1.
Evaluace projektu
Cílem evaluace projektu bylo analyzovat a zhodnotit dopad projektu na účastníky – žáky a vyučující. Dopad projektu byl zjišťován pomocí dotazníkového šetření. Dotazníky umožňovaly porovnat pocity a vnímání studentů před zahájením projektu a po jeho skončení. Učitelé pak měli možnost zhodnotit projektové aktivity vlastními slovy. Vytištěné dotazníky před zahájením projektu vyplnilo celkem 291 studentů (Polsko – 83, Slovensko – 104, ČR – 104). Po skončení projektu se do hodnocení zapojilo 314 studentů (Polsko – 83, Slovensko – 104, ČR – 127) a 27 vyučujících (Polsko – 9, Slovensko – 10, ČR – 8). Všechny dotazníky obsahovaly otevřené i uzavřené otázky zjišťující charakteristiky studentů a vyučujících a jejich vztah k jednotlivým prvkům projektu. VYUČUJÍCÍ
STUDENTI
2.
POTÉ
PŘEDTÍM
POTÉ
POLSKO
83
83
9
SLOVENSKO
104
104
10
ČR
104
127
8
Metody výzkumu
Hodnocení vyučujících a studentů byla zjišťována pomocí dotazníkového šetření. Byla provedena tři šetření – dvě mezi studenty a jedno mezi vyučujícími. V prvním šetření byly zjišťovány informace před zahájením projektu. Otázky se zaměřovaly na zájem studentů o problematiku změn klimatu a energeticky úsporných řešení, úroveň znalostí o nich, způsoby využití těchto znalostí v běžném životě a ochotu ke spolupráci na projektu. Ve druhém vlně
vyplňovali studenti dotazníky po skončení projektu. Součástí byla stejná sada otázek jako v první vlně. Změny v environmentálním povědomí studentů bylo možné snadno zjistit porovnáním jejich odpovědí předtím a poté. Oba dotazníky obsahovaly různé typy otázek od uzavřených (s nabídkou možných odpovědí) až po otevřené (s možností odpovědět vlastními slovy). Pro usnadnění komparace byly nejvíce zastoupeny otázky uzavřené. Na konci projektu pak bylo provedeno šetření mezi učiteli, které zjišťovalo především jejich pocity ve vztahu k projektu. Vyučující hodnotili jeho přínosy pro zapojené studenty, pro školu a pro ně samy. Dále měli uvést, do jaké míry přenesou zkušenosti z projektu do jiných předmětů, a obecně zhodnotit pedagogické metody, kterými se projekt řídil. V dotazníku pro vyučující převažovaly otevřené otázky, aby bylo získáno více konkrétních připomínek a poznatků.
3.
Výsledky šetření
3.1.
Dotazník před zahájením projektu – studenti
První dotazník pro studenty sestával z 11 otázek. První tři otázky zjišťovaly základní údaje o studentovi – název školy, ročník a věk. Většina studentů projekt řešila ve druhém ročníku, což byla průměrná hodnota u všech tří zemí. Průměrný věk studentů ze všech zemí činil 17 let. Čtvrtá otázka zjišťovala zájem o problematiku klimatických změn. Studenti měli možnost odpovědět „ano“, „ne“, nebo „trochu“. Nejčastější odpovědí u studentů z Polska a Slovenska bylo „ano“ a u českých studentů „trochu“. Dále měli studenti zhodnotit své znalosti o využívání a úsporách energie a obnovitelných zdrojích v běžném životě. K dispozici měli tři možnosti odpovědi: „mám dostatečné znalosti“, „nemám žádné znalosti“ a „mám částečné znalosti“. Studenti z Polska a Slovenska nejčastěji odpovídali, že mají dostatečné znalosti, zatímco studenti z ČR obvykle udávali částečnou znalost problematiky. Šestá otázka se týkala snahy uspořit energii a vodu a třídění odpadu v každodenním životě. Na výběr byly možnosti „pokud ano, popište prosím jak,“ a „ne“. Studenti z ČR a SR často potvrzovali, že úsporná
