SBORN1K NARODNfHO MUZEA V PRAZE ACTA MUSEI NATIONALIS PRAGAE B XLVIII (1992), No. 1-4 REDAKTOR: JIRi CEJKA
EMANUEL VLCEK, PRAHA Ncirodni muzeum
LOVCI MAMUTO Z DOLNICH VESTONIC DIE MAMMUT]AGER AUS DOLNI VESTONICE
Symposium
Praha 12. 4. 1990
"
•
PREDMLUVA
v letech 1986 a 1987 byly uctnsny stastne a mtmoradne objevy pohrbu fosilnfho cloveka na mladopaleoltticke stanici v Dolnfch Vestcnictch. Zachranne vyzkumy poskytly z hlediska antropologie dobi'e zachovale pozustatky hned nekolika jedincn. Ceskoslovenska paleoantropologie tsmito objevy a nalezy zaceluje ztraty, ktere vznikly nasi vede na konci 2. svetove valley, kdy klasicke nalezy Iovcu mamutu z jizni Moravy podlehly znicujicimu ohni na zamku v Mikulove. Aby bylo mozno co nejdrfve zpracovat tento bohaty a unlkatni material, volili jsme kolektivni zpusob jeho zpracovani. Byli vyzvant specialiste na urctte otazky, aby zpracovali dolnovestontcky material a tak prlspelt k maximalntmu prohloubeni [eho poznani. One 12. dubna 1990 byla svolana druha schuzka zpracovavatelu, kde byly pi'edstaveny dosazene vysledky studla. V tomto sborniku shrnujeme dosazene referaty, jejichz obsah bude zakladem pro vypracovarn planovane monografte (Nakl. Academia Prahal 0 techto nalezech pozustatku lovcu mamutu z jizni Moravy. V Praze, Zarl 1990. EMANUEL VLCEK, editor
VORWORT In den [ahren 1986 und 1987 erfolgten gluckliche und aufserordentliche Funde der Begrabnisse des Iossilen Menschen aus der [ungpalaeolitischen Station in Doln! Vestonice. Die Rettungsforschungen brachten aus dem Standpunkt der Anthropologie gut erhaltene Uberreste glelch eimgerIndtviduen. Der tschechoslowakischen Anthropologie ist es gelungen durch diese Funde den VerluBt zu ersetzen, den unsere Wissenschaft am Ende des zwetten Weltkrieges erlitt, indem die klassischen Funde der Mammuten[ager aus Sudmahren durch einen Brand im Schlosse in Mikulov vernichtet wurden. Urn in klirzester Zeit dieses reiche und unikate Material zu bearbeiten, wahlten wir sine kollektive V,erarbeitungsform. Es wurden Speztalisten fur Fachfragen herausgef'ordert das Material aus Dolni Vestonice zu verarbetten urn beste und erfolgreichste Kenntnisse zu erreichen. Am 12. April 1990 fand das zweite Treffen der Bearbeiter statt, wo die Resultate des Studiums vorgestellt wurden. In diesem Sammelbuch sind alle Berichte zusammengetafst, und zwar als Grudlage zu einer geplanten Monographie (Verlag Academia Prag) tiber die Forschungen und Funde der Mammutjageruberreste aus Sudmahren. Prag, September 1990. EMANUEL VLCEK, editor
EMANUEL VLCEK, Praha N arodn!
muzeum
Lovci mamutfi z Dolnich Vestonic
OVOD Od zacatku systematickych vyzkumu na pravekych sidlistfch lovcu mamutu v Dolnlch Vestonlcich na severnich svaztch Pavlovskych vrchu na jizni Morave zahajenych ji~ v roce 1924 K. Absolonem, byly nachazeny pozoruhodne pamatky, ktere jasne hovoff o zpusobu ztvota a jeho urovni, 0 lovu, ale i hladu a hojnosti a 0 boji lovcu s drsnou prIrodou. Nsktere z techto pamatek, pfadevslm soska zeny z roku 1925, znarna pod nazvem "Vestonieka venuse", nebo prvnt portret zeny vyrezany z mamutoviny z roku 1936, proslavily nalezlste v celem vedeckem svete i v povedomt stroke verejnostt. Stejne uspschy skHzely a sklizejt i nove povalacne vyzkumy provadsne v Dolrnch Vestonlclch Archeol ogtckym ustavem CSAV v Brne. Podarilo se pfi nich odkryt destrukee pevneji budovaneho obydH, uprostred i s pecovitym zarrzentm a rozsahlou skladkou mamutich kostt, v niz byly zastoupeny pozustatky cel e stovky techto obru. Vyzkumy umoznll y pr osetrtt slozitou stavbu cel eho sidltste, ktere se sklada ze ctyr naslednych samostatnych sidlisf rozprosttrajrctch se na nejprfhodnejstm mlste pro orgamzovarn hromadneho lovu velkych kopytrnku, n a svahu nad rek ou,
Obr. 1: Dolni Vestonlce. Portret zeny vyrezany z mamutoviny. Kresba B. Klima.
3
o konfiguraci tehdejsi krajiny hovoi'I i untkatrn rytina na kosti, ktera pfadstavuje Palavske kopce se sprasovyrnt strzemt a rekou Dyji. B. KUma interpretoval tuto rytinu [ako schematicke kartograttcke znazorneni uzemi obyvane lovci mamutu. Archeolcgtcky vyzkum byl v poslednich desetilettch soustteden i k dalsimu sousedntmu stdlist! u obce Pavlova. Zde objeveny kamenny a kosteny inventaf nastroju i ozdobnych predmetu dosahl pres milion kusu.
-.._-
F=~~================-----============:=:::-_ .
Obr. 2: Pavlov. Rytina na kosti pl'edstavuje Pal avske kopce se strzerni. Dole rekonstrukce tehdejsl krajiny. OrIg . B. KUma.
Uvedena sidliste poskytla i vzacne nalezy Iidskych koster a jejich casti. V prvni etaps vyzkumu byly objeveny dve kalvy, jedna v roce 1925 [Dnlnl Vestonice I) a v roce 1930 [DV II). V roce 1927 byly nalezeny zbytky spalene kostry ditete (DV IV) (K. ABSOLON 1927, 1938 a, b, 1945). V druhe povalecns etape vyzkumu se zaskvel v roce 1949 objev rttualniho pohl."bu zeny, ulozerie ve skrcene poloze, zasypana cervenym barvivem a pre kryty marnutimt Iopatkami. (DV III) (B. KLIMA 1950). V roce 1957 pfispel pokracujtci vyzkum v Pavlove nalezem d alsfho kostroveho hrobu tentokrate muze (B. KLIMA 1959), ktery byl rovnez prekryt kostmi mamuta. Mirna to byly nachazeny ojsdtnele i pohozene zlomky celtstt a zubu na ostatrn sldelnf plose.
4
Obr. 3: Dolnf Vestonice. Pohreb spalene kostry ditete (DV IV) z roku 1927. Vpravo dole nahrdelntk z provrtanych zvirecich zubu, Podle kresby K. Absolona,
\
Obr. 4: Pavlov. Ritualni pohreb rnuze
\
'\
[Pa I) z roku 1957 , prekryty mamutt lopatkou
a kostmi. Podle B. Klimy.
5
-
.
.......
. f·.. . ...
/
......
............
"
.. /' .
o ,
em
30 ,
Obr. 5: Dolnf Vestonice. Ritualnf pohl'eb zeny, prekryty mamunmt Iopatkami (DV III) .
Podle B. Kllmy. Mimo zminene mtmoradne nalezy koster Iostlniho cloveka poskytI hned prvni rok vyzkumu sfdliste v Dolnich Vestonicfch v r. 1924 atropologii dva zlomky lebky mladeho jedtnce, [eden z nich byl prepaleny (DV XXVIII), dalst zlomek [ine lebky (DV XXX) a detsky rezak (DV XXIX). V nasledujlcim roce 1925 to byl zlomek celnf kosti (DV V), jeste dalsf zIomek celm kosti a kosti tylni (DV VI a, b) . V roce 1927 byly objeveny dva treriove zuby (DV VII) a dva fragmenty na uhel spalene kalvy snad dttste (Zarovy hrob DV XXIII). Z r. 1934 poskytl systematicky vyzkum d-ulezity nalez provrtaneho lidskeho rezaku (DV VIII) (K. ABSOLON 1935) a 0 dva roky pozde]l jeste dals! fragmenty kalvy (DV XXIV a XXV). Po druhe svetove valce byly jEt zminene nalezy rozhojnsny v r. 1948 0 objev druheho rezaku (DV XXVI) a 0 mlecny spicak (DV XXVII) (B. KLIMA 1963). V nasledujtcim roce 1949 byly mimo ritualnf pohreb objeveny dalst dva izolovane molary (DV IX) a v roce 1951 byla zachranena jests korunka mlecne stollcky (DV X) (B. KLIMA 1963, J. JELINEK 1953). Teprve po del sf pauze byly v roce 1974 nalezeny dva molary dvou ruznych [edtncn, kter e jeste vzpomeneme (DV XXXI, XXXII) (B. KLIMA 1981). Jiz tak bohate nalezy S8 podai'Ilo zmnohonasobit ve tfetim useku vyzkumu v Dolnich Vestontcrch v roce 1986. Pi'I budovani vodnlho dna na rece Dyji byla zahajena tezba sprase na upravu hrazf nadrz! prave nedaleko zkoumanych sfdlist v Dclnich Vestonicich a to nad byvalou cihelnou. Mohutny bagr narazil v hloubce pett metru na sid-
6
A V
+2
1+
~ .
7+
j(~~
..,.: . ..... ::::~
~
,
+8
4-
W'\'i
l
5-
.J
@) : ' ~ ~
Obr. 6: Dolnt . Vestonice. Nalezy [ednotltvych zubu v kulturnf vrstve. +2 druhy rezak (DV XXVI) 1+ prvnf rezak (DV VIII) 7+ a 8+ horn! stoltcky (DV IX) c mlecny spicak (DV XXVII) m mlecna stolicka (DV X) 4- a 5- trenove zuby (DV VII) Kresby B. Klima, K. Absolon a E. VlCek.
7.
,
"',.JI I
I
(j) 0
c:m
EO SO
Obr. 7: Dalnl Vestonice. Ritualnt pohreb s tremi jedlnci (DV XIII, DV XV a DV XIV) z roku 1986 . Podle B. Klimy.
8
listnt horizont a na souvislou polohu zbytku otevtenych ohriu , ktere lovci zrejme pouztvalt pri lovech na mamuty. Radiokarbonova merent ukazala, ze horizont odpovlda svym stat'Irn 26.-27.000 let. Zachranova ci vyzkum Archeulogtckeho ustavu CSAV v Brne, sledujicf postup techto zernntch praci a soucasne provadejtci zachr anu odkryvanych parnatek a registraci nalezovych situaci, ce kaly nalezy s vs toveh o vyznamu. Nejprve to byl objev osamocerie castt Iebky upravene do podoby rttualni clSe (DV XI). Kratce nato nasle doval nalez dals! cast; Ieb ky z tehoz jedince (DV XII). Avsak nejdiilezitejsf objev byl uctnsn dne 13. srpna 1986, kdy S8 podartlo odkryt rttualnr hrob s rremt natazenyml kostrami vedle sebe. Obe postr anrn patrfly ml adlkum (DV XIII a XIV) a prostf'ednf sl abe, telesne postizene zene (DV XV) . Dve kostry lezely na zadech
Obr. 8: Dolnf Vestonice. Re konstrukce postupu ukladani tel zernrelych. Popis v textu. Orig. E. Vlcek.
9
a tret! v poloze na brEie. Poloha tel dobre doklada zpusob jejieh ulozeni. Vsechna tela byla prenesena do predern prtpraveneho hroboveho luzka, ktere bylo zahloubeno proti mirnernu svahu , na nernz se rozklada si dl istnf stantce. [ako prvni bylo ulozeno tela zeny (DV XV) do stredu hrobu. Telo bylo pftneseno dvema jedinei za spojene ruee a nohy. Nohy zeny zustaly i v hrobe v oblasti kotniku jeste prekrizeny. Hornf koncetiny byly ulozeny podel trupu. Potom byl a prtnesena tela obou muzu. Po prave ruee zeny byl ulozen mladfk DV XIII v poloze na zadech. I zde [e patrno, ze telo prtneslt dva jedinei. [eden nesl tel o za spojene ruee nad hlavou zemraleho a druhy za nohy, ktere drzel za kotniky. Poloha nohou je zachovana i v hrobe. Horrn koncetiny byly spusteny pred telo, ktere se plne neveslo do pttpravene [amy a zustalo ulozeno castecns na boku, jakoby prtkloneno k prostrednt kostre. Druhy mladfk byl rovnez prtnesen k hrobu a na jeho okraji bylo telo polozeno na zada. Potom bylo telo prevalena pres pravy bok po levlci zeny tak, ze zustalo lezet na briSe. Leva ruka mladika ptekryla levou ruku zeny. Nohy zustaly mime rozkrocene. Nakonec byly obltceje vsech tri jedtncu otoceny pohledem k zapadu. Hornl casti tel a zvlaste hlavy byly obaleny zeminou promtsenou cervenym barvivern. Obe muzske lebky jsou ozdobeny celenkarrn z provrtanych liscieh a vlclch zubu a drobnymi kapkovitymt zavssky vyrezanymt z marnutoviny. Na hlavs prikloneneho
I
2
4
3
~ Obr. 9: Dolnt Vestoniee. Nalezy z prostoru trojhrobu. 1 - kapkovite zavesky z mamutoviny, 2 - zvireei zuby zatmelene v kruste na lebee [edince DV XIII, 3 - pazourkovy nuz ulozeny mezi stehenntmi kostmi jedinee DV XV, 4 - zIomek ozehnuteho koriskeho zebra s reznymt ryhami objevenymi v ustech jedince DV XV. Podle B. KHmy.
muze byla tate celenka zatmelena do pevne krusty cervens barvy, kterou lze pokladat za jakousi posmrtnou masku. Prustrednt kostra zeny predstavovala bez poehyby ustf'edni postavu pohfbu, V jejtch ustech byl vlozen zIomek ozehnuteho konskeho zebra. Nebyl to ale zbytek potravy, ale asi pr ostredek, ktery slouzll k sevrent mezi zuby pro snadnejsi prekonant bolesU (Sehmerzbeisser) . Mezt stehny zemrete byl objeven ka-
10
menny mlZ a roztrcusene cervene barvtvo. Zda se, ze objevena situaee miize dokladat neuspesnv chlrurgtcky zakrok. I oba muzi zrejme zemrelt nedobrovolne. Pi'lkloneny muz po praviei zeny a ulozeny na zadech zemrel pravdepodobne po bodne rane brieha, jak naznacuje spaleny zbytek sllne tyee hluboko zapusteny do panve, ktery snad poskodil i pansvnl kost. Druhy muz ulozeny na briSe zemrel po tezkem tupem uderu, kter y prolomil [eho lebku v tylnl krajine. Vlozena a upravena tela byla pak prekryta srnrkovymi poleny a vetvernt. Ty byly pri pohl'ebnim obr adu zapaleny a po nern uhase ny nahr nutou hllnou. Tak vznikl zaklop hrobu, ktery dobre uchrantl [eho obsah a umoznll plne zuhelnatern pcuziteho dreva. Cel y objev vrha nove svetlo na predstavy 0 posmrtnem zivote davnych Iovcu mamutu, Vyklad a z neho plynouci dedukee ponecharne prIslusnym odbornikfim z oborii areheologie a etnografie. (B. KLIMA 1987 a, b, e, d, e, J. JELINEK 1987, E. VLCEK - B. KLIMA 1989). Objevy pokr acovaly. V nasledujicim roee 1987 se podartlo zachranit jeste dalsi rttualni pohi'eb muze (DV XVI) . Kostra byla ulozena ve skrcene poloze, tentckrate v bltzkostt vel keho ohnlste. I zde je prItomny zasyp cerveneho barviva v oblasti hlavy a panve. rJ. SVOBODA 1988 a, b, J .SVOBODA, E. VLCEK 19901 .
SOem o ===-- ===---===
Obr. 10: Dolni Vestonice. Ritualnf pohreb muze DV XVI z roku 1987. Podle ]. Svobody.
V bezprostredmm. okolf techto pohtbn byly objeveny jeste dals! [ednotllve zlomky kostf clovska a jeho volne zuby. Tak v r . 1986 byly odkryty predevstm dva zlomky spalena temenni kosti (zarovy hrob DV XVII), zlomek epifyzy humeru (DV XVIII) , zIomek
11
patelly (DV XIX), a dye dosud volne neprtrostle epifyzy Iemuru (DV XX, XXI) . V roce 1987 byl zrskan jeste tzolovany phalanx (DV XXII) a dtstomolar (DV XXXIII). Tim se jeste vycet objevu dUlezityeh pro antropologii z Dolnieh Vestontc neuzavrel. Tato sidliste vydala jeste vzacny material , ktery nas informuje 0 dalsfrn telrnm systemu. [sou to vzacne otisky papilarrilch linH, ktere se zaehovaly na vypalenych hrudkach hliny (E. VLCEK 1951, 1952 a, b). Podobne i na sfdl istl v Pavlove bylo zachraneno nekoltk otisku papll arnfch UnH na vypalene keramiee (J. SZILVASSY 1983). Konecne muzerne studovat i 4. telnl system techto lovcu mamutu, a to system nervovy na urnele zhotovenych vylttclch lebecnich dutin. Ty nam umozriujt ziskat predstavu a vyvoj! mozku a jeho cevnirn zasobe nl. To jsou tedy poklady antropologie objevene v Dolnieh Vestorncfch . 1. NALEZOVE OKOLNOSTI A ZACHOV ANI NALEZO 1.1 Nalezove okolnosti Predmetem naseho sdelern jsou antr opologtcke poznatky, ktere poskytuji nejnovejsi nalezy paleclttickych pohfbu objevenych v Dolnieh Vestontctch v leteeh 1986 a 1987. [sou to pozustatky koster ctyr dospelych jedincu a jedna Izolovana kalva rovnez dospeleho, kter e vytvai'e]! nejnovejsi zakladni fond Iovcu marnutu na jizni Morave. Nalezy byly oznacsny rimskymi cisly DV XI + XII, XIII , XIV, XV a XVI. V nasledujicich odstavcich uvedeme strucne nalezova okolnosti [ejich objevu a stay jejieh zachovanr. Dolni Vestonice XI + XII DV XI [ako prvni z nove serie nalezu byla ob jevena H. Svobodovou dne 14. 6. 1986 cast
~ f);p
Obr. 11: Dolni Vestonice. Otisky paptl arnich HnH zachovanych na vypalenych hrudkach hHny. Podle B. Klimy.
12
mozkovny dospeleho . Mozkovna byla objevena v metru 12 c v druhem tezebnim poli v kulturnl vrstve a byla ulozena temenem vzhuru. Gast celrn kosti byla odlomena a byla odchHpnuta od kalvy. Nalez byl uctnen v bHzkosti chniste. ZIomek kalvy byl oznacen DV XI. DV XII Nedlouho po prvnirn objevu byl 15 m nize po svahu ve ctverct 4 a a v prvntm tezebnim poli dne 20. 6. 1986 vyzvednut V. Gebaurem zlomek celm kosti. Nalez byl oznacen DV XII. Mlmofadnost objevu spoctva predevstm v tom, ze okraje zlomku kalvy [sou zamsrne opracovane. a torn pojedname oddelene. [eltkoz oba zlomky patff jednomu jedinci, ph popisu kal vy nalez zpracovavame spolecne a proto oznacem zm DV XI + XII. Dolni Vestontce XIII Nejvyse z lebky v hrcbe muze se nachaze la mozkovna, ktera byla prtklopena na uvolnsny hornt obllce], nebot krajiny ocnic byly zborcerie. V tete pozici byla mozkovna Iixovana sintrem. Celo lebky bylo prekryto tvrdou sprasovitou rnasou zabarvenou cervenym barvivem. Ta obsahovala dye rady dtademu z provrtanych zubu Iisky a vlka. I ostatrii cast; hlavy byly obaleny hl inou prorntsenou cervenym praskovyrn barvivem. Zajimave bylo, ze az na nekoltk ojedinelych kosti ruky rnrtveho, ktere byly ulozeny v anatomicke poloze, ostatni byly nachazeny roztrcusene v okolt ptedlokti tohoto jedince i jedince sousedniho DV XV. Z kostry byly nejprve vyzvednuty izolovane dl ouhe kosti koncetin, lebka a hrudnik byly zasadrovany do bloku a ty pak byly pfeveze ny k preparaci do Iaboratore. I
DV XIV Kostra tohoto muze byla objevena po leve ruce prcsti'ednfho jedince, v natazene poloze ale na briSe. Lebka byla otocena obltcejern k zapadu. Byla rovnez zasypana cervenym barvivern. Na cele lebky byly opet zalepeny vrtane zuby ltsky a vlka. Lebka byla znacne derorrnovana a rozlamana v cetne male zlomky. Sloupec paterni zustal v anatorntcke poloze a v jeho prodlouzeni i panev. Hrudni kos byl zachovan v prostorovem postavenL Lopatky lezely vysoko na zebrech hrudniho kose. Prava hor nt koncetina byla natazena podel tela, mirne pokrcena v lokti. U lokte byly ulozeny drobne kustky ruky. Leva horni koncetina byla rovnez natazeria, ale prekrizila levou pazt strednl kostry. Zapestf obou hor nich koncetin smeroval a do oblasti velkych chocholiku stehennich kosti zemreleho. Dolni koncetiny byly nalezeny v natazene poloze, ulozens par alelrie. Jen kosti berea S8 uvolnily a z kloubu kolennich se 0 10 em sesunuly po svahu. Lebka kostry DV XIV i kostr a hrudniku jiz nebyly tak idealne zachovale. Opet lebka a hrudnik byly vyjmuty v sadrovem bloku, ostatrn dlouhe kostt pak izolovane pruno. DV XV Kostra DV XV lezela v natazene poloze uprostrad hrobu na zadech s pazemi podel tela pokrcenymi rnfrne v loketnich kloubech. Hrudni kos byl objeven v anatomicke poloze. Toliko nad sternem byla kostra hrudniku poskozeria, ph tezM lzici bagru. Klicky se nachazely v pflrozene poloze, pcdobne i lopatky. Sloupec paternt zustal natazen, ale v krcnf krajine [sou obratle rozpadl e. Podobne i panev byla rozvolnena a kost krizova rozpadla v nekol ik casU. Dolni koncetiny lezely v hroM v natazene poloze. Femury jsou paralelne ulozene, ale berce se mirne sbihaji a kostry obou nohou se krizl. Lebka :s pociva la na tyle a s oblicejem sikmo sklonenym na zapad. Pod horni celisti se nachazela zlomena mandibula. Cela hlava byla zasypana cerveny-m barvivem a podobne i oblast klinu zeny. U lebky bylo nalezeno rovnez nekolik provrtanych liscich zubu. Mezi stehny zemrele bylo zjiSteno nekolik pazourkovitych ustepu a jeden retusovany nuz. V zasypu nad pravym predloktim byly nalezeny roztrousene kosti kostry rukou. Lebka i hrudnik byly vyzvednuty v sadrovem bloku, dlouhe kosti pak samostatne. Celkov8 byla kostra dobr8 zachovana, n8jhure krajina krcni pater8 a sterna. Pri eiSteni lebky a snimani pevne Inoucich sintrovych povlaku doslo k prorazeni steny leve celni dutiny. Dolni Vestonice XVI Takto je oZl1acen hrab, ktery byl objeven dne 28. 4. 1987 v horni ete'izi hliniku v zapadnirn svahovani, v poli AB, v metrech 21 a 22. Hrob dospeleho muze byl rovnez ritw:Hne upraven a vybaven.
13
V hrobe spoclval a kostra muze lezici na pr avern boku s hrudrukem prepadlym do pr aveho stkrneho prumetu na zadech. Hlava kostry je ulozena na pr avem spanku. Prava horni koncetina je natazena pred kostrou, mirne pokrcena v loktt a s rukou podsunutou pod sti'ed leve kostt stehennL Leva horni koncetina je rovnez mime pokrcena v lokti a rukou smel'uje pod stred panve. Dol nt koncettny jsou prisne pokrcene, leva dosahu]e kolenem vyse nez prava, Chodidla jsou nad sebou. Hlava a panev jsou zabarveny cervencu barvou. Pravy kolennl kloub a prsty nohou [sou druhotne poskozeny (snad pri tezbe). Fred skeletem, pt'edevsrm pt'ed pokrcenymt do lnlmi koncetinamt se nachazi venae kamenfi a ohntste. Lebka byla vyzvednuta v sadrovern bloku a ostatni castt tzolovane. Lebka se zachovala dobre, ale je zriacne postmortalns se strany deforrnovana. Z hrudniku a pi'edevslm z panve se zachovaly [en zlornky. Rovnez byla zntcena zcela [edna lopatka. Epifyzy dlouhych kosn jsou znacne rozpadle, diafyzy zustaly pevne. [e pozoruhodne, ze se zachovaly kosti obou nohou. U vsech hrobu do slo k premtstovant a ztratarn kratkych kosn rukou a nohou zrejms pri zachr anne akci a drobnymi zivocichy. Dokonce doslo k vysunutt leveho prvnfho zebra u kostry DV XIV tak, ze bylo nalezeno mimo prostor hrobu u pr avs nohy, Vidlme tedy, ze druhotny transport malych kosti byl znacny. Prvni konzervace kostf byla provadena V. Gebaurem v Iaboratort expozitury Archeologtckeho ustavu CSAV prImo v Dol nlch Vestontctoh. Byla provadena obvyklym zpfisobem cdedavna zavedenym v Moravskern muzeu v Brne. TIm bylo zabranano dalsimu rozpadavant kostni hmoty kosn a zabraneno ztratam nejmensich zlornku. Rekonstrukce kostl byla revidovana prfibezne E. Vlckern a rekonstrukce oblicejoveho skeletu byla provadsna pl'Imo E. Vlckem ve spolupract s V. Gebaurem a J, [onaskern. Pred deflnitivnlm ptIpojemm oblfcejovych partH k mozkovnarn byly porizeny vyllt ky [ednotllvych casH neurokraniL Endokrania byla pak dalsimt mensimt odlitky doplnena a definitivne upravena. Po dokoncene rekonstrukci kosti postkr anialnfho skeletu bylo pftkroceno okamzite k fotodokumentaci materralu, kterou provadel St. skoupy prImo v expozttuf'e v Dolnich Vestorncich . Ruzne detaily, makrosnlmky zubu, poranern a fotografie lebek a celtsti byly provadeny postupne podle potreby. Prfibezne byla vypracovana schemata, ruzne rezy za pomoct odlitkfi a dioptrcgrancka dokumentace, predevsfm lebek, autorem tohoto sdelern. Reritgenologtcka dokumentace byla portzovana na radiologtcke klinice 3. FVL UK v Praze 10 a na stomatol ogtcke klinice DF UK v Praze 5 - Motole. 1.2. Zachovalost nalezu V Catalogue of Fossil Hominids, Part II: Europe, London 1971, jsou uvedeny z pera E. VLCKA i seznamy ceskoslovenskych nalezu fosilniho cloveka, U naleztste Dclnl Vestonice konci seznam cislem 10. V nasledujtcich odstavclch uvedeme nove nalezy z let 1986 a 1987.
Doini Vestontce XI. XII. XIII.
XIV.
XV.
14
middle-aged male: cal va middle-aged male: os frontale (f) young male: cranium, mandibula, 7 vertebrae cervicales, 10 vertebrae thoracicae (f), 5 vertebrae lumbales, sacrum, 12 costae dx, 11 costae sin (f), 2 claviculae, 2 scapulae, sternum, 2 humeri, 2 radii, 2 ulnae, 3 metacarpalia, 9 phalanges manus, pelvis, 2 femora, 2 patellae, 2 tibiae, 2 fibulae, 2 tarsalia. young male: cranium, mandibula, ossicula auditus (malleus, incus), 7 vertebrae ..cervicales (f), 10 vertebrae thoracicae (f), 5 vertebrae lumbales (ff), sacrum 11 costae dx , 11 costae sin, sternum (f), 2 claviculae, 2 scapulae, 2 humeri, 2 radii, 2 ulnae, 4 ossa carpi, 3 ossa metacarpale, 7 phalanges manus, pelvis, 2 femora, 2 tibiae, 2 patellae, 2 fibulae, 4 tarsalia, 2 metatarsalta a 2 phalanges pedis. young female: cranium (f), mandibula, ossicula auditus (malleus, incus), 7 vertebrae cervicales (f), 10 vertebrae thoracicae (f), 5 vertebrae lumbales (ff) , sacrum (f), 11 costae dx (f), 11 costae sin (f), sternum (ff), 2 claViculae (f), 2 scapulae (f), 2 humeri, 2 radii, 2 ulnae, 6 phalanges manus, pelvis (f), 2 femora, 2 tibiae, 2 patellae, 2 fibulae, 8 tarsalia, 10 metatarsalia.
XIV.
middle-aged male: cranium, mandibula, 6 vertebrae cervicales (ff), 4 costae dx (ff), 7 costae sin (ff), sacrum (ff), 2 claviculae, 2 scapulae, 2 humeri (f), 2 radii (f), 2 ulnae (f), 7 carpalia, 8 metacarpalia, 19 phalanges manus, pelvis (ff), 2 femora (f), 2 tibiae (f), 2 fibulae (fj, 9 tarsalia, 9 metatarsalia, 10 phalanges pedis. XVII. child: 2 parietalia (ff) XVIII. epiphysis humeri (ff) XIX. patella sin (f) XX. epiphysis femoris sin XXI. epiphysis femoris dx (f)
2. DEMOGRAFICKA DATA 0 DOLNOVESTONICKE POPULACI Na sfdlisttch v Dolrnch Vestontcich byly objeveny pozustatky celych Koster a fada Iragmentalnioh nalezu celkem asi z 31 jedincu. Nalezy byly oznaceny cisly od I do XXXIV. Z tohoto poctu nalezelo maxlmalne 25 dospelym a 6 dstem. Pfi demograftckem pohladu na populaci je nezbytne stanovit pohlavt zemrelych a [ejich dozity vek. Prtrozene nejlepe se to dari u dobre zachovalych pozustatku, predevstm u celych Koster.
2.1. Pohlavi jedincii
Bylo stanoveno u nalezu DV III, XIII, XIV, XV a XVI podle prttomnych dtagnosttckych znaku rozvinutych na panvi, u dalsich neuplnych poznatku, jako u DV I, II, XI + XII, Pavl ova I podle utvarern zachovalych lebek a jejlch casn . Samozfejme i u jiz uvedenych kompletnich Koster. U Iragmentalnich nalezu nebylo mozno pohlavt zjlstit. Ph tomto stanovovani pohlavl u dobre zachovalych [edincu vznikla urctta nejistota u jedince DV XV, vyzvednuteho z trojhrobu objeveneho v r. 1986. Zatimco panve [edincu XIII, XIV i XVI dokladajl nepochybne pohlavt muzske, u jedince DV XV byl zjiSten atypicky tvar panve. To byl vsak jan prvnt pohled. Panev XV je celkove mensi, s kycel nlml lopatkami vice horizontalne pclczenymi, s otevtenejstm symfystalnlm iihlem 102° oproti muzskym hodnotam 69-79°. Diskutovana uzka incisura ischiadica maior na rozdH od typickych muzskych panvi XIII a XIV rna horrn rameno rozevi'enejsi a nema uzavirajict se obrys incisury jak vtdime u [menovanych panvt muzu. Panev XV navic obsahuje atypickou sesticbratlovou kost krizovou. Jejl ala sacralis jsou napadne zmensena ternef a 50 %, takze as sacrum rna tvar rycovitY. I pres pl'Itomnost evidentntch patologickych zrnen pi'Ipadns genettcke malformace odpovida panev DV XV svou veltkosn, celkovym tvarem, symfystalnim uhlern a upravou tncisury, zenskernu typu pf'Ipadrie intersexu s prfklonem k zenskemu typu. Rel ativne muzske utvarent kycelni kosti vyjadruje maly sexualni rozdH s [akym se setkavame u mladopaleol Ittckych lovcu, srovnej nalezy ze Sungiru. Z d alsfch dUlezitych charakteru pro stanovern pohlavi u zkoumanych [edincu lze vyzdvihnout celkovou gracllnejs! stavbu lebky u zeny XV s gracrlnejsi mandibulou, mensi a uzky proc . mastoideus. [eho sirka u muzskych [edincu XIII, XIV a XVI ctrnla 34, 37 a 33 mm, zatimco u zeny DV XV jen 23 mm. Velmi zajrmavym zjistenim je utvarent obrysu tylni partie a to naslednou polohou bodu op. i a I stanovitelnou kolmicemi na FH. U muzskych jedincu bylo poradt techto bodu op- t- 1 u [edince XV pak pozmenene poradi op- 1- i. Podobne muzeme konstatovat i rozdHy v uprave glabelarni krajiny u muzu XIII a XIV, kde spustens kolmice na FH jsou serazeny v poradi n-sg-g, u zeny XV sg-n-g. Samozrejme metrika poskytuje dosti dokladu 0 rozdilu lebky XV ad muzskych lebek. Velmi poucne je i stanovern obsahu mozkovny. U muzu DV XIV 1538 ccm, XVI 1547, XIII 1481, Pavlov I 1472, Brno II 1500. U zen je kapacita lebecni temer a 150-200 ccm nizsl. DV III 1285, XV 1378, Brno III 1304. Konecne i vyska postavy odhadnuta z delky dlouhych kostt hovort tez jednoznacne, U muzu DV XIII 167,7-170,5, XIV 175,7-178,6, XVI 174-172, Pavlov I 182-182 a u zen DV III 161, XV 156-160,2. Muzske hodnoty byly pocHany podle E. BREITINGERA a zenske podle H. BACHA. Prvni cislo stanovuje prumer ze vsech dlouhych kastl, druhe pak prumer z Kastl dolni koncetiny.
15
f-I. 0)
Tab. 1. Metrioka charakteristika pavlovienske populace jiini Moravy (Mer'eni E . Vlcek, J . J elin ek , J . Maly a J. Ma t iegka ) I n d ex
DV I
DV
X I+
XII 8 17 17 9 9 12 16
: 1 : 1 :8 : 10 :8 : 8 :7
47 47 48 48 52
: : : : :
45 46 45 46 51
54 : 55 61 : 60 63 : 62 40 : 5 Modu1 40/45/4 7
Pohlavi Dozity vek Vyska postavy Kapacita lebky
73 ,3
64,3
-
-
-
82,2
-
-
-
-
-
-
-
6
-
-
-
6
ad
± 40
-
-
-
-
I I
DV
DV X IV
DV XVI
Pavlov I
Brno II
DV
XIII
76,7 68, 8 89,6 83,9 68,3 80,0 77,1
68,5 66 ,5 97,0 90,4 75,9 83,9 73,8
66,2 68,2 103 ,0 88 ,2 72,9 81,2 86 , 1
66,5
66 ,3
68,5
-
-
-
81 ,9 113, 5 51, 1 70,8 59,Od 76,98 53,6 108,6
86,9 118, 9 53,0 73,7 80, 5
87,4 125,5 53,3 76,6 74,4d 78,Os 48,3 108,5
-
105,9 116,3
6
17-1 8 ± 170 1481
45, 6 116,4 78,0 91,6 113, 7
6
16- 17 178 1538
-
II
85,1 76,3 82,2
77,3 72,4 81,3
-
-
-
-
-
-
76,7
-
-
125,5
-
-
-
-
-
-
93,6 118,7
-
-
6
45 - 55 172 1547
6
±40 182 1472
-
-
6
40 - 50 (180) (1500)
82,6 70,4 79,3
-
-
~ ad
-
I
DV
III
Brno III
70,7 70,1 99,2 76,4 70,0 85,4 82 ,9
70,2 75 ,7 107,9 87,6 72,4 81 ,9 88,6
78,4 150,8 51,2 75 ,3 78,4d
87,2
52,0
81,5d
47,1 98, 1 57,4 102,9 109,7
48,0 111,5 94 ,6 9 1,3 109,7
~ ± 40 161 1285
~ 35 -40 ± 160 1304
Sv itavka
-
DV XV
71,9 -
-
-
-
82,4 73,7 82 ,0
-
81,5 117,8 49,2 71, 1 87,2d 89,7s 49,0 123,4 64,4
-
83,5 116,5 49, 6 69,2 79,5d 75,08 40,4 116,7 -
-
-
-
-
~ 15 - 16 154
-
~ ±20 160 (1378)
xv
K XIV
Ob r , 12: Symphysialnf uhly u nalezu DV XIII, XIV a XV (v levo) a t var in cisura isc h iadica maior u tychz [edtncu (vpravo naho fe}. Symphysialnt uhel u jed ln ce Kostenki XIV (vlevo) a tvar incisura ischiadic a mater u nalezu Sungir I a III (o brysy se jmul VI. Novotny ) a Kostenki XIV. Kresba E. Vlcek .
17
I-l
co
Tab. 2. Metricka charakteristika mladopaleoliticke populace z Predmosti (Mereni J . Matiegka) Indexy
8 17 17 9 9 12 16
: : : : : : :
1 1 8 10 8 8 7
47 47 48 48 52 54 61
: : : : : : :
45 46 45 46 51 55 60
Pohlavi Dozity vek Vyska postavy Kapacita lebky
I
73 ,4
-
81,7 70 ,5 73, 4? -
-
-
(S 20-25 152 ,7 ?
III
IX
IV
72,0 66,0 91,7 81,3 71,7 ? 75,9?
-
74,0 68,4 92,4: 82,0 72,4 72,4? 80,0
75 ,2 71,0 94,4 80,3 68,1 75,7 ? 77,8
87,3 125,3 53,5 76,8 69,0 44,1 107 ,9
86,7 136,0 49 ,6 77,9 ? 66,7 46,3 120,7
77,2 ? 123,5 ? 47,1 ? 75,3 ? 7 1,1 56 ,3 111 ,5
(S 35- 40 179,8 1608
I
X
V
73,0 -
83,9 71,7 76,8
I
77,6
-
83,7 71 ,5 73 ,6
II
73,2 ?
-
-
-
-
-
-
78,0 115,8 46,8 69,5? 65,9 54,9 130,8
-
-
68,4
-
<5
~
~
~
20 -25 167,1 1555
30-35 165,0 1518
15-1(j
20 -30 162,2 1452
-
<5
+
6 -7
VI
VII
77,1
70,2 65,4 93,2 83 ,5 69,2 71 ,9 93,3 ?
-
-
I
80,2 64:,5 -
-
0
+
2-3
71,8 -
0
+
12 -14
I
XXII 76,3 67,2 88,2 81,8 66,7 74,1 60 ,0 .-
25,5 65,6 84:,5 60,0 -
-r: 0
+
9-10
--34---
XIII
- - - ' 37 ---..'- -
.XIV
-23-
--33---
xv
XVI
Obr. 13: Dolni Vestornce. Tvar a velikos t p rocessus mastoideus u [edlncu DV XIII , XIV, XV a XVI. Kresba E. Vlcek.
Tab . 3. Metricka charakteristika m la d op al eoliticke populace Ukrajiny a Moskevske oblasti (Mereni V. P . .Jakimov, V . V . Bunak, T . A . T rofim ov a , M. M . Gerasimova a E . Vlcek ) K II
I n d ex y
K XIV
K XVIII
K XV
I I
8 17 17 20 9 9 12 17
: 1 : 1 : 8 : I : 10 :8 : 8 : 7
47 47 48 48 52 54 61 63 40
: : : : : : : : :
45 46 45 46 51 55 60 62 5
Pohlavi Dozity vek Vyska postavy Kapacita lebky
71,7 69,2 96 ,5 60,1 83,8 69,0 72,5 -
-
55,0 -
45,6 ?
-
3 50 165 1605
71,5 72,1 100,7 60 ,8 83,7 72,6 77,3 80,5 74,2 101,0 45 ,4 61,8 58,7 62,8 116 ,7 86,4 105,1
3 20 -25 166 1222
74,3 ?
-
62,0 81,5 66 ,7 74 ,4
79,8 -
57,4 78,0 70 ,5 78 ,8
-
-
82,7
72,5
-
-
50,9 -
40,5
-
69,2
52,4
-
-
-
-
-
3? 5 -6
I I
Su I
76,6 69,1 90,3 62 ,7 89 ,3 75 ,7 77,1 66,0 89,4 122 ,1 54,9 75,0 73 .9 48,2 130 ,3
Su V
67 ,7 68,7 102,0 59,5 88,2 78,8 85,6 -
-
63,0 66 ,7 54,3
-
-
-
-
113,6
-
3? 9-11
3 55 -65 178,5 1464
~? !
1453
Su II
Su III
76,4 71,3 93,4 60,1 83,6 75,0 80,8 73,7
82,0 69,1 84,3 58,4 83,0 75,5 75,3 84,4
92,4 122,5 50,8 67,4 69,0 47,0 110,5 72,9 103 ,1
83,5 114,0 48,8 66,7 77,8 53,1 140,9 97,5 94,2
3 11- 13 164 1267
~ 9-11 (154) 1361
2.2. Dozity ve k jedincii K stanovovarn doz iteho veku jedincu na rn poslcuztl stav mineralizace chrupu a stuperi osifikace kostry. Opet u jedtncu pochazejlcich z r ttualnfch pohrbu bylo rnozno vyuzH obou krtteru . Pozustatky DV III nalezi zene + 40 let stare, kalvy DV I a II pak jadincum adultniho veku. Kalva jedince DV XI + XII pa tri muzt +40 let star emu. Konecns jedinee z hrobu DV XVI zemrel v maturnim vsku (45-55roku). U neho byl ehrup znacne obrousen, takze korunky prednich zubu jsou temef zeela sneseny a obrus postihuje jiz krcky zubu , U stoltcek byla abrase tak velka, ze korunky jsou zeela ottele, takze dosl o az k sep ar aci [ednotllvych korena. Dfilezite bylo stanovit vek pokud mozno co nejpresne jt u mladych [edlncu z tro jhrobu. U muze XIII jsou tren molary v semiretenci a jejich koreny S8 nachazejt v VI. stadiu jejich mtner altzace, tj . korenove ka nalky ma ji paralelns vytvorens stsny. Na hlavicich kosti paznf [sou dosud patrrie rustove linie. U [edince XIV nejsou tretf stollcky prorezany a jejieh koi'eny [sou v V. vyvojovem stadlu, tj. maji dosud dtvergentnt postaveni sten korenovych kanalku . Na kostre nejsou dasud prirastle hrebeny kycelntch kosti a na hlavicich kosti stehennich, na hornfch epttyzach koati bercovych a na dolnfch ep ifyzach kosti predloketnich jsou dosud zretelne stopy po rustovych Ilnifch a 5t8rbinach.
[edinec DV XV nern a dosud proi'ezane hor nt treti molarv, ktere se nachazejl v VI-VII stadiu mineraltza ce ko renu. Dolnf treti stolicky jsou v semiretenci a ve zmenene poloze, ale ma ji jiz do konceny vyvo] korenu. Rustove 5terbiny a li nie na dlouhych kosteeh nejsou jiz patrrie. Podle techto nalezu nejml ads lm je jed inec DV XIV teprve 16-17 let, pak nasledu]e DV XIII, kter y byl 17-19 let stary a nejstarstm [e jedinec DV XV, ktery vekem spada do pocatku kategorle adultus (kolem 20. let) (VLCEK 1990. )
20
I II
XV I Obr. 14: Dolni Vestontce. Tvar mozkovny v norms ver tika ln l u [edlncu DV III, XIV, XIII , XV, XVI a XI+XII. Orig. E. Vlcek.
21
Xl
+ XI I
Obr. 15: Dolnl Vestonice. Tvar a model ace lebky v norms lateralnl. oznacem shodne s obr. 14.
Jake tedy bylo demograftcke slozenl dolnovestonicke populace? Z 25 dospslych jedincl1 11 patrtlo muzum, 3 zenam a 11 dospelym neurciteho pohlavt a z nlch u 6 nebylo mozno pro znacnou Iragmentalnost stanovit ani presnv vek. U muzl1 byla kategorie juv.-ad. [pi'ed 20 lety) urceria 2x, adultni u [edlncu rnezt 20-30 lety byli urceni rovnez 2x, jednou byla zjiStena kategorie mezt 30-40 lety a konecne jednou kategorie maturus (45-55 let) . Se nllrii muz pres 60 let veku nebyl zjiSten. Jiz tato skladba nam ukazuje, 'le nejvets! ztraty v populaci vznikaly u muzu v kategorii adultus, U zen patrIly dye do kategorie adultus mezt 20-30 lety a [edna na hranici kategorie ±40 let. Bohuzel nelze zaradtt podle pohlavi jednoho jedince z vekove kategorie adultus ve stari 20-30 let a u jednoho ve stari 30-40 let. Tento strucny rozbor naznacu]e, ze muzi tvort celou trettnu zkoumane serie, 'leny se podflejl [ednou desetinou a dett jednou petinou. Bohuzel cela dalsf tretma dospelych neni presneji urcitelna podle vsku a pchlavl. 3. STRUCNA ANTROPOLOGICKA CHARAKTERISTIKA LOVCO MAMUTO Z DOLNlCH VESTONIC Kostry z trojhrobu (DV XIII, XIV a XV) i ritualnfho pohrbu (DV XVI) [sou velmi uplne a dobre zachovane, az na velkou postmortalni deformaci mozkoven, ktere byly vystaveny nejvetsimu tlaku nahrnutycn zemin nad hroby. Nesmfme zapominat, ze marne pred sebou mlade jedince s dosud nedokoncenou osiffkaci lebek a koster. Rekonstrukce lebek se proto potykala se znacnymt obtizemi. Nejmene byla posttzena kalva objevena izolovane v kulturni vrstve (DV XI + XII) . Naprott tomu je pozoruhodne, ze kostry hrudniku zl1staly z vetSi casU jeste klenute, i kdyz mirne stlacene. Nektere z kratkych kosti koncettn byly dlslokovany a i ztraceny, zrejme ctnnostt drobnych 'livoeichl1 a manipulacemi pri zachrannem vyzkumu, Nove nalezy Iovcu z Dolrnch Vestonic pochazejtci z let 1986 a 1987 muzeme metricky strucne charakterizovat takto : Izolovana kalva muze DV XI + XII je ultrahyperdolichokranni (64,3) a lebka muze DV XVI je hyperdoltchokrannt (66,2) chamae- a akrokranm (68,2 a 103,0). Mozkovna jedinel1 z trojhrobu se pohybuje od hyperdolichokranie u mladfka DV XIV (68,5), pres dolichokranii u jedince DV XV (71,9) a'l k mesokranii u muze DV XIII (76,7) . U vsech byla zjtstena chamaekranie (66,5-68,2) . Obltcejova kostra u muze DV XIII je euryprosopnt (81,9), podcbne u jedinee DV XV (83,5) a u mladfka DV XIV je mesoprosopni (86,9). Rovnez i u muze DV XVI je oblicejova kostra mesoprosopnt (87,4) . Horrn obltcej je u vsech zkoumanych jedincu mesennl v rozmezf 49,6-53,3, ocnice u DV XIII [sou chamaekonchnf (69,9-76,9) a u ostatnich jsou stredns vysoko mesokonchnt (74,480,5). Nos byl u [edincu DV XIV leptorrhtnnt (45,6), rovnez u DV XV (40,4), u muze DV XVI mesorrhtnni (48,3) a u muze DV XIII platyrrhinnt (53,6). Obsahy mozkoven se pohybuji u muzii DV XIII 1481 ccm, XIV 1538, XVI 1547 a u zeny DV XV je obsah mozkovny 1378 ccm. Nekollk udaju z morf'oskoptcke charakteristiky. Pri pohledu shora vykazujt mozkovny DV XI + XII, XIV a XVI ovotdnt obrys, DV XIII spheroidni a u DV XV brlzotdnl. U po sledne jmenovanych se v obrysu uplatriuje i vldltelny obrys oblouku maxily. V norme rrontalni vldime dosti vysoka cela u DV XIII, XVI a XI + XII s vyrazne modelovanyrnt arcus superciliares. Lebka DV XV a XIV ji'l nemaji tak vyrazne zdnraznem obocrnch obloukii. Podle stupnice Broca dosahuje glabela u DV XVI stupne 4, u DV XI + XII a XIV 3.-4. stupne a u DV XIII a XV 3. stupne. S tim souvisf i tvar sagitalniho obrysu eelni supiny. Vyslovene obloukovity obrys zjiStujeme u DV XIV, ni'lsi a mirne ubihajici u DV XIII a XV, vice sklonene u DV XVI a vyslovene ubihajici u DV XI + XII. Rozvoj teto krajiny dobre vyjadfuje vztah bodl1 n-sg a g, mereno nad FH. Tylni partie jsou u mU2e DV XIV kurvookeipitlilne vytazene s naznakem inionu, u DV XIII je hornf cast supiny tylnf mirne vysazena a krajina inionu je zduraznena. U DV XV je stay podobny, ale bez zduraznenf inionu. Vyrazne odsazeni tylniho obrysu v bodu lambda a zvyraznenf inionu vykazujf nalezy DV XVI a DV XI-XII. Vysazenost tylu dobre vyjadruje i poradf bodu op-i a I na horizontale FH kam spoustrme kolmice. U muzskych jedincu jsme zjistili toto poi'adf op-i-l, zatlmco u DX XV je poradf pozmeneno op-I-i. Tvar oenic je u studovanych jedincu okrouhle obdelnikovity. Licni kosti u nalezu DV XIII a XV nesou vyrazne proc. Sommeringi, zatJ:mco nalezy DV XIV a XVI maji lateralni obrys proc. frontalis bez zdurazneneho tuberculum marginale. Navfc u na lezl1 DV XIII a XV je zvyrazneno tuberculum zygomaticomaxillare. U nalezu DV XIII
23
III
XIV
XlII
xv
Xl + X"
Obr. 16: Dolnf Vestonice. Tvar mozkovny v norms okciplta lnl. Oznacem ste jne s obr. 14.
24
Obr. 17: Dol nf Vestontce . Obltcejovy skelet v norms Iront al ni . Oznacern [ako drive .
25
DV XVI Obr. 18: Dolni
V~stonice.
Lebka muze DV XVI v zakladnich norrnach. Ortg . E. Vlcek
i daISL
je na dolnim okraji apertura piriformis vytvoren sulcus praenasalis podobne u DV XIV, zatimco u ostatnich nalezu [e okraj hruskoviteho otvoru ostry s 1'uzne vvtvorenou fossa prenasalls. Opet u DV XIII a XV a dosti u XVI je mohutne vytvotsna fossa canina. U DV XIV neni na prednl stene leve maxily ani naznak t810 jamky. Vpravo byla stena poskozena, tudiz je nehodnotitelna. Detailni rozbory [ednctlivych kosti neu rokranta i splanchnokranla , dale vytvorern epigenettckych znaku, popis usni kra jiny a baze lebky, prekracujt r amec naseho informacmho sdeleni.
