Vývoj družstevního bankovnictví v ČR v letech

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví a pojišťovnictví

Vývoj družstevního bankovnictví v ČR v letech 2006 - 2010 Bakalářská práce

Autor:

Daniel Cenkl Bankovní management, Komerční bankovnictví

Vedoucí práce:

Praha

Doc. Ing. František Pavelka, CSc.

duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 27.4.2011

Daniel Cenkl

Poděkování: Úvodem této práce bych chtěl vyjádřit poděkování Doc. Ing. Františkovi Pavelkovi, CSc. za vstřícný přístup a důležité rady při psaní této bakalářské práce.

Anotace Cílem bakalářské práce „Vývoj družstevního bankovnictví v ČR v letech 2006 – 2010“ je popsání vývoje sektoru družstevního bankovnictví s důrazem na změny v legislativě v letech 2006 až 2010 a analýza postavení družstevních záložen v tomto období, včetně jednoho konkrétně vybrané družstevní záložny, na českém finančním trhu s ohledem na jejich budoucí vývoj a možné vývojové trendy.

Annotation The aim of the thesis "The development of the Cooperative Banking in CR in Periode 2006 2010" is the description of the development of cooperative banking sector, with emphasis on changes in legislation between 2006 and 2010 and the analyze of the status of the cooperative banks, including the chosen of an specific cooperative bank, on the Czech financial market with regard on their future developments and possible trends.

Obsah 1

2

3

4

5

Základní charakteristika družstevního bankovnictví v České republice ................................................ 9 1.1

Historie družstevního bankovnictví v České republice ........................................................................ 9

1.2

Aktuální vývoj družstevního bankovnictví ........................................................................................ 11

1.3

Charakteristika družstevních záložen ................................................................................................. 13

1.4

Asociace družstevních záložen .......................................................................................................... 18

1.5

Konkurenceschopnost družstevních záložen ...................................................................................... 19

1.6

Shrnutí historického a současného vývoje záložen ............................................................................ 20

Změny v legislativě upravující družstevní bankovnictví v ČR po roce 2006 ........................................ 22 2.1

Změny zákonů upravující družstevní záložny v roce 2006 ................................................................ 22

2.2


2.3


2.4


2.5


2.6

Shrnutí vývoje legislativy ve vztahu k vývoji sektoru družstevních záložen ..................................... 26

Postavení družstevních záložen v letech 2006 – 2009 .............................................................................. 27 3.1

Velikost sektoru družstevních záložen v letech 2006 – 2009............................................................. 27

3.2

Struktura sektoru družstevních záložen v letech 2006 – 2009 ........................................................... 28

3.3

Ostatní ukazatelé sektoru družstevních záložen v letech 2006 – 2009............................................... 30

3.4

Shrnutí vývoje družstevních záložen v letech 2006 – 2009 ............................................................... 30

Základní charakteristika produktů a obchodů družstevních záložen ................................................... 32 4.1

Běžné účty družstevních záložen ....................................................................................................... 33

4.2

Spořící účty družstevních záložen ...................................................................................................... 34

4.3

Termínované účty družstevních záložen ............................................................................................ 34

4.4

Úvěrové obchody družstevních záložen ............................................................................................. 35

4.5

Platební styk družstevních záložen .................................................................................................... 36

4.6

Ostatní produkty a služby družstevních záložen ................................................................................ 38

4.7

Shrnutí produktové nabídky družstevních záložen ............................................................................ 40

Fio, družstevní záložna – charakteristika a vývoj ................................................................................... 42 5.1

Historický vývoj a základní charakteristika záložny .......................................................................... 42

5.2

Základní ukazatelé záložny v letech 2006 – 2010.............................................................................. 43

5.3

Produktová nabídka záložny .............................................................................................................. 44

6

6

5.4

Budoucí vývoj subjektu ..................................................................................................................... 49

5.5

Shrnutí ................................................................................................................................................ 50

Budoucí vývoj a trendy družstevního bankovnictví v ČR ...................................................................... 51

Závěr .................................................................................................................................................................... 53 Bibliografie .......................................................................................................................................................... 57

7

Úvod: Předmětem práce je popsání postavení družstevních bankovnictví v České republice v letech 2006 – 2010 a seznámení s nejvýznamnějšími změnami, které ovlivnily vývoj družstevního bankovnictví v tomto období. Práce nabízí ucelený popis a informace o družstevním bankovnictví od historického období a období zásadních legislativních změn v družstevním bankovnictví, až po předpokládaný vývoj a pozici družstevního bankovnictví na českém finančním trhu.

První kapitola se zaměřuje na seznámení se s historií a současným stavem družstevního bankovnictví,

popisuje základní charakteristiku, vznik družstevních záložen a jejich

konkurenceschopnost na českém finančním trhu.

Druhá kapitola se věnuje nejvýznamnějším změnám v české legislativě, které ovlivnily vývoj družstevních záložen v letech 2006 – 2010.

Třetí kapitola se zabývá postavením družstevního bankovnictví a popisuje základní ukazatele, velikost a strukturu sektoru družstevních záložen v letech 2006 – 2010.

Čtvrtá kapitola popisuje základní produktovou nabídkou družstevních záložen a jejich obchodů a nabízí srovnání vybraných záložen v této oblasti.

Pátá kapitola věnuje prostor konkrétní družstevní záložně, popisuje historický vývoj tohoto subjektu, produktovou nabídku a současné postavení záložny na českém finančním trhu.

Šestá kapitola zakončuje celou práci úvahami nad budoucím vývojem a možnými trendy v sektoru družstevního bankovnictví v České Republice.

8

1

Základní charakteristika družstevního bankovnictví v České republice

Předmětem první části bakalářské práce je popsání významu historického vývoje na současné postavení družstevních záložen na území České republiky. V dalších částech této kapitoly bude věnován prostor popsání základní charakteristiky sektoru družstevních záložen a nabídne zhodnocení principu družstevního bankovnictví.

1.1 Historie družstevního bankovnictví v České republice K tomu, abychom pochopili současné postavení družstevního bankovnictví na českém finančním trhu je potřebné nejdříve poznat historické důvody vzniku družstevních záložen u nás. Mezi nejvýznamnější důvody, které stály u zrodu družstevních záložen v 19. století, patří kritika peněžní závislosti na rakouských ústavech a z toho vyplývajícího nedostatku finančního kapitálu pro české hospodářství. Hlavním představitelem reprezentující zmiňovanou kritiku závislosti je bezesporu František Cyril Kampelík (původ lidového názvu – kampeličky). Mezi další významné osoby, které se zasadily o vznik družstevních záložen u nás a tím i k částečné ekonomické nezávislosti na rakouských peněžních ústavech, patří František Šimáček a Filip Stanislav Kodym. Významný rozvoj družstevních záložen byl zaznamenán zejména v období od začátku minulého století až do konce padesátých let, kdy nástupem komunismu z českého finančního trhu zcela vymizely. Ke znovuzrození družstevních záložen došlo až po roce 1989, tedy v období přechodu z centrálně plánovaného hospodářství na tržní hospodářství. V tomto období se uvolnila legislativa upravující český bankovní trh, což vedlo k rozmachu finančního trhu a i k růstu poptávky po finančních službách. Největší růst byl zaznamenán zejména v poskytování drobných úvěrů, které představovaly největší mezeru v nabídce služeb českého bankovního trhu. 9

Nejenom díky rostoucí poptávce po finančních službách se proto v polovině devadesátých let začaly družstevní záložny znovu objevovat na českém finančním trhu. Legislativní oporou ke znovuzrození družstevního bankovnictví bylo přijetí zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, který nabyl účinnosti 1. ledna 1996. Koncem devadesátých let nastalo pro družstevní záložny velmi bouřlivé období. Enormní růst celého sektoru družstevního bankovnictví tak vystřídala vlna krachů družstevních záložen na podzim roku 1999. Mezi základní příčiny, které měly na svědomí tuto krizi, patřila zejména nedokonalá legislativa, faktická neexistence kontrolních mechanismů nad družstevními záložnami a špatné ekonomické řízení v jednotlivých subjektech. Ke zřízení kontrolního orgánu sice došlo již v roce 1997, kdy byl zřízen Úřad pro dohled nad družstevními záložnami, nicméně z důvodu nedostatečných pravomocí tohoto úřadu, byl dohled na sektorem záložen do značné míry neefektivní. Do konce roku 2005 se celý sektor družstevního bankovnictví potýkal s nepříznivým vývojem, který se negativně podepsal na důvěře české veřejnosti v tyto instituce a tím i na upozadění významu družstevních záložen na českém finančním trhu. Svědčí o tom počet družstevních záložen v letech 2003 – 2005, kdy zatímco ke konci roku 2003 bylo 42 činných záložen, ke konci roku 2005 to bylo už pouhých 20. Tabulka č. 1 – Vývoj počtu družstevních záložen do konce roku 2005. k 31.12.2003

k 31.12.2004

k 31.12.2005

Celkový počet družstevních záložen zapsaných v obchodním rejstříku

119

111

20

Činné družstevní záložny

42

33

20

Družstevní záložny v likvidaci

45

44

-

Družstevní záložny v konkurzu

32

34

-

Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách České národní banky ke dni 17. dubna 2011. Obrat ve vývoji družstevních záložen představovala novelizace zákona č. 87/1995 Sb., v podobě přijetí nového zákona č. 100/2000 Sb., který představoval zásadní změny vedoucí k odstranění nedostatků jako je například neumožnění nabývání majetkové účasti v jiných právnických osobách, významné omezení vstupu do odvětví, zavedení uhrazovací povinnosti 10

členů v případě ztráty nebo zavedení povinného ověření účetní uzávěrky auditorem a zavedení pravidel obezřetného podnikání.

1.2 Aktuální vývoj družstevního bankovnictví V současné době družstevní záložny představují seriozní finanční instituce, které se již v mnohém nepodobají družstevním záložnám z devadesátých let. Za obnovením důvěry české veřejnosti v družstevní bankovnictví a tím i stabilizaci celého sektoru stojí snaha o získání důvěryhodnosti. Pro příklad můžeme uvést činnosti Asociace družstevních záložen jako je ustanovení etického kodexu, který se významně podepsal na zvýšení transparentnosti záložen. Od začátku roku 2011 působí na českém finančním trhu 14 družstevních záložen, z nichž 12 je členem Asociace družstevních záložen. Seznam družstevních záložen k 31. 1. 2011: -

AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo,

-

Artesa, spořitelní družstvo,

-

Citfin,spořitelní družstvo,

-

České spořitelní družstvo,

-

Družstevní záložna Kredit,

-

Družstevní záložna PSD,

-

Metropolitní spořitelní družstvo,

-

Moravský Peněžní Ústav - spořitelní družstvo,

-

Peněžní dům, spořitelní družstvo,

-

Podnikatelská družstevní záložna,

-

ROYAL CAPITAL družstevní záložna,

-

UNIBON - spořitelní a úvěrní družstvo,

-

WPB Capital, spořitelní družstvo, 11

-

Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo.

Počet členů družstevních záložen ke konci roku 2010 překročil hranici 34 tisíc. Celková bilanční suma družstevních záložen k 31. prosinci 2010 se během tohoto roku zvýšila o 66 % a činila 19,9 mld. Kč. Činnost družstevních záložen se v současné době orientuje zejména na sběr depozit a poskytování úvěrů představující necelých 90 % aktivní strany bilance celého sektoru. Poskytování úvěrů se v průběhu roku 2010 navýšilo o téměř 65 %. Celkový čistý zisk všech družstevních záložen v České Republice činil 31,9 mil. Kč. Za 40 % navýšením čistého zisku celého sektoru družstevních záložen oproti roku 2009 stály především rostoucí zisky z finanční činnosti. Kapitálová přiměřenost družstevních záložen jako celku je 12,59 %, což je vzhledem ke stanovené výši 8 % více než dostačující. Výše uvedené shrnutí základních ukazatelů sektoru družstevních záložen a detailní informace o jednotlivých záložnách uvedené v tabulce č. 1 svědčí o zcela odlišném způsobu ekonomického řízení družstevních záložen oproti způsobům aplikovaných v devadesátých letech. Tabulka č. 2 – Základní charakteristika družstevních záložen v České republice k 31. prosinci 2010. Bilanční suma

Zákl. kapitál splac.

Zisk po zdanění

Počet poboček

Počet členů

Počet zam.

