarných umělců v Brně, Výtvarné umění v Brně po druhé světové válce. Navíc výsledky této činnosti se zhodnotily především v soutěţi pro školní a učňovskou mládeţ ve znalostech historie města Brna, která nesla název O pohár brněnského draka. Soutěţ se těšila velké oblibě a celkově lze tuto akce zařadit mezi úspěšné zpŧsoby tehdejší muzejní edukace.46 I kdyţ se dnes mluví o tom, ţe „Svébytná muzejní pedagogika představuje pro ţáky alternativu ke kaţdodennímu průběhu výuky a ke školním učebním stereotypům. Nabízí inovativní, motivující a rámec výuky přesahující zkušenost“47, lze výše uvedené aktivity MuMB vnímat jako součást jedné z dŧleţitých etap v rámci jeho edukační činnosti. Přestoţe byla soudobá podoba muzejní pedagogické činnosti často ovlivněna 42

BLAŢEK, Jiří, FLODROVÁ, Milena, VANĚK, Jiří. Muzeum města Brna – od Gomperzovy galerie na Špilberk. In Muzeum města Brna 1904–2004: Sborník ke stému výročí otevření. Op. cit., s. 33-40. 43 Tamtéţ, s. 41. 44 Velká říjnová socialistická revoluce, Slovenské národní povstání atd. 45 Například Milena Flodrová, která nastoupila do funkce vedoucí historického oddělení a pŧsobila v MuMB aţ do roku 1991. 46 BLAŢEK, Jiří – FLODROVÁ, Milena – VANĚK, Jiří. Muzeum města Brna – od Gomperzovy galerie na Špilberk. In Muzeum města Brna 1904–2004 : Sborník ke stému výročí otevření. Op. cit., s. 61. 47 MRÁZOVÁ, Lenka. Úvod do muzejní pedagogiky a tvorby doprovodných programŧ v muzeu. In Muzejní výstavnictví. Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Op. cit., s. 184.

18

„ideovým vyzněním“, měla zásluhou muzejních pracovníkŧ své kladné stránky, díky kterým se ţáci mohli netradičním zpŧsobem dozvědět více o svém městu a umění v něm. V roce 1982 muzeum získalo další památkový objekt – Měnínskou bránu, kde o rok později vznikla stálá expozice Brno a zbraně staletí. V polovině osmdesátých let započala rozsáhlá mnoholetá rekonstrukce hradu Špilberku a v souvislosti s tím došlo nejen k četnému stěhování sbírek a muzejních pracoven, ale i k postupnému omezování přístupu k výstavním prostorám. V roce 1987 se stalé expozice definitivně uzavřely a zrušily. Tato skutečnost se přirozeně negativně projevila i v edukační činnosti muzea. Po roce 1989 rekonstrukce hradu Špilberk s rŧznými přestávkami pokračovala. Výstavy se tak většinou konaly v jiných objektech, především v Měnínské bráně, kde probíhala i přednášková činnost. Postupující rekonstrukce hradu, byť neprobíhala vţdy bez prodlev v pŧvodním harmonogramu, umoţnila pozvolný návrat výstavní činnosti na Špilberk. Kromě v roce 1992 otevřených kasemat vznikla v roce 1993 veliká výstava Vítejte v královském městě Brně, kterou mimo jiné navštívil i Václav Havel. Úspěchem byla také výstava Kdyţ Brno obléhali Švédové, která se stala součástí městských oslav 350. výročí uhájení Brna před švédskými dobyvateli. Od konce devadesátých let se postupně otevíraly nové stále expozice. První dvě, Špilberk – ţalář národů a Od renesance po modernu v roce 1997, o rok později to byly další dvě, Brno na Špilberku a O nové Brno. Brněnská architektura 1919 - 1939, jeţ byla první stálou expozicí architektury v našich zemích. Na tyto expozice později navázaly i edukační činnosti muzea. V devadesátých letech se také Špilberk stal místem konání kulturních a společenských akcí jako například dodnes pořádaný festival Brno – město uprostřed Evropy, Hradní bašta nebo také Běh Špilberkem.48 Vedle hradu Špilberku je třeba na tomto místě zmínit i vilu Tugendhat, jejíţ předání v roce 1994 z rozhodnutí města Brna do správy MuMB, které ji ještě téhoţ roku zpřístupnilo veřejnosti, se stalo v historii muzea významnou událostí.

48

BLAŢEK, Jiří – FLODROVÁ, Milena – VANĚK, Jiří. Muzeum města Brna – od Gomperzovy galerie na Špilberk. In Muzeum města Brna 1904–2004: Sborník ke stému výročí otevření. Op. cit., s. 67-90.

19

5 Rozvoj edukační činnosti Muzea města Brna směrem k současnosti V následující části práce bude edukační činnost MuMB rozebírána mnohem podrobněji, a to proto, ţe se věnuje období, kdy se v muzeu plně rozvíjí. Rok po roce jsou uvedeny jednotlivé edukační aktivity, které v muzeu proběhly, aniţ by však zde mohly být zachyceny v úplnosti. Jedná se o výňatky zásadních aktivit, dŧleţitých pro rozvoj edukační činnosti a potaţmo také pro muzejní pedagogiku.

5.1

Rok 2002 „Od roku 2002 pracovnice lektorského oddělení MuMB připravují pro návštěvníky

doprovodné programy ve všech výstavách a stálých expozicích. Ať jiţ jsou tyto programy zaměřeny na historicky nebo výtvarně, orientují se jak na dospělé (komentované prohlídky), tak na dětské návštěvníky (animační programy a výtvarné projekty), nebo na ţáky a studenty (kombinované programy a pracovní listy, výkladem, animací a výtvarnou dílnou.“ Lze však předpokládat, ţe edukační aktivity probíhaly v muzeu jiţ dříve, nebyly však dostatečně etablovány.49 Impulzem pro výraznější rozvoj edukačních aktivit byla aktuální potřeba čelit dŧsledkŧm klesající návštěvnosti muzea na Špilberku v zimních měsících. Proto bylo rozhodnuto přilákat návštěvníky výstavami, které byly zaměřeny především na děti. První výstava tohoto zaměření byla věnována dílu ilustrátora a autora kreslených filmŧ Zdeňka Milera. V předvánočním a vánočním čase byl o tuto výstavu zájem, který předčil všechna očekávání. Součástí celé akce byly i aktivity pro děti, přičemţ hlavní atrakcí byla tvorba „krtečka“. Vzhledem k úspěšnosti projektu se muzeum rozhodlo o opakování i v dalších sezónách. Lze předpokládat, ţe v tento moment se zrodila myšlenka, zaměřit se více na dětské návštěvníky, připravit pro ně v muzeu větší moţnosti vyţití a potaţmo lepší nabídku programŧ.50

49

PICMAUSOVÁ, Eva. Edukační programy v Muzeu města Brna. In Forum Brunense 2012: sborník prací Muzea města Brna. Brno: Muzeum města Brna, s. 105. 50 STUCHLÍKOVÁ, Alice. Výtvarné vzdělávací programy pro děti a mládeţ v Muzeu města Brna. In Forum Brunense 2007: sborník prací Muzea města Brna. Brno: Muzeum města Brna, s. 239.

20

5.2

Rok 2003 Na práci s dětmi navázal v roce 2003 výstavní projekt, na české poměry rozsáhlý,

který proběhl v roce 2003. Byla to výstava Římané a Germáni – nepřátelé, rivalové, sousedé. Muzeum na ní spolupracovalo s Moravským zemským muzeem a s Archeologickým ústavem AV ČR v Brně. O rané historii střední Evropy, podloţené archeologickými výzkumy a nálezy, se mohli návštěvníci dozvědět nevšedním zpŧsobem. Výstava byla totiţ rozdělena na dvě části, a to tak, ţe první část věnovaná Římanŧm byla instalována v nově zrekonstruovaných prostorách východního křídla hradu Špilberku, zatímco druhá část výstavy, věnovaná Germánŧm, byla k vidění v Moravském zemském muzeu. Obě instituce připravily k těmto výstavám dětské dílny, kde si malí návštěvníci mohli prohloubit a osvojit na výstavě získané poznatky zpŧsobem přizpŧsobeným jejich věku.51 Touto výstavou se začala psát historie Dětské dílny na Špilberku, tedy speciálních programŧ pro děti v MuMB. Dětská dílna k části výstavy věnované Římanŧm byla otevřena 1. června 2003, kdyţ tomu předcházela poměrně náročná příprava. Jedním z problémŧ bylo najít pro Dětskou dílnu vhodný prostor. Tehdejší lektorka MuMB, která s nápadem vzniku Dětské dílny přišla, k tomu později uvedla: „Nakonec bylo rozhodnuto „obětovat“ k tomuto účelu dosavadní přednáškový sál. Pak uţ „stačilo jen“ nastudovat materiály a vymyslet úkoly na stanovištích.“52 Po lektorském výkladu si děti mohly v dílně modelovat opevnění římských vojenských táborŧ, skládat kostky a puzzle s náměty Římské říše, či seznámit se se zbrojí římského vojáka (vyzkoušet si drţet v ruce repliku římského meče). V dílně bylo i speciální stanoviště, které se věnovalo odívání Římanŧ, kde si děti mohly vyzkoušet dobové oblečení. Speciálně byla k tématu výstavy vytvořena desková hra a slepá mapa, na které si návštěvníci mohli vyzkoušet doplnit významná města, řeky a provincie Římské říše. Ohlasy veřejnosti byly pozitivní a návštěvnost nadmíru vysoká.53 Kdyţ o necelý pŧlrok později výstava skončila a s ní i pro ni vytvořená dětská dílna, zŧstala v MuMB díky této pozitivní zkušenosti myšlenka zavést aktivní, tvořivý typ programŧ, kde si mohou děti vyzkoušet práci s rŧznými materiály za pomoci rŧzných technik, kde snadno pochopí souvislosti s výstavou

51

BLAŢEK, Jiří – FLODROVÁ, Milena – VANĚK, Jiří. Muzeum města Brna – od Gomperzovy galerie na Špilberk. In Muzeum města Brna 1904–2004: Sborník ke stému výročí otevření. Op. cit., s. 98-100. 52 NOVOTNÁ, Alena. Dětská dílna v Muzeu města Brna na Špilberku. In Muzeum a škola: sborník příspěvků z konference Nebojte se muzea. 2005/3. Zlín: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2005, s. 27-29. 53 Tamtéţ, s. 27.

21

spojené a kde mohou přemýšlet a vytvářet si názory a postoje k tématu výstavy. Dětská dílna, jako místo pro rozvoj kreativity a fantazie, se ukázala pro tento cíl jako ideální.54

5.3

Rok 2004 Pro MuMB byl obzvlášť významný rok 2004. Celý se nesl ve znamení oslav stého

výročí muzea, ale byl to také rok, ve kterém vznikla jeho stálá Dětská dílna se zaměřením na Brno a obecnou historii města. Dílna byla otevřena celoročně a především slouţila v pracovním týdnu pro objednané školy, o víkendu pak i pro širší veřejnost. Vytvořila se zde nová pracovní stanoviště. Hned úvodu se návštěvník seznámil s brněnskými pověstmi při doplňování slov do příslušných částí textu. Úkolem dalšího stanoviště bylo doplnit k obrázkŧm názvy brněných památek. Tyto obrázky památek pak mohli zúčastnění umístit pomocí suchých zipŧ na mapu Brna. Vznikla také stanoviště s vojenskou tématikou, věnovaná obléhání Brna husity, Švédy a Napoleonem včetně bitvy u Slavkova. Zde si mohl malý návštěvník vyzkoušet vzít do ruky meč, přilbu, sekeru a seznámit se tak se zbraněmi fyzicky, nejen „přes sklo“ vitríny. Nabízela se mu i moţnost vyzkoušet si dobový oděv. Zvláštní stanoviště mělo kuchyňské náčiní, mezi něţ byly přidány věci, které do kuchyně nepatří, s úkolem rozpoznat je a určit jejich pravý význam. Architektuře byla věnována speciální magnetická tabule, k níţ se připojovaly díly ve tvaru střechy, dveří, oken apod. Spojením rŧzných těchto dílŧ pak bylo moţné sestavit renesanční a barokní domy. U kaţdého stanoviště byla uvedena skrytá řešení jednotlivých úkolŧ. Všechny tyto činnost děti mohly provádět bez přítomnosti lektora. V Dětské dílně byly na zde umístěných panelech prezentovány také ostatní objekty MuMB, Měnínská brána a Vila Tugendhat.55 Hlavním úkolem aktivit v Dětské dílně bylo vzbudit zájem dětí o poznávání svého města a o jeho historii. Proto bylo vytvořeno místo, kde děti mohly získat a osvojit si informace hravou formou. Samotné vytvoření takové dílny vyţadovalo určitou speciální pedagogickou erudici, avšak po jejím zhotovení jiţ přítomnost pedagoga či lektora nutná nebyla.

54

FIALOVÁ, Dagmar – STEHLÍK, Michal. Role muzeí ve výukovém procesu – výsledky práce muzeí s dětmi a mládeţí. In Muzeum a škola: sborník příspěvků z konference Nebojte se muzea. 2005. Zlín: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2005, s. 11. 55 NOVOTNÁ, Alena. Dětská dílna v Muzeu města Brna na Špilberku. In Muzeum a škola: sborník příspěvků z konference Nebojte se muzea. 2005/3. Op. cit., s. 29.

22

5.4

Rok 2005 V roce 2005 měly děti v muzeu dvě moţnosti, jak se zábavnou metodou vzdělávat a

hrát si. Buď mohly navštívit dětské dílny na Špilberku, nebo v Měnínské bráně, která fungovala obdobně. Existovala pro ně i moţnost zúčastnit se jedné z monografických vánočních výstav věnovaných výtvarníkŧm tvořících pro děti (v minulých letech jimi byli Jiří Šalamoun a Adolf Born). Součástí těchto výstav byla také výtvarná činnost určená dětem, které si mohly namalovat některou z postaviček uvedených tvŧrcŧ. V březnu roku 2005 došlo k významnému posunu v muzejní edukaci v MuMB tím, ţe bylo vytvořeno nové pracovní místo lektorky uměnovědných expozic, na které nastoupila Alice Stuchlíková. Ta dala edukační činnosti v muzeu novou podobu, která se mj. projevila ve zdokonalení aktivit pro děti u tradičních vánočních výstav. V prŧběhu konání jiţ čtvrté z cyklu vánočních výstav Letem pohádkovým světem, věnované dílu Aloise Mikulky, bylo moţné absolvovat aktivitu zaměřenou na děti předškolního věku, v rámci níţ mohly umělci napsat dopis, v němţ měl být zachycen jejich aktuální záţitek z výstavy. Dopis doplňovaly obrázky postav namalovaných pomocí fixŧ a pastelek, které měly často podobu umělcových dřevěných soch. Děti také mohly vytvořit a pomalovat „mikulkovské hvězdy“, které poté visely v prŧběhu konání výstavy na ve výstavě umístěném vánočním stromku. Realizace pracovních sešitŧ k výstavě výtvarného díla Aloise Mikulky se tak stala novým prvkem v edukační činnosti muzea.56 Od března 2005 byly nabízeny programy se zaměřením na výtvarné umění také základním a středním školám. První programy vznikly pro stálé expozice Od renesance po modernu a pro expozici O nové Brno. Brněnská architektura 1919–1939. Jedna z prvních krátkodobých výstav s lektorským výkladem pro děti a mládeţ byla věnována architektovi Arnoštu Wiesnerovi.57 Mimo to byla k výstavě Pamatují Napoleona uspořádána víkendová doprovodná akce pro děti s názvem Napoleon na Špilberku, jejímţ hlavním cílem bylo přiblíţit dobu, ve které se odehrála bitva u Slavkova. Na západní kurtině hradu byl vytvořen dobový vojenský tábor s uniformovanými vojáky. Připraveny byly pracovní sešity a rŧzné soutěţe pro děti. Akce v takovém měřítku začaly být pro muzeum dŧleţitou součástí prezentační činností směrem k širší veřejnosti.

56

Výroční zpráva Muzea města Brna: 2005. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2005.pdf 57 STUCHLÍKOVÁ, Alice. Výtvarné vzdělávací programy pro děti a mládeţ v Muzeu města Brna. In Forum Brunense 2007: sborník prací Muzea města Brna. Brno: Muzeum města Brna, s. 239-242.

23

Neposlední řadě je dobré připomenout, ţe MuMB jiţ v roce 2005 spolupracovalo i s jinými kulturně-vzdělávacími institucemi. Ve spolupráci s kulturním a vzdělávacím střediskem U Tří kohoutů byl připraven cyklus přednášek na téma NKP Špilberk, které byly doplněny i vycházkami po památce. Muzeum se také více zaměřilo na spolupráci se školami v rámci uspořádaného semináře pro učitele k výstavám a expozicím.58 Postupem času se tato spolupráce stále více rozšiřovala, a to především díky úsilí muzejní pedagogŧ, kteří udrţovali pravidelný kontakt s vyučujícími ve školách. Vytvořil se tak systém pravidelných nabídek doprovodných programŧ školám.