26
Podobne i informaee 0 eharakteristiee pos tkranialnfho ske letu, predevstm dlouhych kostt koncetin, uvedeme jen ve vyberu strucne. Nejnapadnejsim znakem na humereeh je nepomer robustieity diafyz u prave a leve kosti paznt. Dubre to vyjadru]! [ak absulutni hodnoty prurezu diafyz (sag. a trans.), tak i index robustieity (DV XIII 21,4-19,0, XIV 19 ,3-15,6, XV 21,6-18,9, XVI --19,1). Navlc zjtstujeme u nalezu DV XV ohyb prave diafyzy smerern medialntm a vyklenuti diafyz obou humeru u DV XVI. U kosti vretennt vyjadfuje index robustieity u DV XIII a XV symetrii kosti vpravo i vlevo. Naopak u DV XIV je patrna vyrazna asymetrie 73,3-64,3. Totez vidime v absoIutnich dateeh u prumeru diafyzami 11-15 a 9-14. Co bylo receno 0 radiu, totez lze riei 0 ulne. U DV XV je index diafyzy asymetrlcky - stoup a u leve kosti na 96,4 oproti kosti prave 81,3. [e treba upozornit na rozdfl v delce prave a lave kosti - leva je kratsi. U ostatnich jedineti. je vztah pravych a levych kostt loketnieh symetricky. Ruzna dalka kosti stehenni u DV XV 366 a 384 se projevuje v asymetrii indexu 1'0 bustieity 16,1-14,3. I index pilastrieus presahuje u vsech jedtncu vice nez 100 jednotek, ale u DV XV je opet rozdflny vpravo a vlevo 126,9-120,0, tedy 0 7 jednotek indexu. U ostatnich se pohybuje jen v rozmezi 3-4 jednotek. Podobne i index platymerieus. DV XIII a XIV jsou hyperplatymerni, zattmco u DV XV a XVI zjtstujeme vyraznou asymetrii pohybujict se na hraniei platymerie a eurymerie DV XV 82,9-88,2 a DV XIV 85,7-96,9. Rozdil v indexu hlaviee Iemuru je patrny jen u DV XV 107,0 a 100,0. Kollediafyzarnf uhel se pohybuje v rozmezi 4°_5°. DV XIII 107°-112°, XIV 113°-113°, XV 112°-108° a u DV XVI 122°-124°. Patella u DV XIII je stredne vysoka a st redne stroka, u DV XIV nizka a stroka a u DV XV je stredne vysoka az nizsi a stredne Siroka. U kosti bercove byla zjistena nejvetsi asymetrie v indexu stredu diafyzy u DV XIII (82,4-63,9) a u DV XVI (82,9-62,9). Hodnoty se pohybu]i tedy od eury- po mesoknemicke, Leva tibie je vice oplostela, DV XIV je platyknemnl 57,1-52,8 a DV XV [e euryknemni 72,4-70,0. I u fibuly byly zjiSteny asymetrie v indexu prumeru diafyzy u DV XV 78,6-68,8 a u DV XVI 62,5-80,0. V indexu robustieity se nevyskytujf zadne disproporee v latera lite kostL U fibul zjistujeme znacnou kanelizaei , hlavne u nalezu DV XIV. NejvetSi vysku postavy zjisfujerne u mladfka DV XIV 170,6 [vypocet ze vsech dlouhych kostf skeletu) a 175,7 (podle vypoctu [en z kostl dolnt koncettny} . U muze DV XVI 172 ,0 (174,0), u muze DV XIII 170,5 [167 ,5) a u zenskyeh [edmcu DV XV 160,2 (156,0) a pro srovnani u DV III byla vypoctena vyska postavy z kosti dolnt koncetiny na 161 em. Dale byly vypocte ny indexy humero-r adialni, Iemuro-tlbialnt, koncettnovy in dex remuro-humeralnt a tlbio-radialnl . Vyjadruji ureite proporcm rozdlly u nekterych hodnot, tak jak jiz zmineno u jednotltvych kostL 4. K TYPOVE ANALYZE DOLNOVESTONICKE POPULACE Posoud1me-li tyto jedinee v ramer skladby cele populace epoehy pavlovienu na Mo rave, muzeme zjistit v jejieh vartacnt siH dva morfologicky a metricky definovatelne typy [VLCEK 1967, 1970). Prvn1 reprezentuje muz DV XVI, 172 em vysoke postavy, robustni kostry ukazujlct na vyvtn mohutneho svalstva. [eho lebka byla dlouha [66 ,2), mozkovna velka (1547 cern), ale rna [en stredne vysoky obltce] (87 ,4), se stredne vysokyrnl ocntcemt (74,4-78,0) a stredne uZkym nosem (48,3) . K tomuto jedinei lze po morf'ologlcke strance priradit muze DV XI+XII, z nehoz se zachovala toliko velmi dlouha kalva [64,3) (elSe). Z oblicejove kostry nent zachovana zadna cast. DaISi nalezy, ktere vykazuji podobnou nebo bHzkou skladbu znaku v utvareni lebky poskytuje scusedni staniee Pavlov (VLCEK 1961, 1962). Zde lebka muza P I je vyrazns dlouha (66,5), ale rna [en sti'edne vysoke ocnice (76,7) a v celtstech napadne drobny ehrup. Muz byl 182 em vysoke postavy, robustni kostry s vyrazne vytvorenym svalovym reliefem. Tohoto jedince mti.zeme pokladat za reprezentanta tzv . Brno typu, jehoz typovy jedinec Brno II byl objeven v ritualn1m pohrbu jiz v r . 1891 (MAKOVSKY 1899, JELINEK a spo!. 1959) . DaIS1 podobne formy zjistime v serii z Predmostf (MATIEGKA 1934, 1938) . Podobny morfologieky typ lze videt na staniei Sungir v moskevske oblasti u Vladi-
27
i' •
I
' \,
•
l~tt:--'_-f.J \.~t---
l
,~\ .l
~k?;)
'~
<,
,...:
§ ~
c..:::J
'
'-~':
~~,---'l~ .%
~/'rl.,,~ ' ,/'
/~
XI + XII Obr . 19: DolnI Vestoruce . Kalva muze DV XJ+XII.
mira, Sungir I (DEBEC 1967, BUNAK a GERASIMOVovA 1984), kde [edtnec rna lebku sice [en stredne dlouhou (76,6), velkou mozkovnu 1464 cern, ale obncejove proporce jsou velmi podobne [mesoprosop (98,4), mesen (54,9), chamaekonch (73,9) a mesorrhrin (48,2)] . [edinec byl rovnez velmi robustni, vyska jeho tela byla 180 em a mel napadne dlouhe klicky, coz svedcl pro mtmoradnou strckoramennost. U jedince Sungir V (GERASIMOVA 1984) pokladaneho za zenu, je lebka vvrazne dlouha (67,7), s velkou mozkovnou (1453 cern) nese nizsi hyperchamaeprosopni obltce] (63,0), rnzke ocmce (66,7) a sirol{y nos (64 ,9). Tohoto jedince je mozno pokladat za
muze . Zeny viziei se k tomuto typu jsou na daji nalezy DV II, DV III (MALY 1939, Svitavka (VLCEK 1968) a nekolik zen [ejtch lebek je Nidove 0 2 em krats! a
28
rozdil od muzu znacne gracilnt, jak to JELINEK 1954) , Brno III (MATIEGKA z Pt'edmostt (MATIEGKA 1934, 1938) . kapaeita mozkovny 0 200 cern mensi.
dokla1929) . Del ka Toltko
Pal Obr. 20: Pavlov. Lebka muze Pa 1.
u lebky DV II pi'ekracuje max. delka lebky 197 mm rozmezi zen a bllzi se muzskyrn hodnotam. Indexove hodnoty se nelist od muzu. Vyska tel zen se pohybuje kolem 160 em , u muzii pak v rozpett 170-182 em. Sexualni dimorfismus na lebkach je vyrazne vytvoren, ale na panvich je podstatne menst nez s [akyrn se setkavame u soucasne populace a navic je sesunut k muzske strane. DaISl nalez DV I (MALt 1939) byl tez znlcen na konei druhe svetove valky, takze jeho ne zeela spol ehltve prirazeni mezt muzs nern dnes bohuzel revidovatelne. Jednalo se 0 neiiplnou kalvu, ktera byla sestavena z druhotne po svech rozvolnenych kostf, ktere jeste navic byly castecns postmortalns derormovany. Po strance morfologicke spolu s nalezy DV II a DV III predstavujt napadne gracllni slozku v jihomoravske populaei lovcu mamutu,
29
Bil Obr. 21: Brno . Typovy jedinec "brnenskeho typ u " Brno II.
K nim se gracilnI mozkovnou blizf mladik DV XIV objeveny v trojhrobu 1986. U tonoto jedince byia lebka vyrazne dlouha (200?), mozkovna velka arlstenkefalni (1538 cern). Oblieej muze byl stredne vysoky (86,9) a nesl stredne vysoke ocnice (80,9) a siroky nos (45,6). Celisti byly sti'edne silne se si lnym chrupem. Postava mIadfka byia 178 em vysoka, stthla, st rednt robusticity. Hornf koncettny byly re lativne delsl a na dolnfch upouta napadna kanelizace diafyz fibul. Ureity novy prvek v typologtcke skladbe [thomoravske populace pr tnase ji zbyvajicf jedinci z trojhrobu 1986. Mlady muz DV XIII byl 170 ern vyscky, [eh o kost ra byia st i'edni robusticity , s vy-
30
P r III Obr. 22: Predmostl. Lebka muze Ft. III.
razne vytvorenymt svalovyrnt upony. Mozkovna byla stredna dlouha (76,7) a velka artstenkeralnt (1481 cern), oblice] byl stredne vysoky (81,9 ) a ocnice nizke (69,0) a nos byl siroky (53,6). Celisti byly silne a obsahovaly silny zdravy ehrup. Ramcove odpovida nalez ehlapei Sungir II (TROFIMOVA 1987), ktery rna rovnez stredne dlouhou lebku (76,6), mozkovnu 0 obsahu 1267 cern, vysokv eery ob lice] (92,4), ale jen stredne vysoky hornt oblice] (50,8), nizke Denice (69,0) a stredne uzky nos (47,0). Vysku postavy (160 em) nelze jeste porovnavat, nebo t se [edna 0 nedorostlsho jedinee 11-13 let stareho. [edi n ec DV XV svou 160 em vysokou postavou, stredni robustieity, ale castecne pato-
31
SuI Obr. 23: Sungir. Lebka muze Su 1.
logicky zmenenou kostrou vytvat: obraz urciteho intersexu, pfedevsirn vzhledem k utvarent panve, ale s prfklonem k zenskemu pohlavl. Lebka jedince DV XV byla d louha (71,9), mozkovna mela 1378 cern obsah, ale obltce] byl ntzky (83,5), podobne i hornl obltce] (49,6) a nesl nizke az stredne vysoke ocnice (75,0) a uzky nos (40,4) . Tento nalez vyhovuje nalezu dfvky Sungir III (TROFIMOVA 1984). U Sungiru III byla lebka velrni dl ouha (67,7], s mozkovnou 0 obsahu 1361 cern, s ntzkyrn oblicejem (83,5), nizkym hornim obltcejern (48,8), stredne vysokymi ocntceml (77,8], ale s sirokym nosem (53,1). Zde nelze jeste posuzovat vysku tela, nebot jde a devce 9-11 let stare. Rarncove je mozno do teto skupiny zaradit i nalez Kostenki XIV - Markina Gora
32
Obr. 24: Sungir. Rekonstruovana lebka Su V.
SuV
(DEBEC 1955), [ehoz lebka byla dlouha (71,5], ale mela [en malou mozkovnu 1222 cern, napadne nizky oblice] (74,2), i horni ob lice ] (45,4) , velmi nizke ocntce (58,7) a velmi siroky nos (62 ,8) . Vyska tela byla z dlouhych kosti vypoctena na 163-4 em a podle reknnstruovane kostry byla stanovena na 1541 em (VLCEK 1989) . Tato typova skupina je charakterizovana dlouhou az stredne dlouhou lebkou s aristenketalnt mozkovnou, nlzkyrn obltcejem, s n lzkyml ocnicemi a slrokym nosem. S ohledem na gracilne stavenou mozkovnu jsou celisti relativne silne a nesou silny chrup. Celo je klenute, bornbovlteho tvaru. Svalove upony jsou dobr e vytvoi'eny . Sexualni dimorftsmus je obecne maly. Muzeme tedy konstatovat, ze u lovcu mamutu z Dol nich Vestornc, jejichz pozustatky byly objeveny na stdlistt starsi faze v jeho dolrn castt pf'evlada jeste Brno-typ a jeho prechodne Iorrny, zatimco na sldltsti z mladsi a rcheologicke a strattgraficke faze ze strednt a horni casn sidliste pfibyly na Jizni Morave nove morrologtcke komponenty , pro ktere muzerne hledat analogie v geologicky mladsi populaci (Su n gir 22.500 + 600 Gin 3266) ve vychodni Evrope na Ukra jine a v oblasti Vladimira. S cberna skupinami se setkavame i v dalstch epochach vyvo]e stredoevropske populace napr, v magdalenienu v Ddbritz (GRIMM-ULLRICH 1965 ), v mesolitu v Bot tendorfu (VLCEK 1967, 1969), Obl'Istvi (VLCEK 1956) a i v neolitu na nasern iizemi, 5. GENETICKE VAZBY U JEDINCO Z TROJHROBU 1986 Navy objev trojhrobu lovcu mamutu narn umozriuje zjistit mezi pohrbenymt jedin ci i urcite dBdicne - prfbuzenske znaky. 0 tom rozhoduji zvlastnosti, vzacne nebo ne obvykle znaky zjistttel ne na kostre , ktere se u studovanych [e d in cu opaku jl. Ie dln ci z trojhrobu to dokumentu ji ve vrchovate mire. U vsech t1'i jedtncu zjiSfujeme specifickou upr avu je jich lopatek. U lopate k je velm t napadny tva r hrebene - spina scapulae. Hreben je predevsim v medtalnt t ret ine v miste tuberositas triangularis sp inae uhlovite ohnuty a za dr uhe v tomto rniste je dolnf okraj tuberosity la lok ovit e vytazen srnerern do lu. Podobne ja k o to vidime napr. u vepi'e. Dal sim napadnym znakem je konkavnl vpacem vntrniho okraje lopatky - ma rgo medialis, ktere je rovnez vytvoreno u vsech tfi [edtncu. Tim vznika specificky tvar tela lopatky. Konecne na rozstrenem vnttrrnm okraji lopatky - margo lateralis - jsou vyrazns vytvoreny dve hrany - labium anterior a posterior. Tuto formu lze oznacit ja k o facies axillaris bisulcata sec. TRINKHAUS (1977). Odpoved na vvsvetlern techto mo rrologtckych a ojedinelych zvlastnosti v utvarent lopa t e k dop liiu je a potvrzu je do urctte miry i n a lezova situace. Lopatky se nachaze ji v tzv. vysokern postavent, jsou vysoko vyzdvizeny n a hrudniku a svymt dolnimi tih ly
33
o V III Obr. 25: Dolni Vestonice . Lebka zeny DV III.
smeruj! k paterI. Tento priznak upomtna na vfidci znak syndromu Sprengelovy deformity. Lopatky u teto poruchy byvaji spolu spo jeny vaz ivove, prtpadne az kostsne. Syndrom byva provazen jeste zmenamt v utvareni pricnych vybezkfi krcnich obratlu ev. i dalstch, U zkoumanych jedincfi z trojhrobu nebyly takoveto zmeny konstatovany. Toliko u jedince DV XV ulozeneho ve stredu hrobu vidtme jiste uplatneni tohoto pravidla. Na kosti krf zove jsou znacne zrnenseny postranni use ky kosti 0 vice nez a po lovlnu, a proto tez t va r os sacrum js rycovity a nikoliv tro juheln fkovl ty . Nalez je naprosto ojedinely a bude jeste podroben dalsimu srovnam. Z dalsich znaku, ktere nachazime u zkoumanych [edincu, je vyr ovnam a oplostent tel kllckfi - clavicul.
34
Obr. 26: Brno III -
lebka zeny (nahofe) a Svitavka -
obltce jova kostra divky (dole).
Konecne z dalsich opakujtcich se znaku prichazejtctch opetovns u vsech trl zkoumanych [edincu, je chybeni prave celnt dutiny tzv, aplasia sinus frontalis vpravo. Pro porovnam muzeme posoudit oboustranne vytvorern celnich dutin u jedincu DV XI + XII a DV XVI. Vsechny tyto nalezy nas vedou k uvaze, ze jedinci pohrbent ve spolecnern hrobe DV 1986 nalezt sourozencum. To podporuje i tesne navazujict vek pohrbenych. DalS1 doklad rodinne nebo rodove prfbuznostl v populact lovcu mamutu z DV narn poskytuje nalez dvou hornlch levostrannych mclaru dvou ruznych [edincu (DV XXXI a XXXII] objevenych v r. 1974, ktere vykazujf mimol'adne shady. [edna se a treti nebo druhe molary, v kazdem prtpade a posledrn zuby v fade. [ejtch podobnost je neuveritelna:
35
DV XIV Obr. 27: Dulnl Vestonice. Lebka mladika DV XIV.
1. Na mesialnt plose zubu pod dolnt hranicl skloviny jsou vytvoreny nutrittvni kanalky.
2. Mesialni koreny jsou dobre diferencovane s vytvorenou hlubokou meztkorenovou ryhou, 3. Bukalnl koreny nalehajl tesne na koreny palattnalnt, ale jsou nddeleny. 4. Palatinalnt koreny jsou rozdsleny hlubsi ryhou, ktera od aptkalnt krajiny dosahuje az na 3 mm k rozhranni skloviny a cementu. 5. Zubnl kamen je u obou zubii vyrazne vytvoren a vedl k atrofii parodontu (odhad veku 3-4 decenium). Tato mimoradna podobnost stejne kategorie i poradt zubii doklada prtbuznost rodinnou nebo rodovou u obou zjistenych nositelii. Nalezy byly konzultovany s doc. MUDr. J. Handzelem, esc.
36
oV XP! Obr. 28: Dolni Vestontce. Lebka muze DV XIII.
Existenci skrytych rodinnych znakii na kostre poskytujf i nalezy u jedtncu ji~ z drive objeveneho hromadneho hrobu lovell mamutii v Pfedmostf. J. MATIEGKA (1934) popisuje tri netradtcne sledovatelne znaky, ktere se opakujt u nekolika [edincu obojfho pohlavi a rnzneno veku. V prvnt skupine u muzl1 Pro III, Pl'. IX, u zeny Pl'. V a ditete Pr. IX chybejt obe foramina parietalia, za soucasneho vybocent splavu sinus sagittalis superior na pravou stranu, Toto vybocem zilnfho splavu vykazuje jeste navic muz Pro I. Druhou skupinu predstavujl jedinci, kde se vytvo rflo [en jedno foramen parietale, a to na leve kosti temennL Vyskytuje se jeste u starsiho muze Pr o XIV, mlade zeny Pr. X a u dvou deti Pf. II (6 r.] a Pl'. VIII [12-14 r. }. Tedy i u predrnostecke serte lze prokazat geneticke vazby mez i zde pohfbenymi jedinci.
37
_ _ _ _ _- - 4
DVXV
Obr . 29: Dolni Vestonice . Lebka zeny DV XV.
6. K ZDRAVOTNfMU STAVU r.ovcn MAMUTO Z DOLNICH VESTONIC U zkoumanych loveii mamutu Iezelo hlavnt teziSte v utrpenych poranenich. Predevsirn to jsou poranern, ktera nebyla smrtelna a ktera S8 vyhojila. Za druhe jsou to poranent, ktera vedla zi'ejme k srnrti jedincii. Teprve tren skupinu tvorI choroby, jejichz nektere priznaky nebo nasledky jsou zjistitelne na zachovane kostre. 6.1. Vyhnjs na pnraneni na mozkovne Muz DV XI + XII nese na cele jizvu dosahujici 38 mm nad glabellou do stredni CAry. Puvodne byla ovalneho tvaru. [e]! vyska byla 27 mm a zachovala se v slrce 19 mm . Hloubka jizvy je 5 mm . Jizva je dobre vyhojena bez znamek druhotneho zanetu. Poranent bylo zpiisobeno tupyrn pfedrnetem 0 malern prumeru tiderove plochy. Oder byl
38
Obr. 30: Sungir. Rekonstrukce lebky Su II a Su III . Kresba G. Lebedinskn aj .
veden velkou silou, takze doslo k poskozenl jak zevm tak i vn itrni kompaktni desky kosti. Na teze lebce z jtstujeme jeste dalst povrchovou dobi'e vyhojenou jizvu velikosti 18 X 10, ktera se nachazt na prave kosti temcnm v je jim eelnfm uhlu - angulus frontalis. [edinec DV XIII rna na cele napravo od bodu metopion ovalnou jizvu 16 X 12 X 1 mm velkou a druhou na prave kosti temenni vpravo od bodu bregma, pfiblizne teze velikosti (15X8X2 mm). abe jizvy [sou dobre vyhojeny. Jedinec DV XV nenese na lebce zadne stopy, ani po cerstvem ani po vyhojenern po -
ranem. U jedince DV XVI z jtsfujeme opet na cele vpravo od bodu metopion jizvu 15 X 5 X 2 mrn velikou, dobre vyhojenou a druhou okrouhlou jizvu vpravo od st rednf cary 21 mm pred bodem bregma velikosti 19 X18 X 4 mm, rovnez dobfe vyhojenou. abe tato po ranern byla zpusobena t upym predmetem, poskodlla toliko zevni kompaktnt desku kosti - lamina externa - a pronikla do kostnt diploe. Poraneni neohrozilo zivot poskozeneho. U vyho jenych poraneni na celm a t em ennich kostech u [ed tncu DV XI + XII, XIII a XVI se nablzf pfi jejich vyk ladu etnograftcky aspekt, jak se 0 tom jese zmmtrne. 6.2. Stav po Irakture maxily U jedince DV XVI vsak konstatujeme stav po Iraktufe h orni celtsn v oblasti sutura palat ina, kt era se vyhojila, ale s mimym posunem ulomku, takze v useku rezakii v al veolarni partii je dobre patrny schod v celtstt. Ope t se [edna 0 tu pe po ranem, ale nelze r ozh od nout zda vzniklo uderern nebo padem poraneneho na tvrdou podlozku, 6.3. St a v po di slnknvane Irakture kl ou bniho vybez ku Do skupiny vyho jenych poranem je nutno pfiradit i vzacny nalez ucineny na kostre z rttualniho pohrbu DV III . Jde 0 asymetrii obhce jove kostry teto zeny, ktera vzni kla jako nasledek zlomeniny kloubniho vybezku mandibuly (RAMBA-VLCEK 1988 ). Leva polovina strednl trettny oblicejove kostry je zmensena - hypotroficka a provazena soucasne asymetrickou upravou ocnic a zmenamt v krajine leveho celistnfho kloubu. Asymerii lebky je mozno zjistit i pfi pohledu zdola. Dolnf celtst rna levou polovinu zmensenou. Levy kondyl je mutilovan, snizen a mtsto kloubni hlavicky je zde vytvorena trojiihelnfkova ploska, Rovnez i levy krcek je kratky a eels vetev cehstt je zmensena. Prfciny popsanych zmen v morfologii poskozeneho leveho celistntho kloubu u zeny DV III, provazene naslednou riistovou asymetrH leve poloviny obl tcejove kostry lze po soudit a vyloztt klinickou praxt, Tato zena utrpsla jako divka mezi svym 9.-12. rokem uraz-trauma brady vedoucf k dislokovane zlomenine kloubnfho vybezku mandibuly. Kolem jejfho 15. r oku ztvota se rozvinula mandibularnt asymetrie, jako diisledek detormo-
39
K XIV Obr. 31: Markina Gora. Lebka muze Kostenki XIV.
vaneho sekundarns znovu vytvorenehu kloubnfho vybezku, nebot puvodnt odlorneny se r ozpusti I. V prubehu II. rustoveho zrychlent mezi 15-17 lety se zpomalil rust i leve poloviny strednt cast; obltceje a tak vznikla vysledna asymetrie ce le tvare. Podobny uraz jsme zaznamenali i u [edince z Brna III, ktery vsak postihl dospelou zenu, takze nedoslo k vyrazne asymerrtt obltcejove kostry [VLCEK - RAMBA 1989 ).
40
DV XIII
Obr. 32: Dolni Vestontce. Morfologie lopatky u jedincu z trojhrobu. Hreben lopatky je
v miste tuberositas tringularis uhlovtte ohnuty a [eho dolnt okra] lalokovite vytazen srnerern dolu. Vnejsi i vnitrni okraje lopatky [sou vpacene. Kresba E. Vlcek.
Obr. 33: Dolni Vestcnice. Aplasie sinus frontalis vpravo u [edincu z trojhrobu. Pro porovnant oboustranne vytvo rene dutiny u muzu DV XI +XII a DV XVI.
41
&.4. Sakundarn! pnsknzent
Pri preparaci lebky DV XV in situ doslo k pror azenf tenke stsny sinus frontalis, protoze kryct vrstva sintru pevne lnula k povrchu kosti. Tento defekt byl povazovan (B. KLIMA
1987) za perforaci celnf dutiny v dusledku [ejfho zanetu, Detallni prohlidka ukazala, ze okraje defektu jsou cer'stve a bez [akychkoltv projevu probfhajicfho zanetu.
6.5. Smrtelna pnranenl ktera vedla zfejme k smrti jedince byla zjistena dye. U jedince DV XIV jsme nezjistili zadne vyhojene jizvy, ale zato velky defekt v supine kosti tyl nl veltkostt 45 X 35 mm, od [ehoz okraju vybihajt paprscite a clrkularne usporadane pukliny ve vsech smerech. Celkem je mozno zjistit 9 hlavnich puklin-zlomenin a radu drobnych, ktere vznikly po tupe rane vedene velkou silou na hlavu jedince ze zadu. Mimo to na lebee jsou pritornny i sekundarne vznikle pukliny tlakem zeminy. Tezke trtsnve poranem tylni krajiny vedlo k neodvratttelne smrti jedince. B. KLIMA (1988) uvazu]e jeste 0 jednom poranem. U muze DV XIII byl v jeho panvt objeven zlornek spaleneho dreva. Zuhelnately konee teto verve S8 dotykal panve. Ptl konzervaei a ph prohlldee panve bylo zjtsteno, ze hrot pr ave spina isehiadiea je odlomen a spongiosa je cerstve odkryta, bez znamek hojenL Poloha zlomku drevene tyee v panvt in situ nabizi vyklad 0 zamernem vrazem tyee kopt do dolni cast! brlcha poraneneho. [ednoznacny vyklad neni mozny.
Obr. 34: Dolni Vestonice. U dvou hornich Ievostrannych molaru (DV XXXI a DV XXXII) je shodne rozdelen palattnalni koren ryhou a na mestalm plose zubu pod hrantci skloviny jsou vytvoreny nutrtttvni kanalky.
6.6. Metabnlicka osteopatie u maltormovaneho jedince DV XV Do druhe skupiny chorobnych zmen muzeme zaradtt zajlmave nalezy zjiStene u jedince DV XV. U tohoto jedinee zjlstujeme hypoplasticke a osteoporotlcke projevy na celtstech a ehrupu a na ostatnim skeletu. Postavern censti a chrupu je u DV XV brachyuranidnf, coz jeste zdurazriujl kratke a kolmo postavene alveolarm vybezky u prednfch zubu hornf celtstt. Chrup sam nese cetne hypcpl asticke zmeny na sklovine - emailu korunek jednotlivych zubu. Tyto zrneny podle jejich lokalizace a druhu zubii je mozno prtsoudit 10 obdobfm zivota jedince, kdy na organtsmus pusobila opetovans mrekcnt noxa a to v techto postnatalmch mesictch zivota (10, 15, 18, 21-22, 27, 31, 34-35, 43-44, 56 a 67-69 mesic). Zda se, ze vznik hypoplastickych zmen se objevuje zhruba v 12 mestcmch intervalech, ukazujfclch na sezonrn vyskyt Intekcntch horecnatych onemocnent, Neprttomnost klaslckeho prlznaku rachitis v orotactalni kostre, tj. otevreneho skusu, temer vyl ucuje toto onemocneni jako etlologtcke agens (0 tom blfze HANDZELVLCEK str.)
42
·1
~, '5 ~.
-2(f
: :c.•.Q::- \ )~:::..
.....
Q
3. 40
~eJ 3m..
Xtx.
" xx
~.
~
@ iOOcm
Obr. 35: Predmostr. Rozdelanl koster v hromadnern pohfbu podle rekonstrukce B. Klimy vypracovane podle (ldajii K. J. Masky (dole] a volna rekonstrukce v profilu (podle K. Absolona] [nahore].
43
U tohoto jedince DV XV zjistujeme na postkrantalnim skel~tu ' p 1'ed evs~m ohnutt dia fysy humeru v jeho dolni trettne smerem medtalnlm a dale zkraceni .kosti predlokti o 8-9mm oprotrstrane prave. . . ;. . . Prava kost stehenni rna ve ventrodorsalnirn smeru ohnutou diafysu v jeji hornt tre tine: ktere vedlo ke zkracern maximalnt . delky praveho Iemuru 0 18 mm proti strane leve. Navic uprava hlavice Jii':avehci .f emu r u a pffslusne kycelnl .[amky ukazujl na vro zenou displasii kycelnfho ck lou bu . Dale .byl zjlsten atypi6ky tvar os sacrum, ktere rna jiz zrnineny- ryc~vity tvaria-rredokonalou spinu bifidu. Zkraceni prave kosti stehenrn zpusobtlo atypicke..postaveni bedernl patere, ktere vedlo ke vzniku 'dextr oskoliosy. :
XI + XII
XIII
XVI
Obr. 36: Dolni Vestonice. Vyhojena povrchova pot-anent na rnozkovnach muzl1 DV XIII, DV XI+XII a DV XVI.
Ieste jednou vzpomeneme nezvykleho tvaru lopatek vykazujicich tvar "praseci", kteremu by vyhovoval vyklad Sprengelovy deformity. Tento pozoruhodny a bohaty nalez u jedince DV XV je mozno povazovat jednak za projev metabohcke osteopatie, ktera vznikla z nedostatecneho prrvodu vitaminu a predevsim D vito a opakovaneho tnrekcmho posttzem pacienta v dobe [eho rustu, jak to doklada i rozbor hypoplastickych zmen na emailu jeho zubnich korunek. Za druhe pak za geneticky vazanou deformitu (lopatky, panev, femur) .
44
Podily obou vykladu nejsou [asne a zjistitelne. Ve vykladu muzeme sahnout po analogii zjiStene na Iokalrte Sungir, kde devce Sungtr Tll rna vyrazne savlovtte pfedozadne vyklenutou diafysu femuru, ktara je ze stran zcela oplostela, takze drenova dutina kosti zcela vymizela. Oba nalezy DV xv a Sungir III je nutno jeste dale posuzovat. 7. PALEOETNOGRAFICKA ZJISTENI
Ovodem jsme rekli, ze mimo obrazy spadajlci prImo do Iyzicke antropologie, poskytuji hlavne nove nalezy rttualnlch pohrbu Iovcu mamutu z DV i latku pro studium a jejich dusevnim zivote, atd, Objevene pozllstatky lovcu mamuti'lposkytujI samy a sobe untkatni informace, ktere jsou zaraditelne do paleoetnografie.
XV I
Obr. 37: Dolnf Vestontce. Stav po zl omenine hornt celtsti u muze ,DV XVI.
7.1. Kultovn i cise z Iid ske lebk y Pi'edevslm je to vyroba [akychsi kultovnich "ciS1" zhotovenych z lebek cloveka. Nejpozoruhodnejslm nalezern je navy objev kalvy DV XI z r. 1986, jej1z uprava je nesporne zamerna. Vrchllk Iebky dospeleho jedince je tvoren srostlymt temennImi kostmi, celnt suplnou a castI supiny kosti tylm. Byly tedy ad Iebky zraleho muze odstraneny spankove kosti, valna cast kosti tylni a cela pl'edni partie kosti celni, Okraje takto vznikle misky jsou zretelne opracovany l1dery vedenymi shora sttIdave ze strany zevnI i vnttmt, Ph popisu retuse jsme pro prehlednost rozdelili cely obvod " clSe " na [ednotlive useky ocislovane I-XIV. Tecky oznacuji defekty vznikle uderem se strany vnitrni a trojuhelnfky pak udery zvenku. Stopy po techto uderech nejsou cerstve, ale [sou castecne ohlazene zrejmym pouztvanim. [e zajtmave, ze byl objeven i [eden z odlornenych zlcrnku a to z kosti celm (DV XII), ktery nesporne patrf temuz [edincl. Marne pred sebou vyrobek "kultovn1 cISe", ktera byla zrejme pouzivana pfi urcttych obradech. Na tomto nalezistl byly objeveny jeste daISI dve izolovane kalvy. Zda se , ze kalva DV I by mohla byt pokladana za nedokoncenou takovouto cISi, kdy behem jejfho opracovant doslo k rozvnlneni dosud nesrostlych svu pouzite lebky mladeho jedince a ttm
45
Obr. 38: Dol nf Vestonlce . Asymetrie obllcejove kostry u zeny DV III [ako nasledek zlomeniny kloubnfho vybezku mandibuly. Podle J. Ramby a E. Vlcka.
46
~ I
.<.,t.
~ . I
@ I
Obr. 39: Mutilace kondilu mandibuly a leveho krcku mandibuly u zeny DV III [nanotej a deformace kondilu mandibuly u zeny Brno III (dole). Podle E. VlCka a J. Ramby.
i k znehodnocent vyrobku, Proto ani retuse okraju nebyly zcela dokonceny. Bohuzel original je dnes zntcen, takze revize nalezu neni mozna. Konecne i druha kalva DV II mohla mit podobny osucl - nedokoncent elSe? I ta je znicena, takze ani zde neni mozna nova revize. Mirna prfpad "ritualni elSe" vyroberie z lidske lebky, poskytuji pozustatky cloveka z DV dalsl poznatky. [sou to predevstm nalezy dobre vyhojenych jizev na cele a temennich kosteeh na lebkach muzu, za druhe opakujict se abraze korunek zubu na bukalni strane a konecne vytvarent amuletu - zavesn z lidskeho zubu. 7.2. Vyhnjena pnranent mnzkovny po zamernych ranach Na lebkach muzu objevenych v r. 1986 a 1987 nachazime dobre vyhojene jizvy na celrn a temennich kostech jak jsme popsali drive. Poranern vznikla udery tupymi predmety napr. dreveriymt holernt, nebo dlouhymi kostmi ap . Zadne z poraneni neproniklo eelou stenou kosti. Poraneni se omezovalo na poskozenl zevni kompaktni desky kosti prfpadne poskodilo diploe. Tak u jedince DV XI + XII vidime velkou jizvu na celrn kosti a druhou zeela povrehovou jizvu na prave kosti temenni, u muze DV XIII pochazejlcfho z tro]hrobu 1986 je jedna jizva na cele a druha na prave kosti temenni a u jedince DV XVI jsme zjistili rovnez dve vyhojene jizvy umistene na kosti celrn. Charakter vyhojenych poranent a predevslm jejieh umisteni ukazuje na jejieh zarnernost. Muzeme je vysvetlit jako stopy po poranemch ztskanych napi', pri vzajernnem za-
47
Obr. 40: Dol nl Vestonice. TfiStive por anent tyl ni krajiny u mladfka DV XIV. Cfsla znact paprscite usporadane pukliny a srarovana plocha vznikly defekt. Orig . E. Vlcek.
sazovarn ran do hlavy zpfedu ve stoji, napr. holemi. Tato poranent zivot neohrozovala. [ako etnograncka paralela muze poslouzlt napr. zasazovarn vzajernnych ran do hlavy pfi tmctacmch obi'adech, kdy se z hochu stavali muzi a p. 7.3. UmiHy obrus zubni skloviny
Druhy a opet se opakujicr jev u [edincu z Dolnich Vestonic a Pavlova predstavuji obrusy skloviny na bukalni - tva rove strane zubnich korunek (vetstnou [en na [edne strane zubniho oblouku). Tyto bocm abraze byly opakovane popisovany i u izolovanych zubn z DV IX a X, u nalezu z Predmosti a Brna III. Obrusy vytvareji plosky na 2-4
48
~
co
Obr. 41 : Dnlnf Vestonice. Zarnerna uprava kalvy DV XI do tvaru ,,elSe". efSe ve ctyrech pohledech. Orig. E. Vlcek.
VI
XIii
V
IV
/I
III
XII
XI
•
•
XIV
X
IX
.
VI II
VII r----'------t-----:----t---------I~+-I_ _,
•
•
.A
A
1
A 2
DV XI
Obr. 42: Dolni Vestonice. Retuse okraje "elSe" DV XI. 1 - udery vedene z vnitrnl strany, 2 - l1dery zvenku. Kresba E. Vlcek.
zubech teze st rany. Obrousene plo sky na hornlch zubech ma ji nejcastejt tvar nepravidelnych trojuhelmku, jejichz hroty jsou obraceny ke korenum, jak to odpovida modelaci korunek. Zuby do lnf cehstt byva]! slabe] t otreny, nejcastejt prvni stoltcka , mene treriove zuby a pak druha stolicka. Vznik techto atypickych obrusii zubnich korunek je mozno vysvetlit dlouhndobyrn ucmkem vkladanych plochych kamenkii do ust s cilem vyvolavat drazdemm iistnl sliznice zvysent salivace - produkci slin, jako prostredek pro ti zIzni. V Predmostt objevene pioche kamenky tento vyklad podporujI. [Horale v PyrenejIch, sekaci sena na Chrudimsku (MATIEGKA 1934). Plne se k tomuto vykladu prtpcjujeme. 7.4. Zavesek z pruvrtanyeh Iid skyeh zubii Konecne do paleoetnogratlckeho okruhu patrt i obyce] nosern provrtanych Iidskych zubii upravenych jako zavesky. Bohuzel takovy provrtany zub DV VIII (ABSOLON 1935) byl objeven jako tzolovany nalez na sidltstnt plose, takze neumoziiu je presnejs! vyklad, 8. ZAVER Tento untkatrn soubor poziistatkii lovcii mamutu z Dolnich Vesonic nashromazdeny
behem let systematickymt archeologtckymt vyzkumy umozriu je studovat i posledrn vec t cloveka u teto lovecke spolecnosti, v tesne spolupraci s antropologtj. Vznik zivota by l spojovan vzdy s kultem rodtcky, ma tky a zeny . Objevy "Venusf" a dals! symboly t o dokazu ji. Tyto symboly hovort i a sexualnich predstavach tschto
50
XIII ~/--): ;..-~ ~ . ".,
......,;.
/,
I' /' .
./
::
!
". .,;~'
XIV
/ ".,
xv
Obr. 43: Dolnf Vestonice. Arteficialni bocnl abraze korune k zubnich u [edlncu DV XIII, XIV a DV XV.
Iovcu a dokonee cpakujlci se nalezy "Venusf" narn pi'edstavuji tehdejsi predstavu o idolu a kanonu krasy zany . Protip61em byly predstavy 0 smrti, posmrtnem ztvote, 0 existenct duse a p. Svedel o tom pouztvany pohrebnt ritus a rnzne pohrebni obrady. Pro poznani techto otazek, poskytujf nove nalezy rttualnich pohrbu v Dolnich Vestonicich zakladni poznatky. Pri [ejlch interpretaci je nutno postupovat zdrzenlive a uvazltve, a jejich vyklad je nutno provertt z pozic nekoltka oboru. Ritualni pohfby objevene v Dolriich Vestonicich ziskavajt nejen prioritu nalezovou, ale i vedeckou,
51
Obr. 44: Dolnl Vestonice. Dolnovestonicka "Venuse·· z roku 1925 (nahoi'e vlevo a vpravo ] a zlomky dalslch exemplaru objevenych v dalsich letech. Dole uprostred zIomek plastiky muze . Podle B. KHmy.
Obr. 45: Doln1
V ~ s t o ni c e.
Ztivesek z provrtaneho ltdskeho zubu (DV VIII ).
53
BIBLIOGRAFIE ABSOLON, K. (1927): Narodni osvobozern, ze dne 11. XI. 1927 Brno. ABSOLON, K. (1929): New Finds of fossil human skeletons in Moravia. Anthropologie (Praha) 7, 79-80. ABSOLON, K. (1935): Ein Anhangsel aus einem fossilen Mensehenzahn. Z. Rasssnkunde 1,317. ABSOLON, K. (1938) : Die Er forsehung del' diluvialen Mammut-jager-station von Unter-Wisternit z an den Pollauer Bergen in Mahren. Arbeitsbertcht libel' das e rste [ahr 1924, Brtinn. ABSOLON, K. (1938): dtto. Arbeitsberieht tiber das .zw eite [ahr 1925, Brunn. ABSOLON, K. (1945): Vyzkum dtluvtalni staniee lovcu marnutu v Dolnlch Vestonlcfch na Pavlovskych kopcich na Morave. Pracovnf zprava za tret! rok 1926, Brno. BUNAK, V. V., GERASIMOVA, M. M. (1984): Verchnepaleltticeskt] cerep Sungir 1 i ego mesto v sjadu drugich verchnepaleoltteceskich cerepov. in: Sungir antropologtcesko je issledovanie, Moskva 1984, 14-99: DEBEC, G .F. (1955): Paleoantropclogiceskole nachodki v Kostenkach. sovetskaja etnografija 1955, Nr. 1, 43-53. DEBEC, G. F. (1961): Cerep iz pozdnepaleolittceskovo pogrebenija v pokrobskom loge (Kostenki XVIII) . Sbornik MAE. GERASIMOVA, M. M. (1984): Kratkoj opisanie cerepa Sungir 5. In: Sungir ..., Moskva , 140-144. . GRIMM, H., ULLRICH, H. (1965) : Ein jungpalaolrthlscher Schadel und Skelettreste aus Dobrrtz Kr. Pofmeck. Alt-Thilringen 7, 50-89. JAKIMOV, V. P. (1957): Pozdnepaleoltttceskl] rebenak Iz pogrebenija na Gorodceskoj stojanke v Kostenkach . Sbornik MAE, T. XVII, 521-522. JELINEK, J. (1951): A Contribution to the Classification of the Moravian (Czechoslovakia) upper Paleolithic Man. Acta mus. Moraviae 36, 1-12. JELINEK, J. (1953): Nalezy zubu fosilniho cloveka v Dolnich vestontctch. Cas. Mor . mus. 38, 180-190. JELINEK, J. (1954): Nalez fosilnfho cloveka Dolnl Vestonice III. Anthropozoikum 3, 37-92. JELINEK, J. (1987): A new palaeolithic triple burial find. Anthropologie (Brno) 25, 189-190. JELINEK, J. aspol. (1959) : Del' fossile Mensch Brno II. Anthropos 9, 1-30. KLIMA, B. (1950): Hrob zeny lovce mamutu v Dolnich Vestonicich. Archeologlcke roz hledy 2, 1-2, 32-36. KLIMA, B. (1959): Objev paleolttlckeho pohfbu v Pavlove, Archeologtcke rozhledy 11, 305-316, 337-342. KLIMA, B. (1963): Dolnf Vestonice, Academia Praha. KLIMA, B. (1981): Dolnf Vestonice taboriSte lovcu mamutu, Academia Praha. KLIMA, B. (1987a) : Mladopaleoltticky trojhrob v Dolnich Vestonicfch. Archeologtcke rozhledy 39, 241-254. KLIMA, B. (1987b) : Une triple sepulture du Pa vlovien a Dclni Vestonice, Tchecoslova quie. L'Anthropologie (Paris) 91, 329-334. KLIMA, B. (1987c): Das jungpaUiolithische Massengrab von Dclni Vestonice. Ouartar 37/38, 53-62. KLIMA, B. (1987): Neue Funde palaolithtscher Menschen in ncinr Vestonice (CSSR). MAGW 117, 1-12. KLIMA, B. (1988): A riple burial from the Upper Paleolithic of Dolnl Vestonice, Czechoslovakia. J. Human Evolution 16, 831-835. MAKOWSKY, A. (1892): Der diluviale Mensch im L5B von Brunn. MAGW 22, 73-84. MAKOWSKY, A. (1899): Del' Mensch del' Diluvialzeit Mahrens. Festschrift d.k.k, techni schen Hochsehule in Brunn, 25-26, 39-41. MALY, J. (1939): Lebky Iostlnfho cloveka v Dolrnch Vestoniclch. Anthropologie (PrahaJ 17, 171-190. MATIEGKA, J. (1929): The Skull of the fossil man Brno III and the cast of its interier. Anthropologie (Praha) 7, 90-107. MATIEGKA, J. (1934): Homo predmostensis, Iostlnf clovek z Predmostt na Morave. I. Lebky, Praha. MATIEGKA, J. (1938): dtto II. Ostatnf casti kostrovs, Praha.
54
RAMBA, J., VLCEK, E. (1988): Asymetrie obltceje mladopaleollticke zeny (Dolnt Vestonice III) jako nasledek zlomeniny kloubnfho vybezku. Cs, stomatologie 88, 259-267. SVOBODA, J. (1987) : Ein jungpalaolthisches Korpergrab von Dclnl Vestonice (Miihren). Archiiologisches Korrespondenzblatt 17, 281-285. SVOBODA, J. (1988): A new male burial from Dolni Vestonice. Current Evenets. J. Human Evolution 16, 827-830. SVOBODA, J., VLCEK, E. (1990): La nouvelle sepulture de noinr Vestonice (DV XVI), Tchecoslovaquie. L'Anthropologie (Paris) 92, 323-328. SZILV Assv, J. (1983): Hautleistenbefunde aus der jungpalaoltthischen Station Pavlov mahren, GSSR). MAGW 113, 61-64. TRINKAUS, E. (1977): A Functional Interpretation of the Axillary Border of the Neandertal Scapula. J. Human Evolution 6, 231-234. TROFIMOVA, T. A. (1984): Cerepa detej epochi verchnevo paleolita iz Sungira. In : Sungir .. ., Moskva, 144-155. VLCEK, E. (1951): Otisky papllarrnch linH mladcdtluvialntho cloveka z Dnlnlch vsstomc. Zpravy antrop. spol. Brno 4, 90-94. VLCEK, E. (1952): Otisky prsii diluvialnfho cloveka z Dolntch Vestonic. Archeologtcke rozhledy 4, 520, 529-530. VLCEK, E. (1952) : Emprintes papillaires d'un homme paleoltthique. L'Anthropologie (Paris) 56, 557-558. VLCEK, E. (1956): Staroholocenni kostrove pohrby z ObrIstvf u Melnika. Anthropozoikum 5, 233-286. VLCEK, E. (1961): Poziistaky mladopleistocennfho cloveka z Pavlova. Pamatky archeoIogicke 52, 46-56. VLCEK, E. (1962): Nouvelles trouvailles de l'homme du pleistocene recent de Pavlov (CSSR). Anthropos 14, 141-145. VLCEK, E. (1967): Morphological Relations of the Fossil Human Types Brno and Cra Magnon in the European Late Pleistocene. Folia Morphologica 15, 214-221. VLCEK, E. (1968): Der [ungpletstozane Menschenfund aus svttavka in Miihren. Anthropos 19, 262-270. VLCEK, E. (1969): Die Uberreste des mesolithischen Kindes von Bettendorf, Kreis Artern. Jahresschrift mitteldt. Vorgesch. 53, 241-247. VLCEK, E. (1970): Relations morphologiques des types humains fossiles de Brno et Cra-Magnon au pleistocene superieur d'Europe. In Camps G., Olivier G., L'Homme de Cra-Magnon, Paris, 59-72. VLCEK, E. (1986): Anthropometry of the Skeleton of neandertal Man. Acta Univ. Carol.-Geologica 1986/2, 251-264. VLCEK, E. (1990): Der Fossile Mensch von Dolni Vestonice. Symposium Wittenberg 1988, Berlin, v tisku. VLCEK, E. (1990): Nove nalezy loveii mamutu v Dolnlch Vestonicich. sborntk es. spol. antrop. pri CSAV za rok 1989, Brno 1990, 1-9, 38- 39 a 42. VLCEK, E. (1991) : Die Mammutjager von Dolnt Vestonice. Arehiiologie und Museum, Heft 022, Liestal, Baselland, 1991. VLCEK, E., KLIMA, B. (1989) : Lovci mamutu z Dolmen Vestonic. Praha. VLCEK, E. - RAMBA, J. (1989): Stav po vysoke dtslokovane ztomenme mandibularmho kondilu u mladopaleolttickeho jedince Brno III. cs. stomatologie 89, 200-205.