Lokace

AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo

653786

63601

-10979

1257

1

22

Hradec Králové

Artesa, spořitelní družstvo

283112

89354

-12103

-

1

13

Praha

Citfin,spořitelní družstvo

120563

37000

542

440

1

29

Praha

České spořitelní družstvo

53803

35406

-240

53

1

6

Praha

Družstevní záložna Kredit

135361

16060

152

108

1

0

Praha

Družstevní záložna PSD

312737

79340

1078

340

1

2

Praha

Metropolitní spořitelní družstvo

-

77499

-

-

2

4

Praha / Brno

5762613

396052

23361

8082

3

84

Praha / Zlínský kraj

Moravský Peněžní Ústav spořitelní družstvo

12

Peněžní dům, spořitelní družstvo

430067

80587

4126

-

2

12

Uherské Hradiště

Podnikatelská družstevní záložna

195372

35000

444

87

1

6

Praha

39621

38012

-574

-

1

-

Praha

UNIBON - spořitelní a úvěrní družstvo

1495898

100000

-6040

839

3

-

ČR / SR / Polsko

WPB Capital, spořitelní družstvo

4626506

382558

5965

8017

1

40

ČR / SR

Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo

2114921

76824

2595

-

8

38

ČR

ROYAL CAPITAL družstevní záložna

Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách jednotlivých družstevních záložen ke dni 17. dubna 2011. V této souvislosti lze konstatovat, že současné družstevní bankovnictví představuje zcela oprávněně standardní součást našeho finančního sektoru a také alternativu ke klasickému bankovnictví.

1.3 Charakteristika družstevních záložen Tato část práce popisuje základní odlišnosti družstevních záložen od klasických bank, vznik a základní principy fungování záložen, organizační strukturu a předmět podnikání.

Základní charakteristika družstevní záložny Družstevní záložna není bankou v klasickém pojetí definovaném zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, její existenci a činnosti definuje zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Legislativou družstevních záložen se podrobněji věnuje kapitola č.2 této práce. Družstevní záložna v pojetí právní formy podnikaní je družstvo, které provozuje finanční činnosti za účelem podpory hospodaření svých členů. Z výše uvedeného zejména vyplývá, že základní charakteristikou a zároveň odlišností družstevních záložen od klasických bank je způsob poskytování finančních služeb, neboť družstevní záložny poskytují služby výhradně na základě principu povinného členství. Výjimkou jsou pouze organizační složky státu nebo veřejné instituce. 13

V názvu každé družstevní záložny musí být vždy uvedeno jedno z níže uvedených označení: -

spořitelní a úvěrní družstvo,

-

družstevní záložna,

-

spořitelní družstvo,

-

úvěrní družstvo.

Družstevní záložny se zřizují na dobu neurčitou a jejich sídlo musí být na území České republiky, nicméně jsou oprávněné zakládat za účelem podnikání a se souhlasem České národní banky své pobočky na území jiných členských států Evropské unie.

Orgány družstevních záložen Organizační struktura družstevní záložny je upravena zákonem č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a také obchodním zákoníkem. Mezi základní orgány družstevní záložny patří členská schůze, představenstvo, úvěrová a kontrolní komise. Nejvyšším orgánem družstevní záložny je členská schůze, která je svolávaná představenstvem družstevní záložny a schází se minimálně 1x ročně. Mezi základní činnosti členské schůze patří: -

schvalování nebo změna stanov,

-

schvalování účetní závěrky a výroční zprávy,

-

rozhodování o úhradě ztráty nebo rozdělní zisku,

-

rozhodování o změnách základního kapitálu nebo o budoucím rozvoji,

-

volí nebo odvolává členy volených orgánů.

Statutárním orgánem družstevní záložny je představenstvo. Předseda nebo místopředseda představenstva je osobou, která reprezentuje záložnu navenek. Mezi základní činnosti a pravomoci představenstva patří: -

rozhodování o úročení vkladů a úvěrů,

-

rozhodování o přijetí úvěru nebo vkladu od jiné finanční instituce,

-

rozhodování o poskytnutí úvěru jiné finanční instituci, 14

-

rozhodování o poplatcích za finanční služby,

-

jmenování členů vrcholového vedení záložny.

Úvěrová komise má minimálně tři členy, kteří jsou voleni členskou schůzí družstevní záložny. Hlavní činností úvěrové komise je podle stanov družstevní záložny rozhodovací pravomoc o poskytování nabízených úvěrů a záruk. Kontrolní komise je zcela nezávislý orgán družstevní záložny. Odpovědnost kontrolní komise je pouze směrem k členské schůzi. Tak jako úvěrová komise má i kontrolní komise minimálně tři členy, kteří jsou voleni členskou schůzi družstevní záložny. Mezi hlavní činnosti a pravomoci kontrolní komise patří: -

kontrola všech činností záložny,

-

projednávání stížnosti jednotlivých členů,

-

rozhodování o nápravných opatřeních.

Vznik a zánik družstevních záložen V tomto oddílu jsou popsány základní podmínky a pravidla pro založení a zánik družstevních záložen upravené zákonem č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Pro založení družstevní záložny je nutné získat povolení od České národní banky k působení na území České Republiky na základě podání písemné žádosti České národní bance. Získání povolení však předchází povinnost složení částky 35 000 000 Kč, ze které se následně vytváří základní kapitál, případně rizikový nebo rezervní fond, je-li vytvořen při založení družstevní záložny. Mezi další podmínky pro získání povolení patří například prokázání odborné způsobilosti členů představenstva, úvěrové a kontrolní komise a vrcholového vedení záložny, zdůvodnění účelu založení a strategického záměru rozvoje na trhu družstevních záložen nebo povinný minimální počet členů dané záložny. Vyjma zániku na základě rozhodnutí družstevní záložny o ukončení podnikatelské činnosti existuje mnoho důvodů vedoucích k zániku záložny. Mezi nejzásadnější důvody vedoucí k zániku patří: 15

-

počet členů družstevní záložny klesl pod povinných třicet,

-

základní kapitál klesl pod hranici 35 000 000 Kč,

-

zákonem definované orgány nebyly zvoleny po ukončení jejich funkčního období,

-

odnětím povolení vydaného Českou národní bankou,

-

nezákonnou fúzí nebo rozdělením záložny (družstevní záložny mohou fúzovat pouze s jinou družstevní záložnou a rozdělení družstevní záložny lze pouze na družstevní záložny).

Členství v družstevní záložně Jak již bylo uvedeno v kapitole č. 1.3.1, družstevní záložny neposkytují finanční služby na základě smluvního vztahu s klientem, ale na základě členského principu. Družstevní záložna podnikající na území České republiky musí mít nejméně 30 členů a členem družstevní záložny se může stát fyzická nebo i právnická osoba. Členy družstevní záložny se stávají na základě předložení přihlášky za člena a splacením základního členského vkladu, forma členského vkladu je pouze peněžitá. U některých záložen je potřeba uhradit navíc vstupní vklad nebo-li jednorázové zápisné. Složení dalšího členského vkladu do základního kapitálu družstevní záložny podléhá předchozímu souhlasu České národní banky v případě, že dojde ke zvýšení členského podílu na základním kapitálu záložny nad 5 %. Minimální výše dalšího členského vkladu je pětinásobek základního členského vkladu. Výše základního členského vkladu případně vstupního vkladu u jednotlivých družstevních záložen se výrazně liší, rozpětí se pohybuje od 0 Kč až po 30 000 Kč. Tabulka č.3 – Srovnání členských vkladů družstevních záložen k 31. prosinci 2010. Základní členský vklad

Vstupní vklad (zápisné)

1

0

100

0


1

1


14000

100

AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo Artesa, spořitelní družstvo

16

Družstevní záložna Kredit Družstevní záložna PSD

informace nejsou zveřejněny 1

1


100

0

Moravský Peněžní Ústav - spořitelní družstvo

1000

100


100

0


30000

5000


17000

1000

400

100

1

199

100

0

UNIBON - spořitelní a úvěrní družstvo WPB Capital, spořitelní družstvo Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo

Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách jednotlivých družstevních záložen v jejich stanovách, ke dni 17. dubna 2011. Členové družstevních záložen mají na rozdíl od klientů bank možnost se podílet na řízení subjektu formou hlasování na jednání členské schůze, mají právo si vyžádat k nahlédnutí účetní uzávěrku, návrh na rozdělení zisku nebo návrh způsobu úhrady případné ztráty z hospodaření.

Předmět podnikání družstevních záložen Ze základních ekonomických ukazatelů uvedených v oddíle č. 1.2 lze odvodit převažující orientaci družstevních záložen na přijímání vkladů, poskytování úvěrů a zúčtování platebního styku i přesto, že ze zákona mají družstevní záložny definovaný předmět podnikání, který lze označit za konkurenceschopný ve srovnání s předmětem podnikání klasické banky. Mezi základní oblasti podnikaní kromě výše uvedených patří: -

vydávání a správa platebních prostředků,

-

poskytování záruk ve formě ručení nebo bankovních záruk,

-

otvírání akreditivů,

-

obstarání inkasa,

-

nákup a prodej cizí měny, 17

-

pronájem bezpečnostních schránek,

-

finanční leasing.

1.4 Asociace družstevních záložen Asociace družstevních záložen (dříve Unie družstevních záložen) byla založena koncem roku 2001 za účelem zlepšení reputace sektoru družstevních záložen a také za účelem společného postupu členských družstevních záložen v době přípravy harmonizace zákona č. 87/1995 Sb., o úvěrních a spořitelních družstvech. V současné době Asociace družstevních záložen jako zájmové sdružení právnických osob sdružuje 14 záložen na základě principu dobrovolného členství. Mezi nejvýznamnější činnosti Asociace družstevních záložen patří především: -

zastupování a prosazování společných zájmů záložen vůči zákonodárným, exekutivním a regulatorním orgánům České republiky,

-

podporování rozvoje záložen na lokální i mezinárodní úrovni,

-

posilování pozitivního veřejného mínění,

-

poradenství a konzultace poskytované jejím členům,

-

školení a odborné kurzy.

Mezi základní orgány Asociace družstevních záložen patří kongres, který je jako nejvyšší orgán Asociace tvořený zástupci všech družstevních záložen sdružených v této asociaci. Dalšími významnými orgány je pětičlenné prezidium, které řídí veškeré činnosti Asociace a kontrolní orgán, kde působí taktéž pětičlenná rada. Za nejvýznamnější počin Asociace družstevních záložen můžeme považovat vydání etického kodexu. Účelem etického kodexu je především stanovení standardů chování družstevních záložen a jejich pracovníků a tím posilovat důvěru veřejnosti ve služby nabízené družstevními záložnami a dále rozvíjet korektní a transparentní vztahy uvnitř sektoru družstevního bankovnictví a tak přispívat k jeho zdravému rozvoji.

18

1.5 Konkurenceschopnost družstevních záložen Obecně lze říci, že současné postavení družstevních záložen vůči bankovnímu sektoru je velmi podobné. Stejně jako klasické banky, družstevní záložny poskytují základní finanční služby jako je přijímaní vkladů, poskytování úvěrů nebo zprostředkování platebního styku. Nejvýznamnějším rozdílem mezi klasickou bankou a družstevní záložnou je míra regulace podnikání (klasická banka má přísnější podmínky), což přímo implikuje několik důsledků. Vzhledem k mírnějším podmínkám regulace sektoru družstevních záložen oproti bankovnímu sektoru mohou družstevní záložny uskutečňovat do jisté míry rizikovější obchody, především mohou poskytovat úvěry méně bonitním či rizikovějším členům - klientům. To s sebou samozřejmě nese zvýšené riziko pro družstevní záložny, které je zpravidla kompenzováno vyšším úrokem z poskytovaných úvěrů. Na druhou stranu, díky vyšším úrokům z úvěrů, si družstevní záložny mohou dovolit nabídnout o něco vyšší úroky u vkladů než klasické banky. Důsledkem je velmi silná motivace pro potenciální členy - klienty družstevních záložen k vložení finančních prostředků právě do záložen a tím mohou družstevní záložny představovat pro klasické banky významnou konkurenci do budoucna.

Základní výhody družstevních záložen Největší výhodou v nabídce družstevních záložen je vyšší zhodnocení finančních prostředků z vkladů jednotlivých členů záložen či poskytování úvěrů s nedostatečným krytím. Další výhodou jsou zpravidla výrazně nižší poplatky spojené s vedením účtu a správou platebního styku. Vzhledem ke svému převážně regionálnímu zaměření je možné vnímat jako výhodu družstevních záložen také velmi osobní klientský přístup. Detailnějšímu rozboru výše úrokových sazeb vkladů či úvěrů a s nabízenými produkty souvisejících poplatků se podrobně věnuje kapitola č. 4.