řešení používají, zatímco většina polských studentů odpověděla záporně. Mezi studenty nejčastěji uváděnými příklady aplikace úsporných řešení patří třídění odpadu, úspora vody zkrácením doby sprchování a instalace úsporných žárovek. Dále se studenti zmínili o zhasínání nepotřebných svítidel a odpojování nepoužívaných elektrických spotřebičů od sítě. V sedmé otázce byli studenti požádáni, aby na škále zhodnotili, zda souhlasí s určitými tvrzeními. Škála sahala od možnosti „nesouhlasím“ přes „spíše nesouhlasím“ a „spíše souhlasím“ až po „souhlasím“. S prvním výrokem – „úspory energií způsobují menší změny klimatu“ – studenti ze Slovenska a Polska nejčastěji „souhlasili“ a čeští studenti „spíše souhlasili“. Na další výrok, že „energie z obnovitelných zdrojů je pro ŽP lepší, než spalování fosilních paliv“, odpovídali studenti ze všech zemí převážně „souhlasím“. Třetí výrok zněl: „Když používám obnovitelné zdroje, nemusím tolik šetřit energií.“ Zde slovenští a polští studenti preferovali možnost „spíše souhlasím“ a čeští většinou „souhlasili“. S dalším výrokem – „myslím, že je důležité učit se o energii“ – slovenští a polští studenti „spíše souhlasili“ a čeští obvykle volili možnost „souhlasím“. Konečně s výrokem, že „doma se někdy bavíme o obnovitelných zdrojích“, studenti ze všech škol nejčastěji „nesouhlasili“. V osmé otázce byla zjišťována ochota studentů věnovat se určitým činnostem. Na výběr byly možnosti „dělám to vždy“, „snažím se to dělat“ a „nikdy to nedělám“ a bylo uvedeno pět různých činností. Za prvé, na otázku, zda vypínají počítač, když jej nepoužívají, odpovídali čeští studenti nejčastěji, že „se to snaží dělat“, zatímco studenti ze Slovenska a Polska obvykle uváděli, že tak činí „vždy“. Druhá činnost byla: „Když je telefon nabitý, vyndám nabíječku ze zásuvky.“ Zde studenti ze Slovenska a ČR odpovídali „vždy“ a polští „snažím se to dělat“. Za třetí, na dotaz, zda doma používají úsporné žárovky, odpovídali polští a slovenští studenti nejčastěji „vždy“ a čeští „snažím se to dělat“. U výroku „nenechávám spotřebiče ve standby režimu“ zaškrtli studenti z ČR a Polska obvykle „snažím se“ a Slováci „nikdy“. Na
dotaz, zda třídí odpad, odpovídali Slováci, že se „snaží“ a Češi a Poláci preferovali možnost „vždy“. V devátém bodě byli studenti požádáni, aby uvedli „příklad obnovitelných zdrojů energie ve vašem okolí (domov, škola, město)“. Nejčastěji se ve všech zemích objevovaly příklady využití solárních panelů. Dále studenti zmiňovali využití větrné nebo vodní energie. Desátá otázka se zabývala ochotou studentů k práci ve skupině a plnění společných úkolů. Z možných odpovědí „ano“, „ne“ a „nevím“ vybrala většina studentů ve všech zemí možnost „ano“. V poslední otázce byli studenti dotazováni, zda by chtěli během projektu spolupracovat s klientem. Ze stejné sady možností volili Poláci a Slováci většinou „ano“ a Češi „nevím“.
Nejčastější odpovědi studentů na uzavřené otázky podle zemí 4
Odpověď
3 2 1 0 4
5
6
7a
7b
7c
7d
7e
8a
8b
8c
8d
8e
10
11
Otázka Czechy ČR
3.2.
