Vývoj cen a cenových hladin v rámci komoditní vertikály agrobyznysu

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav regionální a podnikové ekonomiky

Vývoj cen a cenových hladin v rámci komoditní vertikály agrobyznysu Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc.

Bc. Ladislav Skopal

Brno 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vývoj cen a cenových hladin v rámci komoditní vertikály agrobyznysu vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

V Brně dne 24. dubna 2012

…………………….. Bc. Ladislav Skopal

Poděkování Úvodem této diplomové práce chci poděkovat prof. Ing. Věře Bečvářové, CSc., za cenné rady a připomínky, metodické a odborné vedení, které mi poskytla při zpracování této práce.

Abstrakt SKOPAL, L., 2012: Vývoj cen a cenových hladin v rámci komoditní vertikály agrobyznysu. Diplomová práce. Brno. Diplomová práce se zabývá problematikou formování cen a cenových hladin v rámci komoditních vertikál navazujících na chov jatečného skotu a prasat v podmínkách České republiky. Vymezuje podstatné souvislosti vývojových tendencí a změn českého agrárního sektoru, změn ve struktuře produkce, přes detailnější charakteristiku vývoje trhů. Obecná východiska aplikuje a dokumentuje na příkladu vývoje cen a cenových hladin zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a spotřebitelů. Analýzy vycházejí z měsíčních cen vybraných produktů, které jsou následně použity pro verifikaci výskytu a vlivu tržní síly ve vertikálách prostřednictvím metodologického přístupu na bázi analýzy cenové transmise. Klíčová slova: Agrobyznys, komoditní vertikála, hovězí maso, vepřové maso, cenová hladina, cenová transmise

Abstract SKOPAL, L., 2012: The development of prices and price levels within commodity verticals of the agribusiness. Diploma thesis. Brno. The diploma thesis deals with the formation of prices and price levels in the commodity verticals related to cattle and pigs breeding in the Czech Republic. It defines the essential context of the development and changes in the framework of the Czech agrarian sector, changes in the structure of production, through detailed characterization of the development of markets. The general considerations are applied and documented by the example of the main price levels along the commodity chain, e.g. prices of agricultural producers, industrial producers and consumer prices. The results of solution, based on analysis of price transmission and using the monthly prices of selected products, verify the occurrence and influence of market power in the verticals. Key words: Agribusiness, commodity vertical, beef, pork, level of prices, price transmission

Obsah 1

Úvod .............................................................................................................................. 8

2

Literární rešerše ......................................................................................................... 10 2.1

Zemědělství a typické znaky jeho současného vývoje .......................................... 10

2.2

Komoditní vertikála .............................................................................................. 11

2.3

Agrobyznys ........................................................................................................... 13

2.3.1

Agrobyznys jako projev globalizace.............................................................. 17

2.3.2

Trhy v agrobyznysu ....................................................................................... 20

2.3.3

Tržní struktura agrobyznysu .......................................................................... 24

2.4

Cena a její tvorba na trzích agrobyznysu .............................................................. 28

2.5

Specifika formování cen v agrobyznysu ............................................................... 31

2.5.1

Fluktuace cen zemědělských výrobků v čase ................................................ 32

2.5.2

Vliv skladování na ceny zemědělských komodit ........................................... 34

2.5.3

Vliv časového zpoždění na formování cen .................................................... 35

2.5.4

Stanovení ceny zemědělských komodit ......................................................... 37

2.6

Cenová transmise v rámci komoditní vertikály .................................................... 38

2.6.1

Přístup založený na elasticitě mezitržního cenového přenosu ....................... 40

2.6.2

Přístup založený na mezitržních cenových diferencích ................................. 41

3

Cíl práce a metodický postup řešení ........................................................................ 42

4

Vlastní práce ............................................................................................................... 48 4.1

Základní rysy vývoje zemědělství a potravinářství ............................................... 48

4.2

Formování komoditních vertikál v živočišné výrobě............................................ 55

4.2.1

Komoditní vertikála hovězího masa .............................................................. 56

4.2.2

Komoditní vertikála vepřového masa ............................................................ 58

4.3

Vývoj trhů vybraných komodit ............................................................................. 60

4.3.1

Hovězí maso .................................................................................................. 63

4.3.2

Vepřové maso ................................................................................................ 70

4.4

Vývoj cenových hladin ve vybraných vertikálách ................................................ 77

4.4.1

Hovězí maso .................................................................................................. 78

4.4.2

Vepřové maso ................................................................................................ 84

4.5

Cenová transmise ve zkoumaných komoditních vertikálách ................................ 91

4.5.1

Analýza pružnosti mezitržního cenového přenosu ........................................ 91

4.5.2

Analýza mezitržních cenových diferencí ....................................................... 95

5

Závěr ........................................................................................................................... 97

6

Seznam literatury ..................................................................................................... 103

7

Seznam obrázků ....................................................................................................... 107

8

Seznam tabulek ........................................................................................................ 109

9

Seznam zkratek ........................................................................................................ 110

10 Seznam příloh ........................................................................................................... 111

1 ÚVOD Procesy globalizace a integrace, které v současné době ovlivňují rychle se rozvíjející globální ekonomické a politické prostředí, pronikají celou strukturou společnosti a vytvářejí zcela nové podmínky pro budoucí ekonomický, sociální a politický vývoj. Tyto procesy mění celý agrarní sektor a vzniká podoba silného segmentu – agrobyznysu. Změny v agrárním sektoru a v novém chápání zemědělství, které mění svou primární úlohu zajištění dostatku potravin pro obyvatelstvo na současné multifunkční pojetí zajišťující mimoprodukční funkce důležité pro exitenci samotné lidské společnosti. Celá výroba potravin se začíná vyvíjet jiným směrem než tomu bylo v minulosti. Finální spotřebitelská poptávka se začíná formovat marketingovou strategií obchodních řetězců, které určují, co se k zákazníkům dostane za konečný výrobek. Tento vývoj rozvíjí tržní sílů obchodních řetězců a ovlivňují nabídku zemědělských prvovýrobců, u kterých klesá podíl na tvorbě hrubého domácího produktu v hospodářsky vyspělých i tranzitivních ekonomik. Zemědělská prvovýroba se v posledních letech stává součástí ekonomiky zahrnující předvýrobní fázi, ale i celou škálu subjektů zabývající se zpracováním, distribucí a realizací produktů zemědělského původu. Roste závislost výrobců a zpracovatelů na vyšších stupních finalizace a důsledkem tržní koncentrace těchto subjektů vzniká tržní síla ovlivňující vývoj cen komodit a konečných výrobků. Pro zkoumání tržní síly je možnost použití několika způsobů analýzy vzájemné interakce mezi jednotlivými stupni komoditních řetězců. Jedním z nich je metodický přístup založený na zkoumání tržní ceny. Působením faktorů jako např. vliv skladování, vliv přírodních podmínek nebo státních zásahů současně se vzájemnou interakcí nabídky a poptávky kolísají více či méně cenové hladiny na jednotlivých článcích potravinové vertikály. Formování ceny na konkrétním trhu ovlivňuje úroveň a vývoj cen v předcházejících a navazujících článcích komoditní vertikály. Růst nebo pokles cen v předchzejících článcích/fázích potravinové vertikály zpravidla ovlivňují náklady a následně i cenu výrobků na navazujícím stupni.

8

Naopak vývoj cen na navazujících resp. finálních článcích vertikály nemusí vždy ovlivnit cenu výrobků na předcházejícím parciálním trhu v rámci komoditní vertikály, jestliže zde neexistuje poptávkově-determinovaná cenová tvorba. Vývoj ceny na trzích předcházejících nebo navazujících článků komoditní vertikály, který je přenášen do vývoje ceny na daném parciálním trhu je předmětem zkoumání problematiky cenové transmise neboli mezitržního cenového přenosu. V agrárním sektoru je cenová transmise ve většině případů charakteristická nedokonalým (asymetrickým) cenovým přenosem mezi dílčími trhy agrobyznysu. Uvedené vztahy typické pro daný stupeň rozvoje agrobyznysu, který ne vždy respektuje specifika zemědělství v plném rozsahu, dále korigované opatřeními agrární politiky, v případě EU komunitárně vymezované společné zemědělské politiky, se velmi výrazně promítají i do změn samotné struktury zemědělské výroby. Právě v České republice v současném vývoji zemědělství výrazný útlum zaznamenává odvětví živočišné výroby, zejména v chovu skotu a prasat. Tento průběh je zásadně ovlivněn dynamickým vývojem a rychlými změnami podmínek agrárního trhu dotýkající se všech subjektů, které jsou zapojeny do komoditních potravinových vertikál. Lze ho hodnotit jako typický projev odrážející změny podnikatelského prostředí. V rámci této diplomové práce je výzkum zaměřen na problematiku vývoje trhů hovězího a vepřového masa v podmínkách českého agrárního sektoru a komoditních vertikál agrobyznysu. Analýza je primárně zaměřena na vývoj cenových hladin a intenzitu cenových přenosů, jako jednoho z identifikátorů odrazu tržní síly, která je v různé míře a různým způsobem uplatňována v komoditních vertikálách zejména vůči zemědělským podnikům.

9

2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Zemědělství a typické znaky jeho současného vývoje V minulosti bylo zemědělství chápáno především jako odvětví se schopností zabezpečit určité množství potravin. Ve vývoji lidstva nastala změna v chápání tohoto odvětví od základní úlohy zajištění dostatku potravin k multifunkčnímu pojetí. Tento nový model zemědělství plní funkci produkční a mimoprodukční pro zajištění trvale udržitelného rozvoje (Bečvářová, 2005). Funkce zemědělství v širším multifunkčním pojetí zajišťuje rozvoj venkova, ochranu životního prostředí, rozvoj krajiny nebo zajištění potravinové bezpečnosti. Z tohoto důvodu je důležité podporovat odvětví zemědělství, které je determinováno biologickým reprodukčním cyklem a je spojeno s přírodou. V současné době prochází prvotní zemědělská surovina od zemědělského prvovýrobce ke spotřebiteli přes řadu navazujících článků ve vertikále. Tento vývoj způsobil útlum toku nezpracovaných zemědělských produktů od výrobce přímo ke spotřebiteli a nároky na produkty s vyšší přidanou hodnotou. Současně se mění poptávka, která se zaměřuje na kvalitní potraviny s dostatečnou zdravotní nezávadností. Podle Bečvářové (2005) vývoj zaznamenává i změnu vztahů mezi zemědělstvím a ostatními části národní i světové ekonomiky v rozvoji komplexu odvětví zabezpečujících výrobu potravin. V rámci tohoto procesu se začínají vytvářet vazby mezi jednotlivými články komoditní vertikály zahrnující výzkum a odvětví vstupů, zemědělskou prvovýrobu, zpracování, distribuci a obchodní organizace. Formováním těchto procesů roste konkurence producentů na horizontální i vertikální úrovni při snižování ochrany zemědělských prvovýrobců formou opatření agrární politiky. Následně se vytváří vliv zpracovatelů a obchodních organizací v celé potravinové vertikále (Bečvářová, 2005). Současný model zemědělství je primárně řízen poptávkou po potravinách a současně se zvyšuje poptávka po surovinách pro nepotravinářské zpracování. Lze uvést například výrobu řepky pro výrobu rostlinných olejů a pohonných hmot. Dále je očekávána změna směru od fosilních zdrojů energie k obnovitelným zdrojům energie formou biopaliv a bioplynu.

10

Zemědělství neexistuje a nefunguje ,,samostatně“, má řadu podstatných interakcí s ostatními částmi národní i světové ekonomiky. Projevuje se např. v dostupnosti, kvalitě a cenách vstupů, v úrovni technologií a techniky stejně jako v kvalifikaci pracovníků, v úrovni příjmů obyvatelstva a jeho spotřebitelských preferencích. Ovlivňuje jak nabídkovou, tak i poptávkovou stránku trhů fungujících v rámci tohoto potravinově zaměřeného segmentu. Efektivnost výroby a kvalita vstupů pro zemědělskou výrobu stejně jako úroveň a stupeň finalizace zemědělských produktů v navazujících fázích zpracování, jejich adjustace, distribuce a obchodu tak přispívají k pozitivní, ale i k negativní odezvě v možnostech uplatnění zemědělských produktů na domácím i zahraničním trhu (Bečvářová, 2005). Zemědělec již nerozhoduje o své produkci sám, ale závisí na podmínkách vytvářených širším okruhem odvětví v rámci ekonomiky propojených v rámci agrobyznysu.

2.2 Komoditní vertikála V současném zemědělství se vytvořila nová dimenze, kdy se vytvořil určitý celek charakteristický tokem

zemědělské

komodity

od

výrobce

přes

zpracovatele

a distributory až po konečného spotřebitele. Vytváří se rostoucí vliv předcházejících a navazujících článků podílejících se na transferu komodity. V této souvislosti je používán termín komoditní/potravinová vertikála. Podle Bečvářové (2005) termín potravinový/komoditní řetězec, resp. komoditní vertikála znamená charakteristiku činností a vzájemných vztahů subjektů výrobních, zpracovatelských i odbytových činností a trhů fungujících v rámci procesů výroby a zpracování surovin získané v zemědělské prvovýrobě na produkt distribuovaný konečnému spotřebiteli. V zemědělství byl zaznamenán vývoj od nabídkových po poptávkově orientované trhy. V modelu charakteristickým preferencí nabídky byl rozhodujícím článkem zemědělský prvovýrobce, jak je znázorněno na obr. č. 1, který určoval množství, druh a kvalitu komodity distribuované dalším fázím vertikály.

11

Obr. č. 1 Nabídkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj: Bečvářová, 2005

Silný vliv zemědělských výrobců determinující růst nabídky i chování výroby potravin se vývojem současného ekonomického rozvoje společnosti oslabil a začal se vytvářet poptávkově orientovaný model (obr. č. 2).

Obr. č. 2 Poptávkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj: Bečvářová, 2005

Tento nový model charakterizuje rostoucí vliv poptávkové stránky na jednotlivých trzích komoditní vertikály a mění konkurenční podmínky zemědělských prvovýrobců, kdy klíčové postavení získávají finalizující články řetězce, které prosazují své zájmy i v předvýrobních fázích a v odvětvích vstupů. Důsledkem těchto procesů se mění možnosti zemědělských podniků prosadit se v systému výroby potravin. Finalizující články v podstatě stanovují rozsah, rozmístění i způsob výroby zemědělské produkce pro další zpracování a prodej. V modelu orientovaného na poptávku je předpokladem úspěšnosti zemědělců, ale i jiného článku potravinového stále se rozvíjející informovanost a schopnost získávání informací pro bezprostřední vyhodnocení situace a reakci nabídky. Současně lze sledovat koncentraci a konsolidaci navazujících článků zpracování a distribuce vytvářející tržní sílu na straně poptávky. Jak uvádí Bečvářová (2005), urychlení procesů koncentrace a konsolidace podporuje zejména: •

posílení vlivu finalizujících článků, zejména obchodu na rozhodování konečného spotřebitele, rozšíření metod pro ovlivnění kupujícího, realizace tržní síly na poptávkové straně v navazujících fázích zpracování a obchodu;

12

•

snahu o ovládnutí předvýrobních fází včetně vývoje a výzkumu nových biologických materiálů, (bio)technologických inovací a procesů, což dále posiluje dominantní pozici těchto článků v rámci potravinových řetězců;

•

urychlení procesů koncentrace a konsolidace v podnicích potravinářského průmyslu jako reakce na mimořádné rychlé rozšíření vlivu velkých obchodních řetězců na potravinovém trhu.

Předcházející procesy lze sledovat i ve vývoji cen potravin a jejich struktuře. Struktura ceny potravin je nepříznivá pro zemědělské prvovýrobce, kdy podle Cramera a Jensena (1994) připadá méně než ¼ ceny na tento článek vertikály. Podle Bečvářové a Lechanové (2006) narůstá zvýšenou koncentrací zpracování a distribučních článků riziko zneužití tržní síly. Tím vzniká problém snižování spotřebitelského blahobytu, kdy není umožněno plné využití užitku, který by mu přinesla klesající cena zemědělských výrobců. Tento jev se týká zejména: •

trhu zemědělských komodit při nákupu produkce jako suroviny od zemědělců navazujícími firmami, kdy tržní síla zpracovatele komplikuje vyjednávací možnosti zemědělských prvovýrobců

•

trhu potravin ve fázi prodeje spotřebitelům, kdy změna ceny primární zemědělské suroviny není plně přenášena do spotřebitelské ceny.

Obecně lze říci, že vliv velkých obchodních řetězců ve formování poptávky stále stoupá. Pro eliminaci tohoto trendu vzniká vzájemná propojení subjektů všech fází výroby, zpracování a distribuce potravin.

2.3 Agrobyznys Přístup na bázi agrobyznysu vypracovali v padesátých letech dvacátého století američtí ekonomové John H. Davis a Ray A. Goldberg. Jejich společná publikace A Concept of Agribusiness (1957) se stala základem k výzkumu agrární ekonomiky a rozvoje industrializace zemědělství. Teorie agrobyznysu se stala podle Bečvářové (2005) řešením poznání širších ekonomických souvislostí výroby potravin v nové rozvíjející se ekonomice. Agrobyznys jako komplexní teoreticko-metodologická koncepce výzkumu řešící otázky

13

ekonomické efektivnosti celé výroby potravin, ale i změny poptávky po potravinách ovlivňované obchodními společnostmi. Zvýšená produktivita faktorů se již objevuje mezi prioritami v etapě vývoje zemědělství, kdy se projevila zvýšená poptávka po potravinách vyžadující zapojení dalších přírodních zdrojů. Proto se již v této etapě zlepšila alokace zdrojů pro vyšší výkonnost podniku. Jako jedna z prvních variant zvýšení produktivity faktorů při výrobě potravin bylo propojování zemědělské prvovýroby s navazujícími články zpracování. Agrobyznys nezahrnuje jen zemědělskou prvovýrobu, ale podle klasického pojetí Davise a Goldberga je charakterizován takto: ,,… souhrn všech činností týkajících se zpracování a distribuce produktů vyrobených na farmě; tzn. výrobní činnosti na farmě a dále skladování, zpracování, dopravu a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených …“ (Davis, Goldberg, 1957) Do agrobyznysu jsou podle klasické definice zahrnována tato odvětví: a) Zemědělská prvovýroby, lesnictví a vodní hospodářství b) Potravinářský průmysl c) Krmivářský průmysl d) Služby pro zemědělství a potravinářství (zásobování, nákup, opravárenství, šlechtitelství, a semenářství, aplikovaný výzkum, školství, poradenství atd.) e) Dodavatelská

odvětví

inputů

(vstupů)

do

zemědělství

(specializované strojírenství, chemie, energetika, atd.)

f) Potravinářský obchod a veřejné stravování (odvětví obchodu)

14

a

potravinářství

Následující obrázek č. 3 znázorňuje rozdělení jednotlivých odvětví do příslušných agrárních komplexů podle klasického pojetí agrobyznysu.

Obr. č. 3 Klasické pojetí agrobyznysu Zdroj: Podborský, 2009

Definice agrobyznysu byla zpřesněna podle Sonky a Hudsona (1999) jako řetězec subsektorů vzájemně propojených řadou přímých i zpětných vazeb, zahrnující: a) Výzkum, genetické a osivářské firmy a dodavatele dalšího biologického materiálu b) Dodavatele ostatních vstupů c) Zemědělské prvovýrobce d) Nákupce zemědělských produktů e) Zpracovatele

první

a

druhé

fáze

zpracování

zemědělských

produktů

do konečných výrobků f) (malo)obchod a instituce veřejného stravování Agrobyznys tedy zahrnuje široké spektrum odvětví celé ekonomiky od činností potřebné

k zemědělské

prvovýrobě

přes

vytváření

vazeb

s předcházejícími

a navazujícími články po procesy spojené se zpracováním do konečného výrobku.

15

Pro lepší pochopení základní struktury agrobyznysu uvádí Bečvářová (2005) následující obrázek č. 4.

Obr. č. 4 Základní struktura agrobyznysu Zdroj: Bečvářová, 2005

V současném pojetí zemědělští prvovýrobci úzce spolupracují s nákupními, skladovacími a zpracovatelskými organizacemi. Dále je vazba s podniky velkoobchodu, dopravy a ostatních služeb, které distribuují potraviny podnikům maloobchodu a institucím veřejného stravování. Výrazný vliv na zemědělství má průmyslové odvětví dodávající vstupy ve formě strojů, zařízení, energie, pohonných hmot, krmiva a agrochemikálií. Kromě toho lze efektivní hospodaření podpořit zvýšením využití poradenství a informačních technologií (Bečvářová, 2005). Zkoumání ekonomické efektivnosti potravinového hospodářství jako celku pak vychází z pojetí konkurenční výhody. Jak uvádí Dunne (2002), nejedná se pouze o izolované hodnocení vývoje a výsledků dodavatelů a odběratelů na izolovaných trzích jako samostatných subjektů resp. představitelů relativně samostatných odvětví bez zohlednění interakcí s ostatními partnery. Zahrnuje i ekonomické souvislosti 16

vznikající vzájemnými vztahy odběratelů a dodavatelů od získání suroviny až prodej potravin finálnímu zákazníkovi. Zabývá se tedy činnostmi v celém procesu výroby potravin přidávající hodnotu konečnému výrobku. V současné etapě vývoje Schroder a Mavondo (1998) poukazují na princip agrobyznysu jako přístup upozorňující na vliv industrializace zemědělství. Sonka (1999) charakterizuje tento přístup jako pojetí umožňující pochopit interakce a fungování celého sytému výroby potravin.

2.3.1 Agrobyznys jako projev globalizace Obecně lze globalizaci chápat jako proces snižující zeměpisné vzdálenosti při vytváření mezinárodních ekonomických, politických, společenských a kulturních vztahů. Tento proces vyvolává zásadní změny dříve existujících vztahů vytvářením nového společenského prostředí a ovlivňuje tak chování i reakci lidí (Bečvářová, 2006). Globální charakter vzájemné závislosti ekonomik jednotlivých zemí a proces internacionalizace světového hospodářství přináší mnoho problémů světového hospodářství (Jeníček, 2002): •

potravinová závislost,

•

obchodní závislost,

•

palivově-energetická závislost (dovoz surovin vyvážen vývozem kapitálu do zdrojových oblastí, čímž dochází ke kapitálové účasti na těžbě a země si tak zajišťuje dlouhodobé dodávky těchto komodit),

•

technologická závislost (vývoz licencí, patentů a technologie je prvkem zmezinárodnění výroby),

•

surovinová závislost.

V současném pojetí celý systém výroby potravin představuje největší sektor světové ekonomiky. Podle Goldberga (1998) je v činnostech agrobyznysu zapojeno zhruba 50 % práceschopného obyvatelstva ve světě, využívá 50 % celkových světových aktiv a představuje více než 50 % světových spotřebitelských výdajů.

17

Přesto, že se v celkových údajích promítají diferencované podíly i struktura agrobyznysu v rozvinutých a rozvojových zemích, nelze souhlasit s argumentem, že význam tohoto komplexu v hospodářsky vyspělých zemích klesá. I když podíl samotného zemědělství na hrubém domácím produktu (HDP) i na počtu pracovních sil se od poloviny minulého století řádově snížil, rozvoj ostatních odvětví se projevuje právě v rozvoji dalších článků agrobyznysu (Lechanová, 2005). Proces globalizace se v agrárním sektoru promítá především: •

v růstu tržní síly finalizujících článků komoditních vertikál (nadnárodní organizace a formy horizontální a vertikální integrace),

•

v poklesu účinnosti státních regulačních zásahů a politik na ochranu agrárního trhu, což vyvolává tlak na liberalizaci trhů a zavádění reforem agrární politiky.

Podle Bečvářové (2006) je světové potravinové hospodářství ovlivňováno trendem globalizace přinášející následující změny:


Rozhodující vliv poptávky Na základě vyhodnocení vzájemné interakce nabídky a poptávky je formována nabídka zemědělských surovin, přičemž finální poptávka má rozhodující vliv na množství a strukturu výroby i dodávek v čase a prostoru.




Zásah subjektů nezemědělského charakteru Do výroby zemědělských produktů a potravin zasahuje mnoho organizací nezemědělského charakteru, které se podílejí na ovlivnění konkrétních požadavků spotřebitelských segmentů.




Změna struktury agrárního trhu Vlivem globalizace se začínají rozvíjet činnosti pro zvýšení konkurence růstem účinnosti výrobním faktorů. K dosáhnutí tohoto cíle se rozvíjí fúze, vytváří strategické akvizice, joint venture a v neposlední řadě je důležitá koordinace v rámci vertikál. Formou strategických spojení vznikají velké skupiny organizací ovládající celý agrární trh a následně je měněna struktura trhu důsledkem zvýšení koncentrace.

18




Vliv přidané hodnoty Roste poptávka po potravinách s vysokou přidanou hodnotou, jako například kuchyňsky upravené, zmrazené, dehydratované a konzervované výrobky. Subjekty nabízející tento typ potravin se stávají vůdčími a určují model obchodu v určitém komoditním řetězci.