Základní nevýhody družstevních záložen

19

Největší nevýhodou členství v družstevní záložně může být vnímána uhrazovací povinnost v případě ztráty družstevní záložny. Uhrazovací povinnost nad rámec krytí vlastními zdroji družstevní záložny se stanovuje jako součet všech dalších členských vkladů a dvojnásobku základního členského vkladu. Jako nevýhodu lze také vnímat uzavřený charakter některých družstevních záložen, které neumožňují přistoupení nových členů. Důsledkem toho je absence motivace těchto družstevních záložen k zavádění moderních finančních služeb do produktové nabídky záložen. Typickým příkladem moderního a přitom již standardního finančního produktu je internetové bankovnictví. Regionální zaměření družstevních záložen, jak bylo uvedeno v oddílu č. 1.5, může být na druhou stranu také nevýhodou z pohledu zhoršené dostupnosti finančního servisu oproti klasickým bankám. Současná dostupnost družstevních záložen je podrobně popsána v tabulce základních ukazatelů družstevních záložen v oddílu č. 1.2.

1.6 Shrnutí historického a současného vývoje záložen Sektor družstevního bankovnictví zaznamenal od okamžiku vzniku družstevních záložen na našem území až po současnost velmi výrazné změny. V současnosti se družstevní záložny čím dál tím více podobají klasickým bankám, ať už rozsahem nabízených finančních služeb, legislativním rámcem upravující družstevní záložny a nebo strukturou sektoru záložen. Družstevní záložny patří stejně jako banky a pobočky zahraničních bank do sektoru úvěrových institucí a vztahují se na ně podobná pravidla jako na klasické banky. Jako příklad můžeme uvést: -

pravidla obezřetného podnikání,

-

pravidla pro licencování záložen, pro kvalifikované účasti v nich, pro schvalování osob v jejich vedení,

-

pravidla pro prokazování odborné způsobilosti, pro schvalování auditora a dalších členských vkladů,

-

zákonné pojištění všech vkladů – od 1. dubna 2006 byly družstevní záložny zapojeny do systému pojištění vkladů u Fondu pojištěných vkladů. 20

V souvislosti s postupnou implementací evropských směrnic a ostatních mezinárodních regulací do českého legislativního prostředí, se na družstevní záložny vztahují také některé kvalitativní regulatorní požadavky, zejména z oblasti vnitřních řídicích a kontrolních systémů a systémů řízení rizik. Mezi nejvýznamnější změny, které ovlivnily vývoj družstevních záložen po současnost můžeme považovat zrušení Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami a převedení jeho pravomoci pod Českou národní banku. Vývoj sektoru družstevních záložen a popsané změny v této kapitole ukazují, že družstevní záložny našly své místo na českém finančním trhu.

21

2

Změny v legislativě upravující družstevní bankovnictví v ČR po roce 2006

Velké množství krachujících družstevních záložen bylo příčinou snah o legislativní úpravy a o zpřísnění podmínek k jejich fungování. Nejzásadnějším obdobím pro družstevní záložny z pohledu legislativních změn je období po roce 2005. Legislativa, která má stěžejní význam pro sektor družstevních záložen: -

zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech,

-

zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance,

-

zákon č. 21/1992 Sb., o bankách,

-

zákon č. 120/2007 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti se stanovením kapitálových požadavků na banky, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníky s cennými papíry a na instituce elektronických peněz,

-

zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

-

zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku),

-

vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání.

2.1 Změny zákonů upravující družstevní záložny v roce 2006 Klíčovým zákonem jak již bylo uvedeno v kapitole č.1, upravující zejména pravidla pro vznik, podnikání a zánik družstevních záložen a pojištění pohledávek z vkladů uložených u družstevních záložen, je zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Od svého prvního vydání byl tento zákon již několikrát novelizován. V roce 2006 došlo ke dvěma zásadním novelizacím, které mají klíčový dopad do sektoru družstevních záložen. První novelizací je změna zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Nejvýznamnější změnou tohoto zákona s dopadem na sektor družstevních záložen je skutečnost, že od 1. dubna 2006 přešla odpovědnost za výkon dohledu nad finančním trhem na Českou národní 22

banku. Tím Česká národní banka působí jako jediný orgán dohledu finančního sektoru v České republice. Cílem této integrace orgánů vykonávajících dohled nad finančním trhem bylo posílení efektivity dohledu a snížení nákladů na jeho provádění i v souvislosti se snahou Evropské unie o integraci celého evropského finančního trhu. Touto změnou zanikly níže uvedené dozorové orgány: -

Úřad pro dohled nad družstevními záložnami (ÚDDZ),

-

Komise pro cenné papíry (KCP),

-

Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění Ministerstva financí ČR (ÚDPP).

Druhou novelizací ovlivňující sektor družstevních záložen je změna zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Touto změnou se stanovují nové povinnosti v souvislosti se bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a boje proti terorismu. Mezi nové povinnosti družstevních záložen, v souvislosti s touto legislativní změnou, patří například povinnost prověřit podezřelé finanční transakce klientů nebo povinnost nahlásit tyto transakce finančnímu analytickému útvaru Ministerstva financí ČR.

Změny vyhlášek a opatřeních České národní banky v roce 2006 Významnou legislativní změnou je Vyhláška č. 272/2006 Sb., která nabyla účinnosti dne 7. června 2006. Vyhláška stanovuje družstevním záložnám povinnost předkládat seznam listin a jejich náležitosti k prokázání odborné způsobilosti a důvěryhodnosti osob ve vedení záložen a k prokázání způsobilosti fyzických nebo právnických osob s kvalifikovanou účastí na družstevních záložnách (v roce 2006 bylo vydáno Českou národní bankou 22 souhlasů ve věci posouzení splnění podmínek pro výkon funkce člena orgánu družstevní záložny nebo řídicí osoby). Dle § 2b zákona č. 87/1995 Sb., se kvalifikovanou účastí se rozumí přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech osoby nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 % nebo umožňuje uplatňovat významný vliv na její řízení. Nepřímým podílem se 23

pro účely tohoto zákona rozumí podíl držený prostřednictvím jiné osoby nebo skupiny osob, jednajících ve shodě. Cílem této vyhlášky je sjednocení pravidel a požadavků pro finanční instituce v souvislosti s vykonáváním dohledu nad českým finančním trhem Českou národní bankou. Poslední legislativní změnou v sektoru družstevních záložen v roce 2006 je Opatření č. 6 ze dne 29. června 2006, kterým se stanoví pravidla kapitálové přiměřenosti, angažovanosti a vnitřního řídícího a kontrolního systému spořitelních a úvěrních družstev.

2.2 Změny zákonů upravující družstevní záložny v roce 2007 V roce 2007 byl novelizován zákon č. 120/2007 Sb. Nejvýznamnější změnou pro sektor družstevních záložen, kterou tato novelizace přináší je zapracování nového konceptu kapitálové přiměřenosti vycházející z transpozice evropské směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES označovaný jako Basel II. Účinnost novelizace zákona je od 1. července 2007.

Změny vyhlášek a opatřeních České národní banky v roce 2007 V souvislosti s uvedenou změnou zákona č. 120/2007 Sb., ve smyslu transpozice evropských směrnic uvedených v oddíle č. 2.2, byla 1. července 2007 přijata vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrových družstev a obchodníků s cennými papíry. Touto vyhláškou se harmonizuje legislativa České republiky především v oblasti požadavků na řídící a kontrolní systém, kapitálové přiměřenosti a požadavků České národní banky na uveřejňování informací. Pro družstevní záložny znamenají pravidla vyplývající z této vyhlášky například povinnost zavést vnitřní řídící a kontrolní systém na všechny činnosti záložen včetně jeho ověření auditorem, povinnost zavést vnitřní audit a compliance nebo stanovení odpovědnosti za činnosti, které jsou předmětem outsourcingu. Dále vyhláška stanovuje a mění pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti a stanovení kapitálových požadavků k úvěrovým, tržním a nově dle vyhlášky i operačním rizikům záložen. Vyhláška stanovuje také rozsah

24

uveřejňovaných informací a jejich ověření auditorem, které jsou družstevní záložny povinné předkládat jednou za čtvrtletí České národní bance.

2.3 Změny zákonů upravující družstevní záložny v roce 2008 V roce 2008 byla vydána pouze novela zákona ovlivňující sektor družstevních záložen. Jedná se o novelizaci zákona č. 21/1992 Sb., o bankách ke dni 15. prosince 2008. Změnou zákona se zvyšuje náhrada pojištěného vkladu do výše 100 %, ve finančním vyjádření však maximálně 50 000 EUR. Od roku 2006 to bylo 90 % maximálně 25 000 EUR. Novela tohoto zákona vychází ze směrnice o pojištění vkladů a dohody členských států Evropské unie v souvislosti s krizí na finančních trzích z druhé poloviny roku 2008 a nepochybně přispěla k uklidnění vkladatelů v době krize.

2.4 Změny zákonů upravující družstevní záložny v roce 2009 V roce 2009 byla vydána stejně jako v roce 2008 pouze jediná novela zákona s dopadem na sektor družstevních záložen. Touto novelizací je změna zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech ke dni 1. srpna 2009 v souvislosti s transpozicí evropskou směrnicí o kvalifikovaných účastech 2007/44/ES.

2.5 Změny zákonů upravující družstevní záložny v roce 2010 V roce 2010 byla opět provedena významná novelizace zákona č. 21/1992 Sb., o bankách s účinností od 31. prosince 2010. Změnou zákona se znovu reaguje na krizi evropského finančního sektoru s cílem zvýšit důvěryhodnost celého evropského bankovního sektoru a zvýšení ochrany vkladů a dostupnosti vkladů v případě krachu banky. Výše náhrady se vypočítává z celkového objemu pojištěných vkladů jednoho vkladatele u dotčené banky a poskytuje se ve výši 100 %, maximálně však do výše 100 000 EUR. Druhou změnou, kterou novela zákona přináší je změna lhůty pro zahájení výplat náhrad z vkladů. Oproti původní lhůtě tří měsíců se lhůta zkracuje na 20 pracovních dnů. Poslední v této práci zmiňovanou změnou legislativy v roce 2010 je změna zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů, která umožňuje 25

družstevním záložnám změnit právní formu z družstva na akciovou společnost. V roce 2010 Fio, burzovní společnost získala bankovní licenci a v témže roce dokončila integraci Fio, družstevní záložny do nově vzniklého bankovního subjektu. O vývoji Fio, družstevní záložny se bude podrobněji zabývat kapitola č. 5 této práce.

2.6 Shrnutí vývoje legislativy ve vztahu k vývoji sektoru družstevních záložen Změna legislativy zejména v letech 2006, 2007 a 2010 zásadním způsobem přispěla ke stabilizaci celého sektoru družstevních záložen. Mezi hlavní příčiny pozitivního vývoje družstevních záložen můžeme považovat integraci orgánů vykonávajících dohled nad celým sektorem. Změny v oblasti povinného pojištění vkladů a v oblasti povinně zveřejňovaných informací, zavedení nových pravidel kapitálové přiměřenosti a zavedení vnitřního kontrolního systému řízení družstevních záložen, což v konečném důsledku vedlo ke zvýšení ochrany klienta a ke zprůhlednění hospodaření družstevních záložen. Důkazem o úspěšnosti těchto legislativních opatření je rostoucí důvěra klientů a zvýšená poptávka po službách a produktech družstevních záložen ke konci roku 2010, o čemž svědčí především ustálení počtu činných družstevních záložen a dále zvýšení bilanční sumy celého sektoru záložen zejména v oblasti poskytování úvěrových produktů a přijímaní vkladů od klientů.

26

3

Postavení družstevních záložen v letech 2006 – 2009

V této kapitole je popisován vývoj postavení družstevních záložen v letech 2006 až 2009, velikost a struktura sektoru a jeho základní ukazatelé. Postavení sektoru družstevních záložen v roce 2010 se věnuje oddíl č. 1.2 této práce.