Słowacja Slovensko
Polska Polsko
Dotazník po skončení projektu – studenti
Dotazník vyplňovaný studenty po skončení projektu sestával z 11 otázek, hodnotících dopad projektu na ně. První tři otázky zjišťovaly základní údaje o studentovi – název školy, ročník a věk. Čtvrtá otázka se zabývala tím, do jaké míry se v důsledku účasti v projektu změnil zájem studentů o oblast změn klimatu. Odpovědi na tuto otevřenou otázku lze rozdělit do dvou
skupin: „ne“ a odpovědi připouštějící určitý vliv na rozšíření znalostí. Studenty z ČR zastupuje např. odpověď „Mám více znalostí“ a z Polska „Rozumím více věcem“. Komentáře slovenských studentů byly rozmanitější: např. „Naučil jsem se samostatné práci“, „Přečetl jsem si články o obnovitelných zdrojích“, „Chtěl bych v tomto oboru pracovat“ nebo „Teď už vím jak obnovitelné zdroje používat“. Poté měli studenti uvést, do jaké míry souhlasí s určitými tvrzeními, a to opět na škále od „nesouhlasím“ přes „spíše nesouhlasím“ a „spíše souhlasím“ až po „souhlasím“. Tvrzení byla stejná jako v předchozím šetření. U prvního výroku vybírali studenti ze Slovenska a Polska často odpověď „souhlasím“ a Češi především „spíše souhlasím“ – stejně jako před zahájením projektu. Další výrok zněl: „Energie z obnovitelných zdrojů je pro ŽP lepší, než spalování fosilních paliv.“ Zde studenti ze všech zemí upřednostnili odpověď „souhlasím“. U třetího výroku („Když používám obnovitelné zdroje, nemusím tolik šetřit energií“) uváděli Slováci nejčastěji „spíše souhlasím“, Češi „spíše nesouhlasili“ a Poláci „souhlasili“. Další tvrzení bylo: „Myslím, že je důležité učit se o energii.“ Studenti z Polska nejčastěji odpovídali „spíše souhlasím“, zatímco Češi a Slováci obvykle „souhlasili“. S posledním výrokem („Doma se někdy bavíme o obnovitelných zdrojích“) studenti ze Slovenska a Polska „spíše souhlasili“, zatímco čeští studenti i nadále „nesouhlasili“. Šestá otázka zjišťovala vztah k určitým činnostem. Studenti vybírali z možností „dělám to vždy“, „snažím se to dělat“ a „nikdy to nedělám“ a byli dotazováni na pět různých činností. Za prvé, na otázku, zda vypínají počítač, když jej nepoužívají, odpovídali studenti všech škol obvykle, že tak činí „vždy“. Druhá činnost byla: „Když je telefon nabitý, vyndám nabíječku ze zásuvky.“ Zde studenti z Polska a ČR odpovídali „vždy“ a slovenští „snažím se to dělat“. Za třetí, na dotaz, zda doma používají úsporné žárovky, odpovídali studenti všech škol nejčastěji „vždy“. U výroku „nenechávám spotřebiče ve standby režimu“ zaškrtli studenti
z ČR a Polska obvykle „snažím se“ a Slováci odpovídali jinak než předtím – „vždy“. Konečně na dotaz, zda třídí odpad, odpovídali studenti všech škol nejčastěji možností „vždy“. Sedmá otázka, která nebyla v předchozím šetření kladena, zněla: „Jsou nějaké informace, které jste získali během projektu a předali je někomu dalšímu?“ Studenti měli na výběr možnost „ano“ (a svoji odpověď volně rozvést) nebo „ne“. Zatímco studenti z ČR nejčastěji odpovídali záporně, slovenští a polští kladně. Mezi příjemci informací byla nejčastěji uváděna rodina. Další otázka zjišťovala, kolik nových odborných a technických znalostí o úsporách energie studenti získali díky účasti v projektu, a to na škále od 1 (málo) do 5 (velmi hodně). Studenti z Polska a Slovenska často zaškrtávali 4, zatímco Češi 3. Devátá otázka se týkala dopadů projektu na rozvoj dovedností souvisejících s prací s počítačem a hledáním informací o obnovitelných zdrojů. Opět byla použita škála od 1 (malý vliv) do 5 (naučil jsem se hodně). Slovenští studenti nejčastěji volili odpověď 4, zatímco polští a čeští 3. V desátém bodě se měli studenti pokusit ohodnotit úroveň spolupráce v jejich skupině a její vliv na účinnou realizaci projektu, a to na škále od 1 (slabá úroveň spolupráce) do 5 (velmi dobrá spolupráce). Ve všech školách byla nejčastější odpověď 5. U poslední otázky měli studenti uvést, která část projektu byla pro ně nejzajímavější. Hodnoceny byly položky „spolupráce v týmu“, „setkání s odborníky“, „setkání s klientem“, „hledání řešení“ a „prezentace výsledků“. Studenti ze všech škol považovali za nejzajímavější část projektu „hledání řešení“.