Zaměření spotřebitelů na kvalitní potraviny za nízké ceny




Vývoj nových technologií jako konkurenční výhoda V důsledku

zvýšení

konkurence

se

začíná

rozvíjet

,,industrializované

zemědělství“ působící na zlepšení technologií zejména v oblasti biotechnologie a komunikace (Boehlje, 1996). Podle Bečvářové (2004) využití těchto nových technologií přináší problémy: •

snížení konkurence z důvodu potřeby vyššího kapitálu na nové technologie a následné posílení monopolního chování,

•

v souvislosti s použitím geneticky modifikovaných organismů (GMO) vnikají problémy s bezpečnosti potravin,

•

v souvislosti s rozvojem internetu jako zdroje informací a komunikace vznikají

problémy

se

zabezpečením

a věrohodnosti dat.

19

informačních

systémů

Vliv globalizace vytvořil specifickou strukturu agrobyznysu s narůstajícími monopolistickými prvky umožňující prosazování tržní síly. Podle Grievinka (2003) a Goldberga (1998) lze z množství subjektů (podniků) na různých stupních agrobyznysu vytvořit následující modely struktury agrobyznysu v Evropě a USA.

Obr. č. 5 Současná struktura agrobyznysu v Evropě a v USA Zdroj: Bečvářová, 2004

Z modelu je zřejmé monopsonní resp. oligopsonní postavení zpracovatelů (na trhu zemědělských výrobků) a obchodu (na trhu potravinářských výrobků). Tato skutečnost umožňuje rozsáhlý výběr mezi dodavateli a stanovení podmínek na kvalitu a druh suroviny potřebnou pro uspokojení konečné poptávky. Menší počet zpracovatelů a firem obchodu ovlivňuje konkurenční prostředí z důvodu množství monopolistických prvků umožňující vytváření tržní síly. Globalizace do značné míry ovlivňuje úspěšnost konkrétních subjektů na trhu, začíná se měnit celý agrární sektor a mění přímo i nepřímo trhy v celých vertikálách. 2.3.2 Trhy v agrobyznysu Trh je definován podle Samuelsona a Nordhause (2007) jako ,,uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení ceny a množství komodity“. Podle Macákové (2005) je trh chápán jako oblast ekonomiky, kde probíhá výměna činností mezi ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží. 20

Pro zkoumání trhů v této práci lze použít definici agrárního trhu. Podle Bečvářové (2001) je agrární (zemědělsko-potravinářský) trh prostor, kde probíhá směna výrobků prostřednictvím koupě a prodeje, jejich dopravu, skladování, standardizace, financování a přebírání rizika odběru a prodeje zemědělských a potravinářských výrobků. Současně lze vymezit následující typy trhů v rámci pojetí agrobyznysu: 1) Trh naturální – na tomto trhu jsou prodávající, kupující a spotřebitel stejný subjekt. Tento trh funguje především u vajec, ovoce a zeleniny, kdy se využívá samozásobitelská hospodářství spotřebovávající až polovinu spotřeby těchto komodit.

Výrobce

Spotřebitel

Obr. č. 6 Schéma naturálního trhu Zdroj: Bečvářová, 2001

2) Trh surovino-potravinářský – na trhu střetávání dvou subjektů – výrobce a

spotřebitel.

Výrobce

nabízí

zemědělskou

komoditu

v různé

fázi

předzpracování. Mezi tyto komodity lze zahrnout ovoce, zeleninu, brambory a vejce z důvodu minima požadavků na další zpracování a větších požadavků na skladování. Po uzavření obchodu mezi subjekty si kupující následně tuto surovinu upravují a zpracovávají podle vlastní potřeby.

Výrobce

Spotřebitel TRH

Obr. č. 7 Schéma surovino-potravinářského trhu Zdroj: Bečvářová, 2001

3) Trh zemědělských komodit – Na straně nabídky se nacházejí zemědělští prvovýrobci a na straně poptávky zpracovatelé nebo nákupní organizace. Hlavní část obchodu se zemědělskými komoditami probíhá mezi výrobními a zpracovatelskými podniky (např. mléko, maso, cukrovka). Nákupní organizace

21

vstupují jako zprostředkovatelé do obchodu se zemědělskými výrobky u většiny obilovin a olejnin. Výrobce

TRH

TRH

Nákupní organizace

Zpracovatelé

TRH

TRH

Zprostředkovatelé Obr. č. 8 Schéma trhu zemědělských výrobků Zdroj: Bečvářová, 2001

4) Trh potravinářských výrobků – na straně nabídky se nacházejí potravinářské podniky, které svou produkci poskytují primárně obchodním podnikům prodávající tyto výrobky konečným spotřebitelům. V malé míře se na straně poptávky pohybují spotřebitelé, kteří kupují výrobky přímo od zpracovatelů. V současné době je specifický velkoobchodní prodej, kdy potravinářské výrobky jsou nakupovány od potravinářských podniků velkoobchodem, který své zásoby prodává maloobchodům.

Potravinářské podniky

Velkoobchodní podniky

TRH

TRH

Obchodní podniky

Spotřebitelé

TRH

Obr. č. 9 Schéma trhu potravinářských výrobků Zdroj: Bečvářová, 2001

Tržní mechanismus je v agrárním sektoru značně omezen a nezajišťuje efektivní alokaci kapitálu a produkce jako u nezemědělských odvětví. Poptávka v agrárním sektoru je řízena konkrétní cenou dané komodity a reaguje na ceny bezprostředně. Nabídka zemědělských výrobků je charakteristická delší dobou odezvy na změnu 22

ceny – odpovídá délce výrobního cyklu. Ve velmi krátkém období je tato skutečnost důvodem zcela nepružné nabídky zemědělských výrobků při nezohlednění zásob. Předpoklad, že cena platná v současném období (t) bude stejná i v příštím období (t+1) lze považovat za nejisté, protože produkce může přijít na trh za rozdílných podmínek než v období t. Při delším výrobním cyklu (chov skotu, ovocnářství) jsou ceny v aktuálním období (t) odezvou na cenu platící před dvěma až čtyřmi lety. Zpoždění v reakci výrobců na cenové informace se může projevit v cyklických změnách cen – model pavučinového teorému1. Na agrárních trzích jsou typická následující specifika (Bečvářová, 2001): •

Neexistuje jednotný národní trh u části zemědělských komodit a výrobků z nich vyrobených, konkurence probíhá v rámci místních trhů.

•

Část produkce zemědělské produkce není bezprostředně řízena zákonitostmi trhu, má naturální charakter zkreslující parametry v poptávce a nabídce některých komodit.

•

U rostlinné výroby je specifické působení nepředvídatelných faktorů (změna klimatu, kvality půdy, počasí, chorob a škůdců) ovlivňující tržní signály.

•

Nabídka je souhrn rozhodnutí o nabízeném množství jednotlivých výrobků, tj. rozhodnutí výrobců o výrobě. Typickým znakem je obtížná adaptace nabídky na změny tržních cen z důvodu časově opožděného rozhodnutí o rozsahu a struktuře výroby. Charakteristické je velké množství výrobců převážně vázaných na půdu vytvářející podmínky dokonalé konkurence, které z velké části znemožňuje ovlivňovat tvorbu ceny zemědělských komodit vlivem nedokonalé konkurence v následujícím článku vertikály. V zemědělství je omezena bezprostřední reakce prvovýrobců na změnu v poptávce z důvodu nízké cenové pružnosti nabídky (důsledek biologicky determinovaného výrobního a reprodukčního cyklu v zemědělské výrobě).

1

Více viz kapitola 2.5.3 Vliv časového zpoždění na formování cen.

23

•

Poptávka po zemědělských komoditách je odvozena od poptávky po finálních produktech a vyznačuje se nízkou cenovou a důchodovou pružností.

Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou (tržní nerovnováha) se rovněž ukazuje: a) v čase: nabídka je v čase rozložena nerovnoměrně z důvodu sezónního charakteru výroby, naopak poptávka je v čase rovnoměrná. Z hlediska času se mění i tržní ceny – sklizeň surovin znamená nízké ceny, které později stoupají a tím vznikají motivy ke skladování a konzervování. b) v místě (prostoru): nabídka se rozkládá plošně a poptávka je soustředěna do velkých spotřebitelských center. Vznikají motivy pro transport zemědělské produkce příčinou rozdílných cen z hlediska oblastí.

2.3.3 Tržní struktura agrobyznysu Podle Gregy (2004) lze tržní strukturu charakterizovat jako soubor základních faktorů, které ovlivňují jednotlivé firmy v odvětví, a to dále determinuje výkonnost odvětví. Z tohoto předpokladu vychází paradigma struktura-chování-výkon (SCP). Mezi základní faktory tržní struktury patří: 1) tržní koncentrace (počet nakupujících a prodávajících a jejich relativní velikost); 2) výrobková diferenciace (výrobková odlišnost); 3) bariéry vstupu do odvětví; 4) stupeň vertikální integrace; 5) možnost využití úspor z rozsahu. V rámci jednotlivých trhů konkrétní komoditní vertikály resp. sítě agrobyznysu dochází k projevům různých forem konkurence především v závislosti na uvedených faktorech tržní struktury. Současné prostředí agrobyznysu je výrazně ovlivňováno tržní strukturou navazujících fází zpracování a obchodu, kde je charakteristická nedokonalá konkurence ve formě oligopolu, monopolistické konkurence či monopolu. Jednotlivé typy a charakteristika vyskytující se konkurence popisuje následující tabulka.

24

Tabulka č. 1 Základní typy konkurence Nedokonalá konkurence Dokonalá Monopolistická konkurence konkurence Oligopol Monopol Počet subjektů velmi mnoho mnoho málo jeden Produkt homogenní heterogenní heterogenní heterogenní Bariéry vstupu žádné žádné velké/malé velmi velké Ovlivnění ceny žádné omezené značné vysoké Vztah ceny a MC P = MC P > MC P > MC P > MC Zdroj: Bečvářová, 2006

Jak uvádí Macáková (2007) v reálném světě bychom dokonalou konkurenci těžko hledali. Tyto podmínky a vztahy lze považovat spíše za potřebnou abstrakci ekonomické teorie. Dokonalá konkurence je charakteristická zcela rovnými podmínkami pro všechny účastníky trhu. Výrobci vyrábí zcela homogenní produkt nelišící se od ostatní konkurence, dále je předpoklad volného anonymního vstupu do odvětví (proto nelze ovlivnit poptávku po svých výrobcích). Z výše uvedených podmínek dokonalé konkurence je zřejmě, že nelze ovlivnit tržní cenu produkce. Tržní cena lze změnit jen v případě změny ceny všech ostatních výrobků na daném trhu. Maximalizace zisku v dokonale konkurenčním prostředí je dosahována úsporami ve výrobě (odstraňování přebytečných nákladů). Tato skutečnost znamená dokonalost této konkurence z důvodu minimalizace nákladů na výrobu. V reálném světě se převážně setkáváme s nedokonalou konkurencí, mezi kterou zahrnujeme monopolistickou konkurenci, oligopol a monopol (Macáková, 2007). Monopolistickou

konkurenci

definujeme

jako

trh

s volným

vstupem

s diferencovaným výrobkem mnoha výrobců. Spotřebitel si vybírá mezi výrobci, protože neexistuje anonymita výrobců z důvodu určité diferencovanosti výrobků, která může znamenat i různé ceny výrobků. Dochází zde tedy k cenové i necenové konkurenci přinášející růst kvality výrobků. Oproti dokonalé konkurenci se většina výrobců nezaměřuje na hledání úspor z rozsahu, ale zaměřují se na jiné způsoby zvyšování zisku.

25

Mezi další formu nedokonalé konkurence zařazujeme oligopol. Tento typ se vyznačuje malou skupinou výrobců s větší ekonomickou silou vytvářející omezení vstupu do odvětví. Konkurence mezi subjekty probíhá necenovou formou. Snaha výrobců je zaměřena na zvyšování ceny produktů pro spotřebitele omezením nabídky resp. vyrábějí méně a prodávají za vyšší ceny. V ekonomické teorii se vyskytuje ještě jedna forma nedokonalé konkurence vyznačující se jediným výrobcem určitého výrobku v odvětví – monopol. Jedná se o opak dokonalé konkurence a nelze ho považovat za nereálný. Existence monopolu znamená růst cen omezen koupěschopností spotřebitelů. V této formě konkurence dochází k nefunkčnosti tržního mechanismu vytvářející podnět ke státním regulacím. Předcházející ekonomická teorie nám vysvětlila možné typy konkurenčního prostředí v tržním hospodářství vyskytující se i v agrárním sektoru. Tradiční tržní struktura zemědělství, označována jako odvětví s dokonalou konkurencí, vytváří novou dimenzi vlivem zapojení dalších fází agrobyznysu do systému výroby a zpracování potravin. Formování agrobyznysu přináší nové pohledy do tradičních přístupů a hodnocení technicko-ekonomické efektivnosti zemědělských podniků. Podle výsledků výzkumu v podmínkách ekonomiky ČR byly zjištěny dvě změny vyvolané tímto vývojem, které zasahují do podnikatelského prostředí zemědělských podniků (Bečvářová, Vinohradský, 2004; Bečvářová, 2005, 2006; Lechanová, Bečvářová, 2006): •

rostoucí vliv tržní struktury agrobyznysu na formování trhů,

•

rozšiřování kontroly finalizujícími články a uplatňování forem mimotržní koordinace činností v rámci komoditních potravinových řetězců.

Tyto změny formují předpoklady konkurenceschopnosti zemědělského podniku a vytváří podmínky pro fungování komoditního řetězce. Pro současný agrobyznys v rámci navazujících odvětí, popřípadě odvětví dodávajících vstupy do zemědělství jsou charakteristické podmínky nedokonalé konkurence ovlivňující podnikatelské prostředí a trhy, na kterých operují zemědělští výrobci. Současný rozvoj vytváří různé stupně koncentrace v odvětví zpracování, služeb a obchodu ovlivňující chování těchto firem v agrobyznysu (Bečvářová, 2005). 26

Následující tabulka č. 2 znázorňuje charakter konkurenčního prostředí při různém stupni koncentrace subjektů na straně nabídky a poptávky. Tabulka č. 2 Charakter konkurenčního prostředí Poptávka Nabídka Monopol Oligopol Mnoho subjektů

Monopson

Oligopson

Mnoho subjektů

bilaterální monopol omezený monopol monopol nabídky omezený monpol bilaterární oligopol oligopol monopson oligopson bilaterální polypol

Zdroj: Bečvářová, 2005

Výsledky výzkumů těchto souvislostí (Bečvářová, 2005) ukazují, že zpracovatelský průmysl ovlivněný vztahem potravinářského průmyslu a obchodu působí jako monopson na podniky zemědělské prvovýroby. V komoditním řetězci lze vidět další specifický vztah vznikající mezi potravinářským průmyslem a obchodem = bilaterální oligopol. Vlivem potřeby vstupů do zemědělské prvovýroby lze identifikovat tržní sílu (monopolu/oligopolu) dodavatelských odvětví vůči zemědělské prvovýrobě. Tržní struktura v rámci agrobyznysu umožňuje uplatnit tržní sílu při formování ceny a projevuje se i v asymetrickém cenovém přenosu v komoditní vertikále. Tržní síla subjektů umožňuje omezit růst tržní ceny zemědělské produkce a následně snižuje podíl zemědělských podniků na finální ceně výrobku. Pro zvýšení podílu zemědělských prvovýrobců na konečné ceně výrobku je důležité zvyšovat možnost posílení pozice z hlediska vyjednávající síly růstem jejich koncentrace zejména v případě, kdy na následujících komoditních trzích odběratelé mají monopsonní nebo oligopsonní postavení. Toho lze docílit jak zvyšováním hektarové výměry jednotlivých zemědělských podniků (zvyšování rozměru živočišné výroby), tak i sdružením do různých podob odbytových družstev (Bečvářová, 2005). Z uvedeného je zřejmé, že vliv tržní struktury předcházejících a navazujících fází vertikály působí i v zemědělství a do značné míry ovlivňuje formování ceny v celém potravinovém řetězci.

27

2.4 Cena a její tvorba na trzích agrobyznysu Podle Tvrdoně (1999) je agrární (zemědělsko-potravinářský) trh prostor, kde probíhá směna výrobků prostřednictvím koupě a prodeje, jejich dopravu, skladování, standardizace, financování a přebírání rizika odběru a prodeje zemědělských a potravinářských výrobků. Specifika na agrárním trhu se promítají do cenové tvorby zemědělských komodit. Mezi společné rysy u většiny trhů zemědělských komodit patří (Tomek, Robinson, 1990): •

tržní struktura blížící se dokonalé konkurenci,

•

nabídka je ve velmi krátkém období zcela neelastická a v krátkém málo elastická,

•

nízká cenová i důchodová elasticita poptávky.

Tvorba cen na agrárních trzích se odvíjí od možnosti skladování produkce a tento vliv na utváření ceny je popsán níže podle Tomka a Robinsona (1990). Na trhu neskladovatelných komodit znázorňující obr. č. 10 je dokonale neelastická nabídka, která je charakteristická pro velmi krátké období. Na následujícím grafu je vidět tvorba rovnovážných cen (P1 – při špatné úrodě; P2 - při dobré úrodě) vlivem působení nabídky (S1;S2) a poptávky (D).

P S1 P1 S2 P2 D y Obr. č. 10 Velmi krátké období: neskladovatelné komodity Zdroj: Tomek, Robinson, 1990

28

Na trhu skladovatelných komodit je vývoj odlišný. Produkce v současném období (0A) lze zvýšit o skladovatelné zásoby (AB) z předcházejícího období. Producenti a držitelé zásob mohou nabízet množství komodity v současném období až do bodu B, kdy bude veškerá produkce v současném období a zásoby předcházejícího období vyčerpány. Vlivem skladování se nabídka stává elastičtější a nedochází k větším cenovým fluktuacím. Cena se formuje v závislosti na objemu prodeje běžné produkce, jak lze vidět z obr. č. 11. Jestliže by byl prodán veškerý objem produkce v současném období a zásoby zůstanou konstantní ve velikosti AB, rovnovážná cena bude v bodě P1. Druhá varianta, kdy se vytvoří rovnovážná cena, je při přesunu neprodané produkce do zásob na další období. Tato situace vytvoří cenu na úrovni P2.

P

S P2 P1 D

0

A

B

y

Obr. č. 11 Velmi krátké období: skladovatelné komodity Zdroj: Tomek, Robinson, 1990

Následující obr. č.

12 znázorňuje krátkodobou rovnováhu nabídkových

a poptávkových vztahů, kde měnící se podmínky prostředí způsobují změny úrovně i elasticity nabídky a poptávky, což způsobuje kolísání rovnovážné ceny.

29

P S1 S2

P1 P2

D1

D2 y

Obr. č. 12 Krátké období: rovnováha na trhu a její změny Zdroj: Tomek, Robinson, 1990

Cenové výkyvy v krátkém časovém období, jak lze vidět z přecházejícího grafu, jsou způsobeny měnící se nabídkou a poptávkou. Velký vliv na změnu rovnovážné ceny je charakteristický také u neelastické nabídky resp. poptávky. Rovnováha na trhu je závislá na nabídce a poptávce na trhu potravin. Následující obr. č. 13 charakterizuje tržní determinace cen potravin a zemědělských surovin. Kč/jedn.mn.

Odvozená nabídka (potraviny)

Primární nabídka (zemědělské podniky)

P MARŽE Z Primární poptávka (potraviny)

Odvozená poptávka (zemědělské podniky)

Q0

0

Jedn.množství v čase

Obr. č. 13 Tržní determinace cen potravin a zemědělských surovin Zdroj: Bečvářová, 2005

30

Předcházející graf formující jen dvě z cenových hladin celého řetězce (spotřebitelské ceny potravin P a ceny zemědělských výrobců Z) znázorňuje závislost a provázanost trhů celé komoditní vertikály. Je vidět redukce primární nabídky zemědělců jako faktor udržující spotřebitelské ceny na vyšší než rovnovážné úrovni. Naopak monopsonní síla navazujících článků potravinové vertikály redukuje poptávku a tlačí na pokles ceny zemědělských surovin. Významné zvyšování tzv. (marketingové) marže ,,marketing margins“ vlivem rostoucího významu navazujících článků komoditního řetězce způsobuje nízký podíl ceny zemědělských výrobců (Z) na konečné spotřebitelské ceně (P). Podle Tomka a Robinsona (1990) je marketingová marže definována jako:  Rozdíl mezi spotřebitelskou cenou a cenou zemědělskou (P-Z)  Souhrn marketingových služeb od dopravy, zpracování až po distribuci zemědělských produktů Analýzou zjišťující podíl ceny zemědělské suroviny na spotřebitelské ceně je potvrzeno, že posledních třicet let dochází k nárůstu podílu navazujících fází zpracování, distribuce a obchodu na konečné ceně potravin. Cena zemědělských komodit ztrácí podíl na spotřebitelské ceně (Tomek, Robinson, 1990). Její oceňovací mechanismus vedoucí ke stanovení a formování ceny popisuje následující kapitola.

2.5 Specifika formování cen v agrobyznysu Podle Lechanové (2005) je zemědělský podnik jako výrobce základní suroviny pro potravinářskou i nepotravinářskou výrobu ve stále větší míře ovlivňován předcházejícími a navazujícími články současného agrobyznysu. Tvorba koncentrace velkoobchodů a maloobchodů vytváří nevýhodné podmínky pro zpracovatele, kteří se snaží vytvářet větší koncentraci a propojení vedoucí ke zlepšení vyjednávací síly firem na trhu vůči malo/velkoobchodům. Tyto procesy a vytvářející se tržní síla předcházejících a navazujících článků se stává ,,slepou uličkou“, ze které se firmy snaží dostat formou sdružování a spolupráce. Je všeobecně známo, že se v zemědělství vyskytuje vysoká míra fluktuace cen. Změny ceny v dokonalé konkurenci by se měly přenášet až ke konečnému zákazníkovi, 31

ale vzhledem k nedokonale konkurenčnímu prostředí v agrárním sektoru dochází k neúplnému přenosu cen. 2.5.1 Fluktuace cen zemědělských výrobků v čase Při analyzování tržních změn je významný vliv působení cenových fluktuací v čase, kdy je potřeba rozlišit 3 komponenty cenové časové řady (Henrichsmeyer, 1991). Tyto komponenty lze rozlišit následovně: 1.

Krátkodobé cenové fluktuace Krátkodobé cenové změny jsou způsobeny působením neovlivnitelných faktorů,

mezi které patří změny v nabízeném množství produktu způsobené vlivem počasí, sezónních fluktuací, agrárně-politických opatřeních a jiných nepředvídatelných událostí. Mezi nejvýznamnější faktor z výše vyjmenovaných, který způsobuje fluktuaci ceny zemědělských výrobců, lze uvést vliv počasí. Tento nepředvídatelný vliv lze eliminovat prostřednictvím skladování zabezpečující vyšší elasticitu nabídky. Následující graf na obr. č. 14b představuje situaci, kdy cenová fluktuace probíhá v menší míře než na obr. č. 14a, kde lze vidět zcela neelastickou nabídku způsobující vysoké kolísání cen produktů zemědělských prvovýrobců. S2

S1

S3

P

S2

P

S1

S3

P2 P1

P2 P1

P3

P3 D

D Q2 Q1 Q3

Q

Q2 Q1 Q3

Obr. č. 14 Vliv elasticity nabídky zemědělských výrobků na cenové fluktuace a) zcela cenově neelastická nabídka

b) cenově elastická nabídka

Zdroj: Henrichsmeyer, 1991

32

Q

Dalším faktorem, který je třeba blíže popsat, jsou sezónní cenové fluktuace, způsobené rozdílnou poptávkou a nabídkou po zemědělských produktech během ročního období. Poptávka po potravinách v obdobích charakteristických zvýšeným zájmem o potraviny narůstá (např. Vánoce a Velikonoce) a tudíž se i zvyšuje poptávka po zemědělských produktech, což je charakteristické pro sezónní výkyvy. Nabídka je ovlivněna vegetačním obdobím v rostlinné výrobě, kdy je většina zemědělských produktů sklízena v určitém období (žně). 2. Střednědobé cenové fluktuace Mezi střednědobé cenové fluktuace lze zařadit změny nabídky a poptávky v závislosti na fázi ekonomického cyklu a cenové kolísání pod pojmem pavučinový teorém – Cobweb teorém2. 3. Dlouhodobé cenové fluktuace (trendy) Dlouhodobé cenové fluktuace neboli trendy jsou spojeny s vývojem úrovně národní ekonomiky (inflace/deflace), růstem počtu obyvatel, změnou spotřebitelských preferencí nebo jejich příjmů. V dlouhodobém období dochází ke klesání ceny zemědělských produktů. Tato skutečnost je důsledkem rostoucího počtu obyvatel a reálného hrubého domácího produktu (HDP) zvyšující poptávku a snižující pružnost zemědělských produktů. Dalším faktorem ovlivňující cenu je nabídka zemědělských produktů zvyšující se vlivem technologického pokroku. Následující obr. č. 15 charakterizuje procesy související se změnou ceny. P D3 D1

D2

S1 S2

P1

S3

P2 P3

Q Obr. č. 15 Tendence dlouhodobého vývoje cen zemědělských výrobců Zdroj: Henrichsmeyer, 1991

2

Více viz kapitola 2.5.3 Vliv časového zpoždění na formování cen.

