VALAŠSKÉHO MUZEA V PŘÍRODĚ

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Regionalistika a veřejná správa

FINANCOVÁNÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ NA PŘÍKLADU VALAŠSKÉHO MUZEA V PŘÍRODĚ V ROŽNOVĚ POD RADHOŠTĚM diplomová práce

Autor: Daniela Cábová Vedoucí práce: doc. Ing. Jitka Peková, CSc. Rok: 2009

Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. Daniela Cábová V Praze, dne 19. 8. 2009

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucí své diplomové práce paní doc. Ing. Jitce Pekové, CSc. za její cenné rady a čas, který mi na odborných konzultacích věnovala. Dále pak zaměstnancům Valašského muzea v přírodě - panu Ing. Petru Jurečkovi, ekonomickému náměstku a paní Sylvě Mikulenkové, vedoucí ekonomického oddělení, za jejich ochotu a poskytnutí potřebných materiálů, bez nichž by tato práceanevznikla.

Anotace Tato diplomová práce se zabývá problematikou financování a hospodaření příspěvkových organizací. V teoretické části je vymezen neziskový sektor a charakterizovány vybrané druhy neziskových organizací. Podrobněji se práce věnuje charakteristice příspěvkových organizací, a to jak těm, jejichž zřizovatelem je stát, tak těm, které jsou zřizovány územními samosprávnými celky, dále specifiky jejich hospodaření a finančními vztahy. Praktická část je zaměřena na podmínky konkrétní příspěvkové organizace – Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, zmapování zdrojů jeho financování a rozbor jeho hospodaření zahrnující náklady, výnosy, výsledek hospodaření, čerpání investičních dotací a také tvorbu a využití vytvářených fondů v roce 2008.

Anotation This thesis is engaged in financing and economy specifics of allowance organizations. In the theoretical part, there is characterized the non-profit sector and a few chosen kinds of nonprofit organization. In more detail attends the thesis to the characteristics of allowance organizations (founded by the state and territorial authorities), their economy specifics and financial relations. The practical part is focused on conditions of concrete allowance organization called The Wallachian museum in nature in Rožnov pod Radhoštěm, on charting its financial resources and its economy analysis including costs, revenues, income from operations, using of investment grants, creation and usage of its own funds in 2008.

Financování příspěvkových organizací na příkladu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

Obsah ÚVOD……………………………………………………………………………………………………………...3 1

ORGANIZACE NEZISKOVÉHO SEKTORU......................................................................................... 5 1.1 CHARAKTERISTIKA NEZISKOVÉHO SEKTORU ......................................................................................... 5 1.1.1 Základní oblasti neziskového sektoru .............................................................................................. 5 1.1.2 Struktura neziskového sektoru ......................................................................................................... 6 1.2 NEZISKOVÉ ORGANIZACE ...................................................................................................................... 7 1.2.1 Zákonné předpoklady neziskových organizací................................................................................. 9 1.2.2 Charakteristika vybraných neziskových organizací....................................................................... 11

2

CHARAKTERISTIKA PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ .............................................................. 20 2.1 VZNIK PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ.................................................................................................. 21 2.1.1 Zřizovací listina příspěvkové organizace ...................................................................................... 21 2.1.2 Zřízení příspěvkové organizace státem.......................................................................................... 22 2.1.3 Zřízení příspěvkové organizace územními samosprávnými celky.................................................. 22 2.2 HOSPODAŘENÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ ..................................................................................... 23 2.2.1 Hospodaření příspěvkových organizací zřizovaných státem ......................................................... 24 2.2.2 Hospodaření příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými celky ................. 27 2.3 FONDY PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ ................................................................................................. 29 2.3.1 Majetkové fondy............................................................................................................................. 29 2.3.2 Finanční fondy............................................................................................................................... 30

3

VALAŠSKÉ MUZEUM V PŘÍRODĚ V ROŽNOVĚ P. R. ................................................................... 34 3.1 3.1.1 3.1.2 3.2 3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5 3.4

4

POSTAVENÍ ZŘIZOVATELE ................................................................................................................... 34 Příspěvkové organizace................................................................................................................. 34 Státní fondy.................................................................................................................................... 36 PŘEDSTAVENÍ MĚSTA ROŽNOVA POD RADHOŠTĚM ............................................................................. 37 PŘEDSTAVENÍ VALAŠSKÉHO MUZEA V PŘÍRODĚ ................................................................................. 38 Základní údaje ............................................................................................................................... 39 Historie .......................................................................................................................................... 39 Organizační struktura.................................................................................................................... 40 Majetkové uspořádání ................................................................................................................... 43 Přehled činnosti............................................................................................................................. 43 FINANČNÍ VZTAHY KE ZŘIZOVATELI.................................................................................................... 44

FINANČNÍ ZDROJE ................................................................................................................................ 47 4.1 FINANČNÍ PROSTŘEDKY ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU ................................................................................ 47 4.1.1 Provozní prostředky od zřizovatele................................................................................................ 47 4.1.2 Provozní prostředky z rozpočtů státních fondů.............................................................................. 50 4.1.3 Investiční prostředky od zřizovatele .............................................................................................. 51 4.2 VLASTNÍ ZDROJE KRYTÍ ...................................................................................................................... 55 4.2.1 Finanční a peněžní fondy............................................................................................................... 55 4.2.2 Výsledek hospodaření za rok 2007 ................................................................................................ 56

5

ANALÝZA HOSPODAŘENÍ ................................................................................................................... 58 5.1 STRUKTURA NÁKLADŮ ........................................................................................................................ 58 5.1.1 Mzdové náklady ............................................................................................................................. 62 5.1.2 Ostatní služby ................................................................................................................................ 63 5.1.3 Spotřeba materiálu ........................................................................................................................ 64 5.1.4 Spotřeba energie............................................................................................................................ 65 5.2 STRUKTURA VÝNOSŮ .......................................................................................................................... 66 5.2.1 Prodej služeb ................................................................................................................................. 68 5.2.2 Ostatní druhy výnosů ..................................................................................................................... 70 5.3 VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ................................................................................................................... 71

1


5.4 ČERPÁNÍ INVESTIČNÍ DOTACE ............................................................................................................. 74 5.5 TVORBA A VYUŽITÍ FONDŮ .................................................................................................................. 76 5.5.1 Fond reprodukce majetku .............................................................................................................. 76 5.5.2 Rezervní fond ................................................................................................................................. 77 5.5.3 Fond odměn ................................................................................................................................... 78 5.5.4 Fond kulturních a sociálních potřeb.............................................................................................. 80 ZÁVĚR…………………………………………………………………………………………………………...82 PŘÍLOHY………………………………………………………………………………………………………..86 POUŽITÉ ZDROJE……………………………………………………………………………………………110 SEZNAM TABULEK………………………………………………………………………………………….112 SEZNAM GRAFŮ………………………………………………………………………………………….…..113 SEZNAM OBRÁZKŮ………………………………………………………………………………………….113 SEZNAM PŘÍLOH…………………………………………………………………………………………….114 SUMMARY……………………………………………………………………………………………………..115 KEYWORDS……………………………………………………………………………………………….......116 KÓDY JEL CLASSIFICATION……………………………………………………………………………...116

2


Úvod Ve shonu dnešní doby si možná většina lidí nestačí ani uvědomovat, jak rychle se mění svět kolem nás. Co bylo vloni, je už letos zase úplně jiné, co bylo před desetiletím, je dnes už dávnou minulostí. Co v současnosti berou mladé generace za samozřejmost, bylo dříve pro ty starší vidinou dalece vzdálené budoucnosti nebo absolutně nemyslitelné, mimo realitu. Tempo technického pokroku, stupeň modernizace, neustálé objevování nových možností v nejrůznějších oblastech života na lidstvo působí téměř tak, jakoby nic nebylo nemožné. To nás však nutně vede k zamyšlení, kam až je vůbec možné zajít? Stojí lidem všechen ten stres a starosti z honby za „čímsi“ za pohodlí, které se mu dostává? Neříkáte si někdy, že byste alespoň na chvíli vrátili čas o desítky a desítky let zpátky a žili v době, kdy se namísto aut jezdilo koňskými povozy a kdy se netrávily večery u televize, ale vypravováním denních zážitků a dávných příběhů u svíčky? Právě taková atmosféra na vás dýchne, když navštívíte Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Dřívější život lidí by si však bylo jen těžko představit, dřevěné chaloupky a stavení by dnes již možná nestály, lidový architektonický um našich předků by byl zapomenut a Valašské muzeum by tak nebylo tím, čím je, kdyby nebylo finančních prostředků, které by zajistily jeho chod, údržbu a správu. Právě tímto tématem se zabývám ve své diplomové práci, která pojednává o financování příspěvkových organizací. Tedy o jednom z typů organizací, které nemají dostatek finančních zdrojů k tomu, aby mohly být nezávislé a soběstačné, a které tak ke své existenci potřebují finanční podporu obce, kraje nebo státu. První část práce přibližuje charakter neziskového sektoru a seznamuje s vybranými organizacemi, které jsou zřizovány za jiným účelem než je podnikání a dosahování zisku. Následující kapitola se zaměřuje výhradně na příspěvkové organizace – státní i založené územními samosprávnými celky - na jejich zřizování, financování a hospodaření, jakož i na fondy, které ze zákona vytvářejí. Zbývající části jsou věnovány konkrétní příspěvkové organizaci, a to Valašskému muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Jejich obsahem je kromě představení města a muzea samotného především přehled jeho dostupných finančních zdrojů, které získává do svého rozpočtu od zřizovatele nebo z mimorozpočtových fondů a analýza jeho hospodaření, tzn. rozklíčování účelu použití finančních prostředků, které jsou mu k dispozici (rozbor vynaložených 3


nákladů a dosažených výnosů za rok 2008). V neposlední řadě se práce zabývá také výsledkem hospodaření v daném roce a tvorbě a využití finančních fondů muzea. Pro lepší představu o tom, jak bylo Valašské muzeum po stránce hospodaření v roce 2008 úspěšné, jsou vybraná data porovnávána s údaji ze dvou předchozích let, tj. s rokem 2006 a 2007. Cílem této práce je tedy zjistit, jak v dnešní praxi vypadá po stránce hospodaření běžný rok v konkrétní příspěvkové organizaci (Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm), jaké zdroje financování a v jaké výši má k dispozici. Na základě účetních výkazů a poskytnutých dat pak analyzovat, za co je musí muzeum nejvíce vydávat, jaké činnosti mu naopak přinášejí největší zisk a zhodnotit dosažený výsledek hospodaření. Dále zhodnotit vliv činnosti a hospodaření muzea ve sledovaném roce na jeho další rozvoj. Cílem je současně poukázat na skutečnost, že příspěvkové organizace jsou odkázány na finanční podporu svého zřizovatele a dalších subjektů - poskytovatelů finančních prostředků, a že tyto jsou pro jeho činnost natolik důležité, že by existence příspěvkových organizací bez nich nebyla prakticky možná.

4


1 Organizace neziskového sektoru 1.1 Charakteristika neziskového sektoru Neziskový sektor je významnou součástí národního hospodářství. V podmínkách smíšené ekonomiky se neziskový (veřejný) a ziskový (soukromý) sektor navzájem ovlivňují a doplňují, selhávání jednoho ze sektorů vede k rozvoji druhého. Náprava a odstraňování důsledků selhání trhu je jedním z hlavních poslání neziskového sektoru. Řízen veřejnou správou zajišťuje neziskový sektor především veřejné statky pro obyvatelstvo. Proto je financován především z prostředků, které jsou soustředěny zejména ve veřejných rozpočtech. O struktuře, množství a kvalitě těchto veřejných statků zpravidla rozhodují nepřímo volení zástupci. Nejrůznější druhy veřejných služeb, tj. čisté i smíšené veřejné statky, zabezpečují orgány veřejné správy. Prostřednictvím neziskových organizací vykonávají svou činnost na národní, regionální i lokální úrovni v oblasti zdravotnictví, školství, sociální péče, kultury aj.

1.1.1 Základní oblasti neziskového sektoru Neziskový sektor má hlavní význam v oblasti1: • zajišťování potřebných veřejných statků, • zajišťování často také tzv. hraničních statků, tedy ekonomických statků, které jsou na hranici mezi soukromými a veřejnými statky, • vytváření podmínek pro fungování soukromého sektoru a zajištění produkce soukromých statků v případě selhání tohoto sektoru, • ekonomického růstu, • dosahování spravedlivějšího rozdělování a umožnění využívání některých statků (např. v oblasti školství, zdravotnictví či v oblasti sociální péče apod.) i lidem s nižšími příjmy, a to bezplatně nebo za tzv. uživatelský poplatek. Konkrétním příkladem může být bezplatné vzdělání na základních, středních a vysokých veřejných školách. Přitom právě vzdělané obyvatelstvo je tím, co státu umožňuje jeho

1

P e k o v á, J., P i l n ý, J., J e t m a r, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.aktualizované a rozšířené vydání. Aspi. Praha, 2008, str. 31-32

5


rozvoj a podílí se na růstu ekonomiky. Díky tomu, že orgány veřejné školám financují učební pomůcky, hradí náklady na mzdy aj., je vzdělání přístupné všem. Činnost veřejné správy je nezastupitelná také v kultuře. Neustále rostoucí požadavky společnosti na její kvalitu i rozsah se odrážejí především ve vyšších finančních nárocích na tuto oblast. Kdyby byly kulturní subjekty (např. divadla) finančně soběstačné, výše vstupného na představení by musela pokrýt téměř veškeré provozní náklady. Sotva by tak byla přijatelná pro širokou obec občanů, jako je tomu dnes. Proto je zde nezbytná existence veřejného sektoru, který prostřednictvím poskytování finančních prostředků daným subjektům zpřístupňuje kulturní činnosti a produkty veřejnosti. Nejinak tomu je i v případě památkové péče, která se bez finanční podpory většinou rovněž neobejde. Soukromé osoby by jen stěží shromáždily dostatečné prostředky na údržbu kulturní památky nebo na její ochranu před znehodnocením či poškozením. Ústředním orgánem státní správy v oblasti péče o kulturní památky je Ministerstvo kultury. Orgány veřejné správy tedy působí v těch oblastech, které je třeba zajišťovat plošně, ve stejné úrovni a kvalitě na území celého státu. Zároveň je důležité, aby činnosti a služby jimi zabezpečované byly dostupné všem občanům.

1.1.2 Struktura neziskového sektoru Veřejný neziskový sektor lze členit různými způsoby, např.: • podle vykonávané činnosti, tj. rozdělení na resorty, např. kultura, obrana atd., • podle institucí, tedy podle jednotlivých neziskových organizací jako jsou např. organizační složky, příspěvkové organizace, obecně prospěšné společnosti apod.

Neziskový sektor představuje2 (v závorkách je pro představu uveden objem prostředků, které stát na dané oblasti vynakládá):

2

3

•

vlastní veřejná správa (specifické postavení),

•

justice (22,1 mld. Kč3),

•

policie (33,6 mld. Kč4),

P e k o v á, J., P i l n ý, J., J e t m a r, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.aktualizované a rozšířené vydání. Aspi. Praha, 2008, str. 34 Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/360_2007_SR_P3_pdf.pdf, staženo dne 4.7.2009

6


•

armáda (56 mld. Kč5),

•

školství, tělovýchova a sport (119,2 mld. Kč6),

•

věda a výzkum (22,9 mld. Kč7),

•

kultura a památková péče (8,8 mld. Kč6),

•

zdravotnictví (10,5 mld. Kč6),

•

oblast ochrany životního prostředí (6 mld. Kč6),

•

sociální služby (25 mld. Kč8),

•

veřejná hromadná doprava,

•

sociální bydlení,

•

informační systémy a masmédia,

•

vodní hospodářství.

Jednou z možností jak jednotlivé činnosti těchto oblastí, tedy veřejné statky, pro obyvatelstvo zajistit, je zřízení neziskových organizací. Stává se tak v podmínkách, kdy neexistuje žádný soukromý subjekt, který by měl zájem veřejné služby zabezpečovat (např. z důvodu vysoké počáteční investice, nadměrných opakujících se nákladů či nízkého zisku), nebo se jedná o takové služby, které jsou pro obyvatelstvo nezbytné a vyžadují určitou úroveň kvality (např. vzdělání). Neziskové organizace působí také v oblastech, kde není z důvodu obav z vysokých cen žádoucí, aby veřejné statky zajišťoval pouze jediný soukromý subjekt (např. veřejná hromadná doprava), a také tam, kde v podmínkách soukromého sektoru není žádná konkurence (např. věda a výzkum)9.

1.2 Neziskové organizace Pojem nezisková organizace, ačkoli obecně používaný, není v České republice definován žádným právním předpisem. V minulosti však byly snahy jej právně ukotvit a přijmout

4

Zdroj: http://www.policie.cz/clanek/rozpocet-policie-cr-2007.aspx, staženo dne 4.7.2009 Zdroj: http://www.e15.cz/udalosti/armadni-rozpocet-prijde-az-o-50-miliard-korun-94538/, staženo dne 4.7.2009 6 Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/360_2007_SR_P3_pdf.pdf, staženo dne 4.7.2009 7 Zdroj: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=30023, staženo dne 4.7.2009 8 Zdroj: http://www.mpsv.cz/cs/6309, staženo dne 4.7.2009 9 P e k o v á, J., P i l n ý, J., J e t m a r, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.aktualizované a rozšířené vydání. Aspi. Praha, 2008, str. 57 5

7


zvláštní zákon, který by vznik, hospodaření a předmět činnosti neziskové organizace přesně specifikoval. Neziskové nebo též nevýdělečné organizace jsou organizace, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání a s ním spojené dosahování zisku, nýbrž jsou zřizovány, aby naplňovaly veřejně prospěšné cíle a vykonávaly svou činnost ve prospěch toho, kdo má zájem na jejich zřízení. Tím může být stát, určitá společnost či skupina osob. Ačkoli tyto subjekty nejsou zakládány proto, aby dosahovaly zisku, ale naopak je u nich kladen důraz na splnění účelu, kvůli němuž daná organizace vznikla, nemusí být neziskové organizace vždy nutně neziskové10. Určitě existuje i velký počet takových, které každým rokem generují byť nízký, ale zato trvalý zisk, což jasně dokazuje, že i v případech, kdy z důvodu veřejné potřeby těchto organizací není ohrožena jejich existence do takové míry, jako je tomu v soukromém sektoru, se tyto subjekty snaží vynakládat své finanční prostředky účelně a efektivně, a hospodařit tak s co nejnižšími náklady. Podstatná je ovšem skutečnost, že zisk, kterého neziskové organizace dosáhnou, musí být vždy vložen zpátky do financování hlavní činnosti organizace a použit k jejímu dalšímu rozvoji. Nedochází tak tedy k jeho rozdělení mezi konkrétní osoby, jako tomu bývá např. u obchodních společností. Zvláštním typem neziskových organizací jsou obce, kraje a státní fondy. V jejich případě mluvíme o tzv. veřejnoprávních korporacích, které jsou nedílnou součástí státní struktury a bez výjimky podléhají státnímu dozoru. Důležitým rysem obcí a krajů je to, že se zakládají na územním principu. To znamená, že jejich samospráva je vykonávána územně příslušnými nositeli (zastupitelé, starosta), kteří jsou s daným územím vázáni svým trvalým bydlištěm11. Mezi veřejnoprávní korporace patří rovněž nejrůznější komory zastupující zájmy svých členů (např. Komora daňových poradců, Česká lékařská komora, Česká advokátní komora, Notářská komora aj). Na rozdíl od obcí a krajů je však členství v nich podmíněno příslušností k určité skupině povolání. Zákon o daních z příjmu však ze skupiny neziskových organizací striktně vylučuje obchodní společnosti a družstva, a to i v případě, že za účelem podnikání založeny nebyly. Zároveň není přípustné, aby tzv. neziskovým subjektem byla fyzická osoba. Nezisková organizace, s výjimkou organizačních složek, které nemají právní subjektivitu (tj. způsobilost samostatně nabývat práv a zavazovat se), musí být osobou právnickou, má svého zřizovatele a vzniká na základě právních předpisů. Každý takový subjekt také podléhá registraci na mís10

R ů ž i č k o v á, R. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 9. aktualizované vydání. ANAG. Olomouc, 2007,str.6

11

Zdroj: http://www.volny.cz/jiri.payne/komory.htm, staženo dne 4.7.2009

8


tech, které určí zákon, podle něhož je neziskový subjekt zřízen. Od data registrace se buď odvíjí konkrétní den založení či vzniku organizace, nebo může mít jen administrativní charakter. Každé neziskové organizaci je uděleno identifikační číslo a všechny jsou uvedeny v seznamu ekonomických subjektů, za jehož vedení je odpovědný Český statistický úřad12.

1.2.1 Zákonné předpoklady neziskových organizací Základní rozdělení právnických osob13: • sdružení fyzických nebo právnických osob – např. občanská sdružení • účelová sdružení majetku – např. nadace • jednotky územní samosprávy – obce, kraje, stát (veřejnoprávní korporace) • jiné, o nichž tak určí zvláštní zákon – např. Česká televize, Český rozhlas, Akademie věd ČR, profesní komory aj.

Za subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, jsou podle zákona o daních z příjmů, který obsahuje zatím nejdetailnější výčet těchto organizací, považovány zejména14: • zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, • občanská sdružení včetně odborových organizací, • politické strany a politická hnutí, • registrované církve a náboženské společnosti, • nadace a nadační fondy, • obecně prospěšné společnosti, • veřejné vysoké školy, • veřejné výzkumné instituce, • školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu, • obce (základní územní samosprávné celky), • organizační složky státu, 12

R ů ž i č k o v á, R. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 9. aktualizované vydání. ANAG. Olomouc, 2007, str.7 Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, § 18 14 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 8 13

9


• kraje (vyšší územní samosprávné celky), • příspěvkové organizace, • státní fondy, • subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.

Obchodní zákoník společnostem s ručením omezeným a akciovým společnostem dovoluje, aby byly založeny i za jiným účelem, než je podnikání, pokud to zvláštní zákon nezakazuje. Oba tyto typy společností tedy sice mohou být založeny k výkonům činností neziskového charakteru, současná úprava zákona o daních z příjmů však tyto subjekty za neziskové nepovažuje (viz. výše), a nemohou tudíž jako neziskové organizace využívat výhody 30% odpočtu z daňového základu. To je zcela jistě správné. Už fakt, že se jedná o společnosti označované jako „kapitálové“ či „obchodní“, logicky vylučuje možnost, že by měly být řazeny mezi neziskové organizace. Pokud by se tak stalo, najednou by vedle sebe existovaly dva odlišné typy akciových společností a dva typy společností s ručením omezeným, což by dozajista vneslo do veřejného života zmatek. Nejlepším řešením by byla změna ustanovení obchodního zákoníku, který by neziskové zaměření obou společností zcela vyloučil. Principielně totiž nejsou typem neziskových organizací a za žádných okolností nemohou využívat jejich výhod. V praxi se navíc s takovými společnostmi, jejichž cílem není dosažení zisku, setkáme jen výjimečně. Je důležité si uvědomit, že z definice uvedené v zákoně o daních z příjmů uvádějící subjekty, které nejsou zřízeny za účelem podnikání, nevyplývá všeobecný zákaz jejich podnikání. Výjimku tvoří pouze politické strany a nadace, kterým jakékoli podnikání vysloveně zakazuje zvláštní zákon. Že je tomu tak právě v těchto dvou případech, není překvapivé. Vzhledem k tomu, že podnikat nemohou osoby vykonávající významnou funkci ve státní správě (např. starosta, poslanec nebo ministr), bylo by s podivem, kdyby podnikání jako takové bylo politickým stranám, které jsou složené i z těchto představitelů, povoleno. V případě nadací, které jsou zakládány pro obecně prospěšné účely a jsou vysloveně odkázány na jim poskytnuté věcné či finanční prostředky, jejich podnikání postrádá smysl (ledaže by získané prostředky investovaly, aby zvýšily jejich hodnotu, to by však bylo velmi riskantní). Za problémové lze považovat omezení ukotvené v zákoně č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, které výslovně zakazuje, aby se sdružení zakládalo k výkonu výdělečné činnosti, jelikož přesná hranice mezi hlavní a hospodářskou činností není 10


zřetelně jasná, především tedy jejich vzájemný poměr. Jestliže ve sdružení převažuje obrat z hospodářské činnosti, zůstává otázkou, zda se stále ještě jedná o subjekt založený za jiným účelem, než je dosažení zisku15.