3.1 Velikost sektoru družstevních záložen v letech 2006 – 2009 Vzhledem k charakteru družstevních záložen je celý sektor družstevních záložen oproti českému bankovnímu sektoru nesrovnatelně menší. I přes růstovou tendenci objemu aktiv sektoru družstevních záložen v letech 2006 až 2009 se podíl záložen na celkových aktivech bankovního sektoru podílí ke konci roku 2009 přibližně 0,4 procenty. Za povšimnutí stojí rok 2006 a rok 2009, kdy celková aktiva zejména úvěry celého sektoru družstevních záložen velmi dynamicky narůstala. Například v roce 2006 to byl dokonce 70 % nárůst celkových aktiv, v roce 2008 vzrostly poskytnuté úvěry na rekordních 6,7 mld. Kč. Navzdory dynamickému nárůstu celého odvětví si však výsadní postavení udržují čtyři největší družstevní záložny což vypovídá o významné koncentraci celého sektoru. Koncentraci sektoru družstevních záložen se bude podrobněji věnovat oddíl č. 3.2. Tabulka č. 4 – Celková aktiva sektoru družstevních záložen v letech 2006 – 2009. k 31.12.2006

k 31.12.2007

k 31.12.2008

k 31.12.2009

7 mld.

9 mld.

12,1 mld.

17,7 mld.

70

31,3

34,8

46,6

4,2 mld.

5,2 mld.

6,7 mld.

4,2 mld.

Poskytnuté úvěry v % k celkovému objemu aktiv sektoru družstevních záložen

60

60

59,1

51

Podíl aktiv sektoru družstevních záložen na celkových aktivech bankovního sektoru v %

0,1

0,2

0,3

0,4

Objem aktiv sektoru družstevních záložen (cca v Kč) Dynamika růstu aktiv sektoru družstevních záložen v % Poskytnuté úvěry družstevními záložnami v Kč

27

Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách České národní banky ve Zprávách o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2006, 2007, 2008 a 2009, ke dni 17. dubna 2011. Objem vkladů členů družstevních záložen a ostatních záložen a bank měl v letech 2006 – 2009 růstovou tendenci. Dominantní položkou pasiv družstevních záložen tvořily vklady členů záložen. Za nejvýznamnější období z pohledu růstu objemu vkladů můžeme považovat rok 2009, kdy došlo k 50 % nárůstu celkových objemů. Tabulka č. 5 – Celkový objem vkladů členů družstevních záložen v letech 2006 – 2009.

Objem vkladů členů družstevních záložen v mld. Kč

k 31.12.2006

k 31.12.2007

k 31.12.2008

k 31.12.2009

5,5

7,5

10,5

15,8

Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách České národní banky, ve Zprávách o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2006, 2007, 2008 a 2009, ke dni 17. dubna 2011. Vývoj počtu družstevních záložen má v porovnání z let 2006 až 2009 sestupnou tendenci. Zatímco na konci roku 2006 působilo v sektoru družstevních záložen 20 činných družstevních záložen, na konci roku 2009 to bylo již pouze 17 činných záložen. Oproti tomu se počet členů družstevních záložen od roku 2006 do roku 2009 zvýšil o necelých 31 procent. Tabulka č. 6 – Celkový počet družstevních záložen a jejich členů v letech 2006 – 2009.

Počet družstevních záložen Počet členů družstevních záložen

k 31.12.2006

k 31.12.2007

k 31.12.2008

k 31.12.2009

20

19

17

17

36637

44789

35921

47954

Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách České národní banky, ve Zprávách o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2006, 2007, 2008 a 2009, ke dni 17. dubna 2011.

3.2 Struktura sektoru družstevních záložen v letech 2006 – 2009 Sektor družstevních záložen je stejně jako ostatní sektory finančního trhu tvořen subjekty různé velikosti. Specifikem sektoru družstevních záložen oproti bankovnímu sektoru je míra koncentrace, kdy u družstevních záložen je míra výrazně vyšší než u klasických bank. 28

Ke konci roku 2006 míra koncentrace, připadající na pět největších družstevních záložen, představovala 72,6 % celkových aktiv sektoru. A ve stejném roce míra koncentrace, připadající na čtyři největší klasické banky, představovala 59,8 % celkových aktiv bankovního sektoru. Míra koncentrace se vypočítává pomocí Herfindahlova indexu. Herfindahlův index znamená, součet druhých mocnin tržních podílů subjektů působících na daném trhu. Vyjadřuje úroveň koncentrace daného trhu. Nabývá hodnot 0 – 10 000. Čím je Herfindahlův index nižší, tím méně je trh koncentrován.1 Tabulka č. 7 – Míra koncentrace sektoru družstevních záložen v letech 2006 – 2009. k 31.12.2006

k 31.12.2007

k 31.12.2008

k 31.12.2009

Aktiva tří / dvou* největších družstevních záložen v %

58,1

61,5

75

85*

Aktiva pěti / čtyř* největších družstevních záložen v %

72,6

75,2

85,4

62*

Herfindahlův index

0,148

0,168

0,233

-

Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách ČNB, ve Zprávách o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2006, 2007, 2008 a na internetových stránkách MF ČR, ve Zprávě o vývoji finančního trhu v roce 2009 Ministerstva financí ČR, ke dni 17. dubna 2011. Družstevní záložny můžeme rozlišovat podle různých kritérií, záložny rozlišujeme například podle velikosti, podle rozsahu působnosti nebo podle zaměření na určitý segment klientů. U převážné většiny družstevních záložen převládá orientace na segment fyzických osob. Existují však záložny, které se zaměřují zcela na segment podnikatelů a firem a mezi tyto záložny patří: -

Citfin, spořitelní družstvo,

-

Podnikatelská družstevní záložna.

1

Česká národní banka, Slovníček pojmů České národní banky. ČNB. [on-line]. 2011. [cit. 17. dubna 2011]. Dostupný na WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2008-2009/FS_20082009_slovnicek.pdf

29

3.3 Ostatní ukazatelé sektoru družstevních záložen v letech 2006 – 2009 V letech 2006 – 2009 byla hlavní část výnosů družstevních záložen generována v úrokové oblasti, která souvisí s poskytováním úvěrů. V roce 2009 došlo k významnému poklesu výše čistého zisku, která byla zapříčiněna zejména nárůstem ztrát ze znehodnocených aktiv. Tabulka č. 8 – Ziskovost sektoru družstevních záložen v letech 2006 – 2009. k 31.12.2006

k 31.12.2007

k 31.12.2008

k 31.12.2009

82,1

83,2

74,8

20,8

Počet družstevních záložen v zisku

17

17

14

-

Počet družstevních záložen ve ztrátě

3

2

3

-

Čistý zisk po zdanění sektoru družstevních záložen v mil. Kč

Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách České národní banky, ve Zprávách o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2006, 2007, 2008 a na internetových stránkách MF ČR, ve Zprávách o vývoji finančního trhu v roce 2008, 2009 Ministerstva financí ČR, ke dni 17. dubna 2011. Všechny družstevní záložny v letech 2006 – 2009 splňovaly zákonem stanovenou minimální hodnotu kapitálové přiměřenosti ve výši 8 %. Pod hranicí 10 % kapitálové přiměřenosti vykazovala v těchto letech pouze jedna družstevní záložna.

3.4 Shrnutí vývoje družstevních záložen v letech 2006 – 2009 Přestože velikost sektoru družstevních záložen v letech 2006 – 2009, vyjádřená objemem celkových aktiv, měla růstovou tendenci, domnívám se, že její zanedbatelný podíl na celkovém objemu aktiv finančního sektoru v České republice je způsoben především regionálním charakterem převážné většiny družstevních záložen. Přesto můžeme konstatovat, že v letech 2006 – 2009 zažily družstevní záložny z pohledu růstu objemu vkladů a úvěrů poměrně pozitivní vývoj. Družstevní záložny se v tomto období zaměřovaly na zvyšování ziskovosti svých aktivit a začaly být více aktivní i v oblasti marketingu, což bylo vždy vnímáno jako slabé místo všech záložen. Družstevní záložny se orientovaly převážně na přijímání finančních prostředků od svých členů a na poskytování úvěrů, což se také projevilo růstem objemu vkladů i úvěrů. Růst 30

těchto ekonomických ukazatelů se následně projevil i na ziskovosti a v jisté míře i velikosti sektoru družstevního bankovnictví. Z uvedených dat lze také potvrdit očekávanou stabilizaci sektoru v důsledku přijatých změn v legislativě a v přísnější regulaci sektoru družstevních záložen, které jsou popsány v kapitole č. 2. této práce.

31

4

Základní charakteristika produktů a obchodů družstevních záložen

Tato kapitola si bere za cíl popsat produktovou nabídku družstevních záložen, porovnat tuto nabídku v rámci současného sektoru družstevních záložen a nakonec poskytnout srovnání sektoru družstevních záložen s bankovním sektorem v této oblasti. Pro provedení srovnání je produktová nabídka v této kapitole rozdělena do pěti základních produktových oblastí: -

poskytování běžných účtů,

-

poskytování spořících účtů,

-

poskytování termínovaných účtů,

-

poskytování úvěrových obchodů,

-

poskytování ostatních produktů a služeb.

Pro srovnání produktové nabídky družstevních záložen byly vybrány činné záložny v současné době, které lze považovat z pohledu uveřejňování informací veřejnosti za otevřené, výjimku tvoří Fio, družstevní záložna, které se bude tato práce věnovat podrobněji v kapitole č. 5. Pro umožnění srovnání sektoru družstevních záložen s bankovním sektorem zejména v oblasti úrokových sazeb základních vkladových produktů záložen, byly vybrány nejvýznamnější české banky a jejich nabídka vkladových produktů. Tabulka č. 9 – Úrokové sazby pro spořící a termínované účty klasických bank. Pro FO v Kč na 1 rok

Spořící účet - úroková sazba v %

Termínovaný vklad - úroková sazba v %

Komerční banka, a.s.

0,8 - 1

0,8 - 1

Česká spořitelna, a.s.

0,8 - 3,2

0,55 - 0,8

1,1

0,85 - 1,1

0,1 - 1,3 (max. na 6 měsíců)

0,9 - 1,3

0,4 - 1

1 - 1,4

Československá obchodní banka, a.s. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Raiffeisen bank, a.s.

Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách vybraných bank, ke dni 17. dubna 2011. 32

4.1 Běžné účty družstevních záložen Běžný účet lze definovat jako účet, který vede družstevní záložna svému členu za účelem provádění platebního styku, ať už hotovostního nebo bezhotovostního a který neomezuje majitele běžného účtu žádnou výpovědní lhůtou, což znamená, že finanční prostředky na běžném účtu má majitel kdykoli k dispozici. Vzhledem k tomu je zpravidla úroková sazba na běžných účtech velmi nízká a tento typ účtu není vhodný ke zhodnocení finančních prostředků. Toto pravidlo platí jak v bankovním sektoru tak i v sektoru družstevních záložen. Výjimkou je Záložna CREDITAS, spotřební družstvo, které nabízí na běžném účtu vyšší úrokové zhodnocení a to ve výši 0,5 % p.a. Za největší konkurenční výhodu a zároveň největší rozdíl v nabídce běžných účtů záložen oproti nabídce bankovního sektoru, můžeme zcela jistě považovat zpoplatnění tohoto produktu. V převážné většině je poplatek za založení a vedení běžného účtu v Kč pro fyzické osoby zcela bez poplatku. Specifikem v nabídce běžných účtů lze považovat nabídku WPB Capital, spořitelní družstvo, které podmiňuje i vkladové služby právě založením běžného účtu. Tabulka č. 10 – Srovnání poplatků a úrokových sazeb na běžných účtech v Kč pro FO. Běžný účet v CZK pro fyzické osoby


Výše poplatku za vedení a správu v Kč

Výše úrokové sazby v %

Poplatek za výpis poštou měsíčně

Odchozí / Příchozí mezibankovní platba

zdarma

0

100

zdarma

1

0,1 - 0,2

34

1 / zdarma


běžný účet není v nabídce záložny


zdarma

0,2

zdarma

1,90 / zdarma


zdarma

0,05 - 0,2

20 + poštovné

3 - 5 / zdarma


zdarma

0

zdarma

zdarma


zdarma

0,05

zdarma

zdarma


zdarma

0,5

15

4 / zdarma

Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách vybraných družstevních záložen, ke dni 17. dubna 2011.