Nejčastější odpovědi studentů na uzavřené otázky podle zemí 4
Odpověď
3 2 1 0 4
5
6
7a
7b
7c
7d
7e
8a
8b
8c
8d
8e
10
11
Otázka Czechy ČR
3.3.
Słowacja Slovensko
Polska Polsko
Dotazník po skončení projektu – vyučující
Dotazník pro učitele měl deset otázek. První tři zjišťovaly základní údaje o respondentovi – název školy, kontaktní informace a třídu. V otázce č. 5 měli vyučující zhodnotit, jak byla účast v projektu přínosná pro studenty v jednotlivých oblastech, a to na škále od 1 (málo) do 5 (velmi). U první oblasti – „prohloubení a rozšíření poznatků o obnovitelných zdrojích energie a jejich uplatnění v každodenním životě“ – uváděli vyučující z Polska nejčastěji hodnocení 5, zatímco čeští a slovenští vyučující častěji zaškrtávali 4. Druhou položku, „zvládnutí technických dovedností, včetně schopnosti řešit problémy“, hodnotili polští vyučující 5 body, slovenští 4 a čeští 3 body. Třetí položka se týkala „zvládnutí dovedností v oblasti IT, včetně vyhledávání informací o obnovitelných zdrojích energie na internetu“. Zde uváděli učitelé ze Slovenska a Polska často 5, zatímco Češi 4. Za čtvrté, položku „zvládnutí týmové práce a spolupráce s klientem“ hodnotili polští a slovenští vyučující pěti body a čeští čtyřmi. Konečně za „zvládnutí odborných dovedností“ hodnotili studenty na Slovensku pěti body a v ČR a Polsku čtyřmi. U šesté otázky učitelé posuzovali, jak byla účast v projektu přínosná pro ně osobně, a to na škále od 1 (málo) do 5 (velmi). První položku – „rozšíření poznatků o obnovitelných zdrojích
energie a jejich uplatnění v každodenním životě“ – hodnotili učitelé ze Slovenska maximálním počtem bodů (5), čeští 4 body a polští nejníže – 3 body. U druhé položky („zvládnutí dovednosti řešit problémy a integrovat ji do vzdělávacího programu školy“) dávali slovenští a polští vyučující nejčastěji 4 body a čeští 3. Třetí položka se týkala spokojenosti se spoluprací se skupinou studentů. Nejspokojenější byli Poláci (5), následovaní Slováky (4) a Čechy, kteří většinou zaškrtávali 3. Na otázku ohledně spokojenosti se spoluprací s odborníkem odpovídali polští učitelé nejčastěji možností 5, zatímco čeští a slovenští dávali 4 body. Konečně spolupráci s klientem hodnotili učitelé ze Slovenska a Polska nejčastěji 5 body a učitelé z ČR třemi body.