55
Die Mammutjager aus Dolni Vestonice Seit Beginn der systematischen Forschung auf den prahtstortschen Siedlungen der Mammutjager von Dolni Vestonice in Stid-Mahren wurden zahlreiche und wertvo11e Dokumente tiber den Aufenthalt der Mamrnutjager und ihre 'I'atlgkeit gefunden. Diese Dokumente ermogllchen uns den Einblick in die Lebensorganisation der damaligen [agergesellschart. Neue Erkenntnisse sprechen nicht nur tiber die bentitzte rnaterielle Kultur dieser Jager aus, sondern bringen auch wichtige Informationen tiber die Art ihrer Besiedlung, tiber die Stufe ihres technischen Lebensstandards, tiber hervorragende kulturelle AuBerung und errnogltchen uns auch die Enthti11ung ihrer Vorstellungen tiber Leben und Sterben. Diese Phantasie ist mit einem lockerden Geheimnis der Kult- und Beg rabnlsrtten umgeben. Man kann auch die Stufe der Gesellschaftsdiferention beurteilen, welche den Frauenkult anerkannte und die Frau als Geberin des Lebens und Garantie der weiteren Geschlechtsexistenz bevorzugte. Yom Anfang der systematischen Forschungen in Dolni Vestonice schon im Jahre 1924 durch K. Absolon wurden merkwtirdige Denkmaler gefunden, die klare Berichte tiber die Lebensart und ihr Niveau, tiber [agd, aber auch tiber Hunger und Ftille und Kampf der Jager mit der harten Natur bringen. Manche aus diesen Dankmalem, vorallem das Figiirchen der Frau, das im Jahre 1925 gefunden wurde und unter der Benennung "Venus aus Vestonice" bekannt ist, oder das erste Frauenportrait geschnitten aus Mamrnutbein und gefunden im Jahre 1936, machten diese Siedlungen in der ganzen wissenschaftlichen Welt bertihmt und traten in das BewuBtsein der breiten Offentlichkeit ein. Gleiche Erfolge hatten und haben auch die nach dehm zweiten Krieg durchgeflihrte Forschungen von der Tschechoslowakischen Akademie der Wissenschaften in Brunn unter der Leitung von B. Klima. Es ist dabei gelungen Destruktionen fester aufgebauten Wohnungs:;tatten zu entdecken. Es handelt sich urn Besiedlungen, die in der Mitte elne herdartige Ein, richtung hatten mit unfangreicher Ablage der Mammutknochen, in welches Reste eines ganzen Hunderts dieser Riesen vertreten waren. Die Forschungen ermogltchten uns den komplizierten Aufbau der ganzen Siedlungen, die sich am Hang ober dem FluB befanden, und zwar auf der giinstigsten Stelle, wo die Mammutjager gut die [agd der groBen Huftiere organisieren konnten. Die archaologtsche Forschung war in letzten [ahrzehnten auch auf die weitere Nachbarsiedlung bei dem Ort Pavlov konzentriert. Der hier entdeckte Inventar von Steinund Knocheninstrumenten und Schmuckgegenstanden erreichte mehr als em Milion Stucke. Die angegebenen Siedlungen boten auch rare Funde von Menschenskelette oder ihrer Teile an . In der ersten Etappe der Forschung in den [ahren 1925 [Dnlni Vestonice I) und 1930 (DV II) wurden zwei Hirnschalen entdeckt und weiter im [ahr 1927 (DV IV) Reste eines verbrannten Kindskellets. In der zweiten Etappe im Jahre 1949 konnte sich die Forschung des Fundes eines Ritualbegrabntsses einer Frau in Hockerlage, bedeckt mit Mammutschulterblattern. riihmen (DV III). Im Jahre 1957 setzte die Forschung in Pavlov fort, diesesmal mit einem Grab eines Mannes (Pa I), der auch unter einem Mammutschulterblatt beardigt war. Autserdem wurden auch einzelne weggeworfene Fragmente von Menschenknochen oder Zahnen auf weiteren 8te11en der Stedlungsflache gefunden. Es ist gelungen diese relchen Funde noch im Jahre 1986 zu vermehren. Beim Aufbau einer Talsperre auf dem FluB Dyje wurde mit einem LoB-Forderung fUr die Zurichtung ies Dammes unweit der eben durchforschten Siedlungen in Dolnf Vestonice und zwar .iber eines Ziegelei begonnenen. Der machttge Bagger stofs in der Tiefe von 5 Meter auf einen Siedlungshorizont und eine zusammenhangende Anlage von offenen Feuerresten an, welche die Jager hochstwahrschetnlich bei ja gden auf Mammute bentitzten. Durch radiokarbonisches Messen wurde festgestellt, daB der Hortzont einem Alter von 26.-27.000 [ahres entspricht. Als Resultat der Rettungsforschung des Archaclogtschen Instituts der Tschechoslowakischen Akademie der Wissenschaften in Brunn, welche den Vorgang der Erdarbeiten und auch die Rettung der aufgedeckten Denkrnaler verfolgte, waren Funde von ausschlaggebender Bedeutung. Zuerst war es der Fund eines einsamen Schadel teiles DV XI, daB in eine Form eines Ritualbechers zugerichtet wa r. Bald folgte der Fund eines weiteren Schadelteiles DV XII von demselben Individuum. Der wichtigste Fund kam aber am 13 . August 1986 , wann ein Grab mit drei nebenein-
56
ander ausgestreckten Skeletten abgedeckt wurde. Beide Seitenskelette gehorten [tlnglingen 16-18 Jahre alt lDV XIII und XIV) und in der Mitte lag erne korperlich betroffene Frau, rund 20 Jahre alt [DV XV). Zwei Skelette lagan am Rticken und das dritte Skelett am Bauch. Die Skelettoberteile, besonders die Schadel, waren beklebt mit Erde, in die rote Farbe eingemischt wurde. Beide Mannerschadel waren mit Stirnbandern aus durchgebohrten Fuchs- und wolrzahnen und mit kletnen tropfenartigen Anhangern geschnitten aus Mammutbein geschmtickt. Am Kopf des zur Frau zugeneigten Mannes waren die Sttrnbander in etne feste rotgefarbte Masse eingeklebt, die man als postmortale Maske betrachten Kanno Das in der Mitte liegende Skelett stellte ohne Zweifel die Hauptgestalt des Begrabnisses vor, die aus dem Leben bei tragischen Umstanden gegangen ist. In ihrem Mund war ein Stuckchen eines abgebrannten Pferdeknochen gelegt. Es war aber kein Nahrungsrest, sondern ein Mittel, das als Schmerzbisser diente. Es wurde zwischen die Zahne zum Zusammenbeissen gelegt und sollte den Schmerz verhindern. Es wurde die Frage gelost, ob es chirurgischer Eingriff war bei dem die Frau gestorben ist. FUr diese Version zeugte das Silexmesser und der rote Farbstoff zwischen den Beinen der Gestorbenen. Beide Manner waren wahrscheinlich Teilnehmer an der Operation und in Vorstellungen der Zeitgenossen trugen sie volle Verantwortung Iur den MiBerfolg. Sie starben ebentalls unwtlltg. Der zugeneigte Mann, der am Rticken lag, starb wahrscheinlich nach einem Stichschlag in den Bauch, wie der Rest einer verbranten dicken Stange, die tief in das Becken hineingestoBen war und das Beckenbein beschadigte, belegt. Der am Bauch liegende Mann starb nach einern stumpfen Schlag, welcher seinen Schadel in der Nackengegend durchbrach. Die Kerper der Toten wurde in ein seichten, gegen den Abhang ausgehohltes Bett niedergelegt. Die Leichen wurden dann mit Fichtenstammen und Fichtenzweigen zugedeckt. Bei der Begrabnlszeremome wurden die Zweige angebrannt und nachher mit angehauf'tes Erde wiedes ausgeloscht. Die Belegung des Grabes bewahrte gut seinen Inha lt ermogltchte die volle Verkohlung des Holzes. Der ganze Fund wirft neues Licht auf die Vorstellungen und Ideen tiber das postmortale Leben der damaligen Jager. Gleich nachstes [ahr 1987 wurde noch ein weiteres Rttualbegrabnis eines Mannes [DV XVI) in Hockerposition gerettet, diesesmal in Nahe einer grofsen Feuerstatte. Auch hler ist roter Farbstoff vorhanden. In unmittelbarer Umgebung wurden noch weitere einzelne Knochenfragmente und freigelegte Zahne gefunden. Damit stieg die Menge der entdeckten Menschentiberreste auf 29 Individuen. Kulturell und zeitlich sind diese Funde zur Ostgravettien, bei uns als Pavlovien genannte Kultur, zuzuzahlen und in die Zeitspanne von 27.660 80 BP. bis 26.640 110 BI einzureihen. Neben den reichen und neuen Kultur-, Kunst- und Grabungsritus-Belegen hat diese grofse Rettungsgrabung des Archaclogtschen Institutes der Tschechoslowakischen Aka demie der Wissenschaften in Brunn eine Serie der Mammutjager-Skelette angeboten. Dresen neuen Funde gut erhaltener und kompleter Individuen im Zusammenhang mit frtiher gefundenen einzelnen Stticken, stellen eine gewisse Populationsprobe der [ungpaUiolithicker Mitteleuropas vor. Diese Serie bietet nicht nur die Informationen tiber die Demographie der Population und deren Gesundheitszustandes, sondern gibt uns auch einige Moglichkelten die Verwandschaftsbeziehungen zu verfolgen und bet etnigen Funden auch Zeichen, we lche durch ethnographische Belege zu erklaren sind. [Ritusschale aus Menschenschadel, symbolische verheilte Schadelverletzungen, spezifischen Zahnabrasionen, durchgebohrte Menschenzahne}, Endlich zeigen die rein morphologisch orientierten Vergleichungen der studierten Indlviduen an, daB die mttteleurouatschen Populationen eine Verbindung mi t zettgenosslschen Gruppen aus Ukrajina und aus dem moskauer Gebiet aufweisen.
+
+
1. Zuerst, wie war die demographische Komposition der bisher entdeckten Population in Dolni Vestonlce? Aus den Siedlungen in DV wurden Oberreste ganzer Skelette und eine Rethe frag mentaler Funde im ganzen von 31 Individuen gefunden [Stand 1988) . Daraus 25 Erwachsene und 6 Kinder. Belm demographischen Blick auf die Population ist es notwendig zuerst das Geschlecht der Gestorbenen und ihr erlebtes Alter festzustellen. Am besten gelingt es nattirlich bel gut erhaltenen ganzen Skeletten. Das Geschlecht der Individuen wurde festgestellt bei Funden DV III, XIII, XIV, XV und XVI · nach vorhandenen diagnostischen Zeichen auf dem Becken, bei weiteren unvoll-
57
standigen Funden wie bei DV I, II, XI + XII, Pavlov I, nach Aufbau del' erhaltenen Schadel und ihrer Teile. Bel einer Reihe fragmentaler Funde konnte man nicht das Geschlecht feststellen. Beim Feststellen des Geschlechtes bei dem Individuum DV XV aus dem Dreigrab 1986 ist erne gewisse Unsicherheit entstanden, obzwar del' Fund gut erhalten war. Wahrend das Becken belm Individuum XIII und XIV und XVI ohne Zweifel das mannliche Geschlecht ausweist, bei dem Individuum DV XV stellen wir eine atypische Form des Beckens fest. Das Becken XV tst kleiner mit mehr horizontall gelegten Hiiftschaufeln und mit einem Symphysial-Winkel (102°), del' ein wenig mehr geoffnet ist, als wir bei anderen Individuen festgestellt haben (69°_79°]. Die Incisura major ist sehr schmal, ahnlich wie bei rezenten Mannern, abel' zum Unterschied von beiden mannlichen Becken XII und XIV ist die obere Kontur del' Incisura major nicht ganz abgerundet. Das Becken hat weiter ein ganz atypisches Kreuzbein. Auf dem Kreuzbein sind die Partes laterales (Ala sacraliaJ, die wahrend del' Ontogeneze aus queren Wtrbelknochenauslaufem und Rippenilberresten gebildet wurden, markant verkleinert, mehr als urn 50 %, sodafs as sacrum eine spatenartige Form hat und nicht typische dreieckige Form. Die Bildung des Kreuzbeines beim Individuum XV unterscheidet sich von normalen mannlichen, abel' auch frau lichen Becken. Obzwar die pathologischen Anderungen vorhanden sind, entspricht das Becken mit seiner GroBe, Form und del' GroBe des symphysialen Winkels und auch mit del' Ausgestaltung del' Incisura Ischladica major einem Frauentypus. Aus den Charakteren am Schadel Ist es wichtig den kleinen und engeren Proc. mastoideus, die um mehr als 100 cern klelnere Schadelkapazttat und dann auch um 10 em kleinere Gestalt zu erwahnen. Bel weiteren Individuen konnte man das Geschlecht festlegen, obzwar auch hier die sexuellen Unterschiede auf den Becken kleiner sind als bel del' jetzigen Population. Das gilt abel' hochstwahrschetnhch fill' die damalige Population, weil man iihnliche kleine sexuelle Unterschiede auch bei del' Serie aus Sungir konstatieren kann. Zum Feststellen des erlebten Individuenalters dient del' Stand del' Mineralisation des Gebisses und die Stufe del' Skelettossifikation. Bei den Individuen aus den Ritualbegrabntssen konnte man wider beide Kriterien beniltzen. Die Oberreste DV III gehoren einer 40 Jahre alter Frau an, die Hirnschale DV I und II Indlviduen des adulten Alters. Die Kalva des Individuums DV XI + XII gehort einem 40 Jahre alten Mann. Endlich das Individuum aus dem Grab DV XVI starb im maturus Alter (45-55 Jahre]. Bei ihm konnte man erne ziehmlich grofse Zahnabrasion feststellen, so daB die Zahnkronen del' Vorderzahne fest abgewischen sind und die Abschleifung schon die Zahnwurzeln erreicht. Bei den Backzahnen war diet Abrasion schon so grofs, dafs die Zahnkronen volltg fehlen, sodafs es bis zur Separation del' einzelnen Wurzeln gekommen ist. Bel Individuen aus dem Dreigrab war es notwendig das Alter so genau als mogllch festzustellen. Beim Individuum DV XII sind die dritten Molaren in Semiretenz und ihre Wurzeln befinden sich im VI. Stadium ihrer Mineralisation, d .i, die Wurzelkanalchen haben paralell gebildete Wiinde. Auf dem Caput humeri sind bisher die Wuchslinien merkbar. Beim Individuum DV XIV sind die dritten Backenzahne nlcht durchgeschnitten und ihre Wurzeln befinden sich Im V. Entwicklungsstadium, das hetfst sie haben bisher die divergente Stellung del' Wurzelkanalwande. Auf dem Skelett sind die Hiiftbeinkamme noch nicht angewachsen. Ebenso auch auf den Gelenkkopfen del' Femora, auf unteren Epiphysen des Radius und Ulna und auf oberen Epiphysen del' Tibia sind bisher deutliche Spuren nach Wuchslinien. Das Individuum DV XV hat auch nicht durchschnittene dritte obera Molaren welche sich in VI-VII. Stadium del' Wurzelmineralisation befinden. Die unteren Achter sind in Semiretenz und in einer veranderten Lage, abel' haben schon die Wurzelentwicklung vollendet. Die Wuchsspalten auf langen Knochen sind nicht mehr markant. Das Individuum DV XIV ist am jiingsten (16-17 Jahre), dann DV XIII (17-18 Jahre] und am altesten ist das Individuum DV XV, welches schon im Anfang del' Kategorie Adultus gehort (±20] . Wie war also die demographische Komposition del' DV Population? Aus 25 erwachsenen Individuen 11 Uberreste gehortan Mannern, 3 Frauen und 11 erwachsenen nicht feststellbaren Geschlechtes und be i 6 davon konnte man auch nicht das genaue Alter feststellen. Bet Mannern wurde 2 mal die Kategorie Juv.-Ad . (unter 20 Iahren] festgestellt, das Adu ltus-Alter (zwischen 20-30 [ahren ] kam ebenfalls zweimal VOl', einmal die Kategorie 30-40 Jahre und einmal die Kategorie Maturus
+
58
+
(40- 50 Jahre). Seniles Individuum tiber 60 Jahre wurde nicht festgestellt. Schon diese Zusammensetzung zelgt an, daB die gr5Bten Verluste in del' Kategorie Adultus entstanden. Bei Frauen wurden zwei Kategorien adultus (zwischen 20-30 [ahren] und eine an der Grenze del' Kategorie ± 40 Jahre festgestellt. Leider kann man nicht das Individuum, bei dem das Alter auf 20-30 Jahre abgeschatzt wurde und ein Individuum im Alter 30-40 Jahre dern Geschlecht nach einreihen. Diese kurze Analyse zeigt, daB die Manner ein ganzes Drittel der studierten Serie, elie Frauen nul' ein Zehntel und die Kinder ern Ftinftel bilden. Leider ein ganzes Drittel der Erwachsenen ist nicht genauer definierbar dem Alter und Geschlecht nacho 2. Zur typologischen Analyse del' Population aus DV Die Skelette aus dem Dreigrab und dem Ritual-Begrabnls sind zlehmllch komplett und gut erhalten geblieben bis auf die gr-ofsen postmortal en Detormattonen del' Hirnschalen, die dem machttgen Gewicht und Druck del' Erdmassen tiber den Graben ausgestellt waren. Die Rekonstruktion del' Schadel war d adurch mit grofsen Schwierigketten verbunden. Im Gegenteil ist es merkwtirdig, daB die Skelette des Brustkorbes vom grofsten Teil in gewolbter Form erhalten blieben. Einige kurze Gliederlmochen wurden dislokiert octer sind auch bet del' Rettungsausgrabung verlogen gegangen und e uch durch 'I'atigkeit klelner Tiere. Neue Funde aus DV aus den [ahren 1986 und 1987 kormen telegraphisch auf folgende Wetse charakterisiert werden: Die iso11erte Kalva des Mannes DV XI + XII ist ultraphyperdolichokrannisch (64,3), del' Schade] des Mannes DV XVI ist hyperdolichokrannisch (66,2), chamae- und akrokrannisch (68,2 und 103,0). Das Neurokranium del' Individuen aus dem Dreigrab bewegen sich von Hyperdolichokranie (68,5) bel dem Jtingling DV XIV, tiber Dolichokranie (71,9) bel dem Indivtduum DV XV und bis zur Mesokranie (76,7) bel dem Mann DV XIII. In allen Fallen wurde die Chamaekranie festgestellt. Das Gesichtskelett bet dem Mann DV XIII (81,9) und bel DV XV (83,5) ist euryprosophisch und bet dem [tingling DV XIV (86,9) mesoprosopisch. Ahnlich beim Mann DV XVI (87,4). Das obere Gesicht ist bei allen Individuen mesennisch Im Bereiche 49,6-53,3, die Augenhtlhlen sind mittelhoch - mesokonchisch. Die Nase bet den Individuen DV XIV (45,6) und DV XV (40,4) Ist leptorrhinnisch, bei dem Mann DV XVI (48,3) mesorrhinnisch und berm Mann DV XIII platyrrhinnisch (53,6) . Die Schadel-Kapazttat bewegt sich bet Mannern DV XIII 1481, XIV-1538, XVI-1547 und bei DV XV nul' 1378 cern. Die grtlBte Gestalthche stellen wir fest bel dem [tingltng DV XIV-178 em, bet dern Mann DV XVI-l72 em und beim Mann DV XIII-170 em und bei dern Individuum DV XV nul' die Hohe 160 em. Wenn wir diese Individuen im Rahmen des ganzen Populationsstruktur del' Pavlovlen Epoche in Mahren beurteilen, konnen wir in ihrer Variationsbreite zwet morphologisch und metrisch definierbare Typen feststellen. In del' alteren Epoche del' Besiedlung ist offensichtlich del' Brno-Typus und seine ubergangllchen Formen vorhanden. Del' Brno-Typ reprasenttert in Mitteleuropa den Gegenpol des Gromagnon-Typus, del' bei uns im Zeitraum vorlaufendem Aurignac Epoche, vorallem in Mladec-Lautsch, Koneprusy und Prag 5 in der Hohle HI. Prokop, vorkommt. Der Brno-Typus [Brunn-Rasse, Combe-Capelle, LtlBrasse usw.) ist bel Mannern charakterisiert durch eine bis 180 em hohen Gestalt, robusten Bau und machttgs Muskulatur. Del' Schadel war lang, geraumtg, mit Kapazltat rund 1500 cern, mit mittelhohen Gesicht, mit mittelhohen Augenhohlen und mittelbreitem Nase. Die Kiefer sind von etnes mittleren Robustlzttat und hatten eher ein schwacheres Gebiss. In DV gehort zu diesem Typus del' Mann DV XVI und del' Mann DV XI + XII, wetter del' Mann aus Pavlov lund vorallem das Typus Brno II Individuum, welches im Rttualbegrabnts schon im Jahre 1891 entdeckt wurde. Deshalb bezeichnen wtr die Funde als Brtinn-Typus und nicht Typus Combe-Capelle, del' erst im Jahre 1908 endeckt wurde. Weitere lndividuen dieses Typus sind in del' Population in Predmostt anwesend und auch bei del' Population in Ukrajina [Kostenki K II lund in del' moskauer Gegend in Sungir (Su I, Su V). Die Frauen zum Unterschied von den Mannern waren auffallend grazteler, mit Korpernohe rund 160 em. Del' Schadelbau war prtnztptell analogisch, aber feiner durchge-
59
ftihrt. Zu diesel' Brno Grouppe reihen wir die Frauen DV II, DV III, Brno III und die Madchen aus Svitavka ein. Sexuelle Unterschiede in del' Skelett-Morphologie del' Manner und Frauen sind markant. Die Frauen erinnern mehr an die protomediteranen Komponenten. Aus den weiteren Mannern konnen wir in diese Kategorie auch den noch nicht erwachsenen Jtingling DV XIV einreihen. Wahrend del' jtingeren Besiedlungsepoche in Dolnl Vestornce nahm die Typen-Struktur del' Population weitere Elemente an. Die Mannern aus diesel' Gruppe hatten eine 170 em hohe Gestalt, abel' ein nul' mittelrobustes Skellet. Del' Schadel war lang bis mittellang, mit niedrigem Gesicht und niedrigen Augenhohlen und breiter Nase. Die relativ starken Kiefern mit Rticksicht auf den graztoser gebauten Schadel haben ein starkes Gebiss. Die Stirn ist gewOlbt und hat eine bombenartige Form. In Dol nl V~stonice reprasenttert diesen Typus del' Mann DV XIII. Eine enge Analogie ist bet dern Knaben Sungir II merkbar. Bel Frauen, die sich von Mannern vorallem durch kleinere nul' 160 em hohe Gestalt unterscheiden, ist del' morphologische Aufbau des Schadels ahnlich gebildet wte bei Mannern. Bei Frau DV XV ist die Reinheit des Types durch eine ganze Reihe vorhandener pathologischer Elemente beeinflufst, Zu diesel' Kategorte kann man auch den Fund Su III einreihen. Del' sexuelle Dimorphismus ist bei diesem Typ klein, sogar auch beim Aufbau del' typischen Merkmale auf dem Becken im Vergleich mit den zettgenossischen Populationen. Zu diesem Typ kann man auch das grazile Skelett des Mannes Kostenki XIV-Markina Gora zureihen, obzwar bei ihm das Gesicht und seine Bestandteile niedriger sind. Das Skelett dieses Mannes ist graziel und nul' 160 em hoch . Den beschriebenen Typ kann man als Kostenki - Typ bezeichnen. Debe tz sah bei dtesem Fund auch negroide Ztige. Wir sehen also, dafs es in del' Pavlovien-Epoche im Bereich del' 24.- 27.000 Jahre zum Kontakt und Verschiebung del' Population kommen mufste, die im ziehmlich entfernten geographischen und jagertschsn Rayonen lebten, und zwar in del' Richtung aus Mitteleuropa bis in die moskauer Gegend gekommen sind. 3. Genetische Verbindungen del' Individuen aus dem Dreigrab 1986. Del' neue Fund des Massengrabes del' Mammutjager ermogltcht uns ZWischen den begrabenen Individuen auch gewisse verwandschaftliche Erbkennzeichen festzustellen. Dariiber entscheiden Eigenartigkeiten, rare oder ungewohnltche Merkmale , die man auf dem Skelett feststellen kann und die sich bet den studierten Individuen wtederholen. Die Indlviduen aus dem Dreigrah dokumentieren das im retchen MaB. Bei allen drei Individuen konstantieren wir eine spezielle Form del' SchulterbHitter. Sie haben eine sehr aufftllltge Aufbereitung del' Spina scapulae. Del' Karnm ist in dem Medialdrittel winkelartig gekriimmt und in diesel' Stelle Ist seine untere Kante lappenartig herausgezogen in Richtung herunter. Ein bischen ahnltch wie man es z.B. beim Schweln sehen kann. Ein weiteres auffallendes Kennzeichen ist das konkave Einbrechen des Margo medialis, welches bei allen drei Individuen gebildet tst. Damlt entsteht die spezifische Form des Schulterbl attkorpers. Endlich auf dem erweiterten Margo axilarls sind das Labium ventrale und dorsals markant gebildet. Eine gewisse Antwort zur Erklarung diesel' morphologischen Eigenartigkeit be i Bildung del' Schul terblatter bietet in gewissen MaBe auch die Fundsituatton an . Die Schulterblatter befinden sich im sogenannten Hochstand, welcher als ein Leitkennzeichen vorkommt, wie z.B. bei dem Syndrom del' Sprengel-Deforrnltat und weiteren. Beide Scapulae sind bel diesem Defekt miteinander bindengewebig bis knochig verhunden. Del' Syndrom wird noch von Anderungen bel Bildung del' queren Halswirbelausl aufer u a. gebildet, abel' bet den untersuchte Individuen wurden die Anderungen an del' Halswlrbelstlule nicht festgestellt. Nul' be i dern IndiViduum DV XV tst diese Regel zur Geltung gekommen. Auf dem Kreuzbein sind die Partes later-ales mehr als urn erne Halfte verkleinert. Deshalb hat auch as sacrum erne spatenartige Form und nicht eine dreieckige . Aus weiteren Kennzeichen, die diesem Syndrom nicht widersprechen, Ist das Ebnen und Abtlachung del' Schliisselbeine. Aus weiteren genetisch slch durchsetzenden Kennzeichen, die wieder bet den drel untersuchten Individuen DV XIII, XIV und XV, zur Geltung kommen, Ist Aplasie des
60
Sinus frontalis rechts. Zur Vergleichung konnen wir die be tderseitige Bildung del' Sinushohlen bet Indlviduen DV XI + XII und XVI beurteilen. . Alle diese Befunde fiihren uns zur Meinung, dafs die Indivlduen aus dem gemeinsamen Grab Geschwister vorstellen. DaB man auch solche oft verborgene Familien kennzetchen auf dem Skelett finden und feststellen kann, davon iiberzeugen uns die Funde bet den Individuen aus dem Massengrab in Pi'edmostl. J. Matiegka (1934) beschreibt ebenfalls drei Merkmale, die man nicht tradiztonell verfolgen kann, abel' die sich bet eintgen Individuen beider Geschlechter und ohne Riicksieht auf das Alter wiederholen. So aueh zum Beispiel die Manner Pro III., IX, die Frau Pr o V und das Kind Pr o IV verbindet die Abwesenheit beider Foramina parientalia und zugleich die Anwesenheit des Abweiehen des Wehres des Sinus sagittalis superior zur reehten Seite. Dieses Abweiehen des Sinus wetfst aueh noeh del' Mann Pro I aus. Die zweite Gruppe bilden Individuen, bei denen sich Foramen parietale auf dem linken Parietale nieht gebildet hat. Dieses kommt bei dem alteren Mann Pr o XIV, bet del' jungen Frau Pr o X und bet zwei Kindern Pr o II (6 Jahre) und Pro VII (12 -14 Jahre) Val'. Man kann also bei del' Serie Predmostl auch einlge genetisehe Bindungen bet den hier begrabenen Individuen feststellen. 4. Del' Gesundheitszustand del' Individuen Del' Hauptschwerpunkt bet den untersuchten Mammutjagern aus Dolrn Vestoniee liegt in den erlittenen Verletzungen. Vorallem sind es Verletzungen, die nicht tddlich waren und die sich deshalb verheilten. Zweitens sind es Verletzungen, die wahrseheinlieh zum Tad del' Individuen fiihrten . Erst die dritte Gruppe bilden Krankheiten, deren einige Symptome oder Nachfolgen auf dem erhaltenen Skelett markant sind. Se kundare Beschadigung Bei dem Individuum DV XV tst die Vorderwand des linken Sinus frontalis abgebrochen und del' Sinus ist geotnet. Diese Situation ist bei del' Auspreparierung des Skelettes tm Grab entstanden. Die Bruchkanten del' Ofnung sind ganz scharf und im Innen des Sinuses sind die Wande absol ut glatt. Also keine Sinusitis. Verheilte Verletzungen des Schadels. Das Individuum DV XI + XII hat auf del' Stirn, rechts von del' Mittellinie, 20 mm iiber dem rechten Augenhohlenrand erne ovale Narbe, die urspriinglich einen HoheDurchmesser von 27 mm und eine TieIe von 5 mm hatte, die abel' gut geheilt wurde . Am Vertex des Schadels finden wir eine weitere feine Narbe, die nul' die Oberflache del' Lamina externa leicht beschadigt hat. Das Individuum DV XIII hat auf del' Sti rn rechts von Punkt Metopion eine kleine ovale Narbe 16 X 21 Xl mm und eine zweite auf dern rechten Scheitelbein rechts vern Punkt Bregma, beiHiufig derselben Groj~e. Beide Narben sind gut geheilt. Das Individuum DV XV tragt auf dem Schadel keine Spuren nach Verletzungen wader frischen - noch ausgeheilten. Beim Individuum DV XVI sehen wir Wieder auf del' Stirn rechts vom Punkt Metopion erne verheilte Narbe von GroBe 15 X 5 X 2 mm und erne zweite rudliche Narbe rechts von Mittellinie 21 mm VOl' dem Punkt Bregma in GroBe 19 X 18 X 4 mm, auch gut ausge heUt. Beide Verletzungen beschadigten nul' Lamina externa und sind nul' nach Diploe des Stirnbeines eingedrungen. Bei diesem Individuum konstatieren wir weiter noch den Stand nach Frakturen des Oberkiefers in del' Gegend del' Sutura palatina, geheilt ist mit Schragverschiebung del' Bruchstiicke, sodafs man gut eine Stufe in del' alveolaren Partie im Gebiet del' Schneidezahne sehen kann, Es handelt sich Wieder urn etne stumpfe Verletzung, man kann abel' nicht entscheiden, ob sie durch etnen Schlag oder Fall del' Verletzten auf eine harte Unterlage entstanden ist. Das Auftreten del' verheilten Verletzungen auf Stirn und Parietalknochen bei Indivtduen DV XI+XII, XIII und XVI bietet eine Erklarung von ethnographischen Aspektes, wte wir uns spates dariiber aufsern werden. Zu diesel' Gruppe muB man auch den raren Fund am Skelett aus dem Ritualgrab DV III zurefhen. Es handelt slch urn eine Asymetrie des Gesichtskelettes dieser Frau, die slch als Folge del' Fraktur des Gelerikenauslaufers del' Mandibula gebildet hat. Die linke Half'te des Mitteldrittels des Gesichtskelettes Ist hypotrophisch, verkleinert und asymetrisch bel beiden Augenhohlen und del' Gegend des linken Kiefergelenkes. Die Asymetrie ist gu t sichtbar auch vorn Unterblick. Del' Kiefer hat die li n ke Halfte
61
verkleinert. Del' linke Kondyl ist mutiliert, verniedrigt und anstatt Gelenkesktipfchens ist bier ein dreieckiges Flackchen gebildet. Auch del' Kieferhals links ist kurz und del' ganze Kieferzweig ist verkleinert. Die Gelenkesgrube links Ist abgeflacht und hat im Vergleich mit del' gesunden Seite eine veranderte Form. Del' veranderten Kontakt Im Kiefergelenk hatte etnen direkten Einflufs auf die Btldung del' Asymetrie des Gesichtskelettes. Die Ursache del' beschriebenen Anderungen in del' Morphologie des beschadigten linken Kiefergelenkes del' Frau DV III, kann man beurteilen und mit klinischer Praxis er klaren. Diese Frau erlitt im Madcherialter von 9-12 [ahreri ein Kinntrauma, das zu dislokierten Fraktur des Galenkauslaufers Mandlbulae flihrte . 1m Alter urn 15 [ahren bildete slch die mandibulare Asymetrie als Folgerung des deformierten sekundar gebildeten Gelenkenauslaufers, da sich del' ursprungl ich abgebrochene Kopfchen zerlassen hat. 1m Lauf del' II. Wuchsbeschleunigunng zwischen dem 15.-17. Lebensjahr verlangsamte sich del' Wuchs del' linken Halfte des mittleren Gesichtsteiles und so entstand die finale Asymmetrie des ganzen Gesichts. Einen ahnlichen Unfall registrierten wir auch bet dem Individuum Brno III. Hier handelt es stch abel' urn eine erwachsene Frau, sodafs es nicht zu merkbarer Asymmetrie des Gesichtsskeletts gekommen ist. Todltche Verletzungen In die Gruppe del' Verletzungen, die hochstwahrschernltcn zum Tod fiihrten, gehort vora11em die splitterige Schadelfraktur beim Jiingling DV XIV. Auf del' Schuppe des Nackenbeines ist ein groBer Defekt mit Durchmafs 6 cm und von selnern Rand lauren ringfOrmig und strahlenfOrmig auf alle Seiten weitere Frakturen. Die Verletzung entstand nach einem stumpfen Schlag, del' mit grofser Kraft auf den Kopf des Individuums von hinten her geflihrt wurde . Diese schwere Verletzung fiihrte zum unabweridbaren Tad des [ungltngs. Eine weitere tOdliche Verletzung konnen wir beim Mann DV XIII festste11en. Del' Archaologe hatte in setnern Becken ein Bruchstuck einer dicken h01zernen Stange gefunden. Nach Untersuchung und Konservierung des Beckens wurde festgesteUt, daB del' Stichschlag mit del' Stange-Lanze oder Speer bis zu dem Knochen eindrang und bier ist and del' rechten Seite del' ischiadischen Dorn (Spina tschiadtca ] abgebrochen. Wird das erne Verletzung des Bauchen? Die metabolische Osteopathie Einen sehr interessanten Fund stelleri wir bet dem Individuum DV XV fest . Die Stellung seiner Kiefers und dadurch auch des Gebisses ist brachyuranidisch und das Gebiss we ist am Email del' einzelnen Za hn kr onen viele hypoplastisohe Anderungen aus. Del' Lokalisation nach kann man diese Anderungen 10 Zeitetappen zusagen, in denen auf den Organismus wiederholt die Infektionsnoxa gewirkt hat. Es scheint, daB die Entstehung del' hypoplastischen Ancterungen betlaufig und auf saisonmafstges Auftauchen del' fieberhaften tntekttosen Krankheit hinweis t. (Beurteilt durch J. Hanzel u. E. Vlcek) . S. 100-107. Die Abwesenheit des klassischen Symptoms del' Rachitis in orofazialen Skelett-der geoffnete Btfs-wetst diese Krankheit als etiologisches Agens abo Bei diesem Individuum ste11en wir weiter die Biegung del' Humerusdiaphyses in seinen unteren Drittel in Medialrichtung fest, weiter die Verkiirzung del' linken Vorderarmknochen und die Flexion del' Diaphyse des rechten Oberschenkelbeines in ventrodorsalen Richtung in seinem oberen Drittel, was die Verkiirzung des rechten Femurs verursachte. Die Form des Caput femoris und die Form des zustandigen Acettabulum zeigen auf angeborene Dysplasie des Htiftgelenkes. Weiter wurde eine spate narttge Form des Os sacrum mit unvollkommenner Spina bifida festgestellt. Die Verkiirzung des rechten Oberschenkelbeines verursachte die atypische Stellung del' Lendenwirbelsaule in Form del' Dextroskoliose. Diesen Fund kann man als metabolische Osteopathie betrachten, die aus ungenugenden Vitamlnzuflufs - hauptsachltch Vitamins D - und aus den wiederholten infeknosen Angreiffen des Pacr ente n in del' Zeit seines Wuchses antstanden, wie es die Analyse del' hypoplastischen Anderungen am Zahnemail del' Zahnkronen beweist. Ewentue11 mit einem genetischen Syndrom kombiniert. 1m Vorwort sagten wlr, dafs aufser Bereiche, die direkt del' physischen Anthropologie angehoren, gaben uns die neue Funde de l' Ritualbegrabntsse del' Mammutjager aus Dnlnl Vestonice vorallem auch die Mogl lchkelt das seelische Leben diesel' Menschen zu studieren.
62
Im Zusammenhang mit dem Knochen-Material reihen wir hierher zunachst die paleoethnographische Erkenntnisse. Paleoethnographische Feststellungen Die entdeckten Oberreste der Mammutjager bieten unikale Informationen an, die man in die PaUioethnographie einreihen kann. Vorallem ist es die Erzeugung etganarttger "Kultbecher" die aus Menschenschadeln verfertigt wurden. Der sonderartigste ist der Fund der Kalotte DV XI - die ohne Zweifel zielbewufst bearbeitet wurde. Den Scheitelpunkt des SchadeIs des erwachsenen Ind ividuums bilden verwachsenen Partetalknochen, die Frontalschuppe und ein Teil del' Occtpitalschuppe. Von dem manllchen Schadel wurden also die Schlaf'enknochen entfernt und auch der groBte Teil des Nackenbeines und die ganze Partie des Stirnbeines. Del' Rand dieser Schiissel ist markant durch Schlage, die abwechselnd von aufseren und inneren Seite gefiihrt wurden, bearbeitet. Die Spuren nach dtesen Schlagen sind nlcht frisch, sondern abgeglattet durch Gebrauch. Es ist interessant, daB eine von den abgebrochenen Stucken gefunden wurde, und zwar das Stirnbeinstiick DV XII, welches eindeutig zu demselben Individuum gshort. Wir haben VOl' sich hochstwahrschetnltch einen "Kultbecher" der bet gewissen Zeremonien benutzt wurde. Auf diesem Fundort in Dolnt Vestonice wurden noch weiere zwei isolierte Kolotten gefuriden. Es scheint, daB die Kalva DV I eben so ein Kultbecher sein so Ute, aber da bel ihr die Schadel nahten noch nicht verwachsen waren, kam es wahrend der Bearbeitung zur Lockerung und deshalb zur Entwerfung des Erzeugnisses. Diesel' Kultbecher wurde nicht vollendet. Es Iehlt die Retusch des Randes. Das Original dieses Fundes ist heute leider verdorben und dadurch ist die Revision des Fundes unmogllch. Aufser dem Exemplar Ritualbecher aus Menschenschadel bieten die Oberreste des Menschn aus Dolni Vestonice weitere Erkenntnisse an. Es sind vorallem Funde gut erheiltener Narben auf del' Stirn und Parietalknochen der Mannerschadel, weiter die Abrasionen der Zahnkronen auf bukalen Seiten und die Erzeugung des Anhanger und Amuletten aus Menschenzahnen. Auf Mannerschadeln, die in [a h r en 1986 und 1987 entdeckt wurden, finden wir gut erheilte Narben auf Stirn und Scheiltellmochen. Die Verletzungen entstanden durch Schlage mit stumpfen Gegenstandsn zum Beispiel mit hOlzernen Stangen oder langen Knochen usw. Keine Verletzung drang durch die ganze Knochenwand, sondern lokalisieren sich auf die aufserliche Knochentafel. Der Charakter der erheilten Verletzungen und vorallem ihre Loka lizati on zeigt die Absicht an. Wir konnen sle als Spuren nach Verletzungen er klaren, die zum Beispiel durch gegenseitige Kopfschlage von vorn Im Stehen mit Stocken verursacht wnrden. Diese Verletzungen bedrohten nicht das Leben. Ihr Entstehen kann mit Hilfe ethnographischer Parallelen erklart werden, zum Beispiel Kampf bet InlztattcnsZeremonie, wann aus Knaben Manner wurden usw. Das zweite und abermalige Kennzeichen der Indlviduen aus Dolnt Vestornce und Pavlov sind die Abschleifungen des Emails auf del' Bukalseite del' Zahnkronen meistens nul' auf einer Sette des Zahnbogens. Diese Seitenabrasionen wurden wiederholt beschrieben auch bei Funden aus Pfedmosti und Brunn III. K. J. Maska und J. Matiegka erklaren die Entstehung dieser atypischen Abrasionen del' Zahnkronen durch langdauerntes Einlegen flacher Steinchen in den Mund mit der Absicht die Mundkeimhaut zu erregen und die Produktion der Speichel (Salivation) als Mittel gegen Durst zu erhohen. Die flachen Steinchen, die in Predmost! gefunden wurden, unterstiitzen diese Erlauterung. Man kann wieder auf ethnographische Parallel en zeigen, nahmlich auf Manipulationen, welchen die Speichelproduktion erhohen und dadurch den Durst loschen. Wir melden uns volltg zu dieser Erklarung. Zu dem palaoethnographischen Umkreis gehort auch der Usus sich mit durchbohrten Menschenzahnen in Form Anhanger zu schmiicken. Del' durchgebohrte Zahn DV VIII wurde leider als isolierter Fund auf der SiedlungsfHiche entdeckt und ermogllcht deshalb keine genauere Auswertung. Schlufs Der unikate Komplex del' Oberreste der Mammutjager aus Dolnt Vestonice, der wahrend del' Jahre durch systematische archaologtsche Forschungen angesammelt wurde, ermoglicht in Mitarbeit mit del' Anthropologie das Studium del' le tzten Sachen des Menschen und diesel' jagergesellschatt.
63
Die Entstehung des Lebens war immer mit dern Kult der Gebartn, Mutter und Frau verbunden. Das bestatigen die Entdeckungen der "Venusen" und weitere Symbole. Dress Symbole informieren uns auch tiber sexuelle Vorstellungen dieser Jager und die sich wiederholenden Funde der Venusen zeigen uns sogar die damalige Vorste llungen tiber Idole der Fr auenschdnhelt. Als Gegenpol konnen wir die Vorstellungen tiber Tad, postmortales Leben und Existenz der Seele betrachten. Dartiber zeugt der benutzte Beerdigungsritus und verschiedene Begrabnlszeremonlellen. Zur Erkenntnis dieses komplizierten Fragen und Probleme bieten die neuen Funde der Ritualbegrabungen in Dolrn Vestontce Grunderkermtntsse an. Bei ihrer Interpretation ist es wichtig vorsichtig und enthaltsam fortzuschreiten, wei! man die Erklarungen aus Position verschiedener Dtszipltnen tiberprUfen mufs. Die in Dolnt Vestonice entdeckten Rltualbegrabnlsse haben einen Fundprimat, aber auch eine wissenschaftliche Prtorttat.
64
PETR LISONEK, Olomoue fistav normalnt anatnmle, Lek. fak. Palackehn university
Ossicula auditus mladopaleolttickych loved mamutu z Dolnich Vestonic V rttualnim trajhrabu, objevenern v raee 1986 na mladopaleolitickem sldlistt lovcu mamutu v Dolnich Vestoniefeh, byly u dvou [edincu zachraneny i 4 sluchove kustky. [sou to zachovale kladivko, kladfvkovy rudiment a dye zachovale kovadlinky . Vsechny k us t k y byly morfalogieky vysetreny. Zaehovalost matertalu Adspektivne lze klad'ivko i kovadlinku u je din ee DV XIV eharakterizovat [ako dobre zachovale kustky tmavohnede barvy s povrchem pravdepodobne inkrustovanym vapena tymi salemi. U DV XV je kladivko zachovano pouze v rozsahu hlavicky a krcku, hlavlcka samotna je u zcastt des truovana. Robust ne kons truovana kovadlinka rna na povrehu radu plosnych detektu, z n ichz nejhlubsi lez'i na tele pri zacatku kratkeho ramenka. Tato dvojice kustek je ba rvy sve tle rezavs hnede , Osteometrie kiistek Vysledky cs tecme tr ickeho vyse trant z h lediska standardiznvanych rozmsra ukazu je ta bul k a 1. Kavadlinky s'irka kovadlinky B del ka kovadlinky C s'irka tela kovadlinky D bl kruralnl vzdalenost
DV XIV 5,5 7,1 3,6 6,6
A
A B
C D
Kl adlvko delka kladivka del ka manubria slrka hlavicky slrka v urovnt proc . la te r ali s
XIV
DV XV 4,1 6,4 3,4 5,5
7,9 4,6 2,5 1,6
xv
Obr. 1: Dolnf Vest onice. Superpoziee kont ur kova dline k DV XIV a DV XV.
65
Kovadlinka DV XIV se celkove [evi jako taktez vehni dobre zachovala, je taktez z leve strany, chybf pouze jejl processus lenttcularts, destruovany Intravttalne behern zanetu stredoust (5/3). Tato kovadlinka je pomerns vel ka, ale prttorn material ave velmt usporne konstrukce : tak napr. jeji kratke r amenko je z obou stran koriturovano kenkavni siluetou, coz nsbyva caste. Na obr. 5/4 ukazuje cast tela nad kratkyrn ramenkem, nesoucim kloubnf plochu a opet obkruzujicf ji zlabek. Ph hrotu kratkeho ramenka (5/5) rna tato kovadlinka vyrazny zlabek ci zarez prtrozeneho puvodu, [ehoz pricina neni zatim presvedcive objasnena [pravdepodobne jde 0 otisk cevy ]. Hrotnate zakoncene dlouhe ramenko bez lentlkularnfho vybezku (5/6) jevt II. stupeii tntravttalniho zanetltveho poskozern. Osovy uhel kladtvka DV XIV - t.j. uhel mezt osou, prolozenou hlavickou a krckem kladivka, a mezi tangentou jeho manubria - cini 128 stupriu. Superpozlcl kontur obou kovadlinek ukazuje obr. l. Morfologie kustek v elektronovem radkovacfm mikroskopu Pri vysetrent v elektrcnovem radkovacim mikroskopu se zobrazilo dobl'e zachovale levostranne kladtvko DV XIV s pomsrne znacnym .zajomentm'' osy hlavicky a krcku proti ose manubria (Tab. 5/1); obr. 5/2 ukazuje hlavicku tehoz kladlvka s vyrazne formovanou kloubni plochou a obkruzujicfm ji zlabkem pro upon kloubniho pouzdra. Naproti tomu kustky DV XV [sou podstatne mens zachovale: rudiment kl adlvka (Tab. 6/1) je uz bez manubria a povrchovs znacne narusen obdobns jako pravostranna kovadlinka z tohoto hrobu (6/2), material ave bohate stavby, az nadbytecne, jevicr vsak pokroctla povrchova naruseni napr. kloubni plochy (6/5 horrn cast), ale i hlubsi derekty, pronlkajlcf d,o pnrozenych dunn v kustce (6/4, 6/5, 6/3 a 6/6). Souhrn 1) Uz z pouhe superpozice siluet obou kovadlinek pri stajnern zvetsent je na prvy pohled patrno, ze kovadlinka DV XIV je velka, ale prttorn gracilnt, zatim co kovadlinka DV XV je mensi, ale objemove a material ave robustm konstrukce. 2) Presto je gracilnt kovadlinka DV XIV v podstatns lepsim stavu nez robustni kovadlinka DV XV. 3) Pokud se tyka jednotlivycn rozmeru, pak uz v rozmeru A (sirka kovadlinky) prekonava kovadlinka DV XIV vsechny bezne udavane prumerne hodnoty (nap!'. Heron 4,7; Masali 4,85; Kosjagina 5,15 a 5,34; Lisonek et al, - stredoveky Beroun 5,2 a Iatenska Praha 4,9). Kovadlinka DV XV je zase naopak menst nez uvedene hodnoty. Obdobns je tomu take v ostatmch rozmerech. 4) Kladivko DV XIV [evl hodnoty obdobne anebo a desetiny milimetru menst nez jsou prfimery shora uvedenych kustek stredovekych nebo latenskych [edincti. 5) Levostranna kovadlinka DV XIV je velmi dobre zachovana, rna nadprumarna rozmsrv, ale matertalove uspornou az gracilnt konstrukci, zattm co znacns narusena, i kdyz objernove ci materialave robustne stavena kovadlinka DV XV [evt v osteometrickern vysetrent mens} rozmery nez kolik obnasejf prumerne hodnoty recentnlch kustek.
66
LITERATURA HERON, 1. C. (1923): Measurements and observations upon the human auditory osslcles. Am. I. Phys. Anthropol. s, 11-26. KOSIAGINA, I. B. (1966): Alteration of the weight, form and size of the human incus. Vestn. Otorinolaringol. 28, (3) 22 -32. LlSONEK, P. (1983): Rasterelektronenmikroskopische Untersuchungen am Crus longum und Processus lenticularis incudis. Acta Univ. Palacki. Olomuc., Fac. Med. 105, 39-43. LISONEK, P. (1983): Rasterelektronenmikroslwpische Untersuchungen am beschadigten Processus lenticularis incudis. Acta Univ. Palacki. Olomuc., Fac. Med. 105, 45-48. LISONEK, P., KUTAL, M., PESKE, L., KUBINEK, R. (1986): Auditory ossicles from archaeological finds. Anthropologie 24, 185-188. LISONEK, P., NAVRATIL, I. (1983): Rasterelektronenmikroskopische Untersuchungen am beschadigten AmboB. Acta Univ. Palacki. Olomuc., Fac. Med. 105, 49-52. MASALI, M. (1964): Dati sulla varlabil lta morfometrica e ponderale degli ossicini dell'udito nell'uomo. Archivio Ital. Anat. Embriol. 69, 435-446. MASALI, M. (1965): Anallst morfometrica comparata degli ossicini dell 'udito dei Primati. I. Il martello nelle scimmie del Vecchio Mondo e nell'uomo. Rivista Antropol. 52, 137-146. MASALI, M. (1965) : Analisi morfometrica comparata degli osslcini dell'udito dei Primati. II. L'incudine nelle scimmie del Vecchio Mondo e nell'uomo. Rivista Antropol. 52, 147-157.
NAVRATIL, I., LISONEK, P. (1966): Einheitliche Klassifikation der Defekte in der Gehorknochelchenkette durch einen gutartigen destruktiven Prozess. HNO-Wegweiser 14, 41-45.
67
Ossicula audit us bei den Marnmutjagern aus Dolni Vestonice Wahrend der Praparatlon und Rekonstruktion der Skelette aus Dnlni Vestonice, die tn einem Dreigrab im J. 1986 entdeckt wurden, gelang es bei den Individuen DV XIV und DV XV auch 4 Geh6rkn6chelchen zu retten. Es handelte sich urn 1 gut erhaltenen Hammer, urn 1 Hammerrundiment und urn 2 gut erhaltene Ambosse . Schon bei der Superposition der AmboBsilhouette zeigt sich der Ambofs XIV als Jr5Ber, dabei aber mehr grazil und trotzdem im wesentlich besserem Zustand als der zwar kleinere, aber mehr robust gebaute Ambofs XV. Bet der osteometrischen Untersuchung tiberwindet der Ambofs XIV alle gewohnlich vorkommende Durchschnittswerte; dagegen der Ambofs XV ist in einzelnen Parametern kleiner. [etzt k5nnte es also sehr interessant sein diese Ergebnisse mit den Parametern von den entspreohenden Skeletten zu korrelieren.