5.5

Rok 2006 V roce 2006 zprvu programy probíhaly tradiční formou zahrnující výklad lektora a

vyplnění pracovních listŧ. Postupem času nová lektorka Alice Stuchlíková obohatila programy o aktivizující sloţky, a to především formou animace. U příleţitosti výstavy obrazŧ a kreseb Zdeny Hömové, uspořádané k ţivotnímu jubileu této brněnské výtvarnice, si mohly děti po lektorském výkladu z kouskŧ kamínkŧ, papírŧ, přírodnin, peří, semínek a květŧ vytvořit svoji krajinu snŧ. K současnému výtvarnému umění Zdeny Hömové bylo třeba zvolit i adekvátní techniku práce s tvořivostí dětí. Ve spolupráci s Fakultou výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně se uskutečnil pro muzeum neobvyklý projekt s názvem Beton, který spočíval v realizaci rŧzných objektŧ a soch z betonu, jejichţ autory byli studenti z ateliéru Socha II prof. Jana Ambrŧze. Ředitel MuMB Pavel Ciprian uvedl, proč byl tento projekt neobvyklý: „[…] za výstavní prostory byl zvolen pro jarní a letní období celý areál exteriéru hradu a parku Špilberk.“59 Lektorka Alice Stuchlíková této netradiční podoby výstavy vyuţila a uvědomila si, ţe se jí návštěvníkŧm nabízí další rozměr z proţitku umění za podmínek zvoleného vhodného animačního programu. Programy se nesly v duchu myšlenky, ţe sochy mohou oţít. Lektorka vycházela z díla Klíče k sochám od Igora Zhoře.60 Muzeum začalo také více spolupracovat s brněnskými kulturními institucemi, a to především s Moravskou galerií, zastoupenou její tehdejší lektorkou Evou Strouhalovou. Na 58

Výroční zpráva Muzea města Brna: 2005. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2005.pdf 59 Výroční zpráva Muzea města Brna: 2006. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2006.pdf 60 STUCHLÍKOVÁ, Alice. Výtvarné vzdělávací programy pro děti a mládeţ v Muzeu města Brna. In Forum Brunense 2007. Op. cit., s. 239-242.

24

Velký pátek připravily lektorky těchto dvou institucí dětský ateliér Zázraky jara. Na tuto spolupráci

navázal

i

letní

výtvarný

kurz

s názvem

Objevuj

své

město.

Alice

Stuchlíková k tomuto kurzu napsala: „Cílem lektorky uměnovědného oddělení je více otevřít brány galerijních i architektonických expozic a krátkodobých výstav školám, zájemcům z řad veřejnosti i kolegyním z odborně blízkých pracovišť“61 V roce 2006 v Brně vzniklo občanské sdruţení Společnost přátel Muzea města Brna (dnes Spolek přátel Muzea města Brna). Společnost vznikla se záměrem podpořit Muzeum města Brna a jeho příznivce v aktivitách souvisejících s výzkumem, ochranou a prezentací kulturního dědictví města Brna. Představitelka společnosti Dagmar Baumannová také uvedla: „[…] Společnost chce pro své členy pořádat různé akce, a to besedy, přednášky, exkurze, ale i akce prezentační, propagující brněnskou historii a kulturu.“62 Vznik Společností lze fakticky vnímat jako rozšíření dalších aktivit muzea, byť formálně je Společnost na muzeu nezávislá. Rok 2006 byl i rokem vzniku speciálního programu pro děti ve vile Tugendhat. Dvouhodinový komponovaný výtvarný program byl sloţen z komentované prohlídky, kterou vedla vedoucí odborného pracoviště Vily Tugendhat Ing. arch. Iveta Černá. Poté jeho účastníci tvořili ve speciálních pracovních sešitech, které připravila lektorka uměnovědného oddělení MuMB Alice Stuchlíková s námětem Vila Tugendhat jako inspirace pro děti. Vila Tugendhat jako unikát světové architektury má rozhodně potenciál k vytváření programŧ tohoto typu a tento potenciál je dodnes hojně vyuţívaný.63 Dominantní výstava roku s názvem Sága moravských Přemyslovců, připravená k 700. výročí násilné smrti českého krále Václava III., posledního panovníka z rodu Přemyslovcŧ, opět odkazovala na historii našeho města a navazovala tak na poslání MuMB. K výstavě byly připraveny nejen pracovní listy, ale i cyklus přednášek, komentované prohlídky pro veřejnost, dětský Přemyslovský den se soutěţí nazvanou Cesta za rytířskými ostruhami a Svatomartinský turnaj v hraní stolní hry Mlýn. Tato výstava a její doprovodné akce „[…] byly současně prakticky jediným počinem, který veřejnosti připomínal toto významné výročí našich dějin.“64

61

STUCHLÍKOVÁ, Alice. Výtvarné vzdělávací programy pro děti a mládeţ v Muzeu města Brna. In Forum Brunense 2007. Op. cit., s. 239-242. 62 BAUMANNOVÁ, Dagmar. Vznik Společnosti přátel Muzea města Brna. Forum Brunense 2007, s. 243. 63 STUCHLÍKOVÁ, Alice. Výtvarné vzdělávací programy pro děti a mládeţ v Muzeu města Brna. Forum Brunense 2007. Op. cit., s. 239–242. 64 Výroční zpráva Muzea města Brna: 2006. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2006.pdf

25

5.6

Rok 2007 Od května 2007 do února 2008 probíhala v Muzeu města Brna výstava historických

hraček z privátní sbírky brněnské výtvarnice Milady Kollárové s názvem Hračky nestárnou. Vystaveno bylo více neţ 2000 hraček z doby od poloviny 19. století do 70. let 20. století. Výstava byla rozdělena do pěti tematických okruhŧ s názvy Člověče nezlob se, Nestárnoucí panenky, Táto pojď si hrát, Byl jednou jeden domeček a Máme rádi zvířata. Lektorské pracoviště MuMB k výstavě připravilo doprovodné programy, pro něţ byly vytvořeny tematické pracovní listy a komentované prohlídky. Podle lektorky MuMB Evy Picmausové „Pedagogové mohli podle svého uváţení zařadit téma do rámcově vzdělávacího programu v hodinách hudební, rodinné, společenské a výtvarné výchovy nebo dramatické tvorby“65 Doprovodné programy měly následující ustálenou podobu: Nejdříve proběhla komentovaná prohlídka, kde často docházelo k aktivnímu výstupu dětí. Posléze se zpívaly písničky a říkanky, které navazovaly na některý z tematických okruhŧ výstavy (například v části, kde byly vystaveny zvířecí hračky, se zpívala písnička Máme rádi zvířata). Mezi hračkami děti hledaly pohádkové bytosti. Po této aktivní části, kde děti zpívaly, tancovaly a hádaly, následovala Hrací dílna. V ní si děti mohly vyrobit hračky. K této činnosti měly připraveny nejrŧznější materiály (m.j. polystyrénové kuličky, provázky, látky, špejle, plastové láhve apod.). Mohly si vyrobit „káču“, „větrného muţíčka“, jeţibabu z makovice, v adventním období „Mikuláše“ a „andílky“. V dílně si děti mohly zahrát i mnoho her. Pro starší ţáky a středoškoláky byly k dispozici pracovní listy a anketní lístky k vyplnění. V prŧběhu roku se k výstavě uskutečnily akce Dětský den, Prázdninové hrátky I. a II. a První zvonění. Za zmínku stojí poslední lednová akce Povídám, povídám pohádku zaměřená na divadla, loutky a pohádky, při níţ hlavním zaměstnáním bylo vyrobit loutku a poté s loutkami hrát divadlo či rŧzné hry.66 Výstava měla mimořádný úspěch, a to nejen díky silné propagaci v médiích, kdy byla, společně s doprovodným programem, nabízena školám a veřejnosti tiskovými médii, internetem, spoty v Českém rozhlase i ve vysílání České televize. Výstavu i doprovodné programy charakterizoval kreativní přístup a nápaditost zpŧsobŧ, jakým si mohly děti hračky vyrobit. Došlo i k výrazné spolupráci lektorského pracoviště a kurátorŧ z odborných oddělení. „Osvědčilo se, ţe lektorka se od počátku podílela na přípravě scénáře a spolupracovala při

65

PICMAUSOVÁ, Eva. Hračky nestárnou ani na Špilberku. Činnost lektorského oddělení Muzea města Brna na výstavě „Hračky nestárnou“. Forum Brunense 2008, s. 189. 66 Tamtéţ, s. 189.

26

realizaci výstavy a ţe tak byly vyuţity její připomínky vyplývající z praxe s návštěvníky.“67 Atraktivní výstavu, která naplnila očekávání, ţe se setká s velkým zájmem veřejnosti, zhlédlo více neţ 35 000 návštěvníkŧ. V návaznosti na úspěch této výstavy MuMB po dohodě s paní Miladou Kollárovou vytvořilo za finanční podpory zřizovatele v Měnínské bráně stálou výstavu její sbírky – Muzeum hraček. Zde byly koncipovány programy pro děti a školy Putování za pohádkou, Příběhy hraček, Zlatá brána otevřená.68 Před vznikem Muzea hraček, od roku 2003–2006, probíhal v Měnínské bráně doprovodný program pro studenty s názvem Brána času, který byl součástí stejnojmenné stálé expozice, v níţ se prezentovaly archeologické pohledy do nejstarších dějin města Brna spojené s interaktivní dílnou. Ţáci především šestých a sedmých ročníkŧ základních škol si zde doplňovali učivo dějepisu. Program ale navštěvovali i vysokoškolští studenti archeologie v rámci svého studia nebo i samostatně.69 Zájem veřejnosti o muzejní programy lze ilustrovat údaji za rok 2007: „Programů ke stálým expozicím a výstavním akcím muzea historického charakteru se uskutečnilo pro 232 skupiny školních dětí a mládeţe s 5 679 účastníky, edukačních programů ke stálým expozicím a výstavním akcím muzea výtvarného a uměnovědného charakteru proběhlo 99 a zúčastnilo se jich na 2000 účastníků a jenom výstava „Hračky nestárnou“ měla 18 doprovodných programů s 568 účastníky.“70

5.7

Rok 2008 V září 2008 nastoupila v MuMB na pracovní pozici „pedagog volného času“,

uvolněnou odchodem A. Stuchlíkové, nová lektorka Mgr. MgA. Barbora Svátková, PhD. Se svými bohatými zkušenostmi se stala přínosem pro vývoj edukační činnosti instituce. Barbora Svátková vystudovala na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity obory výtvarná výchova a vizuální tvorba. Mezi lety 2004 aţ 2007 pokračovala ve studiu v ateliéru Malířství I na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. Nová lektorka jiţ měla zkušenosti získané při vedení projektu galerijních animací studentŧ Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity uskutečňovaných v brněnských 67

PICMAUSOVÁ, Eva. Hračky nestárnou ani na Špilberku. Činnost lektorského oddělení Muzea města Brna na výstavě „Hračky nestárnou“. Forum Brunense 2008, s. 191. 68 Měnínská brána. meninska-brana [online]. 2013 [cit. 2016-02-20]. Dostupné z: http://www.meninskabrana.cz/nabidka-pro-skoly/ 69 PICMAUSOVÁ, Eva. Edukační programy v Muzeu města Brna. Forum Brunense 2012, s. 105-107. 70 Výroční zpráva Muzea města Brna: 2007. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2007.pdf

27

galeriích. Dlouhodobě se zaměřuje na zprostředkování umění a aktivně vyuţívá animačních metod. Jiţ při svém nástupu do MuMB spolupracovala se studenty z Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, přičemţ tuto spolupráci dále prohlubovala. Od roku 2008 prováděla supervize galerijně a muzejně pedagogických praxí studentŧ Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity při lektorském pracovišti Muzea města Brna. Společně se studenty v rámci jejich praxe jsou zmiňované programy připravovány, organizovány a také realizovány.71 Velmi přínosnou pro muzejně pedagogickou praxi jak v MuMB, tak i obecně se ukázala velká invence studentŧ. V tomto roce se výrazně projevila spolupráce i s dalšími školami. MuMB uspořádalo seminář pro studenty muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a došlo i ke spolupráci se studenty Katedry muzeologie Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře. Lektorské oddělení poskytlo konzultace edukačním pracovníkŧm Regionálního muzea v Chrudimi a dalších institucí. Konzultacemi bylo nápomocno i studentŧm Filozofické a Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity při zpracování seminárních, bakalářských a diplomových prací. Kromě přípravy a realizace pracovních sešitŧ k výstavám Zmizelý svět brněnských kaváren, Civilizované bydlení pro kaţdého. Architekt Jan Vaněk (1891 – 1962), 100.000 let sexu a ke stálé expozici Ţalář národů, byl ve spolupráci s oddělením dějin architektury a urbanismu uspořádán pod názvem Po stopách slavných architektů cyklus terénních vycházek po zaniklých kavárnách architektŧ Bohuslava Fuchse, Jindřich Kumpošta, Ernsta Wiesnera, Oskara Pořísky, Miloslava Kopřivy, Jana Víška a Karla Náhunka. Pod vedením lektorky Alice Stuchlíkové se staly výborným příkladem prezentace MuMB na veřejnosti. Lektorka Eva Picmausová také vyhověla poţadavkŧm Základní školy Jabloňany a pro její ţáky připravila procházku historickým Brnem, díky které se děti mohly více seznámit se svým městem.72

5.8

Rok 2009 V rámci lektorské a edukační činnosti v MuMB se kromě seminářŧ pro učitele o

nabídce programŧ pro školy uskutečnilo i teoretické a praktické seznámení studentŧ s edukační činností muzea. Navázána byla odborná spolupráce s oddělením muzeologie Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity reprezentovaným Mgr. 71

E-mailová korespondence s Barborou Svátkovou [online], 31. 3. 2016, [email protected] Výroční zpráva Muzea města Brna: 2008. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-24]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/VYROCNI_ZPRAVA_2008_publ.pdf 72

28

Lucií Jagošovou a Mgr. Lenkou Mrázovou. Na vybraných edukačních programech spolupracovali během roku také studenti Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v rámci vedení odborných pedagogických praxí. V prŧběhu celého roku probíhaly ve spolupráci s výtvarnými obory základních uměleckých škol v Brně a se studenty Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity edukační programy ke stálým expozicím a k aktuálním výstavám výtvarného charakteru, výtvarné animační programy pro školy s názvem Barvy a černá krychlička a Sochej i výtvarné dílny Jaro v pevnosti.73 Programy Barvy a Sochej navazovaly na stálou expozici Od renesance po modernu. Program Barvy se zaměřoval na barvy, výraz, kompozici a obrazy a druhý program Sochej zase na modelaci, tvar, prostor a sochy.74 Dŧleţité je také zmínit, ţe díky odborné praxi studentŧ v MuMB došlo k dalšímu rozšíření nabídky animačních programŧ a dílen se specifickým zaměřením. Program pro návštěvníky se rozšířil i o skupiny se speciálními vzdělávacími potřebami a o seniory.75 Příkladem toho bylo vytvoření haptické dílny pro nevidomé v rámci nového cyklu Hradní animace.76 Jiţ v roce 2009 začal vznikat projekt Výtvarně na hradě, který naznačuje nové směřování edukační činnosti v MuMB. V rámci toho projektu vznikla řada programŧ a animací, a to nejen pro děti, ale i pro seniory. Jako příklad lze uvést program Kdyby bylo všechno ze skla připravený k výstavě uměleckého skla Jána Zoričáka. S obyvateli Domova pro seniory na ul. Podpěrova se tvořily barevné struktury především formou experimentŧ s mramorováním papíru.77 Více o projektu Výtvarně na hradě bude uvedeno v další kapitole. V roce 2009 se Barbora Svátková vyjádřila k podmínkám pro lektorskou činnost: „Programy se musí přizpůsobovat nainstalovaným výstavám. Pracovníci mají problémy s prostory, kde programy probíhaly. Nejčastěji je provádějí přímo ve výstavě nebo v Dětské dílně. Některé programy nemají úspěch, většinou ze dvou důvodů: prvním je nedostatečná informovanost učitelů o programech pro školy, nemají potom o ně zájem. Druhým důvodem je, ţe propagaci má na starost propagační oddělení, které s pracovníky oddělení lektorského nespolupracuje. Vzájemná komunikace a spolupráce nefunguje. Lektoři se to snaţí

73

Výroční zpráva Muzea města Brna: 2009. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2009.pdf 74 VEDROVÁ, Dominika. Spolupráce Muzea města Brna se školami. Op. cit., s. 11. 75 Výroční zpráva Muzea města Brna: 2009. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2009.pdf 76 SVÁTKOVÁ, Barbora. V obraze a v soše. Výtvarně vzdělávací programy Muzea města Brna. In Forum Brunense 2013, s. 240. 77 SVÁTKOVÁ, Barbora. Výtvarně na hradě Špilberku. Projekt pedagogické praxe studentŧ Katedry výtvarné výchovy PdF MU v doprovodných programech Muzea města Brna. Animační programy a dílny, workshopy a hradní animace. Ediční spolupráce T. Rybníček. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010. Nečíslováno.