33

4.2 Spořící účty družstevních záložen Spořící účet je jedním ze základních produktů v nabídce družstevních záložen. Tento produkt je primárně určen ke zhodnocení volných finančních prostředků členů záložen s možností vkládat další prostředky jednorázově nebo pravidelně. Spořící účty jsou zpravidla zakládány na dobu neurčitou se sjednanou výpovědní dobou účtu. Likvidita finančních prostředků na spořících účtech je vyšší než u termínovaných účtech. Výše úrokové sazby závisí na vývoji na mezibankovním trhu, neboť úroková sazba je vyhlašovaná. Úrokový výnos je připisován zpravidla měsíčně. Na rozdíl od nabídky spořících účtů bankovním sektorem jsou spořící účty nabízené družstevními záložnami zpravidla bez výpovědní lhůty. Ze srovnání úrokových sazeb lze také konstatovat, že výše úrokových sazeb poskytovaných družstevními záložnami je vyšší než nabídka klasických bank, u kterých se výše úrokových sazeb na spořících účtech pohybuje od 0,4 do 3,2 % a proto lze říci, že nabídka spořících účtů záložen je ve srovnání s klasickými bankami konkurenceschopná. Tabulka č. 11 – Srovnání úrokových sazeb na spořících účtech v Kč pro FO na 12 měsíců. Spořící účet v Kč pro FO na 12ti měsíční

Minimální vklad v Kč

Minimální úroková sazba p.a. v %

Maximální úroková sazba p.a. v %

-

0,6

0,6


spořící účet není v nabídce záložny


-


-

2,2

3,5


-

1,6

2,2


-


20000


2,8

2,2 3,1

3,65

3,5 pouze s výpovědní lhůtou 36 měsíců


4.3 Termínované účty družstevních záložen Termínovaný účet představuje jednorázový vklad uzavíraný na pevnou dobu trvání za účelem zhodnocení dočasně volných finančních prostředků a s tím je také spojená nižší likvidita 34

tohoto produktu oproti spořícím nebo běžných účtů. Také se můžeme setkat s možností opakovaného termínovaného vkladu bez nutnosti uzavírat nový smluvní vztah a za určitých často velmi nevýhodných podmínek lze finanční prostředky z těchto účtů předčasně vybrat. Výše úrokové sazby je pevná po celou dobu trvání a úrokové výnosy jsou připisovány ke dni skončení termínovaného účtu. Pokud jde o základní parametry termínovaných účtů, jako je například podmínka minimálního vkladu, ve srovnání s těmito účty nabízenými klasickými bankami, lze říci, že jsou si velmi podobné. Ze srovnání úrokových sazeb však můžeme znovu konstatovat, že nabídka družstevních záložen je výrazně lepší než nabídka bankovního sektoru a že družstevní záložny představují i v této oblasti produktové nabídky velmi zajímavou alternativu klasickým bankám. Tabulka č. 12 – Srovnání úrokových sazeb na termínovaných účtech v Kč pro FO na 12 měsíců. Termínovaný účet v Kč pro FO 12ti měsíční

Minimální vklad v Kč


Minimální úroková sazba p.a. v %

-

Maximální úroková sazba p.a. v % 0,6


20000

2

3


100000

3,6

4,4


-

2,3

3,6


-

1,6

2,2


50000

3,3

3,5


20000

3

3,65


-

2,8


4.4 Úvěrové obchody družstevních záložen Sektor družstevních záložen v České republice je v rozsahu poskytování úvěrových obchodů srovnatelný s bankovním sektorem. Družstevní záložny poskytují úvěrové produkty fyzickým osobám (FO), fyzickým osobám podnikatelům (FOP), právnickým osobám (PO) nebo neziskovým organizacím a municipalitám.

35

Stejně jako u klasických bank můžeme i u družstevních záložen rozlišovat různé druhy poskytovaných úvěrů krátkodobých, střednědobých nebo dlouhodobých. Mezi základní rozdělení úvěrů, které můžeme u družstevních záložen sledovat je právě segment klientů, kterým je úvěr poskytnut. Mezi nejčastější druhy úvěrů pro fyzické osoby patří spotřebitelské úvěry účelové a neúčelové, úvěry na koupi, rekonstrukci nebo výstavbu nemovitostí a kontokorentní úvěry k běžným účtům nebo v současnosti velmi známé tzv. konsolidační úvěry. Vyjma těchto úvěrů se nabídka družstevních záložen rozšiřuje pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby o provozní nebo investiční úvěry. Úvěrové obchody jsou obecně velmi specifickým produktem, který vyžaduje zpravidla individuální přístup. A právě individuální přístup družstevních záložen vůči svým klientům jako je například poskytování úvěrů méně bonitním osobám nebo subjektům s ohledem na detailnější znalost jejich postavení, můžeme vnímat jako silnou stránku záložen, díky níž jsou schopny konkurovat úvěrům klasických bank i přes zpravidla vyšší záložnami poskytovanou úrokovou sazbou.

4.5 Platební styk družstevních záložen Platební styk můžeme obecně rozdělit na hotovostní a bezhotovostní, kdy hotovostním platebním stykem rozumíme předání finančních prostředků ve formě bankovek a mincí mezi plátcem a příjemcem. Při bezhotovostním platebním styku dochází k převodu finančních prostředků z účtu plátce na účet příjemce prostředků. Pro zajištění bezhotovostního platebního styku je proto nezbytné zapojení finanční instituce, která bezhotovostní platby zprostředkovává. V případě bezhotovostního platebního styku, který probíhá mezi účastníky s účty vedenýma u stejné finanční instituce, je převod finančních prostředků zajištěn vlastním zúčtovacím systémem této instituce. V opačném případě musí dojít k převodu prostřednictvím mezibankovního zúčtovacího centra. V současně době, i přes pozitivní trend v sektoru družstevních záložen, můžeme stále u záložen pozorovat dva způsoby zajištění mezibankovního platebního styku.

36

Prvním způsobem je vedení účtů členů záložen na účtech u klasických bank. Tento způsob je pro členy družstevních záložen velmi komplikovaný, neboť musejí při provádění plateb zadávat čísla účtu záložny i banky. Druhým způsobem je zapojení družstevní záložny do systému mezibankovního zúčtovacího centra, kde ke zúčtování platebního styku členů dochází pouze mezi zúčtovacím centrem a záložnou. Družstevní záložny mohou být účastníky systému od roku 2005 na základě novelizace zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

Mezibankovní zúčtovací systém CERTIS Pro zpracování mezibankovních plateb v Kč v České Republice se využívá služeb mezibankovního zúčtovacího centra CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement systém) zpravovaný Českou národní bankou. Mezi základní činnosti mezibankovního zúčtovacího systému CERTIS patří zejména: -

zpracování úhrad, inkas a transakcí přidružených systémů,

-

provádění opravného zúčtování.

Za poskytování služeb systémem CERTIS si Česká národní banka účtuje poplatky jejichž výše je variabilní dle času zadání platby nebo objemu plateb přijatých do systému. Družstevní záložny, které se účastní systému CERTIS, mají přiřazený identifikační kód, který je povinnou součástí každé platby a u České národní banky mají vedený účet v Kč pro účely vypořádání jejich mezibankovních plateb. Detailní informace o záložnách zapojených do tohoto systému jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 13 – Družstevní záložny a zapojení do zúčtovacího systému CERTIS. Identifikační kód

BIC kód (SWIFT)

CERTIS kód


2030

AKCT CZ 22

VVDZ


2220

-

ARTZ


2060

CITF CZ PP

CITF


-

-

-

Družstevní záložna Kredit

-

-

-

37

Družstevní záložna PSD

-

-

-


-

-

-


2070

-

MPUZ


2200

-

PDSD


-

-

-


-

-

-


2040

-

UNIB


2050

-

WPBZ


2250

-

CREZ

Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách České národní banky, ke dni 7. dubna 2011. Za povšimnutí stojí i fakt, že některé družstevní záložny, i přes zpoplatnění využívání zúčtovacího systému CERTIS, které mají nulové nebo velmi nízké poplatky za provedení bezhotovostní mezibankovní platby nepřenášejí na své členy náklady na zúčtování platebního styku.

4.6 Ostatní produkty a služby družstevních záložen Družstevní záložny nabízejí vedle tradičních produktů, kterým se tato práce věnovala v předchozí části, také produkty nebo služby, které jsou z pohledu vývoje záložen přelomové, ale na druhou stranu také nezbytné pro zachování konkurenceschopnosti záložen jako takových. V produktové nabídce záložen jsou také produkty, které mají přímou souvislost s právní formou a předmětem podnikání družstevních záložen.

Internetové bankovnictví V současné době je internetové bankovnictví jako produkt v nabídce zpravidla každé banky a lze ho považovat za standardní a nezbytnou součást nabídky každé finanční instituce, která chce uspět v konkurenčním prostředí finančního trhu. Oproti tomu v sektoru družstevních záložen je produkt internetového bankovnictví stále vnímán spíše jako nadstandardní produkt, než jako standardní součást produktové nabídky každé záložny, což vzhledem k regionálnímu 38

charakteru převážné většiny záložen vnímám za chybný přístup ve strategii budoucího rozvoje jednotlivých subjektů, které tento produkt nenabízejí. Ze současných činných záložen umožňuje provádět bezhotovostní platební styk prostřednictvím internetového bankovnictví pouze 6 subjektů. I přesto toto číslo můžeme považovat za určitý signál pozitivního vývoje v sektoru. Internetové bankovnictví je, tak jako u klasických bank, podmíněný otevřením běžného účtu. Bezpečnost internetového bankovnictví je z pohledu úrovně zabezpečení srovnatelné s klasickými bankami a je řešené zpravidla uživatelským jménem, heslem a SMS klíčem nebo autentizačním kalkulátorem TOKEN. Tabulka č. 14 – Srovnání poplatků za internetové bankovnictví, zabezpečení produktu. Způsob zabezpečení

Poplatek za sjednání

Poplatek za vedení v Kč měsíčně


elektronický klíč

zdarma

zdarma


elektronický klíč

zdarma

zdarma

PIN / TOKEN - 20 Kč měsíčně za pronájem

zdarma

zdarma


TOKEN

zdarma

50 - 100


TOKEN

zdarma

zdarma


SMS klíč

zdarma

10

Internetové bankovnictví


Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách vybraných družstevních záložen, ke dni 17. dubna 2011. Družstevní záložny jsou oblasti internetového bankovnictví konkurenceschopné vůči bankovnímu sektoru pouze ve zpoplatnění produktu, kdy u převážné většiny záložen jsou nastavené nulové poplatky.

Platební karty Platební karty jsou v nabídce celého sektoru družstevních záložen zcela okrajovým produktem. Domnívám se, že hlavní příčinou tohoto stavu jsou zejména vysoké náklady na zavedení produktu jako takového s ohledem na nízký počet klientů družstevních záložen a tím i faktickou nerentabilitu produktu. 39

Pro družstevní záložny může být řešením zajištění vydávání platebních karet třetí stranou, na finančním trhu již existujícím vydavatelem karet, což může být buď klasická banka nebo přímo karetní asociace. V současné době zvolily tento přístup pouze dvě činné družstevní záložny a to UNIBON – spořitelní a úvěrní družstvo a Peněžní dům, spořitelní družstvo. V obou případech je vydavatel platebních karet z bankovního sektoru, banka ČSOB, a.s. Mezi hlavní přínosy tohoto přístupu patří zejména minimální náklady na zařazení platebních karet do produktové nabídky záložen a nulové náklady na budování vlastní akceptační sítě platebních karet. Nevýhodou přístupu může být velmi omezený prostor pro nastavení cenové politiky tohoto produktu. Obě zmíněné záložny nabízejí platební karty od karetních asociací VISA a MasterCard, jak elektronické tak i embosované karty. Součástí platebních karet, které záložny nabízejí svým klientům, jsou doplňkové služby, které vhodně doplňují jejich produktové portfolio. Mezi základní doplňkové služby patří: -

cestovní pojištění pro držitele platebních karet nebo i pro rodinné příslušníky,

-

pojištění ztráty nebo krádeže platební karty,

-

pojištění právní ochrany.

Vzhledem k malému počtu poboček družstevních záložen jako celku, se poskytování platebních karet zdá logickým krokem vedoucím ke zvýšení konkurenceschopnosti sektoru vůči klasickým bankám.

4.7 Shrnutí produktové nabídky družstevních záložen Ze srovnání poskytnutého v této kapitole je zřejmé, že družstevní záložny mají v nabídce konkurenceschopné produkty a služby, kterými mohou uspět ve vysoce konkurenčním prostředí jakým je český finanční trh. Mezi hlavní výhody, kterými záložny disponují vůči finančním institucím z bankovního sektoru patří zejména politika nastavení poplatků a úrokových sazeb pro běžné, spořící, termínované účty a úvěrové obchody.