68
BORIS BILY - MARIE POKORNA, Brn:o I. stumatelugteka klinika, lek. Iak, Masarykovy university
stomatologtcky nalez u kosterniho materialu z paleoltttckeho trojhrobu z Dolnich Vestonic
aVOD
Stomatologtcke vysetrent kostermho materialu je nezbytnou soucasti paleoantropologtckeho vyzkurnu. Vzhledem k tomu, ze fyziologie zvykani zanechava stopy na chrupu jedince, muze toto vysetrent pr ispet k poznan! zpusobu funkce zvykaciho aparatu a ke zpusobu prij!mani potravy. Napadna zubni abraze u pohrbu z Dolnich Vestontc nas vedla k tomu, abychom provedli nejen pcdrobne stomatologicke vysetrent chrupu, ale soucasne vysled ky pozorovani zhodnotili ve vztahu k jeho funkci. METODA A MATERIALY
Pti stornatclogtckem pruzkumu pohrbu z Dolnich Vestonic jsme pouzilt beznych vysetrovacich metod ve stomatologii, tzn. aspexe za pomoct zubnfho patradla a rtg vysetrern. Sledovali jsme tvar zubnich oblouku, postavern zubu v zubnim oblouku, pripadns jejich ztraty, [ednntlive zuby [sme systematicky vysetrtlt na vsech ploskach, a to ' z hlediska zubnlho kazu, hypoplazie skloviny a abraze zubnlch tkant. Stupeii abraze zubnich tkani byl stanoven metodou podle BILEHO (1975, 1976) na [ednotllvych ploskach zubu a z vysl edku setreni byl urcen prumerny stuperi abraze u [ednotltvych pohtbfi. Dale byla vyseti'ena resorpce alveolarni kosti na okra]i zubnfho lfizka, ktera by mohla ukazat na prtpadne onemccneni parodontu u sledovanych jedlncu, Ubytek kostni tkane byl stanoven pomoct kalibrovane sandy pouztvana v parodontologii, a to [edn otllve u kazdeho korene zubu vesttbularne, oralns a v mezizubmm prostoru. Vysledky setrern zubnfho kazu, abraze a a lveolarni resorpce U [ednotllvych pohfbu byly slovne popsany a zaznamenany do pfehladneho schematu. Pro srovnani zubm abraze lovcfi mamutu z Dolnlch Vestonic se zubni abrazt u soucasne populace [sme vysetftl! 40 muzu 16-17Ietych, stejny pocet muzfi 17-18Ietych, zen 18-19letych a muzu 40letych. Ve vsech vekovych skupinach byl zaznamenan prumerny stupeii abraze jedn otltvych zub fi a prumerna abraze vsech zubu vysetreneho souboru. V souvtslosti s typem abraze nas zajtmala velikost gonioveho uhlu a pomsr del ky tela a ramene dnlni celisn u obou populaci. Gcniovy uhel na prave strane dolrn celistt jsme u jednotltvych pohrbu mefllt pomocf uhlomeru s pohyblivym rarnenem, Zakladna uhlomeru byla ptttozena k telu dolni cel tsti, pchyblive rameno prtlozene na zadnl hranu ramene dolni cel tstt stanovtlo velikost uhlu, VYSLEDKY
Stnmatulngi eky nalez pohfbu DV XIII Denttce pomsrne mastvnich celisn vykazuje re l atlvne pokroctlou abrazl zachovalych rrontalnich zubu i v horn! a dolrn celistt presto, ze jde a pozfistatky mladeho jedince. Prttom vsak prvm stale molary, kere prorezavajt ptiblizne ve stejnou dobu jako rrontalni zuby, nejsou postizeny tak mohutnou abrazt, [aka by odpovldala abrazi Irontalnfch zubu. Prumerria abraze dosahuje 1,58°. Nadmerriemu zatlzent abradovanych frontalnfchzubfi odpovfda nezanetlive ztlustenf okraje zubnfch lfizek i obnazeni zubnich korenfi. . ." . . Hor ni celist s eliptickym zubnim obloukem vykazuje postmortalni ztratu 5esti zubfi, a to : 4+, 3+, 2+, 1+, + 2 a +5. Dolni celist ma up lny pa rabolicky zubni oblouk. Skus je psalidontnL .
69
Popis [ednutllvyeh zubii (Obr. 1)
Hcrni celtst: 7+ zachovaly zub bez kazu s abrazi O,75°DF (distovestibu18rni kvadrant bez abraze, zbyvajlct kvadranty s abrazt 1° s prevahou na meztobukalmm a hl avne meziopalattnalntm hrbolku). Alveo larni resorpce v oblasti vsech korenu 2 mm.
8+ zachovaly pr orezava jict se semirettnovany zub bez kazu a bez abraze
DV XIII p
L
L
R
o
0
3
3
·3
3
Obr. 1: Dolni Vestonice. Schema stavu chrupu jed ince DV XIII.
70
2
0
0
0
0
6+ zachovaly zub bez kazu s abrazt 2,00DF (vsechny kvadranty vykazuji abrazt 2°, oba dlstalnl kvadranty jsou posttzeny stejnou rnerou, vice kvadranr meztobukalnt a nejvi ce kvadrant meztopalattnalm). Alveolarni resonpce u bukalnich korenu dosahuje 2 mm, pouze u palatinalnfho korene 3 mm. 5+ zachovaly zub bez kazu s abrazi 1° [oba hrboly [sou abrazi pos tizeny soumerne j , Alveolarni resorpce dosahuje v celem rozsahu 2 mm. 4+ prazdne zubni lUzko po postmortalnt ztrate zubu. 3+ prazdne zubni lUzko po postmortalni ztrate zubu. 2+ prazdne zubni lfizko po postmortalrn ztrats zubu . 1-+ prazdne zubnl lfizko po postmortalni ztrate zubu. +1 zachovaly zub bez kazu s abrazi 3,00DG oralm plochy zubu [abraze postihuje tnctzalni hranu a vice jeji dlstalnf cast az k tuberculum dentale}. Alveolarnt re sorpce dosahuje prevazne 3 rnm, pouze labialne 5 mm . +2 prazdne zubni lfizko po postmortalrn ztrate zubu, +3 zachovaly zub bez kazu s abrazt 3,ooDF [abrazl je posttzen cely hrot spictiku a mezialni polovina oralnt plochy je abradovana az po tuberculum dentale}. Alveolarni resorpce dosahuje 2 mm, vestibularne je kostrn lamela odlomena do vyse 10 rnm . . .;. 4 zachovaly zub bez kazu s abrazf 2,0"D [palatinalni hrbolek je vice abradovan nez hrbolek vesttbularrn}, Alveolarm resorpce dosahu]e 3 mm, pouze vesttbularne 4 mm. + 5 prazdne lfizko po postmortalnt ztrate zubu. + 6 zachovaly zub bez kazu s abrazf 2,0"DF [vsechny kvadranty [sou posttzeny abrazi 2° s prevahou mezlalnfch kvadrantfi a zvlaste kvadrantu mezlopalatmalniho j. Alveolarnt resarpce bukalnich korenu dosahuje 2 mm, zanmco palatinalnfho korene 3 mm . + 7 zachovaly zub bez kazu s abr azi 1,0° (vsechny kvadranty jsou posttzeny rovnomerne ). Alveolarni resorpcl pro postmortalm poskozern skeletu nelze zhodnotit. +8 zachovaly prorezavajici zub v infraokluzi 2-3 mm nad okluzni ploskou antagonisty bez abraze a bez kazu. Alveolarm resorpci nelze pro pos trnortalrn ztratu casu skeletu hadnotit. Dalni celtst 8- zachovaly zub bez kazu, bez abraze. Alveolarm resorpce v rozsahu celeho zubu 1 mm. 7- zachovaly zub bez kazu s abrazf 0,5° [abrazt 1° je posttzen kvadrant dtstolmgualnt a meztobukalnt}, Alveolarnt resorpce distalnfho korene na dtstalni aproximalnt strane dasahuje 3 mm, ale Iingualne i bukalne pauze 2 mm. Meztalnf karen rna na bukalnf strane resorbovanou alveolarm stenu v rozsahu 3 mm, na lingualm strane v rozsahu 2 mm a mezlalnf plose korene dosahuje resorpce 1 mm. 6- zachovaly zub bez kazu s abrazi 2,0"DG (vsechny kvadranty [sou postizeny abrazi 2° s maxlmem na bukomeztalmm hrbolku) . Alveularrn resorpce v rozsahu celeho zubu u obou korenu dosahuje 2 mm . 5- zachovaly zub bez kazu s abrazt l,5°D [bukalnf hrbolek jevl abrazi 2°, ltngualni 1°). Alveolarni resarpce bukalne dosahuje 2 mm, na ostatrnch plochach pauze 1 mm. 4- zachovaly zub bez kazu s abrazi l,ooD [bukalni hrbolek rna abrazt 2°, zattmco ltgualm hrbolek je bez abraze). Alveolarnt resorpce bukalne dosahu]e 2 mm, na ostatnich plochach 1 mm. 3- zachovaly zub bez kazu s abrazi 2,00D [abradovan je hrot spicaku, na vestibularni plase - meziobukalni abraze 1°, zplosteni s prevahau vestibularne) . Alvealarni resorpce dosahuje na distalni a lingualni plose kofene 2 mm a na labialni a mezialnf plose korene 3 mm. 2-- zachovaly zub bez kazu s abrazi 3°D. Abradavana je incizalni hrana s prevahau 'vesti bu Iarn e. Alvealarni resorpce v rozsahu celeha zubu dosahuje 3 mm . 1- zachavaly zub bez kazu s abrazi 3°D [abradavana je incizalni hrana s prevahou vestibularne). Alveolarni resorpce dosahuje distalne a labialne 3 mm, linguaIns 4 mm a mezi8lne 2 mm. - 1 zachavaly zub bez kazu s abrazi 3°D (abradovana je incizalni hrana s prevahou vestibularne). AlveoHirni resorpce dosahuje mezialne i distalne 2 mm, lingualne 5 mm a labialne 3 mm .
71
-2 zachovaly zub bez kazu s abrazf 3°G [abradovana je inctzalnl hrana s prevahou .meztalne ). Alveolarni resorpce dosahu]e meztalne i distalne 2 mm, lingualne 4 mm a Iabialne 3 mm. -3 zachovaly zub bez kazu s abrazf 2°DF (je postlzen hrot spicaku s prevahou dlstovestibu larne ) Alveolarrn resorpce mezralne a Iingualne dosahuje 2 mm, distalne 3 mm a la btalne 5 mm. --4 zachovaly zub bez kazu s abrazf 1,ooDG [bukalni hrbolek je postizen abrazt 2° s prevahou v meztalni pclovine vestibularnt plochy, zatrmco Ilngualni hrbolek je bez abraze). Alveolarnl rezorpce meztalne, lingualne a distalne dosahuje 2 mm a bukalne 3 mm . Na vestibularru plose meztobukalni polovina abraze 1° - oplos tent. - 5 zachovaly zub bez kazu s abr azt 1,5°D [bukal ni hrbole k dosahuje abraze 2° a lin gualni hrbolek 1°) . Alveol arni rezorpce meztal ne, bukalne a Iingualna 3 mm a distalne 1 mm, -6 zachovaly zub bez kazu s abrazi 2,ooDG (vsechny kvadranty jsou postizeny abrazl 2° s maximern na meztobukalnim hrbolku). Alveolarni resorpce mezialmho ketene mezialne a lingualne dosahuje 2 mrn a bukalne 3 mm. Resorpce u dista lniho korene dosahuje Itngualns i bukalrie 2 mm a distalne 1 mm, -7 zachovaly zub bez kazu s abrazf O,5°D [bukalni kvadranty [sou posttzeny abrazi 1°, lingualnl jsou bez abraze). Alveolarni resorpce meztalne a distalne u obou korenu 2 mill .
ABRAZE
zuau
ZENY 18-19 r.
scucusnc
populace
Dolnl Vestonice
stupef abraze
3
2
2
3
Obr. 2: Prumerna abraze zubu u muzu 17-181etych
72
V
porovnarn s [edlncem DV XIII.
Tab. 1. Stupen zubni abraze ve vekove skupine 17 - 18 let
I I I I I I I I I I I I I I I I I He
M,
M,
M,
P,
P,
o
I,
I,
I,
I,
o
P,
P,
M,
A4
M,
0,00
0,06
0,43
0,04
0,08
0,75
0,25
0,41
0,58
0,33
0,58
0,08
0,12
0,39
0,04
0,00
SP
0,00
0,75
2,00
1,00
-
-
-
-
3,00
-
3,00
2,00
-
2,00
1,00
0,00
DV
0,00
0,50
2,00
1,50
1,00
2,00
3,00
3,00
3,00
3,00
2,00
1,00
1,50
2,00
0,50
0,00
DV
0,00
0,08
0,50
0,04
0,12
0,66
0,83
1,00
1,00
0,91
0,66
0,16
0,04
0,54
0,10
0,00
SP
DC
c. X III je 1,58° Prtimermi abraze zubti vysetfeneho souboru muzu je 0,35°
Prumerna abraze zubti pohfbu
""-J W
-8 zachovaly zub bez kazu a bez abraze. Alveolarnf resorpce mezlalne dosahuje 1 mrn, na bukalni strane a distalnt U obou korenu hranice skloviny splyva s okrajem kostnim zubniho luzka, meztalns a or al ne na dtstalnim a mezialntm korent dosahuje 2 mm , na distalntm 4 mm. Srovnani abraze jednotltvych zubu s prumernou abrazi zubi'I sledovaneho souboru muzu stejne vekove skupiny dnesni populace vyjadruje tab. 1 a obr. 2. Velikost goriioveho uhlu je 115°, del ka ramene dolrn cel istt je 52 mm, delka tela elolni celtstt je 95 mm. Stu matulnglcky nalez pnhfbu DV XIV Pro urcern stornatologlckeho nalezu je zachovany uplrry chrup horrn a dolni celisti. Tvar zubnich oblouki'I je mirne parabollcky, skus psalidontnf. Prumerna abraze zubu dosahuje vyse 1,29°. Na bukalnlch stenach 654± je zretelna abraze skloviny, ktera vede k jejich oplosteni. Na rtg snimclch lze prnkazat v retromolarnt oblasti za 8odontoid priblizne velikosti 3x4 mm, ktery naleha na distalni koren zubu. Drobny odontoid se nachazi pod apexy 1- a - l . Popis jednotltvych zubu (obr. 3).
Horni ~elist B+ zachovaly zub prorezava svymt hrboly. Okluzni ploska je distalne ortentovana, Ie bez kazu, bez abraze. Alveclarrn resorpci nelze hodnotit. 7+ zachovaly zub bez kazu s abrazt 1,5°D [bukalni hrbol ky bez abraze, oralnt s abrazi 1°). Alvenlarnt resorpce palatinalne 2 mm, meziahne 4 rnrn, bukalne a distalne melze resorpci pro postmortalm poskozern hodnotit . 6+ zachovaly zub bez kazu s abrazt 1,5"F (dtstalrn kvadranty jevi abr azt 1°, meztalni 2°). Alveclarnf resorpce v oblasti palatinalnfho korene dosahuje 4 mm, bukalne u distalnfho korene 2 mm a u mezialnfho korene po poskozern atveolarnt stsny 8 mm. Aproxtrnalni prostory pro postmortalni ztratu tnteralveolarntch sept nelze hodnotit. 5+ zachovaly zub bez kazu s obrazf 1° (oba hrboly maji abradovanu pouze sklovlnu}, Alveolarrn resorpce distalne nelze hodnotit. Ani bukalnf resorpce 6 mm vzhledem k poskozent alveolarni stany nemusi odpovidat skutecnosti. Meztalne dosahuje 5 mm a oralne 3 mID. 4+ zachovaly zub bez kazu s abrazi 1,5°E (bukalrn hrbolek [evi abrazi 2°, oralm 1°) . Alveolarrn resorpce distalne obsahuje 5 mm, oralne 2 mm, meztalns 2 mm a bukalne 4 mm. 3+ zachovaly zub bez kazu s abrazf 2° [abradovan pouze hrot ~picaku). Alveolarnt resorpce dlstalne i meztalne dosahuje pouze 1 mm, palatinalne 2 mm a na vestibularnf strane ketene meztalne 2 mm a v distalnj polovine odlomena kostni l amela do hloubky 7 mm. 2+ zachovaly zub v distorotaci 10° bez kazu s abrazt 2°G [abradovana pouze inclzalnl hrana s prevahou distalnf z di'Ivodfl rotace). Alveolarnt resorpce distalne 1 mm, lablalne a or alne 2 mm a mezialne 4 mm. 1+ zachovaly zub bez kazu s abrazf 2°G (abraze je vyraznejsi nez u 2+ a distalns je rozsirena v sirsi poltcko ). Alvenlarnf resorpce dosahuje Iablalne i oralns 2 mm, meztalne a dtstalne 3 mm. + 1 zachovaly zub bez kazu s abrazi 2° [abradovana je pouze tnctzalnt hrana). Alveolarnl resorpce dosahuje meztalne a palatinalne 2 mm, dlstalne 3 mm a na Iabialnt strane odlomemm kostnt lamely 6 mm . Distooralne dosahuje nalevkovita resorpce hloubky temer 4 mm. +2 zachoval y zub bez kazu s abrazt 2° (abradovana je pouze tnctzalm hrana). Alveo larni resorpce dosahuje mezialne i distalne 2 mm a labialne i oraine 1 mm. +3 zachovaly zub bez kazu s abrazi 2° (postizen je pouze hrot spicaku) . Alveolarni res0I1>ee dosahuje oralne a mezialne 1 mm a distalne a labialne 2 mm. +4 zaehovaly zub bez kazu s abrazi 1,5°E (bukalni hrbolek dosahuje abraze 2°, oralni P) . Alveolarni resorpce v oralnim rozsahu je 1 mm, mezialne, vestibularne a distalne 2 mm. +5 zaehov,aly zub bez kazu s abrazl 1,5°E (abraze bukal'lliho hrbolku dosahuje 2°, oralniho 1°) . Alveolarni resorpee v rozsahu eelello zubu dosahuje pouze 1 mm.
74
DV XVI
R
L
v
=
Obr. 3: Dolni V~stonice . Schema chrupu jedlnce DV XIV.
75
+6 zachovaly zub bez kazu s abrazi 1,5"F [distal nf kvadranty dosahujt abraze 1°, meztalnt 2°). Alveolarni resorpee oralne, distalne, mezialne a bukalns dosahuje 2 mm. Na mezlobukalnim koreni nelze hodnotit resorpei, protoze je vylomena kostni lamela. '-7 zachovaly zub bez kazu a bez abraze. Alveolarnt resorpee dosahuje meztalns 1 mm, bukalne na meztalrnm korenu a distalntm kof'enu 1 mm, ve zbyvajicich castech nelze resorpei hodnotit pro odlomenf kostnich lamel. +8 zacnovaly zub bez kazu a bez abraze v infraokl uzi. Alveolarrn resorpei nelze hodnotit, protoze jsou odlomeny kostni lamely ltizka.
Dnlnt fe Ust
IJ- zachovaly zub semtrettnovany, bez kazu, bez abraze . Vzhledem k tomu, ze zactna 76-
5-
432-
1-
-1
-2
- 3
-4 -- 5 - 6
76
prorezavat, alveolarru resorpei nelze hodnotit. zachovaly zub bez kazu s abrazf O,25°DG [abrazt 1° je postizen pouze meztobukalni kvadrant). Alvenlarnt resorpee dosahuje oralne u obou korenu a u distalnfho korene bukalne 1 rnm, dlstalne 2 mm, rovnez i mezlalne a bukalne u meztalmho korene, zachovaly zub bez kazu s abrazt 1,5°DG [bukalnf hrbolky dosahu]t abraze 2° s maximem v meztalnim kvadrantu, zatfmco oratni kvadranty dosahujl pouze 10 abraze). Alveolami resorpci nelze hodnotit vzhledem k odlomeni kostnich lamel v okoli korenu. zachovaly zub bez kazu s abrazf O,5°D (abrazf 1° je posttzen pouze bukalni hrbo lek}. Alveolar nf resorpee bukalne dosahuje 4 mm, mezialne 1 mm , zbytek nelze hodnotit vzhledem k odlomenl kostnich Iamel. zachovaly zub bez kazu s abrazl O,5°D (abrazf 1° je postizen pouze bukalni hrbolek). Alveolarni resorpee dosahuje distalne 1 mm, or alns a meztalns 2 mm, bukalne 3 mm. zachovaly zub bez kazu s abrazt 2° [postlzen je pouze hrot sptcaku}. Alveolarnt resorpee dosahuje 1 mm mezlalne, 2 mm distalne a oralns, vesttbularns 4 mm. zachovaly zub bez kazu s meziorotaef 5° a abrazi 2°G (stupen abraze je lehee vyznacen na incizalni hrane s prevahou meztalne v dtisledku rotaee) . Na Iabialnf plose je patrna hypoplasie skloviny v podobe hortzontalni ryhy ve vzdalenostt 1,5 mm ad inctzalnt hrany. Alveolarni resorpee dosahuje 1 mm meztalna a distalne, 2 mm oralne a vesttbularne. zachovaly zub bez kazu s abrazt 3° je v meztorotaci 25°. Abraze je podstatne vyraznejsl nez u 2-. Na lablalnf plose tesne u inctzalnt hrany je patrna hypoplasie skloviny v podobs ryhy. Alveolarni resorpce dosahuje meztalne a distalne 1 mm, oralne 2 mm a labialne 3 mrn . zacnovaly zub bez kazu s abrazi 3° [e v meziorotaci 10°. Na labialm plose tesne u tnctzalm hrany je patrna hypoplasia skloviny v podobe ryhy, Alveolarrn resorpee dosahuje meztalne 2 mm, oralne a distalne 5 mm. Lablalne ji nebylo mozne hodnotit vzhledem k odlomeni kostni lamely. zachovaly zub bez kazu s abr azf 2°G (abraze [e lehce vyznacena na inclzalnl hrane s prevahou mezialne}. Na Iabialnt plose je patrna hypoplasie skloviny v podobe hortzontalrn ryhy ve vzdalenostt 1,5 mm od Inclzalnf hrany. Alveclarni resorpce dosahuje 2 mm mezlalne a distalne, 3 mm labialne a 4 mm oralne. zachovaly zub bez kazu s abrazf 2° [postizen je hrot zubu}. Na labialnt plose je patrna hypoplasie skloviny ve vysi 5 mm od incizalnf hrany. Alveolarni resorpce mezialne, distalne a oralne dosahuje 2 mm, vestibularne ji nelze hodnotit vzhledem k odlomeni kostnl lamely. zachovaly zub bez kazu s abrazi O,5°D (abrazl 1° je postizen pouze bUkalni hrbolek). Alveolarnl resorpce dosahuje 1 mm mezialne a distalne, 2 mm oralne a 3 mm bukalne. zachovaly zub bez kazu s abrazl O,5°D (abrazi 1° je postizen pouze bukalnl hrbolek). Alveolarnl resorpce dosahuje 1 mm distalne, 2 mm oralne a mezialne a 3 mm bukalne. zaehovaly zub bez kazu s abrazl 1,5'JDG (meziobukalni kvadrant je postizen abrazf 2°, zbyvajicl kvadranty abrazf 1°) . Alveolarnf resorpce 1 mm dosahuje bukalne na obou korenech a mezialne na mezialnfm korenu, 2 mm oralne na obou korenech a distalne na distalnfm korenu.
Tab. 2. Stupen zubni abraze ve vek ov e skupin e 16 - 17 let
r,
11
II
12
C
PI
P2
Ml
M2
M3
0,03 1 0,69
0,34
0,30
0,30
0,34
0,65
0,08
0,20
0,45
0,02
0,00
SP
1,00
1,50
2,00
2,00
2,00
2,00
2,00
2,00
1,50
1,50
1,50
0,00
0,00
DV
0,50
1,00
0,50
2, 00
2,00
3,00
3,00
2,00
2,00
0,50
0,50
1,50
0,25
0,00
DV
0,44
0,04
0,15
0,56
0,78 1 0,95
1,04
0,86
0,53
0, 10
0,04
0,51
0,03
0,00
SP
M3
Mll
M1
PI
0,00
0,06
0,4 1
0,02
0,00
1,50
1,50
0,00
0,25
0,00
0,02
C
PI
HC
I
DC Prumerna abraze zubu pohfbu c. X IV je 1,29° Prumerne, abraze zubu vysetfeneho souboru muzu je 0,31°
"'l "'l
-7 zachovaly zub bez kazu s abrazi O,25°DG [abrazf 1° je postizen pouze meztobukalnt kvadrant) . Alveolarnl resorpce dosahuje 1 mm po obvodu cel eho zubu. Pouze distalne na dtstalrnm korenu dosahuje 3 mm. -8 zachovaly zub semiretinovany bez kazu a bez abraze, prorezava svyrnt hrboly . Vzhledem k [eho neuplnemu protezarn nelze resorpci hodnotit. Srovnani abraze [ednotl lvych zubfi s prumernou abr azj zubfi sledovaneho souboru muzu stejne vekove skupiny u dnesrn populace vyjadruje tab . 2 a obr. 4. Velikost gcnioveho uhlu je 106°, delka ramene dolrn celtsti je 56 mm, dslka tela d ol ni celistt [e 92 mm.
ABRAZE ZUBU Muir 16-17r. sou casna
populace
Dolm' Vestonice XIV stupe'; abraze
3
2
8
zuby
2
:3
Obr. 4: Priimerna abraze zubfi u muzii 16·17letych
V
porovnant s mladikem DV XIV.
Stumatulugleky nalez pohfbu DV XV Zbytky kosterniho matertalu obou celtsti maji horn1 zubni oblouk tvaru elipsy, d olnt zubni oblouk je parabollcky, skus labidontnL Napadne [sou pro svoji rotaci a vestibularni erupci hornf spicaky. V dusledku jejich rotace a stesnam se dostavajt 2+2 do mirneho zakusu, a to za meztalrn polovinu 3-3. Na Irontalnich a nskterych dtstalruch zubech jsou cetne hypoplasie skloviny. Prumerna abraze dosahuje pornerne n izke hodnoty 1,36°. V pr avych kvadrantech celtsti je zretelna na bukalnlch plochach
78
zubu 6+, 5+ , 4+, 3+, 6-, 5- a 4- plosna abraze skloviny 1°. Bukalni stsny tschto zubu nejsou konvexni, ale zcela pioche. Na rtg smmku je patrne u 1+ a 2+ distalne konvexni zakttveni korene , v oblasti mezt -3 a -4 nachazime odontoid s nedokoncenym vyvojem zubnfho korene . Popis jednotllvych zubu [obr. 5).
Hnr ni celtst 8+ zachovaly zub semtrettnovany v distoinklinaci a infraokluzi 4 mm bez kazu a bez abraze. Alveolarrn resorpci nelze hodnoti t vzhledern k odlomern kostnlch lamel. 7+ zachovaly zub dosahujici okluzni roviny pouze meztopalatinalnim hrbolkem, bez kazu a bez abraze. V oblasti krcku na bukalni plose asi 1 mm od cementodentinove hranice [sou patrny naznaky sklovinne hypoplasie. Alveolarrn resorpct pro ztratu kosti nelze hodnotit. G+ zachovaly zub bez kazu s abrazi 1°F (abraze skloviny v meztalnich kvadrantech je vyraznejs! a spl yva v jedno pole). Ve vysi foramen coecum na distalni polovine bukalni plochy zubu se tahne hortzontalru ast 1 mm siroky hypoplasttcky pruh skloviny. Alveolarrn resorpci lze hodnotit pouze pfiblizne vzhledem k odlomeni lamel zubniho luzka. Bukalne u distalnfho korene dosahuje 10 mm a u meztalniho korene 9 mm, Na meztalni plose 2 mm a na palattnalnt str ana 3 mm. 5+ zachovaly zub bez kazu s abrazt 1° (oba hrboly [sou postizeny abrazi 1°). Alveolarnt resorpce dosahuje oralne 1 m, mezialne, bukalne a distalne 2 mm . 4+ zachovaly zub bez kazu s abrazl 1,5°E (oralrn hrbolek je postizen abrazi 1°, bukalnl 2°). Alveolarnl resorpce dosahuje cralne 1 mm, distalne 2 mm, bukalne 3 mm a me ztalne 4 mm . 3+ zachovaly zub bez kazu v distorotaci 45° v mirne vesttbularrn erupci bez kazu s abrazi 2° [abrazt je postizen hrot zubu}, Na povrchu skloviny probfha cirkularne nekolik horlzontal nlch hypoplasttckych ryh. [edna zretelna hypopl asticka ryha skloviny probfha asi 3 mm od cernentosklovinne hranice, druha ve vzdalenosn 5 mm. Ve vzdalenosti 6 mm v oblasti maxlmalni hortzontalni konvexlty zubu je rada bodovych hypoplasiL Poslednl hortzontalni hypoplasttcka ryha skloviny probtha asi 2 mm od hrotu a prechazi na distalnj plose zubu do bodovych hypoplasii. 2 mm distalne od hranice prechodu bukalni plochy zubu v plochu mezialrn na meztalnt polovine bukalnl plochy zubu probiha asi 5 mm dlnuha vertlkalni hypoplasticka ryha skloviny. Ta ke na dlstalni aproximalrn plose zubu nalezame tri rady bodovych hypoplasiI skloviny ve vzdalenosti 2, 3 a 4 mm od cementosklovinne hranice. Na oralnf plose jsou patrny jak v mezialm, tak i v dlstalnt polovine plochy po [edne asi 3 mm od hrotu pt'erusens vertikalnt r yhy hypoplasticke skloviny. Alveolarru resorpce dosahuje 1 mm oralne a 3 mm Iabialne. Distalne a meztalne neni patrna, vesttbularne dosahuje 3 mm. Na aproximalnich plochach je cementosklovinna hranice v urovni kosteneho okraje zubniho luzka. 2+ zachovaly zub bez kazu s vyraznou abrazf 2° [abrazt je postizena incizalnf hrana zubu). 2 a 5 mm od cementosklovinne hranice na Iabtalnt plose zubu jsou ve sklovine hortzontalni hypoplasttcke melke ryhy. Alveolarrn resorpce dosahuje oralne 2 mm, mezialne, labialne a distalne 3 mm. 1 t- zachovaly zub bez kazu s abrazi 2° (abrazi je postizena incizalni hrana zubu). Na jeho labialni plose ve vzdalenosti 3 a 5 mm od cementosklovinne hranice jsou ve sklovine patrny melke hypoplasticke horizontalne probihajici ryhy. Na oralni plose zubu asi 1/2 . mm od incizalni hrany probihaji ve sklovine dve vzajemne spojene asi 3 mm dlouha vertikalni hypoplasticke ryhy, ktere svyrn tvarem pi"ipominaji pismeno M, obracene 0 180°, smerujici svou zakladnou apikAlnirn sme1'em. Alveola1'ni resorpce dosahuje oralne 2 mm, mezialne 3 mm, distalne 4 mm a labialne po odlomeni kostni lamely 9 mm . +1 zachovaly, mi1'ne protrudovany zub v distorotaci 5° bez kazu s abrazi 3° (abraze jiz vytvari zretelnou plochul . Na jeho labialni plose probihaji horizorrtalne hypoplasticke ryhy skloviny ve vzdalenosti 2, 4 a 6 mm od cementosklovinne hranice. Na o1'alni plose zubu probiha stredem o1'alni plochy vertikalni hypoplasticka ryha od tuberculum dentale k incizalni h1'ane. Ve vzdalenosti 1 mm od ni se stepi ve dye ramena, kazde smerujici aproximalne sikmo k maximalni horizontalni konvexite a svym tvarem pripomina sipku smerujici k incizalni hrane . Stredern oralni plochy
79
i-2
+3
+4
+5
+6
+7
+8
probiha hortzontalne naznacena bodovtta hypopl asticka ryha skloviny. Alveclarni resorpce dosahuje oralne 1 mm, rneztalne a Iabialne 2 mm a dtstalns 3 mm. zachovaly zub bez kazu s abrazf 2°F (abraze je vyr azns vyznacena na tnctzalni hrane s prevahou meztalne ). Na Iabtalni plose zubu 2, 4 a 6 mm od cementosklovinne hranice probihaji horIzontalne hypoplasticke ryhy skloviny. Take na oralnt plose zubu [sou tyto ryhy naznaceny ve vzdalenostt 3 a 5 mm od cernentosklovtnne hranice. Alveolarnf resorpce dosahuje or alne a l abialne 1 mm a meztalns i distalne 2 mm. zachovaly zub v mime vesttbularni erupci a distorotaci ast 5° bez kazu s abrazt 2° [abrazl je postizen pouze hrot zubu). Na Iabialnl plose zubu probihaji hypoplasttcke ryhy skloviny ve vzdalenostt 2, 3, 4 a 6 mm od cementosklovinne hraniee. Ve vzdalenosti 8 mm je hypoplaste pouze naznacena. Na mezlalni polovine labialni plochy zubu je patrna verttkalnl hypoplasticka ryha ve sklovine asi 4 mm dlouha a pres 1 mm stroka, obdobna ryha probiha na distalnl polovins plochy. Na oralni plose probtha asi 3 mm dlouha vertlkalnf hypoplasticka ryha v meztolnctzalnl ctvrtine plochy zubu. Alveolarnl resporce dosahu]e oralne, mezialne a labialne 1 mm a dlstalne 2 mm. zachovaly zub bez kazu s abrazf 1,5°E [ oralnt hrbolek dosahuje abraze 1°, bukalni rna [en lehce obnazen dentin) . Na bukalni plose zubu necel e 2 mm od okluze probiha hortzontalne hypoplasttcka ryha ve sklovlne s vetsim zvyraznsntm v distalnl polovine plochy. Alveolarrn resorpce dosahuje or alns 2 mm, mezlalne, bukal.ne a dtstalne 3 mm. zachovaly zub bez kazu s abrazi 1,5°E Ioralni hrbolek je abradovan pouze ve sklovlne, bukalni rna nepatrne exponovan dentin). V distalnf polovlne bukalni plosky jsou patrny bodove hypoplasie skloviny. Alveolarni resorpce dosahuje 2 mm v obvode cel eho zubu. zachovaly zub bez kazu s abrazf 1,5°DF [dtstalni kvadranty [evi abrazi 1°, mezialnr 2° s prevahou palatinalne}. Na bukalni plose zubu probihaji horizontalnl hypoplasticke ryhy skloviny misty bodove zvyraznerie 1 mm a 3 mm vzdalens od cementosklovinne hranice. Verttkalnf hypoplasticka ryha probiha od foramen coecum do mezihrbolL Alveolarnl resorpce dosahuje meztalne 2 mm, u buka ln lh o meztalniho ketene 3 mm, distalne 4 mm . V duslerlku odlomenf alveolarrn steny pal atinalne 5 mm a u dlstalnfho bukalniho korene 9 mm. zachovaly zub bez kazu a bez abraze nedosahuje okluznt roviny a je distalne a castecne vesnbularne sklorien. Na bukalni plosce zubu je nepa tr na bodove vyznacena hypoplasie skloviny v hortzonralnf rovine ve vzda lenos ti asi 2 mm od cementosklovinne hranice . Alveolarnl resorpce dosahuje meztalns a u obou bukalnich korenu 3 mm. Zbytek resorpce nelze vzhledem k odlomern alveolarni stsny hodnotit. zachovaly zar odek zubu bez kazu a bez abraze je sklonen distalne a nojevt znamky hypoplasie sklovlny. Alveolarrn resorpci nelze vzhledem k odlomeni kostnfch sten zubnfho lfizka hodnotit.
Dolni l;elist 8- - zachovaly zub semtrettnovany s meztalntm sklonem asi 60° bez kazu a bez abraze . Protoze neni prorezan, nelze alveolarni resorpci hodnotit. 7- zachovaly zub bez kazu s abrazi l °DG (ve vsech kvadrantech je sklovina abra dovana s prevahou v distooralnfm kvadrantu a v mezialnich kvadrantech). Znlimky sklovinne bodove hypoplasie jsou patrny zvlaste asi 1 mm nad sklovinocementovou hranici nad mezialnim korenem. V rozsahu eele bukalni plosky pod foramen coecum jsou take stopy nepravidelne clenitych hypoplasii skloviny. Alveolarni resorpce dosahuje oralne u distalniho kofene 2 mm, dist
80
5-
4-
3-
2-
1-
-1 -2 -3
- 4 -5
-6
- 7
-8
a vzhledem k odlomern stsny zubniho lUzka bukalns na meztalrnm korent dosahuje 9 mm . zachovaly zub bez kazu s abrazf 1,5°D (oralnt hrbolek je postizen abrazf 1°, bukalni abrazf 2°). Pfiblizne 2 a 4 mm ad cementosklovinne hranice jsou stopy hypoplasticke skloviny hortzontalne usporadane. Bukalnf ploska je nepatrne oplostsla atrtc: skloviny. Alveclarrn resorpce dosahuje pouze 1 mm meztal ne a oralne. Dlstalne a bukalns splyva korunka zubu s kostnim okrajem zubniho luzka. zachovaly zub bez kazu s abr azt 10D (oba hrboly maji abradovanu sklovinu s prevahou na bukalnfrn hrbolku. Sklovina bukalnl plochy zubu je zt'etelns plosns atritovana) . Alveolarrn resorpce dosahuje 1 mm distalne a oralne, mezialne a bu kalne 2 mm . zachovaty zub bez kazu s abrazt 2° (je abradovan hrot zubu ]. Na Iabialnt plosce zubu probfhaji vice nebo mens vyrazna hortzontalnt hypoplasttcks ryhy skloviny ve vzdalenosti 1, 3, 5 a 7 mm od cementosklovtnns hranice. Na ostatntch plochach zubti [sou ve stejne nrovnt jen stopy po hypoplasii skloviny. Atvsolamt resorpce dosahuje 1 mm distalne a 2 mm oralne, mezialne a labialne. zachovaly zub bez kazu s abrazf 2°G (abrazi je posttzena zretelne Incizalni hrana s prevahou meztalne} . Asi 3 mm od cementosklovinne hranice na Iabialnt plose zubu probiha hortzontalni pruh hypoplasticke skloviny. Alveularrn resorpce dosahuje v celem rozsahu zubu 2 mm . zachovaly zub bez kazu s abr azt 3°F [inclzalnj hrana zubu je abradovana vyr aznejl nez u 2-, a to s prevahou distalne} , Znamky hypoplasie skloviny jsou zretelne Ilia labialni plose zubu asi 2 mm pod inclzant hranou. Alveolarnt resorpce dosahu]e 2 mm oralne, distalrie a labialne a 3 mm meztalne. prazdny zubni alveol po postmortalm ztrate zubu prazdny zubni alveol po postmortalnt ztrats zubu zachoval y zub bez kazu v dlstorotaci 10° s abrazt 2° (abr azt je postizen hrot zubu ]. Hypoplasticke ryhy na labialnt plose probihajj horizontalne 3,5 mm a 7 mm od cementosklovtnne hranice. Bodove hypoplasie l xl mm nachazime na maxlmalnl verttkalni konvexite a meztalne od nf asi 2 mm od mctzalrn hrany. Alveularni resorpce dosahuje 1 mm distalne, 2 mm oralne a l abialne a 3 mm meztalne . zachovaly zub bez kazu s abrazi 1,5°D [oralnt hrbolek je posttzen abrazt 1°, bukalni 2°). Sklovina nejevi hypoplastickych znamek. Alveol arrn rsorpce dosahuje 1 mm oralne a meztalne a 2 mm bukalne a distalne. zachovaly zub bez kazu v meziorotaci 40° s abrazt 1,5°D [abr azt 1° je posttzen oralni hrbolek, abr azf 2° bukalni hrbolek. Abrazi 1° je take postizena v dusledku rotace zubu dtstalni polovina okluznt plosky i v mezihrboH). Asi 1 a 3 mm od cementosklovinne hranice jscu naznaky hypoplastickych hortznntalnich rvh skloviny. Alveotarrn resorpce dosahuje okolo celeho zubu 2 mm . zachovaly zub bez kazu s abrazf 2°DG (abrazi 2" jsou postizeny vsechny kvadranty zubu s prevahou meztobukalne} . Hypoplasticke horizontalnt ryhy skloviny nacnaztme 2 mm a 4 mm nad cementosklovinnou hranicL Ryha VB vysi 4 mm nad sklovinnou hranict probfha cir kularne kolem celeho zubu a je mnohem v}TaznejsL Hypoplasticl{a vertikalni ryha probiha ad foramen coecum do mezihrbolL Alveolarni resorpce dosahuje 1 mm distalne a bukalne u distalniho korene, 2 mm oralne u distalniho korene, bukalne u mezialniho korene a mezialne, a 3 mm oralne u mezialniho korene . zaohovaly zub bez kazu s abrazi 0,75°EF (bez abraze je distooralni kvadrant, zby vaj!ci kvadranty jsou postizeny abrazi 1°). Na mezialni polovine vestibularni plosky 5 mm od cementosklovinne hranice jsou bodove naznaky sklovinne hypoplasie . Vets! bodova hypoplasie je patrna v meziookluznim kvadrantu bukaln! plosky asi 1 mm pod vrcholem meziobukalniho vrcholu. Vertikalni hypoplasticka ryha se tahne od foramen coecum do mezihrbolL Alveolarni resorpce dosahuje 2 mm oralne na distalnim koreni, bukalne na mezialnim koreni a mezialn8, 3 mm oralne na mezialnim koreni a distalne a bukalne na distalnim koreni cementosklovinne hranice splyva s kostenym okrajem zubniho luzka. zachovaly zub bez kazu a bez abraze, castecne prorezan a vzdalen od okluzn! roviny asi 2 mm .
Srovnani abraze jednotlivych zubu s prumernou abrazi zubu sledovaneho souboru zen stejne vekove skupiny u soucasne populace vyjadruje tab . 3 a obr. 6.
81
C):)
N
T ab . 3. Stupen zubni abraze ve vekove skupine 18 -1 9 let
I
Mz
M1
P II
P1
C
I II
11
11
III
C
P1
P,
M1
Mil
Ma
0,00
0,21
0,46
0,07
0, 10
0,78
0,42
0,71
0,71
0,52
0,42
0,07
0,14
0,37
I I 0;03
0,00
SP
0,00
0,00
1,00
1,00
1,50
2,00
2,00
2,00
3,00
2,00
2,00
1,50
1,50
1,50
0,00
0,00
DV
0,00
1,00
1,50
1,50 11,00
2,00
2,00
3,00
-
-
2,00
1,50
1,50
2,00
0,75
0,00
DV
0,00
0, 10
0,53
0, 11
0,57
0,92
1,07
1,07
1,07
0,71
0,26
0,07
0,50
0,28
0,00
SP
Ma
I
HC
DC
Prtimerna abraze zubu pohfbu
I
0, 15
c. XV. je
1,36°
P rumerne abraze vysetfeneho souboru zen je 0,38°
Velikost gontoveho l1hlu je lOgo, del ka ramene dol ni celisti je 51 mm, del ka tela dolni celisti je 99 mm.
Stomatologicky nalez pnhfbu DV XVI
Z kosternich pozustatku vyznarnnych pro stomatolcglcky nalez je zachovana neuplna horrn a dol ni celtst starstho jedince se znacne abradovanym chrupem. Prurnerna abraze dosahuje vyse 4,86°. Vysoka abraze, ktera caste vede k uplns ztrate korunkove castt zubu, rna za naslede k vznik cetnych trernat mezi zuby v hornim i dolnim zubnim oblouku. [ako nasledek otevrent drenove dutiny abrazi, s naslednou infekci zubni drene, jsou v apikalnf krajine nekterych zubu akutni a chrorncke zanetlive zmeny. Zubni oblouky jsou eltptickeho tvaru, skus labidontni, v oblasti ±456 je naznacen zkrizeny skus. Popis jednotltvych zubu (obr . 7) .
Hnr nl
~eli.t
8+ zachovaly zub bez kazu, bez abraze v supraokluzi. Okluznt rovinu presahuje ast o 3 mm. Alveolarnt resorpci vzhledem k odlomeni stan zubniho luzka nelze hodnotit. 7+ zachovaly zub bez kazu, s abrazi 5°CEF [bukalni kvadranty dosahuji abraze 5°, oralnt distalnt kvadrant 4° a or alni mezlalni 6°, Aoradovana pl oska je mlskovlta, s prevahou mezlopalatinalnlm smerem). Alveolarrn resorpci lze hodnotit jen castecne u bukalnlch korenu. U distalnfho dosahuje 4 mrn a u mezialniho 3 mm. Dtstalne dosahuje 4 mm . Pa latlnalnt koi'en je obnazen do vyse 8 mm a je usa zen v kostni tkani, ktera rna charakter akutniho zanetu, ale nelze vylouctt, ze jde i 0 artefakt. 6+ zachovaly zub bez kazu s abrazi 6°BD [mlrne konvexni abradovana ploska s abrazt prevazne palatinalne i bukal ne na distobukalnim koi'ent, ktera pokrocila tak daleko, ze doslo k separaci meztobukalniho korene; pritom zustava dreriova dutina obl ite rovana, ackoliv abraze jiz postihla koreny }. Alveolarni resorpce dosahuje bukalne u obou korenu 3 mm, mezialne 4 mm, palatinalne prtpomina kostrn tkan otevrenou akutni ostitickou dutinu (muze vsak jlt take a artefakt), do kter e zasahuje apex palattnalnfho ketene, distalne resorpci nelze hodnotit. 5+ zachovaly zub bez kazu v meztorotaci 21° s abrazi 6°B (abraze dosahla kerens s prevahou bukalne i oralne, takze okluzni ploska je ve smeru vesttbulooralnim konvexni, drenova dutina je obltterovana] . Alveolarnt resorpce dosahuje bukalne 3 mm, distalne 4 mm, meztalne 5 mm. Palatinalne zasahuje obnazeny karen svym apexem do ostiticke dutiny pripommajtci dutinu cystogranulomu a rozmerech 5x5 mm. Bukalne jsou zanetltve zmeny na okrajich zubnfho lUzka. 4+ zachovaly zub bez kazu v meziorotaci 35° s abrazi 6°B (abraze dosahla koi'ena s prevahou bukal ne i or alne, takze okluzni ploska je ve smeru vesttbulooralnim konvexni, dreiiova dutina je obl iter ova n a }. Alveolarni resorpce dosahuje bukalne a oralne 2 mm, meztalne a distalne 3 mm. 3+ zachovaly zub bez kazu s abrazi 6°B (abraze dosahla korene, dfeiiova dutina [e obltterovana ). Alveolarnt resorpce kolem celeho zubu dosahuje 3 mm. 2+ prazdne zubni luzko pro postmortaini ztratu zubu 1+ prazdne zubni lUzko pro postmortalni ztratu zubu +1 prazdne zubni luzko pro postmortalni ztratu zubu + 2 zachovaly zub bez l{azu s abrazi 5°EP (zub je abradovan az po koren s prevahou meziovestibularne, avsak sklovinny iem je zachovan) . Alveolarni resorpci nelze hodnotit vzhledem k odlomeni zubniho lUzka a zub je pravdepodobne reponovan a 180°. +3 zachovaly zub bez kazu s abrazi 5°B (je zachovan sklovinny lem, abradovana plocha je mirne konvexni, oraini a labialni okraje jsou abradovany vice, dreiiova dutina je obliterovana) . Alveolarni resorpce dosahu je distalne 3 mm, oralne 4 mm a mezHilne a labialne je pro odlomeni steny luzka nemeritelna. + 4 zachovaly zub bez kazu s abrazi 6°B (abraze dosahla kofene a pfevazuje na oralnim a bukalnim okraji zubu, abradovana ploska je konvexni, dfeiiova dutina je obliterovana). Alveolarni resorpce dosahuje mezialne 3 mm, oralne 4 mm, bukalne alveolarni stena chybi a distalne zasahuje karen do ohraniCeneho ostitickeho lo:liska.
83
DV XV
p
L
'-ti;)(j
o
v o
Obr. 5: Dolni Ve stonice . Schema chrupu [edince DV XV.
84
Z
2
f
,
0
0
ABRAZE
ZUBU MUZI
souccsnc
40
c
r.
populace
Dolni Vestonice XVI
stupe" abraze 6
5 4
3 2
2 3 4
5 6
Obr. &:
Prllmern~
abraze chrupu zeny 18-191et8 b porovnant s jedincem DV XV.
+5 zachovaly zub bez kazu s abrazi 6°B (abraze dosahuje korene s prevahou na oralnt a bukalrn strane j. Alveolarrn resorpce dosahuje bukalne 2 mm, meztalne a oralns 3 mm. Dtstalns tnterdentalnt septum chybt a kofen zubu svou distalni plochou zasahuje do prostoru spojeneho s cystogranulomem na meztobukalrnm koreni +6. + 6 zachovaly zub bez kazu s abrazf 6°BD (abraze pokrocila tak daleko, ze doslo k separaci ezlalnfho bukalnlho koferie. Distobukalnt koren s palattnalnlm korenem zfistaly spo jeny, jsou abradovany vice oralne, dreriova dutina [e vsak obltterovana} . Alveolami resorpci Ize hodnotit pouze oralne, kde dosahuje 3 mm a distalne 4 mm. Apexy vsech korenu saha]f do ohrantceneho cystickeho utvaru ve velikosti asi 10 X 10 X 12 mm , ktery v oblasti palattnalnfho korene perforuje do vsdlejst dutiny nosni. Bukalni stena zubnfho luzka chybt, +7 zachovaly zub bez kazu s abrazl 4°CF (abraze dosahl a poloviny vysky zubnt korunky, prevaha abraze je meztalne, zubni dreii je obllterovana a okluznf ploska rna mtskovtty tvar. Sklovlnny lem je zachovanj . Alveolarnt resorpce dosahuje meztalne a u meztalniho bukalnfho korene 3 mm, u palatinalntho ketene 4 mm, u distalnlho bukalnfho korene 7 mm a distalne ji nelze hodnotit vzhledem k odloment zubnfho septa. +8 zachovaly zub bez kazu a bez abraze v supraokluzi a vesttbularrnm skionu, nema antagontsty, Alveolarm resorpce bukalne u meztalmho korene dosahuje 3 mm. Jinde ji nelze hodnotit vzhledem k ulornenym stsnam Ifizka.
85
DVXIV p
R
Obr. 7: Dolni Vestanice. Schema chrupu [edince DV XVI.