29

kompenzovat pořádáním seminářů pro učitele, obsahujících všechny potřebné informace o akcích a programech, které budou po celý rok probíhat. Tato činnost zatím nemá příliš velký úspěch, na seminář dochází velmi málo pedagogů.“78 Velký zájem škol a veřejnosti byl o výstavu Lokte, libry, ţejdlíky, která proběhla v zimních měsících roku 2009. Její návštěvníci se seznámili s vývojem současné metrické soustavy i s tím, co jí předcházelo. Denně se v muzeu v rámci edukačních programŧ k této výstavě vystřídaly tři aţ čtyři skupiny, které tvořily děti od třetích tříd aţ po vysokoškoláky. Zájem byl i ze stran učňovských škol a učitelŧ.79 K uvedené výstavě byl realizován dětský koutek (kuchyňka) a program Kolik váţí Mikuláš? Při historicky zaměřených programech se v rámci edukační činnosti začaly vyuţívat samoobsluţné pracovní listy, týkající se tématu spolu s lektorem absolvované výstavy, u kterých není jeho výklad nutný. Tyto listy mají klíč k jednotlivým úkolŧm a slovníček s cizími termíny.80 Lektorky vţdy během komentáře poukazují na informace, které se později v pracovních listech vyskytují a které si budou moci po skončení výkladu vyplnit. „Lektorky vytváří pracovní listy ke všem výstavám a expozicím, avšak pouze pro druhý stupeň základních škol či gymnázia. Pracovní listy pro první stupeň základních škol nevytváří. Pokud ano, musí být na jiné bázi neţ pro starší ročníky, protoţe ţáci prvních a druhých tříd základních škol zpočátku ještě neumí moc dobře číst ani psát, a tak by pro ně vyplnění bylo příliš obtíţné. Soustředily by se spíš na správné čtení a psaní, neţ na obsah.“81 V roce 2009 Barbora Svátková v rozhovoru s autorkou bakalářské práce Spolupráce Muzea města Brna se školami uvedla, jaké jsou cíle programŧ MuMB: „Cílem je, aby byly programy dynamické, uvolněné tvořivé, vyváţené, naučné, aby si ţáci odnesli záţitek ze společné tvorby a projektu. Mají rozvíjet kreativitu, fantazii, estetické cítění. Ţáci se v programu také učí improvizovat, ale především zamyslet se nad tématem, utvořit si vlastní názor.“82 Díky pozorování Dominiky Vedrové, výsledky kterého zachycuje její bakalářská práce, se mŧţeme o lektorské činnosti v MuMB více dovědět. Autorka zjistila, ţe se v programech uplatňují nejrŧznější pedagogické principy (nejčastěji princip názornosti, aktivnosti, přiměřenosti a propojení výchovy se ţivotem). Dospěla k názoru, ţe v některých případech, především u programŧ s historickým zaměřením, by bylo vhodné přidat více interaktivních prvkŧ na úkor teorie - výkladu. U výtvarně zaměřených programŧ, které jsou 78

VEDROVÁ, Dominika. Spolupráce Muzea města Brna se školami. Op. cit., s. 36. PICMAUSOVÁ, Eva. Edukační programy v Muzeu města Brna. In Forum Brunense 2012, s. 105-107. 80 HAVLÍK, Vladimír – HRBEK, David – ŠOBÁŇ, Marek. Škola muzejní pedagogiky 6. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007, s. 38. 81 VEDROVÁ, Dominika. Spolupráce Muzea města Brna se školami. Op. cit., s. 13. 82 Tamtéţ, s. 39. 79

30

prováděny především formou animace, je aktivita jeho účastníka více zřetelná. Nejfrekventovanějším zpŧsobem jeho motivace je pochvala, která však v některých případech chybí. Jedním z hlavních problémŧ je ta skutečnost, ţe lektorky nezískávají od učitelŧ po uskutečněných programech zpětnou vazbu a chybí tak velmi dŧleţité informace pro celkové zhodnocení účinnosti programŧ. Autorka práce uzavírá, ţe: „Lektorská činnost v MuMB funguje a školami je vyuţívána. Přestoţe se občas vyskytnou nějaké komplikace a ne vţdy mají lektorky pro svou práci vyhovující podmínky, neustále se snaţí nabízet školám zajímavé programy a zpestřit ţákům probírané učivo. Bohuţel je také vidět, ţe někdy se nedaří, aby lektorská činnost či samotné programy probíhaly tak, jak byly naplánované, a to z různých důvodů, které jsou zde výše uvedeny. Tyto problémy by mohly být vyřešeny po vzniku edukačního centra, které by mělo být v budoucnu součástí MuMB.“83

5.9

Rok 2010 Edukace probíhala v roce 2010 povětšinou ve trojí podobě: zaměřená k dospělým

v rámci komentovaných prohlídek, k dětem v rámci animačních programŧ a výtvarných projektŧ a k ţákŧm a studentŧm v podobě kombinovaného programu, který se skládal z výkladu a s animací s pracovními listy. V roce 2010 Muzeum města Brna spolupracovalo se Základní školou Husova na projektu Brno – cesta za poznáním města, který byl zaměřen na to, aby prostřednictvím vlastních záţitkŧ, zkušeností a tvorby ţáci poznávali brněnské památky. Tento projekt byl jedním ze šestnácti pilotních projektŧ celorepublikového výchovně vzdělávacího projektu Kulturně historické dědictví jako východisko pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností ţáků ve vzdělávání pro udrţitelný rozvoj místních komunit, podpořeného dotací z Evropského sociálního fondu v ČR, kterého podstatou je vychovat v mladé generaci vztah ke kulturněhistorickému dědictví.84 V letech 2010–2012 byl tento projekt realizován Brontosauřím ekocentrem Zelený klub ve spolupráci s Katedrou dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V rámci tohoto projektu MuMB uspořádalo řadu aktivit, mj. se vytvořila keramická dílna, zaměřená na zpracování tématu brněnské historické stavby. Na závěr se projekt prezentoval na mezinárodní konferenci v Praze.85 83

VEDROVÁ, Dominika. Spolupráce Muzea města Brna se školami. Op. cit., s. 41. PICMAUSOVÁ, Eva. Edukační programy v Muzeu města Brna. In Forum Brunense 2012, s. 105-107. 85 Výroční zpráva Muzea města Brna: 2011. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2011.pdf 84

31

Lektorka Eva Picmausová, u vědomí rozdílností mezi výukou ve škole a výukou v muzeu, uvádí: Záměrem těchto činností není suplovat školní výuku, ale doplnit a obohatit vzdělávací obsah jednotlivých školních oborů.“86 Dále mluví o cíli doprovodných programŧ: „Cílem programů je motivovat skupiny ţáků i jednotlivce k hlubšímu zájmu o problematiku či téma, případně je inspirovat k dalšímu vzdělávání.“87 Doprovodné muzejní programy nabízené školám mají odpovídat potřebám škol v jejich vzdělávacích cílech a obsazích. Dŧleţitou podmínkou optimální spolupráce muzea a školy je schopnost muzeí provázat nabídku muzejní edukace s poţadavky školního kurikula. Příkladem toho byly programy vytvořené v MuMB k výstavě Dámská volenka, která byla věnována historii módy, tance, plesŧ a tanečních zábav či soutěţí v době od 19. století po současnost. Tyto programy byly doporučovány jako doplnění výuky rámcového vzdělávacího programu v jeho vzdělávacích oblastech člověk a jeho svět, člověk a společnost, umění a kultura, dramatizace (doplňující vzdělávací obor). Ozvláštněním doprovodných programŧ k výstavě Dámská volenka bylo vytvoření tanečního parketu a krejčovského salónu v prostorách MuMB. V prŧběhu těchto akcí hrála dobová hudba a pro malé návštěvníky nechyběly pracovní listy, omalovánky a skládačky. Nabídka programŧ, spojených s výstavou Dámská volenka byla v roce 2010 velmi široká. Nabízely se tehdy mimo jiných tyto programy: Historie plesů a bálů, V krejčovské dílně, Společenský ţivot v 19. a 20. století, Nezbytné maličkosti.88 Zajímavý program byl uskutečněn i k expozici O nové Brno. Brněnská architektura 1919–1939. Jeho účastníci se na základě krátkého teoretického úvodu a následné dramatizace role architekta a objednavatele stavby seznamovali s význačnými stavbami funkcionalismu. Součástí programu byla tvorba modelŧ nábytku inspirovaná meziválečnou nábytkářskou produkcí. Podobným byl i animační program pod názvem Architekt, který raději gumoval, neţ kreslil: Adolf Loos vytvořený k výstavě Adolf Loos – dílo v českých zemích v rámci cyklu Výtvarně na hradě, který přibliţoval hravou a tvŧrčí formou výstavu o osobnosti tohoto klasika moderní architektury a brněnského rodáka. Účastníci programu improvizovali při stavbě několika symbolických obydlí, vţívali se do rolí architekta a zadavatele a hledali funkci staveb. Oblíbenou formou edukačních procesŧ se v muzeu stala animace. K tomu se Barbora Svátková vyjádřila: „Pořádání tvůrčích programů se pro mě stává stále výraznější moţností dotknout se výtvarného díla jinak neţ teoretickou interpretací. Oţivovat – animovat, 86

PICMAUSOVÁ, Eva. Záměr vzdělávacího a doprovodného programu k výstavě „Dámská volenka“. In Forum Brunense 2010, s. 281-282. 87 Tamtéţ, s. 281-282. 88 Tamtéţ, s. 281-282.

32

jak zní v pojmenování tzv. animačních programů, zkráceně animací. Dorozumívání se prostřednictvím výtvarné tvorby nabízí rozšíření komunikačních moţností, které nelze nahradit komunikací verbální.“89 Mimořádný projekt vznikl u příleţitosti dne dětí ve spolupráci se Základní školou Jana Babáka. Jeho námětem byl prŧvod masek hradem, hradním příkopem a výstavou Brněnská osmdesátá. Obdobným byl i projekt Rej masek, na němţ spolupracovala Základní škola Husova. Vzniklo při něm komorní představení krátkých příběhŧ s maskami vyrobenými ve výuce výtvarné výchovy. Tyto masky se také prezentovaly dramatizací v gotickém sále hradu. K programŧm, které vyuţily i venkovní prostory muzea, patřil Letní plenér na Špilberku, koncipovaný jako dopolední a odpolední výtvarné procházky hradem, při nichţ byla jeho prohlídka a návštěva aktuální výstavy spojena s výtvarnou tvorbou. Program navazoval na výstavu Tři generace skla, ale současně souvisel i s expozicí Vulcanalia. Po prohlídce výstavy se tvŧrčí část odehrávala na terase u expozice Vulcanalia, kde si děti vyráběly masky a následně si v malém formátu vyzkoušely techniku mozaiky z barevných keramických střepŧ.90 Tomáš Rybníček, který vyučoval výtvarně zaměřené předměty na několika brněnských školách a pravidelně pŧsobí jako lektor na plenérech a letních výtvarných dílnách, komentuje edukační činnost MuMB takto: „Činnost Lektorského pracoviště Muzea města Brna tak nemalou měrou přispívá k rozšíření nabídky edukačních programů realizovaných mimo budovy škol. Kvalitně připravené animační programy vytvářejí ideální podmínky k všestrannému rozvoji účastníků, kteří získávají nejen teoretické znalosti a praktické zkušenosti z oblasti výtvarného umění, ale především řadu nenahraditelných záţitků a indicií, jak lze vnímat výtvarné umění a dešifrovat sdělení v něm ukrytá.“91 Řada programŧ vznikla ve spolupráci se studenty Masarykovy univerzity, kteří, jak sama lektorka muzea říká, „přinesli chuť nalézat zajímavé alternativy edukačních programů a chuť experimentovat v oboru muzejní a galerijní pedagogiky.“92 Animační program byl připraven také k výstavě Brněnská osmdesátá. Jeho součástí byl vţdy pokus o akční tvorbu většinou mimo výstavní prostory. Po uvedení do kontextu výstavy byli účastníci vyzváni, aby označili dílo, které je z určitého dŧvodu zaujalo. Při tom si na základě psaných asociací k dílu účastníci tříbili svŧj vztah k artefaktu. Výčet škály materiálŧ, které umělci pouţívali, byl vstupem k části programu informujícím o akčním 89

SVÁTKOVÁ, Barbora. Výtvarně na hradě Špilberku. Op. cit. Výroční zpráva Muzea města Brna: 2010. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2010.pdf 91 SVÁTKOVÁ, Barbora. Výtvarně na hradě Špilberku. Op. cit. 92 Tamtéţ. 90

33

umění. Ten probíhal při sledování videozáznamu akcí Tomáše Rullera ve výstavním sále. Poté pokračovala akce Stopy, při níţ její účastníci experimentálně přecházeli společnými silami hradní příkop, jako obři. V prostoru výstavy pak vytvářeli papírové stopy obří velikosti. Jinou akcí byly Struktury. Její účastníci si na hradním nádvoří nebo v gotické síni hradu vyzkoušeli vznik výtvarného díla v duchu akčního umění. Nejprve akce probíhala podle návodu animátora, ale brzy začala ţít „vlastním ţivotem“, kdy se jednotliví členové skupiny rozdělili na „pilíře“ stavby a na „namotávače“, kteří je spojovali. V další fázi jiţ začínali být do celku zafixováni (zamotáni) všichni a v dŧsledku omezeného pohybu účastníkŧ došlo na fázi házení klubíček. Závěrem byl pokus o malý přesun vzniklého tělesa hradem.93

5.9.1 Výtvarně na hradě V roce 2010 byly opět vedeny odborné praxe vysokoškolských studentŧ Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Tuto spolupráci muzea a katedry blíţe představil katalog Výtvarně na hradě editovaný Barbarou Svátkovou a vydaný s přispěním fakultního grantu Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, který je na podporu tvŧrčí činnosti studentŧ přiznáván na doporučení vedoucího katedry profesora Radka Horáčka.94 Spolupráce se studenty přispěla k oţivení tradiční nabídky výstav a expozic MuMB a seznamovala návštěvníky z řad veřejnosti s geniem loci brněnského hradu. Příprava a realizace vzdělávacích programŧ Výtvarně na hradě, jimiţ byly animační programy a dílny ke stálým expozicím a k prostředí hradu Špilberku, nastavily nový směr edukační činnosti v muzeu. Podle Barbory Svátkové se tento projekt stal novou rovinou tvŧrčích a edukačních záměrŧ.95 Spolupráce s kreativními studenty vysokých škol pod jejím vedením umoţnila také vznik nových typŧ programŧ. O svoji účast v cyklu vzdělávacích programŧ si řeklo také prostředí hradu Špilberku. V rámci programŧ, které měly často charakter kolektivních performancí, se začaly vyuţívat i ty prostory hradu, které dosud nebyly veřejnosti přístupné. Marcela Macharáčková, teoretička a kritička, která se zabývá dějinami výtvarného umění Brna období 20. století, o projektu Výtvarně na hradě napsala: „Pomineme-li důleţitost animačních programů pro rozvoj dítěte a mládeţe, je zde ještě jeden nezastupitelný aspekt. Pokud se děti a mládeţ v raném věku seznámí s historií a kulturou svého města, tak si k nim

93

Výroční zpráva Muzea města Brna: 2010. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2010.pdf 94 Tamtéţ, [cit. 2016-02-27]. 95 SVÁTKOVÁ, Barbora. Výtvarně na hradě Špilberku. Op. cit.

34

vypěstují lásku a vztah. Edukační pracovníci svou náročnou a obětavou prací probouzejí v dětech estetické a tvůrčí dovednosti přinášející do budoucna pozitivní výsledky celospolečenského významu.“96 V rámci projektu Výtvarně na hradě vznikla řada programŧ, mezi jinými program Tvoje Brno: V obraze a v soše ke stálé expozici Od renesance po modernu, který směřoval k ikonografii renesančních obrazŧ a vyuţíval přístupy dramatické výchovy při proţívání souboru vystavených barokních soch Ondřeje Schweigla. Další programy seznamovaly účastníky s charakteristikami ţánru, portrétu a, v případě moderního umění, s výtvarnými směry na základě přiřazování a srovnání předmětŧ rŧzného charakteruasociací k vybraným dílŧm.

5.9.2. Týden výtvarné kultury Rok 2010 byl prŧlomový rokem, protoţe kromě rozšiřování nabídky v rámci projektu Výtvarně na hradě vznikl i první ročník unikátní akce nazvané Týden výtvarné kultury. Do tohoto projektu, iniciovaného profesorem Radkem Horáčkem z Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, se zapojila desítka brněnských muzeí, galerií a výstavních síní s doprovodnými teoretickými i praktickými programy. Proběhl týden plný výtvarně-zvukových workshopŧ, animací a pohybových obrazŧ. V MuMB konkrétně proběhla v rámci celodenního výtvarného workshopu akce Zvukohrad, jako první pokus o svébytné tematizování vztahu obrazu a zvuku a hledání motivŧ propojení vztahu obrazu a pohybu. Muzeum v části Špilberku připravilo interaktivní zvukový a vizuální prostor. Dŧleţitou roli sehrála spolupráce animátorŧ z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity s „fyzickým básníkem“ Petrem Vášou, s hudebnicí Martou Svobodovou a dalšími.97 Hudebník a performer Petr Váša, který ke své pedagogické činnosti vyuţívá pohybových, hlasových, řečových a grafických cvičení, dodal programu poněkud jinou podobu. Koncept Zvukohradu byl rozdělen do tří částí. Nejdříve proběhla zvuková prohlídka výstavy Milana Magniho Rám příštích obrazů. Petr Váša společně s Martou Svobodovou při vyuţití rŧzných dýchacích technik rozezvučeli s účastníky abstraktní obrazy i jednotlivé obrazové kompozice ve zvukových vibracích tvořených jejich hlasy. Poté účastníci programu vytvořili sbor. Akce se zdařila, neboť obrazy Milana Magniho se ukázaly jako

96

SVÁTKOVÁ, Barbora. Výtvarně na hradě Špilberku. Op. cit. Výroční zpráva Muzea města Brna: 2010. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2010.pdf 97

35

zvučné. V druhé, neméně dŧleţité části programu, vytvořila Marta Svobodová za pomocí dýchacích technik mezi skupinou účastníkŧ v jejich kolektivu zvláštní atmosféru: silný impulz, který mezi účastníky probudil jakéhosi „obra“98, jehoţ posléze rozdýchali k ţivotu. Třetí fázi programu charakterizovala Barbora Svátková takto: „Studenti tvořili kineticky obrazové kompozice v koláţi kombinující stínohru, zadní projekci kamery s kreslením pomocí tabletu propojeného s projektorem. Pro celou pohybově obrazovou dílnu se výrazovým prostředkem stávali sami účastníci, v rolích elementů obrazu měnili příběh obrazu vlastní fyzickou reakcí. Stali se sami obrazem.“99 Účastníky programu byli studenti prvního ročníku Střední obchodní školy a Středního odborného učiliště obchodního Brno, obor aranţér a studenti třetího ročníku Střední prŧmyslové školy a Vyšší odborné školy technické Brno, obor výtvarné zpracování kovŧ a drahých kamenŧ, umělecké odlévání. Dalšími účastníky programu byly děti z Centra tvořivé činnosti při Ústavu sociální péče Kociánka v Brně a nechyběli ani účastníci z řad veřejnosti.100 Vzhledem k tomu, ţe se Barbora Svátková specializuje na zpŧsoby zprostředkování výtvarného umění, jednalo se o čistě výtvarný projekt. Ludmila Fidlerová, mimo jiné autorka disertační práce Výchova uměním jako tvůrčí způsob poznávání. Percepce, imaginace, kreativita jako mody transcendence se vyjádřila ke spolupráci autorŧ projektu a k práci Barbary Svátkové takto: „Vztah uměleckého autorství iniciovaný animační dílnou zakládá nový způsob vidění exponátů. Aktualizuje jejich hodnotu na osobní úrovni – jde o hodnotu vyšší, duchovní kultury a její historický záznam, která se touto zkušeností slučuje s individuální pamětí kaţdého účastníka. Vytvoření tohoto vztahu a přirozený pohyb v něm je aktem umění a naplňování jednoho z rozměrů lidství, na kterém můţe velmi záleţet v našem dalším přístupu k sobě a ke světu.“101

5.10 Rok 2011 Muzeum města Brna jiţ tradičně řadu let pořádá tzv. vánoční výstavy pro děti, věnované výtvarníkŧm, jejichţ tvorba je určena především dětem. V roce 2011 přivedlo na Špilberk postavičky z loutkového filmu od Jana Svěráka a Jakuba Dvorského Kuky se vrací. 98

SVÁTKOVÁ, Barbora. Umění jako stav duše. Tvŧrčí dílny a animační programy Muzea města Brna. In Forum Brunense 2011, s. 198-199. 99 Tamtéţ, s. 198-199. 100 Výroční zpráva Muzea města Brna: 2010. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2010.pdf 101 SVÁTKOVÁ, Barbora. Výtvarně na hradě Špilberku. Op. cit.