1.2.2 Charakteristika vybraných neziskových organizací Z důvodu poměrně vysokého počtu konkrétních forem jednotlivých neziskových organizací byly do této podkapitoly vybrány ty, které považuji za nejzákladnější. Jedná se o: • zájmová sdružení právnických osob mající právní subjektivitu, • občanská sdružení včetně odborových organizací, • politické strany a politická hnutí, • registrované církve a náboženské společnosti, • nadace a nadační fondy, • obecně prospěšné společnosti, • organizační složky státu, • příspěvkové organizace, • a státní fondy.

1.2.2.1 Zájmová sdružení právnických osob mající právní subjektivitu Právnické osoby mohou na základě zákona č. 40/1964 Sb., Občanského zákoníku, zakládat zájmová sdružení k ochraně svých zájmů nebo k dosažení jiného účelu (např. vybudování úseku dálnice). Má-li však být zájmové sdružení považováno za neziskovou organizaci, musí být vytvořeno za jiným účelem, než je výkon výdělečné činnosti. Zájmová sdružení právnických osob jsou samostatnými právnickými osobami, které ručí za nesplnění svých povinností vlastním majetkem. K jejich založení se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva nebo schválení účelu založení sdružení na ustavující členské schůzi. Právní způsobilosti sdružení nabývají zápisem do registru sdružení, který je veden krajským úřadem místně příslušným podle sídla sdružení. Může se jednat třeba o sdružení působící v oblasti zdravotnictví (např. Asociace českých a moravských nemocnic zastupující nemocnice krajů, měst i soukromé nemocnice

15

R ů ž i č k o v á, R. Neziskové organizace: vznik,účetnictví,daně. 9. aktualizované vydání. ANAG. Olomouc, 2007, str. 8-9

11


s cílem prosazovat zájmy svých členů), zemědělství (např. Zemědělský svaz sdružující jednotlivé podniky na ochranu zájmu českých zemědělců, zemědělských družstev; svým členům poskytuje rovněž právní a informační služby ), rozvoje cestovního ruchu (např. poskytování podrobných aktuálních turistických informací o daném regionu prostřednictvím informačních center či internetu), průmyslu (např. průmyslový klastr hájící zájmy svých členů, průmyslových podniků a poskytující jim právní či poradenský servis) apod. Jestliže jmění sdružení přechází na právního nástupce, je před zánikem sdružení vyžadována likvidace. Samotné sdružení pak zaniká výmazem z registru sdružení.

1.2.2.2 Občanská sdružení včetně odborových organizací Občané mají podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, právo svobodně se sdružovat bez povolení státního orgánu. Mohou zakládat jak různé spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení, tak i odborové organizace, a to v nejrůznějších oblastech. Jeho členy mohou být kromě fyzických osob také osoby právnické. Občanské sdružení vystupuje jako právnická osoba a státní orgány mohou do jeho činnosti zasáhnout jen v mezích zákona. Sdružení vzniká registrací na Ministerstvu vnitra, návrh na tuto registraci musí být podán minimálně třemi osobami. Evidenci občanských sdružení vede Český statistický úřad. Jak již bylo výše uvedeno, sdružení občanů nesmějí být zakládána za účelem dosažení zisku. Mezi občanská sdružení patří např. odborové organizace, zahrádkáři, tělovýchovné jednoty, rybářské spolky, chovatelé, včelaři, Český svaz žen, Český červený kříž apod.16 Jednotlivá občanská sdružení se mohou navzájem slučovat, čímž vznikne úplně nové občanské sdružení, nebo pokračuje jedno z nich a druhé zaniká. Obecně sdružení občanů zanikají buď rozhodnutím jeho členů či rozhodnutím Ministerstva vnitra.

1.2.2.3 Politické strany a politická hnutí Tyto subjekty upravuje zákon č. 424/1991, Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Jedná se o právnické osoby, které dobrovolně sdružují fyzické osoby starší 18 let. Podléhají registraci na Ministerstvu vnitra, jejíž návrh musí podat nejméně tisíc lidí. Za své závazky ručí tyto subjekty celým svým majetkem. Strany a hnutí zanikají dnem výmazu ze seznamu stran a hnutí, a to buď na základě svého vlastního rozhodnutí, tedy dobrovolným rozpuštěním, dále pak rozhodnutím soudu, 16

R ů ž i č k o v á, R. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 9. aktualizované vydání. ANAG. Olomouc, 2007, str.12-13

12


nebo v případě, že Poslanecké sněmovně každoročně nepředloží výroční finanční zprávu. Jestliže jejich majetek přechází na právního nástupce, dojde ke zrušení subjektů bez likvidace. Významnější politické strany mající svůj vliv na celém území státu reprezentují zájmy občanů v parlamentu republiky (např. Občanská demokratická strana, Česká strana sociálně demokratická, Strana zelených aj.) a jejich zástupci ovlivňují život občana po všech stránkách (např. schvalují a upravují zákonné předpisy). Existují však také politické strany regionálního významu vystupující v zájmu občanů jednotlivých měst a obcí. Politická hnutí (např. Mírové hnutí 2007, Hnutí za lepší bydlení, Hnutí zemědělců) jsou zpravidla orientovaná jedním směrem a usilují o dosažení konkrétních cílů a splnění požadavků v určité oblasti.

1.2.2.4 Registrované církve a náboženské společnosti Církví a náboženskou společností se pro účely zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, rozumí „dobrovolné společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a projevy víry, založené za účelem vyznávání určité náboženské víry, ať veřejně či soukromně, a zejména s tím spojeného shromažďování, bohoslužby, vyučováním a duchovní služby“. Jedná se o právnické osoby vznikající dnem jejich registrování na Ministerstvu Kultury, které jim přidělí identifikační číslo. Podnikání není z činnosti církví a náboženských společností vyloučeno. Jakékoli podnikatelské aktivity však mohou být vykonávány pouze jako doplňková činnost. Církev a náboženská společnost zaniká likvidací nebo bez likvidace výmazem ze seznamu těchto subjektů na Ministerstvu kultury. Církve a náboženské společnosti působí kromě duchovní služby i v mnoha jiných oblastech. Podílí se např. na zvyšování vzdělanosti a kulturního povědomí obyvatel, velká pozornost je z její strany věnována také péči o rodinu a poskytování charitativních služeb (např. pro nemocné či seniory). V České republice jsou nevýznamnějšími církvemi Katolická církev, Československá husitská církev, Církev bratrská či Evangelická církev.

1.2.2.5 Nadace Jedná se o účelové sdružení majetku, které se zakládá za účelem dosažení obecně prospěšných cílů. Činnost těchto sdružení se zaměřuje např. na ochranu lidských práv či jiných humanitárních hodnot, na ochranu životního prostředí, kulturních památek, na rozvoj vědy, vzdělání apod. Nadace a nadační fondy mají povinnost uvádět toto označení ve svém názvu. Jednotlivě či společně je může zřídit kterákoli fyzická nebo právnická osoba dotací majetku

13


ve výši min. 500 000 Kč (tzv. vkladem nadačního jmění) prostřednictvím zakládací listiny. Nadace jsou registrovány u příslušného okresního rejstříkového soudu. Z nadace poskytnuté prostředky podléhají kontrole účelu použití, kterou je pověřen správce nadace. Subjekt je zrušen dosažením účelu, pro který byl zřízen, sloučením s jinou nadací, na základě soudního rozhodnutí nebo prohlášením konkurzu17.

1.2.2.6 Obecně prospěšné společnosti Obecně prospěšná společnost upravená zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, je právnická osoba založená fyzickými či právnickými osobami nebo státem k poskytování obecně prospěšných služeb (např. poradna pro těhotné, péče o seniory). Platí, že výsledek hospodaření společnosti se smí použít pouze k poskytování služeb, pro které byla společnost zřízena, nikoli ve prospěch jejich zakladatelů či zaměstnanců. Může se jednat o společnosti působící v nejrůznějších oblastech našeho života, jako je např. vzdělávání (některé základní školy, gymnázia, střední odborné školy), kultura (Dejvické divadlo, Ekotechnické muzeum aj.), ale také zdraví a životní styl, sport, turistika, charitativní činnost. Mohou být také zaměřeny přímo na různé skupiny osob (pro děti, pro spoluobčany se zdravotním postižením, pro lidi v tísni apod.) . Společnost vzniká na základě zakladatelské smlouvy, a to dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností, který je veden příslušným soudem. Mimo hlavních služeb může tato společnost vykonávat i doplňkovou nebo hospodářskou činnost, na podnikání jiných osob se ale podílet nesmí. Tento typ společností převládá v sociální oblasti, ve školství, zdravotnictví a v kultuře. Zrušeny (s likvidací nebo bez) mohou být uplynutím doby či účelu, rozhodnutím správní rady nebo soudu a nebo prohlášením konkurzu. Dnem tohoto zrušení je jejich vynětí z rejstříku.

1.2.2.7 Organizační složky státu Organizační složky státu se zřizují zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Státní rozpočtové organizace včetně ministerstev, jiných správních úřadů a orgánů hospodařících s rozpočtovými prostředky nebo založené ústředními orgány, okresními a dalšími úřady, se tak dnem nabytí účinnosti výše zmíněného zákona, tj. od 1. 1. 2001, staly organizačními složkami.

17

R ů ž i č k o v á, R. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 9. aktualizované vydání. ANAG. Olomouc, 2007, str.18

14


Účinností zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, se rozpočtové organizace, u nichž funkci zřizovatele plnila obec, staly organizační složkou obce. Jednotlivé organizační složky mají odlišné postavení. Záleží na tom, zda je jejich zřizovatelem stát či územní samosprávný celek18: • Organizační složka státu není právnickou osobou, její jednání se považuje za jednání státu a je účetní jednotkou (jedná se o ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy a státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády ČR, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd ČR, Grantová agentura ČR a jiná zařízení určená zvláštním právním předpisem); dokladem o zřízení organizační složky je zřizovací listina, její vznik, změna a zánik je uveden v Ústředním věstníku České republiky; organizační složky státu hospodaří s prostředky státního rozpočtu, jejich rozpočet může obsahovat pouze příjmy a výdaje, které souvisejí s činnostmi uvedenými ve zřizovací listině (příjmy organizačních složek jsou příjmy státního rozpočtu, výdaje jsou jeho výdaji); žádný subjekt nemá oprávnění přijímat či poskytovat úvěry a přijímat ani vystavovat směnky, výjimku tvoří jen poskytnutí půjček z fondu kulturních a sociálních potřeb. • Organizační složka územní samosprávy je na základě zřizovací listiny schvalována zastupitelstvem, hospodaří jménem svého zřizovatele a není účetní jednotkou. Rozpočet organizační složky je součástí rozpočtu jejího zřizovatele. Ten ji opravňuje disponovat jen s takovou výší finančních prostředků, které souvisejí s její běžnou činností. Tato forma je vhodná pro činnosti, které nevyžadují velké množství zaměstnanců či složité technické nebo jiné vybavení, a kdy ekonomické vztahy nejsou nikterak komplikované (např. úřady práce, finanční úřady, katastrální úřady, městská policie, záchranný hasičský sbor atd.). Základním úkolem organizačních složek je zabezpečení primárních funkcí státu (tj. zákonodárné, soudní a výkonné moci) na daném území. V tom, že udávají společnosti její řád, tkví jejich obrovský význam. Vezmeme-li navíc v úvahu, že své služby poskytují zdarma

18

R ů ž i č k o v á, R. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 9. aktualizované vydání. ANAG. Olomouc, 2007 str.29-33

15


(tedy zdarma pro jejich konečného spotřebitele, organizační složky jsou placeny z daní občanů), jen stěží by je mohl někdo nahradit.

1.2.2.8 Příspěvkové organizace Mezi druhy příspěvkových organizací patří mateřské, základní, střední a vysoké školy, knihovny, muzea, galerie, divadla, domovy dětí a mládeže, domovy důchodců, kojenecké ústavy, nemocnice, zoologické zahrady nebo různá centra kulturních a sociálních služeb. Charakteristice příspěvkových organizací je podrobně věnována kapitola č. 2.

1.2.2.9 Státní fondy Státní fondy jsou zřizovány „pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s prostředky pro ně určenými“19 na základě příslušných zákonů. Obecně platí, že jsou právnickými osobami a zapisují se do obchodního rejstříku. Mezi tyto fondy patří: • Státní fond životního prostředí, který je zaměřen na ochranu a zlepšování životního prostředí a jehož příjmy tvoří především platby za poškozování a znečišťování jednotlivých složek životního prostředí (např. poplatky za znečištění ovzduší, poplatky za vypouštění odpadních vod) a také splátky poskytnutých půjček a s nimi spojené úroky; o použití zdrojů fondu rozhoduje ministr životního prostředí; fond např. poskytuje poradenství související s přijatými žádostmi o finanční podporu na různé projekty, tyto žádosti vyhodnocuje, příjemcům podpory uvolňuje finanční prostředky a kontroluje jejich účelné použití20, • Státní fond kultury, který finančně podporuje českou kulturu (např. její propagací v zahraničí, vytvářením podmínek pro vznik a realizaci uměleckých děl, získáváním a udržováním kulturních památek, pořádáním nejrůznějších festivalů, přehlídek, výstav a přednášek); zdroji fondu jsou především výnosy z majetkových účastí státu na podnikání právnických osob v kultuře, výnosy z cenných papírů a veřejných sbírek, dary, dotace ze státního rozpočtu nebo úvěry od právnických osob; v čele stojí ministr kultury21,

19

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, § 28 odst. 1 Zdroj: http://www.sfzp.cz/sekce/92/statni-fond-zivotniho-prostredi-cr/, staženo dne 5.7.2009 21 Zákon č. 239/1992 Sb., o státním fondu kultury České republiky, § 7 - 8 20

16


• Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie mající důležitý význam v oblasti filmu, jelikož jeho prostředky bývají poskytovány na tvorbu a výrobu českých filmů a na jejich propagaci v zahraničí, v neposlední řadě se také investuje do modernizace a technického rozvoje české kinematografie22; fond spadá rovněž pod Ministerstvo kultury, proto jsou jeho příjmy totožné s výše uvedeným Státním fondem kultury, • Státní zemědělský intervenční fond zřízený k poskytování různých finančních podpor v oblasti zemědělství (může se jednat o podpory vyplácené např. za účelem zajištění odbytu domácích zemědělských produktů nebo zvýšení jejich spotřeby a dále o finanční prostředky sloužící k nepotravinářskému způsobu využití zemědělských výrobků); fond také ve veřejném zájmu provádí intervenční nákupy zemědělských produktů a poskytuje subvence pro vývoz; jeho cílem je stabilizovat trhy těchto výrobků a potravin a minimalizovat výkyvy jejich cen; mezi zdroje fondu patří např. dotace ze státního rozpočtu, výnosy z intervenčních nákupů zemědělských produktů nebo finanční prostředky získané z Evropské unie23, • Fond národního majetku – zrušen zákonem č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky, • Pozemkový fond České republiky, který v rámci privatizačního projektu např. zakládá obchodní společnosti, podílí se na jejich hospodářském výsledku a likvidačním zůstatku, nebo prodává jejich akcie či podíly; příjmy fondu představují výnosy z jeho účasti na obchodních společnostech, výnosy z prodeje nemovitostí, akcií a z pronájmu majetku, který má ve správě; nejvyšším orgánem je prezídium, v jehož čele je ministr zemědělství24, • Fond dětí a mládeže – zákon o tomto fondu byl zrušen dnem 1. 1. 2005, • Státní fond dopravní infrastruktury zřízený zákonem č. 104/2000 Sb., za účelem „rozvoje, výstavby, údržby a modernizace silnic a dálnic, železnic a vnitrozemských vodních cest“ 25 a kromě financování samotného poskytuje

22

Zákon č. 241/1992 Sb., o státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, § 9 Zákon č. 256/2000 Sb., o státním zemědělském intervenčním fondu, § 1 odst. 2, § 11 24 Zákon č. 569/1991 Sb., o pozemkovém fondu České republiky, § 2, § 15 25 Zdroj: http://www.sfdi.cz/CZ/, staženo dne 5.7.2009 23

17


finanční prostředky také na průzkumné, projektové a expertní činnosti; zdroji fondu jsou výnosy ze silniční daně a z dálničních poplatků, podíly z výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv, jakož i prostředky od Evropské unie; v čele výboru fondu stojí ministr dopravy, • Státní fond rozvoje bydlení, který patří mezi nástroje bytové politiky, soustřeďuje se na vytváření, shromažďování a rozšiřování prostředků podporující investice do bydlení, např. podporuje výstavbu bytů, výstavbu technické infrastruktury v obcích a opravy bytového fondu; potřebné prostředky fond získává především z dotací státního rozpočtu, z výnosů z dluhopisů a hypotečních zástavních listů, ze strukturálních fondů Evropské unie a z přijatých úvěrů; fond rozvoje bydlení je řízen výborem, v němž nejvýznamnější funkci zastává ministr pro místní rozvoj26. Státní fondy nejsou součástí státního rozpočtu, a proto se dá říci, že pro organizace, kterým své prostředky na jasně vymezené účely poskytují, představují dodatečné finanční prostředky. Je zřejmé, že stát považuje rozvoj určitých oblastí (např. kultura, zemědělství, doprava, ochrana životního prostředí) za natolik důležitý, že právě na jejich financování byly zřízeny tyto samostatné fondy. Uvědomuje si tedy nedostatek prostředků, se kterým se výše zmíněné obory potýkají. Význam jednotlivých fondů je proto značný. A to i přesto, že (samozřejmě) nejsou schopny uspokojit všechny organizace a zájemce o dotaci. Tabulka č. 1) Přehled finanční prostředků ve státních fondech v roce 2007 v mil. Kč

Objem finančních prostředků

Název fondu Státní fond životního prostředí Státní fond kultury Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie Státní zemědělský intervenční fond Pozemkový fond České republiky Státní fond dopravní infrastruktury Státní fond rozvoje bydlení

5 337,3 33,9 207,5 4 730,0 360,0 48 970,0 1 896,1

Zdroj: Rozpočty jednotlivých státních fondů pro rok 2007.

Uvedená tabulka pro jasnější představu ukazuje, jaké množství finančních prostředků mají jednotlivé státní fondy k dispozici. Je s podivem, že právě fondy Ministerstva kultury, tj. Státní fond kultury a Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie, jsou těmi, které 26

Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení, § 2 - 3

18


hospodaří s nejmenším objemem financí. Přitom právě oblast kultury, která trpí akutním nedostatkem finančních prostředků, by bylo třeba více podpořit. Bohužel není z čeho, zdroje státních fondů jsou ve srovnání s ostatními takřka zanedbatelné. Naopak nejvýznamnějšími státními fondy jsou Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond životního prostředí a Státní zemědělský intervenční fond. Tuto skutečnost si lze vysvětlit objemnými přílivy finančních prostředků ze zahraničí, především z Evropské unie. Jasně zřetelné jsou tedy oblasti, které jsou v současnosti prioritní. Důraz je tedy kladen zejména na údržbu, rozvoj a modernizaci infrastruktury, ochranu životního prostředí a pozornost je v neposlední řadě věnována také podpoře tuzemských zemědělců. Pro neziskové organizace působící v těchto sférách jsou tyto státní fondy velmi významné.

19


2 Charakteristika příspěvkových organizací Příspěvkové organizace jsou zpravidla zřizovány k zajišťování neziskových činností, jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Tyto organizace jsou zapisovány na návrh zřizovatele do obchodního rejstříku. Působí především v oblasti školství, zdravotnictví, sociální péče, kultury, vědy a výzkumu aj. Činnost příspěvkových organizací nelze provozovat na principu samofinancování, protože vlastní příjmy organizace dosahované poskytováním služeb jsou buď rovny nebo nižší než náklady spojené s poskytováním služeb. Ve většině případů totiž příspěvkové organizace poskytují své služby bezplatně nebo za ceny nižší, než jsou jejich skutečné ceny. Z toho důvodu jsou tyto organizace napojeny finančními vztahy na rozpočet svého zřizovatele. Příspěvkové organizace hospodaří s finančními prostředky, které získávají27: • vlastní činností, • z rozpočtu zřizovatele, • z vlastních finančních fondů, • jako dary od fyzických a právnických osob, • ze zahraničí, • jinou nebo doplňkovou činností28. Na rozdíl od organizačních složek, které jsou zřizovány zejména za účelem zabezpečování tzv. čistých veřejných statků29, a působí tedy především ve veřejné správě, příspěvkové organizace vznikají z důvodu zajišťování tzv. smíšených veřejných statků30(vzdělání, zdravotní péče, výzkum aj.). Uživatelé těchto veřejných statků poskytovány se musí podílet spolufinancováním a platit tzv. uživatelský poplatek.

27

N o v á k o v á, Š. Účetnictví příspěvkových organizací. 2.vydání. Vysoká škola ekonomická v Praze. Praha, 2005, str. 8 Označení „jiná činnost“ se používá u státních příspěvkových organizací, „doplňková činnost“ pak příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky; v obou případech se jedná o doplňkovou činnost k činnosti hlavní. 29 Jedná se o statky charakteristické nerivalitou ve spotřebě, nevylučitelností ze spotřeby a tím, že nelze určit podíl jednotlivce na jejich spotřebě (např. veřejná správa, národní obrana, soudy). 30 Statky vyznačující se dělitelností kvantity a nedělitelností kvality, podíl jednotlivce vyjadřuje uživatelský poplatek. 28

20


2.1 Vznik příspěvkových organizací Příspěvková organizace je veřejnoprávní právnickou osobou, o jejím vzniku (resp. zániku) rozhoduje zřizovatel. Tím může být organizační složka státu nebo veřejnoprávní korporace (kraj, obec).