86
t
L
Dolnl fellst 8- zachovaly zub semlrettnovany, hortzontalne ulozeny, vtditelna pouze dtstalnt plocha korunky. Zub je bez kazu a bez abraze. Alveolarrn resorpci nelze hodnotit. 7- zachovaly zub bez kazu s abrazt 5,5°CEF [v bukalnfch kvadrantech Ie anatomicka korunka abradovana ze 2/3, v oralrnch kvadrantech je zachovan jen zcela uzky lem sklovlny, abradovana ploska je konvexm s prevahou dtstoltngualnlm a meztobukalnlm smerem, dferiova dutina je obltterovana ). Alveolarnt resorpce dosahuje bukalne na obou korenech 6 mm, distalne a or alne na obou korenech 8 mm. Meztalni plocha korene je otevrena do chronickeho zanetltveho Ioziska na distalnim korenl 6-. 6- zachovaly zub s povrchnlm kazem na meztalm plose korunky s abrazf 5,75°PDG [abraze pokrocll a tak daleko, ze bukalni kvadranty a meztooralnt kvadrant dosahuje abraze 6" a distooralm kvadrant abraze 5°, drenova dutina je otevrena j. Alveolarnt resorpce dosahuje oralne na meztalmm koi'eni 3 mm , oralne na distalnlm korent a meztalne 4 mm, bukalne na meztalrnm korent 5 mm . Dtstalni koren distalne a bukalns enf do dutiny po cistogranulomu v rozsahu zhruba 10 X 8 X 8 mrn, takze resorpci zde nelze hodnotit. 5- zachovaly zub v meztorotact 32° bez kazu s abrazt 5,5°D [abraze oralne dosahuje 5°, bukalne 6°, drenova dutina je obl iterovana}. Alveo larnt resorpce dosahuje distalne 2 mm, bukalne a meztalne a oralne 3 mm . 4-- zachovaly zub v meziorotaci 42° bez kazu s abr azt 6°CDP [rnlrne konvexnt abradovaria ploska korene s prevahou na bukalni strane rna otevrenou drenovou dutinu) . Alveolarrn resorpce dosahuje 2 mm distalne, 3 mm bukalne a meztalne a 4 mm
oralne. 3- zachovaly zub bez kazu s abrazt 6°DP [abraze dosahla ketene s prevahou na labtalni pnlovine abradovane plosky, dreriova dutma je otevrena} . Alveolarrn resorpce je kolem celeho zubu klinovlta a dosahuje 4 mm oralne, 5 mm dlstalne a meztalne a 7 mm labialne. Z- zachovaly zub bez kazu s abrazt 6°CD [mlrne konvexni abraze korene s prevahou Iablalnl rna dreriovou dutinu obliterovanou). Alveolarni resorpce dosahuje dtstalne a Draine 3 mm, lablalne a meztalne je odlornena stena zubnfho lfizka. 1- zachovaly zub bez kazu s abrazi 6°CD [konvexni abraze dosahla korene s prevahou na Iablalnl polovlne abradovane plosky, drenova dutina je obliterovana}. Alveolarnl resorpci nelze hodnotit vzhledem k cdlomenl steny zubniho lfizka. - 1 zachovaly zub bez kazu s abrazf 6°CD [abraze dosahla ko rene a prevazuje v labialnl i oralni polovine abradovarie plosky, drenova dutina je obl tterovana ]. Alveolarnt resorpce nemnze byt ohodnocena, jelikoz je odlomena stena zubnfho luzka. -2 zachovaly zub bez kazu s abrazt 5°CE [konvexni abraze dosahla kofene a prevazuje v oralni castt abr adovane plosky, di'eriova dutina je obltterovana). Alveolarrn resorpce dosahuje oralne a dtstalne 3 mm, mezialnt koren zubu komunikuje s dutinou cystogranulomu 6 X 7 X 6 mm, lokalizovanou mezt -1 a -2 v jejich apfkalnt oblasti. Labialnt strana zubnfho luzka chybl az po apex -2. - 3 zachovaly zub bez kazu s abrazf 6°CD [abraze dosahl a korene zubu a prevazuje v oralnlch a zvUiSte labic1lnich castech abradovane plosky, dreiiova dutina je obllterovana). Alveolarnf resorpce dosahuje 3 mm mezialne, 4 mm Draine a distalne a 5 mm labialne. . -4 zachovaly zub v meziorotaci 52° bez kazu s abrazl 6°CDG [abraze dosahujlcf kofene je konvexnf, a to nepatrne oralne, ve vetSf mfre vsak na bukalnf a mezialnt casti abradovane plosky', drenova dutina je obliterovana). Alveolarni resorpce dosahuje 2 mm distalne, 3 mm bukalne a mezialne a 4 mm oralne. - 5 zachovaly zub bez kazu v meziorotaci 18° s abrazf 5,5°DF (abraze dosahuje oralne 5°, bukalne 6°, prevaha abraze je bukalne a distalne, drenova dutina je obllterovAna) . Alveolarni resorpce dosahuje 6 mm oralne, jinde ji nelze hodnotit, protoze jsou odlomeny steny zubnfho luzka. -6 zachovaly zub bez kazu · s abrazf 5,5°DG [abraze dosahuje oralne v obou kvadrantech 5° a bukalne 5° s prevahou v mezialnim kvadrantu, drenova dutina je obliterovana). Alveolarnf resorpce dosahuje 3 mm bukalne na abou korenech, 4 mm distalne a 5 mm .oralne na obou korenech. Mezialne ji nelze hodnotit, protoze jsou odlomeny sti~ny zubniho lfizka. - 7 zachoval9 zub bez kazu s abrazl 5°BEF [meziobukalnf kvadrant dosahuje 4°, distobuklUnf a meziooralnf 5° a distooralnl kvadrant 6° abraze, drenova dutina je
87
00 00
T ab . 4. Stupen zubni abraze ve vekove skupine 40 let
I ~I ~I ~I~I ~I
c
1~1 41 41~1
c
I ~I ~I ~I ~I ~I
0,20
0,93
1,09
0,58
0,3 1
1,28
1,14
1,42
1,46
1,1 9
1,32
0,42
0,56
1,00
0,87
0, 18
SP
0,00
5,00
6,00
6,00
6,00
6,00
-
-
-
5,00
5,00
6,00
6,00
6,00
4,00
0,00
DV
0,00
5,50
5,75
5,50
6,00
6, 00
6,00
6,00
6,00
6,00
I I
6,00
5,50
5,50
5,00
0,00
DV
0,3 1
0,65
1,19
0,47
0,55 1 1,20
1,17
1,50
1,64
1,21 11,21 1 0,38
0,52
0,95
0,84
0,35
SP
HC
DC
I
P r um ern a abraze zubu pohfbu c. XVI je 4,86° Prum ern a abraze zubu vysetfeneho souboru muzu je 0,89°
6,00
obltterovana ]. Alveolarrn resorpce dosahuje meztalne 3 mm, distalne a bukalne u meztalntho korane 4 mm, u obou korenu oralnich a bukalns u distalnfho korene 5mm. - 8 neprot'ezany zub . Srovnani abraze [ednotllvych zubu s prumernou abrazi zubu sladovaneho souboru muzu stejne vekove skuplny u soucasne populace vyjadl'uje tab. 4 a obr. 8. Velikost gonioveho tihlu [e 108°, delka ramene -dolnt celistt je 58 mm, delka tela dolni celtstt je 108 mm .
ABRAZE
zuau
Muil 17-1 8 r.
SQUCaSna
populace
Oolnl Vestonice XIII
stupef
3
\
obraze
2
2/5'~ '1
..,.-== .
2
3
Obr . 8: Prumerna abraze zubu urnuzu 40letych
V
porovnam s muzem DV XVI.
Pri srovnarn zubnl abraze pohrbu z Dolnich Vestonlc s abr azi zubu u soucasne populace bylo zjisteno, ze u fosilnfch hrobii. jsou trontalnt zuby a Ml posnzeny zpravidla vyssim stupnem abraze nez ostatnt zuby. U M3 nebyla abraze prokazana. stejny obraz vyjadreny podstatna nizsimi hodnotami (a to v oblasti trontalnich zubu 0 dva i vice stupnu ] muzeme sledovat u soucasne populace. Prurnerna abraze ,chrupu :16-171e-
89
P R~M~ RN~ S TUPE~ ABRAZE ZUB~ VE SLEDOVAN~CH
stupe'; abraze
VE:KOV~CH
SKUPINACH
soucasnci populace
.-
Dol nf Vestonice
5
~.86
4
3
2 1,29
0.89
16-17
17-18
18 -19
40
Obr. 9: srovnam prumerne abraze chrupu u pohrbn z Dolnlc h Vestonic a soucas ns populace.
teho mus e z Doln lch Vestontc je 1,29°, u scuboru muza stejne vekovo skupiny dnesm populace 0,31°. Pr umerna abraze chrupu 17-18 leteho muze z Dolnich Vestonic [e 1,58°, u souboru muzfi stejne vekove skuplny dnesnt populace je 0,35°. Prfnnerna abraze chrupu 19lete zeny z Dolnich Vestonlc je 1,36°, u souboru zen stejne vekove skupiny dnesnt populace je 0,38°. Prumerna abraze 401eteho muze z Dolnich Vestonic [e 4,86°, u souboru muzu stejne vekove skupiny dnesnt populace je 0,89°. (Obr . 9. ) Take velikost gontoveho tihl u a vellkost pomeru ramene dolni celistt k tel u dolni cel tst t se ruzni. Prurner na velikost gornoveho uhlu u populace z Dclnich Vestonic je 109,5°, zanmco u dnesnf populace se udava jeho prumerna hodnota 139°± 7° (Jarabak, J. R. et a l., 1972). Pomer ramene dolni ceustt k [ejfmu telu je u pohfbu c. XIII 1:1,82, u pohrbu c. XIV 1:1,64, u pohrbu c. XV 1:1,94, u pohrbu c. XVI 1:1,86 . U soucasne populace je te nto pomer u muM. vyjadren hodnotami 1:1,22, u zen hodnotamt 1:1,28 (Ri olo M. L. at al., 1974 ).
90
Dlsknse Parma (1949) uvadt, ~e u fosilnich populaci je zubni abraze zpusobe na tzv. medlalnlm tremm, ktere zpusobuji hl avne zvykaci svaly mm. pterigoidei laterales a mediales. Tyto svaly prt treclm zvykacim pohybu pusobi spolecne jako [eden runkcm celek. Charakter abraze populace z Dolnich Vestonic odpovtda medtalnimu tr en t s prevahou ve Irontalmm useku. [e to patrne u jedincu s labidontni i psalidontnt artikulacL Abraze Inclzalnich hran u dolnich rezakll s vesttbular ni prevahou u pchrbu e. XIII potvrzuje Skalouduv nazor 0 abr azt psal ldontnich chrupu. U pohfbu e. XIV s psalidontnt artikulaci neni vsak tento typ abraze zvyraznen. Psalidontni skus predstavuje pri zvykani artikulacnl ptekazku. takze [edinec vykonava vetsi pohyby dolm celtstt ve smeru ltngu obukal ntm , ktere podporuji medialnl trent (Skaloud, 1933). Pfevahu abraze ve Irontalnlm use ku chrupu si vysvetlujeme zpusobem ztskavanl potravy, tzn. hlavne nasllnym ukusovarnm a~ trhantrn masovych soust a mechanismem ohrvzavam kostt. Vet~i Iunkcni zattzeni chrupu pfi ukusovani a zvykani malo pravdepodobne za nasledek i jinou stavbu dolni celtsn, nez je tomu u dnesni populace. Potvrzuji to namerene hodnoty gonioveho uhlu, delky ramene a tela dolni cetistt a hlavne jejich vza jem n y porner. Rozdily v zubni abrazt u pohrbu z Dolnich Vestonic a u soucasne populace muzeme tedy vysvetltt zmenami ve Iunkcnlm zatizenf chrupu a stavbe obltcejoveho skeletu.
SOUHRN V prubehu vysett ovani kosterrilho matertalu lovcu mamutu z Dolrnch Vestomc byla venovana pozornost stavu chrupu je dnotlivych pohfbu. Byl sledovan tvar zubnich ob loukil, postaveni zubu v zubnim oblouku, prIpadne jejich ztraty. [ednotltva zuby byly vysetreny z hlediska zubniho kazu, hypoplasie skloviny a abraze zubnich tkarn . Abraze zubu byla hodnocena metodou podle Bfl eho, byl urcen stupen abraze jednotlivych zubu a prumerny stuperi abraze zbytkoveho chrupu u [ednotltvych pohfbu. Dale byla sledovana resorpce alveolarnt kostl na okraji zubniho lti.zka . Vysledky setreni kostni resorpce je treba brat s urcitou rezervou presto, ze hodnoty resorpce byly mereny pouze v oblastech, ktere se jevily jako neposkozene, Artencialnt zmeny alveolarnl kosti zpusobene ulozemm matertalu vsak nelze vylo ucit. Vysledky setrent jednotltvych pohtbu byly slovne popsany a zaznamenany do prehledneho schematu. Zubnl abraze Iovcu marnutu z Dolrnch Vestoruc byla s rovnana se zubni abrazt soucasne populace. U muze z Dolnich Vestonic ve veku 16-17 let vykazuje prumerna abraze zubu 1,29°, u souboru muzu stejneho veku 0,31°. U muze 17-18 let z Dol nf ch Vestonic je prumerna abraze 1,58°, u soucasns populace m uzu stejns vskove skuplny 0,35° . U zeny 18-19 let vykazuje prumsma abraze 1,36°, u soucasns populace zen 0,38°. U muze 40 let z Dolnich Ves tonic je prumerna abraze 4,86°, u muzi'l soucasne populace 0,89°. V souvislosti s typem abraze u pohfbu z Dolnich Vestonic prevazovala abraze u zubti. ve fronta lnim useku. Bala sled-ovana velikost gonioveho uhlu a pomer delky tela a ramene dolni celisti uobou populaci. Pri'lmerna velikost gonioveho uhlu je u pohrbti. z Dolnich Vestonic 109,5°, zatimco u dnesni populace se udava jeho pri'lmerna hodnota 130°:±:7°. Hodnoty pomeru ramene a tela dolni celisti u jednotlivych pohrb iljsou 1:1,82, 1:1,6 4, 1:1,94, 1:1,86. U soucasne populace je tento pomer vyjadren hodnotami u muzti. 1:1,22, u zen 1:1,28 . Rozdily v zubni abrazi a stavbe dolni celisti u pohrbti. z Dolnfch Vestonic a u soucasne popUlace lze vysvetlit zmenamive funkcnim zatizeni chrupu.
91
Literatura 1. BiLY', B.: Dental Abrasion and Possibilites of its Classification. Scripta medica, 48,
1975 [3-4}, 249-268. 2. . BiLY', B .: Die Problematik del' Zahnabrasion und ihrer Klassifizterung. Anthropologie, XIV, 1976 (3), 211~215. 3. JARABAK, J. R. (1972): Technique and Treatment with Light - Wire Edgewise Appli-
ances. The C. V. Mosby Company Saint Louis.
J. A., HUNTER, W. S. [1974): An Atlas of craniofacial Growth . Center of human Growth and Development the University of Michigan. 5. PARMA, C.: Studieo zvykanf uclovska. Cs, Stornat. 49, 1949 (7), 187 -205. 6. SKALOUD,F.: 0 tunkcnim otreni zubu na ceskycn prehtstorickych lebkach. Anthro pologie, XI, 1933 (3-4), 232 -240. 4. RIOLO, M. L., MOYERS, R. E., McNAMARA,
SUMMARY Stomatological studying skeletal material from three-tomb of mammoth hunters in D nlnl Vestonice Studying skeletal material from hunters of mammoths at Dulni Vestontce settlement our attention was paid to the condition of teeth in individu al burial places. The shape of .dental arch, position of teeth in the dental arch, or their losses were studied. Each tooth was examined for caries, enamel hypoplasia and dental tissue abrasion. The tooth abrasion was evaluated using the method according to BUy, the degree of abrasion was determined for each tooth, as well as the mean degree of abrasion in residual dentition in each burial. Moreover, the resorption of the alveolar bone on the margin of a tooth socket was followed up. The results from studying the bone resorption must be taken with a certain reserve although- the resorption values were measured only in the areas that seemed to be undamaged. However, the artificial changes of the alveolar bone caused by the material deposition cannot be eliminated. The results of studying each burial were described and recorded into a clear scheme, The dental abrasion in hunters of mammoths at Dolnf Vestonice settlement was compared with the dental abrasion of current population. In a man from Dolnt Vestonice, age 16-17 years, the average abrasion of teeth shows 1.29°, in a group of men of the same age it is 0.31° . A man, 17-18 years old, from DolnrVestontca shows the mean abrasion of 1.58°, the current population of men of the same age group 0.35° . A woman, 18-19 years, has the mean abrasion of 1.36°, present population of women 0.38°. In a man, 40 years old, from Dolnt Vestontce, the mean abrasion is 4.86°, in a man of current population 0.89°. In connection with the type of abrasion in burials from Dolni Vestonice it was predominant in the teeth of the frontal section. The size of the gonion angle and the ratio of body length and an arm of the mandible were studied in the two populations. The mean size of the gonion angle is 109.5° in Dolnf Vestonice burials, while in the present population the mean values 130 0 ± 7°. The values of the ratio arm (body of the mandible in each burial are 1:1,82, 1:1.64, 1:1.94, 1:1.86. In the present population this ratio is expressed by the values of 1:1.22 in men, 1:1.28 in women. The differences in the dental abrasion and structure of the mandible in burial places from Dolnt Vestomce settlement and in the present population can be explained by the changes in the functional load of the dentition.
92
JAN HANDZEL A EMANUEL VLCEK, PRAHA Detsk&stomatologick& klinika, 2. Iek. fak. University Karlovy a N&rodni mu zeum Praha
Vyvojove defekty tvrdyehzubnfeh tkani u mladopaleoltttckeho jedince z Dolnich Vestonic (DV XV)
V trojhrobu Iov cn mamutu objevenem v Doln ich Vestoniefeh v roce 1986 [sme zjistili u jedlnee oznaceneho DV XV znacne poskozenou zubni sklovinu. Byl proto proveden de tailnf rozbor detektu a na lezy byly vyhodnoeeny podle udaju ztskanych z klinickeho matertalu,
Mat erial Byl studovan ehrup dolni a hcrnl ce ltstt u jedince Dolrn Vestoniee XV, jehoz chrup j e dobre zachovaly a Inta ktm, [sou ztraeeny post mortem toliko zuby 31 a 32. Bylo zjiSteno stesnant zubu v horni cellstt, ktere vedlo k distorotaei zubu 13 090°. Zuby 18 a 28 zrejrne neprorezaly a proto nevykazu ji zadne znamky abraze a [sou dosud umisteny lehee pod urovni okluzni roviny. Take u zubu 38 se zrejme [edna 0 retenci, nebo t zub prorezal pouze svou mestalm casn korunky. Zub 48 je retmovany, sklonen mesialne a je zablokovany a zub 47 v jeho krckove casti. Znacna zubni abraze [e patrna ve Irontalnlm useku , kde u zubu 12, 11, '21, 22, 23 a 43, 42, 41 a 33 doslo az k obnazeni dentinu. Podobne zmsny jsou naznaceny i na mesiobukalmch hrbolcich zubu 46 a 36. Okluzni plosky zubu 16, 26, 36 a 46 jsou mene clentte , napr. ve srovnam s vysokyrnl hrbolky zubu 17 a 27. Tyto zmeny jsou zvIaste vyrazne u zubu 46 a 36, kde se zdaj i by t nektere l1seky okluznieh plosek malformovany.
Metoda Stav skloviny na [ednotllvych zubech byl prohlizen primou aspekct a lupou. Dale byly drobne defekty skloviny posuzovany jeste na makrofotografiieh vesttbularnich plosek vsech zubu horni i dolni celtstt, ktere odhalily i sebemensi poskozenj. Zmeny na zubech byly popsany u jednotlivych zubu prIsne Indtvidualne bez jakehokoli srovnavani S8 zuby mineralizujieimi ve stejnsm obdobi. ZjiSteny nalez r yh , brazdicek a HnH ve sk lovine byl hodnoeen z hlediska jejich caso veho vzn iku. Podle lokalizace techto hypoplastickych zmen by lo mozno usoudit nadobu, kdy dos lo k po ruseni mine ralizaee sk ioviny s presnos ti na mesrcrn inte rva ly [HANDZEL et a l., 1980) . Pozorovam Z vyvojovych poruch tvr dych zubnich tk am jsme primou aspekci na lez li zmeny ve smyslu tzv . zvlne ne sk loviny nebo ljh na vsech sptcactch, hornieh postrannieh rezaeleh, doln im pravem strednfm rezaku a na vsech prvnich molarech , Distribuce zvlne ne s klovi ny byla nasledujlci: U zubii 13 a 23 vestibularne: a) konkavni linie zvlneni na rozhrani in cisalni a strednt trettny korunky b) v polovine tnctsalni trettny e) ve strednt tretine [blize krcku ] d) v krckove trettne [blize stredu ) U zubu 43 'a 33 vesttbu larne: a) konkavni linie zv lneni v In cisa lnl t i'etine korunky [blize stl'edu ] b) ve .stredni t r et in e [blize ineisi} c} na rozhrani stfadnl a k rckove tre ttn y d } uprostfed krcko ve tretiny
93
U zubu 12 a 22 vestibularne : a] naznacena jemna linie uprostred incisalrn t r et iny korunky [blfze stredu ] b] na rozhrani strednl a krckove tretiny c] v krckove tretme korunky U zubu 11 a 21 vestibularne: a] na rozhrani incisalnt a strednt tretlny korunky b] na rozhrani stredni a krckove ti'etiny
Ryhy byly zjiSteny u prvnich stalych molaru a u zubu 4l. [ejich distribuce byla nasledujicf: U zubu 16 a 26 vestibularne a aproximalne: zhruba uprostred stredm tretiny korunky U zubu 46 a 36: ryha probihala remer cirkumdentalne uprostred stt'edm trettny korunky [snad 0 neco blize okluzi] U zubu 41: ryha probihala uprosti'ed Incisalnl trettny korunky ZjiStene nalezy jsme porovnali s nasi tabulkou prubehu mineralizace skloviny korunek stalych zubu, kterou jsme ziskali analyzou hypoplastlckych zmen na sklovine tzv. tetracyklinovych zubu u prazske detske populace. Symetricnost zmen a jejich vyskyt na zubech mineraltzujtctch ve stejnem obdobi svedci 0 celkovych faktorch , ktere se vyskytovaly v ztvote studovaneho jedince z vykopavek ve Vestonicich. Casove bylo mozno podle nasich tabulek zafadit poruchu prubehu mineralizace typu zv lnene sk loviny do techto obdobi: U zubu 13 a 23: a] 18. mesic b] 28. mesic c] 35. mesic d] 42. mesic U zubu 43 a 33:
a] 16. mesic b] 25. mesic c) 35. mesic d] 42. mesic U zubu 12 a 22: a] 25. mesic b] 38. mesic c] 42. mesic U zubu 11 a 21: a] 22. mesic b] 36. mesic Poruchy prubehu mineralizace skloviny projevujici se Ijhami byly casove zarazeny takto: U zubu 16 a 26: 20. mesic U zubii 46 a 36: 17. mesic U zubu 41: 12. mesic Malformace okluz nich plosek jsme casove zaradili takto: U zubu 16 a 26: 8. mesic U zubu 46 a 36: 10. mesic Vysetrovan! skloviny pokracovalo na makrofotografiich vestibularntch ploch zubu horni a dolni celisti. Toto vysetrern umozntlo zachytit nektere dalsi hypoplasticke zrneny, ktere nebyly prokazatelne sondou ani lupou, Zjistene ryhy, brazdtcky a linie byly opet porovnavany s nasi tabulkou prubehu mineralizace skloviny stalych zubu , Lokalizace techto hypoplasttckych zrnen odpovidala u jednotlivych zubu ternto meslcum mineralizace:
94
Dolni felist : Zub 37: 70. mesic Zub 36: 16. mesic 20. mesic Zub 35: 67. mesic Zub 34: bez hypopl. zmen Zub 33: 20. mesic 28. mesic 35. mesic 43. mesic Zub 41: 14. mesic 21. mesic 30. mesic Zub 42: 31. mesic Zub 43: 20. mesic 21. mesic 28. mesic 35. mesic 45. mesic Zub 44: 38. mesic 58. mesic Zub 45: 35. mesic 42. mesic 58. mesic Zub 46: 18. mesic 22. mesic Zub 47: 50. mesic
Horni felist: Zub 16: 16. mesic 21. mesic Zub 15: 34. mesic Zub 14: 32. mesic 43. mesic 65. mesic Zub 13: 21. mesic 31. mesic 36. mesic 43. mesic Zub 12: 18. mesic 20. mesic 23. mesic 25. mesic 27. mesic 36. mesic 38. mesic Zub 11: 22. mesic 24. mesic 34. mesic 36. mesic 37. mesic 42. mesic 46. mesic Zub 21: 10. mesic 15. mesic 21. mesic 22. mesic 23. mesic 32. mesic 40. mesic 44. mesic Zub 22: 18. mesic 27. mesic Zub 23: 10.-28. mesic [pode ln a rozsahla hypoplasie) 19. mesic 20. mesic 28. mesic 33. mesic 36. mesic 46. mesic Zub 24: 32. mesic Zub 25: 34. mesic 46. mesic 66. mesic Zub 26: 11. mesic 21. mesic 25. mesic Zub 27: 44. mesic 54. mesic 71. mesic
U zubu 16 byly patrne na meslalni aproximalnf plose ryhy odpovldajtcf: 15. mesict 16. mesict 21. mesict 22. mesici 26. mesici 27. master
95
Arteficielne vyhlazene plosky na znbech: Na rade zubu hornt i dolni celtsti byly zjiSteny na bukalnlch a vesnbularnich ploskach zubnlch korunek leskle, vyhlazene plosky nepravidelnych, ale prevazne trojuhelnikovltych tvaru. Tyto plosky vznikly pravdepodobne zasouvanim tvrdych predmetu kamenku - do list, jak bylo jiz vyvozeno z [inych nalezu. a tornto typu abraze bude pojednano odde lene. Disknze Na kllnickem materialu jsme si overili tuto zkusenost: Mira postizern skloviny byla dana Individualnf dispozicL Nekdy jsrne vtdelt znacne poskozeni skloviny po [edne davce tetracyklinoveho antibiotika, jindy byly po opakovanych podanich tetracyklinovych antibiotik zmeny na sklovine mirnejst. Tyto situace vsak byly spise vyjimeene~ Pra videlne jsrne videli surnaci postizent po pedant antibiotik tetracyklinove rady v rozmezi nekolika mesicn. vysledne poskozem se projevovalo jako hlubsi nebo sirsi ryha nebo brazdicka. [ako dobu, kdy noxa pusobtla [pravdepudobne horecnate infekcni onemocneni), je proto mozno urctt interval, kdy jsrne zachytili zmeny na nekolika zubech v jednorn mesict nebo na jednom zubu v mesictch po sobs nasledujlclch. [e nutno take pocitat s urcitou chybou pfi lokalizaci zmen, kterou odhadujeme asi na 2-3 mesice, Tata chyba se jeste zvetsuje u zkoumaneho chrupu v rezakove krajine , kde vyrazna abraze ztezuje presne zarazent ryh do jednotltvych tretin korunky zubu . Ziver Studium hypop lastickych zmen skloviny na chrupu mladopaleoltttckeho jedince DV XV umcznilo stanovit predpokladanou dobu pusobeni noxy po 10 obdobL Zkoumany [edinec prodelal radu ho recnatych mrekcrnch onemocneni, ktera se vyskytovala v techto mestetch zivota: 10., 15. , 18., 21.-22., 31., 35.-36., 43.-44. , 56. a 67.-69. meslci. Nejvetst kumulace hypoplastickych zmen jsrne pozorovali mezi 1. az 4. rokern zrvota . Do tohoto obdobi je take sttuovano 14 nejzavaznejstch hypoplastickych projevu. Kurnulace hypoplastickych detektu na sklovine zhruba ve dvanacnmestcmch intervalech pod poruje predstavu sezonniho vyskytu horecnatych Intekcntch onemocneni, Neprftomnost klasickeho prIznaku rachitidy v orotactalni krajine - otevreneho skusu - umoznuje vyloucit toto onemocneni jako etiologtcke agens u zkoumaneho jedince.
96
~ H
Cll ~
'S
DISTRIBUCE
zUBD
HYPOPLASTICKYCH
PODLE
DOBY
Z~N
MINERALIZACE
NA
SKLOVINE
JEDINCE
U
Z
STAL1.CH
>.
.0
o
xv
DV
"d
Cll
roky
4
3
2
6
5
•
~ f<] 15
...0
..c ()
c
'~ ~ OJ
~ +'
kJ 10
0
c: ~
':::I
'<J
10
15
V
lI.l
•
<J
U
U 0
(!)
C
]5 18
21 22
a.
(!)
C ... (!)o
25
> ~
~
'<J
-
27
31
0
•
U
•
(!)
c n ...
:.=
;DoD
1.,2
35 36
\l\lwW V W
U
. (!)
OUlQJ
...
~K~
56
\IV
0
a.
Co
41,
V
\NJ
~ ~
U
~.~c
c 'Vi
0. ' 0(11 -0 til ...
.... N o(!)
.r::u
i
U
o~
C
N
•
U
0..
'::l .0 ::J
f\ -:1 .0 :1
:0 o
0-
en
>Cll ~
'S: a ::;2
en
eo
~
~ >Cll
~Kl 5
S N
)()
.r::u
0
0-
I
'>. ~
v 5
l .:... ·
10
15
20
v: tom to obd obf , vzn1kla
25
30
~
•••
•
35
•
1.,0
•
45
•
50
55
60
65
m~sice
~en eo
0...
0:>
~~
.r:::>
rozs~hlB
hypoplas1e sklov1ny u zubu
70
CllQ
23
gN
,oCll
V hlavni
projevy etiol. faktorU
• vyrazne zmeny
tB p ok US 0 prukaz sezonniho
VYS~tu
..... u .t~ en· .... ..... "d
Q ,~
':'; ::J
r..'Cll u ON
..Cleo
['.. 0)
SUMMARY The analysis of merkedly impaired dental enamel of the upperpalaeolithic individual from Dolni vestontce (DV XV) The study of the young - palaeolithic individual from the three - tomb of the mammoth hunters in Dolnf Vestonice (indicated as DV XV) was oriented also on the analysis of markedly impaired dental enamel. The distribution of multiple hypoplastic changes of the permanent teeth crowns in upper and lower jaws suggest for the no xious influences disturbing the course of enamel mineralization. A precise localization of hypoplastic defects by a special method enabled to determine supposed time of noxious activity in 10 periods. The examined individual went through a number of noxious attacks (probably feverish infectious diseases), which were situated in 10., 15., 18., 21.-22., 27., 31., 35.-36., 43.-44., 56. and 67.-69. months of his life. The maximum accumulation of hypoplastic changes was observed between 1-4 years of life. Into this period also 14 most severe hypoplastic manifestations are accumulated. The highest incidence of hypoplastic enamel defects in about twelwe months Intervals support the idea of seasonal occurence of feverish infectious diseases. The absence of a classic symptom of rachitis in orofacial area - open bite - gives the possibility the exclude this disease to be the noxious etiologic agent in the individual studied.
LITERATURA FASS, E. N. 1969: A chronology of growth of the human dentition, J. Dent. Child., 36, (4) 391-396. HANDZEL, J., PEKAREK, J., SRAJER, J. 1980: Priibeh mineralizace korunek stalych zubu (Studie na tzv. tetracykltnovych zubech), statnt ukol [nepublfkovano} . JENKINS, G. NEIL 1978 : The Physiology and Biochemistry of the Mouth, kap. IV: Formation and Mineralization of the Dental Tissues, s. 127-163, 4. vyd., Blackwell Scientific Publications. KOMINEK, J., ROZKOVCOVA, E., VASKOvA, J. 1974: K problematice stanoveni zubniho veku, es. Stomat., 74, (4) 267-271. KOMINEK, J., ROZKOVCOVA, E. 1984: Metoda urcovani zubnlho veku a jeji vyznam pro praxi, Pokroky ve stomatologii 2, Avicenum Praha 175-208. LOGAN, W. H. G., KRONFELD, R. 1933: Development of the human jaws and surrounding structures from the birth to the age of fifteen years, J. Amer. dent. Ass., 20, (3) 379-427. . SCHOUR, I., MASSLER, M. 1940: Studies in tooth development: The growth pattern of human teeth, Part I., J. Amer. dent. Ass. , 27, (11) 1778- 1793. SCHOUR, I., MASSLER, M. 1940: Studies in tooth development: The growth pattern of human teeth, Part 11., J. Amer. dent. Ass., 27, (12) 1918-1931.
98
MILAN MED, PRAHA
Anatnmicky ustav 1. lek. fak. university Karlovy
Meziobratlova artikulaee loveu mamutu z Dolnich Vestonie
Tvar mezlobratlove artikulace a tvar obratlu byl studovan u koster trf rossilnich jedincu, objevenych roku 1986 v trojhrobu v Dclnich Vestonictch a oznacenych DV XIII, DV XIV a DV XV a jedince DV XVI objeveneho roku 1987 .
Nalezene patere nejsou zcela kompletnL Nejmene jsou u kazde poskozeny atlas a axis, podobne jako u nalezu kostry zeny DV III z roku 1950. Nejlepe je zachovana pater je dince DV XIII, pohrbenehc v poloze na boku: chybf pouze kloubm aparat segmentu C6/7 a obratlova tela Thz a Th3. [edmec DV XIV, ulozeny v poloze na briSe rna devastovana obratlova tela od C3 po C7, dale od Th3 po Th7 a od Thu po LII • Kloubnf vybezky se vsak dochovaly kompletne. [edinec DV XV, ulozeny v poloze na zadech postrada tylni kondyly a krcm artikulace od C2/3 po C6/7. Obratlova tela chybi, anebo [sou velmi poskozena u C3 az C7, od rn, a rn-, u obratlu Ll, L2, L4 a t .. Dochovane obratle nemajf znamek nedospelostt, nemajf stareckych, ani arthrotickych
zmen. METHODA CHern studie bylo poznat tvary meztobratloveho skloubent Iosstlniho cloveka, zai'adtt jeho typ artikulace ve Iylogeneticke i ontogeneticke rade, definovat jeho odlisncst od patermho modelu soucasneho cloveka. srovnavame proto studovane dolnovestonicke patere s Iylogenetlckou radou patei'i savcich (MED 1983), se soubory pater! soucasneho dospeleho cloveka (MED, 1970, 1972 , 1973, 198 1, 1986) s kolekcf rentgenogramu recentni patei'e a se serif lidskych f'etu ruzneho stafi (MED 1974, 1977, 1980, 1981, 1982, 1986) . Pri posouzem artikulacnich tvaru hodnotfme jako Iunkcni jednotku parovy vztah praveho a leveho kloubu v segmentu. Podle runkcnich tvaru kloubu lze typy Intervertebralnl artikulace vsech savcu sdruzit ve tfi skupiny: v typ dorsocylindrtcky, s dorsalne divergujfcfmi kloubnfmi povrchy, v typ articulatio plana - s kloubnfmi povrchy orientovanymi v spolecne rovine a v typ ventrocylindrtcky s kloubnimi povrchy dtvergujiclmt ventralne. Ventrocylindricke klouby dusledne provazejt segrnenty kyf'otickeho useku patere. Tvary dorsocyllndrlcke sleduji lordoticke iiseky, zatimco articulatio plana se vyskytuje na prechodrnch usecich patefe mezi lordosou a kyfosou (ObI'. 1) . Artikulacnt schema patere clenu ruznych savcich radu a podradu lisf se samou prrtomnostf a ruznym poctern dorsocyltndrtckych segrnentu v hrudni patert (MED 1983). VYSLEDKY POZOROVANI Ph srovnavarn pateri dolnovestomckych osob se souborem patert recentnich poznavarne, ze kloubnf typy jsou az na jedinou vyjimku (articulatio atlantoaxialis) v obou skuplnach stejne. Take cetnost vyskytu [ednotlivych typu je u obou souboru percentualne malo rozdilna (ObI'. 2). Na polovinu vyskytu dosahuje typ ventrocyllndricky, typ s ventralne dtvergujict valcovou kloubni plochou pravemu i Ievernu segmentovernu kloubu spolecnou. V souboru recentnfch pater! se vyskytuje ve 39 % [dale zkracujeme (R: 39 %)] . Articulatio plana, kde pravy i levy kloub jsou orientovany ve spolecne 1'0 Vine, vykazuje 10 % vyskytu (R: 8,7 %) . Nasleduje dorsocylindrlcky typ s valcovou kloubni plochou vlastrn pravemu i levemu kloubu ve 22 % (R: 12,3 %) . Typ bicylindricky, kde pravy a levy kloub rna vlastni valcovou plochu se zvlastni rotacni osou se vyskytuje v 10 % (R: 25 %), typ hyperbolicky, s hyperbolickou stopou kloubnich plosek ve 4,4 % (R: 2,7 %); konecne asymetricky komblnovane tvary, rozlicne na pravern a levern kloubu segmentu ve 3 % (R: 8 %) a prtsmaticky typ se clenenym povrchem v kraniokaudalmm smeru v 1,4 % (R: 3 %) .
99
K
L
Obr. 1: Schema, naznacujlci spojitost segmentfi s dorsalne divergujlclmi kloubnimi plo chami [znazorneno valcovou stuhou) a Iordotickym nsekem patere, spojitost segmentfi s ventralne dlvergujfclmi kloubnimi plochami a kyfosnim usekem patere: na prechodnich usecich mezi kyfosou a lordosou zakreslena plocha desticka naznacujict rovtnny tvar kloubu, articulatio plana.
KLOUBNl ARCHETYP [edinou tvarovou odltsnostf kloubnf upravy ad recentnich forem je btsphaerotdrn forma atlantoaxialntho skloubern: je podmlnena konvexne sphaeroidnim povrchem kramalnlch plosek axis a sphaeroidni konkavitou kaudalnlch plosek atlantu (Obr. 3). Kostni povrchy [sou inkongruentnI a vytvareji tntraarttkularni lumen srpkoviteho obrysu. Tato uprava kloubu je obdobna u carnival', prtmatu, nikoliv u dospeleho cloveka: nezjistil jsem ji na pocetnern kosternim souboru ani na serii rentgenograrnu. Nalezl [sem ji vsak jako jednu z vyvojovych forem Iidskeho prenatalrnho atlantoaxtalniho skloubent (MED 1982).
100
·DV: % N:6~ . . 60
SO,S
SO
40 30 2'1
4,4
10
3
1,4
o R: % N:6 67 SO
40
39
30
20 10
o
2,7
8
3
tt\~~.\il.~.~ -'--v--J '----..;---J V
PL
l
y
•
0
Obr. 2: Grafy srovnavajrci percentualnt zastoupeni [ednotltvych kloubnich typfi u tri paterf z Dolnfch Vestonic (DV) a u souboru paten recentrn populace (R) . Kloubni typy odleva: Typ ventrocylindricky (ventralne monocyklindrtcky}, articulatio plana, typ dorsocyllndrlcky [dorsalne monocyltndrlcky}, bicyllndricky, hyperboloidni, asymetricky kornbinovany a prtsmaticky. -_. --
Tento tvar je vlastnt vsem !fern studovanym Iossllmm paterIm, souhlasny je vsak i JeIm knv pop ts atlantovych plosek vestontcke zeny DV III podle nalezu z roku 1950 : soudim, ze tento kloubni typ lze povazovat za fossilni archetyp. DISLOKACE TYPO NA SEGMENTECH Deftnovane artikulacnt typy , jejichz tvar a cetnost [sme vyse uvedli, frekventu ji s dosti pravidelnou castosti na urcitych segmentech. srovnani obou souboru, recentniho i fossilmho potvrzuje stejnou zakonttost: shodne se na paten vyskytuji dorsocylindroidni tvary na lordottckych tisecich, tvary ventrocyltndricke na kyf'otlckem tiseku patere (Obr. 4). Zvlas tnosti v rozmtstent typfi na paterl je na lez Irontalne ortentovanych kloubnich ploch (Articulatio plana) v bederm pateN jedince DV XIII na segmentu Th12/Ll. Tato indtvidualnl varieta se nevyskytuje u dospelych lidi: v prenatalni periods je vsak tato postea arttkulacnich ploch prokazatelnou normou a jeji persistenci do obdobi dospelostt vysvetlujeme jako parclalnt vyvojovou zastavu na iirovni segmentu. SPINOTERMINALNI UHEL Meri l [sem velikost uhlu, ktery svtra rovina facies terminaiis corporis vertebrae se zadnlm svahem processus spinosus (Obr. 5). U paterf recentnich majl ob ratle v bederm paten spinotermtnalnt uhel v rozmezi 160°-180°. Obratle hrudnf zaujlmajl rozmezi tihlu ad 100° do 150°. Obra tle krcni patere jevi rozmezi velikosti lihlfi uzsi, mezi 125° az 145°. Namerene hodnoty lihlfi. obratlfi DV XIV a DV XV vystupuji z h ranic vanacni sire recentmho souboru a vykazuji hodnoty a 20° az 30° mensi. U jedince DV XIII jsou hod -
101
R DV
R:O
Obr. 3: Schema archetypalniho , bisphaeroidnlho tvaru atlantoaxialntho skloubeni (DV)
a trl typu atlantoaxialnlho skloubenl, ktera frekventuji u soucasne populace (R) . Frek vence uvedena v procentech.
noty 0 10° az 15° mensi jen v kyfoticke cast: patei'e hrudni a v dolnt patert bedernL Naopak v dolni hrudnf paten nevybocuji Z rozrnezt vartacm SIre zjist~ne u soucasne populace. NejvetSl uhel majt obratle segmentu se zjiStenym anornalmm postavernm kloubnlch ploch, obratle Th12 a L1 kostry DV XIII. Vyskyt napadne malych sptnoterminalnfch uhlfl v hornf hrudni patert napovtda moz nost vyrazne hrudni kyfosy u studovanych [edincu. In divi dualnl znaky patere DV XIII
Atlantookclpialnl skloubern rna sphaeroidnt povrch na pravem i Ievem kloubu; v re centnim souboru ve 76 % (dale R: 76 %), kondyly lokaltsovany vne foramen occipita le magnum (R: 55 %). Obrysy jejich facies articulares vytvareji vpravo i vlevo jednolitou plochu zakrtvene piriformnlho obrysu (R: 57 %). Facies praveho kondylu je ulo zena asymetricky vice rostralne oprott leve. Processus articulares atlantis maji facies sphaerotdne konkavni (R: 56 % ). Leva facies prominuje rostra lne na predni vzpruhu atlantu. Articulatio a tlantoaxialis rna bisphaeroldni archaetypalni tvar, vyse dennovany. V nasledujicich kaudalnich segmentech imponuje krcn! pater recentrnmu modelu: Dorsocylindricke tvary CZ/3 (R: 88 %), C3/4 (R: 39 %), CJ/s (R: 9 %) dotvrzu]t lordoticky prubeh horni krcm patere. Prechod v kytosrn oblouk napovida ventrocylindricky tvar CS/r.. (R: 30 %), segment C6/7 chybl, C7/Th1 artlkuluje v articulatio plana (R: 31 %).
102
DV XIII
DVXIV
DVXV
Obr. 4: Mcdelove znazomeni dislokace kloubnich typu na patemtch segmentech trl jedincu z Dolntch V~stonic. Zakreslene ruzn~ velike artikulacnt valce odpovldaji zmerenym velikostem artikulacnlch polomeru. Sipka smeruje k segmentu s neobvyklou Irontalm poster artlkulacnich ploch v bederni paten DV XIII.
Hrudnl obratle artikulujl priznacne ve ventrocyltndrtckych Iormach [R: 100 %) . Na Thn/Th l2 nalezame vsak typ dorsocyllndricky [R: 15 %) . Atypicky je vyskyt articulatio . plana - zcela frontalnt postaveni kloubnich ploch na segmentu Th12/Ll [R: 0 %) . DaISi obratle jsou jiz utvareny v dorsalne dlvergujlclch tvarech: Ll/2 hyperboloidnl [R: 77 %), L2/3 a L3/4 maji oba asymetricke konfigurace [oba R: 8 %), L4/5 monocylindrlcky (R: 29 %), L5/S1 bicylindricky (R: 6 %) . Sekvence pravostrannych kloubu bederni patere od L2/3 po L3/4 vytvar! rotabtlnt pillr, naopak na leve strane segmentu asymetrlcke tvary od L2/3 po L4/5 napovldaji moznost atypicke odpovedl na zatez. Spinoterminalnf uhel lze zmsttt temer u vsech obratlu D VXIII: na krcnich obratlech m~i'ime hodnoty vysoke, naopak od 1. hrudniho obratle jsou l.1hly nejmensi, az pod varlacnl siri hodnot recentnfho souboru. Od 8. hrudnfho obratle zvetsu]e se uhel u kazdeho obratle az k maxtmalntm hodnotam u obratlu Th12 a Lj, ktere tvort segment s trontalne ortentovanymt kloubnimt plochami. Od L2 vyskytujl se opet nizke hodnoty iihlu.
103
f--l
t~i~:~k}.~;,~~~[@ R
o
~
Rn
= 33"0
ov» =38
II D V X III T D V XIV eD V XV
I
~
I
81°
91°
101°
I
I
111°
1210
··· .?,: -1I -~ .
It~"j f
mI
.~:.:;:.
~
.;:..;.~ '~. , E!~I?'~
'Y 1310
141 0
1510
161 0
171°
obr. 5: Velikost · uhlu roviny fac ies terminalis ve rtebrae se zadnim svahern processus spinosus je zakreslena pro soubor pateft recentni populace varlacni siri (teckovane ) a u [ednotllvych dochovanych obratli'J. tN fussllnich patefi, oznacenych u DV XV krouzkern, u DV XIV obdelntckem, u DV XIII trojuhelrnckem.
181 0
1910
Individualnt znaky pa tere DV XIV
Atlantookctprtalrn skloubeni je sphaeroidniho tvaru (R: 76 %), kondyly nestisriu]! lu men velkeho tylniho otvoru (R: 55 %). Obrysy kloubnich ploch jsou asymetricke, leva facies, tvorena dverna solitarnrmt ploskami rostralne prominuje prott prave plosce jednoliteho obrysu, ulozene trcchu dcrsalne. Facies articulares superiores atlantis jsou sphaerordne konkavni (R: 56 %) . Atlantoaxialnt skloubeni tvor! opet archetypalni tvar vyse popsany. Dorsocyllndricke klouby horrn krcm parere CZ/3 - R: 88 %, C3/4 - R: 39 %, C4/5 R: 9 % - jsou na prave strane vyrazne masivnejsf oproti levym kloubum (Obr. 6). Pro cssus spinosi nalezame v torsi doprava na Cz, C3, v torsi doleva na C4. 4. krcrri obratel jevi skoliotickou torsi obratloveho tela i trnoveho vybezku. Dolni krcnt pater prechazt v kyfozu plosnou artikulacf (C5/r, - R: 4 %, C6/7 R: 53 %). Hrudnf pater artikuluje ventrocyllndrtckyrnt tva ry (C7/Th1 - R: 31 %, dalsl segmenty R: 100 %). Segment Thuh2 spojuje articulatio plana (R: 22 %). V torsi na cnaztme processus spinosi: Th7 doprava, Th g a Th9 doleva. Bederrn artikulace maji tyto typy: Th IlL1 bicylindrtcky typ (R: 32%), LII2 hyperboloidnf (R: ,77%), L2/3 opet hyperboloid ni (R : 55 % ), L3/4 bicylindrtcky (R: 43 %), L4/5 blcylindrtcky (R: 29 %), Lc;/S1 btcy lin dricky (R : 31 %) . . [edinyrn pathologickym zjistemm je kranialne smerujic t narustek z leveho processus articularis superior obratle Th g na zpusob exostosis. Spinoterrninalni uhel lze stanovit na dochovanych osmi obratlech s neporusenymt tely: v krcnich dvou kaudalnich obratlech jsou prttomny uhly v rozmezt recentni va riacnt sire, na ostatnicn obratlech hrudnich a jednorn bedernim mertm iihly pod hranici vartacni sire recentrn populace. Indivldualni znaky patete DV XV
Kondyly okclpltalnf nejsou dochovany, Sphaeroidnf konkavity hornfch kloubrnch ploch atlantu (R: 56 %) prechazeji kontinualne v komprestvni konkavttu na rnassae laterales. Vyraznejsi a vetSi plochu rna tato komprese na leve strane, Prava facies atlantu prominuje rostralne na pi'edni vzpruze v dalsim kornpresivnirn otisku. Bisphaeroidni tvar a tlantoaxialnfho kloubu odpovida vyse popsanernu archetypu. Processus arttculares inferiores atlantis ani dalst obratle od C3 po C7 nejsou dochovany. Hrudnf artikulace zacmaj] na C7/Th 1 dorsocyllndrickym .t ypern (R: 4 %), da lsl segmenty artikuluji ve ventrocylindrlckem tvaru (R: 100 %). . Bederni artikulace vykazujl zprvu blcyllndrlcky tvar, na Th121L1 (R: 21 %), na L1/2 (R: 20 %), na L2/3 (R: 23 %), na L3/4 (R: 43 %), na segmentu L4/c; monocylmdricky typ (R: 29 %), na Lc;/Sl take monocylindrtcky (R : 31 %). Os sacrum je napadne uzke : jeho sire bilateralne koncr v mistech crista sacralis la teralis (Obr. 7). Lze predpokladat vyskyt lizke Robertovy panve. Podelna osa kosti kfizove je stocena doprava, prava facies auricularis je 0 15 mmkratSi nez leva. Trnovy vybezek S1 je v torsi doprava. Sp tnntermtnalnf iihe l rna na vsech dnchovanych hrudrnch ob ratlech i na jedlnem kompletnim ob ratli bedernim extremne male Jiodnoty daleko pod hranict vartacni sire hod not narnernych u soucasne populace. Atlantoaxlalnl artiku lace je dince DV XVI Bohuzel stav zachovani patere u tohoto jedince je velrni chatrny. Pcdartlo se zachranit toliko castt nekolika krcnich obratlu. Atlas jedince DV XVI rna neposkozene processus articulares inferiores se stycnymt ploskarni sphaeroidne konkavntmi, V recentnt populaci frekventuje tento typ v 90 %. Axis artikuluje s C1 parovymt ploskami, ktere jsou obe sedloviteho tvaru: ve smeru predozadntm jsou sklenuty konvexne, ve rrontalnt projekci majf konkavrn obrys. Takovou upravu kloubnich plosek na axis popsal Paturet. V souborech recentrnho osteologickeho materialu nachazime ji spiSe ojedinele na jednom z parovych kloubnich vybezku. Nalez DV XVI rozsiruje tedy spektrurn poznaneho atlantoaxialniho kloubniho modelu fossilni populace 0 typ sedlovity.
105
ox. D V X;.IY
Obr. &: Schema kramalnich kloubnlch ploch horrn krcm patere DV XIV se zakreslernm torse obratle C4 a torse trnovych vybezku .
106
DV
xv
Obr. 7: Narys uzke krizove kosti DV XV ve srovnant se silhuetou kfizove kosti obvykle sire. Zduraznen rozdil delky prave a leve facies auricularis.
SHRNUTI
Byl studovan tvar mez iobratloveho skloubeni ctyr fossilnich jedin cu z Dnln lch Vesto nic , oznacenych DV XIII, DV XIV, DV XV a DV XVI. ZjiStene kloubnf tvary byly srovnavany s arttkulacmm modelem patere soucasne populace. Tvar atlantoaxialmho skloubeni byl u tfi koster poznan v archetypalnlm tvaru bisphaeroidnim, jaky se nevyskytuje u dospelych Iidl recentnich. U kostry DV XVI vsak zjiSten vzacny sedlovtty tvar kloubu Cl!C 2. Kloubni tvary ostatnich pate rntch segrnentu vsech studovanych koster byly shledany obdobne s tvary recentnirni jak vyskytern typfi a jejich percentualnim zastoupenim, tak i obdobnou dislokaci na paternich se grnentech. Studovane patere se od sebe lisi v obvyklem rozmezt Indivldualnl variability, jaka se vyskytuje v souboru recentnirn. Namerena velikost u h lu roviny fac ies t errninalis vertebrae a zadniho svahu processus spinosus jevi u vetstny obrathi dolnovestontckych koster menst hodnoty nez u obratlfi recentnich. Napadne ma le spinotermtnalm uhly v hornl hrudrn paterl vypovidaji v pra vdspodobny vyskyt vyra zne hrud nl kyfosy.