36

K výstavě Kuky se vrací …na Špilberk byl vytvořen doprovodný program, v němţ se děti seznámily s výrobou filmu a loutek a samy si z plsti mohly vyrobit loutky Kukyho a Kapitána Hergota. Doprovodné programy se soustředily i na téma ekologie a třídění odpadŧ, na které film odkazuje. Pro seminář posluchačŧ Filozofické fakulty Masarykovy univerzity byl připraven lektorský program Výtvarná dílna s Kukym s ukázkami programŧ. Animačně interaktivní programy byly zaměřeny na kreativitu a environmentální výchovu. Program k výstavě Kuky se vrací …na Špilberk byl komponován jako prohlídka výstavy s lektorem a s loutkou „muzejní Kuky“, která spolu s obrázkovým pracovním listem a pomocí dalších metod aktivizovala pozornost dětí. „Muzejní Kuky“ přiblíţil dětem příběh, loutky a rekvizity, ale i výtvarnou a filmařskou práci Jana Svěráka, Jakuba Dvorského i jeho studia Amanita Design. Ve své druhé části program vyústil do výtvarné dílny podněcující dětskou fantazii při výtvarné hře s přírodninami a s přetvářením (recyklováním) umělých materiálŧ do nových výtvarně hodnotných celkŧ.102 Kromě programŧ k výstavám výtvarného umění probíhají v muzeu i lektorské a edukační činnosti zacílené na expozice a výstavy věnované historii.

Lektorky Eva

Picmausová a Alena Najbertová vytvořily lektorské vzdělávací a doprovodné animační programy včetně pracovních sešitŧ ke stálým expozicím Špilberk – od hradu k pevnosti, Ţalář národů, Brno na Špilberku. Byl to program Ten dělá to a ten zas tohle, který odkazoval na historická řemesla, a program Jak se kdysi ţilo, reagující na společnost a společenský ţivot v době dávno minulé. Animační programy s vyuţitím interaktivních prvkŧ včetně pracovních listŧ lektorky připravily také pro krátkodobé výstavy Muzeum na Špilberku včera... dnes... a zítra? a Tapisérie z Bayeux. Program k posledně jmenované výstavě nesl název Příběh rytířů z Tapiserie z Bayeux. Mimo to muzeum také připravilo speciální programy k svátkŧm v prŧběhu roku: velikonoční program Za zajíčkem na bránu, který se uskutečnil v Měnínské bráně, a vánoční víkendový program Jak voní Vánoce.103 Lektorky MuMB se zúčastnily rŧzných seminářŧ věnovaných teorii a aktuálním trendŧm muzejní edukace. Barbora Svátková se kromě jednání Komory edukačních pracovníkŧ Rady galerií ČR konané v Galerii hlavního města Prahy účastnila semináře Digitální průvodce výstavou, kde byly představeny novinky v českém galerijním vzdělávání, a to vzdělávací interaktivní pomŧcky k výstavám v podobě osobního digitálního audio a video prŧvodce. MuMB se také zapojilo do projektu Porta culturae, kde prezentovalo svŧj 102

Výroční zpráva Muzea města Brna: 2012. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/muzeum-mesta-brna/povinne-zverejnovane-informace/vyrocni-zpravy 103 Výroční zpráva Muzea města Brna: 2011. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2011.pdf

37

příspěvek na téma teoretická východiska galerijních animací a ukázky z praxe. Pro učitele škol I. a II. stupně byl určen seminář k aktuálním výstavám a stálým expozicím MuMB, který svým názvem Edukační potenciál muzea odkazoval na stejnojmennou publikaci od Petry Šobáňové. Na ní se lektorské pracoviště MuMB přímo podílelo příspěvkem o edukačních aktivitách probíhajících v MuMB, sepsaným do kapitoly Edukační působení současných českých muzeí – příklady z praxe Evou Picmausovou a Barborou Svátkovou.104 Muzeum města Brna organizovalo edukační aktivity i v institucích jiného charakteru a prezentovalo tak svoji práci navenek. Ve spolupráci s Klubem seniorŧ uspořádalo v Knihovně Jiřího Mahena pro seniory přednášku Brno ve švédském obleţení, která uvedla základní údaje o švédském obléhání Brna v roce 1645 a přiblíţila atmosféru v obleţeném městě, obojí doplněné ukázkami z literatury. Na Nové radnici byla při příleţitosti návštěvy amerického astronauta Andrewa Feustela realizována výtvarná a rukodělná dílna Krtek astronaut v Brně se zaměřením na propagaci dětských aktivit muzea, zejména na výstavu Kuky se vrací …na Špilberk. U příleţitosti výstavy Velké Brno, kterou MuMB prezentovalo v Obchodním centru Vaňkovka, byla také připravena dětská sekce výstavy a programy v dětském koutku v OC Vaňkovka. Lektorky MuMB pro ně sestavily otázky k interaktivnímu úkolu s pracovními listy, které okazovaly na témata jako je móda, sport, kavárny, společenský ţivot a další. Neobvyklá byla spolupráce s Azylovým střediskem v Zastávce u Brna, jeho výtvarné dílny vedené Tomášem Valčíkem, na instalaci a vernisáţi projektu Mwanga ve špilberských kasematech, který představil světelné obrazy klientŧ Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ČR. K výstavě byl připraven doprovodný program diskusních setkání s výtvarnou tvorbou.105

5.10.1 Výtvarně na hradě Celoroční cyklus animačních programŧ a tvŧrčích dílen byl v MuMB připraven i v roce 2011. Výtvarně orientované programy byly zaměřeny na tvŧrčí, v některých případech expresivní zpodobnění uměleckého díla, a probíhaly formou komponovaných programŧ s lektorem. Cíle těchto projektŧ korespondovaly s dlouhodobým záměrem MuMB představit tvorbu významných současných brněnských výtvarných umělcŧ. Programy také navázaly na

104

ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Edukační potenciál muzea. Op. cit., s. 294-300. Výroční zpráva Muzea města Brna: 2011. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2011.pdf 105

38

stálou expozici starého a moderního výtvarného umění, přičemţ významným prvkem se stalo vyuţití prostředí hradu Špilberku.106 Vznikly tak animační programy a dílny Straší v hradní obrazárně? v gotickém sále hradu s vyuţitím multimédií a Andělé a múzy ke stálé expozici Od renesance po modernu a k prostředí hradu Špilberku. V Měnínské bráně se uskutečnila výtvarná dílna pro děti z azylového domu. V rámci víceletého projektu Výtvarně na hradě se realizovaly vzdělávací animační programy a dílny k aktuálním výstavám výtvarného umění Tuţka ušatá/na schovávanou s malířem, která měla podobu výtvarných hádanek, schovávaček a her mezi kresbami ilustrátora dětských knih a časopisŧ Miloše Nesvadby. Dílna s tvorbou pohádkových figurek a s animačním programem Muzeum naruby byla nabízena k výstavě Muzeum na Špilberku včera ... dnes …a zítra?. Barbora Svátková vystihla, k čemu u těchto animací dochází: „Ţivou zkušeností, tvorbou a reflexí tvorby si účastníci pěstují vztah k umění, osvojují si umění jako specifický dorozumívací jazyk nebo, chcete-li, stav duše.“107 Potenciál hradu Špilberku byl vyuţíván při venkovních akcích. Hradní výtvarná odpoledne a hradní animace probíhaly za dlouhodobé spolupráce se základními školami Sirotkova, Husova a Jana Babáka i se Základní uměleckou školou Jaroslava Kvapila v rámci projektŧ s výtvarným zaměřením Tvorové, tvary. Měly formu tvŧrčích dílen konaných na Špilberku i v prostředí škol a formu prezentací na aktuálních výstavách ve školách a na webových stránkách škol. Vznikl také výtvarný projekt Genius loci, k němuţ byla připravena i publikace. Hradní animace odkazovaly k prostředí Špilberku včetně jeho kasemat a byly při nich vyuţity rŧzné performativní prvky i prvky příběhu hradu a okolí. Některé programy zhlédli doktorandi z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, jimţ tak byla prezentována galerijně pedagogická činnost a projekty zaměřené na kulturně historické dědictví probíhající v MuMB. O programech vznikajících na Špilberku se vyjádřila Ludmila Fidlerová takto: „Programy zaměřené na porozumění umění cestou tvořivé činnosti ve výstavě (nadto v prostředí hradu) probouzí instalované artefakty k ţivotu jednoduše propojováním s individuální tvůrčí zkušeností návštěvníků. Doprovodné programy jsou pečlivě navrhované na míru svým účastníkům tak, aby autentická zkušenost byla co nejsvobodnější a zároveň učila uměleckým postupů i rozumění jeho řádu. […] Moment neopakovatelnosti kaţdé jednotlivé animace vychází z osobnosti lektorky, která je sama aktivní umělkyní hluboce 106

SVÁTKOVÁ, Barbora. Umění jako stav duše. Tvŧrčí dílny a animační programy Muzea města Brna. In Forum Brunense 2011, s. 196-197. 107 Tamtéţ, s. 197.

39

respektující principy malby, instalace a tvorby obecně. […] Důslednost a otevřenost, s jakou je zde k edukačním programům přistupováno, zakládá leckdy bezeslovné pouto k umění i k instituci, která jej zprostředkovává. Souvislost s vlastním ţivotem, kterou animace Barbary Svátkové akceptuje, je právě tou hodnotou, mající moc stát se klíčem porozumění výstavním artefaktům a uměleckým objektů v kaţdém dalším setkávání se s nimi.“108

5.10.2 Týden výtvarné kultury Týden intenzivní nabídky doprovodných programŧ, tvŧrčích dílen a performancí na hradě Špilberku probíhal v březnu v rámci II. ročníku Týdne výtvarné kultury. Program vycházel z jeho zaměření na otázky politiky a veřejné správy v umění. Na toto téma bylo uspořádáno diskusní setkání s performerem Josefem Daňkem, který mluvil o umělecké performanci ve vztahu s uměleckým vyjádřením k problémŧm společenským, politickým, mocenským a dalším. V rámci MuMB měla celá týdenní akce podnázev Krasohrad. Lektorky ve spolupráci se studenty Masarykovy univerzity a se členy organizace Nesehnutí vytýčili tato témata: kaleidoskopické vidění, vícepohledovost, střípky zrcadla a řetězec dalších významŧ.109 Tvŧrčí dílny se konaly v prostorách hradu, které většinou nejsou přístupné veřejnosti a mají zároveň zvláštní atmosféru. S Radkou Vejrychovou a Stanislavem Havlíkem byl uspořádán program s multikulturní orientací, který nesl název: KRASOHRAD Zvrácenost? Jiný pohled! NAŠEPTÁVÁNÍ…. K tématu multikulturality byla vyuţita expozice Ţalář národů, kde proběhla dramatizace figur. Pomyslnou exkurzí do odlišných kultur provázela loutka. Sama lektorka píše, ţe celý záţitkový výtvarně dramatický program je nutné zaţít a nelze ho popisovat.110 Další program vyuţil stálou expozici Od renesance po modernu s workshopy vyuţívajícími multimédií a propojování pohybu, zvuku a obrazu. Blíţe tento program popsala Barbora Svátková takto: „Vycházel ze zkušeností autorů dílny s taneční choreografií ve spojení s interaktivními digitálními technologiemi crackingu a mappingu, tedy snímání pohybu a

108

SVÁTKOVÁ, Barbora. Výtvarně na hradě Špilberku. Op. cit. Výroční zpráva Muzea města Brna: 2011. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2011.pdf 110 SVÁTKOVÁ, Barbora. Umění jako stav duše. Tvŧrčí dílny a animační programy Muzea města Brna. In Forum Brunense 2011, s. 200. 109

40

projekce tvaru.“111 Tvŧrčí dílny na toto téma vytvořily „světelné obrazy imaginativních krajin“, a při jednom z programu se také vypouštěly z hradní terasy barevné bubliny. Velice významná byla na uvedených edukačních programech spolupráce s dalšími odbornými pracovníky muzea, kteří dávají programŧm nový, nevšední pohled. Ludmila Fidlerová se k takové spolupráci vyjádřila takto: „Vztah uměleckého spoluautorství iniciovaný animační dílnou zakládá nový způsob vidění exponátů. Aktualizuje jejich hodnotu na osobní úrovni – a jde o hodnotu z nejvyšší, duchovní kulturu a její historický záznam, která se touto zkušeností slučuje s individuální pamětí kaţdého účastníka. Vytváření tohoto vztahu a přirozený pohyb v něm je aktem umění a naplňování jednoho z rozměrů lidství, na kterém můţe velmi záleţet v našem dalším přístupu k sobě a ke světu.“112

5.11 Rok 2012 Hlavní výstava sezóny Gejša a Samuraj, převzatá z Národního muzea, seznámila brněnské publikum s fenoménem historie exotického Japonska představením světa samurajŧ válečníkŧ vycvičených nejen k zabíjení ale i k obdivu krásy básní a myšlenek a světa gejš společnic, jejichţ úkolem nebylo pouze pečovat o pohodlí návštěvníkŧ čajoven zábavních čtvrtí. Komentované prohlídky výstavy s pracovními listy doprovázely následně výtvarné dílny k tématŧm kaligrafie a origami. Doprovodný program k výstavě byl ve spolupráci s cestovní kanceláří Livingstone dále obohacen o zajímavé přednášky o Japonsku: Zdeněk Thoma se věnoval tématu Japonsko s vŧní čaje, Kytarový virtuos v Japonsku bylo téma přednášky Štěpána Raka, Pavel Slavko přednášel o památkách UNESCO v Japonsku a součástí tohoto cyklu byla také beseda se spisovatelem Miloslavem Stinglem, cestovatelem Rudolfem Švaříčkem a s japonskými pianistkami Juka Fukuzava a Acko Takebajaschi o současném Japonsku.113 Protoţe výstava probíhala v letním období, připravily lektorky k ní i prázdninové programy. Prázdniny s Gejšou a Samurajem na hradě Špilberku mohly děti z příměstských táborŧ proţít prostřednictvím programŧ Cesta samuraje, Gejša a její svět a Čas slavností. Muzeum města Brna připravilo k této výstavě i doprovodný program pro seniory. Po komentované prohlídce následovalo malé občerstvení v podobě pravého zeleného čaje a 111

SVÁTKOVÁ, Barbora. Umění jako stav duše. Tvŧrčí dílny a animační programy Muzea města Brna. In Forum Brunense 2011, s. 200. 112 SVÁTKOVÁ, Barbora. Výtvarně na hradě Špilberku. Op. cit. 113 Výroční zpráva Muzea města Brna: 2012. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/muzeum-mesta-brna/povinne-zverejnovane-informace/vyrocni-zpravy

41

akčnější a tvořivější účastníci absolvovali výtvarnou dílnu, kterou v samoobsluţné podobě vyuţívaly i objednané školy.114 Ze statistik návštěvnosti vyplynulo, ţe dvě třetiny návštěvníkŧ muzea tvořily školní skupiny. Lektorka Eva Picmausová se k tomu vyjádřila: „S ohledem na to by bylo dobré brát zřetel na skladbu výstav, aby se počet školních návštěvníků nezmenšoval.“115 Dále také lektorka uvedla, ţe častým problémem je koordinace práce kurátorŧ připravovaných výstav s výtvarníky a s lektory. Dochází totiţ k tomu, ţe výstavy a prostory k nim určené především nejsou přizpŧsobené pro edukační činnost. Pokud se plánuje v rámci výstavy uskutečňovat i lektorské programy, musí se počítat s tím, ţe programy budou probíhat v prostorách výstav. Ideální by bylo místo, kde by se návštěvníci mohli posadit. Tím by mělo být edukační centrum, jehoţ zřízení se plánovalo v rámci pokračující rekonstrukce Špilberku.116 V nabídce programŧ školám lektorky uvádí pro koho je konkrétní program vhodný a jaké kompetence budou jeho absolvováním naplněny. Aby vyhověly poţadavkŧm pedagogŧ, jsou nabízené programy upravovány změnou obsahu tématu či délkou trvání. Informace o edukačních programech jsou kromě seminářŧ pro učitele šířeny prostřednictvím Učitelských novin, učitelé jsou oslovováni cestou direkt mail, vyuţívá se portálu ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Jako neúčinnější ze všech zpŧsobŧ komunikace s učiteli se jeví udrţování kontaktŧ e-mailovou korespondencí.117 Od podzimu 2012, záhy poté, co byla po dvouleté komplexní památkové obnově veřejnosti znovuotevřena vila Tugendhat, začaly zde být systematicky nabízeny vzdělávací programy pro školní skupiny. Autorkou vzdělávacích programŧ pro ţáky mateřských, základních, středních i vyšších odborných škol a jejich realizátorkou je Alice Stuchlíková, která edukační činnost v rámci nabízených programŧ představila takto: „Ţáci a studenti budou za pomoci objektového učení (vila jako umělecký objekt, vila jako vypravěč malých i velkých dějin) vedeni ke kritickému myšlení a zařazení vily Tugendhat i jejího tvůrce do tuzemských a světových kulturních souvislostí.“118 Pro základní a mateřské školy byly připraveny dva programy. Jádrem prvního, s názvem Vila Tugendhat – méně je více: architektura, je komentovaná prohlídka doplněná tvŧrčími aktivitami v podobě výtvarné tvorby, jejíţ účastníci si vyzkouší roli badatele, který zkoumá, v čem se architektura vily liší 114