33

2.5.2 Vliv skladování na ceny zemědělských komodit Podle Henrichsmeyera a Witzkeho (1991) je skladování činnost, při které je zboží přemisťováno z jedné časové periody t do další časové periody t+n. Dudáš (1983) charakterizuje skladování jako uchování zemědělských produktů rostlinné výroby od sklizně a uložení do skladiště, až do doby jejich spotřeby. Snaha je uchování skladovaných produktů beze ztrát jak na kvalitě, tak na hmotnosti. Mezi hlavní funkce skladování lze zahrnout: 1) Zajištění plynulého provozu – tzv. pojistná rezerva. 2) Potřeba vyřešit nerovnoměrné časové kolísání produkce/poptávky – tzv. sezónní vyrovnání (vyrovnání mezi obdobím ,,dobré sklizně“ a ,,špatné sklizně“). Tato funkce zabezpečí stabilizaci ročních cenových fluktuací. 3) Prostřednictvím státní regulační politiky je u vybraných komodit zabezpečen výkup přebytků, stát stanoví minimální cenu, která slouží jako garance příjmu pro výrobce. 4) Udržení zásob pro obyvatelsko v krizovém období (v případě katastrofy nebo omezením dovozu). Úloha skladování je významná zejména v rostlinné výrobě u tzv. koncentrovaných zemědělských produktů (obiloviny, olejniny, luštěniny, koncentrovaná krmiva atd.), kde je míra kazivosti nižší než u produktů živočišné výroby (maso, mléko atd.). Minimální význam skladování je u tzv. neúdržných/vodnatých produktů (brambory, řepa, ovoce atd.).

34

Obrázek č. 16 znázorňuje rostoucí průběh tzv. nabídkové funkce ,,vzniklé ze zásob“ AL a klesající průběh ,,skladovací funkce“ L, která je charakteristická jevem, kdy vyšší cena skladovaného produktu způsobí nižší skladované množství z důvodu maximalizace prodeje zásob za vysokou cenu.

AL

P

L X Obr. č. 16 ,,Skladovací funkce – L“ a nabídková funkce ,,vzniklá ze zásob“ AL Zdroj: Henrichsmeyer, 1991

V důsledku tvorby zásob dochází k zeslabení krátkodobé cenové nestability. Toto se projevuje při ,,mimořádné sklizni“(kdy dojde ke zvýšení nabídky a k mírnějšímu poklesu ceny v důsledku existencí zásob) a ,,nepříznivé sklizni“ (vytvořená zásoba eliminuje prudké zvyšování cen, než v případě nabídky z plynulé výroby).

2.5.3 Vliv časového zpoždění na formování cen Na agrárním trhu je specifická různá časová odezva spotřebitelů a výrobců na signály trhu. Na straně nabídky je nejkratší časová odezva dána délkou vegetační doby neboli výrobního cyklu a proto je v tomto odvětví charakteristické, že nabídka je v krátkodobém pojetí nepružná. Spotřebitel naopak na signálu trhu neboli na změnu ceny reaguje bezprostředně (Bečvářová, 2001). Qt(d) = f (Pt) kde:

Qt(s) = f (Pt-1),

Qt(d) je poptávka v období t,

Qt(s) je nabídka v období t,

Pt je cena v období t,

Pt-1 je cena v období t-1.

35

Výrobci vycházejí ze skutečnosti, že poptávka po produkci bude stejná i v období příštím a snaží se zvýšit či snížit nabídku. Tento předpoklad nemusí být pravdivý a produkce přicházející na trh v dalším období může vstoupit do zcela jiných podmínek, kdy cena za produkty neodráží cenovou hladinu v předešlém období. Tento jev se projevuje jako cyklická fluktuace trhu. Jednotlivá výroba má odlišnou délku časové zpoždění: •

Jednoleté plodiny obecně 1 rok

•

Brojleři 2 – 3 měsíce

•

Výkrm skotu 2 – 3 roky

•

Speciální kultury 4 – 5 let

Podle Bečvářové (2001) se tato pesimistická a optimistická cenová očekávání projeví v cyklických změnách vývoje trhu na straně nabídky i poptávky. Tyto vazby jsou známy pod pojmem ,,pavučinový teorém“ viz obr. č. 17.

Obr. č. 17 Graf znázorňující „pavučinový teorém“ Zdroj: Bečvářová, 2001

Charakteristický cyklus je tedy takový, že vysoké ceny přináší stejnorodá výrobní rozhodnutí u většiny výrobců. Tato situace zvýší objem nabízeného množství na trhu a následně stlačí ceny komodity dolů. Toto rozhodnutí vyvolá opět snížení produkce a následné zvýšení cen. Tento cyklus se dále opakuje (Tracy, 1993).

36

Frekvence a rozsah cenových změn v podmínkách dokonalé konkurence závisí na: •

frekvenci a rozsahu změn nabídky, resp. poptávky,

•

elasticitě (sklonu) nabídkové, resp. poptávkové funkce.

Tedy v krátkém časovém období lze očekávat prudké cenové výkyvy, pokud nabídka, resp. poptávka jsou neelastické a při měnící se nabídce nebo poptávce (Lechanová, 2005). Podle Tracyho (1993) nelze vždy výkyvy v množství vyrobeného zboží ovlivnit skladováním, z tohoto důvodu vznikají cyklické kolísání na trhu komodit. Cyklické změny lze tedy částečně eliminovat tržní spekulací nebo skladováním skladovatelných komodit (obiloviny).

2.5.4 Stanovení ceny zemědělských komodit Jednotlivé formy stanovení ceny zemědělských komodit lze rozdělit do pěti skupin (Tomek, Robinson, 1990): 1) Neformální jednání a vyjednávání mezi subjekty - zajišťuje se formou soukromoprávních vztahů (např. kupní smlouva). Rovnovážná cena bude dosažena, jestliže účastník vztahu nebude disponovat tržní silou a budou mít k dispozici přesné informace. 2) Obchodování na organizovaných burzách a aukcích - jedná se o 2 typy trhů: •

Okamžitý trh

•

Trh s future kontrakty

- dochází k významnému přiblížení k rovnovážné ceně za podmínek velkého objemu transakcí, obchodování se účastní velké množství prodávajících a kupujících a tudíž nemožnost manipulace s cenami, ceny jsou nad úrovní vládou stanovených minimálních cen. 3) Stanovení ceny podle vzorce (formula pricing) - tato metoda nevyžaduje vyjednávání a je vhodná pro dlouhodobé kontrakty, kdy se pro odvození ceny používá např. tržní cena dané komodity v čase doručení. 37

4) Kolektivní vyjednávání (collective bargaining) mezi výrobci a vládou - nespokojenost s nízkou cenou zemědělských surovin vede k zakládání družstev k lepší vyjednávací pozici oproti výkupním organizacím. Tento způsob je velmi těžký prosadit v dnešním globalizovaném světě, kdy zpracovatel může nakoupit levnou surovinu ze zahraničí. 5) Administrativní rozhodnutí buď ze strany soukromých firem, nebo vládních organizací - zemědělští prvovýrobci mají možnost ovlivňovat ceny, pokud produkují jedinečný výrobek nebo disponují tržní silou. - podle Marion (1986) jsou maloobchodní a velkoobchodní ceny výrobků determinovány převážně prostřednictvím administrativních rozhodnutí. Pro výběr určité techniky stanovení ceny je závislost na preferencích společnosti a obchodované komoditě. Při obchodování s jednou komoditou je obvyklé používat více různých oceňovacích technik.

2.6 Cenová transmise v rámci komoditní vertikály Uvedené charakteristiky se promítají do vlastního mechanismu cenového přenosu v rámci vertikál. Cenový přenos v současných podmínkách je i jedním z klíčových kritérií zkoumání vlivu zavedení nových opatření agrární politiky. Dává možnost zjištění vývoje tržní struktury a vztahů určité komoditní vertikály vyvolané vstupem strategického partnera nebo spojením firem existujících na současném agrárním trhu. Výrazný vliv na cenový přenos mají státní ingerence, které mohou být spojeny s politikou v oblasti daňové ovlivňující cenový přenos mezi články komoditní vertikály. Zkoumání cenové transmise udává, jaký podíl změny ceny vstupu se promítne do ceny výstupu. Peltzman (2000) uvádí, že byl pozorován v mnoha odvětvích následující jev: •

růst ceny se téměř vždy promítne do ceny výstupu,

•

poklesy ceny vstupů následují pouze částečné poklesy cen výstupu.

38

Tento úkaz je podle ekonomické teorie vysvětlován následujícími příčinami: •

Výskytem tržní síly – tento jev charakteristický pro odvětví produkující nadměrné zisky. Neelastický cenový přenos závisí na chování podniku, existenci úspor z rozsahu a pružnosti nabídky a poptávky. Tržní síla způsobuje, že růst ceny vstupů je téměř vždy a v plné výši promítnut do ceny výstupu, naopak pokles ceny vstupů se projevuje jen z malé části do ceny výstupu a současně dochází ke zvýšení jejich marže (Mc Corriston, Morgan, Rayner, 2001).

•

Řízením zásob maximalizující zisk – řízení zásob je spojené s chováním podniku maximalizující zisk způsobující asymetrickou cenovou transmisi snižující cenovou fluktuaci. V odvětví se skladovatelnými zásobami cena kolísá pomaleji na rozdíl od produktů s větší kazivostí.

Neelastický cenový přenos je také způsoben nepružností některých druhů nákladů, např. menu costs nebo fixní mzdy. V posledních letech se ekonomové zkoumající komoditní vertikály zaměřují na výzkum mezitržních cenových přenosů (Revoredo, Nadolnyak, Fletcher, 2004, Mc Corriston, 2001, 2002). Mc Corriston (2001) uvádí, že cenový přenos v rámci vertikály nebude úplný, jestliže se vyskytuje v jednotlivých fázích komoditní vertikály nedokonale konkurenční prostředí.

Např.

z výsledků

šetření

prováděného

Competition

Commission

(Velká Británie) bylo zjištěno, že tržní síla obchodních řetězců se odráží v asymetrickém přenosu cenových změn, kdy pokles cen zemědělských výrobců není přenesen v plné výši do spotřebitelských cen potravin. Vzhledem k nedokonalému přenosu cenový změn dochází k situaci, kdy spotřebitel není schopen plně využít užitek přinášející klesající ceny zemědělských výrobců, dochází k zadržování zisků využitím tržní sily a vzniká problém redistribuce spotřebitelského blahobytu. Podle Mc Corristona (2001) rozsah cenové přenosu (PT) je závislý na změně agregátní marže (∆MU) firem následujícího článku vertikály a na změně nákladů (∆C).

PT = f (∆MU, ∆C) Podle velikosti elasticity cenového přenosu lze vyjádřit, jaký typ tržní struktury je v určitém článku komoditní vertikály. V případě dokonalé konkurence by marže byla 39

nulová a míra cenového přenosu způsobena změnou v nákladové funkci následného článku vertikály. Situace nedokonale konkurenčního prostředí způsobuje zvyšování marže

firem

s určitou

tržní

silou

vyvolávající

asymetrický

cenový přenos

(Mc Corriston, 2002).

2.6.1 Přístup založený na elasticitě mezitržního cenového přenosu Pro zkoumání elasticity cenového přenosu se využívá koeficient elasticity cenové transmise (EPT), který vyjadřuje číselně intenzitu cenového přenosu. Touto metodou přiřadíme dvou úrovním trhů označení ,,i“ a ,,j“ a vypočítáme míru pružnosti podle koeficientu EPT (Mc Corriston, 2002):


 =

 







= ∗





Prostřednictvím koeficientu EPT lze hodnotit tržní sílu na jednotlivých úrovních komoditní vertikály ovlivňující cenový přenos od zemědělských prvovýrobců až ke konečnému spotřebiteli (Mc Corriston, Morgan, Rayner, 2001). Dále lze použít koeficient elasticity cenové transmise pro odhad cenové elasticity u sekundárních poptávkových funkcí podle následujícího vztahu (George, King, 1971):

ej = ɛi * EPTji kde:

ej je odhad přímé cenové elasticity j-té sekundární poptávky v rámci určité výrobkové vertikály, ɛi je přímá cenová elasticita primární poptávky, EPTji je elasticita cenové transmise mezi j-tým trhem ve výrobkové vertikále a spotřebitelským trhem.

Tento způsob odhadu cenové elasticity u sekundárních poptávkových vztahů zajišťuje dvě výhody: •

potřeba nízkého počtu charakteristik, které jsou nezbytné k provedení číselného odhadu cenové elasticity u sledované sekundární poptávkové funkce,

•

není potřeba znát koeficient cenové elasticity bezprostředně předcházející poptávky ani jinou její poptávkovou charakteristiku.

40

2.6.2 Přístup založený na mezitržních cenových diferencích Přístup založený na mezitržních cenových diferencích zkoumá asymetrii cenového přenosu při kladných a záporných cenových změnách. Jak uvádí Lechanová (2005), výsledky řady zahraničních výzkumů (cit. Bettendorf, Verboven, 2000; Aguiar, Santana, 2002; Revoredo, Nadolnyak, Fletcher, 2004) prokázaly, že kladné cenové změny jsou ve větším rozsahu a tedy významněji přenášeny mezi dílčími trhy vertikály než cenové změny záporné. Pro zkoumání elasticity kladných nebo záporných cenových změn se zpravidla používají následující regresní modely: •

vícenásobná regrese podle Revoreda, Nadolnyaka, Fletchera (2004) vycházející z následujícího vztahu pro vícečetnou řadu:

∆ =  +



  

∗ ∆



+   ∗ ∆ 

kde:

∆ je změna ceny na j-tém stupni vertikály ∆ =  −  > 0 je kladná cenová změna na i-tém stupni vertikály ∆ =  −  < 0 je záporná cenová změna na i-tém stupni vertikály •

nebo jednoduchá regrese opakovaně pro kladné, resp. záporné cenové změny vycházející z následujícího vztahu pro vícečetnou řadu:











∆ =  +   ∗ ∆ , !"#$. ∆ =  +   ∗ ∆

Intenzita závislosti kladných a záporných cenových diferencí může být hodnocena prostřednictvím koeficientu korelace, která hodnotí velikost závislosti pro každou časovou řadu zvlášť, a proto omezuje potenciální vliv vzájemné korelace kladných a záporných změn.

41

3 CÍL PRÁCE A METODICKÝ POSTUP ŘEŠENÍ Cílem diplomové práce je charakterizovat současný model produkčního zemědělství v rámci agrobyznysu. Zaměřit se na rozhodující faktory formování cen a cenových hladin v rámci vybraných komoditních vertikál a jejich konkrétní projevy v podmínkách České republiky. V rámci vlastní práce bude vypracována metodika a návazně analýza vývoje spotřebitelských cen, cen průmyslových výrobců a cen zemědělských výrobců u vybraných potravin v podmínkách ČR v celé vazbě komoditní vertikály. Pro naplnění výše uvedeného cíle byl zvolen metodický postup, který je charakterizován následujícími dílčími kroky, postupně vedoucí k naplnění daného cíle této práce: 1) V první fázi jsou formulována teoreticko-metodologická východiska obecně, a to v následujících okruzích: •

vymezení úlohy zemědělství obecně a typické znaky současného vývoje,

•

problematika formování komoditních vertikál v agrobyznysu se zaměřením na vymezení rozhodujících článků a jejich interakcí na trzích v daných vertikálách, základní charakteristiky agrobyznysu v kontextu procesu globalizace

•

v agrárním sektoru a souvisejících odvětvích; v této souvislosti jsou charakterizovány agrární trhy a tržní struktura v rámci agrobyznysu ovlivňující formování vazeb mezi jednotlivými články potravinového řetězce, tvorba ceny na trzích agrobyznysu a charakteristika hlavních faktorů

•

ovlivňující formování cenových relací v rámci komoditních vertikál. 2) Vlastní práce navazuje na charakteristiku současných rysů vývoje zemědělství a potravinářství, podrobněji jsou identifikovány projevy změn prostředí v agrárním sektoru s důrazem na zkoumání změny struktury výroby a vývoj zaměstnanosti v tomto sektoru. •

Pro hlubší poznání jsou charakterizovány rozhodující vazby a materiální (resp. informační) toky v komoditní vertikále hovězího a vepřového masa,

42

které ovlivňují formování dílčích trhů a v konečném důsledku celou vertikálu. •

Jako nezbytný předpoklad pro komplexní posouzení situace na zkoumaných trzích je zpracována analýza vývoje trhů s primárním zaměřením na nabídku a poptávku zkoumaných komodit.

•

V této fázi řešení jsou sledovány vývojové tendence cenových hladin vybraných produktů na jednotlivých fázích komoditní vertikály. Jednalo se o zpracování měsíčních cen rozhodujících reprezentantů od začátku roku 1999 do konce roku 2011 na trhu zemědělských (CZV), potravinářských (CPV) a spotřebitelských výrobků (SC). Pro zhodnocení průběhu cen byly dále použity statistické metody, resp. bazické indexy s pevným základem stanoveným k lednu roku 1999.

•

Nedílnou součástí řešení je charakterizování vztahu mezi cenovými úrovněmi na jednotlivých stupních zemědělsko-potravinářské vertikály prostřednictvím tzv. marže (cenové rozpětí)3. Zpracovatelská marže je vypočítána rozdílem mezi cenou průmyslových výrobců a cenou zemědělských výrobců. Dále rozdíl mezi spotřebitelskou cenou a cenou průmyslových výrobců představuje obchodní marži.

3) Projevy tržní síly ve vertikále jsou v závěru práce zkoumány i pomocí analýzy cenové transmise, která je provedena ve dvou následujících krocích: a) Posouzení pružnosti mezitržního cenového přenosu na všech úrovních zkoumaných

vertikál

prostřednictvím

výpočtu

koeficientu

pružnosti

mezitržního cenového přenosu (EPT). b) Na základě koeficientu korelace je hodnocena analýza cenových diferencí v rámci navazujících dílčích trhů pro posouzení rozdílnosti výsledků analýzy cenové přenosu v případě kladných, resp. záporných cenových změn.

3

Pojem marže v této diplomové práci je chápán jako rozdíl mezi cenovými hladinami dvou bezprostředně navazujících článků komoditní vertikály (CPV-CZV; SC-CPV), tzn. bez odečtení dalších souvisejících nákladů a tedy odlišně od čistého zisku daného článku vertikály.

43

Ad a) Analýza pružnosti mezitržního cenového přenosu Analýza cenového přenosu mezi jednotlivými články komoditního řetězce je provedena ve směru nabídkovém a poptávkovém. Datovou základnu představují měsíční ceny vybraných výrobků na jednotlivých trzích komoditní vertikály (hovězí a vepřové maso) za období leden 1999 až prosinec 2011. Jako základní ukazatel pro číselné vyjádření intenzity cenového přenosu byl využit koeficient elasticity cenové transmise (EPT – Elasticity of Price Transmission). V případě rozlišení dvou trhu v rámci komoditní vertikály označením i a j, lze koeficient elasticity cenového přenosu (EPTij) formulovat následujícím způsobem (McCorriston, 2002):


 =

 







= ∗





Uvedený koeficient EPTij nám říká, jakým způsobem se změní cena na j-tém trhu při změně ceny na i-tém trhu o jednotku. Koeficienty cenové transmise jsou vypočteny pro všechny kombinace jednotlivých tržních úrovní podle následujícího vztahu:

EPT =



∗





=∗





=∗



)*∗

Následně pro každý stupeň komoditní vertikály byly prostřednictvím prostého aritmetického průměru vypočteny průměrné koeficienty EPTij, které byly poté uspořádány do čtyř výsledných matic (obr. č. 18).

44

CZV Jateční býci ∆p1 CZV Jateční býci ∆p1 CPV Hovězí přední bez kosti ∆p2 SC Hovězí přední bez kosti ∆p3

CPV SC Hovězí Hovězí přední bez přední bez kosti ∆p2 kosti ∆p3

x

EPT 12

EPT 21

x

CZV Jateční býci ∆p1

CPV Hovězí zadní bez kosti ∆p2

SC Hovězí zadní bez kosti ∆p3

EPT 13

CZV Jateční býci ∆p1

x

EPT 12

EPT 13

EPT 23

CPV Hovězí zadní bez kosti ∆p2

EPT 21

x

EPT 23

SC Hovězí zadní bez kosti ∆p3

EPT 31

EPT 32

x

CZV Jatečná prasata ∆p1

CPV Vepřová kýta bez kosti ∆p2

SC Vepřová kýta bez kosti ∆p3

x

EPT 12

EPT 13

EPT 21

x

EPT 23

EPT 31

EPT 32

x

EPT 31

EPT 32

x

CZV Jatečná prasata ∆p1

CPV Vepřový bok ∆p2

SC Vepřový bok ∆p3

CZV Jatečná prasata ∆p1

x

EPT 12

EPT 13

CPV Vepřový bok ∆p2

EPT 21

x

EPT 23

SC Vepřový bok ∆p3

EPT 31

EPT 32

x

CZV Jatečná prasata ∆p1 CPV Vepřová kýta bez kosti ∆p2 SC Vepřová kýta bez kosti ∆p3

Obr. č. 18 Matice koeficientů EPTij zachycující cenový přenos ve zkoumaných vertikálách

Průměrné koeficienty EPTij znázorněné nad diagonálou charakterizují cenový přenos v nabídkovém směru, naopak hodnoty uvedené pod diagonálou značí cenovou transmisi ve směru poptávkovém. Jednotlivé hodnoty ve výše uvedené matici tedy vyjadřují elasticitu mezitržních cenových přenosů. Přehled možných variant výsledků podle koeficientu EPT uvádím níže: o EPT = 0 hovoříme o absolutně neelastické (nepružné) cenové transmisi, kdy změna o jednotku na trhu předcházejícím (i) nezpůsobí žádnou změnu na trhu navazujícím (j); o 0 < EPT < 1 jedná se o neelastickou cenovou transmisi, kdy změna o jednotku na trhu předcházejícím (i) způsobí změnu o méně než jednotku na trhu následujícím (j);

45

o EPT = 1 jedná se o jednotkové elasticitě cenové transmise, kdy změna o jednotku na trhu předcházejícím (i) způsobí změnu přesně o jednotku na trhu následujícím (j); o EPT > 1 hovoříme o elastické cenové transmisi, kdy změna o jednotku na trhu předcházejícím (i) způsobí změnu o více než jednotku na trhu následujícím (j);4 o EPT

∞ jedná se o dokonale elastickou cenovou transmisi, kdy změna

o jednotku na trhu předcházejícím (i) způsobí změnu blížící se nekonečnu na trhu následujícím (j). Ad b) Analýza mezitržních cenových diferencí V této části bude výzkum zaměřen na výpočet analýzy cenových diferencí na jednotlivých tržních stupních komoditní vertikály, resp. posouzení rozdílnosti výsledků cenových přenosů v rámci výskytu záporných nebo kladných cenových změn. Analýza je tedy provedena na navzájem navazující dílčí trhy vybraných vertikál, resp. pro 1. a 2. stupeň komoditní vertikály: 1. stupeň vertikály – jedná se o vztah mezi změnou CZV - jatečných býků, resp. prasat (i=1) a změnou CPV u výrobků zpracovatelského průmyslu (j=2) – hovězí přední bez kosti, hovězí zadní bez kosti, resp. vepřový bok, vepřová kýta bez kosti. 2. Stupeň vertikály – jedná se o vztah mezi změnou CPV zpracovatelského průmyslu (i=2) a změnou SC velkoobchodů nebo maloobchodů (j=3). Pro zkoumání cenových diferencí na jednotlivých stupních zkoumané vertikály byly použity následující regresní modely (jednoduchá regrese) dle Bečvářové (2006): 







∆ =  +   ∗ ∆ , !"#$. ∆ =  +   ∗ ∆

4

Hodnoty uvedené v matici koeficientů EPTij (obr. č. 61), vykazující elastickou cenovou transmisi (EPT > 1) mezi jednotlivými dílčími trhy, jsou vyznačena červenou barvou.

46

Míra závislosti časových řad, zachycující meziměsíční cenové diference s rozlišením na záporné a kladné cenové změny, je hodnocena koeficientem korelace. Výsledkem této analýzy bude posouzení, jestli jsou záporné cenové změny (pokles cen) přenášeny na jednotlivých stupních komoditní vertikály ve stejném rozsahu jako kladné cenové změny (růst cen). Vstupní data pro vývoj cen a analýzu cenové transmise byly převzaty z příslušných Situačních a výhledových zpráv doplněny o údaje z Českého statistického úřadu. 4) Zvolený metodický postup a následně získané údaje a poznatky byly nezbytné pro celkovou charakteristiku vývoje agrárního sektoru a staly se východiskem pro zpracování celkových závěrů práce.

47

4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Základní rysy vývoje zemědělství a potravinářství Pro bližší charakteristiku komoditních vertikál a vývoje trhů v dalších částech diplomové práce je důležité charakterizovat vývoj agrárního sektoru obecně s rozdělením na zemědělství a potravinářství.

Zemědělství Zemědělství a jeho ekonomický rozměr se v dlouhodobém trendu snižuje. V rámci národního hospodářství ČR je ukazatelem charakterizující vývoj zemědělství podíl tohoto sektoru na hrubém domácím produktu (HDP). Následující obr. č. 19 znázorňuje tento vývoj.