107
LITERATURA BOROVANSKY, L. 1976: Soustavna anatomie cloveka. Praha. CIHAK, R. 1970: Variations of lumbosacral joints and their morphogenesis. Acta Univ. Carol. Medica 16, 145-165 Praha. CIHAK, R. 1987: Die Morphologie und Entwicklung der Wirbelbogengelenke. Die Wierbelsaule in Forschung und Praxis. 87, 13-28; CIHAK, R., MED, M. 1981: Postnatalni zrneny orientace a tvaru kloubu bederni patet'e. Ref. na symposiu: Rust a vyvo] cloveka. Praha. CIHAK, R. 1987: Anatomie. nn 1. Praha. GERASIMOVA, M. M. 1973: Portret zenscmy iz Dolnich Vestontc, In: Antropologtceskaja rekonstrukcija u problemy paleoetnografii. S. 5-15, Moskva. JELINEK, J. 1953: Nalez fossilnfho cloveka Dolni Vestornce III. Anthropozoikum III , 37-92 Praha. . KLiMA, B. 1950: Hrob zany lovce mamutu v Dolnlch Vestonicfch. Archeolcglcke rozhledy II, 32-36 Praha. MED, M. 1970: Articulations of lumbar joints and their variability. Ref. na 13. Kongresu csl. morf'ologu . Kosice . MED, M. 1972 : Articulations of the thoracic vertebrae and their variability. Folia Morph. 20, 212-215 Prague. MED, M. 1973: Articulations of the cervical vertebrae and their variability. Folia Morph., 21, 324-327 Prague. MED, M. 1981: Variabilita a typologie tvaru atlantoaxialniho skloubent, Ref. na 24. kongresu cs, morf'clogu. Plzen. MED, M. 1986 : Tvary a vyvo] atlantookcipttalmho skloubern. Referat na II. bilaterl. sympoziu anatomu, htstolcgu a ernbryologu GSSR-NDR. Bratislava. MED, M. 1982: Prenatal development of lumbal intervertebral articulation. Folia Morph. 30, 285-290 Prague. MED, M. 1977: Prenatal development of thoracic intervertebral articulation. Folia Morph. 25, 275-277 Prague. MED, M. 1974: Prenatal development of cervical intervertebral articulation. Ref. na 17. Morf. kongresu cs. anat. spol. Bratislava. MED, M. 1982 : Ontngenetlcky vyvo] tvaru atlantoaxialntho skloubem. Ref'erat na 25. kongresu cs. morfologfJ.. Bratislava. MED, M. 1980: Prenatal development of Intervertebral Articulation in Man and Its Associations with Ventrodorsal Curvature of the Spine. Folia Morph. 28, 264-267 Prague. MED, M. 1983 : Intervetrebral Articulation in Man - a Phylogenetic Comparison. Folia Morph. Prague 31, 148-153 Prague. MED, M. 1986: Ontogenetische und vergleichend anatomische Untersuchungen der wirbelbogengelenke des Menschen. Verh. Anat. Ges. 80, 211-213, lena. MED, M. 1974: Variability of intervertebral articulations with regard to the movement of the spine. Rehabtlitacta 7, 34-41, Bratislava. MED, M. 1979: Anatomicke typy meztobratloveho skloubem, Lekar a t elovych ova 4, 60-63, Praha. MED, M. 1992: The Intervertebral Articulation of Three Fossil Individuals from Dolnj Vestonice. Anthropologie, XXX/1, 57-57 Brrio. PATURET, G. 1951: Traite d'anatomie humaine, Paris. PUTZ, R. 1981: Funktionelle Anatomie der Wirbelgelenke. Stuttgart. PUTZ, R. 1989: Biomechanik der Wirbelsaule. Krankengymnastik 41, 20-24 Mtinchen. SCHUMACHER, G.~H. 1985: Anatomie flir Stomatologen. Leipzig. VLCEK, E. 1969: Neandertaler der Tschechoslowakei. Praha. VLCEK, E. 1970: Relations morphologiques des types humains fossiles de Brno et Cra-Magnon au pleistocene superieur d'Europe. In: L'Homme de Crd-Magnon. S. 59-72. Paris.
108
SUMMARY
Intervertebral articulation of mammoth hunters from Dolrn Vestonice The shape of intervertebral articulation of four fossile individuals from Dolnt Vestonice designated DV XIII, DV XIV, DV XV and DV XVI was studied. The shapes of the articles were compared with the articulation model of the spine of recent population. The atlantoaxial articulation in three skeletons was recognized in the archetypal bisphaeroid shape not found in recent adults. Yet, in the DV XVI skeleton a rare saddle-formed shape of article cdcz was found. The shapes of the articles of the remaining spinal segments of all the skeletons studied were found analogous with the recent shapes, both as to the type incidence and percentual representation, as well as to similar dislocation in the spinal segments. The spines studied mutually differ within the current range of individual variability existing in the recent set. The measured sizes of the angles between the plane of facies terminalis vertebrae and the posterior ridge of the processus spinosus are of smaller value in the majority of the vertebrae of the Dolni Vestonice skeletons than in the recent vertebrae. The conspicuously small spino-terminal angles in the upper thoracic spine indicate probable incidence of a distinct thoracic kyphosis.
109
VITEZSLAV KUZELKA, PRAHA Narndn! rnuzeurn
Osteologicke zhodnoceni ze ber mladopaleoltt ick ych jedincit z nalezu v Dolnich Vestonicich 1 . Zachovalost materialu Material pro osteologicky rozbor tvort pozustatky zeber jedincu ritualniho trojhrobu z Dolnich Vestonic, nalezenych v race 1986 (DV XIII az DV XV) a jedince, nalezeneho na stejne Iokalite v roce 1987 (DV XVI) . U jedince DV XIII je zachovano [edenact temef uplnych levych zeber. Chybi zebro dvanacte, Pravych zeber je zachovano dvanact, dvanacte zebro je vsak zachovano pouze v ulomku a u tri zeber jsou odlomeny sternalni konce. U jedince DV XIV je vlevo zachovano alespori v ulorncich vsech dvanact zeber, z toho vsak pouze dvanacte je zachovano zcela neporusene, III. az V. zebro je zachovano pouze v ulornctch a u ostatrnch zeber chybi ventralm konce. Prvni leve zebra bylo nalezeno v druhotne poloze u nohou zernreleho, kam bylo premtsteno drobnymi hlo davci. Vpravo jsou zachovany zbytky jedenactr zeber, ktera vsak nejsou s vyjirnkou prvniho zebra kompletnL Chybi zebro d vanacte, U jedince DV XV jsou zachovany zbytky [edenacti zeber levych, z toho vsak III. az VIII. zebro je zachovano ve zlomcich. Chybi zebro druhe. Vpravo jsou take zachovany zbytky [edenactt zeber, z toho ve zlomcich zebro II. az VI., chybl zebro dvanacte. U jedince DV XVI je nalez zeber nejmene kompletnL Z leve strany se zachovalo pouze sedm kratkych ulornku, z prave strany pouze dva a dale jsou zachovany ctyri ulornky zeber, u kterych nelze urcit lateralitu. Stay pozustatku u tohoto jedince neumoznil provest celkove vysetreni a tak se zpracovant materialu soustredilo pouze na grafickou rekonstrukci. Zachovalost materialu nazorne ukazuje jeho graftcka dokumentace [obr, 1-4). 2 . Metody Po preparaci, soupisu a graftcke dokumentaci materialu jsme pf'istoupilt k rentgenoIogtckernu, morfulcgickemu a metrickemu vysetrern. Pri rentgenologtckem vysetreni by la pouztta metoda Rank-Xerox. Pro morfolcglcke vysetrent jsme u kazdeho zebra zhotovili v mistech angulus costae a v polovtne delky sadrove odlitky, abychom mohli zdokumentovat prurezy zeber a [ejich torsi. Meritelne iilornky byly zpracovany v metricke analyze. Pri ni jsme pouztvali jednak standartrn rozmery podle Martina, jednak dalsi rozmery podle FuCIKOVE (1937), aby bylo mozno hodnoty srovnavat s recentnim materialem a jednak i analogicke rozrnery vlastni, ktere bylo nutno zavest pro velkou Iragrnentarnost materialu. Celkem bylo pouzito 13 rozrnery a 8 indexii: 1. Maximalnl vyska (sirka) zebra - Martin 1 2. Vyska kostene cast; zebra na ventralnim konci - Fucikova 4a 3. Vyska kostene casn zebra v polovine delky - Fucikova 4b 4. Vyska (sirka) zebra v angulus costae 5. 'I'lousfka zebra v polo vine delky - Martin 2 6. 'I'Ioustka kostenych zeber na ventralntm konci - Fucikova 5a 7. TIousfka zeber 1,5 ern od ventralnfho konce - Fuclkova 5b 8. TIoustka zeber v angulus costae 9. Vnejsi delka oblouku zebra - Martin 3 10 . Vnltrnl delka oblouku zebra - Martin 3a 11. Delka kostenych zeber - Fuefkova 1 12. Prima delka zebra [delka tetivy ] - Martin 4 13. Vyska oblouku kosteneho zebra - Fucikova 7 1. Index tloustko-vyskovy - tloustka zebra v pnlovine delky X 100/maximalni vyska zebra - M2 X 100/M1
110
~
DV XIII o
100m",
Obr. 1: Grafickti rekonstrukce pozustatku jedince DV XIII.
111
DVYJ~ .....
Obr. 2: Graf'icka rekonstrukce pozustatku [edince DV XIV.
112
!
o
,
,
,
,
,
,
I
I
t.
,
1OP"" '"
Obr. 3: Gralicka rekonstrukce pozustatku jedince DV XV.
113
DV XVi o
100 rn .....
Obr. 4: Graticka rekonstrukce poziistatkii jedince DV XVI.
114
2. Index tloustko-vyskovy na ventralntm konci - tloustka zebra na ventralnim konci X 100!vyska zebra na ventralnim konci - F5a X 100!F4a 3. Index tloustkovo-vyskovy v angulus costae - tloustka zebra v angulus costae X 100! vyska zebra v angulus costae 4. Index vmtrm a vnejsf delky oblouku zebra (index kfivosti) - vnttrru delka oblouku zebra X 100!vnejsi delka oblouku zebra - M3a X 100!M3 5. Index prtme delky a delky oblouku zebra - prIma delka zebra X 100!vnejsi delka oblouku zebra - M4 X 100!M3 6. Index vysky oblouku a prtme delky zebra - vyska oblouku kosteneho zebra X 100! prrma delka zebra - F7 X 100!M4 7. Index vysky oblouku a delky oblouku - vyska oblouku kosteneho zebra X 100/vnejsf delka oblouku - F7 X 100!M3 8. Index prime delky a delky kosteneho zebra - prfma delka zebra X 100! delka kosteneho zebra - M4 X 100!F6
3. Vysledky
3.1. Rentgenologicke vysettent Na zaklade rentgenologlckeho vysetrern jsme nezjistili na zkoumanern materialu zadne patologicke zmeny, 3.2. Morfologtcke vysetreni Ze zachovalych zbytkil zeber jsme se pokusili urctt vek a poh lavi [edincu nezavisle na [inych metodach. Vychazeli jsme pfi tom z metody ISCAN a LOTH (1986), ktera je za lozena na hodnoceni morfologie sternalmho konce ctvrteho praveho zebra. Prntoze ani u jednoho jedince nebyl sternalni konec 4. praveho zebra zachovan, byli jsme nuceni v pfipade jedince DV XIII pouzit zebra leve. Tvar chondrocostalrnho spojeni vytvan velmi melkou jamku a odpovida Iazt 0-1 podle tete metody, coz je adekvatrn 16-19 Ietum jedince. Vysledak dtskrimlnacnt rovnice pro prtslusnou vekovou kategorii +1,315967 odpovida muzskemu pohlavf. U ostatnich [edincu nebylo mozno vek ani pohlavi touto metodou stanovit. Na zaklade odlttku byly zdokumentovanv prurezy jednotltvych zeber u jedincu DV XIII az DV XV. Protoze nent v soucasne debe srovnavaci studie na recentnim materialu, nelze zatim shrnout rozdfly v utvareni hrudniku mezi mladopaleolitickou a soucasnou populact, Prutezy zeber jsou vyobrazeny na obr. 5-7.
3.3. Metricka analyza Hodnoty jednotltvych rozmeru a indexu jsou pl'ehledne uspot'adany do tabulek e. 1-3. Pro srovnavarn s recentnf populaci slouzi vysledky merent Fucikove (1937), provadeneho na anatomickem ustavu UK v letech 1935-36 u 37 muzu a 37 zen. 1 Maxtmalni vyska (sifka) zebra - Martin 1 Hodnoty maximalnt vysky zeber se pohybuji u vsech tfi jedincu v rozmezt 10-20 mm vlevo a 11-20 mm vpravo. U jedince DV XIII je vetSi hodnota vpravo nez vlevo 6 X (z [edenactt paru ), cemuz odpovlda i vetSi hodnota prumeru levych zeber 16,5 mm nez pravych 16,0 mm. Pro srovnarn jedincu DV XIII a DV XIV jsme pouztll prumer hodnot vypocitany pouze u tech zeber, ktera jsou zachovana u obou jedincu. Vysledne hodnoty u DV XIII vlevo 16,5 mm a 16,2 mm vpravo a u DV XIV vlevo 16,8 mm a vpravo 16,0 mm svedci a tom, ze v maxtmalni vysce zeber se tito jedinci pfflis nelisi a u obou je maximalni vyska zebra vetSi vlevo. Udaje a recentnfm materialu nejsou k dispoztcl. 2 Vfska kosteneho zebra na ventralntm konci - Fucfkova 4a Na ventralrnm konci vykazuje vyska zeber vyssi hodnoty u jedince DV XIII nez u jedince DV XIV. Prumerne hodnoty nelze srovnat pro maly pocet udaju. Stranove rozdfly muzeme pozorovat u DV XIII, kde [sou hodnoty vpravo vyss). Ve srovnarn se soucasnou populaci nedosahuji hodnoty zkoumanych jedincu zpravidla maximalnich hodnot u zen. 3 Vfska kosteneho zebra v polovine delky - Fucikova 4b Prumerna vfska zebra v pnlovine delky cini u DV XIII vlevo 14,8 mm a vpravo 14,4 mm. U DV XIV je to na obou stranach 13,8 mm (poeftano pouze u zeber zachovanyeh u obou jedincu), je tedy nizsl. Namefene hodnoty ve srovnani s recentni populaei spadaji spiSe do variacni sfre u recentnieh zen, pouze jedinee DV XIII pfekracuje maximalnl hodnoty pro reeentni zeny a to u IV. a V. zebra vlevo a u VII. zebra vpravo . Stranove rozdHy nejsou markantnf.
115
4 Vyska zebra v angulus costae - vlastni rozmer Tento rozmer jsme zavedli vzhledem k tomu, ze vetsma 1110mku byla zachovana z t810 casn zeber, zejmena u jedince DV XV nebylo mozno ziskat rozmery jine, U tohoto jedince vsak nebylo mozno urctt u vetSiny zlomku poradt zeber. Prumerne hodnoty z dostupnych l1daju pro I. a XI. zebro: DV XIII DV XIV DV XV
vlevo 13,0 mm 13,5 mm 13,8 mm
vpravo 13,5 mm 13,7 mm 13,4 mm
Na zaklade techto prumernych hodnot lze konstatovat, ze vyska zeber v angulus costae se u zkoumanych jedtncu prHis nelisi a u DV XIII je vetSi spise vpravo. 5 'I'Ioustka zebra v polovine delky - Martin 2 'I'loustka zeber v polo vine delky se pohybuje v rozmezt 5-10 mm vlevo a 4-9 mm vpravo. Prtimer'ne hodnoty u DV XIII jsou vetSi (7,9 mm vpravo i vlevo) nez u DV XIV (6,0 mm vlevo a 5,7 mm vpravo) . Ve shode s vysledky u recentnt populace je druhe zebro silnejsi nez prvrn a treti je opet tensi, maximalrn hodnota je pak vyjadrena u zebra sedmeho, 6 'I'Ioustka zeber na ventralnim konci - Fucikova 5a Hodnoty se pohybuji v rozmezi 3-9 mm vlevo a 4-9 mm vpravo. Prumerna hodnota u DV XIII je 5,4 mm vlevo a 5,7 mm vpravo. U DV XIV jsou hodnoty zrejme nizsi, pro maly pocet l1daju vsak nelze srovnat. Oproti recentnt populaci jsou hodnoty spise nizsl! I 7 Tloustka zeber 1,5 em od ventralniho konce Hodnoty se pohybuji v rozmezi 3-7 mm vlevo a 4-7 mm vpravo. Oproti recentrn populaci vykazu]t zkoumani jedinci vyssi hodnoty. 8 'I'Ioustka zeber v angulus costae - vlastm rozmer Nejvyss! hodnoty byly namereny u DV XIII [prumsr vlevo 8,6 mm , vpravo 9,0 mm), dale u DV XIV (prumer vlevo 8,0 mm, vpravo 8,3 mm) a nejmensi u jedince DV XV [prumer vlevo 7,4 mm, vpravo 7,5 mm). Prumerne hodnoty jsou tedy u [edntcu DV XIII a DV XIV vyssf vpravo, u jedince DV XV se asymetrie neprojevuje, U vsech [edincu byly maximalnt hodnoty namereny u VI. a VII. zebra, smerem krantalnlm a kaudalnim tloustka zeber ubyva. Tento rozmer rna vyzna pro srovnani robusticity zeber vsech [edlncu, vzhledem k priblizne stejnym hodnotam vysky zebra. 9 Vnejsi delka oblouku zebra - Martin 3 U jedince DV XIII je poradt v delce zeber na obou stranach stejne, a to od V. do VIII. zebra. U ostatnich [edtncn nejsou l1daje kompletnf, ale u DV XIV vpravo je VI. a VII. zebro delsi nez V. Delky zeber u vsech [edincu lze srovnat u prvmho, [edenacteho a dvanacteho zebra: . I. zebra XI. zebra XII. zebra
DV XIII DV XIV DV XV
> > >
DV XIX DV XV DX XIV
> >
DV XV DV XIII
Pofadf v delce zeber se u jednotlivych [edincu lisf a delka [ednotlivych zeber nern proporcionalnt, 10 Vnltf'ni del ka oblouku zebra - Martin 3a Vnitrn! delka zebra odpovida vcelku jeho vnejsf delce. U DV XIII je nejdelst vlevo zebro pate, 0 malo menst je zebro seste, Vpravo je tomu naopak. 11 Delka kostenych zeber - Fuclkova 1 U jedince DV XIII bylo nalezeno jako vubec nejdelsi zebro pate, a to vlevo. V recentnt populaci stoups delka zebra od I. az k VII. u muzu, k VI. u zen. [e zde ovsem urcita variabilita, takze stay, ktery jsme nalezli u DV XIII se v populaci vyskytuje asi v 2 %. Hodnoty delky zebra u DV XIII se bllzf spise maxlmalnim hodnotam u zen a u nskterych zeber je dokonce prekracuji. 12 Prima delka zebra - delka tsttvy - Martin 4 U DV XIII je pffrna delka zebra vetSi u sedmi paru zeber vlevo nez vpravo, opacny prtpad je pouze u zeber trettch, devatych a desatych. Prfma delka zeber prvmch je stejna . Vyssl hodnoty na leve strane potvrzuje i vypocftany prumer u 11 zeber, vlevo 166,5 mm a vpravo 164,5 mm. Na zaklade srovnani namerenych hodnot uvsech trf jedincu jsou nejvyssf hodnoty u DV XIII. Ve srovnani s recentnf populacf tento jedinec vykazuje u prvnfch osmi zeber hodnoty vyssl nez jsou prumerne hodnoty pro muze , u ostatnich zeber naopak hodnoty nizsl.
116
13 Vy~ka oblouku kosteneho zebra - Ful:ikovA 7 U DV XIII jsou namerene hodnoty vpravo vyssi s vyjnnkou IlL , V. a VII. paru zeber. Prumerna hodnota vlevo cini 74,6 mm, vpravo 75,5 mm. U vsech tri [edincu jsou hodnoty prvnich zeber vyrazns vyssi nez je maximum u recentnich muzu. Hodnoty u ostatnich zeber jiz tak vyrazne nejsou. NejvetSi vyska oblouku u DV XIII byla vlevo namerena u sesteho zebra, vpravo u pateho, jako hodonta vfibec nejvetSi. Podle vysledku srovnavaci studie byly stejne pornery nalezeny u 50 % muzn a 37 % zen. Zpravidla dosahuje vyska oblouku maxima u pateho zebra, od nshoz plynule klesa, 14 Index tloustko-vyskovy - M2 X 100/M1 U DV XIII je maxlmalni hodnota indexu vlevo u sesteho zebra, vpravo u pateho. U DV XIV je maxtmalni hodnota indexu vlevo u sesteho zebra, vpravo u sedmeho. Na recentnim materialu je nejvyssl hodnota indexu u muzu u sedmeho zebra, u zen u sesteho. Uprvniho praveho zebra DV XIV velmi ntzka hodnota indexu ukazuje na tenke ploche zebro u daneho jedince, coz je videt i na jeho prurezu. 15 Index tloustko-vyskovy na ventralmm konci - F5a X 1, F5a X 100/F4a Hodnoty indexu u DV XIII jsou zpravidla vyssi nez hodnoty indexu u DV XIV. Prumarne hodnoty nelze srovnavat pro maly pocet udaju . 16 Index tloustko-vyskovy v angulus costae Hodnoty indexu v angulus costae jsou temer vzdy vyssi nebo alespoii stejne ve srovnani s odpovidajictm indexem v pnlovlne delky, Na zaklade prumernych hodnot indexu jednotltvych [edincu je mozno konstatovat, ze jedinec DV XIII rna v angulus costae robustne]t stavena zebra nez ostatm dva, u jedince DV XIV jsou robustne]i stavena na prave strane, s vyjtmkou prvrnho zebra. (Prumerne hodnoty indexu [sou u DV XIII vlevo 88,9, vpravo 85,9, u DV XIV 53,7 vlevo a 60,5 vpravo a u DV XV 55,1 vlevo a 56,7 vpravo). 17 Index vnttmt a vnej~i delky oblouku zebra (index krivosti) - M3a X 100/M3 U DV XIII stoupa hodnota indexu od prvntho k osmernu zebru vlevo a k sedmernu vpravo. U prvnich zeber se hodnota indexu pohybuje v rozrnezt 66,4 az 67,2 s vyjimkou prvnfho leveho zebra u DV XV(prave prvnt zebra je nemefItelne}, kde je hodnota indexu zhruba 0 pet jednotek nizsi. Tento fakt je v souladu s jtnym utvarenim prvnich zeber u jedince DV XV nez u obou ostatnich. 18 Index prime delky a delky oblouku zebra - M4 X 100/M3 U DV XIII hodnoty indexu stoupaji ad prvniho do osmeho zebra vlevo a od prvntho do desateho vpravo. srovnatelne hodnoty indexu jsou u DV XIV vyssi, to znamena, ze zebra u tohoto jedince jsou mene zakrtvenejsi, Hodnota prvniho zebra u jedince DV XV 41,4 je vyznamne nizsi nez prtrmerna hodnota indexu u ostatntch [edlncu 48,2, coz potvrzuje morfologlcke rozdily v utvarem prvniho zebra u jedince DV XV. [Obr. C. 8) 19 Index vysky oblouku a pfime delky zebra - F7 X 100/M4 V recentni populaci je hodnota tohoto indexu u druheho zebra vetSi nez u prvntho, odtud se stale zmensu]e az k osmemu zebru, u osmeho az desateho zustava jeho hodnota pfiblizn~ stejna, pak opet klesa. Tento stav muzeme sledovat u DV XIII vpravo, vlevo byly namet'eny odchylne hodnoty u druheho zebra, ktere jsou zpfisobeny jeho spatnou zachovalostL 20 Index vysky oblouku a delky oblouku - F7 X 100/M3 Hodnoty indexu u DV XIII majl klesajici tendenci kaudalnim smerern. Tento index pnsobt vlastns opacne k indexu vntttnt a vnejsi delky oblouku zebra a tak hodnoty obou indexti ukazujl postupne zmensovam zakrivent od druheho k dvanactemu zebru. 21 Index prime delky a delky kosteneho zebra - M4 X 100/F1 Prubeh hodnot tohoto indexu u DV XIII je zcela v souhlase s prubehern u recentni populace. Index roste plynule od druheho zebra, u ktereho je nejnizsi, az k zebru dva nactemu. U prvniho zebra [e index vyssi nez u druheho, tretiho a ctvrteho. Absolutni hodnoty indexu jsou vsak v~tSi nez u recentnfch muzu, tento fakt svedci 0 mensi zakfivenosti zeber u tohoto jedince. 4. ZAvery
1. Na
zaklad~ rentgenologickeho vysetreni nebyly zjiseny zadne patologicke zmeny. 2. Podle metody I SCAN a LOTH (1986) mfizeme zaradit jedince DV XIII do vekoveho rozmezl 16-19 let a pfisoudit mu s velkou pravdepodobnosti pohlavi muzske. Pohlavni diagnosu podporuji i hodnoty nekterych rozmerfi a indexu ve srovnani s recentni po pulacL
117
3. Vysky zeber zkoumanych [edtncu v mtste nejvetsiho rozsirent zebra i v mlste angulus costae jsou priblizne stejne a nelist se ani stranove. 4. Vyska zeber v polovine delky je u jedinca DV XIII vyssi nez u ostatnich dvou, hodnoty vsech ttl jedincu jsou vsak ve srovnarn s recentnt populaci v pasrnu variability sptse u zen, pauze jedinec DV XIII prekracuje maxtmalnr hodnoty pro recentrn feny u nekterych zeber. stranove rozdlly nezjisteny. 5. Hodnoty delky kosteneho zebra se u DV XIII bIlzi maxtmalnim hodnotarn u zen a u nekterych zeber je prekracujf. 6. Hodnoty indexu vntti'ni a vnejsi delky zebra ukazuji na symetricke usporadarn hrudniku u DV XIII. U jedince DV XIV ukazu]t asymetrn prvniho zebra, prave je vice zakrlvene, Ieve zebro vsak bylo nalezeno mimo trup. 7. Nejvysst hodnoty tloustky zeber v oblasti angulus costae byly zjiSteny u jedince DV XIII, stredm hodnoty u jedince DV XIV a nejnizst u jedince DV XV. Vzhledem k tomu, ze vyska zebra je v teto oblasti stejna u vsech [edincu, informuje tento rozrner o relattvnl robusticite zeber vsech tri [edincu. U jedince DV XIV je vetSi tloustka zebar na prave strane, B. TIousfka zeber v polo vine delky je u DV XIII vetsi nez u DV XIV, je vets: nez u recentnich mufti a maximalne je vyjadrena u sesteho a sedmeho zebra vlevo a nateho a sesteho vpravo. U recentnich muzu je maximalni tloustka zebra v polovine delky u sedmeho zebra, u zen u sesteho. 9. 'I'loustka zeber na ventralnim konci vykazuje u vsech [edincu oprott recentni populaci hodnoty spise nizsH! 10. Index tloustko-vyskovy v polovine dalky zebra vykazuje maximalni hodnotu u DV XIII vlevo u sesteho zebra, vpravo u sedmeho. Na recentnim materialu je nejvetsi hodnota indexu u muzu u sedmeho zebra, u zen u sesteho. U DV XIV vpravo ukazuje velmi nizky index na tenke pioche prvni zebro, coz je vldet i na jeho prurezu. 11. Na zaklade indexu tloustko-vyskoveho v oblasti angulus costae je mozno konstato vat, ze jedinec DV XIII rna robustne]i stavena zebra nez ostatnt dva, u [edince DV XIV jsou rnbustne]t stavena zebra na prave strane s vyjimkou zebra prvniho. 12. U DV XIII je prima delka [tetiva] zebra u sedmi parti zeber vetSi vlevo nez vpraYO, opacny prfpad je pouze u zeber trench, devatych a desatych. Prima delka prvnich zeber je stejna, stranove rozdily u ostatnich zeber nejsou vsak vyrazne, Hodnoty tohoto rozmeru u ostatnich [edincu jsou nizsL Ve srovnant s recentrn populact jedinec DV XIII vykazuje vlevo hodnoty vyssi nez jsou prurnerne hodnoty pro muze u prvnlch osmi zeber, hodnoty u ostatnich zeber jsou naopak nizsl. Vpravo jsou hodnoty vyssi nez prurner recentnich muzu do sesteho zebra. Prima delka zeber stoups od prvniho do osmeho zebra a u kaudalnich zeber se zase zkracuje ve shode s vysledky na recentni populaci. 13. Vyska oblouku u DV XIII je vyssi vpravo s vyjtrnkou III., V. a VII. paru zeber. U vsech tti [edincu jsou hodnoty u prvnich zeber vyrazne vyssi, nez je maximum u muzu, u ostatnich zeber neni zvysen! tak vyrazne. 14. Zakrivenast zeber postupne klesa kaudalnim smerem v souhlase s recentni populaci, hodnoty prislusnych indexu jsou vsak u DV XIII vyssi nez u soucasnych muzti, C02 ukazuje mensi zakrivenost zeber u tohoto Jedmce nez u soucasne populace. 15. Ve srovnani se soucasnou populacl jsou zebra zkoumanych jedincu v dorzalnich partilch stavena mnohem robustneji a naopak na ventralnim konei maji mens! tloustku pr i pfiblizne stejne vysee. Zebra zkoumanych jedincu jsou mene zakfivenejsL
118
DV Xl[f sin.
Y2 d~lky c::::>
0
0
0 0
0
dJ;-. -
c=.J
() ()
~eber
I .'
~
c::::>
II .
CJ
0
D 0
0
()
D
0
III IV
()
V
0
VI
Q 0
Obr. 5: Prlll'ezy
y?
C7
D 0 0 Q 0 Q 0
angulus cost.ae.
angulus costae
(j
VII VIII
IX . .
X
XI .,
()
0
d~lk;Y '
0
Q 0 0 0 0 O·
O.
Q\ '
,
0
u DV XIII.
119
DV XIV : dx.
sin.
d~lky
V2
angulus co~tae
C:J
D
I
0
0
II
0
III
0
IV
0
V
0 0 0 0 0 0
0
0, 0
0
0
1h
~
CJ
0
D
0
VII
\)
VIII
(j
IX
x
G
XI
\)
XII
Obr. 6: Prufezy zeber u DV XIV.
120
VI
angulus costae
d~lky
0 0
0
a()
0 0 0 0 0 0
(j
· DVXV sin.
dx,
1/2 d~lky
angulus c os t ae
~
CJ
angulus co stae I II
0 0
d'~l~
c:::>
0
\)
0
0 0
\)
0 \J
\)
0 0
\)
0
0 (j 0 0
0
a 0
0
0
~
1f2
Q XI
0
0
0 0
XII
Obr. 7 : Prui'ezy zeber u DV XV .
121
DV XIII DV XIV DV XV Obr. 8: Variabilita prvnich zeber.
122
LITERATURA ALEKSEJEV, V. P. 1966 : Osteometrija - metodika antropologiCeskich issledovanij. Nauka Moskva. FuCIKOvA, L. 1937: Osteometricky prrspevek k morfologii ~eber. Ceska akademie ved a umern Praha. ISCAN, M. Y., LOTH, S. R. 1989 : Morphological assesment of age in adult: the thoracic region. In: Iscan, M. Y.: Age markers in the human skeleton. Charles Thomas publisher. KLIMA, B. 1983: Dnlni vestontce, taboi.'iSte lovell mamutu, Akademia Praha. KROGMAN, W. M., ISCAN, M. Y. 1986: The human skeleton in forensic medicine. Charles Thomas publisher. MARTIN, R., SALLER, K. 1957: Lehrbuch del' Anthropologie. G. Fischer Stuttgart.
SUMMARY Osteological analysis of ribs from the upperpalaeolithic individuals from Dolnl vestoruce The material for osteological analysis contents the relicts of ribs from the indviduals of the ritual three man grave from Dolnl Vestonice, founded in 1986 (DV XIII till DV XVJ and the Individual, who was founded at he same locality in 1987 (DV XVI). During its processing X-ray, morphological and metrical examinations have been used. In frame of the morphological examination we have proved cross-sections and course of torsion of particular ribs in copliance with plaster casts. During the metrical analysis we have used the values of 13 measurements and 8 indexes. For comparison with recent population are of service the results of FuCIKOV A (1937), acquired at The Institute For Anatomy of Charles University in 1935-6. The most important conclusions: According to the X-ray examination were ascertained no pathological changes. According to the method of ISCAN and LOTH [1986J we can sort out the indivldual DV XIII into the age range betewen 16-19 yers and adjudicate him with high probability the male sex. The sex diagnosis is also supported by values of some measurements and indexes in compa rison with the recent population. The heights of ribs of examined individuals at the place of the widest extension and at the place angulus costae are in all Indlvtduals next to the same and they are not different even in sides. The height of ribs in the middle of the length is at the indtvldual DV XIII higher than at the others, but the values of all individuals correspond the values of recent women. The values of the length of the bone rib at DV XIII correspond to the values of recent men. The values of indexes of internal and external rib's length show the symetrical construction of the chest at DV XIII. The thickness of the ribs at the ventral end shows at all individuals lower value in comparison with the recent populationl According to the thickness - height index in the place angulus costae can be stated that the individual DV XIII has got more robust ribs than other two tndividuals, at the indiVidual DV XIV are the ribs more robust on the right side wih the exception of the first rib . The torsion of ribs decreases step by step toward the caudal direction which corresponds With the recent population. In comparison with the contemporary population are the ribs of examinated individuals in dorsal areas much more robust and on the contrary at the ventral end are much more thin. The value of the rib's height correspond with the recent population.
123
Tab. C. 1. DV XIII - osteometrie zeber 0
s e
II>
'
§
....'::..0""'"'
....
II)...-l
-a3>til
.§ ~:§
Zebro
~
>00
~
~ '~~
03 03 '"'~~ ~,... '~..s :;03 -a3 0
~ ~~ ~;g,
§ >§
p. :;-~
~ P» ~ ~:::1-a3 >til ' II> :;03
'0
0
~t:'l~ >tD. - - >0 'P».... ::l p.:;-~
='-+'>
'"' 00 0 ..0 II) 0 >~ 00
ca ::l
~'3
>OO~
~.::
p.
ca
S
03 0
;.., II>
..0
>~g o3~t:'l
0'0.::
>~~i 0 .... ca 8:;-~
~§o3 >~ ~
If;>
03 ' .... -a3
~ .~
:;-
~~o ;..,~
>00
::l-+'> ' ... o .:: >0
.... II> ::l E-;:;-~
o
II>
g
If;>o..o ....;'~ lf;>
~ .ti '~
~§~ g :;- ;15
~ ~
..o -+,>
00 >~ 0 03 0 II>
~oo
~
::l
E-;o~
~~ ..s .:: E-; o:l
-'d::l
03 03 ;..,
~ >~
'd::l M
, .... ~
03
~ ~'"' ....
~~
.::
i
~ >iIl"Sca
~.g~
~ >til""
' ... ::l M
>E
-+'>
~.S -+'>
'E "s ~
p..g~
I.
20
IS
16
16
5
6
4
5
128
85
II.
15
-
15
13
9
S
5
8
242
201
III.
15
12
14
II
7
5
4
7
291
263
IV .
17
18 ?
16
9
8
6
4
9
310
284
V.
18
-
15
9
8
7
5
9
3381
308
VI.
16
17 ?
13
12
10
9
7
10
333
306
VII.
IS
-
15
15
10
7
10
325
301
VIII.
18
15
18
18
7
8
6
10
308
290
IX.
17
10
17
17
7
8
6
10
272
252
X.
15
10
10
10
7
7
6
10
218
205
X I.
13
9
14
13
9
7
6
7
177
160
X II.
-
-
-
-
-
-
I.
19
16
18
17
6
9
7
5
134
90
II.
14
10
14
13
7
5
5
7
208
172
III.
19
14
II
10
6
7
5
8
269
242
IV.
14
-
12
12
8
-
5
9
302
283
V.
14
-
13
II
9
-
4
9
332
307
VI .
15
18
15
13
9
8
6
10
331
308
VII.
18
19
17
15
8
9
6
6
326
306
vm,
18
15
17
16
8
8
7
9
316
296
IX.
19
12 1
16
19
7
8
7
9
291
273
X.
15
11
15
13
7
6
6
10
247
225
XI.
II
10
11
10
8
5
5
8
152
140
:X:II.
-
-
7
4?
5
-
-
.S 00
~
124
7?
-
-
-
-
-
-
-
86
631
43
25,0
33,3?
31,3
66,4
49,2?
68,3
33,6
73,3?
61,5
83,1
49,2
47,9
23,6
59,2
201
119
57
60,0
262
158
90
46,7
41,7
63,6
90,4
54,3
57,0
30,9
60,3
299
176
94
47,1
33,3?
100,0
91,6
56,8
53,4
30,3
58,9
303
2051
91
44,4
90,0
91,l?
60,7?
44,4?
26,9?
67,7
326
207
95
62,5
83,3
91,9
62,2
45,9
28,5
63,5
311
210
89
55,6
66,7
92,6
64,6
42,4
27,4
67,5
298
214
83
38,9
53,3
55,6
94,2
69,5
38,8
26,9
71,8
270
187
73
41,2
80,0
58,8
92,6
68,8
39,0
26,8
69,3
220
160
60
46,7
70,0
71,4
94,0
73,4
37,5
27,5
72,7
162
132
46
69,2
77,8
53,8
90,4
74,6
34,8
26,0
81,5
92
63
35
31,6
56,3
29,4
67,2
47,0
55,6
26,1
68,5
176
101
69
50,0
50,0
53,8
82,7
48,6
68,3
33,2
57,4
248
166
75
36,8
50,0
80,0
90,0
61,7
45,2
27,9
66,9
302
175
88?
57,1
75,0
93,7
57,9
50,3
29,1 ?
57,9
321
201
97
64,3
81,9
92,5
60,5
48,3
29,2
62,6
318
202
94
60,0
44,4
76,9
93,1
61,0
46,5
28,4
63,5
318
205
90
44,4
47,4
66,7
93,9
62,9
43,9
27,6
64,5
308
210
86
44,4
53,3
56,3
93,7
66,5
41,0
27,2
68,2
288
198
80
36 ,8
66,7?
47,4
93,8
68,0
40,4
27,5
68,8
246
170
67
46,7
54,5
76,9
91,1
68,9
39,4
27,1
69,1
154
119
40
72,7
50,0
80,0
92,1
78,3
33,6
26,3
77,3
52,9?
71,4
125
Tab. C. 2 DV XIV - osteometrie zeber 0
~
(l)
§d l-< ,.!:ll-.:tl d
d ' ...... O::,.D
~""'-c:l 0:: :>
..... .§ ~:§ ~ ~~ ~ .zebro ~:>~ -~ >N
-c:l
>N
d:d
0
,.!:ll~2S
;, § >§ ~:>~
I
~ >,~ ~ 21 -c:l
:> d"O 0 ,.!:llC'l2S >00. --->0 ->,- ;:l >N'~
~:>~
d
~
,.D
>N UJ c:l ::l ,.!:ll'3
~"oS ~~1: 0 _ III 8:>~
~
0
~~ ~
>
c:l
>, >N,.!:ll (l)
c:l~C'l
~,.!:ll1O
H:>~
14
16
16
107
15
18
III.
-
-
-
11
IV.
-
-
-
V.
-
-
-
10
VI.
17?
13?
12
11
VII.
15
13
13
15
7?
VIII.
18
-
15
15
5
-
IX.
20
-
16
16
5
X.
17
-
15
16
X I.
14
107
12
11
7
5
X II.
13
6
9
10
5
I.
20
17
16
15
4
II.
-
-
-
13
III.
14
-
11
-
6
IV.
17
-
13
-
6
V.
16
-
-
-
VI.
14
14
13
VII.
15
13
VIII.
17
IX.
17
X.
.S
r:1l
>< "'d
126
18
II.
9?
,~
,.!:ll~:>
"",:do >OOI-<,.!:ll ::l"d;Q .£ ~ ::l
-
I.
5
(l)
,.D§d c:l ' ...
S o 0
(l)
0
~
~
c:l+> l-< rTJ ,.D c:l
III
(l)
...
oj
(l)
ifJ
>N ~
0
III
d d
~.E
21.E
,.!:ll rTJ "'" ::l >00 ......
'"d;:lCQ ,... ,.!:ll 0::
"0 CQ ' ... ;:l O::,.!:ll 0::
-e 0 ... 0:: ...... d
~.g~
·S.£ ~
H o ~
o eo ...... >:: H ~
5
6
-
-
5
6
206 7
1761
1O§,.D .....~ ,.!:ll 10
~~~
"'" 0:: 0 >oo~,.!:ll :>;5 ...... "o;:l
5
-
5
,.D+> 0
::l ::l
~~
~~ ~ ~
,~~ d
~::l~
~.g~
-
-
-
7
-
-
-
-
10
-
-
-
-
-
-
-
-
6
5
10
289
270
6?
6
10
-
-
-
7
270?
236?
-
-
7
-
-
-
-
7
-
-
5
5
180
165
3
4
4
97
91
9
6
5
92
82
7
-
-
-
-
-
9?
5
-
-
-
4
4
-
-
-
6
5
4
-
248?
2227
12
7
6
5
10
293?
272 ?
13
14
8
7
6
10
292
275
15
14
5
-
-
9
-
-
-
16
16
4
-
-
10
-
-
17
-
15
14
4
-
-
8
XI.
13
10
12
12
6
163?
156 ?
X II.
-
-
-
-
-
-
-
-
6
-
5 -
7
-
861
61
1761
981
27,8 681
43,8
37,5 50,01
33,3
70,9 85,41
47,6
93,4
68,2
69,41
33,0
63,7 111,1 90,0 270
107
2367
41,2?
46,21
90,9
46,7
46,21
66,7
27,8
46,6
25,0
43,8
73,0
87,4 ?
~
43,8 175
144
42
50,0
60,0?
45,5j
91,7
80,0
29,2
23,3
82,3
98
86
16
38,5
50,0
40,0
93,8
88,7
18,6
16,5
87,8
85
59
43
20,0
52,9
33,3
67,2
48,4
72,9
35 ,2
78,7
89,5?
56,9?
53,8 42,9 35,3 37,5
231?
141
284
203
76
50,0
42,9
83,3
92,8?
69,3?
37,4
25,91
71,5
286
217
72
53,3
46,7
71,4
94,2
74,3
33,2
24,7
75,9
95,7
51,31
25,2
20,2?
81,4
1611
131
33
29,4
64,3
23,5
62,5
23,5
57,2
46,2
46,2
58,3
61,01
127
dx.
f-'
N
sin.
co ~
H
~
I
I
I
~
H
t-'
.....
~
t-'
.....
c.:>
..... m
.....
0:>
.....
.....
I
0
..... ~
I
..... .....
I
m
..... -.:J
.....
....c.:>
.....
.....
0:>
....
.",
m
01
I
.....
.m... .01...
~ »-o
.....
c.:>
.....
.....
.....
01
-.:J
I
I
I
I
I
I
I
I
I
..... ~ ..... I
.....
....
~
~
H
t-'
.....
-.:J
t-'
.....
~
~
H
t-'
..... 01
t-'
I
..... 00
.",
I
..... ~
I .....
.....
>-3
P:J
N< (l)
I
.....
c.:>
I
I
I
.....
01
.....
m
I
I
.",
..... m
I
I
I
.....
.m...
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
t-'
..... -.:J
xr ...,
n(
0
~
Maximalni vyska zebra Martin 1
I
Vyska zebra ventralni konec Fueikova 4a
.....
Vyska zebra v 1/2 delky Fueikova 4b
c.:>
c.:>
c.:>
c.:>
.....
.....
.....
.....
..... 01
0
c.:>
I
m
m
.....
.....
..... ~
..... .....
..... t~
I
.....
.....
Vyska zebra angulus castae
....01
Ot
I
I
I
00
0,
~
01
I
m
Ol
I
I
I
I
I
I
m
'I'loustka zebra v 1/2 delky Martin 2
.....
.....
~
t~
~
.....
.....
.....
01
~
~
I
~
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
c.:>
~
I
I
I
I
I
I
I
I
I
00
Tloustka zebra ventralnl koneo F ueikova Sa
I
c.:>
I
I
I
I
I
I
I
I
I
....
~
c.:>
c.:>
I
I
I
I
I
I
I
I
I
01
'I'lousfka 1,5 cm od ventr. konce B'u eikove 5b
I
-.:J
-.:J
00
~
00
00
-.:J
-.:J
- 1
00
-.:J
m
-.:J
I
00
00
00
~
-.:J
-.:J
I
00
m
Tloustka zebra angulus costae
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
~
0
I
I
I
I
I
I
I
I
I
..... .....
Vnejsi delka oblouku zebra Martin 3
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
~
01
00
I
I
I
I
I
I
I
I
I
..... I
m
00
.....
.....
I
01
m
0
.....
m
m
.....
~
-.:J
.....
0"
Vnitfni delka oblouku zebra Martin 3a
o
<
:x:
< I o
en
CD o
S
~ >-j
co' N(
eo 0" eo >-j
"'""'
I
0:>
I
c.:>
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
t:-:i
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
~ ~
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
~ ~
c.:> c.:> ~
I
I
I
~-:J
0:>
.....
I
I
~
0
'0 0:>
~
0:>
~ ..",
I
\)t
~
~
it>. ....
....
00
I
\)t
I
I
I
\)t
I
\)t
I
0:>
0:>
'0
'0
b1
b1
00
~
~
I
I
I
I
I
I
I
00
I
I
I
I
I
I
I
c.:> c.:> ~
I
I
I
I
I
I
0:>
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
c.:>
0:,
~ ~
~
-l
0:,
~
~
-l ~
C,ll
c.:>
0
0:>
I
..",
0
.....
.....
c.:>
00
~
-:J
00
.....
0:>
t:-:i
I
I
I
I
I
I
I
I
I
.....
t:-:i
I
I
I
I
I
I
I
I
00
l>:l ~
~ .....
I
I
I
I
I
I
I
I
I
-:J
c.:> c.:> ~
I
c.:> c.:> ~
c.:>
c.:>
~
"'""' ~
I
I
I
I
I
.....
c.:> c.:> ~
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
~-l
\)t
\)t
~-l
~
0:>
~
I
~
00
00
\)t
it>. ....
~
0:>
~
I-'
\)t
00
I
I-" N CD
~
0:>
~
I
0:>
0
\)t
c.:>
I-'
~
'0
I
I
I
,?t
I
I
I
I
0:>
it>.
YJ .....
I
I
I
I
I
l>:l
ce
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
00
~
~
.....
'0
00
-l
'0 ~
c.:> ~
01
-l
~
00 ~ \)t
0:,
~
-l -l
00
ki
.....
\)t
.....
or
01
0:>
0:>
\)t
~;l
'0
'0
c.:> ~
ff'c.:>
0:,
~
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
0
0
c.:>
00
I-'
c.:>
c.:> \)t
~
I
~
l>:l
~
0:>
.....
~
~
"'""' it>. -l ~-l
.....
....
c.:>
~
-l
0
0:,
DeIka kosteneho zebra Fueikova 1 Prima delka tetiva Martin 4 Vyska 0 blouku zebra Fucikova 7 1. t.loustko vyskovy M2 X I OO/M l
1. tloustko-vysk. ventralni konec F5a X lOO/F4a 1. tloustko -vysk, angulus costae
1. vnitf. delka vnejsi delka M3a X IOO/M3 1. prima delka vnejSi delka M4 X IOO/M3 1. vyska oblouku - prima delka F7 X IOO/M4 1. vyska oblouku - vnejSi delka F7 X IOO/M3 1. prima delka delka kosteneho zebra M4 X I OO/F4
MILAN CERNY, Olomouc Ilstav nnrmalnt anatomie, Lek. fak . university Palackehn
Stanoveni pohlavi na paznfeh a stehennich kostech koster z Dolnich Vestonic OVOD V r. 1988 mne pozadal MUDr. E. Vlcek, DrSc ., abych se pokusil stanovit pohlavt na pazntch a stehenntch kostech ctyr paleolittckych koster z Dclnich Vestonic. Rozrnery na techto kostech zmei'Il VlCek (viz Tab. 1) . Tyto kosti jsem si tez p rostudoval v Dolnich Vestonicich, abych mel moznost posoudit jej ich ce lkovou morfologii. Za laskav e umoznsnt st udia dekuji doc. PhDr . B. Klfmovi , DrSc. , z Archeologtckeho ustavu CSAV v Brne. METODIKA Pohlavt bylo stanoveno pomoct dis krlmtnancnt analyzy . Byly apltkovany formule pu blikovane CERNYM a KOMENDOU (1 976 a 1980). (Viz tez SJ0VOLD 1988.) Pri [ejich vypracovam bylo pouzlto kla sicke verze dtskriminacnl analyzy podle R. A. Fishera. Formule byly za lozeny na rozmerech kosti, poc hazejtcich z piteven Anatomickych ustavu Lekarskych fakult v Praze, Brne a Plzni. VetSina tohoto matert alu by la pitvana v letech 1933-1939, mala cast az po 2. svstove valce. Poh lav i bylo bezpecns znamo. Narodnostne 1510 0 Ceehy a Nemce, Pri urcovam pohlavt byly pouzity jednak formu le monodtmenzionalnt a vsude ta m, kde byly k dispozici potrebns rozmery, take formule trtdtmenztonalni . VYSLE,DKY Tabulka 3 ukazu]e vysledek u rceni pohlavt u jednctl ivych rozmeru pouzttych kostf. Tabulka 2 prinasi ciselne hodnoty vys led ku . Zaporne hodnoty ukazujl na pohlavt muz ske, kladne hodnoty na pohlavt ze nske. Cim je ciselna h odn ota vyssi, tim je pohlavm pffslusnost vyjadrana vyraznsji. Nizke hodnoty, ja ko napr. +0,046 u transverzalmho prumeru stredu tela stehenni kosti (M -iS. 7), ukazu]f j,iz na blizkost hranice mezi obema pohlavimt (jedin ci XIII a XVI) a maji ta ke ma lou zavaznost. 1. Jedinec XIII Ze 25 pouzttych monodimenztonalnlch Iormuli se 22, t ]. 88 % kloni na stranu muzskou a pouze 3, t]. 12 % na stranu zenskou. NAINYS 1972 uvadt pro stanoveni pravorukosti, ze nejvetsi delka (M.lS. 1 ) i nejmensf obvod te la (M.lS. 7) pravostranne paznt kos ti must byt v tomto prtpade nejmene 0 2 mm vetSi nez u kos ti levostranne, pricemz klade du raz predevstm na nejmensi obvod tela. Ve zkoumanem pnpade [e tento rozdil 0 hodne vetSL Mfizeme tedy uvazovat 0 t om, ze jedinec XIII byl pravoruky. Na levostranne paznt kosti ukazu je transverzalrn prumer hlavice (M.lS. 9) na pohlavi zenske. Podobne transverzalm prumsr stredu stehenrn kosti (M .lS. 7) na obou stranach nepatrne zasahuje do vartacnt sire zenskych kostt, Vysledna h odn ota vsak cini pouze +0,046. Vsechny tridimenzlonalnt formule, pokud byly k dispozic i rozmery, potrebne pro [ejlch pouz itl , ukazu jl na pohlavt muzske. Vetsma vysledku se tedy kloni na stranu muzskou.