2.1.1 Zřizovací listina příspěvkové organizace Základem pro vznik příspěvkové organizace je zřizovací listina, která musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti31: • úplný název zřizovatele, např. název příslušného územního samosprávního celku, tzn. obce či kraje, nebo název státního orgánu, je-li zřizovatelem příspěvkové organizace stát, • název, sídlo a identifikační číslo příspěvkové organizace - je nutné zvolit takový název, aby neexistovala možnost záměny s jinou příspěvkovou organizací, přičemž každá případná změna v názvu organizace musí být zapsána do obchodního rejstříku, • vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, pro který je příspěvková organizace zřízena, • označení statutárních orgánů a způsob jejich vystupování jménem organizace - obvykle to bývá jedna osoba (ředitel či jinak označený vedoucí příspěvkové organizace), která je odpovědná za hospodaření s prostředky a s majetkem, • vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává příspěvkové organizaci do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití především pro zabezpečování veřejných statků, • vymezení majetkových práv, která organizaci umožní, aby svěřený majetek (včetně majetku získaného její vlastní činností) spravovala k hlavnímu účelu, pro který byla zřízena; vymezí se práva a povinnosti související s jeho plně efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení a podmínkami pro jeho případnou další investiční výstavbu,

31

M o c k o v č i a k o v á, A. Příspěvkové organizace 2008. Aspi: Wolters Kluwer. Praha, 2008, str. 23-50

21


• vymezení pravidel pro výrobu a prodej zboží v případě, že jsou předmětem činnosti organizace (např. v souvislosti s doplňkovou činností), • vymezení práv a povinností v případě pronajímání svěřeného majetku jiným subjektům, • okruhy doplňkové činnosti povolené zřizovatelem navazující na hlavní účel činnosti dané příspěvkové organizace, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; doplňková činnost však nesmí narušit plnění hlavní činnosti a její účetnictví je sledováno odděleně, • vymezení doby, na kterou je příspěvková organizace zřízena. Tento vymezený obsah nutný pro vznik příspěvkové organizace lze považovat za zákonem stanovené minimum nikoli za možné maximum. Ačkoliv se výše uvedený výčet může zdát dlouhý, je nutné přiznat, že všechny požadované informace mají své opodstatnění a je jistě užitečné, ne-li přímo nutné, aby souhrnně tvořily jeden dokument. Zřizovací listinu příspěvkové organizace vydává vždy její zřizovatel.

2.1.2 Zřízení příspěvkové organizace státem Výkon zakladatelských funkcí příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu se řídí zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Příspěvkové organizace, které vznikly před platností tohoto zákona, jsou právnickými osobami a nadále pokračují ve své činnosti, přičemž funkci zřizovatele plní organizační složky státu32. Zcela nová příspěvková organizace může vzniknout jen na základě zvláštního právního předpisu (platí i pro rozhodování o rozdělení, sloučení a jiných změnách organizace). To v praxi znamená, že pro každou z nově zřizovaných příspěvkových organizací, která hospodaří se státním majetkem, musí být přijat zvláštní zákon.

2.1.3 Zřízení příspěvkové organizace územními samosprávnými celky Rozhodnutí o zřízení, resp. sloučení a zrušení příspěvkové organizace, jakož i schválení zřizovací listiny, je ve výhradní pravomoci zastupitelstva. Při rozhodování o zřízení pří-

32

Popř. vyšší územní samosprávné celky nebo obce, jestliže jsou jednotlivá zastupitelstva oprávněna je zřizovat, řídit a rušit.

22


spěvkové organizace jsou obec nebo kraj vázány skutečností, že příspěvková organizace může být zřízena pouze za účelem výkonu takových činností, které spadají do jejich samostatné působnosti, tedy do samostatné působnosti územního samosprávného celku33. Pokud se o zřízení organizace rozhodne, je zastupitelstvo povinno vydat zřizovací listinu této právnické osoby. Zřizovací listinou jsou na příspěvkovou organizaci přenášeny povinnosti, část práv k majetku a rozpočtových finančních prostředků zřizovatele. Informaci o vzniku (resp. sloučení a zániku) příspěvkové organizace nebo případné změně zřizovací listiny musí obec či kraj zveřejnit v Ústředním věstníku ČR, a to do 15 dnů ode dne, kdy k dané skutečnosti došlo34.

2.2 Hospodaření příspěvkových organizací Příspěvkové organizace hospodaří podle svého rozpočtu. Příjmy získané vlastní činností (např. z pronájmu nevyužívaného majetku či prostor, výnosy z reklamy, u škol to mohou být výnosy plynoucí z pořádání vzdělávacích kurzů pro veřejnost, u kulturních zařízení příjmy ze vstupného nebo z prodeje propagačních materiálů), používají k financování svých výdajů. Finančně soběstačné však nejsou, protože zabezpečují veřejné statky na neziskovém principu a uživatelské poplatky (placené např. organizacím působícím v kultuře) nepokrývají nutnou výši vynaložených nákladů. Tyto chybějící finanční prostředky proto získávají z rozpočtu svého zřizovatele. Dále organizace hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí a mohou také pořizovat další majetek. Hospodaření příspěvkových organizací a jejich finanční vztahy k rozpočtu zřizovatele jsou upraveny dvěma zákony o rozpočtových pravidlech: • č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, je-li zřizovatelem organizační složka státu, • č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, je-li zřizovatelem územní samosprávný celek.

33

U obcí se jedná např. o zajištění kulturního rozvoje, bydlení, dopravy, vzdělávání, ochrany zdraví, ochrany veřejného pořádku, apod. 34 M o c k o v č i a k o v á, A. Příspěvkové organizace 2008. Aspi: Wolters Kluwer. Praha, 2008, str. 7-18

23


Vzhledem k tomu, že z titulu zřizovatele a zejména z nakládání s majetkem vyplývá mezi příspěvkovými organizacemi řada odlišností, bude hospodaření obou skupin těchto organizací popsáno v následujících podkapitolách samostatně.

2.2.1 Hospodaření příspěvkových organizací zřizovaných státem Jak bylo výše uvedeno, hospodaření těchto organizací upravuje zákon č. 218/2000 Sb. Jejich rozpočet se sestavuje vyrovnaný. Rozpočtují pouze příjmy a výdaje (resp. výnosy a náklady), které souvisejí s jejich hlavní neziskovou činností. Mezi nejvýznamnější rozpočtové příjmy patří příjmy dosažené z výkonu hlavní činnosti a příjmy ze státního rozpočtu35, které mají formu transferů, což jen dokazuje finanční závislost organizace na svém zřizovateli. Vůči příspěvkovým organizacím jsou zřizovatelem stanoveny tyto finanční vztahy36: • příspěvek na provoz ze státního rozpočtu, jehož výše se stanoví na základě rozdílu mezi rozpočtovanými náklady a rozpočtovanými výnosy v rámci hlavní činnosti; jeho stanovení a čerpání v průběhu roku může být také vázáno na určité ukazatele (většinou se jedná o jednotku výkonů, které příspěvková organizace zajišťuje), • příspěvek na investice vycházející z potřeb dané organizace (např. na výstavbu, rekonstrukci budov, pořízení potřebného dlouhodobého hmotného majetku, vybavení kamerovými a zabezpečovacími systémy), • individuální a systémové účelově poskytované dotace na financování konkrétních projektů, programů či akcí, • návratná finanční výpomoc, která může být organizaci poskytnuta ze strany zřizovatele (např. na úhradu zhoršeného výsledku hospodaření), příspěvková organizace je pak povinna vrátit finanční prostředky do konce roku, v němž měl být zhoršený výsledek hospodaření uhrazen, • odvod z odpisů může být stanoven, jestliže zřizovatel nadále neuvažuje o rozvoji organizace, či dokonce plánuje její zrušení, nebo pokud je objem odpisů o mnoho vyšší než skutečné potřeby organizace v oblasti reprodukce dlouhodobého majetku, 35

V praxi představují prostředky ze státního rozpočtu u většiny příspěvkových organizací rozhodující část příjmů, výše vlastních výnosů je zpravidla nepřevyšuje. 36 N o v á k o v á, Š. Účetnictví příspěvkových organizací. 2.vydání. Vysoká škola ekonomická v Praze. Praha, 2005, str. 9

24


• odvod příjmů z prodeje nemovitého majetku do státního rozpočtu, a to do 15 dnů po připsání příslušné sumy na účet organizace (za předpokladu, že se nejedná o takový nemovitý majetek, který by organizace nabyla darem nebo zděděním), • odvod příspěvku na provoz v případě, že plánované výnosy organizace vysoce převyšují její plánované náklady, • odvod příspěvku na investice v případě, že investiční prostředky jsou vyšší než jejich skutečná potřeba, • odvod za porušení rozpočtové kázně je hrazen z rezervního fondu (v případě nedostatečného množství prostředků se uhradí na vrub nákladů hlavní činnosti) nebo z konkrétního fondu, jestliže došlo k porušení pravidel hospodaření v souvislosti s tímto fondem, a to za situace, kdy příspěvková organizace: o nepoužije finanční prostředky od zřizovatele ke stanoveným účelům, o do jednoho ze svých peněžních fondů převede více prostředků, než je zákonem či zřizovatelem stanoveno, o prostředky některého ze svých peněžních fondů použije k jinému účelu, než stanoví zákon, o namísto prostředků svého peněžního fondu použije na daný konkrétní účel provozní prostředky, o výrazně překročí stanovený limit prostředků na platy a toto překročení do konce roku neuhradí z fondu odměn.

Zřizovatel umožňuje příspěvkové organizaci čerpání příspěvku na provoz prostřednictvím otevíraného limitu, zpravidla čtvrtletního, jestliže vlastní příjmy organizace nejsou k financování jejích potřeb dostatečné. V opačném případě zřizovatel stanoví odvod „přebytečných“ finančních prostředků do státního rozpočtu (např. v situaci, kdy jsou plánované výnosy vyšší než plánované náklady a příspěvková organizace tedy nepotřebuje tak rozsáhlou finanční podporu od zřizovatele). Zřizovatel může vázat výši příspěvku na provoz a jeho čerpání na předem stanovené ukazatele, např. na jednotku výkonu. Příspěvková organizace má povinnost svému zřizovateli sdělit veškeré změny, které ovlivňují její hospodaření (např. významné snížení v počtu zaměstnanců). Taková změna může vést ke krácení stanovené příspěvku, ale naopak může vést i k jeho zvýšení. 25


Veškeré příjmy rozpočtové organizace jsou prostředky získané pro stát. Proto je kladen důraz na hospodárné nakládání s finančními zdroji (tzn. na jejich využití jen k účelům, pro které jsou určeny a na krytí nezbytných potřeb). Příspěvková organizace může dosáhnout: • tzv. zlepšeného výsledku hospodaření (skutečné výnosy > plánované výnosy; skutečné náklady < plánované náklady), • tzv. zhoršeného výsledku hospodaření (skutečné výnosy < plánované výnosy; skutečné náklady > plánované náklady).

Dosažený zisk, tedy zlepšený výsledek hospodaření, je příspěvková organizace povinna dle zákona vložit zpět do své činnosti. V průběhu dalšího roku bývá zisk rozdělen do finančních fondů organizace (viz. dále kap. č. 2.3.2) a z nich pak postupně podle potřeby čerpán. Na úhradu zhoršeného výsledku hospodaření je podle zákona příspěvková organizace povinna použít nejdříve prostředky z rezervního fondu. Nemá-li jich dostatečné množství, může zhoršený výsledek hospodaření uhradit i zřizovatel, jestliže má ve své kapitole dostatek finančních prostředků. V případě, že tomu tak není, je ztráta pokryta ze zlepšeného výsledku hospodaření v dalším rozpočtovém roce, pokud jej organizace dosáhne. V každém případě může zřizovatel poskytnout příspěvkové organizaci také návratnou finanční výpomoc, z které by zhoršený výsledek hospodaření uhradila. Ta mu však musí být vrácena do konce rozpočtového roku, v němž by ztráta měla být vyrovnána. Příspěvková organizace je povinna počínat si vždy tak, aby ke zhoršenému výsledku hospodaření nedošlo, a vyhnula se tak potížím z titulu jeho úhrady. Zákon o rozpočtových pravidlech totiž nekompromisně říká, že pokud není možné vyrovnat ztrátu do dvou let, je zřizovatel nucen do konce roku, ve kterém měla být ztráta uhrazena, podniknout kroky ke zrušení organizace (v případě, že se nerozhodne krýt zhoršený výsledek hospodaření ze svého). Vzhledem k tomu, že nejsou informace o masovém zániku příspěvkových organizací, je patrné, že i přes na první pohled přísné ukotvení v zákoně týkající se neuhrazení zhoršeného výsledku se vždy najde způsob, jak si se ztrátou poradit. Buď je její výše přiměřená či únosná, nebo je v zájmu zřizovatele organizaci „udržet při životě“ a finančně ji podrží – samotným uhrazením ztráty, poskytnutím návratné finanční výpomoci apod.

26


Pokud zřizovatel umožňuje příspěvkové organizaci na základě zřizovací listiny vykonávat kromě hlavní činnosti také jinou činnost (doplňkovou k hlavní činnosti), každá z nich by měla být v účetnictví sledována odděleně. Výsledek hospodaření je pak tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem po zdanění z jiné činnosti37(ziskem z toho důvodu, protože vedlejší hospodářská činnost by neměla být nikdy ztrátová; kdyby vedlejší činnost měla organizaci způsobovat ztrátu, bylo by pro ni výhodnější tuto činnost vůbec neprovozovat a soustředit se pouze na činnost hlavní).

2.2.2 Hospodaření příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými celky Hospodaření příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je obec nebo kraj, se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Tyto příspěvkové organizace jsou na rozpočet svého zřizovatele napojeny příspěvkem. Jedná se o: • příspěvek na provoz – určený k doplnění chybějících zdrojů k financování běžných (neinvestičních) potřeb, včetně oprav a údržby; zpravidla je poskytován v souvislosti s výkony či jinými kritérii jejích potřeb, • příspěvek na investice – doplňuje nedostačující zdroje pro financování kapitálových (investičních) potřeb. Příspěvková organizace může být v některých případech také odvodovou, tudíž napojena na rozpočet zřizovatele odvodem, a to když38: • jsou její vlastní plánované výnosy vyšší než její plánované náklady – pak je stanovený odvod závazným ukazatelem rozpočtu, • jsou její investiční zdroje větší než jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele, • organizace poruší rozpočtovou kázeň (podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). V průběhu roku by měl být plánovaný finanční vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu jejího zřizovatele měněn jen výjimečně, aby se podmínky hospodaření organizace

37

P e k o v á, J., P i l n ý, J., J e t m a r, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.aktualizované a rozšířené vydání. Aspi. Praha, 2008, str. 289 - 290 38 N o v á k o v á, Š. Účetnictví příspěvkových organizací. 2.vydání. Vysoká škola ekonomická v Praze. Praha, 2005, str. 9

27


nezhoršovaly. Zvýšení příspěvku pak může nastat pouze v případě, že má zřizovatel ve svém rozpočtu dostatek finančních prostředků. Jestliže příspěvková organizace dosahuje v rámci své doplňkové činnosti zisk, může být použit pouze ve prospěch její hlavní činnosti. Jeho případné jiné využití může povolit pouze zřizovatel. I přes právní subjektivitu organizace může příspěvková organizace některé úkony učinit pouze se souhlasem svého zřizovatele. Jedná se o39: • využití investičních úvěrů a půjček pro financování investičních potřeb příspěvkové organizace; pro překlenutí časového nesouladu mezi zdroji a potřebami může zřizovatel příspěvkové organizaci poskytnout návratnou finanční pomoc v případě, že bude splacena z vlastních rozpočtovaných výnosů příspěvkové organizace ve lhůtě podkladního plnění rozpočtu, • ručení za závazky svého zřizovatele nebo jiných subjektů, které zřizovatel také zřídil či založil (ručení za závazky např. soukromých subjektů je zakázáno), • pořizování věcí na splátky nebo smlouvou o nájmu s právem koupě, neboť v budoucnu nemusí mít na nákup dostatek finančních prostředků, • přijímání cenných papírů jako protihodnoty za své pohledávky, které má příspěvková organizace vůči jiným subjektům. Příspěvková organizace nemůže nakupovat akcie a jiné cenné papíry, ani poskytovat dary jiným subjektům. Výjimku tvoří pouze peněžité a věcné dary, které jsou poskytovány v souladu s předpisy o použití fondu kulturních a sociálních potřeb. Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodovací pravomoci příspěvkových organizací jsou do jisté míry omezené. Organizace sice může rozhodovat např. o použití svých provozních prostředků (samozřejmě je však musí využívat hospodárně) nebo mimorozpočtových zdrojů, na druhé straně je logické, že v případech týkajících se finančních záležitostí, které by mohly ovlivnit její hospodaření do budoucna (přijaté úvěry, ručení za závazky apod.), rozhodnutí závisí na zřizovateli. Je nutné mít na paměti, že je to právě zřizovatel, kdo do organizace vkládá své finanční prostředky (podíl příspěvku zřizovatele téměř vždy převažuje nad vlastními výnosy organizace, a je tak pro ně existenčně důležitý). Příspěvkové organizace jsou

39

P e k o v á J., P i l n ý, J., J e t m a r M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. aktualizované a rozšířené vydání. Aspi. Praha, 2008, str. 295

28


na svého zřizovatele bez výjimek odkázány a nebýt jeho finanční podpory, byl by dlouhodobý výkon jejich činnosti nemožný.

2.3 Fondy příspěvkových organizací Zákony o rozpočtových pravidlech upravují tvorbu a použití fondů příspěvkových organizací, které představují zdroje krytí jejich prostředků. Člení se na fondy majetkové a finanční.

2.3.1 Majetkové fondy Majetkové fondy vyjadřují u příspěvkových organizací skutečnost, že jim byl majetek svěřen zřizovatelem. Z toho důvodu mají povinnost se o něj s patřičnou péčí starat, spravovat jej a zajišťovat jeho reprodukci. Tento majetek totiž není jejich vlastní (např. v případě státních příspěvkových organizací se jedná o majetek státní, u municipalit jde obvykle o majetek obecní). K majetkovým fondům patří40: • fond dlouhodobého majetku, který je vlastním zdrojem krytí tohoto majetku (mohou existovat i cizí zdroje krytí, např. neuhrazené dodavatelské faktury, přijaté úvěry, finanční výpomoci apod.); jeho zůstatek představuje jednak zůstatkovou cenu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, ale také třeba pořizovací cenu pozemků nebo výši zaplacených faktur za majetek, který ještě nebyl dán do užívání, • fond oběžných aktiv představující zdroj krytí oběžných aktiv hlavní i jiné nebo doplňkové činnosti (cizími zdroji mohou být např. krátkodobé bankovní úvěry, finanční fondy aj.). Zvláštností fondu oběžných aktiv je skutečnost, že pokud se nejedná o přírůstky darovaných či bezúplatně nabytých oběžných aktiv (resp. o úbytky darovaných či bezúplatně předaných oběžných aktiv), zůstává tento fond během roku bez větších pohybů. Jeho vznik je však bezpodmínečně spojený se vznikem příspěvkové organizace, protože každá při svém zřízení obdrží jisté množství oběžných aktiv (např. finanční prostředky na bankovním účtu nebo zásoby na skladě).

40

N o v á k o v á, Š. Účetnictví příspěvkových organizací. 2.vydání. Vysoká škola ekonomická v Praze. Praha, 2005, str. 48

29


2.3.2 Finanční fondy Vytváření finančních fondů příspěvkových organizací se váže k tvorbě a využití výsledku hospodaření. S dosaženým ziskem není možné nakládat stejným způsobem, jako je tomu u obchodních společností (rozdělení mezi akcionáře, společníky apod.), ale musí být vložen zpět do hlavní činnosti organizace. Je nutné zajistit existenci účtů (v tomto případě fondů), kam by se zisk, resp. jednotlivé podíly po jeho rozdělení, daly převést. Finanční neboli peněžní fondy jsou tvořeny a používány v souladu se zákony o rozpočtových pravidlech. Na základě těchto dvou právních předpisů je příspěvkovým organizacím umožněno vytvářet41: • rezervní fond, • fond reprodukce majetku, • fond odměn, • fond kulturních a sociálních potřeb. Zůstatky těchto fondů se po skončení roku převádějí do roku následujícího.

2.3.2.1 Rezervní fond Jednou z nejdůležitějších funkcí rezervní fondu je skutečnost, že je jeho prostředky možné použít k úhradě zhoršeného výsledku hospodaření. Dá se tedy říci, že slouží k „vylepšení“ výsledku hospodaření příspěvkové organizace v daném roce (je-li např. výsledek hospodaření organizace -20 000 Kč a z rezervního fondu se použije 20 000 Kč na úhradu této ztráty, výsledkem je 0 Kč, což je lepší než -20 000 Kč). Hlavním zdrojem tohoto fondu je příděl ze zlepšeného výsledku hospodaření. Výše přídělu není v případě rezervního fondu zákonem nikterak omezena. Dalšími jeho zdroji mohou být také peněžní dary včetně devizových. Prostředky rezervního fondu organizace používá42: • k dalšímu rozvoji své činnosti, • k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady, • k uhrazení případných sankcí, které jí mohou být uloženy za porušení rozpočtové kázně, • k uhrazení vlastní ztráty z předchozích let. 41 42

N o v á k o v á, Š. Účetnictví příspěvkových organizací. 2.vydání. Vysoká škola ekonomická v Praze. Praha, 2005, str. 52 M o c k o v č i a k o v á, A. Příspěvkové organizace 2008. Aspi: Wolters Kluwer. Praha, 2008, str. 10

30


Dá-li k tomu zřizovatel souhlas, je možné použít prostředky rezervního fondu také k posílení fondu reprodukce majetku43.

2.3.2.2 Fond reprodukce majetku Příspěvkové organizace vytváří tento fond k financování svých investičních potřeb. Ve svém hospodaření velmi důsledně oddělují financování běžných (provozních) výdajů od dlouhodobých. Zdrojem těchto dlouhodobých potřeb je právě fond reprodukce majetku. Jeho zdroji jsou44: • odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, • příděl ze zlepšeného výsledku hospodaření (max. do výše 25 %), • investiční dotace z rozpočtu zřizovatele a investiční příspěvky ze státních fondů a ze zahraničí, • výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, pakliže jej zřizovatel připustí, • dary a výnosy od jiných subjektů či z veřejných sbírek, které jsou určeny k investičním účelům, • převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem.

Příspěvková organizace používá fond reprodukce majetku: • k financování pořízení a technického zhodnocení dlouhodobého majetku, • k úhradě splátek investičních úvěrů a půjček, • jako doplňkový zdroj pro financování oprav a údržby dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku.

Ne všechny příspěvkové organizace disponují takovým zařízením, ze kterého by odpisy vytvořily finanční zdroje pro nové investice v potřebné výši. Proto každý zřizovatel při přidělování účelové dotace na pořízení dlouhodobého majetku kontroluje výši vlastních zdrojů organizace ve fondu reprodukce majetku. Zřizovatel může nařídit také odvod z odpisů, po-

43 44

Fond reprodukce majetku bývá často nazýván také jako investiční fond. N o v á k o v á, Š. Účetnictví příspěvkových organizací. 2.vydání. Vysoká škola ekonomická v Praze. Praha, 2005, str. 60

31


kud chce utlumit činnost některé příspěvkové organizace, tzn. že prostřednictvím fondu reprodukce majetku jednoznačně reguluje samotnou reprodukci dlouhodobého majetku.