PICMAUSOVÁ, Eva. Edukační programy v Muzeu města Brna. Forum Brunense 2012, s. 105-107. Tamtéţ, s. 105-107. 116 Tamtéţ, s. 105-107. 117 Tamtéţ, s. 107. 118 Vila Tugendhat. Tugendhat [online]. © 2010 - 2016 Vila Tugendhat | Realizace Atelier Zidlicky [cit. 201602-25]. Dostupné z: http://www.tugendhat.eu/data/2012_11_09_VT_VZDELAVACI_PROGRAM_A4_program_WEB.pdf 115

42

a v čem se naopak shoduje se stavbami, které vznikají dnes. V druhém z programŧ, nazvaném Vila Tugendhat – méně je více: design, je komentovaná prohlídka doplněná aktivitou odkazující na architektovy ikonické výtvory nábytkového designu. Účastníci si zahrají za umělecké návrháře a vedle tvorby designu se zamyslí i nad otázkou, zda existuje i dnes nějaká designérská hvězda, která je srovnatelná s proslulostí Ludwiga Miese van der Rohe.119 Také pro střední, vyšší odborné a vysoké školy vznikly dva programy. První, Ludwig Mies van der Rohe – architekt nejen vily Tugendhat, byl zaloţen na tematické komentované prohlídce spojené s powerpointovou prezentací a diskuzí. Hlavním tématem byl architekt a jeho dílo, které vzniklo nejen v Evropě, ale i v Americe. Studenti se jejím prostřednictvím blíţe seznámili s vilou Tugendhat, ale také s dalšími stavbami od tohoto architekta. Druhý program s názvem Tugendhatovi – příběh jedné z brněnských ţidovských rodin, seznamuje s příběhem rodiny Tugendhat a jejich nejbliţších příbuzných, jako se střípkem z rozsáhlé mozaiky osudŧ ţidovských rodin. Mimo jiné byly představeny výrazné osobnosti kulturního ţivota, spjaté s érou meziválečného Brna, jakými byli např. Pavel a Hugo Haasovi, Endre Steiner a další.120

5.11.1 Týden výtvarné kultury Cyklus edukačních programŧ Výtvarně na hradě měl v roce 2012 ústřední akci v rámci festivalu Týden výtvarné kultury. Muzeum města Brna se stalo jedním z oficiálních partnerŧ třetího ročníku tohoto brněnského festivalu doprovodných programŧ muzeí a galerií, jehoţ podnázev zněl: Týden veřejných dialogů s výtvarným uměním v Brně. Program v MuMB byl motivován mnohovrstevným tématem ţivlŧ ve výtvarném umění, se symbolikou ţivlŧ v díle Bohdana Laciny, který navazoval na probíhající výstavu umělcova díla. Návštěvníci v něm odkrývali symboliku Lacinových obrazŧ a v návazné grafické tvorbě vytvářeli obraz svého vlastního ţivlu, jímţ jsou podle znamení zvěrokruhu ovládáni. Účastníci programu vytvořili v návaznosti na muzikálnost Lacinových obrazŧ skupinové hudební etudy, které přispívaly k individuálnímu sebeuvědomění i k celkovému rozvoji atmosféry ve skupině. Tuto část programu doplnila grafická dílna, v níţ účastníci zpracovávali své dojmy a záţitky z první části programu do podoby jednoduché autorské grafiky ve formě 119

Vila Tugendhat. Tugendhat [online]. © 2010 - 2016 Vila Tugendhat | Realizace Atelier Zidlicky [cit. 201602-25]. Dostupné z: http://www.tugendhat.eu/data/2012_11_09_VT_VZDELAVACI_PROGRAM_A4_program_WEB.pdf 120 Tamtéţ, [cit. 2016-02-25].

43

koláţe. Návštěvník si tak mohl odnést vlastní grafický list, který získal po vytištění technikou tisku z výšky v tiskařském lisu ze své vlastní matrice.121 V expozici Vulcanalia. Ohňostroje v obrazech staletí byl v rámci třetího ročníku Týdne výtvarné kultury 2012 představen program k tématice ţivlŧ ve výtvarném umění. Hrad Špilberk nabídl výtvarný animační program Ó ŢIVLY, připravený s vyuţitím kostýmŧ a dramatizace ve spolupráci s organizací Nesehnutí a se studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. V rámci programŧ proběhla v expozici Vulcanalia „hostina ţivlŧ“, na které hosté (účastníci) „ochutnali“ prostřednictvím svých smyslŧ, s vyloučením jediného smyslu - zraku, jednotlivé ţivly. Na velkoformátové pásy papíru účastníci gesticky reflektovali do podoby elementárního výtvarného vyjádření svŧj záţitek - setkání s ţivly. Tvŧrčí programy v expozici vrcholily ve společné tělové akci – v happeningu, skladbě pentagramu, jednoty čtyř ţivlŧ. Jednalo se podle slov lektorky o projekt výtvarně-gestický, vycházející z akčního umění. Barbora Svátková popisuje, o co v projektu takového typu vlastně jde: „Důleţité je, aby si sami zkusili princip, kompozici, skladbu celku nebo jiný, pro dané dílo zásadní aspekt, lze k tomu vyuţít odlišného média, dostupného nebo pro danou cílovou skupinu účastníků zřetelného; uchopit tu řeč lákavě, dát sochám pohyb, dramatizaci, ztvárnit příběh z obrazu gesticky. Komunikovat nonverbálně, pouţít účinné, dostupné, ale přece nezvyklé způsoby vyjádření. Maska jako proměna identity, symbol, nositel významu. Sdílet společného ducha happeningu, sdílet společnou řeč, vědomí.“122 Celý týden, plný inspirací, byl obohacen o odbornou přednášku a komentovanou projekci Galerijní animace slovem a obrazem, věnovanou cyklu doprovodných programŧ k výstavám výtvarného umění v Muzeu města Brna na Špilberku. Přednáška vysokoškolské studenty, pedagogy i veřejnost blíţe seznámila s edukační a lektorskou činností muzea. Mezi účastníky byli i zástupci Metodického centra muzejní pedagogiky Moravského zemského muzea. Lektorka Barbora Svátková v této souvislosti uvedla, ţe bez příznivě se rozvíjející spolupráce se studenty Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity by nemohlo dojít k vytvoření projektŧ takových rozměrŧ. Nejintenzivnější spolupráce probíhala a probíhá vţdy v rámci Týdne výtvarné kultury, ale i během roku dochází ke spolupráci na tzv. hradních animacích formou autentického učení a výtvarných her. Společně s lektorkou se rozšiřují hradní tvŧrčí dílny o vyuţití multimédií, o prvky dramatické výchovy a o další prostředky ke zprostředkování umění. Spolupráce nejen se

121

Výroční zpráva Muzea města Brna: 2012. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/muzeum-mesta-brna/povinne-zverejnovane-informace/vyrocni-zpravy 122 SVÁTKOVÁ, Barbora. Zprostředkování umění v cyklu Výtvarně na hradě. In Forum Brunense 2012, s. 94.

44

studenty výtvarné výchovy, ale i se studenty muzeologie a psychologie, je tak pro samotné muzeum a jeho edukační a potaţmo prezentační práci velice dŧleţitá.123

5.12 Rok 2013 V roce 2013 Muzeum města Brna otevřelo po rekonstrukci jiţního křídla hradu Špilberku nové edukační centrum určené nejen dětským návštěvníkŧm. Před jeho vznikem charakterizovala lektorka muzea Barbora Svátková edukaci v MuMB následovně: „Edukační funkce k muzeu patří od samého vzniku muzeí, avšak během svého vývoje byla realizovaná v proměnlivých formách a v různé míře.“124 Edukační centrum poskytlo lektorské činnosti MuMB moţnosti realizovat muzejní edukaci v přímém kontaktu s aktuálními tendencemi galerijní a muzejní pedagogiky v evropském kontextu 21. století. Otevřela se cesta k vyuţití nových tendencí muzejní pedagogiky v muzeu. V tomto období opět probíhala spolupráce s příslušnými pracovišti Masarykovy univerzity, s Katedrou výtvarné výchovy Pedagogické fakulty a s Ústavem muzeologie a archeologie Filozofické fakulty. Uskutečnila se v rámci projektu Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy ČR Multikulturní výchova cestou výtvarné a dramatické dílny a v rámci grantového projektu operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s názvem Inovace výuky archeologie a muzeologie pro praxi v kontextu mezinárodní a mezioborové spolupráce.125 Měla podobu poskytování konzultací praktikantŧm, supervize praxí studentŧ Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty a semináře s ukázkami programŧ pro studenty muzeologie Filozofické fakulty. Muzejní pedagogové v MuMB přehodnotili některé překonané přístupy v rámci oboru. Pro lektorku Barboru Svátkovou to znamenalo vydat se cestou metod, které návštěvníky více aktivizují. Vycházela při tom z myšlenky Petry Šobáňové, ţe nestačí „pouze popisovat formální znaky předmětu nebo zařadit jej do historického kontextu, je třeba navázat s ním komunikaci, interpretovat jej, pokusit se porozumět jeho sdělení“.126 V tomto smyslu usilovala o aktualizaci vzdělávacího obsahu a metod konceptu Dětské dílny, která jako samoobsluţná na Špilberku existovala jiţ od roku 2003. Byla určena návštěvníkŧm muzea, kteří si chtěli prověřit vlastní znalosti z obecné historie a z dějin města Brna. Na poţádání byl 123

SVÁTKOVÁ, Barbora. Zprostředkování umění v cyklu Výtvarně na hradě. In Forum Brunense 2012, s. 96. SVÁTKOVÁ, Barbora. Na Špilberk tvŧrčí cestou? In Forum Brunense 2013, s. 71. 125 Tamtéţ, s. 71. 126 ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Edukační potenciál muzea. Op. cit., s. 223.; SVÁTKOVÁ, Barbora. Na Špilberk tvŧrčí cestou? Forum Brunense 2013, s. 71. 124

45

program doplněn výkladem k historii Brna, hradu a k místním pověstem. Obsah tohoto zařízení se však za 10 let příliš nezměnil. Teprve v návaznosti na uvedené změny, které podnítilo vybudování Edukačního centra, došlo k inovaci lektorské činnosti. V Edukačním centru vznikl například projekt Hradu narostla křídla, jako součást výstavy výtvarných prací ţákŧ a studentŧ výtvarného oboru Základní umělecké školy Jaroslava Kvapila v Brně s názvem Křídlení. Přímo v kasematech hradu Špilberk proběhla netradiční výstava ţákovských prací ve spolupráci s Tomášem Vránou. „Výstava představila jednoduché papírové plastiky větších rozměrů avšak křehkého vyznění s přesahem k abstrakci, které vyuţívají elementárních, avšak výrazových schopností papíru, jako je mačkání, vrstvení a modelování.“127 Prostorové práce doplnila tvorba mladších ţákŧ, kteří zaznamenávali prostřednictvím maleb své představy o andělech. Tvŧrčí dílna Hradu narostla křídla z programové řady Výtvarně na hradě, určená dětem s (pra)rodiči, měla premiéru v rámci Hradních slavností na Špilberku, konaných u příleţitosti otevření zrekonstruovaných částí hradu. Dílny otevřené celý víkend obsahovaly pět stanovišť výtvarné tvorby, spojených s tématikou křídel. Pomocí kresby pastelem i malováním na obličej vznikaly podle představ dětí nejrŧznější podoby andělŧ.128 Vytvořily se také nové interaktivní pomŧcky. Metodická pomŧcka Král má tajemství, zhotovená pro malé návštěvníky, vznikla ve spolupráci s odděleními historie a archeologie MuMB129 k doprovodnému programu z cyklu Odemykač hradu. Ilustrace a omalovánky Král má tajemství Martiny Staňkové z oddělení archeologie, s níţ začala Barbora Svátková aktivně spolupracovat, vhodně spojovaly náměty z historie hradu s dětskou fantazií. Na podporu edukačních aktivit byly úspěšně vyuţity i finanční zdroje mimo rozpočet MuMB. Barbora Svátková například pro projekt Multikulturní výchova cestou výtvarné a dramatické dílny získala dotaci z Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Připravila v jeho rámci tři typy vzdělávacích dílen se zaměřením na tradice, domov a víru, ale také na předsudky. Výstupem projektu byly metodické listy a výstava ţákovských prací, která proběhla na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Celý projekt byl s přispěním dotace pro organizaci nízkonákladový a z projektu byl získán výtvarný materiál pro další edukační činnost.130 V MuMB byly připraveny programy také pro návštěvníky s handicapem. Lektorka Eva Picmausová se účastnila odborného semináře Práce s neslyšícím návštěvníkem v kulturní 127

Výroční zpráva Muzea města Brna: 2013. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD-zpr%C3%A1va-2013.pdf 128 Tamtéţ, [cit. 2016-03-12]. 129 SVÁTKOVÁ, Barbora. Na Špilberk tvŧrčí cestou? In Forum Brunense 2013, s. 72. 130 Výroční zpráva Muzea města Brna: 2013. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD-zpr%C3%A1va-2013.pdf

46

instituci pořádané Knihovnou Jiřího Mahena v Brně a mezinárodního sympozia edukačních pracovníkŧ Zpřístupnění muzejních sbírek nedospělým a handicapovaným ve Znojmě, které ji inspirovaly k přípravě prohlídek pro neslyšící. Získala pro to Marianu Koutskou a studenty Janáčkovy akademie múzických umění a na těchto edukačních záměrech spolupracovala i s Nadací Partnerství a se školským zařízením pro environmentální vzdělávání Lipka. Ve stálé výstavě historických hraček v Měnínské bráně se realizovaly programy Zlatá brána otevřená (pro mateřské školy), Příběhy hraček (pro základní školy), Velikonoční dílny mezi hračkami (pro školní druţiny a zájmové krouţky). Tyto programy byly ve spolupráci s Marianou Koutskou, která tlumočila vjemy do znakového jazyka, speciálně upraveny pro neslyšící děti z mateřských škol a ţáky druhých tříd základních škol. Zásadní při tom byla pomoc, studentky Věry Lištvanové z Divadelní fakulty pro neslyšící Janáčkovy akademie múzických umění. Muzeum nezapomíná ani na seniory. Pro ně byl určen projekt Program 50+ zaměřený na poznávání brněnských architektonických skvostŧ a jejich autorŧ. Uskutečnily se tematické vycházky s výkladem odborné pracovnice MuMB PhDr. Lenky Kudělkové, zaměřené i na méně známe stavby a zejména na architekturu ulic Cihlářská, Botanická, Bayerova, Kotlářská, Kounicova, Veveří a Akademického náměstí.131 Úvodní výstavou v nově vybudovaných výstavních sálech v jiţním křídle Špilberku byla Krystalíza her, součást velkého výstavního projektu ORBIS PICTUS PLAY, inspirovaného Komenského dílem Labyrint světa a ráj srdce. Exponáty výstavy tvořily interaktivní umělecké objekty, které aktivnímu návštěvníkovi prostřednictvím hry nabízely moţnost kreativního poznávání světa i sebe sama skrze vlastní smysly a rozvíjení vlastní imaginace a fantazie. Doprovodný program k této výstavě byl pojatý jako organizované prohlídky interaktivního výstavního projektu pro školní a zájmové skupiny. Krystalíza her, vzhledem ke svému charakteru stavícím na maximálním moţném aktivním přístupu a interakci návštěvníkŧ, sama o sobě další aktivity z dílny lektorského oddělení nevyţadovala. Ve výstavě proběhlo v období od května do října celkem 56 programŧ s 1270 účastníky. To se projevilo ve sníţení počtu oproti předchozím rokŧm jiných edukačních programŧ z cyklu Výtvarně na hradě z kapacitních dŧvodŧ.132 Za účelem rozšiřování svých odborných znalostí se pedagogové volného času MuMB pravidelně zúčastňují odborných seminářŧ, konferencí a workshopŧ. V roce 2013 to byly tyto 131

Výroční zpráva Muzea města Brna: 2013. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD-zpr%C3%A1va-2013.pdf