2. [edi nac XIV Z 19 pouz ttych monodime nz tonalntch formu lf se 16, t j. 84 % vysle dk fi kloni na stranu muzskou a 3, tj 1 6 % na st ranu zenskcu. Na zenskou stranu se kl oni ne jmenst obvod te la lev ostranne pazn! kos ti. s te jne ta k
130
Tab. 1. Rozmsry paznich a stehennich kosti (mm) XIII dx
I
sin
I I
X IV
dx
I
XV
sin
I
PA~Nf KOST
1. 'I'ransverzalni prumer hlavice (M.tS. 9) 2. Vertikalni prumer hlavice (M.tS. 10) 3. Obvod hlavice (M.tS. 8) 4. NejmenSi obvod tela (M.tS . 7) 5. NejvetSi delka (M.tS . I )
XVI
I I dx sin dx sin I I I II
43
40
-
-
-
44
48 143 72 336
47 142 63 332
-
-
72 374
-
48 150 66 306
47 150 57 301
58
-
-
I STEHENNf KOST 1. 'I'ransverzalni prumer hlavice (M .tS. 19) 2. Vertdkaln] prumer h lavice (M.tS. 18) 3. Obvod hlavice (M.tS. 20) 4. Obvod stredu tela (M.tS . 8) 5. 'I'ransverzalni prumer stfedu tela (M·tS.7) 6. Sagitalni prumer stfedu tela (M ·tS .6) 7. Nejvetsi delka (M.tS. 1) 8. Bikondylarni delka (M.jS. 2)
50
-
-
70
63 329
-
50
-
48
48
49
50
46
47
48 88
48 154 88
51 160 90
51 164 91
43 138 89
47 150 87
100
50 151 10 1
27
27
25
25
26
25
27
27
29 447 443
30 447 442
31 50 1 494
32 511 510
33 371 366
30 386 384
35
36 485
-
-
-
-
ukazu je transverzalrn prumer st r edu tela stehennt kos ti na obou stranach, Vsechny tyto vysledky vsak ma ji hodnotu nizsf nezlt 1,0. Nejsou k dispozici vsechny uda]e, aby bylo mozne se vyslovit 0 ptipadne pravo- ci levorukosti. Vsechny trldlmenztonalni formule pouztte pro kosti stehennt se klonl na stranu muz skou. V~tSina vysledku i u tohoto jedince se kloni na stranu muzskou,
3. jedmec xv Ze 25 vypoctenych monodimenztonalntch formuli se 14, t j. 56 % klo ni na stranu mu zskou a 11, tj. 44 % na stranu zenskou. Ze 7 vypoctenych trtd tmenzionalrnch form uli se 5, tj. 71 % kloni na stranu mu zskou a 2, tj. 29 % na stranu zenskou. Tento [edinec se ze vsech ctyf posuzovanych kos ter svyrnt r ozrnery n ej vice vychy luje na zenskou stranu . Mustrne vzi t v uvahu, ze beZl 0 po pulac t, kde zeny me ly r obust nej si kostru, nez l; je tomu u nas! soucasne populace. Na nakterych kostech jsou vsak patclogtcke zrneny, Z tohoto duvodu up ous time od vyslovent se 0 prtpadne pravorukosti, ac potrebne rozmery jsou k dtspozici. Soudtm, ze v tomto prtpade se nelze Z vyse uvedenych duvodu spolehnout na stanovene pohlavi a pohlavni diagn6zu bude nutno oprIt 0 analyzu dalslch casH kostry. VetSina vysledku ukazuje na pohlavt muzske, Vzhledem k patologtckym zmenam na nekterych kostech a vetSf robusttctts kosti u paleolttickych zen je lepe na tuto diagn6 zu nespolehat.
131
f-.I.
W
N
T ab. 2. Ciselne hodnoty vysledku
XIII
PA2 Nf KOST
Mon od imen zion al ni formule:
1. 2. 3. 4. 5.
TransverzaIni prumer hlavice (M .jS . 9) Vertikalni prumer hlavice (M.jS. 10) Obvod hlavice (M .j S. 8) Nejmensi obvod tela (M.tS. 7) N ejvetsi delka (M.tS. 1)
Tr id imen zion alni formule : 1. (M.tS. 8, 7, 1) 2. (M .tS. 9, 7, 1)
dx
I
XIV
sin
I
dx
I
XV
sin
I
dx
sin
I
dx
-
-1,8537 -2,8728 -2,0409 -6,1784 - 2,3074
+ 1,548 - 1,9022 - 1,7716 - 1,7621 -1,8838
-
-
- 6,1784 - 6,3316
+0,6914
-5,580 1 -4,6302
- 2,7561 - 0,0559
-
-
- 3,9942
-
- 1,30 10 - 1,3471
- 2,5292 - 1,8498
- 3,4256 - 4,2456 - 4,337 -1 ,336
-4,322 - 4,2456 - 5,3922 - 1,5834
-0,736 4 +2, 1432 +1 ,4666 - 1,0886
- 1,6328 -1,0512 -1,699 -0,5938
0,046 1,459 0, 8626 0,8012
+0,9 10 - 1,9757 -4,5238 - 4,4984
+0,910 -2,492 4 -5,2018 - 5,636
+ 0,478 - 3,0091 +4,2902 +4,6024
+ 0,910 - 1,459 +3,2732 +3,3226
+0,046 -4,0425
-2,6432 -2,5264
-5,2488 -4,4411
-6,5306 -5,5814
+2,5754 +0,5430
- 0,3660 - 0,5141
-
-
-
-
I
X VI
-2,8728 -3,926 -3,2342 +0,8696
- 2,9876 - 1,9022 -3,926 +1 ,1821 + 1,3991
- 5,197 <.
I
I
sin
- 4,814
-
-
- 1,762 1 -1 ,5661
-
-
-
STEHENNf K OST Monodi m en zion alni formule : 1. 'I'ransverzalni pru.mer h lavice (M.jS. 19) 2. Vert ik aln i prumer hlavice (M.jS. 18) 3. Obvod hlavice (M .j S. 20) 4. Obvod stfedu tela (M.jS. 8) 5. 'I'ran sver zaln i prumer stfedu tela (M .jS. 7) 6. Sagitalni prumer stfedu tela (M.jS . 6) 7. Nejvetsi delka (M.jS. 1) 8. Bikondylarni delka (M.tS. 2)
- 0,8412
-2,5292 -1,8498 - 2,7542 -0,8412
+ 0,046 -0,9423 -0,8626 -0,8723
+ -
'I'ridim en zion alni formule : 1. (M.tS. 20, 8, 2) 2. (M .jS . 19, 8, 2)
-2,5474
-
-
I
- 3,810
-
- 4,322 - 3,447 -3,5456 - 4,0574 + 0,046 - 4,5592 - 3,439
-
-
-
Tab. 3. Vysledky urceni pohlavl u [ednotlivyoh
rozm~rti pousityeh
XIII
PAZNf KOST Monodimenzionalni formule:
1. 2. 3. 4. 5.
Transveraalni prurner hlavice (M.jS. 9) Vertikalni prumer hlavice (M.jS. 10) Obvod hlavice (M .jS. 8) NejmenSi obvod MIa (M.jS. 7) NejvetBi delka (M.jS . 1)
'I'ridimensionalni formule: 1. (M.jS . 8, 7, 1) 2. (M.jS. 9, 7, 1)
kosti
dx
~
I
sin
~
I
dx
-
r!
-
cr
r!
cr cr
~
e
cr cr
cr cr cr ~ cr e cr
r! r! r! r!
s
I
X IV
I
I
sin
-
I
XV
dx
I
sin
r!
r!
~
~ ~
~
XVI
dx
-
cr -
I
sin
-
cr cr
~
cr cr
-
-
-
cr
cr cr
-
-
cr cr r! cr ~ cr cr cr
J
r!
cr
cr cr cr
-
e
r!
cr cr
-
-
cr
I I
-
e
STEHENNf KOST Monodimenzionalni formule : 1. 'I'ransverzalni prumer hlavice (M .jS. 19) 2. Verbikalni prumer hlaviee (M.jS. 18) 3. Obvod hlavice (M.jS. 20) 4. Obvod stfedu MIa (M.jS. 8) 5. 'I'ransverzalni prumer stfedu MIa (M.jS. 7) 6. Sagitalni prumer stfedu MIa (M .jS. 6) 7. NejvetSi delka (M.jS. 1) 8. Bikondylarni delka (M.jS. 2) 'I'ridimenzionalni formule: 1. (M .jS. 20, 8, 2) 2. (M.jS . 19, 8, 2) f-l W W
-
cr
cr
cr r! cr ~ cr
J r!
cr cr cr
cr
e
e
e
cr
~
cr cr
cr cr
~ ~
~
~ ~
~ ~
~
-
cr ~ cr
cr cr cr ~ cr cr
~ ~
-
-
cr cr
-
-
4. [edmec XVI Z celkem 14 vypoctenych monodlmenztonalntch formuH se 12, tj. 86 % kloni na stranu muzskou a 2, tj. 14 % na stranu zenskou. Na zenskou stranu se kloni pouze vysledky formuH pro transverzalni prnmsr stredu tela stehenni kosti, kde jsou vsak efslene hodnoty oboustranne velmi nlzke (+ 0,046). U tohoto jedince je k dispoztci nejmene metrickych udaju ze vsech etyr zkournanych jedincu. Proto nemohly byt pouzity trf dimenzionalnt formule a nelze take urcit pravo- ei levorukost. Vetsma vysledku se klonf na stranu muzskou. DISKUSE V teto praci byly aplikcvany formule zkonstruovane na zaklade kostnich rozmeru modernt populace z ceskych zemi na rozrnery kosn pi'Islusnfku populace casove i etnicky vzdalene. ZjiStene vysledky je proto nutno prijlmat s rezervou a pouze jako orlen-
tacm. Kdyz jsem pred 30 lety zpracovaval paznt a stehenm kosti ze sbirek Anatomickych ustavu v Praze, Brne a Plzni, povsiml jsem si u techto kosti dvou krajnich typu, U jednoho, tykalo se to pfedevsim paznich kosti, bylo silne telo a konce kosti nevystupovaly prflis vyrazne. Tento typ je mozno oznacit jako "korpusov-y". U druh eho typu bylo HHo vytahle a relativne gracilnL Oba konce vyrazne vystupovaly. Tento typ je mozno oznacit jako "extremitov-y" . S timto typem se u zkoumanych vestornckych koster setkavame zejmena u stehennfch kostL Transverzalni prumer stredu tela stehenni kosti (M.lS. 7) je u zkoumanych jedincii mens) nez u pitevnfho materialu z ceskych zerni, na zaklade kterych byly pouzlte Iormule vypocttany. Ukazuje to Tab. 4. Tab. 4. Transverzalni prumer stredu tela stehenm kosti u pitevniho materialu z ceskych
zemi n Zeny Muz!
268 380
mm
Variacnl rozpetf mm
26,1 28,1
21-32 21-34
M
Fri vypoctu pomoci kumulatlvnich distribucnfch Junket (CERNY 1971) tvort hranlct hodnota 27 mm. Hadnoty vyssf nez 27 mm [sou jiz klasiffkovany jako muzske, U zkoumanych [edincu z Dolnich Vestonic se namerene hodnoty pohybovaly od 25 do "27 mrn. 'I'Im marne vysvetleno, proc prt aplikaci Iormuli, vypracovanych na ceskern pitevntm materialu tento znak u vsech vestonickych stehennich kostl ukazuje na pohlavrzenske. Stoji za povstmnuti, ze vetsma rozrneru pravostrannych pazmch kosti je vetSi nez Ievostrannych. U castt rozmeru [sou tyto rozdily vyrazne. " Byla by na mtste namitka, "ze u stehennich kostf by se pri vyhodnocovant vysledku mely nejvets! delka (M.lS. 1) a blkondylarni delka (M.lS. 2) pocitat jako jedna polozka a nikoliv dve, jak se deje v teto pract. Oba rozmery jsou sice velmi bllzke, nikoliv vsak totozne, Z reseni soudne osteologtckych pripadu mam zkusenost, ze v pripadech, kde se delka stehennt kosti nachazt bHzko rozhrani mezi obema pohlavimt, muze kazdy z techto rozmeru ukazovat na [lne pohlavL Proto oba zmrnene vysledky rade]t neslucujt. SOUHRN " Byl proveden pokus stanovit pohlavt ctyr paleolttickych koster z Dolnfch V~stonic na zaklade nskterych rozmeru pazntcha stehennich kostl, za pomoci dtskrtmtnacm anaIYzy. U koster XIII, XIV a XVI se vegina vysledku klonf na stranu muzskou. U kostry XV je take prevaha vysledku na strane muzske, je vsak vyrazne nizsL Protoze n~ktere zkoumane kosti jediJice XV jevi patologicke znaky, neni mozne se 0 ziskane vysledky opirat. Ke stanaveni pohlavi bude tteba pouzit jine casti kostry. Vzhledem k tomu, ze byla metoda vypracovana na modernipopulaei aplikovana na populaei casov~ i etnicky odlisnou, je treba u vsech zkoumanyeh jedincu chapat vysledky pauze jako orientacni.
134
LITERATURA 1. CERNY, M. 1971: UrcovanI poh lav t podle postkrania lnfho skeletu. In : Symposium 2.
3. 4. 5.
6. 7.
o urcovam staN a pohlavt jedince na zaklade studia kostry. Symposium anthropologicum I. Red. E .Vlce k. Praha, Narodnt muzeum, s. 46-62. CERNY, M., KOMENDA, S. 1976: Geschlechtsbestimmung von Humerus und Femur mit Hilfe der Diskriminanzanalyse . Anthropologie [Brno ], 14, (1-2), 67-70 . CERNY, M., KOMENDA, S. 1980: Sexual Diagnosis by the Measurements of Humerus and Femur. Sborrnk praci pedagogtcke fakulty Univerzity Palackeho v Olomouci Biologie, 2, 147-167. KLIMA, B. 1987: Neue Funde palaollthlscher Menschen in Dolnt Veston tce (CSSR). Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien, 117, 91-102. MARTIN, R., SALLER, K. 1957 : Lehrbuch der Anthropologte. Bd. 1. 3. Aufl. Stuttgart, G. Fischer Verlag. 661 s. NAINYS, I.-V. 1972: Identifi kacija licnosti po proksimal'nym kostjam konec noste]. Vilnius, Izdatel'stvo " Mintis". 157 s. SI0VOLD, T. 1988: Geschlechtsdiagnose am Skelett. In : Martin, R., Knufsmann, R.: Anthropologie. Handbuch der vergleichenden Biologie des Menschen. Bd. 1. 4. Aufl. Stu ttgart, New York , G. Fischer Verlag, s. 444-480. [Separat.]
SUMMARY Sex Determination on the Humeri and Femora of Skeletons of Dolni Vestonice Discrimination analysis was used in an attempt to determine sex of four paleolithic ske letons of Dolnt Vestonice on the basis of some dimensions of their humeri and femora. Most of th e measurements obtained on Skeletons XIII, XIV and XVI are in favour of the male sex. Most of the features of Skeleton XV also point to the male sex , however, to a much lower extent. As there are some pathological changes on some of the examined bones of Skeleton XV, the results obtained cannot lend support to the oonclusion. To determine sex some other part of the skeleton will have to be used. With respect to the fact that the method originally elaborated for modern populations was used for a ch ronologically and ethnically different population the result s obtained in the in dividua ls under study sho uld not be considered final.
135
VACLA V VANCATA, Praha
Skupina pro vyzkum primatfi, VUFB Praha, poboeka Konarnvlee
Zakladni metrtcke znaky a proporce dlouhych kosti dolni koneetiny nalezu ctyr [edincu (DiV-XIII, DV-XIV, DV-XV, DV-XVI ) ze svrchne paleolittckeho nalezfste v Dolnich Vestonicich Jak ukazala rada pracf (FRAYER 1980, FRAYER and WOLPOFF 1985, LARSEN 1987, RUFF 1987, VANCA!TA 1985, 1988, 1991 a, b, 1993, v tisku a, VANGERVEN 1972 ad.], stu dium postkrantalmho skeletu muze prinest fadu novych Inforrnaci 0 adapttvnrcn tren dech a sexualnim dimo rfis mu v evolu oi clovska. Zaroven vsak t yto stu die ta ke ukazaly , ze nase znalosti postkra nialnfho skel etu popu lac i Homo sapie ns ze sv rchnfho paleolitu jsou sta le jeste d osti kus e a ne up lne . CHern teto stu die je strucna za k la dn i ch a rakteristika dlo uhych ko st i dolnf konce tiny , novych nalezu z Doln ich Ves to nic (KLIMA 1988, SVOBODA 1988), zaklad rn me tri cky pop ls , vyhodno ceni nekte rych ind exu, pi'edbezne zho dnocenf mozn ost i determinace po hlavi u [ednot livych na lez u na zaklade studia dlouhych kostf a zhodnoceni variability uvnttr vestonicke populace i mimo n i, ze jmena srovnanim s da lsrm i nalezy sv rc hne paleolitlckych lovcu z Evropy . METODY A MATERIAL Na Iemuru, tibii a fibule bylo mereno celkem 77 metrickych a uhlovych mer (t j. delka femuru, tibie a fibuly, ko lod tafyzarnt iihel, btkondylarni tihel, uh el inklinace krcku , biomechantcky u hel, vrchrn, stredni a dolrn prnrnery diafyz - sagita lni i transverzalni, velikost hl a vice, rozmery krcku, velikost troch an t eru , delkove, sfrkove a vyskove rozrne ry jednotl ivych kondylu femuru a ti bie, ruzne pa rame try kloubnich ploch a ra da dalstch speclalntch mer - viz pndrobny pop is VANCATA 1981, 1988, 1991 b ). Pro ucely t et e pilotni studie by lo podrobne analyzovano 26 r ozrneru (Ta bul ka 1, 2). Vyhodnoc eno bylo rovnez 18 indexii vypoctenych z uvedenych 26 rozmeru (Tabulka 3, 4, 5) . Statlsticke zpracovam bylo provedeno za pomoci programoveho souboru BMDP (ve rze April 1987), zejmena p rogramy BMDPID [zakladnf popls dat), BMDP3D (parove t-testy ) BMDP6D (Itnearrn regrese), BMDP7D (analyza rozptylu), BMDP3S [n epa ra met ri cke statistiky ) a BMDP7M (postu pna dlskrlrnlnacnf analyza) , Metodologie mo rfometricke analyzy a me todika vyuz tt ! unlvartacnich i multivarlacntch statlstickych me tod by lo po drobne]i popsano v [inych autorovych studitch (nap r. VANCATA 1981 a , b, VANCATA 1988,1991 a, b, 1993, VANCATA a LUKAVCovA 1980). [ako srovnavaci materia l byly vyuzlty p rave i leve femury a tibie n alezu Sungir 1 tyto nasledujict odl:itky : fe mu r - La Rochette, femur a tibe - Obe rk assel, femur a tibie - Combe Capelle a fem ur a tibie - Aur ignac . DaISf pouziy material, morrodogtcka anal yza femuru a tibie hominidu i otazky analyzy pohlavnfho dimorfismu byly podrobne popsany jin de (NOVOTNY a VANCATA 1985, VANCATA 1981 a, b, 1982, 1985 a , b, 1986, 1988, 1991 a, b, 1993, v ti s ku a) . Zeikladni popis stavu femurU. tibii a fibul sk el etu DV-XIII, DV-XIV, DV-XV a DV-VI V nasledu jict casn je popsan stav zachovant [ednotltvych castr skeletu dolni konce tiny zkouma nych jedin cu a nektere sp eciftcke morf'ologtcke znaky, ktere mo h ou prfmo ci neprtmo ovlivnit h odn ot y me renych para me tru. Jedinec DV-XIII - po rnerne robustni ske let dolni k onc etiny s typ ick y muzsky rni zna ky . Pravy fem ur je vel mi dobre zach ovan s vyjim kou mirn e ab ra ze praveho ep ikondylu. Upony sva love ne jsou extrernne vyrazne (to se tyk a i linea aspera), v ob lasti tu berositas gluteaa je vytvoren obly ky l ; rov nez je naznacen t r och a nt er tertius . Diaf'yza fe-
136
muru je savlovtte prohnuta, facies patellaris je stlne prohloubena, jeji Iateralrn okraj je sttuovan vyrazne vyse. Stav zachovarn leveho femuru je velmi dobry bez [akehokollv patrnejsiho poskozern. Morfologicky [e velmi podobny femuru pravemu, pouze trochanter tertius je patrny mnohem vyraznejt. Prava tibia je ve velmi dobrern stavu. Typic kyrm znaky jsou vyrazne oplostela diafyza trojuhelntkoviteho prurezu, ktera je mirne medialne prekroucena, distalne umisteny maleolus medialis a pomerne melky sulcus maleoli medialis. Leva tibia je rovnez dobre zachovana pouze pfedni okraj proximalni epityzy tibie je mirne abradovan. Leva tibia je velmi podobna prave ttbii, diaryza vsak nem stocena medtalne. U prave fibuly chybi distalnt cast, leva je v dobrern stavu. Jedinec DV-XIV - skelet subadultnfho muze s velmi dlouhymi stihlymt dtafyzarnl. Pravy femur je porn erne dobre zachovan s vyjimkou mirneho poskozem praveho okraje spodni casn condylus lataralis. Upony svalove nejsou prilis vyrazne, v oblasti tuberositas glutea je vytvoren ostry silne vycntvajfci kyl; trochanter tertius je slabs naznacen, Diafyza femuru je mlrne prohnuta, je pomerne robustrn, avsak ve stredni casti dlafyzy je zjevne "zestihlena". Facies patellaris je silne prohloubena, podobne jako u DV-XIII. Stav zachovarn leveho Iernuru je viditelne horst; medtalni kondyl je abradovan, Morfologicky je dosti podobny femuru pravemu, pouze facies patellaris neni tak vyrazne prohloubena a prohnuti leveho femuru je jeste mene vyrazne. Prava tibia je ve velmi dobrem stavu pouze predni okraj proximalnf epifyzy tibie je mime poskozen. Prava tibie rna dlouhou stthlou velmi vyrazne oplostelou diafyzu ovalneho prurezu vyrazne prekroucenou medialne. 'I'ypicky je distalne umtsteny maleolus medialis a velmi melky sulcus maleoli medialis. Ligamentum cruciatum posterior je fosilizovano. Leva tibia je rovnez dobre zachovana bez vyraznejsiho poskozern. Leva tibia je podobna prave tibii pouze sulcus maleoli medialis je zretelnejsi a maleolus medialis precniva pouze mime. Prava fibula je v dobrern stavu, leva je mime poskozena. Jedinec DV -xv
- skelet dospeleho jedince s velmi prohnutymi kratkymt dlafyzarni pohlavt neni mozno predbezne urcit bez velmi podrobne analyzy; jedinec rna celou radu znaku za hramcl variability znamych paleolttickych populaci, ktere je mozno interpretovat pouze jako rustove poruchy - zcela zjevne jsou patnlogicke zrneny na proxtmalnt epifyze femuru a prave dtaf'yze. Tibie se zdaji byt blize "normalnimu stavu" . Pravy femur je pomerne dobi'e zachovan s vyjtmkou mirneho poskozent praveho okraje facies patellaris. Upony svalove jsou pomsrne nevyrazne, pouze v oblasti tuberositas glutea je vytvoren vyrazny ostry velmi stlns precnivajfci kyl; trochanter tertius je dobre zretelny. Diaf'yza femuru je velmi silne prohnuta a vyrazne zkroucena medialne, Dtafyza je re Iativne robustnl, ze zadrn strany oplostela a v jeji stfedni casti jsou patrne patologicke zmeny. Facies patellaris je prohloubena, do znacne miry podobne jako u DV-XIII, ale neni tak vYrazna. Levy femur je prakticky intaktnL Morfologicky je dosti podobny femuru pravemu, pouze kyl v oblasti tuberositas glutea a savlovite prohnutf jsou ponekud mene vyrazne, bez tak napadnych patologickych znakii ve stredni casti diafyzy; trochanter tertius je velmi vyrazny. Prava tibia je ve velmi dobrem stavu. Prava tibie rna relativne kratkou stihlou velmi vyrazne oplostelou diafyzu, a priirezu uzkeho trojuhelnika, vyrazne prekroucenou medHilne s tva rem do mirneho "S" v sagitalni ravine. Typicky je distalne umisteny maleolus medialis a pomerne melky sulcus maleoli medailis. Leva tibia je rovnez dobre zachovana, pouze zadni cast maleolus medialis je mirne poskozena. Leva tibia je podobna prave tibii pouze sulcus maleali medialis je zretelnejsL Prava i leva fibula jsou v dobrem stavu. Jedinec DV-XVI - velmi robustni skelet muzskeho jedince; skelet je dosti rozsahle poskozen, zejmena kosti prave koncetiny. Levy femur je relativne dobre zachovan; poskozeny jsou hlavice, krcek a oblast trochanter minor, prechod diafyzy a distalni epifyzy, zadni cast lateralniho kondylu a facies patellaris. Upony svalove jsou extremne vyrazne (to se tyka i linea aspera), tuberositas glutea je vyrazne tvarovana, je zde vytvoren take mimy kyl, jako v pripade DV-XIII a DV-XIV; rovnez je slabe naznacen trochanter tertius. Incisura intercondylaris se zda byt relativne siroka. Diafyza femuru je savlovite prohnuta a rna kapkovity prurez. Stav zachovani praveho femuru je velmi spatny, proximalni epifyza je s vyjimkou hlavice a krcku rozsahle poskozena, distalnf epifyza je temer uplne znicena. Nakolik miizeme z takto poskozene kosti usuzovat, zda S8 byt morfologicky podobny femuru pravemu. Leva tibia je take dost znacne poskozena; pro -
137
xtmalni eplfyza je temer zmcena, silne poskozen je i maleolus medialis. Diafyza je pomarne dlouha a silne optostela. Prava tibia je rovnez znacne poskozena; charakter poskozeni i morfologie prave tibie je temef totozny s tiblf levou. Leva tibia je velmi podobna prave tibH, pouze dtaryza nern stocena medtalne, Prava i leva fibula chybf. Vysledky metrieke analyzy a analyzy indexii
Vysledky ukazujf radu zcela speclfickych rysu dlouhych kostt dclni koncetiny zkoumane vestonicke populace. Z analyzy uvedenych metrickych znaku a indexu je zrejme, ze variabHita teto populace je u vstsmy znaku obrovska, pf'esahujtci variabilitu jinych zkoumanych populacl, ale u nekterych znaku, pravdepodobne lokalnfho biomechanickeho vyznamu, je relattvne mala. Jedinec DV-XIII Delka femuru je v hramcich variability ostatnich zkoumanych populaci (Tabulka 2, 3, 6), zatimco tibie je relativne dlouha (Tabulka 2, 3, 6). Hlavice femuru je relativne velka, krcek femuru je relativne kratky a silne predozadns stlaceny (Tab. 3). Proxtmalni eplfyza femuru je robustnf a velmi stroka [btomechanicka delka krcku [e velka ]. Subtrochantertcka oblast je vyrazne oplostsna predozadne a zkroucena medialne. 'I'elo femur je prohnute a dtaryza je mime medto-Iateralne oplostena. Distalnf epifyza femuru je ve srovnani s proximalni epifyzou mene robustnt a mens slroka, Oba kondyly femuru jsou relativne siroke a kratke, avsak medialni kondyl je vyssf a kratsi nez kondyl lateralm. Proximalm epltyza tibie je relativne gracilnf a uzka, Telo tibie je po cele delce velmi stlne medtolateralne stlaceno, Dtstalni eptryza je prostrednt velikosti, maleolus medialis je pomerne velky a je zretelne vysunut distalne. Rozdfly mezi kostmi prave a leve strany nejsou prflis vyznamne, Jedinec DV-XIV [ak femury, tak tibie jsou relativne i absolutne velmi dlouhe, [sou prakticky na hornt hranici variability znamych populact, Index cruralis [e v ramer variability zkoumanych postpaleollttckych populact (VANCATA 1991 b, 1993 v tisku a). Hlavice femuru rna prostredm velikost, krcek Iemuru je relativne velmi kratky, silne predozadne zplostely, Proximalni eplfyza femuru je robustni a siroka. Subtrochantertcka oblast je velmt vyrazne zplostela mtrne otocena medialne. Distalnf epityza femuru je vyrazne mene robustnl a mene stroka ve srovnani s epifyzou proximalnl. Oba kondyly femuru jsou velmi vysoke a relativne kratke: medlalnt kondyl je relativne vyssf a vetSf nez kondyl lateralni. Pro ximalni epityza tibie je relativne gractlnl a uzka. Oba kondyly tibie [sou velmi vysoke. Dtafyza je gracilnf a po cele sve delce silne oplostela mediolateralne. Maleolus medialis vycnfva distalne. Charakteristickym znakem jedince DV-XIV je velmi znacna rozdHnost znaku mezi kostrou prave a leve koncetiny, presahujfcf obvykle rozdfly mezi pravou a levou koncetinou. Do jiste mfry lze tyto rozdfly interpretovat jako tzv. zkrfzenou asymetrii, ale vetSinou tyto rozdfly nejsou pIne symetricky kompenzovany (viz. Tab. 1-5) a je nutno uvazovat 0 rozdflnych tempech rustu obou koncetin. Jedinec DV-XV Femury jsou relativne i absolutne velmi kratke, je tu zretelna rUstova patologie. Tibie jsou naopak relativne dlouhe. Hlavice femuru je relativne znacne velka, krcek femuru je velmi dlouhy a ma ovalny prurez. Proximalnf epifyza femuru je velmi robustnf a relaitvne velmi siroka. Subtrochantericka krajina je predozadne stlacena a zkroucena medialne. TEHo femuru je relativne velmi kratke zaoblene, vzadu oplostele a velmi silne prohnute. Distalnf epifyza femuru je velmi robustnf a velmi siroka. aba kondyly jsou relativne nfzke a dlouhe ve srovnanf s ostatnfmi zkoumanymi jedinci (viz Tab. 1, 2, 3, 6). Medialnf a lateralnf kondyly femuru majf prakticky stejnou velikost. Proximalnf epifyza tibie je relativne robustnf a siroka. aba kondyly tibie jsou nfzke. Diafyza tibie neni prflis robustni, je relativne dlouha, silne mediolateralne stlacena a zkroucena medialne. Distalnf epifyza tibie je robustnf a sirokll, maleolus medialis je robustni a distalne vycnivajici. S vyjimkou delkovych rozmeru (Tab. 1, 2) nejsou velke metricke rozdfly mezi pravou a levou koncetinou (Tab. 1-5). EXistuje rada pomerne vyraznych strukturalnich rozdflu mezi pravou a levou koncetinou, zejmena mezi levym a pravym femurem. Velmi vyrazne prohnuti obou femuru zjevne ovlivnilo radu znaku, zejmena patolo-
138
gtcke zmsny u femuru praveho, s nimtz nepochybne souvtsi nizky kolodtaryzarm uhel i fada znakfi na krcku femuru.
Jedinec DV-XVI Femur je relativne velmi robustrn a dlouhy. Tibia je relattvne kratka a relativne gractlnejs]. Hlavice femuru je velka, krcek femuru je dlouhy a mediolateralne stlaceny. Subtrochantericka krajina je vyrazne oplostela a je zretelne stocena medtalne. Telo femuru je velmi robustnl, dlouhe a prohnute. Velmi vyrazna linea aspera se odraz! v kapkovltem prurezu tela femuru. Distalnl epifyza femuru je relativne gracilni a uzka. Kondyly femuru jsou vysoke a kratke, medialnt kondyl je relativne znacne velky. Incisura intercondylaris je relativne stroka. Ze zbytkfi proximalnich eptfyz tibie lze usu zovat, ze byla relativne gracilnt a uzka, Diafyza tibie je relativne kratka, velmi robustnf a mediolateralne stlacena, Distalni eptryza tibie je relatlvne gracilnt a uzka, Sexualni dimorfismus u dotnovestontcke populace Metrlcka analyza dlouhych kosti jednoznacne ukazuje, ze [edinci DV-XIII, DV-XIV a DV-VI jsou terner nepochybne muzi, Velmi kornplikovana je situace u jedince DV-XV. Veltkostni znaky, jako delka femur a tibie, naznacujf moznost determinace zenskeho pohlavi, avsak komplexni metricka analyza ukazuje, ze znaky osctlu]t mezi muzskyrni a zenskymi, caste jsou mimo hranice variability zkoumanych populaci. At uz byl tento jedinec analyzovan jako zena ci jako jedinec nedeterminovaneho pohlavt (tzv. fantom], nikdy se nepcdarilo urcit pohlavi dostatecne jednoznacne. Proto byla pouztta pornerne rozsahla neoltttcka populace Zlnta jako "matrix" a pohlavi jedincu z Dolnich Vestonic urcovano dlskrtrnlnacni analyzou spolu s touto populaci (VANGATA 1993 v tisku a). Zeela [ednoznacne se potvrdilo muzske pohlavi jedinefi XIII , XIV a XVI. [edinec DV-XV lezi na hornlm okraji variability kanonickych promennych zenskeho neoltttckeho souborn (viz VANGATA 1993, v tisku aJ, avsak ani v tomto prtpads neni mozno [eho pohIavi [ednoznacne determinovat, protoze dosazene vysledky nevylucujt, vzhledem k predpokladanyrn porucharn rustu, ani moznost muzskeho pohlavt tohoto jedince. DISKUZE Femury a tibie lovefi mamutfi z Dolnich Vestonic [sou podobne dlouhym kostem dolnf
koncetmy z dalsich svrchne paleclittckych evropskych nalezist (Tab. 6). Zda se, ze Iemury a tibie jsou ponekud gracllnejst, zejmena distalni epttyza Iemuru a dtstalni epifyza tibie. Kostra dolni koncetiny dolnovestonickych lovefi se vyrazne lisi jak od neandertalcu, tak od recentnfho cloveka: urctte podobnosti lze nalezt k neolttlckym populaelm (srov. tez FRAYER and WOLPOFF 1985, LARSEN 1987). Podobne jako v [Inych studnch postkranialnlho skeletu cloveka (napr, FRAYER 1980, FRAYER and WOLPOFF 1985, RUFF 1987) potvrdila srovnavaci analyze dolnovestonicke populace relativne vysoky stupeii sexualrnho dimorfismu, ktery existoval i u dalslch populaci prtnejmensrm az do neolitu. Pri tormovani znakfi typiekyehpro svrehne paleolitieke populace se zrejme uplatnila i rada faktorfi typiekych pro evoluei cloveka, at uz biomeehaniekych a ekologickych faktorfi nebo faktorfi biosoeialnfch (FRAYER 1980, FRAYER and WOLPOFF 1985, LARSEN 1987, RUFF 1987, VANGATA 1985, 1988, 1991 a, b, 1993, v tisku a, . VAN GERVEN 1972 atd.) . Velmi vysoka plastieita skeletu, ktera byla popsana na dlouhyeh kostech dolni koncetiny vestonicke populace, mfize byt obeenym jevem u populaei ze svrehniho paleolitu; podobna situace byla nalezena i u tN jedinefi nc1mi zkoumanesvrchne paleolitieke po pulace ze Sungiru (VANGATA v tisku a). Vyslediky nasf studie naznacujf, ze daISi detailni studium svrehne paleolitieke populace z Dolnieh Vestonie mfize poskytnout jeste radu faktn vyznamnych pro studium evoluce Homo sapiens.
139
~ ~
a
Tab.I. Zakladni metricke znaky epifyz femuru
~ Nalez a strana
0
~
E-1 ~
p
~
~
0
~ l=Q
Z
< ~
E-1
~
~ 0
~ 0
~
::E ~
l=Q
P
E-1
< ril
c!:l
H
ril
~
H
~
~ l=Q
l=Q
~
H
~
Z H
0
r.1
::E 0
ril
0
~
~
~
o
r.1
~ 0
r.1
~
I:r:: E-1 ~ ~
H
0
~
c!:l
Z H
I:r:: E-1
~ l=Q
< H
H
0
0
~
tIl
Z
~ l=Q
~
H
r.1
E-1 r.1
0
0
::s0
~
Z
Z
Z
Z
Z ~
47,7
54,0
24,5
32,0
99,8
80,0
21,0
63,2
25,0
63,5
23,5
33,5
47,8
47,5
24,1
31,8
99,7
81,8
21,5
64,0
28,0
64,5
23,7
26,0
37,5
49,7
51,5
27,0
34,8
107,6
86,7
29,5
69,6
27,3
62,7
23,2
DV-XIV leva
28,2
34,7
51,2
57,0
27,3
34,3
107,3
80,3
25,0
67,4
27,5
62,0
25,0
DV-XV prava
28,2
33,0
46,2
47,5
23,0
25,8
94,5
72,5
16,3
58,5
28,6
61,0
25,0
nv.xv ievs
28,2
30,0
47,3
47,5
22,5
27,7
95,8
79,3
17,8
59,3
25,2
61,5
25,3
DV·XVI leva
29,0
33,5
50,6
54,5
27,3
33,5
100,0
75,0
22,5
58,5
22,0
60,0
26,0
-
-
50,7
57,0
35,0
29,5
104,0
ta
00.
tIl
DV-XIII prava
26,1
33,6
DV-XIII leva
26,1
DV -XIV prava
DV-XVI prava
0
0
Tab. 2. Zakladni metricke znaky epifyz tibie a diafyz fernuru, tibie a fibuly a zakladni uhlove miry Pol ~
N alez a strana
Eo;
Pol
i=Q
~
H
f;l;1
f;l;1
H
~
H
Pol
~
I-'"
~
H
~
Pol
f;l;1
~
~
~
0
r:.1
~
Pol
H
Z
H Q ~
H Q
f;l;1
H
~
~
~
~
H
~
Pol
z H
i=Q
H
8
~ i=Q H "8
H
H
H
0
~
~
0
0
0
H
H
~
~
~
F:i
Q 0 H 0 0
24,1
-
120,0
12,0
34,5
22,6
370,0
121,0
13,0
422,0
32,8
23,0
390,0
119,0
10,0
25,9
418,0
31,8
21,2
-
117,0
9,0
29,0
27,8
344,0
27,5
25,3
339,0
110,0
10,0
384,0
28,2
24,9
346,0
28,5
20,0
338,0
114,0
11,0
28,0
476,0
34,5
26,3
375,0
35,0
23,0
-
125,0
13,0
28,0
475,0
33,5
26,7
380,0
33,5
24,0
-
123,0
i=Q
8
H ~
~
Pol
Pol
~
~ ~
DV-XIII prava
49,8
74,1
47,3
27,5
445,0
29,8
DV-XIII leva
43,0
71,2
44,5
28,5
443,0
DV-XIV prava
54,5
75,5
46,1
22,9
DV-XIV leva
46,0
76,0
48,0
DV-XV pravs
50,0
70,3
DV-XV leva
46,3
DV-XVI leva DV-XVI prava
~
~
H
F:i
~
3 ~
i=Q
~
Eo;
~
26,7
384,0
33,6
30,0
27,2
384,0
495,0
29,3
26,0
28,4
511,0
31,0
45,6
28,2
369,0
67,5
44,5
24,0
-
-
41,0
-
-
-
~ ~
Z H
i=Q
H
Pol
f;l;1 Eo;
to
~
'I'abulka 3 - Indexy Cruralis
Robustieita proximalni epifyzy femuru
Robustieita distalni epifyzy femuru
Robusticita proximalni epifyzy tibie
Robustieita distalni epifyzy tibie
Robusticita hlavice femuru
nv -XIII prava
. 863
.224
.180
.193
.126
.478
nY.XIII leva
.867
.225
.185
.181
.115
.479
ny-XIV prava
.852
.217
.175
.179
. 109
.462
nY·XIV leva
.818
.210
.157
.182
. 115
.477
ny-XV prava
.932
.256
.196
.204
.133
.489
nv.xv leva. nv -XVI leva.
.901
.249
. 207
.195
.129
.494
.789
. 210
.158
. 107
.506
DY-XVI prava
.800
.218
Index Nalez a strana
.488
Tabulka 4 - Indexy Platymerieus
Platymerieus maximalni
Pilastrieus
Pilastrieus maximalni
Prufez diafyzy tibie
Prurez diafyzy tibie maximalni
nY-XIII prava
. 777
.744
1.116
1.116
.717
. 653
nY·XIII leva
.779
.661
1.103
1.103
.655
. 655
DY·XIV prava
.693
. 658
1.127
1 .127
.701
.535
DY-XIV leva.
.817
.698
1.197
1.197
.667
.544
DY-XY prava
.855
.855
1 .043
1 .432
. 920
.672
DY-XY leva
.940
.785
1.132
1.311
.700
.700
1 .155
. 737
1.312
1. 312
.762
. 762
1.255
1.255
.797
.797
Indexy N alez a strana
DY-X VI leva. DY-XVI prava
142
Tabulka 5 - Indexy Relativni velikost hlavice
Prurez kreku femuru
Robustioita lat er aln ih o kondylu
Robusticita medialniho kondylu
Prufez proximalni epifyzy tibie
Prurez distalni epifyzy tibie
. 833
. 766
.396
.370
. 672
.581
1 . 006
. 758
.438
. 367
. 604
.640
DV-XIV prays.
. 965
.776
.392
.370
.7 22
.497
DV-XIV leva
. 898
.796
.408
.403
. 605
.592
DV-XV prava
. 973
.891
.489
.409
.711
. 623
DV·XV leva
.996
. 812
.425
.411
. 686
. 539
D V ·XVI leva
.928
.815
. 376
.433
DV·XVI prays
. 889
. 786
Indexy N a lez a strana
DV-XIII prays. DV-XIII lev a
.683
Appendix 1 Seznam zkratek pouzitych 26 rozmeru femuru a tibie (podrobne Viz VANCATA 1981a, 1988, 1991 b) sagitalnt subtrochanterlcky prumer 1) SUBTROAP transversalnt subtrochantertcky prumer 2) SUBTROML sirka hlavice femuru 3) HEADBRTH delka krcku femuru 4) NECKLNGH sagltalnf prumsr krcku femuru 5) NECKBRAP transversalni prumer krcku femuru 6) NECKBRML biomechanicka delka krcku 7) NCKLGBIO bikondylarnt sirka femuru 8) INTEREPI sirka in cis ur y intercondyla ris 9) INCIBRTH delka Iateralnfho kondylu Iemuru 10) COLALNGH sirka Iateralnfho kondylu femu ru 11) COLABRTH delka medtalnfho kondylu femuru 12) COMELNGH 13) COMEBRTH sirka medialniho kondylu femuru sagitalni sirka proxtmalnt ep ityzy tibie 14) PRXEPIAP 15) PRXEPIML transversalm sirka proximalnt epifyzy tibie 16) DIEPIBRT transversalnt sirka distalnl epifyzy tibie 17) ARTBRMED medialnt sirka kloubni plochy distalnt epttyzy tibie 18 ) FEMLNGMX btomechanicka delka femuru 19) DIAMDLAP sagitalnt stredni prumer diafyzy femuru 20) DIAMDLML transversalrn strednt prumer diafyzy femuru 21) TIBLNGMX maxtrnalni delka tibie 22) DIATIBAP sagitalnl strednt prumer diafyzy tibie 23) DIATIBML transversalrn strednt prumer diafyzy tibie 24) FIBLNGMX - maximalnl delka fibuly 25) COLODIAG kolodiaryzarnr lihel 26) DSTEPIAG - btkondylarnt tihel
143
I-" ~ ~
Tab. 6. Zakladni mebrioke znaky a proporce femuru a. tibie p opulace z D olnich Vestonie litu Evropy
11
srovnant s dalsimi nalezy ze svrchniho Paleo -
Delka femuru
Delka tibie
Velikost hlavi ce
Delka k reku
Biepikon. Sif ka
M L sifka prx. tibie
DV-XIII DV-XIV DV-XV DV-XVI
444 503 377 476
384 420 345 378
47,8 50,5 46 ,7 50,7
50,8 54,3 47,4 55,8
80,9 83,5 75,9 75,0
72 ,7 75,8 68,9
SUNGIR-l OBERKASSEL LA ROCHETTE COMBE CAPELLE AURIGNAC
494 442 416 414 425
42 5 405 345 379
50,7 48,7 46,0 44,2 42,0
56,8 52,0 49,0 53,0 47,5
93 ,5 84,0 82 ,2 75 ,0 74,0
78,3 79,6 72,0 69,7
41,0 43,0
Index cruralis
Index robustic . prox . epi. femuru
Index robustic . prox. epi, tibie
Relativni velikost h lavice femuru
I NDE X PILASTRICUS
Prurez di afyzy tibie - stredni
INDEX PLATYMERICUS
.189 .180 . 200
. 94 1 . 930 .985 . 909
1.107 1.162 1.083 1.28 3
1.457 1.529 1.233 1.481
.777 . 75 1 .895 . 866
.892 .937 .939 . 834 .884
1.162 1.009 1.056 1.146 1.283
1.087 1.286
.909 . 784 .892 .932 .844
I DV-XIII DV-XIV DV-XV DV- XVI
. 865 .835 . 9 15 .794
. 225
SUNGIR-l OBERKASSEL LA ROCHETTE COMBE CAPELLE AURIGNAC
. 860 . 9 16
. 207 .227 .229 .208 . 184
.833 .892
.214 .253 . 2 14
.184 . 196 . 209 .1 84
-
1.182 1.250
M L sifka. dst. tibie
46,5 47 ,1 45,1 40 ,011
48,6 49,5
Appendix 2
Nove deftnovane indexy 1) Robusticita proximalni epifyzy femuru - btomechanicka delka krcku/hiomechanicka delka femuru 2) Robusticita distalni epifyzy femuru - bikondylarm sifka Iemuru/btomechantcke delka femuru 3) Robusticita proximalni epifyzy tibie - transversalm sifka proxlmalni epifyzy tibie/ maxlmalni delka tibie 4) Robusticita distalnt eplfyzy tibie - transversatni sifka dlstalni epifyzy tibie/maximalni delka tibie 5) Robusticita hlavice femuru - prumer hlavice Iemuru/btomechanlcke de lka krcku 6) Relativni velikost hlavice - prumer hlavice rernuru/delka krcku 7) Robusticita Iateralniho kondylu dalka lateralniho kondylu/biomechanicka delka femuru 8) Robusticita medialnlho kondylu - delka medlalnfho kondylu/btomechanicka delka femuru g) Prufez proximalnl epifyzy tibie - transversalrn versus sagttalni prumer proximalnl epifyzy tibie 10) Prufez distalni epifyzy tibie - transversalrn versus sagitalnt prumer distalm epifyzy tibie
145
LITERATURA FRAYER, D. W. (1980) : Sexual Dimorphism and Cultural Evolution in the Late Pleistocene and Holocene of Europe. J. Human Evolution, 9, 399-415. FRAYER, D. W., WOLPOFF, M. H. (1985) : Sexual Dimorphism. Annual Review of Anthro pology, 14: 429-473. KLIMA, B. (19BB): A triple burial from the Upper Paleolithic of Dolni Vestonice, Czechoslovakia. Journal of Human Evolution 16, 831-835. LARSEN, C. L. (1987) : Bioarchaeological Interpretations of Subsistence Economy and Behaviour from Human Skeletal Remains. Advances in Archaeological Method and Theory, 10, 339-445. NOVOTNY, V., VANCATA, V. (19B5) : Systems Aspects of t he Sexual Dimorphism in Hu man Low er Limb . In (J. Mltkovsky & V. J. A. Novak, eds.] . Evolution and Morphogenesis, pp. 573-580. Academia, Praha. RUFF, Ch. (1 9B7 ): Sexual Dimorphism in Human Lower Limb Bone Structure: Relationship t o Subsistence Strategy and Sexual Division of Labor. J. Human Evolution, 16, 391-416. SVOBODA, J. (1988) : A new male burial from Dolni Vestonice. Journal of Human Evolution 16, 827 -B30. VANCATA, V. (19B1a): Evoluce lokomoce a Iokornocniho aparatu hominoidii: Vznik a vyvoj bipedie hominidfi. Nepublikovana kandidatska dtsertacm prace, Laborator evolucnt bio logie, MBa CSAV, Praha. VANCATA, V. (1981b ): Utili zati on of Mathematical Methods in the Study of the Human Evolut ion : Th e Problem of the Morpho-functional Research in Paleoanthropology. Ant hr opologi e, 19, 205-215. VANCATA, V. (1982) : Evolutionary Morphology of Lower Limb Long Bones: Multivariate Analysis of Femur and Tibia. Anthropos (Brno), 21, 47-56. VANCATA, V. (1985aJ: Microevolution of Homo sapie ns - Are there Adaptive Morphological Trends on Lower Limb Skeleton? In (J . Mltkovsky & V. J. A. Novak, eds.] . Evolution and Morphogenesis, pp . 623-628. Academia , Praha. VANCATA, V. (1985b) : Morphological Trends in Hominoid Lower Limb Skeleton. Schriften zur Ur- und Fruehgeschichte, 41, 210-212. VANCATA, V. (1986): Macroevolutionary and Microevolutionary Changes on Hominid Postcranial Skeleton: An Analysis of Evolut ionary Morphological Changes of Femur as an Example. Anthropos (Brno) , 23, 35-40. VANCATA, V. (1988) : Eco logical Aspects of Ske letal Sexual Dimo rphism in Mic roevolu tion of Homo sapiens. Anthropologie, 26, 83-92. VANCATA, V. (1991a ): Osteometrical Methods in Pa leoanthropology: Experimental Morphometric - a New Approach to the Old Methods. In (J . Piontek, et.). Pojentie cechy v naukach biologicznych, pp. 35-51. Adam Mickiewicz University Press, Poznan. VANCATA, V. (1991b ): Evolution of Higher Primate Femur and Tibia: Adaptive Morphological Patterns and Phylogenetic Diversity. Human Evolution 6: 1-47. VANCATA, V. (1993 ): Evolution of Hominid Femur and Tibia: A Morphometric Approach to the Evo lutionary Research in Anthropology. Human Evo lution B: 65-79 . VANCATA, V. (v tisku a) : Microevolution of femu r and tibie in the Upper Paleolithic - Neo lithic period. In: (1. Pap & T. Toth, ed.) . Proceedings of the 3rd symposium on Upper Palaeolith ic, Mesolithic and Neolithic Populations. Hungaria n National Museum, Budapest. VANCATA, V., LUKAVCo VA, M. (1980 ): Multivariate Analysis in Morphology and Taxo nomy (in Czech, summary in English ). Biologicke Listy , 45, 196-208. VAN GERVEN, D. P. (1972) : The Contributton of Size and Sihape Variation to Patterns of Sexual Dimorphism of the Human Femur . Amer. J. Phys. Anthropol., 37, 49-60.