2.3.2.3 Fond odměn Jedná se o motivační fond. V příspěvkových organizacích je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření, a to do výše jeho 80 %, nejvýše však do výše 20 % limitu prostředků na platy. Prostředky nashromážděné v tomto fondu se používají na odměny zaměstnanců. Prioritně je z nich hrazeno případné překročení stanoveného objemu prostředků na platy. Do fondu odměn nelze převádět finanční prostředky z jiných fondů příspěvkové organizace.

2.3.2.4 Fond kulturních a sociálních potřeb Tvorba, použití a hospodaření tohoto fondu (dále jen FKSP) se řídí vyhláškou Ministerstva financí ČR č.310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb ve znění pozdějších předpisů. Mezi zdroje FKSP patří45: • základní příděl z rozpočtu běžného roku ve výši 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platů, jejich náhrad, z objemu odměn a stipendií, • splátky půjček (pokud byly účtovány jako použití fondu), • ostatní převody (např. náhrady od pojišťovny), peněžní a jiné dary. Přídělem ze zlepšeného výsledku hospodaření není tvorba fondu na základě výše zmíněné vyhlášky povolena. FKSP je tvořen k zabezpečování kulturních, zdravotních, sociálních, rekreačních a dalších potřeb pracovníků organizace. Je tedy určen zaměstnancům, kteří jsou v pracovním poměru vzhledem k příspěvkové organizaci, ale také žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům pracujícím v této organizaci před odchodem do důchodu, případně také rodinným příslušníkům zaměstnancům aj. Zdroje a prostředky FKSP není možné převádět do jiných fondů příspěvkové organizace46.

Z hlediska významnosti jednotlivých fondů je na prvním místě určitě rezervní fond. Zpravidla v něm bývá nejvíce finančních prostředků, neboť příděl z výsledku hospodaření není v jeho případě omezen žádným limitem. Hlavně však slouží ke krytí případných ztrát

45 46

N o v á k o v á, Š. Účetnictví příspěvkových organizací. 2.vydání. Vysoká škola ekonomická v Praze. Praha, 2005, str. 54 M o c k o v č i a k o v á, A. Příspěvkové organizace 2008. Aspi: Wolters Kluwer. Praha, 2008, str. 11

32


z hospodaření a nebo dočasných (krátkodobých) výpadků finančních prostředků (např. neplánované náklady vzniklé v důsledku mimořádné události, které nejsou kryty výnosy). Důležitou skutečností je také to, že prostředky fondu lze použít k rozvoji organizace (rozšíření publikační činnosti v rámci propagace, realizace odborného výzkumu ke zjištění nových skutečností v oboru apod.). Dalším důležitým fondem v pořadí je fond reprodukce majetku, protože ze svých zdrojů umožňuje organizaci realizovat investiční akce (např. nákup nového dlouhodobého majetku, umožňuje také modernizaci stávajícího vybavení). Fond odměn má pro organizaci také svůj význam, ovšem ve srovnání s předchozími fondy ne zas tak velký. Dalo by se říci, že by se bez něj příspěvková organizace mohla i obejít (v případě, že by bylo možné krýt případný nedostatek prostředků na platy, tj. překročení daného limitu, z jiného fondu a prémie a odměny pro zaměstnance by se nevyplácely). Pro zaměstnance muzea je však z motivačních důvodů do jisté míry velmi důležitý. Podobně je tomu i v případě fondu kulturních a sociální potřeb, který lze považovat za doplňkový. Chod organizace totiž nijak neovlivňuje, ani nepomáhá v důsledku nedostatku financí. Tento fond je orientován na pracovníky organizace. Může z něj být hrazeno např. očkování zaměstnanců, příspěvek na dopravu, školení apod.

Jak vypadá financování a hospodaření příspěvkové organizace v praxi, odhalí další kapitoly. V té následující je představena konkrétní příspěvková organizace - „Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm“, její zřizovatel a finanční vztahy mezi nimi.

33


3 Valašské muzeum v přírodě v Rožnově p. R. 3.1 Postavení zřizovatele Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy v oblasti umění, kulturně výchovné činnosti, kulturních památek, pro záležitosti církví a náboženských společností, tisku a pro rozhlasové a televizní vysílání, nestanoví-li zvláštní zákon jinak47. Dále je ústředním orgánem pro provádění autorského zákona a také pro výrobu a obchod v oblasti kultury48. V důsledku pádu komunistického režimu došlo v resortu kultury po listopadové revoluci v roce 1989 k mnoha významným změnám, zejména k oproštění oblasti kultury od veškerých politických a ideologických vlivů. Řada kulturních organizací a institucí, do té doby řízených Ministerstvem kultury, byla privatizována a došlo ke zrušení některých centrálních institucí. Množství kompetencí přešlo na samosprávu, ačkoli dříve patřily výhradně státu.

3.1.1 Příspěvkové organizace Ministerstvo kultury České republiky zřídilo jako příspěvkové organizace49: • Památky o Národní památkový ústav • Muzea o Národní muzeum o Národní technické muzeum o Památník národního písemnictví o Moravské zemské muzeum o Muzeum umění Olomouc o Uměleckoprůmyslové museum v Praze o Technické muzeum v Brně o Slezské zemské muzeum o Husitské muzeum v Táboře 47

Např. zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů nebo

zákon č. 103/1992 Sb., o Radě pro televizní a rozhlasové vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, § 8 49 Zdroj: http://www.mkcr.cz/prispevkove-organizace/default.htm, staženo dne 9.6.2009 48

34


o Muzeum romské kultury v Brně o Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm o Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě o Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou o Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi o Památník Lidice o Památník Terezín • Galerie o Národní galerie v Praze o Moravská galerie v Brně • Knihovny o Národní knihovna ČR o Moravská zemská knihovna v Brně o Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana • Divadlo a hudba o Národní divadlo o Státní opera Praha o Laterna Magika o Institut umění–Divadelní ústav o Česká filharmonie o Pražský filharmonický sbor • Ostatní o Národní filmový archiv o Národní informační a poradenské středisko pro kulturu o Národní ústav lidové kultury Uvedený výčet představuje organizace takřka ze všech sfér kultury. Skutečnost, že byly zřízeny státem, resp. jednou z jeho organizačních složek (Ministerstvem kultury), nasvědčuje tomu, že se jedná o organizace celorepublikového významu. Mnohé z nich ve svém názvu obsahují slůvko „národní“ (Národní muzeum, Národní divadlo, Národní galerie atd.),

35


které jejich důležitost ve srovnání s ostatními ještě více zdůrazňuje a vyjadřuje jejich jedinečnost. Nejvíce příspěvkových organizací spadá do oblasti muzejnictví. Nejspíše je tomu tak proto, že právě muzea neintenzivněji odrážejí odkazy kulturního dědictví našich předků. Nacházíme v nich např. významná umělecká díla, „zázraky techniky“, předměty historických sbírek, přírodní artefakty. Proto není divu, že stát má zájem podílet se na jejich spravování a financování, aby byly zachovány i pro generace budoucí.

3.1.2 Státní fondy Ministerstvo kultury vykonává správu dvou fondů, v jejichž čele stojí ministr kultury odpovědný za hospodaření s jejich prostředky. O způsobu a výši čerpání fondů rozhoduje Rada fondu, která také posuzuje zásadní otázky jejich tvorby a použití. Finanční prostředky jsou z něj poskytovány formou účelové dotace, půjčky nebo návratné finanční výpomoci. Nesmí být ale využity ke krytí ztráty z činnosti fyzických nebo právnických osob. Oba tyto fondy jsou samostatnými právnickými osobami a jsou zapsány v obchodním rejstříku. Jedná se o: • Státní fond kultury ČR určený k financování konkrétních kulturních projektů; prostředky fondu, na něž není právní nárok, mohou být formou účelové dotace, půjčky nebo návratné finanční výpomoci použity např. na získávání, obnovu a udržování kulturních památek a sbírkových předmětů, na pořádání kulturních festivalů, přehlídek a jiných kulturních akcí nebo na propagaci české kultury v zahraničí, • Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, jehož prostředky lze poskytnout např. na tvorbu či výrobu českého kinematografického díla, na propagaci, technický rozvoj a modernizaci české kinematografie nebo k výrobě, distribuci a propagaci kinematografických děl národnostních a etnickým menšin, které žijí na území České republiky.

Oba fondy mají své opodstatnění v tom, že byly vytvořeny za účelem poskytování finanční prostředků těm oblastem kultury, o kterých je všeobecně známo, že trpí nedostatkem financí (např. filmová tvorba) a těm organizacím, které je skutečně potřebují (např. z důvodu chátrání kulturní památky nebo zajištění sbírkových expozic). Pro příspěvkové organizace představují prostředky ze státních fondů mimorozpočtové zdroje financování. V případě, 36


že jim je dotace některého z fondů přiznána, znamená to pro konkrétní organizaci prostředky navíc (nejsou tedy součástí příspěvku na provoz).

3.2 Představení města Rožnova pod Radhoštěm Rožnov pod Radhoštěm, kdysi dřevěné městečko, se rozkládá v centrální části Moravskoslezských Beskyd na úpatí posvátné hory Radhošť v povodí řeky Bečvy. Město bylo založeno v polovině 13. století (mezi lety 1246 – 1267) olomouckým biskupem Brunem ze Schaumburku a původně bylo celé ze dřeva. Za vlády rodu Žerotínů (konec 16.stol. - počátek 19.stol.) došlo v Rožnově p. R. k rozmachu hospodářství i řemesel, zvláště pak sklářství a tkalcovství. Ještě na počátku minulého století zde byly v tomto malebném údolí světově proslulé lázně k léčbě nemocí dýchacího ústrojí a srdce. Zpočátku se zde léčilo žinčicí a vycházkami do přírody, později také koupelemi a elektroléčbou. Za poslední desítky let se Rožnov pod Radhoštěm proměnil v moderní turistické, kulturní, obchodní a průmyslové centrum. Zdraví příznivé klima, krása okolní krajiny a přívětivost města však zůstaly50. V současnosti je město proslaveno a navštěvováno zejména kvůli Valašskému muzeu v přírodě, které je nejstarším a největším svého druhu ve střední Evropě. Svou polohou je Rožnov p. R. ale také předurčen pro sport a rekreaci. Hora Radhošť, na jejímž vrcholu se nachází kamenná kaple s dřevěnou zvonicí zasvěcená svatému Cyrilu a Metodějovi a Pustevny, kde se nacházejí dřevěné secesní stavby významného architekta Dušana Jurkoviče (Maměnka a Libušín) patří mezi oblíbené výletní cíle. Do Rožnova pod Radhoštěm zavítá každým rokem více než půl milionu hostů, a to nejen z Čech a Moravy, ale i z nejrůznějších koutů světa. Rožnov p. R. je spjat s mnoha přinejmenším regionálně významnými osobnosti mezi něž patří např. spisovatel Čeněk Kramoliš, malíř František Podešva a jeho žena, spisovatelka Marie Podešvová, básník Ladislav Nezdařil nebo valašský muzikant Jan Pelár. Na městském znaku je stejně jako na praporu vyobrazen černý dvouocasý lev se žlutou korunou zbrojící na cimbuří, obdobně jako na městském praporu. Používání znaku i praporu se váže k zákonu č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění.

50

Zdroj: http://www.roznov.cz/historie-mesta, staženo dne 9.6.2009

37


Obrázek č. 1) Znak a prapor města

Zdroj: Oficiální stránky města Rožnova p. R., www.roznov.cz

Město Rožnov p. R., které spadá do vsetínského okresu a Zlínského kraje, má něco málo přes 17 000 obyvatel. Je zřizovatelem celkem 14 samostatných příspěvkových organizací pro zajištění úkolů v oblasti školství, kultury a požární ochrany a je také zakladatelem a jediným společníkem tří obchodních společností s ručením omezeným.

3.3 Představení Valašského muzea v přírodě Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je státní příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem kultury k 29. prosinci 2000 na základě zřizovací listiny51. Tato organizace je právním nástupcem Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které bylo zřízeno Severomoravským krajským národním výborem v Ostravě. Valašské muzeum v přírodě, založené jako skanzen valašské lidové architektury, patří mezi národní kulturní památky. Je tvořeno třemi areály: Dřevěným městečkem, Mlýnskou dolinou a Valašskou dědinou. Ve střední Evropě se jedná o nejrozsáhlejší skanzen s ukázkami tradičních řemesel, pěstováním rostlin a chovem dobytka, zahrnuje na 120 památkových objektů. S Valašským muzeem je již po mnoho let spojován celoroční cyklus programů zvaný „Valašský rok“, který je inspirován lidovým zvykoslovným kalendářem. Pravidelné víkendové programy se mezi lidmi těší velké oblibě. Návštěvníci muzea se jejich prostřednictvím mohou seznámit s dávnými, mnohdy již zaniklými způsoby hospodaření, s domácími pracemi a řemesly. Vše je doprovázeno folklorními vystoupeními domácích a hostujících souborů.

51

viz. Příloha č. 4

38


3.3.1 Základní údaje Úplný název:

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

Sídlo:

Palackého 147, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm, Česká republika

Statut organizace:

státní příspěvková organizace

IČO:

00098604

DIČ:

404-00098604

3.3.2 Historie Valašské muzeum bylo založeno bratry Jaroňkovými v roce 1924. Jeho základem se stal městský park (dříve zvaný Hájnica), kam byly z rožnovského náměstí přesunuty dřevěné roubené měšťanské domy, kterým hrozil zánik v důsledku nové výstavby. Nejstarší a nejnavštěvovanější jeho částí je Dřevěné městečko, které do značné míry představuje původní rožnovské náměstí. Tento areál prezentuje život malého města v období 19. a na počátku 20. století. Tvoří jej přenesené originální stavby i kopie. Slavnostně bylo otevřeno v roce 1925. Rožnov pod Radhoštěm se tak stal prvním městem nejen v naší zemi, ale dokonce v celé střední Evropě, kde vzniklo národopisné muzeum ve volné přírodě. Dřevěné městečko hostí několikrát do roka velké folklórní festivaly a stává se také dějištěm tradičních jarmarků52. Po smrti obou sourozenců byl skanzen spravován muzejním spolkem, který však v roce 1953 zanikl a muzeum přešlo pod státní správu. Nejrozsáhlejším areálem Valašského muzea je Valašská dědina, jejíž první objekty byly na svahu (dříve nazývaném jako Karlova a Wilsonova stráň), vybudovány v roce 1962. Pro veřejnost je zpřístupněna od roku 1972 a svým návštěvníkům by měla poskytovat obraz původního valašského vesnického hospodářství. Interiéry domů vypovídají o způsobu bydlení v různých sociálních vrstvách od poloviny 19. století. Také jsou zde umístěny hospodářské usedlosti a salašnické stavby53.

52 53

Zdroj: http://www.vmp.cz/tour/muzeum04.htm, staženo dne 9.6.2009 Zdroj: http://www.vmp.cz/tour/muzeum18.htm, staženo dne 9.6.2009

39


Za výstavbou nejmladšího areálu – Mlýnské doliny - byla snaha poukázat na technickou dovednost dřívějších obyvatel a jejich schopnost využít vše, co příroda nabízí. Byla otevřena v roce 1982 a nalézají se v ní funkční technické stavby převážně na vodní pohon (např. valcha, pila, kovárna a vodní mlýn)54. Areál Valašského muzea v přírodě byl na základě vládního nařízení č. 262/1995 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, prohlášen za národní kulturní památku.

3.3.3 Organizační struktura Organizace správy muzea je přehledná a srozumitelná. Obrázek č. 2) Organizační struktura Valašského muzea v přírodě v Rožnově p. R.

Zdroj: Zpracování vlastní na základě Výroční zprávy za rok 2008 Valašského muzea v přírodě.

54

Zdroj: http://www.vmp.cz/tour/muzeum12.htm, staženo dne 9.6.2009

40


Statutárním orgánem této organizace je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr kultury České republiky. Organizační struktura je stanovena organizačním řádem, který vydává ředitel organizace. Ten také jmenuje svého zástupce, jenž jej v době jeho nepřítomnosti zastupuje. Dále ředitel jmenuje a odvolává vedoucí zaměstnance řídící jednotlivé útvary organizace. Jedná se o: • etnografický útvar shromažďuje a pečuje o sbírku nemovitých a movitých dokladů tradiční lidové kultury, vykonává výzkumné a dokumentační práce etnografické a regionálně-historické povahy, které prezentuje formou výstav, dlouhodobých expozic a publikační činnosti, • ekonomický útvar se zabývá financováním organizace z rozpočtových, mimorozpočtových a dalších veřejných financí, včetně finančních prostředků z Evropské unie a vede také majetkoprávní agendu, • provozní útvar řídí a organizuje návštěvnický provoz areálů skanzenu, • technický útvar se stará o údržbu stávajících objektů a provádí výstavbu nových drobnějších staveb pomocí starých technik. Ředitel je ze své činnosti přímo odpovědný ministru kultury.

Následující tabulka hovoří o zaměstnancích muzea v roce 2008. Tabulka č. 2) Členění zaměstnanců podle věku a pohlaví k 31.12.2008

Věk

Muži

Ženy

Celkem

Vyjádření v%

do 20 let 21 – 30 let 31 – 40 let 41 – 50 let 51 – 60 let 61 let a více

1 11 10 21 22 13

0 9 14 15 17 2

1 20 24 36 39 15

0,7 14,8 17,8 26,7 28,9 11,1

Celkem

78

57

135

100

57,78

42,22

100

Vyjádření v%

Zdroj: Výroční zpráva za rok 2008, Valašské muzeum v přírodě.

41

x


V roce 2008 pracovalo v muzeu celkem 135 stálých zaměstnanců, přičemž na hlavní návštěvnickou sezónu, která spadá do několika letních měsíců a období Vánoc, jsou každoročně najímáni průvodci, demonstrátoři a pokladní. Na tyto krátkodobé smlouvy bylo v uplynulém roce zaměstnáno 45 osob převážně z řad studentů a důchodců. Druhou skupinou externích spolupracovníků jsou pamětníci, řemeslníci a znalci tradičních technologií, kteří se podílejí na prezentačních programech ve všech areálech muzea. Celoročně rovněž pracovaly poradní orgány ředitele, jejichž členy jsou externí spolupracovníci, specialisté v muzeu aplikovaných oborech, znalci regionální historie, tradičního stavitelství a památkové péče55. Poradní orgány tvoří: • Poradní sbor pro sbírkotvornou činnost, který se vyjadřuje k zařazování předmětů a objektů do sbírkového fondu muzea, které jsou získávány vlastní činností, koupí, převodem nebo darem, • Rada starších, jejímž hlavním posláním je vyjadřovat se k umístění náhrobků a uložení zesnulých osobností na tzv. „Valašský Slavín“ 56 a dále pak posuzovat návrhy na zápis významných osobností do „Knihy paměti kraje“, která je knižní obdobou tohoto čestného pohřebiště, • Redakční rada, která odpovídá za koncepci odborné vydavatelské a ediční činnosti (důraz je kladen zejména na obsah obnovovaného sborníku s názvem "Museum Vivum“57, do něhož schvaluje a připomínkuje odborné příspěvky, dále rada schvaluje plán publikační činnosti na daný rok aj.), • Vědecká rada, která projednává dlouhodobé koncepce rozvoje Valašského muzea, jednotlivých jeho areálů a vyjadřuje se k otázkám týkajících se vědecké činnosti (např. doporučuje přemístění objektů v rámci areálu; navrhuje umístění výstavby nových objektů apod.), • Výtvarná rada, jejíž činnost spočívá v zajištění odborného dozoru nad výtvarnou hodnotou vyráběných, nakupovaných a distribuovaných předmětů li-

55

Zdroj: Výroční zpráva za rok 2008, Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm Valašský slavín je hřbitov umístěný v areálu Dřevěného městečka, kde je možno uctít památku významných osobností východní Moravy (nachází se zde např. také ostatky legendárního běžce Emila Zátopka). 57 Jde o sborník Valašského muzea v přírodě obsahující odborné příspěvky, studie a recenze z oblasti problematiky muzeí v přírodě, lidové kultury a lidových tradic. 56

42


dové umělecké výroby a drobných dárkových, upomínkových a propagačních předmětů. Členové rad jsou jmenováni zpravidla na tři roky. Jejich působení v nich, tzn. členství, je čestné. Tajemníky jednotlivých rad jsou zaměstnanci z řad muzea, jejichž profese je úzce spjata s posláním příslušného poradního orgánu. Poradní orgány, s výjimkou vědecké rady a sboru pro sbírkotvornou činnost (jednotlivé expozice a sbírky jsou totiž základem činnosti muzea), nemají na provoz muzea zásadní vliv. Většinou se pouze vyjadřují k předloženým návrhům v oblasti svého působení. Jelikož jsou členy rad externí spolupracovníci, nemají tyto orgány výrazné rozhodovací pravomoci. Muzeu jde spíše o jejich odborný názor, jakožto kvalifikovaných specialistů a znalců. Při konečném rozhodování má poslední slovo ředitel organizace.

3.3.4 Majetkové uspořádání Organizace má příslušnost hospodařit s jí svěřeným nemovitým a movitým majetkem České republiky, který je veden v účetnictví a v operativní evidenci ke dni zřízení, a také s nemovitým a movitým majetkem České republiky, ke kterému získala právo hospodaření po tomto datu. Tento majetek má právo držet, užívat a nakládat s ním v souladu s právními předpisy a zřizovací listinou, přičemž se sbírkami a sbírkovými předměty organizace hospodaří podle zvláštních právních předpisů58.

3.3.5 Přehled činnosti Při své činnosti se tato organizace řídí předpisy právního řádu České republiky, podzákonnými předpisy zřizovatele a dokumentem zvaným „Přehled stanovených úkolů“. Valašské muzeum v přírodě bylo zřízeno, aby získávalo, shromažďovalo, uchovávalo, evidovalo, odborně zpracovávalo a veřejnosti zpřístupňovalo sbírky muzejní povahy. V konkrétních podmínkách muzea se jedná o sbírky movitých i nemovitých dokladů, které se váží k dějinám lidové architektury, národopisu, života a kultury krajanů, řemesel a zemědělství – pěstují se původní odrůdy zemědělských plodin, jsou chována původní plemena hospodářských zvířat.

58

Nakládání se sbírkami muzejní povahy je upraveno zákonem č. 122/2000 Sb. a prováděcí vyhláškou č. 275/2000 Sb.