Obr. č. 19 Podíl zemědělství na celkovém HDP Zdroj: ŠÍR, 2010

Podíl zemědělství na celkovém HDP vykazuje klesající trend, který byl ovlivněn mírným výkyvem v roce 2004 a 2008, což lze přičíst dobrým výsledkům rostlinné produkce vlivem produkčních faktorů, které ji ovlivňují – zejména počasí.

48

Další ukazatel znázorňuje vývoj počtu zaměstnaných v tomto sektoru, viz následující obr. č. 20.

Obr. č. 20 Zaměstnanost v zemědělství Zdroj: ŠÍR, 2010

Zaměstnanost v zemědělství se v období 1989 – 2009 snížila na necelou čtvrtinu. Znatelné snížení bylo zaznamenáno v první polovině 90. let minulého století vlivem transformačních procesů v českém zemědělství. V tomto období poklesl počet ekonomicky aktivních v zemědělské výrobě z cca 540 tis. osob v roce 1989 na cca 225 tis. osob v roce 1995. Dramatický pokles se v následujících letech zpomalil a meziročně se pohyboval kolem 2-3%. V roce 2009 pracovalo v zemědělství přibližně 120 tisíc zaměstnanců. V dalších letech lze očekávat pokračující snižování zaměstnanosti vlivem omezování živočišné výroby a jeho zefektivněním. Pokles zaměstnanosti znamenal výrazné zvýšení produktivity práce, která se projevovala ve větší míře než v ostatních sektorech národního hospodářství. Pro zemědělství zůstává typická méně příznivá věková struktura pracovníků, nižší podíl zaměstnaných žen, méně kvalifikovaných pracovníků ve srovnání se strukturou pracovníků v národním hospodářství a regionálně diferencovaná zaměstnanost. Pro zemědělskou výrobu v ČR je v současném období využíváno přibližně 4264 tis. ha

zemědělské

půdy.

Polovina

zemědělského

půdního

v tzv. LFA oblastech (pozemky méně příznivé pro hospodaření).

49

fondu

se

nachází

Velikostní struktura podniků v ČR se liší od struktury EU. V ČR podniky s více než 50 ha zemědělské půdy zaujímají 92,2 % z celkové výměry obhospodařované zemědělské půdy. Z hlediska struktury zemědělské produkce roste podíl rostlinné výroby na úkor živočišné výroby, což lze vidět na obr. č. 21. Nejvyšší podíl na zemědělské výrobě má produkce obilovin, naopak velký pokles je zaznamenán u produkce vepřového masa.

Obr. č. 21 Podíl rostlinné a živočišné produkce na celkové zemědělské produkci v ČR (%) Zdroj: ČSÚ

Rostlinná produkce od roku 1993 do roku 2007 stoupla o cca 13 % na úkor živočišné výroby, která v roce 2007 klesla na 42,2 %. Podíl rostlinné produkce na celkové zemědělské produkci byl v letech 2005 a 2006 ovlivněn nepříznivým počasím, které pro zemědělské prvovýrobce znamená jedno z nejvýznamnějších ohrožení pro jejich produkci. V rámci rostlinné výroby nebyl zaznamenán výrazný pokles podílu produkce komodit a lze ho nejvíce vidět u komodity brambory s poklesem o 7 % za 10 let od roku 2000 (viz obr. č. 22).

50

Obr. č. 22 Rostlinná produkce v roce 2000 a 2010 v běžných cenách Zdroj: ČSÚ

Vývoj rostlinné produkce, jak bylo uvedeno výše, neustále stoupá a s tím i podíl produkce technických plodin, zeleniny a zahradních plodin a obilovin. Produkce technických plodin v běžných cenách se změnila z 21 % na 26 % v roce 2010 oproti roku 2000 zásluhou olejnin, zejména řepky ozimé. Dále lze říci, že v tomto odvětví převažuje pěstování obilovin (pšenice ozimé) včetně osiva a vzhledem k nepříznivým podmínkám pro pěstování révy vinné na většině území ČR je charakteristický malý podíl produkce u komodity víno vůči ostatním komoditám. Mírný pokles u komodity krmné plodiny lze přičíst snižování stavu hospodářských zvířat a po zhlédnutí obr. č. 23 lze zaznamenat i změnu trendu v živočišné produkci mezi roky 2000 a 2010.

Obr. č. 23 Živočišná produkce v roce 2000 a 2010 v běžných cenách Zdroj: ČSÚ

51

V živočišné produkci převládá výroba mléka a chov prasat, který ale výrazně klesá a stal se zemědělskou produkcí s nejrychleji klesajícím trendem, kdy podíl produkce vepřového masa klesl o 10 % za desetileté období od roku 2000. Podíl výroby mléka na celkové živočišné produkci stoupl o 8 % a také vzrostla poptávka po drůbežím mase znamenající změnu podílu z 9 % na 12 % v roce 2010. Výše uvedené změny v podílech zemědělské produkce mají vliv na vývoj potravinářského průmyslu, změny v jejich nabídce a na formování cen v agrobyznysu. Potravinářství Odvětví výroby potravin patří k nosným odvětvím zpracovatelského průmyslu v České republice, jeho význam je dán převážně tím, že zajišťuje potraviny pro výživu obyvatelstva. V ČR se výroba potravin s výrobou nápojů podílí na HDP s 2,65 %. Oproti jiným odvětvím zpracovatelského průmyslu je míra rozvoje potravinářství ČR výrazně ovlivněna globalizací a vývojem světové ekonomiky, ale i podmínkami na vnitřním českém trhu jako například pravidly hospodářské soutěže a vývojem poptávky. Vstup ČR do EU znamenal pro potravinářské podniky striktní dodržování nové legislativy zejména potravinářské právo, veterinární a jiné předpisy. Vzhledem k širokému spektru potravinářských výrobků se potravinářský průmysl dělí na následující výrobní obory: •

Zpracování a konzervování masa a masných výrobků

•

Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů

•

Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny

•

Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků

•

Výroba mléčných výrobků

•

Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků

•

Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků

•

Výroba ostatních potravinářských výrobků

•

Výroba průmyslových krmiv

Jedná se tedy o všechny obory potravinářského průmyslu bez oboru výroby nápojů. S touto agregací i strukturou se pracuje v následujících analýzách. 52

Podíl oborů na celkových tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb v roce 2010 byl následující: Výroba průmyslových krmiv 11,9%

Zpracování a konzervování masa a výroba Zpracování a masných výrobků konzervování ryb, 25,7% korýšů a měkkýšů 0,1%

Výroba ostatních potravinářských výrobků 22,6%

Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků 13,7%

Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků 3,8%

Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny 2,6% Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků 2,2% Výroba mléčných výrobků 17,5%

Obr. č. 24 Podíly oborů potravinářského průmyslu na tržbách za prodej vlastních výrobků v roce 2010 Zdroj: MZe ČR – panorama potravinářského průmyslu, 2010

Z uvedené struktury vyplývá, že rozhodujícími z hlediska výkonnosti jsou tyto obory: Zpracování a konzervování masa a masných výrobků (25,7 %), výroba ostatních potravinářských výrobků (22,6 %), výroba mléčných výrobků (17,5 %) a výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výroků (13,7 %). Ostatní odvětví zaujímají nižší podíly, ale z hlediska významu pro další články komoditní vertikály jsou důležité jako např. výroba průmyslových krmiv zajišťující produkt pro živočišnou výrobu. Nejnižší podíl na tržbách z prodeje vykazuje obor zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů s 2,6 %. V následujícím obr. č. 25 je uvedena struktura oborů podle procentního podílu počtu podniků v jednotlivých oborech, které se účastní na výše uvedených tržbách potravinářského průmyslu ČR.

53

Výroba ostatních potravinářských výrobků 21,4%

Výroba průmyslových krmiv 5,19%

Zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků 19,1%

Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů 0,34% Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny 2,38% Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků 0,45%

Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků 45,25%

Výroba mlýnských a Výroba mléčných výrobků škrobárenských 3% výrobků 2,89%

Obr. č. 25 Podíl množství podniků v jednotlivých oborech potravinářského průmyslu ČR v roce 2010 Zdroj: MZe ČR – panorama potravinářského průmyslu

Z hlediska počtu podniků v jednotlivých oborech potravinářského průmyslu je rozhodující zastoupení podniků pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků, dále oboru zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků a výroba ostatních potravinářských výrobků. Z porovnání předcházejících dvou grafů je vidět určitý vývoj koncentrace v jednotlivých oborech související s poměrem počtu podniků k dosahovaným ziskům v odvětví. Celkový počet podniků vyrábějící potravinářské produkty se vyvíjí v posledních letech vzrůstajícím tempem (obr. č. 26) oproti podnikům zemědělské prvovýroby. V potravinářském průmyslu jako u předcházejícího článku komoditní vertikály (zemědělští prvovýrobci) rovněž dochází ke snižování počtu zaměstnanců spojené se snahou o snižování nákladů a zvyšování produktivity práce. Konkrétní vývoj charakterizuje obr. č. 26.

54

120000

6000

100000

5000

80000

4000 60000 3000 40000

2000

20000

1000 0 Počet podniků

Počet zaměstnanců

Počet podniků

7000

2005

2006

2007

2008

2009

2010

5633

5571

5559

5582

6082

6225

0

Počet zaměstnanců 109218 104132 102690 99376 96587 92759 Obr. č. 26 Počet podniků a zaměstnanců v rámci potravinářského průmyslu v letech 2005 -2010 Zdroj: MZe ČR – panorama potravinářského průmyslu

Vývoj počtu potravinářských subjektů zaznamenává mírný růst od roku 2005 do roku 2010. V tomto období byl nejvyšší nárůst o 500 podniků v roce 2009. V posledním sledovaném období je v ČR v oborech potravinářského průmyslu zaměstnáno 92 795 osob, což je o 16 459 osob méně než stav před 5 lety.

4.2 Formování komoditních vertikál v živočišné výrobě Tato kapitola se zabývá charakteristikou komoditních vertikál hovězího a vepřového masa a důsledky vstupu České republiky do Evropské unie. Celkově se tento vývoj promítl nejen ve snížení počtu podniků v tomto odvětví, ale, a to zejména v případě vertikály jatečných prasat a vepřového masa, v radikálním snížení stavů. Pro bližší charakteristiku vývoje jednotlivých vertikál slouží kapitola zabývající se vývojem trhů analyzující změny a specifika trhů v rámci zkoumaných komoditních vertikál. Přesněji se věnuje vývoji početních stavů zvířat, bilanci nabídky, poptávky a zahraničního obchodu a v konečném důsledku i soběstačností ve výrobě hovězího a vepřového masa.

55

4.2.1 Komoditní vertikála hovězího masa Produkce jatečného skotu je druhou nejvýznamnější sférou v chovu skotu. V posledním desetiletí zaznamenal chov krav bez tržní produkce mléka (BTPM) pozitivní bilanci v početních stavech, kdy množství těchto hospodářských zvířat lineárně stoupá. Negativní vliv v tomto odvětví má dlouhodobé snižování celkového stavu skotu, ekonomické důvody a cenová politika, což má za následek vývoz zástavového skotu a následný dovoz hovězího masa. Mezi další důsledky lze zahrnout snížení spotřeby krmného obilí, nevyužití jatečné kapacity zpracovatelského průmyslu a potravinářského průmyslu. Tento vývoj dále vede ke zvyšování záporné bilance zahraničního obchodu. Cenový vývoj hovězího masa se stal v posledních 20 letech jednou z nejdražších masnou komoditou způsobující snížení spotřebitelské poptávky a přesun zákazníků k levnějším druhům masa. Tento trend ovlivnil poptávku zpracovatelského průmyslu po surovině pro svoji výrobu a nahrazuje podíl hovězího masa v polotovarech levnější variantou (vepřové a drůbeží maso). Je tedy zřejmé, že základním determinantem vývoje nabídky a poptávky na jednotlivých úrovních komoditní vertikály se stává cena ovlivňující následně množství toku suroviny od zemědělského prvovýrobce. Pro bližší pochopení toku suroviny od zemědělského prvovýrobce po konečného spotřebitele u komoditní vertikály hovězího masa je znázorněno následující schéma, které zachycuje jak věcné, tak informační toky mezi jednotlivými články zkoumané vertikály včetně rozčlenění trhů na konkrétní úrovně agrobyznysu.

56

ŽV živá zvířata

krmiva

RV

Krmné obiloviny

Krmné obiloviny

Vstupy do zemědělství

Zemědělská prvovýroba

Výroba krmiv

Zpracování masa a masných výrobků

maso Jatka a bourárna

Chov skotu

Potravinářský průmysl

Poptávka – informační tok

masné výrobky

Spotřebitel

2. fáze zpracování

Velkoobchod, maloobchod

Odvětví dodávající vstupy do zemědělství

1. fáze zpracování

Distribuce a obchod s potravinami

Sektory agrobyznysu

Nabídka – tok výrobků a služeb (věcný)

Subsektory agrobyznysu Dílčí trhy v rámci komoditní vertikály

Obr. č. 27 Schéma komoditní vertikály hovězího masa

Úvodní fáze produkce hovězího masa začíná už v rostlinné výrobě od odvětví dodávající vstupy pro výrobu krmných obilovin. Produkce krmných obilovin je zpracována v rámci 1. fáze zpracování do podoby hotových krmiv. Krmiva jsou jako výrobní vstup použita zemědělskými prvovýrobci pro výživu hospodářských zvířat (skotu) v první fázi vertikály hovězího masa. Následně jsou živá zvířata odvážena na jatka, kde probíhá jejich porážka. Poté je tělo v bourárně masa rozděleno dle jednotlivých partií, které putují k další fázi zpracování (masokombináty). V některých případech je možné spojení předcházejících fází zpracování do jednoho prvku. Na zpracovatele (potravinářský podnik) navazuje obchodní prvek ve formě velkoobchodu nebo maloobchodu, který finální výrobek nabízí spotřebiteli. Dodavatelsko-odběratelské vztahy prolínající se v celé vertikále vytvářejí rozpor s klasickou mikroekonomickou teorií dokonale konkurenčního trhu. Rozhodujícím článkem jsou v konečném důsledku spotřebitelé, kteří ovlivňují poptávku po konečném produktu a následně jednotlivé procesy uvnitř vertikály. Tato skutečnost vytváří tlak na předcházející články vertikály k přizpůsobení jejich nabídky. 57

Pro regulaci trhu s hovězím masem po vstupu České republiky do Evropské unie byly přijaty systémy podpor a opatření v rámci Společné zemědělské politiky EU.

4.2.2 Komoditní vertikála vepřového masa Vepřové maso patří svoji spotřebou mezi oblíbený druh masa v České republice a řadí se k důležitým surovinám pro výrobu masných výrobků. Tržní úspěšnost podniků je ovlivněna zdravotní nezávadností, kvalitou jednotlivých partií a cenou masa. Z hlediska cenové konkurence dochází ke střetu s nižší cenovou hladinou drůbežího masa, ale i přesto náleží vepřovému masu nejvyšší podíl produkce a spotřeby ve světě. Komoditní vertikála masa je primárně rozdělena na trh zemědělských výrobků, průmyslových výrobků a spotřebitelský trh. Na trhu zemědělských výrobků dochází ke střetu zemědělských prvovýrobců (prodejci jatečných prasat) a zpracovatelských podniků. Zemědělští prvovýrobci (chov prasat) jako výrobci základní suroviny pro další články vertikály jsou ovlivněni dostupností a cenou vstupů (krmiva). Vysoké vstupní náklady a nízká cena zemědělských výrobců vytváří důvod k exportu kvalitních kusů jatečných prasat do jiných zemí a tím dochází ke snižování nabídky místní produkce pro zpracovatelské podniky (jatka, masokombináty) a vytváří podmínky pro import jatečných prasat. Po trhu zemědělských výroků následuje trh, kde se střetává nabídka zpracovatelů a poptávka velkoobchodu (maloobchodu) resp. potravinářský trh. Poptávka velkoobchodu

(maloobchodu)

je

ovlivněna

spotřebitelskou

poptávkou

na spotřebitelském trhu, kde dochází ke střetu nabídky a poptávky především mezi obchodními řetězci a konečným zákazníkem. V komoditních vertikálách živočišné výroby (hovězí a vepřové maso) probíhají interakce i s jiným zpracovatelským průmyslem (farmaceutický a kožedělný), což ukazuje, že agrární sektor není uzavřené odvětví. Následující schéma znázorňuje komplexní vazby mezi jednotlivými články komoditní vertikály vepřového masa.

58

2. fáze zpracování

živá zvířata

maso

Zpracování masa a masných výrobků

Jatka a bourárna

Chov prasat – užitkový chov krmiva Krmné obiloviny

RV

Výroba krmiv

Krmné obiloviny

Vstupy do zemědělství

Zemědělská prvovýroba

masné výrobky

Distribuce a obchod s potravinami

Potravinářský průmysl

Poptávka – informační tok

Spotřebitel

ŽV

Velkoobchod, maloobchod

Odvětví dodávající vstupy do zemědělství

1. fáze zpracování

Sektory agrobyznysu

Nabídka – tok výrobků a služeb (věcný)

Subsektory agrobyznysu Dílčí trhy v rámci komoditní vertikály

Obr. č. 28 Schéma komoditní vertikály vepřového masa

Mezi jednotlivými články komoditní vertikály vepřového masa probíhají určité vazby a toky surovin (produktů), které začínají u odvětví dodávající vstupy do zemědělství. Zde dochází k převodu šlechtitelského materiálu do rozmnožovacího chovu

a

následné

dodání

vstupů

pro

užitkový

chov

(genetický

materiál

ze šlechtitelského chovu a vstupy z rozmnožovacího chovu). Dále je vidět vzájemné ovlivňování rostlinné a živočišné výroby, kde probíhá tok krmiv pro užitkový chov a opačným směrem zdroje (chlévský hnůj) pro rostlinnou výrobu. Navazující článek komoditní vertikály (zpracovatelé) dováží jatečná prasata na porážku, kde vzniká hlavní (maso, tuk) a vedlejší produkty (žaludky, krev, pankreas, hypofýzy a kůže). Tyto vedlejší produkty částečně putují do farmaceutického a kožedělného průmyslu. Hlavní produkty jsou zpracovány ve 2. fázi zpracování (masokombináty), které svoje výrobky distribuují velkoobchodům a maloobchodům. V konečné fázi se s produktem určeným pro spotřebitele obchoduje na spotřebitelském trhu. Zároveň

v komoditních

vertikálách

živočišné

výroby dochází

k transferu

technologií a obalů z jiných průmyslových odvětví a nelze opominout suroviny pro masné výrobky (mouka, sója, ,,Ečka“, koření). 59

Po vysvětlení jednotlivých vazeb ve vertikále lze říci, že vlivem globalizace a liberalizace vstupují do všech fází vertikály vepřového masa (hovězího masa) transfery zahraničního obchodu, které ovlivňují vývoj trhů těchto komodit.

4.3 Vývoj trhů vybraných komodit V České republice došlo po roce 1989 k několika změnám ovlivňující vývoj trhů živočišných produktů. Dochází ke změně tradičních zvyklostí ve spotřebě potravin způsobené

liberalizací

cen,

změnou

příjmů,

reklamy

a

rozšíření

nabídky

potravinářských výrobků. Situace na trhu živočišných produktů znamenala snížení stavů hospodářských zvířat v ČR (obr. č. 29) vlivem změnou preferencí spotřebitelů a zvyšujícími se dovozy. 35000 30000 25000 Skot 20000

Prasata

15000

Ovce a berani

10000

Koně Drůbež

5000 0

Obr. č. 29 Početní stavy hospodářských zvířat v ČR v letech 1989 – 2011 (v tis. ks) Zdroj: ČSÚ

Z obr. č. 29 je vidět od roku 1989 do roku 2011 snižování stavu hospodářských zvířat primárně u drůbeže, prasat a skotu. U ovcí a beranů bylo zaznamenáno snižování počtu z 399 tis. na 84 tis. do roku 2000 a následně po vstupu ČR do EU se tento vývoj obrátil směrem nahoru a v roce 2011 bylo zaznamenáno 209 tis. kusů. Vývoj početních stavů koní je oproti jiným hospodářským zvířatům minimální a jako jediný druh se jejich množství v analyzovaném období zvýšilo o 4 tis. kusů. Postupným vývojem došlo v ČR ke zlepšení situace hlavně u skotu BTPM nebo ovcí, čemuž pomohl i vstup ČR do EU, kdy byla přijata koncepce Společné 60

zemědělské politiky a nastala určitá profesionalizace našich chovatelů. Tato koncepce zajišťuje přísun podpor do zemědělství a určitou ochranu proti vnějším producentům, ale zároveň vstup do EU znamenal zvýšení konkurence na vnitřním trhu, kde se nacházejí podniky s technickým a technologickým náskokem spojený s vyšší podporou státu. Podstatnou tržní nevýhodu lze vidět v celé řadě zpřísněných podmínek chovu i zpracování produkce, které přináší vyšší ceny produkce oproti levným dovozům ze třetích zemí. Zvýšení cen domácích produktů a nižší ceny některých dovážených produktů způsobují změnu preferencí ve volbě spotřeby masa, což charakterizuje následující obr. č. 30.

8%

12%

2009

6% 14% 30%

29%

hovězí vepřové

1990 drůbež ryby 51%

50%

Obr. č. 30 Podíl spotřeby jednotlivých druhů masa v roce 1990 a 2009 (v %) Zdroj: MZe

Předcházející graf zobrazuje diferenciaci spotřeby nejpreferovanějších druhů masa v České republice v roce 1990 a 2009. Spotřeba masa se v roce 2009 snížila a lze pozorovat i změnu v podílu ve spotřebě jednotlivých druhů masa především u hovězího masa poklesem o 17 % a vepřového masa jen o 1 %. Zatímco u drůbežího masa byl zaznamenán nárůst o 16 % a u ryb o 2 %. Nejvýznamnější podíl na spotřebě masa v roce 2009 zaujímá vepřové maso (50 %), dále drůbeží (30 %), hovězí (12 %) a ryby (8 %). Vývoj spotřeby dle jednotlivých roků v České republice zobrazuje následující graf, kde lze vidět trend snižování spotřeby masa od roku 1996 do roku 2001, kdy byla nejnižší spotřeba činící 77,8 kg na obyvatele.

61

90 80 70 60 hovězí a telecí

50

vepřové

40

drůbež

30

maso celkem

20 10 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

0

Obr. č. 31 Vývoj spotřeby masa v České republice v letech 1995 - 2009 (v kg/obyv.) Zdroj: MZe

Dále výše uvedený graf zobrazuje změny v druhové skladbě spotřebovávaného masa. Výrazný pokles spotřeby hovězího a mírné snížení vepřového masa způsobilo vzrůstající spotřebu drůbežího, zejména kuřecího. Změna u drůbežího masa znamenala zvýšení spotřeby o 11,8 kg na obyvatele mezi roky 1995 a 2009. U hovězího a vepřového masa se v tomto období množství spotřeby snížilo o 9,3 kg/obyv. (hovězí) a 5,3 kg/obyv. (vepřové). Je zřejmé, že nejvýznamnější podíl na spotřebě masa celkem zaujímá spotřeba vepřového masa s průměrnou spotřebou 40,9 kg/obyv. v roce 2011. Druhým nejvíce spotřebovávaným druhem masa je maso drůbeží (24,8 kg/obyv.), následuje spotřeba hovězího masa s 9,5 kg/obyv. Obecně lze říci, že podíl spotřeby jednotlivých druhů masa není ovlivňován jen cenou, ale i stravovacími návyky, délkou jejich přípravy a vlastnostmi jednotlivých druhů masa. Vývoj celkové situace a vývoj trhů jednotlivých komodit komentují následující subkapitoly zabývající se hovězím a vepřovým masem.

62

4.3.1 Hovězí maso Situace po roce 1989 a s tím spojená ekonomická reforma způsobila výrazný růst spotřebitelských cen u hovězího masa vlivem zrušení záporné daně z obratu a následné snížení poptávky po tomto druhu masa vyvolalo pokles početních stavů skotu znázorňující následující graf. 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

0

Skot

z toho krávy

Obr. č. 32 Vývoj stavu skotu v ČR v letech 1980 – 2011 (v tis. ks) Zdroj: ČSÚ

Do roku 1990 je patrné stabilní udržování stavu skotu včetně krav. Výsledkem liberalizace nastalo výrazné snížení stavu v letech 1991 – 1994 a pak pozvolný úbytek částečně ovlivněný nemoci šílených krav (BSE). Početní stavy skotu se v letech 1989 – 2005 snížily cca o 60 %, což přineslo zvýšení užitkovosti a snížení exportu do cizích zemí. Od roku 2005 do roku 2011 se dramatické snižování ustálilo díky působení podpůrných programů zejména pro chov skotu masné užitkovosti. Tato podpora chovu skotu je hlavně spojována s udržením a rozvojem mimoprodukčních funkcí zemědělství (princip multifunkčního zemědělství) a vzhledem k tomu, že je výrazné snížení intenzity chovu skotu na zemědělské půdě.