40

Mezi oblasti, kde naopak družstevní záložny zaostávají za zbytkem finančního trhu, patří oblast poskytování platebních karet, internetového bankovnictví a tuzemského a zahraničního platebního styku.

41

5

Fio, družstevní záložna – charakteristika a vývoj

Na začátku této kapitoly bude věnován prostor popisu vývoje Fio, družstevní záložny od jejího založení až po ukončení její působnosti v sektoru družstevních záložen. Kapitola dále popisuje její základní charakteristiku a produktovou nabídku včetně jejích nejvýznamnějších výhod a nevýhod. Poslední část kapitoly popisuje nejvýznamnější událost družstevní záložny v její existenci, její začlenění do nového bankovního subjektu Fio banka včetně úvah nad důvody takto zásadní změny a možného budoucího vývoje nového bankovního subjektu na vysoce konkurenčním bankovním trhu.

5.1 Historický vývoj a základní charakteristika záložny Existence Fio, družstevní záložny je úzce spjata se záměrem holdingu Fio Group rozšířit nabídku poskytovaných finančních produktů a nabídnout tak komplexní nabídku finančních služeb. Holding Fio Group byl založen v roce 1993 a do jeho skupiny patřily zejména tyto společnosti: -

Fio, burzovní společnost, a.s.,

-

RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů, a.s.,

-

Fio, družstevní záložna.

Fio, družstevní záložna byla založena 20. února 1996 a patřila po celou dobu své existence mezi několik málo úspěšných družstevních záložen, které úspěšně přečkaly divoké období konce devadesátých let popisované v první části této práce. V sektoru družstevních záložen patřila vždy mezi nejvýznamnější subjekty nejenom z pohledu velikosti, ale především z pohledu nabízených finančních služeb a zavádění produktových novinek. Jako příklad můžeme uvést spuštění obsluhy klientů prostřednictvím internetového bankovnictví, které bylo uvedeno na trh v dubnu 1998. V této době bylo internetové bankovnictví poskytováno pouze jedním subjektem českého finančního trhu Rodinnou družstevní záložnou SFP, která spustila tuto službu již v roce 1997. Fio, družstevní záložna se dá charakterizovat jako univerzální družstevní záložna s celorepublikovou a zahraniční působností nabízející s klasickou bankou srovnatelné finanční 42

služby a produkty, které v současnosti některé družstevní záložny stále nenabízejí. Jako příklad můžeme uvést, kromě již zmiňovaného internetového bankovnictví, platební karty nebo speciální druhy účtů jako jsou transparentní účty. Zásadním prvkem této záložny, který jí odlišuje od klasických bank z pohledu podnikatelské strategie, je silná orientace na zákazníka a nabídka základních služeb a produktů zdarma. Naplnění této strategie realizovala změnou ceníku finančních operací a služeb v březnu 2006, kdy zavedla například vedení účtu, internetové bankovnictví a bezhotovostní platební styk zdarma. Touto změnou se Fio, družstevní záložna stala významnou konkurencí pro bankovní sektor a také inspirací pro některé další družstevní záložny. Fio, družstevní záložna byla také jedna z prvních záložen, která splnila jednotné podmínky definované Evropskou unií pro spořitelní a úvěrová družstva, upravené novelizací zákona č. 87/1995 Sb. o spořitelních a úvěrních družstvech v roce 2004. V roce 2006 se záložna stává účastníkem Fondu pojištění vkladů. Ve stejném roce se stává účastníkem mezibankovního platebního styku v České republice a získává tak vlastní bankovní kód a nezávislost na původním sběrném účtu, který měla vedený u ČSOB. Následující rok se družstevní záložna stává účastníkem mezibankovního systému pro platby ve slovenských korunách vedeného Národní bankou Slovenska. V roce 2008 se družstevní záložna zapojila do mezibankovního platebního systému SWIFT.

5.2 Základní ukazatelé záložny v letech 2006 – 2010 Bilanční sumou patřila Fio, družstevní záložna mezi pět největších družstevních záložen v celém sektoru. Vývoj bilanční sumy záložny ukazuje vysoký a nepřetržitý růst, který ukazuje na vysokou orientaci na základní předmět podnikání a to přijímaní vkladů od svých členů podpořený masivním rozvojem pobočkové sítě. Za přelomový rok z pohledu velikosti pobočkové sítě můžeme považovat rok 2008, kdy došlo k výraznému skoku v počtu otevřených poboček a expozitur záložny převážně na území České Republiky. Důvodem výrazného nárůstu poboček v tomto roce byla integrace společnosti RM-Systém do finanční skupiny Fio a využití pobočkové sítě této společnosti záložnou. V roce 2009 se působnost záložny rozšířila i do další země Evropské unie – Maďarska. Počtem poboček i působností byla Fio, družstevní záložna jedničkou v sektoru

43

družstevních záložen, detailní informace o základních ekonomických ukazatelích záložny jsou uvedeny v tabulce č. 15. Tabulka č. 15 – Základní ekonomické ukazatelé v letech 2006 – 2010. 2006 Bilanční suma v tis. Kč

2007

2008

2009

31.8.2010

1937429

2806499

3819997

5529384

0

Splacený základní kapitál v tis. Kč

60306

60291

60283

60268

60279

Zisk po zdanění v tis. Kč

15734

75258

44177

34992

59768

8,2

13,67

15,47

11,76

108

4509

8163

14316

23051

34148

6/1

7/1

55/2

55/3

0/0

57

0

Kapitálová přiměřenost v % Počet členů Počet poboček Počet zaměstnanců Lokace

Česká republika a Slovenská republika

ČR, SR a Maďarsko

Zdroj: Vlastní zpracování z informací uvedených na internetových stránkách Fio banky, ve Výročních zprávách za rok 2006, 2007, 2008, 2009 a 2010, ke dni 17. dubna 2011.

5.3 Produktová nabídka záložny Jak již bylo uvedeno na začátku této kapitoly, produktová nabídka Fio, družstevní záložny nabízela ucelený soubor produktů a služeb se snahou o vysokou konkurenceschopnost nejenom vůči ostatním družstevním záložnám, ale také i klasickým bankám. V tomto oddílu se budu věnovat jednotlivým produktům a službám záložny. Většina produktů a služeb, které nabízela záložna je v současnosti s menšími změnami nabízena i její nástupkyní Fio bankou. Fio, družstevní záložna nabízela své produkty a služby pro segment fyzických osob občanů, fyzických osob podnikatelů a právnických osob.

Běžné, spořící a termínované účty záložny Tak jako ostatní záložny i Fio, družstevní záložna měla v produktové nabídce základní běžné, spořící a termínované účty. Oproti ostatním záložnám nabízela i speciální druhy účtů jako je například transparentní účet.

44

Do oblasti běžných účtů řadíme účet Fio, který byl určen pro všechny segmenty klientů a základní charakteristikou a také základní konkurenční výhodou tohoto produktu bylo poskytnutí základních finančních služeb v rámci účtu zdarma, jako je například internetové bankovnictví, platební karta nebo některé služby platebního styku. Produkt bylo možné sjednat při návštěvě některé z poboček záložen nebo korespondenčním způsobem s využitím internetu. Kromě běžného účtu Fio, který byl veden pouze v českých korunách, nabízela záložna i vedení běžných účtů v cizích měnách, například v eurech, amerických dolarech, britských librách, polským zlotým nebo maďarským forintem. V roce 2010 Fio, družstevní záložna zařadila do produktové nabídky novou službu, účet pro složení základního jmění nově zřizované právnické osoby. Oblast spořících účtů reprezentoval Fio, družstevní záložnu především spořící účet Fio konto, který byl uveden na finanční trh na konci ledna 2008. Fio konto představoval speciální typ spořícího účtu spojující výhody nadstandardního úročení finančních prostředků a možnosti kdykoliv s nimi disponovat. V rámci finanční skupiny Fio bylo možné zasílat finanční prostředky bez omezení. Převod do jiných finančních institucí byl omezen na pouze jeden zvolený externí účet, který však bylo možné libovolně měnit prostřednictvím internetového bankovnictví. Oproti nabídce spořících účtů ostatních družstevních záložen bylo možné k tomuto spořícímu účtu vydat platební kartu nebo nastavit trvalý příkaz k úhradě. Inkaso nebo SIPO platby nebyly podporovány. Spořící účet Fio konto byl veden v českých korunách a nebo v eurech. Výhodou produktu byla také možnost sjednání produktu prostřednictvím internetového bankovnictví pro stávající klienty. Fio, družstevní záložna nabízela termínované účty v českých korunách, eurech nebo amerických dolarech na období od 1 týdne do 5 let. Úrokové sazby pro fyzické osoby občany a podnikatele byly pevné roční, pro právnické osoby nabízela účty s vyhlašovanou úrokovou sazbou. Termínovaný účet bylo možné sjednat s automatickou obnovou vkladu. Sjednání termínovaného účtu bylo možné návštěvou pobočky nebo stejně jako u spořícího účtu prostřednictvím internetového bankovnictví. Posledním a zároveň velmi zajímavým a v sektoru družstevních záložen ojedinělým produktem z oblasti účtů je transparentní účet. Tento produkt byl uveden na finanční trh v polovině roku 2008 a v současnosti je nabízen pouze Fio bankou, GE Money Bank a Raiffeisenbank. Transparentní účet je speciální běžný účet, jehož majitel žádá družstevní 45

záložnu o zpřístupnění informací o tomto účtu široké veřejnosti a v podstatě tak dochází k dobrovolnému omezení bankovního tajemství respektive uveřejnění informací o stavu účtu a o realizovaných transakcí na účtu. Získávání detailních informací z transparentního účtu konkrétní společnosti nebo fyzické osoby je umožněno velmi jednoduchým způsobem a to prostřednictvím internetu. Ze své podstaty je tento účet zaměřen zejména na neziskové organizace, které mají zájem na posilování transparentnosti svého působení jako jsou například občanská sdružení, nadace, fondy, církve nebo i politické strany. Velký potenciál má tento typ účtu i v segmentu fyzických osob či obchodních společností, které mají zájem umožnit kontrolu svých příjmů a výdajů třetími osobami, například organizátoři obecně prospěšných aktivit nebo společenství vlastníků bytových jednotek či družstev.

Úvěrové obchody záložny Obecně lze říct, že nabídka produktů z oblasti úvěrů byla vždy slabší stránkou tohoto subjektu. Fio, družstevní záložna se oproti ostatním záložnám potažmo klasickým bankám neorientovala na poskytování klasického spotřebitelského financování nýbrž na poskytování financování segmentu fyzických osob podnikatelů a právnických osob. Proto také v portfoliu poskytnutých úvěrů této záložny nenajdeme velké zastoupení úvěrových produktů, jako jsou klasické účelové nebo neúčelové úvěry nebo kreditní karty. Tyto zmíněné produkty sice byly v produktové nabídce záložny, nicméně sama záložna se veřejně hlásila k omezování těchto úvěrů na poskytování pouze důvěryhodným a velmi bonitním členům záložny. Základním produktem a také jediným typem úvěru z oblasti spotřebitelského financování je poskytování kontokorentního úvěru k běžnému účtu. Fio, družstevní záložna nabízela dvě varianty kontokorentních úvěrů, které se lišily pouze výší úrokové sazby a poplatku za sjednání úvěru. Úroková sazba u tohoto typu úvěru byla koncipována jako vyhlašovaná, takže se úroky měnily podle situace na trhu a úročení čerpané částky kontokorentního úvěru bylo realizováno na denní bázi. Získat tento produkt bylo možné na základě návštěvy pobočky záložny. Hlavním úvěrovým produktem Fio, družstevní záložny byl úvěr na obchodování s cennými papíry. Princip tohoto produktu spočíval v tom, že člen záložny určitou část své investice do cenných papírů financuje z finančních prostředků získaných od záložny v podobě úvěru a za úvěr ručí těmito nakoupenými akciemi. Po následném prodeji cenných papírů člen splatí úvěr 46

včetně úroku a ponechává si výnos. Významné zaměření záložny na poskytování tohoto typu úvěru svým členům vychází z velmi těsné spolupráce se společností Fio, burzovní společnost. Dalším typem úvěrového obchodu Fio, družstevní záložny bylo poskytování různých druhů podnikatelských úvěrů z oblasti provozního, investičního nebo projektového financování jako je například: -

úvěr na financování provozního kapitálu,

-

úvěr na pořízení hmotného i nehmotného majetku,

-

úvěr na financování developerských projektů,

-

úvěr na konsolidaci závazků svých členů u jiných finančních institucích,

-

úvěr na financování podnikatelských záměrů v oblasti fotovoltaiky.