146
SUMMARY Basic Metri cal Features and Proportions on Lower Limb Long Bones of Dnlni Vest oni ce Hunters 76 metrical features on femur and tibia were measured on four Dolni Vestonice ske letons. DV-XIII: relatively robust male skeleton, with well preserved bones; DV-XIV: sub adult male skeleton with very long slend bones. Right femur is complete, right tibia is slightly damaged on proximal epiphysis. Left femur has slightly damaged medial condyle, left tibia is in t act. DV -XV: small adult individuum outside of range of varia bility of known Upper Paleolithic skeletal populations. Both femurs and tibias are r elati vely intact. Femurs are very markedly bended and posteriorly flattened. Right femu r has some marked pathological features on proximal part and shaft. Tib ias are mediclaterally compressed and S-shaped. DV-XVI: very robust adult male lower limb skeleton. Left femur is damaged on both proximal epiphysis and distal one. Left tibia has almost la cking proximal epiphysis and the distal part of maleolus medialisis also la cking. Right femur is heavily damaged on the proxima epiphysis, ,h e distal one is lacking. The right proximal tibia and the distal part of maleolus medalis are lacking. Analysis of metrical features and indexes has shown that Dnlni Vestonice bones are extremely variab le in certain features while there is relatively very low variability in other fea tures. DV-XIII, XIV and XVI are clearly in male range of variability, sexual diagnosis of DV -XV needs much deeper morphological study. Femurs and tibias from Dolnf vestonice loca li ty are similar to those of other Upper Paleolithic. They seem to be relatively more gracile, especialy distal femoral and distal tibial epiphyses. Many different features with Neanderthals and analogical features to Neolithic populations have bee n found .
147
MILOSLAV KUKIiIK, Praha Detskii stnmatnlugicka klinika, 2. Iek, fake university Karlovy
Ilvaha k nalezum z mladopaleolttiekeho trojhrobu v Dolnich Vestonicich z pohledu genetika DVOD Kosterni pozustatky z prahistortckych a histortckych obdobi, stejne tak jako umelecka dna [obrazy, sochy), poskytuji pomerne bonaty material pro studium geneticky podminenych kostnich dysp laztt i dalsich vrozenych vyvojovycn vad. Presto vsak z hlediska syndromologickeho zarazeni uvedenych arekct je sttuace nesmlrne kompltkovana tim, ze chybi mekke casn tslesnych pozustatku. Stejne tak z pochopitelnych duvodu nelze hodnotit Iunkcnf symptomy, s kterymt pracuje v diagnostice klasicka tnterrn medicina. [sme tedy odkazani na n especiftcke kostrn zmeny, k dy navtc v soucasnem lekarstvt je znamo, ze rada kostnich dysplazH ma pro diagnos tiku charakteristickou symptomatologii pouze pro prechodne obdobi casneho dets tvt [kdy je nutno provest rentgenogramy ). Promeska-It se t o to obdobi, diagn6zu lze pak ucinlt je n n eu pln e nebo vubec ne . V souvislostt s nalezem tr o jh r obu v Dolnich Ves to nictc h z r. 1986 se vynoruje otazka, zda se nejedna 0 vrozenou, ge neticky podmlnenou kostm dysplazti. Ie znama rada pndobnych paleo littc kych kostnich dysplazn [MARIK a KUKLlK, 1987) .
Rekapitulace jednotlivych fakt 13. 8. 1986 doslo k prekvaplve mu ob jevu spolecneho hrobu tri temer dospslyc h jedincu. Tyt o kostry se sta ly predmetern vsestran ne ho vyz kum u [KLIMA, 1987). Vyjlmecnost na lezu a vyrazne telesne pos ttzern osoby uprostred bylo predmetern za jmu genetika. Ide 0 n alezy tri koster temer dospelyc h osob ve veku od 16 do 20, maxtmalne 23 le t. Podle relativne up lnych kosternich pozustatku se jedna 0 dve kostry muzske [DV XIII a XIV) a jednu zenskou [DV XV), i kdyz nejevi zcela ja sn e feminni znaky. V souvislosti s nmto nal ezem musnne myslet na genetickou pr fbuznost u 3 pohrbenych jedtncu a podle nekterych znaku by se mohlo [ednat dokonce 0 sourozence . K teto otazce se jeste vra ttme v so uvislos ti s vykladem patologie nalezu u stredni kostry DV XV. Podle l1daju a dokumentace poskytnutych nam MUDr . E. Vlckern, DrSc a podle osobnl prohHdky ortgtnalu, vykazuje kostra DV XV radu atyplckych znaku. Pf'edevsim muzeme konstatovat urcitou sornatickou asymetrii, podmlnenou pravostrannym zkracenim skeletu. Na dlouhych kostech se projevily rozmerovs odc hylky ho molognlch paru. Tyto rozdfly nejsou vyrazne . Predevstm zjiSt ujeme ohnuti do lni ctvrttny diafyzy praveho humeru medialne a urctte zkracern kostf leveh o ptedlokti 0 8-9 mm op rott strane prave. Pravy fem ur je zkracen 0 18 mm, C02 zpusobtlo prsdozadni ohnutt dtatyzy v jeji hor rn tretme (n e jedna se 0 stav po zlornenlne ] a h lubsf odstup krck u kosti oproti st rane zdrave. Soucasne je pr Itomna dysplazte praveho kycelnlho kloubu. Zkraceni femuru zpusobilo zesikmeni hortzontalnl sacrolumbalm r oviny pa nve , a to ved lo k vyvinu kompenzacnl dextros koli6zy. Z to hoto na lezu se vnucuje preds ta va vr ozene koncettno ve vady patrtc i v sirslm ramer do pos tizern pr oximalni femo ral ni deficie ncl [PFFD ). Pon echme za Um st ranou nalez hypopl asti ckych r yh skloviny zubu, ktere sice byvaji tez soucasti nekteryc h systemovych dysplaz ii , ale je jich e tio logie m uze byt zcela od lisneho charakteru. U nal ezu jsou typi ck e de for mit y pa nve , kte ra je gr ac ilni a as yme tr icka, svymi r ozm e-
148
ry nedovolujici porod. V tete souvtslostt [e treba pripnmencut, ze se nejedna 0 typicky zenske znaky panve i kdyz prtpustfme vlivy choroby. Os sacrum rna zmensene partes laterales a tvarem prtpomtna rye. Pozoruhodne jsou deformity obou scapul, ktere jsou uzke a dlouhe, jakoby "prasecf" pripomtnajict konfiguraci scapuly vepi'e dornacfho . Dale prtpormnarne, ze soucastt vyse zvazovane diagn6zy byva tez vysoky stay lopatky - Sprengelova deformita, scapula alta. Tato vada se muze vyskytovat i Izolovane, v kazdern pl'Ipade vsak muze byt spojena i s asymetrH obltceje, popf. Klippelovou - Feilovou anornaln - zkracenim krku, obr atlovymt bloky C az Th patere . Na 1. zebrech je napadne uhlovlte zahnun v useku hlavicka a tuberculum musculi scaleni anterioris, jak zjistil V. Kuzelka. Diskuse Pro vyse uvedene posnzent v ptsemntctvi casto pouztvany termtn proxtmalrn femo ralm hypoplazie zdur azriuje predevsim preVaZ110U lokalizaci chybneho vyvoje [defektu) na proxlmalnim konci femuru, ale i chybny vyvo] panve a acetabula [MARiK, 1987). Pro vsechny vrozene poruchy rustu a tvaru femuru prnvazeria pfidruzenymi malformacemi dolnich a horrnch koncetin je doporucen v Meztnarodnt nornenklature konstitucnich kostnich chorob nazev Iemoralnt f 0 k a I n i defekt [BEIGHTON et al. 1983) . Podle Pappasovy nomenklatury z r. 1983, existuje kontinuurn mtntmalntho poskozent od coxa vara congenita a proste hypoplazte temuru, ktera muze byt relattvne proporctonalnt v pfIpadech zkracern do 5 % neposttzeneho femuru . Zkracenf praveho femuru u DV XV ovsem nedosahuje zmtnsnych 5 %. Delka praveho femuru je 366 mm a leveho 384 mm. Lze tedy uvazovat se zatazenim k Iemoralnt Iokalnl deficienci, i kdyz s obtizemt plynouctmi z neuplne exprese priznaku. U pacienttl soucasnych ortopedtckych klinik se setkavame s vetstm stupnsm zkracent skeletu - vyzadujicrm chirurgicko-ortopedickou terapii. Pro dtagnozu u naseho nalezu svedci v oblasti krcku popisovane zmeny, K tomuto nazoru se klonl po konzultaci i patolog [prof. MUDI'. C. Povysil, DrSc) . Dtterenclalne diagnosticky byly zvazovany i dalsf nnsol ogtcke jednotky skeletalnich dysmorftckych syndromn, [ako scapulo - pelvicka dyspl azie [COUSIN, 1982), kde je spektrum symptornu sirsi nez u naseho pl'Ipadu. [ak jiz uvedeno, jsme v diagnostickem tisil! prave ornezent chybemm mekkych tkarn, takze neni mozno se vyjadrit 0 moznych malformactch mocoveho mechyre, zmsnach urogenitalnfho traktu apod . Stejne tak chybt z pochopltelnych dtlvodtl biochemicka analyze, Musime predpckladat, i ze by se mohlo [ednat 0 prtmarnt metabolickou osteopatti. Probiha hlstologtcke vysetrent [prof. MUDI'. C. Povysll, DrSc). Hypoplasticke zmsny na sklovine zubnf mohou ovsem svedett pro sekundarni metaboltckou osteopatH (nutrtcnt vlivy?), mozneho sezonniho charakteru, nebot se stridaji s hyperplasttckymt prouzky (viz vyse ). Deformity skeletu lbi u sledovanych pozustatku z trojhrobu [XV) [sou zrejme postmortalrnho puvodu, zpusobens nasedajlctm krytem hrobu. 'I'Imto tlakem lze vysvetlit i asymetrii nadocntcove krajiny. Nejedna se proto 0 nosologickou jednotku proxtmalniho defektu femoralniho s nezvyklym oblicejem. Pozoruhodna je otazka oboustranneho postizeni skeletu. Z nasich vlastnich 20 pacienttl melo 6 pacienttl oboustranne postizeni, z hlediska laterality u jednostrannych naleztl je castejsi postizeni strany prave (minus varianty uvedenych kosti). V souhlase s tim bylo postizenf praveho femuru, ale ne soucasne leveho predlokti! Variabilita postizeni jednotlivych kosti byva dale oznacovana u femoralniho fokalniho defektu zkratkami komplex FFU - femur, fibula, ulna; FF - femur, fibula; FT - femur, tibie a popr. FTR - femur, tibie, radius. Zkrizene postizeru je neobvykle, v nasem souboru bylo z 20 pacientii pozorovano 11 postizeni pravostrannych a 3 levostranne. Z hlediska genetickeho sledovani jsme zvykli pracovat casto s tzv. rninimalni symptomatologil, tj. vyhledavat mikrosymptomy u pribuznYch. Byla vyslovena domnenka, ze by mohlo v mladopaleolitickem trojhrobu jit 0 sourozence. V prfpade polygenniho modelu dedicnosti, ktery je u teto kombinace vad znam, lze ocekavat urcitou minimalni syrnptomatologii i u rodictl CSi sourozencii postizenych (pribuzni I. stupne). Konkretne podle nasich klinickych naleztl nemusi byt femur zkracen u oboustrannych postizeni anebo i u jednostrannych, kde jsou pIne vyjadreny malformace fibuly, tibie a uIny. I vsak zde pri opakovanem hodnocenf rentgenologickych obrazii zj istime urcity stupeii gracility skeletu femuru postizene strany, ciodchylku v kolodiafyzarnim uhlu. Timto zpiisobem js treba vykladat daISf nalezy u pribuznych v sirsim slova smyslu - u koster
149
v trojhrobu. U vsech tri osob je zde pozoruhodna uprava lopatek, zepredu oplostele kllcky, prave humery jsou tlustst [dtafyzy}, u jedince XIV je napadna kanalizace Ubui. Pro geneticke vztahy jsou dUlezita sledovarn neobvyklych dedtcnych znakl1 - spectncke upravy hrebenu lopatek, kdy zminene osoby [sou zrejme sourozenci. Kolod1afyzarni uhly [sou u vsech tri [edtncu prakticky stejne (patologtcky XV 112° a 108°, XIII 113°a 113° a u XIV 107° a 112°). Malo by byt patrano i po eventualmcn dalsfch mtkrosymptomech. Nalezy na lopatkach must byt tez ptedmstem diskuse. V diferenctalnt diagnostice jsme zvazovali i moznost syndromu Klippel - Trenaunay, k diagn6ze ktereho by svadely nalezy na dlouhych kostech [zejmena humeru ], ale u ktereho nebyvaji zmsny na lopatkach. Deformity scapul jsou pozoruhodne i podle McKusickova katalogu dedlcnych onemocneni z r. 1988, kde pod heslem 18 300 (scapula contour of vertebral border) uvadi, ze Graves 1921 nalezl u 54 % osob konvexni vertebralnt okraj, ale 26 % sledovanych rna vertebralnt okra] typu "straight" a 20 % konkavni. Uvedene znaky se chovaji jako autosomalne dominantni. Lze predpokladat, ze vyse popsane zmsny scapul u vsech tri koster trojhrobu jsou tez autosomalne dominantnim znakem, coz neni pominutelnou skutecnosn za predpokladu, ze jde 0 sourozence. Popsane zmsny scapul byly ovsern pestrejst nez uvadt McKusickiiv katalog. Dtterenctalne dlagnostlcky je nutno zvazovat, byt hypoteticky i jtne typy kostnich dysplazn, i kdyz podle toho jak je zname v soucasne dobs v kltnicke symptomatologii, je jejich vyskyt nepravdepodobnejst, nez vyse uvedena moznost [napr. z diivodii letality ci [ineho omezeni zivotaschopnosti - napr. ve spojeni s tezkymi mentalntmt defekty, apod.). Nebyly prItomny exost6zy, neprtpada proto v uvahu typ exostozove blastopatie spojens s hemihypertrofH ci analogtcka enchandromat6za. Hovoftlo se pnvodne tez o moznostl porencefalie kontral ateralni herntstery (KLIMA, 1987), tato moznost je vsak z mnoha pI'iCin prakticky vyloucena [jednostranny nalez na centralnim nervovem systemu, ktery nvni nelze verifikovat - i daISi jiz uvedene dfivody). Klinlcky nalez neodpovida tez rachittckym zmenam, na ktere se pomyslelo (KLIMA, 1987). Pro prfbuznost i na eventualrn patologicke mikrosymptomy vady ukazu]t 1 dagi nalezy, nejen konkavni okraj scapul u 3 zmtnenych jedincii na vertebralnt strarie, ale i napr. nalezy parcialnl vyvojove zastavy v oblasti L patere, uzke os sacrum a l1zka panev u jedince DV XV, dale nalez odontoidu u tehoz [edince in loco -2 a -3 a zaroven podobny nalez u potenclalnfho sourozence DV XIV - v oblasti prave mandibuly (9-). Odontoidy (odontomy) jsou znarny tez jako autosornalne domtnantnt znak. Zaver Patologie vyse uvedene strednt kostry trojhrobu DV XV je zrejme jednlm z nejstarsich nalezu vrozene vyvojove vady typu FFU syndromu ci jine podobne vady skeletu z okruhu proximalnlho Iokalnfho temoralntho defektu. Nektere genetlcke aspekty anatorntckych nalezu z paleolitu vyvolavajt nutne otazku 0 moznosti inbreedingu v techto populacich, pocetne zrejme omezenych, ktere mohly z genetickeho hlediska mIt i charakter izolatfi. Dusledky biologicke izolace z paleolitu i z jinych obdobl prehistorie, historie i soucasnosti jsou znamy i u zivocisne patologie vfibec (FEJFAR, 1989). Prlbuznost jedincu je predpokladana na zaklade anatomickych znaku i z jinych nalezfi srovnatelnych s trojhrobem. Z genetickeho hlediska bychom u nekterych anatomickych znakii mohU eventualne sledovat spiSe projevy genetickeho driftu - jak je znam i v soucasnosti nebo v dobe pomerne nedavne (napr. rozsireni porfyrie v Jiznl Africe u bile populace efektem "zakladatele rodu" u autosomalne dominantniho znaku). Takto by bylo mozno vykladat i podobu nekterych patologickych nalezu z Dolnich Vestonic s nalezy ze Sungiru. Efekt genetickeho driftu by bylo mozno teoreticky predpokladat u autosomalne dominantnich znaku, popr. i u polygennich ve forme mikrosymptomfi. Autosomalne recesivnf znaky se oproti tomu manifestuji pri inbreedingu, ale i u polygennich znakii mfize reprodukcni izolace sehrat vyznamnou roli pri jejich manifestaci. Klinicky obraz vad, stejne jako nalei sam, je nutne neuplny, podmineny Hiz tehdejsfmi zivotnimi podminkami a celkovym tvrdym zpfisobem zivota vubec. Vyklad usporadanl trojhrobu z hlediska medicinskeho nemusi byt jednoznacny - tradovany "porodnicky zasah" (KLIMA, 1987) mohl byt i jinym lecebnym zasahem ci procedurou - viz moznost daISi patologie mekkych tkani. Zkreslene podani, ktere ostatne preziva dodnes, predpoklada., ~e praveky lovee na Morave - byl primitiv zijici v tlupach, putujici za stady lovne zvere a soucasneho sberu
150
po strokych oblastech. Tyto populace musely mtt dokonalejsi usporadanr spolecnosti, nez mnozi predpokladajl. Svedci 0 tom mj . i nalezy, ktere ukazuji, ze patologie skeletu u tehdejsich lidl mohla byt Identicka s dnesnlml nalezy,
LITERATURA BEIGHTON, P., CREMIN, B., FAURE, C. et al. 1983: International nomenclature of constitutional diseases of bone. Ann . Radial. 26, 456-462. COUSIN, J. et al. 1982: Syndrome short stature, dysmorphic face, pelvic - scapula dysplasia. Arch. Fr. Pediatr. 39, 173-175. KLiMA, B. 1987: Mladopaleolitlcky trojhrob V Dolnich Vestonicich. Archeologtcke rozhledy XXXIX, Praha, 241-257. KUSICK, Me, V. A. 1983: Mendelian inheritance in man. Catalogs of autosomal dominant, autosomal recessive , and X - linked phenotypes. The John Hopkins UnL Press, Baltimore - London. MARIK, 1., KUKL1K, M. 1987: Histortcke aspekty kostnich dysplazll. cs, Pediat. 42, 5, 289-292. MARIK,!. 1987: Proximalnf Iemoralni defekt. Atestacni prace, Praha. PAPPAS, A. M. 1983: Congenital abnormalities of the Femur and Related Lower Extremity Malformations: Classification and treatment. J. Pediatr. Orthop., 3, 1, 45-60.
ZUSAMMENFASSUNG DIE REFLEXION OBER DEN BEFUNDEN AUS DEM JUNGPALAEOLITISCHEN DREIGRAB IN DOLNI VESTONICE NACH DER GENETISCHEN ANSICHT Die Pathologie des oben angeftihrten mittleren Skeletts des dreiteiligen Graben ist gewiss ein von den altesten Befunden des eingeborenen Entwicklungs - Bebrechens von Typus FFU - Syndrom aus dem Bereich des proximalen fokalen Femoraldefekts. Das Verwandtsein der Einzelwesen wird auf Grund der anatomischen Zeigen auch aus anderen mit diesem dreiteiligen Grab vergleichenden Befunden vorausgesetzt, zum Beispiel aus Pfedmostl, wo fast 20 vollstandige Skelette, davon 9 Kinder und 3 Saughngskelette die gemeinsamen, gewiss Erbzeigen hatten. Nach der genetischen Ansicht auf elnlge anatomische Zeigen konnten wir dann eventuell mehr die Ausserungen des genetischen Drifts bemerken. So konnte man auch die Ahnlichkeit von einigen pathologischen Befunden aus Dolnt Vestonice mit den Befunden aus Sungir vergleichen. Diese Befunde zeigen darauf, dass die Pathologie des Skeletts von damaligen Menschen konnte identisch mit heutigen Befunden sein, die bestimmt die grosse Pflege der be nachbarten Gesellschaft brauchen.
151
VLADIMIR NOVOTNY, Praha Antropulugleky ust av Masarykovy University
Panev a sexualni dimorfismus lovell z Dolnieh Vestonie V trojhrobu z Dolnich V~stonic objevenern v roce 1986 [Cf. KLIMA 1987), se zachovaly vzdy obe kosti panevni i kost krizova, coz umoznilo i rekonstrukci panvi jako celku u jedincii oznacenych DV XIII, XIV a XV (Obr. 1, 2, 3). U samostatneho nalezu DV XVI se z panve zachovalo jen nekolik fragmentii [Cf. SVOBODA 1987). Stav zachovani vsak umozrioval morfologickou a metrickou analyzu z hlediska diagn6zy pohlavt a Interpopulacnlch rozdilu. (NOVOTNY 1983, 1986, 1989 for review.) U nalezu DV XIII a DV XIV je sestava mortologtckych pohlavnich znaku tak excelentne maskullnnl, ze nikoho nenechava na pochybach 0 muzskern pohlavt techto [edincu. Tez excelentne muzsky tvar incisura ischiadica major u nalezu DV XVI, a dalsf podobnost s muzskymi protsjsky, svedci pro pohlavt muzske, Metricka analyza hodnoti znaky dolnovestonickych muzskych panvi vzhledem k recentnt populaci jako maskulinni az hypermaskulinnf, u dlskrimlnacnfch Junket i mimo inclukovanou variacni sfrku zen. Muzske panve vykazujf tez tnterpopulacni rozdily (viz Graf 1 a Tab . 1): vzhledem k soudobyrn muzum majl vetSf rozchod sedacich hrbolu, vetSf primy prumsr panevmho vchodu a zkracenou uzinu panevrn, a zejmena vetSi vysku cele panve oproti zkracenyrn vnejsim i vnitrnlrn sirkovym rozmerum - panve jsou tedy vyssf a v hornich partiich uzsf, coz ph kratsich kostech stydkych i sedaclch pada na vrub dlouhych, strrnych a stthlych kosti kycelnich s vysoko vyklenutyrn kycelnim hrebenem, marne-It zeliiraznit zakladni rozdily proporcnj. . Charaktertstika odpovida i panvi dospeleho mladopaleolitickeho lovce ze Sungiru (Rusko), kterou jsme studovali paralelne. o vlastnim intrapopulacntm sexualmm dimorfismu nernuzeme mit predstavu, nebot zenske panve z mladslho paleolitu jsme nemelt k dispozici. Panev strednt kostry trojhrobu [DV XV) je problemern "sui generis". Ie extrernne mala! Panevnt kosti sice typologicky odpovfdaji jedinciim DV XIII a DV XIV, zejmena relativne vyssi a uzsf kosti kycelnt s vyklenutym hrebenem, ale soucasne vykazu]t radu odlisnostf. Kost krrzova je zcela abnormni: enorrnne dlouha a extrernne uzka: zuzern je dana nevyvinutim partes laterales. Panevni vchod je vyrazns asymetrtcky, cela panev a zejmena krizova kost jsou zkrouceny. - [e to panev patologicka a z hlediska diagn6zy pohlavi konroverzni a entgmatickal [Cf. JELINEK 1987, KLIMA 1988, VLCEK a KLIMA 1989.} Rozmery korelujlcl s velikostf tela jsou vzhledem k recentnim hodnotam vesmes Iemininnl, ale nejdiilezitejsi pohlavm znaky - indexy a dlskrtminacnf funkce zakladnich segrnentu panevnf kosti - jsou vyrazne maskullnnl, coz kontrastuje s femininnfmi proporcemi cele panve, ktera je nlzka a stroka, s rozevrenymt kycelntmrRrtdly a sirsfm subpubickyrn uhlern. [Cf. Obr . 1, 2, 3 a napr. trendy v Grafech 2, 3, resp. Tab. 2, 3.) Ischtopubicky segment s kratkou kosti stydkou, oneco delsl kostt sedaci, stlnou a prImou ischiopubickou vetvi s tzv. "crista phallica", je u DV XV [ako celek maskulinm; kost stydka je vsak i na muze paradoxne kratka [Obr. 2) . Na sakroiliakalnfm segmentu DV XV je incisura ischiadica major na pohled maskulinnf, ale horni rameno se nevraci prudcfm oblouckem, a tento otevrenejsf tvar je znam u obou pohlavL Aurikularni ploska pak naznacuje vetSi zaklon kosti krizove podobne jako u zen [Cf. Obr. 3). Diskriminacni funkce pohlavnich znaku zakladnich subsystemu panve u vsech dolnovestonickych nalezu, Sungirskeho lovce i srovnavane hermafroditnf panve vykazuji vsechny hodnoty vzhledem k recentnf populaci maskulinni, az na jedince DV XV, kde jsou vzdy hypomaskulinni, tj. maji femininni trend. A protoze dimorfismus panve dolnovestonickych lovcii nezname, ani probehle mikroevolucni zmeny, mohou ve skutecnosti zasahovat do variability tehdejsich zen [Cf. Graf 4, 5 a Tab . 4, 5] . Prepocteme-li pak
152
ty rozmery velke a male panve, ktere jsou normalne vzdy relattvne vetSi u zen, na delku patologieky neposttzeneho femuru, pak vldtme, ze praktieky vsechny rozmery DV XV jsou oproti dolnovestontckym muzum 0 2~12 % .vetSi, i pfi enormne zuzene kostt krizove. U normalm kosti krizove by byl Iemlninnl trend jeste napadnejst (Cf. Graf 6 a Tab. 6) . To je duleztta tndtcie ve prospech zenske panve. - [ak ovsem vysvetltt maskulinni charakter obou zakladmch segrnentu panevrnch kosti? Vznik pohlavnich rozdllu je otazkou dlterencovaneho rustu, ale i jeho poruch. U nekterych zen napt. vrozene zuzena incisura Ischiadtca major muze byt kompenzovana prodlouzenou stydkou kostl, a dutina panevnt zustava prfmerene presterna (NOVOTNY 1989). Pfedstavfme-li si zastavu rustovych procesn jeste pred remodelaci male panve zeny na porodni kanal pornoct rustu, tj. prodlouzenlrn stydke kosti, marne obraz zuzene Inclsury s kratkou os pubis, kdy deficit sakroiliakalnfho segmentu nebyl kompenzovan zvetsenim Ischlopublckeho segmentu a oba segmenty jsou maskulinni i pfi femininnim vzhledu cele panve, To je ovsern pouze hypotezal U jedince DV XV samozrejme maskultnni pohlavt vylouclt nelze, nebot uvedene relativni hodnoty pro temtnmni panev by byly stejne i prt disproporcnlm zkraceni reterencni kosti stehenni, ale nelze vyloucit ani intersex, nebot u hermafroditismu je panev prevazne maskulinni. Uvedene tndlcie vsak u DV XV zenske pohlavi prtpoustejt. Bez znalosti tntrapopulacrnho sexualniho dimorfismu a pfi zjevne patologii vsak nelze z pohledu normalnich a vzdalenych populaci cinit absolutni zavery. - Otazka pohlavi strednfho jedince v trojhrobu z Dolnich Vestonic zustava otevrena. SOUHRN V trojhrobu z Dolnich Vestonic se zachovaly vzdy abe kosti panevnt i kost kflzovti, coz umoznilo rekonstrukci celych panvi. U nalezu DV XIII a DV XIV jsou vsechny pohlavni znaky excelentne maskulinni. Tyto muzske panvs [sou proti soucasnostt vyssi a v horni casti uzsi, coz pfi kratslch kostech stydkych i sedacich pada na vrub dlouhych a stthlych kosti kycelnich. - Panev strednt kostry, tj. DV XV, je enormne mala, s abnormni kosti krizovou, ktera je dlouha a uzka, rycovita (nevyvmute partes laterales). Panevrn vchod asymetricky a sakrum zkrouceno. Panev je patologicka a enigmaticka: rozmery korelujtci s vyskou tela jsou femininni, ale pohlavni znaky sakrotllakalniho a Ischiopubtckeho segmentu maskulinni, coz kontrastuje s remtntnnimt proporcemt cele panve - je pornerne nizka a siroka, s sirsim subpublckyrn uhlem, Dtskrimtnacnt funkce pohlavnich znaku jsou hypomaskulinni - maji tedy remmmnt trend. sexualm dimorfismus techto lovcu ovsem nent znam, ani probehls mtkroevolucni trendy. - Ty rozrnery panve, ktere jsou normalne u zen vetSi, [sou v prepoctu na delku femuru u DV XV vzdy vetSi nez u muzskych protejsku. To je Indlcie pro zenske pohlavl. Hypoteticky lze uvazovat a poruse rustu pred remodelaci male panve na porodni kanal, kdy deficit sakroiliakalniho segmentu nebyl kompenzovan zvetSenim ischiopubickeho segmentu: oba segmenty jsou maskulinni i pfi femininnim vzhledu cele panve. - Zenske pohlavi u DV XV lze pripustit, ale maskulinni pohlavl, ani intersex, nelze vyloucit. Otazka pohlavi u tohoto jedinee zustava otevrena,
153
LITERATURA JELINEK, J. (1987): A new paleolithic triple-burial find. Anthropologie 25, 189-190. KLIMA, B. (1987): Mladopaleoltticky trojhrob v Dolnlch vestontcich. Archeologtcke rozhledy 39, 241-254. KLIMA, B. (1988): A triple burial from the Upper Paleolithic of uoinr vestonice, Czechoslovakia. Journal of Human Evolution 16, 831 -835. NOVOTNY, V. (1983): Sex differences of pelvis and sex determination in paleoanthropology. Anthropologie 21, 65-72. NOVOTNY, V. (1986): Sex determination of the pelvic bone: a systems approach . Anthropologie 24, 197-206 (for revtew). NOVOTNY, V. (1989) : The principle of equifinality in the evolution of sexual dimorphism of human pelvis. Vel'. Anat. Ges. 82, Anatomischer Anzeiger Suppl. 164, 597-598. NOVOTNY, V. (1990): Pelves and the sexual dimorphism in hunters of Dolni Vestoruce. In: V. Blazek (ed.) 3rd Anthropological Congress of Ales Hrdlicka. Praha - Humpolec, 1989. Czechoslvak Anthropological Society of the Czechoslovak Academy of Sciences (Prague). Pp. 14. SVOBODA, J. (1987): Ein [ungpalaolittsches Korpergrab von Dolnt Vestonice [Mahren] . Archaologtsches Korrespondentblatt 1'7, 281-285. SVOBODA, J. (1988): A new male burial from notnt vestonice. Journal of Human Evolution 16, 827-830. VLCEK, E., KLIMA, B. (1989): Lovci mamutii z Dolntch Vestonic. (Katalog k vystave.) Narodni muzeum v Praze. Pp. 21.
SUMMARY PELVES AND THE SEXUAL DIMORPHISM IN HUNTERS OF DOLNI V~STONICE In the triple burial of Dolni Vestonice both pelvic bones and the sacrum have been preserved in all cases, which enabled the reconstruction of the pelves. All sexual traits of the finds DV XIII and DV XIV are clearly masculine. In comparison with the recent population these male pelves are higher and in their upper part narrower which is, by the shorter pubic bones and ischia, accounted to by the long and narrow ilia. - The pelvis of the middle skeleton - DV XV - is enormously small with an abnormal sacrum which is long and extremely narrow (undeveloped partes laterales) . The pelvic inlet is asymmetric and the sacrum is distorted. The pelvis is pathological and enigmatic . The dimensions correlating with body height are feminine but the sexual traits of the sacroiliac and ischiopubic segments are masculine, which is in contrast with the generally feminine proportions of the whole pelvis which is low and broad and has a wider subpubic angle. The discriminant functions of the sexual traits are hypomasculine - their trend is feminine. However, the sexual dimorphism of the hunters from Dolnl Vestonice is not known. Those dimensions of the pelvis which are, when related to the length of the femur, allways longer in females than in males behave similarly in the case of DV XV. This is indicative of its female sex. - It might be hypothesized, that disordered growth occured before the remodelling of the small pelvis to a birth canal when the narrow sacrolllac segment was not compensated by the enlargement of the ischiopubic segment: both segments are masculine in spite of the feminine character of the Whole pelvis. - A feminine sex of DV XV may be admitted but a masculine sex or an intersex ca nnot be ruled out.
154
DV-X·III+XIV+XVI VERSUS RECE f\jT MALES I ~
o
o
I (Jl
o
(Jl
o
o
o
o
~~
D. bituberalis int.
~
D. bituberalis med.
I
~
D. recta aditus
~
Pelvic height
I
§
D. bituberalis ext.
~
Conjugata, normalis
I
D.obliqua aditus
I
D. transv. aditus
~ I
Post. upper breadth
~
Dist. spinarum
~
D.transv.angustiae
~
.
I
Dist. cristarum
~-'--,,""'-§""""'~~<j
Conj ugat a diagonal
~~~~ I ~~--.,.--,,~-.--...--..,.....-
D. recta angustiae
~~~~~~~
155
Tab . 1
DV-XIII
+ XIV +
XV VERSUS RECENT MALES
% of difference D. bituberalis tnt D. bituberalis med D. recta aditus Pelvic height D. bituberalis ext Conjugata normalis D. obliqua aditus D. transv. aditus Post. upper breadth Dist. spinarum D. transv. angustiae Dist. cristarum Conjugata diagonal D. recta angustiae
Males 85.8 44.7 43.5 24.8 6.7 2.5 -.4 -24.3 -24.8 -31.1 -37.4 -5tl.7 -64.8 -92.6
Graf 1 a Tab. 1 Prumer hod not panevnich rozmeru dolnovestonickych muzu (DV XIII + XIV + XVI) ve srovnani s referencntm souborem recentnich muzskych panvt znameho pohlavl stredoevropskeho puvodu z 19. a 20. stoletL Rozdil od prumeru reterencntho souboru je vyjadren v procentech odhadnute vanacm sirky (intervaly 3 smerodatnych odchylek) r eter en cntho souboru, tj . XDVm - xrm v %
±3
+
Srrn ].
Tab. 2
DV-XV VERSUS DV-XIII + XIV + XVI Z-scores iliac fossa depth . upper sciatic notch; is chium body width symphysis breadth sciatic notch depth · acetabulum horizont sciatic notch width symphysis heigth pubis body width acetabulum vertical lower ilium pelvic bone width pubis lengt h is chium length upper ilium pelvic bone height
Males .775 .751 - .029 - .617 -.671 - 1.203 -1.231 -1.274 - 1.304 -1.694 - 1.891 -2.432 -3.919 - 4.913 -6.647 - 9.639
Graf 2 a Tab. 2 Rozmery panevnt kosti strednfho jedince trojhrobu (DV XV) ve srovnarn s prurnerem hodnot t echze rozmeru rererencmho souboru dol novestomckych muzu, tj. "prumernym lovcem" (DV XIII + XIV + XVI) . Hodnoty rozrneru DV XV [prtrnarnf data) jsou normaltzovany pomoci standardnich z-sko ru, tj. mtrou odchylky od prurneru referencntho souboru vyjadrene v [ednotkach smerodatne odchylky , resp. (XDVXV - xDVm r: SDVm.
156
DV-XV .VERS US DV-X lli o
I (Jl
+
XIV o
iliac fossa depth
BJ
uppe r sciatic notch
~
isch ium body widt h'
I
symphysis breadth
~
sci-otic not c h depth
~
ace tabu lu m horizont
~
sciatic notch width
.~
symphys is heigth
~
pub is body width
~
acetabu lum vertical
~
+
XVI (JI
I
I
lowe r ili um
~ I
pe lvic bone width
~ I
pub is lengt h
~~
isch ium length
~~~~
uppe r iliu m
~~~~~~
pelv ic bone height
~~~~~~1
157
Tab. 3 DV-XV VERSUS RECENT MALES AND FEMALES
% of difference D. bituberalis int D. bituberalis med D. bituberalis ext Dist. spinarum D. transv. angustiae D. obliqua aditus D. recta aditus Conjugata diagonal D. transv. aditus Pelvic height Dist. cristarum Post. upper breadt Conjugata normalis D. obliqua aditus 2 D. recta angustiae
Females 63.7 -19.8 -4.6 -8.4 -92.1 -98.9 -37.1 -52.7 -112.9
-23.3 -58.1 -81.8 -112.4 - 164.9 -147.5
Males 97.2 16.2 -3.1 -16.6 -28.1 -32.3 -33.9 -45.9 -56.1 -58.1 -69.6 -70.4 -87.6 -100.8 -147.1
Graf 3 a Tab. 3
panevnI rozmery strednfho jedince trojhrobu (DV XV) ve srovnam s reterencmm sou borem recentmch muzii a zen znarneho pohlavl. Rozdil od prumeru rererencmho souboru je vyjadr en v procentech odhadnute vanacni sirky reterencntho souboru , tj. [Xovxv - Xrm ) v % 3 Srrn , resp. (Xovxv - Xrf) v % 3 s-t.
±
+
Tab . 4
DIFFERENCE OF PELVIC SEGMENTS-RECENT MAN parameters in c. isch ac +is+sa 59.4 DV-XIII 2.1 11.8 26.8 DX-XIV -4.4 - 29.4 DV-XV 24.4 DV-XVI 39.1 DV - XIII + XIV+ XVI 8.3 -5 SUNGIR-1 - 6.4 21.2 hermaphrodite acetabulum + ischium + sacrum incisuraischiadica major
Graf 4 a Tab. 4
Dtskrtmlnacnt funkce rozmeru acetabula + kosti sed aci + kosti krizov~ a dtskrlrnlnaenf funkce vsech rozmeru incisura ischi a dica major u zkoumanych dolno vestornckych nillezii (DV XIII, XIV, XV, XVI), "priimern~ho lovce " [DV XIII + DV XIV + DV XVI), dospeIeho muze ze Sungiru [Sungir 1) a hermafroditni panve [hermaphrodite) ve srovnarn s reterencmm souborem recentnicn muzii. RozdH hod not dtsk nmtnacntch funkci sledovanych prfpadu od priimerii hodnot techze diskrtrmnacntch funkci reterencmho souboru je vyjadren v procentech odhadnute variacni sHlky reterencmho souboru, tj . (X - Xrm) v % 3 srm, jako v Tab . 1.
+
158
DV-XV VERSUS RECENT MALES AND FEMALES I
I
o o
~
N
0
I
~
I
0 ~ 000
~
a
0 0
D. bitubera lis int. D. bituberalis med .
D. bit ubera lis ext. Dist. spinarum
D. transv.ang ustiae D.obl iqua aditus D. recta aditus Conjugata diagona l
D. transv. aditus Pelvic height Dist. cristarum Post. upper breadth Conjugata norma lis D.obliqua ad itus 2 D. rect a ang ust iae
~
.V/;j Ma les
~ Females
159
DIFFERENCE OF" P"ELVIC SEGMENTS ~RECENT MAN I (,.J
VJ'
o
o
o
I
DV-XIII-
~
DV-XIV-
~ I
DV-XV
~~ I
~
DV-XVI. -
I
"
~
DV-XIII+XIV+XVI -
I
~
SUNGIR-l -
~
hermaphrodite -
,
-~
ocetobulum-t-ischurrn-s socrurn
~
incisura ischiadica. mojor
Tab. 5
DIFFERENCE OF PELVIC SEGMENTS-RECENT MAN segments All segm. S-1 segm. 1-P segm. 17.7 DV-XIII 24.3 59.4 30.6 26.8 DV-X1V 22.2 -51.3 DV-XV -60 -4.4 9.7 Hermaphrodite -20.6 21.8 ischio-pubic segment sacro-iliac segment all three segments Graf 5 a Tab. 5
Dtskrlminacnt funkce rozmeru ischiopubllckeho segmentu [de lky kosti stydke a sedaci}, sakroiltakalnfho segmentu [rnzrnery incisura ischiadica major) a rozrneru tri segrnentu panevni kosti [ischlopubtcky segment + sakroiltakalnt segment + horrn a dolni ilium) u dolnovestonickych nalezu (DV XIII, XIV, XV) a herrnafroditnf panve ve srovnam s re rerencmm souborem recentnich muzu, Hodnoceni jako v Tab . 4.
160
DIFFERENCE OF ·PELVIC SEGMENTS -RECENT MAN I .
I
-->
o
(Jl
o
o
. ->.
o
(Jl
o
a
o
DV-XIII
I
DV-XIV
DV-XV I
~
Hermaphrodite
~
ischia-pubic segment
~
sccro-e ilicc segment
~ . all
three segments
161
DV- XV VERSUS DV-Xrrr o
Pelvic height
N
o
+
(N
xiv. xvr ()1
o
o
())
o
~~~~~~~~~
Dist. c rista rum
Dist. spinarum
D. recta aditus D. t ransv. aditus D. recta augustiae
D.transv.augustiae D.bituberalis int.
D.bituberalis ext.
Conjugata normalis
_ "L _"_ '_--:."~
1 62
Males
----' ~
Females
'r ab. &
DV-XV VERSUS DV-XIII + XIV + XVI Pelvic diameters in % of femoral length Males Pelvic height 47.9 Dist, cristarum 52.4 Dist. spinarum 45.1 D. recta aditus 24.6 D. transv. aditus 24.8 D. recta angustiae 17.5 D. transv. angustiae 17.5 D. bituberalis Int. 23.6 D. bituberalis ext. 30.8 Conjugata normalis 24.6
Females 51.3 63.2 57.7 24.3 28.5 18.1 22.1 30.3 38.6 28.5
Graf & a Tab. & Vzajemne srovnani rozmeru velke a male (porodntcke] panve u sttedntho jedince tro]hrobu (DV XV = Females) ·a u "priimerneho lovce", tj. dolnovestonickych muzu (DV XIII + DV XIV + DV XVI = Males) vyjadrenych v procentech delky kostt stehennt,
LEGENDA Panevnt rozrnery (Tab. 1, 2, 6): Pelvic height = vyska panve (Martin e. 1 = M1), D. (Distantia) cristarum = nejvstsr sirka panve (M2], D. spinarum = predm horni spinalnl sirka (M5), D. (Diameter) recta aditus = primy prumer panevmho vchodu (M23), D. transversa aditus = prieny prumer panevmho vchodu (M24), D. obliqua aditus (prima, dextral = stkrny prumer panevnfho vchodu (vpravo), D. obliqua aditus 2 (secunda, sinistral = sikmy prumer panevniho vchodu (vlevo) (M25), D. recta angustiae =primy prumsr l1ziny panevnt (M26), D. transversa angustiae = prieny prumer l1ziny panevnt (M8), D. (Distantia) bituberalis into = prieny prumsr panevmho vychodu (mezi vnttrnimt okraji sedacich hrbolii) (M27), D. bituberalis med. = vzdalenost rnezi sti'edy sedacich hrbolii (M27a), D. bituberalis ext. = vzdalenost mezi zevnfmi okraji sedacich hrbolii (M27b), Conjugata diagonalis = od stredu promonturia k dolnlmu okraji symfyzy (M2~-2), Conjugata normalis = od hornfho okraje symfyzy ke sti'edu tela 3. krfzoveho obratle (M23-1). Rozmery panevrn kosti (Tab. 2): -iliac fossa depth = hloubka fossa iliaca (HFIL), -upper sciatic notch = horm east sfrky incisura ischiadica major (A--C), -ischium body width = sirka tela kosti sedacf (S-IS), -symphysis breadth = sifka symfyzy (S-SY), -sciattc notch depth = hloubka incisura ischiadica major (C--D), -a ceta bu lum horizon(tal) = horizontalnt rozmer acetabula (HOAC), -sciatic notch width = sirka incisura ischiadica major (A--B),. -symphysis height = vyska symf'yzy (V-SY), -pubis body width = sirka tela kosti stydke (S-PU), -acetabulumverttcal = verttkalnt rozmer acetabula (VEAC), -lower ilium = dolnt tliakalnl vyska (OILV), -pelvic bone width = sirka panevrn kosti (SCOX), -pubtc length = pubicky rozmer, tj. modifikovana delka kosti sydke (PU-M), -Ischium length = tschiadicky rozrner, tj . modifikovana delka kosti sedact (IS-M), -upper ilium = horni tltakalni vyska (HILV), -pelvtc bone height = delka, tj. vyska panevni kosti (DCOX). Vesmes podle Novotneho,
163
OBSAH CONTE NS
SYMPOSIUM
r.ovcr
MAMUTO Z DOLNiCH VESTONIC ( D ie Mammutja g er aus Do lnt Vestonice) P raha 12. 4. 1 990 Arrangement: Emanuel VlCek .
1
Vlcek, E.: LOVCI MAMUl'O Z DOLNIcH VESTONIC (Die Mammutjager aus Dol ni Vestonice)
3
Lts onek , P .: OSSICULA AUDITUS MLADOPA,LEOLITICKYCH DOVCO MAMUTO Z DOLNicH VESTONIC (Ossicula audttus bet den Ma rnmu t jagern aus Dolnt Vestonice )
65
BUy, B. -
Pokorna, M.: STOMATOLOGICKY NALEZ U KOSTERNIHO MATERIALU
Z PALEOLITICKEHO TROJHROBU Z DOI,.NlcH VESTO~JC (Stomatological studyiI11g skeletal material from three-tomb of mammoth hunters in Dolni Vestonice)
69
Ha ndzel, J. -
Vlcek, E .: VYVOJOVE DEFEKTY TVRDYCH ZUBNI'CH TKANI U MLADOPALEOLITIGKEHO JEDINCE Z DOLNI,CH VESTONIG (DV XV) [The analysis of me:vkedly impaired dental enamel of the upperpalecltthic Individual from Dolni Vestonice (DV XV) J .
93
Med, M.: MEZIOBRATLOVA ARTIKULACE LOVCO MAMUTO Z DOLNIcH VESTONIC (Intervertebral articulation of mammoth hunters from Dolni vestonicej .
99
Kuzelka, V.: OSTEOLOGICKE ZHODNOCENI ZEBER MLADOPAL'EOLITICJKYCH JE DINCO Z NALEZO V DOLNICH VESTONICICH (Osteological analysis of ribs from the u p p e r pa le oli t h ic individuals from Dnlnf Vestonice ] .
110
Cerny, M .: STANOVENI POHLAVI NA PAZNIcH A STEHBNNICH KOSTEGH KOSTER Z DOLNICH VESTONIC (Sex determination on the humeri and femora of skele-
t ons of Dolni Vestonice) .
130
Vanoata, V.: ZAKLADNI METRICKE ZNAKY A PROPORCE DLOUHYCH KOSTI DOLNI KONCETINY NA.LEZU CTYR JED INCO (DV XIII, DV XIV, DV XV, DV XVI) ZE SVRCHNE PALEOLITICKEHO NALEZISTE V DOLNlCH VESTO NICICH (Basic metrical features and proportions on lower limb long bones of Do lnl Vestonlce]
136
KU'klik, M.: DVAHA K NALEZOM Z MLADOPALEO LITICKElHO TROJHROBU V DOLNlcH VESTONICICH Z POHLEDU GENETIKA (Die Reflexion tibe r den Befunden aus dem jungpataeouttscnen Dreigrab in Dolni Vestonlce nach der genetischen Ansicht ]
148
Novotny, V.: pANEV A SEXUALNl DIMORFISMUS Z DOLNICH VES'TONIC (Pelves and the sexual dimorphism in hunters of Dolni Vestonice ] .
152
SBORNIK NARODNIHO MUZEA V PRAZE -
ACTA ' MUSEI NATIONALIS PRAGAE
XLVIII B (1992), No . 1-:-4 Redaktor Ing. l ifi Cejka, CSc. Cena tohoto dvojcisla Kc 40,-
OBRAZovA PRfLOHA
XIV
Tab. 1 : Dolnf Vestonice. Rentgenogramy sestavenych panvf [edlncu DV XIII , DV XIV a DV XV. Radtol ogtcka klinika 3. LF v Praze 10.
DV XII! ,
p. DV XIV :
Tab. 2: Dol ni Vestonice. Stav miner alizace chrupu. na zonogramech celtstt jedincu DV
XIII , DV XIV a DV XV.
t·.
I
Tab. 3: Dolnf Vestonice. Hornf koncetlny jedince DV XV v anatomtcke poloze. Pravy humerus rna v dol ni ctvrttne diafysy medtalns ohnutou osu. Zkr acent kostt leveho predlokti.
Tab. 4: Dol ni Vestonice. Panev a dolni koncettny jedince DV XV v anatomlcke poloze.
Ventrodorsalni ohnuti diafyzy praveho femuru vedlo k jeho zkracern 0 15 mm. Krcek prave kosti stehenni odstupuje hloube]i pod vel kym trochanterem. Stkma poloha panve vedla k atypickemu postaveni bederni patere (dextroskolioza) .
Tab. 1 2 3 4 5 6
5: Dolnf Vestonice . Kladivko a kovadlinka jedince DV XIV. Ievostrarme klad ivko hlavlcka kladfvka levostranna kovadlinka kloubni pl oska nad kratkym ramenkern hrot krat keho r amenka dlouhe r amenko po intr avltal nim zanetlivem poskozerii II. stupne.
\ 1 i '{
5
xv
Tab. 6: Dol ni Vestonice. Klad lvko a kovadlinka jedince DV XV.
1 2
3 4
5 6
rudiment klad ivka pravostranna kovadlinka defekty na dlouhern ramenku dtto - zvetse no poruseni plochy tela zvetseny defekt na tele ko vadlinky
Tabulka 7: Dolnf Vestcnice. Hypoplasticke zrneny sklaviny na hormm chrupu [edince DV XV .
Tabulka 8: Dolnt Vestonice. Hypoplastlcke zmeny skloviny na chrupu mandibuly u jedince DV XV.
Tabulka 9. Rekonstruovane panve z trojhrobu. (DV XIII DV XIV - vpravo)
vlevo , DV XV -
uprostred ,
Tabulka 10. Leve panevni kostl z trojhrobu. Pohled na Ischiopub icky segment. (DV XIII - vlevo , DV XV - uprostred , DV XIV - vpravo)
Tabulka 11. Prave panevni kostl z t rojhrobu. Pohle dna sakrotliakalnj segment. (DV XIII - vlevo, DV XV - uprostred, DV XIV - vpravo)