43


Dále tato organizace spravuje odbornou knihovnu, filmotéku, videotéku a fotografický archív, pořádá kulturní a vzdělávací programy, které pramení z předmětu její činnosti, provádí poradenskou činnost pro jiná česká muzea v přírodě, poskytuje informační služby s její činností související, spolupracuje s vědeckými společnostmi a zájmovými sdruženími aj. Muzeum vykonává činnosti vyplývající z předmětu činnosti a ve vztahu k zajištění provozu veřejně přístupných prostor, zejména59: • umožňuje za úplatu i bezúplatně návštěvu expozic, výstav a dalších kulturních akcí, • poskytuje bezúplatně i za úplatu další služby návštěvníkům, vyplývající z předmětu činnosti, včetně poskytování občerstvení, • vybírá poplatky za fotografování, filmování a pořizování videozáznamů, pořizování kopií dokumentů, poskytování fotografií a negativů, • prodává katalogy, upomínkové předměty a další zboží propagující předmět činnosti, kopie, repliky a další rozmnoženiny sbírkových předmětů, výrobky z ušlechtilých materiálů s odpovídající uměleckou úrovní, nosiče audio a video nahrávek, • pronajímá dočasně nevyužívané prostory v objektech, k nimž vykonává právo hospodaření, pokud to není v rozporu s jejím kulturním posláním, • poskytuje služby konzervátorských a restaurátorských dílen, učeben a laboratoří, • poskytuje reklamní a propagační služby při zpřístupňování svých sbírek, • zpracovává odborné posudky, rešerše a expertízy. Činnost muzea je velice rozsáhlá. Všechny aktivity, které vyvíjí, jsou však zajisté nezbytnou součástí práce v muzejní oblasti.

3.4 Finanční vztahy ke zřizovateli Valašskému muzeu v přírodě jsou na základě zákona stanoveny vůči zřizovateli, tj. Ministerstvu kultury, následující finanční vztahy (blíže popsány v kapitole č. 2.2.2):

59

Zdroj: Zřizovací listina Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (viz. Příloha č. 4)

44


• příspěvek na provoz ze státního rozpočtu (je přidělován Ministerstvem kultury, stanoví se na základě rozdílu mezi rozpočtovanými náklady a rozpočtovanými výnosy v rámci hlavní činnosti), • individuální a systémové účelově poskytované dotace na financování konkrétních projektů, programů či akcí (na pořízení potřebného dlouhodobého majetku, na výstavbu, rekonstrukci, modernizaci či vybavení budov; dotace z programu „Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví“, dotace z Evropské unie apod.), • návratná finanční výpomoc od Ministerstva kultury se může použít např. na úhradu zhoršeného výsledku hospodaření (v roce 2008 nebyla návratná finanční výpomoc poskytnuta60), • odvod z odpisů může být stanoven v případě, že by Ministerstvo kultury již nepočítalo s dalším rozvojem muzea, nebo dokonce mělo v úmyslu jej úplně zrušit; odpisy mohou být odvedeny také tehdy, jestliže je objem odpisů o mnoho vyšší než skutečné potřeby muzea v oblasti reprodukce dlouhodobého majetku (v roce 2008 nebyl tento odvod nařízen), • odvod příjmů z prodeje nemovitého majetku do státního rozpočtu je podle zákona nařízen ve lhůtě do 15 dnů po připsání příslušné částky od kupujícího na účet muzea (tento odvod představoval v roce 2008 částku 6 661 tis. Kč, zůstatková cena majetku činila 645 tis. Kč), • odvod příspěvku na provoz v případě, že plánované výnosy organizace vysoce převyšují její plánované náklady (v roce 2008 nebyl tento odvod nařízen), • odvod příspěvku na investice v případě, že investiční prostředky jsou vyšší než jejich skutečná potřeba (v roce 2008 nebyl tento odvod nařízen), • odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši prostředků, které byly neoprávněně použity, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy bylo porušení rozpočtové kázně zjištěno (v roce 2008 nebyl tento odvod nařízen). Z uvedeného výčtu vyplývá, že finanční vztahy mezi muzeem a jeho zřizovatelem jsou jasně dané. Srozumitelně jsou zde formulovány příjmy, na které má organizace ze státního

60

V předešlém roce 2007 totiž Valašské muzeum hospodařilo se ziskem (zhoršený výsledek hospodaření tedy nebylo třeba uhrazovat) a v roce 2008 mělo dostatek finančních prostředků na to, aby této formy finanční pomoci od zřizovatele byla nucena využít.

45


rozpočtu nárok, a stejně tak skutečnosti, které vedou k případným zpětným odvodům do rozpočtu zřizovatele. V podmínkách Valašského muzea se z nich nejčastěji jedná o příspěvek na provoz, investiční dotace a v případě uskutečnění prodeje nemovitého majetku v daném roce i o odvod takto nabytých příjmu.

46


4 Finanční zdroje Valašské muzeum v přírodě má k dispozici finanční prostředky, které získává jednak formou příspěvků a dotací od Ministerstva kultury nebo ze státních fondů a také provozováním své vlastní činnosti, z fondů, které vytváří, tj. z rezervní fondu, fondu reprodukce majetku a fondu odměn.

4.1 Finanční prostředky ze státního rozpočtu Prostředky ze státního rozpočtu představují pro Valašské muzeum z hlediska jeho statutu příspěvkové organizace, zásadní příjmy. Právě díky nim může např. odměňovat své zaměstnance za vykonanou práci, platit za spotřebované energie, provádět opravy a údržbu majetku, který si je vyžaduje, zachovávat předměty a objekty jednotlivých expozic v dobrém stavu, investovat do nového dlouhodobého majetku (nakupovat nové stroje, pořizovat další sbírkové předměty, financovat výstavbu nových budov apod.) nebo rekonstruovat či technicky zhodnocovat majetek stávající. V podmínkách muzea jsou těmito zdroji provozní a investiční prostředky od jeho zřizovatele a prostředky státních fondů (v roce 2008 se konkrétně jednalo o prostředky Státního zemědělského intervenčního fondu, které byly určené na provoz muzea).

4.1.1 Provozní prostředky od zřizovatele Provozními prostředky, které zřizovatel organizaci poskytuje, se rozumí příspěvek na provoz muzea určený k zabezpečení běžného chodu a správy organizace (např. na platy zaměstnanců, využití telekomunikačních služeb, internetu, na drobné opravy, potřebnou údržbu, materiál) a účelové prostředky. Ty se váží ke konkrétním činnostem či oblastem, do nichž je třeba investovat (kulturní aktivity, výzkum a vývoj aj.), a které souvisejí s provozem příspěvkové organizace. O přehledu těchto prostředků a jejich výši informuje následující tabulka. Rovněž obsahuje údaje o objemu skutečně spotřebovaných finančních prostředků a prostředků, které z rozpočtovaných zdrojů zbyly, tzn. nebyly v průběhu roku 2008 muzeem spotřebovány, a byly následně převedeny do rezervního fondu Ministerstva kultury.

47


Tabulka č. 3) Provozní prostředky od Ministerstva kultury ČR na rok 2008 Upravený Skutečnost k Nároky z nerozpočet 31.12.2008 za spotř. výdajů, roku 2008 hlavní čin- nespotř.dotace převedené do v tis. Kč nost v Kč RF MK

Provozní prostředky I. Provozní prostředky od zřizovatele z toho: účelové prostředky v tom: Finanční prostředky z limitu 4829 výdaje na výzkum a vývoj kulturní aktivity Program záchrany architekt.dědictví ISO movitého kulturního dědictví v tom: Finanční prostředky z limitu 9822

52 850 49 332 113,03 52 850 49 127 303,12 15 066 11 343 303,12 1 604 1 604 000,00 453 453 000,00 404 404 000,00 500 500 000,00 247 247 000,00 13 462 9 739 303,12

INTERREG III vzájemná prezentace a propagace v partnerských muzeích -zdroj 1 INTERREG III vzájemná prezentace a propagace v partnerských muzeích -zdroj 6 Rozvoj a obnova mat. tech. základny státních kulturních zařízení v tom: Podpora reprodukce majetku projekty EHP/Norsko z rozpočtu (spolufinancované) projekty EHP/Norsko z Evr. unie (předfinancované)

3 722 696,88 3 722 696,88 3 722 696,88 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3 722 696,88

42

42 000

0,00

620

620 000,00

0,00

12 800 2 800

9 077 303,12 2 800 000,00

3 722 696,88 0,00

2 000

2 000 000,00

0,00

8 000

4 277 303,12

3 722 696,88

0 0 0 0 0

0,00 0,00 0,00 0,00 204 809,91

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

II. Příspěvky a dotace ze st.rozpočtu od cizích Poskytovatelů v tom: Granty GA ČR Granty Akademie věd, z MŠMT III. Mimorozpočtové finanční prostředky z EU IV. Příspěvky a dotace od ÚSC a stát. fondů

Zdroj: Doplňující údaje k účetní závěrce k 31.12.2008, Valašské muzeum v přírodě.

Na provoz v roce 2008 dostalo muzeum od Ministerstva kultury celkem 49 127 tis. Kč, přičemž původní rozpočet zněl na částku 34 900 tis. Kč. Rozpočtové úpravy v roce 2008 představovaly celkem 14 227 tis. Kč, z nichž 11 343 tis. Kč byly prostředky účelové, určené na financování61: • vědy a výzkumu (ve výši 453 tis. Kč), • kulturních aktivit (ve výši 404 tis. Kč),

61

Zdroj: Výroční zpráva za rok 2008, Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm

48


• projektu INTERREG III62 s názvem „Vzájemná spolupráce a propagace kulturního dědictví v partnerských muzeí“ (ve výši 662 tis. Kč), • rozvoje a obnovy materiálně-technické základny státních kulturních zařízení (ve výši 9 077 tis. Kč). Dále byly poskytnuty účelové prostředky z: • Programu záchrany architektonického dědictví63 ve výši 500 tis. Kč na výměnu střešních krytin vybraných objektů Valašského muzea, • Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví ve výši 247 tis. Kč určené na pořízení drobného hmotného majetku a na opravy zabezpečení objektů. Vývoj výše příspěvku na provoz od Ministerstva kultury od roku 2006 ukazuje další tabulka, která vyjadřuje údaje o částkách původního rozpočtu a výši prostředků, o které byl tento rozpočet ještě doplněn. Tabulka č. 4) Výše příspěvku na provoz od MK v letech 2006 – 2008 v tis. Kč

Příspěvek na provoz původní rozpočet doplněné prostředky Celkem

2006 31 013 4 350 35 363

Rok 2007 34 715 5 511 40 226

2008 34 900 14 227 49 127

Zdroj: Výroční zprávy za léta 2006 - 2008, Valašské muzeum v přírodě.

Výše příspěvku na provoz od zřizovatele má v posledních třech letech vzestupnou tendenci. V roce 2008 muzeum získalo o téměř 9 mil. Kč více než v předešlém roce. Ve srovnání s příspěvkem na rok 2006 činí tento rozdíl necelých 14 mil Kč. Na základě údajů z tabulky je možné konstatovat, že v průběhu uplynulých třech let se příspěvek každoročně zvyšuje v průměru o 6 882 tis. Kč. Částku 49 127 tis. Kč, se kterou mohlo Valašské muzeum v roce 2008 hospodařit, lze považovat za dostatečnou. Svědčí o tom i skutečnost, že celkový objem provozních prostředků nebyl zcela spotřebován (rozpočet zněl na sumu 52 850 tis. Kč). Muzeum tedy pro zajiš-

62

INTERREG III je jednou z Iniciativ Evropských společenství, jejímž cílem je stimulovat přeshraniční, nadnárodní a mezi regionální spolupráci v rámci Evropské unie. Tento program je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a je aplikován jen v členských zemích. 63 Jedná se o účast státu na záchraně hradů, zámků, klášterů, paláců, a jiných staveb a objektů, které byly prohlášeny světovými památkami UNESCO, národními kulturními památkami nebo kulturními památkami.

49


tění svého provozu během roku téměř 4 mil. Kč nepoužilo. Z detailnějšího zkoumání výše uvedené tabulky vyplývá, že výši celkového příspěvku zvětšují dodatečné úpravy rozpočtu (např. výše původního rozpočtu v letech 2007 a 2008 se od sebe příliš neliší). Růst objemu doplňujících prostředků svědčí o zvyšujících se nárocích a potřebách muzea (např. zvýšení kvality kulturních programů s cílem přilákat do skanzenu více návštěvníků apod.). Pokud chce zřizovatel uchovat či zvýšit prestiž organizace, musí tyto požadavky do jisté míry akceptovat.

4.1.2 Provozní prostředky z rozpočtů státních fondů Valašské muzeum získalo na rok 2008 dotaci od Státního zemědělského intervenčního fondu v celkové výši 204 tis. Kč. Tento fond zřízený na základě zákona č. 256/2000 Sb. je zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. V rámci společné zemědělské politiky jsou dotace z Evropské unie poskytovány64: • z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF), • z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), • z Evropského rybářského fondu (EFF). Finanční prostředky z tohoto státního fondu byly muzeu poskytnuty účelově, a tudíž jím musely být i takto čerpány. Jednalo se o zajištění provozu zemědělského úseku, chov ovcí, koz, obhospodařování zemědělské půdy a spravování ostatních ploch v důsledku méně příznivých přírodních podmínek. Kdyby byla dotace použita jiným způsobem, hrozilo by, že by muzeum muselo získané prostředky vrátit zpět. Vzhledem k pečlivému dohledu a svědomité kontrole způsobu využití peněz ze strany fondu je takřka vyloučena možnost, že by zneužití dotačních prostředků nebylo odhaleno. Navíc poškození pověsti a pošramocení důvěry v organizaci by zcela jistě ovlivnilo přidělování jí podobných příspěvků a dotací do budoucna. A to za to v současné době, kdy se každá koruna počítá, tím spíše v případě příspěvkových organizací, určitě nestojí.

64

Zdroj: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/o_nas~nase_cinnosti, staženo dne 21.6.2009

50


4.1.3 Investiční prostředky od zřizovatele Z prostředků poskytnutých na financování investic je možné pořizovat nový dlouhodobý majetek, provádět rozsáhlé rekonstrukce budov, technicky zhodnocovat stávající majetek, realizovat schválené projekty související s rozvojem organizace apod. Přehled těchto finančních prostředků v případě Valašského muzea zachycuje následující tabulka. Tabulka č. 5) Přehled investičních dotací od Ministerstva kultury na rok 2008

Investiční dotace celkem vtom: individuálně poskytnuté výdaje v tom: Reprodukce investičního majetku v působnosti MK Rehabilitace památníků boje za svobodu a demokracii Program péče o národní kulturní poklad vtom: systémově určené výdaje v tom: Rozvoj a obnova mat.tech.základny st.kult.zařízení podpora reprodukce majetku stát. kult. zařízení projekty EHP/Norsko ze státního rozpočtu (spolufinancované) projekty EHP/Norsko z Evropské unie (předfinancované) Program péče o národní kulturní poklad Rehabilitace památníků boje za svobodu a demokr. Program záchrany architektonického dědictví ISO movitého kulturního dědictví zabezpečení objektů systému EZS,EPS a mechanickými zábranami preventivní ochrana před nepříz. vlivy prostředí

Upravený rozpočet v tis. Kč

Plán rezerv. fondu MK v tis. Kč

Dotace celkem v tis. Kč

72 912

2 389

75 301

0 0 0 0 72 912 71 624 17 124

0 0 0 0 2 389 2 389 2 389

0 0 0 0 75 301 74 013 19 513

8 175

0

46 325

0

0 0 0 1 288

0 0 0 0

46 325 0 0 0 1 288

600

0

600

688

0

688

8 175


Na investiční akce Valašského muzea v přírodě pro rok 2008 poskytlo Ministerstvo kultury ze svého rozpočtu dotace ve výši 72 912 tis. Kč, které byly systémově čerpány v rámci65: • Rozvoje a obnovy materiálně-technické základny stát. kulturních zařízení o Podpora reprodukce majetku stát. kulturních zařízení (17 124 tis. Kč) o Projekty EHP/Norsko (celkem 54 500 tis. Kč) • Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví 65

Zdroj: Výroční zpráva za rok 2008, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

51


o z programu ISO/A – zabezpečení movitého kulturního dědictví (600 tis. Kč) o z programu ISO/D – preventivní ochrana před nepříznivými vlivy prostředí (688 tis. Kč) Dále zřizovatel organizaci ze svého rezervního fondu poskytl 2 389 tis. Kč. Celkem tedy muzeum získalo investiční finanční prostředky v částce 75 301 tis. Kč. Ve skutečnosti bylo proinvestováno celkem 75 153 tis. Kč. Nevyčerpané investiční prostředky tak budou použity v dalším roce. Jak významnou byla suma získaných investičních prostředků od Ministerstva kultury dokládá další tabulka, která přináší srovnání s lety 2006 a 2007. Tabulka č. 6) Výše investičních prostředků od MK v letech 2006 – 2008 v tis. Kč

Investiční prostředky investiční dotace rezervní fond MK Celkem

2006 21 641 2 800 24 441

Rok 2007 38 565 5 175 43 740

2008 72 912 2 389 75 301

Zdroj: Výroční zprávy za léta 2006 - 2008, Valašské muzeum v přírodě.

V porovnání s minulými lety byla výše investičních prostředků, které mělo muzeum v roce 2008 k dispozici, absolutně nejvyšší. Z tabulky je patrný značný nárůst investičních dotací v letech 2007 a 2008. Ten je způsobený čerpáním peněžních prostředků z finančních mechanismů EHP/Norsko, tzv. Norského grantu66, který byl Valašskému muzeu udělen na projekt s názvem „Muzeum v přírodě a lidová kultura v nových formách prezentace kulturního dědictví“67. Jeho cílem je dostavba expozičních areálu, zvýšení atraktivity muzea využitím nových forem prezentace sbírek (např. pomocí multimediálních technologií, aktivním zapojením návštěvníků apod.), a tímto dosažení postupného zvýšení počtu návštěvníků. Zároveň však došlo ke zmenšení objemu finančních prostředků z rezervního fondu zřizovatele, a to dokonce pod úroveň roku 2006. Ministerstvo kultury zjevně usoudilo, že muzeum více financí, vzhledem k vysokým příjmům z výše zmíněného grantu, nepotřebuje. 66

Grant vychází z „Dohody o účasti ČR v EHP“ z roku 2003, v jejímž rámci byl zaveden nový finanční mechanismus, jehož prostřednictvím státy ESVO přispívají na rozvojové projekty zemím, které přistupují do EHP. Norsko se navíc zavázalo přispívat i pomocí tzv. norského finančního mechanismu, jehož jednou z prioritních oblastí podpory je uchovávání evropského kulturního dědictví. Na ČR připadá v letech 2004 – 2009 celkem 110,91 mil. EUR. Výše grantů na náklady jednotlivých projektů však nesmí přesáhnout 85 %, zbývajících 15 % proto musí být doplněno z veřejných rozpočtů. 67 Výše celkových nákladů na projekt činí 3.159.847 EUR, tj. více než 100 mil. Kč.

52


Následující graf zachycuje, jak se prostředky z norského grantu podílejí na celkovém objemu investiční dotace v jednotlivých letech (Valašské muzeum začalo s realizací projektu v roce 2007).

Graf č. 1) Vývoj investičních dotací v letech 2006 – 2008 v tis. Kč.

2 389

80 000 70 000 60 000

18 412

50 000 2 800

30 000 20 000 10 000 0

rezervní fond MK

5 175

tis. Kč 40 000

17 666

54 500

ostatní investiční dotace EHP/Norsko

21 641

20 899

0

2006

2007

2008

Rok Zdroj: Výroční zprávy za léta 2006 - 2008, Valašské muzeum v přírodě.

Graf ukazuje podíl finančních prostředků z norského grantu na celkové investiční dotaci v jednotlivých letech. V roce 2008 představují jen tyto peněžní prostředky částku vyšší, než činí celková investiční dotace roku 2007 a více jak dvojnásobnou vůči investiční dotaci pro rok 2006, pomineme-li zdroje z rezervního fondu Ministerstva kultury. V roce 2008 bylo na projekt financovaný z norského grantu přiděleno celkem 54 500 tis. Kč, z nichž 46 325 tis. Kč tvoří prostředky z Evropské unie a 8 175 tis. Kč představuje spoluúčast na výdajích projektu ze strany státu. Finanční zapojení státu do tohoto projektu je velice důležité a je důkazem toho, že i sama Česká republika jej považuje za podstatný a má zájem na jeho realizaci. Z výše uvedeného znázornění investičních prostředků je také viditelné, že se muzeu po získání objemného grantu snížily i „běžné“ investiční příjmy (viz. růžové části sloupců), které muzeum každoročně od zřizovatele dostává. To je zapříčiněno právě tím, že se Ministerstvo kultury musí na celkových nákladech projektu „Muzeum v přírodě a lidová kultura v nových formách prezentace kulturního dědictví“ podílet 15 %, což v souhrnu znamená částkou přesahující 15 mil. Kč.

53


Další graf ukazuje, jak jsou investiční prostředky rozděleny z hlediska použití. Kolik připadá na pořízení nového dlouhodobého majetku (např. výstavba nových objektů, pořízení úložného nebo zabezpečovacího systému), kolik na opravy a údržbu (na opravy střešních krytin, topení apod).

Graf č. 2) Rozdělení investičních prostředků dle jejich využití v roce 2008

14%

86%

investice

opravy a údržba


Kam nejvíce směřovaly investiční prostředky Valašského muzea, je zřejmé. Jedná se o investice do dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku, na které připadá celých 86 %, tj. 64 647 tis. Kč. Toto množství investic je umožněno především díky realizaci výše zmíněného projektu „Muzeum v přírodě a lidová kultura v nových formách prezentace kulturního dědictví“ (představuje 54 500 tis. Kč z objemu prostředků na investice), v jehož rámci je nutné mj. vybudovat spoustu nových staveb. Nebýt tedy prostředků z Evropské unie, jen stěží by se Valašské muzeum po finanční stránce zmohlo na tak zásadní investiční akce, které sice do jisté míry změní jeho po léta stálou tvář, ale stanou se tak lákadlem pro spoustu dalších návštěvníků. Význam prostředků určených na rekonstrukce a opravy však není v žádném případě zanedbatelný. Bez těchto financí směřujících z nejrůznějších dotačních programů by nebylo možné např. provádět výměnu střešních krytin na dřevěných objektech v areálech muzea, jejichž životnost je časově omezená, a každým rokem tak pro muzeum představují značné náklady, nebo rekonstruovat topná zařízení.

54


Je tedy důležité si uvědomit, že bez dotací od zřizovatele či jiných subjektů by byla činnost muzea téměř nemožná a že se Valašské muzeum ani v budoucnu bez jejich podpory v žádném případě neobejde. Výhodou je, že nově vybudované stavby a hospodářské objekty nepodléhají odpisům (jedná se o nedílnou součást expozice muzea). Stejně jako veškeré sbírkové předměty. Nedochází tím k dalšímu navyšování nákladů, které jsou v případě muzea už tak dosti vysoké, o odpisech nemluvě (viz. dále).

4.2 Vlastní zdroje krytí Mezi vlastní zdroje Valašského muzea patří prostředky finančních fondů a v neposlední řadě také výsledek hospodaření (v tomto případě za rok 2007), který byl po schvalovacím řízení v průběhu roku 2008 rozdělen do finančních fondů organizace.

4.2.1 Finanční a peněžní fondy Valašské muzeum v přírodě vytváří na základě zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, čtyři peněžní fondy. Jejich stav na počátku roku 2008 vyjadřuje tabulka. Tabulka č. 7) Prostředky v peněžních fondech organizace k 1.1.2008 v Kč

Název fondu

Zůstatek k 1.1.2008

Fond reprodukce majetku Rezervní fond Fond odměn Fond kulturních a sociálních potřeb Prostředky ve fondech celkem

106 836,61 1 436 835,00 1 079 083,05 965 470,00 3 588 224,66

Vyjádření v% 3 40 30 27 100

Zdroj: Rozvaha sestavená k 31.12.2008, Valašské muzeum v přírodě.