47

akce: seminář Kurátor versus pedagog v Domě umění města Brna; mezinárodní konference Muzeum a škola, aneb aby věci promluvily ve Zlíně; seminář Dramatická výchova v edukačních programech v Moravském zemském muzeu; seminář Jak zpřístupnit vzdělávací a volnočasové aktivity lidem s mentálním postiţením – projekt Cesty v Brně; seminář Muzejní pedagogika – praxe teorií, teorie praxí v Přerově a kurz Úvod do základů artefiletiky – pojetí výchovy uměním. Kompetence výtvarného pedagoga jako animátora uměleckého díla v Olomouci. Barbora Svátková absolvovala animační studium pro další vzdělávání pedagogických pracovníkŧ SCHOLA SERVIS v Olomouci s certifikátem (akreditací MŠMT). U příleţitosti otevření jiţního křídla Špilberku po jeho rekonstrukci připravily lektorky MuMB seminář pro odbornou pedagogickou veřejnost, který kromě prohlídky výstavy Krystalíza her, seznámil účastníky s nabídkou programŧ pro školy a s novým zázemím Edukačního centra ve středním křídle hradu. Prŧběh a výsledky edukační činnosti v MuMB byly prezentovány na semináři Aktivizující metody v muzejní pedagogice, uspořádaném v Moravském zemském muzeu, při kterém proběhla beseda a ukázky animací na Špilberku. Tento seminář byl uspořádán za pomoci Lenky Mrázové, která s MuMB dlouhodobě spolupracuje především prostřednictvím stáţí pro studenty.133

5.12.1 Týden výtvarné kultury Doprovodné programy vztahující se k výtvarnému umění probíhaly i v roce 2013 nejintenzivněji v rámci kaţdoroční akce nazvané Týden výtvarné kultury. Při této příleţitosti vznikly interaktivní doprovodné animační programy k výstavě obrazŧ Ludvíka Voneše Umění Špilberkem. Tyto animační programy byly dramaturgicky koncipovány v souvislosti se zaměřením „creative help“ a věnovaly se metodice programŧ. Ve spolupráci výtvarné a dramatické sekce animátorŧ se opět jednalo o společný projekt se studenty kateder výtvarné výchovy a sociální pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. V programech se metodicky propojily techniky výtvarné a galerijní pedagogiky s technikami dramatické výchovy. Stalo se tak ve spolupráci s Lenkou Remsovou, expertkou dramatické výchovy na Pedagogické fakultě. Vzniklý formát byl nabízen i po skončení festivalu a i díky této zkušenosti začaly být v edukačních programech více vyuţívány prvky dramatické výchovy ve

133

Výroční zpráva Muzea města Brna: 2013. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD-zpr%C3%A1va-2013.pdf

48

spojení s přístupy výtvarné výchovy.134 Lektorka Barbora Svátková se přiklání k vyjádření Petry Šobáňové, která popisuje hlavní přínos animací následovně: „Jádrem koncepce výtvarných programů je galerijní animace, chápaná jako performativní gesto, ve kterém skupina účastníků zpřítomňuje řeč umění. Tento typ animace náleţí do umělecké výchovy, jejímţ jádrem jsou interpretační umělecké aktivity, probíhající s cílem představit umění jako specifický dorozumívací jazyk a probudit symbolické nonverbální vyjadřování účastníků.“135

5.13 Rok 2014 Edukační centrum Muzea města Brna v rámci své vize EduLab (edukační laboratoře)136 zakládá svou činnost na přímé spolupráci se studenty Masarykovy univerzity na kontaktu s aktuálními tendencemi muzejní a galerijní pedagogiky v praxi. Studenti oborŧ, které jsou nejčastěji zastoupeny v prostředí muzejních institucí, se aktivně seznamují s prací muzejního pedagoga. Tato oboustranná zkušenost umoţňuje Muzeu města Brna připravit a realizovat širší nabídku edukačních programŧ a doprovodných aktivit. Díky vyuţití nejrŧznějších nápadŧ studentŧ dochází k vyuţití experimentální polohy muzejní edukace. Oblastmi spolupráce jsou příprava a realizace programŧ, spolupráce na tvorbě pracovních listŧ ke stálým expozicím a na vytváření samoobsluţných tvŧrčích aktivit nejen pro Muzejní noc. Velice přínosný je také monitoring návštěvnického provozu, při němţ studenti za pomoci oddělení MuMB provozního a ostrahy získali informace o reakcích návštěvníkŧ na rŧzné podněty. Muzeum tak díky tomu dostává zpětnou vazbu a má tak podklady k tomu, na co se více zaměřit a co popřípadě zlepšit. Součástí rozvoje Edukačního centra jsou i nové edukační pomŧcky - návrhy samoobsluţných aktivit, které se stanou součástí vybavení jeho dílen. Za příklad lze vzít velkoplošnou didaktickou pomŧcku Středověký Zelný trh umístěnou v komunikační chodbě před vstupem do Edukačního centra, která z dálky upoutává jeho návštěvníky a nabízí pohled do dílen řemeslníkŧ na základě rekonstrukce obsazení domŧ k roku 1348. Na její přípravě s pracovištěm lektorským aktivně spolupracovala oddělení MuMB historie a archeologie.

134

E-mailová korespondence s Barborou Svátkovou [online], 2. 2. 2016, [email protected]. ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Edukační potenciál muzea. Op. cit., s. 296. 136 EDUkační LABoratoř EDULAB je nezisková organizace, jejímţ posláním je podpora a rozvoj moderních forem výuky ve školách. Cílem EDULAB je zvýšit vyuţívání moderních vzdělávacích technologií na školách a ukázat jejich přínos a význam pro modernizaci školství. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. [online]. © 2013 – 2016 MŠMT [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/ministr-skolstviotevrel-v-lounech-moderni-digitalni-tridu 135

49

Se studenty Filozofické fakulty Masarykovy univerzity byly připravovány podklady pro stolní hru s tématem historie Špilberku a pro časovou osu historie Špilberku v kontextu obecné historie a umění. Na mezinárodní konferenci Vzdělávací obsah v muzejní edukaci přednesla lektorka muzea společný příspěvek s Lenkou Mrázovou o spolupráci studentŧ s MuMB Studenti na hrad! Mezioborové didaktické setkávání studentů FF MU Brno v edukační laboratoři Muzea města Brna.137 Studenti Filozofické a Pedagogické fakulty Masarykovy univerzit se v návaznosti na odborné stáţe v Edukačním centru podíleli také na realizaci vztahujících se k prostředí hradu Špilberku. Jako příklad lze uvést projekt Šifra Špilberk, aneb poznejte nedobytný hrad. Jedná se o interaktivní stezku pro děti od 9 let, ale i pro dospělé. Na přípravě stezky spolupracovali studenti muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Stezka je stále „v provozu“, je samoobsluţná, ale lze si vyţádat i doprovod lektorky. Odpovídá na otázky jako např.: „Víte, proč nebyl Špilberk nikdy dobyt? Je pravda, ţe Špilberk má svého čerta? Kdo panuje na velkém nádvoří?“138 Odpovědi na tato i další jiná tajemství Špilberku lze nalézt na osmi zastaveních stezky, která vede účastníky tak, aby hledali indicie k rozluštění záhad nikdy nedobyté pevnosti. Zastavení k řešení jednotlivých úkolŧ jsou celoročně v areálu hradu vyznačena a jsou vţdy připravena k pouţití, pokud výjimečně nejsou nedostupná v dŧsledku nepříznivého počasí. Hráče po nich provází sešit (karta hráče), která je k vyzvednutí u hlavní pokladny. Je to přehledný pracovní list, na patnácti stranách odkazující na pověsti a tajemství hradu, která mají být rozluštěna. Protoţe stezka je vedena pouze exteriérem hradního areálu, mŧţe ji návštěvník absolvovat bez zaplacení vstupného do expozic.

5.13.1 Týden výtvarné kultury Vliv prvkŧ dramatické výchovy lze vysledovat i na přípravě programu MuMB pro pátý ročník Týdne výtvarné kultury. Program byl především zaměřen na výstavu Salvador Dalí: Zhmotnění neskutečného. Nabídku rozšířil tematicky související projekt nazvaný Špilberk: Provazové provázení. Hrajeme o knír Salvadora Dalího! Tento animační program workshop pro školy a veřejnost, reflektoval motto aktuálního ročníku Týdne výtvarné kultury znějící Za jeden provaz. Toto motto vyjadřovalo výzvu nacházet souvislosti uměleckých 137

Výroční zpráva Muzea města Brna: 2014. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/zprava_o_cinnosti_2014.pdf 138 Muzeum města Brna. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-20]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/spilberk/informace-pro-navstevniky/pro-skoly/

50

oblastí, nechat umění expandovat do veřejného prostoru a podpořit přesahy výtvarného umění do jiných uměleckých oborŧ. Animační program k výstavě Salvadora Dalího na tyto výzvy reagoval propojením uměleckého tématu výpravy do podvědomí v umělcově příběhu s prostředím národní kulturní památky hrad Špilberk a s metodami dramatické výchovy v intencích současné muzejní edukace.139 Účastníci začínali v kasematech, kde bylo první stanoviště, a postupovali celým areálem, aby nakonec končili ve výstavě. Na jednotlivých stanovištích řešili úkoly s postavami v kostýmech upomínajících na některé umělcovy ţivotní peripetie. Netradiční a inovativní byla ta skutečnost, ţe v okamţiku, kdy návštěvníci dospěli aţ na výstavu, měli jiţ povědomí o historických okolnostech umělcova ţivota.140 Byl zde vyuţit i prvek kooperativní výuky, spočívající ve vzájemné spolupráci historických postav (studentŧ), které, ačkoliv měly svá stanoviště, byly v rámci programu v kontaktu a svoji činnost navzájem koordinovaly a doplňovaly. Na programu kromě studentŧ Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity participovali především pracovníci z odborných i provozních oddělení MuMB, coţ významně přispělo k celkově kladnému výsledku celé akce.

5.14 Rok 2015 Také v roce 2015 vznikaly nové doprovodné programy. Za zmínku stojí především ty lektorské vzdělávací a doprovodné animační programy k výstavám historického charakteru, které vyuţívaly interaktivních prvkŧ. Patří mezi ně nově vytvořený program Od tovaryše k mistru realizovaný ve stálé expozici a v Edukačním centru. K němu byl vydán také netradiční pracovní list, který má formu skládačky středověkého domu s ilustracemi Martiny Staňkové. Edukační obsah je komunikován neobvyklým zpŧsobem převedením do přímé řeči obyvatel domu, dále v podobě dobového receptu na výrobu domácího chleba a představením jednotlivých technologických fází jednoho z nejrozšířenějších potravinářských řemesel své doby - pekařství. Pracovní list je součástí projektu Středověký Zelný trh (kolem roku 1348), kde se děti seznamují s dílnami dobových řemeslníkŧ. K projektu Od tovaryše k mistru, který získal dotaci z Ministerstva kultury ČR, bylo připraveno a realizováno osm tvŧrčích blokŧ 139

Výroční zpráva Muzea města Brna: 2014. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/zprava_o_cinnosti_2014.pdf 140 DOLEŢALOVÁ, Petra. Návrhy edukačních programů pro 6. ročník Týdne výtvarné kultury v Muzeu města Brna. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2015. Magisterská diplomová práce. Vedoucí práce Mgr. Lenka Mrázová, s. 40.

51

s pracovními listy a muzejními kufříky. Další edukační pomŧcky vznikly při pokračování dlouhodobé spolupráce s Katedrou výtvarné výchovy a Katedrou sociální pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Pro jedenáctý ročník Brněnské muzejní noci na Špilberku byl mj. vytvořen doprovodný program Dýchne na Vás duch historie. Jednalo se o interaktivní stezku po expozicích Ţalář národů, Od hradu k pevnosti a Brno na Špilberku. Účastníci obdrţeli na jejím počátku soutěţní kartu, součástí které byly otázky zaměřené na historii, na něţ hledali odpověď v uvedených expozicích. Na jednotlivých stanovištích se procházeli „duchové“, kteří návštěvníky někdy polekali a někdy jim také trochu radili s vyplňováním soutěţní karty. Karta na vyplnění odpovědí obsahovala přehlednou mapu hradu, aby návštěvník nebloudil. Z úspěšných řešitelŧ byl po skončení akce vylosován výherce. Program tak dosáhl toho, ţe kaţdý soutěţící si jednotlivé části expozic prošel se zvýšenou pozorností, neţ jakou by jim věnoval při běţné návštěvě. Přestoţe jsou expozice pojednávající o dějinách i kultuře hradu a města Brna na Špilberku jiţ několik let, při tvorbě edukačních programŧ jsou stále vyuţívány, a to se ukazuje jako rozhodně správná volba. Lektorky se v roce 2015 opět účastnily několika odborných seminářŧ. Velice přínosné bylo absolvování seminářŧ Arts management pořádaných Západočeskou univerzitou v Plzni. Vedli je Denisa Václavová s hosty Davidem Kašparem a Jolanou Turnerovou, kteří se věnovali velmi aktuálnímu tématu fundraisingu kulturních projektŧ. Muzea často nemají dostatek financí na realizaci všech nápadŧ, s nimiţ muzejní pedagogové přichází, a proto si musí umět s touto situací poradit. Na seminářích se jejich frekventanti obeznámili s rŧznými variantami získávání alternativních finančních zdrojŧ pro realizaci edukačních programŧ a navazujících projektŧ. Velmi aktuálním zdrojem financí jsou dotace a granty z veřejných rozpočtŧ, s ţádostmi o které lektorky MuMB často uspěly. Na uvedených seminářích byl jako výstup kurzu Arts management rovněţ prezentován nový projekt pro Edukační centrum MuMB Horaher / Království her na Špilberku. Z celkem dvanácti zde prezentovaných projektŧ byl zařazen mezi dva nejlépe připravené. V práci Vývoj galerijnej edukácie v brněnskom kontextě její autorka Mária Ťaţká zmiňuje také zaměření edukační činnosti Muzea města Brna. Uvádí, ţe muzeum nabízí širokou nabídku programŧ, například výtvarné ateliéry, workshopy i speciální dětskou dílnu. Nabídka je zaměřená hlavně na školy, mládeţ ve volném čase, rodiny s dětmi, seniory, ale i na osoby se speciálními potřebami. Vyzdvihuje materiály v Braillově písmu, které jsou k dispozici pro zrakově postiţené návštěvníky, a v neposlední řadě i speciálně upravenou

52

haptickou část expozice Ţalář národů. Poznamenává také fakt, ţe nejvíce navštěvovanými jsou praktické programy a animace.141

5.14.1 Týden výtvarné kultury Petra Doleţalová, která odkazujíc ve své práci také na edukační činnost MuMB, si povšimla, ţe Muzeum města Brna ve svých programech často kombinuje animační programy, tvŧrčí dílny a komentované prohlídky.142 V tomto duchu byl připraven i program pro 6. ročník Týdne výtvarné kultury, jehoţ podtitul zněl Zahoř pro umění. Muzeum města Brna připravilo hned několik doprovodných programŧ: animační program Staří mistři, interaktivní stezku Hradní obrazárna – experimentuj! a komentované prohlídky stálých expozic. Programy s aktivizujícími prvky Staří mistři a Hradní obrazárna – experimentuj! vznikly ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Zvláště inovativní byl animační program Staří mistři, jehoţ hlavní myšlenka vznikla jiţ v roce 2014. Podstatou celého programu je, ţe v jeho prŧběhu se vystřídá pět postav z historie (lektorŧ), které ţáky seznamují se svým ţivotem, dobou ve které ţily, ale také s uměním, které v tomto období vzniklo. Dějová linie odkazuje na myšlenku prŧchodu staletími v doprovodu postav z naší minulosti. Jedná se o nové pojetí interaktivního programu, který vyuţívá metodu dramatické výchovy - hru v roli.143 Tyto postavy představují studenti v kostýmech a ve svých rolích odpovídají účastníkŧm například na tyto otázky: „Jak se ţilo v období renesance, baroka nebo 19. století? Proč má měšťan kříţek nad hlavou, od kdy smějí ţeny malovat, co šeptají sochy řečí těla, co na obraze s dítětem nesedí?144 Tím umoţňují účastníkŧm programu nahlédnout do souvislostí, které stály u vzniku děl, dnes vystavených v expozici starého umění Od renesance po modernu. Cílem programu je podporovat výchovu ke kulturním hodnotám zaloţenou na proţitku a na získání vlastních zkušeností. Odkazuje na vzdělávací oblasti rámcových vzdělávacích programŧ Umění a kultura, Člověk a společnost, Dramatická výchova. Program také klade dŧraz na rozvíjení klíčových kompetencí, jakými jsou kompetence komunikativní, sociální,

141

ŤAŢKÁ, Mária. Vývoj galerijnej edukácie v brněnskou kontextě. Op. cit., s. 54-55. DOLEŢALOVÁ, Petra. Návrhy edukačních programů pro 6. ročník Týdne výtvarné kultury v Muzeu města Brna. Op. cit., s. 40. 143 MRÁZOVÁ, Lenka. Konceptová analýza edukačního programu Muzea Města Brna Staří mistři. In ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Vzdělávací obsah v muzejní edukaci. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015, s. 167. 144 Muzeum města Brna. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-20]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/spilberk/pro-skoly/ 142

53

personální a kompetence k učení.145 Petra Doleţalová, která prŧběh programu sledovala, jej zhodnotila takto: „I přesto, ţe byl program kladně ohodnocen ze strany ţáků, společně s dalšími lektory jsme našli několik drobností, které se nám v praxi neosvědčily. Ne u všech stanovišť jsme totiţ úspěšně naplňovali cíle, které jsme si vytyčili. […] Jako další nevýhodu animačního programu vnímám, ţe celý program stojí na výkonech lektorů.“146 Autorka upozorňuje hlavně na to, jak lektoři měli někdy problém udrţet kázeň a pozornost ţákŧ, nicméně v závěru hodnocení konstatuje k provedení programu toto: „Kdyţ pominu tyto drobné poznámky, domnívám se, ţe program je kvalitní a má veliký potenciál. Lektoři v Muzeu města Brna na nové podobě programu neustále pracují a snaţí se podchytit všechna úskalí. Po kaţdé realizaci navíc probíhá schůzka lektorů, takţe na případné připomínky je ze strany muzea okamţitě reagováno. Jak Muzeum, tak i lektoři se snaţí, aby návštěvníci odcházeli z muzea s novými záţitky a obohaceni o nové vědomosti, které vhodně doplňují školní učební osnovy.“147 Program byl prezentován veřejnosti v publikaci Vzdělávací obsah v muzejní edukaci a v rámci kurzu Aktivizující metody v muzejní pedagogice pořádaného Moravským zemským muzeem pro muzea z celé České republiky.