63

Vývoj dalšího grafu je ovlivněn výše uvedenou podporou uplatňovanou především u krav BTPM. 800000 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0

Krávy s tržní produkcí mléka

Krávy bez tržní produkce mléka

Obr. č. 33 Vývoj stavu krav s TPM a BTPM v ČR v letech 1996 – 2011 Zdroj: MZe

V letech 1996 – 2011 je vidět snížení stavu krav s tržní produkcí mléka o cca 50% (o 338 tis. kusů). Tento úbytek je částečně způsoben vlivem nízké tržní ceny kravského mléka a vysokých nákladů na výrobu. Situaci je nutné řešit zaměřením se na zlepšování v užitkovosti vlivem šlechtění krav, zvýšením produktivity práce nebo případně podporou státu resp. EU. V analyzovaném časovém období je patrný úspěch zaměření podpory chovu krav bez tržní produkce mléka, která se zaměřuje na problematická místa pro rostlinnou výrobu, tedy využití trvalý travních porostů především v podhorských a horských oblastech. Každoroční nárůst početních stavů zaznamenal zvýšení na přibližně 178 tis. kusů v roce 2011, tzn. o cca 80 % (139 tis. kusů) oproti roku 1996. Jak již bylo výše uvedeno, trh je ovlivňován vzájemným působením nabídky a poptávky. Pro poznání a pochopení fungování trhu s hovězím masem je důležité správně definovat a kvantifikovat jednotlivé faktory ovlivňující nabídku a poptávku. Následující obr. č. 34 zobrazuje vývoj celkové nabídky hovězího masa v České republice v letech 1996 – 2011. Tato nabídka je složena ze tří složek (počáteční zásoby, výroby a dovozu), které vzájemně působí na tvorbu nabídky. Jednotlivé podíly jsou popsány na obr. č. 35, ale předtím je nutné charakterizovat průběh celkové nabídky, viz. graf níže. 64

350 300 250 200 150 100 50 0

Obr. č. 34 Vývoj celkové nabídky hovězího masa v ČR v letech 1996 – 2011 (v tis. t ž. hm.) Zdroj: MZe

Celková nabídka hovězího masa má podle lineární spojnice trendu klesající charakter. Pokles hodnoty v porovnání roku 1996 a 2011 činí 111 tis. tun ž. hm., tedy z hodnoty 333 tis. tun ž. hm. (1996) se nabídka hovězího masa snížila na konečných 222 tis. tun ž. hm. (2011). Od roku 1996 do roku 2004 se nabídka snižovala (kromě roku 2002) a v následném období ovlivněné vstupem České republiky do EU a otevřením vnitřního trhu se zvýšil objem dovozu způsobující pozvolné zvyšování nabídky, i když výroba měla klesající tendenci. Zde je vidět ovlivňování nabídky jednotlivými složkami, které analyzuje obr. č. 35. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Počáteční zásoba

Výroba

Dovoz

Obr. č. 35 Vývoj podílu jednotlivých složek nabídky hovězího masa v ČR v letech 1996 – 2011 (v %) Zdroj: MZe

65

Předcházející graf, jak již bylo uvedeno výše, je složen ze tří složek, které součtem vytvářejí celkovou nabídku. Nejnižší podíl zaujímá počáteční zásoba, která se v analyzovaném období podílela na celkové nabídce převážně od 2,2 – 5 %, nad tuto hranici se podíl dostal v období 2006 – 2007 a 2010 – 2011. Nejvýznamnější složkou je výroba, která však v dlouhodobém hledisku vykazuje klesající tendenci s určitými výkyvy jako v roce 2001 s podílem 97,5 % na celkové nabídce. Situace klesajícího podílu je patrná zejména v relativním vyjádření, kdy se podíl v roce 1996 (93,2 %) snížil o 16,2 % vůči roku 2011 (77 %). Pokles produkce hovězího masa v České republice je tedy pro uspokojení poptávky nahrazen zvýšením dovozu. Dovoz hovězího masa vykazuje v dlouhodobém časovém hledisku rostoucí trend a z počátečních 13,9 tis. tun ž. hm. (1996), což představuje podíl 4,2 %, se dostal až na hodnotu 40,3 tis. tun ž. hm. (2011) odpovídající podílu 18,2 % na celkové nabídce. Ve formě absolutního vyjádření se tedy jedná o téměř trojnásobný nárůst dovozu hovězího masa do České republiky v průběhu sledovaného období. Pokles produkce hovězího masa souvisí především s liberalizací zahraničního obchodu a zvýšením toku levných dovozů ze zahraničí. Obecně lze říci, že snižující výrobu hovězího masa v České republice kompenzuje zvyšující se dovoz, který následně uspokojuje koupěschopnou poptávku. Celková poptávka po hovězím mase v České republice má dlouhodobě klesající trendový průběh v analyzovaném období, viz obr. č. 36. 350 300 250 200 150 100 50 0

Obr. č. 36 Vývoj celkové poptávky hovězího masa v ČR v letech 1996 – 2011 (v tis. t ž. hm.) Zdroj: MZe

66

Z vývoje celkové poptávky je patrný podobný průběh jako u nabídky hovězího masa, kdy od roku 1996 (324,3 tis. tun ž. hm.) je zaznamenán pokles poptávky do roku 2004 (197,5 tis. tun ž. hm.), kdy je analyzována nejnižší poptávka vůbec. Tento negativní průběh je z velké části připisován výskytu nemoci šílených krav (BSE) a vzrůstajícímu rozruchu mezi populací v ČR, ale i EU. Následný vývoj politické situace a vstup ČR do EU znamenal zvýšení poptávky z důvodu možnosti vývozu na vnitřní trh EU, tzn. vstup ČR do EU poskytl ,,brzdu“ snižování celkové poptávky. Hodnota 209,9 tis. tun ž. hm. v roce 2011 znamenala 65 % celkové poptávky v roce 1996 (324,3 tis. tun ž. hm.). Pro bližší charakteristiku lze celkovou poptávku rozložit na dvě složky (domácí spotřeba a vývoz) a zjistit tak jednotlivé procentní podíly těchto složek. Pro uvedenou analýzu je k dispozici následující graf.

Domácí spotřeba

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Vývoz

Obr. č. 37 Vývoj podílu jednotlivých složek poptávky hovězího masa v ČR v letech 1996 – 2011 (v %) Zdroj: MZe

Celková poptávka na obr. č. 37 je dána součtem domácí spotřeby a vývozu hovězího masa. Je vidět zvyšující se podíl vývozu, který lze přičítat kvalitní české produkci, která je žádaná v jiných zemích EU. Naopak do České republiky je dováženo nepříliš kvalitní hovězí maso z důvodu poptávky českých spotřebitelů po nižší ceně. Podíl vývozu v roce 2011 činí 31,5 % a tento stav je o 26,8 % vyšší než v roce 1996 (4,7 %), což je průměrně sedminásobné navýšení. U složky domácí spotřeby je vidět evidentní zápornou změnu o 165,1 tis. tun ž. hm. (26,8 %). Příčinu vývoje podílu

67

domácí spotřeby lze hledat ve vývoji spotřeby hovězího masa na obyvatele, kde je dlouhodobě charakteristický pokles ve spotřebě a přechod k jiným a levnějším druhům masa. Následující graf dokumentuje výše zmíněný trend růstu zahraničních dovozů vlivem preferencí spotřebitelů pro nižší ceny produktů, které producenti v jiných zemí splňují. 20000

15000

10000

Dovoz Vývoz

5000

Lineární (Dovoz) Lineární (Vývoz)

0

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

-5000

Obr. č. 38 Vývoj dovozu a vývozu hovězího masa v ČR v letech 1998 – 2011 (v t) Zdroj: MZe

Vývoj dovozu a vývozu hovězího masa v dlouhodobém horizontu svědčí o zvyšující se konkurenci pro podniky v ČR, a proto je nutné posilovat jejich konkurenceschopnost. Množství dovezného produktu ze zahraničí se za posledních 13 let zvýšilo o pětinásobek, resp. rok 1998 tvoří jen 20 % celkového dovozu roku 2011. Z grafu lze vidět výraznou změnu po roce 2004, která měla důsledek v otevření společného trhu EU. Dovoz se v tomto období mezi roky 2004 a 2005 zvýšil o 7634 tun hovězího masa. Zároveň je vidět zřetelné zvýšení vývozu v roce 2004, které další rok skokově kleslo o 8800 tun masa a následně probíhal pozvolný růst. Z těchto údajů byla vytvořena bilance zahraničního obchodu s hovězím masem v České republice v letech 1998 – 2011.

68

6000 4000 2000 0 -2000 -4000 -6000 -8000 -10000 -12000 -14000

Obr. č. 39 Bilance zahraničního obchodu s hovězím masem v ČR v letech 1998 – 2011 (v t) Zdroj: MZe

Z obr. č. 39 je zřejmá dlouhodobá záporná bilance zahraničního obchodu s výjimkou roku 2001 a 2004. V roce 2001 bylo kladné saldo zahraničního obchodu způsobeno již výše uvedenou nemocí šílených krav (BSE), vývoz činil 4266 tun hovězího masa a dovoz pouhých 16 tun hovězího masa. Vlivem liberalizace zahraničního obchodu se zvyšuje výrazně objem záporného salda od roku 2005, který se držel přibližně na stejné hranici do roku 2011 s mírným výkyvem v roce 2008. Dále lze zmínit největší rozdíl v objemu vývozu a dovozu, resp. nejvyšší zápornou bilanci zahraničního obchodu v roce 2010 činící 13015 tun hovězího masa. Následující graf analyzuje vývoj soběstačnosti České republiky ve výrobě hovězího masa v letech 2000 – 2011. 140 120 100 80 60 40 20 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Soběstačnost (%) 98,8 123,3109,3105,7117,2105,6106,8104,2122,2121,1 112 118,4 Obr. č. 40 Soběstačnost ve výrobě hovězího masa v ČR v letech 2000 – 2011 (v %) Zdroj: MZe

69

Po rozboru obr. č. 40 lze konstatovat, že ČR je ve výrobě hovězího masa z dlouhodobého hlediska soběstačná, to znamená, že produkce hovězího masa kryje domácí spotřebu hovězího masa. Ve zkoumaném období dosahuje soběstačnost každoročně nad 100 % vyjma roku 2000, který ale neznamenal výrazné oslabení soběstačnosti, protože se hodnota pohybovala těsně pod 100 % (98,8 %). Nejvyšší soběstačnost byla zaznamenána v roce 2001 z důvodu snížení spotřeby hovězího masa (nemoc BSE). V posledních letech se vývoj komodity hovězího masa v určitých směrech stabilizoval a pomocí agrární politiky EU znamenal například u krav bez tržní produkce mléka pozitivní vývoj v početních stavech. Naopak otevření trhu EU způsobilo zvýšení nabídky (dovozu) a to i o méně kvalitní výrobky, které jsou cenově dostupnější pro české spotřebitele a v konečném důsledku je patrné i zvýšení vývozu kvalitní (dražší) české produkce. Z pohledu producentů je v analyzovaném období pozitivní pozvolné zvyšování poptávky vlivem možného vývozu do jiných zemí a určitá stabilizace spotřeby hovězího masa.

4.3.2 Vepřové maso Situace na trhu s vepřovým masem stejně jako u hovězího masa je výsledkem střetávání nabídky a poptávky včetně jejich determinant. Na vývoj trhu má vliv mnoho faktorů, mezi které lze v první řadě zařadit počty prasat a okolnosti determinující jejich chov. V České republice si lze všimnout důležitého postavení vepřového masa ve

stravování

obyvatel

a

nelze

přehlédnout

změnu

preferencí

spotřebitelů

od ,,nezdravých“ částí jatečné trupu (vepřový bok) po ,,zdravé“ a kvalitní, mezi které je možno zařadit vepřovou kýtu obsahující méně tuku a tudíž ji lze zařadit mezi dieteticky hodnotnější potraviny. Stavy prasat v České republice charakterizuje obr. č. 41, kde je vidět zřetelný úbytek v letech 1980 – 2011.

70

6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

Obr. č. 41 Vývoj stavu prasat v ČR v letech 1980 – 2011 (v tis. ks) Zdroj: ČSÚ

V předcházejícím grafu je zobrazena dlouhodobá vývojová tendence stavů prasat v ČR znázorněná lineární spojnicí trendu. Z dlouhodobého hlediska je zřejmá klesající tendence množství prasat. Na počátku sledovaného období, tedy v roce 1980 bylo chováno 4797 tis. ks. prasat a v posledním sledovaném období již jen 1749 tis. ks (rok 2011), což je 36,5 % počátečního roku (1980). Snižující stavy prasat jsou důsledkem poklesu spotřeby vepřového masa, zlepšení kvalitativních ukazatelů v chovu a také vytvoření bezcelní zóny EU zvyšující konkurenci a umožňující snazší dovoz vepřového masa způsobující zvýšení podílu dovozu na celkové nabídce. Obrázek č. 42 zobrazuje průběh celkové nabídky vepřového masa v letech 1998 – 2011, která vykazuje dlouhodobě převis nad poptávkou. 740 720 700 680 660 640 620 600 580 560 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Obr. č. 42 Vývoj celkové nabídky vepřového masa v ČR v letech 1998 – 2011 (v tis. t ž. hm.) Zdroj: MZe

71

Celková nabídka vepřového masa ve sledovaném období má snižující charakter, nejvýznamnější změna je v období 1998 – 2000, která znamenala pokles nabídky o necelých 100 tis. tun ž. hm. vepřového masa. V dalších letech před vstupem ČR do EU dosáhla nabídka 655 tis. tun ž. hm., což byl bod zlomu způsobený příchodem zahraniční konkurence a poté následovala oscilace celkové nabídky do konce sledovaného období. Pro bližší zkoumání faktorů determinující nabídku byla rozdělena na tři složky (počáteční zásoba, výroba, dovoz). 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Počáteční zásoba

Výroba

Dovoz

Obr. č. 43 Vývoj podílu jednotlivých složek nabídky vepřového masa v ČR v letech 1998 – 2011 (v %) Zdroj: MZe

Ve sledovaném období tvoří nejvýznamnější složku výroba, která vykazuje klesající podíl na celkové nabídce. Tato změna je patrná na obr. č. 43 a v procentním vyjádření činí přibližně 40 %, tedy z 94 % na 54 %. Tento trend je kompenzován výrazným nárůstem importu, který v roce 2011 tvoří 43,5 % celkové nabídky vepřového masa. Současná situace souvisí zejména s liberalizací zahraničního obchodu a s ní souvisejícími levnými dovozy. Počáteční zásoba v jednotlivých letech nevykazuje výrazný procentní podíl a pohybuje se do roku 2002 v rozmezí 1,4 – 2,3 % a následně 2 – 3,2 % do konce sledovaného období. Celkovou poptávku reprezentují 2 složky (domácí spotřeba a vývoz) jak bylo uvedeno výše. Ve zkoumaném období vykazovala zpočátku významnou klesající

72

tendenci a následně mírně rostoucí tendenci, která do konce sledovaného období postupně kolísala. 720 700 680 660 640 620 600 580 560 540 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Obr. č. 44 Vývoj celkové poptávky vepřového masa v ČR v letech 1998 – 2011 (v tis. t ž. hm.) Zdroj: MZe

Celková poptávka vykazuje dlouhodobě nižší hodnoty než celkové nabídka, tedy dochází k převisu nabídky nad poptávkou. V rozmezí let 1998 – 2011 klesla poptávka o 67, 4 tis. tun ž. hm., v procentním vyjádření přibližně o 10 %. V roce 2001 byla zaznamenána nejnižší hodnota (603,3 tis. tun ž. hm.) jako důsledek skokového snížení od roku 1998 z 701,4 tis. tun ž. hm. V posledním analyzovaném roku (2011) se objem poptávky po předchozím kolísání pohybuje přibližně v rozmezí jako při vstupu ČR do EU. Po rozšíření rozměru českého trhu o vnitřní trh EU je v průběhu dvou let zřetelný útlum poptávky, která se následně v roce 2008 dostala na nejvyšší hodnotu (647,6 tis. tun. ž. hm.) registrovanou po připojení k EU. Jednotlivé podíly na utváření celkové poptávky se vyvíjí, jak je uvedeno na následujícím obr. č. 45, a z dlouhodobého hlediska lze konstatovat, že rozhodující část celkové poptávky tvoří domácí spotřeba oscilující dlouhodobě kolem 90 %.

73

100% 80% 60% 40% 20% 0%

Domácí spotřeba

Vývoz

Obr. č. 45 Vývoj podílu jednotlivých složek poptávky vepřového masa v ČR v letech 1998 – 2011 (v %) Zdroj: MZe

Nejvyšší hodnoty domácí spotřeby jsou viditelné v období před rokem 2004, tedy před otevřením evropského trhu. V tuto dobu se pohybovaly v rozmezí 95 – 98 % podílu celkové poptávky a možno to přičíst přechodu spotřebitelů od hovězího masa z důvodu vysokého výskytu nemoci BSE. Postupem času se domácí spotřeba pohybovala v průměru okolo 91 %, což nestačila pokrýt domácí produkce, která byla podporována zahraničním importem. Podíl vývozu z celkového hlediska nezaujímá velké procento, ale dlouhodobě se zvyšuje, což lze vidět i z následujícího grafu. Z hlediska podniku lze říci, že rozhodnutí o vývozu je většinou pozitivní. Negativní dopady přináší tato situace z pohledu celospolečenského nebo hlediska agrárního z důvodu růstu dovozu a zhoršení salda zahraničního obchodu. 250000 200000 150000

Dovoz Vývoz

100000 Lineární (Dovoz) Lineární (Vývoz)

50000 0 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 -50000

Obr. č. 46 Vývoj dovozu a vývozu vepřového masa v ČR v letech 1997 – 2011 (v t) Zdroj: MZe

74

Od roku 1997 se vývoz zvýšil o více jak pětinásobek na 39 446 tun vepřového masa. Z celkového porovnání s dovozem je to nízká hodnota způsobená velkou spotřebou tohoto masa českými spotřebiteli a nutností zvýšeného dovozu, který stoupá rychlým tempem z 2 339 tun v roce 1997 na 212 817 tun vepřového masa v roce 2011. Množství dovezeného vepřového masa v roce 1997 činí jen 1 % dovozu roku 2011. Každoročně zvyšující se dovoz způsobuje převis nabídky nad poptávkou, z toho důvodu nedochází ke stabilizování trhu komodity vepřového masa, resp. k vyrovnání nabídky a poptávky. Vývoj hodnoty dovozu a vývozu způsobuje změny v bilanci zahraničního obchodu. Ve zkoumaném období je zřejmá záporná bilance (vyjma počátečního roku) navíc charakteristická výrazně klesající tendencí, resp. záporné saldo zahraničního obchodu roste. 20000 0 -20000 -40000 -60000 -80000 -100000 -120000 -140000 -160000 2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

-180000

Obr. č. 47 Bilance zahraničního obchodu s vepřovým masem v ČR v letech 1997 – 2011 (v t) Zdroj: MZe

Průběh záporného salda zahraničního obchodu do roku 2004 nemá výrazné oscilace a následná možnost vstupu zahraničních podniků na český trh po vstupu ČR do EU znamenala každoroční zvyšování záporné bilance a nejzřetelnější procentní změna mezi dvěma roky je vidět v období 2003/2004, zvýšením salda roku 2004 o 120 % vůči roku 2003. Jak již bylo uvedeno, pouze v roce 1998 bylo dosaženo kladné bilance, vývoz činil 7 285 tun a dovoz 2339 tun vepřového masa. V porovnání s posledním rokem je rozdíl zřetelný, kdy vývoz činil 39 446 tun a dovoz 212 817 tun vepřového masa, to způsobuje nejvyšší záporné saldo zahraničního obchodu (-173 371 tun).

75

Z tohoto průběhu zvyšujícího se importu lze vyvodit snižující soběstačnost České republiky ve výrobě vepřového masa, viz obr. č. 48. 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Soběstačnost (%) 96,9 82,8 79,7 78,7 74 65,1 63,4 60,9 Obr. č. 48 Soběstačnost ve výrobě vepřového masa v ČR v letech 2004 – 2011 (v %) Zdroj: MZe

Soběstačnost ve výrobě vepřového masa každoročně klesá, podíl na tom má klesající stav jatečných prasat vlivem levného dovozu vepřového z jiných zemí a v posledních letech poměrně stabilní spotřeba tohoto druhu masa. Z předcházejícího grafu je vidět poměrný rychlý pokles z 96,9 % na počátku sledovaného období na hodnotu 60,9 % v roce 2011, to je změna o 36 % za posledních 7 let. Analýzou vývoje trhů jednotlivých komodit byly zjištěny determinanty ovlivňující nabídku a poptávku hovězího a vepřového masa v České republice. Následným střetem nabídky a poptávky vzniká cena ovlivňující chování subjektů na trhu. Vývojem cen vybraných výrobků na jednotlivých článcích komoditní vertikály se zabývá následující kapitola.

76

4.4 Vývoj cenových hladin ve vybraných vertikálách Na základě charakteristiky vybraných komoditních vertikál, lze přistoupit k hodnocení vývoje cen a cenových hladin na navazujících trzích v rámci České republiky, resp. na úrovni zemědělských surovin (CZV – ceny zemědělských výrobců), výrobků potravinářského průmyslu (CPV – ceny průmyslových výrobců) a finálních potravin na spotřebitelském trhu (SC – spotřebitelské ceny). Mezi jednotlivými úrovněmi probíhá celá řada interakcí a uvedené ceny jsou navzájem úzce provázány. U případu nabídkově orientovaného přístupu je CZV původním determinantem ovlivňující CPV, která následně určuje velikost SC. U poptávkově orientovaného přístupu je základní úroveň SC, která podstatným způsobem určuje CPV a ta v konečném důsledku vymezuje hladinu CZV. Na současném trhu jsou oba přístupy úzce provázány, důsledkem toho vzniká cenové kolísání. V této souvislosti byly vybrány reprezentanti produktů komoditních vertikál hovězího a vepřového masa, u kterých byla provedena analýza cenových hladin na zemědělském, potravinářském a spotřebitelském trhu. Přehled vybraných produktů s časovým rozmezím sledovaného období je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 3 Struktura analyzovaných produktů MASO A MASNÉ VÝROBKY 1. větev PRASATA I/1999 - XII/2011

CZV CPV SC

VEPŘOVÝ BOK

VEPŘOVÁ KÝTA

Jatečná prasata (Kč/kg. ž. hm.) Vepřový bok (Kč/kg) Vepřový bok (Kč/kg)

Jatečná prasata (Kč/kg ž. hm.) Vepřový kýta bez kosti (Kč/kg) Vepřová kýta bez kosti (Kč/kg)

2. větev SKOT I/1999 - XII/2011 HOVĚZÍ HOVĚZÍ PŘEDNÍ BEZ ZADNÍ BEZ KOSTI KOSTI Jateční býci Jateční býci (Kč/kg ž. hm.) (Kč/kg ž. hm.) Hovězí přední bez Hovězí zadní bez kosti (Kč/kg) kosti (Kč/kg) Hovězí přední bez Hovězí zadní bez kosti (Kč/kg) kosti (Kč/kg)

Při zkoumání cenového vývoje byly použity měsíční běžné ceny od ledna 1999 do prosince 2011 na příslušných tržních úrovních vertikály a zároveň pro komplexní posouzení dynamiky ve vývoji byly dále vypočteny bazické index všech úrovní cen, jejichž pevný základ byl stanoven k lednu 1999. Výsledky analýzy jsou shrnuty v následujícím textu, rozděleném podle vybraných komodit, zahrnující sérii grafů cenového vývoje a cenového rozpětí. 77

4.4.1 Hovězí maso Pro sledování vývoje cen, cenových indexů a v konečném důsledku i cenového rozpětí (marže) u vertikály hovězího masa byly vybrány produkty hovězí maso přední bez kosti (výrobek s nižší kvalitou masa) a hovězí maso zadní bez kosti představující výrobek s vyšší kvalitou masa. Vývoj cenových hladin zemědělských výrobců (CZV) u hovězího masa předního bez kosti značí v dlouhodobé tendenci velmi mírné zvyšování. Uvedená skutečnost je viditelná zejména z hlediska porovnání dynamiky navazujících cen ve vertikále a z následného posouzení vývoje cenového rozpětí jednotlivých úrovní. Pozice zemědělských producentů je navíc ztížena průběhem cen výrobních faktorů, které rostou rychleji v porovnání s cenami výstupů. Z následujícího obr. č. 49 je patrné, že za sledované období (12 let) se CZV zvýšila jen o 4,52 Kč/kg ž. hm., zatímco u potravinářských a spotřebitelských cen byl tento růst vyšší (17,86 a 22,27 Kč/kg ž. hm.). 150 130 110 90 70 50 I-99 VII-99 I-00 VII-00 I-01 VII-01 I-02 VII-02 I-03 VII-03 I-04 VII-04 I-05 VII-05 I-06 VII-06 I-07 VII-07 I-08 VII-08 I-09 VII-09 I-10 VII-10 I-11 VII-11

30

CZV - býk jatečný (Kč/kg živ. hm.) CPV - hovězí maso přední bez kosti (Kč/kg) SC - hovězí maso přední bez kosti (Kč/kg)

Obr. č. 49 Vývoj cenových hladin na jednotlivých trzích pro komoditu hovězí maso přední bez kosti v ČR v letech 1999 – 2011 Zdroj: MZe

Zároveň lze říci, že vývoj cenových hladin na jednotlivých trzích je poměrně vyrovnaný bez výraznějších oscilací a je patrný podobný průběh CPV a SC. Negativní vývoj CZV jatečných býků na úrovni zemědělských výrobců je vidět v období od ledna do října roku 2001. Cenové hladiny byly pozitivně ovlivněny vstupem na společný trh EU, kdy dochází k mírnému růstu ceny, která kulminovala v polovině roku 2006. 78

Nejvyšší hodnoty CZV bylo dosaženo v prosinci 2011 (43,36 Kč/kg ž. hm.). Cena průmyslových výrobců (hovězí maso přední bez kosti) má v podstatě od roku 2001 zvyšující se trend a v období těsně po vstupu do EU bylo zřejmé skokové zvýšení ceny mezi červnem a červencem 2004 o 5,61 Kč/kg hovězího masa. Růst CPV mezi prvním a posledním rokem sledovaného období činí 17,86 Kč/kg a u SC o 22,27 Kč/kg hovězího masa. Spotřebitelská cena v podstatě s menšími odchylkami kopíruje vývoj cen produktu v předcházející fázi. Situace na konci období přináší pozitivní zvyšování cenové hladiny hlavně u spotřebitelské ceny. Z analýzy cenových indexů u produktu hovězí maso přední bez kosti jsou zřejmé odchylky v průběhu jednotlivých cen, viz následující obr. č. 50.