V porovnání s ostatními fondy obsahuje nejméně finančních prostředků fond reprodukce majetku (106,84 tis. Kč). Sečteme-li všechny fondy dohromady, činí jeho podíl pouhé 3 %. To může být způsobeno investicemi muzea do dlouhodobého majetku v předešlém roce. Výše zbývajících fondů se pohybuje kolem 1 milionu Kč. Nejvíce peněz je v rezervním fondu, jeho objem čítá 1 436 835 Kč. Tento fond je pro muzeum jistě také nejvýznamnější, protože z něj může být vyrovnán případný zhoršený výsledek hospodaření, nebo může vykrývat dočasný nedostatek finančních prostředků, který 55


může během roku nastat (např. v důsledku většího množství vynaložených nákladů než nabytých příjmů). Je tedy pro organizaci určitou „pojistkou“ neboli zárukou vyváženého hospodaření. Fond kulturních a sociálních potřeb plní v rámci organizace rovněž podstatnou funkci. Jsou z něj hrazeny příspěvky na stravování zaměstnanců, příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění, příspěvky na sportovní, kulturní a jiné aktivity, půjčky poskytnuté zaměstnancům, peněžní a věcné dary aj.

4.2.2 Výsledek hospodaření za rok 2007 Ačkoli byl, jako každým rokem, rozpočet Valašského muzea pro rok 200768 sestavován jako vyrovnaný (náklady i výnosy byly vyčísleny částkou 53 680 000 Kč), podařilo se na konci tohoto roku dosáhnout výrazného kladného rozdílu mezi výnosy a náklady. Zlepšený výsledek hospodaření činil 928 814,67 Kč. Takto vysoký zisk byl především důsledkem vysokého objemu tržeb ze vstupného, který ve srovnání s rokem minulým činil o 2 mil. Kč více. Je logické, že tyto výnosy lze jen těžko přesně předvídat, na rozdíl od výše tržeb z pronájmů, reklamy apod., u nichž je odhad jejich objemu o mnoho snazší. Naopak na nákladech se i v roce 2007 tradičně nejvíce podílely osobní náklady (např. náklady na platy zaměstnanců, odměny, pojištění), ale také spotřeba materiálů v důsledku četných oprav a spotřeba pohonných hmot. Ve

skutečnosti

tedy

výše

veškerých

dosažených

výnosů

dosáhla

částky

62 260 773,87 Kč, zatímco celkové vynaložené náklady činily 61 321 959,20 Kč. Porovnámeli tyto objemy s rozpisem rozpočtu, dochází k jeho převýšení zhruba 9 mil. Kč. Odhad zamýšlených nákladů a výnosů tak můžeme považovat za poměrně dobrý. V této souvislosti je nutné poznamenat, že nikdy nemůže dojít k situaci, kdy by byla skutečnost totožná s rozpočtovým (předpokládanými) náklady a výnosy. Muzeum ani žádná jiná organizace totiž není schopná předem předpovědět veškeré, především mimořádné události, které mohou nastat nečekaně a neplánovaně (nutnost oprav v důsledku požáru, nižší tržby ze vstupného způsobené vlivem nepříznivého počasí atd.). Podobně je tomu také v případě cen nakupovaný služeb.

68


56


Zlepšený výsledek hospodaření roku 2007 byl po schvalovacím řízení v průběhu roku 2008 rozdělen následovně: Tabulka č. 8) Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření za rok 2007 v Kč

Název fondu

Příděl ze zlepšeného výsledku hospodaření za rok 2007

Rezervní fond Fond reprodukce majetku Fond odměn Celkem

496 614,67 232 200,00 200 000,00 928 814,67


Největší část zisku, téměř půl milionu Kč, byla převedena do rezervního fondu. Fond reprodukce majetku získal ze zlepšeného výsledku hospodaření podíl rovnající se 232 200 Kč a do fondu odměn bylo odvedeno přesně 200 000 Kč. Procentuální vyjádření tohoto rozdělení znázorňuje graf. Graf č. 3) Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření za rok 2007

22%

53% 25%

Rezervní fond

Fond reprodukce majetku

Fond odměn


Výše přídělů výsledku hospodaření z uplynulého roku do jednotlivých fondů muzea je v souladu s právními předpisy. Do rezervního fondu mohou být finanční prostředky vkládány bez omezení. Ostatním fondům ale zákon určuje maximální výši přídělu. Pro fond reprodukce majetku představuje tento limit 25 % ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, u fondu odměn je to 80 % - výše přídělu však přitom nesmí přesáhnout 20 % limitu prostředků na platy.

57


5 Analýza hospodaření Valašské muzeum v přírodě hospodaří s majetkem mu svěřeným do správy jeho zřizovatelem, tedy Ministerstvem kultury ČR, dále s prostředky přijatými od zřizovatele, s peněžními prostředky získanými hlavní činností a s prostředky svých fondů. V neposlední řadě má muzeum k dispozici také prostředky získané z pronájmu nevyužitých prostor, z reklamy a peněžní dary od fyzických a právnických osob. Při vedení účetnictví se tato organizace řídí následujícími právními předpisy:

• zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, • vyhláškou č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění,

• Českými účetními standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které nabyly účinnosti dne 21.1.2004. Účtuje se podvojným účetnictvím. Účetním obdobím je kalendářní rok, po jehož skončení organizace sestavuje každoročně k 31.12. účetní závěrku. Tu tvoří rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha k objasnění a doplnění potřebných informací a také přehled o peněžních tocích. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek je po celou dobu svého používání odepisován rovnoměrně. Mezi majetek, který se neodepisuje, patří sbírky a sbírkové předměty. Nakládání s nimi je upraveno zvláštním právním předpisem. Rovněž se neodepisují umělecká díla. Rozpočet organizace na příslušných rok69 se sestavuje jako vyrovnaný, tzn. že náklady se rovnají výnosům a výsledek hospodaření se předpokládá nulový.

5.1 Struktura nákladů Náklady představují finanční prostředky, které organizace musí vynaložit, aby byl zajištěn její plynulý chod. Předem je možné stanovit jejich předpokládanou výši v daném roce, avšak nikdy je nelze odhadnout zcela přesně. Často se stává, že příspěvek od zřizovatele na jejich pokrytí nestačí a organizace je nucena potřebné peníze doplnit z vlastních zdrojů. 69


58


Následující tabulka ukazuje očekávanou výši nákladů a objem nákladů, které ve skutečnosti vznikly. Tabulka č. 9) Plnění rozpočtu nákladů v roce 2008 Skutečnost Skutečnost Skutečnost Schválený k 31.12.2008 rozpočet k 31.12.2008 k 31.12.2008 Druh nákladu v Kč na rok 2008 v Kč v Kč (Výkaz zisků (provoz) (účel.dotace) v tis. Kč a ztrát) spotřeba materiálu 5 270 9 579 164 9 456 164 123 000 spotřeba energie 4 000 2 739 335 2 739 335 0 prodané zboží 1 680 1 980 491 1 980 491 0 opravy a údržba 3 500 6 992 392 3 475 392 3 517 000 cestovné 250 416 080 404 080 12 000 náklady na reprezentaci 54 79 546 79 546 0 ostatní služby 5 630 9 720 853 4 244 853 5 476 000 mzdové náklady 20 656 23 909 133 zákonné sociální pojištění 7 230 8 158 059 30 315 412 2 215 000 zákonné sociální náklady 401 463 220 daně a poplatky 0 924 924 0 ostatní náklady 705 894 944 894 944 0 odpisy DNM a DHM 4 500 7 204 243 7 204 243 0 zůstatková cena prodaného DNM a DHM 644 667 949 667 949 0 Celkem 54 520 72 806 333 61 463 333 11 343 000 Zdroj: Doplňující údaje k účetní závěrce k 31.12.2008, Valašské muzeum v přírodě.

Ačkoli bylo při tvorbě rozpočtu počítáno s celkovými náklady v částce 54 520 tis. Kč, výkaz zisků a ztrát sestavovaný na konci roku 2008 ukazuje, že tyto náklady představují 72 806 tis. Kč, tedy částku přibližně o 18 mil. Kč vyšší. Druhý a třetí sloupec tabulky názorně zachycují, jak se od sebe rozpočtované a skutečné náklady liší. Kromě spotřeby energie překročily všechny ostatní nákladové položky svou předpokládanou výši. Největší rozdíly převyšující dokonce 4 mil. Kč vznikly u spotřeby materiálu a nákladů na ostatní služby, o 3 mil. Kč více bylo vynaloženo na opravy a údržbu. Není divu, že právě u těchto položek se projevuje ve srovnání s realitou nejvýznamnější diference. Zřizovatel ani organizace sama nemůže být schopna správně vyčíslit události, které mohou v průběhu roku nečekaně nastat. Skutečnost, že rozpočet není plněn, nemusí však pro příspěvkovou organizace nutně znamenat problém. Také výnosy mohou předčít očekávání muzea a pomyslnou ztrátu tak vyrovnat. K vytvoření lepší představy o podílu nejpodstatnějších nákladových položek na celkových skutečných nákladech sledovaného roku slouží následující graf. Nejméně nákladové položky v něm nejsou z důvodu přehlednosti zachyceny, protože jsou zanedbatelné. Jedná se 59


o cestovné, náklady na reprezentaci a daně a poplatky, které v celkovém hodnocení nedosahují ani 1% podílu. Graf č. 4) Struktura nejvýznamnějších nákladů v roce 2008

Zdroj: Výkaz zisků a ztrát k 31.12.2008, Valašské muzeum v přírodě.

Nejobjemnější položkou mezi jednotlivými náklady jsou náklady na mzdy, které představují 45 % všech vynaložených nákladů. Tato skutečnost není překvapující. V případě Valašského muzea i jiných příspěvkových organizací se stává pravidlem, že právě prostředky na mzdy a platy tvoří ve struktuře nákladů největší část. Dalšími vysokými náklady jsou ostatní služby (např. nájemné, právní služby, honoráře externích umělců, nájemné) a spotřeba materiálu dosahující 13% podílu. Do této položky je zahrnut materiál k zajištění provozu muzea a materiál na opravy a údržbu muzejních staveb (např. šindel na opravy střech dřevěných objektů), spotřeba pohonných hmot, pořízení drobného hmotného majetku pro vybavení nových objektů, nebo sem patří také čistící a úklidové potřeby apod. Na opravu a údržbu je nutné vydávat také velké množství finančních prostředků, aby byly objekty muzea v dobrém a provozuschopném stavu. V roce 2008 se jednalo zejména o opravy předmětů a instalaci nových budov, elektronických zabezpečovacích a protipožárních systémů. Obě tyto položky, spotřeba materiálu i náklady na opravy a údržbu, jsou bohužel nepříznivě ovlivněny strukturou majetku, která si náklady tohoto typu ve značném množství 60


vyžaduje. Ve snaze odvrátit možné chátrání a úpadek musí být především historická část majetku pravidelně opečovávána a revitalizována. Možných úspor lze proto dosáhnout jen v případě novějšího majetku, který by měl být nakupován ve vysoké kvalitě, aby se případným opravám a nákladům s nimi spojeným předešlo. Další vysoce nákladovou položkou jsou odpisy. Majetek je odepisován lineárním způsobem na základě ustanovení zákona o daních z příjmů. Při zjištění výše odpisů vychází muzeum z předpokládané doby životnosti daného druhu majetku a příslušné odpisové sazby. Majetek se posuzuje jednotlivě, u každého je tedy odpis individuální. Odpisovou základnu představuje pořizovací cena. Protože dřevěné stavby, kterých je v muzeu více než 100 a sbírkové předměty nejsou předmětem odepisování, dalo by se očekávat, že náklady nebudou odpisy v takové míře zatíženy. Opak je však pravdou. Vysoké pořizovací ceny odepisujícího se majetku, který pro muzeum znamenal velké investice, způsobují, že odpisy činí v konečném součtu 10 % celkových nákladů. Především se jedná o odpisy správních budov, skladů a jiných staveb, které sice nejsou předmětem muzejních expozic, ale jsou bezpodmínečně nutné k zajištění chodu muzea. Dále pak vozidel, používaných strojů a zařízení nebo odpisy různých systémů (např. docházkového, depozitního, regálového). Kdyby bylo možné „natáhnout“ dobu životnosti majetku a jeho odpisy tak rozložit do více let, bylo by jistě dosaženo nemalých úspor.

Příspěvek na provoz od zřizovatele zpravidla na úhradu všech potřebných nákladů nestačí. Financování nákladů muzea přehledně znázorňuje tento graf. Graf č. 5) Podíl vlastních a cizích zdrojů na celkových nákladech roku 2008

33%

67%

příspěvek od zřizovatele

krytí z vlastních výnosů


61


Z grafu je viditelné, z jakých prostředků jsou celkové náklady zajištěny. Ministerstvo kultury v roce 2008 dotovalo Valašské muzeum 67 %, zbylých 33 % z celkové výše 72 806 tis. Kč muselo být hrazeno z vlastních výnosů. Tento poměr lze považovat za velmi dobrý. U většiny institucí tohoto charakteru nedosahují vlastní příjmy úrovně 20 %. V případě muzea jsou pouze dvě třetiny nákladů kryty příspěvkem od zřizovatele. Problém by nastal v případě, když by měly výnosy muzea pokrývat náklady z převážné části. Na tuto situaci by muselo Ministerstvo kultury reagovat zvýšením příspěvku v příštích letech, aby byla organizace provozuschopná.

5.1.1 Mzdové náklady Náklady na mzdy, neboli tzv. osobní náklady, představují již tradičně nejvyšší nákladovou položku ve srovnání s ostatními druhy nákladů. Valašskému muzeu, stejně jako každé jiné příspěvkové organizaci, je zřizovatelem na každý kalendářní rok stanoven limit prostředků na platy. Na rok 2008 mu bylo přiděleno celkem 23 462 tis. Kč., z nichž 22 714 tis. Kč představovaly prostředky na platy a zbylých 748 tis. Kč ostatní osobní náklady. Tabulka č. 10) Mzdové náklady v roce 2008 v Kč

Upravený Skutečnost rozpočet k 31.12 2008 2008 limit prostředků na platy 22 714 000 23 161 133 ostatní osobní náklady 748 000 748 000 Celkem 23 462 000 23 909 133 Mzdové náklady

Překročení limitu krytí z fondu celkem odměn 447 133 447 133 0 0 447 133 447 133


Skutečné mzdové náklady v uplynulém roce činily 23 909 133 Kč, což je ve srovnání s upraveným rozpočtem o 447 133 Kč více. Tyto chybějící peníze musely být doplněny z vlastních zdrojů muzea. Překročení limitu na platy bylo tedy vykryto finančními prostředky z fondu odměn, který je právě pro tyto účely příspěvkovými organizacemi vytvářen. V průběhu roku 2008 došlo také ke změnám celkového počtu zaměstnanců Valašského muzea, které měly na nedodržení stanoveného limitu podstatný vliv. Jak ukazuje následující tabulka, jejich nárůst činil 19 %.

62


Tabulka č. 11) Počet zaměstnanců v roce 2008

Pohlaví muži ženy Celkem

Počet zaměstnanců Nárůst v% k 1.1. K 31.12. 59 78 24 51 57 11 19 110 135


Zatímco na počátku roku bylo v muzeu zaměstnáno 110 osob, z nichž 23 mělo vysokoškolské vzdělání, na konci roku jich bylo o 25 více, tedy 135 (z toho 33 vysokoškoláků, tj. 24 %). Nábor nových zaměstnanců souvisí s náročností projektu financovaného norskými finančními mechanismy, jehož realizace musí být dobře a efektivně řízena. Proto bylo také 10 zaměstnanců přijato s dosaženým vysokoškolským vzděláním. Průměrný plat v organizaci činil v uplynulém roce 14 297 Kč.

5.1.2 Ostatní služby Nakupované služby tvořily v roce 2008 13 % z celkových nákladů, tj. 9 721 tis. Kč. Do této skupiny patří např. platby za nájemné, poštovní služby, telefon a internet, nákup sbírkových předmětů, náklady na reprezentaci, propagaci nebo honoráře za umělecká vystoupení. Tabulka č. 12) Přehled nákladů za ostatní služby v roce 2008 v Kč

Druh služby

Náklady

nájemné drobný nehmotný majetek stravování služby pošty, telekomunikací, radiokomunikací ostraha objektů zajišťována externě účetní služby právní služby úklid zajišťovaný externě akvizice (nákup sbírkových předmětů) výstavní činnost jevištní služby propagace externí umělci autorské honoráře ostatní externí služby Celkem

339 199 119 042 692 285 456 967 0 106 426 357 000 0 441 562 127 571 0 1 333 904 1 229 273 0 4 517 624 9 720 853

Vyjádření v% 3,5 1,2 7,1 4,7 0 1,1 3,7 0 4,5 1,3 0 13,7 12,7 0 46,5 100,0


63


Pomineme-li jistě velmi různorodou skupinu ostatních externích služeb, je z tabulky zřetelné, že položkou, za kterou je v rámci služeb vydáváno nejvíce peněz, je propagace. V jejím rámci byly ve sledovaném roce vynaloženy finanční prostředky ve výši 1 333 904 Kč. Především se jednalo o zpracování propagačních materiálů, plakátů a výzdob v rámci realizace Valašského roku a akcí týkajících se zajišťování výstav. Dále byly finanční prostředky vydávány např. za aktualizace webových stránek muzea nebo za spolupráci s médii. Zanedbatelným nákladem rozhodně nejsou ani honoráře pro umělce vystupující v tradičních folklórních a kulturních programech, které se ve Valašském muzeum v průběhu hlavní sezóny konají. V roce 2008 se jich uskutečnilo několik desítek. Nejznámějšími a nejnavštěvovanějšími jsou: „Masopust“, „Velikonoce na Valašsku“, „Stavění“ a „Kácení máje“, „Starodávný jarmark“, „Pekařská sobota“, „Slabikář devatera řemesel“, mezinárodní festival „Romská píseň“ a „Janošíkův dukát“, o Vánocích pak „Živý Betlém“. Náklady na vystoupení všech účinkujících souborů a jednotlivců činily 1 229 273 Kč. To znamená 12,6 %. Mezi ostatními můžeme za významnou položku služeb považovat také stravování, které z celkového objemu služeb tvoří více než 7 %.

5.1.3 Spotřeba materiálu Další v pořadí nejvyšších nákladových druhů představuje spotřeba materiálu ve výši 9 579 tis. Kč. Podrobnější přehled jednotlivých položek, které do spotřeby materiálu spadají, přináší následující tabulka. Z ní je viditelné, že nejvíce peněz bylo vydáno za materiál (např. na opravy muzejních objektů, sbírkových předmětů či vytváření nových expozic) a za pořízení drobného hmotného majetku. Tabulka č. 13) Struktura účtu spotřeby materiálu v roce 2008 v Kč

Položka drobný hmotný majetek materiál paliva pohonné hmoty akvizice (nákup knih, časopisů) divadelní výpravy, ošatné výstavní činnost jiné Celkem

Náklady 2 609 407 5 705 494 0 424 435 295 212 0 10 189 534 427 9 579 164

Zdroj:Doplňující údaje účetní závěrky k 31.12.2008, Valašské muzeum v přírodě.

64


Pohonné hmoty pro muzeum představují náklady v částce 424 435 Kč. Jejich ceny na jeden ujetý kilometr jsou přepočítávány na základě údajů o průměrných cenách pohonných hmot v roce 2008 od Finančního úřadu v Rožnově p. R70. Vozový park organizace se skládá ze čtyř osobních automobilů, tří nákladních automobilů a tří traktorů. Průměrná spotřeba jednotlivých vozidel se pohybuje v relacích minulých let. Malé rozdíly vznikají pouze v důsledku provozních podmínek. Celkem bylo v roce 2008 ujeto 89 271 km, což je o 6 904 km méně než v předešlém roce.

5.1.4 Spotřeba energie Účet spotřeby energie představuje náklady za elektřinu, plyn a vodu a na celkových nákladech muzea se podílí 4 %. Jedná se o jedinou nákladovou položku, jejíž výše byla v roce 2008 nižší, než se v rozpočtu předpokládalo, a to o 1 260 665 Kč. Tabulka č. 14) Spotřeba energie za rok 2008 v Kč

Druh energie elektrická energie plyn vodné, stočné Celkem

Náklady 1 752 192 699 242 287 901 2 739 335

Zdroj:Doplňující údaje účetní závěrky k31.12.2008,Valašské muzeum v přírodě.

Nejspotřebovávanějším druhem energie, který se na konečné výši nákladů za energii podílí téměř dvěmi třetinami, je elektřina. Za rok 2008 byla její spotřeba skládající se ze tří částí: velkoodběru Rožnov p. R. (průměr 3,02 Kč/1 kWh), velkoodběru Frenštát p. R. (průměr 3,58 Kč/1 kWh) a maloodběru Rožnov p. R., vyčíslena částkou 1 752 192 Kč. Spotřeba plynu, který byl čerpán v sedmi odběrných místech, obsadila mezi jednotlivými druhy energií druhé místo. Náklady na plyn byly vypočteny dle ceníku dodavatele - Severomoravské plynárenské a.s., průměrná cena za 1 m3 činila v roce 2008 12 Kč. Z celkové výše 699 242 Kč byla část nákladů fakturována přímým odběratelům (nájemcům objektů). V porovnání s ostatními má na celkovou spotřebu energie nejmenší vliv vodné a stočné. Náklady na ně v roce 2008 činily 287 901 Kč. Pitná voda byla čerpána v jedenácti odběrných místech.

70

Průměrné ceny pohonných hmot: nafta motorová 31,20 Kč/l, benzín natural 95 30,90 Kč/1, benzín natural plus 33,10 Kč/1, benzín speciál 91 30,60 Kč/l.

65


5.2 Struktura výnosů Přestože Valašské muzeum nebylo zřízeno za účelem dosahování zisku, výše výnosů, která se mu v hospodářském roce podaří vygenerovat, je pro něj do jisté míry přeci jen důležitá. Kompletní složení jednotlivých výnosů organizace popisuje tato tabulka: Tabulka č. 15) Plnění rozpočtu výnosů v roce 2008 Skutečnost Skutečnost Skutečnost Schválený k 31.12.2008 k 31.12.2008 rozpočet k 31.12.2008 Druh výnosu v Kč v Kč na rok 2008 v Kč (Výkaz zisků (účelové (provoz) v tis. Kč a ztrát) dotace) tržby za vlastní výrobky 255 185 726 185 726 tržby z prodeje služeb 14 382 15 332 174 15 332 174 tržby za prodané zboží 2 250 2 637 687 2 637 687 změna stavu zvířat 0 -16 039 -16 039 aktivace 331 4 343 336 4 343 336 pokuty a penále 0 212 212 úroky 2 1 725 1 725 zúčtování fondů 1 500 737 046 737 046 ostatní výnosy 840 917 855 917 855 tržby z prodeje majetku a materiálu 60 142 091 142 091 příspěvky a dotace na provoz 34 900 49 332 113 37 989 113 11 343 000 Celkem 54 520 73 613 926 62 270 926 11 343 000 Zdroj: Doplňující údaje účetní závěrky k 31.12.2008, Valašské muzeum v přírodě.