5.15 Rok 2016 Muzeum města Brna se i v tomto roce připojilo k akci Týden výtvarné kultury, k níţ si tradičně připravilo bohatý program. Kromě komentovaných prohlídek k aktuálním výstavám a ke stálým expozicím byly vytvořeny speciální workshopy. Nejzajímavějším z nich byl workshop Špilberk, klapka, akce, jedem!, připravený na téma obléhání Brna Švédy v závěru třicetileté války. Jeho prŧběh byl následovný: Skupina ţákŧ ve věku 8–14 let doprovázená pedagogem po příchodu na Špilberk společně s lektorkou MuMB a se spolupracujícími studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity navštívili stálou expozici Brno na Špilberku. Zde ţáci vyslechli výklad doprovázený hranými scénkami na téma historické události obléhání Brna Švédy. Poté ve skupinkách luštili tajenku, na základě které si získané informace zopakovali. Následně skupinka přešla do jihozápadního bastionu, kde před přichystaným zeleným filmovým pozadím sehráli na dané téma scénku. Natočené snímky, v nichţ děti v dobových kostýmech hrají tehdejší vojáky, byly upraveny ve speciálním 145

DOLEŢALOVÁ, Petra. Návrhy edukačních programů pro 6. ročník Týdne výtvarné kultury v Muzeu města Brna. Op. cit., s. 46. 146 Tamtéţ, s. 59. 147 Tamtéţ, s. 60.

54

programu a technikou klíčování z nich byl vytvořen krátký film, jehoţ přípravu zajistil doktorand z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Poté, co děti snímky pořídily, odebraly se i s lektorkou a dalšími účastníky do univerzitního kina Scala. Zde se procházkou po objektu s ním seznámily, nahlédly i do promítací kabiny a také si mohly pomocí techniky perspektivy samy vyzkoušet natočit scénku kamerou, která jim byla k dispozici. Pořízené snímky se, společně s filmem vytvořeným na Špilberku, na závěr promítly dětem na velké plátno v univerzitním kině Scala. Do detailu promyšlený program, jehoţ jednotlivé části na sebe přímo navazovaly, trval přes čtyři hodiny. Jeho účastníkŧm bylo jasné, co a proč to dělají. Vyuţití moderních komunikačních technologií, které jsou jiţ dnes zcela běţnou záleţitostí, je pro muzea nanejvýš aktuální otázkou. V MuMB se podařilo propojení jeho historické expozice s moderní technologií, jejímţ prostřednictvím se natáčí filmy, uskutečnit. Děti, které se tohoto programu účastnily, navštívily v souvislosti s tím i okolí hradu a lektorky je zapojily do práce na projektu a seznámily je s historií hradu týkající se tématu obléhání Brna Švédy. Projekt byl hodnocen na základě osobní účastí na této akci. Velký význam pro edukační činnost v muzeu má bezpochyby spolupráce s nadanými studenty a doktorandy, kteří přichází s novým pohledem na muzejní pedagogiku a zapojují do ní brněnská muzea. Lektorka Muzea města Brna Barbora Svátková této spolupráce s úspěchem vyuţívá a díky ní se obohacuje o novou inspiraci. Pro pedagoga i účastníky programŧ přinesla účast na nich uspokojení a celý workshop byl pro ně bezpochyby velkým záţitkem. Tento workshop, vyuţívající nejrŧznějších forem výuky, svědčí o kvalitní úrovni edukační činnost v MuMB. V rámci Týdne výtvarné kultury se uskutečnil poprvé, a pokud se prosadí jako běţná nabídka pro školy, má edukační činnost MuMB další úspěšnou perspektivu.

55

Závěr Tato magisterská diplomová práce, zaměřená na činnost Muzea města Brna na poli výchovy a vzdělávání, se věnuje nejen dnešní muzejní pedagogice v instituci, ale popisuje vývoj edukační činnosti zde od jejího počátku. Je v ní cíleno především na období posledního desetiletí, kdy roste význam vzdělávacích programŧ nejen v MuMB, ale i v dalších muzeích a galeriích v brněnském prostředí. Práce napovídá, ţe MuMB vnímá edukační činnost jako přínos jak ve smyslu výchovy budoucího návštěvníka muzea, tak i obecně jako přínos pro jeden z prvkŧ spektra výchovy jedince ve společnosti. Zvyšuje se tím nejen šance, ţe mladí účastníci edukačních programŧ budou sluţby MuMB vyhledávat i v dospělosti, ale také to, ţe se návštěva muzejních institucí stane běţnou součástí jejich kulturního ţivota. Tím je naplněn hlavní smysl vzniku aktivního provozování edukačních činností, jako jednoho z poslání muzeí – vzdělávat společnost. Ve zřizovací listině Muzea Města Brna se přímo uvádí, ţe jedním z předmětŧ jeho činností je: „zajišťování výstavnické, kulturně výchovné, přednáškové, průvodcovské činnosti, pořádání odborných konferencí, sympozií, seminářů, kurzů, přednášek, vzdělávacích muzejních programů, muzejních výstav, koncertů a jiných kulturních akcií.“148 MuMB se profiluje směrem, který bere muzejně-edukační programy za nedílnou součást své komunikace s veřejností. Edukační činnost Muzea města Brna se začala naplno rozvíjet v roce 2002 v návaznosti na úspěšný nápad uspořádat vánoční výstavu určenou především pro dětské publikum. Vzhledem k úspěšnosti projektu a především jeho doprovodného programu se muzeum rozhodlo o opakování i v dalších sezónách. Lze předpokládat, ţe v tento moment se také zrodila myšlenka připravit pro děti v muzeu větší moţnosti vyţití a potaţmo lepší nabídku programŧ. To umoţnila speciální dětská dílna, jejímţ smyslem bylo získat místo, kde si mohou děti informace získat a osvojit hravou formou. Od roku 2005, kdy bylo vytvořeno samostatné místo lektorky uměnovědných expozic, nastoupila na tuto pozici Alice Stuchlíková. Ta edukační činnosti muzeu dala novou podobu a vylepšila jiţ tradiční aktivity pro děti u vánočních výstav především ve formě speciálních pracovních sešitŧ a aktivizujících činností, které do té doby v muzeu probíhaly pouze ojediněle, nebo vŧbec ne. V roce 2007 se prohloubila spolupráce lektorského pracoviště muzea a kurátorŧ výstav, v rámci které se osvědčila účast lektora na přípravě scénáře a při 148

Statutární město Brno. Zřizovací listina Muzea města Brna, příspěvková organizace. [online] 2011 [cit. 201602-10]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Zrizovaci_listina_MuMB.pdf

56

realizaci výstavy. Jeho poznatky a připomínky, vyplývající z praxe s návštěvníky, měly a stále mají svŧj nesporný přínos. Lektorské pracoviště muzea a kurátoři výstav se naučili společné kooperaci a objevili její přínosy: kurátor ideálně koná odborný dohled nad obsahem edukačních programŧ připravovaných muzejním pedagogem a muzejní pedagog naopak napomáhá k přizpŧsobení výstavy jednotlivým návštěvnickým skupinám. Lze usuzovat, ţe spolupráce lektorského pracoviště a dalších oddělení muzea do té doby probíhala pouze na základě neformálních, kolegiálních mezilidských vztahŧ mezi konkrétními pracovníky. Pokud by spolupráce zŧstala v této úrovni, znamenalo by to potenciálně v budoucnu pro muzejní edukaci nemalé riziko. Nástup Barbory Svátkové na pozici pedagog volného času byl pro rozvoj muzejní pedagogiky v MuMB obzvlášť dŧleţitý. Pracovní pozice muzejního pedagoga obsazená stálým zaměstnancem je pro muzeum, jak jiţ bylo výše naznačeno, velkou výhodou. Navíc osobní odborné znalosti Barbory Svátkové, zaměřené na zprostředkování umění a aktivní vyuţívání animačních metod, rozšíří záběr provozované muzejní pedagogiky dobrým směrem. Jiţ při svém nástupu do MuMB spolupracovala se studenty Masarykovy univerzity a tuto spolupráci v rámci MuMB dále prohlubovala. Hlavní formou této byla supervize galerijně a muzejně pedagogických praxí studentŧ. Společně se studenty při jejich praxích programy vytváří i dnes. Nápady studentŧ se ukázaly v minulosti a jsou i dnes pro muzeum velmi přínosné. MuMB se nesporně stalo skrze edukační činnost partnerem školských institucí. Nabízí jim své doprovodné programy upravené tak, aby odpovídaly potřebám škol v jejich vzdělávacích cílech a obsazích, jak to lze například doloţit výstavou Dámská volenka a na ní navázaným programem. Muzeum při tom dbalo na dŧleţitou podmínku optimální spolupráce se školou, kterou je jeho schopnost provázat nabídku muzejní edukace s poţadavky školního kurikula. Postupně stále více se prohlubující spolupráce se studenty byla také představena v katalogu Výtvarně na hradě jako významný faktor, který přispěl k oţivení tradiční nabídky výstav a expozic MuMB. Příprava a realizace vzdělávacích programŧ Výtvarně na hradě se navíc zaměřila na představení genia loci brněnského hradu. Nutno poznamenat, ţe budovy ve správě MuMB, jako jedny z nejvýznamnějších historických a architektonických památek, jsou silnou stránkou vzdělávací činnosti MuMB, která se do celkové činnosti v tomto ohledu promítla. V roce 2010 proběhl poprvé v Brně Týden výtvarné kultury, do kterého se zapojilo i MuMB. V rámci tohoto projektu muzeum připravuje nové programy, často ve spolupráci se 57

studenty i odbornými pracovníky. Taková spolupráce dává programŧm nový pohled na věc, vznikají nevšední programy, a to především v podobě animací. Snahou projektu je vţdy vyzkoušet si něco nového, a to i v rámci teoretických a praktických programŧ, jak to například dokládají výtvarně-zvukové workshopy konané na hradě během prvního ročníku této akce. V nejčastějších případech se jedná o expresivní zpodobnění uměleckého díla, které probíhá formou komponovaných programŧ s lektorem. Lektorky MuMB se také zúčastňují rŧzných seminářŧ zaměřených i na teorii muzejní edukace a její trendy, čímţ se obohacují o nové moderní směry v pedagogice a didaktice. Svoji kvalifikaci se snaţí rozšiřovat o nové poznatky a zařazovat je do vlastní muzejněpedagogické praxe, čímţ usilují nabídku edukačních programŧ pravidelně rozšiřovat. Jinak tomu nebylo ani při znovuotevření vily Tugendhat veřejnosti na jaře roku 2012, kdy také byly vytvořeny programy, které se následně nabízely a stále se nabízejí pro školní skupiny. V rámci třetího ročníku Týdne výtvarné kultury proběhla opět intenzivní spolupráce se studenty a s umělci rŧzného zaměření. Společně s lektorkou MuMB rozšiřují tuto kaţdoroční akci hradní tvŧrčí dílny a programy s vyuţitím multimédií, s prvky dramatické výchovy a s dalšími prostředky ke zprostředkování umění. Tyto nové prvky se poté vnášejí i do dalších programŧ probíhajících mimo Týden výtvarné kultury (jde především o vyuţití dramatické výchovy). Na „hradních animacích“ se také vyuţívají formy autentického učení a výtvarných her. Spolupráce se studenty rŧzných oborŧ je pro muzeum s jeho edukační a potaţmo prezentační prací velmi dŧleţitá. V reakci na nepříliš vhodné prostory pro edukační činnost při výstavách se v souvislosti s připravovaným pokračováním rekonstrukce hradu začalo uvaţovat o zřízení samostatného Edukačního centra, tj. o vyčlenění zvláštního prostoru k této činnosti. Existence dostatečně prostorné místnosti pro realizaci aktivit přibliţně třicetičlenné skupiny návštěvníkŧ muzea, která by byla oddělena od běţného návštěvnického provozu, avšak stále byla v jeho dosahu, je pro muzeum velkou výhodou. Toho se podařilo dosáhnout v roce 2013, kdy Muzeum města Brna otevřelo po ukončení rekonstrukce další části Špilberku v nových prostorách Edukační centrum určené (nejen) dětským návštěvníkŧm. Tím se naskytla moţnost realizovat muzejní edukaci v přímém kontaktu s aktuálními tendencemi. V návaznosti na to se lektorské oddělení rozhodlo pracovat s více interaktivními prvky především formou metodických pomŧcek, které si muzeum samo vytváří. V souvislosti s tím se prohloubila i spolupráce lektorského pracoviště s dalšími odděleními MuMB a začalo se více vyuţívat rŧzných dotačních titulŧ k této činnosti určených.

58

Je nutno připomenout, ţe finanční situace muzea bezesporu ovlivňuje tvorbu edukačních aktivit. Pro další rozvoj muzejní edukace se musí muzejní pedagog vţdy zaměřit na aktivní vyhledávání vyhlášených dotačních programŧ a grantŧ, a jinak tomu není ani v MuMB. Lektorské pracoviště se v roce 2013 rozhodlo prezentovat svoji edukační činnost v podobě besedy a ukázek animací na Špilberku v rámci semináře, konaného pod názvem Aktivizující metody v muzejní pedagogice v Moravském zemském muzeu. Tento seminář byl uspořádán za pomoci Lenky Mrázové, která s MuMB dlouhodobě spolupracuje především prostřednictvím stáţí pro studenty, a její odborné znalosti v oblasti muzejní pedagogiky jsou pro muzeum velmi přínosné. Lze zpětně vysledovat, jak se muzeum v roce 2014 aktivně snaţilo podporovat kladný vztah u (nejen) brněnské veřejnosti pro historii, kulturu a umění. V rámci animačního programu Špilberk: Provazové provázení. Hrajeme o knír Salvadora Dalího!, jehoţ cílem byla podpora výchovy ke kulturním hodnotám, zaloţené na proţitku a získání vlastních zkušeností,

došlo

k propojení

uměleckého

tématu

„výpravy“

do

podvědomí

v příběhu Salvadora Dalího s prostředím kulturní památky hradu Špilberku. Celý projekt byl detailně promyšlen, včetně dŧrazu na rozvíjení klíčových kompetencí, tedy odkazování na vzdělávací oblasti rámcových vzdělávacích programŧ. V programu byly opět vyuţity metody dramatické výchovy v intencích současné muzejní edukace, která společně s vyuţíváním záţitkové pedagogiky nabyla pro muzeum značný význam. Lektorské pracoviště se vydalo cestou záţitku a proţitku, které jsou pro školní skupiny postaveny na roveň s poznáváním. To je stěţejním cílem všech jeho programŧ. Nutno také dodat, ţe cílená edukační činnost pro školní skupiny se stává v MuMB „zakořeněnou“. Přehlednost nabízených programŧ pro učitele, stále se rozšiřující nabídka edukačních programŧ k expozicím či výstavám a zavedené oblíbené cykly edukačních programŧ jsou dnes silnou stránkou muzea. Na základě pozorování, které proběhlo v rámci praxe autorky této práce, lze uvést, ţe po kaţdém z programŧ se muzeum snaţí získat od účastníkŧ zpětnou vazbu. Díky svým sbírkám a památkovým objektŧm mŧţe edukační činnost Muzea města Brna zaměřená na školní skupiny, obohacovat a rozvíjet formální výuku zejména o ilustraci teoretické školní výuky pomocí konkrétních exponátŧ a o převod obecně platných informací a poznatkŧ získaných ve školní výuce do známého prostředí. Nejbliţším cílem ve vývoji edukační činnosti MuMB by mělo být vytvoření funkčního plánu muzejní edukace neboli vzdělávací strategie. Ta by se měla mj. soustředit na výzkumné 59

šetření zaměřené na zjištění potřeb hlavní cílové skupiny muzejní edukace. Edukační programy jsou vytvářeny pro mateřské, základní i střední školy včetně gymnázií a zejména v době letních prázdnin nebo o víkendech a svátcích také pro rodiny s dětmi. Z kapacitních dŧvodŧ stačí lektorské pracoviště připravovat v prŧběhu roku zvláštní akce pro seniory, nebo programy určené handicapovaným návštěvníkŧm pouze nárazově. I kdyţ by se mohlo zdát, ţe MuMB se zaměřuje na dostatečně širokou cílovou skupinu návštěvníkŧ, bylo by vhodné tyto cílové skupiny více konkretizovat a obnaţit tak více jejich potřeby v tomto směru. Spokojenost návštěvníka se odvíjí od jeho osobnosti a především od toho, jak je motivován se do programŧ zapojit. Tím a mnohým jiným jsou také ovlivněny ohlasy ţákŧ a pedagogŧ absolvujících programy v MuMB. Jako jeden z příkladŧ těchto ohlasŧ lze uvést: „U ţáků bývají patrné podle toho, jak se do programu zapojují. Pokud jsou pedagogové spokojeni, uvaţují o další návštěvě. Ti, kteří s ţáky chodí do muzea pravidelně, mohou přispět k lepšímu průběhu celého programu.“149 Zvětšit návštěvnost programŧ je a bude problémem, který vyplývá ze skutečnosti, ţe existuje přílišná nabídka toho, jak člověk mŧţe trávit volný čas. I kdyby programy byly sebekvalitnější, vţdy zde bude hranice, vystavěná z faktu, ţe návštěvníci si vybírají z celé škály dalších moţností volnočasových aktivit. Dŧleţitým nástrojem udrţení zájmu veřejnosti o muzejní programy je investice do propagace a také trvalé udrţení ekonomické dostupnosti muzea – relativně nízkým vstupným. Muzeum města Brna by mělo začít reagovat na konkurenční komerční vyuţívání volného času a podporovat svoji konkurenceschopnost aplikováním progresivních trendŧ v oblasti muzejního výstavnictví. Především se jedná o oblast digitálního zpřístupňování sbírek a obohacování expozic i výstav o nejrŧznější formy moderních technologií (interaktivní informační kiosky, vyuţívání chytrých mobilních telefonŧ návštěvníky atp.). Vyuţívání moderních přístupŧ v muzejní prezentaci by posílilo edukační pŧsobení výstavy, zaktivizovalo návštěvníka a celkově umocnilo dojem z návštěvy muzea. Muzea v České republice dnes svojí edukační činnost koncepčně plánují a provádí jiţ řadu let, jsou však i taková, která se k tomu zatím pouze odhodlávají. MuMB je ukázkou instituce, kde se edukační činnost plynule rozvíjí. V této souvislosti lze uvést myšlenku Petry Šobáňové, která spolu s kolektivem autorŧ150 píše: „Domníváme se však, ţe kvality vzdělávací nabídky muzea lze docílit jen tehdy, kdyţ se bude k jejímu vytváření i realizaci přistupovat

149

VEDROVÁ, Dominika. Spolupráce Muzea města Brna se školami. Op. cit., s. 39. DOLÁK, Jan – HOLMAN, Pavel – JAGOŠOVÁ, Lucie – JŦVA, Vladimír – MRÁZOVÁ, Lenka – ŠERÁK, Michal. 150

60

minimálně se stejnou profesionalitou jako k jiným činnostem, kterým se muzeum věnuje.“151 Muzea by měla neustále mít na vědomí dŧleţitost přínosu profese muzejního pedagoga i to, aby byla rovnoprávnou součástí jeho odborného profesionálního personálu. Podpory muzejní edukaci by se mělo dostávat nejen přímo od vedení muzea, od zaměstnavatele, ale i od jeho zřizovatele a v neposlední řadě od příslušného ministerstva, a to minimálně v legislativní oblasti. Je nutné napravit neadekvátní postavení této profese dané její neexistencí v katalogu prací, která zaměstnavatele nutí zařazovat takto kvalifikované zaměstnance do funkce pedagog volného času, která je sice povaze vykonávané činnosti muzejního pedagoga nejblíţe, avšak zdaleka ji nepostihuje celou, aniţ by připouštěla odpovídající platové ohodnocení. Jde o profesi, která je nedílnou součástí systému vzdělávání mládeţe, v němţ je nezbytný soulad klíčových kompetencí s jeho programem.