I-99 VII-99 I-00 VII-00 I-01 VII-01 I-02 VII-02 I-03 VII-03 I-04 VII-04 I-05 VII-05 I-06 VII-06 I-07 VII-07 I-08 VII-08 I-09 VII-09 I-10 VII-10 I-11 VII-11

120 115 110 105 100 95 90 85 80

Index CZV - býk jatečný (Kč/kg živ. hm.) Index CPV - hovězí maso přední bez kosti (Kč/kg) Index SC - hovězí maso přední bez kosti (Kč/kg)

Obr. č. 50 Vývoj hladin cenových indexů na jednotlivých trzích pro komoditu hovězí maso přední bez kosti v ČR v letech 1999 – 2011 (%) Zdroj: vlastní výpočet na základě údajů MZe

Vývoj cenových indexů na úrovni cen průmyslových výrobců od července 2004 odráží působení rostoucí poptávky po tomto typu výrobku a vytváří možnost realizace vyšší marže. Průběh cenových indexů spotřebitelských cen po vstupu ČR do EU odráží silnou konkurenci na úrovni obchodních řetězců a v souvislosti s oligopsonním (monopsonním) postavením potravinářských podniků dochází k poklesu obchodní marže (SC-CPV), viz obr. č. 51. Na konci sledovaného období je zaznamenán snižující se index CPV a zvyšující index SC, u kterých dochází k vzájemnému vyrovnání vývoje cenových indexů, což lze přičíst zvyšující se tržní síle maloobchodů (velkoobchodů). Indexy CPV a SC se od počátku období změnily o průměrně stejnou procentuální hodnotu, tedy o 18,3 %. Z vývoje indexu CZV lze vidět, že v počátku období index 79

kolísal v rozmezí jednoho roku o 27,8 %. Po vstupu na společný trh se v krátké době dostal i nad hranici indexu SC, ale poté se nenávratně snížil pod index SC i CPV. V tomto období bylo zaznamenáno i nejvyšší cenové rozpětí mezi CPV a CZV činící 77,78 Kč/kg. Celkovou situace v rámci cenového rozpětí znázorňuje následující graf. 90 80 70 60 50 40 30 20 10 I-99 VII-99 I-00 VII-00 I-01 VII-01 I-02 VII-02 I-03 VII-03 I-04 VII-04 I-05 VII-05 I-06 VII-06 I-07 VII-07 I-08 VII-08 I-09 VII-09 I-10 VII-10 I-11 VII-11

0

CPV-CZV

SC-CPV

Lineární (CPV-CZV)

Lineární (SC-CPV)

Obr. č. 51 Vývoj cenového rozpětí ve vertikále hovězí maso přední bez kosti v ČR v letech 1999 – 2011 (Kč/kg) Zdroj: vlastní výpočet na základě údajů MZe

V analyzovaném období marže zpracovatelů (CPV-CZV) a obchodní marže (SC-CPV) vykazují rozdílný průběh. V případě cenového rozpětí mezi CPV a CZV lze konstatovat, že v dlouhodobém horizontu je zřetelný růst marže zpracovatelského průmyslu, mezi počátkem a koncem sledovaného horizontu stoupla o 13,34 Kč/kg a v průměru se pohybuje kolem 66 Kč/kg. Naopak marže obchodních řetězců (maloobchodů) vykazuje odlišný vývoj, z dlouhodobého hlediska je evidentní mírný pokles a tím pádem dochází ke zvyšování rozdílu mezi zpracovatelskou a obchodní marží. Marže obchodníků se v průměru pohybuje kolem 23,4 Kč/kg. Dále lze z předcházejícího grafu vidět, že minimální zpracovatelské marže bylo dosaženo v roce 2000, maximální na začátku roku 2010. Zároveň byla minimální obchodní marže zaznamenána na konci roku 2007 a maximální na začátku roku 2001. Zvyšující se hladina zpracovatelské marže naznačuje stále větší tržní sílu potravinářských podniků, která tlačí na snižování CZV. V případě marže obchodní je trend poklesu cenového rozpětí způsoben už zmíněným růstem CPV a určitým tlakem spotřebitelské poptávky na snižování SC tohoto druhu výrobku.

80

Situaci ve vývoji cenových hladin a cenového rozpětí na trzích s kvalitativně hodnotnějším druhem masa, hovězí maso zadní bez kosti, popisují následující grafy s komentářem. Na základě kvalitativních parametrů se u tohoto druhu masa projevují vyšší ceny jak na zpracovatelském, tak na spotřebitelském trhu.

I-99 VII-99 I-00 VII-00 I-01 VII-01 I-02 VII-02 I-03 VII-03 I-04 VII-04 I-05 VII-05 I-06 VII-06 I-07 VII-07 I-08 VII-08 I-09 VII-09 I-10 VII-10 I-11 VII-11

190 170 150 130 110 90 70 50 30

CZV - býk jatečný (Kč/kg živ. hm.) CPV - hovězí maso zadní bez kosti (Kč/kg) SC - hovězí maso zadní bez kosti (Kč/kg)

Obr. č. 52 Vývoj cenových hladin na jednotlivých trzích pro komoditu hovězí maso zadní bez kosti v ČR v letech 1999 – 2011 Zdroj: MZe

Na základě předcházejícího grafu lze říct, že od konce roku 2001 probíhá dlouhodobě rychlejší zvyšování průmyslových a spotřebitelských cen oproti průběhu cenových hladin zemědělských výrobců, tím dochází k dalšímu prohloubení rozdílu cenových hladin a následné zvyšování zpracovatelské marže. Z pohledu zahraničního obchodu je zvyšování CPV všeobecně hodnoceno jako negativní, protože se zvyšují dovozy levného masa a tím vzniká tlak na podniky v celé vertikále, které musí mnohdy snižovat ceny na úroveň svých výrobních nákladů. Uvedená skutečnost je z pohledu spotřebitele potěšitelná, ale pro český agrární sektor dlouhodobě neudržitelná. Z obr. č. 52 je zřejmé, že nejvyšší CPV a SC bylo dosaženo v roce 2011 s hodnotami 147,13 Kč/kg a 187,21 Kč/kg. Ve sledovaném období se CPV a SC hovězího masa zadního pohybuje v průměru na 129 Kč/kg a 159 Kč/kg. Jediné náhlé krátkodobé cenové zvýšení se datuje od poloviny roku 2000. V roce 2010 si lze všimnout mírného poklesu SC způsobené patrně důsledkem růstu konkurence, která ovlivňuje chování subjektů na trhu. Pro zlepšení konkurenceschopnosti podniků je patrná snaha obchodních řetězců dovážet levnější výrobky z cizích zemí a tím získat určitou tržní sílu, která následně vytváří možnost ovlivnění ceny na trhu. Na konci analyzovaného 81

období

je

vidět

zvyšující

se

SC,

kterou

zřejmě

způsobila

stoupající

konkurenceschopnost a tržní síla jednotlivých obchodních řetězců. Tato skutečnost v souvislosti s tlakem obchodních řetězců na snižování cen zpracovatelů přináší zvyšování obchodní marže. Na základě výše uvedených procesů ve vertikále hovězího masa zadního byly vypočteny cenové indexy pro přehlednější znázornění oscilací cenových hladin od stanoveného základního období (leden 1999).

I-99 VII-99 I-00 VII-00 I-01 VII-01 I-02 VII-02 I-03 VII-03 I-04 VII-04 I-05 VII-05 I-06 VII-06 I-07 VII-07 I-08 VII-08 I-09 VII-09 I-10 VII-10 I-11 VII-11

135 130 125 120 115 110 105 100 95 90 85 80

Index CZV - býk jatečný (Kč/kg živ. hm.) Index CPV - hovězí maso zadní bez kosti (Kč/kg) Index SC - hovězí maso zadní bez kosti (Kč/kg)

Obr. č. 53 Vývoj hladin cenových indexů na jednotlivých trzích pro komoditu hovězí maso zadní bez kosti v ČR v letech 1999 – 2011 (%) Zdroj: vlastní výpočet na základě údajů MZe

Vývoj indexů CPV a SC vykazují od roku 2003 téměř shodný vývoj do konce roku 2007. V dalším období se index CPV stabilizoval na hodnotě 119,5 %, zatímco index SC roste. Promítá se zde tlak na snižování ceny potravinářských výrobců u analyzované partie masa. Poté si lze všimnout opětnému přiblížení indexu CPV k indexu SC, mezi kterými dochází na konci analyzovaného období k dalšímu postupnému ,,otevírání nůžek“ ve vývoji cenových indexů CPV a cen spotřebitelských ve prospěch obchodních řetězců. Tato situace je patrná i u cen zemědělských výrobců, u kterých se od poloviny roku 2002 hodnoty pohybují trvale pod úrovní CPV a SC. Nejvýznamnější snížení CZV je vidět v září 2001 činící 16,7 % pod úroveň základní báze. Pozitivní skutečností pro jednotlivé články komoditní vertikály je zvýšení hodnoty indexů na konci sledovaného období vůči základnímu období. Tato změna se nejvýrazněji projevila u spotřebitelské ceny, která stoupla o 34,3 %.

82

Podle vypočtených údajů cenového rozpětí znázorňující obr. č. 54 je viditelné výrazné dlouhodobé zvyšování zpracovatelské marže jako u předchozí analyzované partie hovězího masa (přední bez kosti). Naopak rozdíl je patrný u lineárního průběhu spojnice trendu obchodní marže, kde u kvalitativně hodnotnější partie masa (zadní bez kosti) je vidět mírný vzrůstající trend a u méně kvalitní partie (přední bez kosti) je tento trend mírně klesající. 120 100 80 60 40 20

I-99 VII-99 I-00 VII-00 I-01 VII-01 I-02 VII-02 I-03 VII-03 I-04 VII-04 I-05 VII-05 I-06 VII-06 I-07 VII-07 I-08 VII-08 I-09 VII-09 I-10 VII-10 I-11 VII-11

0

CPV-CZV

SC-CPV

Lineární (CPV-CZV)

Lineární (SC-CPV)

Obr. č. 54 Vývoj cenového rozpětí ve vertikále hovězí maso zadní bez kosti v ČR v letech 1999 – 2011 (Kč/kg) Zdroj: vlastní výpočet na základě údajů MZe

Dlouhodobě se zvyšující marže zpracovatelů je způsobena dostatečnou silou zpracovatelů pro zajištění nízké ceny zemědělských výrobců a následně svou produkci nabízejí za vyšší cenu. Z grafu vývoje cenového rozpětí si lze všimnout, že na začátku roku 2002 byly oba ukazatele k sobě nejblíže. Mezi začátkem roku 1999 a koncem roku 2011 je analyzován růst zpracovatelské marže o 26,38 Kč/kg. V případě obchodní marže je možné pozorovat větší rozkolísanost v celém sledovaném období než u zpracovatelské marže, což lze přičítat výraznějšímu projevům tržní síly na úrovni zpracovatelů a obchodních řetězců. Z analýzy vývoje cenových hladin u komodity hovězí maso jsem došel k určitým závěrům. Vstup České republiky do Evropské unie znamenal pozitivní ovlivnění hladiny cen zemědělských výrobců z důvodu zapojení k Společné zemědělské politice EU a také díky zvyšující se CZV v zemích EU, kam převážně jatečný skot vyvážíme. Tento vývoj částečně podpořilo zlepšení ekonomické situace podniků. Ceny zemědělských výrobců rostly až do poloviny roku 2006, kdy byl zaznamenán pokles 83

cen. Poté lze opět vidět zvýšení CZV od roku 2009. Z hlediska tržní síly lze říci, že se tato skutečnost u hovězího masa předního bez kosti projevuje zejména na úrovni zpracovatelů po vstupu do EU na rozdíl od hovězího masa zadního bez kosti, kde se více projevuje monopolní síla obchodních řetězců převážně od začátku roku 2008. Potravinářské podniky ve zkoumaných výrobkových vertikálách prosazují své monopsonní (oligopsonní) postavení vůči zemědělským prvovýrobcům a vytváří dlouhodobě lineárně stoupající zpracovatelskou marži. Jiná situace je u obchodní marže, která u hovězího masa předního bez kosti klesá z důvodu tržní síly potravinářských podniků a konkurence na spotřebitelském trhu, která tlačí SC dolů. U analyzovaného kvalitativně hodnotnějšího masa se prakticky projevuje tržní síla obchodních řetězců, které tlačí SC nahoru a v určité míře působí na pokles průmyslových cen. To následně vede ke zvyšování obchodní marže u hovězího masa zadního bez kosti. Tato podkapitola ukázala specifické rysy průběhu jednotlivých cen v rámci komoditních vertikál hovězího masa. Pro porovnání charakteristických rysů vývoje s jiným druhem masa bude další subkapitola zaměřena na vepřové maso.

4.4.2 Vepřové maso V rámci větve vepřového masa byly také vybrány výrobky rozdílné kvality. Zástupcem reprezentující produkt s nižší kvalitou byl vybrán vepřový bok a pro analýzu kvalitnější partie jatečných prasat byla zvolena vepřová kýta. U výrobku vepřový bok je zřejmé, že ceny průmyslových výrobců a spotřebitelské ceny v určité míře kopírovaly vývoj cen zemědělských výrobců, tedy je zde vidět vazba mezi jednotlivými trhy. Z obr. č. 55 je vidět poměrně vysoká míru fluktuace, která měla začátek v nejnižší ceně v analyzovaném období (březen 1999). Zvyšující se cena je zaznamenaná mezi roky 2000 – 2001. V tomto období proběhlo výrazné zvýšení poptávky a cen vepřového masa na všech trzích vertikály oproti předchozím obdobím z důvodu průběhu nemoci (BSE) u jatečného skotu spojený s poklesem nabídky hovězího masa a obavami spotřebitelů z jeho konzumace. Maximální cenové úrovně dosaženo v červenci (srpnu) roku 2001 s následujícími cenami: CZV – 47,36 Kč/kg ž. hm., CPV – 66,39 Kč/kg, SC – 79,56 Kč/kg.

84

80 70 60 50 40 30 I-99 VII-99 I-00 VII-00 I-01 VII-01 I-02 VII-02 I-03 VII-03 I-04 VII-04 I-05 VII-05 I-06 VII-06 I-07 VII-07 I-08 VII-08 I-09 VII-09 I-10 VII-10 I-11 VII-11

20

CZV - jatečné prase (Kč/kg živ. hm.) SC - vepřový bok (Kč/kg)

CPV - vepřový bok (Kč/kg)

Obr. č. 55 Vývoj cenových hladin na jednotlivých trzích pro komoditu vepřový bok v ČR v letech 1999 – 2011 Zdroj: MZe

Průběh cen zemědělských výrobců za jatečná prasata po červenci 2001 postupně klesá až do července 2002 (28,09 Kč/kg ž. hm.). Poté s průběžnými oscilacemi klesnou až na druhou nejnižší hladinu v únoru 2004 (24,41 Kč/kg ž. hm.). Od tohoto okamžiku hladina vzrůstá na hodnotu 37,09 kg ž. hm. (říjen 2004), která už do konce roku 2011 není přesáhnuta. V průběhu tohoto období do prosince 2011 cena zemědělských výrobců

mírně

klesala

a

pohybovala

se

průměrně

okolo

hodnoty

30 Kč/kg ž. hm. V porovnání CZV mezi prvním (30,06 Kč/kg ž. hm.) a posledním rokem (31,66 Kč/kg ž. hm.) sledovaného období vychází růst cenové hladiny o 1,6 Kč/kg ž. hm. v prosinci 2011. Na základě vizuálního posouzení vývoje CPV (vepřový bok), jako výrobku nižší kvality, lze vidět od poloviny roku 2004 do konce analyzovaného období mírné stabilizování cenového kolísání oproti CZV. Lze pozorovat výraznější odklon CPV (SC) od dlouhodobé tendence v roce 1999, 2001, 2003 a v prosinci 2011 je vidět, že přichází další zřetelný růst. U CPV a SC je viditelný vyšší rozdíl v cenové hladině mezi počátkem a koncem časové řady než u CZV, resp. růst CPV o 10,71 Kč/kg a růst SC o 13,76 Kč/kg. Ceny vepřového boku na úrovni průmyslových výrobců a spotřebitelského trhu dosahují svého maxima v červenci 2001 a minima v červenu 1999. Od vstupu ČR do EU do roku 2011 se CPV a SC pohybují v průměru okolo hodnoty 49 Kč/kg a 65 Kč/kg.

85

Při zkoumání cenového indexu zemědělských výrobců je patrné, že cenová hladina kopírovala průběh CPV a SC, ale s určitými krátkodobými výkyvy. Nejdelší cenový pokles byl zaznamenán od konce roku 2008 až do března 2011 s oscilací kolem hodnoty 97 %, zde je patrná narůstající síla zpracovatelských podniků a tlak na co nejnižší cenu jatečných prasat.

I-99 VII-99 I-00 VII-00 I-01 VII-01 I-02 VII-02 I-03 VII-03 I-04 VII-04 I-05 VII-05 I-06 VII-06 I-07 VII-07 I-08 VII-08 I-09 VII-09 I-10 VII-10 I-11 VII-11

160 150 140 130 120 110 100 90 80

Index CZV - jatečné prase (Kč/kg živ. hm.) Index CPV - vepřový bok (Kč/kg) Index SC - vepřový bok (Kč/kg)

Obr. č. 56 Vývoj hladin cenových indexů na jednotlivých trzích pro komoditu vepřový bok v ČR v letech 1999 – 2011 (%) Zdroj: vlastní výpočet na základě údajů MZe

Naopak v určitých měsících roku 2000 a 2001 je patrné zvyšování vyjednávající síly zemědělských výrobců za lepší cenu jejich produktů. Z předcházejícího grafu je dále vidět snižující se rozdíl cenových indexů mezi CPV a SC na konci sledovaného období. To svědčí o silné konkurenci v maloobchodním prodeji odrážející se v poklesu marže u tohoto typu vyrobků. Z vývoje cenových indexů CPV a SC je patrné že od poloviny roku 2000 neklesá pod stanovenou výchozí úroveň a mezi roky 2002 - 2006 vykazují téměř shodný vývoj indexových hladin. Vzhledem k tomu, že vepřový bok je výrobek s nižší kvalitou masa, zaujímá CZV na celkové spotřebitelské ceně cca poloviční podíl. Zároveň vzniká nízká marže zpracovatelů (rozdíl mezi CPV a CZV), která se pohybuje průměrně na úrovni cca 18 Kč/kg. Průměrný rozdíl mezi SC a CPV (obchodní marže) činí 14,6 Kč/kg. Následující graf ukazuje celkový průběh vývoje cenového rozpětí u výrobku vepřový bok v letech 1999 – 2011.

86

I-99 VII-99 I-00 VII-00 I-01 VII-01 I-02 VII-02 I-03 VII-03 I-04 VII-04 I-05 VII-05 I-06 VII-06 I-07 VII-07 I-08 VII-08 I-09 VII-09 I-10 VII-10 I-11 VII-11

25 23 21 19 17 15 13 11 9 7 5

CPV-CZV

SC-CPV

Lineární (CPV-CZV)

Lineární (SC-CPV)

Obr. č. 57 Vývoj cenového rozpětí ve vertikále vepřový bok v ČR v letech 1999 – 2011 (Kč/kg) Zdroj: vlastní výpočet na základě údajů MZe

Z průběhu spojnice trendu si lze všimnout, že oba ukazatele ve sledovaném časovém období rostou a tím i dlouhodobě marže zpracovatelů a podniků obchodu. Celkově si lze všimnout velké rozkolísanosti, v obou případech docházelo ke střídání poměrně výrazných nárůstů a poklesů, což způsobilo kolísání cen ve vertikále. Minimální zpracovatelské a obchodní marže bylo dosaženo v listopadu 1999, resp. červnu 1999 (10,16 Kč/kg, resp. 7,66 Kč/kg). Maximální dosažená zpracovatelská a obchodní marže v prosinci 2011, resp. lednu 2007 (24,23 Kč/kg, resp. 19,89 Kč/kg). Z vývoje hodnot je zřejmé, že z dlouhodobého hlediska dochází k mírnému snížování rozdílu mezi zpracovatelskou a obchodní marží. Vývoj cen ve vertikále vepřové kýty vykazuje téměř identický průběh vývoje CPV i SC. V hladinách cen produktu v navazujích fází komoditní vetikály (CPV a SC) je zřejmý odraz vyšší kvality tohoto druhu masa.

87

140 120 100 80 60 40 I-99 VII-99 I-00 VII-00 I-01 VII-01 I-02 VII-02 I-03 VII-03 I-04 VII-04 I-05 VII-05 I-06 VII-06 I-07 VII-07 I-08 VII-08 I-09 VII-09 I-10 VII-10 I-11 VII-11

20

CZV - jatečné prase (Kč/kg živ. hm.) CPV - vepřová kýta bez kosti (Kč/kg) SC - vepřová kýta bez kosti - upravená na řízky (Kč/kg)

Obr. č. 58 Vývoj cenových hladin na jednotlivých trzích pro komoditu vepřová kýta bez kosti v ČR v letech 1999 – 2011 Zdroj: MZe

Z vývoje na obr. č. 58 je vidět určité zvýšení a dosažení maximálních cenových hodnot na všech trzích v polovině roku 2001 – maximální úroveň CZV, CPV a SC činila 47,36 Kč/kg. ž. hm, 119,04 Kč/kg, 142,06 Kč/kg. Vzhledem k tomu že se jedná o výrobek vyšší kvality lze vidět poměrně vysoký rozdíl mezi CZV a CPV. Průběh CPV s SC nám naznačuje dlouhodobě mírné snižování jejich hodnot z 96,85 Kč/kg, resp. 118,87 Kč/kg v lednu 1999 na 83,54 Kč/kg, resp. 104,95 Kč/kg v prosinci 2011. Cena zemdělských výrobců se ve zkoumaném období pohybuje na průměrné hodnotě činící 31,8 Kč/kg ž. hm., CPV se pohybuje okolo 91,2 Kč/kg a SC průměrně na 112,6 Kč/kg vepřové kýty bez kosti. V případě vývoje cenových indexů u tohoto výrobku je zajímavý vývoj u indexu CZV, který jako jediný po roce 2005 v určitých intervalech přesahuje hodnotu základní báze.

88

I-99 VII-99 I-00 VII-00 I-01 VII-01 I-02 VII-02 I-03 VII-03 I-04 VII-04 I-05 VII-05 I-06 VII-06 I-07 VII-07 I-08 VII-08 I-09 VII-09 I-10 VII-10 I-11 VII-11

160 150 140 130 120 110 100 90 80 70

Index CZV - jatečné prase (Kč/kg živ. hm.) Index CPV - vepřová kýta bez kosti (Kč/kg) Index SC - vepřová kýta bez kosti - upravená na řízky (Kč/kg)

Obr. č. 59 Vývoj hladin cenových indexů na jednotlivých trzích pro komoditu vepřová kýta bez kosti v ČR v letech 1999 – 2011 (%) Zdroj: vlastní výpočet na základě údajů MZe

Z předcházející grafu je vidět téměř identický průběh indexu CPV a SC do poloviny roku 2008, kde se hladiny rozcházejí a na konci roku 2011 se opět přibližují. V době, kdy se indexy CPV a SC oddalovaly, je patrný tlak podmínek poptávky maloobchodních řetězců v jednání se zpracovatelskými podniky z důvodu snahy upoutat spotřebitele nízkou cenou žádaného produktu. Tlak maloobchodních řetězců je z velké části způsoben vyjednávací silou v souvislosti s vysokou koncentrací podniků. soupeření

Promítá se zde snaha o co nejnižší cenu vepřové kýty i jako výsledek jednotlivých

zpracovatelů

s cílem

proniknout

díky

příznivé

ceně

do maloobchodní sítě. V období po otevření společného trhu EU byl zaznamenán negativní vývoj průběhu hodnot cenových indexů CPV a SC, které se nedostaly do konce období nad hodnotu základní báze. Cenový index zemědělských výrobců značně osciluje v rozmezí až cca 80 % mezi roky 2001 až 2004. Hodnota CZV na konci sledovaného období mírně převyšuje základní bázi (105,3 %) na rozdíl od CPV a SC, které klesly na 86,26 %, resp. 88,29 % vůči základnímu období (leden 1999). Na základě vypočtených údajů pro zjištění průběhu zpracovatelské a obchodní marže byl sestaven následující graf vývoje cenových rozpětí v komoditní vertikále vepřová kýta bez kosti v letech 1999 – 2011.