Podle rozpočtu na rok 2008 byly předpokládány celkové výnosy (stejně jako náklady) ve výši 54 520 000 Kč. Ve skutečnosti se podařilo dosáhnout 73 613 926 Kč, tj. o 19 mil. Kč více. Pro muzeum představují největší příjmy příspěvky a dotace na provoz. Ty se v minulém období přiblížily částce 50 mil. Kč, z toho 11 343 000 Kč tvořily prostředky účelové, tedy dotace vážící se ke konkrétním akcím. Jejich použití bylo následovné71:

• v rámci Programu záchrany architektonického dědictví byla provedena výměna šindelové střešní krytiny na několika historických objektech muzea (500 tis. Kč),

• v rámci Integrovaného systému ochrany movitého kulturních dědictví byla pořízena váha značky Ohaus (30 tis. Kč) a za 217 tis. Kč byly zrealizovány revize a opravy zabezpečovacích systémů v objektech muzea,

• prostředky určené na kulturní aktivity (404 tis. Kč) byly využity:

71

Zdroj: Výroční zpráva za rok 2008, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově p. R.

66


o na projekt „O valašského primáška“ (10 tis. Kč), o na popularizaci, prezentace, demonstrace a předvádění zpracovatelských technologií a lidových řemesel (100 tis. Kč),

o na vydání publikace PhDr. doc. Ludvíka Kunze, CSc. s názvem „ Lidové hudební nástroje“ (244 tis. Kč),

o na folklorní setkání k životnímu jubileu Jana Rokyty nazvané „Život očima písní“ (50 tis. Kč),

• prostředky určené na vědu a výzkum (453 tis. Kč) pokryly náklady na identifikaci, dokumentaci a prezentaci tradic rukodělné a řemeslné výroby na Valašsku a Těšínsku,

• na projekt INTERREG s názvem „Vzájemná spolupráce a propagace kulturního dědictví v partnerských muzeích – Liptovské muzeum v Ružomberku a Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm“ byly uvolněny finanční prostředky ve výši 662 tis. Kč,

• na projekt „Muzeum v přírodě a lidová kultura v nových formách prezentace kulturního dědictví“ bylo čerpáno 6 277 tis. Kč (z úpravy rozpočtu ve výši 10 mil. Kč zůstala v rezervním fondu Ministerstva kultury částka 3 723 tis. Kč),

• na objektu Libušín byla opravena fasáda a uvnitř byla zprovozněna kachlová kamna (2 800 tis. Kč).

Přehled výše výnosů, kterých muzeum v roce 2008 dosáhlo, zobrazuje následující graf. Z důvodu přehlednosti zde nejsou zahrnuty přijaté úroky, přijaté platby za pokuty a penále. Jejich výše je totiž ve srovnání s ostatními velmi nízká.

67


Graf č. 6) Struktura nejvýznamnějších výnosů v roce 2008

Zdroj: Doplňující údaje účetní závěrky k 31.12.2008, Valašské muzeum v přírodě.

Uvedený graf ukazuje závislost organizace na přijatých příspěvcích a dotacích, které představují 62 % celkových výnosů. Existence muzea je tedy možná jen za dostatečné podpory ze strany zřizovatele. Zohledníme-li pouze vlastní výnosy, tvoří nejobjemnější část tržby z prodeje služeb (např. vstupné do areálů muzea nebo příjmy z pronájmů nevyužívaných prostor a sbírkových předmětů), a to více než jejich polovinu. Naopak nejnižší podíl na výši dosažených výnosů představuje účet zúčtování fondů a ostatní výnosy.

5.2.1 Prodej služeb Protože tržby z prodeje služeb představují pro Valašské muzeum nejvýznamnější druh výnosu, jejich strukturu podrobně ukazuje tabulka . Tabulka č. 16) Struktura tržeb z prodeje služeb v roce 2008 v Kč

Druh služby

Tržby

vstupné příjmy z pronájmu nemovitého majetku příjmy z pronájmu movitého majetku služby spojené s pronájmem registrované poplatky, upomínky ostatní služby Celkem

13 037 860 1 897 449 253 842 0 0 143 023 15 332 174

Vyjádření v% 85,0 12,4 1,7 0 0 0,9 100,0


68


Tabulka zachycuje konkrétní položky, které se na výši tržeb prostřednictvím prodeje služeb podílejí. Zatímco příjmy z pronájmu movitého a nemovitého majetku čítají dohromady pouhých 14,1 % (tedy něco málo přes 2 mil. Kč), drtivých 85 % celkových tržeb z prodeje služeb je dosaženo prostřednictvím vstupného. Jeho výše v roce 2008 dosáhla částky 13 037 860 Kč. Konkrétní ceny za vstup do Valašského muzea přibližuje další tabulka. Tabulka č. 17) Ceník vstupného pro rok 2008

Areál Dřevěné městečko Mlýnská dolina Valašská dědina Všechny areály72

základní 60 60 100 160

Ceny vstupného v Kč snížené dětské zvíře rodinné 50 30 20 120 50 30 20 120 70 50 20 120 120 80 50 320

Zdroj: Valašské muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Vstupné do muzea je rozděleno do několika kategorií. Základní vstupné je určeno pro běžné návštěvníky. Na snížené vstupné mají nárok studenti a důchodci do 70 let, dětské vstupné je uznáno dětem ve věku 6 – 15 let a držitelům průkazu ZTP. Pro početnější skupiny návštěvníků bylo zavedeno tzv. skupinové vstupné, kdy platí 15 osob a vedoucí skupiny má vstup zdarma. Velice se vyplatí využití rodinné vstupného, na které mají nárok rodiče s jedním nebo dvěma dětmi do věku 15 let. Vstup zcela zdarma mají děti do 6 let, důchodci nad 70 let, držitelé průkazu ZTP/P a držitelé karty AMG73. K tomu navíc existují ještě tzv. zvláštní slevy, které mohou uplatnit držitelé karet ISIC, ITIC, GO25 aj., a to ve výši 50 %, držitelé „Rodinného pasu“ 20 %. Základním posláním a cílem muzea je samozřejmě nalákat k jeho návštěvě co nejvíce osob. Hlavní návštěvnická sezóna začíná v květnu a končí na konci září, mnoho lidí však zavítá do muzea také v prosinci, v období Vánoc. Následující graf znázorňuje počty návštěvníků v minulých letech.

72 73

Platnost vstupenky je jeden den. Průkaz pracovníků členských institucí Asociace muzeí a galerií.

69


Graf č. 7) Počty návštěvníků v letech 2006 – 2008 290 756

300 000

270 693

Počet návštěvníků

231 342

250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2006

2007

2008

Rok Zdroj: Výroční zprávy za léta 2006 – 2008, Valašské muzeum v přírodě.

Magická hranice 300 000 návštěvníků za rok nebyla v posledních třech letech překonána. V průběhu roku 2008 zavítalo do Valašského muzea v přírodě celkem 270 693 osob, což je o 20 063 méně než v roce předcházejícím. Ze statistik návštěvnosti, které si organizace pro své potřeby pečlivě vede, vyplývá, že byl tento úbytek způsoben především v důsledku nepříznivého počasí, které provázelo tři významné akce – „Velikonoce na Valašsku“, „Den řemesel“ a „Starodávný jarmark“. U příležitosti „Dne muzeí“, proběhl dne 18. května 2008 tradiční den otevřených dveří. Vstupu zdarma, který se vztahuje na všechny zájemce, využilo 2 700 osob. Naopak velice příznivý vývoj z hlediska počtu návštěvníků mezi lety 2006 a 2008 mají na svědomí slunečné víkendy v období dovolených. Jejich nárůst činil 25 %.

5.2.2 Ostatní druhy výnosů Zbývající výnosové položky nejsou pro Valašské muzeum z hlediska podílu na celkových výnosech už tolik zajímavé. Účty aktivace materiálu a dlouhodobého majetku představují dohromady 7 %. Jsou na nich zachycovány přírůstky majetku (aktiv) vzniklé vlastním přičiněním organizace. Konkrétně se jednalo o uvedení nových objektů do užívání, kterými v roce 2008 byly Herličkova vila (ředitelská budova) a inženýrské sítě, nový vstup a dětský koutek v areálu Dřevěného městečka. Tržby za zboží dosahují 4% podílu celkových výnosů, účet ostatních výnosů a zúčtování fondů tvoří pouhé 1 %. Prodej vlastních výrobků, kterými jsou tradiční výrobky a suvenýry, přinesl muzeu tržby ve výši 185 726 Kč. 70


5.3 Výsledek hospodaření Valašské muzeum v přírodě, stejně jako jeho zřizovatel, může být se svým hospodařením v roce 2008 spokojeno. Vzhledem k tomu, že dosažené výnosy v celkové výši 73 613 926 Kč byly vyšší než náklady, které byly během roku vynaloženy v částce 72 806 333 Kč, je výsledkem hospodaření po dodatečném odvedení daně z příjmu zisk ve výši 594 433 Kč. Následující tabulka ukazuje, jak se muzeu dařilo v porovnání se dvěma předešlými lety. Tabulka č. 18) Výsledek hospodaření v letech 2006 – 2008 v Kč

Struktura výsledku hospodaření

2006 náklady 53 060 101 53 081 407 výnosy výsledek hospodaření před zdaněním 21 306 dodatečné odvody daně z příjmu 0 výsledek hospodaření po zdanění 21 306

Rok 2007 61 331 959 62 260 774 928 815 0 928 815

2008 72 806 333 73 613 926 807 593 213 160 594 433

Zdroj: Výkazy zisku a ztrát za léta 2006 – 2008, Valašské muzeum v přírodě.

V posledních třech letech dosáhla organizace vždy zlepšeného výsledku hospodaření. Největší rozdíl je zaznamenán mezi lety 2006 a 2007, kdy byl zisk o 907 509 Kč vyšší než o rok dříve. To bylo dáno především tím, že výnosy ze vstupného byly v roce 2007 o více než 2 mil. Kč větší. Výsledek hospodaření je v roce 2008 sice o 334 382 Kč nižší než v roce 2007, napomohl tomu však i odvod daně z příjmu v částce 213 160 Kč.

Důkazem, že každý rok v muzeu je z hlediska hospodaření úplně jiný, je graf vyjadřující vývoj výsledku hospodaření v jednotlivých letech.

71


Graf č. 8) Vývoj výsledku hospodaření v letech 2006 – 2008 v Kč

1 000 000 900 000 800 000

Kč

700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2006

2007

2008

Rok Zdroj: Výkazy zisku a ztrát za léta 2006 – 2008, Valašské muzeum v přírodě.

Celkovou výši nákladů a výnosů, jejichž rozdílem byl výsledek hospodaření v těchto letech tvořen, zobrazuje další graf. Graf č. 9) Vývoj nákladů a výnosů v letech 2006 – 2008 v tis. Kč

80 000

72 806 73 614

70 000 61 332 62 261

60 000

53 060 53 081

tis. Kč

50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2006

2007

2008

Rok náklady

výnosy

Zdroj: Výkazy zisku a ztrát za léta 2006 – 2008, Valašské muzeum v přírodě.

72


Z jednotlivých sloupců v grafu je zřejmé, že se náklady i výnosy rok od roku zvyšují. Tento nárůst činí každoročně přibližně 10 mil. Kč.

Dosáhne-li příspěvková organizace zlepšeného výsledku hospodaření, je povinna jej celý vložit do rozvoje své činnosti. Zisk tedy bývá rozdělen do finančních fondů organizace. Toto rozdělení však musí být nejdříve řádně schváleno. V případě 594 433 Kč získaných v roce 2008 definitivní rozhodnutí dosud ještě nepadlo. Tabulka tedy zachycuje pouze předložený návrh na rozdělení zisku. Tabulka č. 19) Návrh rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření roku 2008

Rozdělení zisku v Kč v% 0 0 194 433 32,7 400 000 67,3 100,0 594 433

Název fondu Fond reprodukce majetku Rezervní fond Fond odměn Výsledek hospodaření


Na konci roku 2008 bylo navrženo rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření pouze mezi dva ze tří fondů, které Valašské muzeum vytváří. Větší část by měla být vložena do fondu odměn (400 000 Kč), čímž budou doplněny finanční prostředky, které byly v průběhu roku vyčerpány z důvodů překročení limitu na platy. Zbytek je určen pro příděl do rezervního fondu (194 433 Kč). Fond reprodukce majetku byl z návrhu na přidělování zisku vynechán, patrně z důvodu dostatečného množství prostředků (viz. dále).

Na základě poskytnutých informací od pracovníků organizace lze konstatovat, že Valašské muzeum, jakožto příspěvková organizace, dosahuje zisku trvale. I přesto, že je rozpočet ze zákona sestavován jako vyrovnaný, tzn. že se náklady rovnají výnosům, a nepředpokládá se tak zisk ani ztráta, daří se muzeu každoročně docílit zlepšeného výsledku hospodaření. To je jen důkazem efektivního řízení finančních zdrojů ze strany zaměstnanců a také účelného a hospodárného využití těchto prostředků. Otázkou zůstává, zda je v případě Valašského muzea statut příspěvkové organizace oprávněný a zda využívání výhody 30% odpočtu z daňového základu, na který mají neziskové organizace podle zákona o dani z příjmu právnických osob nárok, není nekalou soutěží vůči jiným subjektům (akciovým společnostem, společnostem s ručením omezeným aj.)? 73


Vzhledem k tomu, že dosahovaný zisk se obvykle pohybuje pouze v řádu tisíců korun, není třeba o zneužívání zákonných výhod diskutovat. Skutečnost, že muzeum v letech 2006 a 2008 ukončilo své hospodaření se statisícovými zisky je výjimečná a z hlediska jeho vlastní činnosti způsobená především vysokými příjmy ze vstupného. Na ty se však nedá spoléhat každý rok – návštěvnost je ovlivněná nejrůznějšími faktory (počasí, atraktivita kulturních programů, ekonomická situace apod.). Na nadprůměrné výši výsledku hospodaření se dále významně podílejí také výnosy z pronájmů a tržby získané prodejem zboží (např. suvenýry). Velice důležitou roli zde hraje i příspěvek na provoz, který sice v roce 2008 stačil „pouze“ na pokrytí nákladů na mzdy, opravy a údržbu a na odpisy majetku, a ostatní výdaje, včetně spotřeby materiálů a energií, bylo muzeum nuceno hradit z vlastních příjmů. Na základě uvedených údajů o objemu nákladů a výnosů (viz. podkapitoly 5.1 a 5.2) totiž můžeme snadno spočítat, že bez těchto finančních prostředků, tedy v situaci, kdy by si muzeum muselo veškeré náklady hradit samo, by byl výsledek hospodaření vykazován se znaménkem „mínus“. Ačkoli Valašské muzeum asi není zcela typickou neziskovou organizací, v žádném případě neaspiruje na změnu statutu v podobě obchodní společnosti a nelze pochybovat o tom, že je příspěvkovou organizací oprávněně.

5.4 Čerpání investiční dotace Z celkové výše 75 301 tis. Kč, které mělo muzeum v roce 2008 k dispozici v podobě investičních dotací, bylo vyčerpáno 75 153 tis. Kč. Konkrétně bylo použito 72 764 740 Kč z rozpočtu investiční dotace a 2 388 537 Kč z rezervního fondu Ministerstva kultury. Za tyto peníze se podařilo postavit, zrekonstruovat nebo zmodernizovat mnoho objektů, pořídit dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek aj. Investiční prostředky byly v roce 2008 ve srovnání s minulými lety nejvyšší. O čerpání investiční dotace podrobněji informuje tabulka na další straně.

74


Tabulka č. 20) Čerpání investiční prostředků v roce 2008 Čerpání rezervního fondu MK v Kč

Čerpání rozpočtu v Kč

Čerpaní investiční dotace celkem Individuálně poskytnuté výdaje Reprodukce investičního majetku v působnosti v tom: Ministerstva kultury Rehabilitace památníků boje za svobodu a demokracii Program péče o národní kulturní poklad systémově určené výdaje Rozvoj a obnova materiálně technické v tom: základny státních kulturních zařízení podpora reprodukce majetku st.kult. zařízení projekty EHP/Norsko ze státního rozpočtu (spolufinancované) projekty EHP/Norsko z Evropské unie (předfinancované) Program péče o národní kulturní poklad Rehabilitace památníků boje za svobodu a demokracii Program záchrany architektonického dědictví ISO movitého kulturního dědictví zabezpečení objektů systému EZS,EPS74 a mechanickými zábranami prevent. ochrana před nepříz. vlivy prostředí

Skutečně čerpáno celkem v Kč

72 764 740 0

2 388 537 0

75 153 276,90 0

0

0

0

0 0 72 764 740

0 0 2 388 537

0 0 75 153 276,90

71 476 740 17 124 000

2 388 537 2 388 537

73 865 276,90 19 512 539,40

8 027 738

0

46 325 000

0

46 325 000,00

0

0

0

0 0 1 288 000

0 0 0

0 0 1 288 000,00

600 000

0

600 000,00

688 000

0

688 000,00

8 027 737,50


V roce 2008 úspěšně pokračovala realizace projektu financovaného za podpory norského finančního mechanismu s názvem „Muzeum v přírodě a lidová kultura v nových formách prezentace kulturního dědictví“. V rámci tohoto projektu byly realizovány práce ve výši 54 352 tis. Kč, z toho 46 325 tis. Kč byly prostředky financované Evropskou unií a zbylých 8 028 tis. Kč bylo hrazeno ze státního rozpočtu. Jak bylo výše zmíněno, stát se na celkových nákladech tohoto projektu podílí 15 %. V jeho rámci byla např. dokončena výstavba nových objektů – Hospody s kupeckým krámem ze Zděchova, školy z Velkých Karlovic a kostela z Huslenek v areálu Valašské dědiny. Několik staveb muselo být z tohoto důvodu přesunuto do jiných lokalit. Všechny tyto objekty byly do konce roku řádně zkolaudovány a přichystány pro vybavení expozicemi. V Mlýnské dolině byla dostavěna hospodářská usedlost a přesunuta zvonička. Další tři objekty, které se zde ze štědrého norského příspěvku budují (kovárna, obytný dům a tzv. živý

74

Jedná se o elektronické zabezpečovací systémy a elektronické protipožární systémy.

75


dům75) se na konci roku 2008 nacházely před svým dokončením. S časovým předstihem byla dokončena modernizace Janíkovy stodoly v Dřevěném městečku, která byla vybavena audiovizuálním systémem pro multimediální prezentace. Získané peníze byly také použity pro nové vybavení kuchyně a vzduchotechniky Vaškovy hospody. Zbylé prostředky určené na investice byly použity na rekonstrukci topení ve správní hale ( 3 543 tis. Kč), na rekonstrukci radnice v Dřevěném městečku (2 054 tis. Kč), na opravu střechy tesařské haly a Kopečkovy vily, které byly v havarijním stavu (celkem 989 tis. Kč), na vnější i vnitřní stavební úpravy depozitáře (5 550 tis. Kč), na výměnu střešní krytiny prodejny Lidové umělecké výroby (1 531 tis. Kč), na pořízení přístupového systému do všech tří areálů (1 164 tis. Kč), na vybavení restaurátorsko-konzervačního pracoviště (701 tis. Kč), na pořízení úložných systémů pro sbírkové fondy keramika a domácnosti (celkem 1 354 tis. Kč) a na nákup frézy k opracování řeziva sloužící k opravám historických budov nebo k výrobě dřevěných laviček, schodů, oplocení apod. (238 tis. Kč). Z programu zvaného „Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví“ bylo 600 tis. Kč vynaloženo na montáž a instalaci systému kontroly vstupu do jednotlivých prostor objektu depozitáře. Z kapitoly ISO/D byl v rámci lepší péče o sbírkové předměty pořízen komplet úložného regálového systému depozitáře (dotace 688 tis. Kč). Valašskému muzeu se v roce 2008 nepodařilo všechny získané prostředky proinvestovat. Pro následující rok mu tak z objemu prostředků na projekt „Muzeum v přírodě a lidová kultura v nových formách prezentace kulturního dědictví“ zůstává 147 262,50. Z rezervního fondu Ministerstva kultury zbývá částka 668 Kč (nespotřebovaná dotace na přístupový systém do areálu).

5.5 Tvorba a využití fondů 5.5.1 Fond reprodukce majetku Hlavním zdrojem tohoto fondu bývají odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. V případě Valašského muzea měly právě odpisy vliv na skutečnost, že tvorba fondu v průběhu roku 2008 přesáhla 8 milionů Kč. Další, vzhledem k výši odpisů již méně významné „fondotvorné“ položky – zůstatková cena dlouhodobého majetku a příděl ze zlepšeného výsledku hospodaření předešlého roku, čítají necelý 1 mil. Kč.

75

Tento objekt nabízí návštěvníkům možnost seznámení se např. s vedením domácnosti, péčí o oheň, přípravou pokrmů nebo zpracováním přírodních materiálů, a to prostřednictvím jejich přímé účasti.

76


Tabulka č. 21) Tvorba a čerpání fondu reprodukce majetku v roce 2008

Fond reprodukce majetku zůstatek k 1.1.2008 tvorba odpisy DHM a DNM zůstatková cena DHM a DNM příděl ze zlepšeného výsledku hospodaření r. 2007 výnosy z prodeje movitého DHM a DNM čerpání financování pořízení a technického zhodnocení DHM a DNM zůstatek k 31.12.2008

Skutečnost v Kč 106 836,61 8 104 391,95 7 204 242,60 667 949,35 232 200,00 0,00 6 545 871,65 6 545 871,65 1 665 356,91


V průběhu roku došlo k čerpání fondu z důvodu financování pořízení a technického zhodnocení dlouhodobého majetku v celkové výši 6,5 mil. Kč. I přes nízký stav na počátku roku (106 tis. Kč) vykázal fond reprodukce majetku k 31.12.2008 poměrně vysoký zůstatek, a to v částce 1 665 357 Kč.

5.5.2 Rezervní fond Kromě přídělu ze zlepšeného výsledku hospodaření jsou důležitým zdrojem rezervního fondu finanční dary, které bývají zpravidla účelové. Lze však přijímat pouze takové dary, které jsou určeny na financování provozních výdajů v rámci hlavní činnosti. V případě finančních darů na dlouhodobý majetek je třeba mít na vědomí, že tyto prostředky představují zdroj fondu reprodukce majetku, do kterého se také přímo účtují.

Jaké skutečnosti se na tvorbě rezervního fondu v roce 2008 podílely a co bylo příčinou jeho čerpání přibližuje následující tabulka.