151

ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Plánování edukačních aktivit muzea. In DOLÁK, Jan et al. Základy muzejní pedagogiky: studijní texty. Brno: Moravské zemské muzeum, 2014, s. 66-67.

61

Resumé Magisterská diplomová práce s názvem Vývoj edukační činnost v rámci Muzea města Brna je prvotně zaměřená na edukační činnost, jinými slovy muzejní pedagogiku v Muzeu města Brna. V prvních kapitolách se lze dočíst o teorii muzejní pedagogiky, která objasňuje edukační činnost odkazující na doprovodné programy a profesi muzejního pedagoga. Poskytuje také stručný vhled do vývoje muzejní pedagogiky. Hlavní část práce se zajímá nejen o současný stav muzejní pedagogiky v MuMB, ale popisuje i přehledným zpŧsobem její historii: vývoj edukační činnosti od samotného vzniku muzea aţ po současnost. Zaměřuje se především na období posledního desetiletí, kdy význam vzdělávacích programŧ výrazně vzrostl. Poukazuje na aspekty, které na vývoj edukační a lektorské práce zde měly a mají vliv. Zmiňuje i faktory tohoto vlivu, odkazující na management této instituce. Cílem práce je být zdrojem informací pro pracovníky v oblasti edukace nejen v MuMB. V ideálním případě by se mohla práce stát jistým podkladem pro vypracování vzdělávací strategie, která je momentálně v Muzeu města Brna pro jeho lektorské pracoviště aktuálním tématem.

62

Abstract The Diploma Thesis named Evolvement of education activities in Brno City Museum is aimed mainly at education and pedagogy at the Muzeum. First chapters are consisting of theory of museum education, which is clarifying educational work, when referring to individual accompanying programs. It also includes theory of profession of museum pedagogue. Body text of the Diploma thesis conserns not only current state of museum education in Brno City Museum, but it describes the history of it alike, from the point of creation of the Museum until nowadays. It is aiming mainly on the last decennium, during which the importance of educational programs grew greatly. Text of the work is pointing out the aspects that had and still are having an influence on the evolvement of education activities in the Museum, together with the factors of such influence on management of whole institution. Ultimate goal is to share the information sources with employees and workers in education domain, not only within Brno City Museum, but in other institutions of same alignment as well. In ideal case, this thesis could work as a basic ground for development of education strategy, which is an up-to-date subject within education department in the Museum at this moment.

63

Resüsme Die Magisterarbeit Die Entwicklung der Edukationstätigkeit im Rahmen des Museums der Stadt Brünn konzentriert sich primär auf die Edukationstätigkeit, mit anderen Worten auf die Museumspädagogik im Museum der Stadt Brünn. In den ersten Kapiteln kann man über die Theorie der Museumspädagogik erfahren, die den Beruf des Museumspädagogen und die auf Begleitprogramme hinweisende Edukationstätigkeit erklärt. Hier befindet sich auch ein bündiger Einblick in die Entwicklung der Museumspädagogik. Der Hauptteil der Arbeit interesiert sich nicht nur für den Gegenwartsstand der Museumspädagogik im Museum der Stadt Brünn, sondern auch beschreibt übersichtlich ihre Geschichte: die Entwicklung der Edukationstätigkeit von der Entstehung des Museums bis zur Gegenwart. Der Hauptteil konzentriert sich vor allem auf die Periode des letztes Jahrzehnts, wenn die Bedeutung der Edukationsprogramme angestiegen ist. Er weist auf Aspekte hin, die auf die Entwicklung der Edukations- und Lektorenarbeit einen Einfluss hatten und haben. Er erwähnt auch Faktoren dieses Einflusses, die aufs Management des Museums hinweisen. Der Zweck der Arbeit ist, als eine Quelle der Informationen für Edukationsarbeiter nicht nur im Museum der Stadt Brünn zu dienen. Ideal könnte die Arbeit eine bestimmte Unterlage für eine Bearbeitung der Edukationsstrategie werden, die momentan im Museum der Stadt Brünn für seinen Lektorenarbeitsplatz ein aktuelles Thema ist.

64

Seznam pramenů a literatury

BAUMANOVÁ, Dagmar. Vznik Společnosti přátel Muzea města Brna. In Forum Brunense 2007: sborník prací Muzea města Brna. Brno: Muzeum města Brna, s. 243. ISBN 978-8086549-33-0. BENEŠ, Josef. Kulturně výchovná činnost muzeí I. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981, 153 s. BENEŠ, Josef. Kulturně výchovná činnost muzeí II. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981, 109 s. BLAŢEK, Jiří – FLODROVÁ, Milena – VANĚK, Jiří. Muzeum města Brna – od Gomperzovy galerie na Špilberk. In Muzeum města Brna 1904–2004: Sborník ke stému výročí otevření. Brno: Muzeum města Brna, 2004, s. 9-75. ISBN 80-86549-04-6 ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar – LIŠKA, Pavel. Vila Tugendhat. Brno: Metoda, 2008, 40 s. ISBN 978-80-86549-48-4. DOLÁK, Jan – HOLMAN, Pavel – JAGOŠOVÁ, Lucie et al. Základy muzejní pedagogiky: studijní texty. Brno: Moravské zemské muzeum, 2014, 103 s. ISBN 978-80-7028-441-4. FIALOVÁ, Dagmar – STEHLÍK, Michal. Role muzeí ve výukovém procesu – výsledky práce muzeí s dětmi a mládeţí. In Muzeum a škola: sborník příspěvků z konference Nebojte se muzea. 2005. Zlín: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2005. 70 s. ISSN 0862-8548 FIALOVÁ, Dagmar. Muzeum a veřejnost. In Úvod do muzejní praxe. Učební texty základního kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2010, s. 284 – 294. ISBN 978-80-86611-402. HAVLÍK, Vladimír – HRBEK, David – ŠOBÁŇ, Marek. Škola muzejní pedagogiky 6. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. s. 37 – 38. 65

HORÁČEK, Radek. Galerijní animace a zprostředkování umění: poslání, moţnosti a podoby seznamování veřejnosti se soudobým výtvarným uměním prostřednictvím aktivizujících programů na výstavách. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1998, 142 s. ISBN 807204-084-7. HOSÁK, Ladislav – ZEMEK, Metoděj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1981, 364 s. JŦVA, Vladimír. Dětské muzeum: Edukační fenomén pro 21. století. Brno: Paido, 2008, 264 s. ISBN 80-7315-090-5. JŦVA, Vladimír. Vznik a vývoj muzejní pedagogiky. In JAGOŠOVÁ, Lucie – JŦVA, Vladimír – MRÁZOVÁ, Lenka. Muzejní pedagogika. Metodologické a didaktické aspekty muzejní edukace. Brno: Paido, 2010, s. 11 – 68. ISBN 978-80-7315-207-9. KALUS, Jaromír – Jiří PERNES et al. Muzea na Moravě a ve Slezsku. Vyd. 1. Ostrava: Profil, 1988, 341 s. KUČA, Karel. Památky Brna. Brno: Odbor kultury úřadu města Brna, 1991, 183 s. MRÁZOVÁ, Lenka – JAGOŠOVÁ, Lucie. K rozšíření výuky muzejní pedagogiky na muzeologii FF MU. In Muzeum a škola: sborník příspěvků z konference Muzeum a škola 2007. Zlín: Muzeum pro jihovýchodní Moravu, 2007. 15-22 s. ISSN 978-80-87130-01-8 MRÁZOVÁ, Lenka. Úvod do muzejní pedagogiky a tvorby doprovodných programŧ v muzeu. In Muzejní výstavnictví. Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, s. 169-197. ISBN 978-80-86611-62-4. NOVOTNÁ, Alena. Dětská dílna v Muzeu města Brna na Špilberku. In Muzeum a škola: sborník příspěvků z konference Nebojte se muzea. 2005. Zlín: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2005, s. 27-29. ISSN 0862-8548.

66

OLIVOVÁ, Dana – VANĚK, Jiří. Historické pracoviště na prahu třetího tisíciletí. In Muzeum města Brna 1904–2004: Sborník ke stému výročí otevření. 1. vyd. Brno: Muzeum města Brna, 2004. 123-129 s. ISBN 80-86549-04-6 PICMAUSOVÁ, Eva. Hračky nestárnou ani na Špilberku. Činnost lektorského oddělení Muzea města Brna na výstavě „Hračky nestárnou“. In Forum Brunense 2008: sborník prací Muzea města Brna. Brno: Muzeum města Brna, s. 189 - 192. ISBN 0862-3538. PICMAUSOVÁ, Eva. Záměr vzdělávacího a doprovodného programu k výstavě „Dámská volenka“. In Forum Brunense 2010: sborník prací Muzea města Brna. Brno: Muzeum města Brna, s. 281-283. ISBN 978-80-86549-05-7. PICMAUSOVÁ, Eva. Edukační programy v Muzeu města Brna. In Forum Brunense 2012: sborník prací Muzea města Brna. Brno: Muzeum města Brna, s. 105 – 108. ISBN 978-8086549-20-0. SPOUSTA, Vladimír. Hra jako prostředek dítěte. In Tvořivost v práci učitele a ţáka: sborník z celostátního semináře k problematice tvořivosti učitele a ţáka 30. 1. 1996. Brno: Paido, 1996, s. 62-63. ISBN 80-85931-23-0. STUCHLÍKOVÁ, Alice. Výtvarné vzdělávací programy pro děti a mládeţ v Muzeu města Brna. In Forum Brunense 2007: sborník prací Muzea města Brna. Brno: Muzeum města Brna, s. 239 – 242. ISBN 978-80-86549-33-0. SVÁTKOVÁ, Barbora. V obraze a v soše. Výtvarně vzdělávací programy Muzea města Brna. In Forum Brunense 2009: sborník prací Muzea města Brna. Brno: Muzeum města Brna, s. 237 - 243. ISBN 978-80-86549-01-9. SVÁTKOVÁ, Barbora. Výtvarně na hradě Špilberku. Projekt pedagogické praxe studentŧ Katedry výtvarné výchovy PdF MU v doprovodných programech Muzea města Brna. Animační programy a dílny, workshopy a hradní animace. Ediční spolupráce T. Rybníček. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010. ISBN 978-80-210-5132-4.

67

SVÁTKOVÁ, Barbora. Umění jako stav duše. Tvŧrčí dílny a animační programy Muzea města Brna. In Forum Brunense 2011: sborník prací Muzea města Brna. Brno: Muzeum města Brna, s. 195 -203. ISBN 978-80-86549-96-5. SVÁTKOVÁ, Barbora. Zprostředkování umění v cyklu Výtvarně na hradě. In Forum Brunense 2012: sborník prací Muzea města Brna. Brno: Muzeum města Brna, s. 86 -104. ISBN 978-80-86549-20-0. SVÁTKOVÁ, Barbora. Na Špilberk tvŧrčí cestou? In Forum Brunense 2013: sborník prací Muzea města Brna. Brno: Muzeum města Brna, s. 71-74. ISBN 978-80-86549-84-2. SVÁTKOVÁ, Barbora – MRÁZOVÁ, Lenka. Konceptová analýza edukačního programu Muzea Města Brna Staří mistři. In ŠOBÁŇOVÁ, Petra et al. Vzdělávací obsah v muzejní edukaci. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015, 221 s. ISBN 978-80-244-4625-7. ŠEBEK, František. Interaktivní prvky muzejních výstav. In Muzejní výstavnictví. Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, 309 s. ISBN 978-80-86611-62-4. ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Muzejní edukace. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012, 140 s. ISBN 978-80-244-3003-4. ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Edukační potenciál muzea. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012, 394 s. ISBN 978-80-244-3034-8. VORŠILKOVÁ, Zuzana. Záţitek jako jedinečná forma poznávání kulturně-historického dědictví. In Aktuální otázky zprostředkování umění: teorie a praxe galerijní pedagogiky, vizuální kultura a výtvarná výchova. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2007, 189 s. ISBN 978-80-210-4371-8. ŢALMAN, Jiří. Psychologie vnímání a muzejní výstavnictví. Úskalí muzejních výstav z pohledu návštěvníkŧ. In Muzejní výstavnictví. Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2014, 309 stran. ISBN 978-80-86611-62-4. 68

Akademické práce: DOLEŢALOVÁ, Petra. Návrhy edukačních programů pro 6. ročník Týdne výtvarné kultury v Muzeu města Brna. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2015. Magisterská diplomová práce. Vedoucí práce Mgr. Lenka Mrázová. 139 s. ŤAŢKÁ, Mária. Vývoj galerijnej edukácie v brněnskou kontextě. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2015. Magisterská diplomová práce. Vedoucí práce Mgr. Marika Kupková, 96 s. VEDROVÁ, Dominika. Spolupráce Muzea města Brna se školami. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2009. Bakalářská práce. Vedoucí práce Doc. PhDr. Vladimír Jŧva, CSc., 48 s.

Elektronické zdroje: Měnínská

brána.

meninska-brana

[online].

2013

[cit.

2016-02-20].

Dostupné

z:

http://www.meninska-brana.cz/nabidka-pro-skoly/ Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. msmt [online]. © 2013 – 2016 MŠMT [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/ministr-skolstvi-otevrelv-lounech-moderni-digitalni-tridu Muzeum

města

Brna.

Špilberk

[online].

2013

[cit.

2016-02-20].

Dostupné

z:

http://www.spilberk.cz/ Nařízení vlády č. 222/2010 Sb. o katalogu prací ve veřejných sluţbách a správě. mpsv [online]. 2010 [cit. 2016-03-03] Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8980/Katalog_praci_UZ_1_10_2010.pdf Statutární město Brno. Zřizovací listina Muzea města Brna, příspěvková organizace. [online] 2011 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Zrizovaci_listina_MuMB.pdf 69

Vila Tugendhat. Tugendhat [online]. © 2010 - 2016 Vila Tugendhat | Realizace Atelier Zidlicky [cit. 2016-02-25]. Dostupné z: http://www.tugendhat.eu/data/2012_11_09_VT_VZDELAVACI_PROGRAM_A4_program_ WEB.pdf Výroční zpráva Muzea města Brna: 2004. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-11]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2004.pdf Výroční zpráva Muzea města Brna: 2005. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2005.pdf Výroční zpráva Muzea města Brna: 2006. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2006.pdf Výroční zpráva Muzea města Brna: 2007. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2007.pdf Výroční zpráva Muzea města Brna: 2008. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-24]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/VYROCNI_ZPRAVA_2008_publ.pdf Výroční zpráva Muzea města Brna: 2009. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2009.pdf Výroční zpráva Muzea města Brna: 2010. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2010.pdf Výroční zpráva Muzea města Brna: 2011. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Vyrocni_zprava_MuMB_2011.pdf Výroční zpráva Muzea města Brna: 2012. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-03-11]. Dostupné

z:

http://www.spilberk.cz/muzeum-mesta-brna/povinne-zverejnovane-

informace/vyrocni-zpravy

70

Výroční zpráva Muzea města Brna: 2013. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%ADzpr%C3%A1va-2013.pdf Výroční zpráva Muzea města Brna: 2014. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/zprava_o_cinnosti_2014.pdf Výroční zpráva Muzea města Brna: 2015. Špilberk [online]. 2013 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/wp-content/uploads/Zpr%C3%A1va-o-%C4%8Dinnosti-MuMB-zarok-2015.pdf E-mailová

korespondence

s Barborou

Svátkovou

[online],

2.

2.

2016,

[email protected]

71

Vývoj edukační činnosti v rámci Muzea města Brna

Recommend Documents