Nejčastější odpovědi vyučujících na uzavřené otázky podle zemí 6
Odpověď
5 4 3 2 1 4a
4b
4c
4d
4e
5a
5b
5c
5d
5e
Otázka
Czechy ČR
Słowacja Slovensko
Polska Polsko
Sedmá otázka byla otevřená. Učitelé měli uvést, v jakých předmětech a do jaké míry budou využívat získané znalosti a nové metody. Následuje výčet nejzajímavějších nebo nejčastějších vyjádření vyučujících napříč školami: 1) ekologie, environmentální vzdělávání, 2) přírodní vědy, např. chemie nebo fyzika,
3) odborné předměty (např. environmentální technik) 4) výpočetní technika, informační a komunikační technologie, 5) biologie a ekologie – v rámci výuky o ochraně životního prostředí, 6) elektronika a technické předměty, při kterých je možné využít poznatky o kalkulaci tepelných ztrát a energetických úspor. Osmá otázka byla rovněž otevřená a zjišťovala, jak vyučující hodnotí přínosy zapojení do projektu pro jejich školu. Následuje výčet nejzajímavějších odpovědí: 1) zvýšení kompetencí studentů: a. schopnost napsat dopis různým institucím, b. schopnost týmové práce a rozdělení úkolů, c. individuální práce a time management; 2) ochota pracovat pomocí nových výukových metod: a. spolupráce s externími organizacemi, b. práce v oboru, c. nácvik praktických dovedností; 3) propagace školy: a. prostřednictvím webových stránek, b. tiskové zprávy, c. regionální časopis o environmentálním vzdělávání; 4) jiné výhody:
a. nová situace pro studenty – týmová práce v rámci řešení problému, těžká práce pro týmové vedoucí, b. lepší kontakt se studenty a prolomení komunikačních bariér, c. setkání s experty na konferenci. Devátá otázka zjišťovala názor na metody aktivní výuky použité v tomto projektu. Následuje výčet nejzajímavějších komentářů: 1) metoda učí studenty nezávislosti a aktivitě, 2) pomáhá rozvíjet jejich kreativitu, 3) skvělý způsob rozšiřování znalostí a zkušeností u mladých lidí, 4) tichý a hravý přístup (učení hrou). V poslední otázce se vyučující vyjadřovali k různým prvkům projektu. Jejich výčet spolu s nejzajímavějšími komentáři: 1) metoda práce se studenty: a. dobré řízení práce skupinové i individuální, b. studenti byli aktivní, ale jejich počet postupně klesal, c. je třeba zvýšit rychlost a frekvenci komunikace uvnitř školy; 2) způsob práce s experty a koordinátorem: a. rychlá komunikace e-mailem, b. ke zlepšení komunikace studentů s experty by stačilo jedno osobní setkání mezi nimi, c. klient by se měl více podílet na činnosti studentů a na její koordinaci; 3) vymýšlení řešení pro klienta:
a. bylo by užitečné zastropovat náklady, b. řešení bylo jasné a konkrétní, c. kritéria hodnocení by měla být připravena předem, a abychom je mohli přísně dodržovat. Studenti očekávají profesionalitu; 4) konference pro studenty a klienta: a. konference byly připraveny na vysoké úrovni a k plné spokojenosti studentů, b. konference by se pokud možno měly konat v prostorách klientů, c. velmi užitečné pro obě strany – klienta i studenty; 5) další náměty pro vylepšení: a. předmět i metody práce byly zvládnuty na vysoké úrovni, b. pro návrh energetických úspor vybírat menší budovy. Rozsáhlé objekty byly pro studenty, kteří nemají dostatek zkušeností ani odborných kompetencí, příliš složité. Ideálním objektem by byl rodinný dům nebo malý bytový dům. c. projekt by měl pokračovat dlouhodobě, aby studenti viděli další návaznosti.
4.
Shrnutí
Projekt představil studentům a pedagogům nový způsob učení. Pro obě skupiny to byla nová a zajímavá zkušenost. K tématice obnovitelných zdrojů a řešení problému klimatických změn přistupovali studenti zprvu vlažně. Projekt je však motivoval k většímu zájmu o ni. Zvýšilo se rovněž jejich povědomí o tom, co mohou dokázat jednoduchá opatření v běžném životě. Studenti si rozvíjeli dovednosti týmové práce, využití informačních technologií a komunikace s externími subjekty. Pozitivní vliv projektu na studenty potvrdili i vyučující. Hlavní problémy byly způsobeny novinkami v projektu. Evaluace projektu umožňuje tyto problémy do budoucna odstranit.