Fio, družstevní záložna se také dlouhodobě zaměřovala na financování zemědělského sektoru v rámci programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, ve kterém získala významné postavení i ve srovnání s klasickými bankami. Záložna poskytovala úvěry zejména na níže uvedené druhy financování: -

financování nákupu zemědělské techniky a půdy,

-

financování provozního kapitálu pro zemědělce a zpracovatele.

Platební karty záložny Fio, družstevní záložna jako jedna ze tří družstevních záložen nabízela svým členům možnost vydání platební karty. Stejně jako obě záložny uvedené v kapitole č. 4 i Fio, družstevní záložna zajišťovala vydávání platebních karet prostřednictvím ČSOB od karetních asociací Visa a MasterCard. Od roku 2007 navíc začala vydávat platební karty se svým designem ve spolupráci se stejnou bankou. Všechny platební karty, které záložna vydávala byly debetní hybridní karty s mezinárodní platností. Slovem hybridní karta se rozumí karta, která je opatřena čipovou technologií a zároveň magnetickým proužkem. Důvodem pro vydávání hybridních karet v České republice byla a stále je neexistence čipové technologie v zemích Severní Ameriky. Z pohledu bezpečnosti má čipová karta nejvyšší možnou úroveň z důvodu nutnosti zadávání PINu při výběru hotovosti z bankomatu nebo při platbě za zboží či služby u obchodníka. 47

Mezi základní druhy platebních karet vydávané tímto subjektem patřily: -

elektronické karty Maestro (vlastní design) a Visa Electron,

-

embosované karty Visa a MasterCard.

Cenová politika pro platební karty včetně poplatků za karetní operace se z důvodu spolupráce s ČSOB řídila cenovou politikou této banky. Dalším omezením bylo také nemožnost vydání dvou platebních karet stejného typu k jednomu účtu. Všechny platební karty poskytované záložnou měly nastaveny týdenní transakční limity a čtyřletou automatickou obnovu. Velkou předností nabídky platebních karet této záložny můžeme vnímat možnost sjednání platební karty jak k běžnému tak i ke spořícímu účtu, což v nabídce ostatních záložen a převážné většiny klasických bank postrádáme i v současnosti. V rámci nabídky platebních karet záložna nabízela svým členům i standardní doplňkové služby jako je například cestovní pojištění, pojištění krádeže či ztráty platební karty, pojištění právní ochrany nebo služba Cash back. Poslední zmiňovaná doplňková služba představuje výběr hotovosti u obchodníka při platbě platební kartou a členům záložny tak přináší vzhledem k neexistující vlastní bankomatové síti rozšíření možnosti výběrů bez dodatečných nákladů na uskutečnění karetních operacích.

Internetové bankovnictví záložny Internetové bankovnictví Fio, družstevní záložny bylo hodnoceno, ve srovnání s ostatními družstevními záložnami, jako nejlepší a nejspolehlivější internetové bankovnictví a jako takové poskytovalo záložně i nejvýznamnější konkurenční výhodu vůči ostatním záložnám. Tento produkt byl poskytován k běžnému nebo spořícímu účtu zcela zdarma. Další významnou předností tohoto produktu byla příchozí nebo odchozí platba zdarma v rámci České republiky a Slovenska. V rámci internetového bankovnictví bylo členům umožněno především: -

získávat informace o všech typech účtů,

-

zadávat jednorázové a hromadné platební příkazy, 48

-

zadávat povolení inkasa a SIPO plateb,

-

otevřít a spravovat spořící a termínované účty,

-

tisknout výpisy ke všem typům účtům,

-

nastavovat parametry pro oznámení o platbách,

-

export a import dat (používané zejména pro podnikatele a právnické osoby v oblasti účetnictví).

Bezpečnost internetového bankovnictví byla na velmi vysoké úrovni a odpovídala běžným standardům používaných nejvýznamnějšími finančními institucemi na českém finančním trhu. Bezpečnost byla řešena prostřednictvím jednorázových SMS kódů nebo prostřednictvím elektronického klíče. Silnou stránkou internetového bankovnictví záložny představovala zejména přehlednost a jednoduchost při ovládání svých účtů prostřednictvím internetu. Produkt navíc nabízel neomezený přehled pohybů na účtech, možnost nastavení šablon pro opakující se platební příkazy. Další významnou výhodou byla velmi nízká náročnost na technickou vybavenost nutnou pro používání.

5.4 Budoucí vývoj subjektu Zásadním milníkem ve vývoji družstevní záložny byl květen 2010, kdy Fio, burzovní společnost získala bankovní licenci na základě žádosti podané v roce 2008. Díky získání bankovní licence od České národní banky mohl začít proces začlenění Fio, družstevní záložny do nově vzniklého bankovního subjektu Fio banka, která vznikla spojením se společností Fio, burzovní společnost. Finanční skupině Fio se tak splnil cíl, stát se nováčkem na bankovním trhu České republiky a využít tak synergií sloučení všech podnikatelských aktivit skupiny. Proces integrace byl víceméně dokončen v září téhož roku, kdy Fio banka jako pokračovatel zmíněných dvou společností, začal nabízet klasické bankovní produkty a investiční služby. Jak již bylo zmíněno na začátku, finanční skupina Fio se dlouhodobě snažila získat bankovní licenci. Důvodem této snahy bylo spojení subjektů Fio, burzovní společnost a Fio, družstevní záložna do jednoho subjektu, který by nabízel jednotně obchodování s cennými papíry, 49

platební styk, bankovní služby a kurzovní obchody. Můžeme se také domnívat, že dalším důvodem pro tuto změnu by mohla být přetrvávající nedůvěra veřejnosti v bezpečnost a stabilitu záložen jako takových. Změna záložny na banku může původním klientům – členům záložny a také subjektu, přinést do budoucna jak výhody tak i nevýhody. Mezi nejvýznamnější výhody na které se mohou klienti těšit je pravděpodobně rozšíření nabídky služeb a produktů, které jsou typické pro klasické bankovní subjekty jako je například chybějící ucelená nabídka úvěrových produktů nebo banko-pojištění a s tím související nutnost rozšiřování a zkvalitňování pobočkové sítě. Naopak jako nevýhodu této změny můžeme označit například do určité míry ztrátu individuálního přístupu ke klientům, která je typická pro sektor družstevních záložen narozdíl od klasických bank. Samozřejmě i mohou existovat obavy ze změny cenové politiky Fio banky. Fio banka se také bude muset smířit a vyrovnat s vyšší koncentrací konkurence než tomu byla zvyklá v sektoru družstevních záložen. Mezi hlavní konkurenci na bankovním trhu pro Fio banku bude zcela určitě nízko-nákladová banka MBank.

5.5 Shrnutí Fio, družstevní záložna patřila od svého začátku až do konce svého působení jako záložna mezi nejvýznamnější subjekty sektoru družstevních záložen v České republice. Zároveň záložna jako jedna z mála v celém sektoru přinášela svým členům nové služby a snažila se zkvalitňovat a rozšiřovat jak svou produktovou nabídku tak i svou pobočkovou síť. Mezi silné stránky této záložny můžeme uvést například internetové bankovnictví na záložny unikátní svou kvalitou a jednoduchostí, dále transparentní účet, který nabízela dokonce jako jediná družstevní záložna v České republice a nebo výhodný platební styk pro své členy. Naopak mezi slabší stránky záložny můžeme považovat nedokonalou nabídku úvěrových obchodů zejména z oblasti spotřebitelského financování a nebo poněkud nepřehledné uspořádání internetových stránek subjektu, což vzhledem k opačnému dojmu z internetového bankovnictví může působit na veřejnost negativním dojmem.

50

6

Budoucí vývoj a trendy družstevního bankovnictví v ČR

Družstevní bankovnictví v České republice jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách této práce prošlo velmi bouřlivým vývojem a to nejenom z pohledu záložen a jejich předmětu podnikání, ale také i z pohledu legislativy, která upravuje sektor družstevních záložen. Zejména změna legislativy, která sebou přinesla stabilizaci celého sektoru vedla k postupnému zvyšování důvěry veřejnosti v tento sektor. S tím úzce souvisí i nepřerušovaná a u některých záložen i výrazná růstová tendence podnikatelských aktivit jako je například nárůst objemu přijatých vkladů a poskytnutých úvěrů nebo neustále se zvyšující počet členů družstevních záložen. Budoucí vývoj družstevního bankovnictví bude samozřejmě velmi záviset na případném vývoji legislativy. Již nyní se družstevní záložny, čím dál tím více, podobají klasickým bankám a jak bylo uvedeno v předchozí kapitole již jedna záložna využila možnosti, kterou ji změna legislativy přinesla a stala se klasickým bankovním subjektem. Lze se jenom domnívat, zda tento příklad budou následovat ostatní záložny zejména pak záložny s celorepublikovou působností a nebo zda bude docházet spíše ke konsolidaci, tedy slučování menších subjektů uvnitř sektoru. Nicméně pokud si družstevní záložny zachovají pro ně typickou politiku téměř nulových poplatků a velmi individuální přístup při naplňování potřeb svých členů, lze očekávat, že současný pozitivní růst celého sektoru bude i nadále pokračovat a družstevní bankovnictví bude i nadále naplňovat jeden z hlavních důvodů své existence a to je poskytování nadstandardních výhod svým členům. Vzhledem k velké zálibě české veřejnosti v nové, moderní a technologicky vyspělé způsoby obsluhy svých finančních prostředků můžeme od záložen do budoucna očekávat i nadále rozšiřování a inovaci v produktové nabídce, zejména v oblasti internetového bankovnictví a platebních karet. Domnívám se, že družstevní bankovnictví v České republice bude i nadále představovat velmi zajímavou alternativu a protipól ke klasickým bankovním institucím a že dokáže svou 51

nabídkou a přístupem oslovit širokou veřejnost a tím se natrvalo zařadit mezi finanční instituce na českém finančním trhu.

52

Závěr Cílem bakalářské práce „Vývoj družstevního bankovnictví v ČR v letech 2006 – 2010“ bylo zhodnocení vývoje sektoru družstevního bankovnictví s důrazem na změny v legislativě v letech 2006 až 2010 a analýza postavení družstevních záložen v tomto období. V první části této práce bylo popsáno historické a současné postavení družstevního bankovnictví v České republice. Od svého vzniku, si družstevní bankovnictví prošlo mnoha změnami, které měly zásadní vliv na vývoj družstevních záložen i regulačních institucí tohoto sektoru. Domnívám se, že jednou z nejvýznamnějších změn je zrušení Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, převedení jeho pravomoci na Českou národní banku a s tím související počátek změn ve způsobu dohledu nad sektorem družstevních záložen. Důsledkem těchto změn se začal sektor družstevních záložen postupně stabilizovat, zároveň začal znovu získávat důvěru veřejnosti a v neposlední řadě se celý sektor záložen začal více podobat bankovnímu sektoru a to nejenom rozsahem poskytovaných služeb, ale i rozsahem regulačních požadavků. Následující část práce se věnovala pokračujícím změnám v sektoru družstevních záložen z pohledu legislativy a na nastavování regulačních požadavků na záložny v letech 2006 – 2010. Mezi nejvýznamnější období z pohledu změn legislativy patří rok 2006, kdy byla uskutečněna řada novelizací zákonů a vyhlášek s dopadem na družstevní záložny. Kromě výše uvedené integrace dohledu, byla v tomto roce přijata novelizace zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, která družstevním záložnám ukládá nové povinnosti a činnosti související s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti jako je například prověřování podezřelých transakcí a s tím související oznamovací povinnost.

Ostatní neméně důležité změny v legislativě

v tomto roce stanovují záložnám pravidla kapitálové přiměřenosti, angažovanosti a nebo povinnost prokazovat odbornou způsobilost a důvěryhodnost osob ve vedení záložen. Dalším obdobím bohatým na změny v legislativě je rok 2007, kdy dochází v souvislosti s harmonizací české legislativy s legislativou evropské unie ke zpřísnění pravidel kapitálové přiměřenosti a požadavků na uveřejňování informací.