89

80 70 60 50 40 30 20 10 I-99 VII-99 I-00 VII-00 I-01 VII-01 I-02 VII-02 I-03 VII-03 I-04 VII-04 I-05 VII-05 I-06 VII-06 I-07 VII-07 I-08 VII-08 I-09 VII-09 I-10 VII-10 I-11 VII-11

0

CPV-CZV

SC-CPV

Lineární (CPV-CZV)

Lineární (SC-CPV)

Obr. č. 60 Vývoj cenového rozpětí ve vertikále vepřová kýta bez kosti v ČR v letech 1999 – 2011 (Kč/kg) Zdroj: vlastní výpočet na základě údajů MZe

Cenová rozpětí obou ukazatelů v jednotlivých letech vykazují určitou rozkolísanost menšími nárůsty a poklesy marže vyjma zpracovatelské marže do roku 2004, která kolísá výrazněji. Z obr. č. 60 lze vidět rozdílný vývoj obchodní a zpracovatelské marže, kdy zpracovatelská marže dlouhodobě klesá a mezi prvním a posledním rokem sledovaného období klesla o 14,91 Kč/kg. Obchodní marže z dlouhodobého hlediska vykazuje rostoucí tendenci a z vývoje hodnot je zřejmé, že dochází ke snižování rozdílu mezi zpracovatelskou a obchodní marží. Průměrné cenové rozpětí mezi CPV a CZV činí 59,5 Kč/kg a mezi SC a CPV 21,5 Kč/kg. Poměrně vysoké průměrné cenové rozpětí mezi CPV a CZV vytváří relativně vysoká CPV a nízká CZV vlivem silnějšího postavení zpracovatelů vůči zemědělským výrobcům. Naopak u nižšího cenového rozpětí mezi SC a CPV je vidět významný vliv spotřebitelské poptávky, která vyvíjí tlak na udržení nízké hodnoty spotřebitelské ceny obchodních řetězců, zároveň tržní síla zpracovatelů nezpůsobí výrazný pokles CPV a tím pádem vzniká nízká marže velkoobchodů (maloobchodů). Jak je vidět z předcházejícího grafu, tak dlouhodobý vývoj postupně přináší rostoucí tlak poptávky na CPV, z toho důvodu CPV mírně klesá a hodnoty zpracovatelské a obchodní marže se přibližují (klesající marže zpracovatelů a mírně vzrůstající marže obchodní). Z analyzovaného vývoje cenových hladin, hladin cenových indexů a cenového rozpětí ve vertikále vepřového masa lze vyjádřit několik poznatků. Vstup České republiky

do

Evropské

unie

v dlouhodobém 90

hledisku

neznamenal

zlepšení

pro chovatele prasat, u kterých se vlivem ekonomické situace zvyšují náklady na výrobu a zároveň snižuje CZV vlivem levnějších dovozů. Vývoj spotřebitelských cen, po otevření trhu EU, nevykazoval značné výhody společného trhu. Z analýzy vepřové kýty je patrné lineární snižování SC na rozdíl od vepřového boku, kde se tato cena na konci sledovaného období mírně zvyšuje na úroveň hladiny jako při vstupu ČR do EU. Z vývoje u vepřové kýty je zřejmá snaha o udržení monopolně nízké ceny na úrovni obchodních řetězců prostřednictvím dovozu levných produktů zahraničních potravinářských podniků. Tato situace brání zvyšování marží a plnému prosazení monopsonního (oligopsonního) postavení českých potravinářských podniků. Z výše uvedených poznatků ve vertikále vepřového masa je zřejmá snižující se konkurenceschopnost českých podniků v tomto sektoru. Z analýzy cenového vývoje bylo na základě vizuálního posouzení patrné, že mezi cenovými časovými řadami na jednotlivých tržních úrovních zkoumaných vertikál existuje závislost. Tato skutečnost vyvolává potřebu posoudit proces cenového přenosu, resp. zjistit jak je cena na určitém parciálním trhu ve vertikále ovlivněna změnou ceny na předcházejícím nebo navazujícím trhu.

4.5 Cenová transmise ve zkoumaných komoditních vertikálách V souvislosti s průběhem cen na jednotlivých stupních vertikály byla mezi těmito úrovněmi zjištěna celá řada interakcí a úzká provázanost jednotlivých cenových hladin. Tato skutečnost dále vedla ke zkoumání projevů tržní síly pomocí analýzy cenového přenosu dle postupu uvedeného v metodice této práce. To zahrnovalo využití následujících dvou kroků: •

Analýza pružnosti mezitržního cenového přenosu

•

Analýza mezitržních cenových diferencí

4.5.1 Analýza pružnosti mezitržního cenového přenosu Analýza elasticity mezitržního cenového přenosu je hodnocena pomocí koeficientu EPT a jako nezbytný předpoklad pro výpočet je vytvoření lineárních regresních modelů (index determinace, index korelace, rovnice regresní funkce a hodnoty parametrů A a B). Hodnoty koeficientů elasticity cenové transmise pro jednotlivé měsíce jsou 91

uvedeny v přílohách č. 16 – 19 vypočtené z měsíčních běžných cen. Dále byly prostřednictvím prostého aritmetického průměru vypočteny průměrné koeficienty EPT reprezentující cenový přenos mezi jednotlivými stupni komoditní vertikály. Tyto průměrné hodnoty EPT jsou uspořádány do následujících matic, které na jednotlivých úrovních vertikály pro obě sledované větve ukazují, že:

EPT větev skot

CZV Jateční býci

CPV Hovězí přední bez kosti

SC Hovězí přední bez kosti

EPT větev skot

CZV Jateční býci

CPV Hovězí zadní bez kosti

SC Hovězí zadní bez kosti

CZV Jateční býci

x

0,89

0,56

CZV Jateční býci

x

1,06

0,89

x

0,59

CPV Hovězí zadní bez kosti

0,44

x

0,93

SC Hovězí zadní bez kosti

0,40

0,99

x

CPV Hovězí přední bez kosti

0,47

SC Hovězí přední bez kosti

0,69

1,37

x

EPT větev prasata

CZV Jatečná prasata

CPV Vepřový bok

SC Vepřový bok

EPT větev prasata

CZV Jatečná prasata

CPV Vepřová kýta bez kosti

SC Vepřová kýta bez kosti

CZV Jatečná prasata

x

0,61

0,40

CZV Jatečná prasata

x

0,65

0,50

1,19

x

0,69

1,66

1,26

x

CPV Vepřový bok

1,22

x

0,75

SC Vepřový bok

1,10

1,05

x

CPV Vepřová kýta bez kosti SC Vepřová kýta bez kosti

Obr. č. 61 Matice průměrných hodnot koeficientů EPT zachycující cenový přenos ve zkoumaných vertikálách

a) Větev hovězího masa Pro i = 1 (j = 1, 2, 3, 4) jsou hodnoty EPTij ve většině případů menší než jedna (0,89; 0,56; 0,89), kde hovoříme o neelastickém cenovém přenosu. Elastická cenová transmise je viditelná ve vertikále hovězí zadní bez kosti, kdy změna ceny vstupní suroviny (CZV) o jednotku vyvolá cenovou změnu na navazujícím trhu (CPV) více než jednotkovou (hodnota koeficientu EPTij nabývá hodnotu 1,06).

92

Pro i = 2 jsou hodnoty EPTij pro oba sledované výrobky nižší jak jedna. Je viditelný neelastický cenový přenos jak v nabídkovém, tak poptávkovém směru, resp. změna ceny

průmyslových

výrobců

jednotlivých

výrobků

vyvolá

na

navazujících

a předcházejících dílčích trzích změnu o méně než jednotku (koeficienty nabývají hodnoty od 0,44 do 0,93). U výrobku hovězí maso zadní bez kosti při přenosu změny CPV na trh navazující lze konstatovat, že přenos nabývá vyšší hodnoty (0,93) a blíží se dokonale symetrickému. Naproti tomu u výrobku hovězí přední bez kosti při změně o jednotku je zaznamenána změna ceny jen o 0,59 jednotky na trhu spotřebitelském. V poptávkovém směru, při přenosu na zemědělský trh s jatečnými býky jednotková změna CPV způsobila změnu CZV o zhruba půl jednotky (0,47; 0,44). Pro i = 3 tj. při přenosu změny spotřebitelských cen obou výrobků na trhy předcházející (je možný pouze poptávkový směr přenosu) lze konstatovat, že přenos na trh zemědělský nabývá intervalu (0 < EPT < 1), kde hovoříme o neelastickém přenosu. U přenosu na trhy bezprostředně předcházející (tj. zpracovatelský trh) je vidět odlišnost, kdy u výrobku hovězí maso přední bez kosti je patrná elastická transmise (1,37) a změna ceny o jednotku na spotřebitelském trhu s hovězím zadní bez kosti vyvolá na zpracovatelském trhu změnu o 0,99 jednotky, což značí o téměř jednotkové elasticitě cenové transmise. b) Větev vepřového masa Pro i = 1 (j = 1, 2, 3, 4) jsou hodnoty EPTij na všech úrovních trhů nižší jak jedna (vepřový bok, vepřová kýta bez kosti), cenový přenos je v těchto stupních komoditní vertikály neelastický. Změna ceny zemědělských výrobců jednotlivých výrobků vyvolá na navazujících trzích změnu o méně než jednotku. Vyšších hodnot koeficientu je dosahováno ve vertikále vepřová kýta bez kosti (0,65; 0,5) oproti hodnotám ve vertikále vepřového boku (0,61; 0,4). Pro i = 2 můžeme pozorovat, že v nabídkovém směru je patrný neelastický cenový přenos, tj. na spotřebitelský trh s vepřovým masem je změna CPV přenášena jen z 69 % (vepřová kýta) a 75 % (vepřový bok). Přenos změn průmyslových cen na trhy bezprostředně předcházející (trh zemědělských výrobců) je u obou výrobků zaznamenán elastický přenos cen (EPT > 1), kdy změna 93

CPV o jednotku způsobí změnu CZV o více než jednotku (koeficienty EPTij nabývají hodnot 1,19 a 1,22). Pro i = 3 je možné sledovat, že jednotková změna SC vepřového masa způsobí na předcházejících trzích vertikály změnu ceny o více než jednotku, resp. je patrný pružný cenový přenos. U výrobku kvalitativně hodnotnějšího (vepřová kýta bez kosti) je zaznamenán vyšší elasticita (1,66; 1,26) než je tomu vepřového boku (1,10; 1,05). Z pohledu intenzity mezitržního přenosu na předcházející trhy je patrná vyšší elasticita přenosu SC na trhy zemědělských výrobců (1,66; 1,10) než na trhy průmyslových výrobců (1,26; 1,05). Pro přehlednost jsou v následující tabulce č. 4 uvedeny výsledné hodnoty koeficientů elasticity cenového přenosu mezi na sebe navzájem navazující dílčí trhy. Tabulka č. 4 Koeficienty EPTij zachycující přenos mezi navazujícími dílčími trhy

Skot

Prasata

1. stupeň vertikály

2. stupeň vertikály

0,89

0,59

1,06

0,93

Vepřový bok

0,61

0,75

Vepřová kýta bez kosti

0,65

0,69

Hovězí přední bez kosti Hovězí zadní bez kosti

1. stupeň komoditní vertikály (vztah producent – zpracovatel) se vyznačuje nesymetrickým cenovým přenosem změn ceny zemědělských výrobců do navazující fáze (tj. do ceny průmyslových výrobců) pro obě sledované komodity s výjimkou hovězího zadní bez kosti, kde jsou změny promítnuty ze 106 %. 2. stupeň komoditní vertikály (vztah zpracovatel – distributor/maloobchod) byl u obou sledovaných produktů masného průmyslu charakteristický neelastickým přenosem cenových změn, hodnoty elasticity cenové transmise (EPT) se pohybují v rozmezí 0,59 – 0,93. Změny v cenách průmyslových výrobců pro jednotlivé výrobky nejsou zcela promítnuty do cen spotřebitelských, což v případě záporných cenových změn naznačuje existenci monopolní tržní síly na úrovni maloobchodu.

94

Při posouzení jednotlivých analyzovaných větví lze konstatovat, že mezi na sebe navzájem navazující trhy komoditních vertikál výrazně převahuje neelastický cenový přenos, který dosahuje vyšší intenzity u větve vepřového masa. 4.5.2 Analýza mezitržních cenových diferencí V rámci druhé fáze analýzy cenové transmise je hodnocena závislost mezitržních cenových diferencí (v případě kladných resp. záporných cenových změn) na sebe navzájem navazujících trhů vypočtená z měsíčních běžných cen (cenová diference je vždy přiřazena následujícímu období t +1). Cílem je posouzení míry přenosu kladných (cenový růst), resp. záporných cenových změn (poklesy cen) mezi jednotlivými trhy ve vertikále. Tato analýza je hodnocena prostřednictví koeficientu korelace, který určuje intenzitu závislosti časových řad zachycující meziměsíční cenové diference s rozlišením na záporné a kladné cenové změny. V následující tabulce jsou uvedeny výsledky analýzy pro jednotlivé stupně komoditní vertikály. Tabulka č. 5 Hodnocení závislosti kladných a záporných cenových diferencí

Skot

Hovězí přední bez kosti Hovězí zadní bez kosti Vepřový bok

Prasata

Vepřová kýta bez kosti

Cenový růst Cenový pokles Cenový růst Cenový pokles Cenový růst Cenový pokles Cenový růst Cenový pokles

1. stupeň vertikály CZV - CPV 47% 35% 36% 52% 69% 62% 67% 60%

2. stupeň vertikály CPV -SC 45% 13% 51% 40% 73% 44% 55% 49%

Na 1. stupni komoditní vertikály (tj. mezi zemědělskými prvovýrobci a zpracovateli) je cenový růst přenášen výrazněji než cenový pokles s výjimkou výrobku hovězí zadní bez kosti, kde je koeficient korelace vyšší u přenosu záporných cenových změn. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi hodnotami koeficientů korelace pro kladné a záporné změny je nízký a v případě výskytu menší intenzity přenosu kladných změn

95

než záporných změn (hovězí zadní bez kosti), nelze tedy hovořit o vysoké monopolní tržní síle na úrovni zpracovatelů. Na 2. stupni komoditní vertikály (tj. mezi zpracovateli hospodářských zvířat a obchodními řetězci) můžeme pozorovat u obou zkoumaných větví, že kladné cenové změny jsou přenášeny lépe (45%, 51%, 73% a 55%) než cenové změny záporné (13%, 40%, 44%, 49%). Tímto byl výchozí předpoklad potvrzen u všech sledovaných produktů, tzn. že záporné změny cen vstupů (výrobků zpracovatelského průmyslu) nejsou zcela promítnuty do cen výstupů (výrobků na spotřebitelském trhu). Tento jev si lze vysvětlit existencí monopolní tržní síly obchodních řetězců, které poklesy cen výrobků masného průmyslu nepromítají do cen spotřebitelských v plné výši a to vede k zadržování nadměrných zisků.

96

5 ZÁVĚR Cílem předkládané diplomové práce bylo přispět k hlubšímu poznání vývoje cenových hladin v podmínkách vybraných vertikál a specifikovat projevy tržní síly v rámci komoditní vertikály hovězího a vepřového masa. Výzkum byl zaměřen na uvedené komoditní vertikály navazující na produkci živočišné výroby nejen z hlediska prohloubení poznatků o konkrétním utváření těchto vertikál, ale i z důvodu nepříznivého vývoje v České republice. Ověřován byl okruh formování cenových relací ovlivněný vzájemnou interakcí jednotlivých fází vertikály. V tomto

kontextu

byla

zjišťována

elasticita

mezitržního

cenového

přenosu

a verifikována hypotéza vlivu tržní síly finalizujících článků komoditní vertikály. Na základě zvoleného metodicko-metodologického přístupu byla diplomová práce strukturována tak, aby umožnila splnit stanovený cíl práce a získané poznatky vyhodnotit v následujících dílčích oddílech: I.

Teoreticko-metodologická oblast

Na základě zpracování a vyhodnocení teoretických studií byla potvrzena změna vztahů mezi zemědělstvím a ostatními částmi národní i světové ekonomiky v rozvoji komplexu odvětví zabezpečující výrobu potravin. V rámci tohoto procesu se začínají vytvářet vazby mezi jednotlivými články komoditní vertikály a formování těchto procesů přináší rostoucí vliv zpracovatelů a obchodních organizací oproti snižující se konkurenceschopnosti zemědělských prvovýrobců na vertikální úrovni. V celém agrárním sektoru je zaznamenán přechod od nabídkových na poptávkově orientované trhy, v rámci jednotlivých trhů komoditní vertikály resp. sítě agrobyznysu se projevuje vliv jednotlivých článků v závislosti na faktorech tržní struktury (oligopol, monopolistická konkurence, monopol), který umožňuje uplatnit tržní sílu při formování ceny a projevuje se i v asymetrickém cenovém přenosu. Z výše uvedeného vyplývá, že tržní struktura a vývoj dodavatelsko-odběratelských vztahů vytváří prostředí, které ovlivňuje cenový vývoj na dílčích trzích jednotlivých komoditních vertikál v celém agrárním sektoru. II.

Metodicko-metodologická oblast

Jako předpoklad pro komplexní vyhodnocení analýzy cenového vývoje v rámci vertikály byla zvolena statistická metoda bazických indexů, která se osvědčila jako 97

vhodný

metodologický

nástroj

pro

charakteristiku

vývojových

tendencí

rozhodujících cenových hladin, tj. CZV, CPV a SC, včetně analýzy cenového rozpětí (marže). Rozhodující pro řešení diplomové práce bylo použití metodologického přístupu na bázi analýzy cenové transmise, který prostřednictvím analýzy pružnosti mezitržního cenového přenosu a mezitržních cenových diferencí je schopen zaznamenat intenzitu vztahů mezi jednotlivými trhy a následně vyhodnotit výskyt/vliv tržní síly v rámci vertikály. III.

Praktická oblast zaměřená na analýzu vybraných komoditních vertikál

V této části jsou uvedeny závěry v podstatných souvislostech vývojových tendencí a změn českého agrárního sektoru, změn ve struktuře produkce, přes detailnější charakterizování trhů, vývoje cenových hladin (cenových indexů) a cenového rozpětí. Na toto řešení navazují výsledky a poznatky z hodnocení cenového přenosu, kterým byl zjišťován výskyt a vliv tržní síly. a) Z hlediska konkrétního hodnocení vývoje trhů hovězího a vepřového masa byly zjištěny tyto rozhodující poznatky: V České republice po roce 1989 bylo zaznamenáno snížení stavu hospodářských zvířat v obou vertikálách, vyvolané v první fázi liberalizací trhů v rámci vertikály (odstranění záporné daně z obratu), dále ovlivněné změnou preferencí spotřebitelů a zvyšujícími se dovozy těchto komodit. Vstup ČR do EU znamenal zvýšení konkurence na vnitřním trhu, kde se nacházejí podniky s technickým a technologickým náskokem spojený s vyšší podporou státu. Další tržní nevýhodu lze vidět v celé řadě zpřísněných podmínek chovu i zpracování produkce, která přináší vyšší ceny oproti levným dovozům ze třetích zemí. Situace po roce 1989 a s tím spojená ekonomická reforma způsobila výrazný růst spotřebitelských cen u hovězího masa vlivem zrušení záporné daně z obratu a následné snížení poptávky, které vyvolalo postupný pokles početních stavů skotu. Zmiňovaný pokles lze přičítat i projevům nemoci šílených krav (BSE). Pozitivní úspěch byl zaznamenán v podpoře krav bez tržní produkce mléka, kde se každoročně zvyšují stavy těchto hospodářských zvířat. Celková nabídka a poptávka hovězího masa má dlouhodobě lineárně klesající trend. V rámci nabídky se snižující domácí výroba začíná po vstupu ČR do EU kompenzovat 98

vzrůstajícími dovozy a tím i následně roste celková nabídka. Poptávka byla také ovlivněna otevřením vnitřního trhu EU a větší možností vývozu hovězího masa. Tato situace nahrazovala snižující se domácí spotřebu a znamenala zvýšení poptávky po roce 2004. Vývoj dovozu hovězího masa, který se za posledních 13 let zvýšil o pětinásobek, svědčí o zvyšující se konkurenci pro české podniky, a proto je nutné posilovat jejich konkurenceschopnost. Na trhu s vepřovým masem je zaznamenán významný pokles stavů prasat v důsledku snížení spotřeby, zlepšení kvalitativních ukazatelů v chovu a samozřejmě vytvoření bezcelní zóny EU přinášející růst dovozu levnějšího masa a vyšší konkurenci v rámci vertikály. Pro uspokojení domácí spotřeby vepřového masa je v současném liberalizovaném trhu velmi důležitý import tohoto masa, což bylo potvrzeno u vývoje soběstačnosti ve výrobě, která klesla až na 61 % v roce 2011. Analýzy jednotlivých komodit obecně potvrzují výrazné ovlivnění trhů v důsledku liberalizace obchodu. Je patrná vyšší konkurenceschopnost zahraničních chovatelů a producentů v analyzovaných vertikálách, zejména v odvětví chovu prasat. Naopak chov krav bez tržní produkce mléka a jejich vývoj v České republice přináší pozitivní výsledky v důsledku vhodně koncipované Společné zemědělské politiky pro tento způsob hospodaření. b) Vývoj cenových hladin (cenových indexů) a cenového rozpětí ve vybraných vertikálách Na základě výsledků analýzy cenových časových řad u komodity hovězí maso (leden 1999 – prosinec 2011) bylo zjištěno, že vstup České republiky do EU znamenal pozitivní ovlivnění hladiny CZV z důvodu zapojení ke Společné zemědělské politice EU, což částečně podpořilo zlepšení ekonomické situace zemědělských podniků. Ceny zemědělských výrobců rostly až do poloviny roku 2006, kdy byl zaznamenán pokles cen. Na konci období lze opět vidět zvýšení CZV. Z hlediska tržní síly lze říci, že se tato skutečnost u hovězího masa předního bez kosti projevuje zejména na úrovni zpracovatelů po vstupu do EU na rozdíl

99

od hovězího masa zadního bez kosti, kde se více projevuje monopolní síla obchodních řetězců a to převážně od začátku roku 2008. Ve

zkoumaných

výrobkových

vertikálách

hovězího

masa

prosazují

potravinářské podniky své monopsonní (oligopsonní) vůči zemědělským prvovýrobcům a vytváří dlouhodobě lineárně stoupající zpracovatelskou marži. Rozdílná situace z pohledu jednotlivých výrobků je u obchodní marže. U hovězího masa předního dlouhodobě klesá z důvodu výskytu tržní síly potravinářských podniků a konkurence na spotřebitelském trhu, která tlačí SC dolů. V rámci kvalitativně hodnotnějšího masa (hovězí zadní) byla zjištěna tržní síla obchodních řetězců, tlačící SC nahoru a v určité míře působí na pokles průmyslových cen. To následně vede ke zvyšování obchodní marže u tohoto druhu výrobku. Analýza vybraných výrobků v komoditní vertikále vepřového masa prokázala, že vstup České republiky do Evropské unie v dlouhodobém hledisku neznamenal zlepšení pro podniky podnikající v tomto odvětví a zejména u zemědělských prvovýrobců (chovatele prasat) se vlivem ekonomické situace zvyšují náklady na výrobu a zároveň snižuje CZV vlivem levnějších dovozů. Z vývoje u vepřové kýty je zřejmá snaha o udržení monopolně nízké ceny na úrovni obchodních řetězců prostřednictvím dovozu levných produktů zahraničních potravinářských podniků. Tato situace brání zvyšování marží a plnému prosazení monopsonního (oligopsonního) postavení českých potravinářských podniků. U zkoumaných výrobků byl zjištěn rozdíl ve vývoji cenových rozpětí. Průběh zpracovatelské marže u vepřové kýty výrazně klesá vlivem silnějšího postavení obchodních řetězců tlačící ceny dolů a soupeření jednotlivých zpracovatelů s cílem proniknout do maloobchodní sítě, naopak u vepřového boku toto cenové rozpětí dlouhodobě lineárně stoupá v důsledku úspěšného prosazení oligopsonního postavení zpracovatelů vůči zemědělským producentům v souvislosti s nižším tlakem obchodních řetězců na pokles ceny jejich vstupů. Z výše uvedených poznatků na úrovni obou zkoumaných vertikál bylo prokázáno, že formování ceny u vybraných komodit je výsledkem vzájemné interakce zúčastněných subjektů na jednotlivých trzích v rámci komoditní

100

vertikály a jejich snahy o maximalizaci pozitivních efektů vyplývajících z působení trhu. c) Cenová transmise v rámci analyzovaných vertikál Na základě využití metodologického postupu analýzy a kvantifikace cenového přenosu lze formulovat následující závěry: •

existence tržní síly navazujících článků vertikály se promítá v neúplném přenosu změn ceny zemědělských prvovýrobců (jateční býci, jatečná prasata) na navazující trhy v rámci analyzovaných větví zkoumané vertikály, zejména pak na trhu spotřebitelském. Výjimku tvoří trh bezprostředně navazující u hovězího maso zadní bez kosti, kde je patrná elasticita cenového přenosu společně s vyšší mírou přenosu cenových poklesů,

•

asymetrický přenos cenových změn na 1. stupni vertikály a projevy tržní síly zpracovatelských podniků byly potvrzeny použitím analýzy mezitržních cenových diferencí – záporné cenové změny (pokles cen) jsou přenášeny na jednotlivých stupních zkoumaných komoditních vertikál v menší míře než kladné cenové změny (růst cen).