77


Tabulka č. 22) Tvorba a čerpání rezervního fondu v roce 2008

Rozpočet v tis. Kč

Rezervní fond zůstatek k 1.1.2008 tvorba příděl ze zlepšeného výsledku hospodaření r. 2007 prostředky ze zahraničí finanční dary čerpání úhrada zhoršeného výsledku hospodaření úhrada sankcí překlenutí časového nesouladu mezi náklady a výnosy doplnění fondu reprodukce majetku se souhlasem MK použití na rozpočtem nezajištěné potřeby použití prostředků ze zahraničí použití finančních darů zůstatek k 31.12.2008

1 436,84 976,61 496,61 0,00 480,00 1 300,00 0,00 100,00 0,00 200,00 550,00 0,00 450,00 1 113,45

Skutečnost v Kč 1 436 835,00 765 907,44 496 614,67 0,00 269 292,77 289 913,30 0,00 57 072,00 25 053,00 0,00 0,00 0,00 207 788,30 1 912 829,14


Celková výše finančních prostředků přijatých do rezervního fondu v roce 2008 činila 765,9 tis. Kč. To je o více než 200 tis. Kč méně, než se předpokládalo. Čerpání fondu rovněž nebylo plněno podle plánu. Z očekávaných 100 tis. Kč byly peníze na úhradu sankcí nakonec použity jen ve výši 57 tis. Kč, neplánovaných 25 tis. Kč bylo vydáno na překonání období nedostatku finančních prostředků v souvislosti s nesouladem výnosů a nákladů. Z celkového objemu darů bylo použito 207 tis. Kč. Konečný zůstatek rezervního fondu byl z toho důvodu nakonec vyšší než počáteční a představoval finanční prostředky v částce 1 912 829 Kč.

5.5.3 Fond odměn Do fondu odměn mohou být přidělovány pouze finanční prostředky z rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření, a to až do výše jeho 80 %. Nesmí to však být více než 20 % limitu prostředků na platy. Limit prostředků na platy činil v roce 2007 21 810 tis. Kč76, podle zákona tudíž příděl do fondu odměn nesměl přesáhnout částku 4 362 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že z výsledku hospodaření roku 2007 bylo do fondu odměn odvedeno 200 000 Kč, zákonem stanovená podmínka byla splněna.

76


78


Tabulka č. 23) Tvorba a čerpání fondu odměn v roce 2008

Fond odměn

Skutečnost v Kč

zůstatek k 1.1.2008 tvorba příděl ze zlepšeného výsledku hospodaření r. 2007 čerpání překročení limitu prostředků na platy zůstatek k 31.12.2008

1 079 083,05 200 000,00 200 000,00 447 133,00 447 133,00 831 950,05


V průběhu roku bylo do fondu odměn z výsledku hospodaření roku 2007 přiděleno 200 000 Kč (21,5 %). Protože z něj ale bylo čerpáno 447 113 Kč z důvodu doplnění mzdových prostředků, stav fondu na konci roku byl o 247 133 Kč nižší než zůstatek k 1.1.2008. Výši překročení limitu prostředků na platy v posledních třech letech zachycuje následující graf.

Kč

Graf č. 10) Překročení prostředků na platy v letech 2006 – 2008 v Kč

500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0

447 133

149 269 101 111

2006

2007

2008

Rok Zdroj: Výroční zprávy za léta 2006 – 2008, Valašské muzeum v přírodě.

Z velikosti jednotlivých sloupců je patrné, že v roce 2008 došlo k rekordní absenci prostředků na platy za poslední léta. Pro jejich doplnění muselo být z fondu odměn použito téměř půl milionu Kč. Ve srovnání s rokem 2006 je to čtyřnásobné a ve srovnání s rokem 2007 trojnásobné množství peněz. Vzestupná tendence překračování mzdových prostředků však nemusí být pravidlem. Výrazné čerpání fondu odměn v roce 2008 může být zapříčiněno

79


vyplácením odměn, prémií a náborem nových zaměstnanců v důsledku mnoha stavebních, rekonstrukčních a jiných prací, které v muzeu probíhají.

5.5.4 Fond kulturních a sociálních potřeb Tento fond je tvořen každý měsíc, a to 2 % z objemu hrubých mezd. Prostředky v něm nahromaděné slouží k poskytování nejrůznějších výhod zaměstnancům, kteří jsou v pracovním poměru vůči Valašskému muzeu (např. na nákup vstupenek na kulturní a sportovní akce, na vyplácení příspěvků na stravování nebo penzijní připojištění). Příspěvky jsou určeny i pro rodinné příslušníky jednotlivých zaměstnanců. Prostředky fondu jsou poskytovány na základě písemné žádosti zaměstnance, právní nárok na ně však není. Tabulka č. 24) Tvorba a čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb v roce 2008

Fond kulturních a sociálních potřeb zůstatek k 1.1.2008 tvorba jednotný příděl 2008 vrácené půjčky čerpání penzijní připojištění příspěvek na stravování půjčky na bytové účely sociální výpomoc peněžní a věcné dary kulturně výchovná činnost zůstatek k 31.12.2008

Skutečnost v Kč 965 470,00 620 700,00 420 700,00 200 000,00 693 400,00 170 000,00 140 000,00 121 400,00 25 000,00 57 000,00 180 000,00 892 770,00


V roce 2008 došlo ve fondu kulturních a sociálních potřeb k mírnému snížení prostředků, a to zhruba o 70 000 Kč. I přes jeho poměrně vysokou tvorbu (620 700 Kč) byl úbytek způsoben zejména čerpáním prostředků na kulturně výchovnou činnost, vyplácením příspěvků na penzijní připojištění, stravování a v důsledku poskytování půjček. Celková částka využití fondu (693 400 Kč) vypovídá o tom, že muzeu nejsou jeho zaměstnanci lhostejní. Projevuje se zájem na jejich kulturně výchovném rozvoji a také snaha pomoci těm, kteří finanční výpomoc potřebují (např. na pořízení domu nebo bytu, ke koupi bytového zařízení). Poskytované půjčky jsou bezúročné a splatné nejpozději do 10 let. Vyplácení příspěvků na penzijní

80


připojištění a na stravování (7 Kč/oběd) se v podobné výši opakuje každý rok. Výdaje fondu tohoto druhu ovlivňuje pouze aktuální počet pracovníků.

81


Závěr „…Posláním muzeí v přírodě je předkládat širokým vrstvám návštěvníků pravdivé příběhy o skutečných lidech prostřednictvím živých, interaktivních prezentací s využitím autentických staveb a objektů ...“77

Aby byl tento cíl naplněn, patří mezi základní úkoly každého z nich provádět odborné výzkumy v oblasti lidové kultury a přístupnou, srozumitelnou formou seznamovat s jejími hmotnými i nehmotnými součástmi návštěvníky, přičemž se jim snažit ve všech směrech poskytovat co nejvyšší úroveň služeb. Dále je také nutné podílet se na vymezení neefektivnějších metod dokumentace, zachování a prezentace prvků tradiční lidové kultury, zvyšovat svou vlastní odbornou úroveň a v neposlední řadě usilovat o zabezpečení ekonomického zázemí muzea a jeho trvalého rozvoje. K možnosti výkonu všech těchto a mnoha dalších souvisejících aktivit je však zapotřebí dostatečné množství prostředků k jejich financování. A to zpravidla o mnoho vyšší, než by si tyto organizace, podobně jako většina kulturních či památkových zařízení (galerie, divadla, knihovny aj.), vydělaly svou vlastní činností. Proto jsou tyto organizace zřizovány jako tzv. neziskové subjekty, u nichž není prioritou finanční výdělek, ale především uspokojení kulturních potřeb obyvatel, a mívají statut příspěvkové organizace. Právě tento typ neziskové organizace totiž umožňuje získávat finanční prostředky ze státního, krajského či obecního rozpočtu a věnovat se tak hlavní činnosti, pro kterou byl subjekt zřízen. Realita však není tak idylická, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je třeba konstatovat, že „život“ příspěvkových organizací není v dnešní době vůbec jednoduchý. Finanční nesoběstačnost a míra závislosti na zřizovateli nutí tyto organizace doslova „bojovat“ o každou korunu do svého rozpočtu, aby se tak alespoň přiblížily tomu, kolik by ve skutečnosti na úhradu nutných nákladů (spotřeba energie, platy zaměstnanců apod.), na investiční akce a na rozvoj své hlavní činnosti potřebovaly.

O to větší je potom radost, když se to některé z nich podaří. Jako v případě státní příspěvkové organizace a národní kulturní památky – Valašského muzea v přírodě v Rožnově

77

Zdroj: http://www.vmp.cz/csmp.htm, staženo dne 7.7.2009

82


pod Radhoštěm, které dokumentuje a věrně zobrazuje život našich předků z valašského regionu. Tomu se podařilo v roce 2007 získat zcela zásadní objem investičních prostředků na nejrozsáhlejší projekt v jeho dějinách s názvem „Muzeum v přírodě a lidová kultura v nových formách prezentace kulturního dědictví“ z norských finančních mechanismů, jehož realizace je rozložena do čtyř let. Po tuto dobu má tedy garantovány ve srovnání s předešlými lety „nadstandardní“ příjmy, celkem ve výši přesahující 100 mil. Kč. To je také jedním z důvodů, proč bylo muzeum v roce 2008 z hlediska své činnosti i po stránce hospodaření úspěšné. Spolu s obdrženým příspěvkem na provoz a dalšími investičními dotacemi od Ministerstva kultury, které sice nebyly v důsledku čerpaných prostředků z norského grantu tak vysoké jako v minulých letech, mělo muzeum v roce 2008 k dispozici více než 120 mil. Kč., které téměř beze zbytků účelně a hospodárně využilo. Zcela výjimečně nastala situace, že z částky 54 mil. Kč (norský grant) nebyly 3 mil. Kč proinvestovány. Stalo se tak z důvodu nedokončení některých aktivit, které byly přesunuty do následujícího roku. Muzeum se jinak vždy snaží veškeré dotace a finanční prostředky použít, aby nemuselo dojít ke zpětnému odvodu, tedy k jejich vrácení poskytovateli. V roce 2008 se v rámci nejvýznamnějšího probíhajícího projektu, se kterým souvisí velký počet stavebních, historicko-etnografických a jiných odborných prací, podařilo dokončit dostavbu areálu Valašská dědina. Dále bylo vybudováno nové konzervátorské pracoviště a depozitář ve Frenštátě pod Radhoštěm, proběhla důležitá rehabilitace a sanace vůbec nejstaršího objektu muzea – Vaškovy hospody. Také došlo k rekonstrukci Janíkovy stodoly, která je nyní vybavena nejmodernější audiovizuální technikou pro odborné i kulturní aktivity muzea. Další finanční zdroje umožnily Valašskému muzeu podstatné rozšíření ediční a vydavatelské činnosti týkající se především odborné publicistiky. Byl vydán obsáhlý průvodce po Dřevěném městečku a také dokončen encyklopedický projekt „Lidové hudební nástroje Čech, Moravy a Slezska“.

Přestože byl rozpočet organizace vyrovnaný, dosáhla organizace poměrně vysokého rozdílu mezi výnosy a náklady, tedy zlepšeného výsledku hospodaření, a to ve výši 594 432,57 Kč. Nejvyšším příjmem byl v roce 2008 již tradičně příspěvek na provoz, který po četných úpravách dosáhl částky 49 mil. Kč. Jeho výši je sice možné do jisté míry ovlivnit

83


(např. vzájemným vyjednáváním), konečné rozhodnutí však závisí na vůli zřizovatele. Pokusit se zvyšovat výnosy tímto způsobem proto nemusí být účinné. Nejvýznamnější vlastní výnosy představují tržby z prodeje služeb, z nichž dominují tržby ze vstupného. Aby tento trend vydržel, musí se muzeum i v nadcházejících letech snažit přilákat k návštěvě co nejvíce osob, neustále vylepšovat a přehodnocovat stávající nabídku poskytovaných služeb a jejich úroveň. A to i přesto, že prováděné statistické průzkumy potvrdily kladné ohlasy návštěvníků na stálé programy, akce i na nabízené služby. Podstatné jsou pro muzeum rovněž příjmy z pronájmů. Jedná se jednak o pronájmy nemovitostí (např. typické valašské hospody v areálech), ale také o pronájmy stánků výrobcům uměleckých předmětů, suvenýrů, potravin i lihovin, které lemují muzeum vně i uvnitř po dobu folklorních programů, festivalů a tradičních jarmarků. Zde je důležité nastavení takových podmínek pro nájemce, aby neutuchl jejich zájem o provoz stánků a bylo jich v muzeu dostatek, protože také ty jsou pro některé lidi jedním z důvodů k návštěvě muzea. Výnosy by bylo možné zvýšit na poli reklamy. Vyhledání vhodného sponzora, jehož loga by byly propagovány na programech, vstupenkách apod., by dozajista přinesly muzeu nemalé peníze.

Nejvíce nákladů bylo vydáno jako obvykle na mzdy, které jsou určeny platnými platovými předpisy Ministerstva kultury, na odměny a pojištění zaměstnanců. Přitom průměrný plat v muzeu není nikterak vysoký. V roce 2008 činil 14 127 Kč. Průměrná mzda v České republice se pro srovnání pohybovala kolem 22 942 Kč78. Pro muzeum tak není jednoduché si při omezených finančních prostředcích na platy udržet kvalifikované pracovníky s odbornými znalostmi, které si tvorba, uchovávání a prezentace sbírek vyžaduje. Navíc limit prostředků na platy a limit přepočteného stavu pracovníků omezuje Valašské muzeum v rozvoji dalších aktivit, které by mohly vést k rozšíření služeb, a tím i ke zvýšení tržeb. Velkým opakujícím se problémem muzea, který se dostavuje každý rok, je rovněž finančně a pracovně náročná údržba šindelové krytiny dřevěných staveb, jejíž životnost je časově omezená a stává se tak neustále důvodem k investování nemalých finančních obnosů. Vždy se totiž v areálu muzea najde několik objektů, které opravu nebo přímo výměnu střechy vyžadují. S těmito výdaji se bohužel nedá nic dělat. Aby byly stavby autentické, musí se se-

78

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/sdeleni_min_mzda, staženo dne 12.7.2009

84


stávat z tradičních materiálů. Nalezení vhodného pokryvu střechy namísto šindele tudíž v žádném případě nepřipadá v úvahu. Problémovou se také ukazuje spotřeba energie, jejíž ceny každý rok stoupají, přičemž její čerpání je jen těžko omezitelné. Rostoucí výdaje spojené s hrazením energií krátí výši prostředků, které by bylo třeba vynaložit někde jinde (např. na vlastní propagaci, práci s veřejností apod.). Obecně lze konstatovat, že náklady na běžný provoz muzea se rok od roku zvyšují a je nesmírně důležité, aby se s nimi zvyšoval i příspěvek od zřizovatele. Poměrně vysokou nákladovou položkou, kterou by naopak snížit šlo, jsou např. odpisy, které v roce 2008 představovaly 10 % celkových nákladů. Stanovením delší doby odpisování u majetku, který mu podléhá, např. správní budovy, sklady, automobily, stroje, zařízení, (objekty, které jsou součástí muzea a předměty sbírek se neodpisují), by bylo možné odpisy rozložit do více let a jejich objem tak v daném roce snížit.

Na závěr lze říci, že Valašské muzeum si po stránce financování a hospodaření nevede špatně. Samozřejmě i zde, jako v kterékoli jiné organizaci, je každý rok zcela jiný a fakt, že muzeum dosáhlo v roce 2008 zisku, nemusí být pravidlem, ačkoli se o to jeho pracovníci usilovně snaží. I tento rok však ukázal to, co je dlouhodobě zřejmé, a sice skutečnost, že existence muzea není možná bez finanční podpory nejrůznějších dotačních a grantových programů, bez nichž by nemohly být realizovány velmi důležité nejen stavební a investiční, ale také výzkumné, dokumentační a jiné odborné práce, které umožňují lepší a kvalitnější péči o předměty sbírek, hmotné i nehmotné prvky kulturního dědictví a jejich prezentaci.

85


Přílohy Příloha č. 1 – Fotografie města Rožnova pod Radhoštěm

86


Příloha č. 2 – Fotografie Valašského muzea v přírodě

87


Příloha č. 3 – Mapky areálů muzea

88


89


Příloha č. 4 – Zřizovací listina

90


91


92


93


94


Příloha č. 5 – Rozhodnutí o změně a doplnění zřizovací listiny

95


Příloha č. 6 – Výpis z registru ekonomických subjektů

96


Příloha č. 7 – Rozpočet na rok 2007

97


98


Příloha č. 8 – Rozpočet na rok 2008

99


100


Příloha č. 9 – Rozvaha sestavená k 31.12.2008

101


102


103


104


105


Příloha č. 10 – Výkaz zisků a ztráty sestavený k 31.12.2008

106


107


Příloha č. 11 – Příloha sestavená k 31.12.2008

108


109


Použité zdroje • P e k o v á, J., P i l n ý, J., J e t m a r, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.aktualizované a rozšířené vydání. Aspi. Praha, 2008.

• R ů ž i č k o v á, R. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 9. aktualizované vydání. ANAG. Olomouc, 2007.

• N o v á k o v á, Š. Účetnictví příspěvkových organizací. 2.vydání. Vysoká škola ekonomická v Praze. Praha, 2005.

• M o c k o v č i a k o v á, A. Příspěvkové organizace 2008. Aspi: Wolters Kluwer. Praha, 2008.

• Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

• Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů.

• Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. • Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR.

• Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník. • Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. • Zákon č. 424/1991, Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.

• Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů.

• Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.

• Zákon č. 239/1992 Sb., o státním fondu kultury České republiky. • Zákon č. 241/1992 Sb., o státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie.

• Zákon č. 256/2000 Sb., o státním zemědělském intervenčním fondu. • Zákon č. 569/1991 Sb., o pozemkovém fondu České republiky. • Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení. 110


• Účetní výkazy Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm za léta 2006 - 2008

• Výroční zprávy Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm za léta 2006 - 2008

• Ministerstvo kultury, www.mkcr.cz • Město Rožnov pod Radhoštěm, www.roznov.cz • Valašské muzeum v přírodě, www.vmp.cz • Ministerstvo financí, www.mfcr.cz • Ministerstvo práce a sociálních věcí, www.mpsv.cz • Portál Ministerstva práce a sociálních věcí, www.portal.mpsv.cz • Policie České republiky, www.policie.cz • Deník E15, www.e15.cz • Státní fond životního prostředí, www.sfzp.cz • Státní zemědělský intervenční fond, www.szif.cz • Státní fond dopravní infrastruktury, www.sfdi.cz • Státní fond rozvoje bydlení, www.sfrb.cz • Pozemkový fond České republiky, www.pfcr.cz • www.volny.cz/jiri.payne/komory.htm

111


Seznam tabulek • Tabulka č. 1 - Přehled finanční prostředků ve státních fondech v roce 2007 • Tabulka č. 2 - Členění zaměstnanců podle věku a pohlaví k 31.12.2008 • Tabulka č. 3 - Provozní prostředky od Ministerstva kultury ČR na rok 2008 • Tabulka č. 4 - Výše příspěvku na provoz od MK v letech 2006 – 2008 v tis. Kč • Tabulka č. 5 - Přehled investičních dotací od Ministerstva kultury na rok 2008 • Tabulka č. 6 - Výše investičních prostředků od MK v letech 2006 – 2008 • Tabulka č. 7 - Prostředky v peněžních fondech organizace k 1.1.2008 v Kč • Tabulka č. 8 - Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření za rok 2007 v Kč • Tabulka č. 9 - Plnění rozpočtu nákladů v roce 2008 • Tabulka č. 10 - Mzdové náklady v roce 2008 v Kč • Tabulka č. 11 - Počet zaměstnanců v roce 2008 • Tabulka č. 12 - Přehled nákladů za ostatní služby v roce 2008 v Kč • Tabulka č. 13 - Struktura účtu spotřeby materiálu v roce 2008 v Kč • Tabulka č. 14 - Spotřeba energie za rok 2008 v Kč • Tabulka č. 15 - Plnění rozpočtu výnosů v roce 2008 • Tabulka č. 16 - Struktura tržeb z prodeje služeb v roce 2008 v Kč • Tabulka č. 17 - Ceník vstupného pro rok 2008 • Tabulka č. 18 - Výsledek hospodaření v letech 2006 – 2008 v Kč • Tabulka č. 19 - Návrh rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření roku 2008 • Tabulka č. 20 - Čerpání investiční prostředků v roce 2008 • Tabulka č. 21 - Tvorba a čerpání fondu reprodukce majetku v roce 2008 • Tabulka č. 22 - Tvorba a čerpání rezervního fondu v roce 2008 • Tabulka č. 23 - Tvorba a čerpání fondu odměn v roce 2008 • Tabulka č. 24 - Tvorba a čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb v r. 2008

112


Seznam grafů • Graf č. 1 - Vývoj investičních dotací v letech 2006 – 2008 v tis. Kč • Graf č. 2 - Rozdělení investičních prostředků dle jejich využití v roce 2008 • Graf č. 3 - Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření za rok 2007 • Graf č. 4 - Struktura nejvýznamnějších nákladů v roce 2008 • Graf č. 5 - Podíl vlastních a cizích zdrojů na celkových nákladech roku 2008 • Graf č. 6 - Struktura nejvýznamnějších výnosů v roce 2008 • Graf č. 7 - Počty návštěvníků v letech 2006 – 2008 • Graf č. 8 - Vývoj výsledku hospodaření v letech 2006 – 2008 v Kč • Graf č. 9 - Vývoj nákladů a výnosů v letech 2006 – 2008 v tis. Kč • Graf č. 10 - Překročení prostředků na platy v letech 2006 – 2008 v Kč

Seznam obrázků • Obrázek č. 1 - Znak a prapor města • Obrázek č. 2 - Organizační struktura Valašského muzea v přírodě

113


Seznam příloh • Příloha č. 1 – Fotografie města Rožnova pod Radhoštěm • Příloha č. 2 – Fotografie Valašského muzea v přírodě v Rožnově p. R. • Příloha č. 3 – Mapky areálů muzea • Příloha č. 4 – Zřizovací listina • Příloha č. 5 – Rozhodnutí o změně a doplnění zřizovací listiny • Příloha č. 6 – Výpis z registru ekonomických subjektů • Příloha č. 7 – Rozpočet na rok 2007 • Příloha č. 8 – Rozpočet na rok 2008 • Příloha č. 9 – Rozvaha sestavená k 31.12.2008 • Příloha č. 10 – Výkaz zisků a ztrát roku sestavený k 31.12.2008 • Příloha č. 11 – Příloha sestavená k 31.12.2008

114


Summary The Wallachian museum in nature in Rožnov pod Radhoštěm is a national culture monument and the oldest and the most extensive open-air museum of this kind in the middle Europe. It includes more than 100 historical objects and it is combined with the stock raising, the agriculture cultivation and with exhibitions of traditional popular crafts. It is a state allowance organization, which gets financial resources from the budget of its founder, from state funds and attributed grants. The most significant sources were for museum in 2008 - besides the contribution to the operation – the resources from Norwegian financial mechanisms. Due to them could be realize a lot of investment projects, especially estates, modernizing and repairs, which would otherwise not be made. In 2008 achieved The Wallachian museum relatively high profit thanks to its effective management. The highest earnings were revenues from sold entrance tickets; the highest costs represent personnel costs (wages, insurance, money rewards of employees). In spite of achieved profit of organization this thesis proved, that the existence of The Wallachian museum (not even another allowance organizations) isn’t possible without financial support of the founder and various grants.

115


Keywords • non-profit organizations • allowance organizations • financial resources • costs and revenues • income from operations • museum

Kódy JEL classification • H 390 • H 410 • H 830

116

VALAŠSKÉHO MUZEA V PŘÍRODĚ

Recommend Documents