53

V roce 2010 byla přijata novela zákona o bankách, která stanovuje novou výši náhrady z pojištěných vkladů na 100 %, maximálně do výše 100 tisíc EUR a novou lhůtu pro zahájení výplat náhrad 20 pracovních dnů. Jsem přesvědčen, že výše uvedené novelizace zákonů pozitivním způsobem přispěli k vývoji sektoru družstevního bankovnictví. Důkazem mého tvrzení je například zvýšení bilanční sumy v celém sektoru a ustálení počtu záložen ke konci roku 2010. Ve třetí části bakalářské práce je popisován vývoj družstevních záložen v letech 2006 – 2009 z pohledu velikosti a struktury sektoru. Srovnání základních ekonomických ukazatelů uvedené v této kapitole potvrzuje mé předchozí tvrzení o stabilizaci sektoru a zároveň ukazuje na celkovou růstovou tendenci ve všech sledovaných podnikatelských aktivit záložen. Jako příklad růstové tendence je velmi dynamický nárůst úvěrových obchodů nebo neustálý nárůst objemu vkladů, zejména v roce 2009. Dalším ukazatelem, který měl růstovou tendenci byla míra koncentrace sektoru nebo ziskovost družstevních záložen. V další části práce byl věnován prostor charakteristice produktů a obchodů družstevních záložen a tato část též nabízí srovnání produktové nabídky klasických bank s nabídkou záložen. Z popisu produktové nabídky družstevních záložen je zřejmé, že produkty a služby z pohledu obsahové nabídky, které v současné době družstevní záložny nabízejí svým členům jsou srovnatelné

s produktovou nabídkou klasických bank. Zároveň si lze povšimnout

určitých rozdílů v nabídce mezi jednotlivými záložnami. Domnívám se, že základní příčinou těchto rozdílů je jejich regionální charakter a velikost subjektu a s tím spojené možnosti vývoje a zavádění nových moderních produktů a služeb. Družstevní záložny vyšly z poskytnutého srovnání velmi pozitivně a konkurenceschopně, zejména pokud jde o poplatkovou a úrokovou politiku. V páté části této práce je popisován vývoj konkrétní družstevní záložny – Fio, družstevní záložna. Poskytuje přehled o historii i současnosti tohoto subjektu včetně jeho charakteristiky a produktové nabídky záložny a nabízí zhodnocení silných i slabých stránek tohoto subjektu. Na konci této kapitoly je popisována přelomová změna z roku 2010, kdy došlo ke změně právní formy podnikání Fio, družstevní záložny z družstva na banku – Fio banku. Fio, družstevní záložna patřila co do velikosti mezi jednu z největších družstevních záložen v tomto sektoru zejména díky silnému zázemí, které ji poskytovala finanční skupina Fio. Díky skupině respektive díky Fio, burzovní společnosti také získala velmi rozsáhlou pobočkovou 54

síť, která ji pomohla k celorepublikové působnosti, budoucího přesahu za hranice České republiky a také k rozvoji vlastního podnikání. Tato družstevní záložna patřila také mezi subjekty, které jako první začali zavádět pro sektor družstevních záložen moderní finanční produkty a služby. Jako příklad je v této práci uváděno internetové bankovnictví, které bylo i ve srovnání se stejnými produkty klasických bank, hodnoceno velmi dobře. Mezi další výhodu v konkurenčním boji nejenom v sektoru záložen patří bezesporu platební styk. V oblasti platebního styku záložen byla Fio od začátku svého působení považována za vedoucí subjekt, v roce 2006 se stává účastníkem pojištění vkladů a mezibankovního platebního styku a díky tomu získává nezávislost na pro mnoho ostatních záložen povinný sběrný účet vedený u klasických bank. Naopak mezi nevýhody záložny vždy patřila nedokonalá nabídka úvěrových produktů. Zásadní změnu ve vývoji a zároveň i v dalším směřování záložny přineslo v roce 2010 rozhodnutí finanční skupiny Fio o začlenění záložny do nově vznikajícího bankovního subjektu Fio banka. Jako bankovní subjekt i nadále pokračuje ve své nízko-nákladové strategii, což ji přináší velmi pozitivní hodnocení v očích veřejnosti a zároveň se stává nepřehlédnutelnou konkurencí pro ostatní bankovní domy včetně nízko-nákladové banky Mbank. Poslední část práce je věnována úvahám nad možným budoucím vývojem a trendy v sektoru družstevních záložen. Jednou z možností vývoje sektoru družstevních záložen popisovaných v této části práce je konsolidace celého sektoru, spojování malých subjektů do větších celků v souvislosti se snahou záložen udržet jejich konkurenceschopnost ve velmi konkurenčním a koncentrovaném prostředí jakým je český finanční trh. Příčinou těchto snad může být nevýhoda družstevních záložen ve smyslu jejich velikosti a zejména již zmiňovaného omezení regionální působnosti převážné většiny záložen. Další popisovanou možností vývoje sektoru je v současnosti legislativou umožněná změna právní formy podnikání z družstva na akciovou společnost. Družstevní záložny mají všechny předpoklady k tomu, aby se stali trvalou součástí českého finančního trhu, ovšem za podmínek, kdy neupustí od svého základního konkurenčního nízko-nákladového principu podnikání. Další podmínkou nezbytnou pro udržení růstové tendence sektoru a tím i zachování družstevního bankovnictví v České republice je rozšiřování své působnosti na celorepublikovou úroveň a investice do moderních, ale naší veřejností již vnímaných jako standardních služeb a produktů. Závěrem bych chtěl uvést, že díky této práci, jsem si potvrdil mé přesvědčení o smyslu existence družstevního bankovnictví v České republice a také, že vzhledem k postavení a 55

strategii bankovního sektoru by bylo chybou, kdyby se minulost opakovala a družstevní záložny by opět zmizeli z našeho trhu.

56

Bibliografie Monografie: 1. VENCOVSKÝ, František. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, 1999. 594 s. ISNB 80-7265-030-0.

Internetové zdroje: 1. Zpráva o činnosti a hospodaření Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami za rok 2000. Dostupná z WWW: 2. Zpráva o činnosti a hospodaření Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami za rok 2004. Dostupná z WWW: 3. Portál asociace družstevních záložen. Dostupný z WWW: 4. Komentář k základním ukazatelům o sektoru družstevních záložen k 31. 12. 2010. Dostupný z WWW: 5. Zpráva České národní banky o výkonu dohledu nad finančním trhem za rok 2006. Dostupná z WWW: 6. Zpráva České národní banky o výkonu dohledu nad finančním trhem za rok 2007. Dostupná z WWW: 7. Zpráva České národní banky o výkonu dohledu nad finančním trhem za rok 2008. Dostupná z WWW: 8. Zpráva České národní banky o výkonu dohledu nad finančním trhem za rok 2009. Dostupná z WWW: 57

9. Zpráva Ministerstva financí ČR o vývoji finančního trhu v roce 2006. Dostupná z WWW: 10. Zpráva Ministerstva financí ČR o vývoji finančního trhu v roce 2009. Dostupná z WWW: 11. Seznam měnových finančních institucí, Česká národní banka. Dostupný z WWW: 12. Číselník účastníků platebního styku v České republice, verze 142, Česká národní banka. Dostupný z WWW: 13. Seznam platebních systémů, verze 48, Česká národní banka. Dostupný z WWW: 14. Výroční zpráva z rok 2006 Fio, družstevní záložna. Dostupná

z WWW:

15. Výroční zpráva z rok 2007 Fio, družstevní záložna. Dostupná

z WWW:

16. Výroční zpráva z rok 2008 Fio, družstevní záložna. Dostupná

z WWW:

17. Výroční zpráva za účetní období od 01.01.2009 do 31.08.2010 Fio, družstevní záložna. Dostupná z WWW: 18. Internetové stránky družstevní záložny AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo. Dostupné z WWW: 19. Internetové stránky družstevní záložny Artesa, spořitelní družstvo. Dostupné z WWW: 20. Internetové stránky družstevní záložny Citfin spořitelní družstvo. Dostupné z WWW: 21. Internetové stránky družstevní záložny České spořitelní družstvo. Dostupné z WWW: 22. Internetové stránky družstevní záložny Družstevní záložna Kredit. Dostupné z WWW: 23. Internetové stránky družstevní záložny Družstevní záložna PSD. Dostupné z WWW: 58

24. Internetové stránky družstevní záložny Fio, družstevní záložna. Dostupné z WWW: 25. Internetové stránky družstevní záložny Metropolitní spořitelní družstvo. Dostupné z WWW: 26. Internetové stránky družstevní záložny Moravský Peněžní Ústav - spořitelní družstvo. Dostupné z WWW: 27. Internetové stránky družstevní záložny Peněžní dům, spořitelní družstvo. Dostupné z WWW: 28. Internetové stránky družstevní záložny Podnikatelská družstevní záložna. Dostupné z WWW: 29. Internetové stránky družstevní záložny ROYAL CAPITAL družstevní záložna. Dostupné z WWW: 30. Internetové stránky družstevní záložny UNIBON - spořitelní a úvěrní družstvo. Dostupné z WWW: 31. Internetové stránky družstevní záložny WPB Capital, spořitelní družstvo. Dostupné z WWW: 32. Internetové stránky družstevní záložny Záložna CREDITAS, spořitelní družstvo. Dostupné z WWW: 33. Česká národní banka, Slovníček pojmů České národní banky. ČNB. [on-line]. 2011. Dostupný na WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2 008-2009/FS_2008-2009_slovnicek.pdf 34. Internetové stránky Komerční banky, a.s. Dostupné z WWW: < http://www.kb.cz> 35. Internetové stránky České spořitelny, a.s. Dostupné z WWW: < http://www.csas.cz> 36. Internetové stránky ČSOB, a.s. Dostupné z WWW: < http://www.csob.cz> 37. Internetové stránky UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Dostupné z WWW: < http://www.unicreditbank.cz/> 38. Internetové stránky Raiffeisen http://www.raiffeisenbank.cz/>

BANK,

a.s.

Dostupné

z WWW:

<

Seznam právních norem: 1. Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Dostupný z WWW: 59

2. Věstník částka 9, ročník 2006 České národní banky. Dostupný z WWW:

Seznam tabulek: 1. Tabulka č. 1 – Vývoj počtu družstevních záložen do konce roku 2005 (internetový zdroj dat [11] ). 2. Tabulka č. 2 – Základní charakteristika družstevních záložen v České republice k 31. prosinci 2010 (internetový zdroj dat [18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32] ). 3. Tabulka č.3 – Srovnání členských vkladů družstevních záložen k 31. prosinci 2010 (internetový zdroj dat [18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32] ). 4. Tabulka č. 4 – Celková aktiva sektoru družstevních záložen v letech 2006 – 2009 (internetový zdroj dat [5, 6, 7, 9] ). 5. Tabulka č. 5 – Celkový objem vkladů členů družstevních záložen v letech 2006 – 2009 (internetový zdroj dat [5, 6, 7, 9] ). 6. Tabulka č. 6 – Celkový počet družstevních záložen a jejich členů v letech 2006 – 2009 (internetový zdroj dat [5, 6, 7, 9] ). 7. Tabulka č. 7 – Míra koncentrace sektoru družstevních záložen v letech 2006 – 2009 (internetový zdroj dat [5, 6, 7, 10] ). 8. Tabulka č. 8 – Ziskovost sektoru družstevních záložen v letech 2006 – 2009 (internetový zdroj dat [5, 6, 7, 9, 10] ). 9. Tabulka č. 9 – Úrokové sazby pro spořící a termínované účty klasických bank (internetový zdroj dat [34, 35, 36, 37, 38] ). 10. Tabulka č. 10 – Srovnání poplatků a úrokových sazeb na běžných účtech v Kč pro FO (internetový zdroj dat [18, 19, 25, 26, 27, 30, 31, 32] ). 11. Tabulka č. 11 – Srovnání úrokových sazeb na spořících účtech v Kč pro FO na 12 měsíců (internetový zdroj dat [18, 19, 25, 26, 27, 30, 31, 32] ). 12. Tabulka č. 12 – Srovnání úrokových sazeb na termínovaných účtech v Kč pro FO na 12 měsíců (internetový zdroj dat [18, 19, 25, 26, 27, 30, 31, 32] ). 13. Tabulka č. 13 – Družstevní záložny a zapojení do zúčtovacího systému CERTIS (internetový zdroj dat [18, 19, 25, 26, 27, 30, 31, 32] ). 60

14. Tabulka č. 14 – Srovnání poplatků za internetové bankovnictví, zabezpečení produktu (internetový zdroj dat [18, 19, 27, 30, 31, 32] ). 15. Tabulka č. 15 – Základní ekonomické ukazatelé v letech 2006 – 2010 (internetový zdroj dat [14, 15, 16, 17] ).

61

Vývoj družstevního bankovnictví v ČR v letech

Recommend Documents