•

výsledky zkoumání přenosu změn cen v rámci 2. stupně vertikály obou zkoumaných větví (skot, prasata), mezi CPV a SC, potvrdily neelastickou cenovou transmisi (subjekty na spotřebitelském trhu reagují nesymetricky na změny cen průmyslových výrobců). To značí o existenci monopolní tržní síly obchodních řetězců, což potvrzuje i analýza mezitržních cenových diferencí, kde se cenové poklesy výrobků masného průmyslu promítají do cen spotřebitelských v menší míře než cenový růst. Tato situace vede k zadržování nadměrných zisků,

•

výsledky analýzy přenosu cenových změn v poptávkovém směru vyznačují odlišný vývoj u vertikál hovězího a vepřového masa: zatímco přenos změn SC hovězího masa na předcházející trhy vertikály je neelastický (výjimka u CPV hovězího předního bez kosti), přenos SC vepřového masa se vyznačuje elastickou cenovou transmisí,

101

•

vliv finalizující fáze příslušných komoditních vertikál byl potvrzen u všech zkoumaných případů, změna zemědělských a potravinářských cen není plně projevena ve spotřebitelských cenách.

Výsledky práce ukazují, že procesy globalizace se výrazně prosazují v agrárním sektoru. Současný vývoj agrárního sektoru je charakteristický nerovnoměrným rozložením ekonomické síly mezi jednotlivými články agrobyznysu. Již při analýze vývoje cenových změn na jednotlivých úrovních zkoumané vertikály byla patrná vzájemná interakce subjektů na jednotlivých trzích a následný metodický postup analýzy cenové transmise potvrdil hypotézu vlivu finalizujících článků na formování cen. V souvislosti s liberalizací trhů a neustále se zvyšující koncentrací zejména v navazujících úrovních potravinových vertikál je ve stále větší míře negativně ovlivňován přenos změn spotřebitelské poptávky, na kterou navíc působí ve stále větší míře marketingové činnosti obchodních řetězců. I přes aplikaci nástrojů a opatření společné zemědělské politiky EU a snahu o stabilizaci agrárního sektoru lze říci, že i nadále bude tržní síla významným faktorem formování cen v rámci trhů komoditních vertikál.

102

6 SEZNAM LITERATURY AGUIAR, D.R.D, SANTANA, J.A., 2002: Asymmetry in Farm to Retail price transmission: Evidence from Brazil. Agribusiness, Vol. 18, No. 1, John Wiley and Sons, Inc., s. 37-48. BEČVÁŘOVÁ, V., 2001: Zemědělská politika. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 116 s. ISBN 80-7157-514-3 BEČVÁŘOVÁ, V., 2004: Změny podnikatelského prostředí zemědělských podniků formované vývojem v agrobyznysu. In Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelinae Brunensis, Vol. 52, No. 3, s. 7-16, ISSN 1211-8516 BEČVÁŘOVÁ, V., 2005: Podstata a ekonomické souvislosti formování agrobyznysu. 1. Vyd. Brno: MZLU v Brně, 68 s. ISBN 80-7157-911-4 BEČVÁŘOVÁ, V., LECHANOVÁ, I., 2006: Možnosti využití analýzy cenové transmise pro posouzení vlivu tržní síly v potravinových vertikálách. Brno: MZLU v Brně, 80 s. ISBN 80-86633-70-5 BEČVÁŘOVÁ, V., LECHANOVÁ, I., 2006: Zemědělství a potravinářský průmysl v rámci komoditních vertikál, obecné a regionální aspekty. Brno: MZLU v Brně, 49 s. ISBN 80-7157-921-1 BETTENDORF, L., VERBOVEN, F., 2000: Incomplete Transmission of Coffee Bean Prices: Evidence from the Dutch Coffee market. European Review of Agricultural economics, Vol. 27, No. 1, s. 1-16. ISSN 14643618 BOEHLJE, M., 1996: ‘‘Industrialization of Agriculture: What Are the Implications?“ Choices First Quarter. s.30-33 CRAMER G. L., JENSEN C.W., 1994: Agricultural Economics and Agribusiness, Vol. 6, John Wiley and Sons Inc, Montana State, 560 s., ISBN 0471595527 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD – Interní materiál – CPV, SC – hovězí maso přední bez kosti [počítačový soubor – xls. format]. Praha: 2012. DAVIS, J.H., GOLDBERG, R.A., 1957: A Concept of Agribusiness, Boston: Division of Research, Harvard Business School, 136 s. DUDÁŠ, F., 1983: Skladování rostlinných produktů. 2. vyd. Brno: VŠZ, 268 s. DUNNE, A. J., 2002: Supply Chain Management: Fad, Panacea or Opportunity? Agribusiness Perspectives Papers 2001, Paper 48, University of Queensland, 25 s. ISSN 1442-6951 GEORGE, P. S., KING, G. A., 1971: Consumer Demand for Food Commodities in the United States With Projections for 1980, Giannini Foundation Monograph, No. 26, University of California, Davis, Departure of Agricultural Economics, s. 1-77. GOLDBERG, R.A., 1998: Why the International Agribusiness Management? In Global Agribusiness for the future, Boston, IAMA, 110 s. 103

GRIEVINK, J.W., 2003: The changing face of the global food industry. In Changing dimensions of the food economy: exploring the policy issues. The Hague, conference paper, s. 15 HENRICHSMEYER, W., WITZKE, H.P., 1991: Agrarpolitik, Agrarökonomische Grundlagen, Eugen Ulmer, Stuttgart, 463 s., ISBN 3-8001-2483-1 JENÍČEK, V., 2002: Globalizace světového hospodářství. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 152 s. ISBN 80-7179-787-1 LECHANOVÁ, I. -- BEČVÁŘOVÁ, V., 2005: Formování cen v komoditní vertikále krmného obilí. Disertační práce (in MS, departure knihovna MENDELU v Brně), MZLU v Brně, 173 s. MARION, B. W., 1986: The Organization and Performance of the U.S. Food Systems. Lexington Books, Lexington, s. 98-103. ISBN 0-669-11220-8 Mc CORRISTON, S., 2002: Why should imperfect competition matter to agricultural economists. European Review of Agricultural Economics, Vol. 29, No. 3, s. 349-371. ISSN 0165-1587, Online ISSN 1464-3618. Mc CORRISTON, S., MORGAN, C.W., RAYNER, A.J., 2001: Price transmission: the interaction between market power and returns to scale. European Review of Agricultural Economics, Vol. 28, No. 2, s. 143-159. ISSN 0165-1587, Online ISSN 1464-3618. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR 2003. Situační a výhledová zpráva skot – hovězí maso 2003. 96 s. ISBN 80-7084-247-4, ISSN 1211-7692. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR 2003. Situační a výhledová zpráva vepřové maso 2003. 59 s. ISBN 80-7084-245-8, ISSN 1211-7692. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR 2004. Situační a výhledová zpráva skot – hovězí maso 2004. 109 s. ISBN 80-7084-311-X, ISSN 1211-7692. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR 2004. Situační a výhledová zpráva vepřové maso 2004. 59 s. ISBN 80-7084-309-8, ISSN 1211-7692. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR 2006. Situační a výhledová zpráva vepřové maso 2006. 64 s. ISBN 8074-515-5, ISSN 1211-7692. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR 2008. Situační a výhledová zpráva skot – hovězí maso 2008. 134 s. ISBN 978-80-7084-694-0, ISSN 1211-7692. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR 2010. Situační a výhledová zpráva skot – hovězí maso 2010. 109 s. ISBN 978-80-7084-899-9, ISSN 1211-7692. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR 2010. Situační a výhledová zpráva vepřové maso 2010. 65 s. ISBN 978-80-7084-909-5, ISSN 1211-7692. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR 2011. Situační a výhledová zpráva vepřové maso 2011. 98 s. ISBN 978-80-7084-975-0, ISSN 1211-7692.

104

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR 2012. Komoditní karta skot – hovězí maso leden 2012. 5 s. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR 2012. Komoditní karta skot – hovězí maso únor 2012. 5 s. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR 2012. Komoditní karta vepřové maso - leden 2012. 3 s. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR 2012. Komoditní karta vepřové maso - únor 2012. 2 s. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Panorama potravinářského průmyslu 2004. Bělá pod Bezdězem: MS Polygrafie s.r.o., 2004. 123 s. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Panorama potravinářského průmyslu 2009. Bělá pod Bezdězem: MS Polygrafie s.r.o., 2009. 80 s. ISBN 978-80-7084-943-9. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Panorama potravinářského průmyslu 2010. Bělá pod Bezdězem: MS Polygrafie s.r.o., 2010. 80 s. ISBN 978-80-7434-010-9. MINISTERVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR – Interní materiál – CPV – hovězí maso zadní bez kosti [počítačový soubor – xls. format]. Praha: 2012. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR – Interní materiál – CPV – vepřová kýta, vepřový bok [počítačový soubor – doc. format]. Praha: 2012. NOVÁK, P. -- BEČVÁŘOVÁ, V., 2007: Ekonomické souvislosti formování výrobkové vertikály mléka v soudobém agrobyznysu. Disertační práce (in MS, departure knihovna MENDELU v Brně), MZLU v Brně, 172 s. PELTZMAN, S., 2000: Prices Rise Faster than they fall, Journal of Political Economy, Vol. 108, No. 3, The University of Chicago Press, s. 466-502. PODBORSKÝ, D., 2009: Komoditní vertikála jatečného skotu realizace SZP v regionálních aspektech ČR. Diplomová práce (in MS, departure knihovna MENDELU v Brně), Brno: MZLU v Brně, 104 s. REVOREDO, C.L., NADOLNYAK, D.A., FLETCHER, S.A., 2004: Explaining Price Transmission Asymmetry in the US Peanut Marketing Chain., s. 2-13. Selected Papers prepared at the Annual Meetings of the American Agricultural Economics Association, Colorado, Denver, 17 s. SCHRODER, W., MAVONDO F., 1998: Power, Cooperation and Commitment in the Business Relationships in the Australian Food Manufacturing Sector, s. 415-424. Proceedings of the 3rd International Conference on Chain Management in Agribusiness and the Food Industry. Wageningen Agricultural University, The Netherlands, 623 s. SONKA, S.T., HUDSON, M.A., 1999: “Why agribusiness Anyway?“ Agribusiness: An International Journal, Vol. 5, No. 4, s. 305-314. ISSN 0742-4477 TOMEK, W. G., ROBINSON, K. L., 1990: Agricultural Product Prices. 3rd Edition. Cornell University Press, Ithaca and London, 357 s. ISBN 0-8014-2451-8. 105

TRACY, M., 1993: Zemědělství a potraviny v tržní ekonomice. 1. vyd. PEF ČZU Praha, 213 s., ISBN 80-213-0150-3 TVRDOŇ, J., 1999: Modelové přístupy k hodnocení hospodářských a integračních programů. In Svatoš, M. a kol.: Ekonomika zemědělství a evropská integrace, PEF ČZU, Praha, VŠP Nitra, 262 s. ISBN 80-213-0439-1

Internetové zdroje České zemědělství v mezinárodním kontextu. In: Český statistický úřad [online]. 2009 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.kvary.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/620038145C/$File/2131087.pdf ŠÍR, J. Vize českého zemědělství po roce 2010. In: www.eagri.cz [online]. 27.5.2010 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/56419/VIZE.pdf Veřejná databáze ČSÚ. Český statistický úřad [online]. 23.2.2012 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=ZEM1018CU&vo=tabul ka&kapitola_id=11#pozn2 Zemědělská produkce – rostlinná výroba. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. ČSÚ [online]. 18.5. 2011 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/tab/8D0034379C

106

7 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1 Nabídkově orientovaný komoditní řetězec ...................................................... 12 Obr. č. 2 Poptávkově orientovaný komoditní řetězec ..................................................... 12 Obr. č. 3 Klasické pojetí agrobyznysu ............................................................................ 15 Obr. č. 4 Základní struktura agrobyznysu....................................................................... 16 Obr. č. 5 Současná struktura agrobyznysu v Evropě a v USA ....................................... 20 Obr. č. 6 Schéma naturálního trhu .................................................................................. 21 Obr. č. 7 Schéma surovino-potravinářského trhu ........................................................... 21 Obr. č. 8 Schéma trhu zemědělských výrobků ............................................................... 22 Obr. č. 9 Schéma trhu potravinářských výrobků ............................................................ 22 Obr. č. 10 Velmi krátké období: neskladovatelné komodity .......................................... 28 Obr. č. 11 Velmi krátké období: skladovatelné komodity .............................................. 29 Obr. č. 12 Krátké období: rovnováha na trhu a její změny............................................. 30 Obr. č. 13 Tržní determinace cen potravin a zemědělských surovin .............................. 30 Obr. č. 14 Vliv elasticity nabídky zemědělských výrobků na cenové fluktuace ............ 32 Obr. č. 15 Tendence dlouhodobého vývoje cen zemědělských výrobců ........................ 33 Obr. č. 16 ,,Skladovací funkce – L“ a nabídková funkce ,,vzniklá ze zásob“ AL .......... 35 Obr. č. 17 Graf znázorňující „pavučinový teorém“ ........................................................ 36 Obr. č. 18 Matice koeficientů EPTij zachycující cenový přenos ve zkoumaných vertikálách ....................................................................................................................... 45 Obr. č. 19 Podíl zemědělství na celkovém HDP............................................................. 48 Obr. č. 20 Zaměstnanost v zemědělství .......................................................................... 49 Obr. č. 21 Podíl rostlinné a živočišné produkce na celkové zemědělské produkci v ČR (%) .................................................................................................................................. 50 Obr. č. 22 Rostlinná produkce v roce 2000 a 2010 v běžných cenách ........................... 51 Obr. č. 23 Živočišná produkce v roce 2000 a 2010 v běžných cenách ........................... 51 Obr. č. 24 Podíly oborů potravinářského průmyslu na tržbách za prodej vlastních výrobků v roce 2010 ....................................................................................................... 53 Obr. č. 25 Podíl množství podniků v jednotlivých oborech potravinářského průmyslu ČR v roce 2010 ............................................................................................................... 54 Obr. č. 26 Počet podniků a zaměstnanců v rámci potravinářského průmyslu v letech 2005 -2010 ...................................................................................................................... 55 Obr. č. 27 Schéma komoditní vertikály hovězího masa ................................................. 57 107

Obr. č. 28 Schéma komoditní vertikály vepřového masa ............................................... 59 Obr. č. 29 Početní stavy hospodářských zvířat v ČR v letech 1989 – 2011 (v tis. ks) ... 60 Obr. č. 30 Podíl spotřeby jednotlivých druhů masa v roce 1990 a 2009 (v %) .............. 61 Obr. č. 31 Vývoj spotřeby masa v České republice v letech 1995 - 2009 (v kg/obyv.) . 62 Obr. č. 32 Vývoj stavu skotu v ČR v letech 1980 – 2011 (v tis. ks) .............................. 63 Obr. č. 33 Vývoj stavu krav s TPM a BTPM v ČR v letech 1996 – 2011...................... 64 Obr. č. 34 Vývoj celkové nabídky hovězího masa v ČR v letech 1996 – 2011 (v tis. t ž. hm.) ................................................................................................................................. 65 Obr. č. 35 Vývoj podílu jednotlivých složek nabídky hovězího masa v ČR v letech 1996 – 2011 (v %) ................................................................................................................... 65 Obr. č. 36 Vývoj celkové poptávky hovězího masa v ČR v letech 1996 – 2011 (v tis. t ž. hm.) ................................................................................................................................. 66 Obr. č. 37 Vývoj podílu jednotlivých složek poptávky hovězího masa v ČR v letech 1996 – 2011 (v %) ......................................................................................................... 67 Obr. č. 38 Vývoj dovozu a vývozu hovězího masa v ČR v letech 1998 – 2011 (v t)..... 68 Obr. č. 39 Bilance zahraničního obchodu s hovězím masem v ČR v letech 1998 – 2011 (v t) .................................................................................................................................. 69 Obr. č. 40 Soběstačnost ve výrobě hovězího masa v ČR v letech 2000 – 2011 (v %) ... 69 Obr. č. 41 Vývoj stavu prasat v ČR v letech 1980 – 2011 (v tis. ks).............................. 71 Obr. č. 42 Vývoj celkové nabídky vepřového masa v ČR v letech 1998 – 2011 (v tis. t ž. hm.) ................................................................................................................................. 71 Obr. č. 43 Vývoj podílu jednotlivých složek nabídky vepřového masa v ČR v letech 1998 – 2011 (v %) .......................................................................................................... 72 Obr. č. 44 Vývoj celkové poptávky vepřového masa v ČR v letech 1998 – 2011 (v tis. t ž. hm.) ............................................................................................................................. 73 Obr. č. 45 Vývoj podílu jednotlivých složek poptávky vepřového masa v ČR v letech 1998 – 2011 (v %) ......................................................................................................... 74 Obr. č. 46 Vývoj dovozu a vývozu vepřového masa v ČR v letech 1997 – 2011 (v t) .. 74 Obr. č. 47 Bilance zahraničního obchodu s vepřovým masem v ČR v letech 1997 – 2011 (v t) .................................................................................................................................. 75 Obr. č. 48 Soběstačnost ve výrobě vepřového masa v ČR v letech 2004 – 2011 (v %) . 76 Obr. č. 49 Vývoj cenových hladin na jednotlivých trzích pro komoditu hovězí maso přední bez kosti v ČR v letech 1999 – 2011 ................................................................... 78

108

Obr. č. 50 Vývoj hladin cenových indexů na jednotlivých trzích pro komoditu hovězí maso přední bez kosti v ČR v letech 1999 – 2011 (%)................................................... 79 Obr. č. 51 Vývoj cenového rozpětí ve vertikále hovězí maso přední bez kosti v ČR v letech 1999 – 2011 (Kč/kg) ......................................................................................... 80 Obr. č. 52 Vývoj cenových hladin na jednotlivých trzích pro komoditu hovězí maso zadní bez kosti v ČR v letech 1999 – 2011..................................................................... 81 Obr. č. 53 Vývoj hladin cenových indexů na jednotlivých trzích pro komoditu hovězí maso zadní bez kosti v ČR v letech 1999 – 2011 (%) .................................................... 82 Obr. č. 54 Vývoj cenového rozpětí ve vertikále hovězí maso zadní bez kosti v ČR v letech 1999 – 2011 (Kč/kg) ......................................................................................... 83 Obr. č. 55 Vývoj cenových hladin na jednotlivých trzích pro komoditu vepřový bok v ČR v letech 1999 – 2011.............................................................................................. 85 Obr. č. 56 Vývoj hladin cenových indexů na jednotlivých trzích pro komoditu vepřový bok v ČR v letech 1999 – 2011 (%)................................................................................ 86 Obr. č. 57 Vývoj cenového rozpětí ve vertikále vepřový bok v ČR v letech 1999 – 2011 (Kč/kg) ............................................................................................................................ 87 Obr. č. 58 Vývoj cenových hladin na jednotlivých trzích pro komoditu vepřová kýta bez kosti v ČR v letech 1999 – 2011 ..................................................................................... 88 Obr. č. 59 Vývoj hladin cenových indexů na jednotlivých trzích pro komoditu vepřová kýta bez kosti v ČR v letech 1999 – 2011 (%) ............................................................... 89 Obr. č. 60 Vývoj cenového rozpětí ve vertikále vepřová kýta bez kosti v ČR v letech 1999 – 2011 (Kč/kg) ....................................................................................................... 90 Obr. č. 61 Matice průměrných hodnot koeficientů EPT zachycující cenový přenos ve zkoumaných vertikálách ................................................................................................. 92

8 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Základní typy konkurence.......................................................................... 25 Tabulka č. 2 Charakter konkurenčního prostředí............................................................ 27 Tabulka č. 3 Struktura analyzovaných produktů ............................................................ 77 Tabulka č. 4 Koeficienty EPTij zachycující přenos mezi navazujícími dílčími trhy ...... 94 Tabulka č. 5 Hodnocení závislosti kladných a záporných cenových diferencí .............. 95

109

9 SEZNAM ZKRATEK MZe

Ministerstvo zemědělství České republiky

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

HDP

Hrubý domácí produkt

GMO

Geneticky modifikovaný organismus

P

Cena

MC

Mezní náklady

S

Nabídka

D

Poptávka

Q

Množství

AL

Nabídková funkce ,,vzniklá ze zásob“

L

,,Skladovací funkce“

PT

Rozsah cenového přenosu

∆MU

Změna agregátní marže

∆C

Změna nákladů

EPT

Koeficient elasticity cenové transmise

ej

Odhad přímé cenové elasticity j-té sekundární poptávky v rámci určité výrobkové vertikály

ɛi

přímá cenová elasticita primární poptávky

CZV

Cena zemědělských výrobců

CPV

Cena potravinářských výrobců

SC

Spotřebitelská cena

LFA

Méně příznivé oblasti

ČSÚ

Český statistický úřad

TPM

Tržní produkce mléka

BTPM

Bez tržní produkce mléka

ŽV

Živočišná výroba

RV

Rostlinná výroba

BSE

Bovine spongiform encephalopaty (nemoc šílených krav)

110

10 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Početní stavy hospodářských zvířat v ČR v letech 1989 – 2011 (v tis. ks) Příloha č. 2: Podíl spotřeby jednotlivých druhů masa v roce 1990 a 2009 (v kg/obyv.) Příloha č. 3: Vývoj spotřeby masa v České republice v letech 1995 - 2009 (v kg/obyv.) Příloha č. 4: Vývoj stavu skotu v ČR v letech 1980 – 2011 (v tis. ks) Příloha č. 5: Vývoj stavu krav s TPM a BTPM v ČR v letech 1996 – 2011 Příloha č. 6: Bilance nabídky a poptávky hovězího masa v ČR v letech 1996 – 2011 (v tis. t ž. hm.) Příloha č. 7: Bilance zahraničního obchodu s hovězím masem v ČR v letech 1998 – 2011 (v t) Příloha č. 8: Vývoj stavu prasat v ČR v letech 1980 – 2011 (v tis. ks) Příloha č. 9: Bilance nabídky a poptávky vepřového masa v ČR v letech 1998 – 2011 (v tis. t ž. hm.) Příloha č. 10: Bilance zahraničního obchodu s vepřovým masem v ČR v letech 1997 – 2011 (v t) Příloha č. 11: Přehled měsíčních cen na jednotlivých trzích v rámci vybraných produktů větve skotu v ČR v období I/1999 – XII/2011 Příloha č. 12: Přehled měsíčních cen na jednotlivých trzích v rámci vybraných produktů větve prasat v ČR v období I/1999 – XII/2011 Příloha č. 13: Vývoj hladin cenových indexů na jednotlivých trzích v rámci vybraných produktů větve skotu v ČR v období I/1999 – XII/2011 (%) Příloha č. 14: Vývoj hladin cenových indexů na jednotlivých trzích v rámci vybraných produktů větve prasat v ČR v období I/1999 – XII/2011 (%) Příloha č. 15: Vývoj cenového rozpětí v rámci vybraných komoditních vertikál v ČR v letech 1999 – 2011 (Kč/kg) Příloha č. 16: Koeficienty elasticity cenové transmise - hovězí přední bez kosti (období I/1999 – XII/2011) Příloha č. 17: Koeficienty elasticity cenové transmise - hovězí zadní bez kosti (období I/1999 – XII/2011) Příloha č. 18: Koeficienty elasticity cenové transmise – vepřový bok (období I/1999 – XII/2011) Příloha č. 19: Koeficienty elasticity cenové transmise – vepřová kýta bez kosti (období I/1999 – XII/2011) Příloha č. 20: Přehled vývoje cenových diferencí ve zkoumaných vertikálách - větev skot Příloha č. 21: Rozdělení cenových diferencí na kladné resp. záporné cenové změny a míra závislosti podle koeficientu korelace – větev skot Příloha č. 22: Přehled vývoje cenových diferencí ve zkoumaných vertikálách - větev prasata Příloha č. 23: Rozdělení cenových diferencí na kladné resp. záporné cenové změny a míra závislosti podle koeficientu korelace – větev prasata

111